25.5.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 155/1

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 7. dubna 2011

k návrhu nařízení, kterým se stanoví technické požadavky pro úhrady a inkasa v eurech

(CON/2011/32)

2011/C 155/01

Úvod a právní základ

Dne 28. ledna 2011 obdržela Evropská centrální banka (ECB) od Rady Evropské unie žádost o stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví technické požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (1) (dále jen „navrhované nařízení“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, jelikož navrhované nařízení obsahuje ustanovení, která mají vliv na základní úkol Evropského systému centrálních bank (ESCB) podporovat plynulé fungování platebních systémů, jak se na něj odkazuje ve čtvrté odrážce čl. 127 odst. 2 Smlouvy. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Obecné připomínky

ECB vítá a podporuje návrh Evropské komise stanovit konečná data pro přechod na úhrady a inkasa v jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) formou nařízení Unie. ECB a Eurosystém opakovaně upozorňují, že mají-li být plně využity výhody SEPA, je třeba stanovit ambiciózní, avšak realistická konečná data pro přechod na úhrady a inkasa v SEPA. Ačkoli potenciální výhody plynoucí z projektu SEPA jsou značné, současný přístup, založený primárně na iniciativě trhu, nelze charakterizovat jako zcela úspěšný. Převládající nejistota na trhu vyvolaná obecně nepříznivým hospodářským klimatem, nevýhody pro novátorské podniky v oblasti sítí a dvojnásobné náklady na paralelní provozování systému SEPA a starších platebních systémů způsobily, že mnoho účastníků trhu, zejména na straně nabídky, požaduje stanovení konečného data pro přechod na systém SEPA v právním předpise přijatém na úrovni Unie. Pro úspěšný přechod na systém SEPA se za zcela zásadní považuje přijetí obecně závazného právního aktu Unie, který je v celém svém rozsahu závazný a přímo aplikovatelný ve všech členských státech, neboť jinak by hrozilo vážné riziko selhání celého projektu.

Konkrétní připomínky

ECB při několika příležitostech zdůraznila potřebu jasných pravidel, pokud jde o mezibankovní poplatky za inkaso. (2) Články 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (3) zavedly dočasné mezibankovní poplatky za přeshraniční inkasní transakce platné při absenci dvoustranné dohody mezi poskytovateli platebních služeb a dočasnou úpravu týkající se mezibankovních poplatků za vnitrostátní inkasní transakce. Oba uvedené články se od 1. listopadu 2012 již nebudou uplatňovat a v zájmu odvrácení právního vakua, které by brzdilo přechod na schéma inkas SEPA, je důležité zavést dlouhodobé řešení ve vztahu k mezibankovním poplatkům za inkasa. Článek 6 navrhovaného nařízení týkající se mezibankovních poplatků za inkasa k dosažení takové právní jistoty přispívá.

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm ustanovením navrhovaného nařízení, která ECB doporučuje změnit, jsou uvedeny v příloze spolu s příslušným odůvodněním.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 7. dubna 2011.

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) KOM(2010) 775 v konečném znění.

(2) Viz společné stanovisko Evropské komise a Evropské centrální banky, které objasňuje některé zásady, jimiž se má řídit budoucí obchodní model schématu inkas SEPA (SDD), březen 2009, a zpráva „Single Euro Payments Area, seventh progress report, beyond theory into practice“ (Jednotná oblast pro platby v eurech, sedmá zpráva o pokroku, od teorie k praxi), říjen 2010, strana 17, obojí k dispozici na internetových stránkách ECB http://www.ecb.europa.eu

(3) Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11.

PŘÍLOHA

Pozměňovací návrhy

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (1)

Změna č. 1

První věta 2. bodu odůvodnění navrhovaného nařízení

„Úspěch systému SEPA je velmi důležitý z hlediska hospodářského, peněžního i politického.“

„Úspěch systému SEPA je velmi důležitý z hlediska hospodářského i politického.“

Odůvodnění

Systém SEPA je velmi důležitý z hlediska hospodářského a politického, nehraje však roli v měnové politice; proto by mělo být slovo „peněžního“ vypuštěno.

Změna č. 2

Třetí a nová čtvrtá věta 6. bodu odůvodnění navrhovaného nařízení

„Do oblasti působnosti těchto pravidel by nemělo spadat poukazování peněz, transakce plateb vysoké hodnoty mezi poskytovateli platebních služeb, vnitřně zpracované platby a platby prostřednictvím mobilního telefonu, neboť tyto platební služby nelze srovnávat s úhradami ani inkasy, jak je vymezuje toto nařízení. Platební transakce zpracované a vypořádané prostřednictvím platebních systémů pro platby vysoké hodnoty by rovněž neměly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení.“

Odůvodnění

ECB navrhuje doplnit text „jak je vymezuje toto nařízení“, aby bylo jasné, že poukazování peněz, vnitřně zpracované platby atd. nepředstavují úhrady a inkasa ve smyslu navrhovaného nařízení. Pokud jde o odůvodnění nové čtvrté věty, kterou ECB navrhuje vložit, viz změnua č. 5.

Změna č. 3

Druhá věta 9. bodu odůvodnění navrhovaného nařízení

„Aby byl vytvořen integrovaný trh systémů elektronických plateb v eurech, je důležité, aby zpracování úhrad a inkas nebránily technické překážky a aby se provádělo ve schématu, jehož základní pravidla dodržuje většina poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států a jež jsou stejná jak pro přeshraniční, tak pro čistě vnitrostátní úhrady a inkasní transakce.“

„Aby byl vytvořen integrovaný trh systémů elektronických plateb v eurech, je důležité, aby zpracování úhrad a inkas nebránily technické překážky a aby se provádělo ve schématu, jehož základní pravidla dodržuje většina poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států, jejichž měnou je euro, a jež jsou stejná jak pro přeshraniční, tak pro čistě vnitrostátní úhrady a inkasní transakce.“

Odůvodnění

Interoperabilita je zásadní pro zajištění efektivního zpracování plateb v celé Unii. Uvedené dva požadavky, tj. uplatňování pravidel jak na vnitrostátním, tak na přeshraničním základě a požadovaná účast většiny poskytovatelů v 9. bodě odůvodnění a čl. 4 odst. 1 navrhovaného nařízení, představují významná opatření k dosažení celoevropského charakteru platebních schémat. Ovšem s ohledem na vývoj nových platebních služeb by dodržování těchto požadavků poskytovateli platebních služeb v členských státech, jejichž měnou není euro, nemuselo být považováno za prioritu vzhledem k nízkému počtu transakcí prováděných v eurech v některých z těchto členských států. Proto se navrhuje omezit podmínku obsaženou v čl. 4 odst. 1 písm. b) (viz změna č. 14) a odpovídajícím způsobem i 9. bod odůvodnění na většinu poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států, jejichž měnou je euro. Na jedné straně by se tím zamezilo vzniku nepřekonatelných překážek při spouštění inovativních úhradových a inkasních služeb a na druhé straně by byl zajištěn celoevropský charakter.

Změna č. 4

První věta 16. bodu odůvodnění navrhovaného nařízení

„V některých členských státech existují starší platební prostředky, jež jsou úhradou nebo inkasem, jež však mají velmi specifické funkce, často z historických nebo právních důvodů.“

„V některých členských státech existují starší platební prostředky, jež jsou označovány za úhradu nebo inkaso, jež však mají velmi specifické funkce, často z historických nebo právních důvodů.“

Odůvodnění

Cílem tohoto návrhu je objasnit, že jisté starší platební prostředky jsou označovány za úhradu nebo inkaso bez ohledu na svou velmi specifickou funkci.

Změna č. 5

Čl. 1 odst. 2 písm. b) navrhovaného nařízení

„2. Toto nařízení se nevztahuje na:

[…]

b)	platební transakce zpracovávané a vypořádávané systémy pro platby vysoké hodnoty, u kterých je původní iniciátor a konečný příjemce platby poskytovatelem platebních služeb“

„2. Toto nařízení se nevztahuje na:

[…]

b)	platební transakce zpracovávané a vypořádávané systémy pro platby vysoké hodnoty “

Odůvodnění

Platby prováděné prostřednictvím systémů pro platby vysoké hodnoty nikdy nespadaly pod SEPA, a proto by měly být vyňaty z oblasti působnosti navrhovaného nařízení. V tomto ohledu by se navrhované nařízení mělo jasně soustředit na hromadně zpracovávané maloobchodní platby, jelikož zahrnutí systémů pro platby vysoké hodnoty by si s ohledem na velmi rozdílné úrovně služeb vyžadovalo samostatný a komplexnější právní akt Unie. S ohledem na složitost systémů pro platby vysoké hodnoty, technické obtíže, kterým by bankovní sektor musel při přechodu na takový systém čelit, a skutečnost, že maloobchodní platby vypořádávané v rámci systémů pro platby vysoké hodnoty představují méně než 1 % celkového počtu maloobchodních plateb v eurozóně, nevidí ECB důvod, proč by takový právní akt Unie měl být přijímán.

Ovšem při plnění své úlohy ve smyslu čtvrté odrážky čl. 3.1 a článku 22 statutu ESCB jakožto provozovatelé systémů, které jsou součástí transevropského expresního automatizovaného systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2), ECB a národní centrální banky v současnosti považují zavedení norem ISO20022 XML v TARGET2 za záležitost strategického významu.

Změna č. 6

Čl. 1 odst. 2 písm. c) navrhovaného nařízení

„2. Toto nařízení se nevztahuje na:

[…]

c)	platební transakce uskutečňované platební kartou, včetně výběrů hotovosti z platebního účtu, pokud jejich výsledkem není úhrada ani inkaso na platební účet nebo z platebního účtu označeného základním číslem bankovního účtu (BBAN) nebo mezinárodním číslem bankovního účtu (IBAN)“

„2. Toto nařízení se nevztahuje na:

[…]

c)	platební transakce uskutečňované platební kartou, včetně výběrů hotovosti z platebního účtu “

Odůvodnění

ECB souhlasí, že platby uskutečňované platební kartou a výběry hotovosti by měly být vyňaty z navrhovaného nařízení; výsledkem plateb uskutečňovaných platební kartou s výjimkou výběrů hotovosti z platebního účtu je však vždy úhrada na platební účet označený BBAN nebo IBAN nebo inkaso z takového platebního účtu. Navíc v posouzení dopadů vypracovaném Komisí, které doprovází navrhované nařízení, nejsou platební karty zahrnuty, a z toho vyplývá, že zůstávají mimo oblast působnosti navrhovaného nařízení. V souladu s tím ECB navrhuje vypustit odkaz na používání BBAN a IBAN, aby se zamezilo výkladu, že platby uskutečňované platební kartou de facto spadají pod navrhované nařízení, což je v rozporu s cílem, který toto ustanovení sleduje.

Změna č. 7

Čl. 1 odst. 4 navrhovaného nařízení (nový)

Žádný stávající text.

„4. Toto nařízení se nevztahuje na Evropskou centrální banku a národní centrální banky, jednají-li jako měnové nebo jiné veřejné orgány.“

Odůvodnění

S ohledem na nezávislost centrálních bank (viz článek 130 Smlouvy) by činnosti vykonávané ECB a národními centrálními bankami v souladu se čtvrtou odrážkou čl. 127 odst. 2 Smlouvy a článkem 3 statutu ESCB měly být vyňaty z oblasti působnosti navrhovaného nařízení. V tomto ohledu ECB navrhuje zařadit do navrhovaného nařízení stejnou výjimku, jaká je obsažena v čl. 1 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (2) .

Změna č. 8

Článek 2 navrhovaného nařízení (nová definice)

Žádný stávající text.

„ „platební kartou“ se rozumí prostředek, který plátci umožňuje i) provádět platební transakce, a to buď prostřednictvím zařízení, které přijímá platební karty, anebo na dálku, zejména prostřednictvím pošty, telefonu nebo internetu, nebo ii) získávat hotovost z bankomatů“

Odůvodnění

ECB vychází z toho, že cílem čl. 1 odst. 2 písm. c) navrhovaného nařízení je vyloučit tradiční transakce prováděné platební kartou z oblasti jeho působnosti a přitom do této oblasti zahrnout transakce, při kterých se platební karta používá primárně k identifikaci plátce při zahájení inkasní nebo úhradové transakce. Vzhledem k tomu, že k vypořádání většiny plateb prováděných platební kartou v konečném důsledku dochází prostřednictvím úhradové či inkasní transakce, mohlo by stávající znění vést k výkladu, že jsou obecně zahrnuty též transakce prováděné platební kartou. V zájmu nastolení právní jistoty navrhuje ECB zavést definici platební karty a přepracovat čl. 7 odst. 2 navrhovaného nařízení, kterým se umožní upustit od stanovených požadavků v případě inkasních transakcí iniciovaných platební kartou v prodejním místě (viz změna č. 17). Čl. 1 odst. 2 písm. c) navrhovaného nařízení kromě toho z oblasti působnosti vyjímá platební transakce uskutečňované platební kartou, aniž by platební kartu definoval.

Změna č. 9

Článek 2 navrhovaného nařízení (nová definice)

Žádný stávající text.

„ „systémy pro platby vysoké hodnoty“ se rozumí platební systémy, jejichž hlavním účelem je zpracovávat, zúčtovávat a/nebo vypořádávat jednotlivé platební transakce, které mají vysokou prioritu a především zahrnují vysokou částku“

Odůvodnění

Navrhovaný nový čl. 1 odst. 2 písm. b) navrhovaného nařízení (viz změna č. 5) obsahuje pojem „systémy pro platby vysoké hodnoty“, jenž by měl být definován.

Změna č. 10

Článek 2 navrhovaného nařízení (nová definice)

Žádný stávající text.

„ „maloobchodními platebními systémy“ se rozumí platební systémy, jejichž hlavním účelem je zpracovávat, zúčtovávat a/nebo vypořádávat platební transakce, které jsou pro účely přenosu seskupeny a které především zahrnují nízkou částku a mají nízkou prioritu.“

Odůvodnění

Čl. 4 odst. 2 navrhovaného nařízení zavádí pojem interoperability mezi platebními systémy, jež by se však měla vztahovat jen na maloobchodní platební systémy (viz změna č. 15). S ohledem na tuto skutečnost by měl být definován pojem „maloobchodní platební systémy“.

Změna č. 11

Čl. 2 odst. 1 navrhovaného nařízení

„1)	„úhradou“ se rozumí platební služba za účelem připsání částky na platební účet příjemce, je-li platební transakce nebo řada platebních transakcí iniciována plátcem na základě souhlasu uděleného jeho poskytovateli platebních služeb“

„1)	„úhradou“ se rozumí platební služba za účelem připsání částky na platební účet příjemce, je-li platební transakce nebo řada platebních transakcí iniciována plátcem na základě pokynu uděleného jeho poskytovateli platebních služeb“

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že k provedení úhrady je třeba konkrétního jednání, které není pouhým souhlasem ze strany plátce, měla by úhrada být definována přesněji.

Změna č. 12

Čl. 2 odst. 2 navrhovaného nařízení

„2)	„inkasem“ se rozumí platební služba za účelem odepsání částky z platebního účtu plátce, je-li platební transakce iniciována příjemcem za základě souhlasu plátce“

„2)	„inkasem“ se rozumí platební služba za účelem odepsání částky z platebního účtu plátce, je-li platební transakce iniciována příjemcem na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli platebních služeb příjemce nebo svému vlastnímu poskytovateli platebních služeb“

Odůvodnění

V zájmu zajištění souladu s dalšími příslušnými sekundárními akty Unie a z důvodu právní jistoty se navrhuje, aby se definice inkasa obsažená v navrhovaném nařízení sjednotila s definicí obsaženou v čl. 2 odst. 14 nařízení (ES) č. 924/2009 a v čl. 4 odst. 28 směrnice 2007/64/ES.

Změna č. 13

Čl. 2 odst. 7 navrhovaného nařízení

„7)	„platebním schématem“ se rozumí soubor pravidel, postupů a norem pro provádění plateb mezi účastníky schémat, oddělený od jakékoliv infrastruktury nebo platebního systému, který zajišťuje jeho provoz mezi členskými státy a v rámci členských států“

„7)	„platebním schématem“ se rozumí společný soubor pravidel, postupů a norem dohodnutých mezi poskytovateli platebních služeb za účelem provádění platebních transakcí“

Odůvodnění

V zájmu zajištění souladu s dalšími příslušnými sekundárními právními akty Unie a z důvodu právní jistoty by se definice „platebního schématu“ obsažená v navrhovaném nařízení měla sjednotit s definicí „inkasního systému“ obsaženou v čl. 2 odst. 15 nařízení (ES) č. 924/2009, a to s ohledem na společné prvky obou těchto definic.

Změna č. 14

Čl. 4 odst. 1 navrhovaného nařízení

„1. Poskytovatelé platebních služeb provádějí úhrady a inkasa v rámci platebního schématu, které splňuje tyto podmínky:

a)	jeho pravidla jsou stejná pro vnitrostátní a přeshraniční úhrady a inkasní transakce mezi členskými státy a v rámci členských států

b)	účastníci schématu představují většinu poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států.“

„1. Poskytovatelé platebních služeb provádějí úhrady a inkasa v rámci platebního schématu, které splňuje tyto podmínky:

a)	jeho pravidla jsou stejná pro vnitrostátní a přeshraniční úhrady a inkasní transakce mezi členskými státy a v rámci členských států

b)	účastníci schématu představují většinu poskytovatelů platebních služeb ve většině členských států, jejichž měnou je euro.“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 3.

Změna č. 15

Čl. 4 odst. 2 navrhovaného nařízení

„2. U platebních systémů a případně u platebních schémat musí být zajištěna technická interoperabilita použitím norem vytvořených mezinárodními nebo evropskými normalizačními orgány.“

„2. U maloobchodních platebních systémů musí být zajištěna technická interoperabilita použitím norem vytvořených mezinárodními nebo evropskými normalizačními orgány.“

Odůvodnění

Čl. 4 odst. 2 navrhovaného nařízení vyžaduje technickou interoperabilitu platebních systémů a případně platebních schémat, aniž by definoval, co tato technická interoperabilita znamená. V ideálním případě by bylo na místě vypracovat přesnější znění, které by objasnilo význam tohoto pojmu. Pokud takové znění není k dispozici, navrhuje ECB, aby byl odkaz na platební schémata vypuštěn, neboť se má za to, že technická interoperabilita těchto schémat není provozně proveditelná. A co je důležitější, maloobchodní platební systémy a systémy pro platby vysoké hodnoty jsou ve své podstatě z hlediska zpracování, zúčtování a vypořádání plateb velmi odlišné, ačkoli oba druhy systémů lze využít ke zpracování maloobchodních platebních transakcí. Obecně vzato, maloobchodní platební systémy využívají systémy pro platby vysoké hodnoty ke zúčtování svých zůstatků. Mělo by být vyjasněno, že interoperabilitu lze očekávat jen mezi platebními systémy téhož druhu. Požadavek interoperability mezi maloobchodními platebními systémy a systémy pro platby vysoké hodnoty by nezakládal jen otázku proporcionality, neboť maloobchodní platby vypořádávané v rámci systémů pro platby vysoké hodnoty jako například TARGET2 nebo EURO1 představují méně než 1 % celkového počtu maloobchodních plateb v eurozóně, ale mohl by mít též nezamýšlené postranní účinky z hlediska rizik a stability.

Změna č. 16

Čl. 5 odst. 1 a 2 navrhovaného nařízení

„1. Nejpozději do dne [vložte konkrétní datum – dvanáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] se úhrady provádějí v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodech 1 a 2 přílohy.

2. Nejpozději do dne [vložte konkrétní datum – 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] se inkasa provádějí v souladu s článkem 6 a technickými požadavky stanovenými v bodech 1 a 3 přílohy.“

„1. Nejpozději do 31. ledna 2013 se úhrady provádějí v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodech 1 a 2 přílohy.

2. Nejpozději do 31. ledna 2014 se inkasa provádějí v souladu s článkem 6 a technickými požadavky stanovenými v bodech 1 a 3 přílohy.“

Odůvodnění

ECB souhlasí s tím, že požadavky na úhrady a inkasa by měly vstoupit v platnost v poměrně krátké lhůtě, zejména s ohledem na to, že projekt úhrad SEPA byl zahájen v lednu 2008 a projekt inkas SEPA v listopadu 2009. S ohledem na nezbytnost poskytnout platebnímu sektoru dostatečně dlouhé zaváděcí lhůty ECB navrhuje, aby byla stanovena konkrétní data, a to pokud možno konec ledna 2013 pro úhrady a konec ledna 2014 pro inkasa.

Změna č. 17

Čl. 7 odst. 2 navrhovaného nařízení

„2. Členské státy mohou svým příslušným orgánům povolit upuštění ode všech nebo některých požadavků stanovených v čl. 5 odst. 1, 2 a 3 do [vložte konkrétní datum – 60 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] v případě platebních transakcí iniciovaných platební kartou v prodejním místě, jejichž výsledkem je inkaso z platebního účtu označeného číslem BBAN nebo IBAN.“

„2. Členské státy mohou svým příslušným orgánům povolit upuštění ode všech nebo některých požadavků stanovených v čl. 5 odst. 1, až 3 do [vložte konkrétní datum – 60 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] v případě platebních transakcí iniciovaných platební kartou v prodejním místě, jejichž výsledkem je inkasní transakce.“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 8 a změny č. 20.

Změna č. 18

Čl. 12 odst. 1 navrhovaného nařízení

„1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou. Pokud je to ze závažných naléhavých důvodů nutné, použije se článek 15.“

„1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou. Komise připravuje návrhy aktů v přenesené pravomoci v úzké spolupráci s Eurosystémem a případně s ostatními členy ESCB a po konzultaci s poskytovateli služeb a zástupci uživatelů. Pokud je to ze závažných naléhavých důvodů nutné, použije se článek 15.“

Odůvodnění

Aby nebyl omezen vývoj nových a inovativních platebních nástrojů, má zcela zásadní význam, aby technické požadavky vymezené v aktech v přenesené pravomoci mohly být plynule a účinně měněny. Komise by měla svou pověřenou pravomoc vykonávat v úzké spolupráci s Eurosystémem a případně s jinými členy ESCB a rovněž na základě konzultací s platebním sektorem a jinými zúčastněnými stranami s cílem mimo jiné zajistit, aby načasování změn zohledňovalo hospodářské cykly platebního sektoru.

Změna č. 19

Bod 1 písm. d) přílohy navrhovaného nařízení

„d)	V poli s doplňujícími informacemi pro příjemce lze uvést 140 znaků. Platební schémata mohou umožnit zadání většího počtu znaků, není-li ovšem zařízení použité k posílání informací z hlediska počtu znaků technicky omezeno; v takovém případě se uplatní technicky daná mezní hodnota zařízení.“

„d)

V poli s doplňujícími informacemi pro příjemce lze uvést minimálně 140 znaků. Platební schémata mohou umožnit zadání většího počtu znaků, není-li ovšem zařízení použité k posílání informací z hlediska počtu znaků technicky omezeno; v takovém případě se uplatní technicky daná mezní hodnota zařízení.“

Odůvodnění

Počet znaků, které mohou být zadány v platebních schématech, by neměl být omezen; proto ECB navrhuje stanovit 140 znaků jako minimum.

Změna č. 20

Bod 3 písm. f) přílohy navrhovaného nařízení

„f)	Příjemci i poskytovateli platebních služeb plátce se udělí souhlas (přímo nebo nepřímo prostřednictvím příjemce) a příjemce nebo třetí strana jménem příjemce tato zmocnění spolu s jejich pozdějšími úpravami a/nebo zrušením uloží.“

„f)	Příjemci i poskytovateli platebních služeb plátce, a to přímo nebo nepřímo prostřednictvím příjemce, se udělí souhlas a příjemce nebo třetí strana jménem příjemce tato zmocnění spolu s jejich pozdějšími úpravami a/nebo zrušením uloží.“

Odůvodnění

Znění bodu 3 písm. f) přílohy navrhovaného nařízení by mohlo být nesprávně vykládáno tak, že stávající zmocnění, která výslovně nezmiňují příjemce i poskytovatele platebních služeb plátce, jsou neplatná a musí být znovu podepsána. S ohledem na velmi velký počet existujících zmocnění k inkasu by to mohl být velmi obtížný úkol. V zájmu zamezení všem možných pochybnostem by proto mělo být vyjasněno, že souhlas poskytovateli platebních služeb plátce lze udělit nepřímo prostřednictvím příjemce.

(1) Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(2) Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1.

25.5.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 155/10

Závěry Rady ze dne 7. března 2011 Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020)

2011/C 155/02

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNAJÍC, ŽE:

1.	rovnost žen a mužů je základní hodnotou Evropské unie zakotvenou ve Smlouvách a jedním z cílů a úkolů Evropské unie, přičemž zohlednění zásady rovnosti žen a mužů při všech jejích činnostech je obecným cílem Unie (1);

2.	rovnost žen a mužů je zakotvena v článku 23 Listiny základních práv Evropské unie;

Evropská unie má k dispozici celou řadu právních předpisů podporujících dodržování zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblastech, jako je zaměstnání a přístup ke zboží a službám (2), pravidelné výroční zprávy o rovnosti žen a mužů (3) přijímané Evropskou komisí však ukazují, že pokrok je pomalý a že rovnosti žen a mužů dosud nebylo de facto dosaženo;

4.	„Evropa 2020“, nová strategie Evropské unie pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (4), pomůže členským státům a Evropské unii dosáhnout vysoké úrovně v oblasti konkurenceschopnosti, produktivity, růstu, sociální soudržnosti a hospodářské konvergence;

5.	strategie Evropa 2020 zahrnuje hlavní cíl usilující o dosažení 75 % zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let, což znamená, že při provádění strategie je nezbytné prioritně řešit překážky bránící účasti žen na trhu práce;

v hlavních směrech politik zaměstnanosti, které jsou součástí integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (5) a jsou sledovány v souvislosti se společným hodnotícím rámcem (6), je v tomto ohledu zdůrazněno, že je důležité provádět, hodnotit a dále sledovat politiky zaměstnanosti, které podporují rovnost žen a mužů a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem;

7.	roční analýza růstu (7) přijatá Evropskou komisí ukazuje, že v některých členských státech je stále problematickou otázkou nedobrovolný zkrácený pracovní úvazek a že ženy, které si přejí vrátit se na trh práce, i nadále čelí překážkám;

8.	strategie Evropské komise pro rovnost žen a mužů (2010–2015) vychází z plánu Komise pro dosažení rovného postavení žen a mužů (2006–2010) (8), jenž byl předmětem přezkumu v polovině období (9), a z Charty žen přijaté Evropskou komisí dne 5. března 2010 (10);

strategie Evropské komise pro rovnost žen a mužů (2010–2015) je zaměřena na těchto pět priorit: stejná ekonomická nezávislost; stejná odměna za stejnou nebo rovnocennou práci; rovnost žen a mužů při rozhodování; důstojnost, integrita a konec genderovému násilí a rovnost žen a mužů v rámci vnější činnosti; strategie se rovněž zabývá řadou důležitých horizontálních otázek souvisejících s genderovými rolemi, právními předpisy, správou a nástroji pro rovnost žen a mužů;

10.	v roce 2006 přijala Evropská rada první Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (11) a v březnu roku 2010 vyzvala trojice předsednictví k připomenutí pátého výročí tohoto paktu;

S OHLEDEM NA SKUTEČNOST, ŽE:

11.

dne 6. prosince 2010 přijala Rada závěry na podporu provádění strategie Evropské komise pro rovnost žen a mužů (2010–2015) (12), jakož i závěry o posílení odhodlání a opatření zaměřených na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a o přezkumu provádění Pekingské akční platformy (13), v nichž vyzvala Evropskou radu, aby na jarním zasedání v roce 2011 upravila a zlepšila Evropský pakt pro rovnost žen a mužů s ohledem na novou strategii Komise pro rovnost žen a mužů (2010–2015), strategii Evropa 2020 a zmíněné závěry;

12.	jsou nezbytná vhodná opatření k boji proti všem formám diskriminace žen a že je třeba se zabývat příčinami vícenásobné diskriminace a prozkoumat účinné způsoby, jak tuto diskriminaci odstranit;

13.	PŘIJÍMÁ Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) ve znění uvedeném v příloze;

14.	VYZÝVÁ Evropskou radu, aby ve svých závěrech z jarního zasedání pakt potvrdila v zájmu řešení současných výzev v rámci politiky prosazující rovnost žen a mužů i v zájmu zajištění toho, že genderové hledisko bude začleněno do všech oblastí politiky, zejména v kontextu strategie Evropa 2020;

15.	VYZÝVÁ Evropskou radu, aby otázku rovnosti žen a mužů zařadila mezi projednávaná témata před uplynutím doby, na niž byla strategie Evropské komise pro rovnost žen a mužů přijata (2010–2015).

(1) Článek 2 a čl. 3 odst. 3 SEU a článek 8 SFEU.

(2) Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1); směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23); směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1).

(3) Nejnovější zprávu viz dokument 6571/11. Dokumenty citované v poznámkách pod čarou 3–4 a 6–12 jsou dostupné ve veřejném rejstříku dokumentů Rady: http://register.consilium.eu.int/

(4) EUCO 13/1/10 REV 1.

(5) Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46.

(6) 16984/10 + ADD 1.

(7) 18066/10 + ADD 1-3.

(8) 7034/06.

(9) 17495/08.

(10) 7370/10.

(11) 7775/1/06 REV 1.

(12) 16880/10.

(13) Úř. věst. C 345, 18.12.2010, s. 1.

PŘÍLOHA

Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020)

RADA EVROPSKÉ UNIE uznává, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou Evropské unie a že politiky prosazující rovnost žen a mužů mají klíčový význam pro hospodářský růst, prosperitu a konkurenceschopnost. Pět let po přijetí prvního Evropského paktu pro rovnost žen a mužů je zapotřebí nového impulsu, zejména za účelem stvrzení a podpory úzké vazby mezi strategií Komise pro rovnost žen a mužů (2010–2015) a strategií Evropské unie „Evropa 2020“, jež je strategií pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. RADA proto znovu potvrzuje, že je odhodlána splnit cíle EU v oblasti rovnosti žen a mužů uvedené ve Smlouvě, a zejména:

odstranit rozdíly mezi ženami a muži v oblasti zaměstnávání a sociální ochrany, včetně rozdílů v odměňování žen a mužů, a to v zájmu splnění cílů strategie Evropa 2020, především ve třech oblastech nesmírně důležitých z hlediska rovnosti žen a mužů, tj. zaměstnávání, vzdělávání a podpora sociálního začleňování, zejména prostřednictvím snižování chudoby, a tím přispět k růstovému potenciálu evropských pracovních sil;

2)	podporovat lepší vyváženost mezi pracovním a soukromým životem žen a mužů během celého života a posílit tak rovnost žen a mužů, zvýšit účast žen na trhu práce a přispět k řešení demografických problémů a

3)	bojovat proti všem formám násilí na ženách s cílem zajistit, aby ženy mohly v plném rozsahu požívat svých lidských práv, i s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů, mimo jiné s ohledem na růst podporující začlenění.

RADA naléhavě vyzývá k opatřením na úrovni členských států, popřípadě na úrovni Unie v těchto oblastech:

Opatření pro odstranění rozdílů mezi ženami a muži a boj proti genderové segregaci na trhu práce:

a)	podporovat zaměstnávání žen všech věkových skupin a odstranit rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů, mimo jiné bojem proti všem formám diskriminace;

b)	odstranit genderové stereotypy a podporovat rovnost žen a mužů na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, jakož i v pracovním životě, a to s cílem zmenšit genderovou segregaci na trhu práce;

c)	zajistit stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci;

d)	prosazovat posílení postavení žen v politickém a ekonomickém životě a podporovat podnikání žen;

e)	podporovat sociální partnery a podniky ve vypracování a účinném provádění iniciativ ve prospěch rovnosti žen a mužů a podporovat plány rovnosti žen a mužů na pracovišti a

f)	podporovat rovné zastoupení žen a mužů při rozhodování na všech úrovních a ve všech oblastech v zájmu plného využití všech talentů.

Opatření na podporu lepší vyváženosti mezi pracovním a soukromým životem žen a mužů:

zlepšit nabídku vhodných, cenově přijatelných a vysoce kvalitních služeb péče o děti předškolního věku v zájmu dosažení cílů stanovených na zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu roku 2002, a to s přihlédnutím k poptávce po službách péče o děti a v souladu s existující nabídkou těchto služeb na vnitrostátní úrovni;

b)	zlepšit zajištění zařízení pro péči o jiné závislé osoby a

c)	podporovat flexibilní pracovní úvazky a různé formy dovolené pro ženy i muže.

Opatření k boji proti všem formám násilí na ženách:

a)	přijmout, provádět a monitorovat strategie na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie s cílem odstranit násilí na ženách;

b)	posílit předcházení násilí na ženách a ochranu obětí a potenciálních obětí, mimo jiné žen ze všech znevýhodněných skupin, a

c)	zdůrazňovat úlohu a odpovědnost mužů a chlapců v procesu vymycování násilí na ženách.

Správa, provádění a monitorování:

Relevantní aspekty tohoto paktu i výročních zpráv Komise o rovnosti žen a mužů by měly být náležitě zohledněny v mechanismech strategie Evropa 2020.

RADA znovu potvrzuje, že je odhodlána posílit správu prosazováním genderových otázek prostřednictvím začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky, včetně vnější činnosti EU, se současným zohledňováním zásadní úlohy mužů a chlapců při prosazování rovnosti žen a mužů, a prostřednictvím zajištění toho, že účinky rovnosti žen a mužů budou zohledňovány v hodnoceních dopadu nových politik EU. RADA vyzývá členské státy a Komisi, aby zejména prostřednictvím Eurostatu dále rozpracovaly stávající statistiky a ukazatele členěné podle pohlaví a aby plně využívaly kapacit Evropského institutu pro rovnost žen a mužů.

Členské státy se vybízejí, aby při vypracovávání a provádění národních programů reforem uplatňovaly hledisko rovnosti žen a mužů a podporovaly politiky prosazující rovnost žen mužů, zejména v souvislosti s hlavními směry politik zaměstnanosti, a náležitě využívaly dohodnutých ukazatelů týkajících se rovnosti žen a mužů vypracovaných v souvislosti se společným hodnotícím rámcem a s opatřeními, jež navazují na Pekingskou akční platformu, ve všech příslušných politických oblastech a procesech.

Komise a Rada se rovněž vyzývají k začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do ročních analýz růstu, stanovisek týkajících se jednotlivých zemí a doporučení pro jednotlivé země. O pokroku dosaženém při provádění Evropského paktu pro rovnost žen a mužů by ministři měli jednat každoročně, a to na úrovni Rady.

25.5.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 155/15

Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001

2011/C 155/04

Pomoc č.: SA.32801 (11/XA)

Členský stát: Německo

Region: Sachsen

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Zuschuss für den Einstieg ins Umweltmanagement, analog dem Zuschuss den ein gewerblicher KMU-Teilnehmer über die Sächsische Mittelstandsrichtlinie — „Richtlinien des Sächsischen Staatsministerium für Wirtschaft und Arbeit zur Mittelstandsförderung — Verbesserung der unternehmerischen Leistungsfähigkeit“, gemäß Teil B Ziffer I Nr. 4 „Umweltmanagement“ erhält.

Právní základ: Richtlinie des Sächsischen Staatsministeriums für Wirtschaft, Arbeit und Verkehr zur Mittelstandsförderung (Mittelstandsrichtlinie), Teil B Ziffer I Nr. 4 „Umweltmanagement“

Vertrag zur Umweltallianz Sachsen

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku:

Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku: 0,15 EUR (v milionech)

Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu: 0,05 EUR (v milionech)

Maximální míra podpory: 50 %

Datum uskutečnění: —

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: 17. května 2011–31. prosince 2013

Cíl podpory: Produkce jakostních zemědělských produktů (článek 14 nařízení (ES) č. 1857/2006), Technická pomoc (článek 15 nařízení (ES) č. 1857/2006)

Dotčené/á odvětví: Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Sächsische Aufbaubank

Pirnaische Straße 9

01069 Dresden

DEUTSCHLAND

Adresa internetových stránek:

http://www.sab.sachsen.de/de/foerderung/programme/p_wirtschaft/fp_wirtschaft/detailfp_wi_2475.html

http://www.revosax.sachsen.de/Details.do?sid=2202814313422

Další informace: —

Pomoc č.: SA.32841 (11/XA)

Členský stát: Španělsko

Region: Comunidad Valenciana

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Ayuda nominativa FEDACOVA

Právní základ: Resolución del expediente acogido a la línea «programas intersectoriales en materia de atributos y valores de la calidad agroalimentaria»

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu: 0,09 EUR (v milionech)

Maximální míra podpory: 100 %

Datum uskutečnění: —

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: 18. května 2011–31. prosince 2011

Cíl podpory: Produkce jakostních zemědělských produktů (článek 14 nařízení (ES) č. 1857/2006), Technická pomoc (článek 15 nařízení (ES) č. 1857/2006)

Dotčené/á odvětví: Podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Conselleria de Agricultura, Pesca y Alimentación

Amadeo de Saboya, 2

46010 Valencia

ESPAÑA

Adresa internetových stránek: http://www.agricultura.gva.es/web/c/document_library/get_file?uuid=af5ee4ee-4d51-4b4f-8399-a5c64eda74ac&groupId=16

Další informace: —

Pomoc č.: SA.32947 (11/XA)

Členský stát: Lotyšsko

Region: Latvia

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Grozījumi atbalsta shēmā “Nelabvēlīgo klimatisko apstākļu radīto zaudējumu kompensēšana”

Právní základ: Ministru kabineta 2008. gada 18. augusta noteikumi Nr. 669 “Kārtība, kādā administrē un uzrauga lauksaimniecības risku fondu, nosaka iemaksu veikšanu un kompensāciju izmaksu no fonda”

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu: 1 LVL (v milionech)

Maximální míra podpory: 80 %

Datum uskutečnění: —

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: 13. května 2011–30. prosince 2013

Cíl podpory: Nepříznivé klimatické jevy (článek 11 nařízení (ES) č. 1857/2006)

Dotčené/á odvětví: Zemědělství, lesnictví a rybářství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Lauku atbalsta dienests

Republikas laukums 2

Rīga, LV-1981

LATVIJA

Adresa internetových stránek: http://www.likumi.lv/doc.php?id=180589

Další informace: —

Pomoc č.: SA.32968 (11/XA)

Členský stát: Estonsko

Region: Estonia

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Ohtliku taimekahjustaja tõrjeabinõude rakendamise toetus

Právní základ: „Maaelu ja põllumajandusturu korraldamise seaduse” paragrahvi 11 lõike 1 alusel

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu: 0,25 EUR (v milionech)

Maximální míra podpory: 100 %

Datum uskutečnění: —

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: 13. května 2011–31. prosince 2013

Cíl podpory: Choroby rostlin – napadení škůdci (článek 10 nařízení (ES) č. 1857/2006)

Dotčené/á odvětví: Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet

Narva mnt 3

51009 Tartu

EESTI/ESTONIA

Adresa internetových stránek: http://www.agri.ee/siseriiklikud-toetused/

Další informace: —

Pomoc č.: SA.32973 (11/XA)

Členský stát: Německo

Region: Bayern

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Förderung der Vermittlung und des Einsatzes von Fachkräften der Betriebs- und Haushaltshilfe sowie für die Melkeraushilfe

Právní základ:

—	Bayerisches Agrarwirtschaftsgesetz (BayAgrarWiG) vom 8. Dezember 2006

—	Eckpunktepapier; Zuwendungsbescheide

—	Bay. Haushaltsordnung (BayHO)

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku:

Celková částka podpory ad hoc poskytnuté podniku: 17,50 EUR (v milionech)

Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu: 3,50 EUR (v milionech)

Maximální míra podpory: 100 %

Datum uskutečnění: —

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: 17. května 2011–31. prosince 2015

Cíl podpory: Technická pomoc (článek 15 nařízení (ES) č. 1857/2006)

Dotčené/á odvětví: Zemědělství, lesnictví a rybářství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft

Abteilung Förderwesen und Fachrecht

Menzinger Straße 54

80638 München

DEUTSCHLAND

Adresa internetových stránek:

http://www.gesetze-bayern.de/jportal/portal/page/bsbayprod.psml?showdoccase=1&doc.id=jlr-AgrarWiGBYrahmen&doc.part=X&doc.origin=bs

http://www.stmlf.bayern.de/agrarpolitik/programme/26373/foerdkath.pdf

Další informace: —

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2011.155.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 155

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 54 25. května 2011

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	III Přípravné akty
	EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA
	Evropská centrální banka
2011/C 155/01	Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. dubna 2011 k návrhu nařízení, kterým se stanoví technické požadavky pro úhrady a inkasa v eurech (CON/2011/32)	1

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO)
2011/C 155/05	Oznámení o otevřeném výběrovém řízení	18

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2011/C 155/06	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6241 – CIE Management II/Gruppo Coin) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	19

2011/C 155/07	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.6220 – General Mills/Yoplait) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	20

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,4089
JPY	japonský jen	115,45
DKK	dánská koruna	7,4566
GBP	britská libra	0,87285
SEK	švédská koruna	8,9200
CHF	švýcarský frank	1,2405
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,8385
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,580
HUF	maďarský forint	269,40
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7093
PLN	polský zlotý	3,9473
RON	rumunský lei	4,1218
TRY	turecká lira	2,2547
AUD	australský dolar	1,3328
CAD	kanadský dolar	1,3780
HKD	hongkongský dolar	10,9563
NZD	novozélandský dolar	1,7608
SGD	singapurský dolar	1,7559
KRW	jihokorejský won	1 540,85
ZAR	jihoafrický rand	9,8834
CNY	čínský juan	9,1543
HRK	chorvatská kuna	7,4328
IDR	indonéská rupie	12 072,47
MYR	malajsijský ringgit	4,2971
PHP	filipínské peso	61,169
RUB	ruský rubl	40,0100
THB	thajský baht	42,859
BRL	brazilský real	2,2918
MXN	mexické peso	16,5036
INR	indická rupie	63,6890

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2011/C 155/02	Závěry Rady ze dne 7. března 2011 Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020)	10

	Evropská komise
2011/C 155/03	Směnné kurzy vůči euru	14

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2011/C 155/04	Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001	15