8.4.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 109/1

---

Směnné kurzy vůči euru (1)

7. dubna 2011

2011/C 109/01

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,4283
JPY	japonský jen	121,70
DKK	dánská koruna	7,4571
GBP	britská libra	0,87590
SEK	švédská koruna	9,0455
CHF	švýcarský frank	1,3118
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,8175
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,435
HUF	maďarský forint	264,28
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7093
PLN	polský zlotý	3,9755
RON	rumunský lei	4,1125
TRY	turecká lira	2,1620
AUD	australský dolar	1,3614
CAD	kanadský dolar	1,3695
HKD	hongkongský dolar	11,1009
NZD	novozélandský dolar	1,8345
SGD	singapurský dolar	1,8002
KRW	jihokorejský won	1 557,45
ZAR	jihoafrický rand	9,5544
CNY	čínský juan	9,3442
HRK	chorvatská kuna	7,3720
IDR	indonéská rupie	12 387,16
MYR	malajsijský ringgit	4,3263
PHP	filipínské peso	61,531
RUB	ruský rubl	40,3840
THB	thajský baht	42,963
BRL	brazilský real	2,2842
MXN	mexické peso	16,8443
INR	indická rupie	63,1380

---

(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

---

8.4.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 109/2

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 109/02

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„CILIEGIA DELL’ETNA“

č. ES: IT-PDO-0005-0572-23.11.2006

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název:

„Ciliegia dell'Etna“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Itálie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.6.

Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodu 1:

CHOP „Ciliegia dell’Etna“ je uděleno plodům sladké třešně „Prunus avium L.“, čeledi růžovitých, ekotypu Mastrantonio (Donnantonio). Specifické vlastnosti:

—	Cukry: ≥ 19 °Brix

—	Kyselost (g kyseliny jablečné/100 ml): ≤ 0,4

—	Poměr Brix/kyselost: ≥ 47,5

—	Konzistence (N): ≥ 5,5

—	Délka stopky (mm): 35–55

—	Minimální hmotnost plodu (g): 7

Třešně „Ciliegia dell’Etna“ má lesklou červenou barvu, je středně velké velikosti, na povrchu křupavá s velmi kompaktní dužinou a dlouhou stopkou.

Plod je sladký, avšak stupeň sladkosti nepůsobí potíže. Nízká kyselost dodává plodu velmi příjemnou a vyváženou chuť.

Kategorie prodeje třešně „Ciliegia dell’Etna“ jsou stanoveny takto:

—	Extra (E): plody o hmotnosti > 8,5 gramu,

—	1. kategorie: plody o hmotnosti mezi 7 a 8,5 gramu.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Třešně „Ciliegia dell’Etna“ se musí pěstovat v oblasti vymezené níže v bodě 4. Zejména sklizeň třešně „Ciliegia dell’Etna“ CHOP, ke které dochází po přirozeném dozrání plodu, musí být prováděna ručně se zachováním stopky, aby se zamezilo infekcím a hnilobám. Od sklizně do doby uvedení na trh se plody musí uchovávat na stinném a větraném místě, aby nedošlo ke zhoršení jakosti a trvanlivosti.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Třešně „Ciliegia dell’Etna“ CHOP musí být baleny v oblasti produkce vymezené v bodě 4, aby při přepravě nezabaleného produktu nedošlo k poškození a ztrátě jeho osobitých vlastností. Manipulace s plody a jejich přeprava by totiž mohly způsobit jejich poškození, a to zejména vnějšího oplodí a dužiny, otlačeninami a trhlinkami, což vyvolává plísně, které samozřejmě znehodnocují jakost produktu uváděného na trh pod označením „Ciliegia dell’Etna“ CHOP.

Je tedy nezbytné, aby takové operace prováděli v oblasti produkce profesně zdatní pracovníci, aniž by docházelo k přepravě před balením a aby byl produkt přímo k dispozici v nádobách patřičných rozměrů poté, co byl proveden první výběr s cílem odstranit nepoužitelné plody. Jestliže produkt nebyl uveden na trh během 48 hodin po sklizni, musí být plody uchovávány v chladu a obecně podrobeny úkonům, jež zpomalí respirační metabolismus plodů.

Třešně „Ciliegia dell’Etna“ s označením CHOP se uvádějí na trh čerstvé v nových, čistých a suchých obalech s maximálním objemem 10 kg produktu v nádobách s pevnými stěnami o výšce nepřesahující 12 cm, aby se zabránilo poškozením, která by mohla být způsobena udusáním během přepravy.

Obsah balení musí tvořit výhradně třešně ekotypu Mastrantonio (Donnantonio) se stejným stupněm zralosti a velikosti.

Každé balení musí být zabaleno do plastové fólie a uzavřeno prostřednictvím záruční pečetě. Při otevření balení je pečeť třeba zlomit.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Na obalu musí být uvedeny vedle loga označení, grafického symbolu Společenství a souvisejících údajů informace odpovídající požadavkům právních předpisů, jako jsou název, obchodní název a adresa balírny, jakož i případné názvy podniků, z nichž plody pocházejí, čistá hmotnost původního produktu, datum balení a kategorie prodeje. Do popisu je zakázáno dodávat jakékoli označení původu, jež není výslovně stanoveno, či doplňující označení, která by mohla spotřebitele uvádět v omyl. Logo chráněného označení má obdélníkový tvar o rozměrech 100 mm × 38 mm. V horní části je uveden nápis „Denominazione d’Origine Protetta“ (chráněné označení původu), uprostřed zkratka „DOP“ (CHOP) a v dolní části označení produktu „Ciliegia dell’Etna“. Na pravé straně jsou vyobrazeny dvě třešně různých rozměrů, za nimiž je vypodobněn ostrov Sicílie.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Oblast produkce CHOP „Ciliegia dell’Etna“ se rozkládá od Jónského moře až po nadmořskou výšku 1 600 m.n.m. na východním a jihovýchodním svahu Etny a v provincii Catania zahrnuje správní území obcí: Giarre, Riposto, Mascali, Fiumefreddo di Sicilia, Piedimonte Etneo, Linguaglossa, Castiglione di Sicilia, Randazzo, Milo, Zafferana Etnea, S. Venerina, Sant’Alfio, Trecastagni, Pedara, Viagrande, Nicolosi, Ragalna, Adrano, Biancavilla, S. Maria di Licodia, Belpasso, Aci S. Antonio a Acireale.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Oblast pěstování třešní „Ciliegia dell’Etna“ CHOP se vyznačuje půdami, které vznikají na substrátech sopečného původu. Zejména díky půdě sopečného původu a značným teplotním výkyvům má třešně „Ciliegia dell’Etna“ červenou barvu. V horském pásu půdy vykazují nepříliš hluboký profil, velký výskyt kamenů na povrchu a písčité složení bohaté na skelet, zatímco pás kopců a pobřežní pás vykazují vyvinutější hlubohé profily s bahnito-písčitou strukturou, jež lze zavlažovat. Rozložení území do nadmořské výšky až 1 600 m.n.m. dodává třešni „Ciliegia dell’Etna“ jedinečné vlastnosti, pokud jde o dobu zrání. U ekotypu Mastrantonio (Donnantonio) je doba zrání skutečně velmi dlouhá. Trvá od začátku června do třetí dekády července. Mrazy přicházejí zřídkakdy a pokud ano, jsou důsledkem teplotních inverzí, k nimž dochází méně ve větrnějších kopcovitých oblastech. Absolutní hodnoty maximálních teplot dosahují v červenci až 44,3 °C, přičemž průměrné teploty se pohybují v rozmezí 39–40 °C. Roční hodnoty srážek dosahují maxima v rámci provincie i Sicílie a narůstají se zvyšující se nadmořskou výškou.

5.2   Specifičnost produktu:

Třešně „Ciliegia dell'Etna“ se od ostatních odrůd pěstovaných na daném území či od stejné odrůdy pěstované mimo toto území odlišuje nízkou kyselostí, křupavostí a přiměřeným obsahem cukru v plodech. Díky tomu získáváme zralý produkt lesklé červené barvy, šťavnatý, velice sladký, aniž bychom však měli lehce dráždivý pocit, jenž je pro produkty s vysokou koncentrací cukru typický. K těmto vlastnostem je rovněž třeba připočíst výjimečnou dobu zrání, jež je v porovnání s jinými třešněmi delší. Poměrně se prodlužuje se zvyšující se nadmořskou výškou pozemků v oblasti sopky Etna, na kterých se tyto třešně pěstují.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Oblast masívu Etny je velmi známá produkcí třešní a jejich jakostí. Název „Etna“ je úzce spjat s třešněmi vzhledem k tomu, že v Itálii velká část spotřebitelů spojuje místo s produktem „třešně“ a naopak. Jedinečnosti třešní „Ciliegia dell’Etna“ jsou úzce vymezeny morfologickými a pedoklimatickými vlastnostmi oblasti produkce, jakož i přínosem pěstitelů v rámci přípravy pozemků a péče při výsadbě. Orientace zeměpisné oblasti produkce na východ a jihovýchod, vysoká míra slunečního záření, převládající větry a značné teplotní výkyvy představují pro pěstování třešní příznivé klimatické podmínky. Obtíže, které vyplývají z přílišné blízkosti sopky Etna, si od místních zemědělců vyžádaly značné úsilí při zúrodňování rozlehlých ploch s tvrdou a vyprahlou lávou. V tomto ohledu se totiž přínos lidí projevuje v namáhavé zemědělské práci při jímání podzemních vod, v orbě půdy a v terasování pozemků, jež vedly k rozvoji výsadby v různé nadmořské výšce a zemědělcům přinesly specifické znalosti při péči o ni. Ještě dnes neustálé úsilí místních pěstitelů v řádné péči o výsadbu, která lemuje svahy Etny, umožňuje postupné zrání plodů, díky čemuž může sklizeň trvat déle. Díky zmíněnému úsilí mohou třešně „Ciliegia dell’Etna“ rovněž maximálně těžit z klimatických podmínek, jež jsou výjimečně příznivé pro produkci plodů oceňovaných pro jasnost barvy, konzistenci a jemnou chuť. Jakost produktu ostatně potvrzuje úspěch tradiční slavnosti („sagra“).

K silnému sepětí mezi třešněmi „Ciliegia dell’Etna“ a územím v oblasti Etny kromě přírodního prostředí rozhodujícím způsobem přispěl rovněž lidský faktor se svou staletou tradicí, úsilí při přeměně „sciare“ („spálené půdy (země)“ z arabštiny) na úrodné pozemky a rozšířené využívání vhodně umístěných zavlažovacích zařízení, která při dlouhém vegetačním období v době sucha umožňují zúrodňující zavlažování.

V souvislosti s pěstováním třešní „Ciliegia dell’Etna“ se totiž během let vytvořilo významné kulturní a hospodářské zázemí, jež tvoří řemesla, tradice a zvyky, kterými pěstitelé ovoce a zeleniny žili po staletí. Ještě dnes se zmíněné zvyky a tradice projevují v místním nářečí v podobě slov „cirasa“ nebo „ciriegia“, či v pojmech pro přípravu pozemků známých pod pojmem „terre scatinate“ či pro pozemky získané zúrodňováním lávy, pro pěstitelské techniky, při nichž se předpokládá roubování na způsob „sgroppo“ nebo „pezza“, a pro ruční sběr plodů s využitím žebříků s třiceti příčkami a košíků známých pod názvem „panari“.

Na závěr lze na základě všech těchto skutečností a podle mnoha autorů tvrdit, že pěstování třešní „Ciliegia dell’Etna“ má v oblasti Etny hluboké kořeny a že zkušenost místních zemědělců, jež byla předávána z generace na generaci, spolu s průběžným výzkumem a zaváděním specifických pěstitelských technik přispěla k vytvoření takových podmínek, aby se pěstování třešní „Ciliegia dell’Etna“ v průběhu času úspěšně konsolidovalo, a to do té míry, že dalo vzniknout historickému, tradičnímu a kulturnímu dědictví tohoto území.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(Čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

Tento správní orgán zahájil vnitrostátní postup námitky tím, že zveřejnil návrh uznání chráněného označení původu „Ciliegia dell’Etna“ v Úředním věstníku Italské republiky č. 75 ze dne 30. března 2006.

Konsolidované znění specifikace produkce lze nalézt

—	na internetu na následující adrese: http://www.politicheagricole.it/DocumentiPubblicazioni/Search_Documenti_Elenco.htm?txtTipoDocumento=Disciplinare%20in%20esame%20UE&txtDocArgomento=Prodotti%20di%20Qualit%E0>Prodotti%20Dop,%20Igp%20e%20Stg nebo

—

lze přímo vstoupit na domovskou stránku ministerstva (http://www.politicheagricole.it) a kliknout na „Prodotti di Qualità“ (Jakostní produkty – vlevo na obrazovce) a nakonec na „Disciplinari di Produzione all’esame dell’UE [regolamento (CE) n. 510/2006]“ (Specifikace produkce, jež jsou předmětem zkoumání EU (nařízení (ES) č. 510/2006)).

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---

8.4.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 109/6

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2011/C 109/03

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„HOLSTEINER KATENSCHINKEN“/„HOLSTEINER SCHINKEN“/„HOLSTEINER KATENRAUCHSCHINKEN“/„HOLSTEINER KNOCHENSCHINKEN“

č. ES: DE-PGI-0005-0713-14.07.2008

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Holsteiner Katenschinken“/„Holsteiner Schinken“/„Holsteiner Katenrauchschinken“/„Holsteiner Knochenschinken“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Německo

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.2

Masné výrobky

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Na výrobu Holsteiner Katenschinken/Holsteiner Schinken/Holsteiner Katenrauchschinken/Holsteiner Knochenschinken, dále jen „Holsteiner Katenschinken“, se používá vepřová kýta, z níž se nevykosťuje pánevní kost a stehenní kost. Kýta se zakrojí dokulata (tzv. hamburským řezem), ručně se nasolí a pomalu vyudí studeným kouřem z bukového dřeva. Celý výrobní proces od přijetí zboží až po uzrání celé kýty se uskutečňuje v dané zeměpisné oblasti a trvá alespoň čtyři měsíce. Po ukončení zrání má šunka při rozkrojení tmavě červenou barvu s jemným mramorováním. Šunka příjemně voní a chutná po přírodním kouři, zejména po bukovém dřevě. Chuť tuku je lehce oříšková. Na omak je „Holsteiner Katenschinken“ vláčná a jadrná (pevná).

V závislosti na použitém plemeni prasat váží hotový produkt mezi cca. 7,5 a 19 kg. Maximální obsah vody činí 68 %.

Jako základní přísady se používá: vepřová kýta, kouř, sůl, ledek, dusitanová sůl, koření. Kromě toho se na pomalé uzení studeným kouřem používá výlučně bukové dřevo.

„Holsteiner Katenschinken“ se prodává celá nebo na přání zákazníka nakrájená. Nakrájené kusy zrají ve vzduchotěsných nádobách a po uzrání se prodávají části (šál, špička, ořech) nebo šunka nakrájená na plátky.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Na výrobu „Holsteiner Katenschinken“ se používají vepřové zadní kýty libovolného původu.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Celý výrobní proces od přijetí surovin až po uzrání celé kýty musí proběhnout ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Zboží (celá šunka, její části nebo šunka nakrájená na plátky) je na příslušném obalu označeno jako „Holsteiner Katenschinken“. Sdružení pro ochranu výrobců šunky ve Šlesvicko-Holštýnsku (Schutzgemeinschaft Schleswig-Holsteinischer Schinkenhersteller e.V.) uděluje jednotlivým členským podnikům znak svazu. Tímto znakem lze označovat celou šunku „Holsteiner Katenschinken“, její části nebo šunku krájenou na plátky. „Holsteiner Katenschinken“ mohou vyrábět a uvádět na trh i podniky, které nejsou členy sdružení pro ochranu výrobců, splňují-li podmínky specifikace.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Do zeměpisné oblasti spadá celá spolková země Šlesvicko-Holštýnsko.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

„Holsteiner Katenschinken“ má ve Šlesvicko-Holštýnsku dlouhou tradici a je nedílnou součástí místní kultury.

Historický vývoj této šunky je třeba chápat jako výsledek vzájemného působení několika faktorů. Tyto faktory ve Šlesvicko-Holštýnsku stojí za specifickým výrobním postupem, z něhož vyplývá mimořádná kvalita „Holsteiner Katenschinken“:

—	V důsledku klimatických podmínek Šlesvicko-Holštýnska se zde vytvořily lesy, které se z velké části skládaly z dubů a buků. Jejich plody, tedy žaludy a bukvice, se používaly k vykrmování prasat. Na výkrmu prasat a lesním hospodářství bylo v minulosti zemědělství založeno.

—

Bukové dřevo se nepoužívalo pouze na stavby domů, ale protože dlouho hořelo, sloužilo jako otop na otevřených ohništích uvnitř domů. Ve Šlesvicko-Holštýnsku se díky dostatku dřeva a díky formě hospodářství vyvinul zvláštní typ domů. Tzv. halový dům neměl komín. V kouři nad otevřeným ohništěm se udila šunka a další masné výrobky – jednalo se o jeden z mála způsobů konzervace, jež tehdy byly k dispozici. Halový dům zůstal převládající a nejrozšířenější formou domu od raného osídlení oblasti přes středověk až po období industrializace ve Šlesvicko-Holštýnsku.

—	Uvedený typ domu, jenž je vzorem tzv. udírenských domků (Räucherkaten), je neodmyslitelně spojen s tradicí a vývojem uzení šunky „Holsteiner Katenschinken“ studeným kouřem a spotřebitelé si jej v dobrém slova smyslu s touto specialitou spojují.

—	Ve Šlesvicko-Holštýnsku je neustále vysoká vlhkost vzduchu, šunku zde tedy nelze sušit na vzduchu, protože by se na ní rychle vytvořila plíseň. To vedlo ke vzniku speciálního způsobu uzení šunky „Holsteiner Katenschinken“.

—	Před uzením se maso nasoluje, což bylo možné díky tomu, že zde byla sůl k dispozici již velmi brzo. Získávala se z mořské soli nebo pálením rostlin obsahujících sůl. Rostoucí poptávka po soli se dala pokrýt díky obchodním stezkám volské cestě a solné stezce.

—	S počátkem industrializace v polovině 19. století a s rostoucí poptávkou po mase přesáhlo uzení šunky ve Šlesvicko-Holštýnsku rámec domácí výroby pro vlastní potřebu a stala se z něj živnost.

—	Tradiční uzení je ve Šlesvicko-Holštýnsku pevně zakotveno také ve zvycích. Porážení prasat a uzení byly tradičně činnosti, které se prováděly v zimních obdobích roku.

5.2   Specifičnost produktu:

Syrové kýty používané k výrobě „Holsteiner Katenschinken“ se nasolují pouze ručně. Jedná se o suchý postup nasolení. Kýty zrají za stále nízkých teplot po dobu 3 – 8 týdnů v konzervačních místnostech a každý týden se znovu ručně nasolují. Do kýt se na stolech určených k nasolování vtírá solicí směs a maso pak zraje v nakládacích kádích nebo na regálech. Během nasolování se maso postupně prosycuje solí a kořením.

Po nasolení se kýta drhne resp. oplachuje a ještě jednou se nechá dopálit (odpočívat za kontrolované nízké teploty). Šunka přitom zraje.

Před zavěšením do udírny se maso nechá na povrchu oschnout. Uzení může trvat několik týdnů. Udí se v historických domcích (Katen) i v moderních komínových udírnách. Pro typickou chuť šunky „Holsteiner Katenschinken“ je rozhodující, že se jako palivo tradičně používá bukové dřevo, a to štěpky nebo hobliny, jež při spalování pomalu a jemně žhnou a kouří.

Po ukončení zrání má „Holsteiner Katenschinken“ při rozkrojení tmavě červenou barvu s jemným mramorováním. Šunka příjemně voní a chutná po přírodním kouři. Chuť tuku je lehce oříšková. Na omak je „Holsteiner Katenschinken“ vláčná a pevná.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Výše popsané zvláštní podmínky ve Šlesvicko-Holštýnsku – klimatické podmínky, typická forma domů s otevřeným ohništěm, dostupné suroviny a hospodářský vývoj – umožnily dlouholetou tradici výroby „Holsteiner Katenschinken“ uzením studeným kouřem z bukového dřeva a přispěly k tomu, že má tato šunka v kulturním životě Šlesvicko-Holštýnska zvláštní význam. Z „Holsteiner Katenschinken“ se tak stala regionální specialita, jejíž prestiž úzce souvisí s místem původu.

„Holsteiner Katenschinken“ je místní specialita s dlouhou tradicí, která je dobře známá také za hranicemi, ale vysoce ceněná je zejména v samotné produkční oblasti.

„Holsteiner Katenschinken“ se již po celá staletí těší vynikající pověsti. Nejstarší písemný doklad z roku 1608 se zmiňuje o zaslání šunky z regionu tehdejšímu panovníkovi, dánskému králi Kristiánovi IV. Kvalitu a vysokou tržní hodnotu šunky a slaniny z této oblasti vyzvedával již Zedlerův univerzální lexikon z roku 1742, když je porovnával s uzenými výrobky z Vestfálska, Pomořanska a Dánska.

Šunka a slanina ze Šlesvicko-Holštýnska platily v době západoindických plaveb v 18. století za nejžádanější vývozní zboží, jež se na karibských ostrovech měnilo za cukr a rum.

V místní gastronomii se „Holsteiner Katenschinken“ od nepaměti nabízí jako velmi chutná regionální specialita. V restauracích a hostincích je „Holsteiner Katenschinken“ celoročně již po několik desetiletí nedílnou součástí téměř všech jídelních lístků s regionálními pokrmy a v domácí kuchyni nejžádanější tradiční přílohou tuzemského chřestu.

Šunka „Holsteiner Katenschinken“ je v turistických reklamách a v reportážích řady médií prezentována jako vyhledávaná delikatesa. Původní domky sedláků s udírnou šunky jsou neodmyslitelným výletním cílem pro autobusové zájezdy i četné jednodenní návštěvníky. K vysoké popularitě „Holsteiner Katenschinken“ přispívá také řada sezónních „slavností šunky“.

Kromě toho Šlesvicko-Holštýnsko již několik desítek let prezentuje „Holsteiner Katenschinken“ jako jednu z vynikajících a pro tuto oblast typických specialit v rámci zemědělského a spotřebitelského veletrhu „Internationale Grüne Woche“ (Mezinárodní zelený týden) v Berlíně.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

Odkaz na úplnou specifikaci:

Markenblatt Heft 51 ze dne 21. prosince 2007, část 7a-aa, s. 23771

http://publikationen.dpma.de/DPMApublikationen/dld_gd_file.do?id=221

---

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

---