23.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 352/6

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení (1)

Věc COMP/39.315 – ENI

2010/C 352/09

Souvislosti

Tato věc se týká chování podniku ENI Spa (dále jen „ENI“) na trhu s přepravou zemního plynu do Itálie a na trzích s dodávkami plynu v Itálii. Podle předběžných závěrů Komise je možné, že podnik ENI zneužil svého dominantního postavení na trhu ve smyslu článku 102 SFEU, a to tím, že sledoval komplexní strategii, která spočívala v odepření přístupu k infrastruktuře pro přepravu plynu do Itálie, a to k plynovodům TAG, TENP a Transitgas, které společně kontroluje se třetími podniky. Je možné, že tato strategie byla realizována tak, že podnik ENI odmítal poskytnout konkurenčním podnikům přístup ke kapacitám dostupným v přepravní síti (hromadění kapacit), poskytoval přístup neúčelným způsobem (degradace kapacit) a strategicky omezoval investice do svých mezinárodních přepravních plynovodů (strategické nedostatečné investování).

Řízení

Komise zahájila šetření v této věci z moci úřední. Poté, co byla provedena kontrola a postoupilo se v šetření, zahájila Komise v roce 2007 řízení. Dne 6. března 2009 bylo přijato prohlášení o námitkách a poté bylo oznámeno podniku ENI.

Poté, co bylo podniku ENI oznámeno prohlášení o námitkách, mu byl ve formě disků DVD poskytnut přístup ke spisu. Podnik ENI vznesl řadu procedurálních otázek týkajících se přístupu ke spisu. Především si podnik ENI stěžoval na způsob nakládání s důvěrnými informacemi ve spisu, uvedl, že není možné plně porozumět obsahu dokumentů a shrnutí, neboť byly přespříliš upraveny či neobsahují dostatek informací. Z toho důvodu podal podnik ENI od dubna do září 2009 opakovaně řadu žádostí o další přístup ke spisu, zejména k dokumentům pocházejícím od dvou výše zmíněných společně kontrolovaných přepravních společností. Některým žádostem bylo vyhověno, většina jich však byla odmítnuta. Nicméně, aby byl podniku ENI poskytnut větší přístup ke skrytým informacím pocházejícím od společně kontrolovaných společností, byl s jejich souhlasem zorganizován přístup k těmto údajům prostřednictvím tzv. data roomu.

Se žádostmi podniku ENI o další přístup ke spisu úzce souvisely jeho opakované žádosti o prodloužení lhůty pro odpověď na prohlášení o námitkách. S jejím prodloužením jsem souhlasil, mj. proto, aby bylo možné zorganizovat přístup ke spisu „data room“ a vyřídit všechny žádosti podniku ENI o zpřístupnění skrytých informací.

Tři dny před ústním slyšením jsem jednu společnost podnikající v oblasti přepravy plynu na její žádost přizval jako zúčastněnou třetí stranu.

Ústní slyšení se konalo dne 27. listopadu 2009. Jediná třetí strana přizvaná k řízení se nedostavila.

Závazky a předloha rozhodnutí

Ve své odpovědi na prohlášení o námitkách, jakož i během ústního slyšení podnik ENI popřel, že domnělé postupy vzbuzují obavy z narušení hospodářské soutěže. Nicméně po ústním slyšení oslovil podnik ENI útvary Komise ohledně možných závazků, které by rozptýlily obavy vyjádřené v prohlášení o námitkách. V reakci na tyto obavy předložil podnik ENI dne 4. února 2010 Komisi závazky. V rámci těchto závazků podnik ENI nabídl, že ve společnostech, které jsou spojeny s plynovody TAG, TENP a Transitgas, odprodá své podíly vhodnému zájemci, který je nezávislý, nemá spojení s podnikem ENI a nevyvolává zjevné obavy o narušení hospodářské soutěže. Pokud jde o plynovod TAG, podnik nabídl, že podíly nabídne k odprodeji nejprve veřejnému subjektu kontrolovanému italskou vládou.

Dne 5. března 2010 zveřejnila Komise podle čl. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003 (2) v Úředním věstníku Evropské unie oznámení, ve kterém shrnula obavy a závazky a vyzvala zúčastněné třetí strany, aby do jednoho měsíce od jeho zveřejnění vznesly své připomínky. Celkem došlo 14 odpovědí, a to od přepravních společností, několika vertikálně integrovaných přepravních společností a dvou regulačních orgánů.

Komise informovala podnik ENI o výsledcích tržního testu. V reakci na připomínky třetích stran zaslal podnik ENI dne 10. května 2010 vysvětlení. Po další výměně informací mezi Komisí a podnikem ENI, předložil podnik ENI dne 8. července 2010 změněné znění svých závazků.

Vzhledem ke změněným závazkům došla Komise nyní k závěru, že by řízení mělo být uzavřeno, a to rozhodnutím podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003.

Podnik ENI předložil Komisi prohlášení, že mu byly dostatečným způsobem zpřístupněny informace nezbytné k tomu, aby navrhl závazky s cílem rozptýlit obavy Komise týkající se narušení hospodářské soutěže.

Podnik ENI ani žádná z třetích stran nepředložily v souvislosti s tímto případem úředníku pro slyšení žádné další otázky nebo podklady.

S ohledem na výše uvedené se domnívám, že právo na slyšení bylo v tomto případě respektováno.

V Bruselu dne 13. září 2010.

Michael ALBERS

(1) Podle článků 15 a 16 rozhodnutí Komise (2001/462/ES, ESUO) ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže (Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21).

(2) Všechny dále uvedené články se vztahují na nařízení (ES) č. 1/2003.

23.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 352/8

Souhrnná zpráva o rozhodnutí Komise

ze dne 29. září 2010

týkající se řízení podle článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 54 Dohody o EHP

(Věc COMP/39.315 – ENI)

(oznámeno pod číslem K(2010) 6701)

(Pouze italské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

2010/C 352/10

Dne 29. září 2010 přijala Komise rozhodnutí týkající se řízení podle článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (1). V souladu s článkem 30 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (2) zveřejňuje Komise jména stran a hlavní obsah rozhodnutí, včetně všech uložených sankcí, přičemž přihlíží k oprávněnému zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. Znění rozhodnutí bez důvěrných údajů je k dispozici na internetových stránkách Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese:

http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=1_39315

1. ÚVOD

(1)	Toto rozhodnutí je určeno podniku ENI SpA (dále jen „ENI“). Podnik ENI nabídl závazky, aby rozptýlil obavy z narušení hospodářské soutěže vyjádřené Komisí v prohlášení o námitkách, a tímto rozhodnutím se tyto závazky stávají závaznými.

2. ŘÍZENÍ

(2)

Věc vyplynula z předem neohlášených inspekcí provedených dne 5. května 2006 v prostorách podniku ENI, jeho dceřiných společností a společností kontrolovaných podnikem ENI, které podnikají v oblasti přenosu zemního plynu v Itálii a do Itálie. Dne 20. dubna 2007 zahájila Komise řízení podle nařízení (ES) č. 1/2003 (3) a čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004 (4). Dne 6. března 2009 přijala Komise prohlášení o námitkách, v němž vyjádřila své obavy z narušení hospodářské soutěže (5). Toto prohlášení o námitkách bylo podniku ENI oznámeno dopisem ze dne 9. března 2009. Dne 1. října 2009 odpověděl podnik ENI ve smyslu, že nesouhlasí se zjištěními uvedenými v prohlášení o námitkách. Dne 27. listopadu 2009 se konalo ústní slyšení. V reakci na obavy vyplývající z prohlášení o námitkách předložil podnik ENI dne 4. února 2010 Komisi závazky (6). Dne 5. března 2010 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno podle čl. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003 oznámení, ve kterém byly shrnuty obavy Komise a navržené závazky a zúčastněné třetí strany byly vyzvány, aby do jednoho měsíce od zveřejnění vznesly k uvedeným závazkům své připomínky (7). Dne 27. dubna 2010 informovala Komise podnik ENI o připomínkách, které po zveřejnění oznámení obdržela od zúčastněných třetích stran. Podnik ENI zaslal dne 10. května 2010 k připomínkám třetích stran několik vysvětlení. Podle článku 18 nařízení (ES) č. 1/2003 byly vyžádány dodatečné informace, které podnik předložil dne 24. května 2010.

(3)	S ohledem na odpovědi obdržené v rámci tržního testu zaslal podnik ENI dne 8. července 2010 změněné znění závazků (dále jen „konečné závazky“).

(4)	Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydal dne 9. září 2010 kladné stanovisko (8). Dne 13. září 2010 předložil úředník pro slyšení svou konečnou zprávu (9).

3. OBAVY UVEDENÉ V PROHLÁŠENÍ O NÁMITKÁCH

(5)

Jak vyplývá z prohlášení o námitkách Komise, podnik ENI zřejmě zneužil podle článku 102 SFEU svého dominantního postavení na trhu, a to tím, že u svých mezinárodních plynovodů pro přepravu plynu do Itálie, jmenovitě u plynovodů TENP (10), Transitgas (11) a TAG (12), uplatňoval systematickou a nepřímou strategii spočívající v odpírání přístupu k dodávkám.

(6)

Toto systematické a nepřímé odpírání přístupu k dodávkám zřejmě omezilo možnosti konkurenčních podniků podniku ENI přepravovat v rámci jeho mezinárodní sítě plyn do Itálie (tím, že podnik hromadil kapacity, nabízel přístup neúčelným způsobem a strategicky omezoval investice do rozšíření kapacity). Zabránění v přístupu k dovozním plynovodům by tedy omezilo možnosti a podněty konkurenčních podniků rozvinout na navazujícím trhu s dodávkami plynu v Itálii účinnou hospodářskou soutěž. Komise došla k závěru, že podnik ENI zřejmě uplatňoval strategii, která spočívala v tom, že záměrně v oblasti mezinárodní přepravy plynu zachovával nedostatečnou kapacitu, aby tak třetím stranám omezil možnost dovážet plyn do Itálie a na navazujícím trhu s dodávkami plynu ochránil své zisky. Komise se domnívá, že v tomto případě, jak již uvádí prohlášení o námitkách, by v důsledku uvedené strategie odpírání přístupu k dodávkám vznikl nevyhnutelný střet zájmů, neboť podnik ENI jako dominantní provozovatel kontroluje jak přepravu plynu, tak zároveň i jeho dodávky. Tento postup by následně na navazujícím trhu s dodávkami plynu v Itálii poškodil třetí dodavatele plynu využívající dopravní kapacitu podniku ENI, hospodářskou soutěž a nutně i konečné zákazníky.

4. ZÁVAZKY

(7)

Podnik ENI se zavázal, že své současné podíly ve společnostech, které jsou spojeny s mezinárodními přenosovými plynovody (TENP, Transitgas a TAG) (13), odprodá vhodnému zájemci, který je na podniku ENI nezávislý a nemá s ním žádné spojení, který nevyvolává zjevné obavy týkající se narušení hospodářské soutěže.

(8)	V případě plynovodu TAG hodlá podnik ENI odprodat své podíly veřejnému subjektu přímo nebo nepřímo kontrolovanému italskou vládou (14).

(9)

ENI se také zavazuje, že v období počínaje 22. prosincem 2009 až do dokončení odprodejů, neprodlouží či neobnoví žádnou přepravní smlouvu ani neuzavře žádnou novou přepravní smlouvu ve svůj prospěch jako přepravce na plynovodech TAG, TENP a Transitgas, s výjimkou možných budoucích aukcí a jiných veřejných rozdělovacích postupů pro přepravní kapacitu pro zpětný tok na jiné trhy než italský.

(10)

Konečné závazky podniku ENI postačují k tomu, aby účinně rozptýlily obavy z narušení hospodářské soutěže zmíněné v prohlášení o námitkách. Obavy byly rozptýleny, neboť protisoutěžní chování podniku ENI bylo důsledkem jeho zájmu ochránit své marže z dodávek při současném zanedbávání příjmů z přepravy plynu. V této souvislosti jsou navržená nápravná opatření přiměřená, aby vyřešila tento strukturální střet zájmů, který vznikl důsledkem vertikální integrace společnosti, pod podmínkou, že podíly na plynovodech budou odprodány vhodným zájemcům, kteří jsou na podniku ENI nezávislí, nemají s ním žádné spojení a nevyvolávají zjevné obavy z narušení hospodářské soutěže.

(11)

Tyto závazky ve své konečné podobě jsou nezbytné, neboť žádná jiná opatření týkající se chování na trhu by nerozptýlila vyjádřené obavy tak účinně, jako odprodej podílů podniku ENI u provozovatelů přenosových soustav. Závazek podniku ENI odprodat své podíly v mezinárodních přenosových plynovodech (TENP, Transitgas a TAG) je strukturální opatření, které kromě jiných předpokládalo zmíněné prohlášení o námitkách. Pokud by nedošlo ke strukturálnímu nápravnému opatření, nebyly by rozptýleny obavy, že se vertikálně integrovaná plynárenská společnost nebude i nadále chovat domněle protikonkurenčně, to by pak vedlo k tomu, že podezření z domnělého narušení hospodářské soutěže by i nadále přetrvávalo.

(12)	V neposlední řadě, vzhledem k velkému počtu zákazníků na navazujícím trhu s dodávkami plynu v Itálii a možnou velkou škodu, která jim může být způsobena, je třeba tyto závazky považovat za vhodné a přiměřené.

5. ZÁVĚR

(13)	S ohledem na nabízené závazky se v rozhodnutí konstatuje, že již neexistují důvody pro opatření ze strany Komise a řízení v této věci by proto mělo být ukončeno, aniž by byl dotčen čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003.

(1) S účinností od 1. prosince 2009 se články 81 a 82 Smlouvy o ES mění na články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU. Podstata obou článků se nezměnila. Pro účely tohoto rozhodnutí je v případě potřeby nutné považovat odkazy na články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU za odkazy na články 81 a 82 Smlouvy o ES.

(2) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

(3) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

(4) Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18.

(5) Podle čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 ve spojení s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 773/2004. Prohlášení o námitkách představuje rovněž předběžné posouzení ve smyslu čl. 9 nařízení Rady (ES) č. 1/2003.

(6) Podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003.

(7) Úř. věst. C 55, 5.3.2010, s. 13.

(8) Viz strana 5 tohoto Úředního věstníku.

(9) Viz strana 6 tohoto Úředního věstníku.

(10) Plynovody TENP/Transit umožňují přes Německo a Švýcarsko dovážet zemní plyn ze severní Evropy do Itálie. Pokud jde o plynovod TENP, podnik ENI ho společně kontroluje (spolu s podnikem E.ON). Konkrétně podnik ENI kontroluje podnik Gas Transport GmbH, který má 49 % rozhodující majetkovou účast ve společnosti Trans Europa Naturgas Pipeline GmbH & Co, který vlastní a provozuje plynovod TENP. Podnik ENI výlučně kontroluje provozovatele přepravní soustavy – společnost Eni Gas Transport Deutschland SpA, která v rámci přepravních práv podniku ENI z části provozuje plynovod TENP (tj. […] % přepravní kapacity plynovodu TENP).

(11) Pokud jde o plynovod Transitgas, podnik ENI ho společně kontroluje (spolu s podnikem Swissgas). Podnik ENI vlastní 46 % akcií společnosti Transitgas AG. Podnik ENI rovněž výlučně kontroluje provozovatele přenosové soustavy společnost Eni Gas Transport International SA („ENI GTI“), která z části spravuje a provozuje plynovod Transitgas v souladu s právy na kapacitu, které v plynovodu vlastní podnik ENI (tj. v rámci přepravy zemního plynu poskytuje služby, včetně toho, že na trh uvádí přibližně […] % přepravní kapacity, kterou vlastní podnik ENI).

(12) Plynovod TAG umožňuje dovoz plynu z Ruska do Itálie. Podnik ENI (spolu s podnikem OMV) společně kontroluje provozovatele přenosové soustavy společnost Trans Austria Gasleitung GmbH, která vlastní výlučná práva na kapacitu pro přepravu zemního plynu plynovodem TAG. Podnik ENI má právo na asi […] % přepravních práv v rámci stávající kapacity plynovodu TAG.

(13) Konkrétně se ENI zavázal odprodat své podíly u provozovatelů přepravních soustav (PPS) a popřípadě i v účelových společnostech vlastnících u těchto provozovatelů přepravních soustav podíly a aktiva.

(14) Komise se domnívala, že za vhodného zájemce o podíly na plynovodu TAG by mohl být považován podnik Cassa Depositi e Prestiti Spa (dále jen „CDP“).

23.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 352/11

Informace členských států o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách)

(Text s významem pro EHP)

2010/C 352/11

Odkaz na číslo státní pomoci

SA. 31834

Členský stát

Itálie

Referenční číslo přidělené v členském státě

—

Název regionu (podle NUTS)

Gorizia

Smíšené oblasti

Poskytovatel podpory

Camera di Commercio, Industria, Artigianato e Agricoltura di Gorizia

Via Crispi 10

34170 Gorizia GO

ITALIA

http://www.go.camcom.gov.it/

Název opatření podpory

«Norme di attuazione del Regolamento per la gestione del Fondo Gorizia di cui alla legge 700 del 1975»

Vnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení)

—	Delibere n. 22/F.G. dd. 10.3.2010, n. 72/F.G. dd. 24.5.2010 e n. 143/FG dd. 16.9.2010, di modifica ed integrazione delle norme di attuazione della L. 700/1975 approvate con delibera n. 4/FG dd. 20.1.2009

—	Delibera n. 155/FG dd. 17.11.2008«Regolamento per la gestione del Fondo Gorizia»

—	Legge regionale Friuli Venezia Giulia n. 30 del 28.12.2007, art. 5, comma 76

—	Legge 27 dicembre 1975, n. 700

Typ opatření

Režim podpory

Změna stávajícího opatření podpory

Změna X 368/09

Doba trvání

1.10.2010–31.12.2013

Dotyčná hospodářská odvětví

Pěstování trvalých plodin, Pěstování plodin jiných než trvalých, Lesnictví a těžba dřeva, Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení, Sladkovodní akvakultura, Sběr odpadů, Balicí činnosti, Činnosti cestovních kanceláří, Činnosti související s pozemní dopravou, Činnosti reklamních agentur, Smíšené hospodářství, Živočišná výroba, Činnosti související se zpracováním dat a hostingem, Velkoobchod a maloobchod; Opravy a údržba motorových vozidel, Množení rostlin, Podpůrné činnosti pro zemědělství a posklizňové činnosti, Technické zkoušky a analýzy, Úklidové činnosti, Praní a chemické čištění textilních a kožešinových výrobků, Poskytování ostatních osobních služeb j. n., Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, Kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti, Programování, poradenství a související činnosti, Fotografické činnosti, Specializované návrhářské činnosti, Činnosti související s úpravou krajiny, Ubytování, Stravování a pohostinství

Kategorie příjemce

MSP, velký podnik

Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu

8,00 EUR (v milionech)

V rámci záruk

—

Nástroj podpory (článek 5)

Přímý grant, Zvýhodněná půjčka (včetně podrobných informací o tom, jak je půjčka zajištěna), Úroková subvence

Odkaz na rozhodnutí Komise

—

V případě spolufinancování z finančních prostředků Společenství

—

Cíle

Maximální intenzita podpory v % nebo maximální výše podpory v národní měně

Malé a střední podniky – příplatky v %

Podpora v podobě rizikového kapitálu (článek 28–29)

1 500 000 EUR

—

Režim podpory

15 EUR

20 %

Investiční podpora a podpora zaměstnanosti pro malé a střední podniky (článek 15)

20 EUR

—

Podpora nově založeným malým podnikům (článek 14)

25 EUR

—

Obecné vzdělávání (čl. 38 odst. 2)

60 EUR

20 %

Investiční podpora na ochranu životního prostředí pro opatření na úsporu energie (článek 21)

20 EUR

20 %

Podpora pro získání nových dopravních prostředků, které splňují přísnější normy, než jsou normy Společenství týkající se ochrany životního prostředí, nebo které zvýší úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje (článek 19)

35 EUR

20 %

Specifické vzdělávání (čl. 38 odst. 1)

25 EUR

20 %

Podpora malých a středních podniků určená na účast na veletrzích (článek 27)

50 EUR

—

Investiční podpora na ochranu životního prostředí na podporu energie z obnovitelných zdrojů energie (článek 23)

45 EUR

20 %

Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků (článek 26)

50 EUR

—

Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory:

http://www.go.camcom.gov.it/allegati/pdf/fondogorizia/norme_attuaz_L700_comm_servizi.pdf

23.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 352/16

ROZHODNUTÍ č. 717

ze dne 4. října 2010,

kterým se zahajuje řízení o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu ropy a zemního plynu, představujících podzemní přírodní zdroje vymezené v čl. 2 odst. 1 bodu 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích, v „bloku 1 Novi Pazar“, jenž se nachází v Razgradské, Silisterské, Dobričské, Šumenské a Varenské oblasti, a kterým se oznamuje, že povolení bude uděleno na základě výběrového řízení

2010/C 352/15

BULHARSKÁ REPUBLIKA

RADA MINISTRŮ

Podle čl. 5 druhého pododstavce, čl. 42 odst. 1 bodu 1 a čl. 44 odst. 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích ve spojení s čl. 4 odst. 2 bodem 16 a § 1 odst. 24a energetického zákona

RADA MINISTRŮ ROZHODLA TAKTO:

1.	Zahajuje se řízení o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu ropy a zemního plynu v „bloku 1 Novi Pazar“, který se nachází v Razgradské, Silisterské, Dobričské, Šumenské a Varenské oblasti na ploše o rozloze 4 398 km2 a který je vymezen souřadnicemi bodů 1 až 12 uvedenými v příloze.

2.	Povolení uvedené v bodě 1 se uděluje na základě výběrového řízení.

3.	Lhůta povolení k vyhledávání a průzkumu se stanoví na dobu pěti let ode dne, kdy vstoupí v platnost dohoda o vyhledávání a průzkumu, a podle čl. 31 odst. 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích může být prodloužena.

4.	Zadávací dokumentaci k výběrovému řízení lze zakoupit do 17:00 hodin 120. dne od data uveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

5.	Přihlášky k účasti ve výběrovém řízení lze předkládat do 17:00 hodin 130. dne od data uveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

6.	Nabídky v souladu se zadávací dokumentací k výběrovému řízení lze předkládat do 17:00 hodin 144. dne od data uveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

7.	Výběrové řízení probíhá bez přítomnosti účastníků.

8.	Cena zadávací dokumentace k výběrovému řízení je stanovena ve výši 15 000 BGN. Zadávací dokumentaci je nutno zakoupit v místnosti č. 813 ministerstva hospodářství, energetiky a cestovního ruchu na adrese ul. Triadica 8, Sofia, BULGARIA ve lhůtě stanovené v bodě 4.

9.	Uchazeči, kteří se chtějí výběrového řízení zúčastnit, musí splnit požadavky čl. 23 odst. 1 zákona o podzemních přírodních zdrojích.

10.	Nabídky uchazečů se posuzují na základě navržených pracovních programů, prostředků na ochranu životního prostředí a na odborné vzdělávání, bonusů, jakož i na základě manažerské a finanční způsobilosti, jak je stanoveno v zadávací dokumentaci k výběrovému řízení.

11.	Jistota za účast ve výběrovém řízení je stanovena ve výši 20 000 BGN a musí být uhrazena na bankovní účet ministerstva hospodářství, energetiky a cestovního ruchu uvedený v zadávací dokumentaci k výběrovému řízení ve lhůtě stanovené v bodě 5.

12.	Uchazečům, kteří nebudou k účasti ve výběrovém řízení připuštěni, se jistota vrátí do 14 dní ode dne, kdy byli o svém nepřipuštění vyrozuměni.

13.	Úspěšnému uchazeči se jistota vrátí po podpisu dohody a všem ostatním uchazečům se jistota vrátí do 14 dní od uveřejnění rozhodnutí Rady ministrů o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu v Úředním věstníku Bulharské republiky.

14.	Přihlášky k účasti ve výběrovém řízení a nabídky v rámci výběrového řízení se předkládají v bulharštině ministerstvu hospodářství, energetiky a cestovního ruchu na adrese ul. Triadica 8, Sofia, BULGARIA v souladu s požadavky článku 46 zákona o podzemních přírodních zdrojích.

15.	Nabídky musí být vypracovány v souladu s požadavky a podmínkami uvedenými v zadávací dokumentaci k výběrovému řízení.

16.	Výběrové řízení se uskuteční i tehdy, bude-li k účasti v něm připuštěn pouze jeden uchazeč.

17.

Ministr hospodářství, energetiky a cestovního ruchu je oprávněn:

17.1	zaslat znění tohoto rozhodnutí ke zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, v Úředním věstníku Bulharské republiky a na internetových stránkách Rady ministrů a

17.2	uspořádat výběrové řízení a řídit jeho průběh.

18.	Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu do 14 dní od jeho uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Předseda vlády

Boyko BORISOV

Generální tajemník Rady ministrů

Rosen ZHELYAZKOV

Za Generálního tajemníka Ministerstva hospodářství, energetiky a cestovního ruchu

Ivanka RAICHKOVA

Ředitel

Právního odboru

Ministerstva hospodářství, energetiky a cestovního ruchu

Veselin DRAGNEV

PŘÍLOHA

SEZNAM SOUŘADNIC

Systém souřadnic WGS 84

č.	Zeměpisná délka	Zeměpisná šířka
1	27.000000	43.765300
2	28.000000	43.761200
3	28.000000	43.743499
4	27.969000	43.736500
5	28.002442	43.448378
6	28.000000	43.256597
7	27.601900	43.256600
8	27.601867	43.276767
9	27.159606	43.277669
10	27.159558	43.259661
11	27.011711	43.259581
12	27.011717	43.295597
Celková rozloha – S = 4 398 km2

23.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 352/19

ROZHODNUTÍ č. 767

ze dne 22. října 2010,

kterým se zahajuje řízení o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu ropy a zemního plynu, představujících podzemní přírodní zdroje vymezené v čl. 2 odst. 1 bodu 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích, v „bloku 2 Silistra“, jenž se nachází v Silisterské a Dobričské oblasti, a kterým se oznamuje, že povolení bude uděleno na základě výběrového řízení

2010/C 352/16

BULHARSKÁ REPUBLIKA

RADA MINISTRŮ

Podle čl. 5 druhého pododstavce, čl. 42 odst. 1 bodu 1 a čl. 44 odst. 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích ve spojení s čl. 4 odst. 2 bodem 16 a § 1 odst. 24a energetického zákona

RADA MINISTRŮ ROZHODLA TAKTO:

1.	Zahajuje se řízení o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu ropy a zemního plynu v „bloku 2 Silistra“, který se nachází v Silisterské a Dobričské oblasti na ploše o rozloze 2 652 km2 a který je vymezen souřadnicemi bodů 1 až 10 uvedenými v příloze.

2.	Povolení uvedené v bodě 1 se uděluje na základě výběrového řízení.

3.	Lhůta povolení k vyhledávání a průzkumu se stanoví na dobu pěti let ode dne, kdy vstoupí v platnost dohoda o vyhledávání a průzkumu, a podle čl. 31 odst. 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích může být prodloužena.

4.	Zadávací dokumentaci k výběrovému řízení lze zakoupit do 17:00 hodin 120. dne od data uveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

5.	Přihlášky k účasti ve výběrovém řízení lze předkládat do 17:00 hodin 130. dne od data uveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

6.	Nabídky v souladu se zadávací dokumentací k výběrovému řízení lze předkládat do 17:00 hodin 144. dne od data uveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

7.	Výběrové řízení probíhá bez přítomnosti účastníků.

8.	Cena zadávací dokumentace k výběrovému řízení je stanovena ve výši 15 000 BGN. Zadávací dokumentaci je nutno zakoupit v místnosti č. 813 ministerstva hospodářství, energetiky a cestovního ruchu na adrese ul. Triaditsa 8, Sofia, BULGARIA ve lhůtě stanovené v bodě 4.

9.	Uchazeči, kteří se chtějí výběrového řízení zúčastnit, musí splnit požadavky čl. 23 odst. 1 zákona o podzemních přírodních zdrojích.

10.	Nabídky uchazečů se posuzují na základě navržených pracovních programů, prostředků na ochranu životního prostředí a na odborné vzdělávání, bonusů, jakož i na základě manažerské a finanční způsobilosti, jak je stanoveno v zadávací dokumentaci k výběrovému řízení.

11.	Jistota na účast ve výběrovém řízení je stanovena ve výši 20 000 BGN a musí být uhrazena na bankovní účet ministerstva hospodářství, energetiky a cestovního ruchu uvedený v zadávací dokumentaci k výběrovému řízení ve lhůtě stanovené v bodě 5.

12.	Uchazečům, kteří nebudou k účasti ve výběrovém řízení připuštěni, se jistota vrátí do 14 dní ode dne, kdy byli o svém nepřipuštění vyrozuměni.

13.	Úspěšnému uchazeči se jistota vrátí po podpisu dohody a všem ostatním uchazečům se jistota vrátí do 14 dní od uveřejnění rozhodnutí Rady ministrů o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu v Úředním věstníku Bulharské republiky.

14.	Přihlášky k účasti ve výběrovém řízení a nabídky v rámci výběrového řízení se předkládají v bulharštině ministerstvu hospodářství, energetiky a cestovního ruchu na adrese ul. Triaditsa 8, Sofia, BULGARIA v souladu s požadavky článku 46 zákona o podzemních přírodních zdrojích.

15.	Nabídky musí být vypracovány v souladu s požadavky a podmínkami uvedenými v zadávací dokumentaci k výběrovému řízení.

16.	Výběrové řízení se uskuteční i tehdy, bude-li k účasti v něm připuštěn pouze jeden uchazeč.

17.

Ministr hospodářství, energetiky a cestovního ruchu je oprávněn:

17.1	zaslat znění tohoto rozhodnutí ke zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, v Úředním věstníku Bulharské republiky a na internetových stránkách Rady ministrů a

17.2	uspořádat výběrové řízení a řídit jeho průběh.

18.	Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu do 14 dní od jeho uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Předseda vlády

Boyko BORISOV

Generální tajemník Rady ministrů

Rosen ZHELYAZKOV

Generální tajemník Ministerstva hospodářství, energetiky a cestovního ruchu

Vladimir TUDZHAROV

Ředitel

Právního odboru

Ministerstva hospodářství, energetiky a cestovního ruchu

Veselin DRAGNEV

PŘÍLOHA

SEZNAM SOUŘADNIC

Systém souřadnic WGS 84

č.	Zeměpisná délka	Zeměpisná šířka
1	27.000000	44.132600
Státní hranice
2	28.577300	43.739000
3	28.574400	43.732600
4	28.571800	43.722600
5	28.435000	43.722000
6	28.426500	43.687300
7	28.075700	43.760500
8	28.000000	43.743700
9	28.000000	43.761200
10	27.000000	43.765300
Celková rozloha – S = 2 652 km2

23.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 352/22

STÁTNÍ PODPORA – ŠVÉDSKO

Státní podpora C 29/10 (ex NN 42/10) – Údajný prodej veřejného majetku obcí Vänersborg pod tržní cenou

Výzva k podání připomínek podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie

(Text s významem pro EHP)

2010/C 352/17

Dopisem ze dne 27. října 2010, který je v závazném znění uveden za tímto shrnutím, sdělila Komise Švédsku rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se výše uvedeného opatření.

Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky k opatření, kvůli němuž Komise řízení zahajuje, do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a připojeného dopisu na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

State Aid Greffe

Rue Joseph II 70

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22961242

Tyto připomínky budou sděleny Švédsku. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

I. POSTUP

Komise dne 26. května 2010 obdržela stížnost obviňující Švédsko, že poskytlo státní podporu ve formě transakcí s nemovitostmi, které neodpovídaly jejich tržní ceně.

II. POPIS OPATŘENÍ

Švédsko potvrdilo, že dvě hlavní transakce byly skutečně uzavřeny obcí Vänersborg prostřednictvím podniku Fastighets Aktiebolag Vänersborg AB (dále „FABV“), jehož je obec jediným vlastníkem. Konkrétně se jedná o:

1) Transakce A: Podnik FABV koupil dne 13. února 2008 od podniku Chips AB výrobní zařízení jeho dceřiné společnosti Topp Livsmedel, která se nachází v obci Vänersborg (dále jen „zařízení“) za cenu 17 milionů SEK (1,7 milionů EUR).

2) Transakce B: na základě dohody z téhož dne, která poskytuje realitní společnosti Hammar možnost nákupu zařízení za pevně stanovenou cenu, podnik FABV prodal toto zařízení dne 11. srpna 2008 společnosti Hammar za dohodnutou cenu 8 milionů SEK (0,8 milionů EUR).

III. POSOUZENÍ OPATŘENÍ

Obě tyto transakce – pokud Komise usoudí, že nebyly uzavřeny za tržních podmínek, tj. i) pokud cena zaplacená podnikem FABV za nákup zařízení od podniku Chips byla vyšší, než jeho tržní hodnota a/nebo ii) pokud podnik FABV prodal zařízení společnosti Hammar za cenu nižší, než je jeho tržní hodnota – by měly být v zásadě považovány za státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU.

Co se týče výhody poskytnuté případným příjemcům, předběžná zjištění Komise jsou následující:

V případě transakce A Komise zaznamenala, že cena, kterou podnik zaplatil za nákup zařízení, není pravděpodobně podle nezávislých externích konzultantů vyšší, než tržní hodnota. Proto je možné vyloučit, že by transakce A obsahovala prvek státní podpory, a nepředstavuje tedy státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU.

V případě transakce B má Komise naopak vážné pochyby, že by cena, za niž podnik FABV prodal zařízení společnosti Hammar, tj. 8 milionů SEK (0,8 milionů EUR), byla v souladu s tržní hodnotou. Tržní hodnota není v tuto chvíli známa, jelikož před prodejem neproběhlo nabídkové řízení, ani podnik FABV nepožadoval nezávislou studii ohledně hodnoty zařízení. Nicméně skutečnost, že společnost Hammar znovu prodala zařízení jen několik měsíců později za 40 milionů SEK (4 miliony EUR) naznačuje, že v případě transakce B by mohl být přítomen prvek státní podpory odpovídající rozdílu mezi cenou, kterou za zařízení zaplatila společnost Hammer a skutečnou tržní hodnotou tohoto zařízení.

Pokud bude transakce B považována za státní podporu, Komise pochybuje, že by tato podpora byla slučitelná s vnitřním trhem a odůvodnitelná plněním cíle společného zájmu.

Komise dále připomíná, že podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 může být od příjemce požadováno navrácení všech protiprávních podpor.

ZNĚNÍ DOPISU

„Kommissionen önskar genom denna skrivelse informera Sverige om att den, efter granskning av de upplysningar som tillhandahållits av Era myndigheter angående stödet i fråga, har beslutat att inleda förfarandet enligt artikel 108.2 i fördraget om Europeiska unionens funktionssätt (nedan kallat EUF-fördraget).

I. FÖRFARANDE

(1)	Genom en skrivelse av den 26 maj 2009, registrerad den 16 juni 2009, mottog kommissionen ett klagomål rörande ett påstått statligt stöd genom försäljning av offentlig egendom under marknadspris.

(2)	Den 27 oktober 2009 vidarebefordrade kommissionen en icke-konfidentiell version av klagomålet till de nationella myndigheterna. Sverige lämnade svar genom en skrivelse av den 30 november 2010, registrerad samma dag.

(3)	Den 9 mars 2010 begärde kommissionen ytterligare upplysningar som Sverige tillhandahöll genom en skrivelse av den 20 april 2010.

(4)	Den 11 maj 2010 mottog kommissionen upplysningar som lämnats av Chips AB.

II. BESKRIVNING

Berörda parter

(5)	Vänersborg (nedan kallat Vänersborg eller kommunen) ligger i Västra Götalands län, nära norska gränsen. I enlighet med Sveriges regionala stödkarta 2007–2013 (1) är detta inte något stödområde, eftersom inkomster och sysselsättningsgrad överensstämmer med det nationella genomsnittet.

(6)

Chips AB, en tillverkare av potatischips med säte i Mariehamn i Finland, är verksamt i Norden och Baltikum och har en konsoliderad omsättning på ungefär 2,6 miljarder SEK (260 miljoner EUR (2)) per år och omkring 800 anställda. År 2005 förvärvades Chips av den norska gruppen Orkla ASA, vars verksamheter innefattar märkesvaror, specialmaterial och investeringsverksamhet.

(7)

Topp Livsmedel (nedan kallat Topp) var ett dotterbolag till Chips AB som tillverkade djupfrysta grönsaker i Vänersborg och hade omkring 30 anställda (som mest sysselsatte företaget 86 personer). I slutet av 2007 aviserade Chips AB en nedläggning av produktionen vid Topp och inledde försäljningen av produktionsanläggningen.

(8)

Hammar Nordic AB är ett privat fastighetsbolag med säte i Trollhättan i Västra Götalands län. Det sysselsätter för närvarande 14 personer och hade år 2009 en omsättning på ungefär 10 miljoner SEK (omkring 1 miljon EUR), varför det motsvarar definitionen av småföretag i bilaga I i kommissionens förordning (EG) nr 70/2001 om tillämpningen av artiklarna 87 och 88 i EG-fördraget på statligt stöd till små och medelstora företag (3). Hammar Nordic Plugg AB är ett dotterbolag till Hammar Nordic AB. Såvitt kommissionen förstår bildades Hammar Nordic Plugg Ab enkom med anledning av de transaktioner som detta beslut avser. Det är driftsmässigt avhängigt sitt moderbolag, förefaller inte ha verksamhet eller tillgångar förutom de som avses i detta beslut, vilket gör att det kan antas att eventuella ekonomiska fördelar som beviljas Hammar Nordic Plugg AB också ytterst gynnar Hammar Nordic AB. Kommissionen kommer följaktligen att i detta beslut betrakta båda bolagen som en ekonomisk enhet och kommer i det följande att gemensamt beteckna dem Hammar.

(9)	Fastighets Aktiebolag Vänersborg AB (nedan kallat FABV) är ett fastighetsbolag som helt ägs av kommunen.

III. ÅTGÄRDERNA

(10)	Beslutet avser två transaktioner:

Transaktion A

(11)	Den 13 februari 2008 köpte kommunen Topps produktionsanläggning (nedan kallad anläggningen (4)) av Chips AB för 17 miljoner SEK (1,7 miljoner EUR) via FABV.

(12)

Samma dag ingick FABV två överenskommelser med Hammar. Den första överenskommelsen var ett hyresavtal enligt vilket FABV skulle hyra ut hela anläggningen till Hammar (varefter Hammar hyrde ut anläggningen i andra hand till lokala företagare som fortsatte produktionen på platsen). Den andra överenskommelsen bestod i en option som gav Hammar möjlighet att köpa anläggningen av FABV till ett förutbestämt pris av 8 miljoner SEK (0,8 miljoner EUR) när som helst under perioden mellan den 1 mars 2008 och den 28 februari 2010.

Transaktion B

(13)	Transaktion B ägde rum den 11 augusti 2008 när Hammar utnyttjade sin option och förvärvade anläggningen av FABV till det överenskomna priset av 8 miljoner SEK (0,8 miljoner EUR).

(14)	Den 30 juli 2008 (dvs. innan optionen utnyttjades) undertecknade Hammar ett preliminärt avtal med de lokala företagare som redan hyrde anläggningen i andra hand om att sälja anläggningen till dem för 40 miljoner SEK (4 miljoner EUR). Överlåtelsen genomfördes den 2 september 2008.

IV. SYNPUNKTER SOM FRAMFÖRTS AV KLAGANDEN, SVERIGE SAMT CHIPS AB

(15)

Klaganden hävdar att anläggningen (som FABV köpte för 17 miljoner SEK och sex månader senare sålde till Hammar för 8 miljoner SEK) såldes av kommunen till Hammar under marknadsvärde och – eftersom FABV:s beslut om försäljning kan tillskrivas kommunen – utgör detta olagligt och oförenligt statligt stöd till Hammar.

(16)

Sverige har anfört att kommunens enda mål med att köpa anläggningen via FABV var att säkra produktionen och arbetstillfällena. Eftersom företaget inte avsåg att driva verksamheten själv valde kommunen den lösning som föreslogs av Hammar, dvs. uthyrning med köpoption. Sverige har medgivit att den option som Hammar beviljades krävde ett kapitaltillskott på 9 miljoner SEK (0,9 miljoner EUR) från kommunens budget till FABV för att täcka den förlust som skulle uppstå om Hammar utnyttjade optionen.

(17)	Sverige har medgivit att försäljningen till Hammar inte gjordes genom ett öppet anbudsförfarande och att det inte förekommit någon sakkunnig värdering av anläggningen.

(18)

Sverige anser att både priset vid tiden för köpet av anläggningen och det pris som den därefter såldes för till Hammar kan sägas ha varit kommersiellt motiverat eftersom kommunens huvudsyfte å ena sidan var att göra fastigheten tillgänglig för affärsverksamhet och därigenom säkra arbetstillfällen och å andra sidan att det framförhandlade priset förväntades öka med tiden, vilket sedermera bevisades genom att Hammar sålde anläggningen för 40 miljoner SEK. Sverige anför att det sanna marknadsvärdet på anläggningen snarare är lika med de 8 miljoner SEK som den såldes för till Hammar än de 17 miljoner SEK som betalades till Chips AB.

(19)

I sin inlaga hävdar Chips AB att anläggningens verkliga marknadsvärde under inga omständigheter kunde anses vara mindre än 17 miljoner SEK. När Chips AB beslöt att avyttra de aktuella tillgångarna uppdrog företaget åt fastighetskonsulten Colliers International att göra en uppskattning av försäljningspriset. Efter en försiktig beräkning, bl.a. på grundval av gängse normer för värdering av affärsfastigheter, uppskattades det lägsta skäliga försäljningspriset (för bara fastigheterna) vara 27 miljoner SEK (2,7 miljoner EUR). Denna uppskattning bestyrktes av att flera intressenter under försäljningsprocessen – som initierades av Chips AB och som ledde till att FABV köpte anläggningen – angav att priset skulle kunna överstiga 30 miljoner SEK (3 miljoner EUR). Chips AB godtog FABV:s lägre anbud på 17 miljoner SEK av tre skäl: a) de räddade arbetstillfällena skulle gynna Chips AB:s och Orklas anseende, b) de eventuella köparna var beredda att köpa anläggningen ’i befintligt skick’ dvs. utan några garantier från Chips AB med avseende på ersättningsansvar för miljöskador etc. och c) eftersom en uppgörelse med FABV kunde genomföras snabbt.

(20)	Chips AB anser att det pris som det fick av FABV för anläggningen inte var högre än marknadsvärdet och att försäljningen följaktligen inte kan ha innehållit några inslag av statligt stöd till förmån för Chips AB.

V. PRELIMINÄR BEDÖMNING

(21)	Kommissionen har vid första anblick skäl att tro att transaktion B kan ha inbegripit statligt stöd i den mening som avses i artikel 107.1 i EUF-fördraget och, om så är fallet, att ifrågasätta huruvida detta stöd är förenligt med den inre marknaden i enlighet med artikel 107.3 c i EUF-fördraget.

1. Förekomst av statligt stöd

(22)

Enligt artikel 107.1 i EUF-fördraget ’är stöd som ges av en medlemsstat eller med hjälp av statliga medel, av vilket slag det än är, som snedvrider eller hotar att snedvrida konkurrensen genom att gynna vissa företag eller viss produktion, oförenligt med den inre marknaden i den utsträckning som det påverkar handeln mellan medlemsstaterna’. I samband härmed bör noteras att det enligt EU:s regler för statligt stöd föreligger överföring av statliga medel både när staten köper en tillgång över marknadsvärdet (eftersom säljaren får mer av staten än vad tillgången är värd) och när staten säljer en tillgång under marknadsvärdet (eftersom köparen får en tillgång som är värd mer än det betalade priset).

(23)	För det första kan båda de potentiella stödmottagarna av det föregivna statliga stödet, dvs. Chips AB och Hammar, betraktas som företag eftersom de bedriver ekonomiska verksamheter och erbjuder varor och tjänster på marknaden (5).

(24)

För det andra genomfördes båda transaktionerna av kommunen via FABV. FABV ägs helt av kommunen, som måste täcka företagets potentiella förluster, och dess styrelse består av personer som ingår i kommunledningen. Vidare var kommunen tvungen att tillföra FABV kapital så att företaget skulle kunna genomföra transaktionen och Sverige har medgivit att kommunen via FABV drev sina egna mål att bevara arbetstillfällen och produktion inom kommunen (se skäl 16 ovan). Därför kan FABV:s beslut tillskrivas staten (6) (dvs. kommunen) och i den utsträckning de får ekonomiska följder innebär de användning av statliga medel.

(25)	För det tredje måste de aktuella transaktionerna betraktas som selektiva åtgärder eftersom de gynnade ett specifikt företag, dvs. Hammar och/eller Chips AB.

(26)

För det fjärde skulle det föregivna statliga stödet kunna snedvrida konkurrensen och påverka handeln inom gemenskapen (och EES). Chips AB en del av Orkla, en grupp som är verksam i flera medlemsstater och har verksamheter inom sektorer som exempelvis livsmedelsprodukter och specialmaterial med livlig konkurrens och handel inom gemenskapen (och EES. Hammar är, trots sin huvudsakligen lokala verksamhet, aktivt på fastighetsmarknaden där effekter på handeln inom gemenskapen (och EES) och konkurrensen inte kan uteslutas, i synnerhet med tanke på att kommunen ligger nära den norska gränsen och att en bred definition av dessa kriterier är tillämplig inom statsstödsreglerna (7).

(27)

Slutligen måste kommissionen förvissa sig om huruvida transaktionerna, eller någon av dem, uppfyller det fjärde kriteriet för statligt stöd, dvs. om den ena eller båda transaktionerna gynnar mottagaren av stödet. Konkret återstår att klargöra om i) det pris som FABV betalade för att köpa anläggningen från Chips AB var högre än marknadsvärdet och/eller ii) om FABV sålde anläggningen till Hammar till ett pris under marknadsvärdet (således en överföring av statliga medel till Chips AB alternativt Hammar).

i) FABV:s köp av anläggningen av Chips AB

(28)

I fråga om transaktion A noterar kommissionen att Chips AB före försäljningsförhandlingarna uppdrog åt konsulten Colliers International att göra en värdering av Topps anläggning. I denna studie, som har överlämnats till kommissionen, rekommenderades ett lägsta försäljningspris på 27 miljoner SEK bara för fastigheterna. Kommissionen noterar att studien utförts av tredje man (som var oberoende både i förhållande till säljaren och köparen) med bred erfarenhet av fastighetssektorn. Den beställdes av Chips i samband med försäljningen av anläggningen, dvs. i ett sammanhang där Chips rimligen inte hade några andra intressen än att få en korrekt uppskattning av anläggningens marknadsvärde. På denna grundval har kommissionen inget uppenbart skäl att ifrågasätta tillförlitligheten hos Colliers Internationals värdering.

(29)

Chips AB har lämnat förklaringar angående sitt godtagande av FABV:s anbud på 17 miljoner SEK för hela anläggningen, trots expertutvärderingen och trots ett annat anbud på 30 miljoner SEK som det fick för bara fastigheten. Chips AB hävdar att dess agerande, i egenskap av en stor internationell grupp, främst motiverades av prioriteten att avyttra Topps lilla och förlustbringande verksamhet än att maximera ett relativt obetydligt försäljningspris, och att Chips var berett att godta ett lägre anbud för att undvika den försämring av företagets anseende som skulle kunna uppstå vid en fabriksnedläggning med åtföljande förslut av arbetstillfällen (anbudet på 30 miljoner SEK skulle bara ge upphov till omkring 8 arbetstillfällen medan många fler skulle ha räddats genom en försäljning av hela anläggningen under antagande om fortlevnad). Chips AB tillägger också att det nominellt högre anbudet bara för fastigheten skulle innebära högre transaktionskostnader eftersom maskiner samt immateriella rättigheter skulle behöva säljas separat.

(30)

Med ledning av ovanstående information förefaller det inte som om det pris som FABV betalade för att köpa anläggningen av Chips AB var högre än marknadsvärdet. Kommissionen finner därför inga skäl till att anse att transaktion A utgör statligt stöd i den mening som avses i artikel 107.1 i EUF-fördraget.

ii) FABV:s försäljning av anläggningen till Hammar

(31)

I punkt 1 i kommissionens meddelande om inslag av stöd vid statliga myndigheters försäljning av mark och byggnader (8) (nedan kallat meddelandet) utesluts förekomsten av statligt stöd till förmån för köparen när försäljningen följer på ’ett vederbörligen offentliggjort, öppet och villkorslöst anbudsförfarande […] där det bästa eller det enda anbudet antas’.

(32)	Enligt de av Sverige lämnade upplysningarna förefaller FABV inte ha anordnat något anbudsförfarande inför försäljningen av anläggningen, varför det inte går att göra någon preliminär bedömning av den särskilda karaktär som ett sådant förfarande har.

(33)

Enligt punkt 2 i meddelandet bör, om överlåtelsen sker utan villkorslöst anbudsförfarande, en ’oberoende värdering genomföras av en eller flera oberoende värderingsmän före förhandlingarna om överlåtelsen för att fastställa marknadsvärdet på grundval av allmänt accepterade marknadsindikatorer och värderingsstandarder’.

(34)

I det fall överlåtelsen inte sker på grundval av ett öppet och villkorslöst anbudsförfarande eller om den äger rum utan ett sådant förfarande eller till ett pris som ligger under marknadsvärdet sådant det fastställts av oberoende värderingsmän, framgår vidare följande av punkt 3 i meddelandet: ’Utan att det påverkar tillämpningen av regeln om försumbart stöd skall medlemsstaterna således till kommissionen göra anmälan om följande transaktioner för att göra det möjligt för den att fastställa om statligt stöd förekommer och, om så är fallet, att göra en bedömning av dess förenlighet med den gemensamma marknaden’.

(35)	På grundval av den informationen som står till dess förfogande noterar kommissionen att FABV, i avsaknad av ett öppet och villkorslöst anbudsförfarande, inte begärde någon oberoende värdering av anläggningen före försäljningsförhandlingarna.

(36)	Trots att någon oberoende värdering inte beställdes av FABV före försäljningsförhandlingarna finns det – eftersom FABV sålde anläggningen till Hammar – viss information som gör det möjligt att sluta sig till anläggningens möjliga marknadsvärde.

(37)

Med hänsyn till att avtalet om försäljning till de lokala företagarna ingicks redan före transaktion B, och alltså slöts mellan privata aktörer som förmodligen utgick från rent affärsmässiga överväganden och att värdet på 40 miljoner SEK sannolikt torde utgöra en försiktig uppskattning eftersom försäljningen inte avsåg hela den fast egendomen och eventuellt också uteslöt varumärket, samt med tanke på att en tidigare oberoende utvärdering som beställts av Chips angivit ett försäljningspris på 27 miljoner SEK bara för fastigheterna, betvivlar kommissionen att det pris (8 miljoner SEK) till vilket FABV sålde anläggningen till Hammar avspeglar marknadsvärdet. Kommissionen anser därför preliminärt att det finns goda skäl att anse att 40 miljoner SEK är en mer rättvisande återspegling av anläggningens marknadsvärde. Om FABV hade sålt anläggningen i ett öppet och icke-diskriminerande förfarande skulle det med all sannolikhet ha fått samma pris av denna köpare.

(38)

Kommissionen har vidare inte några uppgifter som tillåter den att bedöma marknadsmässigheten av det hyresavtal som slöts mellan FABV och Hammar den 13 februari 2008 och av priset på den option som Hammar beviljades för att köpa anläggningen (se skäl 11–12) vilka, med hänsyn till de omständigheter under vilka dessa avtal ingicks, också kan inbegripa statligt stöd. Kommissionen uppmanar sålunda de svenska myndigheterna att lämna kommentarer också på dessa punkter.

(39)

Det ovan anförda leder till den preliminära slutsatsen att FABV:s försäljning av anläggningen gav Hammar en fördel – och följaktligen statligt stöd – vilket preliminärt uppskattas till skillnaden mellan det pris som Hammar betalade till FABV och det pris som Hammar sålde anläggningen för enligt avtalet av den 30 juli 2008.

2. Det statliga stödets förenlighet med den inre marknaden

(40)	Enligt artikel 107.3 c i EUF-fördraget kan stöd för att underlätta utveckling av vissa näringsverksamheter eller vissa regioner anses vara förenligt med den inre marknaden, när det inte påverkar handeln i negativ riktning i en omfattning som strider mot det gemensamma intresset.

(41)	När kommissionen tillämpar denna fördragsbestämmelse måste den förvissa sig om att det föreslagna stödet bidrar till uppnåendet av gemenskapens mål och är nödvändigt och proportionerligt för att förverkliga dessa mål.

(42)	Det enda mål som de svenska myndigheterna uppgivit för de aktuella transaktionerna var den politiska avsikten att bevara företagets fortlevnad och att samtidigt rädda sysselsättning i Vänersborg, även om denna kommun inte ligger i något stödområde (se skäl 5 ovan).

(43)

I nuvarande skede noterar kommissionen att detta mål endast vore relevant med avseende på transaktion A, som enligt de svenska myndigheterna gjorde att 30 arbetstillfällen kunde räddas, och kommissionen har för närvarande inga skäl att anse att denna transaktion har inslag av statligt stöd (se skäl 28-30). Under alla omständigheter beaktas denna typ av mål i meddelandet från kommissionen – Gemenskapens riktlinjer för statligt stöd till undsättning och omstrukturering av företag i svårigheter (9) och varken Sverige eller Hammer har hittills lämnat några uppgifter som kan visa att de villkor som fastställs genom riktlinjerna är uppfyllda.

(44)	Vad beträffar möjliga mål av gemensamt intresse som särskilt avser transaktion B, i det fall den skulle fastslås vara statligt stöd som gynnar Hammar, har några andra skäl för förenlighet inte åberopats av de svenska myndigheterna.

(45)

Det har under alla omständigheter hittills inte i tillräckligt hög grad visats att transaktion B var nödvändig och proportionerlig för att uppnå eventuella mål av gemensamt intresse. Utan att åsidosätta eventuella väsentliga argument som framförts av medlemsstaten eller berörda parter hyser kommissionen därför i detta skede allvarliga tvivel om det föreligger giltiga skäl till att förklara dem förenliga med den inre marknaden enligt artikel 107.3 i EUF-fördraget, i det fall transaktionerna befinns utgöra statligt stöd i den mening som avses i artikel 107.1 i EUF-fördraget.

VI. SLUTSATSER

(46)

I ljuset av vad som ovan anförts har kommissionen anledning att ifrågasätta om transaktion B (enligt ovanstående beskrivning) utgör statligt stöd och, om så är fallet, huruvida detta stöd är förenligt med den inre marknaden enligt artikel 107.3 c i EUF-fördraget.

Av ovan anförda skäl uppmanar kommissionen, i enlighet med det förfarande som anges i artikel 108.2 i EUF-fördraget, Sverige att inom en månad efter mottagandet av denna skrivelse inkomma med synpunkter och tillhandahålla alla upplysningar som kan bidra till bedömningen av stödet. Kommissionen uppmanar Era myndigheter att omedelbart översända en kopia av denna skrivelse till den potentiella stödmottagaren.

Kommissionen påminner Sverige om att artikel 108.3 i EUF-fördraget har uppskjutande verkan och hänvisar till artikel 14 i rådets förordning (EG) nr 659/1999, som föreskriver att allt olagligt stöd kan återkrävas från mottagaren.

Kommissionen meddelar Sverige att alla berörda parter kommer att underrättas genom ett offentliggörande av denna skrivelse och en sammanfattning av den i Europeiska unionens officiella tidning. Kommissionen kommer även att underrätta berörda parter i de Eftaländer som är avtalsslutande parter i EES-avtalet genom att offentliggöra ett tillkännagivande i EES-supplementet till Europeiska unionens officiella tidning, samt Eftas övervakningsmyndighet som tillställs en kopia av denna skrivelse. De berörda parterna kommer att uppmanas att inkomma med synpunkter inom en månad från dagen för offentliggörandet.“

(1) EUT C 34, 16.2.2007, s. 2.

(2) Uppgifterna i euro är rent indikativa. I beslutet utgås från kursen 1 EUR = 10 SEK.

(3) EGT L 10, 13.1.2001, s. 33.

(4) Anläggningen består av två fastigheter, lös egendom samt immateriella tillgångar (t.ex. varumärket). Fastigheterna har beteckningarna Vänersborg Esslingetorp 1:49 respektive Vänersborg Esslingetorp 1:57. Alla byggnader och andra fasta tillgångar fanns på den första tomten.

(5) Jfr mål C-35/96 kommissionen mot Italien, REG 1998, punkt 36.

(6) Jfr mål C-482/99 Stardust Marine, REG 2002, s. I-04397.

(7) Jfr kommissionens beslut av den 30 januari 2008 om det statliga stöd C 35/2006 som Sverige genomfört till förmån för Konsum Jämtland Ekonomisk Förening (EUT L 126, 14.5.2008, s. 3), enligt vilket ’[k]onkurrensen påverkades genom snedvridningen av allokeringen av egendom mellan konkurrerande företag. […] Snedvridningen av konkurrensen förefaller vara av tämligen lokal karaktär och påverkan på handeln mellan medlemsstaterna torde vara tämligen begränsad’. Därtill kommer att kommissionen har uppgifter som tyder på att norska köpare tidigare har visat intresse för att förvärva anläggningen.

(8) EGT C 209, 10.7.1997, s. 5.

(9) EUT C 244, 16.2.2004, s. 2.

23.12.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 352/27

Oznámení určené osobám a subjektům zařazeným na seznam podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice, na základě nařízení Komise (EU) č. 1250/2010

2010/C 352/18

Společný postoj 2008/369/SZBP (1) vyzývá Společenství ke zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů, které porušují embargo vůči Konžské demokratické republice, jak je uvedeno na seznamu vypracovaném na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1533(2004), 1596(2005), 1807(2008) a 1857(2008), který by měl být pravidelně aktualizován výborem zřízeným podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1533(2004).

Na seznamu vypracovaném tímto výborem OSN jsou:

—	osoby nebo subjekty, které porušují zbrojní embargo a související opatření podle článku 1,

—	vedoucí političtí a vojenští představitelé cizích ozbrojených skupin působících v KDR, kteří brání odzbrojení a dobrovolnému navracení nebo přesídlení bojovníků, již jsou členy těchto skupin,

—	vedoucí političtí a vojenští představitelé konžských milic, kteří získávají podporu mimo KDR a kteří brání v účasti svých bojovníků na procesech odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění,

—	vedoucí političtí a vojenští představitelé, kteří působí v KDR a kteří v ozbrojených konfliktech využívají děti nebo je najímají k účasti na těchto konfliktech, čímž porušují platné mezinárodní právo,

—	jednotlivci, kteří působí v KDR a kteří se dopouštějí závažných porušení mezinárodního práva, která se týkají dětí nebo žen v rámci ozbrojených konfliktů, včetně zabití a těžkého ublížení na zdraví, sexuálního násilí, únosu a nuceného vysídlení,

—	jednotlivci, kteří brání přístupu k humanitární pomoci či její distribuci ve východní části KDR,

—	jednotlivci nebo subjekty, kteří podporují ilegální ozbrojené skupiny ve východní části KDR prostřednictvím nedovoleného obchodu s přírodními zdroji.

Výbor OSN se dne 1. prosince 2010 rozhodl zařadit na příslušný seznam čtyři fyzické osoby. Dotčené fyzické osoby mohou kdykoli výboru OSN spolu s podpůrnou dokumentací předložit žádost o přezkoumání rozhodnutí, kterým byly zařazeny na výše uvedený seznam OSN. Žádost je třeba zaslat na adresu:

United Nations — Focal point for delisting

Security Council Subsidiary Organs Branch

Room S-3055 E

New York, NY 10017

UNITED STATES OF AMERICA

Bližší informace viz: http://www.un.org/sc/committees/dfp.shtml

Na základě rozhodnutí OSN uvedených v bodě 2 přijala Komise nařízení (EU) č. 1250/2010 (2), kterým se mění příloha I nařízení Rady (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice (3).

Z tohoto důvodu se na dotčené fyzické osoby vztahují následující opatření podle nařízení (ES) č. 1183/2005:

a)	zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, které jim patří nebo které vlastní či mají v držení, a zákaz zpřístupňovat jim nebo zpřístupňovat v jejich prospěch prostředky a hospodářské zdroje, ať přímo či nepřímo (článek 2); a dále

b)	zákaz účastnit se vědomě a úmyslně činností, jejichž cílem nebo důsledkem je přímé či nepřímé obcházení opatření podle písmena a) výše.

Fyzické osoby zařazené do přílohy I nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 prostřednictvím nařízení (EU) č. 1250/2010 a podle rozhodnutí OSN ze dne 1. prosince 2010 mohou Komisi sdělit své stanovisko k zahrnutí svých jmen do seznamu. Toto sdělení je třeba zaslat na adresu:

European Commission

‘Restrictive measures’

Rue de la Loi/Wetstraat 200

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

5.	Příslušné fyzické osoby se rovněž upozorňují na to, že mohou nařízení (EU) č. 1250/2010 napadnout u Tribunálu EU, a to v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 263 odst. 4 a 6 Smlouvy o fungování Evropské unie.

S osobními údaji fyzických osob, jichž se týkají seznamy podle nařízení (EU) č. 1250/2010, bude nakládáno v souladu s pravidly stanovenými nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (4). Veškeré žádosti, např. o další informace nebo v souvislosti s výkonem práv podle nařízení (ES) č. 45/2001 (např. přístup k osobním údajům nebo jejich oprava), je třeba zaslat Komisi na adresu uvedenou výše v bodu 4.

Pro pořádek se fyzické osoby uvedené v příloze I upozorňují na to, že mají možnost požádat příslušné orgány daného členského státu (členských států) uvedené v příloze II nařízení (ES) č. 1183/2005, aby jim vydaly povolení použít zmrazené prostředky a hospodářské zdroje na základní výdaje nebo konkrétní platby v souladu s článkem 3 uvedeného nařízení.

(1) Úř. věst. L 127, 15.5.2008, s. 84.

(2) Úř. věst. L 341, 23.12.2010, s. 11.

(3) Úř. věst. L 193, 23.7.2005, s. 1.

(4) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2010.352.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 352

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 53 23. prosince 2010

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2010/C 352/01	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6003 – Renco Group/Body Systems) ( 1 )	1

2010/C 352/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6065 – Axa Private Equity/CIR/KOS) ( 1 )	1

2010/C 352/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.6030 – Bollore/CMA CGM/Terminal du Grand Ouest) ( 1 )	2

2010/C 352/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.5934 – Veolia Water UK and Veolia Voda/Subsidiaries of United Utilities Group) ( 1 )	2

2010/C 352/05	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.5992 – Sud-Chemie/Ashland/ASK JV) ( 1 )	3

2010/C 352/06	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.5962 – SSI/QP/Oryx) ( 1 )	3

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2010/C 352/07	Směnné kurzy vůči euru	4

2010/C 352/08	Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydané na jeho zasedání dne 9. září 2010 ohledně předlohy rozhodnutí ve věci COMP/39.315 – ENI – Zpravodaj: Maďarsko	5

2010/C 352/09	Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení – Věc COMP/39.315 – ENI	6

2010/C 352/10	Souhrnná zpráva o rozhodnutí Komise ze dne 29. září 2010 týkající se řízení podle článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie a článku 54 Dohody o EHP (Věc COMP/39.315 – ENI) (oznámeno pod číslem K(2010) 6701) ( 1 )	8

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2010/C 352/11	Informace členských států o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) ( 1 )	11

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Evropská komise
2010/C 352/12	Výzva k předkládání návrhů v rámci ročního pracovního programu pro granty v oblasti transevropské energetické sítě (TEN-E) na rok 2011 (Rozhodnutí Komise C(2010) 9395)	13

2010/C 352/13	Výzva k předkládání žádostí v rámci pracovního programu Společného programu Eurostars	14

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY
	Evropská komise
2010/C 352/14	Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti určitých antidumpingových opatření	15

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Evropská komise
2010/C 352/15	Rozhodnutí č. 717 ze dne 4. října 2010, kterým se zahajuje řízení o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu ropy a zemního plynu, představujících podzemní přírodní zdroje vymezené v čl. 2 odst. 1 bodu 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích, v bloku 1 Novi Pazar, jenž se nachází v Razgradské, Silisterské, Dobričské, Šumenské a Varenské oblasti, a kterým se oznamuje, že povolení bude uděleno na základě výběrového řízení	16

2010/C 352/16	Rozhodnutí č. 767 ze dne 22. října 2010, kterým se zahajuje řízení o udělení povolení k vyhledávání a průzkumu ropy a zemního plynu, představujících podzemní přírodní zdroje vymezené v čl. 2 odst. 1 bodu 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích, v bloku 2 Silistra, jenž se nachází v Silisterské a Dobričské oblasti, a kterým se oznamuje, že povolení bude uděleno na základě výběrového řízení	19

2010/C 352/17	Státní podpora – Švédsko – Státní podpora C 29/10 (ex NN 42/10) – Údajný prodej veřejného majetku obcí Vänersborg pod tržní cenou – Výzva k podání připomínek podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie ( 1 )	22

	JINÉ AKTY
	Evropská komise
2010/C 352/18	Oznámení určené osobám a subjektům zařazeným na seznam podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 1183/2005, kterým se ukládají některá zvláštní omezující opatření namířená proti osobám, které porušují zbrojní embargo vůči Konžské demokratické republice, na základě nařízení Komise (EU) č. 1250/2010	27

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3112
JPY	japonský jen	109,68
DKK	dánská koruna	7,4521
GBP	britská libra	0,84920
SEK	švédská koruna	8,9812
CHF	švýcarský frank	1,2502
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	7,8715
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,280
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	276,20
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7098
PLN	polský zlotý	3,9928
RON	rumunský lei	4,2853
TRY	turecká lira	2,0355
AUD	australský dolar	1,3143
CAD	kanadský dolar	1,3322
HKD	hongkongský dolar	10,1980
NZD	novozélandský dolar	1,7650
SGD	singapurský dolar	1,7168
KRW	jihokorejský won	1 510,27
ZAR	jihoafrický rand	8,9211
CNY	čínský juan	8,7144
HRK	chorvatská kuna	7,3914
IDR	indonéská rupie	11 856,37
MYR	malajsijský ringgit	4,0985
PHP	filipínské peso	57,958
RUB	ruský rubl	40,2825
THB	thajský baht	39,552
BRL	brazilský real	2,2246
MXN	mexické peso	16,1933
INR	indická rupie	59,1315