22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/1

A.

vzhledem k tomu, že hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích (dále jen „hodnotící zpráva“) má – společně s hodnotící zprávou o vnitřním trhu – za cíl zlepšit fungování vnitřního trhu a zajistit, aby lépe reagoval na očekávání a starosti občanů,

B.

vzhledem k tomu, že předseda Barroso v politických pokynech určených nové Komisi požaduje systematičtější a jednotnější přístup k dotvoření jednotného trhu, například prostřednictvím „iniciativy pro sledování trhu“,

C.

vzhledem k tomu, že 499 milionů spotřebitelů v EU je stěžejním faktorem pro efektivní fungování vnitřního trhu a hraje klíčovou roli při dosahování cílů lisabonské agendy týkajících se zvýšení růstu, zaměstnanosti a konkurence, protože spotřebitelské výdaje vytváří polovinu bohatství EU,

D.

vzhledem k tomu, že v rámci polisabonské strategie 2020 je třeba spotřebitelskou politiku začlenit do rámce udržitelného rozvoje, jenž bude šetrný k životnímu prostředí a zohlední sociální rozměr vnitřního trhu,

E.

vzhledem k tomu, že vnitřní trh, který účinně reaguje na poptávku spotřebitelů, také pomáhá vytvářet inovativnější a zdravější ekonomiku, neboť účinné a dobře reagující spotřebitelské trhy v celém hospodářství jsou klíčovou hybnou silou konkurenceschopnosti a blaha občanů,

F.

vzhledem k tomu, že dobře fungující vnitřní trh by měl spotřebitelům nabídnout širokou volbu vysoce kvalitních produktů a služeb za konkurenční ceny a současně vysokou úroveň ochrany spotřebitele,

G.

vzhledem k tomu, že většina občanů EU se s vnitřním trhem každodenně setkává právě v roli spotřebitelů,

H.

vzhledem k tomu, že účinnost spotřebitelské politiky posílí spotřebitelé a podniky, kteří znají svá práva a povinnosti podle stávajících právních předpisů a jsou schopni tato práva a povinnosti uplatňovat při obchodních operacích,

I.

vzhledem k tomu, že klíčem k dobrému fungování trhů jsou sebevědomí a dobře informovaní spotřebitelé, kteří disponují účinnými právy, neboť odměňují obchodníky, kteří se chovají spravedlivě a nejlépe vyhovují jejich potřebám,

J.

vzhledem k tomu, že díky aktivní spotřebitelské politice budou spotřebitelé dobře informováni a budou mít na trhu silné postavení, a v důsledku toho budou požadovat vysoce kvalitní výrobky a služby, a tato politika tak bude hrát významnou úlohu při vytváření celosvětově konkurenceschopné, dynamické a inovační Evropské unie,

K.

vzhledem k tomu, že složitější struktura maloobchodního trhu, zejména pak maloobchodního trhu se službami, má za následek, že je pro spotřebitele stále obtížnější se při nákupu zboží nebo služeb informovaně rozhodnout,

L.

vzhledem k tomu, že mají-li spotřebitelé při uplatňování svých práv jednat sebevědomě, je třeba zaujmout koordinovaný přístup k jejich vzdělávání,

M.

vzhledem k tomu, že spotřebitelé mají nárok na náhradu škody, pokud se stanou obětí nelegálních praktik, ve skutečnosti se však setkávají při podávání soudních žalob se značnými překážkami v důsledku vysokých nákladů, dlouhých a složitých řízení a rizik spojených s projednáváním soudního sporu,

N.

vzhledem k tomu, že podle hodnotící zprávy se pouze čtyři z deseti spotřebitelů domnívají, že je snadné vyřešit spor s prodejci a poskytovateli alternativním způsobem, a jen tři z deseti se domnívají, že je snadné řešit spor soudní cestou,

O.

vzhledem k tomu, že přibližně polovina evropských spotřebitelů, kteří podali stížnost, není spokojena s tím, jak se k jejich stížnosti přistupuje, a pouhá polovina z nich se dále domáhá svých práv,

P.

vzhledem k tomu, že v době hospodářské krize se zvýšil tlak na nízkopříjmové skupiny spotřebitelů, které většinu svých příjmů vynakládají na stravu a bydlení, a že se zvyšuje počet spotřebitelů, kteří jsou proto předluženi,

Q.

vzhledem k tomu, že se vzestupem elektronického obchodu prudce vzrůstá přeshraniční rozměr spotřebitelských trhů, spotřebitelé však i nadále jen váhavě využívají výhod, které skýtá integrace trhu, především proto, že nemají důvěru v to, že jejich práva budou stejným způsobem ochráněna i při přeshraničních nákupech, a kvůli nejistotě, pokud jde o nárok na náhradu škody,

R.

vzhledem k tomu, že zásadním předpokladem k vytvoření přeshraničního obchodu v rámci jednotného trhu, jenž uspokojí potřeby spotřebitelů, je vysoká úroveň ochrany spotřebitele,

S.

vzhledem k tomu, že rostoucí přeshraniční rozměr spotřebitelských trhů přináší nové výzvy pro donucovací orgány, jejichž možnosti jsou omezeny hranicemi jurisdikce a roztříštěností regulačního rámce,

T.

vzhledem k tomu, že Komise a vnitrostátní donucovací orgány musí vystupňovat své úsilí s cílem dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele v Evropské unii a dodat spotřebitelům důvěru nutnou k využití plného potenciálu jednotného trhu,

U.

vzhledem k tomu, že pravidla ochrany spotřebitele v EU jsou takřka k ničemu, pokud nejsou řádně provedena ve vnitrostátním právu, uplatňována a vynucována na úrovni členských států,

V.

vzhledem k tomu, že jakmile jsou přijaty vnitrostátní právní předpisy, měla by Komise aktivně pomáhat vnitrostátních orgánům v tom, aby tyto právní předpisy uplatňovaly správně,

W.

vzhledem k tomu, že vzhledem ke stávajícímu celosvětovému zhoršení hospodářské situace získalo silné a důsledné prosazování práva na ještě větší důležitosti, poněvadž krize vede ke zvýšené zranitelnosti spotřebitelů, a nízká úroveň dodržování předpisů může vést k dalšímu poškozování spotřebitelů, zatímco donucovací orgány mohou čelit zvýšenému tlaku na snížení zdrojů a musí opatrně stanovovat své priority a maximalizovat dopad svých činností,

X.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty mohou aktivně přispívat k lepšímu provádění spotřebitelských právních předpisů ve vnitrostátním právu a jejich vymáhání tím, že budou i nadále úzce vzájemně spolupracovat,

1.

zastává názor, že jmenování velmi angažované komisařky pro spotřebitelské otázky v roce 2007 a její silné osobní nasazení, velká otevřenost a velmi proaktivní role vedly k pokroku v evropské politice ochrany spotřebitele a ve věci spotřebitelských otázek, což je velmi prospěšné pro občany EU;

2.

obává se, že rozdělení odpovědnosti za spotřebitelské otázky mezi portfolia dvou komisařů by mohlo vést k tomu, že se nová Komise bude méně zaměřovat na spotřebitele, a že podobně i nová organizační struktura na různých generálních ředitelstvích by mohla způsobit roztříštěnost nebo nepříznivě ovlivňovat soudržnost a efektivnost spotřebitelské politiky;

3.

zdůrazňuje, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost článek 12 Smlouvy o fungování Evropské unie opětovně potvrzuje – jako ustanovení všeobecné platnosti – že požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie; vyzývá proto Komisi, aby zajistila skutečné začlenění zájmů spotřebitelů do všech politik EU a aby ve svých posouzeních dopadu zkoumala potenciální důsledky nových právních předpisů a politik, které přímo či nepřímo ovlivňují pro spotřebitele; naléhavě žádá, aby každé příslušné generální ředitelství Komise zveřejňovalo výroční zprávu o tom, jak je spotřebitelská politika začleňována do oblasti jejich působnosti;

4.

zdůrazňuje, že je nutná aktivní spotřebitelská politika, která umožní občanům plně využívat výhod vnitřního trhu; má za to, že aktivní spotřebitelská politika má ještě zásadnější význam v podmínkách současné hospodářské krize, jelikož podporuje sociální politiku v boji rostoucí nerovnosti a chrání zranitelné spotřebitele a nízkopříjmové skupiny;

5.

zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli být schopni se informovaně rozhodovat, aniž by byli vystaveni psychologickému ovlivňování ze strany výrobců prostřednictvím tendenčních a nepravdivých informací o výrobcích, protože to vytváří větší konkurenci mezi obchodníky, kteří musí zvyšovat kvalitu zboží a služeb, které poskytují, a držet ceny na konkurenceschopné úrovni;

6.

je přesvědčen, že odpovědný přístup podniků, jehož součástí bude respektování zásady sociální odpovědnosti, pravidel hospodářské soutěže a hospodářských zájmů spotřebitelů, pomůže zvýšit důvěru spotřebitelů, která je minimální podmínkou k posílení jejich ochrany;

7.

opakuje, že spotřebitelské organizace mají klíčovou úlohu při upozorňování orgánů veřejné moci na problémy, s nimiž se spotřebitelé v každodenním životě setkávají, a že nástroje, které mají k dispozici, by měly zlepšeny s cílem zvýšit jejich schopnost efektivně působit na úrovni EU i členského státu; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby se ve všech fázích rozhodovacího procesu a při provádění a uplatňování spotřebitelského práva vedly odpovídající konzultace se spotřebitelskými organizacemi;

8.

vyzývá Komisi a členské státy, aby průběžně zvyšovaly povědomí a osvětu spotřebitelů s cílem posílit schopnost spotřebitelů orientovat se na trhu; nabádá členské státy, aby zajistily jasné a srozumitelné informace také pro nejmladší spotřebitele, zejména u výrobků a služeb, které jsou jim určeny; nabádá členské státy, aby učinily spotřebitelská hlediska součástí svých školních osnov, aby děti získaly potřebné dovednosti a dokázaly se v pozdějším životě komplexně rozhodovat, a aby zvážily vytvoření vzdělávacích programů pro rodiče a dospělé spotřebitele, jejichž dlouhodobým cílem by bylo rozvíjení a upevnění spotřebitelského povědomí; zdůrazňuje, že tyto programy by měly odpovídat vzdělávacím požadavkům a schopnostem studentů na každé úrovni a že by měly být využity moderní vyučovací metody založené na zkušenostech a příkladech z každodenního života; připomíná, že pro odhalování případů protiprávního jednání jsou důležití informovaní spotřebitelé, kteří znají svá práva a vědí, na koho se obrátit v případě nedodržování právních předpisů;

9.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelnou spotřebu, a klade přitom důraz na skutečnost, že poskytovatelé služeb / maloobchodníci i spotřebitelé musí být ve věci udržitelné spotřeby lépe vzděláváni a informováni, aby se mohli chovat odpovídajícím způsobem;

10.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily přesně cílenou komunikační strategii s cílem zvýšit informovanost občanů EU o rizicích, která jim jako spotřebitelům hrozí, a o jejich právech v tomto směru, zejména aby otevřely uživatelsky přívětivé internetové portály, spustily informační kampaně a zřídily informační centra na místní, regionální a celostátní úrovni; zdůrazňuje, že je nutno využít specifických způsobů komunikace, aby se podařilo dostat tyto informace k těm nejzranitelnějším spotřebitelům, a že je přitom třeba dbát na spolehlivost, věrohodnost a nestrannost subjektů, které budou vyzvány k zajištění řízení a organizace prostředků komunikace;

11.

znovu potvrzuje, že hodnotící zpráva je důležitým nástrojem pro zlepšení sledování spotřebitelských trhů s cílem poskytnout potřebné informace pro zajištění lepší tvorby politiky a regulace, ale také proto, že ukazuje občanům, že jejich obavy se patřičně berou v potaz;

12.

vítá pět hlavních ukazatelů v hodnotící zprávě – stížnosti, ceny, spokojenost, změny poskytovatele a bezpečnost – které jsou důležité pro určení těch trhů, které představují největší riziko špatného fungování ve smyslu ekonomických a sociálních dopadů na spotřebitele; přesto se domnívá, že by bylo vhodné, aby rovněž existovala možnost sledovat kritéria, jež umožní posoudit vhodnost výrobků a služeb ve srovnání s cílem udržitelného rozvoje;

13.

uznává, že ačkoli těchto pět ukazatelů nezachycuje všechny aspekty spotřebitelského prostředí, poskytuje dostatečný základ pro stanovení priorit a vyvození závěrů, pokud jde o otázku, v jakých oblastech je zapotřebí další analýza, pokud jsou údaje dodávané členskými státy úplné a pokud lze jejich sběr provést jednoduše srovnatelným způsobem;

14.

domnívá se, že současný stav údajů o spotřebitelských stížnostech, cenách, spokojenosti, změnách poskytovatelů a bezpečnosti stále ještě nestačí k vyvození konečných závěrů a že je zapotřebí více vysoce kvalitních údajů, aby mohla být vytvořena důvěryhodná databáze o spotřebitelské problematice; zdůrazňuje, že je proto třeba tyto ukazatele dále rozvinout a provádět sběr údajů s přihlédnutím k rozdílům mezi jednotlivými systémy členských států;

15.

navrhuje, aby Komise poté, co budou pět základních ukazatelů a související metodika rozvinuty na dostatečné úrovni tak, aby poskytovaly vysoce kvalitní výsledky, zvážila, zda do hodnotící zprávy začlenění dodatečné dlouhodobé ukazatele, jako např. týkající se podílů na trhu, kvality, reklamy, transparentnosti a srovnatelnosti nabídek a také ukazatele související s vymáháním a s posilováním orientace spotřebitelů, sociální, environmentální a etické ukazatele a ukazatele, které budou měřit odškodnění a újmu způsobenou spotřebitelům; domnívá se, že by se tak mělo stát postupně, aby bylo zajištěna, že hodnotící zpráva bude přesná a srozumitelná s cílem zaručit komplexnější přístup k ochraně spotřebitelů a umožnit spotřebitelům, aby plně využívali výhod, které nabízí jednotný trh;

16.

opakuje, že má-li hodnotící zpráva určit nejproblematičtější trhy a položit základy pro další, podrobnější analýzu jednotlivých odvětví, zejména těch, ve kterých odhalí existenci problémů společných různým trhům, měla by se zabývat všemi hlavními kategoriemi spotřebitelských výdajů; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající financování a dostatek pracovníků pro další rozvoj této hodnotící zprávy;

17.

je si vědom toho, že spotřebitelé jsou méně spokojeni a mají více problémů se službami než se zbožím, což je zčásti důsledkem větší složitosti smluvních vztahů a praktického poskytování služeb ve srovnání se zbožím; vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu všech problematických odvětví, které hodnotící zpráva stanovila; rovněž Komisi vyzývá, aby zajistila, že tuto analýzu vhodně doplní, bude-li to třeba, konkrétní legislativní iniciativy a politická doporučení určená členským státům, a aby informovala Parlament;

18.

vítá zájem a kvalitu, se kterou Komise vypracovala svou studii o retailových finančních službách, která byla zveřejněna v návaznosti na hodnotící zprávu; bere na vědomí zjištěné problémy v oblasti finančních služeb, které se ještě zhoršily finanční krizí; vítá zejména zjištění, která z této studie vyplynula, např. pokud jde o zásadní problémy v oblasti transparentnosti a srovnatelnosti nákladů souvisejících s běžnými účty v EU; domnívá se, že musí být přijaty odpovídající závěry, pokud jde o lepší právní předpisy v této oblasti;

19.

poukazuje na to, že i když jsou stížnosti spotřebitelů pro odhalení nefunkčnosti trhu důležité, skutečnost, že si spotřebitelé nestěžují, vždy neznamená, že trh funguje, jak má, protože v některých členských státech mají spotřebitelé tendenci si stěžovat méně, a to vzhledem k rozdílným spotřebitelským zvyklostem nebo odhadům, nakolik mohou se stížností uspět; na druhé straně však upozorňuje, že vysoký počet stížností v jednom členském státě by neměl být automaticky interpretován jako známka nefunkčnosti trhu, nýbrž může být způsoben existencí účinných subjektů pro vyřizování stížností či novou informační kampaní týkající se práv spotřebitelů;

20.

konstatuje, že v EU působí více než 700 nezávislých organizací, které shromažďují stížnosti spotřebitelů, ale způsoby jejich podávání se výrazně liší a poměrně málo těchto organizací sbírá údaje o povaze stížnosti a příslušné oblasti, které se týká; domnívá se, že jakkoli toto množství může být dostatečné pro poskytování rad a informací, není to vůbec postačující pro zjištění potenciálních nefunkčností trhů z pohledu spotřebitele; vyzývá proto všechny subjekty zabývající se stížnostmi, aby přijaly harmonizovanou metodiku pro klasifikaci a hlášení stížností spotřebitelů, a nabádá je, aby hlásily údaje o stížnostech ve všech oblastech – doporučených i dobrovolných – které navrhuje Komise ve svém návrhu doporučení; je přesvědčen, že vypracování harmonizované metodiky umožní členským státům shromažďovat smysluplnější údaje a získat úplnější přehled o vnitrostátních spotřebitelských trzích, což povede k vytvoření celoevropské databáze, která umožní srovnávání spotřebitelských problémů v celé EU;

21.

upozorňuje na analýzu dostupných údajů o cenách, která ukazuje nevysvětlené přeshraniční změny cen u řady druhů zboží a služeb; soudí, že ačkoli rozdíly v ceně často souvisejí s rozdíly v poptávce, ve výši výdajů, v daních nebo ve struktuře nákladů, jsou také nezřídka znakem roztříštěnosti nebo nefunkčnosti vnitřního trhu; má za to, že v případě, kdy je cena určitého produktu vyšší než referenční cena, je nutné se podívat na vztah mezi dovozními a spotřebními cenami a pečlivě zkoumat důvody rozdílnosti těchto cen;

22.

je přesvědčen, že dostupné údaje o cenách nejsou dostatečné k odpovídajícímu sledování vnitřního trhu, a vyzývá vnitrostátní statistické úřady a Eurostat, aby spolupracovaly s Komisí a poskytovaly více údajů a dále rozvíjely metodiku umožňující získávat průměrné ceny reprezentativního a porovnatelného zboží a služeb; v této souvislosti připomíná, že je třeba, aby statistické úřady členských států schválily získávání a výpočet průměrné ceny a aby se na těchto pracích intenzivněji podílely; zdůrazňuje, že poskytnutí transparentnějších údajů o cenách by dalo spotřebitelům větší důvěru a ukázalo by jim, že se hledají řešení jejich každodenních obav;

23.

uznává, že spokojenost spotřebitelů je důležitým ukazatelem pro pochopení toho, jak dobře nebo špatně plní trhy očekávání spotřebitelů; žádá Komisi, aby dále rozvíjela svou metodiku a techniky měření pro provádění výzkumů spokojenosti spotřebitelů a v budoucnu do těchto výzkumů zahrnout další odvětví;

24.

zastává názor, že zásadním rysem soutěže v rámci tržního hospodářství je možnost změnit poskytovatele; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření ke zjednodušení možnosti změnit poskytovatele ve všech důležitých odvětvích maloobchodních služeb;

25.

konstatuje, že výzkumy ukazují, že důvěra spotřebitelů v bezpečnost výrobků je obecně vysoká, i když to, jak spotřebitelé vnímají bezpečnost, se v jednotlivých členských státech se výrazně liší; žádá Komisi a členské státy, aby zlepšily údaje, které jsou v současné době k dispozici o bezpečnosti spotřebitelských výrobků a které se získávají hlavně na základě nahlášených nehod a zranění způsobených vadnými výrobky nebo ze systémů varování před riziky; zdůrazňuje zejména, že v otázce bezpečnosti hraček je na místě obezřetnost;

26.

vybízí všechny členské státy, aby v rámci dalšího posílení bezpečnosti spotřebitelů systematicky shromažďovaly údaje o nehodách či zraněních;

27.

konstatuje, že rozsah přeshraničních aktivit se v rámci EU stále výrazně různí, a i když jsou průměrné výdaje na přeshraniční nákupy značné (737 EUR na osobu na rok), velká většina (75 %) maloobchodníků prodává pouze spotřebitelům ve své vlastní zemi, přičemž pouze čtvrtina spotřebitelů v EU nakupuje přes hranice; domnívá se, že jakkoli existuje řada strukturálních překážek, jako je jazyk, vzdálenost a rozdíly v právních předpisech na ochranu spotřebitele, silnější důvěra spotřebitelů by výrazně zvýšila míru přeshraničního obchodu; domnívá se, že rozvoj přeshraničního obchodu nesmí vést k oslabení předpisů a že naopak vyžaduje další posílení snah o zajištění optimální úrovně ochrany spotřebitelů v Evropské unii;

28.

všímá si skutečnosti, že nakupování online se stává stále rozšířenějším, ale přeshraniční elektronický obchod se nevyvíjí tak rychle jako nakupování on-line v rámci dané země; žádá Komisi, aby v budoucích hodnotících zprávách uvedla úplnější údaje o skutečné výši přeshraničního prodeje a o problémech, s nimiž se setkávají přeshraniční spotřebitelé;

29.

konstatuje, že pouze něco přes polovinu spotřebitelů v EU (51 %) se cítí být přiměřeně chráněno stávajícími opatřeními na ochranu spotřebitelů, více než polovina (54 %) je přesvědčena, že orgány veřejné moci dobře chrání jejich práva, a o málo více (59 %) věří, že prodejci a poskytovatelé respektují jejich práva;

30.

zdůrazňuje, že téměř třetina (30 %) spotřebitelů v EU, kteří nakupovali na dálku přes internet, telefonicky nebo poštou, uvádí, že v jejich případě nastaly problémy s dodáním zboží; konstatuje však, že devíti desetinám těch, kdo se pokoušeli vrátit zakoupené zboží nebo odstoupit od smlouvy ve lhůtě na rozmyšlenou, se jejich záměr zdařil;

31.

připomíná, že několik členských států vyvinulo nástroje ke sledování svých vnitrostátních trhů z pohledu spotřebitele, např. monitorovací střediska ke sledování cen nebo komplexní systémy sledování stížností pro vytváření politik v této oblasti, zatímco jiné členské státy nyní nepoužívají data ke sledování spotřebitelských trhů a mají potíže při agregaci údajů; zdůrazňuje, že výměna osvědčených postupů mezi členskými státy je z tohoto důvodu nezbytná;

32.

zdůrazňuje, že významné přispění ze strany statistických úřadů členských států a Eurostatu a rovněž úzká spolupráce mezi těmito orgány, Komisí, tvůrci spotřebitelské politiky, vnitrostátními donucovacími orgány a spotřebitelskými a podnikatelskými organizacemi bude mít klíčový význam při zabezpečování kvality a úplnosti údajů a dalším rozvíjení potřebné databáze spotřebitelských informací; vyzývá Eurostat, členské státy a všechny zainteresované strany, aby učinily kroky k usnadnění takové spolupráce;

33.

zastává názor, že údaje týkající se trhu mohou být zásadní hybnou silou pro inovaci i konkurenceschopnost; zdůrazňuje proto význam hodnotící zprávy, která umožňuje stanovit preference a požadavky spotřebitelů; konstatuje, že tyto údaje mohou podnítit inovaci, neboť podnikům poskytnou podněty ke vstupu na nové trhy a budou nutit firmy ke zlepšení výrobků a služeb;

34.

zastává názor, že hodnotící zpráva poté, co bude doplněna o důvěryhodné a snadno srovnatelné údaje z 27 členských států, by měla sloužit jako bohatý zdroj porovnatelných údajů pro tvůrce vnitrostátních politik v oblasti hospodářské soutěže, ochrany spotřebitele a dalších a měla by jim pomoci při zjišťování, které trhy na úrovni členského státu nefungují z hlediska spotřebitele dobře;

35.

vyzývá Komisi, aby porovnávala spotřebitelské prostředí v každém členském státě se zřetelem k odlišnostem ve spotřebitelském právu a ve spotřebitelských zvyklostech; opakuje, že srovnávání spotřebitelských výsledků v jednotlivých členských státech a porovnávání spotřebitelského prostředí v celé EU pomáhá zjistit osvědčené postupy a v konečném důsledku vytvořit vnitřní trh, z něhož mají spotřebitelé prospěch;

36.

vybízí všechny členské státy, aby každoročně prováděly široce pojaté monitorování trhu s cílem zjistit, které trhy selhávají, pokud jde o ochranu spotřebitele, a poskytnout úplné údaje, které umožní Komisi sledovat a porovnávat problémy, v nimiž se setkávají spotřebitelé na vnitřním trhu;

37.

soudí, že by hodnotící zpráva neměla sloužit pouze k zajištění lepší spotřebitelské politiky, ale měla by být podkladem všech politik, které nějak ovlivňují spotřebitele, a tím zajišťovat lepší začlenění zájmů spotřebitelů do všech politik EU a zahrnutí cílů udržitelného rozvoje do politiky ochrany spotřebitele; zdůrazňuje, že by hodnotící zpráva měla být také podnětem k obecnější diskusi o otázkách spotřebitelské politiky;

38.

žádá Komisi, aby s podporou členských států vypracovala strategii pro to, jak lépe seznamovat s hodnotící zprávou širší veřejnost, mj. tím, že zajistí, aby byla snadno přístupná a viditelně umístěná na příslušných internetových stránkách, a jak také podpořit její náležité rozšíření mezi sdělovací prostředky, vnitrostátní orgány, spotřebitelské organizace a další zainteresované strany; domnívá se, že je nezbytné i nadále hodnotící zprávu každoročně publikovat formou brožury a vydávat ji ve všech úředních jazycích EU; žádá Komisi a členské státy, aby evropské občany vhodným způsobem informovaly o internetové stránce „eYou Guide“, kterou vytvořila Komise speciálně pro to, aby sloužila jako průvodce v oblasti práv občanů;

39.

vítá pět prioritních oblastí aktivit, které Komise ve sdělení o vymáhání spotřebitelského acquis stanovila;

40.

zdůrazňuje, že účinné uplatňování a vymáhání pravidel ochrany spotřebitele v EU je hybnou silou zvyšování důvěry spotřebitelů a účinným prostředkem odrazujícím podniky od snah tato pravidla obcházet; žádá Komisi, aby provádění spotřebitelského acquis EU ve vnitrostátním právu a jeho uplatňování důkladně sledovala a byla v této záležitosti členským státům nápomocna; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby s využitím právního základu, jenž poskytuje článek 169 Smlouvy o fungování Evropské unie, prozkoumala možnosti zviditelnění politiky ochrany spotřebitele pomocí opatření, která podpoří a doplní politiky členských států a budou případně zahrnovat i vytvoření evropské spotřebitelské agentury;

41.

konstatuje, že při vymáhání práva v EU zdaleka nepanuje jednota a že většina zemí vykazuje v tomto ohledu silné i slabé stránky; poukazuje na to, že z dostupných údajů plyne, že mezi členskými státy existují velké rozdíly z hlediska rozpočtů na dozor nad trhem a počtů zúčastněných inspektorů; naléhá na členské státy, aby v zájmu zajištění vymáhání předpisů, jež chrání spotřebitele a zaručují hospodářskou soutěž, na maloobchodních trzích zdvojnásobily úsilí a zvýšily zdroje;

42.

domnívá se, že k posílení důvěry spotřebitelů je nutné zlepšit dozor nad trhem a mechanismy vymáhání práva a účinně a důsledně je uplatňovat, neboť spotřebitelské výdaje budou důležitým faktorem pro hospodářské oživení; zastává názor, že veřejné orgány musí dostat více zdrojů na vyšetřování a následné ukončení nezákonných obchodních praktik;

43.

zdůrazňuje, že spotřebitelské trhy se rychle vyvíjejí a že donucovací orgány musí umět reagovat na nové problémy, které před ně staví ekonomické a technologické změny a které mají dopad na jejich schopnost efektivně působit v přeshraničním prostředí, jakým je vnitřní trh, a že k naplnění tohoto cíle je třeba spojit síly a zajistit účinné a konzistentní vymáhání práva v celé EU; domnívá se, že je rovněž nutný přezkum regulačního rámce, mají-li být zaplněny případné mezery v právních předpisech;

44.

vybízí k tomu, aby byly ve všech členských státech zřízeny nezávislé agentury na ochranu spotřebitele, které budou poskytovat informace a budou mít pravomoc chránit zájmy spotřebitelů podáním žaloby u vnitrostátních soudů; vybízí proto, aby agentury na ochranu spotřebitele ve všech členských státech spolupracovaly;

45.

vyzývá všechny členské státy, aby zvážily výhody, které by přineslo zřízení funkce veřejného ochránce práv spotřebitelů; poukazuje na to, že tato funkce v některých členských státech existuje jakožto mimosoudní orgán pro přátelské urovnání spotřebitelských sporů, ale rovněž jako poradní orgán, který po boku státních orgánů řeší problémy spadající do jeho kompetence;

46.

sdílí názor Komise, že pro spotřebitele, kteří neuspěli ve snaze vyřešit spor s obchodníkem nebo s veřejným subjektem poskytujícím služby neformálně, mohou být výhodnou a přitažlivou alternativou mechanismy alternativního řešení sporů, např. mediace a rozhodčí řízení či mimosoudní urovnání; naléhá na členské státy, aby v zájmu posílení ochrany spotřebitelů a dosažení co největšího souladu s právními předpisy podporovaly rozvoj mechanismů alternativního řešení sporů, ale zdůrazňuje, že tyto mechanismy by měly pouze doplňovat, spíše než nahrazovat soudní či správní způsoby vymáhání právních předpisů; domnívá se, že stanovení pevných dat a lhůt pro odpovědi, které musí různé orgány a podniky v jednotlivých předložených případech poskytnout, by mohlo být velmi důležitým výchozím bodem pro spotřebitele, kteří chtějí usilovat o vyřešení sporu;

47.

připomíná, že mezi členskými státy prokazatelně existují zásadní rozdíly a že v oblasti domáhání se nápravy je prostor pro zlepšení; připomíná, že mechanismy soudního kolektivního odškodnění v současné době fungují ve 13 členských státech, a vyzývá Komisi, aby co nejrychleji navázala na svou zelenou knihu ze dne 27. listopadu 2008 o kolektivním odškodnění spotřebitelů (KOM(2008)0794);

48.

zdůrazňuje, že je třeba poskytovat státním úředníkům a soudním orgánům řádné školení a vzdělávání v oblasti pravidel ochrany spotřebitele v EU;

49.

konstatuje, že přezkum sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele naznačuje, že orgány zabývající se přeshraničními případy narážejí na problémy způsobené nedostatkem dostupných prostředků; žádá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak zajistit odpovídající prostředky pro dosažení dodržování stávajících závazků vyplývajících z nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele;

50.

podporuje provádění akcí v rámci koordinovaného vymáhání právních předpisů (tzv. „sweeps“), při nichž vnitrostátní orgány souběžně prověřují určené odvětví, pokud jde o dodržování právních předpisů EU; zdůrazňuje, že tyto akce je třeba provádět častěji (dvakrát ročně), a to na základě společné metodiky, a že by bylo třeba je kombinovat s dalšími nástroji;

51.

uznává, že zveřejňování výsledků dozoru nad trhem a činností v oblasti vymáhání práva je právně komplikované a že vyšetřovací činnosti jsou často vázány přísnými pravidly důvěrnosti, avšak zastává názor, že je třeba, aby Komise a členské státy tyto výsledky zveřejňovaly, a to včetně rozpisu podle jednotlivých společností v případech, kdy bylo zjištěno opakování nelegálních praktik; domnívá se, že tak bude zajištěna větší transparentnost, zviditelní se práce vnitrostátních orgánů v oblasti vymáhání právních předpisů a spotřebitelům bude umožněno činit informovaná rozhodnutí;

52.

žádá posílení struktur dozoru nad trhem ve všech členských státech tak, aby výrobky dostupné na jejich trzích splňovaly vysoké bezpečnostní standardy a vadné nebo nebezpečné výrobky byly z trhu rychle stahovány; vyzývá Komisi, aby sledovala a v pravidelných intervalech revidovala obecné zásady používané systémem pro rychlou výměnu informací (RAPEX) s cílem zlepšit jeho fungování;

53.

vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přísněji dohlížela na to, jak členské státy uplatňují předpisy o monitorování trhu, zejména nařízení (ES) č. 765/2008, a aby v případě potřeby bezodkladně zahájila řízení pro porušení těchto předpisů;

54.

podporuje snahu Komise posoudit nejnovější možnosti v oblasti technického monitorování, a zajistit tak celosvětovou sledovatelnost výrobků v průběhu celého logistického řetězce (např. pomocí štítků pro radiofrekvenční identifikaci či čárových kódů); vyzývá Komisi, aby mu předložila své stávající iniciativy a nejnovější informace, které má ve věci vytvoření celosvětové sítě pro sledování k dispozici;

55.

připomíná, že má-li být síť evropských spotřebitelských center schopna podporovat důvěru spotřebitelů formou poradenství občanům ohledně jejich práv jakožto spotřebitelů a formou poskytování snadného přístupu k nápravě v případech, kdy spotřebitelé nakupovali přes hranice, potřebuje odpovídající finanční prostředky;

56.

upozorňuje, že vzhledem ke stále rostoucímu objemu dovozu do EU z třetích zemí je důležitým úkolem celních orgánů chránit spotřebitele před dovozem nebezpečných výrobků a že je proto nezbytná stále užší spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány i mezi celními orgány jednotlivých členských států;

57.

zdůrazňuje, že pro zajištění bezpečnosti výrobků prodávaných na vnitřním trhu je nutné spojit síly s orgány třetích zemí; podporuje proto iniciativu Komise posílit mezinárodní spolupráci a usilovat o uzavření formálních dohod s donucovacími orgány třetích zemí, zejména Číny, USA a Japonska; konstatuje, že trvalý dialog a sdílení informací o bezpečnosti výrobků je v zájmu všech stran a má zásadní význam pro zvyšování důvěry spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby o svém dialogu s třetími zeměmi podávala Parlamentu pravidelné zprávy;

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/10

A.

vzhledem k tomu, že se Komise, Parlament, evropský veřejný ochránce práv a členské státy musí více zasadit o definování a sdělování informací o občanských právech a napomáhat občanům k tomu, aby těchto práv využívali; vzhledem k tomu, že by to rovněž přispělo ke zlepšení fungování vnitřního trhu,

B.

vzhledem k tomu, že větší transparentnost je klíčová pro překonání překážek bránících přeshraničnímu pohybu a vymáhání práv v oblasti volného pohybu osob,

C.

vzhledem k tomu, že je třeba výrazného zlepšení ze strany Komise a členských států, pokud jde o zvyšování povědomí o příležitostech, jež vnitřní trh poskytuje občanům a podnikům,

D.

vzhledem k tomu, že v oblasti vnitřního trhu bylo dosaženo zásadního pokroku, ale stále existují překážky, které brání jeho plnému a řádnému fungování,

E.

vzhledem k tomu, že je třeba, aby v případech nesprávného uplatnění právních předpisů v oblasti vnitřního trhu byly k dispozici rychlé opravné prostředky, které nebudou nutně zahrnovat právní kroky,

F.

vzhledem k tomu, že až bude síť SOLVIT plně v provozu, bude schopna zabránit nadměrnému využívání soudního systému, jehož postupy jsou často složité a mechanismy pro zaručení ochrany jednotlivců často omezují přístup ke spravedlnosti,

G.

vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem pro lepší uplatňování acquis communautaire v oblasti vnitřního trhu je odborné vzdělávání a přeshraniční výměny, mimo jiné prostřednictvím elektronických sítí zřízených Komisí,

H.

vzhledem k tomu, že občané a podniky spoléhají na efektivní vymáhání právních předpisů v oblasti vnitřního trhu, které jim pomůže plně využívat možností, jež vnitřní trh nabízí,

I.

vzhledem k tomu, že by členské státy měly za podpory Komise zvýšit kapacitu mechanismů pro řešení problémů, a pomoci tak občanům vymáhat jejich práva,

J.

vzhledem k tomu, že síť SOLVIT byla Komisí a členskými státy v roce 2002 vytvořena, aby řešila problémy, které vznikají občanům a podnikům v souvislosti s nesprávným uplatňováním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu,

K.

vzhledem k tomu, že SOLVIT je internetovou sítí pro řešení problémů, v jejímž rámci členské státy EU (spolu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem) spolupracují na tom, aby byly problémy občanů a podniků způsobené nesprávným uplatňováním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany veřejných orgánů vyřešeny, aniž by bylo nutné uchylovat se k soudnímu řízení,

L.

vzhledem k tomu, že síť SOLVIT je považována za poměrně úspěšný systém pro zjednávání nápravy bez formálního řízení, které bývá v průměru dosaženo během 10 týdnů, a že by řešení problémů na vnitřním trhu prostřednictvím této sítě mohlo sloužit jako model osvědčených postupů také pro ostatní asistenční služby v oblasti jednotného trhu,

M.

vzhledem k tomu, že bude-li to jeden z členských států považovat za nutné, měla by být zvýšena kapacita sítě SOLVIT, aby se předešlo problémům s nedostatkem zaměstnanců, zejména s ohledem na jakoukoli budoucí propagační kampaň,

N.

vzhledem k tomu, že by ale síť SOLVIT neměla nahrazovat právní práci Komise v oblasti porušování právních předpisů, ani sloužit jako omluva pro méně ambiciózní úsilí členských států při provádění směrnic EU ve vnitrostátním právu včas a správně,

O.

vzhledem k tomu, že mnoho občanů, kteří mají problém týkající se vnitřního trhu, jenž spadá do působnosti sítě SOLVIT, nejsou o této síti informováni, a proto se obracejí se svým problémem na evropského veřejného ochránce práv,

1.

vítá iniciativu Komise z července 2002 spočívající ve vytvoření sítě SOLVIT v rámci vnitrostátních správ za využití internetové interaktivní databáze, která se ukázala být úspěšným nástrojem, jenž přispěl k větší transparentnosti a vytvořil vzájemný tlak vedoucí k rychlejšímu řešení problémů;

2.

vyzývá Komisi, aby se všemožně snažila o zajištění efektivního uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu s cílem snížit administrativní zátěž občanů a podniků;

3.

upozorňuje, že problémy související s prováděním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu jsou často odhaleny prostřednictvím sítě SOLVIT;

4.

zdůrazňuje, že zkušenosti získané v rámci sítě SOLVIT by měly být využity při tvorbě vnitrostátních politik a politik EU, což bude mít za následek strukturální nebo regulační změny tam, kde to bude nutné;

5.

vyzývá Komisi, aby do svých hodnotících zpráv o vnitřním trhu a spotřebitelském trhu systematicky zahrnovala podrobnější informace o uplatňování a vymáhání právních předpisů v oblasti vnitřního trhu s cílem zvýšit transparentnost a poskytnout zaměstnancům sítě SOLVIT užitečný nástroj;

6.

vyzývá k tomu, aby hodnotící zpráva o vnitřním trhu, zpráva SOLVIT, Občanský rozcestník (Citizens' Signpost Service) a hodnotící zpráva o spotřebitelském trhu byly vydávány zároveň, a sice jednou ročně ve stejnou dobu (frekvence jejich vydávání se nezmění), s cílem poskytnout celkový obraz o vývoji vnitřního trhu a lépe koordinovat práci, jež byla v těchto oblastech vykonána, při současném zachování specifické povahy uvedených nástrojů; vyzývá Komisi, aby uvážila zahrnutí podrobného popisu pokroku, dosažených výsledků a nedostatků sítě SOLVIT do hodnotící zprávy o spotřebitelském trhu; vyzývá Komisi, aby okamžitě jednala s cílem vyřešit opakující se problémy, jež byly prostřednictvím sítě SOLVIT zjištěny;

7.

konstatuje, že některá střediska sítě SOLVIT trpí nedostatkem zaměstnanců a že v roce 2008 se počet vyřešených případů snížil, přičemž průměrný počet dní potřebných k jejich vyřešení se zvýšil; vyzývá všechna střediska sítě SOLVIT, aby přijímala zaměstnance, kteří mají pro funkci, kterou mají vykonávat, vhodnou kvalifikaci a zkušenosti; domnívá se, že by pro zaměstnance sítě SOLVIT mělo být zajištěno více odborného vzdělávání; oceňuje práci sítě SOLVIT, a to zejména míru úspěšnosti při řešení případů, která zůstává vysoká (83 %), ačkoli se její pracovní vytížení v roce 2008 zvýšilo (stouplo o 22 % na 1 000 případů) a některá střediska sítě SOLVIT se potýkají s nedostatkem zaměstnanců;

8.

konstatuje, že mnoho občanů a malých podniků není o práci sítě SOLVIT dostatečně informováno a že podniky buďto využívají komerčních právních služeb v případech, kdy by mohly ke svému prospěchu využít SOLVIT, nebo dokonce přistupují na požadavky členských států v tomto smyslu, ačkoli tyto požadavky nejsou v souladu s právními předpisy Společenství pro oblast vnitřního trhu; vítá skutečnost, že činnost sítě SOLVIT vedla k úsporám nákladů pro evropské občany a podniky, jejichž výše se v roce 2008 odhaduje na 32,6 milionu EUR;

9.

konstatuje, že portfej ministerstva, pod nějž příslušné vnitrostátní středisko sítě SOLVIT spadá, může ovlivnit, jakým způsobem je vnímán druh práce, kterou tato síť v dané zemi vykonává, a že míra úspěšného řešení a vyřizování případů závisí na ochotě a schopnosti členských států úzce spolupracovat se středisky SOLVIT;

10.

vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich středisko SOLVIT mělo silnou politickou podporu a mohlo tak přesvědčit orgány, na které jsou stížnosti podány, aby aktivně spolupracovaly v rámci postupu sítě SOLVIT a v odpovídajících lhůtách;

11.

domnívá se, že by členské státy měly posílit účinnou spolupráci mezi sítí SOLVIT a orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; dále se domnívá, že členské státy by měly zahájit intenzivnější a rozsáhlejší výměnu osvědčených postupů;

12.

zdůrazňuje důležitost výměny informací mezi středisky SOLVIT, a proto doporučuje pravidelná setkání středisek SOLVIT členských států za účelem výměny informací a sdílení příkladů osvědčených postupů a systémů;

13.

vyzývá členské státy, aby síť SOLVIT propagovaly s využitím všech forem sdělovacích prostředků, a zajistily tak, že se co nejvíce občanů a podniků především dozví, jak mohou vymáhat svá práva, a aby vyčlenily dostatek prostředků na to, aby tato propagace byla efektivnější; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly alternativní systémy řešení sporů online v rámci sítě SOLVIT; vyzývá rovněž své poslance, aby propagovali síť SOLVIT ve svých volebních obvodech;

14.

vyzývá jednotlivé členské státy, aby propagovaly SOLVIT jakožto alternativní mechanismus pro řešení sporů, a to prostřednictvím národních informačních kampaní;

15.

vyzývá členské státy a Komisi, aby propagovaly SOLVIT na internetu; vyzývá Komisi, aby dala k dispozici jednotnou internetovou adresu pro veškerá národní střediska SOLVIT - www.solvit.eu -, která by usnadnila občanům přístup před znovuspuštěním portálu Vaše Evropa, který nakonec zastřeší veškeré asistenční služby v oblasti jednotného trhu, včetně sítě SOLVIT;

16.

vyzývá členské státy, aby zřídily internetové stránky propojené s evropským portálem SOLVIT, jež by obsahovaly soubor úspěšných případů a osvědčených postupů ve věci urovnávání sporů prostřednictvím tohoto mechanismu;

17.

vyzývá členské státy, aby zvýšily efektivitu středisek SOLVIT tím, že dají k dispozici úředníky příslušných administrativních orgánů s cílem usnadnit řešení případů, jež nespadají do působnosti sítě SOLVIT (SOLVIT+) a tím, že v rámci své správy zajistí střediskům SOLVIT patřičný přístup k odborným právním informacím; vyzývá Komisi, aby neformální právní hodnocení středisek SOLVIT poskytovala rychleji;

18.

vyzývá členské státy, aby v zájmu lepší spolupráce jmenovaly styčného úředníka pro síť SOLVIT v rámci orgánů veřejné správy, který se bude zabývat prováděním právních předpisů v oblasti vnitřního trhu;

19.

vyzývá členské státy, aby pořádaly informační kampaně o síti SOLVIT na místní, regionální či vnitrostátní úrovni a zaměřily je na konkrétní skupiny, jako jsou malé a střední podniky, které v současné době nemají o této síti dostatečné povědomí, a nabádá členské státy ke spolupráci a výměně osvědčených postupů tak, aby byla propagace sítě SOLVIT co nejefektivnější; upozorňuje, že Petiční výbor Parlamentu odkazuje paralelně ke svému vlastnímu postupu předkladatele petic na síť SOLVIT, pokud se domnívá, že v daném případě může být prostřednictvím této sítě nalezeno řešení rychleji;

20.

uznává účinnost sítě SOLVIT coby sítě pro spolupráci, která usiluje o nalezení neformálních řešení problémů, jež vznikají občanům a podnikům EU v důsledku nesprávného uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu ze strany veřejných orgánů;

21.

bere na vědomí, že podle výroční zprávy sítě SOLVIT za rok 2008 se na tuto síť obrací vysoký počet žadatelů, jejichž problémy nespadají do její oblasti působnosti, a že tato skutečnost ve střediscích SOLVIT zpomaluje řešení stížností;

22.

konstatuje, že existují různé subjekty, jimž mohou občané EU předkládat své problémy, včetně Petičního výboru Parlamentu, sítě SOLVIT, Komise a evropského veřejného ochránce práv;

23.

žádá síť SOLVIT, aby případy nesprávného uplatňování právních předpisů EU, které jsou pro ni příliš komplikované, postupovala nejen Komisi, ale ve vhodných případech i Petičnímu výboru Parlamentu;

24.

připomíná, že petice jsou vyřizovány otevřeným a transparentním způsobem za úzké spolupráce s příslušnými legislativními výbory, Komisí a příslušnými orgány v členských státech;

25.

domnívá se, že postup projednávání petic může pozitivním způsobem přispět ke zdokonalení tvorby právních předpisů; připomíná, že pravomoci Parlamentu, které spočívají v možnosti aktivně a přímo utvářet, přezkoumávat a zdokonalovat právní předpisy EU, po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost značně vzrostou; dále připomíná, že je třeba zohlednit posílení úlohy národních parlamentů;

26.

konstatuje, že neexistuje subjekt, který by jako jediný odpovídal za vyřizování stížností občanů od začátku až do konce, neboť je občané předkládají různými kanály; vyzývá k větší koordinaci mezi subjekty, které jsou zapojeny do přijímání stížností od občanů a jejich vyřizování;

27.

žádá síť SOLVIT, aby na svých webových stránkách uvedla odkaz na Petiční výbor Parlamentu a na příslušné výbory národních parlamentů, aby tak občané mohli být informováni o svém právu předkládat Parlamentu petice coby prostředku mimosoudní nápravy a řešení prostřednictvím politického a legislativního procesu;

28.

dále podporuje vytvoření společných webových stránek evropských orgánů, jejichž cílem by bylo poskytovat občanům EU asistenci a přímo je odkazovat na orgán nebo instituci příslušnou k vyřízení jejich stížnosti;

29.

vyzývá poslance Parlamentu, aby zahájili iniciativy k propagaci sítě SOLVIT a usilovali o zvýšení povědomí o této síti u poslanců parlamentů ve svých zemích například tím, že budou prezentovat úspěchy sítě SOLVIT na schůzích Konference výborů pro evropské záležitosti; dále zdůrazňuje nutnost toho, aby se národní vlády a parlamenty aktivně zapojily do propagace sítě SOLVIT na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby zorganizovaly slyšení středisek SOLVIT s cílem určit osvědčené postupy a stávající překážky dobrého fungování těchto středisek a zvýšit tak účinnost administrativních a pracovních postupů;

30.

vyzývá členské státy, aby s využitím veškerých dostupných prostředků, včetně alternativních způsobů financování, zvýšily počet zaměstnanců středisek SOLVIT, a zvětšily tak administrativní kapacitu na příslušných ministerstvech úměrně k počtu obyvatel dané země a k počtu případů, které tato střediska již dříve řešila;

31.

vyzývá členské státy a Komisi, aby společně prověřily a analyzovaly příčiny malé úspěšnosti některých středisek SOLVIT, stejně jako příčiny poměrně dlouhé doby, kterou potřebují na vyřešení případu, za účelem poskytnutí užitečných informací jakožto základu pro navržení lepší strategie řešení problémů ve prospěch občanů a podniků na vnitřním trhu;

32.

vyzývá Komisi k předkládání výročních zpráv o síti SOLVIT s daleko podrobnějšími informacemi a detailnějšími statistickými údaji, které by umožnily i posouzení efektivity jednotlivých národních středisek, neboť jinak je obtížné dlouhodobě posuzovat trendy vývoje a navrhovat konkrétní a cílená opatření pro zlepšení situace v jednotlivých členských státech;

33.

vyzývá Komisi k vytvoření jediného webového portálu pro všechna střediska SOLVIT na adrese, kterou by bylo možné co nejsnadněji nalézt (www.solvit.eu); zároveň se domnívá, že viditelnost sítě SOLVIT v rámci internetu je potřeba výrazně zlepšit a využít přitom jak sociální sítě, tak vyhledávací systémy;

34.

domnívá se, že vzhledem k velkému množství řešených případů jednotlivců v oblasti uznávání kvalifikací a sociálních a pobytových práv je potřeba, aby síť SOLVIT spolupracovala daleko intenzivněji a směřovala své informační kampaně i na krajanské asociace a konzuláty členských států;

35.

domnívá se, že vzhledem ke značnému množství řešených případů podnikatelů je potřeba, aby síť SOLVIT spolupracovala daleko intenzivněji a směřovala své informační kampaně i na evropská a národní sdružení podnikatelů, se zvláštním důrazem zejména na malé a střední podniky;

36.

vyzývá Komisi, aby jako svou prioritu co nejdříve ukončila práci na projektu asistenčních služeb jednotného trhu, jenž má zefektivnit asistenční služby v oblasti poskytování informací, poradenství a řešení problémů a učinit je dostupnějšími a efektivnějšími;

37.

vyzývá evropského veřejného ochránce práv k užší spolupráci se středisky SOLVIT a k tomu, aby postupoval veškeré obdržené stížnosti, které nespadají do jeho působnosti, bez prodlení a byrokratických průtahů příslušnému středisku SOLVIT, a to v případech, kdy se tyto stížnosti týkají vnitřního trhu a mohly by spadat do působnosti sítě SOLVIT; vyzývá Komisi, aby zahájila zrychlené řízení o porušení Smlouvy, pokud nevyřešená stížnost síti SOLVIT odhalí jednoznačné porušení právních předpisů Společenství;

38.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/16

A.

vzhledem k tomu, že výjimečná hospodářská situace posledních dvou let si vynutila přijetí mimořádných opatření,

B.

vzhledem k tomu, že Evropská unie učinila bezprecedentní krok tím, že využila čl. 107 odst. 3 písm. b) a c) Smlouvy o fungování Evropské unie;

C.

vzhledem k tomu, že v dobách krize má řádné fungování trhů zásadní význam a že pravidla hospodářské soutěže je třeba uplatňovat flexibilně, avšak důsledně,

D.

vzhledem k tomu, že protekcionismus a zásahy do hospodářské soutěže by krizi pouze prohlubovaly a prodlužovaly,

E.

vzhledem k tomu, že rostoucí rozpočtový schodek a veřejný dluh v mnoha členských státech může v budoucích letech, případně desetiletích, zpomalit proces hospodářského oživení a růstu,

F.

vzhledem k tomu, že od října 2008 vlády členských států poskytují v reakci na finanční krizi záruky pro financování bank; vzhledem k tomu, že díky vydávání značného množství garantovaných dluhopisů banky získaly značné finanční prostředky a pojistku proti rizikům ohrožujícím finanční systém,

G.

vzhledem k tomu, že empirické analýzy naznačují, že záruky poskytované vládami členských států měly řadu důsledků a vedly k narušení trhu, např. k omezenému vydávání soukromých dluhopisů, což je třeba vzít v potaz při úvahách nad tím, zda mají být tyto záruky poskytovány i v roce 2010,

H.

vzhledem k tomu, že nadnárodní společnosti jsou schopny ve velkém měřítku využívat daňových rájů a extrateritoriálních finančních středisek jako jednu ze svých strategií daňových úniků, což je v rozporu se zásadou spravedlivé hospodářské soutěže,

I.

vzhledem k tomu, že správa daní je významným faktorem pro zachování příznivých podmínek podporujících spravedlivou hospodářskou soutěž a pro lepší fungování vnitřního trhu,

1.

vítá zprávu o politice hospodářské soutěže za rok 2008, zejména kapitolu, která se zaměřuje na kartely a spotřebitele; podporuje zřízení jednotky pro styk se spotřebiteli; konstatuje, že existence kartelů poškozuje spotřebitele; vyjadřuje politování nad tím, že je pro spotřebitele obtížné využívat přínosy hospodářské soutěže;

2.

zdůrazňuje skutečnost, že kartely patří mezi největší narušitele právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže, porušují hodnotový řetězec, poškozují spotřebitele a mají velmi negativní dopad na hospodářství; vybízí Komisi, aby i v budoucnu důrazně vymáhala právo s cílem předcházet vytváření nových kartelů a bojovat proti těm stávajícím; vítá nástroje, jako je např. balíček pro řešení sporů, který Komisi umožňuje řešit případy týkající se kartelů zjednodušeným postupem, v jehož rámci se společnosti po obeznámení se s důkazy rozhodnou přiznat své zapojení do kartelu a pokuta uložená zúčastněným stranám se sníží; připomíná, že politika hospodářské soutěže a komplexní prosazování pravidel na ochranu hospodářské soutěže mají zásadní význam pro řádné fungování a konkurenceschopnost evropského vnitřního trhu, zvýšení efektivity, vysokou úroveň podniků a pro ochranu spotřebitelů; je toho názoru, že obzvláště boj proti kartelům má klíčový význam, má-li se zajistit, aby hospodářská soutěž spotřebitelům přinášela výhody v podobě nižších cen a širšího výběru produktů a služeb;

3.

žádá, aby byl v rozsáhlé míře zapojen do formování politiky hospodářské soutěže a že je mimo jiné nutné uvést jej do role spoluzákonodárce a uplatňovat požadavek, aby byl Parlament pravidelně informován o všech iniciativách v této oblasti;

4.

vyzývá Komisi, aby v průběhu roku 2010 informovala Parlament o konkrétních krocích, které hodlá podniknout v oblasti hospodářské soutěže v důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

5.

vyzývá Komisi, aby Parlament každý rok podrobně informovala o opatřeních přijatých v návaznosti na jeho doporučení a aby vysvětlila veškeré odchylky od těchto doporučení;

6.

vyzývá Komisi, aby s cílem definovat problémy v oblasti hospodářské soutěže a určit priority v oblasti prosazování práva zahájila stálý a trvalý dialog se sdruženími spotřebitelů; požaduje úplnou zprávu o činnosti jednotky pro styk se spotřebiteli působící v rámci GŘ pro hospodářskou soutěž;

7.

vyzývá Komisi, aby všechna uvedená hodnocení a veškeré studie zveřejnila ve svých budoucích výročních zprávách o hospodářské soutěži a aby pro vypracování těchto hodnocení a studií využila nezávislé a důvěryhodné odborníky;

8.

opětovně žádá Komisi, aby bezodkladně zhodnotila lidské zdroje na Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž a zajistila, aby počet přidělených pracovníků odpovídal rostoucímu pracovnímu zatížení;

9.

zdůrazňuje, že je zapotřebí jednoznačných a pevných pravidel v oblasti hospodářské soutěže, která by byla příznivá pro malé a střední podniky a která by byla založena na zásadě „mysli nejdříve v malém“, jež je zakotvena v iniciativě „Small Business Act“ pro Evropu;

10.

žádá Komisi, aby do své příští zprávy zařadila kapitolu zaměřenou na malé a střední podniky a hospodářskou soutěž; poukazuje na vysoké náklady patentového systému pro malé a střední podniky způsobené zejména nebezpečím soudních sporů ze strany subjektů nevykonávající činnost; upozorňuje na otevřené inovace a sdílení znalostí; vyzývá malé a střední podniky, aby v rámci otevřeného přístupu využívaly výsledky 7. rámcového programu;

11.

vyzývá Komisi, aby jako právní základ pro budoucí právní předpisy v oblasti vnitřního trhu použila článek 12 Smlouvy o fungování Evropské unie (dříve čl. 153 odst. 2 Smlouvy o ES), který jasně stanoví, že „požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele budou brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Unie“;

12.

žádá Komisi, aby usilovala o provádění telekomunikačního balíčku;

13.

vnímá kladně sdělení Komise, které bylo zveřejněno pod názvem Pokyny k prioritám Komise v oblasti prosazování práva při používání článku 82 Smlouvy o ES na zneužívající chování dominantních podniků vylučující ostatní soutěžitele, domnívá se, že tyto pokyny jsou krokem vpřed, neboť vnášejí větší transparentnost a předvídatelnost do případných zásahů Komise, avšak tyto pokyny by nikdy neměly snížit nebo omezit pravomoci, které Komisi v této oblasti přiznává současná Smlouva o fungování Evropské unie;

14.

zdůrazňuje, že v roce 2008 EU poprvé za dobu, kdy vede společnou politiku v oblasti hospodářské soutěže, uložila donucovací pokuty za nedodržení předchozího rozhodnutí Komise;

15.

zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise pečlivě sledovala využívání státních podpor a zajistila tak, aby se tato podpůrná opatření nepoužívala k ochraně vnitrostátních odvětví způsobem, který by poškozoval vnitřní trh i evropské spotřebitele;

16.

považuje proto za důležité, aby byla při posuzování slučitelnosti státních podpor se Smlouvou nalezena správná rovnováha mezi negativními dopady těchto podpor na hospodářskou soutěž a veřejné finanční prostředky a pozitivními dopady, pokud jde o obecné zájmy;

17.

vyzývá Komisi, aby zhodnotila vnější rozměr účinků zamýšlených typů bankovních regulací, zejména konkurenceschopnost evropských bank;

18.

zastává názor, že politiky státní podpory přijaté v souvislosti s finančními institucemi a procesem hospodářského oživení pomohly stabilizovat finanční trh a překonat dopady úvěrové krize na reálnou ekonomiku;

19.

konstatuje, že politika státní podpory je nedílnou součástí politiky na ochranu hospodářské soutěže a že kontrola státní podpory souvisí s potřebou zachovat rovné podmínky pro všechny podniky působící na jednotném evropském trhu; v této souvislosti si klade otázku, do jaké míry státní podpora poskytnutá finančnímu trhu narušila hospodářskou soutěž; žádá, aby byla vypracována nezávislá zpráva o možných nežádoucích dopadech státních zásahů do finančního sektoru; vyzývá Komisi, aby předložila zprávu o pokroku dosaženém příjemci státní podpory při restrukturalizaci a aby vnesla větší jasnost do splácení státní podpory a případných sankcí při nedodržení těchto splátek; důrazně vyzývá Komisi, aby objasnila závazná restrukturalizační opatření týkající se možných rušivých dopadů vedoucích k tomu, že jednotlivé členské státy budou mít rozdílné podmínky splácení; žádá přesnější kritéria pro odprodeje aktiv a objasnění toho, jaký budou mít střednědobý dopad na dané firmy;

20.

je znepokojen skutečností, že záruky poskytnuté vládami členských států na financování bank vytvářejí dotace a narušují trh; naléhavě žádá, aby Komise zhodnotila rozsah dotací spojených se zárukami pro financování bank, aby prověřila, zda nejsou v rozporu s právními předpisy EU na ochranu hospodářské soutěže, a aby vyhodnotila opatření potřebná pro nápravu veškerých nežádoucích dopadů spojených s těmito zárukami;

21.

vyzývá Komisi, aby ihned důkladněji prošetřila, proč státní podpora poskytnutá bankám není postoupena reálné ekonomice, a aby přijala opatření vůči těm bankám, které prostředky čerpané ze státní podpory prokazatelně nepředávají nebo je odmítají dále postoupit;

22.

konstatuje, že Komise již zahájila proces postupného ukončování státní podpory a začala vydávat pověření k restrukturalizaci a odprodeji části aktiv; uznává, že oba procesy musí být flexibilní, mají-li dosáhnout úspěchu; nicméně vyzývá Komisi, aby pro tyto procesy vypracovala pokyny; domnívá se, že poskytování státní podpory by nemělo být příliš prodlužováno a že by měly být co nejdříve propracovány příslušné ústupové strategie;

23.

trvá na tom, že ústupové strategie je třeba koordinovat, zejména pokud jde o postupné ukončování podpory poskytované bankovnímu sektoru; zdůrazňuje, že koordinovaný postup má zásadní význam pro zamezení veškerých forem narušování hospodářské soutěže, k němuž by mohlo dojít v situaci, kdy by banky mohly být v určitém rozsahu subvencovány v zemích, které pokračují v podpůrných programech, na rozdíl od zemí, které tyto programy ukončily;

24.

domnívá se, že soubor pravidel na ochranu hospodářské soutěže zatím přestál bouři, avšak že krize ukázala, že je nezbytné bezodkladně vypracovat rámec na úrovni EU pro zvládání přeshraničních krizí ve finančním sektoru, včetně řešení pro instituce, které jsou „příliš velké, než aby mohly vyhlásit úpadek“, a rychlé a plné realizace doporučení obsažených v Larosièrově zprávě, včetně vytvoření jediného evropského regulačního úřadu, systému na pojištění vkladů a krizového fondu či srovnatelného systému;

25.

žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o opatřeních státní podpory, rozdílech mezi vnitrostátními systémy a jejich možných rušivých dopadech na hospodářskou soutěž a o ekonomických rozdílech, které z toho mohou plynout; vyzývá Komisi k předložení návrhů na soudržnější jednotný přístup na evropské úrovni;

26.

vyzývá Komisi, aby zintenzívnila vyšetřování možného nezákonného slučování státních pomocí a dalších nástrojů Společenství, jako jsou strukturální fondy a fond pro přizpůsobení se globalizaci, a zajistila tak ucelenost svých kroků;

27.

vyzývá Komisi, aby vysvětlila, podle jakých kritérií bude rozhodováno o případném prodloužení dočasného rámce Společenství pro opatření státní podpory;

28.

trvá na tom, že státní podpora by měla být v souladu s cíly lisabonsko-göteborské strategie a s klimaticko-energetickým balíčkem; důrazně vyzývá členské státy, aby odstranily škodlivé dotace, které mimo jiné podporují používání fosilních paliv nebo výrobu zvyšující emise skleníkových plynů; v širším kontextu zdůrazňuje, že v rámci balíčku opatření pro hospodářské oživení je nutné vypracovat strategická posouzení vlivu jednotlivých politik na životní prostředí (SEA) a posouzení vlivu plánovaných projektů na životní prostředí (EIA);

29.

vítá, že v rámci klimaticko-energetického balíčku byly vypracovány nové pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí, které zavádějí standardní hodnocení u méně významných záležitostí a podrobné hodnocení u záležitostí podstatných;

30.

vyzývá Komisi, aby během roku 2010 zveřejnila souhrnnou zprávu o efektivitě státní podpory poskytnuté na ekologickou obnovu (jež přivodila významný posun ve prospěch udržitelnosti, zejména v automobilovém průmyslu) a státní pomoci určené na ochranu životního prostředí;

31.

žádá, aby podobné zprávy byly vypracovány o státní podpoře vyplácené malým a středním podnikům, na odborná školení, výzkum a vývoj a na inovace;

32.

navrhuje, aby při postupném ukončování dočasného rámce Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize byla zohledněna hospodářská situace (trvání oživení a rozsah poklesu HDP) dotčeného členského státu;

33.

vyzývá Komisi, aby v odvětví telekomunikací vytrvala ve svém úsilí o dosažení transparentnějších sazeb účtovaných provozovateli pevných a zejména mobilních sítí;

34.

zdůrazňuje potřebu řešit složitý problém, který představují daňové ráje a extrateritoriální finanční střediska, mimo jiné z hlediska nespravedlivé hospodářské soutěže a finanční stability;

35.

opakovaně požaduje zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob;

36.

naléhá na Komisi, aby Parlament informovala o revizi svého rozhodnutí o státní podpoře pro veřejné služby, kterou měla vypracovat již k 19. prosinci 2008 a která by nyní měla brát v úvahu vstup Lisabonské smlouvy v platnost;

37.

se znepokojením konstatuje, že vracení nezákonné státní podpory je zdlouhavý a obtížný proces, a že za téměř všechny nevyřízené pohledávky odpovídá několik málo členských států; vybízí Komisi, aby zpřísnila postupy a nadále vyvíjela tlak na členské státy, a zejména na ty z nich, které právní předpisy porušily opakovaně;

38.

žádá Komisi, aby důkladně přezkoumala všeobecně rozšířenou praxi některých evropských společností, které kvůli nízkým nákladům využívají dočasné pracovní smlouvy a stáže sjednávané s vysoce kvalifikovanými pracovníky, což představuje nevhodnou hospodářskou strategii, která má nepříznivé důsledky pro zásady důstojné práce a narušuje hospodářskou soutěž;

39.

zdůrazňuje, že snazší financování rizikového kapitálu pro malé a střední podniky má zásadní význam pro podporu spravedlivé hospodářské soutěže;

40.

vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a podala zprávu o tom, do jaké míry – pokud vůbec – různé mechanismy vnitrostátní podpory v automobilovém průmyslu přispěly k jiným cílům Společenství, zejména k udržitelnosti a k technologiím šetrným k životnímu prostředí; naléhá na Komisi, aby vyhodnotila konkurenceschopnost uvnitř tohoto trhu, zejména vztahy mezi výrobci původních zařízení a primárními a sekundárními dodavateli;

41.

vítá zveřejnění balíčku zjednodušujících opatření;

42.

vítá přijetí bílé knihy Komise o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel; považuje to za vítězství ochrany spotřebitelů v Evropské unii;

43.

připomíná, že kartely způsobují hospodářství újmy a nejvážněji porušují právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže; domnívá se, že taková porušení právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže poškozují zájmy občanů Unie, protože výhody nižších cen vyplývající z hospodářské soutěže není možné převést na spotřebitele; v této souvislosti znovu potvrzuje, že jakýkoliv další návrh o kolektivním vymáhání práv musí respektovat názor Parlamentu vyjádřený v usnesení ze dne 26. března 2009 o žalobách o náhradu škody způsobených porušením antimonopolních pravidel EU, a trvá na tom, že se Parlament musí účastnit přijímání takového aktu prostřednictvím postupu spolurozhodování;

44.

vyzývá Komisi, aby lépe sladila své iniciativy tak, aby zohledňovaly zásady hospodářské soutěže a práva spotřebitelů;

45.

vítá skutečnost, že Komise v posledních letech zaujala velmi nesmlouvavé stanovisko k chování narušujícímu hospodářskou soutěž, jelikož takové chování citelně poškozuje spotřebitele a hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba všestranná podpora veřejnosti pro politiku v oblasti hospodářské soutěže a rovněž demokratická legitimita, kterou zajišťuje Evropský parlament svým zapojením; obává se však, že uplatňování ještě vyšších pokut může být jako jediný využívaný nástroj příliš paušální, zejména v souvislosti s možnými ztrátami pracovních míst v důsledku platební neschopnosti podniků, a vyzývá k rozvoji široké škály propracovanějších nástrojů, které by řešily takové otázky, jako je individuální odpovědnost, transparentnost a odpovědnost podniků, zkrácení postupů, právo na obhajobu a řádné soudní řízení, mechanismy zajišťující účinné uplatňování žádostí o shovívavost (zejména pro překonání otřesů způsobených procesy odhalování ve Spojených státech amerických),programy pro dodržování předpisů ze strany podniků a vypracování evropských norem; je zastáncem politiky „cukru a biče“ uvalující sankce, které jsou účinným zastrašujícím prostředkem, zejména pro provinilce porušující předpisy opakovaně, a současně podnětem k dodržování předpisů;

46.

zastává názor, že pokud jedna společnost několikanásobně poruší právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže, jsou potřebná důraznější odstrašující opatření pro uplatňování antimonopolních pravidel v případě kartelových dohod nebo k boji proti zneužívání dominantního postavení;

47.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly zásadu individuální odpovědnosti;

48.

vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by programy shody nemohly sloužit jako nástroje v boji proti chování, které narušuje hospodářskou soutěž;

49.

vyzývá Komisi, aby definovala specifická kritéria, podle kterých by se mělo jednání podniků posuzovat jako úmyslné nebo nedbalé;

50.

vyzývá Komisi, aby definovala specifická kritéria, podle kterých se určí společná a nerozdílná odpovědnost mateřských společností za kartelové jednání ze strany jejích dceřiných společností;

51.

poukazuje na to, že v porovnání s velkými společnostmi doléhají nepřiměřené pokuty tíživěji na malé a střední podniky;

52.

domnívá se, že výše pokut by měla odpovídat rozsahu porušení předpisů; dále navrhuje, aby se za vhodných okolností při výpočtu pokuty zohlednily příslušné částky vyplacené ve vyrovnávacích platbách; žádá Komisi, aby zrevidovala základ pro výpočet pokut a aby v případě potřeby zapracovala nové zásady pro stanovování pokut do nařízení (ES) č. 1/2003;

53.

vyzývá Komisi, aby zavedla jedno administrativní místo pro vyřizování žádostí o shovívavost;

54.

žádá, aby byl řádně informován a konzultován ohledně všech změn nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla, a to v takovém časovém předstihu, který Parlamentu umožní předložené návrhy náležitě přezkoumat a komplexně se k nim vyjádřit, s tím, že při tom bude zohledněna naléhavá potřeba poskytnout tomuto odvětví předvídatelnou lhůtu pro přijetí vhodných opatření;

55.

upozorňuje na potřebu účinné spolupráce s Parlamentem a se spotřebitelskými organizacemi a organizacemi sdružujícími drobné podnikatele, pokud jde o veškeré změny nařízení o blokové výjimce vztahující se na vertikální dohody; zdůrazňuje, že regulační rámec, jenž podporuje jednotný postup různých tržních hospodářských subjektů, je nejlepší možnou odpovědí na eventuální poškozování spotřebitelů, které vyplývá z nedostatečné možnosti volby;

56.

připomíná požadavek řádného dohledu organizací konečných uživatelů, a to včetně slyšení v Parlamentu, pokud jde o návrh nařízení Komise o blokové výjimce pro motorová vozidla a návrh doplňkových pokynů; žádá Komisi, aby zajistila přijetí nadčasových pravidel počínaje 1. červnem 2010;

57.

vítá v tomto ohledu návrh Komise na přijetí přísnějšího regulačního rámce pro oblast služeb poskytovaných po zakoupení výrobků, čímž by se snížily vysoké výdaje spotřebitelů na opravy a údržbu, jež vyplývají z postupů narušujících hospodářskou soutěž, jako je např. vyloučení nezávislých poskytovatelů služeb;

58.

očekává, že budoucí právní rámec pro hospodářskou soutěž v automobilovém průmyslu patřičně zohlední zájmy malých a středních obchodníků s automobily; domnívá se, že v opačném případě by měla být pro automobilový průmysl prodloužena platnost nařízení o blokových výjimkách v jeho současném znění;

59.

žádá, aby s ním byly konzultovány všechny navržené změny nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla vztahující se na vertikální dohody, a to v takovém časovém předstihu, který Parlamentu umožní předložené návrhy náležitě přezkoumat a komplexně se k nim vyjádřit;

60.

vítá, že byl stanoven cíl dále zlepšovat předávací mechanismy a zajistit větší soudržnost v hodnocení srovnatelných fúzí, a vybízí Komisi, aby důkladněji přezkoumala pravidlo dvou třetin;

61.

vítá revizi oznámení Komise o nápravných prostředcích, které jsou přijatelné podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 a podle nařízení Komise (ES) č. 802/2004, jež kodifikuje nedávné rozsudky Soudního dvora, přihlíží k závěrům vyvozeným ze studie týkající se opravných prostředků a řeší otázky vznesené v průběhu veřejných konzultací;

62.

žádá Komisi, aby pro každou zemi vypracovala zprávu o uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení ES o spojování podniků, který umožňuje upřednostnit veřejné zájmy před hledisky hospodářské soutěže;

63.

zdůrazňuje, že současná hospodářská krize neopravňuje k uvolnění přístupu EU ke kontrole spojování podniků;

64.

vyzývá Komisi, aby stanovila kritéria pro zahájení odvětvového šetření; domnívá se, že Komise by měla tato šetření zahájit nejen na základě stížností příslušného odvětví nebo spotřebitelů, ale i na doporučení Parlamentu;

65.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala rozdělení marží ve výrobě a v distribučním řetězci v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 26. března 2009 o cenách potravin v Evropě; žádá Komisi, aby navrhla vhodná opatření, včetně nařízení, na ochranu spotřebitelů, pracovníků a výrobců před jakýmkoli zneužitím dominantního postavení nebo před negativními dopady zjištěnými v průběhu tohoto šetření;

66.

v této souvislosti znovu zdůrazňuje své dřívější výzvy k odvětvovému prošetření internetové reklamy a vztahů mezi producenty zemědělských produktů (především mléčných), zprostředkovateli, velkododavateli a konečnými spotřebiteli; žádá, aby byla prošetřena koncentrace sdělovacích prostředků, včetně veškerých médií pro šíření obsahu, jako je tisk, televize, rozhlas a internet; žádá Komisi, aby předložila analýzu hospodářské soutěže v odvětví telekomunikací, v automobilovém průmyslu a odvětví finančních služeb;

67.

zdůrazňuje, že je nutné, aby v potravinářském průmyslu byla v úzké spolupráci s orgány evropské sítě pro hospodářskou soutěž uskutečněna komplexní odvětvová šetření a aby byla přijata následná opatření, zejména v distribučním řetězci mléčných výrobků;

68.

požaduje, aby Komise i nadále sledovala ceny potravin v Evropské unii a podmínky hospodářské soutěže v potravinářském průmyslu;

69.

zdůrazňuje, že je třeba posílit hospodářskou soutěž ve farmaceutickém průmyslu prostřednictvím vhodných opatření k boji proti takovým praktikám farmaceutických podniků, které by mohly vést k pozdržení nebo znemožnění vstupu generických přípravků na trh, a to v souladu s výsledky odvětvového šetření GŘ pro hospodářskou soutěž;

70.

vítá šetření Komise v odvětví energetiky; žádá Komisi, aby vyšetřila, do jaké míry nedostatek investic do infrastruktury, zejména do propojení v oblasti plynu a elektřiny, ztěžuje hospodářskou soutěž; konstatuje, že nelze dosáhnout zabezpečení dodávek a efektivní hospodářské soutěže na trhu s energií bez vzájemně propojené a dobře fungující energetické infrastruktury;

71.

vyjadřuje znepokojení nad nedostatečnou hospodářskou soutěží v oblasti telekomunikací; žádá nové šetření v tomto odvětví; trvá na tom, aby Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) podporoval hospodářskou soutěž, zejména pomocí příslušné analýzy trhu; naléhavě proto požaduje, aby jeho sekretariát pro tento účel obdržel dostatečné zdroje;

72.

s politováním konstatuje, že se Komise ve své zprávě zabývá meziinstitucionální spoluprací s Parlamentem pouze velmi stručně a nereaguje na následující požadavky formulované Parlamentem v jeho usnesení ze dne 10. března 2009:

73.

znovu vyzývá k prošetření toho, jak jsou uplatňována pravidla pro zadávání veřejných zakázek a zda rozdíly mezi jednotlivými státy nenarušují hospodářskou soutěž;

74.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/25

A.

vzhledem k tomu, že účinně fungující vnitřní trh je naprostou nutností, má-li se vytvořit stabilní a inovační hospodářské prostředí, v němž si spotřebitelé mohou obstarat kvalitní zboží a služby a podniky mohou vytvářet nová pracovní místa,

B.

vzhledem k tomu, že je na vnitřním trhu přes pokroky, kterých bylo dosaženo, stále zapotřebí vykonat spoustu práce, má-li se zajistit, aby vnitřní trh plně rozvinul svůj potenciál,

C.

vzhledem k tomu, že vnitřní trh nemůže řádně fungovat bez správného provádění, uplatňování a vymáhání právních předpisů Společenství, které mají vliv na jeho fungování,

D.

vzhledem k tomu, že členské státy musí právní předpisy týkající se vnitřního trhu provádět včas,

E.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament a parlamenty jednotlivých zemí mohou k lepšímu provádění právních předpisů týkajících se vnitřního trhu aktivně přispívat tím, že budou během procesu vyjednávání a provádění i nadále úzce spolupracovat,

F.

vzhledem k tomu, že by se zástupci orgánů EU a členských států měli pravidelně scházet a hodnotit provádění právních předpisů týkajících se vnitřního trhu,

G.

vzhledem k tomu, že zveřejnění hodnotící zprávy o vnitřním trhu přispívá k odstraňování nedostatků v provádění předpisů, avšak zároveň je třeba zaujmout přístup více založený na kvalitě, který nesleduje pouze čísla, ale dokáže odhalit důvody těchto nedostatků,

H.

vzhledem k tomu, že přestože mají hodnotící zpráva o vnitřním trhu a hodnotící zpráva o spotřebitelském trhu rozdílné metodiky, rozdílné oblasti působnosti a ukazatele, mají společný celkový cíl, a sice zlepšit fungování vnitřního trhu,

I.

vzhledem k tomu, že současný deficit ve výši 1 % je v souladu s cílem, který byl stanoven na 1 % a na němž se dohodli představitelé států a vlád v roce 2007, avšak devět členských států tohoto cíle stále ještě nedosahuje,

J.

vzhledem k tomu, že faktor nesourodosti dosahuje míry 6 %, což znamená, že 100 směrnic nebylo provedeno v alespoň jednom členském státě,

K.

vzhledem k tomu, že lhůta pro provedení je o více než dva roky překročena u 22 směrnic, což je v přímém rozporu s „nulovou tolerancí“, jež byla stanovena jako cíl představiteli států a vlád v roce 2002,

L.

vzhledem k tomu, že je obzvláště důležité sledovat provádění jistých směrnic, které jsou pro rozvoj vnitřního trhu klíčové,

M.

vzhledem k tomu, že by lepší veřejná dostupnost informací o tom, které směrnice nebyly členskými státy dosud provedeny, mohla přispět ke zvýšení informovanosti široké veřejnosti a k uplatňování vzájemného tlaku, a to včetně tlaku vyvíjeného poslanci Evropského parlamentu na poslance národních parlamentů,

N.

vzhledem k tomu, že pokračující případy neprovedení nebo nesprávného provedení nemusí být nutně důsledkem chybného přístupu členských států, ale mohou být způsobeny i nejasností či nekonzistentností příslušných právních předpisů Společenství, a že je tedy žádoucí, aby hodnotící zpráva nebyla pouze prostředkem, jehož pomocí je vyvíjen tlak na členské státy, ale že by měla rovněž poskytovat nástroj pro dialog, který by umožnil lépe pochopit obtíže, na něž narážejí členské státy při provádění právních předpisů,

O.

vzhledem k tomu, že na lepší informovanosti závisí i kvalita provádění,

P.

vzhledem k tomu, že hodnotící zpráva o vnitřním trhu by s ohledem na obecný posun od vydávání právních předpisů upravujících vnitřní trh k jejich provádění měla pravidelně poskytovat podrobnější informace o uplatňování a vymáhání právních předpisů týkajících se vnitřního trhu, a to včetně objektivních ukazatelů fungování vnitřního trhu, a umožnit tak lepší sledovatelnost provádění předpisů a vývoje v této oblasti,

Q.

vzhledem k tomu, že poslanci Evropského parlamentu by měli informovat své voliče o provádění právních předpisů o vnitřním trhu, které se jich týkají, a o způsobech, jak mohou vymáhat svá práva,

R.

vzhledem k tomu, že na základě činnosti Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů v Evropském parlamentu se podařilo získat užitečné poznatky o uplatňování, provádění ve vnitrostátním právu a vymáhání klíčových právních předpisů o vnitřním trhu, a to prostřednictvím zpráv z vlastního podnětu, studií, seminářů a slyšení, a vzhledem k tomu, že výbor v tomto duchu hodlá pracovat i v budoucnu,

S.

vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem pro lepší uplatňování acquis communautaire v oblasti vnitřního trhu je odborné vzdělávání a přeshraniční výměny, a to i prostřednictvím elektronických sítí zřízených Komisí,

T.

vzhledem k tomu, že občané a podniky spoléhají na účinné vymáhání právních předpisů v oblasti vnitřního trhu, které jim mají pomoci plně využívat možností, jež vnitřní trh nabízí,

1.

vítá výše zmíněné doporučení Komise o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu; zdůrazňuje, že by si členské státy neměly vybírat jen ty předpisy, které se jim hodí, ale měly by je provést všechny;

2.

naléhavě vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly s Komisí a spolu navzájem a vzaly na sebe svůj díl odpovědnosti a závazek plně využít možností, které vnitřní trh nabízí; vyzývá Komisi, aby se všemožně snažila zajistit účinné uplatňování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu, včetně účinného sledování trhu, harmonizace, dalšího zjednodušování právních předpisů a dalších nástrojů s cílem snížit administrativní zátěž občanů a podniků;

3.

zastává názor, že je důležité již od počátku jednat tak, aby se omezilo riziko nedostatečného provedení ve vnitrostátním právu, a že by Komise měla více podpořit členské státy během období provádění; zastává názor, že to by mělo zejména zahrnovat dialog a větší výměnu informací s cílem předejít možným problémům a hledat jejich řešení dříve, než uplyne lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu;

4.

podporuje zejména návrh zapojit do procesu vyjednávání a provádění ve větší míře také národní parlamenty a jiné zainteresované strany, jako jsou sociální partneři, a navázat s nimi lepší spolupráci;

5.

zdůrazňuje, že je důležité, aby existoval otevřený dialog a úzká spolupráce mezi národními parlamenty a Evropským parlamentem, aby byly dále projednávány a podrobně zvažovány problémy, s nimiž se setkávají při procesu provádění členské státy, neboť řádné provádění a uplatňování směrnic na vnitrostátní úrovni jsou základními předpoklady účinného fungování vnitřního trhu, hospodářské soutěže a hospodářské a sociální stability v EU;

6.

vyzývá Komisi k pořádání výročního fóra o vnitřním trhu, na němž se setkají zástupci orgánů EU a členských států s dalšími zainteresovanými stranami, aby přijali jasnější závazek, pokud jde o provádění, uplatňování a vymáhání právních předpisů v oblasti vnitřního trhu;

7.

zdůrazňuje, že takové fórum o vnitřním trhu by mělo pořádat zasedání na úrovni pracovní skupiny i na ministerské úrovni, aby se stalo důležitou platformou pro sdílení osvědčených postupů mezi orgány státní správy jednotlivých zemí;

8.

vyzývá Komisi, aby do své hodnotící zprávy o vnitřním trhu pravidelně zahrnovala podrobnější informace o uplatňování a vymáhání právních předpisů v oblasti vnitřního trhu, a to včetně objektivních ukazatelů fungování vnitřního trhu;

9.

vyzývá k tomu, aby byly hodnotící zpráva o vnitřním trhu, zpráva SOLVIT, Citizens' Signpost Service (Občanský rozcestník) a hodnotící zpráva o spotřebitelském trhu vydávány jednou ročně ve stejnou dobu (a aby tato četnost vydávání nebyla měněna) s cílem poskytnout celkový obraz o vývoji vnitřního trhu a lépe koordinovat činnost vykonávanou v této oblasti při současném zachování zvláštní povahy těchto nástrojů;

10.

vyzývá Komisi, aby hledala nové možnosti jak odstranit zbývající překážky, které brání dokončení vnitřního trhu, včetně vytvoření „testu vnitřního trhu“ pro všechny nově navrhované právní předpisy EU, aby bylo zajištěno, že nově navrhovaná opatření neohrozí vnitřní trh;

11.

domnívá se, že hodnotící zpráva o vnitřním trhu se do značné míry překrývá s ročním přezkumem Komise zaměřeným na uplatňování právních předpisů Společenství; vybízí proto Komisi, aby využívala ročního přezkumu strategičtějším způsobem a soustředila se na vertikální oblasti politiky, což by umožnilo lepší kvalitativní analýzu hodnotící zprávy o vnitřním trhu;

12.

vyzývá Komisi, aby s hodnotící zprávou o vnitřním trhu předložila srozumitelnější tiskové prohlášení s cílem zlepšit informovanost o výsledcích, kterých bylo dosaženo, a důrazněji přimět členské státy k zajištění správného a včasného provádění směrnic;

13.

vítá skutečnost, že deficit provádění dosáhl potřetí za sebou stanovené úrovně 1 %; naléhavě žádá členské státy, které tohoto cíle nedosáhly, aby přijaly opatření ke zlepšení svých výsledků;

14.

domnívá se, že existuje jednoznačná souvislost mezi včasným a správným provedením směrnic o vnitřním trhu a kvalitou původních právních předpisů; konstatuje proto, že je důležité pracovat odzdola nahoru, včetně snahy vyhovět zásadám lepší tvorby právních předpisů a plné konzultace se členskými státy ohledně metod provádění i vymáhání, a rovněž nutností provádět pečlivé hodnocení dopadů a analýzu související judikatury Evropského soudního dvora ještě před předložením návrhů nových právních předpisů;

15.

připomíná, že počet směrnic, které nebyly dosud provedeny v jednom nebo více členských státech, zůstává stále příliš vysoký, a vyzývá Komisi a členské státy, aby společně usilovaly o co nejrychlejší snížení tohoto počtu a aby začaly směrnicemi, jejichž provedení se zpozdilo o více než dva roky;

16.

vyzývá Komisi, aby na svých internetových stránkách zveřejňovala podrobnější informace o směrnicích, které nebyly jednotlivými členskými státy dosud provedeny;

17.

naléhavě žádá členské státy, aby Komisi poskytly srovnávací tabulky s podrobnými informacemi o opatřeních, jež byla na vnitrostátní úrovni přijata s cílem provést dané směrnice, a Komise tak mohla poskytovat podrobnější informace o kvalitě provádění; vyzývá Komisi, aby stanovila osvědčené postupy pro včasné a řádné provedení a informovala o nich členské státy;

18.

domnívá se, že by členské státy měly zintenzívnit účinnou spolupráci mezi orgány na celostátní, regionální a místní úrovni podílejícími se na uplatňování předpisů v oblasti vnitřního trhu, a to tím, že zajistí a posílí koordinační funkci vnitřního trhu v rámci svých vnitrostátních správ;

19.

vyzývá členské státy, aby poskytovaly úředníkům a soudním orgánům na vnitrostátní i místní úrovni odbornou přípravu v oblasti vnitřního trhu na pravidelné bázi, a to v rámci stávajících programů a sítí Společenství;

20.

sdílí názor Komise, že členské státy musí přijetím nezbytných opatření včetně přidělení zdrojů zajistit fungování přeshraničních sítí elektronických informačních systémů, které zřídila Komise (např. systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), systém včasné výměny informací pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (RAPEX), systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) či síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele(CPC));

21.

vyzývá Komisi, aby nahlížela na právní předpisy o vnitřním trhu jako na cyklický proces, jehož důležitou součástí by mělo být následné hodnocení, jež by mělo být používáno ke stanovení toho, zda právní předpisy splňují nebo překonávají původní posouzení dopadů, a pokud tomu tak není, tak ke stanovení způsobů, jak je změnit nebo přepracovat, aby se zajistilo dosažení jejich původních cílů;

22.

zastává názor, že by členské státy měly zvýšit své úsilí při poskytování informací občanům a podnikům o jejich právech na vnitřním trhu, a umožnit jim tak uplatňovat tato práva v praxi; vyzývá Komisi, aby co nejdříve ukončila práci na projektu asistenčních služeb jednotného trhu, jenž má racionalizovat asistenční služby v oblasti poskytování informací, poradenství a řešení problémů a usnadnit přístup k těmto službám;

23.

zastává názor, že informace o vnitřním trhu, které Komise zveřejňuje na internetu, jsou úplné, ale zároveň příliš roztříštěné; vyzývá Komisi, aby za spoluúčasti Evropské podnikové sítě (Enterprise Europe Network) zřídila a rozvíjela internetový portál „Your Europe-Business“ jako ústřední elektronický prostředek, pomocí něhož lze získat obchodní informace týkající se vnitřního trhu, s cílem vyhnout se nadbytečným a nákladným paralelním strukturám, a aby prozkoumala možnou součinnost, zejména v souvislosti s informacemi, jež mají být poskytovány podle směrnice o službách (7);

24.

zdůrazňuje klíčovou úlohu Evropské podnikové sítě, která pomáhá malým a středním podnikům využít možností, které jim nabízí vnitřní trh; zdůrazňuje, že byrokratické povinnosti odčerpávají cenné zdroje, a brání tak Evropské podnikové síti více se soustředit na svou základní úlohu poskytovat pomoc „na míru“ malým a středním podnikům; vyzývá Komisi, aby více využívala Evropskou podnikovou síť k cílenému šíření informací a aby snižovala byrokracii zatěžující partnery Evropské podnikové sítě;

25.

je přesvědčen, že by členské státy měly za podpory Komise zlepšit kapacitu mechanismů pro řešení problémů, zejména SOLVIT, aby bylo možno poskytovat účinnější prostředky nápravy; zdůrazňuje, že zkušenosti se systémem SOLVIT by měly být využity při politickém rozhodování na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, a v případě potřeby by měly vyústit ve strukturální změny nebo ve změny předpisů; vyzývá členské státy, aby síť center SOLVIT dále posílily přidělením dalších finančních a lidských zdrojů;

26.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření s cílem pomoci více zviditelnit střediska SOLVIT a jejich bezplatné služby spočívající v řešení problémů u evropských podniků a občanů;

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/30

A.

vzhledem k tomu, že strategie EU 2020 by měla sloužit hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst, neboť 4 % pokles HDP, pokles průmyslové výroby a celkový počet více než 23 milionů nezaměstnaných žen a mužů představují lidskou a hospodářskou katastrofu,

B.

vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie nepřinesla očekávané výsledky kvůli slabé struktuře řízení, nedostatku odpovědnosti a velmi složitému zadání s příliš mnoha cíli, nepřiměřeným ambicím a nedostatečné jasnosti, zaměření a transparentnosti, a vzhledem k tomu, že proto vítá návrh Komise na strategii EU 2020 a s ní související cíle a rámec,

1.

domnívá se, že strategie EU 2020 musí poskytovat účinnou reakci na hospodářskou a finanční krizi, vytvořit nové ambice a evropskou soudržnost pro proces obnovy EU díky mobilizaci a koordinaci vnitrostátních a evropských nástrojů;

2.

vzhledem k tomu, že v předchozí Lisabonské strategii nebyla splněna celá řada cílů, vítá rozhodnutí Evropské rady stanovit méně cílů, avšak učinit je jasnější, realističtější a lépe měřitelné;

3.

domnívá se, že trvalá, plná a vysoce kvalitní zaměstnanost pro muže i ženy je v EU důležitým cílem, jehož lze dosáhnout pouze tehdy, jestliže orgány EU a členské státy uskuteční nezbytné reformy;

4.

konstatuje, že nezaměstnanost je základní otázkou současné diskuse v kontextu krize; domnívá se, že aby bylo možno zcela vyřešit vysokou a stále rostoucí nezaměstnanost, musí EU uskutečnit ambiciózní sociální agendu, včetně úsilí na podporu delšího a zdravějšího života, boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, umožnění toho, aby pracovníci mohli kombinovat zaměstnání s poskytováním péče, snížení předčasného odchodu ze školy, podpory celoživotního vzdělávání a boje s diskriminací a podpory zohledňování genderového hlediska, rovnosti mužů a žen a práv pracovníků a pracovních podmínek; naléhavě vyzývá členské státy, aby bojovaly proti nezaměstnanosti vytvářením více možností odborného výcviku a stáží pro mladé lidi, a tím je ochránily před nespravedlivou praxí vyskytující se v podmínkách nezaměstnanosti;

5.

zdůrazňuje, že aby bylo možno zcela vyřešit vysokou a stále rostoucí nezaměstnanost, musí EU uskutečnit ambiciózní sociální agendu, silnou strategii v oblasti rovnoprávnosti mužů a žen a integrační politiku;

6.

domnívá se, že EU musí pomocí restrukturalizace systémů sociálního zabezpečení a zajištěním větší flexibility zaměstnavatelů v kombinaci s vhodnými krátkodobými dávkami v nezaměstnanosti a podporou znovuzaměstnatelnosti vytvořit konkurenceschopné pracovní trhy, jež umožní pracovní začlenění;

7.

vyzývá EU, aby umožnila volný pohyb všech občanů, včetně pracovníků, odborníků, obchodníků, výzkumných pracovníků, studentů nebo důchodců;

8.

naléhavě vyzývá EU, aby prozkoumala systémy EU s cílem umožnit přesuny znalostí a předejít evropskému „odlivu mozků“, aby podporovala vynikající výkony a vytvářela sítě předních univerzit na mezinárodní úrovni; domnívá se, že by k tomu přispělo vytvoření „páté svobody“ znalostí;

9.

vyslovuje zklamání nad tím, že v původních návrzích strategie EU 2020 nebyla učiněna zmínka o odvětví zemědělství, a to přes jeho potenciál aktivně přispět ke splnění hlavních úkolů; je přesvědčen, že se správným politickým rámcem a odpovídajícími rozpočtovými zdroji může hrát zemědělství a lesnictví významnou úlohu v celkové evropské strategii určené k zajištění hospodářské obnovy a k dosažení cílů v oblasti klimatu a současně přispět k zabezpečení dodávek potravin, k růstu a tvorbě pracovních míst v EU i ve světě;

10.

domnívá se, že strategie EU 2020 by měla poskytovat ambiciózní, promyšlenější a cílený přístup k hospodářské krizi tím, že zajistí lepší provázanost překrývajících se strategií, jako např. strategie pro udržitelný rozvoj a paktu stability a růstu, aby bylo možno vybudovat spravedlivou, udržitelnou a prosperující Evropu;

11.

zastává názor, že Lisabonská strategie neuspěla kvůli nedostatku odhodlání a kvůli tomu, že ji členské státy nepřijaly za svou, pokud jde o uskutečňování dohodnutých akčních plánů, a rovněž kvůli tomu, že neexistovaly účinné pobídky a závazné nástroje na úrovni EU;

12.

naléhavě vyzývá Evropskou radu, aby v oblasti hospodářské politiky upustila od „otevřené metody koordinace“ založené na „výměně osvědčených postupů“ a „vzájemném tlaku“; vyzývá Komisi, aby využila všechna dostupná ustanovení Lisabonské smlouvy, jako jsou články 121, 122, 136, 172, 173 a 194 s cílem koordinovat hospodářskou reformu a akční plány členských států;

13.

zdůrazňuje, že Komise by měla sestavit přesnou zprávu o překážkách a navrhnout opatření v oblasti těchto hlavních překážek s cílem dokončit vnitřní trh;

14.

žádá Komisi, aby za dodržení zásady subsidiarity předložila nová opatření, jako jsou nařízení a směrnice, a navrhla možné sankce pro členské státy, které strategii EU 2020 neprovádějí, a pobídky pro ty státy, které tak činí;

15.

připomíná, že Komise i Evropská rada zdůraznily rozhodující úlohu Parlamentu ve strategii EU 2020, a měly by tedy respektovat jeho výsady a předkládat každoroční politická doporučení Parlamentu před tím, než Evropská rada přijme rozhodnutí; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby uznaly klíčovou úlohu Parlamentu při provádění strategie 2020; zastává názor, že je nutno navrhnout interinstitucionální dohodu, aby bylo možno stanovit a formalizovat demokratický a účinný postup, který by měl obsahovat závazek Rady, že v následujících letech nebude souhlasit se změnami strategie bez předchozí formální konzultace s Parlamentem;

16.

zdůrazňuje, že je nutná lepší spolupráce s národními parlamenty a s občanskou společností; zastává názor, že zapojení více aktérů zvýší tlak na vnitrostátní orgány, aby dosahovaly výsledky;

17.

zastává názor, že členské státy by měly v úzké spolupráci s Komisí navrhnout vnitrostátní akční plány, v nichž byly stanoveny maximální a minimální hodnoty pro určité makroekonomické aspekty jejich ekonomik;

18.

konstatuje, že k plnění rozpočtu EU ze strany Komise a členských států poskytl Evropský účetní dvůr záporné stanovisko; zastává názor, že vzhledem k tomu, že členské státy spravují 80 % rozpočtu EU samy, měla by na ně Komise vyvíjet větší tlak, aby převzaly odpovědnost za správné vynakládání těchto prostředků, a měla by uvažovat o finančních sankcích v případě, že členský stát odmítne spolupracovat;

19.

domnívá se, že členské státy by měly uvést, jak použily prostředky EU k dosažení různých cílů EU 2020, a že financování EU by mělo být podmíněno výsledky a slučitelností s cíli strategie EU 2020;

20.

zdůrazňuje, že konsolidace rozpočtu a hospodářské politiky musí být úzce koordinovány, aby došlo ke zvýšení růstu, vytváření pracovních míst a zajištění budoucí stability eura; zastává názor, že členské státy musí splňovat veškerá kritéria Evropského paktu stability a růstu a zachovat rovnováhu mezi snižováním státního schodku, investicemi a sociálními potřebami;

21.

domnívá se, že to, že některé členské státy v eurozóně nesplnily kritéria paktu stability a růstu, ukazuje na potřebu prohloubit hospodářskou koordinaci mezi zeměmi v EMU; domnívá se, že problém v eurozóně si vyžaduje evropské řešení, a pokládá za nevyhovující, že neexistují mechanismy na zajištění stability eura;

22.

konstatuje, že spekulativní útoky na země, které čelí obtížím, dále prohlubují jejich ekonomické problémy a způsobují, že je pro ně velmi drahé vypůjčit si peníze;

23.

zdůrazňuje potřebu evropského inspektora, aby se zajistil účinný obezřetnostní dohled na mikro- i makroúrovni, a tím se předšlo budoucí krizi; zdůrazňuje potřebu vytvořit účinný evropský bankovní systém schopný financovat reálnou ekonomiku a zajistit, aby Evropa zůstala jedním z předních světových finančních a hospodářských center; zdůrazňuje, že dohled nemůže být pouze záležitostí členských států, jelikož trhy jsou mezinárodní a finanční instituce působí přes hranice států;

24.

konstatuje, že jednotný trh značně přispívá k evropské prosperitě, a vítá skutečnost, že Mario Monti dostal za úkol předložit nové vyvážené návrhy, jejichž cílem je nastartovat evropský společný trh; domnívá se, že vzhledem k tomu, že vnitřní trh je jednou z klíčových oblastí strategie EU 2020, měly by Rada a Komise předložit návrhy na dokončení vnitřního trhu;

25.

konstatuje, že některé vlády praktikují hospodářské ochranářství a ohrožují tím výsledky 50 let práce v oblasti hospodářské integrace a solidarity;

26.

připomíná členským státům, že mají možnost využít metodu posílené spolupráce v oblastech, kde snaha o dosažení dohody dospěla do mrtvého bodu;

27.

zastává názor, že je důležité dokončit vnitřní trh s energií, aby bylo možno zajistit hospodářský růst, integraci obnovitelných zdrojů energie a zabezpečení dodávek; zastává názor, že udržitelné nízkouhlíkové zdroje energie by měly tvořit významný podíl energetického mixu EU;

28.

domnívá se, že evropský průmysl by měl využít svou vedoucí úlohu v udržitelné ekonomice a ekologických technologiích mobility tím, že využije svůj exportní potenciál; zastává současně názor, že by to snížilo závislost na zdrojích a usnadnilo by to dodržení potřebných cílů v oblasti změny klimatu 20-20-20; zdůrazňuje však, že hospodářství EU k dosažení tohoto cíle potřebuje dostatek moderních surovin;

29.

domnívá se, že Komise by se měla více zaměřit na propagaci a podporu malých a středních podniků, protože v tomto odvětví vzniká nejvíce pracovních míst a jeho inovační a technický pokrok hraje zásadní úlohu v oživení naší ekonomiky; zastává názor, že je třeba více návrhů na snížení administrativní zátěže a na podporu nových myšlenek;

30.

zdůrazňuje, že iniciativa Small Business Act je prvním krokem, měla by však být ambicióznější; zastává názor, že by měly být upřednostňovány právní předpisy příznivé pro malé a střední podniky, podpora podnikání a zlepšení přístupu k financování;

31.

zdůrazňuje, že úspěšná strategie 2020 by se měla zaměřit na podporu malých a středních podniků a pracovních míst nejen v odvětví obchodu a služeb, ale také v průmyslu a zemědělství, protože ty jsou pro naši budoucí ekonomiku zásadní;

32.

zastává názor, že stárnutí evropského obyvatelstva si vyžaduje politiku zaměřenou na celoživotní vzdělávání a flexibilnější věk pro odchod do důchodu (pokud si to zaměstnanci zvolí), aby byl na trhu práce dostatečný počet aktivních lidí a aby se zvýšilo jejich sociální začlenění; zastává názor, že potenciál pro zaměstnávání starších lidí a postižených pracovníků je často zanedbáván, a očekává návrhy zaměřené na zvýšení tohoto potenciálu; vyzývá dále Komisi, aby předložila strategii pro boj pro nezaměstnanosti mládeže;

33.

zastává názor, že současný rozpočet dostatečně neodráží finanční potřeby související s výzvami 21. století; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní návrh, díky němuž by byla strategie EU 2020 úspěšná;

34.

vyzývá Komisi, aby v nové strategii pro rozpočet EU i pro vnitrostátní rozpočty zachovala cíl vynakládat 3 % HDP na výzkum a vývoj, jak je stanoveno v Lisabonské strategii; žádá Komisi, aby předložila návrh, který by zajistil, že evropský výzkum bude účinnější díky tomu, že se zjednoduší stávající struktury, sníží administrativa a ve veřejném a soukromém sektoru se vytvoří investiční klima příznivější pro výzkum a inovace; zastává názor, že pro dosažení fungujícího znalostního trojúhelníku je důležité zlepšit vzdělávání a zajistit, aby byl systém inovací strukturovanější a účinnější a přitom podporoval klíčové technologie; vyzývá členské státy, aby lépe využívaly potenciál součinnosti mezi fondy politiky soudržnosti a fondy pro výzkum a vývoj;

35.

domnívá se, že Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj by měly hrát větší úlohu při podpoře investic do infrastruktury, ekologických technologií, inovací a malých a středních podniků;

36.

zdůrazňuje, že inovace začínají u lepšího vzdělání, a naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala nová partnerství mezi světem podnikání, vědy a univerzitního výzkumu;

37.

vyzývá k širokému pojetí budoucí inovační politiky EU; zastává názor, že klíčové technologie by měly získat odpovídající financování, aby se Evropa v těchto oblastech dostala na vedoucí pozici;

38.

domnívá se, že odvětví dopravy je při dosažení udržitelného růstu plánovaného ve strategii 2020 významným aktérem a že toto odvětví přispívá ve značné míře k hospodářskému růstu požadovanému pro provádění strategie EU 2020; domnívá se, že kombinace různých opatření, jako je energetický mix, opatření na tvorbu cen a realistický přístup k internalizaci externích nákladů, je v tomto kontextu důležitá, a že tato opatření by měla být doprovázena jasnějšími a realističtějšími cíli, které by měly být pravidelně revidovány;

39.

připomíná, že hospodářská, sociální a územní soudržnost je základním kamenem evropského projektu, který je v současné době ohrožován účinky hospodářské krize; zastává názor, že strategie 2020 je historickou příležitostí pro zachování a posílení evropské soudržnosti, zejména pomocí transparentní, zjednodušené a inteligentní politiky soudržnosti chráněné před novým znárodňováním a díky dlouhodobému finančnímu plánu pro transevropské sítě, energetiku a volný a spravedlivý přístup k informačním a komunikačním technologiím a širokopásmovému připojení k internetu, aby lidé, zejména mladí lidé, byli schopni snadno využívat moderní komunikační technologie a zároveň přijmou sebekritický přístup;

40.

pokládá průmyslovou politiku za velmi významnou pro umožnění přechodu na udržitelné hospodářství; zastává názor, že EU by měla podporovat inovace s cílem vytvořit ekologicky příznivé způsoby výroby a v případě potřeby umožnit dočasné kompenzace za ekologizaci evropského průmyslu v kontextu světových trhů;

41.

domnívá se, že EU by měla zahájit velké hospodářské projekty EU, jako je skutečně otevřená evropská energetická síť, dokončení projektu Galileo a rozšíření uplatňování ekologických technologií, včetně systematické renovace bytové zástavby EU, e-zdraví a snah zlepšit a modernizovat infrastrukturu informačních a komunikačních technologií;

42.

zdůrazňuje, že Evropský parlament pokládá toto usnesení za první krok a že na červnový summit včas předloží podrobnější usnesení o zádrhelech, problémech a nejdůležitějších projektech;

43.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě a Komisi.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/34

A.

vzhledem k tomu, že ozbrojený konflikt v Gaze byl zahájen dne 27. prosince 2008 a skončil dne 18. ledna 2009 a že v jeho průběhu bylo zabito více než 1 400 Palestinců a 13 Izraelců a značná část civilní infrastruktury byla zničena,

B.

vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN ve své rezoluci č. 64/10 ze dne 5. listopadu 2009 vyzvalo k tomu, aby všechny strany nezávisle, důvěryhodně a v souladu s mezinárodními standardy tyto události vyšetřily,

C.

vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN dne 3. prosince 2009 upozornil všechny strany na příslušná ustanovení rezoluce Valného shromáždění OSN č. 64/10 a požádal je, aby do tří měsíců písemně informovaly o veškerých krocích, jež učinily nebo hodlají učinit,

D.

vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN ve svém prohlášení ze dne 4. února 2010 vyzval strany k tomu, aby na místě provedly důvěryhodné vyšetřování způsobu, jímž byl konflikt v Gaze veden,

E.

vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN ve své rezoluci ze dne 26. února 2010 opětovně vyzvalo jak Izrael, tak palestinskou stranu, aby provedly důvěryhodná vyšetřování, a požádalo je, aby do pěti měsíců předložily další zprávu,

F.

vzhledem k tomu, že činnost EU na mezinárodní scéně se musí řídit přísným dodržováním zásad a cílů Charty OSN a mezinárodního práva; připomínaje, že podle mezinárodního práva mají státy povinnost mezinárodní humanitární právo dodržovat, ochraňovat a zajistit jeho uplatňování,

G.

vzhledem k tomu, že izraelská vláda uvádí, že vyšetřuje 150 různých incidentů, k nimž došlo v průběhu operace v Gaze,

H.

vzhledem k tomu, že dne 25. ledna 2010 ustavily palestinské orgány nezávislou vyšetřovací komisi,

I.

vzhledem k tomu, že humanitární krize v Gaze se dále zhoršila v důsledku blokády, která je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem,

1.

ještě jednou zdůrazňuje význam dosažení spravedlivého a dlouhodobého míru na Blízkém východě, zejména pak mezi Izraelci a Palestinci; zdůrazňuje, že dodržování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodních závazků v oblasti lidských práv všemi stranami za všech okolnosti a budování důvěry mezi Izraelci a Palestinci jsou klíčovými prvky mírového procesu, který povede k vytvoření dvou států existujících vedle sebe v míru a bezpečí;

2.

znovu opakuje svou výzvu místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členským státům, aby usilovaly o dosažení pevného společného postoje EU k opatřením navazujícím na zprávu vyšetřovací mise vedené soudcem Goldstonem o konfliktu v Gaze a jižním Izraeli a veřejně žádaly uplatnění jejích doporučení a určení odpovědnosti za všechny případy porušení mezinárodního práva včetně údajných válečných zločinů;

3.

naléhavě vyzývá obě strany, aby v souladu s rezolucemi Valného shromáždění OSN přijatými 5. listopadu 2009 a 26. února 2010 provedly do pěti měsíců vyšetřování splňující mezinárodní normy, pokud jde o nezávislost, nestrannost, transparentnost, rychlost a účinnost; zdůrazňuje, že dodržování mezinárodních norem v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva všemi stranami a za všech okolností je základním předpokladem pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě;

4.

opět vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby aktivně sledovaly uplatňování doporučení uvedených v Goldstoneově zprávě prostřednictvím konzultací s vnějšími misemi EU a nevládními organizacemi působícími na místě; žádá, aby tato doporučení a související připomínky byly součástí dialogu EU s oběma stranami i jednání na vícestranných fórech;

5.

vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zhodnotila výsledky vyšetřování všemi stranami a informovala Evropský parlament o tomto zhodnocení;

6.

vítá úsilí Valného shromáždění OSN o zajištění odpovědnosti za všechna porušení mezinárodního humanitárního práva a mezinárodních závazků v oblasti lidských práv během konfliktu v Gaze a podporuje jej v dalším úsilí;

7.

zdůrazňuje, že dodržování zásad právního státu je zásadní hodnotou jak v Evropské unii, tak v jejích vztazích se třetími zeměmi a stranami; zdůrazňuje také, že odpovědnost a důvěryhodnost Evropské unie a jejích členských států vyžaduje, aby tato vyšetřování byla plně monitorována;

8.

naléhavě vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby výsledky navazujících vyšetřování a uplatňování doporučení obsažených v Goldstoneově zprávě zohlednily ve svých vztazích ke všem stranám zmíněným v uvedené zprávě;

9.

zdůrazňuje význam spolupráce mezi úředními orgány a nevládními organizacemi v souvislosti s navazujícím vyšetřováním a uplatňováním doporučení uvedených v Goldstoneově zprávě všemi stranami; vyjadřuje obavy ohledně nátlaku vyvíjeného na nevládní organizace zapojené do přípravy Goldstoneovy zprávy a do navazujících šetření a vyzývá orgány všech stran, aby se zdržely jakýchkoli opatření omezujících činnost těchto organizací;

10.

je si vědom pokračujícího utrpení lidu Gazy v důsledku blokády a vítá výzvu Rady ze dne 8. prosince 2009 k neprodlenému, trvalému a bezpodmínečnému otevření přechodů;

11.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, členským státům, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Kvartetu, zplnomocněnému velvyslanci Kvartetu na Blízkém východě, Evropsko-středomořskému parlamentnímu shromáždění, izraelské vládě a parlamentu, prezidentovi Palestinské samosprávy a Palestinské legislativní radě.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/37

A.

vzhledem k tomu, že dne 15. února 2010 bylo v Bělorusku zatčeno 40 aktivistů, z nichž většina jsou členové Svazu Poláků v Bělorusku (SPB), včetně Andżeliky Borysové (předsedkyně SPB), Igora Bancera (mluvčího SPB), Mieczyslawa Jaskiewicze (místopředsedy), Andreje Poczobuta (předsedy dozorčí rady SPB) a Anatola Labiedżky (vůdce opoziční Sjednocené občanské strany v Bělorusku), s cílem zabránit jim v účasti na soudním přelíčení, které se týkalo polského kulturního centra ve městě Ivjanec; vzhledem k tomu, že dne 20. února byli všichni aktivisté propuštěni z vazby;

B.

vzhledem k tomu, že Svaz Poláků v Bělorusku, v jehož čele stojí Andżelika Borysová, která byla dvakrát demokraticky zvolena, a to v roce 2005 a v roce 2009, není státními orgány uznán a je od roku 2005 pravidelně pronásledován a šikanován a že jeho členové byli opakovaně obviněni z nelegální činnosti a čelí trestním postihům;

C.

vzhledem k tomu, že běloruské orgány použily proti členům SPB v roce 2005 v Hrodně a v roce 2010 v Ivjanci policejní síly,

D.

vzhledem k tomu, že běloruské orgány zabránily zástupcům SPB, kteří byli předvoláni k soudnímu zasedání jako svědci paní Teresy Sobolové, předsedkyně místní pobočky SPB v Ivjanci, aby se k soudu dostavili,

E.

vzhledem k tomu, že diskriminace Svazu Poláků, největší nevládní organizace působící v Bělorusku pod vedením Andżeliky Borysové, je projevem obecného přístupu k občanské společnosti a demokratické opozici v Bělorusku,

F.

vzhledem k tomu, že společnosti Polonica se sídlem v Hrodně, v jejímž čele stojí Andżelika Borysová a která je jediným zdrojem finančních prostředků SPB, byla uložena pokuta 71 milionů běloruských rublů za údajné porušení daňových předpisů, a společnosti tak hrozí likvidace,

G.

vzhledem k tomu, že běloruské orgány považují za legitimního vůdce Svazu Poláků Stanisława Siemaszka a prohlašují, že organizaci pod jeho vedením, které polská vláda považuje za nelegitimní, podpoří,

H.

vzhledem k tomu, že zástupci orgánů EU, včetně pana Jerzyho Buzka, předsedy Evropského parlamentu, baronky Ashtonové, místopředsedkyně Komise / vysoké zástupkyně Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a paní Cecilie Malmströmové, komisařky pro vnitřní věci, a rovněž polský parlament a Ministerstvo zahraničních věcí Francie vyjádřili své znepokojení nad nedávnými akcemi běloruských orgánů proti SPB a odsoudili nasazení policie proti jeho členům,

I.

vzhledem k tomu, že tyto akce běloruských orgánů jsou v rozporu s mezinárodními standardy pro ochranu národnostních menšin stanovenými mj. v Rámcové úmluvě Rady Evropy o ochraně národnostních menšin ze dne 1. února 1995, zatímco Bělorusko zintenzivnilo své akce proti členům této organizace,

J.

vzhledem k tomu, že ve společném prohlášení ze summitu Východního partnerství konaného v Praze, které podepsalo i Bělorusko, se v 1. odstavci uvádí, že „Účastnící pražského summitu se dohodli, že Východní partnerství bude založeno na přijetí zásad mezinárodního práva a základních hodnot, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod“,

K.

vzhledem k tomu, že Evropská rada ve svých závěrech ze dne 17. listopadu 2009 uznala, že se otevřely nové možnosti dialogu a hlubší spolupráce mezi Evropskou unií a Běloruskem s cílem dosáhnout skutečného pokroku směrem k demokracii a dodržování lidských práv, a znovu v této souvislosti prohlašuje, že je připravena prohloubit vztahy EU s Běloruskem, pokud v této zemi dojde k dalšímu pokroku směrem k demokracii, lidských právům a právnímu státu, a rovněž pomáhat jí při dosahování těchto cílů,

1.

vyjadřuje vážné znepokojení nad nedávnými případy porušování lidských práv v Běloruské republice, které byly namířeny proti členům občanské společnosti, zejména členům Svazu Poláků, a vyjadřuje svou solidaritu s občany, kteří nemohou plně uplatňovat svá občanská práva;

2.

odsuzuje policejní akci a právní řízení proti Svazu Poláků a veškeré pokusy běloruských orgánů vnutit polské komunitě nové vedení; požaduje, aby běloruské orgány znovu zlegalizovaly Svaz Poláků v Bělorusku (SPB) pod vedením Andżeliky Borysové a zajistily urychlené navrácení jeho majetku;

3.

připomíná svůj zájem o otevřený a strukturovaný dialog s Běloruskem za podmínky, že demokratizace politického systému v Bělorusku povede ke konkrétním výsledkům a bude odrážet dodržování lidských práv a právního státu;

4.

naléhavě vyzývá Bělorusko, aby dodržovalo své závazky, které přijalo v rámci OBSE, i mezinárodní závazky v oblasti ochrany a prosazování práv menšin; vyzývá zároveň orgány, aby zlepšily podmínky pro fungování občanské společnosti, zejména pokud jde o svobodu projevu a shromažďování, situaci nezávislých sdělovacích prostředků, včetně přístupu k internetu, a o registraci nevládních organizací, s cílem připravit a umožnit během komunálních voleb dne 25. dubna 2010 svobodný a spravedlivý volební proces;

5.

připomíná požadavky svých nedávných usnesení, zejména usnesení ze dne 15. ledna a ze dne 17. prosince 2009, aby byla zaručena svoboda projevu a sdružování a aby byla zajištěna svobodná registrace politických stran, jako je Běloruská křesťanská demokracie (BKD), náboženská svoboda a vytvoření podmínek příznivých pro činnost subjektů občanské společnosti, nevládních organizací (jako např. Viasna) a nezávislých sdělovacích prostředků v Bělorusku;

6.

naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby propustily politické aktivisty, jako je Andrej Bandarenko, a vězně svědomí, jako je Ivan Michailau a Arťom Dubskij, aby upustily od omezujících opatření proti aktivistům občasné společnosti, jako je Taťjana Šapucková, účastnice fóra občanské společnosti Východního partnerství, a od opatření zaměřených na kontrolu obsahu běloruských stránek na internetu;

7.

zdůrazňuje, že dialog EU s Běloruskem může být vzájemně výhodný, a domnívá se, že je možné podpořit Bělorusko, aby získalo maximální prospěch z Východního partnerství, zejména při co nejúčinnějším využívání prostředků, které mu jsou v rámci tohoto programu vyčleněny na projekty infrastruktury a energetiky a na sociální projekty, a na základě využití dalších nástrojů a politik EU, za předpokladu, že se běloruské orgány zaváží ke skutečným změnám v oblasti svobod, demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a zejména práv národnostních menšin;

8.

připomíná, že Evropská unie již prokázala značnou otevřenost vůči rozšíření vztahů s Běloruskem, což se projevilo také v začlenění Běloruska do Východního partnerství; připomíná, že úspěšnost tohoto rozšíření vztahů je podmíněna opatřeními běloruské vlády směřujícími k demokratizaci a dodržování lidských práv, včetně práv menšin;

9.

poukazuje na to, že pokud budou běloruské orgány dodržovat základní lidská práva a kritéria demokracie, bude Bělorusko moci využít následující výhody:

10.

přikládá velký význam liberalizaci politického a občanského života v Bělorusku a zdůrazňuje, že další porušování lidských práv a právního státu v Bělorusku může vést k revizi postoje EU vůči Bělorusku včetně obnovení sankcí;

11.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, parlamentním shromážděním OBSE a Rady Evropy, sekretariátu Společenství nezávislých států a parlamentu a vládě Běloruska.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/40

A.

vzhledem k tomu, že Parlament uvítal investigativní činnost zahájenou na úrovni skupiny G20 po pittsburghském summitu v září 2009, jejímž cílem je vytvořit mezinárodní rámec pro zdanění finančních transakcí,

B.

vzhledem k tomu, že Parlament vyzval k rychlému pokroku, aby se i finanční sektor dostatečně podílel na hospodářské obnově a rozvoji, neboť značné náklady a důsledky finanční krize zatím nese reálná ekonomika, daňoví poplatníci, spotřebitelé, veřejné služby a celá společnost,

C.

vzhledem k tomu, že Evropská rada zdůrazňuje, že je důležité obnovit hospodářskou a společenskou smlouvu mezi finančními institucemi a společností, jíž poskytují své služby, a zajistit veřejnosti užitek v dobách prosperity i ochranu před rizikem; vzhledem k tomu, že Evropská rada v této souvislosti doporučila Mezinárodnímu měnovému fondu, aby při svém hodnocení dané problematiky zvážil celou řadu možností, včetně celosvětové daně z finančních transakcí; vzhledem k tomu, že Evropská rada v této souvislosti rovněž vyzvala Radu a Komisi, aby stanovily hlavní zásady, kterými by se nová opatření na celosvětové úrovni musela řídit,

D.

vzhledem k tomu, že několik členských států požadovalo daň z finančních transakcí,

E.

vzhledem k tomu, že nové regulační iniciativy, např. opatření proti daňovým rájům, odstranění mezer v podrozvahových účtech, požadavky na devizové obchody a využívání registrů obchodních údajů pro registraci transakcí s deriváty, změnily kontext pro politická opatření v této oblasti,

F.

Vzhledem k tomu, že Komise – po otázkách, které byly vzneseny dne 6. října 2009 na schůzce Hospodářského a měnového výboru a komisaře odpovědného za daňové záležitosti, a jak potvrdil předseda Barroso ve svém prohlášení k Parlamentu dne 15. prosince 2009 – v současné době pracuje na opatřeních pro inovativní financování v souvislosti s globálními výzvami, včetně daně z finančních transakcí, aby byly návrhy s předloženy v pravý čas,

G.

vzhledem k tomu, že MMF nyní v rámci požadavku z pittsburghského summitu G20, který se konal ve dnech 24.–25. září 2009, vyzval veřejnost, aby se k této otázce vyjádřila,

H.

vzhledem k tomu, že v členských státech existují různé druhy daní a poplatků z finančních transakcí; vzhledem k tomu, že vnitrostátní daně obvykle zahrnují transakce s určitými aktivy; vzhledem k tomu, že Belgie a Francie přijaly na vnitrostátní úrovni právní předpisy týkající se daně z měnových transakcí, které ale vstoupí v platnost, pokud budou uplatňovány na úrovni EU,

I.

vzhledem k tomu, že na rozdíl od jiných forem zdanění, nepřímé daně ze zvýšení kapitálu, např. daň z kapitálu, kolkovné z cenných papírů a daň z restrukturalizačních operací, vedou k diskriminaci, dvojímu zdanění a nerovnostem, které narušují volný pohyb kapitálu,

J.

vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí došlo k obrovskému a rychlému nárůstu objemu finančních transakcí ve srovnání s objemem obchodu se zbožím a službami, což lze mimo jiné vysvětlit rychle rostoucím trhem s deriváty,

K.

vzhledem k tomu, že vedoucí představitelé G20 mají kolektivní odpovědnost za zmírnění sociálních dopadů krize, a to jak v jejich členských státech, tak v rozvojových zemích, které byly těžce zasaženy nepřímými důsledky krize, vzhledem k tomu, že finanční transakce by přispěly k úhradě nákladů způsobených krizí,

1.

je toho názoru, že by se Evropská unie měla dohodnout na společném postoji v mezinárodním rámci schůzek G20, pokud jde o možnosti, jak by se měl finanční sektor spravedlivě a podstatně podílet na úhradě veškeré zátěže, kterou způsobil reálné ekonomice nebo která souvisí se státními zásahy ke stabilizaci bankovního systému; domnívá se, že by EU měla souběžně a v souladu s činností G20 vypracovat svou vlastní strategii týkající se rozsahu případných opatření;

2.

domnívá se, že s ohledem na dosažení konzistentního postoje EU;

3.

naléhá na Komisi, aby ve svém hodnocení důkladně posoudila tyto aspekty:

4.

zdůrazňuje, že jakékoli řešení musí nevyhnutelně zabránit snižování konkurenceschopnosti EU nebo omezování udržitelných investic, inovací a růstu, které jsou přínosem pro reálné hospodářství a společnost;

5.

zdůrazňuje význam skutečnosti, že se zohledňují potřeby bankovního sektoru při budovaní zdravého kapitálu, čímž se zajišťuje schopnost bankovního systému financovat investice reálného hospodářství, a že se zabraňuje vystavování se nadměrnému riziku;

6.

vyzývá Komisi a Radu, aby zhodnotily potenciál různých možností daní z finančních transakcí s ohledem na jejich příspěvek do rozpočtu EU;

7.

vyzývá Komisi a Radu, aby zhodnotily, v jakém rozsahu by se mohly zvažované možnosti také využít na inovační finanční mechanismy zajišťující rozvojovým zemím podporu při adaptaci na klimatické změny a zmírňování jejich dopadů a při financovaní rozvojové spolupráce;

8.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance a vládám a parlamentům členských států.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/43

A.

vzhledem k tomu, že jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA) je koncipována jako integrovaný trh platebních služeb, který je vystaven účinné hospodářské soutěži a v jehož rámci neexistuje rozdíl mezi přeshraničními a vnitrostátními platbami v eurech,

B.

vzhledem k tomu, že SEPA by neměla být pouze samoregulační iniciativou Evropské rady pro platební styk (EPC), ale rovněž významnou iniciativou v oblasti veřejné politiky v zájmu posílení hospodářské a měnové unie i budoucí strategie EU 2020 vzhledem k tomu, že SEPA má oporu ve směrnici o platebních službách, která poskytuje nezbytný harmonizovaný právní rámec; a Parlament má tudíž zvláštní zájem na její úspěšné realizaci,

C.

vzhledem k tomu, že přijímání rozhodnutí týkajících se oblasti SEPA probíhá dle uvážení Evropské rady pro platební styk (EPC), v rámci níž přijímají rozhodnutí ohledně systému SEPA pouze banky a požadavky koncových uživatelů zůstávají bez povšimnutí,

D.

vzhledem k tomu, že přechod na systém SEPA byl oficiálně zahájen dne 28. ledna 2008 zavedením platebního nástroje SEPA pro bezhotovostní úhrady, přičemž rámec SEPA pro platební karty funguje od 1. ledna 2008 a systém přímého inkasa SEPA byl spuštěn dne 2. listopadu 2009,

E.

vzhledem k tomu, že spotřebitelé vyjádřili obavy, aby vlastnosti produktů systému SEPA vyhovovaly stávajícím potřebám konečných uživatelů, především pokud jde o ověřování souhlasů pro přímá inkasa a tedy je třeba, aby bylo v řešení této otázky dosaženo pokroku,

F.

vzhledem k tomu, že nebyl stanoven žádný právně závazný termín pro přechod na využívání nástrojů systému SEPA, a vzhledem k tomu, že velká část veřejnosti zapojené do veřejných konzultací s Komisí podpořila stanovení takovéhoto konečného termínu s cílem podnítit přechod na systém SEPA,

G.

vzhledem k tomu, že navržený komisař odpovědný za oblast vnitřního trhu a služeb uvedl ve svých písemných odpovědích na dotazník Parlamentu, že hodlá předložit Komisi ke schválení návrh legislativní iniciativy, jejímž cílem bude stanovení jedné či více lhůt pro přechod na produkty SEPA v oblasti přímého inkasa a přeshraničních převodů, a také iniciativu pro zlepšení správy,

H.

vzhledem k tomu, že přechod na systém SEPA je pomalý: v srpnu 2009 bylo prostřednictvím systému bezhotovostních úhrad SEPA provedeno pouze 4,5 % všech transakcí, a vzhledem k tomu, že původně stanovená lhůta, která byla konkrétně pro přechod kritického množství na systém pro bezhotovostní převody v rámci SEPA (SCT), systém přímého inkasa v rámci SEPA (SDD) a rámec pro platby kartami stanovena do konce roku 2010, se ukázala jako nerealistická,

I.

vzhledem k tomu, že přechod na vyžívání nástrojů SEPA ze strany veřejné správy má ve většině členských států zpoždění, přestože tyto orgány by měly hrát zásadní roli při vytváření kritického množství potřebného k urychlení přechodu na systém SEPA,

J.

vzhledem k tomu, že je důležité, aby všechny relevantní zúčastněné strany - zákonodárci, bankovní odvětví a uživatelé platebních služeb - se podílely na dosažení SEPA,

K.

vzhledem k tomu, že projekt SEPA by nebylo možné úspěšně dokončit, pokud by se využívání nástrojů SEPA omezovalo pouze na přeshraniční transakce – v takovém případě by totiž přetrvávala nejednotnost a očekávaný přínos pro odvětví bankovnictví ani i pro jeho zákazníky by se nemohl dostavit,

L.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 924/2009 poskytuje právní jistotu, pokud jde o uplatňování mnohostranných mezibankovních poplatků (MIF) v průběhu přechodného období do 31. října 2012, během něhož by měl být v rámci odvětví vyvinut a schválen dlouhodobý obchodní model pro fungování přímého inkasa v rámci SEPA, který by měl splňovat podavky právních předpisů ES v oblasti hospodářské soutěže a regulačního rámce Společenství,

M.

vzhledem k tomu, že se v březnu 2009 Komise a Evropská centrální banka vyjádřily v tom smyslu, že se jeví, že po 31. říjnu 2012 nebudou existovat žádné jednoznačné a přesvědčivé důvody pro existenci mnohostranných mezibankovních poplatků pro jednotlivé transakce, a vzhledem k tomu, že Komise provedla veřejné konzultace v otázce uplatňování článku 81 Smlouvy o ES na mnohostranné mezibankovní poplatky v rámci přímého inkasa systému SEPA,

N.

vzhledem k tomu, že s ohledem na řešení, které bylo v EU nalezeno v oblasti platebních karet a jež se opíralo o rámec SEPA pro platební karty, by měla být rozhodně vyřešena i otázka uplatňování mnohostranných mezibankovních poplatků,

O.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí ve všech členských státech zajistit prodloužení právní platnosti stávajících souhlasů s přímým inkasem, jelikož povinnost udělit nový souhlas při přechodu z vnitrostátních systémů přímého inkasa na systém přímého inkasa SEPA by byla administrativně náročná, vzhledem k tomu, že zachování těchto souhlasů žádným způsobem neurychlí uplatňování přímého inkasa v rámci systému SEPA, pokud nebude nalezeno řešení pro převedení stávajících souhlasů,

1.

zdůrazňuje, že trvale podporuje vytvoření systému SEPA, který podléhá účinné hospodářské soutěži a v jehož rámci neexistuje rozlišení mezi přeshraničními a vnitrostátními platbami v eurech;

2.

vyjadřuje politování nad tím, že od přijetí usnesení Parlamentu ze dne 12. března 2009 o uplatňování jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) nebylo dosaženo téměř žádného pokroku, pokud jde o otázky uvedené v tomto usnesení, a vyzývá k tomu, aby se všechny zúčastněné strany zapojily do propagace systému SEPA a přispěly k jeho fungování;

3.

vítá orientační plán pro systém SEPA, který v září 2009 přijala Komise, a plně podporuje činnosti naplánované v šesti prioritních oblastech (tzn. podpora přechodu na systém SEPA, zvýšení povědomí o SEPA a propagace produktů SEPA, vypracování solidního právního prostředí pro systém SEPA a posílení souladu s tímto systémem, podpora inovací, zajištění nezbytné normalizace, interoperability a zabezpečení, vyjasnění a zlepšení řízení projektu SEPA);

4.

vyzývá znovu Komisi, aby stanovila jasný, vhodný a závazný konečný termín pro přechod na nástroje SEPA, a to nejpozději do 31. prosince 2012, po jehož uplynutí již budou muset být všechny platby v eurech prováděny s využitím norem SEPA;

5.

vyzývá Evropskou radu pro platební styk, aby zohlednila požadavky koncových uživatelů a následně tak upravila patřičným způsobem svá pravidla;

6.

plně podporuje záměr Komise podpořit proces přechodu veřejné správy na tento systém vypracováním integrovaných a synchronizovaných národních plánů přechodu na systém SEPA; v tomto ohledu vítá úsilí Komise provést průzkum týkající se připravenosti veřejné správy jednotlivých členských států k přechodu na systém SEPA a zveřejnit jej, a vyzývá členské státy, aby se tohoto průzkumu zúčastnily;

7.

vyzývá Komisi, aby s definitivní platností a nejpozději do 30. září 2010 objasnila (na základě výsledků jednotlivých konzultací včetně všech zúčastněných stran) otázku harmonizovaného a dlouhodobého ekonomického modelu pro systém přímého inkasa v rámci systému SEPA, který musí být proveditelný v celé Evropě, musí být nákladově efektivní a musí vyhovovat koncovým zákazníkům; trvá na tom, že je třeba, aby byl tento model vyvinut v úzké spolupráci mezi platebním odvětvím a Komisí a v souladu s právními předpisy ES pro hospodářskou soutěž a s regulačním rámcem Společenství;

8.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby podpořily vytvoření evropského systému karet, který bude buď doplňkovým novým systémem, kombinací stávajících systémů anebo rozšířenou verzí stávajícího systému; v tomto ohledu opět vyzývá Komisi, aby dále objasnila otázku mnohostranných mezibankovních poplatků v případě plateb kartou a vyzývá odvětví, aby nalezlo náležité řešení, a to v úzké spolupráci s Komisí a v souladu s právními předpisy ES v oblasti hospodářské soutěže a regulačním rámcem Společenství;

9.

vyzývá členské státy, aby zajistily prodloužení právní platnosti stávajících souhlasů s přímým inkasem v systému přímého inkasa SEPA; zdůrazňuje, že přechod ze stávajícího systému přímého inkasa na systém přímého inkasa SEPA by neměl představovat pro spotřebitele žádnou zátěž;

10.

trvá na tom, že by spotřebitelé měli být jasně informováni o rozdílech mezi starým a novým systémem;

11.

vyzývá Komisi, aby sledovala přechod na využití nástrojů SEPA a zajistila, že tento přechod nebude ve svém důsledku pro občany EU znamenat nákladnější platební systém;

12.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance a vládám a parlamentům členských států.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/46

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie a ostatní státy OECD zahájily v roce 2008 jednání o nové vícestranné dohodě, jejímž cílem je lepší vymáhání práv duševního vlastnictví a boj proti padělání a pirátství (dohoda ACTA), a společně se dohodly na ustanovení o důvěrnosti,

B.

vzhledem k tomu, že Parlament ve své zprávě ze dne 11. března 2009 vyzval Komisi, aby „okamžitě zveřejnila všechny dokumenty související s probíhajícím mezinárodním jednáním o obchodní dohodě o boji proti padělání (ACTA)“,

C.

vzhledem k tomu, že dne 27. ledna 2010 ujistila Komise o svém závazku prohloubit spolupráci s Parlamentem v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 9. února 2010 o revidované rámcové dohodě s Komisí, v němž vyzývá, aby mu ve všech fázích jednání o mezinárodních dohodách (…), zejména o obchodních otázkách, a při ostatních jednáních, na něž se vztahuje postup souhlasu, bez prodlení byly poskytovány veškeré informace, tak aby se plně uplatnil článek 218 Smlouvy o fungování EU,

D.

vzhledem k tomu, že vedle zástupců Komise se jednotlivých kol jednání o ACTA účastnili i zástupci Rady,

E.

vzhledem k tomu, že Komise, jakožto strážkyně smluv, musí při vyjednávání mezinárodních dohod, které mají vliv na právní předpisy EU, dbát na soulad s acquis communautaire,

F.

vzhledem k tomu, že z dokumentů, které pronikly na veřejnost, vyplývá, že se jednání o dohodě ACTA týkají mimo jiné právních předpisů EU v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví 2005/0127 (COD) – trestní opatření k prosazování práv duševního vlastnictví (IPRED-II)) a tzv. „telekomunikačního balíčku“, jež jsou v procesu schvalování, a rovněž stávajících právních předpisů EU v oblasti elektronického obchodu a ochrany údajů,

G.

vzhledem k tomu, že pokračující úsilí EU o harmonizaci opatření k prosazování práv duševního vlastnictví by se nemělo obcházet obchodními jednáními, která probíhají mimo rámec běžných rozhodovacích postupů EU,

H.

vzhledem k tomu, že je rozhodující zajistit, aby vypracování opatření k prosazování práv duševního vlastnictví bylo dosaženo způsobem, který nebrání inovaci či hospodářské soutěži, nepodrývá omezení práv duševního vlastnictví ani ochranu osobních údajů, neomezuje volný tok informací a zbytečně nezatěžuje zákonný obchod,

I.

vzhledem k tomu, že jakákoli forma dohody ACTA, kterou Evropská unie vyjedná, musí být v souladu s právními závazky EU vyplývajícími z právních předpisů o ochraně soukromí a ochraně údajů, zejména těch, které stanoví směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES a judikatura Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie,

J.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva platí od 1. prosince 2009,

K.

vzhledem k tomu, že v návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost bude Parlament muset schválit znění dohody ACTA předtím, než tato smlouva vstoupí v EU v platnost,

L.

vzhledem k tomu, že se Komise zavázala, že bude Parlamentu ihned poskytovat veškeré informace ve všech fázích jednání o mezinárodních dohodách,

1.

zdůrazňuje, že od 1. prosince 2009 má Komise právní povinnost okamžitě a plně informovat Parlament ve všech fázích mezinárodních jednání;

2.

vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem transparentnosti při vedení jednání o dohodě ACTA, jenž je v rozporu s literou i duchem SFEU; je hluboce znepokojen, že před zahájením jednání o ACTA nebyl stanoven žádný právní základ a Parlament nebyl požádán o schválení mandátu k jednání;

3.

vyzývá Komisi a Radu, aby v souladu se Smlouvou a nařízením (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 30. května 2001 poskytla veřejnosti a Parlamentu přístup k textům a souhrnům týkajícím se jednání o dohodě ACTA;

4.

vyzývá Komisi a Radu, aby začaly se svými partnery v jednáních o dohodě ACTA aktivně jednat s cílem vyloučit jakákoli další jednání, která jsou samozřejmě důvěrná, a aby o těchto svých iniciativách včas a plně informovaly Parlament; očekává, že Komise předloží příslušné návrhy již před příštím kolem jednání, které se bude konat v dubnu 2010 na Novém Zélandu, a bude požadovat, aby se otázka transparentnosti dostala na pořad jednání tohoto setkání, a bude o výsledku tohoto kola jednání informovat Parlament ihned po jeho ukončení;

5.

zdůrazňuje, že pokud Parlament nebude ve všech fázích jednání okamžitě a plně informován, vyhrazuje si právo podniknout příslušná opatření, včetně předložení věci Soudnímu dvoru, aby si zajistil svá výsadní práva;

6.

vyjadřuje politování nad tím, že se strany záměrně rozhodly nejednat prostřednictvím etablovaných mezinárodních organizací, jako jsou WIPO a WTO, které zřídily systémy pro poskytování informací veřejnosti a provádění konzultací;

7.

vyzývá Komisi, aby dříve než EU poskytne svůj souhlas s konsolidovaným zněním dohody ACTA, provedla posouzení dopadů uplatňování dohody ACTA, pokud jde o základní práva a ochranu údajů, na dlouhodobé úsilí EU o harmonizaci opatření v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví a na elektronický obchod, a aby výsledky tohoto posouzení včas konzultovala s Parlamentem;

8.

vítá prohlášení Komise, že jakákoli dohoda ACTA bude omezena jen na prosazování již platných práv duševního vlastnictví, čímž ovšem není dotčen vývoj hmotného práva v oblasti duševního vlastnictví v Evropské unii;

9.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v jednáních o dohodě ACTA a omezila je na stávající evropský systém prosazování práv duševního vlastnictví v boji proti padělání;domnívá se, že další jednání o dohodě ACTA by měla zahrnovat velké množství rozvojových a rozvíjejících se zemí za účelem dosažení případné vícestranné úrovně jednání;

10.

naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, aby uplatňování ustanovení dohody ACTA, zejména ustanovení o postupech uplatňování autorských práv v digitálním prostředí, bylo plně v souladu s acquis communautaire; požaduje, aby na hranicích EU neprováděly žádné osobní prohlídky, a žádá úplné objasnění všech ustanovení, která by pohraničním a celním orgánům umožňovala prohlídky bez soudního příkazu a zabavování zařízení k ukládání informací, např. notebooků, mobilních telefonů a MP3 přehrávačů;

11.

domnívá se, že v zájmu dodržování základních práv, jako je právo na svobodu projevu a právo na soukromí, by navrhovaná dohoda – při plném respektování zásady subsidiarity – neměla umožňovat zavedení tzv. zásady „třikrát a dost“, v plném souladu s rozhodnutím Parlamentu o čl. 1 odst.1 písm.b) v (pozměňující) směrnici 2009/140/ES, který požaduje doplnění nového odst. 3 písm.a) do článku 1 směrnice 2002/21/ES o zásadě „třikrát a dost“; domnívá se, že každá dohoda musí obsahovat ustanovení, že odpojení jednotlivců od internetu musí nejdříve posoudit soud;

12.

zdůrazňuje, že ochrana soukromí a osobních údajů patří k základním hodnotám Evropské unie, zakotveným v článku 8 EÚLP a článcích 7 a 8 Listiny základních práv EU, a musí být v souladu s článkem 16 SFEU dodržovány ve všech politikách a předpisech EU;

13.

upozorňuje na to, že ustanovení dohody ACTA, zejména opatření, jehož cílem je posílení pravomocí přeshraniční kontroly a zabavování zboží, by pod záminkou boje proti padělání nemělo poškodit celosvětový přístup k zákonem povoleným, cenově dostupným a bezpečným léčivým přípravkům, včetně inovativních a generických léků;

14.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům států, které jsou stranami jednání o dohodě ACTA.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/49

A.

vzhledem k tomu, že „zmocňovací doložka“ je právním základem WTO pro systém všeobecných celních preferencí (GSP),

B.

vzhledem k tomu, že od roku 1971 poskytuje Společenství v rámci svého systému všeobecných celních preferencí obchodní preference rozvojovým zemím,

C.

vzhledem k tomu, že návrh nařízení Rady o systému GSP pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011 (KOM(2007)0857), který předložila Komise, byl s Parlamentem konzultován,

D.

vzhledem k tomu, že dne 1. prosince 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva,

E.

vzhledem k tomu, že v souladu s kapitolou 1 hlavy V Smlouvy o EU musí být činnost Unie na mezinárodní scéně řízena zásadami demokracie, právního státu a univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod a musí podporovat udržitelný rozvoj v rozvojových zemích v hospodářské, sociální a environmentální oblasti, přičemž hlavním cílem je vymýcení chudoby,

F.

vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 207 SFEU musí Parlament a Rada přijímat opatření vymezující rámec pro provádění společné obchodní politiky, a to formou nařízení, jež jsou přijímána řádným legislativním postupem,

1.

uznává význam systému všeobecných celních preferencí (GSP), který vyspělým zemím umožňuje uplatňovat na produkty pocházející z rozvojových zemí nereciproční preferenční režim;

2.

upozorňuje, že když Evropské společenství v roce 1971 vytvořilo systém GSP, popsalo jej jako nástroj k řešení nerovnováhy obchodu mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi a očekávalo, že přispěje k jejich udržitelnému rozvoji; domnívá se, že tento systém byl obchodním nástrojem ES a EU, s jehož pomocí napomáhaly rozvojovým zemím vytvářením příjmů z mezinárodního obchodu, a přispívaly tak k jejich udržitelnému rozvoji a řádné správě věcí veřejných;

3.

konstatuje, že platnost stávajícího nařízení o systému GSP skončí dnem 31. prosince 2011; proto vzhledem k času, jehož je třeba k přijetí nového nařízení řádným legislativním postupem, vyzývá Komisi, aby revidované nařízení o systému GSP předložila Evropskému parlamentu a Radě do 1. června 2010;

4.

domnívá se, že by preference udělené v rámci systému GSP měly být zaměřeny na rozvojové země, které je nejvíce potřebují, a že by tedy nový seznam zvýhodněných zemí měl odrážet aktuální ekonomickou situaci, v níž se rozvojové země nacházejí;

5.

zdůrazňuje, že by všechny země, které režim GSP+ využívají, měly v souladu s čl. 15 odst. 1 nejen ratifikovat, ale rovněž účinně provádět všech 27 úmluv MOP a OSN, jež jsou uvedeny v příloze III nařízení o systému GSP;

6.

zdůrazňuje, že při zahajování a vedení vyšetřovacích postupů je třeba více transparentnosti a demokratické odpovědnosti; žádá proto, aby jej Komise plně informovala o průběhu všech fází postupů GSP a GSP+ a náležitě jej do nich zapojovala, a to i s ohledem na návrh Rady týkající se seznamů zvýhodněných zemí;

7.

vyzývá Komisi, aby pečlivě monitorovala situaci na Srí Lance a srílanskou vládu, aby situaci v zemi urychleně normalizovala, než bude pozastaven systém GSP+;

8.

vyzývá Komisi, aby pečlivě monitorovala situaci na Srí Lance a srílanskou vládu, aby situaci v zemi urychleně normalizovala, než bude pozastaven systém GSP+;

9.

vyzývá Komisi, aby vedla koherentní politiku systému GSP+, zejména pokud jde o eventuelní pozastavení systému v případě porušování lidských práv a o úplné zapojení Evropského parlamentu do tohoto procesu;

10.

naléhavě vyzývá Komisi, aby dříve, než stávající nařízení pozbude platnosti, a s dostatečným předstihem, který umožní projednání nařízení příštího, předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu o stavu ratifikací a provádění 27 úmluv ze strany všech zemí, které využívají zvláštního pobídkového režimu; vyzývá Komisi, aby v revidovaném nařízení o GSP definovala monitorovací subjekty, které mají konkrétním zemím předkládat doporučení týkající se případného přijetí dalších opatření z jejich strany, jež by zajistila efektivní provádění určité úmluvy; konstatuje, že Komise musí v této zprávě rovněž vyhodnotit, do jaké míry jsou zvláštní pobídkové režimy efektivní při plnění svého cíle, a případně doporučit přezkum přílohy III;

11.

žádá Komisi, aby v revidovaném nařízení o GSP stanovila pravidelná hodnocení toho, do jaké míry každá zvýhodněná země dodržuje své závazky v rámci systému GSP+, a zajistila tak, aby nebyly naplněny důvody pro dočasné odnětí preferenčních režimů uvedené v čl. 15 odst. 1 a 2 a čl. 16 odst. 1 a 2; žádá, aby tato výroční zpráva byla zasílána Parlamentu a Radě;

12.

vyzývá Komisi, aby před přezkumem systému GSP provedla hodnocení dopadu jeho výsledků v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2009 a aby vyhodnotila, do jaké míry byly splněny jeho původní cíle, co se týče konkrétních sociálně-ekonomických ukazatelů relevantních pro každou zemi, a zejména zmírnění chudoby; konstatuje, že tato studie musí být posléze předložena Parlamentu a Radě; dále konstatuje, že nový návrh revidovaného nařízení o GSP musí výsledky tohoto hodnocení dopadu řádně zohlednit;

13.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/51

A.

vzhledem k tomu, že význam Evropské unie jako celosvětového činitele v posledních desetiletích vzrostl, a vzhledem k tomu, že je třeba nového přístupu a dalších finančních prostředků, má-li EU jednat kolektivně a celosvětové problémy řešit demokraticky, koherentně, jednotně a účinně,

B.

vzhledem k tomu, že Evropská unie ve svých vztazích s okolním světem dále rozvíjí své cíle v oblasti zahraniční politiky, zastává a podporuje své hodnoty a zájmy, přispívá k ochraně svých občanů a snaží se prosadit tyto hodnoty ve světě s cílem přispět k míru, bezpečnosti a k udržitelnému rozvoji Země, k solidaritě a vzájemné úctě mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování, vymýcení chudoby a k ochraně lidských práv, především práv dítěte, a k přísnému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, včetně dodržování zásad Charty Organizace spojených národů; vzhledem k tomu, že podpora lidských práv, zejména univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, je středem zájmu vnější činnosti EU, a vzhledem k tomu, že Listina základních práv je nyní pro vnější činnosti EU závazná,

C.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva vnáší do vnější činnosti Unie jako celku i do SZBP nový rozměr, což by spolu s právní subjektivitou EU a příslušnými institucionálními inovacemi, zejména vytvořením úřadu místopředsedy Komise / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku („místopředseda Komise / vysoký představitel Unie“) a zřízením Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), mohlo být rozhodujícím faktorem vedoucím k soudržnosti, jednotnosti a účinnosti vnější činnosti Unie a rovněž by mohlo výrazně zvýšit její vliv na vývoj situace na mezinárodní scéně,

D.

vzhledem k tomu, že je třeba více usilovat o to, aby EU reagovala na politické krize a regionální konflikty včas; vzhledem k tomu, že stávající proces rozhodování a mechanismy financování mohou včasné a komplexní reakce brzdit, a vzhledem k tomu, že je třeba nalézt způsoby, jak dále omezit a překonat pravidlo jednomyslnosti,

E.

vzhledem k tomu, že k dosažení cílů vnější činnosti Unie a zejména cílů její společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) je nezbytné správně vymezit společné evropské zájmy a jednat v souladu s nimi, vzhledem k tomu, že je velmi důležité, aby všechny přijaté politiky a všechna učiněná opatření byly rovněž v souladu s mezinárodním právem, včetně principů stanovených v Chartě OSN,

F.

vzhledem k tomu, že hlavními cíli vnější politiky EU je prosazování míru, lidských práv a zásad právního státu v celém světě,

G.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva pověřuje místopředsedu Komise / vysokého představitele Unie, aby Radě a Komisi pomáhal zajišťovat soudržnost mezi různými oblastmi vnější činnosti navzájem a rovněž s dalšími oblastmi politik Unie,

H.

vzhledem k tomu, že počínaje dnem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost převezme Evropská unie výkon všech práv a povinností Evropského společenství, přičemž bude i nadále vykonávat stávající práva a plnit povinnosti Evropské unie,

I.

vzhledem k tomu, že nová bezpečnostní rizika vyžadují, aby byl kladen větší důraz na posilování, kombinaci a vyvažování různých civilních a vojenských nástrojů v celém spektru činností zaměřených na předcházení konfliktům a jejich řešení, řešení krizí a budování míru,

J.

vzhledem k tomu, že 10 let po zavedení evropské bezpečnostní a ochranné politiky (EBOP) – během této doby bylo vysláno do krizových oblastí 23 misí – je třeba posílit vojenské a civilní kapacity a uspořádat struktury tak, aby odrážely úlohu, kterou hraje společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) při podpoře SZBP a zajišťování mezinárodní bezpečnosti,

1.

vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie a jí podřízené útvary, aby za účelem posílení společného strategického myšlení Unie vytvořily soudržnou strategii zahraniční politiky EU založenou na cílech a zásadách zakotvených v článku 21 Smlouvy o EU; zastává názor, že tato strategie by měla jasně vymezovat společné bezpečnostní zájmy EU, a tím sloužit jako referenční rámec pro tvorbu politik, formulování, financování, provádění a monitorování vnější činnosti EU; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby do tohoto úsilí plně zapojila příslušné útvary Evropského parlamentu; je přesvědčen, že koncept bezpečnosti osob, který v roce 2007 vymezila studijní skupina pro bezpečnost osob v Madridské zprávě, a koncept odpovědnosti za ochranu vymezený v závěrečném dokumentu světového summitu v roce 2005 by se měly stát dvěma hlavními zásadami této strategie;

2.

vítá snahu Rady zaujmout při sestavování výroční zprávy za rok 2008 k otázkám SZBP strategičtější, více tematizovaný a efektivnější přístup; rovněž oceňuje, že Rada zavedla transparentnější strukturu obsahující základní kapitoly o minulých činnostech a především o budoucích vyhlídkách v oblasti SZBP; rovněž poukazuje na skutečnost, že regionální kontext vnější činnosti je ve zprávě lépe rozpracován;

3.

znovu zdůrazňuje, že rozsah zprávy by se neměl omezovat pouze na popis činností SZBP, ale měl by rovněž poskytovat příležitost k navázání dialogu s Evropským parlamentem zaměřeného na rozvinutí strategičtějšího přístupu k SZBP; doporučuje, aby se výroční zpráva o SZBP změnila v každoroční zprávu pojednávající o provádění strategie zahraniční politiky EU a o hodnocení její účinnosti, a aby v ní byla nastíněna budoucí orientace SZBP; dále doporučuje, aby v těchto zprávách byly častěji zmiňovány rozpočtové potřeby a finanční dopad vnější činnosti;

4.

věří v přínos širšího a komplexnějšího přístupu v rámci výročních zpráv o SZBP, a to zejména v kapitolách týkajících se regionálních skupin a partnerů a propojení mezi misemi SZBP/SBOP a jinými nástroji, které podporují úlohu EU jako globálního hráče; je toho názoru, že taková perspektiva by mimo jiné umožnila lepší přehled o celkové výši příspěvků z rozpočtu EU v daném regionu;

5.

znovu opakuje svůj názor, že má-li být podpořena demokratická legitimita SZBP, je třeba zahájení misí SBOP konzultovat s příslušnými útvary Parlamentu; přijatá rozhodnutí by případně měla zohledňovat stanoviska Parlamentu a odkazovat na ně; domnívá se, že by tyto konzultace měly zahrnovat informace o důvodech pro zvolení určitého postupu a objasnění toho, jak daná mise souvisí s příslušnými činnostmi EU a mezinárodními akcemi, jaké bude mít finanční důsledky a jakým způsobem ovlivní ostatní nástroje EU;

6.

vítá vstup Lisabonské smlouvy v platnost, což EU poskytuje nástroje pro další posílení její úlohy a viditelnosti na mezinárodní scéně; zdůrazňuje v tomto ohledu zásadní úlohu každého členského státu, Rady a nové místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie, kterou musí plnit, aby se psaná ustanovení Smlouvy proměnila ve skutečnost a hmatatelné činy prohlubováním vztahů EU se strategickými partnery a upevněním vedoucího postavení EU na mezinárodních fórech, zdůrazňuje význam ustanovení Smlouvy, podle nichž se pravomoc Unie v otázkách SZBP vztahuje na všechny oblasti zahraniční politiky a všechny otázky týkající se bezpečnosti Unie, včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést ke společné obraně;

7.

poznamenává, že předseda Evropské rady zajistí „na své úrovni a v této funkci vnější zastupování Unie v záležitostech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky“; upozorňuje ovšem, že je nezbytné takto učinit, aniž jsou dotčeny pravomoci místopředsedy / vysokého představitele Unie a plně přitom uznat klíčovou úlohu Evropské komise, která spočívá nejen ve vytváření a zachování acquis communautaire v oblasti vnějších vztahů, ale rovněž v zajišťování vnějšího zastupování Unie, s výjimkou záležitostí v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky;

8.

vítá úlohu, kterou má mít místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie jako předsedkyně Rady pro zahraniční věci, a rovněž vítá skutečnost, že její zástupce bude předsedat Politickému a bezpečnostnímu výboru (PBV); předpokládá, že tyto nové funkce upevní vztahy mezi orgány a napomohou jim k vedení stabilnějšího dialogu; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby navázala na praxi odstupujícího vysokého představitele a komisařů pro vnější vztahy, kteří pravidelně vystupovali na plenárních zasedáních Parlamentu a v parlamentním Výboru pro zahraniční věci, a na neformální setkání a urychleně zavedla pravidelné, systematické a smysluplné konzultace s Parlamentem a jeho příslušnými útvary;

9.

domnívá se, že sloučení mezivládních pilířů a funkcí s pilíři a funkcemi Společenství do jediného postu místopředsedy Komise / vysokého představitele Unie, který podléhá schválení Evropským parlamentem, může posílit demokratickou legitimitu činností SZBP, pod podmínkou, že bude na všech úrovních zaveden stálý strategický dialog mezi Parlamentem, Radou a Komisí jako sobě rovnými partnery;

10.

zdůrazňuje, že členské státy by měly usilovat o dosažení stále větší míry sbližování činnosti v oblasti SZBP v duchu vzájemné politické solidarity;

11.

opakuje, že k tomu, aby mohla EU hrát ve světě aktivní roli, je třeba v rozpočtu EU zajistit dostatečné finanční prostředky; lituje toho, že v příslušné části rozpočtu je i nadále nedostatek prostředků, a vyjadřuje vážné obavy z vlivu nedostatečného financování na schopnost Unie vést důvěryhodnou a aktivní zahraniční politiku; zdůrazňuje rovněž, že je Unii třeba vybavit nezbytnými finančními prostředky pro důslednou a přiměřenou reakci na nepředvídatelné celosvětové problémy, a v této souvislosti očekává, že s ním bude konzultován postup pro zajištění rychlého přístupu k finančním prostředkům z rozpočtu Unie určených na naléhavé financování iniciativ SZBP a že bude do tohoto postupu plně zapojen; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby současně vypracovala účinnou komunikační strategii, jejímž účelem by bylo lépe informovat občany EU o smyslu a přínosu SZBP, a v této souvislosti opětovně zdůrazňuje význam demokratické legitimity a kontroly zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie;

12.

opakovaně vyjadřuje své znepokojení nad nedostatečnou transparentností a informovaností v souvislosti s financováním společných nákladů na operace EU, které mají vojenské nebo obranné důsledky, protože mechanismus Athena jednoznačně neumožňuje přehled všech finančních důsledků misí prováděných v rámci SZBP; vítá proto zřízení fondu pro zahájení operace podle čl. 41 odst. 3 Smlouvy o EU a požaduje, aby jeho správa byla konzultována s Parlamentem v souladu s obecnými výsadami EP, pokud jde o SZBP a SBOP, jak jsou stanoveny v článku 36 Smlouvy o EU; zdůrazňuje, že větší účast Parlamentu při definování, sledování a kontrole SZBP vyplývá z propojení SZBP a SBOP, jak je zdůrazněno v článku 42 Smlouvy o EU, jakož i z posílené parlamentní kontroly na vnitrostátní a evropské úrovni zakotvené v protokolu č. 1 této smlouvy;

13.

vyzývá Radu, Komisi a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby využily příležitosti, kterou představuje zřízení útvaru EEAS, a vytvořily soudržnější, důslednější a účinnější zahraniční politiku; očekává v tomto ohledu, že základní hodnoty a cíle zahraniční politiky Unie, jako je dodržování a prosazování lidských práv, jak jsou zakotveny v Listině základních práv, která je nyní právně závazná, a priority Unie v zahraniční politice, jako je řešení krizí a budování míru, se řádně promítnou ve struktuře EEAS, včetně lidských zdrojů; opakuje, že se zřízením a fungováním EEAS musí být zachována práva Evropského parlamentu provádět demokratickou a rozpočtovou kontrolu;

14.

konstatuje, že Lisabonská smlouva má z důvodu přeskupení správní odpovědnosti výrazný dopad na SZBP, a vyzývá proto Radu a Komisi, aby zajistily, že úspory z rozsahu, jichž bude dosaženo v případě podpůrných struktur, povedou ke snížení správních nákladů;

15.

zdůrazňuje, že je třeba lépe definovat kritéria pro jmenování a hodnocení zvláštních zástupců EU s tím, že je nutné přihlížet také k přiměřenému zastoupení mužů a žen; připomíná, že Parlament v současné době nemůže zpochybnit jednotlivé mandáty zvláštních zástupců EU, protože rozpočtové prostředky k vykonávání takového mandátu jsou zahrnuty v článku 19 03 06, který pokrývá veškeré mandáty zvláštních zástupců EU; vyzývá proto k většímu parlamentnímu dohledu nad jmenováním zvláštních zástupců EU a k jeho kontrole; domnívá se, že by pracovní místa příslušných zvláštních zástupců EU měla být postupně zrušena a jejich funkce by měli vykonávat vedoucí delegací EU v jednotlivých zemích, zatímco zvláštní zástupci EUs oblastní působností musí koordinovat a poskytovat politické poradenství vedoucím delegací EU v příslušných zemích pod vedením místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie s cílem zajistit soudržnou a důslednou vnější činnost EU; zdůrazňuje, že sloučení funkcí je v tomto ohledu prvním, ale nikoli jediným krokem, který je zapotřebí učinit k tomu, aby bylo možno dosáhnout úspor z rozsahu a zefektivnit SZBP; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby podnikla kroky vedoucí k pověření zvláštních zástupců EU koordinací a poskytováním politického poradenství rovněž v oblasti misí SBOP, jež spadají do jejich působnosti;

16.

žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby s příslušným výborem Parlamentu konzultovala výběr personálu na vyšší místa v EEAS, a to včetně postů zvláštních zástupců EU; rozhodl se vyzvat určité zvláštní zástupce EU a vedoucí delegací, aby po svém jmenování před tímto výborem vystoupili;

17.

konstatuje, že Lisabonská smlouva obsahuje pro SZBP nové finanční postupy, že zavedením dvou každoročních rozprav s místopředsedou Komise / vysokým představitelem Unie posiluje dialog Rady a Parlamentu o SZBP a podrobně popisuje úlohu a povinnosti Parlamentu ve vztahu k SBOP; žádá proto, aby byly za účasti parlamentního Výboru pro zahraniční věci přezkoumány a rozšířeny stávající interinstitucionální dohody tak, aby zajistily hladké a účinné provádění rozpočtových a kontrolních postupů a postupů konzultace v oblasti SZBP a SBOP a zlepšily přístup k citlivým informacím; v této souvislosti upozorňuje zejména na výše zmíněnou interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 a na interinstitucionální dohodu ze dne 20. listopadu 2002 mezi Evropským parlamentem a Radou týkající se přístupu Evropského parlamentu k citlivým informacím Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky (5); vyjadřuje své odhodlání plnit svou rozpočtovou pravomoc a demokratickou kontrolu v oblasti SZBP s ohledem na všechny nové institucionální prvky, včetně způsobu financování EEAS;

18.

poukazuje na to, že Lisabonská smlouva rozšiřuje postup souhlasu na všechny dohody v oblastech, na něž se vztahuje řádný legislativní postup, a posiluje právo Parlamentu být plně informován Komisí o pokroku jednání o mezinárodních dohodách, jak uvádí článek 218 Smlouvy o fungování Evropské unie; domnívá se proto, že by mělo být zahájeno jednání o nové interinstitucionální dohodě s Parlamentem, která konkrétně vymezí jeho zapojení ve všech etapách jednání o uzavření mezinárodní dohody;

19.

naléhavě vyzývá Radu ministrů zahraničí, aby ve všech případech, kdy to umožňuje Smlouva, hlasovala kvalifikovanou většinou;

20.

domnívá se, že díky čl. 42 odst. 2 a 7 Smlouvy o Evropské unii a článku 10 protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii jsou zbývající funkce Západoevropské unie překonány; vyzývá proto příslušné členské státy EU, aby začaly jednat podle článku XII Bruselské smlouvy a aby s roční výpovědní lhůtou oznámily záměr tuto smlouvu vypovědět; připomíná, že Evropský parlament a parlamenty členských států EU mají právo na parlamentní přezkum činností spadajících do SZBP a SBOP;

21.

je nadále znepokojen, pokud jde o zabezpečení dodávek energie a opakující se krize v dodávkách plynu, jako byla rusko-ukrajinská krize v lednu 2009, které poukazují na rostoucí závislost EU na dodávkách energie a přepravních trasách; upozorňuje rovněž na nutnost předcházet energetické závislosti EU na třetích zemích, která oslabuje nezávislost zahraniční politiky EU; připomíná, že je nezbytně nutné věnovat se problémům v oblasti energetiky prostřednictvím zavedení společné evropské vnější energetické politiky; v této souvislosti vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby postupovala důsledně podle doporučení Parlamentu týkajících se vypracování soudržné a ucelené politiky a aby v této souvislosti zejména podporováním soudržnosti EU v konstruktivním dialogu s dodavateli energie, zejména s Ruskem a tranzitními zeměmi, prosazovala priority EU v oblasti energetiky a hájila společné zájmy členských států prostřednictvím vypracování účinných diplomatických postupů pro otázky energetiky a účinnějších mechanismů reakce na krizové situace a konečně aby podpořila diverzifikaci dodávek energie a její udržitelné využívání a rozvoj obnovitelných zdrojů energie; zdůrazňuje, že pouze společný přístup EU by mohl zabránit jakýmkoli budoucím nedostatečným dodávkám ropy a plynu do členských států a mohl by zlepšit zabezpečení dodávek energie do celé EU;

22.

vítá podepsání dohody o projektu Nabucco; vyzývá Komisi a Radu, aby se zasadily o úspěšné uplatňování této dohody; zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit dodávky energie do EU podporou využívání jižního koridoru pro zásobování Evropy ropou, včetně panevropského ropovodu Konstanca – Terst;

23.

domnívá se, že ostřejší soupeření o přístup k přírodním zdrojům a zdrojům energie a jejich kontrolu může vést k závažným potenciálním hrozbám a konfliktům, a že by proto EU měla dále rozvíjet politiky zaměřené na zmírnění změny klimatu, přizpůsobení se této změně a úspory energie, aby se tak vypořádala s bezpečnostními riziky, které s sebou nese změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí; zdůrazňuje v této souvislosti, že EU musí posílit své vedoucí postavení při ovlivňování celosvětové změny klimatu a dále rozvíjet dialog s dalšími klíčovými aktéry, jako jsou rychle se rozvíjející velmoci (Čína, Brazílie, Rusko, Indie), Spojené státy americké a rozvojové země, vzhledem k tomu, že se změna klimatu stala klíčovým prvkem v mezinárodních vztazích;

24.

vyjadřuje svou podporu tomu, aby Unie i nadále aktivně a účinně přispívala k řešení celosvětových problémů, zejména posílením systému OSN, věnováním patřičné pozornosti upevnění postavení Rady OSN pro lidská práva a zrušením trestu smrti;

25.

upozorňuje na význam předcházení konfliktům a jejich řešení, včetně obnovy a rekonstrukce po skončení krize; zdůrazňuje, že je třeba, aby EU dále rozvíjela strategie prevence, zdokonalovala systém včasného varování a posilovala spolupráci s regionálními organizacemi v souladu s Chartou OSN;

26.

zdůrazňuje, že vnější rozměr je pro dosažení evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva zásadní; znovu připomíná význam systematického řízení migrace; v tomto směru vítá skutečnost, že Evropská rada přijala v prosinci 2009 Stockholmský program; považuje proto za podstatné zajistit spolupráci zemí původu i tranzitních zemí a povzbudit dobrou spolupráci uplatňováním politiky pozitivní podmíněnosti; zdůrazňuje, že je třeba zabránit nelegálnímu přistěhovalectví podporováním místního rozvoje v zemích původu a bojem proti zločineckým organizacím, které provozují obchodování s lidmi; trvá na tom, že evropská zahraniční politika musí plně zohledňovat vnější rozměr evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

27.

zdůrazňuje, že je třeba posílit kapacity s cílem zajistit lepší monitorování civilních a vojenských misí Unie a poučit se z jejich průběhu, což umožní zlepšit plánování a řízení misí budoucích; v této souvislosti také zdůrazňuje, že pro mise SBOP je třeba přijmout strategičtější přístup; navrhuje, aby cílem pravidelných společných konzultací bylo také posouzení úspěchů a nedostatků již dokončených misí za účelem vytvoření přístupu, který bude předjímat budoucí potřeby a zahrnovat všechny aspekty (finance, provádění, správní uspořádání);

28.

vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, Radu a členské státy, aby zajistily dostatečnou rovnováhu mezi civilními a vojenskými plánovacími kapacitami na sekretariátu Rady a aby poskytly přiměřený počet zaměstnanců v oblasti spravedlnosti, civilní správy, celní správy a mediace s cílem zajistit misím SBOP odpovídající a dostatečné odborné zázemí;

29.

vyzývá v tomto ohledu k zajištění přiměřeného počtu zaměstnanců civilní složky a naléhavě vyzývá členské státy, aby lépe využily příležitosti, kterou jim skýtá EEAS, k reorganizaci stávajících dostupných zdrojů s cílem dosáhnout jednostné, efektivní a účinné kapacity plánování řešení krizí;

30.

vyzývá členské státy, aby zdvojnásobily své úsilí ve snaze najít a zaměstnat dostatečné množství vhodného a kvalifikovaného personálu s vyváženým zastoupením mužů a žen, jenž se bude účastnit civilních a vojenských akcí SBOP po celém světě v promyšleném a účelně koordinovaném rámci, včetně vysoce rizikových oblastí, neboť úspěch misí SBOP závisí z velké části na schopnostech a vědomostech dobře vyškolených zaměstnanců; v této souvislosti vyzývá ke společnému školení personálu účastnícího se misí SBOP; plně podporuje úsilí, které již bylo vynaloženo na vypracování pokynů a výměnu osvědčených postupů s cílem zlepšit společnou odbornou přípravu personálu; je přesvědčen, že větší jednota a soudržnost personálu přímo v terénu zlepší průběh misí a také usnadní dočasné vysílání občanů EU, které je z čistě rozpočtového hlediska výhodnější než přijímání zahraničních smluvních zaměstnanců;

31.

vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby se EU intenzivněji angažovala v mnohostranných jednáních o snížení arzenálu jaderných zbraní;

32.

opakuje, že je nutné odzbrojení a posílení mezinárodních záruk nešíření jaderných zbraní; vítá v tomto ohledu společné prohlášení ze dne 4. prosince 2009, ve kterém se prezident Spojených států amerických a prezident Ruské federace zavázali, že budou i nadále v tomto směru spolupracovat i po skončení platnosti Smlouvy o snížení stavu strategických zbraní (START), a očekává, že co nejdříve bude podepsána a vstoupí v platnost nová smlouva o strategických zbraních; zároveň vyzývá EU a její členské státy, aby zintenzivnily své diplomatické úsilí s cílem dosáhnout úspěšné revize Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v květnu 2010;

33.

zdůrazňuje, jak je důležité, aby byly cíle v oblasti rovnosti žen a mužů, lidských práv a řádné veřejné správy nedílnou součástí plánování a řízení všech misí a operací SBOP, a to včetně zjišťovacích misí, neboť vnímavost a citlivost k otázkám rovnosti pohlaví přispívá k provozní účinnosti a dobrému povědomí o situaci; v této souvislosti vítá jmenování poradce pro otázky rovnosti žen a mužů do téměř všech misí SBOP; lituje, že mezi 11 zvláštními zástupci EU není ani jedna žena; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby systematicky zařazovala téma rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen do politického dialogu a politických diskusí EU s partnerskými zeměmi;

34.

oceňuje důležitou roli, kterou hrají obhájci lidských práv na celém světě; vřele vítá skutečnost, že Rada ve složení pro zahraniční věci vyjádřila na svém zasedání dne 8. prosince 2009 odhodlání podporovat obhájce lidských práv formou veřejných setkání s nimi a zviditelňováním jejich činnosti;

35.

vyzývá Radu, aby zahrnula problematiku lidských práv a řádné veřejné správy do mandátu zvláštních zástupců EU a aby na místa zaměstnanců zvláštních zástupců EU jmenovala poradce pro lidská práva a řádnou veřejnou správu;

36.

doporučuje, aby EU posílila svůj politický dialog se třetími zeměmi a regiony, především se strategickými partnery, s nimiž by měla koordinovat postoje v mezinárodních organizacích a podporovat a prosazovat demokracii, právní stát a dodržování lidských práv; v této souvislosti znovu připomíná, jak významnou úlohu má parlamentní diplomacie coby doplňkový nástroj ve vztazích Unie se třetími zeměmi a regiony; zastává proto názor, že by místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka Unie a jí podřízené útvary, včetně zvláštních zástupců EU, měly s Parlamentem spolupracovat na stanovení společných strategií vůči partnerským zemím a regionům a měly by být schopny poskytnout Parlamentu ústní či písemnou radu v určitých otázkách a ohledně některých návštěv;

37.

vyzývá Radu, členské státy a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby aktivně usilovaly o mírová řešení mezinárodních konfliktů a posilovaly mechanismy EU pro předcházení konfliktům;

38.

poukazuje na skutečnost, že OSN je hlavní zárukou mezinárodního míru a bezpečnosti a představuje nejkomplexnější rámec pro multilaterální spolupráci; zastává názor, že pro dosažení účinného multilateralismu je nanejvýš důležité posílení veřejné správy v celosvětovém měřítku, mezinárodních institucí a dodržování mezinárodního práva, a že tedy pro Unii musí být prvořadou strategickou prioritou; domnívá se, že by orgány EU a členské státy měly nadále usilovat o posilování spolupráce a koordinace se strategickými partnery, kteří mají světový vliv, zejména v rámci OSN; v této souvislosti zdůrazňuje naléhavou potřebu řešit celosvětové problémy, které jsou v současnosti středem pozornosti z hlediska EU a světové stability, jako je terorismus, organizovaná trestná činnost, zabezpečení dodávek energie, změna klimatu, dosahování rozvojových cílů tisíciletí a odstranění chudoby, řešení krizí, předcházení konfliktům a jejich urovnávání, nešíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení, řízení migrace a prosazování lidských práv a občanských svobod;

39.

domnívá se, že je nezbytné, aby příslušné delegace EU při ústředí OSN v New Yorku a Ženevě byly dostatečně vybaveny prostředky a personálem, což jim umožní důvěryhodně a účinně uvést do praxe nová institucionální opatření vyplývající z Lisabonské smlouvy; s obavami proto konstatuje, že udržování rozpočtové neutrality je v rozporu s naléhavou potřebou rychle a účinně zajistit zapojení EU v OSN během počáteční fáze provádění Lisabonské smlouvy;

40.

je přesvědčen, že OBSE je důležitým rámcem pro obnovení důvěry a zintenzivnění spolupráce mezi zeměmi Evropy, střední Asie a Severní Ameriky v řadě otázek, mj. v otázce nešíření jaderných zbraní, odzbrojení, hospodářské spolupráce a obraně a prosazování lidských práv a právního státu; podporuje proto posílení OBSE, a to i tím, že bude zahájena diskuse o možnosti OBSE získat právní subjektivitu;

41.

domnívá se, že aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky EU vyplývající z Charty OSN, měly by EU a NATO rozvíjet intenzivnější a účinnější partnerství, které by zohledňovalo postupný vývoj zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU a respektovalo samostatnost v rozhodování obou organizací; za tímto účelem doporučuje, aby byla přezkoumána tzv. ujednání Berlín plus a aby byl rozvíjen strategičtější dialog o sdílených strategických zájmech a nouzovém plánování; zdůrazňuje, že je třeba umožnit rozsáhlou praktickou spolupráci v terénu na vojenské i civilní úrovni, zejména v situacích, kdy obě organizace působí ve stejném prostoru; vyslovuje v této souvislosti politování nad přetrvávajícími spory mezi Tureckem a Kyprem, které čím dál více oslabují efektivnost a podrývají důvěryhodnost EU i NATO;

42.

opakuje svůj závazek vůči transatlantickému partnerství, které je důležitým prvkem a jedním z hlavních pilířů vnější činnosti EU; naléhavě žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby zajistila, že EU bude zásadovým, aktivním, rovnoprávným a přesto autonomním partnerem USA při posilování celosvětové bezpečnosti a stability, podporování míru a prosazování lidských práv, plnění rozvojových cílů tisíciletí a zaujímání jednotného přístupu k celosvětovým výzvám, jako je šíření jaderných zbraní, terorismus, změna klimatu a zabezpečení dodávek energie; domnívá se, že Lisabonská smlouva nabízí vhodnou příležitost ke zlepšení a obnově rámce vztahů EU-USA; vyzývá místopředsedkyni / vysokou představitelku, aby v souladu s usneseními Parlamentu usilovala o posílení institucionálních mechanismů fungujících mezi EU a USA; zdůrazňuje, že je třeba posílit Transatlantickou hospodářskou radu ve snaze o docílení skutečného, integrovaného transatlantického trhu, a že takový trh by měl být základem pro posílené transatlantické partnerství; důrazně podporuje transatlantický dialog zákonodárců v jeho širokém úsilí o vytvoření účinných vzájemných vztahů tvůrců právních předpisů mezi EP a Kongresem Spojených států;

43.

vyzývá oba partnery, EU i USA, aby povzbuzovali Čínu, Indii, Rusko, Brazílii a další vznikající mocnosti ke sdílení odpovědnosti za světový řád a za předcházení konfliktům a jejich mírové řešení v souladu s mezinárodním právem; trvá na tom, že EU a USA by měly plně podporovat hospodářský a sociální rozvoj těchto zemí na základě rovnoprávné spolupráce, ovšem tyto země by měly také přijmout svou globální odpovědnost, zejména za boj proti změně klimatu a za udržitelný rozvoj;

44.

zdůrazňuje, že země západního Balkánu jsou součástí procesu rozšiřování; domnívá se, že by stabilita na západním Balkáně vycházející z právního státu měla být i nadále hlavní prioritou vnější činnosti Unie, a přikládá proto mimořádný význam snahám o přiblížení tohoto regionu Evropské unii se společným cílem, jímž je evropská integrace, mimo jiné prostřednictvím prosazování reforem a podpory regionální spolupráce a smiřování etnických skupin, aby země v regionu splnily kodaňská kritéria a připravily se na přistoupení; doporučuje, aby byla svolána mezinárodní konference o budoucnosti západního Balkánu za účasti všech zemí v regionu a všech relevantních regionálních a globálních aktérů, která přesně pojmenuje současné problémy tohoto regionu a bude hledat jejich řešení;

45.

vyjadřuje uspokojení nad stále klidnější a stabilnější situací v Kosovu a nad úsilím o vybudování mnohonárodnostní společnosti, o čemž svědčí klidný a spořádaný průběh místních voleb, které se konaly dne 15. listopadu 2009; je si vědom toho, že ne všechny státy uznaly nezávislost Kosova; vítá skutečnost, že mise EULEX na podporu právního státu v Kosovu, jež je nejrozsáhlejší civilní misí SBOP, kterou EU dosud uskutečnila, funguje s plnou provozní kapacitou na základě přístupu neutrálního statutu OSN; zdůrazňuje význam mise při podpoře smiřování etnických skupin, právního státu, veřejného pořádku a bezpečnosti na celém území Kosova prostřednictvím pomoci kosovským institucím, soudním orgánům a donucovacím orgánům při úsilí o dosažení udržitelnosti a odpovědnosti; v této souvislosti vítá rozhodnutí otevřít na severu země novou kancelář EU; poukazuje nicméně na to, že je potřeba zvýšit počet státních zástupců, kteří pro EULEX pracují, a vyzývá členské státy k poskytnutí dalšího personálu;

46.

vybízí Radu, aby za podpory mezinárodního společenství i nadále usilovala o dialog s politickými vůdci Bosny a Hercegoviny, a snažila se tak této zemi a jejím občanům pomoci setrvat na cestě k evropské integraci; bere na vědomí společné diplomatické snahy předsednictví EU, Evropské komise a vlády USA a doporučuje, aby další jednání přihlíželo k předchozím opatřením dohodnutým mezi politiky v Bosně a Hercegovině; připomíná, že do budování životaschopné země je třeba více zapojit poslance a občanskou společnost;

47.

nadále podporuje rozvoj východního partnerství s evropskými sousedními zeměmi Unie, v jehož rámci dochází k zapojení ekonomiky těchto zemí do vnitřního trhu a k posílení politické, hospodářské a kulturní spolupráce; zdůrazňuje význam naplňování tohoto partnerství důvěryhodnými projekty a význam konkrétních střednědobých a dlouhodobých pobídek k reformám, jež by posílily snahu společností partnerských zemí o modernizaci a integraci do EU; poukazuje především na to, že je potřeba – avšak s ohledem na bezpečnost všech občanů EU – postupně odstraňovat veškeré překážky volného pohybu osob (případně včetně zavedení bezvízového styku) a posilovat spolupráci ve všech oblastech bezpečnosti, zejména pokud jde o zabezpečení dodávek energie; znovu vyjadřuje svůj názor, že je třeba, aby partnerství mělo k dispozici dostatečné finanční zdroje; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se partnerství vzájemně doplňovalo s regionálními iniciativami, zejména s černomořskou synergií;

48.

znovu potvrzuje, jak je pro EU důležitá efektivnější regionální spolupráce v rámci východního partnerství, v jehož duchu bude EU podporovat uskutečňování cílených projektů v rámci východního partnerství i černomořské synergie;

49.

žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby prohloubila úsilí o realizaci projektů v rámci černomořské synergie; žádá rovněž místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby vypracovala nové náměty pro efektivní strategii černomořské spolupráce;

50.

vítá proevropský postoj nové vlády Moldavské republiky a vyjadřuje naději, že se vnitřní reformy v zemi zrychlí natolik, že se podaří dosáhnout hospodářské integrace, politického partnerství a institucionálního přiblížení Moldavské republiky a EU; vybízí místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby navrhla mnohostranná řešení, kterými bude odblokována situace v Podněstří;

51.

bere na vědomí průběh a výsledky prezidentských voleb na Ukrajině; vyzývá všechny strany, aby posilovaly reformní úsilí, a přispěly tak k nezbytné politické, hospodářské a sociální stabilitě Ukrajiny; vyzývá tuto zemi, aby docílila větší interoperability s Evropskou unií, a upevnila tak své budoucí vztahy s EU;

52.

vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby zajistila jednotný přístup EU k Rusku, a to i v rámci jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci, který bude založen na závazku prosazovat hodnoty demokracie, dodržování lidských práv a zásady právního státu, včetně mezinárodního práva; zdůrazňuje zároveň nutnost znovuoživení partnerství s Ruskem založeného na oboustranném respektu a vzájemné výhodnosti, v oblasti boje proti terorismu, zabezpečení dodávek energie, změny klimatu, odzbrojení, předcházení konfliktům a šíření jaderných zbraní, stejně jako ve vztazích s Íránem, Afghánistánem a Blízkým východem, s cílem posílit celosvětovou bezpečnost a stabilitu; domnívá se, že spolupráce v těchto otázkách by měla být základem pro novou dohodu EU-Rusko, očekává proto rychlý pokrok v probíhajících jednáních o komplexní dohodě, která by měla významně posílit vztahy EU-Rusko; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby koordinovala činnost, umožňovala konzultace a zlepšovala komunikaci mezi členskými státy, pokud jde o dvoustranné záležitosti ve vztahu s Ruskou federací, které jsou předmětem společného zájmu; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy koordinovaly své vztahy s Ruskou federací na základě obecných zájmů Unie a tak, aby se do vztahů s Ruskem tyto zájmy odpovídajícím způsobem a důsledně promítaly a byly v jejich rámci prosazovány;

53.

naléhavě vyzývá Radu, aby trvala na plném dodržování dohody o příměří mezi Ruskou federací a Gruzií, a vyzývá EU, aby prosazovala územní celistvost Gruzie a respektování menšin; vítá obnovení mandátu monitorovací mise EU a naléhavě vyzývá Radu, aby zajistila neomezený přístup pozorovatelů EU do všech konfliktem zasažených oblastí, včetně odtržených oblastí Abcházie a Jižní Osetie, a aby za tímto účelem použila finanční nástroje EU k pomoci obyvatelům v celé oblasti konfliktu; s odkazem na zprávu nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise ke konfliktu v Gruzii vyzývá EU, aby na základě zkušeností z minulosti vytvořila účinné mechanismy pro předcházení konfliktům, včetně podpory kontaktů mezi lidmi;

54.

naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby posílila snahy EU dosáhnout v souladu s mezinárodní právem účinného předcházení konfliktům a mírového urovnání sporů v Náhorním Karabachu a Podněstří a především sporů mezi Ruskem a Gruzií a od ní odtržených oblastí Jižní Osetie a Abcházie tím, že dá nový impuls ženevským rozhovorům; zdůrazňuje, že existuje velké potenciální nebezpečí propuknutí skrytých konfliktů v tomto regionu; v této souvislosti doporučuje vytvoření konference o bezpečnosti a spolupráci na jižním Kavkazu, které by se účastnili všechny příslušné země a relevantní regionální a globální aktéři, a to s cílem vypracovat pakt stability pro jižní Kavkaz; vítá nedávné sblížení mezi vládami Turecka a Arménie a naléhavě vyzývá k ratifikaci příslušných dohod parlamenty obou zemí;

55.

zdůrazňuje, že je potřeba, aby jednání o mírovém procesu probíhala ve vymezeném časovém rámci a v prostředí vzájemné důvěry; domnívá se, že cílem těchto jednání by mělo být vytvoření nezávislého, demokratického a životaschopného Palestinského státu s hranicemi z roku 1967, který bude s Izraelským státem existovat bok po boku v míru a bezpečí a jehož hranice budou mezinárodně uznány v souladu se všemi příslušnými rezolucemi OSN;

56.

vyzývá EU, aby v souladu se závěry Rady ze dne 12. prosince 2009 zaujala v rámci stávajícího mezinárodního úsilí o znovuzahájení mírového procesu výraznější politickou roli, jež bude odpovídat její finanční účasti na podpoře hospodářského oživení Palestiny a řešení dramatické humanitární krize v Gaze; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie, aby zvážila veškeré prostředky na podporu trvalého míru v této oblasti;

57.

vítá rozhodnutí Rady prodloužit mandát policejní mise EU pro palestinská území (EUPOL COPPS) do prosince 2010; věří, že je třeba výrazněji podporovat vytváření právního státu a policejních sborů, a vyzývá k posílení úsilí v tomto směru; bere na vědomí rozhodnutí Rady prodloužit mandát mise EU pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (EUBAM Rafah) a její odhodlání a ochotu tuto misi obnovit; domnívá se, že toto odhodlání by mělo vyústit v konkrétní iniciativy s cílem obnovit svobodu pohybu na palestinských územích a oživit dohodu o pohybu a přístupu, která byla sjednána v roce 2005 a již zúčastněné strany přijaly;

58.

domnívá se, že je důležité zintenzivnit na všech úrovních politický dialog mezi členy Unie pro Středomoří tak, aby bylo překonáno napětí, jež zdrželo vybudování sekretariátu v Barceloně a podporu konkrétních projektů společného sociálního, hospodářského a ekologického zájmu; doufá, že Unie pro Středomoří by mohla pozitivně přispět k řešení konfliktů na Blízkém východě, ke sblížení mezi Tureckem a Kyprem a k demokratickému vývoji v arabských státech;

59.

je přesvědčen o tom, že pokud by Unie pro Středomoří podpořila konkrétní projekty spolupráce pro celý region, přispěla by tak k uvolnění napětí na Blízkém východě; současně zdůrazňuje, že k usnadnění řádného fungování tohoto nového orgánu je nanejvýš důležité přijmout opatření k budování důvěry mezi Palestinci a Izraelci, jež by přispěla k dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě;

60.

zdůrazňuje, že z pohledu EU musí být spolupředsednictví – v souladu s platnými ustanoveními Lisabonské smlouvy – slučitelné s vnějším zastupováním Evropské unie; připomíná, že Lisabonská smlouva poskytuje EU příležitost zajistit si v nových orgánech Unie pro Středomoří jednotné, soudržné a trvalé zastupování;

61.

konstatuje, že Afghánistán vstupuje po volbách do významného rozhodujícího období, kdy se v Kábulu utváří nová vláda, a vzniká tak možnost vypracovat nový program a přijmout nové závazky vůči občanům Afghánistánu;

62.

vítá akční plán Rady pro posílení činnosti EU v Afghánistánu a Pákistánu, který přijala Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy v říjnu 2009, a prohlášení Rady, že je opět ochotna ve spolupráci s dotyčnými zeměmi a mezinárodními partnery pomoci s řešením problémů tohoto regionu; zdůrazňuje však, že akční plán zůstane pouze plánem, pokud se členské státy EU jednoznačně nezaváží, že přispějí k jeho provádění; vyzývá Radu, Komisi a předsednictví, aby společně usilovaly o bezodkladné provedení plánu; naléhavě vyzývá Radu, aby více usilovala o úplné využití zaměstnanců v misi EUPOL s cílem zavést udržitelná a účinná civilní kontrolní opatření, která umožní zvýšit bezpečnost;

63.

uznává, že Pákistán nadále čelí velmi závažným problémům, a souhlasí s tím, že EU plně podporuje silnou, laickou a civilní pákistánskou vládu; zdůrazňuje klíčovou roli Pákistánu v tomto regionu a opakuje, že stabilní, demokratický a prosperující Pákistán je rovněž nejdůležitějším předpokladem pro řešení celosvětových otázek, jako je boj proti terorismu, nešíření jaderných zbraní, boj proti drogám a dodržování lidských práv, a důrazně jej podporuje v přijetí komplexní strategie pro boj proti terorismu a řešení jeho prvotních příčin;

64.

souhlasí se závazkem EU podporovat demokracii ve sjednoceném, federativním Iráku; zdůrazňuje svou podporu pevného a trvalého závazku EU vůči rozvoji právního státu v Iráku a vítá prodloužení mandátu mise EUJUST LEX na jeden rok a rovněž vítá pilotní činnost této mise na iráckém území; na základě slibu Rady očekává další činnost naplánovanou v této souvislosti; vyzývá k větší institucionální součinnosti s orgány kurdské regionální vlády, zejména pokud jde o ekonomické otázky; vyzývá Komisi, aby urychlila otevření vlastních prostor v Bagdádu;

65.

vyjadřuje své velké znepokojení nad politickým vývojem v Íránu a údajným rozsáhlým volebním podvodem, k němuž došlo při prezidentských volbách v červnu 2009 a který vyvolal největší protestní hnutí v třicetileté historii této islámské republiky, se stále probíhajícími demonstracemi a násilnými zásahy bezpečnostních sil; je velmi znepokojen nejen zatýkáním, mučením a vražděním politických oponentů, ale také nevyřešenou patovou situací, pokud jde o jednání o íránském jaderném programu, a vyzývá íránskou vládu, aby se s ohledem na jadernou problematiku zapojila do seriózních jednání; lituje, že íránské orgány zrušily návštěvu íránské delegace v Evropském parlamentu plánovanou na leden 2010, a vyjadřuje solidaritu s těmi Íránci, kteří přesto, že riskují svůj život, i nadále veřejně požadují dodržování lidských práv a větší demokratické svobody v Íránu; odsuzuje snahu Íránu bránit právu na svobodné informace blokováním zahraničního vysílání a internetu; vyzývá Radu a Komisi, aby zvážily uvalení sankcí na jednotlivé členy vlády a bezpečnostních služeb, kteří odpovídají za všudypřítomné porušování lidských práv, a aby navrhly opatření zaměřená na podporu těch účastníků „zeleného hnutí“, kteří jsou oběťmi pronásledování nebo vyhoštění;

66.

bere na vědomí skutečnost, že hospodářské vztahy mezi EU a Čínou zažívají trvalý vzestup a že došlo ke zvýšení rozsahu a intenzity kontaktů mezi jejich obyvateli; zároveň je i nadále vážně znepokojen nedostatkem vůle na straně čínských orgánů řešit četné případy porušování lidských práv a zajistit svému obyvatelstvu základní práva a svobody;

67.

vyjadřuje očekávání, že se budou rozvíjet strategické vzájemné vztahy mezi EU a Čínou, a vyhlašuje rovněž, že si přeje hledat možnosti posilování vzájemných vztahů ve věcech společného zájmu přesahující oblast ekonomiky a obchodu;

68.

vítá snahu Taipei i Pekingu o zlepšení vztahů mezi kontinentální Čínou a Tchaj-wanem, která napomáhá upevnění stability a bezpečnosti ve východní Asii, a apeluje na obě strany, aby dále prohlubovaly tento dialog, spolupráci v praktické oblasti a upevňování vzájemné důvěry; oceňuje prohlášení Rady ze dne 8. května 2009, v němž opakovaně vyjadřuje svou podporu účasti Tchaj-wanu ve WHO; rozhodně podporuje účast Tchaj-wanu coby pozorovatele v příslušných mezinárodních organizacích, jako je ICAO a UNFCCC, a při jejich činnosti, jelikož jeho účast je důležitá jak pro EU, tak i z hlediska globálních zájmů;

69.

potvrzuje svou jednoznačnou podporu prohlubování strategických vztahů mezi EU a Indií a hledání dalších způsobů, jak zlepšit vztahy v oblastech společného zájmu v hospodářské, politické, bezpečnostní a obchodní sféře;

70.

uznává stále významnější roli sdružení ASEAN jakožto síly upevňující regionální stabilitu a prosperitu; je přesvědčen, že mezi Unií a sdružením ASEAN existují široké možnosti spolupráce, jelikož obě tyto organizace podporují regionální integraci; konstatuje, že k upevnění celkových vztahů mezi Unií a sdružením ASEAN a k dosažení dalšího pokroku v oblasti politické spolupráce a bezpečnosti, upevňování demokracie a lidských práv a dále v oblasti energetiky a životního prostředí, v sociokulturní oblasti a v oblasti spolupráce a rozvoje jsou zapotřebí opatření zaměřená na prohloubení hospodářských a obchodních vztahů mezi těmito dvěma regiony;

71.

s uspokojením bere na vědomí, že operace EUNAVFOR Atalanta nadále úspěšně přispívá k námořní bezpečnosti u pobřeží Somálska díky ochraně plavidel najatých v rámci Světového potravinového programu pro dodávky pomoci do Somálska, plavidel dodávajících nezbytné zásilky mírové operaci Africké unie v Somálsku a dalších ohrožených plavidel; vítá rozhodnutí Rady prodloužit mandát této operace do 12. prosince 2010; vyjadřuje svou podporu zahájení operace pro řešení krize s cílem přispět k výcviku národních bezpečnostních sil somálské prozatímní federální vlády; zdůrazňuje, že je třeba vycvičené bezpečnostní síly začlenit do státních a velitelských struktur tak, aby se po svém návratu neobrátily proti vládě, již mají chránit;

72.

znovu připomíná návrh uvedený v usnesení Parlamentu ze dne 15. listopadu 2001 o globálním partnerství a společné strategii ve vztazích mezi EU a Latinskou Amerikou (6), který s ohledem na summity EU-LAK ve Vídni a v Limě zopakoval ve svých usneseních přijatých dne 27. dubna 2006 (7) a dne 24. dubna 2008 (8) a jehož obsahem je vypracování Evropsko-latinskoamerické charty pro mír a bezpečnost, jež by na základě Charty OSN umožnila přijímat společná politická, strategická a bezpečnostní opatření a iniciativy; vyzývá Radu a Komisi, aby se na uskutečnění tohoto ambiciózního cíle aktivně podílely a aby tento návrh podpořily na příštím summitu EU-LAK, který se bude konat v květnu 2010 v Madridu;

73.

domnívá se, že prioritou je jednání o dohodě o přidružení se zeměmi ve střední Americe, ale i pokrok vedoucí k obnovení jednání o dohodě o přidružení se sdružením MERCOSUR; poznamenává, že byla ukončena jednání o mnohostranné dohodě se zeměmi Andského společenství; bude usilovat o to, aby řádně proběhl proces parlamentní ratifikace těchto dohod s cílem zajistit, aby měly pozitivní vliv na veškeré aspekty společného zájmu;domnívá se, že prioritou by mělo být urychlené podepsání dohody o partnerství se zeměmi Střední Ameriky a mnohostranné dohody s Andským společenstvím a dále dosažení pokroku v jednáních o dohodě o partnerství s Mercosurem;

74.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi NATO, předsedovi Parlamentního shromáždění NATO, úřadujícímu předsedovi OBSE, předsedovi Parlamentního shromáždění OBSE, předsedovi Parlamentního shromáždění Západoevropské unie, předsedovi Výboru ministrů Rady Evropy a předsedovi Parlamentního shromáždění Rady Evropy.

22.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 349/63

1.

připomíná, že evropská bezpečnostní strategie (EBS) a zpráva o jejím provádění zdůrazňují jakožto zásadní hrozby a problémy, jimž je Evropská unie vystavena:

2.

zdůrazňuje, že prostřednictvím společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) Unie čelí výzvám a hrozbám, o nichž hovoří EBS, a tak posiluje bezpečnost evropských občanů;

3.

zdůrazňuje, že Unie musí v zájmu zachování míru, předcházení konfliktům, posílení mezinárodní bezpečnosti, zajištění bezpečnosti svých vlastních občanů a občanů, kterých se dotýkají mise SBOP, obrany svých zájmů ve světě a zachování svých zakládajících hodnot posílit svou strategickou nezávislost prostřednictvím silné a účinné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky a současně upevňovat účinné mnohostranné vztahy v zájmu podpory mezinárodního práva a usilovat o lepší dodržování lidských práv a demokratických hodnot na celém světě v souladu s cíli uvedenými v čl. 21 odst. 2 písm. e) Smlouvy o EU, s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů, zásadami Helsinského závěrečného aktu a s cíli Pařížské charty, včetně těch, které se týkají vnějších hranic;

4.

zdůrazňuje, že prvořadou odpovědnost za udržení míru a bezpečnosti ve světě má Rada bezpečnosti OSN, a opakuje, že Organizaci spojených národů je třeba reformovat, aby byla schopna lépe plnit své úkoly a účinně řešit globální problémy a hrozby;

5.

uznává, že pro Unii je nezbytné usilovat o dosažení těchto cílů tím, že posílí vlastní institucionální kapacity určené k řešení těchto problémů, a v souladu s Chartou OSN bude udržovat mnohostrannou spolupráci s mezinárodními (zejména s Organizací spojených národů) a regionálními organizacemi (především s OBSE a Africkou unií) a i v rámci těchto organizací;

6.

opakuje, že podporuje úsilí, které Unie vynakládá na řešení uvedených hrozeb a úkolů vytvářením komplexního a proaktivního přístupu, který by spojoval různé vojenské i civilní prostředky, jež má Unie a členské státy k dispozici: předcházení konfliktům a řešení krizových situací, finanční pomoc a rozvojová spolupráce, sociální a environmentální politiky, diplomatické nástroje a nástroje obchodní politiky a rozšíření; zdůrazňuje, že taková koordinace civilních a vojenských prostředků přináší do politiky Unie v oblasti řízení krizových situací skutečnou přidanou hodnotu;

7.

v této souvislosti vyzývá členské státy, aby účinněji koordinovaly své strategie a vnitrostátní prostředky s nástroji Unie, aby byla zajištěna soudržnost a účinnost a posíleny výsledky i viditelnost daných opatření přímo na místě;

8.

podporuje, aby byl v oblasti boje proti terorismu zachován přístup založený na strategii EU pro boj proti terorismu a strategii EU pro boj proti radikalizaci a náboru, především pokud jde o zneužívání internetu pro teroristické účely a pro radikalizaci; navrhuje zahájit diskusi o ochraně a posilování lidských práv, zejména s ohledem na práva obětí;

9.

uznává, že energetická bezpečnost má zásadní význam pro fungování členských států EU, a vybízí proto členské státy, aby v této otázce bezpečnostní politiky úzce spolupracovaly;

10.

vítá úsilí členských států vynakládané v boji proti hrozbám, jimž jsou vystaveny počítačové sítě; naléhá na Radu a Komisi, aby předložily analýzu problémů spojených se zabezpečením počítačových sítí a opatření vedoucích k účinné a koordinované reakci na tyto hrozby, jež by vycházely z osvědčených postupů a v budoucnu by vyústily v evropskou bezpečnostní strategii v oblasti počítačových sítí;

11.

znovu doporučuje podrobovat EBS každých pět let řádnému přezkumu, který se bude časově krýt se zahájením nového parlamentního volebního období a bude proveden po řádné konzultaci s Evropským parlamentem;

12.

zdůrazňuje, že v zájmu zviditelnění SBOP a posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany by bylo vhodné vypracovat bílou knihu, která by poskytla rámec pro rozsáhlou veřejnou diskusi, čímž by se lépe vymezily cíle a zájmy Unie v oblasti bezpečnosti a obrany ve vztahu k dostupným nástrojům a zdrojům, což by umožnilo účinněji a konkrétněji uplatňovat EBS a plánovat a vést operace Unie, jejichž cílem je řešení krizí;

13.

vybízí Radu, aby v roce 2010 zahájila s Evropským parlamentem a národními parlamenty zásadní diskusi o uplatňování nových ustanovení Lisabonské smlouvy týkajících se SBOP, a především o:

14.

v souvislosti se zavedením doložky o vzájemné pomoci podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU vyzývá státy Evropské unie, které jsou členy Západoevropské unie (ZEU), aby zrušily pozměněnou Bruselskou smlouvu z roku 1954 a rozpustily parlamentní shromáždění ZEU;

15.

vybízí Radu, aby po vložení doložky o solidaritě do nové smlouvy opět otevřela diskusi o vytvoření evropské jednotky civilní ochrany (mj. na základě Barnierovy zprávy z května 2006), která by sdružovala zdroje členských států s cílem účinně a kolektivně čelit přírodním či člověkem způsobeným pohromám uvnitř i vně Unie;

16.

zdůrazňuje, že vzhledem k pokroku, který v oblasti SBOP umožňuje Lisabonská smlouva, je legitimní a užitečné vytvořit v rámci Rady ve složení pro zahraniční věci radu obrany, která by se skládala z ministrů obrany, předsedal by jí místopředseda Komise / vysoký představitel a která by měla zvláštní úlohu při posilování spolupráce a harmonizaci a integraci vojenských kapacit;

17.

je přesvědčen, že místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka musí urychleně jednat v zájmu posílení soudržnosti různých vnějších politik Unie a že tuto soudržnost by v praxi mělo odrážet jednání zvláštních zástupců / vedoucích delegací podléhajících jejímu úřadu, kterým budou svěřeny nezbytné pravomoci vůči dotčeným stranám a mezinárodnímu společenství;

18.

podporuje vytvoření civilně-vojenského ředitelství pro řešení krizí a plánování (Crisis Management and Planning Directorate – CMPD), jehož úkolem by bylo zvládání krizových situací a strategické plánování civilních a vojenských operací Unie a které by se podílelo na rozvoji SBOP, především pokud jde o civilní a vojenské kapacity; s politováním však konstatuje, že při vytváření nového ředitelství došlo ke značným průtahům; žádá, aby jednotlivé složky Evropské služby pro vnější činnost navzájem úzce spolupracovaly, a to CMPD a další struktury SBOP na jedné straně a krizová platforma a další příslušné útvary Komise, které by měly být začleněny do organizační struktury této služby, na straně druhé s cílem vybudovat kapacity pro koordinované strategické plánování, což umožní vymezit globální evropský přístup;

19.

vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, Radu a členské státy, aby překonaly nerovnováhu mezi civilními a vojenskými kapacitami plánování a zajistily, že mise EBOP budou mít k dispozici adekvátní a dostatečnou expertízu v oblastech, jako je justice, civilní a celní správa a zprostředkování;

20.

opět požaduje zřízení stálého operačního střediska Unie pod dohledem místopředsedy Komise / vysokého představitele, které by odpovídalo za operační plánování a vedení vojenských operací; požaduje přidružení tohoto střediska k Evropské službě pro vnější činnost; zdůrazňuje, že stávající systém, který je rozdělen na sedm štábů, je méně účinný, pomaleji reaguje a je velmi nákladný a že stálý vojenský představitel ve vojenské oblasti je nezbytný pro civilně-vojenskou koordinaci v místě zásahu; domnívá se, že stálé operační středisko by tudíž mohlo být označeno za určitý druh vojenské struktury plánování a řízení a že mohlo by sdílet prostory s útvarem kapacit civilního plánování a provádění, což by umožnilo dosáhnout potřebné součinnosti pro efektivní civilně-vojenskou koordinaci; opakuje, že operační středisko EU by usnadňovalo spolupráci s NATO, aniž by však omezovalo nezávislost rozhodování obou organizací;

21.

zdůrazňuje, že je třeba urychleně zavést strukturovanou stálou spolupráci na základě co nejširších kritérií, což by mělo posílit angažovanost členských států v rámci SBOP;

22.

zdůrazňuje, že pokrok a rozvoj SBOP musí plně respektovat a nepodrývat neutralitu a neangažovanost některých členských států EU;

23.

zdůrazňuje, že tyto reformy jsou důležité, má-li být skutečně dosaženo ctižádostivých cílů, které byly pro SBOP opět potvrzeny v prosinci 2008 a schváleny Evropskou radou, a má-li být posílena účinnost a zvýšena přidaná hodnota SBOP v kontextu, v němž se stále častěji angažuje;

24.

u příležitosti desátého výročí EBOP/SBOP oceňuje jejich dosažené výsledky a konstatuje, že cílem civilních a vojenských operací v rámci SBOP je reagovat na hrozby mezinárodní a evropské bezpečnosti; konstatuje, že se většinou jedná o mise v oblasti civilního řešení krizí; vzdává hold zhruba 70 000 členů personálu, kteří se zúčastnili a nadále účastní 23 probíhajících či již ukončených misí a operací EBOP; oceňuje práci Javiera Solany, dosavadního generálního tajemníka Rady a vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, odvedenou při vytváření EBOP; znovu vyzývá členské státy, aby stanovily kritéria pro vysílání misí EBOP a zvážily otázku vnitrostátních „námitek“;

25.

vítá úspěšné přispění námořní operace Evropské unie v Somálsku (EUNAVFOR Somálsko – operace Atalanta) k boji proti pirátství v Adenském zálivu a u pobřeží Somálska, zejména v úsilí o zajištění toho, aby humanitární pomoc dospěla ke všem osobám v této zemi, které ji potřebují; zdůrazňuje, že operace Atalanta se stala jedním z ústředních aktérů v boji proti pirátství, a to mimo jiné prostřednictvím střediska pro námořní bezpečnost v Africkém rohu; vítá rozhodnutí Rady prodloužit misi o další rok, tj. do prosince 2010, a bere na vědomí rozšíření mandátu této operace, jejímž úkolem je řešit bezpečnostní otázky, které jsou v přímém zájmu EU (bezpečnost občanů, zabezpečení dodávek, ochrana ohrožených plavidel) a naléhavé humanitární a operační situace (doprovod lodí převážejících potraviny, které obyvatelům Somálska posílá Světový potravinový program, a lodí zajišťujících logistickou podporu vojenské pozorovatelské misi Africké unie v Somálsku (AMISOM)); vyzdvihuje zároveň její přínos k posilování námořní spolupráce v Evropě a k dalšímu rozvoji námořního rozměru SBOP; vítá rovněž účast třetích zemí (Norska, Chorvatska a Černé Hory) a konstruktivní spolupráci této operace s ostatními námořními silami přítomnými v tomto regionu, především v rámci SHADE (fórum na podporu společného uvědomělého a nekonfliktního přístupu); s politováním však konstatuje, že problémy se stíháním osob podezřelých z pirátství a z ozbrojených loupeží, které byly zadrženy v oblasti operace, přetrvávají, což podrývá důvěryhodnost mezinárodního úsilí o potírání pirátství;

26.

zdůrazňuje, že je nezbytné řešit důvody pirátství, které pramení z nestability a chudoby v Somálsku, a proto se domnívá, že by Unie měla podpořit prozatímní federální vládu Somálska opatřeními, která opětovně nastolí bezpečnost, politickou stabilitu a právní stát, dále podporou udržitelného rozvoje ve spolupráci s Africkou unií a OSN a vypracováním společné strategie, jejímž cílem bude zahájit regionální mírový proces;

27.

vyzývá EU, aby ve své politice vůči Somálsku zohledňovala skutečnost, že k dosažení udržitelného míru a bezpečnosti v této zemi napomůže jedině rozsáhlé a dlouhodobé budování státu, které se nebude omezovat na pouhé posilování bezpečnostních složek prozatímní federální vlády; vyzývá tudíž Radu a Komisi, aby navrhly ctižádostivou a komplexní společnou „strategii EU pro Somálsko“;

28.

obzvlášť zdůrazňuje, že je třeba urychleně přijmout opatření s cílem podpořit tuto vládu a pomoci jí upevnit a rozšířit kontrolu nad somálským územím; v této souvislosti vítá, že Rada dne 25. ledna 2010 rozhodla ustavit v rámci SBOP vojenskou misi (výcvikovou misi EU EUTM Somalia), která má v úzké spolupráci s partnery EU, včetně prozatímní federální vlády, Ugandy, Africké unie, OSN a USA) pomáhat při výcviku somálských bezpečnostních složek v Ugandě; vyzývá vysokou představitelku, aby o tom náležitě informovala Evropský parlament a aby s ním tuto otázku patřičně konzultovala;

29.

dále zdůrazňuje, že je třeba posílit kapacity určené k monitorování moří v tomto regionu, mimo jiné prostřednictvím výcviku pobřežní stráže tamních států a jejich vzájemným propojením, a domnívá se, že by se Unie měla na tomto úsilí podílet tím, že podpoří kodex chování z Džibuti a plán jeho uplatňování vypracovaný Mezinárodní námořní organizací, které byly schváleny státy v tomto regionu (včetně zřízení střediska pro výměnu informací v Jemenu a výcvikového střediska v Džibuti pro posádky lodí);

30.

vzhledem k situaci v Jemenu připomíná své usnesení ze dne 10. února 2010, a vyzývá Komisi a Radu, aby společně s mezinárodními partnery (včetně sousedních států Jemenu) podpořily jemenskou vládu ve všech oblastech, které zahrnou i reformu bezpečnostního sektoru, boj proti terorismu, politický dialog, humanitární a hospodářskou pomoc a vzdělávací systém;

31.

připomíná, že je důležité stabilizovat bezpečnostní a politickou situaci v Afghánistánu a v Pákistánu s cílem bojovat proti globálním hrozbám namířeným přímo proti bezpečnosti Evropanů (terorismus, obchod s drogami, šíření zbraní hromadného ničení), a vítá tudíž akční plán EU pro Afghánistán a Pákistán, který dne 27. října 2009 přijala Rada; znovu zdůrazňuje, že tyto otázky je třeba řešit komplexně, a to tak, že se bezpečnost úžeji propojí s rozvojem, se zásadami právního státu a s dodržováním lidských práv, včetně problematiky rovného postavení žen a mužů; vybízí proto Radu a Komisi, aby v tomto duchu přijaly konkrétnější iniciativy, mimo jiné aby zvýšily podporu EU a zajistily vzájemnou soudržnost činností EU, členských států a mezinárodního společenství;

32.

domnívá se, že posílení institucionálních a správních kapacit afghánského státu, především justičního sytému a donucovacích orgánů (a to nejen policejních složek), musí být v rámci uplatňování nové evropské strategie prioritou;

33.

důrazně vyzývá Radu a Komisi, aby významně zvýšila zdroje pro civilní mise v Afghánistánu tak, aby v očích Afghánců i mezinárodních partnerů působilo zaměření EU na civilní priority věrohodně; zdůrazňuje, že pro ustavení právního státu v Afghánistánu je důležité vytvořit efektivní a spolehlivou civilní policii, a oceňuje práci mise EUPOL v Afghánistánu; žádá Radu, aby urychleně vyřešila setrvalý problém chybějícího personálu mise EUPOL a usnadnila jeho nasazení v provinciích tím, že misi poskytne dodatečné ubytovací kapacity a přiměřenou logistickou podporu; vyzývá NATO, aby více spolupracovalo s touto misí a koordinovalo policejní činnost s misí EUPOL pod záštitou Mezinárodního policejního koordinačního výboru (IPCB);

34.

podporuje návrh Rady přezkoumat možnost podpůrné mise pro Pákistán, jež by měla za cíl napomoci reformě bezpečnostních složek a vytváření kapacit pro boj proti terorismu, což by této zemi pomohlo vymezit protiteroristickou strategii, a navázat dialog o právním státu a lidských právech;

35.

vítá úspěšné nasazení mise EULEX Kosovo na celém území Kosova a zdůrazňuje, že pro všechny složky této mise (policie, justiční orgány, celní správa) je důležité, aby mohly i nadále nerušeně působit na celém území Kosova, včetně jeho severní části;

36.

v této souvislosti vítá, že byla podepsána dohoda o policejní spolupráci mezi misí EULEX Kosovo a Srbskem, a bere na vědomí výhradně technický ráz této dohody, jejímž účelem je posílit boj proti organizovanému zločinu;

37.

odsuzuje veškeré nepřátelské akce namířené proti misi EULEX Kosovo, jejímž účelem je pracovat společně s kosovskými úřady na vytvoření a posilování právního státu ve prospěch všech komunit žijících v Kosovu;

38.

žádá Radu, aby zvážila možnost rozvinout vojenskou operaci v rámci SBOP, která by nahradila jednotky KFOR;

39.

pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, připomíná, že navzdory setrvalým politickým obtížím, je bezpečnostní situace i nadále poměrně klidná a stabilní, a vyzdvihuje přínos vojenské operace EU (EUFOR ALTHEA) v této oblasti; podporuje rozhodnutí Rady přeorientovat činnosti Policejní mise Evropské unie (EUPM) na boj proti organizovanému zločinu a korupci a zdůrazňuje, že v oblasti právního státu (policie – justiční orgány – vězeňská služba) je třeba zvolit komplexní přístup; vybízí Radu, aby urychleně přijala rozhodnutí za účelem přeorientování vojenskou operaci EUFOR ALTHEA na výcvik bosenských ozbrojených složek; s politováním konstatuje, že dosud nebylo přijato společné politické rozhodnutí o budoucnosti mezinárodních sil v Bosně a Hercegovině, což vedlo k jednostrannému stažení jednotek ze strany několika zúčastněných členských států a ke snížení důvěryhodnosti a soudržnosti působení EU v Bosně a Hercegovině; připomíná Radě, že je třeba, aby podpořila vyhlídky Bosny a Hercegoviny na přistoupení k EU, o čemž bylo dosaženo dohody v Soluni v roce 2003;

40.

připomíná zásadní úlohu Unie při odvrácení další eskalace konfliktu mezi Gruzií a Ruskem, především díky rychlému nasazení pozorovatelské mise s mandátem monitorovat uplatňování dohod z 12. srpna a 8. září 2008; vyjadřuje politování nad tím, že Ruská federace dosud nesplnila své závazky stanovené v těchto dohodách; zdůrazňuje, že úloha pozorovatelské mise EU v Gruzii je ještě zásadnější po odchodu misí OBSE a Organizace spojených národů;

41.

podporuje prodloužení této mise o další rok a vyzývá k posílení jejích kapacit pro sledování tohoto regionu, a to včetně lepšího technického vybavení; lituje, že personálu této mise ruské a místní jednotky odpírají vstup do separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie;

42.

je přesvědčen, že Unie musí rozšířit své činnosti na palestinských územích; oceňuje práci, kterou zde odvedla policejní mise EUPOL COPPS, a vybízí Radu, aby zvážila rozšíření této mise a navrhla její novou podobu, aby mohla pokračovat mise pro pomoc na hraničním přechodu Rafáh (EUBAM Rafah) a její působení bylo účinnější a a aby byla zmírněna dramatická humanitární krize v pásmu Gazy;

43.

pokud se jedná o misi EUJUST LEX v Iráku, podporuje postupné spuštění činností na iráckém území v závislosti na tamní bezpečnostní situaci;

44.

uznává, že je nezbytné, aby se Unie angažovala v oblasti reformy bezpečnostního sektoru některých afrických zemí, včetně Konžské demokratické republiky a Guinei-Bissau, a vybízí Radu, aby reformu bezpečnostního sektoru pojala komplexním způsobem a aby pravidelně vyhodnocovala účinnost a dopady těchto misí;

45.

v souvislosti se situací na Haiti zdůrazňuje význam koordinace evropských podpůrných opatření; v tomto kontextu vítá, že EU společnými silami vyslala minimálně 300 policistů, kteří dočasně posílili policejní kapacity stabilizační mise OSN na Haiti (MINUSTAH), a rozhodnutí Rady zřídit v Bruselu koordinační kancelář (EUCO Haiti) pro vojenskou a bezpečnostní pomoc jednotlivých členských států s cílem uspokojit potřeby identifikované OSN, čímž by se současně dokončilo monitorovací a informační středisko; vyjadřuje však politování nad tím, že přímo na Haiti postupují členské státy a Evropská unie nekoordinovaně; vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni, aby se v této oblasti postavila do čela evropského úsilí;

46.

zdůrazňuje, že je důležité, aby fungovalo zpětné předávání zkušeností, a vyzývá Radu, aby zvážila zavedení mechanismu, který by jej do tohoto procesu zapojil; přeje si zejména, aby byl informován o první výroční zprávě o vymezení a uplatňování zpětného předávání zkušeností získaných v průběhu civilních misí; naléhá na místopředsedu Komise / vysokého představitele, aby inicioval důkladný a transparentní audit minulých i současných misí EBOP, který by odhalil jejich slabé a silné stránky;

47.

vítá úspěšný přechod operace EU v Čadu a ve Středoafrické republice (operace EUFOR Čad/RCA) na misi OSN ve Středoafrické republice a Čadu (MINURCAT) a přeje si být informován o současném hodnotícím procesu, zejména pokud jde o to, jak v příštích misích předejít nynějším nedostatkům a problémům při konkrétní spolupráci s OSN a Africkou unií;

48.

zdůrazňuje, že plánování a provádění výcviku EU na poli SBOP, který by byl součástí ambicióznější politiky EU v této oblasti (včetně výcviku na úrovni EU simulujícího reálné situace (LIVEX)), by významně přispěly k účinnější koordinaci kapacit členských států, díky níž by se posílila interoperabilita a zlepšilo by se předávání zkušeností;

49.

připomíná, že ve všech fázích operací SBOP – během přípravy i při vlastním provádění – je důležité systematicky zohledňovat lidská práva a hledisko rovného postavení žen a mužů; žádá, aby během školení a výcviku personálu i v průběhu operací byly zohledněny rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 z roku 2000 a č. 1889 z roku 2009 o ženách, míru a bezpečnosti a aby bylo na mise vysíláno více žen; doporučuje, aby byl kladen větší důraz na školení personálu v oblasti lidských práv a znalostí občanské společnosti;

50.

vítá rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1887 z roku 2009 a plně podporuje její výzvu k zastavení šíření jaderných zbraní a zvýšení úsilí o odzbrojení pod přísným a účinným mezinárodním dohledem; vyzývá členské státy, aby pro účely hodnotící konference stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která se má uskutečnit v roce 2010, přijaly silné společné stanovisko, a připomíná své doporučení Radě ze dne 24. dubna 2009 o nešíření jaderných zbraní a budoucnosti Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) (8), v němž zdůrazňuje, že je nezbytné dále posílit všechny tři pilíře NPT, tj. nešíření zbraní, odzbrojení a spolupráci v oblasti civilního využívání jaderné energie; dále důrazně vyzývá k tomu, aby byla ratifikována smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek a aby tato smlouva vstoupila v planost;

51.

zdůrazňuje, že je důležité vytvořit mezinárodní systém pro bezpečné a jisté dodávky jaderného paliva (tj. mezinárodní systém bank jaderného paliva podléhající kontrole agentury MAAE) a mechanismy pro lepší prosazování tzv. doložky o zbraních hromadného ničení, která je součástí dohod o spolupráci mezi EU a třetími zeměmi;

52.

vítá prohlášení a cíle, které oznámila nová vláda USA s ohledem na dosažení pokroku v oblasti jaderného odzbrojení, a vyzývá EU a USA, aby úzce spolupracovaly v boji za zastavení šíření jaderných zbraní; vyzývá obě evropské jaderné mocnosti, aby tento závazek jednoznačně podpořily a aby představily nová opatření umožňující splnit tento cíl; současně vítá závazek Ruské federace a USA pokračovat v jednáních o uzavření nové, právně závazné komplexní dohody, která nahradí Smlouvu o omezení strategických zbraní (START I), jejíž platnost skončila v prosinci 2009; v této souvislosti s nadějí očekává, že v co nejbližší době bude dosaženo hmatatelných výsledků;

53.

podporujíce prezidenta Obamu v jeho úsilí o svět bez jaderných zbraní a vzhledem k tomu, že je vhodné postupně přijímat opatření vedoucí ke splnění tohoto cíle a že na hodnotící konferenci o NPT, která má proběhnout v roce 2010, je do kontroly zbrojení a odzbrojení nezbytné vnést novou dynamiku, bere na vědomí dohodu německé vládní koalice ze dne 24. října 2009 o stažení jaderných zbraní USA z Německa; vyzývá ostatní členské státy, na jejichž území jsou umístěny jaderné zbraně USA, k přijetí podobného jasného závazku; v této souvislosti vítá dopis, který dne 26. února 2010 zaslali ministři zahraničí Německa, Nizozemska, Belgie, Lucemburska a Norska generálnímu tajemníkovi NATO a v němž v rámci Severoatlantické aliance vyzvali k široké diskusi o tom, jak se může aliance přiblížit k celkovému politickému cíli, kterým je svět bez jaderných zbraní;

54.

potvrzuje své znepokojení nad situací v Íránu a v Severní Koreji a připomíná závazek Unie, že využije všech nástrojů, které má k dispozici, aby zabránila, odstrašila, zastavila a, pokud možno, zrušila programy šíření jaderných zbraní, které celosvětově vyvolávají znepokojení; připomíná však, že odzbrojení, k němuž se zavázaly některé státy, není přímo provázáno s odhodláním jiných států zastavit své programy šíření jaderných zbraní, nebo v nich naopak pokračovat, což znamená, že je třeba důsledně uplatňovat ráznou politiku vůči státům či organizacím, které se hodlají účastnit procesu šíření zbraní hromadného ničení, nebo se takových procesů již účastní; zdůrazňuje, že je důležité, aby se všechny členské státy řídily stejnými zásadami a aby postupovaly v souladu s příslušnou politikou Unie;

55.

připomíná, že v oblasti konvenčního odzbrojení je třeba věnovat zvláštní pozornost pokračující diskusi o budoucí mezinárodní úmluvě o regulaci obchodování se zbraněmi;

56.

zdůrazňuje, že plně podporuje další odzbrojení a úplný zákaz zbraní, které způsobují velké utrpení civilnímu obyvatelstvu, jako jsou chemické a biologické zbraně, nášlapné miny, tříštivé bomby a munice z ochuzeného uranu; důrazně proto žádá, aby bylo posíleno multilaterální úsilí o plnou realizaci Úmluvy o chemických zbraních (CWC), Úmluvy o biologických a toxinových zbraních (BTWC), Úmluvy o kazetové munici (CCM) a Úmluvy o nášlapných minách (APMC) a aby byl důsledněji propracován mezinárodní režim namířený proti šíření zbraní hromadného ničení; v této souvislosti vítá závazky, které přijaly všechny členské státy EU schválením společného postoje EU k vývozu zbraní, jakož i ustanovení čl. 28B odst. 1 Lisabonské smlouvy, na jehož základě jsou společné akce v oblasti odzbrojení svěřeny do kompetence EU;

57.

připomíná, že má-li Unie reagovat na rostoucí operační potřeby a profesionalizovat své zvládání krizových situací, musí rozvinout své civilní a vojenské kapacity; vybízí v tomto směru Radu, aby vymezila nový globální cíl, který by mohl být civilně-vojenský, a měl by být orientován především na účinné vytváření kapacit;

58.

zdůrazňuje, že je vhodné usilovat o součinnost mezi civilními a vojenskými kapacitami a nalézat oblasti, v nichž je možné v současné složité hospodářské situaci propojovat kapacity a úsilí jednotlivých členských států, což je nezbytně nutné pro překonání provázaných dopadů růstu nákladů na bezpečnostní vybavení a platných limitů na bezpečnostní výdaje, přičemž by měly být využívány také možnosti, které jsou k dispozici díky zřízení útvaru EEAS, který měl mít k dispozici jediné oddělení pověřené dohledem nad rozvojem civilních i vojenských kapacit;

59.

potvrzuje svou podporu ctižádostivým cílům v oblasti posilování civilních a vojenských kapacit, které v prosinci 2008 vymezila Evropská rada; žádá Radu, aby navzdory stávající hospodářské krizi pokročila v uplatňování projektů, jež byly v tomto rámci navrženy; vybízí Radu, aby jej pravidelně informovala o úsilí členských států o dosažení těchto cílů;

60.

upozorňuje na četné překážky, jimž čelí rychlé nasazování civilních misí a které byly vymezeny; vyzývá členské státy, aby v této oblasti pověřily nápravou svá ministerstva spravedlnosti a vnitra; podporuje proto úsilí Rady, jehož cílem je usnadnit poskytování a nasazování kvalifikovaného, náležitě vyškoleného a z hlediska pohlaví vyváženým způsobem složeného civilního personálu (přijetí celostátních strategií a společných norem, zdokonalení procesu vytváření sil a výcviku před nasazením, revize koncepce civilních zásahových skupin – CRT), a také urychlené poskytování vybavení určeného k novým civilním misím (uzavření rámcových smluv a projekt stálého skladu vybavení); v tomto ohledu vítá rozhodnutí vytvořit dočasný sklad vybavení v rámci policejní mise Unie v Bosně a Hercegovině;

61.

zdůrazňuje, že civilní mise vyžadují integrované a zabezpečené nástroje komunikace, které jsou kompatibilní s vojenskými systémy komunikace;

62.

vybízí Radu, aby službě EEAS poskytla stálou strukturu, která by fungovala jako společný podpůrný útvar současně pro civilní mise a pro vojenské operace (nábor a pořizování materiálu), a tyto mise a operace se tak mohly zaměřit na svůj hlavní úkol;

63.

zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout úzké koordinace civilních misí SBOP a ostatních nástrojů Unie s cílem racionalizovat využívání zdrojů; žádá místopředsedkyni / vysokou představitelku, aby spolupracovala s Komisí při plánování činností, které vede v podobných oblastech, společně se službou; vyzývá k nepřetržité výměně informací mezi civilními misemi SBOP a subjekty pověřenými policejní a justiční spoluprací mezi evropskými zeměmi, zejména Europol, především pokud jde o boj s organizovaným zločinem;

64.

bere v úvahu, že bojové skupiny nebyly z politických důvodů a také kvůli velmi přísným podmínkám pro jejich nasazení dosud využity, a to navzdory tomu, že představují značné náklady; podporuje účinnější a pružnější využívání bojových skupin, které by tak mohly být využívány mj. jako záložní síly nebo jako částečná náhrada sil, pokud by se vytváření nových sil ukázalo jako nedostatečné, a zároveň vždy bere v úvahu vůli států, které uvedené skupiny spoluutvářejí; žádá prodloužení platnosti dočasné dohody, jejímž cílem je pokrýt náklady spojené se strategickým nasazením bojových skupin, a také rozšíření společných nákladů na využívání těchto bojových skupin; vybízí Radu, aby tyto skupiny nasazovala v rámci vojenských cvičení probíhajících v reálných podmínkách a plném rozsahu; vítá práci, která byla odvedena na popud švédského předsednictví s ohledem na využívání bojových skupin a jeho flexibilitu, a žádá na tomto základě členské státy, aby přijatá doporučení uplatnily v praxi;

65.

vítá úspěchy, jichž bylo dosaženo v oblasti vojenských a civilních kapacit, a vyzývá k rychlému pokroku v následujících oblastech: