21.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 348/1

A.

vzhledem k tomu, že Ukrajina s EU sousedí a má pro ni strategický význam; vzhledem k tomu, že Ukrajina má v Evropě díky své rozloze, zdrojům, počtu obyvatel a své zeměpisné poloze jedinečné postavení a je díky těmto prvkům klíčovým regionálním hráčem,

B.

vzhledem k tomu, že Ukrajina je evropský stát a v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii se může ucházet o členství v EU stejně jako každá jiná evropská země, která ctí zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu,

C.

vzhledem k tomu, že podle závěrů volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR proběhly volby převážně v souladu s mezinárodními standardy,

D.

vzhledem k tomu, že prezidentské volby, které se konaly ve dnech 17. ledna 2010 a 7. února 2010 proběhly bez problémů a byla při nich respektována občanská a politická práva, včetně svobody shromažďování, sdružování a projevu, což ukazuje, že Ukrajina je schopna uspořádat svobodné a spravedlivé volby,

E.

vzhledem k tomu, že přítomnost domácích a zahraničních pozorovatelů značně zvýšila transparentnost průběhu celého volebního procesu a dne voleb, ačkoliv nevládním organizacím nebylo oficiálně sledování voleb povoleno,

F.

vzhledem k tomu, že dne 17. února 2010 pozastavil na základě stížnosti předsedkyně vlády Tymošenkové ukrajinský nejvyšší správní soud platnost rozhodnutí ústřední volební komise konstatující výsledky prezidentských voleb a uznávající Viktora Janukoviče za prezidenta Ukrajiny, a dále vzhledem k tomu, že předsedkyně vlády svou stížnost vzala dne 20. února 2010 zpět s tím, že soud nehodlal o její stížnosti rozhodnout spravedlivě,

G.

vzhledem k tomu, že atmosféru volební kampaně v druhém kole voleb nepříznivě ovlivnila vzájemná obviňování z podvodů a ze změn volebního zákona přijatých na poslední chvíli,

H.

vzhledem k tomu, že by se nemělo zapomínat na to, že Ukrajina je zemí, která prošla sovětskou nadvládou a že na cestě k překonání negativního dědictví z tohoto období již udělala velký pokrok,

I.

vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů Evropského parlamentu v oblasti zahraniční politiky je rozšířit a posílit evropskou politiku sousedství, jejímž účelem je upevnit politické, hospodářské a kulturní vztahy mezi zeměmi blízkými EU a jejími členskými státy,

J.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství se v současnosti postupně utváří; vzhledem k tomu, že Evropský parlament očekává, že nové ukrajinské orgány budou usilovat o splnění jeho cílů; vzhledem k tomu, že Východní partnerství bude úspěšné a přispěje k mírovému vývoji, stabilitě a prosperitě všech východních sousedů EU, včetně Ukrajiny, pouze pokud bude založeno na konkrétních a důvěryhodných projektech a pokud bude dostatečně financováno,

K.

vzhledem k tomu, že EU podporuje stabilní a demokratickou Ukrajinu, která dodržuje zásady tržního hospodářství a právního státu, lidská práva a ochranu menšin a která zaručuje základní práva; vzhledem k tomu, že stabilita na ukrajinské politické scéně a důraz na vnitřní reformy představují nezbytný předpoklad pro další rozvoj vztahů mezi EU a Ukrajinou,

L.

vzhledem k tomu, že od tzv. „Oranžové revoluce“ Ukrajina bohužel ztratila více než pět let, aniž by vhodným způsobem řešila své zásadní ústavní a institucionální problémy, především konflikt pravomocí mezi prezidentem a předsedou vlády; vzhledem k tomu, že důsledkem tohoto vývoje byly důležité reformy ve veřejné, hospodářské a sociální sféře oddáleny či nedostatečně uplatněny, nebo nebyly vůbec dokončeny,

M.

vzhledem k tomu, že bez ohledu na výsledky prezidentských voleb, musí Ukrajina zahájit uplatňování ústavních reforem s cílem vytvořit udržitelný a účinný systém „brzd a protivah“, který jednoznačně stanoví rozdělení pravomocí mezi prezidentem, vládou a Nejvyšší radou,

N.

vzhledem k tomu, že ve vztazích mezi EU a Ukrajinou bylo v posledních letech obecně dosaženo podstatného pokroku, obzvláště v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a v obchodních, finančních a ekonomických otázkách; vzhledem k tomu, že na poli energetiky a životního prostředí ovšem nebyl pokrok dostatečný,

O.

vzhledem k tomu, že přistoupení Ukrajiny ke Světové obchodní organizaci představuje pro tento stát významný krok v oblasti přijetí mezinárodních a evropských hospodářských norem, upevnění obchodních vazeb s EU a zrychlení jednání o zřízení rozsáhlé a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), která představuje nedílnou součást dohody o přidružení,

P.

vzhledem k tomu, že přistoupení Ukrajiny ke Smlouvě o Energetickém společenství má velký význam pro všechny strany,

Q.

vzhledem k tomu, že dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou má sloužit jako nástroj reformního procesu a upevňovat úlohu občanské společnosti.

1.

vítá zprávu mezinárodní mise pro sledování průběhu prezidentských voleb na Ukrajině, která zaznamenala významný pokrok ve srovnání s předchozími volbami a uvedla, že během voleb byla dodržena většina norem OBSE a EU týkajících se svobodných a spravedlivých voleb;

2.

vítá prohlášení mise OBSE/ODIHR pro sledování průběhu voleb o respektování občanských a politických práv, včetně svobody shromažďování, sdružování a projevu v pluralitním prostředí v oblasti sdělovacích prostředků;

3.

vítá relativně vysokou volební účast, která poukazuje na aktivní zapojení ukrajinských občanů do rozhodování o dalším směřování jejich země; vítá skutečnost, že v těchto volbách kandidovalo rozmanité spektrum kandidátů zastupující různorodé politické názory, což nabídlo voličům skutečnou možnost volby;

4.

lituje, že volební pravidla zůstávají i nadále tématem diskusí, a upozorňuje na to, že ve srovnání s předcházející legislativou považuje OBSE/ODIHR platný volební zákon ve znění schváleném v srpnu 2009 za krok zpět, jelikož představuje nejasný a neúplný právní rámec; s politováním konstatuje, že Nejvyšší rada schválila vysoce kontroverzní změny v zákoně upravujícím prezidentské volby, které pouze několik dnů před druhým kolem těchto voleb navrhla Strana regionů; vyzývá proto ukrajinské orgány, aby přezkoumaly a doplnily právní úpravu voleb; naléhavě vyzývá k transparentnějšímu financování kandidátů, politických stran i předvolební kampaně;

5.

vyzývá ukrajinské úřady, aby vyvinuly větší úsilí v podpoře menšinových společenství v zemi tím, že je více zapojí do politického dění v zemi a budou dodržovat právo na vzdělání menšin v jejich menšinovém jazyce, přičemž podotýká, že Ukrajina ratifikovala Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národních menšin a Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků;

6.

uznává, že Ukrajina, jako jeden z evropských států, sdílí se zeměmi Evropské unie společnou historii a společné hodnoty, a oceňuje evropsky orientované ambice Ukrajiny;

7.

očekává, že ukrajinští politikové a ukrajinské orgány vezmou na vědomí nezbytnost politické a ekonomické stabilizace a budou o ni usilovat, zejména prostřednictvím ústavní reformy, upevnění právního státu, zavedení sociálně tržního hospodářství a obnovy úsilí o potírání korupce a zlepšení prostředí pro podnikání a investice;

8.

zdůrazňuje, že je důležité posílit spolupráci mezi Ukrajinou a EU v oblasti energetiky, a vyzývá k uzavření dalších dohod mezi Ukrajinou a EU, které budou zaměřeny na zajištění dodávek energie pro obě strany, včetně spolehlivé soustavy pro tranzit ropy a zemního plynu;

9.

vyzývá Ukrajinu, aby plně dokončila a ratifikovala své přistoupení ke Smlouvě o Energetickém společenství a urychleně přijala nový zákon o zemním plynu, který by byl v souladu se směrnicí Evropské unie 2003/55/ES;

10.

zdůrazňuje skutečnost, že i když bylo dosaženo pokroku, stávající dohoda o zjednodušení vízového styku by měla být znovu přezkoumána s ohledem na dlouhodobé cíle, a vyzývá Radu, aby pověřila Komisi přezkumem této dohody ve spolupráci s ukrajinskými orgány tak, aby mohl být vypracován podrobný plán pro dosažení bezvízového styku s Ukrajinou, jakož i pro dosažení střednědobého cíle zrušení stávajících poplatků za víza;

11.

žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy a s Ukrajinou na přípravě zvláštních opatření, která je třeba přijmout s ohledem na mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012 a usnadnění cestování pro majitele lístků na tuto událost;

12.

s potěšením konstatuje, že Ukrajina aktivně podporuje Východní partnerství a Parlamentní shromáždění Euronest a že se zavázala zvýšit úsilí o zajištění demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod, jakož i snahy o konsolidaci sociálně tržního hospodářství, udržitelného rozvoje a dobré správy věcí veřejných;

13.

podporuje klíčové iniciativy Východního partnerství, především iniciativy v oblasti integrované správy hranic, energetiky, zóny volného obchodu a komplexního budování institucí;

14.

očekává, že Ukrajina potvrdí své odhodlání pokračovat na cestě k evropské integraci a k posílení spolupráce s EU v sousedních oblastech v rámci Východního partnerství a černomořské synergie;

15.

vyzývá Komisi a Radu, aby znovu potvrdily ochotu EU pomoci Ukrajině v tomto směru prostřednictvím nástrojů navržených v rámci Východního partnerství a programu přidružení EU-Ukrajina; vyzývá Komisi, aby program přidružení více přizpůsobila národnímu orientačnímu programu na období 2011–2013; vyzývá Komisi, aby přizpůsobila národní orientační program pro období 2011-13 programu přidružení;

16.

zdůrazňuje, že obsáhlá a komplexní dohoda o volného obchodu by měla zajistit postupné začleňování Ukrajiny do vnitřního trhu EU, včetně rozšíření uplatňování čtyř svobod na tuto zemi;

17.

vítá záměr vytvořit zastoupení Evropské investiční banky (EIB) v Kyjevě a zdůrazňuje, že je důležité dále posílit činnost EIB na Ukrajině;

18.

zdůrazňuje, že je důležité posílit spolupráci v oblasti výměn mladých lidí a studentů a rozvíjet programy stipendií, které Ukrajincům umožní seznámit se s Evropskou unií a jejími členskými státy;

19.

apeluje na všechny sousední země, aby plně respektovaly demokratický systém ukrajinského státu a nevyvíjely žádný tlak, ani nepodnikaly žádné kroky s cílem zvrátit demokratickou vůli a demokratická rozhodnutí této země týkající se jejího politického, sociálního a ekonomického rozvoje;

20.

s hlubokým politováním konstatuje, že se odstupující prezident Viktor Juščenko rozhodl posmrtně vyznamenat Stepana Banderu, vůdce Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), která spolupracovala s nacistickým Německem, čestným titulem Hrdina Ukrajiny; v tomto ohledu doufá, že nové ukrajinské vedení taková rozhodnutí znovu zváží a zůstane i nadále odhodláno respektovat evropské hodnoty;

21.

vyzývá Komisi, aby poskytnutím nezbytné technické podpory radikálně zvýšila energetickou účinnost ukrajinské elektrické rozvodné sítě a aby rozšířila spolupráci v otázkách reformy plynárenství s cílem sladit toto odvětví s normami EU; žádá, aby Evropa trvale podporovala ukrajinskou strategii snižování spotřeby energie a zvyšování energetické účinnosti, jakožto nejlepší způsob omezení výdajů na zemní plyn a závislosti na dovozu energie;

22.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, vládě a parlamentu Ukrajiny, Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a organizacím OBSE a NATO.

21.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 348/6

A.

vzhledem k tomu, že dodržování, prosazování, ochrana a univerzální charakter lidských práv je součástí souboru etických a právních předpisů Evropské unie a jedním ze základních kamenů evropské jednoty a celistvosti (7),

B.

vzhledem k tomu, že UNHRC je jedinečnou platformou specializovanou na všeobecná lidská práva a specifickým fórem zaměřeným na lidská práva v rámci systému OSN,

C.

vzhledem k tomu, že hodnocení UNHRC bude probíhat na dvou místech souběžně, neboť o statutu orgánu se bude diskutovat v New Yorku a o uplatňovaných postupech v Ženevě; vzhledem k tomu, že během příštího roku se uskuteční řada iniciativ a neformálních schůzek,

D.

vzhledem k tomu, že úloha Evropské unie jakožto globálního hráče v posledních desetiletích vzrostla a že nový přístup, který ztělesňuje Evropský útvar pro vnější činnost, by mohl Unii napomoci tomu, aby jednala efektivněji a aby celosvětové výzvy řešila jednotným, důsledným a účinným způsobem,

E.

vzhledem k tomu, že třináctého zasedání UNHRC v Ženevě se zúčastní delegace podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu, jako tomu bylo i v minulých letech, kdy se konala zasedání UNHRC a předtím zasedání Komise OSN pro lidská práva, což byla předchůdkyně UNHRC,

1.

upozorňuje na význam 13. zasedání UNHRC, jež má být jejím klíčovým zasedáním v roce 2010; vítá skutečnost, že některé schůzky v rámci nadcházejícího 13. řádného zasedání UNHRC proběhnou na vysoké úrovni a že se jich zúčastní ministři vlád a další čelní představitelé; konstatuje, že během těchto schůzí na vysoké úrovni budou projednávány dvě otázky – hospodářská a finanční krize a deklarace OSN o vzdělávání a školení v oblasti lidských práv;

2.

vítá skutečnost, že na pořadu jednání 13. zasedání UNHRC je zpráva vysokého komisaře OSN pro lidská práva o dopadu světové hospodářské a finanční krize na dodržování všech lidských práv a o činnosti, která je případně nutná pro jeho zmírnění; vyzývá členské státy EU, aby k této diskuzi aktivně přispěly;

3.

vyzývá členské státy EU, aby se aktivně zapojily do každoroční interaktivní diskuse o právech zdravotně postižených osob, diskuse o právu znát pravdu (iniciována skupinou latinskoamerických a karibských států GRULAC a zaměřena na pravdivý historický vyklad represí) a výroční schůze věnované právům dítěte;

4.

zdůrazňuje, že je důležité, aby EU zaujala společná stanoviska k otázkám, o nichž se má diskutovat během 13. zasedání UNHRC, i když po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost zatím není zcela jasné, jak mají členské státy EU v UNHRC postupovat;

5.

připomíná svou výzvu členským státům EU, aby aktivně vystupovaly proti jakýmkoli snahám ohrožujícím koncept všeobecné povahy, nedělitelnosti a provázanosti lidských práv a aby aktivně podpořily UNHRC, aby při její snaze rovnoměrně potírat diskriminaci z jakýchkoli důvodů, včetně diskriminace na základě pohlaví, rasy, věku, sexuální orientace a náboženského vyznání nebo víry;

6.

varuje před extrémní politizací UNHRC, která brání plnění mandátu tohoto orgánu; zdůrazňuje, že při řešení vážného porušování lidských práv je důležité vydávat zvláštní rezoluce pro jednotlivé země; v tomto ohledu rozhodně odsuzuje používání „návrhů nepřijmout žádné opatření“ a vyjadřuje své zklamání nad tím, že byl tento postup použit během 11. zvláštního zasedání Rady, což zabránilo přijetí jednotné a soudržné konečné rezoluce, která by řešila situaci na Srí Lance;

7.

vítá uspořádání 13. zvláštního zasedání zaměřeného na Haiti, které se koná na popud Brazílie a jehož cílem je zaměřit se na začlenění přístupu založeného na lidských právech do úsilí o obnovu této země po zničujícím zemětřesení, a dále vítá inovativní aspekty tohoto zasedání, jako je uspořádání zvláštního zasedání bezprostředně po přírodní katastrofě a zapojení specializovaných agentur OSN, které poskytnou odbornou základnu pro jednání; zdůrazňuje významnou úlohu nezávislého odborníka v oblasti lidských práv na Haiti, jehož úkolem je začlenit problematiku lidských práv do širších snah OSN a do dárcovských iniciativ na podporu Haiti, a vyzývá členské státy OSN, aby na toto zasedání navázaly tím, že otázku dodržování lidských práv začlení do širších snah OSN zaměřených na pomoc Haiti, se zvláštním důrazem na zranitelné skupiny osob, jako jsou děti;

8.

vyzývá členské státy, aby se přednostně zabývaly konkrétními opatřeními, která zavedla UNHRC, aby byla učiněna přítrž porušování lidských práv obyvatelstva ve válkách a násilných konfliktech, včetně násilí specificky namířeného vůči ženám a dětem a problému dětských vojáků;

9.

lituje, že UNHCR nebyla schopna dostatečně rychle řešit ostatní závažné situace v oblasti lidských práv; vyzývá členské státy EU, aby odsoudily případy porušování lidských práv a aktivně se snažily o vytvoření cílených mechanizmů UNHRC, které by reagovaly na krizové situace v oblasti dodržování lidských práv v Afghánistánu, Guineji Conakry, Íránu, Jemenu, Iráku a Západní Sahaře; trvá na tom, že mandát OSN zahrnuje monitorování situace v oblasti lidských práv v Západní Sahaře;

10.

znovu opakuje svůj postoj ke konceptu „hanobení náboženství“, a přestože uznává, že je třeba řešit v plném rozsahu problém diskriminace náboženských menšin, domnívá se že začlenění tohoto konceptu do Protokolu o dodatečných normách v oblasti rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a všech forem diskriminace není vhodné; vyzývá členské státy OSN, aby plně uplatňovaly stávající normy v oblasti svobody projevu a svobody náboženského vyznání a víry;

11.

znovu žádá členské státy EU, aby zajistily dodržování lidských práv ve svých vlastních vnitřních politikách, protože v opačném případě dochází k oslabování pozice EU v rámci UNHRC;

12.

vítá opětovné zapojení Spojených států do orgánů OSN a jejich následné zvolení za člena UNHRC, jakož i jejich konstruktivní činnost v oblasti svobody projevu na 64. Valném shromáždění OSN a jejich práci na akčním plánu obsahujícím opatření navazující na hodnotící konferenci v Durbanu; vyzývá USA a členské státy EU, aby dále pokračovaly tímto směrem a v budoucnu na podobných iniciativách plně spolupracovaly;

13.

je znepokojen kandidaturou Íránu v nadcházejících volbách do UNHRC, které se mají konat v květnu 2010; znovu opakuje, že se staví proti tomu, aby byl ve volbách do UNHRC navrhován stejný počet kandidátů, jako je počet volených míst („clean slates“), a vyzývá k tomu, aby ve všech regionálních skupinách volby proběhly na základě soutěže mezi kandidáty, a naléhavě žádá EU, aby učinila, co je v jejích silách, a zabránila zvolení zemí s nejvíce pochybnou minulostí v oblasti lidských práv do UNHRC;

14.

vyzývá EU a její členské státy, aby i nadále vyvíjely tlak na stanovení kritérií členství pro volby do UNHRC, zejména aby za minimální požadavek kladený na kandidáty byla považována spolupráce se zmocněnci pro zvláštní postupy v souladu s jejich vlastní působností; vyzývá EU, aby se ujala vedoucí úlohy a připravila spolu s meziregionálními partnery soubor pokynů, které se při volbách uplatní;

15.

vyzývá k účinnému monitorování skutečného uplatňování zvláštních postupů a závěrů a doporučení smluvních subjektů v rámci všeobecného pravidelného přezkumu jednotlivě pro každou zemi;

16.

vyzývá členské státy EU, aby ze všech sil usilovaly o zachování všech mandátů pro zvláštní postupy; vyzývá k obnovení mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro Myanmar a Korejskou lidově demokratickou republiku a k vytvoření nového zvláštního mandátu pro Konžskou demokratickou republiku vzhledem ke zhoršující se humanitární situaci v těchto zemích;

17.

vítá „Společnou studii globálních praktik týkajících se tajného zadržování v souvislosti s bojem proti terorismu“, která se bude projednávat na 13. zasedání; vyzývá členské státy EU, aby zprávu podpořily a v návaznosti na ni přijaly vhodná opatření v souladu s předchozími stanovisky Evropského parlamentu k této problematice, zejména s usneseními ze dne 19. února 2009 (8) a ze dne 14. února 2007 (9) o domnělém využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů;

18.

vyzývá EU, aby se aktivně zapojila do nadcházejících zasedání o všeobecném pravidelném přezkumu, a zajistila tak spravedlivý proces a výsledek, který podpoří závěry a doporučení vydané zmocněnci OSN pro zvláštní postupy a smluvními subjekty a naváže na ně, mimo jiné tím, že poskytne nezbytnou technickou pomoc k jejich uplatnění;

19.

vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby směřovaly k pevnému postoji EU k opatřením navazujícím na zprávu z vyšetřovací mise o konfliktu v Gaze a jižním Izraeli a veřejně žádaly o uplatnění vyplývajících doporučení a odpovědnosti za všechny případy porušení mezinárodního práva včetně údajných válečných zločinů, a aby naléhavě vyzvaly obě strany k zahájení vyšetřování, které bude splňovat mezinárodní normy, pokud jde o nezávislost, nestrannost, transparentnost, rychlost a účinnost, v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN A/64/L.11, a zdůrazňuje, že dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva všemi stranami a za všech okolností je základním předpokladem k dosažení spravedlivého a dlouhodobého míru na Blízkém východě;

20.

vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby aktivně sledovaly uplatňování doporučení uvedených v Goldstoneově zprávě prostřednictvím konzultací s vnějšími misemi EU a nevládními organizacemi působícími na místě; žádá, aby doporučení a související připomínky, jakož i postoje EU ve vícestranných fórech byly začleněny do dialogů EU s oběma stranami;

21.

ačkoli hodnocení UNHRC není přímo na pořadu jednání 13. zasedání UNHRC, zdůrazňuje, že je třeba, aby bylo provedeno transparentním a komplexním způsobem a aby zohledňovalo nevládní organizace, občanskou společnost a všechny ostatní relevantní dotčené strany;

22.

zdůrazňuje, že toto hodnocení by UNHRC nemělo bránit v tom, aby pokračovala ve své zásadní práci v oblasti porušování lidských práv;

23.

vyzývá členské státy EU, aby s ohledem na nadcházející první schůzku pracovní skupiny pro hodnocení UNHRC stanovenou v rezoluci A/HRC/12/L.28 dospěly ke společnému postoji k této otázce a k účinné a proaktivní vyjednávací strategii; zdůrazňuje význam společného postoje EU k procesu hodnocení UNHRC, a vyzývá členské státy EU, aby postupovaly v souladu s kolektivně vypracovanými zásadami;

24.

vyzývá Výbor pro zahraniční věci, aby vypracoval doporučení Radě s cílem poskytnout zavčas podklad pro stanovisko EU k nadcházejícímu hodnocení;

25.

uznává potřebu komplexnější diskuze a zároveň vyjadřuje své stanovisko, že hodnocení by mělo zachovat nezávislost Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR), zachovat, a pokud možno upevnit zvláštní postupy a dále zaručit, aby UNHRC mohla řešit specifické případy porušování lidských práv prostřednictvím rezolucí týkajících se jednotlivých zemí a mandátů pro jednotlivé země; zdůrazňuje důležitost nedělitelnosti lidských práv, ať už sociálních, hospodářských, kulturních občanských či politických; bere na vědomí diskuze o možnostech upevnění pozice UNHRC, aniž by se otevíral balíček institucionální výstavby;

26.

uznává aktivní zapojení EU a jejích členských států do činnosti UNHRC a blahopřeje Belgii k dosavadnímu úspěšnému předsednictví UNHRC a vítá priority španělského předsednictví v oblasti lidských práv;

27.

vyzývá Radu a Komisi, aby pokračovaly ve svém úsilí zaměřeném na podporu všeobecné ratifikace Římského statutu a na přijetí nezbytných vnitrostátních prováděcích právních předpisů v souladu se společným postojem Rady 2003/444/SZBP ze dne 16. června 2003 o Mezinárodním trestním soudu (10) a aby akční plán 2004 na tento společný postoj navázal; uznává dohodu o spolupráci a podpoře mezi EU a Mezinárodním trestním soudem a na jejím základě vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby s tímto soudem plně spolupracovaly a poskytly mu v projednávaných věcech veškerou nezbytnou podporu; konstatuje, že první Hodnotící konference Římského statutu se bude konat ve dnech 31. května až 11. června 2010 v ugandské Kampale a bude pro další vývoj soudu představovat klíčový krok;

28.

domnívá se, že nová institucionální struktura EU představuje příležitost posílit soudržnost, viditelnost a důvěryhodnost činnosti EU v rámci UNHRC; vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby zajistila, že budou přijaty praktické kroky k uplatňování Lisabonské smlouvy, aby se tak zabránilo příliš dlouhému přechodnému období, které by poškodilo důvěryhodnost a efektivitu Unie, a dále aby zajistila, že tato nová opatření posílí meziregionální kapacitu EU a spolupráci se zeměmi z jiných bloků na společných iniciativách;

29.

pověřuje delegaci Evropského parlamentu, aby na 13. zasedání UNHRC tlumočila otázky a problémy uvedené v tomto usnesení, vyzývá tuto delegaci, aby o své cestě podala zprávu podvýboru pro lidská práva, a považuje za vhodné, aby Evropský parlament nadále vysílal delegace na významná zasedání UNHRC;

30.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce / místopředsedkyni Komise, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 64. zasedání Valného shromáždění, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, Vysokému komisaři OSN pro lidská práva a pracovní skupině EU-OSN zřízené Výborem pro zahraniční věci.

21.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 348/11

A.

vzhledem k tomu, že navzdory vynaloženému úsilí se nepodařilo dosáhnout strategických cílů pekingské akční platformy, takže nerovnost a stereotypy v otázkách rolí mužů a žen přetrvávají a v oblastech, jimiž se platforma zabývala, jsou tedy ženy i nadále v podřízenějším postavení než muži,

B.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie zakotvenou ve Smlouvě o Evropské unii a jedním z jejích cílů a úkolů a vzhledem k tomu, že zohlednění rovnosti žen a mužů ve všech jejích činnostech je zvláštním posláním Unie,

C.

vzhledem k tomu, že plné požívání veškerých lidských práv ženami a dívkami je nezcizitelnou, nedílnou a nedělitelnou součástí všeobecných lidských práv a je nezbytné pro pokrok žen a dívek, mír, bezpečnost a rozvoj,

D.

vzhledem k tomu, že je zásadní, aby se muži a chlapci aktivně zapojovali do politik a programů na podporu rovnosti pohlaví a aby muži měli reálnou možnost, zejména pokud jde o rodičovskou dovolenou, podílet se s ženami za rovných podmínek na úkolech souvisejících s rodinou a domácností,

E.

vzhledem k tomu, že mezi Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a pekingskou akční platformou lze nalézt významnou synergii v reálném obsahu, protože Úmluva se výslovně vztahuje na mnoho významných oblastí zájmu platformy,

F.

vzhledem k tomu, že úmluva CEDAW dne 18. prosince 1979 oslavila 30 let od svého podepsání v roce 1979 a 10 let od uzavření opčního protokolu k této úmluvě, který výboru CEDAW umožňuje zabývat se stížnostmi na porušení práv předloženými jednotlivci, a vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni tuto úmluvu ratifikovalo 186 zemí, z nichž 98 ratifikovalo i opční protokol,

G.

vzhledem k tomu, že tématem 54. zasedání Komise OSN pro postavení žen (zasedání označovaného jako Peking +15) se stalo hodnocení pekingské akční deklarace a podíl na utváření genderového hlediska na cestě k plné realizaci rozvojových cílů tisíciletí,

1.

zdůrazňuje, že navzdory pokroku dosaženému při uskutečňování strategických cílů pekingské akční platformy nerovnost a genderové stereotypy přetrvávají a postavení žen ve srovnání s muži je v oblastech, jimiž se platforma zabývá, i nadále druhořadé;

2.

s politováním konstatuje, že na úrovni jednotlivých členských států i celé EU přetrvává nedostatek aktuálních, spolehlivých a srovnatelných údajů pro ukazatele, o nichž bylo rozhodnuto v návaznosti na pekingskou platformu a které již byly vypracovány v mnoha zásadních oblastech zájmu vymezených v pekingské akční platformě, jako jsou ženy a chudoba, násilí páchané na ženách, institucionální mechanismy, ženy a ozbrojené konflikty a problematika dívek;

3.

vyzývá Komisi, aby hlouběji rozpracovala každoroční hodnocení provádění pekingské akční platformy a efektivně využívala ukazatele a analytické zprávy jako příspěvek k politikám v různých oblastech a rovněž jako východisko pro nové iniciativy, které usilují o dosažení rovnosti pohlaví;

4.

považuje za nezbytné, aby Komise předložila střednědobý plán pravidelného následného hodnocení a revize souborů ukazatelů již vypracovaných k přezkumu pekingské akční platformy, a to za využití všech dostupných zdrojů, včetně odborných poznatků skupiny na vysoké úrovni pro uplatňování zásad rovnosti mužů a žen, jež pracuje pro Evropskou komisi;

5.

naléhavě vybízí Komisi, aby při přípravě své strategie navazující na zmiňovaný plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů zohlednila hospodářskou a finanční krizi, vliv změny klimatu na ženy, udržitelný rozvoj, stárnoucí společnost, situaci žen z řad etnických menšin, a zejména romských žen, a dále aktuální priority vytyčené v plánu: stejnou ekonomickou nezávislost pro ženy i muže a zároveň potírání diskriminace namířené proti ženám z řad etnických menšin a přistěhovalců, jak je stanoveno v bodu 1.6, sladění pracovního, rodinného a soukromého života; rovnou účast žen a mužů v rozhodovacím procesu; odstranění násilí založeného na pohlaví; odstranění genderových stereotypů zakořeněných ve společnosti a prosazování rovnosti mužů a žen v rámci vnějších a rozvojových politik;

6.

vyzývá členské státy a Komisi, aby učinily další kroky napomáhající posílení postavení žen, rovnosti žen a mužů a uplatňování zásady rovnosti žen a mužů v rozvojové spolupráci, např. i prostřednictvím dokončení a přijetí akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů a v souladu s pařížským prohlášením o účinnosti rozvojové pomoci a akčním programem z Akkry;

7.

naléhavě vyzývá Komisi, aby při přípravě strategie navazující na uvedený plán vytvořily pevnější vazby na pekingskou akční platformu a zároveň zajistily větší souvislost mezi strategií EU pro rovnost pohlaví a úsilím o dosažení cílů určených pekingskou akční platformou;

8.

jednoznačně podporuje vytvoření nového subjektu OSN, který by se zabýval rovností pohlaví a kombinoval by politickou a operační činnost, a vyzývá všechny členské státy OSN, zejména země EU, aby zajistily, že tomuto novému subjektu budou poskytnuty značné finanční a lidské zdroje; v čele tohoto subjektu bude zástupce generálního tajemníka OSN odpovědný za rovnost pohlaví;

9.

zdůrazňuje, že sexuální a reprodukční zdraví a práva jsou nedílnou součástí práv žen a že je důležité zvýšit úsilí o zlepšení reprodukčních práv žen a jejich reprodukčního zdraví v Evropě i ve světě;

10.

9a. zdůrazňuje, že sexuální a reprodukční zdraví je nedílnou součástí agendy týkající se zdraví žen;

11.

zdůrazňuje, že potrat by se neměl propagovat jako metoda plánování rodiny a že by se ve všech případech měla přijmout opatření k zajištění lidského zacházení a poradenství pro ženy, které se k potratu uchýlily;

12.

vyzývá Evropskou unii, aby na základě nového právního rámce vytvořeného Lisabonskou smlouvou přistoupila k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a jejímu opčnímu protokolu;

13.

vybízí Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby prostřednictvím programu pro výměnu osvědčených postupů v otázkách rovnosti pohlaví podporoval výměnu poznatků mezi členskými státy ve všech oblastech nastíněných pekingskou akční platformou za účelem efektivnějšího plnění závazků zakotvených v platformě;

14.

požaduje, aby při revizi v roce 2010 byla do Lisabonské strategie zařazena významná priorita/kapitola věnovaná rovnosti pohlaví spolu s novými cíli, byly posíleny vazby na pekingskou akční platformu a aby byly pekingské ukazatele vytvořené pro návaznost na pekingskou platformu využívány k prosazení hlediska rovnosti pohlaví jak v reformních programech, tak i v zprávách o strategiích pro sociální ochranu a sociální začlenění jednotlivých členských států;

15.

žádá, aby Komise prováděla pravidelné hodnocení pokroku, jehož bylo dosaženo v zásadních oblastech zájmu vymezených v pekingské akční platformě, pro něž již byly přijaty ukazatele vytvořené pro návaznost na pekingskou akční platformu;

16.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijímaly a prováděly politiky, jejichž konkrétním cílem je rovnost žen a mužů, včetně aktivních opatření, s cílem urychlit dosažení skutečné rovnosti žen a mužů a podporovat plné požívání veškerých lidských práv ženami a dívkami;

17.

vítá význam, který je otázce rovnosti pohlaví přikládán v plánech nastávajícího španělského předsednictví;

18.

uznává, že uplatňování zásad rovnosti mužů a žen a konkrétní akce prosazující tuto rovnost jsou strategie, které se vzájemně doplňují, a že je na úrovni jednotlivých států i v rámci celé EU zapotřebí posílit a efektivně využívat struktury a metody;

19.

vybízí Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby za účelem uplatňování zásad rovnosti mužů a žen vyvíjel další strategie a nástroje především v oblastech hodnocení dopadů na jednotlivá pohlaví a sestavování rozpočtu v souladu se zásadami rovnosti mužů a žen;

20.

opět potvrzuje, že zásady rovnosti mužů a žen je třeba systematicky uplatňovat a sledovat v rámci legislativních, rozpočtových a dalších důležitých procesů, strategií, programů a projektů v různých politických oblastech, včetně hospodářské politiky, integračních politik, otevřené metody koordinace zaměstnanosti i sociální ochrany a sociálního začlenění, strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj, rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže, vnějších a rozvojových politik a evropské bezpečnostní a obranné politiky, a je rovněž zapotřebí podporovat, aby ukazatele vytvořené v návaznosti na pekingskou akční platformu byly systematicky používány ve všech souvisejících politických oblastech a procesech;

21.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a generálnímu tajemníkovi OSN.

21.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 348/15

A.

vzhledem k tomu, že je absolutně nezbytné zachovat rybí populace, má-li být odvětví rybolovu schopno zásobovat obyvatele rybami a zajistit potravinovou rovnováhu jak v jednotlivých členských státech, tak v EU jako celku, a vzhledem k jeho významnému přínosu pro dobré sociální a hospodářské podmínky pobřežních komunit, místní rozvoj, zaměstnanost, zachování a vytváření hospodářských činností v předvýrobní, výrobní i po výrobní fázi, zásobování čerstvými rybami a zachování místních kulturních tradic,

B.

vzhledem k tomu, že Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982, zejména její ustanovení o mezinárodním řízení odvětví rybolovu, by měla být soustavně používána jako základ pro řízení společné rybářské politiky (SRP),

C.

vzhledem k tomu, že reforma SRP musí zohlednit politiku EU v oblasti životního prostředí, jak je zakotvena ve smlouvách, a také prohlášení z Bali z prosince 2007,

D.

vzhledem k tomu, že Evropská unie (EU) je subjekt řízený mezinárodním právem, který by měl v souladu s ustanoveními svých smluv a provozními pravidly konkrétně zaručovat hospodářskou, sociální a politickou integraci svých politik, včetně SRP,

E.

vzhledem k tomu, že základním cílem SRP stanoveným nařízením (ES) č. 2371/2002 je zajistit udržitelný rozvoj a hospodářskou a sociální životaschopnost odvětví rybolovu a zachování mořských zdrojů, což je základním předpokladem současného i budoucího provádění činností v tomto odvětví,

F.

vzhledem k tomu, že SRP nedosáhla svého základního cíle a prokázala, že příliš centralizovaná politika zasahující směrem shora dolů nefunguje,

G.

vzhledem k rozmanitosti evropských moří a specifickým charakteristikám loďstva těchto moří a rybolovu, který se v nich provádí,

H.

vzhledem k tomu, že Rada ve svém usnesení ze dne 3. listopadu 1976, a zejména v příloze VII k tomuto usnesení, stanovila opatření na ochranu specifických potřeb oblastí, kde je místní obyvatelstvo obzvláště závislé na rybolovu a s ním spojených činnostech,

I.

vzhledem k tomu, že čl. 1 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 stanoví, že se SRP vztahuje na zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů, na akvakulturu a na zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, pokud jsou tyto činnosti prováděny na území členských států nebo ve vodách Společenství nebo rybářskými plavidly Společenství nebo, aniž je dotčena přímá odpovědnost státu vlajky, státními příslušníky členských států,

J.

vzhledem k tomu, že 88 % rybí populace Společenství je loveno nad rámec maximálního udržitelného výnosu a 30 % této populace je za hranicí bezpečných biologických limitů, což má závažné dopady na životaschopnost rybolovného odvětví,

K.

vzhledem k tomu, že provádění SRP je v přímé interakci s tak rozsáhlými oblastmi, jako je ochrana životního prostředí, změna klimatu, bezpečnost, veřejné zdraví, ochrana spotřebitelů, regionální rozvoj, vnitřní a mezinárodní obchod, vztahy se třetími zeměmi a rozvojová spolupráce, a vzhledem k tomu, že je nezbytné zaručit řádnou a pečlivou harmonizaci všech těchto oblastí při plném dodržování zásady subsidiarity,

L.

vzhledem k tomu, že v souladu se směrnicí 2008/56/ES by členské státy měly přijmout nezbytná opatření k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí v Evropské unii nejpozději do roku 2020, což si vyžádá regulaci rybolovu v rámci SRP,

M.

vzhledem k tomu, že existuje patrná disproporce mezi příjmy obyvatelstva, jež se živí rybolovem, a příjmy jiných vrstev; vzhledem k tomu, že je zapotřebí zajistit této skupině obyvatelstva spravedlivou životní úroveň, a to především zvýšením příjmů jednotlivců,

N.

vzhledem k tomu, že stávající geopolitická, hospodářská a sociální situace a vypracování strategie a akčního plánu pro zachování a udržitelný rozvoj evropských a světových oceánů a moří (integrovaná námořní politika) opravňují náš závazek vypracovat SRP, která by byla udržitelná z hlediska životního prostředí i z hlediska sociálně-hospodářského a s ohledem na niž by byly v souladu s Lisabonskou smlouvou posíleny rozhodovací pravomoci Parlamentu,

O.

vzhledem k tomu, že rybolov je jednou z nejdůležitějších činností, které využívají moře a jeho zdroje, a je proto třeba jej považovat za klíčovou součást řízení integrované námořní politiky,

P.

vzhledem k tomu, že mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), který sdružuje odborníky z celého světa, vyhodnotil dopady změny klimatu a dospěl k závěru, že mnoho ekosystémů je nyní v ohrožení z důvodu nebývalé kombinace faktorů a rušivých prvků, které jsou s tímto jevem spojeny,

Q.

vzhledem k tomu, že primární právo EU a v nedávné době i Smlouva o fungování EU uznaly povahu omezení postihujících nejvzdálenější regiony, která je z důvodu své stálosti a všudypřítomnosti odlišují od ostatních regionů Unie, jež jsou geograficky znevýhodněné nebo čelí populačním problémům,

R.

vzhledem k tomu, že má-li být SRP více participativní a efektivní, měla by být strukturována takovým způsobem, aby došlo k multidisciplinárnímu zapojení všech skupin, jejichž činnost s tímto odvětvím přímo nebo nepřímo souvisí, jako jsou komerční a rekreační rybáři, producenti akvakultury, zpracovatelský průmysl, majitelé plavidel, představitelé těchto skupin, občanská společnost (včetně nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí a rozvoje), vědecké společenství a představitelé institucí,

S.

vzhledem k tomu, že tato nová reforma SRP by již měla rybářskou politiku více přiblížit pravidlům jednotného trhu,

T.

vzhledem k tomu, že ačkoli došlo po provedení přezkumu SRP v roce 2002 k určitému pokroku, přetrvávají stále závažné problémy související s nadměrnou kapacitou loďstev a s nedostatkem rybolovných zdrojů, jejichž rozsah se liší region od regionu a jež se v posledních letech se zhoršily, což mělo závažné negativní dopady na druhy, na něž není rybolov zaměřen, a na mořské prostředí obecně a což vedlo k tomu, že se nyní ekosystémy nacházejí ve špatném stavu,

U.

vzhledem k tomu, že problémy, jako např. nadměrná kapacita loďstev a nedostatek rybolovných zdrojů, by neměly být považovány za trvalé či všeobecně rozšířené vzhledem k obrovským rozdílům mezi jednotlivými loďstvy a druhy rybolovu a že řešení těchto problémů by měla být nalézána a uplatňována způsobem, který by zohledňoval značné rozdíly panující v jednotlivých regionech EU,

V.

vzhledem k tomu, že naše moře jsou schopna uživit větší počty ryb, než odpovídá stávající populaci ryb, a že pokud by bylo této populaci umožněno, aby se obnovila, mohly by být stanoveny limity, které by umožňovaly výrazně vyšší odlov ryb při zachování udržitelnosti,

W.

vzhledem k tomu, že objemy výmětů jsou nepřijatelně vysoké, přičemž v krajních případech hovoří rybáři o tom, že výměty tvoří až 80 % jejich úlovků,

X.

vzhledem k tomu, že politika zachování a řízení je největším neúspěchem SRP a nebyla od svého vytvoření modifikována ani aktualizována, a vzhledem k tomu, že je proto třeba se soustředit na vypracování nového modelu zachování a řízení rybolovných zdrojů,

Y.

vzhledem k tomu, že Evropská unie v souladu se závazky přijatými na mezinárodních fórech definovala jako cíle své rybářské politiky řízení rybolovných zdrojů prostřednictvím maximálního udržitelného výnosu, přístup založený na předběžné opatrnosti a ekosystémový přístup,

Z.

vzhledem k tomu, že udržování moderních, konkurenceschopných, ekologických a bezpečných rybářských loďstev není neslučitelné se snižováním rybolovné kapacity, které již ve skutečnosti bylo v různé míře v některých členských státech provedeno, na základě spolehlivého vědeckého výzkumu tak, aby tato kapacita více odpovídala dostupným zdrojům, a vzhledem k tomu, že zainteresované strany navrhují opatření, jako např. úsilí o rozšíření biomasy vhodné k rybolovu, snížení počtu rybolovných dnů, vytváření zón biologické ochrany a modernizace drobného rybolovu, která nebudou dané odvětví potlačovat, ale budou na ně mít pozitivní a postupné účinky,

AA.

vzhledem k tomu, že rybolov je jedna z hospodářských činností, která je nejvíce postižena zbídačením rybolovných zdrojů způsobeným špatným stavem mořských ekosystémů, a vzhledem k tomu, že udržitelnost této činnosti bude záviset na možnosti tento trend zvrátit prostřednictvím navrácení mořského ekosystému jako celku do zdravého a vyváženého stavu; vzhledem k tomu, že toto odvětví musí tudíž samo přispívat k úsilí o obnovu rovnováhy, která by umožnila dosáhnout udržitelnosti rybolovu v budoucnu a zajistila jeho větší životaschopnost ve střednědobém a dlouhodobém horizontu,

AB.

vzhledem k tomu, že rybářství je klíčovým zdrojem obživy v mnoha pobřežních společenstvích, které se této činnosti věnují po několik generací, a přispívají tak k hospodářské a sociální dynamice dotčených regionů a ke kulturnímu dědictví EU, a vzhledem k tomu, že politika v oblasti rybolovu musí být vedena způsobem, který ochrání obživu obyvatel ve všech tradičních evropských rybolovných oblastech, přičemž bude respektovat historická práva,

AC.

vzhledem k tomu, že historická práva byla doposud chráněna zásadou relativní stability a že přínosy vyplývající z této relativní stability pro pobřežní společenství musí v těchto komunitách také zůstat, bez ohledu na podobu budoucích systémů řízení,

AD.

vzhledem k tomu, že k loďstvu pro drobný rybolov a k oblastem vysoce závislým na rybolovu je třeba přistupovat diferencovaně a poskytnout jim v rámci nové SRP větší sociální a hospodářskou podporu,

AE.

vzhledem k tomu, že ženy jsou přes své nízké zastoupení v pododvětví odlovu významnou skupinou hrající klíčovou úlohu v činnostech úzce spjatých se SRP, jako jsou např. akvakultura, zpracování produktů a jejich uvádění na trh, výzkum, obchodní řízení, odborné vzdělávání a námořní bezpečnost,

AF.

vzhledem k tomu, že podobně, jako již bylo zaznamenáno v zemědělském odvětví, jsou také v odvětví rybolovu ženy oběťmi nerovností, jež se promítají do nižších platů (nebo úplné absence odměny) a menších sociálních výhod; v některých případech je jim také znemožňováno plně se zapojit do práce řídících orgánů v některých komunitách nebo sdruženích,

AG.

vzhledem k tomu, že produkty rybolovu a akvakultury představují významný a stále více využívaný zdroj kvalitních bílkovin a zdravých tuků, které jsou nepostradatelné pro uspokojování potřeb v oblasti výživy v EU,

AH.

vzhledem k tomu, že loďstvo a odvětví rybolovu Společenství jsou zdrojem vysoce kvalitních potravin a hrají klíčovou roli v oblasti zaměstnanosti, sociální soudržnosti a dynamiky v pobřežních, vzdálených, nejvzdálenějších a ostrovních regionech EU,

AI.

vzhledem k tomu, že uvádění produktů rybolovu, jež mají akreditované osvědčení pro potraviny, na trh, a to počínaje jejich odlovem, vykrmováním nebo zpracováním (v závislosti na dotyčném odvětví) až po jejich prodej, by mělo vycházet z kritérií environmentální udržitelnosti a přispívat ke zlepšování informovanosti – jak výrobců, tak i spotřebitelů – o významu udržitelného rybolovu,

AJ.

vzhledem k tomu, že organizace FAO vykonala důležitou práci v oblasti označování produktů rybolovu a akvakultury ekoznačkou, a vzhledem k tomu, že v květnu 2005 její výbor pro rybolov (COFI) vypracoval v této souvislosti pokyny, které by měla posoudit Evropská komise,

AK.

vzhledem k tomu, že podpora udržitelného rozvoje v určitém regionu by měla posílit interakci mezi jeho přírodním prostředím a obyvatelstvem a zlepšovat kvalitu života v jeho pobřežních komunitách; a vzhledem k tomu, že rybářská politika musí vycházet ze zásady vzájemné závislosti mezi prosperitou těchto komunit a udržitelností ekosystémů, jejichž jsou tyto komunity nedílnou součástí,

AL.

vzhledem k tomu, že loďstva pro drobný rybolov a pro rybolov ve velkém, průmyslovém rozsahu mají velmi odlišné rysy a problémy, které není možné postihnout v jednotném modelu, a proto je třeba k nim přistupovat diferencovaně,

AM.

vzhledem k tomu, že v současné době se již obecně má za to, že existují určité nástroje umožňující alternativní přístup k řízení rybolovu, které mohou užitečným způsobem doplnit stávající systémy a hrát významnou úlohu při řízení tohoto odvětví ze strany Společenství,

AN.

vzhledem k tomu, že některé členské státy již zavedly vlastní programy, jako např. programy přidělování kreditů za zachovávání rybí populace, jejichž cílem je podpořit pozitivní inovace v odvětví rybolovu, a vzhledem k tomu, že taková opatření přijatá na úrovni jednotlivých členských států mohou být ve spolupráci se zúčastněnými stranami přizpůsobena za účelem zohlednění místních okolností;

AO.

vzhledem k tomu, že studium modelů řízení rybolovu by mělo být předmětem pečlivých úvah a mělo by zohlednit různé hospodářské a sociální podmínky a podmínky rybolovné činnosti v různých členských státech, aniž by opomnělo úlohu subsidiarity s cílem zajistit vyvážené globální řízení zdrojů a podpořit proporcionální přístup jednotlivých loďstev k těmto zdrojům,

AP.

vzhledem k tomu, že činnosti v odvětví rybolovu se soustředí především do hospodářsky méně rozvinutých oblastí – většinou spadajících do cíle 1 –, a vzhledem k tomu, že krizová situace v odvětví rybolovu má značný vliv na úroveň hospodářské a sociální soudržnosti v těchto oblastech,

AQ.

vzhledem k tomu, že hodnota mořských rezervací, v nichž je rybolov zakázán, jakožto účinného nástroje na ochranu mořských ekosystémů a vytváření přínosů v souvislosti s řízením rybolovu je obecně uznávána, pokud jejich vytváření a ochrana splňují určité minimální standardy,

AR.

vzhledem k tomu, že je třeba se co nejvíce zaměřit na strategický význam akvakultury a její rozvoj na úrovni Společenství, a to jak po sociálně-hospodářské a environmentální stránce, tak s ohledem na zajišťování potravin; vzhledem ale k tomu, že toto odvětví musí zabránit škodám na místním mořském prostředí a vyčerpávání volně žijící populace, zejména malých pelagických druhů, které jsou loveny jako potrava pro mnoho akvakulturních druhů,

AS.

vzhledem k tomu, že činnosti související se sběrem měkkýšů jsou nedílnou součástí tohoto odvětví a mají v určitých pobřežních oblastech značný význam, přičemž ručním sběrem měkkýšů se zabývají převážně ženy; vzhledem k tomu, že by tyto činnosti měly plně spadat do nové SRP,

AT.

vzhledem k tomu, že bude třeba, aby EU koordinovala svou rozvojovou politiku a SRP a věnovala odvětví rybolovu více lidských, technických a rozpočtových zdrojů v rámci své politiky rozvojové spolupráce se třetími zeměmi,

AU.

vzhledem k tomu, že by regionální organizace pro řízení rybolovu (RFMO) a dohody o partnerství v oblasti rybolovu měly hrát klíčovou a stále důležitější roli při zužitkovávání a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v mezinárodních vodách i ve vodách Společenství, avšak při nedávných hodnoceních výkonnosti RFMO byly v jejich fungování zjištěny vážné nedostatky, což vedlo generální shromáždění OSN k tomu, aby vyzvalo k přijetí naléhavých opatření, jež by tuto situaci napravila,

AV.

vzhledem k tomu, že by regionální organizace pro řízení rybolovu měly hrát klíčovou a zásadní úlohu při zužitkovávání a udržitelném využívání rybolovných zdrojů ve vodách Společenství, což by umožnilo, aby byla rozhodnutí o řízení přijímána na vhodnější úrovni, na níž budou zapojeny relevantní zúčastněné strany,

AW.

vzhledem k tomu, že vnější politika SRP má zásadní význam pro zajištění zásobování odvětví a spotřebitelů, neboť více než třetina produkce Společenství pochází z mezinárodních lovišť a z vod spadajících do výlučných hospodářských oblastí třetích zemí,

AX.

vzhledem k tomu, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro udržitelné využívání živých vodních zdrojů, jež ohrožuje samotnou podstatu SRP a mezinárodní snahy o podporu lepší správy oceánů, a vzhledem k tomu, že účelem nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství, jež má být brzy provedeno, je dále podporovat řízení dohledu a koordinaci,

AY.

vzhledem k tomu, že 60 % ryb spotřebovávaných v Evropské unii je uloveno mimo vody EU a že je tento poměr tak vysoký zčásti proto, že se SRP nepodařilo udržet úroveň rybích populací, která by dostačovala k pokrytí poptávky občanů EU,

AZ.

vzhledem k tomu, že Komise již přiznala, že jsou na trh Společenství uváděny produkty, které nesplňují minimální velikosti stanovené v EU, a to zejména kvůli tomu, že nebyla provedena pravidla pro uvádění mražených produktů na trh,

BA.

vzhledem k tomu, že velká část pracovních míst v odvětví rybolovu je v současnosti obsazována pracovními silami ze třetích zemí, protože jsou pro mladé lidi ze Společenství stále méně atraktivní,

BB.

vzhledem k tomu, že výrazný pokles cen většiny druhů ryb, k němuž došlo v posledních letech, se velmi negativně projevil v příjmech producentů, kteří zároveň čelí růstu nákladů na produkci, které nemohou promítnout do ceny při prvním prodeji,

BC.

vzhledem k tomu, že došlo ke změně struktur trhu s produkty rybolovu a neexistuje již přijatelná rovnováha mezi producenty a kupujícími, neboť díky koncentraci distribučních a nákupních řetězců nastala situace, kterou je stále více možno považovat za oligopol kupujících,

BD.

vzhledem k tomu, že velká část vývozu ze třetích zemí způsobuje v tomto odvětví ve Společenství vážné problémy v oblasti hospodářské soutěže, protože jsou porušovány normy a kontrolní systémy, které se vztahují na producenty a spotřebitele ve Společenství a jež producentům ve Společenství zvyšují výrobní náklady,

BE.

vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska není tento stav klesajících cen prospěšný ani pro spotřebitele,

1.

vítá, že Komise ze své iniciativy předložila zelenou knihu, která nyní tvoří základ pro konzultace a rozsáhlé diskuse o omezeních a problémech, s nimiž se SRP v současné době potýká, vedené za účelem provést její naléhavou a dalekosáhlou reformu, a vyzývá, aby byla zohledněna i stanoviska zúčastněných stran;

2.

je přesvědčen, že současná reforma je pro budoucnost evropského odvětví rybolovu klíčová a že veškeré neúspěchy při přijímání a uskutečňování radikální reformy by mohly znamenat, že v okamžiku příští reformy zde již nebudou ani ryby, ani odvětví rybolovu;

3.

souhlasí se zelenou knihou v tom, že pro hospodářskou a sociální udržitelnost jsou nezbytné produktivní populace ryb a fungující mořské ekosystémy, a že ekologická udržitelnost je tudíž základní podmínkou zajištění hospodářské a sociální budoucnosti evropského rybolovu;

4.

vítá rovněž hlavní zásady, které za účelem efektivní a úspěšné reformy SRP stanovila Komise, zejména udělení větší odpovědnosti odvětví samotnému zavedením podmínek, které přispějí ke správným rybolovným postupům, pozměnění a vytvoření dlouhodobých modelů řízení rybolovu tak, aby vznikly nástroje doplňující a zlepšující tradiční jediný systém celkového přípustného odlovu a kvót, který je v současné době v platnosti, a řešení problému nadměrné kapacity loďstev;

5.

vítá analýzu pěti strukturálních nedostatků současné SRP, kterou vypracovala Komise, a souhlasí s jejím názorem, že při reformě musí být ústřední pozornost věnována těmto pěti aspektům: hluboce zakořeněnému problému nadměrné kapacity loďstev, nepřesným politickým cílům majícím za následek nedostatek pokynů pro rozhodování a provádění, systému rozhodování upřednostňujícímu krátkodobé zaměření, rámci, který odvětví neposkytuje dostatečnou odpovědnost, a nedostatku politické vůle k zajištění dodržování předpisů spolu s jejich nedostatečným dodržováním v rámci odvětví;

6.

vítá skutečnost, že byla uznána potřeba uplatňovat jednodušší rámec, který by umožnil zajistit, aby přijímaná opatření přinášela optimální výsledky, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité vystupňovat úsilí, jež je za tímto účelem vyvíjeno;

7.

znovu opakuje, že hlavním cílem SRP by mělo být zaručení budoucnosti jak rybolovných zdrojů, tak rybářů, a to zajištěním obnovy populací ryb a obnovou hospodářské životaschopnosti tohoto odvětví;

8.

znovu opakuje, že SRP musí zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu, má-li toto odvětví být schopno přispívat k zajišťování sociálně-ekonomické životaschopnosti pobřežních komunit, k zabezpečení zásobování obyvatelstva rybími produkty, jeho potravinové soběstačnosti a výživě a ke zlepšení životních podmínek rybářů, a zajistit tak udržitelný rozvoj těch pobřežních oblastí, které jsou na rybolovu nejvíce závislé;

9.

je přesvědčen, že řízení rybolovu musí být plánováno tak, aby minimalizovalo dopad rybolovných činností na příbuzné a závislé druhy, a že by zásadním rozhodnutím měla předcházet posouzení jejich dopadů na životní prostředí, jako je tomu u většiny ostatních průmyslových odvětví;

10.

zdůrazňuje, že současná SRP je jednou z nejintegrovanějších politik Společenství, což Společenství poskytuje široké pravomoci, a tudíž i odpovědnost, v oblasti řízení a zachování mořských zdrojů, a doufá, že dojde k většímu zapojení zúčastněných stran;

11.

zdůrazňuje, že ačkoli SRP prošla v roce 2002 rozsáhlou reformou, čelí 27 let po svém vzniku v určitých rybolovných oblastech závažným problémům, jejichž hlavními rysy jsou nadměrný odlov, nadměrná kapacita některých částí loďstva, již je třeba jasně definovat, vysoká energetická náročnost a plýtvání, chybějící spolehlivý výzkum rybích populací a další faktory, jako je hospodářský a sociální pokles, který toto odvětví v současné době postihuje, globalizace trhu s produkty rybolovu a akvakultury, důsledky změny klimatu a postupný úbytek zdrojů způsobený špatným stavem mořských ekosystémů;

12.

je přesvědčen, že veškeré politiky v oblasti rybolovu by měly vzít v úvahu celou řadu hledisek – sociálních, environmentálních a ekonomických –, která vyžadují integrovaný a vyvážený přístup, jenž je neslučitelný s představou, že by tato hlediska byla hierarchizována podle předem vymezených priorit;

13.

zdůrazňuje, že zajištění životaschopnosti rybolovu, jenž je strategickým odvětvím, a rybářských komunit, stejně jako zachování udržitelnosti mořských ekosystémů, nejsou cíle, jež by byly neslučitelné;

14.

domnívá se, že problémy, jako např. nadměrný odlov, nadměrná kapacita, nadměrné investice a plýtvání, by neměly být považovány za trvalé či všeobecně rozšířené, ale spíše za specifické pro určitá loďstva a druhy rybolovu, a měly by tudíž být řešeny způsobem, který by tyto specifické rysy zohledňoval;

15.

zdůrazňuje, že Parlament již v předchozích volebních obdobích upozorňoval na skutečnost, že ne všichni provozovatelé dodržují dostatečně pravidla SRP, a opakovaně vyzýval příslušné orgány v EU a ve všech členských státech, aby zlepšily kontroly, harmonizovaly kritéria pro provádění inspekcí a udělování sankcí a systémy pro podávání zpráv o úlovcích, zajistily transparentnost výsledků inspekcí a posílily inspekční systémy Společenství s cílem vytvořit kulturu dodržování pravidel tím, že budou zapojeny hlavní zúčastněné strany a bude jim udělena větší odpovědnost;

16.

poznamenává, že nové nařízení o kontrole obsahuje řadu opatření, která se mohou stát předmětem kritiky, pokud jde o jejich úspěšnost a efektivnost vynaložených nákladů v kontextu reformy SRP;

17.

zdůrazňuje, že mnohé problémy, jimž SRP čelí, mají svůj původ v nedostatečném uplatňování zásad řádné správy věcí veřejných;

18.

zdůrazňuje, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost již není Parlament v odvětví rybolovu pouhým konzultačním orgánem, ale stává se spolutvůrcem právních předpisů, neboť s Radou sdílí rozhodovací pravomoci s výjimkou stanovování celkových přípustných odlovů a kvót;

19.

upozorňuje, že RFMO a dohody o partnerství v oblasti rybolovu by měly hrát zásadní roli při řádné správě věcí veřejných a při provádění osvědčených rybolovných postupů v jejich příslušných oblastech působnosti či provádění a že postoj EU by měl spočívat v prosazování nejvyšších možných standardů pro zachování a řízení rybolovu;

20.

domnívá se, že by měly být vytvořeny regionální organizace pro řízení rybolovu činné ve vodách EU a zahrnující členské státy a relevantní zúčastněné strany a že by měly hrát klíčovou úlohu při řízení a uplatňování osvědčených postupů v rámci rybolovu v příslušných jurisdikcích EU;

21.

zdůrazňuje, že reformní proces SRP by měl být ukončen začátkem roku 2011, aby mohlo být zajištěno jeho řádné zohlednění v diskusích o nadcházejícím finančním rámci EU, stejně jako plné provedení reformované SRP;

22.

zdůrazňuje, že za účelem minimalizace nepříznivých dopadů na mořské ekosystémy je třeba zohlednit vědecké znalosti a aplikovaný technický výzkum v oblasti potřeb odvětví a že je nezbytné zavést a postupně zdokonalovat politiku zachování a udržitelného řízení rybolovných zdrojů, do jejíhož utváření budou jakožto pozorovatelé zapojeni spolupracující výzkumní pracovníci činní v této oblasti a plnoprávní zástupci regionálních poradních sborů; dále zdůrazňuje, že by jakýkoli z případů, kdy chybí přesné vědecké údaje o rybolovu a o mořských ekosystémech, neměl bránit tomu, aby byl v rámci nové společné rybářské politiky přijat přístup založený na předběžné opatrnosti;

23.

zdůrazňuje, že navzdory složité povaze některých postupů pro úpravu modelů řízení rybolovu a problémům, zejména právní povahy, které se v průběhu tohoto procesu mohou objevit, nejsou tyto překážky nepřekonatelné, jak dokazuje úspěšné uplatnění alternativních modelů řízení jinde ve světě; vyzývá Komisi, aby důkladně prozkoumala, zda by bylo možno zavést nové modely řízení, které by doplňovaly stávající modely řízení rybolovu;

24.

upozorňuje na skutečnost, že navzdory tomu, že byla přijata opatření pro vyřazení plavidel z provozu, zůstává nadměrná kapacita závažným problémem a existují určité části evropských loďstev, zejména loďstvo pro drobný rybolov, které nebyly dostatečně obnoveny, a že jsou stále používána plavidla, která jsou zastaralá či velmi stará a která by měla být zmodernizována nebo nahrazena, aby byla zajištěna větší bezpečnost na palubě a menší dopady na životní prostředí, aniž by došlo ke zvýšení rybolovné kapacity;

25.

zdůrazňuje význam rybářských sdružení, organizací producentů a jiných asociací v odvětví rybolovu pro řádné fungování a rozvoj tohoto odvětví;

26.

zdůrazňuje, že úspěch udržitelné akvakultury bude záviset na podnikatelsky příznivém prostředí na vnitrostátní i místní úrovni a že by členské státy a regionální orgány měly mít k dispozici vhodný rámec Společenství, který by umožnil harmonický rozvoj tohoto odvětví a využití celého jeho potenciálu pro vytváření bohatství a pracovních míst a upřednostňoval ty rybáře, kteří museli omezit svou činnost;

27.

zdůrazňuje, že na stávající strukturu řízení rybolovu a chovu ryb může mít značný dopad zvyšování počtu obyvatel v Evropské unii i její budoucí rozšíření, stejně jako faktory související se změnou klimatu;

28.

s překvapením konstatuje, že v zelené knize není zmíněna klíčová úloha, kterou v odvětví rybolovu sehrávají rybářské přístavy, jelikož právě přístavy jsou hlavními aktéry při vykládce, skladování a distribuci ryb; vyzývá proto Komisi, aby vzhledem k vývoji, který vedl k potřebě modernizace infrastruktury, zdůraznila úlohu přístavů v rámci odvětví rybolovu; mimoto se domnívá, že rybářské přístavy v Evropě budou v budoucnu moci přispět k rozvoji a zavedení certifikačních systémů a k lepší sledovatelnosti úlovků;

29.

zdůrazňuje, že plné zapojení žen do činností v tomto odvětví spojené s přiznáním stejných práv a podmínek, jaké mají muži, je základním cílem, který by měl být zohledněn ve všech politikách a opatřeních navrhovaných a přijímaných v odvětví rybolovu;

30.

opakuje, že rybolov je nezbytná činnost, nikoli pouze jako zdroj potravy, ale i po sociální, rekreační a kulturní stránce, a že v mnoha pobřežních oblastech Evropy představuje hlavní – a v některých případech jediný – zdroj obživy pro mnoho rodin, které na něm přímo či nepřímo závisí, přičemž spolu s jinými námořními činnostmi napomáhá oživovat pobřeží a držet je pohromadě ze sociálního a hospodářského hlediska;

31.

považuje za nezbytné ocenit a respektovat úlohu žen v oblasti rybolovu a udržitelného rozvoje rybářských oblastí; vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření pro zajištění toho, aby vypomáhající manželé nebo manželky měli alespoň rovnocennou úroveň ochrany, jakou mají samostatně výdělečně činné osoby, a to za stejných podmínek, které se vztahují na samostatně výdělečně činné osoby, včetně přístupu k tomuto povolání a práva na rybaření; žádá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly na zajištění podpory zásadě rovných příležitostí a na jejím začleňování do činností vykonávaných v rámci jednotlivých fází provádění Evropského rybářského fondu (včetně fáze návrhu, provádění, monitorování a hodnocení) v souladu s ustanovením článku 11 nařízení (ES) č. 1198/2006;

32.

naléhavě vyzývá Komisi, aby tím, že bude podporovat jejich zapojení do regionálních poradních sborů, zaručila, že nejzranitelnější skupiny v odvětví rybolovu, zejména pracující ženy, rybářky a sběračky měkkýšů, nebudou diskriminovány při udělování přístupových práv ke zdrojům;

33.

trvá na tom, že by budoucí doplňková finanční opatření měla zohlednit nové cíle SRP; v této souvislosti se domnívá, že by finanční zdroje, jež budou předmětem jednání při stanovování nového víceletého finančního rámce na období 2014–2020, měly zahrnovat větší rozpočet SRP, jenž by vytvořil finanční podmínky nezbytné pro úplnou realizaci a praktický rozvoj pokynů přijatých k provedení reformy; zdůrazňuje, že společná rybářská politika předpokládá spravedlivé financování ze strany Společenství vynakládané s cílem zabezpečit využívání vodních zdrojů takovým způsobem, který je zárukou udržitelnosti z hospodářského, environmentálního a sociálního hlediska; odmítá všechny pokusy o přenesení nákladů SRP na úroveň členských států;

34.

zastává názor, že souvislé snižování podpory Společenství pro toto odvětví v současném víceletém finančním rámci na období 2007–2013, především snižování rozpočtových prostředků pro Evropský rybářský fond a společnou organizaci trhu, je jedním z faktorů, které přispěly ke zhoršení situace v tomto odvětví;

35.

zdůrazňuje, že v souladu se zásadou solidarity a hospodářské a sociální soudržnosti by měla být zachována zásada konvergence při přidělování prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, včetně Evropského rybářského fondu;

36.

považuje za nezbytné stanovit přechodné období, aby mohla být tato reforma SRP řádně sladěna se současným rámcem této společné politiky;

37.

domnívá se, že závazky SRP týkající se napravení hospodářských a sociálních důsledků způsobených omezením rybolovných práv, stejně jako vysokou mírou znečištění a sílící mezinárodní konkurencí, musí být kompatibilní s dlouhodobou udržitelností odvětví;

38.

trvá na tom, že by měl být v rámci SRP přijat ekosystémový přístup, který by byl stejnou měrou zohledňován ve všech prováděných hospodářských činnostech, jež mají vliv na mořské prostředí, přičemž by byla zvláštní pozornost věnována integrované správě pobřežních pásů, v nichž se nacházejí složité ekosystémy a kde je třeba nalézt velmi křehkou ekologickou rovnováhu mezi environmentálními, hospodářskými, sociálními, rekreačními a kulturními zájmy; v tomto ohledu žádá Komisi, aby zajistila, že součástí reformy SRP budou i opatření přijatá v zájmu boje proti změně klimatu a že budou k dispozici dostatečné prostředky, které umožní jejich provedení;

39.

trvá na tom, že reforma SRP musí i nadále dodržovat zásadu obezřetnosti, kterou stanoví kodex správné praxe pro odpovědný rybolov a Newyorská dohoda, s cílem nedovolit, aby bylo někdy ohroženo přežití a/nebo udržitelný vývoj druhů;

40.

je přesvědčen, že místní rybářské komunity by měly mít vždy jako první přístup k rybím populacím, i když práva přístupu by měla být založena na aktualizovaných kritériích a ne nadále pouze na kritériu historických záznamů úlovků, a že by měla být postupně zavedena environmentální a sociální kritéria s cílem vymezit, kdo je k lovu ryb oprávněn, a to včetně selektivity lovných zařízení a z něj vyplývajících neúmyslných odlovů a výmětů, narušování mořského prostředí, přínosu pro místní ekonomiku, spotřeby energie a emisí CO2, kvality konečného produktu, vytvořených pracovních míst a souladu s pravidly SRP, a že je také třeba upřednostňovat lov ryb určených k lidské spotřebě; je přesvědčen, že uplatňování těchto kritérií by mohlo dát impuls, který by vedl ke zdokonalení metod rybolovu a k tomu, aby se odvětví rybolovu stalo environmentálně, sociálně a hospodářsky udržitelnějším;

41.

domnívá se, že historická práva byla dříve chráněna zásadou relativní stability a že každý nový režim řízení musí zachovat přínosy, které pobřežním komunitám z relativní stability plynou;

42.

domnívá se, že výměty ryb jsou neudržitelnou rybolovnou praxí, která by se měla postupně ukončit, a že je třeba tohoto cíle dosáhnout vytvořením jak pozitivních, tak v nutných případech i negativních pobídek, které by rybáře přiměly k větší selektivitě; domnívá se, že pokud nebudou pomocí pobídek v náležitém časovém období výměty sníženy, měly by být úplně zakázány;

43.

domnívá se, že výše zmíněné dlouhodobé udržitelnosti odvětví, přijetí ekosystémového přístupu, uplatnění zásady obezřetnosti a výběru vhodného vybavení lze dosáhnout pouze v kontextu decentralizované rybářské politiky, v jejímž rámci budou rozhodnutí přijímána podle toho, jak to nejlépe vyhovuje konkrétním situacím v jednotlivých rybolovných a přímořských oblastech;

44.

domnívá se, že je nezbytné zaručit účinnou ochranu pobřežních oblastí, které jsou značně citlivé z environmentálního hlediska, neboť jsou hlavními oblastmi reprodukce biologických zdrojů a vývoje nových populací;

45.

naléhavě vyzývá Komisi, aby při uplatňování opatření přijatých v oblasti boje proti změně klimatu posuzovala důsledky, které by tato opatření mohla mít pro rybolov a mořské prostředí;

46.

domnívá se, že na základě nařízení (ES) č. 2371/2002 musí být komplexní přehled loďstev porovnán s populacemi ryb, které mohou být loveny, s cílem zjistit, která loďstva odpovídají zdrojům a u kterých je naopak třeba snížit stav a o kolik;

47.

zdůrazňuje, že jak stanoví nové nařízení o zavedení kontrolního režimu přijaté dne 20. listopadu 2009 (nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, čl. 55 odst. 1), „členské státy zajistí, aby byl rekreační rybolov na jejich území a ve vodách Společenství provozován způsobem, který je slučitelný s cíli a pravidly společné rybářské politiky“;

48.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila sociální dopady a závažné škody, které na rybolovu páchají někteří predátoři ryb, např. nadměrné populace tuleňů a kormoránů;

49.

upozorňuje, že je na vnitrostátní i evropské úrovni třeba větších investic do aplikovaného výzkumu a vědeckých poznatků v oblasti rybolovu, a to s cílem podpořit organizace provádějící společný výzkum, jež v posledních letech nashromáždily řadu znalostí a zkušeností, a že by rybolov měl být efektivněji spojen s oblastmi, které pokrývají rámcové programy na podporu výzkumu; zdůrazňuje, že výzkum a znalosti v oblasti rybolovu je nezbytné koordinovat na evropské úrovni; domnívá se, že je zásadní omezit neurčitost vědeckých hodnocení a shromáždit příslušné sociální a hospodářské údaje, které se do těchto hodnocení začlení; zastává názor, že informace pocházející od zúčastněných stran by měly být do těchto hodnocení začleňovány; důrazně zdůrazňuje, že součástí nového ekosystémového přístupu bude víceoborový výzkum;

50.

zdůrazňuje, že vědecký výzkum v oblasti rybolovu je základním nástrojem k jeho řízení, neboť je nezbytný k určení faktorů podmiňujících vývoj rybolovných zdrojů, k jejich kvantitativnímu posuzování a vypracování modelů, které by umožnily předvídat jejich vývoj, a také ke zdokonalování lovných zařízení, plavidel a ke zlepšování pracovních podmínek a bezpečnosti rybářů, přičemž se vychází právě z poznatků a zkušeností posledně jmenovaných;

51.

upozorňuje na to, že úkolem vědeckého výzkumu by mělo být zohlednit sociální, environmentální a ekonomická hlediska rybolovné činnosti; považuje za zásadní přikročit k posouzení dopadu různých systémů/nástrojů řízení rybolovu na zaměstnanost a příjmy rybářských komunit;

52.

trvá na tom, že je zapotřebí vytvořit vhodné pracovní podmínky a stanovit odpovídající práva a přiměřené platové podmínky pro výzkumné a technické pracovníky, kteří se zabývají vědeckým výzkumem v oblasti rybářství;

53.

podporuje stále větší využívání informačních technologií v tomto odvětví stejně jako využívání výpočetní techniky v systémech shromažďování a přenosu údajů, a to jak pro potřeby správních orgánů na regionální a vnitrostátní úrovni, tak pro potřeby subjektů působících v tomto odvětví a organizací výrobců, jehož cílem je umožnit lepší přístup k informacím a jejich větší transparentnost;

54.

podporuje názor, že zavádění povinných nových technologií (k monitorování a kontrole rybolovu) na paluby rybářských lodí by mělo probíhat postupně – během stanoveného přechodného období – s cílem poskytnout tomuto odvětví možnost snazšího přizpůsobení se;

55.

uznává, že cílové i necílové druhy, např. ryby, žraloci, želvy, mořští ptáci a mořští savci, jsou vnímajícími tvory, a vyzývá Komisi, aby vyčlenila prostředky na rozvoj metod odlovu a usmrcování, které snižují zbytečné utrpení volně žijících mořských živočichů;

56.

upozorňuje, že reforma SRP by měla zohledňovat skutečnost, že EU rozhodla, že by využívání populací ryb mělo být řízeno prostřednictvím maximálního udržitelného výnosu, jenž by měl být chápán spíše jako maximální hranice využívání než jako cílové množství, zdůrazňuje však, že tento cíl musí být v souladu s vícedruhovým přístupem, který bere v úvahu všechny druhy v určitém lovišti, a že není možné uplatňovat současný přístup, kdy se maximální udržitelný výnos používá pro každou populaci zvlášť; zastává názor, že by bylo vhodné, aby byl tento cíl uplatňován operačním způsobem, zakládal se na vědecky potvrzených údajích a aby byly vyhodnocovány jeho socio-ekonomické dopady;

57.

zdůrazňuje význam hospodářské a politické podpory spolupráce mezi rybáři a výzkumnými pracovníky, aby bylo možno vykonávat poradenskou činnost na takovém základě, který přesněji odráží podmínky v oblasti moře a který by bylo možno rychleji realizovat;

58.

zdůrazňuje význam odvětví rybolovu v této socioekonomické situaci, v oblasti zaměstnanosti a při podpoře hospodářské a sociální soudržnosti v nejvzdálenějších regionech; připomíná, že nejvzdálenější regiony Společenství ze sociálního a hospodářského hlediska zaostávají, a to v důsledku své odlehlosti, ostrovní polohy a izolované situace, malých rozměrů a složitých topografických a klimatických podmínek, hospodářské závislosti na malém množství produktů, ze kterých většinu tvoří produkty rybolovu, omezení svých trhů a dvojí povahy (jako regionů Společenství a zároveň jako oblastí nacházejících se v prostředí rozvojových zemí), a že tyto charakteristiky opodstatňují pozitivní diskriminaci v některých oblastech SRP, zejména pokud jde o podporu modernizace a obnovy loďstev;

59.

naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala specifické charakteristiky nejvzdálenějších regionů a vzdálených ostrovních komunit, jejichž živobytí závisí téměř výhradně na rybolovu, a rozdíly mezi nimi a aby prosazovala podpůrná opatření zaměřená na biologickou a sociální udržitelnost rybolovu v těchto regionech;

60.

podporuje pokračování rybolovu podle programu POSEI (program na uhrazení dodatečných nákladů vzniklých při uvádění určitých produktů rybolovu z nejvzdálenějších regionů na trh) podobným způsobem jako v případě oblasti zemědělství podle programu POSEI; domnívá se v této souvislosti, že tento program by neměl být časově omezený, protože okrajová poloha těchto regionů je trvalým faktorem;

61.

domnívá se, že je v oblasti rybolovu třeba vytvořit mezioborová seskupení, jež by zahrnovala majitele, pracovníky, zpracovatele, zprostředkovatele atd., kteří by se zasazovali o dialog mezi zainteresovanými stranami v této oblasti, a to jak směrem nahoru, tak směrem dolů;

62.

naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala zvláštní programy Společenství na podporu drobného pobřežního a neprůmyslového rybolovu a sběru měkkýšů, což jsou aktivity, které vesměs provádí malí a střední provozovatelé, s cílem pomoci těmto odvětvím překonat tradiční strukturální problémy tím, že lépe zužitkují příležitosti, které nabízí Evropský rybářský fond, velká část jehož opatření je již zaměřena výhradně na malé a střední podniky, a také tím, že jim účelově pomohou získat lepší přístup na trh a zvýšit cenu jejich produktů;

63.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly odpovídající odborné vzdělávání rybářů a velitelů plavidel, včetně povinných vzdělávacích programů vycházejících z „osvědčených postupů“ v rybolovu a základů ekologie mořských biotopů pro osoby vyžadující odbornou kvalifikaci, s cílem zvýšit status kvalifikací, zvýšit prestiž této profese a přilákat přizpůsobivější mladé lidi ochotné akceptovat profesní mobilitu a zaujmout podnikatelštější přístup a začlenit všechny technické, vědecké a kulturní prvky nezbytné pro to, aby byl překonán rozšířený názor, že oblast rybolovu je okrajovou činností;

64.

zdůrazňuje, že odborná kvalifikace je klíčovým faktorem jak pro zlepšení produktivity, tak i pro zvýšení platů; poukazuje na to, že pracovní místa pro kvalifikované pracovníky jsou znakem technologicky vyspělého podniku a představují lepší finanční odměnu, lepší znalost norem (a s tím větší pravděpodobnost jejich plnění) a lepší pochopení vzájemné provázanosti mezi rybolovem a ekosystémy a respektování této provázanosti;

65.

je přesvědčen, že všem provozovatelům rybolovu a sběru měkkýšů, ať už se jedná o muže či ženy, musí být zaručen jednodušší přístup k finančním nástrojům Evropské unie a musí jim být přiznán ve všech členských státech stejný status, aby byla zaručeno jejich sociální zabezpečení a ochrana v rámci systémů sociálního zabezpečení každého členského státu; zdůrazňuje, že musí být vytvořena strategie, jejímž prostřednictvím by byla poskytována finanční podpora profesionálním rybářům, kteří se vzhledem k tomu, že kapacitu odlovu je třeba upravovat podle dostupnosti rybích populací nebo plánů obnovy rybích populací, mohou stát obětí omezování této činnosti nebo mohou přijít o práci;

66.

vyzývá členské státy, aby v rámci svých předpisů v oblasti pracovního práva dosáhli kolektivních dohod, které by přijala evropská loďstva s cílem zlepšit jejich pracovní podmínky a bezpečnost;

67.

domnívá se, že je nezbytné více zapojit producenty do marketingového řetězce pro prodej čerstvých ryb a dalších produktů rybolovu, snížit počet zprostředkovatelů v řetězci, umožnit větší zapojování producentských organizací a dalších zainteresovaných subjektů do řízení populací ryb a uvádění produktů rybolovu na trh, a to s cílem umožnit, aby se pododvětví odlovu stalo co nejziskovější a povzbudit a podpořit veškeré činnosti přímého prodeje a činnosti výrobců v oblasti marketingu, které mohou přispět ke zkrácení řetězce;

68.

žádá Komisi, aby zdokonalila poskytování informací spotřebitelům o původu a kvalitě produktů rybolovu a vypracovala konkrétní program pro označování výrobků ekoznačkou, který by umožnil zlepšit pověst produktů rybolovu a podpořil zdraví spotřebitelů a jenž by byl založen na přísném monitorování a úplné sledovatelnosti od okamžiku získání surovin až po okamžik uvedení koncových produktů na trh, ať už jde o prodej čerstvých úlovků nebo zpracovaných produktů z rybolovu nebo akvakultury;

69.

znovu opakuje, že u produktů rybolovu a akvakultury, které jsou uváděny na trh Společenství, včetně dovážených produktů je třeba zajistit přísné dodržování opatření zaměřených na monitorování a udělování osvědčení, aby byla jistá jejich identita a potvrzena skutečnost, že pocházejí z udržitelného rybolovu, a pokud ano, že jsou řádně zpracovány; dále poukazuje na nutnost zajistit, aby dovážené produkty byly sledovatelné a splňovaly zdravotní, environmentální a sociální požadavky, kterými se řídí produkty Společenství, s cílem vytvořit na trhu Společenství spravedlivé prostředí;

70.

zdůrazňuje, že první a hlavní úkol řízení rybolovu, jako činnosti využívající obnovitelných zdrojů, spočívá v přímé či nepřímé kontrole celkové intenzity rybolovu tak, aby bylo dosaženo cíle zajišťujícího dodávku ryb veřejnosti v rámci trvalé udržitelnosti zdrojů;

71.

domnívá se, že je nezbytně nutné vytvořit politický rámec, který umožní přijímat rozhodnutí týkající se daného odvětví na střednědobém a dlouhodobém základě a uplatňovat různé operační plány odpovídající specifické povaze mořských ekosystémů, rybolovu a typickým znakům jednotlivých evropských loďstev a průmyslů;

72.

domnívá se, že zatímco na úrovni EU lze formulovat dlouhodobé strategické cíle, skutečné povinnosti v souvislosti se sestavováním a prováděním jednotlivých operačních plánů by měly být uloženy členským státům a regionálním orgánům s tím, že evropské orgány by měly zajišťovat plnění klíčových cílů;

73.

domnívá se, že pro všechny druhy rybolovu v EU a/nebo geografických rybářských regionech by měly být vypracovány dlouhodobé plány řízení a obnovy; žádá, aby tyto plány byly svou povahou preventivní, zakládaly se na vědeckých doporučeních a splňovaly jednotná kritéria zaručující přístup, který zohledňuje ekosystémy; dále se domnívá, že by tyto plány měly být pravidelně sledovány tak, aby mohly být v případě potřeby přizpůsobeny jakýmkoliv novým okolnostem;

74.

domnívá se, že plány řízení a obnovy by měly být vědecky hodnoceny a přísně testovány simulací, aby se zajistilo, že s vysokou pravděpodobností dosáhnou svých cílů navzdory mnohým nejistotám vyplývajícím z našich vědeckých znalostí mořského prostředí a charakteristických rysů rybích populací;

75.

naléhavě žádá Komisi, aby zvážila všechna alternativní opatření k boji proti nadměrnému rybolovu i možnosti modernizace některých částí loďstva, aniž by tím zvýšila rybolovnou kapacitu;

76.

domnívá se, že přímější zapojení odvětví rybolovu do tvorby společné rybářské politiky a do jeho řízení by mohlo vést k významnému snížení množství výmětů; domnívá se, že je třeba poskytnout co největší podporu experimentům s řízením založeným na výsledcích; domnívá se, že to bude vyžadovat revizi tzv. nařízení o zavedení kontrolního režimu (nařízení Rady (ES) č. 1224/2009), přestože bylo přijato teprve na konci roku 2009;

77.

trvá na tom, že systém řízení odvětví rybolovu musí upustit od tradičního přístupu „shora dolů“ a klást místo toho důraz na zásadu regionalizace a subsidiarity (horizontální decentralizace), aniž by to vedlo k diskriminaci regionů nebo ohrožení společného provádění rybářské politiky, na hodnocení uplatňování zásady relativní stability a na to, zda závěry tohoto hodnocení vyžadují, aby byla tato zásada uplatňována flexibilněji, a na účast odborníků v odvětví, jakož i jiných zainteresovaných stran; vzhledem k rozmanitým konkrétním rysům loďstva Společenství důrazně odmítá jakoukoli snahu o přijetí jednotného modelu Společenství pro řízení rybolovu, a vyzývá místo toho k tomu, aby byly zohledněny specifické charakteristiky různých evropských moří; zdůrazňuje však, že je nezbytné zamezit ohrožování rovnosti příležitostí mezi výrobci na evropském trhu i harmonizace podmínek hospodářské soutěže;

78.

naléhavě žádá Komisi, aby se snažila vytvořit samostatný, jasně definovaný, liberální, nebyrokratický a zjednodušený model pro řízení drobného pobřežního rybolovu, podle něhož evropské orgány stanoví rámcové cíle, které budou členské státy plnit podle svých vlastních strategií;

79.

uznává, že k vytvoření kultury dodržování pravidel může přispět vlastní řízení a regionalizace;

80.

je přesvědčen, že zapojení zúčastněných stran do sestavování a řízení politik řízení rybolovu může vést k účinnějším řídícím opatřením, a proto věří, že je třeba uznávat, podporovat a podněcovat pozitivní inovace ze strany jednotlivců, na místní úrovni a na úrovni členských států;

81.

považuje za důležité zvýšit počet debat a analýz pokud jde o případnou decentralizaci SRP, přičemž by do tohoto procesu měly být zapojeny všechny zainteresované strany na úrovní orgánů i odvětví;

82.

naléhavě žádá Komisi, aby pečlivě zvážila možnost přijetí nových mechanismů řízení rybolovu, které by doplňovaly režim celkového přípustného odlovu a kvót – s výjimkou případů, kdy by tento režim i nadále vyhovoval –, neboť by tato opatření umožnila zavedení politiky nulových výmětů, jakož i pružnější přizpůsobování loďstev v závislosti na aktuální rozmanitosti a rozdělení populací; naléhavě žádá Komisi, aby zvážila, jakým – pokud vůbec nějakým – změnám by měla být podrobena zásada relativní stability a zejména jak by bylo možné zajistit, aby pobřežní komunity, které jsou vysoce závislé na rybolovu, mohly mít přednost při rozdělování rybolovných zdrojů a pokud ano, jaké by tyto změny měly být;

83.

domnívá se, že systém řízení založený na řízení intenzity rybolovu by mohl napomoci vytvoření účinné politiky nulových výmětů a mohl by zjednodušit stávající správní a kontrolní postupy, které jsou přehnaně časově a finančně náročné jak pro toto odvětví, tak i pro správní orgány členských států;

84.

považuje za nedostatečné měřit intenzitu rybolovu jednotným způsobem, aniž by byla zohledněna rozdílnost loďstev a lovných zařízení; je toho názoru, že opatření ke kontrole intenzity rybolovu by měla zohlednit různé druhy ryb, různé typy lovných zařízení a vyhodnocení dopadu odlovů na stavy jednotlivých druhů ryb;

85.

domnívá se, že jakákoli změna v modelu řízení by měla zahrnovat přechodné období uplatňování výhradně v rámci každého členského státu, aby se zabránilo jakýmkoli náhlým změnám a mohlo se provést hodnocení výsledků před jejich rozšířením na úroveň Společenství;

86.

také se domnívá, že jakýkoli nový model řízení by měl vycházet ze stávajících uspořádání založených na relativní stabilitě, považuje však za nevyhnutelné, aby budoucí SRP uznala stávající situaci, pokud jde o využívání kvót, a dala systému odpovídající flexibilitu, která je nezbytná k tomu, aby se přestalo bránit hospodářské účinnosti a rentabilitě investic;

87.

zastává názor, že čím vyšší je stupeň zapojení, tím zřetelnější jsou cíle, a čím hospodárnější a sociálnější pomoc je poskytována těm, kteří ji potřebují, tím větší bude porozumění a přijímání různých opatření na řízení rybolovných zdrojů a tím víc se zlepší provádění těchto opatření; trvá na tom, že je nezbytné uplatňovat mechanismy podpor nebo kompenzací určené rybářům, kteří jsou postiženi sociálními a hospodářskými následky víceletých plánů obnovy stavu ryb a jejich řízení a opatřeními k ochraně ekosystémů;

88.

trvá na tom, že regionální poradní sbory, další zúčastněné strany a prostřednictvím svých hodnocení i Úřad Společenství pro kontrolu rybolovu by se měly aktivněji účastnit reformy SRP, v průběhu tohoto procesu i po jeho skončení, a že tyto subjekty by měly být po logistické a finanční stránce schopny plně a účinně plnit své aktuální úkoly, jak to prosazoval Parlament ve svých předchozích usneseních, například ve výše uvedeném usnesení ze dne 24. dubna 2009;

89.

vyzývá k posilování regionálního rozměru při rozhodování, přičemž by měly být ve větší míře zohledněny regionální zvláštnosti ekosystémů a podmínky přírodní produkce a v trvale udržitelné míře by měly být posíleny úlohy regionálních poradních sborů;

90.

zdůrazňuje význam Evropské agentury pro kontrolu rybolovu v souvislosti s reformovanou SRP a zdůrazňuje, že je třeba zabezpečit harmonizaci a objektivitu kontroly odvětví rybolovu a uplatnit jednotný a spravedlivý systém pravidel a sankcí, čímž by byla posílena důvěra majitelů plavidel a rybářů v základní zásadu rovného zacházení;

91.

je toho názoru, že kontrolní politika SRP by měla zohlednit:

92.

žádá vytvoření komplexnější politiky, která by kladla na členské státy větší odpovědnost v tom smyslu, že by nemohly čerpat prostředky ze strukturálních fondů a jiné formy pomoci Společenství podle článku 95 nového nařízení o kontrole v případě, že by nesplnily své závazky v souvislosti s kontrolou a zachováním zdrojů; domnívá se, že je zásadní, aby finanční prostředky EU a členských států určené na rybolov směřovaly pružně pouze na financování činností a opatření založených na ekologicky, hospodářsky a sociálně udržitelném rybolovu;

93.

poznamenává, že nezákonný, neohlášený a neregulovaný rybolov je formou nespravedlivé hospodářské soutěže, která vážně poškozuje evropské rybáře, kteří dodržují vnitrostátní právní předpisy, právní předpisy Společenství a třetích zemí a vykonávají svou činnost odpovědným způsobem;

94.

připomíná, že nezákonný, neohlášený a neregulovaný rybolov narušuje spravedlivé fungování trhu s rybami a ohrožuje rovnováhu ekosystémů;

95.

vybízí EU, aby jakožto největší světový dovozce ryb a trh s rybami převzala odpovědnost a ujala se vůdčí role při řešení celosvětového problému nezákonného rybolovu a aby využila všech dostupných možností k přesunutí boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu na přední místo mezinárodního programu činností, a to vzhledem k závažným škodám na životním prostředí, které způsobuje a mezi něž patří oslabení odolnosti mořských ekosystémů vůči dopadu změny klimatu, a vzhledem k tomu, že ohrožuje zajišťování potravin;

96.

zdůrazňuje, že do reformy SRP by mělo být začleněno také hledání řešení, která zajistí stabilní a trvalou rovnováhu mezi rybolovnými zdroji a kapacitou loďstva;

97.

opakuje, že je důležité přizpůsobit kapacitu rybářských lodí dostupným zdrojům, zdůrazňuje však, že Komise a členské státy by měly vyčíslit skutečnou nadbytečnou kapacitu a identifikovat loďstva, která jsou příliš objemná s ohledem na jejich současné využití k rybolovu;

98.

podporuje odlišení přístupu k rybolovu na volném moři a k rybolovu, který má strukturu a obchodní kapacitu srovnatelnější s jinými podnikatelskými činnostmi, od přístupu k drobnému rybolovu, který je více spojen s pobřežními oblastmi a konkrétním trhem, má menší objem produkce na jednotku a jinou strukturu nákladů a pracovních míst;

99.

podporuje vypracování nových definic drobného rybolovu a průmyslového rybolovu a pružnějších kritérií, z nichž by mohly tyto definice vycházet tak, aby bylo zajištěno jejich lepší přizpůsobení různorodým situacím v rybolovu v rámci Společenství; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby provedla podrobný a vyčerpávající průzkum velikosti, vlastností a rozmístění stávajícího loďstva Společenství, přičemž by byla pečlivě zvážena kritéria pro definici, aby nebyla možná diskriminace mezi podobnými loďstvy, nebo mezi loďstvy různých členských států, které se zabývají rybolovem ve stejných vodách;

100.

vyzývá Komisi, aby jednoznačně definovala nadměrnou kapacitu; domnívá se, že je nezbytné vyhodnotit důvody, které k této nadměrné kapacitě vedou, zejména hospodářské pobídky ke zvýšení kapacity, a přezkoumat možné vazby s tržní politikou, přičemž je třeba si uvědomit, že v některých případech mohou tržní síly představovat klíčové kritérium, jež je třeba zohlednit; je toho názoru, že kritéria pro definici loďstva Společenství by se neměla omezovat na zjednodušené číselné parametry a v každém regionu by měla zahrnovat diferencované váhové faktory, na jejichž základě by byl vytvořen jednotný a pružný model, který by spravedlivě odrážel různé podmínky loďstva Společenství;

101.

domnívá se, že současný Evropský rybářský fond a budoucí strukturální fondy určené na odvětví rybolovu musí i nadále podporovat obnovu a modernizaci loďstev, především s ohledem na drobný pobřežní rybolov, protože tato podpora je založená na kritériích bezpečnosti (jež minimalizují pracovní úrazy), hygieny a pohodlí, jakož i na kritériích ochrany životního prostředí, spotřeby paliva a jiných kritériích, která s sebou nenesou žádné zvýšení rybolovné kapacity pro daná loďstva;

102.

domnívá se, že politika podpory rybářského loďstva by měla zohlednit kritéria závislá na výkonu, jako např.: rozvoj osvědčených ekologických rybářských postupů, respektování kultury dodržování pravidel a uplatňování organizačních systémů (sdružení výrobců);

103.

podporuje vytvoření fondu pro vrakování jako účinné a krátkodobé řešení problémů nadměrné kapacity, přičemž je třeba stanovit pravidla, které znemožní členským státům zabránit jeho využití;

104.

je toho názoru, že rybářská loďstva by měla být v dlouhodobém horizontu finančně soběstačná a měla by si zachovávat konkurenceschopnost v rámci liberalizovaného trhu s rybářskými produkty, zdůrazňuje však, že k tomuto může dojít pouze tehdy, bude-li existovat SRP, jejíž model řízení rybolovu umožňuje ziskovost společností;

105.

je přesvědčen, že silné a vysoce kvalitní odvětví akvakultury, které je udržitelné z hlediska životního prostředí, může podpořit růst v souvisejících odvětvích a prosazovat rozvoj pobřežních, příbřežních a venkovských oblastí a přinést výhody i spotřebitelům v podobě ekologických, výživných a vysoce kvalitních potravin;

106.

domnívá se, že je třeba posílit ochranu a konkurenceschopnost akvakultury Společenství je třeba posílit významnou trvalou podporou výzkumu a technického rozvoje, plánováním pobřežních oblastí a povodí s cílem zlepšit přístup ke kýženému prostoru a zahrnutím konkrétních potřeb akvakultury do tržní politiky EU; uznává důležitou úlohu, kterou hrají organizace producentů zřízené v rámci společné organizace trhu, a naléhavě žádá Komisi, aby při vytváření těchto pravidel specificky zohlednila konkrétní potřeby a požadavky odvětví akvakultury;

107.

domnívá se, že trvale udržitelný rozvoj akvakultury vyžaduje ekologická zařízení a ekologické výrobní metody, a to i udržitelné zdroje krmiva, aby nedocházelo k takovým jevům, jako je eutrofizace vody a byla poskytnuta podpora výrobě produktů vyšší kvality prostřednictvím lepších hygienických norem a zavedením přísných norem v oblasti organické akvakultury a dobrých životních podmínek zvířat, jakož i podpora vysoké úrovni ochrany spotřebitelů; podtrhuje význam začlenění pobídek pro produkci organické akvakultury a úsilí o zvýšení účinnosti zařízení na chov ryb;

108.

považuje akvakulturu za neoddělitelnou součást SRP, která má doplňující úlohu ve vztahu k pododvětví odlovu, především pokud jde o zásobování potravinami, zaměstnatelnost a obnovu populací, zejména druhů, které jsou nejvíc loveny v nadměrném množství ve volné přírodě;

109.

vyzývá k podpoře investic do nových technologií usnadňujících chov ryb, mezi něž patří i intenzivní systémy umožňující recyklaci vody a pobřežní farmy chovající mořské ryby a ryby sladkovodní, i do výzkumu oblasti chovu nových, ekonomicky zajímavých živočišných druhů a krmiva s menším dopadem na životní prostředí, přičemž přednost by měla mít podpora zlepšování udržitelnosti z hlediska životního prostředí; uznává významné možnosti, které se nabízejí akvakultuře v pobřežních vodách; a naléhavě žádá Komisi, aby zvážila konkrétní mechanismy na podporu rozvoje těchto pobřežních farem chovajících mořské ryby;

110.

domnívá se, že je nezbytné zavést pravidla pro řádnou tržní praxi (kontroly kvality produktů, ochrana spotřebitelů, cla) a pro spravedlivou konkurenci v souvislosti s produkty rybolovu ze zemí mimo EU, s výjimkou produktů, pro něž platí nařízení začleněná do dohod mezi EU a třetími zeměmi;

111.

považuje za zásadní, aby v případě biologického odpočinku loďstva, určeného na obnovu rybích populací, byl náležitě zohledněn i konzervárenský průmysl, kde nejsou k dispozici žádné alternativní zdroje dodávky pro druhy, na něž se taková opatření vztahují;

112.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy Radě a Evropskému parlamentu, které podpoří hledání nových kvalitních a přínosných akvakulturních druhů, zejména býložravých, a aby podporovala výzkum a výměnu osvědčených postupů v souvislosti s těmito druhy a souvisejícími výrobními a marketingovými metodami na úrovni celého Společenství s cílem vyhovět potřebám životního prostředí a zajistit konkurenceschopnější pozici, pokud jde o další nové potraviny;

113.

zdůrazňuje význam poskytování financí podnikům v oblasti akvakultury bez ohledu na jejich velikost, přičemž hlavním kritériem by měl být jejich přínos sociálnímu a hospodářskému rozvoji pobřežního života;

114.

připojuje se ke stížnostem ohledně spojení reformy SRP s reformou společné organizace trhu produktů rybolovu a akvakultury, což se nestalo v případě politiky kontroly rybolovu, a což znamená, že bude pravděpodobně zapotřebí čekat až do roku 2013, než budou mít producenti Společenství k dispozici nový rámec, který umožní zlepšit ziskovost jejich činností; doufá, že sdělení Komise o dalším vývoji stávající společné organizace trhu bude předloženo bez dalších prodlev;

115.

považuje za naléhavě nutné provést rozsáhlou revizi společné organizace trhu s produkty rybolovu a dosáhnout toho, aby více přispívala k zajištění příjmů v tomto odvětví, zajištění stability trhu, lepšímu uvádění produktů rybolovu na trh a zvýšení vytvářené přidané hodnoty;

116.

zdůrazňuje potřebu vytvořit mechanismus na podporu soustředění dodávek zejména prostřednictvím zřizování a revitalizace organizací výrobců;

117.

dále požaduje vytvoření studie, která provede podrobnou analýzu všeobecné situace týkající se soustředění poptávky na trhu s rybolovnými produkty, aby se mohla ověřit existence tržních strategií, které porušují předpisy hospodářské soutěže a snižují ceny u většiny rybích druhů;

118.

domnívá se, že je nevyhnutelné vytvořit mechanismy tržní intervence, zejména v těch oblastech rybolovu, kde je používán model řízení založený na zásadě přenosných rybolovných práv s cílem zabránit nadměrné koncentraci rybolovných práv mezi malým počtem provozovatelů (ochranné doložky), protože pokud by taková situace nastala v některém členském státě, mohla by ohrozit životaschopnost loďstev drobného rybolovu, a pokud by se to týkalo několika členských států, mohla by být ohrožena udržitelnost odvětví v některých z těchto států;

119.

zároveň žádá, aby Komise ve svých nových plánech obnovy a řízení provedla analýzu případného dopadu a negativních vlivů snižování úlovků na evropský trh a následný dovoz náhradních produktů z třetích zemí, které doplňují zboží chybějící na tomto trhu;

120.

trvá na nutnosti zajistit soulad společné obchodní politiky se záměry stanovenými v rámci SRP s cílem zbránit tomu, aby nové koncese EU (mnohostranné, regionální či dvoustranné) nezničily nebo neohrozily – v souvislosti s vnější tarifní a netarifní ochranou produktů rybolovu a akvakultury – úsilí vynaložené k zaručení dostatečně profitabilních odbytišť pro produkty Společenství;

121.

domnívá se, že je třeba učinit vše pro to, aby se dále neprohlubovala již tak vysoká závislost EU na dovozu ze třetích zemí v souvislosti s produkty rybolovu a akvakultury;

122.

domnívá se, že je nezbytné, aby EU zabezpečila vnější propagaci produktů rybolovu Společenství, jako jsou konzervované ryby a produkty akvakultury, zejména podporou udělování osvědčení těmto produktům a financováním jejich účasti na mezinárodních soutěžích a výstavách;

123.

domnívá se, že vnější činnost SRP by měla vycházet z cíle chránit zájmy rybolovu Společenství v souladu s vnější politikou EU;

124.

trvá na tom, že Společenství by mělo být lépe zastoupeno v regionálních organizacích pro řízení rybolovu, ve FAO, v OSN a v dalších mezinárodních organizacích s cílem podporovat udržitelné řízení mezinárodního rybolovu, bojovat proti nezákonnému rybolovu, zajistit vyšší ochranu mořských ekosystémů a chránit budoucnost rybolovných činností;

125.

trvá na tom, že je třeba vytvořit programy na podporu produktů rybolovu pocházejících ze zdrojů, které jsou udržitelné z hlediska životního prostředí a sociálně spravedlivé, jak v EU, tak mimo ni;

126.

trvá na tom, že by EU v souladu s ustanovením Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu měla akceptovat přístup k rybím populacím ve vodách třetích zemí pouze tehdy, pokud bylo vědecky potvrzeno, že se v těchto vodách nachází přebytek ryb, který rybáři třetích zemí nedokáží odlovit, a že jej lze odlovit udržitelným způsobem za dodržení přinejmenším stejných standardů, jaké platí v EU (výběr lovných zařízení atd.);

127.

trvá na tom, že je třeba celkově zhodnotit nové dohody o rybolovu se třetími zeměmi, a to podle kritérií definovaných Evropským parlamentem; je toho názoru, že účelem těchto kritérií by mělo být uvést hospodářské zájmy do rovnováhy s propagací udržitelného rybolovu a současně posílit schopnost našich partnerů zajistit udržitelný rybolov v jejich vlastních vodách, a přispět tak ke zlepšení řízení rybolovu mimo EU, zlepšit místní zaměstnanost v tomto odvětví a v souladu s vnější politikou EU zachovat důvěryhodnost Evropské unie jako celosvětového obhájce lidských práv a demokracie;

128.

dále žádá, aby ujednání o finančních náhradách v partnerských dohodách o rybolovu jednoznačně odlišovala obchodní složku a složku o rozvojové spolupráci v oblasti rybolovu se třetími zeměmi, aby se zajistila větší transparentnost rozpočtu;

129.

domnívá se, že dohody o partnerství by měly přispívat k vytváření pracovních míst ve třetích zemích a snižovat chudobu, rozvíjet podpůrné struktury pro odvětví (rybářské přístavy, zařízení na skladování a zpracovávání ryb atd.), a tudíž i snižovat počet přistěhovalců přicházejících do EU;

130.

je přesvědčen, že finanční kompenzace poskytovaná v rámci dohod se třetími zeměmi v oblasti rybolovu by se měla využívat na podporu a rozvoj odvětví rybolovu v těchto zemích, a to buď prostřednictvím povinného zaměření financování na výstavbu infrastruktury (rybářské přístavy, sklady, zařízení na zpracování ryb atd.) anebo prostřednictvím poskytování provozních prostředků (plavidla, vybavení atd.) tak, aby bylo možné činnosti rybolovu vykonávat odpovědně a udržitelně;

131.

je přesvědčen, že partnerské dohody o rybolovu by měly být při jednáních založeny na pevných vědeckých základech, a domnívá se, že další nezbytný pokrok vyžaduje začlenění všech technických opatření do procesu vyjednávání a výrazné zlepšení mechanismů pro provádění ustanovení obsažených v těchto dohodách;

132.

žádá, aby během jednání bylo konzultováno dotčené odvětví a aby se do společných výborů stanovených v dohodách zapojil jako pozorovatel regionální poradní sbor pro dálkový rybolov;

133.

domnívá se, že rostoucí složitost situace, potřeba účinnějších kroků navazujících na dohody a zvyšující se rozsah úkolů vyplývajících z vlastního zapojení do regionálních rybolovných organizací vyžadují větší lidské a materiální zdroje v GŘ MARE, a že by bylo vhodné prozkoumat možnost decentralizace výkonného řízení na členské státy;

134.

domnívá se, že SRP vyžaduje globální přístup k řízení rybích populací a musí být koordinována s politikami životního prostředí, s politikou rozvoje a s integrovanou námořní politikou;

135.

domnívá se, že rozhodnutí Evropské komise vytvořit z integrované námořní politiky jednu ze svých priorit bylo správné, a zdůrazňuje, že nový přístup v oblasti ekosystémů vytváří přímou přednostní vazbu mezi SRP a integrovanou námořní politikou;

136.

domnívá se, že činnost v oblasti rybolovu by měla být vhodně začleněna a zařazena do širších souvislostí námořních činností, jako je námořní doprava, námořní cestovní ruch, pobřežní větrné elektrárny a akvakultura, a že by měla být zahrnuta do skupin námořních činností;

137.

konstatuje, že rybolov je jednou z hospodářských činností, která má největší dopad na ekosystémy díky k tomu, že z ekosystémů získává obrovské zdroje, a která je nejvíce ovlivněna dalšími činnostmi prováděnými v ekosystému, jako jsou cestovní ruch, námořní doprava a městská výstavba na pobřeží;

138.

je přesvědčen, že skutečné začlenění SRP do integrované námořní politiky vyžaduje politickou vůli a že vnitrostátní, regionální a místní subjekty činné v odvětví rybolovu jsou ochotny převzít nezbytné závazky; zdůrazňuje, že pokud budou zohledněny vlastní cíle SRP a uznána potřeba vhodného propojení mezi rozličnými politikami s dopadem na mořské prostředí, SRP nesmí být podřízena jiným politikám Společenství, jež byly od té doby definované; je naopak toho názoru, že posledně zmíněné politiky musí zabezpečovat a začleňovat cíle rybářské politiky;

139.

zdůrazňuje potřebu vymezit přiměřené finanční prostředky pro integrovanou námořní politiku a znovu opakuje zásadu, že nové priority musí být doprovázeny novými finančními zdroji; odmítá myšlenku, že integrovaná námořní politika by měla být financována z Evropského rybářského fondu;

140.

trvá na tom, že je třeba systematicky uplatňovat řádné územní plánování námořních prostor v Evropě ve snaze vytvořit biogeografické oblasti s cílem chránit nejcitlivější mořské ekosystémy; upozorňuje v tomto ohledu, že drobný rybolov, mořská akvakultura a sběr měkkýšů se provádí zejména v nejcitlivějších částech ekosystémů v blízkosti pobřeží, což znamená, že vzájemné působení má přímější a okamžitější dopad;

141.

konstatuje, že Komise ve své zelené knize uznává, že režim dvanáctimílového pásu obecně fungoval dobře, a že tudíž jedna z mála oblastí, v nichž byla SRP poměrně úspěšná, je oblastí, kterou kontrolují členské státy; žádá proto, aby tato zásada byla trvalého charakteru;

142.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Poradnímu výboru pro rybolov a akvakulturu, regionálním poradním sborům, Vědeckotechnickému a hospodářskému výboru pro rybářství, Výboru pro sociální dialog v odvětví mořského rybolovu a vládám a parlamentům členských států.

21.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 348/37

A.

vzhledem k tomu, že každý rok se přepravuje přibližně 100 000 koní určených na porážku na zbytečně velké vzdálenosti do Evropské unie a po jejím území a že tato přeprava probíhá za nelidských podmínek,

B.

vzhledem k tomu, že existuje podrobná dokumentace, z níž vyplývá, že koně se v důsledku nedostatků ve stávajících právních předpisech přepravují na velké vzdálenosti, což má různé negativní dopady na jejich životní podmínky, jako jsou vážná zranění, nemoci, vyčerpání a dehydratace,

C.

vzhledem k tomu, že je zcela zřejmé, že nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností není důsledně prosazováno,

D.

vzhledem k tomu, že Komise právě provádí revizi nařízení Rady (ES) č. 1/2005,

1.

bere na vědomí, že organizace World Horse Welfare shromáždila podpisy pod peticí, která se týká přepravy koní na velké vzdálenosti na porážku v Evropě;

2.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci revize nařízení Rady (ES) č. 1/2005 přezkoumaly dokumentaci předloženou organizací World Horse Welfare;

3.

naléhavě žádá členské státy a Evropskou komisi, aby důsledně prosazovaly nařízení Rady (ES) č. 1/2005;

4.

pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů (1) předal Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

21.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 348/38

1.

přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a národním parlamentům.

21.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 348/50

A.

vzhledem k tomu, že v rámci rozpočtového procesu pro rok 2010 bylo dohodnuto, že veškeré výdaje, které budou mít konkrétní návaznost na vstup Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství v platnost, budou po přijetí původního rozpočtu na rok 2010 v případě potřeby řešeny pomocí stávajících rozpočtových nástrojů, např. formou opravného rozpočtu,

B.

vzhledem k tomu, že bylo zdůrazněno, že v takovém případě by měla být předtím, než bude vznesen jakýkoli požadavek na další zdroje, v co nejširším rozsahu důkladně prozkoumána možnost přerozdělení stávajících zdrojů,

C.

vzhledem k tomu, že bylo výslovně zdůrazněno, že do přijaté původní výše rozpočtu, jež činila 19,87 % schválených výdajů v rámci okruhu 5 (správní výdaje) VFR, nebyly zahrnuty žádné možné úpravy v souvislosti s Lisabonskou smlouvou, a to zejména v legislativní oblasti,

D.

vzhledem k tomu, že bylo současně potvrzeno, že v důsledku omezeného rozpětí budou nutné další úspory a přerozdělení, aby bylo možno dodatečné požadavky uspokojit,

1.

vítá návrh předsednictva předložit opravný rozpočet na rok 2010 týkající se rozpočtu Evropského parlamentu (oddíl 1 souhrnného rozpočtu Unie) a připomíná, že je to plně v souladu s dohodou, že veškeré další potřeby související se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost budou řešeny zvlášť, a to pomocí stávajících rozpočtových nástrojů;

2.

zdůrazňuje, že prioritou Parlamentu je prvotřídní vykonávání zákonodárné funkce a k tomu je zapotřebí poskytnout poslancům, výborům a politickým skupinám nezbytné prostředky; souhlasí s obecným zaměřením návrhu předsednictva a s konkrétními návrhy na navýšení prostředků; mimoto se domnívá, že celková výše návrhu je odůvodněná vzhledem k podaným zdůvodněním a k novým naléhavým úkolům v budoucnu;

3.

vzhledem k víceletému finančnímu dopadu, který se očekává od tohoto i možných dalších návrhů souvisejících s Lisabonskou smlouvou, vyzývá k provedení hodnocení, jak je využíván asistenční příspěvek;

4.

konstatuje, že celková výše rozpočtu bude podle návrhu předsednictva činit 1 620 760 399 EUR, což představuje 20,04 % původního okruhu 5; poznamenává, že vzhledem k výše uvedeným souvislostem a k celkovému objemu rozpočtu byl dlouhou dobu uplatňovaný 20 % limit, který si Parlament sám stanovil, překročen v návrhu předsednictva o 0,04 procentních bodů, čili o 3,2 milionu EUR;

5.

domnívá se, že obecným referenčním rámcem pro tento rozpočet by mělo být i nadále původní víceleté plánování VFR, neboť tak budou zabezpečeny zájmy Parlamentu a současně bude zachována rozpočtová kázeň;

6.

domnívá se, že současný dvacetiprocentní limit v okruhu 5 je nyní ve srovnání s dosavadní situací restriktivnější, neboť z něj budou muset být hrazeny výdaje, s nimiž se v roce 1988, kdy si EP dobrovolně stanovil tento limit, nepočítalo; připomíná, že od roku 2006 byly do rozpočtu Parlamentu zařazeny výdaje, jako je statut poslanců (který znamená úspory pro členské státy), statut asistentů, výdaje spojené s jeho novou úlohou podle Lisabonské smlouvy a s politikou v oblasti nemovitostí, která expanduje, aby pokryla jeho různé potřeby, včetně rozšiřování EU;

7.

domnívá se, že na základě původních údajů VFR, který byl vyjednán v roce 2006 a v platnosti je od roku 2007, by měly výdaje EP orientačně zůstat pod tradičním limitem 20 %;

8.

je toho názoru, že při celkové výši rozpočtu, tj. částce činící více než 1 600 000 000 EUR, by mělo být možné nepřekročit 20 % limit (tj. dosáhnout hodnoty 19,99 %) a plně přitom zohlednit další potřeby stanovené v návrhu předsednictva; konstatuje, že by to znamenalo snížení celkové výše rozpočtu o 4 miliony EUR;

9.

rozhodl se provést výše uvedenou úpravu, aniž by se to nějak dotklo položek uvedených v návrhu předsednictva, a to snížením rezervy na nemovitosti z 15 milionů EUR na 11 milionů EUR; poznamenává, že touto úpravou dosáhne rozpočet celkové výše 1 616 760 399 EUR, což představuje 19,99 % okruhu 5; trvá na tom, že politiku v oblasti nemovitostí je nezbytné dlouhodobě plánovat;

10.

upozorňuje na to, že by měla být přijata opatření na zajištění udržitelnosti rozpočtu v budoucích letech; znovu zdůrazňuje význam vypracování metody rozpočtování s nulovou bází, která zajistí větší kázeň a transparentnost; žádá, aby byly co nejdříve poskytnuty jasné informace o celkové výši fixních výdajů v rámci rozpočtu Parlamentu, jak se uvádí v usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2009 o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 (4);

11.

přijímá návrh odhadu příjmů a výdajů pro opravný rozpočet č. 1/2010;

12.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.