30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/1

1.

Dne 31. března 2010 Komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě. (3) Návrhu předcházely veřejné konzultace o tomto předmětu, které se konaly od 11. listopadu 2009 do 31. ledna 2010 (4).

2.

Občanská iniciativa je jednou z inovací práva EU zavedených Lisabonskou smlouvou, jež umožňuje, že nejméně jeden milion občanů EU pocházejících z podstatného počtu členských států může vyzvat Komisi, aby předložila legislativní návrh. Navrhované nařízení vychází z čl. 11 odst. 4 Smlouvy o EU a čl. 24 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, jež stanoví, že postupy a podmínky požadované pro tuto občanskou iniciativu mají být určeny v souladu s řádným legislativním postupem.

3.

Tento návrh byl zaslán evropskému inspektorovi v den jeho přijetí v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001. Před přijetím návrhu byl EIOÚ neformálně konzultován. EIOÚ tuto neformální konzultaci ocenil a je potěšen, že většina jeho podnětů byla v konečném návrhu zohledněna.

4.

Z obecného hlediska je EIOÚ spokojen se způsobem, jakým je v navrhovaném nařízení řešena otázka ochrany údajů. Na podrobnější úrovni navrhuje EIOÚ provést několik úprav. Tato doporučení jsou obsažena v kapitole II tohoto stanoviska.

5.

V předběžné poznámce by EIOÚ chtěl zdůraznit, že naprosté dodržování pravidel ochrany údajů významně přispěje ke spolehlivosti, účinnosti a úspěchu tohoto důležitého nového nástroje.

6.

V souladu s čl. 11 odst. 4 Smlouvy o EU a čl. 24 odst. 1 Smlouvy o fungování EU návrh určuje postupy a podmínky pro občanskou iniciativu. Navrhované nařízení definuje minimální počet členských států, minimální počet občanů pocházejících z každého členského státu a minimální věk, od nějž budou mít občané právo se podílet na takové iniciativě. Návrh dále určuje věcné a procedurální podmínky pro posouzení každé takové iniciativy Komisí.

7.

Toto stanovisko se zaměřuje pouze na ta ustanovení, která jsou důležitá z hlediska ochrany údajů. A sice pravidla pro registraci občanské iniciativy (článek 4), postupy pro sběr prohlášení o podpoře (články 5 a 6) a požadavky na ověřování a prokazování pravosti prohlášení o podpoře (článek 9). Ochraně údajů je věnována zvláštní pozornost v článku 12 návrhu. Článek 13 se dále zabývá odpovědností organizátorů občanské iniciativy. Tato ustanovení budou nyní podrobné analyzována.

8.

Před zahájením sběru prohlášení o podpoře od podepsaných osob musí organizátor zaregistrovat iniciativu u Komise v elektronickém registru. Musí poskytnout informace, jež jsou uvedeny v příloze II navrhovaného nařízení. Tyto informace zahrnují osobní informace o organizátorovi, a to celé jméno, poštovní adresu a e-mailovou adresu. Podle čl. 4 odst. 5 návrhu bude navrhovaná občanská iniciativa zveřejněna v registru. Ačkoli to z textu není zcela jasné, EIOÚ se domnívá, že poštovní adresa a e-mailová adresa organizátora nebudou v zásadě prostřednictvím registru zveřejněny. V opačném případě by EIOÚ vyzval zákonodárce, aby nezbytnost zveřejnění posoudil a vysvětlil a aby znění článku 4 v tomto ohledu zpřesnil.

9.

Organizátor je odpovědný za sběr potřebného počtu prohlášení o podpoře od podepsaných osob pro navrhovanou občanskou iniciativu. Podle čl. 5 odst. 1 musí formuláře prohlášení o podpoře odpovídat vzoru uvedenému v příloze III navrhovaného nařízení. Tento vzorový formulář od podepsané osoby vyžaduje poskytnutí určitých (očividných) osobních informací, jako je křestní jméno a příjmení, a v případě písemného formuláře vlastnoruční podpis. Pro účely ověření pravosti prohlášení o podpoře příslušným orgánem musí být poskytnuty i určité další informace: město a země pobytu podpisující osoby, datum a místo jejího narození, státní příslušnost, osobní identifikační číslo, typ identifikačního čísla/dokladu totožnosti a členský stát, který toto číslo/doklad vydal. Jiná, nepovinná pole ve vzorovém formuláři udávají ulici pobytu podepsané osoby a její e-mailovou adresu.

10.

EIOÚ zastává názor, že všechna pole s povinnými informacemi ve vzorovém formuláři jsou pro organizování občanské iniciativy a pro zajištění pravosti prohlášení o podpoře nezbytná, s výjimkou osobního identifikačního čísla. Mezi členskými státy existují rozdíly v tom, jak je používání takových jedinečných identifikačních čísel tam, kde existují, regulováno. EIOÚ se nedomnívá, že pro ověření pravosti prohlášení o podpoře má osobní identifikace jakoukoli přidanou hodnotu. Pro dosažení tohoto účelu lze považovat za dostatečné již ostatní požadované informace. EIOÚ proto doporučuje toto informační pole ze vzorového formuláře uvedeného v příloze III vypustit.

11.

EIOÚ také zpochybňuje nutnost začlenit do standardního formuláře pole s nepovinnými informacemi, a pokud se taková nutnost neprokáže, doporučuje tato pole ze vzorového formuláře vypustit.

12.

EIOÚ dále doporučuje doplnit ve spodní části vzoru standardní prohlášení o ochraně osobních údajů, ve kterém bude uvedena totožnost správce údajů, účely sběru údajů, ostatní příjemci údajů a doba uchovávání. Poskytnutí těchto informací subjektu údajů vyžaduje článek 10 směrnice 95/46/ES.

13.

Článek 6 navrhovaného nařízení se zabývá sběrem prohlášení o podpoře s využitím elektronických systémů. Článek 6 požaduje, aby se organizátor před zahájením sběru prohlášení ujistil, že elektronický systém sběru má odpovídající bezpečnostní a technické prvky, aby se mimo jiné zajistilo, že údaje poskytnuté elektronicky jsou bezpečně uloženy tak, „že je nelze měnit nebo používat za jiným účelem, než je vyjádření podpory dané občanské iniciativě, a aby byly osobní údaje chráněny proti náhodnému nebo nedovolenému zničení, náhodné ztrátě, úpravám, neoprávněnému sdělování nebo přístupu“ (5).

14.

Čl. 6 odst. 2 dále stanoví, že organizátor může kdykoli požádat příslušný oprávněný orgán, aby potvrdil, že elektronický systém sběru je v souladu s těmito požadavky. O vydání tohoto potvrzení požádá organizátor v každém případě předtím, než prohlášení o podpoře předloží k ověření (viz dále článek 9).

15.

Čl. 6 odst. 5 dále ukládá Komisi přijmout technické specifikace pro provádění těchto bezpečnostních pravidel v souladu s postupem projednávání ve výborech podle čl. 19 odst. 2 návrhu.

16.

EIOÚ vítá důraz kladený v článku 6 návrhu na bezpečnost elektronických systémů sběru. Povinnost zajistit bezpečnost zpracování údajů je jedním z požadavků na ochranu údajů, které lze nalézt v článku 17 směrnice 95/46/ES. EIOÚ je potěšen, že na základě neformálních připomínek evropského inspektora Komise sladila znění čl. 6 odst. 4 návrhu se zněním čl. 17 odst. 1 směrnice 95/46/ES. EIOÚ dále vítá, že do čl. 6 odst. 4 byla zakotvena povinnost zajistit, aby údaje nemohly být používány za jiným účelem, než je vyjádření podpory dané občanské iniciativě. EIOÚ však vyzývá zákonodárce, aby do článku 12 vtělil srovnatelnou povinnost s obecným dopadem (viz dále bod 27).

17.

EIOÚ má pochyby, pokud jde o časové vymezení pro vydání potvrzení příslušným oprávněným orgánem. Organizátor je pouze povinen vyžádat si toto potvrzení v každém případě předtím, než shromážděná prohlášení o podpoře předloží tomuto orgánu k ověření. Může tak učinit i dříve. EIOÚ se domnívá, že potvrzení elektronického systému má přidanou hodnotu, a zastává názor, že k tomuto potvrzení by mělo dojít před sběrem prohlášení, aby se zabránilo sběru osobních údajů nejméně jednoho milionu občanů pomocí systému, který se později ukáže být nedostatečně zabezpečeným. EIOÚ proto vyzývá zákonodárce, aby včlenil tuto povinnost do znění čl. 6 odst. 2. Přitom by samozřejmě mělo být zaručeno, aby postup při vydávání potvrzení nepředstavoval pro organizátora nadměrnou administrativní zátěž.

18.

V souvislosti s tím chce EIOÚ poukázat na článek 18 směrnice 95/46/ES, který správcům ukládá povinnost zaslat před zpracováním údajů oznámení orgánu pro ochranu údajů v příslušné zemi, pokud nebudou stanoveny určité výjimky. Není jasné, jak tato oznamovací povinnost, s určitými výjimkami, souvisí s vydáváním potvrzení příslušnými orgány členských států v rámci navrhovaného nařízení. Aby se co nejvíce zabránilo administrativním zátěžím, EIOÚ vyzývá zákonodárce, aby vyjasnil vztah mezi postupem oznamování podle článku 18 směrnice 95/46/ES a postupem při vydávání potvrzení podle článku 6 navrhovaného nařízení.

19.

Nyní k prováděcím pravidlům pro technické specifikace. EIOÚ očekává, že bude konzultován předtím, než tato prováděcí pravidla budou přijata. Zejména proto, že pracovní dokument útvarů Komise o výsledcích zelené knihy se zmiňuje o některých systémech navržených během veřejných konzultací, jež mají zajistit pravost elektronických podpisů, mimo jiné i o myšlence čipové karty evropského občana umožňující elektronický podpis. Takový systém s sebou očividně přináší nové požadavky na ochranu údajů (6).

20.

Po shromáždění potřebného počtu prohlášení o podpoře od podepsaných osob předloží organizátor tato prohlášení příslušnému odpovědnému orgánu k ověření a potvrzení. Organizátor předává osobní informace podepsaných osob příslušnému orgánu toho členského státu, který vydal těmto podepsaným osobám doklad totožnosti uvedený v prohlášení o podpoře. Příslušný orgán musí do tří měsíců ověřit prohlášení o podpoře pomocí „odpovídajících kontrol“ a vystavit organizátorovi potvrzení. (7) Potvrzení se použije, když je iniciativa skutečně předkládána Komisi.

21.

EIOÚ vítá tento decentralizovaný systém, kdy Komise nebude disponovat osobními informacemi podepsaných osob, ale pouze potvrzeními vydanými příslušnými orgány členských států. Takový systém snižuje riziko nevhodného zacházení s osobními údaji, neboť omezuje okruh příjemců těchto údajů.

22.

Z textu není jasné, co se rozumí „odpovídajícími kontrolami“ příslušných orgánů. Jasnost do této otázky nevnáší ani příslušný 15. bod odůvodnění. EIOÚ si klade otázku, jak bude příslušnými orgány kontrolována pravost prohlášení o podpoře. Chtěl by zejména vědět, zda příslušné orgány budou schopny zkontrolovat prohlášení porovnáním s informacemi o totožnosti občanů dostupnými z jiných zdrojů, jako jsou vnitrostátní nebo regionální registry. EIOÚ vyzývá zákonodárce, aby tuto otázku upřesnil.

23.

Článek 12 navrhovaného nařízení je věnován pouze ochraně osobních údajů. V tomto ustanovení se zdůrazňuje, že organizátor i příslušný orgán musí dodržovat směrnici 95/46/ES a vnitrostátní ustanovení přijatá na jejím základě. V 20. bodě odůvodnění se také poukazuje na to, že nařízení (ES) č. 45/2001 lze použít při zpracovávání osobních údajů Komisí v rámci registrace organizátora iniciativy. EIOÚ tyto výroky vítá.

24.

Toto ustanovení dále výslovně stanoví, že pro účely zpracování osobních údajů musí být organizátor a příslušný orgán považováni za správce údajů. EIOÚ je touto specifikací potěšen. Správce nese hlavní odpovědnost za dodržování pravidel o ochraně údajů. Článek 12 návrhu nepřipouští ohledně toho, kdo musí být považován za správce, sebemenší pochybnost.

25.

Článek 12 stanoví také maximální dobu uchovávání shromážděných osobních údajů. Pro organizátora je tato lhůta stanovena na jeden měsíc po předložení dané iniciativy Komisi nebo nanejvýš do 18 měsíců po dni registrace navrhované iniciativy. Příslušné orgány musí zničit údaje do jednoho měsíce po vydání potvrzení. EIOÚ tato omezení vítá, neboť zaručují dodržení požadavku stanoveného v čl. 6 odst. 1 písm. e) směrnice 95/46/ES.

26.

EIOÚ je dále spokojen, že v článku 12 je zopakován text převzatý z čl. 17 odst. 1 směrnice 95/46/ES o bezpečnosti zpracování údajů. To jasně ukazuje, že tyto povinnosti se nevztahují pouze na případy použití elektronického systému sběru (viz bod 13 a další výše uvedené), ale na všechny situace, jichž se navrhované nařízení týká.

27.

Jak je uvedeno výše v bodě 16, EIOÚ doporučuje zákonodárci doplnit článek 12 o nový odstavec, který zaručí, že osobní údaje shromážděné organizátorem (buď pomocí elektronického systému sběru, nebo jakýmkoli jiným způsobem) nebudou používány za jiným účelem, než je vyjádření podpory dané občanské iniciativě, a dále, že údaje obdržené příslušným orgánem budou použity pouze pro účel ověření pravosti prohlášení o podpoře dané občanské iniciativy.

28.

V článku 13 se stanoví, že členské státy musí zajistit, aby organizátoři, kteří mají bydliště nebo sídlo na jejich území, byli odpovědni podle občanského nebo trestního práva daného členského státu za porušení navrhovaného nařízení, mimo jiné zejména za nesplnění požadavků pro elektronické systémy sběru nebo podvodné používání údajů. V 19. bodě odůvodnění se odkazuje na kapitolu III směrnice 95/46/ES, která se týká soudního přezkumu, odpovědnosti a sankcí, a stanoví se, že tuto kapitolu lze v plném rozsahu použít na zpracování údajů podle navrhovaného nařízení. Článek 13 návrhu je nutné považovat za doplněk k ní, neboť na rozdíl od kapitoly III směrnice 95/46/ES výslovně odkazuje na občanské a trestní právo členských států. EIOÚ toto ustanovení očividně vítá.

29.

Jak bylo uvedeno v úvodu a jasně vyplývá z analýzy provedené v kapitole II tohoto stanoviska, EIOÚ je z obecného hlediska spokojen se způsobem, jakým je řešena otázka ochrany údajů v navrhovaném nařízení o občanské iniciativě. Ochrana údajů byla jasně zohledněna a návrh je formulován způsobem, který zaručuje dodržení pravidel o ochraně údajů. EIOÚ je zejména potěšen článkem 12, který je věnován pouze ochraně údajů a jasně stanoví odpovědnosti a doby uchovávání údajů. EIOÚ chce zdůraznit, že naprosté dodržování pravidel ochrany údajů významně přispěje ke spolehlivosti, účinnosti a úspěchu tohoto důležitého nového nástroje. Ačkoli je s návrhem celkově spokojen, EIOÚ stále vidí prostor pro další zlepšování.

30.

EIOÚ doporučuje, aby zákonodárce doplnil článek 6 tak, že organizátor je povinen požádat o potvrzení bezpečnosti elektronického systému sběru předtím, než začne shromažďovat prohlášení o podpoře. Tyto postupy při vydávání potvrzení by navíc neměly pro organizátora představovat nadměrnou administrativní zátěž. EIOÚ dále doporučuje vyjasnit vztah mezi postupem oznamování podle článku 18 směrnice 95/46/ES a postupem při vydávání potvrzení podle článku 6 navrhovaného nařízení.

31.

K dalšímu zlepšení návrhu EIOÚ zákonodárci doporučuje:

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/6

1.

Dne 29. března 2010 Komise přijala návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání, pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii, kterým se zrušuje rámcové rozhodnutí 2004/68/SVV (3) (dále: návrh).

2.

Účelem návrhu je zrušit rámcové rozhodnutí přijaté dne 22. prosince 2003 z důvodu některých nedostatků tohoto právního předpisu. Nové znění by zlepšilo boj proti zneužívání dětí v následujících ohledech: učinit trestnými závažné formy zneužívání dětí, například ve vztahu k sexuální turistice, ochraně dětí bez doprovodu; vyšetřování a koordinace trestního stíhání; nové trestné činy spáchané prostřednictvím informačních technologií (IT); ochrana obětí; předcházení trestným činům.

3.

Jedním z navrhovaných opatření v oblasti předcházení těmto trestným činům je omezení přístupu k dětské pornografii na internetu.

4.

Evropský inspektor ochrany údajů vzal na vědomí hlavní účel návrhu. Jeho záměrem není zpochybnit potřebu zavést lepší rámec, který by poskytoval přiměřená opatření na ochranu dětí před zneužíváním. Přesto si přeje zdůraznit dopad některých opatření, která návrh předpokládá, na základní práva na soukromí a ochranu údajů jiných dotčených fyzických osob, jako je zablokování internetových stránek a vytváření horkých linek. Z tohoto důvodu se evropský inspektor ochrany údajů rozhodl předložit z vlastní iniciativy toto stručné stanovisko.

5.

Otázky ochrany údajů se týkají dvou aspektů návrhu, které nejsou specifické pro boj proti zneužívání dětí, ale pro jakoukoli iniciativu zaměřenou na spolupráci soukromého sektoru pro účely prosazování práva. Evropský inspektor ochrany údajů již tyto otázky analyzoval v jiných souvislostech, zejména ve vztahu k boji proti nedovolenému obsahu na internetu (4).

6.

Tyto dva problematické aspekty jsou obsaženy v bodu odůvodnění 13 a v článku 21 návrhu. Lze je popsat takto:

7.

Návrh předpokládá dvě možné alternativy pro zablokování přístupu na internetové stránky označené jako stránky obsahující nebo šířící dětskou pornografii v rámci EU, a to opatření umožňující zablokování na základě příkazu příslušných justičních či policejních orgánů anebo dobrovolná zablokování ze strany poskytovatelů internetových služeb na základě kodexů chování nebo pokynů.

8.

Evropský inspektor ochrany údajů zpochybňuje kritéria a podmínky vedoucí k rozhodnutí o zablokování: zatímco by v dobře vymezeném právním rámci mohl podpořit kroky přijaté policejními nebo justičními orgány, má silné pochybnosti o právní jistotě jakéhokoli zablokování ze strany soukromých subjektů.

9.

Za prvé zpochybňuje možné monitorování internetu vedoucí k takovému zablokování. Monitorování a zablokování může představovat odlišné činnosti, včetně prohlížení internetu, určování nedovolených nebo podezřelých internetových stránek a zablokování přístupu pro koncové uživatele, ale také monitorování chování koncových uživatelů na internetu, kteří se pokoušejí přistupovat k takovému obsahu nebo jej stahovat. Používané nástroje jsou odlišné a představují různý stupeň zasahování, ale vedou k podobným otázkám o úloze poskytovatelů internetových služeb při zpracování informací.

10.

Tyto kontrolní činnosti mají důsledky z hlediska ochrany údajů, protože dojde ke zpracování osobních údajů různých fyzických osob, ať se jedná o informace o obětech, svědcích, uživatelích nebo poskytovatelích obsahu. Evropský inspektor ochrany údajů vyjádřil v předchozích stanoviscích obavy týkající se monitorování fyzických osob ze strany aktérů soukromého sektoru (např. poskytovatelů internetových služeb nebo držitelů autorských práv) v oblastech, které v zásadě patří do působnosti orgánů pro prosazování práva (5).

11.

Evropský inspektor ochrany údajů již při několika příležitostech uvedl, že „the monitoring of Internet user's behaviour and further collection of their IP addresses amounts to an interference with their rights to respect for their private life and their correspondence (…). This view is in line with the case law of the European Court of Human Rights.“ (monitorování chování uživatelů internetu a další shromažďování jejich IP adres představuje zásah do jejich práv na respektování jejich soukromého života a jejich korespondenci (…). Toto stanovisko odpovídá judikatuře Evropského soudu pro lidská práva) (7). S ohledem na takové zasahování jsou potřebné vhodnější ochrany, aby bylo zajištěno, že k monitorování a/nebo zablokování bude docházet pouze přísně cíleným způsobem a za justiční kontroly a že zneužití tohoto mechanismu budou bránit přiměřená bezpečnostní opatření.

12.

Program pro bezpečnější internet, ke kterému evropský inspektor ochrany údajů vydal stanovisko zmíněné výše, předpokládá síť horkých linek, jak je zmíněno v bodu odůvodnění 13 návrhu. Jedna z připomínek evropského inspektora ochrany údajů se týká konkrétně podmínek, za kterých by informace byly shromažďovány, centralizovány a vyměňovány: existuje potřeba přesného popisu toho, co by mělo být považováno za nedovolený nebo škodlivý obsah, kdo může shromažďovat a uchovávat informace a při jakých konkrétních ochranných opatřeních.

13.

To je důležité zejména, vezmeme-li v úvahu důsledky podávání zpráv: kromě informací týkajících se dětí by mohly být postiženy osobní údaje jakékoli fyzické osoby, která je nějakým způsobem spojena s informacemi šířenými na síti, včetně například informací o osobě podezřelé z protiprávního chování, ať se jedná o uživatele internetu nebo poskytovatele obsahu, ale také informací o osobě, která podává zprávu o podezřelém obsahu nebo o oběti zneužití. Při tvorbě postupů podávání zpráv by neměla být opominuta práva žádné z těchto fyzických osob: měla by být zohledněna v souladu se stávajícím rámcem ochrany údajů.

14.

Informace shromážděné prostřednictvím těchto horkých linek budou také s největší pravděpodobností využity pro soudní stíhání v dané věci. Z hlediska požadavků kvality a integrity by měla být provedena další ochranná opatření, aby bylo zaručeno, že tyto informace považované za digitální důkazy byly řádně shromážděny a zachovány a že tedy budou u soudu přípustné.

15.

Rozhodujícími prvky pro vyhovění jsou záruky dohledu nad systémem, v zásadě ze strany orgánů pro prosazování práva. Transparentnost a možnosti nezávislé nápravy dostupné pro fyzické osoby jsou dalšími zásadními prvky, které by měly být zapracovány do takového systému.

16.

Přestože evropský inspektor ochrany údajů nemá žádný důvod napadat vytváření silného a účinného rámce pro boj proti pohlavnímu zneužívání, pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii, trvá na potřebě zajistit právní jistotu pro všechny dotčené aktéry, včetně poskytovatelů internetových služeb a fyzických osob využívajících síť.

17.

Zmínka v návrhu o potřebě zohlednit základní práva koncových uživatelů se vítá, ale není dostačující: měla by být doplněna o povinnost členských států zajistit harmonizované, srozumitelné a podrobné postupy, když dochází k boji proti nedovolenému obsahu, a to pod dohledem nezávislých veřejných orgánů.

—

EDPS Opinion of 23 June 2008 on the Proposal for a Decision establishing a multiannual Community programme on protecting children using the Internet and other communication technologies, OJ C 2, 7.1.2009, p. 2 (Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 23. června 2008 k návrhu rozhodnutí o zavedení víceletého programu Společenství pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie, Úř. věst. C 2, 7.1.2009, s. 2),

—

Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 22. února 2010 k probíhajícím jednáním Evropské unie o obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA).

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/9

1.

Dne 12. července 2010 přijala Komise návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o systémech pojištění vkladů (přepracované znění) (3).

2.

Návrh byl zaslán evropskému inspektorovi ochrany údajů (EIOÚ) v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 téhož dne, kdy byl přijat. Návrh byl neformálně konzultován s EIOÚ ještě před jeho zasláním. EIOÚ tuto neformální konzultaci ocenil a je potěšen, že všechny jeho podněty byly v konečném návrhu zohledněny.

3.

V tomto stanovisku EIOÚ stručně objasní aspekty návrhu, které se týkají ochrany údajů, a provede jejich analýzu.

4.

Systémy pojištění vkladů vyplácí vkladatelům náhradu vkladů do určité výše v případě likvidace banky. Směrnice 94/19/ES, která ukládá členským státům povinnost zavést na jejich území jeden nebo více systémů pojištění vkladů, byla přijata dne 30. května 1994 Evropským parlamentem a Radou. Krátce po propuknutí finanční krize v roce 2008 Rada vyzvala Komisi, aby předložila příslušný návrh na podporu sbližování systémů pojištění vkladů, což mělo přispět k obnovení důvěryhodnosti ve finanční sektor. Dne 11. března 2009 byla formou nouzového opatření směrnicí 2009/14/ES změněna směrnice 94/19/ES. Nejzásadnější změna se týkala zvýšení minimální výše pojištění z částky 20 000 EUR na částku 100 000 EUR pro vkladatele v případě likvidace banky. Na straně 5 důvodové zprávy ke stávajícímu návrhu Komise uvádí, že jelikož směrnice 2009/14/ES ještě nebyla zcela provedena, považuje za nezbytné konsolidovat a pozměnit směrnice 94/19/ES a 2009/14/ES formou přepracovaného znění.

5.

Cílem návrhu je zjednodušení a harmonizace příslušných vnitrostátních pravidel, zejména pokud jde o rozsah pojištění a podmínky výplaty. Ustanovení jsou změněna za účelem dalšího zkrácení lhůty pro výplatu vkladatelům a zaručení lepšího přístupu systémů pojištění vkladů k informacím o svých členech (úvěrových institucích jako jsou banky). Mimoto návrh obsahuje několik úprav, jež počítají se zajištěním zdravých a důvěryhodných systémů pojištění vkladů s dostatečnými finančními kapacitami (4).

6.

Zlepšený postup vyplácení náhrad vkladatelům má za následek naléhavější potřebu zpracovávání osobních údajů vkladatelů nejen v rámci členského státu, ale také mezi členskými státy. V čl. 3 odst. 7 se uvádí, „že členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů kdykoli na vlastní žádost obdržely od svých členů všechny informace nezbytné k přípravě vyplacení náhrad vkladatelům“. Jak vyplývá z čl. 12 odst. 4, mohou být takové informace vyměňovány rovněž mezi systémy pojištění vkladů v různých členských státech.

7.

V případě, že je vkladatelem fyzická osoba, představují informace o vkladateli osobní údaje ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice 95/46/ES. Předávání takových informací mezi úvěrovými institucemi a systémy pojištění vkladů, nebo mezi systémy pojištění vkladů představuje zpracování osobních údajů ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice 95/46/ES. Vzhledem k tomu, že ustanovení směrnice 95/46/ES jsou uplatněna v příslušných vnitrostátních právních předpisech, vztahují se tedy na toto zpracování údajů. EIOÚ je potěšen, že je toto potvrzeno a zdůrazněno v bodě odůvodnění 29 návrhu.

8.

Evropského inspektora pro ochranu údajů navíc těší skutečnost, že některé prvky týkající se ochrany údajů jsou v tomto návrhu dále rozpracovány. Ustanovení čl. 3 odst. 7 stanoví, že informace získané k přípravě vyplacení náhrad je možné použít pouze pro daný účel a nesmí být uchovávány déle, než je pro daný účel nezbytně nutné. To dále upřesňuje zásada účelového omezení, jak je stanovena v čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice 95/46/ES, a povinnost uchovávat údaje po dobu ne delší než nezbytně nutnou pro uskutečnění cílů, pro které jsou shromažďovány nebo dále zpracovávány, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. e) směrnice 95/46/ES.

9.

V čl. 3 odst. 7 je výslovně zdůrazněno, že informace získané k přípravě vyplacení náhrad zahrnují rovněž označení podle čl. 4 odst. 2. Na základě čl. 4 odst. 2 mají úvěrové instituce povinnost označovat vklady, pokud vklad z nějakého důvodu není způsobilý k výplatě náhrady, a to například protože vklady pochází z operací, v souvislosti s nimiž byl vynesen odsuzující rozsudek za trestný čin praní peněz ve smyslu čl. 1 písm. c) směrnice Rady 91/308/EHS (viz čl. 4 odst. 1 návrhu). Vzhledem k tomu, že účelem výměny informací je právě vyplacení vkladu, lze sdělení takového označení považovat za nezbytné opatření. EIOÚ je proto toho názoru, že předání takového označení, je-li považováno za osobní údaj, je v souladu s pravidly ochrany osobních údajů, pokud označení samotné neprozrazuje více informací, než je nezbytné. Jednoduché označení uvádějící, že vklad není způsobilý, by bylo pro daný účel dostačující. Povinnost obsažená v čl. 4 odst. 2 návrhu by tedy měla být uplatňována tak, aby bylo dosaženo souladu s pravidly, která vyplývají ze směrnice 95/46/ES.

10.

Ustanovení čl. 3 odst. 7 návrhu se zabývá rovněž shromažďováním informací, jež je vykonáváno systémy pojištění vkladů a je nezbytné k provádění pravidelných zátěžových testů jejich systémů. Tyto informace jsou systémům pojištění vkladů průběžně předkládány úvěrovými institucemi. V rámci neformální konzultace se EIOÚ zajímal o to, zda budou tyto informace zahrnovat také osobní údaje. EIOÚ vyjádřil pochybnosti, zda je k provádění zátěžových testů skutečně nezbytné zpracovávat osobní údaje. Komise v tomto bodě návrh upravila a doplnila, že bude u těchto informací zaručena anonymita. Co se týče ochrany údajů, znamená to, že informace nemohou být při využití veškerých dostupných prostředků, spojeny s identifikovanou fyzickou osobou (5). EIOÚ je spokojen s touto zárukou.

11.

V čl. 3 odst. 7 je také s ohledem na informace získané k provedení zátěžových testů uvedeno, že takové informace je možné používat pouze pro daný účel a uchovávat nejdéle po dobu nezbytně nutnou k tomuto účelu. EIOÚ by rád zdůraznil, že pokud jsou informace anonymizovány, nespadají již nadále do definice osobních údajů, na něž se vztahují pravidla obsažená ve směrnici 95/46/ES. Mohou existovat dobré důvody, aby bylo ustanoveno omezené využití těchto informací. EIOÚ by však rád objasnil, že pravidla ochrany údajů toto omezení nevyžadují.

12.

V zájmu usnadnění účinné spolupráce mezi systémy pojištění vkladů a také s ohledem na výměnu informací uvedených v čl. 3 odst. 7, čl. 12 odst. 5 návrhu se uvádí, že mají systémy pojištění vkladů, případně příslušné orgány, uzavřít písemné dohody o spolupráci. Právě v těchto dohodách by mělo být uplatňování pravidel ochrany údajů propracováno do větších podrobností. EIOÚ je proto potěšen, že do čl. 12 odst. 5 byla doplněna dodatečná věta, která zdůrazňuje, že „tyto dohody zohledňují požadavky stanovené směrnicí 95/46/ES“.

13.

EIOÚ je spokojen se způsobem, jakým se navrhovaná směrnice zabývá aspekty týkajícími se ochrany údajů, a chtěl by pouze upozornit na připomínky učiněné v bodech 9 a 11 tohoto stanoviska.

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/11

1.

Zvýšení čtenářské gramotnosti bylo jedním ze třinácti cílů stanovených v roce 2002 v pracovním programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“. Šlo rovněž o jednu z pěti referenčních úrovní evropských průměrných výsledků („evropských referenčních úrovní“) stanovených Radou v roce 2003: konkrétně se jednalo o cíl, aby se do roku 2010 podíl 15letých žáků s problémy čtenářské gramotnosti v Evropské unii snížil nejméně o 20 % ve srovnání s rokem 2000. Pokud jde o matematické, přírodovědné a technické obory, další referenční úrovní, jíž mělo být do roku 2010 dosaženo, bylo zvýšení celkového počtu absolventů v těchto oborech nejméně o 15 %.

2.

Evropská rada na zasedání v březnu roku 2008 opětovně vyzvala členské státy k podstatnému snížení počtu mladých lidí, kteří neumí řádně číst, a ke zlepšení výsledků studentů z přistěhovaleckých rodin nebo ze znevýhodněného prostředí (3).

3.

V závěrech Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě z listopadu roku 2008 (4) byla stanovena agenda pro evropskou spolupráci v oblasti školství a opětovně se v nich konstatovalo, že nebylo dosaženo dostatečného pokroku při plnění cílů stanovených v oblasti čtenářské gramotnosti. Rada se shodla, že je třeba zaručit a zlepšit osvojování čtenářské a matematické gramotnosti, neboť jde o základní složky klíčových kompetencí. Členské státy byly vyzvány k tomu, aby zaměřily spolupráci na zvyšování úrovně čtenářské a matematické gramotnosti a na motivování k většímu zájmu o matematické, přírodovědné a technické obory.

4.

Závěry Rady z května roku 2009 o strategickém rámci spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET2020“) (5) znovu zdůraznily význam čtenářské a matematické gramotnosti jako základních složek klíčových kompetencí a potřebu zvýšit atraktivitu matematických, přírodovědných a technických oborů. Nová referenční úroveň přijatá Radou v souvislosti s uvedeným rámcem, jejímž cílem je dosažení přiměřené úrovně základních dovedností v oblasti čtení, matematiky a přírodních věd, znamená, že v roce 2020 by podíl žáků, kteří mají problémy se čtením, matematikou a přírodními vědami, měl být nižší než 15 %.

5.

Společná zpráva Rady a Komise pro rok 2010 o pokroku při provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 (6) zdůraznila význam partnerství mezi vzdělávacími institucemi a světem práce, neboť tato partnerství jsou jedním ze způsobů, jak posílit kompetence a seznámit se s profesním životem a různými profesními dráhami. Odborníci se shodli, že různé formy spolupráce mezi základními, středními a vysokými školami a podniky mají pozitivní dopad na osvojování poznatků z matematiky, přírodních věd a techniky.

6.

Nedávno, na zasedání Evropské rady v červnu roku 2010, se členské státy dohodly na cíli, kterým je zlepšení úrovně vzdělávání v souvislosti se strategií pro růst a zaměstnanost Evropa 2020 (7), v níž otázka základních dovedností tvoří nedílnou součást agendy „inteligentního růstu“ a „růstu podporujícího začlenění“ a přispívá ke stěžejním iniciativám, jako jsou Nové dovednosti pro nová pracovní místa a Digitální agenda.

1.

za poslední desetiletí sice došlo v EU ke všeobecnému zlepšení výsledků v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, avšak pokrok není dostatečný k dosažení evropských referenčních úrovní dohodnutých pro rok 2010. Dovednosti 15letých Evropanů v oblasti čtení a matematiky se v průměru ve skutečnosti zhoršily. Podíl studentů s problémy se čtením se zvýšil z 21,3 % v roce 2000 na 24,1 % v roce 2006 (8) a v případě matematiky tento podíl vzrostl z 20,2 % na 24 % (9). V roce 2006 byl v členských státech průměrný podíl studentů se špatnými výsledky v přírodních vědách 20,2 % (10).

2.

Je rovněž prokázáno, že socioekonomické podmínky žáků a úroveň vzdělání rodičů ovlivňují výsledky, jichž v oblasti základních dovedností dosahují. Ve všech členských státech, u nichž jsou k dispozici srovnatelné údaje, dosahují žáci z přistěhovaleckých rodin ve čtení, matematice a přírodních vědách horších výsledků než ostatní žáci pocházející z dané země (11).

3.

V posledních desetiletích Evropa čelí rostoucí poptávce po lidských zdrojích kvalifikovaných v matematických, přírodovědných a technických oborech. Ačkoli příslušné evropské referenční úrovně stanovené pro rok 2010 bylo dosaženo, potřeby, jichž se tato úroveň týkala, jsou stále relevantní. Vzrostl celkový podíl vysokoškolských absolventů, zejména díky počítačovým technologiím a rozšíření, avšak v matematických, statistických a strojírenských oborech byl růst mnohem slabší, zatímco ve fyzikálních oborech ve skutečnosti klesl. Tyto obory navíc studuje nadále značně nízký počet žen (12).

4.

Existuje mnoho iniciativ, jejichž cílem je zlepšit v členských státech čtenářskou gramotnost, jakož i celostátních, regionálních a místních opatření určených ke zlepšení vztahu k matematice a přírodním vědám a výsledků v nich dosahovaných. V posledních letech navíc mnohé členské státy začlenily otázky související s výsledky v matematice a přírodních vědách a se vztahem k nim do svých politických programů. Rovněž vyčlenily značné zdroje na zlepšení výuky přírodních věd ve školách. Ve většině zemí vznikají jakožto explicitně formulované strategie programy zaměřené na včasné osvojování základních dovedností a na individuální přístup (13).

1.

činnost prováděná v rámci otevřené metody koordinace a zaměřená na matematické, přírodovědné a technické předměty ukazuje, že inovační pedagogické postupy a řádně kvalifikovaní učitelé mohou zlepšit vztah žáků k těmto předmětům i výsledky v nich dosažené. To pak může vést ke zvýšení počtu žáků, kteří budou tyto obory studovat na vyšších úrovních, a v konečném důsledku k nárůstu počtu absolventů matematických, přírodovědných a technických oborů.

2.

Zpráva Komise z roku 2007 nazvaná „Současná výuka přírodních věd: nové pedagogické postupy pro budoucnost Evropy“ (14) doporučila, aby výuka přírodních věd byla více zaměřena na objevování a vyhledávání, aby se vytvářely sítě, jež by ukončily izolaci učitelů přírodních věd, aby se věnovala zvláštní pozornost vztahu dívek k matematice, přírodním vědám a technickým oborům a aby se školy otevřely širšímu společenství.

1.

získávání základních dovedností, coby základu pro rozvoj klíčových kompetencí všech na základě celoživotního učení, bude hrát nesmírně důležitou úlohu při zlepšování možností pracovního uplatnění občanů, jejich sociálního začlenění a osobního naplnění. Jsou proto zapotřebí opatření zaměřená na boj proti nedostatečným vzdělávacím výsledkům a proti sociálnímu vyloučení.

2.

Dobrá úroveň čtenářské a matematické gramotnosti spolu s pevným osvojením základních zákonitostí přírody a základních vědeckých pojmů jsou předpokladem získání klíčových kompetencí pro celoživotní učení, a proto je třeba jim věnovat pozornost již od útlého věku.

3.

Základní dovednosti v oblasti čtenářské a matematické gramotnosti jsou rovněž předpokladem schopnosti se učit: pomáhají jednotlivcům v přístupu k novým vědomostem a dovednostem, k jejich získání, zpracování, osvojení a k jejich komunikaci a rovněž jim pomáhají získat schopnost samostatně se učit.

4.

Mezinárodní údaje včetně studií PISA a TIMSS ukazují, že systémové otázky, jako jsou rozdíly mezi školami a rozdíly v prostředí, z něhož žáci pocházejí (vyplývající například ze socioekonomických podmínek, úrovně vzdělání rodičů, dostupnosti zařízení informačních a komunikačních technologií doma, atd.), představují faktory, které ovlivňují výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách.

5.

K důležitým faktorům přispívajícím k dosažení vysoce kvalitních vzdělávacích výsledků patří kvalifikace, kompetence a nasazení učitelů, vedoucích pracovníků škol a učitelů pedagogických škol. Je proto zásadně důležité poskytovat pedagogickým pracovníkům a ředitelům škol počáteční vzdělání a úvodní zaškolení a umožňovat jim další profesní rozvoj v co nejvyšší kvalitě, a to za podpory nezbytných vzdělávacích a profesních podpůrných služeb.

6.

Má-li být dosaženo nové, ambiciózní referenční úrovně stanovené ve strategickém rámci „ET2020“, budou zapotřebí účinnější vnitrostátní iniciativy. Hospodářský útlum spolu s demografickou výzvou podtrhuje skutečnost, že je naléhavě nutné co nejvíce zlepšit účinnost a spravedlivost systémů vzdělávání a současně nadále účinně investovat do vzdělávání a odborné přípravy, a řešit tak současné i budoucí výzvy v hospodářské a sociální oblasti.

1.

stanovily nebo dále rozvíjely strategické vnitrostátní přístupy ke zlepšení výsledků školních dětí ve čtenářské gramotnosti, matematice a přírodních vědách, se zvláštním ohledem na žáky ze znevýhodněných socioekonomických poměrů.

2.

Provedly analýzu stávajících přístupů na vnitrostátní úrovni a vyhodnotily jejich účinnost s cílem zajistit další podklady pro tvorbu politik.

1.

ustavila skupinu odborníků na vysoké úrovni, jejímž úkolem by měla být analýza dosavadního výzkumu, studií a mezinárodních zpráv týkajících se čtenářské gramotnosti se zaměřením na otázky uvedené v těchto závěrech. Tato skupina by měla posoudit nejúčinnější a nejefektivnější způsoby podpory čtenářské gramotnosti v průběhu celoživotního učení a na základě příkladů dobré politiky učinit závěry a návrhy na podporu politik členských států do první poloviny roku 2012.

2.

V návaznosti na činnost skupiny působící v rámci otevřené metody koordinace a zabývající se matematickými, přírodovědnými a technickými obory („MST Cluster“) ustavila tematickou pracovní skupinu politiků a odborníků z členských států s cílem přispět k pokroku na cestě k dosažení nové referenční úrovně „ET2020“.

3.

Usnadnila vzájemné učení a určení a šíření osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti osvojování základních dovedností a sledovala pokrok na cestě k dosažení referenční úrovně stanovené v rámci „ET2020“ a podávala o něm zprávy.

1.

podle potřeby zajistily pořádání zasedání generálních ředitelů odpovědných za školní vzdělávání, aby tak byl zohledněn pokrok dosažený v rámci evropské politické spolupráce v otázkách týkajících se škol, byly vypracovány podklady pro tvorbu vnitrostátních politik a projednány priority pro budoucí činnost na úrovni EU v této oblasti, dále aby byly výsledky takových jednání rozsáhle šířeny mezi všechny příslušné zainteresované strany a případně projednány na úrovni ministrů.

2.

Podporovaly příležitosti pro rozvoj společných pilotních projektů mezi členskými státy, zaměřených na zdokonalování základních dovedností všech mladých lidí prostřednictvím inovačních přístupů. Tyto projekty by se měly organizovat na základě dobrovolnosti podle společně dohodnutých hledisek, měly by podléhat společnému hodnocení a využívat stávající nástroje EU.

3.

Na podporu výše uvedených cílů využívaly všech příslušných nástrojů, jako je otevřená metoda koordinace, program celoživotního učení, 7. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj a v souladu s prioritami jednotlivých členských států i evropské strukturální fondy.

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/15

—

pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. července 2010 o výzvách, které pro evropské filmové dědictví představuje analogový a digitální věk (druhá prováděcí zpráva týkající se doporučení o filmovém dědictví) (1),

—

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (2), zejména na prohlášení, že v zájmu ochrany kulturní rozmanitosti je nutné podpořit digitalizaci kin,

—

zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (3),

—

Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005 (4);

—

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o příležitostech a výzvách evropské kinematografie v digitálním věku (5);

—

digitální technologie nabízejí nové příležitosti, pokud jde o šíření filmů, včetně kin promítajících autorské filmy a kin v méně obydlených oblastech, a v tomto smyslu přispívají k evropským cílům i k cílům jednotlivých států v oblasti podpory evropských děl a přístupu k nim, podpory kulturní a jazykové rozmanitosti a sociální soudržnosti,

—

evropský trh v oblasti provozování kin je neucelený, což představuje řadu výzev, které mohou mít dopad na stanovení a uskutečňování celostátních i evropských plánů digitalizace kin,

—

digitalizace kin představuje pro provozovatele značné náklady, ačkoli někteří distributoři mohou díky sníženým nákladům na digitální kopie ušetřit. Pro odstranění této nesouměrnosti byly na trhu vytvořeny modely financování digitalizace kin za účasti soukromých financí, například takzvané poplatky za virtuální kopii (VPF, Virtual Print Fee) (6). Tyto modely však nejsou vždy vhodné pro malá kina, zejména kina s jedním promítacím sálem, kina promítající autorské filmy nebo kinematografii národního dědictví a kina promítající reprízy filmů. Právě tato kina by se tudíž při pořizování digitálního promítacího vybavení mohla potýkat s největšími finančními problémy, ačkoli plní významnou společenskou a kulturní funkci, a to například v nejméně obydlených oblastech, kde je omezená možnost kulturního vyžití;

—

digitální promítání umožňuje pružnější a méně nákladné využívání různých jazykových verzí (včetně filmových titulků a dabingu) a technik zvukového popisu, což přispívá k lepší přístupnosti a oběhu děl, včetně děl ze zemí a regionů, jejichž jazyky jsou méně rozšířené,

—

digitalizace kin nabízí evropské kinematografii nevídané příležitosti, ale může také vést k restrukturalizaci trhu, která bude mít na výše uvedená kina nepřiměřený dopad, a kterou tak bude v důsledku ohrožena rozmanitost uváděných filmů a pro část obyvatelstva rovněž přístup k filmové produkci. Mohla by rovněž být narušena sociální soudržnost, jelikož kina hrají v některých regionech důležitou úlohu besedních a společenských míst. V neposlední řadě by mohly vyvstat sociální výdaje, zejména pokud jde o zaměstnanost v technických odvětvích a v odvětví promítání filmů,

—

digitalizace kin také vytváří příležitosti z hlediska propagace evropského filmového dědictví a přístupu k němu. Na různých úrovních je proto zapotřebí patřičných opatření, aby byly tyto příležitosti v maximální míře využity, a to i pro účely vzdělávání,

—

pro co nejsnazší přechod na digitální promítání je třeba umožnit shromažďování a pružné využívání finančních zdrojů soukromého, veřejného, místního, celostátního nebo evropského původu tak, aby kina různých typů mohla získat podporu odpovídající jejich konkrétní situaci;

—

digitalizace kin si vedle vlastního promítacího zařízení vyžádá rovněž další vybavení a přístroje (server, ozvučení, plátno, úprava promítací místnosti atd.),

—

životnost těchto zařízení není zatím známá, což vyvolává otázky ohledně nákladů na údržbu a ohledně financování jejich modernizace nebo výměny ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, včetně možného převádění digitální produkce do nových formátů;

—

digitalizace kin je naléhavá a nezbytná. Tato digitalizace by měla být podporována veřejnými politikami zohledňujícími následující cíle společného zájmu:

—

uskutečnit akční plán pro přechod na digitální promítání filmů v evropských kinech, který Komise předestřela ve svém sdělení o příležitostech a výzvách evropské kinematografie v digitálním věku, a zejména:

—

s přihlédnutím k výše uvedeným cílům obecného zájmu zvážily nutnost podpořit digitalizaci kin,

—

v této souvislosti a v souladu s evropskými pravidly týkajícími se hospodářské soutěže uvážily realizaci podpůrných schémat pro digitalizaci kinematografie, která by doplňovala soukromé financování. V těchto plánech by měly být zohledněny charakteristiky každého z členských států. Příslušné možnosti by mohly zahrnovat:

—

uvážily podmínění státní podpory pro filmy vyrobením digitální originální kopie, díky čemuž by narůstala celková nabídka digitalizovaných evropských děl,

—

přezkoumaly v příslušných případech možné způsoby financování digitalizačních projektů a stáží ze strukturálních fondů Evropské unie.

—

s přihlédnutím ke stávajícím normám ISO vztahujícím se na digitální promítání filmů dále zvážily, jak dospět k nezbytným a patřičným výsledkům v oblasti kvality promítání a oběhu filmů tak, aby byly splněny příslušné požadavky; tento krok by měl být učiněn v souladu se zásadou neutrality technologií,

—

zohlednily skutečnost, že technologie se neustále mění a vyvíjejí a že otázky týkající se financování digitálního promítání přesáhnou současné období přechodu na digitální technologie,

—

zajistily v nejvyšší možné míře a s přihlédnutím k pravidlům hospodářské soutěže, aby realizace mechanismů financování, pokud jde o digitalizaci kin, a to jak v soukromém, tak veřejném vlastnictví, neomezila svobodu provozovatelů vybírat filmy, které mají v úmyslu uvést,

—

podporovaly v oblasti digitálních technologií vznik programů přeškolování a odborné přípravy určených především pro majitele kin a pro distributory, s důrazem zejména na promítací technologie, nové obchodní modely digitálních kin, uvádění alternativního repertoáru na trh a na technickou údržbu,

—

přezkoumaly možnosti, jak provozovatelům kin a dalším společnostem zapojeným do přechodu na digitální promítání usnadnit přístup k půjčkám, zejména prostřednictvím Evropské investiční banky, jakmile to bude možné.

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/18

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/19

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/20

Podpora projektů v rámci Transatlantických výměnných partnerství (TEP, Transatlantic Exchange Partnerships) je určena konsorciím institucí v oblasti vysokoškolského vzdělávání nebo odborného vzdělávání a přípravy z EU a Kanady, aby realizovala společné studijní programy a programy odborného vzdělávání a přípravy a přispívala k mobilitě studentů a fakultních pracovníků. Podpora zahrnuje příspěvky na administrativu a granty pro studenty a členy akademického sboru a administrativní pracovníky. Maximální doba trvání projektů TEP je 36 měsíců.

Podrobný popis akcí je k dispozici v Průvodci programem v části 5.

Podpora projektů v rámci Transatlantických partnerství pro vysokoškolská studia (TDP, Transatlantic Degree Partnerships) je poskytována s cílem provádění programů k získání dvojitých/dvojnásobných titulů. Podpora zahrnuje příspěvky na vývoj těchto programů a administrativu a granty pro studenty a členy akademického sboru a administrativní pracovníky. Maximální doba trvání projektů TDP je 48 měsíců.

Podrobný popis akcí je k dispozici v Průvodci programem v části 6.

The Education, Audiovisual and Culture Executive Agency

EU-CANADA Call 2011

Avenue du Bourget/Bourgetlaan 1 — BOUR 02/17

1140 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Canada-EU Programme for Co-operation in Higher Education, Training and Youth

International Academic Mobility

Learning Branch

Human Resources and Skills Development Canada

200 Montcalm Street, Tower 2, Ground Floor

Gatineau, Québec

K1A OJ9

CANADA

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/23

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/24

—

název, adresu, e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

—

celkový obrat za období od 1. října 2009 do 30. září 2010,

—

podrobnosti o činnostech společnosti, co se týče dotčeného výrobku,

—

objem, vyjádřený v tunách, a hodnotu, vyjádřenou v eurech, dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Běloruska a Ruska na trh Unie a jeho dalšího prodeje na trhu Společenství za období od 1. října 2009 do 30. září 2010,

—

názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (3), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku,

—

jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

i)

Informace uvedené v odst. 5 písm. a) bodě i) by Komise měla obdržet do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, s ohledem na její úmysl konzultovat dotčené strany, jež vyjádřily souhlas se zařazením do vzorku při jeho závěrečném výběru, ve lhůtě 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

ii)

Veškeré další informace podstatné pro výběr vzorku uvedené v odst. 5 písm. a) bodě ii) musí Komise obdržet do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

iii)

Odpovědi na dotazník od stran, jež byly vybrány do vzorku, musí Komise obdržet do 37 dnů ode dne, kdy jim bylo oznámeno, že byly zařazeny do vzorku.

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N-105 4/92

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22956505

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/28

1.

Komise dne 18. listopadu 2010 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Shell Brazil Holding BV (Spojené království), patřící do skupiny Shell („Shell“), a podnik Cosan SA Indústria e Comércio (Brazílie), patřící do skupiny Cosan („Cosan“) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování společnou kontrolu nad podnikem JV CO (Brazílie), a to nákupem akcií nově vzniklé společnosti, která tvoří společný podnik.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5846 – Shell/Cosan/JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/29

1.

Komise dne 17. listopadu 2010 obdržela oznámení o navhrovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Mitsui Renewable Energy Europe Limited („Mitsui Renewable“, Spojené království), kontrolovaný skupinou Mitsui Group („Mitsui“, Japonsko), a FCC Energia, SA („FCCE“, Španělsko), kontrolovaný skupinou Fomento de Construcciones y Contratas, SA („FCC Group“, Španělsko), získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování společnou kontrolu nad podnikem Guzman Energia, SL („Guzman“, Španělsko), a to nákupem akcií v existující společnosti vytvářející společný podnik.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Podnik Guzman bude činný v oblasti výroby solární tepelné energie na území Španělska.

4.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

5.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6069 – Mitsui Renewable/FCCE/Guzman na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/30

1.

Komise dne 23. listopadu 2010 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Brose Fahrzeugteile GmbH & Co. KG („Brose“, Německo) patřící do skupiny Brose a podnik SEW-Eurodrive GmbH & Co KG („SEW“, Německo) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování společnou kontrolu v nově založené společnosti vytvářející společný podnik.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení (ES) o spojování (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.6042 – Brose/SEW/JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské Komise:

30.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 323/31

Třída 1.1 –

Čerstvé maso (a droby)

a)

Hmotnost: hmotnost jatečně upravených jehňat samčího pohlaví je menší než 16 kg, u samičího pohlaví je menší než 14 kg.

b)

Stupeň protučnělosti: třída protučnělosti mezi slabou (2) a průměrnou (3), (nařízení (ES) č. 1249/2008).

c)

Barva růžová a světle růžová.

d)

Zmasilost: třída „O“ (průměrná) a vyšší (nařízení (ES) č. 1249/2008).

e)

Bez defektů na zpracovaném zvířeti a bez hematomů.

f)

Charakteristika tuku:

—

Maso růžové a světle růžové barvy.

—

Organoleptické vlastnosti: maso má vynikající strukturu, která je velmi příjemná chuťově a svaly jsou jen mírně prostoupeny tukem: maso je velmi jemné a nízkotučné. Vůně, bouquet a šťavnatost jsou v důsledku dobrého rozložení a kvality tuku vynikající.

a)

Systém chovu:

Jehňata setrvávají ve fázi mléčné výživy u svých matek v extenzivním režimu, mléčná výživa může být doplněna o koncentráty složené především z obilovin a luštěnin až do odstavení.

Konečná výživa jehňat určených k porážce se provádí výhradně v chlévech dodáváním koncentrátů a obilné slámy.

Věk jehňat v den porážky nesmí nikdy překročit 100 dnů.

b)

Plemenné znaky rodičů jehňat CHZO „Cordero de Extremadura“ jsou:

—

V knize „Historia Universal de la Primitiva y Milagrosa Imagen de Ntra. Sra. de Guadalupe“ („Světová historie původního a zázračného obrazu panny Marie z Guadalupe“), 1743, najdeme odkazy na gastronomické chutě císaře Karla V.:

„Po té, co se uchýlil do ústraní do kláštera Yuste, navštěvoval jej opat jedenkrát za měsíc z vděčnosti za pozornost, kterou císař vždy věnoval tomuto domu, a protože Jeho Veličenstvo mělo rádo skopové ze zvířat, která se zde chovala …“

—

V průvodci dobrým španělským jídlem, „Guía del buen comer español“, 1952, od Dionisia Péreze, slavný doktor Thebusse identifikuje extremadurskou kuchyni a vyzdvihuje dvě jídla, která označuje za skvělá: la caldereta de los pastores (pastýřský kotlík) a el pollo caminero (jídlo s kuřecím masem).

—

Caracterización de la calidad de la canal de los corderos con D. E.”Cordero de Extremadura” y „Cordero Manchego“ („Charakterizování kvality jatečních těl jehňat se zvláštním označením ”Cordero de Extremadura” a ”Cordero Manchego” “) (Alonso, I.; Sánchez, C.; Pardos, J. F.; Pardos, J. J.; Delfa, R.; Sierrra, I.; Fisher, A., 1999);

—

Identificación y adecuación de la calidad y la composición de la carne de diferentes tipos ovinos europeos. Adaptación a las preferencias de los consumidores. Proyecto FAIR3-CT96-1768„OVAX“ (‚Identifikace a úprava kvality a složení masa různých typů evropského skopového dobytka. Úprava dle preferencí spotřebitelů. Projekt FAIR3-CT96-1768‘ OVAX ) (Sañudo, C a kol., 1999);

—

Evaluación de los caracteres cuantitativos y cualitativos de las canales de corderos obtenidas en distintos sistemas de explotación („Vyhodnocení kvantitativních a kvalitativních znaků jatečních těl jehňat získaných z různých systémů hospodářských chovů“) (Maria de la Montaña López Parra, 2006).