20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/2

Přidělení soudců k senátům

2010/C 317/04

Soudní dvůr na schůzi konané dne 12. října 2010 rozhodl přidělit p. Jarašiūnase ke čtvrtému a osmému senátu.

V návaznosti na zvolení předsedů senátů, v nichž zasedají tři soudci, a přidělení p. Jarašiūnase ke čtvrtému a osmému senátu je složení čtvrtého, pátého, šestého, sedmého a osmého senátu následující:

Čtvrtý senát

p. Bonichot, předseda,

p. Schiemann, p. Bay Larsen, pí Toader, pí Prechal a p. Jarašiūnas, soudci

Pátý senát

p. Kasel, předseda,

p. Borg Barthet, p. Ilešič, p. Levits, p. Safjan a pí Berger, soudci

Šestý senát

p. Arabadžev, předseda,

p. Rosas, p. Lõhmus, p. Ó Caoimh a pí Lindh, soudci

Sedmý senát

p. Šváby, předseda,

pí Silva de Lapuerta, p. Juhász, p. Arestis, p. Malenovský a p. von Danwitz, soudci

Osmý senát

p. Schiemann, předseda,

p. Bay Larsen, pí Toader, pí Prechal a p. Jarašiūnas, soudci

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/3

Seznamy pro účely sestavení soudních kolegií

2010/C 317/06

Soudní dvůr na své schůzi konané dne 12. října 2010 sestavil seznam uvedený v čl. 11b odst. 2 jednacího řádu pro účely sestavení velkého senátu následovně:

p. Rosas

p. Jarašiūnas

pí Silva de Lapuerta

pí Prechal

p. Schiemann

pí Berger

p. Juhász

p. Šváby

p. Arestis

p. Safjan

p. Borg Barthet

p. Kasel

p. Ilešič

pí Toader

p. Malenovský

p. Arabadžev

p. Lõhmus

p. von Danwitz

p. Levits

pí Lindh

p. Ó Caoimh

p. Bay Larsen

Soudní dvůr na své schůzi konané dne 12. října 2010 sestavil seznam uvedený v čl. 11c odst. 2 prvním pododstavci jednacího řádu pro účely sestavení senátů, v nichž zasedá pět soudců, následovně:

Čtvrtý senát

p. Schiemann

p. Jarašiūnas

p. Bay Larsen

pí Prechal

pí Toader

Soudní dvůr na své schůzi konané dne 12. října 2010 sestavil seznam uvedený v čl. 11c odst. 2 druhém pododstavci jednacího řádu pro účely sestavení senátů, v nichž zasedají tři soudci, následovně:

Pátý senát

p. Borg Barthet

p. Ilešič

p. Levits

p. Safjan

pí Berger

Šestý senát

p. Rosas

p. Lõhmus

p. Ó Caoimh

pí Lindh

Sedmý senát

pí Silva de Lapuerta

p. Juhász

p. Arestis

p. Malenovský

p. von Danwitz

Osmý senát

p. Bay Larsen

pí Toader

pí Prechal

p. Jarašiūnas

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/5

Přidělení p. Gratsiase k senátům

2010/C 317/11

Dne 26. října 2010 rozhodla plenární konference Tribunálu v návaznosti na uvedení p. Gratsiase do funkce soudce změnit rozhodnutí plenární konference ze dne 20. září 2010 o přidělení soudců k senátům.

Na období od 26. října 2010 až do dne uvedení bulharského soudce do funkce jsou přiděleni:

k I. rozšířenému senátu, v němž zasedá pět soudců:

p. Azizi, předseda senátu, pí Cremona, pí Labucka, p. Frimodt Nielsen a p. Gratsias, soudci,

ke III. rozšířenému senátu, v němž zasedá pět soudců:

p. Czúcz, předseda senátu, pí Cremona, pí Labucka, p. Frimodt Nielsen a p. Gratsias, soudci,

k 3. senátu, v němž zasedají tři soudci:

p. Czúcz, předseda senátu;

pí Labucka, soudkyně;

p. Gratsias, soudce.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/6

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 21. září 2010 — Švédské království v. Association de la presse internationale ASBL (API), Evropská komise (C-514/07), Association de la presse internationale ASBL (API) v. Evropská komise (C-528/07), Evropská komise v. Association de la presse internationale ASBL (API) (C-532/07)

(Spojené věci C-514/07 P, C-528/07 P a C-532/07 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Právo na přístup k dokumentům orgánů - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Článek 4 odst. 2 druhá a třetí odrážka - Spisy účastníka řízení předložené Komisí v soudních řízeních před Soudním dvorem a Soudem prvního stupně - Rozhodnutí Komise o odepření přístupu)

2010/C 317/12

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

(C-514/07)

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Švédské království (zástupci: S. Johannesson, A. Falk, K. Wistrand a K. Petkovska, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Association de la presse internationale ASBL (API) (zástupci: S. Völcker a J. Heithecker, Rechtsanwälte, F. Louis, avocat, C. O'Daly solicitor), Evropská komise (zástupci: C. Docksey, V. Kreuschitz a P. Aalto, zmocněnci)

Vedlejší účastníci na podporu účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek: Dánské království (zástupce: B. Weis Fogh, zmocněnec), Finská republika (zástupce: J. Heliskoski, zmocněnec)

(C-528/07)

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Association de la presse internationale ASBL (API) (zástupci: S. Völcker, Rechtsanwalt, F. Louis, avocat, C. O'Daly, solicitor)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: C. Docksey, V. Kreuschitz a P. Aalto, zmocněnci)

Vedlejší účastník na podporu další účastnice řízení: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: E. Jenkinson a S. Behzadi-Spencer, zmocněneci, a J. Coppel, barrister)

(C-532/07)

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: C. Docksey, V. Kreuschitz a P. Aalto, zmocněnci)

Další účastník řízení: Association de la presse internationale ASBL (API) (zástupci: S. Völcker, Rechtsanwalt, F. Louis, avocat, C. O'Daly, solicitor)

Vedlejší účastník na podporu účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: E. Jenkinson a S. Behzadi-Spencer, zmocněnci, a J. Coppel, barrister)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (velkého senátu) ze dne 12. září 2007, API v. Komise (T-36/04), kterým Soud částečně zrušil rozhodnutí Komise ze dne 20. listopadu 2003, kterým byla zamítnuta žádost podaná navrhovatelkou o přístup ke spisům účastníka řízení předloženým Komisí v rámci některých řízení probíhajících před Soudním dvorem a Soudem

Výrok

1)	Kasační opravné prostředky se zamítají.

2)	Švédské království ponese vlastní náklady řízení o kasačním opravném prostředku ve věci C-514/07 P a ukládá se mu náhrada nákladů tohoto řízení vynaložených Evropskou komisí.

3)	Sdružení Association de la presse internationale ASBL (API) ponese vlastní náklady řízení o kasačním opravném prostředku ve věci C-528/07 P a ukládá se mu náhrada nákladů tohoto řízení vynaložených Evropskou komisí.

4)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení o kasačním opravném prostředku ve věci C-532/07 P a ukládá se jí náhrada nákladů tohoto řízení vynaložených sdružením Association de la presse internationale ASBL (API).

5)	Dánské království, Finská republika, jakož i Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponesou vlastní náklady řízení o kasačních opravných prostředcích.

(1) Úř. věst. C 51, 23.2.2008.

Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

Úř. věst. C 32, 7.2.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/7

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 30. září 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce VAT and Duties Tribunal, London Tribunal centre — Spojené království) — EMI Group Ltd v. The Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

(Věc C-581/08) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 5 odst. 6 druhá věta - Pojem „vzorek“ - Pojem „dárky malé hodnoty“ - Hudební nahrávky - Bezplatná distribuce výrobku pro propagační účely)

2010/C 317/13

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

VAT and Duties Tribunal, London Tribunal centre

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: EMI Group Ltd

Žalovaný: The Commissioners for Her Majesty's Revenue Customs

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — VAT and Duties Tribunal, London — Výklad čl. 5 odst. 6 směrnice 77/388/EHS: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Použití zboží pro potřeby podniku poskytnout dárky malé hodnoty a vzorky — Pojem „vzorek“ — Základní charakteristiky — Hudební nahrávky ve formě CD poskytovaných zdarma k propagačním účelům

Výrok

„Vzorkem“ ve smyslu čl. 5 odst. 6 druhé větě šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně je exemplář výrobku, který je určen k jeho propagaci a který umožňuje posoudit charakteristické rysy a vlastnosti takového výrobku, aniž dojde k jiné konečné spotřebě, než je spotřeba, která je takové propagaci inherentní. Uvedený pojem nemůže být obecně omezen vnitrostátními právními předpisy na exempláře poskytnuté ve formě, která není dostupná k prodeji, nebo na první exemplář z řady totožných exemplářů poskytnutých osobou povinnou k dani stejnému příjemci, aniž takové předpisy umožňují vzít v úvahu povahu představovaného výrobku a obchodní kontext, který je vlastní každému plnění, při kterém jsou takové exempláře poskytnuty.

Pojem „dárky malé hodnoty“ ve smyslu čl. 5 odst. 6 druhé věty šesté směrnice 77/388 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví peněžně vyjádřený strop, který řádově odpovídá stropu stanovenému právními předpisy dotčenými v původním řízení, tedy 50 GBP, pro dary, které jsou poskytnuty jedné osobě v průběhu dvanácti měsíců nebo které jsou součástí řady nebo pokračováním řady darů.

Článek 5 odst. 6 druhá věta šesté směrnice 77/388 brání takové vnitrostátní právní úpravě, jaká zavádí domněnku, že zboží představující „dárky malé hodnoty“ ve smyslu uvedeného ustanovení poskytnuté osobou povinnou k dani různým osobám majícím společného zaměstnavatele je považováno za dary poskytnuté téže osobě.

4)	Daňové postavení příjemce vzorků nemá vliv na odpovědi poskytnuté na ostatní otázky.

(1) Úř. věst. C 55, 7.3.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/8

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 30. září 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Galicia — Španělsko) — Pedro Manuel Roca Álvarez v. Sesa Start España ETT SA

(Věc C-104/09) (1)

(Sociální politika - Rovné zacházení pro pracovníky a pracovnice - Směrnice 76/207/EHS - Články 2 a 5 - Nárok na pracovní volno poskytované zaměstnaným matkám - Možné čerpání zaměstnanou matkou nebo zaměstnaným otcem - Matka, která není zaměstnankyní - Vyloučení nároku na pracovní volno pro zaměstnaného otce)

2010/C 317/14

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Galicia

Účastníci původního řízení

Žalobce: Pedro Manuel Roca Álvarez

Žalovaná: Sesa Start España ETT SA

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal Superior de Justicia de Galicia — Výklad článku 13 ES a směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky (Úř. věst. L 39, s. 40; Zvl. vyd. 05/01, s. 187), ve znění směrnice 2002/73 (Úř. věst. L 269, s. 25; Zvl. vyd. 05/04, s. 255) — Vnitrostátní právní předpis, který přiznává nárok na přestávky ke kojení matkám, které jsou zaměstnankyněmi, ale které mohou být využity matkou nebo otcem ve formě zkrácení pracovní doby — Vyloučení v případě, že matka je osobou samostatně výdělečně činnou a otec je zaměstnanou osobou — Zásada rovného zacházení

Výrok

Článek 2 odst. 1, 3 a 4, jakož i článek 5 směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, musí být vykládány v tom smyslu, že brání takovému vnitrostátnímu opatření, jaké je předmětem věci v původním řízení a které stanoví, že pracovnice, které mají dítě a postavení zaměstnankyně, mohou různými způsoby čerpat pracovní volno během prvních devíti měsíců po narození dítěte, zatímco pracovníci, kteří mají dítě a postavení zaměstnance, mohou čerpat totéž pracovní volno, pouze pokud má matka dítěte rovněž postavení zaměstnankyně.

(1) Úř. věst. C 141, 20.6.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/8

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 30. září 2010 — Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-132/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Příslušnost Soudního dvora - Statut evropských škol - Dohoda o sídle z roku 1962 - Úmluvy z roku 1957 a z roku 1994 - Ustanovení o soudní příslušnosti - Článek 10 ES - Financování evropských škol - Náklady na vybavení a učební pomůcky)

2010/C 317/15

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: J.-P. Keppenne a B. Eggers, zmocněnci)

Žalované: Belgické království (zástupce: J.-C. Halleux, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 1 třetího pododstavce dohody o sídle ze dne 12. října 1962 mezi Nejvyšší radou evropských škol a Belgickým královstvím (dále jen „dohoda o sídle“) a článku 10 ES — Odmítnutí převzít náklady na vybavení a učební pomůcky evropských škol belgickými orgány — Odůvodnění vyplývající z vnitrostátního právního řádu — Neexistence pozdějších aktů nebo vyjádření stran ve smyslu čl. 31 odst. 3 písm. a) a b) Vídeňské úmluvy o smluvním právu, které by zpochybňovaly dohodu o sídle

Výrok

Soudní dvůr Evropské unie je nepříslušný k rozhodnutí o žalobě Evropské komise podané na základě článku 226 ES z důvodu, že Belgické království nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z dohody o sídle uzavřené dne 12. října 1962 mezi Nejvyšší radou Evropské školy a vládou Belgického království ve spojení s článkem 10 ES.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 153, 4.7.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/9

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 30. září 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Bíróság — Maďarská republika) — József Uzonyi v. Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal Központi Szerve

(Věc C-133/09) (1)

(Zemědělství - Společná zemědělská politika - Režim podpor - Nařízení (ES) č. 1782/2003 - Článek 143ba - Oddělená platba za cukr - Poskytnutí - Rozhodnutí nových členských států - Podmínky - Objektivní a nediskriminační kritéria)

2010/C 317/16

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobce: József Uzonyi

Žalovaný: Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal Központi Szerve

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Fővárosi Bíróság — Výklad čl. 143 ba odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, s. 1) — Povinnost členských států udělit oddělenou platbu za cukr na základě objektivních a nediskriminačních kritérií — Vnitrostátní právní úprava, která vyhrazuje uvedenou platbu pouze producentům, kteří mají smlouvu o dodávání cukrové řepy uzavřenou přímo s cukrovarem

Výrok

Článek 143ba odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, s. 1), ve znění nařízení Rady (Es) č. 319/2006 ze dne 20. února 2006, musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, jež vylučuje vyplacení oddělené platby za cukr zemědělci, který nemá oprávnění dodávat a který dodává cukrovou řepu výrobci cukru prostřednictvím sdružovatele, který takové oprávnění má, zatímco tato právní úprava poskytuje oddělenou platbu zemědělci, který má oprávnění dodávat a který dodává cukrovou řepu přímo výrobci cukru, jakož i zemědělci, který nemá oprávnění dodávat a který je členem seskupení producentů a dodává cukrovou řepu výrobci cukru prostřednictvím daného seskupení, které má oprávnění dodávat.

(1) Úř. věst. C 153, 4.7.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/9

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 30. září 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — Stadt Graz v. Strabag AG, Teerag-Asdag AG, Bauunternehmung Granit GesmbH

(Věc C-314/09) (1)

(Směrnice 89/665/EHS - Veřejné zakázky - Přezkumná řízení - Žaloba na náhradu škody - Protiprávní zadání zakázky - Vnitrostátní pravidlo o odpovědnosti založené na presumpci zavinění zadavatele)

2010/C 317/17

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Stadt Graz

Žalovaní: Strabag AG, Teerag-Asdag AG, Bauunternehmung Granit GesmbH

Za přítomnosti: Land Steiermark

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberster Gerichtshof — Výklad čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 písm. c) a čl. 2 odst. 7 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/01, s. 246) — Zadání veřejné zakázky v souladu s rozhodnutím odvolacího soudu majícím závazné účinky pro veřejného zadavatele — Protiprávnost zadání veřejné zakázky z důvodu porušení vnitrostátní právní úpravy — Podmínky vyžadované pro žalobu na náhradu škody — Zásada efektivity

Výrok

Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992, musí být vykládána v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě podmiňující právo obdržet náhradu škody z důvodu porušení práva veřejných zakázek zadavatelem zaviněním tohoto porušení, a to i pokud uplatnění této právní úpravy spočívá na presumpci zavinění zadavatele, jakož i nemožnosti toho, aby se zadavatel odvolal na nedostatek individuálních schopností, a tudíž subjektivní nepřičitatelnost tvrzeného porušení.

(1) Úř. věst. C 267, 7.11.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/10

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 30. září 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Baranya Megyei Bíróság — Maďarská republika) — Uszodaépítő Kft v. APEH Központi Hivatal Hatósági Főosztály

(Věc C-392/09) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Směrnice 2006/112/ES - Nárok na odpočet daně odvedené na vstupu - Nová vnitrostátní právní úprava - Požadavky na obsah faktury - Použití se zpětným účinkem - Ztráta nároku na odpočet daně)

2010/C 317/18

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Baranya Megyei Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Uszodaépítő Kft

Žalovaný: APEH Központi Hivatal Hatósági Főosztály

Předmět věci

Výklad článků 17 a 20 směrnice 77/388/EHS: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23), jakož i obecných zásad práva Společenství — Nová vnitrostátní právní úprava o DPH, která poskytuje osobám povinným k dani možnost zvolit její použití, a to i se zpětným účinkem, na věci již probíhající ke dni jejího vstupu v platnost — Použití nových ustanovení týkajících se požadavků na obsah faktury se zpětným účinkem pod hrozbou ztráty nároku na odpočet daně.

Výrok

Články 167, 168 a 178 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že brání použití vnitrostátních právních předpisů se zpětným účinkem, které v rámci režimu přenesení daňové povinnosti podmiňují odpočet daně z přidané hodnoty, která se váže ke stavebním pracím, opravením faktur za uvedená plnění a podáním dodatečného opravného daňového přiznání, ačkoli dotyčný daňový orgán má k dispozici veškeré údaje potřebné k tomu, aby mohl určit, že osoba povinná k dani je jakožto příjemce dotčených plnění povinna odvést daň z přidané hodnoty, a ověřit výši splatné daně.

(1) Úř. věst. C 11, 16.1.2010.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/10

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 30. září 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Naczelny Sąd Administracyjny Izba Finansowa Wydział I — Polská republika) — Oasis East sp z o.o. v. Minister Finansów

(Věc C-395/09) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Směrnice 2006/112/ES - Přistoupení nového členského státu - Nárok na odpočet daně odvedené na vstupu - Vnitrostátní právní úprava, která vylučuje nárok na odpočet daně u určitých služeb - Obchodní partneři se sídlem na území považovaném za „daňový ráj“ - Možnost členských států zachovat pravidla pro vyloučení nároku na odpočet v okamžiku vstupu šesté směrnice o DPH v platnost)

2010/C 317/19

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Naczelny Sąd Administracyjny Izba Finansowa Wydział I

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Oasis East sp z o.o.

Žalovaný: Minister Finansów

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Naczelny Sąd Administracyjny — Výklad čl. 17 odst. 6 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) a článku 176 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1) — Vnitrostátní právní úprava platná již před přistoupením, která vylučuje právo na odpočet daně u služeb, za které je platba poskytována osobě, která má své bydliště, své sídlo nebo svou hlavní správu na území považovaném za „daňový ráj“.

Výrok

Článek 17 odst. 6 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 95/7/ES ze dne 10. dubna 1995, jehož ustanovení byla v podstatě převzata v článku 176 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, je třeba vykládat v tom smyslu, že nedovoluje zachovat vnitrostátní právní předpisy použitelné v dotyčném členském státě v době vstupu šesté směrnice 77/388 v platnost, které obecně vylučují nárok na odpočet daně z přidané hodnoty odvedené na vstupu v případě dovozu služeb, u nichž je protiplnění placeno přímo či nepřímo osobě, která je usazena ve státě nebo na území kvalifikovaném uvedenými právními předpisy jako „daňový ráj“.

(1) Úř. věst. C 312, 19.12.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/11

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 30. září 2010 — Evets Corp. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-479/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Slovní ochranná známka DANELECTRO - Obrazová ochranná známka QWIK TUNE - Žádost o obnovení zápisu ochranné známky - Žádost o navrácení do původního stavu - Nedodržení lhůty pro podání žádosti o obnovení zápisu ochranné známky)

2010/C 317/20

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evets Corp. (zástupce: S. Ryan, solicitor)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) ze dne 23. září 2009 Evets v. OHIM (spojené věci T-20/08, T-21/08), kterým Soud zamítl žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí R 603/2007-4 čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 5. listopadu 2007, kterým bylo zamítnuto odvolání podané proti rozhodnutí oddělení pro správu ochranných známek a právní záležitosti a kterým bylo prohlášeno, že je žádost o uvedení do původního stavu podaná navrhovatelkou za účelem navrácení práv, pokud jde o obnovení zápisu slovní ochranné známky „DANELECTRO“, považována za nepodanou z důvodu, že byla podána opožděně — Nedodržení lhůty pro podání žádosti o obnovení zápisu ochranných známek

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Evets Corp. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 24, 30.1.2010.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/11

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 30. září 2010 — Evropská Komise v. Česká republika

(Věc C-481/09) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Směrnice 2006/7/ES - Jakost vod ke koupání - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

2010/C 317/21

Jednací jazyk: čeština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská Komise (zástupci: S. Pardo Quintillán a M. Thomannová-Körnerová, zmocněnci)

Žalovaná: Česká republika (zástupci: M. Smolek a J. Jirkalová, zmocněnci)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí nebo neoznámení ustanovení nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS (Úř. věst. L 64, s. 37) ve stanovené lhůtě

Výrok

Česká republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	České republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 24, 30.1.2010.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/12

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 23. září 2010 — Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-24/10) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2006/46/ES - Právo společností - Roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společností - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

2010/C 317/22

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Karanasou Apostolopoulou a G. Braun, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupce: N. Dafniou, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ve stanovené lhůtě předpisů nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 224, s. 1; Zvl. vyd. 06/01, s. 279)

Výrok

Řecká republika tím, že nepřijala ve stanovené lhůtě předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/12

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 30. září 2010 — Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-36/10) (1)

(Neslnění povinnosti státem - Směrnice 96/82/ES a 2003/105/ES - Kontrola nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek - Článek 12 odst. 1 druhý pododstavec - Nesprávné provedení)

2010/C 317/23

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Sipos a J.-B. Laignelot, zmocněnci)

Žalované: Belgické království (zástupce: T. Materne, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí všech předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Úř. věst. L 10, s. 13; Zvl. vyd. 05/02, s. 410) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003 (Úř. věst. L 345, s. 97; Zvl. vyd. 05/04, s. 398)

Výrok

Belgické království tím, že Belgické království tím, že v předepsané lhůtě nepřijalo veškerá opatření ke správnému provedení čl. 12 odst. 1 druhého pododstavce směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 80, 27.3.2010.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Mora Kommun (Švédsko) dne 21. srpna 2009 — M. Dan Bengtsson v. Tele2 Sverige AB, Telenor Sverige AB, TeliaSonera Mobile Networks AB, Teracom

(Věc C-344/09)

()

2010/C 317/24

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Mora Komun (Švédsko)

Účastníci původního řízení

Žalobce: M. Dan Bengtsson

Žalované: Tele2 Sverige AB, Telenor Sverige AB, TeliaSonera Mobile Networks AB, Teracom

Předběžné otázky

Miljö- och hälsoskyddsnämnden [komise pro ochranu životního prostředí a zdraví] obce Mora (Švédsko) žádá, aby byla Soudnímu dvoru položena předběžná otázka ohledně výkladu doporučení Rady 1999/519/ES (1) z hlediska čl. 174 odst. 2 ES. Otázka zní, zda mají být referenční úrovně elektromagnetických polí stanovené tímto doporučením vykládány tak, že je nutno je považovat za vodítko k uplatnění zásady obezřetnosti, nebo zda uvedená zásada doplňuje doporučení 1999/519?

(1) Doporučení Rady 1999/519/ES ze dne 12. července 1999 o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) (Úř. věst. L 199, s. 59)

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Magyar Köztársaság Legfelsőbb Bírósága (Maďarská republika) dne 28. července 2010 — VALE Építésí Kft.

(Věc C-378/10)

()

2010/C 317/25

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Magyar Köztársaság Legfelsőbb Bírósága

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: VALE Építésí Kft.

Předběžné otázky

Je hostitelský členský stát povinen řídit se články 43 ES a 48 ES v případě, kdy společnost založená v jiném členském státě (původu) přemístí své sídlo do hostitelského členského státu a současně za tím účelem zajistí svůj výmaz z rejstříku v členském státě původu, vlastníci společnosti vydají nový akt, kterým se společnost zakládá, podle práva hostitelského členského státu a společnost podá návrh na svůj zápis do obchodního rejstříku hostitelského členského státu v souladu s právem tohoto státu?

Je v případě kladné odpovědi na první otázku v popsané situaci třeba vykládat články 43 ES a 48 ES v tom smyslu, že brání právní úpravě nebo praxi (hostitelského) členského státu, která znemožňuje společnosti legálně založené v kterémkoli jiném členském státě (původu) přemístit své sídlo do hostitelského členského státu a pokračovat v činnosti podle práva posledně zmíněného státu?

Je pro účely odpovědi na druhou otázku relevantní důvod, pro který hostitelský členský stát odmítne zápis společnosti do obchodního rejstříku? Konkrétně:

—

že v aktu, kterým se společnost zakládá, vydaném v hostitelském členském státě společnost uvede jako svou právní předchůdkyni společnost založenou v členském státě původu, jež byla vymazána z rejstříku, a navrhne, aby byla tato společnost jako její právní předchůdkyně uvedena v obchodním rejstříku hostitelského členského státu.

—

Je v situaci mezinárodní přeměny uvnitř Společenství pro účely rozhodnutí hostitelského členského státu o návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku hostitelský členský stát povinen zohlednit akt, jímž členský stát původu uvedl ve svém obchodním rejstříku skutečnost, že došlo ke změně sídla, a pokud ano, do jaké míry?

Je hostitelský členský stát oprávněn rozhodnout v souladu s ustanoveními svého práva společností, která upravují vnitrostátní přeměny společností, o návrhu na zápis do obchodního rejstříku tohoto státu podaném společností, jež uskutečňuje mezinárodní přeměnu uvnitř Společenství, a požadovat, aby tato společnost splnila veškeré podmínky, které stanoví právo společností hostitelského členského státu pro vnitrostátní přeměny (například vypracování účetní závěrky a inventáře majetku), nebo je naopak povinen na základě článků 43 ES a 48 ES rozlišovat mezi mezinárodními přeměnami uvnitř Společenství a vnitrostátními přeměnami, a pokud ano, do jaké míry?

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Cassatie van België dne 29. července 2010 — Jan Voogsgeerd v. Navimer SA

(Věc C-384/10)

()

2010/C 317/26

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie van België

Účastníci původního řízení

Žalobce: Jan Voogsgeerd

Žalovaný: Navimer SA

Předběžné otázky

Je nutno zemí, v níž se nachází provozovna, u které je zaměstnanec zaměstnán ve smyslu čl. 6 odst. 2 písm. b) Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, předložené k podpisu v Římě dne 19. června 1980 (1), rozumět zemi, v níž se nachází provozovna zaměstnavatele, u které je zaměstnanec podle pracovní smlouvy zaměstnán, nebo zemi, v níž se nachází pobočka zaměstnavatele, u níž zaměstnanec skutečně vykonává práci, i když obvykle svou práci nevykonává v jediné zemi?

2)	Je místo, kde je zaměstnanec, který svou práci obvykle nevykonává v jediné zemi, povinen se ohlásit a kde obdrží pokyny k výkonu své činnosti, nutno považovat za místo skutečného výkonu práce ve smyslu první otázky?

3)	Musí provozovna zaměstnavatele, u níž zaměstnanec ve smyslu první otázky skutečně vykonává práci, splňovat určité formální požadavky, jako je samostatná právní subjektivita, nebo k tomu postačuje existence faktické provozovny?

4)	Lze provozovnu jiné společnosti, s níž společnost, která je zaměstnavatelem, udržuje vztahy, považovat za provozovnu ve smyslu třetí otázky, i když na tuto jinou společnost nebyla přenesena řídící pravomoc?

(1) Úř. věst. L 266, s. 1.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 4. srpna 2010 společnostmi Bouygues SA a Bouygues Télécom SA proti rozsudku Tribunálu (třetího rozšířeného senátu) vydanému dne 21. května 2010 ve spojených věcech T-425/04, T-444/04, T-450/04 a T-456/04, Francie a další v. Komise

(Věc C-399/10 P)

()

2010/C 317/27

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Bouygues SA, Bouygues Télécom SA (zástupci: J. Vogel, F. Sureau, D. Theophile, advokáti)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Francouzská republika, France Télécom SA, Association française des opérateurs de réseaux et services de télécommunications (AFORS Télécom)

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu vydaný dne 21. května 2010 ve spojených věcech T-425/04, T-444/04, T-450/04 a T-456/04,

—

novým rozhodnutím vyhovět návrhům společností Bouygues SA a Bouygues Télécom, kterými se domáhají 1) zrušení článku 1 rozhodnutí Komise 2006/621/ES (1), avšak pouze v rozsahu, v němž bylo v tomto článku implicitně, avšak nutně odmítnuto kvalifikovat prohlášení francouzského státu z července, září a října 2002 jako podporu, a 2) zrušení článku 2 rozhodnutí, v jehož důsledku bude mít francouzský stát povinnost zajistit navrácení konstatované podpory od společnosti France Télécom,

—	podpůrně, pro případ, že by Soudní dvůr měl za to, že spor není ve stavu, v němž by o něm soudní řízení dovolovalo rozhodnout, vrátit věc Tribunálu, aby znovu rozhodl ve spojených věcech T-425/04, T-444/04, T-450/04 a T-456/04 s přihlédnutím k právnímu názoru vyjádřenému Soudním dvorem,

—	uložit Komisi, společnosti France Télécom a francouzskému státu náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Společnosti Bouygues a Bouygues Télécom předkládají na podporu svého opravného kasačního prostředku dva důvody.

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku, který má tři části, účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když potvrdil analýzu Komise, podle níž prohlášení francouzského státu z července, září a října 2002 nepředstavují, ať již samostatně nebo společně, jednu či více státních podpor. Tribunál tak podle nich nedbal pojmu použití státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, když rozhodl, že prohlášení o podpoře mohou znamenat použití státních prostředků pouze za předpokladu, že v nich bude upřesněna forma a výše zamýšlené podpory a že budou bezprostředně a s určitostí použitelná a právně závazná (první část). Tribunál navíc podle nich zkreslil normy vnitrostátního práva, které byly Komisi předloženy, když uvedl, že podle těchto norem má příslib podpory závazný charakter, je-li přesný co do podmínek a výše přislíbené podpory a není-li podmíněn neplněním ze strany dlužníka, zatímco podle vnitrostátního práva příslib co do výsledku již sám o sobě zavazuje toho, kdo jej učinil. Podmínka týkající se vzniku finančních obtíží podle nich nebrání závazku poskytnout záruku a skutečnost, že se stát chová tak, že budí přesvědčení, že bude jednat určitým způsobem, může zakládat jeho odpovědnost (druhá část). Tribunál konečně podle nich nedbal pojmu státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, když rozhodl, že takové použití prostředků nemůže vyplývat z reakce trhů, která s sebou nese faktickou povinnost státu napravit problémy s financováním společnosti France Télécom (třetí část).

V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku, který má dvě části, účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek poukazují na to, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o to, zda má být akcionářská půjčka poskytnutá státem společnosti France Télécom formou zřízení úvěrové linky ve výši 9 miliard eur v prosinci 2002 kvalifikována jako podpora. Společnosti Bouygues a Bouygues Télécom v tomto ohledu zaprvé uvádějí, že Tribunál nedbal pojmu podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1, když rozhodl, že zvýhodnění vyplývající z oznámení o zřízení úvěrové linky dostatečně nesouvisí s převodem prostředků vyplývajícím ze zřízení této úvěrové linky, aby tak bylo možné učinit závěr, že se jedná o státní podporu. Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek poukazují na skutečnost, že Tribunál neprávem požaduje, aby zvýhodnění a použití prostředků splývala v jedno.

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek zadruhé uvádějí, že Tribunál nedbal pojmu zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1, když poskytnutí částky 9 miliard eur společnosti France Télécom posuzoval odlišně, a dospěl tak k závěru, že v sobě nezahrnuje žádné skutečné zvýhodnění ve formě navýšení disponibilních finančních prostředků společnosti France Télécom, aniž při posuzování, zda toto zvýhodnění nastalo, zohlednil ubezpečující účinek těchto opatření.

(1) Rozhodnutí Komise 2006/621/ES ze dne 2.8.2004 o státní podpoře, kterou francouzský stát poskytl společnosti France Télécom (Úř. věst. L 257, s. 11).

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 5. srpna 2010 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (třetího rozšířeného senátu) vydanému dne 21. května 2010 ve spojených věcech T-425/04, T-444/04, T-450/04 a T-456/04, Francie a další v. Komise

(Věc C-401/10 P)

()

2010/C 317/28

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: C. Giolito, D. Grespan a S. Thomas, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Francouzská republika, France Télécom SA, Bouygues SA, Bouygues Télécom SA, Association française des opérateurs de réseaux et services de télécommunications (AFORS Télécom)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

zrušit rozsudek Tribunálu Evropské unie (třetího rozšířeného senátu) ze dne 21. května 2010 ve spojených věcech T-425/04, T-444/04, T-450/04 a T-456/04, doručený Komisi faxem dne 25. května 2010, v rozsahu, v němž bylo tímto rozsudkem rozhodnuto, že:

—	se zrušuje článek 1 rozhodnutí Komise 2006/621/ES ze dne 2. srpna 2004 o státní podpoře, kterou Francie poskytla společnosti France Télécom (1);

—	Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Francouzskou republikou a společností France Télécom ve věcech T-425/04 a T-444/04;

—	vrátit věc Tribunálu k novému posouzení;

—	rozhodnout o nákladech řízení později.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Komise předkládá na podporu svého kasačního opravného prostředku tři důvody.

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku Komise tvrdí, že odůvodnění rozsudku Tribunálu si v několika bodech odporuje. Tak je tomu zejména, když má Tribunál v napadeném rozsudku za to, že prohlášení, včetně oznámení o akcionářské půjčce ze dne 4. prosince 2002, lze hodnotit jako jeden celek, pokud jde o to určit, zda došlo ke zvýhodnění společnosti France Télécom, zatímco pokud jde o určení existence závazku poskytnutí státních prostředků, má za to, že mezi oznámením o akcionářské půjčce a různými prohlášeními, která předtím učinil stát, existuje značný časový odstup.

V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku, který má čtyři části, Komise poukazuje na to, že Tribunál v několika ohledech porušil čl. 87 odst. 1 ES ve spojení s článkem 230 ES. Tribunál tak podle ní nedbal pojmu podpory, když vyžadoval úzkou spojitost mezi zvýhodněním a závazkem poskytnutí státních prostředků (první část), když odmítl uznat závazek poskytnutí státních prostředků učiněný francouzským státem vůči společnosti France Télécom v oznámení a návrhu akcionářské smlouvy (druhá část) a když nezkoumal kritérium prozíravého soukromého investora za účelem určení, zda došlo ke zvýhodnění společnosti France Télécom, či nikoli (třetí část). Tribunál navíc podle Komise nerespektoval prostor pro uvážení, který má Komise při složitých hospodářských analýzách, když provedl přezkum účelnosti napadeného rozhodnutí (čtvrtá část).

V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku Komise tvrdí, že Tribunál zkreslil napadené rozhodnutí, když měl za to, že Komise měla důkladněji odůvodnit existenci odlišného zvýhodnění vyplývajícího z nabídky úvěrové linky ve výši 9 miliard eur učiněné společnosti France Télécom, a když konstatoval značný časový odstup mezi prohlášeními učiněnými od července 2002 a oznámením smlouvy o akcionářské půjčce ze dne 4. prosince 2002.

(1) Úř. věst. L 257, s. 11.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 25. srpna 2010 — Finanzamt Deggendorf v. Markus Stoppelkamp jako insolvenční správce majetku Haralda Raaba

(Věc C-421/10)

()

2010/C 317/29

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Finanzamt Deggendorf

Žalovaný: Markus Stoppelkamp jako insolvenční správce majetku Haralda Raaba

Předběžná otázka

Je osoba povinná k dani „osobou povinnou k dani, která není usazena v tuzemsku“ ve smyslu článku 21 odst. 1 písm. b) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (1) tehdy, pokud má sídlo hospodářské činnosti v zahraničí, nebo musí být splněna další podmínka, že nemá bydliště v tuzemsku?

(1) Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgerichts Düsseldorf (Německo) dne 27. srpna 2010 — Delphi Deutschland GmbH v. Hauptzollamt Düsseldorf

(Věc C-423/10)

()

2010/C 317/30

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgerichts Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: Delphi Deutschland GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Düsseldorf

Předběžná otázka

Spadají elektrické propojky podrobněji popsané v tomto usnesení pod podpoložku 8536 69 kombinované nomenklatury ve znění nařízení Komise (ES) č. 1810/2004 ze dne 7. září 2004 (1), nařízení Komise (ES) č. 1719/2005 ze dne 27. října 2005 (2) a nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 ze dne 17. října 2006 (3), které byly přijaty, aby na jejich základě došlo vždy ke změně přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku?

(1) Úř. věst. L 327, s. 1

(2) Úř. věst. L 286, s. 1

(3) Úř. věst. L 301, s. 1

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) dne 6. září 2010 — Peter Aladžov v. Zamestnik direktor na Stolichna direktsia na vatreshnite raboti kam Ministerstvo na vatreshnite raboti

(Věc C-434/10)

()

2010/C 317/31

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Administrativen sad Sofia-grad

Účastníci původního řízení

Žalobce: Peter Aladžov

Žalovaný: Zamestnik direktor na Stolichna direktsia na vatreshnite raboti kam Ministerstvo na vatreshnite raboti

Předběžné otázky

Musí zákaz opustit území členského státu Evropské unie, uložený příslušníku tohoto státu jakožto jednateli obchodní společnosti zapsané podle práva dotyčného státu z důvodu nezaplacených veřejnoprávních pohledávek této společnosti, odpovídat důvodu ochrany „veřejného pořádku“, stanovenému v čl. 27 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, jestliže jsou dány tyto okolnosti původního řízení a zároveň následující okolnosti:

1.1	V ústavě tohoto členského státu není stanoveno žádné omezení svobody pohybu fyzických osob na ochranu veřejného pořádku;

1.2	důvod „veřejného pořádku“ jakožto základ pro uložení uvedeného zákazu je obsažen ve vnitrostátním zákoně, přijatém k provedení jiného právního aktu Evropské unie;

1.3	důvod „veřejného pořádku“ ve smyslu uvedeného ustanovení směrnice zahrnuje i důvod „ochrany práv jiných občanů státu“, pokud je přijato opatření k zajištění rozpočtových příjmů členského státu prostřednictvím splnění veřejnoprávních závazků?

Vyplývá z omezení a podmínek stanovených pro výkon svobody pohybu občana Unie, jakož i z opatření přijatých k jejich provedení podle práva Unie za okolností daných v původním řízení, že je přípustná vnitrostátní právní úprava, která stanoví, že členský stát uloží svému státnímu příslušníku jakožto jednateli obchodní společnosti zapsané podle práva dotyčného státu z důvodu nezaplacených veřejnoprávních pohledávek vůči tomuto státu, které jsou podle práva tohoto státu kvalifikovány jako „značné“, donucovací správní opatření „zákaz opustit zemi“, jestliže je ke splacení tohoto dluhu přípustné použití řízení o vzájemné pomoci mezi členskými státy podle směrnice Rady 2008/55/ES ze dne 26. května 2008 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření, jakož i nařízení Komise (ES) č. 1179/2008 ze dne 28. listopadu 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice Rady 2008/55?

Je nutno zásadu přiměřenosti a omezení a podmínky stanovené pro výkon svobody pohybu občana Unie, jakož i opatření přijatá k jejich provedení podle práva Unie resp. kritéria stanovená v čl. 27 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS za okolností daných v původním řízení vykládat v tom smyslu, že připouštějí, aby v případě existence veřejnoprávního závazku obchodní společnosti zapsané podle práva členského státu, který je podle práva tohoto státu kvalifikován jako „značný dluh“, bylo fyzické osobě, která je jednatelem dotyčné společnosti, zakázáno opustit tento členský stát, jestliže jsou zároveň dány následující okolnosti:

3.1

existence „značného“ dluhu z veřejnoprávních závazků je považována za skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení, které se dotýká některého ze základních zájmů společnosti, což je posouzení, které zákonodárce provedl prostřednictvím zavedení konkrétního správního opatření „zákaz opustit zemi“;

3.2	není stanoveno posouzení okolností souvisejících s osobním chováním jednatele a zásahem do jeho základních práv, jako je právo na výkon výdělečné činnosti v jiném právním vztahu spojené s cestami do zahraničí;

3.3	po uložení zákazu nejsou posuzovány následky pro obchodní činnost dlužníka a možnosti splacení dluhu z veřejnoprávních závazků;

3.4

zákaz se uloží na základě návrhu, který má závaznou povahu, jestliže je v něm potvrzeno, že existuje „značný“ dluh z veřejnoprávních závazků konkrétní obchodní společnosti, že dluh není zajištěn v rozsahu jistiny a úroků a že osoba, vůči níž je navrhováno uložení zákazu, je jednatelem obchodní společnosti;

3.5	zákaz je platný do úplného splacení nebo zajištění dluhu z veřejnoprávních závazků, aniž by byl stanoven přezkum tohoto zákazu na návrh adresáta u orgánu, který zákaz uložil, a zohlednění lhůt promlčení dluhu?

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Centrale Raad van Beroep dne 13. září 2010 — J. C. van Ardennen v. Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen

(Věc C-435/10)

()

2010/C 317/32

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Centrale Raad van Beroep

Účastníci původního řízení

Žalobce: J. C. van Ardennen

Žalovaný: Raad van bestuur van het Uitvoeringsinstituut werknemersverzekeringen

Předběžné otázky

Je třeba vykládat směrnici o platební neschopnosti (1), zejména její články 4, 5 a 10, v tom smyslu, že obecně brání vnitrostátní právní úpravě, která ukládá zaměstnanci v případě platební neschopnosti jeho zaměstnavatele za účelem uplatnění (celého) jeho nároku na převzetí nesplacených pohledávek za odměnu za práci povinnost, aby se nejpozději první pracovní den, který následuje po dni, kdy došlo nebo v souladu s právem mělo dojít k rozvázání pracovního poměru, registroval jako uchazeč o zaměstnání?

V případě záporné odpovědi:

2)	Je třeba vykládat směrnici o platební neschopnosti, zejména její články 4, 5 a 10, v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která tuto povinnost registrace ukládá rovněž zaměstnancům, kteří během výpovědní lhůty vykonávají činnosti ve vlastním podniku nebo povolání?

Je třeba vykládat směrnici o platební neschopnosti, zejména její články 4, 5 a 10, v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle níž může v případě, že povinnost registrace není splněna (včas), dojít k tomu, že dávka v platební neschopnosti není částečně vyplacena, přičemž při stanovení rozsahu a trvání opatření se zohlední rovněž časový okamžik, k němuž je tato povinnost dodatečně splněna?

(1) Směrnice Rady ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (Úř. věst. L 283, s. 23; Zvl. vyd. 05/01, s. 217)

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Judicial de Vieira do Minho (Portugalsko) dne 13. září 2010 — Manuel Afonso Esteves v. Axa — Seguros de Portugal, S.A.

(Věc C-437/10)

()

2010/C 317/33

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Tribunal Judicial de Vieira do Minho

Účastníci původního řízení

Žalobce: Manuel Afonso Esteves

Žalovaný: Axa — Seguros de Portugal, S.A.

Předběžná otázka

V případě srážky mezi vozidly, a pokud zavinění nehody, jejímž následkem vznikla škoda na zdraví a majetková škoda jednomu z řidičů (poškozenému, který se domáhá náhrady škody), nelze přičíst žádnému z řidičů, je v rozporu s právem Společenství, konkrétně s čl. 3 odst. 1 směrnice 72/166 (1), čl. 2 odst. 1 směrnice 84/5 (2) a článkem 1 směrnice 90/232 (3), jak jsou vykládány Soudním dvorem, možnost stanovit rozdělení odpovědnosti za provoz (čl. 506 odst. 1 a 2 Código Civil), které se přímo odráží na výši náhrady škody, jež má být přiznána poškozenému za majetkovou a nemajetkovou škodu vyplývající z utrpěné škody na zdraví, neboť vyvolává snížení této náhrady ve stejném poměru?

(1) Směrnice Rady ze dne 24. dubna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontroly povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (Úř. věst. L 103, s. 1).

(2) Druhá směrnice Rady ze dne 30. prosince 1983 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (Úř. věst. L 8, s. 17).

(3) Třetí směrnice Rady ze dne 14. května 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel (Úř. věst. L 129, s. 33).

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal administratif de Limoges (Francie) dne 14. září 2010 — Philippe Bonnarde v. Agence de Services et de Paiement

(Věc C-443/10)

()

2010/C 317/34

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal administratif de Limoges

Účastníci původního řízení

Žalobce: Philippe Bonnarde

Žalovaná: Agence de Services et de Paiement

Předběžné otázky

Je třeba ustanovení práva Evropské unie, zejména ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie, která mají zaručit volný pohyb, jakož i ustanovení směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (1), ve znění směrnice 2003/127/ES (2), vykládat tak, že brání právním předpisům členského státu, které pro registraci vozidel zavádějí zvláštní doklad, jako je osvědčení o registraci, na němž má být uvedena poznámka „předváděcí vůz“, který lze považovat za doklad, jehož předmětem není dočasná registrace vozidla ve smyslu článku 1 směrnice Rady 1999/37/ES, a tedy tak, že tato ustanovení brání tomu, aby nárok na poskytnutí výhody byl vázán na předložení takového dokladu?

Je třeba v případě záporné odpovědi na předchozí otázku tato ustanovení vykládat tak, že znamenají, že v případě nabytí vozidla v jiném členském státě nelze použít vnitrostátní právní úpravu, podle níž se podpora na pořízení ekologicky čistého vozidla, které již bylo zaregistrováno, poskytne za podmínky, že osvědčení o této registraci obsahuje podle právní úpravy členského státu poznámku „předváděcí vůz“, jestliže ani sám prodejce tohoto vozidla neměl na tuto podporu nárok a jestliže:

—	nabyvatel předloží osvědčení o registraci vydané ve druhém členském státě zvlášť pro vozidla určená k předvádění,

—	nebo vozidlo vykazuje znaky související zejména s datem jeho prvního uvedení do provozu, které vnitrostátní právní úprava vyžaduje k tomu, aby mohlo být považováno za předváděcí vůz?

(1) Úř. věst. L 138, s. 57; Zvl. vyd. 07/04, s. 351

(2) Směrnice Komise ze dne 23. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 1999/37/ES o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. 2004, L 10, s. 29; Zvl. vyd. 07/07, s. 710)

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 15. září 2010 — Finanzamt Lüdenscheid v. Christel Schriever

(Věc C-444/10)

()

2010/C 317/35

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Finanzamt Lüdenscheid

Žalovaný: Christel Schriever

Předběžné otázky

Jedná se o „převod souhrnu aktiv“ ve smyslu čl. 5 odst. 8 šesté směrnice Rady 77/388/EHS (1) ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, pokud podnikatel převede zboží na skladě a zařízení maloobchodu na nabyvatele a obchodní prostory, jichž je vlastníkem, mu pouze pronajme?

2)	Je v tomto ohledu relevantní, zda obchodní prostory byly přenechány k užívání na základě dlouhodobé nájemní smlouvy nebo zda byla nájemní smlouva uzavřena na dobu neurčitou, kterou mohou obě smluvní strany vypovědět v krátké výpovědní lhůtě?

(1) Úř. věst. L 145, s. 1.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/20

Kasační opravný prostředek podaný dne 15. září 2010 Thyssen Krupp Acciai Speciali Terni SpA proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 1. července 2010 ve věci T-62/08, Thyssen Krupp Acciai Speciali Terni SpA v. Evropská komise

(Věc C-448/10 P)

()

2010/C 317/36

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Thyssen Krupp Acciai Speciali Terni SpA (zástupci: T. Salonico, G. Barone a A. Marega, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit napadený rozsudek (1) a rozhodnutí (2) v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto, že sporné opatření nemá povahu náhrady škody a vyrovnávací povahu, ale je považováno za protiprávní a neslučitelnou státní podporu, nebo

—	zrušit napadený rozsudek v části, ve které zamítá žalobní důvod, podle kterého příkaz k vrácení podpory obsažený v rozhodnutí představuje porušení zásady legitimního očekávání, a v důsledku toho zrušit rozhodnutí v části, ve které nařizuje Itálie okamžitě požadovat vrácení podpory spolu s úroky, a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že napadený rozsudek je nesprávný a má být zrušen z těchto důvodů:

porušení článků 107 a 108 SFEU, jakož i rozporné odůvodnění a zjevné pochybení z důvodu zkreslení poskytnutých důkazů v rozsahu, v němž rozsudek vykládá sporné opatření nesprávně jakožto státní podporu a nikoliv jako kompenzační opatření ve prospěch navrhovatelky. Tribunál nesprávně restriktivně vyložil vnitrostátní právní úpravu a judikaturu, na kterou se odvolala navrhovatelka v prvním stupni a která dokazuje, že sporné opatření nepředstavuje státní podporu, ale sleduje cíl náhrady škody původně upravený v italské právní úpravě v roku 1962 a uznaný Komisí a Tribunálem

porušení čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 (3) a rozporné a nedostatečné odůvodnění v rozsahu, v němž Tribunál rozhodl, že příkaz k vrácení podpory obsažený v rozhodnutí není v rozporu se zásadou legitimního očekávání. Rozsudek Tribunálu je nesprávný a nedostatečně odůvodněný v části, ve které Tribunál odmítá názor, že trvající mlčení Komise k vysvětlením italských orgánů poskytnutých na konci roku 1991, týkajících se skutečnosti, že první prodloužení sazebníku Terni nadále sledující původní cíl náhrady, je okolností, která umožnila vznik legitimního očekávání ze strany navrhovatelky ohledně toho, že prodloužení sazebníku Terni, včetně sporného opatření, nepředstavuje státní podporu.

(1) Rozsudek Tribunálu Evropské unie (pátý senát) ze dne 1. července 2010 ve věci T-62/08.

(2) Rozhodnutí Komise 2008/408/ES ze dne 20. listopadu 2007 o státní podpoře C 36/A/06 (ex NN 38/06), kterou Itálie poskytla ve prospěch Společností ThyssenKrupp, Cementir a Nuova Terni Industrie Chimiche (Úř. věst. 2008, L 144, s. 37).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88] Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1)

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/20

Kasační opravný prostředek podaný dne 15. září 2010 Cementir Italia Srl proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 1. července 2010 ve věci T-63/08, Cementir Italia Srl v. Evropská komise

(Věc C-449/10 P)

()

2010/C 317/37

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Cementir Italia Srl (zástupci: T. Salonico, G. Barone a A. Marega, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání navrhovatelky

Navrhovatelka navrhuje Soudnímu dvoru:

—	zrušit napadený rozsudek (1) a rozhodnutí (2) v rozsahu, v jakém popírá, že sporné opatření má odškodňovací a kompenzační povahu a naopak jej považuje za nezákonnou státní podporu neslučitelnou se společným trhem; nebo

—	zrušit napadený rozsudek v rozsahu, ve kterém popírá, že příkaz k navrácení obsažený v rozhodnutí je v rozporu se zásadou oprávněné důvěry a v důsledku toho zrušit rozhodnutí, které Italské republice ukládá neprodleně navrátit podporu a úroky; a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka má za to, že napadený rozsudek je postižen vadou a že v důsledku toho je třeba ho zrušit z následujících důvodů:

—

porušení článků 107 a 108 SFEU, rozporné odůvodnění a zjevná chyba spočívající ve zkreslení poskytnutých důkazů v tom, že rozsudek vykládá sporné opatření jako státní podporu, a nikoliv jako kompenzační opatření ve prospěch navrhovatelky. Tribunál se dopustil nesprávného výkladu v tom, že striktně vykládal vnitrostátní právní předpisy a judikaturu dovolávanou navrhovatelkou v prvním stupni, které ukazují, že sporné opatření nepředstavuje státní podporu, ale zachovalo si odškodňovací účel stanovený italským zákonodárcem v roce 1962 a uznaný Komisí a Tribunálem,

—

porušení čl. 14 odst. 1 nařízení ES č. 659/1999 (3), jakož i zásady kontradiktornosti, nedostatečného odůvodnění v tom, že Tribunál rozhodl, že příkaz k navrácení obsažený v rozhodnutí není v rozporu se zásadou oprávněné důvěry. Rozsudek Tribunálu je nesprávný a není dostatečně odůvodněný v tom, že popírá, že dlouhá odmlka ze strany Komise pokud jde o vysvětlení poskytnutá italskými orgány v roce 1991 o skutečnosti, že první prodloužení sazby Terni si zachovává původní odškodňovací účel, představuje okolnost takové povahy, která u navrhovatelky vedla ke vzniku oprávněné důvěry o tom, že prodloužení sazby Terni, mezi nimi sporné opatření, nepředstavují státní podporu.

(1) Rozsudek Tribunálu (pátého senátu) ze dne 1. července 2010 ve věci T-63/08.

(2) Rozhodnutí Komise 2008/408/ES ze dne 20. listopadu 2007 o státní podpoře č. C 36/A/06 (ex NN 38/06), kterou Itálie poskytla ve prospěch společností ThyssenKrupp, Cementir a Nuova Terni Industrie Chimiche (Úř. věst. L 144, s. 37).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/21

Kasační opravný prostředek podaný dne 15. září 2010 Nuova Terni Industrie Chimiche SpA proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 1. července 2010 ve věci T-64/08, Nuova Terni Indrustrie Chimiche SpA v. Evropská komise

(Věc C-450/10 P)

()

2010/C 317/38

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Nuova Terni Indrustrie Chimiche SpA (zástupci: T. Salonico, G. Barone a A. Marega, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit napadený rozsudek (1) a rozhodnutí (2) v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto, že sporné opatření nemá povahu náhrady škody a vyrovnávací povahu, ale je považováno za protiprávní a neslučitelnou státní podporu, nebo

—	zrušit napadený rozsudek v části, ve které zamítá žalobní důvod, podle kterého příkaz k vrácení podpory obsažený v rozhodnutí představuje porušení zásady legitimního očekávání, a v důsledku toho zrušit rozhodnutí v části, ve které nařizuje Itálie okamžitě požadovat vrácení podpory spolu s úroky, a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že napadený rozsudek je nesprávný a má být zrušen z těchto důvodů:

porušení článků 107 a 108 SFEU, jakož i rozporné odůvodnění a zjevně nesprávný výklad sporného opatření jakožto státní podpory a nikoliv kompenzační opatření ve prospěch navrhovatelky. Tribunál nesprávně restriktivně vyložil vnitrostátní právní úpravu a judikaturu, na kterou se odvolala navrhovatelka v prvním stupni a která dokazuje, že sporné opatření nepředstavuje státní podporu, ale sleduje cíl náhrady škody původně upravený v italské právní úpravě v roku 1962 a uznaný Komisí a Tribunálem

(1) Rozsudek Tribunálu Evropské Unie (pátý senát) ze dne 1. července 2010 ve věci T-64/08.

(3) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88] Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1)

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. září 2010 BNP Paribas a Banca Nazionale del Lavoro SpA (BNL) proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 1. července 2010 ve věci T-335/08, BNP Paribas a BNL v. Komise

(Věc C-452/10 P)

()

2010/C 317/39

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: BNP Paribas, Banca Nazionale del Lavoro SpA (BNL) (zástupci: R. Silvestri, G. Escalar a M. Todino, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	Zrušit v plném rozsahu rozsudek Tribunálu Evropské unie (pátého senátu) ze dne 1. července 2010 ve věci T-335/08, BNP Paribas a Banca Nazionale del Lavoro v. Evropská komise, doručený telefaxem dne 1. července 2010 (Úř. věst. C 221, 14. 8. 2010, s. 39), a v důsledku toho

—

vyhovět návrhům předloženým v rámci žaloby podané v prvním stupni, směřujícím k plnému zrušení rozhodnutí 2008/711/ES přijatého Evropskou komisí dne 11. března 2008, č. K(2008) 869 v konečném znění, o státní podpoře C 15/07 (ex NN 20/07) poskytnuté Itálií a týkající se daňové pobídky ve prospěch některých úvěrových ústavů, u nichž byla provedena restrukturalizace (Úř. věst. L 237, s. 70),

nebo podpůrně

—	vrátit věc Tribunálu, aby ji znovu přezkoumal ve světle rozsudku Soudního dvora.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1)	Tribunál neprovedl důkladný přezkum rozhodnutí Komise, když odmítl ověřit, zda volba Komise nezohlednit stav vkládajících organizací při posuzování selektivity kritizovaného režimu byla oprávněná.

2)	Tribunál nesprávně vyložil judikaturu Soudního dvora, která umožňuje odůvodnit specifičnost daňového opatření s ohledem na obecnou systematiku daňového systému, když za jediná kritéria svého posouzení vzal skutečnosti uvedené Komisí v jejím rozhodnutí.

3)	Tribunál nesprávně vyložil judikaturu existující v oblasti selektivity státních podpor, podle níž musí být selektivní povaha daňového opatření posuzována pouze s ohledem na účinky, které by mohlo z hlediska zdanění vyvolat.

4)	Tribunál zkreslil skutkový stav tím, že měl nesprávně za to, že obecný režim úprav neumožňoval podnikům upravit daňové hodnoty majetku týkajícího se přijatých aktiv na vyšší hodnoty uvedené v závěrce.

5)	Konečně Tribunál jasně nahradil odůvodnění Komise vlastním odůvodněním, když sám vypracoval nové odůvodnění na podporu napadeného rozhodnutí Komise.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 17. září 2010 — Oliver Jestel v. Hauptzollamt Aachen

(Věc C-454/10)

()

2010/C 317/40

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Oliver Jestel

Žalovaný: Hauptzollamt Aachen

Předběžné otázky

Rozumí se dlužníkem z důvodu „účastenství“ na protiprávním vstupu zboží na celní území Evropské unie v souladu s ustanovením čl. 202 odst. 3 druhé odrážky nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (1), kterým se vydává celní kodex Společenství, osoba, která zprostředkovává uzavření kupních smluv týkajících se dotyčného zboží, aniž by se na vstupu zboží přímo podílela, a přitom bere v úvahu, že by se prodávající mohl při dodávkách zboží nebo jeho části dopustit podvodu v souvislosti se zaplacením dovozního cla?

2)	Postačuje v daném případě, že tuto situaci pokládá za možnou, nebo se stane dlužníkem pouze v tom případě, pokud s určitostí počítá s tím, že tato situace skutečně nastane?

(1) Úř. věst. L 302, s. 1.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/23

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. září 2010 Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 8. července 2010 ve věci T-396/08, Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt v. Evropská komise

(Věc C-459/10 P)

()

2010/C 317/41

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt (zástupci: A. Rosenfeld a I. Liebach, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

zrušit rozsudek Tribunálu ze dne 8. července 2010 ve věci T-396/08, Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt v. Evropská komise, jehož předmětem byl návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2008/878/ES ze dne 2. července 2008, o státní podpoře, kterou Německo zamýšlí poskytnout společnosti DHL a čl. 1 odst. 1 rozhodnutí Komise 2008/878/ES ze dne 2. července 2008;

2)	podpůrně zrušit bod 1 uvedeného rozsudku a vrátit věc k projednání Tribunálu;

3)	uložit odpůrkyni náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2008/878/ES ze dne 2. července 2008. Tímto rozhodnutím prohlásila Komise většinu oznámených podpor na vzdělávání, které Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt chtěly poskytnout ve prospěch společnosti DHL, za neslučitelnou se společným trhem.

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tímto opravným prostředkem namítají následující porušení práva Unie Tribunálem:

—

Rozhodnutí Tribunálu porušuje nařízení č. 68/2001, bývalý čl. 87 odst. 3 písm. c) ES a zásadu rovného zacházení, protože přezkum nezbytnosti podpory byl právně chybný. Porušení nařízení (ES) č. 68/2001 vyplývá z toho, že nebyla zkoumána kritéria stanovená v nařízení, což je výjimečně přípustné pouze tehdy, pokud to odůvodňují zvláštnosti konkrétního případu. Bývalý čl. 87 odst. 3 ES byl porušen, protože Tribunál v rozporu s právem neuznal, že podpory na vzdělání sloužily, resp. mohly sloužit cílům bývalého čl. 87 odst. 3 písm. c) ES a toto mělo být v rámci uvážení podle čl. 87 odst. 3 ES zohledněno Komisí. Konečně došlo k porušení zásady rovného zacházení, protože Komise v dřívějších rozhodnutích v případě srovnatelných situací nezbytnost podpor na vzdělání nezkoumala a ani nekonstatovala. Objektivní odůvodnění tohoto nerovného zacházení není zřejmé.

—

Dokonce i tehdy, kdyby bylo nutno vycházet z toho, že kritérium nezbytnosti bylo použito oprávněně, došlo k právnímu pochybení. Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek v této souvislosti namítají, že Tribunál nerespektoval nařízení č. 68/2001, Pokyny Komise k regionální podpoře, jakož i bývalý čl. 87 odst. 3 písm. c) ES, protože v rozporu s právem nezahrnul do přezkumu nezbytnosti motivační efekty pro výběr lokality. Neboť skutečnost, že podpory na vzdělání přinejmenším mohou obsahovat i regionální aspekty, vyplývá ze znění nařízení č. 68/2001. Předpoklad Tribunálu, že podpora podniků ve znevýhodněných oblastech a zřizování nových podniků může být prováděna pouze regionálními podporami je nesprávný.

—

Tribunál dále porušil nařízení č. 68/2001, bývalý čl. 87 odst. 3 písm. c) ES, jakož i zásadu rovného zacházení také tím, při posouzení nezbytnosti podpory uplatnil v rozporu s právem nevěcná kritéria. Při tomto přezkumu jednak nesměl zohlednit obchodní praxi a strategii příjemce podpory, neboť z hlediska práva upravujícího státní podpory by tímto ty podniky, které na základě interních standardů zavedly vysokou úroveň vzdělávání, byly znevýhodněny vůči těm podnikům, které mají nízkou úroveň vzdělávání. Podpory dále neměly být považována za zbytné jen proto, že jejich uložení bylo stanoveno vnitrostátními právními normami. Neboť toto vede k tomu, že podniky z členských států, ve kterých zákon ukládá vysokou úroveň vzdělávání, by byly znevýhodněny vůči podnikům z členských států s relativně nízkou úrovní vzdělávání.

—	Tribunál konečně porušil i bývalý čl. 87 odst. 3 písm. c) ES tím, že v rozporu s právem nezohlednil pozitivní vnější efekty dotčených vzdělávacích opatření.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Högsta domstolen (Švédsko) dne 20. září 2010 — Bonnier Audio AB, Earbooks AB, Norstedts Förlagsgrupp AB, Piratförlaget Aktiebolag, Storyside AB v. Perfect Communication Sweden AB

(Věc C-461/10)

()

2010/C 317/42

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Högsta domstolen

Účastníci původního řízení

Navrhovatelky: Bonnier Audio AB, Earbooks AB, Norstedts Förlagsgrupp AB, Piratförlaget Aktiebolag, Storyside AB

Odpůrkyně: Perfect Communication Sweden AB

Předběžné otázky

Brání směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES (1) ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (směrnice o uchovávání údajů) a zejména články 3, 4, 5 a 11 této směrnice, použití vnitrostátního ustanovení, které je založeno na článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES (2) ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví a které umožňuje, aby bylo poskytovateli internetové služby v občanskoprávním řízení za účelem určení konkrétního účastníka nařízeno, aby nositeli autorského práva nebo jeho zástupci sdělil informace o účastníkovi, kterému poskytovatel internetové služby přidělil konkrétní IP adresu, o které je tvrzeno, že byla použita při porušení? Otázka vychází z předpokladu, že žalobce předložil důkazy o porušení konkrétního autorského práva a že je opatření přiměřené.

2)	Má na odpověď na otázku 1 vliv skutečnost, že členský stát dosud neprovedl směrnici o uchovávání údajů, třebaže již uplynula lhůta stanovená pro její provedení?

(1) Úř. věst. L 105, s. 54.

(2) Úř. věst. L 157, s. 45.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/24

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. září 2010 Evropaïki Dynamiki proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 8. července 2010 ve věci T-331/06, Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE v. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)

(Věc C-462/10 P)

()

2010/C 317/43

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (zástupce: N. Korogiannakis, Δικηγόρος)

Další účastnice řízení: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozhodnutí Tribunálu;

—	zrušit rozhodnutí EEA, kterým byla nabídka účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) vyhodnocena jako neúspěšná a smlouva byla přidělena úspěšnému uchazeči;

—	uložit EEA náhradu nákladů řízení navrhovatelky, které vznikly v souvislosti se žalobou ve věci T-331/06 a tímto kasačním opravným prostředkem, i kdyby byl tento kasační opravný prostředek zamítnut.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nesprávně vyložil nebo nepoužil článek 97 finančního nařízení (1) a článek 138 prováděcích pravidel, protože oznámení dílčích kritérií před podáváním nabídek je zásadní pro to, aby uchazeči mohli předložit nejlepší nabídky. Tribunál nesprávně odmítl argument navrhovatelky týkající se směšování kritérií pro výběr a přidělení zakázky z důvodu, že byl uplatněn opožděně. Tvrdí, že i kdyby byl přístup Tribunálu správný, Tribunál se dopustil nesprávného výkladu obsahu zadávací dokumentace při zkoumání, zda použití jednotlivých životopisů ve fázi zadávání zakázky bylo v rozporu se zadávací dokumentací.

Navrhovatelka dále tvrdí, že skutečnost, že hodnotící zpráva je formulována způsobem, který nijak neprokazuje, jak hodnotící výbor dospěl ke svým závěrům, nelze přičítat navrhovatelce. Jestliže EEA nepoužila další vážení dílčích kritérií, mělo dojít přímo ke zrušení napadeného rozhodnutí pro nedostatek odůvodnění, vzhledem k tomu, že skutečnost, že „není zřejmé“, jaký druh kritérií byl použit, je součástí povinnosti uvést odůvodnění.

Pokud jde o politiku ochrany životního prostředí, uvádí, že Tribunál pochybil, když konstatoval, že obecně formulované kritérium přidělení zakázky je splněno pouhým předložením osvědčení, jež je pouze jedním ze způsobů předložení důkazu. Tribunál rovněž pochybil, když nevzal v úvahu skutečnost, že politika ochrany životního prostředí může být zkoumána pouze ve výběrové fázi řízení.

4)	Tribunál nekonstatoval, že EEA porušila čl. 100 odst. 2 finančního nařízení a čl. 149 odst. 2 prováděcích pravidel tím, že neposkytla úplnou hodnotící zprávu uchazečům, který o ní požádali z důvodu, aby mohli posoudit důvody odmítnutí jejich nabídek.

5)	Dále je odůvodnění Tribunálu, vedle toho, že je nesprávné, nejen v rozporu s obecnou a existující povinností uvést odůvodnění, ale rovněž s Lisabonskou smlouvou, která poskytuje Listině základních práv EU, konkrétně článku 41, stejnou právní sílu jako smlouvám.

6)	Navrhovatelka konečně tvrdí, že napadený rozsudek nejen dostatečně neodůvodňuje zamítnutí jednotlivých žalobních důvodů, jež se týkají zjevně nesprávného posouzení, ale dokonce se jimi nezabývá jednotlivě.

(1) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 74).

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/25

Žaloba podaná dne 27. září 2010 — Evropská komise v. Řecká republika

(Věc C-466/10)

()

2010/C 317/44

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Patakia a D. Kukovec)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Řecká republika tím, že použila vyjednávací řízení, aniž by předem zveřejnila oznámení o zakázce na hospodaření s nebezpečným zdravotnickým odpadem nakažlivého charakteru pocházejícím ze zdravotnických zařízení spadajících do působnosti 1. D.Y.P.E. (regionální zdravotní správa) Attiky, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 28 směrnice 2004/18/ES, neboť nejsou splněny podmínky žádné z výjimek stanovených v článku 31 směrnice, a zejména podmínky čl. 31 odst. 1 písm. c), které odůvodňují odchylku od obecného pravidla a použití výjimečného řízení upraveného v dotčeném článku;

—	uložit Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V návaznosti na stížnost, která jí byla předána, posoudila Evropská komise výzvu komise pro dodávky zdravotnického materiálu k účasti v nabídkovém řízení za použití vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce na hospodaření s nebezpečným zdravotnickým odpadem nakažlivého charakteru pocházejícím ze zdravotnických zařízení spadajících do působnosti 1. D.Y.P.E. (regionální zdravotní správa) Attiky.

Komise připomíná, že zveřejnění oznámení o zakázce obsahující jasně vymezené a srozumitelné podmínky je závazné coby obecné pravidlo a že vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce je povoleno pouze výjimečně ve zcela zvláštních případech stanovených v článcích 30 a 31 směrnice 2004/18/ES, které musí být vykládány restriktivně, přičemž důkazní břemeno ohledně toho, zda výjimečné okolnosti odůvodňující výjimku jsou skutečně dány, nese ten, kdo se dovolává zde dotčených ustanovení.

3)	V tomto ohledu má Komise za to, že z dotčené výzvy k účasti vyplývá, že přestože zadavatel uvedl výjimečné řízení upravené v čl. 31 odst. 1 písm. c) směrnice 2004/18/ES, neprokázal, že podmínky stanovené v dotčeném ustanovení byly splněny a že odůvodňovaly použití tohoto řízení.

Komise má za to, že použitím vyjednávacího řízení bez předchozího oznámení zakázky nesplnil zadavatel povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 28 směrnice, neboť nejsou splněny podmínky žádné z výjimek stanovených v článku 31 směrnice, a zejména podmínky čl. 31 odst. 1 písm. c), které odůvodňují odchylku od obecného pravidla a použití výjimečného řízení upraveného v dotčeném článku.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 29. září 2010 — CNH Global v. OHIM (Kombinace červené, černé a šedé barvy použité na vnějších plochách traktoru)

(Věc T-378/07) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška ochranné známky Společenství sestávající z kombinace červené, černé a šedé barvy použité na vnějších plochách traktoru - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním - Článek 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 207/2009))

2010/C 317/45

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CNH Global NV (Amsterodam, Nizozemsko) (zástupci: M.°Edenborough, barrister, a R. Harrison, solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 5. července 2007 (věc R 1642/2006-1), týkajícímu se přihlášky označení představujícího traktor v červené, černé a šedé barvě jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti CNH Global NV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 297, 8.12.2007.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/26

Rozsudek Tribunálu ze dne 29. září 2010 — Interflon v. OHIM — Illinois Tool Works (FOODLUBE)

(Věc T-200/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství FOODLUBE - Absolutní důvody pro zamítnutí - Popisný charakter - Rozlišovací charakter - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009))

2010/C 317/46

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Interflon BV (Rosendaal, Nizozemsko) (zástupce: S. Wertwijn, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Novais Gonçalves, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Illinois Tool Works, Inc. (Glenview, Illinois, Spojené státy)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. března 2008 (věc R 638/2007-2) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Interflon BV a Illinois Tool Works, Inc.

Výrok

Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 3. března 2008 (věc R 638/2007-2) se zrušuje v rozsahu, ve kterém zamítlo odvolání, pokud jde o chemické výrobky pro průmyslové účely, zařazené ve třídě 1, a průmyslové oleje a tuky, jakož i mazadla, zařazené ve třídě 4.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Účastníci řízení ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 183, 19.7.2008.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2010 — Market Watch v. OHIM — Ares Trading (Seroslim)

(Věc T-201/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Seroslim - Starší slovní ochranná známka Společenství SEROSTIM - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2010/C 317/47

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Market Watch Franchise & Consulting, Inc. (Freeport, Bahamy) (zástupce: J. Korab, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Ares Trading SA (Aubonne, Švýcarsko) (zástupci: M. De Justo Bailey a M. De Justo Vazquez, advokáti)

Předmět

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 6. března 2008 (věc R 805/2007-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Ares Trading SA a Market Watch Franchise & Consulting, Inc.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Market Watch Franchise & Consulting, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 197, 2.8.2008.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/27

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2010 — C-Content v. Komise

(Věc T-247/08) (1)

(Mimosmluvní odpovědnost - Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení Společenství - Elektronické publikační služby - Vady a porušení práva Společenství údajně způsobené Úřadem pro úřední tisky - Promlčecí lhůty - Příčinná souvislost)

2010/C 317/48

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: C-Content BV (Bois-le-Duc, Nizozemsko) (zástupce: M. Meulenbelt, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně E. Manhaeve a N. Bambara, zmocněnci, ve spolupráci s O. Soudrym, poradcem, a s A. Nucarou, advokátem, poté E. Manhaeve a N. Bambara, ve spolupráci s O. Soudrym a s E. Petritsi, advokátkou)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody, která žalobkyni údajně vznikla v důsledku nesrovnalostí a porušení práva Společenství Úřadem pro úřední tisky (OPOCE) v rámci několika nabídkových řízení týkajících se elektronických publikačních služeb

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá jako zčásti nepřípustná a zčásti neopodstatněná.

2)	C-Content BV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 209, 15.8.2008.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. října 2010 — DHL Aviation a DHL Hub Leipzig v. Komise

(Věc T-452/08) (1)

(Státní podpory - Letecká nákladní doprava - Záruky týkající se provozu nové evropské centrály společnosti DHL na letišti Lipsko-Halle - Rozhodnutí, kterým byla podpora prohlášena za neslučitelnou se společným trhem a nařízeno její vrácení)

2010/C 317/49

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: DHL Aviation SA/NV (Zaventem, Belgie) a DHL Hub Leipzig GmbH (Schkeuditz, Německo) (zástupci: A. Burnside, solicitor, a B. van de Walle de Ghelcke, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Gross, B. Martenczuk a E. Righini, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2008/948/ES ze dne 23. července 2008 o podporách, které Německo poskytlo společnosti DHL a letišti Lipsko-Halle (Úř. věst. L 346, s. 1)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	DHL Aviation SA/NV a DHL Hub LeipzigGmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 6, 10.1.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. září 2010 — Granuband v. OHIM — Granuflex (GRANUflex)

(Věc T-534/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Společenství GRANUflex - Starší název společnosti a starší obchodní jméno GRANUFLEX - Relativní důvod zamítnutí - Článek 8 odst. 4 a čl. 52 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 4 a čl. 53 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009))

2010/C 317/50

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Granuband BV (Krommenie, Nizozemsko) (zástupce: M. Ellens, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: W. Verburg, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Granuflex Ipari és Kereskedelmi Kft (Budapešť, Maďarsko) (zástupce: K. Szamosi, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 15. září 2008 (věc R 1277/2007-2) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Granuflex Ipari és Kereskedelmi Kft a Granuband BV

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Granuband BV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/28

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. října 2010 — Deutsche Behindertenhilfe — Aktion Mensch v. OHIM (diegesellschafter.de)

(Věc T-47/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství diegesellschafter.de - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2010/C 317/51

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Deutsche Behindertenhilfe — Aktion Mensch eV (Mohuč, Německo) (zástupci: V. Töbelmann a A. Piltz, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Pohlmann, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 27. listopadu 2008 (věc R 1094/2008-1) týkajícímu se přihlášky slovního označení diegesellschafter.de jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá

2)	Deutsche Behindertenhilfe — Aktion Mensch eV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 102, 1.5.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/29

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. září 2010 — Kadi v. Komise

(Věc T-85/09) (1)

(Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření proti osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem - Nařízení (ES) č. 881/2002 - Zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů osoby v důsledku jejího zařazení do seznamu stanoveného orgánem Spojených národů - Výbor pro sankce - Následné zařazení do přílohy I nařízení (ES) č. 881/2002 - Žaloba na neplatnost - Základní práva - Právo být vyslechnut, právo na účinný soudní přezkum a právo na ochranu vlastnictví)

2010/C 317/52

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Yassin Abdullah Kadi (Džida, Saudská Arábie) (zástupci: D. Anderson, QC, M. Lester, barrister, a G. Martin, solicitor)

Žalovaná: Evropská Komise (zástupci: původně P. Hetsch, P. Aalto a F. Hoffmeister, poté P. Hetsch, F. Hoffmeister a E. Paasivirta, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop, E. Finnegan, R. Szostak, zmocněnci); Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a L. Butel, zmocněnci); Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: S. Behzadi-Spencer a E. Jenkinson, zmocněnci, ve spolupráci s D. Beardem, barrister)

Předmět věci

Návrh na zrušení nařízení Komise (ES) č. 1190/2008 ze dne 28. listopadu 2008, kterým se po sto první mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem (Úř. věst. L 322, s. 25) v rozsahu, v němž se tento akt dotýká žalobce.

Výrok rozsudku

Nařízení Komise (ES) č. 1190/2008 ze dne 28. listopadu 2008, kterým se po sto první mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem, se v rozsahu, v němž se týká Yassina Abdullaha Kadiho, zrušuje.

2)	Komise ponese kromě vlastních nákladů řízení také náklady vynaložené Yassinem Abdullahem Kadim.

3)	Rada Evropské unie, Francouzská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Komise a Nizozemské království ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 90, 18.4.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/29

Rozsudek Tribunálu ze dne 5. října 2010 — Strategi Group v. OHIM — RBI (STRATEGI)

(Věc T-92/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství STRATEGI - Starší národní slovní ochranná známka Stratégies - Relativní důvod pro zamítnutí - Důkaz o skutečném užívání starší ochranné známky - Článek 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009) a pravidla 22 nařízení (ES) č. 2868/95)

2010/C 317/53

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Strategi Group Ltd (Manchester, Spojené království) (zástupce: N. Saunders, barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Reed Business Information (RBI) (Issy-Les-Moulineaux, Francie) (zástupce: A. Messas, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 18. prosince 2008 (věc R 1581/2007-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Reed Business Information (RBI) a Strategi Group Ltd.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Strategi Group Ltd ponese náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 113, 16.5.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. října 2010 — Komise v. Gal-Or

(Věc T-136/09) (1)

(Rozhodčí doložka - Smlouva o poskytnutí finanční podpory uzavřená v rámci specifického programu technologického výzkumu a vývoje v odvětví nejaderné energie - Nedodržení smlouvy - Vrácení vyplacených částek - Úroky z prodlení - Řízení bez účasti žalovaného)

2010/C 317/54

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. M. Rouchaud-Joët a F. Mirza, zmocněnci, ve spolupráci původně s B. Katan a M. van der Woude, advokáty, poté s B. Katan)

Žalovaný: Benjamin Gal-Or (Jupiter, Florida, Spojené státy)

Předmět věci

Žaloba založená na rozhodčí doložce směřující k tomu, aby Benjaminu Gal-Orovi byla uložena povinnost vrátit částku 205 611 eur, kterou mu Komise vyplatila v rámci smlouvy IN/0042/97, zvýšenou o úroky z prodlení, jakož i zaplacení úroků z prodlení z částky 9 231,25 eur, která představuje náklady řízení vynaložené Benjaminem Gal-Orem v řízení proti Komisi před nizozemskými soudy

Výrok rozsudku

Benjaminu Gal-Orovi se ukládá, aby Evropské komisi zaplatil částku 205 611 eur jako jistinu, zvýšenou o úroky se sazbou ve výši:

—	2,75 % od 2. března 2003;

—	2,50 % od 7. března 2003;

—	2,00 % od 6. června 2003;

—	2,25 % od 6. prosince 2005;

—	2,50 % od 8. března 2006;

—	2,75 % od 15. června 2006;

—	3,00 % od 9. srpna 2006;

—	3,25 % od 11. října 2006;

—	3,50 % od 13. prosince 2006;

—	3,75 % od 14. března 2007;

—	4,00 % od 13. června 2007;

—	4,25 % od 9. července 2008;

—	3,75 % od 15. října 2008;

—	3,25 % od 12. listopadu 2008;

—	2,50 % od 10. prosince 2008;

—	2,00 % od 21. ledna 2009;

—	1,50 % od 11. března 2009;

—	1,25 % od 8. dubna 2009;

—	1,00 % od 13. května 2009.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Benjaminu Gal-Orovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 141, 20.6.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/30

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. října 2010 — Accenture Global Services v. OHIM — Silver Creek Properties (acsensa)

(Věc T-244/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství acsensa - Starší slovní a obrazové ochranné známky Společenství a starší národní slovní a obrazové ochranné známky ACCENTURE a accenture - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Neexistence podobnosti označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009) - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 73 nařízení č. 40/94 (nyní článek 75 nařízení č. 207/2009))

2010/C 317/55

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Accenture Global Services GmbH (Schaffhausen, Švýcarsko) (zástupce: R. Niebel, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: O. Mondéjar Ortuño, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Silver Creek Properties SA (Panama, Panama)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 20. března 2009 (věc R 802/2008-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Accenture Global Services GmbH a Silver Creek Properties SA.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Accenture Global Services GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 193, 15.8.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 30. září 2010 — PVS v. OHIM — MeDiTA Medizinische Kurierdienst (medidata)

(Věc T-270/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství medidata - Starší národní slovní ochranná známka MeDiTA - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Podobnost služeb - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009))

2010/C 317/56

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: PVS — Privatärztliche Verrechnungsstelle Rhein-Ruhr GmbH (Mülheim an der Ruhr, Německo) (zástupce: F. Lindberg, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Pohlmann, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: MeDiTA Medizinische Kurierdienst- und Handelsgesellschaft mbH (Düsseldorf, Německo) (zástupce: T. Schulte-Beckhausen, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 14. května 2009 (věc R 1724/2007-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi MeDiTA Medizinische Kurierdienst- und Handelsgesellschaft mbH a PVS — Privatärztliche Verrechnungsstelle Rhein-Ruhr GmbH.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti PVS — Privatärztliche Verrechnungsstelle Rhein-Ruhr GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 220, 12.9.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/31

Rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2010 — Rosenruist v. OHIM (Vyobrazení kapsy se dvěma křivkami)

(Věc T-388/09) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství ztvárňující kapsu se dvěma křivkami - Absolutní důvod pro zamítnutí - Neexistence rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)

2010/C 317/57

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rosenruist — Gestão e serviços, Lda (Funchal, Portugalsko) (zástupci: S. Rizzo a S. González Malabia, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 18. června 2009 (věc R 237/2009-2) týkajícímu se přihlášky k zápisu obrazového označení ztvárňujícího kapsu se dvěma křivkami jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Rosenruist — Gestão e serviços, Lda se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 282, 21.11.2009.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/32

Usnesení Tribunálu ze dne 27. září 2010 — Hidalgo v. OHIM — Bodegas Hidalgo — La Gitana (HIDALGO)

(Věc T-365/08) (1)

(Ochranná známka Společenství - Zrušení zápisu národní ochranné známky, která byla předmětem námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé)

2010/C 317/58

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Emilio Hidalgo, SA (Jerez de la Frontera, Španělsko) (zástupce: M. Esteve Sanz, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Bodegas Hidalgo — La Gitana, SA (Sanlucar de Barrameda, Španělsko) (zástupci: S. Rivero Galán, J. M. Sanjuán de Coca, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. června 2008 (věc R 1329/2007-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Emilio Hidalgo SA a Bodegas Hidalgo — La Gitana SA.

Výrok

1)	O žalobě již není třeba rozhodnout.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 272, 25.10.2008.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/32

Usnesení Tribunálu ze dne 24. září 2010 — Kerstens v. Komise

(Věc T-498/09 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Povyšování - Hodnotící období - Přidělování prioritních bodů - Důkazní břemeno - Právo na obhajobu - Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)

2010/C 317/59

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Petrus Kerstens (Overijse, Belgie) (zástupce: C. Mourato, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise (zástupci: C. Berardis-Kayser a G. Berscheid, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 29. září 2009, Kerstens v. Komise (F-102/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), který směřuje ke zrušení tohoto rozsudku

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá

2)	Petrus Kerstens ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v prvním stupni řízení.

(1) Úř. věst. C 51, 27.2.2010.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/32

Žaloba podaná dne 12. září 2010 — Hamas v. Rada

(Věc T-400/10)

()

2010/C 317/60

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hamas (zástupce: L. Glock, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit oznámení Rady C 188/13 ze dne 13. července 2010;

—	zrušit rozhodnutí Rady 2010/386/SZBP ze dne 12. července 2010;

—	zrušit prováděcí nařízení Rady (EU) č. 610/2010 ze dne 12. července 2010;

—	uložit Radě náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení oznámení Rady C 2010/C 188/09 (1), rozhodnutí Rady 2010/386/SZBP (2), jakož i prováděcího nařízení Rady č. 610/2010 (3) v rozsahu, v němž zůstalo jméno žalobkyně na seznamu osob, skupin a subjektů, jejichž finanční prostředky a hospodářské zdroje se zmrazují podle článků 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/PESC (4) a čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001 v rámci boje proti terorismu.

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává sedmi žalobních důvodů, pokud jde o oznámení Rady C 2010/C 188/09:

—	porušení čl. 297 odst. 2 třetí věty SFEU, jelikož žalobkyni nebylo doručeno zmíněné oznámení a pouhé vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nemůže být považováno za takové doručení aktu;

—	porušení čl. 41 odst. 2 písm. b) Listiny základních práv Evropské unie, vzhledem k tomu, že uvedené oznámení bylo pro žalobkyni téměř nedostupné;

—	porušení čl. 6 odst. 3 písm. a) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) týkajícího se práva obviněného být neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu;

a pokud jde o rozhodnutí 2010/386/SZBP a nařízení č. 610/2010:

—	zjevně nesprávné posouzení, jelikož vzhledem k tomu, že Hamas je legitimně zvolenou vládou, nemůže být zapsána na seznam teroristů podle zásady nezasahování do vnitřních záležitostí státu;

—

porušení základních práv žalobkyně tím, že bylo porušeno:

—

její právo na obhajobu, jakož i právo na dobrou správu, vzhledem k tomu, že rozhodnutí o zachování žalobkyně na seznamu osob, skupin a subjektů, jejichž finanční prostředky a hospodářské zdroje se zmrazují, nepředcházelo oznámení skutečností svědčících v její neprospěch a žalobkyně nemohla užitečně uplatnit svůj názor na tyto skutečnosti a

—	vlastnické právo, jelikož zmrazení finančních prostředků představuje neodůvodněné omezení jejího vlastnického práva;

—	porušení povinnosti uvést odůvodnění vycházející z článku 296 SFEU, jelikož Rada neuvedla výslovné odůvodnění v rozhodnutí 2010/386/SZBP ani v nařízení č. 610/2010.

(1) Oznámení Rady C 2010/C 188/09 ze dne 13. července 2010 určené osobám, skupinám a subjektům uvedeným na seznamu stanoveném v čl. 2 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. C 188, s. 13).

(2) Rozhodnutí Rady 2010/386/SZBP ze dne 12. července 2010, kterým se aktualizuje seznam osob, skupin a subjektů, na něž se vztahují články 2, 3 a 4 společného postoje 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. L 178, s. 28).

(3) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 610/2010 ze dne 12. července 2010, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1285/2009 (Úř. věst. L 178, s. 1).

(4) Společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (Úř. věst. L 344, s. 93).

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/33

Žaloba podaná dne 14. září 2010 — Maďarsko v. Komise

(Věc T-407/10)

()

2010/C 317/61

Jednací jazyk: maďarština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Maďarská republika (zástupci: M. Fehér a K. Szíjjártó, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit čl. 1 odst. 3 a 4, jakož i přílohu II rozhodnutí Komise ze dne 8. července 2010 týkajícího se významného projektu nazvaného „modernizace železniční tratě Budapešť — Kelenföld Székesfehérvár — Boba, první část, první fáze“, který je součástí operačního programu „Doprava“, jenž stanoví strukturální podporu v Maďarsku prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, v rozsahu, v němž tato ustanovení definují maximální částku, na kterou je použitelná míra spolufinancování takovým způsobem, že z výdajů, na něž lze poskytnout příspěvek, vylučují některé výdaje související se zaplacením daně z přidané hodnoty;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně částečně zpochybňuje rozhodnutí Komise ze dne 8. července 2010 [oznámené pod číslem K(2010) 4593] týkající se významného projektu nazvaného „modernizace železniční tratě Budapešť — Kelenföld Székesfehérvár — Boba, první část, první fáze“, který je součástí operačního programu „Doprava“, jenž stanoví strukturální podporu Unie v rámci cíle „Konvergence“ prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Komise v tomto rozhodnutí schválila finanční příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti na dotčený významný projekt. Krom toho Komise měla za to, že v případě dotčeného významného projektu nemůže být částka daně z přidané hodnoty zahrnuta do výpočtu maximální částky, na kterou se použije míra spolufinancování uplatňovaná u operačního programu.

Ve své žalobě žalobkyně pokazuje na to, že Komise porušila platná pravidla práva Unie a konkrétněji čl. 56 odst. 4 nařízení (ES) č. 1083/2006 (1) a článek 3 nařízení (ES) č. 1084/2006 (2).

Žalobkyně má za to, že čl. 3 písm. e) nařízení (ES) č. 1084/2006 jasně uvádí, že na daň z přidané hodnoty s nárokem na odpočet nelze poskytnout příspěvek z Fondu soudržnosti. Podle žalobkyně z toho jasně vyplývá, že na daň z přidané hodnoty bez nároku na odpočet naopak je poskytnut příspěvek. Proto žalobkyně tvrdí, že vzhledem k tomu, že příjemce podpory v rámci významného projektu dotčený napadeným rozhodnutím — (Nemzeti Infrastruktúra Fejlesztő Zrt.) — národní společnost pro rozvoj infrastruktury, dále jen „NIF“) nemá postavení osoby povinné k dani s ohledem na ustanovení práva Unie a vnitrostátního práva týkajících se daně z přidané hodnoty, takže nemá nárok na odpočet daně odvedené na vstupu, Komise nemohla v napadeném rozhodnutí vyloučit z financování výdaje na uvedenou daň.

Krom toho žalobkyně vytýká Komisi, že odňala členským státům pravomoc, kterou jim přiznává čl. 56 odst. 4 nařízení (ES) č. 1083/2006, jelikož považovala za výdaje, na něž nelze poskytnout příspěvek, výdaje, které nařízení č. 1084/2006 neuvádí jako takové a které relevantní vnitrostátní ustanovení kvalifikují výslovně jako výdaje, na něž lze poskytnout příspěvek.

Žalobkyně poukazuje také na to, že přístup Komise, podle něhož příjemce, který odvel daň z přidané hodnoty „má nárok na její vrácení“ prostřednictvím daně z přidané hodnoty zatěžující poplatek obdržený provozovateli infrastruktury vybudované příjemcem, znamená extenzivní výklad pojmu „daň z přidané hodnoty s nárokem na odpočet“ ve smyslu čl. 3 písm. e) nařízení (ES) č. 1084/2006, který není v souladu se zněním uvedeného ustanovení a který je navíc v rozporu s právními předpisy v oblasti daně z přidané hodnoty v právu Unie. Podle žalobkyně příjemce, který buduje infrastrukturu a entity, které budou zajišťovat její provoz poté, co bude dokončena, jsou na sobě nezávislí a jsou spojeni pouze nepřímo z důvodu relevantních právních ustanovení a nikoliv prostřednictvím činnosti, která nemá hospodářský charakter. S ohledem na to žalobkyně uvádí, že příjemce je povinen skutečně a definitivně odvést daň z přidané hodnoty na vstupu.

Konečně žalobkyně má za to, že nařízení (ES) č. 1083/2006 ani nařízení (ES) č. 1084/2006 neumožňují výklad, podle něhož Komise při svém posouzení výdajů, na které lze poskytnout příspěvek, k nimž patří daň z přidané hodnoty, na kterou lze poskytnout příspěvek, může opřít své rozhodnutí o skutečnost, že dotčený členský stát mohl zvolit jiné legislativní řešení, pokud jde o provádění projektu a provozu infrastruktury. V tomto ohledu žalobkyně poukazuje také na to, že organizace správy infrastruktury členských států, jakož i souvisejících veřejných služeb patří do pravomoci členských států. Krom toho se žalobkyně domnívá, že jelikož podmínky stanovené právními předpisy Evropské unie jsou splněny, měla Komise přijmout řešení zvolené dotčeným členským státem včetně důsledků, které ve vztahu k výdajům, na něž lze poskytnout příspěvek, vyplývají z existence podmínky podrobení příjemce dani z přidané hodnoty nebo z její neexistence.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, s. 25).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94 (Úř. věst. L 210, s. 79).

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/34

Žaloba podaná dne 15. září 2010 — Socitrel v. Komise

(Věc T-413/10)

()

2010/C 317/62

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Socitrel — Sociedade Industrial de Trefilaria, SA (São Romão de Coronado, Portugalsko) (zástupci: F. Proença de Carvalho a T. de Faria, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	Částečně zrušit články 1 a 2 rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010 týkající se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/38.344 — Předpínací ocel), v rozsahu, v jakém se týká žalobkyně;

—	snížit pokutu;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené žalobkyní je totožné s rozhodnutím sporným v e věci T-385/10, ArcelorMittal Wire France a další v. Komise.

Žalobkyně vznáší tyto žalobní důvody:

1)	Napadené rozhodnutí vykazuje závažný nedostatek odůvodnění v rozporu s ustanovením článku 296 SFEU; při uložení pokuty byla porušena zásada právní jistoty a následně právo obhajoby žalobkyně ohledně výpočtu pokuty;

2)	v důsledku příliš dlouhé doby trvání správního řízení vedeného Komisí bylo porušeno právo na obhajobu společnosti Socitrel; rovněž bylo porušeno její právo na spravedlivé řízení zakotvené v čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech.

Podpůrně,

3)	došlo k porušení článku 101 SFEU a ke zjevně nesprávnému posouzení, když měla Komise za to, že společnost Socitrel na trhu neprovozovala autonomní činnost;

4)	žalobkyně Komisi vytýká rovněž zjevně nesprávné posouzení ohledně toho, že za účelem stanovení meze 10 % obratu použité při výpočtu pokuty zahrnula do obratu souhrnný obrat společností Emesa, Galycas a ITC, jež v okamžiku protiprávního jednání nebyly součástí skupiny Previdente;

5)	pokuta byla stanovena v rozporu se zásadou proporcionality, zásadou zákazu diskriminace a zásadou ochrany legitimního očekávání.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/35

Žaloba podaná dne 15. září 2010 — Companhia Previdente v. Komise

(Věc T-414/10)

()

2010/C 317/63

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Companhia Previdente — Sociedade de Controle de Participações Financeiras (Lisabon, Portugalsko) (zástupci: D. Proença de Carvalho a J. Caimoto Duarte, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	Částečně zrušit články 1 a 2 rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010 týkající se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/38.344 — Předpínací ocel), v rozsahu, v jakém se týká žalobkyně;

—	konstatovat, že jakékoli snížení pokuty uložené společnosti Socitrel v rámci dalších řízení týkajících se protiprávního jednání, za které je společnost Companhia Previdente společně a nerozdílně odpovědná, znamená automatické rovnocenné snížení pokuty uložené posledně jmenované.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené žalobkyní je totožné s rozhodnutím sporným v e věci T-385/10, ArcelorMittal Wire France a další v. Komise.

Žalobkyně před Tribunálem vznáší tyto žalobní důvody:

Porušení článku 101 SFEU a zásady individuální odpovědnosti za protiprávní jednání ve spojení s články 6 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 23 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1) ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82. Rozhodnutí je stiženo zjevně nesprávným posouzením při určení společné a nerozdílné odpovědnosti společnosti COMPANHIA PREVIDENTE za protiprávní jednání spáchané společností SOCITREL, v rozsahu, v jakém přesahuje maximální výši pokuty stanovenou v čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003.

Porušení článku 296 SFEU v rozsahu, v jakém nebyly vyvráceny argumenty žalobkyně a nebyla zásadně zamítnuta domněnka výkonu rozhodujícího vlivu společnosti COMPANHIA PREVIDENTE na společnost SOCITREL V OBDOBÍ 1998 až 2002 pro účely přičtení společné s nerozdílné odpovědnosti a výpočtu pokuty, jakož i v rozsahu, v jakém nebylo řádně vysvětleno, na čem se zakládá rozhodnutí o existenci rozhodujícího vlivu v předchozím období, v letech 1994 až 1998, na které se zjevně uvedená domněnka nevztahuje.

Podpůrně:

3)	Porušení čl. 101 odst. 1 SFEU, článku 53 DOhody o EHP a čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 a porušení zásady proporcionality překročením maximální částky pokuty, jež mohla být uložena společnosti COMPANHIA PREVIDENTE.

4)	Porušení zásady proporcionality a zásady zákazu diskriminace nezohledněním hospodářského kontextu současné krize a neschopnosti společnosti COMPANHIA PREVIDENTE zaplatit pokutu.

(1) Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/35

Žaloba podaná dne 15. září 2010 — Emme v. Komise

(Věc T-422/10)

()

2010/C 317/64

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Emme Holding SpA (Pescara, Itálie) (zástupci: G. Visconti, E. Vassallo di Castiglione, M. Siragusa, M. Beretta, P. Ferrari, advokáti)

Žalovaná: Evropská Komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit nebo snížit pokutu, kterou Komise uložila společnosti Emme Holding rozhodnutím ze dne 30. června 2010 (věc COMP/38.344 — Předepjatá ocel)

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v projednávané věci je stejné jako rozhodnutí dotčené ve věci T-385/10, Arcelormittal Wire France a další v. Komise.

Žalobkyně zejména uvádí:

—

že je neodůvodněné, aby jí bylo vytýkáno jediné a pokračující protiprávní jednání tvořené dohromady všemi evropskými (klub Evropa) a vnitrostátními nebo regionálními (klub Itálie, klub Španělsko a dohoda Jih) kartelovými dohodami. Nikdy se totiž (ani aktivně ani pasivně) neúčastnila na evropské úrovni tvrzeného protiprávního jednání. Navíc Trame nevěděl o případných regionálních nebo vnitrostátních kartelových dohodách v jiných zemích než je Itálie;

—	že rozhodnutí zohledňuje jak 7drátová lana tak 2 nebo 3drátová lana. Žalobkyně naopak zdůrazňuje, že 3drátová lana nebyla nikdy předmětem kartelové dohody v rámci klubu Itálie. Obrat dosažený z tohoto výrobku nesmí být tedy zohledněn při výpočtu pokuty.

Žalobkyně rovněž navrhuje snížení pokuty z důvodu jak své minimální účasti na tvrzeném protiprávním jednání, tak z důvodu své platební neschopnosti.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/36

Žaloba podaná dne 16. září 2010 — Redaelli Tecna v. Komise

(Věc T-423/10)

()

2010/C 317/65

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Redaelli Tecna SpA (Milán, Itálie) (zástupci: R. Zaccà, M. Todino, E. Cruellas Sada, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž shledává účast společnosti Redaelli na kartelové dohodě uvedené v napadeném rozhodnutí výlučně za období od 1984 do 1992;

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž zamítá žádost o shovívavost podanou společností Redaelli, a tudíž patřičně snížit pokutu z důvodu spolupráce společnosti Redaelli při vyšetřování Komise prostřednictvím uvedené žádosti;

—	krom toho spravedlivě snížit pokutu uloženou společnosti Redaelli coby náhradu za nepřiměřenou délku řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v této věci je totožné s rozhodnutím ve věci T-385/10, Arcelormittal Wire France a další v. Komise.

Žalobkyně zejména uvádí:

—

že se Komise dopustila vážného porušení zásady rovného zacházení, když přísnější kritéria uplatnila pouze na společnost Redaelli a když jí odmítla nárok na shovívavost, který byl naproti tomu přiznán jiným podnikům, jejichž žádosti o shovívavost měly z hlediska „přidané hodnoty“ velmi chabý obsah a značně nižší přidanou hodnotu, než je přidaná hodnota poskytnutá žalobkyní. Tímto Komise rovněž porušila zásadu legitimního očekávání, neboť v zásadě zklamala legitimní očekávání žalobkyně, že její žádost bude posouzena s ohledem na kritéria vypracovaná v praxi Komise v době podání žádosti a zakotvená ve sdělení z roku 2002;

—	že Komise neoprávněně přičetla kartelovou dohodu účastníkům za období 1984–1992, aniž podala dostatečné důkazy existence této kartelové dohody během dotčené doby;

—	že nepřiměřená délka správního řízení porušila práva žalobkyně na obhajobu tím, že jí zabránila uvést důkazy ve svůj prospěch, které se mezitím staly nedostupnými, a rovněž měla negativní dopad na skutečné posouzení žádosti o shovívavost podané žalobkyní.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/36

Žaloba podaná dne 18. září 2010 — Dosenbach-Ochsner v. OHIM — Sisma (Ztvárnění obdélníku se slonem)

(Věc T-424/10)

()

2010/C 317/66

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dosenbach-Ochsner AG Schuhe und Sport (Dietikon, Švýcarsko) (zástupce: O. Rauscher, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Sisma SpA (Mantova, Itálie)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 15. července 2010 ve věci R 1638/2008-4;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Slovní ochranná známka, která je ztvárněna obdélníkem se slony pro výrobky zařazené do tříd 10, 16, 21, 24 a 25.

Majitel ochranné známky Společenství: SISMA S.p.A.

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Žalobkyně.

Ochranná známka účastníka řízení navrhujícího prohlášení neplatnosti: Mezinárodní slovní ochranná známka a národní slovní ochranná známka, které ztvárňují slona a národní slovní ochranná známka „elefanten“, pro výrobky tříd 24 a 25.

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 53 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), neboť kolidující ochranné známky jsou z pojmového, vzhledového a sluchového hlediska podobné a žalobkyně výslovně uvedla, že její ochranné známky získaly v důsledku intenzivního užívání nebo jejich známosti vyšší rozlišovací způsobilost.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/37

Žaloba podaná dne 21. září 2010 — Häfele v. OHIM (Mixfront)

(Věc T-425/10)

()

2010/C 317/67

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Häfele GmbH & Co. KG (Nagold, Německo) (zástupci: M. Eck a J. Dönch, Rechtsanwälte)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 30. června 2010 ve věci R 338/2010-1;

—	uložit Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „Mixfont“ pro výrobky zařazené do tříd 6 a 20

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), neboť dotčená ochranná známka Společenství má rozlišovací způsobnost, není popisná a nejedná se o vžité označení.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/37

Žaloba podaná dne 16. září 2010 — Moreda-Riviere Trefilerías v. Komise

(Věc T-426/10)

()

2010/C 317/68

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Moreda-Riviere Trefilerías, SA (Gijón, Španělsko) (zástupci: F. González Díaz a A. Tresandi Blanco, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 30. června 2010 K(2010) 4387 v konečném znění ve věci COMP/38344 — Předpínací ocel;

—	podpůrně na základě článku 261 Smlouvy o fungování Evropské unie zrušit nebo snížit pokutu uloženou uvedeným rozhodnutím a

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v tomto řízení je totožné s rozhodnutím sporným ve věci T-385/10 ArcelorMittal v. Komise

Žalobkyně uplatňuje následující:

—

Nesprávné uplatnění článku 101 SFEU ohledně přičtení odpovědnosti společnosti MRT za údajné porušení uvedeného článku vzhledem k tomu, že jednak je to společnost TYCSA (PSC), a nikoli MRT, kdo je odpovědný za údajnou účast TYCSA S.L. na jednání popsaném v rozhodnutí, a jednak TYCSA S.L. nebyla součástí žádné ho hospodářského subjektu spolu s GSW/TYCSA. Tudíž jí společnosti MRT nelze přičíst žádnou odpovědnost za jednání společností TYCSA S.L. a TYCSA PSC.

—

Skutková a právní pochybení při posouzení společného jednání, neboť Evropská komise pochybila v úvaze, že soubor dohod a setkání, k nimž došlo v různých členských státech, v různých obdobích, s různými účastníky a s různými cíli představují jediné a pokračující protiprávní jednání podle článku 101 SFEU. A dále zjištěné dohody nepředstavují koherentní soubor opatření určených k dosažení jediného cíle.

Podpůrně žalobkyně požaduje zrušení nebo snížení pokuty z důvodu porušení zásady proporcionality, zásady legitimního očekávání, zásady zákazu zpětné působnosti, a zásady právní jistoty, k čemuž došlo neuplatněním pokynů z roku 1998 pro výpočet pokut, nezohledněním určitých polehčujících okolností a porušením práv obhajoby a nedostatkem odůvodnění.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/38

Žaloba podaná dne 16. září 2010 — Trefilerías Quijano, SA v. Komise

(Věc T-427/10)

()

2010/C 317/69

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Trefilerías Quijano, SA (Los Corrales de Buelna, Španělsko) (zástupci: E. González Díaz a A. Tresandí Blanco, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 30. června 2010 K(2010) 4387 v konečném znění ve věci COMP/38344 — Předpínací ocel;

—	podpůrně na základě článku 261 Smlouvy o fungování Evropské unie zrušit nebo snížit pokutu uloženou uvedeným rozhodnutím, a

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v tomto řízení je totožné s rozhodnutím sporným ve věci T-426/10, Moreda-Riviere Trefilerías v. Komise

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné žalobním důvodům a hlavním argumentům uplatněným v uvedené věci.

Žalobkyně se brání přičtení odpovědnosti za údajné porušení článku 101 SFEU.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/38

Žaloba podaná dne 16. září 2010 — Trenzas y Cables de Acero v. Komise

(Věc T-428/10)

()

2010/C 317/70

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Trenzas y Cables de Acero PSC, SL (Santander, Španělsko) (zástupci: E. González Díaz a A. Tresandí Blanco, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 30. června 2010 K(2010) 4387 v konečném znění ve věci COMP/38344 — Předpínací ocel;

—	podpůrně na základě článku 261 Smlouvy o fungování Evropské unie zrušit nebo snížit pokutu uloženou uvedeným rozhodnutím, a

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Rozhodnutí napadené v tomto řízení je totožné s rozhodnutím sporným ve věci T-426/10, Moreda Riviere Trefilerías v. Komise

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou podobné žalobním důvodům a hlavním argumentům uplatněným v uvedené věci.

Žalobkyně vytýká Komisi skutkový a právní omyl při uplatnění článku 101 SFEU při přičtení odpovědnosti společnosti TYCSA PSC za údajné porušení uvedeného článku, a to v rozsahu, v jakém Komise přičítá společnosti TYCSA PSC odpovědnost za jednání popsané v rozhodnutí jako jednání údajného člena hospodářského subjektu tvořeného různými právními subjekty (GSW, TQ, MRT a TYCSA PSC) od 30. listopadu 1992 do 19. září 2002.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/39

Žaloba podaná dne 17. září 2010 — Magnesitas de Rubián a další v. Komise

(Věc T-430/10)

()

2010/C 317/71

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Magnesitas de Rubián (Incio, Španělsko), Magnesitas Navarras, SA (Zubiri, Španělsko), Ellinikoi Lefkolithoi Anonimos Metalleftiki Viomichaniki Naftiliaki kai Emporiki Etaireia (Athény, Řecko) (zástupci: H. Brokelmann a P. Martínez-Lage Sobredo, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyň

—	zrušit bod 3 referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách v průmyslových odvětvích výroby cementu, vápna a oxidu hořečnatého (Úř. věst. C 166, 25.6.2010), jakož i odkazy na průmyslové odvětví výroby oxidu hořečnatého uvedené v ostatních bodech tohoto dokumentu;

—	podpůrně, a pro případ, že Tribunál nezruší bod 3 uvedeného aktu v celém rozsahu, zrušit bod 3.5.5.4 tohoto aktu, včetně zejména emisních hodnot stanovených v tabulce 3.11;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti aktu přijatému Komisí v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění (1), která zavádí systém omezování znečišťování a stanoví mechanismus povolení pro určitá průmyslová zařízení.

Uvedený akt považuje za nejlepší dostupnou techniku (NDT) snížení emisí SOx ze vzniklých plynů a stanoví emisní hodnoty SOx, které, vedle toho, že jsou nižší než v kterémkoliv jiném odvětví, jsou podle názoru žalobkyň dosažitelné pouze prostřednictvím technik, které způsobují závažné škody na životním prostředí. Krom toho žalobkyně tvrdí, že uvedené hodnoty byly stanoveny na základě údajů poskytnutých jediným podnikem a bez ohledu na k tomu stanovený postup.

Na podporu své žaloby uplatňují žalobkyně čtyři žalobní důvody.

—	Nedostatek pravomoci Evropské komise V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že Komise neměla pravomoc k tomu, zařadit výrobu oxidu hořečnatého do napadeného aktu.

—

Porušení podstatných formálních náležitostí

Podle žalobkyň má napadený akt tři podstatné formální vady:

—	Žalobkyním nebylo oznámeno zahájení procesu vypracování napadeného aktu a účastnily se jej až se zpožděním;

—	v napadeném aktu nejsou uvedeny „split views“ uvedené žalobkyněmi a

—	nebyla dodržena stanovená lhůta pro analýzu konečného návrhu napadeného aktu.

—	Porušení článku 1 směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění v rozsahu, v němž napadený akt porušuje cíl uvedený v článku 1 této směrnice, kterým je ochrana životního prostředí jako celku.

—	Porušení obecné zásady rovného zacházení. Žalobkyně mají za to, že napadený akt porušuje zásadu rovného zacházení tím, že zachází stejně s podniky, které se nacházejí v odlišných situacích.

(1) Úř. věst L 24, s. 8.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/40

Žaloba podaná dne 24. září 2010 — Nencini v. Parlament

(Věc T-431/10)

()

2010/C 317/72

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Riccardo Nencini (Florencie, Itálie) (zástupce: F. Bertini, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhové žádání žalobce

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil z důvodů uvedených níže rozhodnutí generálního tajemníka Evropského parlamentu ze dne 16. července 2010, adresované Riccardu Nencinimu; sdělení generálního ředitele financí Evropského parlamentu č. 312331 ze dne 4. srpna 2010, adresované Riccardu Nencinimu a případně všechny ostatní související nebo předcházející napadené akty;

—	Podpůrně zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc generálnímu tajemníkovi Evropského parlamentu, aby znovu spravedlivě určil spornou částku;

—	V každém případě uložil Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, který byl během volebního období 1994–1999 poslancem Evropského parlamentu, uplatňuje na podporu své žaloby následující žalobní důvody:

—	porušení jazykového režimu Evropského společenství, a v důsledku toho porušení práva na spravedlivý proces a zásady účinné ochrany, neboť oba napadené akty měly být vyhotoveny v italském jazyce, který byl jazykem členského státu, jehož státním příslušníkem byl žalobce,

—	nepřípustnost nároku na údajně dlužnou částku z důvodu promlčení práva na vymáhání této údajně dlužné částky,

—	porušení zásady kontradiktornosti a účinné ochrany. V tomto ohledu se uvádí, že v případě žalobce přijal generální tajemník Evropského parlamentu konečné rozhodnutí na základě skutkových okolností a právních odůvodnění, které se zčásti liší od těch, které byly dříve uplatněny a sděleny žalobci,

—

porušení právní úpravy parlamentních příspěvků pro poslance Evropského parlamentu týkajících se cestovních výdajů, neboť nebylo zohledněno, že žalobce měl během výkonu svého mandátu poslance Evropského parlamentu bydliště v Římě. Riccardo Nencini nadále vykonával v tomto městě — které je, jak je známo, hlavním městem Itálie a centrem národní politiky — svoji politickou činnost národního zástupce své politické strany,

—	porušení právní úpravy parlamentních příspěvků poslanců Evropského parlamentu týkajících se příspěvků na služby sekretariátu. Žalobce upřesňuje, že na osoby, které pro něj vykonávaly sekretářské práce, převedl veškeré příspěvky stanovené pro tento účel a neponechal si žádnou částku,

—	konečně se žalobce dovolává porušení obecné zásady proporcionality.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/40

Žaloba podaná dne 17. září 2010 — Vivendi v. Komise

(Věc T-432/10)

()

2010/C 317/73

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Vivendi (Paříž, Francie) (zástupci: M. Struys, O. Fréget a J.-Y. Ollier, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Komise ze dne 2. července 2010 přijaté ve věci COMP/C-1/39.653 — Vivendi & Iliad/France Télécom, kterým Evropská komise zamítla stížnost podanou společností Vivendi v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 2. března 2009 ohledně jednání společnosti France Télécom považovaného za odporující článku 102 SFEU;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v řízení před Tribunálem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise K(2010) 4730 ze dne 2. července 2010, kterým se pro nedostatek zájmu Společenství zamítá stížnost podaná žalobkyní proti společnosti France Télécom týkající se údajného zneužívání dominantního postavení v rozporu s článkem 102 SFEU na francouzském trhu s vysokorychlostním připojením a telefonními službami, s tím, že se společnost France Télécom podle žalobkyně uchyluje ke strukturální diskriminaci při stanovování sazeb za velkoobchodní služby ve prospěch své maloobchodní divize a stálou sazbu za zpřístupnění účastnického vedení udržuje na příliš vysoké úrovni.

Na podporu své žaloby předkládá žalobkyně několik žalobních důvodů, které vycházejí mimo jiné:

—

z nesprávného právního posouzení, zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a porušování povinnosti pozorného přezkumu při zkoumání zásahů do fungování vnitřního trhu způsobených oznámeným jednáním, přičemž se Komise omezila i) pouze na zkoumání průměrné úrovně cen nabídek vysokorychlostního připojení na maloobchodních trzích, aniž si položila otázku, zda je skutečně možné odhalit oznámené jednání na základě této cenové úrovně, a ii) na subjektivní posouzení zastaralosti telefonní služby;

—

z nedostatku odůvodnění, nesprávného právního posouzení, nesprávného skutkového zjištění a zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu, když Komise dospěla k závěru, že možnost prokázat existenci protiprávního jednání je velmi omezená, neboť se Komise podle žalobkyně:

—	nepokusila zkoumat otázku diskriminační povahy skutečně fakturovaných cen v porovnání se skutečně poskytnutými službami a nesprávně uvedla, že předběžné šetření neodhalilo žádné indicie, ani důkazy;

—

měla za to, že metodu výpočtu použitou společností France Télécom při stanovování sazeb za zpřístupnění účastnického vedení schválil Autorité de régulation des communications électroniques et des postes (l’ARCEP), a domnívala se, že ve vztahu k použité metodě nemá žádný vliv to, že společnost France Télécom tomuto úřadu sdělila nesprávné informace, aniž se je snažila opravit;

—	zkreslila účel testů ohledně vytlačování konkurence předložených žalobkyní, kterým bylo prokázat účinky oznámeného jednání;

—

z porušení záruk, které platí pro posuzování stížností a pro rozhodnutí o odložení věci v oblasti zneužívání dominantního postavení, přičemž žalobkyně i) neměla přímý přístup k písemnostem protistrany a písemnostem obsaženým ve spisu a ii) nebyla jí poskytnuta dostatečná lhůta k podání vyjádření k těmto dokumentům.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/41

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. září 2010 ve věci Allen a další proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 13. července 2010 ve věci F-103/09, Allen a další v. Komise

(Věc T-433/10 P)

()

2010/C 317/74

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: John Allen (Horspath, Spojené království) a další (zástupci: K. Lasok, QC, a B. Lask, barrister)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníků řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	vyhovět kasačnímu opravnému prostředku;

—	zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 13. července 2010 ve věci F-103/09;

—	odmítnout první a druhou námitku přípustnosti, které uplatnila odpůrkyně, a

—	uložit odpůrkyni náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelé“) usilují o zrušení usnesení Soudu pro veřejnou službu (SVSEU) ze dne 13. července 2010, vydané ve věci F-103/09, Allen a další v. Komise, kterým SVSEU odmítl jako nepřípustnou žalobu, kterou navrhovatelé požadovali náhradu škody a zrušení rozhodnutí, kterým bylo odmítnuto vyplacení náhrady škody v souvislosti se ztrátou, kterou utrpěli všichni žalobci následkem toho, že nebyli přijati do zaměstnání jako dočasní zaměstnanci Společenství v době, kdy pracovali ve společném podniku Joint European Torus (JET).

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelé tvrdí, že SVSEU tím, že došel k závěru, že se povinnost jednat v přiměřené lhůtě uplatní v kontextu projednávané věci, a — i kdyby tak skutečně učinil — svým přístupem k délce a počátku takové lhůty jednal v rozporu s judikaturou Soudního dvora a základními zásadami práva Evropské unie.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/41

Žaloba podaná dne 15. září 2010 — Hit Groep v. Komise

(Věc T-436/10)

()

2010/C 317/75

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hit Groep (Haarlem, Nizozemsko) (zástupci: G. van der Wal, G. Oosterhuis a H. Albers)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí v rozsahu, ve kterém směřuje proti žalobkyni, zejména čl. 1 odst. 9 písm. b), čl. 2 odst. 9 a čl. 4 odst. 22, podpůrně snížit pokutu, která byla uložena žalobkyni, na nulu nebo ji snížit na základě úvahy soudu;

—	uložit Komisi náhradu veškerých nákladů tohoto řízení, včetně nákladů žalobkyně na právní zastoupení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně svou žalobou napadá jí určené rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010, K(2010) 4387 v konečném znění ve věci COMP/38344 — Předpínací ocel.

Žalobkyně opírá svoji žalobu o pět žalobních důvodů.

—

Zaprvé Komise neoprávněně a v rozporu s právem, přinejmenším s nedostatečným odůvodněním, v článku 1 rozhodnutí konstatovala, že žalobkyně od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 porušovala články 101 SFEU a 53 EHP.

Komise dostatečně neodůvodnila, proč žalobkyně údajně porušovala článek 101 SFEU a proč proti ní v této věci za období od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 Komise postupovala jinak, než proti vlastníku podílů s „rozhodujícím vlivem“.

—

Zadruhé Komise neoprávněně a v rozporu s právem uložila pokutu. Uložení pokuty rozhodnutím ze dne 30. června 2010 podniku, jako je žalobkyně, který již od 1. listopadu 2004 není hospodářsky činný, je v rozporu s cíli článku 101 SFEU, politikou peněžitých pokut Společenství a se zásadou proporcionality.

—

Zatřetí Komise neoprávněně a v rozporu s právem v čl. 1 bodě 9 napadeného rozhodnutí konstatovala, že žalobkyně porušila článek 101 SFEU a článek 53 EHP a uložila jí na základě toho pokutu ve výši 6 934 000 eur, protože ji za dobu od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 považuje společně s Nedri Spanstaal BV za spoluodpovědnou.

Žalobkyně byla v období od 1. ledna 1998 do 17. ledna 2002 investiční společností, která na Nedri Spanstaal neměla „rozhodující vliv“, a z tohoto důvodu nemůže být činěna zodpovědnou za porušení práva hospodářské soutěže společností Nedri Spanstaal.

—

Začtvrté a podpůrně Komise ji neoprávněně a v rozporu s právem uložila pokutu ve výši 6 934 000 eur, přestože jí žádnou pokutu uložit nesměla, nebo byla oprávněna jí uložit jen podstatně nižší pokutu.

—

Komise nebyla oprávněna použít její obrat za rok 2003 jako měřítko pro stanovení 10 % hranice pokuty, která jí byla uložena; pokud by se odchýlila od základního pravidla uvedeného v čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003, musela by přinejmenším zohlednit důsledky tohoto kroku s ohledem na cíle tohoto ustanovení. Pokuta proto není ve správném poměru k velikosti podniku a nesplňuje podmínky, které podle judikatury platí.

—	Komise byla rovněž povinna uplatnit vůči žalobkyni snížení pokuty pro korunní svědky, které přiznala Nedri Spanstaal.

—

Komise neoprávněně vypočítala pokutu zvlášť pro žalobkyni, pokutu pro žalobkyni byla povinna omezit na část pokuty, která byla udělena Nedri Spanstaal. Rozhodnutí, které bylo vydáno vůči žalobkyni, vychází z jejího vlastnictví podílů na Nedri Spanstaal ve výši 48/224 během celé doby protiprávního jednání, kterého se Nedri Spanstaat dopustila; pokuta neodpovídá zásadě proporcionality.

—	Komise porušila zásadu proporcionality tím, že po použití 10 % hranice nezohlednila poměrně omezenou dobu, za kterou byla žalobkyně činěna odpovědnou za protiprávní jednání Nedri Spanstaal, poměrně omezenou kvalitu odpovědnosti žalobkyně a omezený obrat žalobkyně.

—

Komise porušila zásadu rovného zacházení tím, že po použití 10 % hranice nezohlednila omezenou dobu, za kterou je žalobkyně ve srovnání s Nedri Spanstaal činěna zodpovědnou za protiprávní jednání. Podle judikatury se výše pokuty řídí mimo jiné dobou trvání protiprávního jednání, za které je podnik, kterému je pokuta ukládána, společně zodpovědný. S tímto není slučitelné, že žalobkyni byla uložena vyšší pokuta než Nedri Spanstaal.

—

Zapáté a podpůrně žalobkyně uvádí, že Komise porušila svoji povinnost vydat rozhodnutí během přiměřené lhůty a porušila tím čl. 6 odst. 1 EÚLP a čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv EU. Komise při stanovení pokuty v rozporu s právem nezohlednila překročení přiměřené lhůty. Doba trvání řízení v tomto případě činí 94 měsíců, a je tedy nepřiměřeně dlouhá.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/43

Žaloba podaná dne 22. září 2010 — Gap SA granen & producten v. Komise

(Věc T-437/10)

()

2010/C 317/76

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Gap SA granen & producten NV (Zoersel, Belgie) (zástupci: C. Ronse a A. Hansebout, advokáti)

Žalovaná: Evropská unie, zastoupená Evropskou komisí

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje uznat mimosmluvní odpovědnost Evropské unie a určit, že Evropská unie je povinna ji nahradit škodu, která ji vznikla, konkrétně částku ve výši 295 690,43 eur zvýšenou o belgické zákonné úroky od okamžiku, kdy zaplatila dotčené dovozní clo a určit, že Evropská unie je povinna zaplatit předběžnou částku ve výši 30 000 eur zvýšenou o belgické zákonné úroky za ostatní škodu, která jí vznikla

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně požaduje náhradu škody, která jí vznikla tím, že Evropská komise při stanovení dovozního cla na pšenici tvrdou zejména v rámci nařízení Komise (ES) č. 919/2009 ze dne 1. října 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 915/2009, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 1. října 2009 (Úř. věst. L 259, s. 5) jednala protiprávně a vycházela z nesprávných tržních cen a cen za dopravu.

Na podporu své žaloby na náhradu škody žalobkyně uvádí, že Komise porušila článek 4 nařízení č. 1249/96 (1) a její obecnou povinnost řádné péče tím, že v rámci vyměření a výpočtu dovozního cla vycházela z nesprávných cen a dopravních tarifů.

Podle žalobkyně je porušení článku 4 nařízení č. 1249/96 dostatečně kvalifikováno, jelikož Komise při přijetí nařízení č. 919/2009 nedisponovala posuzovací pravomocí. Krom toho skutečnost, že Komise nesplnila povinnosti řádné péče, je sama o sobě rovněž dostatečně kvalifikované porušení.

Konečně žalobkyně uvádí, že jí vznikla škoda neprávem vybraným a nesprávně vypočteným clem, o jehož přesné výši má důkaz. Krom toho jí rovněž vznikla škoda s ohledem na čas, který této věci věnovala a náklady na právní zastoupení, které musela nést.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (Úř. věst. L 161, s. 125; Zvl. vyd. 02/07, s. 183).

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/43

Žaloba podaná dne 24. září 2010 — Forgital Italy v. Komise

(Věc T-438/10)

()

2010/C 317/77

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Forgital Italy SpA (Velo d’Astico, Itále) (zástupci: V. Turinetti di Priero a R. Mastroianni, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit nařízení Rady (EU) č. 566/2010 ze dne 29. června 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1255/96 o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité průmyslové výrobky, zemědělské produkty a produkty rybolovu s odkazem na čl. 1 odst. 1 písm. e) přílohy v části, která mění popis kódu KN 8101 20 00 téhož nařízení,

—	uložit Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně v této věci, společnost se sídlem v Itálii specializující se na tvarování kovů, zpochybňuje napadené nařízení, které změnilo právní předpisy o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku v tom, že zavedlo změnu týkající se výrobku zařazeného pod kód KN 8108 20 00, TARIC 20, jehož popis byl nahrazen tímto textem: „Surové ingoty vzniklé tavením titanu a titanových slitin o průměru nejvýše 380 mm“.

Na základě této změny ingoty o průměru vyšším než 380 mm, do té doby osvobozené od cla na základě starší právní úpravy, podléhají od 1. července 2010 clu dle společného celního sazebníku. Naopak ingoty o průměru nižším než 380 mm jsou nadále osvobozeny od cla až do 31. prosince 2013.

Na podporu žaloby se žalobkyně dovolává čtyř žalobních důvodů:

Vadné nebo nedostatečné odůvodnění. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že napadené nařízení postrádá vhodné odůvodnění, které by odůvodnilo změnu popisu výrobku odpovídajícího kódu KN 8108 20 00, TARIC 20, neboť se omezuje pouze na poznámku, že taková změna je nezbytná „s ohledem na technický vývoj produktů a hospodářské trendy na trhu“. Navzdory tomu, co je požadováno judikaturou, taková formulace neumožňuje žalobkyni seznámit se s odůvodněním opatření tak, aby mohla bránit svá práva a neumožňuje soudci Unie vykonat soudní přezkum.

Porušení zásad právní jistoty a oprávněné důvěry žalobkyně. Podle žalobkyně napadené rozhodnutí v části, ve které se týká popisu dotčeného výrobku, není v souladu se zásadou právní jistoty, neboť uvedená ustanovení se nejeví jako předvídatelná s ohledem na dosavadní praxi a v souladu se sdělením Komise o pozastavení všeobecných cel a autonomních celních kvótách (Úř. věst. C 128, 25. 4. 1998). Toto zahrnuje také porušení zásady oprávněné důvěry žalobkyně, která byla v dobré víře ohledně i) předchozího popisu a lhůty pozastavení cel ve vztahu k dotčeným výrobkům obsažených v právních předpisech před touto změnou, a ii) o kritériích zavedených v dosavadní praxi a ve výše uvedeném sdělení, které je základem pro případné změny popisu nebo pro předpokládané pozastavení cel.

3)	Porušení zásady rovnosti. Podle žalobkyně napadené nařízení zavádí rozdílné zacházení mezi dovozci ingotů ze slitiny titanu o průměru nižším než 380 mm (na které se vztahuje pozastavení cel) a těmi, kteří dovážejí ingoty z titanu větších velikostí, aniž poskytuje jasné odůvodnění.

Porušení zásady přiměřenosti. Žalobkyně uvádí, že pokud jde o dotčený výrobek, napadené nařízení se jeví jako nepřiměřené ve vztahu k uvedené nutnosti „ohledu na technický vývoj produktů a hospodářské trendy na trhu“, neboť i) nebyly prokázány hospodářské a technické změny v oboru ingotů ze slitiny titanu, které by vyžadovaly změnu režimu dovozu zavedeného nařízením a ii) drastická a náhlá povaha takovýchto změn, bez zavedení jakéhokoli přechodného období, není v souladu s účelem nařízení.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/44

Žaloba podaná dne 28. září 2010 — ESGE v. OHIM — Kenwood Appliances Luxembourg (KMIX)

(Věc T-444/10)

()

2010/C 317/78

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ESGE AG (Bussnang, Švýcarsko) (zástupce: J. Klink, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Kenwood Appliances Luxembourg SA (Lucemburk, Lucembursko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 14. července 2010 ve věci R 1249/2009-2;

—	pozměnit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 14. července 2010 ve věci R 1249/2009-2 v tom smyslu, aby bylo zrušeno rozhodnutí námitkového oddělení ze dne 21. srpna 2008 o námitce č. B 1252958;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení včetně nákladů vzniklých v průběhu odvolacího řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Kenwood Appliances Luxembourg SA.

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „KMIX“ pro výrobky zařazené do tříd 7 a 11.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „BAMIX“ pro výrobky zařazené do tříd 7 a 40.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8. odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), jelikož mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/45

Žaloba podaná dne 28. září 2010 — HerkuPlast Kubern GmbH v. OHIM — How (eco-pack)

(Věc T-445/10)

()

2010/C 317/79

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: HerkuPlast Kubern GmbH (Ering, Německo) (zástupci: G. Würtenberger a R. Kunze, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastníci řízení před odvolacím senátem: Heidi A. T. How (Harrow, Spojené království)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 27. července 2010 ve věci R 1014/2009-4;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Heidi A. T. How

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka, která obsahuje slovní prvek „eco-pack“ pro výrobky zařazené do třídy 16.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: německá slovní ochranná známka a mezinárodní registrace „ECOPAK“ pro výrobky zařazené do třídy 20.

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), protože mezi srovnávanými ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny, jakož i porušení článků 75 a 76 nařízení (ES) č. 207/2009, protože odvolací senát obecně odmítl nebezpečí záměny, jeho odůvodnění je na vícero místech rozporné a tento senát zamítl skutečná tvrzení žalobkyně, která jsou relevantní pro rozhodnutí, jako nepřesná a irelevantní.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/45

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. září 2010 Luigim Marcucciem proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. července 2010 ve věci F-91/09, Marcuccio v. Komise

(Věc T-450/10 P)

()

2010/C 317/80

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	v každém případě zrušit v celém rozsahu a bez výjimek napadené usnesení;

—	prohlásit, že žaloba v prvním stupni, ve vztahu k níž se podává kasační opravný prostředek, byla zcela přípustná;

—	připustit v celém rozsahu a bez jakýchkoliv výjimek návrhová žádání uvedená navrhovatelem v prvním stupni;

—	uložit Komisi nahradit navrhovateli veškeré náklady, platby a poplatky, které vynaložil v souvislosti s řízením v prvním stupni a v tomto řízení o kasačním opravném prostředku;

—	případně vrátit věc zpět k Soudu pro veřejnou službu zasedajícímu v jiném složení k novému rozhodnutí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek je podán proti usnesení Soudu pro veřejnou službu (SVS) ze dne 9. července 2010. Toto usnesení zamítlo jako částečně zjevně nepřípustnou a částečně neopodstatněnou žalobu, která především požadovala náhradu škody, která údajně vznikla navrhovateli na základě žádosti, která mu byla zaslána, aby se podrobil určitým lékařským prohlídkám nezbytným k účelu posouzení jeho invalidity.

Na podporu svých návrhových žádání navrhovatel uvádí, že v napadeném usnesení nejsou uvedeny vůbec žádné důvody na podporu zjištění týkajících se nepřípustnosti návrhu na náhradu škody.

Navrhovatel se také dovolává nesprávného výkladu a nesprávného uplatnění článku 270 SFEU, článku 90 služebního řádu úředníků Evropské unie, zásad právní jistoty, práva na soudní ochranu, hierarchie právních pramenů, oddělení pravomoci a zásady, že soud podléhá právu.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/46

Žaloba podaná dne 28. září 2010 — Fuchshuber Agrarhandel v. Komise

(Věc T-451/10)

()

2010/C 317/81

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fuchshuber Agrarhandel GmbH (Hörsching, Rakousko) (zástupce: G. Lehner, Rechtsanwalt)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

—	provést jednání,

—	uložit Komisi Evropských společenství zaplatit žalobkyni ve lhůtě 14 dnů částku 2 623 282,31 eur, včetně 6 % úroku per annum z částky 1 641 372,50 eur od 24. září 2007 a 6 % úroku per annum z částky 981 909,81 eur od 16. října 2007,

—	určit, že Komise Evropských společenství je povinna odškodnit žalobkyni za jakoukoli případnou další škodu související s dodávkou KUK459, přidělenou dne 3. září 2007, a dodávkou 465, přidělenou dne 17. září 2007,

—	uložit Komisi Evropských společenství, aby žalobkyni ve lhůtě 15 dnů k rukám jejího zástupce nahradila náklady řízení, které vynaložila.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá náhrady škody, která ji údajně vznikla tím, že určité množství kukuřice, které v roce 2007 v rámci dvou nabídkových řízení zakoupila ze zásob maďarského intervenčního orgánu, v odpovídajících skladech chybělo.

Na podporu své žaloby žalobkyně zejména uvádí, že Komise nevykonala své kontrolní pravomoci vůči maďarské platební agentuře ani nenaléhala na dodržení povinností maďarské platební agentury. Krom toho žalobkyně uvádí, že kdyby Komise právně a fakticky stanovila přísnější a přesnější požadavky a kontrolní mechanismy, pokud jde o vhodnost a důvěryhodnost skladových zásob, co se týče vhodnosti skladišť, jakož i zjišťování zásob, určení a skladování intervenčního zboží, nevznikla by žalobkyni žádná škoda.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/47

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (1. senátu) ze dne 30. září 2010 — van Heuckelom v. Evropský policejní úřad (Europol)

(Věc F-43/09) (1)

(Veřejná služba - Služební řád pro zaměstnance Europolu - Článek 29 - Postup do vyššího platového stupně přiznaný na základě hodnotících zpráv - Námitka protiprávnosti rozhodnutí, kterým se stanoví politika určování platových tříd a platových stupňů - Pravomoci ředitele a správní rady Europolu - Posuzovací pravomoc ředitele Europolu - Meze)

2010/C 317/82

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Carlo van Heuckelom ('s-Gravenhage, Nizozemsko) (zástupci: W. J. Dammingh a N. D. Dane, advokáti)

Žalovaný: Evropský policejní úřad (Europol) (zástupci: D. Neumann a D. El Khoury, zmocněnci, původně ve spolupráci s B. Wägenbaurem a R. Van der Houtem, advokáty, poté s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí ze dne 14. července 2008, kterým se žalobci přiznává postup o jediný platový stupeň v rámci platové třídy, jakož i rozhodnutí ze dne 19. ledna 2009, kterým se zamítá stížnost podaná proti prvnímu rozhodnutí

Výrok rozsudku

1)	Žaloba Carla van Heuckeloma se zamítá.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 180, 1.8.2009, s. 63.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/47

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 14. září 2010 — Da Silva Pinto Branco v. Soudní dvůr

(Věc F-52/09) (1)

(Veřejná služba - Úředníci - Přijímání - Úředník ve zkušební době - Propuštění na konci zkušební doby - Práva obhajoby - Hodnocení způsobilosti kandidátů - Soudní přezkum)

2010/C 317/83

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Delfina Da Silva Pinto Branco (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: M. Erniquin a C. Defago, advokáti)

Žalovaný: Soudní dvůr (zástupce: M. A. V. Placco, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí o propuštění žalobkyně. Dále návrh, aby byla jmenována nebo podpůrně uvedena do své funkce úředníka ve zkušení době. Konečně návrh na náhradu utrpěné morální újmy

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Delfině Da Silva Pinto Branco se ukládá náhrada veškerých nákladů řízení

(1) Úř. věst. C 244, 10.10.2009, s. 16.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/48

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 14. září 2010 — AE v. Evropská komise

(Věc F-79/09)

(Veřejná služba - Úředníci - Sociální zabezpečení - Úrazové pojištění a pojištění pro nemocem z povolání - Článek 73 služebního řádu - Odmítnutí uznat skutečnost, že nemoc má svůj původ v povolání - Hypersenzibilita na elektromagnetická pole)

2010/C 317/84

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: AE (Muchamiel, Španělsko) (zástupci: L. Levi a M. Vandenbussche, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně J. Currall a D. Martin, zmocněnci, poté J. Currall a J. Baquero Cruz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení jednak rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování (OOJ) ze dne 15. prosince 2008, doručeného dne 16. ledna 2009, kterým byla zamítnuta žádost žalobce uznat ve smyslu článku 73 služebního řádu jako nemoc z povolání nemoc, kterou trpí, a jednak, v případě potřeby, rozhodnutí ze dne 11. června 2009, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce. Návrh na zaplacení 12 000 eur jako náhrady škody za utrpěnou nemajetkovou újmu

Výrok rozsudku

1)	Evropské komisi se ukládá, aby AE zaplatila částku ve výši 2 000 eur.

2)	Zbývající návrhová žádání v žalobě se zamítají.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a uhradí jednu čtvrtinu nákladů řízení vynaložených žalobcem.

4)	Žalobce ponese tři čtvrtiny vlastních nákladů řízení.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/48

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 14. září 2010 — Rossi Ferreras v. Komise

(Věc F-85/09) (1)

(Veřejná služba - Úředníci - Hodnotící období 2001/2002 - Zpráva o vývoji služebního postupu - Výkon zrušujícího rozsudku - Důsledky zpětvzetí aktu - Stanovení cílů)

2010/C 317/85

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Francisco Rossi Ferreras (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: F. Frabetti, advokát)

Žalovaná: Evropská Komise (zástupci: G. Berscheid a C. Berardis-Kayser, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení zprávy o vývoji služebního postupu žalobce za období od 1. července 2001 do 31. prosince 2002.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba F. Rossi Ferrerase se zamítá.

2)	Franciscu Rossi Ferrerasovi se ukládá náhrada veškerých nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 312, 19.12.2009, s. 45.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/48

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 6. října 2010 — Marcuccio v. Komise

(Věc F-2/10) (1)

(Veřejná služba - Úředníci - Sociální zabezpečení - Nemocenské pojištění - Žádosti o vrácení lékařských výdajů - Neexistence aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení - Zjevně nepřípustná a zjevně právně neopodstatněná žaloba - Článek 94 jednacího řádu)

2010/C 317/86

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Žalovaná: Evropská Komise (zástupci: J. Currall a C. Berardis-Kayser, zmocněnci, ve spolupráci se A. Dal Ferrem, advokátem)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí, kterým se zamítá úhrada lékařských výdajů žalobce ve výši 100 %.

Výrok usnesení

1)	Žaloba L. Marcuccia se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustná a zčásti zamítá jako zjevně neopodstatněná.

2)	L. Marcucciovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	L. Marcucciovi se ukládá nahradit Soudu částku 1 500 eur.

(1) Úř. věst. C 63 ze dne 13. 3 2010, s. 53

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/49

Žaloba podaná dne 30. srpna 2010 — Cantisani v. Komise

(Věc F-71/10)

()

2010/C 317/87

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Nicola Cantisani (Brusel, Belgie) (zástupce: S. de Lannoy, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované, kterým byla zamítnuta žádost o pomoc podaná žalobkyní v souvislosti s psychickým obtěžováním a návrh na náhradu vzniklé škody.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí ředitele generálního ředitelství Komise pro personál a administrativu ze dne 9. října 2009 (ADMIN.B2/JJ/jm 0(09)), kterým nebylo vyhověno žádosti o pomoc, jež žalobkyně podala Komisi dne 29. ledna 2009;

—	přiznat žalobkyni náhradu majetkové a morální újmy, která jí vznikla v důsledku psychického obtěžování;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/49

Žaloba podaná dne 30. srpna 2010 — Cantisani v. Komise

(Věc F-71/10)

()

2010/C 317/87

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Nicola Cantisani (Brusel, Belgie) (zástupce: S. de Lannoy, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované, kterým byla zamítnuta žádost o pomoc podaná žalobkyní v souvislosti s psychickým obtěžováním a návrh na náhradu vzniklé škody.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí ředitele generálního ředitelství Komise pro personál a administrativu ze dne 9. října 2009 (ADMIN.B2/JJ/jm 0(09)), kterým nebylo vyhověno žádosti o pomoc, jež žalobkyně podala Komisi dne 29. ledna 2009;

—	přiznat žalobkyni náhradu majetkové a morální újmy, která jí vznikla v důsledku psychického obtěžování;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/49

Žaloba podaná dne 24. září 2010 — Dubus v. Parlament

(Věc F-86/10)

()

2010/C 317/89

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Charles Dubus (Tervuren, Belgie) (zástupci: E. Boigelot a S. Woog, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalovaného nezařadit žalobce na seznam úředníků povýšených v rámci povyšovacího období 2009 z platové třídy AST3 do platové třídy AST4

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí žalovaného nezařadit žalobce na seznam úředníků povýšených v rámci povyšovacího období 2009 z platové třídy AST3 do platové třídy AST4;

—

v důsledku tohoto zrušení provést nové srovnání zásluh žalobce a ostatních kandidátů v rámci povyšovacího období 2009, povýšit žalobce se zpětnou účinností ke dni 1. ledna 2009 do platové třídy AST4 a přiznat mu nárok na úroky z prodlení z nedoplatků na platu ve výši sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro hlavní refinanční operace, zvýšené o dva procentní body, počítané od 1. ledna 2009;

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení.

20.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 317/50

Žaloba podaná dne 27. září 2010 — Van Asbroeck v. Komise

(Věc F-88/10)

()

2010/C 317/90

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Marc Van Asbroeck (Dilbeek, Belgie) (zástupci: S. Rodrigues, A. Blot a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o částečné zrušení rozhodnutí Komise ze dne 22. října 2008 týkajícího se zavedení vyrovnávací náhrady ve prospěch úředníků, kteří změnili kategorii před 1. květnem 2004, o jeho zařazení do třídy D*4/8 s účinkem od 1. května 2004 a o obnovení jeho služebního postupu, pokud jde o povýšení, roční úpravy a zvyšování platového stupně, k nimž mělo dojít od té doby

Návrhová žádání žalobce

—	Vyzvat žalovanou, aby se výslovně vyjádřila k tabulce, kterou žalobce sestavil pro srovnání vývoje jeho skutečného platu a platu, který by měl, kdyby nezměnil kategorii před 1. květnem 2004;

—

zrušit rozhodnutí Komise, kterým byla zamítnuta žádost o zrušení třetí věty čl. 1 odst. 3 rozhodnutí Komise ze dne 22. října 2008 týkajícího se zavedení vyrovnávací náhrady ve prospěch úředníků, kteří změnili kategorii před 1. květnem 2004, o jeho zařazení do třídy D*4/8 s účinkem od 1. května 2004 a o obnovení jeho služebního postupu, pokud jde o povýšení, roční úpravy a zvyšování platového stupně, k nimž mělo dojít od té doby a v případě potřeby zrušit rozhodnutí o zamítnutí stížnosti;

—	uložit žalované zaplacení částky dočasně stanovené na 13 218,24 eur jakožto náhrady finanční újmy a úroků z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne vydání rozsudku;

—	uložit Komisi náhradu nákladu řízení.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2010.317.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 317

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 53 20. listopadu 2010

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr Evropské unie
2010/C 317/01	Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 301, 6.11.2010	1

	Soudní dvůr
2010/C 317/02	Složení přísahy nového člena Soudního dvora	2

2010/C 317/03	Volba předsedů senátů	2

2010/C 317/04	Přidělení soudců k senátům	2

2010/C 317/05	Určení prvního generálního advokáta	3

2010/C 317/06	Seznamy pro účely sestavení soudních kolegií	3

2010/C 317/07	Určení senátu pověřeného projednáváním věcí uvedených v článku 104b jednacího řádu Soudního dvora	4

2010/C 317/08	Jmenování vedoucího soudní kanceláře	4

	Tribunál
2010/C 317/09	Složení přísahy nového člena Tribunálu	5

2010/C 317/10	Složení přísahy nového člena Tribunálu	5

2010/C 317/11	Přidělení p. Gratsiase k senátům	5