12.11.2010

Úřední věstník Evropské unie

C 308/1

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A ÚČETNÍMU DVORU

ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÉ UNIE

ROZPOČTOVÝ ROK 2009

Konsolidovaná účetní závěrka a konsolidované zprávy o plnění rozpočtu

2010/C 308/01

OBSAH

Poznámka ke konsolidované účetní závěrce

Plnění a účtování rozpočtu EU

ČÁST I –

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie a vysvětlivky

Rozvaha

B.	Výsledovka

C.	Výkaz peněžních toků (cash flow)

D.	Výkaz změn čistých aktiv

E.	Příloha k účetní závěrce

ČÁST II –

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu Evropské unie a vysvětlivky

ODDÍL A —

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu

ODDÍL B —

Vysvětlivky ke konsolidovaným zprávám o plnění rozpočtu

POZNÁMKA KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2009 byla sestavena na základě údajů předložených ostatními orgány a subjekty podle čl. 129 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Tímto prohlašuji, že byla sestavena v souladu s hlavou VII tohoto finančního nařízení a účetními zásadami, pravidly a metodami stanovenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní těchto orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné pro sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o aktivech a pasivech Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Tímto potvrzuji, že na základě těchto údajů a provedených kontrol, jež jsem považoval ke schválení účetní závěrky Evropské komise za potřebné, jsem nabyl dostatečné jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech podstatných aspektech věrný a poctivý obraz finanční pozice Evropské unie.

Philippe Taverne

Účetní Komise

PLNĚNÍ A ÚČTOVÁNÍ ROZPOČTU EU

1. PŘÍPRAVA ROČNÍHO ROZPOČTU

Z rozpočtu Evropské unie (EU) je financována řada politik a programů v celé EU. V souladu s prioritami stanovenými členskými státy provádí Komise přímo konkrétní programy, činnosti a projekty. Ty se mohou zaměřovat na různé oblasti od projektů v oblasti školství na podporu mobility studentů a učitelů až po projekty, jejichž cílem je podpora lepšího pracovního prostředí pro pracovníky v EU nebo přísnější kontrola vnějších hranic.

Přes 90 % prostředků z rozpočtu EU se používá na financování politik a činností EU, jež schválily všechny členské státy. Přímou návaznost mezi ročním rozpočtem a politikami EU zajišťuje metoda sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting, ABB). Nomenklatura rozpočtu podle činností, která byla poprvé zavedena v rozpočtu na rok 2004, umožňuje jasné rozlišení oblastí politik Evropské unie a uvádí celkovou částku přidělenou každé z těchto oblastí.

Oblasti politiky se dále dělí na přibližně 200 činností, z nichž více než 110 zahrnuje provozní položky rozpočtu, a v rozpočtové nomenklatuře se tudíž objevují jako kapitoly rozpočtu. Jedná se převážně o operační oblasti politik, neboť jejich klíčové činnosti jsou zaměřeny na prospěšnost pro třetí strany, vždy v rámci daného okruhu působnosti. V ostatních případech se jedná o horizontální oblasti politik, jež zajišťují řádné fungování Komise, např. „Koordinace a právní poradenství“ a „Rozpočet“. Struktura činností zajišťuje společný koncepční rámec pro stanovení priorit, jejich plánování, zahrnování do rozpočtu, sledování a podávání zpráv o nich. Hlavním cílem je posílení účinného, hospodárného a efektivního využívání zdrojů.

Interní postup pro přijetí návrhu rozpočtu začíná jeho sestavováním, které zajišťuje Komise, a následně je rozpočet zaslán Radě, která může v případě potřeby provést úpravy. Upravený rozpočet je pak předložen Evropskému parlamentu, který také může navrhnout úpravy nebo přijmout či zamítnout stávající návrh. Jakmile dojde ke schválení změn a úprav (včetně případného zcela nového návrhu Komise, je-li to nutné), je rozpočet v polovině prosince schválen Parlamentem. Plnění rozpočtu může být zahájeno poté, co jej předseda Parlamentu prohlásí za schválený.

2. JAK JE EU FINANCOVÁNA?

EU má dvě hlavní kategorie příjmů: příjmy z vlastních zdrojů a ostatní příjmy.

2.1 Příjmy a pohledávky z vlastních zdrojů

Příjmy z vlastních zdrojů nabíhají automaticky do EU k financování rozpočtu, aniž by k tomu bylo nutné schválení na vnitrostátní úrovni. Celková částka vlastních zdrojů potřebná pro financování rozpočtu se určí jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů. Tato celková částka vlastních zdrojů nesmí překročit 1,24 % (od roku 2010 jen 1,23 %) hrubého národního důchodu (HND) EU. Vlastní zdroje lze rozdělit do těchto kategorií:

(1)

Tradiční vlastní zdroje (TVZ), které se dále dělí na příjmy z cel a dávky z cukru. Tyto vlastní zdroje odvádějí hospodářské subjekty a jejich výběr provádí jménem EU členské státy. Členské státy si však jako náhradu za náklady spojené s výběrem ponechávají 25 % z vybrané částky. Cla jsou uvalena na dovoz ze třetích zemí a řídí se sazbami podle společného celního sazebníku. Dávky z cukru hradí výrobci cukru za účelem financování vývozních náhrad pro cukr. TVZ obvykle představují přibližně 13 % příjmů z vlastních zdrojů.

(2)

Vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH) je odváděn ze základů DPH v členských státech, které jsou pro tento účel harmonizovány podle pravidel EU. Na harmonizovaný základ každého členského státu je uplatňována stejná procentní sazba. Používaný základ DPH je však v případě každého členského státu omezen na maximálně 50 % jeho HND. Zdroj z DPH obvykle představuje přibližně 12 % příjmů z vlastních zdrojů.

(3)

Zdroj z hrubého národního důchodu (HND) se používá k vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji rozpočtu, tedy k financování té části rozpočtu, na kterou neplynou příjmy ze žádného jiného zdroje. Na HND všech členských států je uplatňována stejná procentní sazba, která je stanovena podle pravidel EU. Zdroj z HND obvykle představuje přibližně 75 % příjmů z vlastních zdrojů.

Pokud jde o úhrady těchto částek, jsou na zvláštních účtech vedeny tradiční vlastní zdroje, které členské státy stanovily v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. b) nařízení č. 1150/2000, ale neposkytly EU, neboť ještě nebyly uhrazeny či na ně nebylo poskytnuto zajištění nebo proti nim byly vzneseny námitky. Každý členský stát zasílá Komisi čtvrtletní výkaz těchto účtů, v němž u každého typu zdrojů uvádí tyto údaje:

—	neuhrazené prostředky za předchozí čtvrtletí,

—	částky uhrazené během daného čtvrtletí,

—	úpravy základu (opravy, zrušení) provedené během daného čtvrtletí,

—	odepsané částky,

—	částku zbývající k úhradě na konci daného čtvrtletí.

Jakmile jsou tradiční vlastní zdroje zapsané na zvláštním účtu uhrazeny, musejí být zpřístupněny Komisi nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nárok uhrazen.

V situaci, kdy je nepravděpodobné, že k úhradě dojde, je třeba to zohlednit prostřednictvím opravné položky ke zvláštnímu účtu. Opravné položky jsou založeny na odhadech, které učinily samy členské státy podle čl. 6 odst. 4 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000, který stanoví, že „spolu s posledním čtvrtletním výkazem za daný rozpočtový rok předloží členské státy odhad celkové částky nároků vedených na zvláštním účtu k 31. prosinci daného rozpočtového roku, jejichž vybrání je nepravděpodobné“.

Na základě odhadů členských států je opravná položka odečtena od pohledávek za členskými státy na straně aktiv rozvahy. Neznamená to však, že by se Komise vzdala nároku na úhradu částek, k nimž se tato opravná položka vztahuje. I v případě, kdy se zdá, že je úhrada velice nepravděpodobná, ne-li nemožná, to nemusí znamenat, že jsou částky pro rozpočet EU jakožto tradiční vlastní zdroje zcela ztraceny. Neuhrazené nároky jsou totiž ztraceny pouze v případě, kdy členský stát vyčerpal všechny možnosti, které jsou k zajištění úhrady požadovány. Jestliže tak členský stát neučiní, nese finanční odpovědnost a musí částku odvést do rozpočtu EU v souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení č. 1150/2000.

2.2 Ostatní příjmy

Ostatní příjmy plynoucí z činností Evropské unie představují obvykle méně než 10 % celkových příjmů. Jedná se například o pokuty udělované v souvislosti s politikou hospodářské soutěže a příkazy k úhradě vystavené soukromým a veřejnoprávním dlužníkům, pokud jde o správu projektů EU. Do této kategorie také spadají úhrady pokut vyměřených Soudním dvorem členským státům za neplnění konkrétních rozsudků. Komise každoročně řídí stovky tisíc projektů a musí každý rok vydat přibližně 13 000 příkazů k úhradě. Ke každému dluhu, který není uhrazen ke dni splatnosti, se připočítávají úroky z prodlení. V případě, že jiné třetí strany než členské státy neuhradí dluhy, jsou rozhodnutí Komise (a Rady) ukládající povinnost k úhradě přímo vymahatelná v souladu s občanským právem procesním platným na území, na němž k vymáhání dochází. Vymáhání od neplnících dlužníků probíhá v rámci postupů k vymáhání pohledávek, jež provádí právní služba za pomoci externích právních firem.

3. JAK JE ROZPOČET EU SPRAVOVÁN A ČERPÁN

3.1 Primární operační výdaje

Operační výdaje Evropské unie pokrývají různé okruhy finančního rámce a mají různou podobu podle toho, jak se peníze vyplácejí a jak se s nimi hospodaří. V souladu s finančním nařízením plní Komise souhrnný rozpočet za použití těchto metod:

Přímé centralizované řízení: rozpočet plní přímo útvary Komise.

Nepřímé centralizované řízení: týká se případů, kdy Komise svěřuje úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům práva EU nebo vnitrostátního práva, např. veřejnoprávním agenturám EU nebo agenturám plnícím úkoly veřejné služby.

Decentralizované řízení: jedná se o případy, kdy Komise pověřuje určitými úkoly spojenými s plněním rozpočtu třetí země.

Sdílené řízení: podle této metody řízení jsou úkoly spojenými s plněním rozpočtu pověřovány členské státy. Většina výdajů je vynakládána v režimu „sdíleného řízení“, v jehož rámci jsou členské státy pověřovány úkoly např. v oblasti zemědělství a strukturálních opatření.

Společné řízení: podle této metody svěřuje Komise určité úkoly spojené s plněním rozpočtu mezinárodním organizacím.

3.2 Různí účastníci finančních operací

Kolegium komisařů nese společnou politickou odpovědnost, ale v praxi své pravomoci v plnění rozpočtu nevykonává. Tyto úkoly každoročně deleguje na jednotlivé úředníky, kteří kolegiu odpovídají a kteří se řídí finančním nařízením a služebním řádem. Tito zaměstnanci – obecně se jedná o generální ředitele a vedoucí útvarů – jsou označováni za „pověřené schvalující osoby“. Ti pak mohou úkoly plnění rozpočtu dále delegovat na „dále pověřené schvalující osoby“.

Odpovědnost schvalujících osob zahrnuje celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů stanovených daným orgánem, až po řízení prováděných činností z operativního i rozpočtového hlediska, včetně podepisování právních závazků, kontroly plnění, provádění plateb a, v případě potřeby, i zpětného získávání prostředků. Schvalující osoby musí rovněž zajistit, že budou prováděna hodnocení, která budou analyzovat proveditelnost návrhů (hodnocení ex ante) a posuzovat úspěšnost a hospodárnost již prováděných programů (průběžná hodnocení a hodnocení ex post). Výsledky těchto hodnocení slouží ke zlepšení rozhodovacích procesů a ke zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a nákladové efektivnosti zásahů EU.

Řádné finanční řízení a odpovědnost jsou v každém GŘ zajištěny tím, že kontrola řízení (která je v rukou schvalujících osob) je oddělena od vnitřního auditu, že je kontrolováno dodržování pravidel za použití jasných standardů vnitřní kontroly (na základě mezinárodních norem COSO), že jsou prováděny kontroly ex ante a ex post a nezávislé interní audity na základě hodnocení rizik a že jsou jednotlivým komisařům pravidelně podávány zprávy o činnosti.

Účetní provádí platební příkazy a příkazy k úhradě připravené schvalujícími osobami a odpovídá za správu pokladny, stanoví účetní pravidla a metody, schvaluje účetní systémy, vede účetnictví a sestavuje účetní závěrku orgánu. Dále podepisuje účetní závěrku a prohlašuje, že poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace.

Interního auditora, který není v přísném smyslu slova účastníkem finančních operací, jmenuje orgán či subjekt, aby ověřoval řádné fungování systémů a postupů plnění rozpočtu a radil ve věcech řízení rizik. Interní auditor vydává nezávislá stanoviska o kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučuje, jak zlepšit provozní postupy a podpořit řádné finanční řízení.

3.3 Závazky k uvolnění prostředků z rozpočtu EU

Jakmile je rozpočet schválen, generální ředitelství pro rozpočet zpřístupní prostřednictvím účetního systému Komise v rámci systému ABB prostředky jednotlivým organizačním složkám Komise, orgánům a ostatním subjektům podle toho, za které politiky odpovídají. Například odpovědnost za správu rozpočtových linií souvisejících se životním prostředím deleguje Komise na vedoucího pracovníka – neboli generálního ředitele – generálního ředitelství pro životní prostředí (který se v této souvislosti pro dané rozpočtové linie stává pověřenou schvalující osobou).

Před přijetím jakéhokoli právního závazku (například uzavřením smlouvy nebo dohody o grantu) vůči třetí straně musí být v ročním rozpočtu vyčleněna konkrétní rozpočtová linie, jíž je daná činnost schválena. Rovněž musí být v dané rozpočtové linii k dispozici dostatek prostředků k pokrytí příslušných výdajů. Jsou-li tyto podmínky splněny, musí být požadované prostředky v rozpočtu vyhrazeny prostřednictvím rozpočtového závazku v účetním systému.

Dokud a pokud Komise nebo jiný subjekt EU a případný příjemce prostředků EU nepřijmou písemný právní závazek, nelze z rozpočtu EU vynaložit žádné prostředky. V rámci centralizovaného přímého řízení má tento právní závazek buď podobu smlouvy o zakázce se zhotovitelem, dodavatelem nebo poskytovatelem, nebo podobu dohody o grantu s příjemcem.

Jakmile je rozpočtový závazek schválen, je zaznamenán v rozpočtovém účetním systému a poté dochází k odpovídajícímu čerpání prostředků. To se však nijak neprojevuje na obecných účtech (nebo hlavní účetní knize), neboť zatím nevznikají žádné výdaje. To je způsobeno skutečností, že účetní systém Evropské unie se skládá ze dvou oddělených, avšak provázaných prvků:

(a)	rozpočtových účtů, které jsou podrobným záznamem o plnění rozpočtu;

(b)	obecných účtů, které se používají k sestavování rozvahy a k určení hospodářského výsledku.

3.4 Provádění plateb

3.4.1 Obecná pravidla

Platbu nelze provést, pokud schvalující osoba, která má danou operaci na starosti, neschválí rozpočtový závazek.

Jakmile je platba v účetním systému schválena, dalším krokem je převod na účet příjemce.

Každoročně Komise provádí více než 1,7 milionů plateb. Je účastníkem systému SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication).

3.4.2 Předběžné financování, výkazy nákladů a způsobilost výdajů

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě použije buď k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování Evropské unii vrátit. Vyplacené částky předběžného financování tedy nejsou konečným výdajem, dokud nejsou splněny příslušné smluvní podmínky, a proto se po provedení počáteční platby vykazují v rozvaze EU jako aktivum. Částka zálohového aktiva se sníží (úplně nebo částečně) po schválení výše způsobilých nákladů a vrácených příslušných částek.

Předběžné financování se oceňuje ve výši odhadu částky, kterou bude možno získat zpět; přitom se přihlíží k existenci související záruky za předběžné financování. Předběžné financování, o němž se přepokládá, že nebude získáno zpět, je ve výsledovce zaznamenáno jako náklad a jako snížení účetní hodnoty předběžného financování uvedené v rozvaze. Vyplacené předběžné financování je obvykle úročeno (mezi typické výjimky z tohoto pravidla patří částky vyplacené členským státům nebo v rámci předvstupní pomoci).

Určitou dobu po vyplacení předběžného financování obdrží příslušný subjekt EU žádost o úhradu nákladů, která má prokázat, že příjemce vynaložil danou částku předběžného financování v souladu se smlouvou. Frekvence zasílání těchto žádostí o proplacení nákladů se v průběhu roku mění a závisí na druhu financovaného opatření a smluvních podmínkách. Neznamená to nutně, že žádosti jsou zasílány ke konci roku.

Kritéria způsobilosti jsou definována v základním aktu, ve výzvách k předkládání návrhů, v dalších informačních materiálech pro příjemce grantů, případně v ustanoveních dohod o grantu. Po analýze se způsobilé výdaje zaúčtují do nákladů a příjemce je informován o případných nezpůsobilých částkách. Částky, u nichž se má „zkontrolovat způsobilost“, tedy představují došlé žádosti o proplacení nákladů, u nichž dosud nebyla prověřena způsobilost, a tedy u nich dosud nenastala rozhodná událost, která by vedla ke vzniku nákladů.

3.4.3 Účetní operace na konci roku (uzávěrka)

Částky předběžného financování nevypořádané ke konci roku se ocení jako původní vyplacené částky snížené o: vrácené částky, zúčtované způsobilé částky, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky.

Žádosti o proplacení nákladů, které nebyly doručeny do konce roku, se zohledňují v rámci uzávěrkových operací na konci roku. Zejména je nutné ohodnotit způsobilé výdaje vzniklé příjemcům finančních prostředků EU, které zatím nebyly EU nahlášeny. K tomu, aby se dospělo k nejpřesnějšímu odhadu těchto částek, slouží různé metody v závislosti na druhu činnosti a dostupných informacích. Po provedení těchto uzávěrkových operací jsou odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období, zatímco nezpůsobilé částky zůstávají otevřeny na účtech „zkontrolovat způsobilost“. Tyto částky se vykazují v krátkodobých závazcích, aby nedocházelo k nadhodnocení výše aktiv a pasiv.

3.5 Částky získané zpět po odhalení nesrovnalostí

Finanční nařízení a další příslušné právní předpisy, zejména v oblasti zemědělství a politiky soudržnosti, opravňují k provádění kontrol výdajů mnoho let po jejich vzniku. Pokud jsou přitom odhaleny nesrovnalosti, přistupuje se ke zpětnému získávání prostředků nebo k účetním opravám. Odhalování nesrovnalostí a jejich náprava představují poslední fázi v působení kontrolních systémů a jsou nezbytné k prokázání řádného finančního řízení.

Způsobilost výdajů účtovaných k tíži rozpočtu ověřují příslušné útvary EU nebo, v případě sdíleného řízení, členské státy na základě podkladů, jež jsou stanoveny v platných předpisech nebo podmínkách jednotlivých grantů. V zájmu optimalizace vztahu mezi náklady a přínosy systémů kontroly bývají kontroly podkladů u závěrečných žádostí intenzivnější než u průběžných žádostí o platby, a mohou proto vést ke zjištění chyb v průběžných platbách, jež jsou opraveny úpravou konečné platby. Navíc jsou EU nebo členský stát oprávněny během provádění financované akce či zpětně (ex-post) kontrolovat řádnost podkladů přímo v prostorách žadatele. Platné právní předpisy upravují různé postupy nakládání s nesrovnalostmi, které odhalí Komise a členské státy – podrobnější informace jsou ve vysvětlivce č. 6.

4. ROČNÍ VÝKAZY

4.1 Roční účetní závěrka

Za sestavení roční účetní závěrky odpovídá hlavní účetní Komise, který také ručí za to, že tato účetní závěrka představuje věrný a poctivý obraz finanční situace EU. Roční účetní závěrka se skládá z účetních výkazů a zpráv o plnění rozpočtu. Přijímá ji Komise a předkládá ji Účetnímu dvoru za účelem provedení auditu a následně Radě a Parlamentu za účelem udělení absolutoria.

4.2 Výroční zprávy o činnosti

Každá schvalující osoba musí vypracovat výroční zprávu o činnostech, za něž nese odpovědnost. Ve výroční zprávě o činnosti informuje o výsledcích politiky a případně vyjadřuje přiměřenou jistotu o tom, že zdroje přidělené na činnosti popsané ve zprávě byly využity k jejich zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují dostatečné záruky legality a správnosti podkladových transakcí.

5. AUDIT A ABSOLUTORIUM

5.1 Audit

Roční účetní závěrku EU a hospodaření se zdroji kontroluje externí auditor – Evropský účetní dvůr, který vypracovává výroční zprávu pro Radu a Evropský parlament. Hlavním úkolem Účetního dvora je externí nezávislá kontrola účetní závěrky Evropské unie. V rámci své činnosti Účetní dvůr vydává:

(1)	výroční zprávu o činnostech financovaných ze souhrnného rozpočtu, ve které podrobně popisuje svá zjištění ohledně roční účetní závěrky a podkladových transakcí;

(2)	výrok o auditu, který je zveřejněn ve výroční zprávě v podobě prohlášení o věrohodnosti týkající se i) spolehlivosti účetní závěrky a ii) legality a správnosti podkladových transakcí, které zahrnují příjmy získávané od daňových subjektů i platby konečným příjemcům;

(3)	zvláštní zprávy, v nichž jsou uvedena zjištění auditů zaměřujících se na konkrétní oblasti řízení.

Účetní dvůr má právo na přístup ke všem dokumentům, které v průběhu auditu potřebuje. Provádí kontroly všech oblastí činnosti EU až na úroveň ověřování legality a správnosti jednotlivých transakcí a plateb. Kontroluje také samotnou roční účetní závěrku, v případě potřeby ověřuje jednotlivé rozvahové účty i účty výsledovky i celkovou prezentaci účetní závěrky. Účetní dvůr může vydat výrok nejen k uvedeným číselným údajům, ale také k stávajícímu systému a kontrolním mechanismům.

5.2 Absolutorium

Závěrečná kontrola má podobu tzv. udělení absolutoria rozpočtu za daný rozpočtový rok. Orgánem udělujícím absolutorium v rámci EU je Evropský parlament. To znamená, že po kontrole a finalizaci účetní závěrky je úkolem Rady, aby vydala doporučení, a Parlamentu, aby rozhodl, zda udělí Komisi a ostatním orgánům ES absolutorium za provádění rozpočtu EU v předcházejícím rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení účetní závěrky a výroční zprávy Účetním dvorem (která obsahuje prohlášení o věrohodnosti) a odpovědi Komise a z následných otázek a dalších žádostí o informace předložených Komisi.

Absolutorium představuje politický rozměr vnější kontroly plnění rozpočtu a je rozhodnutím, jehož prostřednictvím Evropský parlament na základě doporučení Rady „zprostí“ Komisi odpovědnosti za řízení daného rozpočtu tím, že stanoví konec existence daného rozpočtu. Proces absolutoria může skončit jedním ze dvou výsledků: udělením nebo odložením absolutoria. Při udělování absolutoria může Parlament zdůraznit připomínky, které považuje za důležité, a často Komisi doporučí opatření, která by v tomto ohledu měla přijmout. Komise následně vypracuje zprávu o přijatých opatřeních a akční plán a obojí zašle Parlamentu a Radě.

ČÁST I

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÉ UNIE A VYSVĚTLIVKY

OBSAH

Rozvaha

B.	Výsledovka

C.	Výkaz peněžních toků (cash flow)

D.	Výkaz změn čistých aktiv

E.	Příloha k účetní závěrce

1.	Zásadní účetní postupy

2.	Vysvětlivky k rozvaze

3.	Vysvětlivky k výsledovce

4.	Vysvětlivky k výkazu peněžních toků

5.	Podmíněné závazky a podmíněná aktiva a další požadované údaje

6.	Finanční opravy a zpětně získané prostředky po odhalení nesrovnalostí

7.	Řízení finančních rizik

8.	Zveřejnění údajů o spřízených stranách

9.	Události po rozvahovém dni

10.	Konsolidované účetní jednotky

11.	Nekonsolidované účetní jednotky

A. ROZVAHA

(v milionech EUR)
	vysvětlivka	31.12.2009	31.12.2008
DLOUHODOBÁ AKTIVA:
Nehmotná aktiva	2.1	72	56
Nemovitosti, stroje a zařízení	2.2	4 859	4 881
Dlouhodobé investice	2.3	2 379	2 078
Úvěry	2.4	10 764	3 565
Dlouhodobé předběžné financování	2.5	39 750	29 023
Dlouhodobé pohledávky	2.6	55	45
		57 879	39 648
KRÁTKODOBÁ AKTIVA:
Zásoby	2.7	77	85
Krátkodobé investice	2.8	1 791	1 553
Krátkodobé předběžné financování	2.9	9 077	10 262
Krátkodobé pohledávky	2.10	8 663	11 920
Peníze a peněžní ekvivalenty	2.11	23 372	23 724
		42 980	47 544
Aktiva celkem		100 859	87 192
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY:
Zaměstnanecké požitky	2.12	(37 242)	(37 556)
Dlouhodobé rezervy	2.13	(1 469)	(1 341)
Dlouhodobé finanční závazky	2.14	(10 559)	(3 349)
Ostatní dlouhodobé závazky	2.15	(2 178)	(2 226)
		(51 448)	(44 472)
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY:
Krátkodobé rezervy	2.16	(213)	(348)
Krátkodobé finanční závazky	2.17	(40)	(119)
Splatné závazky	2.18	(93 884)	(89 677)
		(94 137)	(90 144)
Pasiva celkem		(145 585)	(134 616)
ČISTÁ AKTIVA		(44 726)	(47 424)
Rezervy	2.19	3 323	3 115
Částky k vyžádání od členských států:	2.20
Zaměstnanecké požitky (1)		(37 242)	(37 556)
Ostatní částky (2)		(10 807)	(12 983)
ČISTÁ AKTIVA		(44 726)	(47 424)

B. VÝSLEDOVKA

(v milionech EUR)
	vysvětlivka	2009	2008
PROVOZNÍ VÝNOSY
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků	3.1	110 537	112 713
Ostatní provozní výnosy	3.2	7 532	9 731
		118 069	122 444
PROVOZNÍ NÁKLADY
Správní výdaje	3.3	(8 133)	(7 720)
Provozní náklady	3.4	(104 934)	(97 214)
		(113 067)	(104 934)
PŘEBYTEK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI		5 002	17 510
Výnosy z finančních operací	3.5	835	698
Náklady na finanční operace	3.6	(594)	(467)
Změna závazků ze zaměstnaneckých požitků	2.12	(683)	(5 009)
Podíl přidružených subjektů a společných podniků na čistém schodku	3.7	(103)	(46)
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK		4 457	12 686

C. VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ (CASH FLOW)

(v milionech EUR)
	Poznámka	2009	2008 (3)
Hospodářský výsledek za rok		4 457	12 686
Provozní činnosti	4.2
Amortizace		22	19
Odpisy		447	302
Ztráty ze znehodnocení investic (odúčtování)		(16)	3
(Zvýšení)/snížení půjček		(7 199)	(1 759)
(Zvýšení)/snížení dlouhodobého předběžného financování		(10 727)	(15 008)
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých pohledávek		(10)	82
(Zvýšení)/snížení zásob		8	3
(Zvýšení)/snížení krátkodobého předběžného financování		1 185	10 321
(Zvýšení)/snížení krátkodobých pohledávek		3 257	131
Zvýšení/(snížení) dlouhodobých rezerv		128	262
Zvýšení/(snížení) dlouhodobých finančních závazků		7 210	1 775
Zvýšení/(snížení) ostatních dlouhodobých závazků		(48)	237
Zvýšení/(snížení) krátkodobých rezerv		(135)	(21)
Zvýšení/(snížení) krátkodobých finančních závazků		(79)	(16)
Zvýšení/(snížení) splatných závazků		4 207	(5 703)
Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní příjem		(1 796)	(1 529)
Jiné nepeněžní pohyby		37	37
Zvýšení/(snížení) závazků ze zaměstnaneckých požitků		(314)	4 076
Investiční činnosti	4.3
(Zvýšení)/snížení nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení		(463)	(689)
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých investic		(284)	(108)
(Zvýšení)/snížení krátkodobých investic		(239)	(133)
ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY		(352)	4 968
Čisté zvýšení peněžních prostředků a jejich ekvivalentů		(352)	4 968
Peníze a peněžní ekvivalenty počátkem roku	2.11	23 724	18 756
Peníze a peněžní ekvivalenty koncem roku	2.11	23 372	23 724

D. VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

(v milionech EUR)
	Rezervní fondy (A)		Částky k vyžádání od členských států		Čistá aktiva = (A)+(B)
	Fond z přecenění na reálnou hodnotu	Ostatní rezervní fondy	Akumulovaný přebytek/(schodek)	Hospodářský výsledek za rok	Čistá aktiva = (A)+(B)
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2007	7	2 799	(68 888)	7 462	(58 620)
Změna rezerv Záručního fondu		158	(158)		0
Změny reálné hodnoty	34				34
Ostatní		113	(108)		5
Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2007		4	7 458	(7 462)	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2007 připsaný členským státům			(1 529)		(1 529)
Hospodářský výsledek za rok				12 686	12 686
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2008	41	3 074	(63 225)	12 686	(47 424)
Změna rezervního fondu Záručního fondu		196	(196)		0
Změny reálné hodnoty	28				28
Ostatní		(1)	10		9
Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2008		(15)	12 701	(12 686)	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2008 připsaný členským státům			(1 796)		(1 796)
Hospodářský výsledek za rok				4 457	4 457
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2009	69	3 254	(52 506)	4 457	(44 726)

E. PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

1. ZÁSADNÍ ÚČETNÍ POSTUPY

1.1 PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie pokrývá účty Evropské unie, Evropského společenství pro atomovou energii a Evropského společenství uhlí a oceli (v likvidaci). Tyto účty se vedou v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002), kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k tomuto finančnímu nařízení.

V souladu s článkem 133 finančního nařízení zpracovala Evropská unie svou konsolidovanou účetní závěrku za rok 2009 podle pravidel akruálního účetnictví odvozených z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS) nebo konkludentně z mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Účetní pravidla přijatá účetním Komise musí používat všechny orgány a instituce EU zahrnované do konsolidace, tak aby byla zajištěna jednotná pravidla vedení účetnictví, oceňování a prezentace účetních závěrek a aby se sjednotilo sestavování účetních závěrek a konsolidace. Tyto účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok.

1.2 ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem účetní závěrky je poskytnout informace o finanční situaci, hospodaření a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě veřejných subjektů, k nimž patří Evropská společenství, musí závěrka poskytovat zejména informace, které lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se zdroji, které jí byly svěřeny. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument. Článek 124 finančního nařízení stanoví, že při sestavování účetní závěrky se používají tyto účetní zásady:

—	kontinuita činnosti,

—	obezřetnost,

—	stálost účetních metod,

—	srovnatelnost informací,

—	významnost,

—	zákaz vzájemných zápočtů,

—	přednost skutečnosti před vnějším zdáním,

—	účetnictví na akruální bázi.

Sestavení konsolidované účetní závěrky podle výše uvedených pravidel a zásad vyžaduje, aby vedoucí pracovníci odhadli výši určitých položek vykazovaných v konsolidované rozvaze a konsolidované výsledovce, jakož i související zveřejnění podmíněných aktiv a pasiv.

1.3 KONSOLIDACE

Dopady Lisabonské smlouvy

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 se roční závěrka nazývá „roční závěrka Evropské unie“. Pokud jde o rozsah konsolidace, tato změna na ni nemá žádný dopad. Agentury zřízené v rámci bývalého druhého pilíře EU nesplňují kritéria pro konsolidaci, stejně tak jako Evropská centrální banka (ECB), třebaže jsou v Lisabonské smlouvě považovány za evropské orgány. Všechny tyto subjekty tudíž, tak jako v předchozích letech, zůstávají mimo rámec konsolidace.

Co se týče agentur v rámci bývalého třetího pilíře Evropské unie, dvě z nich, které dostávají dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, jsou, tak jako v předchozích letech, konsolidovány (viz vysvětlivku č. 10). Zbývající agentura v tomto pilíři, Europol, se stane orgánem EU od roku 2010.

Rozsah konsolidace

Konsolidovaná účetní závěrka EU obsahuje všechny významné kontrolované subjekty (orgány a agentury), přidružené subjekty a společné podniky, tedy 40 kontrolovaných subjektů, 3 přidružené subjekty a 4 společné podniky. Úplný seznam konsolidovaných účetních jednotek uvádí vysvětlivka č. 10. Ve srovnání s rokem 2008 se rozsah konsolidace rozšířil o dvě výkonné agentury, dva přidružené subjekty a jeden společný podnik, zatímco jedna agentura byla zlikvidována k 31. prosinci 2008. Vliv tohoto rozšíření na konsolidovanou účetní závěrku není významný.

Ovládané účetní jednotky

Rozhodnutí začlenit účetní jednotku do konsolidace vychází z pojetí kontroly. Ovládané (kontrolované) účetní jednotky jsou všechny subjekty, v nichž má Evropská unie pravomoc přímo či nepřímo řídit finanční a provozní politiku s cílem mít z jejich činnosti užitek. Tato pravomoc musí být v dané době vykonatelná. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace počíná prvním dnem existence vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou a končí spolu s jeho zánikem.

Mezi nejobvyklejší ukazatele kontroly (ovládání) v rámci Evropské unie patří: zřízení formou zakládacích smluv nebo sekundárních právních předpisů, financování ze souhrnného rozpočtu, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Evropského účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Je zřejmé, že o tom, zda k ovládání stačí jedno nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria, je třeba rozhodnout podle hodnocení provedeného na úrovni účetní jednotky.

Podle tohoto přístupu jsou orgány EU (vyjma ECB) a agentury (vyjma agentur z bývalého druhého pilíře a Europolu) považovány za subjekty pod výlučnou kontrolou EU a jsou tudíž zahrnuty do konsolidace. Za ovládanou účetní jednotku je dále považováno Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci (ESUO).

Veškeré transakce mezi subjekty a všechna salda mezi účetními jednotkami ovládanými Evropskou unií se vyloučí a nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi těmito subjekty nejsou významné a proto nebyly vyloučeny.

Přidružené subjekty

Přidružené jsou všechny subjekty, v nichž má Evropská unie přímý či nepřímý podstatný vliv, nikoli však kontrolu nad rozhodnutími ve věcech finanční a provozní politiky. Podstatný vliv se přepokládá v případě, má-li Evropská komise přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv.

Podíly v přidružených subjektech se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně. Podíl Evropské unie na hospodářských výsledcích jejích přidružených subjektů je vykazován ve výsledovce EU a její podíl na změnách zásob se promítá do zásob EU. Součet počátečních nákladů a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářských výsledcích a změny zásob, znehodnocení a dividendy) dává účetní hodnotu přidruženého subjektu na účtech EU k rozvahovému dni. Výplata dividend přidruženým subjektem snižuje účetní hodnotu aktiva. Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskou unií a jejími přidruženými subjekty nejsou významné, a proto nebyly vyloučeny.

I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní postupy přidružených subjektů mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská unie. V případech, kdy Evropská unie drží nejméně 20% podíl ve fondu rizikového kapitálu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s realizovatelnými finančními nástroji a ekvivalenční metoda se nepoužívá.

Společné podniky

Společný podnik spočívá na smluvním ujednání, podle nějž Evropská unie a jedna či více dalších smluvních stran (dále jen „spoluvlastníci“) vyvíjejí hospodářskou činnost, která podléhá společné kontrole. Společnou kontrolou se rozumí smluvně sjednaná sdílená, přímá či nepřímá kontrola hospodářské činnosti s potenciálem ekonomického užitku.

Podíly ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně. Podíl Evropské unie na hospodářských výsledcích jejích společně ovládaných subjektech je vykazován ve výsledovce EU a její podíl na změnách zásob se promítá do zásob EU. Součet počátečních nákladů a všech změn (další příspěvky, podíl na hospodářských výsledcích a změny zásob, znehodnocení a dividendy) dává účetní hodnotu společného podniku na účtech EU k rozvahovému dni.

Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskou unií a jejími subjekty pod společnou kontrolou jsou nevýznamné, a proto nebyly vyloučeny. I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní postupy společných podniků mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská unie.

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise.

Prostředky systému nemocenského pojištění pro zaměstnance Evropské unie, Evropského rozvojového fondu a účastnického garančního fondu spravuje Komise jejich jménem, avšak jelikož tyto subjekty nejsou ovládány Evropskou unií, nejsou konsolidovány ani do její závěrky – viz vysvětlivku č. 11, kde jsou uvedeny další podrobnosti o příslušných částkách.

1.4 ZÁKLAD SESTAVENÍ

1.4.1 Měna a základ pro přepočet

Pracovní a zúčtovací měna

Údaje v účetní závěrce jsou uváděny v milionech EUR, přičemž euro je funkční i zúčtovací měnou Evropské unie.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí. Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání transakcí v cizí měně a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků za pomoci směnných kurzů ke konci účetního období se vykazují ve výsledovce.

Jiné metody přepočtu se použijí pro tyto položky:

—	nemovitosti, stroje a zařízení a nehmotná aktiva, jež si zachovávají svou hodnotu v eurech vypočtenou pomocí kurzu platného v den jejich pořízení, a

—	předběžné financování vyplacené v rámci Evropského zemědělského záručního fondu, které se přepočítává směnným kurzem platným desátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo poskytnuto.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů platných dne 31. prosince:

Směnné kurzy vůči euru

Měna	31.12.2009	31.12.2008
BGN	1,9558	1,9558
CZK	26,4730	26,8750
DKK	7,4418	7,4506
EEK	15,6466	15,6466
GBP	0,8881	0,9525
HUF	270,4200	266,7000
LVL	0,7093	0,7083
LTL	3,4528	3,4528
PLN	4,1045	4,1535
RON	4,2363	4,0225
SEK	10,2520	10,8700
CHF	1,4836	1,4850
JPY	133,1600	126,1400
USD	1,4406	1,3917

Změny reálné hodnoty peněžních cenných papírů denominovaných v cizí měně a klasifikovaných jako realizovatelné, které jsou dány rozdíly z přepočtu cizích měn, se vykazují ve výsledovce. Rozdíly z přepočtu cizích měn, na něž znějí nepeněžní finanční aktiva a závazky vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, se vykazují ve výsledovce. Rozdíly z přepočtu cizích měn, na něž znějí nepeněžní finančních aktiva klasifikovaná jako realizovatelná, se zahrnují do fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

1.4.2 Použití odhadů

V souladu s mezinárodními standardy pro veřejný sektor (IPSAS) a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují účetní závěrky nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné výše závazků ze zaměstnaneckých požitků, rezerv, finančních rizik vyplývajících ze zásob a pohledávek, příjmů a výdajů příštích období, podmíněných aktiv a podmíněných závazků a dále rozsah snížení hodnoty nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení. Skutečná hodnota se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.5 ROZVAHA

1.5.1 Nehmotná aktiva

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tato aktiva se odepisují lineárně po dobu jejich odhadované životnosti, která činí čtyři roky. Nehmotný majetek vytvořený vlastní činností je v současnosti vykazován jako náklad ve výsledovce. Náklady spojené s vývojem a údržbou programového vybavení počítačů se vykazují jako náklady v okamžiku jejich vzniku; totéž platí pro náklady na vědecký výzkum a vývoj.

1.5.2 Nemovitosti, stroje a zařízení

Všechny nemovitosti, stroje a zařízení jsou vykazovány v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Historická cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením nebo výstavbou daného majetku.

Dodatečné náklady jsou zahrnovány do účetní hodnoty daného majetku, případně se účtují jako samostatné aktivum, avšak pouze tehdy, když je pravděpodobné, že budoucí ekonomické užitky či výkonnostní potenciál, jež jsou spojeny s danou věcí, poplynou Evropské unii a že lze spolehlivě zjistit cenu věci. Opravy a údržba jsou zachycovány jako náklad ve výsledovce za účetní období, v němž byly provedeny. Jelikož si Evropská unie nepůjčuje prostředky na financování pořízení nemovitostí, strojů a zařízení, nesouvisí s těmito nákupy žádné náklady na půjčky.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá nekonečná životnost. Nedokončený majetek není odepisován, jelikož dosud není zařazen do užívání. Částka odpisů ostatního majetku je rozúčtována lineární metodou na předpokládanou délku odhadované životnosti takto:

Odpisové sazby

Druh majetku	Sazba lineárního odpisu
Budovy	4 %
Zařízení, stroje a vybavení	10 % až 25 %
Nábytek	10 % až 25 %
Vybavení budov a staveb	10 % až 33 %
Vozidla	25 %
Technické vybavení počítačů	25 %
Jiná hmotná aktiva	10 % to 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku. Zachycují se ve výsledovce.

Nájem

Nájem hmotného majetku, při němž Evropská unie nese v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Finanční leasing je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě najatého majetku nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z nich je nižší. Každá leasingová splátka je rozdělena na závazek a finanční poplatky tak, aby byly tyto položky vykazovány ve zbývajícím finančním závazku v konstantním poměru. Závazky (bez finančních poplatků) z nájemního vztahu jsou vykázány mezi ostatními závazky (dlouhodobými a krátkodobými). Úrokový prvek finančních nákladů je po celé období leasingového vztahu zachycován jako náklad ve výsledovce, aby bylo pro každé období dosaženo pro zbývající závazek stálé periodické úrokové míry. Majetek držený na základě finančního leasingu se odepisuje po dobu jeho životnosti nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Nájemní vztahy, v nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operativní leasing. Splátky operativního leasingu jsou zachycovány lineárně jako náklad ve výsledovce po celou dobu leasingu.

1.5.3 Snížení hodnoty nefinančních aktiv

Aktiva, u nichž není určena jejich životnost, nejsou odepisována a každoročně je u nich prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaných aktiv je prováděn test snížení hodnoty, kdykoli události nebo změna podmínek signalizují, že účetní hodnotu zřejmě nebude možno realizovat. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota aktiva převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě aktiva snížené o prodejní náklady nebo užitné hodnotě, podle toho, která z částek je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou. Pokud přestanou platit důvody pro snížení hodnoty uznané v předchozích letech, ztráty se snížení hodnoty se odpovídajícím způsobem odúčtují (zaúčtují opačně).

1.5.4 Investice

Podíly v přidružených subjektech a společných podnicích

Podíly v přidružených subjektech a ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou. Náklady vlastního kapitálu se upraví tak, aby odrážely podíl na zvýšení či snížení čistých aktiv přidružených subjektů a společných podniků, který lze připsat Evropské unii po počátečním zaúčtování, a pokud okolnosti takové snížení signalizují, vytvoří se v případě potřeby opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným ve vysvětlivce 1.5.3. Pokud důvody pro znehodnocení později přestanou platit, ztráta ze znehodnocení se zaúčtuje zpětně na pořizovací hodnotu, která by byla vykazována, kdyby se žádná ztráta ze znehodnocení neúčtovala.

Investice do fondů rizikového kapitálu

Klasifikace a oceňování

Investice do fondů rizikového kapitálu jsou klasifikovány jako realizovatelná aktiva (viz bod 1.5.5), a proto jsou vedeny v reálné hodnotě spolu se zisky a ztrátami ze změn reálné hodnoty (včetně rozdílů z přepočtu cizích měn), jež jsou zachyceny ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Faktory ovlivňující reálnou hodnotu

Jelikož nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, jsou investice do fondů rizikového kapitálu oceňovány jednotlivě cenou nebo odpovídající čistou hodnotou aktiv, kterou vykazuje správce fondu k rozvahovému dni, cokoli z toho je nižší, a tím se vylučuje případný nerealizovaný zisk, který latentně existuje v podkladovém investičním portfoliu. Investice do fondů rizikového kapitálu, které jsou stále ještě v počáteční fázi, jsou oceňovány podle stejných zásad, vyjma nerealizovaných ztrát způsobenými pouze správními výdaji, pokud tyto nerealizované ztráty nejsou zohledněny.

Nerealizované zisky vyplývající z ocenění v reálné hodnotě se účtují do rezervních fondů a nerealizované ztráty se posuzují z hlediska snížení hodnoty aktiv, aby se určilo, zda mají být vykázány ve výsledovce jako ztráty vyplývající ze snížení hodnoty nebo jako změny ve fondu přecenění na reálnou hodnotu. Reálná hodnota odpovídající čisté hodnotě aktiv se určí buď pomocí procentního podílu majetkové účasti Evropské unie ve fondu na čisté hodnotě aktiv vykázané v nejnovější zprávě nebo, je-li to možné, pomocí přesné hodnoty podílu k témuž datu, kterou sdělí příslušný správce fondu.

1.5.5 Finanční aktiva

Klasifikace

Evropská unie dělí svá finanční aktiva na tyto kategorie: finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty; úvěry a jiné pohledávky; investice držené do splatnosti, a realizovatelná finanční aktiva. Klasifikace finančních nástrojů se určí v okamžiku jejich počátečního zaúčtování a poté se posuzuje ke každému rozvahovému dni.

i) Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je nabyto v zásadě za účelem jeho prodeje v krátké době nebo pokud ho takto klasifikuje Evropská unie. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá aktiva, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne.

ii) Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kótována na žádném aktivním trhu. Vznikají, jestliže Evropská unie poskytuje peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat. Jsou součástí dlouhodobých aktiv, s výjimkou úvěrů a pohledávek se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

iii) Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž má Evropská unie pozitivní úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela Evropská unie v této kategorii žádné investice.

iv) Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou zařazeny do této kategorie nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Jsou klasifikována jako krátkodobá nebo dlouhodobá aktiva v závislosti na období, v němž je Evropská unie zamýšlí zcizit. Jako realizovatelná finanční aktiva jsou klasifikovány rovněž investice do nekonsolidovaných účetních jednotek a další kapitálové investice (např. operace s rizikovým kapitálem), o nichž se neúčtuje ekvivalenční metodou.

Počáteční vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv vykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, držených do splatnosti a realizovatelných se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se Evropská unie zaváže aktivum koupit nebo prodat.Úvěry se vykazují v okamžiku, kdy jsou peníze odeslány dlužníkům. V případě finančních aktiv nevykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty jsou finanční nástroje prvotně vykázány v reálné hodnotě zvýšené o transakční náklady. Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty jsou prvotně vykázána v reálné hodnotě a transakční náklady jsou vykázány ve výsledovce jako náklad.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění). Při poskytnutí dlouhodobé bezúročné půjčky nebo úvěru s nižší než tržní úrokovou sazbou lze však reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních plnění diskontovanou pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

V případě úvěrů poskytnutých z půjčených prostředků a vzájemných „back-to-back“ operací nejsou rozdíly mezi podmínkami půjček a výpůjček významné a náklady alternativních příležitostí nelze použít, neboť EU nesmí investovat peníze na kapitálových trzích. Z těchto důvodů jsou úvěry oceňovány v jejich nominální hodnotě. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výsledovce.

Finanční nástroje se odúčtují, když práva na příjem peněžních toků z investice zaniknou nebo jsou převedena, přičemž Evropská unie převedla v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty se následně účtují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty finančních aktiv kategorie „finanční nástroje vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výsledovce za období, ve kterém vznikly.

Úvěry, pohledávky a investice držené do splatnosti jsou vykazovány v zůstatkové hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě půjček poskytnutých za vypůjčené prostředky se používá stejná efektivní úroková sazba jak na půjčky, tak na výpůjčky, jelikož tyto půjčky mají charakter vzájemných „back-to-back“ operací a podmínky půjček a výpůjček ani částky se významně neliší. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výsledovce.

Realizovatelná finanční aktiva jsou následně účtována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty realizovatelných aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu. Jsou-li realizovatelná aktiva prodána nebo sníží-li se jejich hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu vykázány ve výsledovce. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané metodou efektivní úrokové sazby se zaúčtují ve výsledovce. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy EU vznikne právo na jejich výplatu.

Reálná hodnota investic kótovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh finančního aktiva není aktivní, (a v případě nekótovaných cenných papírů) Evropská unie stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby mezi nespřízněnými osobami, odkaz na další v podstatě stejné nástroje, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, nelze spolehlivě určit, ocení se tyto investice v pořizovací ceně snížené o ztráty ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančních aktiv

Ke každému rozvahovému dni Evropská unie posuzuje, zda existují objektivní důkazy o snížení hodnoty finančního aktiva. Hodnota finančního aktiva je snížena a ze snížení hodnoty plynou ztráty pouze v případě, že existují objektivní důkazy o snížení hodnoty v důsledku jedné nebo více událostí, jež nastaly po okamžiku prvotního vykázání aktiva, a taková ztrátu generující událost (či události) má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva, jež lze spolehlivě odhadnout.

i) Aktiva vykazovaná v zůstatkové hodnotě

Existují-li objektivní důkazy, že vznikla ztráta v důsledku snížení hodnoty úvěrů či pohledávek nebo investic držených do splatnosti a vedených v zůstatkové hodnotě, rovná se výše ztráty rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, které nevznikly) diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva se sníží a výše ztráty se zaúčtuje ve výsledovce. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti proměnlivou úrokovou sazbu, použije se k ocenění ztráty ze snížení hodnoty diskontní sazba ve výši aktuální efektivní úrokové sazby stanovené ve smlouvě. Ve výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva se odráží peněžní toky, které mohou plynout ze zabavení kolaterálu, snížené o náklady vynaložené na získání a prodej kolaterálu, ať již je zabavení pravděpodobné či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze dát objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se prostřednictvím zápisu ve výsledovce zruší.

ii) Aktiva vykazovaná v reálné hodnotě

V případě realizovatelných kapitálových investic se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty cenného papíru pod jeho pořizovací cenu. Pokud takové důkazy existují v případě realizovatelných finančních aktiv, kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a současnou reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výsledovce) se odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výsledovce. Ztráty plynoucí ze snížení hodnoty kapitálových nástrojů zaúčtované ve výsledovce se na tomto účtu neruší. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota realizovatelného dluhového nástroje a tento nárůst lze objektivně dát do souvislosti s událostí, k níž došlo po vykázání ztráty ze snížení hodnoty, zruší se tato ztráta ze snížení hodnoty prostřednictvím výsledovky.

1.5.6 Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z nich je nižší. Pořizovací cena se určuje metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímo přiřaditelné náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na dokončení a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k rozdělení bez poplatku nebo jen za nominální poplatek, ocení se ve výši pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny, podle toho, která z částek je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by Evropská unie vynaložila na pořízení aktiva k datu vykázání.

1.5.7 Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Zálohu nebo počáteční hotovost je nutno v období stanoveném v dohodě využít na účel, pro který byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Příjemce, jemuž nevzniknou způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit Evropské unii. Částka předběžného financování se sníží (úplně nebo částečně) po vyjádření souhlasu s výší způsobilých nákladů a vrácených částek, a tato částka se zaúčtuje jako výdaj.

Nevypořádané částky předběžného financování se na konci roku ocení ve výši původně vyplacených částek snížených o: vrácené částky, vyplacené způsobilé částky, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy z naběhlých úroků a tento odhad se zahrne do rozvahy.

1.5.8 Pohledávky

Pohledávky jsou vykazovány v původní výši snížené o opravné položky. Opravná položka k pohledávce se vytvoří v případě, existují-li objektivní důkazy, že Evropská unie nebude schopna vybrat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše této opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva, která odpovídá současné hodnotě očekávaných budoucích peněžních toků diskontovaných tržní úrokovou sazbou pro podobné dlužníky. Opravná položka se vykazuje ve výsledovce. Zúčtovává se také obecná opravná položka za nevypořádané příkazy k úhradě, na které se zatím nevztahuje zvláštní opravná položka. K vykazování příjmů příštích období ke konci roku viz vysvětlivka 1.5.14 níže.

1.5.9 Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty jsou finanční nástroje a jsou definovány jako krátkodobá aktiva. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady u bank, ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců a bankovní kontokorent.

1.5.10 Zaměstnanecké požitky

Penzijní závazky

Evropská unie má dávkově definované penzijní plány. Jelikož zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto požitky, není tento závazek financován. Závazek z dávkově definovaných penzijních plánů vykazovaný v rozvaze se rovná současné hodnotě vymezené dávkové povinnosti k rozvahovému dni. Vymezenou dávkovou povinnost vypočítávají pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Současná hodnota vymezené dávkové povinnosti se určí diskontováním odhadovaných odlivů peněžních prostředků s použitím úrokové míry vládních obligací vydaných v té měně, v níž budou vypláceny dávky, a jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušných penzijních závazků.

Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající z empirických korekcí a změn pojistněmatematických předpokladů se okamžitě vykazují ve výsledovce. Náklady týkající se odpracované doby v minulosti se okamžitě vykazují ve výsledovce, pokud změny penzijního plánu nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci setrvají ve služebním poměru po určenou dobu (rozhodné období). V tom případě se náklady týkající se odpracované doby v minulosti odepisují lineárně po celé rozhodné období.

Zdravotní dávky po odchodu do důchodu

Evropská unie poskytuje nemocenské dávky svým zaměstnancům formou úhrady nákladů za zdravotní péči. Byl vytvořen zvláštní fond (RCAM) pro běžnou správu těchto dávek. Tohoto systému využívají aktuální zaměstnanci i důchodci, vdovy a vdovci a osoby na nich závislé. Dávky poskytované osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“. Vzhledem k povaze těchto dávek je nutné provést pojistněmatematický výpočet. Závazek v rozvaze se stanoví na obdobném základě jako penzijní závazky (viz výše).

1.5.11 Rezervy

Rezervy jsou tvořeny v okamžiku, kdy má Evropská unie aktuální právní nebo implicitní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a lze-li částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát tvořeny nejsou. Výše rezerv se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných výdajů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne vážením všech možných výsledků jejich pravděpodobnosti (tzv. „metoda očekávané hodnoty“).

1.5.12 Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty nebo jako finanční závazky vykazované v zůstatkové hodnotě (výpůjčky). Výpůjčky sestávají z výpůjček od úvěrových institucí a závazků z dluhových cenných papírů. Jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě, což jsou výnosy z jejich poskytnutí (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů, a poté se vedou v zůstatkové hodnotě za pomoci metody efektivní úrokové sazby; případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výsledovce po celou dobu trvání výpůjčky za pomoci metody efektivní úrokové míry.

Jsou klasifikovány jako dlouhodobé závazky, kromě finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. V případě úvěrů poskytnutých z vypůjčených prostředků nelze na základě zohlednění významnosti použít metodu efektivní úrokové sazby na úvěry a výpůjčky. Transakční náklady vzniklé Evropské unii a poté přeúčtované příjemcům úvěrů se zaúčtují přímo na účet hospodářského výsledku.

Finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, zahrnují deriváty, je-li jejich reálná hodnota záporná. Účetně se s nimi nakládá stejně jako s finančními aktivy vykazovanými v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, viz vysvětlivka 1.5.5.

1.5.13 Splatné závazky

Významná část splatných závazků EU nesouvisí s nákupem zboží či služeb, ale s neuhrazenými žádostmi o proplacení nákladů příjemců grantů a jiné finanční podpory EU. Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů a poté, co je příslušní účastníci finanční operace ověří a schválí jako způsobilé. V této fázi se oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající výdaje se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení Evropskou unií.

1.5.14 Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Podle účetních pravidel Evropské unie se transakce a účetní případy zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisí. Na konci účetního období se výdaje příštích období účtují na základě odhadované výše převáděného závazku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými zásadami Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy přinášely věrný a poctivý obraz skutečnosti.

Výnosy se rovněž účetně zachycují v období, s nímž souvisí. Není-li ke konci roku vystavena faktura, ale EU poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje smluvní dohoda (např. smlouva), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období.

Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, bude výnos odložen a zaúčtuje se v následujícím účetním období.

1.6 VÝSLEDOVKA

1.6.1 Příjmy

Výnosy neplynoucí ze směny

Tyto výnosy tvoří převážnou většinu příjmů EU a patří sem hlavně přímé a nepřímé daně a příjmy z vlastních zdrojů. Kromě daní může Evropská unie dostávat platby od dalších stran, například cla, pokuty a dary.

Zdroj z HND a zdroj z DPH

Pohledávky a s nimi spojené výnosy se zaúčtují do období, v němž Evropská unie odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“. Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů pro daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého přebytku či schodku za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Pohledávky a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku doručení příslušných měsíčních výkazů A (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž byla poskytnuta jistota a jež nebyly zpochybněny) od členských států. K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Evropské unii neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy B (včetně odvodů, jež nebyly vybrány ani na ně nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) členských států se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr (25%). Dále se ve výsledovce zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované neuhrazené částky.

Pokuty

Příjmy plynoucí z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty, a poté co bylo toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu. Pokud existují pochybnosti ohledně platební schopnosti podniku, je k nároku vytvořena opravná položka. Po rozhodnutí o uložení pokuty mají dlužníci ode dne oznámení dva měsíce na to, aby:

—	buď rozhodnutí přijali, a v takovém případě musejí zaplatit pokutu ve stanovené lhůtě, takže ji EU inkasuje s konečnou platností;

—	nebo rozhodnutí odmítli a odvolali se podle práva EU.

Avšak i když se odvolají, musí být jistina pokuty zaplacena ve lhůtě tří měsíců, neboť odvolání nemá odkladný účinek (článek 278 Smlouvy o EU), anebo, za jistých okolností a s výhradou souhlasu hlavního účetního Komise, pokutovaný subjekt může místo toho předložit bankovní záruku na dlužnou částku.

Jestliže se podnik proti rozhodnutí odvolá a pokutu prozatímně uhradí, je tato částka vykázána jako podmíněný závazek. Jelikož však odvolání pokutovaného subjektu proti rozhodnutí EU nemá odkladný účinek, použijí se došlé peníze k vyrovnání pohledávky. Je-li namísto úhrady pokuty poskytnuta záruka, je pokuta nadále vykazována jako pohledávka. Pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, zaúčtuje se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla místo úhrady pokuty poskytnuta záruka, je k neuhrazené pohledávce vytvořena opravná položka v potřebné výši. Kumulované úroky, které Evropské unii plynou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se účtují jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Výnosy ze směny

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok se vykazuje ve výsledovce pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu zůstatkové hodnoty finančních aktiv nebo finančních závazků a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby Evropská unie odhadne peněžní toky s ohledem na všechny smluvní podmínky finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), ale bez ohledu na budoucí úvěrové ztráty. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a body, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, transakčních nákladů a všech ostatních prémií nebo slev.

Po vytvoření opravné položky k finančnímu aktivu nebo skupině podobných finančních aktiv v důsledku ztráty ze snížení hodnoty se zaúčtuje výnosový úrok pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend se vykazují v okamžiku, kdy vzniká právo přijmout jejich úhradu.

1.6.2 Náklady

Náklady plynoucí z nákupu zboží a služeb se zachycují po dodání a jejich akceptaci Evropskou unií. Oceňují se v původní fakturované ceně. Náklady neplynoucí ze směny jsou zvláštností Evropské unie a připadá na ně většina jejích celkových výdajů. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody podle dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady vynaložené v tom období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo kdy byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil případná kritéria způsobilosti; a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období již závazkem vůči příjemcům, avšak dosud nebyly nahlášeny, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

1.7 PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.7.1 Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že se v budoucnosti vyskytne nebo nevyskytne jedna či více nejistých událostí, které nejsou plně pod kontrolou Evropské unie. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo výkonnostního potenciálu.

1.7.2 Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že se v budoucnosti vyskytne nebo nevyskytne jedna či více nejistých událostí, které nejsou plně pod kontrolou Evropské unie; anebo jde o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale který nebyl zaúčtován, protože: není pravděpodobné, že ke splnění závazku bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo možný užitek, anebo za málo pravděpodobných okolností, pokud výši závazku není možné dostatečně spolehlivě stanovit.

2. VYSVĚTLIVKY K ROZVAZE

DLOUHODOBÁ AKTIVA

2.1 NEHMOTNÝ MAJETEK

(v milionech EUR)
	Částka
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2008	134
Přírůstky	39
Úbytky	(3)
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	0
Ostatní změny	1
Hrubá účetní hodnota k 31. prosinci 2009	171
Oprávky k 31. prosinci 2008	78
Odpisy za rok	22
Úbytky	(1)
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	0
Ostatní změny	0
Oprávky k 31. prosinci 2009	99
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. PROSINCI 2009	72
Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2008	56

Tyto částky představují především programové vybavení počítačů.

2.2 NEMOVITOSTI, STROJE A ZAŘÍZENÍ

V některých zemích nelze hodnotu pozemku odlišit od hodnoty budovy, neboť oba druhy majetku byly pořízeny jako jeden celek. U neodepisovaného pozemku se neprovádí zvláštní ocenění, není-li toto ocenění nutné například pro následné výdaje, např. v případě nové výstavby nebo částečného prodeje.

Poté, co byl v roce 2009 převeden na Komisi, je majetek vztahující se k Evropské službě pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) veden pod nemovitostmi, stroji a zařízeními k 31. prosinci 2009. Tento majetek má v k tomuto datu čistou účetní hodnotu 11 milionů EUR (hrubá hodnota činí 40 milionů EUR mínus oprávky ve výši 29 milionů EUR).

NEMOVITOSTI, STROJE A ZAŘÍZENÍ

(v milionech EUR)
	Pozemky a budovy	Stroje a zařízení	Nábytek a vozový park	Technické vybavení počítačů	Jiná hmotná aktiva	Finanční leasing	Nedokončená aktiva	CELKEM
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2008	3 902	368	205	466	151	2 621	122	7 835
Přírůstky	39	89	20	57	17	29	141	392
Úbytky	(1)	(15)	(20)	(56)	(6)	0	0	(98)
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	31	(2)	0	0	3	0	(32)	0
Ostatní změny	1	20	10	8	17	5	0	61
Hrubá účetní hodnota k 31. prosinci 2009	3 972	460	215	475	182	2 655	231	8 190
Oprávky k 31. prosinci 2008	1 616	300	149	349	92	448		2 954
Tvorba odpisů za rok	127	66	16	60	17	163		449
Zrušení odpisů	0	0	0	(2)	0	0		(2)
Úbytky	(1)	(13)	(14)	(52)	(5)	0		(85)
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	0	(1)	0	0	1	0		0
Ostatní změny	0	3	4	4	3	1		15
Oprávky k 31. prosinci 2009	1 742	355	155	359	108	612		3 331
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. PROSINCI 2009	2 230	105	60	116	74	2 043	231	4 859
Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2008	2 286	68	56	117	59	2 173	122	4 881

Budoucí splátky finančních leasingů a obdobných nároků jsou v rozvaze vykázány jako dlouhodobé a krátkodobé závazky (viz také vysvětlivky 2.15 a 2.18.1). Dělí se takto:

FINANČNÍ LEASING

(v milionech EUR)
Popis	Kumulované náklady (A)	Budoucí splátky				Celková hodnota	Následné výdaje na majetek	Hodnota majetku	Odpisy	Účetní hodnota netto
Popis	Kumulované náklady (A)	< 1 roku	> 1 roku	> 5 roku	Závazky celkem (B)	A + B	(C)	A + B + C	(E)	= A + B + C + E
Pozemky a stavby	785	51	257	1 465	1 773	2 558	61	2 619	(598)	2 021
Jiná hmotná aktiva	14	8	13	1	22	36	0	36	(14)	22
Celkem k 31.12.2009	799	59	270	1 466	1 795	2 594	61	2 655	(612)	2 043
Celkem k 31.12.2008	738	52	250	1 520	1 822	2 560	61	2 621	(448)	2 173

2.3 DLOUHODOBÉ INVESTICE

(v milionech EUR)
	vysvětlivka	31.12.2009	31.12.2008
Podíly v přidružených subjektech	2.3.1	382	278
Majetkové podíly ve společných podnicích	2.3.2	196	145
Záruční fond	2.3.3	1 240	1 091
Realizovatelná aktiva	2.3.4	561	564
Investice celkem		2 379	2 078

Pod touto položkou se vedou investice uskutečněné za účelem podpory činností EU. Patří sem i čistá aktiva Záručního fondu.

2.3.1 Podíly v přidružených subjektech

(v milionech EUR)
	EIF	ARTEMIS	Clean Sky	Celkem
Částka k 31. prosinci 2008	278	0	0	278
Akvizice	26	10	75	111
Podíl na čistém přebytku/(schodku)	(2)	(3)	(1)	(6)
Jiné pohyby ve vlastním kapitálu	(1)	0	0	(1)
Částka k 31. prosinci 2009	301	7	74	382

Podíly v přidružených subjektech se účtují ekvivalenční metodou – další podrobnosti ve vysvětlivce 1.3. Na základě jejích procentuálních podílů v přidružených subjektech lze EU přiřadit tyto účetní hodnoty:

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Aktiva	420	295
Pasiva	(38)	(17)
Příjmy	17	23
Přebytek/(schodek)	(6)	10

Evropský investiční fond (EIF)

Evropský investiční fond (EIF) je finanční institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. Ke 31. prosinci 2009 Komise upsala ze základního kapitálu EIF 861 milionů EUR (z celkové výše 2 940 milionů EUR). Tato částka představuje 29,29 % základního kapitálu EIF. Komise splatila 20 %, zbývající, zatím nevyžádaná částka představuje celkem 689 milionů EUR – viz také vysvětlivka 5.13.2. Podle dohody mezi Komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) podepsanou v roce 2005 má Komise právo kdykoli prodat své akcie Evropské investiční bance za cenu odpovídající ocenění EIF děleno celkovým počtem emitovaných akcií. Hodnota prodejní opce se blíží nule, jelikož vzorec použitý k určení prodejní ceny akcií se podobá vzorci použitému při určování čistého jmění EIF. Podíl EU je oceněn na 29,29 % čistých aktiv EIF, která k 31. prosinci 2009 dosahovala výše 301 milionů EUR (2008: 278 milionů EUR), z toho 2 miliony EUR se vztahují k výsledku za rok 2009 (ztráta). V roce 2009 EU obdržela dividendu za rozpočtový rok 2008 ve výši 4 miliony EUR.

Společné technologické iniciativy

S cílem uvést do života cíle lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost byla vytvořena partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem ve formě společných technologických iniciativ, které byly realizovány prostřednictvím společných podniků ve smyslu článku 171 Smlouvy. Společné technologické iniciativy jsou partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem zřízená na evropské úrovni za účelem řešení těch strategických oblastí, kde výzkum a inovace mají zásadní význam pro konkurenceschopnost Evropy. Společné technologické iniciativy jako nový prvek 7. rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace podporují rozsáhlé nadnárodní výzkumné činnosti. Partneři ze soukromého a veřejného sektoru v jejich rámci definují společné cíle širšího společenského významu a za účelem plnění těchto cílů spojují finance a znalosti. Společné technologické iniciativy představují nový způsob spolupráce zaměřené na dosahování cílů, které stanovili vedoucí činitelé EU v lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost. V roce 2009 začaly pracovat první tři společné technologické iniciativy, a to společný podnik ARTEMIS, společný podnik Clean Sky (oba popsané níže) a společný podnik IMI, který je popsán ve vysvětlivce 2.3.2. I když jsou ARTEMIS a Clean Sky z právního hlediska považovány za společné podniky, z účetního hlediska je nutno na ně pohlížet jako na přidružené subjekty, protože Komise má v těchto subjektech významný vliv.

Společný podnik ARTEMIS

Tento subjekt byl zřízen za účelem realizace společné technologické iniciativy se soukromým sektorem v problematice vestavěných počítačových systémů. K 31. prosinci 2009 činí 100% vlastnický podíl Evropské unie (zastoupené Komisí) 7 milionů EUR. Maximální orientační příspěvek EU dosáhne 420 milionů EUR.

Společný podnik Clean Sky

Cílem tohoto subjektu je urychlit vývoj, validaci a demonstraci čistých technologií letecké dopravy v EU a zvláště vytvořit radikálně novátorský systém za účelem snížení dopadu letecké dopravy na životní prostředí. 99,41% vlastnický podíl Evropské unie (zastoupené Komisí) činí 74 milionů EUR k 31. prosinci 2009. Maximální orientační příspěvek EU do tohoto podniku dosáhne 800 milionů EUR.

2.3.2 Majetkové podíly ve společných podnicích

(v milionech EUR)
	GJU	SESAR	projekt ITER	IMI	CELKEM
Částka k 31. prosinci 2008	0	103	42	0	145
Akvizice	0	28	39	81	148
Podíl na čistém výsledku	0	(51)	(46)	0	(97)
Částka k 31. prosinci 2009	0	80	35	81	196

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Dlouhodobá aktiva	48	0
Krátkodobá aktiva	192	154
Dlouhodobé závazky	0	0
Krátkodobé závazky	(44)	(9)
Příjmy	72	37
Výdaje	(169)	(93)

Společný podnik Galileo (GJU) v likvidaci

Společný podnik Galileo vstoupil koncem roku 2006 do likvidace, jež nadále pokračuje. Čisté obchodní jmění společného podniku Galileo v likvidaci činilo koncem roku 0 EUR. Jelikož tato účetní jednotka nevyvíjela v roce 2009 žádnou činnost a nadále se nachází v likvidaci, nevznikly jí žádné příjmy ani výdaje. K 31. prosinci 2009 (a k 31. prosinci 2008) činila hodnota této investice 0 EUR. Tato částka odpovídá investici ve výši 585 milionů EUR snížené o kumulovaný podíl na ztrátě ve výši 585 milionů EUR.

Evropský úřad pro dohled nad GNSS (GSA), který je agenturou EU vytvořenou v roce 2004 a zahrnovanou do konsolidované závěrky EU, převzal původně odpovědnost od společného podniku Galileo dne 1. ledna 2007. Poté, co vstoupilo v platnost nařízení (ES) č. 683/2008, převzala Komise od GSA úlohu manažera evropských programů GNSS. Tyto činnosti a úkoly přešly z GSA na Komisi s účinností od 1. ledna 2009.

Společný podnik SESAR

Cílem tohoto společného podniku je zajistit modernizaci systému uspořádání letového provozu v Evropě a rychlé provedení evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu cestou koordinace a soustředění veškerého příslušného výzkumu a vývoje v EU. K 31. prosinci 2009 má Komise v podniku SESAR 87,4 % majetkový podíl v hodnotě 80 milionů EUR (2008: 103 milionů EUR). Celkový (orientační) příspěvek EU, s nímž se pro SESAR (v období 2007 až 2013) počítá, činí 700 milionů EUR.

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy (ITER International)

Členy ITER International jsou EU, Čína, Indie, Rusko, Korea, Japonsko a USA. ITER byla zřízena k tomu účelu, aby spravovala zařízení ITER, podporovala laboratoře, další instituce a zaměstnance, kteří se účastní výzkumu energie z jaderné syntézy a vývojových programů členů, ve využívání zařízení ITER, aby šířila povědomí o energii z jaderné syntézy a působila k tomu, aby k tomuto druhu energie měla veřejnost příznivý postoj, a vyvíjela další činnosti nezbytné k dosažení tohoto účelu.

EU (Euratom) poskytuje svůj příspěvek do ITER International prostřednictvím agentury „Fusion for Energy“, včetně příspěvků od členských států a od Švýcarska. Z právního hlediska se na celkový příspěvek pohlíží jako na příspěvek Euratomu do ITER, přičemž ani členské státy ani Švýcarsko nemají v ITER žádný vlastnický podíl. Jelikož EU právně vlastní podíl ve společném podniku ITER International, musí EU vykazovat tento podíl ve své konsolidované účetní závěrce.

K 31. prosinci 2009 má Euratom v podniku ITER 47 % majetkový podíl v hodnotě 35 milionů EUR (2008: 42 milionů EUR). Celkový (orientační) příspěvek Euratomu, s nímž se počítá pro ITER (v období 2007 až 2041), činí 7 649 milionů EUR.

Společná technologická iniciativa pro inovativní léčiva (ILL)

Společný podnik ILL, třetí společná technologická iniciativa zahájená v roce 2009, podporuje předkonkurenční farmaceutický výzkum a vývoj v členských státech a přidružených zemích a jejím cílem je posílit investice do výzkumu v biofarmaceutickém odvětví a podpořit zapojení malých a středních podniků do jeho činnosti. K 31. prosinci 2009 činí 99,1% vlastnický podíl Evropské unie (zastoupené Komisí) 81 milionů EUR. Maximální orientační příspěvek EU dosáhne 1 miliardu EUR do 31.12.2017.

2.3.3 Záruční fond

Čistá aktiva Záručního fondu

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Realizovatelná aktiva	1 050	887
Peníze a peněžní ekvivalenty	191	205
Aktiva celkem	1 241	1 092
Pasiva celkem	(1)	(1)
Čistá aktiva	1 240	1 091

Ze Záručního fondu pro vnější vztahy jsou kryty úvěry, za něž EU poskytla záruku na základě rozhodnutí Rady. Předmětem krytí jsou zejména úvěrové operace Evropské investiční banky (EIB) mimo území Evropské unie, úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území Evropské unie. Jedná se o dlouhodobý nástroj ke krytí nesplácených úvěrů, na něž poskytla záruku EU, a lze jej tedy pokládat za dlouhodobou investici. Dokladem toho je skutečnost, že téměř 76 % všech realizovatelných aktiv má splatnost v rozmezí 1 až 10 let. Fond je financován platbami ze souhrnného rozpočtu EU, které odpovídají 9 % kapitálové hodnoty operací, dále výnosy z úroků, který plynou z investic realizovaných z aktiv fondu, a částkami, jež byly získány od nesplácejících dlužníků, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Případný roční přebytek je převáděn zpět do zvláštní položky ve výkazu příjmů v souhrnném rozpočtu EU.

EU má za povinnost vytvořit rezervní fond na záruky za úvěry třetím zemím. Rezervní fond je určen na krytí požadavků Záručního fondu a, v nutných případech, aktivovaných záruk, které převyšují disponibilní prostředky fondu, aby bylo možné tyto částky uhradit z rozpočtu. Rezervní fond ve výši 1 472 milionů EUR odpovídá cílové částce představující 9 % úvěrů neuhrazených k 31. prosinci 2009. Čistá aktiva fondu činí 1 240 milionů EUR k 31. prosinci 2009. Rozdíl mezi čistými aktivy a výší rezervního fondu odpovídá částce, jež má být uhrazena do fondu z rozpočtu EU, tj. 232 milionů EUR. Změny v reálné hodnotě portfolia realizovatelných dluhových cenných papírů byly zaúčtovány v roce 2009 do vlastního kapitálu v celkové výši 16 milionů EUR (2008: 15 milionů EUR).

2.3.4 Realizovatelná aktiva

Tato položka zahrnuje investice a podíly pořízené s cílem pomoci příjemcům rozvíjet jejich podnikatelskou činnost.

Dlouhodobá realizovatelná aktiva

(v milionech EUR)
	EBRD	RCO	Nástroj na rozběh ETF	EFSE	Ostatní	Celkem
Částkas k 31.12.2008	157	204	133	67	3	564
Akvizice	0	11	52	26	19	108
Zcizení/vyřazení	0	(26)	(4)	0	0	(30)
Přenos přebytku/(schodku) z přecenění do vlastního kapitálu	0	(14)	(14)	3	0	(25)
Kurzová ztráta	0	(42)	0	0	0	(42)
Ztráta ze snížení hodnoty	0	(1)	(13)	0	0	(14)
Částky k 31.12.2009	157	132	154	96	22	561

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD)

Komise upsala 3 % základního kapitálu EBRD, který činí 20 mld. EUR. K rozvahovému dni dosahovala vyžádaná částka výše 157 milionů EUR, která byla plně uhrazena. Nevypořádané platby nevyžádaného kapitálu činí 443 milionů EUR (viz též vysvětlivka 5.13.1.). Vzhledem k tomu, že EBRD není kótována na burze, a vzhledem k omezením v její společenské smlouvě, jež se týkají mimo jiné prodeje majetkových podílů maximálně do výše pořizovacích nákladů a pouze stávajícím akcionářům, je akciový podíl Komise v EBRD oceněn v pořizovací ceně snížené o případné opravné položky.

Operace rizikového kapitálu (RCO)

V rámci operací rizikového kapitálu jsou finančním zprostředkovatelům poskytovány prostředky k financování kapitálových investic. Spravuje je Evropská investiční banka a jsou financovány z prostředků na evropskou politiku sousedství.

Další investice

Nejvýznamnější částky se týkají programu Růst a zaměstnanost, víceletého programu a programu pro konkurenceschopnost a inovace, které spravuje EIF a které podporují zakládání a financování rozběhu malých a středních podniků prostřednictvím investic do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu (154 milionů EUR). Rovněž sem spadá 96 milionů EUR určených na Evropský fond pro jihovýchodní Evropu (EFSE), který je investiční společností s proměnlivou výší akciového kapitálu (SICAV). Obecným cílem EFSE je podporovat hospodářský rozvoj a prosperitu v jihovýchodní Evropě cestou udržitelného zajišťování dodatečného rozvojového financování prostřednictvím místních finančních zprostředkovatelů. V roce 2009 byla zaznamenána nová investice do Fondu energetické účinnosti v Jihovýchodní Evropě (SE4F) ve výši 19 milionů EUR.

2.4 ÚVĚRY

V této položce jsou vedeny úvěrové závazky vůči Evropské unii se splatností nad jeden rok:

(v milionech EUR)
	vysvětlivka	31.12.2009	31.12.2008
Úvěry poskytnuté z rozpočtu EU a ESUO	2.4.1	169	179
Úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků	2.4.2	10 595	3 386
Úvěry celkem		10 764	3 565

2.4.1 Úvěry poskytnuté z rozpočtu Evropské unie a ESUO v likvidaci

(v milionech EUR)
	Úvěry se zvláštními podmínkami	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31.12.2008	150	29	179
Splátky	(19)	(5)	(24)
Změny účetní hodnoty	12	2	14
Celkem k 31.12.2009	143	26	169

Úvěry se zvláštními podmínkami

V této položce je účtováno o úvěrech s preferenčními sazbami, jež jsou poskytovány v rámci spolupráce s nečlenskými státy. Všechny částky jsou splatné za déle než 12 měsíců od konce roku. Efektivní úrokové sazby na těchto úvěrech kolísají od 7,73 % do 12,36 %.

Úvěry na bydlení od ESUO v likvidaci (ESUO)

Jedná se o úvěry na bydlení z vlastních prostředků ESUO poskytnuté v souladu s článkem 54 a čl. 54 odst. 2 Smlouvy o ESUO. Tyto úvěry se poskytují s 1% fixní sazbou, a tudíž se s nimi nakládá jako s úvěry s preferenčními sazbami. Efektivní úrokové sazby se pohybují mezi 2,806 % a 22,643 %. Z praktických důvodů a v souladu se zásadou významnosti se za reálnou hodnotu těchto úvěrů považuje transakční cena při sjednání úvěru bez ohledu na případnou poskytnutou preferenční úrokovou sazbu.

2.4.2 Úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků

(v milionech EUR)
	MFA	Euratom Úvěry	BOP	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31.12.2008	663	494	2 004	338	3 499
Nové úvěry	25	7	7 200	0	7 232
Splátky	(95)	(11)	0	(88)	(194)
Kurzové rozdíly	0	(1)	0	16	15
Změna účetní hodnoty	(6)	(5)	99	(5)	83
Celkem k 31.12.2009	587	484	9 303	261	10 635
Částka splatná do 1 roku	40	0	0	0	40
Částka se splatností nad 1 rok	547	484	9 303	261	10 595

Úvěry v rámci makrofinanční pomoci (MFA)

MFA je politický finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance a případně rozpočtů partnerských třetích zemí nacházejících se poblíž území EU. Má podobu střednědobých nebo dlouhodobých úvěrů nebo grantů nebo kombinuje obě uvedené formy a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s programem změn a reforem, který podporuje MMF. Komise neobdržela za tyto úvěry záruky od třetích stran, záruky za úvěry však poskytl Záruční fond (viz vysvětlivka 2.3.3).

Úvěry poskytované Euratomem

Euratom je právní subjekt Evropské unie, který zastupuje Evropská komise. Poskytuje úvěry členským státům za účelem financování investičních projektů v členských státech. Tyto projekty jsou realizovány v oblasti průmyslové výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách a v oblasti průmyslových zařízení palivového cyklu. Poskytuje také úvěry nečlenským státům, jejichž cílem je zvyšování úrovně bezpečnosti a účinnosti jaderných elektráren a zařízení jaderného palivového cyklu, které jsou v provozu nebo ve výstavbě.

Za tyto úvěry poskytly třetí strany Komisi záruky ve výši 481 milionů EUR (2008: 486 milionů EUR).

Úvěry na podporu platební bilance (BOP)

Úvěr na podporu platební bilance je politický finanční nástroj, jenž začal být opětovně používán v rámci střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie během stávající hospodářské a finanční krize. Umožňuje poskytování úvěrů členským státům, které zažívají obtíže ve svých platebních bilancích či kapitálových pohybech nebo jim takové obtíže vážně hrozí. Tohoto nástroje mohou využít pouze členské státy, jež dosud nepřijaly euro. Maximální celková povolená částka úvěrů činí 50 miliard EUR a ručí za ně souhrnný rozpočet EU.

Mezi listopadem 2008 a koncem roku 2009 byly poskytnuty úvěry ve výši 14,6 miliard EUR. Na podporu platební bilance Maďarska bylo uvolněno 6,5 miliardy EUR, z toho byly 2 miliardy EUR vyplaceny v roce 2008; termínem splatnosti je prosinec 2011. Dalších 3,5 miliardy EUR bylo čerpáno v roce 2009 (splatnost v listopadu 2014 a dubnu 2016). Na podporu platební bilance Lotyšska bylo uvolněno 3,1 miliardy EUR, z čehož 2,2 mld. EUR bylo čerpáno v roce 2009 se splatností v dubnu 2014 a lednu 2015 a 0,5 mld. EUR bylo čerpáno v březnu 2010 (termín splatnosti v květnu 2019). Pro Rumunsko bylo uvolněno 5 miliard EUR, z nichž 1,5 mld. EUR bylo čerpáno v roce 2009 se splatností v lednu 2015 a další 1 miliarda EUR byla čerpána v březnu 2010 (termín splatnosti v květnu 2019).

Úvěry poskytované ESUO v likvidaci

V této položce jsou vykázány zejména úvěry, které ESUO v likvidaci poskytlo z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO, jakož i tři nekótované dluhové cenné papíry vydané Evropskou investiční bankou (EIB) v rámci plnění za neplnícího dlužníka. Tyto dluhové cenné papíry budou drženy do jejich konečné splatnosti (v roce 2017 a 2019), aby se pokryla obsluha souvisejících výpůjček. Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků s připočtením ročního snížení o uhrazené prémie a počáteční transakční náklady. Tento výpočet je proveden za pomoci metody efektivní úrokové míry.

Efektivní úrokové sazby (vyjádřené ve formě intervalu) měly tyto hodnoty:

Úvěry	31.12.2009	31.12.2008
Makrofinanční pomoc (MFA)	0,9625 %–4,54 %	3,022 %–5,29 %
Euratom	1,071 %–5,76 %	3,428 %–5,76 %
BOP	3,125 %–3,625 %	3,25 %
ESUO v likvidaci	0,346%–5,8103%	3,072%–5,8103% (4)

2.5 DLOUHODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

Pro to, je-li předběžné financování vykázáno jako krátkodobé, nebo dlouhodobé zálohové aktivum, je určující termín možnosti jeho zpětného získání či využití. Využití je určeno smlouvou o daném projektu. Všechny splátky či čerpání splatné do dvanácti měsíců ode dne vykázání se vykazují jako krátkodobé předběžné financování, a tedy jako krátkodobá aktiva, přičemž saldo je dlouhodobé aktivum.

Předběžné financování celkem

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Dlouhodobé předběžné financování (viz níže)	39 750	29 023
Krátkodobé předběžné financování (viz vysvětlivku 2.9)	9 077	10 262
Předběžné financování celkem	48 827	39 285

Získané záruky za předběžné financování:

Jedná se o záruky, které v určitých případech vyžaduje Evropská unie od příjemců při výplatě záloh (předběžného financování). U tohoto typu záruk se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. U „nominální hodnoty“ se rozhodná událost váže na existenci záruky. U „průběžné hodnoty“ je rozhodnou událostí platba předběžného financování anebo následné zúčtování. K 31. prosinci 2009 činila „nominální“ hodnota obdržených záruk za předběžné financování 936 milionů EUR. „Průběžná“ hodnota těchto záruk činila 724 milionů EUR. K 31. prosinci 2008 to bylo 968 milionů EUR a 769 milionů EUR. Rozdíl účinně působí jako krytí předběžného financování, které bylo zúčtováno a vykázáno ve výdajích, ale které bude možná muset být v budoucnosti vráceno.

Účinné krytí určitých částek předběžného financování, jež jsou vypláceny v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), zajišťuje Účastnický záruční fond (PGF) – k 31. prosinci 2009 činila celková částka vyplaceného předběžného financování 2,7 mld. EUR. Jedná se o nástroj vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí finančních rizik, jimž jsou EU a účastníci vystaveni v důsledku provádění nepřímých opatření v rámci 7. RP. Jistotu za plnění představuje kapitál tohoto fondu a plynoucí úroky. Všichni účastníci nepřímých opatření, která mají podobu grantu (a tedy předběžného financování v účetnictví Komise), přispívají do kapitálu PGF po celou dobu trvání tohoto opatření 5 % z celkového příspěvku EU do PGF. Účastníci jsou tedy vlastníky PGF a EU (zastoupená Komisí) plní roli jejich výkonného orgánu. Při ukončení nepřímého opatření jsou účastníkům jejich kapitálové příspěvky v plné výši vráceny. Výjimkou jsou případy, kdy PGF utrpí ztrátu z důvodu platební neschopnosti příjemců. V takovém případě je účastníkům navráceno nejméně 80 % jejich příspěvků. Účastnický záruční fond tedy zajišťuje finanční zájmy EU i jednotlivých účastníků. K 31. prosinci 2009 dosahovaly příspěvky účastníků do PGF celkové výše 561 milionů EUR (2008: 274 milionů EUR) – viz také vysvětlivka 11.

Dlouhodobé předběžné financování

(v milionech EUR)
Druh řízení	31.12.2009	31.12.2008
Přímé centralizované řízení	1 148	1 351
Nepřímé centralizované řízení	486	275
Decentralizované řízení	347	90
Sdílené řízení	37 199	26 764
Společné řízení	568	543
Prováděné jinými institucemi a agenturami	2	0
Dlouhodobé předběžné financování celkem	39 750	29 023

Nejvýznamnější podíl dlouhodobého předběžného financování tvoří strukturálních akce na programové období 2007–2013: Fond regionálního rozvoje (ERDF), Sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), Fond soudržnosti (CF) a Rybářský fond. Mnoho z takto financovaných projektů má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší než jeden rok. Tyto částky předběžného financování se proto vykazují jako dlouhodobá aktiva. Výše uvedeného dlouhodobého předběžného financování, z nějž mají EU vůči příjemcům nárok na úroky, činí 1 607 milionů EUR.

Zvýšení v roce 2009 bylo způsobeno hlavně úhradou třetí tranše předběžného financování členským státům v celkové výši 5 miliard EUR: 2,6 mld. EUR pro CF, 1,8 mld. EUR pro ERDF a 0,6 mld. EUR pro ESF. V důsledku hospodářské krize byl navíc uhrazen pro každý program balíček na obnovu v celkové výši 6,2 mld. EUR: 3,9 mld. EUR pro CF a ERDF a 2,3 mld. EUR pro ESF. Vzestup částek týkajících se decentralizovaného řízení je výsledkem zejména předběžného financování vyplaceného kandidátským zemím v rámci programů IPA.

2.6 DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Pohledávky za členskými státy	26	24
Úvěry zaměstnancům ESUO	10	13
Ostatní	2	2
Záruky a vklady	17	6
Celkem	55	45

Pohledávky za členskými státy představují částky, jež bývalé přistupující země dluží ESUO v likvidaci.

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

2.7 ZÁSOBY

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Vědecký materiál	62	73
Ostatní	15	12
Celkem	77	85

Zásoby vědeckého vybavení skladuje a spravuje společné výzkumné středisko. Většinu z nich tvoří zásoby referenčních materiálů, jaderných i nejaderných, jež jsou skladovány v Geelu. Tyto zásoby mají strategický charakter a jsou uchovávány kvůli schopnosti vypořádat se v budoucnosti s nepředvídatelnými požadavky v krizových situacích. Mezi ostatní zásoby patří zásoby projektu EGNOS, zásoby publikací, které skladuje a spravuje Úřad pro publikace, a zásoby vakcín.

2.8 KRÁTKODOBÉ INVESTICE

Krátkodobé investice sestávají z realizovatelných finančních aktiv, která se nakupují pro jejich investiční návratnost nebo výnos anebo která zůstávají v držení proto, aby se vytvořila určitá skladba aktiv nebo aby působila jako druhotný zdroj likvidity, a proto mohou být prodána v reakci na potřebu likvidity nebo na změny úrokových sazeb. V roce 2008 byla pod touto položkou vykazována také aktiva držená k obchodování v hodnotě 7 milionů EUR.

Realizovatelná aktiva

(v milionech EUR)
	ESUO v likvidaci	Ostatní	Celkem
Částkas k 31.12.2008	1 464	82	1 546
Akvizice	560	255	815
Zcizení a vyřazení	(573)	(32)	(605)
Úprava zůstatkové hodnoty	(1)	0	(1)
Změna účetní hodnoty	8	3	11
Přenos přebytku z přecenění do vlastního kapitálu	25	0	25
Částky k 31.12.2009	1 483	308	1 791

Pokud jde o částky vztahující se k ESUO v likvidaci, všechny investice do realizovatelných aktiv jsou dluhové cenné papíry denominované v eurech a kótované na aktivních trzích. K 31. prosinci 2009 dosahovala hodnota dluhových cenných papírů (v jejich reálné hodnotě) s konečnou splatností v roce 2010 výše 242 milionu EUR (2008: 126 milionů EUR).

Zvýšení ostatních částek bylo způsobeno novými akvizicemi ze strany finančního nástroje pro sdílení rizik (RSFF, 195 milionů EUR) a nástroje záruk za úvěry pro projekty TEN-T (LGTT, 60 milionů EUR).

2.9 KRÁTKODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

(v milionech EUR)
Druh řízení	31.12.2009	31.12.2008
Přímé centralizované řízení	2 924	3 055
Nepřímé centralizované řízení	1 990	930
Decentralizované řízení	700	326
Sdílené řízení	2 550	5 304
Společné řízení	832	608
Prováděné jinými institucemi a agenturami	81	39
Krátkodobé předběžné financování celkem	9 077	10 262

Výrazné snížení krátkodobého předběžného financování je dáno tím, že u strukturálních opatření v rámci sdíleného řízení jsou některé financované projekty ukončovány (programy za období 2000–2006), zatímco u nových projektů (programy za období 2007–2013) byla v roce 2009 vyplacena třetí splátka předběžného financování, která však byla vykázána v dlouhodobých aktivech, jak je uvedeno ve vysvětlivce 2.5. Vyšší krátkodobé předběžné financování v rámci nepřímého centralizovaného řízení bylo způsobeno převedením činností z Komise na nové výkonné agentury, především v oblasti výzkumu a vývoje. Výše krátkodobého předběžného financování, z nějž má Evropská unie vůči příjemcům nárok na úroky, činí 4 629 milionů EUR.

2.10 KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Krátkodobé úvěry	216	114
Krátkodobé pohledávky	4 519	6 128
Ostatní pohledávky	16	23
Příjmy a náklady příštích období	3 912	5 655
Celkem	8 663	11 920

2.10.1 Krátkodobé úvěry

Tyto částky (41 milionů EUR) představují úvěry se zbytkovou konečnou splatností do 12 měsíců po rozvahovém dni (40 milionů EUR použito na makrofinanční pomoc, viz vysvětlivka 2.4 výše). Pod touto položkou jsou vedeny také termínované vklady ESUO v likvidaci:

Termínované vklady

(v milionech EUR)
	Celkem
Částka k 31.12.2008	0
Zvýšení	174
Přírůstky	1
Částky k 31.12.2009	175

2.10.2 Krátkodobé pohledávky

(v milionech EUR)
Účtová skupina	31.12.2009			31.12.2008
Účtová skupina	Hodnota brutto	Opravná položka	Hodnota netto	Hrubá částka	Opravná položka	Hodnota netto
Zákazníci	277	(76)	201	243	(79)	164
Pokuty	3 370	(133)	3 237	4 590	(96)	4 494
Členské státy	2 198	(1 191)	1 007	2 576	(1 204)	1 372
Jiné	76	(2)	74	111	(13)	98
Celkem	5 921	(1 402)	4 519	7 520	(1 392)	6 128

Zákazníci

Tato položka obsahuje příkazy k úhradě, které byly k 31. prosinci 2009 zaúčtovány jako zjištěné pohledávky, které mají být uhrazeny a které nejsou dosud vykázány v rozvaze v jiných položkách na straně aktiv.

Pokuty

Částky pokut, které uložila Komise, dosahují 3 370 milionů EUR. Na tuto sumu byla uplatněna opravná položka 133 milionů EUR. Vyšší opravnou položku lze vysvětlit tím, že některé nové uložené pokuty nemohly být za hospodářské a finanční krize pokryty prozatímními platbami ani bankovními zárukami. Kromě toho některé pokuty dosud čekají na projednání ve zkráceném řízení u Evropského soudního dvora. Do 31. prosince 2009 byly v souvislosti s těmito pohledávkami získány záruky v celkové výši 2 952 milionů EUR (2008: 2 403 milionů EUR). Poskytnutí těchto záruk implikuje záměr pokutovaných subjektů proti pokutám se odvolat. Třeba poznamenat, že z výše uvedených částek nebylo k 31. prosinci 2009 splatných 290 milionů EUR.

Pohledávky za členskými státy

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Pohledávky EZZF
Pohledávky EZZF	627	684
Opravná položka	(350)	(392)
Celkem	277	292
Zaplacená DPH, která má být vybrána od členských států	38	36
Vlastní zdroje
Na účtu A	89	97
Na samostatném účtu	1 254	1 260
Opravná položka	(841)	(812)
Ostatní	25	16
Celkem	527	561
Ostatní pohledávky za členskými státy	165	483
Celkem	1 007	1 372

Pohledávky EZZF

Tato položka představuje částky, které k 31. prosinci 2009 dlužili příjemci prostředků z EZZF, tak jak to uvedly a ověřily členské státy k 15. říjnu 2009, a po odečtení 20 %, které si členské státy mohou ponechat na krytí správních nákladů. Byl proveden odhad pohledávek vzniklých v době od uvedeného nahlášení do 31. prosince 2009. Komise dále odhaduje výši opravné položky zohledňující výši dlužných částek, jejichž výběr od příjemců je nepravděpodobný. Vytvoření této opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala svého práva částky v budoucnu vymáhat.

Vlastní zdroje

Je třeba poznamenat, že členské státy mají nárok ponechat si 25 % tradičních vlastních zdrojů jako úhradu nákladů na výběr. Výše jsou proto uváděny částky netto po odečtení této srážky. Na základě odhadů zaslaných členskými státy byla od pohledávek za členskými státy odečtena opravná položka ve výši 841 mil. EUR. Neznamená to však, že by se Komise vzdala nároku na úhradu částek, k nimž se tato opravná položka vztahuje.

Ostatní pohledávky za členskými státy

Ostatní pohledávky za členskými státy zahrnují vratné výdaje ve výši 72 milionů EUR (120 mil. EUR v r. 2008) a zálohy od EZZF ve výši 8 milionů EUR (244 mil. EUR v r. 2008).

2.10.3 Příjmy a náklady příštích období

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Příjmy příštích období	3 655	5 402
Náklady příštích období	230	223
Ostatní	27	30
Celkem	3 912	5 655

Největší část této položky připadá na příjmy příštích období ve výši 3 655 milionů EUR:

(v milionech EUR)
Příjmy příštích období	31.12.2009	31.12.2008
Vlastní zdroje	2 209	2 576
Účelově vázané příjmy ze zemědělství za listopad a prosinec	940	1 261
Restrukturalizace odvětví cukru	0	911
EZZF: neprovedené opravy v důsledku kontroly souladu	0	368
Fond soudržnosti a fond pro regionální rozvoj: finanční opravy	404	146
Rybářský fond	0	32
Ostatní příjmy příštích období	102	108
Příjmy příštích období celkem	3 655	5 402

Další příjmy příštích období tvoří zejména úroky z prodlení, úroky z bankovních vkladů a úroky z předběžného financování.

Do této položky jsou dále zahrnuty náklady příštích období ve výši 230 milionů EUR. Jejich největší část připadá na předpokládané platby ve výši 53 milionů EUR hrazené v rámci bilaterálních dohod se třetími zeměmi v oblasti rybolovu, 36 milionů EUR za Evropskou školu, 44 milionů EUR za pronájem kancelářských prostor, 22 milionů EUR za úpravu kancelářských prostor a 17 milionů EUR za úroky z leasingu dlouhodobého majetku.

2.11 PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Nevázané peníze:
Účty u státních pokladen a centrálních bank	10 958	15 039
Běžné účty	1 967	1 415
Zálohové účty	42	35
Přeúčtování (peníze na cestě)	9	26
Krátkodobé vklady a ostatní peněžní ekvivalenty	1 486	1 456
Celkem	14 462	17 971
Vázané peníze	8 910	5 753
Celkem	23 372	23 724

2.11.1 Nevázané peníze

Nevázané peníze zahrnují veškeré prostředky, které má EU na svých účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u státní pokladny nebo centrální banky), a prostředky na běžných účtech, zálohových účtech, krátkodobých vkladech a ve formě pokladní hotovosti.

Letošní nižší zůstatek u státních pokladen a centrálních bank (vloni 6,6 mld. EUR) je výsledkem toho, že počátkem roku 2010 bylo nutno vyplatit členským státům 3,5 mld. EUR po opravném rozpočtu č. 10/2009. Příslušný závazek je vykázán v krátkodobých závazcích – viz také vysvětlivka 2.18.2 níže. Do zůstatku hotovosti ke konci roku se dále promítl objem peněz z dosud nevyužitých účelově vázaných příjmů (2,7 mld. EUR; 2008: 5,1 mld. EUR), jež nelze vrátit členským státům, a 1,4 miliardy EUR (2008: 1,7 mld. EUR), jež byly sraženy k zajištění prostředků na platby přenesených do roku 2010. Členským státům je dále nutno vrátit výsledek plnění rozpočtu ve výši 2,3 miliardy EUR, jenž bude odečten od částek, jež mají tyto státy uhradit za rok 2010.

Částky vykazované jako krátkodobé vklady se týkají především peněz, které spravují fiduciární správci jménem EU za účelem realizace určitých programů financovaných z rozpočtu EU.

2.11.2 Vázané peníze

Vázanými penězi se rozumí částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila v dosud neukončených řízeních. Jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, jež se nepoužívají pro žádné jiné účely.

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

2.12 ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Důchody – zaměstnanci	33 316	32 867
Důchody – ostatní	663	696
Systém společného nemocenského pojištění	3 263	3 993
Celkem	37 242	37 556

2.12.1. Důchody – zaměstnanci

V souladu s článkem 83 služebního řádu se dávky důchodového systému (PSEO: důchodový systém evropských úředníků) vyplácejí z rozpočtu Společenství. Systém není finančně zajištěn, avšak za vyplácení těchto dávek společně ručí členské státy podle klíče pro financování těchto výdajů. K dlouhodobému financování systému dále jednou třetinou přispívají úředníci formou povinného příspěvku. Jeho výše je každoročně revidována a upravována tak, aby bylo zajištěno, že příspěvky (jež aktuálně činí 11,3 % základního platu) budou každý rok postačovat k financování jedné třetiny nároků získaných v průběhu daného roku.

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců a zaměstnanců v důchodu k 31. prosinci 2009 a na základě ustanovení služebního řádu platných k uvedenému datu. Při jejich ocenění bylo přihlédnuto k dávkám souvisejícím s délkou služby a invaliditou a dávkám vypláceným pozůstalým (různé typy důchodů i příspěvek v případě invalidity). Toto ocenění bylo provedeno v souladu s metodikou IPSAS 25 (a tudíž i podle účetního pravidla EU č. 12). Jedná se o účetní standard, podle něhož musí zaměstnavatel stanovovat svůj závazek na pojistněmatematickém základě a přihlížet jak ke smluvně stanoveným požitkům během aktivního života zaměstnanců, tak k předvídatelnému zvýšení platů. Pojistněmatematická metoda ocenění, která byla použita k výpočtu tohoto závazku, se označuje jako přírůstková metoda (projected unit credit method).

Při ocenění byly použity následující hlavní pojistněmatematické předpoklady, jež byly ke dni ocenění k dispozici:

Pojistně-matematické předpoklady	31.12.2009	31.12.2008
Nominální diskontní sazba	4,5 %	3,9 %
Předpokládaná míra inflace	2,5 %	1,8 %
Reálná diskontní sazba	2,0 %	2,1 %
Pravděpodobnost manželství: muž/žena	84 % / 38 %	84 % / 38 %
Celkový růst platů/přecenění důchodů	0 %	0,3 %

Při výpočtu byla použita mezinárodní úmrtnostní tabulka úředníků (International Civil Servants Life Table) pro rok 2008. Vychází se z předpokladu, že k odchodu do důchodu dochází v době, kdy má úředník nárok na plný důchod, a přihlíží se ke snížení důchodu z důvodu předčasného odchodu do důchodu a k barcelonské iniciativě pro pozdější odchod do důchodu, nejpozději v 65 letech. Výpočty hrubých důchodů a rodinných příspěvků vycházejí ze služebního řádu.

Závazky se týkají předem vymezených práv těchto osob:

(1)	zaměstnanců, kteří byli v činné službě k 31. prosinci 2009 ve všech orgánech a agenturách zařazených do důchodového systému;

(2)	zaměstnanců v časově odložené pozici, tj. těch, kteří dočasně nebo definitivně odešli z orgánů a své důchodové nároky ponechali v důchodovém systému (jedná se výhradně o zaměstnance, kteří ve službě dohromady odpracovali nejméně 10 let);

(3)	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících starobní důchod;

(4)	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících invalidní důchod;

(5)	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících příspěvek v případě invalidity;

(6)	příjemců důchodu pro pozůstalé (vdov či vdovců, sirotků, vyživovaných osob).

Hlavní změny po 31. prosinci 2008:

(v milionech EUR)
Změna závazku z důchodů zaměstnanců	Částka
Závazek z důchodů k 31. prosinci 2008 brutto	36 495
Náklad služebního období	1 360
Nákladový úrok	1 456
Vyplacené dávky	(1 035)
Pojistněmatematické zisky	(1 248)
Změna z důvodu příchodu nových zaměstnanců	187
Závazek z důchodů k 31. prosinci 2009 brutto	37 215

Základní skutečnosti:

—

Hrubý pojistněmatematický závazek byl k 31. prosinci 2009 oceněn na 37 215 milionů EUR (2008: 36 495 milionů EUR). K této částce byl připočten výsledek použití opravného koeficientu ve výši 1 079 milionů EUR (2008: 1 277 milionů EUR). Od celkového hrubého závazku se odečítají daně příjemců těchto dávek. Výsledkem je čistý závazek, který je zahrnut do rozvahy (neboť daň se odečítá v okamžiku výplaty důchodů a připisuje se na stranu příjmů EU v roce jejich vyplacení). K 31. prosinci 2009 byl tedy tento čistý závazek (hrubý závazek snížený o daně) odhadnut na 33 316 milionů EUR).

—	Počet účastníků zaměstnaneckého důchodového systému se zvýšil o 5 082 osob. Zvýšení jde na vrub hlavně dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců a asistentů poslanců EP, kteří jsou do tohoto systému zařazeni poprvé.

2.12.2 Důchody – ostatní

Jedná se o závazek související s penzijními nároky členů a dřívějších členů Komise, Soudního dvora (a Tribunálu), Účetního dvora, generálních tajemníků Rady, Evropského veřejného ochránce práv, Evropského inspektora ochrany údajů a Soudu Evropské unie pro veřejnou službu. Dále tato položka obsahuje závazky plynoucí z důchodů některých poslanců Evropského parlamentu.

2.12.3 Systém společného nemocenského pojištění

Oceněn bylo rovněž odhadovaný závazek, který plyne EU z jejích příspěvků do systému společného nemocenského pojištění, jež souvisejí s jejími zaměstnanci v důchodu. Tento hrubý závazek byl oceněn na 3 535 milionů EUR. Od tohoto hrubého závazku byla odečtena aktiva plánu v celkové výši 272 milionů EUR a výsledkem je čistý závazek. Provedené výpočty zohledňují aktivní úředníky a důchodce z různých orgánů a agentur EU a jejich rodinné příslušníky a dále aktivní členy a důchodce z Komise, Účetního dvora, Soudního dvora, Rady, Evropského inspektora ochrany údajů a Evropského veřejného ochránce práv. Při výpočtu byla použita stejná diskontní sazba a obecný růst platů jako při ocenění důchodů zaměstnanců (viz výše). Hlavním důvodem malého poklesu tohoto závazku jsou pojistněmatematické zisky v důsledku změn pojistněmatematických předpokladů.

(v milionech EUR)
Změna závazku ze společného nemocenského pojištění	Částka
Hrubý závazek k 31. prosinci 2008	4 248
Běžné náklady	168
Nákladový úrok	169
Vyplacené dávky	(85)
Pojistněmatematické zisky	(965)
Hrubý závazek k 31. prosinci 2009	3 535
Snížení o aktiva plánu	(272)
Čistý závazek k 31. prosinci 2009	3 263

2.13 DLOUHODOBÉ REZERVY

(v milionech EUR)
	31.12.2008	Doplňující rezervy	Nečerpané částky	Použité částky	Přeúčtování do krátkodobých	Změna v odhadu	31.12.2009
Soudní spory	421	54	(50)	(12)	0	0	413
Demontáž jaderných zařízení	819	0	0	0	(22)	111	908
Finanční účet	12	67	0	0	(3)	0	76
Ostatní	89	45	(12)	(37)	(13)	0	72
Celkem	1 341	166	(62)	(49)	(38)	111	1 469

Soudní spory

Jedná se o odhad částek, jejichž úhrada je pravděpodobná po roce 2010 v souvislosti s několika probíhajícími soudními spory. Největší část, 409 milionů EUR, připadá na neukončené soudní spory k 31. prosinci 2009, jež souvisejí s finančními opravami výdajů ze záruční sekce EZZF, a na další soudní spory týkající se zemědělských výdajů.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2008 konsorcium nezávislých odborníků aktualizovalo svou studii z roku 2003 o odhadovaných nákladech programu na uzavření jaderných zařízení Společného výzkumného střediska a na nakládání se vzniklými odpady. Jako základ pro vykázání rezerv v účetní závěrce posloužil revidovaný odhad rezerv ve výši 1 222 milionů EUR (předtím 1 145 milionů EUR). V souladu s účetními pravidly EU je odhad navyšován o míru inflace a poté diskontován na svou čistou současnou hodnotu. Výsledkem těchto operací byly celkové zásoby k 31. prosinci 2009 ve výši 930 milionů EUR rozdělené na částky, jež mají být vyplaceny v roce 2010 (22 milionů EUR) a v následujících letech (908 milionů EUR). S ohledem na očekávanou dobu trvání tohoto programu (kolem 30 let) je třeba poznamenat, že je tento odhad stižen určitou nejistotou a že se konečné náklady mohou lišit od částky, která je nyní zachycena v účetnictví.

Finanční rezervy

Záruční facilita pro malé a střední podniky na roky 1998, 2001 a 2007 v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace opravňuje Evropský investiční fond (EIF) poskytovat záruky vlastním jménem, avšak v zastoupení Komise a na její riziko. Finanční riziko spojené s čerpanými a nečerpanými zárukami je však limitováno. K rozvahovému dni odpovídají finanční rezervy na obě facility platebním závazkům vůči finančním zprostředkovatelům sníženým o čisté žádosti o platbu podané do uvedeného data. Dlouhodobé finanční rezervy jsou diskontovány na jejich čistou současnou hodnotu.

Ostatní rezervy

Největší část této položky (60 milionů EUR, rok 2008: 42 milionů EUR) připadá na odhadované příspěvky, jež EU hradí různým členským státům z fondu na mimořádné veterinární události v případě vypuknutí určitých chorob zvířat. 110 milionů EUR je rozděleno na částky, jejichž úhrada se očekává v roce 2010 (25 milionů EUR), a v následujících letech (35 milionů EUR).

2.14 DLOUHODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

2.14.1 Výpůjčky

(v milionech EUR)
Název	31.12.2008	Nové výpůjčky	Splátky	Kurzové rozdíly	Změna účetní hodnoty	31.12.2009
MFA	663	25	(95)	—	(6)	587
BOP	2 004	7 200	—	—	99	9 303
EURATOM	494	7	(11)	(1)	(5)	484
ESUO v likvidaci	282	—	(67)	18	(8)	225
Celkem	3 443	7 232	(173)	17	80	10 599

Rozdělení na dlouhodobé a krátkodobé výpůjčky

(v milionech EUR)
Výpůjčky	Splatnost do 1 roku	Splatnost nad 1 rok	Celkem k 31.12.2009
MFA	40	547	587
BOP	—	9 303	9 303
EURATOM	—	484	484
ESUO v likvidaci	—	225	225
Celkem	40	10 559	10 599

Pod tuto položku patří výpůjčky, které dluží Evropská unie, a jejichž splatnost přesahuje jeden rok. Výpůjčky zahrnují upsané závazky ve výši 10 324 milionů EUR (2008: 3 131 milionů EUR). Změny účetní hodnoty zohledňují změnu naběhlých úroků a – v případě výpůjček ESUO v likvidaci – roční odpisy významných transakčních nákladů vzniklých při realizaci výpůjčky, vypočteno metodou efektivní úrokové sazby. Efektivní úrokové sazby (vyjádřené ve formě intervalu) měly tyto hodnoty:

Výpůjčky	31.12.2009	31.12.2008
Makrofinanční pomoc (MFA)	0,9625 %–4,54 %	3,022 %–5,29 %
Euratom	0,9031 %–5,6775 %	3,348 %–5,6775 %
BOP	3,125 %–3,625 %	3,25 %
ESUO v likvidaci	0,346 %–9,2714 %	4,939 %–11,875 % (5)

2.15 OSTATNÍ DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Závazky z finančního leasingu	1 736	1 770
Splátky za budovy	395	403
Ostatní	47	53
Celkem	2 178	2 226

V této položce jsou vykázány závazky z leasingu se splatností nad jeden rok (viz vysvětlivka 2.2 výše). Dále jsou zde zahrnuty částky týkající se některých budov zakoupených Komisí, jejichž kupní cena bude hrazena ve splátkách; v tomto případě se nejedná o leasingové smlouvy, neboť právní titul přešel na Komisi okamžitě.

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

2.16 KRÁTKODOBÉ REZERVY

(v milionech EUR)
	31.12.2008	Doplňující rezervy	Nečerpané částky	Čerpané částky	Přeúčtování z/do ostatních položek	Změna v odhadu	31.12.2009
Soudní spory	16	18	(3)	(1)	0	0	30
Demontáž jaderných zařízení	89	0	0	(28)	22	(61)	22
Finanční účet	202	14	(50)	(41)	3	0	128
Ostatní	41	7	(23)	(5)	13	0	33
Celkem	348	39	(76)	(75)	38	(61)	213

Tato položka zahrnuje rezervy na část závazků, jejichž splatnost nastane do jednoho roku.

2.17 KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

Tato položka zahrnuje výpůjčky (viz vysvětlivka 2.14.1) ve výši 40 milionů EUR, jejichž splatnost nastane do 12 měsíců od rozvahového dne (2008: 94 milionů EUR plus 25 milionů EUR za závazky k obchodování).

2.18 ZÁVAZKY

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků	71	64
Krátkodobé závazky	15 260	12 026
Ostatní závazky	133	115
Výdaje a výnosy příštích období	78 420	77 472
Celkem	93 884	89 677

2.18.1 Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Závazky z finančního leasingu	59	52
Ostatní	12	12
Celkem	71	64

2.18.2 Krátkodobé závazky

(v milionech EUR)
Typ	31.12.2009	31.12.2008
Členské státy	14 903	11 386
Dodavatelé a další	944	1 175
Částky v kategorii „Zkontrolovat způsobilost“	(587)	(535)
Celkem	15 260	12 026

Mezi krátkodobé závazky jsou účtovány výkazy nákladů, které obdržela EU v rámci grantových operací. Nárokovaná částka se zaúčtuje jako závazek v okamžiku obdržení žádosti. Je-li protistranou členský stát, jsou klasifikovány v příslušné položce. Stejně se postupuje u faktur a dobropisů došlých v rámci zadaných zakázek. Při uzávěrce na konci roku byly zohledněny příslušné žádosti o proplacení nákladů. Po těchto uzávěrkových operacích byly proto odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období (viz vysvětlivka 2.18.3), zatímco nezpůsobilé částky zůstávají otevřeny na účtech „zkontrolovat způsobilost“. Aby nedošlo k nadhodnocení aktiv a závazků, bylo rozhodnuto vykazovat jako krátkodobé závazky čistou částku k úhradě.

Členské státy

Nejvýznamnější částky v této položce se týkaly neproplacených žádostí o proplacení nákladů ve výši 11 160 milionů EUR (2008: 4 660 milionů EUR) vynaložených na činnosti financované ze strukturálních fondů. Dále je zde zahrnuta částka 3 524 milionů EUR (2008: 6 627 milionů EUR), jež po opravě rozpočtu provedené ke konci roku 2009 přísluší členským státům; tato částka jim byla uhrazena v únoru 2010.

Dodavatelé a další

V této položce jsou zahrnuty závazky z grantových operací a veřejných zakázek, jakož i splatné závazky vůči veřejnoprávním subjektům a nekonsolidovaným účetním jednotkám (např. ERF).

Částky v kategorii „Zkontrolovat způsobilost“

Závazky jsou sníženy o 587 milionů EUR, což je část přijatých žádostí o proplacení nákladů, které zatím nebyly zkontrolovány a byly považovány za nezpůsobilé. Největší sumy se týkají strukturálních aktivit generálních ředitelství.

2.18.3 Výdaje a výnosy příštích období

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Výdaje příštích období	76 435	77 260
Výnosy příštích období	1 976	50
Ostatní	9	162
Celkem	78 420	77 472

Výdaje příštích období se dělí následovně:

Výdaje příštích období

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Výdaje příštích období z EZZF:
Výdaje od 16.10.2009 do 31.12.2009	32 087	30 415
Přímá pomoc	12 195	12 682
Restrukturalizace odvětví cukru	735	3 787
Jiné	(55)	(13)
EZZF celkem:	44 962	46 871
Výdaje příštích období za strukturální opatření:
EZFRV a & EZOZF-Z	9 076	7 004
EFRR a inovativní akce	11 777	10 687
Fond soudržnosti	980	2 810
ISPA	3	4
ESF	5 411	4 596
Strukturální fondy celkem:	27 247	25 101
Ostatní výdaje příštích období:
Výzkum a vývoj	1 687	1 978
Ostatní	2 539	3 310
Ostatní celkem:	4 226	5 288
Výdaje příštích období celkem:	76 435	77 260

Po pomalém rozběhu v minulých letech dosáhla v roce 2009 strukturální opatření v programech na roky 2007–2013 normální úrovně, což vysvětluje zvýšení v této položce. Toto zvýšení je kompenzováno snížením výdajů příštích období na restrukturalizaci odvětví cukru, neboť část těchto prostředků podle všeho nebude využita.

Významné zvýšení výnosů příštích období je způsobeno zálohovou platbou příspěvků dvou členských států do vlastních zdrojů v roce 2010.

ČISTÁ AKTIVA

2.19 REZERVY

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Fond z přecenění na reálnou hodnotu	69	41
Ostatní rezervní fondy:
Záruční fond	1 472	1 276
Rezervní fond z přecenění	57	57
Výpůjční a úvěrové operace	1 511	1 528
Ostatní	214	213
Celkem	3 254	3 074
Celkem	3 323	3 115

2.19.1 Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Podle účetních pravidel se přecenění realizovatelných aktiv na reálnou hodnotu zúčtovává prostřednictvím fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

2.19.2 Ostatní rezervní fondy

Záruční fond

Fungování Záručního fondu viz také vysvětlivka 2.3.3. Výše tohoto rezervního fondu odpovídá 9 % z nesplacených částek, za něž tento fond ručí a které jsou vykazovány jako aktivum.

Rezervní fond z přecenění

V rezervním fondu z přecenění se zachycují výsledky přecenění nemovitostí, strojů a zařízení. Zůstatek ke konci roku ve výši 57 milionů EUR připadá na přecenění pozemků a budov Komise, k němuž došlo před přechodem na nová účetní pravidla.

Rezervní fond na výpůjční a úvěrové operace

Tato částka se vztahuje k rezervě ESUO v likvidaci na majetek Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Tato rezerva byla vytvořena v souvislosti s ukončením činnosti ESUO.

2.20 ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

(v milionech EUR)
	Částka
Částky k vyžádání od členských států k 31. prosinci 2008	50 539
Vrácení přebytku rozpočtu z roku 2008 členským státům	1 796
Změna rezervního fondu Záručního fondu	196
Změny v ostatních rezervních fondech	(10)
ESUO v likvidaci: rozdělení výsledku za rok 2008	(15)
Hospodářský výsledek (přebytek) za účetní období (rok)	(4 457)
Částky k vyžádání od členských států v budoucnosti k 31. prosinci 2009	48 049
Rozdělené mezi:
Zaměstnanecké požitky	37 242
Ostatní částky	10 807

Tato částka představuje část výdajů, které vznikly EU do 31. prosince 2009 a které musí být hrazeny z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce n, přestože k jejich faktické úhradě může dojít v roce n + 1 a financovány mohou být rovněž až z rozpočtu na rok n + 1. Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku pasiva vysoce převyšují aktiva. Nejvýznamnější částky, které je třeba vysvětlit, se týkají činnosti EZZF. Výše plateb dlužných členským státům za období od 16. října do 31. prosince 2009 činila 32 miliard EUR. Většinu částek uhradí členské státy ve skutečnosti do 12 měsíců po skončení příslušného účetního období do rozpočtu následujícího roku.

Ve srovnání s předchozím rokem došlo k výraznému poklesu ostatních částek k vyžádání od členských států (10,8 miliard EUR ve srovnání s 13 miliardami EUR v roce 2008). Tento pokles je způsoben hlavně zvýšením předběžného financování o 9,5 mld. EUR (vysvětlivky 2.5 a 2.9), což je vyváženo zvýšením závazků o 4,2 mld. EUR (viz vysvětlivku 2.18) a snížením krátkodobých pohledávek o 3,3 mld. EUR (vysvětlivka 2.10).

Během delšího období jsou vypláceny v podstatě pouze závazky EU ze zaměstnaneckých požitků; přitom platí, že záruky za financování výplat důchodů z ročních rozpočtů poskytují členské státy. Čistě pro informační účely je níže uveden odhad členění budoucích výplat zaměstnaneckých požitků.

(v milionech EUR)
	Částka
Krátkodobý horizont: částky k úhradě v roce 2010	1 214
Dlouhodobý horizont: částky k úhradě po roce 2010	36 028
Celkové závazky ze zaměstnaneckých požitků k 31.12.2009	37 242

Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření – rozpočtové příjmy by se měly vždy rovnat rozpočtovým výdajům nebo je překračovat a případný přebytek příjmů je vracen členským státům.

3. VYSVĚTLIVKY K VÝSLEDOVCE

3.1 VÝNOSY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ A PŘÍSPĚVKŮ

(v milionech EUR)
	Poznámka	2009	2008
Výnosy z vlastních zdrojů	3.1.1
Zdroje z HND		81 978	74 479
Zdroje z DPH		12 795	19 008
Tradiční vlastní zdroje:
Zemědělské dávky		0	1 184
Cla		14 002	15 196
Dávky z cukru		130	702
Tradiční vlastní zdroje celkem		14 132	17 082
Rozpočtové úpravy	3.1.2	1 399	1 930
Příspěvky třetích zemí (včetně členských zemí ESVO)		233	214
Celkem		110 537	112 713

Výnosy z vlastních zdrojů jsou základní složkou provozních příjmů Evropské unie. Hlavní část výdajů je tudíž financována z vlastních zdrojů, zatímco z ostatních výnosů plyne jen menší část celkového financování.

3.1.1 Výnosy z vlastních zdrojů

Existují tři kategorie vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje, zdroj z DPH a zdroj z HND. Tradiční vlastní zdroje se přitom skládají z dávek z cukru a cel. Další součástí systému vlastních zdrojů je opravný mechanismus pro rozpočtové nevyváženosti (úleva pro Spojené království) i hrubé snížení ročních příspěvků založených na HND pro Nizozemsko a Švédsko. Členské státy si jako kompenzaci za náklady na výběr ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů. Výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši po odečtení této srážky.

Vlastní zdroje z DPH se vypočítají použitím jednotné sazby (fixně 0,30 %) na harmonizovaný základ DPH ve všech členských státech (vyjma období let 2007–2013, kdy je sazba uplatňovaná u Rakouska stanovena na 0,225 %, u Německa na 0,15 % a u Nizozemska a Švédska na 0,10 %), a tento základ je omezen na 50 % HND u všech členských států. Zdroj z HND je variabilní a jeho účelem je poskytnout příjmy nutné v konkrétním roce k pokrytí výdajů, jež přesahují částku vybranou z tradičních vlastních zdrojů, zdroje z DPH a zdrojů ostatních. Příjmy z tohoto zdroje se vypočítají použitím jednotné sazby na agregátní HND všech členských států.

Ve srovnání s rokem 2008 poklesly výnosy z DPH o 6,2 miliard EUR, ale tento pokles byl více než vyrovnán zvýšením výnosů z HND o 7,5 mld. EUR. Tyto pohyby lze vysvětlit hlavně odlišnými ustanoveními v rozhodnutí Rady (ES, Euratom) 2007/436/ES ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství, které nahradilo předchozí rozhodnutí o vlastních zdrojích z roku 2000. V roce 2009 nejsou vykazovány žádné příjmy ze zemědělských dávek, jelikož poté, co rozhodnutí Rady o vlastních zdrojích vstoupilo v platnost v roce 2009, jsou tyto dávky nyní považovány za cla. Oproti roku 2008 došlo v roce 2009 v clech k poklesu o 1,1 mld. EUR vinou velkého hodnotového snížení dovozu do EU-27 a dávky z cukru klesly o 572 milionů EUR, protože v roce 2008 byly získány příjmy navíc díky jednorázové částce pocházející z dodatečných cukerných kvót.

3.1.2 Rozpočtové úpravy

Rozpočtové úpravy zahrnují rozpočtový přebytek z roku 2008 (1 796 milionů EUR), který se nepřímo vrací členským státům snížením výše vlastních zdrojů, které musejí převést ve prospěch EU v následujícím roce – jedná se tudíž o příjem roku 2009. Podle rozhodnutí o vlastních zdrojích z roku 2007 byla Spojenému království zachována oprava s ohledem na rozpočtovou nevyrovnanost. Jelikož tuto částku financují ostatní členské státy, neměla by mít tato oprava žádný čistý dopad na výsledek plnění rozpočtu ani na hospodářský výsledek. V této položce však byla vykázána částka ve výši 319 milionů EUR, která představuje rozdíl mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely (viz čl. 10 odst. 3 nařízení č. 1150/2000) a kurzy platnými v době, kdy členské státy, jež nejsou členy hospodářské a měnové unie, prováděly své platby.

3.2 OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

(v milionech EUR)
	vysvětlivka	2009	2008
Pokuty	3.2.1	2 648	3 171
Zemědělské dávky	3.2.2	705	2 299
Zpětné získávání výdajů:	3.2.3
Přímé centralizované řízení		63	61
Nepřímé centralizované řízení		6	4
Decentralizované řízení		41	90
Sdílené řízení		1 066	1 349
Celkem		1 176	1 504
Výnosy ze správní činnosti:	3.2.4
Zaměstnanci		1 010	974
Výnosy související s nemovitostmi, stroji a zařízením		33	25
Ostatní správní výnosy		165	149
Celkem		1 208	1 148
Ostatní provozní výnosy:	3.2.5
Úpravy/rezervy		150	71
Kurzové zisky		618	269
Ostatní		1 027	1 269
Celkem		1 795	1 609
Celkem		7 532	9 731

3.2.1 Pokuty

Tyto výnosy souvisí s pokutami, jež uložila Komise za porušení pravidel hospodářské soutěže. Pohledávky a s tím spojené výnosy se zachycují poté, co bylo přijato rozhodnutí Komise, kterým se pokuta ukládá, a poté co bylo toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu.

3.2.2 Zemědělské dávky

Jedná se o dávky z mléka ve výši 99 milionů EUR (2008: 338 milionů EUR) a dávky z cukru ve výši 606 milionů EUR (2008: 1 961 milionů EUR). Dávky z mléka jsou nástrojem řízení trhu, jehož cílem je penalizace těch výrobců mléka, kteří překročí referenční výrobní objemy. Jelikož tyto dávky nesouvisejí z předchozími platbami Komise, jsou v praxi považovány za příjem na zvláštní účel. Mléčné kvóty jsou postupně rušeny, což vysvětluje pokles výnosů z této dávky. Počínaje zemědělským rokem 2008/2009 se kvóty budou zvyšovat ročně o 1 % až do jejich zrušení v roce 2015.

Dávky z cukru souvisejí s fondem pro restrukturalizaci odvětví cukru. Reforma cukrovarnictví snížila vnitřní cenu cukru tak, aby se zmenšil rozdíl mezi cenou v EU a cenou na mezinárodním trhu. K tomu, aby mohli méně konkurenceschopní výrobci snáze opustit trh, byl vytvořen restrukturalizační fond, který je samofinancován výnosy z dočasné daně uvalené na výrobce cukru. K těmto výnosům se přistupuje jako k vázaným příjmům. Platby z tohoto titulu budou pokračovat až do září 2012 a mezitím členské státy nahlásily všechny výnosy spojené s fondem restrukturalizace cukerného odvětví k 31. prosinci 2009.

3.2.3 Zpětné získávání výdajů

V této položce jsou zaznamenány příkazy k úhradě vystavené Komisí a snížení následných plateb, jež jsou zachyceny v účetnictví Komise a jejichž účelem je získat zpět částky původně vyplacené ze souhrnného rozpočtu. Tyto příkazy jsou vystavovány na základě kontrol, ukončených auditů nebo analýz způsobilosti. Dále sem patří příkazy k úhradě, jež vystavily členské státy příjemcům prostředků z EZZF. Zachycovány jsou zde i úpravy odhadovaných příjmů příštích období mezi předchozím a stávajícím koncem roku. Zpětné získávání výdajů EU zde však není zachyceno v plném rozsahu. Platí to zejména pro strukturální opatření, která představují významnou výdajovou oblast a kde se k vracení nezpůsobilých výdajů používá zvláštních mechanismů, jež většinou nevyžadují vystavování příkazu k úhradě. V souladu s účetními pravidly EU nejsou rovněž jako výnosy zaznamenány zpětně získané částky předběžného financování.

Největší částka, 1 066 milionů EUR, souvisí se sdíleným řízením a sestává ze 453 milionů EUR týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a 613 milionů EUR na strukturální opatření.

(a) Zemědělství: EZZF

V oblasti zemědělství dosahují částky zaúčtované v této položce jako výnosy za běžný rok výše 453 milionů EUR a dělí se takto:

—	opravy v důsledku kontroly souladu výdajů s pravidly EU, o nichž bylo rozhodnuto během daného roku, ve výši 347 milionů EUR,

—

podvody a nesrovnalosti ve výši 106 milionů EUR: jedná se o proplacené náklady ve výši 163 milionů EUR, jež v průběhu roku nahlásily a získaly zpět členské státy; od této částky bylo odečteno snížení nesplacených částek ve výši 57 milionů EUR, jež členské státy nahlásily jako získané ke konci roku zpět z důvodu podvodů a nesrovnalostí (684 milionů EUR ke konci roku 2008 oproti 627 milionům EUR ke konci roku 2009) – viz rovněž vysvětlivka 2.10.2.

K 31. prosinci 2009 činila částka výdajů z EZZF, která je předmětem dalších oprav po dosud neukončených auditech, 2,8 miliardy EUR (viz vysvětlivka 6.4.1.).

(b) Strukturální opatření

Zpětně získané výdaje ze strukturálních opatření zahrnuté do tohoto okruhu dosahují výše 613 milionů EUR (2008: 349 milionů EUR). Tato podpoložka zahrnuje příkazy k úhradě vystavené Komisí za účelem zpětného získání výdajů neoprávněně vyplacených v minulých letech ve výši 406 milionů EUR a úpravu (zvýšení) příjmů příštích období na konci roku (ve výši 206 milionů EUR).

Příkazy k úhradě se vystavují pouze v následujících případech:

—	formální rozhodnutí o finančních opravách, která přijme Komise po zjištění neoprávněných výdajů v částkách požadovaných členskými státy;

—	úpravy při ukončení programu vedoucí ke snížení příspěvku EU, když členský stát neoznámil dostatečné způsobilé výdaje k odůvodnění celkové výše předběžného financování a již vyplacených průběžných plateb; k takovým operacím může dojít bez formálního rozhodnutí Komise, pokud je členský stát schválí,

—	vrácení částek po ukončení programu a po skončení soudních řízení, která v době uzávěrky ještě nebyla ukončena.

Ostatní příkazy k úhradě jsou vystavovány za účelem zpětného získání předběžného financování v rámci strukturálních opatření. Tyto částky nejsou vykázány jako výnosy, ale jsou připsány v rozvaze k dobru předběžného financování.

K 31. prosinci 2009 se potenciální výše finančních oprav odhadovala na 1,1 mld. EUR, avšak definitivně o nich ještě nebylo rozhodnuto – více podrobností viz vysvětlivka 6.4.2.

3.2.4 Výnosy ze správní činnosti

Tyto výnosy pocházejí zejména ze srážek z platů zaměstnanců a tvoří je především příspěvky na důchodové zabezpečení a daně z příjmu.

3.2.5 Ostatní provozní výnosy

Částku 376 milionů EUR (2008: 321 milionů EUR) uhradily přistupující země. Hlavním důvodem růstu ostatních provozních výnosů ve srovnání s minulým rokem jsou vyšší kurzové výnosy (viz níže). Mírně to vykompenzoval pokles starých částek předběžného financování zařazených do rozvahy poprvé, jejichž protizápis se objevuje právě pod touto položkou (5 milionů EUR oproti 241 milionům EUR v roce 2008).

Do této položky patří též kurzové zisky s výjimkou zisků z finanční činnosti, které jsou uvedeny níže ve vysvětlivce 3.5. Tyto zisky plynou z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování závěrky. Jedná se o realizované i nerealizované kurzové zisky.

Posuzujeme-li čistou pozici, v tomto roce byl vykázán čistý kurzový zisk 185 milionů EUR (2008: čistá ztráta 504 milionů EUR). Jedná se o rozdíl mezi nerealizovanými a realizovanými částkami, přičemž Komise zaúčtovala téměř všechny částky.

Čistý nerealizovaný kurzový zisk:

Čistý zisk ve výši 132 milionů EUR je výsledkem přecenění nevypořádaných zůstatků v cizích měnách na konci roku. Většina zisku (87 milionů EUR) se týká měn GBP a SEK, které v roce 2009 proti euru posílily.

Významné zůstatky v cizích měnách, včetně GBP a SEK, má Komise na konci roku na bankovních účtech vlastních zdrojů. V souladu s nařízením Rady č.1150/2000 Komise drží tyto peníze na účtech svých vlastních zdrojů, kam je posílají členské státy a odkud jsou čerpány jen v míře nutné k pokrytí hotovostních potřeb Komise, které vyplývají z plnění rozpočtu.

Čistý realizovaný kurzový zisk

Většina z celkového kurzového zisku ve výši 53 milionů EUR pochází z účetních transakcí týkajících se vlastních zdrojů hrazených v národních měnách členských států, které nejsou členy eurozóny. Jsou výsledkem rozdílu mezi účetním směnným kurzem, v němž tyto částky účtuje Komise v době jejich obdržení, a tržním směnným kurzem, v němž se mění na euroměnu, než se použijí k pokrytí plateb Komise. Účetní směnný kurz je v každém daném měsíci fixní a je určen na základě tržního směnného kurzu platného v předposlední den předchozího měsíce. Vlastní zdroje se účtují v těchto směnných kurzech, když jsou obdrženy, a poté se v pozdějších termínech mění na euroměnu v tržních směnných kurzech.

Během roku 2009 se významně zvýšila hodnota několika evropských měn, včetně zejména GBP a RON. Tyto tržní směnné kurzy, použité v určitých obdobích ke konverzi vlastních zdrojů Komise v uvedených měnách, byly zpravidla vyšší než účetní kurzy, v nichž se vlastní zdroje účtovaly při obdržení. Zbývající část uvedeného rozdílu se vztahuje k ostatním účetním transakcím včetně plateb, jež Komise prováděla v jiných měnách než v eurech.

Změna v celkových rozdílech směnných kurzů mezi roky 2008 a 2009 z čisté ztráty k čistému zisku je výsledkem významné změny měnových kurzů v průběhu těchto dvou let. Několik evropských měn v průběhu roku 2008 značně oslabilo vůči euru, zatímco v roku 2009 se tento trend částečně obrátil.

3.3 SPRÁVNÍ NÁKLADY

(v milionech EUR)
	2009	2008
Náklady na zaměstnance	4 898	4 563
Odpisy a snížení hodnoty	436	330
Ostatní správní náklady	2 799	2 827
Celkem	8 133	7 720

Jedná se správní náklady vzniklé jako součást činnosti EU a zahrnují náklady na zaměstnance, odpisy a další náklady spojené s provozem orgánů a agentur (jako jsou nájemné, údržba, dodávky, školení atd.).

3.4 PROVOZNÍ NÁKLADY

(v milionech EUR)
	Poznámka	2009	2008
Primární provozní náklady:	3.4.1
Přímé centralizované řízení		8 744	7 998
Nepřímé centralizované řízení		3 605	3 077
Decentralizované řízení		137	1 278
Sdílené řízení		89 681	81 839
Společné řízení		1 655	1 188
Celkem		103 822	95 380
Ostatní provozní náklady:	3.4.2
Úpravy/rezervy		199	278
Kurzové ztráty		432	773
Ostatní		481	783
Celkem		1 112	1 834
Celkem		104 934	97 214

3.4.1 Primární provozní náklady

Provozní výdaje Evropské unie pokrývají různé okruhy finančního rámce a mají různou podobu podle toho, jak se peníze vyplácejí a jak se s nimi hospodaří. Většina výdajů, 86 %, spadá do položky „Sdílené řízení“, s nímž je spojeno delegování úkolů na členské státy; jedná se např. o vynakládání prostředků z EZZF a opatření financovaná prostřednictvím různých strukturálních opatření (fond pro regionální rozvoj, sociální fond, zemědělský fond pro rozvoj venkova, fond soudržnosti a rybářský fond).

Zvýšení v roce 2009 je způsobeno hlavně strukturálními opatřeními v programovém období 2007–2013. Po pomalém rozběhu v předchozích letech dosáhly tyto programy v roce 2009 normální úrovně, zatímco akce v období 2000–2006 končí.

3.4.2 Ostatní provozní náklady

Kurzové ztráty, s výjimkou ztrát z finančních operací, o nichž pojednává vysvětlivka 3.6 níže, vznikají z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování účetní závěrky. Jedná se o kurzové ztráty realizované i nerealizované.

3.5 VÝNOSY Z FINANČNÍCH OPERACÍ

(v milionech EUR)
	2009	2008
Výnosy z dividend (z fondů rizikového kapitálu)	14	22
Úrokové výnosy:
Z předběžného financování	59	50
Z úroků z prodlení	132	26
Na swapy	2	13
Z realizovatelných aktiv	100	102
Z úvěrů	265	105
Z peněz a peněžních ekvivalentů	158	349
Ostatní	3	3
Celkem	719	648
Ostatní finanční výnosy:
Realizovaný zisk z prodeje finančních aktiv	10	4
Ostatní	76	11
Celkem	86	15
Úpravy současné hodnoty	10	3
Kurzové zisky	6	10
Celkem	835	698

3.6 NÁKLADY NA FINANČNÍ OPERACE

(v milionech EUR)
	2009	2008
Úrokové náklady:
Na leasing	95	91
Na swapy	2	10
Na výpůjčky	248	90
Ostatní	20	9
Celkem	365	200
Ostatní finanční náklady:
Úpravy finančních rezerv	39	12
Finanční náklady na rozpočtové nástroje	73	50
Realizovaná ztráta z prodeje finančních aktiv	0	8
Ztráty ze snížení hodnoty finančních aktiv	15	11
Ostatní	57	56
Celkem	184	137
Úpravy současné hodnoty	0	118
Kurzové ztráty	45	12
Celkem	594	467

3.7 PODÍL ČISTÉHO PŘEBYTKU (SCHODKU) PŘIDRUŽENÝCH SUBJEKTŮ A SPOLEČNÝCH PODNIKŮ

V souladu s ekvivalenční metodou účtování zahrnuje EU do výsledovky svůj podíl na čistém přebytku/schodku přidružených subjektů a společných podniků (viz také vysvětlivky 2.3.1 a 2.3.2).

3.8 VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ

Výkaz s výsledky jednotlivých segmentů dělí provozní výnosy a náklady podle oblastí politiky, jež Komise používá při sestavování rozpočtu podle činností. Tyto oblasti politiky lze seskupit do tří větších okruhů – činnosti v rámci Evropské unie, činnosti mimo rámec Evropské unie a služby a ostatní.

„Činnosti v rámci Evropské unie“ představují největší okruh, neboť zahrnují četné oblasti politiky v rámci Evropské unie. „Činnosti mimo rámec Evropské unie“ se týkají politik prováděných mimo rámec EU, například obchodu a humanitární pomoci. „Služby a ostatní“ jsou vnitřní a horizontální činnosti nutné k fungování orgánů a subjektů EU.

Konsolidované agentury jsou vykazovány v rámci těchto různých oblastí politik. Ostatní orgány s výjimkou Komise jsou vykázány společně ve zvláštní oblasti politiky. U těchto různých oblastí politiky jsou uváděny údaje brutto před vynětím z konsolidace; položky vyloučené z konsolidace jsou uváděny společně v jednom sloupci.

Je třeba upozornit na to, že vlastní zdroje a příspěvky nejsou rozděleny mezi různé činnosti, jelikož jejich výpočet, výběr a hospodaření s nimi je věcí útvarů Komise v ústředí. Jsou zde vykazovány proto, aby bylo možno porovnat čistý výsledek s údaji ve výsledovce.

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – SHRNUTÍ

(v milionech EUR)
	Činnosti v rámci EU	Činnosti mimo rámec EU	Služby a ostatní	ESUO v likvidaci	Ostatní orgány	Vyloučení z konsolidace	Celkem
Ostatní provozní výnosy
Pokuty	2 648	0	0	0	0	0	2 648
Zemědělské dávky	705	0	0	0	0	0	705
Zpětné získávání výdajů	1 110	64	2	0	0	0	1 176
Výnosy ze správní činnosti	79	37	840	0	377	(125)	1 208
Ostatní provozní výnosy	1 930	81	707	2	1	(926)	1 795
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	6 472	182	1 549	2	378	(1 051)	7 532
Správní náklady:
Náklady na zaměstnance	(1 732)	(737)	(1 151)	0	(1 287)	9	(4 898)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(70)	(18)	(118)	0	(230)	0	(436)
Ostatní správní náklady	(658)	(311)	(853)	0	(1 225)	248	(2 799)
	(2 460)	(1 066)	(2 122)	0	(2 742)	257	(8 133)
Provozní náklady:
Přímé centralizované řízení	(6 279)	(2 843)	(278)	0	0	656	(8 744)
Nepřímé centralizované řízení	(2 971)	(616)	(4)	0	0	(14)	(3 605)
Decentralizované řízení	(32)	(105)	0	0	0	0	(137)
Sdílené řízení	(89 546)	(9)	(126)	0	0	0	(89 681)
Společné řízení	(368)	(1 287)	0	0	0	0	(1 655)
Ostatní provozní náklady	(726)	(9)	(468)	(61)	0	152	(1 112)
	(99 922)	(4 869)	(876)	(61)	0	794	(104 934)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(102 382)	(5 935)	(2 998)	(61)	(2 742)	1 051	(113 067)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(95 910)	(5 753)	(1 449)	(59)	(2 364)	0	(105 535)
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků							110 537
Přebytek z provozní činnosti							5 002
Čisté finanční výnosy							241
Změna závazků ze zaměstnaneckých požitků							(683)
Podíl hosp. výsledku přidružených subjektů a společných podniků							(103)
Hospodářský výsledek za rok							4 457

SEGMENT REPORTING – ACTIVITIES WITHIN THE EU

(v milionech EUR)
	Hospodářské a finanční věci	Podnikání a průmysl	Hospodářská soutěž	Zaměstnanost	Zemědělství	Doprava a energetika	Životní prostředí	Výzkum	Informační společnost
Ostatní provozní výnosy
Pokuty	0	8	2 626	0	0	2	10	0	0
Zemědělské dávky	0	0	0	0	705	0	0	0	0
Zpětné získávání výdajů	3	5	0	60	492	3	1	6	12
Výnosy ze správní činnosti	0	9	0	0	0	17	0	1	4
Ostatní provozní výnosy	7	261	0	33	84	203	35	513	5
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	10	283	2 626	93	1 281	225	46	520	21
Správní náklady:	(53)	(243)	(74)	(102)	(108)	(265)	(100)	(292)	(127)
Náklady na zaměstnance	(46)	(161)	(68)	(75)	(88)	(178)	(74)	(197)	(96)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	0	(15)	0	(1)	0	(9)	(1)	(2)	0
Ostatní správní náklady	(7)	(67)	(6)	(26)	(20)	(78)	(25)	(93)	(31)
Provozní náklady:	(35)	(358)	(16)	(8 153)	(55 539)	(1 726)	(192)	(3 646)	(1 220)
Přímé centralizované řízení	(35)	(159)	0	(182)	(43)	(607)	(173)	(2 647)	(1 108)
Nepřímé centralizované řízení	0	(39)	0	0	0	(667)	(4)	(922)	(103)
Decentralizované řízení	0	0	0	(3)	(8)	(11)	0	0	0
Sdílené řízení	0	0	0	(7 952)	(55 427)	0	0	0	0
Společné řízení	0	(68)	0	0	0	(285)	0	0	0
Ostatní provozní náklady	0	(92)	(16)	(16)	(61)	(156)	(15)	(77)	(9)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(88)	(601)	(90)	(8 255)	(55 647)	(1 991)	(292)	(3 938)	(1 347)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(78)	(318)	2 536	(8 162)	(54 366)	(1 766)	(246)	(3 418)	(1 326)

	Společné výzkumné středisko	Rybolov	Vnitřní trh	regionální politika	Daně a cla	Vzdělávání a kultura	Zdraví a ochrana spotřebitele	Spravedlnost, svoboda a bezpečnost	Činnosti v rámci EU celkem
Ostatní provozní výnosy
Pokuty	0	0	2	0	0	0	0	0	2 648
Zemědělské dávky	0	0	0	0	0	0	0	0	705
Zpětné získávání výdajů	0	23	0	497	0	4	1	3	1 110
Výnosy ze správní činnosti	45	0	0	0	0	1	1	1	79
Ostatní provozní výnosy	159	8	190	(1)	1	156	136	140	1 930
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	204	31	192	496	1	161	138	144	6 472
Správní náklady:	(308)	(39)	(161)	(69)	(49)	(177)	(177)	(116)	(2 460)
Náklady na zaměstnance	(226)	(32)	(105)	(55)	(40)	(88)	(120)	(83)	(1 732)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(28)	0	(4)	0	(2)	(1)	(4)	(3)	(70)
Ostatní správní náklady	(54)	(7)	(52)	(14)	(7)	(88)	(53)	(30)	(658)
Provozní náklady:	(143)	(544)	(36)	(25 789)	(65)	(1 341)	(495)	(624)	(99 922)
Přímé centralizované řízení	(29)	(282)	(7)	(37)	(65)	(157)	(395)	(353)	(6 279)
Nepřímé centralizované řízení	0	0	0	(17)	0	(1 179)	(40)	0	(2 971)
Decentralizované řízení	0	0	0	(10)	0	0	0	0	(32)
Sdílené řízení	0	(260)	0	(25 710)	0	0	0	(197)	(89 546)
Společné řízení	0	0	0	(15)	0	0	0	0	(368)
Ostatní provozní výdaje	(114)	(2)	(29)	0	0	(5)	(60)	(74)	(726)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(451)	(583)	(197)	(25 858)	(114)	(1 518)	(672)	(740)	(102 382)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(247)	(552)	(5)	(25 362)	(113)	(1 357)	(534)	(596)	(95 910)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – ČINNOSTI MIMO RÁMEC EU

(v milionech EUR)
	Vnější vztahy	Obchod	Vývoj	Rozšíření	Humanitární pomoc	Činnosti mimo rámec EU celkem
Ostatní provozní výnosy
Zpětné získávání výdajů	14	0	9	39	2	64
Výnosy ze správní činnosti	37	0	0	0	0	37
Ostatní provozní výnosy	81	0	(1)	1	0	81
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	132	0	8	40	2	182
Správní náklady:	(799)	(50)	(146)	(45)	(26)	(1 066)
Náklady na zaměstnance	(511)	(45)	(129)	(36)	(16)	(737)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(18)	0	0	0	0	(18)
Ostatní správní náklady	(270)	(5)	(17)	(9)	(10)	(311)
Provozní náklady:	(2 924)	(12)	(939)	(142)	(852)	(4 869)
Přímé centralizované řízení	(1 514)	(6)	(610)	(296)	(417)	(2 843)
Nepřímé centralizované řízení	(563)	0	(1)	(52)	0	(616)
Decentralizované řízení	(185)	0	(122)	202	0	(105)
Sdílené řízení	(26)	0	17	0	0	(9)
Společné řízení	(634)	(6)	(218)	6	(435)	(1 287)
Ostatní provozní náklady	(2)	0	(5)	(2)	0	(9)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(3 723)	(62)	(1 085)	(187)	(878)	(5 935)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(3 591)	(62)	(1 077)	(147)	(876)	(5 753)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – SLUŽBY A OSTATNÍ

(v milionech EUR)
	Tisk a komunikace	Úřad pro boj proti podvodům (OLAF)	Koordinace	Personální a administrativní agenda	Eurostat	Rozpočet	Audit	Jazyky	Ostatní	Služby a ostatní celkem
Ostatní provozní výnosy
Zpětné získávání výdajů	1	0	0	1	0	0	0	0	0	2
Výnosy ze správní činnosti	0	6	0	692	0	50	0	92	0	840
Ostatní provozní výnosy	(2)	0	6	54	(1)	(2)	0	47	605	707
OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY	(1)	6	6	747	(1)	48	0	139	605	1 549
Správní náklady:	(96)	(49)	(148)	(1 360)	(65)	(51)	(8)	(380)	35	(2 122)
Náklady na zaměstnance	(61)	(36)	(129)	(564)	(60)	(38)	(8)	(290)	35	(1 151)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(2)	0	0	(116)	0	0	0	0	0	(118)
Ostatní správní náklady	(33)	(13)	(19)	(680)	(5)	(13)	0	(90)	0	(853)
Provozní náklady:	(98)	(13)	0	(36)	(30)	(261)	0	(14)	(424)	(876)
Přímé centralizované řízení	(94)	(13)	0	(32)	(29)	(109)	0	(1)	0	(278)
Nepřímé centralizované řízení	(4)	0	0	0	0	0	0	0	0	(4)
Sdílené řízení	0	0	0	0	0	(126)	0	0	0	(126)
Ostatní provozní náklady	0	0	0	(4)	(1)	(26)	0	(13)	(424)	(468)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(194)	(62)	(148)	(1 396)	(95)	(312)	(8)	(394)	(389)	(2 998)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(195)	(56)	(142)	(649)	(96)	(264)	(8)	(255)	216	(1 449)

4. VYSVĚTLIVKY K VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

4.1 ÚČEL A SESTAVENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

Informace o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU vytvářet peníze a peněžní ekvivalenty a její potřebu těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že čistý přebytek nebo schodek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení hotovosti přijaté či vyplacené v minulosti či budoucnosti a o příjmové nebo výdajové položky spojené s investičními peněžními toky. Peněžní toky vyplývající z transakcí v cizích měnách se účtují v zúčtovací měně EU (euro) po převedení cizích měn na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výše uvedená tabulka peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období roztříděné podle provozních a investičních činností (EU neprovozuje finanční činnosti).

4.2 PROVOZNÍ ČINNOSTI

Provozní činnosti jsou jiné než investiční činnosti EU. Představují většinu realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s nimi související výpůjčky) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí obecných cílů, a tudíž každodenní činnosti EU. Provozní činnosti zahrnují dále investice, např. EIF, EBRD a fondy rizikového kapitálu. Cílem těchto činností je podílet se na dosahování politicky cílených výsledků.

4.3 INVESTIČNÍ ČINNOSTI

Investiční činnosti představují pořizování a vyřazování nehmotného majetku, nemovitostí, strojů a zařízení a ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investičními činnostmi nejsou vykazovány úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je ukázat skutečné investice EU.

Je třeba poznamenat, že EU nemůže použít peníze a peněžní ekvivalenty ve výši 8 910 milionů EUR, které jsou v držení Komise. Jedná se o peníze obdržené z uložených pokut, kdy se druhá strana proti udělení pokuty odvolá. Tyto částky jsou vykazovány jako „vázané peníze“, viz poznámka 2.11 výše.

5. PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA A DALŠÍ POŽADOVANÉ ÚDAJE

PODMÍNĚNÁ AKTIVA

(v milionech EUR)
	vysvětlivka	31.12.2009	31.12.2008
Získané záruky	5.1	279	260
Podmíněná aktiva související s případy podvodů a nesrovnalostí	5.2	1 944	2 010
Finanční opravy neukončené (dosud definitivně nerozhodnuto)	5.3	0	4 390
Ostatní podmíněná aktiva	5.4	18	43
Podmíněná aktiva celkem		2 241	6 703

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

(v milionech EUR)
Podmíněné závazky	vysvětlivka	31.12.2009	31.12.2008
Poskytnuté záruky	5.5	19 330	17 510
Pokuty – odvolání k Soudnímu dvoru	5.6	11 969	10 198
EZZF – probíhající soudní řízení	5.7	1 945	1 609
Částky týkající se soudních a jiných právních sporů	5.8	416	281
Ostatní podmíněné závazky	5.9	12	18
Podmíněné závazky celkem		33 672	29 616
Veškeré podmíněné závazky by byly, v případě jejich splatnosti, financovány v následujících letech z rozpočtu EU. Rozpočet EU financují členské státy.

PODMÍNĚNÁ AKTIVA

5.1 ZÍSKANÉ ZÁRUKY

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Záruky za plnění	252	239
Ostatní	27	21
Celkem	279	260

V některých případech jsou požadovány záruky za plnění, jež mají zajistit, aby příjemci finančních prostředků EU splnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EU.

5.2 PODVODY A NESROVNALOSTI

Tabulka níže uvádí potenciální částky, které mohou členské státy získat zpět po zjištění neoprávněných žádostí o financování ze strukturálních fondů. Vychází z formálních zpráv, které předložily členské státy v souladu s nařízením Komise č. 1681/94. Částky jsou členěny podle jednotlivých členských států.

Podmíněná aktiva: případy podvodů a nesrovnalostí

(v milionech EUR)
Členský stát	31.12.2009	31.12.2008
Rakousko	8	13
Belgie	2	16
Česká republika	13	13
Dánsko	2	10
Estonsko	3	2
Finsko	2	3
Francie	15	12
Německo	468	581
Řecko	25	62
Maďarsko	6	5
Irsko	1	1
Itálie	436	441
Lotyšsko	5	4
Litva	5	2
Malta	1	1
Nizozemsko	15	14
Polsko	18	13
Portugalsko	82	114
Slovensko	39	9
Slovinsko	7	1
Španělsko	277	279
Švédsko	2	2
Spojené království	347	257
Celkem	1 779	1 855

Údaje uvedené v této tabulce představují spíše teoretické maximum než částky, které bude mít rozpočet EU skutečně k dispozici. Je tomu tak z následujících důvodů:

—	Členské státy ne vždy informují o výsledcích svého úsilí získat neoprávněné částky zpět.

—

Přestože jsou členské státy povinny informovat Komisi o pravděpodobnosti vrácení prostředků, je nemožné přesně určit, jaká část dosud neuhrazených částek bude skutečně získána. Vnitrostátní právní předpisy v některých případech stanoví třicetiletou promlčecí lhůtu, kvůli níž vnitrostátní orgány někdy odkládají formální odepsání dluhu, i když je pravděpodobnost zpětného získání prostředků čistě teoretická. U strukturálních opatření musí členské státy v současné době posílat Komisi jednou za rok soupis částek, které mají být získány zpět (článek 8 nařízení č. 438/2001), aby jí poskytly lepší přehled o skutečné situaci.

—	I v případě, že členský stát zahájí řízení o vrácení prostředků včas, není zaručen pozitivní výsledek. Platí to zejména pro příkazy k úhradě, jež jsou předmětem soudního sporu.

—

Jednotlivé projekty jsou spolufinancovány v rámci víceletých programů. Dokud není víceletý program uzavřen, nelze částku, jež má být získána zpět, přesně stanovit, neboť prostředky použité na financování neoprávněných výdajů mohou být za určitých okolností převedeny na jiné, řádné projekty a následné, zejména konečné platby mohou být v některých případech použity k opravě předchozích neoprávněně vyplacených výdajů. Údaje v těchto tabulkách jsou předběžné a vycházejí ze zpráv doručených a zpracovaných do konce února 2010. Mohou být změněny v souladu s dalšími, později dodanými zprávami.

Z informací poskytnutých členskými státy nelze v jednotlivých případech pravděpodobnost zpětného získání prostředků přesně stanovit. Hlavní změny od roku 2008 spočívají v nárůstu podvodů a nesrovnalostí v zemích „EU-10“. Provádění politiky soudržnosti započalo v plném rozsahu v roce 2004 a od té doby, v důsledku rostoucí realizace spolufinancovaných operací a jejich častějších kontrol, rostl i počet nesrovnalostí. Další velký rozdíl oproti roku 2008 se týká Spojeného království, které hlásilo zvýšený počet nesrovnalostí po rozsáhlých auditech financovaných operací.

Do této položky spadá i 165 milionů EUR týkajících se EZZF (2008: 153 milionů EUR). Členské státy sdělily Komisi částky zapsané v jejich „knize dlužníků“ a částky, u nichž byla kontrola teprve na počátku. Právě tyto předběžné částky se vykazují v této položce.

5.3 FINANČNÍ OPRAVY NEUKONČENÉ (DOSUD DEFINITIVNĚ NEROZHODNUTO)

Tyto a související informace, které se týkají zpětného získávání vyplacených prostředků EU, se nyní zveřejňují ve vysvětlivce 6 účetní závěrky.

5.4 OSTATNÍ PODMÍNĚNÁ AKTIVA

Tato položka obsahuje další menší částky podmíněných aktiv, jež nelze zařadit do výše uvedených položek.

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

5.5 POSKYTNUTÉ ZÁRUKY

5.5.1 Za úvěry, které Evropská investiční banka (EIB) poskytla ze svých vlastních zdrojů

(v milionech EUR)
	Sdílení rizika 31.12.2009	Nesdílení rizika 31.12.2009		Nevyužito 31.12.2009 Celkem	Nevyužito 31.12.2008
	Sdílení rizika 31.12.2009	Veřejné orgány	Soukromé společnosti	Nevyužito 31.12.2009 Celkem	Nevyužito 31.12.2008
65 % záruka	3 127	9 126	2 692	14 945	12 429
70 % záruka	109	1 981	506	2 596	2 908
75 % záruka	0	617	233	850	1 049
100 % záruka	0	625	196	821	1 008
Celkem	3 236	12 349	3 627	19 212	17 394

Z rozpočtu EU jsou kryty záruky za úvěry třetím zemím uzavřené a poskytnuté Evropskou investiční bankou z jejích vlastních zdrojů, a to k 31. prosinci 2009 (včetně úvěrů poskytnutých členským státům před přistoupením). Záruka EU je však omezena na určitý procentní podíl maximální výše povolených úvěrových linek: 65 %, 70 %, 75 % nebo 100 %. Pokud není tohoto limitu dosaženo, kryje záruka EU celou částku. K 31. prosinci 2008 dosahovala neuhrazená částka 19 212 milionů EUR, která tak představuje maximální rizikovou expozici EU.

Na úvěry, na něž je poskytována záruka z rozpočtu EU, získává EIB rovněž záruky třetích stran (států, veřejných nebo soukromých finančních institucí); Komise je v takových případech sekundárním ručitelem. Záruka z rozpočtu EU kryje pouze politické riziko záruk poskytnutých v režimu „sdílení rizik“. Ostatní rizika pro případ, že by primární ručitel nesplnil své závazky, kryje EIB. U záruk, u nichž se riziko nesdílí, se v případě, že primární ručitel nesplní své závazky, všechna rizika kryjí z rozpočtu EU. Je-li primárním ručitelem orgán veřejné moci, jsou rizika zpravidla omezena na riziko politické, pokud však záruky poskytuje instituce nebo soukromá společnost, mohlo by být nutné krýt z rozpočtu EU i riziko obchodní.

5.5.2 Další poskytnuté záruky

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF)	94	48
MEDA: Marocké záruky	17	66
Nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT)	6	1
Ostatní	1	1
Celkem	118	116

Příspěvek Komise v rámci finančního nástroje na sdílení rizik (RSFF) je používán k zajištění finančního rizika spojeného s úvěry a zárukami, jež poskytuje EIB na způsobilé výzkumné projekty. Příslušné rozpočtové prostředky Komise by měly v období 2007 až 2013 dosáhnout 1 miliardy EUR, z nichž by až 800 milionů EUR mohlo připadnout na zvláštní program „Spolupráce“ a až 200 milionů EUR na zvláštní program „Kapacity“. Stejnou částku se zavázala poskytnout EIB. 94 milionů EUR Komise zablokovala jako tzv. „alokaci kapitálu“. Tato částka kryje neočekávané ztráty z úvěrů a záruk, jež EIB v rámci nástroje RSFF poskytuje. Jedná se o maximální výši ztráty, kterou by Komise mohla utrpět při nesplacení úvěrů nebo neplnění ze záruk. Odpovídá tak maximálnímu limitu záruky, kterou Komise v rámci RSFF poskytuje, a EU ji tudíž považuje za podmíněný závazek.

Prostřednictvím zvláštního fondu v rámci programu MEDA vytvořila Komise záruční mechanismus ve prospěch dvou marockých organizací, konkrétně Caisse Centrale de Garantie a Fonds Dar Ad-Damane. K 31. prosinci 2009 spadalo pod tuto záruku Komise 17 milionů EUR.

Cílem nástroje pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT) (2007–2013) je poskytovat záruky ke zmírnění rizika v oblasti příjmů v prvních letech fungování uvedených projektů. Konkrétně by záruka plně pokrývala pohotovostní úvěry, jež by byly čerpány pouze v případech, kdy peněžní toky projektu nestačí splácet prioritní dluh. Tento nástroj bude společným finančním produktem Komise a EIB a bude pro něj alokováno 500 milionů EUR z rozpočtu EU. EIB alokuje dalších 500 milionů EUR, takže k dispozici bude celkem 1 miliarda EUR. Zde zapsaná částka, 6 milionů EUR, představuje příspěvek do rezervy na neočekávané ztráty z operací LGTT.

5.6 POKUTY

Vykázané částky představují pokuty, které Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže, které byly prozatímně uhrazeny a proti nimž buď bylo podáno odvolání, nebo není známo, zda k podání odvolání dojde. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do pravomocného rozhodnutí Soudního dvora. Úroky z předběžných plateb (460 milionů EUR) jsou zahrnuty do hospodářského výsledku za daný rok a jejich vykázání mezi podmíněnými závazky vyjadřuje nejistotu ohledně titulu Komise k těmto částkám.

5.7 EZZF – PROBÍHAJÍCÍ SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Jde o podmíněné závazky vůči členským státům spojené s rozhodnutími o souladu výdajů z EZZF s pravidly Společenství, jež jsou předmětem probíhajících řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení. Odhad pravděpodobných částek k úhradě je v rozvaze vykázán jako dlouhodobá rezerva – viz vysvětlivka 2.13.

5.8 ČÁSTKY SOUVISEJÍCÍ SE SOUDNÍMI A JINÝMI PRÁVNÍMI SPORY

Tato položka se týká žalob o náhradu škody podaných proti EU, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh.

Částky se týkají sporů s dodavateli, smluvními partnery a bývalými zaměstnanci. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 288 ES musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že existuje přímý příčinný vztah mezi protiprávním činem a újmou.

5.9 OSTATNÍ PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Tato položka obsahuje další menší podmíněné závazky, jež nelze zařadit do výše uvedených položek.

DALŠÍ VÝZNAMNÉ ÚDAJE

5.10 NEČERPANÉ ZÁVAZKY VE FINANČNÍCH ČINNOSTECH

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Nečerpané závazky ve finančních činnostech	5 733	4 885

Jde o úvěrové dohody a dohody o kapitálových investicích, které uzavřela Komise (nejsou kryty prostředky v položce „dosud nevyužité závazky“ (RAL)), které však druhá smluvní strana před koncem roku nečerpala. Hlavní částky se týkají dohod o úvěrech na platební bilanci, které byly podepsány v roce 2008 a 2009, ale do konce vykazovaného roku nebyly čerpány (5,4 mld. EUR k 31. prosinci 2009).

5.11 ROZPOČTOVÉ ZÁVAZKY POSKYTNUTY, K PLATBÁM DOSUD NEDOŠLO

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Rozpočtové závazky poskytnuty, k platbám dosud nedošlo	134 689	120 023

Rozpočtové RAL („Reste à Liquider“) představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. RAL jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů. K 31. prosinci 2009 činily RAL celkem 177 272 milionů EUR. Tato částka představuje rozdíl mezi rozpočtovými RAL a souvisejícími částkami, které byly vykázány v hospodářském výsledku 2009 jako náklady.

5.12 VÝZNAMNÉ PRÁVNÍ ZÁVAZKY

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
Strukturální opatření	275 761	332 995
Protokol se zeměmi Středomoří	263	263
Dohody o rybolovu	249	401
Program Galileo	1 517	2 023
Program GMES	556	624
TEN-T	4 289	4 571
Další smluvní závazky	1 325	983
Celkem	283 960	341 860

Tyto závazky vznikly proto, že se EU rozhodla přijmout dlouhodobější právní závazky ohledně částek, které zatím nebyly v rozpočtu kryty prostředky na závazky. Může se to týkat víceletých programů, jako jsou strukturální opatření, nebo částek, které se EU zavázala vyplatit v budoucnosti na základě administrativních smluv platných v rozvahový den (např. vztahujících se k poskytování strážních, úklidových a podobných služeb, ale také smluvních závazků ohledně konkrétních projektů, jako jsou stavební práce). Závazky, které je nutno řadit do této položky, neplynou ze všech víceletých programů, neboť výdaje v budoucích letech závisejí na každoročních rozhodnutích rozpočtového orgánu nebo na změnách daných pravidel.

5.12.1 Strukturální opatření

Tabulka níže přináší srovnání mezi právními závazky, pro něž ještě nebyly vytvořeny rozpočtové závazky, a maximálními závazky, jež souvisí s částkami finančního rámce na roky 2007–2013. Strukturální operace představují pomoc naplánovanou na období 2007–2013. Formát a cíle období finančního rámce, jež začalo v roce 2007, se od předchozího období liší.

(v milionech EUR)
	Částky finančního výhledu 2007–2013 (A)	Uzavřené právní závazky (B)	Rozpočtové závazky 2007–2009 (C)	Rozdíl mezi právními a rozpočtovými závazky (=B–C)	Maximální závazek (=A–C)
Fondy politiky soudržnosti	346 543	346 136	140 318	205 818	206 225
Přírodní zdroje	100 624	98 388	39 533	58 855	61 091
Nástroj pro předvstupní pomoc	10 958	5 195	2 513	2 682	8 445
Celkem	458 125	449 719	182 364	267 355	275 761

5.12.2 Protokoly se zeměmi Středomoří

Vykázané závazky v celkové výši 263 milionů EUR plynou z finančních protokolů s nečlenskými zeměmi z oblasti Středomoří. Odpovídají rozdílu mezi celkovou částkou podle podepsaných protokolů a částkou rozpočtových závazků zachycenou v účetních záznamech. Tyto protokoly jsou mezinárodními smlouvami, které nelze zrušit bez souhlasu obou stran, i když proces jejich vypovídání právě probíhá.

5.12.3 Dohody o rybolovu

Jedná se o závazky v celkové výši 249 milionů EUR přijaté ve vztahu k třetím zemím v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu.

5.12.4 Program Galileo

Galileo je globální družicový navigační systém (GNSS), který v současnosti vyvíjí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA). Program Galileo je nyní zcela financován z rozpočtu EU a Komise spravuje tento program jménem EU. Předpokládá se, že první etapa programu „ověřování na oběžné dráze“ (IOV) bude dokončena v průběhu roku 2012 a poté dojde k převodu vytvořeného majetku na Komisi.

Je třeba poznamenat, že Komise do konce roku 2009 přispěla na fázi IOV v rámci programu Galileo částkou 1 028 milionů EUR; tato částka zahrnuje předchozí investici do společného podniku Galileo. Vzhledem ke stále probíhající výzkumné fázi programu byly vynaložené prostředky v souladu s účetními pravidly EU zaúčtovány jako náklady a nebyla vykázána nehmotná aktiva. Celkový (orientační) příspěvek Komise, s nímž se pro příští fázi programu Galileo (2008 až 2013) počítá, činí 2 645 milionů EUR.

5.12.5 Program GMES

Komise uzavřela s ESA smlouvu na léta 2008 až 2013 o realizaci vesmírné složky Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES). Celková orientační částka na uvedené období činí 624 milionů EUR. V roce 2009 bylo vyplaceno ESA 68 milionů EUR.

5.12.6 Závazky vůči TEN-T

Tato částka se týká grantů v oblasti transevropské dopravní sítě (TEN-T) na léta 2007–2013. Tento program se týká projektů rozvoje transevropské dopravní sítě, které podporují jednak projekty v oblasti infrastruktury, jednak projekty výzkumu a inovací k rychlejšímu začleňování nových technologií a novátorských procesů do vývoje nové dopravní infrastruktury. Celková orientační částka pro tento program činí 8 013 milionů EUR.

5.12.7 Další smluvní závazky

Částky v tomto řádku odpovídají závazkům, jež po dobu trvání těchto smluv zbývají k úhradě. Uveden je zde neuhrazený smluvní závazek ve výši 117 milionů EUR týkající se stavebních zakázek přidělených Radou a závazek ve výši 441 milionů EUR týkající se stavebních zakázek přidělených Parlamentem. Další významné vykazované částky jsou 480 milionů EUR související s ujednáními o zadávání zakázek, které podepsaly agentura pro získávání energie z jaderné syntézy (European Joint Undertaking for ITER and the Development of Fusion Energy) a ITER International, a 165 milionů EUR, které se týkají ujednání o zadávání zakázek, které podepsaly agentura pro získávání energie z jaderné syntézy, Japonská agentura pro jadernou energii (JAEA) a ITER International.

5.13 VKLADY DO PŘIDRUŽENÝCH ORGANIZACÍ

Tato částka představuje neuhrazené částky základního kapitálu, který Komise upsala, o jehož splacení však dosud nebyla požádána.

5.13.1 Nesplacený akciový kapitál: EBRD

(v milionech EUR)
EBRD	Celkový kapitál EBRD	Úpis Komise
Kapitál	19 794	600
Splacený	(5 198)	(157)
Nesplacený	14 596	443

5.13.2 Nesplacený akciový kapitál: EIF

(v milionech EUR)
EIF	Celkový kapitál EIF	Úpis Komise
Kapitál	2 940	861
Splacený	(588)	(172)
Nesplacený	2 352	689

Po emisi 1 000 nových akcií EIF v roce 2007 upsala EU v roce 2009 dalších 75 akcií v nominální hodnotě 1 milion EUR za jednu akcii, z čehož 20 % nominální částky a ážio byly uhrazeny v roce 2009. Účast EU je omezena na 900 akcií (v hodnotě 900 milionů EUR). Viz rovněž vysvětlivka 2.3.1.

5.14 ZÁVAZKY Z OPERATIVNÍHO LEASINGU

(v milionech EUR)
Popis	Budoucí splátky
Popis	do 1 roku	1–5 let	> 5 let	Celkem
Budovy	334	1 236	842	2 412
IT materiál a jiná technika	6	7	0	13
Celkem	340	1 243	842	2 425

V této položce se vedou budovy a ostatní zařízení pronajaté na základě smluv o operativním leasingu, které nesplňují podmínky k tomu, aby byly vykázány v rozvaze na straně aktiv. Vykázané částky odpovídají závazkům, které zbývá v průběhu trvání smluv splnit.

V roce 2009 byly ve výsledovce v souvislosti s operativním leasingem zaznamenány náklady ve výši 364 milionů EUR.

6. FINANČNÍ OPRAVY A ZPĚTNĚ ZÍSKANÉ PROSTŘEDKY PO ODHALENÍ NESROVNALOSTÍ

Při plnění rozpočtu EU je nutné zajistit prevenci, odhalování a opravu nesrovnalostí a podvodů. Cílem této vysvětlivky je poskytnout přehled různých postupů, které předpokládá platná legislativa pro řešení nesrovnalostí, které odhalí Komise a členské státy, a podat nejlepší odhad celkových příslušných částek. Jedná se o poslední fázi práce kontrolních systémů, která je důležitá pro prokázání řádného finančního řízení.

6.1 ÚVOD

6.1.1 Přehled procesu finančních oprav a zpětného získávání prostředků podle druhu řízení

Zpětné získávání prostředků a finanční opravy mohou být důsledkem kontrol a auditů na kterékoliv úrovni kontrolního systému, od auditů na úrovni EU (Komise, Evropského účetního dvora anebo šetření úřadu OLAF) nebo v daném členském státě v případě sdíleného řízení. K nesrovnalostem sice může dojít v kterékoli fázi projektu, ale mohou být odhaleny až v poslední etapě, kdy příjemce finančních prostředků zašle svou poslední žádost o proplacení nákladů, kterou většinou kontroluje na místě a ověřuje nezávislý auditor. Je ovšem třeba rozlišovat mezi zpětným získáváním prostředků a finančními opravami, do nichž se promítají rozdíly ve způsobu řízení tak, jak jsou formulovány v příslušné odvětvové legislativě.

Zpětné získávání prostředků

Finanční nařízení vyžaduje v čl. 71 odst. 3 vrácení nesprávně vyplacených částek. Zpětné získávání prostředků představuje v této souvislosti vymáhání peněz ze strany Komise nebo členského státu kvůli odhalení neoprávněných výdajů.

Finanční opravy

Jak je uvedeno v příslušných odvětvových právních předpisech, v mnoha oblastech výdajů EU (především v režimu sdíleného řízení) je oprava nesrovnalostí řešena pomocí mechanismu zvaného finanční oprava. Účelem finančních oprav, které provádí Komise nebo členský stát, je znovu nastolit stav, kdy je 100 % výdajů nahlášených k financování nebo ke spolufinancování (politika soudržnosti) v souladu s příslušnými právními předpisy daného státu a EU.

V režimu sdíleného řízení nesou členské státy primární odpovědnost za provádění finančních oprav, jež jsou vyžadovány v souvislosti s jednotlivými nebo systematickými nesrovnalostmi odhalenými v operačních programech. Komise nese odpovědnost za zajištění účinnosti systémů zavedených orgány členských států, v opačném případě uvalí Komise finanční opravu na členský stát.

Když kontrola ze strany EU zjistí neoprávněné platby příjemcům, lze na finanční opravy pohlížet jako na první krok v procesu zpětného získávání prostředků, jelikož příslušné právní předpisy od členských států vyžadují, aby v návaznosti na finanční opravy, které byly uvaleny na ně, vymohly peníze od konečných příjemců samy. V případě auditů ze strany vnitrostátních orgánů mají členské státy rovněž právní povinnost usilovat o zpětné získání prostředků až do úrovně konečného příjemce.

Dále je uveden souhrnný přehled různých postupů při zpětném získávání prostředků podle druhu řízení a přehled o tom, co se dělá při finančních opravách a jaký to má dopad na účty EU.

6.1.2 Přímé řízení

Když Komise spravuje rozpočet přímo, nezpůsobilé výdaje jsou získávány zpět buď od příjemce nebo se odečtou od příštího výkazu nákladů. Pokud je příjemce odečte ještě před zasláním výkazu nákladů, tato informace se nezadává do účetního systému. Stává se to velmi často, protože většina příjemců musí Komisi poskytnout ověřený či auditovaný konečný výkaz nákladů ještě před obdržením závěrečné platby. Ověřený výkaz by měl opravit každou zjištěnou nesrovnalost.

6.1.3 Sdílené řízení

Přibližně 80 % rozpočtu EU spravuje společně Evropská komise a členské státy, což se týká hlavně výdajů na zemědělství a rozvoj venkova, politiku soudržnosti a rybolov.

U výdajů, které jsou předmětem sdíleného řízení, jsou úkoly spojené s plněním rozpočtu a odpovědnost delegovány na členské státy, které primárně odpovídají za odhalování a opravu nesrovnalostí, jichž se dopouštějí příjemci a v důsledku toho i za zajištění řádnosti výdajů nahlašovaných Komisi. Členské státy tedy provádějí finanční opravy a pokud v důsledku jejich vlastních auditů nebo kontrol ze strany EU lze zjistit neoprávněné platby ve prospěch příjemců, členské státy mají právní povinnost zahájit proti takovým příjemcům řízení o zpětném získání prostředků.

Evropská komise plní úlohu celkového dohledu: prověřuje účinné fungování řídicích a kontrolních systémů členských států a učiní-li závěr, že tomu tak není, přijímá nápravná opatření v tom směru, aby převzala odpovědnost za plnění rozpočtu (čl. 53(b) odst. 4 finančního nařízení). Komise může též sama formálně rozhodnout o uložení finanční opravy členskému státu, který požadované opravy neprovedl, nebo v případě závažných selhání systémů řízení a kontroly, které by mohly vést ke vzniku systémových nesrovnalostí.

Komise ukládá finanční opravy jednotlivých odhalených nesrovnalostí, ale má také pravomoc uplatnit extrapolované nebo plošné opravy. Extrapolace se používá v případech, kdy jsou k dispozici výsledky kontrol reprezentativního vzorku případů systémové nesrovnalosti. Plošné opravy se uplatňují v případě individuálních porušení nebo systémových nesrovnalostí, pokud jejich finanční dopad nelze přesně vyčíslit a pokud by správní náklady na zjištění přesné částky byly neúměrné. V obou případech, i když není zpětné získání prostředků od příjemců možné, představují tyto opravy důležitý prostředek pro odstranění slabin v systémech členských států a tak i pro předcházení nebo odhalování a zpětné vymáhání neoprávněných plateb vyplacených příjemcům.

6.1.4 Ostatní druhy řízení

U výdajů, které jsou předmětem decentralizovaného řízení a nepřímého centralizovaného řízení, je odpovědnost za zpětné získání nesprávně provedených plateb delegována na členské státy, třetí země nebo agentury. U výdajů, které jsou předmětem společného řízení, je mechanismus oprav definován v dohodách uzavřených s mezinárodními organizacemi. Tak jako u sdíleného řízení, pokud byla nesprávně uplatněna pravidla EU, kterými se řídí výdaje, může finanční opravu provést Komise.

6.1.5 Shrnutí zpětně získaných prostředků a finančních oprav v roce 2009

Shrnutí zpětně získaných prostředků a finančních oprav, které byly potvrzeny nebo o nichž bylo rozhodnuto v roce 2009

(v milionech EUR)

Finanční opravy

vysvětlivka

2009

2008

EZOZF/EZZF/EZFRV

6.2.2

462

917

Politika soudržnosti (práce EU)

—	Programy na období 1994–1999

6.2.4

521

414

—	Programy na období 2000–2006

6.2.4

1 890

1 173

—	mezisoučet politika soudržnosti

2 411

1 587

Finanční opravy celkem

2 873

2 504

(v milionech EUR)
Zpětně získané prostředky	vysvětlivka	2009	2008
EEZOZF/EZZF/EZFRV (odhalené členskými státy)	6.3	163	360
Politika soudržnosti (práce EU)	6.3	102	31
Ostatní druhy řízení	6.3	181	72
Celkem zpětně získané částky		446	463
Ochrana rozpočtu EU celkem		3 319	2 967

V této tabulce nejsou uvedeny zpětně získané prostředky ani vyloučení výdajů, které provedly členské státy v rámci politiky soudržnosti po svých vlastních kontrolách. Nehledě na povinnost poskytnout Komisi informace o vyloučených a vrácených prostředcích, členské státy nemají z titulu právních předpisů upravujících programy na roky 2000–2006 povinnost uvádět zvlášť prostředky zpětně získané v důsledku jejich vlastních kontrol. Z toho důvodu a aby nedošlo k překrytí s finančními opravami, nejsou zpětně získané prostředky a vyloučení výdajů provedené členskými státy (2009: 1 233 milionů EUR) zahrnuty do této tabulky (viz vysvětlivka 6.5).

Shrnutí zpětně získaných prostředků a finančních oprav v roce 2009

(v milionech EUR)

Finanční opravy

vysvětlivka

potvrzené v r. 2009

potvrzené před 2009

Celkem

EZOZF/EZZF/EZFRV

6.2.2

274

429

703

Politika soudržnosti

—	Programy na období 1994–1999

6.2.4

163

137

300

—	Programy na období 2000–2006

6.2.4

313

409

—	mezisoučet politika soudržnosti

476

233

709

Finanční opravy celkem

750

662

1 412

(v milionech EUR)
Zpětně získané prostředky	vysvětlivka	potvrzené v r. 2009	potvrzené před 2009	Celkem
EZOZF/EZZF/EZFRV	6.3	117	31	148
Politica soudržnosti	6.3	102	0	102
Ostatní druhy řízení	6.3	147	34	181
Celkem zpětně získané částky		366	65	431
Ochrana rozpočtu EU celkem		1 116	727	1 843

6.2 FINANČNÍ OPRAVY V REŽIMU SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

V režimu sdíleného řízení se při provádění finančních oprav postupuje ve třech krocích:

(1)	Daná částka se ještě stále nachází v procesu své finalizace právními a kontradiktorními postupy („nedokončeno“ – viz vysvětlivka 6.4 níže);

(2)	Částka je určena a finalizována („rozhodnuto“ formou rozhodnutí Komise nebo „potvrzeno“: odsouhlaseno s členskými státy ve sdíleném řízení); a

(3)	Částka je skutečně získána zpět buď jako hotovost obdržená od členského státu (rozhodnutá oprava) nebo jako odečet (vyloučení/vymožení) provedený členským státem z budoucího žádosti o proplacení („provedeno“); co se týče dosud neprovedených finančních oprav, viz vysvětlivka 6.2.4.

6.2.1 Zemědělství a rozvoj venkova

V rámci EZZF a EZFRV, které nahradily záruční sekci EZOZF, příslušné právní předpisy předpokládají, že finanční opravy provádí Komise v procesu schvalování účetní závěrky.

Schvalování účetních závěrek

Postup schvalování účetní závěrky řídí Komise a patří do něj roční finanční kontrola účetnictví každé platební agentury a víceletá kontrola souladu, která se zaměřuje na shodu výdajů vykázaných členským státem s pravidly EU. V případě EZZF jsou všechny tyto částky uvedeny jako výnos ve výsledovce Komise. V případě EZFRV lze částky získané zpět samotnými členskými státy i částky získané na základě každoročního schválení účetní závěrky obvykle opět použít pro účely daného programu.

Schválení účetní závěrky: Komise každoročně přijímá rozhodnutí o schválení účetní závěrky, jimiž formálně schvaluje účetní závěrky platebních agentur. Tato rozhodnutí se opírají o ověření prováděné řídícími orgány těchto agentur a o osvědčení a zprávy certifikačních orgánů.

Schvalování souladu má z financování EU vyloučit výdaje, které nebyly uskutečněny v souladu s pravidly EU. Schvalování souladu tedy není mechanismus, kterým se zpětně získávají neoprávněné platby přímo od konečných příjemců, spíše se jedná o silnou pobídku pro to, aby členské státy zkvalitnily své řídicí a kontrolní systémy a tím předcházely neoprávněným platbám vyplaceným konečným příjemců nebo je odhalovaly a zpětně získaly. Oprava z titulu kontroly souladu navíc nezprošťuje členský stát odpovědnosti za vyšetření zjištěných nesrovnalostí. Schvalování souladu nedodržuje roční cyklus, neboť pokrývá výdaje vzniklé v delším období, než je jeden rozpočtový rok.

Schválení plateb, u nichž nebyly dodrženy regulatorní lhůty: Dodržování pevných lhůt plateb příjemcům ze strany členských států je v souladu s článkem 9 nařízení č. 883/06 systematicky třikrát ročně kontrolováno. V případě nedodržení lhůt provádí Komise redukci částek převáděných členských státům, s výjimkou zvláštních případů a výjimečných okolností a za dodržení zásady proporcionality. Tyto finanční opravy jsou vedeny jako „záporné platby“ a ve výsledovce se zachycují jako snížení nákladů.

6.2.2 Finanční opravy v oblasti zemědělství a rozvoje venkova v roce 2009

Celkové finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto v roce 2009 v oblasti zemědělství a rozvoje venkova

(v milionech EUR)
	2009	2008
Postup schvalování účetní závěrky:
Schválení účetních závěrek a nedodržení platebních lhůt	103	58
Schválení souladu	359	859
Celkem	462	917

Výše uvedené částky se týkají EZZF a co se týče EZFRV, tam dosáhly finanční opravy v roce 2009 asi jen 0,4 milionů EUR. Tyto částky jsou zachyceny ve výsledovce. Rozpis výše uvedených částek podle členských států viz Příloha 1.

Snížení finančních oprav z titulu kontroly souladu v roce 2009 oproti roku 2008 bylo způsobeno neprovedenými rozhodnutími o schválení souladu z konce roku 2008 ve výši 368 milionů EUR.

Finanční opravy provedené v roce 2009 v oblasti zemědělství a rozvoje venkova

(v milionech EUR)
	provedení 2009
Schvalování účetních závěrek
Schválení účetních závěrek a nedodržení platebních lhůt	103
Schválení souladu	600
Celkem	703

Rozpis výše uvedených částek podle členských států viz Přílohu 2.

6.2.3 Politika soudržnosti

Právní předpisy upravující politiku soudržnosti předpokládají, že kroky k provedení finančních oprav přijmou jak členské státy, tak Komise:

—

členské státy mohou uskutečnit finanční opravy dvěma způsoby. Buď:

—	zruší dotyčný výdaj z programu okamžitě tím, že jej odečtou z příštího výkazu nákladů, který bude předložen Komisi, a tím bezodkladně uvolní finanční prostředky EU pro závazky k dalším operacím; nebo

—

ponechají zatím výdaj v programu v očekávání výsledku řízení o zpětném získání neoprávněně vyplacené částky od příjemců. Prostředky jsou zpětně získány buď tak, že dorazí splátka dotyčných sum nebo započtením sum, které mají být vyplaceny, do následujících plateb ve prospěch téhož příjemce. Podrobnosti o zpětném získávání prostředků viz vysvětlivka 6.5 níže.

—

Od členských států se vyžaduje, aby poskytovaly Komisi údaje o finančních opravách jednak v podobě částek odečtených od spolufinancování, jednak v podobě zpětně získaných částek. Tyto údaje jsou jiné a vzájemně se doplňují, jelikož pouze výdaje zrušené bez čekání na výsledek vymáhacího řízení jsou vykazované ve zrušených a pouze výdaje, které nebyly zrušeny hned na počátku, avšak zůstaly mezi deklarovanými výdaji až do jejich zpětného získání, jsou vykazované v zpětně získaných, když k vrácení dojde. Členské státy nemají povinnost rozlišovat zvlášť opravy, které jsou výsledkem práce EU a opravy, které jsou výsledkem jejich vlastní auditorské práce. Tato žádost o podávání hlášení byla zavedena pouze pro programové období 2007–2013.

—

Finanční opravy po auditech a kontrolách EU jsou prováděny takto:

—

Souhlasí-li členský stát s provedením finanční opravy v důsledku kontroly či auditu provedeného EU, může již deklarovaný neoprávněný výdaj stáhnout (odečíst) z příští žádosti o proplacení nákladů (které se kumulují zvlášť v každém programu nebo projektu Fondu soudržnosti) a uvolněné prostředky EU použít na jiný způsobilý výdaj v rámci daného programu. Ten však nesmí souviset s opatřením či opatřeními, jež byla předmětem opravy.

—

K provedení finančních oprav vydává Komise příkazy k úhradě v těchto případech:

—	po formálních rozhodnutích o finančních opravách;

—	při uzavírání programu; a

—	po uzavření programu poté, co členské státy získají zpět částky od příjemců.

V těchto případech mají příkazy k úhradě dopad na účetnictví Komise.

—	V jiných případech finančních oprav, zejména když členské státy akceptují a provedou finanční opravu, nevydává Komise příkaz k úhradě. V takových případech se informace nezadávají do účetního systému Komise.

6.2.4 Finanční opravy týkající se politiky soudržnosti v roce 2009

Níže uvedená tabulka nezahrnuje výsledky kontrol výdajů ze strukturálních fondů, které provádějí samy členské státy.

Finanční opravy potvrzené v roce 2009

(v milionech EUR)
	EFRR	FS	ESF	FNOR	EZOZF Pokyny	Celkem
Finanční opravy za období 1994–1999:
Provedeno	87	10	21	41	4	163
Dosud neprovedeno	358	0	0	0	0	358
Mezisoučet za období 1994-99	445	10	21	41	4	521
Finanční opravy za období 2000–2006:
Provedeno	82	63	141	2	25	313
Dosud neprovedeno	1 534	13	18	3	9	1 577
Mezisoučet za období 2000-2006	1 616	76	159	5	34	1 890
Finanční opravy v r. 2009 celkem	2 061	86	180	46	38	2 411
Finanční opravy v r. 2008 celkem	949	92	522	19	5	1 587
Pozn.: Číselné údaje potvrzené v roce 2009 obsahují finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto nebo jež byly potvrzeny v roce 2008, ale dosud nebyly vykázány, ve výši 90 milionů EUR.

Zvýšení potvrzených částek za rok 2009 oproti roku 2008 u EFRR je způsobeno přísnými opatřeními provedenými v rámci Akčního plánu na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2010) 52) a akceptací velkých finančních oprav u Španělska v listopadu 2009.

Pokles potvrzených částek u ESF v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 je výsledkem provádění výše zmíněného akčního plánu Komise v roce 2008, jehož cílem bylo urychlit proces rozhodování o nerozhodnutých finančních opravách, což následně vedlo k poklesu počtu oprav v roce 2009. Je třeba poukázat na to, že z finančních oprav ve výši 522 milionů EUR potvrzených v roce 2008 se 518 milionů EUR týká ESF.

Číselné údaje v předchozích tabulkách byly vypočítány na akruálním základě, což znamená, že některé tyto částky už byly provedeny v roce 2009 (709 milionů EUR za všechny fondy), a zbývající budou provedeny v letech následujících.

Potvrzené finanční opravy – kumulativní čísla

(v milionech EUR)
	období 2000–2006	období 1994–1999	Celkem
	31.12.2009	31.12.2009	31.12.2009
Fond soudržnosti	233	273	506
EFRR	3 797	1 633	5 430
ESF	1 130	392	1 522
FNOR	7	97	104
Orientační sekce EZOZF	36	121	157
Celkem	5 203	2 516	7 719

Rozpis výše uvedených částek podle členských států viz Příloha 3.

Finanční opravy potvrzené k 31. prosinci 2009, avšak zatím k 31. prosinci 2009 neprovedené (kumulativní čísla).

Prostředky nejsou získány zpět a finanční oprava „zatím nebyla provedena“, když o ní sice bylo rozhodnuto nebo byla potvrzena, ale částka ještě nebyla získána zpět, nebyla odečtena nebo započtena.

(v milionech EUR)
Mají být provedeny k 31.12.2009	EFRR	FS	ESF	FNOR	EZOZF Orientační sekce	Celkem
Finanční opravy za období 1994–1999:	359	11	1	0	0	371
Finanční opravy za období 2000–2006:	1 904	23	22	3	9	1 961
Mají být provedeny k 31.12.2009 celkem	2 263	34	23	3	9	2 332

Nízká provedená částka týkající se roku 2009 souvisí s EFRR.

Co se týče programového období 1994–1999, většina zatím neprovedených finančních oprav v roce 2009 jsou finanční opravy přijaté ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009. K jejich provedení dojde v prvním čtvrtletí 2010.

Co se týče programového období 2000–2006, pokud členský stát v důsledku kontroly EU souhlasí s opravou, může za účelem provedení této opravy zrušit částku neoprávněného výdaje v příštím výkazu nákladů a nahradit ji jiným způsobilým výdajem v rámci téhož programu. Jelikož u většiny programů EFRR a projektů Fondu soudržnosti už bylo dosaženo stropu plateb (2000–2006), odečet nezpůsobilých výdajů se promítne až v závěrečných dokladech (závěrečné potvrzení o výdajích, prohlášení při ukončením projektu a závěrečná zpráva o provádění), které členský stát předloží v nadcházejících měsících.

Finanční opravy provedené v roce 2009 (potvrzené v roce 2009 a předtím)

(v milionech EUR)
	EFRR	FS	ESF	FNOR	EZOZF Orientační sekce	Celkem
Finanční opravy za období 1994–1999:
potvrzené v r. 2009	87	10	21	40	5	163
potvrzené v předchozích letech	131	0	0	6	0	137
Mezisoučet za období 1994-99	218	10	21	46	5	300
Finanční opravy za období 2000–2006:
potvrzené v r. 2009	82	63	141	2	25	313
potvrzené v předchozích letech	34	16	44	2	0	96
Mezisoučet za období 2000-2006	116	79	185	4	25	409
Finanční opravy provedené v r. 2009 celkem	334	89	206	50	30	709

Rozpis výše uvedených částek podle členských států viz Příloha 4.

6.3 ZPĚTNĚ ZÍSKANÉ ČÁSTKY KOMISÍ NEBO ČLENSKÝMI STÁTY

Tato položka se týká zpětného získávání částek neoprávněně vyplacených kvůli chybám nebo nesrovnalostem, které odhalila Komise, členské státy, Evropský účetní dvůr nebo úřad OLAF.

Zpětně získané částky potvrzené v r. 2009

(v milionech EUR)

2009

2008

Sdílené řízení

Zemědělství: EZOZF/EZZF

163

360

Politika soudržnosti

102

Mezisoučet

265

391

Další typy řízení:

—	vnější akce

—	vnitřní politiky

100

Mezisoučet

181

Celkem

446

463

Zpětně získané prostředky provedené v roce 2009

(v milionech EUR)

potvrzené v r. 2009

potvrzené před 2009

Celkem

Sdílené řízení

Zemědělství: EZOZF/EZZF

117

148

Politika soudržnosti

102

Mezisoučet

219

250

Další typy řízení:

—	vnější akce

—	vnitřní politiky

100

Mezisoučet

147

181

Celkem

366

431

6.3.1 Zemědělství: Zpětné získávání prostředků v důsledku nesrovnalostí odhalených členskými státy

Členské státy jsou povinny zjistit a, za použití vnitrostátních pravidel a postupů, získat zpět částky, o které přišly v důsledku nesrovnalostí. V případě opatření financovaných z EZZF platí, že pokud se členským státům podaří tyto částky od příjemců získat, převedou je Komisi a ta je vykáže jako výnos ve výsledovce. V případě EZFRV jsou zpětně získané částky vyloučeny z následující žádosti o platbu, takže příslušnou částku financovanou z tohoto fondu lze znovu použít pro daný program. Pokud členský stát o zpětné získání prostředků neusiluje nebo nejsou jeho opatření dostatečně důsledná, může se Komise rozhodnout, že zasáhne prostřednictvím postupu schvalování souladu a že danému členskému státu uloží finanční opravu.

Nižší příjmy z nesrovnalostí jsou způsobeny hlavně pozitivními účinky účinnějších systémů kontroly v členských státech včetně dopadu 50% dělby finanční zátěže (čl. 32 odst. 5 nařízení Rady č. 1290/2005).

6.3.2 Politika soudržnosti

Členské státy primárně odpovídají za prevenci, zjištění a nápravu nedostatků a vrácení neoprávněně vyplacených částek s případnými úroky z prodlení. Výše částek zpětně získaných členskými státy není zahrnuta do výše uvedené tabulky (viz vysvětlení v bodě 6.5). Výše zpětně získaných prostředků pod touto položkou se vztahuje k částkám zpětně získaným přímo Komisí.

6.3.3 Ostatní druhy řízení

Zpětně získané prostředky z nesrovnalostí odhalených v ostatních typech řízení se provádí vystavením příkazu k úhradě nebo odečtením neoprávněně vyplacené částky z následující platby. Pokud je příjemce požádán o zaslání opraveného závěrečného vyúčtování nákladů, částka nesrovnalosti se nemusí objevit v účetním systému Komise.

6.4 FINANČNÍ OPRAVY NEDOKONČENÉ PO KONTROLÁCH EU

6.4.1 Zemědělství

(v milionech EUR)
	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2008	Nové finanční opravy nedokončené v r. 2009	Finanční opravy rozhodnuté v r. 2009	Úpravy finančních oprav rozhodnutých nebo nedokončených 31.12.2008	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009
EZOZF	1 733	657	– 317	690	2 763

Komise každý rok určí opatření a členské státy, na nichž bude proveden audit souladu, na základě roční analýzy rizik, která obsáhne celou škálu výdajů na zemědělství. Postup schvalování souladu trvá několik let; ke konci roku 2009 byly z větší části dokončeny práce na výdajích vzniklých před rokem 2003. Nyní probíhají audity za roky 2003 až 2009.

Komise může, v souladu se svými účetními zásadami a obecně přijatými účetními principy, použít za účelem sestavení roční uzávěrky odhady. Týká se to výše výdajů, jež budou pravděpodobně vyloučeny z financování EU v důsledku budoucích rozhodnutí o souladu. Takový odhad bere v úvahu nejspolehlivější dostupné informace. Jelikož o opravách EZZF se rozhoduje podle výdajů v jednotlivých rozpočtových rocích, je možné vypočítat průměrné opravy za uzavřený rozpočtový rok a extrapolovat tento podíl na rozpočtové roky z nedávné doby, u nichž kontroly dosud probíhají. Spolehlivost tohoto odhadu se hodnotí srovnáním s výší „oprav nedokončených“ v letech s dostupnými údaji a porovnáním s výsledky auditů souladu uskutečněných v daném roce. Kromě toho třeba poznamenat, že průměr oprav za uzavřený rozpočtový rok je relativně stabilní a pohybuje se mezi 1,1 % a 1,9 %.

Částka 2 763 milionů EUR je odhad toho, co se má získat zpět na základě budoucích rozhodnutí o souladu po auditech výdajů v letech 2003–2009. Z toho 2,1 miliardy EUR představují finanční opravy nedokončené, jejichž výše se vypočítává na základě aktuálních případů průběžného auditu (který se týká hlavně výdajů v letech 2003 až 2007).

Zvýšení výše uvedeného odhadu je způsobeno vyšší průměrnou mírou oprav výdajů ve srovnání s minulými lety (z 1,1 % na 1,5 %). Poslední dostupné údaje o „opravách nedokončených“ v letech 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007 potvrzují tuto míru a dokonce ukazují vyšší průměrnou míru oprav než 1,5 %. Finanční důsledky zavedení režimu jednotné platby (RJP) v roce 2005 lze v této fázi jen těžko předvídat. Na jedné straně lze předpokládat, že v řadě případů bude méně oprav, ale na druhé straně mohou mít plošné opravy RJP opatření větší dopad z hlediska finančního. Jelikož tyto částky nejsou zatím definitivní, nejsou vykazovány v rozvaze.

6.4.2 Strukturální opatření

(v milionech EUR)
	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2008	Nové finanční opravy nedokončené v r. 2009	Finanční opravy potvrzené v roce 2009	Úpravy finančních oprav potvrzených nebo nedokončených k 31.12.2008	Finanční opravy nedokončené k 31.12.2009
Strukturální fondy a Fond soudržnosti (programy 1994–1999 a 2000–2006)
EFRR	1 771	89	–1 087	– 343	430
Fond soudržnosti	178	98	–80	–47	149
ESF	630	2	–56	– 250	326
FNOR	35	0	–33	0	2
Orientační sekce EZOZF + EZFRV	4	221	–38	4	191
Celkem	2 618	410	–1 294	– 636	1 098

Výše uvedená suma vychází z auditních nálezů Komise a Účetního dvora nebo úřadu OLAF, jimiž se všemi zabývala GŘ cestou oficiálního právního řízení a probíhajících kontradiktorních řízení proti dotčeným členským státům. Jedná se o nejlepší odhad, který zohledňuje stav k 31. prosinci 2009 v souvislosti s opatřeními přijatými v návaznosti na audity a vystavení dopisů o konečné pozici (nebo dopisů předcházejících pozastavení plateb). Tato částka se bude moci změnit v důsledku kontradiktorního řízení o pozastavení plateb a finančních oprav, což jsou postupy, pomocí nichž mají členské státy možnost předložit další důkazy na podporu svých žádostí.

6.5 ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ PROSTŘEDKŮ A FINANČNÍ OPRAVY PROVÁDĚNÉ ČLENSKÝMI STÁTY V PŘÍPADECH STRUKTURÁLNÍCH OPATŘENÍ NEBO POLITIKY SOUDRŽNOSTI

V oblasti politiky soudržnosti nejsou do účetního systému Komise zapisovány opravy prováděné členskými státy na základě jejich vlastních auditů nebo auditů provedených EU, jelikož členské státy mohou tyto částky znovu použít pro jiné způsobilé výdaje. Členské státy nicméně musí předkládat Komisi aktualizované informace o vyřazení výdajů a o ukončeném a probíhajícím zpětném získávání prostředků čerpaných ze strukturálních fondů, a to za rok 2009 i kumulativně za celé období 2000–2006 a za všechny čtyři fondy (EFRR, ESF, EZOZF a FNOR). Nemusí však uvádět zvlášť opravy vyplynuvší z práce EU. Z toho důvodu se finanční opravy provedené členskými státy nepřipočítávají k finančním opravám Komise.

Na základě údajů nahlášených členskými státy v souladu s jejich povinností podle nařízení č. 438/2001 a 448/2001 činí v roce 2009 vyloučené prostředky 986 milionů EUR a zpětně získané prostředky 247 milionů EUR, tedy celkem 1 233 milionů EUR. Tyto údaje zohledňují výsledky první analýzy Komise, která vedla k opravám určitých údajů. V roce 2009 provedla Komise v devíti členských státech (v roce 2008 v deseti) přezkumy údajů na místě a z nich vyplynulo, že systémy zaznamenávání údajů a podávání zpráv dosud nejsou ve všech členských státech zcela spolehlivé, přestože existují důkazy o lepšící se kvalitě a o některých zlepšeních ve srovnání s předchozími léty. Tato čísla kromě toho nejsou kompletní, zejména co se týče údajů za celé programové období, neboť některé velké členské státy dosud nesdělily opravy provedené v prvních letech programového období. K jistému zlepšení proti minulosti však došlo i pokud jde o úplnost a členské státy souhlasily, že při ukončení programu/projektu budou poskytovat úplné informace.

Existuje riziko, že se nahlášené údaje o finančních opravách, jež vyplývají z práce institucí EU (audity Komise a Účetního dvora a šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)), budou překrývat se stejnými údaji za období 2000–2006. Je to dáno tím, že velkou část finančních oprav vyplynuvších z práce subjektů EU členské státy akceptují a provádějí, aniž by Komise vydávala formální rozhodnutí o vyřazení daných výdajů z výkazů výdajů těchto členských států. Vzhledem k tomu, že členské státy nejsou povinny rozlišovat mezi opravami plynoucími z práce subjektů EU a opravami plynoucími z kontrol a auditů, jež provádějí samy tyto členské státy, nelze rozsah tohoto překryvu přesně vyčíslit. Ke skutečnému provedení členským státem navíc nemusí dojít v týž rok, kdy členský stát akceptuje finanční opravu. Možný překryv tudíž zůstává pouze odhadnut. Srovnání údajů za rok 2009 mezi členskými státy a výše oprav vyplynuvších z práce institucí EU, které členské státy akceptovaly v tomtéž roce, naznačuje, že překryv nemůže překročit 465 milionů EUR. V roce 2008 překryv nemohl být větší než 600 milionů EUR.

V programovém období 2007–2013 začlenila Komise do svých informačních systémů vypracovávání ročních výkazů. To znamená, že bude dostávat údaje elektronicky přímo od členských států. Odvětvové právní předpisy od členských států také vyžadují, aby zvláště uváděly opravy vyplývající z práce institucí EU a tím zamezily překrývání.

Vysvětlivka č. 6 – Příloha 1: Celkové finanční opravy a zpětně získané prostředky v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, o nichž bylo rozhodnuto v roce 2009

Rozpis podle členských států

(v milionech EUR)
Členský stát	Schválení finančních výkazů	Schválení souladu	Prohlášené nesrovnalosti	Celkem
Belgie	0	12	2	15
Bulharsko	0	0	5	5
Česká republika	0	0	0	1
Dánsko	0	101	4	104
Německo	0	2	15	17
Estonsko	0	0	0	0
Irsko	–2	3	2	4
Řecko	2	18	1	21
Španělsko	7	62	38	106
Francie	3	73	35	111
Itálie	–3	5	13	15
Kypr	0	0	0	0
Lotyšsko	0	0	0	0
Litva	0	2	1	4
Lucembursko	0	0	0	0
Maďarsko	6	13	2	22
Malta	0	0	0	0
Nizozemsko	1	30	5	36
Rakousko	0	2	1	3
Polsko	0	11	2	13
Portugalsko	0	9	8	18
Rumunsko	5	0	9	14
Slovinsko	0	1	0	2
Slovensko	0	0	1	1
Finsko	2	0	0	2
Švédsko	0	0	2	2
Spojené království	83	12	14	109
Celkem rozhodnuto	103	359	163	625
Pozn.: výše uvedená čísla jsou zaokrouhlena na miliony eur a částka 0 představuje skutečné číslo nižší než 500 000 EUR.

Vysvětlivka č. 6 – Příloha 2: Celkové finanční opravy provedené v roce 2009 a zpětně získané prostředky v oblasti zemědělství a rozvoje venkova

Rozpis podle členských států

(v milionech EUR)
Členský stát	Finanční vypořádání a nedodržení platebních lhůt	Schválení souladu	Nesrovnalosti prohlášené členskými státy (vrácené EU)	Celkem
Belgie	0	12	2	14
Bulharsko	0	—	1	1
Česká republika	0	—	0	0
Dánsko	0	101	4	105
Německo	0	1	16	18
Estonsko	0	0	0	0
Irsko	–2	5	2	5
Řecko	2	189	5	196
Španělsko	7	23	30	59
Francie	3	46	34	82
Itálie	–3	167	13	177
Kypr	—	0	0	1
Lotyšsko	0	0	0	0
Litva	0	0	2	2
Lucembursko	0	—	0	0
Maďarsko	6	—	3	9
Malta	—	—	0	0
Nizozemsko	1	2	6	9
Rakousko	0	—	1	1
Polsko	0	—	2	2
Portugalsko	0	0	7	7
Rumunsko	5	—	7	12
Slovinsko	0	1	0	2
Slovensko	0	0	0	0
Finsko	2	0	1	2
Švédsko	0	12	2	14
Spojené království	83	41	9	133
Celkem provedeno	103	600	148	851
Pozn.: výše uvedená čísla jsou zaokrouhlena na miliony eur a částka 0 představuje skutečné číslo nižší než 500 000 EUR.

Vysvětlivka č. 6 – Příloha 3: Součet finančních oprav v oblasti strukturálních opatření potvrzených v roce 2009

Rozpis podle členských států

(v milionech EUR)
	Součet 2008	Finanční opravy potvrzené v roce 2009						Součet 2009
Členský stát		EFRR	FS	ESF	FNOR	Orientační sekce EZOZF	Celkem
1994–1999	1 995	445	10	21	41	4	521	2 516
Belgie	5	—	—	0	—	—	0	5
Dánsko	3	0	—	—	—	—	0	3
Německo	286	49	—	—	—	4	53	339
Irsko	42	0	—	—	—	—	0	42
Řecko	526	—	—	—	—	0	0	526
Španělsko	244	250	5	17	32	0	304	548
Francie	83	0	—	0	—	—	1	84
Itálie	442	63	—	—	—	—	63	505
Lucembursko	1	0	—	4	—	—	4	5
Nizozemsko	168	1	—	—	9	—	9	177
Rakousko	2	0	—	—	—	0	0	2
Portugalsko	113	19	5	—	—	—	24	137
Finsko	1	—	—	0	—	0	0	1
Švédsko	1	0	—	—	—	—	0	1
Spojené království	77	54	—	—	—	—	54	131
INTERREG	1	9	—	—	—	—	9	10
2000–2006	3 313	1 616	76	159	5	34	1 890	5 203
Belgie	5	2	—	3	—	—	5	10
Bulharsko	—	—	2	—	—	—	2	2
Česká republika	—	—	0	—	—	—	0	0
Dánsko	—	—	—	0	0	—	0	0
Německo	10	0	—	2	—	—	2	12
Estonsko	—	0	—	—	—	—	0	0
Irsko	26	16	—	—	—	—	16	42
Řecko	867	37	2	14	—	—	53	920
Španělsko	1 246	1 200	22	24	3	8	1 257	2 503
Francie	249	3	—	9	0	—	12	261
Itálie	608	135	—	80	2	—	217	825
Kypr	—	—	—	—	—	—	—	—
Lotyšsko	3	1	—	0	—	—	1	4
Litva	1	—	1	—	—	—	1	2
Lucembursko	—	—	—	2	—	—	2	2
Maďarsko	—	4	41	7	—	0	52	52
Malta	—	—	—	—	—	—	—	—
Nizozemsko	1	0	—	—	—	1	1	2
Rakousko	—	—	—	—	—	—	—	—
Polsko	37	85	—	12	0	11	108	145
Portugalsko	95	31	0	0	—	—	31	126
Rumunsko	2	—	8	—	—	14	22	24
Slovinsko	2	—	—	0	—	—	0	2
Slovensko	1	38	—	—	—	—	38	39
Finsko	—	0	—	—	0	0	0	0
Švédsko	11	—	—	0	—	—	0	11
Spojené království	149	63	—	5	—	—	68	217
INTERREG	—	1	—	—	—	—	1	1
Celkem potvrzeno	5 308	2 061	86	180	46	38	2 411	7 719
Pozn.: výše uvedená čísla jsou zaokrouhlena na miliony eur a částka 0 představuje skutečné číslo nižší než 500 000 EUR.

Vysvětlivka č. 6 – Příloha 4: Součet finančních oprav provedených v roce 2009: strukturální opatření

Rozpis podle členských států

(v milionech EUR)
	Rozhodnutí provedená v roce 2009
Členský stát	EFRR	FS	ESF	FNOR	Orientační sekce EZOZF	Celkem
Období 1994–1999	218	10	21	46	5	300
Belgie	—	—	0	—	—	0
Dánsko	2	—	—	—	—	2
Německo	109	—	—	0	4	113
Irsko	0	—	—	0	—	1
Řecko	—	—	—	—	0	0
Španělsko	3	5	17	32	0	57
Francie	1	—	0	5	—	6
Itálie	41	—	—	—	—	41
Lucembursko	0	—	4	—	—	4
Nizozemsko	7	—	—	9	—	16
Rakousko	0	—	—	—	0	0
Portugalsko	1	5	—	—	—	6
Finsko	—	—	0	—	0	0
Švédsko	0	—	—	—	—	0
Spojené království	52	—	—	—	—	52
INTERREG	2	—	—	—	—	2
Období 2000–2006	116	79	185	4	25	409
Belgie	—	—	3	—	—	3
Bulharsko	—	3	—	—	—	3
Česká republika	—	0	—	—	—	0
Dánsko	—	—	—	—	—	—
Německo	—	—	—	—	—	—
Estonsko	—	0	—	—	—	0
Irsko	—	—	—	—	—	—
Řecko	47	5	14	—	—	66
Španělsko	7	14	38	0	—	59
Francie	1	—	0	—	—	2
Itálie	10	—	80	4	—	93
Kypr	—	—	—	—	—	—
Lotyšsko	—	—	0	—	—	0
Litva	—	1	—	—	—	1
Lucembursko	—	—	2	—	—	2
Maďarsko	—	40	1	—	0	41
Malta	—	—	—	—	—	—
Nizozemsko	—	—	—	—	—	—
Rakousko	—	—	—	—	—	—
Polsko	42	—	42	—	11	95
Portugalsko	9	9	—	—	—	18
Rumunsko	—	6	—	—	14	20
Slovinsko	—	—	—	—	—	—
Slovensko	—	—	—	—	—	—
Finsko	—	—	—	—	0	0
Švédsko	—	—	—	—	—	—
Spojené království	—	—	5	—	—	5
INTERREG	0	—	—	—	—	0
Celkem provedeno	334	89	206	50	30	709
Pozn.: výše uvedená čísla jsou zaokrouhlena na miliony euro a částka 0 představuje skutečné číslo nižší než 500 000 EUR.

7. ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující informace o řízení finančních rizik Evropské unie (EU) se týkají:

—	pokladních operací prováděných Evropskou komisí při plnění rozpočtu EU;

—	úvěrových a výpůjčních činností prováděných Evropskou komisí formou makroekonomické pomoci (MFA), opatření na pomoc platebním bilancím (BOP) a opatření Euratomu;

—	opatření Záručního fondu pro vnější vztahy a

—	úvěrů a výpůjček, stejně tak jako operací v oblasti pokladní správy prováděných Evropskou unií prostřednictvím Evropského společenství uhlí a oceli (v likvidaci).

7.1 POSTUPY V OBLASTI ŘÍZENÍ RIZIK

7.1.1 Pokladní operace

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací Komise jsou určeny v nařízení Rady č. 1150/2000 (ve znění nařízení Rady č. 2028/2004) a ve finančním nařízení (nařízení Rady č. 1605/2002 ve znění nařízení Rady č. 1995/2006) a jeho prováděcích pravidlech (nařízení Komise č. 2342/2002 ve znění nařízení Komise č. 478/2007).

Vzhledem k výše uvedeným nařízením platí následující hlavní zásady:

—	Vlastní zdroje jsou členskými státy hrazeny na účty otevřené za tímto účelem jménem Komise u státní pokladny nebo orgánu jmenovaného každým členským státem. Komise může z těchto výše uvedených účtů čerpat pouze za účelem pokrytí svých peněžních potřeb.

—	Vlastní zdroje hradí členské státy v jejich vlastních národních měnách, kdežto platby Komise jsou většinou denominovány v EUR.

—	Na bankovních účtech otevřených jménem Komise není povoleno přečerpání.

—	Zůstatky na účtech vedených v jiných měnách než je euro, se používají buď k platbám v těchto měnách nebo se pravidelně převádějí na EUR.

Vedle účtů vlastních zdrojů má Komise u centrálních i komerčních bank otevřeny další účty za účelem provádění plateb a přijímání jiných prostředků, než jsou příspěvky členských států do rozpočtu.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou závislé na moderních informačních systémech. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení povinností, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa pokladních a platebních operací se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit provozní a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Upravují různé oblasti práce (například: Provádění plateb a správu hotovosti, prognózy peněžních toků, nepřerušovaný chod organizace atd.) a pravidelně se kontroluje soulad s předepsanými pokyny a postupy. GŘ BUDGET a GŘ ECFIN navíc konají porady, na nichž projednávají a dělí se o informace o řízení rizik a osvědčených postupech.

7.1.2 Úvěrové a výpůjční činnosti (MFA, BOP a Euratom)

Úvěrové a výpůjční operace, jakož i související správu pokladny, vykonává EU v souladu s případnými příslušnými rozhodnutími Rady vnitřními směrnicemi. Příslušné provozní jednotky se řídí vlastními písemnými manuály, které upravují postup v oblasti výpůjček, úvěrů a správy pokladny. Finanční a provozní rizika jsou identifikována a hodnocena, dodržování vnitřních směrnic a postupů je předmětem pravidelných kontrol. Obecně platí, že kolísání úrokových sazeb či směnných kurzů není ničím kompenzováno („hedging“), neboť úvěrové operace jsou financovány z výpůjček („back-to-back“), které tak negenerují otevřené úrokové ani měnové pozice.

7.1.3 Záruční fond

Pravidla a zásady správy aktiv Záručního fondu (viz vysvětlivka 2.3.3) jsou stanoveny v úmluvě mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) ze dne 25. listopadu 1994 a v následných novelách této úmluvy ze dne 17. a 23. září 1996, 8. května 2002 a 25. února 2008. Záruční fond pracuje jen s euroměnou. Investuje výlučně jen v této měně, aby zamezil jakémukoli devizovému riziku. Správa aktiv se zakládá na tradičních pravidlech obezřetnosti, která jsou u finančních operací obvyklá. Zvláštní pozornost nutno věnovat snižování rizik a zajišťovat, aby se spravovaná aktiva dala prodat nebo převést bez významnějšího prodlení při zohlednění pokrývaných závazků.

7.1.4 ESUO v likvidaci

Evropská komise řídí likvidaci závazků ESUO. Pro ESUO v likvidaci se nepředpokládají žádné nové úvěry ani odpovídající financování. Nové výpůjčky ESUO se omezují na refinancování s cílem snížit finanční náklady. Pokud jde o pokladní operace, jsou uplatňovány zásady obezřetného hospodaření s cílem omezovat finanční rizika.

7.2 TRŽNÍ RIZIKA

Tržní riziko znamená riziko, že reálná hodnota budoucích peněžních toků finančního nástroje se bude měnit kvůli změnám tržních cen. Tržní riziko s sebou nese nejen potenciální ztrátu, ale i potenciální zisk. Obnáší měnové riziko, riziko úrokových sazeb a jiné cenové riziko. EU nemá jiné významné cenové riziko.

7.2.1 Měnové riziko

Měnové riziko znamená riziko, že operace EU nebo hodnota jejích investic bude ovlivněna změnami směnných kurzů. Toto riziko vy plývá ze změny kurzu jedné měny vůči jiné měně.

7.2.1.1 Pokladní operace

Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než v EUR jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů v souladu s nařízením o vlastních zdrojích. Na EUR se převádějí, když jsou zapotřebí pro platby. Výše zmíněné nařízení upravuje postupy pro správu těchto prostředků. V omezeném počtu případů se tyto prostředky používají přímo pro platby ve stejné měně.

Komise má u komerčních bank otevřenu řadu účtů v měnách zemí EU jiných než euro a v amerických dolarech, a to za účelem provádění plateb v těchto měnách. Prostředky jsou na tyto účty doplňovány v závislosti na objemu plánovaných plateb. Jejich zůstatky do druhé dne se udržují na velmi nízké úrovni, aby se minimalizovalo riziko kolísání směnných kurzů.

Když jsou v měnách jiných než eurech přijaty na účty různé příjmy (jiné než vlastní zdroje), jsou buď převedeny na účty Komise vedené ve stejné měně, pokud jsou potřeba na provádění plateb, nebo jsou převedeny na eura a převedeny na účty vedené v EUR. Na zálohové účty vedené v jiných měnách než v eurech se prostředky doplňují v závislosti na odhadovaných krátkodobých platebních potřebách v dané zemi a v dané měně. Zůstatky na těchto účtech jsou udržovány do výše příslušných limitů.

Jelikož všechny podmíněně uhrazené pokuty jsou ukládány a hrazeny v EUR, kurzové riziko nevzniká.

7.2.1.2 Úvěrové a výpůjční činnosti (MFA, BOP a Euratom)

Většina finančních aktiv a pasiv je v euroměně, takže v těchto případech není EU vystavena kurzovému riziku. EU však poskytuje úvěry v USD z finančního nástroje Euratom, které jsou financovány výpůjčkami v USD ve stejné výši (operace „back-to-back“). Pokud jde o Euratom, k rozvahovému dni nebyla EU vystavena kurzovému riziku.

7.2.1.3 Záruční fond

Finanční aktiva jsou v euroměně, takže měnové riziko nevzniká.

7.2.1.4 ESUO v likvidaci

ESUO v likvidaci má malou čistou míru kurzového rizika ve výši ekvivalentní 2,2 mil. EUR, které vyplývá z úvěrů na bydlení ve výši ekvivalentní 1,5 mil. EUR a ze salda na běžném účtu ve výši ekvivalentní 0,7 mil. EUR.

7.2.2 Úrokové riziko

Úrokové riziko je možnost, že se hodnota cenného papíru, zvláště dluhopisu, sníží v důsledku zvýšení úrokových sazeb. Obecně platí, že vyšší úrokové sazby vedou k nižším cenám dluhopisů s fixní sazbou a naopak.

7.2.2.1 Pokladní operace

Pokladna Komise si nepůjčuje peníze; v důsledku toho není vystavena úrokovému riziku. Vydělává však úroky ze zůstatků na různých bankovních účtech. Komise proto zavedla opatření k zajištění toho, aby se do nabíhajících úroků pravidelně promítaly tržní úrokové sazby a jejich výkyvy. Účty otevřené u pokladních správ členských států nebo u jejich národních centrálních bank, kde se přijímají vlastní zdroje, nejsou úročeny ani zpoplatněny. U všech ostatních účtů u národních centrálních bank závisí úročení na konkrétních podmínkách nabídnutých danou bankou. Používané úrokové sazby jsou variabilní a jsou upravovány v závislosti na výkyvech trhu.

Zůstatky do druhého dne na účtech u komerčních bank vynášejí úroky každý den. Tyto úroky vycházejí z proměnlivých tržních sazeb, na které se uplatňuje smluvní marže (kladná nebo záporná). U většiny účtů se úrok počítá od mezní sazby ECB platné pro její hlavní refinanční operace a upravuje se tak, aby odrážel výkyvy této sazby. U některých jiných účtů se výpočet úroků odvíjí od referenční sazby EONIA (Euro overnight index average). V důsledku toho nevzniká riziko, že Komise vydělá úroky v nižších než tržních sazbách.

7.2.2.2 Úvěrové a výpůjční činnosti (MFA, BOP a Euratom)

Výpůjčky a úvěry s proměnlivými úrokovými sazbami

V důsledku charakteru svých úvěrů a výpůjček má EU významná úročená aktiva a pasiva. Výpůjčky pro MFA a Euratom s proměnlivými sazbami vystavují EU riziku úrokových sazeb. Rizika úrokových sazeb, která vyplývají z výpůjček, jsou však vyrovnána půjčkami s rovnocennými podmínkami (tzv. „back-to-back“). K rozvahovému dni má EU úvěry (vyjádřené v nominálních částkách) s variabilními sazbami ve výši 0,96 miliardy EUR (2008: 1,05 miliardy EUR), přičemž každých šest měsíců dochází k jejich přecenění.

Výpůjčky a úvěry s fixními úrokovými sazbami

EU má v roce 2009 také úvěry s fixními sazbami pro MFA a Euratom v celkové výši 110 milionů EUR (2008: 85 milionů EUR) a s konečnou splatností jeden rok až pět let (25 milionů EUR) a nad pět let (85 milionů EUR).

Významnější však je, že EU má v roce 2009 šest úvěrů s fixními sazbami v rámci finančního nástroje BOP v celkové výši 9,2 miliardy EUR (2008: 2 miliardy EUR) a s konečnou splatností jeden rok až pět let (5 mld. EUR) a nad pět let (4,2 milionů EUR).

7.2.2.3 Záruční fond

Na dluhové cenné papíry v rámci Záručního fondu vydané s proměnlivými úrokovými sazbami má vliv volatilita těchto sazeb, zatímco dluhové cenné papíry s fixními sazbami nesou riziko spojené s jejich reálnou hodnotou. K rozvahovému dni tvoří dluhopisy s pevnou sazbou přibližně 97% investičního portfolia (2008: 96 %).

7.2.2.4 ESUO v likvidaci

ESUO v likvidaci je, vzhledem k povaze jeho činnosti, vystaveno riziku úrokových sazeb. Úroková rizika plynoucí z výpůjček jsou obecně kompenzována úvěry s rovnocennými podmínkami a lhůtami. Co se týče operací v oblasti správy aktiv, dluhopisy s fixní sazbou představují přibližně 97 % portfolia cenných papírů k rozvahovému dni (2008: 97 %).

7.3 ÚVĚROVÉ RIZIKO

Úvěrové riziko znamená riziko ztráty způsobené nesplácením úvěru nebo jiné úvěrové linky (jistiny nebo úroků (kuponu) nebo obojího) ze strany dlužníka nebo jiným neplněním smluvních závazků. K případům neplnění patří opožděné splácení, restrukturalizace splátek a insolventnost dlužníka.

7.3.1 Pokladní operace

Většina pokladních zdrojů Komise je v souladu s nařízením Rady č. 1150/2000 vedena na účtech vlastních zdrojů, jež členské státy zřídily za účelem úhrady svých příspěvků. Všechny tyto účty jsou vedeny u pokladen nebo národních centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro Komisi nejnižší úvěrové riziko (nebo riziko protistrany), jelikož riziku jsou vystaveny členské státy.

Pokud jde o tu část pokladních zdrojů Komise, která je udržována u komerčních bank za účelem pokrytí plateb, doplňování těchto účtů je nařízeno provádět tak, aby tam byly prostředky právě včas, o což se automaticky stará systém pro správu pokladní hotovosti. Na každém účtu se udržuje minimální úroveň peněžních prostředků, která je úměrná průměrné výši denních plateb prováděných z daného účtu. V důsledku toho jsou částky, které jsou na těchto účtech ponechány přes noc, na nízké úrovni (celkově v průměru mezi 50 miliony EUR a 150 miliony EUR, které jsou rozloženy na více než 30 účtech) a Komise je tak vystavena nízkému riziku. Na tyto částky je třeba pohlížet s ohledem na celkové pokladní zůstatky, které kolísají mezi 1 miliardou EUR a 35 miliardami EUR, přičemž celková výše plateb uskutečněných v roce 2009 činila 130 mld. EUR.

Navíc jsou v zájmu další minimalizace rizika protistrany (jemuž je Komise vystavena) uplatňovány zvláštní zásady pro výběr komerčních bank:

—	Všechny komerční banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating Moody’s P-1 nebo ekvivalentní (S&P A-1 nebo Fitch F1). Za zvláštních a řádně odůvodněných okolností může být vyžadován rating nižší.

—	U komerčních bank, které byly konkrétně vybrány pro vklady prozatímně uhrazených pokut, je obvykle vyžadován minimálně dlouhodobý rating AA od S&P nebo jemu rovnocenný a pokud bankám v této skupině hrozí horší rating, jsou uplatňována zvláštní opatření.

—

Během roku 2009 zavedly pokladní útvary Komise do praxe alternativní systém pro správu prozatímně uhrazených pokut s konkrétním cílem dále snížit riziko v této oblasti. V návaznosti na rozhodnutí Komise K(2009) 4264 budou pokuty uložené od 1. ledna 2010 spravovány podle nového systému a už se nebudou ukládat u komerčních bank.

—

Zálohové účty jsou vedeny u místních bank vybraných prostřednictvím zjednodušeného výběrového řízení. Ratingové požadavky závisí na místní situaci a mohou se v jednotlivých zemích výrazně lišit. V zájmu omezení rizikové expozice jsou zůstatky na těchto účtech udržovány na nejnižší možné úrovni (se zohledněním operativních potřeb). Jsou pravidelně doplňovány a používané stropy se každoročně přezkoumávají.

—	Úvěrové ratingy komerčních bank, u nichž má Komise účty, jsou přezkoumávány nejméně jednou měsíčně a v případě potřeby i častěji. V souvislosti s finanční krizí byla přijata intenzivnější opatření na sledování situace, která platila po celý rok 2009.

7.3.2 Úvěrové a výpůjční činnosti (MFA, BOP a Euratom)

Expozice vůči úvěrovému riziku je (v případě Euratomu) ošetřena především získáním státních záruk, potom prostřednictvím Záručního fondu (MFA a Euratom) a nakonec prostřednictvím rozpočtu EU (BOP a pokud by ostatní opatření nestačila, MFA a Euratom). Předpisy o vlastních zdrojích platné v roce 2009 stanovily strop pro zdroj z HND na 1,24 % HND členských států, ale ve skutečnosti bylo k pokrytí prostředků na platby použito v roce 2009 jen 1,01 %. To znamená, že k 31. prosinci 2009 byla k dispozici marže 0,23 % k pokrytí této záruky. Nutno poznamenat, že počínaje rokem 2010 se strop snižuje na 1,23 %. Záruční fond pro vnější vztahy byl zřízen v roce 1994 k zajištění rizika neplnění spojeného s výpůjčkami, z nichž jsou financovány úvěry státům, které nejsou členy Evropské unie. Úvěrové riziko je ve všech případech oslabováno možností čerpat z rozpočtu EU v případě, že by dlužník nebyl schopen uhradit dlužné částky v plném rozsahu. Za tímto účelem je EU oprávněna vyzvat všechny členské státy, aby zajistily splnění právního závazku EU vůči jejím věřitelům.

Hlavními příjemci těchto úvěrů jsou Maďarsko, Lotyšsko a Rumunsko. Na tyto země připadá přibližně 54 %, 21 %, resp. 18 % z celkového objemu úvěrů. Při pokladních operacích jsou uplatňovány pokyny o výběru protistran. Podle nich může provozní jednotka uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které mají dostatečné procento likvidních rezerv (tzv. limity protistran).

7.3.3 Záruční fond

V souladu s dohodou mezi EU a EIB o řízení Záručního fondu by měly mít veškeré mezibankovní investice minimální rating nejméně Moody's P-1 nebo ekvivalentní. K 31. prosinci 2009 byly všechny investice (153 milionů EUR) uskutečněny s takovými protistranami (2008: 183 milionů EUR). Ke dni 31. prosince 2009 investoval fond do čtyř krátkodobých finančních nástrojů a veškeré investice (37 milionů EUR) byly realizovány s protistranami s ratingem nejméně Moody's P-1 nebo ekvivalentním. Všechny cenné papíry v portfoliu realizovatelných splňují požadavky z pokynů pro jejich správu.

7.3.4 ESUO v likvidaci

Úvěrové riziko je řízeno prostřednictvím pravidelných analýz schopnosti dlužníků splácet jistinu a úroky. Řízení úvěrového rizika dále slouží kolaterály (zajištění) a záruky poskytované státy, podniky či jednotlivci. 52 % celkové výše nevypořádaných úvěrů je kryto zárukami od některého členského státu nebo rovnocenným subjektem (např. veřejnoprávními organizacemi). Celkem 36 % nesplacených úvěrů bylo poskytnuto bankám nebo na ně banky poskytly záruky. Při pokladních operacích se musí postupovat podle pokynů o výběru protistran. Provozní jednotka smí uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které mají dostatečné procento likvidních rezerv (tzv. limity protistran).

7.4 RIZIKO LIKVIDITY

Jedná se o riziko, které vyplývá z obtížného prodeje aktiva, například riziko, že daný cenných papír nebo aktivum nelze na trhu dost rychle prodat a tím předejít ztrátě nebo splnit nějaký závazek.

7.4.1 Pokladní operace

Rozpočtové zásady EU zajišťují, že celkové peněžní zdroje za rok vždy postačují pro uskutečnění všech plateb. Součet příspěvků členských států se vlastně rovná výši prostředků na platby v daném rozpočtovém roce. Příspěvky členských států ovšem docházejí ve dvanácti měsíčních splátkách po celý rok, zatímco platby mají určitý sezónní charakter.

Aby se zajistilo, že pokladní zdroje budou vždy postačovat k úhradě plateb v každém jednotlivém měsíci, používají se postupy ohledně pravidelného předpovídání hotovostních potřeb a v případě potřeby a za jistých podmínek lze od členských států vyžádat vlastní zdroje i předem.

Kromě výše uvedeného automatizované nástroje pro správu hotovosti v podmínkách každodenních pokladních operací Komise zajišťují, že na každém bankovním účtu Komise je každý den k dispozici dostatečná likvidita.

7.4.2 Úvěrové a výpůjční činnosti (MFA, BOP a Euratom)

Riziko likvidity, které vyplývá z výpůjček, je obecně kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace „back-to-back“). Pokud jde o makrofinanční pomoc (MFA) a Euratom, záruční fond slouží jako rezerva likvidity (neboli záchranná síť) pro případ, že dlužníci neplatí nebo platí opožděně. Co se týče platební bilance (BOP), nařízení Rady č. 431/2009 stanoví postup, který dává dostatečný čas k mobilizaci prostředků z rozpočtu EU.

7.4.3 Záruční fond

Fond je spravován podle zásady, že aktiva mají být dostatečně likvidní a mobilizovatelná ve vztahu k příslušným závazkům. Fond musí udržovat minimálně 100 milionů EUR v portfoliu se splatností do 12 měsíců a tato částka má být investována do nástrojů peněžního trhu. K 31. prosinci 2009 dosahovaly tyto investice 190 milionů EUR. Minimálně 20 % z nominální hodnoty fondu musí sestávat z nástrojů peněžního trhu, dluhopisů s fixní sazbou a zbytkovou splatností nejvíc jeden rok a z dluhopisů s pohyblivou sazbou. K 31. prosinci 2009 činil tento podíl 27 %.

7.4.4 ESUO v likvidaci

Riziko likvidity, které vyplývá z výpůjček, je obecně kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace „back-to-back“). Co se týče správy aktiv a pasiv ESUO v likvidaci, Komise řídí požadavky na likviditu na základě prognóz čerpání, jež získává z konzultací svých příslušných útvarů.

7.5 ÚDAJE O REÁLNÉ HODNOTĚ

7.5.1 Úvěrové a výpůjční činnosti (MFA, BOP a Euratom)

Výchozí stav:

Je třeba poznamenat, že výše uvedené úvěry jsou poprvé uznány ve své nominální hodnotě v souladu s účetním pravidlem EU č. 11. Kdyby se místo toho použil účetní standard IAS 39 pro subjekty soukromého sektoru, úvěry by se poprvé musely uznat ve své reálné hodnotě. Rozdíl mezi oběma účetními postupy ukazuje následující tabulka jen pro úvěry na výpomoc platební bilance k datu jejich poskytnutí:

(v milionech EUR)
	Účetní pravidlo EU č. 11 (nominální částka)	IAS 39 (reálná hodnota)	Rozdíl
Ocenění úvěrů BOP poskytnutých v roce 2009	7 200	6 649	551
Ocenění úvěrů BOP poskytnutých v roce 2008	2 000	1 767	233

Pro použití účetního pravidla EU č. 11 mluví tyto důvody:

—	Mezi úvěry a výpůjčkami existují kompenzační účinky kvůli jejich vzájemnému (back-to-back) charakteru. Efektivní úroky úvěrů se tedy rovnají efektivní úrokové míře souvisejících výpůjček.

—	Prvotní rozdíl odráží náklady alternativních příležitostí, které by vznikly při alternativní investici na kapitálovém trhu. Jelikož EU není dovoleno investovat peníze na kapitálových trzích, tato „možnost“ nákladů alternativních příležitostí se nedá použít a tudíž věrně neodráží podstatu transakcí.

—	Výše uvedený prvotní rozdíl by byl kompenzován úrokovým výnosem v následujících letech.

Současný stav k 31.12.2009:

Odhadovaná reálná hodnota se určuje takto:

—	U úvěrů: použije se model diskontovaného hotovostního toku a v něm výnosové křivky konkrétní země s příslušnou zbytkovou splatností.

—	U výpůjček: použije se model diskontovaného hotovostního toku a v něm výnosové křivky AAA s příslušnou zbytkovou splatností.

—	Předpokládá se, že půjčky s plovoucími úrokovými sazbami se přibližují svým nominálním účetním hodnotám, jelikož k přecenění podle tržních úrokových sazeb dochází každých 6 měsíců.

Následující tabulka ukazuje odhadovanou reálnou hodnotu úvěrů s fixní sazbou na pomoc MFA, BOP a Euratomu tak, že umožňuje srovnání s odpovídající účetní hodnotou v rozvaze:

(v milionech EUR)
	Úvěry poskytnuté 31/12/2009	Úvěry poskytnuté 31/12/2008	Výpůjčky 31/12/2009	Výpůjčky 31/12/2008
Reálná hodnota	8 785	1 863	9 626	2 118
Účetní hodnota	9 416	2 091	9 416	2 091
Rozdíl	(631)	(228)	210	27

K rozvahovému dni tvořila 98,8 % těchto úvěrů a výpůjček pomoc platební bilanci (BOP). Do výše uvedeného se promítá skutečnost, že jelikož EU má úvěrový rating AAA a tržné úrokové míry jsou momentálně vyšší než ty, za které si EU půjčovala, je reálná hodnota jejich výpůjček také vyšší než jejich nominální hodnota. Protože Maďarsko, Lotyšsko a Rumunsko, což jsou hlavní příjemci těchto úvěrů, mají nižší rating než AAA, reálná hodnota poskytnutých úvěrů je nižší než jejich nominální hodnota, třebaže jsou tržní úrokové míry momentálně vyšší než ta, za kterou půjčovala EU.

7.5.2 ESUO v likvidaci

Odhadovaná reálná hodnota úvěrů a výpůjček se určuje pomocí modelu diskontovaných peněžních toků. Podle tohoto modelu se předpokládané budoucí peněžní toky diskontují použitím AAA výnosových křivek odpovídajících zbytkovému období do splatnosti. Předpokládá se, že odhadovaná reálná hodnota půjček s plovoucí sazbou se přibližuje jejich vstupní účetní hodnotě, jelikož k přecenění podle tržních úrokových sazeb dochází každé 3 měsíce nebo každých 6 měsíců. Odhadovanou reálnou hodnotu úvěrů a výpůjček s pevným úročením nelze získat a zveřejnit, neboť nebyly k dispozici údaje potřebné k výpočtu těchto hodnot.

Reálná hodnota, v níž jsou vykazovány realizovatelné cenné papíry, odpovídá tržní ceně zvýšené o naběhlé úroky. Žádné finanční nástroje nejsou oceňovány v reálné hodnotě pomocí metody oceňování, která nepřihlíží ke zjistitelným tržním cenám či sazbám. U pohledávek a závazků z obchodního styku se předpokládá, že se jejich reálná hodnota blíží jejich nominální hodnotě snížené o opravnou položku, resp. nominální hodnotě. Reálná hodnota peněz a peněžních ekvivalentů včetně prostředků na běžných účtech a krátkodobých vkladech (s termínem do tří měsíců) odpovídá jejich účetní hodnotě.

8. ZVEŘEJNĚNÍ ÚDAJŮ O SPŘÍZENÝCH STRANÁCH

8.1 SPŘÍZNĚNÉ STRANY

Spřízněnými stranami EU jsou její konsolidované účetní jednotky a klíčový řídící personál těchto subjektů (viz níže). Transakce mezi těmito subjekty se uskutečňují v rámci běžných operací EU a z toho důvodu nejsou podle účetních pravidel EU nezbytné žádné zvláštní požadavky na zveřejnění údajů o těchto transakcích. Seznam konsolidovaných účetních jednotek je ve vysvětlivce č. 10.

8.2 FINANČNÍ NÁROKY KLÍČOVÝCH VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ

Za účelem poskytnutí informací o transakcích spřízněných stran týkajících se klíčového vedení Evropské unie jsou zde tyto osoby uvedeny v pěti kategoriích:

kategorie 1: předseda Evropské rady, předseda Komise a předseda Soudního dvora

kategorie 2: místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ostatní místopředsedové Komise

kategorie 3: generální tajemník Rady, členové Komise, soudci a generální advokáti Soudního dvora, předseda a členové Tribunálu, předseda a členové Evropského soudu pro veřejnou službu, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů

kategorie 4: předseda a členové Účetního dvora

kategorie 5: nejvýše postavení úředníci orgánů a agentur.

Souhrn jejich finančních nároků je uveden níže – další informace lze získat v Úředním věstníku Evropské unie (187, 8.8.1967, naposledy pozměněné nařízením Rady (ES, Euratom) č. 202/2005 ze dne 18.1.2005 (L 33, 5.2.2005) a L 268, 20.10.1977 naposledy pozměněné nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1293/2004 ze dne 30.4.2004 (L 243 15.7.2004)). Další informace jsou k dispozici také ve služebním řádu zveřejněném na internetových stránkách Europa. Služební řád je oficiálním dokumentem, kde jsou popsány práva a povinnosti všech úředníků EU. Klíčový řídící personál nedostal od EU žádné preferenční úvěry.

Finanční nároky členů vrcholového vedení

(v EUR)
Nárok (na zaměstnance)	Kategorie 1	Kategorie 2	Kategorie 3	Kategorie 4	Kategorie 5
Základní plat (měsíční)	24 874,61	22 531,36 – 23 432,62	18 025,08 – 20 278,22	19 467,10 – 20 728,85	11 461,32 – 18 025,09
Příplatek za vzdálenost od místa trvalého pobytu / za práci v zahraničí	15 %	15 %	15 %	15 %	16 %
Rodinné přídavky:
Příplatek na domácnost	2 % + 167,31	2 % + 167,31	2 % + 167,31	2 % + 167,31	2 % + 167,31
Příspěvek na vyživované dítě	365,60	365,60	365,60	365,60	365,60
Příplatek na předškolní vzdělávání	89,31	89,31	89,31	89,31	89,31
Příplatek na vzdělání nebo	248,06	248,06	248,06	248,06	248,06
příplatek na vzdělání mimo místa pracoviště	496,12	496,12	496,12	496,12	496,12
Příplatek pro předsedajícího soudce	neuv.	neuv.	500 - 810,74	neuv.	neuv.
Příspěvek na reprezentaci	1 418,07	0 - 911,38	500 - 607,71	neuv.	neuv.
Roční cestovní náklady	neuv.	neuv.	neuv.	neuv.	Ano
Přeložení do členského státu:
Příspěvek na vzdělání (6)	Ano	Ano	Ano	Ano	Ano
% z platu (6)	5 %	5 %	5 %	5 %	5 %
% z platu bez ok	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %
Výdaje na reprezentaci	propláceny	propláceny	propláceny	neuv.	neuv.
Při nástupu do úřadu:
Výdaje za zařízení	49 749,22	45 062,72 – 46 865,24	36 050,16 – 40 556,44	38 934,20 – 41 457,70	propláceny
Cestovní výlohy rodiny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Výlohy na stěhování	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Při odchodu z úřadu:
Výlohy na přesídlení	24 874,61	22 531,36 – 23 432,62	18 025,08 – 20 278,22	19 467,10 – 20 728,85	propláceny
Cestovní výlohy rodiny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Výlohy na stěhování	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Přechod (% z platu ) (7)	40 % – 65 %	40 % – 65 %	40 % – 65 %	40 % – 65 %	neuv.
Nemocenské pojištění	hrazeno	hrazeno	hrazeno	hrazeno	nepovinné
Důchod (% z hrubého platu)	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %
Srážky:
Daň Společenství	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %
Nemocenské pojištění (% z platu)	1,8 %	1,8 %	1,8 %	1,8 %	1,8 %
Zvláštní odvody z platu	4,64 %	4,64 %	4,64 %	4,64 %	4,64 %
Srážka na důchod	neuv.	neuv.	neuv.	neuv.	11,3 %
Počet osob k 31.12.2009	3	7	91	27	81

9. UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Vyjma níže uvedených informací se ke dni přijetí účetní závěrky účetní Komise nedozvěděl o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani mu takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční závěrka a příloha k ní byly sestaveny pomocí nejnovějších dostupných údajů, které se promítají do uvedených informací.

Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM)

Dne 11. května 2010 přijala Rada Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM) k zachování finanční stability v Evropě (nařízení rady (EU) č. 407/2010). Tento mechanismus je založen na čl. 122 odst. 2 Smlouvy, jenž umožňuje poskytnout finanční pomoc Unie členskému státu, u něhož z důvodu mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, nastanou obtíže nebo který je z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi. Tato pomoc může mít podobu úvěru nebo úvěrové linky zaručené rozpočtem EU. V případě aktivace by si Komise půjčila prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí jménem EU a poté by tyto prostředky půjčila přijímajícímu členskému státu. Rada ECOFIN ve svých závěrech omezila tuto facilitu na 60 miliard EUR. EFSM byl zřízen jako přídavek k stávajícímu nástroji platební bilance, z něhož se poskytuje finanční pomoc členským státům, které nejsou v eurozóně.

Dlužno poznamenat, že i když to nemá dopad ani na účetní závěrku EU ani na rozpočet EU, podobný balíček finanční pomoci (evropský nástroj finanční stability (EFSF)) zřídily také členské státy eurozóny a další zúčastněné členské státy. Tato potenciální pomoc členským státům eurozóny by byla poskytována prostřednictvím speciálního účelového nástroje členským státům eurozóny, přičemž zúčastněné členské státy poskytují tomuto nástroji záruky až do 440 miliard EUR. Platnost tohoto nástroje skončí v červnu 2013.

Nakonec, a opět bez vlivu na účetnictví či rozpočet EU, Mezinárodní měnový fond (MMF) se také účastní výše uvedených opatření, což podle očekávání navýší možnou pomoc o dalších 250 miliard EUR.

10. KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

A. OVLÁDANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

1. Orgány a poradní orgány

Výbor regionù

Rada Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie

Evropská komise

Evropský účetní dvůr

Evropský inspektor ochrany údajů

Evropský hospodářský a sociální výbor

Evropský veřejný ochránce práv

Evropský parlament

2. Agentury EU

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Evropská agentura pro bezpečnost letectví

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

Evropská agentura pro životní prostředí

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Evropská agentura pro námořní bezpečnost

Evropská agentura pro léčivé přípravky

Evropská agentura pro chemické látky

Fusion for Energy (Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy)

Eurojust (8)

Agentura Evropské unie pro základní práva

Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací

Evropská nadace odborného vzdělávání

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie

Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie

Úřad pro dohled nad evropským GNSS

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Evropská agentura pro železnice

Odrůdový úřad Společenství

Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Evropská policejní akademie (CEPOL) (8)

Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (9)

Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele

Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť

Výkonná agentura pro výzkum (9)

3. Další ovládané subjekty

Evropské společenství uhlí a oceli (v likvidaci)

B. PŘIDRUŽENÉ SUBJEKTY

Evropský investiční fond

Společný podnik Clean sky (9)

Společný podnik ARTEMIS (9)

C. SPOLEČNÉ PODNIKY

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy

Společný podnik SESAR

Společný podnik Galileo v likvidaci

Společný podnik ILL (9)

11. NEKONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

EU sice spravuje aktiva níže uvedených účetních jedvysvětlivkak, tyto účetní jednotky však nesplňují požadavky na konsolidaci, a tudíž nebyly zahrnuty do účetní závěrky Evropské unie.

11.1 EVROPSKÝ ROZVOJOVÝ FOND (ERF)

Evropský rozvojový fond (ERF) je hlavním nástrojem k poskytování pomoci Evropské unie určené na rozvojovou spolupráci zemím Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a zámořským zemím a územím (ZZÚ). Římská smlouva z roku 1957 ustanovila jeho vytvoření s cílem poskytnout technickou a finanční pomoc původně jenom zemím Afriky, s kterými měly některé členské státy historické vazby.

ERF není financován z rozpočtu Evropské unie, nýbrž přímo z příspěvků členských států sjednávaných na mezivládní úrovni. Prostředky ERF spravují Komise a EIB. Každý ERF se obvykle uzavírá na dobu kolem pěti let. Od uzavření první úmluvy o partnerství v roce 1964 se programové cykly ERF obecně řídily cykly z dohod o partnerství / úmluv.

ERF se řídí vlastním finančním nařízením (Úř. věst. L 78 ze dne 19. 3. 2008), které předpokládá předkládání vlastní účetní závěrky odděleně od účetní závěrky EU. Účetní závěrky a hospodaření se zdroji ERF podléhají vnější kontrole Účetního dvora a Parlamentu. Pro informativní účely je níže uvedena rozvaha a výsledovka 8., 9. a 10. ERF:

Rozvaha – 8., 9. a 10. ERF

(v milionech EUR)
	31.12.2009	31.12.2008
DLOUHODOBÁ AKTIVA	196	269
KRÁTKODOBÁ AKTIVA	1 389	957
Aktiva celkem	1 585	1 226
KRÁTKODOBÁ PASIVA	(860)	(709)
Pasiva celkem	(860)	(709)
ČISTÁ AKTIVA	725	517
FONDY A REZERVY
Splacený kapitál	20 381	17 079
Ostatní rezervní fondy	2 252	2 252
Hospodářské výsledky převedené z minulých let	(18 814)	(15 784)
Hospodářský výsledek za rok	(3 094)	(3 030)
Čistá aktiva	725	517

Výsledovka – 8., 9. a 10. ERF

(v milionech EUR)
	2009	2008
PROVOZNÍ VÝNOSY	49	23
PROVOZNÍ NÁKLADY	(3 192)	(3 066)
SCHODEK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI	(3 143)	(3 043)
FINANČNÍ ČINNOSTI	49	13
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK	(3 094)	(3 030)

11.2 SYSTÉM NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Jedná se o systém, z nějž je zaměstnancům různých subjektů Evropské unie poskytováno zdravotní pojištění. Prostředky systému jsou jeho majetkem a Evropská unie nad nimi nemá žádnou pravomoc, přestože je správa jeho finančních aktiv svěřena Komisi. Systém je financován z příspěvků jeho členů (zaměstnanců) a zaměstnavatelů (orgánů/agentur/subjektů.) Případný přebytek zůstává v systému.

Systém je tvořen čtyřmi samostatnými subjekty – hlavní systém je určen zaměstnancům orgánů a agentur Evropské unie a tři menší slouží zaměstnancům Evropské univerzity ve Florencii, evropských škol a zaměstnancům pracujícím mimo území EU, například v delegacích EU. K 31. prosinci 2009 činila celková aktiva systému 297 milionů EUR (2008: 288 milionů EUR).

11.3 ÚČASTNICKÝ ZÁRUČNÍ FOND (PGF)

Účinné krytí určitých částek předběžného financování, jež jsou vypláceny v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), zajišťuje Účastnický záruční fond (PGF). Jedná se o nástroj vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí finančních rizik, jimž jsou EU a účastníci vystaveni v důsledku provádění nepřímých opatření v rámci 7. RP. Jistotu za plnění představuje kapitál tohoto fondu a plynoucí úroky. Všichni účastníci nepřímých opatření, majících podobu grantu, přispívají do výše 5% podílu EU na kapitálu PGF po dobu trvání opatření. Účastníci jsou tedy vlastníky PGF a EU (zastoupená Komisí) plní jen roli jejich výkonného orgánu. K 31. prosinci 2009 měl PGF celková aktiva ve výši 580 milionů EUR (2008: 283 milionů EUR). Prostředky PGF jsou jeho majetkem a Evropská unie nad nimi nemá žádnou pravomoc, přestože je správa jeho finančních aktiv svěřena Komisi.

ČÁST II

KONSOLIDOVANÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU EVROPSKÉ UNIE A VYSVĚTLIVKY

OBSAH

A.	Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu

1.	Výsledek plnění rozpočtu

2.	Srovnání rozpočtových a skutečných částek

Příjmy:

3.	Konsolidované shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu

Výdaje:

4.	Změny a členění prostředků na závazky a prostředků na platby podleokruhů finančního rámce

5.	Využití prostředků na závazky podle okruhů finančního rámce

6.	Využití prostředků na platby podle okruhů finančního rámce

7.	Změna stavu dosud nevyužitých závazků podle okruhů finančního rámce

8.	Členění dosud nevyužitých závazků podle roku původu a okruhů finančního rámce

9.	Změny a členění prostředků na závazky a prostředků na platby podle oblastí politik

10.	Využití prostředků na závazky podle oblastí politik

11.	Využití prostředků na platby podle oblastí politik

12.	Změna stavu dosud nevyužitých závazků podle oblastí politik

13.	Členění dosud nevyužitých závazků podle roku původu a oblastí politik

Orgány:

14.	Konsolidované shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu podle orgánů

15.	Využití prostředků na závazky a prostředků na platby podle orgánů

Agentury:

16.	Příjmy agentur: rozpočtová prognóza, nároky a došlé částky

17.	Prostředky na závazky a platby podle agentur

18.	Výsledek plnění rozpočtu včetně agentur

B.	Vysvětlivky ke konsolidovaným zprávám o plnění rozpočtu

1.	Rozpočtové zásady, struktura a prostředky

2.	Vysvětlení ke zprávám o plnění rozpočtu

ODDÍL A: KONSOLIDOVANÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU (10)

VÝSLEDKY PLNĚNÍ ROZPOČTU

1: Výsledek plnění rozpočtu na rok 2009

(v milionech EUR)
	Celkem 2009	Celkem 2008
Příjmy za rozpočtový rok	117 626	121 584
Platby z prostředků na běžný rok	(116 579)	(115 550)
Prostředky na platby přenesené do roku n+1	(1 759)	(3 914)
Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z roku n-1	2 791	188
Kurzové rozdíly za rok	185	(498)
Výsledek plnění rozpočtu (11)	2 264	1 810

Rozpočtový přebytek Evropské unie se vrací členským státům v následujícím roce cestou snížení jejich příspěvků splatných v tomto následujícím roce.

2. Srovnání rozpočtových a skutečných částek

Příjmy

(v milionech EUR)

Hlava

Původní rozpočet

Konečný rozpočet

Zjištěné nároky

Příjmy

Rozdíl mezi konečným a skutečným stavem

Příjmy jako % z rozpočtu

Nevyužito

5=2-4

6=4/2

7=3-4

1.	Vlastní zdroje

114 736

110 238

110 462

110 373

– 135

100,12 %

3.	Přebytky, salda a opravy

410

330

80,56 %

4.	Příjmy od osob pracujících v orgánech a jiných institucích Společenství

1 120

1 033

1 025

91,59 %

5.	Příjmy ze správní činnosti orgánů

436

335

– 250

394,05 %

101

6.	Příspěvky a vrácení v rámci dohod a programů Společenství

368

4 834

4 559

–4 191

1 238,97 %

275

7.	Úroky z prodlení a pokuty

123

757

12 774

933

– 176

123,25 %

11 841

8.	Výpůjční a úvěrové operace

–4

—

9.	Různé příjmy

–8

114,11 %

Celkem

116 096

113 035

130 032

117 626

–4 590

104,06 %

12 407

Výdaje – podle okruhů finančního rámce

(v milionech EUR)

Okruh finančního rámce

Původní rozpočet

Konečný rozpočet (12)

Provedené platby

Rozdíl mezi konečným a skutečným stavem

přenesené prostředky

Prostředky pozbývající platnosti

4=2-3

5=3/2

7=2-3-6

1.	Udržitelný růst

46 000

47 520

44 684

2 837

94,03 %

2 381

456

2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

52 566

57 107

55 877

1 230

97,85 %

986

244

3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 296

2 174

1 993

181

91,66 %

106

4.	EU jako globální hráč

8 324

8 804

7 983

821

90,67 %

220

601

5.	Správní náklady

7 701

8 754

7 615

1 139

86,99 %

857

281

6.	Náhrady/vyrovnávací platby

209

100,00 %

Celkem

116 096

124 569

118 361

6 208

95,02 %

4 519

1 688

Výdaje – podle oblastí politik

(v milionech EUR)

Oblast politiky

Původní rozpočet

Konečný rozpočet (13)

Provedené platby

Rozdíl mezi konečným a skutečným stavem

Přenesené prostředky

Prostředky pozbývající platnosti

4=2-3

5=3/2

7=2-3-6

01	Hospodářské a finanční věci

487

345

327

94,82 %

Podniky

601

705

558

147

79,21 %

03	Hospodářská soutěž

107

88,32 %

04	Zaměstnanost a sociální věci

11 203

9 929

8 906

1 023

89,70 %

755

268

05	Zemědělství a rozvoj venkova

51 478

56 413

55 209

1 204

97,87 %

954

249

06	Energie a doprava

2 481

2 480

2 253

227

90,84 %

177

07	Životní prostředí

496

409

356

87,17 %

Výzkum

4 960

5 644

4 826

818

85,50 %

789

09	Informační společnost a sdělovací prostředky

1 356

1 552

1 375

177

88,58 %

173

10	Přímý výzkum

366

735

411

324

55,87 %

314

11	Rybolov a námořní záležitosti

927

715

592

122

82,87 %

103

12	Vnitřní trh

86,89 %

13	Regionální politika

24 570

26 793

26 740

99,80 %

14	Daně a cla

106

131

120

91,54 %

15	Vzdělávání a kultura

1 363

1 654

1 495

159

90,38 %

153

16	Komunikace

211

229

204

89,22 %

17	Ochrana zdraví a spotřebitele

582

632

526

106

83,25 %

18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva

678

830

744

89,64 %

19	Vnější vztahy

3 579

3 805

3 673

131

96,55 %

Obchod

88,09 %

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

1 680

1 872

1 698

174

90,68 %

138

Rozšíření

1 661

1 437

1 308

128

91,08 %

110

23	Humanitární pomoc

797

859

800

93,13 %

24	Boj proti podvodům

88,65 %

25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství

188

212

185

87,27 %

26	Administrativa Komise

986

1 226

1 034

192

84,34 %

164

Rozpočet

278

285

271

95,19 %

Audit

90,05 %

29	Statistika

101

138

120

87,27 %

30	Důchody a související výdaje

1 160

1 136

1 117

98,36 %

31	Jazykové služby

389

479

422

87,91 %

Rezervy

244

229

0,00 %

229

90	Ostatní orgány

2 848

3 334

2 771

563

83,12 %

392

171

Celkem

116 096

124 569

118 361

6 208

95,02 %

4 519

1 688

3. Shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu na rok 2009

(v milionech EUR)

Hlava

Příjmové prostředky

Zjištěné nároky

Příjmy

Příjmy jako

Nevyužito

Počáteční

Konečné

běžný rok

Přenesené

Celkem

z nároků za běžný rok

z přenesených nároků

Celkem

1.	Vlastní zdroje

114 736

110 238

109 103

1 358

110 462

109 098

1 275

110 373

100,12 %

3.	Přebytky, salda a opravy

410

330

80,56 %

4.	Příjmy od osob pracujících v orgánech a jiných subjektech Společenství

1 120

1 026

1 033

1 020

1 025

91,59 %

5.	Výnosy ze správní činnosti orgánů

345

436

309

335

394,05 %

101

6.	Příspěvky a vrácení v rámci dohod a programů Společenství

368

4 430

404

4 834

4 277

282

4 559

1 238,97 %

275

7.	Úroky z prodlení a pokuty

123

757

2 836

9 938

12 774

193

740

933

123,25 %

11 841

8.	Výpůjční a úvěrové operace

9.	Různé příjmy

114,11 %

Celkem

116 096

113 035

118 175

11 857

130 032

115 274

2 351

117 626

104,06 %

12 407

Hlava 1 podrobně: Vlastní zdroje

Kapitola

Příjmové prostředky

Zjištěné nároky

Příjmy

Příjmy jako % z rozpočtu

Nevyužito

Počáteční stav

Konečný stav

V běžném roce

Přenesené

Celkem

Z nároků za běžný rok

Z přenesených nároků

Celkem

10.	Zemědělské dávky

1 404

– 350

350

—

11.	Dávky z cukru

147

139

104

132

104

132

94,40 %

12.

Cla

17 656

14 441

13 505

980

14 485

13 499

897

14 397

99,69 %

13.

DPH

19 616

13 668

13 743

100,54 %

14.

HND

75 914

81 989

82 413

100,52 %

15.	Oprava rozpočtové nevyváženosti

315

—

16.	Snížení příspěvku z HND pro NL a SW

—

Celkem

114 736

110 238

109 103

1 358

110 462

109 098

1 275

110 373

100,12 %

Hlava 3 podrobně: Přebytky, salda a opravy

Kapitola

Příjmové prostředky

Zjištěné nároky

Příjmy

Příjmy jako % z rozpočtu

Nevyužito

Počáteční stav

Konečný stav

V běžném roce

Přenesené

Celkem

Z nároků za běžný rok

z přenesených nároků

Celkem

30.	Přebytek z předchozího roku

1 796

100,00 %

31.

Salda DPH

– 954

– 946

99,17 %

32.

Salda HDP

– 432

– 431

99,70 %

34.	Oprava z důvodu neúčasti na politice spravedlnosti a vnitřních věcí

—

35.	Oprava – Spojené království – úpravy

–6

—

37.	Úprava vlastních zdrojů dle rozhodnutí 2007/436/ES

–89

—

Celkem

410

330

80,56 %

4. Členění a změny prostředků na závazky a platby podle okruhů finančního rámce

(v milionech EUR)

Prostředky na závazky

Prostředky na platby

Okruh finančního rámce

přijaté prostředky

změny (převody a OR)

přenesené

účelově vázané příjmy

celkem dodatečné

celkem schválené

přijaté prostředky

změny (převody a OR)

Přenesené

Účelově vázané příjmy

Celkem dodatečné

celkem schválené

5=3+4

6=1+2+5

11=9+10

12=7+8+11

1	Udržitelný růst

60 196

2 003

1 705

1 724

63 923

46 000

– 795

176

2 139

2 315

47 520

2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

56 121

585

6 011

6 012

62 718

52 566

–2 290

829

6 002

6 831

57 107

3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 515

617

113

196

2 328

1 296

725

131

153

2 174

4	EU jako globální hráč

8 104

271

339

610

8 714

8 324

– 224

378

326

704

8 804

5	Správní náklady

7 701

– 100

416

424

8 025

7 701

– 101

725

429

1 154

8 754

6	Náhrady/vyrovnávací platby

209

Celkem

133 846

3 105

381

8 585

8 966

145 917

116 096

–2 686

2 132

9 026

11 158

124 569

5. Využití prostředků na závazky podle okruhů finančního rámce

(v milionech EUR)

Okruh finančního rámce

Prostředky na závazky schválené

Závazky splněné

Prostředky přenesené do roku 2010

Prostředky pozbývající platnosti

z prostředků na daný rok

z přenesených prostředků

z účelově vázaných příjmů

Celkem

Účelově vázané příjmy

na základě rozhodnutí

Celkem

z prostředků na daný rok

z přenesených prostředků

Účelově vázané příjmy (ESVO)

Celkem

5=2+3+4

6=5/1

9=7+8

10=9/1

14=11+12+13

15=14/1

1	Udržitelný růst

63 923

61 630

796

62 444

97,69 %

908

972

1,52 %

505

507

0,79 %

2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

62 718

56 413

5 072

61 484

98,03 %

940

253

1 193

1,90 %

0,07 %

3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

2 328

2 118

2 264

97,27 %

2,15 %

0,59 %

4	EU jako globální hráč

8 714

8 038

271

173

8 481

97,34 %

166

1,91 %

0,76 %

5	Správní náklady

8 025

7 398

255

7 662

95,48 %

161

172

2,14 %

191

2,38 %

6	Náhrady/vyrovnávací platby

209

100,00 %

0,00 %

Celkem

145 917

135 806

381

6 358

142 545

97,69 %

2 225

328

2 553

1,75 %

817

819

0,56 %

6. Využití prostředků na platby podle okruhů finančního rámce

(v milionech EUR)

Okruh finančního rámce

Schválené prostředky na platby

provedené platby

Prostředky přenesené do roku 2010

Prostředky pozbývající platnosti

z prostředků na daný rok

z přenesených prostředků

z účelově vázaných příjmů

Celkem

automaticky

na základě rozhodnutí

Účelově vázané příjmy

Celkem

z prostředků na daný rok

z přenesených prostředků

Účelově vázané příjmy (ESVO)

Celkem

5=2+3+4

6=5/1

10=7+8+9

11=10/1

15=12+13+14

16=15/1

1	Udržitelný růst

47 520

43 866

133

684

44 684

94,03 %

129

808

1 443

2 381

5,01 %

401

456

0,96 %

2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

57 107

50 026

773

5 078

55 877

97,85 %

924

986

1,73 %

188

244

0,43 %

3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

2 174

1 915

1 993

91,66 %

3,46 %

106

4,88 %

4	EU jako globální hráč

8 804

7 564

224

195

7 983

90,67 %

131

220

2,50 %

447

154

601

6,83 %

5	Správní náklady

8 754

6 745

637

233

7 615

86,99 %

651

196

857

9,79 %

193

281

3,21 %

6	Náhrady/vyrovnávací platby

209

100,00 %

0,00 %

Celkem

124 569

110 325

1 782

6 253

118 361

95,02 %

877

882

2 760

4 519

3,63 %

1 326

350

1 688

1,36 %

7. Změna stavu nevyužitých závazků podle okruhů finančního rámce

(v milionech EUR)

Dosud nevyužité závazky ke konci předchozího roku

Závazky na daný rok

Okruh finančního rámce

závazky přenesené z předchozího roku

zrušené/ přehodnocené závazky

platby

závazky dosud nevyužité ke konci roku

závazky přijaté v průběhu roku

platby

zrušení nepřenositelných závazků

závazky dosud nevyužité ke konci roku

celkové dosud nevyužité závazky ke konci roku

1	Udržitelný růst

119 797

– 647

–39 892

79 259

62 444

–4 792

–10

57 642

136 901

2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

14 123

– 189

–7 370

6 564

61 484

–48 507

–0

12 977

19 541

3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 535

– 144

– 560

830

2 264

–1 433

832

1 662

4	EU jako globální hráč

18 840

– 876

–5 455

12 509

8 481

–2 528

–1

5 953

18 462

5	Správní náklady

750

–90

– 646

7 662

–6 970

–1

692

706

6	Náhrady/vyrovnávací platby

209

– 209

Celkem

155 045

–1 946

–53 923

99 177

142 545

–64 438

–12

78 095

177 272

8. Členění dosud nevyužitých závazků podle roku původu závazku a okruhů finančního rámce

(v milionech EUR)

Okruh finančního rámce

< 2003

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Celkem

1	Udržitelný růst

626

624

1 268

2 814

18 348

11 584

43 995

57 642

136 901

2	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

1 912

167

4 264

12 977

19 541

3	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

257

373

832

1 662

4	EU jako globální hráč

991

431

711

1 020

2 632

2 455

4 270

5 953

18 462

5	Správní náklady

692

706

Celkem

1 709

1 093

2 042

3 977

22 978

14 463

52 915

78 095

177 272

9. Změny a rozdělení prostředků na závazky a prostředků na platby podle oblastí politik

(v milionech EUR)

Oblast politiky

Prostředky na závazky

Prostředky na platby

Přijaté prostředky

Změny (převod/OR)

Přenesené

Účelově vázané příjmy

Celkem dodatečné

Celkem schválené

Přijaté prostředky

Změny (převod/OR)

Přenesené

Účelově vázané příjmy

Celkem dodatečné

Celkem schválené

5 = 3 + 4

6 = 1 + 2 + 5

11 = 9 + 10

12 = 7 + 8 + 11

01	Hospodářské a finanční věci

442

–17

445

487

– 179

345

Podniky

663

–2

757

601

–22

105

125

705

03	Hospodářská soutěž

–0

107

04	Zaměstnanost a sociální věci

11 188

11 255

11 203

–1 305

9 929

05	Zemědělství a rozvoj venkova

54 682

586

5 993

61 260

51 478

–2 030

972

5 993

6 964

56 413

06	Energie a doprava

2 740

1 998

120

121

4 859

2 481

– 171

150

171

2 480

07	Životní prostředí

483

–23

488

496

– 126

409

Výzkum

4 665

654

5 388

4 960

– 411

1 049

1 095

5 644

09	Informační společnost a sdělovací prostředky

1 512

–71

168

1 609

1 356

–71

252

267

1 552

10	Přímý výzkum

371

424

795

366

–5

337

374

735

11	Rybolov a námořní záležitosti

1 014

–35

985

927

– 222

715

12	Vnitřní trh

–0

13	Regionální politika

37 901

629

38 560

24 570

2 027

192

195

26 793

14	Daně a cla

131

–1

134

106

131

15	Vzdělávání a kultura

1 401

–2

292

1 691

1 363

–38

312

328

1 654

16	Komunikace

214

–0

217

211

–3

229

17	Ochrana zdraví a spotřebitele

624

695

582

–1

632

18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva

924

107

1 032

678

110

830

19	Vnější vztahy

4 072

–12

107

4 168

3 579

134

3 805

Obchod

–2

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

1 894

265

178

443

2 430

1 680

–21

180

213

1 872

Rozšíření

1 081

1 132

1 661

– 296

1 437

23	Humanitární pomoc

797

110

915

797

859

24	Boj proti podvodům

25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství

188

–2

194

188

–2

212

26	Administrativa Komise

981

1 093

986

126

101

227

1 226

Rozpočet

278

–9

274

278

–9

285

Audit

–0

29	Statistika

133

–1

143

101

138

30	Důchody a související výdaje

1 160

–24

1 136

1 160

–24

1 136

31	Jazykové služby

389

–10

456

389

–10

101

479

Rezervy

744

– 241

503

244

–15

229

90	Ostatní orgány

2 848

–43

156

164

2 970

2 848

–43

361

167

528

3 334

Celkem

133 846

3 105

381

8 585

8 966

145 917

116 096

–2 686

2 132

9 026

11 158

124 569

10. Využití prostředků na závazky podle oblastí politik

(v milionech EUR)

Oblast politiky

Prostředky Schválené prostředky na závazky

Závazky splněné

Prostředky přenesené do roku 2010

Prostředky pozbývající platnosti

z prostředků na daný rok

z přenesených prostředků

účelově vázané příjmy

Celkem

účelově vázané příjmy

Rozhodnutí o převodech do dalšího období

Celkem

z prostředků na daný rok

z přenesených

účelově vázané příjmy (ESVO)

Celkem

5 = 2 + 3 + 4

6 = 5/1

9 = 7 + 8

10 = 9/1

= 11 + 12 + 13

15 = 14/1

01	Hospodářské a finanční věci

445

421

440

98,90 %

0,35 %

0,76 %

Podniky

757

657

698

92,12 %

7,32 %

0,56 %

03	Hospodářská soutěž

97,29 %

872

2 693

4 127

3,40 %

1 189

316

1 517

1,25 %

04	Zaměstnanost a sociální věci

11 255

11 186

11 196

99,47 %

0,41 %

0,12 %

05	Zemědělství a rozvoj venkova

61 260

54 989

5 065

60 054 %

98,03 %

928

252

1 180

1,93 %

0,04 %

06	Energie a doprava

4 859

4 727

4 803 %

98,86 %

0,91 %

0,24 %

07	Životní prostředí

488

451

460

94,25 %

3,83 %

1,92 %

Výzkum

5 388

4 732

352

5 084

94,35 %

301

5,59 %

3 %

0,06 %

09	Informační společnost a sdělovací prostředky

1 609

1 440

115

1 556

96,68 %

3,25 %

0,07 %

10	Přímý výzkum

795

365

433

54,39 %

357

361

45,37 %

0,24 %

11	Rybolov a námořní záležitosti

985

974

976

99,07 %

0,45 %

0,48 %

12	Vnitřní trh

96,60 %

1,62 %

1,78% %

13	Regionální politika

38 560

38 495

38 523

99,90 %

0,06 %

0,04 %

14	Daně a cla

134

125

126

94,45 %

1,22 %

4,33 %

15	Vzdělávání a kultura

1 691

1 397

169

1 566

92,61 %

123

124

7,30 %

0,08 %

16	Komunikace

217

212

214

98,32 %

0,64 %

1,04 %

17	Ochrana zdraví a spotřebitele

695

665

675

97,17 %

1,59 %

1,24 %

18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva

1 032

916

1 008

97,67 %

1,42 %

0,91 %

19	Vnější vztahy

4 168

4 052

4 105

98,51 %

1,29 %

0,20 %

Obchod

96,18 %

1,63 %

2,20 %

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

2 430

1 982

265

2 325

95,68 %

100

4,11 %

0,21 %

Rozšíření

1 132

10 791 982

1 120

98,96 %

0,91 %

0,12 %

23	Humanitární pomoc

915

906

913

99,79 %

0,11 %

0,10 %

24	Boj proti podvodům

915

906

913

99,79 %

0,11 %

0,10 %

25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství

194

183

187

96,65 %

1,97 %

1,38 %

26	Administrativa Komise

1 093

985

1 048

95,92 %

3,34 %

0,74 %

Rozpočet

274

268

272

99,07 %

0,74 %

0,19 %

Audit

96,77 %

1,93 %

0,30 %

29	Statistika

143

129

133

92,73 %

4,94 %

2,33 %

30	Důchody a související výdaje

1 136

1 117

98,36 %

0,00 %

1,64 %

31	Jazykové služby

456

375

424

93,01 %

6,25 %

0,74 %

Rezervy

503

0,00 %

503

100,00 %

90	Ostatní orgány

2 970

2 659

100

2 767

93,16 %

2,22 %

137

4,62 %

Celkem

145 917

135 806

381

6 358

142 545

97,69 %

2 225

328

2 553

1,75 %

817

819

0,56 %

11. Využití prostředků na platby podle oblastí politik

(v milionech EUR)

Oblast politiky

Schválené Prostředky na platby

provedené platby

Prostředky přenesené do roku 2010

Prostředky pozbývající platnosti

z prostředků daného roku

z přenesených

účelově vázané příjmy

Celkem

automaticky

na základě rozhodnutí

účelově vázané příjmy

Celkem

z prostředků daného roku

z přenesených

účelově vázané příjmy (ESVO)

Celkem

5 = 2 + 3 + 4

6 = 5/1

10 = 7 + 8 + 9

11 = 10/1

15 = 12 + 13 + 14

16 = 15/1

01	Hospodářské a finanční věci

345

300

327

94,82 %

4,10 %

1,08 %

Podniky

705

514

558

79,21 %

12,57 %

8,22 %

03	Hospodářská soutěž

107

88,32 %

9,40 %

2,28 %

04	Zaměstnanost a sociální věci

9 929

8 886

8 906

89,70 %

732

755

7,60 %

263

268

2,70 %

05	Zemědělství a rozvoj venkova

56 413

49 365

780

5 064

55 209

97,87 %

929

954

1,69 %

192

249

0,44 %

06	Energie a doprava

2 480

2 177

2 253

90,84 %

177

7,12 %

2,04 %

07	Životní prostředí

409

328

356

87,17 %

7,40 %

5,44 %

Výzkum

5 644

4 490

300

4 826

85,50 %

745

789

13,97 %

0,53 %

09	Informační společnost a sdělovací prostředky

1 552

1 268

1 375

88,58 %

158

173

11,13 %

0,30 %

10	Přímý výzkum

735

321

411

55,87 %

280

314

42,73 %

1,40 %

11	Rybolov a námořní záležitosti

715

588

592

82,87 %

2,69 %

102

103

14,45 %

12	Vnitřní trh

86,89 %

9,47 %

3,64 %

13	Regionální politika

26 793

26 564

174

26 740

99,80 %

0,06 %

0,14 %

14	Daně a cla

131

111

120

91,54 %

6,53 %

1,92 %

15	Vzdělávání a kultura

1 654

1 310

171

1 495

90,38 %

140

153

9,27 %

0,35 %

16	Komunikace

229

189

204

89,22 %

7,17 %

3,61 %

17	Ochrana zdraví a spotřebitele

632

484

526

83,25 %

5,58 %

11,16 %

18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva

830

718

744

89,64 %

1,89 %

8,47 %

19	Vnější vztahy

3 805

3 576

3 673

96,55 %

1,90 %

1,54 %

Obchod

88,09 %

8,56 %

3,35 %

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

1 872

1 588

1 698

90,68 %

138

7,37 %

1,95 %

Rozšíření

1 437

1 250

1 308

91,08 %

1,25 %

106

110

7,67 %

23	Humanitární pomoc

859

788

800

93,13 %

5,42 %

1,45 %

24	Boj proti podvodům

88,65 %

8,51 %

2,84 %

25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství

212

167

185

87,27 %

9,32 %

3,42 %

26	Administrativa Komise

1 226

875

108

1 034

84,34 %

113

164

13,35 %

2,30 %

Rozpočet

285

259

271

95,19 %

4,29 %

0,25 %

Audit

90,05 %

7,43 %

2,52 %

29	Statistika

138

107

120

87,27 %

10,63 %

2,09 %

30	Důchody a související výdaje

1 136

1 117

98,36 %

0,00 %

1,64 %

31	Jazykové služby

479

354

422

87,91 %

11,02 %

1,07 %

Rezervy

229

0,00 %

229

100,00 %

90	Ostatní orgány

3 334

2 344

327

100

2 771

83,12 %

315

392

11,75 %

137

171

5,13 %

Celkem

124 569

110 325

1 782

6 253

118 361

95,02 %

877

882

2 760

4 519

3,63 %

1 326

350

1 688

1,36 %

12. Změna stavu dosud nevyužitých závazků podle oblastí politik

(v milionech EUR)

Oblast politiky

Dosud nevyužité závazky ke konci předchozího roku

Závazky na daný rok

celkové dosud nevyužité závazky ke konci roku

závazky přenesené z předchozího roku

zrušené/přehodnocené závazky

Platby

závazky dosud nevyužité ke konci roku

závazky přijaté v průběhu roku

Platby

zrušení nepřenositelných závazků

závazky dosud nevyužité ke konci roku

01	Hospodářské a finanční věci

329

–17

– 129

183

440

– 199

–0

241

424

Podniky

653

–25

– 238

390

698

– 321

–0

377

767

03	Hospodářská soutěž

–1

–11

–83

–0

04	Zaměstnanost a sociální věci

24 080

–90

–8 675

15 315

11 196

– 231

–0

10 964

26 279

05	Zemědělství a rozvoj venkova

12 405

–98

–6 854

5 457

60 054

–48 355

–0

11 699

17 155

06	Energie a doprava

4 302

– 139

–1 471

2 692

4 803

– 782

–0

4 021

6 714

07	Životní prostředí

682

–36

– 225

421

460

– 131

–0

329

750

Výzkum

8 253

– 103

–3 319

4 831

5 084

–1 507

–7

3 569

8 400

09	Informační společnost a sdělovací prostředky

2 255

–24

– 947

1 283

1 556

– 428

–1

1 127

2 411

10	Přímý výzkum

146

–10

–87

433

– 324

–0

109

158

11	Rybolov a námořní záležitosti

1 347

–99

– 364

884

976

– 229

–1

747

1 631

12	Vnitřní trh

–2

–13

–53

–0

13	Regionální politika

81 674

– 225

–25 542

55 907

38 523

–1 198

–0

37 325

93 232

14	Daně a cla

–13

–54

126

–67

–1

15	Vzdělávání a kultura

563

–48

– 232

283

1 566

–1 263

–0

303

586

16	Komunikace

–8

–68

214

– 136

–0

17	Ochrana zdraví a spotřebitele

614

–58

– 289

268

675

– 237

–0

438

706

18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva

866

–81

– 308

477

1 008

– 436

–0

572

1 049

19	Vnější vztahy

8 785

– 183

–2 492

6 110

4 105

–1 181

–0

2 924

9 034

Obchod

–2

–14

–63

–0

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

2 818

–54

– 790

1 974

2 325

– 908

–0

1 417

3 391

Rozšíření

3 905

– 543

– 989

2 373

1 120

– 320

–0

800

3 173

23	Humanitární pomoc

422

–23

– 248

151

913

– 551

–0

362

513

24	Boj proti podvodům

–3

–16

–55

25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství

–4

–16

187

– 169

–0

26	Administrativa Komise

173

–18

– 136

1 048

– 898

–1

149

168

Rozpočet

–1

–9

272

– 262

–0

Audit

–0

–10

–0

29	Statistika

–4

–44

133

–77

–0

101

30	Důchody a související výdaje

1 117

–1 117

31	Jazykové služby

–2

–22

424

– 400

–0

90	Ostatní orgány

366

–34

– 321

2 767

–2 450

317

328

Celkem

155 045

–1 946

–53 923

99 177

142 545

–64 438

–12

78 095

177 272

13. Členění dosud nevyužitých závazků podle roku původu a oblastí politik

(v milionech EUR)

Oblast politiky

<2003

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Celkem

01	Hospodářské a finanční věci

241

424

Podniky

219

377

767

03	Hospodářská soutěž

04	Zaměstnanost a sociální věci

133

466

4 283

1 363

9 024

10 964

26 279

05	Zemědělství a rozvoj venkova

1 737

3 653

11 699

17 156

06	Energie a doprava

100

172

302

743

1 264

4 021

6 714

07	Životní prostředí

112

175

329

750

Výzkum

235

238

440

841

1 232

1 761

3 569

8 400

09	Informační společnost a sdělovací prostředky

113

195

329

598

1 127

2 411

10	Přímý výzkum

109

158

11	Rybolov a námořní záležitosti

301

451

747

1 631

12	Vnitřní trh

13	Regionální politika

412

476

1 085

1 825

13 108

7 765

31 235

37 325

93 232

14	Daně a cla

15	Vzdělávání a kultura

136

303

586

16	Komunikace

17	Ochrana zdraví a spotřebitele

164

438

706

18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva

156

256

572

1 049

19	Vnější vztahy

579

166

330

386

987

1 439

2 222

2 924

9 034

Obchod

21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy

131

103

215

346

442

682

1 417

3 391

Rozšíření

174

164

561

566

801

800

3 173

23	Humanitární pomoc

120

362

513

24	Boj proti podvodům

25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství

26	Administrativa Komise

149

168

Rozpočet

Audit

29	Statistika

101

30	Důchody a související výdaje

31	Jazykové služby

–0

90	Ostatní orgány

317

328

Celkem

1 709

1 093

2 042

3 977

22 978

14 463

52 915

78 095

177 272

14. Shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu podle orgánů

(v milionech EUR)
Orgán	Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Příjmy			Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
Orgán	Počáteční	Konečné	běžný rok	přenesené	Celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	Celkem	Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
Evropský parlament	99	99	164	86	250	137	4	141	142,54 %	109
Rada	53	53	96	12	108	90	12	102	192,94 %	6
Komise	115 869	112 808	117 818	11 758	129 576	114 950	2 335	117 285	103,97 %	12 291
Soudní dvůr	38	38	41	0	41	41	0	41	106,26 %	0
Účetní dvůr	19	19	19	1	19	18	0	19	98,50 %	0
Hospodářský a sociální výbor	10	10	16	0	16	16	0	16	164,23 %	0
Výbor regionù	7	7	20	0	20	20	0	20	309,74 %	0
Evropský veřejný ochránce práv	1	1	1	0	1	1	0	1	112,93 %	0
Evropský inspektor ochrany údajů	1	1	1	0	1	1	0	1	78,73 %	0
Celkem	116 096	113 035	118 175	11 857	130 032	115 274	2 351	117 626	104,06 %	12 407

15. Využití prostředků na závazky a prostředků na platby podle orgánů

Prostředky na závazky

(v milionech EUR)
Orgán	Schválené prostředky na závazky	Závazky splněné					Prostředky přenesené do roku 2010				Prostředky pozbývající platnosti
	Schválené prostředky na závazky	z prostředků daného roku	z přenesených	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z účelově vázaných příjmů	na základě rozhodnutí	Celkem	%	Z prostředků na daný rok	přenesené prostředky	účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
	1	2	3	4	5 = 2 + 3 + 4	6 = 5/1	7	8	9 = 7 + 8	10 = 9/1	11	12	13	14 = 11 + 12 + 13	15 = 14/1
Evropský parlament	1 596	1 418	8	42	1 467	91,94 %	16	10	26	1,65 %	102	0	0	102	6,42 %
Rada	642	551	0	41	593	92,33 %	38	0	38	5,88 %	12	0	0	12	1,80 %
Komise	142 947	133 147	373	6 258	139 779	97,78 %	2 169	318	2 487	1,74 %	680	0	2	682	0,48 %
Soudní dvůr	318	311	0	1	313	98,50 %	1	0	1	0,37 %	4	0	0	4	1,14 %
Účetní dvůr	188	173	0	0	173	92,19 %	0	0	0	0,21 %	14	0	0	14	7,59 %
Hospodářský a sociální výbor	122	117	0	3	120	98,02 %	0	0	0	0,33 %	2	0	0	2	1,65 %
Výbor regionù	88	75	0	12	87	98,37 %	0	0	0	0,08 %	1	0	0	1	1,56 %
Evropský veřejný ochránce práv	9	8	0	0	8	91,98 %	0	0	0		1	0	0	1	8,02 %
Evropský inspektor ochrany údajů	7	5	0	0	5	81,44 %	0	0	0		1	0	0	1	18,56 %
Celkem	145 917	135 806	381	6 358	142 545	97,69 %	2 225	328	2 553	1,75 %	817	0	2	819	0,56 %

Prostředky na platby

(v milionech EUR)
Orgán	Schválené prostředky na platby	provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2010					Prostředky pozbývající platnosti
	Schválené prostředky na platby	z prostředků na daný rok	z přenesených	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	automaticky	na základě rozhodnutí	z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených	účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
	1	2	3	4	5 = 2 + 3 + 4	6 = 5/1	7	8	9	10 = 7 + 8 + 9	11 = 10/1	12	13	14	15 = 12 + 13 + 14	16 = 15/1
Evropský parlament	1 799	1 237	186	43	1 466	81,50 %	180	10	22	212	11,78 %	102	19	0	121	6,72 %
Rada	762	510	108	41	659	86,44 %	41	0	42	83	10,86 %	12	9	0	21	2,70 %
Komise	121 235	107 981	1 455	6 154	115 590	95,34 %	562	872	2 693	4 127	3,40 %	1 189	316	13	1 517	1,25 %
Soudní dvůr	332	293	13	1	307	92,47 %	18	0	1	19	5,84 %	4	2	0	6	1,69 %
Účetní dvůr	200	112	11	0	123	61,35 %	61	0	0	62	30,76 %	14	2	0	16	7,89 %
Hospodářský a sociální výbor	128	110	4	3	117	91,69 %	6	0	1	8	5,95 %	2	1	0	3	2,37 %
Výbor regionù	95	69	5	12	86	90,09 %	6	0	1	6	6,75 %	1	2	0	3	3,17 %
Evropský veřejný ochránce práv	10	8	1	0	8	84,57 %	1	0	0	1	7,57 %	1	0	0	1 %	7,86 %
Evropský inspektor ochrany údajů	8	4	1	0	5	64,24 %	1	0	0	1	15,02 %	1	0	0	2	20,75 %
Celkem	124 569	110 325	1 782	6 253	118 361	95,02 %	877	882	2 760	4 519	3,63 %	1 326	350	13	1 688	1,36 %

16. Příjmy agentur: rozpočtová prognóza, nároky a došlé částky

(v milionech EUR)
Agentura	Předpokládaný příjem rozpočtu	Zjištěné nároky	Došlé částky	Nevyužito	Financovaná oblast politiky Komise
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	122	102	92	10	06
Frontex	89	80	80	0	18
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	19	18	17	1	15
Evropská policejní akademie	9	7	7	0	18
Evropská agentura pro chemické látky	70	71	71	0	02
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	51	49	49	0	17
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	15	16	15	0	18
Evropská agentura pro životní prostředí	40	42	42	0	07
Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu	10	10	10	0	11
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	69	65	65	0	17
Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)	44	41	41	0	06
Rozvoj energie z jaderné syntézy	174	174	143	31	08
Eurojust	28	28	28	0	18
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	53	51	51	0	06
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu	225	194	194	0	12
Evropská agentura pro léčivé přípravky	194	198	196	1	02
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	8	8	8	0	09
Agentura Evropské unie pro základní práva	17	13	13	0	18
Evropská agentura pro železnice	21	21	21	0	06
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	14	13	13	0	04
Překladatelské středisko pro instituce EU	63	52	45	7	31
Evropská nadace odborného vzdělávání	20	19	19	0	15
Odrůdový úřad Společenství	13	12	12	0	17
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	20	20	20	0	04
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	48	48	48	0	15
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	13	13	13	0	06
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	14	13	13	0	08
Výkonná agentura pro výzkum	22	22	21	0	08
Výkonná agentura pro program veřejného zdraví	6	6	6	0	17
Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť	9	9	9	0	06
Celkem	1 501	1 415	1 363	52

(v milionech EUR)
Druh příjmů	Předpokládaný příjem rozpočtu	Zjištěné nároky	Došlé částky	Nevyužito
Dotace Komise	824	796	796	-0
Příjem z poplatků	415	399	388	11
Ostatní příjmy	262	220	179	41
Celkem	1 501	1 415	1 363	52

17. Agentury: prostředky na závazky a platby

(v milionech EUR)
Agentura	Prostředky na závazky			Prostředky na platby
Agentura	prostředky	přijaté závazky	přenesené do roku 2010	prostředky	provedené platby	přenesené do roku 2010
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	136	107	27	150	96	52
Frontex	90	82	2	119	77	25
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	21	19	1	22	18	2
Evropská policejní akademie	13	10	2	14	6	5
Evropská agentura pro chemické látky	70	67	0	83	57	20
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	51	48	0	67	44	18
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	16	16	0	17	15	1
Evropská agentura pro životní prostředí	42	42	0	48	40	7
Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu	10	10	0	11	10	1
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	71	69	0	87	67	10
Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)	145	119	26	120	68	52
Rozvoj energie z jaderné syntézy	404	400	4	206	133	60
Eurojust	28	26	1	31	23	6
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	49	46	0	57	46	2
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu	338	146	0	367	140	31
Evropská agentura pro léčivé přípravky	194	185	0	230	181	40
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	8	8	0	10	8	2
Agentura Evropské unie pro základní práva	17	17	0	24	17	7
Evropská agentura pro železnice	21	21	0	25	20	5
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	15	13	1	19	13	5
Překladatelské středisko pro instituce EU	63	36	0	66	36	4
Evropská nadace odborného vzdělávání	21	20	2	23	20	2
Odrůdový úřad Společenství	14	12	0	14	12	0
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	21	21	1	26	20	6
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	48	46	0	54	46	6
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	13	12	0	15	12	1
Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum	14	13	0	21	17	2
Výkonná agentura pro výzkum	22	23	0	22	18	4
Výkonná agentura pro program veřejného zdraví	6	6	0	7	5	1
Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť	9	8	0	10	8	1
Celkem	1 972	1 647	68	1 964	1 272	377

(v milionech EUR)
Druh výdajů	Prostředky na závazky			Prostředky na platby
Druh výdajů	prostředky	závazky přijaté	přenesené do roku 2010	prostředky	provedené platby	přenesené do roku 2010
Zaměstnanci	547	508	0	561	500	15
Správní výdaje	246	238	0	331	232	83
Provozní výdaje	1 179	901	67	1 072	540	279
Celkem	1 972	1 647	68	1 964	1 272	377

18. Výsledek plnění rozpočtu včetně agentur

(v milionech EUR)
	Evropská unie	Agentury	Vyloučení dotací agenturám	Celkem
Příjmy za rozpočtový rok	117 626	1 363	(796)	118 193
Platby z prostředků na běžný rok	(116 579)	(1 082)	796	(116 865)
Prostředky na platby přenesené do roku n+1	(1 759)	(377)	0	(2 136)
Zrušení nevyužitých prostředků přenesených z roku n-1	2 791	188	0	2 979
Kurzové rozdíly za rok	185	(5)	0	180
Výsledek plnění rozpočtu	2 264	87	0	2 351

ODDÍL B: VYSVĚTLIVKY KE KONSOLIDOVANÝM ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

1. ROZPOČTOVÉ ZÁSADY, STRUKTURA A PROSTŘEDKY

1.1 PRÁVNÍ ZÁKLAD A FINANČNÍ NAŘÍZENÍ

Rozpočtové účty se vedou v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002), kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k tomuto finančnímu nařízení. Souhrnný rozpočet, hlavní nástroj finanční politiky EU, je nástrojem, kterým se každý rok stanovují a schvalují příjmy a výdaje EU.

Komise každý rok odhadne výši všech příjmů a výdajů orgánů za rok a sestaví předběžný návrh rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu. Rada na jeho základě vypracuje návrh rozpočtu, o němž pak obě složky rozpočtového orgánu jednají. Rozpočet se stává vykonatelným na základě prohlášení předsedy Parlamentu o schválení rozpočtu s konečnou platností. Odpovědnost za plnění rozpočtu nese zejména Komise.

1.2 ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Souhrnný rozpočet Evropské unie se řídí několika hlavními zásadami:

— jednotnost a správnost rozpočtu: veškeré příjmy a výdaje musejí být zapracovány do jediného rozpočtového dokumentu, musejí být zaznamenány do některé rozpočtové linie a výdaje nesmí překročit schválené prostředky,

— univerzálnost: tato zásada zahrnuje dvě pravidla

pravidlo nevázanosti, podle níž rozpočtové příjmy nesmějí být vyčleněny na konkrétní body výdajů (celkové příjmy musejí pokrýt celkové výdaje),

pravidlo hrubého rozpočtu, podle něhož se příjmy a výdaje zapisují do rozpočtu v plném rozsahu a bez jakýchkoli vzájemných zápočtů,

— roční rozpočet: prostředky se schvalují na jeden rok, a proto musejí být využity v průběhu daného roku,

— vyrovnanost: příjmy a výdaje uvedené v rozpočtu musejí být vyrovnané (odhadované příjmy se musejí rovnat prostředkům na platby),

— specifikace: veškeré prostředky musí mít vlastní účel a musí být určeny na konkrétní cíl,

— zúčtovací jednotka: rozpočet je sestavován a plněn v eurech, tak jako účetnictví,

— řádné finanční řízení: rozpočtové prostředky se využívají v souladu se zásadou řádného finančního řízení, tj. hospodárně, efektivně a účelně,

— transparentnost: rozpočet a opravné rozpočty i účetní závěrka jsou publikovány v Úředním věstníku Evropské unie.

1.3 SKLADBA ROZPOČTU

Rozpočet se skládá ze:

(a)	souhrnného výkazu příjmů;

(b)

samostatných oddílů rozdělených na výkazy příjmů a výdajů každého orgánu: oddíl I: Parlament; Oddíl II: Rada; Oddíl III: Komise; Oddíl IV: Soudní dvůr; oddíl V: Účetní dvůr; Oddíl VI: Hospodářský a sociální výbor; Oddíl VII: Výbor regionů; Oddíl VIII: Evropský veřejný ochránce práv; Oddíl IX: Evropský inspektor ochrany údajů.

Body příjmů a výdajů každého orgánu jsou zařazeny podle svého druhu nebo určeného využití do hlav, kapitol, článků a bodů. Část prostředků ESUO v likvidaci byla dána k dispozici provoznímu rozpočtu ESUO v likvidaci. Komise tento provozní rozpočet každoročně přijímala po konzultaci s Radou a Evropským parlamentem. Poslední rozpočet byl sestaven na období od 1. ledna do 23. července 2002. Od 24. července 2002 jsou příjmy a výdaje provozního rozpočtu zahrnuty do účtu příjmů a výdajů ESUO v likvidaci. Zbývající závazky, které je nutno splnit, jsou v rozvaze uvedeny na straně pasiv.

1.4 SKLADBA ROZPOČTOVÝCH ÚČTŮ

1.4.1 Obecný přehled

Rozpočet Komise jako jediný obsahuje správní a provozní prostředky. Ostatní orgány mají pouze správní prostředky. Rozpočet rozlišuje dále dva druhy prostředků: nerozlišené a rozlišené. Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Pokrývají všechny správní kapitoly rozpočtu v oddílu Komise a všechny ostatní oddíly vcelku, prostředky EZZF roční povahy a určité technické prostředky (vrácené platby, záruky za výpůjčky a úvěry atd.). V případě nerozlišených prostředků se výše prostředků na závazky rovná výši prostředků na platby.

Rozlišené prostředky byly zavedeny proto, aby umožnily dosáhnout souladu mezi zásadou ročního rozpočtu a potřebou řídit víceleté operace. Jsou určeny k pokrytí víceletých operací a jsou do nich zahrnuty veškeré další prostředky ve všech kapitolách, s výjimkou kapitoly 1 oddílu Komise.

Rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby:

— prostředky na závazky: kryjí celkové náklady spojené s právními závazky přijatými na běžný rozpočtový rok pro operace rozložené na více let. Rozpočtové závazky na akce, jejichž doba trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, však mohou být v souladu s čl. 76 odst. 3 finančního nařízení rozloženy do několika ročních splátek, pokud to stanoví základní právní akt.

— prostředky na platby: kryjí výdaje vyplývající ze závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce a/nebo předchozích rozpočtových letech.

1.4.2 Původ prostředků

Hlavním zdrojem prostředků je rozpočet EU na běžný rok. Z finančního nařízení však vyplývají další druhy prostředků. Pocházejí z předchozích finančních let nebo vnějších zdrojů:

—	rozpočtové prostředky původně schválené pro běžný rok lze doplňovat o převody mezi rozpočtovými liniemi v souladu s pravidly stanovenými v článcích 22 až 24 finančního nařízení č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 a formou opravných rozpočtů (upraveno v článcích 37 a 38 finančního nařízení).

—

Prostředky přenesené z předchozího roku nebo opětovně zpřístupněné také doplňují běžný rozpočet. Jsou to:

—	časově nerozlišené prostředky na platby, které lze automaticky převést výlučně do následujícího rozpočtového roku v souladu s čl. 9 odst. 4 finančního nařízení;

—	prostředky přenášené rozhodnutím orgánů v těchto případech: jestliže byly dokončeny přípravné etapy (čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení) nebo jestliže byl základní právní akt přijat pozdě (čl. 9 odst. 2 písm. b). Přenášet lze prostředky na závazky i prostředky na platby (čl. 9 odst. 3)) a

—

prostředky opětovně zpřístupněné po zrušení závazku: do rozpočtu jsou opětovně zapisovány zrušené prostředky na závazky, jež souvisejí se strukturálními fondy. Tyto částky lze výjimečně znovu zapsat v případě, že se Komise dopustila omylu nebo že jsou tyto prostředky nezbytné pro dokončení programu (článek 157 finančního nařízení).

—

Účelově vázané příjmy, které sestávají z:

—	Náhrady, které představují účelově vázaný příjem pro rozpočtovou linii, kde vznikly počáteční výdaje, a které mohou být přenášeny bez omezení.

—

Prostředky ESVO: Dohoda o Evropském hospodářském prostoru stanoví, že členské státy poskytují finanční příspěvek na některé činnosti, které patří do rozpočtu EU. Dotčené rozpočtové linie a plánované částky se zveřejňují v příloze III rozpočtu EU. Dotčené rozpočtové linie se zvyšují o příspěvek ESVO. Prostředky nevyužité do konce roku se ruší a vracejí zemím EHP.

—

Příjmy od třetích stran / jiných zemí, které uzavřely s Evropskou unií dohody; mezi tyto příjmy patří finanční příspěvky na činnost EU. Obdržené částky se považují za příjmy od třetích stran, které se přidělují k příslušným rozpočtovým liniím (často v oblasti výzkumu) a které lze přenášet bez omezení (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. a) a d) finančního nařízení).

—

Práce pro třetí strany: výzkumná střediska EU mohou v rámci své výzkumné činnosti pracovat pro vnější subjekty (čl. 161 odst. 2 finančního nařízení). Stejně jako příjmy od třetích stran jsou práce pro třetí strany přiděleny ke konkrétním rozpočtovým liniím a lze je přenášet bez omezení (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. d) finančního nařízení); a

—	Prostředky opětovně zpřístupněné v důsledku vrácení záloh: jedná se o prostředky EU, které vrátili příjemci a které lze přenášet bez omezení. V oblasti strukturálních fondů se opětovné zapsání řídí rozhodnutím Komise (čl. 18 odst. 2 finančního nařízení a článek 228 prováděcích pravidel).

1.4.3 Skladba dostupných prostředků

—	Konečné rozpočtové prostředky = původně schválené rozpočtové prostředky + prostředky opravných rozpočtů + převody,

—	dodatečné prostředky = účelově vázané příjmy (viz výše) + prostředky přenesené z předchozího rozpočtového roku nebo prostředky znovu zpřístupněné po jejich zrušení,

—	celkové schválené prostředky = konečné rozpočtové prostředky + dodatečné prostředky,

—	prostředky na rok (tak, jak se používají k výpočtu výsledku plnění rozpočtu) = konečné rozpočtové prostředky + účelově vázané příjmy.

1.5 PLNĚNÍ ROZPOČTU

Plnění rozpočtu se řídí ustanovením čl. 48 odst. 1 finančního nařízení, jež stanoví: „Komise plní rozpočet … v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků.“ V článku 50 se stanoví, že Komise přiznává ostatním orgánům potřebné pravomoci pro plnění oddílů rozpočtu, které se jich týkají.

1.6 DOSUD NEVYUŽITÉ ZÁVAZKY (RAL)

Zavedením rozlišených prostředků vznikl rozdíl mezi přijatými závazky a provedenými platbami: tento rozdíl, který odpovídá výši dosud nevyužitých závazků, je dán prodlevou mezi okamžikem přijetí závazků a okamžikem provedení odpovídajících plateb.

2. VYSVĚTLENÍ KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

2.1 VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK ( Tabulka 1 )

2.1.1 Obecné souvislosti

V případě vlastních zdrojů se v účetnictví zaznamenávají částky připsané v průběhu roku ve prospěch účtů, jež jménem Komise zřídily vlády členských států. Do příjmů se zahrnuje rovněž případný přebytek plynoucí z rozpočtového hospodaření za předchozí rok. Ostatními zaúčtovanými příjmy jsou částky, které byly v průběhu roku skutečně přijaty.

Pro účely výpočtu výsledku plnění rozpočtu na daný rok se výdaje skládají z plateb, které byly provedeny z prostředků na platby pro daný rok, a z dalších prostředků na daný rok, které jsou přeneseny do dalšího roku. Platbami provedenými z prostředků na platby pro daný rok se rozumějí platby, které účetní provedl do 31. prosince rozpočtového roku. V případě Evropského zemědělského záručního fondu se těmito platbami rozumí platby, které členské státy provedly v období od 16. října 2008 do 15. října 2009 za předpokladu, že účetní byl o závazku a schválení informován do 31. ledna 2010. Výdaje fondu EZZF mohou po kontrolách v členských státech podléhat rozhodnutí o souladu.

Výsledek plnění rozpočtu se skládá ze dvou částí: výsledku Evropské unie a výsledku účasti zemí ESVO, které jsou členy EHP. V souladu s článkem 15 nařízení č. 1150/2000 o vlastních zdrojích tento výsledek představuje rozdíl mezi:

—	celkovými příjmy získanými v daném roce

—	a celkovými platbami provedenými z prostředků pro daný rok zvýšenými o celkovou částku prostředků pro týž rok přenesených do následujícího roku.

Výsledek se zvýší nebo sníží o:

—	čistý zůstatek zrušení prostředků na platby přenesených z předchozích let a jakýchkoli plateb, které kvůli kolísání kurzu eura převyšují nerozlišené prostředky přenesené z předchozího roku,

—	zůstatek kurzových zisků a ztrát zaznamenaných v průběhu daného roku.

Výsledná částka rozpočtového hospodaření se vrací členským státům v následujícím roce formou snížení jejich příspěvků splatných v tomto následujícím roce.

Prostředky, které byly přeneseny z předchozího rozpočtového roku v souvislosti s příspěvky třetích stran a prací pro třetí strany, nepozbývají ze své podstaty platnosti a zahrnují se do dodatečných prostředků rozpočtového roku. Tím je vysvětlen rozdíl mezi výší prostředků přenesených z předchozího roku, jež je uvedena ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2009, a výší prostředků přenesených do následujícího roku, jež je uvedena ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2008. Do výpočtu výsledku plnění rozpočtu se nezapočítávají opětovně použitelné prostředky na platby a prostředky zpřístupněné po vrácení záloh.

Přenesené prostředky na platby zahrnují: prostředky přenesené automaticky a prostředky přenesené na základě rozhodnutí. Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z předcházejícího roku tak představuje zrušení prostředků, které byly přeneseny automaticky a na základě rozhodnutí. Zahrnují také snížení prostředků z účelově vázaných příjmů přenesených do dalšího roku ve srovnání s rokem 2008.

2.1.2 Sesouladění výsledku plnění rozpočtu s hospodářským výsledkem

Hospodářský výsledek za daný rok byl vypočten podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek rozpočtového hospodaření však v souladu s finančním nařízením vychází z upravených pravidel hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Níže uvedená tabulka přináší toto porovnání a zdůrazňuje hlavní srovnávané částky rozdělené mezi položky příjmů a výdajů.

Sesouladění: hospodářský výsledek – výsledek plnění rozpočtu za rok 2009

(v milionech EUR)
	2009	2008
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK	4 457	12 686
Příjmy
Nároky zjištěné v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(2 806)	(4 685)
Nároky zjištěné v předchozích letech a vybrané v běžném roce	2 563	3 485
Příjmy příštích období (netto)	436	(724)
Výdaje
Výdaje příštích období (netto)	5 381	6 353
Výdaje předchozího roku uhrazené v běžném roce	(432)	(219)
Čistý vliv předběžného financování	(9 458)	(16 446)
Prostředky na platby přenesené do následujícího roku	(1 759)	(3 914)
Platby uhrazené z přenesených prostředků a zrušení nevyužitých prostředků na platby	4 573	1 182
Změna stavu rezerv	(329)	4 316
Ostatní	(153)	(88)
Hospodářský výsledek agentur a ESUO	(209)	(136)
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK	2 264	1 810

Sesouladění položek – příjmy

Skutečné rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům vybraným na základě zjištěných nároků v průběhu daného roku a částkám vybraným na základě nároků z minulých let. Proto je pro účely porovnání třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky zjištěné v běžném roce, avšak zatím nevybrané, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky zjištěné v předchozích letech a vybrané v běžném rozpočtovém roce musí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny.

Čisté příjmy příštích období představují především příjmy ze zemědělských dávek, vlastních zdrojů a úroků a dividend. V úvahu se bere pouze vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období za běžný rok snížené o odúčtované příjmy příštích období za předchozí rok.

Sesouladění položek – výdaje

Čisté výdaje příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku, tj. způsobilé výdaje, které vznikly příjemcům prostředků EU, avšak nebyly dosud nahlášeny EU.

Zatímco výdaje příštích období nejsou považovány za rozpočtový výdaj, jsou platby provedené v běžném roce, avšak související s fakturami zaznamenanými v předchozích letech, součástí rozpočtových výdajů běžného roku.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací 1) nových částek předběžného financování uhrazených v běžném roce a vykázaných jako rozpočtový výdaj v daném roce a 2) zúčtování předběžného financování vyplaceného v běžném roce nebo v předchozích letech po schválení způsobilých nákladů. Druhý případ představuje akruální výdaj, který není zachycován na rozpočtových účtech, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku jejího provedení.

Kromě plateb provedených z prostředků na daný rok je při výpočtu výsledku plnění rozpočtu (v souladu s článkem 15 nařízení č. 1150/2000) nutno zohlednit i prostředky na daný rok, jež jsou přenášeny do roku následujícího. Totéž platí pro platby z rozpočtu, jež byly provedeny v běžném roce z přenesených prostředků, a pro zrušení nevyužitých prostředků na platby.

Změna stavu rezerv souvisí s odhady provedenými na konci roku na akruálních účtech (zejména v souvislosti se zaměstnaneckými požitky), které nemají vliv na rozpočtové účty. Do ostatních částek sesouladění spadají různé položky jako odpisy aktiv, pořízení aktiv, platby finančního leasingu a finanční účasti, u nichž se rozpočtové a akruální účetní postupy liší.

V neposlední řadě je třeba vyloučit hospodářské výsledky agentur a ESUO, které jsou zahrnuty do konsolidovaného hospodářského výsledku, jelikož jejich vliv na rozpočet není zahrnut do výsledku konsolidovaného rozpočtu.

2.2 SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK ZA ROK ( Tabulka 2 )

Výše prostředků na platby uvedená v původním rozpočtu, který byl podepsán předsedou Evropského parlamentu dne 18. prosince 2008, byla stanovena na 116 096 milionů EUR a měla být financována vlastními zdroji ve výši 114 736 milionů EUR. Je třeba poznamenat, že odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku mění a tyto změny jsou předkládány v podobě opravných rozpočtů. Díky úpravám výše vlastních zdrojů z HND, jež členské státy hradí, odpovídají příjmy rozpočtu přesně rozpočtovým výdajům. V souladu se zásadou vyrovnanosti musí být rozpočtové příjmy a výdaje (prostředky na platby) v rovnováze.

Příjmy:

V průběhu roku 2009 bylo přijato deset opravných rozpočtů. Jejich vliv na příjmovou stranu rozpočtu za rok 2009 byl takový, že konečné příjmy dosahovaly výše 113 035 milionů EUR. Tato částka byla financována vlastními zdroji ve výši 110 238 milionů EUR (což je tedy o 4 498 milionů EUR méně, než se původně předpokládalo) a zbývající část pak ostatními příjmy. Nižší potřeba vlastních zdrojů byla způsobena hlavně zahrnutím 1 796 milionů EUR z přebytku předchozího roku a kombinovaným účinkem nižších prostředků na platby a vyšší prognózy příjmů v opravném rozpočtu č. 10/2009. Výsledkem posledně uvedeného vlivu bylo další snížení vlastních zdrojů o 2 888 milionů EUR.

K vlastním zdrojům je třeba poznamenat, že jejich vybraná částka se velmi přiblížila částce prognózované. Je tomu tak proto, že rozpočtové odhady byly upravovány v době sestavování opravného rozpočtu č. 6/2009 (sníženy o 5 226 milionů EUR) a dále opravného rozpočtu č. 10/2009 (kdy byly sníženy o 600 milionů EUR). Tyto úpravy vycházely jednak z nových makroekonomických prognóz z jara 2009, jež byly oproti těm předchozím méně optimistické, jednak ze skutečného výběru příspěvků.

Závěrečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH a HND rovněž velmi přesně odpovídaly konečným rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které se neúčastní HMU, prováděly příslušné platby.

Výdaje:

V roce 2009 byl rozpočet EU stále ještě poznamenán přechodem od jednoho víceletého finančního rámce k dalšímu. Do prostředků na závazky se promítly výdajové zásady dohodnuté pro nové programové období 2007–2013, zatímco téměř 12 % žádostí o platby se vztahovalo ještě k finančnímu rámci 2000–2006.

Co se týče závazků, původní rozpočet a tedy i stanovené politické cíle byly v praxi realizovány podle plánu. Míra plnění bez nevyužitých rezerv (447 milionů EUR pro Evropský globalizační fond a 56 milionů EUR na pomoc při mimořádných událostech) dosáhla 99,6 % rozpočtu a v průběhu roku byla lehce upravena. V rámci okruhu 2, „Přírodní zdroje“, byly navýšeny závazky o 259 milionů EUR (plán obnovy na rozvoj venkova ve výši 600 milionů EUR mínus snížení o 390 milionů EUR na konci roku a plus zvýšení o 49 milionů EUR pro opatření proti katarální horečce ovcí). Okruh 5, „Správa“ byl snížen o 55 milionů EUR. Spolu to představuje zvýšení původního rozpočtu pouze o 0,15 %, pokud odhlédneme od 615 milionů EUR pro Evropský fond solidarity (kvůli jeho povaze rezervy na nepředvídatelné výdaje).

Míra plnění plateb bez nevyužité rezervy na pomoc při mimořádných událostech činila 95 % původního rozpočtu a 97 % konečného rozpočtu. U prostředků na platby došlo ke snížení hlavně formou opravných rozpočtů v okruhu 1a, „Konkurenceschopnost“ v celkové výši 738 milionů EUR (z toho podíl Výzkumu činil 448 milionů EUR), v okruhu 2, „Přírodní zdroje“ ve výši 2 632 milionů EUR (z toho rozvoj venkova 2 192 milionů EUR) a „Rozšíření“ 244 milionů EUR.

Nevyužité odhlasované prostředky bez rezerv činily Celkem 2 395 milionů EUR a sestávaly hlavně z: Evropského sociálního fondu (674 milionů EUR na konvergenci a 248 milionů EUR na regionální konkurenceschopnost), nástroje předvstupní pomoci (142 milionů EUR), administrativy Komise (394 milionů EUR) a konkurenceschopnosti (377 milionů EUR rozložených v celém okruhu 1a).

Podrobnější rozbor úprav v rozpočtu, jejich souvislosti, odůvodnění a dopady jsou uvedeny ve zprávě Komise o rozpočtovém a finančním hospodaření za rozpočtový rok 2009, části A s přehledem o plnění rozpočtu a části B věnované jednotlivým okruhům finančního rámce.

2.3 PŘÍJMY ( Tabulka 3 )

Příjmy souhrnného rozpočtu Evropské unie lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: vlastní zdroje a ostatní příjmy. Stanoví tak článek 311 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž je uvedeno: „Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny“. Hlavní část rozpočtových výdajů je financována z vlastních zdrojů. Podíl ostatních příjmů na celkovém financování je malý.

Vlastní zdroje jsou přidělovány v souladu s pravidly upravenými rozhodnutím Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (dále jen „ORD 2007“). ORD 2007 vstoupilo v platnost dne 1. března 2009. Účinnosti však nabylo již 1. ledna 2007. V rozpočtovém roce 2009 byly proto zohledněny retroaktivní účinky.

2.3.1 Tradiční vlastní zdroje

Tradiční vlastní zdroje: veškeré zjištěné částky tradičních vlastních zdrojů se zachycují na některém z níže uvedených účtů, jež vedou příslušné orgány.

— Na zvláštní účet uvedený v čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení č. 1150/2000: všechny uhrazené částky nebo částky kryté zárukami.

— Na zvláštní účet uvedený v čl. 6 odst. 3 písm. b) nařízení č. 1150/2000: všechny částky, jež dosud nejsou uhrazeny či kryty zárukami; dále sem lze zaúčtovat částky, jež jsou kryty zárukami, avšak byly vůči nim vzneseny námitky.

V případě zvláštního účtu zasílají členské státy Komisi čtvrtletní výkaz, který obsahuje:

—	částku, která měla být vrácena v předchozím čtvrtletí,

—	částky uhrazené během daného čtvrtletí,

—	úpravy základu (opravy, zrušení) provedené během daného čtvrtletí,

—	odepsané částky,

—	částku zbývající k úhradě na konci daného čtvrtletí.

Tradiční vlastní zdroje musejí být zapsány na pokladní účet Komise nebo na účet vedený u subjektu, který určí členský stát, nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byla pohledávka zjištěna (nebo vrácena v případě samostatného účtu). Členské státy si ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů k pokrytí nákladů na výběr. Podmíněné pohledávky z vlastních zdrojů jsou upravovány podle pravděpodobnosti jejich vymožení.

2.3.2 Zdroje z DPH a HND

Výpočet vlastního zdroje z DPH se provádí za použití jednotné sazby platné pro všechny členské státy na harmonizovaný základ DPH podle čl. 2 odst. 1 písm. b) ORD 2007. Jednotná sazba je stanovena na 0,30 % kromě období 2007–2013, v němž je sazba uplatňovaná u Rakouska stanovena na 0,225 %, u Německa na 0,15 % a u Nizozemska a Švédska na 0,10 %. Základ DPH je u všech členských států omezen na 50 % HND.

Výpočet vlastního zdroje z DPH se provádí za použití jednotné sazby platné pro všechny členské státy na harmonizovaný základ DPH podle čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2000. Základ DPH je u všech členských států omezen na 50 % HND.

Zdroj z HND je zdrojem variabilním, jehož účelem je poskytnout příjmy nutné v konkrétním roce k pokrytí výdajů přesahujících částku vybranou z tradičních vlastních zdrojů, zdroje z DPH a různých ostatních zdrojů. Příjmy z tohoto zdroje se vypočítají použitím jednotné sazby na agregátní HND všech členských států. Zdroje z DPH a HND se stanoví na základě odhadů vyměřovacích základů DPH a HND, jež jsou prováděny během přípravy předběžného návrhu rozpočtu. Tyto prognózy se následně revidují a údaje se v průběhu daného rozpočtového roku aktualizují pomocí opravného rozpočtu.

Skutečná výše základů DPH a HND je zjištěna až během roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Komise vypočítá rozdíly mezi částkami, které mají členské státy odvést ze skutečných vyměřovacích základů, a částkami, které členské státy skutečně zaplatily na základě (revidovaných) odhadů. Tato, ať už kladná či záporná, salda DPH a HND, si Komise vyžádá od členských států k prvnímu pracovnímu dni v prosinci roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy DPH a HND mohou být ještě během následujících čtyř let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada. Dříve vypočtená salda se opraví a výsledný rozdíl si Komise vyžádá od členských států zároveň se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND za předchozí rozpočtový rok.

Při provádění kontrol výkazů DPH a údajů o HND může Komise sdělit členským státům výhrady k určitým bodům, které mohou mít dopad na jejich příspěvky v rámci vlastních zdrojů. Tyto výhrady se mohou například týkat Anovedení přijatelných údajů nebo potřeby rozvíjet vhodnou metodiku. Na tyto výhrady je nutné pohlížet jako na potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze s přesností odhadnout. Je-li možné určit přesnou částku, vyžádá si Komise příslušné vlastní zdroje z DPH a HND buď společně se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND nebo formou individuální výzvy.

2.3.3 Oprava pro Spojené království

Tento mechanismus snižuje výši vlastních zdrojů, jež hradí Spojené království, v poměru k jeho „rozpočtové nevyváženosti“. Odpovídajícím způsobem současně navyšuje částku vlastních zdrojů, kterou hradí ostatní členské státy. Mechanismus opravy rozpočtové nevyváženosti ve prospěch Spojeného království zavedla Evropská rada na zasedání ve Fontainebleau (červen 1984), na které navázalo rozhodnutí o vlastních zdrojích ze dne 7. května 1985. Jeho cílem bylo snížit rozpočtovou nevyváženost Spojeného království snížením jeho plateb odváděných EU. Německo, Rakousko, Švédsko a Nizozemsko těží ze sníženého financování opravy (omezeno na čtvrtinu jejich normálního podílu).

2.3.4 Hrubé snížení pro Nizozemsko a Švédsko

V souladu s rozhodnutím ORD 2007 je Nizozemsku a Švédsku pro období 2007–2013 přiznáno hrubé snížení ročních příspěvků založených na HND. Hrubé snížení ve výši 605 milionů EUR pro Nizozemsko a 150 milionů EUR pro Švédsko (v cenách roku 2004) je upraveno na běžné ceny pomocí deflátoru HDP pro EU vyjádřeného v eurech a je přiznáno po výpočtu opravy ve prospěch Spojeného království a po jeho financování.

2.3.5 Úprava týkající se provádění rozhodnutí ORD 2007 v letech 2007 a 2008

Článek 11 rozhodnutí ORD 2007 stanoví, že poté, co rozhodnutí vstoupí v platnost, nabude účinku dne 1. ledna 2007. Znamená to, že financování na roky 2007 a 2008 bylo nutno přepočítat podle nových pravidel. Úprava (rozdíly mezi starým a novým ORD na roky 2007 a 2008) byla zapsána do opravného rozpočtu č. 3/2009 a byla provedena jednorázovou platbou dne 1. června 2009.

Další informace o plnění příjmů jsou obsaženy ve zprávě o rozpočtovém a finančním hospodaření za rozpočtový rok 2009.

2.4 VÝDAJE ( Tabulky 4–13 )

2.4.1 Finanční rámec na období 2007–2013

Tento oddíl popisuje hlavní kategorie výdajů EU rozdělených podle okruhů finančního rámce na období 2007–2013. Rozpočtový rok 2009 byl třetím rokem, který spadá do finančního rámce na období 2007–2013. Celkový strop prostředků na závazky pro rok 2009 dosahuje 134 722 milionů EUR, tj. 1,13 % HND. Odpovídající strop pro prostředky na platby dosahuje částky 120 445 milionů EUR, tj. 1,01 % HND. Výše uvedená tabulka obsahuje částky finančního rámce v běžných cenách odhadovaných na rok 2013.

(v milionech EUR)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

1.	Udržitelný růst

53 979

57 653

61 696

63 555

63 974

66 964

69 957

2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

55 143

59 193

56 333

59 955

60 338

60 810

61 289

3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

1 273

1 362

1 518

1 693

1 889

2 105

2 376

4.	EU jako globální hráč

6 578

7 002

7 440

7 893

8 430

8 997

9 595

5.	Správní náklady

7 039

7 380

7 525

7 882

8 334

8 670

9 095

6.	Náhrady / vyrovnávací platby

445

207

210

Prostředky na závazky

124 457

132 797

134 722

140 978

142 965

147 546

152 312

Prostředky na platby celkem

122 190

129 681

120 445

134 289

134 280

141 360

143 331

Okruh 1 – Udržitelný růst

Tento okruh je rozdělen na dvě navzájem provázané složky:

—	1a) Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost. Sem spadají výdaje na výzkum a inovace, vzdělávání a odbornou přípravu, transevropské sítě, sociální politiku, vnitřní trh a související politiky.

—	1b) Soudržnost pro růst a zaměstnanost. Tato složka má posílit konvergenci nejméně rozvinutých členských států a regionů, doplnit strategii EU pro udržitelný růst mimo méně prosperující regiony a podpořit spolupráci mezi regiony.

Okruh 2 – Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

Okruh 2 zahrnuje společnou zemědělskou politiku a politiku rybolovu, rozvoj venkova a opatření na ochranu životního prostředí, zejména Natura 2000. Částka vyčleněná na společnou zemědělskou politiku odráží dohodu uzavřenou na bruselské Evropské radě v říjnu 2002.

Okruh 3 – Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

Nový okruh 3 (Občanství, svoboda, bezpečnost a právo) odráží rostoucí význam některých oblastí, v nichž byly EU svěřeny nové úkoly – spravedlnost a vnitřní věci, ochrana hranic, přistěhovalectví a azylová politika, veřejné zdraví a ochrana spotřebitelů, kultura, mládež, informace a dialog s občany. Je rozdělen na dvě složky: 3a). Svoboda, bezpečnost a právo a 3b) Občanství

Okruh 4 – EU jako globální hráč

Do okruhu 4 spadají všechna opatření vnější politiky, včetně předvstupních nástrojů. Zatímco Komise navrhovala zahrnout do finančního rámce také ERF, Rada a Parlament se rozhodly ponechat jej mimo tento rámec.

Okruh 5 – Správní náklady

Do tohoto okruhu spadají správní výdaje všech orgánů, důchodového systému a evropských škol. V případě orgánů s výjimkou Komise představují tyto náklady veškeré jejich výdaje, zatímco agentury a další subjekty vynakládají jak správní, tak provozní výdaje.

Okruh 6 – Náhrady / vyrovnávací platby

V souladu s politickou dohodou, podle níž by neměly být nové členské státy hned na počátku svého členství čistými přispěvateli do rozpočtu, byl tento okruh vyčleněn na vyrovnávací platby těmto státům. Tato částka byla uvolněna na převody ve prospěch nových členských států na vyrovnání jejich rozpočtových příjmů a příspěvků.

2.4.2 Oblasti politik

V rámci řízení podle činnosti (ABM) používá Komise pro účely plánování a řízení metodu sestavování rozpočtu podle činností (ABB). Rozpočet je strukturován tak, že jeho jednotlivé hlavy odpovídají oblastem politiky a jednotlivé kapitoly činnostem. Cílem ABB je vytvořit jasný rámec pro převádění politických cílů Komise na konkrétní opatření, a to buď formou právních předpisů, finančních prostředků nebo jiných prostředků veřejné politiky. Rozložení práce Komise na jednotlivé činnosti umožňuje vytvořit si jasný obrázek o jejích aktivitách a vytváří jednotný rámec pro stanovení priorit. Během sestavování a schvalování rozpočtu (rozpočtový proces) jsou zdroje vyčleňovány na priority, přičemž právě činnosti slouží jako základní stavební kameny. Díky provázání konkrétních činností a zdrojů, jež jsou na ně vyčleněny, umožňuje metoda ABB dosáhnout vyšší účelnosti a efektivity využívání zdrojů Komise.

Oblast politiky lze vymezit jako homogenní skupinu činností, které jsou součástí práce Komise a které jsou významné pro rozhodovací proces. Každá oblast politiky obecně odpovídá některému GŘ a zahrnuje v průměru kolem 6 či 7 činností. Oblasti politik jsou hlavně provozní, neboť jejich klíčové činnosti jsou v dané oblasti působnosti zaměřeny na prospěšnost pro třetí strany. Provozní rozpočet je doplněn o potřebné správní výdaje v každé oblasti politiky.

Další informace o provádění výdajů jsou obsaženy ve zprávě Komise o rozpočtovém a finančním hospodaření za rozpočtový rok 2009.

2.5 ORGÁNY A AGENTURY (Tabulky 14–18)

Stejně jako v předchozích letech obsahují konsolidované zprávy o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie údaje o plnění rozpočtů všech orgánů, jež jsou v rámci rozpočtu EU stanoveny. Agentury nemají samostatný rozpočet v rámci rozpočtu EU a jsou zčásti financovány dotacemi z rozpočtu Komise.

Za účelem předložení všech významných rozpočtových údajů o agenturách zahrnuje rozpočtová část konsolidované účetní závěrky samostatné zprávy o plnění jednotlivých rozpočtů tradičních konsolidovaných agentur.

(1) Podle článku 83 služebního řádu (nařízení Rady (EHS) 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění) ručí za důchodové závazky společně členské státy.

(2) Dne 17. prosince 2009 Evropský parlament schválil rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků EU z vlastních zdrojů, které vyberou členské státy nebo které budou od nich vyžádány v roce 2010.

(3) Závěrka za rok 2008 obsahovala hotovost v Záručním fondu pod položkou neinvestiční hotovost.

(4) Decentralizovaný subjekt Evropské unie spadající do bývalého pilíře „policejní a justiční spolupráce v trestních věcech“.

(5) vyšší hodnota se týká výpůjček s pevnou sazbou, jež jsou kryty úrokovým swapem.

(6) s uplatněním opravného koeficientu („ok“).

(7) vyplácí se první tři roky po odchodu.

(8) Decentralizovaný subjekt Evropské unie spadající do bývalého pilíře „policejní a justiční spolupráce v trestních věcech“.

(9) Do konsolidace zahrnuta poprvé v roce 2009.

(10) Rozpočtový přebytek Evropských společenství je v následujícím roce vracen členským státům formou sníženíjejich příspěvků splatných v tomto následujícím roce.

(11) z toho částky ESVO v roce 2009 činí 11 milionů EUR a 14 milionů EUR v roce 2008.

(12) včetně přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů.

(13) včetně přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2010.308.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 308

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 53 12. listopadu 2010

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
	Evropská komise
2010/C 308/01	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru – Roční účetní závěrka Evropské unie – Rozpočtový rok 2009 – Konsolidovaná účetní závěrka a konsolidované zprávy o plnění rozpočtu	1

2010/C 308/02	Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem Evropskému parlamentu a Radě – Zpráva nezávislého auditora	129