Zpráva nezávislého auditora

Vedení Evropského účetního dvora

Ověřili jsme přiloženou účetní závěrku Evropského účetního dvora, která zahrnuje rozvahu k 31. prosinci 2009, výkaz výsledku hospodaření, výkaz změn vlastního kapitálu a výkaz peněžních toků za rozpočtový rok 2009, včetně shrnutí použitých významných účetních metod a jiných vysvětlujících poznámek, a která začíná na straně 4 a končí na straně 14.

Odpovědnost vedení za účetní závěrku

Za sestavení a věrnou prezentaci účetní závěrky v souladu s finančním nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k uvedenému nařízení Rady a účetními pravidly Evropského účetního dvora odpovídá vedení Evropského účetního dvora. Součástí této odpovědnosti je navrhnout, zavést a zajistit vnitřní kontrolu nad sestavováním a věrnou prezentací účetní závěrky tak, aby neobsahovala významné nesprávnosti způsobené podvodem nebo chybou, zvolit a uplatňovat vhodné účetní metody a provádět dané situaci přiměřené účetní odhady.

Odpovědnost auditora

Naší úlohou je vydat na základě provedeného auditu výrok k této účetní závěrce. Provedli jsme audit v souladu s mezinárodními auditorskými standardy v podobě, v níž je přijala Komise pro finanční dohled (Commission de Surveillance du Secteur Financier). Tyto standardy vyžadují, abychom postupovali podle etických pravidel a audit naplánovali a provedli tak, abychom získali přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti.

Audit zahrnuje provedení auditorských postupů, jejichž cílem je získat důkazní informace o částkách a skutečnostech uvedených v účetní závěrce. Výběr auditorských postupů závisí na úsudku auditora, včetně posouzení rizik, že účetní závěrka obsahuje významné nesprávnosti způsobené podvodem nebo chybou. Při posuzování těchto rizik auditor přihlédne k vnitřním kontrolám, které jsou relevantní pro sestavení a věrnou prezentaci účetní závěrky, a to s cílem navrhnout pro danou situaci vhodné auditorské postupy, nikoli vyjádřit se k účelnosti vnitřních kontrol subjektu.

Audit též zahrnuje posouzení vhodnosti použitých účetních metod, přiměřenosti účetních odhadů provedených vedením Evropského účetního dvora i posouzení celkové prezentace účetní závěrky.

Domníváme se, že námi získané důkazní informace tvoří dostatečný a vhodný základ pro vyjádření našeho výroku.

Výrok auditora

Podle našeho názoru účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční situace Evropského účetního dvora k 31. prosinci 2009 a jeho finanční výkonnosti a peněžních toků za rozpočtový rok 2009 v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k uvedenému nařízení Rady a účetními pravidly Evropského účetního dvora.

 

Rozvaha k 31. prosinci 2009

Poznámky uvedené na straně 8 až 15 jsou nedílnou součástí této účetní závěrky.

(EUR)
Aktiva	Bod přílohy	31. prosinec 2009	31. prosinec 2008
Dlouhodobý nehmotný majetek	3.1	401 216	417 792
Dlouhodobý hmotný majetek	3.2	36 554 342	35 080 585
Dlouhodobé pohledávky		525	525
Dlouhodobý majetek celkem		36 956 083	35 498 902
Krátkodobé pohledávky	3.3	965 208	1 455 781
Peněžní prostředky a jejich ekvivalenty	3.4	1 527 466	1 488 625
Oběžná aktiva celkem		2 492 674	2 944 406
Aktiva celkem		39 448 757	38 443 308

(EUR)
Pasiva	Bod přílohy	31. prosinec 2009	31. prosinec 2008
Kapitál		–24 068 815	–22 012 092
Kumulovaný deficit		–22 012 092	–13 098 711
Hospodářský výsledek roku – zisk +/ztráta –		–2 056 723	–8 913 381
Zaměstnanecké požitky	3.5	56 663 864	52 533 398
Ostatní dlouhodobé závazky	3.6	175 000	175 000
Dlouhodobé závazky celkem		56 838 864	52 708 398
Rezervy na rizika a náklady	3.7	650 000	—
Závazky	3.8	6 028 708	7 747 002
Krátkodobé závazky celkem		6 678 708	7 747 002
Pasiva celkem		39 448 757	38 443 308

Výkaz výsledku hospodaření za rok 2009

(EUR)
	Bod přílohy	2009	2008
Prostředky převedené z Komise na jiné orgány	4.1	104 484 524	97 366 264
Výnosy ze správní činnosti	4.2	18 622 118	17 487 342
Ostatní provozní výnosy	4.3	164 861	143 541
Provozní výnosy celkem		123 271 503	114 997 147
Osobní náklady	4.4	–92 264 980	–88 155 879 (1)
Náklady na dlouhodobý majetek	3.1 - 3.2 & 4.5	–3 393 154	–3 307 315
Ostatní správní náklady	4.6	–22 890 737	–19 074 703
Náklady na provozní činnosti		– 102 110	–74 871
Provozní náklady celkem		– 118 650 981	– 110 612 768
Přebytek / (deficit) z provozních činností		4 620 522	4 384 379
Finanční výnosy	4.7	59 266	193 432
Finanční náklady	4.8	–15 125	–15 067
Pohyb důchodů (– náklady, + výnosy)	3.5 & 4.9	–6 721 386	–13 476 125 (1)
Přebytek / (deficit) z neprovozních činností		–6 677 245	–13 297 760
Výsledek hospodaření za rozpočtový rok		–2 056 723	–8 913 381
Poznámky uvedené na straně 8 až 15 jsou nedílnou součástí této účetní závěrky.

Výkaz peněžních toků za rok 2009

(EUR)
	2009	2008
Výsledek hospodaření za rozpočtový rok	–2 056 723	–8 913 381
Provozní činnosti – Opravy
Odpisy (dlouhodobý nehmotný majetek)	184 798	131 022
Odpisy (dlouhodobý hmotný majetek)	3 206 079	2 073 498
Zvýšení/(snížení) rezerv na rizika a závazky	650 000	—
Zvýšení/(snížení) u snížení hodnoty pochybných pohledávek	–1 790	1 790
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých pohledávek	—	25
(Zvýšení)/snížení krátkodobých pohledávek	492 568	219 123
(Zvýšení)/snížení pohledávek vůči subjektům EU	– 205	3 078
Zvýšení/(snížení) ostatních dlouhodobých závazků	—	—
Zvýšení/(snížení) závazků	–1 629 818	– 545 311
Zvýšení/(snížení) závazků vůči subjektům EU	–88 476	49 834
Čisté peněžní toky z provozních činností	756 433	–6 980 322
Peněžní toky z investičních činností
Pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (–)	–4 850 333	–5 439 210
Příjmy z dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (+)	—	1 228 068
(Zisk)/ztráta z prodeje pozemků, budov a zařízení	2 275	1 360
Čisté peněžní toky z investičních činností	–4 848 058	–4 209 782
Zvýšení/(snížení) zaměstnaneckých požitků	4 130 466	10 665 938
Čistý přírůstek/(úbytek) peněžních prostředků a jejich ekvivalentů	38 841	– 524 166
Peněžní prostředky a jejich ekvivalenty k počátku účetního období	1 488 625	2 012 791
Peněžní prostředky a jejich ekvivalenty ke konci účetního období	1 527 466	1 488 625
Poznámky uvedené na straně 8 až 15 jsou nedílnou součástí této účetní závěrky.

Výkaz změn vlastního kapitálu za rok 2009

(EUR)
Kapitál	Kumulovaný deficit	Výsledek hospodaření za rozpočtový rok	Kapitál (celkem)
Zůstatek k 31. prosinci 2008	–13 098 711	–8 913 381	–22 012 092
Rozdělení výsledku hospodaření za předchozí rozpočtový rok	–8 913 381	8 913 381	—
Výsledek hospodaření za rozpočtový rok		–2 056 723	–2 056 723
Zůstatek k 31. prosinci 2009	–22 012 092	–2 056 723	–24 068 815
Poznámky uvedené na straně 8 až 15 jsou nedílnou součástí této účetní závěrky.

---

(1)  Přepracované (a znovu vykázané) údaje za loňský rok v souladu s účetním pravidlem ES č. 14:

Jak se vysvětluje v bodě 4.9 přílohy k výkazu výsledku hospodaření, u roku 2008 se přeúčtovává částka v čisté výši 712 650 EUR z „osobních výdajů“ do „pohybu důchodů“ s cílem zajistit řádnou srovnatelnost informací mezi rokem 2008 a rokem 2009. Toto přeúčtování nemá na konečný výsledek hospodaření daného roku ani na rozvahu žádný dopad.

Poznámky uvedené na straně 8 až 15 jsou nedílnou součástí této účetní závěrky.

Účetní metody a příloha k účetní závěrce

1.   Obecně

Evropský účetní dvůr (dále jen „Účetní dvůr“) byl založen Bruselskou smlouvou ze dne 22. července 1975 a svoji činnost jako orgán vnější kontroly Unie se sídlem v Lucemburku zahájil v říjnu 1977.

Poslání Evropského účetního dvora

Evropský účetní dvůr byl zřízen Smlouvou jako orgán kontroly hospodaření EU. Jako externí auditor EU se podílí na zlepšování finančního řízení EU a vystupuje jako nezávislý ochránce finančních zájmů občanů Evropské unie.

Účetní dvůr poskytuje auditní služby, v jejichž rámci posuzuje příjmy a výdaje EU. Zkoumá, zda byly finanční operace řádně zaznamenány a vykázány, legálně a správně provedeny a zda jejich řízení bylo hospodárné, efektivní a účelné. Účetní dvůr o výsledcích svých auditů informuje ve srozumitelných, relevantních a objektivních zprávách. Kromě toho se vyjadřuje k otázkám finančního řízení.

Účetní dvůr podporuje odpovědnost a transparentnost a je nápomocen Evropskému parlamentu a Radě při dohledu nad plněním rozpočtu EU, především během udílení absolutoria. Zasazuje se o to, aby byl efektivně fungující organizací na špičce vývoje v oblasti auditu veřejných orgánů a veřejné správy.

Rozpočtový rok Účetního dvora začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

2.   Významné účetní metody a prezentace účetní závěrky

2.1   Základ prezentace

Účetní závěrka se sestavuje v souladu s ustanoveními nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k uvedenému finančnímu nařízení Rady.

Účetní závěrka se sestavuje v souladu s účetními pravidly Evropské unie (účetní pravidla ES), která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS –International Public Sector Accounting Standards). Účetní pravidla přijímá po poradě s ostatními orgány a institucemi účetní Komise.

2.2   Oceňování zůstatků a operací v cizích měnách

Peněžní položky v jiných měnách než euru se převádějí na euro směnným kurzem platným k datu operace.

Kurzové zisky a ztráty vzniklé v důsledku vypořádání operací v cizích měnách a při přepočtu peněžních aktiv a pasiv denominovaných v cizích měnách podle směnných kurzů ke konci roku jsou zaúčtovány ve výkazu výsledku hospodaření.

Zůstatky peněžních aktiv a pasiv ke konci roku denominované v cizích měnách se převádí na eura na základě směnných kurzů platných 31. prosince.

2.3   Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se vykazuje v historických cenách po odečtení odpisů a snížení hodnoty. Položky nízké hodnoty (nižší než 420 EUR) se vykazují jako náklady během roku pořízení. Majetek dodaný během účetního období, který však nebyl ke konci roku zaplacen, se vykazuje jako „nedokončený“. Nedokončený majetek rovněž zahrnuje ke konci roku stálé probíhající velké stavební projekty.

Odpisy se rozúčtovávají lineární metodou počínaje měsícem pořízení na předpokládanou dobu použitelnosti následujícím způsobem:

Nehmotný majetek (licence na počítačové programové vybavení)	4 roky
Budovy	25 let nebo očekávaná doba použitelnosti
Zařízení, stroje a vybavení	4 roky, 8 let
Nábytek a vozový park	4 roky, 8 let, 10 let
Počítačové technické vybavení	4 roky
Úpravy pronajatých budov	délka pronájmu
Ostatní zařízení budov a staveb	4 roky, 6 let, 8 let

2.4   Zaměstnanecké požitky

Podle článku 19 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 2290/77 ze dne 18. října 1977 o platových poměrech členů Účetního dvora (Úř. věst. L 268, 20.10.1977, s. 1) představují zaměstnanecké požitky budoucí důchodové nároky členů Účetního dvora. O požitcích stanovených tímto důchodovým systémem se účtuje v rozpočtu Unie a členské státy společně zaručují výplatu těchto požitků.

Závazek k budoucím důchodovým platbám se účtuje a uvádí v souladu s účetním pravidlem ES č. 12 „Zaměstnanecké požitky“. Metodika výpočtu závazku zohledňuje charakteristické rysy důchodového systému v souladu s ustanoveními účetního pravidla IPSAS 25 (Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor).

IPSAS 25 vyžaduje, aby se zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru posuzovaly podle svého aktuálního stavu (tj. když člen získá svá důchodová práva). Pojistněmatematický závazek se stanovuje průběžně, přičemž se zohledňují jak požitky slíbené v průběhu aktivního života, tak předpokládaná zvýšení platů. K výpočtu hodnoty závazku se používá pojistněmatematická metoda zvaná „přírůstková metoda“.

Závazek se snižuje o odhad částky daně, která bude na budoucí důchodové platby uplatněna, neboť tyto daně se vrací do rozpočtu EU jako příjem.

Důchodový závazek se každoročně přepočítává k rozvahovému dni. Ve výkazu výsledku hospodaření důchodové náklady daného roku sestávají z důchodů vyplacených v průběhu roku a opravy důchodového závazku ke konci roku, obojí bez daně. O pojistněmatematických ziscích a ztrátách se účtuje ve výkazu výsledku hospodaření.

Pokud jde o možná „aktiva plánu“, Evropská unie v současné době žádná aktiva určená pro financování důchodových závazků nemá.

2.5   Rezervy na rizika a náklady

Rezervy na rizika a náklady slouží k pokrytí ztrát nebo dluhů, jejichž povaha je jasně dána a u nichž je pravděpodobné nebo jisté, že k datu sestavení rozvahy vzniknou, ale u nichž je nejistá jejich výše nebo datum jejich vzniku.

2.6   Účtování nákladů

Operace a události jsou v účetní závěrce zaúčtovány v období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se výdaje příštích období účtují podle množství dodaného zboží či podílu poskytnutých služeb.

Naopak některé platby provedené v běžném roce se týkají následných období a jsou účtovány jako náklady příštích období, které budou do těchto následných období zahrnuty.

Na výpočet výdajů a nákladů příštích období ke konci roku se odkazuje jako na oddělení účetních období. Pro související postup byla zavedena podrobná metodika a poskytnuty praktické pokyny.

3.   Příloha k rozvaze

3.1   Dlouhodobý nehmotný majetek

Pohyby dlouhodobého nehmotného majetku v roce 2009:

(EUR)
	Hrubá účetní hodnota k 1. lednu 2009	Přírůstky	Úbytky	Hrubá účetní hodnota k 31. prosinci 2009	Oprávky (nehmotného majetku) k 31. prosinci 2009	Čistá účetní hodnota k 31. prosinci 2009
Počítačové programové vybavení	629 882	168 220	—	798 102	– 396 886	401 216
Celkem	629 882	168 220	—	798 102	– 396 886	401 216

3.2   Dlouhodobý hmotný majetek

Pohyby dlouhodobého hmotného majetku v roce 2009:

(EUR)
	Hrubá účetní hodnota k 1. lednu 2009	Přírůstky	Úbytky a reklasifikace	Hrubá účetní hodnota k 31. prosinci 2009	Oprávky (hmotného majetku) k 31. prosinci 2009	Čistá účetní hodnota k 31. prosinci 2009
Pozemky	776 630	—	—	776 630	—	776 630
Budovy	52 074 987	7 515	1 392 129	53 474 631	–26 319 838	27 154 793
Zařízení, stroje a vybavení	131 603	68 128	–3 402	196 329	– 116 064	80 265
Počítačové technické vybavení	4 187 142	507 846	—	4 694 988	–3 603 516	1 091 472
Nábytek a vozový park	2 042 600	198 610	– 158 011	2 083 199	–1 306 282	776 917
Ostatní zařízení budov a staveb	1 899 367	82 907	–1 758	1 980 516	–1 808 983	171 533
Nedokončený majetek	4 077 754	3 817 107	–1 392 129	6 502 732	—	6 502 732
Celkem	65 190 083	4 682 113	– 163 171	69 709 025	–33 154 683	36 554 342

„Nedokončený majetek“ představuje aktiva, která byla dodána zčásti nebo byla dodána, ale do konce roku nebyla vyfakturována. Rovněž zahrnuje ke konci roku stálé probíhající velké stavební projekty. Když je dodávka přijata a je předložena faktura, jsou související aktiva přeúčtována do příslušné položky.

Hodnota nedokončeného majetku k 31. prosinci 2009 je 6 502 732 EUR a odpovídá studiím k budově K3 (2 077 656 EUR) a stavebním pracím v souvislosti s bezpečností a zdravím při práci v budově K1 (4 425 076 EUR).

Částka ve výši 1 392 129 EUR na renovaci a modernizace konferenční místnosti v budově K1 byla letos převedena do položky „budovy“.

3.3   Krátkodobé pohledávky

(EUR)
	31. prosinec 2009	31. prosinec 2008
Krátkodobé pohledávky především z převodu důchodových nároků zaměstnanců z důchodových systémů členských států	398 142	504 166
Různé pohledávky týkající se převážně platových nákladů a záloh na služební cesty	367 360	335 446
Náklady příštích období na pronájem budov a smlouvy na informační technologie	197 446	614 114
Pohledávka od subjektů EU (Úřad pro úřední tisky)	2 260	2 055
Celkem	965 208	1 455 781

3.4   Peněžní prostředky a jejich ekvivalenty

(EUR)
	31. prosinec 2009	31. prosinec 2008
Hotovost	1 000	1 000
Běžný bankovní účet	1 526 466	1 487 625
Celkem	1 527 466	1 488 625

3.5   Zaměstnanecké požitky

Závazky na budoucí důchodové platby se počítají bez daní vybíraných z budoucích důchodových plateb (viz také bod 2.4).

(EUR)
	31. prosinec 2009	31. prosince 2008
Hrubá částka	68 741 798	63 730 921
Daňová sazba (%)	17,57	17,57
Daně	12 077 934	11 197 523
Čistá částka bez daně	56 663 864	52 533 398
Změna čistého důchodového závazku	4 130 466	10 665 938

Důchodový plán pro členy je plán definovaných požitků. Definovanými požitky v tomto kontextu jsou:

—	přechodné příspěvky (vyplácené na konci tříletého mandátu),

—	starobní důchod,

—	invalidní důchod a příspěvky,

—	pozůstalostní důchod (vypláceny po úmrtí člena, ať již k němu dojde před odchodem do důchodu nebo po něm).

Kategorie příjemců, u nichž je třeba závazek vyčíslit:

—	aktivní členové,

—	neaktivní členové s přechodným příspěvkem,

—	neaktivní členové po přechodném období (důchod jako náklad příštího období),

—	členové v důchodu,

—	osoby s trvalou invaliditou,

—	osoby s dočasnou invaliditou,

—	pozůstalí manželé a manželky,

—

sirotci.

Výpočet závazku provádí Eurostat za pomoci kvalifikovaného nezávislého odborníka a s ohledem na uplatňování metodiky a na definici odpovídajících pojistněmatematických předpokladů.

Posouzení důchodového závazku vyžaduje manipulaci s proměnnými, které souvisejí s ekonomickými a demografickými aspekty. Hodnoty přiřazené těmto proměnným vycházejí ze sběru informací, odhadů nebo jsou dokonce stanoveny libovolně.

K hlavním pojistněmatematickým předpokladům patřila odhadovaná nominální diskontní sazba (4,1 % v prosinci 2009), očekávaná dlouhodobá inflace (2,3 % v prosinci 2009) a obecné zvýšení platů (0 % v prosinci 2009). V prosinci 2008 byly týmž proměnným přiřazeny tyto hodnoty pro tytéž proměnné tyto hodnoty: 3,7 %, 1,5 % a 0,3 %.

Změnu hrubého důchodového závazku v průběhu roku 2009 nelze připsat změně metodiky nebo jinému neobvyklému faktoru. Tento vývoj lze vysvětlit následovně:

(EUR)
Hrubý důchodový závazek k 31. prosinci 2008		63 730 921
Změna závazku zapříčiněná novými účastníky		0
Změna závazku související s charakteristickými vlastnostmi stálé populace		3 958 178
Náklady v souvislosti se službou „stálé“ populace	5 614 685
Úrokové náklady „stálé“ populace	2 510 704
Důchody vyplacené v průběhu roku	–2 977 454
Historické pojistněmatematické zisky a ztráty	–1 189 757
Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající ze změn předpokladů		1 052 699
Úroky	3 295 980
Věková analýza	0
Obecné zvýšení platů	–2 243 281
Jiné změny pojistněmatematických předpokladů	0
Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající ze změn metodiky a jiných změn		0
Hrubý důchodový závazek k 31. prosinci 2009		68 741 798

„Náklady v souvislosti se službou“ odrážejí skutečnou hodnotu dodatečných důchodových práv získaných aktivními členy v souvislosti se službou v průběhu roku.

„Úrokové náklady“ vznikají v důsledku zvyšování věku členů, kteří zatím nejsou v důchodu. Členové jsou starší a doba mezi novým datem ocenění a datem, kdy obdrží své budoucí požitky, je o jeden rok kratší.

U „důchodů vyplacených v průběhu roku“ se jedná o platby v průběhu roku. Podrobně o nich pojednává bod 4.9.

„Pojistněmatematické zisky a ztráty“ vznikají z rozdílů mezi očekáváními plynoucími z předpokladů na následující rok a tím, co se v tomto roce skutečně událo.

3.6   Ostatní dlouhodobé závazky

Částka 175 000 EUR je na základě smlouvy splatná při ukončení pronájmu budovy K9.

3.7   Rezervy na rizika a náklady

Komise se odvolala k Soudnímu dvoru ve věci úpravy platů zaměstnanců EU, o níž rozhodla Rada v prosinci 2009 (1,85 %) a která byla nižší, než úprava navrhovaná Komisí (3,7 %).

V případě Účetního dvora se tato rozporovaná částka odhaduje na 650 000 EUR bez daně a odpovídá zvýšení platů o 1,85 % za období od 1. července 2009 do 31. prosince 2009.

3.8   Závazky

(EUR)
	31. prosince 2009	31. prosince 2008
Krátkodobé závazky	548 543	540 605
Různé platové závazky a závazky vůči zaměstnancům	425 994	427 175
Výdaje příštích období – jiné než orgány EU	4 161 463	5 918 135
Výdaje příštích období – orgány EU	874 060	753 963
Závazky vůči konsolidovaným subjektům EU, převážně vůči Evropské radě a Evropskému parlamentu	18 648	107 124
Celkem	6 028 708	7 747 002

„Výdaje příštích období – jiné než orgány EU“ zahrnují hodnotu nevyčerpané dovolené ke konci roku, která se snižuje z 1 936 117 EUR v roce 2008 na 1 799 770 EUR v roce 2009.

4.   Příloha k výkazu výsledku hospodaření

4.1   „Prostředky převedené z Komise na jiné orgány a instituce“ představují měsíční žádosti Účetního dvora o poskytnutí finančních prostředků k doplnění jeho bankovního účtu, které jsou adresovány Komisi.

4.2   „Výnosy ze správní činnosti“ tvoří převážně srážky z platů členů a zaměstnanců na daně a příspěvky na sociální zabezpečení.

4.3   „Ostatní provozní výnosy“ pocházejí kromě jiného z prodeje publikací Úřadem pro publikace.

4.4   „Osobní náklady“ zahrnují platy členů a stálých, smluvních a dočasných zaměstnanců. Přechodné příspěvky pro bývalé členy a daně související s důchody a přechodnými příspěvky členů jsou nyní součástí položky „pohyb důchodů“ (viz bod 4.9).

4.5   „Náklady na dlouhodobý majetek“ představují odpisy hmotného a nehmotného majetku.

4.6   Nejvýznamnější položky „ostatních správních nákladů“:

—	pronájem budov a související náklady,

—	informační technologie a telekomunikace,

—	výdaje na služební cesty,

—	úklidové a bezpečností služby.

4.7   „Finanční výnosy“ jsou bankovní úroky z běžného účtu Účetního dvora.

4.8   „Finanční náklady“ jsou bankovní poplatky za běžný účet Účetního dvora.

4.9   Položka „pohyb důchodů“ zahrnuje veškeré náklady související s důchody členů Účetního dvora. Patří sem důchody a přechodné příspěvky vyplacené v průběhu roku a oprava ke konci roku u souvisejícího závazku ke všem budoucím důchodovým platbám.

Protože důchodový závazek nyní zahrnuje náklady na přechodné příspěvky, přechodné příspěvky vyplacené v průběhu roku by měly být součástí položky „pohyb důchodů“. V účetní závěrce za rok 2008 to takto vykázáno nebylo a přechodné příspěvky (1 095 429 EUR) a daně odečtené z plateb (– 382 779 EUR) byly vykázány v rámci „osobních nákladů“.

V souladu s účetním pravidlem ES č. 14 a podle níže uvedené tabulky je třeba tyto dvě částky přeúčtovat, aby mohly být údaje za rok 2008 přepracovány (a znovu vykázány) a byla zajištěna řádná srovnatelnost informací mezi roky 2008 a 2009. Toto přeúčtování nemá na konečný výsledek hospodaření daného roku ani na rozvahu žádný dopad.

(EUR)
	2 009	2008 Přepracováno (a znovu vykázáno)	2008 Účetní závěrka
Změny čistého důchodového závazku členů	4 130 466	10 665 938	10 665 938
Vyplacené doživotní důchody	2 020 586	1 750 629	1 750 629
Vyplacené pozůstalostní důchody	356 249	346 908	346 908
Vyplacené přechodné dávky	542 642	1 095 429	—
Vyplacené invalidní důchody	57 977	—	—
Důchody vyplacené v průběhu roku – mezisoučet	2 977 454	3 192 966	2 097 537
Daně odečtené z plateb	– 386 534	– 382 779	—
Celkový pohyb důchodů	6 721 386	13 476 125	12 763 475

5.   Podrozvahové položky

5.1   Podmíněná aktiva

V souladu se smluvními závazky poskytli dodavatelé tyto bankovní záruky:

(EUR)
	31. prosinec 2009
Cestovní kancelář	100 000
Renovace budovy K1	545 951
Projektové řízení budovy K3	578 000
Leasing vozového parku	75 000
Pojišťovna	1 361
Telekomunikace	20 000
Celkem	1 320 312

5.2   Závazky k budoucímu financování

(EUR)
	31. prosinec 2009
Operativní leasing k budovám	11 683 829
Operativní leasing na informačnětechnologické vybavení, vozy a další vybavení	1 001 910
Mezisoučet	12 685 739
Závazky proti dosud nečerpaným prostředkům (restant à liquider – zbývající závazky), po odečtení výdajů příštích období za rok 2010	56 918 665
Celkem	69 604 404

Zbývající závazky (restant à liquider) jsou součástí rozpočtového účetnictví, který odpovídá hodnotě zbývajících závazků. Jde o rozdíl mezi přijatými závazky a platbami, který vzniká z důvodu časové prodlevy mezi přijetím závazku a provedením příslušné platby.

Příčinou nárůstu zbývajících závazků oproti loňskému roku je výstavba nové budovy K3.

5.3   Stavební projekty Účetního dvora

Účetní dvůr se nastěhoval do svého ústředí (budovy K1) v roce 1988 a tuto budovu i pozemek, na kterém stojí, zakoupil přímo v roce 1990. V roce 1999 uzavřel Účetní dvůr s lucemburským státem rámcovou smlouvu, jejímž prostřednictvím získal za částku 1 EUR právo použít další pozemek po dobu 49 let (dobu platnosti lze jednou prodloužit) pro stavbu přístavby (budova K2). U druhé přístavby (budovu K3) však z důvodu odlišných realizačních podmínek projektu uzavřely 22. února 2008 lucemburský stát a Účetní dvůr novou rámcovou smlouvu.

Co se týče obou pozemků pro dvě výše zmíněné přístavby (K2 i K3), stát je prodal Účetnímu dvoru za symbolickou cenu 1 EUR. Pokud by naopak Účetní dvůr hodlal někdy postoupit jednu nebo druhou budovu třetí straně, která by nebyla subjektem nebo orgánem či institucí Společenství, vrátí Účetní dvůr pozemek do vlastnictví státu za symbolickou cenu 1 EUR, přičemž lucemburský stát má na budovu předkupní právo za cenu, kterou určí nezávislý znalec. Pokud se stát rozhodne tohoto předkupního práva nevyužít, udělí kupujícímu budovy právo užívat pozemky.

V Lucembursku se povoluje používání kancelářských budov na dobu 15 let. Po uplynutí této doby musí být budova modernizována, aby splňovala platné normy v oblasti zdraví, bezpečnosti a životního prostředí. Proto musely být v budově K1 v průběhu uplynulých dvou let provedeny práce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ačkoliv obecně je lze nyní považovat za dokončené, jejich formální konečné schválení bude potvrzeno v roce 2010. Budova K2 se používá od listopadu 2003 a její povolení k provozu (autorisation d’exploitation) tedy platí do roku 2018.

Práce na stavbě budovy K 3 byly zahájeny v březnu 2010. První část financování ve výši 55 milionů EUR byla zahrnuta do rozpočtu na rok 2009. Část těchto prostředků byla vydána v roce 2009 a rozdíl je uveden mezi zbývajícími závazky (restant à liquider) (viz bod 5.2). Tento rozdíl připadá na smlouvy se stavebními společnostmi, které budou podepsány v roce 2010. Dne 15. června 2009 po zveřejnění otevřené výzvy k podávání nabídek podepsal Účetní dvůr s jedním konsorciem jako projektovým manažerem smlouvy o poskytování služeb pro výstavbu budovy K3. Povinností projektového manažera je mimo jiné jménem Účetního dvora zajišťovat a podepisovat smlouvy se stavebními společnostmi, monitorovat provádění stavebních prací a před provedením platby kontrolovat příslušné faktury. Po ověření faktur a schválení platby odpovědnými útvary Účetního dvora odpovídá za provedení platby stavebním společnostem projektový manažer. Projektový manažer tak přijímá vůči stavebním společnostem finanční závazky. Smlouva mezi Účetním dvorem a projektovým manažerem jako protiváhu vyžaduje, aby Účetní dvůr měl v rámci rozpočtových limitů dostatečné prostředky na pokrytí závazků projektového manažera vůči stavebním společnostem. Aby byly tyto prostředky zajištěny, podepsal Účetní dvůr svěřeneckou smlouvu s místní bankou, a má tedy prostředky poskytnuté rozpočtovým orgánem k dispozici. Využitím svěřenecké smlouvy jsou současně chráněny finanční zájmy Unie.

5.4   Možné závazky vyplývající ze soudních sporů

Žádné.

Informace k rozpočtu na rozpočtový rok 2009

A.   Výpočet rozpočtového výsledku

Rozpočtový výsledek daného roku se počítá na základě údajů o plnění rozpočtu. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2009 byla zveřejněna v Úředním věstníku (Úř. věst. C 120, 7.5.2010).

2009

(EUR)
Platby z rozpočtových prostředků daného roku	– 112 158 034
Platby z přenesených rozpočtových prostředků	–10 765 996
Platby z rozpočtových prostředků souvisejících s účelově určenými příjmy	–81 640
Inkasní příkazy z daného roku inkasované v průběhu tohoto roku	18 395 817
Inkasní příkazy z předchozích let inkasované v průběhu tohoto roku	418 209
Oprava inkasních příkazů z předchozích let	–99
Prostředky na platby přenesené do příštího roku	–61 670 191
Rozpočtové prostředky přenesené z předchozích let	12 300 284
Oprava související s přenosem účelově určených příjmů	340 212
Rozpočtový výsledek	– 153 221 438

Mezi původním a konečným rozpočtem nedošlo k žádným doplněním ani snížením.

B.   Odsouhlasení výsledku hospodaření s rozpočtovým výsledkem

2009

(EUR)
Výkaz výsledku hospodaření daného roku	–2 056 723
Oprava bodů zahrnutých v hospodářském, ale nikoliv rozpočtovém výsledku	–83 729 389
Rozdíl mezi příjmy a výdaji příštích období ke konci předchozího a běžného roku	1 322 190
Prostředky poskytnuté Komisí	– 104 484 524
Rozdíl v nezaplacených fakturách ke konci roku	–1 755 403
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku	3 393 154
Rozdíly v rezervách	7 371 386
Rozdíl ve snížení hodnoty	–1 790
Zatím neinkasované inkasní příkazy běžného roku	– 395 270
Platby z přenesených rozpočtových prostředků	10 765 996
Ostatní	326
Kurzové rozdíly	54 546
Oprava bodů zahrnutých v rozpočtovém, ale nikoliv hospodářském výsledku	–67 435 326
Pořízení majetku (uhrazeno v průběhu roku)	–5 466 001
Inkasní příkazy z předchozích letech inkasované v průběhu roku	418 209
Prostředky na platby přenesené do příštího roku	–61 670 191
Zrušení nevyužitých přenesených prostředků na platby z předchozího roku	1 534 289
Oprava související s přenosem účelově určených příjmů	340 212
Důchodové platby (jde o rozpočtové platby, ale účtují se proti rezervám)	–2 590 920
Jiné	– 924
Rozpočtový výsledek	– 153 221 438

Nezávislá zpráva o ověření

Vedení Evropského účetního dvora

Prověřili jsme, že finanční zdroje přidělené Evropskému účetnímu dvoru (dále jen „Účetní dvůr“) Evropskou komisí byly použity k zamýšleným účelům a že kontrolní postupy zavedené schvalujícími osobami poskytují potřebné záruky, které zajišťují soulad finančních operací s platnými pravidly a předpisy pro finanční zdroje, které byly poskytnuty a použity v období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009.

Za vedení účetnictví a evidence a vytvoření a zajištění vhodných kontrol odpovídá vedení Účetního dvora. Naší úlohou je vydat na základě naší prověrky výrok.

Prověrku jsme provedli v souladu s mezinárodním standardem pro ověřovací zakázky „Ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkami historických finančních informací“ (ISAE 3000), přijatým Institutem auditorů (Institut des Réviseurs d’Entreprises). Tento standard vyžaduje, abychom naši prověrku naplánovali a provedli tak, aby mohlo být s přiměřenou jistotou zjištěno zneužití zdrojů významně ovlivňující účetnictví Účetního dvora. Při naší práci jsme na základě testování a vzorků prověřovali především důkazní informace o tom, že:

—	zdroje přidělené Účetnímu dvoru byly použity k zamýšleným účelům,

—	zavedené kontrolní postupy poskytují potřebné záruky, které zajišťují soulad finančních operací s platnými pravidly a předpisy.

Jako kritéria pro naši prověrku jsme použili tato pravidla a předpisy:

—	nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu (dále jen „rozpočet“) Evropských společenství (dále jen „finanční nařízení“),

—	nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (dále jen „prováděcí pravidla“),

—

rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 36/2007 o vnitřních předpisech pro plnění rozpočtu přijaté dne 12. července a 19. července 2007. Tato ustanovení jsou součástí postupů stanovených Smlouvami nebo dohodami uzavřenými na jejich základě, které upravují provozní procesy související s plněním rozpočtu.

Jako kritéria jsme použili především tyto vnitřní předpisy:

—	Článek 7 – Podpisy – „Každý účastník podílející se na přípravě, kontrole a evidenci operací, kterými se stanoví a získávají zpět příjmy nebo přijímají závazky k částkám a provádějí platby, potvrdí podpisem s uvedením data svoji účast.“

—	Článek 9 – Stavební projekty – „Před tím, než Účetní dvůr udělí souhlas se smluvním závazkem týkajícím se takového projektu, předloží příslušný útvar vysvětlující dokument, ve kterém bude zdůvodněna slučitelnost projektu s finančním rámcem.“

—	Článek 16 – Provádění plateb – „Účetní provede platební příkazy vymezené v článku 80 finančního nařízení poté, co zkontroluje povinné údaje popsané v čl. 103 odst. 1 a v článku 104 prováděcích pravidel.“

—	Článek 23.1 – Převody prostředků – „Podle článku 21 finančního nařízení se prostředky věcně člení do hlav a kapitol. Kapitoly se dále člení do článků a bodů.“

—	Článek 23.2 – Převody prostředků – „Veškeré žádosti o převod budou obsahovat vysvětlení, proč jsou prostředky nedostatečné. Žádost o převod podepíše odpovědný ředitel.“

—	Článek 24 – Přenosy prostředků – „Odpovědná schvalující osoba vypracuje výčet zachycující dostupný zůstatek závazků; tento zůstatek bude na rozpočtových účtech upraven tak, že se zohlední prostředky, které mají být zrušeny, a bude zobrazovat prostředky, které mají být přeneseny.“

—	Článek 26 – Soupisy majetku – „Soupis hmotného majetku bude veden v databázi.“

—

Článek 27 – Minimální řídící postupy a postupy vnitřní kontroly – „Řídící postupy a postupy vnitřní kontroly navrhují schvalující osoby v souladu s minimálními standardy vnitřní kontroly přijatými Účetním dvorem. Každou rozpočtovou operaci řídí […] osoba odpovědná za ověření ex ante. […] Jestliže osoba odpovědná za ověření ex ante stanoví, že příslušná operace splňuje požadavky čl. 47 odst. 3 prováděcích pravidel, potvrdí její platnost a toto potvrzení zdokumentuje.“

Domníváme se, že naše prověrka poskytuje přiměřený základ pro vydání výroku.

Na základě naší práce popsané v této zprávě jsme nezjistili žádnou skutečnost, která by nás ve všech významných ohledech a podle výše popsaných kritérií vedla k přesvědčení, že:

a)	zdroje přidělené Účetnímu dvoru nebyly použity k zamýšleným účelům;

b)	zavedené kontrolní postupy neposkytují potřebné záruky, které zajišťují soulad finančních operací s platnými pravidly a předpisy.

Naše zpráva byla vypracována výhradně pro účely vymezené v prvním odstavci a pro Vaši informaci a nesmí být použita k žádným jiným účelům ani distribuována žádným jiným stranám, s výjimkou distribuce pro účely zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.