ISSN 1725-5163

doi:10.3000/17255163.C_2010.193.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 193

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 53
16. července 2010


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Smíšené parlamentní shromáždění podle dohody o partnerství uzavřené mezi členy africké, karibské a tichomořské skupiny států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé.
19. zasedání se konalo od 29. března do 1. dubna 2010 v Tenerife (Španělsko).

2010/C 193/01

Zápis ze zasedání, které se konalo v pondělí 29. března 2010

1

Slavnostní zahajovací zasedání

1

Zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění

1

Složení Smíšeného parlamentního shromáždění

1

Akreditace představitelů mimoparlamentních subjektů

1

Přijetí návrhu pořadu jednání (AP/100.638)

1

Schválení zápisu z 18. zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU (Úř. věst. C 68 ze dne 18.3.2010)

1

Sdělení spolupředsedů, včetně rozhodnutí přijatých na schůzi předsednictva dne 28. března 2010

1

Vystoupení pana Andrise Piebalgse, komisaře pro rozvoj

2

Doba vyhrazená pro otázky Komisi

2

Opatření učiněná Komisí na základě usnesení přijatých na 18. zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU konaném v Luandě (Angola)

3

Rozprava s Komisí – postup zvednutím ruky

3

Regionální strategické dokumenty

3

Strategické dokumenty pro jednotlivé země

3

2010/C 193/02

Zápis ze zasedání, které se konalo v úterý 30. března 2010

4

Naléhavé téma č. 1: Rekonstrukce a obnova po katastrofě na Haiti a souvislost mezi chudobou a přírodními katastrofami

4

Finanční a hospodářský dopad změny klimatu na země AKT

4

Sociální dopad světové krize

4

Světový fond boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii

4

2010/C 193/03

Zápis ze zasedání, které se konalo ve středu 31. března 2010

5

Vystoupení pana Paula Bunduku-Latha, zástupce ministra pro hospodářství, obchod, průmysl a cestovní ruch (Gabon), úřadujícího předsedy Rady AKT.

5

Vystoupení pana Angela Lossady, náměstka ministra pro zahraniční věci (Španělsko), úřadujícího předsedy Rady EU.

5

Doba vyhrazená pro otázky Radě

5

Rozprava s Radou – postup zvednutím ruky

6

Situace v Somálsku: rozprava bez usnesení

6

Zpráva hospodářských a sociálních partnerů

6

Dohody o hospodářském partnerství – současná situace: rozprava bez usnesení

6

Banány – dohoda o banánech mezi EU a Latinskou Amerikou a její dopad na producenty banánů ze zemí EU a AKT: rozprava s prohlášením

6

Nejvzdálenější regiony a jejich úloha v regionálním rozvoji: rozprava bez usnesení

7

Naléhavé téma č. 2: Podpora upevňování míru v Jižním Súdánu

7

2010/C 193/04

Zápis ze zasedání, které se konalo ve čtvrtek 1. dubna 2010

8

Schválení zápisu z dopoledního a odpoledního zasedání, které se konalo ve středu 31. března 2010

8

Souhrnné zprávy ze seminářů a rozprava o migraci

8

Hlasování o návrzích usnesení zahrnutých do zpráv předložených stálými výbory

8

Hlasování o naléhavých návrzích usnesení

8

Hlasování o předběžných závěrech týkajících se regionálních strategických dokumentů

9

Prohlášení

9

Různé

9

Datum a místo konání 20. zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU

9

Příloha I —   Abecední seznam členů smíšeného parlamentního shromáždění

10

Příloha II —   Seznam přítomných na shromáždění od 29. března do 1. dubna v Tenerife (Španělsko)

15

Příloha III —   Příloha k zasedání, které se konalo v pondělí 29. března 2010

19

Příloha IV —   Přijatá usnesení

20


CS

 


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE Smíšené parlamentní shromáždění podle dohody o partnerství uzavřené mezi členy africké, karibské a tichomořské skupiny států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé. 19. zasedání se konalo od 29. března do 1. dubna 2010 v Tenerife (Španělsko).

16.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 193/1


ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ, KTERÉ SE KONALO V PONDĚLÍ 29. BŘEZNA 2010

(2010/C 193/01)

(Zasedání bylo zahájeno v 11:10)

Slavnostní zahajovací zasedání

Na shromáždění promluvili:

Pan Paulino Rivero, předseda regionální vlády Kanárských ostrovů, pan Charles Milupi, spolupředseda Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, pan Louis Michel, spolupředseda Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, pan Miguel Angel Moratinos, ministr zahraničních věcí Španělska.

(Zasedání bylo přerušeno ve 13:00 a pokračovalo v 15:25)

PŘEDSEDAL: pan MICHEL

Spolupředseda

Zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění

Spolupředseda přivítal všechny účastníky.

1.   Složení Smíšeného parlamentního shromáždění

Spolupředseda oznámil, že seznam členů Smíšeného parlamentního shromáždění, jak jej předložily orgány zemí AKT a předseda Evropského parlamentu, bude připojen k tomuto zápisu.

2.   Akreditace představitelů mimoparlamentních subjektů

Spolupředseda oznámil, že orgány zemí AKT zaslaly seznam představitelů mimoparlamentních subjektů. V souladu s čl. 17 odst. 1 dohody o partnerství a článkem 1 jednacího řádu Smíšeného parlamentního shromáždění navrhl, aby tito představitelé byli akreditováni a jejich jména zanesena do přílohy k tomuto zápisu.

Smíšené parlamentní shromáždění vyjádřilo s tímto návrhem souhlas.

Smíšené parlamentní shromáždění rozhodlo, že zástupci z Madagaskaru (Norbert-Richard) a Nigeru (Goukoye), přítomní na zasedání, budou mít status pozorovatele s právem vyslovit se, pokud se téma bude týkat jejich země, bez hlasovacího práva.

3.   Přijetí návrhu pořadu jednání (AP/100.638)

Návrh pořadu jednání byl přijat ve znění uvedeném v tomto zápisu.

4.   Schválení zápisu z 18. zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU (Úř. věst. C 68 ze dne 18.3.2010)

Zápis byl schválen.

5.   Sdělení spolupředsedů, včetně rozhodnutí přijatých na schůzi předsednictva dne 28. března 2010

Spolupředsedové podali zprávu o výsledcích schůze předsednictva dne 28. března 2010.

Spolupředsedové navrhli, že zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění by se mohlo konat ve dnech 2. až 6. prosince 2010, aby se nepřekrývalo se summitem EU-Afrika ve dnech 29. a 30. listopadu 2010. Shromáždění schválilo princip této změny, která bude oficiálně potvrzena příští čtvrtek, dne 1. dubna.

Pro pozměňovací návrhy a otázky týkající se způsobu hlasování oznámil spolupředseda následující lhůty:

pro pozměňovací návrhy k návrhům usnesení zahrnutým do zpráv předložených stálými výbory: pondělí 29. března v 18:00

pro pozměňovací návrhy k návrhům usnesení ke kompromisním usnesením a dalším naléhavým návrhům usnesení, o kterých se má hlasovat:úterý 30. března v 15:00

pro otázky, které se týkají způsobu hlasování: středa 31. března v 18:00, písemně.

Vystoupili: Leinen, Assarid Imbarcaouane (Mali), Martínez Martínez, Czarnecki, Kaawa (Konžská demokratická republika) a William (Seychely).

6.   Vystoupení pana Andrise Piebalgse, komisaře pro rozvoj

Spolupředseda přivítal komisaře a poděkoval mu za jeho angažovanost ve věci Smíšeného parlamentního shromáždění.

Vystoupil komisař Piebalgs.

7.   Doba vyhrazená pro otázky Komisi

Spolupředseda uvedl téma.

Komisi bylo položeno celkem 36 otázek.

Komise již dříve na tyto otázky odpověděla písemně a komisař Piebalgs ústně zodpověděl doplňující dotazy těchto autorů:

 

otázku č. 1 pana Goebbelse o účinnosti pomoci pro Haiti.

 

otázku č. 3 paní Castexové o podpoře zdraví při střednědobém přezkumu v rámci 10. ERF.

 

otázku č. 11 paní Strifflerové (nahrazena panem Pongou) o všeobecném pokrytí programu pro malárii pro rok 2010 a o rozvojových cílech tisíciletí v oblasti zdraví.

 

otázku č. 12 pana Neusera o nedostatku zdravotnického personálu v zemích AKT.

 

otázku č. 13 pana Leinena o padělaných léčivech v zemích AKT.

 

otázku č. 17 pana Cashmana (nahrazen paní Gurmaiovou) o diskriminaci sexuálních menšin.

 

otázku č. 18 paní Bearderové (nahrazena panem Aylwardem) o rozvojových cílech tisíciletí, které se týkají osob se zdravotním postižením.

 

otázku č. 22 paní Zimmerové o facilitě AKT-EU pro vodu.

 

otázku č. 5 paní Jäätteenmäkiové (nahrazena panem Mandersem) o financování zemědělství a rozvoje venkova v zemích AKT.

 

otázku č. 29 pana Christensena o SZP a narušování obchodu.

 

otázku č. 30 pana Guerrera Saloma o závazcích Komise ohledně zemědělského odvětví při boji se změnou klimatu.

 

otázku č. 23 pana Williama (Seychely) o udržitelném řízení rybolovu ze strany regionálních organizací pro řízení rybolovu.

 

otázku č. 6 pana Tiroliena o regionálním strategickém dokumentu a regionálním orientačním programu 2008-2013 (10. ERF).

 

otázku č. 25 pana Mata Adrovera (nahrazen paní Estaras Farragutovou) o sdělení Komise z června 2009 nazvaném „Propojit Afriku a Evropu: na cestě k posílení spolupráce v oblasti dopravy“.

 

otázku č. 32 paní Carvalhové o strategickém partnerství mezi okrajovými atlantickými regiony EU a sousedními zeměmi AKT.

 

otázku č. 33 pana Pongy o regionální spolupráci – zlepšení způsobu spolupráce zemí AKT a „předsunutých pozic“ EU.

 

otázku č. 14 pana Martina o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs) v dvoustranných obchodních dohodách.

 

otázku č. 15 paní Sargentiniové o migraci.

 

otázku č. 19 paní Gurmaiové o svobodě informací a svobodě slova.

 

otázku č. 24 paní Kamarové (Keňa) o spolupráci v oblasti mezinárodního terorismu.

 

otázku č. 4 paní Hallové o zahrnutí ERF do rozpočtu.

 

otázku č. 7 pana Assarida Imbarcaouanea (Mali) o nástroji pro flexibilitu týkající se zranitelnosti.

 

otázku č. 26 pana Manderse o volebních pozorovatelských misích jako stálého nástroje SPS.

 

otázku č. 34 pana Arifa o soudržnosti politik v zájmu rozvoje.

 

otázku č. 2 pana Kaczmareka o silách rychlé reakce EU pro případy přírodních katastrof.

 

otázku č. 9 pana Gahlera o nezákonných pokusech o vyvlastnění evropských investorů v Bamaku, Mali.

 

otázku č. 10 pana Togy (Etiopie) o Somálsku.

 

otázku č. 16 paní Gomesové o lidských právech v Cabindě.

 

otázku č. 20 pana Schmidta o Dawitovi Isaakovi.

 

otázku č. 21 pana Bunda (Sierra Leone) o důsledcích nestability v Sierra Leone.

 

otázku č. 27 pana Schnellhardta o volbách v Guinejské republice v červnu 2010.

 

otázku č. 36 paní Rivasiové o návazných krocích k usnesení o situaci na Madagaskaru.

8.   Opatření učiněná Komisí na základě usnesení přijatých na 18. zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU konaném v Luandě (Angola)

Komisař Piebalgs odkázal na rozeslaný dokument, který upřesňuje následné kroky Komise vztahující se k usnesením přijatým v Luandě (Angola).

PŘEDSEDAL: pan MILUPI

Spolupředseda

9.   Rozprava s Komisí – postup zvednutím ruky

Vystoupili: Schmidt, Hoarau, William (Seychely), Manirakiza (Burundi), Deerpalsing (Mauricius), Carvalho, Gomes, Durant, Tirolien, Naib (Eritrea), Sylla (Mali), Martínez Martínez, Manders a Sall (Senegal).

Komisař reagoval na podněty všech členů.

10.   Regionální strategické dokumenty

Spolupředseda sdělil, že Smíšené parlamentní shromáždění ve čtvrtek přijme předběžné závěry Výboru pro hospodářský rozvoj, finance a obchod.

Spolupředsedové výboru představili regionální strategické dokumenty a poté spoluzpravodajové představili šest strategických dokumentů v tomto pořadí:

Karibik: pan Jean-Marie (Svatá Lucie) a pan Martin.

východní a jižní Afrika a Indický oceán: pan William (Seychely) a pan Hoarau.

Rozvojové společenství jižní Afriky: pan Mwansa (Zambie) a pan Mayer (nahrazen panem Gahlerem).

střední Afrika: pan Kaawa (Konžská demokratická republika) a pan Arif.

západní Afrika: pan Tambuwal (Nigérie) a pan Goerens (nepřítomen).

Tichomoří: pan Vaipulu (Tonga) a pan Engel.

Vystoupili: Carvalho, Czarnecki, Hamatoukour (Kamerun), Hall, Nedelcheva, Guerrero Salom a Hoarau.

Komisař odpověděl na otázky a připomínky členů.

11.   Strategické dokumenty pro jednotlivé země

Vystoupili: Mporogomyi (Tanzánie) a Mugambe (Uganda).

Komisař odpověděl na poznámky každého z členů.

(Zasedání skončilo v 19:20)

Charles MILUPI a

Louis MICHEL.

spolupředsedové

Mohammed Ibn CHAMBAS a

Luis Marco AGUIRIANO NALDA

generální spolutajemníci


16.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 193/4


ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ, KTERÉ SE KONALO V ÚTERÝ 30. BŘEZNA 2010

(2010/C 193/02)

(Zasedání bylo zahájeno v 9:05)

PŘEDSEDAL: pan MILUPI

Spolupředseda

1.   Naléhavé téma č. 1: Rekonstrukce a obnova po katastrofě na Haiti a souvislost mezi chudobou a přírodními katastrofami

K tématu promluvili pan Andris Piebalgs, evropský komisař pro rozvoj, a paní Margareta Wahlströmová, zvláštní zástupkyně generálního tajemníka pro oblast snižování rizika katastrof – sekretariát Mezinárodní strategie OSN pro omezování důsledků katastrof (OSN-ISDR).

Vystoupili: Ronzulli, Jiménez (Domikánská republika), Tirolien, Hamatoukour (Kamerun), De Sarnez, Durant, Toga (Etiopie), Legutko, Assarid Imbarcaouane (Mali), Hoarau, Baldeh (Gambie), Noel (Grenada), Kaczmarek, Ramotar (Guyana), Guerrero Salom, Nicholson, Zanicchi, Goebbels, Straker (Svatý Vincenc a Grenadiny), Ponga, Sall (Senegal), Zwiefka a Gomes.

Pan Domenico Rosa (Evropská komise) odpověděl na otázky a připomínky členů.

2.   Finanční a hospodářský dopad změny klimatu na země AKT

Výbor pro hospodářský rozvoj, finance a obchod

Zpráva pana Butiho Manamely (Jihoafrická republika) a pana Franka Engela

Pan Buti Manamela (Jihoafrická republika) a pan Frank Engel představili svou zprávu.

Vystoupili: Awudu Mbaya (Kamerun), Carvalho, Guerrero Salom, Toga (Etiopie), Jensen, Amon-Ago (Pobřeží slonoviny), Ramotar (Guyana), Klass, Mugambe (Uganda), Leinen, Nicholson, Gurmai, Djimai (Čad), Mwansa (Zambie), Roithová, William (Seychely), Sall (Senegal) a Rosa (Evropská komise).

Pan Manamela (Jihoafrická republika) a pan Engel ukončili rozpravu.

PŘEDSEDAL: pan MICHEL

Spolupředseda

3.   Sociální dopad světové krize

Výbor pro sociální věci a životní prostředí

Zpráva pana Gibsona Hlopheho (Svazijsko) a pana Juana Fernanda Lópeze Aguilara

Pan Gibson Hlophe (Svazijsko) a Norbert Neuser (za pana Juana Fernanda Lópeze Aguilara) představili svoji zprávu.

Vystoupili: Ronzulli, Gurmai, Rivasi, Amon-Ago (Pobřeží slonoviny), Czarnecki, Nedelcheva, Ramotar (Guyana), Christensen, Sithole (Mosambik), Händel, Bauer, William (Seychely), Hall, Tapsoba (Burkina Faso), Gomes, Schnellhardt, Deerpalsing (Mauricius) a Rosa (Evropská komise).

Pan Hlophe (Svazijsko) a pan Neuser ukončili rozpravu.

4.   Světový fond boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii

Téma představil pan Svend Robinson, hlavní poradce při Světovém fondu.

Vystoupili: Hamatoukour (Kamerun), Papalii (Samoa), Bundu (Sierra Leone), Castex, Tiheli (Lesotho), Baradandikanya (Burundi), Bullman, Milupi (spolupředseda), Seriche Dougan (Rovníková Guinea), Mwansa (Zambie).

Pan Robinson reagoval na podněty vznesené během rozpravy.

(Zasedání skončilo ve 12:50)

Charles MILUPI a

Louis MICHEL

spolupředsedové

Mohammed Ibn CHAMBAS a

Luis Marco AGUIRIANO NALDA

generální spolutajemníci


16.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 193/5


ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ, KTERÉ SE KONALO VE STŘEDU 31. BŘEZNA 2010

(2010/C 193/03)

(Zasedání bylo zahájeno v 9:10)

PŘEDSEDAL: pan MICHEL

Spolupředseda

1.   Vystoupení pana Paula Bunduku-Latha, zástupce ministra pro hospodářství, obchod, průmysl a cestovní ruch (Gabon), úřadujícího předsedy Rady AKT.

Pan Bunduku-Latha vystoupil jménem Rady AKT.

2.   Vystoupení pana Angela Lossady, náměstka ministra pro zahraniční věci (Španělsko), úřadujícího předsedy Rady EU.

Pan Lossada vystoupil jménem Rady EU.

3.   Doba vyhrazená pro otázky Radě

Radě AKT bylo položeno osm otázek.

Pan Bunduku-Latha zodpověděl následující otázky a doplňující dotazy:

 

otázku č. 1 pana Togy (Etiopie) o Somálsku.

 

otázku č. 2 pana Schmidta a paní Bearderové (nepřítomna) o Murrayi Watsonovi a Patricku Amukhumovi.

 

otázku č. 3 pana Williama (Seychely) o pomoci zemím AKT, které jsou postiženy činností pirátů.

 

otázku č. 4 pana Kaczmareka o jmenování zvláštních zástupců pro oblast sexuálního násilí vůči ženám a dětem v ozbrojeném konfliktu.

 

otázku č. 5 pana Mata Adrovera o posílení regionální spolupráce mezi zeměmi AKT a okrajovými regiony EU prostřednictvím stanovení oblastí spolupráce.

 

otázku č. 6 pana Christensena o biopalivech.

 

otázku č. 7. paní De Sarnezové o regionálním zastoupení při jednáních AKT-EU.

 

otázku č. 8 pana Manderse o mladých fotbalových hráčích přicházejících z Afriky do EU.

 

Autoři otázek č. 4, 5 a 8 nebyli přítomni.

 

Radě EU bylo položeno dvacet jedna otázek.

 

Pan Lossada zodpověděl následující otázky a doplňující dotazy:

 

otázku č. 14 pana Arifa o liberalizaci finančních služeb v rámci dohod EPA.

 

otázku č. 9 paní Durantové o Haiti.

 

otázku č. 11 paní Zanicchiové o krizové situaci – ochraně zmizelých haitských dětí.

 

otázku č. 19 pana Schnellhardta o vojenské operaci u pobřeží Somálska.

 

otázku č. 20 pana Schmidta a paní Bearderové (nepřítomna) o Murrayi Watsonovi a Patrickovi Amukhumovi.

 

otázku č. 13 pana Assarida Imbarcaouana (Mali) o Lisabonské smlouvě a o dohodě z Cotonou.

 

otázku č. 15 paní Castexové o pátém rozvojovém cíli tisíciletí.

 

otázku č. 22 pana Williama (Seychely) o změně klimatu – cílech snížení emisí uhlíku.

 

otázku č. 26 paní Ronzulliové o digitální propasti.

 

otázku č. 27 pana Christensena o biopalivech.

 

Pan Lossada zodpověděl následující otázky i doplňující dotazy:

 

otázku č. 10 pní Jäätteenmäkiové (nepřítomna) o reakcích a koordinaci EU v krizových situacích a otázku č. 12 pana Tiroliena o vytvoření evropského nástroje civilní ochrany.

 

otázku č. 17 pana Togy (Etiopie) o Somálsku a otázku č. 18 paní Kamarové (Keňa) o Somálsku.

 

otázku č. 25 pana Mata Adrovera o ustavení „Euro-africké atlantické oblasti spolupráce“ včetně okrajových regionů EU (Kanárské ostrovy, Azory a Madeira) a sousedních zemí AKT a otázku č. 29 paní Carvalhové o dopravních spojeních mezi okrajovými regiony a evropskou pevninou a sousedními třetími zeměmi.

 

otázku č. 21 pana Leinena o politice AKT v oblasti klimatu a otázku č. 23 paní Hallové o následných činnostech skupiny CoP15 souvisejících se změnou klimatu.

 

Autoři otázek č. 24, 28 a 16 nebyli přítomni a z toho důvodu odpověď neobdrželi.

PŘEDSEDAL: pan MILUPI

Spolupředseda

4.   Rozprava s Radou – postup zvednutím ruky

Před otevřenou rozpravou s Radou podal pan Bunduku-Latha a pan Lossada zprávu o revizi dohody z Cotonou.

Vystoupili: Carvalho, Schmidt, Mitchell, Martin, Sall (Senegal), William (Seychely), Straker (Svatý Vincenc a Grenadiny), Hamatoukour (Kamerun), Naib (Eritrea), Manirakiza (Burundi) a Deerpalsing (Mauricius).

Pan Bunduku-Latha a pan Lossada reagovali na vznesené podněty.

5.   Situace v Somálsku: rozprava bez usnesení

Vystoupili pan Boubacar Gaoussou Diarra, vedoucí mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), a pan Mohamed Nur, předseda prozatímního parlamentu Somálska.

Vystoupili: Kaczmarek, Naib (Eritrea), Castex, Toga (Etiopie), Michel, Assarid Imbarcaouane (Mali), Sargentini, Mugambe (Uganda), Callanan, Händel, Gitura (Keňa), Lisek a Rosa (Evropská komise).

Pan Abdullahi (Nigérie) vystoupil v souvislosti se situací v Nigérii a odsoudil zásah do svrchovanosti Nigérie ze strany Libye (jež navrhovala rozdělení Nigérie na dvě části).

(Zasedání bylo přerušeno ve 12:50 a pokračovalo v 15:10)

PŘEDSEDAL: pan MILUPI

Spolupředseda

Na žádost pana Martíneze Martíneze vyjádřilo Shromáždění minutou ticha upřímnou soustrast obětem bombového útoku v Moskvě dne 29. března 2010.

6.   Zpráva hospodářských a sociálních partnerů

Prezentace Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) a zástupců regionální občanské společnosti.

Vystoupil pan Jahier, předseda monitorovacího výboru AKT-EU EHSV, a pan Kimera, člen monitorovacího výboru EHSV.

Vystoupili: Mporogomyi (Tanzánie), William (Seychely) a Durant.

7.   Dohody o hospodářském partnerství – současná situace: rozprava bez usnesení

Vystoupili: Machado (Evropská komise), Hamatoukour (Kamerun), Schnellhardt, Sylla (Mali), Carvalho, Arif, Rinaldi, Sithole (Mosambik), Sargentini, Mporogomyi (Tanzánie), Sturdy, William (Seychely), Abdullahi (Nigérie), Zimmer, Tapsoba (Burkina Faso) a Malahoo Forte (Jamajka).

8.   Banány – dohoda o banánech mezi EU a Latinskou Amerikou a její dopad na producenty banánů ze zemí EU a AKT: rozprava s prohlášením

Vystoupili: Jean Marie (Svatá Lucie), Owona Kono (Kamerun), Cologan (předseda Sdružení evropských producentů banánů), Machado (Evropská komise), Mato Adrover, Tirolien, Rinaldi, Amon-Ago (Pobřeží slonoviny), Durant, Mugambe (Uganda), Sturdy, Straker (Svatý Vincenc a Grenadiny), Hoarau, Gahler, Malahoo Forte (Jamajka), Arif, Ponga a Ramotar (Guyana).

PŘEDSEDAL: pan MICHEL

Spolupředseda

9.   Nejvzdálenější regiony a jejich úloha v regionálním rozvoji: rozprava bez usnesení

Shromáždění bylo informováno, že členové předsednictva AKT detailněji projednají společný návrh usnesení až po rozhodnutí o jeho obsahu.

Vystoupili: Casas (regionální ministr pro vnější vztahy vlády Kanárských ostrovů), Laissy (Evropská komise), Owona Kono (Kamerun), Mato Adrover, Tirolien, William (Seychely), Alfonsi, Hoarau, Ponga, Martínez Martínez a Carvalho.

10.   Naléhavé téma č. 2: Podpora upevňování míru v Jižním Súdánu

Vystoupili: Rosa (Evropská komise), Naib (Eritrea), Toga (Etiopie), Guerrero Salom, Gahler, Schmidt, Durant, Mugambe (Uganda), Händel, Mporogomyi (Tanzánie), Gurmai, Schnellhardt, Wlosowicz, Estaras Ferragut, Zanicchi, Hamdi (Súdán), Carvalho a Manamela (Jihoafrická republika).

(Zasedání skončilo v 19:00)

Charles MILUPI a

Louis MICHEL

spolupředsedové

Mohammed Ibn CHAMBAS a

Luis Marco AGUIRIANO NALDA

generální spolutajemníci


16.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 193/8


ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ, KTERÉ SE KONALO VE ČTVRTEK 1. DUBNA 2010

(2010/C 193/04)

(Zasedání bylo zahájeno v 9:05)

PŘEDSEDAL: pan MILUPI

Spolupředseda

Spolupředseda Milupi sdělil, že spolupředseda Michel bude nahrazen panem Arifem.

1.   Schválení zápisu z dopoledního a odpoledního zasedání, které se konalo ve středu 31. března 2010

Zápisy byly schváleny.

2.   Souhrnné zprávy ze seminářů a rozprava o migraci

Byly představeny tyto zprávy

zpráva pana Joa Leinena o obnovitelných zdrojích energie a dodávkách vody

zpráva pana Glena Benedicta Noela (Grenada) o udržitelném cestovním ruchu

zpráva paní Mariye Nedelchevové o migraci v regionu

Po prezentaci z tohoto semináře následovala rozprava s postupem zvednutím ruky.

Vystoupili: Gahler, Mato Adrover, Ponga, Assarid Imbarcaouane (Mali), Guerrero Salom, William (Seychely), Jensen, Hamatoukour (Kamerun), Zimmer a Ould Guelaye (Mauretánie).

Zpravodaj ukončil rozpravu.

3.   Hlasování o návrzích usnesení zahrnutých do zpráv předložených stálými výbory

Spolupředseda připomněl shromáždění postupy hlasování.

Finanční a hospodářský dopad změny klimatu na země AKT

Zpráva pana Butiho Manamely (Jihoafrická republika) a Franka Engela

Výbor pro hospodářský rozvoj, finance a obchod (AKT-EU/ 100.642)

Skupiny PPE a ALDE si vyžádaly dílčí hlasování o bodu odůvodnění A; tento bod odůvodnění byl přijat.

Pan Manamela (Jihoafrická republika) předložil ústní pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu 1; tento pozměňovací návrh byl přijat.

Bylo požadováno oddělené hlasování o článcích 10, 13 a 16; všechny tyto články byly zamítnuty.

Pozměněné usnesení bylo přijato.

Sociální dopad světové krize

Zpráva pana Hlopheho (Svazijsko) a pana Lópeze Aguilara

Výbor pro sociální věci a životní prostředí (AKT-EU/100.640)

Skupina S&D si vyžádala dílčí hlasování o bodu 6; tento bod byl přijat.

Pan Schnellhardt předložil ústní pozměňovací návrh o přidání nového bodu 19a; tento pozměňovací návrh byl zamítnut.

Pozměněné usnesení bylo přijato.

4.   Hlasování o naléhavých návrzích usnesení

Naléhavý návrh usnesení o rekonstrukci a obnově po katastrofě na Haiti a souvislost mezi chudobou a přírodními katastrofami (AKT-EU/100.726/kompromisní znění)

Pan Assarid Imbarcaouane (Mali) předložil tři ústní pozměňovací návrhy k odrážce 4, odstavci 2b a odstavci 2c; tyto pozměňovací návrhy byly přijaty.

Pozměněné usnesení bylo přijato jednomyslně.

Naléhavý návrh usnesení o podpoře upevňování míru v Jižním Súdánu (AKT-EU/100.725)

Pan Mugambe (Uganda) předložil ústní pozměňovací návrh k bodu odůvodnění B; tento pozměňovací návrh byl přijat.

Pan Gahler předložil ústní pozměňovací návrh k bodu odůvodnění E; tento pozměňovací návrh byl přijat.

Pozměněné usnesení bylo přijato jednomyslně.

5.   Hlasování o předběžných závěrech týkajících se regionálních strategických dokumentů

Závěry o regionálních strategických dokumentech byly přijaty aklamací.

6.   Prohlášení

Prohlášení o dohodě o banánech mezi EU a Latinskou Amerikou a jejím dopadu na producenty banánů v zemích EU a AKT bylo přijato aklamací.

Spolupředseda sdělil, že o prohlášení o nejvzdálenějších regionech, o kterém bylo rozhodnuto na schůzi předsednictva v neděli 29. března 2010, se nebude hlasovat, neboť členové předsednictva za AKT potřebují další konzultaci se svými poradci a voliči.

7.   Různé

Pan William (Seychely) hovořil o blížícím se 5. regionálním zasedání na Seychelských ostrovech v červenci 2010.

Paní Malahoo Forteová (Jamajka) vystoupila na téma organizace shromáždění. Odpověděl spolupředseda Milupi, úřadující spolupředseda Arif a pan Assarid Imbarcaouane (Mali).

8.   Datum a místo konání 20. zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU

20. zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění se bude konat ve dnech 2. až 5. prosince v Kinshase (Konžská demokratická republika).

(Zasedání skončilo v 10:45)

Charles MILUPI a

Kader ARIF (úřadující)

spolupředsedové

Mohammed Ibn CHAMBAS a

Luis Marco AGUIRIANO NALDA

generální spolutajemníci


PŘÍLOHA I

ABECEDNÍ SEZNAM ČLENŮ SMÍŠENÉHO PARLAMENTNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ

Zástupci za AKT

Zástupci za EP

MILUPI (ZAMBIE), spolupředseda

MICHEL, spolupředseda

BOTSWANA (VP)

ARIF (VP)

BURUNDI (VP)

ŠŤASTNÝ (VP)

KAMERUN (VP)

HOARAU (VP)

KONŽSKÁ REPUBLIKA (VP)

KLASS (VP)

COOKOVY OSTROVY (VP)

NICHOLSON (VP)

GUYANA (VP)

McAVAN (VP)

LESOTHO (VP)

RONZULLI (VP)

LIBÉRIE (VP)

GOERENS (VP)

MALI (VP)

SCOTTA' (VP)

SVATÝ VINCENC A GRENADINY (VP)

ROITHOVÁ (VP)

TANZÁNIE (VP)

OUZKÝ (VP)

TUVALU (VP)

RIVASI (VP)

ANGOLA

ALFONSI

ANTIGUA A BARBUDA

ALVES

BAHAMY

BAUER

BARBADOS

BEARDER

BELIZE

BOVÉ

BENIN

BULLMANN

BURKINA FASO

CALLANAN

KAPVERDY

CARVALHO

STŘEDOAFRICKÁ REPUBLIKA

CASA

ČAD

CASINI

KOMORY

CASPARY

KONŽSKÁ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA

CASTEX

POBŘEŽÍ SLONOVINY

CHRISTENSEN

DŽIBUTI

COELHO

DOMINIKA

DE KEYSER

DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA

DELVAUX

ROVNÍKOVÁ GUINEA

DE MITA

ERITREA

DE SARNEZ

ETIOPIE

DURANT

FIDŽI

ENGEL

GABON

ESTARÀS FERRAGUT

GAMBIE

FERREIRA, Elisa

GHANA

FERREIRA, João

GRENADA

FORD

GUINEA

GAHLER

GUINEA-BISSAU

GRIESBECK

HAITI

GUERRERO SALOM

JAMAJKA

HALL

KEŇA

HÄNDEL

KIRIBATI

HANNAN

MADAGASKAR

HAUG

MALAWI

JADOT

MARSHALLOVY OSTROVY (Republika)

JENSEN

MAURETÁNIE

JOLY

MAURICIUS

KACZMAREK

MIKRONÉSIE (Federativní státy)

KORHOLA

MOSAMBIK

KUHN

NAMIBIE

LEGUTKO

NAURU (Republika)

LE PEN

NIGER

LÓPEZ AGUILAR

NIGÉRIE

McMILLAN-SCOTT

NIUE

MANDERS

PALAU

MARTIN

PAPUA-NOVÁ GUINEA

MARTÍNEZ MARTÍNEZ

RWANDA

MATO ADROVER

SVATÝ KRYŠTOF A NEVIS

MAYER

SVATÁ LUCIE

MITCHELL

SAMOA

MOREIRA

SVATÝ TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV

NEDELCHEVA

SENEGAL

NEUSER

SEYCHELY

ROSSI

SIERRA LEONE

SCHLYTER

ŠALAMOUNOVY OSTROVY

SCHMIDT

SOMÁLSKO

SCHNELLHARDT

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA

SCICLUNA

SÚDÁN

SENYSZYN

SURINAM

SPERONI

SVAZIJSKO

STRIFFLER

VÝCHODNÍ TIMOR

STURDY

TOGO

TIROLIEN

TONGA

TOIA

TRINIDAD A TOBAGO

VLASÁK

UGANDA

WIELAND

VANUATU

ZANICCHI

ZIMBABWE

ZIMMER


VÝBOR PRO POLITICKÉ ZÁLEŽITOSTI

Členové za země AKT

Zástupci za EP

SVATÝ VINCENC A GRENADINY, spolupředseda

CASA, spolupředseda

PAPALII (SAMOA), VC

KORHOLA, VC

DAYORI (BENIN), VC

CASTEX, VC

ANTIGUA A BARBUDA

ALFONSI

STŘEDOAFRICKÁ REPUBLIKA

CALLANAN

IBOVI (KONŽSKÁ REPUBLIKA)

CASINI

AMON-AGO (POBŘEŽÍ SLONOVINY)

DE KEYSER

DŽIBUTI

DE MITA

TOGA (ETIOPIE)

DURANT

SINGH (FIDŽI)

FERREIRA, Elisa

ROGOMBE (GABON)

GAHLER

GUINEA

GRIESBECK

RAMOTAR (GUYANA)

HANNAN

BEAUPLAN (HAITI)

HÄNDEL

TIHELI (LESOTHO)

KACZMAREK

MOSES (LIBÉRIE)

LE PEN

NORBERT-RICHARD (MADAGASKAR)

MANDERS

ASSARID IMBARCAOUANE (MALI)

MARTÍNEZ MARTÍNEZ

NAMBALU (NAMIBIE)

MOREIRA

NAURU

NICHOLSON

NIUE

ROITHOVÁ

PAPUA-NOVÁ GUINEA

SCOTTA'

HAMDI-H-OSMAN (SÚDÁN)

SCHMIDT

Van GENDEREN (SURINAM)

SPERONI

KLASSOU (TOGO)

STRIFFLER

HLONGWANE (ZIMBABWE)

WIELAND


VÝBOR PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ, FINANCE A OBCHOD

Členové za země AKT

Zástupci za EP

KUTEKALA KAAWA (KONGO, Demokratická republika), spolupředseda

CARVALHO, spolupředseda

MUGAMBE (UGANDA), VC

LEGUTKO, VC

BUNDU (SIERRA LEONE), VC

ALVES, VC

PINTO (ANGOLA)

ARIF

BAHAMY

BOVÉ

BELIZE

BULLMANN

COOKOVY OSTROVY

CASPARY

MALABO (ROVNÍKOVÁ GUINEA)

ENGEL

KASSA TEKLE (ERITREA)

FORD

FUSEINI (GHANA)

GOERENS

MALAHOO FORTE (JAMAJKA)

GUERRERO SALOM

AIPIRA (MALAWI)

HOARAU

OULD GUELAYE (MAURETÁNIE)

JENSEN

DEERPALSING (MAURICIUS)

KUHN

ABDULLAHI (NIGÉRIE)

MARTIN

PALAU

MATO ADROVER

POLISI (RWANDA)

MAYER

SVATÝ KRYŠTOF A NEVIS

McMILLAN-SCOTT

JEAN MARIE (SVATÁ LUCIE)

MICHEL

SVATÝ TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV

MITCHELL

SALL (SENEGAL)

SCHLYTER

WILLIAM (SEYCHELY)

ŠŤASTNÝ

MANAMELA (JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA AFRICA)

SCICLUNA

VAIPULU (TONGA)

STURDY

TUVALU

TIROLIEN

MWANSA (ZAMBIE)

ZANICCHI


VÝBOR PRO SOCIÁLNÍ VĚCI A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Členové za země AKT

Zástupci za EP

SITHOLE (MOSAMBIK), spolupředseda

RIVASI, spolupředseda

KEŇA, VC

BAUER, VC

NOEL (GRENADA), VC

NEDELCHEVA, VC

BRATHWAITE (BARBADOS )

BEARDER

MOTLHALE(BOTSWANA)

CHRISTENSEN

TAPSOBA(BURKINA FASO)

COELHO

MANIRAKIZA (BURUNDI)

DELVAUX

HAMATOUKOUR (KAMERUN)

DE SARNEZ

ALMADA (KAPVERDY)

ESTARAS FERRAGUT

DARBO(ČAD)

FERREIRA, João

KOMORY

HALL

DOMINIKA

HAUG

JIMÉNEZ (DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA)

JADOT

BALDEH (GAMBIE)

JOLY

GUINEA-BISSAU

KLASS

KIRIBATI

LÓPEZ AGUILAR

MARSHALLOVY OSTROVY

McAVAN

MIKRONÉSIE (Federativní státy)

NEUSER

NIGER

OUZKÝ

ŠALAMOUNOVY OSTROVY

RONZULLI

SOMÁLSKO

ROSSI

HLOPE (SVAZIJSKO)

SCHNELLHARDT

MPOROGOMYI(TANZÁNIE)

SENYSZYN

VÝCHODNÍ TIMOR

TOIA

TRINIDAD A TOBAGO

VLASÁK

TOSUL (VANUATU)

ZIMMER


PŘÍLOHA II

SEZNAM PŘÍTOMNÝCH NA SHROMÁŽDĚNÍ OD 29. BŘEZNA DO 1. DUBNA V TENERIFE (ŠPANĚLSKO)

MILUPI (Zambie), spolupředseda

MICHEL, spolupředseda (2)  (3)  (4)

PINTO (Angola)

BRATHWAITE (Barbados)

FERNANDEZ (Belize)

DAYORI (Benin)

MOTLHALE (Botswana) (VP)

TAPSOBA (Burkina Faso)

MANIRAKIZA (Burundi) (VP)

HAMATOUKOUR (Kamerun) (VP)

ALMADA (Kapverdy)

DARBO (Čad)

IBOVI (Konžská republika) (VP)

KUTEKALA KAAWA (Konžská demokratická republika)

AMON-AGO (Pobřeží slonoviny)

SOUBANE (Džibuti)

JIMÉNEZ (Dominikánská republika)

SERICHE DOUGAN (Rovníková Guinea)

NAIB (Eritrea)

TOGA (Etiopie)

ROGOMBE (Gabon)

BALDEH (Gambie)

KUMI (Ghana) (1)

NOEL (Grenada)

RAMOTAR (Guyana) (VP)

BEAUPLAN (Haiti)

MALAHOO FORTE (Jamajka) )

KEMBI-GITURA (Keňa) (1)

TIHELI (Lesotho) (1) (VP)

KOLLIE (Libérie) (VP)

AIPIRA (Malawi)

ASSARID IMBARCAOUANE(Mali) (VP)

OULD GUELAYE (Mauretánie)

DEERPALSING (Mauricius)

SITHOLE (Mosambik)

NAMBAHU (Namibie)

ABDULLAHI (Nigérie)

POLISI (Rwanda) (VP)

JEAN MARIE (Svatá Lucie)

STRAKER (Svatý Vincenc a Grenadiny) (VP)

PAPALII (Samoa)

SALL (Senegal)

WILLIAM (Seychely)

BUNDU (Sierra Leone)

MA'AHANUA (Šalamounovy ostrovy) (1)

AWALE (Somálsko)

MANAMELA (Jihoafrická republika)

TAHA (Súdán) (1)

Van GENDEREN (Surinam) (1)

HLOPHE (Svazijsko)

MPOROGOMYI (Tanzánie) (VP)

KLASSOU (Togo)

VAIPULU (Tonga)

NELESONE (Tuvalu) (VP)

MUGAMBE (Uganda)

TOSUL (Vanuatu)

MWANSA (Zambie)

HLONGWANE (Zimbabwe)

ALFONSI

ARIF (VP) (2)  (4)  (5)

AYLWARD (BEARDER)

BAUER

BULLMANN

CALLANAN

CARVALHO

CASTEX

CHRISTENSEN

CZARNECKI (FORD)

DE SARNEZ (2)  (3)  (4)

DURANT

ENGEL

ESTARAS FERRAGUT

GAHLER

GERINGER DE OEDENBERG (MOREIRA)

GOEBBELS (DE KEYSER)

GOMES (FERREIRA, Elisa) (2)  (3)

GUERRERO SALOM

GURMAI (TOIA)

HALL (2)  (3)  (4)

HÄNDEL

HAUG

HIGGINS (KUHN)

HOARAU (VP)

JENSEN

KACZMAREK

KLASS (VP)

KORHOLA

LEGUTKO

LEINEN (ALVES)

LISEK (DELVAUX)

LULLING (STRIFFLER)

MANDERS

MARTIN

MARTÍNEZ MARTÍNEZ

MATO ADROVER (3)  (4)  (5)

MITCHELL

NEDELCHEVA

NEUSER

NICHOLSON (VP)

OUZKÝ (VP) (3)  (4)  (5)

PONGA (CASPARY)

PREDA (COELHO)

RINALDI (GOERENS) (4)

RIVASI (VP) (3)  (4)  (5)

ROITHOVÁ (VP)

RONZULLI (VP)

SARGENTINI (SCHLYTER) (2)  (3)  (4)

SCHMIDT

SCHNELLHARDT

SCICLUNA

SENYSZYN

SPERONI

ŠŤASTNÝ (VP)

STURDY

TIROLIEN

WIELAND

WŁOSOWICZ (HANNAN)

ZANICCHI

ZIMMER

ZWIEFKA (CASA) (3)  (4)  (5)

POZOROVATELÉ:

KUBA

MARICHAL

MADAGASKAR

NORBERT-RICHARD (1)

NIGER

GOUKOYE (1)

Dále přítomni

ANGOLA

ALEXANDRE

KABANGU

MENDES DOS SANTOS

SIMBRÃO da CARVALHO

BENIN

ALIA

SEIDOU ADAMBI

BURKINA FASO

OUEDRAOGO

OUOBA

BURUNDI

BARADANDIKANYA

GAHIMBARE

HARUSHINGINGO

KAVURE

NIYONGERE

KAMERUN

AWUDU MBAYA

KOMBO

OWONA KONO

ČAD

DJIMAI

MALLOUM

KONŽSKÁ REPUBLIKA

BALOU

BOUNKOULOU

MBOYI

MOKA

KONŽSKÁ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA

BETYNA NGILASE

KAMBAYI

MABAYA GIZI AMINE

NENGA GAMANDA

ROVNÍKOVÁ GUINEA

NFA NDONG NSENG

OLO BAHANONDE

ETIOPIE

ABERA

AHMEDIN

GEBRE-CHRISTOS

GABON

MESSONE

NGOYO MOUSSAVOU

GAMBIE

JAGNE

GHANA

KUMI

HAITI

JOAZILE

MALI

BA

CISSE

SYLLA

MAURETÁNIE

BILAL

KAMARA

OULD HAMOUL

OULD ZAMEL

MAURICIUS

GUNNEESSEE

MOSAMBIK

DOS SANTOS LUCAS

NIGÉRIE

BARAYA

RWANDA

AYINKAMIYE

SAMOA

CHAN TUNG

SENEGAL

DEMBA DIOP

EL WALY DIOP

SIERRA LEONE

BUYA

JUMU

TORTO

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA

DAVIDSON

SIBHIDLA

SOOKLAL

SVAZIJSKO

DLAMINI

TOGO

GBONE

UGANDA

DOMBO

KATENTA-APULI

OGWAL ATIM

ZIMBABWE

MLOTSHWA

MNKANDHLA

 

 

 

RADA AKT–EU

BUNDUKU-LATHA, zástupce ministra pro hospodářství, obchod, průmysl a cestovní ruch (Gabon), úřadující předseda Rady AKT

MORATINOS, ministr zahraničních věcí (Španělsko), úřadující předseda Rady EU

LOSSADA, náměstek ministra zahraničních věcí (Španělsko)

 

EVROPSKÁ KOMISE

PIEBALGS, člen Komise s odpovědností za rozvoj

 

AU

ANNADIF

BOKILO

 

Výbor velvyslanců AKT

MAKONGO, Chair

 

EHSV

JAHIER

DANTIN

BAIZOU

KING

 

OSN-ISDR

WAHLSTRÖM, zvláštní zástupkyně generálního tajemníka pro oblast snižování rizika katastrof – sekretariát Mezinárodní strategie OSN pro omezování důsledků katastrof

 

COMESA

NKANAGU

 

TECHNICKÉ CENTRUM PRO SPOLUPRÁCI V ZEMĚDĚLSTVÍ A ROLNICTVÍ

BOTO

BURGUET

 

SEKRETARIÁT AKT

CHAMBAS, generální spolutajemník

 

SEKRETARIÁT EU

AGUIRIANO NALDA, generální spolutajemník


(1)  Zástupce této země není poslancem parlamentu.

(2)  Přítomen/přítomna dne 29. března 2010

(3)  Přítomen/přítomna dne 30. března 2010

(4)  Přítomen/přítomna dne 31. března 2010

(5)  Přítomen/přítomna dne 1. dubna 2010


PŘÍLOHA III

PŘÍLOHA K ZASEDÁNÍ, KTERÉ SE KONALO V PONDĚLÍ 29. BŘEZNA 2010

Akreditace představitelů mimoparlamentních subjektů

1.

GHANA

Její Excelence paní Nana Bema KUMI

Velvyslankyně

Velvyslanectví Ghany, Brusel

2.

KEŇA

Jeho Excelence pan James KEMBI-GITURA

Velvyslanec

Velvyslanectví Keňské republiky, Brusel

3.

LESOTHO

Její Excelence paní Mamoruti A. TIHELI

Velvyslankyně

Velvyslanectví Lesothského království, Brusel

4.

MADAGASKAR

Pan Ibrahim NORBERT-RICHARD

prozatímní Chargé d’Affaires

Velvyslanectví Madagaskarské republiky, Brusel

5.

NIGER

Plukovník Abdoulkarim GOUKOYE

Tiskový mluvčí Nejvyšší rady pro obnovu demokracie

Niger

6.

ŠALAMOUNOVY OSTROVY

Jeho Excelence pan Joseph MA’AHANUA

Velvyslanec, Brusel

Velvyslanectví Šalamounových ostrovů, Brusel

7.

SÚDÁN

Velvyslanec Hamid TAHA

Zástupce vedoucího mise

Velvyslanectví Súdánské republiky, Brusel

8.

SURINAM

Pan Olten Lionel Van GENDEREN

Poradce,

Velvyslanectví Surinamu, Brusel

9.

TUVALU

Jeho Excelence pan Panapasi NELESONE

Velvyslanec,

Velvyslanectví Tuvalu, Brusel


PŘÍLOHA IV

PŘIJATÁ USNESENÍ

Usnesení o finančním a hospodářském dopadu změny klimatu na země AKT. (AKT-EU/100.642/10/ v konečném znění) 20

Usnesení o sociálním dopadu světové krize (AKT-EU/100.640/10/ v konečném znění) 25

Usnesení o rekonstrukci a obnově po katastrofě na Haiti a vazbě mezi chudobou a přírodními katastrofami (AKT-EU/100.726/10/ v konečném znění) 31

Usnesení o podpoře upevňování míru v Jižním Súdánu (AKT-EU/100.725/10/ v konečném znění) 34

Prohlášení o dohodě o banánech mezi EU a Latinskou Amerikou a jejím dopadu na producenty banánů ze zemí EU a AKT 38

Regionální strategické dokumenty – závěry

Závěry o regionálním strategickém dokumentu a regionálním orientačním programu v rámci 10. ERF — Karibik 41

Závěry o regionálním strategickém dokumentu a regionálním orientačním programu v rámci 10. ERF — východní a jižní Afrika 45

Závěry o regionálním strategickém dokumentu a regionálním orientačním programu v rámci 10. ERF — SADC 48

Závěry o regionálním strategickém dokumentu a regionálním orientačním programu v rámci 10. ERF — střední Afrika 51

Závěry o regionálním strategickém dokumentu a regionálním orientačním programu v rámci 10. ERF — západní Afrika 53

Závěry o regionálním strategickém dokumentu a regionálním orientačním programu v rámci 10. ERF — Tichomoří 55

USNESENÍ (1)

o finančním a hospodářském dopadu změny klimatu na země AKT

Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU,

zasedající ve dnech 29. března až 1. dubna 2010 na španělském Tenerife,

s ohledem na čl. 17 odst. 1 jednacího řádu,

s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, jež obsahuje rozvojové cíle tisíciletí (RCT) jako kritéria společně stanovená mezinárodním společenstvím za účelem odstranění chudoby,

s ohledem na prohlášení o začlenění otázky přizpůsobení se změně klimatu do rozvojové spolupráce, které přijali ministři pro rozvoj a životní prostředí členských zemí OECD dne 4. dubna 2006,

s ohledem na čtvrtou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) vydanou ve španělské Valencii dne 17. listopadu 2007,

s ohledem na své usnesení o problematice zabezpečení dodávek potravin v zemích AKT a úloze spolupráce zemí AKT a EU přijaté v Ljubljaně dne 20. března 2008 (2),

s ohledem na své usnesení o sociálních a environmentálních důsledcích změny klimatu v zemích AKT přijaté v Praze dne 9. dubna 2009 (3),

s ohledem na usnesení přijatá dne 10. července 2009 na summitu skupiny G8 a fórum hlavních ekonomik o klimatu a energii, které se uskutečnilo v italské Aquile,

s ohledem na zprávu Světové banky o světovém vývoji v roce 2010, jejímž tématem byl rozvoj a změna klimatu a která byla uveřejněna ve Washingtonu, USA, dne 15. září 2009,

s ohledem na své usnesení o změně klimatu přijaté v Luandě dne 2. prosince 2009 (4),

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 10.–11. prosince 2009,

s ohledem na výsledek konference Organizace spojených národů o změně klimatu, která se konala v Kodani ve dnech 7.–18. prosince 2009,

s ohledem na zprávu Výboru pro hospodářský rozvoj, finance a obchod (AKT-EU/100.642/10/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že v minulosti docházelo k přirozeným změnám charakteru světového klimatu, avšak rychlost a intenzita globálního oteplování a ztráty biologické rozmanitosti, jež lze pozorovat, jsou takové povahy, že o jejich příčinné souvislosti s lidskou činností již není pochyb,

B.

vzhledem k tomu, že změna klimatu vážně ohrožuje snižování chudoby, lidská práva, mír a bezpečnost, dostupnost vody, energie a potravinových zdrojů a plnění rozvojových cílů tisíciletí v mnoha rozvojových zemích,

C.

vzhledem k tomu, že v minulém století byl zaznamenán průměrný nárůst teploty planety o 0,74 °C a Mezivládní panel pro změnu klimatu předpovídá, že teplota se bude dále zvyšovat o 1,1 °C a 6,4 °C v závislosti na scénáři,

D.

vzhledem k tomu, že lidské, sociální, finanční a hospodářské důsledky těchto změn budou pociťovány při plnění rozvojových cílů tisíciletí a v mnoha odvětvích, včetně zemědělské produktivity a chovu hospodářských zvířat, námořních činností, cestovního ruchu, fyzické infrastruktury a zdravotních služeb; vzhledem k tomu, že tyto změny budou mít pravděpodobně za následek dezertifikaci a ohrozí existenci mnoha původních obyvatel, ostrovů a lesů, jež představují hmotné a nehmotné světové dědictví,

E.

vzhledem k tomu, že země AKT se na změně klimatu podílejí nejméně a přitom jsou nejvíce zasaženy jejími dopady; vzhledem k tomu, že změna klimatu má potenciál omezit, či dokonce zvrátit trendy globálního rozvoje zmařením produktivního potenciálu v rozvojovém světě,

F.

vzhledem k tomu, že nestabilní veřejné finance, vysoká úroveň veřejného dluhu a silná závislost na vývozu monokultur, jež jsou charakteristické pro země AKT, činí tyto země zranitelné vůči vnějším otřesům; vzhledem k tomu, že silná závislost těchto zemí na produkci primárního sektoru, která představuje hlavní zdroj národního důchodu, je vystavuje největšímu riziku změn klimatu,

G.

vzhledem k tomu, že na úrovni domácností bude mít změna klimatu za následek snížení finanční, sociální a fyzické bezpečnosti jednotlivců a zvýšení chudoby a zranitelnosti, zejména mezi nejohroženějšími skupinami; vzhledem k tomu, že na makroekonomické úrovni změna klimatu pravděpodobně zvýší potřebu veřejných výdajů a současně omezí zdroje příjmů vlády,

H.

vzhledem k tomu, že změna klimatu může vést ke zvýšenému nedostatku zdrojů, jako jsou pozemky vhodné k výstavbě domů, pitná voda a orná půda, a může zapříčinit nové konflikty, nejistotu a migrační toky, přičemž tyto problémy pravděpodobně dále zvýší nestabilitu ve světě,

I.

vzhledem k tomu, že zemědělská výroba, v níž je v nejméně rozvinutých zemích zaměstnáno 70 % obyvatel, je již ohrožena vzrůstajícími teplotami a měnícím se objemem srážek, které přispívají k poklesu a nepředvídatelnosti výnosu; vzhledem k tomu, že neudržitelné zemědělské postupy dále ničí půdu potenciálně trvalým způsobem,

J.

vzhledem k tomu, že naprostá většina z jedné miliardy lidí trpících podvýživou žije ve venkovských oblastech, a jejich živobytí, a tudíž i jejich přežití, je závislé na dostupnosti orné půdy a zemědělských výnosech,

K.

vzhledem k tomu, že námořní činnosti procházejí změnami kvůli vzestupu hladiny moří a zvýšení kyselosti oceánů, jež poškozují biologickou rozmanitost, a ohrožují tak příjem místních rybářů, příjem odvětví pobřežního cestovního ruchu a rozsah obchodního portfolia pobřežních států; vzhledem k tomu, že průmyslový cestovní ruch, je-li ekologicky neudržitelný, musí být přehodnocen,

L.

vzhledem k tomu, že dopad změny klimatu na zemědělské a námořní činnosti představuje vážnou hrozbu pro zabezpečení dodávek potravin,

M.

vzhledem k tomu, že akutní rizika, u nichž se předpokládá souvislost se změnou klimatu, jsou často nepředvídatelná a mohou zničit produkci primárního sektoru, fyzickou infrastrukturu a cestovní ruch a způsobit rozsáhlé ztráty na životech,

N.

vzhledem k tomu, že malé ostrovní rozvojové státy jsou často nejvíce postiženy akutními riziky a rovněž trpí dalším geografickým znevýhodněním z důvodu své polohy v nízké nadmořské výšce, což je vystavuje nebezpečí postupného zaplavování mořem a nakonec jejich úplnému zaplavení v důsledku stoupání hladiny moře,

O.

vzhledem k tomu, že některé oblasti budou z důvodu nestálých klimatických podmínek označeny za „vysoce rizikové“, což sníží jejich atraktivnost pro přímé zahraniční investice,

P.

vzhledem k tomu, že hospodářské subjekty, které energicky prosazují své vlastní zájmy na úkor světového klimatu, místního životního prostředí, stanovišť a sociálního blahobytu, jen zřídka nesou odpovědnost za škody, které způsobují,

Q.

vzhledem k tomu, že v globalizovaném světě s globálními zisky se musí i firemní odpovědnost stát globální, stejně jako povinnost nahrazovat škody a ztráty,

1.

lituje neúspěchu konference OSN o změně klimatu konané v Kodani ve dnech 7.–18. prosince 2009, která nebyla zakončena komplexní, právně závaznou mezinárodní dohodou, a ukázala tak, že ačkoli existuje prakticky jednomyslnost, pokud jde o typ výzev, mnohem menší shoda existuje, pokud jde o způsoby, jak těmto výzvám čelit; bere na vědomí, že EU se při jednáních v Kodani svých cílů nezřekla, a vyzývá proto EU, aby jako významný činitel převzala plnou odpovědnost v rámci svého pokračujícího úsilí o dosažení závazné dohody na konferenci, která se bude konat v Cancúnu ve dnech 29. listopadu až 10. prosince 2010;

2.

uznává, že je naléhavě zapotřebí vynaložit výrazné globální úsilí, zejména v nejprůmyslovějších a nejrozvinutějších zemích, s cílem omezit globální oteplování prostřednictvím provádění koordinovaných, souběžných, ambiciózních a proaktivních politik zmírňování a přizpůsobování;

3.

konstatuje, že mezi dopady změny klimatu na rozvojové země bude patřit omezení jejich produktivního potenciálu, pokles vývozu a veřejných příjmů, v důsledku čehož budou jejich ekonomiky méně stabilní; trvá na tom, aby opatření podpory byla prováděna ve prospěch místních, udržitelných a produktivních zemědělských postupů s cílem posílit potravinovou bezpečnost a předejít zbytečné erozi a vyčerpání půdy;

4.

vyzývá země EU a AKT, aby investovaly do alternativních čistých zdrojů energie a technologií na zlepšení energetické účinnosti s cílem plně využívat jejich pozitivního dopadu na trh práce, energetickou bezpečnost a biologickou rozmanitost, a tudíž i na zajištění potravin; zdůrazňuje zejména potřebu rozšířeného využívání obnovitelných energií, především solární energie, a postupů zemědělského hospodaření více šetřících vodu; rovněž naléhavě žádá Komisi, aby podpořila inovační řešení, jako jsou pásy zeleně kolem měst, jež uspokojí základní potravinové potřeby městského obyvatelstva v rozvojových zemích;

5.

vyzývá země EU a AKT, aby uskutečnily rozsáhlý společný program veřejného výzkumu financovaný ve velkém měřítku z prostředků EU, do něhož budou zapojeny inovativní firmy a specializovaná výzkumná střediska, a který bude zaměřen na vývoj účinných nových technologií k využívání obnovitelných zdrojů energie, přičemž patenty a postupy budou zdarma k dispozici pro podnikatele a státem vlastněné společnosti v zemích EU a AKT;

6.

žádá, aby EU v rámci rozvojové spolupráce a země AKT vytvořily technologická partnerství, a usnadnily tak využívání čistých technologií v zemích AKT, a aby podpořily, případně zavedením energetické iniciativy AKT-EU, výzkum a vývoj obdobných technologií v samotných zemích AKT; v širší souvislosti zdůrazňuje potřebu vyjasnit a posílit vlastnická práva v zemích AKT s cílem vytvořit další rozvojový potenciál založený na vlastnictví a jeho využívání pro výrobu a jako zajištění;

7.

zdůrazňuje potřebu, aby se soukromé hospodářské subjekty ze zemí EU, které působí v zemích AKT, chovaly v těchto zemích odpovědně, zejména aby respektovaly zaměstnanecká práva místních obyvatel a jejich nárok na odměnu a přírodní zdroje, životní prostředí, přírodní stanoviště, přírodní krajinu, živočichy a rostliny, na nichž jsou místní obyvatelé závislí; zdůrazňuje zejména potřebu zvýšit společenskou odpovědnost podniků, pokud jde o využívání přírodních zdrojů;

8.

žádá, aby vedle dlouhodobých závazků zemí poskytujících pomoc na úrovni oficiální rozvojové pomoci byly vyčleněny finanční prostředky na činnosti spojené se změnou klimatu a aby byly uchovávány přehledné záznamy o prostředcích přidělených z těchto dvou samostatných zdrojů;

9.

vítá iniciativu bolivijského prezidenta Evo Moralese Aymy, který v rámci mezinárodního úsilí na cestě z Kodaně do Cancúnu uspořádal ve dnech 19.–21. dubna 2010 v bolivijské Cochabambě světovou konferenci o změně klimatu a právech matky Země;

10.

připomíná, že mezinárodní závazky týkající se rozvojových cílů tisíciletí bude možné splnit pouze za předpokladu, že průmyslové země dodrží přijatý závazek a vyhradí na rozvojové cíle tisíciletí 0,7 % svého HDP;

11.

vyzývá EU a její členské státy, aby malým ostrovním státům AKT poskytly náležitou pomoc při řešení problémů způsobených změnou klimatu v jejich zemědělském / rybolovném odvětví, včetně zajištění potravin, a to prostřednictvím podpory rozvoje ekologických ekonomik na základě převodu technologií a poskytování dodatečných zdrojů za účelem financování jejich strategie přizpůsobování a zmírňování dopadů;

12.

uvádí, že dlouhodobě nelze částky potřebné pro boj proti dopadům změny klimatu čerpat pouze z veřejných finančních prostředků států, ale je třeba, aby přispěl také soukromý sektor; vítá proto iniciativy členských států EU, které se týkají zavedení dobrovolných poplatků za emise z letecké a námořní dopravy, a vyzývá k následnému zdaňování mezinárodní nákladní dopravy, jež bude úměrné podílu na znečišťování a intenzitě každého druhu dopravy;

13.

vyzývá k provádění zásady „odpovědný subjektu platí“, jež je logickým rozšířením zásady „znečišťovatel platí“;

14.

žádá, aby EU a členské státy, které mají individuální zastoupení ve skupině G20, zahájily jednání s partnery G20 a OECD a na obecnější úrovni se světovými finančními institucemi pověřenými dosažením dohody o nezbytnosti zavedení globálního poplatku, který bude sloužit k financování globálních veřejných statků, včetně boje proti nejhorším důsledkům změny klimatu;

15.

konstatuje se znepokojením, že kromě Jižní Afriky nejsou členy G20 žádné státy či skupina států AKT; uvádí, že nový model udržitelné globální správy věcí veřejných nelze zavést bez větší účasti nejchudších afrických, karibských a tichomořských zemí;

16.

vyzývá země AKT a EU, aby při rozvoji vnitrostátních právních předpisů zaměřených na udržitelný rozvoj, snižování emisí uhlíku, podporu čistějších energetických technologií a podporu využívání obnovitelné energie uplatňovaly mezinárodní osvědčené postupy;

17.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, předsednictví v Radě EU a Africké unii.

USNESENÍ (5)

o sociálním dopadu světové krize

Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU,

zasedající ve dnech 29. března až 1. dubna 2010 ve španělském Tenerife,

s ohledem na čl. 17 odst. 1 jednacího řádu,

s ohledem na cíle Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou), v platném znění,

s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí OSN, zejména na závazek vytvořit globální partnerství pro rozvoj, a závěry a doporučení schůzky na vysoké úrovni OSN, která se konala v New Yorku dne 25. září 2008,

s ohledem na Monterreyský konsensus Mezinárodní konference OSN o financování rozvoje, která se konala ve dnech 21. a 22. března 2002, a na prohlášení z Dauhá o financování rozvoje ze dne 2. prosince 2008, které bylo přijato na následné mezinárodní konferenci o financování rozvoje s cílem přezkoumat provádění Monterreyského konsensu,

s ohledem na Pařížské prohlášení o účinnosti pomoci přijaté dne 2. března 2005 a na akční program z Akkry přijatý na fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci konaném v Akkře ve dnech 2.–4. září 2008,

s ohledem na sdělení Evropské komise ze dne 8. dubna 2009 o podpoře rozvojových zemí při zvládání krize (6),

s ohledem na prohlášení skupiny G20 k finanční krizi přijaté na setkáních konaných ve Washingtonu dne 15. listopadu 2008, v Londýně dne 2. dubna 2009 a v Pittsburghu ve dnech 24.–25. září 2009,

s ohledem na usnesení přijatá dne 10. července 2009 na summitu skupiny G8 v italské L'Aquile,

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 10.–11. prosince 2009,

s ohledem na vyzvání prezidenta Světové banky Roberta B. Zoellicka k tomu, aby rozvinuté země poskytly 0,7 % svých balíčků na oživení ekonomiky do „fondu zranitelnosti“ pro rozvojové země,

s ohledem na zprávu Světové zdravotnické organizace z roku 2008 nazvanou „Primární zdravotní péče: nyní více než kdy jindy“,

s ohledem na zprávu Mezinárodního měnového fondu o dopadech světové finanční krize na země s nízkými příjmy z března 2009,

s ohledem na prohlášení přijaté na světovém summitu o zajišťování potravin, který se konal ve dnech 16.–18. listopadu 2009 v Římě,

s ohledem na usnesení o důsledcích světové hospodářské a finanční krize pro africké ekonomiky: strategie a opatření vůči těmto důsledkům, které přijala Africká parlamentní unie na své 32. konferenci konané v Ouagadougou ve dnech 19.–20. listopadu 2009,

s ohledem na své usnesení o dopadech finanční krize na země AKT (7) přijaté v Luandě dne 3. prosince 2009,

s ohledem na zprávu Výboru pro sociální věci a životní prostředí (ACP-EU/100.640/10/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že současná krize má mimořádnou povahu a je kombinací krize sociální, environmentální, energetické, hospodářské, finanční a potravinové; vzhledem k tomu, že model pro rozvoj se musí upravit, tak aby byla zajištěna jeho účinnost a transparentnost,

B.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství dosáhl počet hladovějících ve světě jedné miliardy, přičemž se jejich celkový počet následkem světové krize zvýšil o 100 milionů; vzhledem k tomu, že počet osob žijících v chudobě by se do prosince 2010 mohl zvýšit o 90 milionů,

C.

vzhledem k tomu, že země AKT jsou závislé na vývozech komodit a přírodních zdrojů a že krize vedla u mnoha rozvojových zemí k poklesu prostředků pocházejících z vývozu, k omezení převodu finančních prostředků do těchto zemí a ke snížení objemu přímých zahraničních investic,

D.

vzhledem k tomu, že k dalším problémům rozvojových zemí patří snížení objemu finančních prostředků pocházejících od jejich občanů pracujících v zahraničí a snížení oficiální rozvojové pomoci, která podle odhadů OSN činí o 20 milionů USD ročně méně, než částka, kterou přislíbila skupina G8 na setkání v Gleneagles v roce 2005 na pomoc Africe,

E.

vzhledem k tomu, že rozličné krize budou mít v zemích AKT za následek ohrožení plnění rozvojových cílů tisíciletí,

F.

vzhledem k tomu, že virus HIV/Aids se netýká pouze otázky zdraví, jelikož šíření tohoto onemocnění způsobilo pandemii se sociálními, hospodářskými a demografickými dopady ve všech zemích,

G.

vzhledem k tomu, že je v důsledku hospodářské a finanční krize nutné počítat s nárůstem odchodu kvalifikované pracovní síly ze států AKT, čímž dojde k prohloubení dlouhodobých dopadů krize,

H.

vzhledem k tomu, že státy AKT nenesou žádnou vinu na finanční a hospodářské krizi, avšak jsou jejími dopady postiženy nejvíce, a totéž platí i pokud jde o změnu klimatu; vzhledem k tomu, že finanční a hospodářskou krizi vyvolala mimo jiné deregulace finančních a ekonomických trhů,

I.

vzhledem k tomu, že v důsledku krize se zhoršuje situace v oblasti pracovních podmínek, kdy počet nezaměstnaných vzrostl na celém světě o 59 milionů osob a 200 milionů pracovníků žije v důsledku finanční a hospodářské krize v krajní chudobě, a to jak v zemích AKT, tak v EU,

J.

vzhledem k tomu, že střednědobými a dlouhodobými důsledky krize jsou nejvíce postiženy ohrožené skupiny společnosti a z těchto skupin zejména mladí lidé; vzhledem k tomu, že podíl mladých lidí na celkové nezaměstnanosti, který je již dnes nepřiměřeně vysoký, dále poroste,

K.

vzhledem k tomu, že by neměly být přehlíženy dopady celosvětové hospodářské krize na rozvojové země „se středními příjmy“ a na jejich programy sociálního rozvoje,

Mnohostranné dopady krize

1.

připomíná, že EU musí hrát rozhodující úlohu při zmírňování dopadů krize na země AKT vzhledem ke své pozici hlavního obchodního partnera těchto států a vzhledem k tomu, že je hlavním poskytovatelem soukromých investic a největším světovým dárcem oficiální rozvojové pomoci;

2.

naléhavě vyzývá dárcovské země, aby tuto nebývalou krizi využily jako odrazový můstek pro další zkoumání nových a inovativních zdrojů financování rozvoje, jako je mezinárodní daň z finančních převodů, a pro hledání možností nových, aby rozvojovým zemím umožnily diverzifikovat jejich zdroje příjmů a uplatňovat účinnější, konkrétnější a provozuschopnější programy výdajů;

3.

obává se, že krize zbrzdí plnění rozvojových cílů tisíciletí a že finanční krize se rozvine v rozvojovou krizi, a vyzývá proto členské státy EU, aby dodržely a splnily svůj závazek zvýšit do roku 2010 oficiální rozvojovou pomoc na 0,56 % HNP a do roku 2015 na 0,7 % HNP; vyzývá členské státy, aby tyto závazky dodržely a aby je začlenily do závazných vnitrostátních právních předpisů; vyzývá ke koordinované činnosti a posílení rozvojových programů s cílem zajistit, aby byla stávající oficiální rozvojová pomoc přidělována do sektorů zdravotnictví, vzdělávání a sociální ochrany;

4.

vyzývá země EU a AKT, aby optimalizovaly využívání evropských finančních prostředků pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí pomocí pečlivějšího výběru cílových oblastí ve strategických dokumentech pro jednotlivé země a v národních orientačních programech;

5.

znovu připomíná význam zásad účinnosti pomoci, jež byly stanoveny v Pařížské deklaraci a v akčním programu z Akkry, a zásad koordinace dárců stanovených v Kodexu pravidel EU, pokud jde o dělbu práce v oblasti rozvojové politiky (8); vyzývá Radu ministrů AKT-EU, která se sejde v červnu 2010, aby obnovila v tomto ohledu svůj závazek;

6.

vyzývá vlády zemí EU a AKT, aby společně bojovaly proti daňovým únikům, nezákonným únikům kapitálu a praní peněz; zdůrazňuje, že je třeba podporovat budování kapacit v zemích AKT, včetně národních daňových systémů a soudnictví, s cílem lépe rozdělovat prostředky;

7.

podporuje zavedení mezinárodních postupů v daňových záležitostech, zejména dodržování zásad transparentnosti a výměny informací mezi zeměmi AKT, které přijaly v tomto ohledu závazek;

8.

trvá na tom, že je třeba snížit náklady na remitenční transakce, zejména v době, kdy jsou migranti těžce postiženi krizí a nemohou posílat tolik finančních prostředků do země svého původu;

9.

poukazuje na to, že regionální spolupráce má při překonávání důsledků krize velký význam;

Zdokonalování sociálních oblastí

10.

zdůrazňuje úlohu systémů sociálního zabezpečení při zmírňování chudoby a vyzývá k vytvoření a rozvoji mechanismů sociální ochrany;

11.

vyzývá přijímající vlády a dárcovské země, aby se z krátkodobého hlediska zaměřily na záchranné sítě, díky nimž by lidé nebyli postihováni chudobou; podporuje zřízení varovného systému pro světovou chudobu a mezinárodního fondu rychlé reakce, jenž by sloužil jako záchranná síť pro nejzranitelnější osoby ve světě;

12.

vítá mechanismus Evropské komise FLEX pro ohrožené země, který má za cíl podpořit nástroje, jež zajišťují sociální výdaje; vyzývá Komisi a vlády zemí AKT, aby se chopily příležitosti, kterou nabízí střednědobý přezkum strategických dokumentů pro jednotlivé země a regionálních strategických dokumentů, a prozkoumaly možnosti posílení sociálních oblastí a navýšily zdroje v druhé fázi mechanismu FLEX pro ohrožené země s cílem zcela odstranit nedostatek ve financování způsobilých zemí AKT v roce 2010;

13.

naléhavě vyzývá vlády a dárcovské země, aby prioritně podporovaly základní sociální potřeby a posílily podporu zranitelných dětí a žen, jež zasáhla krize, ohrožené mládeže, osob s nízkými příjmy, málo kvalifikovaných a migrujících pracovníků, pracovníků na venkově a zdravotně postižených osob;

14.

připomíná, že by mělo být vynaloženo úsilí na snížení dětské úmrtnosti a úmrtnosti matek v subsaharské Africe, kde tyto rozvojové cíle tisíciletí pravděpodobně nebudou dosaženy; připomíná, že v centru rozvojových politik by mělo stát vzdělávání a zdraví, a trvá na tom, že současná situace by neměla být argumentem pro jakákoli snížení vnitrostátních výdajů a mezinárodní pomoci směřovaných do těchto oblastí;

15.

domnívá se, že zdravotní programy, včetně programů ohledně sexuálního a reprodukčního zdraví, podpory rovnosti žen a mužů, posílení postavení žen a práv dítěte, by měly v rozvojové politice EU-AKT zaujímat prvořadé místo, a to zejména v oblastech, kde přetrvává násilí na základě pohlaví a kde jsou ženy a děti vystaveny riziku nakažení virem HIV/Aids nebo kde je jim odmítán přístup k informacím, prevenci a/nebo léčbě;

16.

vyzývá vlády států AKT a EU, aby přijaly cílená opatření pro začlenění mladých lidí a žen do společnosti a podpořily jejich plné zapojení do hospodářství;

17.

zdůrazňuje, že vytváření pracovních míst by mělo být usnadněno zlepšením terciárního vzdělávání, včetně profesionálního vzdělávání a celoživotního učení; vyzývá ke zlepšení rovného přístupu a příležitostí ke zvyšování kvalifikace, odborným školením a vzdělávání; vyzývá ke zlepšení přístupu k úvěrům (včetně mikrofinancování) s cílem podnítit vytváření pracovních míst a mikropodniků, které podpoří oživení hospodářské aktivity na místní úrovni;

18.

zdůrazňuje potřebu chránit práva pracovníků a vyzývá k přijetí dalších opatření pro boj proti dětské práci a nezaměstnanosti mladých lidí; vyzývá zúčastněné subjekty, aby prostřednictvím sociálního dialogu vytvořily strategie řešení krize na vnitrostátní úrovni i na úrovni jednotlivých odvětví;

19.

zdůrazňuje, že při vytváření pracovních míst musí být hlavním zájmem důstojná práce, aby se překonal fenomén „chudých pracujících“; zdůrazňuje tudíž, že do střednědobého přezkumu strategických dokumentů pro země AKT by měla být zahrnuta strategie regionálního růstu podporující opatření související se zaměstnaností a důstojnou prací;

20.

vyzývá dárcovské země, aby země AKT podporovaly v diverzifikaci jejich ekonomik a ve snaze stát se nezávislejšími na příjmech z jediného produktu; připomíná, že je třeba investovat do infrastruktury a projektů, jejichž cílem je propojit regiony, a trvá na tom, že obchodní politiky by měly být řízeny na základě vyváženého partnerství s cílem zajistit stabilitu hospodářství na úrovni regionální i místní;

21.

zdůrazňuje nutnost posoudit udržitelnost investic v rozvojových zemích a udržet trvale zdravé životní prostředí a životní podmínky;

22.

trvá na tom, že odliv mozků je alarmující skutečností, která ohrožuje rozvoj a vyhlídky nejméně rozvinutých zemí tím, že negativně ovlivňuje základní odvětví zdraví a hygieny, vzdělávání a budování veřejných odvětví; podporuje proto kruhovou migraci;

Zajišťování potravin

23.

znovu opakuje, že nedávná potravinová krize prokázala, že odvětví zemědělství bylo zanedbáváno příliš dlouho a že podvýživu je nezbytně nutné řešit prostřednictvím dlouhodobých opatření; naléhavě vyzývá dotčené země, dárcovské země a mezinárodní instituce, aby podporovaly investice do zajišťování potravin a do zemědělství, zejména do drobných zemědělských podniků; Evropská komise by měla využít příležitosti, která se nabízí při střednědobém přezkumu strategických dokumentů pro jednotlivé země v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci a evropských rozvojových fondů, a prodiskutovat s přijímajícími zeměmi nutnost přesunout otázku zemědělství a rybolovu na důležitější místo na pořadu jednání;

24.

zdůrazňuje, že potraviny zlevněné podporou vývozu EU by měly směřovat do oblastí s naléhavým nedostatkem potravin;

25.

vítá zahraniční investice do zemědělství, pokud podporují rozvoj a pomáhají vybudovat místní kapacity pro zpracování surovin (zejména zemědělských produktů); vyjadřuje nicméně obavu ze stávajícího trendu, kdy si některé země pronajímají půdu v rozvojových zemích, aby dovážely místní produkty; trvá na tom, aby tyto smlouvy byly průhledné a aby část výroby zůstávala v zemích produkce; vyjadřuje obavu ze spekulací v oblasti potravin;

26.

podporuje navýšení technických, finančních a personálních kapacit na podporu drobných zemědělců, místních trhů a moderních způsobů pěstování v státech AKT, aby byly tyto státy méně vystaveny dopadům kolísání na světových trzích;

27.

vyzývá EU a země AKT, aby při vypracovávání strategických dokumentů pro jednotlivé země a národních orientačních programů považovaly za priority a zahrnuly do cílových oblastí rozvoj zemědělství, rybolovu a zajišťování potravin; zdůrazňuje, že by se měla řešit otázka produkce a distribuce potravin, aby se zabránilo hladomoru v zemích AKT; zároveň navrhuje rozvíjet zemědělství v městských oblastech;

28.

vyzývá EU, aby spolupracovala s regionálními organizacemi řízení rybolovu ve snaze dosáhnout udržitelného rybolovu a vybudovat vlastní kapacitu zemí AKT pro zpracování ryb;

Změna klimatu

29.

připomíná, že do roku 2020 bude na pomoc pro rozvojové země potřeba 100 miliard ročně, aby se mohly vyrovnat se změnou klimatu; vyzývá země AKT, aby stanovily své vlastní priority v boji proti změně klimatu tím, že zavedou vnitrostátní programy na přizpůsobení se této změně; trvá na tom, že finanční prostředky by se neměly čerpat z již naplánovaného rozpočtu rozvojové pomoci, ale měly by být nové a dodatečné;

30.

zdůrazňuje, že zmírňování změny klimatu představuje pro rozvojové země obrovskou výzvu, avšak tato otázka by se pro ně měla stát také příležitostí, jak s finanční a technickou pomocí dárcovských zemí podporovat rozvoj těchto zemí na základě zelených technologií (zelený rozvoj) prostřednictvím technologických převodů (solární energie atd.) a jak vytvářet zelená pracovní místa;

31.

lituje, že na kodaňském summitu nebylo dosaženo právně závazné dohody; vyzývá proto k vytvoření společné strategie EU-AKT směřující k přijetí skutečného závazku v rámci příští konference COP-16 konané v Mexiku;

32.

zdůrazňuje význam propagace celosvětového spojenectví proti změně klimatu, jehož cílem by byla podpora nejchudších rozvojových zemí, které jsou ve velké míře vystaveny změně klimatu, zejména nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států;

33.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, předsednictví Rady EU, Africké unii a Panafrickému parlamentu.

USNESENÍ (9)

o rekonstrukci a obnově po katastrofě na Haiti a vazbě mezi chudobou a přírodními katastrofami

Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU,

zasedající ve dnech 29. března až 1. dubna 2010 ve španělském Tenerife,

s ohledem na čl. 17 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na summit G7 konaný dne 6. února 2010 v kanadském Iqaluitu,

s ohledem na výsledky mezinárodní konference dárců nazvané „Směrem k nové budoucnosti pro Haiti“, která se konala v New Yorku dne 31. března 2010,

s ohledem na závěry přípravné konference ministrů konané v Montrealu dne 25. ledna 2010,

s ohledem na diskusi o zemětřesení na Haiti, která proběhla v Evropském parlamentu dne 20. ledna 2010 za přítomnosti vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, baronky Ashtonové,

s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci přijaté na zasedání v Bruselu dne 18. ledna 2010,

s ohledem na stabilizační misi Organizace spojených národů na Haiti (MINUSTAH),

A.

vzhledem k tomu, že Haiti bylo dne 12. ledna 2010 zasaženo zemětřesením o síle 7,3 stupně Richterovy stupnice, které způsobilo obrovské škody v Port-au-Prince, Jacmelu a dalších obydlených oblastí v regionu a po němž následovala celá řada silných otřesů, které dále poškodily zemi,

B.

vzhledem k tomu, že při tomto zemětřesení zahynulo více než 200 000 lidí, 250 000 lidí bylo zraněno a více než 3 miliony lidí byly přímo zasaženy; vzhledem k tomu, že stabilizační mise Organizace spojených národů na Haiti (MINUSTAH) byla těžce poznamenána a vyjadřuje smutek nad ztrátou v podobě 146 mrtvých a 70 pohřešovaných osob,

C.

vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) oznámil, že v celé zemi je až jeden milion lidí, kteří potřebují přístřeší, a to zvláště před začátkem období dešťů, a 500 000 interně vysídlených osob,

D.

vzhledem k tomu, že již před zemětřesením z 12. ledna 2010 byla země v roce 2008 těžce zasažena hurikánem a tropickými bouřemi, jež způsobily škodu, jejíž výše je odhadována na 15 % HDP,

E.

vzhledem k tomu, že před zemětřesením asi 1,8 milionů osob trpělo nedostatkem potravin v zemi, kde téměř 60 % obyvatel žije ve venkovských oblastech a kde 70 % obyvatel (12 milionů lidí) žije s méně než 2 dolary na den,

F.

vzhledem k tomu, že tato krajní chudoba posílila ničivé důsledky zemětřesení a uvrhla zemi do jedné z nejvážnějších humanitárních krizí všech dob,

G.

vzhledem k tomu, že Komise souhlasila s poskytnutím 137 milionů EUR na krátkodobé potřeby a minimálně 200 milionů EUR na dlouhodobé a střednědobé potřeby, přičemž členské státy poskytnou dalších 92 milionů EUR; vzhledem k tomu, že podle odhadů Meziamerické rozvojové banky bude rekonstrukce Haiti vyžadovat 10,5 miliard EUR, přičemž každoročně bude poskytována částka ve výši 2 miliardy EUR; s ohledem na rozhodnutí Unie států Jižní Ameriky vytvořit fond na podporu Haiti ve výši 217 milionů EUR,

H.

vzhledem k tomu, že Haiti tíží zahraniční dluh odhadovaný zhruba na 1 miliardu USD, který představoval překážku rozvoje země již před zemětřesením a který může brzdit snahy země o obnovu,

I.

s ohledem na rozhodnutí ministrů zemí G7 zrušit dluh Haiti, ale rovněž s ohledem na skutečnost, že dluh Haiti vůči zemím G7 představoval pouze 214 milionů USD z celkové částky 890 milionů USD,

J.

vzhledem k tomu, že kromě okamžitých operací na zmírnění následků zemětřesení je třeba na mezinárodní úrovni přijmout dlouhodobý závazek k podpoře úsilí o střednědobou a dlouhodobou obnovu živobytí lidí, zničené infrastruktury, státních institucí a hospodářských činností,

1.

vyjadřuje upřímnou soustrast, sympatie a solidaritu s obyvateli Haiti a postiženými obyvateli dalších zemí a zaměstnanci mezinárodních organizací, včetně Organizace spojených národů a Evropské komise, vzhledem k výrazným ztrátám na životech a devastaci způsobené výjimečně silným zemětřesením; vysoce oceňuje příkladnou odvahu a solidaritu lidí na Haiti, kteří bezprostředně po katastrofě a předtím, než se touto událostí začaly zabývat sdělovací prostředky, a navzdory tomu, že se sami ocitli v naprosté nouzi, zachránili miliony životů a poskytli pomoc tisícům zraněných lidí a sirotků;

2.

vítá snahu haitských orgánů a občanské společnosti, jakož i OSN, nevládních organizací a dalších dvoustranných dárců o poskytnutí pomoci lidem na Haiti a spolupráci země s humanitárními organizacemi a jednotlivci ze zemí Evropské unie a AKT a dalších zemí;

3.

upřímně vítá solidaritu členských států Organizace spojených národů a mezinárodních partnerů, kteří se sešli na mezinárodní konferenci dárců nazvané „Směrem k nové budoucnosti pro Haiti“, která se konala v New Yorku dne 31. března 2010 a na níž byly učiněny přísliby příspěvků v celkové výši 9,9 miliard USD, jež budou poskytovány v příštích třech letech a dále, a naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby tento historický příslib dodrželo;

4.

podporuje skutečnost, že mezinárodní dárci poskytli své příspěvky v rámci akčního plánu pro národní obnovu a rozvoj Haiti, jejž představil René Préval, prezident Haiti, jako jasné znamení toho, že se haitské orgány ujmou vedení při dlouhodobých rekonstrukčních pracích;

5.

zdůrazňuje, že je stěžejní, aby OSN, která působí pod záštitou vlády Haiti, byla a zůstala odpovědná za koordinaci všech civilních a vojenských operací s ohledem na obnovení bezpečnosti a zajištění humanitární pomoci a rovněž s ohledem na obnovu a rozvoj;

6.

vyzývá OSN, aby ve spolupráci s haitskými orgány přezkoumala mandát mise MINUSTAH s cílem zabezpečit potřeby země v situaci po katastrofě, se zvláštním důrazem na otázky bezpečnosti;

7.

vyzývá k provedení komplexního posouzení s cílem určit krátkodobé a dlouhodobé potřeby obyvatel a zapojit mezinárodní společenství do procesu obnovy, který bude sestávat ze tří fází, a sice z fáze naléhavé pomoci, obnovy a rekonstrukce;

8.

vyjadřuje vážné znepokojení, pokud jde o životní podmínky nejzranitelnějších osob, zejména žen, dětí a starších osob; vyzývá Komisi a OSN, aby věnovaly zvláštní pozornost účasti žen na rekonstrukci a podpořily ji aktivním zapojením žen do fází obnovy, rekonstrukce a hodnocení všech humanitárních programů a programů obnovy;

9.

zdůrazňuje, že dětem bez doprovodu a dětem odloučených od rodin by měly být poskytnuty služby s cílem zajistit jejich shledání s rodiči nebo tradičními pečovateli v co nekratší době; vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby bezodkladně posoudily potřebu zavedení koordinovaného plánu na pomoc tisícům dětí osiřelých v důsledku zemětřesení; upozorňuje na vážné riziko protiprávní adopce a obchodu s dětmi;

10.

naléhavě žádá EU, aby podpořila dočasné moratorium na nové adopce dětí z Haiti na dobu dvou let od zahájení pátracích akcí; vyzývá EU, aby neprodleně poskytla dětem základní potřeby, uvedla do provozu provizorní školy a zajistila poradenské služby pro děti;

11.

naléhavě žádá Evropskou komisi a mezinárodní společenství, aby zajistily monitorování zdravotní situace obyvatel Haiti, zejména žen a dětí;

12.

vyzývá mezinárodní společenství, aby zrušilo zahraniční dluh Haitské republiky v plné výši, a blahopřeje všem, kteří již za tímto účelem přijali či oznámili opatření; zdůrazňuje, že veškerá humanitární pomoc musí být poskytována ve formě grantů, nikoli ve formě půjček, které povedou k dalšímu zadlužení země;

13.

podporuje úsilí EU a dalších dárců vynaložené na podporu místní produkce potravin prostřednictvím obnovy poškozených infrastruktur a zajištění potřebného materiálu (osiva, hnojiv a nástrojů) pro drobné zemědělce – zvláště před začátkem pěstitelské sezóny v březnu, která zajišťuje 60 % národní produkce potravin; vyzývá EU a další mezinárodní dárce, aby tam, kde je to možné, kupovaly v rámci zajišťování humanitární pomoci potraviny pocházející z místní produkce, čímž významně podpoří hospodářství na venkově a místní producenty;

14.

zdůrazňuje nutnost zaměřit se na dlouhodobé investice určené na výstavbu budov odolných proti zemětřesení, které budou splňovat příslušné technické normy, a základní infrastruktury, jako je rozvod vody, silnice, elektřina a přenos technologií, které před zemětřesením prakticky neexistovaly, případně byl jejich stav nevyhovující, což výrazně zhoršuje potencionální následky přírodních katastrof;

15.

vyzývá ke zřízení fondu spravovaného Organizací spojených národů, který bude sloužit k financování opatření zaměřených na zvyšování povědomí a odborné vzdělávání veřejnosti, systémů prevence a včasného varování, výstavby vhodných ochranných struktur a skladování vybavení pro lékařskou pohotovost a sanitárního vybavení;

16.

vyzývá mezinárodní společenství, aby zajistilo, aby obyvatelé a vláda Haiti, s demokratickým dohledem vykonávaným jeho parlamentem, byly hlavními činiteli podílejícími se na procesu rekonstrukce, a umožnilo jim tak převzít odpovědnost za společnou budoucnost; žádá Evropskou komisi a členské státy EU, aby jim zpřístupnily know-how EU, a posílily tím národní, místní, regionální a subregionální kapacitu;

17.

naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby věnovalo otázce snižování chudoby na Haiti velkou pozornost, a to i poté, co opadne zájem sdělovacích prostředků, a pomohlo tak Haiti vyjít z této katastrofy jako plně fungující demokracie s hospodářstvím, které zajistí lidem dobré životní podmínky udržitelným způsobem;

18.

naléhavě vyzývá EU, aby spolupracovala s orgány Haiti na vytvoření mechanismů pro prevenci a zmírnění následků katastrof a zajištění dlouhodobého řízení kapacit, a zdůrazňuje, že proces rekonstrukce musí být založen na národních prioritách, přičemž je třeba dodržovat zásady účinnosti pomoci a podpořit instituce Haiti s cílem umožnit jim efektivní výkon správy; podporuje návrh prezidenta Prévala na zřízení stálé struktury v rámci OSN, která bude schopna řídit krize způsobené přírodními katastrofami od prvního dne;

19.

domnívá se, že je nezbytné zahájit rozsáhlé zalesňování na Haiti, vzhledem k tomu, že stávající situace činí zemi extrémně zranitelnou vůči všem typům přírodních katastrof, a nalézt udržitelné hospodářské alternativy k odlesňování za účelem získání dřeva používaného k vaření jídla;

20.

žádá vysokou představitelku Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisaře pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí, aby ve spolupráci s Organizací spojených národů hráli vedoucí úlohu v rámci koordinace reakce EU na krizové situace a aby využívali pravomocí vytvořených Lisabonskou smlouvou s cílem efektivněji koordinovat reakci EU na krizové situace v budoucnosti na základě již dosažených výsledků;

21.

naléhavě požaduje vytvoření operačních mechanismů civilní ochrany na mezinárodní úrovni, které mohou být využívány v krizových situacích podobných těm, které postihly Haiti, na základě předběžného rozmístění nebo v závislosti na četnosti či předvídatelnosti katastrof;

22.

vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila návrhy na zřízení jednotky civilní ochrany EU na základě mechanismu civilní ochrany EU, a návrhy, jež umožní EU shromáždit zdroje potřebné pro humanitární pomoc při mimořádných událostech do 24 hodin od vzniku katastrofy;

23.

vyzývá Evropskou unii, aby vzhledem k významu regionální integrace a spolupráce v karibské oblasti uvolnila zvláštní fondy francouzským nejvzdálenějším regionům karibské oblasti (Guadeloupe, Martinik, Guyana), aby mohly nadále poskytovat pomoc lidem na Haiti a ještě více tuto pomoc zintenzívnit;

24.

naléhavě žádá obnovenou vládu Haiti, aby vynaložila veškeré úsilí na zavedení a prohloubení demokracie na Haiti;

25.

vítá pozitivní reakci Africké unie na návrh prezidenta Senegalu, Abdoulayea Wadea, týkající se práva na návrat Haiťanů, jenž byl podpořen usnesením senegalského parlamentu, a naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby tento návrh schválilo na základě přijetí usnesení Organizace spojených národů;

26.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsedovi Evropské komise, předsedovi vlády Haiti, Radě AKT, členským státům Caricom, Komisi Africké unie, generálnímu tajemníkovi OSN pro humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech, Světové bance, Mezinárodnímu měnovému fondu a vládám členských států a Evropské unie.

UNESENÍ (10)

o podpoře upevňování míru v Jižním Súdánu

Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU,

zasedající ve dnech 29. března až 1. dubna 2010 ve španělském Tenerife,

s ohledem na čl. 17 odst. 2 jednacího řádu,

s ohledem na souhrnnou mírovou dohodu podepsanou mezi vládou Súdánu a Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím / armádou v lednu 2005,

s ohledem na prozatímní národní ústavu Súdánu přijatou v roce 2005,

s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Africkou chartu pro lidská práva a práva národů, jež Súdán ratifikoval,

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o Súdánu,

s ohledem na činnost ministerského výboru Africké unie pro rekonstrukci a rozvoj po skončení konfliktu v Súdánu a další iniciativy Africké unie,

s ohledem na zprávu předsedy Komise Africké unie týkající se postupu provádění souhrnné mírové dohody,

s ohledem na komuniké z 201. zasedání Rady míru a bezpečnosti Africké unie, které se konalo v Addis Abebě dne 26. srpna 2009,

s ohledem na Kodex pravidel EU, pokud jde o obchod s ručními a lehkými zbraněmi, a systémy konvenčních zbraní Organizace spojených národů,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu a usnesení Evropského parlamentu a Panafrického parlamentu o Súdánu,

s ohledem na závěry Rady EU o Súdánu,

s ohledem na informační zasedání mezinárodní krizové skupiny konané dne 17. prosince 2009 na téma „Súdán: zabránit zhroucení“,

s ohledem na společnou zprávu nevládních organizací z ledna 2010 nazvanou „zachování míru v Jižním Súdánu“,

A.

vzhledem k tomu, že souhrnnou mírovou dohodou byla ukončena strašlivá a zničující občanská válka, jejímž výsledkem je v Súdánu více než dva miliony mrtvých a téměř čtyři miliony uprchlíků a vysídlených osob,

B.

uvědomujíc si skutečnost, že občanskou válku, stejně jako nárůst násilí, lze přičítat:

sporům o přírodní zdroje a sdílení moci,

všeobecné dostupnosti ručních a lehkých zbraní,

pokračujícím častým, brutálním a krvavým nájezdům Armády božího odporu a ugandské povstalecké skupiny působící mimo Ugandu,

C.

vzhledem k tomu, že souhrnná mírová dohoda kromě toho stanovila přechodné šestileté období (2005–2011) pro splnění cílů, které jsou nazvány „dividendy míru“, a data některých klíčových událostí, jako jsou všeobecné volby, původně naplánované na rok 2009, a referendum o sebeurčení lidu Jižního Súdánu naplánované na leden 2011,

D.

vzhledem k tomu, že nadcházející všeobecné volby jsou prvními volbami od přijetí závěrů souhrnné mírové dohody a jsou klíčové pro mírový proces, který musí být nastolen před zorganizováním referenda o sebeurčení Jižního Súdánu a referenda o oblasti Abyei,

E.

vzhledem k tomu, že před uspořádáním referenda o sebeurčení Jižního Súdánu je třeba nalézt řešení, pokud jde o otázky občanství, vytyčení zbývající části severojižní hranice, demilitarizace hraničních oblastí a sdílení zdrojů, včetně ropy,

F.

vzhledem k tomu, že spory o cenzus byly odstraněny na základě dohody mezi oběma stranami, která Súdánskému lidově osvobozeneckému hnutí / armádě přiznává dalších 40 křesel v národním shromáždění,

G.

vzhledem k tomu, že správnost konečného data – květen 2008 – sčítání obyvatel a domácností je Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím / armádou zpochybňováno; vzhledem k tomu, že v jižní části země bylo předběžně evidováno 108 % způsobilých voličů,

H.

vzhledem k tomu, že nedávný pokrok v jednání mezi Stranou národního kongresu a Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím / armádou o zákoně o referendu v Jižním Súdánu, referendum v oblasti Abyei a lidové konzultace v oblasti jižního Kordofánu a Modrého Nilu jsou pozitivními kroky,

I.

vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN Pan Ki-mun jasně uvedl, že Organizace spojených národů podpoří strany v jejich úsilí o zatraktivnění jednoty a výkon práva obyvatel Jižního Súdánu na sebeurčení v referendu,

J.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem mírové mise OSN (UNMIS) ustavené v roce 2005 byla podpora provádění souhrnné mírové dohody a v jejím rámci bylo nasazeno více než 9 000 vojenských pracovníků a působí v ní více než 3 000 místních civilních a mezinárodních pracovníků; vzhledem k tomu, že se mise UNMIS zaměřila na monitorování souhrnné mírové dohody na úkor svého mandátu v oblasti civilní ochrany,

K.

vzhledem k tomu, že na svém zasedání v lednu 2010 ministerský výbor Africké unie pro rekonstrukci a rozvoj po skončení konfliktu v Súdánu zdůraznil, že je třeba, aby súdánské strany vynaložily veškeré úsilí k překonání překážek na cestě k provádění souhrnné mírové dohody, včetně úspěšné realizace voleb a demokratické transformace země, vytyčení hranic, usnesení o otázce Abyei na základě rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu a vyřešení otázky nejistoty v Jižním Súdánu,

L.

vzhledem k tomu, že v důsledku zintenzivnění bojů mezi kmeny přišly v Jižním Súdánu od roku 2009 o život tisíce lidí, přičemž většinu obětí tvořily ženy a děti ze vzdálených venkovských oblastí; vzhledem k tomu, že od začátku roku 2010 zemřely v důsledku násilí ve státě Warrap stovky lidí,

M.

vzhledem k tomu, že Jižní Súdán je jednou z nejméně rozvinutých oblastí na světě; vzhledem k tomu, že podle Populačního fondu OSN je úroveň gramotnosti v Jižním Súdánu 24 %, zatímco 90 % žen neumí číst či psát,

N.

vzhledem k tomu, že podle potravinového programu pro Warrap přinutilo násilí 350 000 lidí, aby v roce 2009 opustili své domovy, v důsledku čehož se stali závislými na potravinové pomoci; vzhledem k tomu, že nedostatečné sezónní deště rovněž zničily úrodu; vzhledem k tomu, že celkem 4,3 miliony lidí potřebují potravinovou pomoc, přičemž jejich počet od minulého roku vzrostl ze zhruba jednoho milionu,

O.

vzhledem k tomu, že podle WHO se Jižní Súdán potýká s citelným nedostatkem lékařů, přičemž na 1000 lidí připadá 0,22 lékařů, a vláda tvrdí, že pouze 25 % lidí má přístup ke zdravotním službám; vzhledem k tomu, že Jižní Súdán drží světový rekord, pokud jde o úmrtnost matek, a každé sedmé dítě zemře před dosažením věku pěti let; vzhledem k tomu, že podle jihosúdánské komise pro AIDS je povědomí o viru HIV nižší než 10 %; vzhledem k tomu, že vláda jižního Súdánu pokračuje s přípravou plánu na obnovu zdravotního systému,

P.

vzhledem k tomu, že společenství dárců nesplnilo své závazky přijaté v norském Oslu a do dnešní doby byla Jižnímu Súdánu poskytnuta pouze malá část z přislíbené pomoci ve výši 4,8 miliard USD,

Q.

vzhledem k tomu, že po podpisu souhrnné mírové dohody Evropská komise obnovila spolupráci se Súdánem a poskytla mu pomoc ve výši 500 milionů EUR určenou především oblastem, v nichž po skončení konfliktu probíhá obnova, rekonstrukce a rozvojové činnosti; vzhledem k tomu, že se Súdán rozhodl neratifikovat první revizi dohody z Cotonou, a není již proto způsobilý pro pomoc z Evropského rozvojového fondu, a vzhledem k tomu, že Evropská komise pracuje na řešení tohoto problému,

1.

oficiálně potvrzuje, že definitivně schválil souhrnnou mírovou dohodu a naléhavě žádá všechny zúčastněné strany, aby tuto dohodu účinně a v celém rozsahu provedly, a podpořily tak všeobecný mír v Súdánu; vyzývá k užší spolupráci mezi súdánskou vládou a vládou Jižního Súdánu, s cílem odstranění veškerých překážek bránících dosažení úspěchu, pokud jde o program souhrnné mírové dohody;

2.

vyzývá rovněž Africkou unii, EU a mezinárodní společenství, aby se neodkladně dohodly na přijetí kroků a opatření na podporu súdánských stran při provádění souhrnné mírové dohody a podpořily demokratickou správu v celém Súdánu;

3.

oceňuje úlohu, již dosud hráli oba partneři, kteří jsou signatáři souhrnné mírové dohody (NCP a SPLM), a súdánský lid za dodržování mírové dohody; a vyzývá je, aby vyjádřili svou definitivní politickou vůli, a překonali tak překážky a zcela dokončili provádění souhrnné mírové dohody;

4.

vyzývá NCP a SPLM k provedení klíčových demokratických reforem nezbytných k zajištění toho, že všeobecné volby a referendum v Jižním Súdánu budou důvěryhodné, svobodné a spravedlivé;

5.

trvá na tom, aby všechny základní svobody zaručené prozatímní ústavou byly prováděny v praxi, a vyzývá příslušné orgány, zejména volební komisi, aby odstranily zbývající technické problémy před konáním voleb;

6.

podporuje lid Súdánu, jehož aktivní zapojení do procesu volební registrace svědčí o velkém zájmu, v účasti na nadcházejících volbách;

7.

vítá skutečnost, že Súdán bude mít s uzavřenými volebními seznamy pro ženy (25 %) jedno z nejvyšších procentních zastoupení žen v parlamentu v regionu, avšak uvítalo by rovněž, kdyby strany navrhovaly kandidatury žen mimo volební seznamy vyhrazené pro ženy;

8.

vyzývá obě strany, Africkou unii a mezinárodní společenství, aby zvážily budoucí politické, hospodářské a bezpečnostní vztahy mezi severem a jihem země v případě schválení odtržení v rámci referenda, včetně přechodných mechanismů pro odtržení; zastává názor, že po referendu je třeba stanovit přechodné období, aby dohody uzavřené před referendem, jež stanoví termín mírového odtržení, mohly být řádně provedeny a řízeny;

9.

vyzývá obě strany souhrnné mírové dohody k vytvoření mírového a stabilního prostředí pro uspořádání transparentního a důvěryhodného referenda, jak stanoví souhrnná mírová dohoda;

10.

vyzývá všechny strany, aby učinily přítrž násilí; vyzývá vládu Jižního Súdánu, aby umožnila mezikmenový dialog a zavedla institucionální mechanismy, jejichž prostřednictvím bude zajištěno dosažení a udržení kmenového usmíření;

11.

vyzývá vládu Jižního Súdánu, aby vynaložila větší úsilí směřující k zajištění bezpečnosti na místní úrovni a věnovala přitom pozornost etnickému složení jednotek a aby přednostně podporovala reformu policie při využití stávajících strategických dokumentů a policejního zákona z roku 2009; zdůrazňuje význam reformy bezpečnostního sektoru;

12.

naléhavě žádá Radu bezpečnosti Organizace spojených národů, aby:

poskytla misi UNMIS všechny slíbené zdroje, aby mohla provádět své úkoly za optimálních podmínek;

učinila z civilní ochrany mise UNMIS prioritu;

dala misi UNMIS jasné pokyny a zajistila pro všechny její pracovníky školení o povinnostech, které mají v oblasti civilní ochrany;

se dále účastnila řešení problému, jejž představuje Armáda božího odporu, a učinila maximum pro nalezení komplexního a trvalého řešení;

13.

vyzývá misi UNMIS, aby hrála proaktivnější úlohu v oblasti civilní ochrany a aby se ve spolupráci s kmenovými orgány stala v rámci prevence místních konfliktů aktivním partnerem;

14.

domnívá se, že problém týkající se konfliktů mezi severem a jihem nelze vnímat izolovaně a že usmíření je klíčovým faktorem pro nastolení míru v Jižním Súdánu; vyzývá proto všechny strany, aby dodržovaly základní lidská práva obyvatel, učinily z ochrany civilních obyvatel prioritu, učinily přítrž beztrestnosti a soudně stíhaly osoby podezřelé z trestných činů, a vytvořily tak ovzduší důvěry;

15.

vyzývá EU a ostatní dárce, zejména ty, kteří na dárcovské konferenci v Oslu v roce 2005 přijaly závazky, aby uznaly významné humanitární a rozvojové potřeby Jižního Súdánu a zajistily, že vyhrazené prostředky tyto potřeby zohledňují a jsou uvolněny; dále je vyzývá, aby pomohly vládě určit strategickou vizi, pokud jde o úlohu, kterou by měly hrát stávající mechanismy financování, a nalezly kreativní způsoby podpory domácích organizací, a uznaly tak důležitost silné občanské společnosti pro stabilitu Jižního Súdánu;

16.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT-EU, Evropské komisi, Africké unii, Organizaci spojených národů a národním, regionálním a kontinentálním parlamentům skupiny AKT.

PROHLÁŠENÍ

dohoda o banánech mezi EU a Latinskou Amerikou a její dopad na producenty banánů ze zemí AKT a EU

Dohoda

A.

V prosinci 2009 dosáhla EU v rámci Světové obchodní organizace dohody s producenty USA a Latinské Ameriky, a ukončila tak dlouhodobé spory ohledně banánů.

B.

Na základě dohody budou výrazně snížena cla (o 35 % nejdříve v letech 2010 až 2017) u dovozů ze zemí, které nejsou členy AKT, což ohrozí konkurenceschopnost producentů AKT a EU.

C.

EU kromě toho v současné době vede dvoustranná jednání s některými zeměmi Latinské Ameriky s cílem uzavřít dohody o volném obchodu, což může vést k dalšímu výraznému snížení cel a významně omezit případné výhody, které mohou producentům banánů ze zemí AKT plynout z dohod o hospodářském partnerství.

D.

Banány jsou čtvrtým nejvyváženějším zemědělským produktem na světě. Trh EU se na celkovém dovozu podílí z více než jedné třetiny.

E.

Nadnárodní společnosti působící v Latinské Americe kontrolují více než 80 % světového trhu.

F.

V roce 2008 již z Latinské Ameriky pocházelo 72 % banánů prodávaných v Evropě, zatímco podíl banánů ze zemí AKT a EU činil pouze 17 %, respektive 10,5 %. Prakticky celý objem vývozu ze zemí AKT je určen pro EU, zatímco země Latinské Ameriky vyvážejí rovněž do Severní a Jižní Ameriky a Ruska.

G.

Produkce banánů má výrazný dopad na místní společenství, nejen po hospodářské stránce, ale také pokud jde o životní prostředí, migraci, normy týkající se rovnosti mužů a žen a pracovní normy.

H.

V některých zemích Latinské Ameriky byla produkce banánů nadnárodními firmami spojována s rozsáhlým porušováním lidských práv.

I.

Dohoda vstoupí v platnost až (pokud) Evropský parlament vyjádří svůj souhlas a schválí ji Rada.

Dopad

J.

Vliv dohody, která je pokusem o sladění cílů udržitelného rozvoje se závazky WTO, se již začíná projevovat.

K.

Producenti zemí AKT budou vážně postiženi ztrátou významné části své celní ochrany. Vývozní odvětví průmyslu některých zemí AKT, které jsou silně závislé na vývozu banánů, se může zhroutit, což by mělo strašlivé sociální a hospodářské důsledky.

L.

Bez náležitých doprovodných opatření se evropské oblasti produkující banány, z nichž některé patří mezi nejchudší v EU a již nyní čelí vysoké nezaměstnanosti, budou rovněž potýkat s vážnými socioekonomickými důsledky.

M.

Nadnárodní společnosti budou mít enormní zisk na úkor malých zemědělských společenství ze zemí EU/AKT.

N.

Oblasti produkce banánů v zemích AKT a EU budou potřebovat vyšší finanční podporu na zachování této klíčové hospodářské činnosti, aby mohly konkurovat banánům pocházejícím z oblastí s nízkou úrovní platů, sociálních podmínek a ekologických předpisů.

O.

Snaha o získání co nejlevnějších banánů by pravděpodobně vedla ke zhoršení situace, pokud jde o pracovní normy, včetně práce dětí, ochranu životního prostředí, korupci a daňové úniky v odvětví banánů.

P.

Evropská komise shromáždila balíček podpory pro producenty ze zemí AKT (doprovodná opatření v odvětví banánů), z něhož by měla být čerpána částka ve výši 190 milionů EUR ročně, přičemž dalších 10 milionů EUR může být poskytnuto v závislosti na splnění určitých podmínek. Tato podpora nezohledňuje další snížení cel vyplývající z dvoustranných obchodních dohod se zeměmi Latinské Ameriky.

Q.

Nové úlevy poskytnuté Kolumbii a Peru, které jsou již také požadovány zeměmi Střední Ameriky, jsou mnohem významnější než úlevy zahrnuté v poslední dohodě a mohou destabilizovat další země v oblasti, stejně jako ekonomiky dalších producentů banánů v zemích AKT a v EU.

R.

Neplánuje se žádná další podpora pro producenty EU, zejména z nejvzdálenějších regionů.

Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU připomíná, že soudržnost politiky v oblasti rozvoje je nyní zakotvena v Lisabonské smlouvě, a požaduje, aby:

1.

Komise provedla posouzení hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů dohody o banánech mezi EU a Latinskou Amerikou na producenty banánů ze zemí AKT a EU, jak stanoví prohlášení XXIII dohody z Cotonou;

2.

Komise zvážila navýšení finančního balíčku, který má zemím AKT a evropským producentům pomoci přizpůsobit se novému režimu, a aby urychlila vyplácení těchto finančních prostředků;

3.

Komise zvážila poskytnutí zvláštní dodatečné finanční a technické pomoci zemím AKT, která jim pomůže čelit sociálním a environmentálním dopadům, omezením týkajícím se dodávek, a aby podporovala diverzifikaci po roce 2013;

4.

EU předložila opatření, která umožní státům výrazně závislým na produkci banánů diverzifikovat jejich ekonomiky, včetně větší pomoci v oblasti obchodu, splnila závazek Evropské komise a členských států k poskytnutí finanční pomoci v oblasti v obchodu ve výši 1 miliardy EUR každou z těchto stran (přičemž 50 % je vyhrazeno pro země AKT);

5.

Komise poskytla podporu na vyrovnání ztrát, které vznikly producentům EU, postupně zavedla opatření na podporu udržitelné produkce banánů v EU a zajistila účinné uplatňování ochranné doložky na banány v dvoustranných a mnohostranných obchodních dohodách;

6.

jakákoli nová snížení cel na základě dvoustranných obchodních dohod s Latinskou Amerikou uzavřených mimo rámec dohody WTO byla pokud možno doprovázena odpovídajícími vyrovnávacími opatřeními;

7.

Komise poskytla producentům zemí AKT a EU skutečnou právní jistotu, pokud jde o budoucí obchodní režim týkající se banánů, a aby Evropský parlament a národní parlamenty zemí AKT tuto otázku nadále pečlivě monitorovaly;

8.

orgány EU a zemí AKT zvýšily úsilí k zajištění toho, že všechny země produkující banány účinně uplatňují všechna ustanovení agendy Mezinárodní organizace práce (MOP) týkající se důstojné práce;

9.

Komise zvýšila povědomí o etickém obchodu, a odradila tak evropské maloobchodníky od dovozu banánů od producentů, kteří uplatňují nedostatečné politiky, pokud jde o daňové úniky, korupci, pracovní normy a porušování lidských práv;

10.

Evropský parlament dříve, než vyjádří souhlas s přijetím dohody o banánech, opravdu zvážil dopad problémů uvedených v tomto prohlášení.

Závěry o regionálním strategickém dokumentu (RSP) a regionálním orientačním programu (RIP) v rámci 10. Evropského rozvojového fondu (ERF) – karibská oblast

Regionální kontext

Oblast čelí několika výzvám udržitelného rozvoje: nízký počet obyvatel; omezená a nákladná doprava; extrémní zranitelnost vůči změnám klimatu a přírodním katastrofám; hospodářství založené na pěstování monokultur s omezenými možnostmi diverzifikace.

Integrační proces v oblasti byl oficiálně zahájen federací Západoindických ostrovů (1958–1963). V roce 1967 byl proces oživen sdružením CARIFTA a od roku 1973 jej dále podnítilo Společenství karibských států prostřednictvím různých iniciativ, jako je spolupráce a harmonizace zahraniční politiky a Girvanova zpráva o jednotné vizi pro jednotný hospodářský prostor. V roce 1992 bylo vytvořeno uskupení CARIFORUM. Mezi jeho členy patří země Caricomu (11), stejně jako Dominikánská republika a Kuba, a sdružení je signatářskou stranou dohody z Cotonou.

CARIFORUM plní dvojí úlohu: koordinuje přidělování finančních příspěvků a řídí jak provádění RSP/RIP, tak provádění dalších regionálních programů financovaných členskými státy EU a dalšími dárci.

V současné době se regionální integrace soustředí na vytvoření jednotného trhu a hospodářského prostoru CARICOM nejpozději do roku 2015 a na fázi II, jejímž cílem je upevnit a dokončit jednotný hospodářský prostor.

Navzdory těmto iniciativám integračnímu procesu v regionu chybí určitá dynamičnost. Někteří prosazují názor, že důvodem je nedostatek domácí podpory, zatímco jiní se domnívají, že stagnaci lze přičítat politickému zaměření na národní problémy, krátkodobému zaměření politiků zapříčiněnému velkou fluktuací volených zástupců nebo politickému přesvědčení, že integrace v rámci světového trhu představuje mnohem výraznější hospodářský přínos. Většina však uznává, že integrační proces byl zbržděn nedostatkem zdrojů, a RSP/RIP proto musí tento problém odpovídajícím způsobem řešit.

RSP/RIP pro karibskou oblast

Má-li RSP/RIP podpořit regionální integraci a integraci oblasti do světového hospodářství, musí se zabývat výše uvedenými výzvami. Kromě toho by RSP/RIP měly karibskou oblast podpořit při provádění dohody o hospodářském partnerství (EPA) mezi sdružením Cariforum a EU.

V rámci RSP/RIP je pro karibskou oblast vyhrazena částka ve výši 165 milionů EUR.

Cílová oblast: Regionální hospodářská integrace/spolupráce a budování kapacit dohody o hospodářském partnerství (přidělení 80 %–90 %, tj. 143 milionů EUR)

Hlavní plánované oblasti pomoci jsou zvoleny na základě různých stávajících procesů integrace a spolupráce v rámci CARIFORUM: hospodářská unie OECS; CSME; rozšíření regionálních trhů; provádění dohody EPA (pro něž je vyhrazena částka ve výši 72,6 milionů EUR) a rozvoj lidských zdrojů v regionálních institucích.

Necílová oblast: zranitelnost a sociální otázky (přiděleno 10–15 %, tj. 22 milionů EUR)

V rámci necílové oblasti je zvláštní pozornost věnována trestné činnosti a bezpečnosti, posílení nestátních činitelů a rozvoji kapacit.

Analýza RSP/RIP

Panel nezávislých odborníků: je velmi důležité, aby občanská společnost, akademické kruhy a soukromý sektor byly plně zapojeny do přezkumu v polovině období.

Smíšené parlamentní shromáždění proto podporuje vytvoření panelu nezávislých odborníků s mandátem určit překážky znemožňující rychlejší růst a zvýšení životní úrovně v oblasti. Po stanovení potřebných finančních příspěvků a lidských zdrojů by panel mohl učinit finanční a institucionální doporučení, jak nejlépe podpořit růst a zvýšit životní úroveň.

Regionální hospodářská integrace/spolupráce: Smíšené parlamentní shromáždění se domnívá, že kromě budování kapacit a institucionálních iniciativ podporovaných v rámci cílové oblasti by měla být z celkového rozpočtu 143 milionů EUR část prostředků vyhrazena na projekty v oblasti vzdělávání, vytváření pracovních míst, energie a letecké a námořní dopravy.

Existuje skutečný potenciál pro podporu regionální integrace a rozvoje prostřednictvím takových cílených a konkrétních výdajů.

Hospodářský rozvoj: RSP/RIP uvádí mnoho překážek hospodářského rozvoje: příkladem lze uvést dodržování hygienických a rostlinolékařských norem EU a omezené možnosti diverzifikace hospodářství.

Smíšené parlamentní shromáždění zdůrazňuje, že je nezbytné přidělit významnou část příspěvků z celkové částky 30 milionů EUR, která je určena k zajištění dodržování hygienických a rostlinolékařských norem pro země AKT, sdružení Cariforum. Tyto příspěvky by měly být využity zejména v odvětví rybolovu, jakož i na podporu vznikajících průmyslových odvětví, jako je akvakultura, zpracování zemědělských produktů a služby (např. lázeňské služby a ekoturismus).

Výzkum a inovace mohou podpořit hospodářskou diverzifikaci, přičemž z většího důrazu na výzkum a inovace mohou těžit zejména malé a střední podniky a sektor zemědělských podniků.

Provádění EPA: Kromě příspěvků RSP/RIP je velká část národních orientačních programů pro jednotlivé země zaměřena na činnosti související s EPA, jako je konkurenceschopnost, reformy veřejné správy a infrastruktura. Ze zdrojů národních programů je 454 milionů EUR (75 % z celkové částky 600 milionů EUR) určeno na pomoc v oblasti obchodu.

Dohoda o hospodářském partnerství požaduje provedení významných organizačních a strukturálních změn. Úkoly, například posílení právní služby, jsou značné, a oblasti by měla být poskytnuta odpovídající podpora při jejich plnění.

Smíšené parlamentní shromáždění zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropská komise a členské státy EU dodržely závazek týkající se poskytnutí finanční pomoci v oblasti obchodu ve výši 1 miliardy EUR každou z těchto stran (přičemž 50 % je vyhrazeno pro země AKT) do roku 2010. Jak je uvedeno výše, prioritou zůstává dodržování hygienických a rostlinolékařských norem.

Přezkum RSP/RIP (a rovněž CSP/NIP) provedený v polovině období by měl představovat skutečnou příležitost k revizi financování v případě, že členské státy EU neplní závazky týkající se pomoci v oblasti obchodu.

Zajišťování potravin: Reakce na světovou potravinovou krizi byla v této oblasti pomalá. Toto zpoždění zdůrazňuje potřebu dosažení regionální dohody, pokud jde o způsob zvýšení zemědělské produkce. Zatímco některé země již učinily ze zajišťování potravin prioritu v rámci svého rozvojového plánování, souhrnná regionální rozvojová strategie by mohla zajišťovat dostatečnou zemědělskou produkci efektivněji. Aby bylo zaručeno zajištění potravin ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, musí oblast disponovat rozvojovou pomocí, která bude stimulovat odvětví zemědělství.

Smíšené parlamentní shromáždění uznává, že se Evropská komise zavázala, že do tří let poskytne 23 zemím nejvíce postiženým potravinovou krizí 1 miliardu EUR, a vítá skutečnost, že v roce 2009 bylo na podporu Haiti vynaloženo 15,8 milionů EUR.

Lidské zdroje a únik mozků: Karibská oblast má potíže vytvořit rozsáhlé domácí odborné zázemí a tento nedostatek je překážkou rozvoje společnosti, prosperity, hospodářské diverzifikace a růstu.

Oblast je kromě toho těžce postižena hromadným únikem mozků (12). Volný pohyb pracovních sil a sdružování lidských zdrojů v oblasti tento problém poněkud zmírňuje, a Smíšené parlamentní shromáždění proto vítá poskytnutí příspěvku ve výši téměř 10 milionů EUR na rozvoj lidských zdrojů a budování kapacit na regionální úrovni.

Nicméně k vyřešení podstaty problému je třeba, aby oblast byla schopna motivovat vystěhovalce k návratu domů a sdílení získaných zkušeností ku prospěchu regionu.

Měl by být podporován vážný politický dialog, a poučná může být zejména analýza úsilí Guyany a dalších zemí zvrátit migrační trend z 90. let 20. století. Za tímto účelem by měla Evropská komise vyčlenit finanční prostředky k posílení regionální spolupráce v oblasti migrace a budování kapacit, aby se snížil odliv mozků.

Změna klimatu: Změna klimatu má nerovnoměrný dopad na malé ostrovní státy, jako jsou ty, které se nacházejí v karibské oblasti.

Ačkoli RSP/RIP neobsahuje ustanovení pro boj ze změnou klimatu, Evropská komise v roce 2009 vyčlenila 71 milionů EUR na řešení problému migrace související se změnou klimatu a 97 milionů EUR na přizpůsobení. Komise dále plánuje věnovat částku ve výši 3 miliony EUR Kubě a 8 milionů EUR prostřednictvím Globální aliance pro boj proti změně klimatu (GCCA) na podporu Centra Karibského společenství pro změnu klimatu (CCCCC) při provádění regionální strategie.

Pro Smíšené parlamentní shromáždění by bylo užitečné získat další informace, jak pokud jde o financování, tak koordinaci s EU a regionálními iniciativami, jako je GCCA, strategií EU pro snižování rizik katastrof v rozvojových zemích, tematickým programem DCI pro „životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů“, regionálním programovým rámcem Karibského společenství pro období 2005–2015 (agentury CDEMA), souhrnným rámcem a strategií pro řízení katastrof (rovněž agentury CDEMA) a aliancí CCCCC.

Rovnost mužů a žen: Otázky rovnosti pohlaví by se měly dostat více do popředí politického zájmu, zejména ve světle nedávné finanční krize, která učinila důstojnou práci pro ženy méně dostupnou.

Koordinace dárců: Soudržnost dárcovských strategií a způsobů provádění je nepochybně prioritou, která umožní snížení zátěže národních vlád a regionálních institucí, ale rovněž přispěje ke zvýšení účinnosti mezinárodní pomoci. Nicméně podle zpráv různých dárců, diplomatů a akademických pracovníků nejsou zásady Pařížské deklarace a deklarace z Akkry o účinnosti pomoci zdaleka náležitě prováděny.

EU jako hlavní dárce by měla nejen vynaložit úsilí ke stanovení jednotných požadavků na poskytování své pomoci, ale měla by rovněž spolupracovat s ostatními dárci na zvýšení koordinace a minimalizaci plýtvání. Smíšené parlamentní shromáždění podporuje společné provádění regionálních projektů (např. CARTAC, PANCAP, CRNM a mnoho projektů OECS) a vítá vůdčí úlohu Evropské komise při koordinaci dárců projektu PANCAP. Smíšené parlamentní shromáždění vyzývá Evropskou komisi, aby poskytla finanční podporu agentuře CDEMA, která sdružuje mnoho dárců podílejících se na řízení katastrof, která však – podle RSP/RIP – nemá v současné době kapacitu, jež by jí umožnila zajistit efektivní koordinaci dárců.

Provádění pomoci: Smíšené parlamentní shromáždění podporuje zřízení regionálního rozvojového fondu – v rámci rozvojového fondu Caricom – za účelem řízení ERF a dalších finančních zdrojů.

Smíšené parlamentní shromáždění s potěšením očekává další informace týkající se studie sekretariátu Cariforum, jakož i jednání mezi Evropskou komisí, regionálními orgány a EIB o možnosti zřízení karibského fondu pro infrastrukturu, který by byl inspirován africkým modelem.

Audit: Smíšené parlamentní shromáždění doporučuje, aby kromě parlamentního dohledu nad RIP/RSP byl prováděn nezávislý audit. Jeho cíl by spočíval především v posouzení toho, zda byl podíl vyhrazený pro Cariforum v rámci 10. Evropského rozvojového fondu efektivně vynaložen. Zadruhé by měl audit podat zprávu o tom, zda byl přínos 10. Evropského rozvojového fondu pociťován rovnoměrně v celém regionu, nebo zda byl soustředěn do konkrétních zeměpisných oblastí či odvětví.

Doporučení

Jak je uvedeno výše, jedním z aspektů cílové oblasti je regionální hospodářská integrace a spolupráce.

Smíšené parlamentní shromáždění tento cíl plně podporuje a zdůrazňuje, že cílem by měl být udržitelný hospodářský růst zaměřený na rozvoj, který posílí a sjednotí postoj oblasti při vyjednávání na světové úrovni.

Podobně je klíčovou součástí cílové oblasti budování kapacit EPA, a RSP/RIP proto musí poskytnout technickou a finanční podporu, jež umožní vytvoření příslušných rámců.

Zamezení účinkům migrace a úniku mozků, zajištění potravin a boj proti změně klimatu jsou klíčovými výzvami, které vyžadují reakci na regionální úrovni.

Lepší koordinace dárců v oblasti je naléhavě potřebná. Smíšené parlamentní shromáždění žádá Evropskou komisi, aby vzala v úvahu jeho doporučení uvedená výše.

Zatímco na straně EU může být parlamentní dohled zajištěn Evropským parlamentem, je třeba s lítostí konstatovat, že na straně Cariforum je toto obtížnější, vzhledem k neexistenci regionálního parlamentu.

SEZNAM ZKRATEK

AfT

Aid for Trade – pomoc v oblasti obchodu

CARICOM

Caribbean Community – Karibské společenství

CARIFTA

Caribbean Free Trade Association – Karibské sdružení volného obchodu

CARIFORUM

Caribbean Forum of ACP States – Karibské fórum zemí AKT

CARTAC

Caribbean Regional Technical Assistance Centre – Karibské regionální centrum technické pomoci

CCCCC

Caribbean Community Climate Change Centre – Globální aliance pro boj proti změně klimatu

CDEMA

Caribbean Disaster Emergency Management Agency – Karibská agentura pro řízení katastrof

CRNM

Caribbean Regional Negotiating Machinery – Karibský regionální vyjednávací mechanismus

CSME

CARICOM Single Market and Economy – jednotný trh a hospodářský prostor CARICOM

CSP

Country Strategy Paper – strategický dokument jednotlivých zemí

DCI

Financing Instrument for Development Cooperation – finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci

ERF (EDF)

European Development Fund – Evropský rozvojový fond

EIB

European Investment Bank – Evropská investiční banka

EPA

Economic Partnership Agreement – dohoda o hospodářském partnerství

GCCA

Global Climate Change Alliance – Globální aliance pro boj proti změně klimatu

JPA

Joint Parliamentary Assembly – Smíšené parlamentní shromáždění

NIP

National Indicative Programme – národní orientační program

OECD

Organisation of Economic Cooperation and Development – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OECS

Organisation of Eastern Caribbean States – Organizace východokaribských států

PANCAP

Pan-Caribbean Partnership against HIV/AIDS – Pankaribské partnerství proti HIV/AIDS

RPTF

Regional Preparatory Task Force – regionální přípravná pracovní skupina

SME

Small and Medium Sized Enterprise – malé a střední podniky

SPS

Sanitary and Phyto-Sanitary – hygienické a rostlinolékařské

Závěry o regionálním strategickém dokumentu (RSP) a regionálním orientačním programu (RIP) v rámci 10. Evropského rozvojového fondu (ERF) – východní a jižní Afrika a Indický oceán

Regionální strategický dokument (RSP) pro východní a jižní Afriku a Indický oceán se vztahuje na 21 států a 4 regionální organizace (RO) – COMESA, EAC, IGAD a COI. Tato zeměpisná oblast zahrnuje rovněž evropský nejvzdálenější region, Réunion, a francouzské zámořské území, Mayotte.

Cíle RSP

Cílem RSP stanoveným Evropskou unií a různými partnery RO je přispět k prohloubení regionálního integračního procesu sledovaného těmito organizacemi. Důraz je kladen na otevření trhů a vytvoření společného trhu.

Konečným cílem strategie je rovněž přispět k vymýcení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Stejně jako v případě regionální integrace bude tohoto cíle dosaženo prostřednictvím hospodářského růstu a rozvoje obchodu.

Proces regionální integrace v oblasti východní a jižní Afriky a Indického oceánu

Dotčená oblast je řízena čtyřmi hlavními regionálními organizacemi. Tyto organizace souběžně sledují různé, avšak vzájemně se doplňující cíle.

Regionální organizací sdružující největší počet států v oblasti, je COMESA. Jejím cílem je vytvořit oblast volného obchodu a celní a měnovou unii mezi jejími členy, a stát se tak plně integrovaným konkurenceschopným společenstvím na mezinárodní úrovni s vysokou životní úrovní svých členských států a jakýchkoli dalších států, které jsou připraveny stát se členy Afrického hospodářského společenství.

Zdá se, že Východoafrické společenství (EAC) sleduje podobné cíle jako COMESA, a dokonce, pokud jde o jejich plnění, předstihlo posledně jmenovanou organizaci: v roce 2005 byla vytvořena celní unie a na rok 2012 je plánováno vytvoření společného trhu a měnové unie.

Další dvě regionální organizace v oblasti jsou co do rozsahu omezenější. Sdružují menší oblasti se společnými hranicemi, nebo, v případě COI, oblasti ležící u stejného oceánu.

Organizace COI si klade několik cílů: solidaritu mezi národy a obranu zájmů ostrovů na mezinárodních fórech a v organizacích regionální integrace; ochranu a rozvoj životního prostředí a přírodních zdrojů; regionální rozměr rozvoje společnosti.

Cíle organizace IGAD jsou zaměřeny na: zemědělství, životní prostředí, sociální a hospodářskou spolupráci, mír a bezpečnost a rovnost mužů a žen.

Pomoc, kterou zajišťuje RSP při prohlubování procesu regionální integrace a dosahování rozvojových cílů tisíciletí

V rámci RSP bylo na proces hospodářské integrace v regionu vyčleně no 645 milionů EUR. Za účelem zajištění účinného provádění této strategie spolupracují čtyři regionální hospodářská společenství (REC) v rámci meziregionálního koordinačního výboru.

Přísluší proto Meziregionálnímu koordinačnímu výboru (který je složen ze zástupců organizací COMESA, IAC, COI a IGAD, jakož i ze zástupců sekretariátu EU a AKT), aby se zhostil koordinace s cílem dosáhnout účinnější regionální integrace prostřednictvím obchodu a investic, jež jsou v dotčených zemích skutečným synonymem rozvoje. Spolupráce a koordinace v tomto výboru již zaznamenala některé povzbuzující výsledky při provádění 10. Evropského rozvojového fondu. Právě na tomto výboru závisí úspěch snah o zajištění sociálního rozvoje a zvýšení životní úrovně prostřednictvím hospodářského růstu a regionálního otevírání trhů. Výbor bude rovněž muset zajistit, aby různé regionální organizace přežily, aniž jsou všechny zastoupeny.

Pokud jde o rozvojové cíle tisícitelí, RSP měl zajistit, aby byla jejich dosažení věnována celá jedna kapitola. Díky tomu by byl hospodářský rozvoj provázen reálným zvýšením životní úrovně, tedy nejen zvyšováním hospodářského růstu, ale také práva na zdravotní péči, zabezpečení dostatku potravin, přístupu k pitné vodě a vzdělání.

RSP a dohody o hospodářském partnerství (EPA)

Cílem dohody EPA je podpořit proces regionální integrace, nikoli naopak. O to důležitější je připomenout, že nelze předepisovat zvenku způsob, jakým má probíhat regionální integrace, a EU se musí spokojit s podporou procesu (procesů) zvoleného zeměmi AKT.

Organizace SADEC, COMESA a IAC se na summitu v Kampale v roce 2008 rozhodly vypracovat program činnosti směřující k zajištění užší spolupráce všech tří regionálních organizací za účelem harmonizace jejich předpisů a vytvoření rozsáhlého jednotného trhu. Proces spočívá v předběžném podpisu dohody o volném obchodu, která by měla vést k zavedení celní unie, jež zas povede k založení Afrického hospodářského společenství.

Paralelně s tímto hlavním projektem uvedených tří regionálních organizací existují dvě regionální strategie a tři dohody o hospodářském partnerství. Je proto obtížné přesně určit, jak EU prostřednictvím 10. Evropského rozvojového fondu a EPA zamýšlí podpořit proces regionální integrace, aniž zapříčiní vzájemný konkurenční přístup různých regionálních organizací při zavádění různých společných trhů (tento program čerpá z fondu ERF až 85 % finančních prostředků) a aniž při konečné analýze usiluje v první řadě a především o podporu zavádění EPA.

Zdá se, že uvedené tři dohody o hospodářském partnerství projednávané ve dvou oblastech stanovených 10. Evropským rozvojovým fondem, jsou třístrannou radou tvořenou organizacemi COMESA, SADEC a EAC považovány za základní kámen při budování Afrického hospodářského společenství. EU proto musí zajistit, aby dvě dotčené prováděné regionální strategie a tři zmíněné projednávané dohody o hospodářském partnerství zásadním způsobem a trvale nenarušily tento proces.

Tříčlenná rada COMESA-EAC-SADC na summitu konaném v Kampale v říjnu 2008 rozhodla o ustavení oblasti volného obchodu, po němž bude následovat zavedení celní unie. Dohody o hospodářském partnerství, které jsou v současné době projednávány tříčlennou radou, by měly posílit již zahájený integrační proces.

Cíl strategie na podporu míru a regionální stability

Politická integrace, řádná správa věcí veřejných a lidská bezpečnost jsou klíčovými faktory úspěšné hospodářské integrace. Jedno se neobejde bez druhého. Cílem II této strategie je podpořit tento rozměr poskytnutím pomoci čtyřem dotyčným regionálním organizacím v oblasti, pokud jde o zvýšení úrovně jejich transparentnosti, demokratizace, bezpečnosti, stability a udržitelného rozvoje. Z tohoto hlediska se přípravná fáze programu soustředí na uspokojivé stanovení strategických meziregionálních mechanismů spolupráce, které podporují mír, demokratizaci a udržitelný rozvoj v oblasti. Výsledkem této předběžné fáze budou konkrétní, dobře připravené projekty.

Zdá se, že se tento program vyvíjí správným směrem. Je však možné, že se ukáže, že finanční prostředky na tento program vyhrazené neodpovídají ambicím a potřebám v této oblasti.

Účast ostrova Réunion a Mayotte na této strategii

Nejprve je třeba konstatovat, že je politováníhodné, že název ostrova Mayotte, který je nedílnou součástí Indického oceánu, se ve strategii neobjevuje na žádném místě.

Příloha věnovaná zapojení ostrova Réunion do 10. Evropského rozvojového fondu a procesu regionální integrace se ubírá správným směrem. Nicméně stanoviska Evropské komise týkající se ostrova Réunion se neodrážejí v jejím přístupu v rámci souběžných jednání o dohodách o hospodářském partnerství. Nejvzdálenější regiony musí být Komisí vnímány jako potencionální iniciátoři rozvoje zeměpisné oblasti, jíž jsou součástí, na všech úrovních, nestačí se jimi zabývat v přílohách 10. Evropského rozvojového fondu.

Je rovněž politováníhodné, že pro financování hlavního projektu pro rozvoj nových informačních a komunikačních technologií, a zejména vysokorychlostního internetu, nejsou organizací COI vyhrazeny žádné zvláštní zdroje. Digitální diskontinuita přetrvává v této části oceánu, která je přirozeně silně závislá na mezikontinentálních podmořských spojích a v níž tržní síly působí v neprospěch uživatelů ve smyslu kvality nabízených služeb a jejich vysokých cen ve srovnání s kontinentálními oblastmi. Desátý Evropský rozvojový fond měl podpořit vytváření distribučních platforem pro rozvoj nových informačních a komunikačních technologií na regionální úrovni, zejména v rámci organizace COI.

Bylo by rovněž žádoucí, aby Komise zvážila vytvoření jednotného finančního nástroje vyhrazeného pro nejvzdálenější regiony a zavedla jednoduché řídicí postupy, a učinila tak skutečný krok k zajištění toho, aby nejvzdálenější regiony mohly hrát uznávanou úlohu potencionálních iniciátorů vzájemného regionálního rozvoje.

Totéž platí pro projekty zaměřené na vytvoření lepšího námořního, leteckého a železničního spojení, které zůstává velmi významné mimo jiné pro rozvoj obchodu.

Doporučení

Ve světle této strategie jsou integrace do světového obchodu a hospodářská dynamika považovány za hlavní chybějící faktory v oblasti z hlediska dokončení jejího společenského a sociálního rozvoje. Očekává se, že modelem, jenž prohloubí proces regionální integrace, je model EU: zavedení společného trhu a celní a měnové unie. Je jistě politováníhodné, že podpora zavedení společné zemědělské politiky pro tuto oblast nebyla zahrnuta do rámce platného integračního procesu. A to i přesto, že SZP, stejně jako společný trh, má svůj podíl na úspěšnosti modelu EU a pomohla vytvořit stále užší vazbu mezi národy a státy. Tento model by mohl být pro tuto oblast více než vhodný, neboť by znamenal velký přínos pro její obyvatele v podobě zajištění jejich společného práva na potravinovou soběstačnost (což bylo původním cílem SZP v EU). Je také třeba zajistit, aby v souvislosti s 11. Evropským rozvojovým fondem byly nalezeny mechanismy, které umožní zapojení národních parlamentů členských států regionálních organizací v oblasti.

Závěry o regionálním strategickém dokumentu (RSP) a regionálním orientačním programu (RIP) v rámci 10. Evropského rozvojového fondu (ERF) – Jihoafrické rozvojové společenství

Regionální kontext

Jihoafrické rozvojové společenství (SADC) je mezinárodním hospodářským a politickým orgánem, jehož cílem je vytvořit podmínky pro rozvoj a hospodářský a sociální růst v jižní Africe. Ačkoli prioritou programu SADC je hospodářská integrace, politická spolupráce je rovněž jeho součástí.

Organizace SADC byla založena v roce 1980 pod názvem Rozvojová koordinační konference jižní Afriky s cílem koordinovat rozvojovou pomoc a snížit hospodářskou závislost na Jižní Africe, kde v té době byla uplatňována politika apartheidu. O dvanáct let později byla tato organizace transformována v SADC. Organizace SADC je v současnosti složena z 15 členů: Angola, Botswana, Demokratická republika Kongo, Lesotho, Madagaskar, Malawi, Mauricius, Mozambik, Namibie, Seychely, Jižní Afrika, Svazijsko, Sjednocená republika Tanzanie, Zambie a Zimbabwe.

Členství v SADC se však bohužel překrývá s členstvím v jiných regionálních organizacích, jako je Celní unie jižní Afriky (SACU), Společný trh východní a jižní Afriky (COMESA), Východoafrické společenství (EAC) a další. Toto vícenásobné členství v regionálních hospodářských společenstvích představuje problém pro regionální integraci v jižní Africe. Oblast SADC navíc vyjednává v s EU ve třech různých sestavách v rámci EPA (SADC, ESA - východní a jižní Afrika – a EAC). Vyjednávací skupina SADC v rámci EPA zahrnuje pouze polovinu stávajících členů SADC.

Oblast SADC je obecně poznamenána obrovskými rozdíly hospodářské úrovně jednotlivých regionů a čelí problémům v podobě malých a málo diverzifikovaných ekonomik, výrazných nerovností a chudoby. Tato oblast je jednou z nejchudších na světě – téměř 45 % obyvatel v zemích SADC žije s 1 USD na den. Země SADC mají nejvyšší výskyt viru HIV na světě (1/3 celkové světové populace postižené virem HIV/AIDS žije v zemích SADC), což má v oblasti katastrofické hospodářské a sociální důsledky vzhledem k obecnému vlivu na růst HND, nabídku pracovních sil, nerovnost příjmů, rozvoj společnosti a plnění rozvojových cílů tisíciletí. Podíl absolventů základních škol v zemích SADC patří mezi nejnižší na světě. Oblast rovněž čelí problémům jak v oblasti zajišťování potravin a vody, tak v oblasti zajišťování demokracie, míru a bezpečnosti, což je často příčinou hromadných povstání lidí v zemích SADC. Mezi hlavní výzvy patří také otázky spojené s posílením ekonomické situace žen, jejich účasti na rozhodovacím procesu a lidskými a zákonnými právy. Občanská společnost v oblasti je spíše slabá, roztříštěná a s retroaktivním přístupem v rámci svých vztahů s vládami a regionálními organizacemi.

Opatření navrhovaná v RSP/RIP organizace SADC

Regionální orientační program vyhrazuje 116 milionů EUR pro oblast SADC tímto způsobem:

Cílová oblast 1 – Regionální hospodářská integrace (přidělení 80 %, tj. 92,8 milionů EUR) – poskytne rozsáhlou podporu, jež umožní prohloubení hospodářské integrace SADC a obchodní liberalizace a vyřešení omezení na straně dodavatelů v oblastech regionální infrastruktury a potravinové bezpečnosti.

Cílová oblast 2 – Regionální politická spolupráce (přidělení 15 %, tj. 17,4 milionů) – podpoří budování kapacit v kontextu regionální správy a provádění některých aspektů společné strategie Afriky a EU v rámci prevence konfliktů a v oblasti míru a bezpečnosti.

Dvě necílové oblasti – Nástroj technické spolupráce a podpora nestátních činitelů při provádění činností stanovených v RSP – bude vyhrazeno 5 % finančních zdrojů, tj. 5,8 milionů EUR.

Analýza RSP/RIP organizace SADC

Není pochyb o tom, že regionální integrace má klíčový význam pro hospodářský a celkový rozvoj zemí SADC a umožňuje jim zapojit se do světového hospodářství stejnou měrou jako další mezinárodní aktéři. Jelikož RSP/RIP důrazně podporuje obchod v rámci regionu SADC, program EK v rámci 10. Evropského rozvojového fondu se samozřejmě zaměřuje na situaci v oblasti. Plánovaná opatření v RIP jsou navíc dobře propojena s konkrétními cíli stanovenými v agendě SADC, zejména v orientačním plánu strategického rozvoje regionu (RISDP), jakož i ve společné strategii Afriky a EU. Nicméně částka ve výši 92,8 milionů EUR mohla být dostačující, kdyby v rámci RIP byly vyčleněny další zdroje na krátkodobé ztráty příjmů a zdokonalení regionálních hospodářských infrastruktur. Kromě toho, jelikož jsou země SADC silně závislé na vývozu několika primárních komodit, a jsou proto výrazně postiženy finančními, hospodářskými a sociálními krizemi, finanční zdroje by rovněž měly být vyhrazeny na podporu států SADC při transformaci a restrukturalizaci jejich ekonomik a přijímání opatření s přidanou hodnotou týkající se primárních komodit.

Problém plurality regionálních organizací v jižní Africe a rozdělení členských států SADC do tří skupin EPA – jenž vážně komplikuje meziregionální spolupráci a spolupráci v rámci regionů – bohužel nebyl řešen odpovídajícím způsobem organizací SADC, ani Evropskou komisí. V RSP se uvádí, že SADC a další regionální organizace, které jsou zapojeny do činností souvisejících s hospodářskou integrací, zejména COMESA, musí úzce spolupracovat a zajistit koordinaci svých regionálních strategií. Způsob zajištění této koordinace v praxi však není úplně jasný.

Navíc, ačkoli posílená regionální integrace a politická spolupráce by mohla nepřímo přispět ke zmírnění chudoby, je třeba zajistit mnohem přímější a jasnější souvislost opatření RSP se zmírňováním chudoby a dosahováním rozvojových cílů tisíciletí v oblasti SADC. Mezi společné faktory, které zvyšují chudobu v oblasti, patří rozšíření HIV/AIDS, nerovné postavení mužů a žen, nedostatečný přístup ke zdrojům, jako jsou potraviny a voda, a nedostatek lidského kapitálu a kvalifikace.

Pokud jde o HIV/AIDS, nebude-li pandemie komplexně řešena jak na národní, tak na regionální úrovni, perspektiva dosažení rozvojových cílů tisíciletí bude každým dnem méně reálná pro miliony lidí v SADC. RSP však bohužel předpokládá řešení problému HIV pouze v rámci programu budování kapacit na základě cílového sektoru 1. SRP organizace SADC by proto měly více podporovat regionální projekty HIV/AIDS, například poskytováním zdrojů na provádění programů a strategií organizace SADC týkajících se HIV/AIDS, včetně obchodního plánu SADC pro AIDS.

Další klíčovou výzvou pro státy SADC je zajištění toho, aby děti, které zahájí školní docházku, dokončily základní školu. Epidemie HIV situaci ve školství dále zhoršuje v důsledku toho, že úbytek zaměstnanců v oblasti vzdělávání nabývá znepokojivých rozměrů, kdy procentní podíl učitelů, kteří zemřeli na AIDS, činí 46,2 % v Zambii a 32,5 % v Mozambiku. Orientační plán strategického rozvoje SADC jasně uvádí, že členské státy rovněž vykazují neuspokojivé výsledky, pokud jde o zajišťování středoškolského a vysokoškolského vzdělávání, a zaměřuje se proto na koordinaci, harmonizaci a zajišťování vzdělávání a odborné přípravy.

Kromě toho je vhodné, aby RSP podporoval opatření týkající se spolupráce v rámci udržitelného zajišťování potravin s cílem zajistit trvalý přístup k bezpečným potravinám v dostatečném množství. Kromě zajištění potravin je však pro hospodářský a sociální rozvoj oblasti velmi důležité zajištění vody a přístupu k ní. Vzhledem k tomu, že čerstvá voda je v jižní Africe obzvláště vzácným zdrojem, poptávka po vodě by mohla vyústit v soutěžení a spory. Více než polovina celkové populace zemí SADC nemá přístup k bezpečnému zdroji vody a hygienickým zařízením. Provádění regionálního strategického plánu SADC pro rozvoj a řízení vodních zdrojů a revidovaného protokolu o podpoře systémů společných vodních toků a rozvoj vodní infrastruktury by proto přímo vedlo ke zlepšení zásobování jak pitnou vodou, tak potravinami (jelikož budou zajištěny dostatečné vodní zdroje pro potřeby zemědělství). Smíšené parlamentní shromáždění podporuje důraznější prosazování ekologické udržitelnosti v rámci RSP, zejména pokud jde o boj s odlesňováním a znehodnocováním půdy.

Migrační politika a situace uprchlíků a vnitřně vysídlených osob je pro tuto oblast další výzvou, která by měla být v RSP lépe zohledněna.

Pokud jde o provádění financování v rámci RIP, lze uvést, že umožňuje dosažení cílů regionální integrace a politické spolupráce, jelikož finanční prostředky budou poskytovány přímo regionální organizaci a prostřednictvím finančních mechanismů SADC. Nicméně jak je uvedeno v RSP, vzhledem k zásadě subsidiarity by některá opatření měla být prováděna na vnitrostátní úrovni, i když je jejich cílem regionální integrace. Dále je třeba zabývat se problémy týkajícími se provádění financovaných činností.

Finanční matrice dárců pro oblast SADC se rovněž zdá být vyvážená. Kromě toho, vzhledem k tomu, že intervence Evropské komise jsou dobře propojeny s rámci regionálního rozvoje, toto navíc zajišťuje dobré vyhlídky na koordinaci s ostatními dárci.

Před vypracováním RSP/RIP proběhly konzultace mezi Evropskou komisí a sekretariátem SADC, zástupci vnitrostátních orgánů členských států SADC a regionálními nestátními činiteli za účelem koordinace RSP s CSP jednotlivých zemí oblasti. Není zde však žádná zmínka o účasti národních a regionálních parlamentních orgánů na těchto konzultacích.

Doporučení

1.

Oblasti podporované RSP/RIP dobře odrážejí vývoj v oblasti SADC, pokud jde o hospodářskou regionální integraci a politickou spolupráci. Plánovaná opatření rovněž usnadní provádění budoucí dohody o hospodářském partnerství mezi SADC a EU. Mělo by však být zajištěno, aby země v oblasti, které náleží k jiné sestavě EPA, mohly ve stejné míře využívat výhod RSP.

2.

Je třeba zajistit jasnější a přímější souvislost opatření RSP se zmírňováním chudoby. Problémy, pokud jde o HIV/AIDS, zajištění vody a rozvoj společnosti, zejména v oblasti vzdělávání – které patří mezi hlavní příčiny chudoby v zemích SADC – by neměly být řešeny pouze na vnitrostátní, ale i na regionální úrovni. Za tím účelem je třeba zajistit lepší řešení těchto problémů v rámci RSP/RIP organizace SADC.

3.

Celkové financování v rámci programu by měly být navýšeno s cílem zajistit dostatečné finanční prostředky na opatření v oblastech uvedených výše.

4.

Národní parlamenty zemí SADC, parlamentní fórum SADC a Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU by měly být lépe zapojeny do plánování, provádění, monitorování a hodnocení regionálního strategického dokumentu SADC.

Závěry o regionálním strategickém dokumentu (RSP) a regionálním orientačním programu (RIP) v rámci 10. Evropského rozvojového fondu (ERF) – střední Afrika

1.   Regionální kontext

a)   Regionální integrace

Regionální integrace ve střední Africe se vyznačuje nepřesnou definicí oblasti a překrýváním dvou regionálních organizací s částečně totožnými cíli a rozdílným složením. Hospodářské a měnové společenství střední Afriky (CEMAC) (13) funguje od roku 1999, zatímco Hospodářské společenství států střední Afriky (ECCAS/CEEAC) (14) bylo založeno v roce 1983. První z organizací se zaměřuje hlavně na měnovou unii, v níž členské státy sdílejí středoafrický frank. Cílem CEMAC je proto hlavně vytvoření společného trhu, zatímco CEEAC dosáhl výraznějších výsledků v oblasti politické integrace, včetně zajišťování míru a stability. Problémem však nadále zůstává institucionální slabost regionálních organizací, stejně jako provádění jejich rozhodnutí členskými státy.

Demokratická republika Kongo je rovněž členem Hospodářského společenství zemí Velkých jezer (CEPGL).

Pokud jde o vyjednávání dohod o hospodářském partnerství a regionálního orientačního programu, oblast zastupují země CEMAC a Demokratická republika Kongo a ostrovy Svatý Tomáš a Princův ostrov.

b)   Další výzvy na regionální úrovni

Pro oblast je charakteristická nestabilita v současné či nedávné době (Čad, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo). Dvě země (Čad a Středoafrická republika) jsou enklávy, státy střední Afriky jsou navzájem nedostatečně propojené a lidé v oblasti trpí velkou chudobou. Nicméně střední Afrika má také mnoho pozitivních aspektů. Všechny země disponují velkým přírodním bohatstvím, včetně významného lesnického a zemědělského potenciálu. Pro překonání „paradoxu hojnosti“ – tj. skutečnosti, že přírodní bohatství není synonymem rozvoje – musí státy střední Afriky zajistit lepší využívání a distribuci tohoto bohatství. Významný úkol pro tyto země spočívá rovněž v zajištění demokracie a řádné správy věcí veřejných.

2.   Opatření navrhovaná v RSP/IRP

Regionální orientační program disponuje částkou ve výši 165 milionů EUR, z níž 15 milionů je vyhrazeno pro Hospodářské společenství zemí Velkých jezer. Finanční prostředky jsou rozděleny do následujících cílových sektorů:

Cílový sektor 1 – Hospodářská a obchodní integrace a doprovodná opatření k EPA (97 milionů EUR, tj. 65 %) – by měl podpořit úsilí regionálních organizací o vytvoření společného trhu, propojení silničních, telekomunikačních a elektrických sítí atd., a rozvoj regionální zemědělské politiky a politiky v oblasti zajišťování potravin.

Cílový sektor 2 – Řízení obnovitelných přírodních zdrojů (30 milionů EUR, tj. 20 %) – by měl přispět ke zlepšení řízení odvětví lesnictví a chráněných oblastí s rybolovným potenciálem.

Cílový sektor 3 – Politická integrace (15 milionů EUR, tj. 10 %) – jeho cílem je posílit regionální kapacitu v oblasti prevence, řízení a řešení konfliktů, mimo jiné posílením občanské společnosti.

Necílové oblasti – Institucionální podpora a nástroj technické spolupráce (8 milionů EUR, tj. 5 %) – například na posílení koordinace mezi organizacemi CEMAC A CEEAC.

3.   Analýza RSP/IRP střední Afriky

RSP/IRP na období 2008-2013 byl uveřejněn velmi pozdě, což představuje problém mimo jiné pro soudržnost evropské strategie v oblasti. Podle Komise bylo toto zpoždění způsobeno problémy, které se vyskytly při jednáních vedených současně se dvěma dotčenými regionálními organizacemi. Těmto organizacím se podařilo dosáhnout shody, pokud jde o vymezení jejich příslušných rolí a rozdělení prostředků, až v únoru 2009. Nicméně jsou již ve fázi přípravy tři projekty zaměřené na mír a bezpečnost, přírodní zdroje a regionální integraci. Další projekty stále probíhají v rámci 9. Evropského rozvojového fondu. Z důvodu tohoto zpoždění přípravy RSP/IRP byl rovněž střednědobý přezkum odložen o jeden rok. Shromáždění zdůrazňuje, že je třeba vynaložit větší úsilí s cílem podpořit koordinaci obou regionálních organizací a posílit společný regionální projekt, což by rovněž napomohlo zabránit zpoždění plánování, jež zabraňuje lepší předvídatelnosti a účinnosti pomoci, což vede mimo jiné k problémům týkajícím se vyplácení prostředků z ERF ve střední Africe.

Rovněž se zdá, že mnoho programů v rámci prvního cílového sektoru je zaměřeno na zlepšování norem (v oblasti obchodu, zdraví, služeb, investic atd.), spíše než na provádění konkrétních projektů. A ačkoli harmonizace a modernizace patří mezi stěžejní úkoly, vytváření skutečných regionálních synergií bude probíhat prostřednictvím výroby a obchodu, spíše než prostřednictvím standardizace.

Jednání o regionální EPA v centrální Africe jsou v současnosti pozastavena. Hlavní část strategie vypracované v RSP se však týká opatření doprovázejících EPA. Pokud jde o Komisi, vztah mezi EPA a IRP byl projednáván v době přípravy RSP, přičemž se vycházelo z předpokladu, že bude uzavřena dohoda a IRP zůstane flexibilní. Je však stále důležité, aby mechanismy byly navrhovány s předstihem s cílem provázet oblast, pokud se rozhodne uzavřít EPA. Mimo jiné je třeba stanovit konkrétní prioritní aspekty, které je třeba vzít v úvahu. Současně oblast nesmí být znevýhodněna stagnací jednání nebo pokud se rozhodne, že nebude pokračovat v procesu vyjednávání o EPA, ani pokud jde o financování, včetně prostředků vyhrazených v rámci pomoci v oblasti obchodu ERF, ani pokud jde o provádění programů, které musí být v souladu se situací v oblasti.

Rozvojové cíle tisíciletí jsou v RSP zmiňovány jen velmi zřídka, což je nepřijatelné, vzhledem k tomu, že ERF je hlavním nástrojem pomoci EU poskytované zemím AKT a jeho klíčovou prioritou je splnění rozvojových cílů tisíciletí. Nejvýznamnější oblastí intervence je oblast obchodu, avšak nikde se nepojednává o jeho dopadu na zaměstnanost a chudobu. A to i přesto, že hlavním úkolem – stanoveným v dohodách o hospodářském partnerství – je zajistit, aby obchod byl přínosem pro rozvoj. Opatření, která jsou konkrétnější povahy a mají přímý dopad na plnění rozvojových cílů tisíciletí, by měla být plánována, mimo jiné v oblasti zdravotní péče a vzdělávání, v souladu s finančním nástrojem pro rozvojovou spolupráci a politickým závazkem věnovat 20 % zdrojů na zdravotní péči a základní vzdělávání. Dokonce i v obchodní oblasti je dopad na obyvatelstvo výrazný, například pokud jde o zaměstnanost, a je proto třeba, aby obyvatelé převzali odpovědnost za probíhající regionální integrační proces a zaznamenali skutečný přínos politik prováděných společně EU a oblastí střední Afriky. Podle Komise je konečným cílem regionální strategie zmírnění chudoby (MDG 1). Komise zdůrazňuje, že budou vypracovány konkrétnější programy, včetně programů na podporu zaměstnanosti, ačkoli tato tematická oblast není v interregionálním programu uvedena přímo. Je nicméně politováníhodné, že takové programy již nebyly zahájeny, zejména s ohledem na to, že národní orientační programy neumožňují vyvážení stávajících nedostatků interregionálního programu, pokud jde o plnění rozvojových cílů tisíciletí.

V dokumentu by měla být více zdůrazněna jedna důležitá oblast, a to zemědělství ve spojení s otázkou zajišťování potravin (jelikož rozvojovým cílem tisíciletí 1 je boj proti chudobě a hladu). Toto je tematická oblast, v níž existuje přímá souvislost mezi obchodem (jeho dimenzí zdokonalování a diverzifikace zemědělské výroby, vytváření přidané hodnoty a upouštění od vývozu monokultur), rozvojem (zlepšování potravinové nezávislosti a zdraví lidí, vytváření pracovních míst) a ochranou životního prostředí (vývoj nových technologií v oblasti rostlinné výroby, které více šetří vodu, zajišťují lepší ochranu půdy atd.). Zemědělství je rovněž jednou z hlavních cílových oblastí zdůrazněných ve společném orientačním dokumentu, jenž má zásadní význam, jelikož představuje soubor strategických směrů vypracovaných společně EU a oblastí střední Afriky. Zemědělství si proto zaslouží přímější podporu na regionální úrovni, a přesto je o něm pouze zběžná zmínka v prvním cílovém sektoru (podpora rozvoje regionální politiky), aniž jsou uvedeny další podrobnosti. Komise dále uznává nutnost posílení tohoto cílového sektoru pomoci, jak pokud jde o harmonizaci politik, tak co se týče diverzifikace a zpracování produktů.

Doporučení

Posílení regionální integrace je jistě odůvodněnou prioritou, a to zejména pro země oblasti, které jsou enklávami. Pečlivá pozornost však musí být věnována zajištění toho, aby jednání o dohodách o hospodářském partnerství nebyla v rozporu s cílem regionální integrace.

Ačkoli je zajímavé, že řízení přírodních zdrojů, s důrazem na udržitelné řízení, je jedním z cílových sektorů, je třeba zdůraznit, že v celkovém pohledu je spojitost s bojem proti chudobě velmi nepřímá. Dosažení rozvojových cílů tisíciletí by mělo být jádrem regionálního strategického dokumentu a vzhledem k tomu měl být věnován větší prostor otázce zemědělství.

Oblast je kromě toho zvláště těžce postižena světovou hospodářskou krizí, vzhledem k tomu, že poptávka po surovinách, které vyváží, na světových trzích poklesla. Toto je další důkaz toho, že je třeba rozvinout kapacity pro zpracování surovin a diverzifikaci těchto ekonomik, které často závisí na jediném zdroji bohatství. Nicméně navzdory zpoždění přijetí RSP se zdá, že tento základní faktor nebyl vzat v úvahu. V RSP by proto měla být vypracována jasná strategie doprovodných opatření pro obchod v zemích oblasti s cílem podpořit vytváření pracovních míst a rozvoj.

Závěry o regionálním strategickém dokumentu (RSP) a regionálním orientačním programu (RIP) v rámci 10. Evropského rozvojového fondu (ERF) – západní Afrika

1.   Regionální kontext

Tento dokument, který byl podepsán Evropskou komisí (10. Evropský rozvojový fond) na jedné straně, a Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) a Západoafrickou ekonomickou a měnovou unií (WAEMU) na straně druhé, byl vypracován na základě regionálního dokumentu.

Oblast západní Afriky se vyznačuje četnými rozdíly: Míra hospodářského a politického rozvoje 15 zemí (a Mauretánie), které tvoří tuto oblast, se velmi liší. Většina z těchto zemí patří do skupiny „nejméně rozvinutých zemí“, s výjimkou Kapverd, Pobřeží Slonoviny, Ghany a Nigérie (která je významným producentem ropy). Pokud jde o politickou stabilitu a demokracii, rozdíly jsou rovněž velmi výrazné mezi Ghanou a Mali, případně mezi Guineou a Guineou-Bissau. Situace na Pobřeží Slonoviny se zlepšuje, ačkoli ještě není zcela stabilní. Libérie a Sierra Leone jsou stále v postkonfliktní fázi. Obecně lze 9 z 15 zemí ECOWAS považovat za země s nestabilní situací.

Nicméně západní Afrika je jednou z nejlépe „integrovaných“ oblastí AKT, s regionálními institucemi, které mají rovněž důležitý politický aspekt. Organizace ECOWAS se nezabývá pouze hospodářskou integrací, ale hraje rovněž důležitou úlohu, pokud jde o podporu řádné správy věcí veřejných, prevenci a řešení konfliktů a mise k udržení míru. Její struktury jsou však stále slabé a integrace ještě není tak důkladná, jak by bylo zapotřebí. Avšak právě západní Afrika je oblastí s největším objemem obchodu v porovnání s dalšími regionálními sdruženími v rámci AKT. Země Afrického finančního společenství (AFC) navíc vytvořily celní a měnovou unii – WAEMU.

Hlavní překážka rozvoje regionu souvisí se strukturou jeho hospodářství. Většina zemí patří mezi vývozce neopracovaných surovin, zejména zemědělských produktů. Rozvojová pomoc by proto měla podpořit vznik průmyslových struktur, ale zejména by měla pomoci těmto zemím dodržovat hygienická a rostlinolékařská opatření vývozních trhů (především EU).

2.   Opatření navrhovaná v RSP/IRP

Regionální orientační program RSP vyhrazuje rozpočet ve výši 597 milionů EUR na následující cílové sektory:

Cílový sektor I: Prohloubení regionální integrace, zvýšení konkurenceschopnosti a EPA

70 % rozpočtu (418 milionů EUR)

Cílový sektor II: Konsolidace řádné správy věcí veřejných a regionální stability

20 % rozpočtu (119 milionů EUR)

Další programy

10 % rozpočtu (60 milionů EUR)

Pokud jde o „doplňkové“ sektory, Evropská komise by měla usilovat o užší zapojení občanské společnosti, která je nedostatečně zastoupena na regionální úrovni.

V polovině období, tj. v roce 2010, bude třeba provést přezkum RSP a jeho RIP.

Analýza RSP/RIP západní Afriky

Jednou z priorit strategie je zajišťování potravin. Tato oblast má klíčový význam v oblasti, která produkuje a vyváží základní zemědělské produkty, ale dováží zpracované produkty. Kromě toho se v posledních 30 letech zemědělská produkce nerozvinula stejným tempem jako demografický růst, což činí zajišťování potravin pro místní lidi obtížnější. Podpora vyhrazená v rámci RIP na regionální zemědělskou politiku (zejména WAEMU), regionální strategii pro produkci potravin a potravinovou pomoc není příliš jasná. Pro Evropskou komisi představuje zajišťování potravin jednu z pěti os RIP, ale je třeba sestavit v programu konečnou podobu spolupráce s regionálními organizacemi. Evropská komise by rovněž měla podpořit jeden z programů zemědělské politiky ECOWAS.

RSP správně stanoví nedostatky, pokud jde o infrastrukturu (zejména dopravní) v oblasti, a konstatuje, že tyto nedostatky představují skutečnou překážku regionálního obchodu, a tedy i rozvoje. Ještě jednou je třeba zdůraznit, že RIP nenabízí jasné řešení, ačkoli Komise ujišťuje, že rozvojový program dohody o hospodářském partnerství zajistí vhodný rámec pro provádění pomoci různých dárců, určené zejména na infrastrukturu.

První cílový sektor se týká dohody o hospodářském partnerství, která ještě nebyla podepsána. Nevyřešená zůstává rovněž otázka financování regionálního fondu EAP a využívání zdrojů na rozvojovou část EPA do doby, než bude tato dohoda podepsána.

V dokumentu schází podrobné údaje o možných opatřeních týkajících se migrace nebo rybářské politiky EU a účinnosti rybářských dohod.

Doporučení

Smíšené parlamentní shromáždění by chtělo vědět, na základě jakých dokumentů či základních statistik zahájila Komise vyjednávání s oblastí.

Smíšené parlamentní shromáždění by rádo zdůraznilo význam úlohy zemědělství a upozorňuje na nutnost intenzivnějšího zapojení regionálních odborových svazů zemědělců. Podtrhuje rovněž nutnost stanovení plánů na regionální úrovni pro boj proti suchu nebo sarančeti všežravé s cílem podpořit zajištění potravin na regionální úrovni.

Jedním z cílů RSP/RIP by mělo být vytvoření subregionálních trhů, jelikož země oblasti nevyvážejí do sousedních zemí, což představuje nevyužité obchodní příležitosti. Je tedy zcela nezbytné otevřít země oblasti a integrovat trhy. Rovněž by měl být vyřešen problém místní transformace produktů, protože oblast v současnosti vyváží suroviny a dováží zpracované zboží. Tento aspekt v RIP schází. RIP navíc věnuje jen velmi malou pozornost rozvoji regionálních infrastruktur.

I když konečným cílem spolupráce zůstává zmírnění chudoby, souvislost mezi RIP a rozvojovými cíli tisíciletí je velmi nejasná. Jasnější propojení národních strategií a regionální strategie by jistě přispělo ke zlepšení této situace.

Smíšené parlamentní shromáždění trvá na tom, aby rozvojový program PAPED byl financován z dodatečných prostředků a nikoli z ERF. Smíšené parlamentní shromáždění dále trvá na tom, aby parlament ECOWAS byl zapojen do monitorování regionální strategie.

Závěry o regionálním strategickém dokumentu (RSP) a regionálním orientačním programu (RIP) v rámci 10. Evropského rozvojového fondu (ERF) – tichomořská oblast

Regionální integrace v tichomořské oblasti

Tichomořská oblast zahrnuje 15 malých ostrovních států, které se rozprostírají v oceánu na území o rozloze Afriky. Tato oblast má jedinečné vlastnosti, které nelze nalézt v žádné jiné části světa: malý počet obyvatel (9,55 milionů, tj. stejně jako Belgie), pevninské území o velikosti pouze 560 000 km2 rozptýlené na ploše o rozloze 29 milionů km2, mimořádně široký rozptyl. 80 % území připadá na Papuu Novou Guineu a mnoho menších ostrovních států se rozprostírá na území o rozloze malých měst v Evropě. Koncept regionální integrace se proto musí vypořádat s četnými problémy.

Celkově se země tichomořské oblasti AKT liší úrovní hospodářského rozvoje a disponibilitou přírodních zdrojů, sdílejí však řadu lidských a kulturních rysů, včetně sportu, zejména rugby. Mnohé z těchto zemí sdílejí stejné zdroje oceánu, jako je rybolovný a turistický potenciál, ale jsou rovněž vystaveny stoupání hladiny moří, jež má dopad na pobřežní oblasti. Regionální obchod je nedostatečně rozvinut z důvodu nedostatečné dopravní infrastruktury a značných vzdáleností. Z ekonomického a sociálního hlediska je většina států Tichomoří silně závislá na svých větších sousedech Austrálii a Novém Zélandu.

To je rámec, v němž se uskutečňuje regionální spolupráce, se zastřešujícím Fórem tichomořských ostrovů (PIF), v němž se 15 států a Austrálie a Nový Zéland scházejí jednou ročně. Sekretariát PIF, který rovněž předsedá Radě regionálních organizací v Tichomoří (deset dalších regionálních mezivládních organizací), provádí RIP jménem tichomořských států AKT. Fórum tichomořských ostrovů rovněž stálo u zrodu Tichomořského plánu (2006–2015), který definuje regionální spolupráci a integraci jako:

Zahajování dialogu či postupů mezi vládami;

Sdružování vnitrostátních služeb (jako jsou cla, zdravotní péče, vzdělávání a sport) na regionální úrovni;

Snižování překážek trhu.

Tichomořský plán obsahuje iniciativy na podporu rozvoje v oblasti, které jsou soustředěny kolem čtyř pilířů: hospodářský růst, udržitelný rozvoj, správa a bezpečnost. Celkově bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti leteckých a námořních služeb, bezpečnosti a telekomunikační infrastruktury, avšak rozdíly mezi ekonomikami zemí AKT ztížily provádění obchodních dohod a vytvoření zdravé hospodářské infrastruktury. Mnoho úkolů stále ještě nebylo splněno.

Evropská unie v roce 2006 přijala „Strategii EU pro Tichomoří“, která doplňuje Tichomořský plán a zaměřuje se na posílení politického dialogu, přičemž klade větší důraz na regionální spolupráci a zvyšování účinnosti pomoci. Tato strategie podporuje podobu stávajícího RSP/RIP.

Přehled RSP/RIP Tichomoří

V rámci prvního RSP/RIP pro tichomořskou oblast na období 2002–2007 byla vyhrazena částka ve výši 29 milionů EUR (která byla po přezkumu RSP v polovině období zvýšena na 39 milionů EUR). Prostředky byly přiděleny následujícím způsobem:

Regionální integrace a ochod: 9 milionů EUR

Rozvoj lidských zdrojů: 8 milionů EUR

Rybolov: 5 milionů EUR

Necílový sektor (stávající projekty / technická pomoc): 7 milionů EUR

Stávající RSP/RIP pro 10. Evropský rozvojový fond je mnohem ambicióznější, s částkou ve výši 95 milionů EUR přidělenou na období 2008–2013. Prostředky byly přiděleny následujícím způsobem:

Cílová oblast 1 (Regionální hospodářská integrace): 45 milionů EUR

Cílová oblast 2 (udržitelné řízení přírodních zdrojů a životního prostředí): 40 milionů EUR

Necílové oblasti (nestátní činitelé, technická spolupráce atd.): 10 milionů EUR

Na první dva pilíře Tichomořského plánu je tedy vyhrazeno 90 % finančních prostředků. Další dva pilíře, správa a bezpečnost, získají podporu v rámci strukturovaného dialogu EU-Tichomořské země AKT a mechanismů, jako je nástroj stability.

Analýza RSP/RIP Tichomoří

Cílové oblasti RSP/RIP představují jasné priority stanovené samotnou oblastí a odrážejí hlavní opatření, která umožní další rozvoj regionu udržitelným způsobem. Naplňování obou cílových oblastí pokračuje tempem, které bylo udáno prvním RSP v klíčových oblastech hospodářské integrace a podpory odvětví rybolovu, ačkoli rozvoj lidských zdrojů již není konkrétní cílovou oblastí.

Cílová oblast 1 se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti intervence:

Hospodářská integrace a obchod (EPA a další regionální obchodní dohody)

Podpora soukromého sektoru (mechanismy soukromého sektoru, klíčová odvětví, jako je cestovní ruch a rybolov, podpora podnikání)

Mechanismy na podporu hospodářského růstu (poctivé obchodování, hospodářská soutěž, celní a mezinárodní standardy)

Lidské zdroje (integrované vzdělávací programy a přístup k technickému a odbornému vzdělávání).

Mnohé z těchto oblastí jsou zaměřeny na provádění EPA, navzdory skutečnosti, že tuto dohodu zatím podepsalo pouze Fidži a Papua - Nová Guinea.

Cílová oblast 2 se zaměřuje na tyto oblasti intervence:

Změna klimatu a snižování rizika katastrof

Udržitelné řízení mořských zdrojů (včetně rybolovu)

Udržitelné řízení půdního fondu

Ekosystémy a biologická rozmanitost

Odpad a znečištění

Sledování životního prostředí a správa informací

Tyto oblasti představují konstruktivní rozšíření rozsahu působnosti RIP a plně odrážejí potřeby tichomořských států AKT, stejně jako priority udržitelného rozvoje.

Konečně necílová oblast stanoví technickou podporu pro Fórum tichomořských ostrovů jako pověřený schvalující orgán (3 miliony EUR) a vyhrazuje 4 miliony EUR na činnost nestátních činitelů. Úroveň rozvoje nestátního sektoru v jednotlivých zemích Tichomoří se značně liší a je třeba v této oblasti podpořit budování kapacit.

Doporučení

Celkově Smíšené parlamentní shromáždění vítá RSP/RIP v rámci 10. Evropského rozvojového fondu jako pozitivní příspěvek k hospodářskému a sociálnímu rozvoji tichomořských států AKT. Vyvozuje následující závěry, které budou zohledněny v rámci střednědobého přezkumu.

1.

Skutečnost, že tichomořská EPA byla doposud podepsána jen Papuou – Novou Guineou a Fidži, vyvolává pochybnosti, pokud jde o zaměření cílové oblasti 1 regionálního orientačního programu na provádění EPA, jelikož tato dohoda se zatím nevztahuje na celou řadu států v oblasti. Je třeba provést jasnou analýzu dopadu tohoto zpoždění na způsob vydávání prostředků vyhrazených na cílovou oblast 1.

2.

Ačkoli jsou v RIP zahrnuta pozitivní opatření na podporu vzdělávání a odborné přípravy v oblasti, jedním z největších problémů je migrace kvalifikované pracovní síly do USA, Austrálie a na Nový Zéland. Ačkoli je finanční podpora významná, školení většiny z těchto odborníků pro místní ekonomiky nákladné. Je třeba věnovat větší pozornost cílové oblasti 1 RIP, nejen pokud jde o umožnění získání těchto dovedností, ale také pokud jde o zavádění opatření, která zajistí, aby tichomořské státy AKT měly samy prospěch ze své kvalifikované pracovní síly. Tentýž argument se uplatní na sportovce z tichomořských ostrovů, kteří jsou najímáni kluby v Austrálii a na Novém Zélandu a kteří přijmou národnost těchto zemí, aby mohli hrát v jejich národních týmech, což má negativní dopad na týmy zemí Tichomoří, jako je Fidži, Samoa a Tonga v oblasti rugby.

3.

Smíšené parlamentní shromáždění vítá výraznou podporu rozvoje odvětví rybolovu, avšak žádá, aby byla věnována větší pozornost otázce nezákonného rybolovu, který má velmi negativní dopad na rybí populace a živobytí místních rybářů. Nezákonného rybolovu se dopouštějí plavidla ze zemí mimo tichomořskou oblast, které neberou ohled na mezinárodní pravidla týkající se výlučných hospodářských zón či rybích populací. V místních společenstvích Tichomoří by měla být podporována akvakultura s cílem zajistit potraviny a vývoz produktů rybolovu.

4.

Smíšené parlamentní shromáždění je znepokojeno nedostatečnou konzultací s parlamentem v rámci příprav RSP/RIP a doufá, že tento proces podpoří posílením své kontrolní úlohy, pokud jde o strategické dokumenty o zemích a regionální strategické dokumenty. Není třeba zajistit pouze intenzivnější konzultaci národních parlamentů zemí AKT při přípravě a provádění RIP, ale rovněž budování kapacit členů parlamentů a jejich zaměstnanců v této oblasti.

5.

Ačkoli Smíšené parlamentní shromáždění vítá podporu vyhrazenou pro nestátní činitele v rámci necílové oblasti, vyjadřuje obavy, pokud jde o to, kterým příjemcům bude tato podpora poskytnuta, a doufá, že mandát a pověst příslušných subjektů bude pečlivě ověřena. Žádá rovněž, aby se nevládní organizace intenzivněji účastnily konzultačního postupu v rámci příprav RSP/RIP.

6.

Důraz na změnu klimatu a její dopad na malé ostrovní státy je vítán, stejně jako finanční prostředky vyhrazené na ochranu před tímto problémem, který nabývá na intenzitě. Je nicméně důležité, aby financování nebylo používáno na podporu rostoucí lobby, která nese celkovou odpovědnost za dopad změny klimatu na průmyslové země a jejich činnosti. Existuje významný rozdíl mezi bojem proti změně klimatu a využíváním tohoto jevu k dosažení politických cílů.

7.

Dopravní infrastruktura musí představovat vysoce prioritní oblast v rámci jakýchkoli činností zaměřených na regionální rozvoj v tichomořské oblasti, jelikož vzdálenosti mezi členskými státy a nedostatečná infrastruktura v jednotlivých zemích brzdí jakýkoli pokrok, pokud jde o regionální obchod nebo rozvoj cestovního ruchu a dalších odvětví, která by podpořila růst, z nějž by mělo prospěch místní obyvatelstvo.


(1)  Přijaté Smíšeným parlamentním shromáždění AKT-EU dne 1. dubna 2010 na španělském Tenerife.

(2)  Úř. věst. C 271, 25.10.2008, s. 20.

(3)  Úř. věst. C 221, 14.9.2009, s. 19.

(4)  Úř. věst. C 68, 18.3.2010, s. 36.

(5)  Přijaté Smíšeným parlamentním shromáždění AKT-EU dne 1. dubna 2010 ve španělském Tenerife.

(6)  KOM(2009)0160 v konečném znění.

(7)  Úř. věst. C 68, 18.3.2010, s. 24.

(8)  KOM(2007)0072 v konečném znění.

(9)  Přijaté Smíšeným parlamentním shromáždění AKT-EU dne 1. dubna 2010 ve španělském Tenerife.

(10)  Přijaté Smíšeným parlamentním shromáždění AKT-EU dne 1. dubna 2010 ve španělském Tenerife.

(11)  Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Dominika, Grenada, Guyana, Haiti, Jamajka, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svatý Kryštof a Nevis, Surinam a Trinidad a Tobago.

(12)  Podle odhadů opustilo region 60 % obyvatel karibských států, kteří mají vysokoškolské vzdělání, a na Jamajce, v Grenadě, Guayaně, na Haiti, Svatém Vincencu a na Grenadinách dosahuje míra emigrace až 80 %.

(13)  Členy CEMAC je Kamerun, Kongo, Gabon, Rovníková Guinea, Středoafrická republika a Čad.

(14)  Členy ECCAS/CEEAC je Angola, Burundi, Kamerun, Středoafrická republika, Kongo, Gabon, Rovníková Guinea, Čad, Demokratická republika Kongo a Svatý Tomáš a Princův ostrov.