—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

A.

vzhledem k tomu, že v minulosti docházelo k přirozeným změnám charakteru světového klimatu, avšak rychlost a intenzita globálního oteplování a ztráty biologické rozmanitosti, jež lze pozorovat, jsou takové povahy, že o jejich příčinné souvislosti s lidskou činností již není pochyb,

B.

vzhledem k tomu, že změna klimatu vážně ohrožuje snižování chudoby, lidská práva, mír a bezpečnost, dostupnost vody, energie a potravinových zdrojů a plnění rozvojových cílů tisíciletí v mnoha rozvojových zemích,

C.

vzhledem k tomu, že v minulém století byl zaznamenán průměrný nárůst teploty planety o 0,74 °C a Mezivládní panel pro změnu klimatu předpovídá, že teplota se bude dále zvyšovat o 1,1 °C a 6,4 °C v závislosti na scénáři,

D.

vzhledem k tomu, že lidské, sociální, finanční a hospodářské důsledky těchto změn budou pociťovány při plnění rozvojových cílů tisíciletí a v mnoha odvětvích, včetně zemědělské produktivity a chovu hospodářských zvířat, námořních činností, cestovního ruchu, fyzické infrastruktury a zdravotních služeb; vzhledem k tomu, že tyto změny budou mít pravděpodobně za následek dezertifikaci a ohrozí existenci mnoha původních obyvatel, ostrovů a lesů, jež představují hmotné a nehmotné světové dědictví,

E.

vzhledem k tomu, že země AKT se na změně klimatu podílejí nejméně a přitom jsou nejvíce zasaženy jejími dopady; vzhledem k tomu, že změna klimatu má potenciál omezit, či dokonce zvrátit trendy globálního rozvoje zmařením produktivního potenciálu v rozvojovém světě,

F.

vzhledem k tomu, že nestabilní veřejné finance, vysoká úroveň veřejného dluhu a silná závislost na vývozu monokultur, jež jsou charakteristické pro země AKT, činí tyto země zranitelné vůči vnějším otřesům; vzhledem k tomu, že silná závislost těchto zemí na produkci primárního sektoru, která představuje hlavní zdroj národního důchodu, je vystavuje největšímu riziku změn klimatu,

G.

vzhledem k tomu, že na úrovni domácností bude mít změna klimatu za následek snížení finanční, sociální a fyzické bezpečnosti jednotlivců a zvýšení chudoby a zranitelnosti, zejména mezi nejohroženějšími skupinami; vzhledem k tomu, že na makroekonomické úrovni změna klimatu pravděpodobně zvýší potřebu veřejných výdajů a současně omezí zdroje příjmů vlády,

H.

vzhledem k tomu, že změna klimatu může vést ke zvýšenému nedostatku zdrojů, jako jsou pozemky vhodné k výstavbě domů, pitná voda a orná půda, a může zapříčinit nové konflikty, nejistotu a migrační toky, přičemž tyto problémy pravděpodobně dále zvýší nestabilitu ve světě,

I.

vzhledem k tomu, že zemědělská výroba, v níž je v nejméně rozvinutých zemích zaměstnáno 70 % obyvatel, je již ohrožena vzrůstajícími teplotami a měnícím se objemem srážek, které přispívají k poklesu a nepředvídatelnosti výnosu; vzhledem k tomu, že neudržitelné zemědělské postupy dále ničí půdu potenciálně trvalým způsobem,

J.

vzhledem k tomu, že naprostá většina z jedné miliardy lidí trpících podvýživou žije ve venkovských oblastech, a jejich živobytí, a tudíž i jejich přežití, je závislé na dostupnosti orné půdy a zemědělských výnosech,

K.

vzhledem k tomu, že námořní činnosti procházejí změnami kvůli vzestupu hladiny moří a zvýšení kyselosti oceánů, jež poškozují biologickou rozmanitost, a ohrožují tak příjem místních rybářů, příjem odvětví pobřežního cestovního ruchu a rozsah obchodního portfolia pobřežních států; vzhledem k tomu, že průmyslový cestovní ruch, je-li ekologicky neudržitelný, musí být přehodnocen,

L.

vzhledem k tomu, že dopad změny klimatu na zemědělské a námořní činnosti představuje vážnou hrozbu pro zabezpečení dodávek potravin,

M.

vzhledem k tomu, že akutní rizika, u nichž se předpokládá souvislost se změnou klimatu, jsou často nepředvídatelná a mohou zničit produkci primárního sektoru, fyzickou infrastrukturu a cestovní ruch a způsobit rozsáhlé ztráty na životech,

N.

vzhledem k tomu, že malé ostrovní rozvojové státy jsou často nejvíce postiženy akutními riziky a rovněž trpí dalším geografickým znevýhodněním z důvodu své polohy v nízké nadmořské výšce, což je vystavuje nebezpečí postupného zaplavování mořem a nakonec jejich úplnému zaplavení v důsledku stoupání hladiny moře,

O.

vzhledem k tomu, že některé oblasti budou z důvodu nestálých klimatických podmínek označeny za „vysoce rizikové“, což sníží jejich atraktivnost pro přímé zahraniční investice,

P.

vzhledem k tomu, že hospodářské subjekty, které energicky prosazují své vlastní zájmy na úkor světového klimatu, místního životního prostředí, stanovišť a sociálního blahobytu, jen zřídka nesou odpovědnost za škody, které způsobují,

Q.

vzhledem k tomu, že v globalizovaném světě s globálními zisky se musí i firemní odpovědnost stát globální, stejně jako povinnost nahrazovat škody a ztráty,

1.

lituje neúspěchu konference OSN o změně klimatu konané v Kodani ve dnech 7.–18. prosince 2009, která nebyla zakončena komplexní, právně závaznou mezinárodní dohodou, a ukázala tak, že ačkoli existuje prakticky jednomyslnost, pokud jde o typ výzev, mnohem menší shoda existuje, pokud jde o způsoby, jak těmto výzvám čelit; bere na vědomí, že EU se při jednáních v Kodani svých cílů nezřekla, a vyzývá proto EU, aby jako významný činitel převzala plnou odpovědnost v rámci svého pokračujícího úsilí o dosažení závazné dohody na konferenci, která se bude konat v Cancúnu ve dnech 29. listopadu až 10. prosince 2010;

2.

uznává, že je naléhavě zapotřebí vynaložit výrazné globální úsilí, zejména v nejprůmyslovějších a nejrozvinutějších zemích, s cílem omezit globální oteplování prostřednictvím provádění koordinovaných, souběžných, ambiciózních a proaktivních politik zmírňování a přizpůsobování;

3.

konstatuje, že mezi dopady změny klimatu na rozvojové země bude patřit omezení jejich produktivního potenciálu, pokles vývozu a veřejných příjmů, v důsledku čehož budou jejich ekonomiky méně stabilní; trvá na tom, aby opatření podpory byla prováděna ve prospěch místních, udržitelných a produktivních zemědělských postupů s cílem posílit potravinovou bezpečnost a předejít zbytečné erozi a vyčerpání půdy;

4.

vyzývá země EU a AKT, aby investovaly do alternativních čistých zdrojů energie a technologií na zlepšení energetické účinnosti s cílem plně využívat jejich pozitivního dopadu na trh práce, energetickou bezpečnost a biologickou rozmanitost, a tudíž i na zajištění potravin; zdůrazňuje zejména potřebu rozšířeného využívání obnovitelných energií, především solární energie, a postupů zemědělského hospodaření více šetřících vodu; rovněž naléhavě žádá Komisi, aby podpořila inovační řešení, jako jsou pásy zeleně kolem měst, jež uspokojí základní potravinové potřeby městského obyvatelstva v rozvojových zemích;

5.

vyzývá země EU a AKT, aby uskutečnily rozsáhlý společný program veřejného výzkumu financovaný ve velkém měřítku z prostředků EU, do něhož budou zapojeny inovativní firmy a specializovaná výzkumná střediska, a který bude zaměřen na vývoj účinných nových technologií k využívání obnovitelných zdrojů energie, přičemž patenty a postupy budou zdarma k dispozici pro podnikatele a státem vlastněné společnosti v zemích EU a AKT;

6.

žádá, aby EU v rámci rozvojové spolupráce a země AKT vytvořily technologická partnerství, a usnadnily tak využívání čistých technologií v zemích AKT, a aby podpořily, případně zavedením energetické iniciativy AKT-EU, výzkum a vývoj obdobných technologií v samotných zemích AKT; v širší souvislosti zdůrazňuje potřebu vyjasnit a posílit vlastnická práva v zemích AKT s cílem vytvořit další rozvojový potenciál založený na vlastnictví a jeho využívání pro výrobu a jako zajištění;

7.

zdůrazňuje potřebu, aby se soukromé hospodářské subjekty ze zemí EU, které působí v zemích AKT, chovaly v těchto zemích odpovědně, zejména aby respektovaly zaměstnanecká práva místních obyvatel a jejich nárok na odměnu a přírodní zdroje, životní prostředí, přírodní stanoviště, přírodní krajinu, živočichy a rostliny, na nichž jsou místní obyvatelé závislí; zdůrazňuje zejména potřebu zvýšit společenskou odpovědnost podniků, pokud jde o využívání přírodních zdrojů;

8.

žádá, aby vedle dlouhodobých závazků zemí poskytujících pomoc na úrovni oficiální rozvojové pomoci byly vyčleněny finanční prostředky na činnosti spojené se změnou klimatu a aby byly uchovávány přehledné záznamy o prostředcích přidělených z těchto dvou samostatných zdrojů;

9.

vítá iniciativu bolivijského prezidenta Evo Moralese Aymy, který v rámci mezinárodního úsilí na cestě z Kodaně do Cancúnu uspořádal ve dnech 19.–21. dubna 2010 v bolivijské Cochabambě světovou konferenci o změně klimatu a právech matky Země;

10.

připomíná, že mezinárodní závazky týkající se rozvojových cílů tisíciletí bude možné splnit pouze za předpokladu, že průmyslové země dodrží přijatý závazek a vyhradí na rozvojové cíle tisíciletí 0,7 % svého HDP;

11.

vyzývá EU a její členské státy, aby malým ostrovním státům AKT poskytly náležitou pomoc při řešení problémů způsobených změnou klimatu v jejich zemědělském / rybolovném odvětví, včetně zajištění potravin, a to prostřednictvím podpory rozvoje ekologických ekonomik na základě převodu technologií a poskytování dodatečných zdrojů za účelem financování jejich strategie přizpůsobování a zmírňování dopadů;

12.

uvádí, že dlouhodobě nelze částky potřebné pro boj proti dopadům změny klimatu čerpat pouze z veřejných finančních prostředků států, ale je třeba, aby přispěl také soukromý sektor; vítá proto iniciativy členských států EU, které se týkají zavedení dobrovolných poplatků za emise z letecké a námořní dopravy, a vyzývá k následnému zdaňování mezinárodní nákladní dopravy, jež bude úměrné podílu na znečišťování a intenzitě každého druhu dopravy;

13.

vyzývá k provádění zásady „odpovědný subjektu platí“, jež je logickým rozšířením zásady „znečišťovatel platí“;

14.

žádá, aby EU a členské státy, které mají individuální zastoupení ve skupině G20, zahájily jednání s partnery G20 a OECD a na obecnější úrovni se světovými finančními institucemi pověřenými dosažením dohody o nezbytnosti zavedení globálního poplatku, který bude sloužit k financování globálních veřejných statků, včetně boje proti nejhorším důsledkům změny klimatu;

15.

konstatuje se znepokojením, že kromě Jižní Afriky nejsou členy G20 žádné státy či skupina států AKT; uvádí, že nový model udržitelné globální správy věcí veřejných nelze zavést bez větší účasti nejchudších afrických, karibských a tichomořských zemí;

16.

vyzývá země AKT a EU, aby při rozvoji vnitrostátních právních předpisů zaměřených na udržitelný rozvoj, snižování emisí uhlíku, podporu čistějších energetických technologií a podporu využívání obnovitelné energie uplatňovaly mezinárodní osvědčené postupy;

17.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, předsednictví v Radě EU a Africké unii.

A.

vzhledem k tomu, že současná krize má mimořádnou povahu a je kombinací krize sociální, environmentální, energetické, hospodářské, finanční a potravinové; vzhledem k tomu, že model pro rozvoj se musí upravit, tak aby byla zajištěna jeho účinnost a transparentnost,

B.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství dosáhl počet hladovějících ve světě jedné miliardy, přičemž se jejich celkový počet následkem světové krize zvýšil o 100 milionů; vzhledem k tomu, že počet osob žijících v chudobě by se do prosince 2010 mohl zvýšit o 90 milionů,

C.

vzhledem k tomu, že země AKT jsou závislé na vývozech komodit a přírodních zdrojů a že krize vedla u mnoha rozvojových zemí k poklesu prostředků pocházejících z vývozu, k omezení převodu finančních prostředků do těchto zemí a ke snížení objemu přímých zahraničních investic,

D.

vzhledem k tomu, že k dalším problémům rozvojových zemí patří snížení objemu finančních prostředků pocházejících od jejich občanů pracujících v zahraničí a snížení oficiální rozvojové pomoci, která podle odhadů OSN činí o 20 milionů USD ročně méně, než částka, kterou přislíbila skupina G8 na setkání v Gleneagles v roce 2005 na pomoc Africe,

E.

vzhledem k tomu, že rozličné krize budou mít v zemích AKT za následek ohrožení plnění rozvojových cílů tisíciletí,

F.

vzhledem k tomu, že virus HIV/Aids se netýká pouze otázky zdraví, jelikož šíření tohoto onemocnění způsobilo pandemii se sociálními, hospodářskými a demografickými dopady ve všech zemích,

G.

vzhledem k tomu, že je v důsledku hospodářské a finanční krize nutné počítat s nárůstem odchodu kvalifikované pracovní síly ze států AKT, čímž dojde k prohloubení dlouhodobých dopadů krize,

H.

vzhledem k tomu, že státy AKT nenesou žádnou vinu na finanční a hospodářské krizi, avšak jsou jejími dopady postiženy nejvíce, a totéž platí i pokud jde o změnu klimatu; vzhledem k tomu, že finanční a hospodářskou krizi vyvolala mimo jiné deregulace finančních a ekonomických trhů,

I.

vzhledem k tomu, že v důsledku krize se zhoršuje situace v oblasti pracovních podmínek, kdy počet nezaměstnaných vzrostl na celém světě o 59 milionů osob a 200 milionů pracovníků žije v důsledku finanční a hospodářské krize v krajní chudobě, a to jak v zemích AKT, tak v EU,

J.

vzhledem k tomu, že střednědobými a dlouhodobými důsledky krize jsou nejvíce postiženy ohrožené skupiny společnosti a z těchto skupin zejména mladí lidé; vzhledem k tomu, že podíl mladých lidí na celkové nezaměstnanosti, který je již dnes nepřiměřeně vysoký, dále poroste,

K.

vzhledem k tomu, že by neměly být přehlíženy dopady celosvětové hospodářské krize na rozvojové země „se středními příjmy“ a na jejich programy sociálního rozvoje,

1.

připomíná, že EU musí hrát rozhodující úlohu při zmírňování dopadů krize na země AKT vzhledem ke své pozici hlavního obchodního partnera těchto států a vzhledem k tomu, že je hlavním poskytovatelem soukromých investic a největším světovým dárcem oficiální rozvojové pomoci;

2.

naléhavě vyzývá dárcovské země, aby tuto nebývalou krizi využily jako odrazový můstek pro další zkoumání nových a inovativních zdrojů financování rozvoje, jako je mezinárodní daň z finančních převodů, a pro hledání možností nových, aby rozvojovým zemím umožnily diverzifikovat jejich zdroje příjmů a uplatňovat účinnější, konkrétnější a provozuschopnější programy výdajů;

3.

obává se, že krize zbrzdí plnění rozvojových cílů tisíciletí a že finanční krize se rozvine v rozvojovou krizi, a vyzývá proto členské státy EU, aby dodržely a splnily svůj závazek zvýšit do roku 2010 oficiální rozvojovou pomoc na 0,56 % HNP a do roku 2015 na 0,7 % HNP; vyzývá členské státy, aby tyto závazky dodržely a aby je začlenily do závazných vnitrostátních právních předpisů; vyzývá ke koordinované činnosti a posílení rozvojových programů s cílem zajistit, aby byla stávající oficiální rozvojová pomoc přidělována do sektorů zdravotnictví, vzdělávání a sociální ochrany;

4.

vyzývá země EU a AKT, aby optimalizovaly využívání evropských finančních prostředků pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí pomocí pečlivějšího výběru cílových oblastí ve strategických dokumentech pro jednotlivé země a v národních orientačních programech;

5.

znovu připomíná význam zásad účinnosti pomoci, jež byly stanoveny v Pařížské deklaraci a v akčním programu z Akkry, a zásad koordinace dárců stanovených v Kodexu pravidel EU, pokud jde o dělbu práce v oblasti rozvojové politiky (8); vyzývá Radu ministrů AKT-EU, která se sejde v červnu 2010, aby obnovila v tomto ohledu svůj závazek;

6.

vyzývá vlády zemí EU a AKT, aby společně bojovaly proti daňovým únikům, nezákonným únikům kapitálu a praní peněz; zdůrazňuje, že je třeba podporovat budování kapacit v zemích AKT, včetně národních daňových systémů a soudnictví, s cílem lépe rozdělovat prostředky;

7.

podporuje zavedení mezinárodních postupů v daňových záležitostech, zejména dodržování zásad transparentnosti a výměny informací mezi zeměmi AKT, které přijaly v tomto ohledu závazek;

8.

trvá na tom, že je třeba snížit náklady na remitenční transakce, zejména v době, kdy jsou migranti těžce postiženi krizí a nemohou posílat tolik finančních prostředků do země svého původu;

9.

poukazuje na to, že regionální spolupráce má při překonávání důsledků krize velký význam;

10.

zdůrazňuje úlohu systémů sociálního zabezpečení při zmírňování chudoby a vyzývá k vytvoření a rozvoji mechanismů sociální ochrany;

11.

vyzývá přijímající vlády a dárcovské země, aby se z krátkodobého hlediska zaměřily na záchranné sítě, díky nimž by lidé nebyli postihováni chudobou; podporuje zřízení varovného systému pro světovou chudobu a mezinárodního fondu rychlé reakce, jenž by sloužil jako záchranná síť pro nejzranitelnější osoby ve světě;

12.

vítá mechanismus Evropské komise FLEX pro ohrožené země, který má za cíl podpořit nástroje, jež zajišťují sociální výdaje; vyzývá Komisi a vlády zemí AKT, aby se chopily příležitosti, kterou nabízí střednědobý přezkum strategických dokumentů pro jednotlivé země a regionálních strategických dokumentů, a prozkoumaly možnosti posílení sociálních oblastí a navýšily zdroje v druhé fázi mechanismu FLEX pro ohrožené země s cílem zcela odstranit nedostatek ve financování způsobilých zemí AKT v roce 2010;

13.

naléhavě vyzývá vlády a dárcovské země, aby prioritně podporovaly základní sociální potřeby a posílily podporu zranitelných dětí a žen, jež zasáhla krize, ohrožené mládeže, osob s nízkými příjmy, málo kvalifikovaných a migrujících pracovníků, pracovníků na venkově a zdravotně postižených osob;

14.

připomíná, že by mělo být vynaloženo úsilí na snížení dětské úmrtnosti a úmrtnosti matek v subsaharské Africe, kde tyto rozvojové cíle tisíciletí pravděpodobně nebudou dosaženy; připomíná, že v centru rozvojových politik by mělo stát vzdělávání a zdraví, a trvá na tom, že současná situace by neměla být argumentem pro jakákoli snížení vnitrostátních výdajů a mezinárodní pomoci směřovaných do těchto oblastí;

15.

domnívá se, že zdravotní programy, včetně programů ohledně sexuálního a reprodukčního zdraví, podpory rovnosti žen a mužů, posílení postavení žen a práv dítěte, by měly v rozvojové politice EU-AKT zaujímat prvořadé místo, a to zejména v oblastech, kde přetrvává násilí na základě pohlaví a kde jsou ženy a děti vystaveny riziku nakažení virem HIV/Aids nebo kde je jim odmítán přístup k informacím, prevenci a/nebo léčbě;

16.

vyzývá vlády států AKT a EU, aby přijaly cílená opatření pro začlenění mladých lidí a žen do společnosti a podpořily jejich plné zapojení do hospodářství;

17.

zdůrazňuje, že vytváření pracovních míst by mělo být usnadněno zlepšením terciárního vzdělávání, včetně profesionálního vzdělávání a celoživotního učení; vyzývá ke zlepšení rovného přístupu a příležitostí ke zvyšování kvalifikace, odborným školením a vzdělávání; vyzývá ke zlepšení přístupu k úvěrům (včetně mikrofinancování) s cílem podnítit vytváření pracovních míst a mikropodniků, které podpoří oživení hospodářské aktivity na místní úrovni;

18.

zdůrazňuje potřebu chránit práva pracovníků a vyzývá k přijetí dalších opatření pro boj proti dětské práci a nezaměstnanosti mladých lidí; vyzývá zúčastněné subjekty, aby prostřednictvím sociálního dialogu vytvořily strategie řešení krize na vnitrostátní úrovni i na úrovni jednotlivých odvětví;

19.

zdůrazňuje, že při vytváření pracovních míst musí být hlavním zájmem důstojná práce, aby se překonal fenomén „chudých pracujících“; zdůrazňuje tudíž, že do střednědobého přezkumu strategických dokumentů pro země AKT by měla být zahrnuta strategie regionálního růstu podporující opatření související se zaměstnaností a důstojnou prací;

20.

vyzývá dárcovské země, aby země AKT podporovaly v diverzifikaci jejich ekonomik a ve snaze stát se nezávislejšími na příjmech z jediného produktu; připomíná, že je třeba investovat do infrastruktury a projektů, jejichž cílem je propojit regiony, a trvá na tom, že obchodní politiky by měly být řízeny na základě vyváženého partnerství s cílem zajistit stabilitu hospodářství na úrovni regionální i místní;

21.

zdůrazňuje nutnost posoudit udržitelnost investic v rozvojových zemích a udržet trvale zdravé životní prostředí a životní podmínky;

22.

trvá na tom, že odliv mozků je alarmující skutečností, která ohrožuje rozvoj a vyhlídky nejméně rozvinutých zemí tím, že negativně ovlivňuje základní odvětví zdraví a hygieny, vzdělávání a budování veřejných odvětví; podporuje proto kruhovou migraci;

23.

znovu opakuje, že nedávná potravinová krize prokázala, že odvětví zemědělství bylo zanedbáváno příliš dlouho a že podvýživu je nezbytně nutné řešit prostřednictvím dlouhodobých opatření; naléhavě vyzývá dotčené země, dárcovské země a mezinárodní instituce, aby podporovaly investice do zajišťování potravin a do zemědělství, zejména do drobných zemědělských podniků; Evropská komise by měla využít příležitosti, která se nabízí při střednědobém přezkumu strategických dokumentů pro jednotlivé země v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci a evropských rozvojových fondů, a prodiskutovat s přijímajícími zeměmi nutnost přesunout otázku zemědělství a rybolovu na důležitější místo na pořadu jednání;

24.

zdůrazňuje, že potraviny zlevněné podporou vývozu EU by měly směřovat do oblastí s naléhavým nedostatkem potravin;

25.

vítá zahraniční investice do zemědělství, pokud podporují rozvoj a pomáhají vybudovat místní kapacity pro zpracování surovin (zejména zemědělských produktů); vyjadřuje nicméně obavu ze stávajícího trendu, kdy si některé země pronajímají půdu v rozvojových zemích, aby dovážely místní produkty; trvá na tom, aby tyto smlouvy byly průhledné a aby část výroby zůstávala v zemích produkce; vyjadřuje obavu ze spekulací v oblasti potravin;

26.

podporuje navýšení technických, finančních a personálních kapacit na podporu drobných zemědělců, místních trhů a moderních způsobů pěstování v státech AKT, aby byly tyto státy méně vystaveny dopadům kolísání na světových trzích;

27.

vyzývá EU a země AKT, aby při vypracovávání strategických dokumentů pro jednotlivé země a národních orientačních programů považovaly za priority a zahrnuly do cílových oblastí rozvoj zemědělství, rybolovu a zajišťování potravin; zdůrazňuje, že by se měla řešit otázka produkce a distribuce potravin, aby se zabránilo hladomoru v zemích AKT; zároveň navrhuje rozvíjet zemědělství v městských oblastech;

28.

vyzývá EU, aby spolupracovala s regionálními organizacemi řízení rybolovu ve snaze dosáhnout udržitelného rybolovu a vybudovat vlastní kapacitu zemí AKT pro zpracování ryb;

29.

připomíná, že do roku 2020 bude na pomoc pro rozvojové země potřeba 100 miliard ročně, aby se mohly vyrovnat se změnou klimatu; vyzývá země AKT, aby stanovily své vlastní priority v boji proti změně klimatu tím, že zavedou vnitrostátní programy na přizpůsobení se této změně; trvá na tom, že finanční prostředky by se neměly čerpat z již naplánovaného rozpočtu rozvojové pomoci, ale měly by být nové a dodatečné;

30.

zdůrazňuje, že zmírňování změny klimatu představuje pro rozvojové země obrovskou výzvu, avšak tato otázka by se pro ně měla stát také příležitostí, jak s finanční a technickou pomocí dárcovských zemí podporovat rozvoj těchto zemí na základě zelených technologií (zelený rozvoj) prostřednictvím technologických převodů (solární energie atd.) a jak vytvářet zelená pracovní místa;

31.

lituje, že na kodaňském summitu nebylo dosaženo právně závazné dohody; vyzývá proto k vytvoření společné strategie EU-AKT směřující k přijetí skutečného závazku v rámci příští konference COP-16 konané v Mexiku;

32.

zdůrazňuje význam propagace celosvětového spojenectví proti změně klimatu, jehož cílem by byla podpora nejchudších rozvojových zemí, které jsou ve velké míře vystaveny změně klimatu, zejména nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států;

33.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, předsednictví Rady EU, Africké unii a Panafrickému parlamentu.

A.

vzhledem k tomu, že Haiti bylo dne 12. ledna 2010 zasaženo zemětřesením o síle 7,3 stupně Richterovy stupnice, které způsobilo obrovské škody v Port-au-Prince, Jacmelu a dalších obydlených oblastí v regionu a po němž následovala celá řada silných otřesů, které dále poškodily zemi,

B.

vzhledem k tomu, že při tomto zemětřesení zahynulo více než 200 000 lidí, 250 000 lidí bylo zraněno a více než 3 miliony lidí byly přímo zasaženy; vzhledem k tomu, že stabilizační mise Organizace spojených národů na Haiti (MINUSTAH) byla těžce poznamenána a vyjadřuje smutek nad ztrátou v podobě 146 mrtvých a 70 pohřešovaných osob,

C.

vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) oznámil, že v celé zemi je až jeden milion lidí, kteří potřebují přístřeší, a to zvláště před začátkem období dešťů, a 500 000 interně vysídlených osob,

D.

vzhledem k tomu, že již před zemětřesením z 12. ledna 2010 byla země v roce 2008 těžce zasažena hurikánem a tropickými bouřemi, jež způsobily škodu, jejíž výše je odhadována na 15 % HDP,

E.

vzhledem k tomu, že před zemětřesením asi 1,8 milionů osob trpělo nedostatkem potravin v zemi, kde téměř 60 % obyvatel žije ve venkovských oblastech a kde 70 % obyvatel (12 milionů lidí) žije s méně než 2 dolary na den,

F.

vzhledem k tomu, že tato krajní chudoba posílila ničivé důsledky zemětřesení a uvrhla zemi do jedné z nejvážnějších humanitárních krizí všech dob,

G.

vzhledem k tomu, že Komise souhlasila s poskytnutím 137 milionů EUR na krátkodobé potřeby a minimálně 200 milionů EUR na dlouhodobé a střednědobé potřeby, přičemž členské státy poskytnou dalších 92 milionů EUR; vzhledem k tomu, že podle odhadů Meziamerické rozvojové banky bude rekonstrukce Haiti vyžadovat 10,5 miliard EUR, přičemž každoročně bude poskytována částka ve výši 2 miliardy EUR; s ohledem na rozhodnutí Unie států Jižní Ameriky vytvořit fond na podporu Haiti ve výši 217 milionů EUR,

H.

vzhledem k tomu, že Haiti tíží zahraniční dluh odhadovaný zhruba na 1 miliardu USD, který představoval překážku rozvoje země již před zemětřesením a který může brzdit snahy země o obnovu,

I.

s ohledem na rozhodnutí ministrů zemí G7 zrušit dluh Haiti, ale rovněž s ohledem na skutečnost, že dluh Haiti vůči zemím G7 představoval pouze 214 milionů USD z celkové částky 890 milionů USD,

J.

vzhledem k tomu, že kromě okamžitých operací na zmírnění následků zemětřesení je třeba na mezinárodní úrovni přijmout dlouhodobý závazek k podpoře úsilí o střednědobou a dlouhodobou obnovu živobytí lidí, zničené infrastruktury, státních institucí a hospodářských činností,

1.

vyjadřuje upřímnou soustrast, sympatie a solidaritu s obyvateli Haiti a postiženými obyvateli dalších zemí a zaměstnanci mezinárodních organizací, včetně Organizace spojených národů a Evropské komise, vzhledem k výrazným ztrátám na životech a devastaci způsobené výjimečně silným zemětřesením; vysoce oceňuje příkladnou odvahu a solidaritu lidí na Haiti, kteří bezprostředně po katastrofě a předtím, než se touto událostí začaly zabývat sdělovací prostředky, a navzdory tomu, že se sami ocitli v naprosté nouzi, zachránili miliony životů a poskytli pomoc tisícům zraněných lidí a sirotků;

2.

vítá snahu haitských orgánů a občanské společnosti, jakož i OSN, nevládních organizací a dalších dvoustranných dárců o poskytnutí pomoci lidem na Haiti a spolupráci země s humanitárními organizacemi a jednotlivci ze zemí Evropské unie a AKT a dalších zemí;

3.

upřímně vítá solidaritu členských států Organizace spojených národů a mezinárodních partnerů, kteří se sešli na mezinárodní konferenci dárců nazvané „Směrem k nové budoucnosti pro Haiti“, která se konala v New Yorku dne 31. března 2010 a na níž byly učiněny přísliby příspěvků v celkové výši 9,9 miliard USD, jež budou poskytovány v příštích třech letech a dále, a naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby tento historický příslib dodrželo;

4.

podporuje skutečnost, že mezinárodní dárci poskytli své příspěvky v rámci akčního plánu pro národní obnovu a rozvoj Haiti, jejž představil René Préval, prezident Haiti, jako jasné znamení toho, že se haitské orgány ujmou vedení při dlouhodobých rekonstrukčních pracích;

5.

zdůrazňuje, že je stěžejní, aby OSN, která působí pod záštitou vlády Haiti, byla a zůstala odpovědná za koordinaci všech civilních a vojenských operací s ohledem na obnovení bezpečnosti a zajištění humanitární pomoci a rovněž s ohledem na obnovu a rozvoj;

6.

vyzývá OSN, aby ve spolupráci s haitskými orgány přezkoumala mandát mise MINUSTAH s cílem zabezpečit potřeby země v situaci po katastrofě, se zvláštním důrazem na otázky bezpečnosti;

7.

vyzývá k provedení komplexního posouzení s cílem určit krátkodobé a dlouhodobé potřeby obyvatel a zapojit mezinárodní společenství do procesu obnovy, který bude sestávat ze tří fází, a sice z fáze naléhavé pomoci, obnovy a rekonstrukce;

8.

vyjadřuje vážné znepokojení, pokud jde o životní podmínky nejzranitelnějších osob, zejména žen, dětí a starších osob; vyzývá Komisi a OSN, aby věnovaly zvláštní pozornost účasti žen na rekonstrukci a podpořily ji aktivním zapojením žen do fází obnovy, rekonstrukce a hodnocení všech humanitárních programů a programů obnovy;

9.

zdůrazňuje, že dětem bez doprovodu a dětem odloučených od rodin by měly být poskytnuty služby s cílem zajistit jejich shledání s rodiči nebo tradičními pečovateli v co nekratší době; vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby bezodkladně posoudily potřebu zavedení koordinovaného plánu na pomoc tisícům dětí osiřelých v důsledku zemětřesení; upozorňuje na vážné riziko protiprávní adopce a obchodu s dětmi;

10.

naléhavě žádá EU, aby podpořila dočasné moratorium na nové adopce dětí z Haiti na dobu dvou let od zahájení pátracích akcí; vyzývá EU, aby neprodleně poskytla dětem základní potřeby, uvedla do provozu provizorní školy a zajistila poradenské služby pro děti;

11.

naléhavě žádá Evropskou komisi a mezinárodní společenství, aby zajistily monitorování zdravotní situace obyvatel Haiti, zejména žen a dětí;

12.

vyzývá mezinárodní společenství, aby zrušilo zahraniční dluh Haitské republiky v plné výši, a blahopřeje všem, kteří již za tímto účelem přijali či oznámili opatření; zdůrazňuje, že veškerá humanitární pomoc musí být poskytována ve formě grantů, nikoli ve formě půjček, které povedou k dalšímu zadlužení země;

13.

podporuje úsilí EU a dalších dárců vynaložené na podporu místní produkce potravin prostřednictvím obnovy poškozených infrastruktur a zajištění potřebného materiálu (osiva, hnojiv a nástrojů) pro drobné zemědělce – zvláště před začátkem pěstitelské sezóny v březnu, která zajišťuje 60 % národní produkce potravin; vyzývá EU a další mezinárodní dárce, aby tam, kde je to možné, kupovaly v rámci zajišťování humanitární pomoci potraviny pocházející z místní produkce, čímž významně podpoří hospodářství na venkově a místní producenty;

14.

zdůrazňuje nutnost zaměřit se na dlouhodobé investice určené na výstavbu budov odolných proti zemětřesení, které budou splňovat příslušné technické normy, a základní infrastruktury, jako je rozvod vody, silnice, elektřina a přenos technologií, které před zemětřesením prakticky neexistovaly, případně byl jejich stav nevyhovující, což výrazně zhoršuje potencionální následky přírodních katastrof;

15.

vyzývá ke zřízení fondu spravovaného Organizací spojených národů, který bude sloužit k financování opatření zaměřených na zvyšování povědomí a odborné vzdělávání veřejnosti, systémů prevence a včasného varování, výstavby vhodných ochranných struktur a skladování vybavení pro lékařskou pohotovost a sanitárního vybavení;

16.

vyzývá mezinárodní společenství, aby zajistilo, aby obyvatelé a vláda Haiti, s demokratickým dohledem vykonávaným jeho parlamentem, byly hlavními činiteli podílejícími se na procesu rekonstrukce, a umožnilo jim tak převzít odpovědnost za společnou budoucnost; žádá Evropskou komisi a členské státy EU, aby jim zpřístupnily know-how EU, a posílily tím národní, místní, regionální a subregionální kapacitu;

17.

naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby věnovalo otázce snižování chudoby na Haiti velkou pozornost, a to i poté, co opadne zájem sdělovacích prostředků, a pomohlo tak Haiti vyjít z této katastrofy jako plně fungující demokracie s hospodářstvím, které zajistí lidem dobré životní podmínky udržitelným způsobem;

18.

naléhavě vyzývá EU, aby spolupracovala s orgány Haiti na vytvoření mechanismů pro prevenci a zmírnění následků katastrof a zajištění dlouhodobého řízení kapacit, a zdůrazňuje, že proces rekonstrukce musí být založen na národních prioritách, přičemž je třeba dodržovat zásady účinnosti pomoci a podpořit instituce Haiti s cílem umožnit jim efektivní výkon správy; podporuje návrh prezidenta Prévala na zřízení stálé struktury v rámci OSN, která bude schopna řídit krize způsobené přírodními katastrofami od prvního dne;

19.

domnívá se, že je nezbytné zahájit rozsáhlé zalesňování na Haiti, vzhledem k tomu, že stávající situace činí zemi extrémně zranitelnou vůči všem typům přírodních katastrof, a nalézt udržitelné hospodářské alternativy k odlesňování za účelem získání dřeva používaného k vaření jídla;

20.

žádá vysokou představitelku Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisaře pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí, aby ve spolupráci s Organizací spojených národů hráli vedoucí úlohu v rámci koordinace reakce EU na krizové situace a aby využívali pravomocí vytvořených Lisabonskou smlouvou s cílem efektivněji koordinovat reakci EU na krizové situace v budoucnosti na základě již dosažených výsledků;

21.

naléhavě požaduje vytvoření operačních mechanismů civilní ochrany na mezinárodní úrovni, které mohou být využívány v krizových situacích podobných těm, které postihly Haiti, na základě předběžného rozmístění nebo v závislosti na četnosti či předvídatelnosti katastrof;

22.

vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila návrhy na zřízení jednotky civilní ochrany EU na základě mechanismu civilní ochrany EU, a návrhy, jež umožní EU shromáždit zdroje potřebné pro humanitární pomoc při mimořádných událostech do 24 hodin od vzniku katastrofy;

23.

vyzývá Evropskou unii, aby vzhledem k významu regionální integrace a spolupráce v karibské oblasti uvolnila zvláštní fondy francouzským nejvzdálenějším regionům karibské oblasti (Guadeloupe, Martinik, Guyana), aby mohly nadále poskytovat pomoc lidem na Haiti a ještě více tuto pomoc zintenzívnit;

24.

naléhavě žádá obnovenou vládu Haiti, aby vynaložila veškeré úsilí na zavedení a prohloubení demokracie na Haiti;

25.

vítá pozitivní reakci Africké unie na návrh prezidenta Senegalu, Abdoulayea Wadea, týkající se práva na návrat Haiťanů, jenž byl podpořen usnesením senegalského parlamentu, a naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby tento návrh schválilo na základě přijetí usnesení Organizace spojených národů;

26.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsedovi Evropské komise, předsedovi vlády Haiti, Radě AKT, členským státům Caricom, Komisi Africké unie, generálnímu tajemníkovi OSN pro humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech, Světové bance, Mezinárodnímu měnovému fondu a vládám členských států a Evropské unie.

A.

vzhledem k tomu, že souhrnnou mírovou dohodou byla ukončena strašlivá a zničující občanská válka, jejímž výsledkem je v Súdánu více než dva miliony mrtvých a téměř čtyři miliony uprchlíků a vysídlených osob,

B.

uvědomujíc si skutečnost, že občanskou válku, stejně jako nárůst násilí, lze přičítat:

C.

vzhledem k tomu, že souhrnná mírová dohoda kromě toho stanovila přechodné šestileté období (2005–2011) pro splnění cílů, které jsou nazvány „dividendy míru“, a data některých klíčových událostí, jako jsou všeobecné volby, původně naplánované na rok 2009, a referendum o sebeurčení lidu Jižního Súdánu naplánované na leden 2011,

D.

vzhledem k tomu, že nadcházející všeobecné volby jsou prvními volbami od přijetí závěrů souhrnné mírové dohody a jsou klíčové pro mírový proces, který musí být nastolen před zorganizováním referenda o sebeurčení Jižního Súdánu a referenda o oblasti Abyei,

E.

vzhledem k tomu, že před uspořádáním referenda o sebeurčení Jižního Súdánu je třeba nalézt řešení, pokud jde o otázky občanství, vytyčení zbývající části severojižní hranice, demilitarizace hraničních oblastí a sdílení zdrojů, včetně ropy,

F.

vzhledem k tomu, že spory o cenzus byly odstraněny na základě dohody mezi oběma stranami, která Súdánskému lidově osvobozeneckému hnutí / armádě přiznává dalších 40 křesel v národním shromáždění,

G.

vzhledem k tomu, že správnost konečného data – květen 2008 – sčítání obyvatel a domácností je Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím / armádou zpochybňováno; vzhledem k tomu, že v jižní části země bylo předběžně evidováno 108 % způsobilých voličů,

H.

vzhledem k tomu, že nedávný pokrok v jednání mezi Stranou národního kongresu a Súdánským lidově osvobozeneckým hnutím / armádou o zákoně o referendu v Jižním Súdánu, referendum v oblasti Abyei a lidové konzultace v oblasti jižního Kordofánu a Modrého Nilu jsou pozitivními kroky,

I.

vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN Pan Ki-mun jasně uvedl, že Organizace spojených národů podpoří strany v jejich úsilí o zatraktivnění jednoty a výkon práva obyvatel Jižního Súdánu na sebeurčení v referendu,

J.

vzhledem k tomu, že hlavním cílem mírové mise OSN (UNMIS) ustavené v roce 2005 byla podpora provádění souhrnné mírové dohody a v jejím rámci bylo nasazeno více než 9 000 vojenských pracovníků a působí v ní více než 3 000 místních civilních a mezinárodních pracovníků; vzhledem k tomu, že se mise UNMIS zaměřila na monitorování souhrnné mírové dohody na úkor svého mandátu v oblasti civilní ochrany,

K.

vzhledem k tomu, že na svém zasedání v lednu 2010 ministerský výbor Africké unie pro rekonstrukci a rozvoj po skončení konfliktu v Súdánu zdůraznil, že je třeba, aby súdánské strany vynaložily veškeré úsilí k překonání překážek na cestě k provádění souhrnné mírové dohody, včetně úspěšné realizace voleb a demokratické transformace země, vytyčení hranic, usnesení o otázce Abyei na základě rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu a vyřešení otázky nejistoty v Jižním Súdánu,

L.

vzhledem k tomu, že v důsledku zintenzivnění bojů mezi kmeny přišly v Jižním Súdánu od roku 2009 o život tisíce lidí, přičemž většinu obětí tvořily ženy a děti ze vzdálených venkovských oblastí; vzhledem k tomu, že od začátku roku 2010 zemřely v důsledku násilí ve státě Warrap stovky lidí,

M.

vzhledem k tomu, že Jižní Súdán je jednou z nejméně rozvinutých oblastí na světě; vzhledem k tomu, že podle Populačního fondu OSN je úroveň gramotnosti v Jižním Súdánu 24 %, zatímco 90 % žen neumí číst či psát,

N.

vzhledem k tomu, že podle potravinového programu pro Warrap přinutilo násilí 350 000 lidí, aby v roce 2009 opustili své domovy, v důsledku čehož se stali závislými na potravinové pomoci; vzhledem k tomu, že nedostatečné sezónní deště rovněž zničily úrodu; vzhledem k tomu, že celkem 4,3 miliony lidí potřebují potravinovou pomoc, přičemž jejich počet od minulého roku vzrostl ze zhruba jednoho milionu,

O.

vzhledem k tomu, že podle WHO se Jižní Súdán potýká s citelným nedostatkem lékařů, přičemž na 1000 lidí připadá 0,22 lékařů, a vláda tvrdí, že pouze 25 % lidí má přístup ke zdravotním službám; vzhledem k tomu, že Jižní Súdán drží světový rekord, pokud jde o úmrtnost matek, a každé sedmé dítě zemře před dosažením věku pěti let; vzhledem k tomu, že podle jihosúdánské komise pro AIDS je povědomí o viru HIV nižší než 10 %; vzhledem k tomu, že vláda jižního Súdánu pokračuje s přípravou plánu na obnovu zdravotního systému,

P.

vzhledem k tomu, že společenství dárců nesplnilo své závazky přijaté v norském Oslu a do dnešní doby byla Jižnímu Súdánu poskytnuta pouze malá část z přislíbené pomoci ve výši 4,8 miliard USD,

Q.

vzhledem k tomu, že po podpisu souhrnné mírové dohody Evropská komise obnovila spolupráci se Súdánem a poskytla mu pomoc ve výši 500 milionů EUR určenou především oblastem, v nichž po skončení konfliktu probíhá obnova, rekonstrukce a rozvojové činnosti; vzhledem k tomu, že se Súdán rozhodl neratifikovat první revizi dohody z Cotonou, a není již proto způsobilý pro pomoc z Evropského rozvojového fondu, a vzhledem k tomu, že Evropská komise pracuje na řešení tohoto problému,

1.

oficiálně potvrzuje, že definitivně schválil souhrnnou mírovou dohodu a naléhavě žádá všechny zúčastněné strany, aby tuto dohodu účinně a v celém rozsahu provedly, a podpořily tak všeobecný mír v Súdánu; vyzývá k užší spolupráci mezi súdánskou vládou a vládou Jižního Súdánu, s cílem odstranění veškerých překážek bránících dosažení úspěchu, pokud jde o program souhrnné mírové dohody;

2.

vyzývá rovněž Africkou unii, EU a mezinárodní společenství, aby se neodkladně dohodly na přijetí kroků a opatření na podporu súdánských stran při provádění souhrnné mírové dohody a podpořily demokratickou správu v celém Súdánu;

3.

oceňuje úlohu, již dosud hráli oba partneři, kteří jsou signatáři souhrnné mírové dohody (NCP a SPLM), a súdánský lid za dodržování mírové dohody; a vyzývá je, aby vyjádřili svou definitivní politickou vůli, a překonali tak překážky a zcela dokončili provádění souhrnné mírové dohody;

4.

vyzývá NCP a SPLM k provedení klíčových demokratických reforem nezbytných k zajištění toho, že všeobecné volby a referendum v Jižním Súdánu budou důvěryhodné, svobodné a spravedlivé;

5.

trvá na tom, aby všechny základní svobody zaručené prozatímní ústavou byly prováděny v praxi, a vyzývá příslušné orgány, zejména volební komisi, aby odstranily zbývající technické problémy před konáním voleb;

6.

podporuje lid Súdánu, jehož aktivní zapojení do procesu volební registrace svědčí o velkém zájmu, v účasti na nadcházejících volbách;

7.

vítá skutečnost, že Súdán bude mít s uzavřenými volebními seznamy pro ženy (25 %) jedno z nejvyšších procentních zastoupení žen v parlamentu v regionu, avšak uvítalo by rovněž, kdyby strany navrhovaly kandidatury žen mimo volební seznamy vyhrazené pro ženy;

8.

vyzývá obě strany, Africkou unii a mezinárodní společenství, aby zvážily budoucí politické, hospodářské a bezpečnostní vztahy mezi severem a jihem země v případě schválení odtržení v rámci referenda, včetně přechodných mechanismů pro odtržení; zastává názor, že po referendu je třeba stanovit přechodné období, aby dohody uzavřené před referendem, jež stanoví termín mírového odtržení, mohly být řádně provedeny a řízeny;

9.

vyzývá obě strany souhrnné mírové dohody k vytvoření mírového a stabilního prostředí pro uspořádání transparentního a důvěryhodného referenda, jak stanoví souhrnná mírová dohoda;

10.

vyzývá všechny strany, aby učinily přítrž násilí; vyzývá vládu Jižního Súdánu, aby umožnila mezikmenový dialog a zavedla institucionální mechanismy, jejichž prostřednictvím bude zajištěno dosažení a udržení kmenového usmíření;

11.

vyzývá vládu Jižního Súdánu, aby vynaložila větší úsilí směřující k zajištění bezpečnosti na místní úrovni a věnovala přitom pozornost etnickému složení jednotek a aby přednostně podporovala reformu policie při využití stávajících strategických dokumentů a policejního zákona z roku 2009; zdůrazňuje význam reformy bezpečnostního sektoru;

12.

naléhavě žádá Radu bezpečnosti Organizace spojených národů, aby:

13.

vyzývá misi UNMIS, aby hrála proaktivnější úlohu v oblasti civilní ochrany a aby se ve spolupráci s kmenovými orgány stala v rámci prevence místních konfliktů aktivním partnerem;

14.

domnívá se, že problém týkající se konfliktů mezi severem a jihem nelze vnímat izolovaně a že usmíření je klíčovým faktorem pro nastolení míru v Jižním Súdánu; vyzývá proto všechny strany, aby dodržovaly základní lidská práva obyvatel, učinily z ochrany civilních obyvatel prioritu, učinily přítrž beztrestnosti a soudně stíhaly osoby podezřelé z trestných činů, a vytvořily tak ovzduší důvěry;

15.

vyzývá EU a ostatní dárce, zejména ty, kteří na dárcovské konferenci v Oslu v roce 2005 přijaly závazky, aby uznaly významné humanitární a rozvojové potřeby Jižního Súdánu a zajistily, že vyhrazené prostředky tyto potřeby zohledňují a jsou uvolněny; dále je vyzývá, aby pomohly vládě určit strategickou vizi, pokud jde o úlohu, kterou by měly hrát stávající mechanismy financování, a nalezly kreativní způsoby podpory domácích organizací, a uznaly tak důležitost silné občanské společnosti pro stabilitu Jižního Súdánu;

16.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT-EU, Evropské komisi, Africké unii, Organizaci spojených národů a národním, regionálním a kontinentálním parlamentům skupiny AKT.

A.

V prosinci 2009 dosáhla EU v rámci Světové obchodní organizace dohody s producenty USA a Latinské Ameriky, a ukončila tak dlouhodobé spory ohledně banánů.

B.

Na základě dohody budou výrazně snížena cla (o 35 % nejdříve v letech 2010 až 2017) u dovozů ze zemí, které nejsou členy AKT, což ohrozí konkurenceschopnost producentů AKT a EU.

C.

EU kromě toho v současné době vede dvoustranná jednání s některými zeměmi Latinské Ameriky s cílem uzavřít dohody o volném obchodu, což může vést k dalšímu výraznému snížení cel a významně omezit případné výhody, které mohou producentům banánů ze zemí AKT plynout z dohod o hospodářském partnerství.

D.

Banány jsou čtvrtým nejvyváženějším zemědělským produktem na světě. Trh EU se na celkovém dovozu podílí z více než jedné třetiny.

E.

Nadnárodní společnosti působící v Latinské Americe kontrolují více než 80 % světového trhu.

F.

V roce 2008 již z Latinské Ameriky pocházelo 72 % banánů prodávaných v Evropě, zatímco podíl banánů ze zemí AKT a EU činil pouze 17 %, respektive 10,5 %. Prakticky celý objem vývozu ze zemí AKT je určen pro EU, zatímco země Latinské Ameriky vyvážejí rovněž do Severní a Jižní Ameriky a Ruska.

G.

Produkce banánů má výrazný dopad na místní společenství, nejen po hospodářské stránce, ale také pokud jde o životní prostředí, migraci, normy týkající se rovnosti mužů a žen a pracovní normy.

H.

V některých zemích Latinské Ameriky byla produkce banánů nadnárodními firmami spojována s rozsáhlým porušováním lidských práv.

I.

Dohoda vstoupí v platnost až (pokud) Evropský parlament vyjádří svůj souhlas a schválí ji Rada.

J.

Vliv dohody, která je pokusem o sladění cílů udržitelného rozvoje se závazky WTO, se již začíná projevovat.

K.

Producenti zemí AKT budou vážně postiženi ztrátou významné části své celní ochrany. Vývozní odvětví průmyslu některých zemí AKT, které jsou silně závislé na vývozu banánů, se může zhroutit, což by mělo strašlivé sociální a hospodářské důsledky.

L.

Bez náležitých doprovodných opatření se evropské oblasti produkující banány, z nichž některé patří mezi nejchudší v EU a již nyní čelí vysoké nezaměstnanosti, budou rovněž potýkat s vážnými socioekonomickými důsledky.

M.

Nadnárodní společnosti budou mít enormní zisk na úkor malých zemědělských společenství ze zemí EU/AKT.

N.

Oblasti produkce banánů v zemích AKT a EU budou potřebovat vyšší finanční podporu na zachování této klíčové hospodářské činnosti, aby mohly konkurovat banánům pocházejícím z oblastí s nízkou úrovní platů, sociálních podmínek a ekologických předpisů.

O.

Snaha o získání co nejlevnějších banánů by pravděpodobně vedla ke zhoršení situace, pokud jde o pracovní normy, včetně práce dětí, ochranu životního prostředí, korupci a daňové úniky v odvětví banánů.

P.

Evropská komise shromáždila balíček podpory pro producenty ze zemí AKT (doprovodná opatření v odvětví banánů), z něhož by měla být čerpána částka ve výši 190 milionů EUR ročně, přičemž dalších 10 milionů EUR může být poskytnuto v závislosti na splnění určitých podmínek. Tato podpora nezohledňuje další snížení cel vyplývající z dvoustranných obchodních dohod se zeměmi Latinské Ameriky.

Q.

Nové úlevy poskytnuté Kolumbii a Peru, které jsou již také požadovány zeměmi Střední Ameriky, jsou mnohem významnější než úlevy zahrnuté v poslední dohodě a mohou destabilizovat další země v oblasti, stejně jako ekonomiky dalších producentů banánů v zemích AKT a v EU.

R.

Neplánuje se žádná další podpora pro producenty EU, zejména z nejvzdálenějších regionů.

1.

Komise provedla posouzení hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů dohody o banánech mezi EU a Latinskou Amerikou na producenty banánů ze zemí AKT a EU, jak stanoví prohlášení XXIII dohody z Cotonou;

2.

Komise zvážila navýšení finančního balíčku, který má zemím AKT a evropským producentům pomoci přizpůsobit se novému režimu, a aby urychlila vyplácení těchto finančních prostředků;

3.

Komise zvážila poskytnutí zvláštní dodatečné finanční a technické pomoci zemím AKT, která jim pomůže čelit sociálním a environmentálním dopadům, omezením týkajícím se dodávek, a aby podporovala diverzifikaci po roce 2013;

4.

EU předložila opatření, která umožní státům výrazně závislým na produkci banánů diverzifikovat jejich ekonomiky, včetně větší pomoci v oblasti obchodu, splnila závazek Evropské komise a členských států k poskytnutí finanční pomoci v oblasti v obchodu ve výši 1 miliardy EUR každou z těchto stran (přičemž 50 % je vyhrazeno pro země AKT);

5.

Komise poskytla podporu na vyrovnání ztrát, které vznikly producentům EU, postupně zavedla opatření na podporu udržitelné produkce banánů v EU a zajistila účinné uplatňování ochranné doložky na banány v dvoustranných a mnohostranných obchodních dohodách;

6.

jakákoli nová snížení cel na základě dvoustranných obchodních dohod s Latinskou Amerikou uzavřených mimo rámec dohody WTO byla pokud možno doprovázena odpovídajícími vyrovnávacími opatřeními;

7.

Komise poskytla producentům zemí AKT a EU skutečnou právní jistotu, pokud jde o budoucí obchodní režim týkající se banánů, a aby Evropský parlament a národní parlamenty zemí AKT tuto otázku nadále pečlivě monitorovaly;

8.

orgány EU a zemí AKT zvýšily úsilí k zajištění toho, že všechny země produkující banány účinně uplatňují všechna ustanovení agendy Mezinárodní organizace práce (MOP) týkající se důstojné práce;

9.

Komise zvýšila povědomí o etickém obchodu, a odradila tak evropské maloobchodníky od dovozu banánů od producentů, kteří uplatňují nedostatečné politiky, pokud jde o daňové úniky, korupci, pracovní normy a porušování lidských práv;

10.

Evropský parlament dříve, než vyjádří souhlas s přijetím dohody o banánech, opravdu zvážil dopad problémů uvedených v tomto prohlášení.

—

Cílová oblast: Regionální hospodářská integrace/spolupráce a budování kapacit dohody o hospodářském partnerství (přidělení 80 %–90 %, tj. 143 milionů EUR)

—

Hlavní plánované oblasti pomoci jsou zvoleny na základě různých stávajících procesů integrace a spolupráce v rámci CARIFORUM: hospodářská unie OECS; CSME; rozšíření regionálních trhů; provádění dohody EPA (pro něž je vyhrazena částka ve výši 72,6 milionů EUR) a rozvoj lidských zdrojů v regionálních institucích.

—

Necílová oblast: zranitelnost a sociální otázky (přiděleno 10–15 %, tj. 22 milionů EUR)

—

V rámci necílové oblasti je zvláštní pozornost věnována trestné činnosti a bezpečnosti, posílení nestátních činitelů a rozvoji kapacit.

—

Panel nezávislých odborníků: je velmi důležité, aby občanská společnost, akademické kruhy a soukromý sektor byly plně zapojeny do přezkumu v polovině období.

—

Smíšené parlamentní shromáždění proto podporuje vytvoření panelu nezávislých odborníků s mandátem určit překážky znemožňující rychlejší růst a zvýšení životní úrovně v oblasti. Po stanovení potřebných finančních příspěvků a lidských zdrojů by panel mohl učinit finanční a institucionální doporučení, jak nejlépe podpořit růst a zvýšit životní úroveň.

—

Regionální hospodářská integrace/spolupráce: Smíšené parlamentní shromáždění se domnívá, že kromě budování kapacit a institucionálních iniciativ podporovaných v rámci cílové oblasti by měla být z celkového rozpočtu 143 milionů EUR část prostředků vyhrazena na projekty v oblasti vzdělávání, vytváření pracovních míst, energie a letecké a námořní dopravy.

—

Existuje skutečný potenciál pro podporu regionální integrace a rozvoje prostřednictvím takových cílených a konkrétních výdajů.

—

Hospodářský rozvoj: RSP/RIP uvádí mnoho překážek hospodářského rozvoje: příkladem lze uvést dodržování hygienických a rostlinolékařských norem EU a omezené možnosti diverzifikace hospodářství.

—

Smíšené parlamentní shromáždění zdůrazňuje, že je nezbytné přidělit významnou část příspěvků z celkové částky 30 milionů EUR, která je určena k zajištění dodržování hygienických a rostlinolékařských norem pro země AKT, sdružení Cariforum. Tyto příspěvky by měly být využity zejména v odvětví rybolovu, jakož i na podporu vznikajících průmyslových odvětví, jako je akvakultura, zpracování zemědělských produktů a služby (např. lázeňské služby a ekoturismus).

—

Výzkum a inovace mohou podpořit hospodářskou diverzifikaci, přičemž z většího důrazu na výzkum a inovace mohou těžit zejména malé a střední podniky a sektor zemědělských podniků.

—

Provádění EPA: Kromě příspěvků RSP/RIP je velká část národních orientačních programů pro jednotlivé země zaměřena na činnosti související s EPA, jako je konkurenceschopnost, reformy veřejné správy a infrastruktura. Ze zdrojů národních programů je 454 milionů EUR (75 % z celkové částky 600 milionů EUR) určeno na pomoc v oblasti obchodu.

—

Dohoda o hospodářském partnerství požaduje provedení významných organizačních a strukturálních změn. Úkoly, například posílení právní služby, jsou značné, a oblasti by měla být poskytnuta odpovídající podpora při jejich plnění.

—

Smíšené parlamentní shromáždění zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropská komise a členské státy EU dodržely závazek týkající se poskytnutí finanční pomoci v oblasti obchodu ve výši 1 miliardy EUR každou z těchto stran (přičemž 50 % je vyhrazeno pro země AKT) do roku 2010. Jak je uvedeno výše, prioritou zůstává dodržování hygienických a rostlinolékařských norem.

—

Přezkum RSP/RIP (a rovněž CSP/NIP) provedený v polovině období by měl představovat skutečnou příležitost k revizi financování v případě, že členské státy EU neplní závazky týkající se pomoci v oblasti obchodu.

—

Zajišťování potravin: Reakce na světovou potravinovou krizi byla v této oblasti pomalá. Toto zpoždění zdůrazňuje potřebu dosažení regionální dohody, pokud jde o způsob zvýšení zemědělské produkce. Zatímco některé země již učinily ze zajišťování potravin prioritu v rámci svého rozvojového plánování, souhrnná regionální rozvojová strategie by mohla zajišťovat dostatečnou zemědělskou produkci efektivněji. Aby bylo zaručeno zajištění potravin ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, musí oblast disponovat rozvojovou pomocí, která bude stimulovat odvětví zemědělství.

—

Smíšené parlamentní shromáždění uznává, že se Evropská komise zavázala, že do tří let poskytne 23 zemím nejvíce postiženým potravinovou krizí 1 miliardu EUR, a vítá skutečnost, že v roce 2009 bylo na podporu Haiti vynaloženo 15,8 milionů EUR.

—

Lidské zdroje a únik mozků: Karibská oblast má potíže vytvořit rozsáhlé domácí odborné zázemí a tento nedostatek je překážkou rozvoje společnosti, prosperity, hospodářské diverzifikace a růstu.

—

Oblast je kromě toho těžce postižena hromadným únikem mozků (12). Volný pohyb pracovních sil a sdružování lidských zdrojů v oblasti tento problém poněkud zmírňuje, a Smíšené parlamentní shromáždění proto vítá poskytnutí příspěvku ve výši téměř 10 milionů EUR na rozvoj lidských zdrojů a budování kapacit na regionální úrovni.

—

Nicméně k vyřešení podstaty problému je třeba, aby oblast byla schopna motivovat vystěhovalce k návratu domů a sdílení získaných zkušeností ku prospěchu regionu.

—

Měl by být podporován vážný politický dialog, a poučná může být zejména analýza úsilí Guyany a dalších zemí zvrátit migrační trend z 90. let 20. století. Za tímto účelem by měla Evropská komise vyčlenit finanční prostředky k posílení regionální spolupráce v oblasti migrace a budování kapacit, aby se snížil odliv mozků.

—

Změna klimatu: Změna klimatu má nerovnoměrný dopad na malé ostrovní státy, jako jsou ty, které se nacházejí v karibské oblasti.

—

Ačkoli RSP/RIP neobsahuje ustanovení pro boj ze změnou klimatu, Evropská komise v roce 2009 vyčlenila 71 milionů EUR na řešení problému migrace související se změnou klimatu a 97 milionů EUR na přizpůsobení. Komise dále plánuje věnovat částku ve výši 3 miliony EUR Kubě a 8 milionů EUR prostřednictvím Globální aliance pro boj proti změně klimatu (GCCA) na podporu Centra Karibského společenství pro změnu klimatu (CCCCC) při provádění regionální strategie.

—

Pro Smíšené parlamentní shromáždění by bylo užitečné získat další informace, jak pokud jde o financování, tak koordinaci s EU a regionálními iniciativami, jako je GCCA, strategií EU pro snižování rizik katastrof v rozvojových zemích, tematickým programem DCI pro „životní prostředí a udržitelné řízení přírodních zdrojů“, regionálním programovým rámcem Karibského společenství pro období 2005–2015 (agentury CDEMA), souhrnným rámcem a strategií pro řízení katastrof (rovněž agentury CDEMA) a aliancí CCCCC.

—

Rovnost mužů a žen: Otázky rovnosti pohlaví by se měly dostat více do popředí politického zájmu, zejména ve světle nedávné finanční krize, která učinila důstojnou práci pro ženy méně dostupnou.

—

Koordinace dárců: Soudržnost dárcovských strategií a způsobů provádění je nepochybně prioritou, která umožní snížení zátěže národních vlád a regionálních institucí, ale rovněž přispěje ke zvýšení účinnosti mezinárodní pomoci. Nicméně podle zpráv různých dárců, diplomatů a akademických pracovníků nejsou zásady Pařížské deklarace a deklarace z Akkry o účinnosti pomoci zdaleka náležitě prováděny.

—

EU jako hlavní dárce by měla nejen vynaložit úsilí ke stanovení jednotných požadavků na poskytování své pomoci, ale měla by rovněž spolupracovat s ostatními dárci na zvýšení koordinace a minimalizaci plýtvání. Smíšené parlamentní shromáždění podporuje společné provádění regionálních projektů (např. CARTAC, PANCAP, CRNM a mnoho projektů OECS) a vítá vůdčí úlohu Evropské komise při koordinaci dárců projektu PANCAP. Smíšené parlamentní shromáždění vyzývá Evropskou komisi, aby poskytla finanční podporu agentuře CDEMA, která sdružuje mnoho dárců podílejících se na řízení katastrof, která však – podle RSP/RIP – nemá v současné době kapacitu, jež by jí umožnila zajistit efektivní koordinaci dárců.

—

Provádění pomoci: Smíšené parlamentní shromáždění podporuje zřízení regionálního rozvojového fondu – v rámci rozvojového fondu Caricom – za účelem řízení ERF a dalších finančních zdrojů.

—

Smíšené parlamentní shromáždění s potěšením očekává další informace týkající se studie sekretariátu Cariforum, jakož i jednání mezi Evropskou komisí, regionálními orgány a EIB o možnosti zřízení karibského fondu pro infrastrukturu, který by byl inspirován africkým modelem.

—

Audit: Smíšené parlamentní shromáždění doporučuje, aby kromě parlamentního dohledu nad RIP/RSP byl prováděn nezávislý audit. Jeho cíl by spočíval především v posouzení toho, zda byl podíl vyhrazený pro Cariforum v rámci 10. Evropského rozvojového fondu efektivně vynaložen. Zadruhé by měl audit podat zprávu o tom, zda byl přínos 10. Evropského rozvojového fondu pociťován rovnoměrně v celém regionu, nebo zda byl soustředěn do konkrétních zeměpisných oblastí či odvětví.

AfT

Aid for Trade – pomoc v oblasti obchodu

CARICOM

Caribbean Community – Karibské společenství

CARIFTA

Caribbean Free Trade Association – Karibské sdružení volného obchodu

CARIFORUM

Caribbean Forum of ACP States – Karibské fórum zemí AKT

CARTAC

Caribbean Regional Technical Assistance Centre – Karibské regionální centrum technické pomoci

CCCCC

Caribbean Community Climate Change Centre – Globální aliance pro boj proti změně klimatu

CDEMA

Caribbean Disaster Emergency Management Agency – Karibská agentura pro řízení katastrof

CRNM

Caribbean Regional Negotiating Machinery – Karibský regionální vyjednávací mechanismus

CSME

CARICOM Single Market and Economy – jednotný trh a hospodářský prostor CARICOM

CSP

Country Strategy Paper – strategický dokument jednotlivých zemí

DCI

Financing Instrument for Development Cooperation – finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci

ERF (EDF)

European Development Fund – Evropský rozvojový fond

EIB

European Investment Bank – Evropská investiční banka

EPA

Economic Partnership Agreement – dohoda o hospodářském partnerství

GCCA

Global Climate Change Alliance – Globální aliance pro boj proti změně klimatu

JPA

Joint Parliamentary Assembly – Smíšené parlamentní shromáždění

NIP

National Indicative Programme – národní orientační program

OECD

Organisation of Economic Cooperation and Development – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OECS

Organisation of Eastern Caribbean States – Organizace východokaribských států

PANCAP

Pan-Caribbean Partnership against HIV/AIDS – Pankaribské partnerství proti HIV/AIDS

RPTF

Regional Preparatory Task Force – regionální přípravná pracovní skupina

SME

Small and Medium Sized Enterprise – malé a střední podniky

SPS

Sanitary and Phyto-Sanitary – hygienické a rostlinolékařské

—

Cílová oblast 1 – Regionální hospodářská integrace (přidělení 80 %, tj. 92,8 milionů EUR) – poskytne rozsáhlou podporu, jež umožní prohloubení hospodářské integrace SADC a obchodní liberalizace a vyřešení omezení na straně dodavatelů v oblastech regionální infrastruktury a potravinové bezpečnosti.

—

Cílová oblast 2 – Regionální politická spolupráce (přidělení 15 %, tj. 17,4 milionů) – podpoří budování kapacit v kontextu regionální správy a provádění některých aspektů společné strategie Afriky a EU v rámci prevence konfliktů a v oblasti míru a bezpečnosti.

—

Dvě necílové oblasti – Nástroj technické spolupráce a podpora nestátních činitelů při provádění činností stanovených v RSP – bude vyhrazeno 5 % finančních zdrojů, tj. 5,8 milionů EUR.

1.

Oblasti podporované RSP/RIP dobře odrážejí vývoj v oblasti SADC, pokud jde o hospodářskou regionální integraci a politickou spolupráci. Plánovaná opatření rovněž usnadní provádění budoucí dohody o hospodářském partnerství mezi SADC a EU. Mělo by však být zajištěno, aby země v oblasti, které náleží k jiné sestavě EPA, mohly ve stejné míře využívat výhod RSP.

2.

Je třeba zajistit jasnější a přímější souvislost opatření RSP se zmírňováním chudoby. Problémy, pokud jde o HIV/AIDS, zajištění vody a rozvoj společnosti, zejména v oblasti vzdělávání – které patří mezi hlavní příčiny chudoby v zemích SADC – by neměly být řešeny pouze na vnitrostátní, ale i na regionální úrovni. Za tím účelem je třeba zajistit lepší řešení těchto problémů v rámci RSP/RIP organizace SADC.

3.

Celkové financování v rámci programu by měly být navýšeno s cílem zajistit dostatečné finanční prostředky na opatření v oblastech uvedených výše.

4.

Národní parlamenty zemí SADC, parlamentní fórum SADC a Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU by měly být lépe zapojeny do plánování, provádění, monitorování a hodnocení regionálního strategického dokumentu SADC.

—

Cílový sektor 1 – Hospodářská a obchodní integrace a doprovodná opatření k EPA (97 milionů EUR, tj. 65 %) – by měl podpořit úsilí regionálních organizací o vytvoření společného trhu, propojení silničních, telekomunikačních a elektrických sítí atd., a rozvoj regionální zemědělské politiky a politiky v oblasti zajišťování potravin.

—

Cílový sektor 2 – Řízení obnovitelných přírodních zdrojů (30 milionů EUR, tj. 20 %) – by měl přispět ke zlepšení řízení odvětví lesnictví a chráněných oblastí s rybolovným potenciálem.

—

Cílový sektor 3 – Politická integrace (15 milionů EUR, tj. 10 %) – jeho cílem je posílit regionální kapacitu v oblasti prevence, řízení a řešení konfliktů, mimo jiné posílením občanské společnosti.

—

Necílové oblasti – Institucionální podpora a nástroj technické spolupráce (8 milionů EUR, tj. 5 %) – například na posílení koordinace mezi organizacemi CEMAC A CEEAC.

—

Zahajování dialogu či postupů mezi vládami;

—

Sdružování vnitrostátních služeb (jako jsou cla, zdravotní péče, vzdělávání a sport) na regionální úrovni;

—

Snižování překážek trhu.

—

Regionální integrace a ochod: 9 milionů EUR

—

Rozvoj lidských zdrojů: 8 milionů EUR

—

Rybolov: 5 milionů EUR

—

Necílový sektor (stávající projekty / technická pomoc): 7 milionů EUR

—

Cílová oblast 1 (Regionální hospodářská integrace): 45 milionů EUR

—

Cílová oblast 2 (udržitelné řízení přírodních zdrojů a životního prostředí): 40 milionů EUR

—

Necílové oblasti (nestátní činitelé, technická spolupráce atd.): 10 milionů EUR

—

Hospodářská integrace a obchod (EPA a další regionální obchodní dohody)

—

Podpora soukromého sektoru (mechanismy soukromého sektoru, klíčová odvětví, jako je cestovní ruch a rybolov, podpora podnikání)

—

Mechanismy na podporu hospodářského růstu (poctivé obchodování, hospodářská soutěž, celní a mezinárodní standardy)

—

Lidské zdroje (integrované vzdělávací programy a přístup k technickému a odbornému vzdělávání).

—

Změna klimatu a snižování rizika katastrof

—

Udržitelné řízení mořských zdrojů (včetně rybolovu)

—

Udržitelné řízení půdního fondu

—

Ekosystémy a biologická rozmanitost

—

Odpad a znečištění

—

Sledování životního prostředí a správa informací

1.

Skutečnost, že tichomořská EPA byla doposud podepsána jen Papuou – Novou Guineou a Fidži, vyvolává pochybnosti, pokud jde o zaměření cílové oblasti 1 regionálního orientačního programu na provádění EPA, jelikož tato dohoda se zatím nevztahuje na celou řadu států v oblasti. Je třeba provést jasnou analýzu dopadu tohoto zpoždění na způsob vydávání prostředků vyhrazených na cílovou oblast 1.

2.

Ačkoli jsou v RIP zahrnuta pozitivní opatření na podporu vzdělávání a odborné přípravy v oblasti, jedním z největších problémů je migrace kvalifikované pracovní síly do USA, Austrálie a na Nový Zéland. Ačkoli je finanční podpora významná, školení většiny z těchto odborníků pro místní ekonomiky nákladné. Je třeba věnovat větší pozornost cílové oblasti 1 RIP, nejen pokud jde o umožnění získání těchto dovedností, ale také pokud jde o zavádění opatření, která zajistí, aby tichomořské státy AKT měly samy prospěch ze své kvalifikované pracovní síly. Tentýž argument se uplatní na sportovce z tichomořských ostrovů, kteří jsou najímáni kluby v Austrálii a na Novém Zélandu a kteří přijmou národnost těchto zemí, aby mohli hrát v jejich národních týmech, což má negativní dopad na týmy zemí Tichomoří, jako je Fidži, Samoa a Tonga v oblasti rugby.

3.

Smíšené parlamentní shromáždění vítá výraznou podporu rozvoje odvětví rybolovu, avšak žádá, aby byla věnována větší pozornost otázce nezákonného rybolovu, který má velmi negativní dopad na rybí populace a živobytí místních rybářů. Nezákonného rybolovu se dopouštějí plavidla ze zemí mimo tichomořskou oblast, které neberou ohled na mezinárodní pravidla týkající se výlučných hospodářských zón či rybích populací. V místních společenstvích Tichomoří by měla být podporována akvakultura s cílem zajistit potraviny a vývoz produktů rybolovu.

4.

Smíšené parlamentní shromáždění je znepokojeno nedostatečnou konzultací s parlamentem v rámci příprav RSP/RIP a doufá, že tento proces podpoří posílením své kontrolní úlohy, pokud jde o strategické dokumenty o zemích a regionální strategické dokumenty. Není třeba zajistit pouze intenzivnější konzultaci národních parlamentů zemí AKT při přípravě a provádění RIP, ale rovněž budování kapacit členů parlamentů a jejich zaměstnanců v této oblasti.

5.

Ačkoli Smíšené parlamentní shromáždění vítá podporu vyhrazenou pro nestátní činitele v rámci necílové oblasti, vyjadřuje obavy, pokud jde o to, kterým příjemcům bude tato podpora poskytnuta, a doufá, že mandát a pověst příslušných subjektů bude pečlivě ověřena. Žádá rovněž, aby se nevládní organizace intenzivněji účastnily konzultačního postupu v rámci příprav RSP/RIP.

6.

Důraz na změnu klimatu a její dopad na malé ostrovní státy je vítán, stejně jako finanční prostředky vyhrazené na ochranu před tímto problémem, který nabývá na intenzitě. Je nicméně důležité, aby financování nebylo používáno na podporu rostoucí lobby, která nese celkovou odpovědnost za dopad změny klimatu na průmyslové země a jejich činnosti. Existuje významný rozdíl mezi bojem proti změně klimatu a využíváním tohoto jevu k dosažení politických cílů.

7.

Dopravní infrastruktura musí představovat vysoce prioritní oblast v rámci jakýchkoli činností zaměřených na regionální rozvoj v tichomořské oblasti, jelikož vzdálenosti mezi členskými státy a nedostatečná infrastruktura v jednotlivých zemích brzdí jakýkoli pokrok, pokud jde o regionální obchod nebo rozvoj cestovního ruchu a dalších odvětví, která by podpořila růst, z nějž by mělo prospěch místní obyvatelstvo.