8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/1

A.

vzhledem k tomu, že NPP je novým finančním nástrojem, který nahrazuje nástroje a programy určené kandidátským a potenciálním kandidátským zemím, jmenovitě Phare, SAPARD, ISPA, předvstupní finanční pomoc pro Turecko a CARDS, a který usiluje o pružné přidělování finančních prostředků EU a o jejich přizpůsobení konkrétním potřebám a správním kapacitám těchto zemí,

B.

vzhledem k tomu, že se nástroj NPP skládá z následujících pěti částí, které pokrývají priority stanovené v souladu s potřebami přijímajících zemí, konkrétně:

C.

vzhledem k tomu, že nástroj NPP je klíčovým faktorem pro zlepšení kvality života občanů, sociálních standardů, infrastruktury a regionální a přeshraniční spolupráce a pro podporu dodržování lidských práv v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích,

D.

vzhledem k tomu, že Parlament při kontrole plnění rozpočtu v oblasti politiky rozšíření má za úkol nejen zajistit, že finanční prostředky EU byly použity v souladu s regulačními ustanoveními a politikami EU, ale i zhodnotit, zda byly účinně vyhrazeny na priority stanovené ve strategických zprávách a ve zprávách o pokroku přijímajících zemí, a zda z hlediska společných zájmů EU dosáhly požadovaných výsledků,

E.

vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné pečlivě přezkoumat provádění NPP již v počáteční fázi uplatňování s cílem zamezit problémům, které byly při používání předchozích předvstupních nástrojů odhaleny příliš pozdě, neboť nesrovnalosti, které nebudou řešeny včas, se budou objevovat stále častěji a později bude velmi složité je řešit, protože se z nich stanou zažité nesprávné postupy,

F.

vzhledem k tomu, že boj proti korupci a reformy jednotlivých odvětví (soudnictví, policie a veřejné správy) se příznivě projevují nejen v oblasti řádné správy věcí veřejných a právního státu, ale i na podnikatelském prostředí obecně,

G.

vzhledem k tomu, že NPP umožňuje, zejména díky revizi víceletých orientačních plánovacích dokumentů, velmi flexibilně se přizpůsobit měnícím se potřebám a správní kapacitě přijímajících zemí,

H.

vzhledem k tomu, že podle článku 27 nařízení (ES) č. 1085/2006 (nařízení o NPP) je Komise povinna Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2010 předložit střednědobou hodnotící zprávu o provádění NPP, k níž případně připojí legislativní návrh na úpravu tohoto nařízení,

I.

vzhledem k tomu, že se Komise na základě žádosti Parlamentu zavázala, že střednědobý přezkum souboru nástrojů vnější pomoci, včetně NPP, provede již v roce 2009,

J.

vzhledem k tomu, že Parlament by měl od nynějška komunikovat s národními parlamenty zemí, které přijímají pomoc v rámci NPP,

1.

vítá strukturovaný dialog s Komisí o uplatňování NPP a v tomto ohledu připomíná svůj postoj, a to že je zejména nutné všem přijímacím zemím umožnit rovný přístup ke všem nástrojům politiky v rámci NPP, náležitě podporovat boj proti korupci a organizovanému zločinu a věnovat zvýšenou pozornost budování institucionálních kapacit, zejména na parlamentní úrovni, rozvoji organizací občanské společnosti, opatřením na podporu zásady tolerance a nediskriminace, lidskému rozvoji a regionální spolupráci v klíčových politických oblastech;

2.

je potěšen vysokou mírou realizace závazků NPP v roce 2007; nicméně vyjadřuje politování nad tím, že první programy NPP byly přijaty teprve na konci roku 2007 a skutečné zavádění bylo zahájeno až v roce 2008, částečně kvůli pozdnímu přijetí nového nástroje a částečně kvůli zpoždění na straně přijímacích zemí při vytváření požadovaných struktur a řídicích systémů; naléhá na Komisi, aby i nadále prosazovala provádění projektů a sledovala přidělování finančních prostředků a dosažené výsledky s cílem zajistit, aby nástroj NPP přinesl v dotyčných zemích viditelné výsledky;

3.

konstatuje, že kvůli pozdnímu přijetí nařízení o NPP a nařízení (ES) č. 718/2007 (prováděcí nařízení o NPP) a následně i prvního víceletého orientačního finančního rámce a víceletých orientačních plánovacích dokumentů bylo sledování programů a projektů NPP, jakož i předkládání zpráv, v roce 2007 omezeno a dosud se nedosáhlo kýžených výsledků; zdůrazňuje, že plynulý přechod od dřívějších předvstupních nástrojů k NPP vyžaduje kontinuitu při vypracování programů a náležité provádění projektů a plateb;

4.

shledává, že v roce 2007 byly vnitrostátní programy NPP uspokojivě koherentní s politikou EU v oblasti předvstupní pomoci, protože většina cílů vnitrostátních programů byla v souladu s prioritami stanovenými v příslušných zprávách Komise o dosaženém pokroku;

5.

konstatuje, že kandidátské země se v souladu s politikou EU v oblasti rozšíření soustřeďují hlavně na splnění evropských norem, konkrétně statistických, environmentálních a daňových norem; zdůrazňuje však, že by neměl být snižován význam politických kritérií, zejména demokratické správy, dodržování lidských práv, svobody vyznání, práv žen, práv menšin a zásad právního státu, neboť jejich opomíjení může při jednáních vést ke komplikacím a prodlevám; domnívá se, že by měla být nalezena větší rovnováha mezi projekty zaměřenými na splnění politických kritérií a projekty určenými na provádění acquis;

6.

připomíná Komisi, že legitimita a schopnost Unie podporovat reformy může být výrazně zvýšena, pokud nástroj NPP svou pomoc zaměří na oblasti, z nichž budou mít občané kandidátských a případných kandidátských zemí přímý užitek, zvláště s ohledem na potřeby a výzvy vyplývající ze světové finanční krize;

7.

je tedy toho názoru, že nástroj NPP by měl podporovat snahy přijímacích zemí o splnění požadavků vytyčených v plánu liberalizace víz, aby občané západního Balkánu mohli konečně využít svobody pohybu a plně se zapojit do programů a systémů EU; vítá záměr Komise dále navýšit prostředky fondů NPP vyčleněné na programy Tempus, Erasmus Mundus a Mládež v akci;

8.

bere na vědomí skutečnost, že Komise byla oprávněna poskytnout na konci roku 2008 akreditaci pro decentralizovanou správu Chorvatsku v případě složek I až IV a Turecku v případě složek I a II; vyzývá Komisi, aby i nadále intenzivně spolupracovala s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi, aby tyto země byly v blízké budoucnosti schopny spravovat finanční prostředky decentralizovaně, a získaly tak plný přístup ke všem složkám NPP; zdůrazňuje však, že udělení řídících pravomocí je podmíněno jejich účinným vykonáváním;

9.

zdůrazňuje, že za využívání NPP sdílí Komise odpovědnost s vládami kandidátských a potenciálních kandidátských zemí; vyzývá Komisi, aby zlepšila spolupráci a komunikaci mezi svými delegacemi a příslušnými orgány, aby zavedla stálou kontrolu postupů pro uskutečňování projektů a aby usilovala o přijetí společných opatření ke zlepšení správní kapacity přijímajících zemí;

10.

zdůrazňuje, že je třeba, aby byl nástroj NPP transparentně a účinně spravován a kontrolován s ohledem na specifika interního auditu a kontrolních systémů jednotlivých zemí a s ohledem na postupy, které se osvědčily v předvstupní fázi bývalých kandidátských zemích;

11.

očekává, že Komise podá Parlamentu a jeho příslušnému Výboru pro rozpočtovou kontrolu každoročně zprávu o platbách a čerpání finančních prostředků z nástroje NPP, jakož i o zbývajících finančních prostředcích z fondů ISPA, IPARD a SAPARD, a že tato zpráva bude podrobně informovat o každé přijímající zemi, příkladech osvědčených postupů a všech zjištěných problémech a nesrovnalostech;

12.

konstatuje, že horizontální otázky, jako je hodnocení dopadů na životní prostředí, řádná správa věcí veřejných, zapojení občanské společnosti, rovné příležitosti a nediskriminace, nejsou v projektech NPP na rok 2007 dostatečně zastoupeny, ani náležitě viditelné; vyzývá Komisi, aby vypracovala zejména regionální a horizontální programy pro více příjemců, které by se zaměřily především na boj proti korupci a organizovanému zločinu, mezikulturní dialog a rovnost mužů a žen;

13.

shledává, že na rozsáhlé zeměpisné regiony nebo komplexní oblasti politik jsou vyčleněny omezené finanční prostředky, které jsou rozdrobené do mnoha malých projektů, místo aby se soustředily na menší počet viditelnějších projektů; upozorňuje na to, že roční vnitrostátní programy by měly nalézt rovnováhu mezi náležitým plněním klíčových priorit, jež byly stanoveny ve zprávách o pokroku, a prevencí přílišné roztříštěnosti finančních prostředků;

14.

zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité a naléhavé, aby všechny přijímající země použily NPP na posílení boje proti korupci a organizovanému zločinu, v jehož rámci by se měly zaměřit zejména na praní špinavých peněz, nelegální migraci a obchodování s lidmi; konstatuje, že ačkoli všechny zprávy o pokroku za rok 2008 označily korupci za vážný problém a klíčovou prioritu, ne všechny programy NPP na rok 2007 korupci náležitě zohlednily; navrhuje, aby pro tento účel byly vyčleněny finanční prostředky, jak tomu je v případě Chorvatska (15) a Černé hory (16), a vyzývá Komisi, aby v této souvislosti vypracovala ucelenější strategii, jež bude vycházet ze zkušeností získaných během posledních kol rozšiřování;

15.

konstatuje, že organizace občanské společnosti v přijímajících zemích by se měly aktivněji podílet na vytváření a zahajování projektů; zdůrazňuje, že programy NPP by se měly zaměřit na odstranění systematické závislosti organizací občanské společnosti na dárcovské podpoře, aby se zabránilo existenci těchto organizací „na požádání“, a že by se měly rovněž zabývat vznikem několika organizací občanské společnosti v kontextu etnicko-politického konfliktu, zejména v Bosně a Hercegovině, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a Kosovu (17); očekává, že nový nástroj na podporu občanské společnosti pomůže vyřešit mnohé problémy související s rozmanitostí, složitostí a roztříštěností programů EU;

16.

trvá na tom, že stálá podpora organizací občanské společnosti v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích je nutná k tomu, aby se mezi nimi vytvořilo konkurenční prostředí a aby se zajistila jejich udržitelná činnost při uplatňování nástroje NPP zaměřeného na výsledky a stálá aktivita při projektovém řízení;

17.

konstatuje, že projekty a činnosti financované z NPP příliš nepřispívají k zviditelnění EU v místě jejich provádění a nezískaly podporu občanů pro další sblížení s EU;

18.

považuje vzdělávání a zaměstnávání mladých lidí za podmínku dlouhodobé stability a rozvoje a domnívá se, že jim nebyla věnována dostatečná pozornost; zdůrazňuje, že proti nezaměstnanosti je třeba bojovat, zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost, neboť se jedná o velmi důležitou problematiku přesahující do více oblastí; v této souvislosti navrhuje Komisi, aby zvážila možnost většího využívání flexibility v rámci NPP, jež by případně umožnila financovat opatření týkající se složek III–V pomocí prvních dvou složek;

19.

konstatuje, že finanční podpora regionů v rámci NPP je relativně malá (přibližně 10 % prostředků z celého NPP), zejména vezme-li se v úvahu skutečnost, že se poskytuje v šesti zemích pro jedenáct oblastí, počínaje vzděláváním a mládeží a konče jadernou bezpečností;

20.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že v roce 2007 bylo z celkové částky NPP 497 200 000 milionů EUR vyčleněno na složku II pouhých 38 800 000 milionů EUR (tj. méně než 8 %); upozorňuje, že tato skutečnost je v rozporu s tvrzením Komise, že přeshraniční spolupráce napomáhá usmiřování a navazování dobrých sousedských vztahů a je obzvláště důležitá v regionech, v nichž nedávno došlo ke konfliktu; lituje, že v praxi bylo složité navázat účinnou spolupráci, a to z mnoha důvodů, včetně neshodných struktur a postupů mezi některými partnery i kvůli politickým obtížím; vyzývá přijímající země a Komisi, aby v rámci této složky pokračovaly ve stávající spolupráci a navazovaly novou spolupráci v souladu s cílem posílit dobré sousedské vztahy a podpořit hospodářskou integraci, a to zejména v oblastech životního prostředí, přírodního a kulturního dědictví a boje proti korupci a organizované trestné činnosti;

21.

je rovněž znepokojen skutečností, že přijímající země v roce 2007 nepředložily žádný program NPP, jenž by se přímo zaměřil na práva žen či rovnost mužů a žen, ačkoliv byla genderová problematika označena za velkou výzvu jak ve zprávách o dosaženém pokroku, tak ve víceletých orientačních plánovacích dokumentech; opakuje svou výzvu Komisi, aby poskytla předvstupní fondy na posílení práv žen na Balkáně, zejména prostřednictvím ženských nevládních organizací a jiných organizací sdružujících ženy; vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem vyčlenila prostředky z NPP, a podpořila tak v rámci předvstupní politiky sestavování rozpočtu s ohledem na problematiku rovnosti pohlaví a povzbudila přijímající země k předkládání návrhů na příslušné projekty;

22.

zdůrazňuje, že do vytváření a provádění projektů financovaných nástrojem NPP je třeba více zapojit nevládní organizace, aby pomoc NPP odrážela skutečné potřeby a očekávání, aby se přispělo k většímu zviditelnění projektů NPP a aby byl podporován rozvoj živé a aktivní občanské společnosti v přijímacích zemích;

23.

vyzývá Evropský účetní dvůr, aby do konce roku 2010 předložil zvláštní hodnotící zprávu o provádění NPP;

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a vládám, parlamentům a vnitrostátním kontrolním orgánům zemí, které přijímají pomoc v rámci NPP.

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/7

A.

vzhledem k tomu, že podle zásad subsidiarity a proporcionality je přijetí nástroje Společenství týkajícího se oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem možné pouze za předpokladu, že je prokázáno, že není možné odstranit překážku zavedení nebo fungování vnitřního trhu na vnitrostátní úrovni,

B.

vzhledem k tomu, že pozdní platby a neplacení dluhů ohrožují zájmy podniků a spotřebitelů, zejména v případech, kdy věřitel a orgány provádějící výkon rozhodnutí nemají informace o tom, kde se dlužník zdržuje, ani o jeho aktivech; vzhledem k tomu, že se tato situace zhoršila kvůli současné hospodářské situaci, kdy jsou peněžní toky pro přežití podniků zvlášť důležité,

C.

vzhledem k tomu, že problémy spojené s přeshraničním vymáháním dluhů mohou být vážnou překážkou volného oběhu peněžních platebních příkazů v rámci Evropské unie a mohou narušit přístup ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že když nemohou být soudní rozhodnutí vykonávána, je kromě toho ohrožen výkon spravedlnosti spolu s normami obchodní morálky,

D.

vzhledem k tomu, že vymáhání dluhů je obecně vážným problémem, který se ještě zhoršuje v případech, kdy pohledávky mají přeshraniční povahu, a to zejména pro malé podniky, které nemají k dispozici specializované právníky nebo zvláštní oddělení pro vymáhání dluhů a octnou se často v nezáviděníhodné situaci, kdy musí na řešení tohoto problému vyčlenit zaměstnance, vzácné finanční prostředky a především čas namísto toho, aby se věnovaly produktivní činnosti,

E.

vzhledem k tomu, že existují náznaky, že směrnice o opožděných platbách (3) není dostatečně dodržována nebo známá; vzhledem k tomu, že kdyby tato směrnice byla nyní aktualizována a řádně prováděna, mohlo by to mít výrazný vliv na omezení pozdních nebo neuhrazených plateb,

F.

vzhledem k tomu, že systémy pro přípravu smluv na vnitrostátní úrovni a právní předpisy o platební neschopnosti se velmi liší, pokud jde o způsob, jakým mohou věřitelé zajistit své dluhy při uzavírání smluv, zejména prostřednictvím doložek o výhradě vlastnictví nebo dalších takových mechanismů, které jsou někdy z důvodu těchto odlišností obcházeny,

G.

vzhledem k tomu, že přijatá legislativa Společenství o účinném provádění soudních rozhodnutí se musí týkat všech dlužníků, aniž apriorně rozlišuje mezi dlužníky jednajícími v souladu či v rozporu s dobrou vírou,

H.

vzhledem k tomu, že nepříznivá situace vzniklá v důsledku vyhýbání se platbě dluhů, pozdních plateb a neplacení dluhů je často zhoršována skutečností, že smluvní strany nevěnují dostatečnou pozornost předsmluvním a smluvním jednáním; vzhledem k tomu, že je třeba klást větší důraz na obchodní osvětu a možné využívání nepovinných ustanovení „evropského“ typu na základě společného referenčního rámce (CFR), který by zajistil, aby smluvní strany řádně zvážily tyto otázky na začátku obchodního vztahu,

I.

vzhledem k tomu, že Parlament byl upozorněn na skutečnost, že pro přeshraniční obchod mohou představovat vážný problém notoričtí'dlužníci, tj. dlužníci, kteří by mohli zaplatit dluhy nebo vyrovnat pohledávky, kteří však tak nečiní, nebo osoby, u kterých hrozí nebezpečí, že nezaplatí dluhy ani v případě, že jim to bude soudně uloženo; vzhledem k tomu, že tito jedinci často drží značná aktiva v různých subjektech, prostřednictvím pověřenců a v trustech a bez nezbytných informací nelze úspěšného výkonu rozhodnutí dosáhnout; vzhledem k tomu, že tyto informace je často nutné získat, aniž by se upoutala pozornost takového dlužníka, který má často možnost přesunout aktiva během krátké lhůty do oblasti jiné soudní příslušnosti,

J.

vzhledem k tomu, že Parlament byl také upozorněn, že některé svrchované státy nerespektují rozhodčí nálezy nebo rozhodnutí vydaná soudy jiného státu, v důsledku čehož vznikají „vyděračské fondy“, které tento svrchovaný dluh skoupí za mnohem nižší cenu a potom se snaží vytvořit zisk jeho vymáháním; vzhledem k tomu, že by mohlo být bezpochyby lepší a spravedlivější poskytnout původním věřitelům prostředky k tomu, aby mohli nápravu získat sami,

K.

vzhledem k tomu, že se tvrdí, že existuje jen málo států, které nemají vůbec žádná aktiva mimo své vlastní území, a vzhledem k tomu, že pokud věřitel nemá naději, že ve svém vlastním státě (pouze) nebo v příslušném státě uspěje, je jedinou účinnou nápravou možnost obrátit se na soudy v zahraničí, zejména v jiných státech EU,

L.

vzhledem k tomu, že podle nařízení Brusel I (4) má každý členský stát vlastní předběžná opatření, která jsou vytvořena podle jeho vnitrostátních právních předpisů a která se těmito předpisy řídí, a vzhledem k tomu, že příkazy ex parte nepodléhají vzájemnému uznávání a výkonu rozhodnutí podle tohoto nařízení; vzhledem k tomu, že příkazy inter partes získávají účinnost od přijímajícího soudu s nejadekvátnější pomocí, která je u tohoto soudu k dispozici,

M.

vzhledem k tomu, že k předběžným opatřením patří: i) příkazy ke zveřejnění informací o aktivech, které by mohly být vydány na základě opatření pro výkon soudního rozhodnutí, ii) příkazy na ochranu aktiv až do výkonu rozhodnutí a iii) mohou mít rovněž podobu průběžného platebního příkazu, který poskytne věřiteli okamžitou platbu do té doby, než bude daný spor vyřešen,

N.

vzhledem k tomu, že udělování předběžných opatření by mělo podléhat podobným podmínkám, jaké uplatňuje soudní dvůr, zejména by věřitelé měli přesvědčit soud, že mají odůvodnitelnou pohledávku v dané věci (vymahatelné právo v podobě soudního příkazu nebo důvěryhodný prostředek či důkaz pohledávky, které opodstatňují evidentní právní případ - fumus boni juris - opodstatnění případu)a měly by doložit její naléhavost (riziko, že vymáhání pohledávky může být zmařeno, nebude-li uděleno předběžné opatření (periculum in mora - nebezpečí z prodlení), a vzhledem k tomu, že udělení takových opatření může podléhat poskytnutí záruk,

O.

vzhledem k tomu, že v malých případech, zejména tehdy, kdy by právní výdaje byly jinak překážkou, je pozdní poskytnutí spravedlnosti stejné, jako by byla spravedlnost zamítnuta, a vzhledem k tomu, že ve větších případech může být nedostatek informací o aktivech největší překážkou; vzhledem k tomu, že v obou typech případů by mohlo být vhodným řešením použití příkazů pro předběžná opatření,

P.

vzhledem k tomu, že veškerá opatření Společenství zaměřená na poskytování informací musí být také posuzována v kontextu případů tohoto typu, při nichž nedostatek informací způsobuje závažnou nespravedlnost; vzhledem k tomu, že pokud věřitelé nemají informace o aktivech dlužníků (tím spíše o aktivech „notorických“ dlužníků), která mohou být použita pro výkon soudního rozhodnutí, věřitel nebude moci dluh vymáhat,

Q.

vzhledem k tomu, že v praxi se tento problém neomezuje na případy, kdy již existuje soudní rozhodnutí, které nebylo splněno: může také nastat předtím, než žadatelé vznesou své nároky,

R.

vzhledem k tomu, že je však naprosto nezbytné, aby jakákoli navrhovaná opatření byla přiměřená; vzhledem k tomu, že by navíc tato opatření neměla pouze opakovat to, čeho již může být dosaženo prostřednictvím stávajících vnitrostátních opatření, měla by se omezovat na přeshraniční pohledávky a mělo by se předejít bezdůvodné a nepřiměřené harmonizaci,

S.

vzhledem k tomu, že byly vyjádřeny určité obavy, že některé návrhy týkající se účinného výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii založeného na transparentnosti aktiv dlužníků by mohly být v rozporu se základními právy, včetně práva na soukromí (ochrana údajů), ohrozit procesní záruky a působit proti ústavním tradicím mnoha členských států,

T.

vzhledem k tomu, že jakékoli předložené návrhy musí být účinné z hlediska nákladů a musí být začleněny do ostatních oblastí politiky Společenství, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování úsilí,

1.

vítá výše uvedenou zelenou knihu Komise ze dne 6. března 2008, neboť je přínosem pro Lisabonskou strategii;

2.

upřesňuje, že neprůhlednost informací nezbytných k donucení dlužníka, aby splnil své povinnosti, je v rozporu se společnými zásadami dobré víry a majetkové odpovědnosti; zastává názor, že neznalost vnitrostátních právních předpisů týkajících se exekučních postupů nebo jejich nedostatečná účinnost může zbrzdit realizaci jednotného vnitřního trhu a vytváří bezdůvodné náklady;

3.

poukazuje na skutečnost, že zpoždění plateb, jejich neplacení a potíže s vymáháním pohledávek poškozují zájmy podniků a věřitelů z řad spotřebitelů, snižují důvěru ve vnitřní trh a oslabují účinnost soudního systému;

4.

podporuje integrovanou a účinnou strategii v souladu se zásadami „zdokonalení tvorby právních předpisů“ a domnívá se, že je nezbytné dosáhnout toho, aby pohledávky byly uhrazeny, a zároveň zajistit nediskriminaci, ochranu citlivých údajů a právní záruky, a to prostřednictvím odpovídajících opatření, která zajistí nezbytnou transparentnost a podstatně sníží náklady na informace a správu;

5.

zastává názor, že k tomu, aby věřitel mohl zahájit řízení o výkonu rozhodnutí a dosáhnout zaplacení dluhu, musí mít na celém vnitřním trhu kromě veřejně dostupných informací také možnost snadného přístupu k potřebným údajům, a to pod dohledem příslušného orgánu nebo jeho prostřednictvím;

6.

souhlasí s Komisí, že přeshraniční vymáhání dluhů pomocí výkonu soudních rozhodnutí je závažným problémem vnitřního trhu, domnívá se však, že na řešeních předložených Komisí je stále třeba pracovat, aby mohla uspokojivě vyřešit nejsložitější problém, a sice problém „notorických dlužníků“;

7.

poznamenává, že vypracování této příručky může být pracné a nákladné a pro jedince usilující o nápravu může být jednodušší zabývat se jedním režimem a že ve většině případů bude muset věřitel žádat o radu právníka v příslušném zahraničním právním systému; má nicméně za to, že při neexistenci funkčního přeshraničního režimu může být užitečná zjednodušená verze;

8.

je pevně přesvědčen, že by bylo užitečné zveřejnit vnitrostátní adresáře zahraničních právníků, kteří uplatňují právo v rámci vnitřního trhu podle směrnic 77/249/EHS (5) a 98/5/ES (6); uvádí, že takové vnitrostátní adresáře by mohly být dostupné na internetové stránce Komise a mohly by doplňovat manuál;

9.

je proti poskytování neopodstatněného, náhodného a svévolného přístupu ke všem druhům údajů týkajících se evidence obyvatel, sociálního zabezpečení a daňové evidence a podporuje vytvoření náležitého a přiměřeného rámce pro zajištění účinného výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii;

10.

zastává názor, že přístup k evidenci obyvatel (pokud existuje) by mohl být užitečný pro vysledování soukromých osob, které bohužel neplatí výživné nebo nesplácejí osobní půjčky, a pro zabránění podvodům;

11.

domnívá se, že ačkoliv se lepší přístup k evidenci sociálního zabezpečení a k daňové evidenci v některých systémech soudnictví osvědčil jako úspěšný nový prvek, je rovněž nezbytné zajistit pravidla pro ochranu údajů a důvěrnost; upozorňuje, že veřejnost tuto záležitost vnímá citlivě; kromě toho konstatuje, že mohou existovat právní problémy při používání informací pro jiné účely, než je účel, k němuž byly shromážděny;

12.

konstatuje, že kromě toho jsou daňová přiznání a evidence sociálního zabezpečení v mnoha státech důvěrné a že myšlenka rejstříku se všemi riziky, které s sebou nese možnost, že se záznamy dostanou do nepovolaných rukou, by zde nebyla vítaná a byla by pokládána za zneužití výkonné moci;

13.

tvrdí, že kdyby návrh nebyl přiměřený žádanému cíli, mohl by být zneužit a mohl by představovat porušení práva na soukromí;

14.

domnívá se, že myšlenka zvýšené spolupráce mezi orgány provádějícími výkon rozhodnutí stojí za další prozkoumání, upozorňuje však, že tyto orgány neexistují ve všech členských státech;

15.

zastává názor, že prohlášení dlužníka může být užitečnou součástí postupu při výkonu soudního rozhodnutí, pokud je lze podepřít sankcemi podle vnitrostátních právních předpisů;

16.

domnívá se, že v této oblasti nejsou nutná žádná opatření Společenství, pokud se neprokáže, že stávající nástroje členských států nejsou účinné;

17.

navrhuje, aby byla posouzena možnost zavedení formy předběžného opatření Společenství dodatečně k opatřením vnitrostátních soudů; domnívá se, že by mohlo mít formu jednoduchého, pružného postupu, který by byl účinný v celé EU, a tím by pomohl předcházet zpožděním a zbytečným výdajům; zastává názor, že by to bylo účinné a spravedlivé i pro třetí osoby, které nejsou účastníky sporu;

18.

navrhuje, že by toto opatření mohlo být uplatňováno také pro arbitrážní pohledávky, přičemž by mohlo být rovněž zohledněno v souvislosti s nadcházejícím přezkumem nařízení Brusel I;

19.

vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala přednostně a aby vypracovala a) podrobné posouzení problému, b) studii proveditelnosti případného nástroje Společenství a c) hodnocení dopadu případných nápravných prostředků Společenství omezených na přeshraniční aspekty; domnívá se, že studie Komise by měla také stanovit a řádně odůvodnit správný právní základ pro jakýkoli navržený nástroj Společenství, který by byl omezen na přeshraniční případy a byl by doplňkovým prostředkem k výhradně vnitrostátním nápravným prostředkům v této oblasti a nijak by nenarušoval jejich uplatňování;

20.

naléhavě žádá Komisi, aby náležitě zvážila přijetí předsmluvních a smluvních opatření, která by mohla přispět k rozvoji společného referenčního rámce, případně dalších volitelných nástrojů, které by z něj vycházely, za účelem zajištění toho, aby strany evropských přeshraničních smluv vzaly při uzavírání takových smluv v úvahu otázku pozdních plateb a neplacení;

21.

se zaujetím očekává přezkum směrnice o opožděných platbách a naléhavě žádá Komisi, aby tento krok s ohledem na současnou hospodářskou situaci učinila co nejdříve.

22.

navrhuje, aby byla vypracována studie o rozdílných vnitrostátních právních přístupech k doložkám o výhradě vlastnictví a dalších podobných mechanismech s cílem zajistit jejich vzájemné uznávání;

23.

navrhuje, aby nabyvatel majetkových práv, která byla uznána rozhodnutím soudu, mohl vykonávat své právo za stejných podmínek jako předávající subjekt;

24.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/12

A.

uznávaje význam petičního řízení s jeho zvláštními rysy, jež příslušnému výboru umožňuje hledat řešení a vysvětlení pro občany EU, kteří Parlamentu předložili petici,

B.

vzhledem k rostoucímu počtu občanů EU, kteří se na Parlament obracejí s peticí, a vzhledem ke snahám Petičního výboru o urychlení jeho postupů s cílem zlepšit služby poskytované občanům, kteří se na něj obracejí,

C.

vzhledem k tomu, že několik doporučení přijatých v rámci výroční zprávy za rok 2007 mají orgány Parlamentu teprve uvést v praxi, jako je požadavek na urychlené zlepšení administrativních zdrojů Petičního výboru, včetně jazykové a právní odbornosti, za účelem zvýšení schopnosti Parlamentu vést nezávislá šetření ohledně obdržených petic nebo například požadavek užší spolupráce se sítí SOLVIT v oblasti peticí a stížností týkajících se vnitřního trhu či vytvoření společného portálu EU pro evropské občany,

D.

maje na paměti, že ačkoli bylo v tomto období dosaženo značného pokroku ve vývoji struktur a politik Unie, občané stále bezprostředně zaznamenávají mnoho nedostatků v provádění politik a programů Unie, neboť se jich přímo dotýkají, a vzhledem k tomu, že tyto nedostatky jsou často předmětem obdržených petic,

E.

vzhledem k tomu, že zavedení „občanské iniciativy“ zakotvené v Lisabonské smlouvě přinese ještě větší účast občanů na činnostech a práci Evropské unie,

F.

vzhledem k tomu, že Parlament je tedy povinen zajistit, aby jednotlivé členské státy lépe uplatňovaly právo Společenství ve prospěch občanů a obyvatelů EU, a že proto musí o dosažení tohoto cíle usilovat ve spolupráci s členskými státy,

G.

vzhledem k tomu, že se však mnohé členské státy zdráhají aktivně spolupracovat s příslušným výborem zejména tím, že se neúčastní jeho schůzí, a vzhledem k tomu, že toto jednání nesvědčí o dostatečné loajální spolupráci s tímto orgánem,

H.

vzhledem k tomu, že neexistence aktivní a včasné spolupráce s příslušným výborem v zájmu správného uplatňování práva Společenství vede k pochybnostem o vůli a záměru daného členského státu náležitě realizovat politiky a cíle EU, čímž své orgány vystavuje sankcím a pokutám stanoveným Smlouvami i veřejné kritice,

I.

uznávaje však, že mnoho členských států spolupracuje dobře a společně s Parlamentem se snaží vycházet vstříc zájmům, které občané vyjadřují prostřednictvím petičního řízení,

J.

uznávaje konstruktivní úlohu oddělení Komise v petičním řízení, která pravidelně, na žádost příslušných výborů, poskytují předběžná hodnocení mnoha obdržených petic,

K.

vzhledem k tomu, že tato spolupráce by mohla a měla být ještě posílena, zejména v souvislosti s postupy podle článků 226 a 228 Smlouvy o ES, jedná-li se o náležitě zdůvodněné případy,

L.

vzhledem k tomu, že Parlament usoudil, že má právo využít své pravomoci podle článku 230 Smlouvy o ES, pokud se ukázalo, že to je nutné v zájmu ukončení závažného porušování práva Společenství, jež bylo odhaleno v průběhu vyšetřování petice, a pokud mezi Parlamentem a Komisí navzdory vynaloženému úsilí přetrvávají velké rozdíly ve výkladu toho, jaká opatření stanovená právem Společenství je v daném případě třeba přijmout na ochranu práv občanů,

M.

vzhledem k tomu, že řízení pro nesplnění povinnosti nezajišťuje předkladatelům petice nápravu ani tehdy, když Soudní dvůr členskému státu uloží, aby své právní předpisy upravil tak, aby byly uvedeny v soulad s právními akty EU,

N.

vzhledem k tomu, že neschopnost nabídnout mimosoudní nápravu přímo občanům EU, kteří jsou nebo kteří se stali obětí nesprávného uplatňování práva EU, představuje základní nespravedlnost, jíž by orgány EU, a zejména Parlament, měly věnovat větší pozornost,

O.

vzhledem k tomu, že podle článku 230 Smlouvy o ES má Parlament právo podávat k Soudnímu dvoru žaloby za stejných podmínek jako Rada a Komise, a vzhledem k tomu, že podle článku 201 Smlouvy o ES je Parlament zmocněn vykonávat kontrolu nad činnostmi Komise, a tudíž má k dispozici právní a politické nástroje k efektivnějšímu řešení legitimních obav občanů,

P.

vzhledem k tomu, že Parlament by měl přezkoumat své vlastní postupy, zejména postupy uvedené v článku 121 jednacího řádu, s cílem usnadnit průběh řízení u Soudního dvora, jsou-li v sázce práva předkladatelů petice,

Q.

vzhledem k tomu, že by mělo být připomenuto, že podle článku 6 Smlouvy o EU je Unie založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv, základních svobod a zásad právního státu, tj. na principech, které také patří mezi základní kodaňská kritéria pro vstup do EU, a vzhledem k tomu, že článek 7 Smlouvy o EU stanoví zvláštní postupy, jež lze použít v případech závažného a přetrvávajícího porušování uvedených zásad nebo v případech, kdy je zřejmé, že by k takovému porušení mohlo dojít,

R.

maje na paměti návrhy usnesení, které byly v roce 2008 předloženy na plenárních zasedáních a přijaty drtivou většinou poslanců podle čl. 192 odst. 1 jednacího řádu na základě obdržených petic týkajících se důsledků výstavby plynovodu Nord Stream v Baltském moři a podvodných „katalogových“ firem,

S.

vzhledem k tomu, že kvůli vzrůstajícím obavám o zabezpečení dodávek energie byly vypracovány projekty na vybudování plynovodů pro zemní plyn a zkapalněný zemní plyn, které, především jsou-li připravovány ve spěchu a bez řádného posouzení rizik a alternativ, vyvolávají obavy předkladatelů petic z toho, že nebyla dostatečně posouzena potenciální vážná rizika pro životní prostředí, lidské zdraví a bezpečnost, zejména v souvislosti s projekty v Baltském moři, ve Walesu a v Irsku,

T.

vzhledem k tomu, že z posouzení petic vyplývá, že upravené seznamy projektů uvedené v přílohách ke směrnici Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (1) nezahrnují řadu významných zařízení nebo aktivit, které se objevily po posledních úpravách těchto příloh, jako jsou zařízení na znovuzplyňování a na výrobu bionafty,

U.

vzhledem k tomu, že mnoho petic předložených v souvislosti se sítí Natura 2000 nadále ukazuje, že zastavení úbytku biologické rozmanitosti je pro Unii velkou výzvou a že směrnice o stanovištích (2) a směrnice o ptácích (3) představují základní a nepostradatelné nástroje pro splnění závazku EU zastavit do roku 2010 úbytek biologické rozmanitosti,

V.

vzhledem k tomu, že z posouzení petic také vyplynulo, že nedostatek vydatných zdrojů pitné vody je obvykle zhoršován dalšími faktory, jako je rostoucí poptávka po vodě kvůli rozsáhlé urbanizaci a volnočasovým projektům, nedostatečné údržbě infrastruktury a nepostačující prevenci jejího prosakování, intenzivnímu využívání vody v průmyslovém zemědělství a cenové politice, která nepodporuje udržitelné využívání vody,

W.

maje na paměti doporučení, která Petiční výbor vypracoval po návštěvě města Fos sur Mer, Kypru a Rumunska,

X.

maje na paměti obavy Petičního výboru v souvislosti s některými infrastrukturními projekty v bulharském pohoří Rila, které navštívil v roce 2008 za účelem získání informací,

Y.

vzhledem k tomu, že v prosinci 2008 v Petičním výboru vystoupila paní Ann Abrahamová, veřejná ochránkyně práv Spojeného království pro parlamentní a zdravotnické otázky, aby výbor seznámila s výsledky své čtyřleté práce, a vzhledem k následné odpovědi vlády Spojeného království z ledna 2009, v níž jsou navrženy případné platby ex gratia pro nejvíce poškozené osoby, což však nelze považovat za adekvátní nápravu škod pro mnohé oběti,

Z.

uznávaje přínosnou a konstruktivní spolupráci s evropským veřejným ochráncem práv v roce 2008, a podporu, kterou Petiční výbor poskytl pro doporučení obsažená v jeho výroční zprávě za rok 2007 a v jeho zvláštních zprávách 1487/2005/ a 3453/2005/ o stížnostech ohledně jazyků, které Rada a Komise používají při řízení pro nesplnění povinností, a vítaje úpravy jeho statusu schválené Parlamentem,

AA.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor v roce 2008 obdržel 1 886 petic, z nichž 1 065 bylo prohlášeno za přípustné a 821 za nepřípustné; vzhledem k tomu, že od počátku roku 2007 se výrazně rozrostl počet petic, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 191 odst. 1 jednacího řádu,

1.

vítá účast a příspěvky předkladatelů petic na každé schůzi Petičního výboru, což umožňuje přímý a otevřený dialog se zástupci Evropského parlamentu, a nadále vybízí jednotlivé občany EU a místní sdružení, aby vystupovali s otázkami, které se týkají oblasti činnosti Evropské unie a které se jich přímo dotýkají, neboť věří, že tento proces Parlamentu jako orgánu umožňuje náležitě kontrolovat uplatňování práva Společenství v členských státech a lépe bránit a podporovat základní práva všech občanů EU tak, jak jsou stanovena Smlouvou o EU;

2.

důrazně vyzývá vnitrostátní a regionální parlamenty jako zástupce občanů EU, aby nepřestávaly bedlivě sledovat, jakým způsobem členské státy uplatňují smlouvy a právní akty EU, zejména pokud jde o otázky týkající se životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých práv, volného pohybu osob, zboží a služeb, finančních služeb, základních občanských práv, včetně práva na zákonně nabytý majetek, uznávání jejich profesních kvalifikací a potírání všech forem diskriminace, a vyzývá orgány EU k efektivní komunikaci s občany, tak aby si občané byli vědomi svých práv a povinností vnitrostátních a místních orgánů;

3.

zdůrazňuje, že v souladu se zásadou subsidiarity Parlament nemůže považovat za přípustné petice, které se odvolávají proti rozhodnutím kompetentních orgánů nebo soudních orgánů členských států, a že v tomto ohledu musí být tato skutečnost jasně a srozumitelně sdělována předkladatelům petice; dále zdůrazňuje, že stížnosti musí splňovat podmínky v čl. 191 odst. 1 jednacího řádu, aby je mohl Parlament prohlásit za přípustné;

4.

žádá, aby byla v přiměřené lhůtě uplatněna doporučení, která sice byla přijata ve výroční zprávě za rok 2007, avšak dosud nebyla provedena;

5.

vyzývá Komisi, všechny členské státy, jejich ústřední, regionální a místní orgány a stálá zastoupení, aby při prověřování obvinění nebo návrhů obsažených v peticích plně spolupracovaly s příslušným výborem Evropského parlamentu na loajálním a konstruktivním základě s cílem nalézt řešení otázek, které byly vzneseny prostřednictvím petičního řízení;

6.

žádá, aby příslušné orgány Evropského parlamentu, Komise a Rady plně zrevidovaly postupy, jejichž prostřednictvím je možno zaručit přijetí nápravných opatření pro občany EU, a aby v zájmu dalšího posílení práv občanů EU vyjednaly novou interinstitucionální dohodu, která by rozšířila pravomoci vyšetřovacích výborů;

7.

je přesvědčen, že tato revize by doplňovala případné uplatňování Lisabonské smlouvy, neboť by poskytla dodatečné záruky vycházející z deklarovaných práv a povinností občanů a institucí EU;

8.

připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 20. dubna 2004 o sdělení Komise k článku 7 smlouvy o Evropské unii (4) zdůraznil, že za dodržování a podporu hodnot, na nichž je Unie založená, a za ochranu demokracie, právního státu a základních práv nese zvláštní odpovědnost Parlament jakožto přímo volený zástupce evropských občanů, a dále připomíná, že Parlament v tomto usnesení uvedl, že „ignorování případné potřeby sankcí musí vytvářet dojem, že Unie nemá vůli ani možnost využít všechny prostředky, které má k dispozici, k obraně svých hodnot“;

9.

opět vyzývá Komisi, aby petičnímu řízení zajistila větší uznání a váhu, zejména v souvislosti s vedením řízení pro nesplnění povinnosti a požadavkem přímo a formálně informovat Petiční výbor o přijetí rozhodnutí o zahájení řízení podle článku 226 nebo 228, které se vztahují k otázkám vzneseným v peticích jednotlivců;

10.

připomíná, že Parlament usoudil, že obvinění ze závažného porušení práva Společenství, jež Petiční výbor v průběhu posuzování petice shledá jako oprávněná, ale jež příslušný členský stát odmítá uznat a jež by na vnitrostátní úrovni pravděpodobně vytvořila precedens, by nakonec měl posoudit Soudní dvůr, aby se zajistila důslednost a soudržnost práva Společenství s realitou vnitřního trhu (5);

11.

uznává, že řízení pro nesplnění povinností ani v případě kladného výsledku nemusí vždy přímo zajistit jednotlivým předkladatelům peticí nápravu v konkrétních otázkách, což často snižuje důvěru veřejnosti ve schopnost orgánů EU splnit jejich očekávání;

12.

zastává názor, že podle jasných náznaků není do roku 2010 možné zastavit úbytek biologické rozmanitosti v EU, a že proto bude nutné urychleně přijmout opatření na efektivnější uplatňování směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích, a vyzývá Komisi, aby se maximálně zasadila o to, aby členské státy uvedené směrnice uplatňovaly způsobem, který je v souladu s tímto cílem;

13.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem členským státům zdůrazňovala význam perspektivního uvažování – především v oblasti schvalování plánů – s cílem zabránit možnému porušování těch ustanovení v právu Společenství, která již byla schválena, ale zatím nevstoupila v platnost;

14.

uznává, že pro stížnosti vznesené předkladateli petic někdy nelze nalézt řešení v důsledku slabých míst v použitelných právních předpisech Společenství;

15.

je znepokojen velkým počtem petic předložených Petičnímu výboru, které se domáhají volebního práva v místních volbách pro obyvatele Lotyšska, kteří nejsou lotyšskými občany; připomíná, že Výbor OSN pro lidská práva, Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy, komisař Rady Evropy pro lidská práva, Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti a Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě doporučili, aby se lidem, kteří nejsou občany daného státu, umožnila účast na místních volbách; důrazně vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala a podporovala zákonnou úpravu postavení lidí, kteří nejsou občany Lotyšska, z nichž se však mnozí v Lotyšsku narodili;

16.

konstatuje, že jednotlivci a sdružení Parlamentu předkládají mnoho petic, v nichž se většinou nejedná o porušení práva Společenství, a tudíž by se při hledání řešení měly nejprve vyčerpat všechny možnosti nápravy v daném členském státě; dále shledává, že jsou-li všechny možnosti na vnitrostátní úrovni vyčerpány, je příslušným odvolacím orgánem Evropský soud pro lidská práva;

17.

konstatuje, že petice za zřízení jediného sídla Evropského parlamentu, kterou podepsalo 1 500 000 lidí, zatím nebyla plně projednána; doporučuje, aby se Petiční výbor touto otázkou přednostně zabýval během příštího volebního období;

18.

vyzývá proto příslušné legislativní výbory, aby v zájmu případné revize nebo dalšího šetření zohledňovaly návrhy či doporučení, která může čas od času vydat Petiční výbor pro uplatňování konkrétních právních předpisů EU členskými státy;

19.

připomíná žádost Parlamentu, aby Komise zintenzívnila kontrolu uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (6) v souvislosti s podvodnými „katalogovými“ firmami a aby Parlamentu předložila zprávu o proveditelnosti a možných důsledcích rozšíření působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (7), konkrétně nahrazením výrazu „spotřebitel“ spojením „oběť praktik“;

20.

podporuje výzvu veřejného ochránce práv, aby Rada rozšířila jazykové verze webových stránek svých předsednictví o nejpoužívanější jazyky Evropské unie s cílem zajistit přímý přístup občanů k činnostem předsednictví Rady; v tomto ohledu se odvolává na francouzské předsednictví Rady, které na svých webových stránkách publikovalo v souladu s doporučeními veřejného ochránce práv;

21.

podporuje výzvu veřejného ochránce práv, aby se Komise zabývala stížnostmi občanů ohledně uplatňování směrnice o pracovní době (8) v souladu se zásadami řádné správy v rámci svých pravomocí zahájit řízení pro nesplnění povinností;

22.

vítá konstruktivní spolupráci mezi veřejným ochráncem práv a EU vymezenou příslušným institucionálním rámcem; podporuje opakované výzvy veřejného ochránce práv k zavedení kodexu řádné správní praxe, který by byl společný všem orgánům a institucím EU a který schválil Parlament ve svém usnesení ze dne 6. září 2001 o zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv pro Evropský parlament, která byla vypracována na základě šetření z vlastního podnětu zaměřeného na existenci kodexu řádné správní praxe v různých orgánech a institucích Společenství a jeho a zveřejnění (9); domnívá se, že veřejný ochránce práv, Komise a Parlament by měli vytvořit společný portál EU pro zpracování stížností adresovaných orgánům EU;

23.

důrazně vyzývá všechny strany k plnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 550 (1984) o Kypru, což by mělo vést k plnému vrácení majetku ve městě Varosha jeho právoplatným majitelům; navrhuje, aby v případě, že do konce roku 2009 nebude dosaženo viditelných výsledků, příslušný výbor zvážil projednání této otázky, kterou v petici předložili obyvatelé Famagusty, na plenárním zasedání;

24.

vyzývá rumunské orgány, aby v souladu s článkem 151 Smlouvy o ES přijaly opatření na zachování a zajištění rumunského kulturního a architektonického dědictví, jak k tomu vyzval Parlament ve svém prohlášení ze dne 11. října 2007 o nezbytnosti přijmout opatření na ochranu římskokatolické katedrály sv. Josefa v rumunské Bukurešti – ohrožené historické a architektonické památky (10); v otázce problémů s restitucí majetku zabaveného za komunistického režimu upozorňuje na to, že podle článku 295 Smlouvy o ES je úprava vlastnictví otázka spadající do pravomoci jednotlivých států;

25.

žádá francouzské orgány, aby připravily epidemiologické hodnocení s cílem zjistit dopad budované spalovny ve Fos-sur-Mer na oblast u Fos-Berre, která se nachází v její bezprostřední blízkosti; shledává, že směrnice Rady 1999/30/ES ze dne 22. dubna 1999 o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice a olovo ve vnějším ovzduší (11) nezakazuje výstavbu spalovny v oblasti postižené atmosférickým znečištěním, avšak upozorňuje na to, že podle směrnice 1999/30/ES a směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší (12) je třeba přijmout opatření k zajištění souladu s evropskými normami pro atmosférické znečištění;

26.

připomíná doporučení ve výroční zprávě Petičního výboru za rok 2007 opět zrevidovat administrativní postupy pro nakládání s peticemi, jako je například přesun registrace peticí na sekretariát Petičního výboru, úzká spolupráce se sítí SOLVIT, další zlepšení databáze petic či vytvoření portálu EU pro evropské občany; vítá práci poslanců na kodexu správného postupu pro vyřizování petic, který by měl vstoupit v platnost na začátku dalšího volebního období Parlamentu;

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/18

A.

vzhledem k tomu, že rovné zacházení pro muže a ženy je základním principem práva Společenství a podle článku 2 Smlouvy je součástí poslání Společenství,

B.

vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 2 Smlouvy stanoví zásadu integrovaného přístupu k rovnému zacházení tím, že stanoví, že Společenství bude při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy,

C.

vzhledem k neustálému nárůstu procentuálního zastoupení poslankyň v Parlamentu, které ze 17,5 % v roce 1979 dosáhlo 31,08 % v roce 2009,

D.

vzhledem k nízkému procentuálnímu zastoupení poslankyň ve vysokých funkcích orgánů Parlamentu (předsednictví nebo členové předsednictev výborů nebo delegací),

E.

vzhledem k tomu, že v rámci generálních ředitelství pro vnitřní a vnější politiky Parlamentu jsou ženy více dostatečně zastoupeny a tvoří 66,5 % zaměstnanců na generálním ředitelství pro vnitřní politiky a 66 % zaměstnanců na generálním ředitelství pro vnější politiky, protože v posledních letech bylo dosaženo velkého pokroku v rámci generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tento pokrok byl uznán a oceněn udělením „Ceny za rovné příležitosti 2007 – dobré postupy“, jednak za vytvoření pracovního prostředí podporujícího rovnost pohlaví a zavádění integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, jednak za zvýšení procentuálního zastoupení žen na vedoucích pozicích (např. od roku 2005 se počet žen ve vedoucích pozicích zvýšil z 5 % na 30 %),

F.

vzhledem k tomu, že většina parlamentních výborů všeobecně přikládá význam integrovanému přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy (např. v rámci jejich legislativní činnosti, jejich oficiálních vztahů s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví, v rámci sestavování plánů činnosti na podporu rovného zacházení apod.), zatímco omezený počet výborů se o tuto otázku zajímá pouze výjimečně nebo se o ni nezajímá vůbec,

G.

zdůrazňuje, že síť odpovědná za integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v parlamentních výborech, která se skládá z poslanců a zaměstnanců sekretariátu, nevykázala do dnešního dne uspokojivé výsledky,

H.

zdůrazňuje, že skupina na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost navrhla vytvoření obdobné sítě i v meziparlamentních delegacích s cílem zahrnout otázky spojené s rovným zacházením pro muže a ženy do zahraničních vztahů EU,

1.

zdůrazňuje, že požadavek na rovné zacházení pro muže a ženy se musí projevovat v praktickém přístupu, který nebude stavět ženy proti mužům;

2.

zdůrazňuje, že integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy znamená pozitivní vývoj jak pro ženy, tak pro muže;

3.

zdůrazňuje, že integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy vyžaduje reorganizaci, zlepšení, rozvoj a hodnocení politik tak, aby účastníci, kteří se obvykle podílejí na politických rozhodnutích, začleňovali hledisko rovného zacházení do všech politik, a to na všech úrovních a ve všech etapách;

4.

připomíná nutnost přijmout a uplatňovat strategii doplněnou o konkrétní cíle pro integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v politikách Společenství, které spadají do pravomoci parlamentních výborů a delegací;

5.

zdůrazňuje význam mandátu skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost a vyzývá, aby se pokračovalo v povzbuzování a propagaci tohoto procesu v rámci celého Parlamentu, v rámci vztahů a spolupráce s Komisí, Radou a dalšími orgány;

6.

blahopřeje parlamentním výborům, které v praxi začlenily integrovaný přístup k rovnému zacházení do své práce, a žádá ostatní výbory a delegace, aby učinily totéž;

7.

požaduje posílení činnosti sítě pro integraci rovnosti pohlaví i v rámci meziparlamentních delegací a volebních pozorovatelských misí;

8.

vybízí generálního tajemníka, aby považoval za prioritu školení o integrovaném přístupu k rovnému zacházení úředníků všech úrovní parlamentních výborů a delegací; opětovně žádá, aby bylo poskytnuto všem poslancům Parlamentu školení o rovném zacházení pro muže a ženy, a to hned na začátku příštího volebního období;

9.

nadále podporuje vytváření sítě úředníků pracujících v sekretariátech parlamentních výborů a v meziparlamentních delegacích, kteří jsou v rámci generálních ředitelství pro vnitřní a vnější politiky speciálně vyškolení v oblasti integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, s cílem pravidelné výměny osvědčených postupů;

10.

zdůrazňuje, že je nutné, aby parlamentní výbory a delegace měly k dispozici vhodné nástroje pro dobrou znalost integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, jako jsou například ukazatele, údaje a statistiky rozdělené podle pohlaví stejně jako rozdělení rozpočtových zdrojů z pohledu rovnosti žen a mužů;

11.

zdůrazňuje, že uplatňování integrovaného přístupu k rovnému zacházení musí zohledňovat specifičnost každého parlamentního výboru nebo delegace; žádá, aby se výbory a delegace aktivně zapojovaly do hodnocení, která jsou pravidelně prováděna pod záštitou Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví prostřednictvím dotazníku předloženého předsedům a místopředsedům, kteří mají na starost integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy, a aby se věnovaly nedostatkům v této oblasti v činnosti výborů a delegací, stejně jako pokroku v zavádění integrovaného přístupu k rovnému zacházení v rámci každého výboru;

12.

zdůrazňuje, že pro parlamentní výbory a delegace je důležité mít dobře vymezenou úlohu a odpovědnost v oblasti integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy;

13.

zdůrazňuje význam účinné a koordinované spolupráce skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost a síť pro integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy ve výborech a meziparlamentních delegacích a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví;

14.

vyzývá generálního tajemníka, aby dbal o další uplatňování komplexní strategie pro sladění rodinného a pracovního života a umožnění profesního růstu ženám úřednicím;

15.

vyzývá politické skupiny, aby se při výběru osob do vysokých pozic s velkou mírou odpovědnosti zaměřily na vyrovnané zastoupení mužů a žen;

16.

vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby v rámci svých kontaktů s parlamenty členských států zdůrazňovalo, že skupina na vysoké úrovni je pozitivním příkladem pro rovnost pohlaví a rozmanitost;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Radě Evropy.

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/20

A.

vzhledem k tomu, že vztahy mezi Evropskými společenstvími a Turkmenistánem se v současné době řídí dohodou mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii a Sovětským svazem o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci z prosince 1989; vzhledem k tomu, že tato dohoda neobsahuje doložku o lidských právech,

B.

vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o obchodu a a záležitostech týkajících se obchodu uzavřená mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé ze dne 2. prosince 1998 nyní prochází procesem schvalování v Radě,

C.

vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o partnerství a spolupráci (PCA) s Turkmenistánem bylo zahájeno v květnu 1997 a tato dohoda byla podepsána v roce 1998; vzhledem k tomu, že od té doby ratifikovalo tuto dohodu 11 členských států – Francie, Irsko, Spojené království a Řecko dosud k ratifikaci nepřistoupily – a že 12 nových členských států ji ratifikuje prostřednictvím jediného protokolu; vzhledem k tomu, že Turkmenistán ratifikoval tuto dohodu v roce 2004,

D.

vzhledem k tomu, že poté, co bude dohoda o partnerství a spolupráci plně ratifikována, bude uzavřena na počáteční období 10 let a poté každoročně obnovována za předpokladu, že ji žádná ze stran nevypoví; vzhledem k tomu, že signatářské strany mohou tuto dohodu rozšířit, pozměnit či dále rozvinout, aby zohlednily nejnovější vývoj,

E.

vzhledem k tomu, že Turkmenistán hraje důležitou úlohu v oblasti Střední Asie, a proto je úzká spolupráce mezi touto zemí a Evropskou unií žádoucí,

F.

vzhledem k tomu, že se změnou prezidenta se situace v Turkmenistánu zlepšila; vzhledem k tomu, že tamní režim projevil ochotu provést významné reformy; vzhledem k tomu, že v řadě klíčových oblastí, jako jsou lidská práva, právní stát, demokracie a osobní svobody, je třeba ještě dosáhnout výrazného pokroku,

G.

vzhledem k tomu, že v navrhované prozatímní dohodě o obchodu (ITA) mezi Evropskými společenstvími a Turkmenistánem je stanoveno, že jednou z podmínek spolupráce je dodržování zásad demokracie a lidských práv,

H.

vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o obchodu by tak mohla přispět k pokroku při uskutečňování probíhajících demokratických reforem v Turkmenistánu,

I.

vzhledem k tomu, že součástí prozatímní dohody o obchodu je mechanismus, který umožňuje jakékoli straně vypovědět ji tím, že o tom informuje druhou stranu,

1.

bere na vědomí, že po změně turkmenského prezidenta dala tato země najevo své odhodlání provést reformy v klíčových oblastech; vítá zejména vytvoření národního institutu pro demokracii a lidská práva; bere na vědomí přezkum ústavy, jehož cílem je posílit demokracii, osobní svobody a zásady právního státu; dále bere na vědomí přezkum volebního práva; je potěšen tím, že se Turkmenistán připojil k mezinárodním úmluvám, jako je Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, mající za cíl zrušení trestu smrti a Úmluva o politických právech žen; vítá reformy vzdělávacího systému, které mají zvýšit kvalitu vzdělávání a posílit koncept rovnosti mezi studenty;

2.

vyzývá turkmenskou vládu, aby začala urychleně uplatňovat zásady demokracie a právního státu; požaduje zejména, aby byly uspořádány otevřené a demokratické volby, respektována náboženská svoboda, aby došlo k vytvoření skutečné občanské společnosti, aby byli propuštěni všichni političtí vězni a vězni svědomí, zrušena omezení při cestování a aby byl umožněn vstup nezávislých pozorovatelů do země;

3.

zdůrazňuje, že je třeba, aby Evropská unie tento vývoj dále podporovala; zdůrazňuje, že činnost turkmenské vlády je nutno pečlivě a pravidelně sledovat;

4.

žádá Radu a Komisi, aby jej o situaci v oblasti v lidských práv v Turkmenistánu pravidelně a řádně informovaly;

5.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v řadě oblastí, mezi něž patří zejména dodržování lidských práv a zásad demokracie, je situace nadále neuspokojivá; upozorňuje zejména na potřebu bezpodmínečného propuštění všech politických vězňů; zdůrazňuje, že je třeba odstranit všechny překážky, které lidem brání svobodně cestovat a které znemožňují vstup nezávislých pozorovatelů, mezi něž patří i Mezinárodní červený kříž, do země; požaduje, aby bylo v oblasti občanských svobod dosaženo dalšího pokroku, a to i v případě nevládních organizací; zdůrazňuje potřebu provést reformy na všech úrovních a ve všech oblastech státní správy;

6.

zdůrazňuje, že hospodářské a obchodní vztahy mohou přispět k tomu, aby se turkmenská společnost otevřela světu a aby se zlepšila demokratická, hospodářská a sociální situace občanů této země;

7.

domnívá se, že prozatímní dohoda o obchodu, která rovněž stanoví pravidla pro hospodářské vztahy, by mohla být dalším možným krokem vedoucím k dosažení pevných a udržitelných vztahů mezi Evropskou unií a Turkmenistánem a mohla by posílit proces reforem v Turkmenistánu;

8.

zdůrazňuje, že prozatímní dohoda o obchodu nedává Turkmenistánu zelenou; vyzývá proto k tomu, aby byl vývoj v klíčových oblastech v Turkmenistánu přísně sledován a pravidelně podrobován přezkumu a aby v případě, že se prokáže, že podmínky nejsou plněny, byla dohoda pozastavena; žádá, aby jej Komise a Rada o výsledcích tohoto sledování pravidelně informovaly;

9.

vyzývá Radu a Komisi, aby do dohody o partnerství a spolupráci začlenily jednoznačnou doložku o lidských právech s odkladným účinkem; zdůrazňuje, že je třeba dodržovat ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv Spojených národů; vyzývá Radu, aby v případě, že Evropský parlament bude požadovat pozastavení dohody, vždy této žádosti vyhověla;

10.

vyzývá Radu a Komisi, aby do dohody o partnerství s spolupráci začlenily také doložku o přezkumu; požaduje, aby byl v případě jakékoli revize dohody o partnerství a spolupráci konzultován;

11.

poukazuje na to, že aby mohla dohoda o partnerství a spolupráci vstoupit v platnost, je třeba, aby parlament udělil svůj souhlas; vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o obchodu souhlas parlamentu bohužel nevyžaduje, žádá, aby byly řádně zohledněny všechny body tohoto usnesení, neboť v opačném případě by Parlament nemusel svůj souhlas s dohodou o partnerství a spolupráci udělit; hodlá proto ve svém stanovisku k prozatímní dohodě o obchodu vycházet z odpovědí, které ve svých prohlášeních uvedou Rada a Komise;

12.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Turkmenistánu.

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/23

A.

vzhledem k tomu, že k migraci do Evropy bude docházet tak dlouho, dokud budou existovat velké rozdíly mezi Evropou a dalšími regiony světa v bohatství a kvalitě života,

B.

vzhledem k tomu, že se společný přístup k přistěhovalectví v EU stal nutností, zejména ve společném prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, kde má činnost či nečinnost jednoho členského státu přímý dopad na ostatní státy a na EU jako celek,

C.

vzhledem k tomu, že migrace, která není dobře řízena, může narušit sociální soudržnost v cílových zemích a může být rovněž škodlivá pro země původu i samotné přistěhovalce,

D.

vzhledem k tomu, že povolená migrace představuje příležitost, ze které mohou mít užitek přistěhovalci, země jejich původu (které jsou příjemci části příjmů přistěhovalců) a členské státy; vzhledem k tomu, že pokrok v oblasti povolené migrace však musí jít ruku v ruce s účinnými opatřeními pro boj s nelegálním přistěhovalectvím, a zejména že toto přistěhovalectví podporuje existenci zločineckých kruhů zabývajících se obchodováním s lidmi,

E.

vzhledem k tomu, že skutečná společná politika migrace pro Společenství musí být založena nejen na boji proti nedovolené migraci, ale také na spolupráci s třetími zeměmi a tranzitními zeměmi a na vhodné politice pro integraci přistěhovalců,

F.

vzhledem k tomu, že evropské politiky migrace musí splňovat normy mezinárodního práva, zejména ty, které se týkají lidských práv, lidské důstojnosti a práva azylu,

G.

vzhledem k tomu, že EU vítá a nadále musí vítat ty, kterým zde bylo uděleno právo zůstat, ať již jde o přistěhovalce z důvodu práce, sloučení rodiny nebo studenty či osoby, jež potřebují mezinárodní ochranu,

H.

vzhledem k tomu, že přistěhovalci hráli v uplynulých desetiletích zásadní úlohu v rozvoji EU a v evropském projektu a je důležité uznat jejich význam i skutečnost, že Unie i nadále potřebuje pracovní sílu migrujících osob,

I.

vzhledem k tomu, že podle Eurostatu se stárnutí populace v EU stane ve střednědobém horizontu skutečností s tím, že počet obyvatel v produktivním věku se patrně do roku 2060 sníží o téměř 50 milionů; vzhledem k tomu, že přistěhovalectví by mohlo sloužit jako důležitý podnět k zajištění dobré hospodářské výkonnosti v EU,

J.

vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie je ve svém trendu růstu a zaměstnanosti ovlivněna možným nedostatkem pracovních sil, který může zabránit dosažení jejích cílů, a vzhledem k tomu, že nezaměstnanost se v současnosti zvyšuje; vzhledem k tomu, že tento nedostatek může být v krátkodobém výhledu zmírněn vhodným a strukturovaným řízením ekonomického přistěhovalectví,

K.

vzhledem k tomu, že přistěhovalci musí často pracovat jako příležitostná pracovní síla nebo na pracovních místech s nízkou kvalifikací, či zastávat pracovní místa, která vyžadují nižší kvalifikaci, než jakou mají tito přistěhovalci,

L.

vzhledem k tomu, že EU by měla rovněž vyvinout větší úsilí a problémy s nedostatkem pracovních sil a kvalifikací řešit využitím skupin v současnosti vykazujících nízký stupeň zaměstnanosti, jako jsou zdravotně postižené osoby, lidé znevýhodnění při vzdělávání či dlouhodobě nezaměstnaní žadatelé o azyl, kteří mají pobyt na území EU,

M.

vzhledem k tomu, že se počet přistěhovalkyň v EU neustále zvyšuje a dosahuje přibližně 54 % celkového počtu přistěhovalců,

N.

vzhledem k tomu, že většina přistěhovalkyň naráží při začleňování a přístupu na trh práce na vážné problémy kvůli nízké úrovni vzdělání a negativním stereotypům a zvykům, které si přinesly ze své země původu, i kvůli negativním stereotypům a diskriminaci přítomným v členských státech; nicméně vzhledem k tomu, že mnoho mladých žen s vysokou úrovní vzdělání přichází do EU za poměrně nekvalifikovanou prací,

1.

rozhodně podporuje vytvoření společné evropské přistěhovalecké politiky založené na vysoké míře politické a operativní solidarity, vzájemné důvěry, transparentnosti, partnerství, sdílené odpovědnosti a společného úsilí prostřednictvím společných zásad a konkrétních kroků, jakož i na hodnotách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie;

2.

znovu zdůrazňuje, že řízení migračních toků musí být založeno na koordinovaném přístupu zohledňujícím demografickou a hospodářskou situaci EU a jejích členských států;

3.

domnívá se, že rozvoji společné přistěhovalecké politiky by mohly výrazně prospět časté a pravidelné konzultace se zástupci občanské společnosti, jako jsou organizace pracující pro přistěhovalce a s přistěhovalci;

4.

vyjadřuje politování nad tím, že do dnešní doby bylo pro vytvoření společné politiky legálního přistěhovalectví učiněno velmi málo, a vítá nové legislativní nástroje přijaté v rámci společné evropské politiky legálního přistěhovalectví;

5.

zdůrazňuje, že soudržná a vyvážená společná evropská přistěhovalecká politika přidává EU na důvěryhodnosti v jejích vztazích s třetími zeměmi;

6.

zdůrazňuje, že účinné řízení migrace vyžaduje zapojení regionálních a místních orgánů a skutečné partnerství a spolupráci s třetími zeměmi původu a tranzitu, neboť tyto země mají často dojem, že rozhodnutí jsou na ně uvalena jednostranně; zdůrazňuje, že taková spolupráce může být navázána pouze tehdy, dodržuje-li třetí země mezinárodní právní předpisy týkající se lidských práv a ochrany a je státem, který podepsal Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951;

7.

má za to, že přistěhovalectví do EU není řešením problémů, kterým čelí rozvojové země, a že společná přistěhovalecká politika musí být doprovázena účinnou politikou pro rozvoj zemí původu;

8.

vítá výše uvedený Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu a opatření, nástroje a návrhy předložené Komisí ve výše uvedeném sdělení o společné přistěhovalecké politice pro Evropu: zásady, opatření a nástroje; vyzývá Radu a Komisi, aby urychleně přistoupily k provádění těchto závazků v praxi;

9.

vítá institucionální dopady Lisabonské smlouvy, zejména rozšíření spolurozhodování a hlasování kvalifikovanou většinou na veškeré přistěhovalecké politiky, vyjasnění pravomoci EU v oblasti víz a hraničních kontrol, rozšíření pravomoci EU v otázce poskytování azylu a rovněž rozšíření pravomoci EU, pokud jde o legální a nedovolenou migraci;

10.

má za to, že nezbytným předpokladem pro společnou přistěhovaleckou politiku je také vytvoření společné azylové politiky, a vítá výše uvedené usnesení o budoucnosti společného evropského azylového systému (CEAS) a návrh nařízení o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, který předložila Komise;

11.

domnívá se, že vzhledem k tomu, že demografický úbytek a stárnutí populace ovlivňují hospodářskou situaci, zůstává legální migrace nezbytná k uspokojování demografických potřeb Evropy, potřeb trhu práce a poptávky po určitých dovednostech; přispívá i k rozvoji třetích zemí prostřednictvím výměny znalostí a know-how a tím, že přistěhovalci posílají do zemí původu část svých příjmů; vyzývá k vytvoření bezpečných systémů, které usnadní tyto finanční převody do třetích zemí;

12.

má za to, že povolená migrace musí představovat alternativu k nelegálnímu přistěhovalectví, neboť představuje zákonný, bezpečný a organizovaný způsob příchodu do Evropské unie;

13.

připomíná, že podle odhadů, které předložila Komise, bude do roku 2050 zapotřebí 60 milionů pracovníků z řad přistěhovalců, a to vyžaduje, aby byly vytvořeny podmínky k legální migraci;

14.

zdůrazňuje, že je třeba provést komplexní vyhodnocení budoucí poptávky po určitých dovednostech a potřeb trhu práce v EU; je však toho názoru, že každý členský stát by si měl zachovat kontrolu nad počtem osob, které jeho trh práce potřebuje, a zohledňovat zásadu upřednostňování pracovníků Společenství tak dlouho, dokud se uplatňují přechodná opatření;

15.

podporuje vytváření vnitrostátních „přistěhovaleckých profilů“ za účelem získání jednotného pohledu na situaci v přistěhovalectví v rámci každého členského státu v danou chvíli, přičemž je nezbytné, aby hlavním hlediskem těchto profilů byly potřeby trhu práce;

16.

opakovaně upozorňuje na potřebu zvýšit atraktivitu EU pro vysoce kvalifikované pracovníky i tím, že budou k dispozici informace o cílových zemích a jejich pracovních trzích, a to se zohledněním důsledků, jaké může mít v zemích původu odliv mozků; domnívá se, že odliv mozků lze zmírnit dočasnou či cirkulační migrací, organizováním odborné přípravy v zemích původu, aby v těchto zemích mohly zůstat zachovány profese v klíčových odvětvích, zejména ve vzdělávání a zdravotnictví, a uzavřením dohod se zeměmi původu; vyzývá členské státy, aby se zdržely provádění aktivního náboru v rozvojových zemích, které trpí nedostatkem lidských zdrojů v klíčových odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily mechanismy, pokyny a další nástroje k usnadnění cirkulační a dočasné migrace a dále aby ve spolupráci se zeměmi původu vyvinuly opatření na vyrovnání ztrát lidských zdrojů, jež by nabídla konkrétní podporu pro školení odborníků v klíčových odvětvích oslabených odlivem talentů z těchto oblastí;

18.

vítá přístup iniciovaný dokumentem týkajícím se „modré karty“ pro společnou politiku legálního přistěhovalectví, vyzývá však členské státy, aby vyvíjely větší úsilí o dosažení společných pravidel pro přistěhovaleckou politiku, jež by se neomezovala na vysoce kvalifikované pracovníky;

19.

vyjadřuje uspokojení nad přijetím modré karty týkající se podmínek pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí pro účely výkonu vysoce kvalifikované práce a naléhavě žádá Komisi, aby co možná nejdříve předložila iniciativy pro další kategorie činností, které by byly dalším krokem v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a zneužívání situace přistěhovalců „bez papírů“;

20.

požaduje nová opatření, jejichž cílem je dále usnadnit přijímání studentů a výzkumných pracovníků a jejich pohyb v rámci EU;

21.

upozorňuje na význam uznávání kvalifikace přistěhovalců, a sice formální, neformální a informální kvalifikace získané v zemích původu; domnívá se, že takové uznávání zabrání plýtvání schopnostmi, ke kterému u přistěhovalecké populace opakovaně dochází, a to zejména u žen, které často přijímají práci s mnohem nižšími nároky, než je jejich kvalifikace;

22.

žádá Komisi, aby v budoucích dokumentech týkajících se této problematiky měla na paměti otázku uznávání kvalifikace a rovněž pobídku k celoživotnímu učení, přičemž by členské státy měly poskytnout přistěhovalcům příležitost učit se jazyku hostitelské země za účelem zajištění společenské, profesionální a kulturní integrace v Evropské unii a zlepšení možnosti přistěhovalců podporovat vývoj svých dětí; dále žádá, aby Komise uplatnila výsledky jednání týkajících se jazykového vzdělávání dětí přistěhovalců a výuky v členském státě, který je místem jejich pobytu, a také výuky jazyka a kulturního dědictví země jejich původu, a žádá, aby v navrženém plánu byly respektovány zásady subsidiarity a proporcionality;

23.

opakuje, že jedním z vhodných nástrojů ke sladění nabídky a poptávky na trhu práce transparentním, odpovědným a účinným způsobem je síť Evropská síť zaměstnání a pracovní mobility (EURES); navrhuje tedy rozšíření koncepce sítě EURES, aby byl usnadněn kontakt mezi evropskými zaměstnavateli, kteří hledají zaměstnance s určitou kvalifikací, a uchazeči o toto zaměstnání pocházejícími z třetích zemí; navrhuje, aby jako základna tohoto rozšíření sítě EURES byla využita zvláštní střediska (již vytvořená či která mají být vytvořena) nebo zastoupení EU ve třetích zemích a aby bylo zaručeno pokračování poradenské činnosti týkající se nástrojů a podpory pro osoby samostatně výdělečně činné a využívání mikroúvěrů a aby tato činnost byla dále rozšiřována; zdůrazňuje, že evropská potřeba vysoce kvalifikované pracovní síly by neměla vést k „odlivu mozků“ ze třetích zemí, jehož důsledkem by bylo poškození jejich rozvíjejících se ekonomik a sociální infrastruktury;

24.

domnívá se, že by přistěhovalcům z tzv. třetích zemí mělo být přiznáno právo pohybovat se v rámci EU tak, aby jakožto osoby s legálním pobytem v členském státě mohli pracovat jako přeshraniční pracovníci, aniž by museli žádat o pracovní povolení v jiném členském státě, a že takto zaměstnaným přistěhovalcům by mělo být po 5 letech legálního pobytu v členském státě přiznáno plné právo volného pohybu;

25.

zdůrazňuje význam koordinace mezi místními a regionálními orgány odpovědnými za odbornou přípravu a vnitrostátními a evropskými orgány v řízení potřeb trhu práce, a to v souladu ze zásadou upřednostňování pracovníků Společenství; zdůrazňuje, že taková spolupráce je nezbytná pro účinné provádění přistěhovalecké politiky schopné vyřešit nedostatek pracovní síly, k němuž dochází v určitých odvětvích a v některých členských státech, a pro účinnou a náležitou integraci přistěhovalců;

26.

vyzývá Komisi, aby v zemích původu více informovala o možnostech legální migrace a o právech a povinnostech migrantů, které jsou spojeny s příjezdem do EU;

27.

vyzývá členské státy, aby dostatečně využívaly dotační systémy Společenství, které souvisejí s přistěhovaleckou politikou, tak aby bylo vytvořeno více kvalitních pracovních míst pro přistěhovalce;

28.

zdůrazňuje, že integrace posiluje kulturní rozmanitost v EU a měla by být založena na sociálním začlenění, nediskriminaci a rovných příležitostech, které se projevují zejména v přístupu ke zdravotnictví, vzdělávání, jazykové přípravě a zaměstnání; domnívá se, že integrační politiky by měly být rovněž založeny na vhodných inovačních programech, a uznává klíčovou úlohu, kterou při integraci migrantů hrají místní a regionální orgány, odborové organizace, organizace migrantů a profesionální svazy a sdružení;

29.

podporuje integrační úsilí členských států i legálních migrantů a osob, které požívají mezinárodní ochrany, při respektování identity a hodnot EU a jejích členských států i lidských práv, právního státu, demokracie, tolerance, rovnosti a svobody názoru a potřeby povinné školní docházky; připomíná, že integrace je dvoustranný proces, který vyžaduje, aby se přizpůsobili jak přistěhovalci, tak i obyvatelstvo hostitelské země, jak je stanoveno ve společných základních zásadách integrace přijatých Radou, a jemuž může prospět výměna osvědčených postupů; uznává, že ačkoli integrace je obtížnější v těch členských státech, které čelí značným migračním tlakům způsobeným jejich zvláštní geografickou situací, nelze od ní jako od cíle upustit; vyzývá ostatní členské státy, aby přispěly ke zmírnění takových tlaků v duchu solidarity, čímž usnadní integraci osob, které požívají mezinárodní ochrany a které se nacházejí v členských státech EU, a současně podpoří legální migraci;

30.

zdůrazňuje, že dobrý integrační proces je nejlepším nástrojem k odstranění nedůvěry a podezírání mezi občany pocházejícími z dané země a přistěhovalci a je zásadní pro eliminaci xenofobních myšlenek nebo činů;

31.

podporuje vytvoření mechanismů pro vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy k posílení schopnosti hostitelských zemí zvládat rostoucí rozmanitost, a rovněž vytvoření systému společných ukazatelů a vhodných statistických kapacit, které mají členské státy používat ke zhodnocení výsledků přistěhovalecké politiky;

32.

připomíná, že klíčovým prvkem je zapojení organizací migrantů, které v integračním procesu hrají nezastupitelnou úlohu, neboť poskytují přistěhovalcům příležitost k demokratické účasti; vyzývá členské státy, aby usnadnily systémy na podporu občanské společnosti v integračním procesu tím, že umožní přistěhovalcům, aby se podíleli na občanském a politickém životě hostitelské společnosti, umožní jim účast v politických stranách a odborových organizacích a poskytnou jim příležitost hlasovat v místních volbách;

33.

vítá iniciativu, kterou přijaly Komise a Evropský hospodářský a sociální výbor s cílem zlepšit soudržnost integračních politik prostřednictvím evropského integračního fóra se zapojením a účastí společenských organizací a sdružení přistěhovalců, v jehož rámci by probíhala výměna zkušeností a příprava doporučení; vyzývá členské státy, aby koordinovaly integrační úsilí výměnou osvědčených postupů obsažených ve vnitrostátních plánech pro integraci;

34.

žádá Komisi, aby učinila příslušná opatření a tak zajistila finanční podporu strukturální a kulturní integrace přistěhovalců také prostřednictvím programů EU, jakými jsou Program celoživotního učení, Evropa pro občany, Mládež v akci a Kultura 2007; poukazuje na to, že učitelé jsou v mnoha případech špatně připraveni na to, že ve třídách budou mít velký počet dětí přistěhovalců, a požaduje, aby se zlepšilo vzdělávání učitelů a aby byla na tyto účely poskytnuta dostatečná finanční podpora;

35.

upozorňuje na to, že školní výuka a celoživotní učení hrají důležitou roli v procesu integrace, neboť rozvíjejí různé dovednosti, zejména jazykové znalosti; domnívá se, že nově příchozí přistěhovalci by měli mít právo a příležitost účastnit se programů odborné přípravy a celoživotního učení, aniž by jim byly kladeny jakékoli překážky;

36.

vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly protidiskriminační politiky, a to i ze strany veřejných orgánů;

37.

vyzývá členské státy, aby respektovaly a podporovaly příslušné směrnice: směrnice Rady 2000/78/ES (17), 2000/43/ES (18) a 2004/113/ES (19), jejichž účelem je boj proti diskriminaci;

38.

vyzývá členské státy, aby ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 18. prosince 1990 (20);

39.

vyzývá Komisi, aby shromažďovala údaje o přistěhovalectví v EU z hlediska pohlaví a aby zajistila analýzu těchto údajů Evropským institutem pro rovnost pohlaví s cílem dále vyzdvihnout specifické potřeby a problémy přistěhovalkyň a nejvhodnější způsoby jejich integrace do společností v hostitelských zemích;

40.

vyzývá členské státy, aby při vypracovávání integračních politik umožnily příslušným způsobem uplatnit zásadu rovnosti mezi muži a ženami a zohlednily specifickou situaci a potřeby žen z řad přistěhovalců;

41.

vyzývá členské státy, aby zaručily dodržování základních práv přistěhovalkyň bez ohledu na to, zda je jejich právní postavení legální;

42.

vyzývá členské státy, aby podporovaly informační kampaně určené ženám z řad přistěhovalců, jejichž cílem je informovat je o jejich právech, možnostech vzdělávání a jazykových kurzů, odborné přípravy a přístupu k zaměstnání a také předcházet nuceným sňatkům, mrzačení ženských pohlavních orgánů a dalším formám psychického nebo fyzického nátlaku;

43.

zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexní rámcový program, jenž by stanovoval obecné cíle a celkovou strukturu strategie správy hranic EU a jenž by obsahoval podrobné informace o tom, jak mají společně fungovat příslušné programy a režimy v této oblasti; zastává názor, že při posuzování struktury strategie správy hranic EU by Komise měla nejprve provést analýzu efektivnosti stávajících systémů správy hranic v členských státech, aby mezi nimi dosáhla optimální součinnosti, a poskytnout dodatečné informace týkající se rentability nových navržených systémů, systému vstupu/výstupu, elektronického systému cestovních povolení, automatizované hraniční kontroly a programu registrovaných cestujících, v rámci integrované správy hranic EU;

44.

zdůrazňuje, že integrovaná správa hranic by měla nalézt správnou rovnováhu mezi zajištěním volného pohybu rostoucího počtu osob přes hranice a zaručením větší bezpečnosti občanů EU; nepopírá, že využívání údajů zde nabízí zjevné výhody; současně však zastává názor, že důvěru veřejnosti ve vládní opatření lze zachovat pouze tehdy, budou-li stanoveny dostatečné záruky ochrany údajů, kontrola a mechanismy pro zajištění nápravy;

45.

požaduje posouzení proveditelnosti integrovaného čtyřstupňového přístupu, jehož prostřednictvím by prohlídky probíhaly systematicky v každé fázi cesty přistěhovalců do Unie;

46.

zdůrazňuje, že strategii hranic EU by měla doplňovat i konkrétní opatření zaměřená na posílení hranic třetích zemí v rámci partnerství mezi Afrikou a EU a evropské politiky sousedství (východní partnerství, EUROMED);

47.

vyzývá k nahrazení současných vnitrostátních schengenských víz jednotnými evropskými schengenskými vízy, která umožní rovné zacházení se všemi žadateli o víza; přeje si být informován o přesném časovém harmonogramu a o podrobnostech politické i technické studie Komise, jež budou analyzovat proveditelnost, praktické důsledky a dopad systému, ve kterém budou státní příslušníci třetích zemí povinni získat elektronické povolení předtím, než budou moci vycestovat na území EU (elektronický systém cestovních povolení, ESTA); požaduje lepší spolupráci mezi konzuláty členských států a to, aby se postupně vytvářely společné konzulární služby v otázce víz;

48.

vyzývá Radu, aby přijala dohody založené na solidaritě členských států, pokud jde o dělbu zátěže spojené s policejní kontrolou hranic, a aby koordinovala vnitrostátní politiky členských států;

49.

považuje účinný boj proti nelegálnímu přistěhovalectví za klíčovou součást komplexní migrační politiky EU, a vyjadřuje proto politování nad tím, že je účinné rozhodování v této oblasti narušováno nedostatečnou schopností členských států postupovat skutečně společně ve společném zájmu těchto států;

50.

je zděšen lidskou tragédií, která je důsledkem nelegálního převážení migrantů po moři a k níž dochází zejména na jižních námořních hranicích Unie, kde se lidé ve člunech vydávají na životu nebezpečnou cestu od afrických břehů do Evropy; důrazně vyzývá k přijetí okamžitých opatření k zastavení této lidské tragédie jednou provždy a k posílení dialogu a spolupráce se zeměmi původu;

51.

připomíná, že nelegální přistěhovalectví často organizují zločinecké sítě, jejichž činnost se zatím ukázala jako účinnější než společná evropská opatření; je přesvědčen, že takové sítě jsou odpovědné za smrt stovek lidí, kteří každý rok přijdou o život na moři; připomíná, že v souladu s mezinárodními závazky musí nést členské státy společnou odpovědnost za záchranu životů na moři; vyzývá proto Komisi a Radu, aby zvýšily úsilí v boji proti organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi a pašování, k nimž dochází v různých částech EU, a zejména aby se pokusily rozbít veškeré sítě nejen bojem s převaděči, kteří jsou zřídkakdy klíčovou postavou, ale rovněž s těmi, kdo jsou na vrcholných příčkách a nejvíce těží z výhod z těchto zločineckých operací;

52.

vyzývá Komisi, aby zintenzivnila programy na zvýšení informovanosti v zemích tranzitu a původu o nebezpečí nelegální migrace;

53.

vítá přijetí nové směrnice o sankcích proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem a považuje tuto směrnici za účinný nástroj omezování vykořisťování migrujících pracovníků a snížení přitažlivosti jednoho z hlavních motivačních faktorů pro nelegální migraci;

54.

naléhavě žádá členské státy, aby neodkládaly provedení nové směrnice, která stanoví sankce vůči zaměstnavatelům, kteří budou zaměstnávat nelegální přistěhovalce, ve vnitrostátním právu;

55.

je přesvědčen, že je důležité posilovat prostředky dialogu se zeměmi původu a vytvořit dohody o spolupráci s těmito zeměmi s cílem eliminovat krutý a tragický jev nedovolené migrace;

56.

domnívá se, že i přes opakované navýšení rozpočtových prostředků, ke kterému došlo na podnět Parlamentu, Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) stále ještě nezajišťuje účinnou koordinaci kontrolní činnosti na vnějších hranicích Unie, a to z důvodu omezeného mandátu a nedostatečného zapojení třetích zemí, obzvláště pokud jde o námořní operace;

57.

vítá podnět Komise, která připraví návrh na přezkum mandátu agentury FRONTEX, a má za to, že je naléhavě třeba agenturu posílit, zejména rozšířením její koordinační kapacity a schopnosti koordinovat na žádost dotčených členských států stálé mise v oblastech, které čelí velkým migračním tlakům, a schopnosti spojit se s třetími zeměmi; domnívá se, že by měl být rovněž kladen důraz na posílení analýzy rizik agentury FRONTEX a její kapacity shromažďovat příslušné údaje;

58.

má za to, že agentura FRONTEX potřebuje odpovídající zdroje, a to nikoli pouze finanční, pokud má plnit svůj mandát smysluplným způsobem, a požaduje využívání nových technologií v boji proti nelegální migraci, aby členské státy ve zvýšené míře poskytly technické prostředky a aby Komise předložila legislativní návrhy, které by zavedly povinnou solidaritu na stejném základě jako v případě pohraničních jednotek rychlé reakce (RABITs);

59.

vyzývá agenturu FRONTEX a Komisi, aby vypracovaly studii (i s odhadem nákladů), která posoudí možnost, že by agentura FRONTEX získala své vlastní prostředky, a požadavky související s případným povýšením operací agentury FRONTEX na pobřežní stráž EU, aniž by tím byla omezena kontrola členských států nad svými hranicemi;

60.

má za to, že FRONTEX může naplno využít svůj potenciál pouze tehdy, pokud bude zintenzívněno úsilí v dalších oblastech, například v oblasti navracení a spolupráce se třetími zeměmi; vyzývá Komisi, aby v tomto směru agenturu FRONTEX podporovala;

61.

podporuje zřízení specializovaných kanceláří agentury FRONTEX, které umožní reagovat na specifické situace na obzvláště citlivých hranicích, zejména na pozemních hranicích na východě a na námořních hranicích na jihu, a lépe tyto situace posoudit;

62.

konstatuje, že na operace agentury FRONTEX mají škodlivý vliv odlišnosti ve výkladu právních pojmů, výkladu mezinárodních právních předpisů pro oblast moří a rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech a postupech; požaduje, aby za účelem nalezení společného přístupu a vyřešení protichůdných odlišností vnitrostátních právních předpisů a postupů v jednotlivých státech byly provedeny komplexní studie;

63.

požaduje hlubší a trvalou spolupráci agentury FRONTEX a vnitrostátních orgánů a agentur;

64.

požaduje další vývoj koncepce EUROSUR, a to rovněž prostřednictvím lepší koordinace členských států;

65.

konstatuje, že rybáři, soukromá plavidla a soukromí pracovníci na moři se často setkávají s nelegálními přistěhovalci dříve než námořní jednotky v zemi; zdůrazňuje, že je nezbytné tyto strany jasněji informovat o jejich povinnostech vyplývajících z mezinárodních právních předpisů a týkajících se pomoci přistěhovalcům v nouzi, a požaduje mechanismy náhrad za ušlou práci v důsledku záchranných operací;

66.

zdůrazňuje, že je zde zřejmá potřeba spolehlivých statistik, aby byly vytvořeny konkrétní nástroje k boji proti nelegální migraci na úrovni EU, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k zajištění těchto statistik;

67.

domnívá se, že přistěhovalci, kteří nepožívají mezinárodní ochrany či s nelegálním pobytem na území členských států, je třeba požádat, aby území Evropské unie opustili; v této souvislosti bere na vědomí přijetí směrnice o navracení osob a vyzývá členské státy, aby v souvislosti s provedením této směrnice do vnitrostátního práva zachovávaly výhodnější ustanovení, která již byla v jejich vnitrostátním právu zakotvena; vyzývá členské státy, aby zajistily, že k navracení bude docházet při plném respektování právních předpisů a důstojnosti dotčených osob, přičemž přednost bude dávána dobrovolným návratům;

68.

požaduje, aby systém poradenských služeb pro navracení byl zřízen v uzavřených a otevřených ubytovacích střediscích a sloužil jako kontaktní místo pro osoby, které si přejí dozvědět se více informací o pomoci při návratu;

69.

vyzývá Komisi, aby zavedla sledování mechanismů sociální a profesní reintegrace migrantů, kteří se navrátili do země původu, a aby tyto mechanismy podporovala;

70.

vyzývá členské státy, aby přednostně sladily své politiky navracení se společnou politikou spíše než s dvoustrannými dohodami;

71.

požaduje, aby v souvislosti s dohodami o navracení byl Parlament a jeho odpovědné výbory v průběhu diskusí se třetími zeměmi pravidelně informovány o dosaženém pokroku a všech překážkách, s nimiž se vyjednávači setkali;

72.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy měly pouze dvoustranné dohody o navracení osob se třetími zeměmi, které by plně zaručovaly dodržování lidských práv navracených osob, a podepsanou Ženevskou úmluvu z roku 1951;

73.

vyzývá Komisi, aby účinně prosazovala plnění povinnosti třetích zemí přijímat zpět své státní příslušníky, kteří pobývají nelegálně na území EU, jak to stanoví článek 13 Dohody z Cotonou ze dne 23. června 2000; vyzývá k posílení těchto ustanovení při jednáních o nové dohodě se státy AKT (africké, karibské a tichomořské státy);

74.

zdůrazňuje potřebu opravdového evropského rozměru v politice navracení prostřednictvím vzájemného uznávání rozhodnutí o navrácení; vyzývá k lepší spolupráci členských států při uskutečňování návratů a k posílení úlohy agentury FRONTEX při společné činnosti související s návraty;

75.

vyzývá k posílení spolupráce, včetně spolupráce konzulární, se zeměmi původu a tranzitu, aby se usnadnily postupy navracení, a vyzývá Komisi, aby vyhodnotila stávající dohody o navracení za účelem usnadnění jejich provádění a vzala si z nich poučení pro jednání o podobných dohodách v budoucnu;

76.

vyzývá Radu, aby zvážila přijetí ustanovení právních předpisů za účelem vytvoření evropského průkazu vydávaného nelegálně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí s cílem usnadnit navracení do třetích zemí; je třeba přijmout kroky směřující k tomu, aby byly evropské průkazy zahrnuty do dohod o navracení osob Unie, a staly se tak závaznými pro dotčené třetí země;

77.

vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že členské státy neprokázaly dostatečnou solidaritu tváří v tvář rostoucímu problému přistěhovalectví; vyzývá k okamžitému přezkoumání rámcového programu Solidarita a řízení migračních toků na období 2007-2013 (21) a jeho čtyř finančních nástrojů tak, aby odrážely novou situaci, kterou charakterizují zvýšené migrační tlaky, a odpovídaly naléhavým potřebám, například v případě masových migračních přílivů;

78.

bere na vědomí závazky členských států zakotvené ve výše uvedeném Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu, pokud jde o potřebu solidarity; vítá zejména skutečnost, že pakt obsahuje mechanismus dobrovolného sdílení břemene, který v rámci EU umožní přemístit osoby, které požívají mezinárodní ochrany, z členských států, které vzhledem ke své zeměpisné poloze či demografické situaci čelí nepřiměřeným tlakům na své vnitrostátní azylové systémy, do jiných členských států, a vyzývá členské státy, aby naplnily své závazky; vítá také skutečnost, že na tento účel byla z rozpočtu na rok 2009 přidělena částka 5 milionů EUR, a to z Evropského fondu pro uprchlíky; trvá však na zavedení závazných nástrojů; vyzývá Komisi, aby tento mechanismus neprodleně uvedla do praxe a okamžitě předložila legislativní podnět s cílem zřídit takový stálý mechanismus na evropské úrovni;

79.

vítá přepracované znění dublinského nařízení a navrhovaná ustanovení o mechanismu, který by odložil uplatňování dublinských pravidel pro přesuny, jestliže existují obavy, že by důsledkem těchto přesunů mohli být žadatelé, kteří nevyužívají výhody adekvátních norem ochrany v odpovědném členském státě, zejména ve smyslu podmínek přijímání a přístupu k azylovému řízení, a rovněž v případech, kdy by tyto přesuny znamenaly dodatečnou administrativní zátěž v rámci členských států, které vzhledem ke své zeměpisné poloze či demografické situaci čelí nepřiměřeným tlakům; zdůrazňuje však, že bez vytvoření dvojitého závazného nástroje pro všechny členské státy by se tato ustanovení ukázala být spíše politickým prohlášením než účinným nástrojem ke skutečné podpoře členského státu;

80.

vítá návrh Komise na přepracování nařízení o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů a připomíná členským státům jejich povinnosti získávat otisky prstů a zasílat údaje podle stávajícího nařízení Eurodac; je toho názoru, že biometrické údaje, jako například otisky prstů, musí být využity na posílení účinnosti operací hraniční kontroly;

81.

vyjadřuje politování nad tím, že spolupráce se třetími zeměmi nedosáhla – s výjimkou spolupráce Španělska s třetími zeměmi, například se Senegalem a dalšími zeměmi subsaharské a severní Afriky – uspokojivých výsledků; vyzývá k cílené podpoře třetích zemí tranzitu a původu zapojením agentury FRONTEX do misí vyslaných do těchto zemí, aby se jim dostalo pomoci k vybudování účinného systému správy hranic;

82.

připomíná Komisi, Radě a členským státům, že je zásadní, aby pokračovaly v zahájeném dialogu se zeměmi původu a tranzitu navazujícím na ministerské konference mezi EU a Afrikou o migraci a rozvoji konané v Tripolisu, Rabatu a Lisabonu;

83.

požaduje zavedení politických nástrojů, které byly vytvořeny v rámci „Globálního přístupu k migraci“ (22), a rovněž provedení procesu z Rabatu z roku 2006 týkajícího se migrace a rozvoje, stejně jako partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti migrace, mobility a zaměstnanosti, které bylo dohodnuto v Lisabonu v prosinci 2007;

84.

zdůrazňuje význam rozvojové politiky ve třetích zemích původu nebo tranzitu jakožto prostředku pro řešení problému přistěhovalectví a jeho příčin; vyzývá ke zlepšení koordinace přistěhovalecké a rozvojové politiky Unie, která bude brát plně v úvahu strategické cíle, například rozvojové cíle tisíciletí;

85.

připomíná však, že rozvojová politika nemůže být jedinou alternativou k migraci, neboť žádný rozvoj nemůže existovat na základě solidarity bez trvalé mobility;

86.

požaduje posílení spolupráce s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a dalšími mezinárodními organizacemi při vytváření nových regionálních kanceláří v citlivých oblastech, kde je zapotřebí mimo jiné praktická pomoc týkající se zejména legální migrace nebo dobrovolného návratu přistěhovalců;

87.

zdůrazňuje, že je důležité vytvářet informační a řídicí střediska pro migraci po vzoru střediska v Mali, které zahájilo činnost v říjnu 2008; je přesvědčen, že taková střediska by mohla významně přispět k řešení problémů migrace tím, že by se zabývala potřebami případných migrantů, navracejících se migrantů a migrantů s pobytem v EU; vyzývá Komisi, aby poskytla nezbytné informace týkající se projektů zřizování dalších středisek v rámci partnerství EU-Afrika, a žádá ji, aby prozkoumala možnost vytvoření takových středisek ve východních sousedních zemích;

88.

zdůrazňuje, že všechny dohody se zeměmi původu a tranzitu by měly obsahovat kapitoly o spolupráci v oblasti přistěhovalectví, a vyzývá k ambiciózní politice vůči třetím zemím v oblasti policejní a justiční spolupráce, aby bylo možné bojovat proti mezinárodním zločineckým organizacím zapojeným do obchodování s lidmi a postavit dotyčné osoby před soud, se zapojením s Europolu a Eurojustu; vyzývá také Komisi, aby zintenzivnila svou podporu třetím zemím, včetně finanční a technické pomoci, za účelem vytváření hospodářských a sociálních podmínek odrazujících od nelegální migrace, drogové činnosti a organizovaného zločinu;

89.

vyzývá Komisi, aby pro dosažení pokroku v jednáních, která vede s Marokem, Senegalem a Libyí, podpořila vyjednání globálních evropských dohod, jak je tomu například u dohody podepsané s Kapverdami, a aby podpořila uzavření dohod s hlavními zeměmi původu přistěhovalců;

90.

požaduje podporu pro třetí země při vytváření vnitrostátního právního rámce a zřizování imigračního a azylového systému při plném respektování mezinárodních právních předpisů a vyzývá dále třetí země tranzitu, aby podepsaly a dodržovaly Ženevskou úmluvu z roku 1951;

91.

vyzývá členské státy, aby zvážily vydávání uprchlíků opouštějících domovy kvůli zhoršování životního prostředí, migrantů, kteří nemohou být běžně považováni za ekonomické migranty a kteří rovněž nejsou uznáni za uprchlíky podle Ženevské úmluvy;

92.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/35

A.

vzhledem k tomu, že politická definice politiky TEN-T, jež je popsána v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (3) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (4), vedla k vytvoření „seznamu přání“, tj. 30 prioritních projektů, které vznikly převážně na základě zájmu, který projevily členské státy,

B.

vzhledem k tomu, že vnější konkurenceschopnost nákladní železniční a námořní dopravy musí být s ohledem na silniční dopravu zlepšena, aby se zajistilo vyvážené využívání silnic, mořských cest a železničních koridorů pro nákladní dopravu,

C.

vzhledem k tomu, že na základě těchto 30 prioritních projektů navrhla Komise poskytnout financování pro celou transevropskou dopravní síť ve výši přibližně 20 000 000 000 EUR z prostředků EU, jež jsou k dispozici ve finančním rámci na období 2007–2013, a že tato částka byla na naléhání Rady nakonec snížena na zhruba 8 000 000 000 EUR, z nichž pouze 5 300 000 000 EUR je určeno na 30 prioritních projektů,

D.

vzhledem k dobře známé neschopnosti Evropské unie dodržet pravidla financování TEN-T stanovená v jejím nařízení (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (5), což vytváří nejistotu v plánování a financování projektů,

E.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit schopnost Komise realizovat hlavní přeshraniční projekty, zejména v železničním odvětví, což vyžaduje pokračování v užší spolupráci mezi zapojenými členskými státy a mnohaleté financování přesahující časovou hranici víceletého finančního rámce,

F.

vzhledem k tomu, že přílohy výše uvedeného sdělení Komise ze dne 14. května 2008 ukazují, že v rámci dopravních projektů je přibližně 49 % prostředků vynakládáno na silnice, přibližně 31 % prostředků na železnici a asi 9 % prostředků na městskou dopravu, avšak že není přesně rozpoznatelné, jaké konkrétní projekty jsou spolufinancovány,

1.

je si vědom toho, že k prvním pokusům vypracovat politiku EU v oblasti dopravní infrastruktury, jež byly inspirovány „chybějícími články“ při evropské schůzce zástupců průmyslu u kulatého stolu, dalo impuls sdělení Komise ze dne 2. prosince 1992 nazvané „Budoucí rozvoj společné dopravní politiky“ s odůvodněním, že je nutno „dosáhnout hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti“, a začal je realizovat bývalý komisař pro dopravu Karel Van Miert; konstatuje, že nařízení Rad y (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí (6), a rozhodnutí č. 884/2004/ES se pokusila zaměřit se na výše uvedené cíle; upozorňuje na stimul, který této politice dala komisařka odpovědná za oblast energetiky a dopravy, místopředsedkyně Komise Loyola de Palacio;

2.

považuje zprávy, které předložili koordinátoři projektu TEN-T, za zajímavé příklady, jež mohou sloužit k další koordinaci a integraci omezeného výběru důležitých projektů; žádá proto Komisi a členské státy, aby pokračovaly v úsilí o posílení stávajících prioritních projektů; domnívá se, že středně až dlouhodobé investice by měly pokračovat v souladu s cílem dokončit celou síť;

3.

vítá skutečnost, že výše uvedené sdělení Komise ze dne 4. února 2009 bylo předloženo včas s cílem zásadním způsobem přezkoumat politiku EU v oblasti dopravní infrastruktury a projektů TEN-T, a to v souvislosti s výzvami týkajícími se současných i budoucích naléhavých úkolů v oblasti dopravy a přeshraniční mobility a s výzvami týkajících se finančních, hospodářských, regionálních (i v souvislosti s trvale znevýhodněnými regiony) a sociálních problémů a otázek bezpečnosti a životního prostředí;

4.

v tomto ohledu nevidí důvod pro zavedení vágního pojmu koncepčního pilíře TEN-T, který nadměrně zatěžuje seznam priorit; má za to, že na rozdíl od výslovně vyjádřeného cíle Komise nezlepší pilíř výslovně označený jako koncepční důvěryhodnost politiky TEN-T, která bude píše dosažena rozvojem konkrétních projektů;

5.

souhlasí proto s vypracováním soudržnějšího a integrovanějšího síťového přístupu, který bude odrážet potřeby intermodálních spojení jak pro občany, tak pro nákladní přepravu; zdůrazňuje proto, že je nutno dát prioritu železniční dopravě, přístavům, udržitelné námořní a vnitrozemské vodní dopravě a jejich spojením v zázemí nebo intermodálním uzlům v infrastrukturním spojení s novými členskými státy i v rámci těchto států, a kromě toho věnovat zvláštní pozornost přeshraničním dopravním spojením a lepším spojením s letišti a námořními přístavy v rámci transevropských sítí; zdůrazňuje, že by měla být věnována pozornost rozdílným, ale navzájem se doplňujícím potřebám osobní i nákladní přepravy; doporučuje, aby členské státy a regionální orgány zlepšily návaznost mezistanic a místních propojení na TEN-T, a minimalizovaly tak náklady spojené s periferní polohou;

6.

vyzývá Komisi, aby zvláště podporovala prioritní projekty s intermodálními spojeními a jednotnou interoperabilitou napříč několika členskými státy; poukazuje na to, že napojení hospodářských oblastí na tyto prioritní projekty je úkolem členských států;

7.

souhlasně poukazuje na to, že druhy dopravy šetrné k životnímu prostředí jsou v mimořádně velké míře zohledněny na seznamu prioritních projektů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v budoucnosti zajistila, že toto poměrné zastoupení zůstane při realizaci projektů zachováno;

8.

zdůrazňuje, že je zapotřebí začlenit ochranu klimatu a trvale udržitelný rozvoj všech druhů dopravy do evropské politiky v oblasti infrastruktury, a to v souladu s cíli EU snížit emise CO2;

9.

vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby do plánování projektů TEN-T a rozhodování o nich začlenily právní předpisy EU týkající se ochrany životního prostředí, jako jsou např. Natura 2000, SEA, směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), směrnice o kvalitě ovzduší, rámcová směrnice o vodě, směrnice o ochraně přírodních stanovišť a ptácích, jakož i zprávy z mechanismu podávání zpráv o životním prostředí (TERM) o ukazatelích pro dopravu a životní prostředí, které vydává Evropská agentura pro životní prostředí;

10.

naléhá na Komisi, aby minimalizovala výskyt nejasných nebo rozporuplných ustanovení týkajících se prohlášení o společných zájmech a uplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí; je rovněž přesvědčen, že jakmile je projektům přidělen status TEN-T, neměly by členské státy zneužívat evropských právních předpisů uvedených v bodě 9 k tomu, aby provádění projektů TEN-T bránily;

11.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily nový vývoj, jako je např. globální finanční krize, demografické změny, rozšíření, nové sousední země a živé kontakty s východními zeměmi a zeměmi Středomoří, jakožto významné faktory, jež se dotýkají evropské politiky v oblasti dopravní infrastruktury;

12.

zdůrazňuje, že zejména za současné hospodářské krize představuje rozvoj TEN-T a integrace dopravy v Unii s dopravou sousedních zemí nejspolehlivější způsob, jak zajistit dlouhodobou udržitelnost vnitřního trhu a hospodářskou a sociální soudržnost Unie;

13.

vyzývá Komisi, aby vystupňovala své úsilí s cílem zlepšit koordinaci územního rozvoje (Územní agenda Evropské unie i zásada územní soudržnosti) a dopravního plánování na evropské úrovni tím, že zohlední regionální dostupnost prostřednictvím lepšího síťového propojení regionů; poznamenává, že přitom musí být zohledněny velké rozdíly mezi hornatými, pobřežními/ostrovními, centrálními, okrajovými a jinými přeshraničními oblastmi a potřeba lepšího začlenění systémů městské mobility do TEN-T;

14.

vyzývá Komisi, aby zvlášť upřednostnila klíčové projekty v oblasti nejdůležitějších železničních, silničních a vnitrozemských vodních cest s cílem zajistit přeshraniční spojení s novými členskými státy a třetími zeměmi;

15.

navrhuje v této souvislosti, aby jako základ pro plánování byla začleněna Perspektiva evropského územního rozvoje (ESDP) a aby dostupné studie ESPON sloužily jako vědecké podkladové informace o rozvoji dopravy, zaměřené na plánování;

16.

zdůrazňuje potřebu začlenit do rozvoje politik TEN-T jak cíle Lisabonské strategie, tak cíle Plánu obnovy, vzhledem k zásadnímu významu jejich mobility, dostupnosti a logistiky pro konkurenceschopnost EU a pro zlepšení územní soudržnosti;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby integrovaly zelené koridory, sítě nákladní železniční dopravy, koridory evropského systému železniční signalizace (ERTMS), námořní „dálnice“, jako je námořní doprava na krátké vzdálenosti, stávající vnitrozemské vodní cesty s omezenou kapacitou nebo zdymadla s nedostatečnou kapacitou, pevninské přístavy, logistické platformy a uzly městské mobility, stejně jako plánované rozšíření TEN-T na země Evropské politiky sousedství, východní země a země Středomoří do intermodální koncepce TEN-T vycházející z plánovaných akcí, které mají upřednostnit ty druhy dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, při nichž dochází k nižší spotřebě ropy a jsou bezpečnější, s cílem zajistit optimální využívání všech druhů dopravy a podporovat kompatibilitu spojení mezi různými druhy dopravy, zejména železničního spojení v přístavech; kromě toho vyzývá k souladu mezi stávajícím a budoucím rámcem TEN-T a navrženými právními předpisy v oblasti železničních koridorů pro nákladní dopravu;

18.

připomíná, že podle posledních průzkumů bylo na vnitrozemské vodní cesty až donedávna vynakládáno pouze 1 % evropských prostředků pro infrastrukturu; domnívá se, že je potřeba dostatečné evropské podpory pro rozvoj infrastruktury vnitrozemských vodních cest v Evropě s cílem využít plný potenciál vnitrozemských vodních cest jakožto udržitelného a spolehlivého druhu dopravy;

19.

vyzývá Komisi, aby usilovala o rychlejší rozšiřování nákladní železniční dopravy s cílem dosáhnout větší výkonnosti sítě a vyšší rychlosti přepravy;

20.

vítá v této souvislosti návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy (KOM(2008)0852), předložený Komisí, a výše uvedené sdělení Komise ze dne 18. října 2007;

21.

zdůrazňuje, že za účelem prosazování a podpory součinnosti mezi „soft“ infrastrukturou a „hard“ infrastrukturou (informační systémy jako ERTMS/RIS/ITS/SESAR/Galileo), zlepšení interoperability, kolejových vozidel (technické a programové vybavení ERTMS ve vlacích a snížení hlučnosti nákladních vagónů), zelené logistiky, intermodálního spojení a uzlů, decentralizované služby dodavatelského řetězce „s donáškou do domu“ a řízení mobilityje důležité umožnit sdílení informací v intermodální dopravě;

22.

zdůrazňuje význam vytvoření harmonizovaných a standardizovaných inteligentních dopravních systémů pro TEN-T pro dosažení účinnější, plynulejší, bezpečné a pro životní prostředí příznivé organizace dopravy;

23.

doporučuje zlepšit provádění TEN-T zajištěním lepšího přístupu k informacím prostřednictvím systémů, jako je informační systém TENtec, zavedením otevřené metody koordinace zahrnující referenční srovnávání a výměnu osvědčených postupů;

24.

zaměřuje se na nutnost zvýšit v krátké době účinnost stávající infrastruktury projektů TEN-T, zejména pokud bylo provádění těchto projektů již zahájeno, aby byly koridory funkčnější a účinnější, aniž by se muselo v jejich případě čekat na realizaci velmi rozsáhlých projektů, které jsou plánovány v dlouhém časovém horizontu;

25.

podporuje „Strukturální alternativu 3, pokud jde o podobu TEN-T“, navrženou v zelené knize, tj. duální strukturu sestávající z komplexní sítě vycházející ze současných map projektu TEN-T a z intermodální „hlavní sítě“ (core network), která ještě není definována, přičemž prioritami jsou železnice a udržitelné vodní cesty a přístavy a jejich spojení s logistickými centry;

26.

podporuje koncepci „hlavní sítě“ skládající se z „geografického pilíře“ a „koncepčního pilíře“, přičemž „koncepční pilíř“ zahrnuje kritéria a cíle, které umožní stanovit projekty, koridory a součásti sítí průběžně, a nikoli přísně na počátku rozpočtového období pro celé období; domnívá se, že by mělo být možné TEN-T během rozpočtového období pružně rozšiřovat podle měnících se podmínek na trhu;

27.

uznává, že členské státy, jež také konzultují se svými regionálními a místními orgány, subjekty občanské společnosti a místním obyvatelstvem, mají při rozhodování o dopravní infrastruktuře a při jejím plánování a financování, včetně přeshraniční koordinace a spolupráce na evropské úrovni, rozhodující úlohu; očekává, že Evropská rada bude při posuzování žádostí souvisejících s projekty TEN-T a rozhodování o výši rozpočtových prostředků na tyto projekty postupovat promyšleněji; vzhledem k revizi finančního rámce EU v polovině období a také s ohledem na probíhající diskusi o Plánu obnovy EU žádá členské státy, aby v souladu s již zavedenou politikou EU náležitě jako prioritu zvážily otázku nezbytné finanční podpory dopravní infrastruktury, která je součástí sítě TEN-T;

28.

plně souhlasí s cílem Společenství snížit administrativní zátěž, a proto výrazně podporuje Komisi v revizi finančních rámců pro prioritní projekty TEN-T s cílem dále omezovat byrokracii;

29.

žádá členské státy a Komisi, aby posílily koordinaci politik sledovaných na vnitrostátní úrovni s cílem vytvořit soulad při spolufinancování a realizaci programu TEN-T v souladu s články 154 a 155 Smlouvy o ES;

30.

zdůrazňuje v této souvislosti, že finanční krize vyvíjí na Evropskou unii, její členské státy a regiony větší tlak, aby při rozhodování o projektech v oblasti dopravní infrastruktury vycházely z důkladného hodnocení nákladové účelnosti, udržitelnosti a přínosu, který má evropský přeshraniční rozměr;

31.

investování do dopravní infrastruktury je však jednou z klíčových oblastí pro řešení hospodářské a finanční krize; proto vyzývá Komisi, aby urychlila projekty v oblasti infrastruktury spojené s TEN-T a financované ze strukturální fondů a/nebo Fondu soudržnosti; vyzývá členské státy, aby přehodnotily své investiční priority a zohlednily při tom tento přístup s cílem urychlit projekty TEN-T spadající pod jejich odpovědnost, zejména v částech týkajících se přeshraniční spolupráce;

32.

připomíná Komisi, že spolufinancování projektů v oblasti dopravní infrastruktury z prostředků EU určených na TEN-T, z Fondu soudržnosti a regionálních fondů a spolufinancování ze strany EIB musí splňovat tato kritéria: ekonomickou proveditelnost, zvýšenou konkurenceschopnost, podporu jednotného trhu, environmentální udržitelnost, transparentnost pro daňové poplatníky a zapojení občanů (zásadu partnerství); v tomto ohledu zdůrazňuje význam rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru pro financování projektů TEN-T a potřebu navrhnout flexibilní řešení problémů, které v souvislosti s projekty takového rozsahu vyvstávají (geografické a technické problémy, nesouhlas veřejnosti atd.);

33.

vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že projekty, jež jsou posuzovány v rámci programů financování EU, zohlední své případné dopady na vnitrostátní financování jiných nezbytných investic (jež nejsou podporovány z prostředků EU); zejména se domnívá, že by prostředky vynakládané členskými státy na doplnění projektů financovaných EU neměly jít na úkor údržby vedlejší tratí nebo investic do nich; domnívá se naopak, že by projekty měly být alespoň zčásti koncipovány a posuzovány podle toho, zda mají potenciál integrovat rozvoj a údržbu nezbytné doplňující místní infrastruktury, která by neměla být zanedbávána;

34.

zdůrazňuje rychle rostoucí investiční potřeby evropského trhu letecké dopravy v rámci druhého balíčku jednotného evropského nebe a navrhovaného „přístupu celistvého leteckého systému“; vyzývá proto Komisi, aby při revizi rozpočtového rámce TEN-T zvážila zvýšení podílu dostupného financování letišť a ATM/ANS;

35.

bere na vědomí, že je zapotřebí podrobněji prozkoumat a rozpracovat osvědčené a nejúčinnější postupy, pokud jde o financování dopravní infrastruktury a jeho pozitivní dopad na konkurenceschopnost a zaměstnanost z hlediska kvantitativního i kvalitativního, včetně zkušeností s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru v tomto ohledu; v některých současných studiích již Komise tato zkoumání začala provádět;

36.

zdůrazňuje potřebu zřídit pracovní skupinu v rámci výkonné agentury TEN-T s cílem zvýšit využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru pro financování některých prioritních projektů či jejich částí a šířit nalezená řešení jako osvědčené postupy;

37.

zdůrazňuje, že větší zaměření na partnerství veřejného a soukromého sektoru a Evropskou investiční banku by nebylo náhradou za významné objemy rozpočtových prostředků určené na rozsáhlé projekty s mezigenerační návratností;

38.

upřednostňuje přehodnocení rozpočtu TEN-T členskými státy v souvislosti s přezkumem finančního výhledu na roky 2009-2010 v polovině období s ohledem na zvrat dramatického omezování jiných projektů a ambicí na vybudování železničních a vodních cest, které s těmito projekty souvisejí;

39.

zdůrazňuje potřebu vyčlenit poměrnou část mýtného ze silniční infrastruktury na financování projektů TEN-T s cílem zvýšit pákový efekt na půjčování;

40.

žádá Komisi, aby uvedla několik vybraných příkladů regionálních přeshraničních železničních tratí, které byly zrušeny nebo vyřazeny z provozu, a zaměřila se zejména na ty, které by mohly být propojeny s TEN-T;

41.

žádá Komisi a členské státy, aby považovaly síť Eurovelo a Cestu železné opony za příležitost k podpoře sítí evropské přeshraniční infrastruktury pro cyklistiku, jako součást prosazování „soft mobility“ a udržitelného cestovního ruchu;

42.

žádá Komisi, aby v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti celé železniční sítě TEN-T navrhla – do skončení svého mandátu – legislativní iniciativu týkající se otevření trhů vnitrostátní osobní železniční dopravy od 1. ledna 2012;

43.

lituje pomalého provádění prioritních projektů v přeshraničních oblastech, zejména projektů v Pyrenejích, jež jsou klíčové pro Pyrenejský poloostrov a Francii;

44.

vyzývá Komisi, aby zajistila průběžnou účast Parlamentu a Evropské rady na vypracovávání ročních či víceletých návrhů a alternativ spolufinancování projektů TEN-T;

45.

žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě u každého prioritního projektu předkládala pravidelně a nejméně jednou za rok zprávu o stavu projektu, hodnověrnosti nákladů na projekt, proveditelnosti každého projektu a časovém plánu jeho provádění;

46.

žádá Komisi a EIB, aby stejně jako u spolufinancování TEN-T předkládala Parlamentu a Radě každoročně přehled konkrétních spolufinancovaných projektů také u projektů TEN-T spolufinancovaných z prostředků regionálních fondů, Fondu soudržnosti a EIB;

47.

je toho názoru, že z ekologického a hospodářského hlediska jsou v mnoha případech jediným schůdným a udržitelným řešením multimodální dopravní systémy, které umožňují využívání různých dopravních prostředků na jedné dopravní trase;

48.

zdůrazňuje, že v nově rozšířeném schengenském prostoru má dopravní infrastruktura mezi západní a východní Evropou obrovský význam vzhledem k tomu, že -zejména v nových členských státech - je s ním spojen potenciál hospodářského růstu; vyzývá Komisi a členské státy, aby budovaly a podporovaly nadnárodní silniční a železniční spojení mezi východní a západní Evropou a aby při tom podporovaly zejména přeshraniční dopravní infrastrukturu prostřednictvím konkrétního akčního programu prováděného ve spolupráci s místními, regionálními a celostátními úřady; rovněž připomíná, že lepší propojení koridorů TEN-T s dopravními sítěmi třetích zemí by významnou měrou zlepšilo postavení příhraničních oblastí a bylo by přínosem pro meziregionální spolupráci i pro EU jako takovou.

49.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/41

A.

vzhledem k tomu, že EU zamýšlí omezit globální oteplování na 2 °C a o polovinu snížit úbytek biologické rozmanitosti, vzhledem k tomu, že podle Eliaschovy zprávy se odhaduje, že bude ročně zapotřebí 17-33 miliard USD, aby se do roku 2030 omezilo odlesňování o polovinu,

B.

vzhledem k tomu, že udržitelné obhospodařování lesa má zásadní význam pro boj proti odlesňování a že je důležitým aspektem hospodářského vývoje,

C.

vzhledem k tomu, že odlesňování způsobuje přibližně 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů, je hlavní příčinou úbytku biologické rozmanitosti a představuje vážné nebezpečí pro rozvoj, a zejména pro obživu chudých,

D.

vzhledem k tomu, že k odlesňování dochází znepokojující rychlostí 13 milionů hektarů ročně, a to zejména v tropických pralesích, ale také do jisté míry v Evropě, zejména ve střední a východní Evropě,

E.

vzhledem k tomu, že odlesňování způsobuje nevratné škody na životním prostředí, jako je trvalé porušení vodních poměrů, vytváření stepí a pouští a zánik biologické rozmanitosti, což hospodářství způsobuje několikanásobně vyšší celkové náklady, než kolik je třeba vynaložit na ochranu a údržbu,

F.

vzhledem k tomu, že znehodnocování lesů nabývá různých forem a je obtížné ho definovat, ale že také významně ovlivňuje klima, biologickou rozmanitost a produkty a služby,

G.

vhledem k tomu, že je podle čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu třeba do roku 2020 dosáhnout kromě 25-40 % snížení emisí v průmyslově rozvinutých zemích oproti hodnotám z roku 1990 také značného odklonu od běžného stavu nárůstu emisí v rozvojových zemích, včetně snížení emisí z odlesňování, aby bylo dosaženo omezení globálního oteplování na 2 °C,

H.

vzhledem k tomu, že omezení odlesňování bude hrát důležitou roli nejen pro zmírnění změny klimatu, ale i pro přizpůsobení se této změně,

1.

zdůrazňuje potřebu větší konzistentnosti mezi politikami týkajícími se zachování a udržitelného obhospodařování lesa a jinými vnitřními a vnějšími politikami EU; požaduje, aby bylo provedeno kvantitativní hodnocení dopadu politik EU na lesy, např. politik v oblasti energetiky (zejména biopaliv), zemědělství, udržitelné výroby a spotřeby, zadávání zakázek, obchodu a rozvojové spolupráce;

2.

vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu a Radě návrhy na přísné požadavky Společenství na udržitelnost pro veškeré dřevo a výrobky ze dřeva pocházející z lesů;

3.

vyzývá Komisi, aby do konce roku 2009 vydala obsáhlou studii o dopadu výroby, spotřeby a obchodu s potravinářskými s nepotravinářskými komoditami v EU na odlesňování a na znehodnocování lesů; žádá, aby studie posoudila a specifikovala negativní vliv různých průmyslových odvětví a aby učinila doporučení pro další politiku a inovaci za účelem omezení těchto dopadů;

4.

konstatuje, že je nezbytné, aby byla v souvislosti s obhospodařováním lesů věnována pozornost vodním poměrům, a poukazuje na to, že je důležité obhospodařovat lesní a vodní fond společně a sladit příslušné politiky EU, aby byly obnoveny a rozšířeny schopnosti ekosystémů zadržovat vodu;

5.

vítá politiky veřejných zakázek zohledňujících ochranu životního prostředí (GPP) a podporu nástrojů, jako je ekoznačka a programy certifikace lesů; vyzývá k rychlému přijetí a uplatňování politik GPP u výrobků ze dřeva v celé EU; vyzývá členské státy, aby základem jejich politiky zadávání veřejných zakázek byly vysoké standardy udržitelnosti a aby v souvislosti s těmito standardy stanovily reálné cíle;

6.

domnívá se, že musí být poskytnuta rozsáhlá finanční podpora rozvojovým zemím, aby se nejpozději do roku 2020 zastavilo masivní odlesňování tropických deštných pralesů, a že při jednání o komplexní dohodě na světové úrovni o klimatických změnách po roce 2012 bude rozhodující projevení závazků v této oblasti;

7.

uznává, že mobilizace dostatečného financování v rámci globálního ujednání o klimatu bude zcela zásadní pro snížení odlesňování na polovinu, popř. jeho zastavení; v této souvislosti podporuje návrh Komise na vytvoření celosvětového mechanismu pro uhlík z lesnictví (GFCM) na základě rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu vycházející ze systému trvalého financování; vyzývá členské státy, aby podpořily svůj závazek zastavit globální odlesňování a znehodnocování lesů využíváním významné části výnosů z dražeb povolenek v rámci systému obchodování s emisemi (ETS) k omezení odlesňování v rozvojových zemích a aby se soustředily na jednání o zdrojích financí, jak bylo nastíněno ve sdělení Komise ze dne 28. ledna 2009 nazvaném „Cesta ke komplexní dohodě o změně klimatu v Kodani“ (KOM(2009)0039); vyzývá členské sáty, aby podpořily návrh Komise přijmout návrh financování předložený Norskem a přidělily část budoucích příjmů z aukcí jednotek přidělených množství celosvětovému mechanismu pro uhlík z lesnictví;

8.

hájí stanovisko, že podpora poskytnutá prostřednictvím celosvětového mechanismu pro uhlík z lesnictví, by měla být založena na výkonu a poskytována na základě ověřených výsledků v oblasti snižování masivního odlesňování a znehodnocování lesů; zdůrazňuje, že tato podpora by měla poskytnout také dodatečné výhody v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, vyšší odolnosti a zlepšených podmínek obživy v zalesněných oblastech;

9.

zdůrazňuje potřebu plně respektovat práva místních obyvatel žijících v lesích včetně práva domorodců na svobodně projevený, předchozí a informovaný souhlas pro využití lesů jimi běžně využívaných; považuje za zásadní, aby místní společenství a domorodí obyvatelé byli rozumným způsobem a plně zapojeni do všech stádií vyhodnocování, plánování a uplatňování opatření na snižování emisí ze znehodnocování lesů a odlesňování;

10.

zdůrazňuje, že jakýkoli mechanismus Programu spolupráce Organizace spojených národů na snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích, který je součástí mezinárodní dohody o změně klimatu po roce 2012, by měl na prvním místě a jako nejdůležitější bod zaručit ochranu pralesů;

11.

konstatuje, že proces odlesňování ve východní Evropě se podílí na ničení životního prostředí a ovlivňuje, mimo jiné, také kvalitu života;

12.

konstatuje, že kredity z lesnictví na trhu s uhlíkem by mohly být ve střednědobém a dlouhodobém horizontu součástí souboru politik zaměřených na řešení problému odlesňování, pokud bude možné zajistit přesné metody počítání lesního uhlíku a spolehlivé monitorovací mechanismy; zdůrazňuje, že pokud jde o zahrnutí kreditů z lesnictví do ETS, konečné rozhodnutí by se mělo přijmout po důkladné analýze realizovatelnosti všech možných mechanismů financování a hodnocení výsledků konference stran v Kodani a závěrů pilotních projektů;

13.

připomíná, že žádné kredity z lesnických projektů, které jsou použity ke kompenzaci emisí skleníkových plynů v průmyslově rozvinutých zemích, nemohou být započítány dvakrát, s ohledem na cíle odklonu od běžného stavu, k nimž by se rozvojové země měly zavázat v mezinárodní dohodě o změně klimatu po roce -2012;

14.

zdůrazňuje, že jakýkoli systém náhrad pro snížení odlesňování a znehodnocování lesů v rámci budoucího klimatického režimu musí zohlednit nejen snížení uhlíku, ale také význam pro ekosystém a sociální přínos, který lesy poskytují;

15.

vyzývá EU, aby podpořila přísné sociální a ekologické normy pro snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů (REDD); vyzývá EU, aby mechanismy REDD, které přesahují současný projektový přístup čistého rozvoje a jsou cílené na základní příčiny odlesňování, jako je špatná správa věcí veřejných, chudoba, korupce a nedostatečné prosazování právních předpisů, obhajovala tím, že podpoří politické a institucionální reformy jak na místní, tak na vnitrostátní úrovni;

16.

vyjadřuje politování nad tím, že na rozdíl od svého názvu se sdělení znehodnocováním lesů nezabývá; vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plány a pilotní projekty a aby i ve své vlastní politice prokázala, že je odhodlána zastavit nejen odlesňování, ale také znehodnocováním lesů (i v EU), a to také tím, že navrhne a zavede odpovídající systémy monitorování, aby se získaly příslušné údaje o půdě a biomase v lesích;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských zemí.

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/43

A.

vzhledem k tomu, že městská doprava zaujímá v celém odvětví dopravy významné místo a že články 70 až 80 Smlouvy o ES představují právní základ, který Evropské unii v této oblasti uděluje pravomoci sdílené s členskými státy,

B.

vzhledem k tomu, že četné směrnice a nařízení EU, a to jak průřezové, tak zaměřené na jedinou oblast, mají dopad na městskou dopravu a vyžadují sladění prostřednictvím specifického přístupu k městskému cestování,

C.

vzhledem k tomu, že plán Evropské unie „pro životní prostředí“, který přijala Rada na svém zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007, stanoví ambiciózní cíle 20 % úspory spotřeby energií, 20 % snížení emisí skleníkových plynů a 20 % podílu obnovitelných zdrojů v celkové spotřebě energií v roce 2020 a že těchto cílů nelze dosáhnout bez odpovídající strategie městské dopravy,

D.

vzhledem k širokému úspěchu výzkumného a rozvojového programu CIVITAS, který svědčí o zájmu místních orgánů a společností zabývajících se dopravou o evropské investice do inovačních programů městské dopravy,

E.

vzhledem k tomu, že Fond soudržnosti a strukturální fondy financují programy městské mobility, ale jejich nevýhodou je na jedné straně chybějící celoevropská strategie a cíle v oblasti městské mobility a na druhé straně nerovnoměrné přidělování prostředků na území EU,

F.

vzhledem k tomu, že městské zóny představují významné přestupní a spojovací body mezi transevropskými dopravními sítěmi a musí přispívat ke splnění obecných cílů těchto sítí, kterými je podpora trvale udržitelné evropské mobility a udržitelné konkurenceschopnosti městských sítí v EU,

G.

vzhledem k tomu, že městské oblasti jsou významnými centry obchodování a že nákladní doprava je na jednu stranu životně důležitá pro zásobování obyvatelstva, že však na druhou stranu naráží vzhledem k malým skladovacím plochám a malému časovému prostoru pro dodávky na problémy,

H.

vzhledem k tomu, že přísné dodržování zásady subsidiarity a práva na autonomii obecního plánování neumožňuje zavedení celoevropské normativní politiky, ale poskytuje Unii možnost přijmout strategii pobídek, která by působila podobně jako regionální politika EU a její politika soudržnosti, aniž by vnucovala řešení seshora,

I.

vzhledem k tomu, že problematiku městských oblastí není možné řešit z hlediska politik zaměřených na jeden druh dopravy, ale že je nutné přistupovat k ní z hlediska uživatelů a integrovaných dopravních systémů,

J.

vzhledem k tomu, že účinnou a udržitelnou politiku pro městskou dopravu ve prospěch evropských občanů a evropského hospodářství lze zajistit pouze spravedlivým přístupem k nákladní i osobní dopravě i k různým druhům dopravy,

K.

vzhledem k tomu, že územní plánování, jež zohledňuje demografickou proměnu společnosti, a vytváří tak například zvláště pro seniory nabídky bydlení uvnitř města a zabezpečuje nákupní možnosti pro obyvatele v blízkosti jejich bydliště, může podstatně přispět ke snížení objemu dopravy,

L.

vzhledem k tomu, že je nutné mít k dispozici solidní strategie městské dopravy, které by umožnily zlepšit nástroje tím, že se budou rozvíjet platformy kombinované dopravy, a které by se vztahovaly na různé dopravní systémy,

M.

vzhledem k tomu, že je nutné mít k dispozici důvěryhodné a systematičtější statistické informace umožňující hodnocení politik místních orgánů a výměnu osvědčených postupů v městské dopravě,

N.

vzhledem k ekonomickému a technologickému významu konkrétních technických postupů, které byly zavedeny v městské dopravě, a vzhledem k jejich významu pro konkurenceschopnost a vnější obchod Evropské unie,

O.

vzhledem k tomu, že blížící se termín voleb do Evropského parlamentu jej nutí dodržet původně stanovený harmonogram pro projednání akčního plánu pro městskou dopravu, který oznámila Komise,

1.

vyjadřuje politování nad skutečností, že akční plán pro městskou mobilitu, který oznámila Komise, nebyl zveřejněn, a je ochoten přijmout různé iniciativy, zdůrazňuje však nezbytnost koherentního přístupu; rozhodl se proto učinit kroky v návaznosti na svou zprávu z vlastního podnětu, a to v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality, a vypracovat návrhy evropského akčního plánu pro městskou mobilitu;

2.

připomíná, že se městská doprava řídí zásadou subsidiarity; zdůrazňuje však, že místní orgány tohoto cíle často nedosáhnou bez spolupráce a koordinace na evropské úrovni, a Komise tedy musí provádět studie a poskytovat právní rámec, finanční prostředky na výzkum a podporovat a šířit osvědčené postupy podle všeobecných zásad dostupných všem občanům ve všech jazycích EU;

3.

žádá Komisi, aby zveřejnila sbírku závazných evropských správních předpisů v této oblasti a navrhla regionům a městům společné referenční rámce, které jim zjednoduší rozhodování při plánování a provádění rozvojových strategií;

4.

navrhuje okamžitě zahájit program zkvalitňování statistik a databází Eurostatu týkajících se městské mobility tím, že se do nich začlení zejména:

5.

navrhuje okamžitě zřídit evropský internetový portál a fórum o městské mobilitě, což by usnadnilo výměnu a šíření informací, osvědčených postupů a inovativních zkušeností, zejména v oblasti ekologicky šetrných druhů dopravy;

6.

navrhuje zavést každoročně udílenou evropskou cenu a začlenit tak ceny udělované v rámci programu CIVITAS do evropského týdne mobility, což by umožnilo ocenit výjimečné a inspirující iniciativy a projekty v oblasti městské dopravy;

7.

navrhuje vypracovat novou generaci programu CIVITAS (CIVITAS IV), která by připravovala výběrová řízení na projekty týkající se zejména:

8.

navrhuje zintenzívnit výzkum a vývoj inteligentních dopravních systémů (IDS), lépe je koordinovat s potřebami a cíli obyvatel měst a místních orgánů a zaměřit je na tyto aspekty:

9.

požaduje navýšení vnitrostátních prostředků i prostředků EU v oblasti IDS s cílem umožnit místním orgánům výraznější uplatnění IDS;

10.

žádá, aby zásada integrovaného přístupu byla podporována v rámci partnerského řízení, které sdružuje jak městské a příměstské subjekty, tak subjekty na vnitrostátní i evropské úrovni, a jež zohlední témata týkající se dopravy: sociální začlenění, hluk, bezpečnost, konkurenceschopnost, životní prostředí atd.; znovu žádá, aby vytvoření integrovaného přístupu bylo při plánování programu a volbě projektů strukturálních fondů povinné;

11.

doporučuje zavedení a uplatňování plánů udržitelné integrované městské dopravy v aglomeracích o více než 100 000 obyvatel, které by obsahovaly:

12.

doporučuje vytvoření stálého evropského fóra mezi reprezentativními orgány působícími v oblasti dopravy, včetně sdružení uživatelů a občanů a profesních sdružení dopravců, o správě městské dopravy pro výměnu a šíření osvědčených postupů v této oblasti;

13.

navrhuje podmiňovat financování městské dopravy v Evropě vypracováním integrovaných plánů městské mobility (plánů městské dopravy);

14.

vybízí k operační spolupráci a integraci orgánů odpovídajících za organizaci veřejné dopravy, dopravní provoz a parkování v evropských městech o více než 250 000 obyvatel, v oblastech se stejným pohybem obyvatel a zboží a v souladu se zvláštními rysy jednotlivých měst, které musí být respektovány;

15.

vybízí orgány působící v oblasti organizování dopravy, aby si v rámci politiky mobility uvedené ve výše zmíněných udržitelných integrovaných plánech městské dopravy stanovily aktivní a jednotné cíle pro snížení emisí skleníkových plynů a aby je převedly na konkrétní výkonnostní cíle, které musí plnit veřejní a soukromí poskytovatelé dopravních služeb;

16.

navrhuje zhodnotit zkušenosti s integrací tarifů (včetně projektu interoperabilní správy jízdného), poskytováním informací o kombinované dopravě a výměnou informací mezi příslušnými orgány organizujícími dopravu v městských aglomeracích EU s cílem usnadnit výměnu osvědčených postupů;

17.

podporuje zřízení střediska pro sledování městské mobility při Komisi, avšak není stoupencem vytvoření nové agentury;

18.

lituje, že v současném finančním období 2007–2013 je pro městskou dopravu vyhrazeno pouze přibližně 9 % (asi 8 000 000 000 EUR) z veškerých prostředků strukturálních fondů vydávaných na dopravu (tedy asi 82 000 000 000 EUR); považuje tento podíl za příliš malý k tomu, aby bylo možné čelit výzvám, jež se týkají přiměřené mobility v evropských městech i ochrany životního prostředí a ochrany klimatu;

19.

rozhodně doporučuje, aby byl v rámci finančního rámce na období 2014–2020 prostudován evropský finanční nástroj městské mobility (integrovaný program podobný programu Marco Polo), který by umožnil spolufinancovat:

navrhuje, aby tyto finanční zdroje byly přidělovány formou pobídek na základě nabídkových řízení s evropskou zadávací dokumentací;

20.

žádá Komisi, aby vypracovala zprávu o městských zónách s omezeným přístupem ve snaze posoudit jejich dopady na mobilitu, kvalitu života, emise a vnější účinky, zdraví a bezpečnost, a to se zřetelem na nezbytnost zavedení systému pro trestní či jiné než trestní stíhání za přestupky v přeshraniční dopravě;

21.

navrhuje zavedení informační sítě a prodeje jízdenek na městskou dopravu v hlavních destinacích EU na nádražích a letištích při odjezdu či odletu, pokud leží na území EU;

22.

podporuje vypracování „listiny uživatelů“ městské dopravy, včetně chodců a cyklistů, distribuce zboží a služeb, včetně rozdělení ulice takovým způsobem, aby se zmenšil současný nepoměr;

23.

je toho názoru, že urbanistický vzor města krátkých cest je nejvhodnější pro umožnění městské mobility šetrné ke klimatu a k životnímu prostředí;

24.

povzbuzuje Komisi a místní orgány, aby zintenzívnily a rozšířily své iniciativy, co se týče dne bez aut, které se uskutečňují každoročně v rámci evropského dne bez aut;

25.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila harmonizovanou koncepci pro zřízení čistých zón a pro jejich jednotné evropské označování, aby se zabránilo vytváření rozdílných koncepcí ve městech či členských státech, což by s sebou neslo značné nepříjemnosti pro občany a podniky;

26.

je toho názoru, že by koncepce městské mobility měla stanovit také vytváření meziměstských sítí, které by umožnily vzájemné spojení velkých měst, jejich hospodářský rozvoj a plynulý a rychlý pohyb osob a zboží;

27.

navrhuje zavedení evropské politiky normalizace a certifikace materiálů z hlediska bezpečnosti a zdraví, pohodlí (hluk, vibrace), vzájemného propojení sítí (systém „busway“ - systém zvláštních koridorů pro autobusy, propojení tramvajové a železniční tratě atd.), přístupnosti pro osoby s omezenou pohyblivostí či osob s dětskými kočárky, ekologicky šetrných druhů dopravy a ekologicky čistého pohonu (autobus, taxi atd.) na základě uhlíkové bilance, jakož i posouzení dopadů nákladů pro podniky a uživatele;

28.

navrhuje vytrvale usilovat o proporcionalitu nákladů a přínosů a o zohlednění uživatelů s omezenými finančními možnostmi;

29.

doporučuje, aby se v rámci otevírání městských dopravních sítí hospodářské soutěži vypracovaly v souladu s nařízením (ES) č. 1370/2007 pokyny obsahující minimální doporučení pro kvalitu služeb, hodnocení a zapojení uživatelů a občanů;

30.

navrhuje, aby byla významná část prostředků uvolněných na základě plánu obnovy evropské ekonomiky přidělena na financování probíhajících prací v odvětví městské dopravy, které je možné okamžitě financovat a uskutečnit do 31. prosince 2009;

31.

konstatuje, že v rámci plánu obnovy evropské ekonomiky jsou prostředky strukturálních fondů uvolňovány přednostně na udržitelné projekty v oblasti infrastruktury; důrazně vyzývá členské státy a regiony, aby významnou část těchto prostředků využily na městskou dopravu šetrnou k životnímu prostředí;

32.

žádá Komisi, aby vzala na vědomí návrhy obsažené v tomto usnesení a přání Evropského parlamentu, aby se chopila iniciativy v této oblasti, aby tak co nejdříve vznikl akční plán;

33.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

8.7.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 184/50

A.

vzhledem k tomu, že inteligentní dopravní systémy (ITS) jsou vyspělé aplikace, které k dopravě a zajišťování inovačních služeb různých druhů dopravy a řízení dopravy využívají informační a komunikační technologií (IKT);

B.

vzhledem k tomu, že ITS mají velký potenciál pro účinnější využití všech druhů dopravy, který může vyhovět potřebám a výzvám evropské dopravní politiky;

C.

vzhledem k tomu, že přetížení silniční dopravy postihuje 10 % silniční sítě a roční výdaje činí 1 % HDP EU, počet smrtelných nehod stále dosahuje 42 953 (2006), což velmi převyšuje přechodný cíl snížit je do roku 2010 na 25 000, a silniční doprava se podílí 72 % na veškerých emisích CO2 pocházejících z dopravy, přičemž 40 % evropských emisí CO2 pochází z městské dopravy;

D.

vzhledem k tomu, že se ukázalo, že ITS jsou nezbytné pro snížení spotřeby energie a dopravu šetrnější k životnímu prostředí;

E.

vzhledem k tomu, že inteligentní systémy byly vyvinuty pro jiné druhy dopravy, jako je železniční doprava (ERTMS a TAF-TSI), námořní a vnitrozemská doprava (LRITS, SafeSeaNet, VTMIS, RIS), letecká doprava (SESAR) a pozemní doprava, např. převoz dobytka;

1.

zdůrazňuje, že ITS jsou klíčovým nástrojem pro účinné využití stávající infrastruktury a pro zajištění účinnější, bezpečnější a stálejší a ekologicky čistší dopravy, která přispívá k rozvoji udržitelné mobility pro občany a hospodářství;

2.

zdůrazňuje, že inteligentní dopravní systémy (ITS) mají pozitivní dopad na udržitelný rozvoj, zlepšují ekonomickou výkonnost všech regionů, včetně městských oblastí, vytvářejí podmínky pro vzájemnou přístupnost, podporují místní a meziregionální obchod, rozvíjejí vnitřní trh Evropské unie a vytvářejí pracovní příležitosti v oborech souvisejících se zaváděním inteligentních dopravních systémů;

3.

domnívá se, že ITS mohou zlepšit životní podmínky evropských občanů, zejména těch, kteří žijí v městských oblastech, a přispějí také k větší bezpečnosti silničního provozu, sníží emise škodlivých látek a znečištění životního prostředí, zvýší výkonnost dopravy, zlepší dostupnost v odlehlých oblastech a jejich prioritou bude snížení dopravního provozu;

4.

vyjadřuje politování nad zpožděním při přípravě společného rámce pro provádění ITS v EU a nedostatkem koordinovaného zavádění ITS s konkrétními cíli, zejména kvůli překážkám v interoperabilitě, nedostatku účinné spolupráce všech zúčastněných stran a nevyřešeným otázkám ochrany osobních údajů a odpovědnosti;

5.

vítá akční plán Komise pro ITS (akční plán) jako společný rámec opatření a programů s jasnými lhůtami pro dosažení výsledků;

6.

je přesvědčen, že je nezbytné vytvořit nástroj, který podpoří využití ITS v dopravní politice; podporuje legislativní nástroj pro stanovení rámce pro zavádění ITS a žádá, aby Komise poskytla více informací o současném stavu opatření, financování a programování akčního plánu, aby bylo zajištěno, že ve směrnici, která stanoví rámec pro zavádění ITS, bude stanoven jasný soubor opatření s termíny;

7.

je si vědom omezené finanční pomoci Společenství poskytnuté (v roce 2008) akci EasyWay, což je projekt pro zavádění systémů ITS po Evropě v koridorech hlavní transevropské sítě silnic (TERN) ve 21 členských státech EU, který vedou vnitrostátní orgány a provozovatelé silniční dopravy s přidruženými partnery z řad veřejných a soukromých subjektů;

8.

upozorňuje, že ITS by měly být zaváděny ve všech druzích dopravy a pro všechny cestující v Evropě v koordinaci s aplikacemi systému Galileo; výrazně podporuje jejich okamžité zavedení v zájmu posílení intermodality mezi veřejným a soukromým sektorem a v rámci veřejné dopravy pomocí zlepšení celkové informovanosti a zvýšení řízení kapacity;

9.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly otázkou odpovědnosti, která tvoří hlavní překážku hladkému a plynulému rozvoji ITS v Evropě;

10.

domnívá se, že interoperabilita v rozvoji ITS je pro jeho plynulé a účinné zavedení v Evropě rozhodující; domnívá se, že by se v případě investicí do TERN (výstavba nebo udržování silničních sítí) mělo věnovat úsilí nezbytnému zavedení služeb ITS;

11.

žádá Komisi, aby – vzhledem k tomu, že na evropském trhu ITS již existuje značná nabídka – stanovila specifikace pro minimální požadavky týkající se aplikací a služeb ITS, které by mohly splnit všechny členské státy a které jsou pro účinné zavádění, využívání a fungování ITS nezbytné;

12.

domnívá se, že je důležité vypracovat posouzení poptávky na trhu, které vyhodnotí skutečnou potřebu přesahující stanovenou minimální úroveň aplikací a služeb ITS a posilovat aspekty ITS ve vnitřním trhu pomocí normalizace a odpovídajícího regulačního rámce;

13.

zdůrazňuje význam přeshraniční spolupráce na vnějších hranicích EU, a to jak na úrovni technické, tak administrativní, neboť je velmi důležitá pro účinné zavedení ITS v EU;

14.

zdůrazňuje potřebu zajistit nezbytné množství údajů a informací jako minimum pro účinné zavádění ITS v následujících pěti základních oblastech: dopravní a cestovní informace v reálném čase; údaje o silničních sítích; veřejné údaje pro digitální mapy; údaje pro minimální všeobecné informační služby o dopravě a multimodální plánovače cest z domu do domu;

15.

vyžaduje, aby minimální všeobecné informační služby o dopravě pokrývaly transevropskou síť (TEN-T);

16.

zdůrazňuje, že k přijetí a k zavedení ITS v širším měřítku je nutné zohlednit jak informace o dopravě, tak jízdní řády různých dopravních prostředků;

17.

zdůrazňuje význam poskytování informací pro cestující a infrastrukturu v reálném čase a jejich zpřesnění, význam spolehlivosti a jednotnosti při respektování konkrétních evropských podmínek (geografických, kulturních a jazykových) a zajištění geografické kontinuity;

18.

domnívá se, že je nezbytné, aby rozvoj ITS zajistil přístup soukromého sektoru k silničním, dopravním a cestovním údajům při respektování soukromí a s ohledem na otázku práv duševního vlastnictví;

19.

domnívá se, že je nezbytné zajistit harmonizované, interoperabilní a spolehlivé ITS při zachování svobodné volby uživatelů ITS;

20.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zkoordinovaly a propojily ITS s iniciativami EU pro městskou mobilitu v zájmu účinnější mobility dopravy a plynulosti řízení a v zájmu snížení přetížení silnic, koridorů sítí TEN-T a městských aglomerací;

21.

domnívá se, že je nebytná přeshraniční spolupráce a rozvoj programů pro účinný rozvoj a provádění ITS, jako je projekt EasyWay;

22.

vyzývá Komisi, aby určila prioritní informace, dopravní zařízení a normy vozidel pro pokračující zavádění ITS a opatření podporující harmonizovanější dálniční infrastrukturu;

23.

považuje za nezbytné, aby byl odhad ekonomických nákladů na vozidlo a na infrastrukturu související se zavedením ITS založen na analýze nákladů a výnosů pokrývající všechny související náklady (ekonomické, společenské a environmentální);

24.

doporučuje vypracovat postupy a systémy informování uživatelů o nabídce městských dopravních prostředků a o stavu jejich sítí, zejména využitím techniky GSM;

25.

doporučuje provést důsledný přezkum tarifních systémů příslušných úřadů dané oblasti a uplatňovat zejména vhodné technické postupy;

26.

vybízí k rozvoji intermodálních technik, které osobám se sníženou pohyblivostí umožní lepší přístup k dopravním prostředkům a k městské mobilitě;

27.

vyzývá Komisi a členské státy, aby se připravily na harmonizované zavedení a integraci systému eCall ve všech zemích EU do roku 2010, jakmile budou dokončeny normalizační testy;

28.

domnívá se, že aplikace a zavádění ITS by měly:

29.

naléhavě žádá Komisi, aby usilovala o další snížení nákladů na komunikaci, aby se zvýšila míra využití komunikačních a informačních prostředků podporovaných telekomunikačními sítěmi;

30.

vítá navrhovanou iniciativu pro logistiku nákladní dopravy (eFreight) a naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla zásadu „inteligentního nákladu“ s cílem dosáhnout multimodálního využití služeb ITS pro nákladní přepravu se zaměřením na přepravu nebezpečného zboží;

31.

žádá Komisi a členské státy, aby věnovaly přepravě osob a přepravě zboží stejnou pozornost s cílem zabránit znevýhodnění osobní přepravy, které má negativní vliv především na mobilitu osob;

32.

podporuje vhodný regulační rámec pro rozhraní člověk/stroj (HMI) a další protokoly ITS a zdůrazňuje potřebu zabývat se otázkami odpovědnosti;

33.

vyzývá Komisi, aby se zabývala otázkou zranitelných uživatelů dopravy, včetně lidí s omezenou pohyblivostí, a aby rozšířila opatření na podporu zavádění systémů ADAS a dalších, jako jsou ITS a HMI, na jednostopá vozidla v rámci dílčích akcí navrhovaných v akčním plánu;

34.

vyzývá Komisi, aby využila možností dopravní informačních systémů s ohledem na preventivní opatření pro omezení smogu a příliš vysoké koncentrace ozónu a pro snížení hlučnosti, prašnosti a emisí NOx a CO2;

35.

zdůrazňuje význam určení společného složení platformy pro normalizovaná rozhraní a protokoly, které by usnadnily využití ITS, systémů spolupráce a specifik pro výměnu mezi jednotlivými infrastrukturami (I2I), mezi vozidlem a infrastrukturou (V2I) a mezi jednotlivými vozidly (V2V);

36.

vyzývá Komisi, aby vyhotovila plán ITS se společnými platformami pro aplikace a zavádění ITS a s účastí soukromého a veřejného sektoru a aby stanovila příslušný rámec pro řešení otázek odpovědnosti ITS;

37.

upozorňuje, že by mělo být podporováno vzdělávání v oblasti aplikací ITS v zájmu rozšíření znalostí uživatelů o dopravě a usnadnění interakce člověk/stroj;

38.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily otevřené fórum pro výměnu informací a řešení záležitostí týkajících se ITS;

39.

zdůrazňuje potřebu respektovat soukromí a domnívá se, že by se při vytváření architektury a stanovení prováděcích opatření mělo od samého počátku respektovat soukromí a otázky bezpečnosti a ochrany údajů (ochrana soukromí ve fázi návrhu);

40.

vybízí všechny strany zúčastněné v aplikacích ITS, aby vyhověly směrnicím ES o ochraně osobních údajů a soukromí na komunikacích (směrnice 95/46/ES (11) a 2002/58/ES (12)), a vyzývá Komisi k zajištění vhodného využití údajů v rámci aplikací a zavádění ITS;

41.

domnívá se, že využívání anonymních údajů o aplikacích ITS je pro plynulé zavedení ITS nutné a že zaručí soukromí a soulad s právním rámcem ES pro ochranu údajů;

42.

vyzývá Komisi a členské státy, aby ve vztahu k zavádění systémů ITS v Evropě vyvinuly silné vedení a skutečný systém správy;

43.

zasazuje se o podporu vývoje vnitrostátního a evropského multimodálního plánovače tras z místa na místo – za náležitého zohlednění alternativ ve veřejné dopravě – a o jeho propojení v rámci Evropy;

44.

naléhá na Komisi, aby lépe využívala zkušenosti EU s programy globálního navigačního družicového systému (GNSS) EGNOS a Galileo a aby posilovala multimodální propojení;

45.

zdůrazňuje, že tyto technologie by se měly uplatňovat do té míry, aby se zabránilo vzájemné neslučitelnosti jednotlivých druhů dopravy, a že by měla existovat volnost výběru, pokud jde o uplatnění těchto technologií;

46.

vyzývá Komisi a členské státy, aby braly v úvahu, že ITS by měly do procesu plánování a realizace aktivně zapojit místní a regionální orgány a zúčastněné strany, které působí na území EU;

47.

zdůrazňuje význam partnerství veřejného a soukromého sektoru při zavádění ITS a vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly aktivní kroky k prosazení a usnadnění jejich využití;

48.

vyzývá Komisi, aby plně objasnila financování akčního plánu a jeho programování, a žádá Radu, aby zajistila potřebné finanční prostředky;

49.

doporučuje členským státům, aby se v rámci přezkumu v polovině období zabývaly využitím prostředků ze strukturálních fondů určených na městskou mobilitu a snížením přetíženosti komunikací v době dopravní špičky prostřednictvím inteligentních dopravních systémů a aby je zařadily do seznamu priorit pro období 2010 až 2013;

50.

poukazuje na potřebu lépe definovat a využívat významný potenciál městských oblastí a vyzdvihuje úlohu, kterou při dosahování vyváženého rozvoje a uskutečňování střednědobých a dlouhodobých cílů mohou hrát venkovské a odlehlé oblasti;

51.

domnívá se, že v zájmu usnadnění dopravních toků, snížení nehodovosti a zvýšení bezpečnosti je naprosto nutné zavádět inteligentní dopravní systémy v oblastech, které mají velký turistický potenciál; zastává názor, že ITS přispívají k hospodářskému rozvoji regionů, včetně odlehlých regionů;

52.

zdůrazňuje význam meziregionální, přeshraniční a nadnárodní spolupráce při rozvoji a zavádění ITS a naléhavě žádá Komisi, aby vytvořila systém pro výměnu osvědčených postupů, který by byl široce přístupný ve všech jazycích EU, a naléhavě žádá členské státy, aby zajistily sdílení a výměnu osvědčených postupů mezi jednotlivými regiony, aby došlo k předávání znalostí v oblasti ITS a zároveň nedocházelo k fragmentaci systému.

53.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.