3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 145/1

1.

Cílem návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, k němuž byl Účetní dvůr požádán o vyjádření stanoviska, je aktualizovat stávající finanční nařízení tak, aby odráželo změny plynoucí z Lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009.

2.

Účetní dvůr se domnívá, že navrhované změny do finančního nařízení ve většině případů dokonale transponují změny týkající se rozpočtových a finančních záležitostí, které zavedla Lisabonská smlouva. V souvislosti s jedním z pozměněných ustanovení však Účetní dvůr vyjadřuje určité znepokojení a navrhuje přidat jedno ustanovení nové. Návrhy na úpravu znění textu jsou uvedeny v tabulce přiložené k tomuto stanovisku.

3.

Vzhledem k tomu, že se upouští od rozlišování mezi povinnými a nepovinnými výdaji, je nezbytné změnit článek 24 finančního nařízení. Komise navrhuje nahradit článek 24 novým zněním. Účetní dvůr má v této souvislosti dvě připomínky.

4.

Odstavce 1, 3, 4 a 6 všechny odkazují konkrétně na Komisi. Avšak čl. 22 odst. 2 a čl. 22 odst. 3 finančního nařízení uvádí, že postupy stanovené v článku 24 se vztahují také na ostatní orgány, pokud některá z obou složek rozpočtového orgánu uplatní závažné důvody jako námitku proti návrhu na převod prostředků nebo pokud se návrh týká převodu z jedné hlavy do druhé a překračuje stanovený limit. V těchto čtyřech odstavcích je proto nutné nahradit slovo „Komise“ slovem „orgány“.

5.

V odst. 5 bodu i) Komise navrhuje zkrátit lhůtu, v níž má rozpočtový orgán schválit návrhy na převody v určitém rozmezí (převod představuje méně než 10 % prostředků rozpočtové linie, ze které se převádí, a nepřesahuje 5 milionů EUR), na tři týdny. Účetní dvůr upozorňuje, že v rámci Evropského parlamentu jsou návrhy na převod v současné době posuzovány rozpočtovým výborem, jehož schůze se konají přibližně jednou za měsíc. Účetní dvůr, aniž by zaujímal stanovisko k přínosům tohoto návrhu, konstatuje, že provádění návrhu by způsobovalo problémy s načasováním.

6.

Dohodovací výbor zřízený čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie se skládá ze členů Rady a Evropského parlamentu a jeho úkolem je dosáhnout přijetí dohody o společném návrhu ročního rozpočtu Unie. Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů obou složek rozpočtového orgánu. Při plnění tohoto úkolu se může stát, že Komise musí přijmout opatření týkající se návrhů rozpočtu orgánů, které v dohodovacím výboru zastoupeny nejsou. S ohledem na transparentnost je vhodné do finančního nařízení promítnout závěry trialogu o rozpočtu ze dne 25. března 2010. Účetní dvůr proto navrhuje přidat nové ustanovení, které by se stalo článkem 34a.

7.

Článek 34a v návrhu Komise se stává článkem 34b.

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 145/4

1.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, k němuž bylo vyžádáno stanovisko Účetního dvora, si klade za cíl novelizovat současné finanční nařízení tak, aby jeho pravidla byla přizpůsobena specifickému charakteru Evropské služby pro vnější činnost (dále jen ESVČ), jejíž existenci předpokládá čl. 27 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii ve znění Lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009. ESVČ bude autonomním orgánem Unie pod dohledem vysokého představitele, jemuž bude poskytovat podporu při plnění jeho úkolů. Organizace a fungování Evropské služby pro vnější činnost budou stanoveny rozhodnutím Rady. Již existuje návrh na takové rozhodnutí datovaný 25. března 2010.

2.

Aby se zajistila kontinuita provozu současných delegací, budou provozní výdaje prováděné vedoucími delegací považovány za výdaje odpovídající plnění rozpočtu Komisí v rámci přímého centralizovaného řízení, ačkoli ESVČ je samostatným orgánem.

3.

Evropská služba pro vnější činnost se bude skládat z ústřední správy a delegací Unie ve třetích zemích a u mezinárodních organizací. Každou delegaci Unie povede vedoucí, kterému budou podřízeni všichni zaměstnanci příslušné delegace.

4.

Personál ESVČ zahrne úředníky z generálního sekretariátu Rady, úředníky z Komise a pracovníky přidělené z diplomatických služeb členských států, kteří budou zaměstnáni podle služebního řádu jako dočasní zaměstnanci. Pro personální záležitosti se bude ESVČ považovat za orgán ve smyslu služebního řádu.

5.

Účetní dvůr bere na vědomí, že ESVČ, jak je požadováno ve Zprávě předsednictví Evropské radě o Evropské službě pro vnější činnost ze dne 23. října 2009 (3), bude útvarem sui generis, který bude pro účely finančního nařízení považován za orgán, jež bude mít svůj samostatný oddíl v rozpočtu EU a jako takový bude podléhat udělování absolutoria Evropským parlamentem. Zároveň však ESVČ, a to především na úrovni delegací, zůstane útvarem pověřeným za Komisi čerpat celou škálu provozních rozpočtových prostředků spadajících do oddílu „Komise“ rozpočtu EU.

6.

Personál delegací bude složen ze zaměstnanců ESVČ a zaměstnanců Komise. Vedoucí delegace bude pověřen Komisí, tj. orgánem plnícím rozpočet a řídícím programy v souladu s článkem 17 Smlouvy o Evropské unii a článkem 317 Smlouvy o fungování Evropské unie, vynakládat jejím jménem provozní prostředky. Z nové struktury ESVČ a povinností vedoucího delegace Unie vyplývá, že vedoucí delegace bude podřízen dvěma různým subjektům. Tuto situaci se zřejmě snaží řešit nově navrhovaný čl. 60a odst. 2 a 3. Účetní dvůr konstatuje, že řízení této nové struktury bude nutné věnovat pozornost, aby se, mimo jiné, zabránilo střetu zájmů.

7.

Ve své zvláštní zprávě č. 10/2004 Účetní dvůr zaznamenal výrazný pokrok dosažený v řízení vnější pomoci v rámci procesu „decentralizace“, včetně posílení provozních a finančních útvarů delegací a stabilnějších a řádnějších finančních postupů, což s sebou přineslo zlepšení ve správnosti, včasnosti a kvalitě poskytovaných služeb. Účetní dvůr považuje zachování a další rozšíření odpovědnosti, pravomocí a kvality finančního řízení na úrovni delegací za otázku zcela zásadní důležitosti. Budoucí organizační struktury delegací Unie by neměly ohrožovat účelnost jejich provozních a finančních funkcí ani oddělení povinností.

8.

V tomto kontextu lze návrh považovat za pokus zachovat pro nový a složitější institucionální rámec v maximální možné míře interní postupy a standardy Komise v oblasti čerpání jejích rozpočtových prostředků.

9.

Účetní dvůr je však znepokojen skutečností, že tohoto cíle má být dosaženo za cenu a) významných odchylek od finančního nařízení, neboť pravomocemi Komise v oblasti provádění rozpočtu budou dále pověřeny schvalující osoby (vedoucí delegací), které již nebudou patřit do útvarů Komise; b) zvýšení složitosti finančního řízení delegací a podávání zpráv o jejich misích a operacích; c) značné nejistoty ohledně přidělování rozpočtových prostředků a řízení výdajů na správu a podporu delegací Unie, což je otázka, která není v návrhu vyjasněna.

10.

Účetní dvůr vyjadřuje konkrétní obavy ohledně čtyř změněných ustanovení a navrhuje úpravu textu, kterou obsahuje tabulka připojená k tomuto stanovisku.

11.

Článek 30. Komise navrhuje nahradit čl. 30 odst. 3 první pododstavec novým zněním, které stanovuje, že Komise vhodným způsobem zpřístupní informace o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu, které má k dispozici v okamžiku plnění rozpočtu centralizovaným řízením podle článku 53a. Nový článek 53a stanoví, že plnění rozpočtu Komisí centralizovaným řízením může být buď přímé (jejími útvary či delegacemi Unie), nebo nepřímé podle článků 54 až 57.

12.

Ze spojeného čtení nového čl. 30 odst. 3 prvního pododstavce a čl. 53a však vyplývá, že povinnost Komise disponovat informacemi o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu se vztahuje na situace, kdy je rozpočet plněn centralizovaným řízením přímo i nepřímo. V stávající verzi čl. 30 odst. 3 prvního pododstavce se ale povinnost Komise disponovat informacemi o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu omezuje pouze na případy, kdy je rozpočet plněn centralizovaným řízením a přímo.

13.

Rozšíření povinnosti disponovat informacemi o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu i na případ nepřímého centralizovaného řízení se netýká specifické situace ESVČ. Takovéto rozšíření jde za předmět návrhu a vztahovalo by se na všechny případy nepřímého centralizovaného řízení. Aby se zachoval soulad se stávající praxí, měl by být nový čl. 30 odst. 3 první pododstavec změněn takto:

14.

Článek 60a. Účelem článku 60a se zdá být posílení zásady, že na vedoucí delegací Unie, jednající jako dále pověřené osoby, se vztahují táž pravidla odpovědnosti jako na jakékoli jiné dále pověřené schvalující osoby (podle článku 60 finančního nařízení). Účetní dvůr považuje za důležité trvat v tomto ohledu na povinnostech vedoucích delegace Unie.

15.

Druhý pododstavec však vedoucím delegací Unie ukládá mimo jiné odpovědnost za zamezování možnému střetu zájmů. Odkaz na pojem „střet zájmů“ by v tomto kontextu neměl být použit, neboť se zdá, že se vztahuje k jinému typu „střetu zájmů“, který je definován v článku 52 finančního nařízení. V zájmu konzistentnosti by měl ve všech ustanoveních finančního nařízení pojem odpovídat stejné definici. Účetní dvůr navrhuje čl. 60a odst. 1 v tomto smyslu změnit.

16.

Článek 85. S ohledem na konzistentnost, účinnost a účelnost Účetní dvůr schvaluje, že za interního auditora ESVČ byl vybrán interní auditor Komise. Znění navrhovaného dodatku ke článku 85 finančního nařízení však působí dojmem, že interní auditor Komise nevykonává vůči ESVČ stejné pravomoci jako vůči útvarům Komise a že se tyto jeho pravomoci mohou lišit podle toho, jaký oddíl rozpočtu (tj. ESVČ, nebo Komise) je čerpán. Aby se zabránilo jakékoliv nejednoznačnosti ohledně pravomocí interního auditora, doporučuje Účetní dvůr nahradit navrhovaný dodatek tímto textem:

17.

Článek 165. Smysl navrhované změny článku 165 není jasný. Po změně článku 53a Účetní dvůr nevidí nutnost měnit článek 165.

18.

Článek 185. Navrhovaná změna článku 185 postrádá účel. Analogie ohledně rozsahu pravomocí interního auditora Komise musí platit pouze s odkazem na útvary Komise. Účetní dvůr proto navrhuje článek 185 neměnit.