3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/1

(1)

Dne 26. dubna 2010 Rada projednala aktualizovaný program stability Malty na období 2009–2012.

(2)

Celosvětová krize postihla Maltu především prostřednictvím obchodních toků, avšak dopad na finanční odvětví je zatím omezen. V roce 2009 hospodářská aktivita poklesla, jelikož došlo k prudkému propadu vývozu, ale také investic, zatímco soukromá spotřeba je podle odhadů na podkladě stabilní zaměstnanosti a některých opatření na podporu hospodářského oživení v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy (EERP) poměrně stálá. Odhaduje se, že současný výrazný pokles dovozu vedl k výraznému snížení vnějšího schodku v roce 2009.

Dopad hospodářského poklesu a některých jednorázových položek zvyšujících výdaje v roce 2008 vedl v letech 2008–2009 v porovnání s rokem 2007 ke značnému nárůstu schodku veřejných financí. V kontextu toho a s ohledem na vysoký poměr dluhu k HDP Rada přijala dne 7. července 2009 rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na Maltě a dne 16. února 2010 přijala doporučení k nápravě této situace do roku 2011. Kromě obnovy zdravé fiskální pozice a zlepšení dlouhodobé fiskální udržitelnosti je vzhledem k očekávanému nárůstu výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva před Maltou náročný úkol posílení konkurenceschopnosti za účelem zlepšení odolnosti ekonomiky vůči budoucím vnějším otřesům. K tomu bude zapotřebí na jedné straně zvýšení lidského kapitálu, uvolnění podnikatelského potenciálu a trvalé úsilí o přechod k činnostem s vyšší přidanou hodnotou a na druhé straně podpora účinného procesu stanovování mezd, který umožní úzce propojit vývoj mezd a produktivity.

(3)

Ačkoliv velká část zaznamenaného poklesu skutečného HDP je v souvislosti s krizí cyklická, negativně ovlivněna byla také úroveň potenciálního produktu. Kromě toho může krize prostřednictvím nižších investic a možného zvýšení strukturální nezaměstnanosti rovněž ovlivnit potenciální růst ve střednědobém výhledu. Dopad hospodářské krize navíc posiluje negativní účinky stárnutí obyvatelstva na potenciální produkt a udržitelnost veřejných financí. V této situaci bude velmi důležité urychlit tempo strukturálních reforem s cílem podpořit potenciální růst. Pro Maltu je zejména důležité provedení dalších reforem v oblastech vzdělávání a hospodářské soutěže.

(4)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá, že po 2 % poklesu odhadovaném za rok 2009 se reálný HDP v roce 2010 vrátí k příznivému růstu ve výši 1,1 % a poté bude ve zbývající části programového období následovat další oživení s průměrným tempem 2,6 %.

Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici (2), se zdá, že tento scénář vychází z realistických předpokladů růstu HDP pro rok 2010 a z příznivých předpokladů v následujících letech. Kromě toho, pokud jde o složení růstu, bude projektované zvýšení domácí poptávky po celé programové období spíše vyšší. Projekce inflace se podle programu jeví spíše nižší.

(5)

Program odhaduje schodek veřejných financí v roce 2009 na 3,8 % HDP. Zlepšení v porovnání s rokem 2008, kdy schodek dosáhl vrcholu 4,7 % HDP, musí být chápáno v kontextu určitých jednorázových položek zvyšujících výdaje vzniklých v uvedeném roce. Celkový schodek bez těchto položek se v roce 2009 zvýšil kvůli dopadu krize zejména na příjmy z nepřímých daní. Opatření na podporu hospodářského oživení přijatá v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy (EERP) ve výši přibližně 0,7 % HDP byla podle maltských orgánů více než vykompenzována vyrovnávacími opatřeními. Podle programu je na rok 2010 plánována celkově neutrální fiskální politika, která se v roce 2011 změní v restriktivní v souladu se strategií ústupu od fiskální angažovanosti prosazovanou Radou a s ohledem na nápravu nadměrného schodku do roku 2011. Na rok 2012, v kontextu předpokládaného vysokého tempa růstu, je plánován celkově stabilní poměr schodku k HDP, což poukazuje na expanzivní orientaci fiskální politiky.

(6)

Cílem pro poměr schodku k HDP v roce 2010 je jeho celková stabilizace na 3,9 % HDP v porovnání s rokem 2009. Tentýž vývoj je plánován pro primární schodek, jehož cílem je 0,6 % HDP. V současné podobě je cílový schodek pro rok 2010 v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 ze dne 16. února 2010. Opatření v rozpočtu na rok 2010 mají na rozpočtovou pozici celkově neutrální dopad a sestávají na jedné straně z dalších opatření na podporu hospodářského oživení, která mají pomoci podpořit hospodářství, a na druhé straně z konsolidačních opatření.

Příjmy rozpočtu se mají v roce 2010 zvýšit o 2,4 procentního bodu HDP díky (řazeno vzestupně podle důležitosti) i) diskrečním opatřením na zvýšení daní a lepšímu prosazování daňových předpisů, ii) předpokládaným daňovým příjmům a iii) nárůstem „jiných“ příjmů podpořeným zvýšením strukturálních fondů EU. Předpokládá se, že výdaje vzrostou o 2,5 procentního bodu HDP hlavně kvůli vyšším investicím a nárůstu „jiných“ výdajů. Náklady na další opatření na podporu hospodářského oživení částečně neutralizuje pokles mzdových nákladů ve veřejném sektoru v poměru k HDP v prvé řadě díky příznivému vlivu změn ve srovnávací základně (některé jednorázové výdaje v roce 2009), ale projevuje se zde také politika omezení přijímání nových pracovníků. Strukturální saldo, tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a o jednorázová a jiná dočasná opatření, vypočítané podle společně dohodnuté metodiky, se má podle projekcí v programu v roce 2010 zhoršit o ¼ procentního bodu HDP, což ukazuje na celkově neutrální orientaci fiskální politiky.

(7)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie v programu je snížit schodek pod 3 % HDP do roku 2011 neboli ve lhůtě pro nápravu nadměrného schodku stanovené Radou a v roce 2012 poměr schodku k HDP celkově stabilizovat. Ze strukturálního hlediska by se rozpočtová pozice v roce 2011 zlepšila o ¾ procentního bodu HDP, ale v roce 2012 by se opět zhoršila o ½ procentního bodu, což by Maltu dále odklonilo od střednědobého cíle pro její rozpočtovou pozici. Střednědobým cílem Malty je ze strukturálního hlediska vyrovnaná pozice, což s ohledem na nejnovější projekce a úroveň dluhu odráží cíle paktu. Program nepředpokládá dosažení střednědobého cíle v programovém období. Snížení celkového schodku v roce 2011 se plánuje prostřednictvím omezení poměru výdajů k HDP, které by více než vykompenzovalo předpokládaný propad poměru příjmů k HDP, přičemž téměř stabilní situace v roce 2012 je výsledkem dalšího poklesu obou poměrů. Tento vývoj není dostatečně podložen konkrétními opatřeními, ačkoliv se předpokládá, že k omezení výdajů přispěje upuštění od dočasných opatření na podporu hospodářského oživení po roce 2010 a pokračující politika omezení přijímání nových pracovníků ve veřejném sektoru. Roční růst výdajů by v roce 2011 zmírnil na 1,8 % a v roce 2012 na 2,7 % oproti 9,3 % v roce 2010.

V poměru k HDP přispívá k celkovému snížení výdajů v letech 2010 až 2012 kompenzace zaměstnanců, mezispotřeba, veřejné investice a „jiné“ výdaje, zatímco sociální transfery zůstávají stabilní, v čemž se projevuje poměrně silná dynamika především důchodů. Na straně příjmů se po daňových příjmech předpokládaných v programu v roce 2010 očekává, že nepřímé daně v poměru k HDP v letech 2011 i 2012 klesnou, zatímco přímé daně v roce 2011 dále porostou a v roce 2012 se stabilizují.

(8)

Rozpočtové výsledky by v programovém období mohly být horší, než předpokládají projekce programu. Konkrétně makroekonomický scénář, o který se rozpočtové projekce opírají, se jeví jako příznivý, zvlášť po roce 2010. Očekávaný podíl daňových příjmů a lepšího dodržování daňových předpisů na plánovaném zvýšení míry zdanění v roce 2010 se zdá být optimistický a představuje pro daňové projekce riziko v celém programovém období. Kromě toho nelze vyloučit překročení plánovaných výdajů vzhledem k nedávnému zhoršení rozpočtové kázně, k rozsahu předpokládaného snížení výdajů a k nedostatku informací o konkrétních opatřeních, která podpoří cílový pokles poměru výdajů k HDP v programovém období. Konstatuje se, že pro rok 2010 program uvádí, že „bude provedeno pečlivé sledování nového vývoje složek příjmů a výdajů a případně budou přijata další opatření“.

(9)

Podle projekcí má poměr dluhu k HDP po celé programové období zůstat nad referenční hodnotou podle Smlouvy. Program odhaduje hrubý veřejný dluh za rok 2009 na 66,8 % HDP oproti úrovni nižší, než 64 % HDP v roce 2008. Ke zvýšení poměru dluhu k HDP přispěl pokles reálného HDP společně s mírným primárním schodkem. Podle projekcí se má poměr dluhu k HDP v roce 2010 dále zvýšit téměř o 2 procentní body a v roce 2012 klesnout asi na 67 % HDP díky předpokládanému příznivému tempu hospodářského růstu a plánovanému návratu k malému primárnímu přebytku v pozdějších letech programu. Vzhledem k nepříznivému ohrožení plnění rozpočtových cílů je pravděpodobné, že vývoj míry zadlužení by mohl být méně příznivý, než se v programu předpokládalo.

(10)

Střednědobé projekce vývoje dluhu do roku 2020, které předpokládají, že se tempo růstu HDP bude na hodnoty projektované před krizí vracet postupně a že se míra zdanění vrátí na úroveň před jejím vypuknutím, a které zohledňují předpokládané zvyšování výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, ukazují, že by rozpočtová strategie plánovaná v programu na období do roku 2012, pokud by byla naplněna v současné podobě a pokud by nedošlo k dalším změnám politiky, nebyla pro stabilizaci poměru dluhu k HDP do roku 2020 dostačující.

(11)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na Maltě na rozpočet je podstatně vyšší než průměr v EU. Rozpočtová pozice v roce 2009, jak odhaduje program, dále zesiluje rozpočtový dopad stárnutí obyvatelstva na mezeru udržitelnosti. Zajištění vysokých primárních přebytků ve střednědobém horizontu a provádění reformních opatření, jež omezí plánované zvýšené výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva, by přispělo ke snížení rizik udržitelnosti veřejných financí, která byla ve zprávě Komise o udržitelnosti z roku 2009 (3) hodnocena jako vysoká.

(12)

Překračování plánovaných výdajů zaznamenané od roku 2008, zejména v oblastech kompenzace zaměstnanců a zdravotnictví, souvisí s určitými slabými stránkami fiskálního rámce Malty. Patří k nim absence závazných výdajových stropů, nedostatky v rozpočtové kázni, absence nezávislé instituce zapojené do rozpočtového procesu a omezené začlenění střednědobé strategie do formulace rozpočtu. Program uznává význam silného fiskálního řízení pro zajištění zdravých a udržitelných veřejných financí a uvádí, že vláda aktivně hledá způsoby zlepšení fiskálního institucionálního rámce. Dosud zavedená zlepšení jsou svým rozsahem poměrně omezená. Týkají se správy poskytování veřejných služeb a řídicích metod ve veřejné správě. Také se plánuje zavedení nového systému účetnictví pro vládu.

(13)

Na Maltě zjevně existuje prostor pro zlepšení efektivity veřejných výdajů, zejména v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, veřejné infrastruktury a obecných služeb. Při snaze omezit růst výdajů bez ohrožení úrovně poskytovaných služeb je zvýšení efektivity výdajů zvlášť důležité. Úspěšná snaha o omezení růstu výdajů za současného zvýšení jejich účinnosti by umožnila přerozdělit prostředky na kategorie výdajů podporujících růst a zvýšit účelnost tohoto nástroje fiskální politiky v reakci na měnící se makroekonomické okolnosti. Snížení výdajů předpokládané v programu, zejména v oblasti kompenzace zaměstnanců a mezispotřeby, má obecně racionalizovat výdaje, aniž by byla dotčena úroveň a kvalita poskytovaných služeb, bude však náročné toho dosáhnout. Vzhledem k nedávné zkušenosti, že by společnosti mohly z důvodu problémů s likviditou odkládat platbu dlužných daní, by mělo být posíleno dodržování a prosazování daňových předpisů. Program potvrzuje odhodlání vlády zintenzivnit úsilí o boj s daňovými úniky a se zneužíváním nároků na sociální transfery.

(14)

Celkově je v roce 2010 rozpočtová strategie stanovená v programu do velké míry v souladu s doporučeními Rady podle čl. 126 odst. 7. V roce 2011 však s ohledem na rizika ohrožující cílové schodky nemusí být rozpočtová strategie v souladu s doporučeními Rady. Konkrétně, i když plánované strukturální zlepšení představuje doporučenou hodnotu ¾ procentního bodu HDP, měly by být konsolidační plány na rok 2011 podloženy konkrétními opatřeními, přičemž orgány by měly být připraveny přijmout další konsolidační opatření, v případě, že se vyskytnou rizika, která plynou z méně příznivého růstu HDP a vývoje příjmů a z možného překročení plánovaných výdajů. Za předpokladu, že tato rizika budou adekvátně ošetřena a konsolidační plány prováděny v plném rozsahu, zdá se, že rozpočtová strategie postačuje k tomu, aby poměr veřejného dluhu k HDP začal v letech 2011–2012 opět klesat zcela v souladu s doporučeními Rady.

Pro pozdější rok 2012 program předpokládá další odklon od střednědobého cíle, a nikoliv postupné směřování k jeho dosažení, což není v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Ambicióznější tempo konsolidace, než program předpokládá, by také bylo zapotřebí vzhledem k vysokým rizikům ohrožujícím dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, zatímco opatření na posílení sledování veřejných financí během roku a střednědobý rozpočtový rámec by výše uvedená rizika pro cílové schodky mohla pomoci omezit.

(15)

Pokud jde o požadavky na poskytování údajů uvedené v souboru pravidel pro programy stability a konvergenční programy, uvádí program všechny povinné a většinu nepovinných údajů (4). Rada ve svých revidovaných doporučeních podle čl. 126 odst. 7 ze dne 16. února 2010 s cílem odstranit nadměrný schodek Maltu také vyzvala, aby informovala o pokroku učiněném při provádění doporučení Rady v samostatné kapitole aktualizací programů stability. Malta toto doporučení splnila částečně. Zejména nejsou plně vysvětlena rozsáhlá opatření, která stojí za rozpočtovou konsolidací v hodnotě 1 procentního bodu HDP potřebnou k nápravě nadměrného schodku do roku 2011.

i)

dosáhla cílového schodku 3,9 % HDP stanoveného pro rok 2010, a to v případě potřeby přijetím dalších konsolidačních opatření, podpořila strategii na snížení schodku pod 3 % HDP v roce 2011 konkrétními opatřeními a zároveň byla připravena přijmout další konsolidační opatření v případě, že se vyskytnou rizika spojená se skutečností, že makroekonomický scénář programu je příznivější než scénář, o který se opírá doporučení podle čl. 126 odst. 7, dále aby značně posílila strategii pro rok 2012, aby zajistila postup korekce ke střednědobému cíli v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, a využila, podle doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku, každé příležitosti nad rámec fiskálního úsilí, včetně příznivějších hospodářských podmínek, k rychlejšímu snižování poměru hrubého dluhu k HDP na referenční hodnotu 60 % HDP,

ii)

s ohledem na projektované výrazné zvyšování výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva zlepšila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí prováděním dalších reforem systému sociálního zabezpečení,

iii)

posílila závaznost střednědobého rozpočtového rámce, zlepšila sledování provádění rozpočtu během roku a zvýšila účinnost veřejných výdajů, zvlášť v oblastech zdravotnictví.

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/6

(1)

Dne 26. dubna 2010 Rada projednala aktualizovaný program stability Portugalska na období 2009–2013 (2).

(2)

Celosvětová krize zastihla portugalskou ekonomiku v situaci pomalého hospodářského růstu po téměř celé desetiletí, v němž se odrážejí strukturální nedostatky, zejména nízká produktivita a potenciální růst HDP. Po stagnaci v roce 2008 poklesl reálný HDP v roce 2009 o 2,7 % z důvodu poklesu domácí poptávky, zejména investic a v menší míře i spotřeby domácností, zatímco čistý vývoz byl ve vztahu k růstu v zásadě neutrální. Míra nezaměstnanosti vzrostla ke konci roku 2009 na 10 %. Poté, co schodek veřejných financí byl v roce 2008 na úrovni 2,8 % HDP, dosáhl v roce 2009 v důsledku silného poklesu aktivity a provádění stimulačních opatření úrovně 9,4 % HDP, která rovněž odráží předchozí nedostatky vyjádřené vysokými, i když klesajícími strukturálními schodky v letech před krizí. Na základě předpokládaného schodku veřejných financí převyšujícího 3 % HDP v roce 2009 a dluhu narůstajícího nad 60 % HDP Rada v prosinci 2009 rozhodla, že v Portugalsku existuje nadměrný schodek, a jako lhůtu pro jeho nápravu stanovila rok 2013. Přes pokles HDP současně přetrvává velká vnější nerovnováha, kdy na konci roku 2009 představovaly čisté vnější úvěry 9,5 % HDP a záporná čistá investiční pozice vůči zahraničí překročila 110 % HDP. Vnější nerovnováha souvisí se zhoršenou konkurenceschopností a odráží nejen nízký růst produktivity, ale i nedostatečnou úpravu mzdových nákladů za situace, kdy se za prvé zvýšila konkurence na světových trzích, zejména v odvětvích s vysokým podílem lidské práce, v nichž Portugalsko mívalo konkurenční výhodu, a kdy za druhé existovaly po řadu let poměrně příznivé finanční podmínky. Finančním otřesům se však během krize podařilo zabránit. Trvalé zlepšení výkonnosti ekonomiky bude vyžadovat značné úpravy. Ve fiskální oblasti je naprosto zásadní dosáhnout konsolidace, aby se podařilo zastavit další narůstání veřejného dluhu, který ohrožuje dlouhodobou udržitelnost. Současně je obecným cílem zvýšit růst potenciálního HDP, zejména zvýšením produktivity a vytvořením trvalých pracovních míst. Stálé úsilí vyvíjené v tomto směru by rovněž pomohlo snížit velkou vnější nerovnováhu, která bude i v příštích letech představovat značnou zátěž pro národní důchod z důvodu obsluhy vysokého vnějšího dluhu. Snížení vnější nerovnováhy bude vyžadovat vyvážení zdrojů růstu HDP směrem k vnějšímu sektoru prostřednictvím znovunabytí konkurenceschopnosti, jíž bude dosaženo vyvíjením úsilí v oblasti strukturálních reforem a nižšího růstu mzdových nákladů vzhledem k obchodním partnerům.

(3)

Ačkoliv velká část zaznamenaného poklesu skutečného HDP je v souvislosti s krizí cyklická, negativně ovlivněna byla také úroveň potenciálního produktu. Kromě toho může krize prostřednictvím nižších investic, horší dostupnosti úvěrů a rostoucí strukturální nezaměstnanosti rovněž ovlivnit potenciální růst ve střednědobém výhledu. Dopad hospodářské krize navíc posiluje negativní účinky stárnutí obyvatelstva na potenciální produkt a veřejné finance. V této situaci bude velmi důležité urychlit tempo strukturálních reforem s cílem podpořit potenciální růst. Pro Portugalsko je zejména důležité uskutečnit další reformy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, posílit hospodářskou soutěž v oblasti služeb a síťových odvětví a řešit problémy pracovního trhu obecně, včetně segmentace, rovněž se s přihlédnutím k posílení adaptability v kontextu HMU.

(4)

Makroekonomický scénář, z nějž program vychází, předpokládá, že se růst reálného HDP postupně zvýší z 0,7 % v roce 2010 na 1,7 % do roku 2013. Nárůst ekonomické aktivity by byl veden především oživením domácí poptávky, včetně dalšího příspěvku ze strany vnějšího sektoru. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici (3), se tento scénář zdá být založen na poněkud optimistických předpokladech, zejména pokud jde o pozdější léta programu. Předpokládá se však nízký růst a mezera výstupu zůstává po celé programové období negativní. Především vyhlídky na příjmy a následně na domácí poptávku mohou být ve střednědobém horizontu více omezeny potřebou korekce bilancí domácností i firem, zejména v souvislosti s rostoucími dluhy, než program předpokládá. Předpokládaná vývozní výkonnost zásadně závisí na trvalém oživení poptávky na straně nejdůležitějších obchodních partnerů (zejména ekonomik v eurozóně) a zlepšení konkurenceschopnosti portugalských vývozců. Co se týče inflace, projekce programu pro rok 2010 se jeví jako realistické, ale je možné, že pro další roky se ukáží jako nadsazené. Předpokládá se pouze malý pokles čistých zahraničních úvěrů, pohybující se kolem 8,5 % HDP v pozdějších letech programu, což ukazuje na další zhoršení záporné investiční pozice vůči zahraničí, která by mohla dosáhnout přibližně 130 % HDP v programovém období, a to i díky „efektu sněhové koule“ vzhledem k nízkému růstu nominálního HDP.

(5)

Program odhaduje schodek veřejných financí v roce 2009 na 9,3 % HDP (4). Výrazné zhoršení oproti schodku ve výši 2,8 % HDP v roce 2008 odráží do značné míry dopad krize na veřejné finance prostřednictvím volného působení automatických stabilizátorů, ale bylo také způsobeno stimulačními opatřeními ve výši 0,75 % HDP, která vláda přijala v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy (EERP), a dalšími diskrečními opatřeními (5). Zvýšení veřejných výdajů bylo hlavní příčinou zhoršení rozpočtového schodku, v kombinaci s vysokým poklesem příjmů však vedlo k mnohem horšímu rozpočtovému výsledku (téměř o 1,5 % HDP), než se očekávalo v době, kdy Rada v prosinci 2009 vydala podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie své doporučení. Podle programu se plánuje, že již v roce 2010 bude fiskální politika restriktivní, v souladu se strategií ústupu od fiskální angažovanosti prosazovanou Radou a s ohledem na nápravu nadměrného schodku do roku 2013 a na návrat k udržitelné pozici veřejných financí.

(6)

Podle programu je cílem pro schodek veřejných financí v roce 2010 úroveň 8,3 % HDP, což je zcela v souladu se zákonem o rozpočtu na rok 2010, který byl přijat dne 12. března 2010 (viz poznámka pod čarou č. 2). Cílového snížení schodku o jeden procentní bod HDP v roce 2010 se plánuje dosáhnout prostřednictvím zvýšení příjmů (a to mimo daňovou oblast) a snížení výdajů (zejména investičních), přičemž prvně uvedená opatření mají představovat 0,75 a druhá uvedená opatření 0,25 procentního bodu. Kromě ukončení dočasných stimulačních opatření přijatých pro rok 2009 a nominálního zmrazení mezd ve veřejném sektoru nepředkládá zákon o rozpočtu nová rozsáhlá konsolidační opatření. Orientace fiskální politiky, měřená změnou strukturálního salda, tj. salda očištěného o cyklické vlivy a o jednorázová a jiná dočasná opatření, se pro rok 2010 plánuje jako restriktivní, se zlepšením těsně nad 0,75 procentního bodu HDP, pod průměrné roční fiskální úsilí ve výši 1,25 % HDP, které podle čl. 126 odst. 7 doporučuje Rada, a to přes mnohem horší výsledný schodek v roce 2009.

(7)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie je snížit schodek do roku 2013 pod referenční hodnotu 3 % HDP v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 2. prosince 2009. Aktualizace stanoví cílový schodek pro rok 2011 na 6,6 %, pro rok 2012 na 4,6 % a pro rok 2013 na 2,8 % HDP. Podobně se plánuje, že primární saldo se postupně zlepší z odhadovaného schodku ve výši 6,4 % HDP v roce 2009 na schodek ve výši 0,6 % HDP v roce 2012 a posléze na přebytek ve výši 1,3 % HDP v roce 2013. U strukturálního salda se plánuje zlepšení v průměru téměř o 1,75 % HDP ročně v letech 2011–2013. Plánované snížení schodku je založeno na konsolidačních opatřeních, jejichž celkový dopad by měl do roku 2013 dosáhnout 3½ % HDP. Tato opatření zahrnují různé oblasti, kdy největší rozpočtové úspory by se měly týkat sociálních transferů (přibližně 1 % HDP), investičních výdajů (0,75 % HDP), mzdových nákladů ve veřejném sektoru (0,5 % HDP) a daně z příjmů fyzických osob (0,5 % HDP). Zdá se, že omezení výdajů by mohla dále napomoci opatření přijatá v posledních letech, zejména ve vztahu ke mzdám ve veřejném sektoru a k reformě starobních důchodů. Naopak se předpokládá, že výdaje na úroky se ze 2,9 % HDP v roce 2009 zvýší na 4,1 % HDP v letech 2012 a 2013 vzhledem k tomu, že se od konce roku 2008 do konce roku 2012 předpokládá zvýšení poměru dluhu k HDP přibližně o 25 procentních bodů. Pokud rovněž vezmeme v úvahu postupné zrychlování růstu HDP a postupný návrat daňových příjmů téměř na úroveň před krizí z hlediska HDP, přepokládá se, že tři pětiny snížení schodku v letech 2011–2013 budou způsobeny poklesem poměru výdajů k HDP, zatímco zvýšení poměru příjmů k HDP bude mít za následek snížení zbývajících dvou pětin. Toto převažující zaměření na stranu výdajů lze přivítat. V nominálních hodnotách vzrostou za programové období příjmy přibližně o 4,5 % a výdaje o 1 % ročně (primární výdaje budou v období 2011–2013 v průměru stagnovat). Jak uvedly portugalské orgány, je střednědobým rozpočtovým cílem pro rozpočtovou pozici Portugalska strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP. S ohledem na nejnovější projekce a úroveň dluhu odráží tento střednědobý cíl více než přiměřeně cíle paktu, jichž by však nebylo v programovém období dosaženo.

(8)

Rozpočtové výsledky by celkově mohly být horší než cíle stanovené v programu. Některá konsolidační opatření pro výdaje a příjmy uvedená v programu, zejména pokud jde o nedaňové příjmy, investiční výdaje a sociální transfery, by nemusela přinést očekávané výsledky, a to ani v roce 2010. Pro rok 2011 a následující období existují také rizika spojená s jakoukoli konsolidační strategií, která je soustředěna do závěrečných let; tato rizika souvisejí s nejistotou vyplývající z toho, že konsolidační opatření uvedená v programu dosud nebyla přijata a provedena. Další rizika souvisejí s nedostatečnou konkrétností některých oznámených opatření, zejména u snižování investičních výdajů, a s poněkud optimistickým makroekonomickým scénářem, zejména pro pozdější roky. S ohledem na předpokládané rychlé oživení příjmů po prudkém poklesu zaznamenaném v roce 2009 a na optimistickou elasticitu daňových příjmů k domácí poptávce může nastat scénář s nižším růstem příjmů, a což by ohrozilo rozpočtové cíle.

(9)

Střednědobé projekce vývoje dluhu do roku 2020, které berou v úvahu aktuální hospodářský vývoj a projekce potenciálního růstu, ukazují, že rozpočtová strategie plánovaná v programu, pokud by byla naplněna v současné podobě, je pro stabilizaci poměru dluhu k HDP do roku 2020 dostačující.

(10)

Hrubý veřejný dluh se na konci roku 2009 odhaduje na 77,2 % HDP (6) oproti 66,3 % v roce 2008 a odráží jak značný nárůst schodku, tak pokles nominálního HDP. Předpokládá se, že se během programového období poměr dluhu k HDP zvýší o dalších 12½ procentního bodu až na 90,7 % HDP v roce 2012 a posléze mírně poklesne na 89,8 % HDP v roce 2013. Tento vývoj odráží vysoké, i když klesající schodky veřejných financí společně s urychlením nominálního HDP. Očekává se však, že během programového období bude „efekt sněhové koule“ pozitivní, jelikož implicitní průměrná úroková sazba (rovnající se průměrně 4,5 % ročně v období 2010–2013) přesahuje tempo růstu nominálního HDP (představující v průměru 3 %). Narůstání dluhu naopak brání výnosy z privatizace, které během programového období dosahují v součtu přibližně 3 % HDP. Vzhledem k ohrožení plnění rozpočtových cílů a k makroekonomickému scénáři je pravděpodobné, že vývoj míry zadlužení by mohl být méně příznivý, než se v programu předpokládá. Poměr hrubého veřejného dluhu k HDP byl v roce 2009 nad referenční hodnotou stanovenou ve Smlouvě a podle programu bude až do roku 2012 na vzestupu.

(11)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je jednoznačně pod průměrem EU, přičemž výdaje na důchody vykazují omezenější růst, což je důsledkem již přijatých důchodových reforem. Rozpočtová pozice v roce 2009, která se podle programu podstatně zhoršila, dále zesiluje rozpočtový dopad stárnutí obyvatelstva na mezeru udržitelnosti. Zajištění vyšších primárních přebytků ve střednědobém horizontu by přispělo ke snížení rizik udržitelnosti veřejných financí, která byla ve zprávě Komise o udržitelnosti z roku 2009 (7) hodnocena jako středně vysoká.

(12)

V programu se oznamuje záměr provést reformu rozpočtového rámce. Podstatným prvkem je posun směrem k víceletému rozpočtovému rámci s ročními výdajovými stropy. Program nicméně neuvádí podrobnosti obnoveného rozpočtového rámce, například co se týče časových údajů, institucí a kategorií výdajů, formy výdajových pravidel nebo donucovacích či nápravných mechanismů v případě odchylek. Kromě těchto změn předběžného rozpočtového plánování se očekávají rovněž další změny vedoucí k ucelenějšímu podávání zpráv o provádění rozpočtu. Celkově se tyto snahy zabývají dvěma aspekty, v nichž je třeba portugalský rozpočtový rámec nadále zlepšovat, zejména pokud jde o plánování fiskální politiky v širším střednědobém rámci a důkladnější kontrolu vývoje výdajů.

(13)

Program uznává existenci řady důležitých politických úkolů pro příští roky vedle fiskální konsolidace, jako je zvýšení růstu potenciálního HDP a odstranění vnější nerovnováhy. Program zahrnuje rozsáhlý přezkum minulých i budoucích opatření zaměřených na řešení těchto a dalších souvisejících otázek, jako je snížení závislosti na ropě, provedení reformy trhu práce, zlepšení podnikatelského prostředí, podpora výzkumu a vývoje nebo rozšíření vývozní základny. Provádění některých z těchto opatření v situaci silné fiskální konsolidace podtrhuje nutnost zajistit účinnost a efektivnost veřejných výdajů, stejně jako stanovit priority v oblasti reformního úsilí a veřejných výdajů. Program rovněž pojednává o dvou aspektech důležitých pro portugalské veřejné finance, a to o partnerství soukromého a veřejného sektoru a o státních podnicích. Byla ohlášena reorganizace útvaru monitorujícího uvedená partnerství. Toto se jeví jako zásadní krok vzhledem ke zvýšení počtu partnerství soukromého a veřejného sektoru během posledních deseti let, které byly příčinou značných implicitních závazků pro příští roky (zejména za časový horizont programu), jež by měly být zahrnuty do posouzení fiskální udržitelnosti a do dlouhodobých plánů. Co se týče státních podniků, nastiňuje program změny jejich řízení a strop pro růst zadlužení nefinančních státních podniků. Cílem je snížit zátěž, kterou ztrátové podniky představují pro veřejné finance, včetně zabránění implicitním rizikům vyplývajícím z velkého a rostoucího dluhu státních podniků. Přestože mají roční stropy pro nominální zvyšování dluhu sestupnou tendenci, jsou nicméně vyšší než předpokládané tempo růstu nominálního HDP, což by mohlo vést k dalšímu zvýšení poměru dluhu k HDP pro celou skupinu státních podniků.

(14)

Rozpočtová strategie, tak jak je stanovena v programu celkově v podstatě odpovídá doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009. Vezmeme-li však v úvahu výše uvedená rizika, je možné, že nebude plně v souladu s uvedeným doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009. Snížení schodku pod práh 3 % HDP do roku 2013 si může vyžádat větší konsolidačního úsilí, než se v současné době plánuje. Když je průměrné fiskální úsilí předpokládané v programu v souladu s doporučenou hodnotou 1,25 % HDP ročně, nemuselo by této hodnoty dosáhnout vzhledem k rizikům a vzhledem k mnohem horšímu výsledku schodku v roce 2009, než se očekávalo. Strategie rovněž nemusí být dostatečná k tomu, aby znovu nastolila sestupnou tendenci poměru dluhu k HDP. Zajištění nápravy nadměrného schodku podle doporučení Rady je rovněž nutné vzhledem k předpokládané rychlé akumulaci veřejného dluhu, stejně jako k problémům v Portugalsku, které dlouhodobě vyžadují korekci, zejména snížení velké vnější nerovnováhy.

(15)

Pokud jde o požadavky na údaje uvedené v souboru pravidel pro programy stability a konvergenční programy, uvádí program všechny povinné a většinu nepovinných údajů (8). Ve svém doporučení podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009 Rada s cílem ukončit stav nadměrného schodku rovněž vyzvala Portugalsko, aby podávalo zprávy o pokroku při provádění doporučení Rady v rámci samostatné kapitoly v aktualizacích programů stability (9).

i)

dosáhlo cílového schodku 8,3 % HDP stanoveného pro rok 2010, případně i posílením konsolidace přijetím dalších opatření; včasným provedením konkrétních opatření podpořilo strategii na snížení schodku pod 3 % do roku 2013; bylo připraveno přijmout další konsolidační opatření v případě, že se makroekonomický scénář programu ukáže být příznivější než scénář, o který se opírá doporučení podle čl. 126 odst. 7, nebo pokud dojde k jakýmkoli propadům; kromě fiskálního úsilí využilo veškerých dalších příležitostí k rychlejšímu snižování poměru hrubého dluhu k HDP na referenční hodnotu 60 % HDP, včetně příležitostí vyplývajících z lepších hospodářských podmínek;

ii)

provádělo účinný víceletý rozpočtový rámec, aby zajistilo dodržování rozpočtových cílů v celém veřejném sektoru a ve střednědobém rámci podstatně snížilo výdaje;

iii)

posílilo kvalitu veřejných financí v souladu s návrhy obsaženými v programu, zejména zlepšením účinnosti a efektivity veřejných výdajů v různých oblastech činnosti veřejných orgánů; řešilo rozhodným způsobem situaci ztrátových státních podniků; a do pozice fiskální udržitelnosti zahrnulo i závazky v oblasti výdajů a rizika vyplývající z partnerství veřejného a soukromého sektoru;

iv)

vypracovalo opatření fiskální konsolidace a vyvinulo úsilí ke zvýšení produktivity a růstu potenciálního HDP v udržitelné podobě, posílilo konkurenceschopnost a snížilo velkou vnější nerovnováhu, což rovněž pomůže zlepšit udržitelnost veřejných financí.

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/12

(1)

Dne 26. dubna 2010 Rada projednala aktualizovaný konvergenční program Rumunska na období 2009–2012.

(2)

S průměrným ročním tempem růstu HDP ve výši 6,8 % v letech 2004 až 2008 bylo Rumunsko jedním z nejrychleji rostoucích členských států EU. Růst byl vyvolán rozvojem domácí poptávky jak po spotřebě, tak po investicích, což bylo způsobeno rychlým prohlubováním finančního sektoru, vysokým přílivem kapitálu a stále rostoucími očekáváními, pokud jde o příjmy. To společně s vysokou mzdovou inflací způsobilo strmý nárůst schodku běžného účtu na 12,3 % HDP v roce 2008. Vedle toho vedly roky procyklických rozpočtových politik ke značnému zhoršení výchozí fiskální pozice se strukturálním schodkem (tj. cyklicky očištěné saldo, bez vlivu jednorázových a dalších dočasných opatření), který vzrostl na 8,5 % HDP v roce 2008. Náhle zvýšená averze vůči riziku během finanční krize způsobila, že trhy začaly tyto nerovnováhy čím dál více znepokojovat. Příliv kapitálu se propadl a zvýšil se tlak na směnný kurs, což vedlo k celkové depreciaci rumunského leu vůči euru přibližně o 30 % v období od srpna 2007 do ledna 2009. Pokles přílivu kapitálu, důsledky depreciace měny pro bilanci a strmý pokles poptávky po vývozu způsobily na konci roku 2008 a v první polovině roku 2009 závažnou recesi, což se promítlo do poklesu HDP o 7,1 % v roce 2009. Rumunská národní banka snížila svou hlavní úrokovou sazbu celkově o 325 bazických bodů na 7,0 % v období od února 2009 do února 2010. Schodek běžného účtu se v roce 2009 snížil přibližně na 4,25 % HDP.

(3)

S ohledem na zátěž vyvolanou tímto vývojem se rumunské orgány rozhodly požádat o vnější finanční podporu (2), přičemž se zavázaly provést komplexní program hospodářské politiky s cílem řešit nejen výše uvedenou vnější a fiskální nerovnováhu, ale také strukturální potíže omezující konkurenceschopnost a pokrok skutečné konvergence. Vzhledem ke zhoršování fiskální pozice země Rada dne 7. července 2009 rozhodla o existenci nadměrného schodku v Rumunsku a doporučila jeho odstranění do roku 2011. Dne 16. února 2010 Rada dospěla k závěru, že Rumunsko podniklo účinná opatření pro odstranění nadměrného schodku a s ohledem na strmější zhoršování hospodářské aktivity v roce 2009, než se předpokládalo, prodloužila lhůtu pro odstranění do roku 2012.

(4)

Ačkoliv je velká část poklesu skutečného HDP v souvislosti s krizí cyklická, negativně ovlivněna byla také úroveň potenciálního produktu. Kromě toho může krize prostřednictvím nižších investic, horší dostupnosti úvěrů a rostoucí strukturální nezaměstnanosti rovněž ovlivnit potenciální růst ve střednědobém výhledu. Dopad hospodářské krize navíc posiluje negativní účinky stárnutí obyvatelstva na potenciální produkt a udržitelnost veřejných financí. V této situaci bude velmi důležité urychlit tempo strukturálních reforem s cílem podpořit potenciální růst, což by mělo rovněž pomoci obnovit udržitelnost veřejných financí. Pro Rumunsko je zejména důležité přijmout návrh důchodové reformy a tuto reformu provést, jakož i reformy fiskálního řízení a strukturální reformy stanovené v programu podpory na zlepšení platební bilance. Navíc by měla být podniknuta konkrétní opatření pro urychlení využití strukturálních fondů EU, protože to by umožnilo navýšení investic do dlouhodobého růstu, aniž by bylo ohroženo dosažení dohodnutých cílů rozpočtového schodku.

(5)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, počítá s tím, že růst reálného HDP bude v roce 2010 kladný (1,3 %) a postupně do roku 2012 zrychlí na 3,7 %. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici, a zejména výsledku za čtvrté čtvrtletí roku 2009, jenž byl horší, než se očekávalo, se zdá, že tento scénář vychází z mírně příznivých předpokladů růstu pro rok 2010. Makroekonomický scénář pro roky 2011–2012 zřejmě vychází z realistických předpokladů růstu. Dále se očekává, že vnější a fiskální nerovnováha, které přispívaly k závažnosti recese v Rumunsku, budou nadále oslabovat. Nicméně projekce inflace obsažené v programu (3,7 % v roce 2010, 3,2 % v roce 2011 a 2,8 % v roce 2012) se zdají být nízké s ohledem na prognózu vývoje růstu mezd a produktivity práce, nedávné oživení mezinárodních cen energie a možný další nárůst regulovaných cen. Na druhé straně mohou být inflační tlaky kompenzovány možným zhodnocením rumunského leu vůči euru. Zdá se, že dosažení očekávaného snížení míry nezaměstnanosti z 8,4 % v roce 2009 na 7,7 % v roce 2010 bude v tomto raném stádiu hospodářského oživení dost obtížné.

(6)

Program odhaduje, že schodek veřejných financí v roce 2009 dosahoval 8,0 % HDP, což mírně převyšuje cíl (7,8 %) kvůli nárůstu zpoždění u plateb z veřejných rozpočtů. Dopad krize na veřejné finance se do velké míry promítá do značného zhoršení schodku v porovnání s 5,5 % HDP v roce 2008. Zhoršování schodku bylo způsobeno hlavně výpadkem v příjmech, s nejstrmějšími zaznamenanými poklesy příjmů z DPH a příspěvků na sociální zabezpečení. Kromě toho bylo využití finančních prostředků EU a příjmů nepocházejících z daní nižší, než se předpokládalo. Na straně výdajů vláda v roce 2009 provedla výraznou fiskální konsolidaci, aby zabránila navýšení schodku. Opatření zahrnovala restrukturalizaci státních agentur a snížení výdajů na zboží a služby. Dopad těchto opatření byl nicméně nižší, než bylo stanoveno v rozpočtu na začátku roku. V důsledku toho musela být přijata dodatečná opatření, jako povinnost pracovníků veřejného sektoru vzít si desetidenní neplacené volno. Výsledkem těchto opatření bylo 1% zlepšení HDP ve strukturálním saldu v roce 2009. S ohledem na přísná rozpočtová omezení byl odhadovaný dopad stimulačních opatření přijatých v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy (EERP) na rozpočet omezený – jak v roce 2009, tak v roce 2010 dosahoval výše 0,2 % HDP. V souladu se strategií ústupu od fiskální angažovanosti prosazovanou Radou a s cílem odstranit nadměrný schodek do roku 2012 budou politiky zaměřené na fiskální konsolidaci v nadcházejících letech pokračovat.

(7)

U rozpočtu na rok 2010 přijatého parlamentem v lednu 2010 je u schodku stanoven cíl ve výši 6,3 % HDP. V souladu s podmínkami politiky podle programu podpory na zlepšení platební bilance je plánovaná náprava hlavně na výdajové straně: opatření zahrnují snížení výdajů ve výši přibližně 2,2 % HDP. Hlavní snížení výdajů se týká: zmrazení mezd ve veřejném sektoru a snižování počtu pracovních míst ve veřejném sektoru, což přispěje ke snížení mzdových nákladů ve veřejném sektoru o 0,8 % HDP; snížení veřejných výdajů na zboží a služby, což přispěje ke snížení mezispotřeby veřejného sektoru o 0,5 % HDP; zmrazení důchodů, což přispěje ke snížení plateb na sociální účely o 0,8 % HDP; a snížení dotací rovnající se 0,2 % HDP. Dopad těchto opatření je částečně kompenzován zvýšením výdajů jinde, což vede k čistému snížení v poměru primárních výdajů k HDP o 1,3 procentního bodu HDP. Zejména by se měly zvýšit investiční výdaje o 0,2 % HDP, rovněž s ohledem na plánovaný nárůst využívání strukturálních fondů EU. Poměr veřejných příjmů k HDP by se měl zvýšit přibližně o 0,6 procentního bodu HDP, včetně (jednorázových) výnosů z úhrady daňových nedoplatků (dluhopisy Rompetrolu) v hodnotě 0,5 % HDP. Dosažení výše uvedených čistých snížení výdajů a nárůstů příjmů by znamenalo zlepšení salda veřejných financí o 1,7 % HDP v roce 2010 (při zohlednění růstu plateb úroků ve výši 0,3 % HDP oproti předchozímu roku). S ohledem na rostoucí mezeru výstupu toto odpovídá značnému zlepšení strukturálního salda o 2,25 % HDP (podle přepočtu útvarů Komise v souladu se společně dohodnutou metodikou na základě údajů obsažených v programu).

(8)

Hlavním cílem střednědobé strategie v konvergenčním programu je snížit schodek do roku 2012 pod referenční hodnotu 3 % HDP v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 ze dne 16. února 2010. Program stanoví postupné snižování celkového schodku z 6,3 % HDP v roce 2010 na 4,4 % HDP v roce 2011 a 3,0 % HDP v roce 2012. Vývoj primárního salda bude mít obdobný trend. (Přepočítané) strukturální saldo vykazuje korekci koncentrovanou na začátek období. Podle programu by roční průměrné fiskální úsilí v letech 2010–2012 činilo přibližně 1,75 % HDP, což je v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Většinou je korekce založena na výdajích, přičemž se očekává, že se primární výdaje postupně sníží z 37,6 % HDP v roce 2009 na 33,3 % HDP v roce 2012. Podle prognóz se veřejné výdaje zvýší z 31,1 % HDP v roce 2009 na 31,7 % HDP v roce 2010, a poté se stabilizují. Opatření strukturální konsolidace přijatá pro dosažení rozpočtového cíle na rok 2010 rovněž usnadní dosažení fiskálních cílů pro roky 2011 a 2012. Podle sdělení rumunských orgánů je střednědobým cílem Rumunska strukturální schodek ve výši 0,7 % HDP. S ohledem na nejnovější projekce a úroveň dluhu odráží tento střednědobý cíl cíle paktu. Program však nepředpokládá dosažení střednědobého cíle v programovém období.

(9)

Schodek za rok 2010 by mohl být horší, než se v programu předpokládalo, s ohledem na to, že některá opatření zaměřená na snižování výdajů, jako snižování počtu pracovních míst ve veřejné správě, jsou obtížně společensky a politicky proveditelná. Navíc může být obtížné v úplnosti vybrat jednorázové výnosy ze splacení dluhopisů Rompetrolu, což má přinést další příjem ve výši 0,5 % HDP. Nicméně rumunská vláda se zavázala v rámci programu podpory na zlepšení platební bilance, že provede dodatečná opatření v případě, že stávající dohodnutá opatření nepřinesou nezbytné úspory pro dosažení cíle schodku rozpočtu pro tento rok. Podobně nemusí být jednoduché dosáhnout cílů programu v letech následujících po roku 2010, zejména s ohledem na potenciální negativní dopad volebního cyklu na veřejné finance. Další potenciální střednědobé riziko představuje nahromadění nedoplatků veřejnými podniky, jež, pokud nebude řešeno, může mít negativní důsledky pro rozpočet, pokud by vláda musela v určité fázi zasáhnout. Konečně program neupřesňuje opatření, která budou přijata pro snížení schodku z 6,3 % HDP v roce 2010 na 3,0 % HDP v roce 2012. Očekává se, že bude tato informace zahrnuta do střednědobého rozpočtového rámce na roky 2011–2013, jenž by měl být přijat do května 2010.

(10)

Podle konvergenčního programu je hrubý veřejný dluh odhadován na 23 % HDP v roce 2009 – oproti 13,6 % v předcházejícím roce došlo k navýšení. Nárůst poměru dluhu k HDP byl způsoben prudkým nárůstem schodku, poklesem HDP, růstem plateb úroků a kursovými rozdíly vyplývajícími z depreciace směnného kurzu. Zatímco nyní zůstává poměr dluhu k DPH výrazně pod úrovní referenční hodnoty stanovené ve Smlouvě, předpokládá se, že v programovém období vzroste o dalších 6,7 procentních bodů na 29,7 % HDP v roce 2012, hlavně z důvodu vysokých schodků veřejných financí. Předpokládaný vývoj poměru dluhu k HDP může být méně příznivý, pokud nebudou dosaženy rozpočtové cíle stanovené v programu.

(11)

Střednědobé projekce vývoje dluhu do roku 2020 předpokládají, že se tempo růstu HDP a míra zdanění budou na hodnoty projektované před začátkem krize vracet pouze postupně. Z toho by vyplývalo, že rozpočtová strategie plánovaná v programu, pokud by byla naplněna v současné podobě a pokud by nedošlo k dalším změnám politiky, není pro stabilizaci poměru dluhu k HDP do roku 2020 dostačující.

(12)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je jasně vyšší než průměr v EU, hlavně kvůli vysokému plánovanému růstu výdajů na důchody. Rozpočtová pozice v roce 2009, jak odhaduje program, dále zesiluje rozpočtový dopad stárnutí obyvatelstva na mezeru udržitelnosti. Snížení primárního schodku ve střednědobém horizontu, jak stanovuje program, a provádění návrhu důchodové reformy schválené spolu s mezinárodními finančními institucemi v kontextu programu podpory na zlepšení platební bilance Rumunska, jejímž cílem je omezit značný růst výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva, by přispělo ke snížení rizik udržitelnosti veřejných financí, která byla ve zprávě Komise o udržitelnosti z roku 2009 (3) hodnocena jako vysoká.

(13)

Fiskální politika byla během rozmachu poptávky v letech 2004 až 2008 vysoce procyklická, zhoršovala nerovnováhy způsobené soukromým sektorem a přispívala k již přehřáté ekonomice. To bylo z velké části způsobeno celkově slabým rámcem pro správu rozpočtů, jenž vedl ke slabému rozpočtovému plánování a provádění rozpočtu. Neočekávané příjmy byly obvykle utraceny v procesu rozpočtových oprav během roku a pro těžší časy byla ponechána malá rezerva. Slabá správní kapacita pro plánování a provádění projektů veřejných investic rovněž přispěla k opakovanému nedostatečnému provádění plánů pro kapitálové výdaje. Pro zlepšení solidnosti svého fiskálního rámce se rumunské orgány v programu podpory na zlepšení platební bilance EU zavázaly ke zlepšení fiskálního řízení. Ke schválení parlamentem byl předložen návrh zákona o fiskální odpovědnosti. Návrh zákona stanovuje závazný střednědobý rozpočtový rámec, vytváří stropy pro opravy rozpočtu během roku, zavádí zdravá fiskální pravidla a vytváří fiskální radu, která bude provádět nezávislý přezkum veřejných financí. Byla stanovena cílová data pro vytvoření fiskální rady (konec dubna) a pro předložení střednědobého rozpočtového rámce na roky 2011–2013 (konec května).

(14)

Ústřední prioritou a problémem je pro vládu zlepšit účinnost a efektivnost veřejné správy, jak na ústřední, tak na místní úrovni. Analýzy problémů, rámec fiskálního řízení, rozpočtové plánování a provádění rozpočtu, jakož i prosazování politik se díky mnohostranné pomoci mezinárodních finančních institucí zlepšují. Je nicméně třeba dalšího pokroku, aby se zamezilo zhoršení přístupu k veřejným službám a jejich kvality a rovněž podnikatelského prostředí obecně. Pro řešení specifických problémů kvality práce jednotlivých ministerstev a rovněž systémových problémů vyžadujících přístup na úrovni celé vlády bude brzy zahájen funkční přezkum veřejné správy. Dále jsou plánována specifická opatření na zlepšení účinnosti správy daní a posílení kontroly ústřední vlády nad výdaji místních orgánů a státem vlastněných podniků. Rumunské orgány přijaly plán na řešení problematiky práce načerno, jenž se zaměřuje na opatření pro zvýšení účinnosti inspekce práce. Pracují rovněž na zlepšování účinnosti a účelnosti výdajů na systém veřejného vzdělávání a na výzkum a vývoj. Vláda má také v úmyslu přijmout konkrétní opatření na zvýšení nízké míry využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU.

(15)

Celkově je v roce 2010 rozpočtová strategie stanovená v programu do velké míry shodná s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7. Nicméně schodek veřejných financí by v roce 2010 mohl být vyšší než je plánováno, zejména kvůli politickým a společenským obtížím při provádění některých plánovaných reforem. Pokud se tato rizika naplní, bude nutné provést nouzová opatření, jež rumunské orgány v současnosti připravují. Od roku 2011 se rozpočtová strategie vzhledem k nedostatku specifických konsolidačních opatření obsažených v programu nemusí zcela shodovat s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7. V programu zejména nejsou uvedeny podrobnosti o doplňkových konsolidačních opatřeních, jež mají být učiněna v letech 2011 a 2012, aby se dosáhlo fiskálních cílů. Takové podrobnosti by měly být uvedeny ve střednědobém rozpočtovém rámci na roky 2011 až 2013, jenž má být přijat do konce května 2010. Pro období 2010–2012 jako celek rozpočtový scénář programu předpokládá průměrné roční fiskální úsilí ve výši 1,75 %, což je v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7, ale podléhá stejným rizikům jako rozpočtové cíle.

(16)

Pokud jde o požadavky na poskytování údajů uvedené v souboru pravidel pro programy stability a konvergenční programy, vykazuje program určité nedostatky u nepovinných údajů (4). Základní předpoklady, z nichž program vychází, navíc nejsou uvedeny v samostatné tabulce, jak soubor pravidel stanoví. Ve svých doporučeních podle čl. 126 odst. 7 ze dne 16. února 2010 pro odstranění nadměrného schodku do roku 2012, Rada Rumunsko rovněž vyzvala, aby provádění doporučení Rady věnovalo samostatnou kapitolu v aktualizacích rumunského konvergenčního programu. Současná aktualizace programu zahrnuje samostatný oddíl týkající se uplatňování postupu při nadměrném schodku v případě Rumunska.

i)

důsledně provádělo opatření fiskální konsolidace na rok 2010 dohodnutá jako součást programu podpory na zlepšení platební bilance a podniklo případné další nápravné kroky za účelem dosažení cíle pro schodek na rok 2010. Rumunské orgány se rovněž vyzývají, aby v kontextu střednědobého rozpočtového rámce, jenž má být připraven do konce května 2010, upřesnily opatření fiskální konsolidace nezbytná pro dosažení rozpočtových cílů programu v letech 2011 a 2012,

ii)

zlepšilo fiskální rámec přijetím a provedením zákona o fiskální odpovědnosti; zejména aby při navrhování a provádění fiskální politiky vzalo v úvahu analýzu fiskální rady,

iii)

přijalo a provedlo návrh zákona o důchodové reformě, jenž by přispěl k významnému zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/17

(1)

Dne 26. dubna 2010 Rada projednala aktualizovaný program stability Slovenska na období 2009–2012.

(2)

Slovensko, jehož průměrné tempo růstu reálného HDP v období 2003–2008 překračovalo 7 %, mělo během období rozmachu jeden z nejlepších hospodářských výsledků v rámci EU. Zdravé makroekonomické politiky během tohoto období umožnily Slovensku vyhnout se velké makroekonomické nerovnováze, což zemi umožnilo v lednu 2009 přijmout euro. Vzhledem ke značné otevřenosti obchodu však bylo slovenské hospodářství silně postiženo krizí. Odhaduje se, že se reálný HDP v roce 2009 snížil o 4,7 % a znehodnocení měny sousedních zemí mělo za následek další zhodnocování reálného efektivního směnného kurzu Slovenska.

Orgány, aby zmírnily dopad krize, umožnily volné působení automatických stabilizátorů a v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy přijaly v listopadu 2008 a v únoru 2009 protikrizová opatření (0,5 % HDP pro roky 2009 i 2010). Vzhledem k předpokládanému schodku veřejných financí v roce 2009 ve výši zhruba 6 % HDP Rada dne 2. prosince 2009 rozhodla o existenci nadměrného schodku a doporučila jeho nápravu do roku 2013. S ohledem na oslabení vnější konkurenceschopnosti Slovenska z důvodu dočasného znehodnocení měn sousedních zemí a na prohloubení fiskální nerovnováhy během krize by klíčovým prvkem strategie orgánů v nadcházejících letech mělo být věrohodné a udržitelné snižování schodku veřejných financí.

(3)

Ačkoliv velká část zaznamenaného poklesu skutečného HDP je v souvislosti s krizí cyklická, negativně ovlivněna byla také úroveň potenciálního produktu. Kromě toho může krize prostřednictvím nižších investic, horší dostupnosti úvěrů a rostoucí strukturální nezaměstnanosti rovněž ovlivnit potenciální růst ve střednědobém výhledu. Dopad hospodářské krize navíc posiluje negativní účinky stárnutí obyvatelstva na potenciální produkt a udržitelnost veřejných financí. V této situaci bude velmi důležité urychlit tempo strukturálních reforem s cílem podpořit potenciální růst. Především je pro Slovensko důležité provést reformy zaměřené na snížení regulační a administrativní zátěže podniků, zlepšení fungování trhu práce a zlepšení pozice nákladové konkurenceschopnosti vzhledem k obchodním partnerům, mj. s využitím zmírňování růstu mezd.

(4)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá růst reálného HDP ve výši 1,9 % v roce 2010, 4,1 % v roce 2011 a 5,4 % v roce 2012. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici (2), se zdá, že tento scénář vychází z přijatelných předpokladů růstu v roce 2010 a optimistických předpokladů v roce 2011 a 2012.

Projekce pro pozdější roky programu nemusí odrážet stupeň obezřetnosti, ze které by měly vycházet strategie fiskální konsolidace, zejména vzhledem k neobvykle vysokým nejistotám v současném pokrizovém prostředí. V souladu s předpokládaným hospodářským oživením je projekce vývoje inflace v roce 2011 obsažená v programu přibližně o 1 procentní bod vyšší než v prognóze útvarů Komise z podzimu 2009 a předpokládá se, že míra nezaměstnanosti bude klesat rychleji.

(5)

Program odhaduje výši schodku veřejných financí v roce 2009 na 6,3 % HDP oproti 2,3 % HDP v roce 2008. Volné působení automatických stabilizátorů v roce 2009 nastartovalo značný pokles příjmů a výrazné zvýšení sociálních výdajů. Stimulační opatření přijatá vládou v souvislosti s Plánem evropské hospodářské obnovy schodek neovlivnila, protože byla financována přerozdělením výdajových prostředků v rámci rozpočtu. Některá z protikrizových opatření zůstanou v platnosti i v roce 2010. V souladu se strategií ústupu, kterou Rada zastává, a s cílem napravit nadměrný schodek a přivést fiskální pozici na vyšší úroveň udržitelnosti, vláda v průběhu programového období počínaje rokem 2010 plánuje provedení urychlené konsolidace veřejných financí.

(6)

Pro rok 2010 program stanoví cílový schodek veřejných financí o výši 5,5 % HDP. Předpokládá se pokles poměru výdajů k HDP o 1,1 procentního bodu HDP, odrážející úspory výdajů na zboží a služby, mírné zvýšení mezd ve veřejném sektoru a snížení veřejných investic. Předpokládá se, že poměr příjmů k HDP klesne o 0,3 procentního bodu HDP, a to v důsledku dočasného zvýšení daňových úlev a zaměstnaneckých výhod a poklesu dividend veřejných společností. Očekává se, že plánovaná opatření sníží schodek veřejných financí přibližně o 1 procentní bod HDP. Fiskální cíl pro rok 2010 vyžaduje podstatné zlepšení strukturálního salda (tj. cyklicky očištěného salda bez jednorázových a jiných dočasných opatření) přibližně o 1,25 procentního bodu HDP, což je v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku.

(7)

Hlavním cílem rozpočtové strategie programu je snížit schodek veřejných financí na 3 % HDP v roce 2012, tj. o jeden rok dříve, než doporučila Rada v rámci postupu při nadměrném schodku. Předpokládá se, že celkový schodek klesne z úrovně 5,5 % HDP v roce 2010 na 4,2 % HDP v roce 2011 a 3,0 % HDP v roce 2012. Dvě třetiny snížení schodku v období let 2010 až 2012 by odrážely strukturální zlepšení z počátečního období (měřené podle společně dohodnuté metodiky použité pro údaje uvedené v programu); zbývající třetina by vyplývala z příznivého cyklického vývoje. Hlavní hnací sílu strukturálního zlepšení představují plánovaná výrazná snížení veřejné spotřeby a kapitálových výdajů. Podle programu by průměrné roční úsilí o fiskální konsolidaci v letech 2010–2012, přepočítané podle společně dohodnuté metodiky, dosahovalo výše přibližně 1 % HDP, což je v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Součástí plánu je pokračování konsolidace v období po roce 2012 s cílem dosáhnout pokroku při úsilí o dosažení střednědobého rozpočtového cíle, kterým je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření. S ohledem na nejnovější projekce a úroveň dluhu odráží tento střednědobý cíl cíle paktu více než přiměřeně. Program však nepředpokládá jeho dosažení během programového období.

(8)

Rozpočtové výsledky v roce 2010 by se mohly ukázat jako horší, než předpokládá program. Jde především o nejistoty na straně výdajů, kde u některých opatření není zaručené, že přinesou očekávané úspory (např. snížení výdajů za zboží a služby). Projekce salda místních orgánů se navíc s ohledem na předpokládaný dopad krize na jejich příjmy v roce 2010 jeví jako optimistická. Nejistoty ohledně fiskálních cílů jsou větší pro pozdější roky. Spočívá to především v optimistických makroekonomických předpokladech na roky 2011 a 2012, což může mít za následek nežádoucí překvapení v oblasti příjmů. Kromě toho informace o plánovaných opatřeních na straně výdajů, zejména o opatřeních souvisejících se snížením veřejné spotřeby, budou muset být uvedena podrobněji, aby byla zvýšena věrohodnost plánu konsolidace.

(9)

Podle programu stability se hrubý veřejný dluh zvýšil z 27,7 % HDP v roce 2008 na 37,1 % HDP v roce 2009. Toto zvýšení je odrazem vysokého schodku a výrazného poklesu reálného HDP v roce 2009. Přestože míra zadlužení zůstává na značně nižší úrovni, než je referenční hodnota podle Smlouvy, předpokládá se její další zvýšení v letech 2010 a 2011, kdy by dosáhla 42,5 % HDP, a následující mírný pokles na 42,2 % HDP v roce 2012. Vývoj míry zadlužení bude zejména po roce 2010 pravděpodobně méně příznivý, než předpokládá program, a to s ohledem na rozpoznaná rizika pro rozpočtovou konsolidaci zesilovaná možností méně příznivého vývoje růstu reálného HDP oproti předpokladům programu.

(10)

Střednědobé projekce vývoje dluhu, které předpokládají, že se tempo růstu HDP bude na hodnoty projektované před krizí vracet postupně a že se míra zdanění vrátí na úroveň před jejím vypuknutím, a které zohledňují předpokládané zvyšování výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, ukazují, že by rozpočtová strategie plánovaná v programu, pokud by byla naplněna v současné podobě a pokud by nedošlo k dalším změnám politiky, nebyla pro stabilizaci poměru dluhu k HDP do roku 2020 dostačující.

(11)

Dlouhodobý rozpočtový dopad stárnutí obyvatelstva je o něco vyšší, než je průměr EU, a to v důsledku relativně vysokého nárůstu výdajů na důchody během nadcházejících desetiletí. Rozpočtová pozice kromě toho v roce 2009 dále zesiluje rozpočtový dopad stárnutí obyvatelstva na mezeru udržitelnosti. Ke snížení rizika pro udržitelnost veřejných financí, jež bylo ve zprávě Komise o udržitelnosti z roku 2009 (3) vyhodnoceno jako vysoké, by přispělo dosažení vyšších primárních přebytků ve střednědobém horizontu společně se strukturálními reformami, jak předpokládá program, a reformou důchodového systému.

(12)

Slovenská fiskální politika vychází z přesně vymezeného a podrobného tříletého fiskálního rámce. Střednědobé výdajové cíle jsou ovšem z velké části orientační a obvykle podléhají rozsáhlým úpravám, což v průběhu doby oslabuje jejich důvěryhodnost. Aktualizace programu stability z roku 2010 navrhuje posílení tohoto rámce zavedením víceletých výdajových stropů, které by se týkaly velké části veřejných financí. Pro případ nepříznivých ekonomických otřesů by byly připraveny doložky o ústupové strategii. Program rovněž navrhuje začlenění horní hranice veřejného dluhu do ústavního práva a zlepšení systému sledování plnění rozpočtu v průběhu roku. Toto úsilí o posílení institucionálního rámce pro oblast veřejných financí je vítané a zaslouží si podporu. Protože se však tyto návrhy stále nacházejí pouze v počáteční fázi, mělo by se na ně nahlížet spíše jako na doplňkové úsilí než jako na hlavní prvky strategie fiskální konsolidace.

(13)

Na Slovensku existuje prostor pro zlepšení složení veřejných výdajů. Podíl veřejných investic na celkovém objemu veřejných výdajů je v porovnání se sousedními zeměmi nízký (2 % HDP). Výdaje na výzkum a vývoj, vzdělávání a ochranu životního prostředí jsou podle standardů EU a ve srovnání se zeměmi ve stejném regionu také nízké. V této situaci vyvolává předpokládané snížení výdajů na tvorbu kapitálu v časovém rámci programu určité znepokojení. Pro zemi dohánějící vyspělé ekonomiky, jako je Slovensko, tento přístup nemusí být udržitelný ani žádoucí. Program plánuje některá opatření pro zvýšení účinnosti řízení státu včetně reorganizace ústřední správy zahrnující sloučení ministerstev, centralizace zadávání veřejných zakázek a správy státního majetku a lepšího využití informačních technologií ve veřejných službách. Ačkoli jsou tato opatření stále v počáteční fázi, jde o krok správným směrem.

(14)

Celkově lze shrnout, že rozpočtová strategie pro rok 2010 uvedená v programu je v souladu s doporučeními Rady podle čl. 126 odst. 7. Počínaje rokem 2011 však hrozí, že země nedosáhne ambiciózní konsolidace popsané v programu a rozpočtová strategie nebude plně v souladu s doporučeními Rady podle čl. 126 odst. 7.

Program předkládá ambiciózní plán na snížení schodku veřejných financí z 6,3 % HDP v roce 2009 na 3,0 % HDP v roce 2012, jeden rok před koncem lhůty, který Rada stanovila na rok 2013. Dosažení fiskálního cíle pro rok 2010 by znamenalo zlepšení strukturálního salda přibližně o 1,25 procentního bodu HDP. Předpokládané průměrné roční strukturální úsilí o výši přibližně 1 % HDP během let 2010–2012 je v souladu s doporučením Rady v rámci postupu při nadměrném schodku. Příjmové i výdajové cíle však ohrožují rizika, zejména v roce 2011 a 2012, kdy se makroekonomické předpoklady jeví jako spíše nadnesené. Údaje o opatřeních obsažených v programu však budou muset být uvedeny podrobněji, aby byla zvýšena věrohodnost plánu konsolidace.

(15)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v souboru pravidel pro programy stability a konvergenční programy, vykazuje program určité nedostatky jak u povinných, tak u nepovinných údajů (4). Ve svých doporučeních podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009, zaměřených na odstranění nadměrného schodku veřejných financí, Rada rovněž vyzývá Slovensko, aby podávalo zprávy o pokroku dosaženém při provádění těchto doporučení Rady v rámci samostatné kapitoly aktualizací programů stability. Program toto doporučení respektuje.

i)

provedlo opatření ke snížení schodku v roce 2010, tak, jak byla naplánována v rozpočtu, a podpořilo proces konsolidace pro nadcházející roky konkrétními opatřeními k zajištění nápravy nadměrného schodku pokud možno do roku 2012, a nejpozději do roku 2013,

ii)

pokračovalo v reformě důchodového systému s cílem zajistit udržitelnost veřejných financí,

iii)

provedlo plánovaná opatření za účelem dalšího posílení fiskálního rámce, především zavedení vynutitelných víceletých výdajových stropů.

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/22

(1)

Dne 26. dubna 2010 Rada projednala aktualizovaný program stability Slovinska na období 2009–2013.

(2)

V letech před krizí se Slovinsko těšilo solidnímu hospodářskému růstu poháněnému zvyšujícím se vývozem a investicemi. Rychlá expanze skončila v posledním čtvrtletí roku 2008, kdy bylo slovinské hospodářství tvrdě a dosti náhle zasaženo celosvětovou krizí, především prostřednictvím obchodních toků vzhledem k vysokému stupni otevřenosti Slovinska. Hospodářské zpomalení po fázi objevujících se rizik přehřátí a ztrát konkurenceschopnosti přináší určitou korekci hospodářství: od konce roku 2008 se postupně snižoval inflační diferenciál vůči eurozóně i vnější schodek, přičemž vnější schodek se v roce 2009 přiblížil rovnováze.

V důsledku hospodářského útlumu spolu s opatřeními na podporu hospodářského oživení přijatými v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy (EERP) a silnou vnitřní dynamikou výdajů se slovinská rozpočtová pozice prudce zhoršila. Prudký nárůst schodku veřejných financí z 1,8 % HDP v roce 2008 na odhadovaných 5,7 % v roce 2009 vedl Radu dne 2. prosince 2009 k přijetí rozhodnutí o existenci nadměrného schodku v Slovinsku s lhůtou k jeho napravení do roku 2013. Kromě návratu ke zdravým veřejným financím, mj. prostřednictvím dalších reforem důchodového systému, jsou klíčovými úkoly pro slovinské hospodářství posílení jeho odolnosti a znovunabytí konkurenceschopnosti, aby dokázalo plně využít celosvětového hospodářského oživení. To vyžaduje lepší sladění vývoje mezd a produktivity a provádění strukturálních reforem.

(3)

Ačkoliv velká část zaznamenaného poklesu skutečného HDP je v souvislosti s krizí cyklická, negativně byla ovlivněna také úroveň potenciálního produktu. Kromě toho může krize prostřednictvím nižších investic, horší dostupnosti úvěrů a rostoucí strukturální nezaměstnanosti rovněž ovlivnit potenciální růst ve střednědobém výhledu. Dopad hospodářské krize navíc posiluje negativní účinky stárnutí obyvatelstva na potenciální produkt a udržitelnost veřejných financí. V této situaci bude velmi důležité urychlit tempo strukturálních reforem s cílem podpořit potenciální růst. Pro Slovinsko je zejména důležité zvýšit produktivitu a zastavit růst nákladů na jednotku pracovní síly, mimo jiné provedením reforem v oblasti inovací a výzkumu a trhu práce.

(4)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá, že po hodnotě – 7,3 % v roce 2009 (7,8 % podle odhadu statistického úřadu vydaného dne 1. března 2010) se reálný HDP v roce 2010 vrátí ke kladnému růstu ve výši 0,9 % a ve zbývající části programového období zrychlí na průměrné tempo 3,2 %.

Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici (2), se zdá, že tento scénář vychází z realistických předpokladů růstu do roku 2011 a z příznivých předpokladů růstu v následujících letech. Předpokládaný pokles zaměstnanosti a odpovídající zvýšení míry nezaměstnanosti by se mohly ukázat horšími, než se očekávalo, po i) postupném ukončení dočasných režimů podpory trhu práce, nebude-li v případě potřeby doprovázeno politikami aktivace a odborné přípravy, které podpoří přerozdělení pracovních míst a rekvalifikaci pracovníků, a ii) plánovaném postupném zvyšování minimální mzdy v letech 2010 až 2012. Projekce inflace v programu se jeví reálně.

(5)

Podle odhadu v programu se schodek veřejných financí zvýšil z 1,8 % HDP v roce 2008 na 5,7 % v roce 2009 Zatímco výdaje na úroky zůstaly podle projekcí v poměru k HDP v podstatě stabilní, primární saldo se značně zhoršilo. Jak je uvedeno výše, je to důsledek působení automatických stabilizátorů, silné vnitřní dynamiky sociálních transferů, mzdových nákladů ve veřejném sektoru a různých diskrečních opatření, včetně opatření přijatých v reakci na krizi, která činí asi 1,5 % HDP a která vláda přijala v souladu s EERP. Podle programu se plánuje, že fiskální politika se v roce 2010 stane mírně, a poté výrazněji restriktivní v souladu se strategií ústupu od fiskální angažovanosti prosazovanou Radou a s ohledem na nápravu nadměrného schodku do roku 2013.

(6)

Na rok 2010 program plánuje, že se schodek veřejných financí stabilizuje na 5,7 % HDP. Vzhledem ke strmému nárůstu úrokového zatížení se má cílový primární schodek snížit o 0,7 procentního bodu těsně pod 4 % HDP. Ve své současné podobě je rozpočtová strategie v roce 2010 v podstatě v souladu s doporučením podle čl. 126 odst. 7 přijatým Radou dne 2. prosince 2009 k provádění konsolidačních opatření v roce 2010, jak bylo naplánováno.

Diskreční opatření na straně příjmů – konkrétně další snížení sazby daně z příjmů právnických osob a další sleva na dani pro sociálně zranitelné osoby na jedné straně a další zvýšení sazeb spotřební daně a revidovaná daň z emisí CO2 (která ještě musí být specifikována a přijata) na straně druhé – mají na rozpočet v podstatě neutrální dopad. Nicméně podle projekcí se příjmy mají zvýšit o 0,8 procentního bodu HDP v porovnání s odhadovaným výsledkem za rok 2009 díky předpokládanému růstu příjmů z nepřímých daní (3) a mírnému zvýšení „jiných“ příjmů. Plánovaná opatření na straně výdajů pro rok 2010 – včetně dalšího odložení zvýšení mezd ve veřejném sektoru, méně velkorysých pravidel valorizace sazeb sociálních dávek, včetně důchodů, a nižších kapitálových transferů – by měla přinést úspory ve výši asi 1,25 % HDP v porovnání se scénářem nezměněné politiky, ale vzhledem k silné vnitřní dynamice výdajů se přesto plánuje, že poměr primárních výdajů k HDP v roce 2010 mírně vzroste. V kontextu toho se strukturální saldo, tedy cyklicky očištěné saldo bez jednorázových a jiných dočasných opatření vypočítané podle společně dohodnuté metodiky, v roce 2009 zhoršilo o 0,25 procentního bodu HDP a mělo by se zlepšovat pouze mírně, o 0,25 procentního bodu HDP.

(7)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie programu je snížit schodek do roku 2013 pod referenční hodnotu schodku 3 % HDP v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 s cílovým schodkem stanoveným pro rok 2011 na 4,2 %, pro rok 2012 na 3,1 % a pro rok 2013 na 1,6 % HDP. Střednědobá konsolidační strategie se opírá o rozsáhlé omezení primárních výdajů. Program uvádí náznaky rozsáhlých opatření, která mají tuto strategii podpořit, ale ještě musí být plně specifikována a přijata. Vycházejí z lepší účinnosti veřejného sektoru a racionalizace poskytování veřejných služeb a sociální ochrany. Kromě toho rozpočtové projekce v programu zahrnují úplné ukončení dočasných stimulačních opatření poté, co od nich začne být v roce 2010 postupně upouštěno.

Na období 2010–2013 se plánuje průměrné roční strukturální zlepšení v hodnotě o něco nižší než 0,75 procentního bodu HDP, což je v podstatě v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7. Korekce je v uvedeném období rozdělena nerovnoměrně, restriktivní orientace fiskální politiky se soustředí do let 2011 a 2013. Program potvrzuje střednědobý cíl pro rozpočtovou pozici Slovinska v podobě strukturálního schodku ve výši 1 % HDP, jak bylo původně stanoveno v roce 2005. S ohledem na nejnovější projekce a úroveň dluhu tento střednědobý cíl zjevně nebere dostatečně v úvahu implicitní závazky související se stárnutím obyvatelstva, přestože dluh je pod referenční hodnotou 60 % HDP. Ze strukturálních sald, která odpovídají cílovým schodkům v programu, vyplývá, že střednědobého cíle nebude v programovém období dosaženo.

(8)

Rozpočtové výsledky by mohly být horší, než program plánuje, a tato možnost se v průběhu programového období zvyšuje. Předpokládaný podstatný nárůst nepřímých daní v roce 2010 se zdá být pouze částečně podložen opatřeními v programu a vzhledem k nevýraznému výhledu soukromé spotřeby se jeví optimistický. Výsledky růstu výdajů v uplynulých letech překročily plánované hodnoty a tato situace by se mohla opakovat. Od roku 2011 hrozí větší riziko překročení plánovaných výdajů, jelikož ještě nebyla plně specifikována nebo přijata základní opatření, a u některých z nich lze předpokládat, že budou podléhat výsledku jednání se sociálními partnery. Rozsah plánovaného omezení výdajů by měl být navíc vnímán v kontextu silné vnitřní dynamiky výdajů v posledních letech, zvlášť u mzdových nákladů a sociálních transferů (včetně důchodů), přičemž obě tyto oblasti mají podle plánů značně přispět ke snížení schodku. Předpokládaný značný pokles kapitálových výdajů v programovém období má zohlednit větší využívání strukturálních fondů EU, což může být s ohledem na mezery v absorpční schopnosti náročné. Rizika na straně příjmů se týkají příznivého makroekonomického scénáře po roce 2011.

(9)

Program odhaduje, že se hrubý veřejný dluh značně zvýšil z 22,5 % HDP v roce 2008 na 34,4 % HDP v roce 2009 (podle nižšího údaje o nominálním HDP v odhadu statistického úřadu vydaném dne 1. března 2010 by hrubý dluh za rok 2009 mohl být asi o 1 procentní bod HDP vyšší). K tomuto nárůstu přispívá především zvýšení primárního schodku a výrazná vnitřní dynamika dluhu odrážející rekapitalizaci a operace týkající se likvidity na podporu finančního sektoru. Podle projekcí má poměr dluhu k HDP zůstat po celé programové období pod referenční hodnotou podle Smlouvy, ale do roku 2012 se má zvýšit o více než 8 procentních bodů téměř na 43 % HDP především s ohledem na primární schodky a zlepšující se výhled nominálního HDP a v roce 2013 má zaznamenat mírný pokles způsobený návratem na pozici primárního přebytku. S ohledem na nepříznivá rizika ohrožující rozpočtové cíle zhoršovaná nejistotou ohledně vnitřní dynamiky dluhu v důsledku podpory finančního sektoru by vývoj míry zadlužení mohl být méně příznivý, než jak se předpokládá v programu.

(10)

Střednědobé projekce vývoje dluhu, které předpokládají, že se tempo růstu HDP bude na hodnoty projektované před krizí vracet postupně a že se míra zdanění vrátí na úroveň před jejím vypuknutím, a které zohledňují předpokládané zvyšování výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, ukazují, že by rozpočtová strategie plánovaná v programu, pokud by byla naplněna v současné podobě a pokud by nedošlo k dalším změnám politiky, na několik let poměr dluhu k HDP stabilizovala, ale nezabránila by opětnému nástupu mírně vzestupného trendu kolem roku 2020.

(11)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je výrazně vyšší než průměr EU, což je především způsobeno relativně značným nárůstem výdajů na důchody v poměru k HDP v průběhu nadcházejících desetiletí. Rozpočtová pozice v roce 2009, jak odhaduje program, dále zhoršuje rozpočtový dopad stárnutí obyvatelstva na mezeru udržitelnosti.

Zajištění primárních přebytků ve střednědobém horizontu a provádění strukturálních reforem, rovněž s cílem omezit značně zvýšené výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva, by přispělo ke snížení rizik udržitelnosti veřejných financí, která byla ve zprávě Komise o udržitelnosti z roku 2009 (4) hodnocena jako vysoká. Strukturální reformy by mohly výhodně stavět na plánované dvoufázové důchodové reformě, která je předložena ve vládní strategii ústupu od fiskální angažovanosti na období 2010–2013 přijaté v únoru roku 2010.

(12)

Přijetí dvouletých klouzavých rozpočtů ústředních vládních institucí a strop celkového dluhu místních vládních institucí jsou ustálenými kladnými rysy slovinského fiskálního rámce. Přesto existuje prostor pro zlepšení fiskálního řízení. Například slabou stránkou dvouletých klouzavých rozpočtů je skutečnost, že cíle stanovené pro druhý rok podléhají revizím v rozpočtu na následující rok. Provádění rozpočtu v letech 2006–2008 a do jisté míry i v roce 2009 navíc vykazuje určité riziko překročení plánovaných výdajů. V roce 2009 byla ve Slovinsku zavedena opatření na posílení fiskálního rámce – tj. sestavování rozpočtu podle výsledků a zřízení nezávislé fiskální rady – a další se plánují, konkrétně zlepšení rozpočtového účetnictví a zavedení fiskálního pravidla. Budou-li tyto iniciativy důsledně prováděny, mohly by pomoci podpořit plánovanou fiskální konsolidaci.

(13)

Úprava založená na straně výdajů stanovená v aktualizaci programu se opírá o lepší účinnost veřejného sektoru a o racionalizaci poskytování veřejných služeb a sociální ochrany. Při snaze omezit růst výdajů bez ohrožení úrovně poskytovaných služeb je zvlášť důležité zvýšení účinnosti výdajů.

Za tímto účelem se plánuje řada iniciativ, například sjednocený informační systém a jediné kontaktní místo pro sociální transfery a nové vymezení norem pro veřejné služby s ohledem na aspekty kvality, možná s vyšším spolufinancováním ze strany uživatelů. Program předpokládá, že společně s postupným hospodářským oživením povedou tyto inovace od roku 2011 k poklesu poměru sociálních výdajů k HDP. Na straně příjmů měla daňová reforma z roku 2006, která postupně snížila sazby daní z příjmů fyzických i právnických osob, pozvolna utlumila odvody zaměstnavatele z mezd a zavedla slevy na dani v souvislosti s investicemi, posílit pobídky pro stranu nabídky práce a podnítit tvorbu kapitálu. Další sleva na dani pro osoby s nízkými mzdami byla zavedena s rozpočtem na rok 2010. Tyto změny jsou částečně financovány zvýšením spotřebních daní, přičemž program oznamuje další nárůst, a tak se daňové zatížení postupně přesouvá z příjmů, zejména osob s nízkými příjmy, na nepřímé daně. Další iniciativy v oblasti zdanění se týkají nových ustanovení na podporu boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, která mají zlepšit výběr daní.

(14)

Celkově je v roce 2010 rozpočtová strategie stanovená v programu do značné míry v souladu s doporučeními Rady podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009. Od roku 2011 nemusí být rozpočtová strategie s ohledem na rizika uvedená výše s těmito doporučeními zcela v souladu. Zejména je třeba plně specifikovat, přijmout a provést rozsáhlá konsolidační opatření na období 2011–2013 a bylo by zapotřebí posílit konsolidační plány na celé období, aby si dokázaly poradit s riziky, která plynou z méně příznivého růstu HDP a z odchylek na straně výdajů nebo příjmů. Toto posílení by také bylo zjevně odůvodněné vzhledem k výše uvedenému riziku ohrožujícímu dlouhodobou udržitelnost. S ohledem na rizika může průměrné fiskální úsilí v období 2010–2013 zaostat za 0,75 procentního bodu HDP, jak doporučuje Rada.

(15)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v souboru pravidel pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky u povinných i nepovinných údajů (5). Ve svých doporučeních podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009 s cílem odstranit nadměrný schodek Rada Slovinsko také vyzvala, aby podávalo zprávy o pokroku při provádění doporučení Rady v rámci samostatné kapitoly aktualizací programů stability. Slovinsko toto doporučení v podstatě dodrželo.

i)

v roce 2010 nekompromisně provádělo plánovaná konsolidační opatření a do roku 2013 snížilo schodek pod referenční hodnotu 3 % HDP, jak bylo naplánováno, tím, že plně specifikuje, přijme a provede uvedená opatření na snížení výdajů v souladu s ročním fiskálním úsilím, které doporučuje Rada na základě čl. 126 odst. 7, a zároveň bude připraveno přijmout další konsolidační opatření v případě, že se naplní rizika spojená se skutečností, že makroekonomický scénář programu je příznivější než scénář, o který se opírá doporučení podle čl. 126 odst. 7;

ii)

usilovalo o zlepšení kontroly výdajů a o vynutitelnost víceletých rozpočtových plánů a zlepšilo účinnost a účelnost veřejných výdajů;

iii)

s ohledem na výrazné předpokládané zvýšení výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva dále reformovalo důchodový systém a stanovilo ambicióznější střednědobý cíl, který dostatečně zohledňuje implicitní závazky spojené se stárnutím obyvatelstva.

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/27

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/30

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/31

Poznámka 1:

Obecně datem ukončení používání bude datum zrušení („dow“) stanovené evropskou normalizační organizací, ale uživatelé těchto norem se upozorňují, že v určitých výjimečných případech tomu může být jinak.

Poznámka 2.1:

Nová (nebo změněná ) norma má stejnou oblast působnosti jako nahrazovaná norma. K uvedenému datu nahrazovaná norma přestává poskytovat předpoklad shody se základními požadavky směrnice.

Poznámka 3:

V případě změn je uvedena norma EN CCCCC: YYYY, její předchozí změny, pokud existují, a nově citovaná změna. Nahrazovaná norma (sloupec 3) se proto skládá z EN CCCCC:YYYY a jejích předchozích změn, pokud existují, ale bez nově citované změny. K uvedenému datu nahrazovaná norma již nemůže být používána v kontextu se směrnicí.

—

Evropské normalizační organizace přijímají harmonizované normy v angličtině (CEN a CENELEC rovněž zveřejňují normy ve francouzštině a němčině). Národní normalizační orgány poté překládají názvy harmonizovaných norem do všech ostatních požadovaných úředních jazyků Evropské unie. Evropská komise není odpovědná za správnost názvů, které jsou předloženy ke zveřejnění v Úředním věstníku.

—

CEN: Avenue Marnix 17, 1000 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË, Tel. +32 25500811; Fax +32 25500819 (http://www.cen.eu),

—

CENELEC: Avenue Marnix 17, 1000 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË, Tel. +32 25196871; Fax +32 25196919 (http://www.cenelec.eu),

—

ETSI: 650 route des Lucioles, 06921 Sophia Antipolis, FRANCE, Tel. +33 492944200; Fax +33 493654716 (http://www.etsi.eu).

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/32

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/33

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/34

3.6.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 144/35

—

aktivní účast mladých lidí,

—

kulturní rozmanitost,

—

evropské občanství,

—

začlenění mladých lidí s omezenými příležitostmi.

—

mediální gramotnost,

—

globální témata týkající se mladých lidi, jako například změna klimatu, trvale udržitelný rozvoj, migrace a Rozvojové cíle tisíciletí (1).

—

nevládní organizace,

—

veřejné subjekty na regionální nebo místní úrovni, nebo

—

vnitrostátní rady mládeže.

—

členské státy Evropské unie (2): Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko,

—

země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP): Island, Lichtenštejnsko a Norsko,

—

kandidátské země spadající do předvstupní strategie v souladu s obecnými zásadami a podmínkami a postupy pro účast těchto zemí na programech Společenství, stanovenými v rámcových dohodách uzavřených s těmito zeměmi: Turecko.

a)

projekt splňuje obecné cíle programu „Mládež v akci“;

b)

projekt splňuje cíle a priority této výzvy k předkládání návrhů.

a)

rozsah projektu: jinými slovy jeho multiplikační účinek a především jeho udržitelný dopad a dlouhodobá životaschopnost;

b)

vysoká kvalita pracovního programu, pokud jde o obsah a metodiku, jejich zřetelnost a soudržnost;

c)

nadnárodní a mnohojazyčná povaha činností a vyvíjených produktů;

d)

aktivní zapojení mladých lidí do projektu;

e)

viditelnost projektu a kvalita opatření zaměřených na šíření a využívání výsledků projektu;

f)

kvalita partnerství a zejména zřetelnost úkolů, popis skutečné úlohy partnerů během spolupráce, zkušenost partnerů a jejich motivace zahájit projekt;

g)

soulad rozpočtu a činností plánovaných v pracovním programu.

a)

počet partnerů účastnících se projektu a počet zemí zahrnutých do partnerství;

b)

počet mladých lidí a pracovníků s mládeží přímo zapojených do projektu.

Education, Audiovisual and Culture Executive Agency

‘Youth in action’ programme — EACEA/12/10

BOUR 4/029

Avenue du Bourget 1

1140 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

—

poštou, přičemž datem odeslání je datum uvedené na poštovním razítku,

—

expresní kurýrní službou, přičemž za datum odeslání se považuje datum přijetí zásilky kurýrní službou (musí být přiložena kopie originálního potvrzení s datem odeslání).