6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/1

A.

vzhledem k tomu, že po čtyřech letech by členským zemím OSN měl být připomenut jejich závazek splnit ambiciózní cíle, které byly stanoveny v závěrečném dokumentu ze světové vrcholné schůzky, přijatém v New Yorku dne 16. září 2005,

B.

vzhledem k tomu, že pouze pomocí globálního, účinného a inkluzivního mnohostranného systému lze řešit početné a vzájemně propojené náročné úkoly a hrozby, s nimiž se potýkají jednotlivé národy, společnosti a občané, k nimž patří ohrožení míru, stability a bezpečnosti osob, úkoly spojené s chudobou, změnou klimatu a zabezpečením dodávek energie a dopady globální hospodářské a finanční krize,

C.

vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN na svém 63. zasedání přijalo důležitá rozhodnutí týkající se řady bodů k programu reformy, k nimž patří například lepší řízení lidských zdrojů a lepší organizace soudnictví, částečné posílení Odboru pro politické otázky a zahájení mezivládních jednání o reformě Rady bezpečnosti,

D.

vzhledem k tomu, že na návrh svého třetího výboru přijalo Valné shromáždění OSN několik významných rezolucí o celé řadě různých otázek z oblasti lidských práv a sociální a humanitární problematiky, včetně tří rezolucí o konkrétních zemích a opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

E.

vzhledem k tomu, že díky iniciativě „Delivering as One“ a práci dvou zprostředkovatelů bylo, věcně vzato, dosaženo hmatatelného pokroku při provádění reforem soudržnosti celého systému OSN; vzhledem k tomu, že je zapotřebí upevnit úspěchy a pokročit dále v oblastech vytyčených na 63. zasedání Valného shromáždění OSN,

F.

vzhledem k tomu, že neúspěch reforem takových orgánů, jako je Rada bezpečnosti OSN a Hospodářská a sociální rada (ECOSOC), by mohl vést ke snahám neformálních seskupení, například skupin G8 či G20, prosadit se na jejich místo v globálních institucionálních jednáních,

G.

vzhledem k tomu, že Evropská unie musí prosazovat hodnoty, o kterých je přesvědčena, že jsou univerzální, a přitom se snažit předcházet polarizaci postojů,

H.

vzhledem k tomu, že spolupráce mezi Sekretariátem OSN a orgány EU nebyla nikdy tak těsná jako nyní a že se v této spolupráci odrážejí sdílené hodnoty, cíle a zájmy obou organizací,

I.

vzhledem k tomu, že je nezbytné dále posilovat operační kapacity OSN potřebné k zajišťování míru a bezpečnosti, a vzhledem k tomu, že spolupráce EU a OSN při udržování míru je základem míru a bezpečnosti ve světě,

J.

vzhledem k tomu, že roste počet obětí z řad příslušníků mírových sil OSN a že je třeba přijmout veškerá možná opatření na ochranu těchto pracovníků,

K.

vzhledem k tomu, že EU a USA jsou strategickými partnery a v zájmu obou těchto stran je společně na základě mezinárodního práva a pomocí multilaterálních institucí, zejména OSN, čelit hrozbám a náročným úkolům, s nimiž se v nové situaci ve světě potýkají; vzhledem k tomu, že z prohlášení nové stálé zástupkyně USA při Organizaci spojených národů, Susan Riceové, lze vyčíst obnovený závazek konstruktivně se zapojit do činnosti OSN,

L.

vzhledem k tomu, že Evropská unie ve svém prohlášení určeném pro Radu OSN pro lidská práva (HRC) ze dne 19. září 2008 uvedla, že čtyři prvky (tzv. „red lines“) obsažené v závěrečném dokumentu hodnotící konference v Durbanu jsou nepřijatelné, a to: 1) zvláštní zdůrazňování jednoho regionu na světě; 2) znovuotevření deklarace z Durbanu přijaté v roce 2001 tím, že se doplňuje o zákaz „hanobení náboženství“, jehož cílem je omezit svobodu projevu a zavést cenzuru, jíž se vyznačují islámské zákony proti rouhání; 3) určování pořadí důležitosti jednotlivých obětí a 4) politizace nebo polarizace diskuse,

M.

vzhledem k tomu, že prohlubující se celosvětová recese by pro rozvojové země mohla znamenat návrat o desetiletí zpět do minulosti v důsledku pádu cen komodit, nižších toků investic, finanční nestability a poklesu přílivu prostředků ze zahraničí a že hodnota platných závazků EU v oblasti pomoci bude klesat ročně o zhruba 12 000 milionů USD, neboť jsou vyčísleny v procentech HDP členských států,

1.

doporučuje Radě následující:

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi.

6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/7

A.

vzhledem k tomu, že cíl odstranění chudoby musí nadále tvořit jádro společné strategie,

B.

vzhledem k tomu, že polovina obyvatelstva Afriky stále žije v chudobě a vzhledem k tomu, že Afrika je jediným kontinentem, který nečiní pokrok při dosahování rozvojových cílů tisíciletí (RCT), zejména v oblasti snižování chudoby, dětské úmrtnosti, zdraví matek a boje proti HIV/AIDS a malárii,

C.

vzhledem k tomu, že společná strategie má za cíl zaměřit se „nejen na rozvoj“, „nejen na Afriku“ a „nejen na instituce“, a na rozdíl od dřívější praxe zahrnout širší okruh záležitostí týkajících se Afriky i celého světa, mimo jiné energetiku, změnu klimatu a bezpečnost, a zároveň umožnit větší účast nejrůznějších neinstitucionálních subjektů,

D.

vzhledem k tomu, že za poslední rok byla z větší části vytvořena institucionální struktura a inovační pracovní metody společné strategie, avšak v praxi bylo dosaženo jen velmi malého pokroku,

E.

vzhledem k tomu, že třebaže společná strategie výslovně uznala zásadní úlohu, kterou hrají Panafrický a Evropský parlament, aby „zhodnotily pokrok a zajistily politické vedení pro partnerství“, je nutno je ještě nějakým nosným a smysluplným způsobem zahrnout i do vytváření, úprav a sledování společné strategie,

F.

vzhledem k tomu, že do provádění společné strategie je jen minimálně zapojena občanská společnost a místní orgány, zejména na africké straně,

G.

vzhledem k tomu, že k provádění společné strategie je k dispozici jen velmi málo nových finančních prostředků, a že příslušné zdroje financování byly plně naplánovány již před přijetím společné strategie,

H.

vzhledem k tomu, že začlenění Evropského rozvojového fondu (ERF) do rozpočtu EU, jak to opakovaně požadoval Parlament, by umožnilo větší soudržnost politik a parlamentní dohled nad výdaji na rozvoj,

I.

vzhledem k tomu, že podíl Afriky na celosvětovém obchodu klesá a Afrika je vyloučena z příležitostí, které nabízí globalizace,

J.

vzhledem k tomu, že únik kapitálu, zejména pak nezákonný únik kapitálu, připravuje africká hospodářství ročně o miliardy EUR, zatímco „odliv mozků“ okrádá kontinent o intelektuální potenciál potřebný pro budoucí rozvoj,

K.

vzhledem k tomu, že výroba potravin a zabezpečení dodávek potravin v Africe klesají na žebříčku politických priorit a že tyto oblasti za posledních deset let trpěly nedostatkem investic, což může mít zhoubné důsledky, jak to zdůraznil nedávný kritický růst cen potravin,

L.

vzhledem k tomu, že Afrika je nedostatečně zastoupena v mezinárodních institucích a mnohostranných fórech, které rozhodují o množství otázek ovlivňujících budoucnost kontinentu,

M.

vzhledem k tomu, že dlouhodobý vztah EU-Afrika nabírá s výskytem netradičních dárců, jejichž program a priority představují pro Afriku nová rizika a výzvy, nový význam,

N.

vzhledem k tomu, že je nezbytné nalézt součinnost a zamezit překrývání mezi institucemi společné strategie a těmi, které již působí v existujících vztazích, jako je dohoda z Cotonou, evropsko-středomořská strategie nebo strategické partnerství Jižní Afriky a EU,

O.

vzhledem k tomu, že přezkum v rámci dohody z Cotonou v roce 2009 bude usilovat o vyjasnění vztahů zemí AKT s AU,

P.

vzhledem k tomu, že úroveň informovanosti, pokud jde o cíle a opatření společné strategie, je znepokojivě nízká, a vzhledem k tomu, že – zejména v Africe – má informovanost veřejnosti o strategickém partnerství mezi Afrikou a EU a sounáležitost s ním přímou vazbu na schopnost společné strategie poskytnout okamžité a hmatatelné výsledky, které by vedly ke zlepšení životní úrovně afrického lidu,

Q.

vzhledem k tomu, že toto partnerství by mělo zohlednit skutečnost, že i když „partnerství rovných“ znamená, že EU a AU mají stejné postavení, pokud jde o účast v diskusích a tvorbu politik, je třeba rovněž řešit neúprosnou skutečnost, že oba kontinenty a jejich instituce si prozatím nejsou zdaleka rovny, pokud jde o institucionální rozvoj, rozhodovací kapacity a zdroje,

1.

vítá skutečnost, že rok po přijetí společné strategie konečně existují a začaly fungovat hlavní prvky institucionální struktury pro její provádění, podporované akčním plánem s výsledky a časovým harmonogramem, a že byl dosažen jistý pokrok při naplňování společné strategie a jejích tematických partnerství; lituje však, že na konci prvního roku provádění některá partnerství teprve definují pracovní metody a nemají doposud stanoveny dosažitelné cíle a časový harmonogram ani vyčleněné rozpočtové prostředky;

2.

vítá skutečnost, že EU a AU se v prvním roce po podpisu společné strategie setkávaly častěji než kdy dříve;

3.

vyzývá Evropskou komisi a Komisi AU a členské státy EU a AU, aby v rámci svých priorit dokončily tuto institucionální strukturu vybudováním parlamentních prvků a složek občanské společnosti a místních orgánů, jež by měly určovat a udržovat tento proces tím, že posílí jeho transparentnost a demokratickou legitimitu;

4.

vítá zřízení prováděcích týmů EU s účastí zainteresovaných členských států, a to nejen proto, že financování společné strategie do značné míry závisí na členských státech, ale rovněž proto, že přímá účast členských států přispěje k lepšímu povědomí, kontinuitě a udržitelnosti akcí předpokládaných v akčním plánu;

5.

naléhavě žádá instituce společné strategie, aby se plně soustředily na nezbytné výsledky, neboť první akční plán pokrývá jen období kratší tří let (2008–2010);

6.

znovu opakuje svoji žádost Evropské komisi a Komisi AU, aby přijaly opatření, jimiž zapojí Evropský a Panafrický parlament do provádění a sledování společné strategie a zajistí jí politické vedení ze strany těchto parlamentů v souladu s jejich úlohou hlavních prvků její institucionální struktury;

7.

zdůrazňuje úlohu meziparlamentních orgánů mezi Evropským parlamentem a africkými parlamenty, jako jsou Smíšené parlamentní shromáždění (SPS) AKT-EU a parlamentní shromáždění Euromed, při prohlubování míru a bezpečnosti, řádné správy věcí veřejných a demokracie, jakož i skutečnost, že představují účinnou platformu pro spolupráci a pro řešení otázek společného zájmu;

8.

bere na vědomí skutečnost, že na jedenáctém zasedání ministerské trojky Afrika-EU byla schválena první výroční zpráva o pokroku, pokud jde o provádění společné strategie a její první akční plán, k němuž tvoří výše uvedené sdělení Komise příspěvek EU;

9.

s politováním však konstatuje, že tato zpráva byla vypracována bez jakékoli konzultace s Evropským či Panafrickým parlamentem a bez jejich oficiálního příspěvku;

10.

navrhuje předsedům Panafrického a Evropského parlamentu, aby se soustavně účastnili summitů EU-Afrika a vystupovali na nich a aby předkládali závěry obou parlamentů o realizaci akčního plánu a návrhy na budoucí směřování společné strategie;

11.

požaduje, aby bezprostředně před konáním jarního setkání ministerské trojky její členové uspořádali výměnu názorů se zástupci příslušných orgánů z Panafrického a Evropského parlamentu, během níž zástupci parlamentů budou moci předložit návrhy a doporučení k poslední společné výroční zprávě o pokroku; navrhuje, aby rozprava o návrzích a doporučeních obou parlamentů byla uvedena na pořadu jednání zasedání ministerské trojky; očekává, že v navazující výroční zprávě – přijaté během následujícího podzimního zasedání ministerské trojky – bude uvedeno, jakým způsobem byly tyto návrhy a doporučení zohledněny; požaduje, aby se zástupci parlamentů v rámci vedlejšího programu podzimního zasedání trojky rovněž setkali s ministry trojky;

12.

domnívá se, že Panafrický a Evropský parlament by měly být na příslušné úrovni zastoupeny jak ve společné skupině odborníků, tak v pracovní skupině AU-EU;

13.

vítá skutečnost, že Evropská komise v rámci devátého ERF zřídila program podpory ve výši 55 milionů EUR na posílení kapacit institucí AU; znovu opakuje, že část tohoto rozpočtu musí být k dispozici k posílení administrativní a provozní kapacity Panafrického parlamentu, a vyzývá Komisi, aby po podrobných konzultacích s Panafrickým parlamentem a ve spolupráci s Evropským parlamentem vypracovala akční plány pro účely těchto rozpočtů;

14.

doporučuje, aby část rozpočtu vyčleněná pro Panafrický parlament byla spravována přímo Panafrickým parlamentem, jakmile k tomu vytvoří nezbytnou administrativní kapacitu a splní požadavky obsažené ve finančním nařízení Evropských společenství (zejména článku 56 nařízení) (6), podle kterých může Evropská komise plnit rozpočet cestou nepřímého řízení na ústřední úrovni;

15.

vyzývá Evropskou komisi a Komisi AU, aby zjednodušily postupy s cílem zajistit přímý a účinný dialog s parlamenty a zabránily tak nepřijatelným prodlevám, přičemž náležitě zohlední specifika jejich postupů;

16.

opět žádá začlenění ERF do rozpočtu a vyzývá Komisi, aby mezitím informovala Evropský a Panafrický parlament o všech fázích rozpočtového procesu;

17.

je přesvědčen, že má-li se společná strategie stát skutečným „rozsáhlým a rozmanitým partnerstvím zaměřeným na občany“, musí efektivně zapojovat občanskou společnost a místní orgány a napomáhat jejich účinné účasti na práci jejích prováděcích orgánů;

18.

lituje, že i když akční plán stanoví, že každé z partnerství Afrika-EU umožňuje širokou škálu akcí, v převážné většině je důraz kladen na akce státní; zdůrazňuje, že vstup a zapojení parlamentů a nestátních subjektů, jako např. organizací občanské společnosti, místních orgánů a dalších nestátních subjektů, do tohoto procesu musí být hlouběji a podrobněji propracovány;

19.

vítá Africkou hospodářskou, sociální a kulturní radu (ECOSOCC) jako nástroj k budování partnerství mezi africkými vládami a občanskou společností; je však znepokojen nízkou mírou zapojení africké občanské společnosti do provádění společné strategie a požaduje, aby byla neprodleně přijata opatření, zejména ze strany Afriky, s cílem stanovit v těsné spolupráci se zúčastněnými subjekty postupy pro identifikaci, zmapování a účinné zapojení zástupců afrických nestátních subjektů;

20.

žádá Evropskou komisi, aby vytvořila odpovídající nástroje pro vytváření kapacit organizací občanské společnosti v Africe, které se zaměří zejména na posílení jejich schopnosti podílet se na provádění společné strategie;

21.

konstatuje, že by se společná strategie měla rovněž zabývat otázkami, které mají silný vliv na budoucnost Afriky a formují vztahy mezi těmito dvěma kontinenty, třebaže formálně patří k jiným institucionálním strukturám, jako jsou dohody o hospodářském partnerství (EPA) a vztahy mezi regionálními uskupeními v rámci dohod o hospodářském partnerství a dalšími existujícími regionálními uskupeními v Africe (včetně regionálních hospodářských společenství), druhá revize dohody z Cotonou, evropsko-středomořská strategie, strategické partnerství EU-Jižní Afrika a vztahy Afriky s novými celosvětovými aktéry, jako je Čína a Brazílie;

22.

je přesvědčen, že udržitelný hospodářský, sociální a environmentální rozvoj může probíhat jen v zemích, které nabízejí záruku míru, demokracie a lidských práv;

23.

vyzývá Evropskou komisi, Radu a africkou stranu, aby zajistily soudržnost mezi touto strategií a ostatními politikami, které by mohly nepříznivě ovlivnit podporu nového strategického partnerství mezi EU a Afrikou, zejména politiky v oblasti obchodu, životního prostředí, migrace a zemědělství; zdůrazňuje, že politický dialog mezi EU a Afrikou by měl zahrnovat uvedené oblasti;

24.

zdůrazňuje, že v zájmu účinného boje proti chudobě, který musí zůstat ústředním tématem společné strategie, musí strategické partnerství mezi EU a Afrikou napomáhat povzbuzování udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje, přitáhnout zahraniční investice, podporovat spravedlivý mezinárodní obchod a přispívat k vytváření podmínek, s jejichž pomocí budou moci africké země postupně zaujmout své místo v celosvětovém hospodářství;

25.

vítá dosažený pokrok v oblasti partnerství pro mír a bezpečnost; bere na vědomí politický dialog mezi AU a EU nejen o krizových situacích v Africe; zdůrazňuje, že tento dialog musí řešit nejrůznější otázky týkající se míru a bezpečnosti od předcházení konfliktům a řešení konfliktů až po obnovu po skončení konfliktů a budování míru, včetně podrobného dialogu o uplatňování zásady „odpovědnost chránit“;

26.

požaduje, aby byla přisouzena nejvyšší priorita uskutečňování mírové a bezpečnostní struktury Afriky; znovu zdůrazňuje, že ERF není vhodným zdrojem financování budoucího naplnění afrického mírového projektu; je toho názoru, že výdaje ERF by měly být v souladu s kritérii oficiální rozvojové pomoci stanovenými Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC); znovu opakuje svůj požadavek, aby bylo s konečnou platností vyřešeno financování afrického mírového projektu;

27.

vítá skutečnost, že generální tajemník OSN Ban Ki-moon zřídil panel významných osobností v září 2008, jehož posláním je nalézt způsoby, jimiž může mezinárodní společenství podpořit mírové operace AU prováděné pod záštitou OSN;

28.

zdůrazňuje, že koncepce řádné správy věcí veřejných by měla být měřítkem toho, jak dobře funguje společnost prostřednictvím právních předpisů, dodržování a aktivní podpory lidských práv, boje proti korupci, vytváření majetku a jeho transparentního a spravedlivého rozdělování a prostřednictvím základních zdravotnických a sociálních služeb; zdůrazňuje, že vnější aktéři nesmí posuzovat řádnou správu věcí veřejných výhradně na základě kritérií stanovených zvenčí, ale na základě vzájemně odsouhlasených a sdílených hodnot a norem;

29.

zdůrazňuje význam udržitelné demokracie, včetně řádné správy věcí veřejných a demokratických voleb, které musejí podporovat také vytváření parlamentních kapacit a zapojit občanskou společnost a místní orgány do politického dialogu;

30.

zdůrazňuje, že správa věcí veřejných se musí zlepšit na obou stranách: nejen na africké, ale i na evropské straně patří mezi priority zlepšení správy věcí veřejných a odpovědnost za závazky v oblasti týkající se pomoci a lepší koordinace dárců s cílem více zohlednit země, které jsou ze strany dárců často opomíjeny; zdůrazňuje, že v této oblasti musejí sehrát významnou úlohu vnitrostátní a kontinentální parlamenty, nestátní subjekty a místní orgány;

31.

žádá, aby byla větší podpora poskytnuta stávajícím africkým iniciativám, jako např. Africkému mechanismu vzájemného přezkumu (African Peer Review Mechanism – APRM), který je doposud nejvážnějším pokusem afrických zemí o zlepšení správy věcí veřejných na kontinentě, a dalším nástrojům, které zavedla AU, což zlepší vlastnictví tohoto procesu ze strany Afriky;

32.

vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že „profily správy věcí veřejných“ vypracované Komisí pro každou ze zemí AKT, jimiž se bude řídit programování rozvojové pomoci na níž bylo pod záštitou desátého ERF dodatečně vyčleněno 2,7 miliardy EUR, byly vytvořeny bez jakéhokoli prvku participace; konstatuje, že nárok na tyto dodatečné finanční prostředky je posuzován na základě souboru kritérií, z nichž pouze jediné má přímou vazbu na RCT; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že „profily“ Evropské komise mohou znehodnotit proces mechanismu APRM; vyzývá Evropskou komisi, aby konzultovala s Evropským parlamentem a Radou následné sledování a poskytování těchto prostředků a informovala je o nich s cílem zajistit, že budou přidělovány iniciativám v oblasti správy věcí veřejných, programů AU na podporu správy věcí veřejných a procesu mechanismu APRM;

33.

požaduje dialog v rámci partnerství v oblasti řádné správy věcí veřejných a lidských práv, který bude řešit beztrestnost porušování lidských práv, se zohledněním osvědčených postupů v rámci vnitrostátních nebo mezinárodních právních předpisů, včetně činnosti mezinárodních trestních tribunálů zřízených v Sierra Leone a Rwandě;

34.

domnívá se, že v případě partnerství v oblasti obchodu a regionální integrace je zvýšení obchodu – za dodržení správných podmínek – zásadní hybnou silou hospodářského růstu za předpokladu, že obchodní politiky jsou v souladu s rozvojovými cíli; vítá proto cíle tohoto partnerství podpořit v Africe regionální integraci a posílit obchodní kapacity tohoto kontinentu;

35.

s nadějí očekává co nejrychlejší uzavření jednacího kola Světové obchodní organizace (WTO) z Dohá, trvá však na tom, že musí jít především o rozvojové kolo, které bude upřednostňovat integraci afrických národů do světového hospodářství, účinně omezovat zemědělské podpory narušující trh a zruší podpory zemědělského vývozu;

36.

je přesvědčen, že EU by měla pomoci africkým státům stát se zemědělsky soběstačnými a napomoci rozvoji základních služeb a zranitelného domácího průmyslu;

37.

trvá na tom, že konečné EPA musí být v prvé řadě nástroji pro takový rozvoj, který respektuje rozdílné kapacity jednotlivých příjemců a jejich odlišnou úroveň rozvoje;

38.

zdůrazňuje skutečnost, že EPA musí regionální integraci v Africe spíše podporovat než narušovat; podporuje snahy AU o posílení regionálních hospodářských společenství jako základních stavebních kamenů pro regionální integraci tohoto kontinentu;

39.

trvá na tom, aby Evropská komise a členské státy dostály svým závazkům poskytnout do roku 2010 nejméně 2 miliardy EUR ročně v rámci skutečné pomoci v oblasti obchodu, přičemž největší podíl této pomoci musí náležet Africe; vyzývá, aby byly co nejdříve určeny a vyčleněny zdroje na podporu rozvoje obchodu; zdůrazňuje, že by se mělo jednat o finanční prostředky z dodatečný zdrojů a nikoli pouze o jejich přesun z ERF;

40.

vyzývá partnerství, aby se zaměřilo na širší agendu pomoci v oblasti obchodu, zejména na rozvoj infrastruktur, podporu rozvoje obchodu a jeho lepší regulaci, včetně zjednodušených a uživatelsky vstřícných pravidel pro označování původu;

41.

vyzývá k tomu, aby se partnerství zabývalo rovněž hospodářskými aspekty, které mají významné důsledky pro africké ekonomiky, třebaže se přímo netýkají obchodu, jako například potřebou přijmout opatření, jež mají za cíl zastavit nezákonný únik kapitálu, a podporovat mezinárodní regulaci daňových rájů;

42.

vyzývá, aby společná strategie uznávala a podporovala úlohu migrantů a přistěhovaleckých komunit z hlediska rozvoje zemí jejich původu tím, že jim umožní investovat v těchto zemích a sníží náklady finančních převodů;

43.

trvá na tom, že v případě partnerství v oblasti plnění RCT bude dokonce i s vyšší a lepší pomocí obtížné těchto cílů dosáhnout, a proto naléhavě žádá členské státy EU, aby navýšily závazky, které nedávno znovu vyjádřily na konferenci o financování rozvoje v Dohá, a na fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci v Akkře, zejména pokud jde o objem jejich pomoci, soudržnost politik, vlastnictví, transparentnost a o rozdělení mezi dárce;

44.

konstatuje, že základní zdravotní péče a základní a středoškolské vzdělání jsou rozhodujícími činiteli při plnění RCT; v této souvislosti vyzývá africké země, aby učinily tyto oblasti jednou ze svých priorit v rámci strategií snižování chudoby; vyzývá, aby partnerství tento rozvoj podporovalo s ohledem na závazek Evropské komise vynaložit na tyto oblasti nejméně 20 % rozpočtu Společenství určeného na pomoc; žádá Komisi, aby rozšířila tento závazek i na ERF; připomíná, že veškeré úsilí v tomto ohledu by mělo zahrnovat osoby se zdravotním postižením; vítá v této souvislosti výsledek prvního setkání společné skupiny odborníků a vyzývá zúčastněné subjekty, aby zajistily, že v příštím roce bude dosaženo pokroku;

45.

vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve přijala opatření k realizaci závazků v oblasti zdravotnictví a zohlednila v nich závěry a doporučení Evropského účetního dvora, zveřejněné ve zprávě z ledna 2009 o rozvojové pomoci ES zdravotnickým službám v subsaharské Africe; zdůrazňuje, že je nutné, aby Evropská komise při průběžném přezkumu desátého ERF navýšila pomoc pro zdravotnictví v subsaharské Africe a tak podpořila své závazky vůči RCT v oblasti zdravotnictví;

46.

vybízí členské státy EU a AU, aby přisuzovaly větší význam zabezpečení potravin v Africe a její potravinové soběstačnosti a aby podporovaly opatření na posílení produktivity a konkurenceschopnosti afrického zemědělství, zejména produkci potravin pro místní trhy a vznik „zelených pásů“ kolem měst;

47.

vyzývá členské státy, aby do svých rozprav v rámci společné strategie i mimo ně začlenily otázku spravedlivého rozdělení bohatství plynoucího z využívání přírodních zdrojů; trvá na tom, že příjmy jednotlivých států z přírodních zdrojů by měly být přednostně spravedlivěji vyčleňovány pro účely uspokojování základních potřeb obyvatel těchto států, zejména v oblasti zdravotnictví, školství, ochrany přírodních zdrojů a životního prostředí, čímž se napomůže dosažení RCT;

48.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že nedávné období rekordního růstu zvrátí útlum světového hospodářství; zdůrazňuje, že v důsledku klesajících cen zboží, menších investičních toků, finanční nestability a nižších převodů peněžních prostředků se může kontinent vrátit o několik desetiletí zpět;

49.

připomíná, že hlavní odpovědnost za změnu klimatu nesou rozvinuté země, zatímco její nepříznivé dopady jsou nejcitelnější v rozvojových zemích; trvá proto na tom, že je zapotřebí zajistit nové prostředky, pokud nemá v afrických státech dojít k tomu, že budou nuceny platit nepřiměřenou cenu za přizpůsobení se těmto dopadům a za jejich zmírnění; navíc podporuje společnou deklaraci EU a Afriky o změně klimatu, předloženou na konferenci rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která se konala v Poznani v prosinci 2008;

50.

požaduje v souvislosti s partnerstvím v oblasti migrace a zaměstnanosti spravedlivé a funkční řešení „odlivu mozků“, který připravuje řadu afrických států o značný počet kvalifikovaných pracovníků, zejména v odvětví zdravotnictví;

51.

vyzývá, aby nový režim EU „modrých karet“ zabránil odčerpávání odborných pracovníků z rozvojových zemí v odvětvích, v nichž mají tyto země největší nedostatek pracovních sil, zejména v oblasti zdravotnictví a školství;

52.

vyzývá Evropskou komisi, aby využila partnerství EU-Afrika a pomohla africkým zemím využívat flexibilní možnosti obsažené v prohlášení z Dohá o Dohodě o právech duševního vlastnictví souvisejících s obchodem (TRIPS) a veřejném zdraví s cílem usnadnit v Africe přístup k základním lékům za dostupnou cenu;

53.

vybízí obě strany, aby se v rámci vědeckotechnického partnerství snažily překlenout digitální propast prostřednictvím užší spolupráce v oblasti technologického rozvoje a převodu technologií, zejména pokud jde o telefonování a internet;

54.

očekává, že v rámci společné strategie budou v Africe přijata specifická opatření na zlepšení příležitostí pro ženy, děti a osoby se zdravotním postižením, neboť tyto skupiny čelí v rozvojových zemích zvláštním obtížím;

55.

zdůrazňuje, že jestliže se má společná strategie zaměřit „nejen na Afriku“ a posílit spolupráci mezi EU a Afrikou v rámci mezinárodních orgánů a vícestranných jednání o otázkách, jako jsou např. obchod, lidská práva nebo změna klimatu, měly by EU a Afrika usilovat o demokratizaci a zvýšení reprezentativnosti mezinárodních institucí, jako je Světová banka, Mezinárodní měnový fond a WTO, a zajistit, aby Afrika mohla konečně uplatňovat vliv, jaký odpovídá její velikosti a postavení;

56.

žádá opětovně orgány EU, aby vytvořily konkrétní finanční nástroj pro realizaci společné strategie, který by v sobě spojoval veškeré stávající zdroje financování, a to jednoznačným, předvídatelným a programovatelným způsobem; je na pochybách, do jaké míry bude společná strategie schopna dosáhnout svých vysoce ambiciózních cílů a nabídnout skutečně přidanou hodnotu, pokud na ni nebudou poskytnuty žádné nové finanční prostředky ani převedeny prostředky z jiných programů;

57.

vyzývá vlády v EU a Africe, aby účinněji a systematičtěji informovaly své obyvatele o akcích a dosažených výsledcích společné strategie a aby usilovaly o větší zájem médií;

58.

očekává, že Evropský a Panafrický parlament, stejně jako organizace občanské společnosti a místní orgány, navážou na zkušenosti z lisabonského summitu EU-Afrika, který se konal ve dnech 8. a 9. prosince 2007, a významně se zapojí do přípravy třetího summitu mezi Afrikou a EU v roce 2010, a těší se, že se oba parlamenty summitu aktivně zúčastní;

59.

vyzývá Komise EU a AU a předsednictví, aby schválily výše nastíněné návrhy zaměřené na posílení účasti parlamentů při provádění a sledování společné strategie;

60.

má v úmyslu vytvářet uvnitř Evropského parlamentu nezbytnou koordinaci a součinnost všech jeho orgánů s cílem podpořit provádění a sledování společné strategie; opakuje v tomto ohledu svůj záměr přeměnit svou delegaci ad hoc pro vztahy s Panafrickým parlamentem na plnohodnotnou meziparlamentní delegaci;

61.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Hospodářskému a sociálnímu výboru EU, Hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu výboru AU, Komisi AU, Výkonné radě AU, Panafrickému parlamentu, Radě ministrů AKT a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/15

A.

vzhledem k tomu, že se Evropská unie připojila k rozvojové deklaraci tisíciletí z roku 2000 a spolu s celým mezinárodním společenstvím se zavázala k tomu, že do roku 2015 sníží extrémní chudobu ve světě na polovinu, přičemž své snahy soustředí na plnění osmi rozvojových cílů tisíciletí,

B.

vzhledem k tomu, že podle nových odhadů asi 1,4 miliard lidí, tedy více než jedna čtvrtina obyvatelstva rozvojového světa, stále žije pod hranicí chudoby, tj. z příjmu nižšího než 1,25 amerických dolarů na den,

C

vzhledem k novým závazkům, které byly přijaty Komisí a členskými státy Unie v roce 2007 a jejichž cílem je výrazně přispět k vyrovnání zpoždění, k němuž došlo při plnění těchto cílů,

D.

vzhledem k tomu, že vlivem nedostatečného přístupu k základní zdravotní péči a službám umírají miliony lidí a prohlubuje se chudoba, přestože přístup k této základní zdravotní péči a vzdělávání je jedním z lidských práv, za jehož dodržování a uplatňování odpovídají vlády,

E.

vzhledem k tomu, že smlouvy o RCT mohou být jedním z nástrojů k řešení problémů, jimž čelí rozvojové země v souvislosti se světovou potravinovou krizí, zejména v odvětví zemědělství,

F.

vzhledem k tomu, že navzdory úsilí, které do dnešního dne rozvojové země vynaložily, nedisponuje většina z nich prostředky nutnými k vyřešení problémů, kterým čelí v oblasti zdravotnictví a školství, a vzhledem k tomu, že je tedy jasné, že vnější pomoc je nezbytná,

G.

vzhledem k tomu, že Parlament je vyzýván, aby udělil absolutorium týkající se Evropského rozvojového fondu (ERF),

H.

vzhledem k tomu, že Komise má v úmyslu podstatně zvýšit využívání rozpočtové pomoci během desátého ERF, a zlepšit tak účinnost své pomoci a splnit cíle, které si předsevzala,

I.

vzhledem k tomu, že vyučující a pracovníci ve zdravotnictví působící v rozvojových zemích v současné době pracují v žalostných podmínkách a že ke splnění RCT je zapotřebí téměř dva miliony vyučujících a více než čtyři miliony pracovníků ve zdravotnictví, a vzhledem k tomu, že rozpočtová pomoc v přiměřené výši v rámci smlouvy o RCT by mohla umožnit jejich nábor a odbornou přípravu,

J.

vzhledem k tomu, že přetrvávající nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a vyučujících je problém, který vzrůstá odlivem mozků organizovaným bohatými zeměmi,

K.

vzhledem k úmyslu Unie nadále zvyšovat výdaje na rozpočtovou pomoc zejména tím, že podstatně navýší odvětvově zaměřenou rozpočtovou pomoc na zdravotní péči a školství určenou především africkým zemím,

L.

vzhledem k tomu, že smlouvy o RCT stanovují konkrétní cíle, jichž je třeba dosáhnout v souvislosti s RCT v oblasti základní zdravotní péče a školství, přičemž se tento druh smlouvy může vztahovat i na jiná prioritní odvětví,

M.

vzhledem k tomu, že podle oficiálního postoje Parlamentu k rozvojové pomoci, jak jej uvedl v odstavci 6 ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 16. února 2006 o nových finančních nástrojích rozvojových cílů tisíciletí, musí „kvantitativní navýšení (…) jít ruku v ruce s kvalitativním navýšením, tj. účinnost pomoci se musí zlepšit prostřednictvím ‚tří K‘ – koordinací, komplementaritou a koherencí – a rovněž snížením transakčních nákladů pomoci, zlepšením předvídatelnosti a udržitelnosti mechanismů poskytování pomoci, zrychlením dodávek pomoci, dalším uvolňováním pomoci, nacházením řešení pro neudržitelné zadlužení, podporováním řádné správy věcí veřejných a bojem proti korupci a také zvýšením schopnosti příjemců tuto pomoc využívat“,

N.

vzhledem k tomu, že předvídatelná a dlouhodobá pomoc může přímo a účinně přispět ke konkrétnímu provádění strategií na odstranění chudoby uvedených v RCT,

O.

vzhledem k tomu, že navzdory svým závazkům přijatým v Monterrey (2002), Gleneagles (2005), Paříži (2005) a v Akkře (2008), jejichž cílem je zajistit kvantitativní a kvalitativní navýšení rozvojové pomoci, mnoho členských států Unie stále neposkytuje pomoc, k níž se zavázaly, a v případě, že ji poskytují, je její část nedostatečná,

P.

vzhledem k tomu, že ve 30 % případů je rozpočtová pomoc poskytovaná Komisí hrazena se zpožděním z důvodu příliš složitých administrativních postupů,

Q.

vzhledem k tomu, že nedostatečná předvídatelnost rozpočtové pomoci je způsobena především tím, že je většina podmínek pro poskytnutí této pomoci stanovována na celý rok, a vzhledem k tomu, že tento nedostatek předvídatelnosti někdy nutí země přijímající pomoc, aby tuto pomoc čerpaly ještě předtím, než je skutečně poskytnuta, a aniž s jistotou vědí, zda v budoucnosti bude poskytnuta,

R.

vzhledem k tomu, že tento nedostatek předvídatelnosti evropské rozvojové pomoci se týká rovněž zemí přijímajících pomoc, které se vyznačují určitou právní jistotou a stabilním právním prostředím,

S.

vzhledem k tomu, že Komise je nejvýznamnějším multilaterálním dárcem rozvojové pomoci a jedním z nejvýznamnějších dárců poskytujících rozpočtovou pomoc, a že tento typ pomoci uplatňuje v čím dál větší míře, neboť v posledních letech představovala pětinu poskytnuté pomoci,

T.

vzhledem k tomu, že ačkoli je rozpočtová pomoc již využívána jako nástroj umožňující zlepšení pomoci Unie, byla by ještě účinnější, kdyby byla předvídatelnější a dlouhodobější,

U.

vzhledem k tomu, že rozpočtová pomoc, kterou v současnosti poskytuje Komise, je obecně naplánována na období tří let nebo v případě některých agentur na jeden rok,

V.

vzhledem k tomu, že návrh smlouvy o RCT nemá rozpočtové důsledky, a vzhledem k tomu, že tento druh smlouvy není novým nástrojem, ale způsobem provádění stávajících nástrojů,

W.

vzhledem k tomu, že v současném stavu není status dokumentu Komise o smlouvách o RCT jasně definován,

X.

vzhledem k tomu, že Komise usoudila, že je čas uskutečnit myšlenku smlouvy, která by vycházela z konkrétních výsledků při dosahování RCT, a upustit od každoročního ověřování tradičních podmínek každého dárce,

Y.

vzhledem k tomu, že země poskytující pomoc se smlouvou zavazuje k tomu, že bude svou finanční pomoc poskytovat předvídatelněji, zatímco země přijímající pomoc se bude soustavněji snažit plnit konkrétní cíle,

Z.

vzhledem k tomu, že Komise plánuje uzavřít první řadu smluv o RCT na období šesti let, tj. do konce desátého ERF,

AA.

vzhledem k tomu, že návrh Komise na uzavření smluv na dobu šesti let překračuje rámec současného trendu dalších dárců na celosvětové úrovni,

AB.

vzhledem k tomu, že Komise vyzvala členské státy, aby se na základě dobrovolné volby podílely na financování smluv o RCT prostřednictvím dodatečných příspěvků do ERF,

AC.

vzhledem k tomu, že smlouvy o RCT v rámci obecné rozpočtové pomoci, která byla vypracována na základě kritérií stanovených v dohodě z Cotonou, nevyžadují žádnou změnu, pokud jde o rozhodnutí týkající se stávajících programů a rozdílné způsoby provádění obecné rozpočtové pomoci; vzhledem k tomu, že smlouvy o RCT nevyžadují zavedení nového finančního nástroje a zůstávají tedy založeny na ustanoveních o rozpočtové pomoci z dohody z Cotonou; a vzhledem k tomu, že smlouvy o RCT zůstávají slučitelné s nedávno dokončenými interními pokyny o obecné rozpočtové pomoci,

AD.

vzhledem k tomu, že mezi kritéria pro poskytnutí pomoci patří podle smlouvy o RCT dodržování článku 9 dohody z Cotonou o lidských právech, demokratických zásadách a právním státu,

AE.

vzhledem k tomu, že účinná rozpočtová pomoc by měla zemím přijímajícím pomoc umožnit financovat své vlastní velmi konkrétní strategie a programy na zlepšení přístupu k veřejným službám ve zdravotnictví a školství,

AF.

vzhledem k tomu, že Komise nedostála svým závazkům a do svých jednání s vládami rozvojových zemí opomenula systematicky zahrnovat poslance a zástupce organizací občanské společnosti, a dále vzhledem k tomu, že je dnes již všeobecně známo, že v zájmu účinnosti by rozvoj měl být plně v rukou vlád, ale rovněž parlamentů a organizací občanské společnosti rozvojových zemí,

AG.

vzhledem k tomu, že Komise stanovila, že na pomoc budou mít nárok ty země, které vykáží uspokojivé výsledky na makroekonomické úrovni a s ohledem na správu rozpočtu při využívání rozpočtové pomoci, a Komise se odlišuje od ostatních poskytovatelů rozpočtové pomoci, jako je MMF a Světová banka, kteří svou pomoc váží na splnění četných podmínek, což je v rozporu se zásadou vlastnické odpovědnosti země přijímající pomoc,

AH.

vzhledem k tomu, že mnoho zemí, kterým je třeba nutně poskytnout významnější a účinnější pomoc, a umožnit jim tak rychleji dosáhnout pokroku při plnění RCT, nesplňují stávající kritéria pro uzavření smlouvy o RCT stanovená Komisí,

AI.

vzhledem k tomu, že ve své stávající podobě se smlouvy o RCT týkají výhradně zemí AKT,

AJ.

vzhledem k tomu, že rozpočtová pomoc Komise citelně postrádá transparentnost a chudé země ji nepřijaly za vlastní, a vzhledem k tomu, že dohody o financování jsou zveřejňovány jen zřídka,

AK.

vzhledem k tomu, že základní zásadou rozvojové pomoci je poskytnout pomoc těm, kteří ji nejvíce potřebují, a tam, kde může být využita nejefektivněji,

AL.

vzhledem k tomu, že například v případě Burkiny Faso nebyl nikdo na místě informován o probíhajících jednáních o smlouvě o RCT mezi Burkinou Faso a Komisí, a vzhledem k tomu, že v současné době nejsou na internetových stránkách delegace Komise v Burkině Faso o této záležitosti zveřejněny žádné informace,

AM.

vzhledem k tomu, že v evropském konsensu o rozvoji se Unie zavázala k tomu, že při poskytování pomoci bude vycházet z výsledků a bude využívat ukazatele výkonu,

AN.

vzhledem k tomu, že je třeba, aby Komise při poskytování své rozpočtové pomoci nadále vycházela z výsledků dosahovaných zeměmi přijímajícími pomoc, s ohledem na rovnost žen a mužů a prosazování práv žen,

AO.

vzhledem k tomu, že Komise již uzavřela dohody o rozpočtové pomoci s Burkinou Faso (2005–2008), Etiopií (2003–2006), Ghanou (2007–2009), Keňou (2004–2006), Madagaskarem (2005–2007), Malawi (2006–2008), Mali (2003–2007), Mozambikem (2006–2008), Tanzanií (2006–2008), Ugandou (2005–2007) a Zambií (2007–2008),

AP.

vzhledem k tomu, že na světě je asi 650 milionů osob se zdravotním postižením, z nichž 80 % žije v rozvojových zemích, přičemž jedna pětina z nich žije pod hranicí extrémní chudoby; vzhledem k tomu, že tyto osoby představují jednu z největších skupin vyloučených a chudých, kteří čelí mnohonásobným formám diskriminace a mají zřídka přístup k základní zdravotní péči a ke vzdělání,

AQ.

vzhledem k tomu, že podle obecných povinností a zejména článku 32 výše uvedené Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením jsou signatáři této úmluvy povinni v rámci rozvojové spolupráce vzít v úvahu zdravotní postižení,

AR.

vzhledem k tomu, že rozvojových cílů tisíciletí nebude do roku 2015 dosaženo, pokud nebude věnována dostatečná pozornost začlenění a zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti,

AS.

vzhledem k prováděcí zprávě o partnerství Afrika-EU ze dne 22. listopadu 2008, a zejména k bodu 37 této zprávy, který zdůrazňuje, že v rámci úsilí o dosažení RCT je činnost vyvíjená ve prospěch osob se zdravotním postižením očividně nedostatečná,

1.

znovu potvrzuje, že rozvojovou pomoc je nutno poskytovat v závislosti na potřebách a výsledcích a že by politika rozvojové pomoci měla být koncipována ve spolupráci se zeměmi, jež jsou příjemci pomoci;

2.

znovu potvrzuje, že ke splnění rozvojových cílů tisíciletí je třeba, aby země poskytující pomoc dostály všem svým závazkům a aby zlepšily kvalitu poskytované pomoci;

3.

trvá na tom, že je třeba vyvinout nové mechanismy umožňující poskytovat pomoc předvídatelnějším a souvislejším způsobem;

4

připomíná cíl Abujské deklarace, podle něhož má být 15 % výdajů ze státního rozpočtu vyhrazeno na oblast zdravotnictví, a cíl celosvětové kampaně zaměřené na vzdělávání, podle něhož má být 20 % výdajů ze státního rozpočtu vyhrazeno na oblast školství;

5.

žádá Komisi, aby při poskytování pomoci v oblasti zdravotnictví a školství, zejména základní zdravotní péče a základního vzdělávání, nadále vycházela z výsledků zaznamenaných v těchto odvětvích, zejména v odvětví základní zdravotní péče a základního vzdělávání; a dále ji žádá, aby upřesnila, jaký význam bude přikládat výsledkům zaznamenaným v těchto odvětvích pomocí komplexnějších ukazatelů a jak hodlá hodnotit pokrok dosažený v těchto oblastech;

6.

žádá Komisi, aby zlepšila předvídatelnost rozpočtové pomoci zavedením smluv o RCT a rozšířením zásad vyplývajících z těchto smluv na větší počet zemí i na odvětvově zaměřenou rozpočtovou pomoc;

7.

připomíná Komisi nutnost podstatně snížit zbytečná prodlení způsobená příliš složitými administrativními postupy;

8.

žádá vlády rozvojových zemí, aby zvýšily výdaje v oblasti zdravotnictví na 15 % státního rozpočtu v souladu s doporučeními Abujské deklarace a výdaje v oblasti školství na 20 % státního rozpočtu, jak doporučuje světová kampaň zaměřená na vzdělávání;

9.

žádá Komisi, aby zajistila vysokou úroveň výdajů v podobě rozpočtové pomoci a aby zejména podstatně navýšila rozpočtovou pomoc v sociální oblasti zemí AKT a zvýšila odvětvově zaměřenou rozpočtovou pomoc určenou ostatním regionům;

10.

se zájmem konstatuje, že smlouvy o RCT navržené Komisí zaručují minimální úroveň pomoci (70 % celkového závazku) zemím, jimž může být pomoc poskytnuta;

11.

vyjadřuje nicméně své zklamání nad skutečností, že dokument zabývající se smlouvami o RCT neuvádí žádný harmonogram pro provádění těchto smluv, které jsou převážně určeny na období šesti let desátého ERF, a žádá tedy Komisi, aby předložila přesný časový rámec;

12.

bere na vědomí, že smlouva o RCT má především přispět ke zlepšení účinnosti pomoci a k urychlení pokroku při uskutečňování rozvojových cílů tisíciletí v zemích, které to nejvíce potřebují;

13.

žádá Komisi, aby přijala sdělení, které by formalizovalo iniciativu smlouvy o RCT, a aby tuto iniciativu rozšířila na země, které nejsou zeměmi AKT a jež splňují kritéria pro poskytnutí pomoci;

14.

žádá Komisi a země přijímající pomoc, aby zajistily účast svých parlamentů a občanské společnosti, konkrétně organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením, na všech fázích jednání o rozpočtové pomoci, tj. při sestavování, provádění a hodnocení programu stanoveného ve smlouvách o RCT;

15.

zdůrazňuje, že země poskytující pomoc by neměly zemím, jež tuto pomoc přijímají, ukládat přísné jednostranné podmínky, nýbrž by v těchto zemích měly spíše podporovat řádnou správu věcí veřejných, demokracii a stabilitu prostřednictvím transparentních kritérií stanovených ve spolupráci s těmito zeměmi;

16.

domnívá se, že v zájmu transparentnosti by se podmínky pro úhradu proměnlivé splátky podpory měly zakládat na výsledcích, tak, aby země poskytující pomoc a země, jež tuto pomoc přijímají, mohly analyzovat skutečný dopad vynaložených prostředků a aby se zvýšila transparentnost využívání veřejných financí;

17.

vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala výsledky těchto programů a aby se o ně podělila s Parlamentem;

18.

doporučuje Komisi, aby se snažila posílit dialog mezi zeměmi poskytujícími pomoc a zeměmi přijímajícími tuto pomoc, což umožní zejména stanovit skutečné potřeby a oblasti, kde je pomoc nezbytná;

19.

žádá, aby se Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU (SPS) aktivněji podílelo na určování priorit a aby se účastnilo jednání o smlouvách o RCT, jakož i všech ostatních fází tohoto procesu;

20.

žádá Komisi, aby při poskytování rozpočtové pomoci vycházela z výsledků dosažených v oblasti řádné správy věcí veřejných a transparentnosti, ale rovněž v oblasti obrany a dodržování lidských práv, zejména těch nejchudších osob a osob vyloučených ze společnosti, což se týká především osob se zdravotním postižením, menšin, žen a dětí, a aby zajistila, že rozpočtová pomoc nebude vynakládána na odvětví, která nejsou definována ve smlouvě o RCT;

21.

opakuje, že národní orientační programy by měly být vypracovávány ve spolupráci s parlamenty dotčených zemí, SPS a občanskou společností;

22.

podotýká, že v návrhu smluv o RCT není uvedeno, kterých zemí se první kolo těchto smluv bude týkat; a upozorňuje na to, že ve své stávající podobě se smlouvy o RCT týkají výhradně zemí AKT;

23.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že rozpočtová pomoc Unie určená rozvojovým zemím na podporu jejich rozvoje se stále častěji řídí podmínkami, které ukládá MMF; domnívá se dále, že tyto podmínky jsou v rozporu s politikou zemí přijímajících pomoc, pokud jde o zásadu vlastnické odpovědnosti;

24.

zdůrazňuje, že je třeba vytvořit jiné postupy rozpočtové pomoci pro země, které nemají nárok na pomoc v rámci smluv o RCT, a zejména pro země s nestabilní politickou situací; a zdůrazňuje, že je zřejmé, že země s obzvláště nestabilní politickou situací nejsou schopny splnit současná kritéria pro poskytnutí pomoci;

25.

doporučuje, aby smlouvy o RCT byly poskytnuty i zemím, na něž se vztahuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci;

26.

žádá Komisi, aby jasně vysvětlila, jak budou smlouvy o RCT doplňovat ostatní způsoby poskytování pomoci;

27.

varuje před nebezpečím využívat smlouvy o RCT nadměrně a bezmyšlenkovitě a považovat je za jediný způsob poskytování skutečně účinné pomoci, a naléhavě proto žádá Komisi, aby zvolila mechanismy poskytování pomoci, které budou nejlépe odpovídat situaci jednotlivých zemí;

28.

žádá Komisi, aby posílila schopnost parlamentů zemí přijímajících pomoc podílet se na rozpočtovém procesu a schopnost parlamentů a občanské společnosti podílet se na sestavování vnitrostátních politik tím, že poskytne větší finanční podporu, bude tuto účast zdůrazňovat při politickém jednání se zeměmi přijímajícími pomoc a bude soustřeďovat svou pozornost na ukazatele správy veřejných financí, které by zlepšily odpovědnost vlád ke svým občanům;

29.

žádá Komisi, aby ve spolupráci s partnerskými zeměmi ke každé smlouvě o RCT přiřadila řadu ukazatelů výkonu, za jejichž pomoci bude hodnocen pokrok dosažený v provádění těchto smluv; na základě těchto ukazatelů by rovněž mělo být hodnoceno začlenění dospělých osob a dětí se zdravotním postižením do společnosti;

30.

upozorňuje Komisi na skutečnost, že je nezbytně nutné, aby i nadále při poskytování své rozpočtové pomoci vycházela z výsledků, které země přijímající tuto pomoc zaznamenaly v souvislosti se zohledňováním hlediska rovného zacházení pro muže a ženy, prosazováním práv žen, a žádá, aby ukazatelé výkonu v této oblasti byly ve smlouvách o RCT posíleny tak, aby se vztahovaly i na další oblasti, jako jsou práva žen a práva osob se zdravotním postižením; žádá ji, aby posílila ukazatele výkonu v této oblasti související s rozpočtovou pomocí tak, aby pokrývaly i další oblasti, mezi něž patří práva osob se zdravotním postižením, práva žen, a zejména podpora přístupu všech žen ke komplexním informacím a službám týkajícím se pohlavního a reprodukčního zdraví, zlepšení přístupu k metodám plánování rodičovství a podpora využívání těchto metod, posílená podpora vzdělávání a emancipace žen a boj proti diskriminaci a prosazování rovného zacházení pro muže a ženy;

31.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě AKT a vládám a parlamentům členských států a zemí AKT.

6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/23

A.

vzhledem k tomu, že pokud Evropská unie razí heslo „jednota v rozmanitosti“, měla by uznat své společné dějiny, k čemuž může dospět prostřednictvím dějin evropského umění, které jsou univerzální,

B.

vzhledem k tomu, že školy by se opět měly stát hlavním místem pro demokratizaci přístupu ke kultuře,

C.

vzhledem k tomu, že umělecké a kulturní vzdělávání, jehož součástí je i vzdělávání v oblasti obrazových umění, je neodmyslitelným prvkem vzdělávacího systému členských států,

D.

vzhledem k tomu, že umělecké a kulturní vzdělávání je nedílnou součástí vzdělávání dětí a mládeže, neboť přispívá k rozvoji svobodné vůle, citlivosti a otevřenosti vůči ostatním; vzhledem k tomu, že se jedná o klíčovou otázku v oblasti rovných příležitostí a předpoklad skutečné demokratizace přístupu ke kultuře,

E.

vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení cíle demokratizace přístupu ke kultuře je nezbytné podporovat informovanost o umění na všech úrovních a ve všech věkových skupinách, uznat význam skupinových a amatérských uměleckých činností a podporovat přístup ke vzdělávání v oblasti umění,

F.

vzhledem k tomu, že členské státy bohužel hospodářské důvody často tlačí k omezení prostoru, který je poskytován umění ve vzdělávací politice jako celku,

G.

vzhledem k tomu, že umělecké vzdělávání je základem profesního vzdělání v oblasti umění, kde podporuje nejen tvořivost, ale i tělesný a duševní rozvoj, neboť přispívá k vytváření pevnějších a účinnějších vazeb mezi vzděláním, kulturou a uměním,

H.

vzhledem k tomu, že školy a zařízení zabývající se vzděláváním v oblasti umění a designu napomáhají vzniku filozofií, vytváření nových uměleckých stylů a trendů a otevírání odlišných kulturních světů, což posiluje prestiž Evropské unie ve světě,

I.

vzhledem k tomu, že úspěšnost tvůrčích a uměleckých pracovníků je velmi významně ovlivněna získaným vzděláním,

J.

vzhledem k tomu, že umělecká studia zaměřená na kariérní a profesní rozvoj vyžadují od studentů nejen talent, ale i pevné kulturní základy, které lze získat jedině prostřednictvím systematického víceoborového vzdělávání; vzhledem k tomu, že takové vzdělávání rozšiřuje příležitosti k získání pracovního místa v oboru, pokud poskytuje obecný rozhled, metodiku výzkumu, podnikatelské dovednosti a znalosti a rovněž schopnosti v různých oblastech činnosti souvisejících se současným uměním,

K.

vzhledem k tomu, že na rozvoj umělecké sféry má značný vliv potenciál, který představují tvůrčí, kulturní a umělecké společnosti a odvětví v Evropské unii v oblasti hospodářství a zaměstnanosti,

L.

vzhledem k tomu, že technická revoluce vedla ke zvýšení konkurenceschopnosti uvnitř jednotlivých zemí a mezi nimi a že zásluhou této skutečnosti zaujímají intelektuální schopnosti a tvořivost dominantní postavení v rámci Lisabonské strategie,

M.

vzhledem k tomu, že prudké a soustavné změny, k nimž v našich společnostech dochází, vyžadují lepší přizpůsobivost, pružnost, tvořivost, inovace a komunikaci osob v pracovní oblasti; vzhledem k tomu, že tyto vlastnosti by měly být podporovány prostřednictvím systémů vzdělávání a odborné přípravy jednotlivých členských států, což je v souladu s cíli výše uvedeného programu Vzdělávání a odborná příprava 2010,

N.

vzhledem k tomu, že je třeba mít na paměti skutečnost, že v jednotlivých členských státech existují značné rozdíly mezi stávajícími modely uměleckého vzdělávání,

O.

vzhledem k tomu, že je třeba mít na paměti skutečnost, že vzdělávání v oblasti kultury a její rozmanitosti je v důsledku globalizace, vyšší mobility občanů a postupného rozšiřování Evropské unie významnou podmínkou pro zachování identity a pro podporu porozumění mezi kulturami a náboženstvími; vzhledem k tomu, že zvyšování povědomí o kultuře a její podpora, které patřily mezi cíle Evropského roku mezikulturního dialogu, by měly pokračovat i po roce 2008,

1.

domnívá se, že v zájmu podpory demokratizace přístupu ke kultuře by se umělecké vzdělávání mělo stát povinnou součástí vzdělávacích programů na všech stupních škol;

2.

zdůrazňuje význam návazných kursů ve školních osnovách i v programech odborné přípravy a celoživotního vzdělávání, které mají podporovat a rozvíjet kreativitu ve všech věkových skupinách v rámci celoživotního učení;

3.

připomíná, že jedním z cílů uměleckého a kulturního vzdělávání je přispět k občanské výchově a že jednou z jeho rolí je zlepšit naši schopnost myslet a podpořit duševní, citový a tělesný rozvoj občanů;

4.

uznává úlohu uměleckých disciplín jako významného hybatele inovací ve společnosti a v hospodářství v rámci Evropského roku tvořivosti a inovací 2009;

5.

upozorňuje Radu a členské státy na to, jakou úlohu hraje evropská kultura a její rozmanitost v procesu integrace, a na význam uměleckého a kulturního vzdělávání na evropské úrovni, včetně ochrany tradičních kulturních hodnot v jednotlivých regionech;

6.

konstatuje, že stále přibývá studentů uměleckých oborů, kteří mají zájem studovat v jiném členském státě, a vyzývá tedy členské státy, aby koordinovaly své politiky v oblasti uměleckého vzdělávání na úrovni Evropské unie, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a aby v této oblasti zvýšily mobilitu studentů i pedagogů;

7.

domnívá se, že je třeba zlepšit mobilitu uměleckých pracovníků tím, že bude věnována větší pozornost otázce uznávání kvalifikace; za tímto účelem by měly být vzdělávací instituce a zaměstnavatelé podněcováni k tomu, aby se zapojili do evropského rámce kvalifikací (EQF), a schopnosti a kvalifikace v tomto oboru tak mohly být porovnávány na evropské úrovni;

8.

naléhavě v této souvislosti žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vytvořila rámec mobility pro Evropany zabývající se uměleckou a kreativní činností se zvláštním důrazem na mobilitu mladých umělců a studentů uměleckých oborů;

9.

ačkoli uznává, že se jedná o záležitost členských států, je přesvědčen, že politiky v oblasti uměleckého vzdělávání by měly být koordinovány na úrovni EU, zejména pokud jde o:

10.

vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby:

11.

trvá na tom, že výuka dějin umění musí zahrnovat i setkání s umělci a návštěvy kulturních akcí, aby u studentů vzbudila zvědavost a přiměla je k zamyšlení;

12.

připomíná, že při zavádění umělecké dimenze do učebních osnov je důležité využívat prostředky nabízené novými informačními a komunikačními technologiemi a internetem coby nástroji moderního vzdělávání, jaké si žádá moderní doba;

13.

zdůrazňuje v této souvislosti zásadní přínos projektů, jako je evropská digitální knihovna Europeana;

14.

doporučuje, aby byl společně vytvořen evropský portál uměleckého a kulturního vzdělávání a aby umělecké vzdělávání bylo začleněno do učebních osnov v členských státech s cílem zajistit rozvoj a podporu evropského kulturního modelu, především takového, který je oceňován v mezinárodním měřítku;

15.

vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby postup začleňování uměleckého vzdělávání do učebních osnov sledovaly; a zejména doporučuje Komisi, aby podpořila vypracování studií, které přinesou spolehlivé údaje o vlivu výuky tohoto typu na úroveň vzdělání a dovedností studentů v Evropské unii;

16.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/27

A.

vzhledem k tomu, že demokratická a transparentní Evropská unie vyžaduje širší dialog mezi občany a orgány EU, mezi něž patří i Parlament, ale také průběžnou diskusi o Evropě na evropské, vnitrostátní i místní úrovni,

B.

vzhledem ke skutečnosti, že po zamítnutí Smlouvy o Ústavě pro Evropu ve Francii a Nizozemsku se proti ratifikaci Lisabonské smlouvy v referendu vyslovilo 53,4 % občanů Irska a že politikám nebo smlouvám EU budou s větší pravděpodobností oponovat lidé, kteří jim dostatečně nerozumí,

C.

vzhledem k tomu, že průzkum veřejného mínění Eurobarometr 69 ukázal, že 52 % občanů Unie je přesvědčeno o tom, že je členství v EU pro jejich stát přínosem, a pouhých 14 % je přesvědčeno o opaku,

D.

vzhledem k tomu, že znalosti o EU, jejích politikách a jejím fungování, avšak také o právech zaručených ve Smlouvách budou základem pro obnovení důvěry občanů v orgány EU,

E.

vzhledem k tomu, že komunikační strategií byl pověřen zvláštní komisař poprvé v roce 2004, ačkoli žádná komunikační politika jako taková ještě nebyla přijata, protože Smlouvy pro ni neposkytují řádný právní základ,

1.

připomíná, že průzkumy ukazují, že čím mají občané Unie nižší vzdělání a nižší příjmy, tím větší je pravděpodobnost, že odmítnou další evropskou integraci, což naznačuje, že evropská myšlenka navzdory všem předchozím snahám nachází odezvu zejména u vzdělané, bohaté části evropské populace; považuje aktivní dialog mezi EU a jejími občany za nezbytný pro realizaci zásad a hodnot budování EU, ale uvědomuje si, že tato komunikace doposud nebyla příliš úspěšná;

2.

vyjadřuje politování nad skutečností, že navzdory úsilí vynaloženému Komisí a dobrým myšlenkám, s nimiž přišla, se ve zlepšování znalostí občanů Unie v oblasti evropských záležitostí a zvyšování jejich zájmu o ně nepodařilo dosáhnout výraznějšího pokroku, což se bohužel ukázalo v irském referendu;

3.

zdůrazňuje zvláštní význam soudržných a cílených komunikačních vazeb, které je třeba vytvořit jak mezi EU a regiony se specifickými rysy, tak mezi EU a konkrétními sociálními skupinami;

4.

poukazuje na to, že dle nedávných průzkumů veřejného mínění se velká většina Evropanů vyslovila ve prospěch EU, která by v otázkách zahraniční politiky vystupovala jednotně; zdůrazňuje, že na žádost občanů Unie bylo příslušné prohlášení zahrnuto do otevřeného dopisu / doporučení účastníků závěrečné konference věnované šesti občanským projektům v rámci plánu D ze dne 9. prosince 2007; zdůrazňuje, že otevřený dopis, který obsahuje 27 doporučení, rovněž obsahuje výzvu, aby Unie účinněji působila v oblasti sociální politiky a sociální soudržnosti, aby řešila zejména rozdílnou úroveň odměňování a podporovala rovnost žen a mužů a obecněji, aby věnovala zvláštní pozornost často opomíjeným otázkám souvisejícím s rovností; připomíná, že je také důležité sledovat, co se občanům sděluje prostřednictvím činností, a porovnat, zda jsou tyto činnosti v souladu s tím, co chce EU sdělovat svým občanům;

5.

připomíná, že v posledních referendech o EU hlasovala většina žen proti: 56 % ve Francii (bleskový průzkum Eurobarometru 171), 63 % v Nizozemsku (bleskový průzkum Eurobarometru 172) a 56 % v Irsku (bleskový průzkum Eurobarometru 245); domnívá se, že toto odmítnutí bylo způsobeno mimo jiné slabým zapojením orgánů EU do politik, které se týkají přímo žen a které jsou základem přetrvávající nerovnosti mezi muži a ženami, jako je politika slaďování profesního a rodinného života nebo politika v oblasti pomoci závislým osobám;

6.

zdůrazňuje potřebu dokončit proces ratifikace Lisabonské smlouvy, což přispěje k dalšímu zlepšení transparentnosti EU a zapojení občanů do rozhodovacích procesů; připomíná v této souvislosti nové příležitosti pro uskutečňování participativní demokracie, které by poskytla Lisabonská smlouva, a to zejména občanskou iniciativu;

7.

zdůrazňuje, že je třeba, aby se všechny orgány EU a členské státy společně snažily komunikovat s občany Unie o evropských záležitostech; vítá a bere na vědomí výše uvedené společné prohlášení ze dne 22. října 2008, které stanoví jasné cíle pro zlepšení komunikace o EU ze strany Parlamentu, Rady, Komise a členských států; domnívá se však, že toto prohlášení by mohlo být ambicióznější, jelikož Parlament žádal vytvoření interinstitucionální dohody o komunikační politice uplatňované všemi orgány;

8.

je přesvědčen, že by orgány EU měly zahájit další diskuse o Evropě a ihned uplatnit v praxi koncepce stanovené ve výše uvedeném společném prohlášení, ve sdělení Komise ze dne 1. února 2006 a v pracovním dokumentu Komise ze dne 3. října 2007;

9.

sdílí názor Komise, že participativní demokracie může užitečně doplňovat demokracii zastupitelskou; zdůrazňuje ovšem, že participativní demokracie neznamená pouze naslouchat občanům, ale dát jim opravdovou příležitost ovlivňovat evropskou politiku; poukazuje na to, že pro dosažení výše uvedených cílů musí být orgány daleko otevřenější a musí přijmout přístupy nezbytné pro to, aby občanům a jejich organizacím bylo umožněno účinně se účastnit všech fází diskusí o unijních otázkách; konstatuje také, že veřejný přístup k dokumentům vypracovávaným orgány je třeba poskytovat na co nejširší bázi, což je pro ovlivňování dění zcela nezbytná podmínka;

10.

zdůrazňuje význam a hodnotu konzultací jako účinného nástroje pro posílení vlivu občanů tím, že jim umožňují přímo se zapojit do politického procesu na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby učinila další kroky k včasnému informování o nadcházejících konzultacích na úrovni EU prostřednictvím médií a jiných vhodných fór na národní, regionální a místní úrovni, aby rozšířila možnosti zúčastněných stran vyjádřit svůj postoj během konzultací o právních předpisech ES a aby ve větší míře zveřejňovala internetové konzultace týkající se politik a iniciativ EU s cílem zajistit účast všech zainteresovaných stran v diskusi, zvláště pak malých a středních podniků a místních nevládních organizací; zdůrazňuje významnou úlohu zástupců občanské společnosti, jako jsou sítě profesionálů a spotřebitelů, na všech úrovních – od nadnárodní až po místní úroveň – které umožňují výměnu názorů o politikách EU, a tudíž přispívají ke zvýšení kvality právních předpisů ES; je si vědom problémů, které provázejí provádění a kontrolu dodržování právních předpisů a vyzývá spotřebitele a podniky, aby uplatňovali svá práva a informovali orgány EU o stávajících problémech;

11.

je přesvědčen, že by orgány EU a členské státy měly koordinovat své úsilí v oblasti komunikace a budovat partnerství s občanskou společností za účelem dosažení co nejlepší součinnosti; zdůrazňuje, že je nutná koordinace mezi jednotlivými orgány a že je potřebné vzájemně provázat televizní kanály Komise a Parlamentu; vyzývá Komisi, aby zlepšila spolupráci a koordinaci mezi svými zástupci v členských státech a informačními kancelářemi Parlamentu; vyzývá zastoupení Komise a Parlamentu v členských státech ke zlepšení spolupráce, pokud jde o konzultaci občanů, sdílení informací, znalostí a vizí týkajících se EU, a pokud jde o poskytování příležitostí voličům k setkání s poslanci Evropského parlamentu zvolenými v různých zemích a s úředníky EU;

12.

vítá skutečnost, že Komise podporuje úlohu Parlamentu a evropských politických stran, a uznává potřebu odstranit propast mezi vnitrostátními a evropskými politikami, zejména v průběhu evropských volebních kampaní;

13.

vyzývá všechny tři hlavní orgány, aby zvážily možnost organizovat společné otevřené rozpravy, které by doplnily parlamentní otevřené rozpravy a při kterých by se hovořilo o otázkách týkajících se spotřebitelů a jejich každodenního života, a to za účelem posílení jejich důvěry ve vnitřní trh a v ochranu spotřebitelů; zdůrazňuje, že meziskupiny Parlamentu hrají důležitou roli „prostředníka občanů“ a jsou skutečným nástrojem propojení politické sféry a občanské společnosti;

14.

s potěšením bere na vědomí, že Komise zohlednila mnohé myšlenky, s nimiž již dříve vystoupil Parlament, jako je vytvoření občanských fór jak na evropské úrovni, tak na vnitrostátní úrovni, propůjčení významnější úlohy organizacím občanské společnosti a inovační využití nových médií;

15.

vyzývá Komisi, aby dialog rozšířila na všechny úrovně tím, že své sdělení přizpůsobí sociálnímu prostředí; navrhuje tudíž posílení dialogu mezi EU a jejími občany, a to poskytováním stejné informace všem a ve formě přizpůsobené jednotlivým cílovým skupinám; domnívá se, že by orgány EU měly do svých politik začlenit závěry místních diskusí organizovaných pod záštitou plánu D a zohlednit očekávání občanů v souvislosti s EU při rozhodování o nových právních předpisech;

16.

vyzývá členské státy, aby zahájily účinné komunikační kampaně o EU na všech úrovních: národních, regionálních i místních; vyzývá Komisi, aby šířila osvědčené postupy, které prostřednictvím těchto kampaní získá, a aby navrhla vytvoření stálého interaktivního komunikačního systému mezi EU a občany, který by zahrnoval pravidelné kampaně EU místní a regionální povahy, pomoc regionálních médií a aktivní účasti občanské společnosti, nevládních organizací, obchodních komor, odborů a profesních organizací;

17.

zdůrazňuje, že politika soudržnosti EU je základem evropské integrace a sociální solidarity; domnívá se proto, že by občané měli být informováni o snahách a konkrétních dopadech politik EU na jejich každodenní život a současně by měl být zdůrazňován přínos EU a výhody společného evropského projektu; přeje si v této souvislosti, aby místní orgány lépe plnily své povinnosti informovat o podporách získaných od EU; zdůrazňuje rovněž, že dobrá vůle místních a regionálních poslanců je zásadní pro rozvoj informovanosti a vzdělávání; vítá proto, že byl vytvořen Erasmus pro místní a regionální poslance;

18.

zdůrazňuje, že zapojení partnerů do přípravy a realizace operačních programů podle článku 11 obecného nařízení o strukturálních fondech (zejména Evropský sociální fond) na období 2007–2013 významně přispívá k propagaci politiky soudržnosti EU a přibližuje ji občanům; zdůrazňuje, že tito partneři mají jedinečnou příležitost bezprostředně vidět reálné problémy, které stojí v popředí zájmu občanů; vyzývá proto Komisi, aby zajistila náležité uplatňování zásady partnerství na národní, regionální a místní úrovni; zdůrazňuje, že je důležité, aby národní a regionální orgány využívaly stávající finanční možnosti, které Evropský sociální fond poskytuje, na zlepšení dovedností těchto partnerů, zejména v oblasti vzdělávání; konstatuje, že strukturální fondy sehrály významnou úlohu v podpoře přeshraniční spolupráce pomocí projektů a programů Společenství, což podpořilo rozvoj aktivního občanství a participativní demokracie; vyzývá Komisi, aby nadále tyto projekty a programy podporovala a aby na nich spolupracovala;

19.

zdůrazňuje, že v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu je nutné poskytovat občanům informace na místní a regionální úrovni, a to zejména mladým lidem a těm, kdo budou volit poprvé; v obecnější rovině zdůrazňuje potřebu zapojení poslanců Evropského parlamentu – ve spolupráci s místními a regionálními volenými zástupci – do konzultací s občany v jejich regionech, neboť tito poslanci zastupují hlas veřejnosti v Unii; podporuje úsilí Výboru regionů o posílení konzultací na regionální úrovni a zapojení regionálních sítí a klíčových místních a regionálních aktérů do tohoto procesu, jehož cílem je podnítit na nejnižší úrovni diskusi, která zohlední jejich názory a zájmy;

20.

zdůrazňuje, že poslanci se musí více podílet na procesu komunikace s občany Unie a že v organizaci činnosti Parlamentu musí být provedeny změny, které poslancům umožní, aby se zapojili do dialogu s občany na co nejnižší místní úrovni; doufá, že současně s kampaněmi politických stran se do evropské volební kampaně úzce zapojí i poslanci Evropského parlamentu;

21.

vyzývá Komisi, aby zahájila malé místní komunikační kampaně se zapojením místních činitelů a aby prosazovala činnosti, které zvýší informovanost občanů o zemích původu přistěhovalců, a aby rovněž lépe informovala přistěhovalce o právech a povinnostech spojených s občanstvím Unie, a tím nejefektivněji a nejsmysluplněji dosáhla stanovených komunikačních cílů, a také aby pokračovala v úsilí vynaloženém v tomto smyslu v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu 2008;

22.

zdůrazňuje, že je důležité zařadit politiky a historii EU do školních osnov každého členského státu s cílem posílit evropské hodnoty a rozvíjet katedry evropských studií v rámci univerzitních programů; vyzývá Komisi, aby poskytla finanční podporu na propagaci těchto projektů; vyzývá členské státy, aby prosazovaly zavedení studijního programu týkajícího se dějin evropské integrace a fungování EU s cílem vytvořit základ všeobecných znalostí o Evropě;

23.

zdůrazňuje zvláštní úlohu občanské výchovy jako základní hnací síly aktivního občanství; bere na vědomí potřebu podporovat aktivní model občanské výchovy, která poskytuje mladým lidem příležitost zapojit se přímo do veřejného života, navázat kontakty s jejich politickými představiteli na národní, místní i na evropské úrovni, se zástupci nevládních organizací a s občanskými iniciativami; navrhuje, aby Komise podpořila pilotní projekty prosazující tento model občanské výchovy v členských státech;

24.

doporučuje, aby byly programy jako Erasmus, Leonardo da Vinci, Grundtvig a Comenius účinněji propagovány prostřednictvím rozsáhlé komunikační kampaně a lépe organizovány s cílem umožnit účast co nejvyššího počtu osob, zvýšit účast osob s nižšími příjmy a usnadnit jejich mobilitu v rámci Unie; upozorňuje na skutečnost, že právě tyto programy nacházejí velmi pozitivní odezvu mezi mladými lidmi a významně přispívají k úspěchu evropské integrace;

25.

vítá výše uvedené sdělení Komise ze dne 21. prosince 2007, které stanoví jasné cíle týkající se způsobu, jakým může být internetová stránka Europa změněna na webovou stránku verze 2.0 zaměřenou na služby; naléhavě vyzývá Komisi, aby dokončila vytváření nové internetové stránky již v roce 2009, a je přesvědčen, že nová internetová stránka by měla občanům poskytnout fórum pro výměnu názorů a účast na online anketách, na kterém by všechny nevládní organizace, veřejné instituce a soukromé osoby mohly sdílet zkušenosti týkající se komunikačních projektů EU; vyzývá Komisi, aby na těchto internetových stránkách shromažďovala a zveřejňovala zkušenosti stran, na které se zaměřují činnosti financované v rámci plánu D;

26.

vítá myšlenku internetových stránek EU Tube, které jsou s téměř 1,7 milióny návštěvníků jedinečným nástrojem, jehož prostřednictvím je možné představit politiky EU uživatelům internetu; vyzývá rovněž Komisi, aby vypracovala obecná pravidla účinných internetových kampaní, které by sdílela s dalšími orgány EU;

27.

vyzývá Komisi, aby lépe využívala audiovizuální materiál dostupný na Europe by Satellite a za tím účelem navázala kontakty s místními televizními kanály a neziskovými médii, jež mají zájem o získání vysílacího materiálu, s cílem oslovit více diváků;

28.

považuje síť Europe Direct za významný nástroj pro zodpovídání dotazů občanů prostřednictvím e-mailu nebo bezplatné telefonní linky odkudkoli v EU, který by jako takový měl získat větší publicitu;

29.

považuje politiky ochrany spotřebitelů a vnitřního trhu za nanejvýš důležité, co se týče informování spotřebitelů a podniků o evropských otázkách; vyzývá členské státy, aby se více snažily informovat o přínosech vnitřního trhu na národní, regionální a místní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a posilovaly interaktivní komunikaci a informace pro dosažení účinného dialogu mezi spotřebiteli, podniky a orgány, a to pomocí různých elektronických prostředků využívajících nejnovější technologie, a aby přispěly k rozvoji elektronického obchodování;

30.

žádá Komisi, aby posílila své koordinační úsilí v oblasti vzdělávání a informování spotřebitelů, pokud jde o jejich práva a povinnosti, tím, že v této oblasti navýší své finanční a lidské zdroje; vyzývá členské státy, aby zvyšovaly finanční a lidské zdroje určené pro evropská spotřebitelská centra, a to za účelem lepšího povědomí o právech spotřebitele v EU a jejich lepšího uplatňování a s ohledem na celosvětovou finanční krizi a na nárůst zadlužení spotřebitelů naléhavě vyzývá členské státy, aby se snažily zlepšit úroveň finanční gramotnosti spotřebitelů, zejména pokud jde o jejich práva a povinnosti a možnosti nápravy, pokud jde o úspory a úvěry;

31.

vyzývá členské státy, aby zvýšily lidské a finanční zdroje určené pro síť SOLVIT, která umožňuje zdarma řešit problémy vyplývající ze špatného uplatňování nebo neuplatňování právních předpisů Společenství; žádá Komisi, aby urychlila modernizaci různých služeb poskytujících informace a poradenství týkající se vnitřního trhu; podporuje tudíž myšlenku, obsaženou ve sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2007 nazvaném „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ (KOM(2007)0724) a týkající se integrovaného přístupu při poskytování asistenčních služeb v oblasti vnitřního trhu prostřednictvím vytvoření centrální internetové stránky; bere na vědomí iniciativy Komise týkající se zmírnění administrativní zátěže a zlepšování právní úpravy; vyzývá zejména ke zlepšení podpory malých a středních podniků, které představují v Evropě významný zdroj pracovních míst;

32.

konstatuje, že Evropský rok dobrovolné činnosti by byl ideální příležitostí, aby orgány EU navázaly kontakt se svými občany; poukazuje na to, že v EU je přes 100 milionů dobrovolných pracovníků, a vyzývá Komisi, aby připravila půdu pro vyhlášení roku 2011 Evropským rokem dobrovolné činnosti a aby za tímto účelem co nejdříve předložila vhodný legislativní návrh;

33.

zdůrazňuje, že je důležité zohledňovat názory občanů týkající se Evropy jako činitele na celosvětové úrovni a brát v úvahu zejména stále významnější úlohu Parlamentu v této otázce; vybízí proto, aby se poslanci Evropského parlamentu a členové Rady účastnili návštěv členů Komise uskutečňovaných v rámci plánu D, které jsou významným prostředkem k oslovení vnitrostátních parlamentů, občanské společnosti, vedoucích představitelů podniků a odborů a regionálních a místních orgánů v členských státech;

34.

vyjadřuje potěšení nad skutečností, že celý svět se čím dál tím více zajímá o evropský projekt a že EU a její občané si stále více uvědomují, jak je výhodné sdílet zkušenosti týkající se nadnárodní sféry s ostatními zeměmi a regiony, a především se sousedními státy EU; vyzývá proto Komisi, aby si prostřednictvím svých delegací ve třetích zemích vytvořila cestu k občanům těchto zemí a informovala je o příležitostech, které se nabízejí v EU, např. pokud jde o média a další formy kultury, vzdělávání, studium cizích jazyků a mobilitu nebo výměnné programy, jako je program Erasmus Mundus;

35.

konstatuje, že především v souvislosti se zvyšujícím se počtem státních příslušníků třetích zemí, jež pobývají na území EU, a se vznikem multikulturních společenství, k nimž tito státní příslušníci rovněž přispěli, je nutné vynaložit větší úsilí v otázce integrace přistěhovalců v EU tím, že jim bude umožněn konkrétní přístup k informacím, jež se týkají občanství Unie a jeho důsledků, a to např. posílením partnerství mezi různými subjekty na vládní (místní, regionální a celostátní) a nevládní úrovni (např. mezi zaměstnavateli, občanskou společností a sdruženími přistěhovalců, sdělovacími prostředky a nevládními organizacemi podporujícími přistěhovalce); domnívá se, že úspěšná integrace bude podporovat další rozvoj multikulturního evropského povědomí založeného na toleranci, dialogu a rovnosti;

36.

žádá Komisi, aby podporovala programy a kampaně (jako je „Svět očima žen“), které podporují sociální, politickou a kulturní činnost žen s přihlédnutím k úloze žen v mezigeneračním dialogu, k udržitelnosti a blahobytu společnosti; vyzývá tudíž k lepšímu informování mladých dívek a žen o občanství Unie a o právech, která s ním souvisejí, zejména v regionech společensky a zeměpisně izolovaných; zdůrazňuje, že cílem těchto informačních kampaní musí být lepší účast žen na politickém životě a v rozhodovacím procesu; zdůrazňuje, že je nutné podporovat opatření, jejichž cílem je překonat genderové rozdíly v počítačové gramotnosti s cílem poskytnout ženám za stejných podmínek nástroje, které jim umožní účastnit se dialogu o Evropě; vítá skutečnost, že Komise zvolila v rámci plánu D projekty, které spolufinancují její zastoupení a které zahrnují mnoho projektů ženských organizací a řadu projektů týkajících se žen; zdůrazňuje nezbytnost podporovat občanskou angažovanost v otázkách, jako je genderové násilí nebo obchodování s lidmi, do jejichž řešení se musí zapojit společnost, aby bylo možné dosáhnout pokroku; uznává schopnost žen řešit problémy a konflikty a naléhavě žádá Komisi, aby se činnosti výborů a pracovních skupin pro rodinný život, péči o děti, vzdělávání atd. účastnilo více žen;

37.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Komisi, Radě, Soudnímu dvoru Evropských společenství, Účetnímu dvoru, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a vládám a parlamentům členských států.

6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/33

—

sociálních a environmentálních dopadů programů strukturálních změn (7),

—

zkušeností s procesem evropské regionální integrace relevantních pro státy AKT (8),

—

otázek potravinové bezpečnosti v zemích AKT a role spolupráce AKT-EU (9),

—

situace v Keni (10),

—

ochrany civilního obyvatelstva v rámci mírových operací OSN a regionálních organizací (11),

—

účinnosti a definice rozvojové spolupráce (12),

—

společenských následků dětské práce a strategií pro boj s dětskou prací (13),

—

situace v Mauritánii (14),

—

situace v Zimbabwe (15),

A.

vzhledem k podpisu dohod EPA s některými regiony nebo státy AKT v průběhu roku 2008 a diskusím, které proběhly uvnitř SPS v březnu 2008 v Lublani (Slovinsko) a v listopadu 2008 v Port Moresby o postupu jednání o dohodách EPA,

B.

vzhledem k tomu, že Parlament a Rada přijaly výše uvedené nařízení (ES) č. 1905/2006, které předpokládá zřízení tématických programů, jež se budou vztahovat i na země AKT, jakož i program doprovodných opatření pro ty země AKT, které jsou signatáři protokolu o cukru,

C.

vzhledem k tomu, že se komisař pro rozvoj a humanitární pomoc během zasedání SPS, které se konalo v červnu 2007 ve Wiesbadenu, zavázal, že předloží národní a regionální strategické dokumenty pro země AKT (na období 2008–2013) parlamentům k demokratickému přezkumu, a jelikož s potěšením konstatuje, že se tento závazek začíná naplňovat,

D.

vzhledem k tomu, že nová revize Dohody z Cotonou, s níž se počítá v roce 2010, představuje významnou příležitost k rozvoji regionální dimenze SPS a parlamentního dohledu na úrovni regionů AKT, ale také k posílení úlohy a činností samotného SPS jakožto instituce,

E.

vzhledem k vysoké úspěšnosti dvou regionálních zasedání SPS v roce 2008 v Namibii a na Vanuatu, které vyústily v přijetí výše uvedených komuniké z Windhoeku a Port Vily,

F.

vzhledem k situaci v Zimbabwe, která se během roku 2008 ještě zhoršila, i přes volby, které se uskutečnily v červenci 2008, současně však vzhledem k potěšujícímu dosažení dohody k přijetí usnesení o Zimbabwe, k němuž došlo na 16. zasedání SPS v Port Moresby,

G.

vzhledem k tomu, že konflikt v Konžské demokratické republice (KDR) stále trvá a dochází při něm k vážnému a opakovanému porušování lidských práv, a připomínaje, že je nezbytné poskytnout účinnou humanitární pomoc a posílit účast mezinárodního společenství,

H.

vzhledem k činnosti Panafrického parlamentu, formalizaci vztahů mezi Evropským a Panafrickým parlamentem a záměru, který vyjádřil předseda Evropského parlamentu při svém vystoupení na 10. zasedání Panafrického parlamentu konaném dne 28. října 2008, vytvořit pro příští volební období meziparlamentní delegaci,

I.

vzhledem k téměř současnému konání 16. zasedání SPS v Port Moresby a Mezinárodní konference o financování rozvojové pomoci v Dohá, což určitý počet poslanců Evropského parlamentu nutilo k nepříjemné volbě,

J.

vzhledem k význačnému přispění slovinského předsednictví Evropské unie (leden až červen 2008) a vlády Papuy-Nové Guineje k výše uvedeným zasedáním SPS v Lublani a Port Moresby,

K.

vzhledem ke studijním misím předsednictva SPS, jež proběhly v roce 2008:

1.

vítá skutečnost, že SPS v roce 2008 nadále vytvářelo rámec pro otevřený, demokratický a prohloubený dialog při vyjednávání dohod EPA mezi Evropskou unií a státy AKT;

2.

zdůrazňuje obavy, které SPS vyjádřilo v souvislosti s několika body jednání a jež se týkaly jak formy, tak obsahu; připomíná, že po přijetí EPA s Cariforem („Karibským fórem států AKT“) a prozatímních dohod s některými zeměmi z jiných regionů diskuse nadále pokračuje;

3.

vítá pozitivní odpověď nového komisaře pro obchod v souladu s prohlášeními předsedy Komise přezkoumat na žádost některých států a regionů AKT sporné záležitosti;

4.

zdůrazňuje, že v průběhu vyjednávání, avšak také při provádění EPA je nezbytná podrobná parlamentní kontrola; lituje, že úlohu SPS ohrožuje perspektiva vytvoření nového orgánu v rámci EPA, kterým má být parlamentní výbor, a že vztah mezi tímto orgánem a SPS není jasný; vyzývá parlamentní výbor k činnosti v rámci SPS, aby díky systému regionálních zasedání SPS předešel růstu nákladů a problémům vyplývajícím z organizace zasedání, čerpal ze zkušenosti SPS a aby podporoval synergie mezi všemi regiony EPA; zdůrazňuje, že je žádoucí, aby tento výbor fungoval flexibilním způsobem a odrážel v otázkách obchodu a rozvoje odbornost poslanců Evropského parlamentu, kteří jsou zapojeni do přezkumu dohody EPA ve výborech;

5.

zdůrazňuje zvláště klíčovou roli parlamentů států AKT, nevládních subjektů a místních orgánů při sledování a správě EPA, a žádá Komisi, aby zajistila jejich zapojení do probíhajícího procesu jednání, což předpokládá jasný program pro další jednání schválený státy AKT a Unií a založenou na participačním přístupu;

6.

zdůrazňuje znepokojení SPS z dopadů současné finanční krize, vítá, že SPS přijalo výše uvedenou deklaraci z Port Moresby o světové finanční a potravinové krizi, a vybízí SPS, aby na toto téma pravidelně diskutovalo;

7.

s potěšením přijímá skutečnost, že se komisař pro rozvoj a humanitární pomoc během výše uvedeného zasedání SPS v Kigali zavázal, že předloží národní a regionální strategické dokumenty pro země AKT (na období 2008–2013) parlamentům k demokratickému přezkumu, a vítá, že některé parlamenty zemí AKT již zahájily analýzu těchto dokumentů;

8.

v této souvislosti připomíná, že je třeba parlamenty úzce zapojit do demokratického procesu a do národních rozvojových strategií; zdůrazňuje jejích zásadní úlohu při zavádění, monitorování a kontrole rozvojových politik;

9.

vyzývá parlamenty zemí AKT, aby jak své vlády, tak Komisi žádaly o možnost zapojit se do procesu přípravy a zavádění národních a regionálních strategických dokumentů (na období 2008–2013) týkajících se spolupráce mezi Evropskou unií a jejich zeměmi;

10.

vyzývá Komisi, aby parlamentům zemí AKT poskytla veškeré dostupné informace a aby jim pomohla při vykonávání demokratické kontroly, zejména podporou kapacit;

11.

je nakloněn začlenění Evropského rozvojového fondu (ERF) do rozpočtu Unie s cílem posílit konzistentnost, transparentnost a účinnost politiky rozvojové spolupráce a zaručit její demokratickou kontrolu; zdůrazňuje, že začlenění ERF do rozpočtu Unie představuje také odpověď na exekutivní a ratifikační obtíže následujících ERF;

12.

vyzývá parlamenty, aby vykonávaly důslednou parlamentní kontrolu nad ERF; zdůrazňuje privilegované postavení SPS v této diskusi a vyzývá SPS i parlamenty AKT, aby se jí aktivně účastnily zejména během revize Dohody z Cotonou, plánované na rok 2010; trvá na tom, aby SPS byla přítomna při celém procesu vyjednávání této revize;

13.

s uspokojením bere na vědomí, že SPS má stále parlamentnější a tudíž političtější charakter, že jeho členové vyvíjejí stále větší úsilí a jejich rozpravy jsou kvalitnější, což rozhodujícím způsobem přispívá k partnerství AKT-EU;

14.

považuje výše uvedená usnesení SPS k situaci v Keni a v Zimbabwe za významné příklady tohoto posíleného dialogu;

15.

vyzývá SPS, aby se nadále zabývalo situací v Súdánu, zejména pak v Dárfúru, a to především tím, že bude hodnotit postoje Unie a zemí AKT ohledně zatýkacích rozkazů Mezinárodního trestního soudu;

16.

vyzývá SPS, aby se nadále zabývalo situací v Somálsku, která ohrožuje životy somálských obyvatel, představuje hrozbu pro bezpečnost v regionu a vzhledem k vzrůstu trestné činnosti, extremismu a pirátství je zdrojem globální nestability;

17.

vyzývá SPS, aby pokračovalo v diskusi o znepokojivé situaci v Zimbabwe, kde volby z července 2008 nevedly k obnově demokracie a jehož hospodářská situace představuje skutečnou hrozbu pro zdraví a životy milionů obyvatel a stabilitu regionu;

18.

vyzývá SPS, aby nadále přispívalo k úsilí o informování mezinárodního společenství o konfliktech na východě Konžské demokratické republiky a aby podporovalo politické řešení krize a jakoukoli akci, která by mohla být navržena v rámci úsilí o dosažení diplomatického řešení této krize;

19.

vyzývá SPS, aby vzhledem k významu regionální integrace pro mír a rozvoj v zemích AKT pokračovalo v dialogu s Panafrickým parlamentem a s parlamenty regionálních organizací a tento dialog prohlubovalo;

20.

lituje, že SPS nebylo dostatečně konzultováno při přípravě společné strategie EU-Afrika a doufá, že se bude aktivně podílet na uplatňování této strategie;

21.

vítá skutečnost, že se od roku 2008 konají regionální zasedání, jež stanoví Dohoda z Cotonou i jednací řád SPS; je přesvědčen, že tato zasedání umožní skutečnou výměnu názorů na regionální problémy, včetně prevence a řešení konfliktů, a že evropské politiky přispívají k posílení regionální soudržnosti; zdůrazňuje, že tato zasedání probíhají z hlediska vyjednávání, uzavírání a uplatňování EPA ve zvláště vhodnou chvíli a musí představovat prioritu; blahopřeje organizátorům obou velmi úspěšných zasedání v Namibii a na Vanuatu a podporuje uspořádání příštích zasedání v oblasti Karibiku a západní Afriky v roce 2009;

22.

vyzývá SPS, aby posílilo úlohu svého výboru pro politické záležitosti, aby se z něj v rámci partnerství AKT-EU stalo skutečné fórum pro prevenci a řešení konfliktů, a aby v této souvislosti rozšířilo rozpravy o naléhavých situacích v konkrétních zemích; těší se z vykonané práce v oblasti ochrany civilního obyvatelstva v rámci mírových operací a z odhodlání zkvalitnit správu věcí veřejných v zemích AKT;

23.

s potěšením vítá také zprávu Výboru pro politické záležitosti o zkušenostech s evropským regionálním integračním procesem relevantních pro státy AKT, přijatou v Lublani v březnu 2008, která zdůrazňuje klíčové výhody integrace, jako je mír a bezpečnost, prevence přeměny možných konfliktů v ozbrojené, prosperita, blahobyt, demokracie a lidská práva;

24.

s uspokojením bere na vědomí úmysl Výboru pro hospodářský rozvoj, finance a obchod SPS zahájit analýzu strategických regionálních dokumentů pro regiony AKT;

25.

vyzdvihuje úlohu Výboru pro sociální záležitosti a životní prostředí SPS ve zkoumání oblasti dětské práce, a její odhodlání pokračovat v analýze sociálního postavení mladých lidí ve státech AKT;

26.

těší se také ze zprávy Výboru pro sociální záležitosti a životní prostředí o sociálních a environmentálních dopadech programů strukturálních změn, která byla přijata v Lublani a zastává myšlenku, že praxe podmíněnosti půjček Světové banky a MMF s ohledem na podmínky ekonomických politik měla ničivé sociální a environmentální dopady na země AKT a měla by být nahrazena politikou půjček přizpůsobenou každé zemi, která by se soustředila na zmírňování chudoby;

27.

vyzývá SPS, aby trvalo na svém úzkém zapojení do procesu revize Dohody z Cotonou, který začne v roce 2009, a to s cílem zajistit posílení úlohy a činností SPS do budoucna;

28.

s uspokojením bere na vědomí rostoucí účast nestátních subjektů na zasedáních SPS, která se projevila během rozpravy vedoucí k přijetí výše uvedené deklarace z Port Moresby z listopadu 2008 o globální finanční a potravinové krizi, a také vyplývá ze zprávy ekonomických a sociálních partnerů v EPA předložené během zasedání SPS v Lublani v březnu 2008;

29.

uvítá kromě výroční zprávy o činnosti SPS vypracování společné úvahy sekretariátu států AKT a Evropského parlamentu o podmínkách fungování SPS, zejména o volbě odděleným voličstvem, paritním přístupu k poslancům i společných vyšetřovacím či pozorovatelským volebním misím;

30.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Radě AKT, předsednictvu SPS, vládám a parlamentům Slovinska a Papuy-Nové Guineje.

6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/38

A.

vzhledem k tomu, že politika soudržnosti v EU patří k nejvýznamnějším oblastem politiky, a to nejen pokud jde o objem finančních prostředků, které jsou na ni vyčleněny, ale zejména proto, že se jedná o základní pilíř v procesu evropské integrace a pokud jde o její význam pro společenskou, hospodářskou a teritoriální soudržnost Evropské unie, jakož i rozvoj celkem 268 regionů tím, že zabraňuje brzdění rozvoje a jeho nevyváženosti a zlepšuje život všech občanů EU,

B.

vzhledem k tomu, že třebaže regiony Evropské unie čelí obecně obdobným problémům, jejich dopad v jednotlivých regionech se výrazně liší, ať již vzhledem k územním rysům, (např. jako ostrovní či horské oblasti), či s ohledem na obyvatelstvo: jedná se o globalizaci a s ní spojenou zrychlenou hospodářskou restrukturalizaci, otevření obchodních vztahů, dopady technologické revoluce a změny klimatu, rozvoj ekonomiky založené na znalostech, demografické změny, vylidnění a nárůst počtu přistěhovalců,

C.

vzhledem k tomu, že nejlepších výsledků posilujících znalostní bázi a zlepšujících podmínky hospodářské soutěže je často dosahováno v projektech prostřednictvím spolupráce veřejného, podnikatelského a vzdělávacího sektoru a místních aktérů,

D.

vzhledem k tomu, že při reakci na tyto výzvy není možné rozvinout plný potenciál politiky soudržnosti, protože případní žadatelé se v souvislosti s využitím prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie setkávají se značnými překážkami, jako je:

E.

vzhledem k tomu, že řada stávajících nesrovnalostí v oblasti politiky soudržnosti je důsledkem těchto překážek,

F.

vzhledem k tomu, že zpoždění v provádění strukturální politiky lze zčásti přičítat přílišné strnulosti postupů a že v důsledku toho by měla být věnována pozornost zjednodušení těchto postupů a jasnému rozdělení odpovědností a pravomocí mezi EU, členské státy a regionální a místní orgány,

1.

zdůrazňuje, že i když je třeba vzít v úvahu přidanou hodnotu spočívající v šíření osvědčených postupů mezi širší veřejností v souvislosti s lepší komunikací a nákladovými přínosy, pokusy o zavedení těchto postupů v regionální politice EU by měly být směřovány zejména řídícím orgánům, což je přiměje k navržení pravidel pro přístup ke strukturálním zdrojům, takže výměna informací a zkušeností může přispět k podstatnému zlepšení kvality projektů tím, že budou poskytnuta řešení společných problémů a budou voleny účinnější a cílenější intervence;

2.

poukazuje především na nutnost zjednodušit postupy řízení pro provádění projektů a programů ze strukturálních fondů, zejména pokud jde o správní a kontrolní systémy; vítá proto v tomto ohledu revidovaný balíček právních předpisů ke zjednodušení postupů při správě strukturálních fondů navržený v návaznosti na současnou finanční krizi; netrpělivě očekává další návrhy Komise v této oblasti, jež budou předloženy během nadcházejících měsíců;

3.

vyzývá Komisi, aby odstranila následující překážky, a zejména aby:

4.

dále doporučuje Komisi, aby rozvinula harmonizovaný, všeobecně přístupný postup meziregionální výměny osvědčených postupů, díky němuž budou činitelé v oblasti politiky soudržnosti moci využívat zkušeností ostatních;

5.

důrazně upozorňuje, že určení osvědčených postupů nesmí vést k další byrokracii pro žadatele a organizátory projektů;

6.

žádá, aby byla administrativa při využívání strukturálních fondů co nejvíce omezena, a nikoli zbytečně navyšována různými podmínkami, jež si kladou členské státy;

7.

znovu zdůrazňuje svou podporu postupu cíleného na zajištění toho, aby každý členský stát každoročně předložil vnitrostátní prohlášení o věrohodnosti pokrývající finanční prostředky Společenství ve sdíleném řízení, a žádá, aby se tato praxe všeobecně využívala;

8.

oceňuje přístup v rámci iniciativy „regiony pro hospodářskou změnu“ určovat osvědčené postupy prostřednictvím každoročního ocenění „REGIO STARS“ a také je zveřejňovat a současně zřídit webovou stránku pro osvědčené postupy; upozorňuje na nízkou účinnost internetových stránek samotných;

9.

kritizuje nedostatečnou transparentnost objektivních podkladů Komise pro zjišťování osvědčených postupů;

10.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na četné užívání pojmu „best practices“ (osvědčené postupy) a často paralelně používané pojmy „good practices“ (správné postupy) či „success stories“ (úspěchy) sestavila jasný a pro politiku soudržnosti uzpůsobený katalog kritérií, jehož prostřednictvím bude možno odlišit osvědčené postupy od postupů uplatňovaných u ostatních projektů;

11.

doporučuje Komisi, aby k určení osvědčených postupů vzala v úvahu následující body:

12.

zdůrazňuje, že veškerá kritéria pro zdůraznění osvědčených postupů musí být jasně určitelná a spolehlivá, aby se zamezilo konfliktům, nezamýšleným účinkům a subjektivním úsudkům, jež mohou narušit celý postup hodnocení projektu založený na těchto kritériích; vyzývá proto důrazně Komisi, aby popsala obsah těchto kritérií a způsob, jakým budou uplatněna;

13.

na základě analýzy četných projektů z mnoha regionů Evropské unie doporučuje, aby byly zavedeny dodatečné faktory pro kvalifikaci osvědčených postupů v těch oblastech politiky soudržnosti, které jsou významné pro další rozvoj jednotlivých regionů i pro EU jako celek, a pro něž je typická rozmanitost způsobů realizace;

14.

pro oblast „výzkumu a vývoje/inovací“ doporučuje tyto faktory:

15.

pro oblast „ochrany životního prostředí, klimatu a trvale udržitelné energetické politiky“ doporučuje tyto faktory:

16.

pro oblast „tvorby pracovních míst vysoké kvality“ doporučuje tyto faktory:

17.

pro oblast „celoživotního vzdělávání“ doporučuje tyto faktory:

18.

pro oblast „integrovaného rozvoje měst“ doporučuje tyto faktory:

19.

pro oblast „demografického rozvoje“ doporučuje tyto faktory:

20.

pro oblast „přeshraniční spolupráce“ doporučuje tyto faktory:

21.

pro oblast „partnerství veřejného a soukromého sektoru“ doporučuje tyto faktory:

22.

žádá Komisi, aby brala v úvahu nutnost podporovat osvědčené postupy v oblasti finanční připravenosti, zejména pokud jde o finanční připravenost v partnerství veřejného a soukromého sektoru a o připravenost s podporou Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu;

23.

je si vědom toho, že pro projekt je mimořádně obtížné splnit souhrnně všechna výše uvedená kritéria; vyzývá proto Komisi, aby předtím, než je začne uplatňovat, seřadila tato kritéria podle důležitosti a určila ty, kterým připisuje vyšší prioritu, a tak usnadnila určení významných projektů a osvědčených postupů; podtrhuje potřebu používat společně dohodnutá kritéria týkající se osvědčených postupů otevřeným a transparentním způsobem, což umožní lepší řízení, přijetí a srovnatelnost osvědčených postupů a zabrání záměně s jinými podobnými výrazy;

24.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na budoucí použití pojmů „osvědčené postupy“, „správné postupy“ i „úspěchy“ na základě uvedených faktorů vypracovala jasné a transparentní rozdělení popř. klasifikaci pro zařazení projektů.

25.

vyzývá Komisi, aby zorganizovala a řídila výměnu osvědčených postupů prostřednictvím sítě regionů a aby vytvořila pro tyto účely internetovou stránku pro veřejnost, která bude obsahovat klíčové informace o projektech ve všech jazycích Společenství;

26.

doporučuje Komisi, aby pro tyto účely v rámci stávající správní struktury iniciovala vytvoření příslušného místa v generálním ředitelství pro regionální politiku, jež by v zájmu dlouhodobé, průběžné, spolehlivé a úspěšné výměny osvědčených postupů v oblasti politiky soudržnosti ve spolupráci se sítí regionů řídilo hodnocení, shromažďování a výměnu osvědčených postupů a jako stálý diskusní partner bylo k dispozici jak pro otázky nabídky, tak poptávky; vyzývá Komisi, aby rozšířila tuto kulturu osvědčených postupů na všechny své útvary;

27.

navrhuje v tomto rámci, že mechanismy hodnocení by měly zkoumat a zohlednit vyzkoušené a ověřené metodiky, které byly již provedeny; je přesvědčen, že zvláštní důraz by měl být věnován spolupráci se sítí regionálních orgánů a specializovaných agentur, které jsou mimořádně důležitým zdrojem pro prvotní materiál k hodnocení osvědčených postupů;

28.

poukazuje na to, že Evropská unie sice poskytuje financování a osvědčené postupy, ale je na vnitrostátních, regionálních a místních orgánech, aby je využily; vítá v této souvislosti vytvoření programu Erasmus pro volené představitele na místní a regionální úrovni;

29.

doporučuje, aby Komise využila dostupné nástroje Výboru regionů, zejména platformu pro monitorování Lisabonské strategie a síť pro sledování subsidiarity, za účelem výměny osvědčených postupů mezi regiony a mezi členskými státy, pokud jde o identifikaci a společné stanovení cílů, dále opatření týkající se plánování a nakonec závazek provést srovnávací hodnocení výsledků politiky soudržnosti;

30.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/46

A.

vzhledem k tomu, že definici venkovských oblastí vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a zahrnula do ní takové vlastnosti, jako je nízká hustota obyvatelstva a nedostatečný přístup ke službám, a vzhledem k tomu, že tuto definici používá Komise, aby stanovila a popsala rozvojové cíle pro tyto oblasti,

B.

vzhledem k tomu, že mezi venkovskými oblastmi v jednotlivých členských státech jsou velké rozdíly, a vzhledem k tomu, že zatímco venkovské oblasti v některých regionech a členských státech zaznamenaly demografický a hospodářský růst, obyvatelé mnoha těchto oblastí se stěhují do měst nebo se snaží rekvalifikovat, což představuje pro venkovské oblasti obrovský problém;

C.

vzhledem k tomu, že venkovské oblasti tvoří až 80 % území EU,

D.

vzhledem k tomu, že se potřeby mezilehlých venkovských oblastí, jejichž hospodářská struktura je obdobná jako struktura přilehlých městských oblastí, liší od těch, které jsou převážně venkovské, okrajové nebo odlehlé,

E.

vzhledem k tomu, že jedním z cílů Unie je podpora hospodářského a sociálního pokroku a vysoké úrovně zaměstnanosti a dosažení vyváženého a udržitelného rozvoje,

F.

vzhledem k tomu, že hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU lze zvýšit prostřednictvím hospodářského rozvoje, podporou vytváření pracovních míst ve venkovských a městských oblastech a zajištěním rovného přístupu k veřejným službám,

G.

vzhledem k tomu, že reforma strukturální politiky na období let 2007–2013 způsobila změny ve struktuře fondů i v zásadách přidělování podpory z těchto fondů a vedla také k vytvoření nového Evropského zemědělského fondu na rozvoj venkova (EZFRV), který je provázán se společnou zemědělskou politikou (SZP) a oddělen od politiky soudržnosti,

H.

vzhledem k tomu, že programy LEADER již v minulosti dokázaly, jak mohou nástroje regionální politiky úspěšně podporovat rozvoj venkova,

I.

vzhledem k tomu, že pro úspěšnost EZFRV je klíčové zajistit vzájemnou doplňkovost mezi činnostmi spolufinancovanými z fondu EZFRV a ze strukturálních fondů, a tudíž vhodně koordinovat podporu z různých fondů, zejména Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti (FS) a Evropského sociálního fondu (ESF), a zajistit jejich doplňkovost,

J.

vzhledem k tomu, že vytvoření fondu EZFRV a vyčlenění prostředků určených pro rozvoj venkova z politiky soudržnosti a v širším pojetí z oblasti regionálního rozvoje nesmí vést k tomu, že některé cíle (např. ochrana životního prostředí, doprava a vzdělání) budou zdvojené nebo budou naprosto opomenuty,

K.

vzhledem k tomu, že trvalý převod finančních prostředků mezi Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a fondem EZFRV vede k nejistotě v plánování pro zemědělce i pro organizátory projektů v oblasti rozvoje venkova;

L.

vzhledem k tomu, že kvůli rozpočtovým omezením může dojít k tomu, že finanční prostředky z EFRR budou použity ve velké míře na podporu hospodářské konkurenceschopnosti nejdůležitějších městských oblastí nebo nejdynamičtější regionů, zatímco financování z EZFRV se zaměří na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, jež je i nadále hybatelem venkovských oblastí, a na podporu nezemědělských činností a rozvoje malých a středních podniků ve venkovských oblastech, s tím výsledkem, že je nutná lepší koordinace, aby žádná z oblastí nebyla opomenuta,

M.

vzhledem k tomu, že malé a střední podniky, zejména mikropodniky a řemeslné podniky, mají klíčovou úlohu v udržení sociální a hospodářské činnosti na venkově a při zajištění jeho stability,

N.

vzhledem k tomu, že cíle politiky rozvoje venkova nemusí být v rozporu s lisabonskými cíli, pokud je tento rozvoj založen na uplatňování mechanismu relativní konkurenceschopnosti (vyšší efektivita nákladů), zejména v místních potravinářských podnicích a ve vztahu k rozvoji malých a středních podniků a infrastruktury a služeb, jako je cestovní ruch, vzdělávání nebo ochrana životního prostředí,

O.

vzhledem k tomu, že by měl být uznán přirozený vztah mezi zemědělskou politikou a politikou rozvoje venkova a jejich doplňkovost,

1.

je toho názoru, že kritéria tradičně používaná pro rozlišování venkovských a městských oblastí (nízká hustota obyvatelstva a úroveň urbanizace) nemusí být vždy dostatečná a plně vystihovat situaci; domnívá se proto, že je třeba zvážit, zda je možné doplnit další kritéria a vyzývá Komisi, aby provedla analýzu a předložila v této oblasti konkrétní návrhy;

2.

domnívá se, že s ohledem na významné rozdíly mezi venkovskými oblastmi v jednotlivých členských státech a na skutečnost, že tyto oblasti pokrývají až 80 % území EU, je třeba přijmout a uplatňovat vhodně zacílený a integrovaný přístup pro udržitelný rozvoj těchto oblastí, jehož cílem bude vyrovnat stávající rozdíly a podporovat ekonomickou dynamiku městských a venkovských oblastí; zdůrazňuje, že je třeba přidělit činnostem odpovídajícím tomuto cíli přiměřené prostředky;

3.

připomíná v této souvislosti, že veškeré regiony na celém území Unie, včetně venkovských a odlehlých oblastí, by měly v zásadě mít stejné příležitosti k rozvoji, aby se zabránilo dalšímu územnímu vyloučení nejvíce znevýhodněných regionů;

4.

zdůrazňuje, že v četných venkovských oblastech jsou možnosti osobního rozvoje, zejména mladých lidí a žen, omezené kvůli špatně dostupným veřejným službám, nedostatku pracovních míst a věkové skladbě obyvatelstva;

5.

upozorňuje na to, že v některých oblastech neexistují alternativy k určitým formám zemědělské výroby a že zejména v odlehlých či vysoko položených zemědělských oblastech postižených dezertifikací musí mnohdy být tyto formy zachovány za každou cenu z důvodů vyplývajících z politiky životního prostředí a z regionální politiky;

6.

připomíná, že Evropská rada na svém zasedání v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001 rozšířila lisabonské cíle o udržitelnost a soudržnost a že politika rozvoje venkova usiluje právě o udržitelné zemědělství, zachování venkovských činností nezemědělské povahy, maximální využití potenciálu pro místní rozvoj, ochranu životního prostředí, vyvážené územní plánování a rozvoj malých a středních podniků;

7.

je přesvědčen, že má-li být politika rozvoje venkova náležitě prováděna, je nutné, aby s ohledem na dlouhodobě udržitelný rozvoj venkovských oblastí, aby se řádně zohlednily přírodní zdroje a zvláštní charakteristika každé oblasti, včetně ochrany, posílení a správy dědictví venkova, a rozvoj vztahů a vazeb s městskými oblastmi;

8.

zdůrazňuje také význam posuzování alternativních hospodářských činností a příležitostí, jež tato odvětví poskytují pro diverzifikaci pracovních aktivit obyvatelstva;

9.

domnívá se, že problémy, s nimiž bude venkov v budoucnu konfrontován, vyžadují vyváženou rozvojovou politiku, do níž budou vzhledem k jejich úloze při integrovaném místním rozvoji zapojeny všechny sociální a hospodářské subjekty, včetně malých podniků a mikropodniků v odvětví výroby i služeb;

10.

zastává názor, že se politika rozvoje venkova musí v případě nových členských států zaměřit na zefektivnění zemědělství a zmenšení ekonomických rozdílů mezi venkovem a městem, mimo jiné podporou nezemědělských činností, přičemž tohoto cíle lze rovněž dosáhnout využitím strukturálních fondů;

11.

vítá záměry stanovené na druhé evropské konferenci o rozvoji venkova konané v roce 2003 v Salcburku, lituje však skutečnosti, že financování druhého pilíře SZP v rámci posledního finančního výhledu bylo podstatně sníženo, v důsledku čehož hrozí neefektivnost a vznikají rozdíly mezi zemědělci a obyvateli venkova;

12.

upozorňuje na to, že je třeba vypracovat koherentní dlouhodobou strategii rozvoje venkova, která by umožnila co nejefektivnější a nejúčinnější využívání všech dostupných finančních prostředků;

13.

vyzývá členské státy a regionální orgány, aby ve spolupráci s Komisí a v partnerství se všemi příslušnými orgány a subjekty zastupujícími občanskou společnost vypracovaly transparentní, dlouhodobou a udržitelnou strategii rozvoje venkova, a to jak na celostátní, tak i regionální úrovni, která by umožnila jasně určit priority a cíle v oblasti rozvoje venkova a zajistila přizpůsobení, koordinaci a komplementaritu podpory z různých finančních zdrojů, které jsou k dispozici;

14.

vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby zajistily přímou účast organizací zastupujících malé a střední podniky, mikropodniky a řemeslné podniky, s cílem zjistit, jaké jsou priority těchto podniků, aby bylo možné co nejlépe uspokojit jejich potřeby a očekávání;

15.

uznává, že politika rozvoje venkova hraje velmi významnou úlohu, pokud jde o výběr konkrétních problémů ve venkovských oblastech a jejich řešení, a domnívá se, že vytvoření EZFRV pro druhý pilíř SZP je pokusem o zaujetí pružného, strategického, tematického a integrovaného přístupu k různým situacím a řešení problémů, kterým čelí venkovské oblasti v EU, a o zjednodušení postupů financování a zajištění toho, že fondy budou zaměřeny na tyto oblasti;

16.

připomíná, že členské státy byly vyzvány, aby pro současné programové období připravily dva strategické dokumenty: národní strategický plán rozvoje venkova (EZFRV) a národní strategický referenční rámec pro regionální politiku (strukturální fondy); připomíná, že členské státy již byly vyzvány, aby využily synergií a vytvořily operativní mechanismy koordinace jednotlivých fondů; vyjadřuje však politování nad tím, že v rámci tohoto procesu byl kladen důraz zejména na vymezení jednotlivých fondů a programů spíše než o jejich součinnost;

17.

domnívá se, že politika rozvoje venkova může být skutečně účinná, pouze pokud opatření, která zavádí EZRFV, budou koordinována a budou doplňovat politiku rozvoje venkova, aby se předešlo dvojímu financování a mezerám ve financování; se znepokojením konstatuje, že tyto činnosti nejsou v tomto programovém období v jednotlivých členských státech dostatečně koordinovány; vyzývá tudíž Komisi, aby navrhla reformy, které by zajistily lepší koordinaci plánování a provádění opatření spolufinancovaných v rámci politiky soudržnosti a SZP; uznává, že reforma SZP a strukturálních fondů EU po roce 2013 bude příležitostí k přehodnocení vztahu mezi rozvojem venkova na jedné straně a zemědělskou politikou a politikou soudržnosti na straně druhé;

18.

uznává, že prvotní úlohou politiky rozvoje venkova je zachovat osídlení venkova a zajistit důstojnou životní úroveň venkovského obyvatelstva;

19.

domnívá se, že oddělování rozvoje venkova a politiky soudržnosti vytvořením fondu EZFRV je třeba velmi pečlivě monitorovat, aby bylo možné zhodnotit jeho skutečný dopad na rozvoj venkovských oblastí; konstatuje, že nový systém byl zaveden v roce 2007 a je tedy příliš brzy na jakékoli závěry týkající se budoucnosti této politiky Společenství;

20.

zdůrazňuje, že jednou z priorit politiky rozvoje venkova je navrhnout opatření, která nebudou nutit obyvatele venkova k tomu, aby zanechali zemědělské činnosti, a která budou mimo jiné rovněž podporovat konkurenceschopné podniky, například výrobu ekologických produktů a tradičních potravin a nápojů vysoké kvality;

21.

konstatuje se zájmem, že osy 3 a 4 (LEADER) druhého pilíře SZP (politika rozvoje venkova), které představují 15 % celkových výdajů EZFRV, se týkají jiných než zemědělských činností zaměřených hlavně na diverzifikaci venkovského hospodářství; domnívá se, že vzhledem k povaze intervencí financovaných v rámci těchto os, které se podobají některým činnostem financovaným ze strukturálních fondů, hrozí překrývání politik;

22.

zdůrazňuje však, že je nezbytné zohlednit v prvé řadě budoucnost obyvatel pracujících v zemědělství, na něž by se zejména měla soustředit podpůrná opatření v rámci politiky rozvoje venkova;

23.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat mladé zemědělce, aby neopouštěli svou půdu, a to i v případě, že působí nejen v zemědělské výrobě, prostřednictvím pobídek k rozvoji a dalším činnostem, jako je venkovský cestovní ruch, a že je také nutné posilovat malé a střední podniky na venkově;

24.

domnívá se, že hlavních cílů politiky rozvoje venkova lze dosáhnout, pouze pokud se této politice poskytnou přiměřené prostředky, které budou použity v souladu s prioritami stanovenými pro venkovské oblasti, a že by prostředky získané z modulace měly vždy být rozdělovány tak, aby se dostaly zpět do aktivních zemědělských oblastí;

25.

je toho názoru, že koordinace strukturální politiky a opatření pro rozvoj venkova umožňuje realizovat projekty, které mají vyšší celoevropský přínos; domnívá se, že je to příležitost pro dlouhodobé posilování venkovských oblastí, například prostřednictvím opatření na rozvoj infrastruktury nebo na ochranu životního prostředí;

26.

žádá Komisi, aby předložila podrobné údaje a odhady týkající se využívání fondu EZFRV a strukturálních fondů ve venkovských oblastech a aby zjistila, které synergie mohou vzniknout mezi fondem EZFRV a strukturálními fondy, pokud jde o využívání prostředků ve venkovských oblastech;

27.

vyzývá Komisi, aby posoudila, zda programy regionální politiky mohou přispět k zajištění spolehlivých příjmů zemědělců, například prostřednictvím ochrany životního prostředí, ochrany přírody a činností v oblasti péče o krajinu;

28.

zdůrazňuje, že hlavními problémy politiky soudržnosti jsou udržitelný rozvoj, úroveň příjmů na osobu, dostupnost, přístup k veřejnému majetku a službám a vylidňování venkova a že je lze nejúčinněji řešit mimo jiné podporou ekonomických činností ve venkovských oblastech;

29.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v politikách EU systematicky zohledňovaly venkovské oblasti a aby poskytovaly přiměřenou podporu projektům rozvoje lidského kapitálu, zejména prostřednictvím nabídky vzdělávání pro zemědělské i nezemědělské podnikatele ve venkovských oblastech, které by bylo zvláště zaměřeno na mladé ženy, s cílem podporovat zaměstnanost a tvorbu pracovních míst;

30.

zdůrazňuje, že rozvoj ve venkovských oblastech vyžaduje, aby se věnovala větší pozornost a podpora zachování přírodní a zemědělské krajiny, ekologickému cestovnímu ruchu, výrobě a využívání obnovitelných zdrojů energie a místním iniciativám, jako jsou například programy místního zásobování kvalitními výrobky a místní zemědělské trhy;

31.

zdůrazňuje úlohu, kterou plní malé a střední podniky v rozvoji venkova, a jejich příspěvek ke konvergenci na regionální a místní úrovni; vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby kladly důraz na posílení konkurenceschopnosti tím, že podpoří jiná produktivní odvětví a rozvoj podnikání ve venkovských oblastech zejména prostřednictvím odstranění administrativních a právních překážek a překážek pro plánování, poskytnutím odpovídající informační infrastruktury, zvýšením pobídek k zahájení nových podnikatelských činností a větší podporou nezemědělské činnosti, čímž současně podpoří hospodářskou diverzifikaci těchto oblastí;

32.

opětovně upozorňuje Radu, Komisi, členské státy a místní orgány na mimořádně významný problém, kterým je očekávaný úbytek několika milionů malých venkovských podniků, jenž bude mít významný dopad na zaměstnanost, a tudíž stabilitu na venkově; požaduje, aby byla na všech úrovních přijata veškerá nezbytná opatření v těsné spolupráci s hospodářskými a sociálními partnery;

33.

konstatuje, že obtíže při provádění politiky rozvoje venkova pramení ze skutečnosti, že se odvětvové politiky a politika územní soudržnosti překrývají stejně jako hospodářské a sociální aspekty obou typů politik, a z velmi rozmanitých způsobů rozdělení kompetencí a koordinace činností v členských státech; v této souvislosti opět zdůrazňuje, že je nezbytné vytvářet synergie mezi EZFRV, strukturálními fondy a Fondem soudržnosti, a žádá Komisi, aby pomáhala celostátním, regionálním a místním orgánům správně pochopit možnosti, které jim tyto finanční nástroje nabízejí; vyzývá členské státy, aby zajistily dialog mezi řídícími orgány s cílem vytvářet synergie mezi intervencemi z jednotlivých fondů a posilovat jejich účinnost;

34.

domnívá se, že před reformou financování venkova by měla Komise vypracovat podrobné vyhodnocení všech odvětvových politik v rámci politiky soudržnosti, které mají dopad na venkovské oblasti, zejména SZP a regionální politiky, a že by měl být vypracován soubor osvědčených postupů pro celou politiku rozvoje venkova;

35.

vyzývá Radu, aby svolala společné neformální zasedání ministrů odpovědných za zemědělství a regionální politiku, které by se zabývalo nejlepšími způsoby koordinace politiky soudržnosti a opatření pro rozvoj venkova, a aby na toto zasedání přizvala poradní orgány EU (Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor), stejně jako zástupce regionálních a místních orgánů;

36.

žádá Komisi, aby do roku 2011 ustavila v rámci kontroly stavu SZP pracovní skupinu na vysoké úrovni, která předloží návrhy, jak po roce 2013 zabezpečit budoucnost venkovského hospodářství a všech obyvatel venkovských regionů;

37.

vyzývá Komisi, aby zavedla nebo posílila skutečnou správu a partnerství na všech úrovních, na nichž by se přímo podíleli všichni aktéři, včetně malých a středních podniků a mikropodniků, hospodářské subjekty a sociální partneři, a jejichž cílem by bylo stanovit akční priority nejlépe vyhovující potřebám rozvoje venkovských oblastí;

38.

konstatuje, že proces rozvoje venkova musí být v souladu se zájmy příměstských oblastí a musí být koordinován v těsném vztahu s podporou rozvoje měst, a zdůrazňuje, že synergie politik rozvoje venkova a politik rozvoje měst je nedostatečná a neúčinná;

39.

uznává, že venkovské oblasti mohou pozitivně přispět k ochraně životního prostředí svou angažovaností v činnostech šetrných k životnímu prostředí a rozvíjením alternativních zdrojů energie, jako jsou biopaliva, zejména pokud jde o čtyři nové problémové okruhy vymezené v politice rozvoje venkova v rámci kontroly stavu SZP, jako jsou například biologická rozmanitost a obnovitelné energie;

40.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

6.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 117/52

A.

vzhledem k tomu, že podle údajů shromážděných Světovou zdravotnickou organizací podstoupilo na světě zákrok zmrzačující pohlavní orgány mezi 100 až 140 miliony žen a dívek, přičemž nebezpečí, že budou tomuto zákroku způsobujícímu těžký stupeň invalidity vystaveny, hrozí podle údajů Světové zdravotnické organizace a Populačního fondu OSN ročně kolem dvěma až třem milionům žen,

B.

vzhledem k tomu, že každý rok je zákrok zmrzačující pohlavní orgány proveden nebo jeho provedení hrozí přibližně 180 000 ženám, které se přistěhovaly do Evropy,

C.

vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace jsou tyto praktiky rozšířeny nejméně v 28 afrických zemích, v některých zemích Asie a na Blízkém východě,

D.

vzhledem k tomu, že původ násilných činů vůči ženám, mezi něž patří i mrzačení ženských pohlavních orgánů, tkví v sociálních strukturách založených na nerovnosti pohlaví a nevyvážených poměrech, co se týče moci, nadřazenosti a kontroly, v jejichž rámci vede sociální a rodinný tlak k porušení fyzické nedotknutelnosti člověka jako jednoho ze základních práv,

E.

vzhledem k tomu, že nejpřísněji by měly být odsouzeny případy mrzačení pohlavních orgánů u nedospělých dívek, které představují zjevné porušení vnitrostátních i mezinárodních právních předpisů na ochranu dětí a jejich práv,

F.

vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace rozlišuje čtyři typy mrzačení ženských pohlavních orgánů od klitoridektomie (částečného nebo úplného odstranění klitorisu) přes excizi (odstranění klitorisu a malých stydkých pysků), která se provádí ve zhruba 85 % případů mrzačení ženských pohlavních orgánů, až po extrémní zákrok, kterým je infibulace (úplné odstranění klitorisu, malých stydkých pysků i vnitřního povrchu velkých stydkých pysků a následné sešití vnějších rodidel s ponecháním pouze malého vaginálního průchodu) a introcize (napíchnutí, perforace a naříznutí klitorisu a stydkých pysků),

G.

vzhledem k tomu, že všechny stupně mrzačení ženských pohlavních orgánů představují akt násilí vůči ženám, který je porušením základních práv žen, konkrétně práva na zachování osobní a fyzické nedotknutelnosti a práva na duševní zdraví, stejně jako jejich sexuálních a reprodukčních práv a vzhledem k tomu, že toto porušení nelze v žádném případě ospravedlnit dodržováním různých kulturních tradic či iniciačními rituály,

H.

vzhledem k tomu, že v Evropě je mrzačením pohlavních orgánů postiženo přibližně 500 000 žen a že tato obřízka je zvykem především v rodinách přistěhovalců a uprchlíků a že dívky se dokonce za tímto účelem posílají zpět do vlasti,

I.

vzhledem k tomu, že mrzačení ženských pohlavních orgánů způsobuje ženám a dívkám, které je podstupují, velmi vážné krátkodobé i dlouhodobé poškození tělesného i duševního zdraví, představuje závažné porušení osobní a tělesné nedotknutelnosti a v některých případech dokonce končí smrtí; vzhledem k tomu, že vinou používání primitivních nástrojů a nedostatečné hygieny dochází k dalším negativním dopadům, které mohou později způsobit bolesti při pohlavním styku a porodu, orgány jsou trvale poškozeny a mohou se objevit komplikace (např. krvácení, šok, infekce, přenos viru HIV/AIDS, tetanus, zhoubné nádory) i závažné potíže v těhotenství a při porodu,

J.

vzhledem k tomu, že mrzačení ženských pohlavních orgánů je považováno za porušení práv žen a dívek zakotvených v mnoha mezinárodních dohodách a jako takové je zakázáno trestními právními řády členských řádů a je též v rozporu se zásadami Listiny základních práv EU,

K.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesením ze dne 16. ledna 2008 Parlament vyzval členské státy, aby proti mrzačení ženských pohlavních orgánů přijaly konkrétní opatření, na jejichž základě budou moci být stíhány osoby, které tyto praktiky provádějí na dětech,

L.

vzhledem k tomu, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen ukládá smluvním státům, aby přijaly vhodná opatření ke změně nebo zrušení stávajících právních předpisů, zvyků a praktik, které představují diskriminaci žen, a aby přijaly veškerá vhodná opatření ke změně sociokulturních schémat chování mužů a žen, s cílem odstranit předsudky a zvykové či jiné praktiky založené na podřízeném či nadřazeném postavení mužů či žen nebo na stereotypech v chápání mužských a ženských rolí,

M.

vzhledem k tomu, že podle Úmluvy o právech dítěte z roku 1989 musí smluvní strany zajistit, že práva zakotvená v této úmluvě budou v rámci jejich jurisdikce dodržována ve vztahu ke všem dětem obou pohlaví bez jakékoli diskriminace; dále musí smluvní strany přijmout veškerá účinná a vhodná opatření ke zrušení tradičních praktik, které by mohly poškozovat zdraví dětí,

N.

vzhledem k tomu, že Africká listina práv a zdraví dítěte doporučuje signatářským státům, aby vymýtily sociální a kulturní praktiky, které poškozují zdraví, důstojnost, přirozený růst a normální vývoj dítěte,

O.

vzhledem k tomu, že v bodu 18 prohlášení a akčního programu, které byly přijaty v červnu roku 1993 ve Vídni, je uvedeno, že lidská práva žen a dívek tvoří nezadatelnou, neoddělitelnou a nedělitelnou součást všeobecných lidských práv,

P.

vzhledem k tomu, že v článku 2 prohlášení OSN o odstranění násilí páchaného na ženách z roku 1993 se výslovně hovoří o mrzačení ženských pohlavních orgánů a dalších tradičních praktikách, které postihují ženy,

Q.

vzhledem k tomu, že podle článku 4 tohoto prohlášení jsou členské státy povinny odsoudit násilí páchané na ženách a že se povinnosti vymýtit tento druh násilí nesmějí vyhýbat tím, že se budou odvolávat na zvyklosti, tradice či náboženské ohledy,

R.

vzhledem k tomu, že podle akčního programu přijatého na Mezinárodní konferenci OSN o populaci a rozvoji, která se konala v Káhiře roku 1994, musí vlády zamezit mrzačení ženských pohlavních orgánů tam, kde k němu stále dochází, a poskytovat podporu nevládním organizacím a náboženským institucím, které bojují za vymýcení těchto praktik,

S.

vzhledem k tomu, že akční platforma schválená v rámci čtvrté světové konference OSN v Pekingu vyzývá vlády, aby zpřísnily zákony, reformovaly instituce a propagovaly normy a iniciativy zaměřené na odstranění diskriminace žen, jejímž projevem je mimo jiné i mrzačení ženských pohlavních orgánů,

T.

vzhledem k tomu, že dohoda o partnerství AKT-EU (dohoda z Cotonou) je založena na těchto obecných zásadách a zahrnuje opatření proti mrzačení ženských pohlavních orgánů (článek 9 o základních prvcích dohody, včetně dodržování lidských práv, článek 25 o sociálním rozvoji a článek 31 o rovnosti pohlaví),

U.

vzhledem k tomu, že ve zprávě přijaté 3. května 2001 Parlamentním shromážděním Rady Evropy se požaduje zákaz mrzačení ženských pohlavních orgánů, které se zde označuje za nehumánní a ponižující zákrok ve smyslu článku 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv; vzhledem k tomu, že ochrana kultury a tradic nesmí mít přednost před dodržováním základních práv a zákazem praktik, které se blíží mučení,

V.

vzhledem k tomu, že Komise a Rada si jsou v rámci společné evropské politiky v oblasti přistěhovalectví a azylu vědomy, že mrzačení ženských pohlavních orgánů představuje porušení lidských práv; vzhledem k tomu, že roste počet žádostí o azyl od rodičů, kteří jako důvod žádosti uvádějí ohrožení, by mohli být své vlasti vystaveni, protože odmítli dát souhlas k tomu, aby jejich dítě podstoupilo zákrok mrzačící ženské pohlavní orgány,

W.

vzhledem k tomu, že udělení statusu žadatelů o azyl rodičům bohužel nezaručuje, že dítě unikne hrozbě zmrzačení ženských pohlavních orgánů, k němuž v některých případech dochází i poté, co se rodina usadí v hostitelské zemi EU,

X.

vzhledem k prohlášení členů Komise Ferrero-Waldnerové a Michela ze dne 5. února 2008, v němž mrzačení ženských pohlavních orgánů jednoznačně odsoudili a označili za nepřijatelné bez ohledu na to, zda je provedeno v EU nebo ve třetích zemích, a zdůraznili, že porušování práv žen nemůže být v žádném případě ospravedlňováno kulturním relativismem nebo tradicemi,

Y.

vzhledem k tomu, že národní centra a organizace pro mládež a rodinu mohou včas poskytnout rodinám pomoc, aby mohly proti mrzačení ženských pohlavních orgánů preventivně zakročit,

1.

důrazně odsuzuje mrzačení ženských pohlavních orgánů, které je v rozporu se základními lidskými právy a představuje barbarské porušení tělesné nedotknutelnosti a důstojnosti žen a dívek, a které proto považuje za vážný společenský problém;

2.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly jasnou komplexní strategii a akční plány s cílem odstranit mrzačení ženských pohlavních orgánů v Evropské unii a aby k tomuto účelu poskytly požadované prostředky v podobě zákonů a správních ustanovení, mechanismů prevence a vzdělávacích a sociálních opatření, a aby zejména šířily informace o dostupných nástrojích ochrany ohrožených skupin, čímž se skutečným i potenciálním obětem dostane řádné ochrany;

3.

trvá na tom, že je nezbytné, aby byla případ od případu posuzována každá žádost o azyl podaná rodiči, kteří jako důvod své žádosti uvádějí ohrožení, jemuž jsou vystaveni ve své vlasti proto, že odmítli dát souhlas k tomu, aby jejich dítě podstoupilo zákrok mrzačící ženské pohlavní orgány, a aby se zajistilo, že tyto žádosti jsou podloženy dostatečnými důkazními materiály, které berou v potaz kvalitu žádosti, osobnost a důvěryhodnost žadatele o azyl a to, zda jsou motivy žádosti skutečné;

4.

trvá na tom, aby ženy a dívky, jimž byl v EU udělen azyl kvůli hrozbě zmrzačení pohlavních orgánů podstupovaly v rámci prevence pravidelné kontroly ze strany zdravotnických úřadů a/nebo lékařů s cílem ochránit je před hrozbou mrzačení pohlavních orgánů, k němuž by mohlo následně dojít v EU; domnívá se, že toto opatření by nebylo vůči těmto ženám a dívkám žádným způsobem diskriminační a představovalo by způsob, jak zajistit vymýcení mrzačení ženských pohlavních orgánů v EU;

5.

žádá, aby tuto obecnou strategii doprovázely vzdělávací programy a osvětové kampaně pořádané v jednotlivých státech i na mezinárodní úrovni;

6.

podporuje snahy EUROPOLU o uspořádání setkání evropských policejních sil s cílem zintenzívnit boj proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, řešit problémy spojené s tím, že jen malý počet případů je nahlášen a že důkazy a svědecké výpovědi se shromažďují jen obtížně, a přijmout účinná opatření ke stíhání pachatelů; za tím účelem vyzývá členské státy, aby posoudily možnost přijetí dalších opatření na ochranu obětí, jakmile se přihlásí;

7.

upozorňuje na to, že opatření k vymýcení poškozujících zákroků, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, uvedená ve výše jmenovaném Maputském protokolu, zahrnují: rozvoj povědomí veřejnosti pomocí informační činnosti, formálního a neformálního vzdělávání a osvětových kampaní, přijetí zákonů zakazujících jakékoli formy mrzačení ženských pohlavních orgánů, a to i tehdy, byl-li zákrok proveden zdravotnickými pracovníky, a stanovení příslušných sankcí, poskytování lékařské pomoci, právní pomoci a psychologické péče obětem a vzdělávání a ochrana žen, které jsou potenciálními oběťmi poškozujících praktik nebo jiných forem násilí, zneužívání nebo nesnášenlivosti;

8.

vyzývá členské státy, aby vyčíslily množství žen, jejichž pohlavní orgány byly zmrzačeny a kterým tento zákrok hrozí v jednotlivých zemích, neboť v mnoha státech dosud nejsou k dispozici žádné údaje a neexistuje ani harmonizovaný systém jejich shromažďování;

9.

vybízí k tomu, aby byl pro účely monitorování tohoto jevu vytvořen „evropský zdravotní protokol“ a zřízena zvláštní databáze, což bude moci být využito pro statistické účely nebo pro provádění informačních kampaní zaměřených na příslušné přistěhovalecké komunity;

10.

vyzývá členské státy, aby shromažďovaly vědecké údaje, které by mohly být využity Světovou zdravotnickou organizací k podpůrným akcím zaměřeným na vymýcení praktik zmrzačujících ženské pohlavní orgány v Evropě a na všech ostatních kontinentech;

11.

žádá Komisi, aby při jednání o spolupráci a o dohodách s danými zeměmi usilovala o to, aby byla do těchto dohod začleněna ustanovení o vymýcení mrzačení ženských pohlavních orgánů;

12.

vybízí k vytvoření souboru osvědčených postupů na různých úrovních a k vypracování analýzy jejich dopadu (případně na základě projektů financovaných a výsledků získaných v rámci programu DAPHNE III) a k jejich rozsáhlému šíření s využitím praktických zkušeností a teoretických poznatků odborníků;

13.

poukazuje na to, že zásadní úlohu při hledání obětí a přijímání preventivních opatření proti mrzačení ženských pohlavních orgánů hrají národní centra a instituce;

14.

požaduje, aby byly posíleny stávající evropské sítě pro prevenci poškozujících tradičních praktik, a to například tím, že se budou pořádat školení pro nevládní organizace, místní nezisková sdružení a subjekty, které jsou v této oblasti činné, a aby se vytvoření takových sítí podporovalo;

15.

kladně hodnotí významný přínos mnoha mezinárodních a vnitrostátních nevládních organizací, výzkumných středisek, Evropské sítě pro prevenci mrzačení ženských pohlavních orgánů v Evropě a všech angažovaných osob, které uskutečňují různé projekty zaměřené na zvýšení informovanosti o otázkách mrzačení ženských pohlavních orgánů a na prevenci a odstranění tohoto jevu, mimo jiné i díky finančním prostředkům poskytovaným orgány OSN a v rámci programu DAPHNE; zdůrazňuje, že pro dosažení úspěchu při eliminaci mrzačení ženských pohlavních orgánů a pro výměnu informací a zkušeností má bezpochyby zásadní význam vytváření vazeb mezi nevládními organizacemi a komunitními organizacemi na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni;

16.

poukazuje na to, že podle článku 10 směrnice Rady 2004/83/ES (8) o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, mohou být zohledněny též genderové otázky, přičemž však tyto aspekty nemohou být samy o sobě důvodem pro použití článku 10;

17.

vyzývá k tomu, aby se do čela boje proti mrzačení ženských pohlavních orgánů postavily Agentura Evropské unie pro základní práva a Evropský institut pro rovnost žen a mužů v rámci víceletých či ročních pracovních programů; je přesvědčen, že tyto agentury mohou vykonávat prioritní výzkumnou nebo osvětovou činnost, a tím napomáhat lepšímu porozumění tomuto jevu na evropské úrovni;

18.

považuje za nezbytné pořádat v příslušných zemích fóra pro dialog, reformovat tradiční právní normy, zařadit téma mrzačení ženských pohlavních orgánů do školních osnov a podporovat spolupráci s neobřezanými ženami;

19.

žádá Evropskou unii a členské státy, aby v zájmu lidských práv, osobní nedotknutelnosti, svobody svědomí a práva na zdraví spolupracovaly na harmonizaci platných právních předpisů a aby případně navrhly zvláštní předpisy, pokud by se platné předpisy ukázaly jako nedostačující;

20.

žádá členské státy, aby řádně prosazovaly stávající zákony týkající se mrzačení ženských pohlavních orgánů nebo aby přijaly ustanovení o sankcích za těžké případy ublížení na těle, pokud byly tyto praktiky provedeny na území Evropské unie, a aby přispívaly k prevenci tohoto jevu a k boji proti němu díky informační činnosti mezi odborníky (jako jsou např. sociální pracovníci, učitelé, policisté a zdravotníci) zaměřené na to, aby tito odborníci dokázali případy mrzačení ženských pohlavních orgány rozeznat; dále žádá členské státy, aby se všemi prostředky snažily o dosažení nejvyššího stupně harmonizace zákonů ve všech 27 členských státech;

21.

vyzývá členské státy, aby praktickým a odborným lékařům i lékařskému personálu v nemocnicích uložily povinnost hlásit mrzačení ženských orgánů zdravotnickým úřadům, popřípadě policii;

22.

vyzývá členské státy, aby buď přijaly specifické právní předpisy o mrzačení ženských pohlavních orgánů, nebo aby každého, kdo by tyto praktiky prováděl, stíhaly podle stávajících právních předpisů;

23.

žádá Evropskou unii a členské státy, aby pachatele těchto činů stíhaly, odsuzovaly a trestaly na základě jednotné strategie, která bude brát v úvahu legislativní, zdravotní a sociální hlediska a integraci přistěhovalecké populace; zvláštně požaduje, aby v příslušných směrnicích o přistěhovalectví bylo mrzačení pohlavních orgánů označeno za trestný čin a aby v nich byly stanoveny přiměřené postihy pro ty, kteří se tohoto trestného činu dopustí, pokud byly tyto praktiky provedeny na území Evropské unie;

24.

vybízí k tomu, aby byly vytvořeny stálé technické výbory pro harmonizaci a koordinaci mezi členskými státy samotnými a mezi členskými státy a africkými orgány; je přesvědčen, že by tyto výbory měly sdružovat odborníky na tuto otázku a zástupce hlavních evropských a afrických ženských organizací;

25.

důrazně žádá, aby se radikálně zavrhla takzvaná alternativní punkce a veškeré pokusy o to, aby byly tyto zákroky prováděny jakožto lékařské úkony, což bývá prezentováno jako kompromisní řešení mezi obřízkou klitorisu a zachováváním tradic vytvářejících identitu, neboť by to představovalo pouze ospravedlnění a přijetí praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů na území EU; znovu tyto praktiky bezpodmínečně a důrazně odsuzuje, neboť neexistuje žádný důvod – společenský, hospodářský, etnický, zdravotní ani jiný –, který by je mohl ospravedlnit;

26.

naléhavě vyzývá k tomu, aby praxe mrzačení ženských pohlavních orgánů byla vymýcena prostřednictvím politik podpory a integrace žen a užších rodin, které jsou nositeli tradic a které zákroky zmrzačující ženské pohlavní orgány provádějí, přičemž cílem je, aby na základě přísného dodržování zákonů, dodržování základních lidských práv a na základě práva na sexuální sebeurčení byly ženy chráněny před jakoukoliv formou zneužití a násilí;

27.

je přesvědčen, že důvody, které mnohé z komunit vysvětlují zachováváním tradičních zvyklostí, které ohrožují zdraví žen a dívek, nemají žádné opodstatnění;

28.

vyzývá členské státy, aby: