23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/1

---

Dopad cestovního ruchu na pobřežní regiony

P6_TA(2008)0597

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2008 o dopadu cestovního ruchu na pobřežní regiony z hlediska regionálního rozvoje (2008/2132(INI))

(2010/C 45 E/01)

Evropský parlament,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (1),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský inovační a technologický institut (3),

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (4),

—	s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (5),

—	s ohledem na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (6),

—	s ohledem na svůj postoj ze dne 23. října 2008 ke společnému postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o letištních poplatcích (7),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. září 2000 nazvané „Integrovaná správa pobřežních oblastí: strategie pro Evropu“ (KOM(2000)0547),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2007 nazvané „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“ (KOM(2007)0621),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. března 2006 nazvané „Obnovená politika EU v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch“ (KOM(2006)0134) a na navazující usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2007 (8),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2007 nazvané „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ (KOM(2007)0575) a na navazující usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 (9),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. ledna 2008 nazvané „20 a 20 do roku 2020: Změna klimatu je pro Evropu příležitostí“ (KOM(2008)0030),

—	s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 7. června 2006 nazvanou „Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře“ (KOM(2006)0275),

—	s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu, které se konalo dne 14. prosince 2007,

—	s ohledem na společné tripartitní prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 20. května 2008, kterým se den 20. květen každého roku stává „Evropským námořním dnem“,

—	s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0442/2008),

A.	vzhledem k tomu, že Evropská unie má šest rozsáhlých pobřežních oblastí, tj. pobřeží Atlantského oceánu, Baltského moře, Černého moře, Středozemního moře, Severního moře a pobřeží nejvzdálenějších oblastí, přičemž každá oblast má vlastní územní zdroje a vlastní pojetí cestovního ruchu,

B.	vzhledem k tomu, že značná část evropské populace sídlí na 89 000 km pobřeží kontinentální Evropy,

C.	přejímaje definici „pobřežních oblastí“ používanou v námořní politice EU, která těmito oblastmi rozumí zóny nebo území do vzdálenosti méně než 50 km (vzdušnou čarou) od pobřeží,

D.	vzhledem k tomu, že pobřežní oblasti mají pro EU zásadní význam, protože se v nich soustřeďuje významná část hospodářské činnosti,

E.	vzhledem k definici integrovaného řízení pobřežních zón a úloze cestovního ruchu při uskutečňování tohoto cíle,

F.	vzhledem k tomu, že harmonický rozvoj pobřežních oblastí prospívá nejen obyvatelům těchto pobřežních zón, ale také všem obyvatelům EU,

G.

vzhledem k tomu, že cestovní ruch, který je obvykle hlavní činností v těchto regionech a má příznivý dopad na rozvoj společnosti a hospodářství, pokud jde o zvyšování HDP a míry zaměstnanosti, může mít někdy rovněž nepříznivé územní dopady vyplývající ze sezónní povahy činnosti, využívání nekvalifikované pracovní síly, nedostatečného propojení pobřeží a vnitrozemí, malé diverzifikace hospodářství nebo z degradace přírodního a kulturního dědictví,

H.	vzhledem k tomu, že téměř nikde v různých operačních programech na období 2007–2013 nejsou specificky zmiňovány pobřežní oblasti, což vede k nedostatku srovnatelných a spolehlivých socio-ekonomických a finančních údajů o pobřežním cestovním ruchu,

I.	vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici spolehlivé srovnatelné údaje o pobřežním cestovním ruchu, je možné, že ekonomická síla tohoto odvětví se nedoceňuje, což vede k podceňování hospodářského významu ochrany mořského prostředí a k nadhodnocení významu investic pro dosažení tohoto cíle,

J.	vzhledem k tomu, že neexistují dostatečné údaje o finančních prostředcích EU investovaných v těchto pobřežních oblastech, lze jen těžko vyhodnotit skutečný dopad strukturálních fondů na pobřežní cestovní ruch,

K.	vzhledem k tomu, že cestovního ruchu se dotýká několik různých politik EU, které značně ovlivňují jeho přínos k sociální a územní soudržnosti,

L.	vzhledem k tomu, že z kvalitativního hlediska mohou mít strukturální fondy příznivé dopady na rozvoj pobřežních regionů oživením místních ekonomik, podporou soukromých investic a podporou udržitelného cestovního ruchu,

M.	vzhledem k tomu, že jejich dopad je viditelnější v oblastech, jako jsou malé ostrovy, nejvzdálenějších oblasti nebo pobřežní oblasti, kde je cestovní ruch hlavní hospodářskou činností,

N.	vzhledem k tomu, že pro pobřežní oblasti má zeměpisná poloha velký význam a že potřebují strukturovanou strategii, která by brala v úvahu jejich zvláštní povahu a zásadu subsidiarity, a vzhledem k tomu, že při rozhodování je třeba uplatňovat soudržnost mezi odvětvími,

O.

vzhledem k tomu, že kromě jiného jsou pobřežní oblasti často také vzdálenými oblastmi, jako jsou malé ostrovy, nejvzdálenější oblasti nebo pobřežní zóny úzce závislé na cestovním ruchu a špatně dostupné mimo hlavní sezónu, ve kterých je třeba pro zlepšení územní soudržnosti zlepšit infrastrukturu, rozvinout pravidelné spojení mezi pobřežím a vnitrozemím a pomocí strategií územního marketingu a integrovaného ekonomického rozvoje příznivého pro investice napomáhat udržování hospodářských aktivit mimo hlavní turistickou sezónu,

P.	vzhledem k tomu, že pobřežní oblasti, přestože trpí stejnými obtížemi, nemají k dispozici zvláštní nástroje, které by umožnily strukturovaný přístup a lepší komunikaci mezi hlavními aktéry, kteří velmi často pracují odděleně a izolovaně,

Q.	vzhledem k tomu, že orgány veřejné správy mohou najít a realizovat na místní a regionální úrovni integrovaná řešení skutečných problémů, pokud spolupracují se soukromým sektorem a zohledňují jak zájmy životního prostředí, tak zájmy společenství,

R.	vzhledem k tomu, že vytvoření nástrojů příslušných politik přispěje ke vzniku integrovanějších a udržitelnějších rozvojových strategií, a zvýší tak konkurenceschopnost hospodářství prostřednictvím ochrany přírodních a kulturních zdrojů a podporou uplatňování modelů odpovědného cestovního ruchu,

S.

vzhledem k tomu, že tyto nástroje by mohly zlepšit kvalitu pracovních míst v pobřežních oblastech a snížit sezónnost propojením různých forem cestovního ruchu s různými jinými námořními či pobřežními aktivitami, což by umožnilo sladit nabídku se zvýšeným očekáváním a požadavky moderního cestovního ruchu a vytvořit kvalifikované pracovní příležitosti,

T.

vzhledem k tomu, že cíl „Evropská územní spolupráce“ podle článku 6 nařízení (ES) č. 1080/2006 může účinně přispět k realizaci výše uvedených priorit díky financování projektů spolupráce a rozvíjení partnerských sítí mezi hospodářskými subjekty a pobřežními oblastmi, přičemž je v této souvislosti třeba zdůraznit, že je možné využít evropské seskupení pro územní spolupráci podle nařízení (ES) č. 1082/2006 jakožto nástroj umožňující vytvořit stabilní spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje pobřežních regionů, které se budou účastnit místní a sociální partneři,

1.   zdůrazňuje, že cestovní ruch je klíčovým prvkem rozvoje společnosti a hospodářství v pobřežních regionech EU a že je úzce spjat s cíli Lisabonské strategie; dále zdůrazňuje, že cíle Göteborské strategie by měly být lépe zohledňovány s ohledem na činnosti spojené s pobřežním cestovním ruchem;

2.   vybízí členské státy, aby vypracovaly zvláštní strategie a integrované plány na celostátní i regionální úrovni s cílem bojovat proti sezónnosti cestovního ruchu v pobřežních oblastech a zajistit obyvatelům místních společenství stabilnější pracovní místa a lepší kvalitu života; v této souvislosti zdůrazňuje význam přeměny tradičně sezónních podniků na subjekty s celoroční činností pomocí diverzifikace turistických produktů a alternativních forem cestovního ruchu (například služební cesty, kulturní, léčebná, sportovní a zemědělská turistika či turistika zaměřená na aktivity spojené s mořem); konstatuje, že diverzifikace produktů a služeb posílí růst, napomůže vytváření pracovních míst a omezí environmentální, hospodářské a sociální dopady;

3.   zdůrazňuje, že je třeba chránit práva pracovníků v tomto odvětví podporou kvalitních pracovních míst a opatření pro získávání kvalifikace, což znamená kromě jiného odpovídající odborné vzdělávání, rozšíření dlouhodobých smluvních pracovněprávních vztahů a přijatelnou a důstojnou úroveň odměňování, jakož i zlepšení pracovních podmínek;

4.   vyzývá k zavedení integrovaného přístupu k pobřežnímu cestovnímu ruchu v souladu s politikou Společenství v oblasti soudržnosti, s námořní a rybářskou politikou, politikou v oblasti životního prostředí, dopravy a energetiky a sociální a zdravotní politikou s cílem vytvářet synergie a předcházet provádění protichůdných činností; doporučuje, aby Komise uplatňovala tento integrovaný přístup k udržitelnému růstu pobřežního cestovního ruchu, zejména v souvislosti s námořní politikou EU, jako strategický cíl svého pracovního programu pro období 2010–2015 i v souvislosti se střednědobým přezkumem finančního rámce na období 2007–2013;

5.   vyzývá členské státy, aby zajistily plnou účast regionálních a místních orgánů odpovědných za cestovní ruch a regionální rozvoj v pobřežních oblastech a také hospodářských, sociálních a environmentálních partnerů ve všech stálých strukturách vytvořených v rámci těchto politik a v programech přeshraniční spolupráce zahrnujících pobřežní regiony;

6.   zdůrazňuje zásadní vazbu mezi řádným fungováním infrastruktury a prosperitou turistické oblasti, a vyzývá proto příslušné orgány, aby vypracovaly plány optimalizace místních infrastruktur, které by byly prospěšné jak turistům, tak místním obyvatelům; v této souvislosti vřele doporučuje, aby přímořské členské státy přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby nové projekty zlepšující infrastrukturu, včetně elektráren spalujících ropu a dalších zařízení, vždy využívaly nejnovější dostupné technologie s cílem zajistit snížení spotřeby energie a emisí CO2 a zvýšit energetickou účinnost prostřednictvím využívání obnovitelných zdrojů energie;

7.   naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby podporovaly udržitelné řetězce mobility, jejichž součástí je místní hromadná doprava, cyklistické stezky a stezky pro pěší, zejména v přeshraničních pobřežních oblastech, a aby za tímto účelem podporovaly výměnu osvědčených postupů;

8.   doporučuje, aby Komise jak v rámci územní soudržnosti, tak v rámci své strategie pro integrovanou námořní politiku, zejména v případě ostrovů, ostrovních členských států, nejvzdálenějších oblastí a ostatních pobřežních regionů, přistupovala k pobřežnímu cestovnímu ruchu z globálního hlediska, především vzhledem k vysokému stupni závislosti těchto území na cestovním ruchu;

9.   naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby začlenily pobřežní cestovní ruch mezi priority v rámci strategických pokynů pro příští programové období strukturálních fondů a také mezi politiky pobřežních regionů EU a aby vypracovaly inovační strategii, která by zohledňovala nabídku v oblasti pobřežního cestovního ruchu;

10.   vítá tudíž účast pobřežních regionů v programech a projektech INTERREG IV B a INTERREG C, které se týkají jak nadnárodní, tak meziregionální spolupráce v oblasti cestovního ruchu, a vybízí je, aby účinně využívaly existující iniciativy a nástroje EU určené pobřežním regionům, jako je středomořská strategie, strategie EU pro Baltské moře nebo Černomořská synergie; vřele doporučuje Komisi klást větší důraz na pobřežní regiony v rámci přípravy nových programů INTERREG na příští programové období;

11.   bere na vědomí názor Výboru regionů, pokud jde o vytvoření Evropského pobřežního fondu, a vyzývá Komisi, aby se při vypracovávání příštího finančního rámce zabývala prostředky umožňujícími lépe koordinovat všechny budoucí finanční nástroje, které se budou vztahovat na opatření přijímaná v pobřežních regionech;

12.   doporučuje posilování znalostního pilíře jakožto součásti integrovaného rozvoje pobřežních oblastí tím, že bude vytvořena evropská odvětvová síť pod záštitou Evropského inovačního a technologického institutu, který zřizuje nařízení (ES) č. 294/2008, a sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES;

13.   doporučuje, aby přímořské členské státy v rámci programů uplatňovaly integrovaný přístup při výběru a provádění projektů souvisejících s pobřežními oblastmi, přičemž by postupovaly napříč odvětvími a upřednostňovaly by partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem snížit tlak na dotčené místní orgány;

14.   vítá priority vymezené Komisí v oblasti pobřežního a námořního cestovního ruchu ve shora uvedené agendě pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch; navrhuje zanést do nově vytvořeného portálu evropských cílových oblastí cestovního ruchu zvláštní informace o pobřežních destinacích a sítích, zejména o málo známých a málo propagovaných destinacích, aby byly propagovány i mimo hranice EU a to i na regionální a místní úrovni;

15.   v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vytvořila z pobřežního cestovního ruchu a cestovního ruchu spojeného s pobytem u vody zvláštní téma pro rok 2010 v rámci pilotního projektu „Evropské destinace nejvyšší kvality“;

16.   s politováním konstatuje, že současný nedostatek transparentnosti, pokud jde o výdaje EU v pobřežních oblastech, znemožňuje vyčíslit výši investic a analyzovat dopad podporovaných iniciativ v dotčených regionech; v této souvislosti vítá ustanovení výše uvedené zelené knihy o budoucí námořní politice, jejichž cílem je vytvořit databázi námořních regionů, která bude obsahovat informace o příjemcích veškerých finančních prostředků Společenství (včetně strukturálních fondů), a vyzývá Komisi, aby tento důležitý krok neprodleně uskutečnila; zdůrazňuje význam této iniciativy pro zajištění transparentnosti v této oblasti; vyzývá Komisi, aby využila vhodné nástroje pro zpřístupnění těchto údajů k analytickým a statistickým účelům, a vyzývá též členské státy, aby splnily své povinnosti týkající se zveřejňování konečných příjemců, což by umožnilo získat celkovou představu o probíhajících projektech;

17.   vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby společně vypracovaly zevrubný katalog projektů financovaných v pobřežních oblastech a zpřístupnily jej na internetu tak, aby se regiony mohly poučit ze zkušenosti jiných a aby vysoké školy, pobřežní obce a jiné zúčastněné strany mohly identifikovat, zveřejňovat a v co největším rozsahu předávat osvědčené postupy místním společenstvím; v této souvislosti doporučuje vytvořit fórum, které by zúčastněným stranám umožnilo navázat kontakty a sdílet osvědčené postupy, a ustavit pracovní skupinu zástupců členských států, která by vypracovávala akční plány týkající se pobřežního cestovního ruchu a zároveň na institucionální úrovni podporovala výměnu zkušeností;

18.   vybízí Komisi, aby prostřednictvím tohoto internetového katalogu seznamovala veřejnost s výhodami, které EU přináší pobřežním regionům, a tak napomáhala pozitivnímu vnímání přidělování finančních prostředků EU a podporovala lepší obraz EU v očích veřejnosti;

19.   vyzývá Komisi, aby zajistila, aby sociální a hospodářská databáze, kterou Eurostat vytváří pro pobřežní regiony EU zahrnovala údaje o cestovním ruchu, které budou spolehlivé, jednotné a aktuální, což má zásadní význam pro snazší rozhodování ve veřejném sektoru a umožňuje srovnávat jak regiony, tak odvětví; doporučuje, aby pobřežní členské státy bez prodlení přistoupily k zavedení satelitního účtu pro cestovní ruch na svém území;

20.   zdůrazňuje úzký vztah mezi životním prostředím a pobřežním cestovním ruchem a žádá, aby politiky rozvíjející cestovní ruch obsahovaly praktická opatření odpovídající obecným politikám v oblasti ochrany a správy životního prostředí; proto vítá skutečnost, že udržitelný rozvoj byl zakotven v článku 17 nařízení (ES) č. 1083/2006 (o strukturálních fondech 2007–2013) jakožto jedna z klíčových zásad, která se vztahuje na provádění všech strukturálních zásahů a jejíž uplatňování musí být řádně ověřeno prostřednictvím vhodného monitorování; vřele doporučuje, aby bylo podobné ustanovení začleněno do nařízení pro příští programové období; zdůrazňuje, že by tento krok mohl značně přispět k propagaci ekoturistiky;

21.   připomíná, že pobřežní oblasti jsou obzvláště zasaženy následky změny klimatu a zvyšováním hladiny moří, erozí pobřeží i zvýšením výskytu a prudkosti bouří, které jsou jejím důsledkem; zdůrazňuje tudíž, že je třeba, aby pobřežní regiony vypracovaly hodnocení rizik vyplývajících ze změny klimatu a plány, jak jim předcházet;

22.   upozorňuje na dopady změny klimatu na pobřežní cestovní ruch; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby konzistentně začleňovala cíle EU týkající se snižování emisí CO2 do politiky v oblasti dopravy a cestovního ruchu a současně podpořila opatření, jejichž cílem je chránit udržitelný pobřežní cestovní ruch proti dopadům změny klimatu;

23.   zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba vyhodnotit možnosti cestovního ruchu přispívat k ochraně a zachování životního prostředí; konstatuje, že by cestovní ruch mohl být jednoduchým prostředkem pro zvýšení zájmu o hodnoty životního prostředí díky společným akcím celostátních a regionálních orgánů na jedné straně a operátorů cestovního ruchu, hoteliérů a vedoucích restaurací na straně druhé; domnívá se proto, že by se toto úsilí mělo obzvláště zaměřit na pobřežní oblasti, vzhledem k jejich výrazně turistickému profilu;

24.   zdůrazňuje nutnost neustále dbát v rámci činností zaměřených na rozvoj cestovního ruchu na ochranu historických charakteristik a archeologických pokladů a na zachovávání tradic a kulturního dědictví obecně, přičemž je třeba podporovat aktivní účast místních společenství;

25.   žádá, aby byly poskytovány pobídky s cílem podporovat udržitelný rozvoj, který umožní zachovat kulturní a přírodní dědictví a sociální strukturu pobřežních regionů;

26.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že aktivní uplatňování rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí bude podmínkou pro získání finančních prostředků EU pro pobřežní projekty, které mají dopad na mořské prostředí;

27.   vyzývá Komisi, aby využila veškerých vhodných nástrojů hodnocení k zajištění uplatňování této zásady v pobřežních oblastech v současném programovém období a sdílení odpovědnosti mezi orgány na různých rozhodovacích úrovních;

28.   zdůrazňuje, že přílišná výstavba fyzické infrastruktury vyvíjí na pobřežní oblasti značnou zátěž, což je na úkor rozvoje pobřežního cestovního ruchu a atraktivity těchto oblastí, přičemž tyto aspekty by bylo možné posílit prostřednictvím poskytování velmi kvalitních služeb v oblasti cestovního ruchu, které jsou zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti pobřežních regionů a vytváření kvalitních pracovních míst i kvalifikací; vybízí tudíž pobřežní regiony, aby spíše podporovaly alternativní investice např. do služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií, do místních tradičních produktů či do vysoce kvalitních kurzů odborného vzdělávání určených pracovníkům v odvětví cestovního ruchu; vyzývá dále k tomu, aby vzdělávací programy byly vypracovávány s cílem vytvořit rezervu kvalifikovaných pracovníků schopných vyhovět stále složitějším a různorodějším potřebám odvětví cestovního ruchu;

29.   vyzývá členské státy, aby vypracovaly vhodné politiky v oblasti urbanismu a územního plánování, které by byly slučitelné s pobřežní krajinou;

30.   zdůrazňuje, že vysoká kvalita je hlavní komparativní výhodou turistických produktů EU; vyzývá členské státy i regionální a místní orgány, aby propagovaly a dále zlepšovaly kvalitu služeb cestovního ruchu, zejména z hlediska bezpečnosti, úplné a moderní infrastruktury, společenské odpovědnosti dotčených podniků a hospodářských aktivit respektujících životní prostředí;

31.   vyzývá Komisi, aby zajistila začlenění produktivních služeb a odvětví významných pro pobřežní cestovní ruch do své politiky pro námořní seskupení, čímž umožní užitečné propojení těch, kdo využívají moře jako zdroj ke zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti jejich činnosti a podpoří hospodářský rozvoj pobřežních oblastí; domnívá se také, že lékařské a sociální služby, školství a technické a sportovní vybavení by měly být začleněny do pobřežních služeb v rámci námořních seskupení, a to jakožto klíčové prvky pro rozvoj pobřežních oblastí;

32.   zdůrazňuje význam dostupnosti pro rozvoj pobřežních regionů; vyzývá tudíž Komisi a celostátní i regionální orgány pobřežních oblastí, aby rozvíjely možnosti, jak zlepšit pozemní, letecké či vodní dopravní spojení; znovu tyto aktéry vyzývá, aby vzhledem ke značnému znečištění moří v mnoha regionech a přístavních městech výrazně zlepšily pobídky pro zásobování lodí v přístavu ze země; vybízí členské státy, aby vyhodnotily možnost přijmout opatření, jakým je například snížení letištních poplatků, v souladu s postupem stanoveným ve výše uvedeném postoji ze dne 23. října 2008 s cílem zvýšit atraktivitu pobřežních oblastí a posílit jejich konkurenceschopnost; v tomto smyslu také zdůrazňuje, že je nezbytné posílit dodržování bezpečnostních standardů na letištích a v letecké dopravě, a to včetně případného odstranění skladů paliva, které jsou umístěny v blízkosti letišť;

33.   vyzývá členské státy a regionální orgány, aby podporovaly rekonstrukci přístavů a letišť v pobřežních a ostrovních oblastech tak, aby odpovídaly potřebám spojeným s cestovním ruchem, přičemž se řádně zohlední všechny možnosti, jak ochránit životní prostředí a zachovat estetický ráz i přírodní prostředí;

34.   zdůrazňuje, že územní soudržnost je horizontální koncept, který pokrývá celou EU a který může posilovat propojení pobřeží a vnitrozemí prostřednictvím stávající doplňkovosti a vzájemného vlivu, který na sebe mají pobřeží a vnitrozemí (např. tím, že spojí pobřežní činnosti s venkovským a městským cestovním ruchem, zvýší mimosezónní dostupnost těchto oblastí pro cestovní ruch a podpoří prosazování a diverzifikaci místních produktů); konstatuje, že výše uvedená zelená kniha o budoucí námořní politice se specificky zmiňuje o ostrovních regionech, a uznává, že ve svém rozvoji tyto regiony čelí specifickým výzvám, které souvisí s jejich trvalým přírodním znevýhodněním; zdůrazňuje, že pobřežní regiony obecně čelí podobným problémům, a vyzývá Komisi, aby zohlednila nutnost spojit pobřežní cestovní ruch s integrovanou správou pobřežních oblastí a s územním plánováním v mořské oblasti v rámci budoucí realizace územní soudržnosti;

35.   naléhavě vyzývá regionální a místní orgány v pobřežních oblastech, aby podporovaly integrované plány teritoriálního marketingu připravované společně s jejich partnery v rámci mořského i vnitrozemského sousedství a propagovaly spravedlivý rozvoj cestovního ruchu a cestování s cílem zvýšit konkurenceschopnost v odvětví cestovního ruchu, aniž by byla dotčena globální konkurenceschopnost;

36.   vybízí pobřežní regiony, aby se účastnily projektů meziregionální spolupráce, např. v rámci tématu IV iniciativy Regiony pro hospodářskou změnu, s cílem vytvořit nové tematicky zaměřené sítě pobřežního cestovního ruchu, rozvíjet již existující sítě a zajistit výměnu znalostí a osvědčených postupů;

37.   doporučuje, aby příslušné veřejné orgány na celostátní, regionální a místní úrovni podporovaly strategické projekty pobřežního cestovního ruchu v rámci programů spolupráce a aby poskytovaly jak technickou podporu pro přípravu těchto projektů, tak přiměřené finanční prostředky a upřednostňovaly využívání prostředků strukturálních fondů k rozvoji udržitelného cestovního ruchu respektujícího životní prostředí v pobřežních oblastech, a to jak v oblastech cíle „Konvergence“, tak v oblastech cíle „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“; v této souvislosti se domnívá, že je třeba věnovat zvláštní pozornost operacím zaměřeným na rozvoj komunikace a informačních technologií;

38.   vyzývá Komisi, aby připravila nejméně jednu zvláštní akci konající se během příštího roku, nejlépe 20. května (v rámci Evropského námořního dne), zaměřenou na pobřežní cestovní ruch, která by usnadnila komunikaci a navazování kontaktů mezi partnery, stejně jako sdílení osvědčených postupů, např. při uplatňování integrovaného modelu řízení kvality EU; v této souvislosti vybízí všechny aktéry, aby předkládali projekty, jež mohou být financovány Společenstvím a jsou přímo či nepřímo spojené s pobřežním cestovním ruchem;

39.   domnívá se, že podpora cestovního ruchu spojeného s vodními sporty, např. podporou hospodářských činností spojených s tímto odvětvím, může napomoci rozvoji udržitelnějších modelů chování a opravdového ekologického cítění občanů Unie; vybízí proto členské státy, aby podporovaly tento typ investic do svých pobřežních oblastí;

40.   vyzývá Komisi, aby dále vypracovala praktickou příručku o získávání finančních prostředků EU v oblasti pobřežního cestovního ruchu, která by zúčastněným subjektům poskytovala návod pro fázi získávání financí;

41.   uznává zásadní přínos, který růst cestovního ruchu na výletních lodích představuje pro rozvoj pobřežních společenství, je-li nalezena rovnováha mezi riziky a odpovědností a mezi fixními náklady pozemních investic a přizpůsobivostí provozovatelů výletních lodí a pokud jsou současně řádně zohledněny zájmy životního prostředí;

42.   vyzývá Komisi, aby podpořila pobřežní společenství při získávání osvědčených postupů a znalostí, jak nejlépe využít ve svůj prospěch přidanou hodnotu, již vytváří především cestovní ruch na výletních lodích, ale také pobřežní cestovní ruch obecně;

43.   vyzývá pobřežní regiony, aby založily a podporovaly agentury pro regionální a místní rozvoj, které by umožňovaly vytvořit sítě odborníků, institucí, znalců a správních orgánů v konkrétní oblasti i mezi různými členskými státy a poskytovaly by konzultace a podávaly informace možným příjemcům jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru;

44.   doporučuje, aby přímořské členské státy zohledňovaly udržitelnost projektů spolupráce, jimž je poskytováno následné financování, a to nejen ve finanční oblasti, ale rovněž pokud jde o kontinuitu spolupráce mezi partnery a propojení s příslušnými místními službami;

45.   doporučuje přímořským členským státům, aby zajistily zviditelnění vybraných projektů a zjednodušily postupy pro získání finančních prostředků s cílem přilákat soukromé investice do oblasti pobřežního cestovního ruchu a usnadnit vytváření partnerství mezi veřejnými orgány a subjekty soukromého sektoru, zejména malými a středními podniky; doporučuje propagovat kladné účinky, které má udržitelný námořní a pobřežní cestovní ruch pro rekreaci tím, že přispívá ke zdraví rostlin a živočichů (podporováním ekoturistiky, rybářské turistiky, turistických výprav za velrybami apod.); je přesvědčen, že právě Evropský námořní den, který se bude konat každoročně 20. května, by mohl symbolizovat tyto cíle;

46.   vyzývá skupiny ochránců životního prostředí, hospodářská odvětví související s mořem, kulturní organizace, vědeckou obec, občanská sdružení a místní obyvatelstvo, aby se účastnily všech fází projektů, včetně jejich monitorování s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost;

47.   na závěr vyzývá Komisi, aby prováděla pravidelné hodnocení dopadů využívání finančních prostředků Společenství v pobřežních oblastech na regionální rozvoj, aby propagovala osvědčené postupy a podporovala partnerské sítě spojující jednotlivé subjekty prostřednictvím monitorovacího střediska pro udržitelný pobřežní cestovní ruch;

48.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Výboru regionů.

---

(1)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.

(3)  Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(5)  Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

(6)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(7)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0517.

(8)  Úř. věst. C 297 E, 20.11.2008, s. 184.

(9)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0213.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/9

---

Mediální gramotnost v digitálním prostředí

P6_TA(2008)0598

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2008 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí (2008/2129(INI))

(2010/C 45 E/02)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Úmluvu UNESCO z roku 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (1), a zejména na bod odůvodnění 37 směrnice 2007/65/ES a článek 26 směrnice 89/552/EHS,

—	s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 854/2005/ES ze dne 11. května 2005 o zavedení víceletého programu Společenství na podporu bezpečnějšího využívání internetu a nových on-line technologií (2),

—	s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007) (3),

—	s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. prosince 2006 o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti a o právu na odpověď v souvislosti s konkurenceschopností evropského průmyslu audiovizuálních a on-line informačních služeb (2006/952/ES) (4),

—	s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2006/962/ES) (5),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2007 nazvané Evropský přístup k mediální gramotnosti v digitálním prostředí (KOM(2007)0833),

—	s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný Pluralita sdělovacích prostředků v členských státech Evropské unie (SEK(2007)0032),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2005 nazvané i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost (KOM(2005)0229),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2002 o koncentraci sdělovacích prostředků (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2005 týkající se uplatňování článků 4 a 5 směrnice 89/552/EHS „Televize bez hranic“, pozměněné směrnicí 97/36/ES, v období let 2001–2002 (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2006 o přechodu z analogového na digitální rozhlasové a televizní vysílání: Příležitost pro evropskou audiovizuální politiku a kulturní rozmanitost (8),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 22. května 2008 o mezikulturních kompetencích (9) a na evropský přístup k mediální gramotnosti v digitálním prostředí (10),

—	s ohledem na Grünwaldskou deklaraci UNESCO z roku 1982 o mediálním vzdělávání,

—	s ohledem na Pařížskou agendu UNESCO z roku 2007 – dvanáct doporučení pro mediální vzdělávání,

—	s ohledem na doporučení Rady Evropy Rec(2006)0012 Výboru ministrů členským státům ohledně posílení samostatnosti dětí v prostředí nových informací a sdělovacích prostředků,

—	s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0461/2008),

A.

vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky mají vliv na utváření každodenního života společnosti a politiky; vzhledem k tomu, že vysoká koncentrace sdělovacích prostředků může ohrozit jejich pluralitu, a vzhledem k tomu, že má mediální gramotnost zásadní význam pro politickou kulturu a aktivní účast občanů Unie,

B.

vzhledem k tomu, že se všechny typy audiovizuálních nebo tištěných sdělovacích prostředků, klasických i digitálních, propojují a že dochází ke sbližování různých mediálních forem z technického hlediska i z hlediska obsahu, a vzhledem k tomu, že nové hromadné sdělovací prostředky stále více pronikají s pomocí inovačních technologií do všech oblastí života a že od svých uživatelů vyžadují aktivnější přístup; vzhledem k tomu, že mediálními formami jsou také internetové sociální sítě, weblogy a videohry,

C.

vzhledem k tomu, že pro mladé uživatele sdělovacích prostředků je prvním zdrojem informací především internet, a vzhledem k tomu, že tito uživatelé mají o zacházení s internetem znalosti, jež vycházejí z vlastních potřeb, avšak jsou nesystematické, zatímco dospělí získávají informace především z rádia, televize, novin a časopisů; a vzhledem k tomu, že v dnešním mediálním prostředí musí proto mediální gramotnost odpovídat jak možnostem, které nabízejí nové sdělovací prostředky (zejména možnost interakce a tvůrčího zapojení), tak i znalostem, které jsou potřebné k používání tradičních sdělovacích prostředků, jež pro občany nadále zůstávají hlavním zdrojem informací,

D.	vzhledem k tomu, že nové komunikační technologie mohou méně zkušené uživatele zahltit množstvím neutříděných informací, tj. informací, které nejsou uspořádány podle svého významu, a že tato přemíra informací může představovat stejně tak závažný problém jako jejich nedostatek,

E.	vzhledem k tomu, že dobré vzdělání, pokud jde o zacházení s informačními technologiemi a sdělovacími prostředky způsobem, který nepoškozuje práva a svobody ostatních, výrazně zvyšuje odbornou kvalifikaci jednotlivce a z hospodářského hlediska přispívá k dosažení lisabonských cílů,

F.

vzhledem k tomu, že každý občan může díky úplnému přístupu ke komunikačním technologiím zprostředkovávat informace a šířit je po celém světě, čímž se z každého uživatele internetu stává potenciální novinář, a že dostatečná mediální gramotnost je tedy nezbytná nejen pro pochopení informací, ale i pro schopnost produkovat a šířit mediální obsah, a že znalost výpočetní techniky sama o sobě proto automaticky nezvyšuje mediální gramotnost,

G.

vzhledem k tomu, že pokud jde o rozvoj telekomunikačních sítí a šíření informačních a komunikačních technologií (IKT), existují mezi členskými státy i jednotlivými regiony, zejména vzdálenými a venkovskými oblastmi, velké rozdíly, což v sobě skrývá nebezpečí dalšího prohlubování digitální propasti na území Evropské unie,

H.

vzhledem k tomu, že školy hrají zásadní roli při formování osob, které jsou schopny komunikovat a utvářet si vlastní úsudek, a vzhledem k tomu, že v oblasti mediálního vzdělávání a v míře začlenění a používání IKT ve výuce existují mezi jednotlivými členskými státy a regiony velké rozdíly, a že mediální výchovu mohou zajišťovat hlavně učitelé, kteří jsou sami v této oblasti kompetentní a mají odpovídající vzdělání,

I.

vzhledem k tomu, že mediální vzdělávání má zásadní význam pro dosažení vysoké úrovně mediální gramotnosti, která je důležitou součástí politického vzdělání, jež pomáhá lidem zvýšit jejich občanskou angažovanost a informovanost o jejich právech a povinnostech; vzhledem k tomu, že dobře informovaní, politicky zralí občané navíc tvoří základ pluralitní společnosti a vzhledem k tomu, že tvorbou vlastních obsahů a mediálních produktů se získávají dovednosti, které umožňují hlubší pochopení zásad a hodnot profesionálně zhotovených mediálních obsahů,

J.	vzhledem k tomu, že mediálně pedagogická práce se staršími osobami není tak zavedená, jako je tomu v případě mladých lidí, a vzhledem k tomu, že starší osoby mají často strach a zábrany, pokud jde o nové sdělovací prostředky,

K.	vzhledem k tomu, že bezpečnost osobních údajů je stále častěji a důmyslněji narušována, což představuje vysoké riziko pro nezkušené uživatele,

L.	vzhledem k tomu, že mediální gramotnost je v informační a komunikační společnosti naprosto nezbytnou dovedností,

M.

vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky nabízejí příležitosti ke komunikaci s celým světem, umožňují otevřít se světu, jsou nosným pilířem demokratických společností a zprostředkují poznatky a informace a vzhledem k tomu, že nové digitální sdělovací prostředky umožňují, aby občané aktivně a tvořivě zasahovali do jejich podoby, a tak zlepšují zapojení občanů do politických procesů,

N.	vzhledem k tomu, že současné údaje nepostačují k přesnému zhodnocení úrovně mediální gramotnosti v Evropské unii,

O.	vzhledem k tomu, že klíčový význam mediální gramotnosti zdůraznila i organizace UNESCO, např. ve své deklaraci z Grünwaldu (1982) o mediálním vzdělávání a v dokumentu Pařížská agenda – dvanáct doporučení pro mediální vzdělávání (2007),

Obecné zásady

1.   vítá shora uvedené sdělení Komise o mediální gramotnosti v digitálním prostředí, domnívá se však, že je třeba lépe formulovat evropskou koncepci na podporu mediální gramotnosti, zejména pokud jde o zapojení klasických sdělovacích prostředků a uznání významu mediálního vzdělávání;

2.   vítá závěry Rady ze dne 22. května 2008 o mezikulturních kompetencích; očekává, že se členské státy budou rozhodně zasazovat o podporování mediální gramotnosti, a navrhuje, aby byl kontaktní výbor členských států, stanovený ve směrnici 89/552/EHS, posílen o odborníky v oblasti vzdělávání;

3.   naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala doporučení a vypracovala akční plán pro mediální gramotnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby v roce 2009 uspořádala schůzi kontaktního výboru pro audiovizuální mediální služby s cílem umožnit pravidelnou výměnu informací a účinnou spolupráci;

4.   vyzývá orgány odpovědné za regulaci audiovizuální a elektronické komunikace, aby v zájmu zlepšení mediální gramotnosti spolupracovaly na různých úrovních; uznává, že je obzvláště nutné, aby na úrovni členských států byl vypracován kodex a aby byly vyvinuty společné regulační iniciativy; zdůrazňuje, že je nutné, aby se všechny zúčastněné strany podílely na podpoře systematického výzkumu a pravidelných analýz různých hledisek a rozměrů mediální gramotnosti;

5.   doporučuje Komisi, aby skupinu odborníků v oblasti mediální gramotnosti využila i při diskusi o mediálně výchovných aspektech a aby tato setkání byla pravidelnější; dále jí doporučuje, aby se pravidelně radila se zástupci všech členských států;

6.   konstatuje, že kromě politiků, novinářů, tvůrců mediálních subjektů a rozhlasových a televizních stanic mohou mediální gramotnost aktivně podpořit zejména malé místní subjekty, jako jsou např. knihovny, lidové univerzity, občanská, kulturní a mediální střediska, instituce dalšího vzdělávání a občanské stanice (např. otevřené kanály);

7.   vyzývá Komisi, aby s ohledem na článek 26 směrnice 89/552/EHS a za účelem dlouhodobé podpory mediální gramotnosti v Evropské unii vypracovala ukazatele mediální gramotnosti;

8.   konstatuje, že mediální gramotnost znamená schopnost samostatně používat různé sdělovací prostředky, rozumět jejich různým aspektům a obsahům a kriticky je hodnotit i dále samostatně sdělovat v rozličných situacích, a dále schopnost vytvářet obsahy sdělovacích prostředků a šířit je; kromě toho konstatuje, že vzhledem k velkému množství dostupných pramenů rozhoduje schopnost cíleně vybírat informace z přívalu údajů a obrazových informací nabízených novými sdělovacími prostředky a tyto informace třídit;

9.   zdůrazňuje, že mediální gramotnost představuje klíčový prvek politiky informovanosti spotřebitelů, uvědomělého a zasvěceného zacházení s právy k duševnímu vlastnictví, aktivní a demokratické účasti občanů ve společnosti a podpory mezikulturního dialogu;

10.   vybízí Komisi, aby ve spolupráci se všemi orgány Unie i s místní a regionální správou lépe propracovala svou politiku na podporu mediální gramotnosti a aby zintenzívnila spolupráci s UNESCO a Radou Evropy;

Cílové skupiny a cíle

11.   zdůrazňuje, že do mediálně výchovných činností musejí být zapojeni všichni občané – děti, mládež, dospělí, starší osoby a osoby s postižením;

12.   poukazuje na to, že mediální gramotnost se začíná formovat v rodinném prostředí, v němž jsou děti vedeny při výběru služeb nabízených sdělovacími prostředky – zdůrazňuje v tomto ohledu významnou úlohu rodičů při mediální výchově, neboť zásadně ovlivňují utváření mediálních návyků svých dětí; tato gramotnost se dále prohlubuje ve vzdělávacích zařízeních a v procesu celoživotního vzdělávání a je podněcována činností národních a vnitrostátních orgánů a regulačních úřadů i subjekty a zařízeními působícími v oblasti sdělovacích prostředků;

13.   konstatuje, že cílem mediálního vzdělávání je kompetentní a tvořivé používání sdělovacích prostředků a jejich obsahů, kritická analýza mediálních produktů, pochopení fungování mediálního průmyslu a samostatné vytváření mediálních obsahů;

14.   doporučuje, aby v rámci mediální výchovy byly rovněž poskytovány informace o autorskoprávních hlediscích použití sdělovacích prostředků a o významu, jaký má respektování práv k duševnímu vlastnictví, zejména pokud jde o internet, a zabezpečení údajů a ochrana soukromí a aby bylo vysvětleno právo na samostatné rozhodování o informacích; zdůrazňuje, že gramotní uživatelé nových sdělovacích prostředků musí být obeznámeni s možnými riziky týkajícími se bezpečnosti informací a ochrany osobních údajů i s riziky v souvislosti s násilím šířeným po internetu;

15.   zdůrazňuje, že v dnešní době je reklama důležitou součástí služeb poskytovaných sdělovacími prostředky; zdůrazňuje, že součástí mediální gramotnosti by měla být také kritéria pro hodnocení nástrojů a postupů používaných v reklamě;

Zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím

16.   vyzývá evropské politiky, aby vybudováním informační a komunikační infrastruktury a především zdostupněním širokopásmového připojení v méně přístupných oblastech snížily rozdíly v oblasti digitálních technologií mezi jednotlivými členskými státy a mezi městem a venkovem;

17.   trvá na tom, že mezi služby veřejného zájmu patří i poskytování širokopásmového připojení k internetu, které se má vyznačovat širokou a kvalitní nabídkou a dostupnými cenami, a požaduje, aby všichni občané měli možnost využívat cenově výhodné širokopásmové připojení;

Mediální vzdělávání na školách a jako součást vzdělávání učitelů

18.   zdůrazňuje, že mediální vzdělávání by mělo být součástí formálního vzdělání, ke kterému mají přístup všechny děti, a nedílnou součástí učebních osnov na všech stupních škol;

19.   žádá, aby mediální gramotnost byla v souladu s doporučením 2006/962/ES zařazena jako devátá klíčová schopnost do evropského referenčního rámce pro celoživotní vzdělávání;

20.   doporučuje, aby mediální vzdělávání bylo co nejvíce zaměřeno na praxi a spojeno s hospodářskými, politickými, literárními, sociálními, uměleckými a informačně technickými předměty, a navrhuje, aby další postup spočíval ve vytvoření speciálního předmětu mediální vzdělávání a v přesahování rámce jednotlivých předmětů spolu s propojením s mimoškolními projekty;

21.   doporučuje vzdělávacím zařízením, aby při praktické výuce mediální gramotnosti podporovaly vytváření mediálních produktů (v oblasti tištěných, audiovizuálních a nových sdělovacích prostředků) za aktivní účasti žáků a učitelů;

22.   vyzývá Komisi, aby do ukazatelů mediální gramotnosti, které bude vypracovávat, zahrnula kvalitu školního vyučování i vzdělávání učitelů v této oblasti;

23.   shledává, že kromě pedagogických a výchovně-politických hledisek hraje významnou úlohu i technické vybavení a přístup k novým technologiím, a zdůrazňuje, že je třeba výrazně zlepšit infrastrukturu na školách, a umožnit tak všem žákům přístup k počítačům, internetu a odpovídající výuce;

24.   zdůrazňuje zvláštní význam, který má mediální vzdělávání na zvláštních školách, protože u mnoha postižení hrají sdělovací prostředky důležitou roli při překonávání překážek v komunikaci;

25.   doporučuje zařazení povinných mediálně pedagogických modulů do vzdělávání učitelů všech stupňů škol, aby bylo dosaženo intenzivní odborné přípravy; žádá proto příslušné vnitrostátní orgány, aby učitele všech předmětů a na všech typech škol obeznámily s používáním audiovizuálních učebních pomůcek a s problematikou mediální výchovy;

26.   zdůrazňuje, že je třeba, aby si členské státy pravidelně předávaly informace, osvědčené postupy a v oblasti vzdělávání také pedagogické metody;

27.   vyzývá Komisi, aby do programu navazujícího na program MEDIA 2007 zařadila zvláštní část věnovanou podpoře mediální gramotnosti, protože program ve svém současném znění přispívá k rozvoji této kompetence jen nedostatečně; kromě toho podporuje snahu Komise o vypracování nového programu Media Mundus, jenž bude mít za úkol podpořit mezinárodní spolupráci v odvětví audiovizuálních služeb; požaduje, aby v dalších podpůrných programech Evropské unie, zejména u programů na podporu celoživotního vzdělávání, programu eTwinning, Bezpečnější internet a u programů v rámci Evropského sociálního fondu byla mediální gramotnost obsažena ve větší míře;

Mediální vzdělávání starších osob

28.   zdůrazňuje, že mediální práce se staršími osobami musí probíhat přímo na místě, kde se tyto osoby zdržují, např. ve spolcích, domovech důchodců a pečovatelských domech, v zařízeních bydlení s asistencí, v zájmových skupinách, iniciativách nebo mezi seniory;

29.   upozorňuje na to, že digitální sítě umožňují především starším lidem komunikativně se účastnit každodenního života a co nejdéle si zachovat svou samostatnost;

30.   poukazuje na to, že při mediální výchově seniorů je třeba vzít v potaz jejich životní styl a zkušenosti a způsob, jak používají sdělovací prostředky;

*

* *

31.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, a vládám a parlamentům členských států.

---

(1)  Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 27.

(2)  Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 12.

(4)  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 72.

(5)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(6)  Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 205.

(7)  Úř. věst. C 193 E, 17.8.2006, s. 117.

(8)  Úř. věst. C 296 E, 6.12.2006, s. 120.

(9)  Úř. věst. C 141, 7.6.2008, s. 14.

(10)  Úř. věst. C 140, 6.6.2008, s. 8.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/15

---

Kapitálové požadavky (plán uplatňování)

P6_TA(2008)0607

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2008 o návrhu směrnice Komise, kterou se mění některé přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o technická ustanovení o řízení rizik

(2010/C 45 E/03)

Evropský parlament,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (1), zejména na čl. 150 odst. 1 této směrnice,

—	s ohledem na návrh směrnice Komise, kterou se mění některé přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o technická ustanovení o řízení rizik,

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení (KOM(2008)0602) (návrh na přezkum směrnice o kapitálových požadavcích), který předložila Komise dne 1. října 2008,

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách (KOM(2008)0704) (návrh nařízení o ratingových agenturách), který předložila Komise dne 12. listopadu 2008,

—	s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (2),

—	s ohledem na čl. 81 odst. 2 a čl. 4 písm. b) jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že Komise předložila návrh na přezkum směrnice o kapitálových požadavcích,

B.	vzhledem k tomu, že Komise rovněž předložila návrh směrnice, kterou se mění některé přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o technická ustanovení o řízení rizik, který obsahuje ustanovení o zveřejňování údajů externími ratingovými agenturami,

C.	vzhledem k tomu, že Komise poté předložila návrh nařízení o ratingových agenturách,

D.	vzhledem k tomu, že povinnosti externích ratingových agentur a ratingových agentur v oblasti zveřejňování údajů a transparentnosti by měly být vykonávány soustavně a důsledně,

E.	vzhledem k tomu, že povinnosti externích ratingových agentur v oblasti zveřejňování údajů, které navrhuje Komise, přesahují technické úpravy, a je tedy nutno, aby je Parlament řádně projednal, a měly by být řešeny postupem spolurozhodování,

F.

vzhledem k tomu, že tato soustavnost a důslednost i náležité projednání záležitosti Parlamentem, vyžaduje, aby se ustanovení o povinnostech externích ratingových agentur v oblasti zveřejňování údajů řešila postupem spolurozhodování, buď v rámci návrhu na přezkum směrnice o kapitálových požadavcích, nebo v rámci nařízení o ratingových agenturách,

G.	vzhledem k tomu, že podporuje ostatní technické pozměňovací návrhy,

1.   nesouhlasí se schválením návrhu směrnice Komise, kterou se mění některé přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES, pokud jde o technická ustanovení o řízení rizik;

2.   domnívá se, že návrh směrnice Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené ve směrnici 2006/48/ES;

3.   vyzývá Komisi, aby vzala návrh opatření zpět a předložila výboru nový návrh;

4.   navrhuje, aby byl návrh směrnice pozměněn následujícím způsobem:

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ	ZMĚNA
Změna 1 Návrh směrnice – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 Směrnice 2006/48/ES Příloha VI – Část 2 – bod 7
(3) V příloze VI se v části 2 bod 7 nahrazuje tímto:	vypouští se
7. Příslušné orgány musí přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že principy metodiky používané ratingovou agenturou při vytváření externích ratingů budou zveřejněny, aby tak všichni potenciální uživatelé mohli posoudit, zda je dané hodnocení opodstatněné. Příslušné orgány dále přijmou nezbytná opatření, kterými u externích ratingů týkajících se sekurizačních pozic zajistí, aby byla externí ratingová agentura zavázána průběžně vydávat souhrnné informace o struktuře transakce, výkonnosti aktiv v portfoliu a tom, jaký vliv mají tyto činitele na její externí rating. Tyto souhrnné informace se dávají k dispozici všem úvěrovým institucím, které využívají externí rating pro účely článku 96.

5.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

---

(1)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/17

---

Nepoctivé katalogové firmy

P6_TA(2008)0608

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2008 o nepoctivých katalogových firmách (petice 0045/2006, 1476/2006, 0079/2003, 0819/2003, 1010/2005, 0052/2007, 0306/2007, 0444/2007, 0562/2007 a další) (2008/2126(INI))

(2010/C 45 E/04)

Evropský parlament,

—	s ohledem na petice 0045/2006, 1476/2006, 0079/2003, 0819/2003, 1010/2005, 0052/2007, 0306/2007, 0444/2007, 0562/2007 a další,

—	s ohledem na dřívější jednání Petičního výboru o petici 0045/2006 a dalších,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (kodifikované znění) (1),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu („směrnice o nekalých obchodních praktikách“) (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) (3),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES ze dne 19. května 1998 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů (4),

—

s ohledem na studii nazvanou „Nekalé praktiky ‚katalogových firem‘ v kontextu stávajících a budoucích právních předpisů upravujících vnitřní trh, které jsou zaměřeny na ochranu spotřebitelů a malých a středních podniků“ (IP/A/IMCO/FWC/2006-058/LOT4/C1/SC6), vypracovanou na žádost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

—	s ohledem na čl. 192 odst. 1 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Petičního výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0446/2008),

A.

vzhledem k tomu, že Parlament obdržel více než 400 petic od malých podniků (což odráží pouze zlomek jejich množství), které tvrdí, že se staly obětí klamavé reklamy firem vydávajících katalogy hospodářských subjektů („katalogových firem“), a v důsledku toho utrpěly psychickou újmu, finanční škodu a trpí pocity viny, rozpaky a frustrací,

B.

vzhledem k tomu, že tyto stížnosti odrážejí rozšířený a smluvený způsob nepoctivých podnikatelských praktik, které používají některé tzv. „katalogové firmy“ a které se dotkly tisíců podniků, jež jsou organizovány přeshraničně, a svou činnost tedy provozují ve dvou nebo více členských státech v Evropské unii i ve třetích zemích, a měly na ně výrazný finanční dopad, a vzhledem k tomu, že není k dispozici správní mechanismus ani právní nástroj, který by vnitrostátním orgánům pro prosazování práva umožnil přeshraniční spolupráci,

C.	vzhledem k tomu, že nekalá povaha těchto praktik je ještě očividnější, uskutečňují-li se elektronickou cestou a šíří-li se pomocí internetu (viz petice č. 0079/2003),

D.

vzhledem k tomu, že podnikatelské praktiky, jež jsou předmětem stížností, obvykle spočívají v tom, že firma vydávající katalog hospodářských subjektů osloví podniky, zpravidla poštou, a vyzve je, aby vyplnily nebo aktualizovaly svůj obchodní název a své kontaktní údaje, přičemž v nich vzbudí mylný dojem, že budou v tomto katalogu uvedeny bezplatně; vzhledem k tomu, že tyto podniky posléze zjistí, že ve skutečnosti – aniž by tak chtěly učinit – podepsaly smlouvu, která je obvykle zavazuje k tomu, že budou nejméně tři roky zapsány v katalogu hospodářských subjektů za roční poplatek ve výši přibližně 1 000 EUR,

E.	vzhledem k tomu, že formuláře používané při této činnosti jsou obvykle nejednoznačné a obtížně srozumitelné a navozují mylný dojem, že bude podnik zapsán do katalogu bezplatně, avšak ve skutečnosti je vmanévrován do nechtěné smlouvy na reklamu v katalogu hospodářských subjektů,

F.	vzhledem k tomu, že ve členských státech nejsou na vnitrostátní úrovni ani na úrovni EU k dispozici právní předpisy týkající se katalogových firem a jejich vztahů s jinými firmami, a vzhledem k tomu, že je na uvážení členských států, zda zavedou komplexnější a dalekosáhlejší právní předpisy,

G.

vzhledem k tomu, že směrnice 2006/114/ES se vztahuje i na transakce mezi podniky a stanoví, že „klamavou reklamou“ se rozumí „každá reklama, která jakýmkoli způsobem, včetně předvedení, klame nebo pravděpodobně může klamat osoby, kterým je určena nebo které zasáhne, a která pro svůj klamavý charakter pravděpodobně ovlivní jejich ekonomické chování, nebo která z těchto důvodů poškodí nebo může poškodit jiného soutěžitele“; vzhledem k tomu, že se však zdá, že různý výklad termínu „klamavý“ představuje vážnou praktickou překážku v boji proti těmto praktikám katalogových firem ve vztazích s jinými podniky,

H.

vzhledem k tomu, že směrnice 2005/29/ES zakazuje „přiložení faktury nebo podobných dokladů pro provedení platby k marketingovým materiálům, čímž se ve spotřebiteli vyvolá dojem, že si inzerovaný produkt již objednal, ačkoli tomu tak není“; vzhledem k tomu, že se ovšem tato směrnice nevztahuje na klamavé praktiky uplatňované mezi firmami, a proto se na ni v její stávající podobě nemohou předkladatelé petic odvolávat; vzhledem k tomu, že však tato směrnice nebrání zavedení systému vnitrostátních předpisů o nekalých obchodních praktikách, který by se za všech okolností a ve stejné míře vztahoval na spotřebitele i podniky,

I.

vzhledem k tomu, že směrnice 2005/29/ES nebrání členským státům rozšířit prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů její působnost i na podniky; vzhledem k tomu, že tento postup ovšem vede k rozdílným úrovním ochrany podniků, které se staly oběťmi klamavých praktik katalogových firem v jednotlivých členských státech,

J.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 2006/2004 definuje „protiprávní jednání uvnitř Společenství“ jako „každé jednání nebo opomenutí, které je v rozporu se zákony na ochranu zájmů spotřebitele … a které poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů s bydlištěm v členském státě nebo členských státech jiných, než je členský stát, ve kterém má uvedené jednání nebo opomenutí původ nebo ve kterém k němu došlo; nebo ve kterém je usazen odpovědný prodejce nebo dodavatel; nebo ve kterém se nacházejí důkazy nebo aktiva týkající se tohoto jednání nebo opomenutí“; vzhledem k tomu, že se však tato směrnice nevztahuje na klamavé praktiky uplatňované mezi podniky, a proto se na ni v její stávající podobě nemohou odvolávat ani předkladatelé petic,

K.

vzhledem k tomu, že většina předkladatelů petic si stěžuje na firmu vydávající katalog hospodářských subjektů s názvem European City Guide (jejíž činnosti jsou předmětem soudní žaloby a správního řízení), ale uváděny jsou i další firmy, jež katalogy hospodářských subjektů vydávají, jako např. Construct Data Verlag, Deutscher Adressdienst GmbH a NovaChannel; vzhledem k tomu, že další ovšem firmy tuto podnikatelskou činnost provozují zákonným způsobem,

L.	vzhledem k tomu, že ačkoli jsou tyto klamavé obchodní praktiky zacíleny především na malé podniky, oslovovány jsou také profesní a dokonce i neziskové subjekty, například nevládní organizace, dobročinné organizace, školy a knihovny a místní společenská, např. zájmová sdružení,

M.

vzhledem k tomu, že katalogové firmy jsou nezřídka usazeny v jiném členském státě, než ve kterém se nachází sídlo oběti, a ta se proto jen obtížně dovolává ochrany u příslušných vnitrostátních orgánů, neboť jednotlivé členské státy různě interpretují význam termínu „klamavý“; vzhledem k tomu, že oběti se také často nedomohou nápravy u vnitrostátních právních rámců a orgánů na ochranu spotřebitele, které jim sdělí, že příslušný právní předpis je koncipován tak, aby chránil spotřebitele, nikoli podniky; vzhledem k tomu, že jako malé podniky většina obětí často nedisponuje dostatečnými zdroji, aby mohly usilovat o účinnou nápravu tím, že se obrátí na soud, a samoregulační mechanismy pro katalogové firmy jsou neúčinné, neboť ti, kteří provozují klamavou reklamu, je nerespektují,

N.

vzhledem k tomu, že oběti těchto praktik jsou nekompromisně nuceny k úhradě, a to buď samotnými katalogovými firmami, nebo dokonce i najatými vymahatelskými společnostmi; vzhledem k tomu, že si oběti stěžují na to, že tento postup pociťují jako nátlak a vyhrožování, a mnohé z nich často nakonec proti své vůli zaplatí, aby se vyhnuly dalšímu obtěžování,

O.	vzhledem k tomu, že – až na pár výjimek – nebyla na oběti, které odmítly zaplatit, podána soudní žaloba,

P.

vzhledem k tomu, že řada členských států podnikla kroky, zejména osvětové povahy, zaměřené na společnosti, které by se mohly stát oběťmi těchto praktik, a vzhledem k tomu, že mezi tyto kroky patří sdílení informací, poradenství, oznamování podezřelých skutečností státním orgánům pro prosazování práva a v některých případech vedení rejstříku stížností, aby mohl být tento problém vyřešen,

Q.

vzhledem k tomu, že Rakousko v roce 2000 změnilo svůj zákon o nekalých obchodních praktikách, v jehož § 28a se nyní stanoví: „je zakázáno inzerovat v rámci podnikatelské činnosti a pro účely hospodářské soutěže registraci v katalozích, jako jsou například ‚zlaté stránky‘, telefonní a podobné seznamy, prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky opravy nebo podobným způsobem či nabízet takovou registraci přímo, aniž by bylo jednoznačně a také zřetelnými a grafickými prostředky uvedeno, že daná reklama je výlučně nabídkou k uzavření smlouvy“,

R.	vzhledem k tomu, že tyto praktiky jsou používány již několik let – za tuto dobu jim padlo za oběť mnoho podniků a výrazně poškozují a narušují vnitřní trh,

1.   vyjadřuje znepokojení nad tímto problémem, na který upozorňují předkladatelé petic, jenž je zjevně rozšířen a je přeshraniční povahy a má výrazný finanční dopad, zejména na malé podniky;

2.   domnívá se, že z přeshraniční povahy tohoto problému vyplývá pro orgány Společenství povinnost zajistit přiměřenou nápravu, aby oběti například mohly účinně napadnout platnost smluv uzavřených na základě klamavé reklamy, aby tyto smlouvy mohly být zrušeny a aby bylo možné získat zpět částku, kterou již oběti uhradily;

3.   naléhavě vyzývá oběti, aby hlásily nekalé jednání podnikatelských subjektů příslušným vnitrostátním orgánům, a vyzývá členské státy, aby malým a středním podnikům poskytly know-how potřebné k podávání stížností vládním i nevládním orgánům, a to tak, že zajistí otevřenost komunikačních kanálů a informovanost obětí o tom, že mají k dispozici poradenství, takže si předtím, než uhradí poplatky požadované nepoctivou katalogovou firmou, mohou opatřit potřebné pokyny, jak si počínat; naléhavě vyzývá členské státy, aby založily a vedly centralizovaný rejstřík těchto žádostí;

4.   vyjadřuje politování nad tím, že navzdory rozšířenému používání těchto praktik se zdá, že právní předpisy EU a vnitrostátní právní předpisy neodpovídají potřebám, pokud jde o to, aby byly k dispozici spolehlivé nástroje ochrany a účinná náprava, nebo nejsou na vnitrostátní úrovni náležitě prosazovány; s politováním rovněž konstatuje, že nápravu nejsou zjevně schopny zjednat ani příslušné vnitrostátní orgány;

5.   vítá úsilí, jež vyvíjejí evropské a vnitrostátní podnikatelské organizace s cílem zvýšit povědomí svých členů o tomto problému, a vyzývá je, aby ve spolupráci s místními organizacemi toto úsilí ještě zintenzivnily, a v prvé řadě tak snížily počet budoucích obětí klamavých praktik katalogových firem; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že některé z těchto organizací byly následně soudně stíhány nepoctivými katalogovými firmami, o nichž se výslovně zmínily ve svých osvětových kampaních, pro údajnou pomluvu a čelily podobným obviněním;

6.   vítá kroky, které učinily některé členské státy jako např. Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Belgie a Spojené království, ale zejména Rakousko, ve snaze zabránit katalogovým firmám v klamavých praktikách; zastává však názor, že toto úsilí není dostatečné a že je stále zapotřebí koordinovat kontrolu na mezinárodní úrovni;

7.   vyzývá Komisi a členské státy, aby v úzké spolupráci s vnitrostátními a evropskými organizacemi zastupujícími podnikatelské subjekty zintenzivnily úsilí o zvýšení informovanosti o tomto problému, a bylo s ním tak obeznámeno více lidí, kteří by díky tomu byli schopni se klamavé reklamy, jež je může vlákat do nechtěných inzertních smluv, vyvarovat;

8.   vyzývá Komisi, aby se zabývala problémem nepoctivého jednání v podnikání v rámci iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu, jak navrhla ve svém sdělení s názvem „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“, a aby se zapojila do sítí „Enterprise Europe Network“ a „SOLVIT“ a portálů příslušných GŘ, což jsou další způsoby poskytování informací o těchto problémech a pomoci s nimi;

9.   lituje toho, že směrnice 2006/114/ES, která se vztahuje na transakce mezi podniky – a o takovou transakci v tomto případě jde – zjevně buď nezajišťuje dostatečně účinnou nápravu, nebo není členskými státy náležitě prosazována; žádá Komisi, aby do prosince 2009 předložila zprávu o proveditelnosti a možných dopadech změny směrnice 2006/114/ES připojením seznamu „černých“ nebo „šedých“ praktik, které se považují za klamavé;

10.   připomíná, že ačkoli Komise není oprávněna přímo vymáhat, aby fyzické nebo právnické osoby dodržovaly ustanovení směrnice 2006/114/ES, ve své roli strážkyně Smlouvy je povinna zajistit, aby byla tato směrnice členskými státy náležitě a účinně uplatňována; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, aby členské státy zcela a účinně provedly ve vnitrostátním právu směrnici 2005/29/ES s cílem zaručit ochranu ve všech členských státech, a aby ovlivnila podobu dostupných právních a procesních nástrojů, jako v případě směrnice 84/450/EHS, která poskytla nástroje Rakousku, Španělsku a Nizozemsku, a tím splnila svoji povinnost strážkyně Smlouvy, pokud jde o ochranu podniků, a přitom zajistila, aby právo usazování a volný pohyb služeb nebyly ohroženy;

11.   vyzývá Komisi, aby zintenzivnila sledování uplatňování směrnice 2006/114/ES, především v těch členských státech, v nichž mají podle dostupných informací nepoctivé katalogové firmy sídlo, zejména ve Španělsku, kde se nachází sídlo katalogové firmy, na niž si předkladatelé petic stěžují nejčastěji, a v České republice a na Slovensku, kde bylo vydáno soudní rozhodnutí v neprospěch obětí způsobem, který zpochybňuje uplatňování směrnice 2006/114/ES v těchto zemích; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o svých zjištěních;

12.   lituje toho, že se směrnice 2005/29/ES nevztahuje na transakce mezi podniky a že se členské státy, jak se zdá, zdráhají oblast její působnosti rozšířit; poznamenává však, že členské státy mohou jednostranně rozšířit oblast působnosti svých vnitrostátních právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele i na transakce mezi podniky, a aktivně jim doporučuje, aby tak učinily a rovněž aby zajistily spolupráci mezi orgány členských států, jak stanoví nařízení (ES) č. 2006/2004, s cílem umožnit sledování tohoto druhu přeshraničních činností, které provozují katalogové firmy usazené v EU nebo ve třetí zemi; dále žádá Komisi, aby do prosince 2009 předložila zprávu o proveditelnosti a možných dopadech rozšíření oblasti působnosti směrnice 2005/29/ES na smlouvy mezi podniky se zvláštním zřetelem k bodu 21 přílohy I uvedené směrnice;

13.   vítá kroky Rakouska, které šlo příkladem, když do svých vnitrostátních právních předpisů vztahujících se na nepoctivé katalogové firmy doplnilo zvláštní zákaz takových praktik, a vyzývá Komisi, aby s ohledem na přeshraniční povahu tohoto problému navrhla právní předpis, který rozšíří oblast působnosti směrnice 2005/29/ES na základě rakouského modelu tak, aby byla výslovně zakázána inzerce v katalozích hospodářských subjektů, pokud potenciální klient neobdrží jednoznačnou a graficky zřetelnou informaci, že taková inzerce je výlučně nabídkou k uzavření smlouvy za úhradu;

14.   konstatuje, že vnitrostátní právní předpisy často nepostačují k tomu, aby bylo možné uplatnit právní prostředky proti katalogovým firmám se sídlem v jiném členském státě, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zprostředkovala aktivnější přeshraniční spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány, a umožnila jim tak zajišťovat pro oběti účinnější nápravu;

15.   lituje toho, že nařízení (ES) 2006/2004 se nevztahuje na transakce mezi podniky, a proto jej nelze použít k boji proti nepoctivým katalogovým firmám; vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpis, který odpovídajícím způsobem rozšíří oblast působnosti uvedeného nařízení;

16.   vítá příklad Belgie, kde všichni, kteří se stali obětí klamavých praktik, mohou podat žalobu v zemi svého bydliště;

17.   konstatuje, že rakouská zkušenost ukazuje, že právo obětí na kolektivní žalobu proti katalogovým firmám, kterou podávají obchodní sdružení či podobné subjekty, se jeví být účinným prostředkem, který by bylo možné znovu použít v iniciativách, o nichž v současnosti uvažuje GŘ Komise pro hospodářskou soutěž v souvislosti se žalobami o náhradu škod za porušování předpisů ES v oblasti hospodářské soutěže a GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele v souvislosti s možností spotřebitelů společně se domáhat svých práv na úrovni EU;

18.   naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, aby podnikům, které se staly obětí klamavé reklamy, byl k dispozici jasně určený vnitrostátní orgán, u něhož mohou podat stížnost a domáhat se nápravy, a to i v případech, jako jsou tyto, kdy jsou klamavou reklamou postiženy podniky;

19.   vyzývá Komisi, aby pro příslušné vnitrostátní orgány vypracovala pokyny obsahující osvědčené postupy, které tyto orgány budou moci použít v případech, kdy budou upozorněny na klamavou reklamu;

20.   vyzývá Komisi, aby spolupracovala se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi a zabránila tomu, aby nepoctivé katalogové firmy ze třetích zemí poškozovaly podniky se sídlem v Evropské unii;

21.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

---

(1)  Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.

(2)  Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.

(3)  Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 51.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/23

---

Evropský akční plán pro pracovní mobilitu (2007–2010)

P6_TA(2008)0624

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 k Evropskému akčnímu plánu pro pracovní mobilitu (2007–2010) (2008/2098(INI))

(2010/C 45 E/05)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména články 18, 136, 145, 149 a 150 této smlouvy,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2007 nazvané „Mobilita, nástroj pro zajištění většího počtu a vyšší kvality pracovních míst: Evropský akční plán pro pracovní mobilitu“ (2007–2010) (KOM(2007)0773),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (1),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (2),

—	s ohledem na rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) (3),

—	s ohledem na nařízení EHS č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (4),

—	s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (5),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. června 2007 nazvané „K obecným zásadám flexikurity: větší počet a vyšší kvalita pracovních míst prostřednictvím flexibility a jistoty“ (KOM(2007)0359),

—	s ohledem na konečnou zprávu ze dne 25. ledna 2007 o provádění akčního plánu Komise pro dovednosti a mobilitu (KOM(2007)0024),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2002 o akčním plánu v oblasti kompetencí a mobility (KOM(2002)0072),

—	s ohledem na hospodářský průzkum OECD o Evropské unii z roku 2007: „Odstranění překážek geografické pracovní mobility“ a zejména na kapitolu 8 tohoto průzkumu,

—	s ohledem na návrh Komise na doporučení Rady týkajících se mobility mladých dobrovolníků v rámci Evropy (KOM(2008)0424),

—	s ohledem na pokyny EURES na období 2007–2010 schválené v červnu 2006,

—	s ohledem na zprávu o činnosti EURES za období 2004–2005, kterou předložila Komise dne 16. března 2007, nazvanou „Na cestě k jednotnému evropskému trhu práce: příspěvek EURES“ (KOM(2007)0116),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 přijaté na základě otázky k ústnímu zodpovězení B6-0136/2007 týkající se zprávy o činnosti EURES za období 2004–2005 nazvané: „Na cestě k jednotnému evropskému trhu práce“ (6),

—	s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států, kteří se dne 14. prosince 2000 setkali na zasedání Rady týkajícím se akčního plánu pro mobilitu (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny (8),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 nazvané „Obnovená sociální agenda: příležitosti, přístup a solidarita v Evropě 21. století“ (KOM(2008)0412),

—	s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru č. 261 z roku 2006 Evropská zaměstnanost a sociální politika, podle kterého má mobilita pro občany EU stále větší význam,

—	s ohledem na čl. 45 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Petičního výboru (A6-0463/2008),

A.	vzhledem k tomu, že svoboda pohybu a pobytu jsou právy stanovenými v článcích 18 a 43 Smlouvy o ES a vzhledem k tomu, že podpora mobility v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání je stanovena v článcích 149 a 150,

B.	vzhledem k tomu, že mobilita pracovních sil je klíčovým nástrojem k dosažení cílů Lisabonské strategie, avšak zůstává v EU stále nízká, a to i v případě žen,

C.	vzhledem k tomu, že mobilita v rámci celé EU včetně zabezpečení pracovníků je jedním ze základních práv, která občanům Evropské unie poskytuje Smlouva, patří mezi základní pilíře evropského sociálního modelu a také k nejvýznamnějším prostředkům k dosažení cílů Lisabonské strategie,

D.	vzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství v oblasti koordinace a uplatňování systémů sociálního zabezpečení by v případě nutnosti měly být přizpůsobeny tak, aby odpovídaly novým formám mobility a zajistily, aby migrující pracovníci EU nebyli ohroženi ztrátou sociálního zabezpečení,

E.	vzhledem k tomu, že v současné době v jiném než vlastním členském státě žijí a pracují přibližně 2 % občanů v produktivním věku, a vzhledem k tomu, že 48 % všech migrantů v EU tvoří ženy,

F.

vzhledem k tomu, že Komise zřídila skupinu odborníků na vysoké úrovni pro zvýšení mobility Evropanů, jejímž hlavním cílem je určit opatření, která mohou být přijata k podněcování mládeže k mobilitě, k rozvoji pomoci pro mobilitu na úrovni odborného vzdělávání a ke zvyšování mobility umělců, vedoucích pracovníků a dobrovolníků,

G.	vzhledem k tomu, že otázka mobility je důležitým prvkem v obnovené sociální agendě a že tato agenda stanoví příležitosti pro mobilitu a zavádí zásady dostupnosti a solidarity,

H.	vzhledem k tomu, že dynamický pracovní trh klade značné překážky pracovníkům a zejména ženám s dětmi a nutí je dělat kompromisy mezi profesním a rodinným životem,

I.	vzhledem k tomu, že nedostatečné přizpůsobení systémů sociálního zabezpečení v členských státech způsobuje obtíže ženám, například pokud jde o těhotenství, výchovu dětí a příležitosti kariérního postupu,

J.

vzhledem k tomu, že volný pohyb pracovníků byl a nadále je jednou ze čtyř základních svobod obsažených ve Smlouvě; vzhledem k tomu, že pokud jde o volný pohyb pracovníků, byl zaznamenán značný pokrok v právních předpisech Společenství v oblasti sociálního zabezpečení, což tento volný pohyb v rámci Unie zjednodušilo; vzhledem k tomu, že musí být odstraněny všechny zbývající administrativní a právní překážky bránící nadnárodní mobilitě, vzhledem k tomu, že je třeba udělat více pro to, aby pracovníci znali svá práva a mohli je prosazovat,

K.	vzhledem k tomu, že k zajištění mobility je třeba pracovníkům a jejich rodinám usnadnit celou řadu potřeb a činností, Parlament v mnohých usneseních výslovně poukázal na překážky mobilitě a na právo občanů Unie usadit se mimo jejich stát původu a navrhoval možnosti, jak tyto překážky odstranit,

L.

vzhledem k tomu, že zkušenost ukázala, že samotné zjištění překážek a formulace návrhů nestačily k úplnému odstranění všech překážek, jež brání volnému pohybu a mobilitě; vzhledem k tomu, že na tyto problémy v minulosti upozorňovaly mnohé dokumenty orgánů EU, jež obsahovaly návrhy opravných opatření, která však nebyla vždy uskutečněna,

M.	vzhledem k tomu, že Parlament v těchto případech konstatoval, že vůle uplatnit nezbytná opatření k odstranění administrativních a právních překážek mobilitě se ne vždy vztahuje na ta opatření, která jsou pro občany důležitá,

N.

vzhledem k tomu, že Parlament mnohokrát vyjádřil svůj postoj k tomuto tématu, které se přímo dotýká života občanů Unie, a že jakožto přímo a demokraticky volený orgán bude pokračovat v aktivním hledání řešení všech problémů, se kterými se občané setkávají při uplatňování svého práva na mobilitu na území EU,

O.	vzhledem k tomu, že občanství Unie má pro občany členských států význam částečně také proto, že mají možnost být zaměstnáni v rámci vnitřního trhu, a proto by hnací silou mobility měly být nejen hospodářské zájmy, ale také snaha umožnit občanům Unie, aby si více uvědomovali svou evropskou identitu,

1.   vítá iniciativu Komise a znovu potvrzuje zásadní význam mobility, ať už v rámci pracovního trhu nebo mezi členskými státy a regiony, pro konsolidaci pracovního trhu EU a dosažení lisabonských cílů; podporuje zahájení akčního plánu a přeje si být pravidelně informován o zavádění opatření, jež jsou v něm obsažena;

2.   vítá záměr Komise podporovat mobilitu za spravedlivých podmínek, včetně boje proti nezákonnému zaměstnávání a sociálnímu dumpingu;

3.   vítá návrh Komise na doporučení Rady týkající se mobility mladých dobrovolníků v rámci Evropy, vyjadřuje však politování nad skutečností, že Komise neposkytla Evropskému parlamentu dostatek času na to, aby vydal své stanovisko k návrhu předtím, než bylo doporučení přijato;

4.   konstatuje, že Evropský rok dobrovolnictví by byl účinným nástrojem pro uplatňování opatření obsažených v doporučení Rady, které se týká mobility mladých dobrovolníků v rámci Evropy;

5.   domnívá se, že EU musí podpořit začlenění konceptu mobility pracovníků do všech politik Společenství, a to zejména do těch, které souvisejí s dovršením vnitřního trhu, ochranou pracovníků, pravidly ohledně vyslaných pracovníků a ochranou proti nezabezpečené práci, jež mohou ovlivnit mobilitu v rámci EU nebo podpořit boj proti diskriminaci; vyzývá Komisi, aby pracovní mobilitu považovala za prioritní průřezovou politiku, která se týká všech příslušných politik EU i orgánů všech úrovní v členských státech;

6.   zdůrazňuje, že mobilita pracovníků spočívá na základní zásadě volného pohybu osob v rámci vnitřního trhu stanovené Smlouvou o ES;

7.   vyzývá Komisi, aby za účelem větší podpory pracovní mobility navrhla dlouhodobou strategii pro mobilitu, jež zohlední požadavky pracovního trhu, hospodářské tendence a možnosti rozšíření EU, protože pouze dlouhodobá strategie může zajistit bezkonfliktní volný pohyb pracovníků a zároveň řádně řešit problém odlivu mozků;

8.   vyzývá Komisi, aby zohlednila specifické potřeby pracujících žen všech věkových kategorií, které chtějí využít svobodu pohybu, a aby přijala konkrétní kroky k naplnění jejich potřeb ve čtyřech oblastech Evropského akčního plánu pro pracovní mobilitu;

9.   vyzývá Komisi, aby se přednostně zaměřila na proces racionalizace administrativních postupů a administrativní spolupráce, který by umožnil propojení vnitrostátních institucí a orgánů, jejichž součinnost je pro účinné řešení obtíží mezi členskými státy rozhodující; dále se domnívá, že by členské státy měly intenzivně bojovat proti všem právním a administrativním překážkám, které brání geografické mobilitě na evropské, celostátní, regionální nebo místní úrovni, jako je skutečnost, že v rámci kariérního postupu nebo sociálního zabezpečení a důchodů nejsou uznávány zkušenosti spojené s mobilitou, zejména v případě malých a středních podniků;

10.   domnívá se, že se akční plán Komise sice týká nejdůležitějších aspektů mobility, ale že je zapotřebí mnohem více akcí zaměřených zejména na vytvoření silnějších vazeb mezi vzdělávacími systémy a pracovním trhem, poskytování dostatečných informací o mobilitě, zachování jazykových znalostí, které nabyli pracovníci a jejich rodinní příslušníci, přípravu rodin na mobilitu prostřednictvím výuky cizích jazyků a také akce zaměřené na odborné vzdělávání a systémy výuky;

11.   vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly výuku cizích jazyků (zvláště dospělých), neboť jazyková bariéra je jednou z posledních hlavních překážek mobilitě pracovníků a jejich rodin;

12.   domnívá se, že by členské státy měly zajistit, aby byla plně dodržována pracovní práva a kolektivní smlouvy občanů, kteří se rozhodnou odstěhovat do jiného členského státu, aniž by se rozlišovalo mezi osobami, které jsou občany daného členského státu, a osobami, které jeho občany nejsou; domnívá se, že by se opatření Komise měla proto zaměřit na zajištění toho, aby se s migrujícími občany zacházelo rovnocenně a nestali se levnou pracovní silou;

13.   naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem více propojit vzdělávání a pracovní trh tuto problematiku předložily ke konzultaci odvětvovým výborům; domnívá se, že by odvětví průmyslu a obchodu mohla pravidelně informovat o těch profesních oblastech, které jsou nejvíce otevřeny mobilitě;

14.   domnívá se, že dlouhodobá mobilita pracovních sil ve všech oblastech může hrát rozhodující úlohu při prosazování cílů Lisabonské strategie v oblasti hospodářského růstu a zaměstnanosti, pokud je propojena s ochranou sociálního zabezpečení pracovníků a práv odborových organizací v souladu s tradicemi a zvyky členských států; je toho názoru, že rozšíření mobility pracovních sil v celé EU může v kombinaci s vhodnými pracovními podmínkami, vzdělávacími programy a systémy sociálního zabezpečení představovat odpověď na současný vývoj a může významně zvýšit snahu zavádět podobná opatření v souvislosti s takovými výzvami, jako je globalizace hospodářství, stárnutí obyvatelstva a rychlé změny na pracovišti; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit sociální, hospodářské a environmentální aspekty mobility;

15.   je přesvědčen, že zaručení mobility pracovních sil je prostředkem ke konsolidaci hospodářské a sociální dimenze Lisabonské strategie a že by mělo být nastaveno co nejlépe k dosažení cílů obnovené sociální agendy a k řešení řady otázek včetně globalizace, průmyslových změn, technologického pokroku, demografického vývoje a integrace migrujících pracovníků; dále je přesvědčen, že mobilita mezi profesemi a odvětvími (profesní mobilita) umožňuje zaměstnancům obnovovat a přizpůsobovat své znalosti a dovednosti, a využít tak nové kariérní příležitosti;

16.   znovu potvrzuje, že mobilita pracovních sil je klíčovým nástrojem k účinnému fungování vnitřního trhu prostřednictvím cílů Lisabonské strategie a osmi zásad navržených v oblasti flexikurity ve sdělení Komise ze dne 27. června 2007; vyzývá proto členské státy, aby přijaly vhodná opatření na podporu flexikurity na straně jedné a k ochraně zabezpečení pracovníků na straně druhé se zřetelem na základní zásady uvedené v obnovené sociální agendě – tedy příležitosti, přístup a solidaritu;

17.   vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby zvážily a poté odstranily překážky mobilitě pracujících žen tím, že jim mimo jiné umožní spravedlivý přístup ke kvalifikovaným pracovním místům a vedoucím pozicím, stejnou odměnu za práci, pružné pracovní podmínky, přiměřené služby v oblasti zdravotnictví a péče o děti, kvalitní vzdělávací zařízení pro děti, převoditelnost důchodových nároků a odstranění genderových stereotypů;

18.   doporučuje členským státům a regionálním a místním úřadům, aby aktivně podporovaly zvláštní zaměstnanecké, školící, vzdělávací, dálkové a jazykové programy, a vytvořily tak pracovní trh, který bude pro ženy příznivější a umožní jim sladit profesní a rodinný život;

19.   vyzývá členské státy, aby pracovní i geografickou mobilitu zahrnuly do svých vnitrostátních programů pro zaměstnanost a celoživotní vzdělávání jakožto prioritu;

20.   s obavami poznamenává, že některé členské státy i nadále omezují přístup na pracovní trh pro pracovníky z nových členských států, a to i navzdory skutečnosti, že hospodářské analýzy a statistické údaje tato omezení neodůvodňují ani nepotvrzují obavy občanů a vlád; vyzývá Radu, aby orgánům EU a zejména Parlamentu zajistila hlubší zapojení a bližší monitorování, pokud jde o proces, v rámci něhož členské státy povolují a zdůvodňují přechodná období pro přístup občanů nových členských států na jejich pracovní trh, a to již od prvního roku po přistoupení těchto zemí;

21.   zdůrazňuje, že mobilita pracovních sil by neměla být některými zaměstnavateli považována za příležitost ke snížení mezd, sociálního zabezpečení nebo k obecnému zhoršení pracovních podmínek; vyzývá členské státy, aby podnikly příslušná opatření nejen k odstranění všech forem diskriminace, ale také k zajištění nejlepších možných podmínek pro migrující pracovníky a jejich rodiny;

22.   je znepokojen některými iniciativami členských států, jejichž cílem je upravit vnitřní právní rámec v oblasti přistěhovalectví a vykládat a uplatňovat zásadu volného pohybu pracovních sil způsobem, který je zcela v rozporu s literou a duchem platných právních předpisů Společenství; vyzývá k okamžitému ukončení těchto praktik a naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly komplexní programy integrace občanů Unie, kteří na jejich území uplatňují své právo na svobodu pohybu, případně i ve spolupráci s členskými státy původu;

23.   vyzývá členské státy a Komisi, aby spolupracovaly na vytvoření, zavedení, monitorování a hodnocení programu opětovného sociálního začlenění občanů a jejich rodin, kteří se vrátí do své země původu poté, co pracovali v jiném členském státě;

24.   uznává, že zatímco mobilita může vyřešit nedostatek pracovních sil v přijímajících zemích, může způsobit nedostatek pracovních sil v zemích, odkud pracovníci pocházejí; upozorňuje Komisi a členské státy na skutečnost, že neaktivní populace představuje v každém státě značný pracovní potenciál, k jehož využití je zapotřebí stejné množství zdrojů EU jako zdrojů členských států;

25.   upozorňuje Komisi na skutečnost, že v EU i nadále přetrvává mnoho administrativních a právních překážek mobilitě pracovníků a vzájemnému uznávání kvalifikací všech úrovní a praxe v oboru; znovu potvrzuje své odhodlání najít řešení těchto problémů a žádá Komisi, aby pozorně dohlížela na omezení, která nejsou v souladu s právními předpisy Společenství, a přijala proti nim opatření;

26.   nabádá členské státy, aby před zaváděním nových vnitrostátních právních předpisů v oblasti zdravotnictví a sociálních a daňových systémů provedly studii dopadů na hraniční oblasti s cílem dopředu poukázat na možné problémy, které budou mít důsledky pro mobilitu pracovních sil;

27.   je toho názoru, že přeshraniční pracovníci zaujímají v oblasti evropské mobility pracovních sil zvláštní pozici;

28.   nabádá členské státy, aby urychlily proces zavádění společného evropského rámce kvalifikací; domnívá se, že přestože harmonizace tohoto referenčního systému je plánována až na rok 2010, mohlo by jeho urychlené zavedení ve všech členských státech omezit překážky, kterým pracovníci v současnosti čelí;

29.   vítá iniciativu Komise v souvislosti s projektem sítě EU pro bezpečnost pacientů (EUNetPaS), který je prvním krokem podporujícím členské státy a zúčastněné subjekty EU při posilování spolupráce v oblasti bezpečnosti pacientů; konstatuje však, že v rámci EU stále existují rozdíly v regulaci zdravotnických pracovníků, a žádá Komisi, aby vyzvala členské státy a jejich regulační orgány pro zdravotnické pracovníky, aby sdílely informace a zřídily standardizované akreditační systémy pro zdravotnické pracovníky k zajištění bezpečnosti pacientů po celé EU;

30.   konstatuje, že neexistence společného rámce pro porovnávání, výměnu a uznávání odborných kvalifikací na úrovni EU představuje závažnou překážku nadnárodní mobilitě; vítá iniciativu Komise na ustavení evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu;

31.   žádá Komisi a členské státy, aby zajistily co nejrychlejší zapojení zástupců zaměstnavatelů a profesních odvětví do zavádění evropského rámce kvalifikací, aby tak systém uznávání kvalifikací mohl být uplatňován na pracovním trhu;

32.   vyzývá Komisi, členské státy a zástupce zaměstnavatelů i zaměstnanců k zahájení jednání s cílem harmonizovat mzdové tarify pro různé úrovně kvalifikací stanovené v evropském rámci kvalifikací tak, aby bylo možno zabezpečit mobilitu pracovních sil na základě mzdových tarifů, které odpovídají dovednostem pracovníků;

33.   vyzývá vzdělávací instituce k aktivní spolupráci při vzájemném uznávání kvalifikací získaných prostřednictvím formálního, informálního i neformálního vzdělávání a profesí, jež odpovídají normám stanoveným členskými státy; považuje za klíčové, aby členské státy plně využívaly evropský rámec kvalifikací a věnovaly přiměřenou pozornost nadcházejícím iniciativám v oblasti evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu, aby klasifikace na úrovních vnitrostátního vzdělávacího systému a programu celoživotního vzdělávání umožnila mobilním pracovníkům pokračovat v jejich odborné přípravě; schvaluje závazek Komise rozvíjet Europass, a učinit tak kvalifikace pro zaměstnavatele srozumitelnějšími; zdůrazňuje význam služeb sítě Euraxess;

34.   vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech není věnována dostatečná pozornost a finanční prostředky na rozvoj a uskutečňování strategií celoživotního vzdělávání; vyzývá členské státy, aby s cílem vytvořit a uskutečňovat tyto systémy aktivněji využívaly finanční prostředky poskytované strukturálními fondy a zejména Evropským sociálním fondem;

35.   vyzývá Komisi, aby omezila administrativní a správní překážky, a zdůrazňuje nutnost učinit pokrok v oblasti uznávání a kumulace práv na sociální zabezpečení a převoditelnosti důchodů;

36.   domnívá se, že převoditelnost dávek sociálního zabezpečení se lépe koordinuje na základě nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (9) a na základě dvoustranných dohod;

37.   naléhavě vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (ES) č. 883/2004 (platné od roku 2009), jakož i související právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení a vyplácení různých druhů příspěvků; vyzývá členské státy a Komisi, aby urychleně řešily opakující se problémy uváděné v peticích a stížnostech týkajících se sociálního zabezpečení, důchodů a zdravotní péče; podporuje plány Komise na zavedení elektronické verze evropské karty zdravotního pojištění; navrhuje také elektronickou revizi formuláře „E 106“;

38.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala svou vízovou politiku pro státní příslušníky třetích zemí, kteří se účastní dobrovolnických programů uznaných EU, s cílem zavést liberálnější vízový režim zejména pro dobrovolníky ze zemí, jež sousedí s EU;

39.   domnívá se, že v souvislosti s novými formami mobility je třeba analyzovat platné právní předpisy s cílem zjistit, zda jsou stále aktuální, a nalézt vhodné způsoby, jak je přizpůsobit novým pružným podmínkám evropského pracovního trhu, a vzít přitom v úvahu nejen potřebu zabezpečit práva pracovníků, ale také přezkoumat další problémy, se kterými se migrující pracovníci a jejich rodiny mohou potýkat; zdůrazňuje také, že je nezbytné analyzovat ve všech členských státech, do jaké míry jsou skutečně prováděny právní předpisy Společenství týkající se volného pohybu pracovních sil a práva na pobyt pracovníků a jejich rodin; domnívá se, že v případě potřeby by měla být navržena doporučení ke zlepšení právního a operačního rámce;

40.   vyzývá k diskusi o otázkách systému sociálního zabezpečení se zaměřením mimo jiné na přístup ke zdravotní péči a na skutečnost, že mobilita pracovníků může v některých případech vést ke ztrátě sociálních výhod; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je třeba přizpůsobit nařízení (ES) č. 883/2004, jeho prováděcí nařízení (EHS) č. 574/72 a související administrativní postupy tak, aby odpovídaly měnícím se formám mobility pracovníků včetně krátkodobé mobility pracovních sil;

41.   domnívá se, že by Komise měla přezkoumat negativní dopady na mobilitu vzniklé v důsledku nedostatečné harmonizace daňových dohod a nového nařízení o sociálním zabezpečení (nařízení (ES) č. 883/2004);

42.   podporuje Komisi v jejích plánech provést kroky ke zlepšení návrhu směrnice stanovujícího minimální požadavky na podporu mobility pracovníků, a to snazším získáváním a zachováním doplňkových důchodových práv; zaměstnanecké penzijní pojištění je totiž stále rozšířenější, a proto je třeba usilovat o pravidla převoditelnosti, která budou vůči pracovníkům vstřícná; žádá proto Komisi, aby předložila obnovený návrh směrnice o převoditelnosti zaměstnaneckého penzijního pojištění;

43.   domnívá se, že mobilita pracovníků obou pohlaví a jejich rodin (tedy dětí a závislých rodinných příslušníků) ve velké míře závisí na dosažitelnosti a finanční dostupnosti služeb (např. péče o děti a starší osoby, vzdělávacích zařízení, denních center, zvláštních služeb); zároveň se domnívá, že pracovní mobilita by měla přispívat k osobnímu naplnění a zlepšovat kvalitu života a práce;

44.   domnívá se však, že návrh na zlepšení výměny informací a osvědčených postupů mezi vnitrostátními orgány a návrh týkající se zavedení elektronické verze evropského průkazu zdravotního pojištění by měl být uplatňován za náležité ochrany údajů; členské státy musí zaručit, že tyto osobní údaje nebudou užity pro jiné účely než pro ty, které se týkají sociálního zabezpečení, kromě případů, kdy k tomu dotčená strana dá výslovný souhlas; žádá další informace o této iniciativě a o tom, jak může přispět ke zlepšení mobility pracovních sil; vyzývá Komisi, aby analyzovala možnost zavést v blízké budoucnosti jednotný evropský průkaz, který by obsahoval veškeré informace o poplatcích zaplacených jeho držitelem a o jeho sociálních právech ve všech členských zemích, kde vykonával pracovní činnost, a aby přispěla k možnosti zavedení tohoto průkazu;

45.   podporuje akce sítě TRESS a domnívá se, že by tato síť měla neustále zkoumat různé typy mobility s cílem přizpůsobit je právním předpisům Společenství; žádá Komisi, aby do této sítě zahrnula maximální počet zaměstnavatelů a odborů, a připomíná, že to jsou často zaměstnavatelé, kdo pomáhají pracovníkům s právními formalitami v oblasti sociálního zabezpečení nebo se získáváním dokumentů nezbytných pro jejich zaměstnání; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby k databázím uloženým v portálu EURES byl snadný přístup, aby byly pravidelně aktualizovány a aby k nim byl zajištěn co nejširší přístup; domnívá se, že síť EURES by měla na strukturální a institucionální úrovni spolupracovat se sítí TRESS;

46.   pokračuje v podpoře sítě EURES, která přispívá k usnadňování mobility pracovních sil v rámci EU; doporučuje zahrnout do služeb EURES informace o internetových sítích a portálech zaměřených na určitá odvětví a doporučuje také, aby tato síť spolupracovala s dalšími poskytovateli informací, zejména se specializovanými subjekty v členských státech, ohledně pracovních příležitostí v Unii se zvláštním důrazem na vnitrostátní úřady práce, které mohou přímo poskytovat individuální poradenství pro uchazeče o zaměstnání;

47.   domnívá se, že přeshraniční projekty sítě EURES by se měly přednostně zaměřit na provádění studií a pořádání seminářů k otázce dopadů na hraniční oblasti, aby nové nařízení o koordinaci (nařízení (ES) č. 883/2004) mohlo účinně a efektivně vstoupit v platnost;

48.   podporuje cíle stanovené v třetí částí akčního plánu pro pracovní mobilitu, jež jsou v souladu s posilováním institucionálních kapacit EURES; zdůrazňuje různorodost pracovních sil a potřebu poskytovat služby přizpůsobené všem kategoriím pracovníků, a to zejména těm, kteří jsou uvedeni v programu Komise, t.j. starším osobám a pracovníkům se zdravotním postižením, kteří jsou znevýhodněni, ale jsou využitelní na pracovním trhu, osobám, které mají zvláštní právní status v porovnání s ostatními pracovníky, samostatně výdělečně činným osobám, pracovníkům, kteří se vracejí do zaměstnání po delší přestávce apod.; zdůrazňuje, že veškeré informace, které jsou k dispozici prostřednictvím sítě EURES, by měly být přístupné osobám se zdravotním postižením;

49.   vyzývá členské státy prostřednictvím jejich úřadů práce, aby s cílem zvýšit mobilitu stanovily jediné správní místo pro všechny pracovníky včetně těch, kteří mají v úmyslu pracovat v zahraničí, aby mohli z jediného zdroje obdržet informace o možnostech práce v zahraničí, administrativních otázkách, sociálních právech a právních podmínkách;

50.   podporuje myšlenku přeměny sítě EURES na centrální informační portál pro otázky mobility, který by fungoval jako centralizovaná informační služba (helpdesk), kde by pracovníci uvažující o práci v zahraničí mohli získat informace o všech aspektech mobility pracovních sil – nejen o pracovních příležitostech, sociálním zabezpečení, zdravotní péči, důchodovém systému a uznávání kvalifikací, ale i o jazykových otázkách, možnostech bydlení, zaměstnání pro manžele / manželky, vzdělávání dětí a integraci obecně v cílové zemi; zdůrazňuje, že by se tento portál měl případně rozšířit tak, aby jej mohli využívat státní příslušníci třetích zemí včetně těch, kteří ještě nezískali povolení k dlouhodobému pobytu;

51.   plně schvaluje stávající informační mechanismy, ale zároveň navrhuje, aby všechny příslušné internetové stránky, portály atd. byly prověřeny z hlediska účinnosti a v případě potřeby nově uspořádány, harmonizovány nebo přeskupeny, aby se tak staly vstřícnější vůči uživatelům;

52.   upozorňuje na problematiku přístupu do sítě EURES pro občany, kteří žijí ve venkovských, ostrovních, horských nebo vzdálených oblastech; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že informace na tomto portálu budou dostupné i těmto skupinám obyvatel;

53.   domnívá se, že dodatečný rozpočet ve výši 2 miliony EUR určený na inovační projekty v oblasti mobility do roku 2013 je příliš nízký vzhledem k nutnosti informovat maximální počet občanů Unie o mobilitě pracovních sil v Unii, jakož i o cílech stanovených v různých programových dokumentech na podporu mobility pracovních sil v Unii;

54.   zdůrazňuje, že jsou zapotřebí srovnatelné a spolehlivé statistické údaje o přesunech v rámci mobility pracovníků, studentů, pedagogů a vědců, aby se zlepšila informovanost Komise v oblasti mobility a zkvalitnilo se její monitorování výše uvedeného akčního plánu;

55.   domnívá se, že v současné době mají lidé nedostatek informací o potenciálních profesních a kariérních výhodách, které jim mohou plynout z pracovních pobytů v zahraničí, o podmínkách zaměstnanosti a sociálního zabezpečení při práci v zahraničí a o tom, že se prostřednictvím mobility podporuje také evropská kulturní integrace; podporuje akce Komise zaměřené na informování občanů o těchto otázkách;

56.   upozorňuje na program stáží Evropského parlamentu pro osoby se zdravotním postižením, který byl zahájen v roce 2007, a na program stáží Komise pro osoby se zdravotním postižením, který začne na podzim roku 2008; domnívá se, že taková pozitivní opatření podpoří mobilitu osob se zdravotním postižením a mohou být velkým přínosem pro jejich integraci do pracovního procesu; vyzývá členské státy, aby podporovaly a propagovaly odpovídající osvědčené postupy na celostátní, regionální i místní úrovni;

57.   upozorňuje na skutečnost, že členské státy by měly podporovat osvědčené postupy a programy vzájemného vzdělávání pro účely opatření v oblasti mobility, která jsou financována z Fondu soudržnosti a zejména z Evropského sociálního fondu, a vzájemně se o nich informovat;

58.   domnívá se, že vedle služeb on-line by členské státy a regiony EU měly vyzkoušet a zavést i jiné způsoby informování s cílem rozšířit poskytování informací o mobilitě pracovních sil v členských státech; domnívá se, že by mělo být zřízeno zprostředkovatelské středisko po telefonu zaměřené na mobilitu pracovních sil spojené s portálem EURES, kde by byly pracovníkům okamžitě poskytovány informace o specifických otázkách v jazyce daného členského státu a alespoň v jednom dalším evropském jazyce;

59.   pokračuje v podpoře takových akcí, jako jsou veletrhy pracovních příležitostí, evropské dny zveřejňování pracovních příležitostí v celé Unii nebo evropská partnerství pro mobilitu pracovních sil; domnívá se nicméně, že rozpočet přidělený na tyto akce není dostatečný ve vztahu ke stanoveným cílům – tedy informovat o činnostech EU v této oblasti;

60.   zdůrazňuje, že je nezbytné rozlišovat mezi zvláštní mobilitou umělců a mobilitou pracovníků v Unii v širším slova smyslu vzhledem k nepravidelné a nepředvídatelné povaze jevištního umění vyplývající ze specifického režimu zaměstnání;

61.   uznává specifický charakter určitých zaměstnání například v oblasti kultury nebo sportu, kde geografická i profesní mobilita tvoří jejich nedílnou součást; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto okolnosti pozorně analyzovaly a přijaly nezbytná opatření, zejména pokud jde o pracovní práva zaměstnanců v těchto odvětvích, a zajistily tak, že mobilitě těchto pracovníků nebudou bránit administrativní překážky;

62.   vítá skutečnost, že Komise ve svém akčním plánu zavádí také opatření ke zlepšení situace občanů třetích zemí; doporučuje, aby integrovaná politika mobility pracovních sil vždy zohledňovala migraci občanů třetích zemí;

63.   zdůrazňuje nutnost užší spolupráce mezi vnitrostátními orgány, aby byly odhaleny a odstraněny nespravedlnosti v justiční a daňové oblasti a aby zároveň nebyly narušeny vnitrostátní pravomoci;

64.   domnívá se, že je nutné zvyšovat povědomí o možnostech podávat stížnosti a předkládat petice týkající se překážek mobilitě pracovních sil a porušování příslušných právních předpisů Společenství;

65.   podporuje zavádění konceptu spravedlivé mobility a žádá Komisi, aby dbala na jeho dodržování, například tím, že do něj zapojí organizace sdružující zaměstnavatele a organizace sdružující pracovníky s cílem předejít nehlášené práci a zhoršování pracovních podmínek;

66.   žádá, aby podniky podporovaly mobilitu pracovních sil například prostřednictvím pružné pracovní doby nebo práce na dálku;

67.   žádá Komisi, aby hledala nástroje, pomocí kterých by se odstranily složité překážky, jež mohou pracovníky odradit od práce v zahraničí, jako například potíže s nalezením práce pro manžela / manželku, vysoké výdaje na přestěhování, jazykové bariéry, rozdíly v odměňování mužů a žen a riziko ztráty daňových výhod nebo možnosti přispívat do vnitrostátních systémů penzijního a zdravotního pojištění a pojištění proti nezaměstnanosti; zdůrazňuje význam celoživotního vzdělávání se zvláštním důrazem na význam výuky jazyků, které je podstatné pro uspokojení měnících se požadavků pracovního trhu;

68.   vítá záměr Komise navázat na návrh, který předložila v roce 2005, a na pozměněný návrh směrnice z roku 2007 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků snazším nabýváním a zachováním doplňkových důchodových práv;

69.   vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily mobilitu zranitelných skupin obyvatel a pomohly odstranit překážky, s nimiž se tyto skupiny setkávají, vytvářením kvalitních pracovních příležitostí, bojem proti diskriminaci, odstraněním nových forem sociálního vyloučení, podporou rovného zacházení pro muže a ženy, podporou rodin a účinným zajišťováním přístupu na pracoviště, k ubytovacím službám a dopravě;

70.   zdůrazňuje, že ženy, které mají děti, jsou ve srovnání s muži méně mobilní, a žádá proto, aby byla za účelem odstranění této nerovnováhy přijata příslušná opatření;

71.   podporuje systém SOLVIT jakožto nástroj rychlého řešení problémů vnitřního trhu i problémů souvisejících s mobilitou pracovních sil; žádá, aby měl systém SOLVIT k dispozici více prostředků;

72.   vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly programy na podporu mobility mladých odborníků; domnívá se, že tyto programy by se měly opřít o vztah zaměstnavatele a zaměstnance a měly by zohledňovat přínos vyplývající ze zkušeností, schopností a dovedností včetně znalostí jazyků získaných mimo zemi původu;

73.   domnívá se, že mobilita studentů a pedagogů je základním prvkem pracovní mobility, a proto by se při provádění Evropského akčního plánu pro pracovní mobilitu mělo věnovat více pozornosti iniciativám, jako jsou Boloňský proces, Erasmus, Leonardo da Vinci a jiné programy;

74.   vítá iniciativu Komise, která konzultovala všechny strany zapojené do propagace mobility pracovních sil v Unii; domnívá se, že tento dialog zvýší transparentnost, stimuluje vytváření sítí a výměnu osvědčených postupů a inovačních přístupů s cílem podpořit mobilitu, urychlit její zavádění do obecné praxe a posílit související principy a hodnoty;

75.   uznává přínos programů Comenius, Erasmus a Leonardo, které mladým lidem umožňují studovat v zahraničí, a zdůrazňuje jejich význam z hlediska pozdější profesní mobility; vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost rozšíření přístupu k těmto programům s ohledem na zvláštní potřeby znevýhodněných skupin;

76.   žádá, aby se evropské školy, univerzity a vlády rozhodně zavázaly k významnému posílení pracovní mobility, například tím, že se zapojí do sítě zúčastněných stran, kterou Komise navrhla ve svém sdělení;

77.   je přesvědčen, že by se měla posílit spolupráce mezi soukromými či veřejnými subjekty a vzdělávacími institucemi;

78.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

---

(1)  Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

(2)  Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

(3)  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.

(4)  Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 2.

(5)  Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1.

(6)  Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 159.

(7)  Úř. věst. C 371, 23.12.2000, s. 4.

(8)  Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 321.

(9)  Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/33

---

Celoživotní učení jako základ znalostí, kreativity a inovací – provádění pracovního programu

P6_TA(2008)0625

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o celoživotním učení jako základu znalostí, kreativity a inovací – provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (2008/2102(INI))

(2010/C 45 E/06)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 149 a 150 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2007 s názvem Celoživotní učení jako základ znalostí, kreativity a inovací: předloha společné zprávy Rady a Komise pro rok 2008 o pokroku provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ (KOM(2007)0703) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2007)1484),

—	s ohledem na podrobný pracovní program průběžné kontroly cílů vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy v Evropě (1) a následné společné průběžné zprávy o pokroku dosaženém při jeho provádění,

—	s ohledem na usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 o vzdělávání a odborné přípravě jakožto hlavní hnací síle Lisabonské strategie (2),

—	s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení (3),

—	s ohledem na usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007„Novými dovednostmi k novým povoláním“ (4),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 28. srpna 2007 s názvem „Více znalostní politiky a praxe ve vzdělávání a odborné přípravě“ SEK(2007)1098,

—	s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (5),

—	s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/143/ES ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání (6),

—	s ohledem na Evropskou chartu kvality mobility (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o úloze sportu ve vzdělávacím procesu (8),

—	s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2008 o vzdělávání dospělých: na vzdělávání není nikdy pozdě (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o Boloňském procesu a mobilitě studentů (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů (12),

—	s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 13.–14. března 2008,

—	s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0455/2008),

A.	vzhledem k tomu, že Evropská unie usiluje o to, aby do roku 2010 získala vedoucí postavení ve světě v oblasti kvality systémů vzdělávání a odborné přípravy, neboť tyto systémy jsou zásadní pro další rozvoj lisabonského procesu,

B.	vzhledem k tomu, že byl dosažen pokrok při zvyšování autonomie a odpovědnosti vysokých škol, a vzhledem k tomu, že je nutné zvýšit podporu, která je jim v rámci tohoto procesu poskytována,

C.	vzhledem k tomu, že systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly ženám a mužům nabízet rovné příležitosti,

D.

vzhledem k tomu, že začlenění hlediska rovnosti pohlaví do politik vzdělávání a odborné přípravy je nezbytné k tomu, aby Lisabonská strategie byla úspěšná, neboť jedním z jejích cílů je bojovat proti nerovnosti mezi ženami a muži na evropském trhu práce mimo jiné tím, že do roku 2010 bude dosaženo 60 % zaměstnanosti žen,

E.	vzhledem k tomu, že členské státy musí společnou prací a výměnou osvědčených postupů pokročit s reformou svých systémů vzdělávání a odborné přípravy,

F.	vzhledem k tomu, že ucelené a komplexní strategie a nástroje celoživotního učení schválené Evropským parlamentem a Radou by měly být uplatňovány důsledně, aby bylo dosaženo lisabonských cílů a byl posílen trojúhelník znalostí,

G.	vzhledem k tomu, že Evropa potřebuje vyšší úroveň kvalifikací a že kreativita a inovace by měly být podporovány na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy,

H.	vzhledem k tomu, že je třeba zabezpečit kvalifikační potřeby, které vzniknou v budoucnosti v oblasti životního prostředí a společnosti, například tím, že se změna klimatu a další environmentální záležitosti stanou průřezovými tématy ve všech typech učení,

I.	vzhledem k tomu, že osnovy by měly přispívat k osobnímu rozvoji studentů tím, že se jejich součástí stane výuka o lidských právech a evropských hodnotách,

J.	vzhledem k tomu, že kvalita a účinnost systémů vzdělávání a odborné přípravy a jejich dostupnost pro občany musí být považovány za hlavní politické cíle na evropské úrovni,

K.	vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava musí vždy brát ohled na místní a regionální možnosti, charakteristické rysy a potřeby,

1.   vítá výše zmíněné sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2007 a zlepšení, o nichž pojednává;

2.   poznamenává, že činnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by měly být důsledně podporovány doplňujícími opatřeními sociálně ekonomické povahy za účelem zlepšení celkové životní úrovně evropských občanů;

3.   zdůrazňuje potřebu začlenit migrující osoby a menšiny (zejména Romy) do společnosti a usilovat o zapojení skupin osob se zvláštními potřebami (především žen, postižených a starších osob) na všech úrovních a ve všech oblastech vzdělávání; domnívá se, že doplňková podpora by měla být poskytována migrujícím osobám, zatímco etnickým menšinám a Romům by měli pomáhat vyškolení pracovníci, kteří patří ke stejné menšině nebo alespoň hovoří jejich mateřským jazykem;

4.   upozorňuje na význam sportu ve vzdělávání a odborné přípravě a na potřebu věnovat sportu zvláštní pozornost, například tím, že se tělesná výchova rozšíří na všech stupních vzdělávání, od předškolního po vysokoškolské, a požaduje, aby byly v osnovách na tělesnou výchovu vyčleněny alespoň tři hodiny týdně a aby byly školy podporovány v tom, aby tento minimální počet hodin podle možnosti navýšily;

5.   zdůrazňuje, že rodina a sociální prostředí sehrávají zásadní úlohu v každém aspektu vzdělávání a odborné přípravy;

6.   konstatuje, že vzdělávání je nezbytným prostředkem k tomu, aby se ženy a muži mohli rozvíjet po sociální i osobní stránce; zdůrazňuje proto, že je třeba zlepšit systémy vzdělávání a odborné přípravy, které jsou zásadní pro podporu rovnosti mezi ženami a muži;

7.   vyjadřuje politování nad tím, že vzdělávací systémy odrazují ženy od toho, aby pracovaly a vzdělávaly se v tradičně mužských oborech, avšak vítá opatření podporující rovnost pohlaví a naléhavě žádá členské státy, aby zahájily programy, jejichž cílem bude nabízet ženám co možná nejrůznější možnosti profesní orientace a posléze jim pomáhat na trhu práce;

8.   zdůrazňuje, že nerovnost příležitostí v souvislosti s kvalitním vzděláváním a celoživotním učením mezi ženami a muži je obzvláště patrná v ostrovních regionech a v regionech, které jsou z geografického a sociálního hlediska znevýhodněné; vyzývá proto k větší podpoře vzdělávacích iniciativ v rámci regionální politiky;

9.   konstatuje, že v určitých studijních oborech jsou ženy na všech úrovních stále nedostatečně zastoupeny, což platí i pro odvětví výzkumu; vybízí proto k uskutečnění praktických a pozitivních opatření, která by tuto situaci napravila;

10.   poukazuje na to, že studující, kteří přeruší studium – což se týká zejména mladých matek – mohou být vystaveni diskriminaci, a vyzývá k přijetí pružnějších nástrojů, jež těmto ženám po narození dítěte usnadní znovu zahájit studium či odbornou přípravu a umožní jim sladit studium s profesním a rodinným životem;

11.   konstatuje, že kvalita osnov a výuky se musí plošně zlepšit a že je nutné zvýšit sociální jistoty učitelů a věnovat větší pozornost jejich dalšímu vzdělávání a mobilitě;

12.   zdůrazňuje, že je třeba výrazně podporovat mediální gramotnost a znalost informačních a komunikačních technologií, a doporučuje, aby se mediální vzdělávání stalo nedílnou součástí osnov na všech úrovních vzdělávání a aby byly vytvořeny zvláštní programy mediálního vzdělávání pro učitele a starší občany;

13.   poukazuje na to, že je nutné usnadnit přechod mezi různými systémy vzdělávání a odborné přípravy a mezi formálním, neformálním a informálním vzděláváním;

14.   naléhavě žádá Radu, aby sledovala, jak každý členský stát v praxi provádí evropské politiky v oblasti vzdělávání a učení; domnívá se, že vlády jednotlivých států by si měly transparentním způsobem stanovit národní cíle v této oblasti a měly by zavést příslušnou legislativu a přijmout náležitá opatření s cílem zajistit splnění evropských norem a zejména uplatňování nástrojů přijatých na úrovni EU, např. výše zmíněné doporučení klíčových schopností pro celoživotní učení, Evropský rámec kvalifikací a Europass (13);

Předškolní vzdělávání

15.   zdůrazňuje, že je třeba navýšit prostředky na lepší materiální a prostorové podmínky a probíhající školení zaměstnanců s cílem zvýšit kvalitu předškolního vzdělávání a dále zdroje nutné k investicím; všeobecný přístup ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání představuje účinný způsob, jak poskytnout všem dětem, zejména pak těm, které pocházejí ze znevýhodněného prostředí či jsou příslušníky etnických menšin, možnost celoživotního učení;

16.   trvá na tom, že je důležité, aby děti rozvíjely své základní dovednosti, učily se mateřskému jazyku nebo jazyku státu, v němž žijí, a osvojily si čtení a psaní co nejdříve;

17.   domnívá se, že učení se druhému jazyku by mělo začít v tomto raném stádiu, kontakt s jazyky v raném dětství však musí probíhat formou hry a bez nátlaku;

18.   vyzývá všechny členské státy, aby zavedly povinné předškolní vzdělávání;

Základní a středoškolské vzdělávání

19.   vyzdvihuje, že je nutno věnovat zvláštní pozornost jednotlivcům, kteří by případně mohli předčasně ukončit školní docházku v dalším stádiu vzdělávání; domnívá se, že by měly být přijaty zvláštní programy a opatření ke snížení míry předčasného ukončování školní docházky a že v případech, kdy je toto ukončení nevyhnutelné a dochází k němu i nadále, by měla být poskytnuta podpora dotyčným osobám, jež by měly dostat příležitost opětovně se začlenit do společnosti a měly by jim být nabídnuty vhodné formy vzdělávání;

20.   zdůrazňuje, že základní a středoškolské vzdělávání by mělo děti naučit nezávislému, kreativnímu a inovativnímu myšlení a vytvořit z nich přemýšlivé občany kritické k médiím;

21.   zdůrazňuje význam školních osnov každého členského státu, které by měly obsahovat kurzy zaměřené na podporu a rozvoj tvořivosti a novátorského ducha u dětí;

22.   je toho názoru, že osnovy, spolu s jejich obsahem, je nutné průběžně aktualizovat, aby zůstaly relevantní, a že je třeba zdokonalovat podnikatelské dovednosti a dobrovolnou činnost s cílem podporovat osobní rozvoj, a zdůrazňuje, že všechny členské státy musí vzdělávání učitelů připisovat větší význam a poskytnout více prostředků na to, aby bylo možné dosáhnout významného pokroku při realizaci cílů Lisabonské strategie v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a aby se dostalo podpory celoživotnímu vzdělávání v rámci Unie;

23.   je přesvědčen o tom, že děti by se měly začít učit druhý cizí jazyk co nejdříve;

24.   důrazně se přimlouvá za to, aby se děti začaly učit cizí jazyky v raném věku a aby výuka cizího jazyka byla zařazena do všech osnov základních škol; zdůrazňuje, že ke splnění tohoto cíle je potřeba, aby byly k dispozici dostatečné prostředky umožňující zaměstnávat a školit učitele cizích jazyků;

25.   domnívá se, že rozvoj osobního nadání, zvláštních schopností a přirozených dovedností studentů musí být hlavním cílem na této úrovni vzdělávání; poukazuje dále na to, že tyto schopnosti se mohou později stát základem pro získání práce a zaměstnání;

26.   zdůrazňuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost těm studentům, kteří si neosvojili nebo neosvojují základní dovednosti, a také mimořádně nadaným studentům, aby mohli co nejlépe rozvíjet své nadprůměrné schopnosti a talent;

27.   doporučuje, aby členské státy podstatně zlepšily kvalitu akademické a odborné kvalifikace učitelů, jejich odbornou přípravu a celoživotní učení;

28.   důrazně vybízí k podpoře soustavného a logicky navazujícího profesního rozvoje učitelů po celou dobu výkonu tohoto povolání; domnívá se, že všichni učitelé by měli mít pravidelně příležitost ke zlepšování svých schopností, kvalifikace a pedagogických odborných znalostí;

29.   navrhuje, aby byl do školních osnov co nejdříve zařazen předmět věnovaný občanství Unie, který by vychoval novou generaci v duchu hodnot Unie v oblastech, jako jsou lidská práva, kulturní rozmanitost, tolerance, životní prostředí nebo změna klimatu;

Odborné vzdělávání a příprava

30.   poznamenává, že je třeba zvýšit kvalitu i přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy;

31.   poukazuje na to, že odborné vzdělávání a příprava by měly být lépe propojeny s hospodářstvím na úrovni EU i jednotlivých států a měly by do nich být soudržněji začleněny, aby vzdělávací proces více odpovídal trhu práce;

32.   trvá na tom, že je třeba výrazně posílit mobilitu studentů a učitelů (nejen v geografickém smyslu, ale také mobilitu mezi odborným vzděláváním a přípravou na jedné straně a vysokoškolským vzděláváním na straně druhé);

Vysokoškolské vzdělávání

33.   domnívá se, že je třeba modernizovat náplň vysokoškolského studia, aby splňovalo současné a budoucí sociálně ekonomické potřeby;

34.   doporučuje, aby byly v rámci vysokoškolských vzdělávacích institucí přednostně vypracovány interdisciplinární programy přesahující hranice jednotlivých vědeckých oborů, které by vedly k výchově odborníků schopných řešit stále složitější problémy dnešního světa;

35.   zdůrazňuje, že je třeba zvýšit zájem studentů a žáků o výuku a studijní programy zaměřené na technické obory, přírodní vědy a ochranu životního prostředí;

36.   vyzývá členské státy, aby účinně povzbuzovaly spolupráci mezi vysokými školami a podniky a dále spolupráci mezi vysokými školami a mnoha dalšími celostátními, regionálními a místními zúčastněnými stranami;

37.   konstatuje, že je nutné významně posílit spolupráci mezi evropskými vysokými školami a dále že kvalifikace by měly být snadno přenosné;

38.   poukazuje na to, že učitelé a přednášející na vysokých školách musí své programy, jejich obsah a pracovní metody neustále aktualizovat;

39.   navrhuje, aby byl Evropský inovační a technologický institut provázán s boloňským procesem a zohledňován v rámci reformy evropského vysokoškolského vzdělávání;

40.   důrazně doporučuje členským státům, aby zlepšily mobilitu studentů a učitelů, včetně přeshraniční mobility a mobility mezi programy a obory; v této souvislosti zdůrazňuje význam, jaký má uplatňování výše zmíněné Evropské charty kvality mobility pro vytvoření skutečného evropského prostoru pro celoživotní vzdělávání a odbornou přípravu i pro podporu hospodářské, sociální a regionální spolupráce;

Celoživotní učení

41.   domnívá se, že je třeba důsledně podporovat zaměstnavatele v tom, aby pro své zaměstnance organizovali vzdělávání a školení, a rovněž by měli dostávat pobídky, jež by pracovníkům s nízkou kvalifikací umožňovaly účast na programech celoživotního učení;

42.   poukazuje na to, že je třeba zaměřit se především na dlouhodobě nezaměstnané občany pocházející ze znevýhodněného sociálního prostředí, osoby se zvláštními potřebami, mladé lidi, kteří prošli výchovnými ústavy, a bývalé vězně;

43.   zdůrazňuje, že k účasti na odborné přípravě a dalším odborném vzdělávání je třeba povzbudit zejména ženy a že je v této souvislosti nutné zajišťovat a podporovat také zvláštní programy na podporu celoživotního učení žen;

44.   zdůrazňuje, že je třeba povzbuzovat zejména pracovníky s nízkou kvalifikací a starší pracovníky a vytvořit pobídky, aby se účastnili programů celoživotního učení;

45.   žádá, aby se programy vzdělávání dospělých a celoživotního učení soustředily především na skupiny lidí, jejichž situace na trhu práce je nejméně příznivá, zejména na mladé lidi, ženy – především ty, které žijí na venkově – a starší občany;

46.   vyzývá k tomu, aby byla zohledněna skutečnost, že vzdělávání v oblasti rodičovství má zásadní význam pro to, aby se ženy a muži cítili dobře, pro boj proti chudobě a pro sociální soudržnost; v tomto ohledu si přeje, aby v rámci vzdělávání a učení byly vytvořeny víceúčelové programy celoživotního učení a odborného vzdělávání školitelů vyučujících dovednostem souvisejících s rodičovstvím;

47.   vyzdvihuje skutečnost, že znalosti a kvalifikace získané celoživotním učením by měly být uznávány snáze a v mnohem širším měřítku, a domnívá se proto, že je rovněž třeba lépe uplatňovat výše zmíněný evropský rámec kvalifikací a Europass coby nástroje na podporu celoživotního učení;

48.   domnívá se, že evropské i vnitrostátní orgány by měly na všech úrovních celoživotního učení poskytovat větší objem finančních prostředků na opatření, jejichž cílem je podpora mobility;

49.   žádá, aby byly uznány a využívány výhody výše zmíněné Evropské charty kvality mobility, aby ji členské státy používaly a aby Komise provedla kontrolu jejího uplatňování v členských státech;

50.   trvá na tom, že všem studentům a pracovníkům, kteří mají rodiny, by mělo být zaručeno co nejširší spektrum sociálních služeb a podpůrných zařízení (např. péče o děti);

51.   je toho názoru, že dobrovolnické služby by měly být součástí provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“;

52.   je přesvědčen, že je třeba podpořit výměnu názorů a vzájemné předávání a přijímání informací mezi různými věkovými skupinami;

53.   zdůrazňuje, že programy celoživotního učení musí podporovat podnikání, umožňovat občanům zakládání malých a středních podniků a plnit potřeby společnosti i hospodářství;

54.   upozorňuje na skutečnost, že by měly být zavedeny poradenské služby a poskytovány informace týkající se celoživotního učení pro studující všech věkových skupin se záměrem podpořit výše uvedené cíle;

*

* *

55.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

---

(1)  Úř. věst. C 142, 14.6.2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 300, 12.12.2007, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45.

(4)  Úř. věst. C 290, 4.12.2007, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 60.

(7)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 8.

(8)  Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 131.

(9)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(10)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0013.

(11)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0423.

(12)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0422.

(13)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6).

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/39

---

Přístup Rady k revizi nařízení o úřadu OLAF

P6_TA(2008)0632

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o přístupu Rady k revizi nařízení o úřadu OLAF

(2010/C 45 E/07)

Evropský parlament,

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů (1),

—	s ohledem na Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (KOM(2006)0244) a na svůj postoj ze dne 20. listopadu 2008 (2) o tomto návrhu,

—	s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení Radě k přístup Rady k revizi nařízení o úřadu OLAF (O-0116/2008),

—	s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že za deset let od doby, co byl v roce 1999 zřízen OLAF jako operativní úřad na ochranu finančních zájmů Společenství, získal tento úřad cenné zkušenosti v boji proti podvodům a úplatkářství,

B.	vzhledem k tomu, že právní rámec pro činnost úřadu OLAF by měl být zdokonalen na základě zkušeností, které úřad při své práci získal,

C.	vzhledem k tomu, že obě složky legislativního orgánu EU by měly úzce spolupracovat v rámci postupu spolurozhodování, aby byl právní rámec pro boj proti podvodům přizpůsoben aktuálním potřebám,

D.	vzhledem k tomu, že Parlament valnou většinou úspěšně uzavřel dne 20. listopadu 2008 první čtení týkající se změny nařízení (ES) č. 1073/1999 (nařízení o úřadu OLAF),

1.   domnívá se, že je naléhavě zapotřebí vyjasnit právní rámec pro činnost úřadu OLAF s cílem dále zvyšovat účinnost vyšetřování případů podvodu a zajistit nezbytnou nezávislost úřadu OLAF, a to s plným zohledněním zkušeností, které úřad OLAF získal od svého vzniku v roce 1999, kdy nahradil jednotku UCLAF;

2.   připomíná Radě, že výše zmíněný postoj Parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 povede k výraznému zlepšení účinnosti a kvality vyšetřování úřadu OLAF prostřednictvím posílení procesních záruk, úlohy dozorčího výboru, presumpce neviny, práva vyšetřovaných na obhajobu a práva informátorů, přijetí jasných a transparentních pravidel vyšetřování a zlepšení spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány a s institucemi EU;

3.   naléhavě vyzývá francouzské a české předsednictví, aby předložila časový plán jednání s Parlamentem, jejichž základem bude nařízení (ES) č. 1073/1999, a potvrdily tak, že vyvíjejí všemožné úsilí, aby zajistily brzké přijetí společného postoje a aby nedošlo k dalším neodůvodněným zpožděním;

4.   soudí, že postoj Rady klonící se k prosté konsolidaci tří stávajících právních základů pro vyšetřování prováděná úřadem OLAF není dostatečným argumentem pro to, aby nebyla okamžitě zahájena jednání o nařízení (ES) č. 1073/1999, protože prostá konsolidace nijak nezlepší právní rámec pro vyšetřování podvodů vedené úřadem OLAF, a je tedy z hlediska potřeby posílit boj proti podvodům ztrátou značného množství času; je tudíž pro přepracování právních předpisů EU proti podvodům, které zahrnují nařízení (ES) č. 1073/1999 (Euratom, ES), č. 2185/96 a (ES, Euratom) č. 2988/95, přičemž základem tohoto přepracování by mělo být revidované nařízení (ES) č. 1073/1999;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, příslušným výborům parlamentů členských států, Evropskému účetnímu dvoru a vnitrostátním kontrolním orgánům členských států.

---

(1)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0553.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/41

---

Hodnocení a budoucí rozvoj Evropské agentury pro ochranu vnějších hranic (FRONTEX) a Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR)

P6_TA(2008)0633

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o hodnocení a budoucím rozvoji Evropské agentury pro ochranu vnějších hranic (FRONTEX) a Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR) (2008/2157(INI))

(2010/C 45 E/08)

Evropský parlament,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2008 s názvem „Zpráva o hodnocení a budoucím rozvoji Evropské agentury pro ochranu vnějších hranic (FRONTEX)“ (KOM(2008)0067),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2008 s názvem „Prozkoumání vytvoření Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR)“ (KOM(2008)0068),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2008 s názvem „Příprava dalších kroků v oblasti správy hranic v Evropské unii“ (KOM(2008)0069),

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (1),

—	s ohledem na Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu, přijatý dne 7. července 2008 v Paříži členskými státy a podepsaný na zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. října 2008,

—	s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 15. a 16. prosince 2005 o „globálním přístupu k migraci: prioritní opatření zaměřená na Afriku a Středomoří“, které jsou součástí závěrů předsednictví Evropské rady ze dne 14. a 15. prosince 2006,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 o prioritách boje proti nelegálnímu přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí (3),

—	s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A6-0437/2008),

A.

vzhledem k tomu, že boj proti nelegálnímu přistěhovalectví, a konkrétně integrovaná správa všech hranic Unie, se musí stát součástí globálního a harmonizovaného přístupu k jevům spojeným s migrací, do něhož musí být zahrnuto i organizování legálního přistěhovalectví, integrace legálních přistěhovalců a spolupráce se zeměmi původu a s tranzitními zeměmi,

B.	vzhledem k tomu, že problém nelegálního přistěhovalectví je společným evropským problémem, a vyžaduje proto společnou evropskou politiku,

C.	vzhledem k tomu, že tyto jevy spojené s migrací potrvají, dokud budou přetrvávat rozdíly v rozvoji jednotlivých oblastí světa, a že je proto třeba organizovat řízení migračních toků v součinnosti s politikami rozvoje a spolupráce se třetími zeměmi,

D.	upozorňuje na to, že Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (agentura FRONTEX) není univerzálním řešením pro všechny problémy způsobené nelegální migrací,

E.

vzhledem k tomu, že kontrola vnějších hranic Unie je dynamickou součástí boje proti nelegálnímu přistěhovalectví, přičemž se neobejde bez doplňkových represivních politik určených k potírání zdrojů nelegálního přistěhovalectví, jako je boj s nelegální prací, zejména přijetím směrnice, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem (KOM(2007)0249), kteří pobývají v daném členském státě neoprávněně, a boj proti sítím překupníků patřících k organizovanému zločinu,

F.	vzhledem k tomu, že nelegální přistěhovalectví provází vysoká míra úmrtnosti, a že je proto nutno vést ve spolupráci se zeměmi původu a tranzitními zeměmi informační kampaně s cílem informovat o rizicích a neblahých následcích tohoto druhu přistěhovalectví,

G.

vzhledem k tomu, že i když kontrola hranic je úkolem každého členského státu, pokud jde o jeho část hranic, migrační tlaky na východě a jihu Evropské unie vyžadují, aby se rozvíjel a prohluboval duch spoluodpovědnosti a povinné solidarity mezi členskými státy tak, aby bylo možné v boji proti tomuto jevu snadněji společně využívat dostupné materiální a lidské zdroje,

H.	vzhledem k tomu, že dlouhodobým cílem, který sledují všechny tyto nástroje (FRONTEX, EUROSUR, elektronický systém cestovních povolení (ESTA), systém vstupu/výstupu, Fast track), je postupné zavedení evropského integrovaného systému správy hranic,

I.	vzhledem k tomu, že jsou dostupné první měřitelné výsledky agentury FRONTEX od zahájení jejího fungování v říjnu 2005 a vzhledem k tomu, že je nezbytné stanovit střednědobou a dlouhodobou strategii, bez níž se již agentura v tomto stadiu svého rozvoje neobejde,

J.	vzhledem k tomu, že agentura FRONTEX je institucí Společenství, která spadá do prvního pilíře, podléhá plné demokratické kontrole a vztahuje se na ni zásada transparentnosti a jako taková je povinna chránit a podporovat základní hodnoty Unie,

K.	vzhledem k tomu, že koordinační operace zaměřené na zpravodajské informace prováděné agenturou FRONTEX jsou založeny na analýze rizika a posouzení nebezpečí provedeném v rámci pravidla zachování tajemství,

L.

vzhledem k tomu, že strategie rozvoje agentury FRONTEX by měla využít vhodné příležitosti a otestovat životaschopnost zásady „povinné solidarity“ mezi členskými státy (zásady, na niž se odkazuje již v rámci nařízení (ES) č. 863/2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce, který koordinuje mechanismy rychlé reakce Unie v případě nouze s cílem vybrat vhodný způsob postupu k zajištění bezpodmínečného poskytnutí hmotných zdrojů (zaregistrovaných v Ústředním rejstříku technického vybavení (CRATE)) a lidských zdrojů nezbytných k tomu, aby mohla agentura FRONTEX účinně reagovat,

M.	vzhledem k tomu, že Parlament agenturu FRONTEX vždy podporoval a schválil výrazné zvýšení jejího rozpočtu, které by agentuře umožnilo získat dostatečné finanční zdroje k plnění jejích úkolů,

N.

vzhledem k tomu, že agentura FRONTEX uskutečňuje u pobřeží jižních členských států námořní mise, jejichž úspěch je různý a závisí na stupni spolupráce třetích zemí, z nichž přistěhovalci přicházejí; vzhledem k tomu, že mise Hera u Kanárských ostrovů byla úspěšná a vedla k výraznému snížení počtu příchozích, vzhledem k tomu, že mise Nautilus v centrálním Středomoří však účinná nebyla, neboť počet příchozích spíše vzrostl, než aby se snížil,

O.	vzhledem k tomu, že ohniska přistěhovalectví v jižních námořních oblastech vyžadují neustálé hlídkování námořních misí, které jsou rozmístěny trvale,

P.	vzhledem k tomu, že jakákoli činnost vyvíjená agenturou FRONTEX musí v každém případě odpovídat normám mezinárodního práva, zejména normám, které se týkají mořského práva a lidských práv, lidské důstojnosti a uprchlíků, především práva na azyl a zásady nenavracení,

Q.

vzhledem k tomu, že je nutné, aby tato agentura FRONTEX při všech svých akcích přijímala nezbytná opatření a využívala potřebné prostředky na ochranu nejzranitelnějších osob, žen – zejména těhotných žen – a dětí, zvláště nezletilých bez doprovodu, starých osob, postižených osob nebo osob trpících vážnou nemocí,

R.	vzhledem k tomu, že humanitární rozměr činnosti agentury FRONTEX musí být podložen zajištěním co nejvyšší právní jistotoy, jak v rámci záchranných operací, jež je nucena provádět, tak v rámci společných operací navracení, k nimž by měla přispívat,

S.

vzhledem k tomu, že s ohledem na dosažené úspěchy by měla nadále probíhat příprava specializovaného personálu zapojeného do činnosti agentury FRONTEX a že by tato příprava měla být zejména rozšířena na pracovníky ze třetích zemí, kteří při plnění svých úkolů s agenturou FRONTEX každodenně spolupracují, aby byli vyškoleni pro záchranné operace na moři a vyzvedávání těl obětí v případě ztroskotání plavidla,

T.	vzhledem k tomu, že kontrola hranic se nezaměřuje jen na nepovolená překročení hranic, ale i na jiné aspekty spojené s přeshraniční trestnou činností, jako je obchodování s lidmi, pašování drog a nedovolený obchod se zbraněmi, což přispívá ke zvýšení celkové vnitřní bezpečnosti,

U.	vzhledem k tomu, že činnost agentury FRONTEX nemůže být účinná bez vytvoření politiky správy hranic EU, která integruje navrhované nové systémy EU pro kontrolu hranic, např. elektronický systém cestovních povolení (ESTA), systém vstupu/výstupu nebo Fast track,

1.   vyzývá členské státy, aby při zvažování problematiky přistěhovalectví zaujaly globální přístup, který věnuje stejnou energii posilování kontrol na hranicích Unie, boji proti nelegálnímu přistěhovalectví, návratu cizinců bez povolení k pobytu do země jejich původu, boji proti nelegální práci a obchodování s lidmi, ale rovněž organizaci legálního přistěhovalectví a opatřením pro snazší začlenění legálních přistěhovalců, posilování globálního partnerství se třetími zeměmi prosazujícího pozitivní vztah mezi migrací a rozvojem a vytvoření homogenní politiky v oblasti azylového práva na úrovni Společenství;

2.   považuje agenturu FRONTEX za základní nástroj v celkové strategii Unie v oblasti přistěhovalectví a vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na revizi mandátu agentury s cílem posílit její úlohu a zefektivnit její činnost;

3.   zdůrazňuje, že je důležité si uvědomit, že pro agenturu FRONTEX je absolutní nutností, aby mohla počítat pro koordinaci jednotlivých společných operací a i pro své stálé mise s prostředky poskytnutými členskými státy, zejména prostřednictvím CRATE; lituje, že některé členské státy dosud neprojevily dostatečnou ochotu poskytnout agentuře FRONTEX nezbytné prostředky, a vyzývá je, aby tak učinily;

4.   vítá přijetí Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu Evropskou radou a její výzvu k posílení agentury FRONTEX;

5.   upozorňuje, že agentura FRONTEX by do své práce měla začlenit boj proti obchodování s lidmi, zvláště na vnějších hranicích Unie;

6.   vyzývá za tímto účelem členské státy, aby co nejrychleji zavedly systém „povinné a neodvolatelné solidarity“, a to v rámci reálných možností a podle aktuálních specifických potřeb té které zúčastněné země, který zabrání nejistotě ohledně přesného objemu prostředků, s nimiž může agentura FRONTEX v reálném čase počítat při přípravě a plnění misí;

7.   žádá, aby byly zřízeny trvalé a nepřetržité společné kontrolní hlídky přítomné celoročně ve vysoce rizikových oblastech, zvláště na námořních hranicích, kde hrozí vážné riziko ztrát na lidských životech, a to s vědomím, že právo na život je prvním z nedotknutelných základních práv;

8.   zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo právo Společenství v souladu s mezinárodním právem, uplatňovaným v této oblasti aby mohla Unie účinným způsobem přispívat k úsilím nezbytným k pomáhání uprchlíkům v nouzi;

9.   vyzývá členské státy, aby se co nejdříve zavázaly ke konkretizaci této zásady solidarity a podstatně navýšily hmotné zdroje – zejména prostředky pro činnost na moři –, které dají k dispozici agentuře FRONTEX, a aby v praxi zajistily, aby tyto prostředky byly agentuře okamžitě k dispozici, jakmile budou zapotřebí;

10.   vyzývá agenturu FRONTEX, aby předala Parlamentu a Radě zprávu, v níž podrobně informuje zejména o skutečném využití hmotných prostředků uvedených v databázi CRATE a možnosti s těmito prostředky skutečně disponovat, a aby v případě potřeby zdůraznila obtíže, s nimiž se setkala, a podrobně informovala o tom, které členské státy poskytují prostředky a které nikoli;

11.   vyzývá členské státy, aby v případě, že budou prostředky nadále k dispozici v nedostatečné míře, rychle přistoupily k zásadní úpravě celkového objemu rozpočtu agentury FRONTEX s cílem umožnit jí plnění jejích úkolů, a aby případně zkoumaly právní aspekty možného budoucího pronájmu prostředků nebo koupě vlastních prostředků pro tento účel;

12.   připomíná, že Parlament jako rozpočtový orgán během doby, která uplynula od zřízení agentury FRONTEX, již její rozpočet zvýšil a že bude dohlížet na jeho řádné plnění i na to, aby byl tento rozpočet přizpůsoben měnícím se úkolům agentury;

13.   upozorňuje na to, že spolupráce Evropské unie se třetími zeměmi se musí zakládat na dodržování mezinárodních povinností v oblasti ochrany uprchlíků a žadatelů o azyl, a zejména dodržování ustanovení Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků (1951);

14.   vítá skutečnost, že skoro všechny třetí země, s nimiž FRONTEX každodenně pracuje, již vyvinuly nemalou snahu o spolupráci, což vedlo k velmi pozitivním výsledkům, jako jsou výsledky dosažené na Kanárských ostrovech; lituje ovšem, že v jiných případech ke spolupráci v oblasti přistěhovalectví nedochází, například v případě Turecka a Libye;

15.   žádá Unii, aby v rámci svého vyjednávání se třetími zeměmi trvala na tom, že je nutné, aby tyto země více spolupracovaly v oblasti přistěhovalectví, a aby vybídla ty země, které spolupracují nedostatečně či nespolupracují vůbec, aby učinily vše, co je v jejich silách, aby usnadnily agentuře FRONTEX práci, zejména tím, že zajistí účinnější spolupráci svých příslušných útvarů v oblasti prevence;

16.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily úsilí o prohloubení spolupráce se třetími zeměmi, zejména při jednání o readmisních dohodách; je toho názoru, že přistěhovalectví by mělo být nedílnou součástí každého jednání o dohodách uzavíraných se třetími zeměmi, které jsou zeměmi původu nebo tranzitními zeměmi;

17.   zdůrazňuje, že je nutné, aby agentura FRONTEX při své spolupráci s třetími zeměmi brala patřičný ohled na názory těch členských zemí, které mají s problematikou nelegálního přistěhovalectví z daných zemí bohaté zkušenosti; dodává, že účast třetí země na společných operacích členských států koordinovaných agenturou FRONTEX podléhá schválení státu, ve kterém tato operace probíhá;

18.   žádá, aby mandát agentury FRONTEX výslovně zahrnoval povinnost dodržovat mezinárodní normy v oblasti lidských práv a povinnost vůči žadatelům o azyl při záchranných operacích na volném moři a aby spolupráce s úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a dalšími relevantními nevládními organizacemi byla v tomto mandátu formálně obsažena;

19.   obává se, že státní příslušníci třetích zemí nebudou mít přiměřené prostředky k tomu, aby si ověřili, zda se s osobními údaji, jež o nich budou shromažďovány v „systému systémů“ EU, zachází podle zásad právních předpisů o ochraně údajů platných v EU; vyzývá Komisi, aby upřesnila, v jakém rozsahu budou tyto osobní údaje zpřístupňovány správním orgánům třetích zemí;

20.   požaduje, aby byly pravomoci agentury FRONTEX rozšířeny tak, aby byla agentura podnícena k uskutečňování projektů a operací ve třetích zemích, mimo jiné i s cílem posílit účinnost platných dohod a zjistit potřeby posílení kapacit pro správu hranic ve třetích zemích;

21.   žádá agenturu FRONTEX, aby posílila a převzala svou klíčovou úlohu při podpoře společných návratových operací, a to se zohledněním všech aspektů, které zahrnují tyto postupy; v duchu solidarity vyzývá členské státy, aby zapojily agenturu FRONTEX do plánování a organizování společných letů za účelem navracení a zjišťování potřeb, pokud jde o tyto operace;

22.   vyzývá členské státy, aby umožnily revizi mandátu agentury FRONTEX s cílem odstranit právní mezery, které by jí mohly bránit v činnosti, zejména tím, že doplní přesné právní podmínky pro její záchranné operace na moři i návratové operace a možnost využití jejího vybavení třetími zeměmi, zejména prostřednictvím na ně zaměřených pilotních projektů;

23.   vyzývá Komisi, aby podrobně vyhodnotila dopad činností agentury FRONTEX na základní práva a svobody, zejména pokud jde o „odpovědnost chránit“;

24.   požaduje, aby zaměstnanci agentury FRONTEX byli vyškoleni v oblasti různých otázkách genderové problematiky, které vyvstávají v rámci její práce;

25.   soudí, že takto rozšířená působnost agentury FRONTEX a začlenění jejího příspěvku do každodenního boje proti nelegálnímu přistěhovalectví by mohly odůvodnit strukturální rozvoj jejích logistických a administrativních kapacit, a to s přihlédnutím k zásadě proporcionality;

26.   soudí zejména, že i když tempo činnosti a využívané prostředky dosud neopravňují ke zvyšování počtu decentralizovaných agentur, vytvoření dvou různých poboček – jedné pro koordinaci činnosti na pozemních hranicích a druhé pro námořní operace – lze plánovat již dnes; připomíná, že vzhledem k tomu, že pozemní migrační cesty na východní hranici budou v budoucnu představovat stále větší problém, je třeba jim věnovat zvýšenou pozornost a zvýšit i prostředky pro tuto oblast;

27.   žádá Komisi a členské státy, aby uvažovaly o tom, zda je reálná možnost vytvořit systém pohraniční stráže EU;

28.   zdůrazňuje nutnost pokračovat v přípravě personálu zapojeného do operací agentury FRONTEX – zejména v přípravě v oblasti námořního práva, azylového práva a základních práv – včetně přípravy pracovníků ze třetích zemí, jakmile bude rozšířen mandát agentury; za tímto účelem vybízí agenturu FRONTEX, aby spolupracovala s dalšími institucemi, jako je Mezinárodní organizace pro migraci, Agentura Evropské unie pro základní práva a UNHCR, orgán OSN odpovědný za mořské právo a nevládní organizace a další sdružení, které mají v těchto oblastech zkušenosti a know-how;

29.   žádá Komisi, aby na základě osvědčených postupů členských států vedla informační kampaně týkající se rizik, která představuje nelegální přistěhovalectví;

30.   vítá aktuální úvahy probíhající v Radě s cílem zřídit systém kontroly hranic EUROSUR, aby bylo zajištěno optimální využívání všech nástrojů ostrahy hranic, zejména tím, že bude rozšířen jejich současný záběr, který dnes zahrnuje pouze část oblastí, v nichž je zapotřebí tyto operace uskutečňovat;

31.   trvá proto na tom, aby byla neprodleně zahájena modernizace systémů ostrahy hranic jednotlivých států a jejich propojení do sítě a aby byl v zájmu koherence svěřen agentuře FRONTEX úkol shromáždit dostupné nástroje, zejména v oblasti správy zabezpečené informační a koordinační sítě přístupné na internetu útvarům členských států pověřeným řízením migračních toků (ICONET) (4), a aby znovu zahájilo svoji činnost Středisko pro informace, diskusi a výměnu v oblasti překračování hranic a přistěhovalectví (CIREFI), jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 30. listopadu 1994;

32.   žádá, aby ve věci analýzy rizik agentura FRONTEX ve větší míře spolupracovala s Europolem a s dalšími evropskými agenturami i s jinými mezinárodními organizacemi a orgány třetích zemí pro kontrolu hranic, a to zejména s cílem rozbít mezinárodní sítě obchodníků s lidmi a postavit před soud osoby zapojené do převádění nelegálních přistěhovalců; považuje rovněž za nezbytně nutné, aby existoval mechanismus umožňující agentuře FRONTEX předávat klíčové zpravodajské informace těm, kdo je mohou nejlépe využít;

33.   vyzývá členské státy, aby dbaly na to, aby byly konkrétní potřeby útvarů hraniční kontroly specificky zohledněny ve výzkumných činnostech;

34.   pokládá cíl skutečně integrované správy hranic EU za legitimní a souhlasí s tím, že je důležité neustále rozvíjet a posilovat společnou politiku EU v oblasti správy hranic; zdůrazňuje však, že je nutno vyhodnotit a posoudit stávající a připravované systémy předtím, než se přikročí k budování nových struktur, které navrhuje Komise ve svém výše zmíněném sdělení s názvem „Příprava dalších kroků v oblasti správy hranic v Evropské unii“; dále trvá na vypracování komplexního přípravného plánu, v němž bude stanovena celková architektura strategie EU pro správu hranic a také v něm bude podrobně uvedeno, jakým způsobem mají všechny související programy a systémy fungovat jako celek a jak lze vztah mezi souvisejícími programy optimalizovat;

35.   vyzývá agenturu FRONTEX, aby se chopila iniciativy ve věci vytvoření společného prostředí pro sdílení informací příslušných vnitrostátních orgánů, aby byl optimalizován sběr, analýza a šíření citlivých údajů; žádá Evropské fórum pro výzkum bezpečnosti a inovace (ESRIF), aby přispělo k uskutečnění tohoto cíle a upřednostnilo ve své práci společné aplikace v oblasti zdokonalování a inovování nástrojů ostrahy hranic;

36.   vyzývá k posílení demokratické kontroly agentury FRONTEX ze strany Parlamentu a vyzývá agenturu FRONTEX, aby informovala Parlament o jednáních směřujících k uzavření dohod podepsaných se třetími zeměmi, aby předkládala taktická hodnocení zaměřená na konkrétní pohraniční oblasti a aby zveřejňovala zprávy vyhodnocující společné operace a jiné koordinované mise, analýzy rizik, studie proveditelnosti a statistiky migračních trendů; připomíná, že demokratická kontrola činnosti agentury FRONTEX by jí mimo jiné dodala větší legitimitu; informace zveřejněné ve výše uvedených zprávách by ovšem neměly obsahovat důvěrné údaje, které mohou ovlivnit probíhající operace;

37.   vyzývá Komisi, aby ozřejmila, v jakém rozsahu plánuje v souladu se třetím krokem první etapy EUROSUR poskytnout sousedním třetím zemím logistickou podporu pro kontrolu hranic;

38.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, vysokému komisaři OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizaci pro migraci.

---

(1)  Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 30.

(3)  Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 223.

(4)  Rozhodnutí Rady 2005/267/ES ze dne 16. března 2005 (Úř. věst. L 83, 1.4.2005, s. 48).

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/47

---

Dopad padělatelství na mezinárodní obchod

P6_TA(2008)0634

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o dopadu padělatelství na mezinárodní obchod (2008/2133(INI))

(2010/C 45 E/09)

Evropský parlament,

—	s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2007 nazvanou „Ekonomický dopad padělání a pirátství“,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2005 nazvané „Plnění lisabonského programu Společenství – moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2005)0551),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2006 nazvané „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu – Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2007 nazvané „Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce“ (KOM(2007)0183),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 5. června 2008 o provádění obchodní politiky pomocí účinných pravidel a postupů pro dovoz a vývoz (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2007 o obchodních a hospodářských vztazích s Koreou (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 o obchodních a hospodářských vztazích se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou (8),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2006 nazvané „EU-Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost (KOM(2006)0631) a na doprovodný pracovní dokument nazvaný Bližší partneři, větší odpovědnost – Politika pro obchod a investice mezi EU a Čínou: Hospodářská soutěž a partnerství“ (KOM(2006)0632),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (9) (nařízení o obchodních překážkách),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2008 nazvané „Strategie práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu“ (KOM(2008)0465),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 2001 nazvané „Akční program: urychlená opatření proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze v rámci snižování chudoby“ (KOM(2001)0096),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2003 nazvané „Aktualizace akčního programu Společenství – Zesílení boje proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze v rámci snižování chudoby – Otevřené politické otázky a výzvy do budoucna“ (KOM(2003)0093),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. října 2004 nazvané „Jednotný evropský politický rámec pro vnější akce v boji proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze“ (KOM(2004)0726),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 816/2006 ze dne 17. května 2006 o nucených licencích na patenty týkající se výroby farmaceutických výrobků na vývoz do zemí s problémy v oblasti veřejného zdraví (10),

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (11),

—	s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. května 2008 o celní činnosti Společenství v souvislosti s padělky a pirátstvím – Výsledky na evropské hranici za rok 2007,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (12),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. dubna 2008 nazvané „Strategie dalšího vývoje celní unie“ (KOM(2008)0169),

—	s ohledem na pozměněný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, která se týká trestních opatření k prosazování práv duševního vlastnictví ze dne 26. dubna 2006 (KOM(2006)0168),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 o čtyřicátém výročí celní unie (13),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (14),

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (15),

—	s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro právní záležitosti (A6-0447/2008),

A.	vzhledem k tomu, že by se mělo účinně bojovat proti jevu padělání, aby se splnily cíle obnovené Lisabonské agendy, ať už se týkají vnitřního rozměru či vnějších aspektů, které Komise popsala ve svém výše uvedeném sdělení ze dne 18. dubna 2007,

B.	vzhledem k tomu, že Evropská unie je druhým největším světovým dovozcem zboží a služeb a že její jednotný trh, který je široce otevřený a transparentní, nabízí velké možnosti, ale je také vystaven skutečnému riziku invaze padělaných výrobků,

C.	vzhledem k tomu, že hospodářství EU se specializuje na vysoce kvalitní produkty s velkou přidanou hodnotou, často chráněné ochrannými známkami, patenty nebo zeměpisnými označeními, které už ze své podstaty patří mezi nejčastěji padělané,

D.	vzhledem k tomu, že případy závažného porušování práv k duševnímu vlastnictví vytváří necelní obchodní překážky, které znesnadňují a zdražují přístup na trhy třetích zemí především pro malé a střední podniky s omezenými prostředky a zdroji,

E.	vzhledem k tomu, že evropská konkurenceschopnost závisí tradičně na kvalitě pracovní síly a stále častěji, především u malých a středních podniků, na výzkumu, vývoji, inovacích a souvisejících právech k duševnímu vlastnictví,

F.	vzhledem k tomu, že obchodní partneři Evropské unie vždy řádně nerespektují práva k duševnímu vlastnictví, včetně zeměpisných označení a označení původu,

G.	vzhledem k tomu, že existuje velké a stále rostoucí množství druhů padělaných výrobků, přičemž se neomezují pouze na luxusní či vysoce kvalitní zboží, ale zasahují i mezi běžné zboží, jako jsou hračky, léčiva, kosmetika a potraviny,

H.	vzhledem k tomu, že v nedávné studii OECD se odhaduje, že mezinárodní obchod spojený s porušováním práv duševního vlastnictví dosahoval v roce 2005 hodnoty 150 miliard eur, k níž se připojuje hodnota domácích transakcí a padělaných a pirátských výrobků šířených po internetu,

I.	vzhledem k tomu, že objem zboží porušujícího práva k duševnímu vlastnictví, které zabavily celní orgány Evropské unie, zaznamenal nárůst o 17 % za rok, přičemž u kosmetiky a výrobků osobní hygieny byl tento nárůst 264 %, u hraček 98 % a u léčiv 51 %,

J.

vzhledem k tomu, že jev padělání a pirátství má dramatické dopady na hospodářství Evropské unie a celý sociálně-hospodářský systém Společenství, neboť ničí pobídky pro inovace, brzdí přímé zahraniční investice, likviduje kvalifikovaná pracovní místa v průmyslu a vytváří základy šedé ekonomiky kontrolované organizovaným zločinem, která existuje paralelně s oficiálním systémem,

K.

vzhledem k tomu, že výše uvedená zpráva OECD z roku 2007 nazvaná „Ekonomický dopad padělání a pirátství“ a nadcházející zpráva druhé fáze projektu OECD o „pirátství digitálního obsahu“ zdůrazňují globální dosah, rychlý nárůst a škodlivé hospodářské důsledky digitálního pirátství pro držitele autorských práv,

L.	vzhledem k tomu, že padělání způsobuje závažné ekologické problémy, jak kvůli nedostatečným kvalitativním normám padělaných výrobků, tak kvůli vysokým nákladům na jejich vyřazení a zničení,

M.	vzhledem k tomu, že přístup k postupům umožňujícím boj proti padělaným výrobkům je složitý, nákladný a časově náročný, zejména pro MSP,

N.

vzhledem k tomu, že jednotný trh zaručuje evropskému spotřebiteli možnost si svobodně, transparentně a bezpečně vybrat výrobky, které si kupuje, a že padělání, pokud se mu řádně nezamezí, může poškodit nejen princip legitimního očekávání, o který se opírá celý systém, ale může také představovat závažnou hrozbu pro bezpečnost, zdraví a v extrémních případech i život spotřebitelů a že za takových podmínek je nutné lépe zajistit spotřebitelům jejich práva,

O.	vzhledem k tomu, že iniciativy za zvýšení povědomí spotřebitelů o rizicích pro zdraví a bezpečnost a obecně o důsledcích nákupu padělaných výrobků jsou úspěšným nástrojem v boji proti padělaným výrobkům,

P.	vzhledem k tomu, že postup vůči padělatelům výrobků, jež mají přímý dopad na veřejné zdraví, musí být přísnější,

Q.

vzhledem k tomu, že rozdíly, které existují v právních předpisech členských států v oblasti práv k duševnímu vlastnictví, zejména pokud jde o trestní opatření k prosazování těchto práv, oslabují vyjednávací pozici Evropské unie a mohou podkopávat úsilí, které bylo dosud vyvinuto k účinnějšímu potlačení tohoto jevu v mezinárodním měřítku,

R.	vzhledem k tomu, že zjednodušený postup – uvedený v článku 11 nařízení (ES) č. 1383/2003, jenž umožňuje zničení velkého množství padělaného zboží ve velmi krátké lhůtě a za poměrně nízkých nákladů, je v členských státech jako Portugalsko, Řecko, Maďarsko, Nizozemsko a Litva velmi úspěšný,

S.	vzhledem k tomu, že summit skupiny G8 v Petrohradě v roce 2006 uznal, že padělání a pirátství jsou světovým problémem, a trval na potřebě zvýšit spolupráci mezi zeměmi G8, třetími státy a příslušnými mezinárodními orgány,

T.	vzhledem k tomu, že pozdější summit skupiny G8 v Heiligendammu ustanovil operační skupinu pro práva duševního vlastnictví, jejímž úkolem je bojovat proti padělání a pirátství v rámci tzv. heiligendammského procesu (16),

U.	vzhledem k tomu, že Evropská unie, Japonsko a Spojené státy oznámily v roce 2007 zahájení jednání k dokončení nové mnohostranné dohody, jejímž cílem bude zlepšení vymáhání práv duševního vlastnictví a boj proti padělání a pirátství (obchodní dohoda proti padělání),

V.

vzhledem k tomu, že úspěšné uzavření obchodní dohody proti padělání umožní definici společných standardů občanské a administrativní ochrany, zvýšení interinstitucionální spolupráce a spolupráce se soukromým sektorem a začlenění projektů technické pomoci s cílem učinit dodržování práv duševního vlastnictví jednodušším, bezpečnějším a levnějším,

W.

vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné jasně rozlišovat mezi generiky, jejichž rozšíření a prodej je vhodné podporovat jak v rámci Evropské unie, tak v rozvojových zemích, a padělanými léčivy, která na jedné straně představují nebezpečí pro veřejné zdraví a na druhé straně způsobují ohromné hospodářské ztráty pro podniky daného odvětví a současně zpožďují dokončení nových výrobků, aniž by to přinášelo užitek obyvatelům nejméně rozvinutých zemí; vzhledem k tomu, že padělaná léčiva navíc představují jen část nelegálních léčiv,

X.	vzhledem k tomu, že v případě výrobků, jež mají přímý dopad na veřejné zdraví, přispívají internet a distribuční sítě spojené s paralelním obchodem velkou měrou k šíření padělaných výrobků nebezpečných pro veřejné zdraví,

Y.

vzhledem k tomu, že Evropská unie pokračuje v úsilí o harmonizaci opatření k prosazování práv duševního vlastnictví, zejména návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady, která se týká trestních opatření k prosazování práv duševního vlastnictví ze dne 12. července 2005 (KOM(2005)0276), a že tento postup by neměl být obcházen obchodními jednáními, která se nacházejí mimo působnost běžného rozhodovacího procesu EU,

Z.

vzhledem k tomu, že je rozhodující zajistit, aby rozvoje opatření k prosazování práv duševního vlastnictví bylo dosaženo způsobem, který nebrání inovaci či hospodářské soutěži, nepodrývá omezení a výjimky z práv duševního vlastnictví či osobní údaje, neomezuje volný tok informací či neoprávněně nezatěžuje právně dovolený obchod,

AA.	vzhledem k tomu, že Evropská unie prokázala své odhodlání účinně a vyrovnaně prosazovat práva duševního vlastnictví tím, že v této oblasti přijala řadu směrnic poté, co Parlament a Rada po několik let prováděly podrobnou kontrolu,

AB.	vzhledem k tomu, že při projednávání návrhů právních předpisů je naprosto zásadní si uvědomit, že mezi právy duševního vlastnictví a právy souvisejícími s vlastnictvím hmotného majetku existuje podstatný rozdíl, a rozdíl tedy existuje i mezi porušením těchto práv a krádeží;

AC.	vzhledem k tomu, že ačkoli porušování práv duševního vlastnictví poškozuje obchod a podnikání, porušování těchto práv v komerčním rozsahu má další dalekosáhlé důsledky,

AD.

vzhledem k tomu, že zatímco případy porušení patentů u farmaceutických výrobků jsou řešeny jednotlivě na základě věcných argumentů, které jsou předkládány v rámci občanskoprávního řízení zahájeného z důvodu porušení patentové ochrany, porušování autorského práva a ochranných známek představuje úmyslný trestný čin,

Multilaterální rámec

1.   domnívá se, že Světová obchodní organizace se zasloužila o větší uznání práv duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni, a to zajištěním sjednané úrovně standardů ochrany v dohodách o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), posílením dialogu mezi členskými státy a dalšími organizacemi, jako je Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) a Světová celní organizace (WCO), a zavedením mechanismu prevence a řešení sporů;

2.   vyzývá Komisi, aby v rámci Rady pro Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví trvala na tom, aby byla minimální pravidla převedená do národního práva doplněna účinnými prováděcími opatřeními a opatřeními pro prevenci jejich porušení; domnívá se, že nástroje pružnosti obsažené v dohodě TRIPS a potvrzené prohlášením z Dohá o veřejném zdraví, musí být chráněny, neboť usilují o spravedlivou rovnováhu mezi zájmy držitelů práv a zájmy koncových uživatelů;

3.   žádá Komisi, aby Parlamentu předložila návrhy s cílem zajistit, aby vývoz, tranzit a překládka byly v dohodě TRIPS řádně ošetřeny, a aby přezkoumala, zda je v tomto případě nutné učinit v dohodě další změny, a tím vytvořit spravedlivou rovnováhu mezi zájmy držitelů práv duševního vlastnictví a jejich potenciálními uživateli, zejména aby brala v úvahu úroveň rozvoje partnerů a rozlišovala mezi zeměmi, v nichž se padělané a pirátské výrobky vyrábějí, zeměmi, které je používají, a zeměmi, přes něž jsou přepravovány;

4.   vítá pokroky, jichž Evropská unie dosáhla v oblasti programů technické pomoci a jež posílily práva duševního vlastnictví v rozvíjejících se zemích a v zemích rozvojových, a opět upozorňuje na význam pokračování takových programů vzhledem k objektivním výhodám, jež jsou schopny poskytnout jak v rámci udržitelného hospodářského rozvoje, tak i pokud jde o jejich důležitou úlohu v boji proti padělání;

5.   žádá Komisi a členské státy, aby ve prospěch větší osvěty spotřebitelů v Evropě a také v rozvojových zemích zavedly přesně cílená opatření podpořená odpovídajícími finančními prostředky, aby nedocházelo k rizikům spojeným s potenciálně nebezpečnými padělanými výrobky;

6.   podporuje řešení navržená v rámci iniciativy „Tvůrčí Afrika“ na XII. zasedání OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD XII), která vidí v tvůrčích odvětvích zásadní faktor pro růst málo rozvinutých zemí a která znovu potvrzují klíčovou úlohu duševního vlastnictví pro udržitelný rozvoj těchto oblastí;

7.   žádá Komisi a členské státy, aby navrhly a podpořily vypracování protokolu o padělání, který by doplňoval Úmluvu OSN proti přeshraničnímu organizovaném zločinu (Palermská úmluva);

8.   upozorňuje, že v některých rozvíjejících se ekonomikách dosáhla výroba padělaných nebo pirátských výrobků alarmujících rozměrů; ačkoliv vítá již zavedená opatření zaměřená na spolupráci, domnívá se, že je nutné zavést zvláštní opatření na posílení koordinace mezi celními, soudními a policejními orgány s dotyčnými zeměmi a na podporu harmonizace vnitrostátních právních předpisů těchto zemí s právem Evropské unie;

9.   vyzývá Komisi, aby v souladu s čl. 3 odst. 2 (17) směrnice 2004/48/ES zavedla na mezinárodní úrovni záruky, které zajistí, aby žádná zvláštní prováděcí opatření pro patenty nebyla zneužívána k omezování právně dovoleného obchodu;

10.   vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svou spolupráci s evropsko-středomořskými partnerskými zeměmi v rámci programu na podporu trhu Euromed a aby v evropsko-středomořském regionu prosazovaly společný přístup k právním předpisům, postupům a jejich provádění v oblasti celní spolupráce a boje proti padělání a pirátství, což by vedlo k usnadnění obchodování mezi evropsko-středomořskými partnerskými zeměmi;

11.   je přesvědčen, že pro posílení boje proti pirátství je nutné i častější a cílenější využívání orgánu pro řešení sporů Světové obchodní organizace, který je společně s vnitrostátními soudními orgány a soudními orgány Společenství schopen zajistit lepší ochranu evropského průmyslu a spotřebitelů cestou konsolidace judikatury posilující obsah a dosah Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví;

12.   znovu potvrzuje, že každá harmonizace hmotného práva musí respektovat národní suverenitu a mezinárodní smlouvy v této oblasti;

Obchodní dohoda proti padělání a a jiná dvoustranná a regionální opatření EU

13.   žádá Komisi, aby se vedle mnohostranných jednání zapojila i do boje proti padělání a pirátství tím, že současně podpoří dvoustranné, regionální a mnohostranné dohody, jejichž cílem je sblížení právních předpisů a jejich uplatnění v zájmu efektivnosti, které navíc zahrnují výkonné mechanismy řešení sporů a sankční režim pro případ porušení sjednaných závazků;

14.   vyzývá Komisi a členské státy, aby vyjednaly obchodní dohodu proti padělání za podmínek naprosté průhlednosti vůči občanům EU, zejména pokud jde o definice pojmů „padělání“ a „pirátství“ a předpokládaná opatření v podobě trestních sankcí; domnívá se, že je nutné posoudit sociální dopad této dohody, jakož i její dopad na občanské svobody; podporuje vytvoření operační skupiny („task force“), která by se zabývala prováděním dohody a prosazováním tohoto tématu v dialogu mezi EU a třetími zeměmi a v rámci spolupráce s těmito zeměmi;

15.   domnívá se, že zatím není jasné, zda Smlouva o ES poskytuje právní základ pro to, aby Společenství mohlo přijímat opatření stanovující druh a výši trestních postihů, a že Komise v důsledku toho nemusí mít pravomoc jednat jménem Společenství o mezinárodní dohodě, která určí povahu a výši trestněprávních postihů osob, které porušují autorská práva a práva k ochranné známce;

16.   zdůrazňuje, že ve všech očekávaných dohodách o prosazování práv duševního vlastnictví je třeba rozlišovat mezi osobním nevýdělečným použitím a podvodným záměrným prodejem padělaných nebo pirátských výrobků;

17.   vyzývá Komisi, aby projednala s třetími zeměmi vytvoření operačních týmů pro boj proti padělání;

18.   žádá Komisi, aby zajistila, že obchodní dohoda proti padělání nebude veřejným orgánům umožňovat přístup k soukromým počítačům a jiným elektronickým zařízením;

19.   vítá rostoucí zájem o obchodní dohodu proti padělání, který projevuje řada členských zemí Světové obchodní organizace, je přesvědčen, že je třeba usilovat o to, aby do jednání o dohodě byly zapojeny i rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Indie a Brazílie a také regionální obchodní sdružení, jakými jsou Mercosur, CARICOM a ASEAN, měly by být vyzvány k tomu, aby se zavázaly zajistit na svém území dodržování práv duševního vlastnictví;

20.   vyzývá Evropskou komisi, aby zabránila případným rozporům a překrývání obchodní dohody proti padělání s dohodou TRIPS a dalšími mezinárodními smlouvami v oblasti práv duševního vlastnictví;

21.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že ACTA bude zaměřena pouze na opatření k prosazování práv duševního vlastnictví a nikoli na samostatné otázky práv duševního vlastnictví jako rozsah ochrany, omezení a výjimky, druhotná odpovědnost nebo odpovědnost zprostředkovatelů;

22.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že obchodní dohoda proti padělání nebude používána jako nástroj k provádění změn ve stávajícím evropském rámci pro prosazování práv duševního vlastnictví, ale že bude plně odrážet rovnováhu nastolenou různými směrnicemi, které Evropský parlament a Rada v této oblasti přijaly, a zejména bod odůvodnění 2 směrnice 2004/48/ES;

23.   vyzývá Komisi a Radu, aby objasnily úlohu a pravomoci výboru zřízeného podle článku 133 a ostatních výborů, které se účastní jednání o obchodní dohodě proti padělání;

24.   je přesvědčen, že Komise by měla při vyjednávání zohlednit ostrou kritiku obchodní dohody proti padělání, konkrétně že by tato dohoda držitelům ochranných známek a autorských práv mohla dovolit zasahovat do soukromých záležitostí subjektů obviněných z porušování práv i bez řádného právního řízení, že by mohla dále kriminalizovat porušování autorských práv a používání ochranných známek pro nekomerční účely, posílit technologie v oblasti správy digitálních práv (DRM) na úkor patřičného uplatňování autorských práv („fair use“), stanovit postup pro urovnání sporů vymykající se platným ustanovením WTO a přimět všechny strany, které dohodu podepsaly, k pokrytí nákladů na prosazování autorských práv a ochranných známek;

25.   v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila nepřetržitý a transparentní proces konzultací veřejnosti a aby u všech jednajících zemí podporovala přínosy takového procesu a aby zajistila, že Evropský parlament bude pravidelně a řádně informován o stavu vyjednávání;

26.   připomíná, že Smlouva o ES obsahuje výjimky pro případy, kdy se vyjednávání a uzavírání dohod v oblasti obchodních aspektů duševního vlastnictví týká obchodu s kulturními a audiovizuálními službami; poukazuje na to, že v těchto případech vyjednávání a uzavírání dohod spadá do sdílené pravomoci Společenství a členských států; poukazuje dále na to, že při vyjednávání těchto dohod kromě rozhodnutí Společenství přijatého v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o ES je nezbytný i společný souhlas členských států a že takto vyjednané dohody musí uzavřít Společenství společně s členskými státy;

27.   v rámci jednání o obchodní dohodě proti padělání připomíná Komisi článek 8 Listiny základních práv Evropské unie, který se týká ochrany osobních údajů, a směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (18);

28.   domnívá se, že článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (19) by neměl převážit nad veřejným zájmem na zveřejnění přípravných návrhů obchodní dohody proti padělání, včetně zpráv o průběhu jednání, a mandátu pro vyjednávání uděleného Komisi, a naléhá na Radu, aby uplatňovala článek 255 Smlouvy o ES způsobem, který zajistí co nejširší přístup k dokumentům pod podmínkou, že budou přijata nezbytná bezpečnostní opatření, jak vyžadují právní předpisy o ochraně údajů;

29.   s lítostí shledává, že v Turecku není ochrana práv duševního vlastnictví ještě na úrovni standardů EU a že proto musí být přezkoumána; připomíná, že Turecko bude důvěryhodným kandidátem na členství v EU jedině tehdy, až bude schopné přijmout „acquis communautaire“ a zaručit plné dodržování práv duševního vlastnictví na vnitrostátní úrovni;

Vztahy EU-Čína

30.   vyzývá čínské orgány, aby znásobily své úsilí a energičtěji stíhaly ty, kteří porušují práva duševního vlastnictví, a v tomto směru si s uspokojením všímá změny v přístupu soudních orgánů, jež v nedávné době přiznaly evropským subjektům práva duševního vlastnictví na čínském území a odsoudily místní podniky, které tato práva porušovaly;

31.   potvrzuje nutnost zvýšit spolupráci s čínskými celními orgány, přičemž by měla být zaručena náležitá pomoc a podpora ze strany příslušných evropských správních služeb;

32.   zdůrazňuje skutečnost, že 60 % padělaných výrobků zadržených celními orgány EU je vyrobeno v Číně; žádá Komisi, aby spolu s čínskými orgány co nejdříve představily akční plán pro potírání padělání;

Opatření na vnější podporu boje s paděláním

33.   doporučuje zřídit účinný mechanismus dohledu nad případným porušováním práv duševního vlastnictví, která ochraňují různé dohody, přičemž bude tento mechanismus spojen s nástroji obchodních pobídek v případě konkrétního závazku k boji proti padělání a pirátství;

34.   připomíná, že v nařízení o GSP se mimo jiné počítá s možností dočasného pozastavení preferencí pro obchodní partnery, kteří se uchýlí k nepoctivým praktikám; domnívá se, že v obzvlášť závažných případech porušování práv duševního vlastnictví, jako jsou případy ohrožující bezpečnost a veřejné zdraví, by se měla Komise vážně zamyslet nad použitím tohoto odrazujícího opatření;

35.   domnívá se, že nařízení o obchodních překážkách může představovat velkou pomoc pro evropské podniky, které se setkávají s problémy přístupu na trhy v třetích zemích v důsledku porušování práv k duševnímu vlastnictví, a vyzývá Komisi, aby podpořila a usnadnila jeho uplatnění, zejména u malých a středních podniků;

36.   domnívá se, že užší spolupráce mezi EU a členskými státy ve třetích zemích by mohla zaručit účinnější výměnu informací, lepší využití zdrojů, jež jsou k dispozici, a výraznější opatření proti padělání jak v oblasti politicko-diplomatické, tak v oblasti spíše technického rázu;

37.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že „tým pro přístup na trh“, který je součástí delegací EU, bude fungovat jako záchytný bod pro podniky Společenství (především malé a střední podniky), které si stěžují na porušování práv duševního vlastnictví;

Regulatorní a organizační otázky

38.   bere na vědomí úsilí, které Komise vyvinula na posílení duševního vlastnictví v Evropské unii a požaduje větší zapojení do boje proti padělání a do harmonizace právních předpisů platných v členských státech;

39.   poznamenává, že uvnitř Evropské unie chybí harmonizovaná definice pro pojmy „padělání“ a „pirátství“ a že definice jednotlivých členských států se od sebe liší;

40.   konstatuje, že padělání a pirátství se zejména na světovém trhu znepokojivě šíří, což má závažné důsledky pro konkurenceschopnost Evropské unie, pro její podniky, tvůrce a spotřebitele; vyzývá proto členské státy, aby dostatečně informovaly spotřebitele o nebezpečích padělání a pirátství, zejména o závažných rizicích pro zdraví a bezpečnost, jimž padělané výrobky, mimo jiné i léky, spotřebitele vystavují;

41.   žádá Komisi, aby konkrétně prošetřila zdravotní a bezpečnostní rizika spojená s paděláním, a posoudila tak, zda je třeba přijmout další opatření;

42.   vyzývá Komisi, aby co nejvíce usilovala o odsouhlasení společných minimálních sankcí pro případy závažného porušení práv duševního vlastnictví;

43.   je přesvědčen, že má-li být zajištěno účinné a důsledné uplatňování budoucí obchodní dohody proti padělání, je nutná harmonizace stávajících vnitrostátních právních předpisů v oblasti boje proti padělání;

44.   zdůrazňuje nutnost lépe koordinovat v rámci Komise oddělení pověřená potíráním padělání a znásobit akce Společenství v této oblasti, neboť roztříštěnost systémů sankcí poškozuje vnitřní trh a oslabuje EU v jejích obchodních jednáních; trvá také na nutnosti rozšířit spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem, aby se boj proti padělání stal aktivnějším, dynamičtějším a účinnějším;

45.   trvá na nutnosti rozvíjet vhodné další vzdělávání pro zaměstnance celních orgánů, soudce a ostatní zúčastněné odborníky a pobízet členské státy, aby vytvářely týmy specializované na boj proti padělání;

46.   bere na vědomí, že Komise ve své bílé knize o sportu z července 2007 uznala, že hospodářská životaschopnost využívání sportovních práv závisí na dostupnosti účinných prostředků na ochranu před činností subjektů porušujících duševní práva na vnitrostátní a mezinárodní úrovni a vyzývá k tomu, aby jednání v rámci boje proti padělání a digitálnímu pirátství zohledňovala také držitele sportovních práv;

47.   podporuje další zlepšení a lepší koordinaci celních postupů v rámci Evropské unie pro podstatné omezení vstupu padělaných nebo pirátských výrobků na jednotný trh; dále vyzývá Komisi k tomu, aby Parlamentu a Radě předložila návrh, který by EU a jejím členským státům poskytl údaje o padělání z celé EU;

48.   žádá Komisi, aby zohlednila zvláštnosti používání internetu při šíření padělaných výrobků a zhodnotila jeho dopad na hospodářství členských států prostřednictvím statistických nástrojů, které umožní koordinovanou reakci;

49.   žádá Komisi, aby zavedla nebo umožnila zavedení kontaktních míst pro malé a střední podniky, nejlépe takových, která by byla propojena s dalšími kontaktními místy a která by malým a středním podnikům poskytovala technickou podporu, pokud jde o postupy zacházení s padělanými výrobky;

50.   domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby evropský průmysl neváhal s vlastní podporou a pomocí iniciativám, které budou provádět evropské orgány; domnívá se, že je obzvláště nutné, aby malé a střední podniky měly podmínky, jež by jim umožnily hájit řádně svá práva, zejména v případě porušení práv k duševnímu vlastnictví ve třetích zemích;

51.   žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly iniciativy ke zvýšení povědomí spotřebitelů o důsledcích nakupování padělaných výrobků; zdůrazňuje, že podnikatelský sektor musí hrát v těchto iniciativách důležitou úlohu;

52.   domnívá se, že je nutné v rámci zajištění zpětného vysledování podporovat taková opatření v průmyslu, jejichž cílem je využívání moderních technologií pro lepší rozlišení originálních výrobků od výrobků padělaných, a žádá Komisi, aby podnikla nutné kroky proto, aby se veškerá konstruktivní opatření v tomto směru zachovala a podporovala;

53.   naléhavě vybízí členské státy, které dosud neprovedly směrnici 2004/48/ES, aby tak neprodleně učinily;

54.   zdůrazňuje nezbytnost dodržovat čtyři základní svobody vnitřního trhu a zlepšit jeho fungování;

55.   vyzývá Komisi, aby od členských států shromažďovala údaje týkající se zdravotních problémů, se kterými se spotřebitelé setkali v souvislosti s padělanými výrobky, a stížností, které spotřebitelé na padělané výrobky podali; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby příslušné orgány ve všech členských státech měly k těmto údajům přístup;

56.   trvá v této souvislosti na tom, že má-li se zvýšit účinnost nástrojů boje proti padělání a pirátství na vnitřním trhu, je třeba mobilizovat všechny zúčastněné subjekty;

57.   vyzývá členské státy, aby na svém státním území posílily celní sbory a aby vytvořily složku identifikovatelnou pro třetí strany (včetně členských států, třetích zemí, orgánů Společenství, podniků a soukromých osob), která bude pověřena bojem proti padělání a poskytováním informací o tomto problému;

58.   připomíná členským státům, jak je důležité, aby existoval patent Společenství a systém patentového soudnictví jako prostředek, který zajistí dodržování práv duševního vlastnictví uživatelů na celém území Evropské unie a zároveň umožní inovujícím podnikům lépe své vynálezy chránit a účinněji je využívat;

59.   vyzývá členské státy, aby posílily povědomí a informovanost v boji proti padělání a pirátství v turistických oblastech a také na odborných výstavách a veletrzích;

60.   upozorňuje na význam, který má v boji proti padělání harmonizace práv duševního vlastnictví a stávajících patentů na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství, a vyzývá členské státy, aby vybízely společnosti k ochraně svých služeb a produktů pomocí registrace ochranných známek, návrhů, patentů atd., aby mohly snáze vymáhat svá práva k duševnímu vlastnictví;

61.   vyzývá Komisi, aby k boji proti padělání přispěla vypracováním hodnotící zprávy, která posoudí výsledky jednotlivých členských států v uplatňování celních předpisů, a aby zřídila síť pro rychlou výměnu informací o padělaných výrobcích, jež by se zakládala na vnitrostátních kontaktních místech a využívala by moderní prostředky pro výměnu informací;

62.   vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci mezi celními službami a aby v celé Unii jednotně používaly celní předpisy Společenství;

63.   vyzývá členské státy, aby spolu s Komisí vypracovaly společný postup pro likvidaci padělaného zboží;

64.   žádá Komisi, aby podporovala uplatňování zjednodušeného postupu uvedeného v článku 11 nařízení (ES) č. 1383/2003 ve všech členských státech;

65.   podotýká dále, že se důležité aspekty padělání (napodobování výrobků / porušování práv k obchodní značce v obchodním měřítku) a pirátství (porušování autorského práva v obchodním měřítku) liší a že je třeba uvažovat o tom, zda by nebylo lepší se jimi zabývat samostatně a odděleně, zejména vzhledem k naléhavé nutnosti věnovat se zdravotním a bezpečnostním aspektům, s nimiž se obvykle setkáváme při padělání;

66.   pokud jde o oblast veřejného zdraví, podporuje definici WHO týkající se padělaných léčiv: „léčivý přípravek, který je s podvodným úmyslem nesprávně označen, pokud jde o jeho identitu anebo původ. Padělatelství se týká jak značkových, tak i generických produktů a mezi padělané produkty mohou patřit výrobky se správným i s nesprávným složením, bez účinných látek, s nedostatečným množstvím účinných látek či s falešným obalem.“;

67.   zdůrazňuje, že při přijímání opatření proti padělání a pirátství je důležité dodržovat základní práva, jako je ochrana soukromí a osobních údajů;

Závěrečné úvahy

68.   vyzývá Komisi, aby společně s Radou a členskými státy definovala jasnou, strukturovanou a ambiciózní politiku, která bude současně s interními opatřeními v celní oblasti koordinovat a směrovat „vnější“ akce Evropské unie a členských států v boji proti padělání a pirátství;

69.   vyzývá Komisi, aby podporovala opatření doplňující právní předpisy, a zejména aby podporovala v EU širší povědomí o nebezpečích padělání s cílem změnit přístup občanů k padělání a pirátství;

70.   domnívá se, že Komise by měla zvážit vytvoření mezinárodní hodnotící zprávy o padělání, která by mohla být koncipována podle hodnotící zprávy o vnitřním trhu a v níž by byly zvýrazněny země, které v oblasti potírání padělaných výrobků dosahují podprůměrných výsledků;

71.   naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby Parlamentu umožnily hrát důležitější roli v boji proti padělání; soudí především, že je vhodné, aby EU prosazovala svoji politickou přítomnost na specializovaných mezinárodních zasedáních, jako je Světový kongres o boji proti padělání a pirátství, a v rámci mezinárodních organizací zabývajících se ochranou duševního vlastnictví;

72.   vyzývá Komisi a Radu, aby ho plně informovaly a zapojily jej do všech iniciativ v této oblasti; domnívá se, že v duchu Lisabonské smlouvy by měla být obchodní dohoda proti padělání ratifikována Evropským parlamentem v souladu s postupem souhlasu;

*

* *

73.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a dále vládám a parlamentům členských a kandidátských států.

---

(1)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0053.

(2)  Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0247.

(4)  Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235.

(5)  Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 182.

(6)  Přijaté texty, P6_TA(2007)0629.

(7)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0195.

(8)  Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 103.

(9)  Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71.

(10)  Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.

(13)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0305.

(14)  Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45.

(15)  Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 7.

(16)  Prohlášení ze summitu „Růst a odpovědnost ve světové ekonomice“, 7. června 2007, summit skupiny G8 v Heiligendammu.

(17)  Čl. 3 odst. 2 stanoví, že „Tato opatření, řízení a nápravná opatření musí být rovněž účinná, přiměřená a odrazující a musí být používána způsobem, který zabraňuje vzniku překážek právně dovoleného obchodu a poskytuje záruky proti jejich zneužití.“.

(18)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(19)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/58

---

Účetní požadavky vůči malým a středním podnikům

P6_TA(2008)0635

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o účetních požadavcích vůči malým a středním podnikům a zejména velmi malým podnikům

(2010/C 45 E/10)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 192 odst. 2 a 232 odst. 2 Smlouvy o ES,

—	s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí ze dne 26. května 2005 (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2008 o zjednodušeném podnikatelském prostředí pro společnosti v oblasti práva obchodních společností, účetnictví a auditu (2),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 nazvané „Zelenou malým a středním podnikům – ‚Small Business Act‘ pro Evropu“ (KOM(2008)0394),

—	s ohledem na stanovisko skupiny na vysoké úrovni pro snížení administrativní zátěže složené z nezávislých zúčastněných stran ze dne 10. července 2008 nazvané „Snížení administrativní zátěže: prioritní oblasti: právo obchodních společností / roční účetní závěrky“,

—

s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení ze dne 18. prosince 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o některé požadavky na zveřejňování u středních společností a povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku (3),

—	s ohledem na prohlášení Komise o účetních požadavcích týkajících se středně velkých společností, učiněné na plenárním zasedání Parlamentu dne 18. prosince 2008,

—	s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že stávající účetní pravidla stanovené Čtvrtou Směrnicí Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založenou na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností (4) (4. směrnice o právu obchodních společností) a Sedmou směrnicí Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založenou na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (5) (7. směrnice o právu obchodních společností) často neúměrně zatěžují malé a střední podniky, a zejména velmi malé podniky,

B.	vzhledem k tomu, že skupina na vysoké úrovni pro snížení administrativní zátěže složená z nezávislých zúčastněných stran již ve svém výše zmíněném stanovisku vyzvala Komisi, aby velmi malé podniky vyňala z působnosti směrnic o účetnictví,

1.   připomíná Komisi, že ačkoli koherentní a sladěný účetní systém na úrovni Evropské unie usnadňuje obchod na vnitřním trhu, stávající účetní pravidla příliš zatěžují velmi malé podniky (tzv. mikrosubjekty), jako jsou např. drobní obchodníci nebo malé řemeslnické firmy, a že provozují-li takové podniky svou činnost především v jednom členském státě na místní nebo regionální úrovni, nemají přeshraniční vliv na vnitřní trh ani na hospodářskou soutěž v EU, a proto by mělo být členským státům umožněno tyto subjekty zcela nebo částečně vyjmout ze zákonných požadavku v oblasti účetnictví;

2.   vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který členským státům umožní vyjmout z působnosti 4. a 7. směrnice o obchodních společnostech podniky, které podle údajů uvedených ve svých rozvahách nepřekročí mezní hodnoty dvou z následujících tří kritérií:

—	celková bilance: 500 000 EUR

—	čistý obrat: 1 000 000 EUR

—	průměrný počet zaměstnanců v daném rozpočtovém roce: 10,

a to za předpokladu, že tyto podniky svou obchodní činnost provozují na místní či regionální úrovni v jednom členském státě;

3.   vyzývá Komisi, aby s cílem podpořit zjednodušení a harmonizaci práva obchodních společností a zejména účetních pravidel na vnitřním trhu pokračovala ve svém úsilí o revizi 4. a 7. směrnice o právu obchodních společností a aby do konce roku 2009 předložila Evropskému parlamentu jednotný rámec pro vedení účetnictví; připomíná Komisi, že jednotná norma sníží administrativní zátěž ve všech malých a středních podnicích a zvýší transparentnost vůči všem zainteresovaným stranám a že toto zjednodušení by bylo významně podpořeno zavedením evropského a strukturovaného XBRL (eXtensible Business Reporting Language, rozšiřitelný jazyk pro podnikové výkaznictví);

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.

---

(1)  Úř. věst. C 117 E, 18.5.2006, s. 125.

(2)  Přijatě texty, P6_TA(2008)0220.

(3)  Přijatě texty, P6_TA(2008)0631.

(4)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

(5)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/60

---

Evropská úřední listina

P6_TA(2008)0636

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 obsahující doporučení Komisi k evropské úřední listině (2008/2124(INI))

(2010/C 45 E/11)

Evropský parlament,

—	s ohledem na čl. 192 druhý pododstavec Smlouvy o ES,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2005: „Haagský program: deset priorit pro nadcházejících pět let. Partnerství pro evropskou obnovu týkající se svobody, bezpečnosti a práva“ (KOM(2005)0184),

—	s ohledem na srovnávací studii o úředních nástrojích, kterou vypracoval Výbor pro právní záležitosti,

—	s ohledem na články 39 a 45 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0451/2008),

A.

vzhledem k tomu, že v rámci svého výše uvedeného sdělení k Haagskému programu si Komise stanovila za prioritu potřebu zajistit účinný evropský prostor v oblasti občanského práva, a zejména pokud jde o uznávání a výkon soudních rozhodnutí; že za účelem zvýšení vzájemné důvěry v Evropské unii Haagský program stanovil za hlavní prioritu na nadcházející léta pokračující provádění zásady vzájemného uznávání, která je konkrétním opatřením na ochranu práv občanů a na zajištění vynucování těchto práv bez ohledu na hranice mezi evropskými zeměmi,

B.	vzhledem k tomu, že Haagský program stanoví, že pokračující provádění programu vzájemného uznávání je zásadní prioritou a že toto provádění musí být dokončeno do roku 2011,

C.	vzhledem k tomu, že pohyb osob v Evropské unii neustále narůstá a že proto zvyšuje počet případů, kdy se právní situace týká dvou či více členských států,

D.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém výše uvedeném sdělení k Haagskému programu uznala, že jedním ze základních hledisek, kterým je třeba se zabývat v oblasti občanského práva, je uznávání veřejných listin; že je proto nezbytné a naléhavé usnadnit uznávání a provádění úředních listin, jak stanoví rozsudek Unibank (1),

E.	vzhledem k tomu, že odvětvový a nejednotný přístup právních předpisů Společenství v této věci není dostačující (2),

F.	vzhledem k tomu, že je nezbytné chránit rodinné vztahy a majetkové poměry evropských občanů na přeshraniční úrovni,

G.	vzhledem k tomu, že podniky mají čím dále tím více organizačních jednotek v zahraničí a že činnosti v rámci Společenství s sebou nesou zvýšený pohyb úředních listin, které souvisejí se zakládáním a fungováním podniků,

H.	vzhledem k tomu, že je nezbytné vytvořit pro Unii přehledný a úplný právní rámec, který by zaručil občanům a hospodářským subjektům bezpečnost a možnost předvídat právní situaci a transakce provedené osobami pověřenými orgánem veřejné moci,

I.

vzhledem k tomu, že vytvoření účinného evropského prostoru práva se zakládá, pokud jde o oblast soudních sporů, na přeshraničním uznávání soudních rozhodnutí vydaných soudem nebo správním orgánem a pokud jde o oblast mimosoudních sporů, na přeshraničním uznávání úředních listin, které obdržel soudní orgán nebo státní úředníci pověření ověřováním právních aktů,

J.	vzhledem k tomu, že platné právní předpisy v oblasti vzájemného uznávání soudních rozhodnutí se týkají úředních listin vydaných veřejnými orgány,

K.

vzhledem k tomu, že základní charakteristikou úřední listiny je její důkazní hodnota, která je nadřazená hodnotě jiné listiny, a že právní předpisy členských států tuto důkazní hodnotu, jež je závazná pro soudce, úřední listiny opakovaně potvrzují s ohledem na důvěru, které požívají akty, jež v rámci právních transakcí vypracoval pověřený státní úředník nebo orgán veřejné moci (3),

L.

vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem důkazní hodnoty úřední listiny je uznání její pravosti, tzn. že ji vypracoval státní úředník, jenž má pravomoc vypracovávat úřední listiny, nebo orgán veřejné moci; že vzájemná důvěra v soudnictví členských států je důvodem k tomu, aby v budoucnu byly postupy ověřování pravosti uplatňovány pouze tehdy, existuje-li závažná pochybnost o pravosti listiny,

M.

vzhledem k tomu, že dodržování právních předpisů členského státu, na jehož území musí být listina pro účely svého použití předložena, je možné, pouze pokud je jisté, že uznání důkazní hodnoty neznamená, že zahraniční úřední listina požívá z důvodu uznání členským státem, ve kterém musí být předložena, důkazní hodnoty, která by byla nadřazená vnitrostátním úředním listinám tohoto členského státu; vzhledem k tomu, že věcná oblast působnosti požadovaného nařízení by měla zahrnovat podstatnou část občanského a obchodního práva s výjimkou některých přesně stanovených oblastí,

N.

vzhledem k tomu, že rozdíly ve struktuře a organizaci veřejných rejstříků v oblasti nemovitostí a rovněž rozdíly týkající se povahy těchto rejstříků a míry důvěry, kterou v ně veřejnost má, vyžadují, aby byly převody věcných práv k nemovitostem vyloučeny z budoucího nástroje Společenství s ohledem na úzký vzájemný vztah mezi vyhotovením úřední listiny na jedné straně a zápisem do veřejného rejstříku na straně druhé,

O.

vzhledem k tomu, že v oblasti uznávání soudních rozhodnutí v Unii tato výjimka znamená, že výlučnou působnost pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem, mají soudy členského státu, na jehož území se nemovitost nachází, a pro řízení, jejichž předmětem je platnost zápisů do veřejných rejstříků, soudy členského státu, na jehož území jsou tyto rejstříky vedeny (4),

P.

vzhledem k tomu, že pojem „úřední listina“ neexistuje v systémech common-law, zejména v právních systémech Anglie, Walesu nebo skandinávských zemí; vzhledem k tomu, že ačkoli i v Anglii a ve Walesu jsou právníci (solicitors), kteří vykonávají funkci veřejných notářů, a existuje profese notářů (scrivener notaries), tito právníci mohou pouze ověřovat podpisy, nemohou však vydávat úřední listiny, měla by být – pokud budou přijaty jakékoli právní předpisy o evropské úřední listině – přijata opatření s cílem předejít možné záměně v tomto ohledu; vzhledem k tomu, že by rovněž měla být přijata veškerá opatření k zajištění toho, aby úřední listiny nemohly být používány v zemích, ve kterých takový typ listin nemohou státní úředníci vystavit, s cílem vyhnout se postupu stanovenému právním řádem daných zemí (např. záruka soudního ověření); vzhledem k tomu, že by Komise měla zahájit odpovídající informační kampaň s cílem zvýšit povědomí zástupců právní profese v těch členských státech, ve kterých úřední listina neexistuje, že by mělo být učiněno vše potřebné s cílem zajistit, aby se zástupci právnické profese ze zemí se systémem „common-law“ seznámili s prací státních úředníků v systému občanského práva a s možnými výhodami, zejména pokud jde o právní jistotu, které s sebou nese používání úředních listin při transakcích, jež se chystají uzavřít v zemích, ve kterých je tento nástroj používán; vzhledem k tomu, že tato skutečnost jen zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise podpořila vytvoření transevropské sítě právních profesí, informačních dokumentů a zahájení informačních kampaní a společného vzdělávání, a že Výbor pro právní záležitosti EP tuto potřebu opakovaně vyjádřil,

Q.

vzhledem k tomu, že požadované nařízení se nemůže vztahovat ani na otázky týkající se rozhodného práva, které je předmětem jiných nástrojů Společenství, ani na otázky týkající se příslušnosti, organizace a struktury orgánů veřejné moci a státních úředníků, včetně postupu ověřování pravosti, které patří do působnosti členského státu,

1.   domnívá se, že vzájemná důvěra v právo v rámci Společenství je důvodem k tomu, aby byly postupy ověřování pravosti úřední listiny v přeshraničním styku v budoucnu zrušeny; domnívá se, že uznání právní listiny za účelem jejího použití v dožádaném členském státě může být odmítnuto pouze v případě závažné a odůvodněné pochybnosti o pravosti listiny, nebo je-li uznání v rozporu s právním řádem dožádaného členského státu;

2.   žádá Komisi, aby mu na základě čl. 65 písm. a) a čl. 67 odst. 5 druhé odrážky Smlouvy o ES předložila legislativní návrh s cílem zavést vzájemné uznávání a provádění úředních listin;

3.   zdůrazňuje, že není možné, aby měla zahraniční listina v důsledku uznávání větší účinnost, než by měla vnitrostátní listina;

4.   přeje si, aby se požadované nařízení týkalo všech úředních listin v oblasti občanského a obchodního práva s výjimkou listin, které se týkají nemovitostí a které musí nebo mohou být zapsány či zaznamenány ve veřejném rejstříku;

5.   upřesňuje, že požadované nařízení se nesmí vztahovat na otázky týkající se rozhodného práva ve věci předmětu úředních listin, ani na otázky týkající se příslušnosti, organizace a struktury orgánů veřejné moci a státních úředníků, včetně postupu ověřování pravosti;

6.   konstatuje, že v tomto ohledu podrobná doporučení obsažená v příloze dodržují zásadu subsidiarity a proporcionality a základní práva občanů;

7.   je toho názoru, že předložený návrh nemá žádné finanční dopady;

8.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi a Radě a vládám a parlamentům členských států.

---

(1)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 17. června 1999, věc C-260/97, Sbírka 1999, s. I-3715.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 (Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1); nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1); nařízení Rady (ES) č. 805/2004 (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 15).

(3)  Závěry generálního advokáta La Pergoly ze dne 2. února 1999 ve výše uvedené věci Unibank, bod 7.

(4)  Viz čl. 22 body 1 a 3 nařízení (ES) č. 44/2001.

---

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/63

---

E-justice

P6_TA(2008)0637

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 obsahující doporučení Komisi o e-justici (2008/2125(INI))

(2010/C 45 E/12)

Evropský parlament,

—	s ohledem na čl. 192 druhý pododstavec Smlouvy o ES,

—	s ohledem na práci pracovní skupiny Rady pro zpracování právních údajů (e-justice),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2008 nazvané „Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice)“ (KOM(2008)0329),

—	s ohledem na probíhající práci v této oblasti, kterou provádí Evropská komise pro efektivnost soudnictví (CEPEJ) při Radě Evropy,

—	s ohledem na články 39 a 45 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0467/2008),

A.	vzhledem k tomu, že Rada v roce 2007 rozhodla, že na evropské úrovni zahájí práci na rozvoji využití informačních a komunikačních technologií (IKT) v oblasti soudnictví, především vytvořením evropského portálu,

B.

vzhledem k tomu, že v Evropě se přeshraničních soudních sporů účastní odhadem asi 10 milionů osob, je širší používání informačních technologií (IT) velmi důležité pro to, aby bylo možno občanům zajistit lepší přístup ke spravedlnosti a s cílem racionalizovat a zjednodušit soudních jednání a zkrátit procesní lhůty a snížit provozní náklady při přeshraničních soudních sporech,

C.

vzhledem k tomu, že definice e-justice je široká a obecně zahrnuje uplatňování elektronických technologií v justici a že tato definice pokrývá mnoho otázek, které nejsou nezbytně spojené s pojmem e-justice, jak jej interpretuje Komise ve svém výše uvedeném sdělení ze dne 30. května 2008 a pracovní skupina Rady pro e-justici,

D.

vzhledem k tomu, že jsou-li informační technologie používány správným způsobem, mohou významně přispět k tomu, aby občané měli lepší přístup k evropským soudním a právním systémům a aby justice fungovala lépe; vzhledem k tomu, že s postupným posilováním integrace vnitřního trhu a nárůstem mobility mezi evropskými zeměmi lze očekávat, že problémy, s nimiž se přeshraniční soudní systém nutně musí potýkat (jazyk, velké vzdálenosti, neznalost jiných právních řádů aj.), budou stále častější; vzhledem k tomu, že tyto obtíže však lze do určité míry zmírnit, pokud budeme vhodným způsobem využívat informačních a komunikačních technologií, které povedou nejen k usnadnění přístupu evropských občanů ke spravedlnosti, ale také zlepší fungování jednotného trhu,

E.

vzhledem k tomu, že, jak zdůrazňuje zpráva Evropské komise pro efektivnost soudnictví (CEPEJ) o využívání informačních a komunikačních technologií v evropských soudních systémech, uplatňování elektronických technologií v justici nemusí mít vždy jen kladné dopady a, má-li být dosaženo dobrých výsledků, musí být příslušná činnost prováděna institucionální cestou a strategicky,

F.

vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska si používání IT při řešení a urovnávání sporů vyžádá zásadní změny v procesním právu a ve způsobu, jak jsou koncipovány a formulovány právní předpisy, a že si účinný přístup k právu a spravedlnosti vyžádá propojení rejstříků (obchodních rejstříků a rejstříků společností, katastrů nemovitostí, rejstříků závětí atd.); vzhledem k tomu, že Parlament se již při projednávání právních předpisů o drobných nárocích, evropském exekučním titulu a zprostředkování zabýval tím, aby přístup ke spravedlnosti byl slučitelnější s využitím IT; vzhledem k tomu, že používání IT je třeba podporovat ve všech oblastech, včetně předkládání, distribuce a předávání dokumentů, dokazování a projednávání žádostí o právní pomoc, a mělo by se tedy odrážet ve všech budoucích legislativních návrzích; vzhledem k tomu, že by se již mohlo začít uvažovat o opatřeních v oblasti elektronických spisů, transparentnosti aktiv dlužníků a důkazů,

G.

vzhledem k tomu, že myšlenka vytvořit portál či síť e-justice je jistě vítána, že je však třeba pečlivě zajistit, aby byly naplněny potřeby jak občanů Unie, tak příslušníků právnických profesí, a aby byl usnadněn přístup k justici poskytnutím transparentních a snadno dostupných prostředků, jak získat přístup k informacím; vzhledem k tomu, že by tak měl být usnadněn přístup občanů Unie k vnitrostátním orgánům veřejné správy a že obětem trestných činů, podezřelým a obecně všem „uživatelům justice“ by měly nástroje EU-justice pomáhat v každodenním životě; vzhledem k tomu, že má-li být skutečně účinným, měl by být portál/síť začleněn jakožto pilotní projekt do rámce transevropských sítí, jak je vymezuje článek 154 Smlouvy o ES a dále rozvíjejí řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) uvedená ve sdělení Komise ze dne 29. září 2008 (KOM(2008)0583),

H.

vzhledem k tomu, že pouze 50 % evropských občanů má přístup k internetu, by měl jít rozvoj služeb e-justice a jejich uplatňování ruku v ruce s naprostým dodržováním zásad transparentnosti, rovnosti před zákonem a veřejné kontroly a měl by mít, alespoň během přechodného období, doplňkovou a dobrovolnou povahu vzhledem k postupům doposud prováděným členskými státy,

I.

vzhledem k tomu, že stávající portály jsou primitivní, nepřehledné a uživatelsky náročné, a vzhledem k tomu, že do práce na zlepšování přístupu k informacím, elektronickým systémům a rejstříkům by se měli zapojit ti nejlepší odborníci v oblasti IT; vzhledem k tomu, že jednotný evropský soudní portál s rozdílným přístupem pro soudní a státní úředníky, pro právníky a jiné odborníky a pro občany by měl poskytovat systém řízení identity, který by oddělil občanský oddíl od oddílu odborného; vzhledem k tomu, že je důležité stavět na Evropské soudní síti a zlepšovat ji, měl by být narozdíl od dřívějška kladen hlavní důraz na přístup občanů a podniků ke spravedlnosti,

J.

vzhledem k tomu, že dosažení cíle vytvořit evropský prostor práva do určité míry zpomaluje malé množství soudních orgánů, které mají přístup k odbornému justičnímu vzdělávání EU, a že elektronické nástroje by mohly výrazně přispět k širokému rozšíření evropské kultury v oblasti justice, která je základem budoucího evropského prostoru práva,

K.	vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit značné rozdíly ve znalostech práva Společenství mezi soudci jednotlivých států Evropské unie, na něž upozornil ve svém usnesení ze dne 9. července 2008 týkajícím se úlohy národního soudce v evropském soudním systému (1),

L.	vzhledem k tomu, že je nutné neprodleně se začít zabývat klíčovými otázkami v oblasti e-justice, včetně jazykové otázky,

M.

vzhledem k tomu, že ministři spravedlnosti potvrdili decentralizovaný přístup k rozvoji e-justice na evropské úrovni s určitou centrální koordinací, která umožní sdílet informace na evropské úrovni, a přitom bude zajištěno nezávislé fungování vnitrostátních systémů a nevznikne zátěž související s vytvořením nového centralizovaného systému e-justice v EU, a vzhledem k tomu, že některé členské státy se zapojily do dvoustranné spolupráce; vzhledem k tomu, že pracovní skupina Rady dospěla k závěru, že iniciativy v rámci e-justice by neměly být pro členské státy povinné a nemělo by se požadovat, aby státy zaváděly nové systémy nebo zásadně měnily systémy stávající,

N.

vzhledem k tomu, že informační technologie prokázala, že je účinným nástrojem v boji proti nadnárodnímu zločinu, jak ukazují výsledky, jichž dosáhl například Schengenský informační systém a jeho další rozvoj; vzhledem k tomu, že by měla být vyspělá technologie plně využívána při předcházení nadnárodnímu zločinu a boji proti němu a projekty, jako například Evropský informační systém rejstříků trestů by měly obdržet širokou podporu, a to i finančního rázu,

O.

vzhledem k tomu, že stávající systém shromažďování důkazů v jiných členských státech je i nadále založen na pomalých a neúčinných nástrojích, které umožňuje vzájemná pomoc v trestních věcech, a vzhledem k tomu, že využívání technologických nástrojů, např. videokonferencí, v případě potřeby a pouze tehdy, nebude-li to na úkor právního postavení osoby podávající svědeckou výpověď, by bylo významným krokem vpřed při získávání důkazů na dálku,

P.	vzhledem k tomu, že vytvoření evropského prostoru práva znamená také posílení základních práv a procesních záruk občanů Unie a že by uplatňování příslušné strategie mělo probíhat zcela v souladu v nejvyššími standardy ochrany údajů,

Q.	vzhledem k tomu, že legislativní opatření, jejichž cílem je zvýšit povědomí o fungování trestní justice v ostatních členských státech, by měla být spojena se zpřístupněním těchto znalostí na internetu,

1.   podporuje plány Komise, především návrh na podporu evropského rámce interoperability (EIF) v rámci programu IDABC a probíhající práce na elektronickém podpisu (e-signature) a elektronické totožnosti (e-identity);

2.   vybízí Komisi, aby doplnila evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva vytvořením prostoru e-justice prostřednictvím:

a)	přijetí konkrétních opatření s cílem vytvořit evropský prostor e-justice;

b)	jednoznačného vymezení otázek, které spadají do oblasti působnosti EU, např. za použití rozdílné definice či začleněním zkratky „EU“ do výrazu „e-justice“, takže by se hovořilo o „EU e-justici“ nebo „EU-justici“;

c)

vytvoření portálu/sítě e-justice, přičemž se zajistí, aby byly naplněny potřeby jak občanů Unie, tak příslušníků právnických profesí a aby byly poskytnuty transparentní a snadno dostupné prostředky, jak získat přístup k informacím za využití transevropských sítí, jak je vymezuje článek 154 Smlouvy o ES a dále rozvíjí ISA;

d)	širokého využívání elektronických nástrojů při rozvíjení evropské kultury v oblasti justice;

e)	plného využívání potenciálu nových technologií při předcházení nadnárodnímu zločinu a boji s ním;

f)	bezodkladného poskytnutí a posílení nástrojů usnadňujících získávání důkazů v jiných členských státech, např. videokonferencí;

g)	posílení základních práv, procesních záruk v trestněprávním řízení a ochrany údajů jako nedílné součásti vypracovávání a uplatňování akčního plánu na vytvoření EU-justice;

3.   domnívá se, že orgány by se měly ve své činnosti více zaměřovat na občany;

4.   ačkoli vítá nadšení členských států pro zavedení dvoustranných projektů, které by mohly být později rozšířeny na všechny členské státy, a mohly by tudíž vést k dosažení optimálních výsledků pro EU jako celek, varuje před roztříštěností, ke které by takový přístup mohl vést, a doufá, že se tomuto riziku zamezí;

5.   vyzývá Komisi, aby v soudnictví v rámci e-justice věnovala nezbytnou pozornost rozvoji nástrojů elektronického vzdělávání;

6.   potvrzuje, že doporučení jsou v souladu se zásadou subsidiarity a základními právy občanů;

7.   domnívá se, že požadovaný návrh nemá žádné finanční dopady;

8.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi a Radě a vládám a parlamentům členských států.

---

(1)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0352.

---

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/71

---

Právní ochrana dospělých osob: přeshraniční dopady

P6_TA(2008)0638

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 obsahující doporučení Komisi o právní ochraně dospělých osob: přeshraniční dopady (2008/2123(INI))

(2010/C 45 E/13)

Evropský parlament,

—	s ohledem na čl. 192 druhý pododstavec Smlouvy o ES,

—	s ohledem na Haagskou úmluvu ze dne 13. ledna 2000 o mezinárodní ochraně dospělých osob,

—	s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (KOM(2008)0530),

—	s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 10. května 2005 nazvané „Haagský program: deset priorit pro nadcházejících pět let. Partnerství pro evropskou obnovu týkající se svobody, bezpečnosti a práva“ (KOM(2005)0184),

—	s ohledem na články 39 a 45 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0460/2008),

A.	vzhledem k tomu, že v rámci výše uvedeného sdělení o Haagském programu Komise uvedla jako jednu ze svých priorit nutnost zajistit opravdový evropský prostor v rámci občanskoprávního soudnictví, a zejména uznávání a výkon soudních rozhodnutí,

B.	vzhledem k pracím a konzultacím provedeným v tomto rámci s ohledem na rozhodnutí týkající se rodinného majetku, následnictví nebo poslední vůle za účelem přípravy nových legislativních návrhů,

C.	vzhledem k nutnosti usnadnit také uznávání a výkon soudních nebo správních rozhodnutí přijatých ve vztahu k osobám, které jsou předmětem ochranných opatření,

D.	vzhledem k pozornosti, kterou je třeba věnovat situacím, které jsou charakteristické křehkostí a zranitelností osob, které jsou předmětem ochranných opatření, a také vzhledem k nezbytné rychlosti, se kterou je třeba vyřizovat žádosti o spolupráci, informace nebo uznávání a výkon rozhodnutí,

E.	vzhledem k vývoji situace, kdy se zavádění právní ochrany týká dvou nebo více členských států,

F.	vzhledem k vývoji situace, kdy se případy týkající se právní ochrany dotýkají dvou nebo více členských států a členských států a třetích zemí, zejména z důvodu tradičních migračních toků (bývalé kolonie, Spojené státy a Kanada),

G.	vzhledem k problémům, které způsobil zvýšený pohyb osob mezi členskými státy, v nichž dochází k výraznému odlivu osob v důchodovém věku, včetně zranitelných dospělých osob, a členskými státy, v nichž dochází k výraznému přílivu osob v důchodovém věku,

H.	vzhledem k tomu, že se všechny členské státy EU v doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R (99) 4 členským státům o principech týkajících se právní ochrany nezpůsobilých dospělých osob, které bylo přijato 23. února 1999, shodly na potřebě a zásadách právní ochrany zranitelných dospělých osob,

I.	vzhledem k tomu, že právní ochrana zranitelných dospělých osob musí být základním pilířem práva na volný pohyb osob,

J.	vzhledem k rozdílnostem, které se vyskytují v právních řádech členských států v oblasti ochranných opatření,

K.	vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

L.	vzhledem k tomu, že ustanovení Haagské úmluvy mohou pomoci dosáhnout cíl vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva tím, že usnadňují uznávání a výkon rozhodnutí o ochranných opatřeních, stanovení použitelných právních předpisů a spolupráci mezi ústředními orgány,

M.	vzhledem k tomu, že by bylo vhodné zavést specifická a přiměřená opatření pro spolupráci mezi členskými státy, která by se mohla inspirovat nástroji této úmluvy,

N.	vzhledem k tomu, že by mohly být zavedeny jednotné formuláře Společenství, které by zvýšily povědomí o rozhodnutích o ochraně a také o oběhu, uznávání a výkonu těchto rozhodnutí,

O.	vzhledem k tomu, že by mohl být vytvořen jednotný formulář na úrovni Evropské unie pro zastoupení v případě nezpůsobilosti, aby byla zajištěna jeho platnost ve všech členských státech,

P.	vzhledem k tomu, že by mohl být zaveden mechanismus pro snadné uznávání, registraci a použití trvale platné plné moci, který by platil v celé Evropské unii,

1.   vítá závazek francouzského předsednictví týkající se situace zranitelných dospělých osob a jejich přeshraniční právní ochrany; blahopřeje těm členským státům, které podepsaly a ratifikovaly Haagskou úmluvu, a vyzývá členské státy, které ji dosud nepodepsaly a neratifikovaly, aby tak učinily;

2.   žádá Komisi, aby jakmile získá dostatečnou zkušenost z fungování Haagské úmluvy, předložila Parlamentu na základě článku 65 Smlouvy o ES legislativní návrh za účelem posílení spolupráce mezi členskými státy a také aby vylepšila uznávání a výkon rozhodnutí týkajících se ochrany dospělých osob a zastoupení v případě nezpůsobilosti a trvale platné plné moci, jak stanoví níže uvedená podrobná doporučení;

3.   vyzývá Komisi, aby sledovala zkušenosti s uplatňováním Haagské úmluvy a její provádění v členských státech a aby Parlamentu a Radě ve vhodné době předložila zprávu, která by shrnula problémy a osvědčené postupy praktického uplatňování Haagské úmluvy a která by v případě potřeby zahrnovala návrhy ustanovení Společenství, jež doplní nebo upřesní způsob uplatňování Haagské úmluvy;

4.   vyzývá Komisi, aby posoudila možnost přistoupení Společenství k Haagské úmluvě; navrhuje, že by tato oblast mohla být součástí posílené spolupráce mezi členskými státy;

5.   vyzývá všechny členské státy, které ještě nepodepsaly a neratifikovaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, aby k ní přistoupily, neboť povede k posílení ochrany zranitelných dospělých osob v rámci EU;

6.   žádá, aby Komise vynaložila finanční prostředky na studii zaměřenou na porovnání právních předpisů členských států týkajících se zranitelných dospělých osob a ochranných opatření s cílem zjistit, kde by se mohly vyskytnout problémy právního charakteru, a jaká opatření by byla na úrovni EU a členských států zapotřebí k vyřešení takových problémů; je toho názoru, že by se studie měla rovněž zabývat otázkou opatrovnictví dospělých osob s mentálním postižením umístěných v ústavech a jejich schopností uplatňovat svá zákonná práva; vyzývá Komisi, aby uspořádala řadu konferencí pro právnické odborníky, kteří se přímo zabývají takovými případy, a aby v budoucích právních předpisech zohlednila výsledky této studie a názor odborníků;

7.   žádá členské státy, aby zajistily, aby ochranná opatření byla přiměřená stavu dotyčných zranitelných dospělých osob tak, aby jednotlivým občanům EU nebylo odpíráno zákonné právo, pokud jsou stále schopni toto právo vykonávat;

8.   žádá členské státy, aby přijaly opatření na ochranu zranitelných dospělých osob, které se stávají oběťmi krádeží totožnosti nebo podvodů či jiné počítačové kriminality nebo vydírání a obtěžování po telefonu, včetně právních opatření s cílem posílit ochranu nebo omezit přístup k osobním údajům zranitelné dospělé osoby;

9.   podporuje vytvoření bezpečnostních mechanizmů, které budou podřízeny pevným pravidlům na ochranu osobních údajů a pravidlům o omezení přístupu, na sdílení osvědčených postupů a dalších informací týkajících se ochranných opatření, která jsou v současné době v platnosti mezi členskými státy, včetně možnosti sdílení informací týkajících se statusu ochrany zranitelné dospělé osoby mezi soudními systémy členských států;

10.   připomíná Komisi a členským státům, že nikoli všechny zranitelné dospělé osoby musí být nezbytně pokročilého věku a žádá, aby byly podniknuty kroky, které posílí právní ochranu a práva nejen starších zranitelných dospělých osob, ale také těch dospělých osob, které jsou zranitelné z důvodu těžkého fyzického nebo psychického postižení, a aby byly rovněž zohledněny jejich potřeby při přijímání budoucích sociálních opatření, která tato zákonná práva zajistí;

11.   potvrzuje, že doporučení jsou v souladu se zásadou subsidiarity a základními právy občanů;

12.   je toho názoru, že požadovaný návrh nemá žádné finanční dopady;

13.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

---

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/74

---

Perspektivy rozvoje, pokud jde o upevňování míru a budování státu v situacích po ukončení konfliktu

P6_TA(2008)0639

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o rozvojových perspektivách upevňování míru a budování státu v situacích po ukončení konfliktu (2008/2097(INI))

(2010/C 45 E/14)

Evropský parlament,

—	s ohledem na haagskou právní úpravu z roku 1907, čtyři Ženevské úmluvy z roku 1949 a jejich dodatkové protokoly I a II z roku 1977,

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

—	s ohledem na veškeré úmluvy Organizace spojených národů (OSN) o lidských právech a opční protokoly k těmto úmluvám,

—	s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 a jeho dva opční protokoly,

—	s ohledem na Chartu Organizace spojených národů z roku 1945, zejména na její články 1 a 25 a v kapitole VII na články 39 a 41 této charty,

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech z roku 1950 a jejích pět protokolů,

—	s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, kterou se stanoví rozvojové cíle tisíciletí (MDG) jako kritéria kolektivně zavedená mezinárodním společenstvím s cílem odstranit chudobu,

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 60/1 ze dne 24. října 2005 o výsledku Světového summitu 2005, a zejména na odstavce 138 až 140 této rezoluce týkající se odpovědnosti za ochranu obyvatelstva před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti,

—

s ohledem na intervence OSN na udržování/budování míru v Kongu (1962), Namibii (1988), Salvadoru (1992), Kambodži (1992), Somálsku (1992), Jugoslávii – Srbsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině (1992–2002), na Haiti (1994), ve Východní Slavonii (1995–1998), Kosovu (1999), Sierra Leone (1999) a Východním Timoru (1999), na mise pod vedením USA / Spojeného království v Iráku (2003) a na mise pod vedením NATO a ISAF v Afghánistánu (2001),

—

s ohledem na Dohodu o partnerství uzavřenou mezi členy skupiny států Afriky a karibské a tichomořské oblasti (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (1), naposledy pozměněné rozhodnutím č. 1/2006 Rady ministrů AKT-EU (2) (tzv. Dohoda z Cotonou),

—

s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“, podepsané dne 20. prosince 2005 (3), a zejména na průřezové otázky uvedené v části II oddíle 3.3: demokracie, řádná správa věcí veřejných, lidská práva, práva dětí a původního obyvatelstva, udržitelnost životního prostředí, rovnost žen a mužů a boj s HIV/AIDS,

—	s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise: „Evropský konsenzus o humanitární pomoci“ (4),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (5) (DCI),

—	s ohledem na strategické partnerství Afrika-EU: společná strategie Afrika-EU přijaté na summitu EU-Afrika v prosinci 2007,

—	s ohledem na závěry ze zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) o západním Balkánu ze dne 19. listopadu 2007,

—	s ohledem na závěry ze zasedání GAERC, pokud jde o obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů, ze dne 16. června 2008,

—	s ohledem na závěry ze zasedání GAERC o prosazování rovnosti žen a mužů a o uplatňování genderového hlediska při řešení krizí ze dne 13. listopadu 2006,

—	s ohledem na závěry ze zasedání GAERC týkající se strategie EU pro Afriku ze dne 21. a 22. listopadu 2005,

—	s ohledem na rámcovou politiku Africké unie (AU) v oblasti obnovy a rozvoje po ukončení konfliktu (PCRD), schválenou na summitu AU v Banjulu ve dnech 25. června až 2. července 2006,

—

s ohledem na deset zásad vhodné mezinárodní angažovanosti v nestabilních státech a situacích, které podpořila skupina pro zranitelné státy Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a které byly schváleny na schůzce DAC na nejvyšší úrovni ve dnech 3.–4. dubna 2007 v Paříži,

—	s ohledem na směrnice DAC OECD týkající se reformy a řízení bezpečnostního sektoru,

—	s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii schválenou Evropskou radou v Bruselu dne 12. prosince 2003,

—	s ohledem na definici přechodného soudnictví obsaženou ve zprávě generálního tajemníka OSN z roku 2004 o právním státu a přechodném soudnictví ve společnostech v období konfliktu a po jeho ukončení (6),

—	s ohledem na finanční nástroj ve výši 12 milionů EUR vytvořený Komisí na základě evropského nástroje stability pro zajištění podpory soudům zasedajícím ad-hoc a iniciativám přechodného soudnictví na celém světě,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2007 nazvané „Úvahy o postupu EU v nestabilních situacích – činnost ve složitém prostředí pro trvale udržitelný rozvoj, stabilitu a mír“ (KOM(2007)0643),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o reakci EU na nestabilní situace v rozvojových zemích (7),

—	s ohledem na sdělení Komise o předcházení konfliktům (KOM(2001)0211) a na program EU pro předcházení násilným konfliktům přijatý na zasedání Evropské rady v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001,

—	s ohledem na prohlášení předsednictví EU pro OSN o „právním státu a přechodném soudnictví ve společnostech v období konfliktu a po jeho ukončení“ ze dne 6. října 2004,

—	s ohledem na koncepci EU pro podporu odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění (DDR) schválenou Radou Evropské unie dne 11. prosince 2006,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. dubna 2001 nazvané „Návaznost základní pomoci, obnovy a rozvoje – posouzení“ (KOM(2001)0153),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2007 o současném stavu vztahů mezi EU a Afrikou (8),

—	s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU č. 3937/07 a na zprávu jeho politického výboru o řádné správě věcí veřejných, transparentnosti a odpovědnosti ve vztahu k využívání přírodních zdrojů v zemích AKT (9) z července 2007,

—	s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti (RB OSN č. 1325) a o sexuálním násilí páchaném na civilním obyvatelstvu v době konfliktu (RB OSN č. 1820),

—	s ohledem na „Obecné zásady společné strategie EU-Afrika“ schválené na 8. schůzce ministerské trojky EU-Afrika dne 15. května 2007 v Bruselu,

—	s ohledem na články 177 až 181 Smlouvy o ES,

—	s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Výboru pro zahraniční věci (A6-0445/2008),

A.

vzhledem k tomu, že v polovině zemí, v nichž došlo k ukončení konfliktu, konflikt do pěti let opět propukne, a že podle odhadů žije 340 milionů extrémně chudých obyvatel světa ve státech, které jsou momentálně nestabilní, přičemž skutečnost, že nedochází k nepřátelským akcím, nevede automaticky k trvalé a pevné stabilitě a udržitelnému rozvoji,

B.

vzhledem k tomu, že v rozvojových cílech tisíciletí jsou stanoveny koherentní a časově vymezené cíle, které mají dlouhodobě vést k vymýcení chudoby; vzhledem k tomu, že do roku 2010 by se polovina nejchudší populace ve světě mohla nacházet v takových životních podmínkách, ve kterých zažívá násilný konflikt nebo ve kterých jí hrozí (10),

C.	vzhledem k tomu, že budování stabilních a trvalých států vyžaduje vytvoření objektivní a odpovědné veřejné správy prosté politických zásahů a korupce,

D.	vzhledem k tomu, že pro vytvoření příznivých podmínek pro mír a rozvoj je nezbytným základem transparentní, zodpovědný a profesionální bezpečnostní sektor,

E.	vzhledem k tomu, že by se reforma bezpečnostního sektoru měla zaměřit na poskytování účinné a legitimní veřejné služby, která bude transparentní, odpovědná civilním orgánům a citlivá vůči potřebám veřejnosti,

F.	vzhledem k tomu, že rozšíření ručních palných a lehkých zbraní napomáhá konfliktům a trestné činnosti; vzhledem k tomu, že v roce 2006 tvořili civilisté tři čtvrtiny zaznamenaných obětí nášlapných min (11),

G.

vzhledem k tomu, že násilné konflikty kromě toho, že mají tragický dopad na rozvoj a lidská práva, rovněž odrazují zahraniční investory, a tím podstatně omezují růst a brání investicím do hospodářství a základních služeb (podle nedávné zprávy (12) bylo prokázáno, že v případě afrického státu způsobuje ozbrojený konflikt pokles hospodářství o 15 %), zatímco zdravý soukromý sektor může být případně základem udržitelných příjmů pro legitimní vládu,

H.	vzhledem k tomu, že dlouhodobé stability lze dosáhnout pouze tím, že se všechny zúčastněné strany, včetně žen a menšin, celkově zapojí do mírového procesu, procesu národního usmíření a budování státu,

I.

vzhledem k tomu, že komise pro pravdu a usmíření mohou společnostem napomáhat v tom, aby se vypořádaly s odkazem masového násilí, mohou zprostředkovat dialog mezi komunitami a mezi dříve znepřátelenými stranami konfliktu a přispět ke spravedlnosti, nápravě škod a reformním opatřením, která sníží pravděpodobnost budoucího konfliktu,

J.	vzhledem k tomu, že institucionální rámec umožňující rozvoj občanské společnosti vychází ze svobody sdružování a projevu a z rozvoje svobodných sdělovacích prostředků chráněných zákonem,

K.	vzhledem k tomu, že udržitelný, dobře fungující stát vyžaduje také silnou občanskou společnost, aby byli obyvatelé chráněni před zneužitím moci, a svobodný tisk, který kritizuje činnost rozpínající se výkonné moci,

L.	vzhledem k tomu, že státy, které se nacházejí v nestabilní situaci, musí být vybízeny k tomu, aby nevládním organizacím umožnily fungovat bez toho, aby je omezovaly nepřiměřeně byrokratické registrační zákony a postupy, jež brání rozvoji skutečně účinné občanské společnosti,

M.	vzhledem k tomu, že průměrná rozvojová země přijme za rok 260 návštěv dárců a že v roce 2006 provedli dárci vůči všem rozvojovým zemím celkem 70 000 dárcovských transakcí, přičemž průměrná velikost projektu činila pouze 1,7 milionu USD,

N.	vzhledem k tomu, že ve vzájemném hodnocení OECD/DAC týkajícím se politiky rozvojové spolupráce ES se uvádí, že EU by měla „v rámci programů a projektů na úrovni jednotlivých zemí systematičtěji využívat analýzy konfliktu“, aby „zvýšila jejich účinnost“ a zajistila jejich „neškodnost“,

O.

vzhledem k tomu, že v návaznosti na sdělení o postupu EU v nestabilních situacích a na následné závěry Rady a usnesení Parlamentu má Komise v roce 2009 vypracovat prováděcí plán, který by zohlednil zkušenost a informace získané z „pilotních případů“ a umožnil zhodnotit účinnost nejrůznějších nástrojů EU s ohledem na jejich co možná nejlepší využití v oblasti bezpečnosti a rozvoje,

P.

vzhledem k tomu, že kromě stanovení šesti pilotních zemí (Burundi, Guinea Bissau, Haiti, Sierra Leone, Východní Timor a Jemen) diskuse zahájené mezi Komisí, Radou, Evropským parlamentem a občanskou společností v rámci monitorování výše uvedeného sdělení Komise o postupu EU v nestabilních situacích dosud neumožnily provést konkrétní praktická opatření,

Q.	vzhledem k tomu, že evropské podniky jsou přítomny v oblastech konfliktu a mají v nich své zájmy,

1.   podporuje koncepci „odpovědnosti chránit“, tak jak byla schválena OSN za účelem posílení státní suverenity místo jejího narušování, a zdůrazňuje, že EU a její členské státy by se měly cítit touto koncepcí vázány; zdůrazňuje, že by „odpovědnost chránit“ měla být považována za prostředek, jímž je možné prosazovat bezpečnost obyvatelstva; silně podporuje odpovědnost každé vlády vůči ochraně jejích vlastních občanů, přičemž zdůrazňuje, že prvořadou odpovědnost za předcházení genocidě, válečným zločinům, etnickým čistkám a zločinům proti lidskosti páchaným na obyvatelstvu nese stát samotný; domnívá se nicméně, že pokud nejsou vlády schopné či ochotné poskytovat tuto ochranu, stává se odpovědnost podniknout přiměřené kroky kolektivní odpovědností širšího mezinárodního společenství; konstatuje dále, že tyto kroky by měly představovat prevenci, ale i reakci a měly by zahrnovat použití donucovací vojenské síly pouze jako zcela krajní prostředek; považuje tyto kroky za důležitý způsob nového uplatňování zásady bezpečnosti obyvatelstva;

2.   požaduje, aby bylo provedeno prohlášení, které učinil generální tajemník OSN Kofi Annan ve své zprávě určené Valnému shromáždění v roce 2000: „Svrchovanost státu zahrnuje odpovědnost, a prvořadou odpovědnost za ochranu vlastního obyvatelstva nese stát samotný; pokud obyvatelstvo vážně strádá v důsledku vnitřní války, povstání nebo státního krachu a dotčený stát není ochoten nebo schopen tyto jevy zastavit či odvrátit, ustupuje zásada nevměšování mezinárodní odpovědnosti chránit“;

3.   domnívá se, že existují dvě fáze budování míru a státu: stabilizační fáze, která klade důraz na bezpečnost, právo a pořádek a na poskytování základních služeb, a druhá fáze budování státu, jež se zaměřuje na správu věcí veřejných a instituce, které ji zajišťují; a to s výhradou, že:

a)	druhá fáze by neměla nastat před tím, než v zemi dojde ke stabilizaci, neboť instituce vytvořené před stabilizací budou odrážet povahu konfliktu, a nikoli to, co země potřebuje ke stabilnímu a trvalému míru,

b)	ve fázi budování státu je důležité řídit se normami a očekáváním občanů dotčené země, a nikoli ideály zasahujících států,

c)	v průběhu fáze budování státu budou zasahující státy muset předat jednotlivé instituce místním orgánům; právě v této době se mohou objevit případné překážky, jež je nutné akceptovat, pokud nejsou zásadní pro pokrok, kterého má země dosáhnout;

4.   zdůrazňuje, že v politickém dialogu EU s třetími zeměmi a v programech rozvojové spolupráce je důležité řešit základní příčiny konfliktů, aby se vytvořily mechanismy, které by včas odhalily varovné signály, pokud jde o upadající státy, a to sledováním případných náznaků či ukazatelů občanského násilí, jako jsou historické rozpory, etnické a kmenové spory, náboženské konflikty, nespravedlnost a chudoba; v této souvislosti zdůrazňuje zejména potřebu vyčlenit nové finanční prostředky na přizpůsobení a ochranu životního prostředí, jakožto prevenci nárůstu konfliktů souvisejících s klimatem a životním prostředím;

5.   vyzývá Komisi, aby stanovila předcházení konfliktům jako průřezové téma v rozvojové spolupráci a aby zahrnula citlivé zohlednění konfliktu a analýzu konfliktu do stávajících a nových politik, do strategických dokumentů pro jednotlivé země a regiony a do veškerých relevantních finančních nástrojů pro vnější spolupráci;

6.   připomíná, že mír není jen stav bez války, že není míru bez spravedlnosti a že konec válečného stavu navíc nemusí nutně přinést bezpečnost pro muže a ženy; připomíná také, že ženy mají významnou úlohu v předcházení konfliktům a jejich řešení a v procesu budování míru, a zdůrazňuje důležitost jejich rovnoprávné účasti a plného zapojení do veškerých snah o zachování a prosazování míru a bezpečnosti;

7.   je pevně přesvědčen, že je nezbytné vynaložit veškeré úsilí na to, aby se zajistily minimální standardy základních služeb pro obyvatele zasažené konfliktem, zejména pokud jde o jejich přístup k potravinám, čisté vodě a hygienickému zařízení, lékům, zdravotní péči (včetně reproduktivní zdravotní péče) a o zajištění jejich osobní bezpečnosti; z krátkodobého hlediska musí mít otázky zajištění základních potřeb zboží a služeb přednost před udržitelností;

8.   domnívá se, že by v situacích po ukončení konfliktu měla existovat koordinace mezi mírotvornými, humanitárními a rozvojovými aktivitami, a to v souladu se strategickým rámcem „Návaznost základní pomoci, obnovy a rozvoje“ a s cílem zajistit soulad ve spojení bezpečnosti a rozvoje;

9.   považuje za nezbytné, aby byl ve styku s uprchlíky a vnitřně vysídlenými osobami zohledňován genderový rozměr, a to i při projektování uprchlických táborů;

10.   zdůrazňuje potřebu posílit civilně-vojenskou koordinaci; je toho názoru, že v situacích po ukončení konfliktu musí k přechodu od vojenské k občanské bezpečnosti dojít, jakmile je to prakticky možné, a že mezinárodní jednotky by měly být postupně doplněny a nahrazeny profesionálně vycvičenými celostátními a regionálními civilními policejními sbory, přičemž je nutné zajistit, aby se jednou z hlavních priorit stalo nestranné uplatňování zásad právního státu a správních postupů na všechny skupiny konfliktu;

11.   zdůrazňuje, že je třeba nalézt rovnováhu mezi civilními a vojenskými prvky rozvojové pomoci s cílem zajistit fungování základní infrastruktury a vládních služeb, aniž by přitom byly upozaděny požadavky na rekonstrukci, obnovu a na opětovné zahájení demokratického a hospodářského procesu;

12.   vyzývá k prosazování lidských práv prostřednictvím podpory školení armády a policie v oblasti lidských práv (včetně kampaní o lidských a občanských právech pro postižené části obyvatelstva), ke školení personálu vysokých škol o mezinárodních normách v oblasti civilní a vojenské policie, k vytvoření kodexu chování pro bezpečnostní personál, který by vymezil oblasti odpovědnosti policie a armády, k vytvoření úřadů veřejného ochránce lidských práv a komisí pro lidská práva a k zajištění vzdělávání v oblasti lidských práv pro místní orgány a státní úředníky;

13.   zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby se pokračovalo v budování vojenské kapacity evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP), a EU a její členské státy tak mohly lépe přispívat ke stabilizaci a rozvoji společností po ukončení konfliktu;

14.   považuje za zásadní, aby se při odstraňování příčin nestability a problémů společností po ukončení konfliktu kombinovala civilní a vojenská opatření; zdůrazňuje, že pokud v místě nebudou bezpečnost zajišťovat mírové síly, nelze obecně splnit zásadní předpoklad stability ve společnostech postižených konfliktem (tj. bezpečnost jednotlivců a jejich majetku);

15.   zdůrazňuje význam reformy bezpečnostního systému (SSR) a procesu odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění (DDR) jakožto stěžejních faktorů pro zajištění dlouhodobého míru a udržitelného rozvoje; vyzývá Radu a Komisi, aby urychlily praktické provádění rámce politiky EU pro reformu bezpečnostního systému a koncepce EU pro podporu odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění s cílem zvýšit relevantnost, koherentnost a účinnost činností EU v těchto oblastech; vyzývá ke zvýšenému financování reformy bezpečnostního systému a odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění ze strany Společenství, se zvláštním důrazem na země, ve kterých již EU rozmístila své mise EBOP; vyzývá k tomu, aby jakékoli činnosti týkající se reformy bezpečnostního systému a odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění, jež jsou financovány z prostředků Společenství a které jsou určeny na podporu operací EBOP v oblastech s trvajícím konfliktem nebo po jeho skončení, byly co nejdříve zohledněny při plánování těchto operací, zejména ve fázi zjišťování skutečností nebo v průběhu vytváření koncepce krizového řízení / koncepce operací (CONOPS);

16.   zdůrazňuje, že reforma bezpečnostního sektoru může být účinným nástrojem pro posílení diplomacie a obrany při současném omezení dlouhodobých bezpečnostních hrozeb tím, že pomůže vybudovat stabilní, prosperující a mírumilovnou společnost; tato reforma musí zahrnovat opětovné vytvoření nebo reformu institucí a klíčových ministerských míst, které udržují a kontrolují bezpečnost hostitelského státu a jeho obyvatel;

17.   žádá, aby EU v rámci podpory reformy bezpečnostního sektoru po ukončení konfliktu zohledňovala genderové hledisko tím, že bude poskytovat školení o genderové problematice a odbornou přípravu týkající se ústavy, voleb, policie a soudnictví;

18.   domnívá se, že bývalí vůdcové bojů před tím, než vstoupí do formálních institucionálních struktur, které podporují sdílení moci, musí zcela jednoznačně odsoudit násilí, a že by se současně mělo zajistit, aby veřejnost a všechny zúčastněné strany byly soustavně informovány, pokud jde o opatření týkající se sdílení moci, a aby se aktivně účastnily všech rozprav na toto téma;

19.   zdůrazňuje význam začlenění genderového hlediska do sjednávání a provádění mírových dohod tak, aby byla podpořena ústavní ochrana práv žen;

20.   vyzývá Radu a Komisi, aby s ohledem na skutečnost, že většina obětí ozbrojených konfliktů je zabita ručními palnými a lehkými zbraněmi, urychleně navázaly na rozhodnutí Soudního dvora ze dne 20. května 2008 o pravomoci Společenství v boji proti šíření ručních palných a lehkých zbraní (13) rychlejším provedením strategie Evropské unie pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva do nich a nedovolenému obchodu s nimi a urychleným plánováním financování z prostředků Společenství, zejména z Evropského rozvojového fondu a nástroje stability, jež mají být v daných oblastech vynaloženy na programy týkající se ručních palných a lehkých zbraní; žádá, aby mnohostranné a regionální finanční instituce přijaly v případě potřeby opatření pro vytvoření programů týkajících se ručních palných a lehkých zbraní v rámci úsilí o rekonstrukci a obnovu v oblastech nacházejících se ve stavu po ukončení konfliktu a v rámci úsilí o stabilizaci správy věcí veřejných, posílení právních předpisů a zlepšení akceschopnosti donucovacích orgánů, pokud jde o ruční palné a lehké zbraně; vyzývá Radu a Komisi, aby nadále prosazovaly vytvoření mezinárodní právně závazné dohody o obchodování se zbraněmi na všech dvoustranných i mnohostranných úrovních;

21.   domnívá se, že jednou z hlavních priorit musí být dobrovolný návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob a že je třeba těmto osobám zajistit únosnou a bezpečnou existenci, zejména poskytováním funkčních služeb v oblasti zdravotnictví a vzdělávání (včetně vzdělávacích kampaní pro ženy) a nabídkou pracovních míst a že je k tomu nezbytné využít dialogu mezi jednotlivými skupinami, výchovy k míru, mezinárodní podpory, odstraňování předsudků a školení o rozmanitosti, zapojení komunit, které se účastnily bojů, postupů pro vypořádání územních nároků a léčení traumat; pokud to umožní etnický a náboženský profil; domnívá se, že vnitřně vysídlené osoby by měly být rozmístěny po celé zemi a měly by se usadit ve svých původních obcích či městech, přičemž by neměly být soustřeďovány ve velkých skupinách, neboť to může vést ke konfliktům a násilí;

22.   trvá na tom, že je nezbytné, aby ženy po skončení konfliktu znovu zahájily proces svého vzdělávání a odborné přípravy nebo v něm dále postoupily; domnívá se, že v průběhu procesu budování státu je v tomto ohledu vhodné aktivně podporovat opětovné zahájení výuky;

23.   důrazně poukazuje na potřebu konzultovat a podporovat místní organizace žen a mezinárodní sítě ženského mírového hnutí; doporučuje poskytovat politickou a finanční podporu, školení, pomoc při budování kapacit a technickou pomoc, a to i pokud jde o mírová jednání a nenásilné řešení konfliktů;

24.   je toho názoru, že členské státy jsou z morálního hlediska povinny poskytovat uprchlíkům z oblastí, v nichž probíhá konflikt, útočiště; je přesvědčen, že tuto povinnost lze splnit, pouze pokud bude tato zátěž mezi členské státy rovnoměrně rozdělena; dále je přesvědčen, že by členské státy měly aktivně pomáhat uprchlíkům, kteří se po ukončení násilného konfliktu hodlají vrátit zpět do země svého původu;

25.   potvrzuje zásadní význam spravedlivé migrační politiky vůči rozvojovým zemím; konstatuje, že migrace se může stát pozitivní silou v procesu rozvoje, zejména prostřednictvím finančních prostředků zasílaných migranty žijícími v EU, omezením odlivu kvalifikovaných pracovníků, usnadněním zpětné migrace a tím, že se zabrání obchodování s lidmi;

26.   zdůrazňuje, že je nezbytné přijmout opatření na podporu opětovného shledání rodinných příslušníků, znovuzačlenění dětí zasažených ozbrojeným konfliktem do společnosti a zajištění přístupu ke vzdělávacím programům, odbornému vzdělávání a psychologické podpoře, při současném zohlednění specifických potřeb dívek;

27.   vyzývá k účinnému provedení návrhu Komise na odzbrojení, demobilizaci a znovuzačlenění v případě bývalých bojovníků, včetně znovuzačlenění bojovníků do občanské společnosti tím, že se jim poskytnou potraviny, stany, deky, lékařská podpora a civilní oděv, dále včetně dopravy bývalých vojáků ke komunitě, ze které pocházejí, nebo na jimi vybrané místo, podpory důchodových programů pro politické nebo vojenské úředníky, přestěhování bývalých vojáků, systémů mzdové podpory, zajištění výuky občanské výchovy pro bývalé vojáky, programů psychické regenerace pro bývalé bojovníky a zvláštních dodatečných prostředků pro zaměstnanecké systémy a programy vytváření pracovních míst;

28.   poukazuje na to, že programy odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění by měly zahrnovat zvláštní ustanovení týkající se bývalých bojovnic;

29.   zdůrazňuje, že opatření proti využívání dětských vojáků a verbování dívek, jež jsou posléze vystaveny sexuálnímu zneužívání, do ozbrojených sil, jsou součástí boje za zlepšení každodenního života žen, které žijí v oblastech nacházejících se ve fázi upevňování míru a budování státu po válečném konfliktu;

30.   domnívá se, že by odzbrojení, demobilizace a znovuzačlenění mělo být zaměřeno také na sociální a hospodářský rozvoj a že by mělo poskytovat programy finanční podpory určené pro plnění naléhavých potřeb;

31.   je přesvědčen o tom, že pro zajištění dlouhodobé stability je nezbytná místní odpovědnost za mírotvorný proces;

32.   domnívá se, že mezinárodní dárci by při vypracovávání politiky rekonstrukce pro stabilitu a demokracii měli zohledňovat regionální a místní souvislosti a že by přitom měli vycházet ze zkušeností získaných v rámci podpory hospodářského rozvoje ve společnostech po ukončení konfliktu;

33.   zdůrazňuje, že vhodná strategie pro usmíření musí zohlednit úlohu žen v procesu upevňování míru; podtrhuje, že programy pro usmíření musí postihnout specifickou situaci dětí poznamenaných ozbrojeným konfliktem;

34.   je přesvědčen o tom, že legitimitu státu lze vybudovat pouze řádnou a účinnou správou věcí veřejných; zdůrazňuje, že instituce, volební procesy, registrace voličů a volební seznamy, identifikace voličů a protikorupční mechanismy musí charakterizovat co možná nejvyšší míra transparentnosti a odpovědnosti, neboť představují nezbytný předpoklad pro obranu právního státu, lidských práv, demokratických institucí a důstojnosti daného obyvatelstva, ale jsou i předpokladem hospodářského rozvoje, investic a obchodu;

35.   domnívá se, že faktory, jako je právní stát, zdravé finance, volný trh, účinná a kvalifikovaná veřejná správa, nezávislé a nezkorumpované orgány moci soudní, zákonodárné a výkonné, představují nástroje, jimiž mohou jednotlivci i společenství prostřednictvím své píle a iniciativy skutečně zvýšit bohatství svých národů;

36.   vyzývá k vytvoření centrálních kontaktních míst pro investování ve snaze posílit prioritní odvětví, do kterých mohou být přilákány přímé zahraniční investice, a k vytvoření pracovních míst mimo tradiční zemědělská odvětví podporou rozvoje liberálních kodexů investování a průmyslových zón osvobozených od daní;

37.   vyzývá Komisi, aby vytvořila deregulační oddělení, které by mohlo zemím nacházejícím se ve fázi po ukončení konfliktu poskytovat poradenství v tom, jak uspořádat hospodářskou infrastrukturu, aby byly odstraněny byrokratické překážky, jež brání nebo zpomalují vytváření malých podniků, otevírání bankovních účtů nebo registraci půdy a podniků; měl by být zpomalen příliv spekulativního kapitálu, pokud je to možné, a měly by být vytvářeny daňové pobídky pro zakládání podniků, zejména prostřednictvím programů rozpočtové podpory;

38.   považuje za zvlášť důležité zapojovat ženy v zemích po ukončení konfliktu do hospodářských činností, aby se zvyšovala jejich sociální a hospodářská síla, a zdůrazňuje pozitivní úlohu, kterou při tom sehrávají mikroúvěry;

39.   pevně věří, že místní odpovědnost rozvojové spolupráce EU může být posílena zapojením vnitrostátních parlamentů, včetně vzájemného působení a budování kapacit mezi Evropským parlamentem a parlamenty partnerských zemí; patří sem také systémy podpory informačních a komunikačních technologií, technologické kapacity pro vytváření moderních voličských seznamů nebo vydávání průkazů totožnosti v případech, kdy nejsou dostupné rodné listy nebo jiné dokumenty dokládající občanství;

40.   zdůrazňuje, že je třeba pomoci místním orgánům poskytnutím vhodné odborné přípravy a podělením se o zkušenosti; v této souvislosti připomíná závazek Evropského parlamentu vůči zásadám a praxi parlamentní demokracie;

41.   zdůrazňuje, že v zemích po ukončení konfliktu by se měla podporovat účast žen ve volbách pomocí zvláštních programů a zavedením kvót na všech úrovních;

42.   zdůrazňuje význam nezávislého monitorování transparentnosti a odpovědnosti při využívání zdrojů, jež mohou hrát důležitou úlohu v situacích po ukončení konfliktu, jsou-li opětovně investovány do budování státu; zdůrazňuje rovněž význam boje proti všem formám plýtvání, podvodů a korupce prostřednictvím vhodných protikorupčních mechanismů a za obezřetné podpory ze strany občanské společnosti;

43.   zdůrazňuje nutnost pokročit v provádění Úmluvy OSN proti korupci (UNCAC), zabránit tomu, aby byly nelegální finanční prostředky používány na podporu konfliktů a aby ohrožovaly proces stabilizace po ukončení konfliktu, neboť korupce způsobuje neúčinnost institucí, zesiluje společenskou marginalizaci a narušuje rozhodovací postupy a zajišťování základních služeb;

44.   upozorňuje na to, že nezbytnými podmínkami úspěšné rozvojové politiky je podpora místních komunit, rodin, organizací občanské společnosti, včetně organizací žen, podpora mikroúvěrových organizací a místních sítí; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby místní činitele v oblasti míru a lidských práv podporovaly politicky i finančně, a to i v obdobích krize, zejména prostřednictvím nástroje stability EU a jeho složky týkající se reakce na krizi;

45.   zdůrazňuje, že v situaci po skončení konfliktu je nutné provést registraci pozemkových práv a regularizovat vlastnictví pozemků v souladu s mezinárodními právními předpisy v oblasti lidských práv, aby se zabránilo nezákonnému přivlastnění půdy ze strany vlád, soukromých společností nebo vládnoucích elit, k němuž dochází často na úkor nejchudších a nejzranitelnějších lidí, kam patří také navrátivší se a vnitřně vysídlené osoby; dále zdůrazňuje, že je nutné vynaložit úsilí na posílení soudů, aby mohly lépe vymáhat právo upravující vlastnictví a obchodní právo, zejména v zemích, ve kterých mají ženy nižší právní postavení nebo ve kterých jsou jim upírána základní vlastnická práva;

46.   připomíná svůj závazek chránit práva žen a dětí v době po ukončení konfliktu, přičemž konečným cílem je přijetí nezbytných opatření pro posílení postavení žen, které je nutnou podmínkou dosažení trvalého míru a stability;

47.   domnívá se, že mnoho rozvojových zemí má k dispozici základní přírodní zdroje nutné ke svému rozvoji, ale že špatné řízení a korupční praktiky, pokud jde o přírodní zdroje, jako je ropa, voda, dřevo a diamanty, mohou země zavléci zpět do koloběhu konfliktů; odsuzuje skutečnost, že na nesprávném nakládání s těmito zdroji a na jejich vytěžování se podílejí nejrůznější činitelé (na lokální, regionální, mezinárodní a nadnárodní úrovni); naléhavě žádá členské státy, aby prosazovaly a podporovaly řádné řízení veškerých přírodních zdrojů a aby přijaly opatření proti jejich vytěžování a nezákonnému obchodování s nimi, zejména pokud to přispívá ke vzniku, eskalaci nebo pokračování ozbrojeného konfliktu;

48.   uznává výsledky, kterých dosáhl kimberleyský proces, iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu a program pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví, a vyzývá k jejich posílení a účinnějšímu provádění a vymáhání;

49.   znovu opakuje závěry dokumentu o změně klimatu a mezinárodní bezpečnosti, který vysoký představitel EU a Evropská komise (14) dne 14. března 2008 předložili Evropské radě, v němž varují, že změna klimatu hrozí přetížením států a regionů ve světě, které jsou již nyní nestabilní a náchylné ke konfliktu, vede ke vzniku nových imigračních toků a zvyšuje bezpečnostní rizika pro EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby ve svém mírotvorném úsilí vzala v úvahu hledisko změny klimatu;

50.   domnívá se, že zásadní význam má spravedlnost pro oběti konfliktů a že v porovnání s mezinárodními soudy pro válečné zločiny mohou mít soudy daných zemí, pokud je soudní systém funkční, nezávislý a nestranný, lepší pozici k tomu, aby zajistily odpovědnost za vnitrostátní soudní řízení a potrestání pachatelů; v souvislosti se skončením konfliktu v tomto rámci navrhuje, aby byla prozkoumána možnost zmapovat minulé případy porušování lidských práv spáchané v průběhu konfliktu;

51.   vyzývá k posílení soudních systémů prostřednictvím odborné přípravy soudců a státních zástupců, prostřednictvím konferencí o reformě soudnictví, nezávislých systémů jmenování soudců, řádného odměňování soudního personálu, poskytování vybavení soudů, zkvalitňování soudní administrativy, uchovávání záznamů, rozpočtového a personálního řízení a získávání moderních technologií, včetně počítačů pro sledování případů;

52.   žádá, aby byla zranitelným skupinám, etnickým menšinám, zemědělcům bez půdy a dalším marginalizovaným skupinám poskytována právní pomoc a aby zkušené nevládní organizace zajišťovaly odbornou přípravu právních asistentů s cílem umožnit ve větší míře přístup k soudnímu systému;

53.   považuje za zvlášť důležité zastavit beztrestnost páchání násilných trestných činů na základě pohlavní příslušnosti a tam, kde je to možné, vyloučit tyto trestné činy z ustanovení o amnestii a zajistit, aby všechny oběti sexuálního násilí, zejména ženy a dívky, měly zákonem zaručenou stejnou ochranu a rovný přístup ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že ženy a děti mají v mnoha společnostech znevýhodněné postavení, pokud jde o přístup ke spravedlnosti, měla by být všude, kde to bude nutné, přijata zvláštní ustanovení;

54.   zdůrazňuje, že ženám, které se staly oběťmi sexuálního násilí, je třeba umožnit plný přístup k sexuální a reproduktivní zdravotní péči a k osvětovým programům, které jim pomohou vyrovnat se se sociálními stigmaty, kterým čelí;

55.   vítá přijetí rezoluce č. 1820 Rady bezpečnosti OSN a zejména to, že tato rezoluce uznává, že sexuální násilí je hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost;

56.   zdůrazňuje význam zohlednění zvláštních potřeb dětí, zejména dívek, v situacích po ukončení konfliktu, a to hlavně pokud jde o vzdělání;

57.   chválí spolupráci EU s Mezinárodním trestním soudem (ICC); zdůrazňuje, že podpora EU je pro prosazování mandátu ICC zcela nezbytná; považuje za nezbytně nutné, aby všechny státy podepsaly a ratifikovaly Římský statut ICC, aby systém ICC lépe fungoval a byl koherentnější a konzistentnější; naléhavě vyzývá členské státy EU a AU, aby se ve všech případech konfliktních situací začaly důsledně a okamžitě zabývat prováděním všech zatykačů vydaných ICC;

58.   naléhavě vyzývá členské státy, aby pokračovaly v boji proti beztrestnosti, který je nejúčinnějším prostředkem předcházení budoucím případům porušování lidských práv, a to i tím, že podpoří činnost mezinárodních soudů;

59.   zdůrazňuje, že udržitelný mír je v mnoha ohledech podmíněn zapojením na úrovni komunity a odpovědností za mírový proces – který však může být legitimní a úspěšný jedině tehdy, jestliže se ho stejnou měrou účastní ženy, které mají důležitou sociální funkci a rozhodující úlohu ve výrobě potravin a v péči o rodinu, zejména v rozvojových zemích; vzhledem ke skutečnosti, že ženy společně s dětmi tvoří 80 % uprchlíků, požaduje, aby se ženám dostávala zvláštní podpora a aby byla uznána jejich nenahraditelná úloha při prosazování míru a stability, a zdůrazňuje, že pro mírový proces je zásadní role mezinárodního společenství, které podporuje sítě občanské společnosti, v nichž se propojují místní, vnitrostátní a mezinárodní iniciativy;

60.   vyzývá k vytvoření stálých mírových výborů, v nichž by byli zapojeni vlivní členové všech znepřátelených stran, s cílem předejít propuknutí násilí ve velkém měřítku;

61.   je přesvědčen, že příslušné organizace občanské společnosti mohou sloužit jako zprostředkovatelé dialogu mezi skupinami v konfliktu za předpokladu, že jej doplní školení v oblasti nenásilného řešení konfliktů a výchova k míru; podporuje vytváření příležitostí pro dialog pořádáním vnitrostátních konferencí, diskusí u kulatého stolu mezi znepřátelenými stranami, kontaktních setkání malých skupin na nejnižší úrovni, školením v oblasti zprostředkování pro místní nevládní organizace, čelní představitele daných společenství a pro osoby v čele tradičních institucí;

62.   vyzývá členské státy, aby při realizaci rozvojových projektů nejprve stanovily ze svého středu vedoucího partnera ve snaze zjednodušit odpovědnostní mechanismy (a to i pokud finanční prostředky pro projekt pocházejí z jiného členského státu) a dosáhnout tak koordinace mezi dárci a koherentnosti, včetně vytvoření účetních předpisů týkajících se povinnosti zveřejňovat informace, pokud jde o vnitrostátní parlamenty, místní orgány a mezinárodní organizace;

63.   domnívá se, že je třeba přijmout opatření na podporu větší účasti a zastoupení žen ve sdělovacích prostředcích a ve všech veřejných fórech, jejichž prostřednictvím budou moci vyjádřit své názory;

64.   připomíná, že registrace narození je základním lidským a občanským právem; zdůrazňuje, že registrace narození je mimořádně důležitá zejména v průběhu a po ukončení ozbrojeného konfliktu, neboť pomáhá chránit děti před porušováním jejich práv, a musí být proto v oblasti rozvoje chápána jako ústřední téma;

65.   zdůrazňuje, že v průběhu celého cyklu plánování, provádění, sledování a hodnocení rozvojových programů je zapotřebí přístupu citlivého ke konfliktům, aby se tak maximalizovaly pozitivní a minimalizovaly negativní dopady na vývoj konfliktu; zdůrazňuje význam systematického provádění analýz konfliktu a porozumění klíčovým faktorům konfliktů; domnívá se, že zavedení referenčních kritérií je užitečným nástrojem hodnocení účinku opatření v oblasti rozvojové spolupráce;

66.   vyzývá, aby se státy sousedící s oblastí konfliktu aktivně zapojily do plánu rozvoje a rekonstrukce pro období po ukončení konfliktu, a to společně s mezinárodním společenstvím;

67.   žádá Radu a Komisi, aby k situaci v jednotlivých zemích přistupovaly z regionálního hlediska;

68.   hodlá pokračovat v aktivní účasti na činnosti organizované Komisí v rámci sledování jejího výše uvedeného sdělení k otázce postupu EU v nestabilních situacích; upozorňuje Radu a Komisi na skutečnost, že je nyní nezbytně nutné, aby tato práce, jež postupuje velmi pomalu, vedla rychle ke konkrétním praktickým opatřením v tak zásadních oblastech, jako je zdravotnictví a vzdělání, a vyzývá Komisi, aby Evropský parlament v úplnosti informovala o dalších krocích, které podnikne s ohledem na závěry případových studií jednotlivých zemí, a zejména pokud jde o využití těchto poznatků při formulaci a přípravě následných opatření;

69.   považuje za nezbytné, aby všechny delegace ES ve třetích zemích měly kontaktní místo pro rovnost žen a mužů s odpovídajícím mandátem, kvalifikací a zdroji;

70.   zdůrazňuje naléhavou potřebu, aby obyvatelstvo nestabilních zemí vnímalo pozitivní vývoj své situace a situace, v níž se nachází jejich země, a žádá proto Radu a Komisi, aby nezanedbávaly viditelnost opatření uplatňovaných v praxi;

71.   podporuje program EU pro předcházení násilným konfliktům a bezpečnostní a rozvojová opatření, která jsou součástí akčního plánu EU pro rok 2009, a naléhavě vyzývá Komisi, aby se provádění opatření spojených s budováním míru stalo jednou z hlavních priorit;

72.   zdůrazňuje, že je důležité posílit způsobilost pracovníků EK k tomu, aby při programování uplatňovali přístup, který je citlivý konfliktům, a to pomocí speciálního školení, zejména vypracováním krátkého a na konkrétní potřeby zaměřeného průvodce problematikou citlivého zohlednění konfliktů pro příslušné pracovníky, který by vycházel ze systémů pro posuzování dopadu na mír a konflikty a z vypracovaného souboru nástrojů pro citlivé zohlednění konfliktů;

73.   domnívá se, že zásahy musí být v zájmu účinného řešení problémů vývoje po ukončení konfliktu včasné, pružné a předvídatelné;

74.   zdůrazňuje, že ve všech evropských misích (včetně zprostředkovatelských a vyjednávacích týmů a policejních a mírových jednotek) by měli být poradci nebo poradkyně pro genderovou problematiku, jejich příslušníci by měli být školeni v zohledňování této problematiky a ženy by v nich měly být zastoupeny nejméně 40 % na všech úrovních včetně nejvyšších funkcí;

75.   vyzývá Komisi, aby provedla výzkum v oblasti genderového mainstreamingu v rámci vnějších misí EU;

76.   poukazuje na to, že je třeba, aby bylo genderové hledisko běžně uplatňováno při mírovém výzkumu, při předcházení konfliktům a jejich řešení, při mírových operacích, při obnově a rekonstrukci po konfliktech, ve finančních nástrojích, v národních a regionálních strategických dokumentech a při plánování veškerých vnějších zásahů;

77.   podporuje funkci zvláštních zmocněnců EU, která je pro EU hlavním nástrojem, jež jí pomáhá při zprostředkovávání politických dohod a při podpoře trvalé politické stability ve společnostech, v nichž byl ukončen konflikt;

78.   vybízí EU, aby vypracovala osvědčené postupy v otázkách, které vyžadují širokou spolupráci partnerů v politické, vojenské, humanitární a rozvojové oblasti a které se týkají předcházení konfliktům, zprostředkování, udržování míru, dodržování lidských práv, právního státu, humanitární pomoci a dlouhodobé rekonstrukce a rozvoje;

79.   vyzývá k vytvoření akčního plánu EU pro provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a žádá Komisi, aby přiměla partnerské země a členské státy EU k vypracování vnitrostátních akčních plánů; navrhuje přezkum hlavních směrů EU k ochraně lidských práv a misím EBOP s cílem zajistit plný soulad s rezolucemi RB OSN č. 1325 a 1820;

80.   zdůrazňuje, že Komise má povinnost podporovat úsilí partnerských zemí o rozvoj kapacit pro demokratickou vnitrostátní kontrolu (parlamentní kontrolu a provádění auditu), je-li pomoc Společenství poskytována formou rozpočtové podpory; naléhavě žádá Komisi, aby této povinnosti dostála ve větším rozsahu a důsledněji; zdůrazňuje, že orgány parlamentní kontroly a auditorské orgány s řádnými pravomocemi jsou hlavním faktorem pro dosažení udržitelného dopadu podpory z rozpočtu EU; žádá vytvoření monitorovacích a kontrolních mechanismů občanské společnosti, aby měly pravomoc kontrolovat využívání a dopad rozpočtové podpory ze strany EU;

81.   vyzývá investiční banky, včetně Evropské investiční banky, aby zajistily, aby jejich půjčky a investice v zemích, které se nacházejí ve stavu po ukončení konfliktu, zejména v zemích bohatých na zdroje, byly v souladu s normami pro lidská práva a životní prostředí a nepřispívaly k napětí;

82.   chválí činnost nově zřízené Komise OSN pro budování míru; zdůrazňuje potřebu spolupráce s mezinárodními partnery, zejména s OSN, v otázkách týkajících se pomoci; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily řádné financování systému OSN a jeho odpovědnost za podporu procesů uvnitř států, na nichž se podílí Komise OSN pro budování míru a další orgány OSN;

83.   zdůrazňuje, že rozvojová pomoc je velmi důležitým faktorem pro upevnění míru a předcházení konfliktům v nestabilních státech, ale že rozvojová pomoc a pomoc při řešení konfliktů nesmí obsahovat žádné vojenské prostředky nebo prvky;

84.   doporučuje uplatňovat kodex chování příslušníků sil OSN nasazených v zónách po ukončení konfliktu a vyzývá k nulové toleranci vůči sexuálnímu násilí páchanému mírovými silami nebo příslušníky nevládních organizací;

85.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, generálnímu tajemníkovi OSN, Komisi OSN pro budování míru, Komisi AU, Výkonné radě AU, Panafrickému parlamentu a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

---

(1)  Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(2)  Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 22.

(3)  Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.

(6)  (S/2004/616).

(7)  Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 460.

(8)  Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 633.

(9)  Úř. věst. C 254, 26.10.2007, s. 17.

(10)  Výpočty oddělení pro mezinárodní rozvoj založené na odhadech Světové banky obsažených v dokumentu „Světové hospodářské vyhlídky na rok 2006: Hospodářské důsledky převodů pracovních příjmů a migrace“ vydaném Světovou bankou ve Washingtonu dne 14.11.2005.

(11)  Zpráva Landmine Monitor 2007: Za svět bez min.

(12)  Zpráva Saferworld, Oxfam a IANSA z října 2007– Africe chybějí miliardy.

(13)  Věc C-91/05, Komise v. Rada.

(14)  S113/08.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/86

---

Zimbabwe

P6_TA(2008)0640

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o situaci v Zimbabwe

(2010/C 45 E/15)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Zimbabwe, naposledy usnesení ze dne 10.července 2008 o situaci v Zimbabwe (1),

—

s ohledem na společný postoj Rady 2008/135/SZBP ze dne 18. února 2008, kterým se obnovují omezující opatření vůči Zimbabwe (2), kterým byla obnovena do 20. února 2009 omezující opatření vůči Zimbabwe uložená společným postojem Rady 2004/161/SZBP ze dne 19. února 2004 (3); s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1226/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 314/2004 o některých omezujících opatřeních vůči Zimbabwe (4), a s ohledem na závěry zasedání Evropské rady o Zimbabwe přijaté ve dnech 11–12. prosince 2008, v nichž bylo vyjádřeno vážné znepokojení nad zhoršující se humanitární situací v Zimbabwe,

—	s ohledem na usnesení o situaci v Zimbabwe, které bylo přijato dne 28. listopadu 2008 Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU,

—	s ohledem na zprávu volební pozorovatelské mise Panafrického parlamentu o harmonizovaných volbách v Zimbabwe, které se konaly dne 29. března 2008,

—	s ohledem na usnesení o Zimbabwe přijaté na 11. summitu Africké unie, který se konal ve dnech 30. června až 1. července 2008 v Šarm aš-Šajchu,

—	s ohledem na dohodu, jež byla uzavřena dne 15. září 2008 mezi Africkým národním svazem Zimbabwe – Vlasteneckou frontou (ZANU-PF) a dvěma hnutími za demokratickou změnu (MDC), týkající se řešení problémů, kterým Zimbabwe čelí,

—	s ohledem na smlouvu o založení Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) a protokoly k této smlouvě, včetně volebního protokolu SADC,

—	s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že Zimbabwe čelí humanitární krizi obrovských rozměrů, kde 5,1 milionů lidí, což je polovina obyvatelstva země, trpí hladem; vzhledem k tomu, že cholera, která propukla následkem přerušení dodávek vody a základních hygienických služeb, si v Zimbabwe vyžádala smrt alespoň 783 lidí, více než 16 400 lidí bylo nakaženo a přes 300 000 lidí značně zesláblých nedostatkem potravy je epidemií vážně ohroženo,

B.

vzhledem k tomu, že zimbabwské úřady daly jasně najevo, že humanitární krizi nemohou ukončit a nepřestanou násilně potlačovat své protivníky; vzhledem k tomu, že existuje jednoznačná souvislost mezi humanitární katastrofou a vládní krizí způsobenou tím, že Robert Mugabe nedokázal navzdory pokusům prezidenta Jihoafrické republiky Thaba Mbekiho o smír zajistit spravedlivé a věrohodné volby a dodržet politickou dohodu z 15. září 2008 o zásadě sestavení vlády národní jednoty s cílem ukončit krizi,

C.	vzhledem k tomu, že míra inflace se v této oblasti odhaduje na bilion procent – nejvyšší na světě; vzhledem k tomu, že více než 80 % obyvatel žije z méně než jednoho dolaru na den a nemá přístup k základním komoditám, jako jsou potraviny a voda,

D.	vzhledem k tomu, že podle mezinárodní zdravotnické humanitární organizace Lékaři bez hranic hrozí nejméně 1,4 milionu osob nákaza cholerou, pokud se propuknutí této choroby nezabrání vyřešením její prvotní příčiny; vzhledem k tomu, že se choroba šíří do Jihoafrické republiky a Botswany,

E.	vzhledem k tomu, že kombinace hospodářské, politické a sociální krize má zejména dopad na ženy a dívky a že jim obzvláště hrozí nákaza cholerou, neboť jsou zodpovědné za domácí péči o nemocné,

F.	vzhledem k tomu, že průměrná délka života za posledních deset let klesla v Zimbabwe z věku 60 let u obou pohlaví na 37 let u mužů a 34 u žen; a vzhledem k tomu, že v Zimbabwe nyní žije 1,7 milionů osob nakažených virem HIV,

G.

vzhledem k tomu, že kromě politické krize a naléhavých zdravotních problémů se v Zimbabwe zhoršuje i krize týkající se lidských práv, posledním vývojem situace byla nebývalá vlna únosů ochránců lidských práv jako Jestiny Mukoko, jejíž zmizení slouží jako příklad pronásledování a zastrašování aktivistů lidských práv, která byla provedena osobami podezřívanými z toho, že jednali na pokyn zimbabwských úřadů,

H.	vzhledem k tomu, že podle odhadů UNICEF pracuje pouze 40 % místních učitelů a do škol je zapsána pouhá jedna třetina žáků; vzhledem k tomu, že učitelé stejně jako lékaři a zdravotní sestry pravidelně stávkují a za vykonávání svého práva pokojně demonstrovat jsou násilně potlačováni policií,

I.	vzhledem k tomu, že členům iniciativy „The Elders“, včetně bývalého generálního tajemníka OSN Kofiho Annana, bývalého prezidenta Jimmyho Cartera a bojovnice za práva žen a dětí Graçy Machelové, byl odepřen vstup do Zimbabwe,

J.	vzhledem k tomu, že řada afrických představitelů, včetně arcibiskupa Desmonda Tutua, prezidenta Botswany Iana Khamy a keňského předsedy vlády Raily Odingy, již vyzvala pana Mugabeho, aby odstoupil,

K.

vzhledem k tomu, že v průběhu oslav šedesátého výročí Všeobecné deklarace lidských práv dne 8. prosince 2008 francouzský prezident Sarkozy jménem EU vyzval pana Mugabeho, aby odstoupil, a prohlásil, že „si vzal zimbabwský lid jako rukojmí“ a že „zimbabwský lid má právo na svobodu, bezpečnost a úctu“,

L.	vzhledem k tomu, že Zimbabwe se blíží situaci, v níž bude splňovat kritéria, která umožňují dovolávat se deklarace přijaté na summitu OSN v září roku 2005, jež hovoří o mezinárodní „odpovědnosti za ochranu“ osob, jimž hrozí, že se stanou obětí zločinů proti lidskosti,

1.   vyjadřuje své hluboké znepokojení nad zoufalou humanitární situací v Zimbabwe, epidemií cholery, hladem a nad tím, že Mugabeho režim naprosto odmítá na tuto krizi reagovat; vyzývá Radu a Komisi, aby znovu potvrdily své závazky vůči zimbabwskému lidu prostřednictvím podstatných a dlouhodobých programů humanitární pomoci;

2.   bere na vědomí, že Evropská unie uvolnila 10 milionů EUR na pomoc a vyzývá zimbabwské úřady, aby zrušily veškerá omezení uvalená na agentury humanitární pomoci a zajistily poskytování humanitární pomoci v souladu se zásadou lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti;

3.   rozhodně podporuje úsilí delegace shora uvedené skupiny „The Elders“ o zmírnění humanitární krize v Zimbabwe; pokládá za naprosto nepřijatelné, že Mugabeho režim odepřel členům této skupiny vstupní vízum, protože chtěli využít svého vlivu ke zvýšení poskytování bezprostřední a dlouhodobé pomoci této zemi s cílem ukončit strašné utrpení zimbabwského lidu;

4.   rozhodně odsuzuje pokračující násilí páchané Mugabeho režimem a namířené proti členům a příznivcům Hnutí za demokratickou změnu (MDC); je rozhořčen vlnou nedávných únosů ochránců lidských práv a požaduje okamžité propuštění Jestiny Mukoko, ředitelky Zimbabwského mírového projektu (ZPP), Zacharii Nkomo, bratra předního právníka v oblasti lidských práv Harrisona Nkomo, Brodericka Takawiry, provinčního koordinátora ZPP, Pascala Gonzo, řidiče ZPP a řady členů MDC a aktivistů občanské společnosti a požaduje, aby se pachatelé těchto únosů zodpovídali ze svých činů;

5.   vítá nedávné rozšíření seznamu Unie týkající se osob z Mugabeho režimu, které mají zákaz vstupu do EU, a žádá, aby byl doplněn o další jména klíčových osob věrných Mugabeho režimu, včetně Florence Chitauro, bývalé ministryně za stranu ZANU PF, která nyní podle všeho žije v Londýně, odmítá odsoudit pana Mugabeho a bez jakýchkoli překážek cestuje do Zimbabwe a zpět;

6.   vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby projednala uvalení cílených sankcí (zákaz cestování a zmrazení majetku) vůči panu Mugabemu a osobám aktivně zapojeným do násilí nebo porušování lidských práv; zejména vyzývá Čínu, Rusko a Jihoafrickou republiku, aby podpořily rozhodná opatření vůči Mugabeho režimu v Radě bezpečnosti OSN a aby sdělily africkým vládám, že dále nehodlají Mugabeho režimu poskytovat jakoukoli podporu;

7.   vítá jednotnost vlád Keni, Botswany a Zambie, s níž vystupují proti panu Mugabemu, a vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že tak velké množství dalších afrických vlád je dosud ochotno přimhouřit oči nad zlem tohoto režimu;

8.   zdůrazňuje, že zimbabwský lid zoufale potřebuje politickou změnu a odsuzuje to, že pan Mugabe odmítl uskutečnit dohodu, kterou podepsal dne 15. září 2008, a předat klíčová ministerstva straně Morgana Tsvangiraiho nebo provést politické reformy;

9.   vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že zoufalá potřeba okamžité, radikální a demokratické změny pro zimbabwský lid je i nadále bez výsledků kvůli despotickému, podvodnému a sobeckému Mugabeho režimu;

10.   naléhavě žádá, aby africké země a regionální instituce včetně SADC, a zejména Africká unie jako ručitel dohody ze dne 15. září 2008, i přední africké osobnosti zajistily spravedlivé řešení situace v Zimbabwe založené na věrohodných volbách konaných v březnu 2008 a aby vyváženě sledovaly veškeré politické dohody;

11.   vyzývá Radu, aby povzbudila Africkou unii k přípravě na nepředvídané situace pro aktivní intervenci s cílem ochránit civilní obyvatelstvo Zimbabwe;

12.   vyzývá Radu, aby byla i nadále bdělá ve vztahu k následkům pro tento region, které může mít záměrná nedbalost a špatná správa věcí veřejných stranou ZANU-PF, jež Zimbabwe destabilizují;

13.   vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací uprchlíků ze Zimbabwe v tomto regionu a vyjadřuje politování nad násilím vůči zimbabwským uprchlíkům v sousedních zemích; vyzývá Evropskou komisi, aby tyto sousední země podpořila prováděním finančních a materiálních programů pomoci určených pro uprchlíky;

14.   rozhodně vyzývá všechny zúčastněné strany a mezinárodní společenství, aby byly připraveny podporovat hospodářskou a sociální obnovu Zimbabwe, jakmile bude vytvořena vláda, která bude skutečně na všech úrovních odrážet vůli zimbabwského lidu, a jakmile budou existovat hmatatelné známky návratu k dodržování demokracie, lidských práv a právního státu;

15.   vyzývá Radu a členské státy, aby zintenzívnily diplomatickou činnost v Africe s cílem docílit aktivní podpory změn v Zimbabwe;

16.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládám zemí G8, vládám a parlamentům Zimbabwe a Jihoafrické republiky, generálnímu tajemníkovi Společenství národů, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, předsedovi Komise a předsedovi Výkonné rady Africké unie, Panafrickému parlamentu a generálnímu tajemníkovi a vládám států Jihoafrického rozvojového společenství a jeho Parlamentnímu fóru.

---

(1)  Přijaté texty P6_TA(2008)0364.

(2)  Úř. věst. L 43, 19.2.2008, s. 39.

(3)  Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 66.

(4)  Úř. věst. L 331, 10.12.2008, s. 11.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/89

---

Nikaragua

P6_TA(2008)0641

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o útocích proti obráncům lidských práv, občanských svobod a demokracie v Nikaragui

(2010/C 45 E/16)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN z roku 1948,

—	s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

—

s ohledem na dohodu z 15. prosince 2003 o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a republikami Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama na straně druhé a s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a republikami Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama (1),

—	s ohledem na pokyny Evropské unie pro obránce lidských práv,

—	s ohledem na zprávy týmu odborníků EU o volbách do obecních zastupitelstev, které se konaly dne 9. listopadu 2008 v Nikaragui,

—	s ohledem na prohlášení komisařky Benity Ferrerové Waldnerové o událostech, k nimž došlo v Nikaragui v průběhu voleb do obecních a krajských zastupitelstev dne 9. listopadu 2008,

—	s ohledem na právě probíhající jednání o uzavření dohody o přidružení mezi Evropskou unii a zeměmi Střední Ameriky, které právě probíhá,

—	vzhledem k tiskové zprávě 27 členských států EU ze dne 22. října 2008 o obráncích lidských práv a organizacích na ochranu těchto práv,

—	vzhledem k tomu, že ve dnech 26. a 27. ledna se bude v Bruselu konat šesté kolo jednání o uzavření dohody o partnerství mezi EU a státy Střední Ameriky,

—	s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k údajným podvodům v souvislosti s výsledky voleb do obecních zastupitelstev, které se konaly dne 9. listopadu 2008, o nichž se zmiňují zprávy týmu odborníků EU upozorňující rovněž na nedostatek vůle nikaragujských orgánů uspořádat skutečně demokratické volby; vzhledem k násilnostem, které volby doprovázely a které byly namířeny zejména proti sdělovacím prostředkům, a vzhledem k názorovým rozdílům a konfliktům, které jsou jejich důsledkem,

B.	vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů, Evropská unie, Spojené státy a některé nikaragujské nevládní organizace vyjádřily znepokojení nad nedostatečnou transparentností voleb,

C.

vzhledem k usnesením Nejvyšší volební rady ze dne 11. června 2008, která zrušila právní subjektivitu Sandinova hnutí národního osvobození a na druhé straně obvinila Konzervativní stranu, že nesplnila předběžné podmínky pro účast ve volbách do obecních zastupitelstev v listopadu 2008, což vedlo k tomu, že se tyto strany nemohly zúčastnit voleb,

D.	vzhledem k četným útokům a šikanování ze strany osob, politických odvětví nebo organizací spojených se státní mocí, kterým již několik měsíců čelí organizace zabývající se ochranou lidských práv a jejich členové, novináři a zástupci sdělovacích prostředků,

E.

vzhledem k tomu, že náměstek nikaragujského ministra pro spolupráci navrhl, aby byl vytvořen „společný mechanismus zdaňování“ finančních podpor získaných nevládními organizacemi a aby bylo prošetřeno údajné neplnění zákonných požadavků ze strany různých nevládních organizací a obvinění 17 organizací na ochranu lidských práv z finančních machinací,

F.

vzhledem k trestnímu vyšetřování vedenému proti obráncům sexuálních a reprodukčních práv, včetně případu, kdy tito ochránci poskytly podporu znásilněné dívce, která v zájmu záchrany vlastního života podstoupila interrupci v době, kdy interrupce prováděná ze zdravotních důvodů nebyla trestně stíhána,

G.	vzhledem k tomu, že vývoj demokracie a její upevnění, jakož i právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod musí být nedílnou součástí zahraniční politiky Evropské unie,

H.	vzhledem k tomu, že pokud Evropská unie a její partneři uzavírají se třetími zeměmi dohodu, která obsahuje doložku o lidských právech, berou na sebe odpovědnost za to, že mezinárodní normy o lidských právech budou dodržovány a že tyto doložky budou platit oboustranně,

I.	vzhledem ke krajní chudobě, v níž se Nikaragua v posledních dvou desetiletích ocitla,

1.   vyjadřuje hlubokou lítost nad způsobem, jakým proběhly volby do místních zastupitelstev, které se konaly dne 9. listopadu 2008, a domnívá se, že výsledky těchto voleb nejsou z hlediska demokracie legitimní;

2.   lituje skutečnosti, že atmosféra naplněná podezíráním z podvodů vedla v některých obcích k demonstracím a střetům mezi stoupenci politických stran, v nichž bylo několik lidí zraněno a kvůli nimž se současná vážná politická krize ještě více prohloubila;

3.   žádá nikaragujskou vládu, aby urychleně přijala opatření, která by vedla ke zklidnění vzniklé situace, a žádá nikaragujské orgány, aby respektovaly činnost organizací na ochranu lidských práv;

4.   lituje skutečnosti, že organizace na ochranu lidských práv, jejich členové, nezávislí novináři a zástupci delegace Komise v Nikaragui jsou již několik měsíců terčem četných útoků a pronásledování ze strany osob, politických sil a institucí napojených na státní moc;

5.   žádá politické strany, aby odsoudily projevy násilí, k nimž se uchýlili jejich stoupenci;

6.   lituje skutečnosti, že dvěma politickým stranám byla účast v místních volbách znemožněna a je zneklidněn dalším vývojem v upevňování demokracie a řádné veřejné správy v Nikaragui, zejména pak, pokud jde o proces začleňování a aktivní účast;

7.   naléhavě žádá nikaragujskou vládu a různé státní instance, aby dohlížely na svobodu vyjadřování a nezávislost soudnictví a zaručovaly tak zachování demokratických základů země; žádá Nikaraguu, aby co nejdříve ratifikovala Římský statut zakládající Mezinárodního trestní soud;

8.   s uspokojením vítá oficiální tiskovou zprávu 27 členských států EU ze dne 22. října 2008, v níž odsoudily útoky proti obráncům lidských práv a organizacím na ochranu lidských práv;

9.   vyzývá k tomu, aby v rámci jednání o dohodě o přidružení mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Ameriky bylo Nikaragui připomenuto dodržování právního státu, demokracie a lidských práv jakožto zásad chráněných a podporovaných Evropskou unií;

10.   vyzývá členské státy EU, aby na pořad jednání s nikaragujskými orgány zařadily situaci v této zemi, a to jak na bilaterální, tak na multilaterální úrovni;

11.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění, Středoamerickému parlamentu a vládě a parlamentu Nikaragujské republiky.

---

(1)  Úř. věst. L 63, 12.3.1999, s. 39.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/92

---

Rusko: útok na ochránce lidských práv a soudní řízení ve věci vraždy Anny Politikovské

P6_TA(2008)0642

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o útocích na obhájce lidských práv v Rusku a o soudním řízení ve věci vraždy Anny Politkovské

(2010/C 45 E/17)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá dřívější usnesení o Rusku, a zejména na své usnesení ze dne 25. října 2006 o vztazích mezi EU a Ruskem po vraždě ruské novinářky Anny Politkovské (1) a ze dne 19. června 2008 o summitu EU-Rusko, který se konal ve dnech 26.–27. června 2008 v Chanty-Mansijsku (2),

—	s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskou federací, která vstoupila v platnost roku 1997 a jejíž platnost byla prodloužena do doby, než bude nahrazena dohodou novou,

—	s ohledem na probíhající jednání o nové dohodě, která by zajistila nový komplexní rámec pro vztahy EU s Ruskem, a na znovuzahájení těchto jednání během summitu EU-Rusko, který se konal v Nice 14. listopadu roku 2008,

—	s ohledem na prohlášení předsednictví jménem Evropské unie týkající se prohlídky kanceláří v prostorách organizace Memorial v Petrohradě, která proběhla dne 4. prosince 2008,

—	s ohledem na zprávu Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) za rok 2008 o obhájcích lidských práv,

—	s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.	vzhledem k tomu, že Rusko je členem Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), který se zavázal k důslednému dodržování lidských a občanských práv,

B.	vzhledem k tomu, že situace obhájců lidských práv a obtíže, se kterými se potýkají nevládní organizace působící v oblasti podpory lidských práv, vyvolávají vážné obavy,

C.	vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku obdržel od ruských občanů řadu stížností a že jeho rozsudky potvrzují, že se ruské státní úřady v několika případech dopustily vážného porušení lidských práv a postupovaly svévolně,

D.	vzhledem k tomu, že dne 28. října 2008 byl ve svém moskevském bytě brutálně zavražděn hlavní představitel ruského jezuitského řádu Otto Messmer a ekvádorský kněz Victor Betancourt,

E.	vzhledem k tomu, že Karinnu Moskalenkovou, ruskou právničku zabývající se otázkou lidských práv, která úspěšně zastupovala 30 ruských občanů u Evropského soudu pro lidská práva, se někdo v polovině října 2008 pokusil otrávit rtutí, která byla umístěna v jejím autě ve Štrasburku,

F.	vzhledem k tomu, že dne 31. srpna 2008 byl v policejní vazbě zavražděn majitel nezávislé ingušské webové stránky Magomed Evlojev,

G.

vzhledem k množství útoků usilujících o život obhájcům lidských práv, které byly zaznamenány od července do října roku 2008, včetně útoků na představitele ingušské opozice Achmeda Kotijeva, obhájce lidských práv Zuraba Čechojeva z Ingušska, aktivistu v oblasti lidských práv Dimitrije Krajuchina z města Orel a na obhájce lidských práv Stanislava Dmitrijevského z Nižného Novgorodu,

H.

vzhledem k tomu, že dne 4. prosince 2008 provedli maskovaní muži z úřadu nevyššího ruského státního zástupce razii v kancelářích výzkumného a informačního střediska Memorial, které se již dvacet let zabývá výzkumem stalinistických represí v Sovětském svazu; vzhledem k tomu, že byly během této razie zabaveny pevné a kompaktní disky obsahující celé databáze údajů o tisících obětí; vzhledem k tomu, že neexistuje žádný soupis zabavené dokumentace; vzhledem k tomu, že právníkům organizace Memorial bylo znemožněno do prostor organizace vstoupit,

I.

vzhledem k tomu, že v souvislosti s policejním vyšetřováním a soudním řízením ve věci vraždy novinářky Anny Politkovské existují závažné pochybnosti, pokud jde o transparentnost a dodržování zásad právního státu; vzhledem k tomu, že tato brutální vražda dosud nebyla zcela vyšetřena a že celá tato záležitost dosud nebyla uspokojivým způsobem vyřešena,

J.	vzhledem k tomu, že ruské úřady i nadále odmítají spolupracovat při vyšetřování vraždy Alexandra Litviněnka, který zemřel v Londýně v důsledku otravy radioaktivním poloniem,

K.

vzhledem k tomu, že policie dne 14. prosince 2008 brutálním způsobem potlačila protikremelskou protestní demonstraci uspořádanou v Moskvě opoziční skupinou Garryho Kasparova „Jiné Rusko“, když demonstranty pochytala a zavlekla do nákladních aut; vzhledem k tomu, že asi 100 demonstrantů bylo zatčeno,

L.

vzhledem k tomu, že dne 3. prosince 2008 vyzvalo ve Vídni 17 ruských skupin bojujících za ochranu lidských práv Evropskou unii, aby nejen bezodkladně pokračovala v posilování významu konzultací, které mezi EU a Ruskem probíhají na téma lidských práv, ale také aby nejnaléhavější případy předložila k projednání na summitu EU-Rusko,

1.   ostře odsuzuje útoky na obhájce lidských práv v Rusku, včetně útoků na právníky, kteří zastupují občanská práva, a vyzývá ruské úřady na všech úrovních, aby chránily a zaručovaly jejich tělesnou nedotknutelnost;

2.   zdůrazňuje, že lidská práva, zásady právního státu a demokracie musí zůstat hlavními pilíři dalšího rozvoje vztahu mezi EU a Ruskem; vyzdvihuje význam neustálé výměny názorů na situaci v oblasti lidských práv, která mezi Ruskem a EU probíhá v rámci konzultací o lidských právech, a požaduje, aby se změnila podoba těchto setkání tak, aby se jich účastnila i příslušná ministerstva, soudy a představitelé ruské občanské společnosti;

3.   zastává názor, že dodržování lidských práv, zásad demokracie a právního státu by mělo být nedílnou součástí nové rámcové dohody, o níž se v současnosti jedná;

4.   vyzývá ruské úřady k tomu, aby se podřídily všem rozsudkům Evropského soudu pro lidská práva a aby neprodleně ratifikovaly protokol o reformě tohoto soudu; naléhavě vyzývá Ruskou federaci k ratifikaci dodatečného protokolu č. 14 Evropské úmluvy o lidských právech;

5.   odsuzuje prohlídku kanceláří v prostorách organizace Memorial v Petrohradě, která proběhla dne 4. prosince 2008; žádá ruské úřady a úřad petrohradského státního zástupce, aby výzkumnému a informačnímu středisku Memorial bezodkladně vrátily jedenáct pevných a kompaktních disků, které tomuto centru zabavily během policejní razie dne 4. prosince 2008 a které obsahují cenné údaje o více než 50 000 obětech stalinistických represí;

6.   upozorňuje na rostoucí násilí, v jejichž důsledku bylo podle údajů moskevského úřadu pro lidská práva v roce 2008 zabito více než 100 osob z důvodu jejich rasy, národnosti, náboženského vyznání či sexuální orientace; poukazuje rovněž na to, že pachatelé těchto nenávistných zločinů nebyly ruskými úřady účinným způsobem stíháni;

7.   se znepokojením bere na vědomí nedávné kroky směřující k rehabilitaci Stalinova režimu a zdůrazňuje, že skutečná demokratická kultura muže v Rusku vzniknout pouze tehdy, smíří-li se Rusko se svou tragickou minulostí;

8.   je znepokojen pokusem z října 2008 připravit o život Karinnu Moskalenkovou, právničku zabývající otázkou lidských práv, a její rodinu a obrací se na francouzské i ruské úřady se žádostí o zjištění pachatelů a jejich motivů;

9.   je přesvědčen o tom, že činnost právníků zabývajících se otázkou lidských práv, kteří vystupují v případech týkajících se údajného porušování lidských práv a kteří na sebe berou značné riziko, pokračují-li ve svém poslání, si zaslouží velkou úctu, ochranu ze strany státu a podporu ze strany mezinárodního společenství;

10.   je i nadále mimořádně znepokojen stavem právních předpisů týkajících se extremismu, které mohou mít vliv na svobodný tok informací a mohou vést ruské úřady k dalšímu omezení práva obhájců lidských práv na svobodné vyjadřování;

11.   poznamenává, že už uplynuly dva roky od okamžiku, kdy byla zavražděna nezávislá ruská novinářka Anna Politkovská, jež se stala symbolem svobody tisku; připomíná své výše zmíněné usnesení ze dne 25. října 2006 a oceňuje odvahu a práci této ikony čestnosti a svědomitosti, jejímuž životnímu dílu je třeba věnovat neustálou podporu a uznání;

12.   je konsternován tím, že soudní řízení probíhá za přítomnosti pouze omezeného počtu novinářů a že nebyl povolen přístup televizním zpravodajům; vyzývá soud, aby plně respektoval rozhodnutí poroty a aby účast na soudním řízení byla umožněna všem novinářům a sdělovacím prostředkům; očekává, že soud zjistí, nejen kdo Annu Politkovskou zabil a kdo se na její vraždě podílel, ale také kdo dal k její vraždě příkaz;

13.   vítá, že bylo v roce 2006 zřízeno koordinační středisko Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), které sleduje situaci obhájců v celé OBSE; důrazně vybízí orgány EU, aby svou podporu obhájců lidských práv uvedly do praxe, a to založením koordinačního střediska pro obhájce ve všech třech orgánech s cílem dosáhnout lepší koordinace jejich činností s postupy dalších mezinárodních a evropských organizací;

14.   vyjadřuje své znepokojení nad pokračujícími a četnými případy porušování lidských práv branců v ruských ozbrojených silách a vyzývá ruské úřady, aby vyšetřily, kdo je za tyto činy odpovědný, a aby tyto osoby stíhaly; dále ruské úřady vyzývá, aby se snažily vymýtit nekalé praktiky používané v ruské armádě a daly najevo odhodlání modernizovat dominantní kulturu;

15.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Ruské federace, OBSE a Radě Evropy.

---

(1)  Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 271.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0309.

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/95

---

Změna interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení

P6_TA(2008)0617

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o změně interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (2008/2320(ACI))

(2010/C 45 E/18)

Evropský parlament,

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (1), a zejména na bod 25 uvedené dohody,

—	s ohledem na návrh změny interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (KOM(2008)0834), kterou předložila Komise,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o návrhu změny interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (2),

—	s ohledem na čl. 120 odst. 1 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0509/2008),

A.	vzhledem k tomu, že Rozpočtový výbor doporučuje schválit předlohu změny výše zmíněné interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006,

B.	vzhledem k tomu, že návrh změny nezavdává příčinu k žádným obavám, pokud jde o Smlouvy a jednací řád Parlamentu,

1.   schvaluje změnu interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (2007–2013), která je připojena k tomuto rozhodnutí;

2.   pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí a jeho přílohu Radě a Komisi.

---

(1)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0618.

---

---

23.2.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 45/97

---

Návrh na změnu interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006

P6_TA(2008)0618

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2008 o změně interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (2008/2325(INI))

(2010/C 45 E/19)

Evropský parlament,

—	s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (1) (IID), a zejména na bod 25 této dohody,

—	s ohledem na výsledek dohodovacího řízení s Radou ze dne 21. listopadu 2008,

—	s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0834),

—	s ohledem na svůj postoj ze dne 4. prosince 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích (2),

—	s ohledem na článek 45 a přílohu VI oddíl IV body 1) a 2) jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0504/2008),

A.	vzhledem k tomu, že Evropský parlament rozhodně podporuje iniciativu Komise vytvořit nový nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích („nástroj pro zajišťování potravin“), přičemž tuto myšlenku rovněž podpořila Evropská rada na svém zasedání ve dnech 19.–20. června 2008,

B.	vzhledem k tomu, že se Evropský parlament a Rada na dohodovacím jednání dne 21. listopadu 2008 dohodly, že poskytnou během příštích tří let na nástroj pro zajišťování potravin celkem 1 miliardu EUR,

C.	vzhledem k tomu, že původní návrh Komise počítal s financováním nástroje pro zajišťování potravin z rezervy okruhu 2 víceletého finančního rámce (VFR), ale tento přístup odmítl jak Evropský parlament, tak Evropská rada,

D.	vzhledem k tomu, že Evropský parlament považoval za nejvhodnější řešení revizi stropu okruhu 4 VFR, ale Rada tuto alternativu zamítla,

E.	vzhledem k tomu, že se obě složky rozpočtového orgánu nakonec dohodly na financování nástroje pro zajišťování potravin optimální kombinací rezervy na pomoc při mimořádných událostech, nástroje pružnosti a přesunu prostředků v rámci okruhu 4 z nástroje stability,

F.

vzhledem k tomu, že podle této dohody bude na financování nástroje pro zajišťování potravin poskytnuto z rezervy na pomoc při mimořádných událostech celkem 340 milionů EUR, z nichž 22 milionů EUR bude pocházet z prostředků dosud dostupných v rozpočtu na rok 2008, 78 milionů EUR z prostředků zapsaných do rozpočtu na rok 2009 a 240 milionů EUR z jednorázového navýšení rezervy na pomoc při mimořádných událostech, které bude zapsáno do rozpočtu na rok 2008,

G.	vzhledem k tomu, že toto zvýšení vyžaduje změnu bodu 25 IID za účelem zvýšení prostředků dostupných v rezervě na pomoc při mimořádných událostech na rok 2008 na celkových 479 218 000 EUR (v běžných cenách),

H.	vzhledem k tomu, že tato změna vyžaduje souhlas obou složek rozpočtového orgánu, což předpokládá jednomyslný souhlas všech členských států v Radě,

1.   vítá změnu bodu 25 IID přiloženou ke svému rozhodnutí ze dne 18. prosince 2008 (3), která zvyšuje prostředky dostupné v rezervě na pomoc při mimořádných událostech na rok 2008 na celkových 479 218 000 EUR (v běžných cenách);

2.   znovu však opakuje své obavy, že okruh 4 byl vystaven stálému tlaku v důsledku omezeného disponibilního rozpětí, což vyžaduje získávání prostředků z výjimečných mechanismů, aby bylo možné reagovat na naléhavé nepředvídané situace; vyzývá k pečlivému vyhodnocení potřeby zvýšit prostředky, které jsou k dispozici v tomto okruhu, s cílem umožnit hladké fungování dlouhodobých aktivit, které lze v této oblasti předem naplánovat, a zajistit, aby Unie měla kapacitu k řádnému výkonu role globálního aktéra na mezinárodní scéně;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

---

(1)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0576.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0617.

---