ISSN 1725-5163

doi:10.3000/17255163.CE2010.008.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 8E

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 52
14. ledna 2010


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

Evropský parlamentZASEDÁNÍ 2008–2009Dílčí zasedání od 23. do 25. září 2008PŘIJATÉ TEXTYZápis z tohoto (těchto) zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 309 E, 4. 12. 2008

 

 

USNESENÍ

 

Evropský parlament

 

Úterý 23. září 2008

2010/C 008E/01

Kroky v návaznosti na konferenci v Monterrey z roku 2002 o financování rozvoje
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o opatřeních následujících po konferenci o financování rozvoje v Monterrey v roce 2002 (2008/2050(INI))

1

2010/C 008E/02

Hodnotící zpráva o vnitřním trhu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu (2008/2056(INI))

7

2010/C 008E/03

Zlepšování kvality vzdělávání učitelů
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů (2008/2068(INI))

12

2010/C 008E/04

Boloňský proces a mobilita studentů
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o Boloňském procesu a mobilitě studentů (2008/2070(INI))

18

2010/C 008E/05

Přizpůsobení právních aktů novému rozhodnutí o komitologii
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 s doporučeními Komisi o přizpůsobení právních aktů novému rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech (2008/2096(INI))

22

PŘÍLOHA K USNESENÍ: PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

24

2010/C 008E/06

Zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 obsahující doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech (2007/2238(INI))

26

PŘÍLOHA K USNESENÍ: PODROBNÁ DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU VYŽÁDANÉHO NÁVRHU NEBO NÁVRHŮ

31

2010/C 008E/07

Transparentnost institucionálních investorů
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 obsahující doporučení Komisi týkající se transparentnosti institucionálních investorů (2007/2239(INI))

34

PŘÍLOHA K USNESENÍ: PODROBNÁ DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU VYŽÁDANÝCH NÁVRHŮ

38

2010/C 008E/08

Zpráva o jednáních Petičního výboru v roce 2007
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o jednáních Petičního výboru v roce 2007 (2008/2028(INI))

41

2010/C 008E/09

Stav a vyhlídky zemědělství v horských oblastech
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o stavu a vyhlídkách zemědělství v horských oblastech (2008/2066(INI))

49

2010/C 008E/10

Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu
Prohlášení Evropského parlamentu o vyhlášení 23. srpna Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu

57

 

Středa 24. září 2008

2010/C 008E/11

Plné využití výhod digitální dividendy v Evropě
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o plném využití výhod digitální dividendy v Evropě: společný přístup k využívání spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání (2008/2099(INI))

60

2010/C 008E/12

Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě z roku 2006
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 k Mezinárodní dohodě o tropickém dřevě (ITTA) z roku 2006

66

2010/C 008E/13

Příprava summitu EU-Indie (Marseille, 29. září 2008)
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o přípravě summitu EU-Indie (Marseille, 29. září 2008)

69

 

Čtvrtek 25. září 2008

2010/C 008E/14

Sdělovací prostředky v Evropě
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o sdělovacích prostředcích v Evropě (2008/2011(INI))

75

2010/C 008E/15

Prostor svobody, bezpečnosti a práva
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 k výroční rozpravě za rok 2007 o pokroku při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU)

79

2010/C 008E/16

Koncentrace a pluralita sdělovacích prostředků v Evropské unii
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii (2007/2253(INI))

85

2010/C 008E/17

Usměrnění cen energií
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o usměrnění cen energií

94

2010/C 008E/18

Bílá kniha týkající se zdravotních problémů souvisejicích s výživou, nadváhou a obezitou
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o bílé knize týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (2007/2285(INI))

97

2010/C 008E/19

Přeshraniční správa autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o kolektivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby

105

 

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

 

Evropský parlament

 

Středa 24. září 2008

2010/C 008E/20

Řízení před Soudním dvorem (Změna článku 121)
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o změně článku 121 jednacího řádu Evropského parlamentu týkajícího se řízení před Soudním dvorem (2007/2266(REG))

108

 

 

Evropský parlament

 

Úterý 23. září 2008

2010/C 008E/21

Statistika Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1172/95 (KOM(2007)0653 — C6-0395/2007 — 2007/0233(COD))

110

P6_TC1-COD(2007)0233Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1172/95

111

2010/C 008E/22

Přizpůsobení regulativnímu postupu s kontrolou — Ochrana divoce žijících druhů fauny a flóry pomocí kontroly obchodu s nimi ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2008)0104 — C6-0087/2008 — 2008/0042(COD))

120

2010/C 008E/23

Statistický přehled přepravy zboží po silnici ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1172/98 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2007)0778 — C6-0451/2007 — 2007/0269(COD))

121

P6_TC1-COD(2007)0269Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1172/98 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

121

2010/C 008E/24

Evropský rok tvořivosti a inovace (2009) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku tvořivosti a inovace (2009) (KOM(2008)0159 — C6-0151/2008 — 2008/0064(COD))

122

P6_TC1-COD(2008)0064Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2008/ES o Evropském roku tvořivosti a inovace (2009)

122

2010/C 008E/25

Kategorie úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství, na které se vztahují ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Společenství *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69, kterým se stanoví kategorie úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství, na které se vztahují ustanovení článku 12, čl. 13 druhého pododstavce a článku 14 Protokolu o výsadách a imunitách Společenství (KOM(2008)0305 — C6-0214/2008 — 2008/0102(CNS))

123

2010/C 008E/26

Návrh opravného rozpočtu č. 6/2008 — výkonné agentury
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2008 na rozpočtový rok 2008, Oddíl III — Komise (12984/2008 — C6-0317/2008 — 2008/2166(BUD))

123

2010/C 008E/27

Změna nařízení (ES) č. 999/2001, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 999/2001, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2008)0053 — C6-0054/2008 — 2008/0030(COD))

125

P6_TC1-COD(2008)0030Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

125

2010/C 008E/28

Statistika odpadů ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2007)0777 — C6-0456/2007 — 2007/0271(COD))

126

P6_TC1-COD(2007)0271Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

126

2010/C 008E/29

Přizpůsobení určitých aktů regulativnímu postupu s kontrolou, nařízení omnibus (druhá část) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přizpůsobení určitých aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy regulativnímu postupu s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ve znění rozhodnutí 2006/512/ES — druhá část (KOM(2007)0824 — C6-0476/2007 — 2007/0293(COD))

127

P6_TC1-COD(2007)0293Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 o přizpůsobení některých aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy regulativnímu postupu s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES – Přizpůsobení regulativnímu postupu s kontrolou – Část druhá

127

2010/C 008E/30

Využívání a prodeji přírodních minerálních vod (přepracované znění) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (přepracované znění) (KOM(2007)0858 — C6-0005/2008 — 2007/0292(COD))

128

P6_TC1-COD(2007)0292Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (přepracované znění)

128

2010/C 008E/31

Barviva určená pro léčivé přípravky (přepracované znění) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady týkající se barviv, která mohou být přidávána do léčivých přípravků (přepracované znění) (KOM(2008)0001 — C6-0026/2008 — 2008/0001(COD))

129

2010/C 008E/32

Potraviny určené pro zvláštní výživu (přepracované znění) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o potravinách určených pro zvláštní výživu (přepracované znění) (KOM(2008)0003 — C6-0030/2008 — 2008/0003(COD))

130

P6_TC1-COD(2008)0003Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES o potravinách určených pro zvláštní výživu (přepracované znění)

130

2010/C 008E/33

Technické prohlídky motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (přepracované znění) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (přepracované znění) (KOM(2008)0100 — C6-0094/2008 — 2008/0044(COD))

131

P6_TC1-COD(2008)0044Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (přepracované znění)

131

2010/C 008E/34

Extrakční rozpouštědla používaná při výrobě potravin a jejich přísad (přepracované znění) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin (přepracované znění) (KOM(2008)0154 — C6-0150/2008 — 2008/0060(COD))

132

P6_TC1-COD(2008)0060Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin (přepracované znění)

132

2010/C 008E/35

Boj proti terorismu *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 k návrhu rámcového rozhodnutí Rady, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu (KOM(2007)0650 — C6-0466/2007 — 2007/0236(CNS))

133

2010/C 008E/36

Ochrana osobních údajů *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (16069/2007 — C6-0010/2008 — 2005/0202(CNS))

138

 

Středa 24. září 2008

2010/C 008E/37

Migrace na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o migraci z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (12059/1/2008 — C6-0188/2008 — 2008/0077(CNS))

150

2010/C 008E/38

Migrace na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu nařízení Rady o migraci z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (11925/2/2008 — C6-0189/2008 — 2008/0078(CNS))

151

2010/C 008E/39

Kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady přijatého za účelem přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (5719/3/2008 — C6-0225/2008 — 2005/0239(COD))

152

P6_TC2-COD(2005)0239Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24 září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel

153

2010/C 008E/40

Vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice 1999/35/ES a 2002/59/ES (5721/5/2008 — C6-0226/2008 — 2005/0240(COD))

171

P6_TC2-COD(2005)0240Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES

171

PŘÍLOHA IOBSAH ZPRÁV O BEZPEČNOSTNÍM VYŠETŘOVÁNÍ

185

PŘÍLOHA IIOZNAMOVANÉ ÚDAJE O NÁMOŘNÍ NEHODĚ NEBO MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

187

2010/C 008E/41

Odpovědnost dopravců k cestujícím po moři v případě nehod ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady přijatého za účelem přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (6389/2/2008 — C6-0227/2008 — 2005/0241(COD))

188

P6_TC2-COD(2005)0241Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehody

188

PŘÍLOHA IUSTANOVENÍ ATHÉNSKÉ ÚMLUVY O PŘEPRAVĚ CESTUJÍCÍCH A JEJICH ZAVAZADEL PO MOŘI VÝZNAMNÁ PRO ÚČELY UPLATŇOVÁNÍ TOHOTO NAŘÍZENÍ

193

PŘÍLOHA K ATHÉNSKÉ ÚMLUVĚOSVĚDČENÍ O POJIŠTĚNÍ NEBO JINÉ FINANČNÍ ZÁRUCE VZHLEDEM K ODPOVĚDNOSTI ZA SMRT NEBO ZRANĚNÍ CESTUJÍCÍCH

205

PŘÍLOHA IIVÝŇATEK Z VÝHRADY A POKYNŮ IMO K PROVÁDĚNÍ ATHÉNSKÉ ÚMLUVY Z ROKU PŘIJATÝCH PRÁVNÍM VÝBOREM MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ ORGANIZACE DNE 19. ŘÍJNA 2006

206

2010/C 008E/42

Státní přístavní inspekce (přepracované znění) ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o státní přístavní inspekci (přepracované znění) (5722/3/2008 — C6-0224/2008 — 2005/0238(COD))

213

P6_TC2-COD(2005)0238Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES o státní přístavní inspekci (přepracované znění)

214

PŘÍLOHA IPRVKY SYSTÉMU STÁTNÍ PŘÍSTAVNÍ INSPEKCE SPOLEČENSTVÍ

236

PŘÍLOHA IINávrh rizikového profilu lodi

240

PŘÍLOHA IIIHLÁŠENÍ

241

PŘÍLOHA IVSEZNAM OSVĚDČENÍ A DOKUMENTŮ

241

PŘÍLOHA VPŘÍKLADY ZŘEJMÝCH DŮVODŮ

244

PŘÍLOHA VIPOSTUPY PŘI INSPEKCI LODÍ

245

PŘÍLOHA VIIROZŠÍŘENÁ INSPEKCE LODÍ

246

PŘÍLOHA VIIIUSTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ODEPŘENÍ PŘÍSTUPU DO PŘÍSTAVŮ A KOTVIŠŤ V RÁMCI SPOLEČENSTVÍ

247

PŘÍLOHA IXZPRÁVA O INSPEKCI

248

PŘÍLOHA XKRITÉRIA PRO ZADRŽENÍ LODI

249

PŘÍLOHA XIMINIMÁLNÍ KRITÉRIA PRO INSPEKTORY

254

PŘÍLOHA XII

255

PŘÍLOHA XIIIZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O INSPEKCÍCH, ZADRŽENÍCH A ODEPŘENÍCH PŔISTUPU V PŘÍSTAVECH ČLENSKÝCH STÁTU

256

PŘÍLOHA XIVÚDAJE POSKYTOVANÉ V SOUVISLOSTI SE SLEDOVÁNÍM PROVÁDĚNÍ

257

PŘÍLOHA XV

258

PŘÍLOHA XVI

258

2010/C 008E/43

Subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění) ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (přepracované znění) (5724/2/2008 — C6-0222/2008 — 2005/0237A(COD))

261

P6_TC2-COD(2005)0237APostoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES o souladu s požadavky na stát vlajky a o společných pravidlech a normách pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (přepracované znění)

261

PŘÍLOHA I

273

PŘÍLOHA IISROVNÁVACÍ TABULKA

273

2010/C 008E/44

Subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění) ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí (přepracované znění) (5726/2/2008 — C6-0223/2008 — 2005/0237B(COD))

275

P6_TC2-COD(2005)0237BPostoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění)

276

PŘÍLOHA IMINIMÁLNÍ KRITÉRIA PRO SUBJEKTY

286

PŘÍLOHA IISROVNÁVACÍ TABULKA

289

2010/C 008E/45

Sítě a služby elektronických komunikací ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (KOM(2007)0697 — C6-0427/2007 — 2007/0247(COD))

291

P6_TC1-COD(2007)0247Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2008/ …/ES, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

292

PŘÍLOHA

334

2010/C 008E/46

Evropský úřad pro trh elektronických komunikací ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (KOM(2007)0699 — C6-0428/2007 — 2007/0249(COD))

337

P6_TC1-COD(2007)0249Postoj Evropského parlamentu přijetý v prvním čtení dne 24. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 o zřízení Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)

338

2010/C 008E/47

Sítě a služby elektronických komunikací, ochrana soukromí a ochrana spotřebitele ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (KOM(2007)0698 — C6-0420/2007 — 2007/0248(COD))

359

P6_TC1-COD(2007)0248Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele

360

PŘÍLOHA IPOPIS DOPLŇKOVÝCH SLUŽEB A SLUŽEB UVEDENÝCH V ČLÁNCÍCH 10 (KONTROLA VÝDAJŮ), 29 (DOPLŇKOVÉ SLUŽBY) A 30 (USNADNĚNÍ ZMĚNY DODAVATELE)

390

PŘÍLOHA IIINFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT ZVEŘEJNĚNY V SOULADU S ČLÁNKEM 21 (PRŮHLEDNOST A ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ)

392

PŘÍLOHA IIIPARAMETRY KVALITY SLUŽBY

393

2010/C 008E/48

Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě z roku 2006 *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 2006 jménem Evropského společenství (11964/2007 — C6-0326/2007 — 2006/0263(CNS))

393

 

Čtvrtek 25. září 2008

2010/C 008E/49

DPH, pokud jde o zacházení s pojišťovacími a finančními službami *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zacházení s pojišťovacími a finančními službami (KOM(2007)0747 — C6-0473/2007 — 2007/0267(CNS))

396

Vysvětlivky k použitým symbolům

*

Konzultace

**I

Spolupráce: první čtení

**II

Spolupráce: druhé čtení

***

Postup souhlasu

***I

Spolurozhodování: první čtení

***II

Spolurozhodování: druhé čtení

***III

Spolurozhodování: třetí čtení

(Druh postupu se určuje právním základem navrženým Komisí)

Politické pozměňující návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▐.

Technické opravy a úpravy ze strany příslušných oddělení: nový text či text nahrazující původní znění je označen kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem║.

CS

 


Evropský parlamentZASEDÁNÍ 2008–2009Dílčí zasedání od 23. do 25. září 2008PŘIJATÉ TEXTYZápis z tohoto (těchto) zasedání byl zveřejněn v Úř. věst. C 309 E, 4. 12. 2008

USNESENÍ

Evropský parlament

Úterý 23. září 2008

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/1


Úterý 23. září 2008
Kroky v návaznosti na konferenci v Monterrey z roku 2002 o financování rozvoje

P6_TA(2008)0420

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o opatřeních následujících po konferenci o financování rozvoje v Monterrey v roce 2002 (2008/2050(INI))

2010/C 8 E/01

Evropský parlament,

s ohledem na Monterreyský konsensus přijatý na Mezinárodní konferenci OSN o financování rozvoje konané ve dnech 18. až 22. března 2002 v mexickém Monterrey (konference v Monterrey),

s ohledem na závazky přijaté členskými státy na zasedání Evropské rady v Barceloně dne 14. března 2002 (barcelonské závazky),

s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2002 o financování rozvojové pomoci (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2002 o financování rozvojové pomoci (2),

s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie nazvané „Evropský konsensus“ (3) podepsané dne 20. prosince 2005,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. dubna 2008 nazvané „EU jako globální partner pro rozvoj – Jak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí“ (KOM(2008)0177),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2007 nazvané „EU plní své závazky v oblasti financování rozvoje“ (KOM(2007)0164),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. března 2006 nazvané „Financování rozvoje a účinnost pomoci – Problémy rozšíření pomoci Evropské unie v letech 2006–2010“ (KOM(2006)0085),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. dubna 2005 nazvané „Urychlení pokroku směřujícího k dosažení rozvojových cílů tisíciletí – financování rozvoje a účinnost pomoci“ (KOM(2005)0133),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2004 nazvané „Převedení Monterreyského konsensu do praxe: přispění Evropské unie“ (KOM(2004)0150),

s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 14. března 2002 ohledně konference OSN o financování rozvoje (Monterrey, Mexiko, 18.–22. března 2002),

s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí schválené na miléniovém summitu OSN v New Yorku ve dnech 6.–8. září 2000 a znovu potvrzené na následujících konferencích OSN, zejména na konferenci v Monterrey,

s ohledem na závazek přijatý na zasedání Evropské rady v Göteborgu ve dnech 15.–16. června 2001, podle kterého by členské státy měly dosáhnout cíle OSN v oblasti oficiální rozvojové pomoci (ODA) ve výši 0,7 % hrubého národního důchodu (HND),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. března 2006 nazvané „Pomoc EU: Poskytovat více pomoci rychleji a lépe“ (KOM(2006)0087),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o opatřeních následujících po Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005 (4),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0310/2008),

A.

vzhledem k tomu, že podruhé v historii pořádá OSN mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se bude konat v Dohá ve dnech 29. listopadu až 2. prosince 2008, jejímž cílem je sdružit hlavy států a vlád, a nejen ministry pro rozvoj, ale i ministry financí a zástupce mezinárodních finančních organizací, soukromých bank a podniků a občanské společnosti, aby vyhodnotili pokrok dosažený od konference v Monterrey,

B.

vzhledem k tomu, že pro splnění rozvojových cílů tisíciletí je třeba výrazně zvýšit financování,

C.

vzhledem k tomu, že financování rozvoje by mělo být, co se týče nákladů, definováno jako nejefektivnější způsob uspokojování potřeb světového rozvoje a řešení celosvětových problémů,

D.

vzhledem k tomu, že potřeba odpovídajících, předvídatelných a udržitelných finančních zdrojů je stále naléhavější, zejména s ohledem na problémy spojené se změnou klimatu a jejími důsledky, včetně přírodních katastrof, a na velkou zranitelnost rozvojových zemí,

E.

vzhledem k tomu, že EU je největším světovým dárcem pomoci, významným podílníkem v mezinárodních finančních institucích a nejdůležitějším obchodním partnerem rozvojových zemí,

F.

vzhledem k tomu, že se EU zavázala dodržovat jasný a povinný časový harmonogram pro dosažení cíle 0,56 % HND do roku 2010 a 0,7 % HND do roku 2015,

G.

vzhledem k tomu, že pokud bude pokračovat současný trend ve výši oficiální rozvojové pomoci poskytované členskými státy, nesplní některé členské státy cíle, ke kterým se zavázaly, a to 0,51 % HND (v případě států EU 15, tj. členských států, které byly součástí EU před rozšířením v roce 2004) a 0,17 % HND (v případě států EU 12, tj. členských států, které k EU přistoupily 1. května 2004 a 1. ledna 2007) do roku 2010,

H.

vzhledem k tomu, že objem programovatelné pomoci Africe i přes obecný pokles oficiální rozvojové pomoci v roce 2007 roste,

I.

vzhledem k tomu, že se v poslední době objevily významné nové rozvojové problémy, např. změna klimatu, strukturální změny na komoditních trzích, zejména na trzích s potravinami a ropou, a důležité nové trendy ve spolupráci mezi zeměmi na jižní polokouli, např. podpora infrastruktury v Africe ze strany Číny a poskytování úvěrů brazilskou rozvojovou bankou BNDES v Latinské Americe,

J.

vzhledem k tomu, že finanční služby v mnohých rozvojových zemích nejsou dostatečně rozvinuté, což je důsledkem velkého množství faktorů, včetně omezení uplatňovaných na poskytování služeb, chybějící právní jistoty a vlastnických práv,

1.

znovu potvrzuje své odhodlání podílet se na vymýcení chudoby, na udržitelném rozvoji a na dosažení rozvojových cílů tisíciletí jakožto jediného způsobu, jak zajistit sociální spravedlnost a zlepšit kvalitu života zhruba jedné miliardy lidí na celém světě, kteří žijí v podmínkách extrémní chudoby definované jako příjem nižší než jeden americký dolar denně;

2.

vyzývá členské státy, aby jasně rozlišovaly mezi finančními prostředky určenými na rozvoj a finančními prostředky určenými k naplnění zájmů zahraniční politiky a v tomto ohledu zdůrazňuje, že by oficiální rozvojová pomoc měla být v souladu s kritérii pro oficiální rozvojovou pomoc stanovenými Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) a doporučeními OECD/DAC pro uvolňování oficiální rozvojové pomoci;

3.

podtrhuje, že je absolutně nezbytné, aby EU měla za cíl co nejvyšší úroveň koordinace za účelem dosažení souladu s dalšími politikami Společenství (životní prostředí, migrace, lidská práva, zemědělství atd.), a vyhnula se tak zdvojování práce a nekonzistentnosti činností;

4.

připomíná, že okamžité a nezbytné kroky, které musí EU podniknout, aby vyřešila dramatické následky nárůstu cen potravin v rozvojových zemích, by neměly být chápány a prováděny jako součást finančního úsilí požadovaného Monterreyským konsensem; očekává tudíž konkrétní návrh Komise o využití nouzových finančních prostředků;

5.

zdůrazňuje, že přehnaná a nepřiměřená administrativní zátěž v některých partnerských zemích narušuje účinnost rozvojové pomoci; obává se, že tato zátěž ohrozí dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

6.

poznamenává, že EU ještě musí najít správnou rovnováhu mezi dvěma přístupy k rozvojové pomoci, jež si protiřečí: na jedné straně důvěřovat partnerským zemím v tom, že rozdělují prostředky odpovídajícím způsobem a pomáhat jejich správním orgánům vytvořit správné nástroje pro používání finančních prostředků; na straně druhé určit finanční pomoc k jednotlivým účelům s cílem vyhnout se zneužití nebo neúčinnému rozdělení pomoci;

Objem oficiální rozvojové pomoci

7.

zdůrazňuje, že EU je největším světovým dárcem oficiální rozvojové pomoci, což představuje téměř 60 % oficiální rozvojové pomoci ve světě, a vítá skutečnost, že se podíl EU na celosvětové oficiální rozvojové pomoci v průběhu let zvyšuje; žádá však Komisi, aby poskytla jasné a transparentní údaje o podílu rozpočtu EU vyčleněném na rozvojovou pomoc EU s cílem posoudit plnění Monterreyského konsensu všemi evropskými dárci; vyjadřuje také politování nad tím, že výše finančních příspěvků EU pro rozvojové země není dostatečně známá, a vyzývá Komisi k vytvoření vhodných a cílených komunikačních a informačních nástrojů za účelem zvýšení viditelnosti rozvojové pomoci EU;

8.

vítá skutečnost, že EU splnila svůj závazný cíl pro průměrnou výši oficiální rozvojové pomoci v EU na úrovni 0,39 % HND do roku 2006, ale všímá si alarmujícího poklesu pomoci EU v roce 2007 ze 47,7 miliard EUR v roce 2006 (0,41 % celkového HND EU) na 46,1 miliard EUR v roce 2007 (0,38 % celkového HND EU) a vyzývá členské státy, aby zvýšily objem oficiální rozvojové pomoci, a splnily tak slíbený cíl 0,56 % HND v roce 2010;

9.

trvá na tom, že by již nemělo dojít ke snížení oficiální rozvojové pomoci ohlášené členskými státy; zdůrazňuje, že EU poskytne pro období 2005–2010 o 75 miliard EUR méně, než slíbila, pokud bude stávající trend pokračovat;

10.

vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že většina členských států (18 z 27, zejména Lotyšsko, Itálie, Portugalsko, Řecko a Česká republika) nebyla v letech 2006 a 2007 schopna zvýšit svou míru oficiální rozvojové pomoci a že v několika zemích, jako je Belgie, Francie a Spojené království, dokonce došlo k dramatickému poklesu o více než 10 %; vyzývá členské státy, aby dodržely objem oficiální rozvojové pomoci, ke kterému se zavázaly; s uspokojením konstatuje, že některé členské státy (Dánsko, Irsko, Lucembursko, Španělsko, Švédsko a Nizozemsko) nepochybně dosáhnou cílů týkajících se objemu oficiální rozvojové pomoci v roce 2010, a věří, že si tyto členské státy udrží vysokou míru poskytované oficiální rozvojové pomoci;

11.

vítá neochvějný postoj Komise, podle nějž je třeba soustředit úsilí jak na kvantitu, tak i na kvalitu rozvojové pomoci poskytované členskými státy, a důrazně podporuje varování Komise před potenciálně velmi negativními následky v případě, že se členským státům nepodaří splnit své finanční závazky; vyzývá Komisi, aby využila svých odborných znalostí a autority a přesvědčila další veřejné a soukromé dárce, aby dostáli svým finančním slibům;

12.

je velmi vážně znepokojen tím, že některé členské státy oddalují zvyšování oficiální rozvojové pomoci, což má za následek čistou ztrátu pro rozvojové země ve výši více než 17 miliard EUR;

13.

vítá přístup některých členských států, které vytvářejí víceleté časové harmonogramy pro zvyšování objemu oficiální rozvojové pomoci tak, aby splnily cíl OSN ve výši 0,7 % do roku 2015; žádá členské státy, které tak dosud neučinily, aby co nejrychleji zveřejnily své víceleté časové harmonogramy; zdůrazňuje, že členské státy by tyto harmonogramy měly přijmout před výše zmíněnou následnou mezinárodní konferencí o financování rozvoje v Dohá a své závazky splnit;

14.

konstatuje, že pokles ohlášené výše pomoci v roce 2007 byl v některých případech způsoben umělým zvýšením číselných údajů v roce 2006 díky započítání odpuštěných dluhů; vyzývá členské státy, aby zvyšovaly úroveň oficiální rozvojové pomoci udržitelným způsobem a soustředily se přitom na číselné údaje nezahrnující částky odpuštěných dluhů;

15.

považuje za naprosto nepřijatelný rozpor mezi častými sliby vyšší finanční pomoci a výrazně nižšími částkami, které jsou ve skutečnosti poskytovány, a vyjadřuje obavy nad tím, že některé členské státy dávají najevo určitou únavu z poskytování pomoci;

16.

zdůrazňuje skutečnost, že konzultace s partnerskými vládami, vnitrostátními parlamenty a organizacemi občanské společnosti je klíčová při rozhodování o objemu a místech určení oficiální rozvojové pomoci;

Rychlost, pružnost, předvídatelnost a udržitelnost finančních toků

17.

zdůrazňuje, že pomoc je třeba poskytovat včas, a vyjadřuje nespokojenost s tím, že při poskytování pomoci dochází často ke zbytečným zpožděním;

18.

zdůrazňuje, že je nutné nalézt rovnováhu mezi pružností při poskytování finančních prostředků na spolupráci, aby bylo možno reagovat na měnící se okolnosti, jako jsou rostoucí ceny potravin, a mezi potřebou předvídatelného financování, které partnerským zemím umožní plánovat udržitelný rozvoj, přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů;

19.

důrazně žádá jednoznačné dodržování zásad odpovědného půjčování finančních prostředků a financování, aby byly úvěrové a finanční operace udržitelné z hlediska hospodářského a environmentálního rozvoje v souladu se zásadami pro financování rozvojových projektů (tzv. equator principles); vyzývá Komisi, aby se podílela na stanovování takových zásad a vyvíjela tlak na mezinárodních fórech, aby byla vytvořena závazná opatření, kterými budou tyto zásady uplatněny v praxi tak, aby začleňovaly i nové rozvojové aktéry z veřejného a soukromého sektoru;

Zadlužení a únik kapitálu

20.

plně podporuje úsilí rozvojových zemí o zachování dlouhodobé udržitelnosti zadlužení a uskutečnění iniciativy na podporu velmi zadlužených chudých zemí (HIPC), která je klíčová pro splnění rozvojových cílů tisíciletí; lituje však, že jsou z plánů na odpuštění dluhů vyjmuty mnohé země, pro které zadlužení zůstává překážkou pro uskutečnění rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba vést mezinárodní diskusi o rozšíření opatření spojených se snižováním dluhu na některé zadlužené země, které jsou v současnosti vyloučeny z iniciativy na podporu velmi zadlužených chudých zemí;

21.

vyzývá Komisi, aby se na dvoustranných a mnohostranných jednáních o odpuštění dluhů zabývala otázkou „ohavného“ a nelegitimního zadlužení, tj. zadlužení v důsledku nezodpovědného, sobeckého, nedbalého nebo nespravedlivého půjčování, a zásadami odpovědného financování; vítá výzvu Komise k přijetí opatření pro omezení nároků komerčních věřitelů a kořistnických fondů v soudních řízeních;

22.

vyzývá všechny členské státy, aby dodržovaly rámec týkající se udržitelnosti zadlužení a aby podporovaly jeho vývoj směrem ke zohlednění vnitřního dluhu států a nezbytných finančních potřeb; vyzývá všechny členské státy, aby uznaly, že odpovědnost věřitelů se neomezuje na respektování rámce udržitelnosti, ale vztahuje se také na:

zohlednění zranitelnosti zemí, které přijímají půjčky, vůči externím otřesům tím, že pro tento případ stanoví možnost pozastavit splácení nebo snížit jeho výši;

začlenění požadavků na oboustrannou transparentnost při uzavírání smluv o půjčce;

přistupování se zvýšenou opatrností k zajištění toho, aby jejich půjčky nepřispívaly k porušování lidských práv nebo k nárůstu korupce;

23.

naléhavě žádá EU, aby podporovala mezinárodní úsilí směřující k zavedení určité podoby mezinárodního řízení v případě insolventnosti nebo spravedlivého a transparentního rozhodčího řízení pro účinné a spravedlivé řešení jakýchkoli budoucích dluhových krizí;

24.

vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise více nezdůrazňuje mobilizaci vnitřních zdrojů pro financování rozvoje, neboť právě tyto zdroje poskytují rozvojovým zemím větší autonomii; vybízí členské státy, aby se plně účastnily iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI) a aby požadovaly její posílení; vyzývá Komisi, aby požadovala po Mezinárodní radě pro účetní standardy (IASB), aby mezi mezinárodní účetní standardy začlenila požadavek předkládání zpráv o činnosti nadnárodních společností v jednotlivých zemích ve všech odvětvích;

25.

vyjadřuje politování nad tím, že balíček sdělení Komise o účinnosti pomoci (KOM(2008)0177) nezmiňuje únik kapitálu jako rizikový faktor pro ekonomiky rozvojových zemí; poukazuje na to, že únik kapitálu vážně poškozuje rozvoj udržitelných hospodářských systémů v rozvojových zemích, a připomíná, že daňové uniky stojí rozvojové země každoročně více, než kolik jim přináší oficiální rozvojová pomoc; vyzývá Komisi, aby do svých politik zahrnula opatření pro prevenci úniku kapitálu, jak to požaduje Monterreyský konsensus, a to včetně upřímné analýzy důvodů takového úniku, s cílem uzavřít daňové ráje, z nichž některé se nacházejí uvnitř EU nebo fungují v úzkém spojení s členskými státy;

26.

upozorňuje zejména na skutečnost, že nelegální část tohoto úniku kapitálu činí podle údajů Světové banky každoročně 1 000 až 1 600 miliard USD, z nichž polovina pochází z rozvojových zemí; podporuje mezinárodní úsilí o zmrazení a navrácení odcizeného majetku a vyzývá ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Úmluvu OSN proti korupci; vyjadřuje politování nad skutečností, že na boj proti daňovým únikům není vynakládáno stejné úsilí, a žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly celosvětové rozšíření zásady automatické výměny informací v daňové oblasti, aby požadovaly připojení kodexu chování týkajícího se daňových úniků, který právě připravuje Hospodářská a sociální rada OSN (UN ECOSOC), k prohlášení z Dohá a aby podporovaly přeměnu Odborného výboru OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech ve skutečný mezivládní orgán, vybavený dodatečnými prostředky a pověřený mezinárodním bojem proti daňovým únikům společně s OECD;

Inovativní mechanismy financování

27.

vítá návrhy na inovativní mechanismy financování, které předložily členské státy, a vyzývá Komisi, aby je prozkoumala s ohledem na měřítka snadného provádění v praxi, udržitelnosti, adicionality (doplňkovosti), transakčních nákladů a efektivity; vyzývá k vytvoření mechanismů a nástrojů financování, které poskytnou nové finanční prostředky a neohrozí budoucí finanční toky;

28.

vyzývá k vytvoření mechanismů a nástrojů financování, které stanoví opatření umožňující prostřednictvím pákového efektu získat soukromé prostředky, jak uvádí Monterreyský konsensus, a obdržet úvěrové záruky;

29.

vyzývá Komisi, aby podstatně navýšila financování opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích důsledků v rozvojových zemích, zejména Globální aliance pro změnu klimatu; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba získat finanční prostředky nad rámec stávajících toků oficiální rozvojové pomoci, neboť oficiální rozvojová pomoc by neměla být jediným motorem opatření směřujících k přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích důsledků v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že pro tyto účely by měly být naléhavě vytvořeny inovativní finanční mechanismy, jako jsou daně z létání a z obchodování s ropou, nebo využívání příjmů z aukcí ze systému obchodování s emisemi EU;

30.

vítá návrh Komise na vytvoření globálního mechanismu pro financování opatření v oblasti klimatu, založeného na zásadě předfinancování podpory s cílem financovat opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích důsledků v rozvojových zemích; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly významné finanční závazky ve snaze urychleně provést tento návrh;

31.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily nejméně 25 % budoucích příjmů z aukcí ze systému obchodování s emisemi EU na financování opatření na přizpůsobení se změně klimatu a na její zmírnění v rozvojových zemích;

32.

vyzývá Komisi, aby v zájmu zvýšení produkce potravin a nalezení udržitelného řešení potravinové krize zajistila možnosti, jak zpřístupnit finanční prostředky malým podnikatelům a zemědělcům;

33.

vyzývá Evropskou investiční banku (EIB), aby prošetřila možnosti neprodleného zřízení záručního fondu na podporu systémů mikroúvěrů a zajištění rizik, přizpůsobených potřebám místních výrobců potravin v chudších rozvojových zemích;

34.

vítá návrh na vytvoření fondu více dárců pro rovnost žen a mužů (Multi-donor Gender Fund) předložený v OSN; tento fond by byl řízen Rozvojovým fondem OSN pro ženy (UNIFEM) a jeho cílem by bylo podporovat a financovat politiky rovnosti žen a mužů v rozvojových zemích; vyzývá Radu a Komisi, aby tuto mezinárodní iniciativu přezkoumaly a podpořily;

35.

vyzývá ke zdvojnásobení úsilí na podporu rozvoje finančních služeb, vzhledem k tomu, že bankovní odvětví má potenciál zahájit místní financování rozvoje a že kromě toho je stabilní odvětví finančních služeb nejlepším způsobem boje proti úniku kapitálu;

36.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby plně ocenily obrovský potenciál příjmů z přírodních zdrojů; v tomto ohledu považuje za zásadní transparentnost surovinového průmyslu; domnívá se, že zatímco iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu a Kimberleyský proces postupují správným směrem, je nutné učinit mnohem více pro podporu transparentního řízení surovinového průmyslu a jeho příjmů;

Reforma mezinárodních systémů

37.

vyzývá Radu a Komisi, aby při hodnocení v polovině období v roce 2008/2009 zahrnuly do rozpočtu EU Evropský rozvojový fond, a posílily tak demokratickou legitimitu důležité části rozvojové politiky EU a jejího rozpočtu;

38.

bere na vědomí první krok učiněný v dubnu 2008, směřující k lepšímu zastoupení rozvojových zemí v rámci Mezinárodního měnového fondu (MMF); lituje, že rozdělení hlasovacích práv v rámci MMF se nadále řídí zejména mírou bohatství; vyzývá Komisi a členské státy, aby ukázaly svůj zájem o rozhodování dvojí většinou (podílníci/státy) v rámci této instituce odpovědné za mezinárodní finanční stabilitu;

39.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využily výše uvedenou následnou mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Dohá, jako příležitost k představení společného postoje EU k rozvoji, jenž bude zaměřen na dosažení rozvojových cílů tisíciletí prostřednictvím udržitelného přístupu;

40.

vyzývá členské státy, aby provedly rychlou a ambiciózní reformu Světové banky s cílem dosáhnout lepšího zastoupení těch, kteří jsou jejími programy nejvíce dotčeni;

*

* *

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN a vedoucím představitelům Světové obchodní organizace, Mezinárodního měnového fondu, Skupiny Světové banky a Ekonomické a sociální rady OSN.


(1)  Úř. věst. C 131 E, 5.6.2003, s. 164.

(2)  Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 315.

(3)  Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.

(4)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0237.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/7


Úterý 23. září 2008
Hodnotící zpráva o vnitřním trhu

P6_TA(2008)0421

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu (2008/2056(INI))

2010/C 8 E/02

Evropský parlament,

s ohledem na hodnotící zprávu o vnitřním trhu č. 16a ze dne 14. února 2008 (SEK(2008)0076),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o přezkumu jednotného trhu: odstraňovat překážky a neúčinnost pomocí lepšího provádění a vymáhání (1),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2007 nazvané „Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ (KOM(2007)0724),

s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. ledna 2008 nazvané „Druhý strategický přezkum – lepší právní předpisy v Evropské unii“ (KOM(2008)0032),

s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady konané v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007, které podporují akční program pro snížení administrativní zátěže v EU, stanovují cílovou míru snížení administrativní zátěže v EU na 25 % a vyzývají členské státy, aby stanovily stejné cíle na vnitrostátní úrovni,

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. listopadu 2007 nazvaný „Uplatňování nové metodologie v oblasti kontroly trhu a odvětví produktů: výsledky první kontroly odvětví – doprovodný dokument ke sdělení Komise nazvaný Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“(SEK(2007)1517),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. listopadu 2007 nazvaný „Nástroje pro modernizovanou politiku jednotného trhu – doprovodný dokument ke sdělení nazvaný Jednotný trh pro Evropu ve 21. století“ (SEK(2007)1518),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2008 nazvané „Sledování spotřebitelských výsledků na jednotném trhu: hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích“ (KOM(2008)0031),

s ohledem na závěry Rady (Hospodářská soutěž – vnitřní trh, průmysl a výzkum) ze dne 25. února 2008 o vnitřním trhu pro 21. století,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0272/2008),

A.

vzhledem k tomu, že vítá zveřejnění hodnotící zprávy o vnitřním trhu, která umožní omezit nedostatky v provádění předpisů,

B.

vzhledem k tomu, že jsou členské státy právně zavázány provádět ve svých vnitrostátních právních předpisech všechny směrnice o vnitřním trhu v předepsaných lhůtách,

C.

vzhledem k tomu, že primárním cílem této hodnotící zprávy je motivovat členské státy k zajištění včasného provádění předpisů,

D.

vzhledem k tomu, že současný deficit ve výši 1,2 % je pod úrovní budoucího cíle 1,0 %, na němž se představitelé států a vlád shodli v roce 2007,

E.

vzhledem k tomu, že faktor nesourodosti dosahuje míry 8 %, což znamená, že 124 směrnic nebylo provedeno v alespoň jednom členském státě,

F.

vzhledem k tomu, že byly v různých členských státech zaznamenány rozdíly v míře provádění právních předpisů,

G.

vzhledem k tomu, že směrnice nemusí být plně účinná, třebaže byla rychle a řádně provedena, a to zejména tehdy, pokud její uplatňování vytváří situace právní nejistoty, které jsou předmětem řízení u Evropského soudního dvora, a brání účinnému fungování vnitřního trhu,

H.

vzhledem k tomu, že množství probíhajících soudních řízení pro nesplnění povinnosti je stále velmi velké a že vysoký podíl těchto případů souvisí s tím, že právní předpisy nebyly provedeny vůbec nebo že byly provedeny nesprávným způsobem,

I.

vzhledem k tomu, že nedodržováním některých směrnic a nedostatečným nebo nesprávným prováděním předpisů je možné získat nespravedlivé výhody,

J.

vzhledem k tomu, že provádění směrnic v oblasti vnitřního trhu je nezbytným předpokladem pro dosažení cílů lisabonské agendy a göteborské agendy udržitelného rozvoje,

K.

K vzhledem k tomu, že průměrná doba pro zahájení řízení o nesplnění povinnosti u Evropského soudního dvora je vyšší než 20 měsíců,

L.

L vzhledem k tomu, že některé členské státy nerespektují rozsudky Evropského soudního dvora ve věcech nesplnění povinnosti, což dále narušuje fungování vnitřního trhu,

M.

vzhledem k tomu, že je v členských státech příliš vysoká administrativní zátěž, která je důsledkem vnitrostátních právních předpisů i právních předpisů Společenství,

Provádění předpisů – základ vnitřního trhu

1.

zdůrazňuje, že včasné uplatňování, správné provádění a řádné používání směrnic v oblasti vnitřního trhu je základním předpokladem pro účinné fungování vnitřního trhu a ovlivňuje též konkurenceschopnost a hospodářskou a sociální rovnováhu v EU;

2.

zdůrazňuje význam ztotožnění se s vnitřním trhem na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; zdůrazňuje úlohu, kterou má v této souvislosti Komise při vytváření partnerství v rámci procesu tvorby příslušných politik;

3.

připomíná, že od roku 2009 je cílem deficit v provádění předpisů ve výši 1,0 %; naléhavě vybízí členské státy, aby učinily opatření k naplnění tohoto cíle;

4.

naléhavě vyzývá ty členské státy, které mají v provádění předpisů zvlášť velké nedostatky, aby okamžitě provedly nápravné kroky; vyzývá rovněž Komisi, aby s těmito státy navázala úzkou spolupráci s cílem danou situaci zlepšit; upozorňuje na to, že některé členské státy prokázaly, že nedostatky v provádění lze výrazně a rychle omezit;

5.

připomíná, že vysoká míra nesourodosti musí být bezodkladně řešena ze strany členských států i ze strany Komise;

6.

vyjadřuje politování nad tím, že si někdy členské státy při provádění směrnic do vnitrostátních předpisů kladou dodatečné požadavky; zastává názor, že toto přidávání dalších požadavků (tzv. gold plating) brání účinnému fungování vnitřního trhu;

7.

zastává názor, že silný, otevřený a konkurenceschopný vnitřní trh je nezbytnou součástí úspěšné reakce Evropy na výzvy globalizace, neboť podporuje konkurenceschopnost evropského průmyslu a zavádí účinnější pobídky pro zahraniční investice v Evropě a zaručuje práva evropských spotřebitelů; Komise by tudíž měla tento vnější rozsah při přijímání nových opatření v oblasti vnitřního trhu zohlednit;

8.

znovu poukazuje na to, že pro otevřený a konkurenceschopnější vnitřní trh je třeba cílenějších a přísnějších nástrojů, které umožní lépe bojovat proti padělkům a pirátství;

9.

vyzývá členské státy, aby bezodkladně přistoupily k řádnému provádění a uplatňování směrnic v oblasti vnitřního trhu za použití stávajících pokynů a osvědčených postupů; naléhavě vybízí k vypracování takových nástrojů, které umožní nedostatky v provádění předpisů precizněji řešit;

10.

vyzývá Komisi, aby urychlila proces urovnávání sporů v jejich počáteční fázi a aby zdůraznila případy nesplnění povinnosti, které mají závažné důsledky pro evropské občany; vybízí rovněž Komisi k tomu, aby vypracovala soupis soudních řízení, která pro nesplnění povinnosti probíhala u Evropského soudního dvora, a poskytla tak o daných prohřešcích podrobné informace;

11.

vyzývá členské státy, aby splnily své závazky v souladu s výnosy Evropského soudního dvora;

Hodnotící zprávy jakožto nástroj pro tvorbu politik

12.

zastává názor, že hodnotící zpráva by měla primárně sloužit jako pobídka k včasnému a správnému provádění předpisů, a že by tudíž mohla být vypracovávána jako pomocný nástroj, který by tvůrce politik upozorňoval na jednotlivé překážky a poukazoval na oblasti, pro něž jsou potřebná nová opatření; vyzývá Komisi, aby rozšířila a prohloubila okruh informací a ukazatelů, které jsou v hodnotící zprávě obsaženy, jako např. v souvislosti s kvalitou, sociálními podmínkami pracovníků, dopadem na životní prostředí a změnou klimatu;

13.

vyzývá Komisi, aby do budoucích hodnotících zpráv začlenila jejich snadno srozumitelné shrnutí, díky němuž budou texty občanům a dalším zúčastněným subjektům přístupnější; vybízí příslušné orgány EU a vnitrostátní orgány, aby hodnotící zprávu zveřejňovaly na svých internetových stránkách a aby více usilovaly a její zveřejňování prostřednictvím sdělovacích prostředků;

14.

vyjadřuje politování nad tím, že hodnotící zprávy neposkytují informace o tom, které směrnice nebyly provedeny; domnívá se, že určité směrnice, například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (3), jsou pro účinné fungování vnitřního trhu důležitější než jiné; vyzývá Komisi, aby zvážila, jestli by nebylo vhodné použít takových ukazatelů, které by lépe vypovídaly o relativním významu směrnic pro průmysl a občany v rámci různých odvětví; je toho názoru, že by pro tento účel bylo vhodné, kdyby Komise provedla posouzení dopadu;

15.

připomíná, že kvalita právních předpisů Společenství a jejich provádění má velký význam pro řádné fungování vnitřního trhu; připomíná také, že řada případů, které v souvislosti s nejasnými ustanoveními a nesprávným prováděním sekundárního práva řešil Evropský soudní dvůr, poukazuje na nutnost vypracovávat právní předpisy Společenství přesnějším způsobem; vyzývá proto Komisi, aby v hodnotící zprávě zavedla ukazatele týkající se množství soudních řízení vedených Evropským soudním dvorem v souvislosti s kvalitou sekundárního práva, jakož i jeho nesprávného uplatňování;

16.

vítá záměr Komise začít systematičtěji sledovat fungování trhů s klíčovým zbožím a službami s cílem odhalit selhání těchto trhů a podpořit účinnější nástroje politik; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby do hodnotících zpráv byly zahrnuty informace, jež budou více specificky zaměřené na konkrétní odvětví a členské státy a jež budou přesné; vyzývá také k tomu, aby byly v této hodnotící zprávě uvedeny ukazatele týkající se přeshraničních aspektů zadávání veřejných zakázek;

17.

vyzývá Komisi, aby podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů učinila kroky k tomu, aby všechny její návrhy směrnic obsahovaly konkrétní ustanovení, podle nějž členské státy musí vypracovat přehledy dokládající vztah mezi daným aktem a prováděcími opatření a následně tyto přehledy předat Komisi; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad tím, že členské státy oslabují úsilí Komise a Parlamentu o transparentnost tím, že se této podmínce brání nebo z ní činí nezávazný bod odůvodnění;

18.

domnívá se, že dosažení cílů lisabonské agendy a göteborské agendy udržitelného rozvoje je politickou prioritou, a zdůrazňuje zejména význam provádění těch směrnic, které jsou pro naplnění těchto cílů nezbytné; vyzývá Radu, aby záležitostem týkajícím se vnitřního trhu přisoudila hlavní váhu v revidované strategii pro období po roce 2010;

19.

vítá záměr Komise vypracovat nástroje na zlepšení politiky v oblasti jednotného trhu a nástroje, které zajistí, že tato politika bude založena ve větší míře na faktech, že bude více orientována na cíl, decentralizovanější a přístupnější a že informace o ní budou lépe zprostředkovávány;

20.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím průzkumů v rámci odvětví, šetření podniků, průzkumů u spotřebitelů či jiných způsobů zhodnotila, s jakou mírou kvality a koherence jsou předpisy v členských státech prováděny, a zajistila tak, že tyto předpisy budou účinně plnit svou funkci;

21.

zdůrazňuje skutečnost, že opožděné a nesprávné provádění předpisů připravuje spotřebitele a podniky o jejich práva, poškozuje evropské hospodářství a podrývá důvěru ve vnitřní trh; vyzývá Komisi, aby vypracovala ukazatele, na jejichž základě se určí, jaké náklady občanům a průmyslu v důsledku opožděného a nesprávného provádění předpisů vznikly; vyzývá rovněž Komisi, aby vypracovala ukazatele odrážející vztah mezi způsobem, jakým členské státy předpisy provádějí, a řízeními pro nesplnění povinnosti, která jsou proti nim vedena;

22.

vítá záměr Komise předkládat další iniciativy v zájmu zdokonalení tvorby právních předpisů, zejména s cílem zlepšit posouzení dopadů a snížit administrativní zátěž, což přispěje k účinnějšímu fungování vnitřního trhu; zastává názor, že práce na těchto otázkách spolu vzájemně souvisí a že je třeba ji vykonávat konsistentním způsobem;

23.

vítá cílové snížení administrativní zátěže v EU o 25 % do roku 2012; vyzývá členské státy, aby podnikly opatření k dosažení tohoto cíle; zastává názor, že by hodnotící zpráva měla posuzovat, jakého úsilí a pokroku bylo v této oblasti na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství dosaženo; proto vyzývá Komisi, aby uvažovala o možnosti začlenit do hodnotící zprávy zvláštní kapitolu na toto téma;

24.

vyjadřuje politování nad tím, že občané stále čelí mnoha překážkám v souvislosti s volným pohybem na vnitřním trhu; v této souvislosti konstatuje, že 15 % případů sítě SOLVIT projednávaných v roce 2007 se týkalo volného pohybu osob a občanství EU; proto vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily úsilí o zajištění volného pohybu osob; vyzývá především členské státy, aby zřizovaly kontaktní místa, která mohou při pohybu v rámci vnitřního trhu pomáhat lidem ve všech právních i praktických záležitostech; vyzývá rovněž Komisi, aby vypracovala ukazatele, které budou zahrnuty do hodnotící zprávy a které budou posuzovat překážky volného pohybu osob;

25.

znovu poukazuje na cíl, kterým je zvýšit funkčnost právních předpisů v oblasti vnitřního trhu; je toho názoru, že lepší provádění předpisů je rovněž závislé na rozvoji praktické spolupráce a partnerství mezi správními orgány; vyzývá členské státy a Komisi, aby nadále rozvíjely systémy výměny osvědčených postupů; zdůrazňuje, že vzhledem k velkému počtu orgánů na místní, regionální a státní úrovni je třeba aktivně propagovat a podporovat administrativní spolupráci a zjednodušení; vyzdvihuje skutečnost, že informační systém vnitřního trhu má předpoklady pro to, aby v této souvislosti sehrál velmi významnou roli;

26.

vyzývá členské státy, aby zřizovaly vnitrostátní centra pro vnitřní trh, která budou podporovat koordinaci, zjednodušení a politickou viditelnost jejich úsilí o fungování vnitřního trhu; zdůrazňuje, že tato centra by měla být umístěna v rámci stávajících subjektů, například společně s vnitrostátními kontaktními místy; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že všechny úrovně státní správy budou disponovat lepšími praktickými znalostmi o právních předpisech EU, aby se zabránilo tomu, že se občané a podniky budou potýkat se zátěží a překážkami vyplývajícími z nedostatečného porozumění pravidlům;

27.

vítá snahu Komise o to, aby se v rámci procesu provádění předpisů zřídila s členskými státy partnerství, která budou zahrnovat činnost pracovních skupin, vytvoření sítí v konkrétních odvětvích, setkávání s odborníky z jednotlivých států a prováděcí pokyny; věří, že snaha Komise o zajištění provádění směrnice 2006/123/ES, bude úspěšná a že stejný úspěch přinese i v budoucnosti; zdůrazňuje, že Parlament by měl být o průběhu provádění předpisů průběžně informován;

28.

vyzdvihuje skutečnost, že problémy v provádění předpisů jsou často odhaleny prostřednictvím sítě SOLVIT; se znepokojením konstatuje, že centra sítě SOLVIT často nemají dostatečné množství pracovníků a že průměrná doba pro řešení jednoho případu je zde delší než 10 týdnů; vyzývá členské státy, aby zajistily, že centra sítě SOLVIT budou mít dostatek pracovníků; dále vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily administrativní výkonnost těchto pracovišť s cílem výrazně zkrátit lhůtu, kterou pro vyřízení stížností potřebují; dále vyzývá členské státy, aby se pomocí vhodných informačních prostředků více snažily o propagaci služeb sítě SOLVIT, a zvýšily tak povědomí občanů a podniků o její práci;

29.

vítá záměr Komise zlepšit třídění dotazů a stížností podniků a občanů prostřednictvím sítě SOLVIT a dalších asistenčních služeb pro jednotný trh, čímž se zajistí, že tyto dotazy a stížnosti budou okamžitě předány příslušnému správnímu orgánu bez ohledu na to, v rámci které sítě byly podány; zdůrazňuje, že zkušenosti získané v rámci sítě SOLVIT by měly být využity při tvorbě vnitrostátních politik a politik EU, což bude mít za následek strukturální a regulační změny tam, kde to bude nutné;

30.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem a předsednictvím Rady pořádala každoročně fórum o vnitřním trhu za účasti členských států a dalších zainteresovaných stran, s cílem jasněji formulovat závazek, který členské státy mají v souvislosti se včasným a řádným prováděním předpisů a s cílem poskytnout příležitost pro stanovení norem pro srovnávací hodnocení a výměnu osvědčených postupů;

31.

vyzývá Radu, aby se záležitostem souvisejícím s vnitřním trhem věnovala přednostně, a to tak, že pro jejich řešení znovu ustanoví zvláštní útvar, nebo tak, že je zařadí mezi nejdůležitější body jednání stávající Rady ve složení pro konkurenceschopnost;

32.

znovu poukazuje na své výše zmíněné usnesení o přezkumu jednotného trhu, kde vyzýval Komisi, aby zavedla „test vnitřního trhu“; vyzývá Komisi, aby podnikla opatření, na jejichž základě bude tento test zaveden;

Vnitřní trh a hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích

33.

zastává názor, že jak hodnotící zpráva o vnitřním trhu, tak hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích slouží k tomu, aby se zlepšilo fungování vnitřního trhu ve prospěch občanů a spotřebitelů;

34.

vítá záměr Komise zajistit, aby informace o vnitřním trhu byly lépe zprostředkovávány, a domnívá se, že výše zmíněné hodnotící zprávy jsou v tomto směru důležitým krokem;

35.

zdůrazňuje, že ačkoliv jsou tyto dva druhy hodnotících zpráv vzájemně propojené a že je třeba podporovat, aby byly vypracovávány koherentním způsobem, měly by vzhledem k tomu, že jsou určeny pro různé subjekty, zůstat oddělené a využívat odlišné ukazatele;

36.

zastává názor, že používané ukazatele a vztah mezi těmito dvěma druhy hodnotících zpráv by měly být pravidelně revidovány, tak aby mohly být přizpůsobeny vývoji vnitřního trhu;

*

* *

37.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 80.

(2)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/12


Úterý 23. září 2008
Zlepšování kvality vzdělávání učitelů

P6_TA(2008)0422

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů (2008/2068(INI))

2010/C 8 E/03

Evropský parlament,

s ohledem na čl. 3 odst. 1 písm. q) a články 149 a 150 Smlouvy o ES,

s ohledem na sdělení Komise o zlepšování kvality vzdělávání učitelů (KOM(2007)0392) a na související pracovní dokumenty útvarů Komise (SEK(2007)0931 a SEK(2007)0933),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení (1), jež obsahuje konkrétní cíl zvýšit kvalitu a evropský rozměr vzdělávání učitelů (čl. 17 odst. 2 písm. e)),

s ohledem na osm klíčových dovedností stanovených v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení – evropském referenčním rámci (2),

s ohledem na desetiletý pracovní program s názvem Vzdělávání a odborná příprava do roku 2010, a konkrétně na cíl 1.1 „zlepšování vzdělávání a odborné přípravy učitelů a školitelů“ (3), a s ohledem na navazující společné průběžné zprávy o pokroku při provádění tohoto programu,

s ohledem na politiku Evropské unie v otázkách mnohojazyčnosti a na zprávu o mnohojazyčnosti, kterou v roce 2007 vypracovala skupina Komise na vysoké úrovni,

s ohledem na závěry předsednictví mimořádného zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 23.–24. března 2000 v Lisabonu,

s ohledem na závěry předsednictví zasedání Evropské rady konaného v březnu roku 2002 v Barceloně, na němž byly přijaty konkrétní cíle v zájmu zlepšování mj. vzdělávání a odborné přípravy učitelů a školitelů,

s ohledem na závěry Rady ze dne 5. května 2003 ohledně referenčních úrovní průměrné evropské výkonnosti ve vzdělávání a odborné přípravě (referenční kritéria) (4),

s ohledem na závěry, které přijala Rada pro vzdělávání, mládež a kulturu na svém zasedání ve dnech 15.–16. listopadu 2007, a konkrétně na závěry o vzdělávání učitelů (5),

s ohledem na posouzení Programu pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA), která předkládá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj každé tři roky, a na zprávu této organizace s názvem „Na učitelích záleží: jak přitáhnout, utvářet a udržet efektivní učitele“ (2005),

s ohledem na zprávu „Jak se vzdělávací systémy vykazující nejlepší výsledky dostávají do čela“ (McKinsey & Co, září 2007),

s ohledem na studii zveřejněnou Evropským parlamentem v únoru 2007 s názvem „Současná situace a vyhlídky v oblasti tělesné výchovy v Evropské unii“,

s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o úloze sportu ve vzdělávacím procesu (6),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0304/2008),

A.

vzhledem k tomu, že kvalitní vzdělávání a odborná příprava jsou významným prvkem celoživotního učení a představují mnohostranný přínos, který se neomezuje pouze na tvorbu pracovních míst a vyšší konkurenceschopnost,

B.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí vychovávat jedince, kteří jsou soběstační, informovaní a kteří jednají ve prospěch soudržné společnosti, a vzhledem k tomu, že kvalita vyučování je jedním z faktorů, které rozhodujícím způsobem přispívají k sociální a hospodářské soudržnosti a k tvorbě pracovních míst v Evropské unii, k její konkurenceschopnosti a potenciálu jejího růstu v globalizujícím se světě,

C.

vzhledem k tomu, že Evropský sociální fond může hrát důležitou úlohu v rozvoji vzdělávání a odborné přípravy a přispěje tak ke kvalitnějšímu vzdělání učitelů,

D.

vzhledem k tomu, že kvalita odborné přípravy učitelů se odráží ve vzdělávacím procesu a přímo ovlivňuje nejen úroveň znalostí žáků, ale také formování jejich osobnosti, zejména v prvních letech jejich školní docházky,

E.

vzhledem k tomu, že učitelská profese čelí výzvám, jejichž množství roste, neboť se neustále zvyšuje složitost a různorodost vzdělávacího prostředí; vzhledem k tomu, že mezi tyto výzvy patří pokrok v oblasti informační a sdělovací techniky, změny společenských a rodinných struktur a stále rozmanitější složení studentů na mnoha školách, které je důsledkem imigrace a vzniku multikulturních společenství, rostoucí samostatnost škol, která znamená více povinností pro učitele, a nutnost věnovat větší pozornost vzdělávacím potřebám jednotlivých žáků,

F.

vzhledem k tomu, že jednoznačně existuje přímá úměra mezi kvalitním vzděláváním učitelů a vysokou úspěšností žáků,

G.

vzhledem k tomu, že s rostoucím objemem informací ve spojení s probíhající digitalizací je nutné získat schopnost využívat média a jejich obsah efektivním způsobem a v souladu se svými cíli a potřebami, a vzhledem k tomu, že mediální výchova je určitým druhem pedagogického přístupu k médiím, který má vést ke kritickému a uvážlivému využívání všech médií,

H.

vzhledem k tomu, že více než 80 % vyučujících na základních školách a 97 % vyučujících v předškolních zařízeních v Unii jsou ženy, zatímco ve středním školství dosahuje zastoupení žen pouze 60 %,

I.

vzhledem k tomu, že kvalita vzdělávání učitelů může mít vliv na předčasné ukončování školní docházky a dovednost starších studentů dobře číst,

J.

vzhledem k tomu, že na vzdělání, jehož děti později dosáhnou, má zvláště významný vliv předškolní vzdělávání a základní školství,

K.

vzhledem k tomu, že v Unii existuje více než 27 různých systémů pro vzdělávání učitelů, ačkoli úkoly, které před učiteli stojí, jsou ve všech členských státech v zásadě stejné,

L.

vzhledem k tomu, že vyučování je odborné povolání, u kterého je pro to, aby dobří učitelé ze škol neodcházeli, důležitá vysoká míra uspokojení z práce,

M.

vzhledem k tomu, že by bylo nepřiměřené přenést veškerou odpovědnost za jejich vzdělávací činnost na samotné učitele; vzhledem k tomu, že je nutné zdůraznit, že schopnost učitelů poskytnout náležité vzdělání všem svým žákům, vytvořit prostředí, ve kterém mohou žít všichni pospolu, a omezit násilné chování úzce souvisí s podmínkami, ve kterých učitelé vyučují, s tím, jaké jsou k dispozici pomůcky, s počtem žáků se sníženou schopností učení v každé třídě, se sociálním a kulturním prostředím ve školách, se spoluprací s rodinami a s podporou ze strany společnosti; vzhledem k tomu, že úsilí učitelů závisí z velké míry na úsilí společnosti v oblasti vzdělávání a oba faktory se vzájemně ovlivňují v zájmu lepšího vyučování,

N.

vzhledem k tomu, že je třeba vynaložit veškeré úsilí k zajištění toho, aby všichni učitelé cítili, že vykonávají uznávané a hodnotné povolání, neboť velká část profesní identity závisí na vnímání ze strany společnosti,

O.

vzhledem k tomu, že nejlepší adepty lze pro učitelské povolání získat jen tehdy, dostane-li se učitelům odpovídajícího sociálního uznání, postavení a ohodnocení,

P.

vzhledem k tomu, že učitelé hrají důležitou úlohu v sociální oblasti a oblasti výchovy, která přesahuje hranice tradičních vyučovacích předmětů, a mohou plnit významnou funkci vzoru,

Q.

vzhledem k tomu, že ve Smlouvě o ES, je stanoven cíl rovné příležitosti pro všechny, zejména v článku 13 této smlouvy, který stanoví právní základ pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace,

R.

vzhledem k tomu, že kvalita škol je z velké míry závislá na míře nezávislosti, která je ponechávána jejich plánování a řízení,

S.

vzhledem k tomu, že náležitá odborná způsobilost učitelů tělesné výchovy hraje velmi důležitou úlohu ve fyzickém a psychickém vývoji dětí a vedení dětí k tomu, aby si osvojily zdravý způsob života,

1.

vřele souhlasí s analýzou, podle níž vyšší kvalita vzdělávání učitelů vede k významnému zlepšení výsledků dosahovaných studenty;

2.

domnívá se, že zajištění rozsáhlejšího a kvalitnějšího vzdělávání učitelů společně s uplatňováním politiky usilující o to, aby byli pro povolání učitele získáni nejlepší kandidáti, by mělo být klíčovou prioritou pro všechna ministerstva školství;

3.

je přesvědčen, že výdaje na vzdělávání by měly být navyšovány především v oblastech, jež přinášejí nejvýraznější zlepšení výsledků studentů;

4.

zdůrazňuje, že má-li být dosaženo významného pokroku při naplňování cílů Lisabonské strategie v oblasti „vzdělávání a odborné přípravy do roku 2010“, zejména zlepšení kvality vzdělávání a posílení celoživotního učení na celém území Unie, musí klást členské státy větší důraz na vzdělávání učitelů a vyčlenit na tuto oblast více zdrojů;

5.

důrazně vybízí k podpoře soustavného a logicky navazujícího profesního rozvoje učitelů po celou dobu výkonu tohoto povolání; doporučuje, aby měli všichni učitelé pravidelně akademické, pracovní a finanční příležitosti (např. vládní stipendia) ke zlepšování a doplnění svých schopností a předpokladů, stejně jako pedagogických znalostí; domnívá se, že tyto příležitosti v oblasti odborné přípravy by měly být koncipovány tak, aby byly kvalifikace uznávány ve všech členských státech;

6.

zdůrazňuje potřebu intenzivnějšího dialogu a výměny zkušeností mezi jednotlivými státy, zejména pokud jde o zajištění a účinnost soustavného profesního rozvoje v oblasti vzdělávání učitelů mateřských, základních a středních škol;

7.

naléhavě požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována zaškolování nových učitelů; vybízí k vytváření podpůrných sítí a programů osobního vedení, díky nimž budou moci hrát v zaškolování nových učitelů rozhodující úlohu učitelé, kteří mají prokazatelné zkušenosti a schopnosti, a jež umožní nově příchozím čerpat ze znalostí svých kolegů získaných během jejich úspěšné kariéry, podpoří skupinové učení a přispějí k boji za snižování počtu nově přijatých učitelů, kteří toto povolání záhy opustí; domnívá se, že spoluprací a vzájemným učením mohou učitelé přispět ke zlepšení výsledků školy a celkového vzdělávacího prostředí;

8.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že složení učitelského sboru na všech úrovních školského vzdělávání bude odrážet sociální a kulturní rozmanitost společnosti, přičemž budou nadále klást důraz na přijímání a udržení nejlepších učitelů, především tím, že učiní toto povolání dostatečně přitažlivým;

9.

upozorňuje na úzkou vazbu mezi zajištěním toho, aby bylo učitelství atraktivním a naplňujícím povoláním s dobrými vyhlídkami na kariérní postup, a získáním motivovaných, úspěšných absolventů a odborníků pro tuto profesi; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly další opatření s cílem dosáhnout toho, že si budou špičkoví kandidáti povolání učitele volit častěji;

10.

zdůrazňuje zvláštní význam politiky rovnosti mužů a žen; zdůrazňuje, že je rovněž důležité zajistit kvalitu učitelů v předškolních zařízeních a na základních školách a také to, aby se jim dostalo takové společenské a profesní podpory, která bude odpovídat jejich odpovědnosti;

11.

uznává, že je důležité, aby se učitelé i nadále zapojovali do pracovních a diskusních skupin, které se zabývají vyučovací činností; věří, že tato práce by měla být podporována mentory a vzdělávacími orgány; domnívá se, že účast na činnostech kritického uvažování o vyučovacím procesu by měla vytvářet větší zájem o práci učitelů, a zlepšit tak jejich výsledky;

12.

trvá na důležité úloze školy, pokud jde o společenský život a vzdělávání dětí a předávání znalostí a dovedností dětem, aby se mohly zapojit do demokratické společnosti; zdůrazňuje, že je důležité mít k dispozici kvalifikované, způsobilé a zkušené učitele, kteří se podílejí na vytváření účinných metod pedagogického vzdělávání učitelů;

13.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že v systému veřejného vzdělávání budou moci vést hodiny tělesné výchovy pouze náležitě kvalifikovaní učitelé tělesné výchovy;

14.

poukazuje na výrazné rozdíly v průměrné mzdě učitelů, a to nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale také v porovnání s průměrným hrubým národním důchodem a HDP na osobu; domnívá se, že učitelé by měli být odměňováni odpovídajícím způsobem, který bude odrážet jejich význam pro společnost, a vyzývá k činnosti, která vyřeší „odliv mozků“ špičkových učitelů na lépe placená místa v soukromé sféře, především v oblasti vědy a techniky;

15.

zdůrazňuje, že učitelé musí být lépe připraveni, aby se dokázali vyrovnat s řadou nových nároků, jež na ně jsou kladeny; uvědomuje si výzvy, které pro učitele představuje vývoj informační a sdělovací techniky, ale rovněž příležitosti, které tento vývoj skýtá; je přesvědčen, že během zaučování a navazující odborné přípravy by mělo být prioritou vzdělávání v oblasti informační a sdělovací techniky, aby učitelé získali aktuální znalosti o současném stavu vývoje techniky a jejím uplatnění v pedagogické praxi a aby disponovali potřebnými dovednostmi, které jim umožní využívat tyto znalosti při výuce;

16.

domnívá se, že odborná příprava by měla mít mj. za cíl poskytnout učitelům inovační rámec, který potřebují k tomu, aby do své činnosti a do nových vyučovacích okruhů zahrnuli hledisko životního prostředí; podporuje oblastní semináře zaměřené na naplňování potřeb zjištěných v konkrétních souvislostech a kurzy určené pro učitelský sbor daného zařízení s cílem uplatňovat v praxi projekty, které zohledňují jejich potřeby a konkrétní souvislosti;

17.

zdůrazňuje, že mobilita učitelů, jejich užší vzájemná spolupráce a týmová práce by mohly zlepšit kreativitu a inovaci vyučovacích metod a přispěly by k tomu, aby vzdělávání vycházelo z osvědčených postupů;

18.

vyzývá Komisi, aby posílila finanční zdroje poskytované na podporu vzdělávání učitelů v rámci Programu celoživotního učení, a především výměny učitelů mezi školami v sousedních zemích a oblastech; zdůrazňuje, že mobilita je prostředkem pro šíření námětů a osvědčených postupů ve výuce a přispívá ke zdokonalování znalosti cizích jazyků a povědomí o jiných kulturách; podtrhuje, že by učitelé měli během svého profesního života těžit z rozsáhlejších možností ke studiu jazyků, což mj. povede k maximalizaci příležitostí, které nabízejí programy mobility v rámci EU;

19.

požaduje, aby byla v odborné přípravě učitelů upřednostňována zejména mediální studia a aby byly stávající moduly mediálních studií významným prvkem základního vzdělávání učitelů;

20.

poukazuje na to, že v rámci mobility učitelů hraje zásadní úlohu partnerství škol Comenius a Comenius-Regio;

21.

je přesvědčen, že děti by se měly učit cizím jazykům již od velmi útlého věku a že jazyková výuka by měla být součástí osnov na všech základních školách; zdůrazňuje, že pro dosažení tohoto cíle je nezbytné, aby byly na získávání a odbornou přípravu učitelů cizích jazyků vynakládány dostatečné prostředky;

22.

zdůrazňuje, že každý učitel by měl být vzorem, pokud jde o zvládnutí vlastního jazyka, který je klíčovým nástrojem pro správný přenos poznatků, napomáhá žákům při studiu ostatních předmětů a rozvíjí jejich schopnost komunikovat, jež v řadě profesních činností stále nabývá na významu;

23.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby učitelé ve všech členských státech získali osvědčení o znalosti alespoň jednoho cizího jazyka;

24.

požaduje, aby byla ve školním, navazujícím a dálkovém vzdělávání učitelů podporována mediální gramotnost v rámci mediálního vzdělávání a celoživotního učení prostřednictvím spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;

25.

poukazuje na to, že čas, který učitel stráví ve třídě se studenty, je nenahraditelný, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že narůstající administrativa a agenda může učitele o čas strávený ve třídě a o čas na přípravu na vyučování připravovat;

26.

požaduje, aby byla do odborné přípravy učitelů i do školních osnov povinně zavedena občanská výchova, a učitelé i žáci tak získali potřebné znalosti o právech a povinnostech občanů a o Evropské unii a byli schopni analyzovat a kriticky hodnotit aktuální politické a sociální situace a procesy;

27.

domnívá se, že každá škola je jedinečným způsobem propojena se svým bezprostředním okolím a že vedení školy by mělo mít větší rozhodovací pravomoci, které mu umožní zabývat se ve spolupráci s rodiči a dalšími zástupci místního společenství vzdělávacími problémy a nároky na výuku, které jsou pro dané prostředí specifické; zdůrazňuje, že s příchodem přistěhovalců velmi rozmanitého původu je nutné učitele náležitě poučit o mezikulturních otázkách a procesech, a to nikoli pouze v rámci školy, ale i ve vztahu k rodinám a jejich bezprostřednímu, velmi různorodému okolí;

28.

zdůrazňuje mimořádně příznivý dopad programu Comenius na učitele a jeho význam pro malá společenství, zejména v sociálně a hospodářsky znevýhodněných oblastech, podporou zavádění evropského rozměru do vzdělávání a zvyšování povědomí o něm;

29.

vítá dohodu členských států, že budou v otázkách zkvalitnění koordinace politik pro vzdělávání učitelů postupovat společně, zejména prostřednictvím otevřené metody koordinace; naléhavě vyzývá členské státy, aby této příležitosti učit se navzájem plně využily, a požaduje, aby byl s Parlamentem konzultován časový harmonogram a vývoj v této oblasti;

30.

upozorňuje, že je zapotřebí zpracovat kvalitnější statistiku o vzdělávání učitelů v členských státech Unie s cílem podpořit sdílení informací, užší spolupráci a výměnu osvědčených postupů; navrhuje, aby členské státy ve spolupráci s Komisí zavedly systémy, které zajistí snadnou dostupnost srovnatelných údajů o vzdělávání učitelů pro předškolní vzdělávání a základní a střední školství;

31.

domnívá se, že pro potírání násilí ve školách má zásadní význam prohloubení spolupráce mezi řediteli škol a rodiči a vytvoření nástrojů a postupů pro účinné řešení tohoto problému;

32.

zdůrazňuje, že je důležité, aby byly při výuce ve školách a při odborném vzdělávání učitelů zohledňovány otázky rovných příležitostí mužů a žen;

33.

vyzývá Komisi, aby šířila postupy, jež se osvědčily v členských státech a které prostřednictvím školních projektů, jako je např. zdravá výživa a sport, domácí hospodářství a soukromé finanční plánování, zlepší obecné dovednosti potřebné v praktickém životě;

34.

vyzývá členské státy, aby do odborné přípravy učitelů zařadily programy řešení konfliktů, a učitelé se tak seznámili s novými strategiemi pro řešení různých druhů konfliktů ve třídě a naučili se, jak se vypořádat s násilím a agresivitou;

35.

vyzývá členské státy, aby do odborné přípravy učitelů zařadily základní znalosti o Evropské unii, jejích institucích a jejím fungování a aby zajistily exkurze začínajících učitelů do institucí Evropské unie;

36.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, organizacím OECD a UNESCO a Radě Evropy.


(1)  Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45.

(2)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(3)  Úř. věst. C 142, 14.6.2002, s. 7.

(4)  Úř. věst. C 134, 7.6.2003, s. 3.

(5)  Úř. věst. C 300, 12.12.2007, s. 6.

(6)  Přijaté texty, P6_TA(2007)0503.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/18


Úterý 23. září 2008
Boloňský proces a mobilita studentů

P6_TA(2008)0423

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o Boloňském procesu a mobilitě studentů (2008/2070(INI))

2010/C 8 E/04

Evropský parlament,

s ohledem na články 149 a 150 Smlouvy o ES,

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace“ (KOM(2006)0208),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Mobilizace inteligenčního potenciálu Evropy: možnost pro univerzity plně přispět k lisabonské strategii“ (KOM(2005)0152).

s ohledem na zprávu nazvanou „Zaostřeno na strukturu vysokého školství v Evropě. Vývoj v jednotlivých zemích v rámci Boloňského procesu – 2006/07“, (Eurydice, Evropská komise, 2007),

s ohledem na průzkum Eurobarometru z března 2007 ohledně „Vnímání reforem vysokoškolského vzdělání“,

s ohledem na svůj postoj při prvním čtení ze dne 25. září 2007 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vypracovávání a rozvoji statistik o vzdělávání a celoživotním učení (1),

s ohledem na usnesení Rady o modernizaci univerzit v zájmu konkurenceschopnosti Evropy v globální znalostní ekonomice ze dne 23. listopadu 2007,

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 13. a 14. března 2008,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0302/2008),

A.

vzhledem k tomu, že cíle Boloňského procesu spočívají ve vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2010 a dále v reformě vysokoškolského vzdělávání, v odstranění zbývajících překážek mobilitě studentů a učitelů a ve zvýšení kvality, přitažlivosti a konkurenceschopnosti vysokoškolského vzdělávání v Evropě,

B.

vzhledem k tomu, že mobilita studentů a kvalita vzdělávání musí zůstat jedním ze základních kamenů Boloňského procesu,

C.

vzhledem k tomu, že mobilita studentů vytváří nové kulturní, sociální a akademické hodnoty a vytváří příležitosti pro osobní růst a lepší vysokoškolské standardy a zaměstnatelnost ve vnitrostátním i v mezinárodním měřítku,

D.

vzhledem k tomu, že mobilita je pro mnoho studentů, výzkumných pracovníků a dalších zaměstnanců zejména v nových členských státech stále nedostupná, především kvůli nedostatečným grantům; vzhledem k tomu, že překážky jsou známy a strany, jež se diskuse účastní, na ně opakovaně poukazují,

E.

vzhledem k tomu, že by se měla věnovat patřičná pozornost náležitému financování výuky studentů, jejich životních nákladů a mobility,

F.

vzhledem k tomu, že Parlament důsledně řadil mobilitu studentů mezi své rozpočtové priority a vždy usiloval o zajištění přiměřené výše financování programů Společenství v oblasti vzdělávání; vzhledem k tomu, že jeho pevný postoj k této otázce vedl – přes škrty, které provedla Rada na návrh Komise – k navýšení prostředků na programy „Celoživotní vzdělávání“ a „Erasmus Mundus“ projednané v rámci víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a v nedávných rozpočtových procesech,

G.

vzhledem k tomu, že jsou požadovány spolehlivé statistické údaje o mobilitě studentů, aby bylo možné nejen sledovat, srovnávat a hodnotit, ale také rozvíjet příslušné politiky a opatření,

H.

vzhledem k tomu, že uznávání informálního a neformálního vzdělávání je úhelným kamenem strategie celoživotního vzdělávání, a vzdělávání dospělých v tomto procesu by se proto mělo také uznat za důležité,

I.

vzhledem k tomu, že by žádné administrativní, finanční či jazykové bariéry neměly bránit rozhodnutí vycestovat do zahraničí,

J.

vzhledem k tomu, že mobilita povzbuzuje ke studiu cizích jazyků a ke zlepšení celkových komunikačních schopností,

K.

vzhledem k tomu, že je reforma a modernizace univerzity z hlediska kvality, struktury studií, inovace a flexibility naléhavě potřebná,

L.

vzhledem k tomu, že kvalita výuky je stejně důležitá jako kvalita výzkumu a musí se v celé Evropské unii reformovat a zmodernizovat, a vzhledem k tomu, že spolu obě tyto otázky úzce souvisí,

M.

vzhledem k tomu, že různé vnitrostátní systémy uznávání kvalifikací představují významnou překážku rovnému přístupu ke studentům a pokroku v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání a na evropském trhu práce,

N.

vzhledem k tomu, že mobilitu může brzdit neúplné a nedostatečné uznání navštěvovaných předmětů a neexistence rovnocenného známkování,

O.

vzhledem k tomu, že je nutné uplatňovat, koordinovat a podporovat systematický přístup ve všech zemích, které podepsaly deklaraci o Boloňském procesu,

P.

vzhledem k tomu, že Boloňský proces musí vést k vytvoření nového moderního modelu vzdělávání, který všem zajistí přístup k odborné přípravě, přičemž hlavním cílem je předávat znalosti a hodnoty a vytvářet do budoucna udržitelnou společnost, která si bude vědoma svých kvalit a bude zbavena sociální nerovnováhy,

1.

domnívá se, že v rámci nového definování hlavních cílů Boloňského procesu po roce 2010 by mělo být prioritou zvyšování mobility studentů a kvalita různých systémů vzdělávání;

2.

zdůrazňuje, že k dosažení mobility studentů musí být přijímána opatření napříč různými oblastmi politiky; že rozličné aspekty týkající se mobility přesahují rámec vysokoškolského vzdělávání a vztahují se k sociálním věcem, financím a imigrační a vízové politice;

3.

vítá úsilí členských států v rámci mezivládní spolupráce, které je zaměřeno na zvýšení kvality a konkurenceschopnosti vzdělávání v Unii, a to zejména podporou mobility, zárukou uznání získané kvalifikace a zajištěním kvality vzdělávání, obzvlášť vzhledem k omezenému manévrovacímu prostoru, jenž je důsledkem malého rozpětí ponechaného v okruhu 1a finančního rámce;

4.

je přesvědčen, že by se měla dále používat metoda konzultací všech zúčastněných stran: instituce a zástupci studentů by měli úzce spolupracovat, aby vyřešili přetrvávající překážky bránící mobilitě a problémy související s kvalitou a realizací Boloňského procesu;

5.

upozorňuje, že při realizaci Boloňského procesu by se měla věnovat patřičná pozornost úzké a intenzivní spolupráci a koordinaci s Evropským výzkumným prostorem;

Mobilita studentů: kvalita a účinnost

6.

trvá na naléhavé potřebě srovnatelných a spolehlivých údajů o mobilitě studentů a jejich socioekonomickém profilu, jako jsou společné ukazatele, kritéria a měřítka, aby se překonal současný nedostatek údajů a aby se podporovala výměna osvědčených postupů;

7.

vyzývá univerzity, aby zdokonalily a zjednodušily informace poskytované on-line i off-line jak zahraničním studentům přicházejícím do dané země, tak domácím studentům, kteří chtějí odejít do zahraničí; univerzity a vnitrostátní agentury odpovědné za program Erasmus by měly spolupracovat se studentskými organizacemi, aby byly všechny informace k dispozici včas; univerzity by měly podporovat práva studentů, v souladu se závazky, které jim vznikly podepsáním listiny univerzit Erasmus (Erasmus University Charter);

8.

zdůrazňuje, že aby byly splněny cíle Boloňského procesu, je v oblasti mobility studentů a akademických pracovníků nezbytná vzájemnost; upozorňuje na nepoměr stávajících trendů, a zejména nízkou míru mobility směrem do členských států, které vstoupily do EU v letech 2004 a 2007;

9.

upozorňuje na význam poradenské činnosti pro účely sociální, kulturní a jazykové integrace zahraničních studentů;

10.

zdůrazňuje, že lepší ovládání jazyků představuje významný přínos a je jedním z důvodů mobility studentů a že je důležité, aby studentům v rámci programu Erasmus nebo v jeho průběhu byly nabídnuty intenzivní jazykové kurzy;

Reforma vysokoškolského vzdělávání a modernizace univerzit: kvalita, inovace a flexibilita

11.

vyzývá univerzity v Unii, aby provedly inovativní, dalekosáhlou a metodickou reformu vyučovacích osnov, protože pro snadnější mobilitu studentů je rozhodující ambiciózní a vysoce kvalitní přepracování obsahu a organizace; vybízí k zavedení „studijní období mobility“ do všech programů akademických stupňů aby studenti mohli vycestovat do zahraničí;

12.

vyzývá, aby se kladl důraz na potřebu společných evropských doktorandských programů, které podporují mobilitu studentů doktorandských programů, a na vytvoření rámce pro evropský doktorát;

13.

zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hraje kvalita a vysoká odborná úroveň výuky, jelikož kvalifikovaní učitelé ve všech oborech studia, jejich rozvoj a další odborné vzdělávání mají rozhodující význam pro přitažlivost a účinnost studia a pro dosažení cílů Boloňského procesu;

14.

znovu připomíná potřebu širšího mezinárodního dialogu a výměn informací a zkušeností k usnadnění souladu vzdělávání učitelů, a to včetně vzdělávání učitelů základních škol, a ke zvýšení účinnosti trvalého profesního rozvoje;

Financování a investice do mobility studentů a sociální rozměr

15.

studentům ze znevýhodněných sociálních skupin by měla být poskytována zvláštní pomoc, např. formou nabídky nenákladného a přiměřeného ubytování; často je zapotřebí i další podpory po příjezdu do země;

16.

navrhuje zavedení jednotného evropského průkazu studenta, aby se usnadnila mobilita a umožnilo se studentům získat slevy na ubytování a základní živobytí;

17.

vyzývá členské státy a příslušné orgány, aby zaručily rovnocenný a všeobecný přístup k mobilitě zavedením jednoduchých, flexibilních a transparentních postupů při poskytování grantů a poskytnutím další finanční podpory pro studium v zemích s vysokými životními náklady a pro studenty, kteří ji potřebují; považuje za zásadní, aby tuto podporu studenti obdrželi před odjezdem, aby se zamezilo jejich nadměrnému finančnímu zatížení;

18.

vítá skutečnost, že v souvislosti se střednědobým přezkumem víceletého finančního rámce zakotveným v prohlášení připojeném k interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006 by mohlo být zváženo rozšíření finančního balíčku pro programy spojené se vzděláváním, a zejména s granty Erasmus, na základě výsledků sledování a hodnocení tohoto programu;

19.

upozorňuje, že by měly být zavedeny a podporovány nové prostředky pro financování mobility studentů, např. bezúročné půjčky nebo převoditelné půjčky;

20.

vyzývá evropské univerzity, aby spolupracovaly se soukromým sektorem (např. s hospodářskými a podnikatelskými organizacemi, jako jsou obchodní komory) s cílem nalézt nové účinné mechanismy pro spolufinancování mobility studentů v každém studijním cyklu (bakalářském-magisterském-doktorandském), a zvýšit tak kvalitu vzdělávacích systémů;

21.

navrhuje navázat plodný dialog a dvoustranné výměny mezi podniky a univerzitami, které by vedly k inovativním partnerstvím a k vyzkoušení nových způsobů spolupráce;

Kvalita a plné uznávání diplomů

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v uplatňování evropských referenčních rámců (Boloňský kvalifikační rámec, Evropský kvalifikační rámec celoživotního vzdělávání, evropské standardy a pokyny pro zajištění kvality a Lisabonská úmluva o uznávání) s cílem vytvořit Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání;

23.

zdůrazňuje proto, že je nezbytné zavést komplexní, jednotný a účinný systém převodu kreditů ECTS: na základě jednotného společného rámce by kvalifikace studentů a akademických pracovníků měly být snadno převoditelné mezi různými evropskými vzdělávacími systémy;

24.

zdůrazňuje, že třístupňový systém (bakalářský, magisterský a doktorandský cyklus) by mohl být flexibilnější, zejména kdyby se pro první a druhý cyklus uplatňoval systém „4 + 1“ místo „3 + 2“; mohlo by to být vhodnější pro některé typy studia, neboť by se tak umožnila větší mobilita a zaměstnatelnost absolventů;

25.

za stáže a další informální a neformální zkušenosti s mobilitou, jež byly schváleny univerzitami, by měly uděleny kredity na základě evropského systému pro převod kreditů (ECTS) a měly by být uznávány jako nedílná součást studijních plánů;

Provádění Boloňského procesu ve všech zúčastněných zemích

26.

vyzývá příslušné orgány členských států a evropské univerzity, aby podporovaly a prosazovaly výměnu osvědčených postupů a osvětové iniciativy;

27.

naléhavě vyzývá členské státy, aby v souladu se směrnicemi EU o vízech zjednodušily postupy pro udělování víz a aby mobilním studentům snížily náklady na jejich získání, zejména pokud jde o studenty z členských států východnějších členských států a z kandidátských zemí;

*

* *

28.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 219 E, 20.8.2008, s. 68.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/22


Úterý 23. září 2008
Přizpůsobení právních aktů novému rozhodnutí o komitologii

P6_TA(2008)0424

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 s doporučeními Komisi o přizpůsobení právních aktů novému rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech (2008/2096(INI))

2010/C 8 E/05

Evropský parlament,

s ohledem na rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (1), ve znění rozhodnutí Rady 2006/512/ES (2) (dále jen „rozhodnutí o postupu projednávání ve výborech“),

s ohledem na prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise týkající se rozhodnutí Rady ze dne 17. července 2006, kterým se mění rozhodnutí 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (2006/512/ES) (3),

s ohledem na dohodu mezi Evropským parlamentem a Komisí o postupech pro provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (4),

s ohledem na čl. 192 druhý pododstavec Smlouvy o ES a na článek 202 Smlouvy o ES,

s ohledem na články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí ze dne 8. května 2008 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o postupech pro provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (5),

s ohledem na články 39 a 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0345/2008),

A.

vzhledem k tomu, že je v zájmu kvality právních předpisů stále více nezbytné pověřovat Komisi vypracováváním nepodstatných a techničtějších hledisek právních předpisů i jejich rychlým přizpůsobováním, aby byl zohledněn technologický pokrok a hospodářské změny; vzhledem k tomu, že toto přenesení pravomocí musí být umožněno tím, že zákonodárci budou dány institucionální prostředky ke kontrole výkonu těchto pravomocí,

B.

vzhledem k tomu, že zákonodárce Unie dosud neměl pro takové přenesení jinou možnost než použití článku 202 Smlouvy o ES; vzhledem k tomu, že využití tohoto ustanovení není dostačující, jelikož se týká prováděcích pravomocí Komise a kontrolních postupů, kterým tyto pravomoci podléhají, přičemž o těchto postupech rozhoduje Rada jednomyslně po pouhé konzultaci s Parlamentem; vzhledem k tomu, že tyto kontrolní postupy se v podstatě zakládají na činnosti výborů složených z pracovníků státní správy členských států a Parlament byl ze všech těchto postupů vyloučen až do přijetí rozhodnutí Rady ze dne 28. června 1999, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES,

C.

vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech zavádí opatření v případě, že základní právní akt přijatý postupem spolurozhodování stanoví přijetí opatření obecného významu, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků daného aktu, a to i zrušením některých těchto prvků nebo jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky; vzhledem k tomu, že je na zákonodárci Unie, aby případ od případu určil podstatné prvky každého právního předpisu, které mohou být pozměněny pouze v rámci legislativního postupu,

D.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech činí takzvaná „kvazilegislativní“ opatření předmětem regulativního postupu s kontrolou, na jehož základě se Parlament plně podílí na kontrole těchto opatření a může vyjádřit nesouhlas s opatřeními navrhovanými Komisí, jež překračují prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu, nebo jejichž návrh není v souladu s cílem či obsahem základního aktu nebo nerespektuje zásadu subsidiarity nebo proporcionality,

E.

vzhledem k tomu, že nový postup zaručuje demokratickou kontrolu prováděcích opatření, pokud jsou svou podstatou kvazilegislativní, a to tak, že staví oba zákonodárné orgány, Parlament a Radu, na stejnou úroveň, a tím odstraňuje jeden z nejpodstatnějších aspektů demokratického deficitu v Unii; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech umožňuje přenést na Komisi většinu technických aspektů legislativy a její přizpůsobení, čímž se zajistí, že se zákonodárce soustředí na podstatné prvky a na zlepšení kvality právních předpisů Společenství,

F.

vzhledem k tomu, že v případě, že prováděcí opatření mají charakteristické znaky uvedené v čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech, není nový regulativní postup s kontrolou dobrovolný, ale povinný,

G.

vzhledem k tomu, že nynější přizpůsobení acquis rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech ještě není úplné, protože stále existují právní akty, které stanovují prováděcí opatření, pro která by měl platit nový regulativní postup s kontrolou,

H.

vzhledem k tomu, že do rámce požadavků čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech mohou spadat nejen prováděcí opatření, která byla dosud předmětem regulativního postupu, ale i některá opatření, která jsou předmětem řídících postupů a postupů konzultace,

I.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zavádí hierarchii norem a vytváří koncepci „aktu v přenesené pravomoci“, kde „legislativním aktem … se přenáší na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné“; vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva nakládá také s prováděcími akty novým způsobem a stanovuje zejména spolurozhodování Parlamentu a Rady jako postup přijímání předpisů, které budou stanovovat mechanismy umožňující kontrolu členských států nad prováděcími akty,

J.

vzhledem k tomu, že provádění příslušných ustanovení Lisabonské smlouvy si vyžádá intenzivní a složitý proces interinstitucionálních jednání a vzhledem k tomu, že současný proces přizpůsobování by tedy měl být dokončen co nejdříve, a v každém případě ještě před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost,

K.

vzhledem k tomu, že v případě, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, bude nutné přikročit k novému, komplexnějšímu, přizpůsobení acquis ustanovením článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, který se týká přenesení pravomoci pro přijímání nelegislativních právních předpisů; vzhledem k tomu, že ačkoli se definice termínu „akt v přenesené pravomoci“ uvedená v Lisabonské smlouvě podobá pojetí „kvazilegislativního“ opatření, které je obsaženo v rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech, tyto koncepce nejsou shodné a postupy stanovené pro tyto dva nástroje jsou naprosto rozdílné, na současné přizpůsobení tudíž nelze pohlížet jako na precedens pro budoucnost,

L.

vzhledem k tomu, že ze stejného důvodu nelze výsledky probíhajícího přizpůsobování ve vztahu k jednotlivým legislativním aktům považovat za precedens pro budoucnost,

M.

vzhledem k tomu, že se zdá užitečné, aby se orgány dohodly na standardním schvalování aktů v přenesené pravomoci, které budou Komisí řádně zařazeny do návrhu legislativního aktu, zákonodárci by ho však mohli i nadále pozměnit; vzhledem k tomu, že je v rámci postupu spolurozhodování nezbytné přistoupit k přijetí předpisů stanovujících mechanismy, pomocí kterých budou členské státy kontrolovat prováděcí akty v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie,

1.

žádá Komisi, aby na základě příslušných článků Smlouvy o ES předložila legislativní návrhy, které dokončí přizpůsobení postupů projednávání ve výborech; vyzývá, aby byly tyto návrhy předloženy na základě interinstitucionální diskuse a aby se projednaly zejména legislativní akty, jež jsou uvedeny v příloze k tomuto usnesení;

2.

vyzývá Komisi, aby předložila příslušné legislativní návrhy s cílem uvést zbývající právní akty do souladu s rozhodnutím o postupu rozhodování ve výborech, a to zejména ty akty, jež jsou uvedeny v příloze k tomuto usnesení;

3.

žádá Komisi, aby v případě, že stávající proces přizpůsobení nebude uzavřen před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, předložila odpovídající legislativní návrhy s cílem přizpůsobit právní akty, jež do té doby ještě nebudou přizpůsobeny, novému režimu, který stanovuje článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

žádá Komisi, aby po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost každopádně předložila odpovídající legislativní návrhy potřebné k přizpůsobení celého acquis communautaire tomuto novému režimu;

5.

žádá Komisi, aby co nejdříve předložila předběžný legislativní návrh nařízení, které v předstihu stanoví pravidla a obecné zásady způsobu mechanismu, jakým budou členské státy kontrolovat výkon prováděcích pravomocí Komisí, a to podle čl. 291 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie;

6.

žádá, aby byly Evropskému parlamentu poskytnuty dodatečné finanční prostředky na všechny postupy projednávání ve výborech, a to nejen po současné přechodné období, ale také pro případ, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, aby bylo zajištěno, že každý postup projednávání ve výborech mezi třemi orgány bude probíhat uspokojivým způsobem;

7.

potvrzuje, že tyto požadavky jsou v souladu se zásadou subsidiarity a základními právy občanů;

8.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a přiložený seznam Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(2)  Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11.

(3)  Úř. věst. C 255, 21.10.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 143, 10.6.2008, s. 1.

(5)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0189.


Úterý 23. září 2008
PŘÍLOHA K USNESENÍ:

PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Parlament žádá Komisi, aby předložila odpovídající legislativní návrhy s cílem přizpůsobit zbývající právní předpisy rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES, a to zejména:

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/15/ES ze dne 10. dubna 2000, kterou se mění směrnice Rady 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (1),

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/25/ES ze dne 22. května 2000 o opatřeních proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z motorů používaných k pohonu zemědělských a lesnických traktorů, kterou se mění směrnice Rady 74/150/EHS (2),

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (3),

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/43/ES ze dne 27. června 2001, kterou se mění směrnice Rady 92/23/EHS o pneumatikách pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla a o jejich montáži (4),

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/46/ES ze dne 23. července 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/53/ES, kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat, a směrnice Rady 70/524/EHS, 96/25/ES a 1999/29/ES o výživě zvířat (5),

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (6),

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES ze dne 21. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 90/425/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o hygienické požadavky na vedlejší produkty živočišného původu (7),

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/3/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice Rady 70/156/EHS a 80/1268/EHS, pokud jde o měření emisí oxidu uhličitého a spotřeby paliva vozidel kategorie N1 (8),

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potraviny a zdravotních podmínek pro výrobu a uvádění některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES (9),

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech (10),

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES ze dne 26. října 2005 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (11),

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (12),

nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (13),

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006 kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (14).


(1)  Úř. věst. L 105, 3.5.2000, s. 34.

(2)  Úř. věst. L 173, 12.7.2000, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 211, 4.8.2001, s. 25.

(5)  Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 55.

(6)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14.

(8)  Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 36.

(9)  Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33.

(10)  Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 59.

(11)  Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 10.

(12)  Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12.

(13)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(14)  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/26


Úterý 23. září 2008
Zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy

P6_TA(2008)0425

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 obsahující doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech (2007/2238(INI))

2010/C 8 E/06

Evropský parlament,

s ohledem na druhou směrnici Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (1),

s ohledem na čtvrtou směrnici Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností (2),

s ohledem na sedmou směrnici Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách (3),

s ohledem na směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (4),

s ohledem na směrnici Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (5),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a ostatních finančních institucí (6),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES ze dne 21. ledna 2002, kterou se mění směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) s ohledem na regulaci správcovských společností a zjednodušené prospekty (7),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/108/ES ze dne 21. ledna 2002, kterou se mění směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) s ohledem na investice SKIPCP (8),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku (9),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (10),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (11) (směrnice o penzijních fondech),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven (12),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování (13),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (14),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (15),

s ohledem na směrnici Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (16) (prováděcí směrnice MiFID),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (17),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005 (18) zavádějící nové organizační struktury výborů pro finanční služby,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (19),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (20) (směrnice o kapitálových požadavcích),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění) (21) (směrnice o kapitálové přiměřenosti),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (22),

s ohledem na návrh Komise ze dne 21. dubna 2008 na směrnici Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (KOM(2008)0119) (návrh Solventnost II),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. prosince 2007 o odstraňování překážek přeshraničních investic pomocí fondů rizikového kapitálu (KOM(2007)0853),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2004 o budoucnosti zajišťovacích fondů a derivátů (23),

s ohledem na svá usnesení ze dne 27. dubna 2006 (24) o správě aktiv a ze dne 13. prosince 2007 o správě aktiv II (25),

s ohledem na své usnesení ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílá kniha (26), a zejména článek 19 tohoto usnesení,

s ohledem na své usnesení ze dne 20. února 2008 o integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost (část: hlavní směry hospodářských politik členských států a Společenství): zahájení nového cyklu (2008–2010) (27),

s ohledem na Cíle a principy regulace cenných papírů Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) z roku 2003, které zahrnují mimo jiné i zásady uvádění programů kolektivního investování na trh, včetně zajišťovacích fondů,

s ohledem na studii Odboru hospodářské a vědecké politiky Evropského parlamentu z prosince roku 2007 nazvanou Zajišťovací fondy – transparentnost a střet zájmů,

s ohledem na standardy osvědčených postupů pracovní skupiny pro zajišťovací fondy ze dne 22. ledna 2008 a na následně ustanovenou Komisi pro standardy zajišťovacích fondů, jejímž úkolem je dbát na dodržování těchto standardů,

s ohledem na čl. 192 druhý pododstavec Smlouvy o ES,

s ohledem na články 39 a 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0338/2008),

A.

vzhledem k tomu, že v oblasti finančních trhů v současné době existuje regulace jak na vnitrostátní úrovni tak i na úrovni EU, která se přímo či nepřímo, i když ne výlučně, týká zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů,

B.

vzhledem k tomu, že by členské státy a Komise měly zajistit důsledné provedení a uplatňování této regulace; vzhledem k tomu, že by veškeré další úpravy stávajících právních předpisů měly být podmíněny řádnou analýzou nákladů a přínosů a neměly by být diskriminační,

C.

vzhledem k tomu, že se Komise nevyjádřila ve všech ohledech kladně k předchozím žádostem Parlamentu včetně žádostí obsažených ve výše uvedených usneseních ze dne 15. ledna 2004, 27. dubna 2006, 11. července 2007 a 13. prosince 2007,

D.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy mají velmi odlišné charakteristiky a neexistuje jednoznačná definice ani jednoho z těchto dvou typů fondů, avšak v obou případech se jedná o investiční nástroje používané spíše úzkým okruhem náročnějších investorů než drobnými spotřebiteli; vzhledem k tomu, že z hlediska specifické regulace pro produkty k nim nelze náležitě přistupovat jako k jednotné kategorii,

E.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy jsou stále významnější alternativní prostředky investování, které se významně a rostoucí měrou podílejí na celosvětovém objemu spravovaných aktiv, ale rovněž zvyšují účinnost finančních trhů tím, že vytvářejí nové investiční příležitosti,

F.

vzhledem k tomu, že některé celosvětové instituce, orgány EU i vnitrostátní orgány již dávno před současnou finanční krizí analyzovaly v souvislosti se zajišťovacími fondy a soukromými kapitálovými fondy možné obavy, pokud jde o jejich finanční stabilitu, normy řízení rizik, nadměrné zadlužení (využívání pákového efektu) a oceňování nelikvidních a komplikovaných finančních nástrojů,

G.

vzhledem k tomu, že analýza, kterou provedlo fórum finanční stability v roce 2007, dospěla k závěru, že na obavy související s finanční stabilitou lze nejlépe reagovat zvýšeným dohledem nad všemi zúčastněnými subjekty,

H.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své zprávě o globální finanční stabilitě z dubna roku 2008 dospěl k závěru, že „existuje všeobecný nedostatek povědomí o tom, v jakém rozsahu využívá pákového efektu široké spektrum subjektů – banky, monoline pojišťovny, vládou financované subjekty, zajišťovací fondy – a o tom, jaká rizika chaotického narovnávání jsou s tím spojená“,

I.

vzhledem k tomu, že si uvědomuje, že lisabonská agenda vyžaduje dlouhodobé investice v oblasti růstu a zaměstnanosti,

J.

vzhledem k tomu, že takové dlouhodobé investice vyžadují dobře fungující stabilní finanční trhy v EU i jinde ve světě, které jsou přínosem pro reálnou ekonomiku, čehož lze dosáhnout pouze tím, že v EU zajistíme existenci konkurenceschopného a inovačního finančního průmyslu,

K.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy mnohdy zajišťují likviditu a posilují diverzifikaci a účinnost trhu vytvářením poptávky po inovačních produktech a že napomáhají určování cen,

L.

vzhledem k tomu, že pro finanční stabilitu je také nezbytná lepší spolupráce v oblasti dohledu včetně spolupráce v celosvětovém měřítku, což logicky vyžaduje neustálé zlepšování současných režimů dohledu v EU včetně pravidelných výměn informací a větší transparentnosti, pokud jde o institucionální investory,

M.

vzhledem k tomu, že by Komise měla prověřit možnosti, jak na globální úrovni regulovat subjekty vstupující na trh z daňových rájů,

N.

vzhledem k tomu, že pro zajištění takových dobře fungujících a stabilních finančních trhů a na podporu hospodářské soutěže mezi účastníky a produkty na trhu je zcela nezbytné zajistit investorům a orgánům dohledu odpovídající úroveň transparentnosti,

O.

vzhledem k tomu, že by Komise měla sledovat a analyzovat dopady činnosti zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů a zvážit navržení směrnice, v níž by byly stanoveny minimální požadavky na průhlednost, pokud jde o způsob financování investic v budoucnosti, řízení rizik, metody hodnocení, kvalifikaci řídících pracovníků a možné střety zájmů, ale i zveřejnění vlastnické struktury a registraci zajišťovacích fondů,

P.

vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění monitorování činnosti na trhu pro potřeby dohledu je třeba zpřístupňovat příslušným orgánům dohledu informace o expozici vůči zajišťovacím fondům a poskytnutých úvěrech, aniž by to představovalo nadměrnou zátěž,

Q.

vzhledem k tomu, že se očekává, že v zájmu větší průhlednosti dosáhne odvětví investičních fondů většího pokroku v oblasti závazných opatření pro řízení podniků, která rovněž musí následně zveřejnit; a vzhledem k tomu, že požaduje zlepšení mechanismu dohledu,

R.

vzhledem k tomu, že by členské státy měly pomocí osvědčených postupů zajistit, aby důchody vyplácené společnostmi byly v případě jejich úpadku chráněny,

S.

vzhledem k tomu, že by měla Komise tam, kde je v platných právních předpisech Společenství začleněna zásada obezřetného subjektu, zvážit, zda zahrne do její definice povinnost investorů ověřit si, zda alternativní investiční fondy, do nichž investují, dodržují příslušné právní předpisy a standardy osvědčených postupů v rámci tohoto odvětví,

T.

vzhledem k tomu, že stávající rozdílnost definicí soukromého investování v členských státech je na vnitřním trhu překážkou a dává podnět k tomu, aby vysoce rizikové produkty pozvolna pronikaly na maloobchodní trh,

U.

vzhledem k tomu, že je třeba vytvořit jednotné kontaktní internetové stránky pro kodexy chování včetně registru těch, kteří je dodržují, a zveřejnit a zdůvodnit případy jejich nedodržení; podotýká, že důvody pro nedodržení kodexů mohou být také zdrojem poučení; vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby tyto internetové stránky byly vytvořeny pro EU a propagovány na mezinárodním poli,

V.

vzhledem k tomu, že MMF ve své výše zmíněné zprávě o globální finanční stabilitě upozorňoval na to, že „trh s dluhovými produkty firem se zdá být ohrožen, neboť podíly selhání porostou, na čemž se podílí makroekonomické i strukturální faktory“,

W.

vzhledem k tomu, že v důsledku nárůstu transakcí soukromých kapitálových fondů v poslední době výrazně vzrostl počet zaměstnanců, jejichž pracovní místa jsou v konečném důsledku kontrolována soukromými kapitálovými fondy, a že je proto nezbytné náležitě zohlednit platné vnitrostátní pracovní předpisy i předpisy Společenství v této oblasti (zejména směrnici 2001/23/ES), které byly formulovány v době, kdy byla jiná situace; vzhledem k tomu, že by vnitrostátní pracovní předpisy a předpisy Společenství v této oblasti měly být uplatňovány nediskriminačním způsobem, na základě spravedlivého a odpovídajícího zacházení ze strany všech hospodářských subjektů s obdobnými povinnostmi vůči zaměstnancům,

X.

vzhledem k tomu, že podle mnoha právních systémů nejsou zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy, které vlastní a kontrolují podniky, považovány za zaměstnavatele, a jsou tudíž osvobozeny od právních závazků platných pro zaměstnavatele,

Y.

vzhledem k tomu, že v případě extrémně vysokého zadlužení nesou podniky vyšší míru rizika,

Z.

vzhledem k tomu, že by zde mohlo docházet, stejně jako u jiných subjektů, ke střetu zájmů vyplývajícímu z obchodního modelu soukromých kapitálových fondů či zajišťovacích fondů nebo ze vztahu mezi těmito nástroji a jinými účastníky na finančních trzích; vzhledem k tomu, že úsilí o zdokonalení stávajících právních předpisů Společenství by se nemělo omezit na zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy a mělo by být vyvíjeno v souladu s celosvětovými standardy, jako jsou zásady IOSCO pro řízení střetu zájmu ze strany subjektů kolektivního investování a prostředníků na trhu,

AA.

vzhledem k tomu, že systémy odměňování manažerů zajišťovacích fondů a fondů soukromého kapitálu mohou vytvářet nevhodné pobídky vedoucí k nezodpovědnému přebírání rizik,

AB.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy, spolu s dalšími, investovaly do komplexně strukturovaných produktů, které byly vystaveny dopadům úvěrové krize, a utrpěly tak ztráty stejně jako jiní investoři,

AC.

vzhledem k tomu, že aby se snížilo riziko finančních krizí do budoucna, a s ohledem na silné interakce napříč trhy a mezi účastníky na trzích a v zájmu rovných podmínek mezi trhy v jednotlivých zemích a mezi účastníky na regulovaných a neregulovaných trzích, probíhá řada iniciativ na úrovni EU a na celosvětové úrovni, včetně přezkumu směrnice o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálové přiměřenosti a návrhu směrnice o ratingových agenturách, s cílem zajistit soudržnější a lépe sladěnou regulaci celé této problematiky,

AD.

vzhledem k tomu, že vhodným přístupem k regulaci finančních trhů je regulace založená na zásadách, jelikož dokáže lépe držet krok s vývojem trhu,

AE.

vzhledem k tomu, že je třeba přikročit k opatřením na úrovni EU, která se budou opírat o těchto sedm zásad pro finanční instituce a trhy:

rozsah regulace: stávající právní úprava Společenství by měla být zrevidována s cílem zjistit případné mezery v regulaci; měly by být zrevidovány odchylky mezi jednotlivými členskými státy a měla by být podporována harmonizace, např. prostřednictvím kolegií orgánů dohledu či jiným způsobem; je třeba usilovat o rovnocennost a spolupráci na mezinárodní úrovni;

kapitál: kapitálové požadavky by se měly povinně týkat všech finančních institucí a měly by odpovídat riziku plynoucímu z určitého typu podnikání, expozic a kontrole rizik; z hlediska likvidity je zapotřebí vzít v úvahu i delší časové horizonty;

zásada „originate and distribute“: aby došlo k lepšímu sladění zájmů investorů a původců, měli by si původci u sekuritizovaných produktů zpravidla ponechat určitou míru expozice tím, že v nich budou vlastnit reprezentativní podíl; měla by se zveřejňovat výše podílu, jež si původci ponechávají v případě úvěrových produktů; je třeba prozkoumat i další opatření, která by uvedla do souladu zájmy investorů a původců, coby alternativu k držení podílu;

účetnictví: je třeba uvažovat o vyrovnávací metodě, která by vyvážila procyklické důsledky účtování v reálných hodnotách;

hodnocení: aby se zvýšila průhlednost a porozumění na ratingovém trhu, měly by ratingové agentury přijmout kodexy chování týkající se zviditelnění svých předpokladů, složitosti produktů a obchodních praktik; měl by být ošetřen střet zájmů; nevyžádané hodnocení by mělo být samostatnou kategorií a nemělo by sloužit jako prostředek nátlaku s cílem uzavřít obchod;

obchodování s deriváty: mělo by být podporováno otevřené a průhledné obchodování s deriváty, a to burzovního či jiného charakteru;

dlouhodobost: prémiové balíčky by měly být vázány na dlouhodobější výsledky a odrážet ztrátu i zisk,

AF.

vzhledem k tomu, že taková opatření by poskytla univerzální a komplexní právní základ, vztahovala by se na veškeré finanční instituce od určité velikosti a vzájemně se v nich zohledňovaly mezinárodní postupy v oblasti dohledu a regulace,

1.

žádá Komisi, aby Parlamentu do konce roku 2008 předložila, na základě článku 44, čl. 47 odst. 2 nebo článku 95 Smlouvy o ES, legislativní návrh nebo návrhy, které se budou týkat všech relevantních subjektů a účastníků finančních trhů včetně zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů a které zohlední sedm zásad charakterizovaných v bodu odůvodnění AE a budou se řídit níže uvedenými podrobnými doporučeními;

2.

potvrzuje, že doporučení jsou v souladu se zásadou subsidiarity a základními právy občanů;

3.

domnívá se, že finanční dopady vyžádaného návrhu nebo návrhů by měly být hrazeny z výdajů rozpočtu EU;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

(3)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16.

(6)  Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28.

(7)  Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 20.

(8)  Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 35.

(9)  Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16.

(10)  Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

(11)  Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.

(12)  Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16.

(13)  Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

(14)  Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12.

(15)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26.

(17)  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

(18)  Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9.

(19)  Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

(20)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(21)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.

(22)  Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17.

(23)  Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 407.

(24)  Úř. věst. C 296 E, 6.12.2006, s. 257.

(25)  Přijaté texty, P6_TA(2007)0627.

(26)  Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 392.

(27)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0058.


Úterý 23. září 2008
PŘÍLOHA K USNESENÍ:

PODROBNÁ DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU VYŽÁDANÉHO NÁVRHU NEBO NÁVRHŮ

Doporučení 1 týkající se finanční stability, kapitálu a univerzálního rozsahu regulace

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Kapitálové požadavky – investiční společnosti včetně veřejných obchodních společností a komanditních společností, pojišťovny, úvěrové instituce a konvenční fondy (jako SKIPCP a penzijní fondy) by měly mít povinnost splňovat kapitálové požadavky. Komise by měla zajistit, aby se přiměřené kapitálové požadavky u všech finančních institucí zakládaly na rizicích, a nikoli na subjektu. Orgány dohledu mohou brát v úvahu hledisko dodržování kodexu chování. Tyto kapitálové požadavky by však neměly být dodatečnými požadavky k již existujícím pravidlům a v žádném případě by neměly být považovány za záruku v případě úpadku fondu.

Původci a sekuritizace – návrh nebo návrhy Komise týkající se kapitálových požadavků by měly požadovat, aby původci uváděli částky sekuritizovaných úvěrů v rozvaze, nebo by podle tohoto návrhu nebo návrhů měly stanovené kapitálové požadavky být vypočítávány na základě předpokladu, že původce si tyto částky ponechal, případně by mohly poskytnout jiné prostředky ke sladění mezi zájmy investorů a původců.

Dohled EU nad ratingovými agenturami – Komise by měla zřídit mechanismus pro dohled EU nad ratingovými agenturami, postupy a dodržováním předpisů, kdy by povinnosti přešly na existující subjekty jako např. na Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (CESR), mimo jiné s cílem podpořit hospodářskou soutěž a umožnit přístup na trh v oblasti hodnocení úvěruschopnosti.

Oceňování – v souladu s činností příslušných mezinárodních institucí a v zájmu větší ochrany investorů a stability finančních trhů by Komise měla přijmout legislativní opatření týkající se oceňování nelikvidních finančních nástrojů, která by se zakládala na zásadách. Měla by přitom přihlédnout k nejrůznějším iniciativám v oblasti oceňování, které v současnosti probíhají na úrovni EU i ve světě, a prozkoumat, jak nejlépe toto oceňování podporovat.

Makléři pro zajišťovací fondy – požadavky na průhlednost, které se vztahují na instituce poskytující makléřské služby pro zajišťovací fondy, by se měly zvýšit úměrně komplexnosti a neprůhlednosti struktury nebo povahy expozic, jimž jsou vystaveny v důsledku operací se všemi produkty a účastníky, včetně zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů.

Rizikový kapitál a sektor malých a středních podniků – Komise by měla předložit návrh legislativního opatření, jehož cílem je poskytnout pro celou EU harmonizovaný rámec pro rizikový kapitál a soukromé kapitálové fondy a zejména v souladu s lisabonskou agendou zajistit přeshraniční přístup malých a středních podniků k takovému kapitálu. Proto by měla Komise neodkladně provést návrhy opatření obsažené v jejím sdělení týkajícím se odstranění překážek přeshraničních investic pomocí fondů rizikového kapitálu. Návrh by měl být v souladu se zásadami kvalitní regulace a neměl by na úrovni EU zavádět další složité prvky právní, fiskální, ani správní povahy.

Doporučení 2 týkající se opatření pro průhlednost

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Režimy soukromého investování – Komise by měla předložit legislativní návrh na zřízení evropského režimu soukromého investování umožňujícího přeshraniční distribuci produktů investování, včetně alternativních investičních nástrojů, způsobilým skupinám sofistikovaných investorů. Tento návrh by měl případně zavést tyto zásady poskytování informací investorům a příslušným veřejným orgánům:

celková investiční strategie a poplatková politika,

expozice pákových obchodů/dluhů, systém řízení rizik a metody oceňování portfolia,

zdroj a výše shromážděných finančních prostředků, včetně těch shromážděných vnitřní cestou,

pravidla zajišťující plnou průhlednost systémů odměňování vrcholových a vyšších vedoucích pracovníků, včetně akciových opcí,

registrace a identifikace akcionářů, jejichž podíl přesahuje určité procento.

Investoři – Komise by měla ve spolupráci s orgány dohledu vytvořit pravidla, na jejichž základě by byly investorům jednoznačným způsobem zpřístupňovány a sdělovány relevantní a věcné údaje.

Soukromé kapitálové fondy a ochrana zaměstnanců – Komise by měla zajistit, aby směrnice 2001/23/ES zaměstnancům vždy udělovala stejná práva, včetně práva na informovanost a práva být konzultován, jestliže je převáděna kontrola nad příslušným podnikem nebo podnikatelským subjektem, a to kterýmkoli investorem, včetně soukromých kapitálových fondů a zajišťovacích fondů.

Penzijní systémy – od poloviny devadesátých let roste počet penzijních fondů a pojišťoven s účastí v zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech a jejich případný úpadek by měl negativní dopad na důchodové nároky členů těchto penzijních systémů. Komise by v rámci revize směrnice 2003/41/ES měla zajistit, aby byli zaměstnanci či jejich zástupci přímo nebo prostřednictvím svěřenských správců informováni o tom, jakým způsobem je s jejich důchody nakládáno prostřednictvím investic, a o souvisejících rizicích.

Doporučení 3 týkající se opatření proti nadměrnému zadlužení

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Pákové operace soukromých kapitálových fondů – Komise by měla v rámci přezkumu směrnice 77/91/EHS zajistit, aby veškeré změny byly v souladu s následujícími základními zásadami: k dispozici je kapitál odpovídající riziku, je zde realistický předpoklad, že míra pákových operací je udržitelná pro soukromý kapitálový fond/společnost i pro cílovou společnost a že ani určití soukromí investoři, ani různé investiční fondy nebo nástroje, které používají obdobnou strategii, nejsou nespravedlivě znevýhodňováni.

Odčerpávání kapitálu – Komise by měla navrhnout harmonizovaná dodatečná opatření na úrovni EU, která by případně vycházela z přezkoumání možností v rámci stávajících vnitrostátních právních předpisů a legislativy Společenství s cílem zabránit spekulativnímu rozprodávání majetku cílových společností.

Doporučení 4 týkající se opatření v oblasti střetu zájmů

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Komise by měla zavést pravidla, jimiž se zajistí účinné oddělení mezi službami, které investiční společnosti poskytují svým klientům. Evropský parlament by opět rád zopakoval, že jakékoli změny by se měly vztahovat na všechny finanční instituce, a mít tedy nediskriminační charakter. Podle doporučení IOSCO by finanční instituce, které poskytují řadu odlišných finančních služeb, měly mít na úrovni firmy nebo skupiny politiku a postupy, včetně řádného poskytování informací, jež by jim umožňovaly najít, vyhodnotit a rozvinout vhodné prostředky řešení konfliktů či možných konfliktů.

Ratingové agentury – Ratingové agentury by měly mít za povinnost zvýšit informovanost a odstranit či zmírnit výskyt nesouměrných informací a nejistotu a zveřejňovat střety zájmů, které je ovlivňují, aniž by tím narušily finanční systém zaměřený na transakce. Ratingové agentury by měly zejména mít povinnost oddělovat své ratingové aktivity od veškerých dalších služeb (jako poradenství v oblasti strukturování transakcí), které poskytují ve spojitosti se závazky nebo subjekty, jež hodnotí.

Přístup na trh a koncentrace trhu – generální ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž by mělo zahájit celkové vyhodnocení důsledků koncentrace trhu a vlivů dominantních subjektů na odvětví finančních služeb, a to i z hlediska mezinárodní situace včetně zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů. Analýza by měla posoudit, zda jsou pravidla Společenství týkající se hospodářské soutěže uplatňována všemi účastníky trhu, zda existuje nezákonná koncentrace trhu či zda je třeba odstranit překážky pro nové účastníky a zrušit právní předpisy upřednostňující zavedené účastníky a současné struktury trhu tam, kde je hospodářská soutěž omezena.

Doporučení 5 týkající se stávající legislativy vztahující se k finančním službám

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který je třeba přijmout, by měl být zaměřen na regulaci následujících oblastí:

Komise by měla prověřit veškeré stávající právní předpisy Společenství týkající se finančních trhů s cílem stanovit mezery v oblasti regulace zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů a na základě výsledků svého šetření předložit Evropskému parlamentu legislativní návrh nebo návrhy o případné změně stávajících směrnic v zájmu lepší regulace zajišťovacích fondů, soukromých kapitálových fondů a dalších relevantních účastníků. Takto navržená regulace by měla být účelná.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/34


Úterý 23. září 2008
Transparentnost institucionálních investorů

P6_TA(2008)0426

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 obsahující doporučení Komisi týkající se transparentnosti institucionálních investorů (2007/2239(INI))

2010/C 8 E/07

Evropský parlament,

s ohledem na druhou směrnici Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (1),

s ohledem na čtvrtou směrnici Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 o ročních účetních závěrkách některých forem společností (2),

s ohledem na sedmou směrnici Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidovaných účetních závěrkách (3),

s ohledem na směrnici Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (4),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (5),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a ostatních finančních institucí (6),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES ze dne 21. ledna 2002, kterou se mění směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) s ohledem na regulaci správcovských společností a zjednodušené prospekty (7),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/108/ES ze dne 21. ledna 2002, kterou se mění směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) s ohledem na investice SKIPCP (8),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku (9),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (10),

s ohledem na směrnici Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb (11),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven (12),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo při přijetí cenných papírů k obchodování (13),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (14),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (15),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (16) („směrnice o transparentnosti“),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby (17),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (18),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (19),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (20),

s ohledem na směrnici Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (21) (prováděcí směrnice MiFID),

s ohledem na směrnici Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic (22),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o vykonávání některých práv akcionářů ve společnostech zapsaných k obchodování na burze (23),

s ohledem na svůj postoj ze dne 25. září 2003 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o investičních službách a regulovaných trzích (24),

s ohledem na studii o zajišťovacích fondech s názvem Transparentnost a střet zájmů, kterou zadal Hospodářský a měnový výbor (25),

s ohledem na čl. 192 druhý pododstavec Smlouvy o ES,

s ohledem na články 39 a 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0296/2008),

A.

vzhledem k tomu, že alternativní investiční nástroje, jako jsou např. zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy, mohou správcům aktiv prokazatelně nabídnout nové výhody při diverzifikaci, mohou zvýšit tržní likviditu a perspektivu vysokých výnosů pro investory, přispět k postupu určování cen, diverzifikaci rizik a finanční integraci a zlepšit účinnost trhu,

B.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy jsou rozdílné investiční nástroje, které se liší povahou investice a investiční strategie,

C.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy se sídlem v EU vyžadují regulační prostředí, které bude respektovat jejich inovační strategie s cílem umožnit jim zachovat si mezinárodní konkurenceschopnost a tlumit dopady případného nepříznivého vývoje na trhu, vzhledem k nebezpečí, že právní předpisy zaměřené na konkrétní produkty by mohly postrádat flexibilitu a brzdit inovaci,

D.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy, jejichž správcovská společnost má sídlo v EU, musí dodržovat stávající a budoucí právní předpisy Společenství; vzhledem k tomu, že subjekty, které nemají sídlo v EU, musí rovněž dodržovat tyto právní předpisy v rámci určité činnosti,

E.

vzhledem k tomu, že onshore zajišťovací fondy, správci zajišťovacích fondů a soukromé kapitálové fondy podléhají platným právním předpisům zejména v oblasti zneužívání trhu a že se na ně regulace vztahuje nepřímo prostřednictvím protistran a v případě prodeje souvisejících investic jako součásti regulovaných produktů,

F.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech podléhají zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy vnitrostátním regulačním systémům, přičemž míra provedení stávajících směrnic EU v jednotlivých členských státech je různá; vzhledem k tomu, že odlišné vnitrostátní předpisy ohrožují jednotu právních předpisů v rámci vnitřního trhu, což může vést k omezení přeshraničního rozvoje tohoto druhu obchodování v Evropě,

G.

vzhledem k tomu, že směrnice se zdají být vhodným právním nástrojem k řešení různých problémů, kterými je třeba se v souvislosti se zajišťovacími fondy a soukromými kapitálovými fondy zabývat; vzhledem k tomu, že jakékoli směrnici o průhlednosti zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů by měla předcházet analýza a posouzení dopadu, který na tyto investiční nástroje mají právní předpisy, jež v členských státech a v EU již platí; vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy by měly sloužit jako východisko pro harmonizaci; vzhledem k tomu, že stávající regulační předpisy budou možná vyžadovat úpravy, které by však neměly představovat změny, jež by způsobily neodůvodnitelné rozdílnosti,

H.

vzhledem k tomu, že jednou z priorit je nesporně zajištění transparentnosti a její analýza a určení případů, v nichž lze transparentnost zvýšit; vzhledem k tomu, že transparentnost má řadu podob, jako například transparentnost zajišťovacích fondů, případně soukromých kapitálových fondů, vůči společnostem, jejichž akcie tyto fondy získají či vlastní, jakož i transparentnost vůči burzovním agentům, institucionálním investorům, jako např. penzijním fondům nebo bankám, drobným investorům, obchodním partnerům, regulátorům a úřadům; vzhledem k tomu, že největší problémy, pokud jde o transparentnost, existují ve vztahu mezi zajišťovacími fondy případně soukromými kapitálovými fondy na straně jedné a společnostmi, jejichž akcie tyto fondy získají nebo vlastní, na straně druhé,

I.

vzhledem ke zkušenostem ze Spojených států amerických, kde konkurence využila právních předpisů o svobodě informací k tomu, aby získala o investicích fondů takové podrobnosti, jež jsou určeny pro investory, čímž ohrozila jak investory, tak fondy,

J.

vzhledem k tomu, že nejednotné provádění směrnice o transparentnosti vedlo k nejednotné míře transparentnosti v EU a k vyšším nákladům pro investory,

K.

vzhledem k tomu, že transparentnost je zásadní podmínkou pro důvěru investorů a pro porozumění komplexním finančním produktům, a že tak prospívá optimálnímu fungování a stabilitě finančních trhů; vzhledem k tomu, že transparentnost je pomůckou hloubkové kontroly, nikoli její náhradou,

L.

vzhledem k tomu, že současnou krizi na trhu s nestandardními hypotékami nelze primárně spojovat pouze s jedním odvětvím a že bude dlouho trvat, než příčiny a důsledky této krize budou přesně zjištěny; vzhledem k tomu, že tato krize byla vedle mnoha dalších důvodů způsobena i:

ratingovými agenturami, zejména střetem zájmů ratingových agentur a nesprávným chápáním významu ratingu;

špatnými úvěrovými postupy na trhu s bydlením v USA;

rychlou inovací komplexních strukturovaných produktů;

modelem „originate-to-distribute“ a dlouhým řetězcem zprostředkovatelů;

lačností investorů po stále vyšším obratu a krátkozrakými pobídkovými strukturami, pokud jde o odměňování;

nedodržováním postupu hloubkové kontroly;

sekuritizací a postupy ratingových agentur v souvislosti s komplexními strukturovanými produkty, které vedly k předražení těchto produktů vzhledem k podkladovým aktivům;

střetem zájmů uvnitř amerických investičních bank a jejich nedostatečnou regulací,

M.

vzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství poskytují mechanismy, jako je např. postup projednávání ve výborech či Lamfalussyho postup, které umožňují flexibilně reagovat na změny v podnikatelském prostředí pomocí prováděcích opatření; a vzhledem k tomu, že díky delegovaným aktům – nástrojům Lisabonské smlouvy – se tento systém ještě zlepší,

N.

vzhledem k tomu, že mnohé zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy a organizace, jako je Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a průmyslové subjekty, včetně subjektů spojených se zajišťovacími fondy a soukromými kapitálovými fondy, již vytvořily zásady a kodexy osvědčených postupů, které mohou doplnit právní předpisy EU a sloužit jako jejich vzor; vzhledem k tomu, že společnosti a obchodní sdružení by měly být vyzývány nejen k tomu, aby plnily právní předpisy EU, ale také k tomu, aby přijaly tyto kodexy podle zásady „dodržuj nebo vysvětli“, přičemž podrobnosti o jejich dodržování či konkrétní vysvětlení by měly být zpřístupněny veřejnosti a řádně posouzeny,

O.

vzhledem k tomu, že u některých mimoburzovních produktů (OTC) by bylo vhodné, aby byly obchodovány ve větší míře pomocí otevřenějších a transparentnějších obchodních systémů, s cílem zvýšit, kdykoli to bude možné, ocenění podle jednotlivých trhů (tzv. market-to-market valuation) a zajistit, že budou oznamovány případné změny vlastnictví; vzhledem k tomu, že ačkoli je obecnější clearingový systém OTC výhodný pro účely dohledu a posouzení rizik, mají-li být zajištěny rovné podmínky v celosvětovém měřítku, musí být jakýkoli nový systém zaveden na mezinárodní úrovni,

P.

vzhledem k tomu, že sledování a účetní výkaznictví v celém odvětví musí sehrávat svou úlohu při reakci na obavy veřejnosti a při pochopení ekonomického dopadu soukromých kapitálových fondů a že soukromé a státní podniky již mají povinnost konzultovat se svými zaměstnanci záležitosti, které mohou ovlivnit jejich zájmy; vzhledem k tomu, že mezi komerčním zveřejněním obchodních údajů požadovaným od společností spravujících soukromé kapitálové portfolio a jejich zveřejněním požadovaným od jiných soukromých společností by neměla vznikat nerovnováha,

Q.

vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se konkrétních produktů se nejeví jako vhodný druh regulace pro toto inovační odvětví,

R.

vzhledem k tomu, že by bylo vhodné, kdyby bylo v Evropské unii vytvořeno a mezinárodně propagováno jednotné internetové kontaktní místo pro kodexy osvědčených postupů; vzhledem k tomu, že tyto internetové stránky by měly zahrnovat rejstřík účastníků trhu, kteří tyto kodexy dodržují, jimi zveřejněné obchodní údaje a vysvětlení, proč kodexy nedodržují; vzhledem k tomu, že důvody pro nedodržování kodexů mohou také sloužit jako zdroj informací,

S.

vzhledem k tomu, že se upozorňuje na nutnost překonat překážky přeshraniční distribuce alternativních investic zavedením evropského režimu soukromého umisťování pro institucionální investory,

T.

vzhledem k tomu, že u soukromých kapitálových fondů by měly být náklady spojené s dodatečnými požadavky na účetní výkaznictví – zejména pokud jsou časté – odůvodněné a přiměřené jejich přínosnosti; vzhledem k tomu, že je ve všech ohledech třeba lepšího propojení mezi systémem odměňování a dlouhodobými výkony,

U.

vzhledem k tomu, že se v dané oblasti nepřipravoval žádný návrh,

1.

žádá Komisi, aby předložila Parlamentu, na základě článku 44, čl. 47 odst. 2 nebo článku 95 Smlouvy o ES (v závislosti na problematice), legislativní návrh nebo návrhy týkající se průhlednosti zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů; žádá rovněž, aby tento návrh nebo návrhy byly vypracovány s přihlédnutím k interinstitucionálním diskusím a na základě níže uvedených podrobných doporučení;

2.

potvrzuje, že doporučení jsou v souladu se zásadou subsidiarity a základními právy občanů;

3.

domnívá se, že požadované návrhy nemají žádné finanční důsledky;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

(3)  Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28.

(7)  Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 20.

(8)  Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 35.

(9)  Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16.

(10)  Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

(11)  Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 38.

(12)  Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16.

(13)  Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.

(14)  Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12.

(15)  Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

(17)  Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9.

(18)  Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

(19)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(20)  Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.

(21)  Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 26.

(22)  Úř. věst. L 79, 20.3.2007, s. 11.

(23)  Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17.

(24)  Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 329.

(25)  IP/A/ECON/IC/2007-24.


Úterý 23. září 2008
PŘÍLOHA K USNESENÍ:

PODROBNÁ DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU VYŽÁDANÝCH NÁVRHŮ

Evropský parlament žádá Komisi, aby navrhla směrnici nebo směrnice, které zaručí společnou normu průhlednosti a vyřeší níže uvedené problémy týkající se zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů. Tato nebo tyto směrnice by přitom měly členským státům poskytnout v případě nutnosti dostatečnou flexibilitu při provádění pravidel EU ve svých stávajících předpisech týkajících se práva společností. Zároveň žádá Komisi, aby podněcovala k větší transparentnosti podporou a sledováním vývoje samoregulace, která již byla zavedena správci zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů a jejich protistranami, a aby vybízela členské státy k podpoře tohoto úsilí cestou dialogu a výměny osvědčených postupů.

Vzhledem k tomu, že nedochází k jednotnému zveřejňování ze strany státních investičních fondů, vítá Evropský parlament iniciativu Mezinárodního měnového fondu vytvořit pracovní skupinu, která by vypracovala mezinárodní kodex chování pro fondy státního majetku; věří, že takový kodex přispěje k demystifikaci činnosti těchto fondů; vyzývá Komisi, aby se tohoto procesu účastnila.

Zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy

Evropský parlament žádá Komisi, aby předložila vhodné legislativní návrhy vycházející z přezkumu stávajícího acquis communautaire, který se týká různých typů investorů a protistran. Dále Komisi žádá, aby v této souvislosti provedla posouzení dopadu a zapojila příslušná odvětví s cílem přezkoumat možnost rozlišení mezi zajišťovacími fondy, soukromými kapitálovými fondy a jinými investory a s cílem přizpůsobit nebo stanovit pravidla, na jejichž základě by se jednoznačným způsobem zveřejňovaly a včas sdělovaly relevantní a věcné údaje, čímž by se zajistila vysoká úroveň rozhodovacích procesů a transparentní komunikace mezi investory a vedením firem, jakož i mezi investory a jinými protistranami. Pokud již tyto návrhy existují, měly by být také náležitě provedeny. Vybízí Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak zvýšit viditelnost a rozpoznání rizik, která vypovídají o úvěrové nezpůsobilosti. Pozornost by přitom měla být věnována tomu, zda stávající směrnice a budoucí směrnice a opatření zaměřená na větší transparentnost nejsou či nebudou oslabována nepřiměřenými prohlášeními o zřeknutí se odpovědnosti ve smlouvách.

Podle nových právních předpisů by měli být akcionáři povinni informovat emitenty o svém podílu na hlasovacích právech vyplývajícím z nabytí nebo pozbytí akcií v případě, že tento podíl dosáhne nebo přesáhne určitý práh nebo pod něj klesne, kdy první prahovou hodnotou by byla 3 %, nikoliv 5 %, jak je uvedeno ve směrnici 2004/109/ES. Tyto nové předpisy by rovněž měly stanovit povinnost zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů – lze-li tyto kategorie investorů odlišit od jiných – zveřejnit a vysvětlit svou investiční politiku a s ní související rizika společnostem, jejichž akcie nabudou nebo vlastní, drobným a institucionálním investorům, burzovním agentům a orgánům dohledu.

Tyto návrhy by se měly zakládat na analýze stávajících právních předpisů Společenství, jejímž cílem by bylo stanovit, v jakém rozsahu lze stávající pravidla ohledně transparentnosti uplatňovat na specifickou situaci zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů

V souvislosti s výše zmíněnými legislativními návrhy by Komise měla zejména:

prozkoumat, zda by na alternativní investice mohly být uplatňovány smluvní podmínky zajišťující jasné zveřejnění a řízení rizik, přijetí opatření v případě, že budou překročeny prahové hodnoty, jasné vymezení období, během nichž nelze nakládat s akciemi, a jednoznačná pravidla pro zrušení a ukončení smlouvy;

prošetřit problematiku praní špinavých peněz v souvislosti se zajišťovacími fondy a soukromými kapitálovými fondy;

prozkoumat možnosti harmonizace pravidel a doporučení pro zajišťovací fondy, případně soukromé kapitálové fondy, v souvislosti s registrací a identifikací akcionářů, jejichž podíl přesahuje určité procento, i v souvislosti se zveřejňováním jejich strategií a záměrů – přičemž je třeba mít na paměti, že by se mělo zabránit nadměrnému přísunu informací;

prozkoumat potřebu a praktickou možnost zavázat zprostředkovatele k tomu, aby umožnili původním akcionářům aktivně se účastnit hlasování na valných hromadách akcionářů, a ujistit se tak, že jejich pokyny týkající se hlasování jsou jejich zástupci dodržovány, a dále zajistit, že hlasovací politiky určitých investorů budou zveřejněny;

zřídit společně s daným odvětvím kodex osvědčených postupů pro obnovení rovnováhy v rámci stávající struktury řízení podniků s cílem posílit orientaci na dlouhodobý horizont a odradit od finančních a jiných pobídek týkajících se krátkodobého přebírání nadměrného rizika a od neodpovědného chování;

stanovit pravidla, která zajistí plnou transparentnost systémů odměňování správců, včetně akciových opcí, prostřednictvím formálního souhlasu valné hromady akcionářů dané společnosti.

Specifická doporučení pro zajišťovací fondy

Evropský parlament žádá Komisi, aby stanovila pravidla, která by u zajišťovacích fondů zvýšila transparentnost hlasovacích politik. Tato pravidla Společenství by se měla vztahovat na správce těchto fondů a mohla by rovněž zahrnovat celounijní systém identifikace akcionářů. Pokud již tyto návrhy existují, měly by být také náležitě provedeny.

V souvislosti s výše zmíněným legislativním návrhem nebo návrhy by Komise měla zejména:

analyzovat účinky půjček cenných papírů a hlasování na základě vypůjčených akcií, s ohledem na zásady lepší regulace;

prověřit, zda by se požadavky týkající se výkaznictví neměly vztahovat rovněž na dohody o spolupráci mezi několika akcionáři a na případy nepřímého nabytí hlasovacích práv prostřednictvím ujednání o opční koupi.

Specifická doporučení pro soukromé kapitálové fondy

Evropský parlament žádá Komisi, aby navrhla pravidla zakazující investorům „drancovat“ společnosti spekulativním rozprodáváním jejich majetku (tzv. „asset stripping“), a využívat tak svou finanční moc způsobem, který nabytou společnost z dlouhodobého hlediska pouze znevýhodňuje, přičemž z hlediska její budoucnosti ani zájmů jejích zaměstnanců, věřitelů či obchodních partnerů nemá žádný pozitivní přínos. Komise by měla dále vypracovat společná pravidla, která zajistí zachování kapitálu společností. Evropský parlament také Komisi žádá, aby prověřila, zda členské státy učinily opatření proti spekulativními rozprodávání majetku společností.

V souvislosti s výše zmíněným legislativním návrhem nebo návrhy by Komise měla prozkoumat způsoby, jak řešit problémy, které vznikají v situacích, kdy banky půjčí určitým subjektům, včetně soukromých kapitálových fondů, velké finanční částky a následně odmítají jakoukoli odpovědnost za to, k jakému účelu jsou tyto půjčky využity, či za to, jakých zdrojů je využito k jejich splacení. Při řešení těchto problémů by Komise měla mít na zřeteli, že výše zmíněné záležitosti jsou v konečném důsledku odpovědností dlužníka a že kapitálové požadavky pro srovnatelná rizika musí být napříč celým finančním systémem stejné.

Evropský parlament rovněž vyzývá Komisi, aby prověřila, zda není třeba přizpůsobit směrnici o převodu podniků (1) specifické situaci účelových odkupů akcií soukromými kapitálovými fondy.


(1)  Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16).


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/41


Úterý 23. září 2008
Zpráva o jednáních Petičního výboru v roce 2007

P6_TA(2008)0437

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o jednáních Petičního výboru v roce 2007 (2008/2028(INI))

2010/C 8 E/08

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se jednání Petičního výboru, zejména na své usnesení ze dne 21. června 2007 o výsledcích vyšetřovací mise v regionech Andalusie, Valencie a Madridu, kterou uskutečnil Petiční výbor (1),

s ohledem na články 21 a 194 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 45 a čl. 192 odst. 6 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Petičního výboru (A6-0336/2008),

A.

s vědomím, že proces předkládání a projednávání peticí je mimořádně důležitý, neboť jednotlivcům umožňuje upozornit Evropský parlament na konkrétní problémy, které se jich přímo týkají a které spadají do oblasti činnosti Unie,

B.

vzhledem k tomu, že by měl Petiční výbor vždy usilovat o zlepšení své efektivity, aby lépe sloužil občanům EU a naplňoval jejich očekávání,

C.

vědom si skutečnosti, že i když v tomto období bylo dosaženo značného pokroku ve vývoji struktur a politik Unie, občané stále zaznamenávají v provádění politik a programů Unie časté nedostatky, neboť se jich přímo týkají,

D.

vzhledem k tomu, že v souladu se Smlouvou o ES mají občané EU právo předložit Evropskému parlamentu petici, přičemž však mohou adresovat své stížnosti i jiným evropským orgánům a subjektům, především Komisi,

E.

vzhledem k tomu, že je nezbytné provádět i nadále na vnitrostátní úrovni propagační a informační činnost v oblasti práva občanů předkládat Evropskému parlamentu petice aby se vzbudil zájem veřejnosti a zejména aby se předešlo nejasnostem u různých postupů pro vyřizování stížností,

F.

vzhledem k tomu, že za provádění nařízení a směrnic Společenství jsou odpovědné členské státy a tuto odpovědnost mohou v závislosti na svých ústavních předpisech přenést na regionální a místní politické orgány,

G.

vzhledem k tomu, že platné právní předpisy stanoví právo Parlamentu vykonávat nad politikami Unie demokratickou kontrolu a dohled, při zohledňování důležité zásady subsidiarity, s cílem zajistit, aby právní předpisy Unie byly správně uplatňovány a chápány a aby splňovaly účel, pro který byly příslušnými orgány Unie navrženy, projednány a přijaty,

H.

vzhledem k tomu, že se občané EU a ti, kteří žijí nebo mají sídlo na jejím území, mohou této činnosti aktivně účastnit tím, že u Evropského parlamentu uplatní své právo předkládat petice s vědomím, že příslušný výbor jejich záležitost projedná a prošetří a že jim poskytne příslušnou odpověď,

I.

vzhledem k tomu, že současné Smlouvy již obsahují závazek dodržovat základní zásady evropské společnosti – úctu k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, právnímu státu, lidským právům, rovnosti a právům příslušníků menšin, a vzhledem k tomu, že nová Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování EU, pokud budou ratifikovány všemi 27 členskými státy, tento závazek ještě posílí začleněním Listiny základních práv, stanovením přistoupení Unie k Evropské úmluvě o lidských právech a zakotvením právního základu pro legislativní podněty občanů a řádného systému správního práva pro orgány EU,

J.

vzhledem k tomu, že článek 7 Smlouvy o Evropské Unii stanoví postupy, podle kterých může Unie přijmout opatření proti členskému státu, který vážně a trvale porušuje zásady, na nichž je Unie založena, které stanoví článek 6 této Smlouvy,

K.

připomínaje v této souvislosti skutečnost, že občané EU Parlamentu často předkládají petice za účelem nápravy, pokud mají pocit, že jejich práva vyplývající ze Smluv byla porušena, a když se domnívají, že opravné soudní prostředky jsou nevhodné, nepraktické, příliš zdlouhavé nebo - jak tomu často bývá - nákladné,

L.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor má jako příslušný výbor povinnost zabývat se nejen jednotlivými peticemi, ale také snažit se nabídnout předkladatelům peticí reálné řešení jejich problémů v přiměřeném časovém rámci, a vzhledem k tomu, že toto je hlavním cílem jeho činnosti,

M.

vzhledem k tomu, že řešení problémů předkladatelů peticí jsou obvykle výsledkem loajální spolupráce mezi Petičním výborem na jedné straně a Komisí, členskými státy a regionálními a místními orgány na straně druhé, jež společně zajišťují opravné prostředky mimosoudní povahy,

N.

vzhledem k tomu, že členské státy a regionální či místní orgány však ne vždy vykazují zřetelnou vůli nalézat praktická řešení problémů předkladatelů peticí,

O.

navíc vzhledem k tomu, že ačkoli tvrzení předkladatelů peticí nejsou vždy opodstatněná, mají tito předkladatelé přesto právo očekávat od příslušného výboru vysvětlení a odpověď,

P.

vzhledem k tomu, že užší interinstitucionální koordinace by měla vést k větší účinnosti v oblasti přesměrování nepřípustných peticí vnitrostátním orgánům,

Q.

vzhledem k tomu, že petice může být prohlášena za nepřípustnou, jestliže se netýká oblasti činnosti Evropské unie, a vzhledem k tomu, že předkládání peticí není způsob, kterým by se občané měli odvolávat proti rozhodnutím příslušných vnitrostátních soudních a politických orgánů, s nimiž nesouhlasí,

R.

vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby si Parlament zajistil prostředky, pokud jde o účinnou pravomoc, pravidla, postupy a zdroje, aby mohl účinně a včas reagovat na obdržené petice,

S.

vzhledem k tomu, že proces předkládání a projednávání peticí může přispět ke zlepšení tvorby právních předpisů především tím, že se zjistí, ve kterých oblastech jsou podle předkladatelů peticí stávající právní předpisy EU s ohledem na cíle daného legislativního aktu nedostačující nebo neúčinné, a vzhledem k tomu, že na základě spolupráce s příslušným legislativním výborem a v rámci jeho pravomoci mohou být takové situace revizí daného legislativního aktu napraveny,

T.

vzhledem k tomu, že proces předkládání a projednávání peticí také významně přispívá ke zjištění případů, kdy členské státy neuplatňují právní předpisy Společenství správně, což často vede k tomu, že Komise zahájí řízení pro porušení povinností podle článku 226 Smlouvy o ES,

U.

vzhledem k tomu, že řízení pro porušení povinností je koncipováno tak, aby zajistilo, že dotčený členský stát je přinucen dodržovat platné právní předpisy Společenství, a navíc se o něm rozhoduje podle uvážení Komise, aniž existuje ustanovení pro přímé zapojení Parlamentu do tohoto procesu, avšak s konstatováním toho, že přibližně jedna třetina případů porušení povinností se týká záležitostí předaných Evropskému parlamentu formou petice,

V.

vzhledem k tomu, že ani úspěšné řízení pro porušení povinností nemůže přímo zajistit nápravu konkrétních nedostatků uvedených v jednotlivých peticích, vzhledem k tomu, že tato skutečnost narušuje důvěru občanů ve schopnost orgánů EU naplňovat jejich očekávání,

W.

vzhledem k tomu, že v roce 2007, kdy se počet členů Petičního výboru zvýšil z 25 na 40, Parlament obdržel 1 506 peticí (což ve srovnání s rokem 2006 představuje nárůst o 50 %), z nichž 1 089 bylo prohlášeno za přípustné,

X.

zaznamenávaje, že se v roce 2007 schůzí Petičního výboru zúčastnilo celkem 159 předkladatelů peticí, nepočítaje mnoho dalších, kteří jednání sledovali,

Y.

vzhledem k tomu, že v roce 2007 bylo uskutečněno šest zjišťovacích návštěv v Německu, Španělsku, Irsku, Polsku, Francii a na Kypru, na jejichž základě byly vypracovány zprávy a doporučení, jež byly následně zaslány všem zainteresovaným stranám, zejména předkladatelům peticí,

Z.

vzhledem k tomu, že proběhlo devět schůzí všech členů výboru, na nichž bylo za cenného přispění zástupců Komise projednáno více než 500 jednotlivých peticí, a všichni předkladatelé peticí byli o výsledku informováni,

AA.

vzhledem k tomu, že hlavní oblasti zájmu občanů EU vyjádřené v peticích jsou: životní prostředí a jeho ochrana, včetně nedostatků směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí, rámcové směrnice o vodě, směrnice o pitné vodě, směrnic o odpadech, směrnice o stanovištích, směrnice o ptácích, směrnice o boji proti praní peněz a dalších a včetně obecných obav ze znečištění a změny klimatu, individuální práva a práva soukromého vlastnictví, finanční služby, volný pohyb pracovníků a jejich práva včetně nároků na důchod a dalšího sociálního zabezpečení, volný pohyb zboží a zdanění, uznávání odborných kvalifikací, svoboda usazování a stížnosti na diskriminaci na základě státní příslušnosti, pohlaví či příslušnosti k menšině,

AB.

vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2007 byla předmětem peticí a procesu jejich šetření hlavní témata současnosti, např. změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti, nedostatek vody, regulace v oblasti finančních služeb a zásobování Evropské unie energií,

AC.

vědom si trvalých a konstruktivních vztahů mezi evropským veřejným ochráncem práv, který je odpovědný za šetření stížností občanů na údajně nesprávný úřední postup orgánů EU, a Petičním výborem, který Parlamentu pravidelně předkládá zprávy o výroční zprávě veřejného ochránce práv nebo o zvláštních zprávách – které jsou posledním opatřením, jež má veřejný ochránce práv k dispozici, pokud jeho doporučení nejsou respektována – z nichž jedna byla předložena v roce 2007,

AD.

vzhledem k tomu, že žádost příslušného výboru, předložená v červnu 2005, o povolení k vypracování zprávy o zvláštní zprávě o nesprávném úředním postupu v Evropském úřadu pro boj proti podvodům, kterou veřejný ochránce práv zaslal Parlamentu, byla rozhodnutím Konference předsedů dne 15. listopadu 2007 zamítnuta,

AE.

vědom si toho, že budoucí vývoj dále zvýší zapojení občanů EU do činnosti a práce Evropské unie zejména zavedením „občanské iniciativy“ Lisabonskou smlouvou, která, pokud bude ratifikována všemi 27 členskými státy, umožní skupině o velikosti alespoň jednoho milionu občanů z několika členských států žádat vypracování nového legislativního aktu a pro kterou musí být zaveden zvláštní postup zahrnující Komisi, které budou tyto iniciativy v první fázi předkládány, Evropský parlament a Radu,

AF.

vzhledem k tomu, že funguje-li Petiční výbor efektivně a účinně, vysílá tím občanům jasný signál, že se jejich legitimní problémy řeší, a buduje skutečné spojení mezi občany a EU; avšak vzhledem k tomu že pokud dochází k nepřijatelným prodlevám a členské státy nejsou ochotny provádět požadovaná doporučení v souladu s právními předpisy Společenství, vede to pouze k prohloubení vzdálenosti mezi EU a jejími občany a v mnoha případech to potvrzuje jejich názor, že EU není dostatečně demokratická,

AG.

vzhledem k tomu, že v roce 2007 členům Petičního výboru pomohlo významné zkvalitnění elektronické databáze a nástroje pro správu peticí ePetition, jež byl vytvořen sekretariátem Petičního výboru ve spolupráci s útvarem odpovědným za informační technologie, který všem členům výboru a politickým skupinám umožňuje přímý přístup ke všem peticím a souvisejícím dokumentům, což jim napomáhá účinněji vyřizovat záležitosti předkladatelů peticí,

AH.

konstatuje nicméně, že Parlament neposkytl zdroje, které byly minulý rok v usnesení o činnosti Petičního výboru požadovány a které jsou nezbytné pro zajištění lepšího internetové vybavení pro vyřizování peticí a pro uplatňování čl. 192 odst. 2 jednacího řádu Parlamentu, který stanoví, že „se vytvoří elektronický rejstřík, ve kterém může každý občan vyjádřit podporu předkladateli petice tím, že připojí svůj elektronický podpis pod petici prohlášenou za přípustnou a zapsanou v rejstříku“,

AI.

vzhledem k tomu, že je pro občany EU důležité, aby byli o činnosti Petičního výboru řádně informováni, neboť v červnu 2009 proběhnou nové volby do Evropského parlamentu,

1.

vítá těsnou spolupráci mezi Petičním výborem a útvary Komise a veřejným ochráncem práv a dále vítá atmosféru spolupráce mezi těmito orgány, které se snaží reagovat na problémy občanů EU; je však pevně přesvědčen, že Petičnímu výboru by mělo být prioritně umožněno dále zvyšovat své nezávislé kapacity pro vyšetřování peticí, zejména posílením jeho sekretariátu a právní kvalifikace; zavazuje se k dalšímu zjednodušení vnitřních postupů Petičního výboru s cílem dále zjednodušit proces předkládání a projednávání peticí, především s ohledem na časový rámec, ve kterém se o peticích rozhoduje, na jejich přípustnost, prošetřování a ověřování, organizaci zasedání výboru, spolupráci s dalšími parlamentními výbory, které mohou mít zájem o některé petice nebo v jejichž pravomoci některé petice mohou být, a iniciativy výboru jako např. vyšetřovací mise;

2.

zdůrazňuje, že právní dosah Listiny základních práv bude uznán poté, co bude dokončena ratifikace Lisabonské smlouvy, kdy se z formálního hlediska stane samostatně závaznou, a připomíná nutnost stanovit konkrétní opatření s cílem určit dopad této listiny na práva občanů a v konečném důsledku na práci a pravomoci Petičního výboru;

3.

opakovaně žádá generálního tajemníka, aby na internetových stránkách Parlamentu bezodkladně upravil „portál pro občany“ s cílem více jej zviditelnit, pokud jde o petiční právo, a zajistit, aby občané mohli na podporu peticí připojit elektronicky svůj podpis v souladu s čl. 192 odst. 2 jednacího řádu; zdůrazňuje, že portál určený pro občany musí zajišťovat interoperabilitu softwaru určeného k prohlížení internetových stránek, aby občanům v tomto ohledu poskytl rovná práva, pokud jde o přístup;

4.

domnívá se, že současný postup pro registraci peticí příliš zdržuje jejich šetření, a vyjadřuje své znepokojení nad tím, že to může být považováno za jisté přehlížení záležitostí předkladatelů; proto generálního tajemníka naléhavě žádá, aby přijal nezbytná opatření pro převedení pravomoci registrovat petice z generálního ředitelství předsednictví na sekretariát příslušného výboru;

5.

vyzývá k zahájení jednání mezi Parlamentem a Komisí, jejichž cílem bude dosáhnout lepšího souladu jejich činností, pokud jde o stížnosti, aby se postupy projednávání stížností usnadnily, zjednodušily a zefektivnily a rovněž zprůhlednily a zrychlily; vyzývá generálního tajemníka, aby během šesti měsíců v této věci informoval Petiční výbor;

6.

podporuje formalizaci postupu, kterým by byly petice v oblasti vnitřního trhu převedeny do sítě SOLVIT s cílem významně zkrátit procesy projednávání peticí v oblasti problémů vnitřního trhu jako např. zdanění automobilů, uznávání odborných kvalifikací, povolení k pobytu, hraničních kontrol a přístupu ke vzdělání, přičemž by bylo současně zachováno právo Parlamentu tuto věc šetřit, pokud by prostřednictvím sítě SOLVIT nebylo nalezeno uspokojivé řešení;

7.

znovu zdůrazňuje potřebu většího zapojení Rady a stálých zastoupení členských států do činnosti Petičního výboru a naléhá na ně, aby v zájmu občanů zvýšily svoji účast a součinnost;

8.

domnívá se, že v rámci posílení sekretariátu Petičního výboru a v souvislosti s rozvojem systému elektronických peticí by mělo zavedení možnosti internetového vyhledávání zaměřené na předkladatele peticí přispět k větší transparentnosti a účinnosti celého procesu, mimo jiné prostřednictvím pravidelné aktualizace stavu, a požaduje další informace; konstatuje, že takové opatření by lépe naplňovalo očekávání občanů EU a zároveň by přispělo k lepšímu výkonu institucionálních povinností Parlamentu a Petičního výboru;

9.

vyzývá Komisi, aby ve svých rozhodnutích o zahájení řízení s členskými státy pro porušení povinností plně zohledňovala doporučení Petičního výboru, a znovu požaduje, aby Komise Petičnímu výboru přímo a úřední cestou vždy oznámila zahájení řízení pro porušení povinností související s peticí, kterou výbor projednává;

10.

v této souvislosti znovu připomíná reprezentativnost Petičního výboru a jeho institucionální úlohu a povinnost vůči občanům a rezidentům EU;

11.

vyjadřuje znepokojení nad množstvím času, který útvary Komise a v případech, kdy se řízení účastní, Soudní dvůr potřebují k uzavření případů porušení povinností, a s vědomím, že tato zdlouhavost je nezřídka výsledkem pomalého postupu a často záměrných obstrukcí ze strany zúčastněných orgánů členského státu, naléhá, aby byl zaveden přísnější časový rámec; vyjadřuje pochybnosti o účinnosti tzv. „horizontálních řízení pro porušení povinností“, která jsou časově náročnější; žádá, aby byl proveden přezkum řízení pro porušení povinností s cílem zajistit větší respekt k uplatňování legislativních aktů Evropských společenství;

12.

vyzývá příslušné orgány, aby v zájmu zajištění důsledného dodržování právních předpisů Společenství využívaly tohoto postupu efektivněji, a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že zdlouhavost uplatňovaných postupů a v mnohých případech zastírání podstaty věci vede příliš často de facto k porušování právních předpisů Společenství členskými státy, které tak beztrestně jednají proti zájmům přímo dotčených místních společenství, jež Parlamentu předložily petici;

13.

považuje za problematické, že současný systém sledování práva Společenství umožňuje členským státům odkládat jeho dodržování, dokud jim bezprostředně nehrozí finanční postih, a i přesto se vyhnout odpovědnosti za záměrné porušování předpisů v minulosti, a že i když Soudní dvůr rozhodne, že členský stát nerespektoval práva občanů vyplývající z právních předpisů Společenství, občané, zdá se, často nemají ve svém státě náležitý přístup ke spravedlnosti a opravným prostředkům;

14.

doporučuje, aby bylo za prioritu považováno zajištění efektivního a účinného fungování Petičního výboru ve všech ohledech a fázích činnosti, neboť to představuje skutečný a hmatatelný závazek, kterým EU sděluje svým občanům, že je ochotna a schopna reagovat na jejich legitimní obavy;

15.

vyjadřuje znepokojení a rozhořčení nad skutečností, že i přes podporu Petičního výboru předkladatelé peticí, pokud jde o podstatu jejich petice, údajně příliš často jen velmi obtížně získávají od příslušných orgánů a vnitrostátních soudů odškodnění; domnívá se, že tyto systémové nedostatky musí být ještě prošetřeny, především pokud se týkají odvětví finančních služeb, jako je tomu v případě zjištění vyšetřovacího výboru ohledně krize společnosti Equitable Life, která se zakládají na peticích doručených Parlamentu a o nichž byla v roce 2007 předložena zpráva;

16.

vítá skutečnost, že v roce 2007 Komise a Soudní dvůr jednaly rychle, a to i formou příkazu, aby zabránily hrozícímu zničení oblasti chráněné směrnicí o stanovištích v údolí Rospuda plánovaným silničním koridorem Via Baltica, přičemž Petiční výbor předtím v tomto případu provedl vlastní nezávislé šetření, vykonal zjišťovací návštěvu a vydal konkrétní doporučení; vyjadřuje politování nad tím, že příkladů takové spolupráce nebylo více;

17.

naléhavě žádá Komisi, aby při projednávání peticí a stížností týkajících se politiky životního prostředí, která je jedním z hlavních předmětů zájmu předkladatelů peticí v EU, jednala pohotověji, pokud jde o zamezení porušování právních předpisů Společenství; konstatuje, že „zásada předběžné opatrnosti“ má nedostatečnou reálnou právní sílu a odpovědné orgány členských států ji příliš často přehlížejí, i když mají povinnost uplatňovat Smlouvu o ES;

18.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise neposkytuje Petičnímu výboru dostatečnou podporu v případech, kdy jsou na základě zjišťovacích návštěv získány přesvědčivé důkazy o nerespektování občanských práv zakotvených ve Smlouvě nebo o nedodržování právních předpisů, a žádá, aby byly zavedeny nové postupy, které Parlamentu umožní předat takové případy přímo Soudnímu dvoru;

19.

plně uznává, že proces předkládání a projednávání peticí podle Smlouvy se nicméně v prvé řadě zabývá zajištěním opravných prostředků mimosoudní povahy a řešení problémů, na něž upozornili občané EU prostřednictvím politického procesu, a v této souvislosti vítá skutečnost, že se v mnoha případech dosahuje uspokojivých výsledků;

20.

uznává rovněž, že v mnoha případech nelze pro záležitosti předkladatelů peticí nalézt uspokojivé řešení, neboť se vyskytují nedostatky v samotných právních předpisech Společenství;

21.

vyzývá příslušné legislativní výbory, aby při přípravě či projednávání nových nebo přepracovaných legislativních aktů věnovaly zvýšenou pozornost problémům uváděným v peticích;

22.

vyzývá Komisi, aby se více zabývala využíváním prostředků z Fondu soudržnosti v těch oblastech EU, ve kterých mají rozsáhlé projekty v oblasti infrastruktury velký dopad na životní prostředí, a naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že prostředky z fondů EU budou vynakládány na udržitelný rozvoj v zájmu místních společenství, která Parlamentu stále častěji předkládají petice, v nichž si stěžují na to, že regionální a místní orgány tyto priority ne vždy respektují; oceňuje činnost Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Účetního dvora v této oblasti;

23.

bere na vědomí, že stále více peticí, předložených především občany nových členských států, se týká restitucí majetku, přestože tato oblast v podstatě zůstává v pravomoci vnitrostátních orgánů; naléhavě žádá dotyčné členské státy, aby zajistily, že jejich právní předpisy týkající se vlastnických práv vyplývajících ze změny režimu budou plně v souladu s požadavky Smlouvy a ustanoveními Evropské úmluvy o lidských právech, jak rovněž stanoví článek 6 Smlouvy o EU pozměněné Lisabonskou smlouvou; zdůrazňuje, že petice předložené v této věci se nevztahují na systém vlastnictví majetku, nýbrž na právo na zákonně nabytý majetek; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi, aby byla velmi obezřetná nejen při jednáních se stávajícími členskými státy, ale i při vyjednávání s kandidátskými zeměmi;

24.

znovu potvrzuje svůj závazek podporovat uznávání práv občanů EU na jejich soukromý majetek nabytý zákonnou cestou a odsuzuje veškeré snahy odebrat rodinám jejich majetek bez řádného soudního řízení, odpovídající náhrady či úcty k jejich osobní bezúhonnosti; bere na vědomí nárůst počtu peticí předložených v této věci, v roce 2007 zejména ze Španělska, a bere rovněž na vědomí zprávu a doporučení ze zjišťovací návštěvy vykonané Petičním výborem, jejímž cílem bylo provést třetí šetření v této záležitosti; poznamenává, že v případě směrnice o zadávání veřejných zakázek nejsou probíhající řízení pro porušení povinností stále ještě ukončena;

25.

rovněž bere na vědomí kritiku, kterou vyjádřil Petiční výbor v návaznosti na svou návštěvu v oblasti Loiret ve Francii, která se uskutečnila v roce 2007, a především žádá příslušné francouzské orgány, aby rozhodně jednaly a zajistily dodržování směrnic EU, k jejichž porušení by mohlo dojít, pokud by se realizovaly některé plánované projekty na výstavbu mostů přes řeku Loiru, přičemž údolí řeky Loiry je nejen chráněno podle směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích, ale je také zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO a je jedním z posledních nedotčených říčních systémů v Evropě;

26.

je nadále znepokojen tím, že v Irsku nejsou dostatečně prováděna ustanovení směrnice o pitné vodě, že před vydáním rozhodnutí z roku 2007 o odstranění národní památky nacházející se v Lismullinu na trase plánované dálnice M3 v blízkosti oblasti Tara v hrabství Meath nebylo provedeno posouzení, což vedlo Komisi k tomu, aby Irsko zažalovala u Soudního dvora s odvoláním na to, že širší přístup Irska k odstranění národní památky za okolností, jako jsou ty v Lismullinu, ne zcela odpovídal požadavkům směrnice 85/337/EHS (2), problémy, s nimiž se potýkají místní společenství v Limericku, a dalšími problémy uvedenými ve zprávě, kterou vypracoval Petiční výbor po své zjišťovací návštěvě v Irsku v roce 2007; bere na vědomí, že některé z těchto problémů jsou předmětem probíhajících řízení pro porušení povinností;

27.

bere na vědomí zprávu o zjišťovací návštěvě v Polsku, která obsahuje doporučení ohledně ochrany údolí Rospuda a posledního pralesa v Evropě; naléhavě žádá Komisi, aby s příslušnými polskými orgány dále spolupracovala na stanovení alternativních tras silniční sítě Via Baltica a železniční sítě, jak ve své zprávě doporučuje Petiční výbor; rovněž vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou k dispozici finanční prostředky, které zmírní nápor na dopravní systém v Augustově, aby byla poskytnuta ochrana místnímu obyvatelstvu a zachováno životní prostředí v této oblasti;

28.

bere na vědomí, že předseda a členové Petičního výboru uskutečnili v listopadu roku 2007 zjišťovací návštěvu Kypru; naléhavě žádá zainteresované subjekty, aby pokračovaly v úsilí nalézt prostřednictvím jednání řešení přetrvávajících problémů, jež předkladatele peticí znepokojují, především pokud jde o uzavřenou část Famagusty, která by měla být navrácena jejím legitimním vlastníkům, a vítá skutečnost, že obě strany na Kypru vedou v rámci obnoveného úsilí rozhovory, jež mají kyperský problém vyřešit; zdůrazňuje navíc důležitost bezodkladného provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984), která stanovuje závazek navrácení města Famagusta jeho legitimním obyvatelům;

29.

bere na vědomí nárůst počtu peticí a dopisů přijatých Petičním výborem, které se týkají nanejvýš citlivé otázky svěřování dětí do péče, ve které se velmi obtížně přijímají opatření, jako například v případě peticí týkajících se německého úřadu pro ochranu dětí (Jugendamt), neboť mnoho případů řeší soud a pro EU je nadto obtížné uplatňovat pravomoc v případech, kdy rodiče nepocházejí z různých členských států EU;

30.

zaznamenává, že ani v roce 2007 nebylo řadě britských předkladatelů peticí, jejichž majetek byl zabaven britskými orgány celní a daňové správy, poskytnuto vyrovnání, třebaže Komise zastavila řízení pro porušení povinnosti umožnit volný pohyb zboží, jež vyplývá ze Smlouvy, které se Spojeným královstvím vedla; naléhavě příslušné britské orgány žádá, aby navrhly spravedlivé řešení, které by zahrnovalo výplatu mimořádných náhrad předkladatelům peticí, kteří do doby, než orgány přezkoumaly svůj postup a než začaly podle názoru Komise jednat v souladu s příslušnými směrnicemi, utrpěli značné finanční ztráty;

31.

zaznamenává rovněž skutečnost, že řecké orgány celní správy nadále, pouze jako mimořádné opatření, zabavují vozidla řeckým občanům pobývajícím dočasně v zahraničí a kteří se do Řecka vracejí svým vozidlem se zahraniční poznávací značkou, a že mnoho z nich bylo obviněno z pašování a v jejich případu dosud neproběhl řádný soudní proces, o čemž již Petiční výbor Parlament v jedné ze svých zpráv informoval; naléhavě řecké orgány žádá, aby předkladatelům peticí, jež toto postihlo, poskytly náhradu škody; bere na vědomí rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 7. června 2007 ve věci C-156/04, podle něhož byla většina vysvětlení poskytnutých řeckými úřady v této věci uspokojující; vítá provedení nových předpisů přijatých řeckými úřady s cílem zamezit nedostatkům zdůrazněným ve výše zmíněném rozhodnutí;

32.

odsuzuje skutečnost, že mezi nejdéle projednávané petice patří i případ zahraničních učitelů cizích jazyků v Itálii („lettori“), který stále zůstává nevyřešen, přestože Evropský soudní dvůr vydal v této věci již dvě rozhodnutí a Komise a Petiční výbor poskytují postiženým v jejich případech a křivdách podporu; naléhavě žádá příslušné italské orgány a dotyčné univerzity, mimo jiné univerzity v Janově, Padově a Neapoli, aby zajistily spravedlivé řešení těchto oprávněných nároků;

33.

zaznamenává, že mezi peticemi projednávanými Petičním výborem v roce 2007 byla i petice „za jedno sídlo“, původně předložená k projednání v roce 2006, kterou podpořilo 1,25 milionu občanů EU, kteří žádají, aby měl Evropský parlament jedno sídlo, a sice v Bruselu; poznamenává, že v říjnu roku 2007 vrátil předseda Parlamentu petici výboru, který posléze požádal Parlament, aby v této otázce vydal své stanovisko a zohlednil při tom, že sídlo tohoto orgánu upravují ustanovení Smlouvy a že k rozhodnutí v této věci jsou příslušné členské státy;

34.

hodlá pro příští legislativní období přezkoumat název Petičního výboru v překladu do všech úředních jazyků EU, aby zajistil, že tento název srozumitelně vyjadřuje povahu činnosti výboru, což v současné době překlady v některých jazycích zjevně nevyjadřují, a aby zdůraznil prvek participativní demokracie v petičním právu; domnívá se, že termín „Výbor pro petice občanů“ by mohl být srozumitelnější;

35.

je znepokojen množstvím obdržených peticí, jež upozorňují na problém s registrací voličů k volbám, se kterým se potýkají občané EU žijící v zahraničí nebo ti, kteří jsou v členském státě příslušníky menšiny; naléhavě žádá všechny členské státy, aby svou pozornost zaměřily především na to, aby byla přijata opatření, která všem občanům a oprávněným rezidentům EU umožní plně se účastnit příštích voleb EU;

36.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.


(1)  Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 340.

(2)  Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40).


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/49


Úterý 23. září 2008
Stav a vyhlídky zemědělství v horských oblastech

P6_TA(2008)0438

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o stavu a vyhlídkách zemědělství v horských oblastech (2008/2066(INI))

2010/C 8 E/09

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2001 k tématu 25 let používání právních předpisů Společenství ve prospěch horského zemědělství (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2006 o provádění strategie Evropské unie v oblasti lesního hospodářství (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2008 o kontrole stavu SZP (3),

s ohledem na stanovisko z vlastní iniciativy Výboru regionů s názvem „K zelené knize: na cestě k politice Evropské unie pro hory – evropská vize horských masivů“ (4),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6-0327/2008),

A.

vzhledem k tomu, že horské oblasti tvoří 40 % evropského území a jsou domovem 19 % obyvatelstva Evropy,

B.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech, jako je Řecko, Španělsko, Itálie, Rakousko a Portugalsko, tvoří horské oblasti více než 50 % území a že v nich hrají i nadále podstatnou úlohu zemědělci,

C.

vzhledem k tomu, že horské oblasti (zejména vysoko- a středohorské oblasti) jsou kulturní krajiny, které odrážejí vzájemné harmonické působení člověka a biosystémů a patří k přírodnímu dědictví,

D.

vzhledem k tomu, že horské oblasti velice trpí důsledky změny klimatu a extrémními povětrnostními jevy, jako jsou sucha a požáry,

E.

vzhledem k tomu, že horské oblasti nejsou stejnorodým krajinným typem, nýbrž zahrnují mj. nejrůznější typy pohoří a nadmořské výšky (vysokohorské a středohorské oblasti, ledovce, nevyužívané oblasti),

F.

vzhledem k tomu, že horské oblasti se určitými vlastnostmi (svažitostí, různou nadmořskou výškou, nepřístupností, růstem, kratším vegetačním obdobím, nižší kvalitou půdy, povětrnostními a klimatickými podmínkami) odlišují od jiných typů krajiny v Evropské unii a jsou v mnoha ohledech trvale „znevýhodněné“ přírodními podmínkami, a vzhledem k tomu, že to vede k postupné desertifikaci a poklesu zemědělské výroby v některých horských oblastech,

G.

vzhledem k tomu, že horské oblasti (zejména vysoko- a středohorské oblasti) v sobě skrývají potenciál/model pro kvalitní produkty, hodnotné služby a rekreační oblasti, který lze rozvinout a udržet pouze jednotným a dlouhodobě zaměřeným využíváním zdrojů a tradic,

H.

vzhledem k tomu, že se v horských oblastech vyrábějí vysoce kvalitní živočišné produkty a do jejich výroby se integruje udržitelné využívání přírodních zdrojů, pastvin a zvláště přizpůsobených odrůd pícnin a také tradiční technologie,

I.

vzhledem k tomu, že hory (zejména vysoko- a středohorské oblasti) představují „víceúčelové“ životní prostředí, v němž je zemědělství a hospodářství úzce propojené se sociálními, kulturními a ekologickými aspekty, a že je proto třeba tyto oblasti podporovat poskytováním přiměřených finančních prostředků,

J.

vzhledem k tomu, že hospodářství v horských oblastech je kvůli trvalým strukturálním nedostatkům zvláště citlivé na výkyvy hospodářského cyklu a z dlouhodobého hlediska je závislé na rozrůznění a specializaci výrobních procesů,

K.

vzhledem k tomu, že díky Alpské a Karpatské úmluvě již existují evropské úmluvy na ochranu některých horských oblastí, a to Úmluva o ochraně Alp ze dne 7. listopadu 1991 (Alpínská úmluva) a Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat ze dne 22. května 2003 (Karpatská úmluva), které jsou důležitými nástroji integrované politiky pro horské oblasti, ačkoliv ještě nebyly plně ratifikovány a nejsou plně prováděny,

L.

vzhledem k tomu, že zemědělství, lesní hospodářství a pastevectví v horských oblastech, zahrnující často různorodé činnosti, jsou příkladem ekologické rovnováhy, jež nesmí být opomíjena,

M.

vzhledem k tomu, že většina zemědělských podniků v horských oblastech jsou rodinné podniky se zvýšeným finančním rizikem,

1.

poukazuje na to, že se snahy jednotlivých členských států v souvislosti s horskými oblastmi (zejména vysoko- a středohorskými oblastmi) výrazně liší a že nemají na zřeteli celkový rozvoj, nýbrž jsou zaměřeny výhradně na rozvoj určitého odvětví, a že neexistuje integrovaný rámec EU, jak tomu je například v případě mořských oblastí (KOM(2007)0574);

2.

zdůrazňuje, že článek 158 Smlouvy o ES týkající se politiky soudržnosti a pozměněný Lisabonskou smlouvou uvádí, že horské regiony jsou vážně a trvale znevýhodněny, ačkoli zároveň uznává jejich rozmanitost, a požaduje, aby jim byla věnována zvláštní pozornost; lituje však, že Komise dosud nebyla schopna navrhnout účinnou komplexní strategii na podporu horských oblastí a dalších regionů trvale znevýhodněných přírodními podmínkami, a to i přes početné žádosti Parlamentu;

3.

zdůrazňuje, že je zapotřebí dobré koordinace různých politik Společenství zaměřených na zajištění harmonického rozvoje, zejména regionů, které jsou trvale znevýhodněné přírodními podmínkami, jako je tomu v případě horských oblastí; vyjadřuje v této souvislosti obavu, pokud jde o užitečnost oddělení politiky soudržnosti Společenství od rozvoje venkova ve stávajícím programovém období 2007–2013 vyplývajícího z integrace Evropského zemědělského fondu pro regionální rozvoj do společné zemědělské politiky (SZP); domnívá se, že tento nový přístup musí být pečlivě sledován s cílem posoudit jeho dopad na regionální rozvoj;

4.

připomíná, že horské oblasti jsou znevýhodněny, což způsobuje, že se v nich zemědělství obtížněji přizpůsobuje podmínkám hospodářské soutěže, a vyvolává zvýšené náklady, které zemědělství znemožňují výrobu vysoce konkurenceschopných produktů za nízké ceny;

5.

navrhuje, aby v souvislosti se zelenou knihou o územní soudržnosti EU, která má být přijata na podzim roku 2008, a v souladu s cíli Územní agendy a Perspektivy evropského územního rozvoje Komise ve spolupráci s členskými státy přijala územní přístup k řešení problémů v různých typech horských území a zohlednila tato opatření v příštím legislativním „balíčku“ týkajícím se strukturálních fondů;

6.

vyjadřuje přání, aby Komise vyvinula skutečnou integrovanou strategii EU pro horské oblasti, a považuje zveřejnění zelené knihy o horských oblastech za významný první krok v tomto směru; vyzývá Komisi, aby zahájila rozsáhlé konzultace s veřejností zahrnující regionální a místní orgány, sociálně-ekonomické subjekty a subjekty v oblasti životního prostředí, jakož i vnitrostátní a evropská sdružení zastupující regionální orgány v horských oblastech s cílem poznat lépe situaci v těchto regionech;

7.

vítá zelenou knihu o územní soudržnosti jako způsob, jak přistupovat k různým oblastem Evropské unie, a požaduje v této souvislosti SZP v podobě prvního a druhého pilíře, aby mohlo být v Evropské unii s ohledem na mezinárodní výzvy odpovídajícím způsobem účinně ovlivňováno hospodářské prostředí s cílem zajistit fungující multifunkční zemědělství v horských oblastech, k čemuž je zapotřebí také nástrojů propojených s výrobou, včetně dopravy mléka;

8.

současně Komisi vyzývá, aby v rámci svých pravomocí vypracovala do šesti měsíců od přijetí tohoto usnesení integrovanou strategii EU pro udržitelný rozvoj a využívání zdrojů v horských oblastech (strategii EU pro horské oblasti); dále vyzývá k tomu, aby na jejím základě byly po dohodě s regionálními orgány a zástupci občanské společnosti, jež znají a zastupují místní zájmy a potřeby (např. co se týká různých druhů pohoří), vypracovány vnitrostátní akční programy, které by obsahovaly konkrétní prováděcí opatření, přičemž by se měly odpovídajícím způsobem zohlednit stávající regionální iniciativy;

9.

zdůrazňuje význam vymezení horských oblastí, které je podmínkou pro cílená opatření, např. zejména pro zemědělství horských oblastí, a také potřebu patřičné klasifikace těchto oblastí podle stupně přírodního znevýhodnění, které by měly členské státy na základě současného vymezení těchto oblastí důkladněji sledovat;

10.

vyzývá Komisi, aby za účelem přenosu vědomostí a podpory inovací vytvořila přehled financovaných programů a projektů k tématům, která mají význam pro horské oblasti;

11.

vyzývá Komisi, aby v souvislosti s Evropskou pozorovací sítí pro územní plánování věnovala zvláštní pozornost situaci regionů, které jsou trvale znevýhodněny přírodními podmínkami, jako jsou horské oblasti; domnívá se, že je nezbytná důkladná znalost situace v horských oblastech, aby bylo možné vypracovat diferencovaná opatření, která budou problémy těchto regionů lépe řešit;

12.

zdůrazňuje, že zemědělství v horských oblastech hraje významnou úlohu při produkci, údržbě a využívání krajiny různými odvětvími a funguje jako multifunkční základna pro další hospodářská odvětví a jako prvek, který utváří ráz tradiční kulturní krajiny a společenské struktury;

13.

zdůrazňuje, že mnoho horských oblastí musí kvůli své přitažlivosti pro cestovní ruch bojovat s urbanizačním tlakem a současně zajišťovat ochranu tradiční krajiny, která ztrácí svůj zemědělský charakter, krásu a hodnoty, jež jsou podstatné pro ekosystém;

14.

konstatuje, že zemědělství v horských oblastech (zejména ve vysoko- a středohorských oblastech) je v důsledku přírodních podmínek a rizik spojeno s větším úsilím (mj. vyšší intenzitou práce a nutností využívat ruční práce) a vyššími náklady (mj. náklady na zvláštní stroje a vysoké náklady na přepravu);

15.

žádá, aby v příštích reformách společné zemědělské politiky byla zvláště a silněji zohledněna multifunkčnost zemědělství v horských oblastech, a to tím, že rámcové směrnice pro rozvoj venkova a vnitrostátní programy se upraví tak, aby v nich horští zemědělci byli chápáni nejen jako producenti, nýbrž také jako průkopníci dalších hospodářských odvětví, a aby se tak umožňovala součinná spolupráce (mj. financování ekoturistických programů a uvádění kvalitních výrobků na trh); poukazuje zejména na potřebu poskytovat finanční náhrady v souvislosti se zemědělskými projekty v horských oblastech, které znamenají přínos pro životní prostředí;

16.

cení si práce zemědělců hospodařících v horách; konstatuje, že podmínky pro jejich práci (především s ohledem na vedlejší příjmy, soulad rodinného a pracovního života a možnost zakládat rodiny) by neměly být ztěžovány byrokracií, ale zlepšovány součinností odvětvových politik; vyzývá Komisi a příslušné výbory (v rámci komitologie), aby přezkoumaly stávající i budoucí předpisy (především týkající se povinné registrace) v souladu s iniciativou „lepší právní úpravy“, případně aby snížily jejich náročnost s úmyslem dosáhnout celkového zjednodušení administrativních postupů;

17.

zdůrazňuje, že vyrovnávací platby pro horské oblasti (zejména vysoko- a středohorské oblasti) by měly být i v budoucnosti poskytovány výhradně jako kompenzace stálých přírodních znevýhodnění a dalších nákladů, které vznikají v důsledku ztíženého zemědělského hospodaření, a že tyto platby jsou oprávněné i dlouhodobě vzhledem k nedostatečným možnostem alternativní produkce a že úplné odstranění vazby na produkci („decoupling“) by vedlo k systematickému omezení činnosti, které by zasáhlo všechna odvětví; zdůrazňuje, že potřeby horských oblastí nelze uspokojit pouze financováním z fondů na rozvoj venkova;

18.

žádá výraznější podporu mladých pracovníků a pracovnic v zemědělství a rovných příležitostí pro ženy a muže (zejména pomocí opatření na podporu rodin a úpravou plných a částečných úvazků, modelů kombinované mzdy, modelů vedlejších zaměstnání, rovnováhy mezi rodinným a pracovním životem a možností zakládat rodiny), což jsou klíčové faktory; vyzývá Komisi, aby v rámci diskusí a projektů na téma „flexikurita“ vypracovala za účasti dotčených stran základní přístupy;

19.

žádá zachování demografické rovnováhy v těchto oblastech, které jsou často konfrontovány s problémy v důsledku vylidňování venkova;

20.

je přesvědčen, že je prioritní udržet v horských oblastech dostatečnou hustotu obyvatelstva a že je nezbytné přijmout opatření proti desertifikaci a přilákat nové obyvatele;

21.

zdůrazňuje, že je důležité zaručit vysokou úroveň služeb obecného hospodářského zájmu, zlepšit dostupnost a vzájemnou provázanost horských oblastí a poskytnout nezbytnou infrastrukturu, zejména pokud jde o osobní a nákladní dopravu, vzdělání, znalostní ekonomiku a komunikační sítě (včetně širokopásmového připojení) pro usnadnění spojení s navazujícími trhy a městskými oblastmi; vyzývá příslušné orgány, aby při prosazování těchto cílů podporovaly partnerství veřejného a soukromého sektoru;

22.

zdůrazňuje, že ke stabilitě příjmů a jistotě zemědělské výroby na trzích výraznou měrou přispívají sdružení výrobců, zemědělská družstva, společné iniciativy zemědělců týkající se uvádění výrobků na trh a meziodvětvová partnerství, jež integrovaným přístupem k rozvoji (např. skupiny Leader) vytvářejí přidanou hodnotu v regionu a jsou v souladu s udržitelnými strategiemi hospodaření, a že by se tudíž tato uskupení měla více podporovat;

23.

žádá zvláštní finanční podporu pro odvětví mléka a mléčných výrobků (podniky produkující a zpracovávající mléko), která kvůli nedostatku alternativních možností hraje v horských oblastech (zejména ve vysoko- a středohorských oblastech) ústřední roli; v souvislosti s reformou kvót na mléko žádá, aby pro horské oblasti byla uplatněna strategie tzv. „měkkého přistání“ spolu s doprovodnými opatřeními (zvláštní platby) ke zmírnění negativních vlivů, která ponechá potřebný prostor pro zavedení adaptačních procesů a zachová základní podmínky pro zemědělství; vyzývá k poskytnutí dalších finančních prostředků z prvního pilíře, zejména formou prémie na dojnice;

24.

vyzývá členské státy, aby s důrazem na podporu udržitelného a přizpůsobeného zemědělství v horských oblastech zavedly doplňkové platby na hektar pro ekologické zemědělství a extenzivní pastvu a také aby podporovaly investice do zařízení na chov dobytka, která jsou pro dané druhy vhodná;

25.

poukazuje na to, že podniky v horských oblastech vyrábějí díky modernímu způsobu uplatňování tradičních vědomostí a výrobních postupů kvalitní produkty, jsou klíčovým prvkem pro zajištění pracovních míst, a měly by být proto začleněny do systémů podpory EU;

26.

žádá zvláštní podpůrná opatření vzhledem ke zvýšeným nákladům a větší pracovní náročnosti, zejména při dopravě mléka a mléčných výrobků do údolí; dále opakovaně žádá zavedení prémie na dojnice v horských oblastech;

27.

podtrhuje význam typických (kvalitních) regionálních a tradičních produktů, který přesahuje vlastní odvětví; žádá, aby strategie EU pro horské oblasti zahrnovala opatření na ochranu a podporu těchto produktů nebo jejich výrobních postupů a certifikace (jak stanovuje například nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (5) a nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (6)) a aby zajistila jejich ochranu proti padělkům; požaduje, aby v rámci podpůrných programů EU byla přijata zvláštní opatření pro vysoce kvalitní potraviny (např. produkty z horských a selských sýráren a kvalitní maso);

28.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly skupiny zemědělských výrobců a místní společenství v zavádění regionálních označení jakosti, jak je uvedeno v odstavci 27; navrhuje poskytovat podporu v podobě zvýšení informovanosti zemědělců, vhodných školení pro zemědělce a místní zpracovatele potravin a také cestou finanční podpory pro budování místních zpracovatelských zařízení a pro první propagační kampaně; žádá zřízení fondu pro znevýhodněné oblasti, včetně horských oblastí (mj. z prostředků druhého pilíře, které nebyly z důvodu nedostatečného vnitrostátního spolufinancování využity);

29.

žádá vytvoření fondu pro znevýhodněné oblasti, včetně horských oblastí (mj. z prostředků druhého pilíře, které nebyly z důvodu nedostatečného vnitrostátního spolufinancování využity);

30.

žádá, aby na základě článku 69 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (7), byla zajištěna zvláštní cílená finanční podpora pro horské oblasti a konkrétní, nebyrokratický přístup k ní a aby horní hranice prostředků podle článku 69 byla navýšena na 20 %;

31.

poukazuje na to, že horské oblasti mohou zajišťovat vysoce kvalitní zemědělskou produkci a přispívat k rozmanitosti zemědělských produktů na evropském trhu, chránit některé živočišné a rostlinné druhy, zachovávat tradice, podporovat průmyslové a turistické činnosti, bojovat proti změně klimatu prostřednictvím ochrany biologické rozmanitosti a zachytáváním CO2 trvalými travními porosty a lesy a že udržitelné využívání lesů umožní výrobu energie z dřevních zbytků;

32.

požaduje, aby byl při vytváření předpisů v oblasti zdraví a ochrany zvířat a podpory chovu (zejména původních plemen) brán ohled na zájmy chovatelů a majitelů zvířat v horských oblastech vzhledem k rizikům a tlakům, kterým jsou v současnosti vystaveni; (např. programy chovu, vedení plemenných knih, kontroly dodržování předpisů);

33.

důrazně upozorňuje na skutečnost, že opatření přijímaná Komisí v oblasti politiky hospodářské soutěže a mezinárodního obchodu mají vliv na rozvoj horských oblastí; v této souvislosti ji vyzývá, aby se při budoucích úpravách těchto opatření důkladně a cíleněji zabývala potřebami těchto oblastí, zejména při vyjednávání v rámci Světové obchodní organizace, a to pokud jde o pružnost ustanovení o státní podpoře a o zohlednění služeb veřejného zájmu v soutěžním právu;

34.

žádá, aby se věnovala zvláštní pozornost chovatelům v horských oblastech, které byly zasaženy lesními požáry, neboť pastviny v těchto oblastech vyžadují, aby byly v následujících pěti letech využívány pouze v omezeném rozsahu a obezřetně;

35.

žádá, aby se strategie zabývala krajinnými typy horských oblastí (horské pastviny, chráněné lesy, vysoko- a středohorské oblasti, louky, oblasti s vysokou krajinnou hodnotou) a stanovila udržitelné koncepce využívání horských pastvin, travnatých ploch a lesů i jiných znevýhodněných citlivých ploch a také aby poskytla podněty k jejich ochraně, aby se tak docílilo jejich zhodnocení, regenerace, jejich ochrany před erozí i racionálního využívání vody a zabránilo se nežádoucím jevům, zejména upuštění od pastvy, v jehož důsledku by se oblast vrátila buď do původního divokého stavu, nebo k nadměrné pastvě;

36.

zdůrazňuje s ohledem na zachování rozmanitosti druhů potřebu zakládat databanky, do nichž se bude ukládat původní genetický materiál rostlinných a živočišných druhů, zejména původních užitkových zvířat a vysokohorského rostlinstva; vyzývá Komisi, aby prověřila, zda a jakým způsobem lze zahájit iniciativu vedoucí k mezinárodnímu akčnímu plánu;

37.

zdůrazňuje, že především v nových členských státech EU hrozí, že se některé jejich horské oblasti vylidní a že úroveň sociálního života tamního obyvatelstva poklesne, přičemž rovněž hrozí snížení či dokonce ukončení zemědělské činnosti, což pravděpodobně vyvolá změny v krajině a ekosystému;

38.

zdůrazňuje, že prémie na travnaté plochy jsou nezbytné pro zachování zemědělských činností v horských oblastech, a proto se v nich musí pokračovat;

39.

zdůrazňuje význam dlouhodobé strategie v oblasti lesního hospodářství, která zohledňuje důsledky změny klimatu, koloběh přírody a přirozené složení lesního společenstva, vytváří mechanismy pro zamezení vzniku krizí a pro boj s krizemi a kompenzaci jejich následků (např. po bouřích a lesních požárech) a podněcuje k integrované správě lesů; poukazuje na možnosti trvale udržitelné transformace a zhodnocení dřeva a dřevěných výrobků z horských oblastí na místní úrovni (jako kvalitních produktů s nízkými náklady na dopravu, tudíž s úsporami emisí CO2, jako stavebního materiálu či biopaliv druhé generace);

40.

zdůrazňuje význam hospodaření s vodou v horských oblastech a vyzývá Komisi, aby povzbuzovala místní a regionální úřady k rozvíjení solidarity mezi uživateli, kteří sídlí v horních a dolních částech povodí, včetně podpory udržitelného využívání vodních zdrojů v těchto oblastech prostřednictvím vhodného financování;

41.

zdůrazňuje, že horské oblasti jsou obzvláště citlivé vůči důsledkům změny klimatu, a vyzývá Komisi, členské státy a příslušné regionální a místní orgány, aby prosazovaly bezodkladnou realizaci opatření k zajištění ochrany těchto regionů proti přírodním katastrofám, zejména lesním požárům;

42.

upozorňuje, že horské oblasti potřebují nové nástroje na ochranu svých území před povodněmi s důrazem na protipovodňovou prevenci, přičemž zemědělci a lesníci mohou opatření protipovodňové prevence podporovat prostřednictvím přímých plateb na plochu, které obdrží v rámci SZP;

43.

upozorňuje, že je třeba zabezpečit důkladnou celkovou ochranu půdy proti erozi a zajistit budování a udržování retenčních ploch jako součást zemědělských a lesnických činností s cílem minimalizovat rizika výskytu povodní a eroze půdy a zabránit suchu a lesním požárům, a také pro zvyšování zásob podzemních a povrchových vod v krajině;

44.

zdůrazňuje, že listnaté a jehličnaté lesy chápané jako hospodářské odvětví, jako rekreační oblasti i jako přírodní stanoviště potřebují zvláštní péči a že využívání lesů, které není udržitelné, vede k ekologickým i bezpečnostním rizikům (padání kamenů a sesuvům podmáčené půdy), kterým lze provedením určitých opatření zabránit;

45.

připomíná návrh uvedený v odstavci 15 usnesení ze dne 16. února 2006, že je třeba usilovat o to, aby se v horských oblastech oddělovaly lesy od pastvin a – už jen z bezpečnostních důvodů – zavedla povinnost pohybovat se po cestách;

46.

poukazuje na to, že hory tvoří přirozenou bariéru a často i bariéru mezi státy, takže přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce a její podpora získávají klíčový význam vzhledem ke společným problémům, jako jsou změna klimatu, nemoci zvířat či ztráta biologické rozmanitosti;

47.

vítá snahy o udržitelný cestovní ruch a snahy využívat přírodu efektivně jako „hospodářskou výhodu“ a uplatňovat při tom nové udržitelné a současně i tradiční volnočasové a sportovní aktivity, které zohledňují zvláštnosti těchto oblastí; podtrhuje úlohu návštěvníků přírody, kteří jejím „užíváním“ prospívají svému zdraví, respektují-li při tom přírodní prostředí;

48.

vybízí k výraznější koordinaci podpory rozvoje venkova a strukturální podpory a k vypracování společných programů;

49.

vybízí ke kombinaci podpory rozvoje venkova se strukturální podporou a k vytváření jednotných programů;

50.

zdůrazňuje význam zavedení integrovaného přístupu do rozhodovacích a administrativních procesů, jako je územní plánování, udělování stavebních povolení a rekonstrukce obydlí, prostřednictvím environmentálních, památkářských a urbanistických postupů s cílem zajistit trvale udržitelný rozvoj horských oblastí; doporučuje využít potenciál horských oblastí na podporu komplexního rozvoje cestovního ruchu a uplatňování inovací při územním rozvoji a podporuje za tímto účelem místní a decentralizované iniciativy a spolupráci mezi jednotlivými horskými oblastmi;

51.

zdůrazňuje, že plochy nevhodné pro pěstování plodin a produkci by měly být nejlépe využívány tak, aby přispěly k záchraně lesů, k udržitelnému lovu, rybolovu atd., aby se nevrátily do původního divokého stavu, aby nebyly ohroženy požáry, erozí a ztrátou biologické rozmanitosti;

52.

uvádí, že horské oblasti (zejména vysoko- a středohorské oblasti) jsou důležité pro ochranu přírody, biologickou rozmanitost a péči o životní prostředí, zdůrazňuje však zejména nutnost zachovat zemědělské a lesní hospodářství v oblastech „Natura 2000“ a chráněných přírodních parcích a požaduje silnější propojení těchto oblastí zavedením minimálního podílu ekologické vyrovnávací plochy v zemědělských oblastech (ten by mohl být stanoven na 5 %);

53.

vyzývá Komisi, aby maximálně podpořila začlenění horských oblastí do světového přírodního dědictví a využila svých možností, které má na mezinárodní úrovni, k ochraně horských oblastí;

54.

poukazuje na jedinečný výskyt vodních zdrojů v horských oblastech, které lze trvale využívat k přírodnímu zavlažování, jako zdroje pitné vody a energie a v lázeňství; důrazně poukazuje na nutnost solidarity mezi oblastmi v horní a dolní části povodí při správě těchto zdrojů; v této souvislosti a v zájmu zamezení případných konfliktů vyzdvihuje potřebu vypracovat společně řešení pro využívání vodních zdrojů v celých dotčených oblastech;

55.

vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s institucemi Alpské úmluvy prosazovala provádění Protokolu k této Alpské úmluvě, který se týká zemědělství v horských oblastech, aby co nejlépe podporovala propojení zemědělství v horských oblastech s ostatními politikami a aby v této souvislosti učinila kroky potřebné k ratifikaci těch protokolů k Alpské úmluvě, které ještě nepatří k acquis communautaire, a rovněž kroky potřebné k přistoupení Evropské unie jakožto smluvní strany ke Karpatské úmluvě;

56.

vyzdvihuje význam, který má dobrovolnictví (především horští záchranáři, civilní ochrana, charitativní aktivity) pro oblast služeb a rovněž pro kulturní a přírodní dědictví v horách;

57.

oceňuje práci organizací a výzkumných institutů, které se zabývají horskými oblastmi, a zdůrazňuje, že pro vypracování strategie EU pro horské oblasti a podobných opatření je třeba využít jejich odborných znalostí a podnětů;

58.

poukazuje na to, že významnou úlohu hraje podpora vzdělávání a odborné přípravy (i při zaměstnání) a – v zájmu diverzifikace profesních kapacit a možností – podpora iniciativ a projektů celoživotního vzdělávání;

59.

považuje za nezbytné investovat do místních středisek vyšší odborné přípravy pro zemědělské hospodářství v horských oblastech s cílem vyškolit odborníky schopné řídit činnosti v horském prostředí, chránit půdu a rozvíjet zemědělskou činnost;

60.

žádá, aby se věnovala zvláštní pozornost zachování krajiny, budování a modernizaci infrastruktury v nepřístupných horských oblastech a také aby byla překlenuta digitální propast a byly zpřístupněny výsledky rámcových výzkumných programů (např. v oblasti elektronické správy);

61.

poukazuje to, že pro zachování počtu obyvatelstva a konkurenceschopnost jsou nezbytné efektivní místní služby; žádá, aby byly cíleně podporovány místní subjekty činné v oblasti služeb veřejného zájmu;

62.

zdůrazňuje nutnost zaměřit se na udržitelná řešení mobility a přijmout koncepci, která spojuje mezinárodní požadavky týkající se průjezdů či koridorů pro dálkovou dopravu s místními, např. v souvislosti s přístupem do oblastí v různých nadmořských výškách a městskou mobilitou;

63.

žádá pro horské oblasti podporu pro řešení problémů v oblasti dopravy, ochrany proti hluku a zachování krajiny, jež představují základ kvalitního života a udržitelného cestovního ruchu, pomocí opatření ve smyslu „pryč ze silnice“ (např. posílením „citlivých zón“ ve směrnici o nákladech na užívání pozemních komunikací (8);

64.

zdůrazňuje význam území tvořících přechod mezi rovinami a horskými oblastmi, která poskytují cennou součást soukromé a veřejné infrastruktury a služby (např. univerzity, letiště, nemocnice); žádá, aby se podporovalo zlepšování dosažitelnosti těchto zařízení, zejména prostřednictvím hromadné dopravy;

65.

zdůrazňuje, že horské oblasti, které inteligentním způsobem využívají různé zdroje energie, představují „vzor“ pro rozrůzněnou skladbu zdrojů energie, energeticky účinná stavební řešení a využití biopaliv druhé generace a že výzkum vedený tímto směrem je třeba podporovat; zdůrazňuje však, že vývoj biopaliv druhé generace nesmí vést ke konkurenci mezi oblastmi využívanými k produkci pohonných surovin (lada, podrosty, atd.) a pastvinami;

66.

doporučuje členským státům, aby zlepšily strukturu a postupy poskytování finančních příspěvků na podporu rozvoje horských oblastí a zároveň zjednodušily administrativní postupy a přístup ke zdrojům určeným na podporu ochrany a udržitelného využívání bohatství daných oblastí, jakými jsou kulturní dědictví a přírodní a lidské zdroje;

67.

domnívá se, že k zachování dalších činností, jako je využívání biomasy a agroturistiky, a tedy ke zvýšení příjmů místních obyvatel, je v horských oblastech nezbytné udržitelné, modernizované a multifunkční zemědělství; vyzývá Komisi a Radu, aby zejména v SZP a regionální politice zohledňovaly potřeby horských oblastí: příchod nových zemědělců, kompenzace zvláštních nákladů souvisejících s problematickou dostupností, například pokud jde o sběr mléka, zachování služeb v horských oblastech a rozvoj dopravní infrastruktury;

68.

poukazuje na to, že hory a ledovce jsou pro svoje topografické rysy a strukturální znevýhodnění ohroženy změnou klimatu, ale současně mohou sloužit i jako „zkušební laboratoř“ pro inovativní technologie na ochranu klimatu, které napodobují přírodu; žádá Komisi, aby v oblasti ochrany klimatu vypracovala diferencovanou politiku pro horské oblasti a vycházela přitom z již získaných poznatků (např. v rámci Alpské a Karpatské úmluvy); žádá, aby byl proveden výzkum a přijata překlenovací opatření v této oblasti;

69.

žádá, aby koordinační opatření týkající se horských a znevýhodněných oblastí byla funkčně propojena se SZP a s druhým pilířem – rozvojem venkova;

70.

důrazně poukazuje na to, že trvale udržitelné zemědělství a rozvoj horských oblastí mají význam nejen pro obyvatele těchto území, ale také přilehlých oblastí (např. rovin), a že by strategie EU pro horské oblasti měla také ovlivňovat udržitelnost v těchto přilehlých oblastech, pokud jde o zásobování vodou, stabilitu životního prostředí, biologickou rozmanitost, vyvážené rozložení obyvatelstva a kulturní rozmanitost; žádá Komisi, aby při stanovování strategie EU pro horské oblasti prozkoumala možnosti, jak do této strategie užitečně začlenit již existující iniciativy zaměřené na integraci horských oblastí a přiléhajících oblastí;

71.

pověřuje Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, aby sledoval vývoj v souvislosti s tímto usnesením na Radě a Komisi;

72.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 354.

(2)  Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 413.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0093.

(4)  Výbor regionů, 23-2008.

(5)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(7)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 8).


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/57


Úterý 23. září 2008
Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu

P6_TA(2008)0439

Prohlášení Evropského parlamentu o vyhlášení 23. srpna Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu

2010/C 8 E/10

Evropský parlament,

s ohledem na úmluvu Organizace spojených národů o nepromlčitelnosti zločinů proti lidskosti a válečných zločinů,

s ohledem na následující články úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod: článek 1 – povinnost dodržovat lidská práva, článek 2 – právo na život, článek 3 – zákaz mučení a článek 4 – zákaz otroctví a nucené práce,

s ohledem na usnesení č. 1481 (2006) parlamentního shromáždění Rady Evropy o potřebě odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů,

s ohledem na článek 116 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že pakt Molotov-Ribbentrop uzavřený mezi Sovětským svazem a Německem dne 23. srpna 1939 rozdělil Evropu na základě tajných dodatečných protokolů na dvě sféry vlivu,

B.

vzhledem k tomu, že masové deportace, vraždění a zotročování stalinismem a nacismem spáchané jako akt agrese spadá do kategorie válečných zločinů a zločinů proti lidskosti,

C.

vzhledem k tomu, že v souladu s mezinárodním právem válečné zločiny a zločiny proti lidskosti nepodléhají promlčení,

D.

vzhledem k tomu, že je o dopadu a významu sovětského systému a okupace pro občany postkomunistických zemí v Evropě málo známo,

E.

vzhledem k tomu, že článek 3 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na podporu aktivního evropského občanství na období 2007–2013 (1) vybízí k podpoře akce „aktivní evropská paměť“, jejímž cílem je zabránění opakování zločinů nacismu a stalinismu,

1.

navrhuje, aby byl 23. srpen vyhlášen Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu s cílem zachovat vzpomínku na oběti masových deportací a vyhlazování a zároveň prohloubit demokracii a podpořit mír a stabilitu na našem kontinentu;

2.

pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény signatářů předal parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 32.


Seznam signatářů

Jim Allister, Alexander Alvaro, Jan Andersson, Georgs Andrejevs, Laima Liucija Andrikienė, Emmanouil Angelakas, Roberta Angelilli, Robert Atkins, John Attard-Montalto, Elspeth Attwooll, Inés Ayala Sender, Liam Aylward, Maria Badia i Cutchet, Enrique Barón Crespo, Alessandro Battilocchio, Edit Bauer, Jean Marie Beaupuy, Christopher Beazley, Zsolt László Becsey, Bastiaan Belder, Ivo Belet, Irena Belohorská, Monika Beňová, Rolf Berend, Sergio Berlato, Giovanni Berlinguer, Adam Bielan, Šarūnas Birutis, Sebastian Valentin Bodu, Guy Bono, Mario Borghezio, Josep Borrell Fontelles, Victor Boștinaru, John Bowis, Sharon Bowles, Iles Braghetto, Elmar Brok, Danutė Budreikaitė, Cristian Silviu Bușoi, Philippe Busquin, Simon Busuttil, Jerzy Buzek, Martin Callanan, Mogens Camre, Luis Manuel Capoulas Santos, Marco Cappato, David Casa, Paulo Casaca, Michael Cashman, Françoise Castex, Giuseppe Castiglione, Jean-Marie Cavada, Charlotte Cederschiöld, Jorgo Chatzimarkakis, Ole Christensen, Sylwester Chruszcz, Philip Claeys, Luigi Cocilovo, Daniel Cohn-Bendit, Richard Corbett, Dorette Corbey, Titus Corlățean, Corina Crețu, Brian Crowley, Magor Imre Csibi, Marek Aleksander Czarnecki, Ryszard Czarnecki, Daniel Dăianu, Joseph Daul, Dragoș Florin David, Antonio De Blasio, Arūnas Degutis, Véronique De Keyser, Gérard Deprez, Marie-Hélène Descamps, Nirj Deva, Christine De Veyrac, Mia De Vits, Jolanta Dičkutė, Gintaras Didžiokas, Koenraad Dillen, Alexandra Dobolyi, Valdis Dombrovskis, Beniamino Donnici, Bert Doorn, Den Dover, Petr Duchoň, Bárbara Dührkop Dührkop, Andrew Duff, Árpád Duka-Zólyomi, Constantin Dumitriu, Michl Ebner, Lena Ek, Saïd El Khadraoui, Maria da Assunção Esteves, Edite Estrela, Jonathan Evans, Robert Evans, Göran Färm, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Szabolcs Fazakas, Markus Ferber, Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari, Petru Filip, Hélène Flautre, Alessandro Foglietta, Hanna Foltyn-Kubicka, Nicole Fontaine, Glyn Ford, Ingo Friedrich, Urszula Gacek, Michael Gahler, Kinga Gál, Milan Gaľa, Iratxe García Pérez, Patrick Gaubert, Jas Gawronski, Eugenijus Gentvilas, Georgios Georgiou, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Adam Gierek, Maciej Marian Giertych, Neena Gill, Béla Glattfelder, Bogdan Golik, Bruno Gollnisch, Ana Maria Gomes, Alfred Gomolka, Donata Gottardi, Genowefa Grabowska, Dariusz Maciej Grabowski, Vasco Graça Moura, Ingeborg Gräßle, Lissy Gröner, Elly de Groen-Kouwenhoven, Françoise Grossetête, Ignasi Guardans Cambó, Ambroise Guellec, Zita Gurmai, Catherine Guy-Quint, Małgorzata Handzlik, Gábor Harangozó, Malcolm Harbour, Marian Harkin, Joel Hasse Ferreira, Satu Hassi, Christopher Heaton-Harris, Gyula Hegyi, Erna Hennicot-Schoepges, Jeanine Hennis-Plasschaert, Edit Herczog, Jim Higgins, Mary Honeyball, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Milan Horáček, Richard Howitt, Ján Hudacký, Stephen Hughes, Alain Hutchinson, Jana Hybášková, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Marie Anne Isler Béguin, Ville Itälä, Lily Jacobs, Anneli Jäätteenmäki, Mieczysław Edmund Janowski, Lívia Járóka, Rumiana Jeleva, Anne E. Jensen, Dan Jørgensen, Romana Jordan Cizelj, Ona Juknevičienė, Jelko Kacin, Filip Kaczmarek, Gisela Kallenbach, Syed Kamall, Othmar Karas, Sajjad Karim, Ioannis Kasoulides, Piia-Noora Kauppi, Metin Kazak, Tunne Kelam, Glenys Kinnock, Timothy Kirkhope, Dieter-Lebrecht Koch, Eija-Riitta Korhola, Magda Kósáné Kovács, Miloš Koterec, Holger Krahmer, Guntars Krasts, Ģirts Valdis Kristovskis, Aldis Kušķis, Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, Joost Lagendijk, André Laignel, Alain Lamassoure, Jean Lambert, Alexander Graf Lambsdorff, Vytautas Landsbergis, Carl Lang, Romano Maria La Russa, Vincenzo Lavarra, Henrik Lax, Johannes Lebech, Stéphane Le Foll, Roselyne Lefrançois, Klaus-Heiner Lehne, Lasse Lehtinen, Jörg Leichtfried, Jo Leinen, Fernand Le Rachinel, Katalin Lévai, Janusz Lewandowski, Bogusław Liberadzki, Marcin Libicki, Alain Lipietz, Pia Elda Locatelli, Eleonora Lo Curto, Antonio López-Istúriz White, Andrea Losco, Patrick Louis, Caroline Lucas, Sarah Ludford, Astrid Lulling, Elizabeth Lynne, Marusya Ivanova Lyubcheva, Linda McAvan, Arlene McCarthy, Edward McMillan-Scott, Jamila Madeira, Eugenijus Maldeikis, Toine Manders, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Thomas Mann, Marian-Jean Marinescu, David Martin, Miguel Angel Martínez Martínez, Jan Tadeusz Masiel, Manuel Medina Ortega, Íñigo Méndez de Vigo, Emilio Menéndez del Valle, Rosa Miguélez Ramos, Marianne Mikko, Miroslav Mikolášik, Francisco José Millán Mon, Gay Mitchell, Nickolay Mladenov, Viktória Mohácsi, Claude Moraes, Javier Moreno Sánchez, Eluned Morgan, Philippe Morillon, Jan Mulder, Cristiana Muscardini, Riitta Myller, Pasqualina Napoletano, Robert Navarro, Cătălin-Ioan Nechifor, Catherine Neris, James Nicholson, null Nicholson of Winterbourne, Rareș-Lucian Niculescu, Lambert van Nistelrooij, Vural Öger, Péter Olajos, Jan Olbrycht, Seán Ó Neachtain, Gérard Onesta, Janusz Onyszkiewicz, Ria Oomen-Ruijten, Dumitru Oprea, Josu Ortuondo Larrea, Csaba Őry, Siiri Oviir, Reino Paasilinna, Maria Grazia Pagano, Borut Pahor, Justas Vincas Paleckis, Vladko Todorov Panayotov, Marco Pannella, Pier Antonio Panzeri, Neil Parish, Ioan Mircea Pașcu, Aldo Patriciello, Béatrice Patrie, Vincent Peillon, Bogdan Pęk, Alojz Peterle, Maria Petre, Willi Piecyk, Rihards Pīks, Mirosław Mariusz Piotrowski, Umberto Pirilli, Paweł Bartłomiej Piskorski, Gianni Pittella, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Zita Pleštinská, Rovana Plumb, Zdzisław Zbigniew Podkański, Samuli Pohjamo, Lydie Polfer, Nicolae Vlad Popa, Bernd Posselt, Christa Prets, Vittorio Prodi, Jacek Protasiewicz, John Purvis, Poul Nyrup Rasmussen, Karin Resetarits, José Ribeiro e Castro, Teresa Riera Madurell, Karin Riis-Jørgensen, Maria Robsahm, Bogusław Rogalski, Zuzana Roithová, Dariusz Rosati, Wojciech Roszkowski, Christian Rovsing, Flaviu Călin Rus, Leopold Józef Rutowicz, Eoin Ryan, Guido Sacconi, Aloyzas Sakalas, Katrin Saks, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Manuel António dos Santos, Sebastiano Sanzarello, Jacek Saryusz-Wolski, Gilles Savary, Toomas Savi, Christel Schaldemose, Agnes Schierhuber, Carl Schlyter, Olle Schmidt, Pál Schmitt, György Schöpflin, Esko Seppänen, Adrian Severin, Brian Simpson, Kathy Sinnott, Marek Siwiec, Peter Skinner, Csaba Sógor, Bogusław Sonik, María Sornosa Martínez, Bart Staes, Grażyna Staniszewska, Margarita Starkevičiūtė, Peter Šťastný, Petya Stavreva, Dirk Sterckx, Struan Stevenson, Catherine Stihler, Robert Sturdy, Margie Sudre, László Surján, József Szájer, Andrzej Jan Szejna, István Szent-Iványi, Konrad Szymański, Csaba Sándor Tabajdi, Hannu Takkula, Charles Tannock, Andres Tarand, Salvatore Tatarella, Britta Thomsen, Silvia-Adriana Țicău, Gary Titley, Patrizia Toia, László Tőkés, Ewa Tomaszewska, Witold Tomczak, Jacques Toubon, Catherine Trautmann, Helga Trüpel, Vladimir Urutchev, Inese Vaidere, Nikolaos Vakalis, Adina-Ioana Vălean, Frank Vanhecke, Anne Van Lancker, Geoffrey Van Orden, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Ari Vatanen, Armando Veneto, Riccardo Ventre, Donato Tommaso Veraldi, Marcello Vernola, Alejo Vidal-Quadras, Kristian Vigenin, Kyösti Virrankoski, Graham Watson, Henri Weber, Renate Weber, Anders Wijkman, Iuliu Winkler, Janusz Wojciechowski, Corien Wortmann-Kool, Anna Záborská, Zbigniew Zaleski, Iva Zanicchi, Andrzej Tomasz Zapałowski, Dushana Zdravkova, Roberts Zīle, Marian Zlotea, Tadeusz Zwiefka


Středa 24. září 2008

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/60


Středa 24. září 2008
Plné využití výhod digitální dividendy v Evropě

P6_TA(2008)0451

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o plném využití výhod digitální dividendy v Evropě: společný přístup k využívání spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání (2008/2099(INI))

2010/C 8 E/11

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení komise ze dne 13. listopadu 2007 nazvané „Plné využití výhod digitální dividendy v Evropě — společný přístup k využívání spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání“ (KOM(2007)0700), (Sdělení Komise o společném přístupu k využívání spektra),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2007 nazvané „K evropské politice rádiového spektra“ (1),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. září 2005 nazvané „Priority politiky EU v oblasti spektra pro přechod na digitální vysílání v souvislosti s nadcházející Regionální radiokomunikační konferencí Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) v roce 2006 (RRC-06)“ (KOM(2005)0461),

s ohledem na stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra ze dne 14. února 2007 k dokumentu o důsledcích digitální dividendy pro politiku EU v oblasti kmitočtového spektra,

s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2005 o urychlování přechodu od analogového na digitální rozhlasové a televizní vysílání (2),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0305/2008),

A.

vzhledem k tomu, že přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání do roku 2012 uvolní v Evropské unii v důsledku vyšší přenosové účinnosti digitální technologie významnou část spektra, a umožní tak přerozdělení spektra a poskytne nové příležitosti pro růst trhu a rozšiřování kvalitních služeb a nabídky pro spotřebitele,

B.

vzhledem k tomu, že výhody využívání rádiového spektra budou prostřednictvím koordinovaných kroků na úrovni EU maximalizovány, aby bylo s ohledem na účinnost zajištěno optimální využití,

C.

vzhledem k tomu, že spektrum je základ, od nějž se odvíjí poskytování široké škály služeb i rozvoj trhů, u nichž hraje významnou úlohu technologický pokrok a jejichž hodnota se odhaduje na 2,2 % HDP EU, a vzhledem k tomu, že spektrum je proto klíčovým faktorem pro růst, produktivitu a rozvoj průmyslu EU v souladu s Lisabonskou strategií,

D.

vzhledem k tomu, že rádiové spektrum je vzácným přírodním zdrojem i veřejným vlastnictvím a že k účinnému využívání spektra je nezbytné, aby byl přístup k němu zajištěn pro různé zájemce nabízející související služby,

E.

vzhledem k tomu, že velká část spektra se nyní využívá na vojenské účely v rámci analogové technologie, a proto velký nárůst v celkovém objemu spektra ve veřejném vlastnictví bude po přechodu na digitální vysílání také zahrnovat tuto část,

F.

vzhledem k tomu, členské státy nemají společný časový rozvrh přechodu na digitální vysílání; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech jsou plány digitalizace již v pokročilé fázi a v několika dalších státech se digitalizace již uskutečnila,

G.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise o společném přístupu k využívání spektra je nedílnou součástí souboru předpisů o elektronické komunikaci, který Komise přijala v listopadu 2007 a který se týká reformy regulačního rámce elektronických komunikací;

H.

vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech probíhá v současné době (opětovné) přidělování vysílacích frekvencí digitálním provozovatelům vysílání s tím důsledkem, že tyto frekvence jsou přidělovány, a tím i na mnoho let zablokovány;

I.

vzhledem k tomu, že technologická neutralita je klíčem k podpoře interoperability a je zásadní pro flexibilnější a transparentnější politiku digitalizace, která bere v úvahu veřejný zájem,

J.

vzhledem k tomu, že Rada vyzvala členské státy, aby pokud možno digitalizaci dokončily do roku 2012,

K.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy zveřejnily své návrhy týkající se digitalizace,

1.

uvědomuje si význam iniciativy i2010, která je součástí obnovené Lisabonské strategie, a zdůrazňuje, že účinný přístup ke spektru a jeho využití jsou pro dosažení lisabonských cílů velmi důležité; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu přístupu k širokopásmovým službám s cílem překonat digitální propast;

2.

zdůrazňuje nutnost přechodu na digitální vysílání, které společně s vývojem nových informačních a komunikačních technologií a s digitální dividendou pomůže překlenout digitální propast a dosáhnout lisabonských cílů;

3.

bere na vědomí rozdíly ve vnitrostátních režimech pro přidělování a využívání spektra i stávající odlišnosti v jednotlivých členských státech; shledává, že tyto rozdíly mohou být vážnou překážkou pro dosažení efektivně fungujícího vnitřního trhu;

4.

zdůrazňuje, že velikost digitální dividendy se bude v jednotlivých členských státech lišit vzhledem k vnitrostátním podmínkám a vnitrostátní mediální a audiovizuální politice;

5.

uznává, že zvýšená účinnost spektra v souvislosti s digitálním pozemním televizním vysíláním by měla umožnit opětovné přidělení asi 100 MHz digitální dividendy mobilním širokopásmovým a dalším službám (jako jsou např. služby veřejné bezpečnosti, radiofrekvenční identifikace a aplikace bezpečnosti na silnicích) a současně zajistit další rozkvět vysílacích služeb;

6.

konstatuje, že většina členských států je dnes pozadu za ostatními rozvinutými zeměmi v oblasti investic do komunikačních infrastruktur nové generace, a zdůrazňuje, že dosažení pozice světové jedničky v rozvoji širokopásmového připojení a internetu je klíčové pro konkurenceschopnost a soudržnost Evropské unie v mezinárodní oblasti, především pak v rozvoji interaktivních digitálních platforem a v poskytování nových služeb, například služeb e-obchodu, e-zdravotní péče, e-vzdělávání a e-správy; zdůrazňuje, že na vnitrostátní i evropské úrovni by se měly investice určené na podporu inovačních produktů a služeb zvýšit; zdůrazňuje, že úsilí o zajištění přístupu k širokopásmovým službám by se nemělo omezovat pouze na digitální dividendu;

7.

je přesvědčen, že díky vyšší technologické konvergenci bude brzy možné nabízet nové víceúčelové balíčky obsahující inovační technologie a služby, a zároveň podotýká, že tato nabídka přímo závisí na dostupnosti cenného spektra a nových interaktivních technologií umožňujících hladkou interoperabilitu, připojení a pokrytí, například mobilních multimediálních technologií a technologií širokopásmového bezdrátového přístupu;

8.

konstatuje, že technologické sbližování je skutečností, která tradičním službám nabízí nové prostředky a příležitosti; zdůrazňuje, že přístup k těm částem spektra, které byly dříve vyhrazeny pro televizní vysílání, může umožnit vytvoření nových služeb, pokud bude spektrum spravováno co nejefektivněji a nejúčinněji s cílem zabránit rušení dodávky vysoce kvalitního digitálního vysílání;

9.

vyzývá k úzké spolupráci mezi členskými státy s cílem dosáhnout účinného, otevřeného a konkurenčního vnitřního trhu elektronické komunikace, který umožní rozšíření nových síťových technologií;

10.

zdůrazňuje, že prostředí, ve kterém je v Evropské unii zaručen prostor pro inovaci, nové technologie, nové služby a nové subjekty, je strategicky důležité pro její konkurenceschopnost a soudržnost; podtrhuje, že je důležité poskytnout koncovým uživatelům svobodnou volbu při výběru produktů a služeb, aby bylo dosaženo dynamického rozvoje trhů a technologií v Evropské unii;

11.

zdůrazňuje, že digitální dividenda poskytuje Evropské unii jedinečnou příležitost rozvinout nové služby, například mobilní televizi a bezdrátový přístup k internetu, a setrvat v pozici světové jedničky v oblasti mobilních multimediálních technologií a zároveň překonává digitální propast a vytváří nové příležitosti pro občany, služby, média a kulturní rozmanitost napříč Evropskou unií;

12.

vyzývá členské státy, při plném respektování jejich svrchovanosti v tomto ohledu, aby provedly analýzu dopadu přechodu na digitální vysílání ve spektru využívaném v minulosti pro vojenské účely, a popřípadě převedly část tohoto konkrétního digitálního podílu na nové civilní aplikace;

13.

uznává, že koordinace na úrovni EU podpoří hospodářský rozvoj, posílí digitální ekonomiku a všem občanům umožní cenově přijatelný a rovný přístup k informační společnosti;

14.

naléhavě žádá členské státy, aby co nejdříve uvolnily své digitální dividendy, a umožnily tak občanům Evropské unie využívat výhod plynoucích z rozšíření nových, inovačních a konkurenčních služeb; zdůrazňuje, že za tímto účelem je nutná aktivní spolupráce členských států, která jim umožní překonat překážky na vnitrostátní úrovni, a přispěje tak k účinnému (pře)rozdělení digitální dividendy;

15.

zdůrazňuje, že provozovatelé vysílání sehrávají důležitou úlohu při obraně zásad plurality a demokracie, a pevně věří, že příležitosti související s digitální dividendou umožní veřejným i soukromým provozovatelům vysílání nabízet mnohem větší počet programů sloužících cílům obecného zájmu stanoveným vnitrostátními právními předpisy, například podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti;

16.

je přesvědčen, že digitální dividenda by měla provozovatelům vysílání poskytnout příležitost rozvinout a rozšířit služby a zároveň zvážit další možná využití tohoto zdroje v sociální, kulturní a hospodářské oblasti, jako jsou např. nové a otevřené širokopásmové technologie a služby zajišťující přístup k nim, s cílem překlenout digitální propast, aniž by vznikly překážky bránící interoperabilitě;

17.

upozorňuje na případné výhody koordinovaného přístupu k využívání spektra v Evropské unii z hlediska úspor z rozsahu, rozvoje interoperabilních bezdrátových služeb a odstranění fragmentace, jež vede k nedostatečnému využití tohoto omezeného zdroje; domnívá se, že zatímco pro účinné využívání spektra je nezbytná užší koordinace a větší flexibilita, musí Komise a členské státy nalézt vhodnou rovnováhu mezi flexibilitou a mírou harmonizace s cílem vytěžit z digitální dividendy maximum;

18.

podotýká, že efektivního rozdělení digitální dividendy lze dosáhnout, aniž by byla omezována činnost subjektů, které jsou v současné době držiteli licence na část spektra v pásmu ultrakrátkých vln, a že lze skutečně dosáhnout pokračování a rozšiřování stávajících služeb vysílání a zároveň zajistit přidělení značných spektrálních zdrojů v pásmu ultrakrátkých vln pro nové mobilní multimediální technologie a technologie širokopásmového bezdrátového přístupu s cílem přinést občanům Unie nové interaktivní služby;

19.

domnívá se, že v případě dražeb s cílem přidělit frekvence by členské státy měly přijmout společný přístup k podmínkám a postupům dražeb a k přidělování vytvořených prostředků; žádá Komisi, aby v tomto smyslu předložila pokyny;

20.

zdůrazňuje, že hlavní zásadou při přidělování digitální dividendy by mělo být plnění veřejného zájmu pomocí co největšího sociálního, kulturního a hospodářského přínosu, jenž bude spočívat v poskytování kvalitních a z geografického hlediska pestřejších služeb a digitálního obsahu pro občany, a nikoli výlučně co nejvyšší veřejné příjmy; zároveň by se měla také chránit práva stávajících uživatelů služeb audiovizuálních médií a zachycovat kulturní a jazyková rozmanitost;

21.

zdůrazňuje, že digitální dividenda nabízí Evropské unii jedinečnou příležitost budovat svou pozici světové jedničky v oblasti mobilních multimediálních technologií a zároveň překlenout digitální propast díky zvýšenému toku informací, vědomostí a služeb, jež spojují všechny Evropany a poskytují nové příležitosti pro média, kulturu a rozmanitost ve všech oblastech území Evropské unie;

22.

zdůrazňuje, že digitální dividenda může potenciálně přispět k dosažení lisabonských cílů tím, že občanům a hospodářským subjektům z celé Evropské unie zajistí lepší dostupnost služeb zajišťujících přístup k širokopásmového připojení, odstraní digitální propast poskytováním pomoci znevýhodněným, odlehlým či venkovským oblastem a zajistí univerzální pokrytí v členských státech;

23.

vyjadřuje lítost nad nerovným přístupem občanů Unie k digitálním službám, zejména v oblasti vysílání; konstatuje, že v souvislosti s rozšířením digitálních služeb jsou obzvláště znevýhodněné venkovské a okrajové regiony (pokud jde o rychlost, výběr a kvalitu); naléhá na členské státy a regionální orgány, aby udělaly, co je v jejich silách, aby zajistily, že digitalizace bude provedena rychle a spravedlivě pro všechny jejich občany;

24.

zdůrazňuje, že digitální propast není pouze problémem venkova; zdůrazňuje obtížnost při vybavování některých starších výškových budov infrastrukturou pro nové sítě; podtrhuje přínos, kterým spektrum může být při překonávání digitální propasti v městských i venkovských oblastech;

25.

zdůrazňuje, že digitální dividenda může přispět k rozšíření interoperabilních sociálních služeb o služby elektronické, jako jsou e-správa, e-zdraví, e-odborné vzdělávání a e-vzdělávání, určené zejména občanům žijícím ve znevýhodněných či izolovaných oblastech, jako jsou venkovské a méně rozvinuté oblasti a ostrovy;

26.

naléhavě žádá členské státy, aby vystupňovaly opatření s cílem umožnit postiženým a starším uživatelům a uživatelům se speciálními sociálními potřebami využít většinu výhod poskytovaných digitální dividendou;

27.

potvrzuje společenskou hodnotu služeb veřejné bezpečnosti a potřebu zahrnout podporu pro jejich provozní požadavky do uspořádání spektra vyplývajícího z reorganizace pásma ultrakrátkých vln (UHF) v důsledku ukončení poskytování analogových služeb;

28.

zdůrazňuje, že hlavní prioritou politiky plného využití výhod digitální dividendy v Evropě je zajistit, aby spotřebitelé mohli využívat velmi široké nabídky vysoce kvalitních služeb a aby přitom byla plně respektována jejich práva, s přihlédnutím k potřebě účinného využití spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání;

29.

zdůrazňuje, že digitální dividenda skýtá nové možnosti pro cíle audiovizuálních a mediálních politik; je proto přesvědčen, že rozhodnutí o správě digitální dividendy by měla podporovat a chránit cíle obecného zájmu související s audiovizuální a mediální politikou, jako jsou svoboda slova, pluralita médií a kulturní a jazyková rozmanitost a práva menšin;

30.

vyzývá členské státy, aby si uvědomily, jakou sociální, kulturní a ekonomickou hodnotu bude mít umožnění přístupu k dividendě uživatelům bez licence, a to zejména malým a středním podnikům a neziskovému sektoru, a aby proto zvýšily celkovou účinnost využití spektra tím, že se taková používání bez licence soustředí na momentálně nevyužitých frekvencích (bílá místa);

31.

vyzývá, aby se v této oblasti postupovalo krok za krokem; zastává názor, že je třeba vzít v úvahu dopady na menší sítě (zejména místní bezdrátové sítě), na něž se v současnosti nevztahují žádné licenční požadavky, a že by měl být podporován volný přístup k širokopásmovému připojení, a to především ve venkovských oblastech;

32.

vyzývá členské státy k podpoře opatření pro lepší spolupráci mezi orgány pro řízení spektra s cílem zvážit oblasti, kde by přidělení bílých míst ve spektru uživatelům bez licence umožnilo vznik nových technologií a služeb, a tím se podpořily inovace;

33.

vybízí členské státy, aby se v souvislosti s přidělováním bílých míst zamyslely nad tím, zda není potřebné, aby měli ke spektru otevřený přístup bez licence nekomerční poskytovatelé, poskytovatelé služeb v oblasti vzdělávání a místní komunity, jejichž posláním je poskytování veřejných služeb;

34.

zdůrazňuje, že jedním z klíčových prvků v úsilí poskytovat přístup k digitální dividendě pro uživatele bez licence je potřeba brát ohled na potřeby sociálních skupin ohrožených vyloučením, zejména postižených a starších uživatelů a uživatelů se speciálními sociálními potřebami;

35.

uznává přínos nových technologií, jako jsou WiFi a Bluetooth, které vznikly v pásmu 2,4 GHz, pro něž nebyla udělena licence; uznává, že konkrétní frekvence se nejlépe hodí pro konkrétní služby; domnívá se, že přidělení malé části spektra bez licence na jiných nižších frekvencích by mohlo vybízet ještě k větším inovacím v nových službách;

36.

zdůrazňuje proto, že přidělování frekvencí by mělo být transparentní a mělo by zohledňovat všechny potenciální způsoby využití nového spektra a jejich přínos společnosti;

37.

vybízí členské státy, aby důkladně posoudily sociální a ekonomickou hodnotu jakéhokoli spektra, které bude uvolněno v nadcházejících letech přechodem z analogového na digitální vysílání;

38.

je si vědom významu ženevské dohody ITU z roku 2006 (přijaté na Regionální konferenci o radiokomunikacích 2006) a vnitrostátních plánů přidělování frekvencí, stejně jako rozhodnutí Světové radiokomunikační konference 2007 (WRC-2007) ohledně reorganizace pásma ultrakrátkých vln;

39.

vyzývá členské státy, aby do konce roku 2009 na základě společné metodologie vypracovaly vnitrostátní strategie pro digitální dividendu; naléhavě vyzývá Komisi, aby členským státům s vytvořením jejich vnitrostátních strategií pro digitální dividendu pomáhala a aby na úrovni EU prosazovala osvědčené postupy;

40.

zdůrazňuje, že na situaci, kdy některé členské státy na digitální vysílání již přešly, a na odlišnosti vnitrostátních plánů digitalizace je třeba reagovat na úrovni Společenství ještě před tím, než vstoupí v platnost reformní směrnice;

41.

uznává, že členské státy mají právo určit, jakým způsobem se bude digitální dividenda používat, avšak zároveň prohlašuje, že nejúčinnějším způsobem, jak se lze vyvarovat škodlivých interferencí mezi jednotlivými členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, je koordinovaný přístup na úrovni Společenství, který výrazně zvyšuje hodnotu dividendy;

42.

opakuje, že v zájmu občanů Unie by měla být digitální dividenda spravována co nejúčelněji a nejúčinněji, aby se předešlo narušování digitálního příjmu televizních pořadů ve vysoké kvalitě rostoucím počtem občanů a aby byla respektována práva a zájmy spotřebitelů a jejich investice do zařízení;

43.

zdůrazňuje, že by členské státy mohly zvážit dražby řídící se zásadami technologické neutrality s cílem rozdělit frekvence, jež se uvolnily díky digitální dividendě, a s cílem učinit je obchodovatelnými; domnívá se však, že tento postup by měl plně odpovídat radiokomunikačnímu řádu ITU, cílům vnitrostátního plánování frekvencí a vnitrostátním politickým cílům, aby se předešlo nežádoucímu ovlivňování mezi poskytovanými službami; varuje před roztříštěním spektra, které může vést k nevýhodnému využití omezených prostředků; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí plán koordinace spektra nevytvoří překážky dalším inovacím;

44.

podporuje společný a vyvážený přístup k využívání digitální dividendy, který jednak umožní vysílacím subjektům i nadále nabízet a rozšiřovat své služby, jednak umožní provozovatelům služeb v odvětví elektronických komunikací využívat tento zdroj k poskytování nových služeb odpovídajících dalším důležitým sociálním a hospodářským potřebám, zdůrazňuje však, že digitální dividendu je v každém případě třeba přidělit na technologicky neutrálním základě;

45.

zdůrazňuje, že politika v oblasti spektra musí být dynamická a musí provozovatelům vysílání a provozovatelům v odvětví komunikací umožňovat používání nových technologií a rozvoj nových služeb, díky čemuž by mohli i nadále vykonávat svou klíčovou úlohu při dosahování cílů kulturní a mediální politiky a přitom poskytovat nové vysoce kvalitní služby v oblasti komunikací;

46.

upozorňuje na případné výhody z hlediska úspor z rozsahu, inovace, interoperability a poskytování potenciálních celoevropských služeb v případě systematičtějšího a integrovanějšího plánování spektra na úrovni Společenství; vyzývá členské státy k vzájemné spolupráci a ke spolupráci s Komisí při určování společných dílčích pásem spektra digitální dividendy pro různé skupiny aplikací, jež lze harmonizovat na technologicky neutrálním základě;

47.

je přesvědčen, že seskupování v rámci pásma ultrakrátkých vln by se mělo opírat o přístup vycházející zdola podle specifik vnitrostátních trhů a že by současně mělo být zajištěno, aby harmonizace na úrovni Společenství probíhala všude tam, kde to bude jasným přínosem;

48.

v zájmu dosažení účinnějšího využití spektra a usnadnění vzniku inovačních a úspěšných vnitrostátních, přeshraničních a celoevropských služeb podporuje koordinovaný přístup na úrovni Společenství založený na různých skupinách v rámci spektra ultrakrátkých vln pro jednosměrné a dvousměrné služby, který zohledňuje možné nežádoucí interference vyskytující se v souvislosti s existencí různých typů sítí v rámci stejného pásma, výsledky jednání ITU v rámci ženevské Regionální konference o radiokomunikacích v roce 2006 a v rámci Světové radiokomunikační konference v roce 2007 a stávající povolení;

49.

domnívá se, že část harmonizovaného spektra na úrovni Společenství vyčleněná pro služby první pomoci by měla být schopna poskytovat přístup k širokopásmovým technologiím budoucnosti pro vyhledání a přenos informací potřebných pro ochranu lidského života prostřednictvím účinnější reakce ze strany služeb první pomoci;

50.

naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala příslušné technické a socioekonomické studie a studie nákladů a přínosů, jež by určily rozsah a vlastnosti dílčích pásem, které by bylo možno koordinovat či harmonizovat na úrovni Společenství; připomíná, že tyto studie by měly vzít v potaz, že dividenda není statická, ale že technologický vývoj postupuje vpřed a uplatňování nových technologií by mělo umožnit používání pásma ultrakrátkých vln pro nové typy inovačních sociálních, kulturních a ekonomických služeb nad rámec vysílacího a bezdrátového širokého pásma; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se členské státy na těchto studiích podílely s cílem určit společná pásma, jež by mohla být na evropské úrovni harmonizována pro jasně vymezené a interoperabilní celoevropské služby i pro přidělování těchto pásem;

51.

naléhavě žádá Komisi, aby s cílem předcházet narušením fungování telekomunikačních aplikací usilovala o spolupráci se zeměmi sousedícími s členskými státy, aby přijaly podobné frekvenční mapy nebo aby přidělování svých frekvencí koordinovaly s Evropskou unií;

52.

žádá Komisi, aby vypracovala studii o konfliktech mezi uživateli softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a certifikačními orgány ohledně rádií s definovaným softwarem;

53.

žádá Komisi, aby navrhla kroky pro snížení zákonných povinností v souvislosti s poskytováním bezdrátové sítě typu mesh;

54.

vyzývá Komisi, aby po vypracování výše zmíněných studií a po konzultacích se Skupinou pro politiku rádiového spektra a Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací a při zohlednění národních specifik předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh opatření zajišťujících lepší koordinaci využití digitální dividendy na úrovni Společenství v souladu s plány frekvencí schválenými na mezinárodní úrovni;

55.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 287 E, 29. 11. 2007, s. 364.

(2)  Úř. věst. C 280 E, 18. 11. 2006, s. 115.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/66


Středa 24. září 2008
Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě z roku 2006

P6_TA(2008)0454

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 k Mezinárodní dohodě o tropickém dřevě (ITTA) z roku 2006

2010/C 8 E/12

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11964/2007),

s ohledem na legislativní a pracovní program Komise na rok 2008 (KOM(2007)0640),

s ohledem na „Každoroční přezkum trhu dřevařských výrobků“ Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) z období 2006–2007,

s ohledem na „Zprávu o ekonomických aspektech změny klimatu“ Sira Nicholase Sterna předložené dne 30. října 2006,

s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2005 o urychlení zavádění akčního plánu EU na vymahatelnost práva, správu a obchod v odvětví lesnictví (FLEGT) (1),

s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.

požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění společné obchodní politiky (článek 6 a čl. 3 odst. 1 písm. b) Smlouvy), neboť jedním z klíčových cílů politiky Evropského společenství v oblasti životního prostředí je podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí včetně zachování a udržitelného využívání biologické rozmanitosti lesů (článek 174 Smlouvy),

B.

vzhledem k tomu, že úroveň odlesňování se pohybuje okolo 13 milionů hektarů za rok včetně 6 milionů hektarů pralesů,

C.

vzhledem k tomu, že je odhadováno, že v devadesátých letech 20. století tvořilo odlesňování 20 % emisí skleníkových plynů,

D.

vzhledem k tomu, že Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že méně než 8 % celosvětové plochy lesů získalo ekoznačku a méně než 5 % tropických lesů je spravováno udržitelným způsobem,

E.

vzhledem k tomu, že levný dovoz nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských produktů společně s nedodržováním základních sociálních a environmentálních norem destabilizuje mezinárodní trhy, omezuje příjmy z daní pro země, jež jsou producenty dřeva, a ohrožuje kvalifikovanější zaměstnání jak ve vyvážejících, tak v dovážejících zemích a také oslabuje postavení těch společností, které jednají zodpovědně a dodržují stávající normy,

F.

vzhledem k tomu, že od obyvatel zemí, jež jsou producenty dřeva, by nemělo být očekáváno, že ponesou náklady na ochranu tohoto globálního zdroje,

G.

vzhledem k tomu, že legislativní a pracovní program Komise na rok 2008 obsahoval sdělení o opatřeních ke snížení odlesňování a sdělení s doprovodným legislativním návrhem o opatřeních proti uvádění nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva na trh EU,

1.

vítá uzavření dohody ITTA z roku 2006 vzhledem k tomu, že neschopnost dosáhnout dohody by se negativně odrazilo na závazku mezinárodního společenství podporovat ochranu a udržitelné využívání tropických lesů; domnívá se však, že výsledek ani zdaleka neodpovídá tomu, co je třeba pro řešení problému těchto mizejících lesů;

Potřeba propojenějších politik

2.

vyzývá Komisi a členské státy, aby výrazně navýšily finanční zdroje určené k posílení ochrany a ekologicky zodpovědného využívání tropických lesů, podporování činností zaměřených na posilování environmentální správy a budování kapacit, podporování ekonomicky životaschopných alternativ k praktikám v těžbě dřeva a nerostných surovin a v zemědělství, které jsou destruktivní;

3.

domnívá se, že je stejně důležité posílit možnosti vnitrostátních parlamentů a občanské společnosti, včetně místních komunit a původních obyvatel, účastnit se rozhodování o zachovávání, využívání a správě přírodních zdrojů, a vymezit a chránit svá práva k půdě;

4.

domnívá se, že politiky veřejných zakázek by měly vyžadovat, aby dřevo a dřevařské výrobky pocházely ze zákonných a udržitelných zdrojů tak, aby podpořily praktický závazek veřejných orgánů zachovávat řádnou správu v lesnictví a bojovat proti korupci;

5.

trvá na tom, že by Komise a členské státy také měly pracovat na zajištění toho, aby vývozní úvěrové agentury, investiční nástroj dohody z Cotonou a další mezinárodní instituce poskytující úvěry, které financují projekty za pomoci veřejných výdajů EU, uplatňovaly přijatou zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu před tím, než finančně podpoří jakýkoli projekt v zalesněných oblastech, a aby bylo prováděno hodnocení environmentálních a sociálních dopadů a postupy kontroly těchto projektů tak, aby se zajistilo, že tyto projekty nepovedou k odlesňování, znehodnocování lesů či nezákonné těžbě dřeva;

6.

domnívá se, že iniciativy zaměřené na označování, které dává odběratelům jistotu, že dřevo, jež kupují, je nejen legálního původu, ale že také pochází z udržitelně spravovaných lesů, mohou užitečně doplňovat mezinárodní dohody, pokud je značka udělována na základě nezávislé kontroly;

7.

je znepokojen tím, že dobrovolné smlouvy nebudou stačit na zajištění toho, aby byly na trhu EU prodávány výhradně dřevařské výrobky pocházející z legálních udržitelných zdrojů, a proto se domnívá, že by EU měla začít schvalovat právně závazné normy na vnitřní úrovni doprovázené nástroji pro postihování jejich neplnění;

8.

zdůrazňuje, že přísná pravidla pro udržitelnost, která zohledňují přímé a nepřímé environmentální a sociální dopady, je třeba uplatňovat na dovoz biopaliv a biomasy, nemají-li zvýšené emise CO2 pocházející z odlesňování výrazně převážit nad přínosy pro klima, které přináší nahrazování fosilních paliv;

9.

vyzývá Komisi, aby pomocí dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod zajistila řádnou správu zdrojů dřeva;

10.

považuje v tomto smyslu navrhovanou obchodní dohodu se zeměmi jihovýchodní Asie za obzvlášť významnou a domnívá se, že jakákoli dohoda musí obsahovat smysluplnou kapitolu o udržitelném rozvoji, která řeší otázky spojené s ochranou lesů a s bojem proti nezákonné a neudržitelné těžbě;

Rysy posílené a účinnější dohody

11.

domnívá se, že účinná dohoda o tropickém dřevě by měla jako své hlavní cíle stanovit potřebu zajistit ochranu a udržitelnou správu tropických lesů a obnovování zalesněných ploch, které byly znehodnoceny, a že obchod s tropickým dřevem by měl být podporován pouze do té míry, do jaké je slučitelný s těmito přednostními cíli;

12.

žádá Komisi, aby navrhla vhodné mechanismy financování určené zemím, které se rozhodnou upřednostnit dlouhodobější cíl, kterým je podpora udržitelných lesů, před maximalizací krátkodobého příjmu, a přezkoumala možnost reorganizovat systém hlasování v Mezinárodní organizaci pro tropické dřevo, tak aby zvýhodnil země produkující dřevo, které upřednostní ochranu a udržitelné využívání lesních zdrojů;

13.

domnívá se, že budoucí dohoda by měla zajistit, aby poslanci parlamentu a občanská společnost byli zapojeni do formulování politiky a aby existovala ustanovení pro nezávislé audity udržitelnosti politik lesního hospodaření členů a jejich dopadu na domorodé obyvatelstvo;

Závěry

14.

má za to, že dohoda vyžaduje souhlas Parlamentu podle čl. 300 odst. 3 pododstavec 2 Smlouvy o ES, a domnívá se, že Rada a Komise by měly uvítat posílenou legitimitu a veřejnou přijatelnost, která by vznikla větším zapojením Parlamentu;

15.

žádá, aby Komise představila výroční zprávy o uplatňování dohody ITTA a opatřeních, která by minimalizovala negativní dopady obchodu na tropické lesy, včetně důsledků dohod o volném obchodu a dvoustranných dohod uzavřených v rámci programu FLEGT;

16.

domnívá se, že Parlament by v každém stádiu vyjednávání partnerských dohod FLEGT měl být plně zapojen a informován o pokroku, jehož bylo dosaženo;

17.

vyzývá Komisi, aby začala s přípravou příštího kola vyjednávání ITTA s cílem zajistit přijetí značně zdokonalené nástupnické dohody;

18.

vyzývá Komisi, aby průběžně informovala Parlament o postupu budoucích jednání pro nástupnické dohody ITTA 2006 a zajistila tak závěrům, ke kterým jednání dospěje, širokou podporu;

*

* *

19.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 157 E, 6. 7. 2006, s. 482.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/69


Středa 24. září 2008
Příprava summitu EU-Indie (Marseille, 29. září 2008)

P6_TA(2008)0455

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o přípravě summitu EU-Indie (Marseille, 29. září 2008)

2010/C 8 E/13

Evropský parlament,

s ohledem na strategické partnerství mezi EU a Indií, které bylo zahájeno dne 8. listopadu 2004 v Haagu,

s ohledem na devátý summit EU-Indie, který se bude konat dne 29. září 2008 v Marseille,

s ohledem na společný akční plán strategického partnerství z roku 2005 přijatý na šestém summitu EU-Indie v Dillí dne 7. září 2005,

s ohledem na závěry osmého summitu EU-Indie konaném v Dillí dne 30. listopadu 2007,

s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o vztazích EU-Indie: strategické partnerství (1),

s ohledem na memorandum o porozumění mezi EU a Indií o strategickém dokumentu pro Indii na období 2007–2010,

s ohledem na 3. energetický panel EU-Indie, který se konal dne 20. června 2007,

s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2007 o Kašmíru: současná situace a budoucí perspektivy (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2008 o údajné existenci hromadných hrobů v části Kašmíru pod správou Indie (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií (4),

s ohledem na proslov prezidenta Indické republiky k Evropskému parlamentu dne 25. dubna 2007,

s ohledem na závěry zasedání u kulatého stolu občanské společnosti EU-Indie konaného v Paříži ve dnech 15.–16. července 2008,

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že EU a Indie představují největší demokracie na světě a jejich společná oddanost demokracii, pluralismu, právnímu státu a multilateralismu v mezinárodních vztazích přispívají k celosvětovému míru a stabilitě,

B.

vzhledem k tomu, že výše zmíněný společný akční plán strategického partnerství EU-Indie slouží od roku 2005 jako základ pro narůstající spolupráci mezi EU a Indií,

C.

vzhledem k tomu, že v posledních letech se roční hospodářský růst Indie pohybuje mezi 8 a 10 %, což z ní činí zemi, která se stává významnou hospodářskou mocností, a zemi, která udělala velký krok v hospodářském rozvoji; vzhledem k vítanému pokroku, který udělala Indie v celé řadě ukazatelů lidského rozvoje, vzniku širší střední třídy, která zahrnuje téměř 100 milionů lidí, a skutečnosti, že Indie nyní představuje nejenom příjemce, ale i dárce rozvojové pomoci; vzhledem k trvale znepokojivé nerovnosti v příjmech a ke skutečnosti, že 300 milionů Indů žije pod hranicí chudoby,

D.

zhledem k tomu, že v domácí politice Indie v současné době čelí řadě krizí, jako je pokračující násilí ze strany islámského džihádismu a hinduistického radikalismu, napětí mezi komunitami v Džammú a v Kašmíru, útoky na křesťany, z nichž mnozí jsou dalité, v Uríse, a rozšíření maoistického (naxalité) povstání nejméně ve 12 státech a přírodní katastrofy na severovýchodě,

E.

vzhledem k tomu, že v srpnu 2008 došlo ve státě Urísa k vlně násilí a sérii vražd křesťanů; vzhledem ke tvrzením, že místní policie účinně nezasáhla a že vedoucí představitelé Višva Hindú Parišád prohlásili, že násilí neustane, dokud v Uríse nebudou vůbec žádní křesťané; vzhledem k tomu, že křesťanské komunity jsou v Indii trvale vystaveny nesnášenlivosti a násilí,

F.

vzhledem k tomu, že diskriminace na základě kasty a praxe „nedotknutelnosti“ uplatňované vůči dalitům i nadále značným způsobem ovlivňují sociálně-politická a politicko-občanská práva, a to navzdory snahám indické vlády, které vyvíjí již několik desetiletí;

G.

vzhledem k tomu, že od října 2005 zemřelo při bombových útocích v indických městech více než 400 osob a vzhledem k tomu, že k poslednímu takovému útoku, který uskutečnili islámští teroristé, došlo 13. září 2008 a zemřelo při něm nejméně 20 osob a mnoho osob bylo zraněno,

H.

vzhledem k tomu, že obchod mezi EU a Indií v posledních letech exponenciálně roste a jeho hodnota se zvýšila z 28, 6 miliard EUR v roce 2003 na více než 55 miliard EUR v roce 2007, a vzhledem k tomu, že zahraniční investice EU v Indii se v období let 2002 až 2006 více než zdvojnásobily na hodnotu 2, 4 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že indický obchodní systém a právní prostředí stále zůstávají poměrně restriktivní a že v roce 2008 zařadila Světová banka Indii na 120. místo (ze 178 ekonomik) z hlediska „snadnosti podnikání“,

I.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament a indický parlament navázaly oficiální dvoustranné vztahy,

J.

vzhledem k tomu, že EU a Indie nadále podporují uzavření komplexní a vyvážené dohody o volném obchodu, která je plně v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), umožňuje postupnou a vzájemnou liberalizaci obchodu se zbožím a službami a zahrnuje i otázky související s obchodem; vzhledem k tomu, že dohoda o volném obchodu přinese prospěch oběma ekonomikám, povede k růstu investic i celkového objemu vývozu a dovozu EU i Indie a účinně podpoří celosvětový obchod, zejména v oblasti služeb,

K.

vzhledem k tomu, že EU a Indie rozvíjejí úzkou spolupráci v odvětvích vědy a techniky,

L.

vzhledem k tomu, že EU a Indie se zasazují o vymýcení všech forem terorismu, který představuje jednu z nejvážnějších hrozeb pro mezinárodní mír a bezpečnost,

M.

vzhledem k tomu, že Indie se stala významným aktérem mezinárodního společenství a jedním z hlavních přispěvatelů do mírových misí OSN, a vzhledem k tomu, že by se tomuto posílenému postavení mělo dostat uznání od OSN v podobě místa v Radě bezpečnosti OSN,

N.

vzhledem k tomu, že Indie by měla hrát významnou úlohu v záležitostech jižní a jihovýchodní Asie, zejména prostřednictvím členství v Jihoasijské asociaci pro regionální spolupráci (SAARC) a spolupráce se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN); a dále vzhledem k tomu, že Indie hraje významnou úlohu při podpoře stability v regionu a že v této souvislosti spolupracuje s EU v Nepálu a na Srí Lance,

O.

vzhledem k tomu, že Spojené státy a Indie podepsaly dohodu o spolupráci v oblasti civilního využívání jaderné energie,

P.

vzhledem k tomu, že mírová budoucnost bývalého královského státu Džammú a Kašmír zůstává důležitým cílem pro stabilitu v jižní Asii,

Q.

vzhledem k tomu, že změna klimatu, spotřeba energie a zabezpečení dodávek energie jsou zásadní zájmy mezinárodního společenství,

R.

vzhledem k tomu, že celosvětový nárůst cen paliv a potravin způsobil vážné hospodářské problémy a vyvolal obavy z možných sociálních nepokojů,

S.

vzhledem k tomu, že Indie se podílí na projektu EU Galileo a na projektu ITER,

1.

vítá konání devátého summitu EU-Indie jako vyjádření udržitelného strategického partnerství a rozhodně doporučuje, aby každoročním setkáním na summitu v budoucnu předcházela parlamentní setkání před-summitu s cílem zdůraznit demokratickou kontrolu tohoto procesu a posílit porozumění názorů a demokratických systémů na obou stranách;

2.

znovu potvrzuje důraznou podporu posílení strategického vztahu mezi EU a Indií a zkoumání budoucích způsobů aktualizace tohoto vztahu a vyzývá, aby ze summitu vzešly konkrétní závěry týkající se hospodářských, politických, bezpečnostních, obchodních a jiných otázek oboustranného zájmu;

3.

vítá revizi výše zmíněného společného akčního plánu strategického partnerství a doufá, že v jejím rámci budou pro smluvené činnosti stanoveny jasné priority a lhůty, a připomíná své přání, aby byl do postupu revize zapojen; je připraven zapojit se do diskusí s Komisí s cílem určit formu tohoto zapojení;

4.

konstatuje, že EU a Indie mají v úmyslu přijmout na summitu revidovaný společný akční plán strategického partnerství; zdůrazňuje, že je důležité dát navrženým společným akcím skutečný politický obsah a vyčlenit dostatečné zdroje, které umožní plnou realizaci priorit uvedených v plánu;

5.

vítá zřízení parlamentní skupiny přátelství Indie a Evropského parlamentu, jež byla vytvořena v červnu roku 2008, která bude působit v rámci indického parlamentu jako protějšek delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Indickou republikou; doufá, že tento pozitivní vývoj povede k zahájení smysluplného a strukturovaného dialogu mezi těmito dvěma parlamenty, jenž bude prostřednictvím pravidelných oboustranných návštěv a diskusí u kulatého stolu řešit otázky světového a společného zájmu;

6.

zdůrazňuje svou rozhodnou angažovanost při vytváření komplexní, obsáhlé a ambiciózní dohody o volném obchodu mezi EU a Indií; konstatuje, že ačkoli vyjednavači dosáhli širokého konsensu v otázce obchodu se zbožím, je potřeba dále jednat s cílem dosáhnout dohody, pokud jde o služby, hospodářskou soutěž, práva duševního vlastnictví, veřejné zakázky, udržitelný rozvoj, sanitární a fytosanitární opatření a necelní překážky; naléhavě žádá obě strany, aby spolupracovaly na úspěšném dokončení jednání do konce roku 2008; bere na vědomí ohromný růst vzájemného obchodu a investic v posledním desetiletí a zdůrazňuje obrovský potenciál dalšího růstu na základě takové dohody;

7.

vyzývá k uzavření komplexní dohody o volném obchodu, která zlepší přístup zboží a služeb na trh, pokryje v zásadě veškerý obchod a bude obsahovat ustanovení o právní transparentnosti v oblastech týkajících se vzájemného obchodu a investic, včetně posouzení standardů a shody, sanitárních a fytosanitárních předpisů, práv duševního vlastnictví, usnadnění obchodu a celních postupů, zadávání veřejných zakázek, obchodu a hospodářské soutěže, stejně jako doložky o obchodu a rozvoji a o lidských právech jako základního prvku dohody o volném obchodu;

8.

podporuje jednání o dohodě o volném obchodu s Indií a plně při tom respektuje lišící se hospodářské postavení těchto dvou partnerů, především sociální a hospodářskou situaci Indie a zejména situaci chudých a samozásobitelských zemědělců; domnívá se, že významnou součástí jakékoli dohody by měla být ambiciózní kapitola o udržitelném rozvoji, a zdůrazňuje, že by se zde mělo postupovat podle postupu pro urovnání sporů;

9.

konstatuje, že EU je pro Indii důležitým zdrojem přímých zahraničních investic, které představují přibližně 19, 5 % všech zahraničních investic v Indii, a že indické celkové přímé investice do společných podniků a plně vlastněných dceřiných společností v EU (od dubna 1996 do 2006/2007) vzrostly na 4 315,87 milionů EUR, což z EU dělá nejvýznamnější destinaci indických zahraničních investic; uvědomuje si, že investiční toky mezi EU a Indií rostou a budou růst ještě více po úspěšném uzavření dohody o volném obchodu;

10.

připomíná, že EU a Indie jsou důležitými obchodními partnery a zakládajícími členy WTO; vyslovuje politování nad nedávným ztroskotáním multilaterálních obchodních jednání v rámci rozvojové agendy z Dohá (DDA) a nad sporem o cla na zemědělské produkty mezi Indií a USA; konstatuje, že důsledkem neúspěšných jednání WTO bude ztráta možného přínosu nových reforem WTO k budování prosperity, vážné ohrožení důvěryhodnosti mezinárodního obchodního systému a WTO a možné rozšíření obchodního protekcionizmu a riziko, že členové WTO nahradí multilateralismus dvoustrannými a regionálními dohodami; naléhavě žádá EU a Indii, aby obnovily úsilí o dosažení komplexní obchodní dohody, která by přinesla prospěch nejenom EU a Indii, ale i širšímu mezinárodnímu společenství;

11.

vyzývá Komisi, aby při probíhajících jednáních o dohodě o volném obchodu s Indií udělila náležitou váhu otázkám lidských práv, zejména uplatňování pracovních standardů Mezinárodní organizace práce (MOP) v souvislosti s dětskou a otrockou prací (Úmluvy č. 138 a 182), zrušení jiných než celních překážek a přetrvávajících omezení v oblasti zahraničních přímých investic ve významných odvětvích, a právům duševního vlastnictví;

12.

konstatuje, že dne 28. srpna 2008 byla oznámena dohoda o volném obchodu mezi Indií a organizací ASEAN; vyjadřuje naději, že dohoda povede k dalšímu hospodářskému růstu, posílí regionální politické vztahy a podpoří bezpečnost v jihovýchodní Asii;

13.

vyzývá EU a Indii, aby dospěly k pokroku v dohodách o námořní a letecké dopravě, které by dále podpořily vzájemný obchod a investice; konstatuje, že summit bude také příležitostí pro podepsání finanční dohody o novém programu spolupráce v oblasti civilní letecké dopravy;

14.

vítá zahájení činnosti Evropského obchodního a technického střediska (EBTC) v Dillí, které bude pomáhat podporovat vztahy mezi evropskými a indickými podniky i mezi účastníky z oblasti vědy a techniky s cílem reagovat na požadavky indického trhu;

15.

žádá, aby Rada naléhavě pokročila v systému zjednodušení vízové povinnosti;

16.

vítá založení indického kontrolního střediska pro sledování nezákonné činnosti poškozující divokou přírodu, je však i nadále hluboce znepokojen zoufalou situací, v níž se nachází populace divokých tygrů, a vyzývá Indii, aby zabránila ztrátě jejich přirozeného životního prostředí a aby je chránila proti mezinárodním zločineckým sítím, které s nimi obchodují; požaduje, aby toto ochranářské úsilí bylo ze strany EU zvláštním způsobem podpořeno, a to jak prostřednictvím odborných znalostí, tak formou finanční podpory a posílení Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES);

17.

podporuje úzkou spolupráci obou stran při řešení velkých problémů týkajících se životního prostředí, před nimiž naše planeta stojí; v této souvislosti naléhavě žádá EU a Indii, aby v rámci možností pracovaly na společných postupech v souvislosti s hrozbou změny klimatu a snížením emise skleníkových plynů; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se obě strany zavázaly, že po roce 2012 uzavřou dohodu o snížení emisí skleníkových plynů, přičemž uznají konkrétní problémy, jimž Indie jako rozvojová země čelí;

18.

bere na vědomí rostoucí ceny energie na celém světě a jejich následný dopad na domácí spotřebitele, podniky a průmysl; zdůrazňuje, že nezbytná diverzifikace dodávek energie je hlavním politickým cílem, a poukazuje na rizika pro politickou stabilitu v Evropě a jižní Asii, která vycházejí z ohrožení dodávek energie;

19.

bere na vědomí, že Skupina dodavatelů jaderných materiálů a technologií schválila dohodu, kterou uzavřela Indie s USA o využívání jaderné energie pro civilní účely, (a jednostranné prohlášení Indie o jejím záměru dodržet své závazky týkající se nešíření jaderných zbraní a prodloužit moratorium na testování jaderných zbraní); vyzývá indickou vládu, aby transformovala své moratorium na jaderné zkoušky do podoby právně závazného nástroje;

20.

uznává, že Indie hraje významnou úlohu při předcházení konfliktům a zachování míru ve svém sousedství i mimo něj; je znepokojen současnou výbušnou politickou situací v Pákistánu a stále nejistější situací v Afghánistánu a na Srí Lance a vyjadřuje naději, že Indie bude, jako nejvýznamnější země v tomto regionu, vystupovat v roli zastánce stability a míru; vyzývá Indii a EU, aby zejména prostřednictvím zvláštního vyslance EU pro Barmu/Myanmar, společně přiměly barmskou vojenskou juntu k propuštění vojenských vězňů a dodržování lidských práv;

21.

vyjadřuje své politování nad nepokoji, které propukly v Džammú a v Kašmíru v srpnu 2008, a doporučuje, aby úřady učinily veškeré vhodné kroky k zajištění toho, aby se volby v Džammú a v Kašmíru mohly konat ve stabilním prostředí; trvá na tom, že otevření Kašmíru volnému obchodu a pohybu osob je zásadním předpokladem pro odstranění útlaku a násilí; s radostí očekává dobu, kdy bude možné snížit vojenskou přítomnost, což by bylo stimulem pro normální fungování občanské společnosti, obchodu a cestovního ruchu;

22.

je hluboce znepokojen katastrofou způsobenou povodněmi v severovýchodní Indii, která postihla především stát Bihár, ale také sousední Nepál a Bangladéš; vyjadřuje své politování nad tím, že v souvislosti s touto katastrofou zemřelo obrovské množství lidí a že více než milion dalších přišlo o střechu nad hlavou; vítá pomoc, kterou pro tuto mimořádnou situaci vyčlenila EU; vyzývá EU a Indii, aby zintenzívnily spolupráci na opatřeních zaměřených na zmírnění vlivů změny klimatu a urychlily zejména spolupráci v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů;

23.

oceňuje úsilí indické vlády a občanské společnosti při záchranných pracích a evakuaci, koordinaci a distribuci potravin a správě táborů pro postižené katastrofou; zdůrazňuje, že zajištění přístřeší a vody a sanitární opatření musí být nyní prioritou, aby bylo možno stabilizovat situaci v oblasti zdraví veřejnosti; je zastáncem větší mezinárodní spolupráce s Indií na podporu naléhavého provádění činností k přizpůsobení se změně klimatu, protože přírodní a člověkem způsobené katastrofy, jako jsou povodně, jsou stále častější a vyvolávají nutnost zvýšení preventivních opatření a opatření na obnovu;

24.

bere na vědomí, že Indie poskytuje model řešení kulturního a náboženského pluralismu navzdory občasným a místním potyčkám mezi jednotlivými náboženskými skupinami, včetně obtíží mezi hinduisty a křesťany; vyjadřuje však hluboké znepokojení nad současnou situací křesťanských menšin a vyslovuje politování nad důsledky, jež mohou mít pro svobodu vyznání zákony proti konverzi, které byly přijaty v několika indických státech;

25.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad nedávnými útoky proti křesťanům ve státě Urísa (z nichž mnozí byli dalité), a zejména v oblasti Kandhamal; zdůrazňuje nezbytnost zaručit okamžitou pomoc a podporu obětem, včetně odškodnění pro církev za škody způsobené na jejím majetku a pro jednotlivce, jejichž soukromý majetek byl podobně poškozen; naléhavě žádá orgány, aby umožnily osobám, které byly nuceny uprchnout ze svých vesnic, bezpečný návrat; zdůrazňuje, že je nutné, aby všichni obvinění, včetně vysokých policejních důstojníků, byli urychleně postaveni před soud; hluboce lituje toho, že od vypuknutí násilí bylo zabito nejméně 35 osob a vyzývá indické a místní orgány, aby učinily vše, co je v jejich pravomoci, na ochranu křesťanské menšiny;

26.

vyjadřuje svou upřímnou soustrast obětem teroristických bombových útoků v Indii jak na jejím vlastním území, tak i v Afghánistánu, a zejména na velvyslanectví Indie v Kábulu; připomíná především poslední bombový útok dne 13. září 2008 v indickém hlavním městě, smrt více než 180 osob v Bombaji v roce 2006 a více než 60 osob v Džajpúru v květnu 2008; odsuzuje tyto a všechny teroristické útoky;

27.

zdůrazňuje úlohu, kterou musí sehrát občanská společnost v diskusi o zásadních otázkách v současných bilaterálních vyjednáváních; trvá v této souvislosti na posílení úlohy kulatého stolu občanské společnosti EU-Indie vytvořeného v roce 2001 a požaduje zejména, aby mu byly poskytnuty prostředky pro účinné provádění jeho úkolu, jímž jsou konzultace s občanskou společností v EU a Indii; žádá, aby byly více zohledněny výsledky těchto výměn v rozhodovacích procesech EU;

28.

z hlediska dodržování lidských práv vítá spolupráci Indie s Radou OSN pro lidská práva; chválí rovněž indickou Národní komisi pro lidská práva za její nezávislou a pečlivou práci v otázkách náboženské diskriminace i v jiných oblastech; vyjadřuje politování nad tím, že Indie dosud neratifikovala mezinárodní Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, ani její opční protokol; doporučuje Indii, aby oba nástroje ratifikovala co nejdříve; naléhavě žádá indickou vládu, aby formou moratoria na vykonávání poprav bezodkladně zrušila trest smrti; vybízí indickou vládu, aby podepsala a ratifikovala opční protokol k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen; naléhá na Indii, aby přistoupila k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu; naléhavě vyzývá indické orgány, aby provedly reformu zákona o zvláštních pravomocech ozbrojených sil, který poskytuje vojákům a policii beztrestnost;

29.

požaduje, aby se vypracovala zpráva o pokroku v oblasti politiky lidských práv v Indii, a připomíná, že dialog EU-Indie o lidských právech se pokládá v této oblasti za modelový; vyjadřuje v této souvislosti svůj údiv nad tím, že Indie není na seznamu zemí, jež mají nárok na finanční podporu z Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) (5) pro mikroprojekty občanské společnosti;

30.

vyzývá EU a Indii, aby se jasně zavázaly ke společnému postupu proti zhoubnému terorismu, jenž je jednou z hlavních hrozeb mezinárodnímu míru a bezpečnosti; naléhavě požaduje větší spolupráci při výměně zpravodajských informací a žádá, aby se vážně uvažovalo o poskytnutí privilegovaného postavení Indii v rámci Europolu;

31.

zdůrazňuje, že zabezpečení dodávek potravin pro obyvatele Indie zůstává nevyřešeno; vyzývá indickou vládu, aby v zájmu vyrovnání nabídky a poptávky zrychlila domácí produkci obilí, zajistila veřejné i soukromé investice a zavedla nové technologie a diverzifikaci plodin;

32.

vítá pokrok, kterého Indie dosáhla při odstraňování chudoby (rozvojový cíl tisíciletí 1); upozorňuje však na pomalý pokrok při dosahování rozvojového cíle tisíciletí v oblasti vzdělávání, zdraví, rovnosti žen a mužů a poskytování pravomocí ženám; znovu opakuje své znepokojení nad tím, že úmrtnost dětí a zdraví matek (rozvojové cíle tisíciletí 4 a 5) jsou oblastmi, které vykazují nejmenší pokrok, a že není pravděpodobné, že by cílů v těchto oblastech bylo dosaženo do roku 2015; vyzývá Radu, Komisi a vládu Indie, aby se prioritně zaměřily na činnosti týkající se rovnosti pohlaví, snížení dětské úmrtnosti a zlepšení zdraví matek;

33.

vyzývá EU a Indii, aby kladly větší důraz na mezilidské kontakty a větší kulturní dialog;

34.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států a Indické republice.


(1)  Úř. věst. C 227 E, 21. 9. 2006, s. 589.

(2)  Úř. věst. C 102 E, 24. 4. 2008, s. 468.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0366.

(4)  Úř. věst. C 306 E, 15. 12. 2006, s. 400.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EC) č 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1).


Čtvrtek 25. září 2008

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/75


Čtvrtek 25. září 2008
Sdělovací prostředky v Evropě

P6_TA(2008)0456

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o sdělovacích prostředcích v Evropě (2008/2011(INI))

2010/C 8 E/14

Evropský parlament,

s ohledem na články 150 a 151 Smlouvy o ES,

s ohledem na Amsterodamskou smlouvu, kterou se mění Smlouva o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropských společenství a některé související akty, podepsanou dne 2. října 1997, protokol č. 9 o systému veřejného vysílání v členských státech (1),

s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, která uznává legitimitu veřejných politik na uznávání a podporu rozmanitosti,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (2),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (3),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (4),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (5),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (6),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (7),

s ohledem na bílou knihu Komise o evropské komunikační politice (KOM(2006)0035),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2007 o evropském přístupu k mediální gramotnosti v digitálním prostředí (KOM(2007)0833),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. července 1995 o zelené knize „Strategické možnosti posílení evropského programového průmyslu v souvislostech audiovizuální politiky Evropské unie“ (8),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o pluralitě sdělovacích prostředků v členských státech Evropské unie (SEK(2007)0032),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 o riziku porušení svobody projevu a práva na informace v EU a zejména v Itálii (čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv) (9),

s ohledem na studii „Jak fungují občanská a alternativní média v EU“, kterou nechal vypracovat Evropský parlament,

s ohledem na dokument Rady Evropy: Doporučení (CommunityMedia/Rec(2007)2) Výboru ministrů členským zemím o pluralitě médií a různorodosti mediálního obsahu,

s ohledem na deklaraci Výboru ministrů Rady Evropy (Decl-31.1.2007 E) o ochraně úlohy médií v demokracii v souvislosti s koncentrací médií,

s ohledem na společné prohlášení zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu názoru a projevu, zástupce OBSE pro svobodu médií, zvláštního zpravodaje Organizace amerických států pro svobodu projevu a zvláštního zpravodaje Africké komise pro lidská práva a práva národů pro svobodu projevu a přístup k informacím ze dne 12. prosince 2007 na téma rozmanitosti ve vysílání,

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0263/2008),

A.

vzhledem k tomu, že občanská a alternativní média jsou neziskové organizace odpovědné společenství, jemuž mají sloužit,

B.

vzhledem k tomu, že „neziskové“ znamená, že prvořadým cílem takovýchto médií je vykonávat činnost veřejného nebo soukromého zájmu bez jakéhokoli obchodního či peněžního zisku,

C.

vzhledem k tomu, že „odpovědné společenství“ znamená, že občanská a alternativní média mají společenství informovat o svých činnostech a rozhodnutích a odůvodnit je a měla by být penalizována v případě, že dojde k případnému pochybení z jejich strany,

D.

vzhledem k tomu, že mezi členskými státy jsou značné rozdíly v rozšíření a vlivu občanských a alternativních médií, jež jsou největší v těch členských státech, které jim přiznávají jasné právní postavení a uvědomují si jejich přidanou hodnotu,

E.

vzhledem k tomu, že občanská a alternativní média by měla být otevřena účasti na vytváření obsahu ze strany členů společenství a tím posílit jejich aktivní dobrovolnou účast na mediální produkci oproti pasivní percepci médií,

F.

vzhledem k tomu, že občanská a alternativní média velmi často nezastupují většinové zájmy ve společnosti, ale jsou spíše zaměřena na menší specifické cílové skupiny přehlížené ostatními médii, v mnoha případech na místní nebo regionální úrovni,

G.

vzhledem k tomu, že občanská a alternativní média plní v mediální oblasti širokou, ale často neuznávanou úlohu, zejména úlohu zdroje místního obsahu, a posilují inovace, kreativitu a různorodost obsahu,

H.

vzhledem k tomu, že povinností občanských a alternativních médií je vykonávat jasně definovaný mandát, jako např. sloužit ve prospěch společnosti, což musí odrážet také obsah, který produkují,

I.

vzhledem k tomu, že jedním ze slabých míst občanských a alternativních médií v EU je to, že nejsou dostatečně právně uznávána v rámci mnoha vnitrostátních právních řádů, a vzhledem k tomu, že otázkou občanských a alternativních médií se v podstatě dosud nezabývají žádné příslušné právní předpisy Společenství,

J.

vzhledem k tomu, že zavedením souboru pravidel, kromě právního uznání, by se vyjasnilo postavení, postupy a úloha tohoto odvětví, což by přispělo k jistotě v odvětví a rovněž zajistilo nezávislost a zabránilo nevhodnému počínání,

K.

vzhledem k tomu, že internet urychlil přechod odvětví do nové etapy s novými možnostmi a výzvami, a vzhledem k tomu, že náklady spojené s přechodem z analogového na digitální vysílání představují pro občanská a alternativní média značnou zátěž,

L.

vzhledem k tomu, že rok 2008 byl vyhlášen Evropským rokem mezikulturního dialogu, což znamená, že média v Unii hrají obzvlášť důležitou úlohu při zajišťování nanejvýš vhodných prostředků vyjadřování a informování menších kulturních entit v rámci společnosti jako celku a pro pokračování v mezikulturním dialogu po celý rok 2008 i v budoucnu,

M.

vzhledem k tomu, že občanská a alternativní média jsou důležitým prostředkem k posílení možností občanů a jejich povzbuzení k aktivnímu zapojení v občanské společnosti, vzhledem k tomu, že obohacují společenskou diskusi a představují prostředek vnitřní (názorové) plurality, a vzhledem k tomu, že koncentrace vlastnictví médií brání tomu, aby se média do hloubky věnovala otázkám místního zájmu pro všechny skupiny tvořící společenství,

1.

zdůrazňuje, že občanská a alternativní média jsou účinným prostředkem posílení kulturní a jazykové rozmanitosti, sociálního začleňování a místní identity, což vysvětluje rozmanitost tohoto odvětví;

2.

upozorňuje na skutečnost, že občanská a alternativní média napomáhají upevnit identitu specifických zájmových společenství a současně umožňují jejich členům se setkávat s jinými společenskými skupinami, čímž sehrávají důležitou úlohu při posilování tolerance a pluralismu ve společnosti a přispívají k mezikulturnímu dialogu;

3.

rovněž zdůrazňuje, že občanská a alternativní média podporují mezikulturní dialog vzděláváním veřejnosti, bojem proti negativním stereotypům a napravováním představ vytvářených masovými médii o společenských skupinách ohrožených vyloučením, jako jsou uprchlíci, přistěhovalci, Romové a jiné etnické a náboženské menšiny; zdůrazňuje, že občanská a alternativní média jsou jedním z existujících prostředků napomáhajících integraci přistěhovalců a také umožňujících znevýhodněným členům společnosti se aktivně zapojit prostřednictvím diskusí na témata, která jsou pro ně důležitá;

4.

zdůrazňuje, že občanská a alternativní média mohou sehrát důležitou úlohu hodnotného centra pracovní praxe v programech odborné přípravy zapojujících externí organizace včetně vysokých škol i nekvalifikované členy společenství; poukazuje na to, že zapojením do činnosti občanských a alternativních médií občané získávají užitečné a přenosné dovednosti v oblasti digitálních technologií, internetu a práce s textem;

5.

upozorňuje na to, že občanská a alternativní média povzbuzují tvořivou činnost místních umělců a podnikatelů a poskytují jim prostor pro testování nových nápadů a koncepcí na veřejnosti;

6.

domnívá se, že občanská a alternativní média přispívají k cíli, jenž spočívá ve zvýšení mediální gramotnosti občanů prostřednictvím jejich přímého zapojení při vytváření a šíření obsahu; vyzývá školní komunitní střediska, aby v mládeži pěstovala občanský postoj, zvyšovala mediální gramotnost a budovala kompetence využitelné pro další účast mládeže v občanských a alternativních médiích;

7.

zdůrazňuje, že občanská a alternativní média napomáhají posílit pluralitu médií, neboť poskytují jiné pohledy na problémy, které se nacházejí ve středu zájmu daného společenství;

8.

zdůrazňuje, že vzhledem k omezenému působení či nepřítomnosti veřejnoprávních a komerčních médií v některých oblastech, včetně vzdálených oblastí, a tendenci komerčních médií ke krácení místního obsahu, mohou občanská a alternativní média představovat jediný zdroj místních zpráv a informací a jediný hlas místních společenství;

9.

vítá skutečnost, že občanská a alternativní média mohou zlepšit informovanost občanů o stávajících veřejných službách a posílit účast občanů na veřejné diskusi;

10.

domnívá se, že občanská a alternativní média mohou tím, že budou oslovovat specificky cílené publikum, sloužit jako účinný prostředek přibližování Unie občanům; doporučuje členským státům, aby s občanskými a alternativními médii aktivněji spolupracovaly, a zapojily se tak do užšího dialogu s občany;

11.

zdůrazňuje, že k naplnění potenciálu občanských a alternativních médií je nezbytná vysoká kvalita, a vyzdvihuje skutečnost, že tato kvalita nemůže být zajišťována bez patřičných finančních prostředků; konstatuje, že finanční zdroje občanských a alternativních médií se do značné míry liší, ale obecně jsou spíše nízké, a potvrzuje, že další finanční prostředky a digitalizace by odvětví občanských a alternativních médií umožnily rozšířit jejich inovační profil a poskytovat nové a životně důležité služby přinášející přidanou hodnotu ke stávající analogové nabídce služeb;

12.

konstatuje, že odvětví se nedostává dostatečné podpory, kterou potřebuje k tomu, aby mohlo vyvinout zvýšené úsilí o zlepšení svého zastoupení u EU a vnitrostátních rozhodovacích orgánů a kontaktu s nimi;

13.

zdůrazňuje potřebu politické nezávislosti občanských a alternativních médií;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prvky, jež jsou uvedeny v tomto usnesení, zohlednily tím, že budou definovat občanská a alternativní média jako média, která:

a)

jsou nezisková a nezávislá nejen na vnitrostátních, ale i místních orgánech, vykonávají zejména činnost veřejného zájmu či zájmu občanské společnosti a slouží jasně definovaným cílům, které vždy zahrnují společenský přínos a příspěvek k mezikulturnímu dialogu;

b)

jsou odpovědná společenství, jemuž slouží, což znamená, že občanská a alternativní média mají společenství informovat o svých činnostech a rozhodnutích a odůvodnit je a měla by být penalizována v případě, že dojde k pochybení z jejich strany, aby se jejich činnost trvale řídila zájmy společenství a zabránilo se utváření hierarchických sítí;

c)

umožňují členům společenství podílet se na vytváření obsahu; členové společenství se mohou podílet na všech aspektech provozu a řízení, přičemž pracovníci zodpovědní za obsahovou redakci musí být profesionálové;

15.

doporučuje členským státům, které tak dosud neučinily, aby právně uznaly občanská a alternativní média jako zvláštní kategorii existující vedle médií komerčních a veřejnoprávních, aniž by tím utrpěla tradiční média;

16.

vyzývá Komisi, aby při navrhování ukazatelů plurality sdělovacích prostředků vzala v úvahu občanská a alternativní média jako alternativní řešení vycházející zdola, které přispívá k zvýšení plurality médií;

17.

vyzývá členské státy, aby občanská a alternativní média aktivněji podporovaly, a zajistily tak pluralitu médií, za předpokladu, že touto podporou neutrpí média veřejnoprávní;

18.

zdůrazňuje úlohu, kterou mohou sehrát místní, regionální a vnitrostátní orgány při podpoře a prosazování občanských a alternativních médií vytvářením vhodné infrastruktury a podporou v rámci programů na výměnu osvědčených postupů, např. programu Společenství nazvaného Regiony pro hospodářskou změnu (původně Interreg);

19.

žádá členské státy, aby zpřístupňovaly analogové i digitální televizní a rozhlasové frekvenční spektrum s ohledem na to, že služby poskytované občanskými a alternativními médii nemají být hodnoceny z hlediska nákladů obětované příležitosti ani účelnosti nákladů na přidělení spektra, nýbrž z hlediska společenské hodnoty, kterou vytvářejí;

20.

je si vědom toho, že na jednu stranu má pouze malá část odvětví znalosti a zkušenosti na to, aby mohla žádat o podporu EU a využívat ji, avšak na druhou stranu si úředníci poskytující finanční prostředky neuvědomují, jak velký potenciální přínos občanská a alternativní média mají;

21.

uznává, že odvětví by mohlo lépe využívat finančních programů Společenství vzhledem k tomu, že přispívají k cílům občanských a alternativních médií, prostřednictvím konkrétních programů, jakými jsou např. Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond, jakož i možnosti vzdělávání a odborné přípravy novinářů prostřednictvím programů celoživotního vzdělávání a dalších; zdůrazňuje však, že finanční prostředky musí pramenit v první řadě z vnitrostátních, místních nebo jiných zdrojů;

22.

naléhavě vyzývá občanská a alternativní média, aby vytvořila evropský internetový portál, jehož prostřednictvím by bylo možno šířit užitečné a relevantní informace pro toto odvětví, a usnadnit tak vzájemné propojení a výměnu osvědčených postupů;

23.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 340, 10.11.1997, s. 109.

(2)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

(3)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.

(4)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.

(5)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51.

(6)  Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 27.

(7)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 249, 25.9.1995, s. 219.

(9)  Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1026.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/79


Čtvrtek 25. září 2008
Prostor svobody, bezpečnosti a práva

P6_TA(2008)0458

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 k výroční rozpravě za rok 2007 o pokroku při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva (články 2 a 39 Smlouvy o EU)

2010/C 8 E/15

Evropský parlament,

s ohledem na články 2, 6 a 39 Smlouvy o EU a články 13, 17 až 22, 61 až 69, 255 a 286 Smlouvy o ES, jež jsou hlavním právním základem pro vývoj EU a Společenství jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení B6-0006/2008 a B6-0007/2008,

s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že prvořadým úkolem členských států je zajistit svým občanům svobodu, bezpečnost a právo; vzhledem k tomu, že po vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost a ještě ve vyšší míře po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost je na Unii kladen požadavek, aby přispívala k dosažení těchto cílů s ohledem na očekávání občanů Unie týkající se ochrany základních práv, uplatňování zásad právního státu a čestné a účinné vzájemné spolupráce členských států;

B.

vzhledem k tomu, že ratifikace Lisabonské smlouvy je zásadní a nutnou podmínkou pro to, aby se Unie stala prostorem svobody, bezpečnosti a práva, neboť obsahuje prvky, které zásadně zvyšují legitimitu a účinnost činnosti EU;

C.

vzhledem k tomu, že ve vyjádřeních učiněných na přípravné schůzi s vnitrostátními parlamenty dne 26. listopadu 2007 a během poslední příslušné rozpravy v plénu dne 31. ledna 2008, byla vyzdvižena důležitost důsledných přípravných prací pro přechod k novému právnímu rámci, který se bude zakládat na ratifikaci Lisabonské smlouvy podepsané dne 13. prosince 2007, pozměňující Smlouvu o EU a zavádějící Smlouvu o fungování Evropské unie,

D.

vzhledem k tomu, že vytvoření vlastního prostoru svobody, bezpečnosti a práva zdaleka nebylo dokončeno a neustále se setkává s obtížemi a překážkami, jak potvrdilo sdělení Komise ze dne 2. července 2008 nazvané „Zpráva o provádění Haagského programu za rok 2007“ (KOM(2008)0373);

E.

vzhledem k tomu, že zmíněná zpráva zdůrazňuje, že i když bylo přijato několik významných opatření, je program vytýčený na zasedání Evropské rady v Haagu v roce 2004 prováděn se značným zpožděním a zejména:

panuje nedostatek vzájemné důvěry a především solidarity mezi členskými státy, především pokud jde o politiky v oblasti legální a nelegální migrace a soudní a policejní spolupráce v trestních věcech,

tyto problémy taktéž ovlivňují fáze provádění některých opatření, jež byla přijata, neboť „neuspokojivé výsledky jsou zřejmé především v těchto oblastech: vízová politika, sdílení informací mezi donucovacími a soudními orgány, prevence a boj proti organizované trestné činnosti, řešení krizí v rámci Evropské unie, policejní a celní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech.“

F.

vzhledem k tomu, že členské státy uvádějí stejné problémy v souvislosti s vlastními přípravnými pracemi pro budoucí programy v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva na období 2010–2014, z nichž vyplývá, že acquis v oblasti vnitřních věcí, jež bylo postupně vytvářeno, není dostatečně strukturované, a je proto obtížné jej přiblížit občanům Unie; vzhledem k tomu, že někdy jsou tyto nástroje obtížně srozumitelné i pro odborníky, a navíc se některé z nástrojů překrývají a právní základ některých činností lze nalézt v různých aktech; vzhledem k tomu, že je rovněž stále obtížnější a časově náročnější sledovat, zda tak velký počet členských států, tedy dvacet sedm, řádně provádí směrnice ES,

G.

vzhledem k tomu, že je však stejně jako Rada přesvědčen, že Unie nemá jinou možnost než trvat na uskutečnění prostoru svobody, bezpečnosti a práva, „který se dotýká jádra vnitrostátních ústavních řádů,“ a že „členské státy mají zvláštní zájem na zachování dialogu mezi sebou navzájem“ i s evropskými institucemi,

H.

vzhledem k tomu, že v této přechodné fázi do dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy je nutné přijmout do konce roku 2009 určitá opatření všeobecného dosahu, která se inspirují Lisabonskou smlouvou a mohla by být přijata ještě v rámci stávajících smluv zcela v souladu s článkem 18 Vídeňské úmluvy o smluvním právu a která by mohla snížit negativní dopad výše uvedených problémů; jedná se mimo jiné o opatření spojená:

se zohledněním postupů, struktur a rozhodnutí institucí a zásad a cílů uvedených v Listině základních práv Evropské unie (1) vyhlášené dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku;

s podporou transparentnosti při rozhodování jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, zejména v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s nedávným rozsudkem Soudního dvora Evropských společenství (dále jen „Soudní dvůr“), jenž se týká legislativní transparentnosti (rozsudek ve věci Turco (2)),

s účinným zapojením vnitrostátních parlamentů do vytváření a uskutečňování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, včetně vyhodnocování těchto politik v ostatních členských státech a prostřednictvím agentur EU,

s dodržováním zásady nadřazenosti práva Společenství právu EU (článek 47 Smlouvy o EU) při uzavírání mezinárodních dohod, zejména pokud se jedná o problematiku sankcí týkajících se státních příslušníků třetích zemí nebo hrozí-li občanům Unie diskriminace (visa waiver); se systematickým zapojováním Parlamentu do uzavírání mezinárodních dohod EU v oblasti soudní a policejní spolupráce v trestních věcech,

s posílením loajální spolupráce a solidarity mezi členskými státy při uplatňování politik a opatření přijatých Unií tím, že se posílí a zdemokratizují mechanismy vzájemného hodnocení, které již byly stanoveny v rámci Schengenské spolupráce a boje proti terorismu,

s uplatňováním posílené spolupráce v rámci prvního pilíře v případě, kdy nelze dosáhnout potřebné jednomyslnosti (viz jednání týkající se návrhu Komise ze dne 17. července 2006 na přijetí nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2201/2003 ohledně příslušnosti a pravidel o právních předpisech použitelných v manželských věcech (KOM(2006)0399),

s překonáním počátečního a nejistého charakteru iniciativ uskutečňovaných agenturami vytvořenými Unií a spolupráce s vnitrostátními správami,

se zavedením skutečné komunikační politiky, která občanům Unie zajistí lepší informace o iniciativách vypracovaných jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni a lepší znalost příslušných orgánů Unie a vnitrostátních orgánů, na které se mohou obrátit s otázkami, které by se mohly týkat základních práv občanů, aniž by byly dotčeny soudní opravné prostředky,

I.

vzhledem k tomu, že během přechodného období je v zájmu občanů Unie ještě důležitější, aby byla zohledněna zlepšení, která představuje Lisabonská smlouva, a sice:

ochrana základních práv v souladu s ustanoveními Listiny základních práv Evropské unie,

soudní kontrola prováděná Soudním dvorem, včetně kontroly právních předpisů spadajících pod policejní a soudní kontrolu,

demokratická kontrola, která vyplývá z rozšíření postupu spolurozhodování za účasti Parlamentu a ze zapojení vnitrostátních parlamentů do procesu tvorby právních předpisů Unie a zhodnocení příslušných dopadů, a to i ve vztahu k prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

J.

vzhledem k tomu, že za současného stavu smluv jsou opravné prostředky vzhledem k opatřením spojeným s prostorem svobody, bezpečnosti a práva, které mají občané Unie k dispozici, omezenější než v jiných oblastech činnosti EU, že pravomoci Soudního dvora jsou omezené zejména v oblasti soudní a policejní spolupráce v trestních věcech a že některé členské státy navíc nadále omezují dialog mezi soudci Unie a vnitrostátními soudci v této oblasti; vzhledem k tomu. že by Rada měla odložit přijetí jakýchkoli opatření, která by mohla ovlivnit základní práva, na období po ratifikaci Lisabonské smlouvy,

1.

vyzývá Evropskou radu, Radu a Komisi, aby:

a)

okamžitě zahájily postup stanovení priorit nadcházejícího víceletého plánu pro prostor svobody, bezpečnosti a práva na období let 2010–2014 a přitom vycházely z ambiciózního a promyšleného přístupu, který překoná ministerskou logiku a najde inspiraci v cílech a zásadách stanovených Listinou základních práv Evropské unie;

b)

se připojily k Parlamentu v rámci dialogu s vnitrostátními parlamenty o prioritách pro období let 2010–2014 a zohlednily přitom problémy, se kterými se setkaly při provádění programů z Tampere a Haagu, prací uskutečňovaných v rámci Rady a také zohlednily první strategické ukazatele Evropské rady v oblasti migrace, azylu a integrace, přičemž by tato první fáze dialogu měla být ukončena u příležitosti parlamentní výroční rozpravy za rok 2008 o pokroku při vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva a následně vést ke sdělení Komise s tím, že bude příslušet nově zvolenému Parlamentu a Evropské radě, aby včas přijaly závazný program;

c)

sestavily společně s Parlamentem seznam textů nebo návrhů, které by mohly či měly být prioritně přijaty před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, avšak nejpozději do konce současného volebního období Parlamentu;

d)

pokročily v jednáních o návrzích v oblasti policejní a soudní spolupráce (jež budou spadat pod postup spolurozhodování) tím, že dosáhnou politické dohody s Parlamentem a zajistí, aby po dosažení této dohody:

bylo formální přijetí odloženo do doby, kdy vstoupí Lisabonská smlouva v platnost,

nebo aby Rada přijala příslušné rozhodnutí či rámcová rozhodnutí podle stávající Smlouvy o EU a současně se zavázala je podle Smlouvy o EU pozměněné Lisabonskou smlouvou upravit, což by Soudnímu dvoru umožnilo vykonávat plnou soudní kontrolu; bude-li již dosaženo politické shody, Parlament může udělit souhlas s tím, že jednání o této problematice nebudou znovu zahájena, jako v případě postupu schvalování úřední kodifikace (3);

2.

navrhuje následující priority týkající se oblastí, jež spadají či budou spadat během přechodného období pod postup spolurozhodování/udělení souhlasu:

V oblasti základních práv a občanství

definovat kritéria vyšší transparentnosti na úrovni Unie, zejména pokud by opatření EU mohla omezit ústavou chráněné záruky v členských státech (článek 52 Listiny základních práv Evropské unie a článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a revidovat opatření EU, která prošla revizí Soudního dvora (viz případy T-228/02 Organizace Mudžáhidů íránského lidu v. Rada, T-47/03 Sison v. Rada, T-253/04 KONGRA-GEL a ostatní v. Rada, T-229/02 PKK v. Rada, o černých listinách),

systematicky zohledňovat vliv právních předpisů EU na základní práva i na provádění vnitrostátních opatření, zejména v oblasti boje proti terorismu, a vzít v úvahu nedávno zaslané odpovědi členských států Komisi v této oblasti;

zahájit přípravné rozhovory pro stanovení vyjednávacího mandátu pro přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 6 odst. 2 Smlouvy o EU),

revidovat plán činností Agentury Evropské unie pro základní práva a zohlednit priority určené orgány a zejména i Parlamentem v oblasti policejní a soudní spolupráce a dodržování zásad EU (článek 7 Smlouvy o EU) (viz interinstitucionální prohlášení přijaté současně s přijetím nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (4)),

předložit legislativní návrh na omezení přímé a nepřímé diskriminace ovlivňující pohyb občanů Unie, na přístup ke spravedlnosti v jiné zemi, než je země původu, a konzulární a diplomatickou ochranu ve třetích zemích (článek 20 Smlouvy o fungování EU),

předložit návrh týkající se transparentnosti a důvěrnosti informací a dokumentů, které zpracovávají orgány EU,

předložit návrh týkající se ochrany údajů (konsolidace opatření, jež se v současné době liší podle toho, do kterého pilíře spadají) jako reakci na rychlý pokles norem ochrany údajů v Unii, se zvláštním zřetelem na nevhodné normy ochrany údajů při transatlantickém přenosu, a naléhavě vyzvat Radu, aby přijala rámcové rozhodnutí o ochraně údajů v rámci třetího pilíře v souladu s doporučeními Parlamentu,

posílit vnitřní struktury orgánů, které se zabývají ochranou základních práv v rámci Unie, zejména v rámci Rady (transformace pracovní skupiny ad hoc pro základní práva a občanství v Radě ve stálou pracovní skupinu, jak navrhlo slovinské předsednictví),

pomocí správní spolupráce (článek 66 Smlouvy o ES) posílit dialog mezi členskými státy, vzájemnou znalost soudních systémů, zahájení dialogu, který sdruží vnitrostátní parlamenty s Parlamentem, zejména pokud by se vyskytly těžkosti při provádění evropských strategií a opatření týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

V oblasti evropského soudního prostoru

přezkoumat legislativní návrh týkající se práv jednotlivců v trestním řízení (článek 69A Smlouvy o fungování EU),

předložit návrh týkající se práv obětí trestné činnosti a terorismu (článek 69A Smlouvy o fungování EU),

zlepšit vzájemné uznávání opatření, která byla učiněna in absentia, i důkazního materiálu mezi členskými státy (článek 69A Smlouvy o fungování EU),

propojit rejstříky trestů,

zrevidovat status Europolu, Eurojustu a Evropské soudní sítě při zohlednění nového právního základu,

V oblasti ochrany hranic

přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby druhá generace schengenského informačního systému (SIS II) byla plně využívána a aby rozhodnutí spojená s Prümskou smlouvou (5) vstoupila v platnost,

posílit Frontex a zhodnotit dopad nových návrhů Komise, jež se týkají hraničních kontrol,

posílit informace Frontexu ohledně dohod, které agentura uzavře s třetími zeměmi a ohledně hodnotících zpráv o společných operacích, a zajistit, aby při hraničních kontrolách byla dodržována lidská práva; rozšířit mandát agentury začleněním záchranných operací na moři,

zavést strukturovanou spolupráci mezi agenturou Frontex a vysokým komisařem Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) za účelem zjednodušení příslušných operací, při současném zohlednění ochrany lidských práv,

V oblasti migrace a azylu

vyvinout rychlou a ambiciózní aktivitu Komise a Rady s cílem urychlit budoucí strategii Unie, která se týká:

legální migrace: budoucí balíček v oblasti legální migrace (jednotný postup podávání žádostí o modrou kartu, sezónní pracovníci, návrh týkající se osob vysílaných v rámci společnosti, placených stážistů a dalších),

nelegální migrace: návrhy zahrnující sankce a program EU pro znovuosídlení,

azyl: provádění fáze II, včetně přezkumu směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (6) a směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (7), a zřízení Evropského úřadu na pomoc žadatelům o azyl,

vytvoření politiky Společenství v oblasti migrace a azylu založené na otevření cest legální migraci a definování obecných norem ochrany migrantů a základních práv žadatelů o azyl v Unii,

začlenění do rozhodnutí ES a rámcových rozhodnutí veškerých ustanovení, jež byla zavedena Mezinárodní úmluvou o ochraně práv migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 18. prosince 1990,

3.

vítá návrh na dokončení antidiskriminačního souboru právních předpisů a vyzývá Radu, aby jednala v duchu Lisabonské smlouvy a začlenila sem doporučení Parlamentu;

4.

domnívá se, že od současné doby by měly být vnitrostátní parlamenty a občanská společnost strukturovaným způsobem zapojeny do procesu navrhování těchto legislativních opatření a hodnocení příslušných politik v členských státech; žádá Komisi a Radu, aby při zohlednění uvedeného cíle přezkoumaly společně s Parlamentem sítě, agentury a nástroje, jejichž prostřednictvím lze zhodnotit dopad politik v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a napomohly užší spolupráci s evropskou občanskou společností;

5.

zdůrazňuje, že Lisabonská smlouva uzná úlohu Parlamentu při uzavírání mezinárodních dohod o politikách týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva; v této souvislosti žádá:

aby byl včas konzultován ohledně veškerých dohod se třetími zeměmi, které budou uzavřeny po 31. prosinci 2008,

aby byl pravidelně informován o probíhajících jednáních,

aby se co nejdříve konala diskuse o vnějších aspektech prostoru svobody, bezpečnosti a práva, neboť Unie de facto zahajuje policejní a soudní spolupráci se třetími zeměmi, zejména Spojenými státy, prostřednictvím bilaterálních dohod týkajících se široké řady témat, přičemž obchází formální demokratické rozhodovací postupy a parlamentní kontrolu;

*

* *

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a aby vyzval tyto parlamenty k předání svých připomínek, podnětů a návrhů do 15. listopadu 2008, aby tak mohly přispět k výroční rozpravě o prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jež proběhne v prosinci 2008.


(1)  Úř. věst. C 303, 14.12.2007, s. 1.

(2)  Rozsudek ze dne 1. července 2008 ve spojených případech C-39/05 P a C-52/05 P, Švédské království a Maurizio Turco v. Rada Evropské unie.

(3)  Odstavec 4 Interinstitucionální dohody ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů, (Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2).

(4)  Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1.

(5)  Smlouva ze dne 27. května 2005 mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím a Rakouskou republikou o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu, přeshraniční trestné činnosti a nedovolené migraci.

(6)  Úř. věst. L 326, 13.12.2005, s. 13.

(7)  Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 2.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/85


Čtvrtek 25. září 2008
Koncentrace a pluralita sdělovacích prostředků v Evropské unii

P6_TA(2008)0459

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii (2007/2253(INI))

2010/C 8 E/16

Evropský parlament,

s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech (1) (Protokol k Amsterodamské smlouvě),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Pluralita sdělovacích prostředků v členských státech Evropské unie“ (SEK(2007)0032),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (2),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2002 o koncentraci sdělovacích prostředků (3),

s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005 (úmluva UNESCO o kulturní rozmanitosti),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 o nebezpečí porušování svobody projevu a informační svobody v EU, a zejména v Itálii (čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv EU) (4),

s ohledem na sdělení Komise z roku 2001 o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (5),

s ohledem na usnesení Rady ze dne 25. ledna 1999 o veřejnoprávním vysílání (6),

s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům Rec(2007)3 ze dne 31. ledna 2007 o úloze veřejnoprávních sdělovacích prostředků v informační společnosti,

s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy Rec 1466(2000) ze dne 27. června 2000 o vzdělání v oblasti sdělovacích prostředků,

s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy Rec(2007)2 ze dne 31. ledna 2007 o pluralitě a rozmanitosti sdělovacích prostředků,

s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o interoperabilitě digitálních interaktivních televizních služeb (7),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0303/2008),

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie potvrdila, že je odhodlána bránit a prosazovat pluralitu sdělovacích prostředků, která je jedním z klíčových pilířů práva na informace a svobody projevu, jež jsou zakotveny v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie a zůstávají základními principy zachování demokracie, občanské plurality a kulturní rozmanitosti,

B.

vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyjádřil názor, že by Komise měla vytvořit jak pro oblast sdělovacích prostředků, tak pro informační společnost jako celek stabilní právní rámec, který by zajišťoval odpovídající úroveň ochrany pluralismu v členských státech a umožňoval subjektům, které v této oblasti působí, aby využívaly příležitosti, jež poskytuje jednotný trh,

C.

vzhledem k tomu, že pojem „pluralita sdělovacích prostředků“, jak zdůraznila Komise ve svém výše uvedeném pracovním dokumentu, nelze omezovat na problematiku koncentrace vlastnictví podniků, ale že zahrnuje rovněž otázky spojené se službami veřejnoprávního vysílání, politickou mocí, hospodářskou soutěží, kulturní rozmanitostí, vývojem nových technologií, transparentností a pracovními podmínkami novinářů v Unii,

D.

vzhledem k tomu, že služby veřejnoprávního vysílání musí mít nezbytné zdroje a instituce, které jim zajistí skutečnou nezávislost na politickém tlaku a tržních silách,

E.

vzhledem k tomu, že v současnosti je veřejnoprávní vysílání neoprávněně a na úkor kvality obsahu nuceno soupeřit ve sledovanosti s komerčními stanicemi, jejichž hlavním cílem není kvalita, ale uspokojení většinového vkusu veřejnosti,

F.

vzhledem k tomu, že úmluva UNESCO o kulturní rozmanitosti přikládá značný význam mimo jiné vytváření podmínek, které podporují rozmanitost sdělovacích prostředků,

G.

vzhledem k tomu, že úmluva UNESCO o kulturní rozmanitosti uznává právo jejích stran přijmout opatření k posílení rozmanitosti sdělovacích prostředků, a to i prostřednictvím systému veřejnoprávního vysílání,

H.

vzhledem k tomu, že důležitá úloha veřejných audiovizuálních sdělovacích prostředků při zajišťování plurality je uznána v úmluvě UNESCO o kulturní rozmanitosti a v protokolu k Amsterodamské smlouvě, který stanoví, že systém veřejnoprávního vysílání v členských státech přímo souvisí s demokratickými, sociálními a kulturními potřebami každé společnosti a s potřebou zachovat pluralitu sdělovacích prostředků, přičemž členské státy jsou odpovědné za stanovení úlohy televizního vysílání a zajištění jeho financování,

I.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém výše uvedeném sdělení z roku 2001 plně uznává ústřední úlohu, kterou hrají veřejnoprávní vysílací subjekty v podpoře plurality a kulturní a jazykové rozmanitosti, a zdůrazňuje, že při posuzování příslušné státní podpory uplatní kritéria, jako je význam prosazování kulturní rozmanitosti a naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb každé společnosti,

J.

vzhledem k tomu, že Rada ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 25. ledna 1999 znovu připomíná zásadní úlohu veřejnoprávního vysílání pro zajištění plurality a žádá, aby členské státy zabezpečily jeho širokou působnost, která odpovídá jeho úloze přinášet veřejnosti výhody nových audiovizuálních a informačních služeb a nových technologií,

K.

vzhledem k tomu, že byl přijat výše uvedený protokol k Amsterodamské smlouvě, aby byla zajištěna pravomoc členských států organizovat vnitrostátní systém veřejnoprávního vysílání způsobem, který bude odpovídat demokratickým a kulturním potřebám jejich společnosti, aby co nejlépe naplňoval cíl zachování plurality sdělovacích prostředků,

L.

vzhledem k tomu, že výše zmíněné doporučení Rec(2007)3 zdůrazňuje zvláštní úlohu veřejnoprávního vysílání jako zdroje nestranných a nezávislých informací a komentářů a inovačního a rozmanitého obsahu, který dosahuje vysoké etické a kvalitativní úrovně, a jako fóra pro veřejnou diskusi a prostředku k prosazování širší demokratické účasti jednotlivců, a že proto požaduje, aby členské státy byly nadále oprávněny přizpůsobit dosah plnění účelu veřejnoprávního vysílání v novém mediálním prostředí,

M.

vzhledem k tomu, že pluralitu sdělovacích prostředků lze zaručit pouze náležitou politickou vyvážeností, pokud jde o obsah veřejnoprávní televize,

N.

vzhledem k tomu, že zkušenosti ukazují, že neomezená koncentrace vlastnictví ohrožuje pluralitu a kulturní rozmanitost, a vzhledem k tomu, že systém založený čistě na volné hospodářské soutěži není schopen pluralitu sdělovacích prostředků zaručit,

O.

vzhledem k tomu, že se v Evropě osvědčil dvoupilířový model soukromé a veřejnoprávní televize a audiovizuálních mediálních služeb, neboť posílil pluralitu sdělovacích prostředků, a že by tedy měl být dále rozvíjen,

P.

vzhledem k tomu, že koncentrace vlastnictví zvyšuje závislost pracovníků ve sdělovacích prostředcích na vlastnících velkých mediálních podniků,

Q.

vzhledem k tomu, že nové technologie a zejména přechod k digitální technologii pro výrobu a šíření audiovizuálního obsahu a vstup nových komunikačních a informačních služeb na trh významně ovlivnily množství dostupných produktů a prostředků šíření; avšak vzhledem k tomu, že zvýšení množství, pokud jde o sdělovací prostředky a služby, nezaručuje automaticky obsahovou rozmanitost; vzhledem k tomu, že jsou proto nezbytné nové, aktualizované prostředky k zajištění plurality sdělovacích prostředků a kulturní rozmanitosti a poskytování rychlých a objektivních informací veřejnosti,

R.

vzhledem k tomu, že stávající předpisový rámec v oblasti telekomunikací, který odráží přímý vztah a vzájemnou závislost infrastruktury a regulace obsahu, poskytuje členským státům vhodné technické nástroje pro ochranu plurality sdělovacích prostředků a obsahu, jako jsou pravidla pro přístup a povinný přenos (must-carry),

S.

vzhledem k tomu, že respektování plurality informací a rozmanitosti obsahu není automaticky zaručeno technickým pokrokem, ale musí být založeno na aktivní, důsledné a ostražité politice na straně vnitrostátních a evropských veřejných orgánů,

T.

vzhledem k tomu, že ačkoli internet výrazně zlepšil přístup k různým zdrojům informací, názorům a stanoviskům, dosud nenahradil tradiční sdělovací prostředky, jež mají nadále rozhodující vliv na formování veřejného mínění,

U.

vzhledem k tomu, že v důsledku technologického rozvoje šíří vydavatelé novin ve stále větší míře obsah svých novin prostřednictvím internetu, a jsou proto do značné míry závislí na příjmech z internetové inzerce,

V.

vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky zůstávají nástrojem politického vlivu a že je značně ohrožena jejich schopnost plnit úkoly strážce demokracie, protože soukromé podniky v oblasti sdělovacích prostředků se zaměřují především na finanční zisk; vzhledem k tomu, že s tím souvisí nebezpečí ztráty rozmanitosti, obsahové kvality a různorodosti názorů, a proto by ochrana plurality sdělovacích prostředků neměla být ponechána pouze na tržních mechanismech,

W.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech si vybudovaly významné a často dominantní postavení velké mediální podniky, a vzhledem k riziku, které pro nezávislost médií představuje existence podnikatelských seskupení v oblasti tisku, která ovládají podniky, jež mohou zadávat veřejné zakázky,

X.

vzhledem k tomu, že příspěvek nadnárodních mediálních firem v některých členských státech je zásadní pro oživení mediálního prostředí, avšak musí rovněž dojít ke zlepšení pracovních podmínek a mezd,

Y.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zlepšit pracovní podmínky a kvalitu práce pracovníků ve sdělovacích prostředcích, a vzhledem k tomu, že kvůli chybějícím sociálním zárukám je stále vyšší počet novinářů zaměstnáván za nejistých podmínek,

Z.

vzhledem k tomu, že účinnost práva v oblasti hospodářské soutěže EU při řešení koncentrace sdělovacích prostředků je poněkud omezená, neboť činnosti vytvářející vertikální a horizontální koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků v nových členských státech EU nedosahují finančního prahu pro uplatnění právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže,

AA.

vzhledem k tomu, že zavedení příliš přísných pravidel pro vlastnictví sdělovacích prostředků může narušit konkurenceschopnost evropských podniků na světovém trhu a zvýšit vliv neevropských mediálních skupin,

AB.

vzhledem k tomu, že by čtenáři, diváci a posluchači měli mít přístup k obsahově bohaté nabídce,

AC.

vzhledem k tomu, že se pracovníci ve sdělovacích prostředcích snaží vytvářet co nejkvalitnější obsah, ale že podmínky pro tento účel nejsou ve všech členských státech stejně uspokojivé,

AD.

vzhledem k tomu, že šíření nových sdělovacích prostředků (širokopásmový internet, satelitní kanály, pozemní digitální vysílání atd.) a různé formy vlastnictví sdělovacích prostředků nejsou samy o sobě dostatečnou zárukou plurality jejich obsahu,

AE.

vzhledem k tomu, že pravidla pro kvalitu obsahu a ochranu nezletilých by měla být uplatňována na veřejnoprávní i komerční úrovni,

AF.

vzhledem k tomu, že mediální podniky mají nezastupitelný význam, pokud jde o pluralitu sdělovacích prostředků a ochranu demokracie, a že by se proto měly aktivněji zaměřovat na praxi související s etikou podnikání a sociální odpovědností,

AG.

vzhledem k tomu, že komerční sdělovací prostředky stále častěji používají materiály, zejména s audiovizuálním obsahem, které jim zdarma či za nepatrnou odměnu poskytují soukromí uživatelé, což je z hlediska etiky a ochrany soukromí problematická praxe, která navíc vystavuje novináře a ostatní mediální pracovníky nepřiměřenému konkurenčnímu tlaku,

AH.

vzhledem k tomu, že weblogy významným a novým způsobem přispívají ke svobodě vyjadřování a jsou čím dál víc využívány pracovníky ve sdělovacích prostředcích i soukromými osobami,

AI.

vzhledem k tomu, že veřejnoprávní vysílání musí být stabilně financováno, musí být spravedlivé a vyvážené a musí mít k dispozici prostředky k prosazování veřejného zájmu a sociálních hodnot,

AJ.

vzhledem k tomu, že členské státy mají značný prostor pro výklad v oblasti působnosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků a jejich financování,

AK.

vzhledem k tomu, že veřejnoprávní sdělovací prostředky jsou na trhu významněji zastoupeny pouze v oblasti audiovizuálního a nelineárního vysílání,

AL.

vzhledem k tomu, že evropský audiovizuální model musí být i nadále založen na rovnováze mezi silnými, nezávislými a pluralitními veřejnoprávními službami a dynamickým komerčním sektorem; vzhledem k tomu, že zachování tohoto modelu je nezbytné pro živou a kvalitní tvorbu, pluralitu sdělovacích prostředků a respektování a podporu kulturní rozmanitosti,

AM.

vzhledem k tomu, že veřejnoprávní sdělovací prostředky členských států trpí nedostatečným financováním a čelí politickému nátlaku,

AN.

vzhledem k tomu, že úkoly svěřené veřejnoprávnímu vysílání v každém členském státě vyžadují dlouhodobé financování a záruku nezávislosti, což zdaleka ve všech členských státech neplatí,

AO.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech mohou hrát veřejnoprávní sdělovací prostředky co do kvality i sledovanosti rozhodující úlohu,

AP.

vzhledem k tomu, že veřejný přístup ke kvalitnímu a rozmanitému obsahu pro všechny se stává ještě klíčovějším v souvislosti s technologickými změnami a zvýšenou koncentrací ve stále konkurenčnějším a globalizovanějším prostředí; vzhledem k tomu, že veřejnoprávní audiovizuální služby jsou zcela nezbytné pro demokratické vytváření veřejného mínění, seznámení občanů s kulturní rozmanitostí a záruku plurality; a vzhledem k tomu, že tyto služby musí být schopny využívat nové platformy vysílání, mají-li plnit úkoly, které jim byly svěřeny, a být dostupné pro všechny společenské skupiny bez ohledu na jimi zvolený způsob přístupu,

AQ.

vzhledem k tomu, že mají-li veřejnoprávní sdělovací prostředky obstát v konkurenci s komerčními médii a nabízet velmi kvalitní kulturní pořady a zpravodajství, musí být náležitě financovány,

AR.

vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí vznikly nové formy sdělovacích prostředků a že se tradiční sdělovací prostředky obávají toho, že se rostoucí podíl příjmů z reklamy přesouvá k internetovým sdělovacím prostředkům,

AS.

vzhledem k tomu, že se veřejnoprávní a komerční vysílání, k němuž se připojí nové subjekty, budou i nadále doplňovat v novém audiovizuálním prostředí charakterizovaném velkým počtem platforem pro poskytování služeb,

AT.

vzhledem k tomu, že EU není oprávněna regulovat koncentraci sdělovacích prostředků, nicméně díky pravomocem v různých oblastech politik může hrát aktivní úlohu při ochraně a prosazování plurality médií; vzhledem k tomu, že právní předpisy upravující hospodářskou soutěž a státní podpory, regulace v audiovizuální a telekomunikační sféře a vnější (obchodní) vztahy jsou oblasti, ve kterých EU může a dokonce by měla aktivně vést politiku posilování a podpory plurality sdělovacích prostředků,

AU.

vzhledem ke zvyšujícímu se počtu konfliktů kvůli svobodě projevu,

AV.

vzhledem k tomu, že v informační společnosti je mediální gramotnost základním způsobem, jak umožnit občanům informovaně a aktivně přispívat k demokracii,

AW.

vzhledem ke zvýšené nabídce informací (zejména díky internetu) je jejich výklad a vyhodnocování stále důležitější,

AX.

vzhledem k tomu, že propagaci mediální gramotnosti občanů Evropské unie je nutné podporovat mnohem důsledněji,

AY.

vzhledem k tomu, že evropské sdělovací prostředky v současnosti působí na globalizovaném trhu, což znamená, že složitá omezení, pokud jde o jejich vlastnictví, značně sníží jejich schopnost obstát v konkurenci s podniky třetích zemí, které podobnými omezeními vázány nejsou; vzhledem k tomu, že je tedy nezbytné na jedné straně vytvořit rovnováhu mezi důsledným uplatňováním pravidel spravedlivé hospodářské soutěže a poskytováním záruk plurality a na druhé straně zajistit, aby byly podniky dostatečně flexibilní vůči konkurenci na mezinárodním trhu sdělovacích prostředků,

AZ.

vzhledem k tomu, že žijeme ve společnosti, která je neustále zahlcována informacemi, rychlou komunikací a nefiltrovanými zprávami, přičemž výběr informací vyžaduje zvláštní schopnosti,

BA.

vzhledem k tomu, že opatření na upevnění a podporu plurality sdělovacích prostředků musí být jádrem vnějších vztahů EU (v oblasti obchodu i jinde), zejména v souvislosti s evropskou politikou sousedství, strategií rozšíření a dvoustrannými dohodami o partnerství,

1.

naléhá na Komisi a členské státy, aby zabezpečily pluralitu sdělovacích prostředků, aby všem občanům EU zajistily přístup ke svobodným a různorodým sdělovacím prostředkům ve všech členských státech a aby doporučily případná zlepšení;

2.

je pevně přesvědčen o tom, že pluralitní mediální systém je základní podmínkou pro zachování demokratického společenského modelu v Evropě;

3.

konstatuje, že evropské mediální prostředí podléhá pokračujícímu sbližování, pokud jde o sdělovací prostředky i trhy;

4.

zdůrazňuje, že v důsledku koncentrace vlastnictví mediálního systému vzniká prostředí, které přeje monopolizaci trhu s reklamou, vytváří překážky bránící novým subjektům ve vstupu na trh a vede rovněž k uniformitě mediálního obsahu;

5.

poukazuje na to, že rozvoj mediálního systému je stále více motivován ziskem, a proto nemůže v dostatečné míře zabezpečit společenské, politické a hospodářské procesy, ani zajistit dodržování hodnot vyjádřených v novinářských kodexech chování; domnívá se proto, že je třeba provázat právní předpisy upravující hospodářskou soutěž se zákonem o sdělovacích prostředcích s cílem zajistit přístup na trh, konkurenční prostředí a kvalitu a zabránit konfliktu zájmů mezi koncentrací vlastnictví sdělovacích prostředků a politikou mocí, což škodí volné hospodářské soutěži a narušuje rovné podmínky a pluralitu;

6.

připomíná členským státům, že při rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů musí být vždy usilováno o rovnováhu mezi jejich povinnostmi a svobodou projevu, jejíž ochrana je v konečném důsledku v působnosti soudů;

7.

7 vyzývá Komisi, aby se zavázala k prosazování stabilního právního rámce, který by ve všech členských státech zaručoval vysokou úroveň ochrany pluralismu;

8.

požaduje proto, aby byla zajištěna rovnováha mezi veřejnoprávními a soukromými vysílacími subjekty (v těch členských státech, kde veřejnoprávní vysílací subjekty existují) a aby byly vytvořeny vazby mezi právními předpisy upravujícími hospodářskou soutěž a zákony o sdělovacích prostředcích;

9.

je přesvědčen o tom, že veřejné orgány by měly usilovat především o vytvoření podmínek, které zaručí kvalitu sdělovacích prostředků (včetně veřejných sdělovacích prostředků), jejich rozmanitost a naprostou nezávislost novinářů;

10.

žádá, aby byla přijata opatření na zvýšení konkurenceschopnosti evropských mediálních koncernů s cílem významně podpořit hospodářský růst; tomuto účelu by mělo posloužit i zlepšení informovanosti občanů o hospodářské a finanční problematice a jejich znalosti této problematiky;

11.

upozorňuje na to, že v EU a zejména v nových členských státech sílí vliv mediálních investorů ze třetích zemí;

12.

žádá, aby na úrovni EU i členských států byly důsledně uplatňovány právní předpisy na ochranu hospodářské soutěže s cílem zajistit intenzivní konkurenci a umožnit přístup nových subjektů na trh;

13.

domnívá se, že právní předpisy EU na ochranu hospodářské soutěže pomáhají omezit koncentraci sdělovacích prostředků; zdůrazňuje však význam nezávislé kontroly sdělovacích prostředků prováděné členskými státy a za tímto účelem naléhá, aby tato regulace na vnitrostátní úrovni byla účinná, jasná a transparentní a měla vysokou úroveň;

14.

vítá záměr Komise vypracovat konkrétní ukazatele pro hodnocení plurality sdělovacích prostředků;

15.

žádá, aby kromě plurality sdělovacích prostředků byly pro mediální analýzu zavedeny další ukazatele, které si budou všímat demokratické a právní orientace sdělovacích prostředků i pokrývání problematiky lidských práv a práv menšin či profesních kodexů chování novinářů;

16.

domnívá se, že pravidla pro koncentraci sdělovacích prostředků by měla upravovat nejen vlastnictví a produkci mediálního obsahu, ale i (elektronické) kanály a mechanismy umožňující přístup na internet a šíření mediálního obsahu po internetu, jako jsou např. internetové vyhledávače;

17.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit přístup k informacím pro zdravotně postižené osoby;

18.

uznává, že samoregulace hraje důležitou úlohu při zajišťování plurality sdělovacích prostředků; vítá stávající iniciativy mediálního průmyslu v této oblasti;

19.

vybízí k vypracování charty pro svobodu sdělovacích prostředků s cílem zaručit svobodu projevu a pluralitu;

20.

vyzývá k respektování svobody sdělovacích prostředků a k tomu, aby jejich zpravodajství důsledně dodržovalo etické zásady;

21.

zdůrazňuje potřebu zavést systémy pro sledování a prosazování plurality sdělovacích prostředků založené na spolehlivých a nestranných ukazatelích;

22.

zdůrazňuje, že je nutné, aby orgány EU a členských států využily vhodných konkrétních právních a sociálních záruk k zajištění nezávislosti novinářů a redaktorů, a upozorňuje, že je důležité v členských státech a na všech trzích, kde provozují činnost mediální společnosti sídlící v EU, vypracovat a jednotně uplatňovat redakční charty, aby se vlastníkům, investorům nebo vnějším subjektům, jako jsou výkonné orgány, zabránilo v zasahování do obsahu zpravodajství;

23.

vyzývá členské státy, aby vhodnými prostředky zajistily správnou rovnováhu mezi politickou a sociální vnímavostí, zejména pokud jde o zpravodajské a publicistické pořady;

24.

vítá dynamiku a rozmanitost, kterou do mediálního prostředí vnesly nové sdělovací prostředky, a vyzývá k odpovědnému využívání všech nových technologií, jako je například mobilní televize, jakožto platformy pro komerční, veřejnoprávní a občanské sdělovací prostředky;

25.

vybízí k otevřené diskusi o všech tématech souvisejících s právním postavením weblogů;

26.

podporuje ochranu autorských práv na úrovni online sdělovacích prostředků, přičemž třetí osoby jsou povinny uvést zdroj převzatých informací,

27.

doporučuje zahrnout mediální gramotnost mezi základní kompetence evropských občanů a podporuje vytvoření ústředního evropského studijního plánu pro mediální gramotnost, v němž bude zdůrazněna jejich úloha při překonávání velkých rozdílů v používání digitálních technologií;

28.

zastává názor, že mediální vzdělávání musí mít za cíl, jak je stanoveno ve výše uvedeném doporučení Rec.1466(2000), poskytnout občanům prostředky, které jim umožní opřít se o kritický výklad a využívat stále rostoucí objem přijímaných informací; domnívá se, že díky tomuto učebnímu postupu budou občané schopni formulovat různá sdělení a vybírat nejvhodnější média pro jejich předávání, a tak v plném rozsahu vykonávat svá práva, pokud jde o svobodu informací a projevu;

29.

naléhavě žádá Komisi, aby při vypracování evropského přístupu k mediální gramotnosti věnovala dostatečnou pozornost normám pro kritické hodnocení obsahu a v této souvislosti i předávání osvědčených postupů;

30.

žádá Komisi a členské státy, aby stanovily pevný objektivní rámec pro přidělování vysílacích licencí na trhu kabelové a satelitní televize a analogového a digitálního vysílání, a to na základě transparentních a spravedlivých kritérií s cílem zavést systém pluralitní hospodářské soutěže a předcházet tomu, aby společnosti zneužívaly svého monopolního či dominantního postavení;

31.

připomíná Komisi, že byla při několika příležitostech požádána o vypracování návrhu směrnice, jejímž účelem by bylo zajišťovat pluralismus, podporovat a chránit kulturní rozmanitost v duchu úmluvy UNESCO o rozmanitosti kulturních projevů a zabezpečit přístup všech mediálních společností k technickým prostředkům, které by jim umožnily oslovit všechny občany;

32.

vyzývá členské státy, aby podporovaly kvalitní veřejnoprávní vysílání, které by mohlo nabízet skutečnou alternativu k vysílání komerčních stanic, nemuselo by nevyhnutelně soutěžit o sledovanost a příjmy z reklamy, a mohlo by proto zaujmout významnější místo na evropské scéně jako pilíř zachování plurality sdělovacích prostředků, demokratického dialogu a přístupu všech občanů k vysílání s kvalitním obsahem;

33.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly užší spolupráci mezi evropskými regulačními orgány a aby zintenzivnily formální i neformální diskuse a výměny názorů mezi regulačními orgány v oblasti vysílání;

34.

doporučuje, aby v případě potřeby veřejnoprávní média v členských státech odrážela multikulturní povahu jednotlivých regionů;

35.

vyzývá, aby se zveřejňovali vlastníci veškerých sdělovacích prostředků, aby tak bylo možné dosáhnout větší transparentnosti ohledně cílů a profilů jednotlivých vysílacích společností a vydavatelů;

36.

vybízí členské státy, aby zajistily, že uplatňování vnitrostátních právních předpisů, které upravují hospodářskou soutěž, na sdělovací prostředky i na odvětví internetových a komunikačních technologií bude usnadňovat a podporovat pluralitu sdělovacích prostředků; vyzývá Komisi, aby při uplatňování právních předpisů EU upravujících hospodářskou soutěž zohlednila jejich dopad na pluralitu sdělovacích prostředků;

37.

doporučuje, aby byly právní předpisy upravující státní podporu koncipovány a prováděny tak, aby umožňovaly veřejnoprávním sdělovacím prostředkům plnit jejich funkci i v dynamickém prostředí a aby se zároveň zajistilo, že veřejnoprávní sdělovací prostředky budou plnit funkci, která jim byla svěřena členskými státy, průhledným a odpovědným způsobem; tyto předpisy by měly zároveň zamezit zneužívání veřejného financování z důvodů politického nebo hospodářského prospěchu;

38.

žádá Komisi, aby při přijímání rozhodnutí o nutných revizích svého výše uvedeného sdělení z roku 2001 náležitě zohlednila úmluvu UNESCO o rozmanitosti kulturních projevů a výše uvedené doporučení Rec(2007)3; rozhodne-li se Komise stávající pokyny revidovat, žádá, aby byl posouzen dopad veškerých navržených opatření nebo vyjasnění na pluralitu sdělovacích prostředků a aby tato opatření náležitě respektovala pravomoci členských států;

39.

doporučuje, aby Komise využila revizi svého výše uvedeného sdělení z roku 2001 – považuje-li tuto revizi za nezbytnou – jako prostředek k posílení veřejnoprávního vysílání, které je důležitou zárukou plurality sdělovacích prostředků v EU;

40.

domnívá se, že mají-li veřejnoprávní audiovizuální média plnit své úkoly i v éře digitálních technologií, je nezbytné, aby kromě tradičních programů poskytovaly také nové informační služby a sdělovací prostředky a aby byly schopny interakce se všemi digitálními sítěmi a platformami;

41.

vítá, že některé členské státy zavedly ustanovení, která provozovatelům kabelové televize ukládají, aby do vysílání zahrnuli veřejnoprávní stanice a aby část digitálního spektra přidělili veřejným provozovatelům;

42.

naléhavě žádá Komisi, aby uplatňovala široké pojetí úlohy veřejnoprávního vysílání v souladu s dynamickým a i v budoucnu použitelným výkladem výše uvedeného protokolu k Amsterodamské smlouvě, zejména pokud jde o neomezenou účast veřejnoprávního vysílání na technologickém rozvoji a odvozených formách tvorby obsahu a prezentace (v podobě lineárních i nelineárních služeb); tento přístup by měl zahrnovat také přiměřené financování nových služeb, které se podílejí na plnění úloh veřejnoprávního vysílání;

43.

znovu zdůrazňuje, že regulace užívání spektra musí zohlednit cíle veřejného zájmu, jako je například pluralita sdělovacích prostředků, a proto nemůže podléhat čistě tržnímu režimu; o přidělování frekvencí by měly navíc i nadále rozhodovat členské státy tak, aby mohly sloužit specifickým potřebám jejich společnosti, zejména pokud jde o ochranu a prosazování plurality sdělovacích prostředků;

44.

doporučuje, aby byla v průběhu revize telekomunikačního balíčku zachována a případně rozšířena pravidla pro povinný přenos;

45.

souhlasí s výše uvedeným doporučením Rec(2007)2, v němž se uvádí, že by měl být poskytovatelům obsahu zajištěn spravedlivý přístup k sítím elektronických komunikací;

46.

upozorňuje na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007, neboť interoperabilita má zásadní význam pro pluralitu sdělovacích prostředků;

47.

vyzývá k vyváženému přidělování digitální dividendy, aby byl zajištěn rovný přístup pro všechny účastníky, a tudíž i pluralita sdělovacích prostředků;

48.

je znepokojen dominantním postavením několika velkých online subjektů, které omezuje přístup nových soutěžitelů na trh, a tím v tomto odvětví potlačuje tvořivost a podnikavost;

49.

vyzývá k větší transparentnosti, pokud jde o osobní údaje a informace o uživatelích uchovávané internetovými vyhledavači, poskytovateli služeb elektronické pošty a stránkami pro navazování sociálních kontaktů;

50.

domnívá se, že regulace na úrovni EU dostatečně chrání přístup k elektronickým programovým průvodcům a podobným pomůckám pro přehledy a navigaci, ale že lze zvážit i další opatření týkající se způsobu, jakým jsou informace o dostupných programech předkládány, s cílem zajistit snadnou dostupnost služeb veřejného zájmu; vyzývá Komisi, aby pomocí postupů konzultace zjistila, zda jsou pro zajištění plurality sdělovacích prostředků nezbytné základní pokyny či předpisy pro dané odvětví;

51.

v zájmu posílení plurality sdělovacích prostředků vyzývá k zachování rovnováhy mezi veřejnoprávním a soukromým vysíláním a k jednotnému uplatňování práva hospodářské soutěže a mediálního práva;

52.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 340, 10. 11. 1997, s. 109.

(2)  Úř. věst. L 332, 18. 12. 2007, s. 27.

(3)  Úř. věst. C 25 E, 29. 1. 2004, s. 205.

(4)  Úř. věst. C 104 E, 30. 4. 2004, s. 1026.

(5)  Úř. věst. C 320, 15. 11. 2001, s. 5.

(6)  Úř. věst. C 30, 5. 2. 1999, s. 1.

(7)  Přijaté texty, P6_TA(2007)0497.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/94


Čtvrtek 25. září 2008
Usměrnění cen energií

P6_TA(2008)0460

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o usměrnění cen energií

2010/C 8 E/17

Evropský parlament,

s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o závislosti na pohonných hmotách (1) a usnesení ze dne 19. června 2008 o krizi v odvětví rybolovu v důsledku rostoucích cen pohonných hmot (2),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. června 2008 nazvané „Řešení problému vyšších cen ropy“ (KOM(2008)0384,

s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 19.–20. června 2008,

s ohledem na dohodu při neformální schůzce Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) konané ve dnech 12.–13. září 2008 v Nice,

s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že ceny ropy dosáhly v létě doposud nejvyšších reálných hodnot, že ceny ostatních energetických produktů se také zvýšily a že spotřebitelské ceny pohonných hmot se vyvíjely podle růstu cen surové ropy; vzhledem k tomu, že pokles amerického dolaru přispěl k tlaku na ceny ropy,

B.

vzhledem k tomu, že podle odhadů zůstanou ceny ropy ve střednědobém až dlouhodobém výhledu

C.

vzhledem k tomu, že vysoké ceny negativně ovlivňují kupní sílu občanů EU a nejvíce se dotýkají domácnosti s nejnižšími příjmy a energeticky náročných odvětví,

D.

vzhledem k tomu, že růst cen energie ovlivňuje celá skupina faktorů; strukturální posun dodávek pohonných hmot a jejich poptávky, snížení počtu a velikosti nových nalezišť ropy; omezený nárůst výroby ropy, geopolitické faktory, nižší investice do technologického pokroku, vyšší investiční náklady, nedostatek kvalifikovaných pracovníků v nejdůležitějších dodavatelských zemích; vzhledem k tomu, že některé země produkující ropu mají tendenci využívat svých přírodních zdrojů k politickým účelům,

E.

vzhledem k tomu, že vyšší transparentnost, spolehlivost a častější zveřejňování obchodních údajů o zásobách ropy jsou důležité pro účinné fungování ropných trhů,

F.

vzhledem k tomu, že nynější finanční výkyvy donutily investory hledat alternativní investice a přispěly ke zvýšení cenové nestálosti v krátkodobém výhledu;

G.

vzhledem k tomu, že ekonomika EU je stále velmi závislá na dovozu ropy a potenciální nové oblasti spočívají většinou v „nekonvenčních úložištích“, v důsledku čehož jsou investiční náklady na jejich vývoj vyšší,

H.

vzhledem k tomu, že společná evropská zahraniční politika v oblasti energií, založená na solidaritě, diverzifikaci a podpoře udržitelnosti, by vytvořila synergie zaručující zabezpečení dodávek pro Evropskou unii a posílila by vliv EU, její akceschopnost v zahraniční politice a její důvěryhodnost na celosvětové scéně,

1.

zdůrazňuje, že pokud nedojde k významnému posunu v energetické politice a spotřebě energie, bude poptávka po energii v EU v příštích desetiletích nadále stoupat; vyjadřuje znepokojení nad růstem cen energií, zejména kvůli jeho negativnímu dopadu na evropskou ekonomiku a konkurenceschopnost, což ohrožuje dosažení cílů Lisabonské strategie;

2.

zdůrazňuje, že je nezbytné přijmout opatření, která evropské ekonomice umožní udržet si svou konkurenceschopnost a přizpůsobit se novým cenám ropy;

3.

vyzývá k jednoznačnému politickému rozhodnutí přijmout konkrétní opatření prosazovat obnovitelné zdroje energie, usilovat o diversifikaci energetických dodávek a snížení závislosti na dovážených fosilních palivech; považuje tento přechod za nejvhodnější reakci na vyšší ceny energie s cílem zvýšit stabilitu trhů s energií, v dlouhodobém horizontu snížit náklady spotřebitelů a plnit cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu, který s ní souvisí; zdůrazňuje, že tato strategická opatření musí doprovázet jednoznačné finanční závazky v oblasti výzkumu a vývoje;

4.

domnívá se, že by členské státy měly přijmout krátkodobá a cílená opatření s cílem zmírnit negativní dopad na domácnosti s nejnižšími příjmy; zdůrazňuje však, že by se mělo zabránit opatřením vyvolávajícím další inflaci a pobídkám vedoucím k menší hospodárnosti s energií, neboť mohou neutralizovat udržitelnost veřejných financí a mohou být znemožněny vysokými cenami ropy;

5.

znovu připomíná svůj postoj ze dne 18. června 2008 k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (3) a ze dne 9. července 2008 k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (4); domnívá se, že Komise by měla předložit sdělení o boji s energetickou chudobou v Evropské unii; vyzývá členské státy, aby poskytly vnitrostátní definice energetické chudoby a aby rozvinuly národní akční plány s cílem vymýtit tuto chudobu; vyzývá Komisi, aby monitorovala a koordinovala údaje poskytované členskými státy a zajistila, aby byly dodržovány povinnosti týkající se univerzálních a veřejných služeb;

6.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby navrhovaná „Charta spotřebitelů energie“ byla právně závazná a jednoznačně stanovila práva spotřebitelů; vyzývá vnitrostátní regulační orgány, aby využily všechny pravomoci, které jim byly svěřeny, k pomoci spotřebitelům;

7.

bere na vědomí pokles cen ropy na 100 amerických dolarů za barel za několik posledních týdnů, čímž byl narušen trend stálého vzestupu cen ropy; se znepokojením konstatuje, že spotřebitelé i nadále platí vyšší ceny, které ne vždy plně odráží kolísání cen směrem dolů; vyzývá Komisi, aby monitorovala vývoj cen, zejména s ohledem na to, jak se zvýšení či snížení cen týká spotřebitelů;

8.

vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování pravidel hospodářské soutěže EU a zaměřila se zvláště na šetření postupů narušujících hospodářkou soutěž v plynárenství a energetice a bojovala proti nim, jakož i zpracování ropy a její distribuce spotřebitelům;

9.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala spojitost mezi cenami ropy a plynu v dlouhodobých smlouvách týkajících se plynu a navrhla přiměřenou politickou reakci;

10.

vyzývá Radu ve složení ECOFIN, aby předložila návrh na zavedení snížené sazby DPH u zboží a služeb šetřících energii;

11.

podporuje opatření na podporu procesu přizpůsobování energeticky náročných odvětví a služeb tak, aby měly vyšší energetickou účinnost; žádá však Komisi, aby sledovala dopad těchto opatření a jednala odpovídající způsobem, dojde-li k narušení hospodářské soutěže;

12.

dále zdůrazňuje, že obnovitelné zdroje energie spolu s opatřeními na zachování energie snižují závislost Evropy na dovozu energie a zmírňují tak politická a hospodářská rizika související s tímto dovozem;

13.

vyzývá Komisi, aby při vytváření budoucí energetické politiky EU, zejména v rámci nadcházejícího druhého přezkumu energetické politiky, přednostně zohlednila úsporu energie, energetickou účinnost a obnovitelné energie;

14.

domnívá se, že Evropská investiční banka by měla hrát významnější úlohu při poskytování finančních prostředků na zajištění energetické účinnosti, využívání obnovitelných zdrojů a projekty výzkumu a vývoje, zejména se zaměřením na malé a střední podniky;

15.

poukazuje na zvýšení daňových příjmů z energie vzhledem k nedávnému zvýšení cen ropy; vyzdvihuje význam vhodných fiskálních politik, jako prostředků ke snižování závislosti na fosilních palivech, řešení klimatických změn a vytváření pobídek k investicím do energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a ekologických produktů;

16.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh na revizi směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (5) (tzv. směrnice o energetické dani), pečlivě posoudila dopady, které daňová opatření mohou mít na inflaci, nové investice, na přechod na ekonomiku EU s nízkými emisemi uhlíku a energeticky účinnou;

17.

zdůrazňuje důležitost vyšší transparentnosti a spolehlivosti údajů o ropných trzích a komerčních zásobách ropy; domnívá se, že je nezbytné lepší pochopení vývoje cen ropných produktů; vyzývá k včasné úpravě právních předpisů Společenství o nouzových zásobách ropy;

18.

zdůrazňuje, že EU by měla vystupovat jednomyslně, pokud jde o energetickou politiku; znovu zdůrazňuje význam společné energetické politiky EU a odhodlání k evropské politice sousedství; v tomto ohledu se domnívá, že by EU měla mít vedoucí úlohu v dialogu o energii vedeném s klíčovými dodavateli ropy a plynu; vítá myšlenku vrcholného setkání na vysoké úrovni mezi zeměmi, které spotřebovávají a produkují ropu a plyn s cílem dosáhnout lepší stability cen ropy, větší předvídatelnosti dodávek a plateb za prodej v eurech;

19.

podporuje společnosti v EU, aby byly iniciativnější, a zejména aby pokračovaly v poskytování investic, a získaly si tak vedoucí postavení, pokud jde o know-how nových technologií a inženýrské postupy, a zachovaly si tak postavení klíčových partnerů v nejvýznamnějších zemích produkujících ropu; konstatuje, že investice jsou zejména potřebné pro rozvoj rafinérií a těžebních kapacit, které by umožnily udržet krok se zvyšující se poptávkou;

20.

konstatuje, že velké ropné společnosti by měly zvýšit svou sociální odpovědnost podniků a měly by směřovat další privátní investice, které budou financované z neočekávaných zisků v ropném průmyslu, do programů energetických úspor, alternativních energetických technologií a souvisejícího výzkumu a vývoje;

21.

vyzývá členské státy, aby provedly koordinované politické zásahy zaměřené na řešení rostoucích cen energií; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu nejlépe osvědčených politických opatření, kterými členské státy reagovaly na problémy spojené s vysokými cenami energií;

22.

vyzývá Radu, aby co nejdříve dosáhla dohody o následných klíčových krocích směrem k dosažení zcela liberalizovaného vnitřního trhu s energií, neboť to přispěje ke snížení negativního vlivu cen energií na EU a posílí bezpečnost dodávek; v tomto ohledu znovu potvrzuje svou silnou podporu dotvoření vnitřního trhu s energií;

23.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.


(1)  Úř. věst. C 227 E, 21. 9. 2006, s. 580.

(2)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0308.

(3)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0294.

(4)  Přijaté texty, P6_TA(2008)0347.

(5)  Úř. věst. L 283, 31. 10. 2003, s. 51.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/97


Čtvrtek 25. září 2008
Bílá kniha týkající se zdravotních problémů souvisejicích s výživou, nadváhou a obezitou

P6_TA(2008)0461

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o bílé knize týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (2007/2285(INI))

2010/C 8 E/18

Evropský parlament,

s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 30. května 2007 nazvanou „Strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou“ (KOM(2007)0279),

s ohledem na své usnesení ze dne 1. února 2007 o prosazování zdravé stravy a fyzické aktivity (1),

s ohledem na druhý akční plán Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu v oblasti potravin a výživy na období 2007–2012, přijatý Regionálním výborem WHO pro Evropu ve dnech 17. až 20. září 2007 v Bělehradě, a na Evropskou chartu boje proti obezitě, přijatou regionální kanceláří WHO v roce 2006,

s ohledem na cíle stanovené v Evropské chartě boje proti obezitě Evropskou ministerskou konferencí WHO, která se konala v Istanbulu ve dnech 15. až 17. listopadu 2006,

s ohledem na to, že dne 22. května 2004 byla na 57. světovém zdravotnickém shromáždění přijata světová strategie týkající se stravy, fyzické aktivity a zdraví,

s ohledem na závěry Rady pro zaměstnanost, sociální věci, zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 2. a 3. června 2005 týkající se obezity, výživy a fyzické aktivity,

s ohledem na závěry Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele ze dne 5. a 6. prosince 2007, nazvané „Zavádění strategie EU týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou“,

s ohledem na závěry zasedání regionální kanceláře WHO pro Evropu, které se konalo v Kodani v roce 2006 na téma „Fyzická aktivita a zdraví v Evropě: důkaz pro činnost“,

s ohledem na bílou knihu Komise o sportu ze dne 11. července 2007 (KOM(2007)0391),

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 25. září 2007 nazvanou „Na cestě k nové kultuře městské mobility“ (KOM(2007)0551),

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0256/2008),

A.

vzhledem k tomu, že nadváha, obezita a nemoci související se stravou nabývají rozměrů epidemie a rozhodující měrou přispívají k hlavním příčinám úmrtnosti a nemocnosti v Evropě,

B.

vzhledem k tomu, že je vědecky prokázáno, že u mužů a žen je procento výskytu a stupeň závažnosti patologií spojených se špatnou výživou odlišné,

C.

vzhledem k tomu, že podle WHO trpí nadváhou nebo obezitou více než 50 % dospělého evropského obyvatelstva,

D.

vzhledem k tomu, že obezitou trpí více než 5 milionů dětí a nadváhou téměř 22 milionů dětí, přičemž uvedená čísla rychle narůstají, takže do roku 2010 bude podle předpovědí nadváhou nebo obezitou trpět dalších 1, 3 milionu dětí ročně,

E.

vzhledem k tomu, že nemoci spojené s obezitou a nadváhou podle odhadů spotřebují v některých členských státech 6 % vládních výdajů na zdravotní péči; vzhledem k tomu, že nepřímé náklady na tyto zdravotní problémy jsou například vzhledem ke snížené produktivitě a nemocenské dovolené podstatně vyšší,

F.

vzhledem k tomu, že abdominální obezita je vědecky uznávána jako jedna z hlavních příčin několika nemocí souvisejících s hmotností, jako jsou kardiovaskulární choroby a diabetes 2. typu,

G.

vzhledem k tomu, že stravovací návyky vytvořené v dětství často přetrvávají do dospělosti a že výzkumy ukázaly, že děti trpící obezitou mají větší sklony k obezitě v dospělosti,

H.

vzhledem k tomu, že evropští občané žijí v prostředí přispívajícím k obezitě, kde riziko obezity zvyšuje sedavý způsob života,

I.

vzhledem k tomu, že špatná strava je hlavním rizikovým faktorem pro jiné nemoci související se stravou, které jsou hlavní příčinou úmrtí v EU, včetně koronárního srdečního onemocnění, rakoviny, diabetu a mozkové příhody,

J.

vzhledem k tomu, že zpráva WHO z roku 2005 o zdraví v Evropě analyticky ukazuje, že mnoho úmrtí a nemocí je způsobeno sedmi hlavními rizikovými faktory, z nichž šest (hypertenze, cholesterol, body mass index, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny, nedostatečná fyzická aktivita a nepřiměřeně vysoká konzumace alkoholu) souvisí se stravou a tělesnou aktivitou, a vzhledem k tomu, že je k těmto zdravotním faktorům nutno přistupovat souběžně ve snaze zabránit významnému počtu úmrtí a nemocí,

K.

vzhledem k tomu, že za primární prevenci nadváhy považuje fyzickou aktivitu ve spojení s vyváženou stravou; vzhledem k tomu, že je znepokojující, že každý třetí Evropan ve svém volném čase nikdy necvičí, zatímco průměrný Evropan stráví více než pět hodin denně sezením, a že strava mnoha Evropanů není vyvážená,

L.

vzhledem k tomu, že počet hodin tělesné výchovy v posledním desetiletí klesl jak na základních, tak na středních školách, a že v oblasti sportovních zařízení a stavu vybavení existují mezi členskými státy velké rozdíly,

M.

vzhledem k tomu, že v Evropské chartě boje proti obezitě stanovila WHO úkol dosáhnout viditelného pokroku v boji proti dětské obezitě v příštích 4–5 letech a zvrátit současný trend nejpozději do roku 2015,

N.

vzhledem k tomu, že zdravá strava musí mít určité kvantitativní a kvalitativní vlastnosti, musí být zaměřena na individuální potřeby a musí vždy dodržovat stravovací zásady,

O.

vzhledem k tomu, že strava musí obsahovat tyto kategorie kritérií, kterým lze přiznat „hodnotu pro zdraví“: (1) výživová a energetická hodnota (nutriční hodnota), (2) zdravotní a toxikologická kritéria (bezpečnost potravin), (3) přírodní vlastnosti potravin („estetické/chuťové“ a „zažívací“ kvality) a (4) ekologická povaha produkce potravin (udržitelné zemědělství),

P.

vzhledem k tomu, že proti nadváze a obezitě by se mělo bojovat holistickým způsobem uplatňovaným ve všech oblastech vládních politik a na různých úrovních, zvláště na celostátní, regionální a místní úrovni, a to za přísného zachování subsidiarity,

Q.

vzhledem k tomu, že by neměl být přehlížen význam alkoholu, vzhledem k jeho vysoké energetické hodnotě, a kouření, které narušují chuť k jídlu a pití a je s nimi spojeno mnoho známých rizik pro zdraví,

R.

vzhledem k tomu, že sociální rozměr problému a zejména skutečnost, že nejvyšší úroveň výskytu nadváhy a obezity je registrovaná u osob z nižších sociálně-ekonomických skupin; vzhledem k tomu, že by obezita mohla prohloubit zdravotní a sociálně-ekonomické nerovnosti, zejména u nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, jako jsou například zdravotně postižení,

S.

vzhledem k tomu, že sociálně-ekonomické nerovnosti nabývají s růstem cen surovin (jako například obilovin, másla a mléka) jiný rozměr, který nemá obdoby ani pokud jde o množství dotčených produktů, ani pokud jde o rozsah tohoto nárůstu,

T.

vzhledem k tomu, že zvýšení cen surovin ve spojení s neprůhledností pravidel, kterými se řídí sektor velkoobchodní distribuce v některých členských státech, způsobilo strmý růst cen základních potravin s vysokou nutriční hodnotou, jako jsou např. ovoce a zelenina a neslazené mléčné výrobky, a že toto zvýšení cen zatěžuje rozpočet většiny domácností v EU, a vzhledem k tomu, že se EU musí s touto výzvou vyrovnat,

U.

vzhledem k tomu, že zdravotně postižení tvoří 15 % aktivního obyvatelstva EU; vzhledem k tomu, že kromě toho studie ukazují, že zdravotně postižení jsou více ohroženi obezitou, mimo jiné vzhledem k patofyziologickým změnám v metabolismu energie a složení těla a vzhledem ke svalové atrofii a fyzické ochablosti,

V.

vzhledem k tomu, že by se mělo dostat podpory veškerým iniciativám zúčastněných stran z různých odvětví, které jsou zaměřeny na zlepšení dialogu, výměnu osvědčených postupů a samoregulaci, například prostřednictvím akční platformy EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví či prostřednictvím pracovní skupiny pro sport a zdraví nebo sítě EU pro zdraví upevňující tělesnou aktivitu (HEPA),

W.

vzhledem k tomu, že by měly být jako součást kulturního dědictví podporovány různé tradiční kuchyně, avšak že by mělo být zároveň zajištěno, aby spotřebitelé znali jejich skutečný vliv na zdraví, aby se mohli informovaně rozhodovat,

X.

vzhledem k tomu, že by spotřebitelé v Evropě měli mít přístup k nezbytným informacím, které jim umožní zvolit nejlepší zdroje výživy pro optimální stravu s ohledem na jejich konkrétní životní styl a zdravotní stav,

Y.

vzhledem k tomu, že nové iniciativy průmyslu na samoregulaci reklamy se budou zabývat vyvážeností a povahou reklamy na potraviny a nápoje; vzhledem k tomu, že je potřeba, aby se samoregulační opatření vztahovala na veškeré formy uvádění výrobků na trh prostřednictvím internetu a jiných nových médií; vzhledem k tomu, že reklama na potraviny tvoří přibližně polovinu celkového reklamního vysílacího času v době, kdy televizi sledují děti, přičemž existují jasné důkazy o tom, že televizní reklama ovlivňuje krátkodobé stravovací návyky dětí ve věku od 2 do 11 let; vzhledem k tomu, že existují nové formy uvádění výrobků na trh využívající nejrůznější technologické prostředky, včetně tzv. „reklamních her“, které zahrnují komunikaci prostřednictvím mobilních telefonů, výměnu rychlých zpráv (instant messaging), videohry a interaktivní hry na internetu, což je znepokojující; vzhledem k tomu, že se již mnoho výrobců potravin, reklamních a marketingových firem a sdružení na ochranu zdraví a spotřebitele velmi výrazně zapojilo do akční platformy EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví a že již mohou odkázat na úspěšné studie a projekty,

Z.

vzhledem k tomu, že podvýživa, která postihuje zejména starší osoby, stojí evropské systémy zdravotnické péče podobné částky jako obezita a nadváha,

1.

vítá výše zmíněnou bílou knihu o výživě jako významný krok na cestě k ucelené strategii, jež má zamezit růstu obezity a nadváhy a řešit problém chronických chorob v Evropě, které souvisí se stravou, jako jsou například kardiovaskulární choroby, včetně srdečních chorob a mozkových příhod, rakoviny a diabetu;

2.

znovu vyzývá členské státy, aby uznaly obezitu za chronickou chorobu; domnívá se, že by mělo být vynaloženo úsilí s cílem zabránit stigmatizaci jednotlivců nebo skupin lidí, které jsou náchylné ke zdravotním problémům spojeným s výživou, nadváhou a obezitou, a to z důvodu kulturních faktorů, nemocí, jako je například diabetes, nebo poruch příjmu potravy, jako jsou anorexie nebo bulimie; doporučuje členským státům, aby zajistily přístup těchto lidí ke vhodné léčbě v rámci svých vnitrostátních zdravotních systémů;

3.

domnívá se, že nejlepším způsobem, jak bojovat proti obezitě u obyvatelstva EU, je víceúrovňový a komplexní přístup, a zdůrazňuje, že existuje mnoho evropských programů (výzkumných, zdravotních, vzdělávacích, celoživotního učení), které nám mohou pomoci čelit této skutečné metle;

4.

domnívá se, že politika zaměřená na kvalitu potravin může významně přispět k podpoře zdraví a omezení obezity a že srozumitelné informace na etiketách jsou klíčem pro to, aby si zákazníci mohli vybrat mezi dobrou, lepší a méně dobrou výživou;

5.

souhlasí s vytvořením skupiny na vysoké úrovni, která se bude zabývat výživou a fyzickou aktivitou, a evropskými systémy pro zdravotní průzkum zaměřenými na shromažďování fyzických a biologických měření, např. průzkumem stavu zdraví (HES) nebo evropským dotazníkovým šetřením o zdravotním stavu (EHIS) jako účinnými nástroji sloužícími tvůrcům politik a všem aktérům zapojeným do zvyšování informovanosti a výměny osvědčených postupů v boji proti obezitě;

6.

žádá Komisi, aby zajistila vyrovnané zastoupení žen a mužů v budoucí skupině na vysoké úrovni pro výživu a tělesnou aktivitu, aby bylo možno lépe se zaměřit na problémy a navrhnout nejlepší řešení podle pohlaví, tj. jednak pro muže a jednak pro ženy;

7.

uznává, že samoregulace hraje v boji proti obezitě významnou úlohu, a zdůrazňuje, že je potřeba stanovit pro všechny zúčastněné strany jasné a konkrétní cíle a nezávisle sledovat jejich plnění; připomíná, že regulace je někdy nezbytná pro dosažení zásadní a smysluplné změny ve všech průmyslových odvětvích, zejména pokud jde o děti, s cílem zajistit ochranu spotřebitelů a vysoké standardy veřejného zdraví; se zájmem bere na vědomí 203 závazků přijatých v souvislosti s platformou EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví, jež je zaměřena na změny složení výrobků, omezení reklamy pro děti a podporu vyvážené stravy prostřednictvím označování potravin; domnívá se, že členství v platformě by mělo být rozšířeno, aby zahrnovalo výrobce počítačových her a konzol i poskytovatele internetových služeb;

8.

požaduje nicméně konkrétnější opatření zaměřená zejména na děti a ohrožené skupiny;

9.

naléhavě žádá Komisi, aby k výživě přijala více holistický přístup, aby ze špatné výživy učinila vedle obezity klíčovou prioritu v oblastech výživy a zdraví a aby ji začlenila do výzkumných iniciativ financovaných EU a do partnerství na úrovni EU všude tam, kde to bude možné;

10.

domnívá se, že by evropští spotřebitelé měli mít přístup k informacím nezbytným k tomu, aby mohli zvolit nejlepší zdroj živin potřebných pro dosažení a zachování optimálního přísunu výživy, který je nejvhodnější pro jejich individuální životní styl a zdraví; domnívá se, že by se mělo věnovat více pozornosti zlepšení zdravotní gramotnosti občanů, aby mohli účinně rozhodovat o své stravě a o stravě svých dětí; domnívá se, že informovanost a vzdělávání rodičů v oblasti výživy by měli zajišťovat příslušní odborníci (učitelé, organizátoři kulturních akcí, odborníci na zdravotní problematiku) na místech k tomu vhodných; je přesvědčen, že by se informování spotřebitele, vzdělávání v oblasti výživy a označování potravin mělo zakládat na spotřebitelských průzkumech;

11.

zdůrazňuje v této souvislosti, že je nezbytné, aby se připravovaný program týkající se zavádění ovoce do škol stal součástí širšího pedagogického rámce, např. zavedením předmětu věnovaného výživě a zdraví na základních školách;

12.

zdůrazňuje základní úlohu rodičů ve stravovacích návycích rodiny a jejich rozhodující příspěvek k boji proti obezitě;

13.

vyzývá členské státy, regiony a subjekty na místní úrovni, aby byly aktivnější při rozvoji „společenství podporujících fyzickou aktivitu“, a to zejména v souvislosti s plánováním měst, aby vedly obce k podpoře tělesné aktivity jakožto každodenní záležitosti, a aby vytvořily v místním prostředí podmínky, jež budou obyvatele motivovat k fyzickým aktivitám ve volném čase; tohoto cíle lze dosáhnout zaváděním místních opatření k omezení závislosti na automobilech a k podporování chůze a citlivým propojením komerčního rozvoje a rozvoje bydlení, podporováním prostředků hromadné dopravy, budováním parků a dostupných sportovních zařízení, cyklostezek a přechodů pro chodce; vyzývá obce, aby podporovaly síť „měst pro zdravý životní styl“, která nabízí společná opatření zaměřená na boj proti obezitě;

14.

vybízí členské státy, aby přijaly pojem aktivního dojíždění jak pro školní děti, tak pro zaměstnance; vybízí místní orgány, aby tento pojem považovaly za prioritu při posuzování městské dopravy a při plánování;

15.

připomíná, že vytvářením oblastí, ve kterých mohou děti a mladí lidé poznávat přírodu, se nabízí alternativa k tradičním aktivitám pro volný čas a zároveň se posiluje fantazie, kreativita a zvídavost;

16.

žádá sportovní organizace, aby věnovaly zvláštní pozornost skutečnosti, že mladé dívky často po pubertě zanechávají sportovní činnosti; připomíná, že tato sdružení mohou hrát zásadní úlohu a dbát na udržení zájmu dívek a žen o provozování různých sportovních činností;

17.

zdůrazňuje, že soukromý sektor musí hrát úlohu při snižování obezity prostřednictvím přípravy a vývoje nových zdravějších produktů, a že je zapotřebí tento sektor více povzbuzovat k vývoji přehledných informačních systémů a zlepšení označení, které spotřebitelům umožní provést informovanou volbu;

18.

zdůrazňuje, že by Evropská unie měla hrát vedoucí úlohu při stanovení jednotného přístupu a podpoře koordinace a osvědčených postupů mezi členskými státy; je přesvědčen, že významnou evropskou přidanou hodnotu lze zajistit v oblastech, jako je informování spotřebitele, vzdělávání v oblasti výživy, reklama ve sdělovacích prostředcích, zemědělská výroba a označování potravin, zejména s údaji o obsahu transmastných kyselin; vyzývá k vypracování evropských ukazatelů, jako jsou např. šířka pasu a další rizikové faktory spojené s obezitou (zejména s abdominální obezitou);

Naší prioritou jsou děti

19.

vyzývá Komisi a všechny aktéry, aby jako svou prioritu stanovili boj proti obezitě od nejranějšího období života s vědomím, že stravovací návyky vytvořené v dětství často přetrvávají po mnoho let;

20.

požaduje, aby byla uspořádána informační kampaň ke zvýšení informovanosti těhotných žen o významu vyvážené a zdravé stravy, která v průběhu těhotenství poskytne optimální množství některých živin, a aby byly ženy a jejich partneři upozorněni na význam kojení; připomíná, že kojení, odstavení dítěte až po dosažení šesti měsíců věku, seznámení dětí se zdravou stravou a dohled nad velikostí porcí mohou napomoci tomu, aby dítě nezískalo nadváhu nebo se nestalo obézním; zdůrazňuje však, že kojení není jediným prostředkem boje proti obezitě a že vyvážené stravovací návyky se vytvářejí dlouhodobě; zdůrazňuje, že informační kampaně musí vzít v úvahu skutečnost, že otázka kojení je soukromou záležitostí, a respektovat svobodnou vůli a volbu matky;

21.

upozorňuje členské státy na to, že je nutné, aby vnitrostátní zdravotnická zařízení podporovala speciální poradenství v oblasti stravování pro těhotné ženy a ženy v menopauze, neboť menopauza a těhotenství jsou dvěma rozhodujícími etapami v životě ženy, v jejichž průběhu hrozí zvýšené riziko nadváhy;

22.

naléhavě žádá členské státy, aby navrhly pokyny vypracované odborníky o tom, jak zvýšit tělesnou aktivitu již v předškolním věku a podpořit vzdělávání v oblasti výživy již v tomto raném období;

23.

domnívá se, že opatření, která zajistí, aby se tělesná aktivita a vyvážené stravování staly součástí chování dětí, musí učinit především školy; vyzývá skupinu na vysoké úrovni, která se zabývá výživou a fyzickou aktivitou, aby vypracovala pokyny týkající se výživových politik ve školách a podpory vzdělávání v oblasti výživy a pro jeho pokračování v období po ukončení školní docházky; žádá členské státy, aby do školních osnov zahrnuly výhody vyplývající z vyvážené stravy a tělesné aktivity;

24.

žádá dále členské státy, subjekty na místní úrovni a školské orgány, aby sledovaly a zlepšily jakost a výživové normy stravování ve školách a školkách, a to i prostřednictvím odborného školení a pokynů pro personál jídelen, kontroly kvality dodavatelů stravy a pokynů pro zdravou stravu ve školních jídelnách; zdůrazňuje význam přizpůsobení velikostí porcí kalorickým potřebám a doplnění těchto jídel o ovoce a zeleninu; požaduje, aby bylo poskytováno více informací o vyvážené stravě, a podněcuje k tomu, aby se ve školách přestaly prodávat potraviny a nápoje s vysokým obsahem tuku, soli nebo cukru a s nízkou výživovou hodnotou; zasazuje se o to, aby na prodejních místech bylo místo toho dostupnější čerstvé ovoce a zelenina; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily, aby ve školním rozvrhu byly věnovány alespoň tři hodiny týdně fyzické aktivitě v souladu s cíli výše zmíněné bílé knihy o sportu, a žádá tyto orgány, aby zajistily plány pro budování nových sportovních zařízení pro veřejnost, jež by byla přístupná zdravotně postiženým, a aby zachovaly stávající sportovní zařízení ve školách; vítá případný projekt „ovoce do škol“, který by byl finančně podporován EU, podobně jako tomu je v případě stávajícího programu zaměřeného na dodávky mléka do škol; vyzývá, aby byly nalezeny možnosti pokračovat v bezplatné distribuci ovoce a zeleniny do škol a pro dobročinné organizace v průběhu roku 2008, jak to požadují některé členské státy, než bude s účinností od 1. ledna 2009 zaveden projekt „ovoce do škol“;

25.

žádá místní orgány členských států, aby podporovaly dostupnost zařízení pro volný čas a vytváření příležitostí v místním prostředí, které lidi motivují k tomu, aby se ve volném čase zapojili do fyzické aktivity;

26.

žádá členské státy, místní orgány a školské orgány, aby zajistily, aby byl v prodejních automatech umístěných ve školách nabízen výběr zdravých potravin; domnívá se, že sponzorování tzv. HSSF výrobků (výrobků s vysokým obsahem cukru, soli a tuku) s nízkou výživovou hodnotou a reklama na ně ve školních prostorách by mělo podléhat schválení školních orgánů nebo probíhat s jejich výslovným souhlasem a mělo by být sledováno sdruženími rodičů žáků; je toho názoru, že sportovní organizace a družstva by měly sloužit jako vzor pohybu a zdravé výživy; žádá, aby všechny sportovní organizace a družstva přijaly dobrovolný závazek propagovat vyváženou stravu a fyzickou aktivitu především mezi dětmi; předpokládá, že všechny sportovní organizace a týmy podporují vyváženou stravu a fyzickou aktivitu; zdůrazňuje mimoto, že evropským sportovním hnutím by neměla být kladena za vinu nadváha a obezita v Evropě;

27.

vítá reformu společné organizace trhu v rámci společné zemědělské politiky (SZP), která umožní, aby bylo ve školách podáváno více ovoce a zeleniny za předpokladu, že bude kontrolována jakost těchto produktů, včetně obsahu chemických látek;

28.

naléhavě žádá Evropskou unii a zejména její Radu ECOFIN, aby prokázaly více pružnosti při uplatňování snížených sazeb DPH na základní životní potřeby pro sociální, ekonomické, environmentální nebo zdravotní účely ze strany členských států; vybízí v tomto ohledu členské státy, které tak dosud neučinily, aby snížily DPH na ovoce a zeleninu, jak je k tomu opravňují předpisy Společenství; požaduje mimoto změnu stávajících právních předpisů Společenství tak, aby odvětví ovoce a zeleniny mohlo využít výrazně sníženou sazbu DPH nižší než 5 %;

29.

vítá iniciativy EU, jako je zřízení internetových stránek nazvaných Malí šéfkuchaři EU a Evropský den zdravé výživy, který proběhl dne 8. listopadu 2007; doporučuje, aby byla upořádána informační kampaň zaměřená na zvýšení informovanosti, pokud jde o vztah mezi výrobky s vysokým obsahem energie a časovým ekvivalentem fyzické aktivity, jež je zapotřebí k tomu, aby se spálily příslušné kalorie;

Informovaný výběr potravin a dostupnost zdravých produktů

30.

domnívá se, že změna složení potravin je účinným nástrojem ke snížení příjmu tuku, cukru a soli v naší stravě a vybízí výrobce potravin, aby se dále zapojili do změny složení potravin s vysokým obsahem energie a nízkým obsahem výživných látek s cílem snížit obsah tuku, cukru a soli a zvýšit obsah vlákniny, ovoce a zeleniny; vítá závazky, které na dobrovolném základě přijali výrobci a jež se týkají zavedení výživových kritérií pro složení potravin;

31.

zdůrazňuje, že nutriční označování musí být povinné a jasné, aby spotřebitel mohl zvolit zdravé potraviny;

32.

požaduje zákaz umělých transmastných kyselin v celé EU a naléhavě žádá členské státy, aby uplatňovaly osvědčené postupy při kontrole obsahu látek (např. soli) v potravinách, a vyzývá Komisi, aby vypracovala program výměny osvědčených postupů ve všech členských státech; poukazuje na to, že by měly být stanoveny zvláštní výjimky, pokud jde o chráněné označení původu, chráněné zeměpisné označení a zaručené tradiční speciality a pro další druhy tradičních výrobků, s cílem zachovat původní receptury; v tomto ohledu vkládá velká očekávání do budoucí zelené knihy o politice jakosti v zemědělství, a to ve vztahu k lepší kvalitě a k systémům chráněného zeměpisného označení;

33.

zdůrazňuje, že současné vědecké poznatky ukazují, že velmi vysoká konzumace transmastných kyselin (vyšší než 2 % celkového příjmu energie) je spojena s významným zvýšením rizik kardiovaskulárních chorob; hluboce proto lituje, že pouze v několika evropských zemích byla přijata opatření pro snížení kumulativní expozice evropských spotřebitelů vůči transmastným kyselinám a nasyceným mastným kyselinám, které jsou obsaženy v mnoha druzích zpracovaných výrobků s nízkou výživovou hodnotou;

34.

zdůrazňuje, že průmyslově vyráběné transmastné kyseliny představují závažnou, dobře dokumentovanou a zbytečnou hrozbu pro zdraví Evropanů, které by se mělo čelit vhodnou legislativní iniciativou usilující o účinné vyloučení průmyslově vyráběných transmastných kyselin z potravinářských výrobků;

35.

vyzývá k analýze úlohy, kterou hrají syntetické látky zvýrazňující chuť a vůni, např. glutamáty, guanyláty a inosináty, zejména v hotových jídlech a průmyslově vyráběných potravinách, a k určení vlivu těchto látek na spotřební chování;

36.

vyzývá výrobní odvětví, aby přezkoumala velikost jednotlivě podávaných porcí jídla, přičemž by měl být stanoven větší počet menších porcí;

37.

vítá nový návrh Komise na revizi směrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin (2); naléhavě ji žádá, aby zajistila, aby se označení stalo viditelným a spotřebitelům snadno srozumitelným,

38.

dále žádá Komisi, aby provedla komplexní přezkum dopadu SZP na zdraví s cílem posoudit, zda by měly být provedeny změny politiky, které by usnadnily zlepšení stravy v Evropě;

Sdělovací prostředky a reklama

39.

vyzývá veškeré poskytovatele mediálních služeb, aby ve spolupráci s členskými státy a sportovními organizacemi vytvořily další pobídky pro více tělesných aktivit a pro sportovní záznamy ve všech sdělovacích prostředcích;

40.

je si vědom významu sdělovacích prostředků při informování, vzdělávání a přesvědčování v souvislosti se zdravím a vyváženou stravou, jakož i jejich úlohy při vytváření stereotypů o tělesném vzhledu; domnívá se, že dobrovolný přístup, jenž byl přijat ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách (3), pokud jde o reklamy na potraviny s nízkou výživovou hodnotou určené dětem, je krokem správným směrem, že by měl být konkrétně monitorován, a žádá Komisi, aby předložila přísnější návrhy v případě, že přezkum této směrnice v roce 2011 dojde k závěru, že dobrovolný přístup na tomto poli selhal; vyzývá členské státy a Komisi, aby vybídly poskytovatele mediálních služeb k vypracování kodexů chování o nevhodné audiovizuální komerční komunikaci týkající se potravinářských výrobků a nápojů a vyzývá provozovatele, aby předložili konkrétní opatření na vnitrostátní úrovni s cílem provést nebo posílit ustanovení přijatá v této směrnici;

41.

vyzývá průmysl, aby věnoval zvláštní pozornost reklamě na potravinářské výrobky, zvláště reklamě zaměřené zejména na děti; požaduje chráněné vysílací časy bez reklam a zákaz reklam na nezdravé potraviny se specifickým zaměřením na děti; veškerá tato omezení by se měla vztahovat také na nové formy sdělovacích prostředků, jako jsou např. on-line hry, automaticky otevíraná okna a posílání textových zpráv;

Péče o zdraví a výzkum

42.

uznává, že zdravotničtí odborníci, především dětští lékaři a lékárníci, by si měli být vědomi zásadní úlohy, kterou mají v časném rozpoznání osob s rizikem nadváhy a kardiovaskulárních nemocí, a domnívá se, že tito odborníci by měli být důležitými aktéry v boji proti epidemii obezity a nepřenosných nemocí; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala evropské antropometrické ukazatele a pokyny o kardiometabolických rizikových faktorech spojených s obezitou; zdůrazňuje význam provádění systematických rutinních měření ve spojení s prověřováním dalších kardiometabolických rizikových faktorů s cílem posoudit nemoci doprovázející nadváhu/obezitu na úrovni primární péče;

43.

upozorňuje na problém špatné výživy jakožto stavu, ve kterém nedostatek, přebytek nebo nevyváženost stravy vede k měřitelným škodlivých dopadům na tkáň, postavu a tělesnou funkci; připomíná také, že špatná výživa je velkou zátěží jak pro životní podmínky jednotlivce, tak pro společnost, zejména pro systém zdravotní péče, a že vede ke zvýšené úmrtnosti, delším pobytům v nemocnici, větším komplikacím a nižší kvalitě života pacientů; připomíná, že dny navíc strávené v nemocnici a léčba komplikací způsobených špatnou výživou stojí veřejné rozpočty ročně miliardy eur;

44.

poukazuje na odhady, podle kterých 40 % pacientů v nemocnicích a 40 až 80 % osob v domovech pro seniory trpí podvýživou; vyzývá členské státy, aby zlepšily množství a kvalitu stravy v nemocnicích a domovech pro seniory, což povede ke snížení doby strávené v nemocnicích;

45.

je přesvědčen, že je nezbytné řádně regulovat kvalifikaci zdravotnických odborníků jako „klinických dietetiků“ a „odborníků na výživu“;

46.

vyzývá Komisi, aby podporovala osvědčené postupy ve zdravotnictví, například prostřednictvím zdravotnického fóra EU, a rovněž informační kampaně o rizicích spojených s obezitou, zejména abdominální obezitou, a upozornila tak na kardiovaskulární rizika; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila informovanost o nebezpečí domácích diet, zejména pokud tyto diety zahrnují používání léků proti obezitě užívaných bez lékařského předpisu; vyzývá Komisi, aby věnovala více pozornosti problému podvýživy, nedostatečné výživy a dehydratace;

47.

vyzývá členské státy, aby řádně uplatňovaly směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (4);

48.

vyzývá Komisi a členské státy, aby financovaly výzkum souvislostí mezi obezitou a chronickými chorobami, jako je rakovina a diabetes, neboť je nutné, aby epidemiologický výzkum určil faktory, které nejvíce souvisí se zvýšením výskytu obezity, jako je identifikace a posouzení nejrůznějších biomarkerů v podskupinách zkoumaných subjektů s cílem objasnit biologické mechanismy vedoucí k obezitě; vyzývá rovněž k vypracování studií pro srovnání a posouzení účinnosti různých zákroků, včetně psychologického výzkumu; vyzývá členské státy, aby vytvořily systém pro zajištění přístupu ke službám prevence, kontroly a regulace nadváhy, obezity a souvisejících chronických chorob;

49.

vítá zahrnutí „diabetu a obezity“ mezi tematické priority v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj v oblasti zdraví;

50.

vybízí k dalšímu vědeckému výzkumu abdominální obezity a jejímu monitorování v souvislosti se sedmým rámcovým programem;

51.

vyzývá Komisi, aby podporovala celoevropské informační kampaně zaměřené na širokou veřejnost a zejména na lékařské profese, ve snaze zvýšit informovanost o rizicích abdominální obezity;

52.

žádá, aby otázka výživy byla skutečně řádně zohledněna ve všech evropských politikách a postupech;

*

* *

53.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí a Světové zdravotnické organizaci.


(1)  Úř. věst. C 250 E, 25. 10. 2007, s. 93.

(2)  Úř. věst. L 276, 6. 10. 1990, s. 40.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007 (Úř. věst. L 332, 18. 12. 2007, s. 27).

(4)  Úř. věst. L 183, 12. 7. 2002, s. 51.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/105


Čtvrtek 25. září 2008
Přeshraniční správa autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby

P6_TA(2008)0462

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o kolektivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby

2010/C 8 E/19

Evropský parlament,

s ohledem na doporučení Komise 2005/737/ES ze dne 18. října 2005 o kolektivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby (1) (dále jen „doporučení z roku 2005“),

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 95 a 151 této smlouvy,

s ohledem na články II-77 a II-82 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na článek 97A Lisabonské smlouvy,

s ohledem na platné mezinárodní dohody, které se vztahují na hudební práva, zejména na Římskou úmluvu ze dne 26. října 1961 o ochraně interpretů, producentů hudebních nahrávek a rozhlasových společností, Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl, dohodu Světové organizace pro duševní vlastnictví (WIPO) ze dne 20. prosince 1996 o autorských právech, dohodu WIPO ze dne 20. prosince 1996 týkající se představení a hudebních nahrávek a na dohodu WTO ze dne 15. dubna 1994 o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS),

s ohledem na právní předpisy Společenství v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, které se vztahují na hudební práva, zejména na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (2), směrnici Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu (3), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (4) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (5),

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 19. července 1995 o autorském právu a právech s ním souvisejících v informační společnosti (KOM(1995)0382),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2003 o ochraně výkonných umělců v oblasti audiovizuální tvorby (6),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2004 o rámci Společenství pro kolektivní správcovské společnosti v oblasti autorského práva a podobných práv (7),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2004 o správě autorského práva a práv s ním souvisejících na vnitřním trhu (KOM(2004)0261),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2006 o provádění Lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací – investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup (8),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. ledna 2008 o tvůrčím obsahu online na jednotném trhu (KOM(2007)0836),

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o svobodě projevu na internetu (9),

s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2007 k doporučení Komise ze dne 18. října 2005 o kolektivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby (2005/737/ES) (10),

s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o institucionálních a právních dopadech používání právně nevynutitelných nástrojů (11),

s ohledem na zkrácenou zprávu o sledování uplatňování doporučení z roku 2005 (12),

s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 13. března 2007 Parlament vyzval Komisi, aby objasnila, že se doporučení z roku 2005 vztahuje výlučně na on-line prodej hudebních nahrávek, a aby co nejdříve – po důkladné konzultaci se zúčastněnými stranami – předložila návrh pružné směrnice, kterou Parlament a Rada přijmou postupem spolurozhodování a která bude upravovat kolektivní správu autorského práva a práv s ním souvisejících, pokud jde o přeshraniční hudební služby poskytované online, a to s ohledem na zvláštní povahu digitálního věku, zachování evropské kulturní rozmanitosti, na malé zúčastněné strany a místní repertoár na základě zásady rovného zacházení,

B.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 13. března 2007 Parlament vyjádřil názor, že by zájmům autorů, a tím i kulturní rozmanitosti v Evropě nejvíce prospělo zavedení spravedlivého a transparentního konkurenčního systému, který by ukončil tlak na snižování autorských příjmů,

1.

připomíná, že vzhledem k teritoriální povaze autorského práva a navzdory směrnici 2001/29/ES je situace v oblasti kolektivní správy autorského práva a práv s ním souvisejících skutečně velmi komplikovaná, zejména v důsledku neexistence evropských licencí;

2.

domnívá se, že nedostatek vůle vytvořit příslušné právní předpisy, nehledě na různá usnesení Evropského parlamentu, a uplatňování rozhodnutí, podle něhož by se měla tato oblast řídit na základě doporučení, vedly ke vzniku právní nejistoty mezi držiteli práv a uživateli, zejména mezi vysílacími společnostmi;

3.

zdůrazňuje, že na druhé straně generální ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž zasáhlo na základě stížnosti uživatelů tím, že zahájilo řízení proti CISAC (Mezinárodní konfederaci svazů autorů a skladatelů), mezi jejíž členy patří 24 evropských organizací pro kolektivní správu; poukazuje na to, že výsledkem rozhodnutí v této věci bude zabránění všem pokusům dotčených stran postupovat společně s cílem nalézt vhodné řešení, např. systém vypořádání práv na evropské úrovni, a vystavení se riziku vytvoření oligopolu několika velkých organizací pro kolektivní správu, které jsou prostřednictvím exkluzivních smluv propojeny s vydavateli patřícími do světového repertoáru; domnívá se, že to povede k omezení výběru a ukončení činnosti malých organizací pro kolektivní správu v neprospěch menšinových kultur;

4.

domnívá se, že zkrácená zpráva o sledování uplatňování doporučení z roku 2005 neodráží přesně současnou situaci a nebere v úvahu stanovisko Parlamentu uvedené v jeho usnesení ze dne 13. března 2007;

5.

má za to, že tato situace je výsledkem toho, že se Komise rozhodla přehlížet upozornění Parlamentu, zejména jeho usnesení ze dne 13. března 2007, které obsahuje konkrétní návrhy na vznik kontrolované soutěže a také možnosti kontroly a stimulů pro menšinové kultury v rámci Evropské unie;

6.

vyzývá Komisi, aby zajistila účinné zapojení Parlamentu ve funkci spolutvůrce právních předpisů do iniciativy týkající se tvůrčího obsahu online;

7.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi.


(1)  Úř. věst. L 276, 21. 10. 2005, s. 54.

(2)  Úř. věst. L 376, 27. 12. 2006, s. 28.é.

(3)  Úř. věst. L 248, 6. 10. 1993, s. 15.

(4)  Úř. věst. L 372, 27. 12. 2006, s. 12.

(5)  Úř. věst. L 167, 22. 6. 2001, s. 10.

(6)  Úř. věst. C 67 E, 17. 3. 2004, s. 293.

(7)  Úř. věst. C 92 E, 16. 4. 2004, s. 425.

(8)  Úř. věst. C 303 E, 13. 12. 2006, s. 640.

(9)  Úř. věst. C 303 E, 13. 12. 2006, s. 879.

(10)  Úř. věst. C 301 E, 13. 12. 2007, s. 64.

(11)  Úř. věst. C 187 E, 24. 7. 2008, s. 75.

(12)  http://ec. europa. eu/internal_market/copyright/docs/management/monitoring-report_en. pdf.


SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

Evropský parlament

Středa 24. září 2008

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/108


Středa 24. září 2008
Řízení před Soudním dvorem (Změna článku 121)

P6_TA(2008)0440

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o změně článku 121 jednacího řádu Evropského parlamentu týkajícího se řízení před Soudním dvorem (2007/2266(REG))

2010/C 8 E/20

Evropský parlament,

s ohledem na dopis předsedy Výboru pro právní záležitosti ze dne 26. září 2007,

s ohledem na články 201 a 202 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0324/2008),

1.

se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.

upozorňuje, že změna vstupuje v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;

3.

pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

PŮVODNÍ ZNĚNÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

Pozměňovací návrh 1

Jednací řád Evropského parlamentu

Čl. 121 — odst.3 a(nový)

 

3a.

Předseda předloží připomínky nebo vystoupí jménem Parlamentu při soudních řízeních po konzultaci s příslušným výborem.

Má-li předseda v úmyslu odchýlit se od doporučení příslušného výboru, informuje výbor o této skutečnosti i o důvodech svého rozhodnutí a postoupí záležitost Konferenci předsedů.

Domnívá-li se Konference předsedů, že by Parlament výjimečně neměl předložit připomínky nebo vystoupit před Soudním dvorem v případě zpochybnění platnosti aktu přijatého Parlamentem, je věc bezodkladně postoupena k projednání v plénu.

V naléhavých případech smí předseda přijmout předběžná opatření v zájmu dodržení lhůt stanovených příslušným soudem. V takových případech se postup stanovený v tomto odstavci použije při první nejbližší příležitosti.

Výklad:

Jednací řád nijak příslušnému výboru nebrání v přijetí vhodných procesních opatření umožňujících, aby výbor v naléhavých případech předložil své doporučení včas.


Evropský parlament

Úterý 23. září 2008

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/110


Úterý 23. září 2008
Statistika Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi ***I

P6_TA(2008)0414

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1172/95 (KOM(2007)0653 — C6-0395/2007 — 2007/0233(COD))

2010/C 8 E/21

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0653),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0395/2007),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0267/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.


Úterý 23. září 2008
P6_TC1-COD(2007)0233

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1172/95

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Statistické informace o obchodních tocích mezi členskými státy a třetími zeměmi mají zásadní význam pro hospodářské a obchodní politiky Společenství a pro analýzu vývoje trhu u jednotlivých komodit. Transparentnost statistického systému by měla být zdokonalena, aby byla schopna reagovat na změny ve správním prostředí a vyhovět novým požadavkům uživatelů. Nařízení rady (ES) č. 1172/95 ze dne 22. května 1995 o statistice obchodu se zbožím Společenství a jeho členských států s třetími zeměmi (3) by tedy mělo být nahrazeno novým nařízením v souladu s požadavky stanovenými v čl. 285 odst. 2 Smlouvy.

(2)

Statistika zahraničního obchodu je založena na údajích získaných z celních prohlášení podle nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (4) (dále jen „celní kodex“). Pokrok evropské integrace a z něj plynoucí změny týkající se celního odbavení, včetně jednotných povolení pro zjednodušené celní prohlášení nebo místní celní řízení, a rovněž centralizované celní řízení, které budou vycházet ze současné modernizace celního kodexu, vyžadují přizpůsobení postupu při sestavování statistik zahraničního obchodu, přehodnocení koncepce dovážejícího a vyvážejícího členského státu a přesnější určení zdroje dat pro sestavování statistik Společenství.

(3)

Aby bylo možno zaznamenávat fyzické obchodní toky zboží mezi členskými státy a třetími zeměmi a zajistit, aby údaje o dovozech a vývozech byly k dispozici v příslušném členském státě, je zapotřebí přesně vymezených dohod mezi celními orgány a statistickými úřady. To zahrnuje pravidla o výměně údajů mezi správami členských států.

(4)

Za účelem přidělení vývozů a dovozů EU danému členskému státu je zapotřebí shromáždit údaje o „členském státě konečného určení“ v případě dovozů a o „členském státě skutečného vývozu“ v případě vývozů. Pro účely statistik zahraničního obchodu by se měly tyto členské státy střednědobě stát dovážejícími a vyvážejícími členskými státy.

(5)

Pro účely tohoto nařízení by měly být komodity určené pro zahraniční obchod klasifikovány podle „kombinované nomenklatury“ stanovené nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (5) (dále jen „kombinovaná nomenklatura“).

(6)

Aby byla uspokojena potřeba Evropské centrální banky a Komise ohledně informací o podílu eura na mezinárodním obchodu se zbožím, měla by být hlášena fakturační měna vývozů a dovozů na agregované úrovni.

(7)

Pro účely obchodních jednání a řízení vnitřního trhu by Komisi měly být poskytnuty podrobné informace o sazebním zacházení pro zboží dovážené do Evropské unie včetně informací o kvótách.

(8)

Statistiky zahraničního obchodu poskytují údaje pro sestavení platební bilance a národní účty. Ukazatele umožňující upravit je pro účely platební bilance by měly být součástí povinných a standardních údajů.

(9)

Statistika členských států o celních skladech a svobodných celních pásmech nepodléhá harmonizovaným ustanovením. Sestavování těchto statistik pro vnitrostátní účely ovšem zůstává volitelné.

(10)

Členské státy by měly poskytnout Eurostatu roční agregované údaje o obchodě specifikované podle podnikových ukazatelů, které slouží mimo jiné pro usnadnění analýzy toho, jak evropské společnosti působí v kontextu globalizace. Propojení podnikových statistik a statistik obchodu bude vytvořeno sloučením údajů o dovozci a vývozci dostupných v celním prohlášení s údaji , které požaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 177/2008 ze dne 20. února 2008, kterým se zavádí společný rámec pro registry hospodářských subjektů pro statistické účely  (6) (dále jen „právní předpis o registru hospodářských subjektů“).

(11)

Nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (7) poskytuje referenční rámec pro ustanovení tohoto nařízení. Ovšem velmi podrobný charakter informací o obchodu se zbožím vyžaduje zvláštní pravidla týkající se důvěrnosti, pokud tyto statistiky mají být hodnotné.

(12)

Předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 a v nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství  (8) . Opatření učiněná v souladu s uvedenými nařízeními zajišťují fyzickou i logickou ochranu důvěrných údajů a zajišťují, aby při vypracovávání a zveřejňování statistik Společenství nedošlo k jejich nedovolenému zpřístupnění a použití k jiným než statistickým účelům.

(13)

Při tvorbě a zveřejňování statistik Společenství na základě tohoto nařízení by vnitrostátní statistické úřady a statistický úřad Společenství měly zohlednit zásady stanovené v Kodexu evropských statistik, který byl přijat Výborem pro statistické programy dne 24. února 2005 a přiložen k doporučení Komise o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství ze dne 25. května 2005.

(14)

Je třeba navrhnout zvláštní ustanovení do doby, než změny celních právních předpisů umožní čerpání doplňujících údajů z celních prohlášeních a než bude právními předpisy Společenství vyžadována elektronická výměna celních údajů.

(15)

Protože cíle této směrnice nemůže být dosaženo na úrovni členských států a může jej být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co se požaduje pro dosažení těchto cílů.

(16)

Opatření nezbytná pro uplatňování tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(17)

Konkrétně by Komise měla být zmocněna k provádění úprav seznamu celních režimů nebo celně schválených určení či užití , které pro statistiku zahraničního obchodu definují vývoz nebo dovoz, přijímat jiná nebo zvláštní pravidla pro zboží nebo pohyby, které z metodických důvodů vyžadují zvláštní ustanovení, provádět úpravy seznamu zboží a pohybů vyloučených ze statistiky zahraničního obchodu, specifikovat jiné zdroje údajů než celní prohlášení pro záznamy o dovozu a vývozu zvláštního zboží nebo zvláštních pohybů, specifikovat statistické údaje včetně kódů, které mají být používány, stanovit požadavky na údaje týkající se zvláštního zboží nebo zvláštních pohybů, stanovit požadavky na sestavování statistik, specifikovat ukazatele vzorků, stanovit období pro podávání zpráv a úroveň agregace pro partnerské země, komodity a měny, a také měnit lhůtu pro předání statistik, rozsah a podmínky pro opravu již předaných statistik a stanovit lhůtu pro předání statistik obsahujících podrobné informace o obchodu podle podnikových ukazatelů a obchodu specifikovaného podle fakturační měny ▐. Jelikož tato opatření mají obecnou působnost a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení zejména jeho doplněním ║o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zřizuje společný rámec pro systematickou tvorbu statistik Společenství týkajících se obchodu se zbožím se třetími zeměmi (dále jen „statistika zahraničního obchodu“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

a)

„zbožím“ se rozumí jakýkoli movitý majetek, včetně elektrické energie;

b)

„statistickým územím Společenství“ se rozumí celní území Společenství, jak je stanoveno v celním kodexu, včetně ostrova Heligoland na území Spolkové republiky Německo;

c)

„vnitrostátními statistickými úřady“ se rozumí vnitrostátní statistické úřady a jiné subjekty, které jsou v každém členském státě zodpovědné za tvorbu statistik zahraničního obchodu Společenství;

d)

„celními orgány“ se rozumí celní orgány, jak je definuje celní kodex;

e)

„celním prohlášením“ se rozumí celní prohlášení, jak je definuje celní kodex;

f)

„rozhodnutím celních orgánů“ se rozumí jakýkoliv správní akt celních orgánů, který se týká přijatých celních prohlášení a má právní účinek na jednu nebo více osob.

Článek 3

Oblast působnosti

1.   Statistiky zahraničního obchodu zaznamenávají dovozy a vývozy zboží.

Vývoz bude zaznamenáván členskými státy, když zboží opustí statistické území Společenství podle jednoho z těchto celních režimů nebo podle celně schváleného určení stanoveného celním kodexem:

a)

vývoz;

b)

pasivní zušlechťovací styk;

c)

zpětný vývoz po aktivním zušlechťovacím styku nebo přepracování zboží pod celním dohledem.

Dovoz bude zaznamenáván členskými státy, když zboží vstoupí na statistické území Společenství podle jednoho z těchto celních režimů stanovených celním kodexem:

d)

propuštění do volného oběhu;

e)

aktivní zušlechťovací styk;

f)

přepracování pod celním dohledem;

2.    Opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení v souvislosti s úpravou seznamu celních režimů nebo celně schválených určení či užití uvedených v odstavci 1 ▐, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3, když bude třeba přihlédnout ke změnám v celním kodexu nebo ustanovením mezinárodních dohod.

3.    Z metodických důvodů určité zboží a pohyby vyžadují zvláštní ustanovení (dále jen „zvláštní zboží a zvláštní pohyby“). To se týká průmyslových továren, plavidel a letadel, mořských produktů, zboží dodávaného na plavidla a do letadel, časově rozložených zásilek, zboží vojenské povahy, zboží určeného k zařízením na volném moři nebo odsud pocházejícího, kosmických lodí, elektřiny a plynu a odpadních produktů.

Opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, zejména jeho doplněním , která se týkají zvláštního zboží a zvláštních pohybů a jiných nebo zvláštních ustanovení, která se na ně vztahují , budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

4.    Z metodických důvodů některé zboží nebo pohyby budou ze statistik zahraničního obchodu. To se týká měnového zlata a platebních prostředků, které jsou zákonným platidlem, zboží, jehož zamýšlené použití je diplomatické nebo podobné povahy, pohybů zboží mezi dovážejícími a vyvážejícími členskými státy a jejich národními ozbrojenými silami detašovanými v zahraničí, jakož i určitého zboží získaného a využívaného zahraničními ozbrojenými jednotkami, zvláštního zboží, které není předmětem obchodních transakcí, pohybů nosných raket pro družice před jejich vypuštěním, zboží k opravě a po opravě, zboží pro dočasné použití nebo po dočasném použití, nosičů obsahujících upravené a stažené informace, zboží s ústním celním prohlášením, které je buď komerčního charakteru a jeho hodnota nepřesahuje statistický práh ve výši 1000 EUR nebo jeho váha nepřesahuje 1000 kilogramů nebo zboží nekomerční povahy. Opatření , jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, která souvisí s vyloučením zboží nebo pohybů ze statistik zahraničního obchodu, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

Článek 4

Zdroj údajů

1.   Zdrojem údajů pro záznamy o dovozech a vývozech zboží podle čl. 3 odst. 1 bude celní prohlášení včetně případných úprav nebo změn statistických údajů, které jsou výsledkem rozhodnutí příslušných celních orgánů.

Pokud je použito zjednodušené řízení stanovené celním kodexem a je podáno doplňkové celní prohlášení, zdrojem údajů pro záznamy bude toto doplňkové celní prohlášení.

2.   Pro zvláštní zboží nebo zvláštní pohyby podle čl. 3 odst. 3 mohou být použity jiné zdroje údajů než celní prohlášení.

Opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, a která se týkají bližšího určení těchto jiných zdrojů údajů, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

3.     Členské státy mohou i nadále používat pro sestavování vnitrostátních statistik jiné zdroje údajů než zdroje uvedené v odstavcích 1 a 2 do té doby, dokud nebude zprovozněn mechanismus vzájemné výměny příslušných údajů elektronickou cestou podle čl. 7 odst. 3. Avšak sestavování statistik zahraničního obchodu Společenství podle článku 6 by se na zmíněných jiných zdrojích údajů zakládat nemělo.

Článek 5

Statistické údaje

1.   Členské státy obdrží tento soubor údajů ze záznamů o dovozech a vývozech podle čl. 3 odst. 1:

a)

obchodní toky (dovoz, vývoz);

b)

měsíční referenční období;

c)

statistická hodnota zboží na státní hranici dovážejících nebo vyvážejících členských států;

d)

množství vyjádřené v čisté hmotnosti a doplňkových jednotkách, pokud je uvedeno v celním prohlášení;

e)

obchodník, který je dovozcem/příjemcem v případě dovozu a vývozcem/odesílatelem v případě vývozu;

f)

dovážející nebo vyvážející členský stát, který je členským státem, kde bylo podáno celní prohlášení, a tyto údaje, pokud jsou uvedeny v celním prohlášení:

i)

v případě dovozu členský stát konečného určení;

ii)

v případě vývozu členský stát skutečného vývozu;

g)

partnerské země, tj. v případě dovozu země původu a země odeslání a v případě vývozu země určení;

h)

komodita, která je podle kombinované nomenklatury označena:

i)

v případě dovozu kódem zboží jako podpoložky Taric;

ii)

v případě vývozu kódem zboží jako podpoložky kombinované nomenklatury;

i)

kódy celního režimu, které budou použity pro statistický postup;

j)

povaha transakce v případech, kdy je uvedena v celním prohlášení;

k)

sazební zacházení pro dovoz, pokud bylo celními orgány uděleno, tj. preferenční kód ▐;

l)

fakturační měna v případech, kdy je uvedena v celním prohlášení;

m)

způsob dopravy s podrobnými údaji o:

i)

způsobu dopravy na hranici;

ii)

vnitřním způsobu dopravy;

iii)

nádobě.

2.   ▐ Opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, ║ jeho doplněním, která se týkají bližšího určení údajů uvedených v odstavci 1, včetně používaných kódů, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

3.   Pokud není stanoveno jinak a aniž jsou dotčeny celní právní předpisy, budou tyto údaje obsaženy v celním prohlášení.

4.   ▐ Pro„zvláštní zboží a zvláštní pohyby“ podle čl. 3 odst. 3 mohou být požadovány omezené soubory údajů.

Opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení ▐ jeho doplněním, která se týkají těchto omezených souborů údajů, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

Článek 6

Sestavování statistik zahraničního obchodu

1.   Členské státy sestaví za každé měsíční referenční období statistiky dovozů a vývozů zboží vyjádřené v ceně a množství, které budou obsahovat tyto informace:

a)

komodita;

b)

dovážející/vyvážející členské státy;

c)

partnerské země;

d)

statistický postup;

e)

povaha transakce;

f)

v případě dovozu sazební zacházení;

g)

způsob dopravy.

Prováděcí předpisy pro sestavování statistik může určit Komise v souladu s regulativním postupem podle čl. 11 odst. 2.

2.   Členské státy sestaví roční statistiky obchodu podle podnikových ukazatelů , konkrétně hospodářských činností vykonávaných podnikem podle sekce nebo dvou míst číselného kódu společné statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE) a velikostní třídy určené na základě počtu zaměstnanců .

Statistiky budou sestaveny sloučením údajů o podnikových ukazatelích zaznamenaných podle právního předpisu o registru hospodářských subjektů s údaji zaznamenanými podle čl. 5 odst. 1 o dovozu a vývozu. Za tímto účelem poskytnou vnitrostátní celní orgány vnitrostátním statistickým úřadům identifikační číslo příslušného subjektu.

▐Opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení ║ jeho doplněním, jež se týkají propojení těchto údajů a sestavovaných statistik, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

3.   Každé dva roky sestaví členské státy statistiky obchodu na základě fakturační měny.

Členské státy sestaví statistiky s využitím reprezentativního vzorku záznamů o dovozech a vývozech získaných z celních prohlášení, které obsahují údaje o fakturační měně. Pokud není fakturační měna pro vývozy v celním prohlášení uvedena, bude za účelem shromáždění požadovaných údajů proveden průzkum.

Opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, jež se týkají ukazatelů vzorku, období pro podávání zpráv ▐ a úrovně agregace pro partnerské země, komodit a měn, ▐ budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

4.   Sestavování doplňujících statistik pro ▐ vnitrostátní účely může být členským státům uloženo, pokud budou údaje k dispozici v celním prohlášení.

5.   Členské státy nebudou povinny sestavovat a předávat Komisi (Eurostatu) statistiky zahraničního obchodu týkající se statistických údajů, které podle celního kodexu nebo podle vnitrostátních pokynů ještě nejsou zaznamenány nebo nemohou být přímo odvozeny z jiných údajů v celním prohlášení podaném u jejich celních orgánů Komisi (Eurostatu). Předání těchto statistik je pro členské státy nepovinné . Jedná se o tyto údaje:

a)

v případě dovozu členský stát konečného určení;

b)

v případě vývozu členský stát skutečného vývozu;

c)

povaha transakce.

Článek 7

Výměna údajů

1.   Bez prodlení a nejpozději během měsíce následujícího po měsíci, kdy byla celní prohlášení přijata nebo byla předmětem rozhodnutí celních orgánů, obdrží národní statistické úřady od svého vnitrostátního celního orgánu záznamy o dovozu a vývozu založené na celních prohlášeních, které byly u tohoto orgánu podány nebo mu byly předány.

Záznamy budou obsahovat přinejmenším statistické údaje uvedené v článku 5, které jsou podle celního kodexu nebo podle vnitrostátních pokynů k dispozici v celním prohlášení.

2.   Členské státy zajistí, aby záznamy o dovozech a vývozech, založené na celním prohlášení podaném u jejich vnitrostátního celního orgánu, byly předány bez prodlení zmíněným celním orgánem celnímu orgánu členského státu, který je v záznamu označen jako:

a)

členský stát konečného určení v případě dovozu;

b)

členský stát skutečného vývozu v případě vývozu.

V rámci členského státu budou údaje, jež získá vnitrostátní celní orgán, předány vnitrostátnímu statistickému úřadu podle odstavce 1.

3.   Od členského státu se nebude vyžadovat předávání záznamů o dovozech a vývozech podle odstavce 2 jinému členskému státu, dokud celní orgány v těchto členských státech nezřídí mechanismus vzájemné výměny příslušných údajů elektronickou cestou.

4.   Prováděcí předpisy pro určení způsobu tohoto předávání mohou být stanoveny v souladu s regulativním postupem podle čl. 11 odst. 2.

5.     V případě, že vnitrostátní celní orgán nemůže poskytnout všechny požadované údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 vnitrostátnímu statistickému úřadu jako výsledek několika zjednodušených postupů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanovuje celní kodex Společenství (modernizovaný celní kodex)  (10) a v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro clo a obchod  (11) , nebude vnitrostátní statistický úřad povinen poskytnout tyto údaje Komisi (Eurostatu), nelze-li je získat od vnitrostátního celního orgánu.

Článek 8

Předávání statistik zahraničního obchodu Komisi (Eurostatu)

1.   Členské státy předají Komisi (Eurostatu) statistiky uvedené v čl. 6 odst. 1 nejpozději do 40 dnů po skončení každého měsíčního referenčního období.

Členské státy zajistí, aby statistiky obsahovaly informace o všech dovozech a vývozech v příslušném referenčním období, a provedou úpravy tam, kde záznamy nejsou k dispozici.

Členské státy předají aktualizované statistiky, pokud již předané statistiky byly předmětem oprav.

Členské státy zahrnou do výsledků předávaných Komisi (Eurostatu) všechny statistické informace, které jsou důvěrné.

Opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné jeho doplněním, jež se týkají změn lhůty, obsahu, rozsahu a oprav statistik, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

2.   ▐ Opatření, jejichž cílem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení ▐ jeho doplněním, jež se týkají lhůty pro předání statistik obchodu podle podnikových ukazatelů uvedených v čl. 6 odst. 2 a statistik obchodu specifikovaných na základě fakturační měny uvedených v čl. 6 odst. 3, budou přijata regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 3.

3.   Členské státy předají statistiky v elektronické podobě v souladu se standardem pro výměnu informací. Praktická opatření pro předávání výsledků mohou být stanovena v souladu s regulativním postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2.

Článek 9

Posouzení kvality

1.   Pro účely tohoto nařízení se na údaje, které budou předávány, použijí tato měřítka posouzení kvality:

„relevance“ označuje míru, do jaké statistiky uspokojují stávající a potenciální potřeby uživatelů;

„přesnost“ označuje blízkost odhadů neznámým skutečným hodnotám;

„aktuálnost“ a „včasnost“ označují časovou prodlevu mezi dostupností informací a událostí či jevem, které popisují;

„dostupnost“ a „srozumitelnost“ označují, za jakých podmínek a v jaké formě mohou uživatelé údaje získat, používat a vykládat;

„srovnatelnost“ označuje měření dopadu rozdílů mezi použitými statistickými pojmy a nástroji a postupy měření, srovnávají-li se statistiky mezi zeměpisnými oblastmi, odvětvími nebo v čase;

„soudržnost“ označuje, zda lze údaje spolehlivě různými způsoby a pro různé účely kombinovat.

2.   Členské státy předkládají každoročně Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě předávaných údajů.

3.   Při uplatňování kritérií hodnocení kvality stanovených v odstavci 1 na údaje, na které se vztahuje toto nařízení, se způsob a struktura ▐ zpráv o kvalitě vymezí s regulativním postupem podle čl. 11 odst. 2.

Komise (Eurostat) vyhodnocuje kvalitu předávaných údajů.

Článek 10

Zveřejňování statistik zahraničního obchodu

1.   Statistiky zahraničního obchodu sestavené v souladu s čl. 6 odst. 1 a předané členskými státy budou v rámci Společenství zveřejněny Komisí (Eurostatem) přinejmenším na úrovni podpoložky kombinované nomenklatury.

Pouze v případě, že dovozce nebo vývozce o to požádá, rozhodnou vnitrostátní orgány příslušného členského státu o tom, zda taková statistika daného státu, která umožňuje rozpoznání uvedeného dovozce nebo vývozce, má být zveřejněna, nebo zda má být pozměněna takovým způsobem, aby se její zveřejnění nedotklo důvěrnosti statistických informací.

2.    Aniž je dotčeno zveřejňování údajů na vnitrostátní úrovni, podrobné statistiky v rámci podpoložky Taric, preference a kvóty se Komisí (Eurostatem) nezveřejňují v případě, že jejich zveřejnění by ohrozilo ochranu veřejného zájmu v oblasti obchodních a zemědělských politik Společenství.

Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi bude nápomocen Výbor pro statistiku zahraničního obchodu.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. Doba stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Článek 12

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1172/95 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2010 .

Zůstává použitelné pro údaje týkající se referenčních období před 1. lednem 2010 .

Článek 13

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2010 .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ║

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)   Úř. věst. C 70, 15. 3. 2008, s. 1.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008.

(3)  Úř. věst. L 118, 25. 5. 1995, s. 10. ║.

(4)  Úř. věst. L 302, 19. 10. 1992, s. 1. ║.

(5)  Úř. věst. L 256, 7. 9. 1987, s. 1. ║.

(6)   Úř. věst. L 61, 5. 3. 2008, s. 6 .

(7)  Úř. věst. L 52, 22. 2. 1997, s. 1. ║.

(8)   Úř. věst. L 151, 15. 6. 1990, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 184, 17. 7. 1999, s. 23. ║.

(10)   Úř. věst. L 145, 4. 6. 2008, s. 1.

(11)   Úř. věst. L 23, 26. 1. 2008, s. 21.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/120


Úterý 23. září 2008
Přizpůsobení regulativnímu postupu s kontrolou — Ochrana divoce žijících druhů fauny a flóry pomocí kontroly obchodu s nimi ***I

P6_TA(2008)0415

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2008)0104 — C6-0087/2008 — 2008/0042(COD))

2010/C 8 E/22

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0104),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0087/2008),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0314/2008),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/121


Úterý 23. září 2008
Statistický přehled přepravy zboží po silnici ***I

P6_TA(2008)0416

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č.1172/98 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2007)0778 — C6-0451/2007 — 2007/0269(COD))

2010/C 8 E/23

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0778),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0451/2007),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0258/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.


Úterý 23. září 2008
P6_TC1-COD(2007)0269

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1172/98 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu (ES) č. …/2009.)


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/122


Úterý 23. září 2008
Evropský rok tvořivosti a inovace (2009) ***I

P6_TA(2008)0417

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku tvořivosti a inovace (2009) (KOM(2008)0159 — C6-0151/2008 — 2008/0064(COD))

2010/C 8 E/24

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0159),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 149 a 150 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0151/2008),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0319/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Úterý 23. září 2008
P6_TC1-COD(2008)0064

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2008/ES o Evropském roku tvořivosti a inovace (2009)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 1350/2008/ES.)


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/123


Úterý 23. září 2008
Kategorie úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství, na které se vztahují ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Společenství *

P6_TA(2008)0418

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69, kterým se stanoví kategorie úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství, na které se vztahují ustanovení článku 12, čl. 13 druhého pododstavce ačlánku 14 Protokolu o výsadách a imunitách Společenství (KOM(2008)0305 — C6-0214/2008 — 2008/0102(CNS))

2010/C 8 E/25

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0305),

s ohledem na článek 291 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 16 Protokolu o výsadách a imunitách Společenství, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0214/2008)

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0339/2008),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/123


Úterý 23. září 2008
Návrh opravného rozpočtu č. 6/2008 — výkonné agentury

P6_TA(2008)0419

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2008 na rozpočtový rok 2008, Oddíl III — Komise (12984/2008 — C6-0317/2008 — 2008/2166(BUD))

2010/C 8 E/26

Evropský parlament,

s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a na článek 177 Smlouvy o Euratomu,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1) (dále jen „finanční nařízení“), a zejména na články 37 a 38 tohoto nařízení,

s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2008, schválený s konečnou platností dne 13. prosince 2007 (2),

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení (3),

s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2008 na rozpočtový rok 2008, který předložila Komise dne 1. července 2008 (KOM(2008)0429),

s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 6/2008 sestavený Radou dne 15. září 2008 (12984/2008 — C6-0317/2008),

s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0353/2008),

A.

vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 6 k souhrnnému rozpočtu na rok 2008 zahrnuje následující prvky:— nezbytné rozpočtové úpravy (plán pracovních míst) vyplývající z rozšíření mandátu tří výkonných agentur:

Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), Výkonné agentury pro program veřejného zdraví (PHEA) a Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť (TEN-T EA),

vytvoření nezbytné rozpočtové struktury pro působení společného podniku pro palivové články a vodík (FCH JU),

navýšení prostředků na závazky o 2,2 milionu EUR pro pokrytí části nákladů na novou budovu orgánu EUROJUST,

navýšení prostředků na závazky o 3,9 milionu EUR pro program pro konkurenceschopnost a inovace (PKI) — podnikání a inovace,

B.

vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 6/2008 je formálně zapsat tyto rozpočtové prostředky do rozpočtu na rok 2008,

1.

připomíná, že rozpočtové prostředky určené pro společné podniky jsou vypláceny z provozního rozpočtu příslušného programu;

2.

poznamenává, že podle čl. 179 odst. 3 finančního nařízení měl být Evropský parlament jako rozpočtový orgán řádně informován o pronájmu nové administrativní budovy pro EUROJUST, jež má zásadní finanční dopad na rozpočet;

3.

očekává, že pokud v budoucnu dojde k situaci, že bude zapotřebí dalších budov, bude EP tato informace Komisí sdělena, aby mohl jako rozpočtový orgán v rámci čl. 179 odst. 3 finančního nařízení k této věci zaujmout stanovisko;

4.

schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 6/2008 beze změn;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. L 248, 16. 9. 2002, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 71, 14. 3. 2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 139, 14. 6. 2006, s. 1.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/125


Úterý 23. září 2008
Změna nařízení (ES) č.999/2001, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi ***I

P6_TA(2008)0427

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č.999/2001, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2008)0053 — C6-0054/2008 — 2008/0030(COD))

2010/C 8 E/27

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0053),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0054/2008),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0279/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Úterý 23. září 2008
P6_TC1-COD(2008)0030

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 999/2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. 220/2009.)


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/126


Úterý 23. září 2008
Statistika odpadů ***I

P6_TA(2008)0428

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (KOM(2007)0777 — C6-0456/2007 — 2007/0271(COD))

2010/C 8 E/28

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0777),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0456/2007),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0282/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve zveřejnila zprávu uvedenou v čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 2150/2002;

4.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh uvedený v čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 2150/2002, který zruší překrývající se povinnosti předkládat zprávy;

5.

vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila další zprávy a návrhy týkající se pokroku pilotních studií uvedených v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 2150/2002 navazující na ty zveřejněné v souladu s čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Úterý 23. září 2008
P6_TC1-COD(2007)0271

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice odpadů, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. 221/2009.)


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/127


Úterý 23. září 2008
Přizpůsobení určitých aktů regulativnímu postupu s kontrolou, nařízení omnibus (druhá část) ***I

P6_TA(2008)0429

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přizpůsobení určitých aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy regulativnímu postupu s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ve znění rozhodnutí 2006/512/ES — druhá část (KOM(2007)0824 — C6-0476/2007 — 2007/0293(COD))

2010/C 8 E/29

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0824),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 37, čl. 44 odst. 1, článek 71, čl. 80 odst. 2, článek 95, čl. 152 odst. 4 písm. b), čl. 175 odst. 1 a články 179 a 285 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0476/2007),

s ohledem na závazky, které uvedl zástupce Rady v dopise ze dne 17. září 2008, týkající se toho, že návrh bude v pozměněném znění přijat v souladu s čl. 251 odst. 2 druhým pododstavcem první odrážkou Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0100/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Úterý 23. září 2008
P6_TC1-COD(2007)0293

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 o přizpůsobení některých aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy regulativnímu postupu s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES — Přizpůsobení regulativnímu postupu s kontrolou — Část druhá

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. 219/2009.)


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/128


Úterý 23. září 2008
Využívání a prodeji přírodních minerálních vod (přepracované znění) ***I

P6_TA(2008)0430

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (přepracované znění) (KOM(2007)0858 — C6-0005/2008 — 2007/0292(COD))

2010/C 8 E/30

(Postup spolurozhodování — přepracování)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0858),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0005/2008),

s ohledem na závazky uvedené zástupcem Rady v dopise ze dne 17. září 2008 ohledně schválení návrhu v pozměněném znění v souladu s čl. 251 odst. 2 druhým pododstavcem první odrážkou Smlouvy o ES,

s ohledem na Interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (1),

s ohledem na články 80a a 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0298/2008),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 77, 28. 3. 2002, s. 1.


Úterý 23. září 2008
P6_TC1-COD(2007)0292

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici …/ES.)


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/129


Úterý 23. září 2008
Barviva určená pro léčivé přípravky (přepracované znění) ***I

P6_TA(2008)0431

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady týkající se barviv, která mohou být přidávána do léčivých přípravků (přepracované znění) (KOM(2008)0001 — C6-0026/2008 — 2008/0001(COD))

2010/C 8 E/31

(Postup spolurozhodování: přepracování)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0001),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0026/2008),

s ohledem na závazek zástupce Rady, že návrh bude přijat v souladu s čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES a doporučením poradní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise,

s ohledem na Interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (1),

s ohledem na články 80a a 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0280/2008),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.

schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/130


Úterý 23. září 2008
Potraviny určené pro zvláštní výživu (přepracované znění) ***I

P6_TA(2008)0432

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o potravinách určených pro zvláštní výživu (přepracované znění) (KOM(2008)0003 — C6-0030/2008 — 2008/0003(COD))

2010/C 8 E/32

(Postup spolurozhodování — přepracované znění)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0003),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0030/2008),

s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 17. září 2008 zavázal přijmout pozměněný návrh v souladu s čl. 251 odst. 2 druhý pododstavec první odrážka Smlouvy o ES,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (1),

s ohledem na článek 80a a článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0295/2008),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 77, 28. 3. 2002, s. 1.


Úterý 23. září 2008
P6_TC1-COD(2008)0003

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES o potravinách určených pro zvláštní výživu (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/39/ES.)


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/131


Úterý 23. září 2008
Technické prohlídky motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (přepracované znění) ***I

P6_TA(2008)0433

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (přepracované znění) (KOM(2008)0100 — C6-0094/2008 — 2008/0044(COD))

2010/C 8 E/33

(Postup spolurozhodování — přepracování)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0100),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 71 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0094/2008),

s ohledem na dopis zástupce Rady ze dne 3. září 2008, ve kterém byl obsažen závazek, že návrh bude přijat v pozměněném znění v souladu s čl. 251 odst. 2 druhým pododstavcem, první odrážkou Smlouvy o ES,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (1),

s ohledem na články 80a a 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0299/2008),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 77, 28. 3. 2002, s. 1.


Úterý 23. září 2008
P6_TC1-COD(2008)0044

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/40/ES.)


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/132


Úterý 23. září 2008
Extrakční rozpouštědla používaná při výrobě potravin a jejich přísad (přepracované znění) ***I

P6_TA(2008)0434

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin (přepracované znění) (KOM(2008)0154 — C6-0150/2008 — 2008/0060(COD))

2010/C 8 E/34

(Postup spolurozhodování — přepracování)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0154),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0150/2008),

s ohledem na závazky dané zástupcem Rady v dopise ze dne 17. září 2008 za účelem přijetí návrhu v pozměněném znění v souladu s čl. 251 odst. 2 pododstavec 2 odrážka 1 Smlouvy o ES,

s ohledem na Interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů (1),

s ohledem na články 80a a 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0284/2008),

A.

vzhledem k tomu, že podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 77, 28. 3. 2002, s. 1.


Úterý 23. září 2008
P6_TC1-COD(2008)0060

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 23. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/32/ES.)


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/133


Úterý 23. září 2008
Boj proti terorismu *

P6_TA(2008)0435

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 k návrhu rámcového rozhodnutí Rady, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu (KOM(2007)0650 — C6-0466/2007 — 2007/0236(CNS))

2010/C 8 E/35

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise (KOM(2007)0650),

s ohledem na pokyn Rady ze dne 18. dubna 2008 (8707/2008),

s ohledem na článek 29, čl. 31 odst. 1 písm. e) a čl. 34 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU,

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0466/2007),

s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0323/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

vyzývá Radu a Komisi, aby po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost upřednostnily každý budoucí návrh s cílem pozměnit stávající znění předpisu v souladu s článkem 10 Protokolu o přechodných ustanoveních, jenž má tvořit přílohu Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a v souladu s prohlášením č. 50, které se k ní vztahuje;

6.

prohlašuje, že je připraven, jakmile Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, přezkoumat jakýkoli návrh této povahy, pokud to bude nezbytné, v rámci zkráceného řízení a v úzké spolupráci s parlamenty členských států; v případě, že nový návrh bude odrážet obsah tohoto stanoviska, mohl by být uplatněn postup stanovený v interinstitucionální dohodě pro oblast kodifikace;

7.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

Pozměňovací návrh 1

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Bod odůvodnění 6a (nový)

 

(6a)

Činnost Evropské unie v oblasti boje proti terorismu by měla být prováděna v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány, které hrají klíčovou roli, zejména pokud jde o prevenci, neboť podněcovatelé a pachatelé teroristických činů žijí v místních komunitách, jsou ve styku s jejich obyvatelstvem, a využívají jejich služby a demokratické nástroje.

Pozměňovací návrh 2

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Bod odůvodnění 7

(7)

Nynější návrh předpokládá zajištění trestnosti činů spojených s terorismem s cílem přispět k obecnějšímu politickému cíli prevence terorismu tím, že omezí šíření materiálů , které by mohly podněcovat ke spáchání teroristických útoků.

(7)

Stávající návrh zavádí trestnost činů spojených s terorismem s cílem přispět k obecnějšímu politickému cíli předcházení terorismu prostřednictvím omezení šíření materiálů , jejichž záměrem je podněcovat osoby ke spáchání teroristických útoků nebo u nichž existuje pravděpodobnost tohoto podněcování .

Pozměňovací návrh 3

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Bod odůvodnění 10

(10)

Definice teroristických trestných činů včetně trestných činů spojených s teroristickými aktivitami by měla být dále sjednocována ve všech členských státech, aby zahrnovala podněcování ke spáchání teroristického trestného činu, nábor pro terorismus a výcvik k terorismu, pokud půjde o úmyslné spáchání.

(Netýká se českého znění.)

Pozměňovací návrh 4

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Bod odůvodnění 11

(11)

Postihy a sankce by měly platit pro fyzické a právnické osoby, které se dopustily podněcování ke spáchání teroristických trestných činů, náboru pro terorismus a výcviku k terorismu nebo jsou za ně odpovědné, pokud byly spáchány úmyslně. Tyto formy chování by měly být rovnocenně trestné ve všech členských státech bez ohledu na to, zdali jsou páchány pomocí internetu či nikoliv.

(11)

Měly by být stanoveny postihy a sankce pro fyzické a právnické osoby, které se dopustily veřejného podněcování ke spáchání teroristických trestných činů, náboru a výcviku k terorismu , jsou-li tyto činy spáchány úmyslně. Tyto formy chování by měly být rovnocenně trestné ve všech členských státech bez ohledu na to, zdali jsou páchány pomocí internetu či nikoliv.

Pozměňovací návrh 5

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Bod odůvodnění 11 a(nový)

 

(11a)

Skutečnost, že se Rada nedokázala shodnout na procesních právech v průběhu trestního stíhání, je překážkou evropské soudní spolupráci; tuto situaci je zapotřebí naléhavě vyřešit.

Pozměňovací návrh 6

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Bod odůvodnění 12

(12)

Je třeba stanovit dodatečná pravidla pro určení soudní příslušnosti, aby se zajistilo, že podněcování ke spáchání trestného činu, nábor pro terorismus a výcvik k terorismu bude možné účinně postihovat, pokud bude jejich účelem nebo výsledkem spáchání teroristického trestného činu, který spadá do soudní působnosti jednoho z členských států.

vypouští se

Pozměňovací návrh 7

Návrh rozhodnutí — pozměňující akt

Bod odůvodnění 12 a(nový)

 

(12a)

Toto rámcové rozhodnutí doplňuje Úmluvu Rady Evropy o prevenci terorismu ze dne 16. května 2005, a proto je nezbytné, aby všechny členské státy souběžně se vstupem tohoto rámcového rozhodnutí v platnost tuto úmluvu ratifikovaly.

Pozměňovací návrh 8

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Bod odůvodnění 14

(14)

Unie dodržuje zásady uvedené v čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a vyjádřené v Listině základních práv Evropské unie, jmenovitě v jejích kapitolách II a VI. Žádné z ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí nesmí být vykládáno tak, že má za cíl zmenšit či omezit základní práva či svobody, jako jsou svoboda vyjadřování, shromažďování nebo sdružování, právo na úctu k soukromému a rodinnému životu včetně práva na zachovávání důvěrnosti korespondence.

(14)

Unie dodržuje zásady uvedené v čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a vyjádřené v Listině základních práv Evropské unie, jmenovitě v jejích kapitolách II a VI. Žádné z ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí nesmí být vykládáno tak, že má za cíl zkrátit či omezit základní práva či svobody, jako jsou svoboda projevu, shromažďování nebo sdružování, svoboda tisku a svoboda projevu v jiných sdělovacích prostředcích či právo na respektování soukromého a rodinného života, včetně práva na zachování listovního tajemství, jehož součástí je i obsah elektronické pošty a jiných druhů elektronické korespondence.

Pozměňovací návrh 9

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Bod odůvodnění 15

(15)

Podněcování ke spáchání teroristických trestných činů, nábor pro terorismus a výcvik k terorismu jsou úmyslnými trestnými činy. Proto žádné ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí nemůže být vykládáno tak, že má za cíl zbrzdit či omezit šíření informací pro vědecké, akademické nebo zpravodajské účely. Vyjádření radikálních, polemických či kontroverzních názorů ve veřejné diskuzi o citlivých politických otázkách včetně terorismu leží mimo působnost tohoto rámcového rozhodnutí a zejména mimo definici podněcování ke spáchání teroristických trestných činů,

(15)

Podněcování ke spáchání teroristických trestných činů, nábor pro terorismus a výcvik k terorismu jsou úmyslnými trestnými činy. Proto žádné ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí nemůže být vykládáno tak, že má za cíl zbrzdit či omezit šíření informací pro vědecké, akademické , umělecké nebo zpravodajské účely. Vyjádření radikálních, polemických či kontroverzních názorů ve veřejné diskuzi o citlivých politických otázkách včetně terorismu leží mimo působnost tohoto rámcového rozhodnutí a zejména mimo definici podněcování ke spáchání teroristických trestných činů,

Pozměňovací návrh 10

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Bod odůvodnění 15 a(nový)

 

(15a)

Zajištění trestnosti činů uvedených v tomto rámcovém rozhodnutí by mělo být uskutečněno tak, aby bylo přiměřené sledovaným legitimním cílům, nezbytným a adekvátním v demokratické společnosti, a aby bylo nediskriminační; zejména by mělo být v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Pozměňovací návrh 11

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Čl. 1 — bod -1 (nový)

Rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV

Čl. 1 — odst.2

 

(-1)

V článku 1 se odstavec 2 mění takto:

2.   Tímto rámcovým rozhodnutím není dotčena povinnost ctít základní práva a obecné právní zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy o Evropské unii, v Listině základních práv Evropské unie a v Evropské úmluvě o o ochraně lidských práv a základních svobod.

Pozměňovací návrh 12

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1

Rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV

Čl. 3 — odst.1 — písm. a)

a)

„podněcováním ke spáchání teroristického trestného činu“ šíření nebo jiné zpřístupnění zprávy veřejnosti s úmyslem podnítit spáchání jednoho z činů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až h), kdy takové jednání , ať již přímo či nepřímo obhajuje teroristické trestné činy, způsobí nebezpečí spáchání jednoho či více takových trestných činů;

a)

veřejným podněcováním ke spáchání teroristického trestného činu“ šíření nebo jiné zpřístupnění zprávy veřejnosti jasně a záměrně obhajující spáchání jednoho z trestných činů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až h), pokud toto jednání jednoznačně způsobí nebezpečí spáchání jednoho či více takových trestných činů;

Pozměňovací návrh 13

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1

Rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV

Čl. 3 — odst.1 — písm. b)

b)

„náborem pro terorismus“ získání jiné osoby ke spáchání jednoho z činů uvedených v čl. 1 odst. 1 nebo v čl. 2 odst. 2;

b)

„náborem pro terorismus“ úmyslné požadování od jiné osoby aby spáchala některý z trestných činů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až h) nebo v čl. 2 odst. 2;

Pozměňovací návrh 14

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1

Rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV

Čl. 3 — odst.1 — písm. c)

c)

„výcvikem k terorismu“ poskytování pokynů k výrobě či používání výbušnin, střelných či jiných zbraní nebo škodlivých či nebezpečných látek, případně jiných specifických metod či postupů za účelem spáchání jednoho z činů uvedených v čl. 1 odst. 1 s vědomím, že poskytované dovednosti jsou určeny k použití za tímto účelem.

c)

„výcvikem k terorismu“ poskytování pokynů k výrobě či používání výbušnin, střelných či jiných zbraní nebo škodlivých či nebezpečných látek, případně jiných specifických metod či postupů za účelem spáchání některého z trestných činů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až h) s vědomím, že poskytované dovednosti jsou určeny k použití za tímto účelem.

Pozměňovací návrh 15

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1

Rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV

Čl. 3 — odst.2 — písm. d)

d)

krádež za přitěžujících okolností s cílem spáchat jeden z činů uvedených v čl. 1 odst. 1,

d)

krádež za přitěžujících okolností s cílem spáchat některý z trestných činů uvedených v čl. 1 odst. 1,

Pozměňovací návrh 16

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1

Rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV

Čl. 3 — odst.2 — písm. e)

e)

vydírání s cílem spáchat jeden z činů uvedených v čl. 1 odst. 1,

e)

e) vydírání s cílem spáchat některý z trestných činů uvedených v čl. 1 odst. 1,

Pozměňovací návrh 17

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1

Rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV

Čl. 3 — odst.2 — písm. f)

f)

vyhotovení nepravých správních dokumentů s cílem spáchat jeden z činů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až h) a čl. 2 odst. 2 písm. b).

f)

vyhotovení nepravých správních dokumentů s cílem spáchat některý z trestných činů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až h) a čl. 2 odst. 2 písm. b).

Pozměňovací návrh 18

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1

Rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV

Čl. 3 — odst.3 a(nový)

 

3a.     Členské státy zaručí, že při zajištění trestnosti činů uvedených v odst. 2 písm. a) až c) tohoto článku budou dodržovány jejich povinnosti týkající se svobody projevu a svobody sdružování, zejména pak závazky týkající se svobody tisku a svobody projevu v jiných sdělovacích prostředcích, a že budou respektovat zachování listovního tajemství, jehož součástí je i obsah elektronické pošty a jiných druhů elektronické korespondence. Zajištění trestnosti činů uvedených v odst. 2 písm. a) až c) nebude mít za následek snížení nebo omezení šíření informací pro vědecké, akademické, umělecké nebo zpravodajské účely, ani vyjadřování radikálních, polemických či kontroverzních názorů ve veřejné diskusi o citlivých politických otázkách včetně terorismu.

Pozměňovací návrh 19

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1

Rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV

Čl. 3 — odst.3 b (nový)

 

3b.     Členské státy rovněž zaručí, že zajištění trestnosti činů uvedených v odst. 2 písm. a) až c) tohoto článku bude přiměřené povaze a okolnostem trestného činu s ohledem na sledované legitimní cíle a na jejich nezbytnost v demokratické společnosti a že bude vylučovat jakoukoli podobu svévole a diskriminačního nebo rasistického zacházení.

Pozměňovací návrh 20

Návrh rámcového rozhodnutí — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 3

Rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV

Čl. 9 — odst.1 a

„1a.    Každý členský stát rovněž zřídí vlastní soudní pravomoc pro trestné činy uváděné v čl. 3 odst. 2 písm. a) až c), kdy tento trestný čin směřuje ke spáchání trestného činu uvedeného v článku 1 nebo má za následek trestný čin uvedený v článku 1 a podléhá soudní pravomoci členského státu podle jakéhokoliv z kritérií uvedených v odst. 1 písm. a) až e) tohoto článku .“

„1a.    Členský stát se může rozhodnout, že nebude uplatňovat nebo bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností ustanovení pro určení soudní příslušnosti v odst. 1 písm. d) a e) pro trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) až c) a v článku 4 , pokud jsou spojeny s trestnými činy uvedenými v čl. 3 odst. 2 písm. a) až c) .“


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/138


Úterý 23. září 2008
Ochrana osobních údajů *

P6_TA(2008)0436

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. září 2008 o návrhu rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní ajustiční spolupráce v trestních věcech (16069/2007 — C6-0010/2008 — 2005/0202(CNS))

2010/C 8 E/36

(Postup konzultace — opětovná konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Rady (16069/2007),

s ohledem na návrh Komise (KOM(2005)0475),

s ohledem na svůj postoj ze dne 27. září 2006 (1),

s ohledem na svůj postoj ze dne 7. června 2007 (2),

s ohledem na čl. 34 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU,

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0010/2008),

s ohledem na článek 93, článek 51 a čl. 55 odst. 3 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0322/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Rady;

2.

vyzývá Komisi, aby v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES návrh odpovídajícím způsobem změnila;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.

vyzývá Radu a Komisi, aby po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost upřednostnily každý budoucí návrh s cílem pozměnit stávající znění předpisu v souladu s článkem 10 Protokolu o přechodných ustanoveních, jenž má tvořit přílohu Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a v souladu s prohlášením č. 50, které se k ní vztahuje, přičemž je třeba přihlédnout zejména k příslušnosti Soudního dvora Evropských společenství;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám členských států.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ RADOU

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

Pozměňovací návrh 1

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Bod odůvodnění 4 a(nový)

 

(4a)

Článek 16 Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění stanoveném Lisabonskou smlouvou umožní posílení pravidel ochrany údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.

Pozměňovací návrh 2

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Bod odůvodnění 5

(5)

Výměna osobních údajů v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, zejména podle zásady dostupnosti informací, jak je stanovena v Haagském programu, by měla být podpořena jasnými (…) pravidly, která zlepší vzájemnou důvěru mezi příslušnými orgány a zajistí, že příslušné informace budou chráněny způsobem vylučujícím jakoukoli diskriminaci této spolupráce mezi členskými státy při plném dodržování základních práv dotčených osob. Stávající právní předpisy na evropské úrovni nejsou pro tento účel dostačující. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů se nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné pro výkon činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Společenství, např. činnosti stanovené v hlavě VI Smlouvy o Evropské unii, a v žádném případě se nevztahuje na zpracování, jež se týká veřejné bezpečnosti, obrany, bezpečnosti státu a činností státu v oblasti trestního práva.

(5)

Výměna osobních údajů v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, zejména podle zásady dostupnosti informací, jak je stanovena v Haagském programu, by měla být podpořena jasnými (…) pravidly, která zlepší vzájemnou důvěru mezi příslušnými orgány a zajistí, že příslušné informace budou chráněny při plném dodržování základních práv dotčených osob.

Pozměňovací návrh 3

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Bod odůvodnění 5 a

(5a)

Toto rámcové rozhodnutí se použije pouze na údaje shromažďované nebo zpracovávané příslušnými orgány za účelem předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování nebo stíhání nebo výkonu trestů. Toto rámcové rozhodnutí ponechává na členských státech, aby na vnitrostátní úrovni přesněji určily, jaké další účely budou považovány za neslučitelné s účelem, pro který byly osobní údaje původně shromážděny. Obecně platí, že další zpracovávání pro historické, statistické nebo vědecké účely není neslučitelné s původním účelem zpracování.

(5a)

Toto rámcové rozhodnutí se použije pouze na údaje shromažďované nebo zpracovávané příslušnými orgány za účelem předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování nebo stíhání nebo výkonu trestů. Obecně platí, že další zpracovávání pro historické, statistické nebo vědecké účely není neslučitelné s původním účelem zpracování.

Pozměňovací návrh 4

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Bod odůvodnění 6 b

(6b)

Toto rámcové rozhodnutí se nevztahuje na osobní údaje, které členský stát získal v oblasti působnosti tohoto rámcového rozhodnutí a které pocházejí z tohoto členského státu.

vypouští se

Pozměňovací návrh 5

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Bod odůvodnění 7

(7)

Sblížení právních předpisů členských států by nemělo vést k oslabení ochrany údajů, kterou zajišťují, ale mělo by naopak mít za cíl zajištění vysoké úrovně ochrany v rámci Unie.

(7)

Sblížení právních předpisů členských států by nemělo vést k oslabení ochrany údajů, kterou zajišťují, ale mělo by naopak mít za cíl zajištění vysoké úrovně ochrany v rámci Unie v souladu s Úmluvou Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (dále jen „Úmluva č. 108“) .

Pozměňovací návrh 6

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Bod odůvodnění 8 b

(8b)

Archivace v oddělených souborech údajů je přípustná pouze tehdy, nejsou-li údaje již nezbytné a používané pro účely předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů. Archivace v oddělených souborech údajů je rovněž přípustná, pokud jsou archivované údaje uloženy v databázi společně s jinými údaji tak, že již nemohou být použity pro účely předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů. Vhodnost délky archivace závisí na účelech archivace a oprávněných zájmech subjektů údajů. V případě archivace pro historické účely je možno počítat i s velmi dlouhým obdobím.

(8b)

Archivace v oddělených souborech údajů je přípustná pouze tehdy, nejsou-li údaje již nezbytné a používané pro účely předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů. Archivace v oddělených souborech údajů je rovněž přípustná, pokud jsou archivované údaje uloženy v databázi společně s jinými údaji tak, že již nemohou být použity pro účely předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování či stíhání nebo výkonu trestů. Vhodnost délky archivace závisí na účelech archivace a oprávněných zájmech subjektů údajů.

Pozměňovací návrh 7

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Bod odůvodnění 11 a

(11a)

Mohou-li být osobní údaje dále zpracovávány na základě souhlasu členského státu, od něhož byly údaje získány, může každý členský stát určit způsoby tohoto souhlasu, včetně například prostřednictvím obecného souhlasu pro kategorie informací nebo pro kategorie dalšího zpracování .

(11a)

Mohou-li být osobní údaje dále zpracovávány na základě souhlasu členského státu, od něhož byly údaje získány, může každý členský stát určit způsoby tohoto souhlasu.

Pozměňovací návrh 8

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Bod odůvodnění 13 a

(13a)

Členský stát by měl zajistit, aby byl subjekt údajů informován o tom, že osobní údaje by mohly být shromažďovány, zpracovávány nebo předávány jinému členskému státu za účelem vyšetřování, stíhání, odhalování trestných činů a jejich předcházení, nebo za účelem výkonu trestů. Podrobnosti práva subjektu údajů být informován a výjimky z něj stanoví vnitrostátní právní předpisy. Toto informování může mít obecnou podobu, například prostřednictvím právního předpisu nebo zveřejněním seznamu činností při zpracování údajů.

(13a)

Členský stát by měl zajistit, aby byl subjekt údajů informován o tom, že osobní údaje by mohly být shromažďovány, zpracovávány nebo předávány jinému členskému státu, třetí zemi či soukromoprávnímu subjektu za účelem vyšetřování, stíhání, odhalování trestných činů a jejich předcházení, nebo za účelem výkonu trestů. Podrobnosti práva subjektu údajů být informován a výjimky z něj stanoví vnitrostátní právní předpisy. Toto informování může mít obecnou podobu, například prostřednictvím právního předpisu nebo zveřejněním seznamu činností při zpracování údajů.

Pozměňovací návrh 9

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 1 — odst.2 — písm. c a(nové)

 

ca)

jsou zpracovávány na vnitrostátní úrovni.

Pozměňovací návrh 10

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 1 — odst. 4

4.     Tímto rámcovým rozhodnutím nejsou dotčeny podstatné zájmy národní bezpečnosti nebo zvláštní zpravodajské činnosti v oblasti národní bezpečnosti.

vypouští se

Pozměňovací návrh 11

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 2 — písm. l

(l)

„anonymizací“ taková změna osobních údajů, v jejímž důsledku je přiřazení jednotlivých údajů o osobních a věcných poměrech určité identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě nemožné nebo možné pouze za nepřiměřeného vynaložení času, nákladů a pracovního úsilí .

(l)

„anonymizací“ taková změna osobních údajů, v jejímž důsledku je přiřazení jednotlivých údajů o osobních a věcných poměrech určité identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě nemožné.

Pozměňovací návrh 12

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Článek 7

Zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení nebo o členství v odborových organizacích, jakož i zpracování údajů týkajících se zdraví nebo sexuálního života je přípustné pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné a poskytuje-li vnitrostátní právo odpovídající ochranná opatření .

(1)    Zpracování osobních údajů, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, členství v odborových organizacích, jakož i zpracování údajů týkajících se zdraví a sexuálního života je zakázáno .

 

(2)     Výjimečně lze údaje tohoto druhu zpracovávat, pokud:

tak stanoví právní předpis a pokud probíhá na základě předchozího schválení příslušného soudního orgánu, na základě individuálního posouzení a je-li to naprosto nezbytné za účelem prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání teroristických činů a jiných závažných trestných činů,

členské státy stanoví vhodná zvláštní ochranná opatření, například přístup k dotyčným údajům pouze pro personál, který je pověřen výkonem legitimních úkolů, které odůvodňují zpracování.

Údaje spadající do těchto specifických kategorií lze zpracovávat automaticky pouze v případě, že vnitrostátní právní předpisy poskytují přiměřené záruky. Stejná podmínka se vztahuje také na osobní údaje týkající se odsouzení pro trestný čin.

Pozměňovací návrh 13

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 11 — odst. 1

1.   Každé předání osobních údajů musí být pro účely ověření zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontroly a zajištění řádné neporušenosti a řádného zabezpečení údajů zaprotokolováno nebo zdokumentováno.

1.   Každé předání, přístup k osobním údajům a jejich následné zpracování musí být pro účely ověření zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontroly a zajištění řádné neporušenosti a řádného zabezpečení údajů zaprotokolováno nebo zdokumentováno.

Pozměňovací návrh 14

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 12 — odst. 1

1.   Osobní údaje obdržené od příslušného orgánu jiného členského státu nebo tímto orgánem zpřístupněné, smějí být v souladu s požadavky čl. 3 odst. 2 dále zpracovávány pouze pro tyto jiné účely, než pro které byly původně předány nebo zpřístupněny:

1.   Osobní údaje obdržené od příslušného orgánu jiného členského státu nebo tímto orgánem zpřístupněné, smějí být v souladu s požadavky čl. 3 odst. 2 dále zpracovávány pouze tehdy, je-li to nezbytné pro tyto jiné účely, než pro které byly původně předány nebo zpřístupněny:

Pozměňovací návrh 15

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 12 — odst. 1 — písm. d

d)

jakýkoli jiný účel pouze s předchozím souhlasem předávajícího členského státu nebo se souhlasem subjektu údajů, je-li poskytnut v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

d)

jakýkoli jiný stanovený účel, pokud jej stanoví zákon a je nezbytný v demokratické společnosti na ochranu jednoho ze zájmů stanovených v článku 9 Úmluvy č. 108, avšak pouze s předchozím souhlasem předávajícího členského státu nebo se souhlasem subjektu údajů, je-li poskytnut v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Pozměňovací návrh 16

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 14 — odst. 1

1.   Členské státy stanoví, že osobní údaje, které předal nebo zpřístupnil příslušný orgán jiného členského státu, smějí být dále předány třetím státům nebo mezinárodním subjektům nebo organizacím zřízeným mezinárodními dohodami nebo uznaným za mezinárodní subjekt, pouze pokud

1.   Členské státy stanoví, že osobní údaje, které na základě individuálního posouzení předal nebo zpřístupnil příslušný orgán jiného členského státu, smějí být dále předány třetím státům nebo mezinárodním subjektům nebo organizacím zřízeným mezinárodními dohodami nebo uznaným za mezinárodní subjekt, pouze pokud:

Pozměňovací návrh 17

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 14 — odst. 1 — písm. d

d)

dotyčný třetí stát nebo mezinárodní subjekt zajistí pro zamýšlené zpracovávání údajů odpovídající úroveň ochrany.

d)

dotyčný třetí stát nebo mezinárodní subjekt zajistí pro zamýšlené zpracovávání údajů odpovídající úroveň ochrany rovnocennou ochraně, kterou poskytuje článek 2 dodatkového protokolu k Úmluvě č. 108, a v souladu s příslušnou judikaturou týkající se článku 8 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Pozměňovací návrh 18

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 14 — odst. 2

2.   Předávání bez předchozího souhlasu v souladu s odst. 1 písm. c) je přípustné, pouze pokud je předání údajů nezbytné pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti členského státu nebo třetího státu nebo podstatných zájmů členského státu a předchozí souhlas nelze včas získat. Orgán odpovědný za vydávání souhlasu je neprodleně informován.

2.   Předávání bez předchozího souhlasu v souladu s odst. 1 písm. c) je přípustné, pouze pokud je předání údajů nezbytné pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti členského státu nebo třetího státu nebo podstatných zájmů členského státu a předchozí souhlas nelze včas získat. V takovém případě může příjemce zpracovat osobní údaje pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytné pro konkrétní účel, pro který byly údaje poskytnuty. Orgán odpovědný za vydávání souhlasu je neprodleně informován. Tyto přenosy údajů jsou oznámeny příslušnému orgánu dozoru.

Pozměňovací návrh 19

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 14 — odst. 3

3.   Odchylně od odst. 1 písm. d) mohou být osobní údaje dále předávány, pokud

3.   Odchylně od odst. 1 písm. d) mohou být osobní údaje výjimečně dále předávány, pokud

a)

to stanoví vnitrostátní právní předpisy členského státu, který údaje dále předává, z důvodu

a)

to stanoví vnitrostátní právní předpisy členského státu, který údaje dále předává, z důvodu

i.

oprávněných specifických zájmů subjektu údajů nebo

i.

oprávněných specifických zájmů subjektu údajů nebo

ii.

oprávněných převažujících zájmů, zejména důležitých veřejných zájmů, nebo

ii.

oprávněných převažujících zájmů, zejména naléhavých a zásadních zájmů členského státu nebo za účelem zabránění bezprostřednímu závažnému nebezpečí ohrožujícímu veřejnou bezpečnost a

b)

třetí stát nebo přijímající mezinárodní subjekt nebo organizace poskytnou ochranná opatření, která dotyčný členský stát v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy považuje za odpovídající .

b)

třetí stát nebo přijímající mezinárodní subjekt nebo organizace poskytnou ochranná opatření, u nichž dotyčný členský stát v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zajistí, aby byla odpovídající .

 

ba)

Členské státy zajistí, aby byly vedeny záznamy o těchto přenosech a byly na vyžádání zpřístupňovány vnitrostátním orgánům pro ochranu osobních údajů.

Pozměňovací návrh 20

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 14 — odst. 4

4.   Odpovídající úroveň ochrany podle 1 písm. d) se posoudí s ohledem na všechny okolnosti související s dalším předáním nebo předáváním údajů. Zejména se přihlédne k povaze údajů, účelu a trvání předpokládaného zpracování nebo předpokládaných zpracování, státu původu a státu nebo mezinárodní organizaci konečného určení údajů, k obecným i odvětvovým právním předpisům platným v dotyčném třetím státě nebo mezinárodní organizaci, jakož i profesním předpisům a bezpečnostním opatřením, která jsou ve třetím státě nebo mezinárodní organizaci dodržována.

4.   Odpovídající úroveň ochrany podle odst. 1 písm. d) je posouzena nezávislým orgánem s ohledem na všechny okolnosti související s dalším předáním nebo předáváním údajů. Zejména se přihlédne k povaze údajů, účelu a trvání předpokládaného zpracování nebo předpokládaných zpracování, státu původu a státu nebo mezinárodní organizaci konečného určení údajů, k obecným i odvětvovým právním předpisům platným v dotyčném třetím státě nebo mezinárodní organizaci, jakož i profesním předpisům a bezpečnostním opatřením, která jsou ve třetím státě nebo mezinárodní organizaci dodržována.

Pozměňovací návrh 21

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 14 a — název

Předávání soukromým subjektům v členských státech

Předávání soukromým subjektům a přístup k údajům obdrženým soukromými subjekty v členských státech

Pozměňovací návrh 22

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 14 a — odst. 1

1.   Členské státy stanoví, že osobní údaje, které předal nebo zpřístupnil příslušný orgán jiného členského státu, smějí být předány soukromým subjektům, pouze pokud:

1.   Členské státy stanoví, že osobní údaje, které na základě individuálního posouzení předal nebo zpřístupnil příslušný orgán jiného členského státu, smějí být předány soukromým subjektům, pouze pokud:

Pozměňovací návrh 23

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 14 a — odst. 2 a(nový)

 

2a.     Členské státy stanoví, že jejich příslušné orgány mohou konzultovat a zpracovávat osobní údaje spravované soukromými osobami pouze na základě individuálního posouzení, za zvláštních podmínek a pro stanovené účely, a že jejich postup může být předmětem soudního přezkumu v členských státech.

Pozměňovací návrh 24

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 14 a— odst. 2 b (nový)

 

2b.     Členské státy stanoví ve svém vnitrostátním právu, že pokud soukromé osoby obdrží a zpracovávají údaje v rámci výkonu veřejné služby, podléhají přinejmenším rovnocenným nebo přísnějším podmínkám jako příslušné orgány.

Pozměňovací návrh 25

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 17 — odst. 1 — písm. a

a)

alespoň potvrzení správce nebo vnitrostátního orgánu dozoru, zda údaje, které se ho týkají, byly či nebyly předávány nebo zpřístupňovány , a rovněž informace o příjemcích nebo kategoriích příjemců, jimž byly údaje předány, a sdělení o údajích, které jsou předmětem zpracování nebo

a)

alespoň potvrzení správce nebo vnitrostátního orgánu dozoru, zda údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány , a rovněž informace o účelu zpracování, příjemcích nebo kategoriích příjemců, jimž byly údaje předány, a sdělení o údajích, které jsou předmětem zpracování, jakož i odůvodnění veškerých automatických rozhodnutí,

Pozměňovací návrh 26

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 22 — odst. 2 — písm. h

h)

zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo vymazání osobních údajů v průběhu přenosu osobních údajů nebo přepravy nosičů dat (kontrola přepravy);

h)

zabránit neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo vymazání osobních údajů v průběhu přenosu osobních údajů nebo přepravy nosičů dat, mimo jiné prostřednictvím vhodných technik šifrování (kontrola přepravy);

Pozměňovací návrh 27

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 22 — odst. 2 — písm. j a(nové)

 

ja)

sledoval účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijal nezbytná organizační opatření související s interním sledováním pro zajištění souladu s tímto rámcovým rozhodnutím (interní kontrola).

Pozměňovací návrh 28

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Článek 24

Členské státy přijmou vhodná opatření, kterými zajistí řádné provedení tohoto rámcového rozhodnutí, a zejména určí účinné, přiměřené a odrazující sankce, které se uplatní v případě porušení předpisů přijatých na základě tohoto rámcového rozhodnutí.

Členské státy přijmou vhodná opatření, kterými zajistí řádné provedení tohoto rámcového rozhodnutí, a zejména určí účinné, přiměřené a odrazující sankce, včetně správních nebo trestních postihů v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které se uplatní v případě porušení předpisů přijatých na základě tohoto rámcového rozhodnutí.

Pozměňovací návrh 29

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 25 — odst. 1 a(nový)

 

1a.     Každý členský stát zajistí, aby byly orgány dozoru konzultovány při vypracovávání správních opatření nebo předpisů týkajících se ochrany práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů za účelem předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání nebo výkonu trestů.

Pozměňovací návrh 30

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Článek 25 a(nový)

 

Článek 25a

Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů za účelem předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování a stíhání

1.     Zřizuje se pracovní skupina pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů za účelem předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování a stíhání (dále jen „pracovní skupina“). Pracovní skupina má poradní funkci a je nezávislá.

2.     Pracovní skupinu tvoří zástupce orgánu nebo orgánů dozoru určených jednotlivými členskými státy, zástupce Evropského inspektora ochrany údajů a zástupce Komise.

Každý člen pracovní skupiny je jmenován institucí, orgánem nebo orgány, které zastupuje. Pokud členský stát určil několik orgánů dozoru, jmenují tyto orgány společného zástupce.

Předsedové společných kontrolních orgánů zřízených na základě hlavy VI Smlouvy o Evropské unii jsou oprávněni účastnit se zasedání pracovní skupiny nebo být na těchto zasedáních zastoupeni. Orgán dozoru nebo orgány dozoru určené Islandem, Norskem a Švýcarskem jsou oprávněny být zastoupeny na zasedáních pracovní skupiny, projednávají-li se záležitosti týkající se schengenského acquis.

3.     Pracovní skupina přijímá rozhodnutí prostou většinou zástupců orgánů dozoru.

4.     Pracovní skupina zvolí svého předsedu. Funkční období předsedy je dva roky. Může být zvolen opakovaně.

5.     Sekretariát pracovní skupiny zajišťuje Komise.

6.     Pracovní skupina přijme svůj jednací řád.

7.     Pracovní skupina projednává otázky zařazené na pořad jednání jejím předsedou buď z jeho podnětu, nebo na žádost zástupce orgánů dozoru, Komise, Evropského inspektora ochrany údajů nebo předsedů společných kontrolních orgánů.

Pozměňovací návrh 31

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Článek 25 b (nový)

 

Článek 25b

Úkoly

1.     Pracovní skupina má tyto úkoly:

a)

zaujímat stanovisko k vnitrostátním opatřením, je-li třeba zajistit, aby úroveň ochrany osobních údajů dosažená při vnitrostátním zpracovávání údajů byla rovnocenná úrovni stanovené tímto rámcovým rozhodnutím;

b)

zaujímat stanovisko k úrovni ochrany v členských státech a ve třetích zemích a mezinárodních subjektech, zejména s cílem zaručit, aby v souladu s článkem 14 tohoto rámcového rozhodnutí probíhal přenos osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodních subjektů, které zajišťují odpovídající úroveň ochrany údajů;

c)

poskytovat Komisi a členským státům poradenství o všech návrzích změn tohoto rámcového rozhodnutí, o všech doplňujících nebo zvláštních opatřeních, která by měla být přijata na ochranu práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů za účelem předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání, jakož i o všech ostatních návrzích opatření, která se dotýkají těchto práv a svobod.

2.     Pokud pracovní skupina zjistí, že mezi právními předpisy a praxí členských států existují rozdíly, které by mohly narušit rovnocennou úroveň ochrany osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů v Evropské unii, uvědomí o tom Radu a Komisi.

3.     Pracovní skupina může z vlastního podnětu nebo z podnětu Komise nebo Rady vydat doporučení k jakékoli otázce týkající se ochrany osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů v Evropské unii za účelem předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání.

4.     Stanoviska a doporučení pracovní skupiny jsou předávána Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

5.     Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise předloží pracovní skupině zprávu o opatřeních přijatých v reakci na její stanoviska a doporučení. Tato zpráva se zveřejní a předá se Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy uvědomí pracovní skupinu o veškerých opatřeních, která přijmou na základě odstavce 1.

6.     Pracovní skupina vypracuje výroční zprávu o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů za účelem předcházení trestným činům, jejich vyšetřování, odhalování a stíhání v Evropské unii a ve třetích zemích. Tato zpráva se zveřejní a předá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh 32

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 27 a — odst. 1

1.   Tři roky po uplynutí lhůty stanovené v čl. 28 odst. 1 informují členské státy Komisi o vnitrostátních opatřeních, která přijaly k zajištění plného souladu s tímto rámcovým rozhodnutím, a zejména také ve vztahu k těm ustanovením, jež je třeba dodržovat již během sběru údajů. Komise zejména přezkoumá důsledky ustanovení o oblasti působnosti v čl. 1 odst. 2.

1.   Tři roky po uplynutí lhůty stanovené v čl. 28 odst. 1 informují členské státy Komisi o vnitrostátních opatřeních, která přijaly k zajištění plného souladu s tímto rámcovým rozhodnutím, a zejména také ve vztahu k těm ustanovením, jež je třeba dodržovat již během sběru údajů. Komise zejména přezkoumá uplatňování čl. 1 odst. 2.

Pozměňovací návrh 33

Návrh rámcového rozhodnutí Rady

Čl. 27 a — odst. 2 a(nový)

 

2a.     Komise pro tento účel zohlední připomínky parlamentů a vlád členských států, Evropského parlamentu, pracovní skupiny podle článku 29 zřízené směrnicí 95/46/ES, Evropského inspektora ochrany údajů a pracovní skupiny ustavené na základě článku 25a tohoto rámcového rozhodnutí.


(1)  Úř. věst. C 306 E, 15. 12. 2006, s. 263.

(2)  Úř. věst. C 125 E, 22. 5. 2008, s. 154.


Středa 24. září 2008

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/150


Středa 24. září 2008
Migrace na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) *

P6_TA(2008)0441

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o migraci z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (12059/1/2008 — C6-0188/2008 — 2008/0077(CNS))

2010/C 8 E/37

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12059/1/2008),

s ohledem na návrh Komise (KOM(2008)0196),

s ohledem na čl. 30 odst. 1 písm. a) a b), čl. 31 odst. 1 písm. a) a b) a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU,

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0188/2008),

s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0351/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady;

2.

vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění předložené ke konzultaci;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ RADOU

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

Pozměňovací návrh 1

Návrh rozhodnutí

Článek 11A a(nový)

 

Článek 11A a

Podávání zpráv

Komise každých šest měsíců a poprvé po šestiměsíčním období v roce 2009 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, která pojednává o migraci z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II).

Pozměňovací návrh 2

Návrh rozhodnutí

Článek 12

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV.

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV a v žádném případě ne později než 30. června 2010.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/151


Středa 24 září 2008
Migrace na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) *

P6_TA(2008)0442

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu nařízení Rady o migraci z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (11925/2/2008 — C6-0189/2008 — 2008/0078(CNS))

2010/C 8 E/38

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh nařízení Rady (11925/2/2008),

s ohledem na návrh Komise (KOM(2008)0197),

s ohledem na článek 66 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0189/2008),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0352/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh nařízení Rady;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění předložené ke konzultaci;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ RADOU

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

Pozměňovací návrh 1

Návrh nařízení

Článek 11A a(nový)

 

Článek 11A a

Podávání zpráv

Komise každých šest měsíců a poprvé po šestiměsíčním období v roce 2009 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, která pojednává o migraci z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II).

Pozměňovací návrh 2

Návrh nařízení

Článek 12 odst.1

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006.

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006 a v žádném případě ne později než 30. června 2010 .


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/152


Středa 24. září 2008
Kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel ***II

P6_TA(2008)0443

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady přijatého za účelem přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (5719/3/2008 — C6-0225/2008 — 2005/0239(COD))

2010/C 8 E/39

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na společný postoj Rady (5719/3/2008 — C6-0225/2008) (1),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (KOM(2005)0589),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0334/2008),

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 184 E, 22. 7. 2008, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 74 E, 20. 3. 2008, s. 533.


Středa 24. září 2008
P6_TC2-COD(2005)0239

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24 září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přijetím směrnice 2002/59/ES (4) Evropská unie posílila své kapacity pro předcházení situacím představujícím hrozbu pro bezpečnost lidského života na moři a pro ochranu mořského prostředí.

(2)

Vzhledem k tomu, že se tato směrnice týká změn směrnice 2002/59/ES, nebude se většina povinností obsažených v tomto návrhu vztahovat na členské státy bez mořského pobřeží a námořních přístavů; jedinými povinnostmi, které se budou vztahovat na Rakousko, Českou republiku, Maďarsko, Lucembursko nebo Slovensko, budou tudíž povinnosti týkající se lodí plujících pod vlajkou těchto členských států, aniž je dotčena povinnost spolupráce členských států s cílem zajistit návaznost na služby pro řízení námořní dopravy a jiných druhů dopravy, zejména na říční informační služby.

(3)

Podle této směrnice by členské státy, které jsou pobřežními státy měly mít možnost vyměňovat si informace, které shromažďují v průběhu kontroly námořního provozu, které provádějí ve oblastech spadajících do jejich působnosti. Systém Společenství pro výměnu informací na moři „SafeSeaNet“ (dále jen „systém SafeSeaNet“) vyvinutý Komisí po dohodě s členskými státy obsahuje na jedné straně síť pro výměnu údajů a na druhé straně standardizaci nejdůležitějších dostupných informací o lodích a jejich nákladech (předběžná zpráva a podávání hlášení). Tento systém tudíž umožňuje zjišťovat u zdroje a sdělovat jakémukoli orgánu přesné a aktuální informace o lodích v evropských vodách, o jejich pohybech a nebezpečných nebo znečišťujících nákladech, jakož i o nehodách na moři.

(4)

Aby bylo zaručeno operativní využívání takto získaných informací, je proto důležité, aby infrastruktura nutná pro sběr a výměnu údajů uvedená v této směrnici a zaváděná správními orgány členských států byla začleněna do systému SafeSeaNet.

(5)

Z informací ohlašovaných a vyměňovaných podle směrnice 2002/59/ES jsou zvláště významné informace týkající se přesných charakteristik nebezpečných a znečišťujících věcí přepravovaných po moři. V důsledku toho a s ohledem na nedávné nehody na moři by měl být pobřežním orgánům umožněn snadnější přístup k charakteristikám uhlovodíků přepravovaných po moři, což je významný faktor při volbě nejvhodnějších způsobů zvládání nehod, a v případě mimořádné situace by jim mělo být zajištěno přímé spojení s provozovateli, kteří mají nejlepší vědomosti o přepravovaném zboží.

(6)

Systémy automatické identifikace lodí (AIS — Automatic Identification System) uvedené v Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři z 1. listopadu 1974(dále jen „úmluva SOLAS“) umožňují nejen zlepšit možnosti v oblasti sledování těchto lodí, ale především zvýšit úroveň jejich bezpečnosti v případě vzájemného přiblížení při plavbě. Z toho důvodu byly tyto systémy začleněny do normativní části směrnice 2002/59/ES. Vzhledem k velkému počtu kolizí za účasti rybářských plavidel, jež byla obchodními loděmi zjevně přehlédnuta nebo sama neviděla obchodní lodě nacházející se v jejich blízkosti, je velmi žádoucí rozšíření uvedeného opatření na rybářská plavidla o délce větší než 15 metrů. V rámci Evropského rybářského fondu lze poskytnout finanční pomoc pro instalaci bezpečnostního systému, jako je AIS, na palubě rybářských plavidel. Mezinárodní námořní organizace (IMO) uznala, že zveřejnění loděmi vysílaných údajů AIS na internetu či jinde pro komerční účely by mohlo ohrozit bezpečnost lodí a přístavů, a vyzvala vlády svých členů, aby v souladu s ustanoveními svých vnitrostátních právních předpisů odradily subjekty od zpřístupňování údajů AIS třetím stranám za účelem jejich zveřejnění na internetu či jinde. Mimoto by přístupné informace AIS o trasách a nákladu lodí neměly ohrozit ani spravedlivou hospodářskou soutěž mezi účastníky lodní dopravy.

(7)

Pokud se požaduje instalace AIS, je třeba tuto povinnost chápat rovněž jako požadavek na stálý provoz AIS, kromě případů, kdy mezinárodní pravidla nebo normy stanoví ochranu údajů o plavbě.

(8)

Z průzkumů, které si Komise nechala provést, jasně vyplývá, že začlenění AIS do lokalizačních a komunikačních systémů používaných pro účely společné rybářské politiky není užitečné ani proveditelné.

(9)

Podle směrnice 2002/59/ES je členský stát, pokud o to požádá, oprávněn požadovat od jiného členského státu informace týkající se určité lodi a nebezpečného nebo znečišťujícího nákladu, který přepravuje. Je třeba zdůraznit, že se tím nerozumějí systematické žádosti jednoho členského státu jinému, ale že takové informace mohou být požadovány pouze z důvodů námořní bezpečnosti nebo ochrany životního prostředí v mořích.

(10)

Směrnice 2002/59/ES stanoví, že členské státy mají přijmout zvláštní opatření, pokud jde o lodě představující vzhledem ke způsobu jejich fungování nebo k jejich stavu možné ohrožení bezpečnosti. Zdá se tedy žádoucí doplnit seznam těchto lodí o lodě, které nemají uspokojivé pojištění nebo finanční záruky nebo na něž upozornili lodivodi nebo přístavní orgány z důvodu zjevných nedostatků, které by mohly ohrozit bezpečnost jejich plavby nebo představovat nebezpečí pro životní prostředí.

(11)

V souladu se směrnicí 2002/59/ES se jeví jako nezbytné, pokud jde o nebezpečí, které představuje mimořádně špatné počasí, zohlednit potenciální nebezpečí tvorby ledu pro lodní dopravu. Jestliže se tedy příslušný orgán určený členským státem domnívá, že na základě předpovědi tvorby ledu vydané kvalifikovanou meteorologickou informační službou představují plavební podmínky na moři vážné ohrožení lidského života nebo nebezpečí znečištění, měl by o tom informovat velitele lodí nacházejících se v oblasti jeho působnosti nebo zamýšlejících vplout do přístavu nebo přístavů v dané oblasti nebo tento přístav nebo přístavy opustit. Dotčený orgán by měl mít možnost podniknout veškeré vhodné kroky k zajištění bezpečnosti lidských životů na moři a k ochraně životního prostředí. Podle nařízení 3.1 části A-1 kapitoly II-1 úmluvy SOLAS, odpovídají členské státy za zajištění toho, aby lodi plující pod jejich vlajkou byly navrženy, zkonstruovány a udržovány v souladu s požadavky na strukturu, mechanická a elektrická zařízení stanovenými klasifikačními společnostmi, které byly uznány jejich správními orgány. Členské státy by proto měly stanovit požadavky pro plavbu ve vodách obsahujících led, které by byly v souladu s požadavky subjektů uznaných podle směrnice Rady 94/57/ES ze dne 22. listopadu 1994, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (5), nebo podle rovnocenných vnitrostátních norem. Členské státy by měly mít možnost ověřit, zda nezbytná dokumentace na palubě poskytuje důkazy o tom, že loď splňuje požadavky na odolnost a výkonnost odpovídající ledovým podmínkám v dotčené oblasti.

(12)

Směrnice 2002/59/ES konkrétně stanoví, že členské státy vypracují plány umožňující, pokud to situace vyžaduje, přijímání lodí v nesnázích ve svých přístavech nebo v jakýchkoli jiných chráněných místech za co nejlepších podmínek, aby se omezily následky nehod na moři. S ohledem na pokyny o útočištích pro lodě potřebující pomoc obsažené v příloze rezoluce Mezinárodní námořní organizace A. 949(23) ze dne 13. prosince 2003 (dále jen „rezoluce IMO A.949(23)“), které byly přijaty po přijetí směrnice 2002/59/ES a odkazují spíše na lodě potřebující pomoc ▐ než na lodě v nesnázích, měla by být uvedená směrnice odpovídajícím způsobem pozměněna. Tato směrnice se neodchyluje od pravidel použitelných v případě záchranných akcí, jakými jsou například pravidla stanovená Mezinárodní úmluvou o pátrání a záchraně na moři z roku 1979, kdy jsou ohroženy lidské životy. Tato úmluva tudíž zůstane nadále v plném rozsahu použitelná.

(13)

Na základě rezoluce IMO A.949(23)a v návaznosti na práce provedené společně Komisí, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) a členskými státy, je nezbytně nutné přijmout základní ustanovení, která mají plány pro přijímání lodí potřebujících pomoc obsahovat, aby se zajistilo harmonizované a účinné provádění těchto plánů a vymezil rozsah povinností vyplývajících pro členské státy.

(14)

Rezoluce IMO A.949(23)by měla představovat základ pro jakékoli plány připravené členskými státy s cílem účinně reagovat na nebezpečí, které představují lodě potřebující pomoc. Při vyhodnocování rizik spojených s takovým nebezpečím však členské státy s ohledem na své zvláštní okolnosti mohou zohlednit další faktory, jako jsou využívání mořské vody pro výrobu pitné vody a výroba elektrické energie.

(15)

Aby bylo dosaženo plné spolupráce s veliteli a posádkami lodí a aby byla získána jejich důvěra, je nutné zajistit, aby se velitelům a posádkám lodi potřebující pomoc dostalo dobrého a spravedlivého zacházení ze strany příslušných orgánů v dotčeném členském státě. Je proto žádoucí, aby členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy uplatňovaly příslušná ustanovení pokynů IMO o spravedlivém zacházení s námořníky v případě nehody na moři .

(16)

V případě lodě potřebující pomoc může být nezbytné přijmout rozhodnutí, pokud jde o přijímání takové lodě v útočišti. To je obzvláště důležité v případě nouzové situace na moři, tj. situace, která může způsobit ztrátu lodi nebo je nebezpečná pro životní prostředí či plavbu. Ve všech takových případech je nezbytné, aby v každém členském státě nebo regionu v závislosti na vnitřní struktuře členského státu bylo možné vyzvat nezávislý orgán, který má potřebné pravomoci a odborné znalosti k přijetí nezbytných rozhodnutí, aby pomohl lodi potřebující pomoc s cílem chránit lidské životy a životní prostředí a minimalizovat hospodářské ztráty. Je žádoucí, aby příslušné orgány byly orgány stálými. Tento orgán by zejména měl být oprávněn k přijímání nezávislých rozhodnutí o přijetí lodě potřebující pomoc v útočišti. Za tímto účelem by měl provést předběžné vyhodnocení situace na základě informací uvedených v příslušném plánu přijímání lodí v útočišti.

(17)

Plány přijímání lodí potřebujících pomoc by měly přesně popsat jednotlivé články rozhodovacího procesu týkající se vyhlášení pohotovosti a řešení příslušné situace. Dotčené orgány a jejich pravomoci by měly být jasně popsány, stejně jako způsob komunikace mezi zúčastněnými stranami. Použitelné postupy by měly zaručit rychlé přijetí vhodného rozhodnutí na základě specifických odborných znalostí z oblasti námořní dopravy o řešení mimořádných událostí, při kterých lze předpokládat velmi škodlivé důsledky, a na základě odpovídajících informací, které má příslušný orgán k dispozici.

(18)

Při vypracování takových plánů by členské státy měly shromáždit informace o možných útočištích na pobřeží tak, aby příslušný orgán mohl v případě nehody nebo mimořádné události na moři jasně a rychle stanovit nejvhodnější oblasti pro přijímání lodí potřebujících pomoc. Takové důležité informace by měly obsahovat popis určitých charakteristik zvažovaných míst a dostupného zařízení a vybavení, aby bylo usnadněno přijímání lodí potřebujících pomoc nebo řešení následků nehody nebo znečištění.

(19)

Je důležité vhodným způsobem zveřejňovat seznam příslušných orgánů odpovědných za rozhodování o přijetí lodí v útočišti i seznam orgánů odpovědných za přijímání a zpracování výstražných upozornění. Pro strany, které se účastní námořní záchranné operace, včetně společností zajišťujících záchranu a odvlečení, jakož i pro orgány sousedních členských států, které mohou být postiženy mimořádnou událostí na moři, může být rovněž užitečné mít přístup k důležitým informacím.

(20)

Chybějící finanční záruky nebo pojištění nezbavuje členský stát povinnosti pomoci lodi potřebující pomoc a přijmout ji v útočišti, pokud tak může snížit riziko pro posádku a životní prostředí. Ačkoli příslušné orgány mohou ověřit, zda je loď kryta pojištěním nebo jinou finanční zárukou umožňující přiměřené odškodnění nákladů a škod souvisejících s jejím přijetím v útočišti, nesmí žádost o tyto informace záchrannou akci zpozdit.

(21)

Je nutné, aby se přístavy, které přijmou loď potřebující pomoc, mohly spolehnout na bezodkladnou náhradu nákladů a všech škod souvisejících s touto akcí. Pro tento účel je důležité uplatňovat nejen směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES [o občanskoprávní odpovědnosti a finančních zárukách majitelů plavidel] (6) a předpisy Mezinárodních fondů pro náhradu škod způsobených ropným znečištěním, ale i Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996, Mezinárodní úmluvu o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy z roku 2001 a Úmluvu o odstraňování lodních vraků z roku 2007. Členské státy by proto měly tyto úmluvy ratifikovat co nejdříve. Ve výjimečných případech zajistí náhradu nákladů a hospodářských ztrát, které utrpěl přístav v důsledku přijetí lodě v útočišti, členské státy, zejména pokud tyto náklady a hospodářské ztráty nejsou kryty finančními zárukami ze strany majitele lodi ani jinými stávajícími vyrovnávacími mechanismy.

(22)

Konkrétní funkcí kontrolních opatření pro provoz plavidel a opatření pro směrování lodí je umožnit členským státům získávat pravdivé informace o lodích plujících v jejich výsostných vodách a umožnit jim tak přijímat v případě potřeby účinnější opatření proti možnému nebezpečí. Sdílení získaných informací napomáhá zlepšovat jejich kvalitu a usnadňuje jejich zpracování.

(23)

V souladu se směrnicí 2002/59/ES dosáhly členské státy a Komise významného pokroku v oblasti harmonizování elektronické výměny údajů, zejména pokud jde o přepravu nebezpečných a znečišťujících věcí. Systém SafeSeaNet vyvíjený od roku 2002 by nyní měl být zaveden jako referenční síť na úrovni Společenství. Je důležité zajistit, aby projekt SafeSeaNet nezvýšil administrativní ani finanční zátěž nebo náklady odvětví, aby tyto kroky byly v souladu s mezinárodními předpisy a aby byla zohledněna důvěrná povaha údajů vzhledem k jejich možnému komerčnímu zneužití.

(24)

Pokrok dosažený v nových technologiích, a zejména v oblasti jejich vesmírných aplikací, jako jsou systémy satelitního sledování plavidel ▐, zobrazovací systémy nebo ▐ systém Galileo , teď umožňuje rozšířit kontrolu provozu na oblasti vzdálenější od pobřeží a tím zajistit lepší pokrytí evropských vod. Mimoto IMO upravila úmluvu SOLAS za účelem zohlednění vývoje v oblasti námořní bezpečnosti a ochrany životního prostředí v mořích s cílem vytvořit celosvětové systémy pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti (LRIT). V souladu se strukturou schválenou IMO, která umožňuje vytváření regionálních datových center LRIT, a s ohledem na zkušenosti s projektem SafeSeaNet by mělo být zřízeno evropské datové centrum LRIT za účelem shromažďování a správy údajů LRIT. Aby členské státy mohly získat údaje LRIT, budou se muset napojit na evropské datové centrum LRIT.

(25)

Aby se dosáhlo úspor nákladů a zabránilo zbytečné instalaci zařízení na paluby lodí plujících v námořních oblastech, které jsou pokryty monitorovacími stanicemi AIS, měly by být údaje AIS začleněny do systému LRIT. Za tímto účelem by členské státy a Komise měly vyvíjet veškeré nezbytné iniciativy, zejména v rámci IMO.

(26)

Aby bylo zaručeno co nejlepší a na úrovni Společenství harmonizované využívání informací získávaných podle směrnice 2002/59/ES v oblasti námořní bezpečnosti, mělo by být Komisi umožněno tyto údaje v případě potřeby zpracovávat a využívat a předávat je orgánům určeným členskými státy.

(27)

Vývoj systému „Equasis“ v této souvislosti ukázal, jak je důležité podporovat „kulturu námořní bezpečnosti“, zejména u provozovatelů námořní dopravy. Komise by měla mít možnost přispívat k rozšiřování veškerých informací souvisejících s námořní bezpečností, zejména prostřednictvím tohoto systému.

(28)

Informace, které jsou shromažďovány podle této směrnice, mohou být šířeny a užívány pouze za účelem předcházení situacím, v nichž jsou na moři ohroženy lidské životy, a za účelem ochrany životního prostředí v mořích. Je tudíž žádoucí, aby Komise přezkoumala, jak je možné řešit případné problémy spojené s bezpečností sítí a informací.

(29)

Nařízení (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) (7), soustřeďuje úkoly výborů zřízených podle příslušných právních předpisů Společenství o námořní bezpečnosti, zabránění znečištění z lodí a ochraně životních a pracovních podmínek na lodích. Dosavadní výbor by se tudíž měl nahradit Výborem pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS).

(30)

Rovněž by se měly zohlednit změny mezinárodních nástrojů, na které je odkazováno.

(31)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(32)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změnám směrnice 2002/59/ES v návaznosti na související změny mezinárodních úmluv, protokolů, předpisů a rezolucí, ke změnám příloh I, III a IV s ohledem na získané zkušenosti, ke stanovení požadavků týkajících se instalace zařízení LRIT na palubách lodí plujících ve vodách pokrytých stálými stanicemi AIS členských států, ke stanovení politiky a zásad přístupu k informacím v evropském datovém centru LRIT a ke změnám definic, odkazů a příloh tak, aby byly v souladu s právními předpisy Společenství nebo s mezinárodními právními předpisy. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky uvedené směrnice, včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES.

(33)

V souladu s nařízením ║ Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (9), poskytuje ║ agentura ║ Komisi a členským státům nezbytnou podporu při provádění směrnice 2002/59/ES.

(34)

Směrnice 2002/59/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny

Směrnice 2002/59/ES se mění takto:

1)

Název se nahrazuje tímto:

2)

Článek 1 se mění takto :

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

Účelem této směrnice je vytvořit ve Společenství kontrolní a informační systém pro provoz plavidel, jež posílí bezpečnost a výkonnost námořní dopravy, zvýší bezpečnost v přístavech a na moři, zlepší reakce orgánů na mimořádné události, nehody nebo potenciálně nebezpečné situace na moři, včetně pátracích a záchranných akcí, a přispěje k lepší prevenci a odhalování znečištění pocházejícího z lodí.

b)

Vkládá se nový pododstavec, který zní:

Tato směrnice rovněž stanoví pravidla pro některé povinnosti hospodářských subjektů v odvětví námořní dopravy týkající se občanskoprávní odpovědnosti a zavádí přiměřenou finanční ochranu námořníků v případě opuštění.

3)

Článek 2 se mění takto :

a)

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

1.     Tato směrnice se vztahuje:

na lodě o hrubé prostornosti alespoň 300 tun, pokud není stanoveno jinak, a

v souladu s mezinárodním právem, na námořní oblasti spadající do jurisdikce členských států.

b)

Odstavec 2 se mění takto:

i)

Návětí se nahrazuje tímto:

„Není-li stanoveno jinak, tato směrnice se nevztahuje na:“

ii)

Písmeno c) se nahrazuje tímto:

c)

lodní zásoby a vybavení pro použití na palubě lodí.

4)

Článek 3 se mění takto:

a)

Písmeno a) se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„odpovídajícím mezinárodním aktem tyto akty v aktualizovaném znění:“

ii)

Za čtvrtou odrážku se vkládá nová odrážka, která zní:

„—

úmluva z roku 1996, tj. souhrnné znění Úmluvy o omezení odpovědnosti v oblasti námořních pohledávek z roku 1976, kterou přijala Mezinárodní námořní organizace, ve znění protokolu z roku 1996;

iii)

doplňují se nové odrážky, které znějí:

„—

rezoluce IMO A.917(22), tj. rezoluce Mezinárodní námořní organizace 917(22) nazvaná ‚Pokyny pro používání AIS na lodích‘, ve znění rezoluce IMO A.956(23);

rezoluce IMO A.930(22), tj. rezoluce shromáždění Mezinárodní námořní organizace a správní rady Mezinárodní organizace práce nazvaná ‚Pokyny pro poskytnutí finanční záruky v případě opuštění námořníků‘

rezoluce IMO A.949(23), tj. rezoluce Mezinárodní námořní organizace 949(23) nazvaná ‚Pokyny pro útočiště pro lodě potřebující pomoc‘;

rezoluce IMO A.950(23), tj. rezoluce Mezinárodní námořní organizace 950(23) nazvaná „Služby námořní záchrany (MAS)“; ║

pokyny IMO o spravedlivém zacházení s námořníky v případě nehody na moři, tj. pokyny připojené k rezoluci LEG. 3(91) právního výboru IMO a správní rady Mezinárodní organizace práce ze dne 27. dubna 2006; “;

b)

Písmeno k) se nahrazuje tímto:

„k)

‚příslušnými orgány‘ orgány a organizace určené členskými státy k plnění funkcí podle této směrnice;“

c)

vkládá se nové písmeno, které zní:

ka)

‚majitelem lodi‘ majitel lodi nebo jakýkoliv jiný subjekt či osoba, jako např. správce, agent nebo nájemce v nájmu typu ‚bareboat charter‘, který od majitele lodi převzal odpovědnost za její provoz a přijetím této odpovědnosti se zavázal, že převezme veškeré povinnosti a úkoly s tím související;

d)

Doplňují se nová písmena, která znějí:

„s)

výrazem ‚SafeSeaNet‘ systém Společenství pro výměnu informací na moři, který ve spolupráci s členskými státy vyvinula Komise s cílem zajistit provádění právních předpisů Společenství;

t)

‚pravidelnou lodní linkou‘ řada plaveb lodi provozovaná tak, aby sloužila dopravě mezi dvěma nebo více stejnými přístavy buď podle zveřejněného jízdního řádu nebo s plavbami tak pravidelnými nebo tak četnými, že tvoří rozpoznatelnou systematickou řadu;

u)

‚rybářským plavidlem‘ jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využití živých vodních zdrojů;

v)

‚lodí potřebující pomoc‘ loď, která se nachází v situaci, ▐ jež může způsobit ztrátu lodi nebo ohrozit životní prostředí nebo plavbu. Záchrana osob na palubě se v případě potřeby řídí úmluvou SAR, která má přednost před ustanoveními této směrnice.

w)

„občanskoprávní odpovědností“ pro účely úmluvy z roku 1996 rozumí odpovědnost, podle níž je třetí strana, která se nepodílí na provozování námořní přepravy odpovědné za způsobenou škodu, oprávněna uplatnit pohledávku podléhající omezení podle článku 2 uvedené úmluvy s výjimkou pohledávek, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 [o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehody] (10);

x)

„systémem LRIT“ systém, který v souladu s nařízením 19 kapitoly V úmluvy SOLAS o námořní bezpečnosti a životním prostředí v mořích automaticky přenáší na velké vzdálenosti informace o identifikaci a sledování.

5)

doplňuje se nový článek, který zní:

Článek 4a

Výjimky

1.     Členské státy mohou osvobodit linkovou dopravu mezi přístavy umístěnými na jejich území od povinností uvedených v článku 4, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

a)

společnost provozující výše uvedenou linkovou dopravu vypracuje a pravidelně aktualizuje seznam dotčených lodí a tento seznam zasílá příslušným dotčeným orgánům;

b)

pro každou vykonanou plavbu jsou informace uvedené v bodě 1 přílohy I uchovávány, aby byly na požádání k dispozici příslušnému orgánu. Společnost zřídí vnitřní systém, který zajistí, aby mohly být tyto informace na požádání, 24 hodin denně, bez prodlení a v souladu s čl. 4 odst. 1 elektronicky zasílány příslušnému orgánu;

c)

jakákoli odchylka od předpokládané doby příjezdu do cílového přístavu nebo do lodivodské stanice v délce šest hodin nebo více se v souladu s článkem 4 nahlásí cílovému přístavu;

d)

výjimky se udělují pouze konkrétním lodím zajišťujícím konkrétní linku;

e)

linková doprava je považována za pravidelnou, pouze pokud se předpokládá, že bude provozována alespoň po dobu jednoho měsíce;

f)

výjimky z povinností uvedených v článku 4 se týkají pouze plaveb, jejichž předpokládaná délka je nejvýše 12 hodin.

2.     Jestliže je linková doprava provozována mezi dvěma nebo více státy, z nichž alespoň jeden je členským státem, může kterýkoliv ze zúčastněných členských států požádat ostatní členské státy o udělení výjimky pro tuto dopravu. Při udělování výjimky dotčené dopravě v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 1 všechny zúčastněné členské státy včetně dotčených pobřežních států vzájemně spolupracují.

3.     Členské státy pravidelně ověřují, zda jsou podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 plněny. Jestliže alespoň jedna z těchto podmínek není nadále plněna, členské státy výjimku dotčené společnosti okamžitě odejmou.

4.     Členské státy předají Komisi seznam společností a lodí, kterým byla udělena výjimka podle tohoto článku, a každou aktualizaci tohoto seznamu.

6)

Vkládají se nové články, které znějí:

Článek 6a

Používání systémů automatické identifikace (AIS) rybářskými plavidly

Každá rybářská loď o celkové délce větší než 15 metrů plující pod vlajkou členského státu a registrovaná ve Společenství, nebo plující ve vnitřních nebo teritoriálních vodách členského státu, nebo vykládající svůj úlovek v přístavu členského státu, musí být v souladu s časovým plánem stanoveným v příloze II části I bodě 3 vybavena AIS (třídy A), který vyhovuje výkonnostním normám IMO.

Rybářská plavidla vybavená systémem AIS tento systém trvale udržují v provozu. Ve výjimečných případech může být systém AIS vypnut, pokládá-li to velitel plavidla za nutné v zájmu bezpečnosti nebo zabezpečení svého plavidla. ║

Článek 6b

Používání systémů pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti (LRIT)

1.     Každá loď provozující mezinárodní plavby a připlouvající do přístavu některého ze členských států musí být v souladu s nařízením 19 kapitoly V úmluvy SOLAS a se standardy výkonu a funkčními požadavky přijatými IMO vybavena systémem LRIT.

Regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2 Komise stanoví ve spolupráci s členskými státy postupy a požadavky pro instalaci zařízení LRIT na palubách lodí plujících ve vodách pokrytých stálými stanicemi AIS členských států a navrhne organizaci IMO případná odpovídající opatření.

2.     Členské státy a Komise spolupracují za účelem zřízení Evropského datového centra LRIT, které bude zpracovávat informace o identifikaci a sledování na velké vzdálenosti.

Evropské datové centrum LRIT je součástí Evropského sytému pro výměnu námořních informací SafeSeaNet. Náklady na změnu vnitrostátních prvků SafeSeaNet s cílem začlenit informace LRIT nesou členské státy.

Členské státy se napojí na evropské datové centrum LRIT a udržují s ním kontakt.

3.     Komise stanoví politiku a zásady přístupu k informacím uchovávaným v evropském datovém centru LRIT regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.“

7)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

Článek 12

Povinnosti přepravce

1.     Přepravci, kteří v přístavu členského státu nabízejí k přepravě ▐ nebezpečné nebo znečišťující věci , dodají veliteli nebo provozovateli lodě bez ohledu na její rozměr a před naložením zboží na palubu prohlášení obsahující tyto informace:

a)

informace uvedené v příloze I bodě 2;

b)

pokud jde o látky uvedené v příloze I úmluvy MARPOL, bezpečnostní list, který (případně) obsahuje podrobné údaje o fyzikálně-chemických vlastnostech produktů včetně jejich viskozity vyjádřené v cSt při 50 °C a hustoty při 15 °C a ostatní údaje obsažené v bezpečnostním listu v souladu s rezolucí IMO MSC. 150 (77) ;

c)

čísla tísňového volání přepravce nebo jakékoli jiné osoby nebo subjektu, které mají informace o fyzikálně-chemických vlastnostech produktů a o opatřeních, která mají být přijata v případě mimořádné události.

2.     Pokud mají plavidla připlouvající z přístavu vně Společenství a směřující do přístavu některého členského státu nebo chystající se zakotvit v jeho výsostných vodách na palubě nebezpečné nebo znečišťující zboží, musí disponovat prohlášením přepravce obsahujícím následující informace:

a)

informace uvedené v oddílu 3 přílohy I;

b)

informace požadované podle odst. 1 písm. b) a c) tohoto článku.

3.    Je povinností a odpovědností přepravce ▐ zajistit, aby náklad nabízený k přepravě byl skutečně ten, který je deklarován v souladu s odstavci 1 a 2 .;“

8)

V článku 14 druhém pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

c)

každý členský stát musí být schopen na požádání bezodkladně zaslat v rámci informace SafeSeaNet o lodi a nebezpečném či znečišťujícím zboží na její palubě příslušnému vnitrostátnímu či místnímu příslušného orgánu jiného členského státu, pokud je to bezpodmínečně nutné z důvodu námořní bezpečnosti nebo ochrany životního prostředí v mořích.

9)

V čl. 16 odst. 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

„d)

lodě, které neohlásily nebo nemají osvědčení o pojištění nebo osvědčení o finančních zárukách podle této směrnice a mezinárodních pravidel;

e)

lodě, o nichž podali lodivodi nebo přístavní orgány zprávu, že vykazovaly zjevné nesrovnalosti, které by mohly ohrozit bezpečnost jejich plavby nebo představovat nebezpečí pro životní prostředí.;“

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 18a

Opatření v případě nebezpečí způsobeného výskytem ledu

1.   Domnívají-li se příslušné orgány, že s ohledem na ledové podmínky existuje vážné ohrožení bezpečnosti lidského života na moři nebo ochrany jejich námořních nebo pobřežních oblastí anebo námořních nebo pobřežních oblastí jiných států:

a)

poskytnou veliteli lodi, která se nachází v oblasti jejich působnosti nebo má v úmyslu vplout do některého z jejich přístavů nebo jej opustit, příslušné informace o ledu, doporučených trasách a službách ledoborců v oblasti jejich působnosti;

b)

aniž je dotčena povinnost poskytnout pomoc lodím potřebujícím pomoc a jiné povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních pravidel, mohou požádat, aby loď, jež se nachází v dotčené oblasti a jež má v úmyslu vplout do přístavu nebo terminálu nebo jej opustit, anebo opustit oblast kotviště, doložila, že splňuje požadavky na odolnost a výkonnost odpovídající ledovým podmínkám v dotčené oblasti.

2.   Opatření přijatá podle odstavce 1 se zakládají, pokud jde o údaje o ledu, na předpovědích ledových podmínek a předpovědích počasí poskytnutých kvalifikovanou meteorologickou informační službou uznávanou příslušným členským státem.;“

11)

Článek 19 se mění takto:

a)

za odstavec 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Za tímto účelem předávají příslušným vnitrostátním orgánům na jejich žádost informace uvedené v článku 12.“

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

3a.     V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy dodržují členské státy příslušná ustanovení pokynů IMO o spravedlivém zacházení s námořníky v případě nehody na moři, zejména pokud jde o velitele a posádku lodi potřebující pomoc, která se ocitla ve vodách spadajících pod jejich pravomoc.

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 19a

Příslušný orgán pro přijímání lodí potřebujících pomoc

1.     Každý členský stát určí příslušný orgán, který má potřebné odborné znalosti a je nezávislý, neboť má pravomoc rozhodovat z vlastní iniciativy během záchranné akce o přijetí lodí s cílem:

chránit lidské životy,

chránit pobřeží,

chránit životní prostředí v moři,

zajistit námořní bezpečnost,

minimalizovat hospodářské ztráty.

2.     Orgán uvedený v odstavci 1 převezme odpovědnost za provedení plánů uvedených v článku 20a.

3.     Orgánu uvedenému v odstavci 1 mimo jiné přísluší:

a)

omezit pohyb lodě nebo jí uložit, aby sledovala stanovený kurs. Tento požadavek nezbavuje velitele odpovědnosti za bezpečnou plavbu jeho lodi;

b)

zaslat veliteli lodě úřední žádost, aby ukončil ohrožování životního prostředí nebo námořní bezpečnosti;

c)

vstoupit na palubu lodi nebo na ni vyslat hodnotící skupinu s cílem odhadnout poškození lodě a míru rizika, pomoci veliteli napravit situaci a průběžně informovat pobřežní stanici;

d)

v případě potřeby povolat a rozmístit záchranné pracovníky;

e)

dát příkaz k vedení lodě lodivody nebo k odtažení lodě.“

13)

Článek 20 se nahrazuje tímto:

Článek 20

Přijímání lodí potřebujících pomoc v útočištích

1.     Orgán uvedený v článku 19a rozhoduje o přijetí lodi v útočišti. Tento orgán zajistí, aby se na lodě v nouzových situacích vztahovalo předchozí posouzení situace provedené na základě plánů uvedených v článku 20a a aby byly přijaty v útočišti v případě, že to umožní snížit nebo odstranit průvodní riziko .

2.   Orgány uvedené v odstavci 1 se pravidelně setkávají, aby si vyměnily své odborné poznatky a zlepšily opatření přijatá na základě tohoto článku. Při vzniku zvláštních situací se mohou sejít kdykoli.;“

14)

Vkládají se nové články, které znějí:

Článek 20a

Plány pro přijímání lodí potřebujících pomoc

1.   Členské státy vypracují plány pro reakci na nebezpečí, které představují lodě potřebující pomoc v jejich výsostných vodách , a pro zajištění přijetí lodí a ochrany lidských životů .

2.   Plány uvedené v odstavci 1 se vypracují po konzultaci dotčených stran a na základě rezolucí IMO A.949(23) a A.950(23), a obsahují alespoň tyto údaje:

a)

označení příslušného orgánu nebo orgánů odpovídajících za přijímání a zpracování výstražných upozornění;

b)

označení příslušného orgánu pro posouzení situace a přijímání rozhodnutí o přijetí nebo odmítnutí lodě potřebující pomoc ve vybraném útočišti;

c)

informace o pobřeží členských států a o veškerých prvcích, které usnadní rychlé posouzení i rozhodnutí ohledně výběru útočiště pro loď potřebující pomoc, včetně popisu environmentálních, hospodářských a sociálních faktorů a přírodních podmínek;

d)

postupy posuzování pro přijetí nebo odmítnutí lodi potřebující pomoc v útočišti;

e)

zdroje a zařízení vhodné pro pomoc, záchranu a boj proti znečišťování;

f)

postupy pro mezinárodní koordinaci a rozhodování;

g)

postupy týkající se finančních záruk a odpovědnosti zavedené pro lodě přijímané v útočištích.

3.   Členské státy zveřejní názvy příslušného orgánu uvedeného v článku 19a a orgánů určených k přijímání a zpracování výstražných upozornění, jakož i jejich kontaktní adresy .

Členské státy sdělí na požádání sousedním členským státům příslušné informace týkající se těchto plánů.

Při provádění postupů stanovených v plánech pro přijímání lodí potřebujících pomoc členské státy zajistí, aby příslušné informace byly zpřístupněny stranám, které se účastní operací.

Požádají-li o to členské státy, mají subjekty přijímající informace podle druhého a třetího pododstavce povinnost zachovávat důvěrnost.

4.   Členské státy informují Komisi do … (11) o opatřeních přijatých k provedení tohoto článku. ║

Článek 20b

Režim občanskoprávní odpovědnosti a finančních záruk

1.     Členské státy stanoví režim občanskoprávní odpovědnosti majitelů lodí a zajistí, aby se právo majitelů lodí omezit svou odpovědnost řídilo všemi ustanoveními úmluvy z roku 1996.

2.     Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby každý majitel lodi plující pod jejich vlajkou poskytl finanční záruku občanskoprávní odpovědnosti v souladu s horní hranicí stanovenou úmluvou z roku 1996.

3.     Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby každý majitel lodi plující pod vlajkou třetího státu poskytl v souladu s odstavcem 2 finanční záruku, jakmile tato loď vpluje do jeho výlučné hospodářské oblasti nebo rovnocenné oblasti. Tato finanční záruka musí být platná po dobu alespoň tří měsíců od data, kdy je vyžadována.

Článek 20c

Finanční záruka pro případ opuštění námořníků

1.     Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby každý majitel lodi plující pod jejich vlajkou poskytl finanční záruku určenou na ochranu námořníků pracujících na palubě této lodi pro případ opuštění v souladu s rezolucí IMO A.930(22).

2.     Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby každý majitel lodi plující pod vlajkou třetího státu poskytl v souladu s odstavcem 1 finanční záruku, jakmile tato loď vpluje do přístavu nebo námořního terminálu v jeho výsostných vodách nebo zakotví v oblasti spadající do jeho působnosti.

3.     Členské státy zajistí dostupnost systému finanční záruky pro případ opuštění námořníků v souladu s rezolucí IMO A.930(22).

Článek 20d

Osvědčení o finanční záruce

1.     Existence a platnost finančních záruk uvedených v článcích 20b a 20c musí být potvrzena jedním nebo několika osvědčeními.

2.     Osvědčení vydávají příslušné úřady členských států po ověření skutečnosti, že majitel lodi splňuje ustanovení této směrnice. Příslušné úřady také při vydávání osvědčení zohlední, zda ručitel vykonává obchodní činnost v EU.

Pokud jde o loď zaregistrovanou v členském státě, osvědčení vydává nebo potvrzuje příslušný úřad státu registrace lodi.

Pokud jde o loď zaregistrovanou ve třetím státě, může osvědčení vydat nebo potvrdit příslušný úřad kteréhokoliv členského státu.

3.     Komise stanoví podmínky vydávání a platnosti osvědčení, zejména kritéria a způsob udělování, stejně jako opatření týkající se poskytovatelů finančních záruk. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.

4.     Osvědčení musí obsahovat tyto údaje:

a)

název lodi a přístav registrace;

b)

jméno majitele lodi a hlavní místo podnikání;

c)

typ záruky;

d)

jméno pojišťovatele nebo jiné osoby poskytující záruku a hlavní místo jejich podnikání, případně místo podnikání instituce, u níž bylo uzavřeno pojištění nebo jíž byla poskytnuta záruka;

e)

dobu platnosti osvědčení, která nesmí překročit dobu platnosti pojištění nebo záruky.

5.     Osvědčení se vystavují v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, který je vydává. Není-li použitým jazykem angličtina ani francouzština, musí text obsahovat překlad do jednoho z těchto jazyků.

Článek 20e

Oznámení o osvědčení o finanční záruce

1.     Osvědčení se musí nacházet na palubě lodi a jeho kopie musí být uložena u úřadu, který vede registrační rejstřík, v němž je loď zapsána, nebo pokud loď není registrována v členském státě, u úřadu státu, který vydal nebo potvrdil osvědčení. Dotčený úřad zašle kopii certifikačního spisu úřadu Společenství uvedenému v článku 20i, který ji zařadí do rejstříku.

2.     Provozovatel, agent nebo velitel lodi plující do výlučné hospodářské oblasti nebo rovnocenné oblasti členského státu v případech uvedených v článku 20b oznámí orgánům tohoto členského státu, že má na palubě osvědčení o finanční záruce.

3.     Provozovatel, agent nebo velitel lodi plující do přístavu nebo námořního terminálu spadajícího do jurisdikce členského státu, nebo který má zakotvit ve vodách spadajících do jurisdikce členského státu v případech uvedených v článku 20c, oznámí orgánům tohoto členského státu, že má na palubě osvědčení o finanční záruce.

4.     Informace uvedené v odstavci 1 si příslušné orgány členských států mohou navzájem vyměňovat prostřednictvím systému SafeSeaNet.

Článek 20f

Sankce

Členské státy dohlížejí na dodržování pravidel stanovených v této směrnici a za jejich porušování ukládají sankce. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 20g

Vzájemné uznávání osvědčení o finanční záruce členskými státy

Každý členský stát uznává osvědčení vydaná nebo potvrzená jiným členským státem podle článku 20d pro všechny účely této směrnice a má za to, že mají stejnou hodnotu jako osvědčení vydaná a potvrzená jím samotným, i když se jedná o loď, která není registrována v žádném členském státě.

Členský stát může kdykoliv požádat stát, který vydal nebo potvrdil osvědčení, o výměnu názorů, má-li za to, že pojišťovateli nebo garantu uvedenému na osvědčení finanční situace nedovoluje zhostit se závazků, které tato směrnice ukládá.

Článek 20h

Přímá žaloba proti poskytovateli finanční záruky občanskoprávní odpovědnosti

Všechny žádosti o náhradu škody způsobené lodí lze směřovat přímo na poskytovatele finanční záruky pokrývající občanskoprávní odpovědnost majitele lodi .

Poskytovatel finanční záruky může na svoji obranu využívat jakékoliv právní prostředky, kterých by se mohl dovolávat i samotný majitel lodi, s výjimkou prostředků, jež se zakládají na úpadku nebo likvidaci majitele lodi .

Poskytovatel finanční záruky může rovněž využít skutečnosti, že ztráty nebo škody vyplývají z úmyslného jednání či úmyslné chyby majitele lodi. Nemůže však využít žádný z právních prostředků, jichž by mohl využít v případě žaloby podané majitelem lodi proti němu.

Poskytovatel finanční záruky může v každém případě požadovat na majiteli lodi, aby se připojil k řízení.

Článek 20i

Úřad Společenství

Zřizuje se úřad Společenství, jehož úkolem je vést úplný rejstřík vydaných osvědčení, kontrolovat a aktualizovat jejich platnost a ověřovat existenci finančních záruk registrovaných třetími zeměmi.

Článek 20j

Finanční záruky a náhrady

1.     Chybějící osvědčení o pojištění nebo chybějící finanční záruka neosvobozuje členský stát od povinnosti provést předběžné vyhodnocení a přijmout rozhodnutí podle čl. 20 odst. 1, ani není dostatečným důvodem pro to, aby členský stát odmítl přijmout loď v útočišti.

2.     Aniž je dotčen odstavec 1, může členský stát při přijetí lodě v útočišti požádat provozovatele, agenta nebo velitele lodě o předložení osvědčení o pojištění nebo o finanční záruku ve smyslu této směrnice, které pokrývají občanskoprávní odpovědnost daného provozovatele, agenta nebo velitele lodě za škody způsobené lodí. Vyžádání tohoto osvědčení nesmí vést k prodlevám při přijímání lodě potřebující pomoc.

3.     Členské státy zajistí náhradu nákladů a možných hospodářských ztrát vzniklých přístavu v důsledku rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 20 odst. 1, jestliže tyto náklady nebo hospodářské ztráty nejsou v přiměřené lhůtě vyrovnány majitelem nebo provozovatelem lodi podle této směrnice a stávajících finančních vyrovnávacích mechanismů.;

15)

Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 22a

Systém SafeSeaNet

1.   Členské státy zavedou na vnitrostátní nebo místní úrovni systémy pro správu námořních informací, aby bylo zajištěno zpracování informací uvedených v této směrnici.

2.   Komunikační systémy zavedené podle odstavce 1 musí umožnit operativní využívání získaných informací, a zejména musejí splňovat podmínky stanovené v článku 14.

3.   S cílem zajistit účinnou výměnu informací uvedených v této směrnici členské státy zajistí, aby vnitrostátní nebo místní systémy zavedené za účelem získávání, zpracování a uchovávání těchto informací, mohly být propojeny se systémem SafeSeaNet. Komise zajistí, aby systém SafeSeaNet byl v provozu nepřetržitě. Hlavní zásady systému SafeSeaNet jsou stanoveny v příloze III.

4.     Při provozování činnosti v rámci regionálních dohod nebo přeshraničních, meziregionálních či mezinárodních projektů členské státy zajistí, aby vytvořené informační systémy nebo sítě odpovídaly požadavkům této směrnice a aby byly slučitelné a propojené se systémem SafeSeaNet.

16)

Článek 23 se mění takto:

a)

Písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

rozšíření oblasti pokrytí nebo zdokonalení kontrolního a informačního systému Společenství pro provoz plavidel v zájmu zlepšení identifikace a sledování lodí, přičemž se zohlední vývoj informačních a komunikačních technologií. Za tímto účelem členské státy a Komise vzájemně spolupracují na případném zavedení systémů povinného podávání hlášení, povinných služeb lodního provozu a vhodných systémů směrování lodí v zájmu jejich předání IMO ke schválení. Rovněž spolupracují v rámci příslušných regionálních nebo mezinárodních orgánech či organizacích na rozvoji systémů identifikace a sledování na velké vzdálenosti;“

b)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

e)

„zajištění propojení a interoperability vnitrostátních systémů používaných pro správu informací uvedených v příloze a rozvoj a zdokonalení systému SafeSeaNet;“

17)

Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 23a

Zpracovávání a správa informací o námořní bezpečnosti

1.   V případě potřeby Komise zajistí zpracování, využití a předávání informací získaných podle této směrnice, orgánům určeným členskými státy.

2.   Komise podle potřeby přispívá k rozvoji a provozu systémů pro sběr a šíření údajů týkajících se námořní bezpečnosti, zejména prostřednictvím systému „Equasis“ nebo jakéhokoli jiného rovnocenného veřejného systému.;“

18)

V článku 24 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

Členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy ověří, že zveřejněním údajů AIS a LRIT, které jsou přenášeny loděmi, není ohrožena bezpečnost nebo ochrana životního prostředí nebo hospodářská soutěž mezi provozovateli lodí. Zejména nedovolí veřejné šíření informací týkajících se podrobností o nákladu a o osobách na palubě, pokud nedá k takovému využití svolení velitel nebo provozovatel lodi.

Komise prošetří případné problémy s bezpečností sítí a informací, které mohou souviset s opatřeními stanovenými v této směrnice, zejména v článcích 6, 6a, 14 a 22a, a navrhne případné vhodné změny přílohy III s cílem zvýšit bezpečnost sítě.

19)

Články 27 a 28 se nahrazují tímto:

„Článek 27

Postup pro přijímání změn

1.     Definice v článku 3, odkazy na nástroje Společenství a Mezinárodní námořní organizace a přílohy mohou být měněny regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2 s cílem uvést je do souladu s právními předpisy Společenství nebo mezinárodními právními předpisy přijatými, pozměněnými nebo uvedenými v platnost, pokud tyto změny nerozšiřují oblast působnosti této směrnice.

2.     Dále mohou být přílohy I, III a IV měněny regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst 2. na základě zkušeností získaných při uplatňování této směrnice, pokud tyto změny nerozšiřují oblast působnosti této směrnice .

Článek 28

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002. (12).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

20)

V příloze I se odrážka X bodu 4 nahrazuje tímto:

„—

X. různé:

vlastnosti a odhadovaná množství pohonných hmot v zásobnících pro veškerá plavidla, která tyto pohonné hmoty přepravují,

stav provozu plavidla.;

21)

V příloze II části I se doplňuje nový bod, který zní:

„3.

Rybářská plavidla

Rybářská plavidla o celkové délce více než 15 metrů se jsou povinna mít vybavení stanovené v článku 6a, a to podle tohoto časového plánu:

rybářská plavidla o celkové délce 24 metrů a více, ale méně než 45 metrů: nejpozději … (13),

rybářská plavidla o celkové délce 18 metrů a více, ale méně než 24 metrů: nejpozději … (14),

rybářské plavidlo o celkové délce větší než 15 metrů, ale méně než 18 metrů: nejpozději … (15).

Na nově postavená rybářská plavidla o celkové délce více než 15 metrů jsou povinna mít vybavení stanovené v článku 6a nejpozději… (16).

Článek 2

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do … (17).▐ Sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi nimi a touto směrnicí .

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

1.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 318, 23. 12. 2006, s. 195.

(2)  Úř. věst. C 229, 22. 9. 2006, s. 38.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2007(Úř. věst. C 74 E, 20. 3. 2008, s. 533) společný postoj Rady ze dne 6. června 2008 (Úř. věst. C 184 E, 22. 7. 2008, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008.

(4)  Úř. věst. L 208, 5. 8. 2002, s. 10.

(5)   Úř. věst. L 319, 12. 12. 1994, s. 20 .

(6)   Úř. věst. L .

(7)  Úř. věst. L 324, 29. 11. 2002, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 184, 17. 7. 1999, s. 23.

(9)  Úř. věst. L 208, 5. 8. 2002, s. 1.

(10)   Úř. věst. L …

(11)  18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost.

(12)  Úř. věst. L 324, 29. 11. 2002, s. 1. ║“

(13)  3 roky po vstupu této směrnice v platnost.

(14)  4 roky po vstupu této směrnice v platnost.

(15)  5 roky po vstupu této směrnice v platnost.

(16)  18 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.“

(17)   12 měsíců od data vstupu této směrnice v platnost.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/171


Středa 24. září 2008
Vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy ***II

P6_TA(2008)0444

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice 1999/35/ES a 2002/59/ES (5721/5/2008 — C6-0226/2008 — 2005/0240(COD))

2010/C 8 E/40

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na společný postoj Rady (5721/5/2008 — C6-0226/2008) (1),

s ohledem na své stanovisko v prvním čtení (2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0590),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0332/2008),

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 184 E, 22. 7. 2008, s. 23.

(2)  Úř. věst. C 74 E, 20. 3. 2008, s. 546.


Středa 24. září 2008
P6_TC2-COD(2005)0240

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1) ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V námořní dopravě v Evropě by měla být udržena vysoká všeobecná úroveň bezpečnosti a mělo by být vynaloženo veškeré úsilí ke snížení počtu námořních nehod a mimořádných událostí.

(2)

Urychlené provádění technických vyšetřování námořních nehod zvyšuje bezpečnost na moři a pomáhá předcházet opakování námořních nehod, které vedou ke ztrátě životů, lodí a ke znečištění mořského životního prostředí.

(3)

Evropský parlament v usnesení ze dne 21. dubna 2004 o zvýšení bezpečnosti na moři (4) vyzval Komisi k předložení návrhu směrnice o vyšetřování námořních nehod.

(4)

Článek 2 Úmluvy OSN o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (║ „úmluva UNCLOS“) stanoví právo pobřežních států vyšetřovat příčiny jakýchkoli námořních nehod v jejich teritoriálních mořích, které by mohly představovat ohrožení života nebo životního prostředí, vyžadovat zásah pátracích a záchranných orgánů pobřežního státu nebo by se mohly pobřežního státu jinak týkat.

(5)

Článek 94 úmluvy UNCLOS stanoví, že stát vlajky zajistí vyšetření některých nehod nebo mimořádných událostí na volném moři náležitě kvalifikovanou osobou nebo osobami nebo pod jejím nebo jejich dohledem.

(6)

Pravidlo I/21 Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři ze dne 1. listopadu 1974 ( ║ „úmluva SOLAS 74“), Mezinárodní úmluva o nákladové značce ze dne 5. dubna 1966 a Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí ze dne 2. listopadu 1973 stanoví odpovědnosti státu vlajky provádět vyšetřování nehod a předávat Mezinárodní námořní organizaci (IMO) příslušné nálezy.

(7)

Předpis k provedení povinných nástrojů IMO přijatý rezolucí shromáždění IMO A.973(24) ze dne 1. prosince 2005 připomíná závazek států vlajky zajistit, aby bezpečnostní vyšetřování v oblasti bezpečnosti na moři bylo prováděno náležitě kvalifikovanými vyšetřovateli, kteří mají odborné znalosti o problematice týkající se námořních nehod a mimořádných událostí. Uvedený předpis dále požaduje, aby státy vlajky byly připraveny poskytnout k tomuto účelu kvalifikované vyšetřovatele bez ohledu na místo nehody nebo mimořádné události.

(8)

Měl by být zohledněn předpis pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí obsažený v příloze rezoluce shromáždění IMO A.849 (20) ze dne 27. listopadu 1997 (║ „předpis IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí“), který stanoví uplatňování společného přístupu k vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí a spolupráci mezi státy při určení faktorů, které přispívají k námořním nehodám a mimořádným událostem. Měla by být také zohledněna rezoluce shromáždění IMO A.861(20) ze dne 27. listopadu 1997 a rezoluci výboru pro námořní bezpečnost IMO MSC.163(78) ze dne 17. května 2004, kterými se stanoví definice pojmu „záznamník cestovních údajů“.

(9)

Při provádění bezpečnostních vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí by členské státy měly zohlednit pokyny pro spravedlivé zacházení s námořníky v případě námořní nehody obsažené v příloze předpisu LEG.3(91) právního výboru IMO a správní rady Mezinárodní organizace práce ze dne 27. dubna 2006▐.

(10)

Směrnice Rady 1999/35/ES ze dne 29. dubna 1999 o systému povinných prohlídek pro bezpečné provozování liniové dopravy loděmi typu ro-ro a vysokorychlostními osobními plavidly (5) požaduje, aby členské státy v rámci svých právních systémů vymezily právní postavení, které jim a každému jinému členskému státu s významným zájmem umožní účastnit se jakéhokoli vyšetřování námořních nehod nebo mimořádných událostí, kterých se účastní loď typu ro-ro nebo vysokorychlostní osobní plavidlo, spolupracovat při něm nebo, jestliže je tak stanoveno v předpise IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí, takové vyšetřování provádět.

(11)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (6), požaduje, aby členské státy dodržovaly předpis IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí a zajistily, že budou nálezy vyšetřování zveřejněny co nejdříve po jeho uzavření ║.

(12)

Pro účinné stanovení okolností a příčin nehody nebo mimořádné události je nanejvýš důležité, aby bezpečnostní vyšetřování nehod a mimořádných událostí týkajících se námořních plavidel nebo jiných plavidel v přístavu nebo v jiných vymezených námořních oblastech bylo prováděno nepodjatým způsobem. Takové vyšetřování by proto v zájmu zamezení případnému střetu zájmů mělo být prováděno kvalifikovanými vyšetřovateli pod kontrolou nezávislého orgánu nebo subjektu , jemuž jsou uděleny trvalé rozhodovací pravomoci .

(13)

Členské státy by měly v souladu se svými právními předpisy upravujícími pravomoci orgánů odpovědných za soudní vyšetřování a v případě potřeby ve spolupráci s těmito orgány zajistit, že osobám odpovědným za technické vyšetřování jsou poskytnuty nejlepší možné podmínky pro plnění jejich úkolů.

(14)

Členské státy by měly zajistit, aby jejich právní systémy jim všem dalším členským státům s významným zájmem umožnily účastnit se bezpečnostních vyšetřování ║na základě ustanovení předpisu IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí, spolupracovat při takovém vyšetřování nebo takové vyšetřování provádět.

(15)

Členský stát může po vzájemné dohodě pověřit jiný členský stát vedením bezpečnostního vyšetřování námořní nehody nebo mimořádné události (║ bezpečnostní vyšetřování), nebo provedením zvláštních úkonů v rámci tohoto vyšetřování.

(16)

Členské státy by měly vynaložit veškeré úsilí, aby nepožadovaly úhradu nákladů za výpomoc vyžádanou v rámci bezpečnostních vyšetřování týkajících se dvou nebo více členských států. V případech, kdy se vyžaduje pomoc od členského státu, kterého se netýká bezpečnostní vyšetřování, by se měly členské státy dohodnout na úhradě vzniklých nákladů.

(17)

Podle pravidla V/20 úmluvy SOLAS 74 musí být osobní lodě a lodě jiné než osobní o hrubé prostornosti 3 000 t a více vyrobené po 1. červenci 2002 včetně tohoto data povinně vybaveny záznamníkem cestovních údajů pro usnadnění vyšetřování nehod. Vzhledem k významu těchto zařízení pro tvorbu politiky předcházení námořním nehodám by tato zařízení měla být systematicky požadována na lodích, které vykonávají vnitrostátní nebo mezinárodní plavby a přistávají v přístavech Společenství.

(18)

Údaje ze záznamníku cestovních údajů a dalších elektronických zařízení lze využívat jak zpětně po námořní nehodě nebo mimořádné události k vyšetřování jejich příčin, tak preventivně k získání zkušeností o okolnostech, které by mohly k takovým událostem vést. Členské státy by měly zajistit, aby byly tyto údaje, pokud jsou dostupné, řádně využívány k oběma uvedeným účelům.

(19)

Tísňové signály z lodi nebo informace z jakéhokoli zdroje, že loď nebo osoby na lodi nebo z lodi jsou ohroženy nebo že následkem události související s provozováním lodi existuje vážné možné riziko škody pro osoby, konstrukci lodi nebo životní prostředí, by měly být vyšetřeny nebo jinak přezkoumány.

(20)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (7) požaduje, aby Evropská agentura pro námořní bezpečnost (║ „agentura“) spolupracovala s členskými státy při rozvoji technických řešení a poskytování technické pomoci vztahující se k uplatňování právních předpisů Společenství. V oblasti bezpečnostního vyšetřování ║má agentura zvláštní úkol usnadňovat spolupráci mezi členskými státy a Komisí při rozvoji společné metodiky vyšetřování námořních nehod v souladu s dohodnutými mezinárodními zásadami, přičemž patřičně zohlední odlišnosti právních systémů členských států.

(21)

V souladu s nařízením (ES) č. 1406/2002 musí agentura usnadňovat spolupráci při zajišťování podpory členských států v činnostech týkajících se vyšetřování a při provádění analýz stávajících zpráv o vyšetřování nehod.

(22)

Jakékoli závěry vyvozené z analýzy stávajících zpráv o nehodách, které mohou být užitečné pro předcházení budoucím nehodám a zlepšení námořní bezpečnosti v Evropské unii, by měly být zohledněny při vytváření nebo úpravě společné metodiky pro vyšetřování námořních nehod .

(23)

Členské státy a Společenství by měly náležitě zohlednit bezpečnostní doporučení vyplývající z bezpečnostního vyšetřování.

(24)

Protože cílem technického bezpečnostního vyšetřování je předcházet námořním nehodám a mimořádným událostem, neměly by být závěry a bezpečnostní doporučení za žádných okolností použity k určování míry zavinění nebo odpovědnosti.

(25)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zvýšení bezpečnosti na mořích ve Společenství, a tím i snížení nebezpečí námořních nehod, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu nebo účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovní Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(26)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(27)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změnám této směrnice v návaznosti na související změny mezinárodních úmluv, protokolů, předpisů a rezolucí a k přijímání a změnám společné metodiky vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

1.   Cílem této směrnice je zvýšit bezpečnost na moři a předejít znečištění z lodí, a tím snížit nebezpečí námořních nehod:

a)

usnadněním urychleného provádění bezpečnostního vyšetřování a řádné analýzy námořních nehod a mimořádných událostí za účelem určení jejich příčin, a

b)

zajištěním včasného a přesného podávání zpráv o bezpečnostním vyšetřování a návrhů nápravných opatření.

2.   Předmětem bezpečnostních vyšetřování prováděných podle této směrnice není určení míry odpovědnosti nebo zavinění. Členské státy nicméně zajistí, aby se vyšetřovací orgán nebo subjekt (║ „vyšetřovací orgán“) nezdráhal podat úplnou zprávu o příčinách nehody nebo mimořádné události z toho důvodu, že by z nálezů mohlo být vyvozeno zavinění nebo odpovědnost.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na námořní nehody , mimořádné události a tísňové signály :

a)

které se týkají lodí plujících pod vlajkou jednoho ze členských států,

b)

k nimž došlo v teritoriálním moři a vnitřních vodách členských států podle definice v úmluvě UNCLOS; nebo

c)

které se dotýkají jiných významných zájmů členských států.

2.   Tato směrnice se nevztahuje na námořní nehody , mimořádné události a tísňové signály , které se týkají pouze:

a)

válečných lodí, lodí pro přepravu vojska a ostatních lodí vlastněných nebo provozovaných členským státem a užívaných pouze pro neobchodní veřejnou dopravu;

b)

lodí bez mechanického pohonu, dřevěných lodí jednoduché konstrukce, rekreačních jachet a plavidel, pokud nejsou ani nebudou obsazeny posádkou a nepřepravují více než 12 cestujících pro obchodní účely;

c)

plavidel vnitrozemské plavby provozovaných na vnitrozemských vodních cestách;

d)

rybářských plavidel o délce menší než 15 metrů;

e)

stálých vrtných plošin na volném moři.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se:

1)

„předpisem IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí“ rozumí předpis IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí obsažený v příloze rezoluce shromáždění IMO A.849(20) ze dne 27. listopadu 1997 v platném znění.

2)

Níže uvedené výrazy se používají v souladu s definicemi uvedenými v předpise IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí:

a)

„námořní nehoda“,

b)

„velmi vážná nehoda“,

c)

„námořní mimořádná událost“,

d)

„bezpečnostní vyšetřování námořní nehody nebo mimořádné události“,

e)

„stát, který vede vyšetřování“,

f)

„stát s významným zájmem“.

3)

Pojmů „vážná nehoda“ a„méně vážná nehoda“ se používá v souladu s aktualizovanými definicemi uvedenými v oběžníku č. 953 výboru pro námořní bezpečnost IMO.

4)

Výrazy „loď typu ro-ro“ a „vysokorychlostní osobní plavidlo“ se používají v souladu s definicemi uvedenými v článku 2 směrnice 1999/35/ES.

5)

Výraz „záznamník cestovních údajů“ (║ „VDR“) se používá v souladu s definicí uvedenou v rezoluci shromáždění IMO A.861(20) a v rezoluci výboru pro námořní bezpečnost IMO MSC.163(78).

6)

„Tísňovým signálem“ se rozumí signál z lodi nebo informace z jakéhokoli zdroje, které uvádějí, že loď nebo osoby na lodi či z lodi se nacházejí na moři v situaci tísně.

7)

„Bezpečnostním doporučením“ se rozumí jakýkoli návrh včetně návrhu pro účely registrace a kontroly :

a)

buď vyšetřovacího orgánu státu, který provádí nebo vede bezpečnostní vyšetřování, založený na informacích vyplývajících z tohoto vyšetřování;

b)

nebo případně Komise jednající za asistence agentury a na základě obecných analýz údajů a výsledků provedených bezpečnostních vyšetřování .

Článek 4

Právní povaha bezpečnostních vyšetřování

1.   Členské státy vymezí v souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními systémy právní povahu bezpečnostního vyšetřování tak, aby tato vyšetřování mohla být prováděna co nejúčinněji a co nejrychleji.

Členské státy zajistí v souladu se svými právními předpisy a případně ve spolupráci s orgány odpovědnými za soudní šetření, aby bezpečnostní vyšetřování:

a)

Členské státy zajistí v souladu se svými právními předpisy a případně ve spolupráci s orgány odpovědnými za soudní šetření, aby bezpečnostní vyšetřování:byla nezávislá na trestních nebo jiných souběžných vyšetřováních prováděných za účelem stanovení odpovědnosti nebo zavinění a umožňovala, aby se v soudních vyšetřováních používaly pouze závěry nebo doporučení, jež vyplývají z bezpečnostních vyšetřování zahájených podle této směrnice ; a

b)

nebyla rušena, pozastavena nebo odložena z důvodu takových vyšetřování.

2.   Pravidla, která členské státy stanoví, zahrnují v souladu s rámcem stálé spolupráce uvedeném v článku 10 ustanovení, která umožní:

a)

spolupráci a vzájemnou pomoc při bezpečnostním vyšetřování vedeném jinými členskými státy nebo pověření jiného členského státu vedením takového vyšetřování v souladu s článkem 7; a

b)

koordinaci činností jejich příslušných vyšetřovacích orgánů v rozsahu nezbytném ke splnění cílů této směrnice.

Článek 5

Povinnost provést vyšetřování

1.   Každý členský stát zajistí, že vyšetřovací orgán uvedený v článku 8 provede bezpečnostní vyšetřování po vážných nebo velmi vážných námořních nehodách:

a)

které se týkají lodí plujících pod jeho vlajkou, a to bez ohledu na místo, kde k nehodě došlo;

b)

k nimž došlo v jeho teritoriálních mořích a vnitřních vodách podle definice v úmluvě UNCLOS bez ohledu na vlajku lodi nebo lodí zúčastněných na nehodě; nebo

c)

které se dotýkají významného zájmu členského státu bez ohledu na místo nehody nebo vlajku lodi nebo lodí zúčastněných na nehodě.

2.   Vyšetřovací orgán uvedený v článku 8 vedle vyšetřování vážných a velmi vážných nehod po stanovení základních skutečností případu navíc rozhodne, zda se provede bezpečnostní vyšetřování méně vážné námořní nehody , mimořádné námořní události nebo tísňového signálu

Ve svém rozhodnutí zohlední vyšetřovací orgán vážnost nehody nebo mimořádné události, druh dotčeného plavidla nebo nákladu , kterého se tísňový signál týkal, anebo jakékoli požadavky vyšetřovacích a záchranných orgánů .

3.   Rozsahu a praktické provedení bezpečnostního vyšetřování určí vyšetřovací orgán členského státu vedoucího vyšetřování ve spolupráci s rovnocennými orgány členských států s významným zájmem, a to způsobem, který tento vyšetřovací orgán považuje pro dosažení cílů této směrnice za nejúčelnější, a s cílem předcházet budoucím nehodám a mimořádným událostem.

4.   Bezpečnostní vyšetřování se řídí společnou metodikou vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí vypracovanou podle čl. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 1406/2002. Komise přijme nebo změní tuto metodiku pro účely této směrnice.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3.

Komise při úpravě společné metodiky zohlední závěry zpráv o nehodách a bezpečnostní doporučení, která jsou v nich obsažena.

5.   Bezpečnostní vyšetřování se zahájí co nejdříve po tom, co došlo k námořní nehodě nebo mimořádné události , nejpozději však dva měsíce po ní .

Článek 6

Oznamovací povinnost

Členské státy v rámci svých právních systémů vyžadují, aby jejich vyšetřovací orgány byly bezodkladně informovány odpovědnými orgány nebo dotčenými stranami o námořních nehodách , mimořádných událostech a tísňových signálech , které spadají do oblasti působnosti této směrnice.

Článek 7

Vedení bezpečnostních vyšetřování a účast na nich

1. ▐   V případech vážných nebo velmi vážných námořních nehod zahrnujících významný zájem dvou nebo více členských států se tyto členské státy rychle dohodnou , který z nich má být členským státem, jenž povede vyšetřování. Pokud se dotčené členské státy nedohodnou, který členský stát má vést vyšetřování, přijme rozhodnutí Komise na základě stanoviska agentury a toto rozhodnutí bude ihned provedeno.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 zůstává každý členský stát odpovědným za bezpečnostní vyšetřování a koordinaci s ostatními státy s významným zájmem, dokud se tyto státy buď ║ nedohodnou nebo Komise nerozhodne , který z nich má být státem vedoucím vyšetřování.

3.   Aniž jsou dotčeny povinnosti členského státu podle této směrnice a mezinárodního práva, může členský stát v jednotlivých případech pověřit po vzájemné dohodě jiný členský stát vedením bezpečnostního vyšetřování nebo určitými úkony v souvislosti s prováděním takového vyšetřování.

4.   Jestliže se loď typu ro-ro nebo vysokorychlostní osobní plavidlo účastní námořní nehody , mimořádné události nebo tísňového signálu , zahájí bezpečnostní vyšetřování stát, v jehož teritoriálních mořích nebo vnitřních vodách podle definice v úmluvě UNCLOS k této nehodě, ║ mimořádné události nebo tísňovému signálu došlo, nebo členský stát naposledy navštívený lodí nebo plavidlem, jestliže k nim došlo v jiných vodách. Tento členský stát zůstává odpovědným za bezpečnostní vyšetřování a koordinaci s ostatními státy s významným zájmem až do doby, kdy se tyto státy buď dohodnou nebo Komise rozhodne , který z nich má být státem vedoucím vyšetřování.

Článek 8

Vyšetřovací orgány

1.   Členské státy zajistí, aby bezpečnostní vyšetřování bylo prováděno nestrannými stálými vyšetřovacími orgány nebo subjekty (dále jen „vyšetřovací orgán“), jež mají nezbytné pravomoci a jsou složeny z vyšetřovatelů, kteří jsou náležitě kvalifikováni v záležitostech týkajících se námořních nehod a mimořádných událostí.

Tento vyšetřovací orgán je funkčně nezávislý zvláště na vnitrostátních orgánech odpovědných za způsobilost k plavbě , vydávání osvědčení, dohled, obsazení posádkou, bezpečnost plavby, údržbu, řízení námořní dopravy, státní přístavní inspekci a provoz námořních přístavů, na orgánech provádějících vyšetřování pro účely stanovení odpovědnosti nebo výkonu práva, a obecně na veškerých dalších stranách, jejichž zájmy by mohly být ve střetu s tímto úkolem.

Vnitrozemské členské státy, které nemají lodě ani plavidla plující pod jejich vlajkou, určí nezávislé kontaktní místo pro spolupráci při bezpečnostním vyšetřování podle čl. 5 odst. 1 písm. c).

2.   Vyšetřovací orgán zajistí, aby jednotliví vyšetřovatelé měli znalosti a praktické zkušenosti v oblastech patřících k jejich běžným vyšetřovacím povinnostem. Kromě toho vyšetřovací orgán zajistí v případě nutnosti snadný přístup k příslušným odborným znalostem.

3.   Činnosti, jimiž je vyšetřovací orgán pověřen, mohou být rozšířeny o sběr a analýzu údajů týkajících se námořní bezpečnosti, a to zejména k preventivním účelům, pokud se tyto činnosti nedotknou jeho nezávislosti ani nezakládají jeho odpovědnost v záležitostech regulačních, správních nebo normalizačních.

4.   Členské státy v rámci svých vnitrostátních právních systémů, ve vhodných případech ve spolupráci s orgány odpovědnými za soudní vyšetřování, zajistí, aby vyšetřovatelé jejich vyšetřovacího orgánu nebo jakéhokoli jiného vyšetřovacího orgánu, na které bylo přeneseno bezpečnostní vyšetřování, byli oprávněni

a)

mít volný přístup do jakékoli příslušné oblasti nebo místa námořní nehody a na jakoukoli loď, vrak nebo konstrukci včetně nákladu, zařízení nebo trosek;

b)

zajistit okamžité pořízení soupisu důkazů a řízené vyhledání a přemístění vraku, trosek nebo jiných složek nebo látek za účelem jejich zkoumání nebo analýzy;

c)

vyžádat si zkoumání nebo analýzu položek uvedených v písmenu b) a mít volný přístup k výsledkům těchto zkoumání nebo analýz;

d)

mít volný přístup k jakýmkoli příslušným informacím a zaznamenaným údajům včetně údajů z VDR týkajícím se lodi, plavby, nákladu, posádky nebo jakýchkoli jiných osob, objektů, podmínek nebo okolností, pořizovat kopie a využívat je;

e)

mít volný přístup k výsledkům ohledání těl obětí nebo zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětí;

f)

vyžádat si výsledky zkoumání osob zapojených do provozu lodi nebo jakýchkoli jiných příslušných osob nebo výsledky zkoušek provedených na vzorcích jim odebraných a mít volný přístup k těmto výsledkům;

g)

vyslechnout svědky bez přítomnosti jakékoli osoby, která by mohla mít zájem narušit bezpečnostní vyšetřování;

h)

získat záznamy o prohlídkách a příslušné informace, které jsou v držení státu vlajky, vlastníků, klasifikačních společností nebo jakýchkoli jiných příslušných stran, jestliže jsou tyto strany nebo jejich zástupci usazeni v dotyčném členském státě;

i)

požádat o pomoc příslušných orgánů příslušných států, včetně vyšetřovatelů státu vlajky a státu přístavu, velitelů pobřežních hlídek, provozovatelů služeb lodního provozu, pátracích a záchranných týmů, lodivodů nebo jiných přístavních nebo námořních pracovníků.

5.   Vyšetřovacím orgánům se umožní okamžitě a kdykoli reagovat na oznámení námořní nehody a získat dostatečné zdroje k nezávislému výkonu svých funkcí. Vyšetřovatelé těchto orgánů požívají postavení poskytující jim nezbytné záruky nezávislosti.

6.   Vyšetřovací orgán může spojit své úkoly vyplývající z této směrnice s prací na vyšetřování jiných událostí, než jsou námořní nehody, za podmínky, že tato další vyšetřování neohrozí jeho nezávislost.

Článek 9

Důvěrnost záznamů

Členské státy zajistí v rámci svých právních systémů, že nedojde ke zpřístupnění níže uvedených záznamů k jiným účelům, než je bezpečnostní vyšetřování ▐:

a)

veškeré svědecké výpovědi a další prohlášení, hlášení a poznámky zapsané nebo přijaté vyšetřovacím orgánem v průběhu bezpečnostního vyšetřování;

b)

záznamy odhalující totožnost osob, které poskytly důkazy v rámci bezpečnostního vyšetřování;

c)

informace o zdravotním stavu nebo soukromé informace ohledně osob zúčastněných na dotyčné námořní nehodě nebo mimořádné události.

Členské státy dále zajistí, aby prohlášení svědků nebo další informace, které svědci poskytli v průběhu bezpečnostních vyšetřování, nezískaly orgány třetích zemí, a to s cílem předejít tomu, že taková prohlášení nebo informace budou v dotčených zemích využity v trestních vyšetřováních.

Článek 10

Rámec stálé spolupráce

1.   Členské státy zavedou v úzké spolupráci s Komisí rámec stálé spolupráce, který umožní jejich vnitrostátním vyšetřovacím orgánům vzájemně spolupracovat v rozsahu nezbytném ke splnění cílů této směrnice.

2.   O jednacím řádu a potřebném organizačním uspořádání rámce stálé spolupráce se rozhodne regulativním postupem podle čl. 19 odst. 2.

3.   Vyšetřovací orgány členských států se v rámci stálé spolupráce dohodnou zejména na nejlepších způsobech spolupráce s cílem:

a)

umožnit vyšetřovacím orgánům sdílet přístroje, zařízení a vybavení pro technické vyšetřování vraků a lodního vybavení a dalších objektů důležitých pro bezpečnostní vyšetřování, včetně získávání a vyhodnocování údajů ze záznamníků cestovních údajů a z jiných elektronických přístrojů;

b)

poskytovat si vzájemně odborné poznatky a technickou spolupráci nutnou ke splnění zvláštních úkolů;

c)

získávat a sdílet informace důležité pro analýzu údajů o nehodách a činit vhodná bezpečnostní doporučení na úrovni Společenství;

d)

vypracovat obecné zásady pro opatření následující po bezpečnostních doporučeních a pro přizpůsobování metod vyšetřování vědeckotechnickému pokroku;

e)

zajistit opatření rychlé výstrahy v případě námořní nehody nebo mimořádné události;

f)

zavést pravidla důvěrnosti pro sdílení svědeckých výpovědí a zpracování údajů a jiných záznamů uvedených v článku 9 ▐, při dodržování vnitrostátních pravidel;

g)

zorganizovat v případě potřeby odpovídající odbornou přípravu jednotlivých vyšetřovatelů;

h)

podporovat spolupráci s vyšetřovacími orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi pro vyšetřování námořních nehod v oblasti působnosti této směrnice;.

4.     Každý členský stát, jehož zařízení nebo služby lodě využily nebo by normálně využily před nehodou nebo mimořádnou událostí a jenž má informace související s bezpečnostním vyšetřováním, tyto informace poskytne vyšetřovacímu orgánu vedoucímu toto vyšetřování.

Článek 11

Náklady

1.   U bezpečnostních vyšetřování, do nichž jsou zapojeny dva nebo více států, se příslušné činnosti provádějí bezplatně.

2.   Je-li vyžadována pomoc od členského státu, který není zapojen do bezpečnostního vyšetřování, dohodnou se členské státy na úhradě vzniklých nákladů.

Článek 12

Spolupráce s třetími zeměmi s významným zájmem

1.   Členské státy spolupracují při bezpečnostních vyšetřováních co nejvíce s třetími zeměmi s významným zájmem.

2.   Třetím zemím s významným zájmem se po vzájemné dohodě umožní připojit se k bezpečnostnímu vyšetřování vedenému příslušným členským státem podle této směrnice v kterékoli fázi vyšetřování.

3.   Spoluprací členského státu na bezpečnostním vyšetřování prováděném třetí zemí s významným zájmem nejsou dotčeny požadavky týkající se provádění bezpečnostního vyšetření a podávání zpráv podle této směrnice. V případě, že třetí země s významným zájmem vede bezpečnostní vyšetřování, do něhož je zapojen jeden nebo více členských států, mohou se členské státy rozhodnout neprovádět souběžné bezpečnostní vyšetřování, je-li bezpečnostní vyšetřování vedené třetí zemí v souladu s předpisem IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí.

Článek 13

Ochrana důkazů

Členské státy přijmou opatření, kterými zajistí, že strany, jichž se týkají nehody nebo mimořádné události spadající do oblasti působnosti této směrnice, vynaloží veškeré úsilí k:

a)

zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před nehodou, během ní a po ní;

b)

zabránění přepisu nebo jiné změně těchto informací;

c)

zabránění rušení jakýchkoli dalších zařízení, která by mohla být považována za důležitá pro bezpečnostní vyšetřování nehody;

d)

rychlému shromáždění a uchování všech důkazů pro účely bezpečnostního vyšetřování.

Článek 14

Zprávy o nehodách

1.   Na základě bezpečnostních vyšetřování prováděných podle této směrnice se vyhotoví a zveřejní zpráva ve formě vymezené příslušným vyšetřovacím orgánem a v souladu s odpovídajícími oddíly přílohy I.

Vyšetřovací orgány mohou rozhodnout o tom, že na základě bezpečnostního vyšetřování, jehož předmětem není vážná nebo velmi vážná námořní nehoda a jehož nálezy nemohou vést k předcházení budoucím nehodám nebo mimořádným událostem, se vyhotoví zjednodušená zpráva, která se zveřejní.

2.   Vyšetřovací orgány vynaloží veškeré úsilí na to, aby zprávy uvedené v odstavci 1 byly zpřístupněny veřejnosti, zejména pak celému námořnímu odvětví, které v případě potřeby obdrží specifické závěry a doporučení, a to do dvanácti měsíců ode dne nehody. Pokud v této lhůtě nelze závěrečnou zprávu vydat, zveřejní se do dvanácti měsíců od data nehody prozatímní zpráva.

3.   Vyšetřovací orgán členského státu vedoucího vyšetřování zašle kopii závěrečné, zjednodušené nebo prozatímní zprávy Komisi. Vezme v úvahu možná vyjádření Komise ▐ s ohledem na zlepšení ▐ úrovně zprávy , jak je to pro dosažení cílů této směrnice nejúčelnější.

4.     Komise předloží Evropskému parlamentu každé tři roky zprávu, v níž jej informuje o stupni provádění této směrnice, o dodržování jejích ustanovení, jakož i o jakýchkoli dalších krocích, které jsou vzhledem k doporučením obsaženým v uvedené zprávě považovány za nezbytné.

Článek 15

Bezpečnostní doporučení

1.   Členské státy zajistí, aby byla bezpečnostní doporučení předložená vyšetřovacími orgány náležitě zohledněna těmi, kterým jsou určena, a aby byla případně na jejich základě přijata příslušná opatření v souladu s právem Společenství a mezinárodním právem.

2.   Vyšetřovací orgán nebo Komise za asistence agentury v případě potřeby formuluje bezpečnostní doporučení na základě obecné analýzy údajů a výsledků veškerých uskutečněných bezpečnostních vyšetřování .

3.   Bezpečnostní doporučení nemá za žádných okolností určovat míru zavinění nebo odpovědnost za nehodu.

Článek 16

Systém včasné výstrahy

Aniž je dotčeno právo vyšetřovacího orgánu členského státu vydat včasnou výstrahu, dospěje-li tento orgán v jakékoli fázi bezpečnostního vyšetřování k názoru, že je nutné učinit naléhavé opatření na úrovni Společenství, aby se předešlo nebezpečí nových nehod, bezodkladně informuje Komisi o nutnosti vydat včasnou výstrahu.

Komise v případě nutnosti vydá varování určené odpovědným orgánům všech členských států, odvětví námořní dopravy a všem dalším dotčeným stranám.

Článek 17

Evropská databáze pro námořní nehody

1.   Údaje o námořních nehodách a mimořádných událostech se uchovávají a analyzují prostřednictvím evropské elektronické databáze vytvořené Komisí a nazvané Evropská informační platforma pro námořní nehody (European Marine Casualty Information Platform — EMCIP).

2.   Členské státy oznámí Komisi ║orgány, oprávněné k přístupu k této databázi.

3.   Vyšetřovací orgány členských států oznámí Komisi námořní nehody a mimořádné události v souladu s formulářem v příloze II. Dále Komisi poskytnou údaje vyplývající z bezpečnostního vyšetřování v souladu se systémem uspořádání databáze EMCIP.

4.   Komise a členské státy vyvinou strukturu databáze a metodu pro oznamování údajů v odpovídajících lhůtách.

Článek 18

Spravedlivé zacházení s námořníky

V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy členské státy přijmou příslušná ustanovení pokynů IMO o spravedlivém zacházení s námořníky v případě námořní nehody.

Článek 19

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 (9).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená ve čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 20

Zmocnění k provádění změn

Komise může aktualizovat definice uvedené v této směrnici a odkazy na právní předpisy Společenství a nástroje IMO, aby je uvedla do souladu s opatřeními Společenství nebo IMO, která vstoupila v platnost, s výhradou dodržování rámce této směrnice.

Uvedená opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 19 odst. 3.

Komise může týmž postupem pozměnit rovněž přílohy této směrnice.

V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 2099/2002 mohou být z působnosti této směrnice vyloučeny změny předpisu IMO pro vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí.

Článek 21

Dodatečná opatření

Tato směrnice nebrání členskému státu přijmout dodatečná opatření týkající se námořní bezpečnosti, na která se nevztahuje tato směrnice, za předpokladu, že tato opatření nejsou v rozporu s touto směrnicí, ani žádným způsobem nepříznivě neovlivňují dosažení jejího cíle nebo cílů Unie .

Článek 22

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 23

Změny stávajících aktů

1.   Článek 12 směrnice 1999/35/ES se zrušuje.

2.   Článek 11 směrnice 2002/59/ES se zrušuje.

Článek 24

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do … (10). Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a této směrnice.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musejí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 25

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 26

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 195.

(2)  Úř. věst. C 229, 22.9.2006, s. 38.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2007(Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 546)), společný postoj Rady ze dne 6. června 2008 (Úř. věst. C 184 E, 22.7.2008, s. 23) a postoj Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008.

(4)  Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 730.

(5)  Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 1. ║.

(6)  Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10.

(7)  Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1. ║.

(8)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. ║.

(9)  Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1. ║.

(10)  24 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA I

OBSAH ZPRÁV O BEZPEČNOSTNÍM VYŠETŘOVÁNÍ

Úvod

Zde se stanoví jediný cíl bezpečnostního vyšetřování, uvádí se, že bezpečnostní doporučení v žádném případě nemá zakládat předpoklad odpovědnosti nebo zavinění a že zpráva, pokud jde o její obsah a styl, nebyla sepsána se záměrem jejího použití v rámci soudního řízení.

(Zpráva by neměla odkazovat na svědecké výpovědi, ani by neměla spojovat nikoho, kdo je ve zprávě uveden, s žádnou osobou, která v průběhu bezpečnostního vyšetřování poskytla důkazy.)

1.   Shrnutí

Tato část uvádí základní skutečnosti námořní nehody nebo mimořádné události: co se stalo, kdy, kde a jak se to stalo; a uvádí, zda v důsledku toho došlo ke ztrátám na životech, zraněním, poškození lodi, nákladu, třetích stran nebo životního prostředí.

2.   Skutkové okolnosti

Tato část obsahuje řadu samostatných oddílů poskytujících dostatečné informace, které jsou podle vyšetřovacího orgánu věcné, tvoří podklad pro analýzy a usnadňují pochopení.

Tyto oddíly zahrnují zejména tyto informace:

2.1   Údaje o lodi

vlajka lodi/rejstřík;

identifikace lodi;

hlavní vlastnosti lodi;

vlastnictví a řízení;

podrobnosti o konstrukci;

minimální bezpečné obsazení lodi;

náklad povolený k převozu.

2.2   Údaje o plavbě

přístavy, které loď navštívila;

druh plavby;

informace o nákladu;

obsazení posádkou.

2.3   Informace o námořní nehodě nebo mimořádné události

druh námořní nehody nebo mimořádné události;

datum a čas;

poloha a místo námořní nehody nebo mimořádné události;

vnější a vnitřní prostředí;

provoz lodi a úsek plavby;

místo na palubě;

údaje o lidském faktoru;

důsledky (pro lidi, loď, náklad, životní prostředí, jiné).

2.4   Zapojení pobřežních orgánů a nouzová opatření

kdo byl zapojen;

použité prostředky;

rychlost odezvy;

učiněná opatření;

dosažené výsledky.

3.   Popis

Tato část rekonstruuje námořní nehodu nebo mimořádnou událost prostřednictvím chronologické posloupnosti událostí, které předcházely nehodě nebo mimořádné události, nastaly během ní a následovaly po ní, a úlohy každého činitele (tj. osoby, materiálu, prostředí, vybavení nebo vnějších činitelů). Délka popisovaného období závisí na tom, kdy došlo k oněm konkrétním událostem, které přímo přispěly k námořní nehodě nebo mimořádné události. Tato část zahrnuje i příslušné podrobnosti provedeného bezpečnostního vyšetřování, včetně výsledků zkoumání nebo zkoušek.

4.   Analýza

Tato část obsahuje řadu samostatných oddílů, které poskytují analýzu každé události související s nehodou, spolu s poznámkami ohledně výsledků všech příslušných přezkoumání nebo zkoušek provedených v průběhu bezpečnostního vyšetřování a ohledně všech bezpečnostních opatření, která již případně byla přijata k předcházení dalším námořním nehodám.

Tyto oddíly by se měly týkat těchto otázek:

souvislosti a okolnosti nehody;

chybná jednání osob a jejich opomenutí, dílčí události týkajíc se nebezpečného materiálu, působení prostředí, selhání vybavení a vnější vlivy;

přispívající faktory týkající se funkce osob, provozu na palubě, správních orgánů na pobřeží nebo vlivu regulace.

Analýza a poznámky umožňují ve zprávě odvodit logické závěry a určit všechny přispívající faktory, včetně těch faktorů, pro které jsou stávající protiopatření zaměřená na předcházení nehodám nebo zaměřená na vyloučení nebo snížení jejich následků posuzována jako nedostatečná, nebo chybějící.

5.   Závěry

Tato část shrnuje zjištěné přispívající faktory a chybějící nebo nedostatečná protiopatření (materiální, funkční, výstražná nebo procesní), pro která by měla být vypracována bezpečnostní opatření zaměřená na předcházení námořním nehodám.

6.   Bezpečnostní doporučení

V případě potřeby, obsahuje tato část zprávy bezpečnostní doporučení odvozená z analýzy a závěrů a týkající se konkrétních oblastí, jako jsou např. právní předpisy, konstrukční návrh, postupy, inspekce, řízení, ochrana zdraví a bezpečnost práce, odborná příprava, opravy, údržba, pomoc pobřežních orgánů a nouzová opatření.

Bezpečnostní doporučení jsou určena těm, kdo je mohou nejlépe provést, jako jsou např. vlastníci lodí, vedoucí pracovníci, uznávané organizace, námořní orgány, provozovatelé služeb lodního provozu, orgány příslušné pro mimořádné události, Mezinárodní námořní organizace a evropské instituce, a to s cílem předcházet námořním nehodám.

Tato část také zahrnuje jakákoli prozatímní bezpečnostní doporučení, která byla případně vydána nebo jakákoli bezpečností opatření přijatá v průběhu bezpečnostního vyšetřování.

7.   Přílohy

V případě potřeby jsou k tištěné zprávě nebo ke zprávě v elektronické podobě připojeny informace z tohoto seznamu, který není vyčerpávající:

fotografie, filmy nebo videozáznamy, zvukové nahrávky, mapy, nákresy;

použitelné normy;

použité technické výrazy a zkratky;

zvláštní bezpečnostní studie;

různé informace

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA II

OZNAMOVANÉ ÚDAJE O NÁMOŘNÍ NEHODĚ NEBO MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

(Součást Evropské informační platformy pro námořní nehody)

Pozn.: Podtržená čísla znamenají, že zúčastní-li se dotyčné námořní nehody nebo mimořádné události více lodí, příslušné údaje by měly být poskytovány pro každou loď.

01.

Odpovědný členský stát/kontaktní osoba

02.

Vyšetřující členský stát

03.

Úloha členského státu

04.

Dotčený pobřežní stát

05.

Počet států s významným zájmem

06.

Státy s významným zájmem

07.

Oznamující subjekt

08.

Čas oznámení

09.

Datum oznámení

10.

Název lodi

11.

Číslo IMO/rozlišovací písmena

12.

Vlajka lodi

13.

Druh námořní nehody nebo mimořádné události

14.

Druh lodě

15.

Datum námořní nehody nebo mimořádné události

16.

Čas námořní nehody nebo mimořádné události

17.

Poloha — zeměpisná šířka

18.

Poloha — zeměpisná délka

19.

Místo námořní nehody nebo mimořádné události

20.

Přístav vyplutí

21.

Přístav určení

22.

Systém rozdělení plavebního provozu

23.

Úsek plavby

24.

Provoz lodi

25.

Místo na palubě

26.

Ztráty na životech:

Posádka

Cestující

Ostatní

27.

Vážná zranění:

Posádka

Cestující

Ostatní

28.

Znečištění

29.

Škody na lodi

30.

Škody na nákladu

31.

Jiné škody

32.

Stručný popis námořní nehody nebo mimořádné události


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/188


Středa 24. září 2008
Odpovědnost dopravců k cestujícím po moři v případě nehod ***II

P6_TA(2008)0445

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady přijatého za účelem přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (6389/2/2008 — C6-0227/2008 — 2005/0241(COD))

2010/C 8 E/41

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na společný postoj Rady (6389/2/2008 — C6-0227/2008) (1),

s ohledem na své stanovisko v prvním čtení (2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0592),

s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2007)0645),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0333/2008),

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 190 E, 29. 7. 2008, s. 17.

(2)  Úř. věst. C 74 E, 20. 3. 2008, p. 562.


Středa 24. září 2008
P6_TC2-COD(2005)0241

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehody

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2) ,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V rámci společné dopravní politiky je třeba přijmout další opatření, aby se zvýšila bezpečnost námořní dopravy. Uvedená opatření zahrnují předpisy o odpovědnosti za škodu způsobenou cestujícím, protože je důležité zajistit vhodnou úroveň náhrady škody cestujícím, kteří se stali obětí nehody v námořní dopravě.

(2)

Protokol z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 byl přijat dne 1. listopadu 2002 pod záštitou Mezinárodní námořní organizace (dále jen „IMO“). Společenství a jeho členské státy se v současné době rozhodují o přistoupení k tomuto protokolu nebo o jeho ratifikaci.

(3)

Athénská úmluva o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 ve znění protokolu z roku 2002 (dále jen „Athénská úmluva“) se vztahuje pouze na mezinárodní dopravu. Na vnitřním trhu služeb námořní dopravy byl zrušen rozdíl mezi vnitrostátní a mezinárodní dopravou, a proto je vhodné zavést v rámci Společenství stejnou úroveň a povahu odpovědnosti ve vnitrostátní i mezinárodní dopravě.

(4)

Pojištění požadované Athénskou úmluvou musí odpovídat finančním možnostem vlastníků lodí a pojišťoven. Vlastníci lodí musejí být schopni spravovat své pojištění ekonomicky přijatelným způsobem a zejména v případě malých lodních společností provozujících vnitrostátní dopravní služby je nutné přihlédnout k sezónní povaze jejich činnosti. Přechodné období, které je poskytnuto na provedení tohoto nařízení, musí být dostatečně dlouhé, aby umožňovalo zavedení povinného pojištění podle Athénské úmluvy, aniž by tím byly dotčeny stávající pojistné programy.

(5)

V případech smrti cestujících nebo jejich újmy na zdraví je vhodné zavázat dopravce k zálohovým platbám, jež nepředstavují uznání odpovědnosti.

(6)

Náležité, úplné a srozumitelné informace o nových právech přiznaných cestujícím by jim měly být poskytnuty před uskutečněním cesty.

(7)

Veškeré změny Athénské úmluvy budou začleněny do právních předpisů Společenství, pokud tyto změny nebudou vyloučeny postupem podle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS)  (4).

(8)

Právní výbor IMO přijal dne 19. října 2006 výhradu a pokyny pro provádění Athénské úmluvy (dále jen „pokyny IMO“), aby tak řešil některé otázky v rámci Athénské úmluvy, zejména pokud jde o škody v souvislosti s terorismem, a v tomto smyslu lze pokyny IMO považovat za lex specialis.

(9)

Toto nařízení přebírá části pokynů IMO a činí je závaznými. Proto je třeba v dotyčných ustanoveních pokynů IMO zejména vykládat slova „měl by být“ jako „je/musí“.

(10)

Ustanovení Athénské úmluvy (příloha I) a pokynů IMO (příloha II) by měla být obdobně chápána v kontextu právních předpisů Společenství.

(11)

Záležitosti upravené články 17 a 17a Athénské úmluvy spadají do výlučné pravomoci ║ Společenství, pokud se tyto články dotýkají pravidel stanovených nařízením Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (5). V tomto rozsahu se uvedené články stanou po přistoupení ║ Společenství k Athénské úmluvě součástí právního řádu Společenství.

(12)

Pro účely tohoto nařízení by slova „nebo je registrována v členském státě“ měla být vykládána v tom smyslu, že stát vlajky pro účely dočasného zrušení registrace v případě pronájmu lodě bez posádky („bareboat charter-out“) musí být buď členským státem, nebo smluvní stranou Athénské úmluvy. Členské státy a Komise by měly podniknout nezbytné kroky za účelem vyzvání IMO k vypracování pokynů týkajících se zásad dočasného zrušení registrace v případě pronájmu lodě bez posádky („bareboat charter-out“).

(13)

Pro účely tohoto nařízení by se „vybavením umožňujícím pohyb“ neměla rozumět zavazadla ani vozidla ve smyslu článku 8 Athénské úmluvy.

(14)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).

(15)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změně tohoto nařízení za účelem začlenění pozdějších změn mezinárodní úmluvy a souvisejících protokolů, kodexů a rezolucí. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(16)

Při přípravě a vypracování zprávy o pokroku při uplatňování nových pravidel by měla být Komisi nápomocna Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dálě jen „agentura“), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002 (7).

(17)

Vzhledem k potřebě intenzivnějších konzultací mezi členskými státy v záležitostech námořní bezpečnosti je nezbytné opětovně posoudit pravomoci agentury a případně zvážit rozšíření jejích pravomocí.

(18)

Vnitrostátní orgány, zejména přístavní správa, hrají stěžejní a životně důležitou úlohu při zjišťování a řízení různých rizik pro námořní bezpečnost.

(19)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření jednotného souboru předpisů upravujících práva dopravců a cestujících po moři v případě nehod, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodů nutnosti zajistit stejná omezení odpovědnosti v případě nehod ve všech členských státech lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví režim Společenství týkající se odpovědnosti a pojištění za přepravu osob po moři podle příslušných ustanovení:

a)

Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 ve znění protokolu z roku 2002 (dále jen „Athénská úmluva“), obsaženém v příloze I, a

b)

výhrady a pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy přijatých právním výborem IMO dne 19. října 2006 (dále jen „pokyny IMO“), obsažených v příloze II.

Dále toto nařízení rozšiřuje působnost těchto ustanovení na přepravu cestujících po moři uvnitř jednoho členského státu ▐ a stanoví určité dodatečné požadavky.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na jakoukoli mezinárodní přepravu ve smyslu čl. 1 bodu 9 Athénské úmluvy a na přepravu po moři uvnitř jednoho členského státu▐, pokud

a)

loď pluje pod vlajkou členského státu nebo je registrována v členském státě; ║

b)

byla smlouva o přepravě uzavřena v členském státě; nebo

c)

se místo odjezdu nebo místo určení uvedené ve smlouvě o přepravě nachází v členském státě.

Článek 3

Odpovědnost a pojištění

1.   Odpovědnost za škodu způsobenou cestujícím, jejich zavazadlům a ║ vozidlům a pravidla pojištění nebo jiné finanční záruky se řídí tímto nařízením a články 1 a 1a, čl. 2 odst. 2, články 3 až 16 s výjimkou čl. 7 odst. 2, a články 18, 20 a 21 Athénské úmluvy uvedené v příloze I a ustanoveními pokynů IMO uvedenými v příloze II.

Čl. 7 odst. 2 Athénské úmluvy se nepoužije na přepravu cestujících spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud Evropský parlament a Rada postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy nerozhodnou o příslušné změně tohoto nařízení.

2.   Pokyny IMO obsažené v příloze II jsou závazné.

Článek 4

Odškodnění v souvislosti s vybavením umožňujícím pohyb nebo jiným zvláštním vybavením

V případě ztráty nebo poškození vybavení umožňujícího pohyb nebo jiného zvláštního vybavení, které využívá cestující se sníženou pohyblivostí, se odpovědnost dopravce řídí čl. 3 odst. 3 Athénské úmluvy. Náhrada odpovídá reprodukční hodnotě daného vybavení nebo případně nákladům na opravu.

Článek 5

Záloha

Způsobí-li nehoda lodi ▐ smrt nebo zranění cestujícího, poskytne dopravce, jenž skutečně prováděl celou přepravu nebo její část , během které došlo k nehodě lodi, zálohu ve výši dostačující k pokrytí okamžitých ekonomických potřeb a přiměřené k utrpěné újmě ve lhůtě patnácti dnů od určení osoby s nárokem na náhradu škody. V případě smrti cestujícího nebo úplné a trvalé invalidity nebo zranění cestujícího způsobených na nejméně 75 % jeho těla, která jsou považována za klinicky velmi závažná, činí výše této zálohy nejméně 21 000 EUR.

Tento článek se použije i v případě, že je dopravce usazen ve Společenství.

Záloha nepředstavuje uznání odpovědnosti a může být započtena vůči jakékoli další částce vyplacené na základě tohoto nařízení, je však nevratná, s výjimkou případů stanovených v čl. 3 odst. 1 a článku 6 Athénské úmluvy a v dodatku A k pokynům IMO nebo v případě, že osoba, která obdržela zálohu, nebyla osobou s nárokem na náhradu škody.

Platba nebo přijetí zálohy zavazuje příslušného dopravce, provádějícího dopravce nebo cestujícího, aby zahájil soudní řízení k určení odpovědnosti a zavinění.

Článek 6

Informace pro cestující

Dopravce nebo provádějící dopravce zajistí, aby byly cestujícím před odjezdem poskytnuty náležité , úplné a srozumitelné informace o jejich právech podle toho nařízení. V rozsahu, v němž taková informace byla podle tohoto článku poskytnuta dopravcem, není provádějící dopravce povinen podávat hlášení, a naopak. Tato informace se poskytuje vhodnou, úplnou a srozumitelnou formou a v případě informací poskytovaných provozovateli výletní plavby také v souladu s článkem 4 směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13 června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy  (8) .

Ke splnění této informační povinnosti může dopravce a provádějící dopravce používat souhrn ustanovení tohoto nařízení vypracovaný Komisí a zveřejněný.

Článek 7

Zpráva

Do (9) vypracuje Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která mimo jiné vezme v úvahu hospodářský vývoj a vývoj na mezinárodních fórech.

Uvedená zpráva může být provázena návrhem na změnu tohoto nařízení nebo návrhem, který by měl být Společenstvím přednesen na příslušných mezinárodních fórech.

Článek 8

Postup

Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a týkají se začlenění změn do omezení stanovených v čl. 3 odst. 1, čl. 4a odst. 1, čl. 7 odst. 1 a článku 8 Athénské úmluvy s cílem zohlednit rozhodnutí přijatá podle článku 23 Athénské úmluvy a odpovídajících aktualizací přílohy I, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 2.

Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení a týkají se začlenění změn do ustanovení pokynů IMO obsažených v příloze II, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 9 odst. 2.

Článek 9

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002 ║.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 10

Přechodné ustanovení

Pokud jde o přepravu po moři uvnitř jednoho členského státu ▐, mohou se členské státy rozhodnout odložit používání tohoto nařízení o nejvýše dva roky po dni jeho použitelnosti v případě přepravy na pravidelných trajektových linkách a o nejvýše čtyři roky po dni jeho použitelnosti v případě přepravy na pravidelných trajektových linkách v regionech, na které se vztahuje čl. 299 odst. 2 Smlouvy .

Článek 11

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne vstupu Athénské úmluvy v platnost pro Společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 318, 23. 12. 2006, s. 195.

(2)  Úř. věst. C 229, 22. 9. 2006, s. 38.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2007(Úř. věst. C 74 E, 20. 3. 2008, s. 562), společný postoj Rady ze dne 6. června 2008 (Úř. věst. C 190 E, 29. 7. 2008, s. 17) a postoj Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008.

(4)   Úř. věst. L 324, 29. 11. 2002, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 12, 16. 1. 2001, s. 1. ║.

(6)  Úř. věst. L 184, 17. 7. 1999, s. 23. ║.

(7)  Úř. věst. L 208, 5. 8. 2002, s. 1. ║.

(8)   Úř. věst. L 158, 23. 6. 1990, s. 59.

(9)  Tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA I

USTANOVENÍ ATHÉNSKÉ ÚMLUVY O PŘEPRAVĚ CESTUJÍCÍCH A JEJICH ZAVAZADEL PO MOŘI VÝZNAMNÁ PRO ÚČELY UPLATŇOVÁNÍ TOHOTO NAŘÍZENÍ

(Konsolidované znění Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 a protokolu k této úmluvě z roku 2002)

Článek 1

Definice

Pro účely této úmluvy mají následující pojmy tento význam:

1)

a)

„dopravcem“ se rozumí osoba, která uzavřela smlouvu o přepravě nebo jejímž jménem je taková smlouva uzavřena, bez ohledu na to, zda přepravu skutečně provádí tato osoba nebo provádějící dopravce;

b)

„provádějícím dopravcem“ se rozumí osoba jiná než dopravce, která je vlastníkem, nájemcem nebo provozovatelem lodi a která skutečně provádí celou přepravu nebo její část; a

c)

„dopravcem, který skutečně provádí celou přepravu nebo její část,“ se rozumí provádějící dopravce nebo dopravce, pokud skutečně tuto přepravu provádí;

2)

„smlouvou o přepravě“ se rozumí smlouva uzavřená dopravcem nebo jeho jménem, jejímž předmětem je přeprava osoby anebo osoby a jejich zavazadel;

3)

„lodí“ se rozumí pouze námořní plavidlo, s výjimkou vznášedel na vzduchovém polštáři;

4)

„cestujícím“ se rozumí osoba přepravovaná na lodi

a)

podle smlouvy o přepravě; nebo

b)

která se souhlasem dopravce doprovází vozidlo nebo živá zvířata, na které se vztahuje smlouva o přepravě zboží, jež se touto úmluvou neřídí;

5)

„zavazadlem“ se rozumí jakýkoli předmět nebo vozidlo přepravované dopravcem podle smlouvy o přepravě, vyjma

a)

předměty a vozidla přepravované podle smlouvy o nájmu lodi, konosamentu nebo jiné smlouvy, jejichž hlavním předmětem je přeprava zboží; a

b)

živá zvířata;

6)

„příručními zavazadly“ se rozumějí zavazadla, která má cestující ve své kajutě nebo jsou jinak v jeho držení či péči nebo pod jeho dohledem. S výjimkou použití bodu 8 tohoto článku a článku 8 zahrnují příruční zavazadla ta zavazadla, která má cestující ve svém vozidle nebo na něm;

7)

„ztráta nebo poškození zavazadel“ zahrnuje finanční ztrátu v důsledku nedodání zavazadel cestujícímu v přiměřené době po příjezdu lodi, na níž byla zavazadla přepravena nebo měla být přepravována, ale nezahrnuje zpoždění způsobené pracovními spory;

8)

„přeprava“ zahrnuje tato období:

a)

vzhledem k cestujícímu a jeho příručním zavazadlům: dobu, během níž je cestující nebo jeho příruční zavazadla na palubě lodi, nebo dobu průběhu jeho nalodění nebo vylodění, a dobu, během níž je cestující a jeho příruční zavazadla přepravován po vodě z pevniny na loď a naopak, pokud jsou náklady na tuto přepravu zahrnuty do jízdného nebo pokud bylo plavidlo použité k tomuto účelu pomocné přepravy poskytnuto cestujícímu dopravcem. Vzhledem k cestujícímu však přeprava nezahrnuje dobu, během které se cestující nachází v přístavním terminálu nebo v přístavní stanici, na molu nebo v jakémkoli jiném přístavním zařízení;

b)

vzhledem k příručním zavazadlům: také dobu, během které se cestující nachází v přístavním terminálu, v přístavní stanici, na molu nebo v jakémkoli jiném přístavním zařízení, jestliže tato zavazadla byla převzata dopravcem, osobou, která pro něj pracuje, nebo jeho zástupcem a nebyla předána zpět cestujícímu;

c)

vzhledem k zavazadlům jiným než příručním: dobu od okamžiku jejich převzetí dopravcem, osobou, která pro něj pracuje, nebo jeho zástupcem na pobřeží nebo na palubě do okamžiku jejich zpětného předání dopravcem, osobou, která pro něj pracuje, nebo jeho zástupcem;

9)

„mezinárodní přepravou“ se rozumí přeprava, při které se místo odjezdu a místo určení podle smlouvy o přepravě nacházejí ve dvou různých státech, nebo ve stejném státě, pokud se podle smlouvy o přepravě nebo plánované cestovní trasy přeprava uskutečňuje přes tranzitní přístav nacházející se v jiném státě;

10)

„Organizací“ se rozumí Mezinárodní námořní organizace;

11)

„generálním tajemníkem“ se rozumí generální tajemník Organizace.

Článek 1a

Příloha

Příloha této úmluvy je její nedílnou součástí.

Článek 2

Použití

1.   [ …] (1)

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se tato úmluva nepoužije, jestliže přeprava podléhá podle jiných mezinárodních úmluv o přepravě cestujících nebo zavazadel jinými způsoby přepravy režimu občanskoprávní odpovědnosti podle ustanovení dotyčné úmluvy, pokud jsou příslušná ustanovení pro přepravu po moři závazná.

Článek 3

Odpovědnost dopravce

1.   Dopravce odpovídá za škodu vzniklou smrtí nebo zraněním cestujícího způsobeným nehodou lodi do výše 250 000 zúčtovacích jednotek na cestujícího v každém jednotlivém případě, pokud neprokáže, že nehoda

a)

nastala v důsledku válečného činu, nepřátelského činu, občanské války, povstání nebo přírodního jevu výjimečné, nevyhnutelné a neodvratitelné povahy; nebo

b)

byla zcela způsobena jednáním nebo opomenutím třetí osoby s úmyslem způsobit nehodu.

Pokud škoda přesahuje výše uvedené omezení, a v míře, ve které ho přesahuje, je dopravce dále odpovědný, pokud neprokáže, že k nehodě, při které škoda vznikla, došlo bez jeho zavinění nebo nedbalosti.

2.   Za škodu v důsledku smrti nebo zranění cestujícího, jež nebyly způsobeny nehodou lodi, dopravce odpovídá v případě, že vznikla jeho zaviněním nebo nedbalostí. Důkazní povinnost týkající se zavinění nebo nedbalosti má osoba uplatňující nárok.

3.   Dopravce odpovídá za škodu vzniklou v důsledku ztráty nebo poškození příručních zavazadel, pokud k nehodě, která škodu způsobila, došlo jeho zaviněním nebo nedbalostí. V případě škod v důsledku nehody lodi se zavinění nebo nedbalost dopravce předpokládá.

4.   Dopravce odpovídá za škodu vzniklou v důsledku ztráty nebo poškození zavazadel jiných než příručních, pokud neprokáže, že k nehodě, která škodu způsobila, došlo bez jeho zavinění nebo nedbalosti.

5.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„nehodou lodi“ ztroskotání, potopení, srážka lodi nebo její najetí na mělčinu, výbuch nebo požár na lodi nebo porucha lodi;

b)

„zaviněním nebo nedbalostí dopravce“ také zavinění nebo nedbalost osob, které pracují pro dopravce a jednají v rámci svých pracovních povinností;

c)

„poruchou lodi“ jakákoli závada, porucha nebo nesplnění příslušných bezpečnostních předpisů vzhledem k jakékoli části lodi nebo jejího vybavení, pokud je používáno k úniku, evakuaci, nalodění nebo vylodění cestujících, nebo pokud je používáno k pohonu, řízení, pro bezpečnost plavby, uvazování, kotvení, připlutí k nábřeží nebo kotvišti nebo k odplutí od nábřeží nebo kotviště nebo ke zjišťování škod po zaplavení lodi, anebo při spouštění záchranných prostředků; a

d)

„škodou“ škoda, která nezahrnuje odškodnění represivní nebo exemplární povahy.

6.   Odpovědnost dopravce podle tohoto článku se vztahuje pouze na škody v důsledku nehod, k nimž došlo během přepravy. Skutečnost, že k nehodě, při které vznikla škoda, došlo během přepravy, a rozsah škody prokazuje osoba uplatňující nárok.

7.   Touto úmluvou nejsou dotčena práva dopravce na postih třetí osoby nebo na uplatnění námitky spoluzavinění z nedbalosti podle článku 6 této úmluvy. Tímto článkem nejsou dotčena práva na omezení odpovědnosti podle článků 7 nebo 8 této úmluvy.

8.   Domněnka zavinění nebo nedbalosti určité strany nebo její důkazní povinnost nebrání tomu, aby se přihlédlo k důkazu v její prospěch.

Článek 4

Provádějící dopravce

1.   Dopravce odpovídá za celou přepravu podle této úmluvy i v případě, že provedení přepravy nebo její části svěřil provádějícímu dopravci. Kromě toho se tato úmluva vztahuje na část přepravy uskutečněnou provádějícím dopravcem a ten se jí může v této souvislosti rovněž dovolávat.

2.   Dopravce odpovídá v souvislosti s přepravou, kterou provádí provádějící dopravce, za jednání a opomenutí provádějícího dopravce, osob, které pro něj pracují, a jeho zástupců jednajících v rámci svých pracovních povinností.

3.   Zvláštní ujednání, na jehož základě dopravce přebírá závazky, které mu tato úmluva neukládá, nebo se vzdává práv, která mu tato úmluva zaručuje, se týká provádějícího dopravce pouze tehdy, dal-li k tomu výslovný písemný souhlas.

4.   V případě, že jsou odpovědni dopravce i provádějící dopravce, a v rozsahu jejich sdílené odpovědnosti je jejich odpovědnost společná a nerozdílná.

5.   Práva dopravce a provádějícího dopravce na vzájemný postih nejsou tímto článkem dotčena.

Článek 4a

Povinné pojištění

1.   Jsou-li cestující přepravováni na palubě lodi registrované ve státě, jenž je stranou této úmluvy, a schválené pro přepravu více než dvanácti cestujících a použije-li se tato úmluva, musí mít každý dopravce, který skutečně provádí celou přepravu nebo její část, sjednáno pojištění nebo jinou finanční záruku, například záruku banky nebo obdobné finanční instituce, ke krytí odpovědnosti podle této úmluvy v případě smrti nebo zranění cestujících. Omezení povinného pojištění nebo jiné finanční záruky nesmí být nižší než 250 000 zúčtovacích jednotek na cestujícího v každém jednotlivém případě.

2.   Poté, co příslušný orgán státu, jenž je stranou této úmluvy, ověří, že požadavky odstavce 1 jsou splněny, se každé lodi vydá osvědčení prokazující, že pojištění nebo jiná finanční záruka platí v souladu s touto úmluvou. Pro loď registrovanou ve státě, jenž je stranou této úmluvy, takové osvědčení vydá nebo potvrdí příslušný orgán státu, v němž je loď registrována; pro loď, která není registrována v takovém státě, může takové osvědčení vydat nebo potvrdit příslušný orgán kteréhokoliv státu, jenž je stranou této úmluvy. Toto osvědčení musí odpovídat vzoru uvedenému v příloze této úmluvy a musí obsahovat tyto údaje:

a)

název lodi, volací znak a rejstříkový přístav;

b)

jméno a hlavní sídlo hospodářské činnosti dopravce, který skutečně provádí celou přepravu nebo její část;

c)

identifikační číslo lodi podle IMO;

d)

typ a dobu platnosti záruky;

e)

jméno a hlavní sídlo pojistitele nebo jiné osoby poskytující finanční záruku a případně sídlo hospodářské činnosti, kde je pojištění nebo jiná finanční záruka sjednána; a

f)

dobu platnosti osvědčení, která nesmí být delší než doba platnosti pojištění nebo jiné finanční záruky.

3.

a)

Stát, jenž je stranou této úmluvy, může zmocnit jím uznanou instituci nebo organizaci k vydávání těchto osvědčení. Tato instituce nebo organizace informuje dotyčný stát o každém vydaném osvědčení. Ve všech případech dotyčný stát plně ručí za úplnost a správnost takto vydaných osvědčení a zajistí veškeré nezbytné náležitosti ke splnění tohoto požadavku.

b)

Stát, jenž je stranou této úmluvy, informuje generálního tajemníka

i)

o konkrétní působnosti a podmínkách zmocnění jím uznané instituce nebo organizace;

ii)

o zrušení takového zmocnění; a

iii)

o dni vstupu tohoto zmocnění v platnost nebo jeho zrušení.

Zmocnění nabývá účinku nejdříve tři měsíce poté, co bylo generálnímu tajemníkovi podáno příslušné oznámení.

c)

Instituce nebo organizace zmocněná k vydávání osvědčení podle tohoto odstavce musí být oprávněna přinejmenším ke zrušení těchto osvědčení, pokud nejsou dodržovány podmínky, za kterých bylo vydáno. Ve všech případech musí oprávněná instituce nebo organizace takové zrušení oznámit státu, jehož jménem bylo osvědčení vydáno.

4.   Osvědčení se vyhotovují v úředním jazyce nebo jazycích vydávajícího státu. Není-li použitým jazykem angličtina, francouzština nebo španělština, musí text zahrnovat překlad do jednoho z těchto jazyků; úřední jazyk daného státu může být vynechán, pokud tento stát tak rozhodne.

5.   Osvědčení se uchovává na palubě lodi a jeho kopie se uloží u orgánů, které vedou záznamy o registraci lodi, nebo není-li loď registrována ve státě, jenž je stranou této úmluvy, u orgánu státu, který osvědčení vydal nebo potvrdil.

6.   Pojištění nebo jiná finanční záruka nesplňuje požadavky tohoto článku, pokud může být ukončena z důvodů jiných, než je skončení doby platnosti pojištění nebo záruky uvedené v osvědčení, před uplynutím tří měsíců ode dne oznámení jejího ukončení orgánům uvedeným v odstavci 5, pokud nebylo osvědčení v uvedené lhůtě těmto orgánům odevzdáno nebo nebylo vydáno nové osvědčení. Výše uvedená ustanovení se obdobně použijí pro všechny změny, jež mají za následek, že pojištění nebo jiná finanční záruka již nesplňuje požadavky tohoto článku.

7.   S výhradou tohoto článku stanoví podmínky vydání a platnosti osvědčení stát registrace lodi.

8.   Nic v této úmluvě nesmí být vykládáno tak, aby to státu, jenž je stranou této úmluvy, bránilo spoléhat se na informace získané od jiných států nebo od Organizace nebo jiných mezinárodních organizací, pokud jde o finanční situaci poskytovatelů pojištění nebo jiné finanční záruky pro účely této úmluvy. V takových případech není stát, jenž je stranou této úmluvy, spoléhající se na takové informace zbaven odpovědnosti, již má jako stát, který osvědčení vydal.

9.   Osvědčení vydaná nebo potvrzená jménem státu, jenž je stranou této úmluvy, ostatní státy, jež jsou stranami této úmluvy, pro účely této úmluvy přijímají a považují za osvědčení stejného účinku jako osvědčení vydaná nebo potvrzená jimi samými, a to i pro lodě neregistrované v takovém státě. Stát, jenž je stranou této úmluvy, si může kdykoli vyžádat konzultaci se státem, který osvědčení vydal nebo potvrdil, pokud se domnívá, že pojistitel nebo ručitel uvedený v osvědčení o pojištění není finančně schopen splnit závazky, které ukládá tato úmluva.

10.   Jakýkoli nárok na náhradu škody kryté pojištěním nebo jinou finanční zárukou podle tohoto článku může být vznesen přímo vůči pojistiteli nebo jiné osobě poskytující finanční záruku. V takovém případě se částka stanovená v odstavci 1 použije jako omezení odpovědnosti pojistitele nebo jiné osoby poskytující finanční záruku, a to i v případech, ve kterých není dopravce nebo provádějící dopravce oprávněn k omezení odpovědnosti. Žalovaný může dále uplatňovat námitky (jiné než konkurz nebo likvidaci), k jakým by byl oprávněn dopravce uvedený v odstavci 1 v souladu s touto úmluvou. Dále může žalovaný uplatnit námitku, že škoda vznikla v důsledku úmyslného nesprávného jednání pojištěnce, ale nesmí podat žádnou jinou námitku, k jejímuž vznesení by mohl být oprávněn v řízení zahájeném pojištěncem proti žalovanému. Žalovaný má v každém případě právo požadovat, aby byli dopravce a provádějící dopravce účastníky řízení.

11.   Veškeré částky poskytnuté z pojištění nebo z jiné finanční záruky zdůvodněné v souladu s odstavcem 1 musí být vyplaceny výhradně k plnění nároků podle této úmluvy a veškeré výplaty těchto částek se započítávají vůči odpovědnosti vyplývající z této úmluvy.

12.   Stát, jenž je stranou této úmluvy, nepovolí provoz lodi plující pod jeho vlajkou, na kterou se tento článek vztahuje, dokud pro ni nebylo vydáno osvědčení podle odstavce 2 nebo 15.

13.   S výhradou tohoto článku zajistí každý stát, jenž je stranou této úmluvy, v rámci svého vnitrostátního práva platnost pojištění nebo jiné finanční záruky v rozsahu uvedeném v odstavci 1 pro každou loď schválenou k přepravě více než dvanácti cestujících bez ohledu na to, kde byla registrována, která vplouvá do přístavu na jeho území nebo ho opouští, pokud se na ni vztahuje tato úmluva.

14.   Bez ohledu na odstavec 5 může stát, jenž je stranou této úmluvy, oznámit generálnímu tajemníkovi, že pro účely odstavce 13 nemusí lodě při vplutí do přístavu nebo při jeho opuštění mít na palubě nebo předložit osvědčení požadované podle odstavce 2 za předpokladu, že stát, jenž je stranou této úmluvy a který osvědčení vydal, oznámil generálnímu tajemníkovi, že vede záznamy o osvědčení v elektronické podobě přístupné všem státům, jež jsou stranami této úmluvy, a potvrzující existenci osvědčení a umožňující takovým státům plnit jejich závazky podle odstavce 13.

15.   Pokud loď vlastněná státem, jenž je stranou této úmluvy, nemá pojištění ani jinou finanční záruku, nepoužijí se na ni příslušná ustanovení tohoto článku, ale musí mít na palubě osvědčení vydané příslušným orgánem státu registrace, které prokazuje, že loď je vlastněna dotyčným státem a odpovědnost za loď je kryta do výše stanovené v odstavci 1. Takové osvědčení musí co nejblíže odpovídat vzoru stanovenému v odstavci 2.

Článek 5

Cennosti

Dopravce není odpovědný za ztrátu nebo poškození peněz, obchodovatelných cenných papírů, zlata, stříbra, klenotů, ozdobných předmětů, uměleckých předmětů nebo jiných cenností, ledaže byly uloženy u dopravce za účelem jejich úschovy; v takovém případě je dopravce odpovědný až do výše omezení stanoveného v čl. 8 odst. 3, pokud není dohodnuto vyšší omezení v souladu s čl. 10 odst. 1.

Článek 6

Spoluzavinění

Jestliže dopravce prokáže, že smrt nebo zranění cestujícího nebo ztráta či poškození jeho zavazadel bylo způsobeno zcela nebo zčásti zaviněním nebo nedbalostí cestujícího, může soud v daném případě dopravce zcela či částečně zprostit odpovědnosti v souladu s pravidly práva dotyčného soudu.

Článek 7

Omezení odpovědnosti za smrt a zranění

1.   Odpovědnost dopravce za smrt nebo zranění cestujícího podle článku 3 nesmí v žádném případě přesáhnout 400 000 zúčtovacích jednotek na cestujícího v každém jednotlivém případě. V případech, kdy je v souladu s právem příslušného soudu uloženo vyplácet odškodnění formou pravidelných plateb, nesmí ekvivalentní jistinná hodnota těchto plateb přesáhnout uvedené omezení.

2.   Stát, jenž je stranou této úmluvy, může zvláštními pravidly vnitrostátního práva upravit omezení odpovědnosti stanovené v odstavci 1 za předpokladu, že případné vnitrostátní omezení odpovědnosti není nižší, než je stanoveno v odstavci 1. Stát, jenž využije možnost stanovenou v tomto odstavci, informuje generálního tajemníka o přijatém omezení odpovědnosti nebo o skutečnosti, že žádné takové omezení nebylo přijato.

Článek 8

Omezení odpovědnosti za ztrátu nebo poškození zavazadel a vozidel

1.   Odpovědnost dopravce za ztrátu nebo poškození příručních zavazadel v žádném případě nepřesáhne 2 250 zúčtovacích jednotek na cestujícího a přepravu.

2.   Odpovědnost dopravce za ztrátu nebo poškození vozidla včetně všech zavazadel přepravovaných v daném vozidle nebo na něm v žádném případě nepřesáhne 12 700 zúčtovacích jednotek na vozidlo a na přepravu.

3.   Odpovědnost dopravce za ztrátu nebo poškození zavazadel jiných než uvedených v odstavcích 1 a 2 v žádném případě nepřesáhne 3 375 zúčtovacích jednotek na cestujícího a přepravu.

4.   Dopravce a cestující se mohou dohodnout na tom, že odpovědnost dopravce bude podléhat spoluúčasti cestujícího nepřesahující 330 zúčtovacích jednotek v případě poškození vozidla a 149 zúčtovacích jednotek na cestujícího v případě ztráty nebo poškození jiných zavazadel, a uvedená částka bude odečtena od ztráty nebo škody.

Článek 9

Zúčtovací jednotky a přepočet

 

   Zúčtovací jednotky uvedené v této úmluvě představují zvláštní práva čerpání stanovená Mezinárodním měnovým fondem. Částky uvedené v čl. 3 odst. 1, čl. 4a odst. 1, čl. 7 odst. 1 a článku 8 se přepočítávají na národní měnu státu, v němž působí soud, kterému pojistná událost přísluší, a to na základě hodnoty této měny vzhledem ke zvláštním právům čerpání ke dni soudního rozhodnutí nebo ke dni, na kterém se strany dohodly. Hodnota národní měny státu, jenž je stranou této úmluvy a členem Mezinárodního měnového fondu, vyjádřená ve zvláštních právech čerpání, se stanoví v souladu s metodou přepočtu používanou Mezinárodním měnovým fondem k dotyčnému datu pro jeho vlastní operace a transakce. Hodnota národní měny státu, jenž je stranou této úmluvy a není členem Mezinárodního měnového fondu, vyjádřená ve zvláštních právech čerpání, se vypočítá způsobem určeným dotyčným státem.

2.   Stát, který není členem Mezinárodního měnového fondu a jehož právo neumožňuje použití odstavce 1, však může při ratifikaci, přijetí či schválení této úmluvy nebo přistoupení k ni anebo kdykoli později prohlásit, že zúčtovací jednotka uvedená v odstavci 1 se rovná 15 zlatým frankům. Zlatý frank uvedený v tomto odstavci odpovídá šedesáti pěti a půl miligramům zlata ryzosti devět set tisícin. Zlaté franky se na národní měnu přepočítávají v souladu s právem daného státu.

3.   Výpočet uvedený v poslední větě odstavce 1 a přepočet uvedený v odstavci 2 se uskuteční takovým způsobem, aby byla v národních měnách států, jež jsou stranami této úmluvy, vyjádřena pokud možno stejná reálná hodnota částek uvedených v čl. 3 odst. 1, čl. 4a odst. 1, čl. 7 odst. 1 a článku 8, jaká by vyplynula použitím prvních tří vět odstavce 1. Státy informují generálního tajemníka o způsobu přepočtu podle odstavce 1 nebo o výsledku přepočtu podle odstavce 2 při uložení příslušné ratifikační listiny či listiny o přijetí, schválení či přistoupení k této úmluvě, a kdykoli dojde ke změně způsobu nebo výsledku přepočtu.

Článek 10

Doplňující ustanovení o omezení odpovědnosti

1.   Dopravce a cestující se mohou výslovně a písemně dohodnout na vyšším omezení odpovědnosti, než jaké je stanoveno v článcích 7 a 8.

2.   Do omezení odpovědnosti stanoveného v článcích 7 a 8 nesmějí být zahrnuty úroky a právní výlohy.

Článek 11

Námitky a omezení odpovědnosti pro osoby, které pracují pro dopravce

Jestliže je proti osobě, která pracuje pro dopravce, nebo proti zástupci dopravce nebo provádějícího dopravce vznesena žaloba ve věci náhrady škody, na kterou se vztahuje tato úmluva, je uvedená osoba, prokáže-li se, že jednala v rámci svých pracovních povinností, oprávněna uplatnit námitky a omezení odpovědnosti, kterých se podle této úmluvy může dovolávat dopravce nebo provádějící dopravce.

Článek 12

Kumulace nároků

1.   V případech, ve kterých jsou účinná omezení odpovědnosti stanovená v článcích 7 a 8, se tato omezení vztahují na celkové částky vymahatelné ke splnění všech nároků vzniklých v důsledku smrti nebo zranění jakéhokoli cestujícího nebo ztráty či poškození jeho zavazadel.

2.   Ve vztahu k přepravě uskutečněné provádějícím dopravcem nesmí celková částka vymahatelná od dopravce nebo provádějícího dopravce a od osob, které pro něj pracují, a jejich zástupců jednajících v rámci svých pracovních povinností přesáhnout nejvyšší částku, která by mohla být přiznána v řízení proti dopravci nebo provádějícímu dopravci podle této úmluvy, avšak žádná z těchto uvedených osob neodpovídá za částky přesahující omezení odpovědnosti pro ni použitelné.

3.   V každém případě, kdy je osoba, která pracuje pro dopravce nebo provádějícího dopravce, nebo jeho zástupce oprávněn podle článku 11 této úmluvy využít pro sebe omezení odpovědnosti stanovené v článcích 7 a 8, nesmí celková částka vymahatelná od dopravce nebo provádějícího dopravce a od dotyčných osob, které pro něj pracují, nebo jeho zástupců přesáhnout uvedená omezení.

Článek 13

Ztráta práva na omezení odpovědnosti

1.   Dopravce není oprávněn využít omezení odpovědnosti stanovené v článcích 7 a 8 a v čl. 10 odst. 1, jestliže se prokáže, že škodu zavinil svým jednáním nebo opomenutím s úmyslem takovouto škodu přivodit, anebo nedbalostí s vědomím toho, že taková škoda pravděpodobně vznikne.

2.   Osoba, která pracuje pro dopravce nebo provádějícího dopravce, nebo jeho zástupce není oprávněn využívat tato omezení odpovědnosti, jestliže se prokáže, že škodu zavinil svým jednáním nebo opomenutím s úmyslem takovou škodu přivodit, anebo nedbalostí s vědomím toho, že taková škoda pravděpodobně vznikne.

Článek 14

Základ pro nároky

Žalobu o náhradu škody proti dopravci nebo provádějícímu dopravci v případě smrti nebo zranění cestujícího nebo v případě ztráty nebo poškození zavazadel lze podat pouze v souladu s touto úmluvou.

Článek 15

Oznámení ztráty nebo poškození zavazadel

1.   Cestující musí podat dopravci nebo jeho zástupci písemné oznámení:

a)

v případě zjevného poškození zavazadel,

i)

pokud se jedná o příruční zavazadla, v době vylodění cestujícího nebo před ním;

ii)

pokud se jedná o ostatní zavazadla, v době jejich zpětného předání nebo před ním;

b)

v případě poškození zavazadel, které není zjevné, nebo v případě ztráty zavazadel do patnácti dnů ode dne vylodění cestujícího nebo dne zpětného předání zavazadel nebo dne, kdy ke zpětnému předání zavazadel mělo dojít.

2.   Pokud cestující nepostupuje v souladu s tímto článkem, má se za to, že zavazadla obdržel nepoškozená, pokud není prokázán opak.

3.   Písemné oznámení není nutno podat, je-li stav zavazadel v době jejich předání podroben společné prohlídce nebo kontrole.

Článek 16

Promlčení práva na náhradu škody

1.   Právo na náhradu škody v případě smrti nebo zranění cestujícího nebo ztráty nebo poškození zavazadel se promlčuje uplynutím dvou let.

2.   Promlčecí doba začíná plynout

a)

v případě zranění ode dne vylodění cestujícího;

b)

v případě smrti cestujícího, k níž došlo během přepravy, ode dne, kdy se měl cestující vylodit, a v případě zranění, k němuž došlo během přepravy a které vedlo ke smrti cestujícího po jeho vylodění, ode dne smrti za předpokladu, že nastala nejvýše tři roky po dni vylodění;

c)

v případě ztráty nebo poškození zavazadel ode dne vylodění nebo ode dne, kdy mělo k vylodění dojít, podle toho, co nastalo později.

3.   Důvody pro stavení a přerušení promlčecí doby se řídí právem soudu, ke kterému je žaloba podána, avšak žaloba podle této úmluvy nesmí být podána po uplynutí jedné z těchto dob:

a)

doby pěti let počínající dnem vylodění cestujícího nebo dnem, ve kterém k jeho vylodění mělo dojít, podle toho, co nastalo později; nebo, jestliže uplyne dříve,

b)

doby tří let počínající dnem, kdy se osoba uplatňující nárok dozvěděla nebo se měla dozvědět o zranění, o ztrátě nebo o škodě způsobené danou nehodou.

4.   Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku může být promlčecí doba prodloužena prohlášením dopravce nebo dohodou stran po vzniku žalobního nároku. Takové prohlášení nebo dohoda musí mít písemnou podobu.

Článek 17

Soudní příslušnost  (2)

Článek 17a

Uznání a vymáhání  (2)

Článek 18

Neplatnost smluvních ustanovení

Jakékoli smluvní ustanovení uzavřené před tím, než došlo k nehodě, která způsobila smrt nebo zranění cestujícího nebo ztrátu či poškození jeho zavazadel, jehož účelem je zbavit odpovědnosti jakékoli osoby odpovědné podle této úmluvy nebo stanovit nižší omezení odpovědnosti, než je stanoveno v této úmluvě, s výjimkou čl. 8 odst. 4, a jakékoli ustanovení zaměřené na přenesení důkazní povinnosti dopravce nebo provádějícího dopravce nebo ustanovení omezující možnosti uvedené v čl. 17 odst. 1 a 2 je neplatné od počátku; tato neplatnost však neznamená neplatnost smlouvy o přepravě, na kterou se nadále vztahuje tato úmluva.

Článek 20

Jaderné škody

Podle této úmluvy nevzniká žádná odpovědnost za škody způsobené jadernými nehodami,

a)

je-li provozovatel jaderného zařízení odpovědný za takové škody buď podle Pařížské úmluvy ze dne 29. července 1960 o odpovědnosti vůči třetím stranám v oblasti jaderné energie ve znění dodatkového protokolu k ní ze dne 28. ledna 1964, nebo Vídeňské úmluvy ze dne 21. května 1963 o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody nebo jakékoli její změny nebo protokolu k ní, které jsou v platnosti; nebo

b)

je-li provozovatel jaderného zařízení odpovědný za takové škody na základě vnitrostátního práva upravujícího odpovědnost za takové škody, je-li toto právo ve všech ohledech tak příznivé pro osoby, které mohou utrpět škodu, jako Pařížská nebo Vídeňská úmluva nebo jejich změny nebo protokoly k nim, které jsou v platnosti.

Článek 21

Obchodní přeprava veřejnými orgány

Tato úmluva se vztahuje na obchodní přepravu uskutečňovanou státy nebo orgány veřejné moci na základě smlouvy o přepravě ve smyslu článku 1.

[Články 22 a 23 Protokolu z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974]

Článek 22

Revize a změny  (2)

Článek 23

Změny omezení odpovědnosti

1.   Aniž je dotčen článek 22, použije se zvláštní postup tohoto článku výhradně ke změně omezení odpovědnosti stanovených v čl. 3 odst. 1, čl. 4a odst. 1, čl. 7 odst. 1 a článku 8 úmluvy ve znění tohoto protokolu.

2.   Na žádost nejméně poloviny, ale v žádném případě ne méně než šesti států, které jsou smluvní stranou tohoto protokolu, zašle generální tajemník všem členům Organizace a všem státům, které jsou smluvní stranou tohoto protokolu, jakýkoli návrh na změnu omezení odpovědnosti, včetně spoluúčasti, stanovených v čl. 3 odst. 1, čl. 4a odst. 1, čl. 7 odst. 1 a článku 8 úmluvy ve znění tohoto protokolu.

3.   Veškeré změny navržené a rozeslané výše uvedeným způsobem se postupují právnímu výboru Organizace (dále jen „právní výbor“) k posouzení nejdříve za šest měsíců ode dne jejich rozeslání.

4.   Všechny státy, které jsou smluvní stranou úmluvy ve znění tohoto protokolu, bez ohledu na to, zda jsou členy Organizace či nikoli, jsou oprávněny účastnit se jednání právního výboru při posuzování a přijímání změn.

5.   Změny se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících států, které jsou smluvní stranou úmluvy ve znění tohoto protokolu, v právním výboru rozšířeném podle odstavce 4 za podmínky, že v době hlasování je přítomna nejméně polovina států, které jsou smluvní stranou úmluvy ve znění tohoto protokolu.

6.   Při jednání o návrzích změn omezení odpovědnosti zohledňuje právní výbor zkušenosti z nehod, a zejména rozsah škod při nich vzniklý, změny peněžních hodnot a vliv navržených změn na náklady pojištění.

7.

a)

Žádná změna omezení odpovědnosti nesmí být podle tohoto článku posuzována dříve než po uplynutí pěti let ode dne, kdy byl tento protokol otevřen k podpisu, a ne dříve než po uplynutí pěti let ode dne, kdy vstoupily v platnost předchozí změny podle tohoto článku.

b)

Žádné omezení odpovědnosti nesmí být zvýšeno tak, aby překročilo částku odpovídající omezení stanovenému v této úmluvě ve znění tohoto protokolu zvýšenému o šest procent ročně, vypočtenému na složeném základě ode dne, kdy byl tento protokol otevřen k podpisu.

c)

Žádné omezení odpovědnosti nesmí být zvýšeno tak, aby překročilo částku odpovídající omezení stanovenému v této úmluvě ve znění tohoto protokolu násobenou třemi.

8.   Organizace oznámí všem státům, které jsou smluvní stranou úmluvy, každou změnu přijatou v souladu s odstavcem 5. Tato změna se považuje za přijatou po uplynutí osmnácti měsíců ode dne jejího oznámení, pokud v uvedeném období alespoň jedna čtvrtina států, které jsou smluvní stranou v době přijetí této změny, nesdělí generálnímu tajemníkovi, že ji nepřijímají; v takovém případě je tato změna zamítnuta a nemá žádný účinek.

9.   Změna, které se považuje za přijatou podle odstavce 8, vstupuje v platnost za osmnáct měsíců po svém přijetí.

10.   Všechny státy, které jsou smluvní stranou, jsou změnou vázány, pokud nevypovědí tento protokol podle čl. 21 odst. 1 a 2 nejméně šest měsíců před tím, než daná změna vstoupí v platnost. Tato vypovězení nabývají účinku dnem vstupu změny v platnost.

11.   Jestliže byla určitá změna přijata, ale ještě neuplynulo osmnáctiměsíční období pro její vstup v platnost, je stát, který se stane stranou této úmluvy během tohoto období, touto změnou vázán, jakmile vstoupí v platnost. Stát, který se stane stranou této úmluvy po skončení tohoto období, je vázán změnami, které byly přijaty podle odstavce 8. V případech uvedených v tomto odstavci je stát změnou vázán ode dne, kdy vstoupí v platnost tato změna nebo kdy vstoupí pro daný stát v platnost tento protokol, pokud k tomu dojde později.


(1)  Neuvádí se.

(2)  Neuvádí se.

středa 24. září 2008
PŘÍLOHA K ATHÉNSKÉ ÚMLUVĚ

OSVĚDČENÍ O POJIŠTĚNÍ NEBO JINÉ FINANČNÍ ZÁRUCE VZHLEDEM K ODPOVĚDNOSTI ZA SMRT NEBO ZRANĚNÍ CESTUJÍCÍCH

Vydáno v souladu s článkem 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002.

Název lodi

Volací znak

Identifikační číslo lodi podle IMO

Rejstříkový přístav

Jméno a úplná adresa hlavního sídla hospodářské činnosti dopravce, který skutečně provádí přepravu

 

 

 

 

 

Tímto se osvědčuje, že pro výše uvedenou loď platí pojištění nebo jiná finanční záruka splňující požadavky článku 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002.

Typ záruky …

Doba trvání záruky …

Jméno a adresa pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů)

Jméno …

Adresa …

Toto osvědčení je platné do …

Vydáno nebo ověřeno vládou …

(úplné označení státu)

NEBO

Následující text by se měl použít, pokud stát, jenž je stranou této úmluvy, uplatňuje čl. 4a odst. 3:

Toto osvědčení se vydává na základě zmocnění vládou …

(úplné označení státu) … (název vydávající instituce nebo organizace)

V … dne …

(Místo)

(Datum)

(Podpis a funkce vydávajícího nebo potvrzujícího úředníka)

Vysvětlivky:

1.

Na požádání může označení státu zahrnovat odkaz na příslušný orgán veřejné moci země, která osvědčení vydává.

2.

Pokud je celková částka záruky opatřena z více zdrojů, je třeba uvést částku u každého z těchto zdrojů.

3.

Pokud je záruka opatřena ve více formách, je třeba tyto formy vyjmenovat.

4.

Položka „Doba trvání záruky“ musí stanovit datum, kterým tato záruka nabývá účinku.

5.

Položka „adresa“ pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů) musí uvádět hlavní sídlo hospodářské činnosti pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů). Případně se uvede sídlo hospodářské činnosti, kde byly pojištění nebo jiná záruka sjednány.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA II

VÝŇATEK Z VÝHRADY A POKYNŮ IMO K PROVÁDĚNÍ ATHÉNSKÉ ÚMLUVY Z ROKU PŘIJATÝCH PRÁVNÍM VÝBOREM MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ ORGANIZACE DNE 19. ŘÍJNA 2006

VÝHRADA A POKYNY MEZINÁRODNÍ NÁMOŘNÍ ORGANIZACE K PROVÁDĚNÍ ATHÉNSKÉ ÚMLUVY

Výhrada

1.

Athénská úmluva by měla být ratifikována s následující výhradou nebo společně s prohlášením stejného účinku:

„[1.1]

Výhrada v souvislosti s ratifikací Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 2002 (dále jen „Athénská úmluva“) vládou …

Omezení odpovědnosti dopravců atd.

[1.2]

Vláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se k omezení případné odpovědnosti podle čl. 3 odst. 1 nebo 2 úmluvy vzhledem ke smrti nebo zranění cestujícího v důsledku rizika uvedeného v bodě 2.2 pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy na nižší z těchto částek:

250 000 zúčtovacích jednotek na každého cestujícího v každém jednotlivém případě,

nebo

340 milionů zúčtovacích jednotek celkem na jednu loď v každém jednotlivém případě.

[1.3]

Dále si vláda … vyhrazuje právo a zavazuje se k obdobnému použití bodů 2. 1. 1 a 2. 2. 2 pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy na případy takové odpovědnosti.

[1.4]

Odpovědnost provádějícího dopravce podle článku 4 úmluvy, odpovědnost osob, které pracují pro dopravce nebo provádějícího dopravce, a jeho zástupců podle článku 11 úmluvy a omezení kumulovaných částek vymahatelných podle článku 12 úmluvy jsou omezeny stejným způsobem.

[1.5]

Výhrada a závazek v bodě 1.2 se použijí bez ohledu na základ, ze kterého odpovědnost podle čl. 3 odst. 1 nebo 2 vychází, a bez ohledu to, zda články 4 nebo 7 úmluvy stanoví jinak; tato výhrada a závazek však neovlivňuje použití článků 10 a 13.

Povinné pojištění a omezení odpovědnosti pojistitelů

[1.6]

Vláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se k omezení požadavku podle čl. 4a odst. 1 na existenci pojištění nebo jiné finanční záruky pro případ smrti nebo zranění cestujícího v důsledku rizika uvedeného v bodě 2.2 pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy na nižší z těchto částek:

250 000 zúčtovacích jednotek na každého cestujícího v každém jednotlivém případě,

nebo

340 milionů zúčtovacích jednotek celkem na jednu loď v každém jednotlivém případě.

[1.7]

Vláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se k omezení odpovědnosti pojistitele nebo jiné osoby poskytující finanční záruku podle čl. 4a odst. 10 za smrt nebo zranění cestujícího v důsledku rizika uvedeného v bodě 2.2 pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy na maximální úroveň výše pojištění nebo jiné finanční záruky, jež je dopravce povinen mít podle bodu 1.6 této výhrady.

[1.8]

Vláda … si rovněž vyhrazuje právo a zavazuje se k použití pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy včetně použití ustanovení uvedených v bodech 2.1 a 2.2 pokynů na veškeré povinné pojištění podle úmluvy.

[1.9]

Vláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se zprostit poskytovatele pojištění nebo jiné finanční záruky podle čl. 4a odst. 1 jakékoli odpovědnosti, k níž se nezavázal.

Vydávání osvědčení

[1.10]

Vláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se vydávat osvědčení o pojištění podle čl. 4a odst. 2 úmluvy, tak aby

uváděla omezení odpovědnosti a požadavky na pojistné krytí podle bodů 1.2, 1.6, 1.7 a 1.9 a

zahrnovala takové omezení, požadavky a výjimky, u nichž shledá, že jsou v době vydání osvědčení nezbytné v důsledku podmínek na pojistném trhu.

[1.11]

Vláda … si vyhrazuje právo a zavazuje se k přijetí osvědčení o pojištění vydaných ostatními smluvními státy na základě podobné výhrady.

[1.12]

Všechny tyto omezení, požadavky a výjimky budou na osvědčeních vydaných nebo ověřených podle čl. 4a odst. 2 úmluvy jasně uvedeny.

Vztah mezi touto výhradou a pokyny IMO k provádění Athénské úmluvy

[1.13]

Práva ponechaná touto výhradou budou uplatňována s náležitým zohledněním pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy nebo všech jejich změn, s cílem zajistit jednotnost. V případě schválení návrhu na změnu pokynů IMO k provádění Athénské úmluvy, včetně omezení, právním výborem Mezinárodní námořní organizace budou tyto změny použitelné ode dne stanoveného výborem. Tím nejsou dotčena pravidla mezinárodního práva týkající se práva státu stáhnout nebo změnit svou výhradu.“

Pokyny

2.

S ohledem na současný stav pojistného trhu by měly státy, jež jsou stranami této úmluvy, vydávat osvědčení o pojištění na základě závazku pojistitele, jehož pojištění se vztahuje na válečná rizika, a jiného pojistitele, jehož pojištění vztahuje na jiná než válečná rizika. Každý pojistitel by měl být odpovědný pouze za svou část. Měly by platit tato pravidla (ustanovení, na která se odkazuje, jsou obsažena v dodatku A):

2.1

Pojištění, které se vztahuje na válečná rizika, i pojištění, které tato rizika nezahrnuje, mohou podléhat těmto ustanovením:

2.1.1

standardní doložka o vyloučení radioaktivní kontaminace, chemických, biologických, biochemických a elektromagnetických zbraní (doložka č. 370);

2.1.2

standardní doložka o vyloučení kybernetického útoku (doložka č. 380);

2.1.3

námitky a omezení odpovědnosti poskytovatele povinné finanční záruky v rámci úmluvy ve znění těchto pokynů, zejména omezení ve výši 250 000 zúčtovacích jednotek na cestujícího v každém jednotlivém případě;

2.1.4

podmínka, že pojištění se vztahuje pouze na odpovědnost podléhající úmluvě ve tnění těchto pokynů; a

2.1.5

podmínka, že jakékoliv částky uhrazené podle úmluvy slouží ke snížení zbývající odpovědnosti dopravce nebo jeho pojistitele v souladu s článkem 4a úmluvy, ačkoliv nejsou zaplaceny nebo nárokovány příslušnými pojistiteli poskytujícími pojištění, které se vztahuje na válečná rizika, nebo pojištění, které tato rizika nezahrnuje.

2.2

Případné pojištění vztahující se na válečná rizika pokrývá škody vzniklé v důsledku smrti nebo zranění cestujícího následkem:

války, občanské války, revoluce, povstání, nepokojů nebo z nich vyplývajících občanských konfliktů nebo jakéhokoliv nepřátelského aktu způsobeného válčící stranou nebo namířeného proti válčící straně;

zajetí, zabavení, zatčení, omezení svobody nebo zadržení a z nich vyplývajících následků nebo jakéhokoliv pokusu v tomto ohledu;

opuštěné miny, torpéda, bomby nebo jiné opuštěné válečné zbraně;

jednání teroristů nebo jiných osob jednajících ve zlém úmyslu nebo s politickým motivem a jakékoliv jednání uskutečněného v zájmu předcházení nebo zabránění tomuto riziku;

zabavení a vyvlastnění;

a může podléhat těmto výjimkám, omezením a požadavkům:

2.2.1

Doložka o vyloučení válečných rizik a automatickém vypovězení smlouvy

2.2.2

V případě, že nároky jednotlivých cestujících celkově přesahují částku 340 milionů zúčtovacích jednotek na jednu loď v každém jednotlivém případě, je dopravce oprávněn se odvolat na omezení své odpovědnosti na částku 340 milionů zúčtovacích jednotek, a to vždy za předpokladu, že

tato částka by měla být rozdělena mezi osoby uplatňující nárok úměrně jejich stanoveným nárokům;

tato částka může být rozdělena na jeden nebo více podílů mezi osoby, které uplatňují nárok a které jsou známé v době rozdělování; a

tato částka může být rozdělena pojistitelem, nebo soudem nebo jiným příslušným orgánem, na který se pojistitel obrátil v jakémkoliv státě, jenž je stranou této úmluvy a ve kterém bylo zahájeno soudní řízení s ohledem na uplatňované nároky, na které se údajně vztahuje pojištění.

2.2.3

Ustanovení o 30denní výpovědní lhůtě v případech, na které se nevztahuje bod 2. 2. 1.

2.3

Pojištění, které se nevztahuje na válečná rizika, by mělo pokrývat všechna nebezpečí, která jsou předmětem povinného pojištění, kromě rizik uvedených v bodě 2.2, bez ohledu na to, zda podléhají výjimkám, omezením nebo požadavkům stanoveným v bodech 2.1 a 2.2 či nikoliv.

3.

Příklad několika příslibů pojistného krytí (tzv. modré karty) a osvědčení o pojištění v souladu s těmito pokyny jsou obsaženy v dodatku B.

Středa 24. září 2008
DODATEK A

USTANOVENÍ UVEDENÁ V POKYNECH 2.1.1, 2.1.2 A2.2.1

Standardní doložka o vyloučení radioaktivní kontaminace a chemických, biologických, biochemických a elektromagnetických zbraní (doložka č. 370, 10/11/2003)

Toto ustanovení je zásadní a má přednost před jakýmkoliv ustanovením v této pojistné smlouvě, které s ním je v rozporu.

1.

Toto pojištění se v žádném případě nevztahuje na škodu, odpovědnost za škodu nebo náklady přímo či nepřímo způsobené skutečnostmi uvedenými níže, s jejich přispěním nebo z nich vyplývající:

1.1

ionizující záření nebo kontaminace radioaktivitou z jakéhokoliv jaderného paliva nebo jaderného odpadu nebo ze spalování jaderného paliva;

1.2

radioaktivní, toxické, výbušné nebo jiné nebezpečné či kontaminující vlastnosti jakéhokoliv jaderného zařízení, reaktoru nebo jiného jaderného celku nebo jeho jaderné složky;

1.3

jakákoliv zbraň nebo zařízení, které využívají atomového nebo jaderného štěpení nebo jaderné syntézy nebo jiné podobné reakce nebo radioaktivní síly nebo látky;

1.4

radioaktivní, toxické, výbušné nebo jiné nebezpečné nebo kontaminující vlastnosti jakéhokoli radioaktivního materiálu. Vyloučení v této části se nevztahuje na radioaktivní izotopy jiné než jaderné palivo, pokud jsou tyto izotopy připravovány, přepravovány, uchovávány nebo používány pro obchodní, zemědělské, lékařské, vědecké nebo jiné obdobné mírové účely;

1.5

chemické, biologické, biochemické nebo elektromagnetické zbraně.

Standardní doložka o vyloučení kybernetického útoku (doložka č. 380, 10/11/2003)

1.

Pouze s výhradou odstavce 2 níže se toto pojištění v žádném případě nevztahuje na škodu, odpovědnost za škodu nebo náklady přímo či nepřímo způsobené použitím nebo provozem nebo vyplývající z použití či provozu jakéhokoliv počítače, počítačového systému, počítačového programového vybavení, zákeřného kódu, počítačového viru nebo postupu nebo jakéhokoliv jiného elektronického systému, a to za účelem páchání škody.

2.

Je-li toto ustanovení potvrzeno pojistkami, které se vztahují na válečná rizika, občanskou válku, revoluci, povstání, nepokoje nebo z nich vyplývající občanské konflikty nebo jakýkoliv nepřátelský akt způsobený válčící stranou nebo namířený proti válčící straně, nebo nepřátelský akt v důsledku terorismu či politicky motivovaného jednání jakékoliv osoby, odstavec 1 se neuplatní k vyloučení škod (na které by se jinak vztahovalo) vyplývajících z použití jakéhokoliv počítače, počítačového systému, počítačového programového vybavení nebo jakéhokoliv elektronického systému v rámci spouštěcího nebo řídícího systému nebo odpalovacího mechanismu jakékoliv zbraně nebo rakety.

Vyloučení válečných rizik a automatické vypovězení smlouvy

1.1   Automatické ukončení krytí

Bez ohledu na skutečnost, zda toto oznámení o zrušení bylo učiněno, krytí podle této dohody AUTOMATICKY KONČÍ v případě

1.1.

1 vypuknutí války (bez ohledu na to, zda byla vyhlášena či nikoliv) mezi některými z těchto zemí: Spojené království, Spojené státy americké, Francie, Ruská federace, Čínská lidová republika;

1.1.

2 jakéhokoliv plavidla, na které se krytí podle této dohody vztahuje a které je zabaveno z důvodu právního titulu nebo použití.

1.2   Válka pěti mocností

Toto pojištění vylučuje

1.2.

1 škodu, odpovědnost za škodu nebo náklady vyplývající z vypuknutí války (bez ohledu na to, zda byla vyhlášena či nikoliv) mezi některými z těchto zemí: Spojené království, Spojené státy americké, Francie, Ruská federace, Čínská lidová republika;

1.2.

2 zabavení z právního titulu nebo použití.

Středa 24. září 2008
DODATEK B

I.   Příklady příslibů pojistného krytí (modré karty) uvedených v pokynu 3

Modrá karta vydávaná pojistitelem, který poskytuje pojištění vztahující se na válečná rizika

Osvědčení sloužící jako doklad o pojištění v souladu s článkem 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002

Název lodi: …

Identifikační číslo lodi podle IMO: …

Rejstříkový přístav: …

Jméno a adresa vlastníka: …

Tímto se osvědčuje, že pro výše uvedenou loď ve vlastnictví výše uvedené osoby platí pojistná smlouva splňující požadavky článku 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 2002, s výhradou veškerých výjimek a omezení povolených pro povinné pojištění vztahující se na válečná rizika v rámci této úmluvy a prováděcích pokynů přijatých právním výborem Mezinárodní námořní organizace v říjnu roku 2006, včetně zejména těchto ustanovení: [Zde může být vloženo znění úmluvy a pokynů s dodatky v potřebném rozsahu]

Doba pojištění od: 20. února 2007

do: 20. února 2008

Pojistitel může toto osvědčení zrušit písemnou výpovědí ve lhůtě 30 dnů výše uvedenému orgánu, na základě čehož odpovědnost pojistitele za těchto podmínek končí dnem uplynutí uvedené výpovědní lhůty, ovšem pouze ve vztahu k nehodám, ke kterým dojde po tomto dni.

Datum: …

Toto osvědčení vydává:

Podpis pojistitele

War Risks, Inc

[Adresa]

jako zástupce War Risks, Inc.

Modrá karta vydávaná pojistitelem, který neposkytuje pojištění vztahující se na válečná rizika

Osvědčení sloužící jako doklad o pojištění v souladu s článkem 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002.

Název lodi: …

Identifikační číslo lodi podle IMO: …

Rejstříkový přístav: …

Jméno a adresa vlastníka: …

Tímto se osvědčuje, že pro výše uvedenou loď ve vlastnictví výše uvedené osoby platí pojistná smlouva splňující požadavky článku 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 2002, s výhradou veškerých výjimek a omezení povolených pro pojistitele, kteří neposkytují pojištění vztahující se na válečná rizika v rámci této úmluvy a prováděcích pokynů přijatých právním výborem Mezinárodní námořní organizace v říjnu roku 2006, včetně zejména těchto ustanovení: [Zde může být vloženo znění úmluvy a pokynů s dodatky v potřebném rozsahu]

Doba pojištění od: 20. února 2007

do: 20. února 2008

Pojistitel může toto osvědčení zrušit písemnou výpovědí ve lhůtě tří měsíců výše uvedenému orgánu, na základě čehož odpovědnost pojistitele za těchto podmínek končí dnem uplynutí uvedené výpovědní lhůty, ovšem pouze ve vztahu k nehodám, ke kterým dojde po tomto dni.

Datum: …

Toto osvědčení vydává:

Podpis pojistitele

PANDI P&I

[Adresa]

jako zástupce PANDI P&I

II.   Vzor osvědčení o pojištění uvedený v pokynu 3

OSVĚDČENÍ O POJIŠTĚNÍ NEBO JINÉ FINANČNÍ ZÁRUCE V SOUVISLOSTI S ODPOVĚDNOSTÍ ZA SMRT NEBO ZRANĚNÍ CESTUJÍCÍCH

Vydáno v souladu s článkem 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002.

Název lodi

Volací znak

Identifikační číslo lodi podle IMO

Rejstříkový přístav

Jméno a úplná adresa sídla hospodářské činnosti dopravce, který skutečně provádí přepravu

 

 

 

 

 

Tímto se osvědčuje, že pro výše uvedenou loď platí pojistná smlouva nebo jiná finanční záruka splňující požadavky článku 4a Athénské úmluvy o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři ve znění z roku 2002.

Typ záruky …

Doba trvání záruky …

Jméno a adresa pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů)

Pojistné krytí, na které se vztahuje toto osvědčení, je rozděleno na pojištění, které se vztahuje na válečná rizika, a na pojištění, které se nevztahuje na válečná rizika, v souladu s prováděcími pokyny přijatými právním výborem Mezinárodní námořní organizace v říjnu roku 2006. Každá z těchto částí pojistného krytí podléhá všem výjimkám a omezením, které úmluva a prováděcí pokyny umožňují. Pojistitelé nenesou společnou a nerozdílnou odpovědnost. Pojistiteli jsou:

v případě pojištění, které se vztahuje na válečná rizika: War Risks, Inc., [adresa]

v případě pojištění, které se nevztahuje na válečná rizika: Pandi P&I, [adresa]

Toto osvědčení je platné do …

Vydáno nebo ověřeno vládou …

(úplné označení státu)

NEBO

Následující text by se měl použít, pokud stát, jenž je stranou této úmluvy, uplatňuje čl. 4a odst. 3:

Toto osvědčení se vydává na základě zmocnění vládou … (úplné označení státu) … (název vydávající instituce nebo organizace)

dne …

(místo)… (datum)…

(Podpis a funkce vydávajícího nebo potvrzujícího úředníka)

Vysvětlivky:

1.

Na požádání může označení státu zahrnovat odkaz na příslušný orgán veřejné moci země, která osvědčení vydává.

2.

Pokud je celková částka záruky opatřena z více zdrojů, je třeba uvést částku u každého z těchto zdrojů.

3.

Pokud je záruka opatřena ve více formách, je třeba tyto formy vyjmenovat.

4.

Položka „Doba trvání záruky“ musí stanovit datum, kterým tato záruka nabývá účinku.

5.

Položka „adresa“ pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů) musí uvádět sídlo hospodářské činnosti pojistitele(ů) a/nebo ručitele(ů). Případně se uvede sídlo hospodářské činnosti, kde byly pojištění nebo jiná záruka sjednány.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/213


Středa 24. září 2008
Státní přístavní inspekce (přepracované znění) ***II

P6_TA(2008)0446

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o státní přístavní inspekci (přepracované znění) (5722/3/2008 — C6-0224/2008 — 2005/0238(COD))

2010/C 8 E/42

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na společný postoj Rady (5722/3/2008 — C6-0224/2008) (1),

s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (KOM(2005)0588),

s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2008)0208),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0335/2008),

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 184 E, 22. 7. 2008, s. 11.

(2)  Úř. věst. C 74 E, 20. 3. 2008, s. 584.


Středa 24. září 2008
P6_TC2-COD(2005)0238

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES o státní přístavní inspekci (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 95/21/ES ze dne 19. června 1995 o státní přístavní inspekci (4) byla několikrát podstatně změněna. Jelikož má být uvedená směrnice znovu změněna, měla by být z důvodu přehlednosti přepracována.

(2)

Společenství je vážně znepokojeno nehodami v námořní dopravě a znečišťováním moří a pobřeží členských států.

(3)

Společenství je rovněž znepokojeno životními a pracovními podmínkami na lodích.

(4)

Bezpečnost, zabránění znečištění a životní a pracovní podmínky na lodi mohou být účinně zlepšeny výrazným snížením výskytu nevyhovujících lodí ve vodách Společenství, čehož se dosáhne důsledným uplatňováním úmluv, mezinárodních předpisů a rezolucí.

(5)

Členské státy by se za tímto účelem měly snažit provést kroky nezbytné k ratifikaci Úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 2006 o práci na moři, která v předpisu 5. 2. 1 obsahuje ustanovení týkající se povinností státu v souvislosti s přístavy.

(6)

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření pro přizpůsobení jejich vnitrostátního práva ustanovením o omezení odpovědnosti souhrnného znění Úmluvy o omezení odpovědnosti v oblasti námořních pohledávek z roku 1976 přijaté Mezinárodní námořní organizací ve znění protokolu z roku 1996 (úmluva z roku 1996). Na základě rozsudku Soudního dvora Evropských společenství ve věci C-188/07 (5) se jeví, že náhrada škody vzniklé v souvislosti s odpady je třetím stranám vyplácena podle zásady „znečišťovatel platí“, která je uvedena ve směrnici Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (6) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (7), což i v situaci, kdy chybí plné pojistné krytí, zakládá nárok na úhradu veškerých vzniklých škod v rozsahu překračujícím rámec vnitrostátních právních předpisů o dodržování dohod.

(7)

Odpovědnost za sledování souladu lodí s mezinárodními normami, pokud jde o bezpečnost, zabránění znečištění a životní a pracovní podmínky na lodi, spočívá v prvé řadě na státu vlajky. Stát vlajky, který se v případě potřeby opírá o uznané organizace, ručí v plném rozsahu za úplnost a účinnost inspekcí a prohlídek provedených za účelem vydání příslušných osvědčení. Odpovědnost za udržování stavu lodi a jejího vybavení po prohlídce za účelem potvrzení souladu s požadavky mezinárodních úmluv vztahujícími se na loď nese lodní společnost. Řada států vlajky však nezavádí a neuplatňuje mezinárodní normy dostatečně. Sledování souladu s mezinárodními normami, pokud jde o bezpečnost, zabránění znečištění a životní a pracovní podmínky na lodi, jako druhý způsob boje proti nevyhovující lodní dopravě, by mělo být napříště prováděno rovněž státem přístavu, přičemž se uznává, že inspekce v rámci státní přístavní inspekce se nepovažuje za prohlídku a příslušné inspekční formuláře nejsou osvědčeními o způsobilosti k plavbě.

(8)

Jednotný přístup k účinnému uplatňování těchto mezinárodních norem členskými státy na lodích plujících v jejich výsostných vodách a užívajících jejich přístavy zabrání narušování hospodářské soutěže.

(9)

Odvětví námořní dopravy je vystaveno teroristickým činům. Opatření týkající se bezpečnosti dopravy by měla být účinně prováděna a členské státy by měly prostřednictvím bezpečnostních kontrol důkladně sledovat dodržování předpisů týkajících se bezpečnosti.

(10)

Mělo by být využito zkušeností získaných během uplatňování Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci, podepsaného v Paříži dne 26. ledna 1982 (dále jen „Pařížské memorandum“).

(11)

Evropská agentura pro námořní bezpečnost zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27 června 2002 (8) by měla poskytovat nezbytnou podporu při zajištění jednotného a účinného provádění systému státní přístavní inspekce. Evropská agentura pro námořní bezpečnost by měla přispívat zejména k rozvoji a zavedení inspekční databáze zřízené v souladu s touto směrnicí a k harmonizovanému systému Společenství pro odborné vzdělávání a hodnocení způsobilosti inspektorů státní přístavní inspekce členskými státy.

(12)

Cílem účinného systému státní přístavní inspekce by mělo být zajištění pravidelné inspekce všech lodí, které vplouvají do některého přístavu v Evropské unii. Inspekce by se měly zaměřit na nevyhovující lodě, zatímco vyhovující lodě, tedy lodě, jejichž inspekční záznamy jsou uspokojivé nebo jež plují pod vlajkou státu, který vyhovuje podmínkám dobrovolného auditu členských států Mezinárodní námořní organizace (IMO), by inspekcím tak často podrobovány být neměly. Tato nová opatření týkající se inspekcí by měla být začleněna do systému státní přístavní inspekce Společenství, jakmile budou definovány jeho jednotlivé aspekty, a na základě systému sdílení inspekcí, v němž každý stát přispívá přiměřeně k dosažení cíle Společenství, jímž je komplexní systém inspekcí. Členské státy by měly dále, s přihlédnutím k objemu a povaze lodní dopravy v jednotlivých přístavech, přijmout a udržovat potřebný počet pracovníků, včetně kvalifikovaných inspektorů.

(13)

Systém inspekcí stanovený touto směrnicí zohledňuje práci vykonanou v rámci Pařížského memoranda. Vzhledem k tomu, že veškeré změny vyplývající z Pařížského memoranda by dříve, než budou použitelné v rámci EU, měly být odsouhlaseny na úrovni Společenství, měla by být zavedena a udržována úzká koordinace mezi Společenstvím a Pařížským memorandem, a to za účelem dosažení co největšího souladu.

(14)

Komise by měla řídit a aktualizovat inspekční databázi v úzké spolupráci s Pařížským memorandem. Inspekční databáze by měla zahrnovat inspekční údaje členských států a všech států, které jsou stranami Pařížského memoranda. Do doby, než bude systém pro výměnu námořních informací Společenství, SafeSeaNet, plně provozuschopný a bude umožňovat automatické zaznamenávání údajů týkajících se vplutí lodí do přístavů do inspekční databáze, měly by členské státy poskytovat Komisi informace nezbytné k zajištění řádného sledování uplatňování směrnice, zejména pokud jde o pohyb lodí. Na základě inspekčních údajů poskytnutých členskými státy by měla Komise získávat z inspekční databáze údaje o rizikovém profilu lodí, o lodích, u nichž se má provést inspekce, o pohybu lodí a stanovit inspekční závazky pro každý členský stát. Inspekční databáze by rovněž měla umožňovat spolupráci s jinými databázemi Společenství týkajícími se námořní bezpečnosti.

(15)

Členské státy by měly usilovat o přezkoumávání způsobů, jakým se vyhotovují bílé/šedé/černé listiny států vlajky v rámci Pařížského memoranda, aby tak zajistily jejich spravedlivost, zejména pokud jde o způsob, jakým přistupují ke státům vlajky s malými flotilami.

(16)

Pravidla a postupy státní přístavní inspekce, včetně kritérií pro zadržování lodí, by měly být v zájmu zajištění stálé účinnosti ve všech přístavech sjednoceny, což by rovněž velmi významně snížilo záměrné využívání některých přístavů určení za účelem obcházení sítě řádných inspekcí.

(17)

Pravidelné a dodatečné inspekce by měly zahrnovat kontrolu předem určených oblastí u každé lodi, které se budou lišit podle typu lodi, typu inspekce a zjištění předchozích státních přístavních inspekcí. Inspekční databáze by měly obsahovat prvky napomáhající identifikovat rizikové oblasti, které mají být předmětem inspekce.

(18)

Některé kategorie lodí představují po dosažení určitého stáří závažné riziko nehod nebo znečištění, a měly by proto být podrobeny rozšířené inspekci. Podrobnosti takových rozšířených inspekcí by měly být upřesněny.

(19)

Podle systému inspekcí stanoveného touto směrnicí závisí interval pravidelných inspekcí lodí na jejich rizikovém profilu, který je určen na základě určitých obecných a historických parametrů. U lodí s vysokým rizikem by tento interval neměl překročit šest měsíců.

(20)

Některé lodě představují z důvodu svého špatného stavu, ▐ vlajky a své minulosti zjevné riziko pro námořní bezpečnost a mořské prostředí. Proto by jim měl být odepřen přístup do přístavů a kotvišť Společenství, není-li možno prokázat, že mohou být ve vodách Společenství provozovány bezpečně. Měly by být vypracovány pokyny stanovující postupy, které by se při vydávání zákazu přístupu a při jeho následném odvolávání měly uplatňovat. V zájmu transparentnosti by měl být zveřejňován seznam lodí, kterým byl přístup do přístavů a kotvišť Společenství odepřen.

(21)

S cílem snížit zatížení některých správních orgánů a společností v důsledku opakovaných inspekcí, se při stanovení rizikového profilu lodi, intervalů mezi inspekcemi a splnění inspekčního závazku každého členského státu by se měly zohlednit prohlídky podle směrnice Rady 1999/35/ES ze dne 29. dubna 1999 o systému povinných prohlídek pro bezpečné provozování liniové dopravy loděmi typu ro-ro a vysokorychlostními osobními plavidly (9) prováděné u lodí typu ro-ro a vysokorychlostních osobních plavidel hostitelským státem, který není státem vlajky plavidla, a které zahrnují nejméně všechny body rozšířené inspekce. S cílem zvýšit úroveň bezpečnosti nezbytnou pro provozování dopravy loděmi typu ro-ro a vysokorychlostními osobními plavidly do přístavů a z přístavů členských státům by navíc Komise měla přezkoumat, zda je vhodné navrhnout v budoucnu změnu směrnice 1999/35/ES.

(22)

Je nutno napravit nedodržování ustanovení příslušných úmluv. Lodě, které se mají podrobit nápravným opatřením, by měly být zadrženy do doby odstranění zaznamenaných nedostatků, pokud tyto nedostatky zjevně ohrožují bezpečnost, zdraví nebo životní prostředí.

(23)

Musí být zaručeno právo na odvolání proti rozhodnutím o zadržení vydaným příslušnými orgány, aby bylo zabráněno neopodstatněným rozhodnutím, která by mohla způsobit nepřiměřená zadržení a zpoždění.

(24)

U orgánů a inspektorů zapojených do činnosti státní přístavní inspekce by nemělo docházet ke střetu zájmů, ať již v souvislosti s přístavem, v němž je inspekce prováděna, nebo s loděmi podrobovanými inspekci či s jinými souvisejícími zájmy. Inspektoři by měli mít odpovídající kvalifikaci a měli by projít náležitou odbornou přípravou s cílem udržet a zlepšit schopnosti pro provádění inspekcí. Členské státy by měly spolupracovat při rozvoji a prosazování harmonizovaného systému Společenství pro odborné vzdělávání a hodnocení způsobilosti inspektorů.

(25)

Lodivodům a přístavním orgánům nebo subjektům by mělo být umožněno poskytovat užitečné informace o zjevných nedostatcích zjištěných na lodích.

(26)

Měly by být prošetřeny stížnosti týkající se životních a pracovních podmínek na palubě, které podaly osoby s oprávněným zájmem . Osoba předkládající stížnost by měla být informována o následném postupu ve věci této stížnosti.

(27)

Spolupráce příslušných orgánů členských států a jiných orgánů nebo subjektů je nezbytná k zajištění účinných následných kroků týkajících se lodí, u kterých byly zjištěny nedostatky a kterým bylo povoleno pokračovat v plavbě, a k zajištění výměny informací o lodích v přístavech.

(28)

Inspekční databáze je důležitou součástí státní přístavní inspekce, a proto by členské státy měly zajistit, aby byla aktualizována podle požadavků Společenství.

(29)

Zveřejňování informací o lodích a jejich provozovatelích či společnostech, které nesplňují mezinárodní normy pro bezpečnost, zdraví a ochranu mořského životního prostředí, může být účinným prostředkem, který odradí zasilatele od využívání těchto lodí, a zároveň pobídkou jejich majitelů k provedení nápravných opatření. S ohledem na informace, které mají být zveřejněny, by Komise v zájmu předcházení zbytečnému zdvojování měla navázat úzkou spolupráci se státy Pařížského memoranda a měla by zohlednit všechny zveřejňované informace. Členské státy by měly poskytovat příslušné informace pouze jednou.

(30)

Veškeré náklady na inspekce lodí vedoucí k jejich zadržení a náklady vzniklé zrušením odepření přístupu by měl nést majitel nebo provozovatel lodi.

(31)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijímána v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10).

(32)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změnám této směrnice v návaznosti na související změny úmluv, mezinárodních předpisů a rezolucí a k přijetí prováděcích pravidel k článkům 7 a 9. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES.

(33)

Jelikož cílů této směrnice, totiž snížení nevyhovující námořní dopravy ve výsostných vodách členských států prostřednictvím zdokonalení systému inspekcí Společenství pro námořní lodě a rozvoje prostředků pro uskutečnění preventivních opatření v oblasti znečišťování moří, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodů jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(34)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by měla být omezena na ta ustanovení, která představují v porovnání se směrnicí 95/21/ES podstatnou změnu. Povinnost provést ustanovení, jež nebyla změněna, vyplývá z uvedené směrnice.

(35)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy XV ve vnitrostátním právu.

(36)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (11) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(37)

S cílem zamezit nepřiměřené administrativní zátěži pro vnitrozemské členské státy by pravidlo de minimis mělo umožnit těmto členským státům odchýlit se od ustanovení této směrnice, což znamená, že tyto členské státy, pokud splňují určitá kritéria, nejsou povinny provádět tuto směrnici.

(38)

V zájmu zohlednění toho, že francouzské zámořské departementy patří do jiné zeměpisné oblasti, jsou z velké částí stranami jiných regionálních memorand o státní přístavní inspekci než je Pařížské memorandum a jejich dopravní toky s kontinentální Evropou jsou velmi omezené, měl by mít dotčený členský stát možnost vyloučit tyto přístavy ze systému státní přístavní inspekce používaného v rámci Společenství.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Účel

Účelem této směrnice je pomoci snížit zásadním způsobem nevyhovující námořní dopravu ve výsostných vodách členských států:

a)

zvýšením dodržování mezinárodních právních předpisů a příslušných právních předpisů Společenství o námořní bezpečnosti, ochraně mořského životního prostředí a životních a pracovních podmínkách na lodích plujících pod vlajkami všech států;

b)

zavedením společných kritérií pro inspekce lodí státem přístavu a sjednocením postupů pro inspekce a zadržování, v návaznosti na odborné znalosti a zkušenosti získané v rámci Pařížského memoranda.

c)

zavedením režimu státní přístavní inspekce v rámci Společenství na základě inspekcí prováděných v rámci Společenství a oblasti Pařížského memoranda, jehož účelem je provádět inspekce všech lodí v intervalu v závislosti na jejich rizikovém profilu, přičemž lodě představující vyšší riziko se podrobí častějším a důkladnějším inspekcím.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)

„úmluvami“ následující úmluvy spolu s protokoly a změnami těchto úmluv a souvisejících předpisů závazné povahy, v aktualizovaném znění:

a)

Mezinárodní úmluva o nákladové značce z roku 1966 (LL 66);

b)

Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (SOLAS 74);

c)

Mezinárodní úmluva o zabránění znečištění z lodí z roku 1973, pozměněná protokolem z roku 1978 k této úmluvě (MARPOL 73/78);

d)

Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků z roku 1978 (STCW 78);

e)

mluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři z roku 1972 (COLREG 72);

f)

Mezinárodní úmluva o vyměřování lodí z roku 1969 (ITC 69);

g)

Úmluva o minimálních normách pro obchodní lodě z roku 1976 (MOP č. 147);

h)

Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou znečištěním ropnými látkami z roku 1992 (CLC 92).

2)

„Pařížským memorandem“ Pařížské memorandum o porozumění o státní přístavní inspekci podepsané v Paříži dne 26. ledna 1982, v aktualizovaném znění.

3)

„rámcem a postupy pro dobrovolný systém auditu členského státu IMO“ Usnesení A.974(24) shromáždění IMO.

4)

„oblastí Pařížského memoranda“ zeměpisná oblast, ve které státy, které jsou stranami Pařížského memoranda, vykonávají inspekce v rámci Pařížského memoranda.

5)

„přístavem“ oblast pozemní a vodní plochy sestávající ze zařízení a technologií, které umožňují především příjem lodí, jejich nakládání a vykládání, uskladnění zboží, příjem a dodání tohoto zboží a naloďování a vyloďování cestujících.

6)

„lodí“ každé námořní plavidlo, na které se vztahuje jedna nebo více úmluv a které pluje pod jinou vlajkou než pod vlajkou státu přístavu.

7)

„součinností mezi lodí a přístavem“ součinnost, kdy je loď přímo a bezprostředně dotčena činnostmi, jež zahrnují pohyb osob nebo zboží nebo poskytování přístavních služeb na loď nebo z lodi.

8)

„kotvící lodí“ loď v přístavu nebo v jiné oblasti spadající do jurisdikce přístavu, avšak nikoliv loď v úvazišti, která vykonává součinnost s přístavem.

9)

„inspektorem“ zaměstnanec veřejného sektoru nebo jiná osoba řádně oprávněná příslušným orgánem členského státu k provádění inspekcí v rámci státní přístavní inspekce a odpovědná tomuto příslušnému orgánu.

10)

„příslušným orgánem“ orgán námořní správy odpovědný za státní přístavní inspekci v souladu s touto směrnicí.

11)

„orgánem příslušným pro bezpečnost námořní dopravy“ orgán příslušný pro bezpečnost námořní dopravy, jak je definován v bodě 7 článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (12).

12)

„počáteční inspekcí“ návštěva inspektora na palubě lodě za účelem kontroly dodržování příslušný úmluv a předpisů a zahrnující přinejmenším kontroly požadované podle čl. 13 odst.1.

13)

„podrobnou inspekcí“ inspekce, kdy loď, její vybavení a posádka jako celek nebo případně její části jsou za okolností vymezených v čl. 13 odst. 3 podrobeny důkladnému šetření zahrnujícímu konstrukci lodě, vybavení, obsazení posádkou, životní a pracovní podmínky a soulad s postupy pro provoz lodi.

14)

„rozšířenou inspekcí“ inspekce, jejíž rozsah zahrnuje přinejmenším položky uvedené v příloze VII. Rozšířená inspekce může zahrnovat podrobnou inspekci, jsou-li k tomu zjevné důvody v souladu s čl. 13 odst. 3.

15)

„stížností“ jakákoli informace či zpráva předložená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou, která má oprávněný zájem na bezpečnosti lodě, včetně zájmu týkajícího se bezpečnosti či zdravotních rizik posádky, životních a pracovních podmínek a zabránění znečištění.

16)

„zadržením“ formální zákaz lodi vyplout na moře z důvodu zjištěných závad, které jednotlivě nebo společně činí loď nezpůsobilou k plavbě na moři.

17)

„příkazem k odepření přístupu“ rozhodnutí určené veliteli lodě, společnosti odpovědné za loď a státu vlajky, pod kterou loď pluje, v němž se oznamuje, že lodi bude odepřen přístup do všech přístavů a kotvišť Společenství.

18)

„zastavením provozu“ formální zákaz lodi pokračovat v plavbě na základě zjištěných závad, které by jednotlivě nebo společně mohly znamenat ohrožení dalšího provozu.

19)

„společností“ vlastník lodi nebo jakákoli jiná organizace nebo osoba, jako je správce nebo nájemce v nájmu typu „bareboat charter“, který od vlastníka lodi převzal odpovědnost za její provoz a který při převzetí této odpovědnosti souhlasil převzít veškeré povinnosti uložené Mezinárodním předpisem pro bezpečné řízení lodí a pro zabránění znečištění („předpis ISM“).

20)

„uznanou organizací“ klasifikační společnost či jiný soukromý subjekt, které jménem správního orgánu státu vlajky plní povinnosti uložené právními předpisy.

21)

„zákonným osvědčením“ osvědčení vydané státem vlajky nebo jeho jménem v souladu s úmluvami.

22)

„osvědčením o klasifikaci“ dokument, který potvrzuje soulad s kapitolou II-1částí A-1, pravidlem 3-1 úmluvy SOLAS 74.

23)

„inspekční databází“ informační systém přispívající k provádění režimu státní přístavní inspekce v rámci Společenství a zahrnující údaje týkající se inspekcí provedených v oblasti Pařížského memoranda.

24)

„úmluvou z roku 1996“ souhrnné znění Úmluvy o omezení odpovědnosti v oblasti námořních pohledávek z roku 1976 přijaté Mezinárodní námořní organizací ve znění protokolu z roku 1996.

Článek 3

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na každou loď a její posádku vplouvající do přístavu či kotviště členského státu za účelem součinnosti mezi lodí a přístavem.

Francie může rozhodnout, že přístavy, na které se vztahuje tento odstavec, nezahrnují přístavy nacházející se v zámořských departementech uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

Pro účely této směrnice se za inspekci považuje i postup, kdy členský stát provede inspekci lodě ve svých výsostných vodách , ale mimo přístav.

Tímto článkem nejsou dotčena práva členského státu zasáhnout podle příslušných mezinárodních úmluv.

Členské státy, které nemají námořní přístavy, ▐ se mohou za určitých podmínek od uplatňování této směrnice odchýlit. Opatření pro provádění uvedeného odchylného postupu přijme Komise v souladu s regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 31 odst. 3.

2.   V případě lodí o hrubé prostornosti méně než 500 tun použijí členské státy příslušná ustanovení odpovídající úmluvy a v oblastech, na něž se úmluva nevztahuje, přijmou nezbytná opatření, aby dané lodě zjevně neohrožovaly bezpečnost, zdraví nebo životní prostředí. Při použití tohoto odstavce se členské státy řídí přílohou 1 Pařížského memoranda.

3.   Při inspekci lodi plující pod vlajkou státu, který není smluvní stranou úmluvy, zajistí členské státy, aby nakládání s touto lodí a její posádkou nebylo příznivější než nakládání s lodí plující pod vlajkou státu, který je smluvní stranou úmluvy.

4.   Rybářská plavidla, válečné lodě, pomocná námořní válečná plavidla, dřevěné lodě jednoduché konstrukce, státní lodě používané k neobchodním účelům a rekreační plavidla používaná k neobchodním účelům jsou vyňaty z oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Inspekční pravomoc

1.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření v souladu s mezinárodním právem, aby byly oprávněny provádět podle této směrnice inspekce na palubách cizích lodí.

2.   Členské státy udržují vhodné příslušné orgány , jimž i prostřednictvím náboru přidělí potřebný počet pracovníků, zejména kvalifikovaných inspektorů, pro inspekce lodí, a přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby tito inspektoři vykonávali své úkoly tak, jak stanoví tato směrnice, a zejména, že jsou k dispozici pro provádění inspekcí vyžadovaných na základě této směrnice.

Článek 5

Členské státy přijmou nezbytná opatření pro přizpůsobení svého vnitrostátního práva ustanovením úmluvy z roku 1996 o omezení odpovědnosti.

Zásada, podle níž je náhrada škody vzniklé v souvislosti s odpady vyplácena třetím stranám podle zásady „znečišťovatel platí“, která je uvedena ve směrnici 75/442/EHS a ve směrnici 2004/35/ES, zakládá nárok na úhradu veškerých vzniklých škod, a to i v situaci, kdy chybí plné pojistné krytí, a v rozsahu překračujícím rámec vnitrostátních právních předpisů o dodržování dohod.

Členské státy mohou zachovat stávající opatření nebo zavést přísnější opatření, než která stanovuje tento článek.

Článek 6

Systém inspekcí a každoroční inspekční závazek

1.   Členské státy provádějí inspekce v souladu se systémem pro výběr uvedeným v článku 12 a s ustanoveními přílohy I.

2.   za účelem splnění svého ročního inspekčního závazku provede každý členský stát:

a)

inspekci všech lodí s prioritou I, uvedených v čl. 12 písm. a), které vplouvají do jeho přístavů či kotvišť, a

b)

ročně celkový počet inspekcí všech lodí s prioritou I a II uvedených v čl. 12 písm. a) a b), který bude odpovídat přinejmenším jeho podílu na celkovém počtu inspekcí, které se mají každoročně vykonat v rámci Společenství a v oblasti Pařížského memoranda. Podíl inspekcí každého členského státu se zakládá na počtu jednotlivých lodí vplouvajících do přístavů či kotvišť dotyčného členského státu v poměru k celkovému počtu jednotlivých lodí vplouvajících do přístavů či kotvišť jednotlivých států v rámci Společenství a oblasti Pařížského memoranda.

3.   Za účelem výpočtu výše uvedeného podílu celkového počtu inspekcí, které se mají každoročně vykonat v rámci Společenství a oblasti Pařížského memoranda podle odstavce 2, se nezapočítávají kotvící lodě, pokud dotčený členský stát nestanoví jinak.

Článek 7

Dodržování inspekčního systému Společenství

V souladu s článkem 5 každý členský stát:

a)

provede inspekci všech lodí s prioritou I, uvedených v čl. 12 písm. a) vplouvajících do jeho přístavů a kotvišť a

b)

provede každoročně takový počet inspekcí lodí s prioritou I a prioritou II, uvedených v čl. 12 písm. a) a b), jenž bude celkově odpovídat alespoň jeho ročnímu inspekčnímu závazku .

Článek 8

Okolnosti, za kterých není inspekce určitých lodí vykonána

1.   Členský stát se může rozhodnout pro odklad inspekce u lodí s prioritou I za těchto okolností:

i)

pokud lze inspekci provést při příštím vplutí lodi do přístavu, který se nachází v tomtéž členském státě, za předpokladu, že loď mezitím nevpluje do jiného přístavu či kotviště ve Společenství nebo v oblasti Pařížského memoranda a délka odkladu nepřesáhne 15 dnů, nebo

ii)

lze-li inspekci provést v jiném přístavu v rámci Společenství nebo oblasti Pařížského memoranda během 15 dní, do kterého loď směřuje, za předpokladu, že stát ve kterém se takový přístav určení nachází, ▐ souhlasil s vykonáním inspekce.

Pokud bude inspekce odložena , ale nikoli provedena v souladu s body i ) a ii), a nebude o ní učiněn záznam v inspekční databázi, započítá se jako neprovedená inspekce u členského státu, který rozhodl o odkladu inspekce.

2.    Za následujících výjimečných okolností se inspekce, která není z provozních důvodů u lodí s prioritou I vykonána, nezapočítává jako nevykonaná inspekce , a to za předpokladu, že důvod pro nevykonání inspekce je zaznamenán v inspekční databázi a že by podle uvážení příslušného orgánu provedení inspekce vedlo k ohrožení bezpečnosti inspektorů, lodě, její posádky, přístavu, nebo mořského životního prostředí.

3.   Jestliže není provedena inspekce na kotvící lodi, nezapočítává se tato inspekce jako promeškaná, pokud v případě použití bodu ii) je důvod neprovedení inspekce zaznamenán do inspekční databáze a :

i)

e loď podrobena inspekci v jiném přístavu v rámci Společenství nebo v oblasti Pařížského memoranda v souladu s Přílohou II do 15 dnů, nebo

ii)

podle uvážení příslušného orgánu by provedení inspekce vedlo k ohrožení bezpečnosti inspektorů, lodě, její posádky, přístavu, nebo mořského životního prostředí ▐.

4.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním a která se týkají prováděcích pravidel k tomuto článku, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 31 odst. 3.

Článek 9

Hlášení o vplutí lodě

1.   Provozovatel, zástupce či velitel lodě, která má podstoupit rozšířenou inspekci podle čl. 14 a která směřuje do přístavu či kotviště členského státu, ohlásí vplutí v souladu s ustanoveními přílohy III v prvním přístavu či kotvišti, do nějž vpluje .

2.   Po přijetí hlášení podle odstavce 1 tohoto článku a článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (13),, postoupí příslušný přístavní orgán tuto informaci příslušnému orgánu a také příslušným orgánům v přístavech či kotvištích Společenství, kterých loď postupně dosáhne .

3.   Pro účely jakéhokoli sdělení podle tohoto článku se použijí prostředky elektronické komunikace. Jiné prostředky se použijí pouze tehdy, pokud elektronické prostředky nejsou dostupné

4.   Postupy a formáty, které členské státy zavedou k provedení přílohy III, musí být v souladu ▐ se směrnicí 2002/59/ES ▐.

Článek 10

Rizikový profil lodě

1.   Veškerým lodím, které vplouvají do přístavu či kotviště v členském státě, se v inspekční databázi přiřadí rizikový profil lodě, který určuje příslušnou prioritu pro jejich inspekci, interval inspekcí a jejich rozsah.

2.   Rizikový profil lodě se určuje spojením těchto obecných rizikových parametrů a rizikových parametrů vyplývajících z minulosti lodě:

a)

obecné parametry

Obecné parametry vyplývají z typu, stáří, vlajky, uznaných zúčastněných organizací a výkonnosti společnosti podle části I.1 přílohy I a podle přílohy II.

b)

parametry vyplývající z minulosti lodě

Parametry vyplývající z minulosti lodě vyplývají z počtu nedostatků a zadržení během daného období podle části I.2 přílohy I a podle přílohy II.

3.    Komise přijme regulatorním postupem s kontrolou podle čl. 31 odst. 3 prováděcí pravidla k tomuto článku, která zejména stanoví :,

hodnoty přiřazené ke každému rizikovému parametru,

kombinaci rizikových parametrů odpovídajících jednotlivým úrovním rizikového profilu lodě,

podmínky pro provádění kritérií státu vlajky uvedené v písm. c) bodu iii) části I.1 přílohy I, jež se týkají prokázání souladu s příslušnými nástroji.

Článek 11

Četnost inspekcí

║ Lodě vplouvající do přístavů či kotvišť Společenství podléhají těmto pravidelným nebo dodatečným inspekcím:

a)

Lodě podléhají pravidelným inspekcím v předem určených intervalech podle jejich rizikového profilu v souladu s částí I přílohy I. Interval mezi pravidelnými inspekcemi lodí s vysokým rizikovým profilem nepřekročí šest měsíců .

b)

Lodě podléhají dodatečným inspekcím bez ohledu na dobu, která uplynula od jejich poslední pravidelné inspekce, za těchto podmínek:

příslušný orgán zajistí, aby byla provedena inspekce lodí, na které se vztahují významné faktory uvedené v části II 2A přílohy I;

inspekce se může provést u lodí, na které se vztahují neočekávané faktory uvedené v části II 2B přílohy I. Rozhodnutí o provedení takové dodatečné inspekce záleží na odborném posouzení příslušného orgánu.

Článek 12

Výběr lodí k inspekci

Příslušný orgán zajistí, aby byly lodě vybírány k inspekci na základě jejich rizikového profilu, jak je uveden v části I přílohy I, a v případě výskytu významných nebo neočekávaných faktorů podle části II 2A a 2B přílohy I.

Za účelem inspekce lodí příslušný orgán:

a)

vybere podle systému pro výběr uvedeného v části II bodu 3A přílohy I lodě, u kterých se má provést povinná inspekce, označované jako lodě s „prioritou I“,

b)

může vybrat podle části II 3B přílohy I lodě, které mohou podléhat inspekci, označované jako lodě s „prioritou II“

Článek 13

Počáteční a podrobná inspekce

Členské státy zajistí, aby lodě vybrané k inspekci podle článku 12 byly podrobeny počáteční nebo podrobné inspekci takto:

1.

Příslušný orgán při každé prvotní inspekci lodě zajistí, aby inspektor alespoň:

a)

zkontroloval osvědčení a související doklady uvedené v příloze IV, u nichž se požaduje, aby byly k dispozici na palubě v souladu s právními předpisy Společenství v oblasti námořní bezpečnosti a úmluvami týkajícími se bezpečnosti a ochrany;

b)

případně ověřil, zda došlo k nápravě závažných nedostatků zjištěných při předcházející inspekci provedené členským státem nebo signatářským státem Pařížského memoranda;

c)

se přesvědčil o celkovém stavu a hygieny lodě, a strojovny a ubytovacích prostor.

2.

Pokud byly po inspekci uvedené v odstavci 1 zaznamenány v inspekční databázi nedostatky, které je třeba odstranit v dalším přístavu určení, příslušný orgán tohoto dalšího přístavu může rozhodnout o tom, že nebude ověřovat skutečnosti uvedené v odst. 1 písm. a) a c).

3.

Podrobná inspekce, včetně další kontroly dodržování požadavků lodního provozu, se provede tehdy, existují-li po inspekci uvedené v odstavci 1 zřejmé důvody k přesvědčení, že stav lodě nebo jejího vybavení nebo posádky podstatným způsobem nevyhovují příslušným požadavkům některé z úmluv.

„Zřejmé důvody“ existují, zjistí-li inspektor skutečnosti, které podle jeho odborného posouzení odůvodňují podrobnou inspekci lodě, jejího vybavení nebo posádky.

Příklady „zřejmých důvodů“ jsou uvedeny v příloze V.

Článek 14

Rozšířené inspekce

1.   Následující kategorie lodí podléhají rozšířené inspekci podle části II bodu 3A a 3B přílohy I:

lodě s vysokým rizikovým profilem,

osobní lodě, ropné tankery, tankery pro přepravu plynu nebo chemické tankery nebo lodě přepravující volně ložený náklad, které jsou starší dvanácti let,

lodě s vysokým rizikovým profilem nebo osobní lodě, ropné tankery, tankery pro přepravu plynu nebo chemické tankery nebo lodě přepravující volně ložený náklad, které jsou starší dvanácti let, představující významné nebo neočekávané faktory,

lodě, u kterých se má vykonat opětovná inspekce v návaznosti na rozhodnutí o odepření přístupu podle článku 16.

2.    Provozovatel nebo velitel lodě zajistí, že v provozním plánu je vymezen dostatečný čas na vykonání rozšířené inspekce.

Aniž jsou dotčena kontrolní opatření vyžadovaná z bezpečnostních důvodů, loď zůstane v přístavu až do dokončení inspekce.

3.     Příslušný orgán po přijetí předběžného oznámení od lodi, která se má podrobit pravidelné rozšířené inspekci, tuto loď vyrozumí, pokud rozšířená inspekce nebude vykonána.

4.    Rozsah rozšířené inspekce, včetně rizikových oblastí, na něž se má vztahovat, je uveden v příloze VII. Komise přijme postupem podle čl. 31 odst. 2 prováděcí opatření k příloze VII.

Článek 15

Pokyny a postupy týkající se bezpečnosti a ochrany

1.   Členské státy zajistí, aby jejich inspektoři dodržovali postupy a pokyny stanovené v příloze VI.

2.   Pokud jde o bezpečnostní kontroly, členské státy použijí příslušné postupy stanovené v příloze VI této směrnice na všechny lodě uvedené v čl. 3 odst. 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 725/2004, při vplutí do jejich přístavů, pokud neplují pod vlajkou státu přístavní inspekce.

3.   Ustanovení článku 14 této směrnice o rozšířených inspekcích se použijí na lodě typu ro-ro a vysokorychlostní osobních lodě uvedené v čl. 2 písm. a) a b) směrnice 1999/35/ES.

Pokud byla vykonána kontrola lodě podle článků 6 a 8 směrnice 1999/35/ES státem, který není státem vlajky lodi, taková zvláštní kontrola se zaznamená jako podrobná nebo případně rozšířená inspekce do inspekční databáze a zohlední se pro účely článků 10, 11 a 12 této směrnice a pro započtení splněného inspekčního závazku každého členského státu, pokud se vztahují na všechny body uvedené v příloze VII.

Ustanovení této směrnice týkající se nápravy nedostatků, zadržení, odepření přístupu, následných opatření po inspekci, zadržení a odmítnutí přístupu se podle potřeby použijí, aniž je tím dotčen zákaz provozu lodí typu ro-ro nebo vysokorychlostních osobních lodí, o kterém bylo rozhodnuto podle článku 10 směrnice 1999/35/ES.

4.   V případě potřeby může Komise postupem podle čl. 31 odst. 2 přijmout pravidla nezbytná pro zajištění harmonizovaného provádění odstavců 1 a 2 tohoto článku.

Článek 16

Opatření k odepření přístupu některým lodím

1.   Členský stát zajistí, aby byl lodi splňující kritéria uvedená v tomto odstavci odepřen přístup do jeho přístavů a kotvišť, s výjimkou situací uvedených v čl. 21 odst. 6, jestliže se jedná o loď :

která pluje pod vlajkou státu, který je uveden na Komisí každoročně zveřejněné černé či šedé listině přijaté v souladu s Pařížským memorandem na základě informací zanesených do inspekční databáze a

která byla zadržena nebo jí byl během předchozích 36 měsíců v přístavu členského státu nebo signatářského státu Pařížského memoranda více než dvakrát vydán zákaz provozu podle směrnice 1999/35/ES.

Pro účely tohoto odstavce vstupují seznamy vymezené v Pařížském memorandu v platnost každoročně 1. července.

Příkaz k odepření přístupu lze zrušit pouze po uplynutí lhůty tří měsíců od okamžiku vystavení příkazu a po splnění podmínek stanovených v odstavcích 4 až 10 přílohy VIII .

Pokud je lodi přístup odepřen podruhé, je toto období prodlouženo na dvanáct měsíců. Jakékoli další následné zadržení v přístavu Společenství bude mít za následek, že této lodi bude trvale odepřen přístup do všech přístavů či kotvišť uvnitř Společenství.

2.   Pro účely tohoto článku členské státy dodržují postupy stanovené v příloze VIII.

Článek 17

Zpráva o inspekci určená veliteli lodě

Po skončení inspekce, podrobné inspekce nebo rozšířené inspekce vypracuje inspektor zprávu podle přílohy IX. Velitel lodě obdrží kopii této zprávy o inspekci.

Článek 18

Stížnosti

Veškeré stížnosti jsou předmětem rychlého počátečního posouzení příslušným orgánem. Posouzení umožní určit, zda je stížnost odůvodněná, konkrétní a zjevně opodstatněná.

Pokud tomu tak je, příslušný orgán stížnost odpovídajícím způsobem vyřídí. Příslušný orgán zejména zajistí, aby velitel lodi a její vlastník, jakož i všechny osoby, kterých se stížnost přímo týká, včetně stěžovatele, měli možnost vyjádřit své připomínky.

Považuje-li příslušný orgán stížnost za zjevně neopodstatněnou, informuje stěžovatele o svém rozhodnutí a důvodech tohoto rozhodnutí.

Totožnost stěžovatele nesmí být veliteli lodě nebo majiteli dotyčné lodi vyzrazena. Inspektor zajistí při všech rozhovorech se členy posádky důvěrnost.

O stížnostech, které nebyly zjevně neopodstatněné, a o následných opatřeních, informují členské státy správní orgány státu vlajky, případně zašlou kopii Mezinárodní organizaci práce.

Článek 19

Náprava a zadržení

1.   Příslušný orgán se přesvědčí, že každá závada potvrzená nebo zjištěná inspekcí je nebo bude odstraněna v souladu s úmluvami.

2.   V případě závad, které zjevně ohrožují bezpečnost, zdraví nebo životní prostředí, zajistí příslušný orgán státu přístavu, kde je prováděna inspekce lodi, zadržení lodi nebo zastavení provozu, během nějž se závady objevily. Příkaz k zadržení nebo k zastavení provozu nelze odvolat, dokud není odstraněno ohrožení nebo dokud tento orgán nestanoví, že loď může za určitých podmínek opustit přístav nebo že její plavba může pokračovat bez ohrožení bezpečnosti a zdraví cestujících nebo posádky, bez nebezpečí pro ostatní lodě, nebo aniž by dotyčná loď představovala nepřiměřené ohrožení mořského životního prostředí.

3.   Při provádění odborného posouzení, zda má být loď zadržena, uplatňuje inspektor kritéria stanovená v příloze X.

4.   Pokud se v tomto ohledu při inspekci zjistí, že loď není vybavena fungujícím záznamníkem cestovních údajů o plavbě, je-li použití záznamníku podle směrnice 2002/59/ES povinné, příslušný orgán zajistí, aby byla loď zadržena.

Není-li takovou závadu možné odstranit bezprostředně v přístavu zadržení, může příslušný orgán lodi povolit, aby pokračovala v plavbě do opravárenské loděnice, která se nachází co nejblíže k přístavu zadržení, v níž mohou být závady bezprostředně odstraněny, nebo požadovat odstranění závad ve lhůtě nejvýše 30 dnů v pokynech podle Pařížského memoranda. Pro tento účel se použijí postupy uvedené v článku 21.

5.   Za výjimečných okolností, kdy je celkový stav lodě zjevně nevyhovující, může příslušný orgán pozastavit inspekci lodě, dokud odpovědné osoby nepřijmou nezbytná opatření, která zajistí, aby loď vyhovovala příslušným požadavkům úmluv.

6.   Dojde-li k zadržení, uvědomí příslušný orgán neprodleně správu státu vlajky, nebo, není-li to možné, konzula nebo v případě jeho nepřítomnosti nejbližšího diplomatického zástupce státu písemně o všech okolnostech, za kterých byl zásah považován za nezbytný, včetně zprávy o inspekci. Dále jsou případně informováni rovněž určení lodní inspektoři nebo uznané organizace příslušné pro vydávání lodních osvědčení o klasifikaci nebo zákonných osvědčení podle úmluv.

7.   Touto směrnicí nejsou dotčeny další požadavky úmluv, pokud jde o postupy ohlašování a podávání zpráv týkající se státní přístavní inspekce.

8.   Při výkonu státní přístavní inspekce podle této směrnice se vyvine veškeré možné úsilí, aby nedocházelo k nepřiměřenému zadržování nebo zpoždění lodi. Je-li loď nepřiměřeně zadržována nebo zpožděna, má majitel nebo provozovatel právo na náhradu veškeré způsobené ztráty nebo škody. Důkazní břemeno ve všech případech údajného nepřiměřeného zadržování nebo zpoždění je na majiteli nebo provozovateli lodě.

9.   Aby se zmírnilo zablokování přístavu, může příslušný orgán povolit, je-li to bezpečné, přesun zadržené lodi do jiné části přístavu. Riziko zablokování přístavu se nicméně nezohledňuje při rozhodování o tom, zda má loď být zadržena či naopak ze zadržení uvolněna.

Příslušný orgán informuje přístavní orgány nebo subjekty o vydání příkazu k zadržení při nejbližší příležitosti.

Přístavní orgány nebo subjekty spolupracují s příslušným orgánem s cílem usnadnit umístění zadržovaných lodí.

Článek 20

Právo na odvolání

1.   Majitel nebo provozovatel lodi nebo jeho zástupce v členském státě má právo odvolat se proti zadržení nebo proti odepření přístupu, o nichž rozhodl příslušný orgán. Odvolání nemá na zadržení nebo odepření přístupu odkladný účinek.

2.   K tomu účelu členské státy zavedou a udržují vhodné postupy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a spolupracují zejména s cílem zajistit přiměřené lhůty pro vyřízení odvolání .

3.   Příslušné orgány řádně informují velitele lodě o právu na odvolání podle odstavce 1 a o praktických opatřeních, která s tímto právem souvisejí .

4.   Pokud je v důsledku odvolání nebo žádostí předložených majitelem či provozovatelem lodi nebo zástupcem některého z nich příkaz k zadržení či k odepření přístupu zrušen či změněn:

a)

členské státy zajistí, aby byla neprodleně odpovídajícím způsobem provedena změna v inspekční databázi,

b)

členský stát, v němž byl vydán příkaz k zadržení či k odepření přístupu, zajistí, aby byly do 24 hodin od takového rozhodnutí informace zveřejněné v souladu s článkem 26 opraveny.

Článek 21

Postup následující po inspekci a zadržení

1.   Pokud závady uvedené v čl. 19 odst. 2 nelze odstranit v přístavu, v němž byla inspekce provedena, může příslušný orgán daného členského státu povolit dané lodi pokračovat přímo do opravárenské loděnice nejbližší přístavu zadržení, v níž lze provést následná opatření, podle rozhodnutí velitele lodě a příslušných orgánů za předpokladu, že jsou dodrženy podmínky stanovené příslušným orgánem státu vlajky a schválené členským státem. Tyto podmínky zajišťují, že loď může pokračovat v cestě, aniž by ohrozila bezpečnost a zdraví cestujících nebo posádky, aniž by ohrozila ostatní lodě nebo aniž by představovala nepřiměřené ohrožení mořského životního prostředí.

2.   Pokud k rozhodnutí poslat loď do opravárenské loděnice dojde pro nesoulad s rezolucí IMO A. 744(18) o pokynech o zlepšeném programu inspekcí během kontrol lodí přepravující volně ložený náklad a ropných tankerů, a to buď pokud jde o lodní dokumenty nebo o nedostatky a závady v konstrukci lodě, příslušný orgán může požadovat, aby byla v přístavu zadržení provedena nezbytná měření tloušťky obšívky, než je lodi povolena plavba.

3.   Za okolností uvedených v odstavci 1 oznámí příslušný orgán členského státu v přístavu inspekce všechny podmínky plavby příslušnému orgánu státu, v němž se nachází opravárenská loděnice, a dále osobám uvedeným v čl. 19 odst. 6 a podle potřeby každému jinému dotčenému orgánu.

Příslušný orgán členského státu, který obdrží toto oznámení, informuje oznamující orgán o přijatých opatřeních.

4.   Členské státy přijmou opatření, aby byl přístup do veškerých přístavů či kotvišť v rámci Společenství odepřen lodím uvedeným v odstavci 1, které pokračují v plavbě po moři:

a)

aniž vyhovují podmínkám určeným v přístavu inspekce příslušným orgánem kteréhokoliv členského státu, nebo

b)

které odmítnou vyhovět použitelným požadavkům úmluv tím, že nesměřují do stanovené opravárenské loděnice.

Takové odepření zůstane zachováno, dokud majitel nebo provozovatel lodě příslušnému orgánu členského státu, v němž byla loď označena jako závadná, neprokáže, že loď plně vyhovuje všem použitelným požadavkům úmluv.

5.   Za okolností uvedených v odst. 4 písm. a) je příslušný orgán členského státu, v němž byly zjištěny závady, povinen neprodleně varovat příslušné orgány všech ostatních členských států.

Za okolností uvedených v odst. 4 písm. b) je příslušný orgán členského státu, v němž se nachází opravárenská loděnice, povinen neprodleně varovat příslušné orgány všech ostatních členských států.

Před odepřením přístupu může členský stát žádat o konzultace se správou vlajky dané lodi.

6.   Odchylně od ustanovení odstavce 4 může příslušný orgán daného přístavního státu povolit přístup do určitého přístavu či kotviště v případě působení vyšší moci nebo z důvodu vyšších bezpečnostních zájmů, v zájmu snížení nebezpečí znečišťování, či v zájmu nápravy závad za předpokladu, že majitel, provozovatel nebo velitel lodě učinil dostatečná opatření k zajištění bezpečného vstupu lodi a tato opatření uspokojují příslušný orgán daného členského státu.

Článek 22

Odbornost inspektorů

1.   Inspekce provádějí pouze inspektoři, kteří splňují kvalifikační kritéria uvedená v příloze XI a které příslušný orgán oprávnil k provádění státní přístavní inspekce.

2.   Nemá-li příslušný orgán státu přístavu k dispozici požadovanou odbornost, může být inspektorovi daného příslušného orgánu nápomocna jakákoli osoba s požadovanou odborností.

3.   Příslušný orgán, inspektoři provádějící státní přístavní inspekci a osoby, které jsou jim nápomocny, nesmějí mít žádný obchodní zájem ani v přístavu, v němž je inspekce prováděna, ani na lodi podrobované inspekci, ani nesmějí být zaměstnáni nevládní organizací, která vydává zákonná osvědčení a osvědčení o klasifikaci nebo která provádí šetření nezbytná pro vydání těchto osvědčení lodím, ani nesmějí vykonávat činnost jejím jménem.

4.   Každý inspektor se prokazuje osobním dokladem v podobě průkazu vydaného příslušným orgánem v souladu se směrnicí Komise 96/40/ES ze dne 25. června 1996 o vytvoření jednotného vzoru pro průkazy inspektorů státní přístavní inspekce (14).

5.   Členské státy zajistí, aby před udělením oprávnění k provádění inspekcí byla prověřena způsobilost inspektorů a jejich soulad s minimálními kritérií uvedenými v příloze XII a aby byla tato způsobilost posléze pravidelně prověřována v souladu se systémem odborného vzdělávání uvedeného v odstavci 7.

6.   Členské státy zajistí, aby byli inspektoři náležitě odborně připraveni, pokud jde o změny systému státní přístavní inspekce, jenž je uplatňován ve Společenství, jak stanoví tato směrnice a změny úmluv.

7.   Komise ve spolupráci s členskými státy vypracuje a prosazuje harmonizovaný systém Společenství pro odborné vzdělávání a hodnocení způsobilosti inspektorů státní přístavní inspekce členskými státy.

Článek 23

Zprávy lodivodů a přístavních orgánů

1.   Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby jejich lodivodi doprovázející lodě do přístavů nebo z přístavů nebo působící na lodích připlouvajících do přístavu nebo při tranzitu v členském státě neprodleně informovali příslušné orgány státu přístavu nebo případně pobřežního státu, kdykoliv se při výkonu svých běžných povinností dozvědí o zjevných nesrovnalostech, které mohou být na újmu bezpečné plavbě lodě nebo které mohou představovat ohrožení mořského životního prostředí.

2.   Pokud se přístavní orgány nebo subjekty při výkonu svých běžných povinností dozvědí, že na lodi v jejich přístavu se vyskytly zjevné nesrovnalosti, které mohou být na újmu bezpečnosti lodě nebo které představují nepřiměřené ohrožení mořského životního prostředí, informují neprodleně příslušný orgán nebo subjekt dotyčného státu přístavu.

3.   Členské státy vyžadují, aby lodivodi a přístavní orgány nebo subjekty podali zprávu přinejmenším o těchto informacích, a to pokud možno v elektronické podobě:

informace o lodi (název, identifikační číslo IMO, volací znak a vlajka)

informace o plavbě (poslední přístav, ve kterém loď zastavila, přístav určení)

popis zjevných nesrovnalostí zjištěných na lodi

4.   Členské státy zajistí, aby byla učiněna náležitá následná opatření, pokud jde o zjevné nesrovnalosti oznámené lodivody, přístavními orgány nebo subjekty, a provedou podrobný záznam o provedených opatřeních.

5.   Komise může přijmout v souladu s regulativním postupem podle čl. 31 odst. 2 prováděcí opatření k tomuto článku, včetně harmonizace elektronického formátu a postupů pro podávání zpráv o zjevných nesrovnalostech lodivody, přístavními orgány nebo subjekty a o následných opatřeních přijatých členskými státy.

Článek 24

Inspekční databáze

1.   Komise zřídí, udržuje a aktualizuje inspekční databázi, vycházející z odborných znalostí a zkušeností v rámci Pařížského memoranda.

Inspekční databáze obsahuje veškeré informace nezbytné pro zavedení systému inspekcí zřízeného podle této směrnice a zahrnuje funkce uvedené v příloze XII.

2.     Členské státy přijmou vhodná opatření, která zajistí, aby byly informace o skutečném čase připlutí a odplutí všech lodí vplouvajících do jejich přístavů zaneseny do inspekční databáze prostřednictvím vnitrostátních systémů pro správu námořních informací, jež jsou uvedeny v čl. 25 odst. 4 směrnice 2002/59/ES, a to do jedné hodiny od doby připlutí a do tří hodin od doby odplutí dané lodi.

3.   Členské státy zajistí, aby informace týkající se inspekcí prováděných v souladu s touto směrnicí byly zaneseny do inspekční databáze co nejdříve po vypracování zprávy o inspekci nebo zrušení zadržení.

Členské státy zajistí, aby informace zanesené do výše uvedené inspekční databáze byly do 72 hodin schváleny pro účely zveřejnění.

4.   Na základě inspekčních údajů poskytnutých členskými státy může Komise získat z inspekční databáze veškeré příslušné údaje týkající se provádění této směrnice, zejména údaje o rizikovém profilu lodi, o lodích, u nichž má být provedena inspekce, o pohybu lodí a o inspekčních závazcích jednotlivých členských států.

Státy mají přístup ke všem informacím zaznamenaným do inspekční databáze, které se týkají provádění inspekčních postupů podle této směrnice.

Třetím státům a státům Pařížského memoranda se poskytne přístup ke všem údajům, které zaznamenaly do inspekčních databáze, a k údajům o lodích plujících pod jejich vlajkou.

Článek 25

Výměna informací a spolupráce

Každý členský stát zajistí, aby přístavní orgány nebo subjekty a další příslušné orgány nebo subjekty poskytly příslušnému orgánu odpovědnému za státní přístavní inspekci následující druhy informací, které mají k dispozici:

informace oznámené v souladu s článkem 9 a přílohou III;

informace o lodích, které neoznámily informace požadované touto směrnicí, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (15), směrnicí 2002/59/ES a případně i nařízením (ES) č. 725/2004;

informace o lodích, které vypluly na moře, aniž splňují článek 7 nebo 10 směrnice 2000/59/ES;

informace o lodích, jimž byl odepřen vstup či které byly z důvodu bezpečnosti vykázány z přístavu;

informace o zjevných nesrovnalostech v souladu s článkem 23.

Článek 26

Zveřejnění informací

Komise na základě odborných znalostí a zkušeností v rámci Pařížského memoranda zpřístupní na veřejných internetových stránkách informace o inspekcích, zadrženích a odepřeních přístupu v souladu s přílohou XIII.

Článek 27

Zveřejňování seznamu společností s nízkou a velmi nízkou výkonností

Komise vypracuje a zveřejní na veřejných internetových stránkách informace o společnostech, jejichž výkonnost s ohledem na stanovení rizikového profilu lodě podle části I přílohy I byla po dobu tří měsíců nebo déle pokládána za nízkou. Komise přijme regulativním postupem podle čl. 30 odst. 2 prováděcí pravidla k tomuto článku, kterými stanoví zejména způsoby zveřejňování.

Komise přijme regulativním postupem podle čl. 31 odst. 2 prováděcí pravidla k tomuto článku, přičemž zajistí, že se zohlední velikost loďstva využívaného společnostmi, a stanoví zejména způsoby zveřejňování.

Článek 28

Náhrada nákladů

1.   Pokud inspekce podle článků 13 a 14 potvrdí nebo zjistí nedostatky ve vztahu k požadavkům úmluvy a opodstatňující zadržení lodě, hradí všechny náklady běžného účetního období týkající se inspekce majitel lodě nebo provozovatel nebo jeho zástupce ve státu přístavu.

2.   Všechny náklady související s inspekcemi provedenými příslušnými orgány členského státu podle článku 16 a čl. 21odst. 4 hradí majitel nebo provozovatel lodě.

3.   V případě zadržení lodě nese všechny náklady související se zadržením v přístavu majitel nebo provozovatel lodě.

4.   Zadržení nesmí být zrušeno, dokud nebyly náklady zcela uhrazeny nebo dokud nebyla poskytnuta dostatečná záruka úhrady těchto nákladů.

Článek 29

Údaje nezbytné ke sledování provádění

Členské státy poskytují Komisi informace uvedené v příloze XIV ve lhůtách stanovených v uvedené příloze.

Článek 30

Sledování souladu a výkonnosti členských států

Aby se zajistilo účinné provádění této směrnice a sledování celkového fungování systému státní přístavní inspekce Společenství v souladu s čl. 2 písm. b) bodem i) nařízení (ES) č. 1406/2002, Komise shromažďuje veškeré nezbytné informace a provádí návštěvy členských států.

Článek 31

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002 (16).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 32

Postup při provádění změn

Komise:

a)

upraví přílohy, s výjimkou přílohy I, za účelem zohlednění změn v právních předpisech Společenství o námořní bezpečnosti, které vstoupily v platnost, a v úmluvách, mezinárodních předpisech a rezolucích příslušných mezinárodních organizací a změn v Pařížském memorandu,;

b)

změní definice odkazující na úmluvy, mezinárodní předpisy a rezoluce a právní předpisy Společenství, které jsou významné pro účely této směrnice.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 31 odst. 3.

Změny mezinárodních právních nástrojů uvedených v článku 2 mohou být vyjmuty z oblasti působnosti této směrnice na základě článku 5 nařízení (ES) č. 2099/2002.

Článek 33

Prováděcí pravidla

Při stanovení prováděcích pravidel, na které odkazují čl. 8 odst. 4, čl. 10 odst. 3, čl. 14 odst. 3, čl. 15 odst. 4, čl. 23 odst. 5 a článek 27, postupy podle čl. 31 odst. 2 a 3 věnuje Komise zvláštní pozornost tomu, aby tato pravidla zohlednila odborné znalosti a zkušenosti získané v rámci systému inspekcí Společenství a Pařížského memoranda.

Článek 34

Sankce

Členské státy stanoví systém sankcí za porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění uplatňování těchto sankcí. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 35

Přezkum

Komise přezkoumá uplatňování této směrnice , a to zejména s ohledem na jednotné uplatňování inspekčního systému Společenství, nejpozději do 18 měsíců po… (17). Přezkum zahrne mimo jiné i splnění celkového inspekčního závazku Společenství stanoveného v článku 6, počet inspektorů státní přístavní inspekce v každém členském státě, počet provedených inspekcí, a dodržování ročního inspekčního závazku jednotlivými členskými státy a provádění článků 7 a 8.

Závěry tohoto přezkumu sdělí Komise Evropskému parlamentu a Radě a na jeho základě rozhodne, zda je nutné navrhnout změnu této směrnice nebo další právní předpisy v této oblasti.

Článek 36

Provádění a oznamování

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články … a body … příloh … [články nebo jejich částmi a body příloh, které zaznamenaly oproti znění dřívější směrnice obsahové změny], a to nejpozději do 18 měsíců od data stanoveného v článku 38. Neprodleně předloží Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi nimi a touto směrnicí.

2.   Tyto předpisy přijaté členskými státy obsahují odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Obsahují rovněž prohlášení, že odkazy na směrnice zrušené touto směrnicí ve stávajících právních a správních předpisech se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

3.   Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.

4.   Dále Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o pokroku při provádění této směrnice v členských státech.

Článek 37

Zrušení

Směrnice 95/21/ES, ve znění směrnic uvedených v části A přílohy XV, se zrušuje s účinností ode dne… (18), aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy XV ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XVI.

Článek 38

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články … a body … příloh … [články nebo jejich části a body příloh, které nebyly změněny v porovnání s předchozí směrnicí] se použijí od… (19).

Článek 39

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 318, 23. 12. 2006, s. 195.

(2)  Úř. věst. C 229, 22. 9. 2006, s. 38.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2007(Úř. věst. C 74 E, 20. 3. 2008, s. 584), společný postoj Rady ze dne 6. června 2008 (Úř. věst. C 198 E, 5. 8. 2008, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008.

(4)  Úř. věst. L 157, 7. 7. 1995, s. 1. ║.

(5)   Rozsudek ze dne 24. června 2008 (Commune de Mesquer) — dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí.

(6)   Úř. věst. L 194, 25. 7. 1975, s. 39.

(7)   Úř. věst. L 143, 30. 4. 2004, s. 56.

(8)  Úř. věst. L 208, 5. 8. 2002, s. 1. ║.

(9)  Úř. věst. L 138, 1. 6. 1999, s. 1. ║.

(10)  Úř. věst. L 184, 17. 7. 1999, s. 23. ║.

(11)  Úř. věst. C 321, 31. 12. 2003, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 129, 29. 4. 2004, s. 6.

(13)  Úř. věst. L 208, 5. 8. 2002, s. 10.

(14)  Úř. věst. L 196, 7. 8. 1996, s. 8.

(15)  Úř. věst. L 332, 28. 12. 2000, s. 81. ║.

(16)  Úř. věst. L 324, 29. 11. 2002, s. 1. ║.

(17)  Datum uvedené v čl. 36 odst.1.

(18)  Datum vstupu této směrnice v platnost.

(19)   Datum vstupu této směrnice v platnost.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA I

PRVKY SYSTÉMU STÁTNÍ PŘÍSTAVNÍ INSPEKCE SPOLEČENSTVÍ

(podle čl. 6)

Do systému státní přístavní inspekce Společenství budou zahrnuty tyto prvky:

I.   Rizikový profil lodě

Rizikový profil lodě se určí na základě kombinace těchto obecných parametrů a parametrů vyplývajících z minulosti lodi:

1.   Obecné parametry

a)

Typ lodě

Osobní lodě, ropné tankery a chemické tankery, lodě pro přepravu plynu a lodě přepravující volně ložený náklad se považují za lodě představující vyšší riziko.

b)

Stáří lodě

Lodě starší dvanácti let se považují za lodě představující vyšší riziko.

c)

Výkonnost státu vlajky

i)

Lodě plující pod vlajkou státu s vysokou mírou zadržení v EU a v oblasti Pařížského memoranda se považují za lodě představující vyšší riziko.

ii)

Lodě plující pod vlajkou státu s nízkou mírou zadržení v EU a v oblasti Pařížského memorand, se považují za lodě představující nižší riziko.

iii)

Lodě plující pod vlajkou státu, u nichž byl v souladu s rámcem a postupy pro dobrovolný systém auditu členského státu IMO dokončen audit a případně navržen plán nápravných opatření, se považují za lodě představující nižší riziko. Jakmile budou přijata opatření podle čl. 10 odst. 3, stát vlajky takové lodě prokáže, že jsou dodržovány předpisy k provádění závazných nástrojů IMO.

d)

Uznané organizace

i)

Lodě, jimž bylo vydáno osvědčení od uznaných organizací, které mají nízkou či velmi nízkou úroveň výkonnosti ve vztahu k míře jejich zadržení v EU a v oblasti Pařížského memoranda, se považují za lodě představující vyšší riziko.

ii)

Lodě, jimž bylo vydáno osvědčení od uznaných organizací, které mají vysokou úroveň výkonnosti ve vztahu k míře jejich zadržení v EU a v oblasti Pařížského memoranda, se považují za lodě představující nižší riziko.

iii)

Lodě s osvědčeními vydanými organizacemi podle podmínek směrnice Rady 94/57/ES se považují za lodě představující nižší riziko.

e)

Výkonnost společnosti

i)

Lodě společnosti s nízkou či velmi nízkou výkonností stanovenou podle počtu závad na lodích této společnosti a míry zadržení těchto lodí v EU a v oblasti Pařížského memoranda se považují za lodě představující vyšší riziko.

ii)

Lodě společnosti s vysokou výkonností stanovenou podle počtu závad na lodích této společnosti a míry zadržení těchto lodí v EU a v oblasti Pařížského memoranda se považují za lodě představující nižší riziko.

2.   Parametry vyplývající z minulosti lodě

i)

Lodě, které byly zadrženy více než jednou, se považují za lodě představující vyšší riziko.

ii)

Lodě, které během inspekce provedené (inspekcí provedených) v době stanovené v příloze II vykázaly menší počet závad, než je počet uvedený v příloze II, se považují za lodě představující nižší riziko.

iii)

Lodě, které nebyly zadrženy v době stanovené v příloze II, se považují za lodě představující nižší riziko.

Rizikové parametry se zkombinují a vzájemně zváží tak, aby se s ohledem na relativní vliv jednotlivých parametrů na celkové riziko lodi určily tyto rizikové profily lodě:

vysoké riziko,

standardní riziko,

nízké riziko.

Při určování těchto rizikových profilů je kladen důraz na parametry týkající se typu lodě, výkonnosti státu vlajky, uznaných organizací a výkonnosti společnosti.

II.   Inspekce lodí

1.   Pravidelné inspekce

Pravidelné inspekce se provádějí v předem stanovených intervalech. Jejich četnost se určí podle rizikového profilu lodi. Interval mezi pravidelnými inspekcemi u vysoce rizikových lodí nepřekročí šest měsíců. Interval mezi pravidelnými inspekcemi u lodí s jinými rizikovými profily se prodlužuje se snižujícím se rizikem.

Členské státy provádějí pravidelné inspekce u:

každé lodi s vysokým rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci v přístavu EU nebo v oblasti Pařížského memoranda, během posledních šest měsíců. Vysoce rizikové lodě jsou způsobilé pro inspekci od pátého měsíce.

každé lodi se standardním rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci v přístavu EU nebo v oblasti Pařížského memoranda, během posledních 12 měsíců. Lodě představující standardní riziko jsou způsobilé pro inspekci od desátého měsíce.

každé lodi s nízkým rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci v přístavu EU nebo v oblasti Pařížského memoranda, během posledních 30 měsíců . Lodě představující nízké riziko jsou způsobilé pro inspekci od dvacátého čtvrtého měsíce.

2.   Dodatečné inspekce

Lodě, jichž se týkají následující významné nebo neočekávané faktory, jsou podrobovány inspekci bez ohledu na období, které uplynulo od jejich poslední pravidelné inspekce. Nutnost vykonat dodatečnou inspekci z důvodu neočekávaných faktorů je však ponechána na odborném posouzení inspektora.

2A.   Významné faktory

U lodí, na které se vztahují následující významné faktory, se vykoná inspekce bez ohledu na dobu, které uplynula od jejich poslední pravidelné inspekce:

Lodě, kterým byla od poslední inspekce v Evropské unii či v oblasti Pařížského memoranda z bezpečnostních důvodů pozastavena či odebrána klasifikace.

Lodě, které jsou předmětem zprávy nebo oznámení podaného jiným členským státem.

Lodě, které nelze nalézt v inspekční databázi.

Lodě, které nevyhověly příslušným požadavkům na hlášení uvedeným v článku 9 této směrnice, ve směrnici 2000/59/ES, směrnici 2002/59/ES a případně v nařízení (ES) č. 725/2004.

Lodě, u kterých byly hlášeny závažné nedostatky, s výjimkou lodí, u kterých musely být nedostatky odstraněny před odplutím.

Lodě, které:

na své cestě do přístavu prodělaly srážku nebo najely na dno nebo na mělčinu;

byly obviněny z údajného porušení předpisů o vypouštění škodlivých látek nebo odpadních vod nebo

manévrovaly nepředvídatelným nebo nebezpečným způsobem, a tím nedodržely opatření k vedení lodě přijatá IMO nebo bezpečné plavební praktiky a postupy.

2B.   Neočekávané faktory

U lodí, na které se vztahují následující neočekávané faktory, se může vykonat inspekce bez ohledu na dobu, které uplynula od jejich poslední pravidelné inspekce. Rozhodnutí o vykonání takové dodatečné inspekce záleží na odborném posouzení příslušného orgánu.

Lodě, které:

byly provozovány takovým způsobem, že představovaly nebezpečí pro osoby, majetek nebo životní prostředí, nebo

nevyhověly doporučením o plavbě přístupovými místy do Baltského moře, jak jsou uvedena v přílohách rezoluce IMO MSC.138(76),

Lodě, které mají osvědčení vydaná bývalou uznanou organizací, jejíž uznání bylo od poslední inspekce v Evropské unii či v oblasti Pařížského memoranda odebráno.

Lodě, o nichž lodivodi, přístavní orgány nebo subjekty podali zprávu, že mají zjevné nesrovnalosti, které mohou být v souladu s článkem 23 této směrnice na újmu bezpečné plavbě nebo mohou představovat ohrožení životního prostředí.

Lodě, které nevyhověly příslušným požadavkům na hlášení uvedeným v článku 9 této směrnice, ve směrnici 2000/59/ES, směrnici 2002/59/ES a případně v nařízení (ES) č. 725/2004.

Lodě, jichž se týká zpráva nebo stížnost podaná velitelem lodě, členem posádky nebo jakoukoliv osobou či organizací s oprávněným zájmem na bezpečném provozu lodě, životních a pracovních podmínkách na lodi nebo zabránění znečištění, pokud dotyčný členský stát nepovažuje zprávu či stížnost za zjevně nepodloženou.

Lodě, které byly zadrženy více než před třemi měsíci.

Lodě, u nichž byla podána zpráva o závažných nedostatcích s výjimkou lodí, u kterých musely být nedostatky odstraněny do 14 dnů po odplutí, a nedostatků, které musely být odstraněny před odplutím.

Lodě, u nichž byly nahlášeny potíže s nákladem, zejména s nákladem škodlivým či nebezpečným.

Lodě, které byly provozovány takovým způsobem, že představovaly nebezpečí pro osoby, majetek nebo životní prostředí.

Lodě, o kterých je z důvěryhodného zdroje známo, že se jejich rizikové parametry liší od parametrů zaznamenaných, a proto představují zvýšené riziko.

3.   Systém výběru

3A.

Inspekce lodí s prioritou I bude probíhat takto:

a)

Rozšířená inspekce se provede:

u každé lodi s vysokým rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci během posledních šesti měsíců;

u každé osobní lodi, ropného tankeru, tankeru pro přepravu plynu nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší dvanácti let, s běžným rizikovým profilem a které nebyly podrobeny inspekci během posledních 12 měsíců.

b)

Počáteční nebo podrobná inspekce se případně provede:

u každé lodi jiné než osobní lodi, ropného tankeru, tankeru pro přepravu plynu nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, která je starší dvanácti let, s běžným rizikovým profilem a která nebyla podrobena inspekci během posledních 12 měsíců.

c)

V případě významných faktorů:

se provede podrobná nebo rozšířená inspekce v závislosti na odborném posouzení inspektora u každé lodi s vysokým rizikovým profilem a u jakékoliv osobní lodi, ropného tankeru, tankeru pro přepravu plynu nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší dvanácti let,

se provede podrobná inspekce u jakékoliv lodi jiné než osobní lodi, ropného tankeru, tankeru pro přepravu plynu nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, která je starší dvanácti let.

3B.

Pokud vybere příslušný orgán k inspekci loď s prioritou II, použije se následující systém výběru :

a)

Rozšířená inspekce se provede :

u jakékoliv lodi s vysokým rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci během posledních pěti měsíců,

u jakékoliv osobní lodi, ropného tankeru, tankeru pro přepravu plynu nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší dvanácti let, s běžným rizikovým profilem a které nebyly podrobeny inspekci během posledních 10 měsíců, nebo

u jakékoliv osobní lodi, ropného tankeru, tankeru pro přepravu plynu nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší dvanácti let, s nízkým rizikovým profilem a které nebyly podrobeny inspekci během posledních 24 měsíců.

b)

Počáteční nebo případně podrobná inspekce se provede :

u jakékoliv lodi jiné než osobní lodi, ropného tankeru, tankeru pro přepravu plynu nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, která je starší dvanácti let, s běžným rizikovým profilem a která nebyla podrobena inspekci během posledních 10 měsíců, nebo

u jakékoliv lodi jiné než osobní lodi, ropného tankeru, tankeru pro přepravu plynu nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, která je starší dvanácti let, s nízkým rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci během posledních 24 měsíců.

c)

V případě neočekávaných faktorů:

se provede podrobná nebo rozšířená inspekce v závislosti na odborném uvážení inspektora u jakékoliv lodi s vysokým rizikovým profilem a u jakékoliv osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší dvanácti let,

se provede podrobná inspekce u jakékoliv lodi jiné než osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, která je starší dvanácti let.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA II

NÁVRH RIZIKOVÉHO PROFILU LODI

(podle čl. 10 odst. 2)

 

Profile

Loď s vysokým rizikem (HRS)

Loď s běžným rizikem (SRS)

Loď s nízkým rizikem (LRS)

Obecné parametry

Kritéria

Váhové body

Kritéria

Kritéria

1

Druh lodi

Chemický tanker Plynový tanker Ropný tanker Loď převážející volně ložený náklad Osobní loď

2

ani loď s vysokým rizikem, ani loď s nízkým rizikem

Všechny druhy

2

Stáří lodi

všechny druhy > 12 let

1

Všechna stáří

3a

Vlajka

BGW-listina

černá — VHR, HR, M až HR

2

Bílá

černá — MR

1

3b

IMO-audit

Ano

4a

Uznaná organizace

Výkonnost

H

Vysoké

M

L

Nízká

1

VL

Velmi nízká

4b

Uznaná v EU

Ano

5

Společnost

Výkonnost

H

Vysoké

M

L

Nízká

2

VL

Velmi nízká

Parametry minulosti

 

 

6

Počet závad zazn. při insp. během předch. 36 měsíců

Závady

Nezpůsobilá

≤ 5 (a alespoň při jedné inspekci provedené za předch. 36 měsíců)

7

Počet zadržení. během předch. 36 měsíců

Zadržení

≥ 2 zadržení

1

Bez zadržení

Lodě s vysokým rizikovým profilem (HRS) jsou lodě, které splňují kritéria celkového počtu 5 nebo více váhových bodů.

Lodě s nízkým rizikovým profilem (LRS) jsou lodě, které splňují všechna kritéria parametrů nízkého rizikového profilu.

Lodě s běžným rizikovým profilem (SRS) jsou lodě, které nejsou ani loděmi HRS, ani loděmi LRS

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA III

HLÁŠENÍ

(podle čl. 9 odst. 1)

Informace, které mají být poskytnuty podle čl. 9 odst. 1:

Informace uvedené níže se předkládají přístavnímu orgánu, nebo orgánu či subjektu určenému pro tento účel, a to alespoň tři dny před očekávaným připlutím do přístavu či kotviště nebo před opuštěním předchozího přístavu, očekává-li se, že plavba nepotrvá déle než tři dny:

a)

identifikace lodi (jméno, volací značka, identifikační číslo IMO nebo číslo MMSI);

b)

plánovaná doba trvání postoje v přístavu a seznam přístavů Společenství postupně navštívených během dané plavby ;

c)

u tankerů:

i)

konstrukce: jednoduchý trup, jednoduchý trup s oddělenými zátěžovými nádržemi, dvojitý trup;

ii)

stav nákladních a zátěžových nádrží: plné, prázdné, inertní;

iii)

objem a povaha nákladu;

d)

plánované práce v přístavu či kotvišti určení (nakládka, vykládka, jiné);

e)

přístavy či kotviště Společenství, jichž loď postupně dosáhne během téže plavby;

f)

plánované zákonné prohlídky a inspekce a podstatné údržbové a opravárenské práce, které mají být vykonány během postoje lodě v přístavu či kotvišti určení;

g)

datum poslední rozšířené inspekce provedené v rámci Pařížského memoranda.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA IV

SEZNAM OSVĚDČENÍ A DOKUMENTŮ

(podle čl. 13 odst. 1)

1.

Mezinárodní výměrný list (1969).

2.

Bezpečnostní osvědčení osobní lodě;

Osvědčení o bezpečné konstrukci nákladní lodě;

Osvědčení o bezpečnostním vybavení nákladní lodě;

Osvědčení o bezpečnostním rádiovém vybavení nákladní lodě;

Osvědčení o udělení výjimky, případně včetně seznamu nákladu;

Bezpečnostní osvědčení nákladní lodě.

3.

Mezinárodní osvědčení lodní bezpečnosti (ISSC).

4.

Záznam o trvalém přehledu.

5.

Mezinárodní osvědčení o způsobilosti pro hromadnou přepravu zkapalněných plynů.

Osvědčení o způsobilosti pro hromadnou přepravu zkapalněných plynů.

6.

Mezinárodní osvědčení o způsobilosti pro hromadnou přepravu nebezpečných chemikálií.

Osvědčení o způsobilosti pro hromadnou přepravu nebezpečných chemikálií.

7.

Mezinárodní osvědčení o zabránění znečišťování ropou a ropnými produkty.

8.

Mezinárodní osvědčení o zabránění znečišťování při hromadné přepravě tekutých škodlivých látek.

9.

Mezinárodní osvědčení o nákladové značce (1966);

Mezinárodní osvědčení o výjimce z nákladové značky.

10.

Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I a II.

11.

Kniha záznamů o nákladu.

12.

Doklad o minimálním bezpečném obsazení lodě posádkou.

13.

Osvědčení nebo jiné dokumenty požadované v souladu s ustanoveními úmluvy STCW.

14.

Lékařská osvědčení (viz Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 73 o lékařských vyšetřeních námořníků).

15.

Tabulka úprav pracovního režimu na palubě (Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 180 a STCW 95).

16.

Záznamy o pracovní době a odpočinku námořníků (Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 180).

17.

Informace o stabilitě.

18.

Kopie osvědčení o shodě a osvědčení o řízení bezpečnosti vydaných v souladu s mezinárodním předpisem pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění (SOLAS 74, kapitola IX).

19.

Osvědčení o síle lodního trupu a o strojním zařízení vydaná příslušnou uznanou organizací (vyžadováno pouze, je-li loď klasifikována uznanou organizací).

20.

Osvědčení o shodě se zvláštními požadavky na lodě přepravující nebezpečné věci.

21.

Osvědčení bezpečnosti pro vysokorychlostní plavidlo a povolení provozovat vysokorychlostní plavidlo.

22.

Zvláštní seznam nebo prohlášení o nebezpečných věcech nebo podrobný nákladový plán.

23.

Lodní deník se zřetelem na záznamy zkoušek a cvičení včetně bezpečnostních cvičení a kniha pro zápis inspekcí a údržby záchranných prostředků a zařízení a požárních prostředků a zařízení.

24.

Bezpečnostní osvědčení lodě pro zvláštní účely.

25.

Bezpečnostní osvědčení pro mobilní mořské vrtací jednotky.

26.

U ropných tankerů záznam o systému sledování a kontroly vykládky ropy pro poslední cestu se zátěží.

27.

Poplachový rozpis, protipožární plán, a v případě osobní lodě plán kontroly poškození.

28.

Palubní nouzový plán pro případ znečištění ropou.

29.

Archiv zpráv o prohlídkách (v případě lodí na přepravu hromadných nákladů a v případě tankových lodí).

30.

Zprávy z předchozích prohlídek státní přístavní inspekce.

31.

V případě osobních lodí typu ro-ro informace o maximálním poměru A/A.

32.

Doklad o povolení pro přepravu obilí.

33.

Příručka pro zabezpečení nákladu.

34.

Plán likvidace odpadků a kniha záznamů o odpadcích.

35.

Systém podkladů pro rozhodování velitelů osobních lodí.

36.

Plán spolupráce SAR pro osobní lodě plující po pravidelných linkách.

37.

Seznam provozních omezení pro osobní lodě.

38.

Knížka pro přepravu volně loženého nákladu.

39.

Plán nakládky a vykládky pro přepravce volně loženého nákladu.

40.

Osvědčení o pojištění nebo jakákoli jiná finanční záruka za občanskoprávní odpovědnost za škodu způsobenou znečištěním ropnými látkami (Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou znečištěním ropnými látkami z roku 1992).

41.

Osvědčení požadovaná podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES ze dne … o občanskoprávní odpovědnosti a finančních zárukách majitelů lodí.

42.

Osvědčení požadovaná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES ze dne …[, kterou se mění směrnice 2002/59/CE, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a režim občanskoprávní odpovědnosti a finanční záruky majitelů plavidel].

43.

Osvědčení požadované podle nařízení (ES) č. …/2008 o odpovědnosti osobních dopravců při nehodě na moři a na vnitrozemských vodních cestách (1).

44.

Mezinárodní osvědčení o zabránění znečištění ovzduší.

45.

Mezinárodní osvědčení o zabránění znečištění odpadními vodami


(1)  Zahrnutí položek 41, ║, 42. a 43 závisí na přijetí příslušných právních předpisů obsažených ve třetím námořním balíčku.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA V

PŘÍKLADY „ZŘEJMÝCH DŮVODŮ“

(podle čl. 13 odst. 3)

A.   Příklady zřejmých důvodů pro podrobnou inspekci

1.

Lodě uvedené v oddílu II bodu 2A a 2B přílohy I.

2.

Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami nebyla řádně vedena.

3.

Během prohlídky osvědčení a ostatní dokumentace byly objeveny nepřesnosti.

4.

Vyskytly se známky toho, že členové posádky nejsou schopni vyhovět požadavkům týkajícím se dorozumívání na lodi podle článku 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/25/ES ze dne 4. dubna 2001 o minimální úrovni výcviku námořníků (1).

5.

Průkaz způsobilosti byl získán podvodně nebo držitel průkazu způsobilosti není osoba, které byl průkaz způsobilosti původně vydán.

6.

Velitel, důstojník či člen lodní posádky má v držení průkaz způsobilosti vydaný zemí, která neratifikovala úmluvu STCW.

7.

Doklady o nákladových a ostatních operacích nejsou bezpečně vedeny nebo nejsou v souladu se směrnicemi IMO, např. obsah kyslíku v přívodu inertních plynů do nákladních tanků je nad předepsanou maximální úrovní.

8.

Velitel ropného tankeru nemůže předložit záznam o systému sledování a kontroly vykládky ropy pro poslední cestu se zátěží.

9.

Chybí aktualizovaný poplachový rozpis, nebo členové posádky neznají své povinnosti v případě požáru nebo příkazu k opuštění lodě.

10.

Po vyslání falešných nouzových signálů nenásleduje odpovídající postup pro jejich zrušení.

11.

Chybí základní vybavení nebo zařízení vyžadované úmluvami.

12.

Na lodi jsou nevyhovující hygienické podmínky.

13.

Z obecného dojmu a výsledků pozorování inspektora vyplývá, že existují závažná poškození nebo závady lodního trupu nebo lodní konstrukce, které mohou ohrožovat konstrukční nebo vodotěsnou neporušenost lodě nebo její schopnost vzdorovat povětrnostním vlivům.

14.

Informace nebo doklady o tom, že velitel nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními činnostmi lodě vztahujícími se k bezpečnosti lodě nebo zabránění znečištění, nebo že tyto činnosti nejsou prováděny.

15.

Chybějící tabulka úprav pracovního režimu na palubě a chybějící záznamy o pracovní době a odpočinku námořníků.

B.   Příklady zřejmých důvodů pro kontrolu bezpečnostních aspektů lodí

1.

Inspektor může určit zřejmé důvody pro další kontrolní bezpečnostní opatření během počáteční státní přístavní inspekce, např.:

1.1.

ISSC není platné či vypršelo.

1.2.

Loď je na nižší bezpečnostní úrovni než přístav.

1.3.

Nebyla provedena cvičení týkající se bezpečnosti lodi.

1.4.

Záznamy z alespoň posledních deseti součinností mezi lodí a přístavem nebo lodí a lodí jsou neúplné.

1.5.

Je doloženo nebo vyplývá z pozorování, že spolu hlavní členové posádky nedokáží komunikovat.

1.6.

Z pozorování vyplývá, že v bezpečnostních systémech existují vážné závady.

1.7.

Informace od třetích stran, např. zpráva či stížnost týkající se informací o bezpečnosti.

1.8.

Loď má v držení následně vydané prozatímní ║ISSC║ a podle odborného posudku inspektora je jedním z důvodů, proč loď či společnost o takové osvědčení žádá, že se chce vyhnout plnému dodržení úmluvy SOLAS 74 kapitoly XI-2 a části A předpisu ISPS po uplynutí doby platnosti prozatímního osvědčení. Část A předpisu ISPS upřesňuje okolnosti, za nichž lze vydat prozatímní osvědčení.

2.

Pokud jsou zjištěny zřejmé důvody, jak jsou popsány výše, inspektor neprodleně informuje příslušný bezpečnostní orgán (pokud inspektor není rovněž řádně oprávněným bezpečnostním úředníkem). Příslušný bezpečnostní orgán poté rozhodne, jaká další kontrolní opatření jsou nezbytná, přičemž zohlední bezpečnostní úroveň v souladu s pravidlem 9 kapitoly XI úmluvy SOLAS 74.

3.

Jiné zřejmé důvody než ty, které jsou uvedeny výše, jsou záležitostí řádně oprávněného bezpečnostního úředníka.


(1)  Úř. věst. L 136, 18.5.2001, s. 17. ║.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA VI

POSTUPY PŘI INSPEKCI LODÍ

(podle čl. 15 odst. 1)

Příloha 1 „Postupy státní přístavní inspekce“ Pařížského memoranda a tyto instrukce Pařížského memoranda v aktualizovaném znění:

Instruction 33/2000/02: Operational Control on Ferries and Passenger Ships (Instrukce 33/2000/02: Provozní inspekce na trajektových a osobních lodích),

Instruction 35/2002/02: Guidelines for PSCOs on Electronic Charts (Instrukce 35/2002/02: Pokyny pro inspektora státní přístavní inspekce (PSCO) týkající se elektronických map),

Instruction 36/2003/08: Guidance for Inspection on Working and Living Conditions (Instrukce 36/2003/08: Pokyny pro inspekci pracovních a životních podmínek),

Instruction 37/2004/02: Guidelines in Compliance with STCW 78/95 Convention as Amended (Instrukce 37/2004/02: Pokyny pro inspektora státní přístavní inspekce (PSCO) týkající se Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (úmluva STCW) 78/95 v platném znění),

Instruction 37/2004/05: Guidelines on the Inspection of Hours of Work/Rest (Instrukce 37/2004/05: Pokyny pro inspekci počtu hodin práce a odpočinku),

Instruction 37/2004/10: Guidelines for Port State Control Officers on Security Aspects (Instrukce 37/2004/10: Pokyny pro inspektora státní přístavní inspekce (PSCO) týkající se bezpečnostních otázek),

Instruction 38/2005/02: Guidelines for PSCO's Checking a Voyage Data Recorder (VDR) (Instrukce 38/2005/02: Pokyny pro kontrolu záznamníků cestovních údajů o plavbě (VDR) prováděnou inspektorem státní přístavní inspekce (PSCO)),

Instruction 38/2005/05: Guidelines on MARPOL 73/78 Annex I (Instrukce 38/2005/05: Pokyny týkající se přílohy I úmluvy MARPOL),

Instruction 38/2005/07: Guidelines on Control of the Condition Assessment Scheme (CAS) of Single Hull Oil Tankers (Instrukce 38/2005/07: Pokyny týkající se inspekce systému hodnocení stavu (CAS) ropných tankerů s jednoduchým trupem),

Instruction 39/2006/01: Guidelines for the Port State Control Officer on the ISM-Code (Instrukce 39/2006/01: Pokyny pro inspektory státní přístavní inspekce týkající se Mezinárodního předpisu o řízení bezpečnosti (předpis ISM)),

Instruction 39/2006/02: Guidelines for Port State Control Officers on Control of GMDSS (Instrukce 39/2006/02: Pokyny pro inspektory státní přístavní inspekce týkající se inspekce globálního námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS)),

Instruction 39/2006/03: Optimisation of Banning and Notification Checklist (Instrukce 39/2006/03: Optimalizace kontrolního seznamu zákazů a oznámení),

Instruction 39/2006/10: Guidelines for PSCOs for the Examination of Ballast Tanks and Main Power Failure Simulation (black-out test) (Instrukce 39/2006/10: Pokyny pro inspektory státní přístavní inspekce (PSCO) týkající se kontroly zátěžových nádrží a simulace výpadku hlavní dodávky elektrické energie (zkouška vypnutí)),

Instruction 39/2006/11: Guidance for Checking the Structure of Bulk Carriers (Instrukce 39/2006/11: Pokyny pro kontrolu konstrukce lodí převážejících volně ložený náklad),

Instruction 39/2006/12: Code of Good Practice for Port State Control Officers (Instrukce 39/2006/12: Kodex správných postupů pro inspektory státní přístavní inspekce),

Instruction 40/2007/04: Criteria for Responsibility Assessment of Recognised Organisations (R/O) (Instrukce 40/2007/04: Kritéria pro posuzování odpovědnosti prováděné uznanými organizacemi),

Instruction 40/2007/09: Guidelines for Port State Control Inspections for Compliance with Annex VI of MARPOL 73/78 (Instrukce 40/2007/09: Prozatímní pokyny pro inspektory státní přístavní inspekce týkající se souladu s přílohou VI úmluvy MARPOL 73/78).

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA VII

ROZŠÍŘENÁ INSPEKCE LODÍ

(podle článku 14)

Rozšířená inspekce se týká zejména celkového stavu těchto rizikových oblastí:

Dokumentace

Stavu konstrukce

Odolnosti vůči povětrnostním vlivům

Nouzové systémy

Radiová komunikace

Manipulace s nákladem

Požární bezpečnost

Poplašná zařízení

Pracovní a životní podmínky

Navigační zařízení

Záchranné prostředky

Nebezpečné věci

Hnací a pomocné zařízení

Zabránění znečištění

S výhradou jejich praktické proveditelnosti nebo jakýchkoli omezení týkajících se bezpečnosti osob, lodě nebo přístavu zahrnuje rozšířená inspekce navíc prověření zvláštních položek rizikových oblastí v závislosti na druhu plavidla podrobeného inspekci, jak je stanoveno v souladu s čl. 14 odst. 3.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA VIII

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ODEPŘENÍ PŘÍSTUPU DO PŘÍSTAVŮ A KOTVIŠŤ V RÁMCI SPOLEČENSTVÍ

(podle článku 16)

1.

Jsou-li podmínky uvedené v čl. 16 odst. 1 splněny, příslušný orgán přístavu, v němž je loď potřetí zadržena, písemně informuje velitele lodi, že bude vydán příkaz k odepření přístupu, jenž nabývá účinnosti, jakmile loď opustí přístav. Příkaz k odepření přístupu nabývá účinnosti, jakmile loď opustí přístav po odstranění závad, které vedly k zadržení.

2.

Příslušný orgán zašle kopii příkazu k odepření přístupu správnímu orgánu státu vlajky, příslušné uznané organizaci, ostatním členským státům a ostatním signatářským státům Pařížského memoranda, Komisi, a sekretariátu Pařížského memoranda. Příslušný orgán rovněž neprodleně aktualizuje inspekční databázi o informace o odepření přístupu.

3.

Ke zrušení příkazu k odepření přístupu musí majitel nebo provozovatel lodě předložit formální žádost příslušnému orgánu členského státu, který vydal příkaz k odepření přístupu. K této žádosti musí být přiložen dokument správy státu vlajky vydaný po návštěvě řádně oprávněného inspektora na palubě, který uvádí, že daná loď plně vyhovuje platným ustanovením úmluv. Správní orgán státu vlajky poskytne příslušnému orgánu důkaz, že návštěva na palubě proběhla.

4.

K této žádosti o zrušení příkazu k odepření přístupu musí být případně přiložen také dokument klasifikační společnosti, která tuto loď po návštěvě inspektora z klasifikační společnosti na palubě klasifikovala, z nějž vyplývá, že tato loď odpovídá normám této klasifikační třídy stanoveným touto společností. Klasifikační společnost poskytne příslušnému orgánu důkaz, že návštěva na palubě proběhla.

5.

Příkaz k odepření přístupu lodě do přístavu může být zrušen jen po uplynutí lhůty uvedené v čl. 16 této směrnice a po opětovné inspekci lodě v dohodnutém přístavu. Jestliže se dohodnutý přístav nachází v členském státě, může příslušný orgán tohoto státu na žádost příslušného orgánu, který vydal příkaz k odepření přístupu, povolit uvedené lodi, aby vplula do dohodnutého přístavu za účelem provedení opětovné inspekce. V takových případech nebude v přístavu manipulováno s nákladem, dokud nebude zrušen příkaz k odepření přístupu.

6.

Pokud zadržení, jež vedlo k vydání příkazu k odepření přístupu, zahrnovalo závady v konstrukci lodi, příslušný orgán, který vydal příkaz k odepření přístupu, může vyžadovat, aby určité prostory, včetně nákladových prostorů a nádrží, byly zpřístupněny k přezkoumání během opětovné inspekce.

7.

Opětovnou inspekci provede příslušný orgán členského státu, který vydal příkaz k odepření přístupu, nebo příslušný orgán v přístavu určení po dohodě s příslušným orgánem členského státu, který vydal příkaz k odepření přístupu. Příslušný orgán může vyžadovat, aby opětovná inspekce byla ohlášena až 14 dní předem. Tomuto členskému státu se předloží uspokojivé důkazy o tom, že loď plně vyhovuje platným požadavkům úmluv.

8.

Opětovná inspekce spočívá v rozšířené inspekci, která musí zahrnout alespoň odpovídající položky přílohy VII.

9.

Všechny náklady na tuto rozšířenou inspekci nese majitel nebo provozovatel lodě.

10.

Jestliže výsledky rozšířené inspekce uspokojí členský stát v souladu s přílohou VII, je příkaz k odepření přístupu zrušen a společnost lodě je o tom písemně informována.

11.

Příslušný orgán své rozhodnutí písemně oznámí také správnímu orgánu státu vlajky, dotyčné klasifikační společnosti, ostatním členským státům, ostatním signatářským státům Pařížského memoranda, Komisi a sekretariátu Pařížského memoranda. Příslušný orgán musí rovněž neprodleně aktualizovat inspekční databázi o informace o odepření přístupu.

12.

Informace o lodích, kterým byl odepřen přístup do přístavů v rámci Společenství, musejí být k dispozici v inspekční databázi a musejí být zveřejněny podle článku 26 a přílohy XIII.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA IX

ZPRÁVA O INSPEKCI

(podle článku 17)

Zpráva o inspekci musí obsahovat alespoň níže uvedené body.

I.   Obecně

1.

Příslušný orgán, který tuto zprávu vypracoval

2.

Datum a místo provedení inspekce

3.

Jméno lodě podrobené inspekci

4.

Vlajka lodě

5.

Typ lodě (jak je uveden v osvědčení o řízení bezpečnosti)

6.

Identifikační číslo IMO

7.

Volací znak

8.

Hrubá prostornost (RT)

9.

Celková nosnost (přichází-li v úvahu)

10.

Rok stavby lodě podle data uvedeného na bezpečnostních osvědčeních lodě

11.

Klasifikační společnost nebo klasifikační společnosti, jakož i jiné organizace, které vydaly pro tuto loď osvědčení o klasifikaci, jestliže bylo vydáno

12.

Uznaná organizace nebo uznané organizace nebo kterákoli jiná osoba, která vydala pro tuto loď osvědčení v souladu s příslušnými úmluvami jménem státu vlajky

13.

Jméno a adresa společnosti nebo provozovatele lodi

14.

Jméno a adresa nájemce odpovídajícího za výběr lodě a druh pronájmu v případě, že loď přepravuje hromadné kapalné nebo hromadné pevné náklady

15.

Konečné datum vypracování zprávy o inspekci

16.

Zmínka v tom smyslu, že podrobné informace o inspekci nebo zadržení mohou podléhat zveřejnění

II.   Informace o inspekci

1.

Osvědčení vydaná v rámci uplatňování příslušných úmluv orgánem nebo organizací, která vydala dané (daná) osvědčení, včetně dne vydání a dne pozbytí účinnosti

2.

Části nebo prvky lodě, které byly podrobeny inspekci (v případě podrobné nebo rozšířené inspekce)

3.

Přístav a datum poslední průběžné, roční nebo obnovené prohlídky a název organizace, která tuto prohlídku provedla.

4.

Typ inspekce (inspekce, podrobná inspekce, rozšířená inspekce)

5.

Povaha závad

6.

Přijatá opatření.

III.   Doplňkové informace v případě zadržení

1.

Datum vydání příkazu k zadržení

2.

Datum zrušení příkazu k zadržení

3.

Povaha závad opravňujících k vydání příkazu k zadržení (případné odkazy na úmluvy)

4.

V případě potřeby informace o tom, zda uznaná organizace nebo kterýkoli jiný soukromý subjekt, který prohlídku provedl, má odpovědnost ve vztahu k závadám, které jednotlivě nebo společně vedly k zadržení

5.

Přijatá opatření.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA X

KRITÉRIA PRO ZADRŽENÍ LODI

(podle čl. 19 odst. 3)

ÚVOD

Dříve než inspektor určí, zda závady zjištěné během inspekce opravňují k zadržení dané lodě, použije kritéria uvedená níže v bodech 1 a 2.

Bod 3 obsahuje příklady závad, které samy o sobě mohou opravňovat k zadržení dotčené lodě (viz čl. 19 odst. 4).

Pokud jde důvodem k zadržení náhodné poškození při plavbě lodi do přístavu, příkaz k zadržení se nevydá za předpokladu, že:

a)

jsou náležitě dodrženy požadavky obsažené v pravidle I/11 písm. c) úmluvy SOLAS 74, ohledně oznámení správnímu orgánu státu vlajky, určenému inspektorovi nebo uznané organizaci odpovídající za vydání příslušného osvědčení,

b)

před vplutím do přístavu velitel lodě nebo majitel lodě poskytne orgánu státní přístavní inspekce údaje o okolnostech nehody a o způsobeném poškození a informace o vyžadovaném oznámení správnímu orgánu státu vlajky,

c)

jsou přijata vhodná nápravná opatření podle požadavku orgánu a

d)

orgán se poté, co mu bylo oznámeno dokončení nápravných opatření, ujistí, že byly opraveny závady, které byly zřejmým ohrožením bezpečnosti, zdraví nebo životního prostředí.

1.   Hlavní kritéria

Při odborném posuzování, zda má být loď zadržena, používá inspektor tato kritéria:

Časový rozvrh:

Lodě nezpůsobilé k pokračování v plavbě po moři musí být zadrženy po první inspekci bez ohledu na to, jak dlouho zůstane loď v přístavu.

Kritérium:

 

Loď je zadržena, jestliže jsou závady natolik závažné, že vyžadují, aby se inspektor vrátil a přesvědčil se, zda byly závady odstraněny před odplutím lodě.

 

To, že inspektor považuje za nezbytné vrátit se na loď, je měřítkem závažnosti závad. Tato povinnost však nevzniká v každém případě. Vychází se z toho, že orgán musí určitým způsobem ověřit, nejlépe další návštěvou, že závady byly před odplutím lodě odstraněny.

2.   Použitelnost hlavních kritérií

Při rozhodování o tom, zda závady zjištěné na lodi jsou natolik závažné, že vyžadují zadržení lodě, posoudí inspektor, zda:

1.

loď má odpovídající a platnou dokumentaci;

2.

loď má posádku požadovanou v dokladu o minimálním bezpečném obsazení posádkou.

Během inspekce musí inspektor dále posoudit, zda jsou loď nebo posádka schopny po celou nejbližší nadcházející cestu:

3.

bezpečně manévrovat;

4.

bezpečně manipulovat s nákladem, bezpečně jej přepravovat a kontrolovat podmínky jeho přepravy;

5.

bezpečně obsluhovat strojovnu;

6.

udržovat patřičný chod a řízení lodě;

7.

účinně bojovat proti požáru v kterékoliv části lodě, bude-li to zapotřebí;

8.

urychleně a bezpečně opustit loď, bude-li to třeba, a zajistit záchranu;

9.

zabránit znečištění životního prostředí;

10.

udržovat dostatečnou stabilitu;

11.

udržovat neporušenou vodotěsnost;

12.

navázat spojení v nesnázích;

13.

zajistit bezpečné a dobré zdravotní podmínky na lodi;

14.

v případě nehody poskytnout co nejvíce informací.

Je-li s přihlédnutím ke všem zjištěným závadám odpověď na kterýkoli z uvedených požadavků záporná, je třeba vážně uvažovat o zadržení lodě. Kombinace závad méně závažné povahy může rovněž opravňovat k zadržení lodě.

3.   S cílem usnadnit inspektorovi používání těchto hlavních zásad je níže uveden seznam závad seskupených podle příslušných úmluv a předpisů, které jsou považovány za natolik závažné, že opravňují k zadržení dotčené lodě. Tento seznam se nepovažuje za vyčerpávající.

3.1.   Obecné závady

Chybějící platná osvědčení a dokumenty požadované příslušnými právními nástroji. Lodě plující pod vlajkou státu, který není smluvní stranou příslušné úmluvy nebo neuplatňuje jiné příslušné právní nástroje, však nejsou oprávněny mít osvědčení stanovená úmluvami nebo jinými příslušnými právními nástroji. Proto nepřítomnost požadovaných osvědčení sama o sobě nezakládá důvod k zadržení těchto lodí. Při uplatňování ustanovení o „nikoli příznivějším zacházení“ je však před odplutím lodě podstatné dodržování předpisů požadováno.

3.2.   Oblasti podle úmluvy SOLAS 74

1.

Porucha řádného fungování pohonu lodě a ostatního hlavního strojního zařízení, stejně jako elektrických zařízení.

2.

Nedostatečná čistota strojovny, nadměrné množství směsí mazadel a vody v podpalubích, izolace trubek včetně výfukového potrubí ve strojovně znečištěna mazadly, nesprávná činnost a uspořádání podpalubních čerpadel.

3.

Porucha řádné činnosti nouzového generátoru, osvětlení, baterií a spínačů.

4.

Porucha řádné činnosti hlavního a pomocného řídicího zařízení lodě.

5.

Nepřítomnost, nedostatečná kapacita nebo podstatné narušení osobních záchranných pomůcek, záchranných člunů a spouštěcích zařízení.

6.

Nepřítomnost, nevyhovující stav nebo podstatné narušení systému zjišťování požáru, požárních hlásičů, protipožárního vybavení, pevných zařízení k likvidaci požárů, ventilačních průduchů, požárních sprch, rychle se uzavírajících zařízení do té míry, že nemohou vyhovovat určenému použití.

7.

Nepřítomnost, podstatné narušení nebo porucha řádné činnosti protipožární ochrany nákladní paluby na tankerech.

8.

Nepřítomnost, nevyhovující stav nebo podstatné porušení světel, zařízení pro podávání signalizace a zvukových signálů.

9.

Nepřítomnost nebo porucha řádné činnosti rádiového zařízení pro tísňová volání a spojení v případě bezpečnostních událostí.

10.

Nepřítomnost nebo porucha řádné činnosti navigačního zařízení s ohledem na pravidlo SOLAS 74 V/16.2.

11.

Nepřítomnost opravených navigačních map nebo všech ostatních příslušných publikací pro plavbu nezbytných pro plánovanou plavbu s ohledem na to, že jako náhražka map může být použit systém elektronického zobrazování mapy a informací (ECDIS) schváleného typu.

12.

Nepřítomnost nejiskřící výfukové ventilace čerpadel v nákladních prostorách.

13.

Závažné závady v provozních požadavcích, jak je popsáno v oddíle 5.5 přílohy 1 Pařížského memoranda.

14.

Počet, složení nebo kvalifikace posádky neodpovídá dokladu o bezpečném obsazení posádkou.

15.

Neprovádění programu rozšířených inspekcí podle úmluvy SOLAS 74 kapitoly XI pravidla 2.

3.3.   Oblasti podle předpisu IBC

1.

Přeprava látek, které nejsou uvedeny v osvědčení o způsobilosti nebo chybějící informace o nákladu.

2.

Chybějící nebo poškozená bezpečnostní vysokotlaká zařízení.

3.

Elektrická zařízení nejsou vnitřně bezpečná nebo neodpovídají požadavkům předpisu.

4.

Zdroje vznícení na ohrožených místech.

5.

Porušení zvláštních požadavků.

6.

Překročení nejvyššího povoleného množství nákladu na jednu nádrž.

7.

Nedostatečná tepelná ochrana citlivých produktů.

3.4.   Oblasti podle předpisu IGC

1.

Přeprava látek, které nejsou uvedeny v osvědčení o způsobilosti nebo chybějící informace o nákladu.

2.

Chybějící uzavírací zařízení v prostorách ubytovacích a obslužných.

3.

Přepážky nejsou plynotěsné.

4.

Vadné vzduchové uzávěry.

5.

Chybějící nebo vadné rychle se uzavírající ventily.

6.

Chybějící nebo vadné bezpečnostní ventily.

7.

Elektrické instalace nejsou vnitřně bezpečné nebo neodpovídají požadavkům předpisu.

8.

Ventilátory v nákladním prostoru nejsou schopné provozu.

9.

Tlaková poplašná zařízení pro nákladní nádrže nejsou schopná provozu.

10.

Zařízení na zjišťování plynů a toxických plynů jsou vadná.

11.

Pro přepravu látek, které mají být utlumovány, chybí platné osvědčení o inhibitorech.

3.5.   Oblasti podle úmluvy o nákladové značce

1.

Značné plochy poškození nebo koroze nebo důlkové koroze lodní obšívky a s tím související výztuže palub a trupu, což ovlivňuje schopnost plavby po moři nebo možnost přibírat místní náklad, pokud nejsou provedeny řádné dočasné opravy pro cestu do přístavu s možností trvalých oprav.

2.

Rozpoznaný případ nedostatečné stability.

3.

Nepřítomnost nebo nedostatečné a nespolehlivé informace ve schválené formě, které rychle a jednoduše umožňují veliteli lodě zajistit nakládání a zátěž lodě tak, aby byla udržena bezpečnostní mez stability ve všech etapách a při měnících se podmínkách plavby a aby se zabránilo nepřijatelnému namáhání konstrukce lodě.

4.

Nepřítomnost, podstatné narušení nebo závada uzavíracího zařízení, systému uzavírání nákladových jícnů a vodotěsných dveří.

5.

Přetížení.

6.

Absence značky ponoru nebo nečitelnost značky ponoru.

3.6.   Oblasti podle úmluvy MARPOL, přílohy I

1.

Nepřítomnost, vážné narušení nebo porucha řádné činnosti zařízení filtraci palivem znečištěné vody, systému zaznamenávajícího a kontrolujícího vypouštění paliva nebo kontrolního poplachového systému 15 ppm.

2.

Zbývající kapacita nádrže na odpadový a znečištěný olej nedostačuje pro určenou cestu.

3.

Není k dispozici kniha záznamů o manipulaci s palivem.

4.

Je připevněno neschválené paralelní vedení výpusti.

5.

Složka zpráv o prohlídkách chybí nebo neodpovídá pravidlu 13G odst. 3 písm. b) úmluvy MARPOL.

3.7.   Oblasti podle úmluvy MARPOL, přílohy II

1.

Nepřítomnost příručky P&. A.

2.

Náklad není rozdělen podle kategorií.

3.

Není k dispozici nákladová kniha.

4.

Jsou dopravovány olejovité látky, aniž by byly splněny příslušné požadavky nebo bylo příslušně pozměněno osvědčení.

5.

Je připevněno neschválené paralelní vedení výpusti.

3.8.   Oblasti podle úmluvy MARPOL, přílohy V

1.

Nepřítomnost plánu nakládání s odpadky.

2.

Nepřítomnost knihy záznamů o odpadcích.

3.

Posádka lodě není seznámena s požadavky na odstraňování/likvidaci odpadků obsaženými v plánu nakládání s odpadky.

3.9.   Oblasti podle úmluvy STCW a směrnice 2001/25/ES

1.

Námořník, který musí mít průkaz způsobilosti, jej nemá ani nemá povolenu výjimku z této povinnosti ani nepředložil doklad o tom, že žádost o potvrzení průkazu způsobilosti byla podána u správy státu vlajky.

2.

Důkaz o tom, že průkaz způsobilosti byl získán podvodně nebo že držitel průkazu způsobilosti není osobou, které byl průkaz způsobilosti původně vydán.

3.

Nejsou dodrženy požadavky správy státu vlajky na bezpečné obsazení posádkou.

4.

Systém palubní a strojní strážní služby neodpovídá požadavkům, které jsou předepsány pro loď správou státu vlajky.

5.

Pro výkon strážní služby chybí osoba kvalifikovaná k obsluze zařízení důležitého pro bezpečnou navigaci, pro bezpečnou rádiovou komunikaci nebo zabránění znečištění moře.

6.

Není poskytnut důkaz o odborné schopnosti námořníků plnit přidělené povinnosti s ohledem na bezpečnost lodě a zabránění znečištění.

7.

Neschopnost zajistit první strážní službu při zahájení plavby a následné vystřídání strážní služby osobami, které měly dostatečný odpočinek a jsou jinak způsobilé k výkonu strážní služby.

3.10.   Oblasti podle úmluvy MOP

1.

Nedostatek potravin na cestu do dalšího přístavu.

2.

Nedostatek pitné vody na cestu do dalšího přístavu.

3.

Nedostatečné hygienické podmínky na lodi.

4.

Na lodi plující do oblastí, kde mohou být teploty extrémně nízké, není vytápění v nástavbě.

5.

Nedostatečná ventilace v ubytovacích prostorách lodi.

6.

Nadměrné množství odpadků, překážející zařízení nebo náklad nebo jiné okolnosti jsou příčinou nebezpečného stavu na chodbách a ubytovacích prostorách.

7.

Zřejmé důkazy o tom, že zaměstnanci držící hlídku či jiní zaměstnanci ve službě na první hlídce či na následných hlídkách jsou unavení.

3.11.   Oblasti, které nemusí odůvodňovat zadržení, ale kde například musí být dočasně pozastavena manipulace s nákladem

Porucha řádné činnosti nebo údržby systému inertních plynů, zařízení pro manipulaci s nákladem nebo strojního zařízení jsou považovány za dostatečné důvody k zastavení manipulace s nákladem.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA XI

MINIMÁLNÍ KRITÉRIA PRO INSPEKTORY

(podle čl. 22 odst. 1 a 5)

1.

Inspektoři musejí mít náležité teoretické znalosti a praktické zkušenosti s loděmi a jejich provozem. Musejí být kvalifikovaní pro prosazování požadavků úmluv a souvisejících postupů státní přístavní inspekce. Tyto znalosti a kvalifikace pro prosazování mezinárodních požadavků a požadavků Společenství musejí být získány prostřednictvím zdokumentovaných školících programů.

2.

Inspektor musí alespoň:

a)

mít vhodnou kvalifikaci od námořního úřadu či plavebního orgánu a náležité námořní zkušenosti jako osvědčený lodní důstojník, který má nebo měl v držení platné osvědčení o způsobilosti STCW II/2 nebo III/2; nebo

b)

mít vykonanou zkoušku uznanou příslušným orgánem jako námořní konstruktér, strojní důstojník nebo inženýr námořnických oborů a pracovat v této funkci nejméně pět let, nebo

c)

mít odpovídající univerzitní diplom nebo řádné školení a být vyškolen a kvalifikován jako inspektor lodní bezpečnosti.

3.

Inspektor musí:

mít ukončenu minimálně jednoletou službu jako inspektor státu vlajky zabývající se inspekcí a vydáváním osvědčení v souladu s úmluvami nebo se podílet na sledování činnosti uznávaných organizací, na něž byly přeneseny právními předpisy stanovené povinnosti, nebo

mít rovnocennou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň jednoleté odborné přípravy v terénu spočívající v účasti na státních přístavních inspekcích pod vedením zkušených inspektorů státní přístavní inspekce.

4.

Inspektoři uvedení v odst. 2 písm. a) musí mít námořní praxi v rozsahu nejméně pět let včetně období služby na moři jako palubní či strojní důstojník, nebo jako inspektor státní přístavní inspekce či jako jeho asistent. Tato praxe zahrnuje dobu nejméně dvou let na moři jako palubní důstojník nebo strojní důstojník.

5.

Inspektoři musejí být schopni komunikovat ústně a písemně s námořníky v jazyce nejobvykleji používaném na moři.

6.

Inspektory nesplňující výše uvedená kritéria lze rovněž uznat, pokud jsou zaměstnáni orgánem členského státu příslušným pro státní přístavní inspekci ke dni přijetí této směrnice.

7.

Pokud inspektoři státní přístavní inspekce provádějí v členském státě inspekce uvedené v čl. 15 odst. 1 a 2, mají mít vhodnou kvalifikaci, jež zahrnuje dostatečné teoretické a praktické zkušenosti v oblasti námořní bezpečnosti. To obvykle předpokládá:

a)

dobré porozumění otázkám námořní bezpečnosti a způsobům, jakým se tyto otázky promítají do kontrolovaných operací;

b)

dobré odborné znalosti bezpečnostních technologií a bezpečnostních postupů;

c)

znalosti zásad, postupů a technik provádění inspekce;

d)

odbornou znalost kontrolovaných činností.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA XII

FUNKCE INSPEKČNÍ DATABÁZE

(podle čl. 24 odst. 1)

1.

Inspekční databáze zahrnuje alespoň tyto funkce:

zahrnuje inspekční údaje členských států a všech států, které jsou stranami Pařížského memoranda,

poskytuje údaje o rizikovém profilu lodě a o lodích, u nichž má být provedena inspekce,

vyjmenovává inspekční závazky pro jednotlivé členské státy,

obsahuje bílou, jakož i černou a šedou listinu států vlajky podle čl. 16 odst. 1,

obsahuje údaje o výkonnosti společností,

určuje položky v rizikových oblastech, které mají být kontrolovány při každé inspekci.

2.

Inspekční databáze musí umožňovat přizpůsobení se budoucímu vývoji a propojení s jinými databázemi Společenství o námořní bezpečnosti, včetně SafeSeaNet, které poskytují údaje o skutečném počtu lodí vplouvajících do přístavů, a případně i s příslušnými vnitrostátními informačními systémy.

3.

V inspekční databázi se vytvoří hypertextový odkaz na informační systém Equasis. Členské státy přijmou podpůrná opatření, aby inspektoři konzultovali veřejné i soukromé databáze týkající se inspekcí lodí, přístupné prostřednictvím informačního systému Equasis.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA XIII

ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O INSPEKCÍCH, ZADRŽENÍCH A ODEPŘENÍCH PŔISTUPU V PŘÍSTAVECH ČLENSKÝCH STÁTU

(podle článku 26)

1.

Informace zveřejněné podle článku 26 musejí zahrnovat:

a)

jméno lodě,

b)

identifikační číslo IMO,

c)

typ lodě,

d)

hrubou prostornost (RT),

e)

rok stavby lodě podle data uvedeného v bezpečnostním osvědčení lodě,

f)

jméno a adresu společnosti lodě,

g)

u lodí přepravujících hromadné kapalné nebo hromadné pevné náklady jméno a adresu nájemce odpovídajícího za výběr lodě a typ pronájmu,

h)

stát vlajky,

i)

osvědčení a zákonná osvědčení vydaná v souladu s příslušnými úmluvami a orgán či organizace, které daná osvědčení vydaly, včetně data vydání osvědčení a data pozbytí platnosti,

j)

přístav a datum poslední průběžné nebo výroční prohlídky pro osvědčení uvedená v písmeni i) a název orgánu či organizace, která tuto prohlídku provedla,

k)

datum, zemi přístav zadržení,

2.

U lodí, které byly zadrženy, musejí informace zveřejněné v souladu s článkem 26 rovněž zahrnovat tyto údaje:

a)

počet zadržení během předchozích 36 měsíců,

b)

datum zrušení zadržení,

c)

počet dní trvání zadržení,

d)

důvody zadržení, vyjádřené jasně a výslovně

e)

v náležitých případech informace o tom, zda uznaná organizace, která prohlídku provedla, má odpovědnost ve vztahu k závadám, které jednotlivě nebo společně vedly k zadržení,

f)

popis opatření přijatých v případě lodě, které bylo povoleno pokračovat v plavbě do nejbližší vhodné opravárenské loděnice,

g)

jestliže byl lodi odepřen přístup do kteréhokoli přístavu v rámci Společenství, důvody tohoto opatření, vyjádřené jasně a výslovně.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA XIV

ÚDAJE POSKYTOVANÉ V SOUVISLOSTI SE SLEDOVÁNÍM PROVÁDĚNÍ

(podle článku 29)

1.

Členské státy poskytnou každoročně nejpozději do 1. dubna Komisi níže uvedené údaje za předchozí rok.

1.1.

Počet inspektorů působících v jejich zastoupení v rámci státní přístavní inspekce.

Tyto údaje musejí být sdělovány Komisi prostřednictvím takovéto vzorové tabulky (1)  (2)

Přístav / oblast

Počet inspektorů pracujících na plný pracovní úvazek (A)

Počet inspektorů pracujících na částečný pracovní úvazek (B)

Přechod (B) na plný pracovní úvazek (C)

Celkem (A+C)

Přístav X /nebo oblast X

 

 

 

 

Přístav Y / nebo oblast Y

 

 

 

 

CELKEM

 

 

 

 

1.2.

Celkový počet jednotlivých lodí, které vpluly do jejich přístavů na vnitrostátní úrovni. Tento počet bude tvořen počtem lodí, na které se vztahuje tato směrnice, které vpluly do jejich přístavů na vnitrostátní úrovni a byly počítány pouze jednou.

2.

Členské státy musejí

a)

předkládat Komisi každých šest měsíců seznam vplutí do přístavů u jednotlivých lodí, kromě plavidel pravidelné osobní a nákladní trajektové přepravy, které připluly do jejich přístavů či oznámily přístavnímu orgánu nebo subjektu připlutí ke kotvišti, u každého pohybu lodí s uvedením jejich identifikačního čísla IMO a dne příjezdu a přístavu. Seznam se předkládá ve formě tabulkového procesoru, který umožňuje automaticky vyhledat a zpracovat výše uvedené informace. Tento seznam se poskytne do čtyř měsíců od konce období, s nímž dané údaje souvisejí.

a

b)

předložit Komisi oddělené seznamy plavidel služeb pravidelné osobní a nákladní trajektové přepravy uvedených v písmenu a), a to nejpozději do šesti měsíců po provedení této směrnice a poté vždy, kdy v těchto službách dojde ke změnám. Seznam bude u každé lodě uvádět její identifikační číslo IMO, její název a trasu její plavby. Seznam se předkládá ve formě tabulkového procesoru, který umožňuje automaticky vyhledat a zpracovat výše uvedené informace.


(1)  Pokud inspekce prováděné v rámci státní přístavní inspekce představují jen část práce inspektorů, je nutno převést celkový počet inspektorů na počet rovnající se počtu inspektorů s plným pracovním úvazkem. Pokud tentýž inspektor pracuje ve více než jednom přístavu či více než jedné zeměpisné oblasti, musí se za každý přístav započíst odpovídající část pracovního úvazku.

(2)  Tyto údaje musejí být předkládány na celostátní úrovni a za každý přístav daného členského státu. Pro účel této přílohy se přístavem rozumí jednotlivý přístav nebo zeměpisná oblast, který nebo kterou má na starosti inspektor nebo tým inspektorů a která případně zahrnuje i několik jednotlivých přístavů.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA XV

ČÁST A

ZRUŠENÁ SMĚRNICE A JEJÍ NÁSLEDNÉ ZMĚNY

(podle článku 37)

Směrnice Rady 95/21/ES

(Úř. věst. L 157, 7. 7. 1995, s. 1.)

Směrnice Rady 98/25/ES

(Úř. věst. L 133, 7. 5. 1998, s. 19.)

Směrnice Komise 98/42/ES

(Úř. věst. L 184, 27. 6. 1998, s. 40.)

Směrnice Komise 1999/97/ES

(Úř. věst. L 331, 23. 12. 1999, s. 67.)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/106/ES

(Úř. věst. L 19, 22. 1. 2002, s. 17.)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/84/ES

(Úř. věst. L 324, 29. 11. 2002, s. 53.)

pouze článek 4

ČÁST B

SEZNAM LHUT PRO PROVEDENÍ VE VNITROSTÁTNÍM PRÁVU

(podle článku 37)

Směrnice

Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu

Směrnice 95/21/ES

30. červen 1996

Směrnice 98/25/ES

30. červen 1998

Směrnice 98/42/ES

30. září 1998

Směrnice 1999/97/ES

13. prosinec 2000

Směrnice 2001/106/ES

22. červenec 2003

Směrnice 2002/84/ES

23. listopad 2003

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA XVI

SROVNÁVACÍ TABULKA

(podle článku 37)

Směrnice 95/21/ES

Tato směrnice

Článek 1 návětí

Článek 1 návětí

Čl. 1 první odrážka

Čl. 1 písm. a)

Čl. 1 druhá odrážka

Čl. 1 písm. b)

-

Čl. 1 písm. c)

Článek 2 návětí

Článek 2 návětí

Čl. 2 odst. 1 návětí

Čl. 2 odst. 1 návětí

Čl. 2 odst. 1 první odrážka

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

Čl. 2 odst. 1 druhá odrážka

Čl. 2 odst. 1 písm. b)

Čl. 2 odst. 1 třetí odrážka

Čl. 2 odst. 1 písm. c)

Čl. 2 odst. 1 čtvrtá odrážka

Čl. 2 odst. 1 písm. d)

Čl. 2 odst. 1 pátá odrážka

Čl. 2 odst. 1 písm. e)

Čl. 2 odst. 1 šestá odrážka

Čl. 2 odst. 1 písm. f)

Čl. 2 odst. 1 sedmá odrážka

Čl. 2 odst. 1. písm. g)

-

Čl. 2 odst. 1 písm. h)

Čl.2 odst. 1 poslední věta

-

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 2

-

Čl. 2 odst. 3

-

Čl. 2 odst. 4

-

Čl. 2 odst. 5

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 6

Čl. 2 odst. 4

-

-

Čl. 2 odst. 7

-

Čl. 2 odst. 8

Čl. 2 odst. 5

Čl. 2 odst. 9

-

Čl. 2 odst. 10

-

Čl. 2 odst. 11

Čl. 2 odst. 6

Čl. 2 odst. 12

Čl. 2 odst. 7

Čl. 2 odst. 13

Čl. 2 odst. 8

Čl. 2 odst. 14

-

Čl. 2 odst. 15

Čl. 2 odst. 9

Čl. 2 odst. 16

-

Čl. 2 odst. 17

Čl. 2 odst. 10

Čl. 2 odst. 18

-

Čl. 2 odst. 19

-

Čl. 2 odst. 20

-

Čl. 2 odst. 21

-

Čl. 2 odst. 22

-

Čl. 2 odst. 23

-

Čl. 2 odst. 24

Čl. 3 odst. 1 první pododstavec první odrážka

Čl. 3 odst. 1 první pododstavec

Čl. 3 odst. 1 první pododstavec druhá odrážka

Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec

-

Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 3 odst. 1 čtvrtý pododstavec

-

Čl. 3 odst. 1 pátý pododstavec

Čl. 3 odst. 2 až 4

Čl. 3 odst. 2 až 4

-

Čl. 4 odst. 1

Článek 4

Čl. 4 odst. 2

Článek 5

-

-

Článek 6

-

Článek 7

-

Článek 8

-

Článek 9

-

Článek 10

-

Článek 11

-

Článek 12

Čl. 6 odst. 1návětí

-

-

Čl. 13 odst. 1 návětí

Čl. 6 odst. 1 písm. a)

Čl. 13 odst. 1 písm. a)

-

Čl. 13 odst. 1 písm. b)

Čl. 6 odst. 1 písm. b)

Čl. 13 odst. 1 písm. c)

Čl. 6 odst. 2

-

-

Čl. 13 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Čl. 13 odst. 3

Čl. 6 odst. 4

-

Článek 7

-

Článek 7a

-

Článek 7b

-

-

Článek 14

-

Článek 15

-

Článek 16

Článek 8

Článek 17

-

Článek 18

Čl. 9 odst. 1 a 2

Čl. 19 odst. 1 a 2

Čl. 9 odst. 3 první věta

Čl. 19 odst. 3

Čl. 9 odst. 3 druhá až čtvrtá věta

Čl. 19 odst. 4

Čl. 9 odst. 4 až 7

Čl. 19 odst. 5 až 8

-

Čl. 19 odst. 9

Článek 9a

-

Čl. 10 odst. 1 až 3

Čl. 20 odst. 1 až 3

-

Čl. 20 odst. 4

Čl. 11 odst. 1

Čl. 21 odst. 1

-

Čl. 21 odst. 2

Čl. 11 odst. 2

Čl. 21 odst. 3 první pododstavec

Čl. 11 odst. 3 první pododstavec

-

Čl. 11 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 21 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 11 odst. 4 až 6

Čl. 22 odst. 4 až 6

Čl. 12 odst. 1 až 3

Čl. 22 odst. 1 až 3

Čl. 12 odst. 4

Čl. 22 odst. 4

-

Čl. 22 odst. 5 až 7

Čl. 13 odst. 1 a 2

Čl. 23 odst. 1 a 2

-

Čl. 23 odst. 3 až 5

Článek 14

-

Článek 15

-

-

Článek 24

-

Článek 25

-

Článek 26

-

Článek 27

Čl. 16 odst. 1 a 2

Čl. 28 odst. 1 a 2

Čl. 16 odst. 2a

Čl. 28 odst. 3

Čl. 16 odst. 3

Čl. 28 odst. 4

Článek 17

Článek 29

-

Článek 30

Článek 18

Článek 31

Článek 19

Článek 32

-

Článek 33

Článek 19a

Článek 34

-

Článek 35

Článek 20

Článek 36

-

Článek 37

Článek 21

Článek 38

Článek 22

Článek 39

Příloha I

-

-

Příloha I

-

Příloha II

-

Příloha III

Příloha II

Příloha IV

Příloha III

Příloha V

Příloha IV

Příloha VI

Příloha V

Příloha VII

Příloha VI

Příloha X

Příloha VII

Příloha XI

-

Příloha XII

Příloha VIII

Příloha XIII

Příloha IX

Příloha IX

Příloha X

Příloha XIV

Příloha XI

Příloha VIII

Příloha XII

-

-

Příloha XV

-

Příloha XVI


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/261


Středa 24. září 2008
Subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění) ***II

P6_TA(2008)0447

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (přepracované znění) (5724/2/2008 — C6-0222/2008 — 2005/0237A(COD))

2010/C 8 E/43

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na společný postoj Rady (5724/2/2008 — C6-0222/2008) (1),

s ohledem na své stanovisko v prvním čtení (2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0587),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0331/2008),

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 184 E, 22. 7. 2008, p. 11.

(2)  Úř. věst. C 74 E, 20. 3. 2008, s. 632.


Středa 24. září 2008
P6_TC2-COD(2005)0237A

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24. září 2008 kpřijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES osouladu spožadavky na stát vlajky ao společných pravidlech anormách pro subjekty pověřené inspekcemi aprohlídkami lodí apro související činnosti námořní správy (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT ARADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu ozaložení Evropského společenství, azejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského asociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu spostupem stanoveným včlánku 251 Smlouvy (3),

vzhledem ktěmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 94/57/ES ze dne 22. listopadu 1994, kterou se stanoví společná pravidla anormy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí aprohlídkami lodí apro související činnosti námořní správy (4) , byla několikrát podstatně změněna. Jelikož má být uvedená směrnice znovu změněna, měla by být zdůvodu přehlednosti přepracována.

(2)

Vzhledem kpovaze ustanovení směrnice 94/57/ES se jeví jako vhodné přepracovat ustanovení této směrnice tak, že budou přijaty dva právní akty Společenství, ato směrnice anařízení.

(3)

V usnesení ze dne 8. června 1993 ospolečné politice bezpečnosti na moři (5) si Rada dala za cíl odstranit všechna plavidla nesplňující normy zvod Společenství aoznačila jako prioritu činnost Společenství pro zajištění účinného ajednotného uplatňování mezinárodních pravidel tím, že se vypracují společné normy pro klasifikační společnosti , definované jako subjekty pověřené inspekcemi lodí aprohlídkami lodí (dále jen „uznané subjekty“) .

(4)

Bezpečnost azabránění znečištění moří lze účinně posílit přísným dodržováním mezinárodních úmluv, předpisů arezolucí při sledování cíle volného pohybu služeb.

(5)

Kontrola souladu lodí smezinárodními normami týkajícími se bezpečnosti azabránění znečištění moří je vpravomoci státu vlajky astátu přístavu.

(6)

Členské státy jsou příslušné pro vydávání mezinárodních osvědčení obezpečnosti azabránění znečištění na základě úmluv jako například Mezinárodní úmluvy obezpečnosti lidského života na moři ze dne 1. listopadu 1974 (SOLAS 74), Mezinárodní úmluvy onákladové značce ze dne 5. dubna 1966 aMezinárodní úmluvy ozabránění znečištění zlodí ze dne 2. listopadu 1973 (MARPOL) apro uplatňování ustanovení těchto úmluv.

(7)

Vsouladu stěmito úmluvami mohou všechny členské státy vrůzném rozsahu pověřit uznané subjekty ověřováním souladu amohou na tyto subjekty přenést vydávání odpovídajících bezpečnostních osvědčení obezpečnosti azabránění znečištění.

(8)

Velké množství uznaných subjektů ve světě nezaručuje odpovídající provádění pravidel ani nezbytnou spolehlivost při jednání jménem správy, neboť nemají vytvořeny příslušné systémy a nemají ani dostatek zkušeností, ▐ které by jim umožnily vykonávat úkoly vysoce profesionálním způsobem.

(9)

Tyto uznané subjekty navíc vytvářejí aprovádějí pravidla pro projektování, konstrukci, údržbu ainspekci lodí ajsou odpovědné za provádění inspekcí lodí jménem států vlajky aza osvědčování, že tyto lodě splňují požadavky mezinárodních úmluv pro vydávání příslušných osvědčení. Kuspokojivému plnění těchto povinností potřebují úplnou nezávislost, vysoce specializovanou odbornou kvalifikaci adůsledné řízení kvality.

(10)

Uznané subjekty pověřené inspekcemi aprohlídkami lodí by měly být schopné nabízet své služby vcelém Společenství anavzájem si konkurovat azároveň poskytovat rovnocennou úroveň bezpečnosti aochrany životního prostředí. Proto by vcelém Společenství měly být jednotně stanoveny apoužívány nezbytné odborné normy pro jejich činnost.

(11)

Vydávání osvědčení obezpečnostním rádiovém vybavení nákladní lodě lze svěřit soukromým subjektům, které disponují dostatečně zkušeným akvalifikovaným personálem.

(12)

Členský stát může omezit počet uznaných subjektů, kterým udělí oprávnění, vsouladu se svými objektivně atransparentně vymezenými potřebami, které podléhají kontrole Komise prováděné vsouladu spostupem projednávání ve výborech.

(13)

Tato směrnice by měla zajišťovat volný pohyb služeb ve Společenství, aproto by měla být Komise oprávněna jednat stěmi třetími zeměmi, vnichž mají sídlo některé zuznaných subjektů, orovném zacházení suznanými subjekty se sídlem ve Společenství.

(14)

Pro zajištění úplného souladu smezinárodními pravidly bezpečnosti je nezbytné těsné zapojení vnitrostátních správních orgánů do inspekce lodí ado vydávání odpovídajících osvědčení itehdy, když členské státy přenesou výkon zákonných povinností na uznané subjekty, které nejsou součástí státní správy. Je tudíž vhodné vytvořit těsnou spolupráci mezi správními orgány ajimi pověřenými uznanými subjekty, což může vyžadovat místní zastoupení uznaných subjektů na území členského státu, jehož jménem jednají.

(15)

Rozdíl vrežimech finanční odpovědnosti mezi jednotlivými uznanými subjekty jednajícími jménem členských států by zabránil řádnému provádění této směrnice. Křešení tohoto problému lze vhodně přispět dosažením určitého stupně harmonizace odpovědnosti na úrovni Společenství plynoucí z námořní nehody způsobené uznaným subjektem, oníž rozhodl soud, nebo jež byla uznána vrámci urovnání sporu vrozhodčím řízení.

(16)

Opatření nezbytná kprovedení této směrnice by měla být přijata vsouladu srozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 opostupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6).

(17)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změnám této směrnice vnávaznosti na související změny mezinárodních úmluv, protokolů, předpisů arezolucí. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam ajejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním onové jiné než podstatné prvky, musí být přijímána regulativním postupem skontrolou stanoveným včlánku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(18)

Členským státům by měla být nicméně ponechána možnost pozastavit ▐ oprávnění udělené uznanému subjektu z důvodu vážného ohrožení bezpečnosti nebo životního prostředí. Komise by měla neprodleně rozhodnout postupem projednání ve výboru onutnosti zrušit opatření členského státu.

(19)

Členské státy by měly pravidelně hodnotit výkonnost uznaných subjektů, které jednají jejich jménem, aposkytovat Komisi aostatním členským státům přesné informace ojejich výkonnosti.

(20)

Členské státy jako správci přístavů musí posilovat bezpečnost ave zvýšené míře zabraňovat znečištění ve vodách Společenství pomocí přednostních inspekcí lodí sosvědčením od subjektů, které nesplňují společná kritéria, atím zajišťovat, že lodím plujícím pod vlajkou třetí země nebude poskytováno příznivější zacházení.

(21)

Vsoučasné době neexistují jednotné mezinárodní normy, které by všechny lodi musely ve stadiu stavby aběhem celé své životnosti splňovat, pokud jde otrup, strojní aelektrická zařízení ařídicí systémy. Tyto normy lze stanovit vsouladu spředpisy uznaných subjektů nebo vsouladu srovnocennými normami, které přijmou vnitrostátní správní orgány členských států postupem stanoveným směrnicí Evropského parlamentu aRady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 opostupu při poskytování informací voblasti norem atechnických předpisů apředpisů pro služby informační společnosti (7).

(22)

Jelikož cíle této směrnice, totiž přijetí opatření pro členské státy ve vztahu ksubjektům pověřeným inspekcemi lodí, jejich prohlídkami avydáváním lodních osvědčení apůsobícím ve Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, aproto jich může být zdůvodu rozsahu této směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření vsouladu se zásadou subsidiarity stanovenou včlánku 5 Smlouvy. Vsouladu se zásadou proporcionality stanovenou vuvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné kdosažení tohoto cíle.

(23)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla týkat těch ustanovení, která představují oproti směrnici 94/57/ES věcnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu ustanovení, která zůstala nezměněna, vyplývá zuvedené směrnice.

(24)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených včásti B přílohy Ive vnitrostátním právu.

(25)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody ozdokonalení tvorby právních předpisů (8) jsou členské státy vybízeny ktomu, aby jak pro sebe, tak ivzájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, znichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí aprováděcími opatřeními, aaby tyto tabulky zveřejnily.

(26)

Opatření, jimiž se uznané subjekty pověřené inspekcemi aprohlídkami lodí mají řídit, jsou stanovena nařízením (ES) č. …/… Evropského parlamentu aRady ze dne… (9) [kterým se stanoví společná pravidla anormy pro subjekty pověřené inspekcemi aprohlídkami lodí]  (10) ║,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Účelem této směrnice je:

a)

zajistit, aby členské státy účinně adůsledně plnily své povinnosti jako státy vlajky vsouladu smezinárodními úmluvami;

b)

stanovit opatření pro členské státy ve vztahu k uznaným subjektům pověřeným inspekcemi lodí, jejich prohlídkami avydáváním lodních osvědčení vsouladu smezinárodními úmluvami obezpečnosti na moři ao zabránění znečištění moří, azároveň podporuje cíl volného pohybu služeb. Tento postup zahrnuje rozvoj auplatňování bezpečnostních požadavků pro trup, strojní aelektrická zařízení , radiotelefonní ařídicí systémy lodí, na které se vztahují uvedené mezinárodní úmluvy.

Článek 2

Pro účely této směrnice se:

a)

„lodí“ rozumí plavidlo, na které se vztahují mezinárodní úmluvy;

b)

„lodí plující pod vlajkou členského státu“ rozumí loď registrovaná vněkterém členském státě aplující pod jeho vlajkou vsouladu sjeho právními předpisy. Lodě neodpovídající této definici se považují za lodě plující pod vlajkou třetí země;

c)

„inspekcemi aprohlídkami“ rozumějí inspekce aprohlídky, které mezinárodní úmluvy, tato směrnice ajiné směrnice Společenství týkající se námořní bezpečnosti stanoví jako povinné;

d)

„mezinárodními úmluvami“ rozumějí Mezinárodní úmluva obezpečnosti lidského života na moři ze dne 1. listopadu 1974 (SOLAS 74) ▐, Mezinárodní úmluva onákladové značce ze dne 5. dubna 1966 a Mezinárodní úmluva ozabránění znečištění zlodí ze dne 2. listopadu 1973 (MARPOL), Mezinárodní úmluva ovyměřování lodí zroku 1969 (Tonnage 69), Mezinárodní úmluva onormách výcviku, kvalifikace astrážní služby námořníků zroku 1978 (STCW 1978), Úmluva omezinárodních nařízeních pro zabránění srážek na moři zroku 1972 (COLREG 72), včetně protokolů azměn těchto úmluv asouvisejících předpisů, které jsou závazné ve všech členských státech, vplatném znění;

e)

„předpisem státu vlajky“ se rozumějí části 1 a 2 „Předpisu pro provádění závazných nástrojů IMO“ schváleného rezolucí A.996(25) přijatou shromážděním Mezinárodní námořní organizace (IMO) dne 29. listopadu 2007 vplatném znění;

f)

„správou“ se rozumí příslušné orgány členského státu, pod jehož vlajkou loď pluje, včetně jejich oddělení, agentur asubjektů, pověřené prováděním ustanovení úmluv IMO týkajících se státu vlajky;

g)

„subjektem“ rozumí právnická osoba, její dceřiné společnosti ajiné jí ovládané subjekty, které společně nebo jednotlivě vykonávají úkoly voblasti působnosti této směrnice;

h)

„ovládáním“ rozumí pro účely písmene g) práva, smlouvy nebo jiné právní nebo faktické prostředky, které jednotlivě nebo společně umožňují vykonávat rozhodující vliv na právnickou osobu nebo umožňují této osobě vykonávat úkoly voblasti působnosti této směrnice.

i)

„uznaným subjektem“ rozumí subjekt uznaný vsouladu snařízením (ES) č. …/… (11) [kterým se stanoví společná pravidla anormy pro subjekty pověřené inspekcemi aprohlídkami lodí];

j)

„oprávněním“ rozumí akt, kterým členský stát uděluje oprávnění uznanému subjektu nebo na něj přenáší pravomoci;

k)

„zákonným osvědčením“ rozumí osvědčení vydané státem vlajky nebo jeho jménem vsouladu smezinárodními úmluvami;

l)

„pravidly apostupy“ rozumí požadavky uznaného subjektu týkající se projektování, konstrukce, vybavení, údržby aprohlídek lodí.

m)

„osvědčením otřídě“ rozumí doklad vydaný uznaným subjektem, který osvědčuje způsobilost lodě kurčitému použití nebo službě vsouladu spravidly a předpisy stanovenými azveřejněnými uvedeným uznaným subjektem;

n)

„osvědčením obezpečnostním rádiovém vybavení nákladní lodě“ rozumí osvědčení zavedené protokolem zroku 1988 přijatým Mezinárodní námořní organizací (IMO), kterým se mění úmluva SOLAS.

Článek 3

1.   Při plnění povinností podle mezinárodních úmluv členské státy zajistí, aby jejich příslušné správní orgány byly schopné zabezpečit účinné vymáhání ustanovení mezinárodních úmluv v souladu sustanoveními odstavců 2 a 3.

2.     Členské státy použijí ustanovení předpisu státu vlajky.

3.     Členské státy přijmou opatření nezbytná ktomu, aby byla jejich správa alespoň jednou za pět let podrobena nezávislému auditu, ato vsouladu sustanoveními rezoluce A.974 (24) přijaté shromážděním IMO dne 1. prosince 2005. Na základě výsledků auditu zajistí, aby byl vsouladu soddílem 8 části II přílohy uvedené rezoluce případně vypracován avčas aúčinně proveden souhrnný plán nápravy.

4.     Členské státy přijmou nezbytná opatření, pokud jde oinspekci lodí ajejich prohlídky ao vydávání statutárních osvědčení aosvědčení oudělení výjimky, ato vsouladu smezinárodními úmluvami.

5.   Pokud pro účely odstavce 1 členský stát rozhoduje ve vztahu klodím plujícím pod jeho vlajkou:

i)

oudělení oprávnění subjektům kprovádění úplných nebo částečných inspekcí nebo prohlídek vsouvislosti se zákonnými osvědčeními, včetně inspekcí aprohlídek určených kposouzení souladu spravidly uvedenými včl.15 odst.2, apřípadně kvydání nebo prodloužení platnosti souvisejících osvědčení; nebo

ii)

zda má pověřit uznané subjekty úplným nebo částečným prováděním inspekcí a prohlídek podle bodui);

svěří tyto úkoly pouze uznaným subjektům.

Příslušný správní orgán ve všech případech schvaluje první vydání osvědčení oudělení výjimky.

Pro osvědčení obezpečnostním rádiovém vybavení nákladní lodě však lze tyto povinnosti svěřit soukromému subjektu uznanému příslušným správním orgánem, který má dostatečně zkušený akvalifikovaný personál ksamostatnému provádění zvláštních bezpečnostních hodnocení voboru radiokomunikací.

6.   Tento článek se nevztahuje na vydávání osvědčení pro specifické položky námořního zařízení.

Článek 4

Povinnosti státu vlajky

1.     Než dotyčný členský stát umožní provoz lodi, které bylo uděleno právo plout pod jeho vlajkou, přijme vhodná opatření, aby zajistil, že příslušná loď splňuje platná mezinárodní pravidla apředpisy. Veškerými přiměřenými prostředky ověří zejména bezpečnost lodi. Vpřípadě potřeby se obrátí na správu bývalého státu vlajky scílem stanovit, zda byly odstraněny všechny nedostatky či problémy týkající se bezpečnosti, které zjistila tato správa.

2.     Kdykoli další stát vlajky požádá oinformace olodi, která dříve plula pod vlajkou některého členského státu, poskytne tento členský stát bez průtahů dalšímu státu vlajky podrobnosti ozjištěných nedostatcích či jakékoli další informace týkající se bezpečnosti.

3.     Vpřípadě, že správa obdrží informace otom, že loď plující pod vlajkou dotyčného členského státu byla zadržena státem přístavu, dohlédne na provádění příslušných nápravných opatření tak, aby loď splňovala platné předpisy aúmluvy IMO. Za tímto účelem stanoví uvedená správa platné postupy.

Článek 5

Členské státy zajistí, aby pod přímou kontrolou veřejného orgánu zůstaly alespoň následující informace týkající se lodí plujících pod jejich vlajkou aaby byly správě vždy dostupné ve vhodné elektronické formě:

a)

údaje olodi (název, číslo IMO atd.);

b)

data prohlídek, včetně případných dodatečných adoplňkových prohlídek, adata auditů;

c)

identifikaci uznaných subjektů zapojených do certifikace nebo klasifikace lodi;

d)

identifikace orgánů, které provedly inspekci lodi podle ustanovení ostátní přístavní inspekci, adata těchto inspekcí;

e)

výsledek státní přístavní inspekce (nedostatky: Ano nebo Ne; zadržení: Ano nebo Ne);

f)

informace onehodách;

g)

identifikace lodí, které během posledních dvanácti měsíců ukončily plavbu pod vlajkou dotyčného členského státu.

Členský stát poskytne Komisi na vyžádání výše uvedené údaje.

Článek 6

1.     Každý členský stát provádí vrámci svého systému řízení kvality průběžné hodnocení apřezkum činnosti, kterou vykonává jako stát vlajky. Toto hodnocení se týká všech aspektů systému řízení kvality, pokud jde ooperační složky správy, za období [36] měsíců.

V hodnocení se uvedou alespoň tyto ukazatele činnosti:

počet zadržení státní přístavní inspekcí,

výsledky inspekcí provedených státem vlajky,

případně ukazatele činnosti umožňující stanovit, zda jsou personál, zdroje asprávní postupy postačující pro plnění povinností státu vlajky.

2.     Členské státy, které provedly hodnocení podle odst. 1 druhého pododstavce ajsou ke dni 1. července roku, vněmž bylo dokončeno hodnocení, uvedeny na černé [nebo šedé] listině zveřejněné ve výroční zprávě Pařížského memoranda oporozumění ostátní přístavní inspekci, poskytnou Komisi nejpozději do 1. listopadu roku, vněmž bylo dokončeno hodnocení, zprávu osvé činnosti jakožto státu vlajky.

Ve zprávě uvedou aanalyzují hlavní důvody nedostatků včinnosti; zpráva bude též obsahovat plán nápravných opatření, včetně případných doplňkových prohlídek, které budou provedeny při nejbližší možné příležitosti.

3.     Systém řízení kvality bude vytvořen acertifikován vobdobí … (12).

Článek 7

Komise do konce roku [2010] předloží Evropskému parlamentu aRadě zprávu zabývající se tím, zda lze povinnosti podle memoranda oporozumění ostátní přístavní inspekci zavést, přičemž se zaměří na zajištění rovných podmínek mezi státy vlajky, jež se zavázaly zavést stanoveným způsobem předpis státu vlajky asouhlasily sprováděním auditu podle ustanovení rezoluce A. 974 (24) přijaté shromážděním IMO dne 1. prosince 2005.

Článek 8

Vztah kuznaným subjektům

1.   Při uplatňování čl. 3 odst. 5 členské státy vzásadě neodmítnou žádnému uznanému subjektu udělit oprávnění vykonávat dotyčné úkoly, svýhradou odstavce 2 tohoto článku a článků 9 a 13. Mohou však omezit počet subjektů, kterým udělí oprávnění vsouladu spotřebami státu, pokud pro to mají jasné aobjektivní důvody.

Na žádost členského státu přijme Komise regulativním postupem podle čl. 10 odst. 2 vhodná opatření.

2.   Před udělením souhlasu, že uznaný subjekt se sídlem ve třetím státě má plnit jeho jménem úkoly podle článku 3 nebo část těchto úkolů , může členský stát vyžadovat , aby uvedený třetí stát zacházel suznanými subjekty, které mají sídlo ve Společenství, na základě vzájemnosti.

Kromě toho může Společenství požadovat, aby třetí stát, vněmž má uznaný subjekt sídlo, poskytoval zacházení na základě vzájemnosti uznaným subjektům, které mají sídlo ve Společenství.

Článek 9

1.   Členské státy, které přijmou rozhodnutí podle čl. 3 odst. 5, zavedou spolupráci mezi svým příslušným správním orgánem asubjekty jednajícími jejich jménem.

2.   Spolupráce je upravena formální písemnou anediskriminační dohodou nebo rovnocenným právním nástrojem, vnichž se stanoví konkrétní úkoly afunkce, jež mají subjekty vykonávat, akteré obsahují alespoň:

a)

ustanovení obsažená vdodatku II krezoluci IMO A.739 (18) ohlavních směrech pro pověřování subjektů jednajících jménem správního orgánu, spřihlédnutím kpříloze, dodatkům adoplňkům oběžníků IMO MSC 710 aMEPC 307 ovzorové dohodě opověřování uznaných subjektů jednajících jménem správního orgánu;

V důsledku toho, pokud uznaný subjekt, jeho inspektoři nebo technický personál vydávají povinná osvědčení jménem správního orgánu, vztahují se na ně stejné právní záruky astejná právní ochrana jako na správní orgán, včetně jakýchkoli ochranných opatření, knimž by byli bývali správní orgán ajeho členové mohli přistoupit, pokud by byl býval správní orgán vydal uvedené povinné osvědčení;

b)

tato ustanovení ofinanční odpovědnosti:

i)

pokud odpovědnost správního orgánu za jakoukoli námořní nehodu vyplývá zkonečného rozhodnutí soudu nebo je uznána vrámci urovnání sporu vrozhodčím řízení spolu spožadavkem poskytnout poškozeným osobám náhradu za ztrátu nebo škodu na majetku nebo škodu na zdraví anebo na životě, oníž bylo před tímto soudem prokázáno, že byla způsobena úmyslným jednáním nebo opomenutím či hrubou nedbalostí uznaného subjektu, jeho orgánů, zaměstnanců, zástupců nebo jiných osob jednajících jeho jménem, má správní orgán nárok na finanční náhradu od uznaného subjektu vrozsahu, vněmž uvedená ztráta, škoda na majetku, škoda na zdraví anebo na životě byla podle rozhodnutí soudu způsobena tímto uznaným subjektem;

ii)

pokud odpovědnost správního orgánu za jakoukoli námořní nehodu vyplývá zkonečného rozhodnutí soudu nebo je uznána vrámci urovnání sporu vrozhodčím řízení spolu spožadavkem poskytnout poškozeným osobám náhradu za škodu , nikoli však na životě, oníž bylo před tímto soudem prokázáno, že byla způsobena jakýmkoli nedbalým nebo neopatrným jednáním nebo opomenutím uznaného subjektu, jeho zaměstnanců, zástupců nebo jiných osob jednajících jeho jménem, má správní orgán právo vyžadovat finanční náhradu od uznaného subjektu vrozsahu, vněmž uvedená škoda na zdraví , nikoli však na životě , byla podle rozhodnutí soudu způsobena tímto uznaným subjektem; členské státy mohou stanovit maximální částku, již má uznaný subjekt uhradit, která však musí činit alespoň 4 miliony eur , s výjimkou případů, kdy je částka stanovená v rozsudku nebo rozhodnutí ourovnání nižší, v těchto případech se uplatní stanovená částka ;

iii)

pokud odpovědnost správního orgánu za jakoukoli námořní nehodu vyplývá zkonečného rozhodnutí soudu nebo je uznána vrámci urovnání sporu vrozhodčím řízení spolu spožadavkem poskytnout poškozeným osobám náhradu za ztrátu nebo škodu na majetku, oníž bylo před tímto soudem prokázáno, že byla způsobena jakýmkoli nedbalým nebo lehkomyslným jednáním nebo opomenutím uznaného subjektu, jeho zaměstnanců, zástupců nebo jiných osob jednajících jeho jménem, má správní orgán právo vyžadovat finanční náhradu od uznaného subjektu vrozsahu, vněmž uvedená ztráta nebo škoda byla podle rozhodnutí soudu způsobena tímto uznaným subjektem; členské státy mohou stanovit maximální částku, již má uznaný subjekt uhradit, která však musí činit alespoň 2 miliony eur , s výjimkou případů, kdy je částka stanovená vrozsudku nebo v rozhodnutí ourovnání nižší, přičemž v těchto případech se uplatní stanovená částka ;

c)

možnost pravidelného auditu prováděného správním orgánem nebo nestranným vnějším subjektem určeným správním orgánem pro kontrolu povinností, které uznané subjekty vykonávají jeho jménem, podle čl. 13 odst. 1;

d)

možnost namátkové apodrobné inspekce lodí;

e)

ustanovení o povinném oznamování základních informací ojimi klasifikovaných lodích azměnách, pozastaveních aodejmutích třídy.

3.   Dohoda nebo rovnocenný právní nástroj může vyžadovat, aby uznaný subjekt měl místní zastoupení na území členského státu, jehož jménem vykonává povinnosti podle článku 3. Tento požadavek může splňovat místní zastoupení, které má právní subjektivitu podle právních předpisů tohoto členského státu aspadá do jurisdikce jeho vnitrostátních soudů.

4.   Každý členský stát poskytne Komisi přesné informace ospolupráci podle tohoto článku. Komise poté uvědomí ostatní členské státy.

Článek 10

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost azabránění znečištění zlodí (COSS), zřízený nařízením (ES) č. 2099/2002 (13).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES sohledem článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5 a odst. 1 až 4 ačlánek 7 rozhodnutí 1999/468/ES sohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 11

1.   Tato směrnice může být změněna, aniž by se rozšířila její oblast působnosti, za účelem:

a)

promítnutí následných změn mezinárodních úmluv, protokolů, předpisů arezolucí, jež se jí týkají ajsou uvedeny v čl. 2 písm. d), čl. 3 odst. 1 a čl. 9 odst. 2, které vstoupily vplatnost,

b)

úpravy částek uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. b) bodech ii) aiii).

Tato opatření, jež mají za účel změnu jiných než podstatných prvků této směrnice, se přijímají regulativním postupem skontrolou podle čl. 10 odst. 3.

2.   Po přijetí nových právních nástrojů nebo protokolů kmezinárodním úmluvám podle čl. 2 písm. d) rozhodne Rada na návrh Komise opodrobném plánu ratifikace těchto nových právních nástrojů nebo protokolů, přičemž zohlední parlamentní postupy členských států, jakož ipříslušné postupy vrámci IMO azajišťuje jejich jednotné asoučasné používání včlenských státech.

Změny mezinárodních právních nástrojů uvedených v čl. 2 písm. d) a článku 9 mohou být vyjmuty zoblasti působnosti této směrnice na základě článku 5 nařízení (ES) č. 2099/2002.

Článek 12

Členský stát může bez ohledu na ▐ kritéria uvedená vpříloze Inařízení (ES) č. …/… (14), [kterým se stanoví společná pravidla anormy pro subjekty pověřené inspekcemi aprohlídkami lodí] pokud usoudí, že některý uznaný subjekt nemůže být nadále pověřen vykonáváním úkolů podle článku 3 jeho jménem, toto oprávnění pozastavit tímto postupem:

a)

členský stát neprodleně uvědomí Komisi aostatní členské státy osvém rozhodnutí suvedením hlavních důvodů ;

b)

Komise musí sohledem na bezpečnost azabránění znečištění posoudit důvody, které předkládá členský stát pro pozastavení oprávnění uznanému subjektu;

c)

Komise regulatorním postupem podle čl. 10 odst. 2 uvědomí členský stát, zda je rozhodnutí pozastavit oprávnění dostatečně odůvodněné vážným ohrožením bezpečnosti nebo životního prostředí. Není-li toto rozhodnutí odůvodněné, požádá Komise členský stát, aby pozastavení zrušil. Je-li toto rozhodnutí odůvodněné ačlenský stát vsouladu s čl. 8 odst. 1 omezil počet uznaných subjektů jednajících jeho jménem, Komise požádá členský stát oudělení nového oprávnění jinému uznanému subjektu, který nahradí subjekt, jehož oprávnění bylo pozastaveno.

Článek 13

1.   Každý členský stát dohlédne na to , zda uznané subjekty jednající jeho jménem ve smyslu čl. 3 odst. 5 skutečně vykonávají úkoly podle uvedeného článku ke spokojenosti příslušného správního orgánu.

2.   Každý členský stát provede kontrolu každého subjektu jednajícího jeho jménem alespoň jednou za dva roky apodá ostatním členským státům aKomisi zprávu o výsledcích těchto kontrol nejpozději 31. března roku následujícího po roce, v němž byly provedeny .

Článek 14

Členské státy při výkonu svých inspekčních práv apovinností státu přístavu hlásí Komisi aostatním členským státům ainformují daný stát vlajky, zjistí-li, že uznané subjekty jednající jménem státu vlajky vydaly platná zákonná osvědčení lodi, která nesplňuje příslušné požadavky mezinárodních úmluv, nebo vpřípadě zjištění každého nedostatku lodi, která má platné osvědčení otřídě, týkajícího se položek zahrnutých do tohoto osvědčení. Pro účely tohoto článku se hlásí jen případy lodí představujících vážnou hrozbu pro bezpečnost aživotní prostředí nebo případy známek zvlášť nedbalého chování uznaných subjektů. Danému uznanému subjektu se takový případ oznámí vdobě provádění počáteční inspekce, aby mohl neprodleně přijmout vhodná nápravná opatření.

Článek 15

1.   Každý členský stát zajistí, aby lodi plující pod jeho vlajkou byly projektovány, stavěny, vybaveny audržovány vsouladu spravidly apostupy, které se týkají požadavků na trup, strojní aelektrická zařízení ařídicí systémy stanovených uznaným subjektem.

2.   Členský stát může rozhodnout opoužití pravidel, která považuje za rovnocenná spravidly apostupy uznaného subjektu, pouze pokud to ihned oznámí Komisi vsouladu spostupem stanoveným ve směrnici 98/34/ES aostatním členským státům apokud ani Komise, ani žádný členský stát proti těmto pravidlům nevznesou námitky aneshledají je, regulativním postupem podle čl. 10 odst. 2 této směrnice, nerovnocennými.

3.   Členské státy spolupracují suznanými subjekty, kterým udělily oprávnění, na vypracování pravidel apostupů těchto subjektů. Konzultují uznané subjekty scílem dosáhnout jednotného výkladu mezinárodních úmluv.

Článek 16

Závěrečná ustanovení

Komise každé dva roky informuje Evropský parlament a Radu opokroku vprovádění této směrnice včlenských státech.

Článek 17

1.   Členské státy uvedou vúčinnost právní asprávní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články … abody … přílohy I[články nebo jejich části abody přílohy I, které byly podstatně změněny ve srovnání se směrnicí 94/57/ES ] nejpozději do … (15). Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů asrovnávací tabulku mezi nimi atouto směrnicí .

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních asprávních předpisech, na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou voblasti působnosti této směrnice.

Článek 18

Směrnice 94/57/ES ve znění směrnic uvedených včásti Apřílohy Ise zrušuje súčinkem od … (16), aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených včásti B přílohy Ive vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici vsouladu se srovnávací tabulkou obsaženou vpříloze II.

Článek 19

Tato směrnice vstupuje vplatnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 20

Tato směrnice je určena členským státům.

V… dne…

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 195.

(2)  Úř. věst. C 229, 22.9.2006, s. 38.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2007 (Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 632), společný postoj Rady ze dne 6. června 2008 (Úř. věst. C 184 E, 22.7.2008, s. 11) apostoj Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008.

(4)  Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 20. ║.

(5)   Úř. věst. C 271, 7.10.1993, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. ║.

(7)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. ║.

(8)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(9)  Úř. věst.║.

(10)  Úř. věst. L …

(11)  Úř. věst.: … ║ .

(12)  Tři roky od vstupu této směrnice vplatnost.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost azabránění znečištění zlodí (COSS) (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1) ║.

(14)  Úř. věst.: … ║.

(15)   18 měsíců ode dne vstupu této směrnice vplatnost.

(16)  ║ Den vstupu této směrnice vplatnost.

středa 24. září 2008
PŘÍLOHA I

ČÁST A

ZRUŠENÁ SMĚRNICE A JEJÍ NÁSLEDNÉ ZMĚNY

(podle článku 18)

Směrnice Rady 94/57/ES

Úř. věst. L 319, 12. 12. 1994, s. 20.

Směrnice Komise 97/58/ES

Úř. věst. L 274, 7. 10. 1997, s. 8.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/105/ES

Úř. věst. L 19, 22. 1. 2002, s. 9.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/84/ES

Úř. věst. L 324, 29. 11. 2002, s. 53.

ČÁST B

SEZNAM LHŮT PRO PROVEDENÍ VE VNITROSTÁTNÍM PRÁVU

(podle článku 18)

Směrnice

Lhůta pro provedení

94/57/ES

31. prosince 1995

97/58/ES

30. září 1998

2001/105/ES

22. července 2003

2002/84/ES

23. listopadu 2003

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 94/57/ES

Tato směrnice

Nařízení (ES) č. …/… (1) [kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí]

Článek 1

Článek 1

Článek 1

Čl. 2 písm. a)

Čl. 2 písm. a)

Čl. 2 písm. a)

Čl. 2 písm. b)

Čl. 2 písm. b)

-

Čl. 2 písm. c)

Čl. 2 písm. c)

-

Čl. 2 písm. d)

Čl. 2 písm. d)

Čl. 2 písm. b)

Čl. 2 písm. e)

Čl. 2 písm. g)

Čl. 2 písm. c)

-

Čl. 2 písm. h)

Čl. 2 písm. d)

Čl. 2 písm. f)

Čl. 2 písm. i)

Čl. 2 písm. e)

Čl. 2 písm. g)

Čl. 2 písm. j)

Čl. 2 písm. f)

Čl. 2 písm. h)

Čl. 2 písm. k)

Čl. 2 písm. g)

Čl. 2 písm. i)

Čl. 2 písm. m)

Čl. 2 písm. i)

-

Čl. 2 písm. l)

Čl. 2 písm. h)

Čl. 2 písm. j)

Čl. 2 písm. n)

-

Čl. 2 písm. k)

-

Čl. 2 písm. j)

Článek 3

Článek 3

-

Čl. 4 odst. 1 první věta

-

Čl. 3 odst. 1

Čl. 4 odst. 1 druhá věta

-

Čl. 3 odst. 2

Čl. 4 odst. 1 třetí věta

-

-

Čl. 4 odst. 1 čtvrtá věta

-

Čl. 4 odst. 1

-

-

Čl. 3 odst. 3

-

-

Čl. 4 odst. 2 až 4

-

-

Článek 5

-

-

Článek 6

-

-

Článek 7

Čl. 5 odst. 1

Čl. 8 odst. 1

-

Čl. 5 odst. 3

Čl. 8 odst. 2

-

Čl. 6 odst. 1 až 4

Čl. 9 odst. 1 až 4

-

Čl. 6 odst. 5

-

-

Článek 7

Článek 10

Článek 12

Čl. 8 odst. 1 první odrážka

Čl. 11 odst. 1 první pododstavec písm. a)

-

Čl. 8 odst. 1 druhá odrážka

-

Čl. 13 odst. 1

Čl. 8 odst. 1 třetí odrážka

Čl. 11 odst. 1 první pododstavec písm. b)

-

-

Čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 8 odst. 2

Čl. 11 odst. 2

-

Čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec

-

Čl. 13 odst. 2

Čl. 9 odst. 1

-

-

Čl. 9 odst. 2

-

-

Čl. 10 odst. 1 návětí

Článek 12

-

Čl. 10 odst. 1 písm. a) až c), odst. 2 až 4

-

-

Čl. 11 odst. 1 a 2

Čl. 13 odst. 1 a 2

-

Čl. 11 odst. 3 a 4

-

Čl. 8 odst. 1 a 2

Článek 12

Článek 14

-

Článek 13

-

-

Článek 14

Článek 15 odst. 1 a 2

-

-

Čl. 15 odst. 3

-

-

Článek 16

-

-

-

Článek 9

Čl. 15 odst. 1

-

-

-

-

Čl. 10 odst. 1 a 2

Čl. 15 odst. 2

-

Čl. 10 odst. 3

Čl. 15 odst. 3

-

Čl. 10 odst. 4

Čl. 15 odst. 4

-

Čl. 10 odst. 5

Čl. 15 odst. 5

-

Čl. 10 odst. 6 první, druhý, třetí a pátý pododstavec

-

-

Čl. 10 odst. 6 čtvrtý pododstavec

Článek 16

Článek 17

-

Článek 17

Článek 20

-

-

Článek 18

-

-

Článek 19

-

-

-

Článek 11

-

-

Článek 14

-

-

Článek 15

-

-

Článek 16

-

-

Článek 17

-

-

Článek 18

-

-

Článek 19

Příloha

-

Příloha I

-

Příloha I

-

-

Příloha II

Příloha II


(1)  Úř. věst.: … ║ .


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/275


Středa 24. září 2008
Subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění) ***II

P6_TA(2008)0448

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí (přepracované znění) (5726/2/2008 — C6-0223/2008 — 2005/0237B(COD))

2010/C 8 E/44

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na společný postoj Rady (5726/2/2008 — C6-0223/2008) (1),

s ohledem na stanovisko v prvním čtení (2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0587),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0330/2008),

1.

schvaluje pozměněný společný postoj;

2.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 190 E, 29. 7. 2008, p. 1.

(2)  Úř. věst. C 74 E, 20. 3. 2008, s. 632.


Středa 24. září 2008
P6_TC2-COD(2005)0237B

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 24. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 94/57/ES ze dne 22. listopadu 1994, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (4), byla několikrát podstatně změněna. Jelikož má být uvedená směrnice znovu změněna, měla by být z důvodu přehlednosti přepracována.

(2)

Vzhledem k povaze ustanovení směrnice 94/57/ES se jeví jako vhodné přepracovat ustanovení této směrnice tak, že budou přijaty dva právní akty Společenství, a to směrnice a nařízení.

(3)

Subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí by měly být schopné nabízet své služby v celém Společenství a navzájem si konkurovat a zároveň poskytovat rovnocennou úroveň bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Proto by v celém Společenství měly být jednotně stanoveny a používány nezbytné odborné normy pro jejich činnost.

(4)

Tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím opatření, která odpovídajícím způsobem navazují na práci a činnost Mezinárodní námořní organizace (IMO) a případně je rozvíjejí a doplňují. ▐

(5)

Měla by být stanovena minimální kritéria pro uznávání subjektů, a to s cílem zvýšit bezpečnost lodí a zabránit znečisťování jimi způsobovanému. Minimální kritéria stanovená ve směrnici 94/57/ES by proto měla být zpřísněna.

(6)

Za účelem udělení počátečního uznání subjektům, které si přejí být pověřeny jednat jménem členských států, by mělo být dodržování minimálních kritérií stanovených v tomto nařízení účinněji posuzováno harmonizovaným a centralizovaným způsobem Komisí spolu se členskými státy, které o uznání žádají.

(7)

Uznání by mělo být udělováno pouze na základě kvality a bezpečnosti, kterou dotčený subjekt poskytuje. Mělo by být zároveň zabezpečeno, aby rozsah tohoto uznání vždy odpovídal skutečné kapacitě dotčeného subjektu. Uznání by dále mělo zohlednit rozdíl v právním postavení a organizační struktuře uznaných subjektů a zároveň nadále zabezpečovat jednotné používání výše uvedených minimálních kritérií ▐ a účinnost kontrol Společenství. ▐

(8)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5).

(9)

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke změnám tohoto nařízení v návaznosti na související změny mezinárodních úmluv, protokolů, předpisů a rezolucí, k aktualizaci minimálních kritérií v příloze I a k přijetí kritérií pro měření účinnosti pravidel a postupů, jakož i výkonnosti uznaných subjektů, pokud jde o bezpečnost jimi klasifikovaných lodí a zabránění znečisťování způsobované těmito loďmi. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijímána regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(10)

Je mimořádně důležité, aby nesplnění povinností ze strany uznaného subjektu bylo možné řešit rychle, účinně a přiměřeně. Prvořadým cílem by měla být náprava jakýchkoli nedostatků s cílem odstranit každou potenciální hrozbu pro bezpečnost nebo životní prostředí v ranném stadiu. Komise by proto měla být zmocněna k tomu, aby mohla od uznaného subjektu vyžadovat provedení všech potřebných preventivních a nápravných opatření a aby mohla ukládat pokuty a penále jako donucovací opatření. Komise by měla při výkonu svých pravomocí dodržovat základní práva a zaručit právo uznaného subjektu vyjadřovat své názory v průběhu řízení.

(11)

V souladu s přístupem na úrovni Společenství musí být rozhodnutí o zrušení uznání subjektu, který nedodržuje povinnosti podle tohoto nařízení, v případě, že se uvedená opatření ukáží být neúčinná nebo subjekt jiným způsobem představuje nepřijatelnou hrozbu pro bezpečnost nebo životní prostředí, přijato na úrovni Společenství, a tudíž Komisí na základě postupu projednávání ve výborech.

(12)

Soustavné následné sledování uznaných subjektů za účelem hodnocení, zda dodržují toto nařízení, je možné účinněji provádět harmonizovaným a centralizovaným způsobem. Proto je vhodné, aby tímto úkolem byla pověřena v zastoupení celého Společenství Komise spolu s členským státem, který o uznání žádá.

(13)

Při sledování činnosti uznaných subjektů je podstatné, aby inspektoři Komise měli přístup k lodím a dokumentaci o lodích bez ohledu na vlajku lodi, aby se mohli ujistit, zda uznané subjekty dodržují minimální kritéria stanovená tímto nařízením ve vztahu ke všem lodím v rámci třídy, do které patří.

(14)

Schopnost uznaných subjektů rychle odhalit a napravit nedostatky vlastních pravidel, postupů a vnitřní kontroly je rozhodující pro bezpečnost lodí, u nichž provádějí inspekce a kterým vydávají osvědčení. Tato schopnost by se měla posílit prostřednictvím nezávislého hodnotícího výboru , který může navrhovat ▐ akce v zájmu trvalého zlepšování všech uznaných subjektů a zabezpečení produktivní součinnosti s Komisí.

(15)

Pravidla a postupy uznaných subjektů jsou klíčovým prvkem pro zvyšování bezpečnosti a předcházení nehodám a znečištění. Uznané subjekty tedy zahájily proces, který by měl vést k harmonizaci jejich pravidel a postupů. Právní předpisy Společenství by měly uvedený proces podporovat a napomáhat mu vzhledem k tomu, že by měl mít kladný dopad na námořní bezpečnost, jakož i na konkurenceschopnost evropského loďařského průmyslu.

(16)

Uznané subjekty by měly mít povinnost aktualizovat a soustavně prosazovat své technické normy za účelem harmonizace bezpečnostních pravidel a zajišťovat jednotné uplatňování mezinárodních pravidel v rámci Společenství. V případě totožnosti nebo velké podobnosti technických norem uznaných subjektů by ve vhodných případech mělo být zváženo vzájemné uznávání osvědčení týkajících se materiálů, vybavení a součástí, přičemž by jako vzor měly sloužit nejpřísnější a nejdůslednější normy.

(17)

Vzhledem k tomu, že transparentnost a výměna informací mezi zúčastněnými stranami a právo veřejnosti na informace jsou základními nástroji k předcházení nehodám na moři, měly by uznané subjekty poskytovat veškeré příslušné zákonem stanovené informace o stavu jimi klasifikovaných lodí orgánům státní přístavní inspekce a dát je k dispozici veřejnosti.

(18)

Měla by být předem přijata opatření s cílem zajistit, aby si uznané subjekty navzájem vyměňovaly všechny užitečné informace o stavu lodí, které žádají o změnu třídy , a zapojit stát vlajky, pokud je to nutné, s cílem zabránit lodím změnit třídu za účelem vyhnutí se provedení oprav, které vyžaduje klasifikační společnost při provedení inspekce .

(19)

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) zřízená nařízením (ES) č. 1406/2002 (6) by měla poskytovat nezbytnou podporu pro zajištění uplatňování tohoto nařízení

(20)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení opatření pro subjekty pověřené inspekcemi lodí, jejich prohlídkami a vydáváním lodních osvědčení a působící ve Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(21)

Opatření, jimiž se mají členské státy řídit ve vztahu k subjektům pověřeným inspekcemi a prohlídkami lodí, jsou stanovena směrnicí Evropského parlamentu a Rady …/ …/ES ze dne… (7) [, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy ]  (8) ║.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Tímto nařízením se stanoví opatření pro subjekty pověřené inspekcemi lodí, jejich prohlídkami a vydáváním lodních osvědčení v souladu s mezinárodními úmluvami o bezpečnosti na moři a o zabránění znečištění moří, a zároveň podporuje cíl volného pohybu služeb. To zahrnuje rozvoj a uplatňování bezpečnostních požadavků pro trup, strojní a elektrická zařízení a řídicí systémy lodí, na které se vztahují mezinárodní úmluvy.

Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se:

a)

„lodí“ se rozumí plavidlo, na které se vztahují mezinárodní úmluvy;

b)

„mezinárodními úmluvami“ se rozumějí Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři ze dne 1. listopadu 1974 (SOLAS 74) s výjimkou kapitoly XI-2 přílohy, Mezinárodní úmluva o nákladové značce ze dne 5. dubna 1966 a Mezinárodní úmluva o zabránění znečištění z lodí ze dne 2. listopadu 1973 (MARPOL), včetně protokolů a změn těchto úmluv a souvisejících předpisů, které jsou závazné ve všech členských státech, v platném znění;

c)

„subjektem“ se rozumí právnická osoba, její dceřiné společnosti a jiné jí ovládané subjekty, které společně nebo jednotlivě vykonávají úkoly v oblasti působnosti tohoto nařízení;

d)

„ovládáním“ se rozumí pro účely písmene c) práva, smlouvy nebo jiné právní nebo faktické prostředky, které jednotlivě nebo společně umožňují vykonávat rozhodující vliv na právnickou osobu nebo umožňují této osobě vykonávat úkoly v oblasti působnosti tohoto nařízení;

e)

„uznaným subjektem“ se rozumí subjekt uznaný v souladu s tímto nařízením;

f)

„oprávněním“ se rozumí akt, kterým členský stát uděluje oprávnění uznanému subjektu nebo na něj přenáší pravomoci;

g)

„zákonným osvědčením“ se rozumí osvědčení vydané státem vlajky nebo jeho jménem v souladu s mezinárodními úmluvami;

h)

„pravidly a postupy“ se rozumí požadavky uznaného subjektu týkající se projektování, konstrukce, vybavení, údržby a prohlídek lodí;

i)

„osvědčením o třídě“ se rozumí doklad vydaný uznaným subjektem, který osvědčuje způsobilost lodě k určitému použití nebo službě v souladu s pravidly a předpisy stanovenými a zveřejněnými uvedeným uznaným subjektem;rozumí doklad vydaný uznaným subjektem, který osvědčuje způsobilost lodě k určitému použití nebo službě v souladu s pravidly a postupy stanovenými a zveřejněnými uvedeným uznaným subjektem;

j)

zemí sídla “se rozumí stát, v němž se nachází statutární sídlo, ústřední správa nebo hlavní provozovna uznaného subjektu.

Článek 3

1.   Členské státy, které hodlají udělit oprávnění jakémukoli subjektu, který není doposud uznán, podají Komisi žádost o uznání spolu s úplnými informacemi a doklady o splnění minimálních kritérií stanovených v příloze tímto subjektem a o jeho závazku, že bude dodržovat čl. 8 odst. 4 a články 9, 10 a 11.

2.   Komise spolu s danými členskými státy, které tuto žádost podávají, provede hodnocení subjektů, za které byla žádost o uznání podána, aby ověřila, že dané subjekty splňují požadavky uvedené v odstavci 1 a zavazují se je dodržovat.

3.   Komise regulativním postupem podle čl. 12 odst. 3 odmítne uznat subjekty, které nesplňují požadavky uvedené v odstavci 1, nebo jejichž výkonnost se na základě kritérií stanovených v souladu s článkem 14 považuje za nepřijatelnou hrozbu pro bezpečnost nebo životní prostředí.

Článek 4

1.   Komise udělí uznání regulativním postupem podle čl. 12 odst. 3.

2.   Uznání se udělí příslušné právnické osobě, jež je mateřskou společností všech právnických osob, z nichž uznaný subjekt sestává. Uznání se vztahuje na všechny právnické osoby, jež přispívají k zajištění toho, že tento uznaný subjekt zastřešuje jejich služby na celosvětové úrovni.

3.   Komise může regulativním postupem podle čl. 12 odst. 3 omezit působnost uznání pro některé druhy lodí, lodě určité velikosti, některé činnosti nebo jejich kombinace v souladu s prokázanou kapacitou a odbornou způsobilostí dotčeného subjektu. V takovém případě Komise uvede důvody omezení a podmínky, za nichž bude omezení zrušeno nebo může být rozšířeno. Omezení lze kdykoli přezkoumat.

4.   Komise vypracuje a pravidelně aktualizuje seznam subjektů uznaných v souladu s tímto článkem. Seznam se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

V případě, že Komise má za to, že uznaný subjekt nesplňuje minimální kritéria stanovená v příloze I nebo své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení nebo že se výrazně zhoršila výkonnost uznaného subjektu v oblasti bezpečnosti a zabránění znečišťování, aniž by tato skutečnost představovala nepřijatelnou hrozbu pro bezpečnost nebo životní prostředí, bude od dotčeného uznaného subjektu vyžadovat, aby ve stanovených lhůtách provedl potřebná preventivní a nápravná opatření s cílem zabezpečit úplný soulad s uvedenými minimálními kritérii a povinnostmi, a zejména odstranit každou potenciální hrozbu pro bezpečnost nebo životní prostředí, nebo se jiným způsobem zabýval příčinami zhoršené výkonnosti.

Preventivní a nápravná opatření mohou zahrnovat předběžná ochranná opatření v případě bezprostřední potenciální hrozby pro bezpečnost nebo životní prostředí.

Komise však musí předem informovat všechny členské státy, které udělily dotčenému uznanému subjektu oprávnění, o opatřeních, k nimž hodlá přistoupit, aniž je dotčeno jejich okamžité uplatňování.

Článek 6

1.   Kromě opatření přijatých podle článku 5 může Komise poradním postupem podle čl. 12 odst. 2 ukládat pokuty uznanému subjektu:

a)

který závažným způsobem či opakovaně nesplňuje minimální kritéria stanovená v příloze nebo své povinnosti podle čl. 8 odst. 4, nebo článků 9, 10 a 11 nebo jehož zhoršující se výkonnost odhalí vážné nedostatky v jeho struktuře, systémech, postupech nebo vnitřní kontrole; nebo

b)

který v průběhu hodnocení podle čl. 8 odst. 1 úmyslně poskytl Komisi nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace nebo jiným způsobem mařil uvedené hodnocení.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, v případě, že uznaný subjekt neprovede preventivní a nápravné opatření vyžadované Komisí nebo jedná s neopodstatněným zpožděním, Komise může tomuto uznanému subjektu ukládat penále až do úplného provedení vyžadovaného opatření.

3.   Pokuty a penále uvedená v odstavcích 1 a 2 musí být odrazující a přiměřené závažnosti případu a ekonomickým možnostem dotčeného subjektu, s přihlédnutím zejména k rozsahu ohrožení bezpečnosti nebo ochrany životního prostředí.

Před uložením pokuty nebo penále musí dotčený uznaný subjekt a dotčené členské státy dostat příležitost k vyjádření.

Úhrnná částka pokut a penále nesmí přesáhnout 5 % celkového průměrného obratu, kterého uznaný subjekt dosáhl za předchozí tři hospodářské roky v souvislosti s činnostmi spadajícími do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Článek 7

1.   Komise zruší uznání subjektu:

a)

který opakovaně a závažným způsobem nesplňuje minimální kritéria stanovená v příloze I nebo své povinnosti podle tohoto nařízení a tato skutečnost představuje nepřijatelnou hrozbu pro bezpečnost nebo životní prostředí;

b)

jehož opakované a závažné nedostatky v činnosti v oblasti bezpečnosti a zabránění znečišťování představují nepřijatelnou hrozbu pro bezpečnost nebo životní prostředí;

c)

který brání hodnocení Komise nebo je opakovaně maří; nebo

d)

který nezaplatí pokuty nebo penále uvedené v čl. 6 odst. 1 a 2. ║

2.   Rozhodnutí podle odst. 1 písm. a) a b) Komise učiní na základě všech dostupných informací včetně:

a)

výsledků vlastního hodnocení dotčeného uznaného subjektu podle čl. 8 odst. 1;

b)

zpráv předložených členskými státy podle článku 14 směrnice …/ …/ES (9) [, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy ];

c)

analýz nehod týkajících se lodí klasifikovaných uznanými subjekty;

d)

každého opakovaného výskytu nedostatků uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a);

e)

rozsahu, v němž jsou dotčeny lodě určité třídy klasifikované uznaným subjektem; a

f)

neúčinnosti opatření uvedených v čl. 6 odst. 2.

3.   O zrušení uznání rozhoduje Komise z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu regulativním postupem podle čl. 12 odst. 3 a poté, co dotčený subjekt dostane příležitost k vyjádření.

Článek 8

1.   Komise spolu s členským státem, který podal žádost o uznání, hodnotí pravidelně a alespoň každé dva roky všechny uznané subjekty s cílem ověřit, zda splňují své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a minimální kritéria uvedená v příloze I. Toto hodnocení se musí týkat pouze těch činností uznaných subjektů, jež spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

2.   Při výběru uznaných subjektů pro hodnocení věnuje Komise zvláštní pozornost výkonnosti daného uznaného subjektu v oblasti bezpečnosti a zabránění znečišťování, nehodovosti a zprávám vypracovaným členskými státy podle článku 14 směrnice …/ …/ES (9) [, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy ].

3.   Hodnocení může zahrnovat prohlídku regionálních poboček uznaného subjektu a namátkovou inspekci lodí v provozu i ve výrobě za účelem kontroly činnosti uznaného subjektu. V tom případě Komise případně uvědomí členský stát, v němž se regionální pobočka nachází. Komise poskytne členským státům zprávu o výsledcích hodnocení.

4.   Každý uznaný subjekt každoročně sděluje výsledky posouzení svého systému řízení kvality výboru uvedenému v čl. 12 odst. 1.

Článek 9

1.    Přístup Komise k informacím potřebným pro účely hodnocení uvedeného v čl. 8 odst. 1 se nesmí omezovat na základě doložek smlouvy uzavřené mezi uznaným subjektem a třetí stranou, ani na základě dohody o oprávnění uzavřené se státem vlajky. ▐

2.   Uznané subjekty zabezpečí, aby ve smlouvách se třetími stranami o vydávání statutárních osvědčení nebo osvědčení o třídě pro loď, byly obsaženy podmínky, podle kterých se tato osvědčení mohou vydávat jen v případě, že tyto třetí strany neodmítnou inspektorům Společenství přístup na palubu uvedené lodi pro účely čl. 8 odst. 1.

Článek 10

1.   Uznané subjekty se vzájemně pravidelně konzultují, aby zachovaly rovnocennost a směřovaly k harmonizaci svých pravidel a předpisů a jejich uplatňování. Vzájemně spolupracují s cílem dosáhnout jednotného výkladu mezinárodních úmluv, aniž jsou dotčeny pravomoci států vlajky. Uznané subjekty se případně dohodnou na technických a procedurálních podmínkách vzájemného uznávání příslušných osvědčení o třídě na základě rovnocenných norem, přičemž vzorem budou nejpřísnější a nejdůslednější normy, a zejména s ohledem na námořní zařízení se značkou shody v souladu se směrnicí Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení (10).

Pro účely klasifikace uznané subjekty uznávají osvědčení vztahující se na námořní zařízení se značkou shody v souladu se směrnicí ║96/98/ES. ║

Předkládají Komisi a členským státům pravidelné zprávy o základním vývoji v oblasti norem a vzájemného uznávání osvědčení pro materiál, vybavení a součásti.

2.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do … (11) zprávu, která bude vycházet z nezávislé studie a bude se týkat úrovně dosažené v harmonizaci pravidel a předpisů a vzájemného uznávání. V případě, že uznané subjekty neplní ustanovení tohoto článku, navrhne Komise Evropskému parlamentu a Radě nezbytná opatření.

3.   Uznané subjekty spolupracují se správními orgány státní přístavní inspekce, jedná-li se o jimi klasifikovanou loď určité třídy, zejména k usnadnění nápravy hlášených nedostatků nebo jiných nesrovnalostí.

4.   Uznané subjekty poskytují správním orgánům všech členských států, které udělily jakékoli oprávnění podle článku 3 směrnice …/ …/ES (12) [, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy ]., a Komisi všechny příslušné informace o jimi klasifikovaných lodích, o převodech, změnách, pozastaveních a odejmutích třídy, bez ohledu na stát vlajky.

Informace o převodech, změnách, pozastaveních a odejmutích třídy, včetně informací o všech případech zpožděných prohlídek a nesplněných doporučení a podmínek klasifikační třídy, a o provozních podmínkách nebo provozních omezeních uložených jimi klasifikovaným lodím, bez ohledu na stát vlajky, jsou sdělovány rovněž v elektronické podobě rovněž do společné databáze informací o inspekcích, kterou členské státy využívají při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady …/ …/ES+[, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy ]., současně s jejich zaznamenáním do vlastních systémů uznaných subjektů a v žádném případě ne později než 72 hodin po události, na základě které vznikla povinnost oznámit tyto informace. Tyto informace se s výjimkou doporučení a podmínek klasifikační třídy, které mají být splněny teprve v budoucnu, zveřejňují na internetových stránkách těchto uznaných subjektů.

5.   Uznané subjekty nevydají zákonné osvědčení lodi, bez ohledu na stát vlajky, které byla snížena nebo změněna třída z bezpečnostních důvodů, dokud neposkytnou příslušnému správnímu orgánu státu vlajky možnost vyjádřit se v přiměřené lhůtě, zda je nezbytná úplná inspekce.

6.   V případech převodu lodi z jednoho uznaného subjektu na jiný uznaný subjekt poskytne postupující subjekt bez zbytečného prodlení přijímajícímu subjektu úplnou dokumentaci o uvedené lodi, a zejména jej bude informovat o:

a)

jakýchkoli případech zpožděných prohlídek,

b)

jakýchkoli případech nesplněných doporučení a podmínek klasifikační třídy,

c)

provozních podmínkách uložených dané lodi; a

d)

provozních omezeních uložených dané lodi.

Nová osvědčení může přijímající subjekt vydat lodi teprve poté, co všechny zpožděné prohlídky a neprovedená doporučení nebo podmínky klasifikační třídy,, které byly vůči dané lodi vydány, byly provedeny a splněny v souladu s údaji postupujícího subjektu.

Před vyplněním nového osvědčení musí přijímající subjekt informovat postupující subjekt o datu jeho vydání ▐ a pro každou zpožděnou prohlídku, každé zpožděné provedení doporučení a zpožděné podmínky klasifikační třídy potvrdit přijatá opatření , přičemž uvede místo a datum jejich zahájení a kde a kdy byla úspěšně zakončena.

Uznané subjekty stanoví a uplatňují vhodné společné požadavky pro případy převodu třídy, ve kterých jsou potřebná zvláštní preventivní opatření. Tyto případy zahrnují minimálně převod třídy lodí starých patnáct let a více a převod ze subjektu, který není uznán, na uznaný subjekt.

Uznané subjekty vzájemně spolupracují při řádném uplatňování tohoto odstavce.

Článek 11

1.    Členské státy spolu s uznanými subjekty do … (13) zřídí hodnotící výbor v souladu s normami kvality EN 45012. Příslušná profesní sdružení působící v lodním průmyslu se do něj mohou zapojit v poradní funkci.

2.    Hodnotící výbor provádí tyto úkoly :

a)

regulace a průběžné hodnocení systémů řízení kvality uznaných subjektů, v souladu s kritérii norem kvality ISO 9001;

b)

osvědčování systému řízení kvality uznaných subjektů ▐;

c)

poskytování závazného výkladu mezinárodně uznaných norem řízení kvality, zejména s cílem zohlednit zvláštnosti vyplývající z povahy a povinností uznaných subjektů║ a

d)

přijímání individuálních a kolektivních doporučení ke zlepšování pravidel , postupů a mechanismů vnitřní kontroly uznaných subjektů.

3.    Hodnotící výbor je nezávislý a má takové pravomoci ▐, aby mohl vykonávat činnost nezávisle na uznaných subjektech, a k dispozici prostředky nezbytné k tomu, aby vykonával své úkoly účinně a v souladu s nejpřísnějšími odbornými normami. Hodnotící výbor stanoví své pracovní postupy a jednací řád

4.    Hodnotící výbor poskytuje zúčastněným stranám včetně ▐ Komise všechny informace o svém ročním pracovním plánu, jakož i o svých zjištěních a doporučeních, zejména v souvislosti se situacemi, ve kterých mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti.

5.   Komise pravidelně prověřuje činnost hodnotícího výboru a v souladu s regulativním postupem podle čl. 12 odst. 3 může od hodnotícího výboru vyžadovat přijetí opatření, která Komise pov

ažuje za nezbytná k zabezpečení cíle uvedeného v odstavci 1.

6.   Komise podává členským státům zprávy o výsledcích a o opatřeních vyplývajících z hodnocení.

Článek 12

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením (ES) č. 2099/2002 (14).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 13

1.   Toto nařízení může být změněno, aniž by se rozšířila jeho oblast působnosti, regulativním postupem s kontrolou v souladu s čl. 12 odst. 4 za účelem aktualizace minimálních kritérií stanovených v příloze I, s ohledem zejména na související rozhodnutí IMO.

Uvedená opatření, jež mají za účel je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 4.

2.   Změny mezinárodních úmluv uvedených v čl. 2 písm. b) tohoto nařízení mohou být vyjmuty z oblasti působnosti tohoto nařízení na základě článku 5 nařízení (ES) č. 2099/2002.

Článek 14

1.   Komise přijme a zveřejní:

a)

kritéria měření účinnosti pravidel a postupů jakož i výkonnosti uznaného subjektu z hlediska bezpečnosti jím klasifikovaných lodí a zabránění znečištění způsobovanému těmito loděmi s přihlédnutím zejména k údajům poskytnutým systémem Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci nebo jinými systémy; a

b)

kritéria pro určení, zda se má tato výkonnost považovat za nepřijatelnou hrozbu pro bezpečnost nebo životní prostředí, jež mohou zohlednit zvláštní okolnosti ovlivňující menší nebo vysoce specializované subjekty.

Uvedená opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 4.

2.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, týkající se provádění článku 6 a případně článku 7 se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 4.

3.   Aniž je dotčeno bezprostřední použití minimálních kritérií uvedených v příloze I, Komise může regulativním postupem podle čl. 12 odst. 3 přijmout pravidla pro jejich výklad a může zvážit stanovení cílů pro všeobecná minimální kritéria uvedená v bodě 3 části A přílohy I.

Článek 15

1.   Subjektům, které byly v době vstupu tohoto nařízení v platnost uznány v souladu se směrnicí 94/57/ES, se toto uznání ponechává s výhradou ustanovení odstavce 2.

2.   Aniž jsou dotčeny články 5 a 7, Komise na základě čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení do … (15) přezkoumá všechna omezená uznání udělená podle směrnice 94/57/ES s cílem rozhodnout regulativním postupem podle čl. 12 odst. 3 o tom, zda by se omezení měla nahradit novými nebo by měla být zrušena. Omezení se uplatňují až do přijetí rozhodnutí Komisí.

Článek 16

V průběhu hodnocení podle čl. 8 odst. 1 Komise ověří, zda je držitel uznání oprávněnou právnickou osobou v rámci subjektu, na nějž se vztahují ustanovení tohoto nařízení. Pokud tomu tak není, Komise rozhodne o změně příslušného uznání.

Pokud Komise uznání změní, přizpůsobí členské státy své dohody s uznanými subjekty s cílem zohlednit tuto změnu.

Článek 17

Komise každé dva roky informuje Evropský parlament a Radu o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 18

Odkazy na směrnici 94/57/ES v právu Společenství i ve vnitrostátním právu se v případě potřeby považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze II.

Článek 19

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 318, 23. 12. 2006, s. 195.

(2)  Úř. věst. C 229, 22. 9. 2006, s. 38.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2007 (Úř. věst. C 74 E, 20. 3. 2008, s. 632), společný postoj Rady ze dne 6. června 2008 (Úř. věst. C 190 E, 29. 7. 2008, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008.

(4)  Úř. věst. L 319, 12. 12. 1994, s. 20. ║.

(5)  Úř. věst. L 184, 17. 7. 1999, s. 23. ║.

(6)  Úř. věst. L 208, 5. 8. 2002, s. 1. ║.

(7)  Úř. věst.:… ║.

(8)  Úř. věst. L.

(9)  Úř. věst.:… ║.

(10)  Úř. věst. L 46, 17. 2. 1997, s. 25

(11)   Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(12)  Úř. věst.:… ║.

(13)   Osmnáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(14)  Úř. věst. L 324, 29. 11. 2002, s. 1. ║.

(15)  ║Dvanáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ KRITÉRIA PRO SUBJEKTY

PODLE ČLÁNKU 3

A.   VŠEOBECNÁ MINIMÁLNÍ KRITÉRIA

1.

Předpokladem způsobilosti k získání a uchování uznání ze strany Společenství je, aby uznaný subjekt měl právní subjektivitu ve státě, v němž se nachází. Jeho účty osvědčují nezávislí auditoři.

2.

Uznané subjekty musí být schopné doložit rozsáhlé zkušenosti při posuzování projektů a stavby obchodních lodí.

3.

Uznaný subjekt musí mít stále kvalifikovaný personál, který plní řídící, technické, podpůrné a výzkumné funkce, které odpovídají počtu lodí, které klasifikuje, jejich skladbě a míře zapojení subjektu do stavby a přestavby lodí. Subjekt musí být schopen kdykoli podle potřeby přidělovat každému pracovišti prostředky a pracovníky, kteří odpovídají úlohám, které se mají vykonat v souladu se všeobecnými minimálními kritérii podle bodů 6 a 7 a se zvláštními minimálními kritérii v části B.

4.

Uznaný subjekt musí mít a používat soubor vlastních ucelených pravidel a postupů nebo prokázat schopnost tato pravidla a postupy přijmout, pokud jde o projektování, konstrukci a pravidelné prohlídky obchodních lodí, jejichž kvalita odpovídá kvalitě mezinárodně uznávaných norem. Tato pravidla a postupy musí být zveřejněny, průběžně aktualizovány a zdokonalovány v rámci programů výzkumu a vývoje.

5.

Uznaný subjekt musí každoročně zveřejnit svůj registr lodí nebo jej udržuje v ║ databázi přístupné veřejnosti.

6.

Uznaný subjekt nesmí být ovládán majiteli nebo staviteli lodí nebo jinými subjekty obchodně zapojenými do výroby, vybavování, oprav nebo provozu lodí. Uznaný subjekt není svými příjmy podstatným způsobem závislý na jednom obchodním podniku. Uznaný subjekt nevykonává klasifikační činnost nebo činnosti vyplývající ze zákona, je-li totožný nebo má obchodní, osobní nebo rodinné vazby s majitelem nebo provozovatelem lodě. Tato neslučitelnost se vztahuje také na inspektory zaměstnané uznaným subjektem.

7.

Uznaný subjekt musí vykonávat svou činnost v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze rezoluce IMO A.789(19) o specifikacích pro kontrolní a certifikační činnosti uznaných subjektů jednajících jménem správního orgánu, pokud se vztahují na záležitosti spadající do působnosti tohoto nařízení.

B.   ZVLÁŠTNÍ MINIMÁLNÍ KRITÉRIA

1.

Uznaný subjekt poskytuje celosvětové pokrytí vlastním samostatným technickým personálem nebo v řádně odůvodněných případech prostřednictvím samostatného technického personálu jiných ▐ subjektů.

2.

Uznaný subjekt se řídí etickým kodexem.

3.

Uznaný subjekt musí být řízen a spravován tak, aby byla zajištěna důvěrnost informací požadovaných správním orgánem.

4.

Uznaný subjekt musí poskytovat podstatné informace správnímu orgánu, Komisi a zúčastněným stranám.

5.

Uznaný subjekt, jeho inspektoři a technický personál musí vykonávat své činnosti, aniž by byla jakkoli porušována práva duševního vlastnictví loděnic, dodavatelů vybavení a majitelů lodí, včetně patentů, licencí, know-how a jakýchkoli dalších znalostí, na jejichž užívání se vztahuje právní ochrana na úrovni Společenství nebo jednotlivých států. ║, Aniž jsou dotčeny hodnotící pravomoci členských států a Komise, zejména podle článku 9, nesmí uznaný subjekt, ani inspektoři a technický personál, které uznaný subjekt zaměstnává, v žádném případě předávat nebo vyzrazovat údaje významné z obchodního hlediska, které získají při inspekcích, ověřování a dozoru nad stavbou lodí a jejich opravami.

6.

Vedení uznaného subjektu vymezuje a dokládá svou politiku, cíle a závazky směřující k co nejvyšší kvalitě a zajišťuje, aby tato politika byla pochopena, prováděna a dodržována na všech úrovních uznaného subjektu. Politika uznaného subjektu musí vycházet z cílů a ukazatelů bezpečnosti a zabránění znečištění.

7.

Uznaný subjekt musí zajistit, že:

a)

jsou jeho pravidla a postupy vytvářeny a udržovány systematickým způsobem;

b)

jeho pravidla a postupy jsou dodržovány a je zaveden vnitřní systém měření kvality služeb ve vztahu k těmto pravidlům a postupům;

c)

jsou dodrženy zákonné požadavky na činnost, ke které je uznaný subjekt oprávněn, a zaveden vnitřní systém měření kvality služeb ve vztahu k mezinárodním úmluvám;

d)

jsou vymezeny a doloženy pravomoci a vzájemné vztahy zaměstnanců, jejichž práce má vliv na kvalitu služeb uznaného subjektu;

e)

všechny práce se provádějí za kontrolovaných podmínek;

f)

existuje systém dohledu, který sleduje činnost a práci prováděnou inspektory a technickým a administrativním personálem zaměstnávaným uznaným subjektem;

g)

inspektoři mají rozsáhlé znalosti o typu lodě, na které vykonávají svou práci týkající se prováděné prohlídky, a o příslušných požadavcích;

h)

existuje systém zajištění kvalifikace inspektorů a nepřetržité aktualizace jejich znalostí;

i)

jsou uchovávány záznamy, které prokazují dosažení požadovaných norem v oblastech, ve kterých jsou poskytovány služby, jakož i účinné fungování systému kvality;

j)

na všech místech je zaveden komplexní systém plánovaných a zaznamenaných vnitřních auditů všech činností ovlivňujících kvalitu;

k)

jsou prováděny zákonem uložené prohlídky a inspekce vyžadované harmonizovaným systémem prohlídek a vydávání osvědčení, ke kterým je uznaný subjekt oprávněn, podle předpisů uvedených v příloze a v dodatku k rezoluci IMO A.948(23) o pokynech pro prohlídky v rámci harmonizovaného systému prohlídek a vydávání osvědčení;

l)

jsou vymezeny jasné a přímé hranice působnosti a řízení mezi ústředními a regionálními kancelářemi uznaného subjektu a mezi uznanými subjekty a jejich inspektory.

8.

Subjekt musí vyvíjet, zavést a udržovat účinný vnitřní systém kvality založený na příslušných částech mezinárodně uznávaných norem kvality, a to v souladu s normou EN ISO/IEC 17020:2004 (inspekční subjekty) a normou EN ISO 9001:2000 ▐, jak je vykládá a osvědčuje hodnotící výbor uvedený v čl. 11 odst. 1.

Hodnotící výbor musí být ve své činnosti nezávislý a musí mít všechny nezbytné prostředky k tomu, aby mohl řádně fungovat a vykonávat důkladnou a soustavnou práci. Dále musí mít vysoce odborné technické znalosti a etický kodex, který bude zaručovat nezávislou činnost auditorů.

9.

Pravidla a předpisy subjektu se musí uplatňovat tak, že subjekt může na základě vlastních přímých poznatků a vlastního úsudku kdykoli prostřednictvím osvědčení o klasifikaci, na základě kterých se může vydat statutární osvědčení, vyhotovit spolehlivé a objektivní prohlášení o bezpečnosti dotyčných lodí.

10.

Uznaný subjekt musí mát nezbytné prostředky k hodnocení – s využitím kvalifikovaného personálu a v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze rezoluce IMO A.913(22) o hlavních směrech provádění Mezinárodního předpisu pro bezpečné řízení provozu (ISM) správními orgány – uplatňování a udržování systému řízení bezpečnosti jak na pobřeží, tak na palubě lodí, který má být uveden v osvědčení.

11.

Uznaný subjekt musí umožnit zástupcům správního orgánu a dalších dotčených stran účast na vývoji svých pravidel a postupů.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA II

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 94/57/EC

Směrnice …/ …/ES (1) [, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy ]

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 1

Čl. 2 písm. a)

Čl. 2 písm. a)

Čl. 2 písm. a)

Čl. 2 písm. b)

Čl. 2 písm. b)

Čl. 2 písm. c)

Čl. 2 písm. c)

Čl. 2 písm. d)

Čl. 2 písm. d)

Čl. 2 písm. b)

Čl. 2 písm. e)

Čl. 2 písm. g)

Čl. 2 písm. c)

Čl. 2 písm. h)

Čl. 2 písm. d)

Čl. 2 písm. f)

Čl. 2 písm. i)

Čl. 2 písm. e)

Čl. 2 písm. g)

Čl. 2 písm. j)

Čl. 2 písm. f)

Čl. 2 písm. h)

Čl. 2 písm. k)

Čl. 2 písm. g)

Čl. 2 písm. i)

Čl. 2 písm. m)

Čl. 2 písm. i)

Čl. 2 písm. j)

Čl. 2 písm. h)

Čl. 2 písm. j)

Čl. 2 písm. n)

Čl. 2 písm. k)

Čl. 2 písm. j)

Článek 3

Článek 3

Čl. 4 odst. 1 první věta

Čl. 3 odst. 1

Čl. 4 odst. 1 druhá věta

Čl. 3 odst. 2

Čl. 4 odst. 1 třetí věta

Čl. 4 odst. 1 čtvrtá věta

Čl. 4 odst. 1

Čl. 3 odst. 3

Čl. 4 odst. 2 až 4

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Čl. 5 odst. 1

Čl. 8 odst. 1

Čl. 5 odst. 3

Čl. 8 odst. 2

Čl. 6 odst. 1, 2, 3 a 4

Čl. 9 odst. 1 až 4

Čl. 6 odst. 5

Článek 10

Článek 10

Článek 12

Čl. 8 odst. 1 první odrážka

Čl. 11 odst. 1 první pododstavec písm. a)

Čl. 8 odst. 1 druhá odrážka

Čl. 13 odst. 1

Čl. 8 odst. 1 třetí odrážka

Čl. 11 odst. 1 první pododstavec písm. b)

Čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 8 odst. 2

Čl. 11 odst. 2

Čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 13 odst. 2

Čl. 9 odst. 1

Čl. 9 odst. 2

Čl. 10 odst. 1 návětí

Článek 12

Čl. 10 odst. 1 písm. a) až c), odst. 2 až 4

Čl. 11 odst. 1 a 2

Čl. 13 odst. 1 a 2

Čl. 11 odst. 3 a 4

Čl. 8 odst. 1 a 2

Článek 12

Článek 14

Článek 13

Článek 14

Článek 15 odst. 1 a 2

Čl. 15 odst. 3

Článek 16

 

Článek 9

Čl. 15 odst. 1

 

 

 

 

Čl. 10 odst. 1 a 2

Čl. 15 odst. 2

 

Čl. 10 odst. 3

Čl. 15 odst. 3

Čl. 10 odst. 4

Čl. 15 odst. 4

 

Čl. 10 odst. 5

Čl. 15 odst. 5

 

Čl. 10 odst. 6 první, druhý, třetí a pododstavec

 

Čl. 10 odst. 6 čtvrtý pododstavec

Článek 16

Článek 17

Článek 17

Článek 20

Článek 18

Článek 19

 

 

Článek 11

 

 

Článek 14

 

 

Článek 15

 

 

Článek 16

 

 

Článek 17

 

 

Článek 18

 

 

Článek 19

Příloha

 

Příloha I

 

Příloha I

 

 

Příloha II

Příloha II


(1)  Úř. věst.:… ║.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/291


Středa 24. září 2008
Sítě a služby elektronických komunikací ***I

P6_TA(2008)0449

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (KOM(2007)0697 — C6-0427/2007 — 2007/0247(COD))

2010/C 8 E/45

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0697),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0427/2007),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0321/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Středa 24. září 2008
P6_TC1-COD(2007)0247

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2008/ …/ES, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pět směrnic tvořících stávající předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (4) (rámcová směrnice), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (5) (přístupová směrnice), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (6) (autorizační směrnice), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (7) (směrnice o univerzální službě) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (8) (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (společně jako „rámcová směrnice a zvláštní směrnice“) podléhá pravidelnému přezkumu ze strany Komise, zejména za účelem zjištění, zda je třeba směrnice změnit s ohledem na vývoj technologií a trhu.

(2)

V roce 2007 byla provedena revize směrnice Rady 2007/65/ES ze dne 3. prosince 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování audiovizuálních mediálních služeb  (9) („směrnice o audiovizuálních mediálních službách“) s cílem zajistit optimální podmínky pro konkurenceschopnost a právní jistotu v oblasti informačních technologií a mediálních odvětví a služeb v Evropské unii, jakož i respektování kulturní a jazykové rozmanitosti. V této souvislosti tvoří spravedlivý a vyvážený předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací základ celého audiovizuálního odvětví v EU.

(3)

Proto Komise zveřejnila svá úvodní zjištění ve sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. června 2006 o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací. Na základě těchto úvodních zjištění byla uspořádána veřejná konzultace, během níž bylo zjištěno, že nejdůležitějším aspektem, kterému je třeba se věnovat, je nedostatečný vnitřní trh elektronických komunikací. Bylo zejména zjištěno, že roztříštěnost předpisů a nejednotnost činností vnitrostátních regulačních orgánů nejen ohrožuje konkurenceschopnost sektoru, ale rovněž brání spotřebitelům využívat značné výhody přeshraniční hospodářské soutěže.

(4)

Měla by být proto provedena reforma předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací, aby byl dotvořen vnitřní trh elektronických komunikací tím, že se upevní mechanismus Společenství pro regulaci operátorů s významnou tržní silou na klíčových trzích. ▐ Reforma rovněž zahrnuje definici strategie účinné a koordinované správy rádiového spektra za účelem vytvoření jednotného evropského informačního prostoru a posílení ustanovení týkajících se uživatelů se zdravotním postižením, aby se docílilo široce přístupné informační společnosti.

(5)

Hlavním cílem předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací je vytvoření udržitelného „ekosystému“ pro elektronické komunikace, založeného na nabídce a poptávce: na nabídce prostřednictvím účinných a konkurenceschopných trhů s infrastrukturou a službami a na poptávce díky rozvoji informační společnosti.

(6)

Dalším cílem předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací je předběžně omezit zvláštní odvětvová pravidla, a to postupně s rozvojem hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikací, aby se nakonec tyto řídily pouze právem hospodářské soutěže. Ačkoli trhy elektronických komunikací prokázaly v posledních letech silnou soutěžní dynamiku, je nezbytné, aby předběžné regulační povinnosti byly ukládány pouze tam, kde neexistuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž. Měla by být proto přezkoumána nutnost pokračování v předběžné regulaci, a to nejpozději tři roky od data provedení této směrnice.

(7)

Aby byl zajištěn přiměřený přístup přizpůsobený různým podmínkám hospodářské soutěže, měly by být vnitrostátní regulační orgány oprávněny vymezit trhy na nižší než vnitrostátní úrovni nebo rušit regulační povinnosti na trzích nebo v zeměpisných oblastech, kde existuje účinná hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury. Toto oprávnění by mělo platit i v případě, kdy nejsou zeměpisné oblasti definovány jako oddělené trhy.

(8)

V zájmu dosažení cílů lisabonské agendy je nutné poskytovat přiměřené pobídky pro investice do nových vysokorychlostních sítí, které budou podporovat inovace v internetových službách s bohatým obsahem a posilovat mezinárodní konkurenceschopnost Evropské unie. Tyto sítě mají obrovský potenciál přinášet užitek spotřebitelům a podnikům v celé Evropské unii. Je proto zásadní podporovat udržitelné investice do rozvoje těchto nových sítí a zároveň podporovat hospodářskou soutěž a volbu spotřebitele pomocí předvídatelné a soudržné regulace.

(9)

Komise ve svém doporučení ze dne 20. března 2006 s názvem „Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení“  (10) uznala, že v Evropské unii existují územní rozdíly, pokud jde o přístup k vysokorychlostním širokopásmovým službám. I přes obecný nárůst širokopásmového připojení je přístup v různých oblastech omezen kvůli vysokým nákladům způsobeným nízkou hustotou a odlehlostí obyvatelstva. Obchodní pobídky k investicím do zavádění širokého pásma se v těchto oblastech ukazují jako nedostatečné. Pozitivní stránkou však je, že technologická inovace snižuje zaváděcí náklady. V zájmu zajištění investic do nových technologií v zaostalých oblastech by regulace elektronických komunikací měla být v souladu s jinými politikami, jako je politika státní podpory, strukturální fondy nebo širší cíle průmyslové politiky.

(10)

Investice do výzkumu a vývoje mají zásadní význam pro rozvoj příští generace sítí z optického vlákna a pro dosažení flexibilního a účinného rádiového přístupu, čímž podporují posílení hospodářské soutěže a inovační aplikace a služby ve prospěch spotřebitelů. Účelem je vytvořit novou generaci univerzální a kompaktní infrastruktury sítí a služeb pro elektronické komunikace, výpočetní techniku a média.

(11)

Veřejná politika by měla hrát roli při dotvoření účinného fungování trhů elektronických komunikací a zabývat se nabídkovou i poptávkovou stranou pro stimulaci účinného cyklu, kde vytváření lepšího obsahu a služeb závisí na zavádění infrastruktury a naopak. Veřejný zásah by měl být přiměřený a neměl by ani narušovat hospodářskou soutěž, ani bránit soukromým investicím, a měl by zvýšit pobídky pro investice a snížit překážky vstupu. V tomto ohledu by veřejné orgány mohly podporovat rozvoj vysokokapacitní infrastruktury použitelné i v budoucnosti. Veřejná podpora by tak měla být přidělována otevřenými, průhlednými a soutěžními postupy, neměla by předem upřednostňovat žádnou konkrétní technologii a měla by poskytovat přístup k infrastruktuře na nediskriminačním základě.

(12)

Předpisový rámec EU pro sítě a služby elektronických komunikací by měl rovněž podporovat ochranu spotřebitele v odvětví elektronických komunikací tím, že poskytne přesné a komplexní informace všemi vhodnými prostředky, zajistí průhlednost poplatků a vysoké standardy poskytování služeb. Dále by měl plně uznat úlohu sdružení spotřebitelů při veřejných konzultacích a zajistit, aby příslušné orgány měly k dispozici pravomoci, které jim umožní zabránit případným manipulacím s nabídkami a jednat dostatečně účinně pro potlačení jakýchkoli podvodů v tomto odvětví .

(13)

Komise by při přijímání opatření podle této směrnice měla na základě účinných konzultací zohlednit názory vnitrostátních regulačních orgánů a zúčastněných stran z daného odvětví, aby tak zajistila průhlednost a proporcionalitu. Měla by vydat podrobné podklady pro konzultace s vysvětlením různých zvažovaných postupů a zúčastněným stranám musí být poskytnuta přiměřená časová lhůta na odpověď. Po zvážení odpovědí by Komise měla výsledné rozhodnutí odůvodnit v prohlášení, které bude následovat po příslušné konzultaci a bude obsahovat i popis toho, jak byly názory respondentů zohledněny.

(14)

Aby vnitrostátní regulační orgány mohly splnit cíle stanovené v rámcové směrnici a zvláštních směrnicích, zejména v otázce interoperability služeb mezi koncovými body, měla by být působnost rámcové směrnice rozšířena tak, aby se vztahovala i na rádiová zařízení a telekomunikační koncová zařízení, jak je definováno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (11), a rovněž na spotřebitelská zařízení využívaná pro digitální televizi.

(15)

Aniž je dotčena směrnice 1999/5/ES, je nutné vyjasnit uplatňování některých aspektů koncových zařízení týkajících se přístupu zdravotně postižených koncových uživatelů, aby byla zajištěna interoperabilita mezi koncovými zařízeními a sítěmi a službami elektronických komunikací.

(16)

Některé definice by měly být objasněny nebo změněny, aby odrážely vývoj trhu i technologií a odstranily nejednoznačnosti zjištěné při provádění předpisového rámce.

(17)

Činnosti vnitrostátních regulačních orgánů a Komise v souvislosti s předpisovým rámcem EU pro sítě a služby elektronických komunikací přispívají k naplňování širších cílů veřejné politiky, kultury, zaměstnanosti, životního prostředí, sociální soudržnosti, regionálního rozvoje a územního plánování.

(18)

Vnitrostátní trhy elektronických komunikací se budou nadále v rámci EU lišit. Pravomoci a znalosti vnitrostátních regulačních orgánů a Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT) jsou proto nezbytné pro vytváření soutěžního ekosystému v EU na trzích elektronických komunikací a služeb při současném chápání vnitrostátních a regionálních rozdílů a respektování zásady subsidiarity.

(19)

Měla by být posílena nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, aby se zajistilo efektivnější uplatňování předpisového rámce a zvýšila jejich autorita i předvídatelnost jejich rozhodnutí. Za tímto účelem by vnitrostátní právní předpisy měly obsahovat výslovné ustanovení, které by zajistilo, aby byl vnitrostátní regulační orgán při plnění svých úkolů chráněn proti vnějším zásahům nebo politickému tlaku, jež by mohly negativně ovlivnit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou předkládány. Vinou takovéhoto vnějšího vlivu nemůže vnitrostátní zákonodárný orgán vykonávat v rámci předpisového rámce funkci vnitrostátního regulačního orgánu. Za tímto účelem by měla být předem stanovena pravidla týkající se důvodů odvolání ředitele vnitrostátního regulačního orgánu, aby se odstranily důvodné pochybnosti o neutrálnosti orgánu a jeho odolnosti vůči vnějším faktorům. Je rovněž důležité, aby vnitrostátní regulační orgány měly svůj rozpočet, který by jim zejména umožnil přijmout dostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců. Pro zajištění průhlednosti by tento rozpočet měl být každoročně zveřejňován.

(20)

Odvolací orgány využívají k uplatnění dočasných opatření na zrušení rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů širokou škálu nejrůznějších postupů. V zájmu jednotnějšího přístupu by se měla využívat společná norma v souladu s judikaturou Společenství. Vzhledem k významu odvolání pro celkové fungování předpisového rámce by měl být ustaven mechanismus umožňující shromažďovat informace o odvoláních a rozhodnutích o zrušení rozhodnutí přijatých regulačními orgány ve všech členských státech a předávat tyto informace Komisi.

(21)

Aby vnitrostátní regulační orgány mohly plnit své regulační úkoly efektivním způsobem, měly by údaje, které tyto orgány shromažďují, zahrnovat účetní údaje o maloobchodních trzích spojených s velkoobchodními trhy, na nichž působí operátor s významnou tržní silou, a které jsou proto regulovány vnitrostátním regulačním orgánem. Zahrnovat by měly i údaje, které by umožnily vnitrostátnímu regulačnímu orgánu posoudit možný dopad plánovaných aktualizací nebo změn topologie sítě na rozvoj hospodářské soutěže nebo na velkoobchodní produkty zpřístupněné dalším stranám.

(22)

Vnitrostátní konzultace stanovená článkem 6 rámcové směrnice by měla být uspořádána před konzultací ve Společenství, stanovené článkem 7 uvedené směrnice, aby v konzultaci ve Společenství bylo možné zohlednit stanoviska zúčastněných stran. Zároveň by se tím předešlo potřebě druhé konzultace na úrovni Společenství, pokud by výsledky vnitrostátní konzultace vedly ke změnám plánovaného opatření.

(23)

Volnost rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů je třeba sladit s rozvojem jednotné regulační praxe a jednotným uplatňováním předpisového rámce, aby bylo možno efektivně přispívat k rozvoji a dotvoření vnitřního trhu. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly podporovat aktivity Komise a BERT zaměřené na vnitřní trh. BERT by měl zároveň sloužit jako výhradní fórum pro spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány při plnění jejich povinností stanovených předpisovým rámcem.

(24)

Mechanismus Společenství umožňující Komisi požadovat, aby vnitrostátní regulační orgány zrušily plánovaná opatření týkající se definice trhu a označení operátorů s významnou tržní silou, značnou měrou přispěl k jednotnému určování okolností, za nichž je možné využít předběžnou regulaci a za nichž operátoři této regulaci podléhají. Neexistuje však rovnocenný mechanismus pro uplatňování nápravných opatření. Sledování trhu Komisí, a zejména zkušenosti s postupem podle článku 7 rámcové směrnice ukazují, že nejednotnost v uplatňování nápravných opatření vnitrostátními regulačními orgány i v případě obdobných podmínek na trhu oslabují vnitřní trh elektronických komunikací, nezajišťují rovné podmínky pro operátory usazené v různých členských státech a brání spotřebitelům ve využívání výhod přeshraniční hospodářské soutěže a služeb. Komisi by měla být udělena pravomoc požadovat, aby vnitrostátní regulační orgány zrušily návrhy opatření týkající se nápravných opatření, která tyto orgány zvolily. V zájmu zajištění jednotného uplatňování předpisového rámce ve Společenství by Komise měla před přijetím svého rozhodnutí konzultovat BERT .

(25)

Předpisový rámec je důležité provést včas. Poté, co Komise přijme rozhodnutí, jímž požádá vnitrostátní regulační orgán, aby zrušil plánované opatření, měl by tento orgán předložit Komisi revidovanou podobu opatření. V souladu s článkem 7 rámcové směrnice by měla být stanovena lhůta pro oznámení revidovaného opatření Komisi, aby účastníci trhu znali délku trvání přezkoumání trhu a zvýšila se právní jistota.

(26)

Pokud by přijetí znovu oznámeného návrhu opatření nadále představovalo překážku jednotného trhu, nebo nebylo v souladu s právními předpisy Společenství, měla by mít Komise s ohledem na nutnost zabránit právnímu vakuu v odvětví charakterizovaném rychlým vývojem možnost požádat po poradě s BERT příslušný vnitrostátní regulační orgán, aby v rámci stanovené doby uložil zvláštní nápravné opatření.

(27)

Vzhledem ke krátkým lhůtám v rámci mechanismu konzultací ve Společenství by měly být Komisi uděleny pravomoci přijímat prováděcí předpisy za účelem zjednodušení postupů pro výměnu informací mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány – např. v případech týkajících se stabilních trhů, nebo jde-li pouze o malé změny původně oznámených opatření – či pro zavedení udělování výjimek z oznamovací povinnosti za účelem racionalizace postupů v některých případech.

(28)

V souladu s cíli Listiny základních práv a svobod Evropské unie a Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením by měl předpisový rámec zajistit snadný přístup všech uživatelů, včetně zdravotně postižených koncových uživatelů, starších osob a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, k vysoce kvalitním a cenově dostupným službám. Prohlášení č. 22 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy uvádí, že orgány Společenství mají při vytváření opatření stanovených v článku 95 Smlouvy o ES zohledňovat potřeby zdravotně postižených osob.

(29)

Rádiové frekvence by měly být považovány za nedostatkový veřejný zdroj s významnou tržní a veřejnou hodnotou. Je ve veřejném zájmu, aby správa spektra byla co nejúčinnější a nejefektivnější pro hospodářství, společnost a životní prostředí s ohledem na cíle kulturní rozmanitosti a plurality médií a aby byly postupně odstraňovány překážky bránící jeho účinnému využívání.

(30)

Ačkoli správa spektra spadá i nadále do působnosti členských států, může jedině koordinace a případně harmonizace na úrovni Společenství zajistit uživatelům spektra plné využití výhod vnitřního trhu a účinnou ochranu zájmů EU v celosvětovém měřítku.

(31)

Ustanovení této směrnice, která se týkají správy spektra, by měla být v souladu s činností mezinárodních a regionálních organizací, které se zabývají správou rádiového spektra, jako je Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Evropská konference správ pošt a telekomunikací (CEPT), aby byla zajištěna účinná správa a harmonizace využívání spektra ve Společenství i globálně.

(32)

S cílem přispět ke splnění cílů stanovených v článku 8a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) by měla být v roce 2010 svolána vrcholná schůzka o spektru vedená členskými státy, které se zúčastní také Evropský parlament, Komise a všechny zúčastněné strany. Schůzka by zejména měla přispět k zajištění větší jednotnosti politik spektra v EU obecně, poskytnutí pokynů pro přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání a uvolnění spektra pro nové elektronické komunikační služby, jakmile dojde k přechodu na digitální vysílání .

(33)

Přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání uvolní v EU v důsledku vyšší přenosové účinnosti digitální technologie nebývale velkou část spektra, tzv. „digitální dividendu“. Členské státy by měly uvolnit co nejdříve své digitální dividendy, a umožnit tak občanům využívat výhod plynoucích z rozšíření nových, inovačních a konkurenčních služeb. Za tímto účelem by měly být na vnitrostátní úrovni odstraněny stávající překážky pro účinné rozdělení nebo přerozdělení digitální dividendy a při přidělování digitální dividendy ve Společenství by se mělo pokračovat v soudržném a integrovaném přístupu.

(34)

Správa rádiových frekvencí by měla být prováděna tak, aby se předešlo škodlivé interferenci. Základní pojem škodlivé interference je proto třeba řádně definovat při zohlednění stávajících mezinárodně uznávaných plánů přidělení frekvenčních pásem , a omezit tak regulační zásahy pouze na míru nezbytnou k tomu, aby se této interferenci předešlo.

(35)

Současný systém správy a přidělování spektra je obecně založen na správních rozhodnutích, která nejsou dostatečně pružná a nedokáží reagovat na technologický a hospodářský vývoj, zejména na rychlý rozvoj bezdrátových technologií a rostoucí poptávku po šířce pásma. Nevhodná roztříštěnost jednotlivých vnitrostátních politik vede k nárůstu nákladů a ztrátě tržních příležitostí ze strany uživatelů spektra a zpomaluje inovaci v neprospěch vnitřního trhu, spotřebitelů a celého hospodářství. Podmínky přístupu k rádiovým frekvencím a jejich využívání se navíc mohou lišit podle typu operátora, i když elektronické služby poskytované těmito operátory se stále více překrývají, což vytváří napětí mezi držiteli práv a nesrovnalosti v nákladech na přístup ke spektru a případně narušuje fungování vnitřního trhu.

(36)

Státní hranice ztrácejí při určování optimálního využití rádiového spektra stále více svou důležitost. Roztříštěná správa přístupu k právům na užívání rádiového spektra omezuje investice a inovaci a znemožňuje operátorům a výrobcům zařízení využívat úspory z rozsahu, což brání rozvoji vnitřního trhu služeb a sítí elektronických komunikací, které rádiové spektrum využívají.

(37)

Pružnost správy spektra a přístupu ke spektru by měla být zvýšena prostřednictvím oprávnění dodržujících technologickou neutralitu a neutralitu vůči službám, aby si jeho uživatelé mohli vybírat nejlepší technologie a služby pro ▐frekvenční pásma dostupná pro služby elektronických komunikací, jak je stanoveno v plánech pro vnitrostátní přidělování frekvencí a v Radiokomunikačním řádu ITU (dále jen „zásady technologické neutrality a neutrality vůči službám“). Správní vymezení technologií a služeb by se mělo uplatnit vždy, pokud se jedná o cíle obecného zájmu .

(38)

Omezení zásady technologické neutrality by mělo být přiměřené a odůvodněné potřebou zamezit škodlivé interferenci, např. stanovením úrovní výkonových masek a hladin výkonů, potřebou zajistit ochranu veřejného zdraví tím, že veřejnost bude méně vystavována působení elektromagnetických polí, ▐potřebou zajistit řádné sdílení spektra, zejména v případech, kdy užívání spektra podléhá pouze obecnému oprávnění , nebo potřebou zajistit soulad s cíli obecného zájmu podle právních předpisů Společenství .

(39)

Uživatelé spektra by měli mít možnost svobodně si vybírat služby, které chtějí prostřednictvím spektra nabízet, s výhradou přechodných opatření týkajících se dříve nabytých práv a ustanovení o plánech pro vnitrostátní přidělování frekvence a Radiokomunikačního řádu ITU . V případě nutnosti by mělo být povoleno poskytování výjimek ze zásady neutrality vůči službám, které vyžadují, aby poskytování konkrétní služby zohledňovalo vnitrostátní hlediska veřejného zájmu nebo splňovalo jasně vymezené cíle obecného zájmu, jako je bezpečnost života, potřeba podporovat sociální, regionální a územní soudržnost či účinné využívání rádiových frekvencí a účinná správa spektra . Mezi tyto cíle by měla rovněž patřit podpora vnitrostátních audiovizuálních a mediálních politik, kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, stanovená ve vnitrostátních právních předpisech v souladu s právními předpisy Společenství. Až na nezbytné případy, jako je ochrana bezpečnosti života nebo zajištění splnění výše uvedených cílů , by výjimky neměly vést k výlučnému využívání některých služeb, ale měly by spíše určovat pořadí důležitosti, aby v témže pásmu mohly společně fungovat pokud možno i další služby nebo technologie. Aby si držitel oprávnění mohl svobodně vybrat ten nejúčinnější prostředek pro přenos obsahu služeb poskytovaných prostřednictvím rádiových frekvencí, nemělo by oprávnění k užívání rádiových frekvencí tento obsah regulovat.

(40)

Je v pravomoci členských států vymezit v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy rozsah a povahu jakýchkoli výjimek týkajících se podpory kulturní a jazykové rozmanitosti , vnitrostátních audiovizuálních a mediálních politik a plurality médií.

(41)

Vzhledem k tomu, že rozdělení rádiového spektra mezi konkrétní technologie nebo služby představuje výjimku ze zásady technologické neutrality nebo neutrality vůči službám a omezuje svobodu výběru poskytovaných služeb nebo používaných technologií, měl by být jakýkoliv návrh na takovéto rozdělení průhledný a měl by podléhat veřejné konzultaci.

(42)

V zájmu pružnosti a účinnosti by měly vnitrostátní regulační orgány v pásmech vymezených harmonizovaným způsobem také umožnit, aby uživatelé spektra svá práva na jeho užívání volně převáděli nebo pronajímali třetím stranám, což by umožnilo hodnocení spektra trhem. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní regulační orgány mají zajišťovat účinné využívání spektra, měly by tyto orgány učinit opatření k tomu, aby obchodování nenarušilo hospodářskou soutěž v té části spektra, která se nevyužívá.

(43)

Pro účely vnitřního trhu služeb elektronických komunikací bude možná nezbytné harmonizovat na úrovni Společenství identifikaci obchodovatelných kmitočtových pásem, podmínky obchodovatelnosti nebo přechodu k obchodovatelným právům v konkrétních pásmech, minimální formát obchodovatelných práv, požadavky na zajištění centrální dostupnosti, přístupnosti a spolehlivosti informací nezbytných pro obchodování se spektrem a požadavky na ochranu hospodářské soutěže a na prevenci hromadění spektra. Komisi by proto měly být uděleny pravomoci přijímat k této harmonizaci prováděcí opatření. V těchto prováděcích opatřeních by mělo být náležitě zohledněno, zda jednotlivá práva na užívání byla udělena na komerčním či nekomerčním základě.

(44)

Začlenění technologické neutrality, neutrality vůči službám a obchodování se stávajícími právy na užívání spektra si může vyžádat přechodná pravidla, včetně opatření pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, protože nový systém by mohl určitým uživatelům spektra umožnit, aby začali konkurovat těm uživatelům spektra, kteří svá práva získali za obtížnějších podmínek. Naopak v případech, kde byla práva udělena odchylně od obecných pravidel nebo na základě jiných než objektivních, průhledných, přiměřených a nediskriminačních pravidel s ohledem na dosažení cílů obecného zájmu, by se situace držitelů těchto práv neměla zlepšovat na úkor jejich nových konkurentů více, než jak je pro dosažení těchto cílů veřejného zájmu nezbytné. Jakékoliv spektrum, které již není pro plnění cílů veřejného zájmu nezbytné, by mělo být získáno zpět a znovu přiděleno v souladu s autorizační směrnicí.

(45)

Aby se podpořilo fungování vnitřního trhu a podpořil rozvoj přeshraničních služeb, měla by mít Komise možnost konzultovat BERT ohledně číslování. Aby občané členských států, včetně turistů a zdravotně postižených uživatelů, měli navíc přístup k určitým službám s použitím stejných rozpoznatelných čísel za obdobné ceny ve všech členských státech, měly by se pravomoci Komise v oblasti přijímání technických prováděcích opatření v případě potřeby rovněž vztahovat na příslušnou zásadu nebo mechanismus stanovování sazeb i na zřízení jednotného telefonního čísla v EU zajišťujícího snadný přístup uživatelů k těmto službám .

(46)

Povolení vydaná podnikům poskytujícím služby a zajišťujícím sítě elektronických komunikací, která jim umožňují získat přístup k veřejnému nebo soukromého majetku, jsou zásadním faktorem pro vytvoření sítí elektronických komunikací nebo nových síťových prvků. Zbytečná složitost a zpoždění postupů pro udělování omezení vlastnických práv třetích osob může tudíž představovat významné překážky pro rozvoj hospodářské soutěže. Získávání omezení vlastnických práv třetích osob oprávněnými podniky by proto mělo být zjednodušeno. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost získávání omezení vlastnických práv třetích osob koordinovat a zpřístupňovat potřebné informace na svých internetových stránkách.

(47)

Je třeba posílit pravomoci členských států vůči držitelům omezení vlastnických práv třetích osob s cílem zajistit, aby zavedení nebo rozšíření nové sítě bylo spravedlivé, účinné a šetrné k životnímu prostředí a nezávislé na jakékoliv povinnosti operátora s významnou tržní silou poskytovat přístup ke své síti elektronických komunikací , vnitrostátní regulační orgány by proto měly mít možnost v jednotlivých případech ukládat sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení, jako jsou kabelovody, stožáry a antény nebo vstupy do budov, i lepší koordinaci stavebních prací. Lepší způsob sdílení zařízení může významným způsobem zlepšit podmínky hospodářské soutěže a podnikům snížit celkové náklady na rozmístění infrastruktury elektronických komunikací z hlediska finančního a z hlediska životního prostředí , zejména nové sítě s přístupem pomocí optického vlákna. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít zejména pravomoc ukládat operátorům s významnou tržní silou povinnosti k poskytování referenčních nabídek pro spravedlivé a nediskriminační udělování přístupu ke svým kabelovodům .

(48)

Spolehlivé a bezpečné sdělování informací prostřednictvím sítí elektronických komunikací je stále důležitější pro celé hospodářství i pro společnost obecně. Složitost systémů, technické poruchy nebo lidská chyba, nehody či útoky — to vše může mít dopad na fungování a dostupnost fyzických infrastruktur, které poskytují nezbytné služby občanům EU, včetně služeb elektronické veřejné správy. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly zajistit zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí. Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)  (12) by měla přispět k lepší úrovni ochrany bezpečnosti elektronických komunikací mimo jiné tím, že bude zajišťovat odborné poradenství a podporovat výměnu nejlepších postupů. Jak ENISA , tak vnitrostátní regulační orgány by měly mít k dispozici prostředky nezbytné pro plnění svých povinností, včetně pravomocí získat informace dostatečné k posouzení úrovně bezpečnosti sítí nebo služeb a dále úplné a spolehlivé údaje o skutečných bezpečnostních událostech, které měly na provoz sítí nebo služeb významný dopad. Vhledem k tomu, že úspěšné uplatňování odpovídající úrovně bezpečnosti není jednorázové opatření, nýbrž trvalý proces provádění, přezkoumávání a aktualizace, měli by poskytovatelé elektronických sítí a služeb mít povinnost přijímat opatření na zabezpečení jejich integrity a bezpečnosti v souladu s vyhodnocenými riziky a brát přitom v úvahu aktuálnost takových opatření.

(49)

Pro případy, kdy je třeba se dohodnout na společném souboru bezpečnostních požadavků, by měla být Komisi udělena pravomoc přijímat technická prováděcí opatření, jejichž cílem je dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti sítí a služeb elektronických komunikací na vnitřním trhu. ENISA by měla k harmonizaci vhodných technických a organizačních bezpečnostních opatření přispívat poskytováním odborného poradenství. Vnitrostátní regulační orgány by měly být oprávněny vydávat závazné pokyny týkající se technických prováděcích opatření přijatých v souladu s rámcovou směrnicí. Pro plnění svých povinností by tyto orgány měly mít pravomoc provádět šetření a ukládat sankce v případě neplnění.

(50)

Zkušenosti s prováděním předpisového rámce ukazují, že trh, na který se přesouvá významná tržní síla, nepředstavuje zdroj problému, ale spíše předmět jejího působení. Otázku významné tržní síly projevující se na jednom trhu by proto měly řešit vnitrostátní regulační orgány na zdrojovém trhu, a nikoliv na trzích sousedních, které vliv této síly pociťují.

(51)

V případě trhů označených za nadnárodní by měl být postup pro přezkoumávání trhu zjednodušen a zefektivněn tím, že se Komisi umožní, aby s ohledem na stanovisko BERT označila podnik (podniky) s významnou tržní silou a uložila mu (jim) jednu nebo více zvláštních povinností. Takto bude možné řešit všechny regulační otázky s nadnárodní působností přímo na úrovni Společenství.

(52)

Aby účastníkům trhu byla dána jistota co do podmínek regulace, je nezbytné stanovit časovou lhůtu pro přezkoumávání trhu. Analýzu trhu je třeba provádět pravidelně a v přiměřeném a vhodném časovém rámci. Časový rámec by měl zohledňovat, zda byla u konkrétního trhu v předešlém období analýza provedena a řádně oznámena. Pokud vnitrostátní regulační orgán analýzu trhu v rámci časové lhůty neprovede, může tím ohrozit vnitřní trh a žádoucí účinek běžného řízení pro porušení práva se nemusí dostavit včas. Komise by proto měla mít možnost požádat BERT , aby dotyčnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu s jeho úkoly pomohl, zejména aby vydal stanovisko obsahující návrh opatření, analýzu příslušného trhu a přiměřené povinností, které pak může Komise uložit.

(53)

Kvůli vysoké úrovni technologických inovací a velmi dynamickým trhům v odvětví elektronických komunikací by měla existovat možnost rychle upravovat předpisy koordinovaným a harmonizovaným způsobem na evropské úrovni, neboť zkušenosti ukazují, že odlišnosti, které v oblasti provádění předpisového rámce mezi jednotlivými vnitrostátními regulačními orgány panují, mohou tvořit překážku pro rozvoj vnitřního trhu. Komisi by proto měla být udělena pravomoc přijmout prováděcí opatření v takových oblastech, jako jsou regulační ošetření nových služeb, přidělování čísel, jmen a adres, spotřebitelské otázky včetně služeb elektronické veřejné správy a regulační opatření v oblasti účetnictví.

(54)

Jedním z důležitých úkolů BERT je vydávat stanoviska k případným přeshraničním sporům. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly v těchto případech stanoviska BERT zohledňovat.

(55)

Zkušenosti s prováděním předpisového rámce ukazují, že současná ustanovení opravňující vnitrostátní regulační orgány k ukládání pokut nezajistila dostatečnou motivaci k dodržování požadavků předpisů. Odpovídající pravomoci k prosazování předpisů mohou přispět ke včasnému provedení předpisového rámce, a tím podpořit právní jistotu, která je důležitou hnací silou investic. Nedostatek účinných pravomocí v případě nedodržování předpisů platí pro celý předpisový rámec. Zavedení nového ustanovení do rámcové směrnice, které řeší otázky porušování povinností, jež vyplývají z rámcové směrnice a zvláštních směrnic, by proto mělo zajistit, že na prosazování předpisů a ukládání sankcí budou v celém předpisovém rámci uplatňovány jednotné a soudržné zásady.

(56)

Bylo by třeba podporovat jak investice, tak i hospodářskou soutěž, s cílem chránit výběr spotřebitelů.

(57)

Stávající předpisový rámec obsahuje některá ustanovení pro usnadnění přechodu ze starého předpisového rámce roku 1998 na nový rámec roku 2002. Tento přechod byl ukončen ve všech členských státech a tato ustanovení by měla být zrušena, protože jsou nyní nadbytečná.

(58)

V příloze I rámcové směrnice byl uveden seznam trhů, které měly být začleněny do doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, jež vyžadují předběžnou r egulaci. Tato příloha by měla být zrušena, protože již splnila svůj účel, jímž bylo sloužit za základ pro vytvoření počáteční verze doporučení (13).

(59)

Příloha II rámcové směrnice uváděla kritéria, která měly vnitrostátní regulační orgány používat při hodnocení společného dominantního postavení v souladu s druhým pododstavcem čl. 14 odst. 2 uvedené směrnice. Tato příloha by mohla být pro vnitrostátní regulační orgány, které provádějí analýzu trhu, zavádějící. Pojem společného dominantního postavení závisí navíc také na judikatuře Soudního dvora Evropských společenství. Příloha II by proto měla být změněna.

(60)

Účelem funkčního oddělení, v jehož rámci se od vertikálně integrovaného operátora požaduje vytvoření provozně oddělených obchodních subjektů, je zajistit, aby všichni následní operátoři, včetně následných divizí vertikálně integrovaného operátora, získali zcela rovnocenné přístupové produkty. Funkční oddělení může dokázat zlepšit podmínky hospodářské soutěže na několika relevantních trzích tím, že podstatně omezí podněty k diskriminaci a usnadní ověřování a prosazování povinností souvisejících s nediskriminací. ▐ Aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, měly by být návrhy na funkční oddělení předem schváleny Komisí.

(61)

Provádění funkčního oddělení by nemělo bránit uplatňování náležitých koordinačních mechanismů mezi různými oddělenými obchodními subjekty, které zajišťují ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením.

(62)

Další integrace v rámci vnitřního trhu se sítěmi a službami elektronických komunikací do budoucna vyžaduje lepší koordinaci uplatňování předběžné regulace, jak stanoví předpisový rámec EU pro sítě a služby elektronických komunikací .

(63)

Pokud se vertikálně integrovaný podnik rozhodne převést vlastnické právo k celému svému majetku, který tvořící místní přístupovou síť, nebo k jeho podstatné části na samostatnou právnickou osobu s jinou vlastnickou strukturou nebo vytvořením odděleného obchodního subjektu zabývajícího se přístupovými produkty, měl by vnitrostátní regulační orgán posoudit dopad zamýšlené transakce na všechny stávající regulační povinnosti, jež jsou vertikálně integrovanému operátorovi uloženy pro zajištění slučitelnosti jakýchkoli nových ujednání se směrnicí 2002/19/ES (přístupová směrnice) a směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě). Příslušný vnitrostátní regulační orgán by měl provést novou analýzu trhů, na nichž oddělený subjekt působí, a podle potřeby mu uložit, zachovat, změnit nebo zrušit povinnosti. Za tímto účelem by měl mít vnitrostátní regulační orgán možnost požadovat od podniku informace.

(64)

Vzhledem k tomu, že je za určitých okolností vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány ukládaly za účelem plnění cílů, jako je spojení konec-konec a interoperabilita služeb, nebo za účelem podpory účinnosti, udržitelné hospodářské soutěže a maximálního užitku pro koncové uživatele povinnosti operátorům, kteří nemají významnou tržní sílu, je nutné zajistit, aby byly tyto povinnosti ukládány v souladu s předpisovým rámcem, a zejména jeho oznamovacími postupy.

(65)

Komise má pravomoc přijímat prováděcí opatření za účelem přizpůsobení podmínek přístupu k digitálním televizním a rozhlasovým službám, stanoveným v příloze I, rozvoji trhu a technologií. Platí to i pro minimální seznam položek v příloze II, které musí být zveřejněny, aby byla splněna podmínka průhlednosti.

(66)

Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh k přijetí harmonizačních opatření pro provádění politiky elektronické komunikace Společenství, která přesahují technická prováděcí opatření .

(67)

Usnadnění přístupu účastníků trhu ke zdrojům rádiových frekvencí přispěje k odstranění překážek bránících vstupu na trh. Technologický pokrok navíc snižuje riziko škodlivé interference v určitých kmitočtových pásmech, čímž zároveň snižuje potřebu individuálních práv na užívání. Podmínky pro užívání spektra k poskytování služeb elektronických komunikací by proto měly být obvykle stanoveny v obecných oprávněních, nejsou-li s ohledem na užívání spektra nutná individuální práva kvůli ochraně proti škodlivé interferenci nebo splnění zvláštního cíle obecného zájmu. Rozhodnutí o potřebě individuálních práv by měla být přijímána průhledným a přiměřeným způsobem.

(68)

Zavedení požadavku technologické neutrality a neutrality vůči službám do rozhodnutí o přidělení a rozdělení by spolu s větší možností převádění práv mezi podniky mělo vést k větší svobodě a většímu počtu způsobů poskytování služeb elektronických komunikací a audiovizuálních mediálních služeb veřejnosti, a usnadnit tak plnění cílů obecného zájmu. Určité povinnosti v obecném zájmu uložené provozovatelům televizního a rozhlasového vysílání, jež se týkají poskytování audiovizuálních mediálních služeb, však mohou vyžadovat uplatnění zvláštních kritérií pro přidělování spektra v případech, kdy se zdá, že je to nezbytně nutné ke splnění určitého cíle obecného zájmu stanoveného vnitrostátními právními předpisy. Postupy spojené s plněním cílů obecného zájmu by měly být za všech okolností průhledné, objektivní, přiměřené a nediskriminační.

(69)

Jakékoliv úplné či částečné zproštění povinnosti platit obvyklé poplatky za užívání spektra by mělo být objektivní a průhledné a mělo by být založeno na existenci jiných povinností obecného zájmu stanovených vnitrostátními právními předpisy .

(70)

Vzhledem k omezujícímu vlivu platnosti individuálního práva na užívání, které není obchodovatelné, na volný přístup k rádiovým frekvencím by tato platnost měla být časově omezena. Pokud práva na užívání obsahují ustanovení o obnovení platnosti, členské státy by měly nejprve provést přezkum spolu s veřejnou konzultací a zohlednit vývoj trhu, pokrytí a technologií. S ohledem na nedostatek spektra by měla být individuální práva udělená podnikům pravidelně přezkoumávána. Při přezkumu by členské státy měly zájmy držitelů práv vyvažovat nutností podporovat zavedení obchodování se spektrem a pružnějším využíváním spektra prostřednictvím obecných oprávnění tam, kde je to možné.

(71)

Vnitrostátní regulační orgány by měly mít pravomoc zajistit účinné využívání spektra a čísel a v případech, kdy číslovací zdroje nebo zdroje spektra zůstávají nevyužité, podniknout kroky zamezující hromadění spektra, jež narušuje hospodářskou soutěž tím, že může bránit vstupu nových subjektů na trh.

(72)

Odstranění právních a správních překážek pro udělení obecného oprávnění či individuálních práv na užívání spektra nebo čísel s evropským dopadem by mělo napomoci vývoji služeb a technologií a přispět ke zlepšení podmínek hospodářské soutěže. Přestože jsou technické podmínky dostupnosti a účinného využívání rádiových frekvencí koordinovány v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (14), pro dosažení cílů vnitřního trhu může být rovněž nezbytné koordinovat nebo harmonizovat výběrová řízení a podmínky výběru vztahující se na práva a oprávnění k určitým pásmům, na práva na užívání čísel a na obecná oprávnění. To se týká zejména těch služeb elektronických komunikací, jež ze své podstaty mají vnitřně tržní rozměr nebo přeshraniční potenciál, např. družicové služby, jejichž rozvoj by byl znemožněn nesrovnalostmi v postupu ▐ při přidělování spektra mezi členskými státy nebo mezi EU a třetími zeměmi, při zohlednění rozhodnutí ITU a CEPT . Ke splnění těchto cílů by proto Komise, které je nápomocen Komunikační výbor a která v nejvyšší míře zohlední stanovisko BERT , měla mít možnost přijmout technická prováděcí opatření. Prováděcí opatření přijatá Komisí mohou požadovat, aby členské státy zpřístupnily práva na užívání spektra nebo čísel na celém svém území a aby případně zrušily jakákoliv jiná existující vnitrostátní práva na užívání. V takových případech by členské státy neměly v rámci vnitrostátních postupů udělit žádné nové právo na užívání příslušného pásma spektra nebo skupiny čísel.

(73)

Rozvoj trhu a technologií umožnil, aby se služby elektronických komunikací rozšířily i za zeměpisné hranice členských států. Článek 16 autorizační směrnice požadoval, aby Komise přezkoumávala fungování vnitrostátních systémů pro udělování oprávnění a vývoj v přeshraničním poskytování služeb v rámci Společenství. Ustanovení článku 8 autorizační směrnice týkající se harmonizovaného přidělování rádiových frekvencí se ukázala jako neúčinná při řešení potřeb podniku, který chce poskytovat služby v rámci celého Společenství, a proto by měl být změněn.

(74)

Členské státy by sice měly být i nadále odpovědné za udělování oprávnění a za sledování toho, jak jsou dodržovány podmínky užívání, neměly by již však ukládat žádné další podmínky, kritéria ani postupy, které by omezovaly, měnily nebo zpožďovaly harmonizované či koordinované výběrové řízení nebo postup pro udělování oprávnění. Je-li to odůvodněno jejich snazším prováděním, mohou tato harmonizační nebo koordinační opatření zahrnovat přechodné odchylky nebo v případě spektra mechanismy pro přechodné sdílení spektra, které by členský stát zbavily nutnosti tato opatření uplatňovat za předpokladu, že to nevytvoří nežádoucí rozdíly v oblasti hospodářské soutěže nebo regulace jednotlivých členských států.

(75)

Vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny provádět účinná opatření, která jim umožní sledovat a zajišťovat dodržování podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání, a zároveň mít pravomoc ukládat účinné finanční pokuty nebo správní sankce v případě, že dojde k porušení těchto podmínek.

(76)

Mezi podmínkami, které mohou být spojeny s oprávněními, by měly být konkrétní podmínky, jimiž se řídí přístupnost uživatelů se zdravotním postižením a potřeba veřejných orgánů a tísňových služeb komunikovat mezi sebou navzájem a s obyvatelstvem před velkými pohromami, v jejich průběhu a po jejich skončení. Vzhledem k důležitosti technické inovace by členské státy měly být schopny vydávat oprávnění k užívání spektra pro experimentální účely, a to za zvláštních omezení a podmínek odůvodněných přísně experimentální povahou těchto práv.

(77)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2887/2000 ze dne 18. prosince 2000 o zpřístupnění účastnického vedení (15) prokázalo svoji účinnost v počáteční fází vzniku trhu. Rámcová směrnice vyžaduje, aby Komise sledovala přechod z předpisového rámce roku 1998 na rámec roku 2002 a ve vhodný čas předložila návrhy na zrušení výše uvedeného nařízení. Podle předpisového rámce roku 2002 mají vnitrostátní regulační orgány povinnost analyzovat trh z hlediska velkoobchodního zpřístupnění účastnického metalického vedení a úseků účastnického metalického vedení pro účely poskytování širokopásmových a hlasových služeb v souladu s doporučením Komise o relevantních trzích produktů a služeb. Protože všechny členské státy tento trh již minimálně jednou analyzovaly a příslušné povinnosti vycházející z předpisového rámce roku 2002 jsou uloženy, je nařízení (ES) č. 2887/2000 nepotřebné, a proto by se mělo zrušit.

(78)

Opatření nutná k provádění rámcové, přístupové a autorizační směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (16).

(79)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích předpisů týkajících se oznámen í podle článku 7 rámcové směrnice, harmonizace v oblasti spektra a číslování a rovněž ve věcech spojených s bezpečností sítí a služeb, označení nadnárodních trhů, provádění norem a harmonizovaného uplatňování ustanovení předpisového rámce. Rovněž by jí měla být udělena pravomoc přijímat prováděcí opatření k aktualizaci příloh I a II přístupové směrnice s ohledem na vývoj trhu a technologií a přijímat prováděcí opatření k harmonizaci pravidel, podmínek a postupů pro udělování oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. Protože tato opatření mají obecný rozsah a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky těchto směrnic jejich doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou, stanoveným článkem 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Vzhledem k tomu, že použití regulativního postupu s kontrolou by v rámci obvyklých lhůt mohlo v určitých výjimečných situacích bránit včasnému přijetí prováděcích opatření, měly by Evropský parlament, Rada a Komise urychleně jednat ve snaze zajistit včasné přijetí těchto opatření .

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice)

Směrnice 2002/21/ES se mění takto:

1)

Ustanovení čl. 1 odst.1 se nahrazuje tímto:

„1.   Tato směrnice vytváří harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a určitých aspektů koncových zařízení , jež usnadní přístup zdravotně postižených uživatelů a povzbudí využívání elektronických komunikací ze strany znevýhodněných uživatelů . Stanoví úkoly vnitrostátních regulačních orgánů a zavádí soubor postupů s cílem zajistit harmonizované uplatňování předpisového rámce v celém Společenství.“

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

Písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

„nadnárodními trhy“ rozumějí trhy, které pokrývají Společenství nebo jeho podstatnou část a jsou umístěny ve více než jednom členském státě;“

b)

Písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

„veřejnou komunikační sítí“ rozumí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně přístupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, včetně neaktivních síťových prvků;“

c)

Písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

„přiřazenými zařízeními“ rozumějí zařízení přiřazená k síti nebo službě elektronických komunikací, která umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopna a zahrnují systémy převodu čísel nebo adres, systémy podmíněného přístupu, elektronické programové průvodce a fyzickou infrastrukturu, jako jsou vstupy do budov , elektrické vedení na budovách, věžové a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, antény, vstupní šachty a rozvodné skříně a všechny další neaktivní síťové prvky ;“

d)

Písmeno l) se nahrazuje tímto:

„1)

„zvláštními směrnicemi“ rozumějí směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací ( ▐ směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (17)

e)

Přidávají se nová písmena q), r) a s):

„q)

„rozdělením“ rozumí určení daného kmitočtového pásma nebo skupiny čísel pro využití jedním, popř. více typy služeb podle stanovených podmínek;

r)

„přidělením“ rozumí oprávnění vydané vnitrostátním regulačním orgánem právnické osobě nebo fyzické osobě k využívání rádiové frekvence či kmitočtového kanálu nebo čísla (skupiny nebo skupin čísel);

s)

„škodlivou interferencí“ rozumí interference, která ohrožuje fungování radionavigační služby nebo jiných bezpečnostních služeb nebo která jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační službu provozovanou v souladu s použitelnými mezinárodními právními předpisy, právními předpisy Společenství nebo vnitrostátními právními předpisy.“

3)

Ustanovení čl. 3 odst. 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány vykonávaly své pravomoci nezávisle, nestranně, průhledně a zavčas . Vnitrostátní regulační orgány nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jiného orgánu v souvislosti s každodenním plněním úkolů, které jim byly přiděleny podle vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Společenství. Pravomoc zrušit nebo změnit rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů mají pouze odvolací orgány zřízené v souladu s článkem 4 nebo vnitrostátní soudy.

Členské státy zajistí, aby ředitel vnitrostátního regulačního orgánu a jeho zástupce mohli být odvoláni, jen když už nesplňují podmínky požadované pro výkon jejich povinností předem stanovených vnitrostátními právními předpisy nebo když se dopustí vážného pochybení. Rozhodnutí o propuštění ředitele vnitrostátního regulačního orgánu obsahuje důvody propuštění a zveřejňuje se v době propuštění.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly k provádění přidělených úkolů přiměřené finanční a lidské zdroje a aby měly samostatné roční rozpočty. Tyto rozpočty se zveřejňují.

3a.     Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány podpořily cíle Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT) při prosazování lepší koordinace a větší soudržnosti v oblasti regulace.

Členské státy zajistí, že vnitrostátní regulační orgány budou mít dostatek finančních i lidských zdrojů k výkonu svěřených úkolů, a umožní jim aktivně se podílet na práci BERT a přispívat k ní. Vnitrostátní regulační orgány mají oddělené roční rozpočty a tyto rozpočty musejí být zveřejňovány.

3b.     Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při přijímání rozhodnutí ohledně svých domácích trhů braly co největší ohled na společná stanoviska, která vydává BERT.

4)

Článek 4 se mění takto:

a)

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly účinné mechanismy, v jejichž rámci má každý uživatel nebo podnik zajišťující sítě nebo poskytující služby elektronických komunikací, který je dotčen rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu, právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí k odvolacímu orgánu, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Tento orgán, kterým může být soud, musí mít příslušné odborné znalosti ▐ potřebné pro účinný výkon svých funkcí. Členské státy zajistí, aby skutková podstata případu byla řádně posouzena a aby existoval účinný mechanismus pro opravné prostředky a aby řízení před odvolacími orgány nebyla neodůvodněně zdlouhavá. Členské státy stanoví časové lhůty pro posouzení těchto opravných prostředků .

Do rozhodnutí o jakémkoli opravném prostředku zůstává v platnosti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu, pokud nejsou povolena prozatímní opatření. Prozatímní opatření mohou být povolena v souladu s příslušnou vnitrostátní právní úpravou z důvodu naléhavé potřeby zrušit účinnost rozhodnutí, aby se tak zabránilo vzniku vážné a nenapravitelné škody zúčastněné straně, která o tato opatření požádala, a kdy to vyžaduje vyváženost zájmů.

b)

Vkládá se odstavec, který zní:

3.     Než přijmou odvolací orgány v rámci řízení o opravném prostředku rozhodnutí, musí mít možnost vyžádat si stanovisko BERT.

4.   Členské státy shromáždí informace o předmětu a počtu žádostí o podání opravného prostředku, délce trvání odvolacího řízení, počtu rozhodnutí o povolení prozatímních opatření přijatých v souladu s odstavcem 1 a důvodech těchto rozhodnutí. Členské státy tyto informace každoročně poskytnou Komisi a BERT .“

5)

Ustanovení čl. 5 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací poskytovaly veškeré informace, včetně finančních informací, nezbytné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgány zajistily shodu s ustanoveními této směrnice nebo zvláštních směrnic, nebo s rozhodnutím učiněným podle této směrnice nebo podle zvláštních směrnic. ▐ Tyto podniky musí takové informace poskytovat neprodleně na žádost, v časových lhůtách a s takovou úrovní podrobnosti údajů, které požaduje vnitrostátní regulační orgán. Informace požadované vnitrostátním regulačním orgánem musí být přiměřené plnění daného úkolu. Vnitrostátní regulační orgán je povinen uvést důvody, které jeho žádost o informace opravňují a řídit se vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství o obchodním tajemství .“

6)

Články 6 a 7 se nahrazují těmito:

Článek 6

Mechanismus konzultací a průhlednosti

S výjimkou případů, na které se vztahuje čl. 7 odst. 10, článek 20 nebo článek 21, a pokud prováděcí předpisy přijaté v souladu s článkem 9c nestanoví jinak, zajistí členské státy, aby v případě, že mají vnitrostátní regulační orgány v úmyslu přijmout opatření podle této směrnice nebo podle zvláštních směrnic ▐ nebo že mají v úmyslu stanovit omezení v souladu s čl. 9 odst. 3 a 4 mající výrazný dopad na relevantní trh , poskytnou zúčastněným stranám příležitost předložit k návrhu opatření v přiměřené lhůtě připomínky.

Vnitrostátní regulační orgány zveřejní vnitrostátní pravidla pro konzultační postupy.

Členské státy zajistí zřízení jediného informačního místa, jehož prostřednictvím lze vstoupit do všech probíhajících konzultací.

Výsledky konzultačního postupu vnitrostátní regulační orgán veřejně zpřístupní, s výjimkou případů důvěrných informací podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství o obchodním tajemství. Budou-li důvěrné informace neoprávněně rozšířeny, vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby byla na žádost dotčených podniků co nejdříve přijata vhodná opatření.

Článek 7

Upevnění vnitřního trhu elektronických komunikací

1.   Při plnění svých úkolů podle této směrnice a podle zvláštních směrnic vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohlední cíle, které stanoví článek 8, též pokud se týkají fungování vnitřního trhu.

2.   Vnitrostátní regulační orgány přispějí k rozvoji vnitřního trhu tím, že průhledným způsobem spolupracují s Komisí a BERT , aby zajistily jednotné uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve všech členských státech. Za tímto účelem spolupracují s Komisí a BERT zejména na určení typů nástrojů a nápravných opatřeních, které nejlépe vyhovují při zvládání konkrétních situací na trhu.

3.   Kromě případů, kde prováděcí ustanovení přijatá podle článku 7b stanoví jinak, a po skončení konzultace uvedené v článku 6, vnitrostátní regulační orgán, který má v úmyslu přijmout opatření, jež:

a)

spadá do oblasti působnosti článků 15 nebo 16 této směrnice a článků 5 nebo 8 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a

b)

ovlivňuje obchod mezi členskými státy,

zpřístupní Komisi, BERT a vnitrostátním regulačním orgánům v ostatních členských státech návrh opatření zároveň spolu s odůvodněním, z něhož opatření vychází, podle čl. 5 odst. 3 a informuje o tom Komisi , BERT a ostatní vnitrostátní regulační orgány. Vnitrostátní regulační orgány , BERT a Komise mohou předložit připomínky příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu pouze do jednoho měsíce. Lhůta jednoho měsíce nesmí být prodloužena.

4.   Je-li cílem zamýšleného opatření podle odstavce 3:

a)

vymezit relevantní trh, který se liší od trhů, které jsou vymezeny v doporučení v souladu s čl. 15 odst. 1; nebo

b)

rozhodnout, zda označit či neoznačit podnik jako mající buď samostatně nebo společně s jinými významnou tržní sílu podle čl. 16 odst. 3, 4 nebo 5;

a pokud by opatření ovlivnilo obchod mezi členskými státy a Komise naznačila vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že soudí, že návrh opatření by vytvořil překážku pro jednotný trh, nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství, a zejména s cíli uvedenými v článku 8, pak nebude návrh opatření přijat po dobu dalších dvou měsíců. Tato lhůta nesmí být prodloužena.

5.   V rámci dvouměsíčního období uvedeného v odstavci 4 může Komise přijmout rozhodnutí, kterým požaduje, aby příslušný vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět. Před vydáním rozhodnutí Komise v nejvyšší míře zohlední stanovisko BERT předložené v souladu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 ze dne …[kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)]  (18). K tomuto rozhodnutí připojí Komise podrobnou a objektivní analýzu, v níž zdůvodní své stanovisko, proč by návrh opatření neměl být přijat, a připojí konkrétní návrhy na změnu návrhu opatření.

6.   Do tří měsíců poté, co Komise podle odstavce 5 vydá rozhodnutí, kterým požaduje, aby vnitrostátní regulační orgán vzal návrh opatření zpět, vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozmění nebo vezme zpět. Pokud je návrh opatření pozměněn, vnitrostátní regulační orgán uspořádá veřejnou konzultaci v souladu s postupy uvedenými v článku 6 a pozměněný návrh opatření znovu oznámí Komisi v souladu s ustanovením odstavce 3.

7.   Příslušný vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší míře zohlední připomínky ostatních vnitrostátních regulačních orgánů , BERT a Komise a s výjimkou případů podle odstavce 4 může přijmout konečný návrh opatření; v takovém případě jej sdělí Komisi. Připomínky Komise zohlední v nejvyšší míře i jakýkoliv další vnitrostátní orgán vykonávající funkce podle této směrnice nebo zvláštních směrnic.

8.   Za výjimečných okolností, kdy se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že je naléhavá potřeba jednat odchylně od postupu stanového v odstavci 3 a 4 v zájmu zajištění hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů, může ihned přijmout přiměřená a předběžná opatření. Tato opatření neprodleně sdělí s plným odůvodněním Komisi, ostatním regulačním orgánům a BERT . Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu učinit taková opatření trvalými nebo prodloužit dobu jejich použitelnosti podléhá ustanovením odstavců 3 a 4.

7)

Vkládá se článek, který zní:

Článek 7a

Postup jednotného uplatňování nápravných opatření

1.     Pokud má vnitrostátní regulační orgán v úmyslu přijmout opatření ukládající, pozměňující nebo rušící povinnost operátora podle článku 16 ve spojení s články 5 a 9 až 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), má Komise a vnitrostátní regulační orgány v ostatních členských státech lhůtu jednoho měsíce od data oznámení návrhu opatření, aby k tomuto návrhu vyjádřily příslušnému regulačnímu orgánu své připomínky.

2.     Pokud se návrh opatření týká uložení, změny nebo zrušení jiné povinnosti, než která je stanovena v článku 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), může Komise ve stejné lhůtě oznámit příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a BERT důvody, pro které se domnívá, že návrh opatření vytváří překážku pro jednotný trh nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Společenství. V takovém případě návrh nebude přijat po dobu dvou měsíců od oznámení Komise.

Pokud k tomuto oznámení nedojde, může příslušný vnitrostátní regulační orgán tento návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší míře zohlední veškeré připomínky Komise nebo ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.

3.     Po dobu dvou měsíců uvedenou v odstavci 2 Komise, BERT a příslušný vnitrostátní regulační orgán úzce spolupracují ve snaze stanovit nejvhodnější a nejúčinnější opatření s ohledem na cíle stanovené v článku 8, přičemž náležitě zohlední názory účastníků trhu a potřebu zajistit vytvoření jednotné regulační praxe.

Ve stejném lhůtě dvou měsíců přijme BERT na základě absolutní většiny stanovisko potvrzující vhodnost a účinnost návrhu opatření, nebo uvede, že by měl být návrh opatření pozměněn, a předloží za tímto účelem konkrétní návrhy. Toto stanovisko musí být odůvodněno a zveřejněno.

Pokud BERT potvrdil vhodnost a účinnost návrhu opatření, může příslušný vnitrostátní regulační orgán návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší míře zohlední veškeré připomínky předložené Komisí a BERT. Vnitrostátní regulační orgán zveřejní, jakým způsobem zohlednil tyto připomínky.

Pokud BERT uvedl, že by návrh opatření měl být pozměněn, může Komise při co největším zohlednění stanoviska BERT přijmout rozhodnutí požadující, aby příslušný vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozměnil, a předloží za tímto účelem konkrétní návrhy.

4.     Pokud se návrh opatření týká uložení, změny nebo zrušení povinnosti, která je stanovena v článku 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), nebude návrh přijat po dobu dalších dvou měsíců od uplynutí lhůty jednoho měsíce stanovené v odst. 1.

Po dobu dvou měsíců uvedenou v prvním pododstavci Komise, BERT a příslušný vnitrostátní regulační orgán úzce spolupracují ve snaze stanovit, zda je návrh opatření v souladu s ustanoveními článku 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a zejména, zda je to nejvhodnější a nejúčinnější opatření. Za tímto účelem by měly být náležitě zohledněny názory účastníků trhu a potřeba zajistit vytvoření jednotné regulační praxe. Na odůvodněnou žádost BERT nebo Komise může být tato dvouměsíční lhůta prodloužena o následující dva měsíce.

V maximální lhůtě stanovené v druhém pododstavci přijme BERT na základě absolutní většiny stanovisko potvrzující vhodnost a účinnost návrhu opatření, nebo uvede důvody, proč by návrh opatření neměl být přijat. Toto stanovisko bude odůvodněno a zveřejněno.

Pouze pokud Komise a BERT potvrdí vhodnost a účinnosti návrhu opatření, může příslušný vnitrostátní regulační orgán návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší míře zohlední veškeré připomínky předložená Komisí a BERT. Vnitrostátní regulačním orgán zveřejní, jakým způsobem zohlednil tyto připomínky.

5.     Do tří měsíců poté, co Komise podle odstavce 3 čtvrtého pododstavce tohoto článku přijme odůvodněné rozhodnutí, ve kterém požaduje, aby vnitrostátní regulační orgán pozměnil návrh opatření, vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozmění nebo vezme zpět. Pokud má být návrh opatření pozměněn, vnitrostátní regulační orgán uspořádá veřejnou konzultaci v souladu s postupy konzultace a průhlednosti uvedenými v článku 6 a pozměněný návrh opatření znovu oznámí Komisi v souladu s článkem 7.

6.     Vnitrostátní regulační orgán může stáhnout návrh opatření v jakékoli fázi řízení.

Článek 7b

Prováděcí ustanovení

║ Komise může při co největším zohlednění stanoviska BERT v souvislosti s článkem 7 stanovit doporučení nebo pokyny vymezující formu, obsah a úroveň podrobností, jež se mají uvést v oznámení požadovaném v souladu s čl. 7 odst. 3, okolnosti, za kterých oznámení nebudou požadována, a výpočet lhůt.

▐“

8)

Článek 8 se mění takto:

a)

V odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud článek 9 týkající se rádiových frekvencí nestanoví jinak , nebo pokud plnění cílů stanovených v odstavcích 2 až 4 nevyžaduje jinak , členské státy zohlední v nejvyšší míře požadavek technologické neutrality předpisů a zajistí, aby při provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a zvláštních směrnicích, zejména těch, jež mají zajistit účinnou hospodářskou soutěž, postupovaly vnitrostátní regulační orgány stejně.“

b)

V odstavci 2 se písmena a), b) a c) nahrazují těmito:

„a)

zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů, starších uživatelů a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby, ceny a kvality a že budou poskytovatelům vypláceny náhrady za veškeré dodatečné čisté náklady, u nichž mohou prokázat, že jim vznikly v souvislosti se zavedením těchto povinností veřejné služby ;

b)

zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, zejména v oblasti poskytování a přístupu k obsahu a ke službám ve všech sítích ;

c)

podporují a usnadňují účinné investování do infrastruktury, které je řízené trhem, a podporují inovace; a

c)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

i)

zrušuje se písmeno c);

ii)

║ písmeno d) se nahrazuje tímto

„d)

spolupracují s Komisí a BERT , aby zajistily vývoj jednotné regulační praxe a jednotného uplatňování této směrnice a zvláštních směrnic.“

d)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

i)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

řeší potřeby určitých sociálních skupin, zejména zdravotně postižených uživatelů, starších uživatelů a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami;“

ii)

doplňují se nová písmena g) a h) , která zní:

„g)

uplatňují zásadu, že koncoví uživatelé by měli mít možnost získat přístup k jakémukoliv zákonnému obsahu a šířit jej a používat jakékoliv zákonné aplikace nebo služby podle své volby a za tímto účelem podporovat zákonný obsah v souladu s článkem 33 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) .

h)

uplatňují zásadu, že zejména v souladu s článkem 11 Listiny základních práv Evropské unie, který se týká svobody projevu a informací, nesmí být základní práva a svobody koncových uživatelů bez předchozího rozhodnutí soudního orgánu omezena s výjimkou případu, kdy je ohrožena veřejná bezpečnost a kdy rozhodnutí soudního orgánu může být následné.

e)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

5.     Vnitrostátní regulační orgány při sledování cílů politik uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 uplatňují objektivní, průhledné, nediskriminační a přiměřené regulační zásady, mimo jiné tím, že:

a)

prosazují předvídatelnost regulace pomocí stálých nápravných opatření v rámci jednotlivých přezkumů trhu, bude-li to vhodné;

b)

zajišťují, že v podobných podmínkách neexistuje diskriminace v zacházení s podniky, které zajišťují sítě a poskytují služby elektronických komunikací;

c)

zajišťují hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a podporují hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury všude tam, kde je to možné;

d)

podporují tržně zaměřené investice a inovace v rámci nových a posílených infrastruktur, včetně toho, že povzbuzují sdílení investic a zajišťují vhodné sdílení rizik mezi investory a podniky, které mají přístup k novým zařízením;

e)

náležitě zohledňují různé podmínky týkající se hospodářské soutěže a spotřebitelů, které existují v různých zeměpisných oblastech v rámci členských států;

f)

ukládají předběžné regulační povinnosti, pouze pokud neexistuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž, a tyto povinnosti zmírňují nebo ruší, jakmile tato soutěž existuje.

9)

doplňují se tyto články:

Článek 8a

Výbor pro politiku rádiového spektra

1.     Zřizuje se Výbor pro politiku rádiového spektra (RSPC) s cílem přispět k naplňování cílů stanovených v odstavcích 1, 3 a 5 článku 8b.

Tento výbor poskytuje odborné poradenství v otázkách politiky rádiového spektra Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

RSPC se skládá z předního zástupce příslušného vnitrostátního regulačního orgánu, který je odpovědný za politiku rádiového spektra v každém členském státě. Každý členský stát má jeden hlas, Komise se hlasování neúčastní.

2.     RSPC přijímá na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu na základě hlasování absolutní většinou stanoviska.

3.     RSPC předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o činnosti.

Článek 8b

Strategické plánování a koordinace politiky rádiového spektra v Evropské unii

1.     Členské státy spolupracují mezi sebou a s Komisí na strategickém plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra v Evropské unii. Za tímto účelem musejí mimo jiné zohlednit hospodářská, bezpečnostní, zdravotní hlediska, hlediska veřejného zájmu a svobody projevu, kulturní, vědecká, sociální a technická hlediska politiky Společenství, jakož i různé zájmy společenství uživatelů rádiového spektra, s cílem optimalizovat využívání rádiového spektra a předcházet škodlivým interferencím.

2.     Politikou rádiového spektra v Evropské unii nejsou dotčeny:

a)

opatření přijatá na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni pro plnění cílů obecného zájmu v souladu s správními předpisy Společenství, zejména které se týkají regulace obsahu a audiovizuální a mediální politiky;

b)

ustanovení směrnice 1999/5/ES; a

c)

práva členských států uspořádat a využívat jejich rádiová spektra za účelem veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a obrany.

3.     Členské státy zajistí koordinaci přístupů k politice rádiového spektra v Evropské unii a případně harmonizované podmínky týkající se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra, které jsou nezbytné pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v některých oblastech politiky EU, jako jsou elektronické komunikace, doprava a výzkum a vývoj.

4.     Komise může při zohlednění stanoviska RSPC předložit legislativní návrh na vytvoření akčního programu rádiového spektra s ohledem na strategické plánování, koordinaci a harmonizaci používání rádiového spektra v Evropské unii nebo jiná legislativní opatření s cílem optimalizovat využívání rádiového spektra a předcházet škodlivým interferencím.

5.     Členské státy zajistí účinnou koordinaci zájmů Evropské unie v mezinárodních organizacích příslušných pro oblast rádiového spektra. Pokud je to nezbytné pro zajištění účinné koordinace, Komise s přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro politiku rádiového spektra (RSPC) může navrhnout Evropskému parlamentu a Radě mandát k vyjednávání.

10)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

Článek 9

Správa rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací

1.    Vzhledem ke skutečnosti, že rádiové frekvence jsou veřejným statkem s významnou sociální, kulturní a hospodářskou hodnotou, zajistí členské státy na svých územích účinnou správu rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací v souladu s článkem 8 a článkem 8b . Zajistí, aby se při rozdělování a přidělení takových rádiových frekvencí vnitrostátními regulačními orgány vycházelo z objektivních, průhledných, nediskriminačních a přiměřených kritérií. Přitom musí členské státy jednat v souladu s mezinárodními dohodami a mohou brát v úvahu hledisko veřejného zájmu.

2.   Členské státy podporují harmonizaci používání rádiových frekvencí v celém Společenství v souladu s potřebou zajistit jejich účinné a efektivní využívání a ve snaze přispět k úsporám z rozsahu a interoperabilitě služeb ve prospěch spotřebitelů. Státy přitom jednají v souladu články 8b a 9c této směrnice a s rozhodnutím č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru).

3.   Pokud druhý pododstavec nebo opatření přijatá podle článku 9c nestanoví jinak, členské státy zajistí, aby v kmitočtových pásmech dostupných pro služby elektronických komunikací bylo možné používat všechny typy ▐ technologií používaných pro služby elektronických komunikací, v souladu s radiokomunikačním řádem ITU .

Členské státy však mohou na používané typy ▐ technologií pro služby elektronických komunikací uvalit přiměřená a nediskriminační omezení, je-li nutné:

a)

zabránit možnosti škodlivé interference;

b)

ochránit veřejné zdraví proti elektromagnetickým polím;

c)

zajistit technickou kvalitu služeb;

d)

zajistit maximální sdílení rádiových frekvencí ▐;

e)

zachovat účinné využívání rádiových frekvencí;

f)

naplňovat cíle obecného zájmu v souladu s odstavcem 4.

4.   Pokud druhý pododstavec ▐ nestanoví jinak, členské státy zajistí, aby v kmitočtových pásmech dostupných pro služby elektronických komunikací bylo možné poskytovat všechny typy služeb elektronických komunikací , v souladu se svými plány pro vnitrostátní přidělování frekvence a Radiokomunikačním řádem ITU . Členské státy však mohou na poskytované typy služeb elektronických komunikací uvalit přiměřená a nediskriminační omezení.

Opatření , která požadují, aby služby elektronických komunikací byly poskytovány v určitém pásmu dostupném pro služby elektronických komunikací , musí být odůvodněná plněním cíle obecného zájmu stanoveného vnitrostátními právními předpisy v souladu s právními předpisy Společenství, jako je bezpečnost života, podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti, zamezení neúčinného využívání rádiových frekvencí nebo podpora cílů kulturní a mediální politiky, jako je kulturní a jazyková rozmanitost a pluralita médií ▐.

Opatření , které v konkrétním pásmu zakazuje poskytování jiné služby elektronických komunikací , lze stanovit pouze v případech odůvodněných potřebou chránit služby zajišťující bezpečnost života.

5.   Nutnost ukládat omezení a opatření uvedená v odstavcích 3 a 4 členské státy pravidelně přezkoumávají a zveřejní výsledky těchto přezkumů .

6.   Odstavce 3 a 4 se použijí na rozdělování a přidě lení rádiových frekvencí po  (19).

11)

Vkládají se nové články 9a, 9b a 9c, které znějí:

Článek 9a

Přezkum omezení stávajících práv

1.   Členské státy na dobu pěti let ode … (20) mohouzajistit , aby držitelé práv na užívání rádiových frekvencí, jež jim byla udělena před uvedeným datem a budou platná nejméně pět let po tomto datu , mohli příslušnému vnitrostátnímu ▐ orgánu předložit žádost o nové posouzení omezení jejich práv v souladu s čl. 9 odst. 3 a 4.

Před přijetím rozhodnutí informuje příslušný vnitrostátní ▐ orgán držitele práva o tom, že omezení nově posoudil, přičemž uvede rozsah práva po novém posouzení a poskytne mu přiměřenou časovou lhůtu, aby mohl svoji žádost vzít zpět.

Pokud držitel práva svoji žádost vezme zpět, zůstane právo nezměněno až do skončení jeho platnosti, nebo do uplynutí doby pěti let podle toho, která situace nastane dříve.

2.   Pokud je držitel práva uvedený v odstavci 1 poskytovatelem služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání a právo na užívání rádiových frekvencí mu bylo uděleno pro účely plnění zvláštního cíle obecného zájmu, včetně dodávky služeb vysílání, zůstává právo na užívání části rádiových frekvencí, která je pro plnění uvedeného cíle nezbytná , nezměněno . Ta část rádiových frekvencí, která se pro plnění uvedeného cíle stane nepotřebnou ▐, podléhá novému postupu pro přidělení podle čl. 9 odst. 3 a 4 této směrnice a podle čl. 7 odst. 2 autorizační směrnice.

3.   Po uplynutí pětiletého období uvedeného v odstavci 1 přijmou členské státy všechna vhodná opatření pro zajištění toho, aby se na všechna zbývající přidělení a rozdělení rádiových frekvencí, která existovala ke dni vstupu této směrnice v platnost, použil čl. 9 odst. 3 a 4.

4.   Při uplatňování tohoto článku členské státy přijmou přiměřená opatření zaručující spravedlivou hospodářskou soutěž.

Článek 9b

Převod individuálních práv na užívání rádiových frekvencí

1.   Členské státy zajistí, aby podniky mohly na jiné podniky převádět nebo jim pronajímat individuální práva na užívání rádiových frekvencí v těch pásmech, u nichž to stanoví prováděcí opatření přijatá podle článku 9c , pokud je tento převod nebo pronájem v souladu s vnitrostátními postupy a vnitrostátní plány přidělování frekvencí .

Také v jiných pásmech mohou členské státy stanovit, aby podniky převáděly svá individuální práva na užívání rádiových frekvencí na jiné podniky nebo jim je pronajímaly v souladu s vnitrostátními postupy .

2.   Členské státy zajistí, aby byl záměr podniku převést práva na užívání rádiových frekvencí, stejně jako jejich skutečné převedení , oznámen příslušnému vnitrostátnímu orgánu, který je odpovědný za udělování individuálních práv na užívání rádiových frekvencí , a aby byl zveřejněn. Pokud bylo využívání rádiového spektra harmonizováno uplatněním článku 9c a rozhodnutí ▐ o rádiovém spektru nebo jiných opatření Společenství, musí být každý takový převod s tímto harmonizovaným využíváním v souladu.

Článek 9c

Harmonizační opatření v oblasti správy rádiových frekvencí

Ve snaze přispět k rozvoji vnitřního trhu a pro splnění zásad uvedených v článcích 8b, 9, 9a a 9b může Komise přijímat vhodná technická prováděcí opatření s cílem:

a)

plnit akční program rádiového spektra stanovený podle čl. 8b odst. 4;

b)

určit pásma, jejichž práva na užívání si mohou podniky mezi sebou převádět nebo pronajímat;

c)

harmonizovat podmínky s těmito právy spojené ▐; ▐

d)

určit pásma, pro která se použije zásada neutrality vůči službám ▐.

Tato opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. ▐

12)

Článek 10 se mění takto:

a)

Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby byly číslovací plány a postupy uplatňovány způsobem, který zaručí rovné zacházení se všemi poskytovateli a uživateli čísel v celé Evropské unii . Členské státy zejména zajistí, aby podnik, jemuž byla přidělena určitá skupina čísel, nediskriminoval jiné poskytovatele a uživatele , pokud jde o skupiny čísel používané pro přístup k jejich službám.“

b)

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Členské státy podporují harmonizaci zvláštních čísel nebo skupiny čísel v rámci Společenství, jestliže to podporuje fungování vnitřního trhu nebo rozvoj celoevropských služeb. Komise může ▐ přijmout vhodná technická prováděcí opatření na zajištění přeshraničního přístupu k vnitrostátnímu číslování používanému pro základní služby, jako je poskytování informací o účastnických číslech . Prováděcí opatření mohou BERT přidělit zvláštní povinnosti při uplatňování těchto opatření.

Tato opatření, jež mají za účel doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. ▐“

13)

V čl. 11 odst. 1 se výraz „jednal na základě průhledných a veřejně přístupných postupů uplatňovaných bez diskriminace a neprodleně a “ nahrazuje tímto:

„jednal na základě jednoduchých, průhledných a veřejně přístupných postupů uplatňovaných bez diskriminace a neprodleně a v každém případě přijal své rozhodnutí do čtyř měsíců od podání žádosti, a“

14)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

Článek 12

Společné umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení poskytovatelů sítí elektronických komunikací

1.   Pokud má podnik zajišťující sítě elektronických komunikací podle vnitrostátních právních předpisů právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, nebo může využít výhody postupu pro vyvlastnění nebo užívání majetku, vnitrostátní regulační orgány uloží , při plném zohlednění zásady proporcionality, sdílení takových zařízení nebo majetku, včetně vstupů do budov, elektrického vedení na budovách, stožárů, antén, věžových a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní a všech dalších neaktivních síťových prvků .

2.   Členské státy mohou požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 sdíleli zařízení nebo majetek (včetně fyzického společného umístění), nebo přijmout opatření pro usnadnění koordinace veřejných prací z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování teprve po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž musí být všem zúčastněným stranám dána příležitost vyjádřit své názory. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku.

3.     Členské státy dbají na to, aby vnitrostátní regulační orgány měly, po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž musí být všem zúčastněným stranám dána příležitost vyjádřit své názory, pravomoci požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 sdíleli zařízení nebo majetek (včetně fyzického společného umístění), s cílem podporovat inovace a účinné investice do infrastruktury. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku a mohou také zajistit sdílení rizik mezi dotčenými podniky.

4.     Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány sestavily podrobný soupis povahy, dostupnosti a geografického umístění zařízení uvedených v odstavci 1 na základě informací poskytnutých držiteli práv podle tohoto odstavce a zpřístupnily jej zúčastněným stranám.

5.     Členské státy zajistí, aby příslušné orgány ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány s ohledem na veřejné práce uvedené v odstavci 2 a na další odpovídající zařízení nebo majetek vytvořily koordinační postupy, které mohou zahrnovat postupy zajišťující, aby zúčastněné strany byly informovány o odpovídajících zařízeních či majetku a o probíhajících nebo plánovaných pracích, že jim takové práce budou oznámeny včas a sdílení je usnadněno v co nejširším rozsahu.

6.   Opatření přijatá vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s tímto článkem musí být objektivní, průhledná , nediskriminační a přiměřená.“

15)

Vkládá se nová kapitola IIIa, která zní:

„Kapitola IIIa

BEZPEČNOST A INTEGRITA SÍTÍ A SLUŽEB

Článek 13a

Bezpečnost a integrita

1.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací přijaly vhodná technická a organizační opatření k ochraně bezpečnosti svých sítí nebo služeb. S ohledem na poslední technologický vývoj tato opatření zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře představovaného rizika. Opatření je třeba přijmout zejména s cílem předejít dopadu bezpečnostních událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě a tento dopad minimalizovat.

2.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě podnikly vhodné kroky k zajištění integrity svých sítí, a tím zajistily kontinuitu dodávek služeb, jež se prostřednictvím těchto sítí poskytují. Příslušné vnitrostátní orgány budou před přijetím specifických opatření pro bezpečnost a integritu sítí elektronické komunikace konzultovat s poskytovateli služeb elektronických komunikací.

3.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací oznámily příslušnému vnitrostátnímu ▐ orgánu narušení bezpečnosti nebo ztrátu integrity s významným dopadem na provoz sítí nebo služeb.

V případě potřeby příslušný vnitrostátní orgán informuje příslušné vnitrostátní orgány jiných členských států a Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací ( ENISA) . Je-li ve veřejném zájmu případ narušení zveřejnit, může příslušný vnitrostátní ▐ orgán informovat veřejnost.

Jednou ročně předloží příslušný vnitrostátní ▐ orgán Komisi souhrnnou zprávu o oznámeních obdržených a opatřeních přijatých v souladu s tímto odstavcem.

4.   Komise může přijmout vhodná technická prováděcí opatření za účelem harmonizace opatření uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, včetně opatření vymezujících okolnosti, formát a postupy týkající se požadavků na oznámení, přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko ENISA. Přijetí těchto technických prováděcích opatření nesmí členským státům bránit v přijetí dodatečných požadavků, které jim umožní plnit cíle stanovené v odstavcích 1 a 2.

Technická prováděcí opatření týkající se oznámení se uplatňují v souladu se směrnicí 2002/58/ES.

Tato prováděcí opatření, jež mají tuto směrnici změnit o jiné než podstatné prvky jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 22 odst. 3. ║.

Článek 13b

Provádění a prosazování

1.   Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní ▐ orgány měly pravomoc vydat pro podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací závazné pokyny za účelem provedení článku 13a. Závazné pokyny budou přiměřené a hospodářsky a technicky udržitelné a budou zavedeny v přiměřené době.

2.   Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní ▐ orgány měly pravomoc požadovat, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací:

a)

poskytly informace potřebné k posouzení bezpečnosti a integrity jejich služeb a sítí, včetně podkladů k bezpečnostní politice; a

b)

pověřily nezávislý odborný orgán provedením bezpečnostního auditu a jeho výsledky poskytly vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

3.   Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní ▐ orgány měly všechny pravomoci nezbytné k vyšetření případů nedodržení pokynů, spolu s jejich dopady na bezpečnost a integritu sítí .

4.   Těmito ustanoveními nejsou dotčena ustanovení článku 3 této směrnice.“

16)

Ustanovení čl. 14 odst. 3 se nahrazuje tímto :

Pokud podnik disponuje významnou tržní silou na určitém trhu a pokud jsou vazby mezi oběma trhy takové, že umožňují přesouvání síly z jednoho trhu na druhý trh, čímž se posiluje tržní síla daného podniku, mohou být na tomto spojeném trhu uplatněna nápravná opatření zaměřená předcházení těmto přesunům v souladu s články 9, 10, 11 a 13 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice). Pokud se tato nápravná opatření ukážou jako nedostatečná, uplatní se nápravná opatření podle článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).

17)

Článek 15 se mění takto:

a)

Nadpis se nahrazuje tímto:

Postup pro označení a vymezení trhů

b)

V odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Po veřejné konzultaci a po konzultaci s BERT přijme Komise doporučení o relevantních trzích produktů a služeb (dále jen „doporučení“). Doporučení označí ty trhy produktů a služeb v rámci odvětví elektronických komunikací, jejichž vlastnosti mohou opravňovat k uložení regulačních povinností stanovených zvláštními směrnicemi, aniž jsou dotčeny trhy, které lze vymezit v určitých případech podle práva hospodářské soutěže. Komise vymezí trhy v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže.“

c)

Vkládá se nový odstavec, který zní:

2a.     Do… (21) zveřejní Komise pokyny pro vnitrostátní regulační orgány ohledně rozhodnutí ukládajících, pozměňujících nebo rušících povinnosti podniků s významnou tržní silou.

d)

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Vnitrostátní regulační orgány vymezí relevantní trhy podle situace v konkrétním členském státě, zejména relevantní zeměpisné trhy na svém území, v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže, přičemž v nejvyšší míře zohlední doporučení a pokyny. Před vymezením trhů, které se liší od trhů, jež jsou označeny v doporučení, použijí vnitrostátní regulační orgány postupy uvedené v článcích 6 a 7.“

e)

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Komise může přijmout rozhodnutí, které označí nadnárodní trhy, přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko BERT předložené v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací BERT.].

Toto rozhodnutí, jež má tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijme v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. ▐.“

18)

Článek 16 se mění takto:

a)

Odstavce 1 a 2 se nahrazují těmito:

„1.   Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu relevantních trhů při zohlednění trhů uvedených v doporučení a v nejvyšší míře zohlední pokyny. Členské státy zajistí, aby tato analýza byla případně provedena ve spolupráci s vnitrostátními orgány na ochranu hospodářské soutěže.

2.   Pokud je podle odstavce 3 nebo 4, článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) nebo článku 8 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) od vnitrostátního regulačního orgánu požadováno rozhodnutí, zda uložit, zachovat, změnit nebo zrušit povinnosti pro podniky, rozhodnou na základě vlastní analýzy trhu podle odstavce 1 tohoto článku, zda je relevantní trh účinně konkurenční.“

b)

Odstavce 5 a 6 se nahrazují těmito:

„5.   V případě nadnárodních trhů, které jsou označeny v rozhodnutí uvedeném v čl. 15 odst. 4, požádá Komise BERT , aby provedl analýzu trhu, při níž v nejvyšší míře zohlední pokyny, a vydal stanovisko k tomu, zda uložit, zachovat, změnit nebo zrušit regulační povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

Komise může vydat rozhodnutí, jímž jeden nebo více podniků označí za podnik s významnou tržní silou na daném trhu a uloží jednu nebo více zvláštních povinností podle článků 9 až 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko BERT . Komise přitom sleduje cíle politiky stanovené v článku 8.

6.   Opatření přijatá podle ustanovení odstavců 3 a 4 tohoto článku podléhají postupům uvedeným v článcích 6 a 7. Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu relevantního trhu:

a)

do dvou let od předchozího oznámení návrhu opatření, jež se k danému trhu vztahuje;

b)

v případě trhů, jež dosud nebyly oznámeny Komisi, do jednoho roku od přijetí revidovaného doporučení o relevantních trzích; nebo

c)

v případě členských států, které nově přistoupily k Evropské unii, do jednoho roku od přistoupení.“

c)

Vkládá se nový odstavec 7, který zní:

„7.   Pokud vnitrostátní regulační orgán neprovede svou analýzu relevantního trhu označeného v doporučení v časové lhůtě stanovené čl. 16 odst. 6, může Komise požádat BERT , aby k analýze konkrétního trhu a konkrétním povinnostem, které je třeba uložit, vydal stanovisko obsahující návrh opatření. K dotyčnému návrhu opatření BERT uspořádá veřejnou konzultaci.

▐“

19)

Článek 17 se mění takto:

a)

v odstavci 1 první větě se výraz „v čl. 22 odst. 2“ nahrazuje výrazem „v čl. 22 odst. 3“ a v druhé větě se výraz „v souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 2“ nahrazuje výrazem „přijmout vhodná prováděcí opatření a“.

b)

v odstavci 2 se pododstavec 3 nahrazuje tímto:

Pokud takové normy a/nebo specifikace neexistují, podporují členské státy používání mezinárodních norem nebo doporučení přijatých Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí poštovních a telekomunikačních správ (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

c)

V odstavci 6 se výraz „vyjme je v souladu s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 3 ze seznamu norem a/nebo specifikací podle odstavce 1“ nahrazuje výrazem „přijme vhodná prováděcí opatření a vyjme tyto normy nebo specifikace ze seznamu norem a/nebo specifikací uvedených v odstavci 1“.

d)

Doplňuje se nový odstavec 6a, který zní:

6a.   „ Prováděcí opatření uvedená v odstavcích 1, 4 a 6 , jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. ▐.“

20)

Článek 18 se mění takto:

a)

V odstavci 1 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c)

poskytovatelé digitálních televizních služeb a zařízení spolupracovali při poskytování interoperabilních televizních služeb zdravotně postiženým koncovým uživatelům.“

b)

Odstavec 3 se zrušuje.

21)

Článek 19 se nahrazuje tímto:

Článek 19

Postupy harmonizace

1.   Aniž je dotčen článek 9 této směrnice a články 6 a 8 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) a zjistí-li Komise, že rozdílné provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a ve zvláštních směrnicích ze strany vnitrostátních regulačních orgánů tvoří překážku pro jednotný trh, může Komise vydat ▐ rozhodnutí o harmonizovaném uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve snaze podpořit plnění cílů stanovených článkem 8, přičemž v nejvyšší míře zohlední případné stanovisko BERT .

2.   Rozhodnutí uvedené v odstavci 1, jež má tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijme v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3. ▐

3.   Opatření přijatá podle odstavce 1 mohou zahrnovat určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení těchto otázek:

a)

jednotné provádění regulačních přístupů, včetně regulačního ošetření nových služeb , trhů na nižší než vnitrostátní úrovni a přeshraničního obchodu se službami elektronických komunikací ;

b)

otázky přidělování čísel, jmen a adres, včetně skupin čísel, přenositelnosti čísel a identifikátorů, systémů převodu čísel a adres a přístupu k tísňovým službám 112;

c)

spotřebitelské otázky nezahrnuté ve směrnici 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), zejména přístupnost zdravotně postižených koncových uživatelů ke službám a zařízením elektronických komunikací;

d)

regulační účetnictví, včetně výpočtu investičního rizika .

▐“

22.

Ustanovení čl. 20 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   V případě sporu mezi poskytovateli služeb, který vznikl v souvislosti se stávajícími povinnostmi uloženými podle této směrnice nebo zvláštních směrnic, a je-li jedna ze stran podnikem, který zajišťuje sítě nebo poskytuje služby elektronických komunikací v členském státě, vydá příslušný vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany, a aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 2, závazné rozhodnutí řešící spor v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců, s výjimkou mimořádných okolností. Dotyčný členský stát vyžaduje, aby všechny strany plně spolupracovaly s vnitrostátním regulačním orgánem.“

23)

Článek 21 se nahrazuje tímto:

Článek 21

Řešení přeshraničních sporů

1.   V případě přeshraničního sporu, který vznikl mezi stranami v různých členských státech v oblasti působnosti této směrnice nebo zvláštních směrnic a který je v působnosti vnitrostátních regulačních orgánů z více než jednoho členského státu, použijí se ustanovení odstavců 2, 3 a 4.

2.   Každá strana může předložit spor příslušným vnitrostátním regulačním orgánům. Vnitrostátní regulační orgány koordinují své úsilí v rámci BERT dosáhnout vyřešení sporu , pokud možno v rámci přijetí společného rozhodnutí, v souladu s cíli stanovenými v článku 8. Veškeré povinnosti, které podnikům stanoví vnitrostátní regulační orgány v rámci řešení sporu, musí být v souladu s ustanoveními této směrnice a s ustanoveními zvláštních směrnic.

Jakýkoliv vnitrostátní regulační orgán, který má v tomto sporu pravomoc, může požádat BERT o vydání doporučení podle článku 18 nařízení (ES) č. …/2008 [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)] vzhledem k opatřením, která by měla být podniknuta pro vyřešení sporu v souladu s ustanoveními rámcové směrnice nebo zvláštních směrnic.

Pokud byla tato žádost BERT podána, jakýkoliv vnitrostátní regulační orgán s pravomocí v jakémkoliv ohledu daného sporu vyčká doporučení BERT podle článku 18 nařízení (ES) č. …/2008 [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)], než podnikne kroky k vyřešení sporu, aniž je dotčena možnost vnitrostátních regulačních orgánů přijmout v nezbytných případech naléhavá opatření.

Všechny povinnosti, které vnitrostátní regulační orgán v rámci řešení sporu podniku uloží, se řídí ustanoveními této směrnice nebo zvláštních směrnic a v nejvyšší míře zohledňují doporučení BERT vydané v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. …/2008 [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)].

3.   Členské státy mohou stanovit, že příslušné vnitrostátní regulační orgány společně odmítnou řešení sporu v případě, že existují jiné mechanismy, včetně mediace, které by lépe přispěly k včasnému vyřešení sporu v souladu s článkem 8.

Neprodleně o tom strany informují. Pokud se spor do čtyř měsíců nevyřeší, pokud nebyl předán soudu poškozenou stranou , a pokud o to jedna ze stran požádá, koordinují vnitrostátní regulační orgány své úsilí dosáhnout vyřešení sporu , pokud možno v rámci přijetí společného rozhodnutí, v souladu s článkem 8 a v nejvyšší míře zohlední stanovisko BERT vydané v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. …/2008 [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)].

4.   Postup uvedený v odstavci 2 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.“

24)

Vkládá se nový článek 21a, který zní:

Článek 21a

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí vztahující se na porušení vnitrostátních ustanovení přijatých v souladu s touto směrnicí nebo zvláštními směrnicemi a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich provádění. Stanovené sankce musí být vhodné, účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tato ustanovení oznámí Komisi nejpozději do… (22) a bez prodlení jí sdělí jakoukoliv následnou změnu, jíž by tato ustanovení byla dotčena.“

25)

Článek 22 se mění takto:

a)

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

1 bis.     1a. Odchylně od odstavce 1 pro příjímání opatření podle článku 9c bude Komisi nápomocen Výbor pro rádiové spektrum zřízený čl. 3 odst. 1 rozhodnutí č. 676/2002/ES.

b)

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“

c)

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“

26)

Článek 27 se zrušuje.

27)

Příloha I se zrušuje a Příloha II se mění v souladu s přílohou této směrnice :

Článek 2

Změny směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice)

Směrnice 2002/19/ES se mění takto:

1)

Článek 2 se mění takto:

a)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

„přístupem“ se rozumí zpřístupnění zařízení a/nebo služeb jinému podniku na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně poskytování služeb informační společnosti nebo služeb obsahu vysílání. Vztahuje se mimo jiné na: přístup k síťovým prvkům a přiřazeným zařízením, což může zahrnovat připojení zařízení pevnými nebo jinými než pevnými prostředky (zejména to zahrnuje přístup k účastnickému vedení a k zařízením a službám nezbytným k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení); přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, kabelovodů a stožárů; přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu; přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím funkci na stejné úrovni; přístup poskytovatelů informačních služeb o účastnických číslech k nezbytným informacím o účastnících a k mechanismu proplacení částek fakturovaných koncovým uživatelům ; přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming; přístup k systémům podmíněného přístupu pro digitální televizní služby; přístup ke službám virtuálních sítí;“

b)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

e)

„účastnickým vedením“ se rozumí fyzické spojení koncového bodu sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením v síti elektronických komunikací.

2)

Článek 4 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Operátoři veřejných komunikačních sítí mají právo, a jsou-li požádáni jiným podnikem, který je k tomu oprávněn v souladu s článkem 4 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice), i povinnost sjednat vzájemné propojení za účelem poskytování veřejně přístupných služeb elektronických komunikací, nebo poskytování služeb obsahu vysílání nebo služeb informační společnosti , aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita služeb v celém Společenství. Operátoři nabídnou přístup a propojení jiným podnikům za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými vnitrostátním regulačním orgánem podle článků 5 až 8. Podmínky propojení ovšem nesmí zavádět neoprávněné překážky, které by bránily interoperabilitě.

3)

Článek 5 se mění takto:

a)

Odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

1.     Při uskutečňování cílů stanovených článkem 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) vnitrostátní regulační orgány podporují a v případě potřeby zajišťují v souladu s ustanoveními této směrnice odpovídající přístup a propojení, jakož i interoperabilitu služeb a plní své úkoly způsobem, který podporuje účinnost, trvalou hospodářskou soutěž, investice a inovace a koncovým uživatelům přináší co nejvyšší výhody.

Aniž jsou dotčena opatření, která mohou být přijata vůči podnikům s významnou tržní silou v souladu s článkem 8, musí mít vnitrostátní regulační orgány zejména pravomoc uložit:

a)

v míře, která je nezbytná k zabezpečení spojení konec-konec nebo přístupu ke službám třetí strany za spravedlivých a přiměřených podmínek jako např. k poskytování informačních služeb o účastnických číslech, povinnosti podnikům, které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům, v odůvodněných případech rovněž povinnost propojovat jejich sítě, kde tomu tak ještě není, nebo učinit jejich služby interoperabilní za pomoci mechanismu proplácejícího poskytovatelům služeb částky fakturované koncovým uživatelům za spravedlivých, průhledných a přiměřených podmínek.

b)

v míře, která je nezbytná k zabezpečení přístupnosti koncovým uživatelům ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání stanovené členským státem, operátorům povinnosti poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek přístup k dalším zařízením uvedeným v příloze I části II.

2.   Povinnosti a podmínky uložené v souladu s odstavcem 1 musí být objektivní, průhledné, přiměřené a nediskriminační a uplatňují se v souladu s postupy podle článků 6, 7 a 7a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Při posuzování přiměřenosti ukládaných povinností a podmínek zohlední vnitrostátní regulační orgány členského státu rozdílnou situaci hospodářské soutěže v různých částech tohoto členského státu.

b)

Odstavce 3 a 4 se zrušují.

4)

Ustanovení čl. 6 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Na základě vývoje technologií a trhu může Komise přijmout prováděcí opatření, kterými změní přílohu I. Tato opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 14 odst. 3. ▐

Při přípravě ustanovení uvedených v tomto odstavci může být Komisi nápomocen Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (dále jen BERT) .“

5)

Článek 7 se zrušuje.

6)

Článek 8 se mění takto:

a)

V odstavci 1 se výraz „v článcích 9 až 13“ nahrazuje výrazem „v článcích 9 až 13a“.

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

2.    Pokud je operátor na základě analýzy trhu provedené v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) označen jako operátor s významnou tržní silou na určitém trhu, uloží mu vnitrostátní regulační orgány podle potřeby povinnosti uvedené v článcích 9 až 13 této směrnice, v souladu s postupem uvedeným v článku 7a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

c)

Odstavec 3 se mění takto:

i)

První pododstavec se mění takto:

V první odrážce se výraz „čl. 5 odst. 1, čl. 5 odst. 2 a článek 6“ nahrazuje výrazem „čl. 5 odst. 1 a článek 6“;

V druhé odrážce se výraz „směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/66/ES ze dne 15. prosince 1997 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací (23)“nahrazuje výrazem „směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (24)“.

ii)

Ve druhém pododstavci se doplňuje nová druhá věta, která zní:

„Komise v nejvyšší míře zohlední stanovisko BERT , předložené v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. m) nařízení (ES) č. …/2008 [kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)].

7)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

1.     Vnitrostátní regulační orgány mohou v souladu s ustanoveními článku 8 uložit v souvislosti s propojením a/nebo přístupem povinnosti týkající se průhlednosti, vyžadující, aby operátoři zveřejnili určité informace, jako jsou účetní informace, technické specifikace, charakteristiky sítě, omezení přístupu ke službám a aplikacím, politiky správy přenosu, smluvní podmínky pro její zajišťování a využívání, a ceny.

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

4.     Pokud se zjistí, že má operátor významnou tržní sílu na relevantním trhu podle článku 14 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) související s místním přístupem na pevném místě, zajistí vnitrostátní regulační orgány bez ohledu na odstavec 3 zveřejnění referenční nabídky, která obsahuje alespoň prvky stanovené v příloze II.

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Komise může přijmout nezbytné změny přílohy II, aby ji přizpůsobila rozvoji technologií a trhu. Tato opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 14 odst. 3. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 14 odst. 4. Při provádění ustanovení tohoto odstavce může být Komisi nápomocen BERT .“

8)

Článek 12 se mění takto :

Článek 12

Povinnosti přístupu k určitým síťovým zařízením a jejich využívání

1.     Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 8 ukládat operátorům povinnosti vyhovět oprávněným žádostem o přístup k určitým síťovým prvkům a přiřazeným zařízením a o jejich využívání, mimo jiné v situacích, v nichž se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že by odmítnutí přístupu nebo nepřiměřené smluvní podmínky a podmínky s podobným účinkem bránily vývoji trvalého konkurenčního prostředí pro koncové uživatele, nebo že by byly v rozporu se zájmy koncových uživatelů.

Od operátorů se mimo jiné požaduje:

a)

poskytování přístupu třetím stranám k určitým síťovým prvkům a/nebo zařízením, včetně zpřístupnění účastnického vedení;

b)

vyjednávání v dobré víře s podniky, které žádají o přístup;

c)

aby nebyl dodatečně zrušen již poskytnutý přístup k zařízením;

d)

poskytování určitých služeb za velkoobchodních podmínek za účelem jejich dalšího prodeje třetími stranami;

e)

poskytování otevřeného přístupu k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nepostradatelné pro interoperabilitu služeb nebo služeb virtuálních sítí;

f)

poskytování společného umístění nebo jiné formy sdílení zařízení, včetně sdílení kabelovodů, budov nebo vstupů do budov, antén, věžových a jiných podpůrných konstrukcí , stožárů, vstupních šachet, rozvodných skříní a dalších neaktivních síťových prvků;

fa)

poskytování třetím stranám srovnávací nabídky pro udělení přístupu ke kabelovodům;

g)

poskytování určitých služeb potřebných k zajištění interoperability služeb konec-konec pro uživatele, včetně zařízení pro služby inteligentních sítí nebo roamingu v mobilních sítích;

h)

poskytování přístupu k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění korektní hospodářské soutěže při poskytování služeb;

i)

propojování sítí nebo zařízení sítě;

j)

poskytování přístupu k doplňkovým službám, např. v souvislosti s totožností, místem a přítomností.

Vnitrostátní regulační orgány mohou tyto povinnosti ještě spojit s podmínkami týkajícími se spravedlnosti, přiměřenosti a včasnosti.

2.    Když vnitrostátní regulační orgány zvažují, zda uložit povinnosti podle odstavce 1, a zejména při posuzování, zda by takové povinnosti byly přiměřené cílům stanoveným v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), zohlední zejména tyto okolnosti :

a)

technickou a ekonomickou proveditelnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení s ohledem na rychlost vývoje trhu s přihlédnutím k povaze a druhu dotyčného propojení a přístupu, včetně proveditelnosti jiných vertikálních přístupových produktů jako jsou kabelovody;

b)

proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu;

c)

počáteční investice majitele zařízení s přihlédnutím ke všem veřejným investicím a rizikům této investice, včetně odpovídajícího rizika sdíleného podniky, které mají přístup k novým zařízením;

d)

potřebu dlouhodobé ochrany hospodářské soutěže, zejména hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury;

e)

v případě potřeby veškerá příslušná práva duševního vlastnictví;

f)

poskytování celoevropských služeb.

3.   Pokud se operátorovi ukládá v souladu s ustanovením tohoto článku povinnost poskytovat přístup, mohou vnitrostátní regulační orgány stanovit technické a provozní podmínky, které musí poskytovatel přístupu a/nebo oprávnění k takového přístupu splnit tam, kde je to nezbytné pro zajištění běžného provozu sítě. Povinnosti splňovat určité normy nebo specifikace musí být v souladu s normami a specifikacemi stanovenými v souladu s článkem 17 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

9)

Článek 13 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto :

1.     V případech, kdy z analýzy trhu vyplývá, že v důsledku nedostatku účinné hospodářské soutěže by mohl dotyčný operátor udržovat ceny na neúměrně vysoké úrovni nebo stlačovat ceny v neprospěch koncových uživatelů, může vnitrostátní regulační orgán v souladu s článkem 8 uložit povinnosti, týkající se úhrady nákladů a regulace cen, včetně povinnosti nákladové orientace cen a povinnosti týkající se systémů nákladového účetnictví, za poskytování určitých druhů propojení a/nebo přístupu. Vnitrostátní regulační orgány, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 19 odst. 3 písm. d) směrnice 2002/21/ES, přihlédnou k investicím provedeným operátorem a umožní mu přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím k rizikům s tím spojeným a k vhodnému sdílení rizik mezi investory a podniky, které mají přístup k novým zařízením, včetně dlouhodobých a krátkodobých dohod o sdílení rizik.

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

5.     Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby regulace přístupových cen u dlouhodobých smluv o sdílení rizika odpovídaly dlouhodobým rozdílovým nákladům příslušného operátora při zohlednění jeho sazby za proniknutí na nové trhy a skutečnosti, že přístupové ceny v krátkodobých smlouvách zahrnují rizikové pojistné. Toto rizikové pojistné se se vzrůstajícím pronikáním nových přístupů na trh odstraní. Testy zmenšování rozpětí mezi cenami se nebudou vztahovat na krátkodobé smlouvy, dokud se účtuje rizikové pojistné.

10)

Vkládají se nové články 13a a 13b, které znějí:

Článek 13a

Funkční oddělení

1.   Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s ustanoveními článku 8, a zejména s čl. 8 odst. 3 druhým pododstavcem, vertikálně integrovaným podnikům uložit jako výjimečné opatření povinnost umístit činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním pevných přístupových produktů do nezávisle provozované obchodní jednotky.

Tato obchodní jednotka dodává přístupové produkty a služby všem podnikům, včetně dalších obchodních jednotek v rámci mateřské společnosti, ve stejných časových lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně úrovně cen a služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

2.   V případech, kdy má vnitrostátní regulační orgán v úmyslu uložit povinnost funkčního oddělení, předloží Komisi návrh , kter ý obsahuje:

a)

důkaz o tom, že uložením a vymáháním v přiměřeném časovém rámci vhodných povinností uvedených v článcích 9 13, a to při řádném zohlednění nejlepší regulační praxe, za účelem dosažení účinné hospodářské soutěže po provedení koordinované analýzy relevantních trhů v souladu s postupem pro analýzu trhu, stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), se trvale nedařilo a nepodaří dosáhnout účinné hospodářské soutěže a že na několika analyzovaných trzích velkoobchodních produktů přetrvávají vážné problémy s hospodářskou soutěží nebo že tyto trhy selhávají;

b)

důkaz o tom, že je malá nebo žádná naděje na dosažení hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury v přiměřeném období;

c)

analýzu očekávaného dopadu na regulační orgán, podnik, především na jeho zaměstnance, a na jeho motivaci investovat do své sítě a na další zúčastněné strany, a zejména analýzu očekávaného dopadu na hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury a zejména možných negativních dopadů na spotřebitele;

d)

analýzu důvodů prokazujících, že tato povinnost by byla nejúčinnějším prostředkem pro posílení nápravných opatření pro řešení vyskytujících se problémů hospodářské soutěže/selhávání trhů .

3.    Vnitrostátní regulační úřad do svého návrhu zahrne návrh opatření, jež musí obsahovat následující prvky:

a)

přesnou povahu a úroveň oddělení ▐;

b)

údaje o majetku oddělené obchodní jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat;

c)

ujednání o řízení, která zajišťují nezávislost zaměstnanců oddělené obchodní jednotky, a odpovídající motivační strukturu;

d)

pravidla pro zajištění dodržování povinností;

e)

pravidla pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším zúčastněným stranám;

f)

program sledování pro zajištění dodržování povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.

4.   Poté, co Komise vydá své rozhodnutí o návrhu opatření v souladu s čl. 8 odst. 3, vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Na základě svého posouzení vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s články 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová smlouva).

5.   Podnik, jemuž bylo uloženo funkční oddělení, může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 9-13 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, k jejichž uložení Komise zmocňuje v souladu s čl. 8 odst. 3.

Článek 13b

Dobrovolné oddělení vertikálně integrovaného podniku

1.   Pokud mají podniky označené za podniky s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) v úmyslu převést svůj majetek tvořící místní přístupovou síť nebo jeho podstatnou část na samostatnou právnickou osobu s jinou vlastnickou strukturou, nebo založit oddělený obchodní subjekt, který bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i jeho vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informu o tom předem vnitrostátní regulační orgán.

2.   Vnitrostátní regulační orgán posoudí dopad zamýšlené transakce na stávající regulační povinnosti podle směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Za tímto účelem vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 16 směrnice 2002/21/EC (rámcová směrnice).

Na základě svého posouzení vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s články 6 a 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová smlouva).

3.   Právně a/nebo provozně oddělený obchodní subjekt může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 9 až 13 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, k jejichž uložení Komise zmocňuje v souladu s čl. 8 odst. 3.“

11)

Čl. 14 ods. 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“

12)

Příloha II se mění v souladu s přílohou této směrnice :

Článek 3

Změny směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice)

Směrnice 2002/20/ES se mění takto:

1)

Ustanovení čl. 2 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Použije se rovněž tato definice:

„obecným oprávněním“ se rozumí právní rámec zřízený členským státem v souladu s touto směrnicí, který zaručuje práva na zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a který stanoví zvláštní povinnosti pro tuto oblast, které se mohou vztahovat na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací.“

2)

Ustanovení čl. 3 odst. 2 se mění takto:

a)

výraz „článků 5, 6 a 7“ se nahrazuje výrazem „článků 5, 6, 6a a 7.“

b)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

Podniky poskytující přeshraniční služby elektronických komunikací podnikům ve více členských státech podléhají stejnému režimu ve všech členských státech a nejvýše jednomu postupu zjednodušeného oznamování v každém dotčeném členském státě.

3)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

Článek 5

Práva na užívání rádiových frekvencí a čísel

1.   Členské státy usnadňují užívání ▐ rádiových frekvencí na základě obecných oprávnění. Členské státy mohou udělit individuální práva na užívání s cílem:

a)

zabránit možnosti škodlivé interference;

b)

zajistit technickou kvalitu služeb;

c)

zajistit účinné užívání spektra;

d)

plnit jiné cíle obecného zájmu stanovené ve vnitrostátních právních předpisech, které jsou v souladu s právem Společenství ; nebo

e)

dodržet opatření v souladu s článkem 6a.

2.   ▐ Členské státy udělí na žádost individuální práva na užívání kterémukoli podniku, ▐ s výhradou článků 6, 6a a 7 a čl. 11 odst. 1 písm. c) této směrnice a jakýchkoli jiných pravidel, která zajišťují účinné využití těchto zdrojů v souladu se směrnicí 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Aniž jsou dotčena zvláštní kritéria a postupy přijaté členskými státy pro udělování práv na užívání rádiových frekvencí poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání s ohledem na plnění cílů obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství, udělují se taková práva na užívání prostřednictvím otevřených, objektivních, průhledných, nediskriminačních a přiměřených postupů a v případě rádiových frekvencí v souladu s ustanovením článku 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Výjimečně tyto postupy nemusí být otevřené v případech, kdy udělení individuálních práv na užívání rádiových frekvencí poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového a televizního vysílání může být shledáno nezbytným pro splnění konkrétní povinnosti předem stanovené a odůvodněné členským státem, která je nezbytná pro dosažení cíle obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství.

Při udělování práv na užívání stanoví členské státy, zda a za jakých podmínek může tato práva jejich držitel převádět. V případě rádiových frekvencí musí být tato ustanovení v souladu s články 9 a 9b směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Pokud členské státy udělí práva na užívání na omezenou dobu, musí být její délka přiměřená dané službě z hlediska sledovaného cíle, přičemž se řádně zohlední potřeba poskytnout přiměřenou dobu na amortizaci investice .

Jsou-li individuální práva na užívání rádiových frekvencí udělována na dobu deseti nebo více let a podniky si je nemohou mezi sebou převádět ani pronajímat, jak to umožňuje článek 9b směrnice 2002/21/ES (rámcové směrnice),příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby kritéria pro udělování individuálních práv na užívání jsou nadále uplatňována a po dobu platnosti licence dodržována . Pokud tato kritéria ▐ již nelze uplatnit, individuální právo na užívání se změní na obecné oprávnění k užívání rádiových frekvencí s tím, že tato změna musí být oznámena předem a po uplynutí přiměřené lhůty nebo se toto právo stane volně převoditelným či pronajímatelným mezi podniky.

3.   Rozhodnutí o udělování práv na užívání se přijímají, sdělují a zveřejňují co nejdříve poté, co vnitrostátní regulační orgán obdrží úplnou žádost, a sice do tří týdnů u čísel, která byla přidělena pro zvláštní účely v rámci národního číslovacího plánu, a do šesti týdnů u rádiových frekvencí, které byly přiděleny pro služby elektronické komunikace v rámci národního plánu přidělení frekvenčních pásem. Touto druhou lhůtou nejsou dotčeny žádné platné mezinárodní dohody týkající se užívání rádiových frekvencí nebo orbitálních poloh.

4.   Pokud bylo po konzultaci se zúčastněnými stranami podle článku 6 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) rozhodnuto, že se mají práva na užívání čísel mimořádné ekonomické hodnoty udělovat cestou konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení, mohou členské státy prodloužit maximální lhůtu tří týdnů až o další tři týdny.

Na konkurenční nebo srovnávací výběrová řízení na rádiové frekvence se použije článek 7.

5.   Členské státy neomezí počet práv na užívání, která mají být udělena, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro zajištění účinného využití rádiových frekvencí v souladu s článkem 7.

6.    Příslušné vnitrostátní orgány zajistí, aby byly rádiové frekvence využívány účinně a efektivně v souladu s čl. 8 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Zajistí také, aby následkem převodu nebo hromadění práv na užívání rádiových frekvencí nedošlo k narušení hospodářské soutěže. ▐.“

4)

Článek 6 se mění takto:

a)

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Obecné oprávnění pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a práva na užívání rádiových frekvencí a práva na užívání čísel mohou podléhat pouze podmínkám uvedeným v příloze I. Takové podmínky musí být nediskriminační, přiměřené a průhledné a v případě práv na užívání rádiových frekvencí musí být v souladu s článkem 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

b)

V odstavci 2 se výraz „článků 16, 17, 18 a 19 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě)“ nahrazuje výrazem „článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě)“.

c)

V odstavci 3 se výraz „přílohy“ nahrazuje výrazem „přílohy I“.

5)

Vkládá se nový článek 6a ▐,který zní:

Článek 6a

Harmonizační opatření

1.    Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 a 2 této směrnice a články 8b a 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) , může Komise přijmout prováděcí opatření, aby došlo k:

a)

označení kmitočtových pásem, jejichž užívání musí podléhat obecnému oprávnění ▐;

b)

označení skupin čísel, která je třeba harmonizovat na úrovni Společenství;

c)

harmonizaci postupů pro udělování obecných oprávnění nebo individuálních práv na užívání rádiových frekvencí nebo čísel podnikům zajišťujících celoevropské sítě nebo služby elektronických komunikací ;

d)

harmonizaci podmínek uvedených v příloze II, jež se týkají obecného oprávnění nebo individuálních práv na užívání rádiových frekvencí nebo čísel podnikům zajišťujících celoevropské sítě nebo služby elektronických komunikací ;

Tato opatření, ▐ jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 14a odst. 3.▐.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 mohou případně stanovit možnost, aby členské státy podaly odůvodněnou žádost o částečné osvobození a/nebo dočasnou odchylku od plnění těchto opatření.

Komise posoudí opodstatněnost žádosti s přihlédnutím ke konkrétní situaci v daném členském státě a částečné osvobození nebo dočasnou odchylku anebo oboje udělí za předpokladu, že tím nežádoucím způsobem neoddálí provádění prováděcích opatření uvedených v odstavci 1 ani nevytvoří nežádoucí rozdíly v oblasti hospodářské soutěže nebo regulace jednotlivých členských států.

▐“

6)

Článek 7 se mění takto:

a)

Odstavec 1 se mění takto:

i)

Úvodní věta se nahrazuje touto:

„1.   1. Pokud členský stát zvažuje omezení počtu práv na užívání, která mají být udělena pro rádiové frekvence, nebo prodloužení platnosti stávajících práv jinak než v souladu s podmínkami stanovenými pro tato práva, musí mimo jiné:“

ii)

Písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

zveřejnit každé rozhodnutí omezit udělování práv na užívání nebo prodloužení práv na užívání s uvedením důvodů;“

b)

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Pokud je třeba omezit udělování práv na užívání rádiových frekvencí, udělují členské státy tato práva na základě výběrových kritérií, která musí být objektivní, průhledná, nediskriminační a přiměřená. Tato výběrová kritéria musí brát náležitě v úvahu splnění cílů článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a požadavků článku 9 uvedené směrnice.“

c)

V odstavci 5 se výraz „článku 9“ nahrazuje výrazem „článku 9b“.

7)

Článek 10 se mění takto:

a)

Odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.   Vnitrostátní regulační orgány dohlížejí v souladu s článkem 11 na plnění podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání a zvláštních povinností uvedených v článku 6 odst. 2 a na toto dodržování dohlížejí.

Vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc požadovat od podniků, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací v rámci obecného oprávnění nebo které mají práva na užívání rádiových frekvencí nebo čísel, aby v souladu s článkem 11 poskytly informace nutné pro ověření plnění podmínek obecného oprávnění, podmínek práv na užívání nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 6 odst. 2.

2.   Pokud vnitrostátní regulační orgán zjistí, že podnik jednu nebo více podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 6 odst. 2 neplní, oznámí tato zjištění danému podniku a poskytne mu přiměřenou časovou lhůtu na to, aby vyjádřil své názory.

3.   Příslušný orgán má pravomoc vyžadovat, aby podnik porušování podmínek uvedené v odstavci 2 buď okamžitě, nebo v přiměřené časové lhůtě ukončil, a přijme vhodná a přiměřená opatření, aby plnění stanovených podmínek zajistil.

V tomto ohledu členské státy zmocní příslušné orgány k tomu, aby ve vhodných případech ukládaly:

a)

odrazující finanční sankce , které mohou zahrnovat periodické sankce se zpětným účinkem; a

b)

příkazy k ukončení poskytování služby nebo balíčku služeb, které by vedly k značnému narušení hospodářské soutěže, do dosažení souladu s přístupovými povinnostmi uloženými na základě analýzy trhu podle článku 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

b)

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   4. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 členské státy zmocní příslušný orgán k tomu, aby ve vhodných případech ukládal podnikům finanční sankce za neposkytnutí informací v souladu s povinnostmi uloženými podle čl. 11 odst. 1 písm. a) nebo b) této směrnice nebo článku 9 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) v přiměřené lhůtě, kterou stanovil vnitrostátní regulační orgán.“

c)

Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   V případech závažných nebo opakovaných porušení podmínek obecného oprávnění, práv na užívání nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 6 odst. 2, ve kterých opatření přijatá za účelem dosažení jejich plnění, jak jsou uvedena v odstavci 3 tohoto článku, nejsou úspěšná, mohou vnitrostátní regulační orgány zabránit podniku v dalším zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací nebo pozastavit či odejmout práva na užívání. Za dobu, v níž porušení podmínek trvalo, lze uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce a pokuty i v případě, že toto porušení bylo následně napraveno.“

d)

Odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Bez ohledu na odstavce 2, 3 a 5, pokud má příslušný orgán důkaz o porušení podmínek obecného oprávnění nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 6 odst. 2, které představuje bezprostřední a vážné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví nebo způsobí vážné hospodářské nebo provozní problémy ostatním poskytovatelům nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací nebo jiným uživatelům rádiového spektra , může přijmout naléhavá předběžná opatření k nápravě situace do doby přijetí konečného rozhodnutí. Dotyčnému podniku musí být poté poskytnuta přiměřená možnost vyjádřit své názory a navrhnout nápravu. Příslušný orgán může předběžná opatření, jež budou platná po dobu nejdéle tří měsíců, případně potvrdit.“

e)

Vkládá se nový odstavec, který zní:

„6a.     Členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy zajistí, aby opatření přijatá vnitrostátními orgány podle odstavců 5 a 6 podléhala soudní kontrole.

8)

Ustanovení čl. 11 odst. 1 se mění takto:

a)

v písmenech a) a b) ▐ se výraz „příloha“ nahrazuje výrazem „příloha I“.

b)

V prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:

g)

povzbuzování účinného využívání a zajištění efektivní správy rádiových frekvencí.

9)

Článek 14 se nahrazuje tímto:

Článek 14

Změna práv a povinností

1.   Členské státy zajistí, aby se mohla práva, podmínky a postupy týkající se obecných oprávnění, práv na užívání nebo práv na instalování zařízení měnit pouze v objektivně odůvodněných případech a přiměřeným způsobem s tím, že se případně zohlední zvláštní podmínky týkající se převoditelných práv na užívání rádiových frekvencí. Odpovídajícím způsobem se podává oznámení o záměru učinit takové změny a zúčastněným stranám, včetně uživatelů a spotřebitelů, se poskytne dostatečná lhůta k vyjádření názorů na navrhované změny, a to nejméně čtyři týdny, s výjimkou mimořádných okolností.

2.   Členské státy neomezí ani neodejmou práva na instalování zařízení ani práva na užívání rádiových frekvencí před uplynutím doby, na kterou byla udělena, s výjimkou odůvodněných případů a popřípadě v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy týkajícími se náhrady za odejmutí práv.“

10)

Vkládá se nový článek 14a, který zní:

Článek 14a

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Komunikační výbor.

2.     Odchylně od odstavce 1 pro příjímání opatření podle čl. 6a odst. 1 písm. a), c) a d) Komisi bude nápomocen Výbor pro rádiové spektrum zřízený čl. 3 odst. 1 rozhodnutí č. 676/2002/ES.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

▐“

11)

Ustanovení čl. 15 odst. 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby byly veškeré příslušné informace o právech, podmínkách, postupech, poplatcích a rozhodnutích týkajících se obecných oprávnění, práv na užívání a práv na instalování zařízení zveřejňovány a aktualizovány vhodným způsobem tak, aby všem zúčastěným stranám byl poskytnut snadný přístup k takovým informacím.“

12)

V článku 17 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Aniž je dotčen článek 9a směrnice 2002/21/ES (rámcové směrnice), uvedou členské státy oprávnění, která již existují ke dni 31. prosince 2009, do souladu s články 5, 6 a 7 a přílohou I této směrnice, a to nejpozději do [31. prosince 2010].

2.   V případě, že uplatňování odstavce 1 povede k omezení práv nebo rozšíření povinností podle stávajících oprávnění, mohou členské státy prodloužit platnost takových práv a povinností nejdéle do [30. září 2011] za předpokladu, že tím nebudou dotčena práva ostatních podniků podle právních předpisů Společenství. Členské státy oznámí taková prodloužení platnosti Komisi s uvedením důvodů.“

13)

Příloha se mění v souladu s přílohou této směrnice.

14)

Doplňuje se nová příloha II, jejíž znění je uvedeno v příloze této směrnice.

Článek 4

Postup přezkumu

1.     Komise pravidelně přezkoumá fungování této směrnice a směrnic 2002/21/ES (rámcová směrnice), 2002/19/ES (přístupová směrnice) a 2002/20/ES (autorizační směrnice) a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě do tří let ode dne použitelnosti uvedeného v čl. 6 odst. 1. Komise ve své zprávě s ohledem na vývoj trhu a hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele zhodnotí, zda je třeba zachovávat ustanovení o zvláštní předběžné regulaci stanovené články 8 až 13 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článkem 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) nebo zda je nutné ustanovení změnit nebo zrušit. Pro tento účel může Komise vyžadovat od vnitrostátních regulačních orgánů a BERT informace, které musí být poskytnuty bez zbytečného odkladu.

2.     Pokud Komise zjistí, že je třeba ustanovení uvedená v odstavci 1 změnit nebo zrušit, předloží návrh Evropskému parlamentu a Radě bez zbytečného odkladu.

Článek 5

Zrušení

Nařízení (ES) č. 2887/2000 se zrušuje.

Článek 6

Provedení do vnitrostátních právních předpisů

1)   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [ …]. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

Tyto předpisy použijí ode dne [ …].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2)   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 7

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost [ …] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 8

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)   Úř. věst. C 224, 30. 8. 2008, s. 50.

(2)  Stanovisko ze dne 19. června 2008 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008.

(4)  Úř. věst. L 108, 24. 4. 2002, s. 33.

(5)  Úř. věst. L 108, 24. 4. 2002, s. 7.

(6)  Úř. věst. L 108, 24. 4. 2002, s. 21.

(7)  Úř. věst. L 108, 24. 4. 2002, s. 51.

(8)  Úř. věst. L 201, 31. 7. 2002, s. 37.

(9)   Úř. věst. L 298, 17. 10. 1989, s. 23.

(10)   Úř. věst. C 151, 29. 6. 2006, s. 15.

(11)  Úř. věst. L 91, 7. 4. 1999, s. 10.

(12)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 460/2004 (Úř. věst. L 77, 13. 3. 2004, s. 1).

(13)  Doporučení Komise ze dne 11. února 2003 o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, pro které přichází v úvahu předběžná regulace podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, (Úř. věst. L 114, 8. 5. 2003, s. 45).

(14)  Úř. věst. L 108, 24. 4. 2002, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 336, 30. 12. 2000, s. 4.

(16)  Úř. věst. L 184, 17. 7. 1999, s. 23. ▐.

(17)   Úř. věst. L 201, 31. 7. 2002, s. 37

(18)  Úř. věst. L. …“

(19)   Den provedení této směrnice.

(20)   Den provedení této směrnice.

(21)   Den vstupu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES ze dne …, [kterou se mění směrnice 2002/21/ES …] v platnost.

(22)  Lhůta pro provedení směrnice 2008/ …/ES [kterou se mění směrnice 2002/21/ES].

(23)  Úř. věst. L 24, 30. 1. 1998, s. 1.

(24)  Úř. věst. L 201, 31. 7. 2002, s. 37. ║;

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA

1)

Příloha II směrnice 2002/21/ES se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA II

Kritéria, která mají používat vnitrostátní regulační orgány při hodnocení společného dominantního postavení v souladu s čl. 14 odst. 2 druhým pododstavcem.

Ve smyslu článku 14 je možno považovat dva nebo více podniků za podniky ve společném dominantním postavení, jestliže i při neexistenci strukturálních nebo jiných vazeb mezi nimi působí na trhu, který se vyznačuje nedostatkem účinné hospodářské soutěže a kde není jediný podnik s významnou tržní silou. Aniž je dotčena judikatura Soudního dvora Evropských společenství, týkající se společného dominantního postavení, může jít o případ, kdy je trh koncentrovaný a vykazuje řadu příslušných charakteristik, přičemž následující charakteristiky mohou být v rámci elektronických telekomunikací nejvýznamnější:

nízká pružnost poptávky,

podobné podíly na trhu,

velké právní či hospodářské překážky pro vstup na trh,

vertikální integrace s kolektivní odmítáním dodávek,

nedostatek protiváhy kupní síly,

nedostatek potenciální hospodářské soutěže.

Výše uvedený seznam není vyčerpávající a kritéria v něm nejsou kumulativní. Účelem seznamu je spíše uvést příklady argumentů, které by mohly být využity k podpoře tvrzení týkajících se existence společného dominantního postavení.

2)

V příloze II směrnice 2002/19/ES se názvy, definice, část A a část B, bod 1 nahrazují tímto:

„Příloha II

Minimální seznam položek, které musí být obsaženy v referenční nabídce pro velkoobchodní zpřístupnění infrastruktury sítí; včetně sdíleného nebo plného zpřístupnění účastnického vedení na pevném místě, kterou zveřejní operátoři [ …] s významnou tržní silou.

Pro účely této přílohy se rozumí:

a)

„úsekem účastnického vedení“ část účastnického vedení, která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo s určeným mezilehlým přístupovým bodem v pevné veřejné elektronické komunikační síti;

b)

„zpřístupněním účastnického vedení“ plné zpřístupnění účastnického vedení a sdílený přístup k účastnickému vedení; nemá za následek změnu vlastnictví účastnického vedení;

c)

„plným zpřístupněním účastnického vedení“ poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení operátora s významnou tržní silou oprávněnému operátorovi, které umožňuje úplné využití kapacity infrastruktury sítě;

d)

„sdíleným přístupem k účastnickému vedení“ poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení operátora s významnou tržní silou oprávněnému operátorovi, které umožňuje využití určené části kapacity infrastruktury sítě, jako je část frekvence nebo její ekvivalent;

A.     Podmínky pro zpřístupnění účastnického vedení

1.

Síťové prvky, k nimž se nabízí přístup, zahrnují zejména tyto prvky spolu s příslušnými přiřazenými zařízeními:

a)

přístup k účastnickým vedením a úsekům účastnického vedení

b)

sdílený přístup na vhodných místech sítě, které nabízí funkčnost na stejné úrovni jako přístup účastnického vedení tam, kde tento přístup není technicky nebo hospodářsky proveditelný;

c)

přístup ke kabelovodům, který umožní instalaci přístupových sítí a sítí páteřního propojení (backhaul);

2.

Informace týkající se lokalit pro fyzický přístup včetně rozvodných skříní a rozvodů, dostupnosti účastnických vedení a úseků účastnického vedení, kabelovodů a zařízení páteřního propojení v určených částech přístupové sítě a dostupnosti v rámci kabelovodů;

3.

Technické podmínky vztahující se k přístupu k účastnickým vedením, úsekům účastnického vedení a kabelovodům, včetně technických vlastností párů metalických vodičů, optických kabelů, kabelových rozvaděčů, kabelovodů a přiřazených zařízení;

4.

Postupy pro objednávání a poskytování, omezování používání.

B.     Služby společného umístění

1.

Informace o stávajících příslušných prostorách operátora s významnou tržní silou nebo umístění zařízení a jeho plánované aktualizaci.

3.

Příloha směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) se mění takto:

1)

Nadpis „Příloha“ se nahrazuje nadpisem „Příloha I“.

2)

První odstavec se nahrazuje tímto nadpisem:

„Podmínky uvedené v této příloze představují maximální seznam podmínek, které mohou být spojeny s obecnými oprávněními (Část A), s právy na užívání rádiových frekvencí (Část B) a s právy na užívání čísel (Část C), jak jsou uvedeny v čl. 6 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 písm. a) a v mezích povolených články 5, 6, 7, 8 a 9 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).“

3)

Část A se mění takto:

a)

Bod 4 se nahrazuje tímto:

„4.

Přístupnost čísel z národních číslovacích plánů členských států pro koncové uživatele, čísel z evropského telefonního číslovacího prostoru (ETNS) a univerzálních mezinárodních bezplatných telefonních čísel (UIFN) a podmínky v souladu se směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).„

b)

Bod 7 se nahrazuje tímto:

„7.

Ochrana osobních údajů a soukromí specifická pro odvětví elektronických komunikací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (1)

c)

Bod 8 se nahrazuje tímto:

„8.

Pravidla ochrany spotřebitelů specifická pro odvětví elektronických komunikací, včetně podmínek v souladu se směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), a podmínky přístupnosti pro uživatele se zdravotním postižením v souladu s článkem 7 uvedené směrnice.“

d)

V bodech 11 a 16 se výraz „směrnicí 97/66/ES“, resp. „směrnice 97/66/ES“ nahrazuje výrazem „směrnicí 2002/58/ES“, resp. „směrnice 2002/58/ES“.

e)

Přidává se nový bod 11a, který zní:

„11.

a Podmínky používání komunikace veřejných orgánů s obyvatelstvem za účelem varování veřejnosti před bezprostředním nebezpečím nebo zmírnění následků velkých katastrof.“

f)

V bodě 12 se zrušuje výraz „a vysíláním pro obyvatelstvo“.

g)

Doplňuje se nový bod, který zní:

19a.

Povinnosti průhlednosti poskytovatelů veřejných komunikačních sítí, kteří musí zajistit spojení konec-konec, včetně neomezeného přístupu k obsahu, službám a aplikacím, v souladu s cíli a zásadami, které stanoví článek 8 směrnice 2002/21/ES, zveřejnění týkající se omezení přístupu ke službám a aplikacím a politik správy provozu, a pokud je to nutné a úměrné, přístup vnitrostátních regulačních orgánů k údajům potřebným pro ověření přesnosti takového zveřejnění.

4)

Část B se mění takto:

a)

Bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Povinnost poskytovat službu nebo používat druh technologie, pro které byla práva na užívání frekvence udělena, případně včetně požadavků na pokrytí.“

b)

Bod 2 se zrušuje.

c)

Bod 7 se nahrazuje tímto:

„7.

Dobrovolné závazky, které podniky nabývající právo na užívání převzaly v průběhu konkurenčního nebo srovnávacího výběrového řízení. Pokud takový závazek v podstatě odpovídá jedné nebo více povinnostem uvedeným v článcích 9 až 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice), má se za to, že platnost závazku skončí nejpozději do 1. ledna 2010.

d)

Přidává se nový bod 9, který zní:

„9.

Zvláštní povinnosti pro experimentální využívání rádiových frekvencí.“

5)

V části C se mění takto:

a)

Bod 1 se nahrazuje tímto

1.

Určení služby, pro kterou bude číslo použito, včetně všech požadavků spojených s poskytováním uvedené služby, a pro vyloučení pochyb, tarifních zásad a nejvyšších cen, které mohou platit pro specifická řady čísel pro účely zajištění ochrany spotřebitele v souladu s čl. 8 odst. 4 písm. b) směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

b)

Bod 8 se nahrazuje tímto:

„8.

Dobrovolné závazky, které podniky nabývající právo na užívání převzaly v průběhu konkurenčního nebo srovnávacího výběrového řízení.“

4.

Ve směrnici 2002/20/ES (autorizační směrnice) se doplňuje nová příloha II, která zní:

„PŘÍLOHA II

Podmínky, které lze harmonizovat v souladu s čl. 6a odst. 1 písm. d)

1)

Podmínky spojené s právy na užívání rádiových frekvencí

a)

doba platnosti práv na užívání rádiových frekvencí;

b)

územní platnost práv;

c)

možnost převést právo na jiné uživatele rádiových frekvencí a s tím spojené podmínky a postupy;

d)

metoda stanovení uživatelských poplatků za toto právo , aniž jsou dotčeny systémy definované členskými státy v případech, kdy je povinnost platit uživatelské poplatky nahrazena povinností splnit zvláštní cíle obecného zájmu;

e)

počet práv na užívání, jež se mají udělit jednotlivým podnikům;

f)

podmínky uvedené v části B přílohy I.

2)

Podmínky spojené s právy na užívání čísel:

g)

doba platnosti práv na užívání dotyčného čísla (dotyčných čísel);

h)

území, na kterém jsou čísla platná;

i)

zvláštní služby nebo způsoby použití, pro něž mají být čísla vyhrazena;

j)

převod a přenositelnost práv na užívání;

k)

metoda stanovení (případných) uživatelských poplatků za práva na užívání čísel;

l)

podmínky uvedené v části C přílohy I.“


(1)   Úř. věst. L 201, 31. 7. 2002, s. 37.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/337


Středa 24. září 2008
Evropský úřad pro trh elektronických komunikací ***I

P6_TA(2008)0450

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (KOM(2007)0699 — C6-0428/2007 — 2007/0249(COD))

2010/C 8 E/46

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,,

s hledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0699),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0428/2007),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0316/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

bere na vědomí, že Komise vyjádřila záměr financovat nový Orgán pro evropské regulační orgány v oblasti telekomunikací (BERT) v rámci podokruhu 1a současného víceletého finančního rámce na období 2007-2013 částečně přerozdělením prostředků a částečně jejich navýšením v období 2009-2013; upozorňuje však na to, že rozpočtový orgán dosud neobdržel žádné podrobnější vysvětlení, jakým způsobem to bude provedeno, a proto je stále nejasné, jaké programy či priority jsou dotčeny a jaké důsledky to bude mít během daného rozpočtového období, i to, zda v podokruhu 1a zůstane dostatečné rozpětí;

3.

poukazuje na to, že navrhovaný BERT bude rovněž plnit administrativní úkoly a bude nápomocen Komisi; zastává proto názor, že by měly být prověřeny všechny možnosti financování tohoto orgánu, které víceletý finanční rámec na období 2007-2013 skýtá, včetně okruhu 5, jehož rozpětí lze zatím považovat za dostatečná;

4.

zdůrazňuje, že na zřízení BERT se budou vztahovat ustanovení bodu 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázní a řádném finančním řízení (1); upozorňuje na to, že pokud legislativní orgán rozhodne ve prospěch zřízení této agentury, zahájí Parlament jednání s druhou složkou rozpočtového orgánu s cílem dosáhnout včasné dohody ohledně financování této agentury v souladu s příslušnými ustanoveními uvedené interinstitucionální dohody;

5.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

6.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


(1)  Úř. věst. C 139, 14. 6. 2006, s. 1.


Středa 24. září 2008
P6_TC1-COD(2007)0249

Postoj Evropského parlamentu přijetý v prvním čtení dne 24. září 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 o zřízení Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (6), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (8) (společně dále jen „rámcová směrnice a zvláštní směrnice“), jakož i usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. června 2007 o důvěře spotřebitelů v digitální prostředí  (9), mají za cíl vytvoření vnitřního trhu elektronických komunikací v rámci Společenství při zajištění vysoké úrovně investic, inovace a ochrany spotřebitele prostřednictvím rozvinuté hospodářské soutěže.

(2)

Předpisový rámec pro elektronické komunikace z roku 2002 zavádí systém regulace prováděné vnitrostátními regulačními orgány a stanoví, že tyto orgány musejí spolupracovat navzájem a rovněž s Komisí, aby se zaručil rozvoj jednotné regulační praxe a jednotného uplatňování předpisového rámce v celém Společenství, avšak vzhledem ke specifickým podmínkám na národních trzích ponechává prostor pro konkurenci mezi vnitrostátními regulačními orgány v oblasti právních předpisů .

(3)

Vnitrostátní regulační orgány disponují odbornými znalostmi místních tržních podmínek, a mají proto při provádění předpisového rámce značnou volnost v rozhodování, tuto volnost je však třeba uvést v soulad s spotřebou zaručit rozvoj soudržné regulační praxe a jednotného uplatňování předpisového rámce s cílem účinně podpořit rozvoj a dotvoření vnitřního trhu.

(4)

Měl by být zřízen Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT) s cílem koordinovat činnost vnitrostátních regulačních orgánů členských států, aniž by existující regulační postupy byly harmonizovány do té míry, že by byla narušena konkurence v oblasti právních předpisů.

(5)

Vzhledem k tomu, že je nutné, aby byly příslušné předpisy uplatňovány ve všech členských státech jednotným způsobem, zřídila Komise rozhodnutím Komise 2002/627/ES (10) skupinu evropských regulačních orgánů (ERG), která jí má poskytovat rady a být jí nápomocná při konsolidaci vnitřního trhu a na obecnější úrovni zajistit styk mezi vnitrostátními regulačními orgány a Komisí.

(6)

ERG přispěla k rozvoji vnitřního trhu tím, že se v co největším možném rozsahu zasazovala o jednotnou regulační praxi. ERG je však v podstatě volné seskupení založené především na dobrovolné spolupráci a její současný institucionální status neodráží důležité povinnosti, které vnitrostátním regulačním orgánům při provádění předpisového rámce přísluší.

(7)

Z toho důvodu je nutné vytvořit pevnější institucionální základ pro zřízení subjektu slučujícího odborné znalosti a zkušenosti vnitrostátních regulačních orgánů a majícího jasně vymezené pravomoci, a to s ohledem na potřebu, aby tento subjekt představoval pro své členy a pro odvětví, které je kvalitou jeho výstupu regulováno, ▐ skutečnou autoritu.

(8)

Ve zjištěních uvedených ve zprávách Komise ze dne 20. února 2006 a 29. března 2007 o provádění předpisového rámce z roku 2002 (11) a v návaznosti na veřejnou konzultaci týkající se sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. června 2006 o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací║ byla zdůrazněna potřeba posílit mechanismus, který zaručí jednotnou regulační praxi s cílem dotvořit vnitřní trh elektronických komunikací a služeb. Tyto dokumenty označily dosavadní neexistenci vnitřního trhu elektronických komunikací za nejvýznamnější otázku, kterou je třeba řešit reformou předpisového rámce. Roztříštěnost a nejednotnost v oblasti regulace, vyplývající z nedostatečné koordinace činnosti vnitrostátních regulačních orgánů, mohou ohrozit konkurenceschopnost tohoto odvětví a připravit spotřebitele o značný přínos, který plyne z přeshraniční hospodářské soutěže a služeb na nadnárodní úrovni, a dokonce služeb napříč Společenstvím.

(9)

Účinným řešením a dotvoření vnitřního trhu brání zejména zpoždění při provádění analýz trhu podle směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), rozdílné přístupy vnitrostátních regulačních orgánů k ukládání povinností, které mají napravit nedostatek účinné hospodářské soutěže zjištěný při analýze trhu, nesourodé podmínky spojené s právy na užívání, rozdílná výběrová řízení pro poskytování služeb napříč Společenstvím, různá čísla ve Společenství pro používání služeb poskytovaných napříč Společenstvím a problémy, jimž čelí vnitrostátní regulační orgány při řešení přeshraničních sporů.

(10)

Stávající přístup zajišťující větší soulad mezi vnitrostátními regulačními orgány prostřednictvím výměny informací a poznatků týkajících se praktických zkušeností se během krátké doby od svého zavedení ukázal jako úspěšný. Má-li však být posílen soulad právních předpisů, bude nezbytná intenzivnější koordinace mezi všemi regulačními orgány na vnitrostátní a evropské úrovni, která povede k pochopení a dalšímu rozvoji vnitřního trhu elektronických komunikačních služeb.

(11)

Z toho důvodu je třeba zřídit nový orgán, BERT. BERT by účinně přispíval k dotváření vnitřního trhu tím, že by napomáhal Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům. Hrál by referenční úlohu a budoval důvěru svou nestranností, kvalitou poskytovaného poradenství a šířených informací, průhledností svých postupů a pracovních metod a pečlivostí, s jakou plní své úkoly.

(12)

BERT by měl díky shromáždění odborných znalostí posílit schopnosti vnitrostátních regulačních orgánů, aniž by nahrazoval jejich současnou funkci či zdvojoval práci, která je prováděna, a měl by tak Komisi pomoci při plnění jejích povinností.

(13)

BERT má nahradit ERG a fungovat jako výhradní fórum pro spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány a mezi těmito orgány a Komisí při výkonu celé škály jejich povinností podle předpisového rámce.

(14)

BERT by měl být zřízen v rámci současné institucionální struktury Společenství a rovnováhy pravomocí. Měl by být nezávislý v technických záležitostech a mít právní, správní a finanční autonomii. Za tímto účelem je nutné, aby byl BERT orgánem Společenství s vlastní právní subjektivitou a aby vykonával úkoly, které mu svěřuje toto nařízení.

(15)

BERT by měl navázat na úsilí členských států a Společenství a plnit tak své úkoly v plné spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a Komisí a měl by být otevřen kontaktům s průmyslem, skupinami spotřebitelů, kulturními zájmovými skupinami a ostatními dotčenými subjekty.

(16)

BERT hraje významnou úlohu ▐ v plánovaných mechanismech pro konsolidaci vnitřního trhu elektronických komunikací a za určitých okolností při provádění analýz trhu.

(17)

BERT by měl tudíž v souladu s předpisovým rámcem Společenství pro elektronické komunikace poskytovat poradenství Komisi, vnitrostátním regulačním orgánům, a pokud o to požádá také Evropskému parlamentu , a tím napomáhat účinnému provádění tohoto rámce.

(18)

V každoročním přezkumu BERT určí osvědčené postupy a zbývající překážky a přispěje ke zlepšení výhod, jež mohou čerpat občané , kteří cestují po Evropské unii.

(19)

V souvislosti s naplňováním cílů rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (12) může Komise v případě potřeby požádat BERT o poskytnutí nezávislého odborného poradenství ohledně užívání rádiových frekvencí ve Společenství. Toto poradenství by mohlo zahrnovat specifická šetření technických otázek, jakož i posouzení ekonomického či sociálního dopadu a analýzu opatření v oblasti politiky týkající se frekvencí. Rovněž by se mohlo týkat záležitostí spojených s prováděním článku 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES, kdy může být úřad požádán, aby Komisi poskytl poradenství o výsledcích získaných na základě pověření, které Komise vydala Evropské konferenci správ pošt a telekomunikací (CEPT).

(20)

Odvětví elektronických komunikací je sice klíčovým odvětvím na cestě k vyspělejšímu evropskému hospodářství založenému na znalostech a rozvoj technologií a trhu zvýšil potenciál využívání služeb elektronických komunikací bez ohledu na zeměpisné hranice jednotlivých členských států, hrozí však, že existence různých právních a regulačních podmínek pro využívání těchto služeb podle vnitrostátních právních předpisů bude poskytování takovýchto přeshraničních služeb ve stále větším měřítku bránit. ▐

(21)

Komise uznává globální a přeshraniční povahu globálního telekomunikačního trhu a poznamenává, že se tento trh liší od telekomunikačních služeb poskytovaných výhradně na vnitrostátní úrovni a že se přepokládá vytvoření jednotného trhu pro všechny globální telekomunikační služby (GTS), který musí být odlišen od čistě vnitrostátních telekomunikačních služeb. GTS představují zvláštní případ, kde bude pravděpodobně nezbytné harmonizovat podmínky pro schvalování. Obecně se má za to, že tyto služby, jejichž náplní je správa obchodních údajů a hlasových služeb pro nadnárodní společnosti působící ve více zemích a často na různých kontinentech, jsou ze své podstaty službami přeshraničními a v rámci Evropy celoevropskými. BERT by měl připravit společný regulační přístup, aby z hospodářských výhod integrovaných jednolitých služeb mohly těžit všechny části Evropy.

(22)

Pokud mezi podniky dojde ke sporům přeshraniční povahy ohledně práv či povinností podle předpisového rámce pro elektronické komunikace, měl by BERT vyšetřit souvislosti sporu a poskytnout příslušným vnitrostátním regulačním orgánům poradenství o opatřeních, jejichž přijetí daným orgánem považuje za nejvhodnější pro vyřešení sporu v souladu s ustanoveními předpisového rámce.

(23)

Investice a inovace spolu v odvětví elektronické komunikace úzce souvisejí. BERT by měl přispívat k rozvoji osvědčených regulačních postupů a jednotného uplatňování regulace v odvětví elektronických komunikací, a to podporou výměny informací mezi vnitrostátními orgány a tím, že příslušné informace zpřístupní veřejnosti ve snadno přístupné formě. BERT by měl mít možnost řešit ekonomické a technické otázky a měl by mít přístup k nejnovějším dostupným informacím, aby mohl reagovat na ekonomické a technické výzvy spojené s rozvojem informační společnosti. ▐.

(24)

▐ Aby se zvýšila průhlednost cen pro koncové uživatele za uskutečnění nebo příjem regulovaného roamingového volání ve Společenství a aby bylo roamingovým zákazníkům usnadněno rozhodování o používání mobilního telefonu v zahraničí, měl by BERT zaručit, že mají zainteresované strany k dispozici aktuální informace o uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství (13)║, a každoročně zveřejňovat výsledky tohoto sledování.

(25)

BERT by měl mít rovněž možnost zadávat studie nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly, a zároveň by měl díky vazbám, které navázal s Komisí a členskými státy, zaručit, aby nedocházelo ke zdvojování úsilí.

(26)

Struktura BERT by měla být štíhlá a měla by odpovídat úkolům, které má plnit. Měla by být uzpůsobena podle specifických potřeb systému Společenství pro regulaci elektronických komunikací. Zejména by měla být plně respektována specifická úloha vnitrostátních regulačních orgánů a jejich nezávislost, a to jak na vnitrostátní, tak evropské úrovni .

(27)

BERT by měl mít nezbytné pravomoci, aby mohl své funkce provádět účinným a především nestranným způsobem. S ohledem na situaci na vnitrostátní úrovni by rada regulačních orgánů tudíž měla jednat nezávisle na tržních zájmech a neměla by vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani jiných veřejných nebo soukromých subjektů.

(28)

K řádnému fungování BERT je třeba, aby byl výkonný ředitel jmenován na základě výkonnosti a doložených administrativních a řídicích schopností a rovněž odbornosti a zkušeností v oblasti sítí, služeb a trhů elektronických komunikací a aby své povinnosti při organizaci vnitřního fungování BERT vykonával zcela nezávisle a pružně. Výkonný ředitel by měl zaručit, že BERT plní své úkoly účinně a nezávisle.

(29)

Aby se zaručilo, že jsou úkoly BERT prováděny účinně, měly by být výkonnému řediteli svěřeny pravomoci nezbytné k tomu, aby mohl se souhlasem rady regulačních orgánů přijímat veškerá stanoviska a aby mohl zaručit, že BERT jedná v souladu s obecnými zásadami, které byly za tímto účelem stanoveny.

(30)

Kromě dodržování pracovních zásad založených na nezávislosti a průhlednosti by měl být BERT otevřený kontaktům mimo jiné s průmyslem, spotřebiteli, odbory, se subjekty veřejného sektoru, výzkumnými středisky a dalšími dotčenými osobami. V případě potřeby by BERT měl být nápomocen Komisi v šíření a výměně osvědčených postupů mezi podniky.

(31)

Postupy BERT by tedy měly zaručovat, aby měl přístup ke zvláštním odborným znalostem a zkušenostem v odvětví elektronických komunikací, zejména v technicky složitých a rychle se měnících oblastech ▐.

(32)

Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost BERT , měl by obdržet samostatný rozpočet. Zatímco jedna třetina prostředků k jeho financování by měla pocházet ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, zbývající dvě třetiny by měly poskytovat vnitrostátní regulační orgány. Členské státy by měly zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány měly pro tento účel k dispozici nevázané finanční prostředky v odpovídající výši. Tímto způsobem financování by neměla být dotčena nezávislost BERT na členských státech a na Komisi.

(33)

Ve vhodných případech by měl BERT konzultovat zainteresované strany a poskytnout jim příležitost předložit k návrhům opatření v přiměřené lhůtě připomínky.

(34)

Komise by měla mít možnost přijímat nezbytná opatření v případě, že podniky neposkytnou informace nutné k tomu, aby BERT mohl účinně plnit své úkoly. Členské státy by rovněž měly zaručit, že mají k dispozici odpovídající rámec k tomu, aby mohly podnikům ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce za neplnění povinností plynoucích z tohoto nařízení.

(35)

Při dosahování cílů a plnění úkolů v rámci své působnosti by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby BERT zejména dodržoval předpisy použitelné pro orgány Společenství o nakládání s citlivými dokumenty. Ve vhodných případech je třeba v rámci tohoto nařízení zaručit ucelenou a bezpečnou výměnu informací.

(36)

Vnitrostátní regulační orgány by měly zajistit, aby BERT uplatňoval příslušné právní předpisy Společenství týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (14) a právní předpisy Společenství týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (15).

(37)

Do 1. ledna 2014 by měl být proveden přezkum s cílem zhodnotit, zda je zapotřebí prodloužit mandát BERT. V případě, že prodloužení bude odůvodněné, měla by být přezkoumána rozpočtová a procesní nařízení a také lidské zdroje.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A ÚKOLY

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Zřizuje se Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti telekomunikací (BERT) , jehož povinnosti jsou stanoveny v tomto nařízení. Komise konzultuje BERT při plnění svých úkolů podle rámcové směrnice a zvláštních směrnic, jak stanoví toto nařízení.

2.    BERT jedná v rámci působnosti rámcové směrnice a zvláštních směrnic a vychází z odborných znalostí vnitrostátních regulačních orgánů. Přispívá ke zlepšení vnitrostátní regulace v odvětví elektronických komunikačních služeb a k lepšímu fungování vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací, především k podpoře účinného a jednotného provádění předpisového rámce pro elektronické komunikace a k rozvoji elektronických komunikací napříč Společenstvím ▐, a to plněním úkolů vyjmenovaných v kapitolách II a III.

3.    BERT plní své úkoly ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány a Komisí ▐.

BERT slouží jako nástroj výměny informací a přijímání konzistentních rozhodnutí ze strany vnitrostátních regulačních orgánů. Poskytuje organizační základ pro rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů. Zaujímá společné postoje a vydává společné připomínky. Dále poskytuje poradenství Komisi a napomáhá vnitrostátním regulačním orgánům ve všech záležitostech týkajících se úkolů svěřených vnitrostátním regulačním orgánům rámcovou směrnicí a zvláštními směrnicemi.

4.   Při veškerých činnostech a zejména při vypracovávání stanovisek sleduje BERT tytéž cíle, které byly článkem 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) určeny vnitrostátním regulačním orgánům.

5.     Přijme se rozhodnutí, obsahující následující ustanovení, o zřízení kanceláře za účelem zajištění příslušných zdrojů pro BERT:

a)

ustanovení stanovící, že kancelář tvoří součást administrativy Společenství, pokud jde o podmínky zaměstnanců a rozpočtové úkoly;

b)

zvláštní služební řád kanceláře, pokud jde nutnost zajistit nezávislé plnění funkcí BERT; a

c)

pravidla prvního shromáždění a prvního předsednictví BERT.

Kancelář se zřizuje v Bruselu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 směrnice 2002/21/ES, článku 2 směrnice 2002/19/ES, článku 2 směrnice 2002/20/ES, článku 2 směrnice 2002/22/ES, článku 2 směrnice 2002/58/ES a článku 2 rozhodnutí č. 676/2002/ES ║.

Článek 3

Funkce BERT

Při plnění úkolů podle tohoto nařízení BERT :

a)

na žádost Evropského parlamentu, Komise či z vlastního podnětu vydává stanoviska a je Evropskému parlamentu a Komisi nápomocen poskytováním dodatečné technické podpory ve všech otázkách týkajících se elektronických komunikací;

b)

vypracovává společné postoje, pokyny a osvědčené postupy pro ukládání regulačních nápravných opatření na vnitrostátní úrovni a sleduje jejich provádění v členských státech;

c)

je nápomocen Společenství, členským státům a vnitrostátním regulačním orgánům, pokud jde o vztahy, diskuse a výměny se třetími osobami;

d)

poskytuje účastníkům trhu (včetně spotřebitelů a spotřebitelských organizací) a vnitrostátním regulačním orgánům poradenství v regulačních otázkách;

e)

zajišťuje výměnu, šíření a shromažďování informací a provádí studie v oblastech své činnosti;

f)

zajišťuje výměnu zkušeností a podporu inovace v oblasti elektronických komunikací;

g)

poskytuje poradenství vnitrostátním regulačním orgánům k přeshraničním sporům a případně k otázkám přístupnosti elektronických komunikací;

h)

vypracovává společné postoje k celoevropským otázkám, jako jsou globální telekomunikační služby, aby zajistil jednotnější regulaci a podpořil celoevropský trh a celoevropská pravidla.

KAPITOLA II

ÚKOLY ÚŘADU TÝKAJÍCÍ SE POSÍLENÍ VNITŘNÍHO TRHU

Článek 4

Úloha BERT při uplatňování předpisového rámce

1.   Na žádost Komise vydává BERT stanoviska ke všem otázkám týkajícím se elektronických komunikací, jak stanoví toto nařízení. BERT může také z vlastního podnětu vydávat stanoviska k těmto záležitostem pro Komisi nebo vnitrostátní regulační orgány .

2.    Za účelem podpory harmonizovaného uplatňování ustanovení rámcové směrnice a zvláštních směrnic si Komise vyžádá, aby jí byl BERT nápomocen také při přípravě doporučení nebo rozhodnutí, jež má Komise přijmout v souladu s článkem 19 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Evropský parlament si rovněž může od BERT vyžádat takovou pomoc, jakou lze v souvislosti s různými šetřeními či právními předpisy v rámci funkcí, jež plní BERT, důvodně požadovat.

3.   Záležitostmi uvedenými v odstavci 1 jsou :

a)

návrhy opatření vnitrostátních regulačních orgánů týkající se vymezení trhu, určení podniků s významnou tržní silou a ukládání nápravných opatření v souladu s článkem 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

b)

vymezení nadnárodních trhů v souladu s článkem 15 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

c)

otázky normalizace v souladu s článkem 17 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

d)

analýzy specifických vnitrostátních trhů v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a případně trhů na nižší než celostátní úrovni ;

e)

průhlednost a zveřejňování informací pro koncové uživatele v souladu s článkem 21 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

f)

kvalitu služeb v souladu s článkem 22 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

g)

účinné provádění evropského čísla tísňového volání „112“ v souladu s článkem 26 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

h)

přenositelnost čísel v souladu s článkem 30 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

i)

zlepšení přístupu zdravotně postižených koncových uživatelů ke službám a zařízením elektronických komunikací v souladu s článkem 33 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

j)

opatření vnitrostátních regulačních orgánů přijatá v souladu s článkem 5 a čl. 8 odst. 3 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice);

k)

opatření pro průhledné zpřístupnění účastnického vedení v souladu s článkem 9 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice);

l)

podmínky pro přístup k digitálním televizním a rozhlasovým službám v souladu s článkem 6 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a interoperabilitu digitálních interaktivních televizních služeb v souladu s článkem 18 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

m)

záležitosti spadající do působnosti BERT vymezené v rámcové směrnici a ve zvláštních směrnicích, v rozsahu, v jakém ovlivňují řízení spektra nebo jsou tímto řízením ovlivněny ;

n)

opatření, která zaručují vytvoření společných celoevropských pravidel a požadavků pro poskytovatele globálních telekomunikačních služeb.

4.   Kromě toho Komise může požádat BERT, aby provedl specifické úkoly stanovené v článcích 5 až 18.

5.     Komise a vnitrostátní regulační orgány v co nejvyšší míře zohledňují stanoviska BERT. V případě, že BERT navrhuje alternativní řešení s ohledem na odlišné podmínky na trhu a závislost různých regulačních přístupů na minulém vývoji, vnitrostátní regulační orgány zváží, jaké řešení nejlépe odpovídá jejich regulačnímu přístupu. Vnitrostátní regulační orgány a Komise zveřejní informace o tom, jak bylo stanovisko BERT zohledněno.

Článek 5

Konzultace BERT ve věci vymezení a analýzy vnitrostátních trhů a ve věci nápravných opatření

1.   Komise informuje BERT v případech, kdy jedná podle čl. 7 odst. 4 a 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

2.    BERT předloží Komisi stanovisko k návrhu opatření do čtyř týdnů od okamžiku, kdy je o opatření informován. Stanovisko obsahuje podrobnou a objektivní analýzu toho, zda návrh opatření představuje překážku pro jednotný trh a zda je slučitelný s právními předpisy Společenství, a zejména s cíli uvedenými v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). Komise případně požádá BERT, aby určil , jak by měl být návrh opatření změněn, aby se zaručilo, že je uvedených cílů co nejúčinněji dosaženo.

3.    BERT poskytuje Komisi na žádost veškeré dostupné informace nutné k plnění úkolů podle odstavce 2.

Článek 6

Přezkumy vnitrostátních trhů prováděné BERT

1.   Obdrží-li BERT od Komise podle čl. 16 odst. 7 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) žádost o analýzu určitého relevantního trhu členského státu, vydá stanovisko a poskytne Komisi nezbytné informace včetně výsledků veřejné konzultace a analýzy trhu. Pokud BERT zjistí, že hospodářská soutěž na daném trhu není účinná, uvede ve stanovisku navazujícím na veřejnou konzultaci návrh opatření, v němž určí podnik nebo podniky, které by podle jeho názoru měly být označeny jako podniky s významnou tržní silou na daném trhu, a odpovídající povinnosti, které by měly být uloženy.

2.    BERT může případně před vydáním stanoviska pro Komisi konzultovat příslušné vnitrostátní orgány na ochranu hospodářské soutěže.

3.    BERT poskytuje Komisi na žádost veškeré dostupné informace nutné k plnění úkolů podle odstavce 1.

Článek 7

Vymezení a analýza nadnárodních trhů

1.    BERT vydá Komisi na žádost stanovisko k vhodnému vymezení nadnárodních trhů.

2.   Pokud Komise v souladu s čl. 15 odst. 4 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) stanovila nadnárodní trh, může být BERT na požádání nápomocen vnitrostátním regulačním orgánům, které se v souladu s čl. 16 odst. 5 uvedené směrnice zabývají společnou analýzou trhu ▐.

3.    BERT poskytuje Komisi na žádost veškeré dostupné informace nutné k plnění úkolů podle odstavců 1 až 2.

Článek 8

Harmonizace přidělování a přenositelnosti čísel

1.    Na žádost Komise BERT spolupracuje s vnitrostátními regulačními orgány v otázkách týkajících se podvodů či zneužití číslovacích zdrojů ve Společenství, zejména u přeshraničních služeb. Může vydat stanovisko k opatření, která lze přijmout na úrovni Společenství či na vnitrostátní úrovni s cílem řešit podvod, zneužití a jiné obavy spotřebitelů spojené s přidělováním čísel.

2.   Na žádost Komise předloží BERT Komisi stanovisko k rozsahu a technickým parametrům povinností týkajících se přenášení čísel či identifikačních údajů účastníka a souvisejících informací mezi sítěmi a k vhodnosti rozšíření těchto povinností na úroveň Společenství.

Článek 9

Provádění evropského čísla tísňového volání „112“

1.   Na žádost Komise předloží BERT Komisi stanovisko k technickým otázkám spojeným s prováděním jednotného evropského čísla tísňového volání „112“ v souladu s článkem 26 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).

2.   Před vydáním stanoviska podle odstavce 1 BERT nejprve konzultuje příslušné vnitrostátní orgány a v souladu s článkem 31 uspořádá veřejnou konzultaci.

Článek 10

Poradenství v otázkách rádiových frekvencí ve vztahu k elektronickým komunikacím

1.   Na žádost poskytuje BERT Komisi, skupině pro politiku rádiového spektra („RSPG“) nebo Výboru pro rádiové spektrum („RSC“) případně poradenství v záležitostech, které spadají do rozsahu funkcí BERT a mají vliv na užívání rádiových frekvencí pro elektronické komunikace ve Společenství nebo jsou tímto užíváním ovlivněny. Případně úzce spolupracuje s RSPG a RSC.

2.   Činnosti uvedené v odstavci 1 se mohou týkat provádění rozhodnutí č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru) a není jimi dotčeno rozdělení úkolů podle článku 4 uvedeného rozhodnutí.

3.    Komise může požádat BERT, aby poskytl RSPG nebo RSC poradenství v souvislosti s poradenstvím, které RSC poskytuje Komisi, při vymezování společných politických cílů uvedených v čl. 6 odst. 3 rozhodnutí č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru), pokud spadají do odvětví elektronických komunikací.

4.    BERT přispívá ke zprávám zveřejňovaným Komisí, případně RSPG, RSC nebo jiným příslušným orgánem o předpokládaném vývoji frekvencí v odvětví a politikách elektronických komunikací, v níž určí možné potřeby a výzvy.

Článek 11

Harmonizace podmínek a postupů týkajících se obecných oprávnění a práv na užívání

1.   Komise může požádat BERT, aby pro Komisi, RSPG nebo RSC vydal stanovisko k rozsahu a obsahu prováděcích opatření stanovených v článku 6a směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice). Toto stanovisko může zahrnovat zejména posouzení provedené BERT , pokud jde o výhody, které mohou prováděcí opatření přijatá Komisí podle článku 6a směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) představovat pro jednotný trh sítí a služeb elektronických komunikací, a určení služeb, které by mohly být poskytovány napříč Společenstvím a pro něž by takováto opatření byla přínosná.

2.   Na případnou žádost Komise, RSPG, RSC nebo jiného příslušného orgánu BERT ve lhůtě uvedené v žádosti vysvětlí či doplní stanovisko vydané podle odstavce 1.

Článek 12

Odejmutí práv na užívání rádiových frekvencí a čísel udělených na základě společných řízení

Komise může požádat BERT, aby předložil Komisi, RSPG nebo RSC stanovisko k odejmutí práv na užívání udělených na základě společných řízení stanovených v článku 6b směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice).

V tomto stanovisku prověří, zda došlo k závažnému a opakovanému porušení podmínek spjatých správy na užívání.

Článek 13

Jednání z vlastního podnětu

BERT může Evropskému parlamentu a Komisi z vlastního podnětu předložit stanovisko, především k záležitostem uvedeným v čl. 4 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 1 a článcích 12, 14, 21 a 22, a k jiným otázkám, které pokládá za relevantní .

KAPITOLA III

DOPLŇKOVÉ ÚKOLY BERT

Článek 14

Přeshraniční spory

1.   Obdrží-li BERT od vnitrostátního regulačního orgánu podle článku 21 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) žádost o doporučení při řešení sporu, informuje všechny strany sporu a všechny příslušné vnitrostátní regulační orgány.

2.    BERT prošetří důvody sporu a od stran sporu a příslušných vnitrostátních regulačních orgánů si vyžádá patřičné informace.

3.   S výjimkou mimořádných okolností vydá BERT doporučení do tří měsíců od žádosti. V doporučení určí opatření, která by měly dotčené vnitrostátní regulační orgány podle jeho názoru v souladu s ustanoveními rámcové směrnice nebo zvláštních směrnic přijmout.

4.    BERT může odmítnout vydat doporučení, pokud má za to, že existují jiné mechanismy, které by lépe přispěly k včasnému vyřešení sporu v souladu s článkem 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice). V takovýchto případech neprodleně informuje strany sporu a vnitrostátní regulační orgány.

Pokud se spor do čtyř měsíců nevyřeší nebo pokud strany nevyužily jiný mechanismus, jedná BERT na žádost vnitrostátního regulačního orgánu v souladu s odstavci 2 a 3.

Článek 15

Výměna, šíření a shromažďování informací

1.   S ohledem na politiku Společenství v oblasti elektronických komunikací podporuje BERT výměnu informací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy, vnitrostátními regulačními orgány a Komisí o situaci a vývoji regulačních činností týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací. S ohledem na odlišné podmínky na trhu a závislost různých regulačních přístupů na minulém vývoji může BERT vypracovat alternativní řešení v rámci harmonizovaného regulačního rámce.

2.    BERT podporuje výměnu informací, osvědčené regulační postupy a technický rozvoj ve Společenství i mimo ně, a to zejména:

a)

shromažďováním, zpracováváním a zveřejňováním informací o technických vlastnostech, kvalitě a cenách služeb elektronických komunikací a informací o trzích elektronických komunikací ve Společenství,

b)

zadáváním či prováděním studií o sítích a službách elektronických komunikací a o regulaci ▐ těchto sítí a služeb a

c)

organizováním či podporou vzdělávání pro vnitrostátní regulační orgány v otázkách, které spadají do rozsahu funkcí BERT, jak je uvedeno v rámcové směrnici a zvláštních směrnicích .

3.    BERT zpřístupní tyto informace veřejnosti, a to ve snadno přístupné formě. Důvěrnost je náležitě respektována .

Článek 16

Sledování a podávání zpráv v odvětví elektronických komunikací

1.    Komise může požádat BERT, aby sledoval vývoj trhu elektronických komunikací, a zejména cen pro koncové uživatele u produktů a služeb, které jsou spotřebiteli nejvíce využívány.

2.    BERT zveřejňuje výroční zprávu o vývoji odvětví elektronických komunikací včetně spotřebitelských otázek, v níž určí zbývající překážky bránící dotvoření jednotného trhu elektronických komunikací. Zpráva rovněž obsahuje přehled a analýzu informací o vnitrostátních odvolacích řízeních stanovených členskými státy podle čl. 4 odst. 3 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a o rozsahu, v jakém jsou v členských státech používány postupy mimosoudního řešení sporů podle článku 34 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě). Tato zpráva se předkládá Evropskému parlamentu, který k ní může vydat stanovisko.

3.    Komise může požádat BERT, aby předložil stanovisko k opatřením, která by mohla být přijata k řešení problémů určených při posuzování otázek uvedených v odstavci 1, a to při zveřejnění výroční zprávy. Uvedené stanovisko se předkládá Evropskému parlamentu.

4.    Komise může požádat BERT, aby pravidelně zveřejňoval zprávu o interoperabilitě digitálních interaktivních televizních služeb podle článku 18 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Článek 17

Přístupnost elektronických komunikací

1.   Na žádost Komise poskytne BERT Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům poradenství ohledně zlepšení interoperability služeb a koncového zařízení elektronických komunikací, přístupu k nim a jejich využívání, a zejména v souvislosti s otázkami přeshraniční interoperability, přičemž se zabývá zvláštními potřebami zdravotně postižených koncových uživatelů a starších osob.

Článek 18

Dodatečné úkoly

Na žádost Komise se BERT může ujmout plnění určitých dodatečných úkolů pod podmínkou, že souhlasí všichni jeho členové .

KAPITOLA IV

ORGANIZACE BERT

Článek 19

Orgány BERT

BERT má:

(a)

▐ radu regulačních orgánů ,

b)

výkonného ředitele.

Článek 20

▐Rada regulačních orgánů

1.    Rada regulačních orgánů je tvořena jedním členem z každého členského státu, přičemž tento člen je současně vedoucím nebo pověřeným vysokým zástupcem nezávislého vnitrostátního regulačního orgánu odpovídajícího v daném členském státě za každodenní uplatňování regulačního rámce. Vnitrostátní regulační orgány jmenují jednoho náhradníka za každý členský stát. Komise se po předchozí dohodě s radou regulačních orgánů účastní jako pozorovatel.

2.    Rada regulačních orgánů ze svých členů jmenuje svého předsedu a místopředsedu. Místopředseda automaticky nahradí předsedu, pokud tento nemůže plnit své povinnosti. Funkční období předsedy a místopředsedy je dva a půl roku v souladu s volebními postupy stanovenými v jednacím řádu .

3.   Schůze ▐ rady regulačních orgánů svolávané jejím předsedou se konají nejméně čtyřikrát za rok formou řádného zasedání. Rada se rovněž může sejít na mimořádném zasedání z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů. Rada regulačních orgánů může k účasti na jednání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž stanoviska mohou s danou problematikou souviset. Členům ▐ rady regulačních orgánů mohou být s ohledem na jednací řád nápomocni poradci nebo odborníci ▐.

4.   Rozhodnutí ▐ rady regulačních orgánů jsou přijímána dvoutřetinovou většinou přítomných členů, není-li stanoveno jinak v tomto nařízení, rámcové směrnici a zvláštních směrnicích. Tato rozhodnutí se sdělí Komisi.

Rada regulačních orgánů schvaluje jednací řád BERT dvoutřetinovou většinou hlasů. Tento jednací řád zajistí, aby členové rady regulačních orgánů vždy dostávali úplný pořad jednání a předlohy návrhů v předstihu před každým zasedáním, aby měli možnost navrhovat změny před hlasováním.

5.   Každý člen má jeden hlas. Jednací řád podrobněji popisuje postup při hlasování, zejména podmínky, za jakých může jeden člen jednat jménem jiného člena, a případně rovněž pravidla upravující schopnost usnášení.

6.     Rada regulačních orgánů jedná při plnění úkolů, které jsou jí tímto nařízením svěřeny, nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného členského státu ani od žádné strany hájící veřejný nebo soukromý zájem.

7.     Služby sekretariátu pro radu regulačních orgánů zajistí BERT.

Článek 21

Úkoly ▐ rady regulačních orgánů

1.    Rada regulačních orgánů jmenuje v souladu s odstavcem 7 výkonného ředitele. Rada regulačních orgánů přijímá všechna rozhodnutí týkající se plnění funkcí BERT uvedených v článku 3.

2.    Po poradě s Komisí rada regulačních orgánů před 30. zářím každého roku přijme, v souladu s čl. 23 odst. 3 a návrhem rozpočtu sestaveným v souladu s článkem 25, pracovní program BERT pro nadcházející rok a předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. ▐

3.   ▐ Rada regulačních orgánů vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem a hlavním úředníkem pro bezpečnost sítí.

4.    Rada regulačních orgánů přijme, v zastoupení BERT, v souladu s článkem 36 zvláštní opatření týkající se práva na přístup k dokumentům BERT .

5.   ▐ Rada regulačních orgánů přijme výroční zprávu o činnosti BERT a do 15. června ji předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru. Evropský parlament může požádat předsedu rady regulačních orgánů nebo výkonného ředitele, aby se v Parlamentu vyjádřil o důležitých otázkách týkajících se ▐ činností BERT .

6.     Rada regulačních orgánů poskytuje pokyny výkonnému řediteli při plnění jeho úkolů.

7.     Rada regulačních orgánů jmenuje výkonného ředitele. Rada regulačních orgánů toto rozhodnutí schvaluje tříčtvrtinovou většinou svých členů. Designovaný výkonný ředitel se neúčastní přípravy takového rozhodnutí ani hlasování o něm.

8.     Rada regulačních orgánů schválí nezávislou část výroční zprávy týkající se regulačních činností podle odstavce 5 tohoto článku a čl. 23 odst. 7 .

Článek 22

Výkonný ředitel

1.    BERT řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých funkcí odpovědný radě regulačních orgánů a jedná podle jejích pokynů. Jinak výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani žádného subjektu.

2.    Výkonného ředitele jmenuje rada regulačních orgánů na základě výkonnosti, schopností a zkušeností v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací. Před jmenováním se ke vhodnosti kandidáta vybraného radou regulačních orgánů může v nezávaznému stanovisku vyjádřit Evropský parlament a Komise. Za tím účelem je kandidát vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

3.   Funkční období výkonného ředitele je pětileté. ▐

4.    Rada regulačních orgánů může funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit nanejvýše o další tři roky, a to s ohledem na hodnotící zprávu a pouze v případech odůvodněných úkoly a potřebami BERT .

O svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele informuje ▐ rada regulačních orgánů Evropský parlament. Do jednoho měsíce před prodloužením svého funkčního období může být výkonný ředitel vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

Pokud není funkční období prodlouženo, setrvá výkonný ředitel ve své funkci až do jmenování svého nástupce.

5.    Výkonný ředitel může být odvolán pouze rozhodnutím ▐ rady regulačních orgánů s přihlédnutím ke stanovisku Evropského parlamentu. Rada regulačních orgánů toto rozhodnutí schválí tříčtvrtinovou většinou svých členů.

6.   Evropský parlament a Rada mohou požádat výkonného ředitele, aby předložil zprávu o plnění svých povinností. V případě potřeby může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat výkonného ředitele, aby před tento výbor předstoupil a odpověděl na otázky jeho poslanců.

Článek 23

Úkoly výkonného ředitele

1.    Výkonný ředitel odpovídá za zastupování BERT a je pověřen jeho řízením.

2.    Výkonný ředitel připravuje pořad jednání rady regulačních orgánů . Práce ▐ rady regulačních orgánů se účastní bez hlasovacího práva.

3.    Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh pracovního programu BERT na následující rok a předloží tento návrh do 30. června daného roku radě regulačních orgánů. Rada regulačních orgánů přijme návrh pracovního programu podle čl. 21 odst. 2 .

4.    Výkonný ředitel odpovídá za dohled nad prováděním ročního pracovního programu BERT pod vedením rady regulačních orgánů ▐.

5.    Výkonný ředitel podniká potřebné kroky, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a zveřejňuje oznámení, aby zajistil fungování BERT v souladu s tímto nařízením.

6.    Výkonný ředitel sestavuje odhad příjmů a výdajů BERT podle článku 25 a plní rozpočet BERT podle článku 26.

7.    Výkonný ředitel každoročně vypracuje návrh výroční zprávy o činnosti BERT , která obsahuje část týkající se konzultačních činností BERT a část týkající se finančních a správních záležitostí.

8.   Pokud jde o zaměstnance BERT, může rada regulačních orgánů delegovat na výkonného ředitele výkon pravomocí stanovených v čl. 38 odst. 3.

KAPITOLA V

FINANČNÍ POŽADAVKY

Článek 24

Rozpočet BERT

1.   Příjmy a zdroje BERT sestávají zejména :

a)

z dotace Společenství uvedené v příslušných okruzích souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise), jak bylo rozhodnuto rozpočtovým orgánem a v souladu s bodem 47 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení  (16);

b)

z finančního příspěvku od každého vnitrostátního regulačního orgánu. Každý členský stát zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány byly vybaveny odpovídajícími finančními zdroji nezbytnými k zapojení se do činnosti BERT;

c)

polovinu kvalifikovaných pracovníků budou tvořit dočasně přidělení národní odborníci určení vnitrostátními orgány;

d)

rada regulačních orgánů odsouhlasí nejpozději šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost výši finančního příspěvku, který má poskytnout každý členský stát podle písm. (b);

e)

přiměřenost rozpočtové struktury a plnění členských států budou přezkoumány k 1. lednu 2014.

2.   Výdaje BERT zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.

3.   Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4.   Veškeré příjmy a výdaje ▐ jsou předmětem prognózy na každý rozpočtový rok, který se shoduje s kalendářním rokem, a jsou zaneseny do jeho rozpočtu.

5.     Organizační a finanční struktura BERT se přezkoumá do 1. ledna 2014.

Článek 25

Sestavování rozpočtu

1.   Každý rok nejpozději do 15. února sestaví výkonný ředitel předběžný návrh rozpočtu pokrývající provozní výdaje a předpokládaný pracovní program na následující rozpočtový rok a předá tento předběžný návrh ▐ radě regulačních orgánů společně se seznamem prozatímních pracovních míst. Rada regulačních orgánů každoročně na základě návrhu vypracovaného výkonným ředitelem sestaví odhad příjmů a výdajů BERT pro následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předá ▐ rada regulačních orgánů Komisi nejpozději do 31. března. ▐

2.   Uvedený odhad předloží Komise spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“).

3.   Komise na základě odhadů zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie prognózy, které považuje za nezbytné s ohledem na plán pracovních míst, a výši grantu ze souhrnného rozpočtu v souladu s článkem 272 Smlouvy.

4.   Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst BERT .

5.   Rozpočet BERT sestavuje ▐ rada regulačních orgánů . Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se náležitě upraví.

6.   ▐ Rada regulačních orgánů neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít významný finanční dopad na financování rozpočtu, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi. Pokud některá z obou složek rozpočtového orgánu zamýšlí zaujmout stanovisko, sdělí ve lhůtě dvou týdnů po obdržení informace o stavebním projektu BERT svůj úmysl takové stanovisko zaujmout. Pokud neodpoví, může BERT plánovanou operaci provést.

Článek 26

Plnění a kontrola rozpočtu

1.    Výkonný ředitel je schvalující osobou a plní rozpočet BERT .

2.     Výkonný ředitel vypracuje pro BERT výroční zprávu o činnosti spolu s prohlášením o věrohodnosti. Tyto dokumenty se zveřejňují.

3.   Účetní BERT předá účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března po ukončení každého rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní BERT do 31. března následujícího roku předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž Evropskému parlamentu a Radě. Účetní Komise poté provede konsolidaci předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů podle článku 128 nařízení ║ (ES, Euratom) č. 1605/2002.

4.   Do 31. března po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní Komise Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku BERT společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se předává také Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce BERT v souladu s článkem 129 nařízení ║(ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku BERT a předloží ji ▐ radě regulačních orgánů k vyjádření.

6.   ▐ Rada regulačních orgánů vydá ke konečné účetní závěrce BERT stanovisko.

7.    Výkonný ředitel předá tuto konečnou účetní závěrku společně se stanoviskem ▐ rady regulačních orgánů nejpozději 1. července po ukončení rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

8.   Konečná účetní závěrka se zveřejní.

9.    Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 15. října. Zároveň zašle tuto odpověď ▐ radě regulačních orgánů , Evropskému parlamentu a Komisi.

10.   V souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 předkládá výkonný ředitel Evropskému parlamentu na jeho žádost jakékoli informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok.

11.   Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 15. května roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku N.

Článek 27

Systémy vnitřní kontroly

Interní auditor Komise odpovídá za audit systémů vnitřní kontroly BERT.

Článek 28

Finanční předpisy

▐Rada regulačních orgánů vypracuje po poradě s Komisí finanční předpisy použitelné na BERT . Tyto předpisy se smějí odchylovat od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro orgány uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství  (17), pokud to vyžadují zvláštní potřeby fungování BERT a pouze s předchozím souhlasem Komise.

Článek 29

Opatření proti podvodům

1.   Za účelem boje proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání se bez jakéhokoli omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (18).

2.    BERT přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (19) a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na veškeré zaměstnance BERT .

3.   Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a úřad OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků vyplácených BERT i u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.

KAPITOLA VI

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Poskytování informací BERT

1.   Podniky, které poskytují sítě a služby elektronických komunikací, poskytnou veškeré informace včetně informací finančních, které BERT požaduje k plnění úkolů stanovených tímto nařízením. Podniky musí tyto informace poskytovat neprodleně na žádost, v časových lhůtách a s takovou úrovní podrobnosti údajů, jakou BERT požaduje. Komise může požadovat, aby BERT žádost o informace zdůvodnil .

2.   Vnitrostátní regulační orgány poskytují BERT informace, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nařízení. Pokud poskytnuté informace odkazují na informace, které byly předtím poskytnuty podniky na žádost vnitrostátního regulačního orgánu, musí být o tom tyto podniky informovány.

3.     V nutných případech je zaručena důvěrnost informací poskytnutých podle tohoto článku. Použije se článek 35 .

Článek 31

Konzultace

BERT v případě, že má v úmyslu vydat stanovisko podle ustanovení tohoto nařízení, případně konzultuje zainteresované strany a poskytne jim příležitost předložit k návrhu stanoviska v přiměřené lhůtě připomínky. Výsledky konzultačního postupu BERT veřejně zpřístupní, s výjimkou případů důvěrných informací.

Článek 32

Dozor, vymáhání práv a sankce

1.   Vnitrostátní regulační orgány ve spolupráci s BERT ověřují, zda podniky plní povinnosti stanovené v tomto nařízení.

2.    V případě, že podniky nedodrží požadavek na poskytování informací stanovený v článku 30, Komise je na tuto skutečnost upozorní. V případě potřeby a na žádost BERT může Komise názvy těchto podniků zveřejnit .

Článek 33

Prohlášení o zájmech

Zaměstnanci BERT, členové rady regulačních orgánů a výkonný ředitel BERT učiní roční prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou všechny přímé či nepřímé zájmy, které by mohly ovlivňovat jejich nezávislost. Tato prohlášení činí písemně.

Článek 34

Průhlednost

1.    BERT vykonává svou činnost s vysokou mírou průhlednosti.

2.    BERT zajistí, aby byly veřejnosti a všem zainteresovaným stranám případně poskytovány objektivní, spolehlivé a snadno přístupné informace, zejména pokud jde o výsledky jeho práce. Rovněž zveřejní prohlášení o zájmech učiněná členy rady regulačních orgánů a výkonným ředitelem ▐.

3.   Rada regulačních orgánů může na návrh výkonného ředitele zainteresovaným stranám umožnit, aby se účastnily některých činností BERT jako pozorovatelé.

4.    BERT ve svém jednacím řádu stanoví praktická opatření pro používání pravidel průhlednosti uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 35

Důvěrnost údajů

1.    BERT nesděluje třetím osobám informace, které zpracovává nebo které obdržel a pro které bylo vyžádáno důvěrné zacházení.

2.   Členové rady regulačních orgánů a výkonný ředitel BERT , externí odborníci a zaměstnanci BERT jsou povinni i po skončení svých funkcí zachovávat důvěrnost podle článku 287 Smlouvy.

3.    BERT ve svém jednacím řádu stanoví praktická opatření pro používání pravidel důvěrnosti uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.   Aniž je dotčen článek 36, přijímá BERT v souladu s rozhodnutím 2001/844/ES, ESUO, Euratom (20) vhodná opatření k ochraně důvěrných informací, ke kterým má přístup nebo které mu sdělily členské státy nebo vnitrostátní regulační orgány. Členské státy přijmou rovnocenná opatření v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Náležitý ohled se bere na závažnost možného poškození základních zájmů Společenství nebo jednoho či více členských států. Každý členský stát a Komise musejí dodržovat příslušný stupeň utajení, který dokumentu přidělil jeho původce.

Článek 36

Přístup k dokumentům

1.   Na dokumenty v držení BERT se vztahuje nařízení ║(ES) č. 1049/2001.

2.   Do šesti měsíců od data skutečného zahájení činnosti BERT přijme ▐ rada regulačních orgánů praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

Článek 37

Právní postavení

1.    BERT je subjektem Společenství, který má právní subjektivitu.

2.    BERT má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.    BERT zastupuje jeho výkonný ředitel.

4.    BERT sídlí v [ …]. Dokud nebudou připraveny jeho prostory, bude dočasně působit v prostorách Komise.

Článek 38

Zaměstnanci

1.   Na zaměstnance BERT , včetně ředitele a hlavního úředníka pro bezpečnost sítí, se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropského společenství za účelem uplatnění tohoto služebního a pracovního řádu.

2.   Po dohodě s Komisí přijme ▐ rada regulačních orgánů nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

3.   Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává BERT pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád úředníků Evropských společenství a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

4.   ▐ Rada regulačních orgánů může přijmout ustanovení, která BERT umožní dočasně zaměstnat odborníky z jednotlivých členských států.

Článek 39

Výsady a imunity

Na úřad a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 40

Odpovědnost BERT

1.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí BERT v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jím nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkce. Soudní dvůr Evropských společenství má pravomoc rozhodovat jakýkoli spor o urovnání těchto škod.

2.   Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců BERT vůči BERT se řídí předpisy použitelnými pro zaměstnance úřadu.

Článek 41

Ochrana osobních údajů

Při zpracování údajů týkajících se fyzických osob se BERT řídí nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 42

Účast třetích zemí

BERT je otevřený účasti evropských zemí, které uzavřely se Společenstvím dohody, na jejichž základě příslušné země přijaly a uplatňují právní předpisy Společenství v oblasti spadající do působnosti tohoto nařízení. V souladu s příslušnými ustanoveními těchto dohod se přijmou opatření, která stanoví prováděcí pravidla pro účast těchto zemí na práci BERT , zejména povahu a rozsah této účasti. V souladu s rozhodnutím rady regulačních orgánů mohou tato opatření stanovit, že tyto státy budou bez možnosti hlasování zastoupeny při schůzích rady regulačních orgánů.

Článek 43

Komunikační výbor

1.   Komisi je při provádění tohoto nařízení nápomocen Komunikační výbor zřízený podle článku 22 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999, kterým se stanoví postup pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi  (21) s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 44

Hodnocení a přezkum

Do tří let od skutečného zahájení činnosti ▐ zveřejní Komise hodnotící zprávu o zkušenostech získaných v důsledku činnosti BERT . Tato hodnotící zpráva zahrnuje výsledky dosažené BERT a jeho pracovní metody, ve vztahu k jeho účelu, mandátu a úkolům definovaným v tomto nařízení a v jeho ročních pracovních programech. V hodnotící zprávě se zohlední názory dotčených osob jak na úrovni Společenství, tak na vnitrostátní úrovni, a tato zpráva se předá Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament vydá k hodnotící zprávě stanovisko.

K 1. lednu 2014 se provede přezkum, který posoudí, zda je zapotřebí prodloužit mandát BERT. V případě, že prodloužení bude odůvodněné, přezkoumají se rozpočtová a procesní pravidla a také lidské zdroje.

Článek 45

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem [31. prosince 2009].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)   Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 50.

(2)  Úř. věst. C 257, 9.10.2008, s. 51.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008.

(4)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

(5)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.

(6)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.

(7)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51.

(8)  Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37. ║.

(9)   Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 370.

(10)  Úř. věst. L 200, 30.7.2002, s. 38.

(11)   Úř. věst. C 104, 3.5.2006, s. 19 a Úř. věst. C 191, 17.8.2007, s. 17.

(12)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 32.

(14)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(15)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(16)   Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(17)   Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

(18)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(19)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(20)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

(21)   Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/359


Středa 24. září 2008
Sítě a služby elektronických komunikací, ochrana soukromí a ochrana spotřebitele ***I

P6_TA(2008)0452

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/22/ES ouniverzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů aochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (KOM(2007)0698 — C6-0420/2007 — 2007/0248(COD))

2010/C 8 E/47

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0698),

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0420/2007),

s ohledem článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0318/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Středa 24. září 2008
P6_TC1-COD(2007)0248

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. září 2008 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/ …/ES, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

po konzultacích s Evropským inspektorem ochrany údajů (3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Fungování směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (6), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (7), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (8) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (9), jež tvoří platný předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací, podléhá pravidelnému přezkumu ze strany Komise, zejména za účelem zjištění, zda je třeba směrnice změnit s ohledem na vývoj technologií a trhu.

(2)

V tomto ohledu Komise předložila svá zjištění ve svém sdělení Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. června 2006 o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací.

(3)

Reforma předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací, včetně posílení ustanovení ve prospěch uživatelů se zdravotním postižením, představuje hlavní krok k dosažení jednotného evropského informačního prostoru a zároveň k široce přístupné informační společnosti. Tyto cíle jsou zahrnuty do strategického rámce pro rozvoj informační společnosti, popsaného ve sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 1. června 2005 nazvaném „i2010 — Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“.

(4)

Univerzální služby fungují jako ochranná síť pro osoby, jimž jejich finanční zdroje, zeměpisná poloha nebo zvláštní sociální potřeby neumožňují přístup k základním službám dostupným pro většinu občanů. Základní povinností univerzální služby stanovené ve směrnici 2002/22/ES je poskytnout uživatelům, kteří o to požádají, připojení k veřejné telefonní síti v pevném místě za přijatelnou cenu. Směrnice se tedy nevztahuje na mobilní služby ani na širokopásmové připojení k internetu. Tato základní povinnost nyní čelí technickému rozvoji a vývoji na trhu, kde mobilní komunikace mohou být v mnoha oblastech jedinou možností přístupu k síti a kde se sítě rostoucí měrou orientují na technologie spojené s mobilní a širokopásmovou komunikací. Proto je třeba posoudit, zda nejsou splněny technické, sociální a ekonomické podmínky pro to, aby byly mobilní komunikace a širokopásmový přístup zahrnuty do povinností univerzální služby, a je nutno zvážit související finanční aspekty. Za tímto účelem Komise provede nejpozději na podzim 2008 přezkum rozsahu povinností univerzální služby a předloží návrhy na změnu směrnice 2002/22/ES v zájmu dosažení příslušných cílů veřejného zájmu. Při přezkumu bude zohledněna hospodářská konkurenceschopnost a jeho součástí bude rozbor sociálních, obchodních a technických podmínek a rizika sociálního vyloučení. Zaměří se také na technickou a ekonomickou proveditelnost, odhady nákladů, jejich rozdělení a financování modelů jakékoli nově definované povinnosti univerzální služby. Protože veškeré otázky týkající se rozsahu povinností univerzální služby budou řešeny v rámci tohoto samostatného postupu, zabývá se tato směrnice pouze ostatními aspekty směrnice 2002/22/ES.

(5)

V zájmu jasnosti a jednoduchosti se tento akt zabývá pouze změnou směrnic 2002/22/ES a 2002/58/ES.

(6)

Aniž by byla dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody  (10) , a zejména ustanovení o funkcích pro zdravotně postižené uživatele podle článku 3 odst. 3 písm. f) uvedené směrnice, měla by být na určité aspekty koncových zařízení, včetně koncových zařízení určených pro postižené uživatele, uplatněna směrnice 2002/22/ES, aby byl usnadněn přístup těchto uživatelů k sítím a službám. V současné době k těmto zařízením patří koncová zařízení určená výlučně k příjmu rozhlasového a televizního vysílání a zvláštní koncová zařízení pro uživatele s poruchou sluchu.

(7)

Členské státy by měly zavést opatření, kterými podpoří vznik trhu pro široce dostupné produkty a služby upravené pro zdravotně postižené uživatele. Toho by mělo být dosaženo mimo jiné odkazem na evropské normy, zavedením požadavku, aby při postupech zadávaní veřejných zakázek a poskytování služeb týkajících se výzev k předkládání nabídek byl přístup možný i elektronickou cestou (eAccessibility), a prováděním právních předpisů na ochranu práv zdravotně postižených osob.

(8)

Definice je třeba upravit tak, aby odpovídaly zásadě technologické neutrality a udržovaly krok s technologickým vývojem. Zejména by měly být odděleny podmínky pro poskytování služby od skutečných prvků definice veřejně přístupné telefonní služby, tj. služby elektronických komunikací přístupné veřejnosti pro uskutečňování a přijímání vnitrostátních nebo mezinárodních volání , a od zvláštních prostředků komunikace pro zdravotně postižené uživatele za použití služeb přenosu textu nebo úplné konverzace, prostřednictvím jednoho nebo více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu, a to přímo či nepřímo prostřednictvím volby nebo předvolby operátora či dalšího prodeje a bez ohledu na to, zda tato služba využívá technologii přepojování okruhů nebo přepojování paketů. Základním rysem této služby je to, že umožňuje obousměrnou komunikaci stran, které se účastní volání . Služba, která nesplňuje všechny tyto podmínky, jako je například funkce automatického přesměrování na internetových stránkách pro poskytování služeb zákazníkům , není veřejně přístupná telefonní služba.

(9)

Je nutné upřesnit použití některých ustanovení, aby byly zohledněny situace, kdy provozovatel služby dále prodává veřejně přístupné telefonní služby poskytované jiným podnikem, nebo je prodává pod jinou značkou.

(10)

V důsledku vývoje technologií a trhu se sítě stále více přesunují k technologii „internetového protokolu“ (IP) a spotřebitelé si stále více mohou vybírat z řady konkurenčních poskytovatelů hlasových služeb. Členské státy by proto měly být schopny oddělit povinnosti univerzální služby týkající se poskytování připojení k veřejné komunikační síti v pevném místě od poskytování veřejně přístupné telefonní služby (včetně volání tísňových služeb z čísla „112“). Toto oddělení by nemělo ovlivnit rozsah povinností univerzální služby definovaných a přezkoumávaných na úrovni Společenství. Členské státy, které vedle čísla „112“ používají i jiná národní čísla tísňového volání, mohou pro přístup k těmto národním číslům tísňového volání uložit podnikům podobné povinnosti.

(11)

Vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny sledovat vývoj a úroveň sazeb na trzích pro koncové uživatele u služeb, které spadají do povinností univerzální služby, i v případě, že členský stát doposud neurčil podnik, jenž má univerzální službu poskytovat.

(12)

Nadbytečné povinnosti, jejichž účelem bylo usnadnit přechod ze starého předpisového rámce roku 1998 na předpisový rámec roku 2002, je třeba zrušit společně s jinými ustanoveními, jež se kryjí s ustanoveními směrnice 2002/21/ES a jež tato ustanovení zdvojují.

(13)

Požadavek poskytovat minimální soubor pronajatých okruhů koncovým uživatelům, který byl potřebný pro zajištění souvislého uplatňování ustanovení předpisového rámce roku 1998 v oblasti pronajatých okruhů, v níž v době, kdy předpisový rámec roku 2002 vstoupil v platnost, nebyla ještě dostatečně účinná hospodářská soutěž, již není potřebný a měl by být zrušen.

(14)

Další ukládání povinností v oblasti volby a předvolby operátora přímo právními předpisy Společenství by mohlo brzdit technologický pokrok. Tato nápravná opatření by měla být spíše ukládána vnitrostátními regulačními orgány podle analýzy trhu v souladu s postupem uvedeným ve směrnici 2002/21/ES.

(15)

Ustanovení o smluvních podmínkách by měla platit nejen pro spotřebitele, ale i pro jiné koncové uživatele, především pro mikropodniky a malé a střední podniky, které mohou dávat přednost smlouvám přizpůsobeným potřebám zákazníka. Aby poskytovatelé nebyli příliš zatěžováni administrativními povinnostmi a aby nebylo nutné obtížně stanovovat definici malých a středních podniků, neměla by ustanovení o smluvních podmínkách platit pro tyto ostatní koncové uživatele automaticky, nýbrž pouze na jejich žádost. Členské státy by měly učinit patřičné kroky, aby malé a střední podniky byly o této možnosti informovány.

(16)

Poskytovatelé služeb elektronických komunikací by měli zajistit, aby jejich zákazníci byli odpovídajícím způsobem informováni o tom, zda je poskytován přístup k tísňovým službám a zda jsou poskytovány informace o místě volajícího , a aby v první účastnické smlouvě a poté v pravidelných intervalech, například v informacích o vyúčtování, dostávali jasné a průhledné informace. Tyto informace by měly zahrnovat údaje o jakýchkoli omezeních, pokud jde o územním pokrytí, vyplývající z plánovaných technických parametrů provozu služby a dostupné infrastruktury. Pokud není služba poskytována prostřednictvím veřejně spojované telefonní sítě, měly by se rovněž sdělovat informace o spolehlivosti přístupu a spolehlivosti údajů o místě volajícího v porovnání se službou, která je poskytována prostřednictvím veřejně spojované telefonní sítě, s ohledem na současné technické normy a normy kvality a na parametry kvality služby stanovené podle směrnice 2002/22/ES. Hlasová volání zůstávají nejstabilnější a nejspolehlivější formou přístupu k tísňovým službám. Jiné způsoby komunikace, jako jsou krátké textové zprávy, mohou být méně spolehlivé a nemusí zajišťovat bezprostřední kontakt. Členské státy by však měly mít možnost podporovat rozvoj a zavádění jiných metod přístupu k tísňovým službám, které jsou schopny zajistit přístup srovnatelný s hlasovým voláním. Zákazníci by měli být také jasně informováni o možných typech opatření , které může poskytovatel služby elektronických komunikací přijmout v případě ohrožení bezpečnosti nebo v reakci na bezpečnostní událost či na případ narušení integrity, neboť takováto opatření by mohla mít přímý či nepřímý dopad na zákazníkovy údaje, soukromí nebo jiné aspekty poskytované služby.

(17)

Ve smlouvě se zákazníkem jsou uvedena všechna omezení, která poskytovatel klade na užívání koncových zařízení, jako je zablokování karty SIM u mobilních přístrojů, a veškeré poplatky při ukončení smlouvy před nebo po uplynutí sjednané doby platnosti, včetně nákladů v případě, že si zákazník přeje zařízení ponechat.

(18)

Aniž by byla na poskytovatele kladena povinnost přijímat opatření nad rámec toho, co vyžadují právní předpisy Společenství, ve smlouvě se zákazníkem by mělo být rovněž uvedeno, zda poskytovatel v případě ohrožení bezpečnosti nebo v reakci na bezpečnostní událost či na případ narušení integrity musí přijmout opatření, a pokud ano, měl by být uveden typ těchto opatření a mělo by být uvedeno, jak poskytovatel v těchto případech zákazníka odškodní.

(19)

Protože je třeba řešit otázky veřejného zájmu v souvislosti s používáním komunikačních služeb a vytvářet pobídky k ochraně práv a svobod jiných osob, měly by mít příslušné vnitrostátní orgány možnost vypracovávat informace ve veřejném zájmu o užívání komunikačních služeb a s pomocí poskytovatelů zajišťovat jejich rozšiřování. Součástí těchto informací by měla být upozornění ve veřejném zájmu týkající se porušování autorských práv, jiných nedovolených způsobů použití a šíření škodlivého obsahu a informace o způsobech ochrany před ohrožením osobní bezpečnosti, které může například vzniknout v důsledku zveřejnění osobních informací za určitých okolností, a před narušením soukromí a osobních údajů. Poskytování těchto informací by mohlo být koordinováno postupem spolupráce podle čl. 33 odst. 2a směrnice 2002/22/ES. Tyto informace, které se poskytují ve veřejném zájmu, by měly být aktualizovány, kdykoli to bude nutné, měly by být prezentovány snadno srozumitelnou formou v tištěné a elektronické podobě, podle rozhodnutí jednotlivých členských států, a měly by být dostupné na webových stránkách vnitrostátních veřejných orgánů. Vnitrostátní regulační orgány by měly být oprávněny uložit poskytovatelům povinnost šířit tyto typizované informace mezi všechny zákazníky způsobem, který vnitrostátní regulační orgány uznají za vhodný. Pokud poskytovateli služeb vznikají v souvislosti s šířením těchto informací výrazné dodatečné náklady, měly by být tyto náklady předmětem dohody mezi poskytovateli a příslušnými orgány a měly by je nést příslušné orgány. Tyto informace by měly být také uvedeny ve smlouvách.

(20)

Právo účastníků zrušit smlouvu bez postihu se týká změn smluvních podmínek, které ukládají poskytovatelé sítí a/nebo služeb elektronických komunikací.

(21)

Předpisy Společenství na ochranu spotřebitele a vnitrostátní pravidla ve shodě s právními předpisy Společenství by se měly na směrnici 2002/22/ES vztahovat bez výjimky.

(22)

Aniž by byla dotčena potřeba zajistit integritu a bezpečnost sítí a služeb, měli by koncoví uživatelé sami rozhodovat o tom, jaký zákonný obsah chtějí zasílat a přijímat, a jaké služby, aplikace, hardware a software si přejí k tomuto účelu používat. Konkurenční trh s průhlednými nabídkami ve smyslu směrnice 2002/22/ES by měl zajistit, aby koncoví uživatelé měli přístup k veškerému zákonnému obsahu, mohli jej šířit a mohli používat všechny legální aplikace nebo služby podle svého výběru, jak je uvedeno v článku 8 směrnice 2002/21/ES. S ohledem na rostoucí význam elektronických komunikací pro spotřebitele a podniky by uživatelé měli být v každém případě plně informováni o všech omezeních a/nebo limitech, jež poskytovatel služby a/nebo sítě na používání služeb elektronických komunikací uvalil. Tyto informace by měly upřesnit buď typ dotčeného obsahu, aplikace nebo služby, nebo konkrétní aplikace či služby, popřípadě obojí, podle rozhodnutí poskytovatele. Některé typy použité technologie a druhy omezení či limitů mohou vyžadovat souhlas podle směrnice 2002/58/ES.

(23)

Konkurenční trh by měl též zajistit, aby se uživatelům dostávalo služeb v požadované kvalitě, je však možné, že v konkrétních případech bude třeba zajistit, aby veřejné komunikační sítě dosahovaly minimální úrovně kvality, aby nedocházelo ke zhoršování kvality služby, omezování přístupu, stanovování limitů pro přístup a zpomalování přenosu v sítích. Pokud neexistuje účinná hospodářská soutěž, měly by vnitrostátní regulační orgány používat nápravná opatření, jež mají k dispozici podle směrnic, kterými se zřizuje předpisový rámec pro sítě a služby elektronických komunikací, aby zajistily, že přístup uživatelů ke konkrétním druhům obsahu či aplikací nebude nepřiměřeně omezen. Vnitrostátní regulační orgány by rovněž měly být oprávněny vydávat pokyny, kterými stanoví minimální úroveň kvality služeb podle směrnice 2002/22/ES, a přijímat jiná opatření, pokud tato jiná opravná opatření nedosáhla podle jejich soudu požadovaného účinku s ohledem na zájmy uživatelů a všechny ostatní významné okolnosti. Tyto pokyny a opatření mohou obsahovat ustanovení o základní úrovni služeb poskytovaných bez omezení.

(24)

Pokud v právních předpisech Společenství chybí příslušná pravidla, měla by se zákonnost nebo škodlivost obsahu, aplikací a služeb posuzovat podle vnitrostátního hmotného a procesního práva. Rozhodovat o tom, zda obsah, aplikace a služby jsou, či nejsou zákonné nebo škodlivé, je úkolem příslušných orgánů členských států, a nikoli poskytovatelů sítí elektronické komunikace nebo služeb. Směrnicí 2002/22/ES není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)  (11) , která mimo jiné obsahuje pravidlo „prostého přenosu“ v případě poskytovatelů zprostředkovatelských služeb. Směrnice 2002/22/ES od poskytovatelů nevyžaduje, aby sledovali informace přenášené prostřednictvím jejich sítí nebo aby kvůli těmto informacím uvalili na své zákazníky sankce nebo proti nim podnítili zahájení trestního stíhání, ani nečiní poskytovatele odpovědné za tyto informace. Odpovědnost za případné sankce nebo trestní stíhání mají i nadále příslušné donucovací orgány.

(25)

Směrnicí 2002/22/ES není dotčena rozumná a nediskriminační správa sítí ze strany provozovatelů.

(26)

Vzhledem k tomu, že nejednotnost předpisů brání dokončení vnitřního trhu, měla by Komise posuzovat veškeré pokyny nebo jiná opatření, která přijaly vnitrostátní regulační orgány, s ohledem na možné regulační důsledky v celém Společenství, a popřípadě přijmout technická prováděcí opatření v zájmu jednotného uplatňování v celém Společenství.

(27)

Hlavním prvkem pro spotřebitele na konkurenčních trzích s několika poskytovateli nabízejícími služby je dostupnost průhledných, aktuálních a srovnatelných sazeb. Uživatelé služeb elektronických komunikací by měli mít možnost snadného porovnání cen různých služeb nabízených na trhu podle informací o sazbách zveřejňovaných ve snadno přístupné formě. Aby vnitrostátní regulační orgány mohly ceny snadno porovnávat, měly by mít pravomoc požadovat od operátorů větší průhlednost sazeb a zajistit, aby třetí strany měly právo bezplatně využívat veřejně dostupné sazby zveřejňované podniky poskytujícími služby elektronických komunikací. Zároveň by měly samy nebo prostřednictvím třetích stran zajistit dostupnost cenových průvodců, pokud je neposkytuje trh bezplatně nebo za přiměřenou cenu . Za využívání sazeb, pokud již byly zveřejněny, a patří tedy do veřejné sféry, by operátoři neměli mít nárok na odměnu Uživatelé musí být dále odpovídajícím způsobem informováni o příslušné ceně nebo druhu nabízené služby dříve, než si službu zakoupí, zejména v případě, kdy se k číslu služby bezplatného volání účtují další poplatky. Vnitrostátní regulační orgány by měly být oprávněny stanovit požadavek, aby tyto informace byly poskytovány vždy, případně u některých kategorií služeb, které tyto orgány určí, ještě před spojením hovoru. Při určování kategorií volání, u nichž musí být informace o ceně poskytovány ještě před spojením hovoru, by měly vnitrostátní regulační orgány náležitě zohlednit povahu služby, cenové podmínky platné pro tuto službu a to, zda je služba nabízena poskytovatelem, který současně není poskytovatelem služeb elektronických komunikací .

(28)

Zákazníci by měli být informováni o svých právech s ohledem na použití osobních údajů v seznamech účastníků, zejména o účelu nebo účelech těchto seznamů, a měli by být rovněž informováni o tom, že v souladu se směrnicí 2002/58/ES mají právo nebýt uvedeni ve veřejném seznamu účastníků, přičemž tato volba není spojena s žádným poplatkem. Pokud existují systémy, které umožňují vložit informace do databáze účastníků, aniž by tyto informace byly přístupné zákazníkům, kteří služeb této databáze využívají, měli by být zákazníci informováni i o této možnosti.

(29)

Členské státy by měly zřídit jedno informační místo přijímající všechny dotazy uživatelů. Tato informační místa, která by mohla být spravována vnitrostátními regulačními orgány společně se sdruženími spotřebitelů, by měla být rovněž schopna poskytovat právní pomoc v případě právních sporů s operátory. Přístup k těmto informačním místům by měl být bezplatný a uživatelé by o jejich existenci měli být informováni v rámci pravidelných informačních kampaních.

(30)

V budoucích IP sítích, kde může být poskytování služby odděleno od zajišťování sítě, by členské státy měly stanovit nejvhodnější opatření pro zajištění dostupnosti veřejně přístupných telefonních služeb poskytovaných pomocí veřejných komunikačních sítí a nepřerušený přístup k tísňovým službám v případě katastrofického selhání sítě nebo v případech zásahu vyšší moci.

(31)

Operátorské služby zahrnují širokou škálu služeb pro koncové uživatele. Poskytování těchto služeb by mělo být ponecháno na obchodním jednání mezi poskytovateli veřejných komunikačních sítí a operátorských služeb, jako je tomu v případě všech ostatních služeb zákaznické podpory, a není je nutné nadále nařizovat. Příslušná povinnost by proto měla být zrušena.

(32)

Poskytování informačních služeb o účastnických číslech by mělo probíhat, a často také probíhá, v souladu s článkem 5 směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací  (12) . Na velkoobchodní úrovni by měla být zavedena opatření, která zajistí, že údaje o koncových uživatelích (jak pevných, tak i mobilních sítí) budou zařazeny do databází, že tyto údaje budou nákladově orientovaným způsobem dodávány poskytovatelům služeb a že sítě budou zpřístupněny za nákladově orientovaných, přiměřených a transparentních podmínek s cílem zajistit koncovým uživatelům možnost plně využívat výhod konkurence, aby bylo v konečném důsledku možno odstranit regulaci těchto služeb poskytovaných koncovým uživatelům.

(33)

Koncoví uživatelé by měli mít možnost uskutečňovat tísňová volání a mít přístup k poskytovaným tísňovým službám pomocí každé telefonní služby, která umožňuje uskutečňovat hlasové volání prostřednictvím jednoho nebo více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu. Orgány tísňových služeb by měly být schopny vyřizovat a přijímat volání na číslo „112“ alespoň tak rychle a účinně jako volání na jiná národní tísňová čísla. Je důležité zvýšit informovanost o čísle „112“, aby se zlepšila úroveň ochrany a bezpečnosti občanů cestujících po Evropské unii. Občané by proto měli být informováni o tom, že číslo „112“ mohou používat jako jednotné tísňové číslo při cestě do všech členských států. Tyto informace by měly být poskytovány zejména na mezinárodních autobusových nádražích, vlakových nádražích, v přístavech a na letištích a dále v telefonních seznamech, telefonních budkách a v informačních materiálech a vyúčtování pro účastníky. Ačkoli je poskytování těchto informací v prvé řadě povinností členských států, měla by Komise nadále podporovat a doplňovat iniciativy prováděné členskými státy na zvýšení povědomí o čísle „112“ a periodicky hodnotit povědomí veřejnosti o tomto čísle. Pro zvýšení ochrany občanů Evropské unie by měla být posílena povinnost poskytovat informace o místě volajícího. Konkrétně by operátoři měli informace o místě volajícího poskytovat tísňovým službám automaticky (v režimu „push“). Aby bylo možné reagovat na technologický vývoj a poskytovat stále přesnější údaje o místě volajícího, měla by mít Komise možnost přijmout technická prováděcí opatření, a zajistit tak účinné zavedení čísla „112“ ve Společenství ve prospěch občanů Evropské unie.

(34)

Členské státy by měly přijmout zvláštní opatření a zajistit, aby tísňové služby včetně volání na číslo „112“ byly stejně dostupné i pro zdravotně postižené osoby, zejména pro uživatele neslyšící, s poruchou sluchu, s poruchou řeči a hluchoslepé. Tato opatření by mohla zahrnovat poskytnutí zvláštních koncových zařízení uživatelům s poruchou sluchu, služby přenosu textu či jiné zvláštní vybavení.

(35)

Vytvoření mezinárodního kódu „3883“ ( evropský telefonní číslovací prostor (ETNS) ) v současné době brání nedostatečná poptávka, příliš byrokratických procesních požadavků a nedostatečná informovanost . Za účelem podpory rozvoje ETNS by Komise měla přenést odpovědnost za jeho správu, přidělování čísel a propagaci buď Orgán pro evropské regulační orgány v oblasti telekomunikací (Body of European Regulators in Telecom, BERT), nebo, po vzoru zavedení špičkové domény „. eu“, samostatnému subjektu, který určí Komise na základě otevřeného, průhledného a nediskriminačního postupu výběru, a s pravidly pro provoz, která jsou součástí práva Společenství .

(36)

V souladu se svým rozhodnutím 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu 116 pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou  (13) vyhradila Komise číselný rozsah 116 pro některé služby se sociální hodnotou. Čísla uvedená v tomto rozhodnutí nemohou být použita pro jiné než rozhodnutím stanovené účely, ale členské státy nemají žádnou povinnost zajistit, aby byly služby spojené s těmito vyhrazenými čísly skutečně poskytovány. Příslušná ustanovení rozhodnutí 2007/116/ES by se měla odrazit ve směrnici 2002/22/ES s cílem více je integrovat do regulativního rámce pro elektronické komunikační sítě a služby a zajistit, aby byly rovněž dostupné pro zdravotně postižené koncové uživatele. Vzhledem k zvláštním aspektům podávání zpráv o pohřešovaných dětech a k současné omezené dostupnosti této služby by členské státy měly nejen vyhradit toto číslo, ale také by měly zajistit, že služba pro podávání zpráv o pohřešovaných dětech bude na jejich území pod číslem 116000 skutečně dostupná.

(37)

Jednotný trh předpokládá, že koncoví uživatelé mají přístup ke všem číslům uvedeným v národních číslovacích plánech jiných členských států a přístup ke službám včetně služeb informační společnosti pomocí nezeměpisných čísel v rámci Společenství, mimo jiné včetně čísel služby bezplatného volání a čísel služeb se zvýšenou sazbou. Koncoví uživatelé by rovněž měli mít přístup k číslům z evropského telefonního číslovacího prostoru (ETNS) a univerzálním mezinárodním bezplatným telefonním číslům (UIFN). Kromě objektivně odůvodněných případů, kdy je to nutné pro potírání podvodů a zneužívání, například v souvislosti s některými službami se zvýšenou sazbou nebo je-li číslo definováno pouze jako národní (např. zkrácený národní kód), by neměl být znemožněn přeshraniční přístup k číslovacím zdrojům a souvisejícím službám. Uživatelé by měli být předem úplně a jasně informováni o všech poplatcích účtovaných za službu bezplatného volání, například o poplatcích za mezinárodní volání u čísel přístupných přes standardní mezinárodní předvolby. Pro zajištění efektivního přístupu koncových uživatelů k číslům a službám ve Společenství by Komise měla mít možnost přijmout prováděcí opatření. Koncoví uživatelé by měli mít také možnost spojit se s jinými koncovými uživateli (zejména prostřednictvím čísel internetového protokolu — IP) s cílem vyměňovat si informace bez ohledu na zvoleného operátora.

(38)

Aby bylo možné plně využívat výhod konkurenčního prostředí, měli by spotřebitelé mít při výběru k dispozici všechny informace a možnost měnit poskytovatele, pokud je to v jejich zájmu. Je nezbytné zajistit, aby tak mohli činit bez právních, technických či praktických překážek, jež mohou zahrnovat smluvní podmínky, postupy, poplatky apod. To nevylučuje možnost stanovit ve spotřebitelských smlouvách přiměřenou minimální dobu platnosti smlouvy. Zejména přenositelnost čísla usnadňuje volbu na straně spotřebitelů a efektivní hospodářskou soutěž na konkurenčních trzích elektronických komunikací a měla by být prováděna s minimální prodlevou , zpravidla nejpozději do jednoho dne poté, co zákazník podal příslušnou žádost. Zkušenost v některých členských státech však prokázala, že existuje riziko, že zákazníci mohou být převedeni k jinému operátorovi bez svého souhlasu. Ačkoli by tuto záležitost měly v prvé řadě řešit soudní orgány, měly by být členské státy oprávněny stanovit přiměřené minimální podmínky pro postup změny operátora, které jsou nezbytné pro minimalizaci rizik, aniž by snížily atraktivitu tohoto postupu pro zákazníky . Aby bylo možné přizpůsobit přenositelnost čísla vývoji technologií a trhu, včetně případného přenosu účastníkových osobních telefonních seznamů a informací o profilu, jež jsou uloženy v síti, Komise by měla mít možnost přijmout v této oblasti technická prováděcí opatření. Při posuzování, zda jsou technologické a tržní podmínky takové, aby umožňovaly přenos čísel mezi sítěmi poskytujícími služby v pevných místech a mobilními sítěmi, je třeba vzít v úvahu zejména ceny pro uživatele a náklady na přepojení pro podniky poskytující služby v pevných místech a mobilních sítích.

(39)

▐ Je možné uplatnit zákonné povinnosti ve veřejném zájmu ▐ na konkrétní rozhlasové a audiovizuální mediální služby a doplňkové služby , které zajišťuje konkrétní poskytovatel mediálních služeb. Audiovizuální mediální služby jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání  (14). Členské státy by měly povinnosti ve veřejném zájmu ▐ jasně zdůvodnit tak, aby tyto povinnosti byly průhledné, přiměřené a řádně definované. V tomto smyslu musí být pravidla ve veřejném zájmu vytvořena tak, aby dostatečně motivovala účinné investice do infrastruktury. Pravidla ve veřejném zájmu je třeba periodicky přezkoumávat, aby odpovídala aktuálnímu vývoji technologií a trhu a aby bylo zajištěno, že budou i nadále úměrná cílům, jichž se má dosáhnout. Doplňkové služby zahrnují mimo jiné služby , které zlepšují přístupnost pro uživatele se zdravotním postižením, např. videotextová služba, titulkování, zvukový popis nebo znakový jazyk.

(39)

▐ Za Za účelem odstranění stávajících nedostatků v oblasti konzultací se spotřebiteli a řádné ochrany zájmů občanů by členské státy měly přijmout vhodné mechanismy konzultací. Takové mechanismy by mohly mít podobu subjektu, který by nezávisle na vnitrostátním regulačním orgánu a poskytovatelích služeb prováděl průzkum spotřebitelské problematiky, jako je chování spotřebitelů a mechanismus změny dodavatelů, který by pracoval průhledně a přispíval ke stávajícím mechanismům konzultací se zúčastněnými stranami. Dále by měl být zaveden mechanismus, jenž by umožnil vhodnou spolupráci na tématech týkajících se podpory zákonem povoleného obsahu. Žádné dohodnuté postupy spolupráce podle takového mechanismu by však neměly umožňovat systematické sledování užívání internetu. Pokud bude nutné řešit usnadnění přístupu ke službám elektronických komunikací a ke koncovému zařízení a jejich používání pro zdravotně postižené uživatele, měla by mít Komise možnost přijmout prováděcí opatření, aniž je dotčena směrnice 1999/5/ES Evropského parlamentu a Rady o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody, a zejména požadavky pro zdravotně postižené uživatele podle článku 3 odst. 3 písm. f) uvedené směrnice.

(41)

Postup mimosoudního řešení sporů by měl být posílen tím, že se zajistí využití nezávislých subjektů pro řešení sporů a že postup bude v souladu alespoň s minimálními zásadami stanovenými v doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. března 1998 o zásadách pro orgány odpovědné za mimosoudní urovnávání spotřebitelských sporů  (15) . Členské státy mohou pro tyto účely buď využít stávající subjekty pro urovnávání sporů, pokud splňují příslušné požadavky, nebo mohou zřídit nové subjekty.

(42)

Povinnosti uložené podniku majícímu povinnosti univerzální služby je třeba oznámit Komisi.

(43)

Směrnicí 2002/58/ES se harmonizují předpisy členských států, požadované pro zajištění rovnocenné úrovně ochrany základních práv a svobod, a zejména práva na soukromí a práva na důvěrnost a bezpečnost systémů informačních technologií, se zřetelem na zpracování osobních údajů v odvětví elektronických komunikací, a pro zajištění volného pohybu těchto údajů a elektronických komunikačních zařízení a služeb ve Společenství.

(44)

Díky zpracování provozních údajů pro účely bezpečnosti sítí a informací, které zajišťuje dostupnost, pravost, integritu a důvěrnost uchovávaných nebo přenášených údajů, bude možné zpracování těchto údajů v oprávněném zájmu správce údajů, aby se předcházelo neoprávněným přístupům a šíření zákeřných kódů a zamezilo se útokům typu „denial of service“ a škodám na počítačových a elektronických komunikačních systémech. Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) by měla pravidelně zveřejňovat studie, v nichž by názorně představila typy zpracovávání povolené na základě článku 6 směrnice 2002/58/ES.

(45)

Pokud Komise stanovuje regulativním postupem s kontrolou prováděcí opatření týkající se bezpečnosti zpracování osobních údajů, měla by provést konzultace se všemi příslušnými evropskými úřady a organizacemi (agenturou ENISA, evropským inspektorem ochrany údajů a pracovní skupinu zřízenou podle článku 29), jakož i se všemi zúčastněnými subjekty, zejména za účelem získání informací o nejlepších dostupných technických a hospodářských metodách, jak zlepšit provádění směrnice 2002/58/ES.

(46)

Ustanovení směrnice 2002/58/ES blíže určují a doplňují směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů  (16) a zajišťují legitimní zájmy účastníků, kterými jsou fyzické a právnické osoby.

(47)

Liberalizace trhů sítí a služeb elektronických komunikací a rychlý vývoj technologií společně přispívají k posilování konkurence a hospodářského růstu. Výsledkem je velká rozmanitost služeb pro koncové uživatele, jež jsou přístupné přes veřejné a soukromé sítě elektronických komunikací a přes veřejně přístupné soukromé sítě .

(48)

IP adresy jsou pro práci na internetu zásadní. Podle čísla rozpoznávají zařízení účastníků sítě, jako jsou počítače či inteligentní mobilní zařízení. Vzhledem k různým oblastem, v nichž jsou IP adresy využívány, a k souvisejícím technologiím, jež se rychle vyvíjejí, vyvstaly otázky ohledně jejich užívání jako osobních dat za určitých okolností. Komise by proto měla na základě studie o IP adresách a jejich užití případně předložit takové návrhy.

(49)

Technologický pokrok umožňuje vývoj nových aplikací na bázi zařízení pro shromažďování a identifikaci údajů, což mohou být bezkontaktní zařízení využívající rádiové frekvence. Například rádiová identifikační zařízení (RFID) využívají rádiové frekvence na zachycení údajů z jedinečně označených štítků, které lze poté přenášet přes stávající komunikační sítě. Široké využívání těchto technologií může přinést značné hospodářské a společenské výhody, a významně tak přispět k vnitřnímu trhu, je-li jejich používání pro občany přijatelné. Aby toho bylo dosaženo, je třeba zajistit ochranu všech základních práv jednotlivců, včetně práva na soukromí a ochranu údajů. Když jsou tato zařízení připojena k veřejně přístupným sítím elektronických komunikací, nebo když využívají služby elektronických komunikací jako základní infrastrukturu, měla by se použít příslušná ustanovení směrnice 2002/58/ES, včetně ustanovení o bezpečnosti, provozních a lokalizačních údajích a důvěrnosti.

(50)

Poskytovatel veřejně přístupné služby elektronických komunikací by měl přijmout odpovídající technická a organizační opatření k zajištění bezpečnosti svých služeb. Aniž by byla dotčena směrnice 95/46/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí  (17) , měla by tato opatření zajistit, aby k osobním údajům měli přístup pouze oprávnění zaměstnanci, a to výhradně k zákonným účelům, a aby byly chráněny uložené či přenášené osobní údaje stejně jako sítě a služby. Krom toho je třeba vytvořit bezpečnostní politiku v oblasti zpracování osobních údajů, která zajistí identifikaci rizikových míst systému, pravidelně provádět monitoring a přijmout preventivní, nápravná a zmírňující opatření.

(51)

Vnitrostátní regulační orgány by měly sledovat přijatá opatření a šířit osvědčené postupy mezi poskytovateli veřejně přístupných služeb elektronických komunikací.

(52)

Není-li odpovídajícím způsobem a včas řešeno narušení bezpečnosti, v jehož důsledku dojde ke ztrátě nebo ohrožení osobních údajů účastníka nebo jednotlivce , může to uživatelům způsobit značnou škodu. Proto by vnitrostátní regulační orgán či jiný příslušný vnitrostátní úřad měl být neprodleně informován příslušným poskytovatelem služeb o jakémkoliv narušení bezpečnosti. Příslušný orgán by měl určit závažnost narušení a požadovat od příslušných poskytovatelů služeb, aby v případě potřeby bez zbytečných odkladů řádně vyrozuměli osoby, jichž se narušení týká. Navíc v případech, kdy jsou bezprostředně a přímo ohrožena práva a zájmy spotřebitele (jako jsou případy neoprávněných přístupů k obsahům e-mailů, k záznamům o kreditních kartách atd.), by měl příslušný poskytovatel služeb spolu s příslušným vnitrostátním orgánem urychleně a přímo uvědomit postižené uživatele. Tyto uživatele by poskytovatelé měli také každoročně informovat o všech narušeních bezpečnosti ve smyslu směrnice 2002/58/ES, k nimž došlo v příslušném období. V oznámení vnitrostátním orgánům a uživatelům by měla být uvedena informace o opatřeních, jež poskytovatel v souvislosti s narušením bezpečnosti přijal, a doporučení pro ochranu postižených uživatelů.

(53)

Vnitrostátní regulační orgány by měly prosazovat zájmy občanů Evropské unie mimo jiné tím, že budou přispívat k zajišťování vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí. Za tímto účelem musí mít prostředky nezbytné k výkonu jejich povinností, včetně úplných a spolehlivých údajů o skutečných bezpečnostních událostech, jež vedly k narušení osobních údajů jednotlivců.

(54)

Při přijímání opatření, která směrnici 2002/58/ES provádějí ve vnitrostátním právním řádu, by orgány a soudy v členských státech měly vykládat své vnitrostátní právo v souladu s touto směrnicí, ale neměly by se přitom opírat o takový její výklad, který by byl v rozporu s jinými základními právy nebo s obecnými zásadami práva Společenství, jako je zásada proporcionality.

(55)

Mělo by se zajistit, aby v prováděcích opatřeních mohl být vytvořen společný soubor požadavků na dosažení odpovídající úrovně ochrany soukromí a bezpečnosti osobních údajů přenášených či zpracovávaných v souvislosti s používáním sítí elektronických komunikací na vnitřním trhu.

(56)

Při vytváření podrobných pravidel týkajících se formy a postupů oznamování případů narušení bezpečnosti by měly být náležitě zohledněny okolnosti případu, zejména pak to, zda byly osobní údaje chráněny šifrováním nebo jinými prostředky, které pravděpodobnost podvodného zneužití totožnosti a jiných forem zneužívání účinně omezují. Tato pravidla a postupy by navíc měla vzít v úvahu oprávněné zájmy donucovacích orgánů v případech, kdy by předčasné zveřejnění mohlo zbytečně narušit vyšetřování okolností případu.

(57)

Programové vybavení, které tajně sleduje činnost uživatele a/nebo podvrací provoz koncového zařízení uživatele ve prospěch třetí strany (tzv. „spyware“), představuje vážné ohrožení soukromí uživatelů. Je třeba zajistit vysokou a rovnocennou úroveň ochrany soukromé sféry uživatelů bez ohledu na to, zda jsou nežádoucí sledovací programy nedopatřením staženy přes sítě elektronických komunikací nebo dodány a instalovány skrytě v programovém vybavení šířeném na jiném externím paměťovém médiu, např. CD, CD-ROM nebo klíče USB. Členské státy by měly podporovat koncové uživatele v přijímání kroků nezbytných k ochraně koncových zařízení proti virům a spyware .

(58)

Poskytovatelé služeb elektronických komunikací musí vynakládat značné investice na boj proti nevyžádaným obchodním sdělením („spam“). Jsou rovněž v lepším postavení než koncoví uživatelé, protože mají znalosti a zdroje potřebné na zjištění a identifikaci spammerů. Poskytovatelé e-mailových služeb a poskytovatelé dalších služeb by proto měli mít možnost podávat na spammery za taková porušení trestní oznámení, a bránit tak zájmy svých zákazníků, jakož i své oprávněné obchodní zájmy.

(59)

Pokud lze zpracovávat údaje o umístění, které nejsou provozními údaji, měly by být tyto údaje zpracovávány pouze po odstranění osobních údajů nebo s předchozím souhlasem dotčených uživatelů nebo účastníků, kterým jsou poskytnuty jasné a úplné informace týkající se možnosti vzít souhlas se zpracováním provozních údajů kdykoli zpět.

(60)

Nutnost zajistit odpovídající úroveň ochrany soukromí a osobních údajů přenášených a zpracovávaných v souvislosti s využíváním sítí elektronických komunikací ve Společenství vyžaduje účinné prováděcí a prosazovací pravomoci pro zajištění odpovídající motivace k dodržování předpisů. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít dostatečnou pravomoc a zdroje, aby mohly účinně vyšetřovat případy nedodržování předpisů, včetně možnosti získat příslušné informace, jež by mohly potřebovat, řešit stížnosti a ukládat v případech nedodržování předpisů sankce.

(61)

Měla by být posílena přeshraniční spolupráce a prosazování předpisů v souladu se stávajícími mechanismy Společenství pro přeshraniční vymáhání dodržování zákonů, které stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele) (18), a to změnou uvedeného nařízení.

(62)

Opatření nutná k provedení směrnic 2002/22/ES a 2002/58/ES by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (19).

(63)

Pokud vstoupí v platnost Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství  (20) , měla by Komise předložit Radě a Evropskému parlamentu nový legislativní návrh o zachování soukromí a bezpečnosti údajů v odvětví elektronických komunikací s novým právním základem.

(64)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijímání prováděcích opatření v oblasti průhlednosti sazeb, požadavků na minimální kvalitu služeb, efektivního provádění služeb čísla „112“, efektivního přístupu k číslům a službám a zlepšování přístupnosti pro zdravotně postižené koncové uživatele, a přijímat změny příloh, upravené podle technického pokroku nebo změn v tržní poptávce. Komise by měla být rovněž zmocněna k přijímání prováděcích opatření týkajících se požadavků na informace a oznamování, jakož i přeshraniční spolupráce. Protože tato opatření mají obecný rozsah a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky směrnice 2002/22/ES o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata v souladu s regulativním postupem s kontrolou, stanoveným článkem 5a rozhodnutí Rady 1999/468/ES. Protože regulativní postup s kontrolou probíhající v obvyklých lhůtách by mohl v určitých výjimečných případech zabránit včasnému přijetí prováděcích opatření, měly by Evropský parlament, Rada a Komise urychleně jednat, aby zajistily, že tato opatření budou přijata včas .

(65)

Cílem směrnice 2002/22/ES je zajistit vysokou úroveň ochrany práv spotřebitelů a jednotlivých uživatelů při poskytování telekomunikačních služeb. Taková ochrana není požadována v případě globálních telekomunikačních služeb. Těmi jsou datové a hlasové služby poskytované v rámci nabídkovém balíčku velkým společnostem, které působí v různých zemích EU i mimo ni, na základě individuálních smluv sjednaných stranami stejné síly.

(66)

Směrnice 2002/22/ES a 2002/58/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2002/22/ES

(Směrnice o univerzální službě)

Směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) se mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

Článek 1

Předmět a rozsah

1.   V rámci směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) se tato směrnice týká zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací pro koncové uživatele. Cílem je zajistit dostupnost veřejně přístupných služeb v dobré kvalitě v celém Společenství prostřednictvím účinné hospodářské soutěže a možnosti výběru a řešit okolnosti, za nichž trh nenaplňuje uspokojivě potřeby koncových uživatelů. Tato směrnice dále obsahuje ustanovení týkající se koncových zařízení v prostorách zákazníků , přičemž mimořádná pozornost je věnována koncovým zařízením, která jsou určena zákazníkům se zvláštními potřebami, mj. postiženým a starším osobám .

2.   Tato směrnice zakládá práva koncových uživatelů a odpovídající povinnosti podniků zajišťujících veřejně přístupné sítě a poskytujících veřejně přístupné služby elektronických komunikací. S ohledem na to, že poskytování univerzální služby se zabezpečuje v prostředí otevřených a konkurenčních trhů, vymezuje tato směrnice minimální soubor služeb specifikované kvality, ke kterému mají přístup všichni koncoví uživatelé, za dostupnou cenu s ohledem na zvláštní vnitrostátní podmínky bez narušování hospodářské soutěže. Tato směrnice také stanoví povinnosti týkající se poskytování určitých povinných služeb.

3.     Ustanovení této směrnice se použijí, aniž jsou dotčeny předpisy Společenství na ochranu spotřebitele, zejména směrnice 93/13/EHS a 97/7/ES, a vnitrostátní pravidla ve shodě s právními předpisy Společenství.;

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

písmeno b) se zrušuje.

b)

písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c)

„veřejně přístupnou telefonní službou“ se rozumí služba přístupná veřejnosti pro uskutečňování nebo přijímání národních nebo mezinárodních volání, a to přímo či nepřímo, a jiné prostředky komunikace určené pro zdravotně postižené uživatele za použití služeb přenosu textu nebo úplné konverzace, prostřednictvím jednoho nebo více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu;

d)

„zeměpisným číslem“ se rozumí číslo z národního telefonního číslovacího plánu, u kterého část číselné struktury obsahuje zeměpisný údaj používaný pro směrování volání na fyzické umístění koncového bodu sítě (NTP);

c)

písmeno e) se zrušuje.

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

Článek 4

Poskytování přístupu v pevném místě a poskytování telefonních služeb

1.   Členské státy zajistí, aby veškerým odůvodněným žádostem o připojení k veřejné komunikační síti v pevných místech vyhověl alespoň jeden podnik.

2.   Poskytované spojení musí umožňovat uskutečňování hlasových volání, komunikaci prostřednictvím telefaxových zpráv a dat s rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k Internetu; přitom je třeba zohlednit převažující technologie používané většinou účastníků a technologickou proveditelnost.

3.   Členské státy zajistí, aby veškerým odůvodněným žádostem o poskytování veřejně dostupné telefonní služby prostřednictvím síťového spojení uvedeného v odstavci 1, které umožňuje uskutečňování a přijímání národních a mezinárodních volání a volání tísňových služeb z čísla „112“, jakož i z jakéhokoli jiného vnitrostátního čísla tísňového volání , vyhověl alespoň jeden podnik.“

4)

V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Účastnické seznamy uvedené v odstavci 1, s výhradou článku 12 směrnice 2002/58/ES, zahrnují veškeré účastníky veřejně přístupných telefonních služeb.“

5)

V článku 6 se název nahrazuje tímto:

a)

Název se nahrazuje tímto:

„Veřejné telefonní automaty a jiné druhy přístupu k telekomunikaci

b)

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

1.     Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány mohly ukládat podnikům povinnosti s cílem zajistit, aby byly přístupné veřejné telefonní automaty a jiné druhy přístupu k telekomunikaci k plnění přiměřených potřeb koncových uživatelů, pokud jde o zeměpisné pokrytí, počet telefonů či jiných přístupových bodů k telekomunikaci, přístupnost [ …] pro zdravotně postižené uživatele a kvalitu služeb.

6)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Opatření pro zdravotně postižené uživatele

1.   Členské státy přijmou zvláštní opatření ve prospěch zdravotně postižených koncových uživatelů s cílem zajistit jim přístup ke službám elektronických komunikací a jejich cenovou dostupnost, včetně přístupu k tísňovým službám, informačním službám o účastnických číslech a k účastnickým seznamům, přičemž tento přístup musí být rovnocenný tomu, který využívají ostatní koncoví uživatelé.

2.   Členské státy mohou s ohledem na vnitrostátní podmínky a požadavky pro zdravotně postižené přijmout zvláštní opatření , která jsou podle uvážení vnitrostátních regulačních orgánů zapotřebí s cílem zajistit, aby zdravotně postižení koncoví uživatelé mohli rovněž využít možnosti volby podniků a poskytovatelů služeb, kterou má většina koncových uživatelů , a propagovat dostupnost vhodného koncového zařízení. Tato opatření zajistí, aby potřeby jednotlivých skupin zdravotně postižených uživatelů vždy plnil alespoň jeden podnik .

3.     Výše uvedenými opatřeními členské státy usilují o dodržování příslušných norem nebo specifikací zveřejněných podle článků 17, 18 a 19 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

4.     Aby byly členské státy schopny přijímat a uplatňovat zvláštní ustanovení pro zdravotně postižené uživatele, podporují výrobu a dostupnost koncových zařízení nabízejících nezbytné služby a funkce.

7)

V článku 8 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   Bude-li mít operátor určený v souladu s odstavcem 1 v úmyslu převést svůj majetek tvořící místní přístupovou síť nebo jeho podstatnou část na samostatnou právnickou osobu s jinou vlastnickou strukturou, musí předem a včas informovat vnitrostátní regulační orgán, aby tento orgán mohl posoudit vliv zamýšlené transakce na poskytování přístupu v pevném místě a na poskytování telefonních služeb podle článku 4. Vnitrostátní regulační orgán může uložit podmínky v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice).“

8)

V článku 9 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují těmito:

„1.   Vnitrostátní regulační orgány sledují zejména s ohledem na vnitrostátní spotřebitelské ceny a příjmy vývoj a úroveň sazeb na trzích pro koncové uživatele u služeb popsaných v článcích 4, 5, 6 a 7 jako služby spadající do povinností univerzální služby a poskytované určenými podniky či jinak dostupné na trhu v případě, že ve vztahu k nim žádné podniky určeny nejsou.

2.   Členské státy mohou s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám požadovat od určených podniků, aby spotřebitelům nabízely možnosti volby sazeb nebo soubory sazeb odlišné od těch, které jsou nabízeny za běžných obchodních podmínek, zejména proto, aby nebylo osobám s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami bráněno v přístupu k síti uvedené v čl. 4 odst. 1 nebo službám označeným v čl. 4 odst. 3 a v článcích 5, 6 a 7 za služby spadající do povinností univerzální služby a poskytované určenými podniky, ani v jejich využívání.

3.   Kromě ustanovení, aby určené podniky nabízely zvláštní možnosti volby sazby nebo dodržovaly horní cenový rozsah nebo zeměpisné zprůměrování nebo jiné podobné systémy, členské státy zajistí poskytování podpory spotřebitelům, kteří byli vyhodnoceni jako spotřebitelé s nízkými příjmy, zdravotním postižením nebo zvláštními sociálními potřebami.“

9)

V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

2.     Členské státy zajistí, aby [ …] podniky, které nabízejí telekomunikační služby definované v článku 2 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice), poskytovaly zvláštní doplňkové služby a služby stanovené v příloze I části A uvedené směrnice s cílem umožnit účastníkům sledovat a kontrolovat výdaje a předcházet bezdůvodnému odpojení služby.

10)

V článku 11 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

1.     Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby všechny určené podniky s povinnostmi podle článků 4, 5, 6, 7 a čl. 9 odst. 2 zveřejňovaly odpovídající a aktuální informace o své výkonnosti při poskytování univerzální služby založené na parametrech, definicích a metodách měření kvality služby, které jsou uvedeny v příloze III. Zveřejněné informace se předkládají vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, pokud o to požádá.

11)

Název kapitoly III se nahrazuje tímto:

12)

Článek 16 se zrušuje.

13)

Článek 17 se mění takto:

a)

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

"1.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány uložily podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou na daném trhu pro koncové uživatele odpovídající povinnosti regulace v souladu s článkem 14 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice):

a)

v případě, že na základě výsledku analýzy trhu provedené v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) vnitrostátní regulační orgán stanoví, že daný trh pro koncové uživatele označený podle článku 15 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) není účinně konkurenční, a

b)

v případě, že vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že by povinnosti uložené podle směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) nevedly k dosažení cílů uvedených v článku 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

" b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

2a.     Aniž jsou dotčeny povinnosti, jež mohou být uloženy operátorům, kteří jsou podle článku 1 chápáni jako subjekty se značnou tržní silou na daném maloobchodním trhu, vnitrostátní regulační orgány mohou na operátory, kteří jsou chápáni jako subjekty se značnou tržní silou na daném velkoobchodním trhu, přechodně uplatňovat povinnosti uvedené v článku 2, pokud velkoobchodní povinnosti již byly zavedeny, ale dosud účinně nezajišťují hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu.

c)

Odstavec 3 se zrušuje.

14)

Články 18 a 19 se zrušují.

15)

Články 20 a 21 se nahrazují těmito:

Článek 20

Smlouvy

1.   Členské státy zajistí, aby spotřebitelé a jiní koncoví uživatelé , kteří si tak budou přát, měli při objednávce služby poskytující připojení k veřejné komunikační síti nebo službám elektronických komunikací právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podniky, které takové služby nebo spojení poskytují. Ve smlouvě musí být srozumitelnou, úplnou a snadno přístupnou formou alespoň uvedeno:

a)

označení a adresa poskytovatele;

b)

poskytované služby, a zejména tyto informace :

pokud je poskytován přístup k tísňovým službám a jsou sdělovány informace o místě volajícího podle článku 26, informace o spolehlivosti tohoto přístupu a o tom, zda je přístup poskytován na celém území státu,

informace o všech omezeních, která poskytovatel klade na možnost účastníka získávat přístup k zákonnému obsahu a používat a šířit tento obsah či spouštět zákonem povolené aplikace a služby podle svého výběru,

informace o úrovních kvality služeb, případně s odkazem na parametry uvedené v čl. 22 odst. 2,

informace o typech nabízených služeb v souvislosti s údržbou a zákaznickou podporou a informace o tom, jak zákaznickou podporu kontaktovat,

informace o lhůtě pro počáteční připojení,

informace o omezeních, která poskytovatel klade na užívání koncových zařízení,

c)

rozhodnutí účastníka, zda si přeje, aby byly jeho osobní údaje uvedeny či neuvedeny v seznamu, a příslušné údaje ;

d)

podrobné údaje o cenách a sazbách, jakož i prostředky, jakými lze získat aktuální informace o všech uplatňovaných sazbách a poplatcích za údržbu , nabízené způsoby platby a rozdíly v ceně u různých způsobů platby ;

e)

doba platnosti smlouvy a podmínky pro obnovení a ukončení služeb a smlouvy, včetně:

veškeré poplatky související s přenositelností čísel a jiných identifikátorů; a

veškeré poplatky při ukončení smlouvy, včetně úhrady nákladů v souvislosti s koncovým zařízením;

f)

jakákoli ujednání o odškodnění a náhradě, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služeb stanovené ve smlouvě;

g)

způsob zahájení řízení o urovnání sporů v souladu s článkem 34;

h)

druh opatření, jež může přijmout podnik poskytující připojení nebo služby v reakci na bezpečnostní události či případy narušení integrity nebo na případy ohrožení bezpečnosti a integrity a na zranitelnost vůči nim , jakož i jakýkoli způsob odškodnění, pokud dojde k bezpečnostním událostem či případům narušení integrity .

Ve smlouvě musí být rovněž uvedeny veškeré informace poskytované příslušnými veřejnými orgány o užívání sítí a služeb elektronických komunikací k účasti na protiprávní činnosti a k šíření škodlivého obsah a informace o prostředcích ochrany osobní bezpečnosti, soukromí a osobních údajů ve smyslu čl. 21 odst. 4, které lze v případě poskytované služby použít.

2.   Na základě oznámení o změnách smluvních podmínek navrhovaných operátory mají účastníci právo zrušit smlouvu bez postihu. Nejpozději jeden měsíc před takovou změnou musí být účastníci odpovídajícím způsobem vyrozuměni a současně musí být informováni o svém právu takovou smlouvu bez postihu zrušit, jestliže nové podmínky nepřijímají.

Článek 21

Průhlednost a zveřejňování informací

1.   Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující připojení k veřejné síti elektronických komunikací nebo poskytující služby veřejných elektronických komunikací zveřejňovaly transparentní, srovnatelné, odpovídající a aktuální informace o platných cenách a sazbách a o poplatcích při ukončení smlouvy a informace o standardních obchodních podmínkách pro přístup ke službám a využívání služeb, které koncovým uživatelům a spotřebitelům nabízejí v souladu s přílohou II . Tyto informace se zveřejní ve srozumitelné, úplné a snadno přístupné podobě. Vnitrostátní regulační orgány mohou stanovit další požadavky na formu, jakou mají být tyto informace zveřejňovány.

2.   Vnitrostátní regulační orgány podporují poskytování srovnatelných informací s cílem umožnit koncovým uživatelům a spotřebitelům nezávisle posoudit náklady na alternativní způsoby využívání, například prostřednictvím interaktivních průvodců nebo podobných technik. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány buď samy nebo prostřednictvím třetí strany tyto průvodce a techniky zpřístupnily zdarma nebo za rozumnou cenu . Třetí strany mají právo bezplatně využívat informace zveřejněné podniky zajišťujícími sítě nebo poskytujícími služby elektronických komunikací za účelem prodeje nebo zpřístupnění těchto interaktivních průvodců či podobných technik.

3.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány mohly podnikům poskytujícím připojení k veřejné síti elektronických komunikací nebo služby elektronických komunikací uložit mimo jiné povinnost:

a)

poskytovat účastníkům informace o všech číslech a službách, pro něž platí zvláštní cenové podmínky ; u některých kategorií služeb mohou vnitrostátní regulační orgány požadovat, aby tyto informace byly poskytovány před spojením hovoru;

b)

pokud služba neumožňuje spolehlivý přístup k tísňovým službám nebo informacím o místě volajícího, pravidelně účastníky o této skutečnosti informovat;

c)

informovat účastníky o veškerých změnách v omezeních, která podnik klade na přístup k zákonnému obsahu, jeho používání nebo šíření a na spouštění zákonem povolených aplikací a služeb dle výběru účastníků;

d)

informovat účastníky o jejich právu, aby byly jejich osobní údaje uvedeny v seznamu, a o druzích údajů, kterých se to týká;

e)

pravidelně informovat zdravotně postižené účastníky o podrobnostech jim určených aktuálních produktů a služeb.

Vnitrostátní regulační orgány mohou před stanovením jakékoli povinnosti případně podporovat samoregulační nebo spoluregulační opatření.

4.     Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány uložily podnikům uvedeným v odstavci 3 povinnost předávat ve vhodných případech stávajícím a novým zákazníkům informace ve veřejném zájmu. Tyto informace poskytují příslušné veřejné orgány ve standardizovaném formátu a obsahují mimo jiné údaje o:

a)

nejobvyklejších způsobech, kterými jsou služby elektronických komunikací využívány k účasti na protiprávní činnosti nebo k šíření škodlivého obsahu, zejména pokud může dojít k poškození práv a svobod jiných osob, včetně porušení autorských a souvisejících práv, a o jejich důsledcích; a

b)

prostředcích ochrany před narušením osobní bezpečnosti a soukromí a před únikem osobních údajů při užívání služeb elektronických komunikací.

Značné dodatečné náklady, které podnikům vzniknou v souvislosti s plněním této povinnosti, hradí příslušné veřejné orgány.

16)

Článek 22 se mění takto:

a)

Odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány mohly po zvážení názorů zainteresovaných stran požadovat od podniků zajišťujících veřejně přístupné sítě a/nebo poskytující služby elektronických komunikací, aby zveřejňovaly srovnatelné, odpovídající a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb a informace o opatření pro zajištění rovnocenného přístupu i pro zdravotně postižené koncové uživatele. Informace se na žádost poskytují před svým zveřejněním také vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

2.     V zájmu zajištění přístupu koncových uživatelů, včetně zdravotně postižených, k úplným, srovnatelným, spolehlivým a uživatelsky vstřícným informacím mohou vnitrostátní regulační orgány stanovit mimo jiné parametry kvality služby, které mají být měřeny, jakož i obsah a formu informací, které mají být zveřejněny, a způsob, jakým mají být informace zveřejněny, včetně případných mechanismů pro certifikaci kvality. Popřípadě mohou být použity parametry, definice a metody měření uvedené v příloze III.

b)

Doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3.    Vnitrostátní regulační orgán může vydat pokyny, kterými stanoví minimální úroveň kvality služeb, případně může přijmout jiná opatření, kterými předejde zhoršování kvality služby a zpomalování přenosu v sítích a zajistí, aby nebyl nepřiměřeně omezen přístup uživatelů k obsahu a jejich možnost šířit tento obsah a využívat aplikace a služby dle svého výběru. Tyto pokyny a opatření řádně zohlední normy vydané podle článku 17 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Komise může po posouzení těchto pokynů nebo opatření a po konzultaci s BERT přijmout v tomto směru technická prováděcí opatření, pokud má za to, že tyto pokyny nebo opatření mohou vytvářet překážku pro vnitřní trh. Tato opatření, jejichž účelem je doplnit tuto směrnici o nové jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 37 odst. 2.;

17)

Článek 23 se nahrazuje tímto:

Článek 23

Dostupnost služeb

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění co nejvyšší dostupnosti veřejně přístupných telefonních služeb v případě katastrofického selhání sítě nebo v případech zásahu vyšší moci. Členské státy zajistí, aby podniky poskytující veřejně přístupné telefonní služby přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění nepřetržitého přístupu k tísňovým službám z jakéhokoli místa na území EU;

18)

Článek 25 se mění takto:

a)

Název se nahrazuje tímto:

„▐ Informační služba o účastnických číslech“

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

1.     Členské státy zajistí, aby všichni koncoví uživatelé sítí a služeb elektronických komunikací měli právo na zpřístupnění svých informací poskytovatelům informační služby o účastnických číslech a účastnických seznamů v souladu s ustanovením odstavce 2.

c)

Odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3.   Členské státy zajistí, aby všichni koncoví uživatelé elektronických komunikací , měli přístup k informačním službám o účastnických číslech a aby operátoři kontrolující přístup k těmto službám poskytovali služby přístupu za podmínek, které jsou spravedlivé, nákladově orientované, objektivní, nediskriminační a průhledné.

4.    Členské státy nezachovají žádná regulační omezení, která by bránila koncovým uživatelům v jednom členském státě v přímém přístupu k informační službě o účastnických číslech v druhém členském státě formou hlasového volání nebo SMS, a přijmou opatření k zajištění tohoto přístupu podle článku 28.

5.   Odstavce 1, 2, 3 a 4 se uplatní s výhradou požadavků právních předpisů Společenství o ochraně osobních údajů a soukromí, zejména článku 12 směrnice 2002/58/ES.;“

19)

Články 26 a 27 se nahrazují těmito:

Článek 26

Tísňové služby a jednotné evropské číslo tísňového volání

1.   Členské státy zajistí, aby všichni koncoví uživatelé služeb uvedených v odstavci 2, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, mohli vedle jakýchkoli jiných národních čísel tísňového volání určených vnitrostátními regulačními orgány bezplatně a bez nutnosti použít jakékoli platební prostředky volat i tísňové služby s použitím jednotného evropského čísla tísňového volání 112

2.   Členské státy ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány, tísňovými službami a poskytovateli zajistí, aby podniky poskytující službu elektronických komunikací pro uskutečňování národních nebo mezinárodních volání prostřednictvím jednoho nebo několika čísel v národním či mezinárodním číslovacím plánu poskytovaly spolehlivý přístup k tísňovým službám.

3.   Členské státy zajistí, aby tísňové služby byly schopny přiměřeným způsobem reagovat na volání na jednotné evropské číslo tísňového volání „112“ vyřizovat tato volání způsobem nejlépe odpovídajícím vnitrostátní organizaci záchranných systémů. Tato volání budou přijímána a vyřizována alespoň tak rychle a účinně jako volání na národní číslo či čísla tísňových služeb, pokud se tato čísla stále používají.

4.   Členské státy zajistí, aby zdravotně postižení uživatelé měli k tísňovým službám rovnocenný přístup jako ostatní koncoví uživatelé . Aby bylo zajištěno, že zdravotně postižení uživatelé budou mít k tísňovým službám přístup i při cestách do jiných členských států, zahrnují přijatá opatření zajištění souladu s příslušnými normami nebo specifikacemi zveřejněnými v souladu s ustanoveními článku 17 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

5.   Členské státy zajistí, aby byl údaj o tom, kde se volající nachází, zpřístupněn bezplatně, a to co nejdříve poté, co tísňové volání přijme orgán, který v tísňové situaci zasahuje. Totéž platí i pro všechna volání na jednotné evropské číslo tísňového volání „112“.

6.   Členské státy zajistí, aby všichni občané Unie byli kromě informací o svých národních číslech odpovídajícím způsobem informováni o existenci a používání jednotného evropského čísla tísňového volání „112“, zejména prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy. ▐

7.   Pro zajištění účinného zavedení tísňových služeb „112“ v členských státech, ▐ může Komise po konzultaci s BERT přijmout technická prováděcí opatření.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 37 odst. 2.

Článek 27

Evropské telefonní přístupové kódy

1.   Členské státy zajistí, aby kód „00“ byl standardním přístupovým kódem pro mezinárodní spojení. Pro volání mezi sousedícími přeshraničními lokalitami členských států může být vytvořen nebo zachován zvláštní režim. Koncoví uživatelé v dotyčných lokalitách musí být o takových režimech plně informováni.

2.   Ty členské státy, jimž Mezinárodní telekomunikační unie přidělila mezinárodní kód „3883“, svěří buď organizaci založené podle práva Společenství a určené Komisí na základě otevřeného, průhledného a nediskriminačního postupu výběru, nebo BERT výhradní odpovědnost za řízení , včetně přidělení čísla, a propagaci evropského telefonního číslovacího prostoru.

3.   Členské státy zajistí, aby všechny podniky poskytující veřejně přístupné telefonní služby vyřizovaly veškerá volání do evropského telefonního číslovacího prostoru a z tohoto prostoru za sazby, jež nepřekračují maximální sazbu, kterou účtují za volání do jiných členských států a z jiných členských států.;“

20)

Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 27a

Harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou, včetně nouzové linky pro pohřešované děti

1.     Členské státy zavedou zvláštní čísla začínající na „116“ v souladu s rozhodnutím Komise 2007/116/ES ze dne 15. února 2007 o vyhrazení vnitrostátního číselného rozsahu „116“ pro harmonizovaná čísla harmonizovaných služeb se sociální hodnotou  (21) . Na svém území podpoří provozování služeb, pro něž jsou tato čísla vyhrazena.

2.     Členské státy zajistí, aby zdravotně postižení koncoví uživatelé měli přístup k službám poskytovaným v rámci telefonického číselného rozsahu „116“. Aby bylo zajištěno, že zdravotně postižení koncoví uživatelé budou mít k takovým službám přístup i při cestách do jiných členských států, zahrnují přijatá opatření zajištění souladu s příslušnými normami nebo specifikacemi zveřejněnými v souladu s ustanoveními článku 17 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

3.     Členské státy zajistí, aby občané byli odpovídajícím způsobem informováni o existenci a využívání služeb poskytovaných v rámci telefonického číselného rozsahu „116“, zejména prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy.

4.     Členské státy kromě opatření vztahujících se na všechna čísla v rámci telefonického číselného rozsahu „116“ a přijatých podle odstavců 1, 2 a 3, zajistí přístup občanů ke službám provozujícím tísňovou linku pro podávání zpráv o pohřešovaných dětech. Tísňová linka bude mít volací číslo 116000.

5.     V zájmu účinného zavedení linek v rámci číselného rozsahu „116“, zejména tísňové linky 116000 pro pohřešované děti, v členských státech, včetně přístupu k těmto službám pro zdravotně postižené koncové uživatele cestující do jiných členských států, může Komise po konzultaci s BERT přijmout technická prováděcí opatření.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 37 odst. 2.

21)

Článek 28 se nahrazuje tímto:

Článek 28

Přístup k číslům a službám

1.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány učinily v rámci technických a ekonomických možností a s výjimkou případů, kdy se volaný účastník z komerčních důvodů rozhodl pro omezení příjmu volání z určitých zeměpisných oblastí, veškerá potřebná opatření k tomu, aby:

a)

koncoví uživatelé měli přístup ke všem číslům poskytovaným ve Společenství bez ohledu na technologie a zařízení , které operátor používá , včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států, čísel z evropského telefonního číslovacího prostoru a univerzálních mezinárodních bezplatných čísel ; a

b)

služby připojení byly poskytovány i v případě textových telefonů, videotelefonů a produktů, které pomáhají komunikovat starším osobám nebo osobám se zdravotním postižením, a to přinejmenším pro tísňová volání.

Vnitrostátní regulační orgány jsou oprávněny v individuálních případech přístup k číslům či službám zablokovat, je-li to opodstatněno podvodem či zneužíváním , a zajistit, aby v těchto případech, včetně případů, kdy má proběhnout vyšetřování, poskytovatelé služeb elektronických komunikací zadrželi příslušné příjmy z poplatků za propojení nebo jiné služby .

2.   Aby bylo zajištěno, že koncoví uživatelé budou mít účinný přístup k číslům a službám ve Společenství, může Komise ▐ přijmout technická prováděcí opatření. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 37 odst. 2. ▐ .

Všechna tato technická prováděcí opatření lze pravidelně přezkoumávat tak, aby odrážela vývoj trhu a technologií.

3.     Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány byly oprávněny vyžadovat od podniků provozujících veřejné komunikační sítě, aby poskytovaly informace o správě svých sítí v souvislosti s veškerými případnými omezeními přístupu koncového uživatele ke službám, obsahu nebo aplikacím. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly veškeré pravomoci nezbytné pro šetření případů, kdy podniky uložily koncovým uživatelům takováto omezení pro přístup ke službám, obsahu nebo aplikacím.;

22)

Článek 29 se mění takto:

a)

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   „1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly možnost vyžadovat od všech podniků provozujících veřejně přístupné telefonní služby a/nebo veřejné komunikační sítě, aby zpřístupnily koncovým uživatelům doplňkové služby uvedené v příloze I části B, pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky přijatelné.“ ;

b)

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   3. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 2, mohou členské státy uložit všem podnikům poskytujícím přístup k veřejným komunikačním sítím nebo veřejně přístupným telefonním službám povinnosti uvedené v příloze I části A písmenu e) týkající se odpojení jako obecný požadavek.“

23)

Článek 30 se nahrazuje tímto:

Článek 30

Usnadnění změny dodavatele

1.   Členské státy zajistí, aby si všichni účastníci s čísly z národního telefonního číslovacího plánu, kteří o to požádají, mohli v souladu s ustanoveními přílohy I části C ponechat své číslo nebo čísla nezávisle na podniku, který službu poskytuje.

2.   Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby stanovování cen mezi operátory v souvislosti s poskytováním přenositelnosti čísel bylo nákladově orientované a aby případné přímé zpoplatnění účastníků neodrazovalo od používání těchto služeb.

3.   Vnitrostátní regulační orgány nestanoví sazby pro koncové uživatele za přenesení čísel způsobem, který by narušoval hospodářskou soutěž, například stanovením zvláštních nebo společných sazeb pro koncové uživatele.

4.   Přenos čísel a jejich následná aktivace se provedou v nejkratší možné lhůtě, nejpozději do jednoho pracovního dne od vznesení prvního požadavku ze strany účastníka. Vnitrostátní regulační orgány mohou jednodenní lhůtu prodloužit, případně přijmout vhodná opatření, aby nedošlo k přenosu proti vůli účastníků. Pokud dojde při přenosu ke zpoždění nebo pokud bude přenos poskytovateli nebo jejich jménem zneužit, mohou vnitrostátní regulační orgány poskytovatelům uložit přiměřené sankce, včetně povinnosti odškodnit zákazníky.

5.     Členské státy zajistí, aby doba trvání smluv uzavřených mezi uživateli a podniky, které poskytují služby elektronických komunikací, nepřesáhla 24 měsíců. Členské státy rovněž zajistí, aby podniky nabízely u všech druhů služeb a zařízení možnost uzavřít smlouvu na dobu nejvýše 12 měsíců.

6.    Členské státy zajistí, ▐ aby ▐ a postupy pro ukončení smluv neodrazovaly od změny dodavatelů služeb.“

24)

V článku 31 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy mohou podnikům podléhajícím jejich příslušnosti a zajišťujícím sítě elektronických komunikací pro veřejné šíření rozhlasového ▐ vysílání a audiovizuálních mediálních služeb uložit přijatelné povinnosti ve veřejném zájmu přenášet určené kanály rozhlasového ▐ vysílání a audiovizuálních mediálních služeb a doplňkové služby, zejména služby přístupnosti, pokud významný počet koncových uživatelů těchto sítí tyto sítě využívá jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového ▐ vysílání a audiovizuálních mediálních služeb . Takové povinnosti se ukládají pouze tehdy, jsou-li nezbytně nutné k dosažení cílů obecného zájmu, které jasně a konkrétně vymezují jednotlivé členské státy , a musí být přiměřené a průhledné.

Povinnosti uvedené v prvním pododstavci členské státy přezkoumají nejpozději do jednoho roku ode dne uvedeného v článku [časová lhůta pro provedení pozměňovacího aktu], pokud takovéto přezkoumání nebylo provedeno během předchozích dvou let.

Členské státy pravidelně přezkoumávají povinnosti ve veřejném zájmu ▐.“

25)

Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 31a

Zajištění rovnocenného přístupu a možnosti volby pro zdravotně postižené uživatele.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc klást na podniky poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací přiměřené požadavky cílem zajistit, aby zdravotně postižení koncoví uživatelé:

a)

měli ke službám elektronických komunikací přístup rovnocenný s většinou koncových uživatelů; a

b)

měli stejnou možnost volby mezi podniky a službami, jakou má většina koncových uživatelů.

26)

Vkládá se nový článek, který zní:

Článek 32a

Přístup k obsahu, službám a aplikacím

Členské státy zajistí, aby jakákoli omezení práv uživatele na přístup k obsahu, službám a aplikacím, jsou-li nezbytná, byla prováděna pomocí vhodných opatření v souladu se zásadou, že případné sankce mají být přiměřené, účinné a odrazující povahy. Tato opatření nesmějí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (22) omezovat ve svém důsledku rozvoj informační společnosti a nesmějí být v rozporu se základními právy občanů, včetně práva na soukromí a práva na řádný proces.

27)

Článek 33 se mění takto:

a)

║ Odstavec 1 se mění takto ║:

i)

První pododstavec se nahrazuje tímto:

Členské státy zajistí, je-li to vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány zohledňovaly názory koncových uživatelů, spotřebitelů, výrobců a podniků, které zajišťují sítě a/nebo poskytují služby elektronických komunikací, v záležitostech týkajících se všech práv koncových uživatelů a spotřebitelů ohledně veřejně přístupných služeb elektronických komunikací, zejména pokud mají výrazný dopad na trh.

ii)

Doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Členské státy zejména zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány vytvořily konzultační mechanismy zajišťující, že v jejich rozhodovacím procesu bude náležitě posouzena a zohledněna problematika koncových uživatelů, zejména zdravotně postižených .“

b)

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

2     bis. 2a. Aniž by byla dotčena vnitrostátní pravidla, která ve shodě s právními předpisy Společenství prosazují cíle kulturní a mediální politiky, jako jsou kulturní a jazyková rozmanitost a pluralita sdělovacích prostředků, vnitrostátní regulační orgány a ostatní příslušné orgány podporují ve vhodné míře spolupráci mezi podniky, které poskytují sítě a/nebo služby elektronických komunikací, a odvětvími, která mají zájem na propagaci zákonného obsahu v sítích a službách elektronických komunikací. Součástí této spolupráce může být i koordinace informací, které se poskytují ve veřejném zájmu podle čl. 21 odst. 4 a čl. 20 odst. 1.

c)

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

„▐

3.   Aniž je dotčeno použití směrnice 1999/5/ES, a zejména požadavky pro zdravotně postižené uživatele podle čl. 3 odst. 3 písm. f) uvedené směrnice a za účelem zlepšení přístupnosti zdravotně postižených koncových uživatelů ke službám a zařízením elektronických komunikací, může Komise▐ přijmout vhodná technická prováděcí opatření k řešení otázek nadnesených ve zprávě uvedené v odstavci 3, a to po veřejné konzultaci a po konzultaci s BERT . Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 37 odst. 2.▐.“

28)

V článku 34 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby nezávislé orgány stanovily průhledné, jednoduché a nepříliš nákladné mimosoudní postupy pro vyřizování ▐ sporů mezi spotřebiteli a podniky zajišťujícími sítě nebo poskytujícími služby elektronických komunikací, které se týkají smluvních podmínek nebo plnění smluv o zajišťování těchto sítí či poskytování služeb▐. Tyto postupy musí umožňovat spravedlivé a rychlé urovnání sporu a zohledňovat požadavky doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. března 1998 o zásadách pro orgány odpovědné za mimosoudní urovnávání spotřebitelských sporů  (23) . Členské státy mohou popřípadě přijmout systém odškodnění nebo náhrad. Členské státy mohou rozšířit tyto povinnosti i na spory týkající se jiných koncových uživatelů.

Členské státy zajistí, aby orgány odpovědné za řešení těchto sporů , které mohou být centrálním kontaktním informačním místem, poskytovaly Komisi a úřadům relevantní informace pro statistické účely.

Členské státy podporují důvěryhodné mimosoudní postupy se zvláštním ohledem na vzájemné působení audiovizuálních a elektronických komunikací.

29)

Článek 35 se nahrazuje tímto:

Článek 35

Úprava příloh

Opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice a která jsou nezbytná pro přizpůsobení příloh I, II, III a VI technickému vývoji nebo změnám v poptávce na trhu přijme Komise v souladu s regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 37 odst. 2.“

30)

V článku 36 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Vnitrostátní regulační orgány oznámí Komisi povinnosti, které byly uloženy podnikům určeným jako podniky mající povinnosti univerzální služby. Jakékoliv změny ovlivňující povinnosti uložené podnikům nebo povinnosti podniků dotčených ustanoveními této směrnice musí být neprodleně oznámeny Komisi.“

31)

Článek 37 se nahrazuje tímto:

„Článek 37

Projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Komunikační výbor, zřízený článkem 22 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

▐“

32)

Přílohy I, II a III se nahrazují přílohami I, II a III této směrnice.

33)

V příloze VI se bod 1 nahrazuje tímto:

1.     Společný kódovací algoritmus a příjem volně vysílaných programů

Veškerá zařízení pro spotřebitele určená pro příjem konvenčních digitálních televizních signálů (tj. pozemní, kabelové nebo satelitní vysílání, které je v první řadě určeno pro pevný příjem, jako je DVB-T, DVB-C nebo DVB-S), která jsou prodávána, pronajímána nebo jinak poskytována ve Společenství a jsou schopna dekódovat digitální televizní signály, musí:

umožňovat dekódování takových signálů podle společného evropského kódovacího algoritmu, který je spravován uznaným evropskou normalizační organizací, v současnosti ETSI;

reprodukovat signály, které byly volně přeneseny, pokud v případě, že je takové zařízení pronajato, nájemce jedná v souladu s příslušnou nájemní smlouvou.

34)

Příloha VII se zrušuje.

Článek 2

Změny směrnice 2002/58/ES

(směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)

Směrnice 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

1.     Tato směrnice zajišťuje harmonizaci ustanovení v členských státech, která jsou nutná pro zajištění rovnocenné úrovně ochrany základních práv a svobod, a zejména práva na soukromí, práva na důvěrnost a zabezpečení systémů informačních technologií, pokud jde o zpracování osobních údajů v odvětví elektronických komunikací, a pro zajištění volného pohybu těchto údajů a zařízení pro elektronickou komunikaci a služby ve Společenství.

2.     Ustanovení této směrnice upřesňují a doplňují směrnici 95/46/ES pro účely uvedené v odstavci 1. Navíc poskytují ochranu oprávněných zájmů účastníků, kteří jsou fyzickými nebo právnickými osobami.

2)

V článku 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)

„voláním“ se rozumí spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně přístupné telefonní služby, které umožňuje obousměrnou komunikaci;“

3)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

Článek 3

Dotčené služby

Tato směrnice se vztahuje na zpracování osobních údajů ve spojení s poskytováním veřejně přístupných služeb elektronických komunikací ve veřejných a soukromých komunikačních sítích a ve veřejně přístupných soukromých sítích ve Společenství, včetně veřejných a soukromých komunikačních sítí a veřejně přístupných soukromých sítích podporujících zařízení pro shromažďování a identifikaci údajů.“

4)

Článek 4 se mění takto:

a)

Název se nahrazuje tímto:

„Bezpečnost zpracování“

b)

Vkládají se nové odstavce, které zní:

1a.     Aniž jsou dotčena ustanovení směrnice 95/46/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí  (24) , tato opatření zahrnují:

odpovídající technická a organizační opatření, která zajistí, aby k osobním údajům měl přístup pouze oprávněný personál, a to výhradně k zákonným účelům, a ochrání uložené nebo přenášené osobní údaje před náhodným nebo nezákonným zničením, náhodnou ztrátou nebo změnou a neoprávněným nebo nezákonným uložením, přístupem či zveřejněním;

odpovídající technická a organizační opatření, která ochrání síť a služby před náhodným, nezákonným nebo neoprávněným využíváním, zasahováním nebo bráněním fungování či dostupnosti;

bezpečnostní politiku ve vztahu ke zpracování osobních údajů;

proces pro identifikaci a posuzování přiměřeně předvídatelných zranitelných míst v systému provozovaném poskytovatelem služby elektronických komunikací, včetně pravidelného sledování, zda nedošlo narušení bezpečnosti; a

postup pro přijímání preventivních, nápravných a zmírňujících opatření, pokud jde o zranitelná místa zjištěná postupem uvedeným ve čtvrté odrážce, a postupy pro přijímání preventivních, nápravných a zmírňujících opatření v případě bezpečnostních událostí, které mohou vést k narušení bezpečnosti.

1b.     Vnitrostátní regulační orgány jsou oprávněny provádět kontrolu opatření, která přijali poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a služeb informační společnosti, a vydávat doporučení týkající se osvědčených postupů a ukazatelů výkonu, pokud jde o úroveň bezpečnosti, kterou by tato opatření měla dosáhnout.

c)

Doplňují se nové odstavce ▐, které znějí:

„3.   V případě narušení bezpečnosti, jež vedlo k náhodnému či protiprávnímu zničení, ztrátě, změně, neoprávněnému sdělení či zpřístupnění osobních údajů přenášených, uchovávaných či jinak zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně přístupných komunikačních služeb ve Společenství, které pravděpodobně způsobí uživatelům škodu, poskytovatel veřejně přístupných služeb elektronických komunikací a každá společnost operující na internetu a poskytující služby spotřebitelům, která je správcem údajů a poskytovatelem služeb informační společnosti, o tomto narušení neprodleně uvědomí ▐ vnitrostátní regulační orgán nebo příslušný orgán podle vnitrostátních právních předpisů členského státu, v němž k narušení došlo . V oznámení příslušnému orgánu musí být popsán alespoň charakter narušení a doporučená opatření ke zmírnění možných negativních dopadů. V oznámení příslušnému orgánu musí být navíc popsány důsledky narušení a opatření, jež poskytovatel v souvislosti s tímto narušením bezpečnosti přijal.

Poskytovatel veřejně přístupných služeb elektronických komunikací a každá společnost operující na internetu a poskytující služby spotřebitelům, která je správcem údajů a poskytovatelem služeb informační společnosti, uvědomí předem uživatele těchto služeb, považuje-li to za nutné za účelem zabránění bezprostřednímu a přímému ohrožení práv a zájmů uživatelů.

Pokud poskytovatel prokázal u příslušného orgánu, že zavedl náležitá opatření technologické ochrany a že tato opatření byla použita pro údaje, jichž se narušení bezpečnosti týká, není nutné uvědomovat o narušení bezpečnosti účastníka nebo jednotlivce. Taková opatření technologické ochrany učiní údaje nečitelnými pro kohokoli, kdo není oprávněn k jejich přístupu.

4.     Příslušný orgán zváží a posoudí závažnost porušení. Pokud je narušení posouzeno jako závažné, příslušný orgán vyžaduje, aby poskytovatel veřejně přístupných služeb elektronických komunikací a poskytovatel služeb informační společnosti řádně a bez zbytečného prodlení uvědomil osoby dotčené narušením. Oznámení obsahuje informace uvedené v odstavci 3.

Oznámení o závažném narušení lze odložit v případech, kdy by takové oznámení mohlo narušit postup trestněprávního vyšetřování ohledně závažného narušení bezpečnosti.

Poskytovatelé každoročně informují dotčené uživatele o všech narušeních bezpečnosti, jež vedla k náhodnému či protiprávnímu zničení, ztrátě, změně nebo neoprávněnému sdělení či zpřístupnění osobních údajů přenášených, uchovávaných či jinak zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně přístupných komunikačních služeb ve Společenství.

Vnitrostátní regulační orgány rovněž sledují, zda společnosti splnily své povinnosti týkající se oznamování podle tohoto článku, a v opačném případě udělují přiměřené sankce, včetně případného zveřejnění.

5.     Závažnost narušení, které vyžaduje oznámení účastníkům, se určí na základě okolností narušení, jako je ohrožení osobních údajů narušením, druh údajů dotčených narušením, počet dotčených uživatelů a bezprostřední nebo potenciální dopad narušení na poskytování služeb.

6.   Pro zajištění důsledného provádění opatření uvedených v odstavcích 1 až 5 doporučí Komise po konzultaci s ▐ Evropským inspektorem ochrany údajů , příslušnými zúčastněnými subjekty a Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) vhodná technická prováděcí opatření týkající se mimo jiné opatření uvedených v odstavci 1a a okolností , formy a postupů, jež lze na požadavky informování a oznamování podle odstavců 4 a 5 uplatnit.

Komise zapojí všechny zúčastněné subjekty, zejména za účelem získání informací o nejlepších dostupných technických a hospodářských metodách, jak zlepšit provádění této směrnice. Tato opatření, jejichž účelem je doplnit směrnici o nové jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 14a odst. 2. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedený v čl. 14a odst. 3.“

5)

V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy zajistí, aby uchovávání informací nebo získávání přístupu k informacím již uchovávaným v koncovém zařízení účastníka nebo uživatele , přímo či nepřímo a prostřednictvím jakéhokoli typu paměťového média, bylo zakázáno, pokud dotčený účastník či uživatel předem neudělí souhlas, přičemž předchozí souhlas znamená příslušné nastavení prohlížeče, a byl jasně a úplně informován v souladu se směrnicí 95/46/ES, mimo jiné o účelu zpracování, a že je mu správcem údajů nabízeno právo takové zpracování odmítnout. To nebrání technickému ukládání nebo takovému přístupu, jehož jediným účelem je provedení ▐ přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací, nebo je-li to nezbytně nutné pro poskytování služeb informační společnosti, které si účastník nebo uživatel výslovně vyžádal.“

6)

Článek 6 se mění takto:

a)

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

3.     Pro potřeby marketingu služeb elektronických komunikací nebo pro poskytování služeb s přidanou hodnotou může poskytovatel veřejně dostupných služeb elektronických komunikací zpracovávat údaje uvedené v odstavci 1 pouze v nezbytném rozsahu a po dobu pro tyto služby nebo marketing nezbytnou, pokud k tomu dal účastník nebo uživatel, jehož se údaje týkají, předchozí souhlas. Účastníci či uživatelé musí mít možnost kdykoliv svůj souhlas se zpracováním provozních údajů vzít zpět.

b)

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

7.     Aniž je dotčeno dodržování jiných ustanovení, než je článek 7 směrnice 95/46/ES a článek 5 této směrnice, provozní údaje mohou být zpracovávány v oprávněném zájmu správce údajů za účelem provádění technických opatření, která mají zajistit bezpečnost sítí a informací veřejných elektronických komunikací, veřejné či soukromé sítě elektronických komunikací, služeb informační společnosti či souvisejícího koncového zařízení nebo zařízení elektronické komunikace, jak je stanoveno v čl. 4 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 460/2004 ze dne 10. března 2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací  (25) , s výjimkou případů, kdy nad těmito zájmy převáží zájmy týkající se základních práv a svobod subjektu údajů. Toto zpracování se musí omezit pouze na skutečnosti, které jsou pro účely těchto bezpečnostních činností zcela nezbytné.

7)

Článek 13 se mění takto:

a)

Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

1.     Automatické volací a komunikační systémy bez zásahu člověka (automatické volací přístroje), faximilní přístroje (faxy) nebo elektronickou poštu (včetně služeb zasílání krátkých textových zpráv (SMS) a multimediálního přenosu zpráv (MMS)) je možno použít pro účely přímého marketingu [ …] v případě účastníků, kteří k tomu dali předchozí souhlas.

b)

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

4.     V každém případě je nutno zakázat praxi posílat elektronickou poštu pro účely přímého marketingu, pokud tato skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se sdělení přenáší, nebo v rozporu s článkem 6 směrnice 2000/31/ES, nebo pokud komunikace obsahuje odkazy na stránky, které mají zločinný nebo podvodný úmysl, anebo ji posílat bez platné adresy, na kterou by příjemce mohl odeslat žádost o ukončení zasílání takových sdělení.

c)

Doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6.   Aniž jsou dotčeny správní opravné prostředky mimo jiné podle čl. 15a odst. 2, členské státy zajistí, aby každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem potírat porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice , včetně poskytovatelů služeb elektronických komunikací chránících své oprávněné obchodní zájmy nebo zájmy svých zákazníků, mohla takovéto porušování zažalovat u soudu.“

8)

V článku 14 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

3.     V případě potřeby lze přijmout opatření, aby bylo zajištěno, že koncové zařízení je sestrojeno tak, že odpovídá právu uživatelů na ochranu a kontrolu využití jejich osobních údajů v souladu se směrnicí 1999/5/ES a rozhodnutím Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací. (26) Tato opatření jsou v souladu se zásadou technologické neutrality.

9)

Vkládá se nový článek ║, který zní:

Článek 14a

Projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Komunikační výbor, zřízený článkem 22 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1, 2, 4 a 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.“

10)

V článku 15 vkládá se nový odstavec, který zní:

Poskytovatelé veřejně dostupných komunikačních služeb a poskytovatelé služeb informační společnosti bez zbytečného prodlení informují nezávislý orgán pro ochranu údajů o veškerých obdržených žádostech o přístup k osobním údajům uživatelů podle odstavce 1, včetně právního odůvodnění uvedeného v žádostech a právního postupu, který byl u jednotlivých žádostí zvolen. Pokud nezávislý orgán ochrany údajů dospěje k závěru, že v určitých případech nebyla dodržena platná ustanovení vnitrostátního práva, uvědomí o těchto případech příslušné soudní orgány.

11)

Vkládá se nový článek ║, který zní:

Článek 15a

Provádění a prosazování předpisů

1.   Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí, včetně případných trestních postihů, za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto předpisech Komisi nejpozději do [časová lhůta pro provedení pozměňovacího aktu] a neprodleně Komisi informují o všech dalších změnách, jež se těchto předpisů dotýkají.

2.   Aniž jsou dotčeny soudní opravné prostředky, jež mohou být k dispozici, členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgán měl pravomoc nařídit zastavení protiprávního jednání uvedeného v odstavci 1.

3.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly veškerou vyšetřovací pravomoc a zdroje nezbytné ke sledování a prosazování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice, včetně možnosti získat všechny příslušné informace, jež k tomu mohou potřebovat.

4.   Pro zajištění účinné přeshraniční spolupráce při prosazování vnitrostátních právních předpisů přijatých podle této směrnice a pro vytvoření harmonizovaných podmínek poskytování služeb zahrnujících přeshraniční toky údajů může Komise po konzultaci s agenturou ENISA, pracovní skupinou zřízenou podle článku 29 a příslušnými regulačními orgány přijmout technická prováděcí opatření.

Tato opatření, jejichž účelem je doplnit směrnici o nové jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 14a odst. 2. Ze závažných naléhavých důvodů může Komise použít postup pro naléhavé případy, uvedené v čl. 14a odst. 3.“

12)

Článek 18 se nahrazuje tímto:

Článek 18

Přezkum

Po konzultaci s pracovní skupinou zřízenou podle článku 29 a s evropským inspektorem ochrany údajů a nejpozději do … (27) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím uplatňování a vlivu na hospodářské subjekty a spotřebitele, se zvláštním zřetelem na nevyžádaná sdělení, oznamovací povinnosti při narušení bezpečnosti a používání osobních údajů třetí stranou, kterou mohou být veřejnoprávní nebo soukromé subjekty, pro účely neuvedené v této směrnici, a při tom vezme v úvahu mezinárodní prostředí. Pro tento účel může Komise vyžadovat od členských států informace, které musí být poskytnuty bez zbytečného prodlení. V případě potřeby navrhne Komise úpravy této směrnice, přičemž vezme v úvahu výsledky uvedené zprávy, případné změny v tomto odvětví, Lisabonskou smlouvu pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství (28), zejména nové pravomoci ve věcech ochrany údajů, jak je uvedeno v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie, a další návrhy, které bude považovat za nezbytné pro zvýšení účinnosti této směrnice.

Do … (27) Komise, po konzultaci s Evropským inspektorem ochrany údajů, s pracovní skupinou zřízenou podle článku 29 a s jinými zainteresovanými stranami, včetně zástupců průmyslu, předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu založenou na podrobné studii s doporučeními ohledně standardního užívání IP adres a ohledně uplatnění směrnic o soukromí a elektronických komunikacích a o ochraně údajů, pokud jde o jejich sběr a další zpracování. .

Článek 3

Změna nařízení (ES) č. 2006/2004

V příloze nařízení (ES) č. 2006/2004 se doplňuje nový bod, který zní:

„17.

Pokud jde o ochranu spotřebitelů, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací: článek 13 (Úř. věst. L 201, 31. 7. 2002, s. 37).“

Článek 4

Provedení do vnitrostátních právních předpisů

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [ …]. Neprodleně sdělí Evropskému parlamentu a Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

Tyto předpisy použijí ode dne [ …].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost [ …] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 224, 30. 8. 2008, s. 50 .

(2)   Úř. věst. C 257, 9. 10. 2008, s. 51.

(3)   Úř. věst. C 181, 18. 7. 2008, s. 1.

(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008.

(5)  Úř. věst. L 108, 24. 4. 2002, s. 7.

(6)  Úř. věst. L 108, 24. 4. 2002, s. 21.

(7)  Úř. věst. L 108, 24. 4. 2002, s. 33.

(8)  Úř. věst. L 108, 24. 4. 2002, s. 51.

(9)  Úř. věst. L 201, 31. 7. 2002, s. 37.

(10)   Úř. věst. L 91, 7. 4. 1999, s. 10.

(11)   Úř. věst. L 178, 17. 7. 2000, s. 1.

(12)   Úř. věst. L 249, 17. 9. 2002, s. 21.

(13)   Úř. věst. L 49, 17. 2. 2007, s. 30.

(14)   Úř. věst. L 332, 18. 12. 2007, s. 27.

(15)   Úř. věst. L 115, 17. 4. 1998, s. 31.

(16)   Úř. věst. L 281, 23. 11. 1995, s. 31.

(17)   Úř. věst. L 105, 13. 4. 2006, s. 54.

(18)  Úř. věst. L 364, 9. 12. 2004, s. 1.

(19)   Úř. věst. L 184, 17. 7. 1999, s. 23.

(20)   Úř. věst. C 306, 17. 12. 2007, s. 1.

(21)   Ú. v. EÚ L 49, 17.2.2007, s. 30.

(22)   Úř. věst. L 178, 17. 7. 2000, s. 1..;“

(23)   Úř. věst. L 115, 17. 4. 1998, s. 31.

(24)   Úř. věst. L 105, 13. 4. 2006, s. 54.“

(25)   Úř. věst. L 77, 13. 3. 2004, s. 1.

(26)   Úř. věst. L 36, 7. 2. 1987, s. 31 .“

(27)   Dva roky od vstupu této směrnice v platnost.

(28)   Úř. věst. C 306, 17. 12. 2007, s. 1.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA I

POPIS DOPLŇKOVÝCH SLUŽEB ASLUŽEB UVEDENÝCH V ČLÁNCÍCH 10 (KONTROLA VÝDAJŮ) , 29(DOPLŇKOVÉ SLUŽBY) A 30 (USNADNĚNÍ ZMĚNY DODAVATELE)

Část A

Doplňkové služby aslužby uvedené včlánku 10:

a)

Podrobný rozpis účtů

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány, svýhradou požadavků příslušných právních předpisů oochraně osobních údajů asoukromí, mohly stanovit základní úroveň podrobného rozpisu účtů, které mají být koncovým uživatelům bezplatně poskytovány určenými podniky (jak stanoví článek8), aby koncoví uživatelé mohli:

i)

ověřovat akontrolovat poplatky za používání veřejné komunikační sítě vpevném místě a/nebo za související veřejně přístupné telefonní služby, a

ii)

odpovídajícím způsobem sledovat používání avýdaje amít tak přiměřený stupeň kontroly nad svými účty.

Popřípadě lze účastníkům nabízet ještě podrobnější rozpis účtu za přiměřenou cenu nebo bezplatně.

Volání, za něž volající účastník neplatí, včetně volání na poradenské linky, se vpodrobném rozpisu účtů volajícího účastníka neuvádějí.

b)

Selektivní blokování odchozích volání, bezplatně

Jedná se obezplatnou doplňkovou službu, jejímž prostřednictvím může účastník, který oto požádá určený podnik poskytující telefonní služby, bezplatně blokovat určené druhy odchozích volání či jiných druhů komunikace nebo volání či jiných druhů komunikace na určené druhy čísel.

c)

Systémy předplatného

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány mohly od určených podniků požadovat, aby poskytovaly spotřebitelům službu umožňující předplacení přístupu kveřejné komunikační síti avyužívání veřejně přístupných telefonních služeb.

d)

Postupné splácení poplatků za připojení

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány mohly od určených podniků požadovat, aby umožnily spotřebitelům postupné splácení poplatků za připojení kveřejné komunikační síti.

e)

Neplacení účtů

Členské státy povolí zvláštní opatření, která řeší problematiku neplacení účtů operátorů určených vsouladu sčlánkem 8; tato opatření musí být přiměřená, nediskriminační amusí být zveřejněna. Tato opatření mají zajistit, aby účastníci byli předem řádně upozorněni na následné přerušení služby, nebo odpojení. S výjimkou případů podvodu, soustavného opožděného placení nebo neplacení tato opatření zajistí, pokud je to technicky proveditelné, aby se jakékoli přerušení služby týkalo pouze dotyčné služby . Odpojení zdůvodu neplacení účtů by mělo následovat až po řádném upozornění účastníka. Členské státy mohou umožnit, aby úplnému odpojení předcházelo období omezení služeb, během něhož jsou povoleny pouze ty služby, jež nejsou pro účastníka zpoplatněny (např. „112“). Přístup ktísňovým službám prostřednictvím čísla „112“ může být blokován vpřípadě opakovaného zneužití uživatelem.

f)

Kontrola nákladů

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány požadovaly po všech podnicích poskytujících služby elektronických komunikací, aby poskytly účastníkům prostředky pro kontrolu nákladů na telekomunikační služby, včetně bezplatných upozornění spotřebitelů vpřípadě neobvyklé spotřeby.

g)

Poradenství

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány požadovaly po všech podnicích poskytujících služby elektronických komunikací, aby minimálně jednou za rok doporučili spotřebitelům nejvhodnější tarif na základě jejich spotřeby za uplynulý rok.

Část B

Seznam doplňkových služeb uvedených včlánku 29:

a)

Tónová volba neboli signalizace DTMF

Veřejná komunikační síť umožňuje použití tónů DTMF podle definice uvedené vETSI ETR 207 pro signalizaci konec-konec, ato jak vrámci členského státu, tak mezi členskými státy.

b)

Identifikace volajícího

Volanému se zobrazuje číslo volajícího ještě před přijetím hovoru.

Tato doplňková služba by měla být poskytována vsouladu spříslušnými právními předpisy oochraně osobních údajů asoukromí, zejména se směrnicí 2002/58/ES.

V mezích technické proveditelnosti by měli operátoři poskytovat údaje asignály kusnadnění nabídky identity volajícího atónové volby iza hranicemi členského státu.

c)

Služby vpřípadě krádeže

Členské státy zajistí, aby všichni poskytovatelé mobilních telefonních služeb zřídili společné bezplatné číslo, na němž bude možné nahlásit krádež koncového zařízení aokamžitě pozastavit služby spojené sposkytovanou službou. Přístup ktéto službě musí být zajištěn rovněž pro zdravotně postižené uživatele. Toto číslo musí být snadno zapamatovatelné auživatelé musí být ojeho existenci pravidelně informováni.

d)

Ochranné programy

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly právo vyžadovat od operátorů, aby svým účastníkům bezplatně poskytli spolehlivé, snadno použitelné avolně azcela nastavitelné ochranné nebo filtrovací programy, které umožní zamezit přístupu dětí nebo ohrožených osob kobsahu, který pro ně není vhodný. Všechny výsledky sledování přenosů dat, které tyto programy mohou shromažďovat, jsou určeny výhradně pro potřebu daného účastníka.

Část C

Provedení ustanovení opřenositelnosti čísla podle článku 30

Požadavek, aby si všichni účastníci sčísly znárodního číslovacího plánu, kteří oto požádají, mohli ponechat své číslo (svá čísla) nezávisle na podniku, který službu poskytuje, se vztahuje:

a)

vpřípadě zeměpisných čísel na konkrétní místo; a

b)

vpřípadě nezeměpisných čísel na každé místo.

Tento odstavec se nevztahuje na přenos čísel mezi sítěmi poskytujícími služby vpevném místě amobilními sítěmi.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA II

INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT ZVEŘEJNĚNY V SOULADU S ČLÁNKEM 21 (PRŮHLEDNOST A ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ)

Vnitrostátní regulační orgán je odpovědný za zajištění toho, že informace uvedené v této příloze budou zveřejněny v souladu s článkem 21. Vnitrostátní regulační orgán rozhodne o tom, které informace zveřejní podniky zajišťující veřejné komunikační sítě a/nebo poskytující veřejně přístupné telefonní služby a které informace zveřejní samotný vnitrostátní regulační orgán, aby spotřebitelé měli při výběru k dispozici všechny informace. ▐

1.   Jméno (jména) a adresa (adresy) podniku (podniků)

Jména a adresy sídla podniků zajišťujících veřejné komunikační sítě a/nebo poskytujících veřejně přístupné telefonní služby.

2.   Popis nabízených služeb

2.1.

Rozsah nabízených služeb

2.2.

Standardní sazby s uvedením poskytovaných služeb a obsahu jednotlivých položek sazby (např. poplatky za přístup, všechny druhy poplatků za používání, poplatky za údržbu). Rovněž musí být uvedeny podrobné údaje o standardně uplatňovaných slevách a o dalších poplatcích a náklady spojené s koncovým zařízením .

2.3.

Koncepce odškodnění/náhrad, včetně podrobných informací o nabízených systémech odškodnění/náhrad.

2.4.

Druhy nabízených služeb údržby.

2.5.

Standardní smluvní podmínky, popřípadě včetně minimální doby platnosti smlouvy, podmínek ukončení smlouvy, postupů a přímých poplatků za přenositelnost čísel a jiných identifikátorů.

3.   Mechanismy urovnání sporů včetně těch, které vypracovaly podniky.

4.   Informace o právech týkajících se univerzální služby, včetně doplňkových služeb a služeb uvedených v příloze I.

Středa 24. září 2008
PŘÍLOHA III

PARAMETRY KVALITY SLUŽBY

PARAMETRY, DEFINICE A METODY MĚŘENÍ DODACÍCH LHŮT A KVALITY SLUŽBY UVEDENÉ V ČLÁNCÍCH 11 a 22

Pro podniky určené k poskytování přístupu k veřejné komunikační síti

PARAMETR (1)

DEFINICE

METODA MĚŘENÍ

Dodací lhůta pro počáteční připojení

ETSI EG 202 057

ETSI EG 202 057

Četnost poruch na jeden přístupový okruh

ETSI EG 202 057

ETSI EG 202 057

Doba odstranění poruchového stavu

ETSI EG 202 057

ETSI EG 202 057

Pro podniky určené k poskytování veřejně přístupné telefonní služby

Doba potřebná pro sestavení spojení (2)

ETSI EG 202 057

ETSI EG 202 057

Doba odezvy operátorských služeb

ETSI EG 202 057

ETSI EG 202 057

Doba odezvy informační služby o účastnických číslech

ETSI EG 202 057

ETSI EG 202 057

Míra pohotovosti veřejných telefonních automatů, mincovních a kartových

ETSI EG 202 057

ETSI EG 202 057

Reklamace správnosti vyúčtování

ETSI EG 202 057

ETSI EG 202 057

Podíl neúspěšných pokusů o spojení (2)

ETSI EG 202 057

ETSI EG 202 057

Číslo verze ETSI EG 202 057 je 1. 1. 1 (duben 2000)


(1)  Parametry by měly umožňovat analýzu výkonnosti na regionální úrovni (tj. minimálně na úrovni 2 v klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS) vytvořené Eurostatem).

(2)  Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat uchovávání aktuálních informací o výkonnosti u těchto dvou parametrů, pokud je možné prokázat, že výkonnost v těchto dvou oblastech je uspokojivá.


14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/393


Středa 24. září 2008
Mezinárodní dohoda o tropickém dřevě z roku 2006 *

P6_TA(2008)0453

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 2006 jménem Evropského společenství (11964/2007 — C6-0326/2007 — 2006/0263(CNS))

2010/C 8 E/48

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11964/2007),

s ohledem na návrh Mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 2006 (11964/2007),

s ohledem na články 133, 175 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první věta Smlouvy o ES,

s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0326/2007),

s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a článek 35 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0313/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh rozhodnutí Rady a schvaluje uzavření této dohody;

2.

vyhrazuje si právo hájit své výsady, které vyplývají ze Smlouvy;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal jeho postoj Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, jakož i sekretariátu Mezinárodní organizace pro tropické dřevo (ITTO).

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU

Pozměňovací návrh 1

Právní východisko 1

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 133 a 175 této smlouvy ve spojení s první větou prvního pododstavce čl. 300 odst. 2 a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 133 a 175 této smlouvy ve spojení s první větou prvního pododstavce čl. 300 odst. 2 a čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 4

(4)

Cíle nové dohody jsou v souladu se společnou obchodní politikou i s politikou v oblasti životního prostředí.

(4)

Cíle nové dohody by měly být v souladu se společnou obchodní politikou i s politikou v oblasti životního prostředí a rozvoje .

Pozměňovací návrh 3

Bod odůvodnění 7a (nový)

 

(7a)

Komise by Evropskému parlamentu a Radě měla předložit výroční zprávu obsahující analýzu uplatňování Mezinárodní dohody o tropickém dřevě (ITTA) z roku 2006 a opatření, která by minimalizovala negativní dopad obchodu na tropické lesy, včetně dvoustranných dohod uzavřených na základě programu vymahatelnosti práva, správy a obchodu v lesnictví (FLEGT). Článek 33 Mezinárodní dohody o tropickém dřevě (ITTA) z roku 2006 stanoví, že provádění této dohody se vyhodnotí pět let po jejím vstupu v platnost. S ohledem na toto ustanovení předloží Komise Parlamentu a Radě do konce roku 2010 přezkum fungování dohody ITTA z roku 2006.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 7b (nový)

 

(7b)

Při přípravě vyjednávacího mandátu pro revizi Mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 2006 by Komise měla navrhnout revizi stávajícího textu, která v rámci dohody upřednostní ochranu a udržitelnou správu tropických lesů a obnovování zalesněných ploch, které byly znehodnoceny, přičemž zdůrazní význam vzdělávací a informační politiky pro zlepšení informovanosti veřejnosti o negativních dopadech nepřiměřeného využívání zdrojů dřeva v zemích, které jsou postiženy problémem odlesňování. Obchod s tropickým dřevem by měl být podporován pouze do té míry, do které je slučitelný s těmito cíli.

Pozměňovací návrh 5

Bod odůvodnění 7c (nový)

 

(7c)

Tento mandát k revizi Mezinárodní dohody o tropickém dřevě z roku 2006 by měl především navrhnout hlasovací mechanismus v rámci Mezinárodní rady pro tropické dřevo, který jednoznačně zvýhodní ochranu a udržitelné využívání tropických lesů.

Pozměňovací návrh 6

Bod odůvodnění 7d (nový)

 

(7d)

Komise by nejpozději do října 2008 měla:

a)

předložit komplexní legislativní návrh, který zabrání tomu, aby bylo uváděno na trh dřevo a dřevní produkty pocházející z nezákonných a ničivých zdrojů;

b)

předložit sdělení, které vymezí zapojení EU a její podporu současným a budoucím globálním mechanismům financování podporujícím ochranu lesů a snižování emisí pocházejících z odlesňování na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) / Kjótského protokolu. Sdělení by mělo nastínit závazek EU poskytnout financování s cílem pomoci rozvojovým zemím při ochraně jejich lesů, financovat síť chráněných oblastí a podporovat ekonomické alternativy k ničení lesů. Za účelem zajištění skutečných přínosů pro klima, biologickou rozmanitost a obyvatelstvo by mělo především nastínit minimální zásady a kritéria, která by tyto nástroje měly dodržovat. Sdělení by také mělo vymezit prioritní akce a oblasti, které by měly neprodleně obdržet finanční podporu na základě těchto pobídkových mechanismů.


Čtvrtek 25. září 2008

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/396


Čtvrtek 25. září 2008
DPH, pokud jde o zacházení s pojišťovacími a finančními službami *

P6_TA(2008)0457

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. září 2008 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zacházení s pojišťovacími a finančními službami (KOM(2007)0747 — C6-0473/2007 — 2007/0267(CNS))

2010/C 8 E/49

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0747),

s ohledem na článek 93 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0473/2007),

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0344/2008),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH

Pozměňovací návrh 1

Návrh směrnice — pozměňující akt

Bod odůvodnění 1

(1)

Odvětví finančních služeb významně přispívá k růstu, konkurenceschopnosti a tvorbě pracovních příležitostí, svou úlohu však může plnit pouze v případě neutrálních podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Je nutno stanovit rámec, který zajišťuje právní jistotu , pokud jde o zacházení s daní z přidané hodnoty (DPH) v případě finančních produktů, jejich uvádění na trh a spravování.

(1)

Odvětví finančních služeb významně přispívá k růstu, konkurenceschopnosti a tvorbě pracovních příležitostí, svou úlohu však může plnit pouze v případě neutrálních podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Je nutno stanovit rámec, který zajišťuje tyto neutrální podmínky , pokud jde o zacházení s daní z přidané hodnoty (DPH) v případě finančních produktů a jejich uvádění na trh a spravování.

Pozměňovací návrh 2

Návrh směrnice — pozměňující akt

Bod odůvodnění 2

(2)

Stávající pravidla, která upravují osvobození finančních a pojišťovacích služeb od DPH, stanovená ve směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, jsou zastaralá a vedla k nestejnému výkladu a uplatňování. Složitost pravidel a rozdíly ve správních postupech vytvářejí právní nejistotu pro hospodářské subjekty a daňové orgány. Tato nejistota měla za následek značný počet soudních sporů a zvýšila administrativní zátěž. Je proto nutné objasnit, které pojišťovací a finanční služby jsou osvobozeny od daně, a tak zajistit větší právní jistotu a snížit administrativní zátěž pro hospodářské subjekty a orgány.

(2)

Stávající pravidla, která upravují osvobození finančních a pojišťovacích služeb od DPH, stanovená ve směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, jsou zastaralá a vedla k nestejnému výkladu a uplatňování. Složitost pravidel a rozdíly ve správních postupech vytvářejí právní nejistotu pro hospodářské subjekty a daňové orgány a nezajišťují rovné podmínky v EU . Tato nejistota měla za následek značný počet soudních sporů a zvýšila administrativní zátěž. Je proto nutné objasnit, které pojišťovací a finanční služby jsou osvobozeny od daně, a tak zajistit větší právní jistotu a rovné podmínky v EU a snížit administrativní zátěž pro hospodářské subjekty a orgány.

Pozměňovací návrh 3

Návrh směrnice — pozměňující akt

Bod odůvodnění 5

(5)

Pojišťovací a finanční služby vyžadují obdobné formy zprostředkování. Proto je vhodné, aby se se zprostředkováním v pojišťovnictví i zprostředkováním ve finančních službách zacházelo stejně.

(5)

Pojišťovací a finanční služby vyžadují obdobné formy zprostředkování. Proto je vhodné, aby se se zprostředkováním v pojišťovnictví i zprostředkováním ve finančních službách zacházelo stejně , včetně zprostředkování zprostředkovatelem, který nemá žádné smluvní vazby ani žádný jiný přímý kontakt se stranami pojišťovací nebo finanční transakce, k jejímuž uzavření přispěl. V takových případech by se daňové osvobození mělo jednotně vztahovat na všechny činnosti, které jsou pro zprostředkovatele pojišťovacích nebo finančních služeb charakteristické, včetně všech přípravných a následných činností souvisejících s uzavřením smlouvy.

Pozměňovací návrh 4

Návrh směrnice — pozměňující akt

Bod odůvodnění 5a (nový)

 

(5a)

Je vhodné, aby se osvobození i nadále vztahovalo na činnosti, které tvoří správu investičních fondů, pokud je vykonávají hospodářské subjekty představující třetí osobu .

Pozměňovací návrh 5

Návrh směrnice — pozměňující akt

Bod odůvodnění 7

(7)

Poskytovatelé pojišťovacích a finančních služeb jsou v rostoucí míře schopni přidělit DPH na vstupu u vzniklých nákladů přesně výstupu, jenž má být zdaněn. Pokud jsou služby, které poskytují, zpoplatněny, mohou u těchto služeb snadno stanovit základ daně. Je proto vhodné rozšířit možnost rozhodnout se pro zdanění pro tyto hospodářské subjekty.

(7)

Poskytovatelé pojišťovacích a finančních služeb jsou v rostoucí míře schopni přidělit DPH na vstupu u vzniklých nákladů přesně výstupu, jenž má být zdaněn. Pokud jsou služby, které poskytují, zpoplatněny, mohou u těchto služeb snadno stanovit základ daně. Je proto vhodné rozšířit možnost rozhodnout se pro zdanění pro tyto hospodářské subjekty a zamezit tak jakýmkoliv obavám z dvojího zdanění, které se mohou vyskytnout, pokud bude toto zdanění koordinováno s vnitrostátními daněmi z pojišťovnictví a finančních služeb.

Pozměňovací návrh 6

Návrh směrnice — pozměňující akt

Bod odůvodnění 8a (nový)

 

(8a)

Při zavádění opatření v rámci směrnice 2006/112/ES upravující právo rozhodnout se pro zdanění by Rada měla zajistit jednotné uplatňování těchto předpisů na vnitřním trhu. Dokud Rada tyto předpisy nepřijme, členské státy by měly mít možnost stanovit podrobné předpisy upravující uplatňování této možnosti. Členské státy by měly Komisi oznámit návrhy opatření v této oblasti šest měsíců před jejich přijetím. Během tohoto období by Komise měla návrhy opatření posoudit a vydat doporučení.

Pozměňovací návrh 7

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1 — písm. a

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135 — odst.1 — písm. a

a)

pojištění a zajištění;

a)

pojištění včetně zajištění;

Pozměňovací návrh 8

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1 — písm. a

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135 — odst.1 — písm. d

d)

směna měny a poskytování hotovosti;

d)

směna měny , poskytování hotovosti a operace s pohledávkami v hotovostní formě ;

Pozměňovací návrh 9

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1 — písm. a

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135 — odst.1 — písm. e

e)

nabízení cenných papírů ;

e)

operace týkající se obchodování s cennými papíry ;

Pozměňovací návrh 10

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1 — písm. a

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135 — odst.1 — písm. g a(nové)

 

ga)

veškeré druhy derivátů;

Pozměňovací návrh 11

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 1 — písm. b

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135 — odst.1 a

1a.   Osvobození od daně pro plnění stanovené v odst. 1 písm. a) až e) se vztahuje na poskytnutí jakéhokoliv základního prvku pojišťovací nebo finanční služby, který představuje samostatný celek a má zvláštní a podstatné rysy služby osvobozené od daně.

1a.   Osvobození od daně pro plnění stanovené v odst. 1 písm. a) až f) se vztahuje na poskytnutí jakéhokoliv základního prvku pojišťovací nebo finanční služby, který představuje samostatný celek a má zvláštní a podstatné rysy služby osvobozené od daně.

Pozměňovací návrh 12

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 2

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135 a — bod 1

1)

„pojištěním a zajištěním “ se rozumí závazek, kterým se osoba zavazuje , že za úplatu poskytne v případě naplnění rizika jiné osobě náhradu škody nebo jiné pojistné plnění, jak je stanoveno v závazku;

1)

„pojištěním“ se rozumí závazek, kterým se jedna nebo více osob zavazují , že za úplatu poskytnou v případě naplnění rizika jiné osobě či dalším osobám náhradu škody nebo jiné pojistné plnění, jak je stanoveno v závazku;

Pozměňovací návrh 13

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 2

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135a — bod 8 — návětí

8)

nabízením cenných papírů “ se rozumí nabízení obchodovatelných nástrojů kromě nástrojů zakládajících právní nárok na zboží nebo práva uvedená v čl. 15 odst. 2, jež představují finanční hodnotu a odrážejí jednu nebo více z těchto skutečností:

8)

operacemi týkajícími se obchodování s cennými papíry “ se rozumí prodej obchodovatelných nástrojů kromě nástrojů zakládajících právní nárok na zboží nebo práva uvedená v čl. 15 odst. 2, jež představují finanční hodnotu a odrážejí jednu nebo více z těchto skutečností:

Pozměňovací návrh 14

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 2

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135 a — bod 8 — písm. c

c)

vlastnictví podílů v subjektech kolektivního investování do cenných papírů podle písmena a) nebo b), do jiných finančních nástrojů osvobozených od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. a) až d) nebo v jiných subjektech kolektivního investování;

c)

vlastnictví podílů v investičních fondech, tak jak jsou definovány v níže uvedeném bodě 10, nebo v subjektech kolektivního investování do jiných subjektů kolektivního investování;

Pozměňovací návrh 15

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 2

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135 a — bod 8 — písm. c a(nové)

 

ca)

právo k finančním, úvěrovým a komoditním derivátům uhrazeným v hotovosti, a související možnosti;

Pozměňovací návrh 16

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 2

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135 a — bod 9

9)

„zprostředkováním v případě pojišťovacích a finančních činností“ se rozumí poskytnutí služeb smluvní straně a uhrazených touto smluvní stranou jako oddělený akt zprostředkování ve vztahu k pojišťovacím nebo finančním činnostem uvedeným v čl. 135 odst. 1 písm. a) až e) třetí stranou — zprostředkovatelem ;

9)

„zprostředkováním v případě pojišťovacích a finančních činností“ se rozumí poskytnutí služeb jako oddělený , přímý či nepřímý akt zprostředkování ve vztahu k pojišťovacím nebo finančním činnostem uvedeným v čl. 135 odst. 1 písm. a) až e) třetí stranou — zprostředkovateli, a to za předpokladu, že žádný ze zprostředkovatelů není protistranou v těchto pojišťovacích a finančních činnostech;

Pozměňovací návrh 17

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 2

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135 a — bod 10

10)

„investičními fondy“ se rozumí subjekty kolektivního investování do finančních nástrojů osvobozených od daně podle č. 135 odst. 1 písm. a) až e) a do nemovitostí ;

10)

„investičními fondy“ se rozumí za zvláštním účelem zřízené prostředky investování, vytvořené s jediným cílem, a to získávat aktiva od investorů a investovat je do diverzifikovaného souboru aktiv, včetně penzijních fondů a prostředků používaných pro zavedení a provozování kolektivních penzijních systémů ;

Pozměňovací návrh 18

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 2

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 135 a — bod 11

11)

„správou investičních fondů“ se rozumí činnosti zaměřené na dosažení investičních cílů dotyčného investičního fondu.

11)

„správou investičních fondů“ se rozumí činnosti zaměřené na dosažení investičních cílů dotyčného investičního fondu a tato definice by se měla vztahovat přinejmenším na strategickou a taktickou správu a umístění aktiv, včetně poradenských služeb, měny a řízení rizik .

Pozměňovací návrh 19

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 3

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 137 — odst.1 — písm. a

3)

V čl. 137 odst. 1 se zrušuje písmeno a).

vypouští se

Pozměňovací návrh 20

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 4

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 137 a — odst.1

1.   Ode dne 1. ledna 2012 členské státy přiznají osobám povinným k dani možnost rozhodnout se pro zdanění ve vztahu ke službám uvedeným v čl. 135 odst. 1 písm. a) až g) .

1.   Ode dne 1. ledna 2012 členské státy přiznají v každém jednotlivém případě zdanitelným osobám možnost rozhodnout se pro zdanění ve vztahu k jedné ze služeb uvedených v čl. 135 odst. 1 písm. a) až ga), která je poskytována jiné zdanitelné osobě se sídlem ve stejném členském státě nebo jinde ve Společenství .

Pozměňovací návrh 21

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 4

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 137 a — odst.1 a(nový)

 

1a.     Do … (1) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování práva rozhodnout se podle odstavce 1. Komise případně předloží legislativní návrh týkající se podrobných pravidel, kterými se řídí výkon práva rozhodnout se, a jakékoli další změny uvedené směrnice v tomto ohledu.

Pozměňovací návrh 22

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 4

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 137 a — odst.2

2.   Rada přijme opatření nezbytná pro provedení odstavce 1 postupem podle článku 397. Dokud Rada tato opatření nepřijme, členské státy mohou stanovit prováděcí pravidla upravující uplatňování možnosti podle odstavce 1.

2.   Rada přijme opatření nezbytná pro provedení odstavce 1 postupem podle článku 397. Dokud Rada tato opatření nepřijme, členské státy mohou zachovat stávající prováděcí pravidla upravující uplatňování možnosti podle odstavce 1.

Pozměňovací návrh 23

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 4

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 137 b — bod 1

1)

skupina samotná a všichni její členové jsou usazeni nebo mají bydliště ve Společenství;

1)

skupina samotná je usazena ve Společenství;

Pozměňovací návrh 24

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 4

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 137 b — bod 3

3)

členové skupiny poskytují služby, které jsou osvobozeny od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. a) až g) , nebo jiné služby, s ohledem na něž nejsou osobami povinnými k dani;

3)

členové skupiny poskytují služby, které jsou osvobozeny od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. a) až ga) , nebo jiné služby, s ohledem na něž nejsou osobami povinnými k dani;

Pozměňovací návrh 25

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 4

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 137 b — bod 4

4)

služby skupina poskytuje pouze svým členům a tyto jsou nezbytné, aby členové mohli poskytovat služby, jež jsou osvobozeny od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. a) až g) ;

4)

služby poskytované skupinou jsou nezbytné, aby členové mohli poskytovat služby, jež jsou osvobozeny od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. a) až ga) ;

Pozměňovací návrh 26

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 4

Směrnice 2006/112/ES

Čl. 137 b — bod 5

5)

skupina od svých členů požaduje pouze přesnou úhradu jejich podílu na společných výdajích bez jakýchkoliv úprav v rámci vnitropodnikového oceňování prováděných pro účely přímého zdanění.

5)

skupina od svých členů požaduje pouze přesnou úhradu jejich podílu na společných výdajích; úpravy v rámci vnitropodnikového oceňování prováděné pro účely přímého zdanění se nesmí dotknout osvobození skupiny od daně z obratu .

Pozměňovací návrh 27

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 1 — bod 4 a(nový)

Směrnice 2006/112/ES

Čl.169 — písm. c

 

4a)

V článku 169 se bod c) nahrazuje tímto:

c)

plnění osvobozených od daně podle čl. 135 odst. 1 písm. a) až ga), je-li příjemce usazen mimo Společenství nebo jsou-li tato plnění přímo vázána na zboží určené k vývozu ze Společenství.

Pozměňovací návrh 28

Návrh směrnice — pozměňující akt

Čl. 2 — odst.1 — pododstavec 1

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do dne 31. prosince 2009 . Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi nimi a touto směrnicí.

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí a současně zajistí, aby restrukturalizace stávající úpravy DPH byla pro konečné spotřebitele prospěšná. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.


(1)   Tři roky od data vstupu směrnice …/ …/ES v platnost.