14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/1

A.

vzhledem k tomu, že podruhé v historii pořádá OSN mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se bude konat v Dohá ve dnech 29. listopadu až 2. prosince 2008, jejímž cílem je sdružit hlavy států a vlád, a nejen ministry pro rozvoj, ale i ministry financí a zástupce mezinárodních finančních organizací, soukromých bank a podniků a občanské společnosti, aby vyhodnotili pokrok dosažený od konference v Monterrey,

B.

vzhledem k tomu, že pro splnění rozvojových cílů tisíciletí je třeba výrazně zvýšit financování,

C.

vzhledem k tomu, že financování rozvoje by mělo být, co se týče nákladů, definováno jako nejefektivnější způsob uspokojování potřeb světového rozvoje a řešení celosvětových problémů,

D.

vzhledem k tomu, že potřeba odpovídajících, předvídatelných a udržitelných finančních zdrojů je stále naléhavější, zejména s ohledem na problémy spojené se změnou klimatu a jejími důsledky, včetně přírodních katastrof, a na velkou zranitelnost rozvojových zemí,

E.

vzhledem k tomu, že EU je největším světovým dárcem pomoci, významným podílníkem v mezinárodních finančních institucích a nejdůležitějším obchodním partnerem rozvojových zemí,

F.

vzhledem k tomu, že se EU zavázala dodržovat jasný a povinný časový harmonogram pro dosažení cíle 0,56 % HND do roku 2010 a 0,7 % HND do roku 2015,

G.

vzhledem k tomu, že pokud bude pokračovat současný trend ve výši oficiální rozvojové pomoci poskytované členskými státy, nesplní některé členské státy cíle, ke kterým se zavázaly, a to 0,51 % HND (v případě států EU 15, tj. členských států, které byly součástí EU před rozšířením v roce 2004) a 0,17 % HND (v případě států EU 12, tj. členských států, které k EU přistoupily 1. května 2004 a 1. ledna 2007) do roku 2010,

H.

vzhledem k tomu, že objem programovatelné pomoci Africe i přes obecný pokles oficiální rozvojové pomoci v roce 2007 roste,

I.

vzhledem k tomu, že se v poslední době objevily významné nové rozvojové problémy, např. změna klimatu, strukturální změny na komoditních trzích, zejména na trzích s potravinami a ropou, a důležité nové trendy ve spolupráci mezi zeměmi na jižní polokouli, např. podpora infrastruktury v Africe ze strany Číny a poskytování úvěrů brazilskou rozvojovou bankou BNDES v Latinské Americe,

J.

vzhledem k tomu, že finanční služby v mnohých rozvojových zemích nejsou dostatečně rozvinuté, což je důsledkem velkého množství faktorů, včetně omezení uplatňovaných na poskytování služeb, chybějící právní jistoty a vlastnických práv,

1.

znovu potvrzuje své odhodlání podílet se na vymýcení chudoby, na udržitelném rozvoji a na dosažení rozvojových cílů tisíciletí jakožto jediného způsobu, jak zajistit sociální spravedlnost a zlepšit kvalitu života zhruba jedné miliardy lidí na celém světě, kteří žijí v podmínkách extrémní chudoby definované jako příjem nižší než jeden americký dolar denně;

2.

vyzývá členské státy, aby jasně rozlišovaly mezi finančními prostředky určenými na rozvoj a finančními prostředky určenými k naplnění zájmů zahraniční politiky a v tomto ohledu zdůrazňuje, že by oficiální rozvojová pomoc měla být v souladu s kritérii pro oficiální rozvojovou pomoc stanovenými Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) a doporučeními OECD/DAC pro uvolňování oficiální rozvojové pomoci;

3.

podtrhuje, že je absolutně nezbytné, aby EU měla za cíl co nejvyšší úroveň koordinace za účelem dosažení souladu s dalšími politikami Společenství (životní prostředí, migrace, lidská práva, zemědělství atd.), a vyhnula se tak zdvojování práce a nekonzistentnosti činností;

4.

připomíná, že okamžité a nezbytné kroky, které musí EU podniknout, aby vyřešila dramatické následky nárůstu cen potravin v rozvojových zemích, by neměly být chápány a prováděny jako součást finančního úsilí požadovaného Monterreyským konsensem; očekává tudíž konkrétní návrh Komise o využití nouzových finančních prostředků;

5.

zdůrazňuje, že přehnaná a nepřiměřená administrativní zátěž v některých partnerských zemích narušuje účinnost rozvojové pomoci; obává se, že tato zátěž ohrozí dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

6.

poznamenává, že EU ještě musí najít správnou rovnováhu mezi dvěma přístupy k rozvojové pomoci, jež si protiřečí: na jedné straně důvěřovat partnerským zemím v tom, že rozdělují prostředky odpovídajícím způsobem a pomáhat jejich správním orgánům vytvořit správné nástroje pro používání finančních prostředků; na straně druhé určit finanční pomoc k jednotlivým účelům s cílem vyhnout se zneužití nebo neúčinnému rozdělení pomoci;

7.

zdůrazňuje, že EU je největším světovým dárcem oficiální rozvojové pomoci, což představuje téměř 60 % oficiální rozvojové pomoci ve světě, a vítá skutečnost, že se podíl EU na celosvětové oficiální rozvojové pomoci v průběhu let zvyšuje; žádá však Komisi, aby poskytla jasné a transparentní údaje o podílu rozpočtu EU vyčleněném na rozvojovou pomoc EU s cílem posoudit plnění Monterreyského konsensu všemi evropskými dárci; vyjadřuje také politování nad tím, že výše finančních příspěvků EU pro rozvojové země není dostatečně známá, a vyzývá Komisi k vytvoření vhodných a cílených komunikačních a informačních nástrojů za účelem zvýšení viditelnosti rozvojové pomoci EU;

8.

vítá skutečnost, že EU splnila svůj závazný cíl pro průměrnou výši oficiální rozvojové pomoci v EU na úrovni 0,39 % HND do roku 2006, ale všímá si alarmujícího poklesu pomoci EU v roce 2007 ze 47,7 miliard EUR v roce 2006 (0,41 % celkového HND EU) na 46,1 miliard EUR v roce 2007 (0,38 % celkového HND EU) a vyzývá členské státy, aby zvýšily objem oficiální rozvojové pomoci, a splnily tak slíbený cíl 0,56 % HND v roce 2010;

9.

trvá na tom, že by již nemělo dojít ke snížení oficiální rozvojové pomoci ohlášené členskými státy; zdůrazňuje, že EU poskytne pro období 2005–2010 o 75 miliard EUR méně, než slíbila, pokud bude stávající trend pokračovat;

10.

vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že většina členských států (18 z 27, zejména Lotyšsko, Itálie, Portugalsko, Řecko a Česká republika) nebyla v letech 2006 a 2007 schopna zvýšit svou míru oficiální rozvojové pomoci a že v několika zemích, jako je Belgie, Francie a Spojené království, dokonce došlo k dramatickému poklesu o více než 10 %; vyzývá členské státy, aby dodržely objem oficiální rozvojové pomoci, ke kterému se zavázaly; s uspokojením konstatuje, že některé členské státy (Dánsko, Irsko, Lucembursko, Španělsko, Švédsko a Nizozemsko) nepochybně dosáhnou cílů týkajících se objemu oficiální rozvojové pomoci v roce 2010, a věří, že si tyto členské státy udrží vysokou míru poskytované oficiální rozvojové pomoci;

11.

vítá neochvějný postoj Komise, podle nějž je třeba soustředit úsilí jak na kvantitu, tak i na kvalitu rozvojové pomoci poskytované členskými státy, a důrazně podporuje varování Komise před potenciálně velmi negativními následky v případě, že se členským státům nepodaří splnit své finanční závazky; vyzývá Komisi, aby využila svých odborných znalostí a autority a přesvědčila další veřejné a soukromé dárce, aby dostáli svým finančním slibům;

12.

je velmi vážně znepokojen tím, že některé členské státy oddalují zvyšování oficiální rozvojové pomoci, což má za následek čistou ztrátu pro rozvojové země ve výši více než 17 miliard EUR;

13.

vítá přístup některých členských států, které vytvářejí víceleté časové harmonogramy pro zvyšování objemu oficiální rozvojové pomoci tak, aby splnily cíl OSN ve výši 0,7 % do roku 2015; žádá členské státy, které tak dosud neučinily, aby co nejrychleji zveřejnily své víceleté časové harmonogramy; zdůrazňuje, že členské státy by tyto harmonogramy měly přijmout před výše zmíněnou následnou mezinárodní konferencí o financování rozvoje v Dohá a své závazky splnit;

14.

konstatuje, že pokles ohlášené výše pomoci v roce 2007 byl v některých případech způsoben umělým zvýšením číselných údajů v roce 2006 díky započítání odpuštěných dluhů; vyzývá členské státy, aby zvyšovaly úroveň oficiální rozvojové pomoci udržitelným způsobem a soustředily se přitom na číselné údaje nezahrnující částky odpuštěných dluhů;

15.

považuje za naprosto nepřijatelný rozpor mezi častými sliby vyšší finanční pomoci a výrazně nižšími částkami, které jsou ve skutečnosti poskytovány, a vyjadřuje obavy nad tím, že některé členské státy dávají najevo určitou únavu z poskytování pomoci;

16.

zdůrazňuje skutečnost, že konzultace s partnerskými vládami, vnitrostátními parlamenty a organizacemi občanské společnosti je klíčová při rozhodování o objemu a místech určení oficiální rozvojové pomoci;

17.

zdůrazňuje, že pomoc je třeba poskytovat včas, a vyjadřuje nespokojenost s tím, že při poskytování pomoci dochází často ke zbytečným zpožděním;

18.

zdůrazňuje, že je nutné nalézt rovnováhu mezi pružností při poskytování finančních prostředků na spolupráci, aby bylo možno reagovat na měnící se okolnosti, jako jsou rostoucí ceny potravin, a mezi potřebou předvídatelného financování, které partnerským zemím umožní plánovat udržitelný rozvoj, přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů;

19.

důrazně žádá jednoznačné dodržování zásad odpovědného půjčování finančních prostředků a financování, aby byly úvěrové a finanční operace udržitelné z hlediska hospodářského a environmentálního rozvoje v souladu se zásadami pro financování rozvojových projektů (tzv. equator principles); vyzývá Komisi, aby se podílela na stanovování takových zásad a vyvíjela tlak na mezinárodních fórech, aby byla vytvořena závazná opatření, kterými budou tyto zásady uplatněny v praxi tak, aby začleňovaly i nové rozvojové aktéry z veřejného a soukromého sektoru;

20.

plně podporuje úsilí rozvojových zemí o zachování dlouhodobé udržitelnosti zadlužení a uskutečnění iniciativy na podporu velmi zadlužených chudých zemí (HIPC), která je klíčová pro splnění rozvojových cílů tisíciletí; lituje však, že jsou z plánů na odpuštění dluhů vyjmuty mnohé země, pro které zadlužení zůstává překážkou pro uskutečnění rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba vést mezinárodní diskusi o rozšíření opatření spojených se snižováním dluhu na některé zadlužené země, které jsou v současnosti vyloučeny z iniciativy na podporu velmi zadlužených chudých zemí;

21.

vyzývá Komisi, aby se na dvoustranných a mnohostranných jednáních o odpuštění dluhů zabývala otázkou „ohavného“ a nelegitimního zadlužení, tj. zadlužení v důsledku nezodpovědného, sobeckého, nedbalého nebo nespravedlivého půjčování, a zásadami odpovědného financování; vítá výzvu Komise k přijetí opatření pro omezení nároků komerčních věřitelů a kořistnických fondů v soudních řízeních;

22.

vyzývá všechny členské státy, aby dodržovaly rámec týkající se udržitelnosti zadlužení a aby podporovaly jeho vývoj směrem ke zohlednění vnitřního dluhu států a nezbytných finančních potřeb; vyzývá všechny členské státy, aby uznaly, že odpovědnost věřitelů se neomezuje na respektování rámce udržitelnosti, ale vztahuje se také na:

23.

naléhavě žádá EU, aby podporovala mezinárodní úsilí směřující k zavedení určité podoby mezinárodního řízení v případě insolventnosti nebo spravedlivého a transparentního rozhodčího řízení pro účinné a spravedlivé řešení jakýchkoli budoucích dluhových krizí;

24.

vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise více nezdůrazňuje mobilizaci vnitřních zdrojů pro financování rozvoje, neboť právě tyto zdroje poskytují rozvojovým zemím větší autonomii; vybízí členské státy, aby se plně účastnily iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI) a aby požadovaly její posílení; vyzývá Komisi, aby požadovala po Mezinárodní radě pro účetní standardy (IASB), aby mezi mezinárodní účetní standardy začlenila požadavek předkládání zpráv o činnosti nadnárodních společností v jednotlivých zemích ve všech odvětvích;

25.

vyjadřuje politování nad tím, že balíček sdělení Komise o účinnosti pomoci (KOM(2008)0177) nezmiňuje únik kapitálu jako rizikový faktor pro ekonomiky rozvojových zemí; poukazuje na to, že únik kapitálu vážně poškozuje rozvoj udržitelných hospodářských systémů v rozvojových zemích, a připomíná, že daňové uniky stojí rozvojové země každoročně více, než kolik jim přináší oficiální rozvojová pomoc; vyzývá Komisi, aby do svých politik zahrnula opatření pro prevenci úniku kapitálu, jak to požaduje Monterreyský konsensus, a to včetně upřímné analýzy důvodů takového úniku, s cílem uzavřít daňové ráje, z nichž některé se nacházejí uvnitř EU nebo fungují v úzkém spojení s členskými státy;

26.

upozorňuje zejména na skutečnost, že nelegální část tohoto úniku kapitálu činí podle údajů Světové banky každoročně 1 000 až 1 600 miliard USD, z nichž polovina pochází z rozvojových zemí; podporuje mezinárodní úsilí o zmrazení a navrácení odcizeného majetku a vyzývá ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Úmluvu OSN proti korupci; vyjadřuje politování nad skutečností, že na boj proti daňovým únikům není vynakládáno stejné úsilí, a žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly celosvětové rozšíření zásady automatické výměny informací v daňové oblasti, aby požadovaly připojení kodexu chování týkajícího se daňových úniků, který právě připravuje Hospodářská a sociální rada OSN (UN ECOSOC), k prohlášení z Dohá a aby podporovaly přeměnu Odborného výboru OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech ve skutečný mezivládní orgán, vybavený dodatečnými prostředky a pověřený mezinárodním bojem proti daňovým únikům společně s OECD;

27.

vítá návrhy na inovativní mechanismy financování, které předložily členské státy, a vyzývá Komisi, aby je prozkoumala s ohledem na měřítka snadného provádění v praxi, udržitelnosti, adicionality (doplňkovosti), transakčních nákladů a efektivity; vyzývá k vytvoření mechanismů a nástrojů financování, které poskytnou nové finanční prostředky a neohrozí budoucí finanční toky;

28.

vyzývá k vytvoření mechanismů a nástrojů financování, které stanoví opatření umožňující prostřednictvím pákového efektu získat soukromé prostředky, jak uvádí Monterreyský konsensus, a obdržet úvěrové záruky;

29.

vyzývá Komisi, aby podstatně navýšila financování opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích důsledků v rozvojových zemích, zejména Globální aliance pro změnu klimatu; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba získat finanční prostředky nad rámec stávajících toků oficiální rozvojové pomoci, neboť oficiální rozvojová pomoc by neměla být jediným motorem opatření směřujících k přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích důsledků v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že pro tyto účely by měly být naléhavě vytvořeny inovativní finanční mechanismy, jako jsou daně z létání a z obchodování s ropou, nebo využívání příjmů z aukcí ze systému obchodování s emisemi EU;

30.

vítá návrh Komise na vytvoření globálního mechanismu pro financování opatření v oblasti klimatu, založeného na zásadě předfinancování podpory s cílem financovat opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích důsledků v rozvojových zemích; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly významné finanční závazky ve snaze urychleně provést tento návrh;

31.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily nejméně 25 % budoucích příjmů z aukcí ze systému obchodování s emisemi EU na financování opatření na přizpůsobení se změně klimatu a na její zmírnění v rozvojových zemích;

32.

vyzývá Komisi, aby v zájmu zvýšení produkce potravin a nalezení udržitelného řešení potravinové krize zajistila možnosti, jak zpřístupnit finanční prostředky malým podnikatelům a zemědělcům;

33.

vyzývá Evropskou investiční banku (EIB), aby prošetřila možnosti neprodleného zřízení záručního fondu na podporu systémů mikroúvěrů a zajištění rizik, přizpůsobených potřebám místních výrobců potravin v chudších rozvojových zemích;

34.

vítá návrh na vytvoření fondu více dárců pro rovnost žen a mužů (Multi-donor Gender Fund) předložený v OSN; tento fond by byl řízen Rozvojovým fondem OSN pro ženy (UNIFEM) a jeho cílem by bylo podporovat a financovat politiky rovnosti žen a mužů v rozvojových zemích; vyzývá Radu a Komisi, aby tuto mezinárodní iniciativu přezkoumaly a podpořily;

35.

vyzývá ke zdvojnásobení úsilí na podporu rozvoje finančních služeb, vzhledem k tomu, že bankovní odvětví má potenciál zahájit místní financování rozvoje a že kromě toho je stabilní odvětví finančních služeb nejlepším způsobem boje proti úniku kapitálu;

36.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby plně ocenily obrovský potenciál příjmů z přírodních zdrojů; v tomto ohledu považuje za zásadní transparentnost surovinového průmyslu; domnívá se, že zatímco iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu a Kimberleyský proces postupují správným směrem, je nutné učinit mnohem více pro podporu transparentního řízení surovinového průmyslu a jeho příjmů;

37.

vyzývá Radu a Komisi, aby při hodnocení v polovině období v roce 2008/2009 zahrnuly do rozpočtu EU Evropský rozvojový fond, a posílily tak demokratickou legitimitu důležité části rozvojové politiky EU a jejího rozpočtu;

38.

bere na vědomí první krok učiněný v dubnu 2008, směřující k lepšímu zastoupení rozvojových zemí v rámci Mezinárodního měnového fondu (MMF); lituje, že rozdělení hlasovacích práv v rámci MMF se nadále řídí zejména mírou bohatství; vyzývá Komisi a členské státy, aby ukázaly svůj zájem o rozhodování dvojí většinou (podílníci/státy) v rámci této instituce odpovědné za mezinárodní finanční stabilitu;

39.

vyzývá Komisi a členské státy, aby využily výše uvedenou následnou mezinárodní konferenci o financování rozvoje v Dohá, jako příležitost k představení společného postoje EU k rozvoji, jenž bude zaměřen na dosažení rozvojových cílů tisíciletí prostřednictvím udržitelného přístupu;

40.

vyzývá členské státy, aby provedly rychlou a ambiciózní reformu Světové banky s cílem dosáhnout lepšího zastoupení těch, kteří jsou jejími programy nejvíce dotčeni;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN a vedoucím představitelům Světové obchodní organizace, Mezinárodního měnového fondu, Skupiny Světové banky a Ekonomické a sociální rady OSN.

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/7

A.

vzhledem k tomu, že vítá zveřejnění hodnotící zprávy o vnitřním trhu, která umožní omezit nedostatky v provádění předpisů,

B.

vzhledem k tomu, že jsou členské státy právně zavázány provádět ve svých vnitrostátních právních předpisech všechny směrnice o vnitřním trhu v předepsaných lhůtách,

C.

vzhledem k tomu, že primárním cílem této hodnotící zprávy je motivovat členské státy k zajištění včasného provádění předpisů,

D.

vzhledem k tomu, že současný deficit ve výši 1,2 % je pod úrovní budoucího cíle 1,0 %, na němž se představitelé států a vlád shodli v roce 2007,

E.

vzhledem k tomu, že faktor nesourodosti dosahuje míry 8 %, což znamená, že 124 směrnic nebylo provedeno v alespoň jednom členském státě,

F.

vzhledem k tomu, že byly v různých členských státech zaznamenány rozdíly v míře provádění právních předpisů,

G.

vzhledem k tomu, že směrnice nemusí být plně účinná, třebaže byla rychle a řádně provedena, a to zejména tehdy, pokud její uplatňování vytváří situace právní nejistoty, které jsou předmětem řízení u Evropského soudního dvora, a brání účinnému fungování vnitřního trhu,

H.

vzhledem k tomu, že množství probíhajících soudních řízení pro nesplnění povinnosti je stále velmi velké a že vysoký podíl těchto případů souvisí s tím, že právní předpisy nebyly provedeny vůbec nebo že byly provedeny nesprávným způsobem,

I.

vzhledem k tomu, že nedodržováním některých směrnic a nedostatečným nebo nesprávným prováděním předpisů je možné získat nespravedlivé výhody,

J.

vzhledem k tomu, že provádění směrnic v oblasti vnitřního trhu je nezbytným předpokladem pro dosažení cílů lisabonské agendy a göteborské agendy udržitelného rozvoje,

K.

K vzhledem k tomu, že průměrná doba pro zahájení řízení o nesplnění povinnosti u Evropského soudního dvora je vyšší než 20 měsíců,

L.

L vzhledem k tomu, že některé členské státy nerespektují rozsudky Evropského soudního dvora ve věcech nesplnění povinnosti, což dále narušuje fungování vnitřního trhu,

M.

vzhledem k tomu, že je v členských státech příliš vysoká administrativní zátěž, která je důsledkem vnitrostátních právních předpisů i právních předpisů Společenství,

1.

zdůrazňuje, že včasné uplatňování, správné provádění a řádné používání směrnic v oblasti vnitřního trhu je základním předpokladem pro účinné fungování vnitřního trhu a ovlivňuje též konkurenceschopnost a hospodářskou a sociální rovnováhu v EU;

2.

zdůrazňuje význam ztotožnění se s vnitřním trhem na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; zdůrazňuje úlohu, kterou má v této souvislosti Komise při vytváření partnerství v rámci procesu tvorby příslušných politik;

3.

připomíná, že od roku 2009 je cílem deficit v provádění předpisů ve výši 1,0 %; naléhavě vybízí členské státy, aby učinily opatření k naplnění tohoto cíle;

4.

naléhavě vyzývá ty členské státy, které mají v provádění předpisů zvlášť velké nedostatky, aby okamžitě provedly nápravné kroky; vyzývá rovněž Komisi, aby s těmito státy navázala úzkou spolupráci s cílem danou situaci zlepšit; upozorňuje na to, že některé členské státy prokázaly, že nedostatky v provádění lze výrazně a rychle omezit;

5.

připomíná, že vysoká míra nesourodosti musí být bezodkladně řešena ze strany členských států i ze strany Komise;

6.

vyjadřuje politování nad tím, že si někdy členské státy při provádění směrnic do vnitrostátních předpisů kladou dodatečné požadavky; zastává názor, že toto přidávání dalších požadavků (tzv. gold plating) brání účinnému fungování vnitřního trhu;

7.

zastává názor, že silný, otevřený a konkurenceschopný vnitřní trh je nezbytnou součástí úspěšné reakce Evropy na výzvy globalizace, neboť podporuje konkurenceschopnost evropského průmyslu a zavádí účinnější pobídky pro zahraniční investice v Evropě a zaručuje práva evropských spotřebitelů; Komise by tudíž měla tento vnější rozsah při přijímání nových opatření v oblasti vnitřního trhu zohlednit;

8.

znovu poukazuje na to, že pro otevřený a konkurenceschopnější vnitřní trh je třeba cílenějších a přísnějších nástrojů, které umožní lépe bojovat proti padělkům a pirátství;

9.

vyzývá členské státy, aby bezodkladně přistoupily k řádnému provádění a uplatňování směrnic v oblasti vnitřního trhu za použití stávajících pokynů a osvědčených postupů; naléhavě vybízí k vypracování takových nástrojů, které umožní nedostatky v provádění předpisů precizněji řešit;

10.

vyzývá Komisi, aby urychlila proces urovnávání sporů v jejich počáteční fázi a aby zdůraznila případy nesplnění povinnosti, které mají závažné důsledky pro evropské občany; vybízí rovněž Komisi k tomu, aby vypracovala soupis soudních řízení, která pro nesplnění povinnosti probíhala u Evropského soudního dvora, a poskytla tak o daných prohřešcích podrobné informace;

11.

vyzývá členské státy, aby splnily své závazky v souladu s výnosy Evropského soudního dvora;

12.

zastává názor, že hodnotící zpráva by měla primárně sloužit jako pobídka k včasnému a správnému provádění předpisů, a že by tudíž mohla být vypracovávána jako pomocný nástroj, který by tvůrce politik upozorňoval na jednotlivé překážky a poukazoval na oblasti, pro něž jsou potřebná nová opatření; vyzývá Komisi, aby rozšířila a prohloubila okruh informací a ukazatelů, které jsou v hodnotící zprávě obsaženy, jako např. v souvislosti s kvalitou, sociálními podmínkami pracovníků, dopadem na životní prostředí a změnou klimatu;

13.

vyzývá Komisi, aby do budoucích hodnotících zpráv začlenila jejich snadno srozumitelné shrnutí, díky němuž budou texty občanům a dalším zúčastněným subjektům přístupnější; vybízí příslušné orgány EU a vnitrostátní orgány, aby hodnotící zprávu zveřejňovaly na svých internetových stránkách a aby více usilovaly a její zveřejňování prostřednictvím sdělovacích prostředků;

14.

vyjadřuje politování nad tím, že hodnotící zprávy neposkytují informace o tom, které směrnice nebyly provedeny; domnívá se, že určité směrnice, například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (3), jsou pro účinné fungování vnitřního trhu důležitější než jiné; vyzývá Komisi, aby zvážila, jestli by nebylo vhodné použít takových ukazatelů, které by lépe vypovídaly o relativním významu směrnic pro průmysl a občany v rámci různých odvětví; je toho názoru, že by pro tento účel bylo vhodné, kdyby Komise provedla posouzení dopadu;

15.

připomíná, že kvalita právních předpisů Společenství a jejich provádění má velký význam pro řádné fungování vnitřního trhu; připomíná také, že řada případů, které v souvislosti s nejasnými ustanoveními a nesprávným prováděním sekundárního práva řešil Evropský soudní dvůr, poukazuje na nutnost vypracovávat právní předpisy Společenství přesnějším způsobem; vyzývá proto Komisi, aby v hodnotící zprávě zavedla ukazatele týkající se množství soudních řízení vedených Evropským soudním dvorem v souvislosti s kvalitou sekundárního práva, jakož i jeho nesprávného uplatňování;

16.

vítá záměr Komise začít systematičtěji sledovat fungování trhů s klíčovým zbožím a službami s cílem odhalit selhání těchto trhů a podpořit účinnější nástroje politik; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby do hodnotících zpráv byly zahrnuty informace, jež budou více specificky zaměřené na konkrétní odvětví a členské státy a jež budou přesné; vyzývá také k tomu, aby byly v této hodnotící zprávě uvedeny ukazatele týkající se přeshraničních aspektů zadávání veřejných zakázek;

17.

vyzývá Komisi, aby podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů učinila kroky k tomu, aby všechny její návrhy směrnic obsahovaly konkrétní ustanovení, podle nějž členské státy musí vypracovat přehledy dokládající vztah mezi daným aktem a prováděcími opatření a následně tyto přehledy předat Komisi; vyjadřuje v tomto ohledu politování nad tím, že členské státy oslabují úsilí Komise a Parlamentu o transparentnost tím, že se této podmínce brání nebo z ní činí nezávazný bod odůvodnění;

18.

domnívá se, že dosažení cílů lisabonské agendy a göteborské agendy udržitelného rozvoje je politickou prioritou, a zdůrazňuje zejména význam provádění těch směrnic, které jsou pro naplnění těchto cílů nezbytné; vyzývá Radu, aby záležitostem týkajícím se vnitřního trhu přisoudila hlavní váhu v revidované strategii pro období po roce 2010;

19.

vítá záměr Komise vypracovat nástroje na zlepšení politiky v oblasti jednotného trhu a nástroje, které zajistí, že tato politika bude založena ve větší míře na faktech, že bude více orientována na cíl, decentralizovanější a přístupnější a že informace o ní budou lépe zprostředkovávány;

20.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím průzkumů v rámci odvětví, šetření podniků, průzkumů u spotřebitelů či jiných způsobů zhodnotila, s jakou mírou kvality a koherence jsou předpisy v členských státech prováděny, a zajistila tak, že tyto předpisy budou účinně plnit svou funkci;

21.

zdůrazňuje skutečnost, že opožděné a nesprávné provádění předpisů připravuje spotřebitele a podniky o jejich práva, poškozuje evropské hospodářství a podrývá důvěru ve vnitřní trh; vyzývá Komisi, aby vypracovala ukazatele, na jejichž základě se určí, jaké náklady občanům a průmyslu v důsledku opožděného a nesprávného provádění předpisů vznikly; vyzývá rovněž Komisi, aby vypracovala ukazatele odrážející vztah mezi způsobem, jakým členské státy předpisy provádějí, a řízeními pro nesplnění povinnosti, která jsou proti nim vedena;

22.

vítá záměr Komise předkládat další iniciativy v zájmu zdokonalení tvorby právních předpisů, zejména s cílem zlepšit posouzení dopadů a snížit administrativní zátěž, což přispěje k účinnějšímu fungování vnitřního trhu; zastává názor, že práce na těchto otázkách spolu vzájemně souvisí a že je třeba ji vykonávat konsistentním způsobem;

23.

vítá cílové snížení administrativní zátěže v EU o 25 % do roku 2012; vyzývá členské státy, aby podnikly opatření k dosažení tohoto cíle; zastává názor, že by hodnotící zpráva měla posuzovat, jakého úsilí a pokroku bylo v této oblasti na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství dosaženo; proto vyzývá Komisi, aby uvažovala o možnosti začlenit do hodnotící zprávy zvláštní kapitolu na toto téma;

24.

vyjadřuje politování nad tím, že občané stále čelí mnoha překážkám v souvislosti s volným pohybem na vnitřním trhu; v této souvislosti konstatuje, že 15 % případů sítě SOLVIT projednávaných v roce 2007 se týkalo volného pohybu osob a občanství EU; proto vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily úsilí o zajištění volného pohybu osob; vyzývá především členské státy, aby zřizovaly kontaktní místa, která mohou při pohybu v rámci vnitřního trhu pomáhat lidem ve všech právních i praktických záležitostech; vyzývá rovněž Komisi, aby vypracovala ukazatele, které budou zahrnuty do hodnotící zprávy a které budou posuzovat překážky volného pohybu osob;

25.

znovu poukazuje na cíl, kterým je zvýšit funkčnost právních předpisů v oblasti vnitřního trhu; je toho názoru, že lepší provádění předpisů je rovněž závislé na rozvoji praktické spolupráce a partnerství mezi správními orgány; vyzývá členské státy a Komisi, aby nadále rozvíjely systémy výměny osvědčených postupů; zdůrazňuje, že vzhledem k velkému počtu orgánů na místní, regionální a státní úrovni je třeba aktivně propagovat a podporovat administrativní spolupráci a zjednodušení; vyzdvihuje skutečnost, že informační systém vnitřního trhu má předpoklady pro to, aby v této souvislosti sehrál velmi významnou roli;

26.

vyzývá členské státy, aby zřizovaly vnitrostátní centra pro vnitřní trh, která budou podporovat koordinaci, zjednodušení a politickou viditelnost jejich úsilí o fungování vnitřního trhu; zdůrazňuje, že tato centra by měla být umístěna v rámci stávajících subjektů, například společně s vnitrostátními kontaktními místy; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že všechny úrovně státní správy budou disponovat lepšími praktickými znalostmi o právních předpisech EU, aby se zabránilo tomu, že se občané a podniky budou potýkat se zátěží a překážkami vyplývajícími z nedostatečného porozumění pravidlům;

27.

vítá snahu Komise o to, aby se v rámci procesu provádění předpisů zřídila s členskými státy partnerství, která budou zahrnovat činnost pracovních skupin, vytvoření sítí v konkrétních odvětvích, setkávání s odborníky z jednotlivých států a prováděcí pokyny; věří, že snaha Komise o zajištění provádění směrnice 2006/123/ES, bude úspěšná a že stejný úspěch přinese i v budoucnosti; zdůrazňuje, že Parlament by měl být o průběhu provádění předpisů průběžně informován;

28.

vyzdvihuje skutečnost, že problémy v provádění předpisů jsou často odhaleny prostřednictvím sítě SOLVIT; se znepokojením konstatuje, že centra sítě SOLVIT často nemají dostatečné množství pracovníků a že průměrná doba pro řešení jednoho případu je zde delší než 10 týdnů; vyzývá členské státy, aby zajistily, že centra sítě SOLVIT budou mít dostatek pracovníků; dále vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily administrativní výkonnost těchto pracovišť s cílem výrazně zkrátit lhůtu, kterou pro vyřízení stížností potřebují; dále vyzývá členské státy, aby se pomocí vhodných informačních prostředků více snažily o propagaci služeb sítě SOLVIT, a zvýšily tak povědomí občanů a podniků o její práci;

29.

vítá záměr Komise zlepšit třídění dotazů a stížností podniků a občanů prostřednictvím sítě SOLVIT a dalších asistenčních služeb pro jednotný trh, čímž se zajistí, že tyto dotazy a stížnosti budou okamžitě předány příslušnému správnímu orgánu bez ohledu na to, v rámci které sítě byly podány; zdůrazňuje, že zkušenosti získané v rámci sítě SOLVIT by měly být využity při tvorbě vnitrostátních politik a politik EU, což bude mít za následek strukturální a regulační změny tam, kde to bude nutné;

30.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem a předsednictvím Rady pořádala každoročně fórum o vnitřním trhu za účasti členských států a dalších zainteresovaných stran, s cílem jasněji formulovat závazek, který členské státy mají v souvislosti se včasným a řádným prováděním předpisů a s cílem poskytnout příležitost pro stanovení norem pro srovnávací hodnocení a výměnu osvědčených postupů;

31.

vyzývá Radu, aby se záležitostem souvisejícím s vnitřním trhem věnovala přednostně, a to tak, že pro jejich řešení znovu ustanoví zvláštní útvar, nebo tak, že je zařadí mezi nejdůležitější body jednání stávající Rady ve složení pro konkurenceschopnost;

32.

znovu poukazuje na své výše zmíněné usnesení o přezkumu jednotného trhu, kde vyzýval Komisi, aby zavedla „test vnitřního trhu“; vyzývá Komisi, aby podnikla opatření, na jejichž základě bude tento test zaveden;

33.

zastává názor, že jak hodnotící zpráva o vnitřním trhu, tak hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích slouží k tomu, aby se zlepšilo fungování vnitřního trhu ve prospěch občanů a spotřebitelů;

34.

vítá záměr Komise zajistit, aby informace o vnitřním trhu byly lépe zprostředkovávány, a domnívá se, že výše zmíněné hodnotící zprávy jsou v tomto směru důležitým krokem;

35.

zdůrazňuje, že ačkoliv jsou tyto dva druhy hodnotících zpráv vzájemně propojené a že je třeba podporovat, aby byly vypracovávány koherentním způsobem, měly by vzhledem k tomu, že jsou určeny pro různé subjekty, zůstat oddělené a využívat odlišné ukazatele;

36.

zastává názor, že používané ukazatele a vztah mezi těmito dvěma druhy hodnotících zpráv by měly být pravidelně revidovány, tak aby mohly být přizpůsobeny vývoji vnitřního trhu;

37.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/12

A.

vzhledem k tomu, že kvalitní vzdělávání a odborná příprava jsou významným prvkem celoživotního učení a představují mnohostranný přínos, který se neomezuje pouze na tvorbu pracovních míst a vyšší konkurenceschopnost,

B.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí vychovávat jedince, kteří jsou soběstační, informovaní a kteří jednají ve prospěch soudržné společnosti, a vzhledem k tomu, že kvalita vyučování je jedním z faktorů, které rozhodujícím způsobem přispívají k sociální a hospodářské soudržnosti a k tvorbě pracovních míst v Evropské unii, k její konkurenceschopnosti a potenciálu jejího růstu v globalizujícím se světě,

C.

vzhledem k tomu, že Evropský sociální fond může hrát důležitou úlohu v rozvoji vzdělávání a odborné přípravy a přispěje tak ke kvalitnějšímu vzdělání učitelů,

D.

vzhledem k tomu, že kvalita odborné přípravy učitelů se odráží ve vzdělávacím procesu a přímo ovlivňuje nejen úroveň znalostí žáků, ale také formování jejich osobnosti, zejména v prvních letech jejich školní docházky,

E.

vzhledem k tomu, že učitelská profese čelí výzvám, jejichž množství roste, neboť se neustále zvyšuje složitost a různorodost vzdělávacího prostředí; vzhledem k tomu, že mezi tyto výzvy patří pokrok v oblasti informační a sdělovací techniky, změny společenských a rodinných struktur a stále rozmanitější složení studentů na mnoha školách, které je důsledkem imigrace a vzniku multikulturních společenství, rostoucí samostatnost škol, která znamená více povinností pro učitele, a nutnost věnovat větší pozornost vzdělávacím potřebám jednotlivých žáků,

F.

vzhledem k tomu, že jednoznačně existuje přímá úměra mezi kvalitním vzděláváním učitelů a vysokou úspěšností žáků,

G.

vzhledem k tomu, že s rostoucím objemem informací ve spojení s probíhající digitalizací je nutné získat schopnost využívat média a jejich obsah efektivním způsobem a v souladu se svými cíli a potřebami, a vzhledem k tomu, že mediální výchova je určitým druhem pedagogického přístupu k médiím, který má vést ke kritickému a uvážlivému využívání všech médií,

H.

vzhledem k tomu, že více než 80 % vyučujících na základních školách a 97 % vyučujících v předškolních zařízeních v Unii jsou ženy, zatímco ve středním školství dosahuje zastoupení žen pouze 60 %,

I.

vzhledem k tomu, že kvalita vzdělávání učitelů může mít vliv na předčasné ukončování školní docházky a dovednost starších studentů dobře číst,

J.

vzhledem k tomu, že na vzdělání, jehož děti později dosáhnou, má zvláště významný vliv předškolní vzdělávání a základní školství,

K.

vzhledem k tomu, že v Unii existuje více než 27 různých systémů pro vzdělávání učitelů, ačkoli úkoly, které před učiteli stojí, jsou ve všech členských státech v zásadě stejné,

L.

vzhledem k tomu, že vyučování je odborné povolání, u kterého je pro to, aby dobří učitelé ze škol neodcházeli, důležitá vysoká míra uspokojení z práce,

M.

vzhledem k tomu, že by bylo nepřiměřené přenést veškerou odpovědnost za jejich vzdělávací činnost na samotné učitele; vzhledem k tomu, že je nutné zdůraznit, že schopnost učitelů poskytnout náležité vzdělání všem svým žákům, vytvořit prostředí, ve kterém mohou žít všichni pospolu, a omezit násilné chování úzce souvisí s podmínkami, ve kterých učitelé vyučují, s tím, jaké jsou k dispozici pomůcky, s počtem žáků se sníženou schopností učení v každé třídě, se sociálním a kulturním prostředím ve školách, se spoluprací s rodinami a s podporou ze strany společnosti; vzhledem k tomu, že úsilí učitelů závisí z velké míry na úsilí společnosti v oblasti vzdělávání a oba faktory se vzájemně ovlivňují v zájmu lepšího vyučování,

N.

vzhledem k tomu, že je třeba vynaložit veškeré úsilí k zajištění toho, aby všichni učitelé cítili, že vykonávají uznávané a hodnotné povolání, neboť velká část profesní identity závisí na vnímání ze strany společnosti,

O.

vzhledem k tomu, že nejlepší adepty lze pro učitelské povolání získat jen tehdy, dostane-li se učitelům odpovídajícího sociálního uznání, postavení a ohodnocení,

P.

vzhledem k tomu, že učitelé hrají důležitou úlohu v sociální oblasti a oblasti výchovy, která přesahuje hranice tradičních vyučovacích předmětů, a mohou plnit významnou funkci vzoru,

Q.

vzhledem k tomu, že ve Smlouvě o ES, je stanoven cíl rovné příležitosti pro všechny, zejména v článku 13 této smlouvy, který stanoví právní základ pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace,

R.

vzhledem k tomu, že kvalita škol je z velké míry závislá na míře nezávislosti, která je ponechávána jejich plánování a řízení,

S.

vzhledem k tomu, že náležitá odborná způsobilost učitelů tělesné výchovy hraje velmi důležitou úlohu ve fyzickém a psychickém vývoji dětí a vedení dětí k tomu, aby si osvojily zdravý způsob života,

1.

vřele souhlasí s analýzou, podle níž vyšší kvalita vzdělávání učitelů vede k významnému zlepšení výsledků dosahovaných studenty;

2.

domnívá se, že zajištění rozsáhlejšího a kvalitnějšího vzdělávání učitelů společně s uplatňováním politiky usilující o to, aby byli pro povolání učitele získáni nejlepší kandidáti, by mělo být klíčovou prioritou pro všechna ministerstva školství;

3.

je přesvědčen, že výdaje na vzdělávání by měly být navyšovány především v oblastech, jež přinášejí nejvýraznější zlepšení výsledků studentů;

4.

zdůrazňuje, že má-li být dosaženo významného pokroku při naplňování cílů Lisabonské strategie v oblasti „vzdělávání a odborné přípravy do roku 2010“, zejména zlepšení kvality vzdělávání a posílení celoživotního učení na celém území Unie, musí klást členské státy větší důraz na vzdělávání učitelů a vyčlenit na tuto oblast více zdrojů;

5.

důrazně vybízí k podpoře soustavného a logicky navazujícího profesního rozvoje učitelů po celou dobu výkonu tohoto povolání; doporučuje, aby měli všichni učitelé pravidelně akademické, pracovní a finanční příležitosti (např. vládní stipendia) ke zlepšování a doplnění svých schopností a předpokladů, stejně jako pedagogických znalostí; domnívá se, že tyto příležitosti v oblasti odborné přípravy by měly být koncipovány tak, aby byly kvalifikace uznávány ve všech členských státech;

6.

zdůrazňuje potřebu intenzivnějšího dialogu a výměny zkušeností mezi jednotlivými státy, zejména pokud jde o zajištění a účinnost soustavného profesního rozvoje v oblasti vzdělávání učitelů mateřských, základních a středních škol;

7.

naléhavě požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována zaškolování nových učitelů; vybízí k vytváření podpůrných sítí a programů osobního vedení, díky nimž budou moci hrát v zaškolování nových učitelů rozhodující úlohu učitelé, kteří mají prokazatelné zkušenosti a schopnosti, a jež umožní nově příchozím čerpat ze znalostí svých kolegů získaných během jejich úspěšné kariéry, podpoří skupinové učení a přispějí k boji za snižování počtu nově přijatých učitelů, kteří toto povolání záhy opustí; domnívá se, že spoluprací a vzájemným učením mohou učitelé přispět ke zlepšení výsledků školy a celkového vzdělávacího prostředí;

8.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že složení učitelského sboru na všech úrovních školského vzdělávání bude odrážet sociální a kulturní rozmanitost společnosti, přičemž budou nadále klást důraz na přijímání a udržení nejlepších učitelů, především tím, že učiní toto povolání dostatečně přitažlivým;

9.

upozorňuje na úzkou vazbu mezi zajištěním toho, aby bylo učitelství atraktivním a naplňujícím povoláním s dobrými vyhlídkami na kariérní postup, a získáním motivovaných, úspěšných absolventů a odborníků pro tuto profesi; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly další opatření s cílem dosáhnout toho, že si budou špičkoví kandidáti povolání učitele volit častěji;

10.

zdůrazňuje zvláštní význam politiky rovnosti mužů a žen; zdůrazňuje, že je rovněž důležité zajistit kvalitu učitelů v předškolních zařízeních a na základních školách a také to, aby se jim dostalo takové společenské a profesní podpory, která bude odpovídat jejich odpovědnosti;

11.

uznává, že je důležité, aby se učitelé i nadále zapojovali do pracovních a diskusních skupin, které se zabývají vyučovací činností; věří, že tato práce by měla být podporována mentory a vzdělávacími orgány; domnívá se, že účast na činnostech kritického uvažování o vyučovacím procesu by měla vytvářet větší zájem o práci učitelů, a zlepšit tak jejich výsledky;

12.

trvá na důležité úloze školy, pokud jde o společenský život a vzdělávání dětí a předávání znalostí a dovedností dětem, aby se mohly zapojit do demokratické společnosti; zdůrazňuje, že je důležité mít k dispozici kvalifikované, způsobilé a zkušené učitele, kteří se podílejí na vytváření účinných metod pedagogického vzdělávání učitelů;

13.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že v systému veřejného vzdělávání budou moci vést hodiny tělesné výchovy pouze náležitě kvalifikovaní učitelé tělesné výchovy;

14.

poukazuje na výrazné rozdíly v průměrné mzdě učitelů, a to nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale také v porovnání s průměrným hrubým národním důchodem a HDP na osobu; domnívá se, že učitelé by měli být odměňováni odpovídajícím způsobem, který bude odrážet jejich význam pro společnost, a vyzývá k činnosti, která vyřeší „odliv mozků“ špičkových učitelů na lépe placená místa v soukromé sféře, především v oblasti vědy a techniky;

15.

zdůrazňuje, že učitelé musí být lépe připraveni, aby se dokázali vyrovnat s řadou nových nároků, jež na ně jsou kladeny; uvědomuje si výzvy, které pro učitele představuje vývoj informační a sdělovací techniky, ale rovněž příležitosti, které tento vývoj skýtá; je přesvědčen, že během zaučování a navazující odborné přípravy by mělo být prioritou vzdělávání v oblasti informační a sdělovací techniky, aby učitelé získali aktuální znalosti o současném stavu vývoje techniky a jejím uplatnění v pedagogické praxi a aby disponovali potřebnými dovednostmi, které jim umožní využívat tyto znalosti při výuce;

16.

domnívá se, že odborná příprava by měla mít mj. za cíl poskytnout učitelům inovační rámec, který potřebují k tomu, aby do své činnosti a do nových vyučovacích okruhů zahrnuli hledisko životního prostředí; podporuje oblastní semináře zaměřené na naplňování potřeb zjištěných v konkrétních souvislostech a kurzy určené pro učitelský sbor daného zařízení s cílem uplatňovat v praxi projekty, které zohledňují jejich potřeby a konkrétní souvislosti;

17.

zdůrazňuje, že mobilita učitelů, jejich užší vzájemná spolupráce a týmová práce by mohly zlepšit kreativitu a inovaci vyučovacích metod a přispěly by k tomu, aby vzdělávání vycházelo z osvědčených postupů;

18.

vyzývá Komisi, aby posílila finanční zdroje poskytované na podporu vzdělávání učitelů v rámci Programu celoživotního učení, a především výměny učitelů mezi školami v sousedních zemích a oblastech; zdůrazňuje, že mobilita je prostředkem pro šíření námětů a osvědčených postupů ve výuce a přispívá ke zdokonalování znalosti cizích jazyků a povědomí o jiných kulturách; podtrhuje, že by učitelé měli během svého profesního života těžit z rozsáhlejších možností ke studiu jazyků, což mj. povede k maximalizaci příležitostí, které nabízejí programy mobility v rámci EU;

19.

požaduje, aby byla v odborné přípravě učitelů upřednostňována zejména mediální studia a aby byly stávající moduly mediálních studií významným prvkem základního vzdělávání učitelů;

20.

poukazuje na to, že v rámci mobility učitelů hraje zásadní úlohu partnerství škol Comenius a Comenius-Regio;

21.

je přesvědčen, že děti by se měly učit cizím jazykům již od velmi útlého věku a že jazyková výuka by měla být součástí osnov na všech základních školách; zdůrazňuje, že pro dosažení tohoto cíle je nezbytné, aby byly na získávání a odbornou přípravu učitelů cizích jazyků vynakládány dostatečné prostředky;

22.

zdůrazňuje, že každý učitel by měl být vzorem, pokud jde o zvládnutí vlastního jazyka, který je klíčovým nástrojem pro správný přenos poznatků, napomáhá žákům při studiu ostatních předmětů a rozvíjí jejich schopnost komunikovat, jež v řadě profesních činností stále nabývá na významu;

23.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby učitelé ve všech členských státech získali osvědčení o znalosti alespoň jednoho cizího jazyka;

24.

požaduje, aby byla ve školním, navazujícím a dálkovém vzdělávání učitelů podporována mediální gramotnost v rámci mediálního vzdělávání a celoživotního učení prostřednictvím spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;

25.

poukazuje na to, že čas, který učitel stráví ve třídě se studenty, je nenahraditelný, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že narůstající administrativa a agenda může učitele o čas strávený ve třídě a o čas na přípravu na vyučování připravovat;

26.

požaduje, aby byla do odborné přípravy učitelů i do školních osnov povinně zavedena občanská výchova, a učitelé i žáci tak získali potřebné znalosti o právech a povinnostech občanů a o Evropské unii a byli schopni analyzovat a kriticky hodnotit aktuální politické a sociální situace a procesy;

27.

domnívá se, že každá škola je jedinečným způsobem propojena se svým bezprostředním okolím a že vedení školy by mělo mít větší rozhodovací pravomoci, které mu umožní zabývat se ve spolupráci s rodiči a dalšími zástupci místního společenství vzdělávacími problémy a nároky na výuku, které jsou pro dané prostředí specifické; zdůrazňuje, že s příchodem přistěhovalců velmi rozmanitého původu je nutné učitele náležitě poučit o mezikulturních otázkách a procesech, a to nikoli pouze v rámci školy, ale i ve vztahu k rodinám a jejich bezprostřednímu, velmi různorodému okolí;

28.

zdůrazňuje mimořádně příznivý dopad programu Comenius na učitele a jeho význam pro malá společenství, zejména v sociálně a hospodářsky znevýhodněných oblastech, podporou zavádění evropského rozměru do vzdělávání a zvyšování povědomí o něm;

29.

vítá dohodu členských států, že budou v otázkách zkvalitnění koordinace politik pro vzdělávání učitelů postupovat společně, zejména prostřednictvím otevřené metody koordinace; naléhavě vyzývá členské státy, aby této příležitosti učit se navzájem plně využily, a požaduje, aby byl s Parlamentem konzultován časový harmonogram a vývoj v této oblasti;

30.

upozorňuje, že je zapotřebí zpracovat kvalitnější statistiku o vzdělávání učitelů v členských státech Unie s cílem podpořit sdílení informací, užší spolupráci a výměnu osvědčených postupů; navrhuje, aby členské státy ve spolupráci s Komisí zavedly systémy, které zajistí snadnou dostupnost srovnatelných údajů o vzdělávání učitelů pro předškolní vzdělávání a základní a střední školství;

31.

domnívá se, že pro potírání násilí ve školách má zásadní význam prohloubení spolupráce mezi řediteli škol a rodiči a vytvoření nástrojů a postupů pro účinné řešení tohoto problému;

32.

zdůrazňuje, že je důležité, aby byly při výuce ve školách a při odborném vzdělávání učitelů zohledňovány otázky rovných příležitostí mužů a žen;

33.

vyzývá Komisi, aby šířila postupy, jež se osvědčily v členských státech a které prostřednictvím školních projektů, jako je např. zdravá výživa a sport, domácí hospodářství a soukromé finanční plánování, zlepší obecné dovednosti potřebné v praktickém životě;

34.

vyzývá členské státy, aby do odborné přípravy učitelů zařadily programy řešení konfliktů, a učitelé se tak seznámili s novými strategiemi pro řešení různých druhů konfliktů ve třídě a naučili se, jak se vypořádat s násilím a agresivitou;

35.

vyzývá členské státy, aby do odborné přípravy učitelů zařadily základní znalosti o Evropské unii, jejích institucích a jejím fungování a aby zajistily exkurze začínajících učitelů do institucí Evropské unie;

36.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, organizacím OECD a UNESCO a Radě Evropy.

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/18

A.

vzhledem k tomu, že cíle Boloňského procesu spočívají ve vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2010 a dále v reformě vysokoškolského vzdělávání, v odstranění zbývajících překážek mobilitě studentů a učitelů a ve zvýšení kvality, přitažlivosti a konkurenceschopnosti vysokoškolského vzdělávání v Evropě,

B.

vzhledem k tomu, že mobilita studentů a kvalita vzdělávání musí zůstat jedním ze základních kamenů Boloňského procesu,

C.

vzhledem k tomu, že mobilita studentů vytváří nové kulturní, sociální a akademické hodnoty a vytváří příležitosti pro osobní růst a lepší vysokoškolské standardy a zaměstnatelnost ve vnitrostátním i v mezinárodním měřítku,

D.

vzhledem k tomu, že mobilita je pro mnoho studentů, výzkumných pracovníků a dalších zaměstnanců zejména v nových členských státech stále nedostupná, především kvůli nedostatečným grantům; vzhledem k tomu, že překážky jsou známy a strany, jež se diskuse účastní, na ně opakovaně poukazují,

E.

vzhledem k tomu, že by se měla věnovat patřičná pozornost náležitému financování výuky studentů, jejich životních nákladů a mobility,

F.

vzhledem k tomu, že Parlament důsledně řadil mobilitu studentů mezi své rozpočtové priority a vždy usiloval o zajištění přiměřené výše financování programů Společenství v oblasti vzdělávání; vzhledem k tomu, že jeho pevný postoj k této otázce vedl – přes škrty, které provedla Rada na návrh Komise – k navýšení prostředků na programy „Celoživotní vzdělávání“ a „Erasmus Mundus“ projednané v rámci víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a v nedávných rozpočtových procesech,

G.

vzhledem k tomu, že jsou požadovány spolehlivé statistické údaje o mobilitě studentů, aby bylo možné nejen sledovat, srovnávat a hodnotit, ale také rozvíjet příslušné politiky a opatření,

H.

vzhledem k tomu, že uznávání informálního a neformálního vzdělávání je úhelným kamenem strategie celoživotního vzdělávání, a vzdělávání dospělých v tomto procesu by se proto mělo také uznat za důležité,

I.

vzhledem k tomu, že by žádné administrativní, finanční či jazykové bariéry neměly bránit rozhodnutí vycestovat do zahraničí,

J.

vzhledem k tomu, že mobilita povzbuzuje ke studiu cizích jazyků a ke zlepšení celkových komunikačních schopností,

K.

vzhledem k tomu, že je reforma a modernizace univerzity z hlediska kvality, struktury studií, inovace a flexibility naléhavě potřebná,

L.

vzhledem k tomu, že kvalita výuky je stejně důležitá jako kvalita výzkumu a musí se v celé Evropské unii reformovat a zmodernizovat, a vzhledem k tomu, že spolu obě tyto otázky úzce souvisí,

M.

vzhledem k tomu, že různé vnitrostátní systémy uznávání kvalifikací představují významnou překážku rovnému přístupu ke studentům a pokroku v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání a na evropském trhu práce,

N.

vzhledem k tomu, že mobilitu může brzdit neúplné a nedostatečné uznání navštěvovaných předmětů a neexistence rovnocenného známkování,

O.

vzhledem k tomu, že je nutné uplatňovat, koordinovat a podporovat systematický přístup ve všech zemích, které podepsaly deklaraci o Boloňském procesu,

P.

vzhledem k tomu, že Boloňský proces musí vést k vytvoření nového moderního modelu vzdělávání, který všem zajistí přístup k odborné přípravě, přičemž hlavním cílem je předávat znalosti a hodnoty a vytvářet do budoucna udržitelnou společnost, která si bude vědoma svých kvalit a bude zbavena sociální nerovnováhy,

1.

domnívá se, že v rámci nového definování hlavních cílů Boloňského procesu po roce 2010 by mělo být prioritou zvyšování mobility studentů a kvalita různých systémů vzdělávání;

2.

zdůrazňuje, že k dosažení mobility studentů musí být přijímána opatření napříč různými oblastmi politiky; že rozličné aspekty týkající se mobility přesahují rámec vysokoškolského vzdělávání a vztahují se k sociálním věcem, financím a imigrační a vízové politice;

3.

vítá úsilí členských států v rámci mezivládní spolupráce, které je zaměřeno na zvýšení kvality a konkurenceschopnosti vzdělávání v Unii, a to zejména podporou mobility, zárukou uznání získané kvalifikace a zajištěním kvality vzdělávání, obzvlášť vzhledem k omezenému manévrovacímu prostoru, jenž je důsledkem malého rozpětí ponechaného v okruhu 1a finančního rámce;

4.

je přesvědčen, že by se měla dále používat metoda konzultací všech zúčastněných stran: instituce a zástupci studentů by měli úzce spolupracovat, aby vyřešili přetrvávající překážky bránící mobilitě a problémy související s kvalitou a realizací Boloňského procesu;

5.

upozorňuje, že při realizaci Boloňského procesu by se měla věnovat patřičná pozornost úzké a intenzivní spolupráci a koordinaci s Evropským výzkumným prostorem;

6.

trvá na naléhavé potřebě srovnatelných a spolehlivých údajů o mobilitě studentů a jejich socioekonomickém profilu, jako jsou společné ukazatele, kritéria a měřítka, aby se překonal současný nedostatek údajů a aby se podporovala výměna osvědčených postupů;

7.

vyzývá univerzity, aby zdokonalily a zjednodušily informace poskytované on-line i off-line jak zahraničním studentům přicházejícím do dané země, tak domácím studentům, kteří chtějí odejít do zahraničí; univerzity a vnitrostátní agentury odpovědné za program Erasmus by měly spolupracovat se studentskými organizacemi, aby byly všechny informace k dispozici včas; univerzity by měly podporovat práva studentů, v souladu se závazky, které jim vznikly podepsáním listiny univerzit Erasmus (Erasmus University Charter);

8.

zdůrazňuje, že aby byly splněny cíle Boloňského procesu, je v oblasti mobility studentů a akademických pracovníků nezbytná vzájemnost; upozorňuje na nepoměr stávajících trendů, a zejména nízkou míru mobility směrem do členských států, které vstoupily do EU v letech 2004 a 2007;

9.

upozorňuje na význam poradenské činnosti pro účely sociální, kulturní a jazykové integrace zahraničních studentů;

10.

zdůrazňuje, že lepší ovládání jazyků představuje významný přínos a je jedním z důvodů mobility studentů a že je důležité, aby studentům v rámci programu Erasmus nebo v jeho průběhu byly nabídnuty intenzivní jazykové kurzy;

11.

vyzývá univerzity v Unii, aby provedly inovativní, dalekosáhlou a metodickou reformu vyučovacích osnov, protože pro snadnější mobilitu studentů je rozhodující ambiciózní a vysoce kvalitní přepracování obsahu a organizace; vybízí k zavedení „studijní období mobility“ do všech programů akademických stupňů aby studenti mohli vycestovat do zahraničí;

12.

vyzývá, aby se kladl důraz na potřebu společných evropských doktorandských programů, které podporují mobilitu studentů doktorandských programů, a na vytvoření rámce pro evropský doktorát;

13.

zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hraje kvalita a vysoká odborná úroveň výuky, jelikož kvalifikovaní učitelé ve všech oborech studia, jejich rozvoj a další odborné vzdělávání mají rozhodující význam pro přitažlivost a účinnost studia a pro dosažení cílů Boloňského procesu;

14.

znovu připomíná potřebu širšího mezinárodního dialogu a výměn informací a zkušeností k usnadnění souladu vzdělávání učitelů, a to včetně vzdělávání učitelů základních škol, a ke zvýšení účinnosti trvalého profesního rozvoje;

15.

studentům ze znevýhodněných sociálních skupin by měla být poskytována zvláštní pomoc, např. formou nabídky nenákladného a přiměřeného ubytování; často je zapotřebí i další podpory po příjezdu do země;

16.

navrhuje zavedení jednotného evropského průkazu studenta, aby se usnadnila mobilita a umožnilo se studentům získat slevy na ubytování a základní živobytí;

17.

vyzývá členské státy a příslušné orgány, aby zaručily rovnocenný a všeobecný přístup k mobilitě zavedením jednoduchých, flexibilních a transparentních postupů při poskytování grantů a poskytnutím další finanční podpory pro studium v zemích s vysokými životními náklady a pro studenty, kteří ji potřebují; považuje za zásadní, aby tuto podporu studenti obdrželi před odjezdem, aby se zamezilo jejich nadměrnému finančnímu zatížení;

18.

vítá skutečnost, že v souvislosti se střednědobým přezkumem víceletého finančního rámce zakotveným v prohlášení připojeném k interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006 by mohlo být zváženo rozšíření finančního balíčku pro programy spojené se vzděláváním, a zejména s granty Erasmus, na základě výsledků sledování a hodnocení tohoto programu;

19.

upozorňuje, že by měly být zavedeny a podporovány nové prostředky pro financování mobility studentů, např. bezúročné půjčky nebo převoditelné půjčky;

20.

vyzývá evropské univerzity, aby spolupracovaly se soukromým sektorem (např. s hospodářskými a podnikatelskými organizacemi, jako jsou obchodní komory) s cílem nalézt nové účinné mechanismy pro spolufinancování mobility studentů v každém studijním cyklu (bakalářském-magisterském-doktorandském), a zvýšit tak kvalitu vzdělávacích systémů;

21.

navrhuje navázat plodný dialog a dvoustranné výměny mezi podniky a univerzitami, které by vedly k inovativním partnerstvím a k vyzkoušení nových způsobů spolupráce;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v uplatňování evropských referenčních rámců (Boloňský kvalifikační rámec, Evropský kvalifikační rámec celoživotního vzdělávání, evropské standardy a pokyny pro zajištění kvality a Lisabonská úmluva o uznávání) s cílem vytvořit Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání;

23.

zdůrazňuje proto, že je nezbytné zavést komplexní, jednotný a účinný systém převodu kreditů ECTS: na základě jednotného společného rámce by kvalifikace studentů a akademických pracovníků měly být snadno převoditelné mezi různými evropskými vzdělávacími systémy;

24.

zdůrazňuje, že třístupňový systém (bakalářský, magisterský a doktorandský cyklus) by mohl být flexibilnější, zejména kdyby se pro první a druhý cyklus uplatňoval systém „4 + 1“ místo „3 + 2“; mohlo by to být vhodnější pro některé typy studia, neboť by se tak umožnila větší mobilita a zaměstnatelnost absolventů;

25.

za stáže a další informální a neformální zkušenosti s mobilitou, jež byly schváleny univerzitami, by měly uděleny kredity na základě evropského systému pro převod kreditů (ECTS) a měly by být uznávány jako nedílná součást studijních plánů;

26.

vyzývá příslušné orgány členských států a evropské univerzity, aby podporovaly a prosazovaly výměnu osvědčených postupů a osvětové iniciativy;

27.

naléhavě vyzývá členské státy, aby v souladu se směrnicemi EU o vízech zjednodušily postupy pro udělování víz a aby mobilním studentům snížily náklady na jejich získání, zejména pokud jde o studenty z členských států východnějších členských států a z kandidátských zemí;

28.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/22

A.

vzhledem k tomu, že je v zájmu kvality právních předpisů stále více nezbytné pověřovat Komisi vypracováváním nepodstatných a techničtějších hledisek právních předpisů i jejich rychlým přizpůsobováním, aby byl zohledněn technologický pokrok a hospodářské změny; vzhledem k tomu, že toto přenesení pravomocí musí být umožněno tím, že zákonodárci budou dány institucionální prostředky ke kontrole výkonu těchto pravomocí,

B.

vzhledem k tomu, že zákonodárce Unie dosud neměl pro takové přenesení jinou možnost než použití článku 202 Smlouvy o ES; vzhledem k tomu, že využití tohoto ustanovení není dostačující, jelikož se týká prováděcích pravomocí Komise a kontrolních postupů, kterým tyto pravomoci podléhají, přičemž o těchto postupech rozhoduje Rada jednomyslně po pouhé konzultaci s Parlamentem; vzhledem k tomu, že tyto kontrolní postupy se v podstatě zakládají na činnosti výborů složených z pracovníků státní správy členských států a Parlament byl ze všech těchto postupů vyloučen až do přijetí rozhodnutí Rady ze dne 28. června 1999, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES,

C.

vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech zavádí opatření v případě, že základní právní akt přijatý postupem spolurozhodování stanoví přijetí opatření obecného významu, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků daného aktu, a to i zrušením některých těchto prvků nebo jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky; vzhledem k tomu, že je na zákonodárci Unie, aby případ od případu určil podstatné prvky každého právního předpisu, které mohou být pozměněny pouze v rámci legislativního postupu,

D.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech činí takzvaná „kvazilegislativní“ opatření předmětem regulativního postupu s kontrolou, na jehož základě se Parlament plně podílí na kontrole těchto opatření a může vyjádřit nesouhlas s opatřeními navrhovanými Komisí, jež překračují prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu, nebo jejichž návrh není v souladu s cílem či obsahem základního aktu nebo nerespektuje zásadu subsidiarity nebo proporcionality,

E.

vzhledem k tomu, že nový postup zaručuje demokratickou kontrolu prováděcích opatření, pokud jsou svou podstatou kvazilegislativní, a to tak, že staví oba zákonodárné orgány, Parlament a Radu, na stejnou úroveň, a tím odstraňuje jeden z nejpodstatnějších aspektů demokratického deficitu v Unii; vzhledem k tomu, že rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech umožňuje přenést na Komisi většinu technických aspektů legislativy a její přizpůsobení, čímž se zajistí, že se zákonodárce soustředí na podstatné prvky a na zlepšení kvality právních předpisů Společenství,

F.

vzhledem k tomu, že v případě, že prováděcí opatření mají charakteristické znaky uvedené v čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech, není nový regulativní postup s kontrolou dobrovolný, ale povinný,

G.

vzhledem k tomu, že nynější přizpůsobení acquis rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech ještě není úplné, protože stále existují právní akty, které stanovují prováděcí opatření, pro která by měl platit nový regulativní postup s kontrolou,

H.

vzhledem k tomu, že do rámce požadavků čl. 2 odst. 2 rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech mohou spadat nejen prováděcí opatření, která byla dosud předmětem regulativního postupu, ale i některá opatření, která jsou předmětem řídících postupů a postupů konzultace,

I.

vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zavádí hierarchii norem a vytváří koncepci „aktu v přenesené pravomoci“, kde „legislativním aktem … se přenáší na Komisi pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné“; vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva nakládá také s prováděcími akty novým způsobem a stanovuje zejména spolurozhodování Parlamentu a Rady jako postup přijímání předpisů, které budou stanovovat mechanismy umožňující kontrolu členských států nad prováděcími akty,

J.

vzhledem k tomu, že provádění příslušných ustanovení Lisabonské smlouvy si vyžádá intenzivní a složitý proces interinstitucionálních jednání a vzhledem k tomu, že současný proces přizpůsobování by tedy měl být dokončen co nejdříve, a v každém případě ještě před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost,

K.

vzhledem k tomu, že v případě, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, bude nutné přikročit k novému, komplexnějšímu, přizpůsobení acquis ustanovením článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, který se týká přenesení pravomoci pro přijímání nelegislativních právních předpisů; vzhledem k tomu, že ačkoli se definice termínu „akt v přenesené pravomoci“ uvedená v Lisabonské smlouvě podobá pojetí „kvazilegislativního“ opatření, které je obsaženo v rozhodnutí o postupu rozhodování ve výborech, tyto koncepce nejsou shodné a postupy stanovené pro tyto dva nástroje jsou naprosto rozdílné, na současné přizpůsobení tudíž nelze pohlížet jako na precedens pro budoucnost,

L.

vzhledem k tomu, že ze stejného důvodu nelze výsledky probíhajícího přizpůsobování ve vztahu k jednotlivým legislativním aktům považovat za precedens pro budoucnost,

M.

vzhledem k tomu, že se zdá užitečné, aby se orgány dohodly na standardním schvalování aktů v přenesené pravomoci, které budou Komisí řádně zařazeny do návrhu legislativního aktu, zákonodárci by ho však mohli i nadále pozměnit; vzhledem k tomu, že je v rámci postupu spolurozhodování nezbytné přistoupit k přijetí předpisů stanovujících mechanismy, pomocí kterých budou členské státy kontrolovat prováděcí akty v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie,

1.

žádá Komisi, aby na základě příslušných článků Smlouvy o ES předložila legislativní návrhy, které dokončí přizpůsobení postupů projednávání ve výborech; vyzývá, aby byly tyto návrhy předloženy na základě interinstitucionální diskuse a aby se projednaly zejména legislativní akty, jež jsou uvedeny v příloze k tomuto usnesení;

2.

vyzývá Komisi, aby předložila příslušné legislativní návrhy s cílem uvést zbývající právní akty do souladu s rozhodnutím o postupu rozhodování ve výborech, a to zejména ty akty, jež jsou uvedeny v příloze k tomuto usnesení;

3.

žádá Komisi, aby v případě, že stávající proces přizpůsobení nebude uzavřen před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, předložila odpovídající legislativní návrhy s cílem přizpůsobit právní akty, jež do té doby ještě nebudou přizpůsobeny, novému režimu, který stanovuje článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.

žádá Komisi, aby po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost každopádně předložila odpovídající legislativní návrhy potřebné k přizpůsobení celého acquis communautaire tomuto novému režimu;

5.

žádá Komisi, aby co nejdříve předložila předběžný legislativní návrh nařízení, které v předstihu stanoví pravidla a obecné zásady způsobu mechanismu, jakým budou členské státy kontrolovat výkon prováděcích pravomocí Komisí, a to podle čl. 291 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie;

6.

žádá, aby byly Evropskému parlamentu poskytnuty dodatečné finanční prostředky na všechny postupy projednávání ve výborech, a to nejen po současné přechodné období, ale také pro případ, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, aby bylo zajištěno, že každý postup projednávání ve výborech mezi třemi orgány bude probíhat uspokojivým způsobem;

7.

potvrzuje, že tyto požadavky jsou v souladu se zásadou subsidiarity a základními právy občanů;

8.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a přiložený seznam Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/26

A.

vzhledem k tomu, že v oblasti finančních trhů v současné době existuje regulace jak na vnitrostátní úrovni tak i na úrovni EU, která se přímo či nepřímo, i když ne výlučně, týká zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů,

B.

vzhledem k tomu, že by členské státy a Komise měly zajistit důsledné provedení a uplatňování této regulace; vzhledem k tomu, že by veškeré další úpravy stávajících právních předpisů měly být podmíněny řádnou analýzou nákladů a přínosů a neměly by být diskriminační,

C.

vzhledem k tomu, že se Komise nevyjádřila ve všech ohledech kladně k předchozím žádostem Parlamentu včetně žádostí obsažených ve výše uvedených usneseních ze dne 15. ledna 2004, 27. dubna 2006, 11. července 2007 a 13. prosince 2007,

D.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy mají velmi odlišné charakteristiky a neexistuje jednoznačná definice ani jednoho z těchto dvou typů fondů, avšak v obou případech se jedná o investiční nástroje používané spíše úzkým okruhem náročnějších investorů než drobnými spotřebiteli; vzhledem k tomu, že z hlediska specifické regulace pro produkty k nim nelze náležitě přistupovat jako k jednotné kategorii,

E.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy jsou stále významnější alternativní prostředky investování, které se významně a rostoucí měrou podílejí na celosvětovém objemu spravovaných aktiv, ale rovněž zvyšují účinnost finančních trhů tím, že vytvářejí nové investiční příležitosti,

F.

vzhledem k tomu, že některé celosvětové instituce, orgány EU i vnitrostátní orgány již dávno před současnou finanční krizí analyzovaly v souvislosti se zajišťovacími fondy a soukromými kapitálovými fondy možné obavy, pokud jde o jejich finanční stabilitu, normy řízení rizik, nadměrné zadlužení (využívání pákového efektu) a oceňování nelikvidních a komplikovaných finančních nástrojů,

G.

vzhledem k tomu, že analýza, kterou provedlo fórum finanční stability v roce 2007, dospěla k závěru, že na obavy související s finanční stabilitou lze nejlépe reagovat zvýšeným dohledem nad všemi zúčastněnými subjekty,

H.

vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své zprávě o globální finanční stabilitě z dubna roku 2008 dospěl k závěru, že „existuje všeobecný nedostatek povědomí o tom, v jakém rozsahu využívá pákového efektu široké spektrum subjektů – banky, monoline pojišťovny, vládou financované subjekty, zajišťovací fondy – a o tom, jaká rizika chaotického narovnávání jsou s tím spojená“,

I.

vzhledem k tomu, že si uvědomuje, že lisabonská agenda vyžaduje dlouhodobé investice v oblasti růstu a zaměstnanosti,

J.

vzhledem k tomu, že takové dlouhodobé investice vyžadují dobře fungující stabilní finanční trhy v EU i jinde ve světě, které jsou přínosem pro reálnou ekonomiku, čehož lze dosáhnout pouze tím, že v EU zajistíme existenci konkurenceschopného a inovačního finančního průmyslu,

K.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy mnohdy zajišťují likviditu a posilují diverzifikaci a účinnost trhu vytvářením poptávky po inovačních produktech a že napomáhají určování cen,

L.

vzhledem k tomu, že pro finanční stabilitu je také nezbytná lepší spolupráce v oblasti dohledu včetně spolupráce v celosvětovém měřítku, což logicky vyžaduje neustálé zlepšování současných režimů dohledu v EU včetně pravidelných výměn informací a větší transparentnosti, pokud jde o institucionální investory,

M.

vzhledem k tomu, že by Komise měla prověřit možnosti, jak na globální úrovni regulovat subjekty vstupující na trh z daňových rájů,

N.

vzhledem k tomu, že pro zajištění takových dobře fungujících a stabilních finančních trhů a na podporu hospodářské soutěže mezi účastníky a produkty na trhu je zcela nezbytné zajistit investorům a orgánům dohledu odpovídající úroveň transparentnosti,

O.

vzhledem k tomu, že by Komise měla sledovat a analyzovat dopady činnosti zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů a zvážit navržení směrnice, v níž by byly stanoveny minimální požadavky na průhlednost, pokud jde o způsob financování investic v budoucnosti, řízení rizik, metody hodnocení, kvalifikaci řídících pracovníků a možné střety zájmů, ale i zveřejnění vlastnické struktury a registraci zajišťovacích fondů,

P.

vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění monitorování činnosti na trhu pro potřeby dohledu je třeba zpřístupňovat příslušným orgánům dohledu informace o expozici vůči zajišťovacím fondům a poskytnutých úvěrech, aniž by to představovalo nadměrnou zátěž,

Q.

vzhledem k tomu, že se očekává, že v zájmu větší průhlednosti dosáhne odvětví investičních fondů většího pokroku v oblasti závazných opatření pro řízení podniků, která rovněž musí následně zveřejnit; a vzhledem k tomu, že požaduje zlepšení mechanismu dohledu,

R.

vzhledem k tomu, že by členské státy měly pomocí osvědčených postupů zajistit, aby důchody vyplácené společnostmi byly v případě jejich úpadku chráněny,

S.

vzhledem k tomu, že by měla Komise tam, kde je v platných právních předpisech Společenství začleněna zásada obezřetného subjektu, zvážit, zda zahrne do její definice povinnost investorů ověřit si, zda alternativní investiční fondy, do nichž investují, dodržují příslušné právní předpisy a standardy osvědčených postupů v rámci tohoto odvětví,

T.

vzhledem k tomu, že stávající rozdílnost definicí soukromého investování v členských státech je na vnitřním trhu překážkou a dává podnět k tomu, aby vysoce rizikové produkty pozvolna pronikaly na maloobchodní trh,

U.

vzhledem k tomu, že je třeba vytvořit jednotné kontaktní internetové stránky pro kodexy chování včetně registru těch, kteří je dodržují, a zveřejnit a zdůvodnit případy jejich nedodržení; podotýká, že důvody pro nedodržení kodexů mohou být také zdrojem poučení; vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby tyto internetové stránky byly vytvořeny pro EU a propagovány na mezinárodním poli,

V.

vzhledem k tomu, že MMF ve své výše zmíněné zprávě o globální finanční stabilitě upozorňoval na to, že „trh s dluhovými produkty firem se zdá být ohrožen, neboť podíly selhání porostou, na čemž se podílí makroekonomické i strukturální faktory“,

W.

vzhledem k tomu, že v důsledku nárůstu transakcí soukromých kapitálových fondů v poslední době výrazně vzrostl počet zaměstnanců, jejichž pracovní místa jsou v konečném důsledku kontrolována soukromými kapitálovými fondy, a že je proto nezbytné náležitě zohlednit platné vnitrostátní pracovní předpisy i předpisy Společenství v této oblasti (zejména směrnici 2001/23/ES), které byly formulovány v době, kdy byla jiná situace; vzhledem k tomu, že by vnitrostátní pracovní předpisy a předpisy Společenství v této oblasti měly být uplatňovány nediskriminačním způsobem, na základě spravedlivého a odpovídajícího zacházení ze strany všech hospodářských subjektů s obdobnými povinnostmi vůči zaměstnancům,

X.

vzhledem k tomu, že podle mnoha právních systémů nejsou zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy, které vlastní a kontrolují podniky, považovány za zaměstnavatele, a jsou tudíž osvobozeny od právních závazků platných pro zaměstnavatele,

Y.

vzhledem k tomu, že v případě extrémně vysokého zadlužení nesou podniky vyšší míru rizika,

Z.

vzhledem k tomu, že by zde mohlo docházet, stejně jako u jiných subjektů, ke střetu zájmů vyplývajícímu z obchodního modelu soukromých kapitálových fondů či zajišťovacích fondů nebo ze vztahu mezi těmito nástroji a jinými účastníky na finančních trzích; vzhledem k tomu, že úsilí o zdokonalení stávajících právních předpisů Společenství by se nemělo omezit na zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy a mělo by být vyvíjeno v souladu s celosvětovými standardy, jako jsou zásady IOSCO pro řízení střetu zájmu ze strany subjektů kolektivního investování a prostředníků na trhu,

AA.

vzhledem k tomu, že systémy odměňování manažerů zajišťovacích fondů a fondů soukromého kapitálu mohou vytvářet nevhodné pobídky vedoucí k nezodpovědnému přebírání rizik,

AB.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy, spolu s dalšími, investovaly do komplexně strukturovaných produktů, které byly vystaveny dopadům úvěrové krize, a utrpěly tak ztráty stejně jako jiní investoři,

AC.

vzhledem k tomu, že aby se snížilo riziko finančních krizí do budoucna, a s ohledem na silné interakce napříč trhy a mezi účastníky na trzích a v zájmu rovných podmínek mezi trhy v jednotlivých zemích a mezi účastníky na regulovaných a neregulovaných trzích, probíhá řada iniciativ na úrovni EU a na celosvětové úrovni, včetně přezkumu směrnice o kapitálových požadavcích a směrnice o kapitálové přiměřenosti a návrhu směrnice o ratingových agenturách, s cílem zajistit soudržnější a lépe sladěnou regulaci celé této problematiky,

AD.

vzhledem k tomu, že vhodným přístupem k regulaci finančních trhů je regulace založená na zásadách, jelikož dokáže lépe držet krok s vývojem trhu,

AE.

vzhledem k tomu, že je třeba přikročit k opatřením na úrovni EU, která se budou opírat o těchto sedm zásad pro finanční instituce a trhy:

AF.

vzhledem k tomu, že taková opatření by poskytla univerzální a komplexní právní základ, vztahovala by se na veškeré finanční instituce od určité velikosti a vzájemně se v nich zohledňovaly mezinárodní postupy v oblasti dohledu a regulace,

1.

žádá Komisi, aby Parlamentu do konce roku 2008 předložila, na základě článku 44, čl. 47 odst. 2 nebo článku 95 Smlouvy o ES, legislativní návrh nebo návrhy, které se budou týkat všech relevantních subjektů a účastníků finančních trhů včetně zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů a které zohlední sedm zásad charakterizovaných v bodu odůvodnění AE a budou se řídit níže uvedenými podrobnými doporučeními;

2.

potvrzuje, že doporučení jsou v souladu se zásadou subsidiarity a základními právy občanů;

3.

domnívá se, že finanční dopady vyžádaného návrhu nebo návrhů by měly být hrazeny z výdajů rozpočtu EU;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/34

A.

vzhledem k tomu, že alternativní investiční nástroje, jako jsou např. zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy, mohou správcům aktiv prokazatelně nabídnout nové výhody při diverzifikaci, mohou zvýšit tržní likviditu a perspektivu vysokých výnosů pro investory, přispět k postupu určování cen, diverzifikaci rizik a finanční integraci a zlepšit účinnost trhu,

B.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy jsou rozdílné investiční nástroje, které se liší povahou investice a investiční strategie,

C.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy se sídlem v EU vyžadují regulační prostředí, které bude respektovat jejich inovační strategie s cílem umožnit jim zachovat si mezinárodní konkurenceschopnost a tlumit dopady případného nepříznivého vývoje na trhu, vzhledem k nebezpečí, že právní předpisy zaměřené na konkrétní produkty by mohly postrádat flexibilitu a brzdit inovaci,

D.

vzhledem k tomu, že zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy, jejichž správcovská společnost má sídlo v EU, musí dodržovat stávající a budoucí právní předpisy Společenství; vzhledem k tomu, že subjekty, které nemají sídlo v EU, musí rovněž dodržovat tyto právní předpisy v rámci určité činnosti,

E.

vzhledem k tomu, že onshore zajišťovací fondy, správci zajišťovacích fondů a soukromé kapitálové fondy podléhají platným právním předpisům zejména v oblasti zneužívání trhu a že se na ně regulace vztahuje nepřímo prostřednictvím protistran a v případě prodeje souvisejících investic jako součásti regulovaných produktů,

F.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech podléhají zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy vnitrostátním regulačním systémům, přičemž míra provedení stávajících směrnic EU v jednotlivých členských státech je různá; vzhledem k tomu, že odlišné vnitrostátní předpisy ohrožují jednotu právních předpisů v rámci vnitřního trhu, což může vést k omezení přeshraničního rozvoje tohoto druhu obchodování v Evropě,

G.

vzhledem k tomu, že směrnice se zdají být vhodným právním nástrojem k řešení různých problémů, kterými je třeba se v souvislosti se zajišťovacími fondy a soukromými kapitálovými fondy zabývat; vzhledem k tomu, že jakékoli směrnici o průhlednosti zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů by měla předcházet analýza a posouzení dopadu, který na tyto investiční nástroje mají právní předpisy, jež v členských státech a v EU již platí; vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy by měly sloužit jako východisko pro harmonizaci; vzhledem k tomu, že stávající regulační předpisy budou možná vyžadovat úpravy, které by však neměly představovat změny, jež by způsobily neodůvodnitelné rozdílnosti,

H.

vzhledem k tomu, že jednou z priorit je nesporně zajištění transparentnosti a její analýza a určení případů, v nichž lze transparentnost zvýšit; vzhledem k tomu, že transparentnost má řadu podob, jako například transparentnost zajišťovacích fondů, případně soukromých kapitálových fondů, vůči společnostem, jejichž akcie tyto fondy získají či vlastní, jakož i transparentnost vůči burzovním agentům, institucionálním investorům, jako např. penzijním fondům nebo bankám, drobným investorům, obchodním partnerům, regulátorům a úřadům; vzhledem k tomu, že největší problémy, pokud jde o transparentnost, existují ve vztahu mezi zajišťovacími fondy případně soukromými kapitálovými fondy na straně jedné a společnostmi, jejichž akcie tyto fondy získají nebo vlastní, na straně druhé,

I.

vzhledem ke zkušenostem ze Spojených států amerických, kde konkurence využila právních předpisů o svobodě informací k tomu, aby získala o investicích fondů takové podrobnosti, jež jsou určeny pro investory, čímž ohrozila jak investory, tak fondy,

J.

vzhledem k tomu, že nejednotné provádění směrnice o transparentnosti vedlo k nejednotné míře transparentnosti v EU a k vyšším nákladům pro investory,

K.

vzhledem k tomu, že transparentnost je zásadní podmínkou pro důvěru investorů a pro porozumění komplexním finančním produktům, a že tak prospívá optimálnímu fungování a stabilitě finančních trhů; vzhledem k tomu, že transparentnost je pomůckou hloubkové kontroly, nikoli její náhradou,

L.

vzhledem k tomu, že současnou krizi na trhu s nestandardními hypotékami nelze primárně spojovat pouze s jedním odvětvím a že bude dlouho trvat, než příčiny a důsledky této krize budou přesně zjištěny; vzhledem k tomu, že tato krize byla vedle mnoha dalších důvodů způsobena i:

M.

vzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství poskytují mechanismy, jako je např. postup projednávání ve výborech či Lamfalussyho postup, které umožňují flexibilně reagovat na změny v podnikatelském prostředí pomocí prováděcích opatření; a vzhledem k tomu, že díky delegovaným aktům – nástrojům Lisabonské smlouvy – se tento systém ještě zlepší,

N.

vzhledem k tomu, že mnohé zajišťovací fondy a soukromé kapitálové fondy a organizace, jako je Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a průmyslové subjekty, včetně subjektů spojených se zajišťovacími fondy a soukromými kapitálovými fondy, již vytvořily zásady a kodexy osvědčených postupů, které mohou doplnit právní předpisy EU a sloužit jako jejich vzor; vzhledem k tomu, že společnosti a obchodní sdružení by měly být vyzývány nejen k tomu, aby plnily právní předpisy EU, ale také k tomu, aby přijaly tyto kodexy podle zásady „dodržuj nebo vysvětli“, přičemž podrobnosti o jejich dodržování či konkrétní vysvětlení by měly být zpřístupněny veřejnosti a řádně posouzeny,

O.

vzhledem k tomu, že u některých mimoburzovních produktů (OTC) by bylo vhodné, aby byly obchodovány ve větší míře pomocí otevřenějších a transparentnějších obchodních systémů, s cílem zvýšit, kdykoli to bude možné, ocenění podle jednotlivých trhů (tzv. market-to-market valuation) a zajistit, že budou oznamovány případné změny vlastnictví; vzhledem k tomu, že ačkoli je obecnější clearingový systém OTC výhodný pro účely dohledu a posouzení rizik, mají-li být zajištěny rovné podmínky v celosvětovém měřítku, musí být jakýkoli nový systém zaveden na mezinárodní úrovni,

P.

vzhledem k tomu, že sledování a účetní výkaznictví v celém odvětví musí sehrávat svou úlohu při reakci na obavy veřejnosti a při pochopení ekonomického dopadu soukromých kapitálových fondů a že soukromé a státní podniky již mají povinnost konzultovat se svými zaměstnanci záležitosti, které mohou ovlivnit jejich zájmy; vzhledem k tomu, že mezi komerčním zveřejněním obchodních údajů požadovaným od společností spravujících soukromé kapitálové portfolio a jejich zveřejněním požadovaným od jiných soukromých společností by neměla vznikat nerovnováha,

Q.

vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se konkrétních produktů se nejeví jako vhodný druh regulace pro toto inovační odvětví,

R.

vzhledem k tomu, že by bylo vhodné, kdyby bylo v Evropské unii vytvořeno a mezinárodně propagováno jednotné internetové kontaktní místo pro kodexy osvědčených postupů; vzhledem k tomu, že tyto internetové stránky by měly zahrnovat rejstřík účastníků trhu, kteří tyto kodexy dodržují, jimi zveřejněné obchodní údaje a vysvětlení, proč kodexy nedodržují; vzhledem k tomu, že důvody pro nedodržování kodexů mohou také sloužit jako zdroj informací,

S.

vzhledem k tomu, že se upozorňuje na nutnost překonat překážky přeshraniční distribuce alternativních investic zavedením evropského režimu soukromého umisťování pro institucionální investory,

T.

vzhledem k tomu, že u soukromých kapitálových fondů by měly být náklady spojené s dodatečnými požadavky na účetní výkaznictví – zejména pokud jsou časté – odůvodněné a přiměřené jejich přínosnosti; vzhledem k tomu, že je ve všech ohledech třeba lepšího propojení mezi systémem odměňování a dlouhodobými výkony,

U.

vzhledem k tomu, že se v dané oblasti nepřipravoval žádný návrh,

1.

žádá Komisi, aby předložila Parlamentu, na základě článku 44, čl. 47 odst. 2 nebo článku 95 Smlouvy o ES (v závislosti na problematice), legislativní návrh nebo návrhy týkající se průhlednosti zajišťovacích fondů a soukromých kapitálových fondů; žádá rovněž, aby tento návrh nebo návrhy byly vypracovány s přihlédnutím k interinstitucionálním diskusím a na základě níže uvedených podrobných doporučení;

2.

potvrzuje, že doporučení jsou v souladu se zásadou subsidiarity a základními právy občanů;

3.

domnívá se, že požadované návrhy nemají žádné finanční důsledky;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/41

A.

s vědomím, že proces předkládání a projednávání peticí je mimořádně důležitý, neboť jednotlivcům umožňuje upozornit Evropský parlament na konkrétní problémy, které se jich přímo týkají a které spadají do oblasti činnosti Unie,

B.

vzhledem k tomu, že by měl Petiční výbor vždy usilovat o zlepšení své efektivity, aby lépe sloužil občanům EU a naplňoval jejich očekávání,

C.

vědom si skutečnosti, že i když v tomto období bylo dosaženo značného pokroku ve vývoji struktur a politik Unie, občané stále zaznamenávají v provádění politik a programů Unie časté nedostatky, neboť se jich přímo týkají,

D.

vzhledem k tomu, že v souladu se Smlouvou o ES mají občané EU právo předložit Evropskému parlamentu petici, přičemž však mohou adresovat své stížnosti i jiným evropským orgánům a subjektům, především Komisi,

E.

vzhledem k tomu, že je nezbytné provádět i nadále na vnitrostátní úrovni propagační a informační činnost v oblasti práva občanů předkládat Evropskému parlamentu petice aby se vzbudil zájem veřejnosti a zejména aby se předešlo nejasnostem u různých postupů pro vyřizování stížností,

F.

vzhledem k tomu, že za provádění nařízení a směrnic Společenství jsou odpovědné členské státy a tuto odpovědnost mohou v závislosti na svých ústavních předpisech přenést na regionální a místní politické orgány,

G.

vzhledem k tomu, že platné právní předpisy stanoví právo Parlamentu vykonávat nad politikami Unie demokratickou kontrolu a dohled, při zohledňování důležité zásady subsidiarity, s cílem zajistit, aby právní předpisy Unie byly správně uplatňovány a chápány a aby splňovaly účel, pro který byly příslušnými orgány Unie navrženy, projednány a přijaty,

H.

vzhledem k tomu, že se občané EU a ti, kteří žijí nebo mají sídlo na jejím území, mohou této činnosti aktivně účastnit tím, že u Evropského parlamentu uplatní své právo předkládat petice s vědomím, že příslušný výbor jejich záležitost projedná a prošetří a že jim poskytne příslušnou odpověď,

I.

vzhledem k tomu, že současné Smlouvy již obsahují závazek dodržovat základní zásady evropské společnosti – úctu k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, právnímu státu, lidským právům, rovnosti a právům příslušníků menšin, a vzhledem k tomu, že nová Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování EU, pokud budou ratifikovány všemi 27 členskými státy, tento závazek ještě posílí začleněním Listiny základních práv, stanovením přistoupení Unie k Evropské úmluvě o lidských právech a zakotvením právního základu pro legislativní podněty občanů a řádného systému správního práva pro orgány EU,

J.

vzhledem k tomu, že článek 7 Smlouvy o Evropské Unii stanoví postupy, podle kterých může Unie přijmout opatření proti členskému státu, který vážně a trvale porušuje zásady, na nichž je Unie založena, které stanoví článek 6 této Smlouvy,

K.

připomínaje v této souvislosti skutečnost, že občané EU Parlamentu často předkládají petice za účelem nápravy, pokud mají pocit, že jejich práva vyplývající ze Smluv byla porušena, a když se domnívají, že opravné soudní prostředky jsou nevhodné, nepraktické, příliš zdlouhavé nebo - jak tomu často bývá - nákladné,

L.

vzhledem k tomu, že Petiční výbor má jako příslušný výbor povinnost zabývat se nejen jednotlivými peticemi, ale také snažit se nabídnout předkladatelům peticí reálné řešení jejich problémů v přiměřeném časovém rámci, a vzhledem k tomu, že toto je hlavním cílem jeho činnosti,

M.

vzhledem k tomu, že řešení problémů předkladatelů peticí jsou obvykle výsledkem loajální spolupráce mezi Petičním výborem na jedné straně a Komisí, členskými státy a regionálními a místními orgány na straně druhé, jež společně zajišťují opravné prostředky mimosoudní povahy,

N.

vzhledem k tomu, že členské státy a regionální či místní orgány však ne vždy vykazují zřetelnou vůli nalézat praktická řešení problémů předkladatelů peticí,

O.

navíc vzhledem k tomu, že ačkoli tvrzení předkladatelů peticí nejsou vždy opodstatněná, mají tito předkladatelé přesto právo očekávat od příslušného výboru vysvětlení a odpověď,

P.

vzhledem k tomu, že užší interinstitucionální koordinace by měla vést k větší účinnosti v oblasti přesměrování nepřípustných peticí vnitrostátním orgánům,

Q.

vzhledem k tomu, že petice může být prohlášena za nepřípustnou, jestliže se netýká oblasti činnosti Evropské unie, a vzhledem k tomu, že předkládání peticí není způsob, kterým by se občané měli odvolávat proti rozhodnutím příslušných vnitrostátních soudních a politických orgánů, s nimiž nesouhlasí,

R.

vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby si Parlament zajistil prostředky, pokud jde o účinnou pravomoc, pravidla, postupy a zdroje, aby mohl účinně a včas reagovat na obdržené petice,

S.

vzhledem k tomu, že proces předkládání a projednávání peticí může přispět ke zlepšení tvorby právních předpisů především tím, že se zjistí, ve kterých oblastech jsou podle předkladatelů peticí stávající právní předpisy EU s ohledem na cíle daného legislativního aktu nedostačující nebo neúčinné, a vzhledem k tomu, že na základě spolupráce s příslušným legislativním výborem a v rámci jeho pravomoci mohou být takové situace revizí daného legislativního aktu napraveny,

T.

vzhledem k tomu, že proces předkládání a projednávání peticí také významně přispívá ke zjištění případů, kdy členské státy neuplatňují právní předpisy Společenství správně, což často vede k tomu, že Komise zahájí řízení pro porušení povinností podle článku 226 Smlouvy o ES,

U.

vzhledem k tomu, že řízení pro porušení povinností je koncipováno tak, aby zajistilo, že dotčený členský stát je přinucen dodržovat platné právní předpisy Společenství, a navíc se o něm rozhoduje podle uvážení Komise, aniž existuje ustanovení pro přímé zapojení Parlamentu do tohoto procesu, avšak s konstatováním toho, že přibližně jedna třetina případů porušení povinností se týká záležitostí předaných Evropskému parlamentu formou petice,

V.

vzhledem k tomu, že ani úspěšné řízení pro porušení povinností nemůže přímo zajistit nápravu konkrétních nedostatků uvedených v jednotlivých peticích, vzhledem k tomu, že tato skutečnost narušuje důvěru občanů ve schopnost orgánů EU naplňovat jejich očekávání,

W.

vzhledem k tomu, že v roce 2007, kdy se počet členů Petičního výboru zvýšil z 25 na 40, Parlament obdržel 1 506 peticí (což ve srovnání s rokem 2006 představuje nárůst o 50 %), z nichž 1 089 bylo prohlášeno za přípustné,

X.

zaznamenávaje, že se v roce 2007 schůzí Petičního výboru zúčastnilo celkem 159 předkladatelů peticí, nepočítaje mnoho dalších, kteří jednání sledovali,

Y.

vzhledem k tomu, že v roce 2007 bylo uskutečněno šest zjišťovacích návštěv v Německu, Španělsku, Irsku, Polsku, Francii a na Kypru, na jejichž základě byly vypracovány zprávy a doporučení, jež byly následně zaslány všem zainteresovaným stranám, zejména předkladatelům peticí,

Z.

vzhledem k tomu, že proběhlo devět schůzí všech členů výboru, na nichž bylo za cenného přispění zástupců Komise projednáno více než 500 jednotlivých peticí, a všichni předkladatelé peticí byli o výsledku informováni,

AA.

vzhledem k tomu, že hlavní oblasti zájmu občanů EU vyjádřené v peticích jsou: životní prostředí a jeho ochrana, včetně nedostatků směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí, rámcové směrnice o vodě, směrnice o pitné vodě, směrnic o odpadech, směrnice o stanovištích, směrnice o ptácích, směrnice o boji proti praní peněz a dalších a včetně obecných obav ze znečištění a změny klimatu, individuální práva a práva soukromého vlastnictví, finanční služby, volný pohyb pracovníků a jejich práva včetně nároků na důchod a dalšího sociálního zabezpečení, volný pohyb zboží a zdanění, uznávání odborných kvalifikací, svoboda usazování a stížnosti na diskriminaci na základě státní příslušnosti, pohlaví či příslušnosti k menšině,

AB.

vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2007 byla předmětem peticí a procesu jejich šetření hlavní témata současnosti, např. změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti, nedostatek vody, regulace v oblasti finančních služeb a zásobování Evropské unie energií,

AC.

vědom si trvalých a konstruktivních vztahů mezi evropským veřejným ochráncem práv, který je odpovědný za šetření stížností občanů na údajně nesprávný úřední postup orgánů EU, a Petičním výborem, který Parlamentu pravidelně předkládá zprávy o výroční zprávě veřejného ochránce práv nebo o zvláštních zprávách – které jsou posledním opatřením, jež má veřejný ochránce práv k dispozici, pokud jeho doporučení nejsou respektována – z nichž jedna byla předložena v roce 2007,

AD.

vzhledem k tomu, že žádost příslušného výboru, předložená v červnu 2005, o povolení k vypracování zprávy o zvláštní zprávě o nesprávném úředním postupu v Evropském úřadu pro boj proti podvodům, kterou veřejný ochránce práv zaslal Parlamentu, byla rozhodnutím Konference předsedů dne 15. listopadu 2007 zamítnuta,

AE.

vědom si toho, že budoucí vývoj dále zvýší zapojení občanů EU do činnosti a práce Evropské unie zejména zavedením „občanské iniciativy“ Lisabonskou smlouvou, která, pokud bude ratifikována všemi 27 členskými státy, umožní skupině o velikosti alespoň jednoho milionu občanů z několika členských států žádat vypracování nového legislativního aktu a pro kterou musí být zaveden zvláštní postup zahrnující Komisi, které budou tyto iniciativy v první fázi předkládány, Evropský parlament a Radu,

AF.

vzhledem k tomu, že funguje-li Petiční výbor efektivně a účinně, vysílá tím občanům jasný signál, že se jejich legitimní problémy řeší, a buduje skutečné spojení mezi občany a EU; avšak vzhledem k tomu že pokud dochází k nepřijatelným prodlevám a členské státy nejsou ochotny provádět požadovaná doporučení v souladu s právními předpisy Společenství, vede to pouze k prohloubení vzdálenosti mezi EU a jejími občany a v mnoha případech to potvrzuje jejich názor, že EU není dostatečně demokratická,

AG.

vzhledem k tomu, že v roce 2007 členům Petičního výboru pomohlo významné zkvalitnění elektronické databáze a nástroje pro správu peticí ePetition, jež byl vytvořen sekretariátem Petičního výboru ve spolupráci s útvarem odpovědným za informační technologie, který všem členům výboru a politickým skupinám umožňuje přímý přístup ke všem peticím a souvisejícím dokumentům, což jim napomáhá účinněji vyřizovat záležitosti předkladatelů peticí,

AH.

konstatuje nicméně, že Parlament neposkytl zdroje, které byly minulý rok v usnesení o činnosti Petičního výboru požadovány a které jsou nezbytné pro zajištění lepšího internetové vybavení pro vyřizování peticí a pro uplatňování čl. 192 odst. 2 jednacího řádu Parlamentu, který stanoví, že „se vytvoří elektronický rejstřík, ve kterém může každý občan vyjádřit podporu předkladateli petice tím, že připojí svůj elektronický podpis pod petici prohlášenou za přípustnou a zapsanou v rejstříku“,

AI.

vzhledem k tomu, že je pro občany EU důležité, aby byli o činnosti Petičního výboru řádně informováni, neboť v červnu 2009 proběhnou nové volby do Evropského parlamentu,

1.

vítá těsnou spolupráci mezi Petičním výborem a útvary Komise a veřejným ochráncem práv a dále vítá atmosféru spolupráce mezi těmito orgány, které se snaží reagovat na problémy občanů EU; je však pevně přesvědčen, že Petičnímu výboru by mělo být prioritně umožněno dále zvyšovat své nezávislé kapacity pro vyšetřování peticí, zejména posílením jeho sekretariátu a právní kvalifikace; zavazuje se k dalšímu zjednodušení vnitřních postupů Petičního výboru s cílem dále zjednodušit proces předkládání a projednávání peticí, především s ohledem na časový rámec, ve kterém se o peticích rozhoduje, na jejich přípustnost, prošetřování a ověřování, organizaci zasedání výboru, spolupráci s dalšími parlamentními výbory, které mohou mít zájem o některé petice nebo v jejichž pravomoci některé petice mohou být, a iniciativy výboru jako např. vyšetřovací mise;

2.

zdůrazňuje, že právní dosah Listiny základních práv bude uznán poté, co bude dokončena ratifikace Lisabonské smlouvy, kdy se z formálního hlediska stane samostatně závaznou, a připomíná nutnost stanovit konkrétní opatření s cílem určit dopad této listiny na práva občanů a v konečném důsledku na práci a pravomoci Petičního výboru;

3.

opakovaně žádá generálního tajemníka, aby na internetových stránkách Parlamentu bezodkladně upravil „portál pro občany“ s cílem více jej zviditelnit, pokud jde o petiční právo, a zajistit, aby občané mohli na podporu peticí připojit elektronicky svůj podpis v souladu s čl. 192 odst. 2 jednacího řádu; zdůrazňuje, že portál určený pro občany musí zajišťovat interoperabilitu softwaru určeného k prohlížení internetových stránek, aby občanům v tomto ohledu poskytl rovná práva, pokud jde o přístup;

4.

domnívá se, že současný postup pro registraci peticí příliš zdržuje jejich šetření, a vyjadřuje své znepokojení nad tím, že to může být považováno za jisté přehlížení záležitostí předkladatelů; proto generálního tajemníka naléhavě žádá, aby přijal nezbytná opatření pro převedení pravomoci registrovat petice z generálního ředitelství předsednictví na sekretariát příslušného výboru;

5.

vyzývá k zahájení jednání mezi Parlamentem a Komisí, jejichž cílem bude dosáhnout lepšího souladu jejich činností, pokud jde o stížnosti, aby se postupy projednávání stížností usnadnily, zjednodušily a zefektivnily a rovněž zprůhlednily a zrychlily; vyzývá generálního tajemníka, aby během šesti měsíců v této věci informoval Petiční výbor;

6.

podporuje formalizaci postupu, kterým by byly petice v oblasti vnitřního trhu převedeny do sítě SOLVIT s cílem významně zkrátit procesy projednávání peticí v oblasti problémů vnitřního trhu jako např. zdanění automobilů, uznávání odborných kvalifikací, povolení k pobytu, hraničních kontrol a přístupu ke vzdělání, přičemž by bylo současně zachováno právo Parlamentu tuto věc šetřit, pokud by prostřednictvím sítě SOLVIT nebylo nalezeno uspokojivé řešení;

7.

znovu zdůrazňuje potřebu většího zapojení Rady a stálých zastoupení členských států do činnosti Petičního výboru a naléhá na ně, aby v zájmu občanů zvýšily svoji účast a součinnost;

8.

domnívá se, že v rámci posílení sekretariátu Petičního výboru a v souvislosti s rozvojem systému elektronických peticí by mělo zavedení možnosti internetového vyhledávání zaměřené na předkladatele peticí přispět k větší transparentnosti a účinnosti celého procesu, mimo jiné prostřednictvím pravidelné aktualizace stavu, a požaduje další informace; konstatuje, že takové opatření by lépe naplňovalo očekávání občanů EU a zároveň by přispělo k lepšímu výkonu institucionálních povinností Parlamentu a Petičního výboru;

9.

vyzývá Komisi, aby ve svých rozhodnutích o zahájení řízení s členskými státy pro porušení povinností plně zohledňovala doporučení Petičního výboru, a znovu požaduje, aby Komise Petičnímu výboru přímo a úřední cestou vždy oznámila zahájení řízení pro porušení povinností související s peticí, kterou výbor projednává;

10.

v této souvislosti znovu připomíná reprezentativnost Petičního výboru a jeho institucionální úlohu a povinnost vůči občanům a rezidentům EU;

11.

vyjadřuje znepokojení nad množstvím času, který útvary Komise a v případech, kdy se řízení účastní, Soudní dvůr potřebují k uzavření případů porušení povinností, a s vědomím, že tato zdlouhavost je nezřídka výsledkem pomalého postupu a často záměrných obstrukcí ze strany zúčastněných orgánů členského státu, naléhá, aby byl zaveden přísnější časový rámec; vyjadřuje pochybnosti o účinnosti tzv. „horizontálních řízení pro porušení povinností“, která jsou časově náročnější; žádá, aby byl proveden přezkum řízení pro porušení povinností s cílem zajistit větší respekt k uplatňování legislativních aktů Evropských společenství;

12.

vyzývá příslušné orgány, aby v zájmu zajištění důsledného dodržování právních předpisů Společenství využívaly tohoto postupu efektivněji, a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že zdlouhavost uplatňovaných postupů a v mnohých případech zastírání podstaty věci vede příliš často de facto k porušování právních předpisů Společenství členskými státy, které tak beztrestně jednají proti zájmům přímo dotčených místních společenství, jež Parlamentu předložily petici;

13.

považuje za problematické, že současný systém sledování práva Společenství umožňuje členským státům odkládat jeho dodržování, dokud jim bezprostředně nehrozí finanční postih, a i přesto se vyhnout odpovědnosti za záměrné porušování předpisů v minulosti, a že i když Soudní dvůr rozhodne, že členský stát nerespektoval práva občanů vyplývající z právních předpisů Společenství, občané, zdá se, často nemají ve svém státě náležitý přístup ke spravedlnosti a opravným prostředkům;

14.

doporučuje, aby bylo za prioritu považováno zajištění efektivního a účinného fungování Petičního výboru ve všech ohledech a fázích činnosti, neboť to představuje skutečný a hmatatelný závazek, kterým EU sděluje svým občanům, že je ochotna a schopna reagovat na jejich legitimní obavy;

15.

vyjadřuje znepokojení a rozhořčení nad skutečností, že i přes podporu Petičního výboru předkladatelé peticí, pokud jde o podstatu jejich petice, údajně příliš často jen velmi obtížně získávají od příslušných orgánů a vnitrostátních soudů odškodnění; domnívá se, že tyto systémové nedostatky musí být ještě prošetřeny, především pokud se týkají odvětví finančních služeb, jako je tomu v případě zjištění vyšetřovacího výboru ohledně krize společnosti Equitable Life, která se zakládají na peticích doručených Parlamentu a o nichž byla v roce 2007 předložena zpráva;

16.

vítá skutečnost, že v roce 2007 Komise a Soudní dvůr jednaly rychle, a to i formou příkazu, aby zabránily hrozícímu zničení oblasti chráněné směrnicí o stanovištích v údolí Rospuda plánovaným silničním koridorem Via Baltica, přičemž Petiční výbor předtím v tomto případu provedl vlastní nezávislé šetření, vykonal zjišťovací návštěvu a vydal konkrétní doporučení; vyjadřuje politování nad tím, že příkladů takové spolupráce nebylo více;

17.

naléhavě žádá Komisi, aby při projednávání peticí a stížností týkajících se politiky životního prostředí, která je jedním z hlavních předmětů zájmu předkladatelů peticí v EU, jednala pohotověji, pokud jde o zamezení porušování právních předpisů Společenství; konstatuje, že „zásada předběžné opatrnosti“ má nedostatečnou reálnou právní sílu a odpovědné orgány členských států ji příliš často přehlížejí, i když mají povinnost uplatňovat Smlouvu o ES;

18.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise neposkytuje Petičnímu výboru dostatečnou podporu v případech, kdy jsou na základě zjišťovacích návštěv získány přesvědčivé důkazy o nerespektování občanských práv zakotvených ve Smlouvě nebo o nedodržování právních předpisů, a žádá, aby byly zavedeny nové postupy, které Parlamentu umožní předat takové případy přímo Soudnímu dvoru;

19.

plně uznává, že proces předkládání a projednávání peticí podle Smlouvy se nicméně v prvé řadě zabývá zajištěním opravných prostředků mimosoudní povahy a řešení problémů, na něž upozornili občané EU prostřednictvím politického procesu, a v této souvislosti vítá skutečnost, že se v mnoha případech dosahuje uspokojivých výsledků;

20.

uznává rovněž, že v mnoha případech nelze pro záležitosti předkladatelů peticí nalézt uspokojivé řešení, neboť se vyskytují nedostatky v samotných právních předpisech Společenství;

21.

vyzývá příslušné legislativní výbory, aby při přípravě či projednávání nových nebo přepracovaných legislativních aktů věnovaly zvýšenou pozornost problémům uváděným v peticích;

22.

vyzývá Komisi, aby se více zabývala využíváním prostředků z Fondu soudržnosti v těch oblastech EU, ve kterých mají rozsáhlé projekty v oblasti infrastruktury velký dopad na životní prostředí, a naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že prostředky z fondů EU budou vynakládány na udržitelný rozvoj v zájmu místních společenství, která Parlamentu stále častěji předkládají petice, v nichž si stěžují na to, že regionální a místní orgány tyto priority ne vždy respektují; oceňuje činnost Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Účetního dvora v této oblasti;

23.

bere na vědomí, že stále více peticí, předložených především občany nových členských států, se týká restitucí majetku, přestože tato oblast v podstatě zůstává v pravomoci vnitrostátních orgánů; naléhavě žádá dotyčné členské státy, aby zajistily, že jejich právní předpisy týkající se vlastnických práv vyplývajících ze změny režimu budou plně v souladu s požadavky Smlouvy a ustanoveními Evropské úmluvy o lidských právech, jak rovněž stanoví článek 6 Smlouvy o EU pozměněné Lisabonskou smlouvou; zdůrazňuje, že petice předložené v této věci se nevztahují na systém vlastnictví majetku, nýbrž na právo na zákonně nabytý majetek; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi, aby byla velmi obezřetná nejen při jednáních se stávajícími členskými státy, ale i při vyjednávání s kandidátskými zeměmi;

24.

znovu potvrzuje svůj závazek podporovat uznávání práv občanů EU na jejich soukromý majetek nabytý zákonnou cestou a odsuzuje veškeré snahy odebrat rodinám jejich majetek bez řádného soudního řízení, odpovídající náhrady či úcty k jejich osobní bezúhonnosti; bere na vědomí nárůst počtu peticí předložených v této věci, v roce 2007 zejména ze Španělska, a bere rovněž na vědomí zprávu a doporučení ze zjišťovací návštěvy vykonané Petičním výborem, jejímž cílem bylo provést třetí šetření v této záležitosti; poznamenává, že v případě směrnice o zadávání veřejných zakázek nejsou probíhající řízení pro porušení povinností stále ještě ukončena;

25.

rovněž bere na vědomí kritiku, kterou vyjádřil Petiční výbor v návaznosti na svou návštěvu v oblasti Loiret ve Francii, která se uskutečnila v roce 2007, a především žádá příslušné francouzské orgány, aby rozhodně jednaly a zajistily dodržování směrnic EU, k jejichž porušení by mohlo dojít, pokud by se realizovaly některé plánované projekty na výstavbu mostů přes řeku Loiru, přičemž údolí řeky Loiry je nejen chráněno podle směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích, ale je také zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO a je jedním z posledních nedotčených říčních systémů v Evropě;

26.

je nadále znepokojen tím, že v Irsku nejsou dostatečně prováděna ustanovení směrnice o pitné vodě, že před vydáním rozhodnutí z roku 2007 o odstranění národní památky nacházející se v Lismullinu na trase plánované dálnice M3 v blízkosti oblasti Tara v hrabství Meath nebylo provedeno posouzení, což vedlo Komisi k tomu, aby Irsko zažalovala u Soudního dvora s odvoláním na to, že širší přístup Irska k odstranění národní památky za okolností, jako jsou ty v Lismullinu, ne zcela odpovídal požadavkům směrnice 85/337/EHS (2), problémy, s nimiž se potýkají místní společenství v Limericku, a dalšími problémy uvedenými ve zprávě, kterou vypracoval Petiční výbor po své zjišťovací návštěvě v Irsku v roce 2007; bere na vědomí, že některé z těchto problémů jsou předmětem probíhajících řízení pro porušení povinností;

27.

bere na vědomí zprávu o zjišťovací návštěvě v Polsku, která obsahuje doporučení ohledně ochrany údolí Rospuda a posledního pralesa v Evropě; naléhavě žádá Komisi, aby s příslušnými polskými orgány dále spolupracovala na stanovení alternativních tras silniční sítě Via Baltica a železniční sítě, jak ve své zprávě doporučuje Petiční výbor; rovněž vyzývá Komisi, aby zajistila, že budou k dispozici finanční prostředky, které zmírní nápor na dopravní systém v Augustově, aby byla poskytnuta ochrana místnímu obyvatelstvu a zachováno životní prostředí v této oblasti;

28.

bere na vědomí, že předseda a členové Petičního výboru uskutečnili v listopadu roku 2007 zjišťovací návštěvu Kypru; naléhavě žádá zainteresované subjekty, aby pokračovaly v úsilí nalézt prostřednictvím jednání řešení přetrvávajících problémů, jež předkladatele peticí znepokojují, především pokud jde o uzavřenou část Famagusty, která by měla být navrácena jejím legitimním vlastníkům, a vítá skutečnost, že obě strany na Kypru vedou v rámci obnoveného úsilí rozhovory, jež mají kyperský problém vyřešit; zdůrazňuje navíc důležitost bezodkladného provedení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984), která stanovuje závazek navrácení města Famagusta jeho legitimním obyvatelům;

29.

bere na vědomí nárůst počtu peticí a dopisů přijatých Petičním výborem, které se týkají nanejvýš citlivé otázky svěřování dětí do péče, ve které se velmi obtížně přijímají opatření, jako například v případě peticí týkajících se německého úřadu pro ochranu dětí (Jugendamt), neboť mnoho případů řeší soud a pro EU je nadto obtížné uplatňovat pravomoc v případech, kdy rodiče nepocházejí z různých členských států EU;

30.

zaznamenává, že ani v roce 2007 nebylo řadě britských předkladatelů peticí, jejichž majetek byl zabaven britskými orgány celní a daňové správy, poskytnuto vyrovnání, třebaže Komise zastavila řízení pro porušení povinnosti umožnit volný pohyb zboží, jež vyplývá ze Smlouvy, které se Spojeným královstvím vedla; naléhavě příslušné britské orgány žádá, aby navrhly spravedlivé řešení, které by zahrnovalo výplatu mimořádných náhrad předkladatelům peticí, kteří do doby, než orgány přezkoumaly svůj postup a než začaly podle názoru Komise jednat v souladu s příslušnými směrnicemi, utrpěli značné finanční ztráty;

31.

zaznamenává rovněž skutečnost, že řecké orgány celní správy nadále, pouze jako mimořádné opatření, zabavují vozidla řeckým občanům pobývajícím dočasně v zahraničí a kteří se do Řecka vracejí svým vozidlem se zahraniční poznávací značkou, a že mnoho z nich bylo obviněno z pašování a v jejich případu dosud neproběhl řádný soudní proces, o čemž již Petiční výbor Parlament v jedné ze svých zpráv informoval; naléhavě řecké orgány žádá, aby předkladatelům peticí, jež toto postihlo, poskytly náhradu škody; bere na vědomí rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 7. června 2007 ve věci C-156/04, podle něhož byla většina vysvětlení poskytnutých řeckými úřady v této věci uspokojující; vítá provedení nových předpisů přijatých řeckými úřady s cílem zamezit nedostatkům zdůrazněným ve výše zmíněném rozhodnutí;

32.

odsuzuje skutečnost, že mezi nejdéle projednávané petice patří i případ zahraničních učitelů cizích jazyků v Itálii („lettori“), který stále zůstává nevyřešen, přestože Evropský soudní dvůr vydal v této věci již dvě rozhodnutí a Komise a Petiční výbor poskytují postiženým v jejich případech a křivdách podporu; naléhavě žádá příslušné italské orgány a dotyčné univerzity, mimo jiné univerzity v Janově, Padově a Neapoli, aby zajistily spravedlivé řešení těchto oprávněných nároků;

33.

zaznamenává, že mezi peticemi projednávanými Petičním výborem v roce 2007 byla i petice „za jedno sídlo“, původně předložená k projednání v roce 2006, kterou podpořilo 1,25 milionu občanů EU, kteří žádají, aby měl Evropský parlament jedno sídlo, a sice v Bruselu; poznamenává, že v říjnu roku 2007 vrátil předseda Parlamentu petici výboru, který posléze požádal Parlament, aby v této otázce vydal své stanovisko a zohlednil při tom, že sídlo tohoto orgánu upravují ustanovení Smlouvy a že k rozhodnutí v této věci jsou příslušné členské státy;

34.

hodlá pro příští legislativní období přezkoumat název Petičního výboru v překladu do všech úředních jazyků EU, aby zajistil, že tento název srozumitelně vyjadřuje povahu činnosti výboru, což v současné době překlady v některých jazycích zjevně nevyjadřují, a aby zdůraznil prvek participativní demokracie v petičním právu; domnívá se, že termín „Výbor pro petice občanů“ by mohl být srozumitelnější;

35.

je znepokojen množstvím obdržených peticí, jež upozorňují na problém s registrací voličů k volbám, se kterým se potýkají občané EU žijící v zahraničí nebo ti, kteří jsou v členském státě příslušníky menšiny; naléhavě žádá všechny členské státy, aby svou pozornost zaměřily především na to, aby byla přijata opatření, která všem občanům a oprávněným rezidentům EU umožní plně se účastnit příštích voleb EU;

36.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/49

A.

vzhledem k tomu, že horské oblasti tvoří 40 % evropského území a jsou domovem 19 % obyvatelstva Evropy,

B.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech, jako je Řecko, Španělsko, Itálie, Rakousko a Portugalsko, tvoří horské oblasti více než 50 % území a že v nich hrají i nadále podstatnou úlohu zemědělci,

C.

vzhledem k tomu, že horské oblasti (zejména vysoko- a středohorské oblasti) jsou kulturní krajiny, které odrážejí vzájemné harmonické působení člověka a biosystémů a patří k přírodnímu dědictví,

D.

vzhledem k tomu, že horské oblasti velice trpí důsledky změny klimatu a extrémními povětrnostními jevy, jako jsou sucha a požáry,

E.

vzhledem k tomu, že horské oblasti nejsou stejnorodým krajinným typem, nýbrž zahrnují mj. nejrůznější typy pohoří a nadmořské výšky (vysokohorské a středohorské oblasti, ledovce, nevyužívané oblasti),

F.

vzhledem k tomu, že horské oblasti se určitými vlastnostmi (svažitostí, různou nadmořskou výškou, nepřístupností, růstem, kratším vegetačním obdobím, nižší kvalitou půdy, povětrnostními a klimatickými podmínkami) odlišují od jiných typů krajiny v Evropské unii a jsou v mnoha ohledech trvale „znevýhodněné“ přírodními podmínkami, a vzhledem k tomu, že to vede k postupné desertifikaci a poklesu zemědělské výroby v některých horských oblastech,

G.

vzhledem k tomu, že horské oblasti (zejména vysoko- a středohorské oblasti) v sobě skrývají potenciál/model pro kvalitní produkty, hodnotné služby a rekreační oblasti, který lze rozvinout a udržet pouze jednotným a dlouhodobě zaměřeným využíváním zdrojů a tradic,

H.

vzhledem k tomu, že se v horských oblastech vyrábějí vysoce kvalitní živočišné produkty a do jejich výroby se integruje udržitelné využívání přírodních zdrojů, pastvin a zvláště přizpůsobených odrůd pícnin a také tradiční technologie,

I.

vzhledem k tomu, že hory (zejména vysoko- a středohorské oblasti) představují „víceúčelové“ životní prostředí, v němž je zemědělství a hospodářství úzce propojené se sociálními, kulturními a ekologickými aspekty, a že je proto třeba tyto oblasti podporovat poskytováním přiměřených finančních prostředků,

J.

vzhledem k tomu, že hospodářství v horských oblastech je kvůli trvalým strukturálním nedostatkům zvláště citlivé na výkyvy hospodářského cyklu a z dlouhodobého hlediska je závislé na rozrůznění a specializaci výrobních procesů,

K.

vzhledem k tomu, že díky Alpské a Karpatské úmluvě již existují evropské úmluvy na ochranu některých horských oblastí, a to Úmluva o ochraně Alp ze dne 7. listopadu 1991 (Alpínská úmluva) a Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat ze dne 22. května 2003 (Karpatská úmluva), které jsou důležitými nástroji integrované politiky pro horské oblasti, ačkoliv ještě nebyly plně ratifikovány a nejsou plně prováděny,

L.

vzhledem k tomu, že zemědělství, lesní hospodářství a pastevectví v horských oblastech, zahrnující často různorodé činnosti, jsou příkladem ekologické rovnováhy, jež nesmí být opomíjena,

M.

vzhledem k tomu, že většina zemědělských podniků v horských oblastech jsou rodinné podniky se zvýšeným finančním rizikem,

1.

poukazuje na to, že se snahy jednotlivých členských států v souvislosti s horskými oblastmi (zejména vysoko- a středohorskými oblastmi) výrazně liší a že nemají na zřeteli celkový rozvoj, nýbrž jsou zaměřeny výhradně na rozvoj určitého odvětví, a že neexistuje integrovaný rámec EU, jak tomu je například v případě mořských oblastí (KOM(2007)0574);

2.

zdůrazňuje, že článek 158 Smlouvy o ES týkající se politiky soudržnosti a pozměněný Lisabonskou smlouvou uvádí, že horské regiony jsou vážně a trvale znevýhodněny, ačkoli zároveň uznává jejich rozmanitost, a požaduje, aby jim byla věnována zvláštní pozornost; lituje však, že Komise dosud nebyla schopna navrhnout účinnou komplexní strategii na podporu horských oblastí a dalších regionů trvale znevýhodněných přírodními podmínkami, a to i přes početné žádosti Parlamentu;

3.

zdůrazňuje, že je zapotřebí dobré koordinace různých politik Společenství zaměřených na zajištění harmonického rozvoje, zejména regionů, které jsou trvale znevýhodněné přírodními podmínkami, jako je tomu v případě horských oblastí; vyjadřuje v této souvislosti obavu, pokud jde o užitečnost oddělení politiky soudržnosti Společenství od rozvoje venkova ve stávajícím programovém období 2007–2013 vyplývajícího z integrace Evropského zemědělského fondu pro regionální rozvoj do společné zemědělské politiky (SZP); domnívá se, že tento nový přístup musí být pečlivě sledován s cílem posoudit jeho dopad na regionální rozvoj;

4.

připomíná, že horské oblasti jsou znevýhodněny, což způsobuje, že se v nich zemědělství obtížněji přizpůsobuje podmínkám hospodářské soutěže, a vyvolává zvýšené náklady, které zemědělství znemožňují výrobu vysoce konkurenceschopných produktů za nízké ceny;

5.

navrhuje, aby v souvislosti se zelenou knihou o územní soudržnosti EU, která má být přijata na podzim roku 2008, a v souladu s cíli Územní agendy a Perspektivy evropského územního rozvoje Komise ve spolupráci s členskými státy přijala územní přístup k řešení problémů v různých typech horských území a zohlednila tato opatření v příštím legislativním „balíčku“ týkajícím se strukturálních fondů;

6.

vyjadřuje přání, aby Komise vyvinula skutečnou integrovanou strategii EU pro horské oblasti, a považuje zveřejnění zelené knihy o horských oblastech za významný první krok v tomto směru; vyzývá Komisi, aby zahájila rozsáhlé konzultace s veřejností zahrnující regionální a místní orgány, sociálně-ekonomické subjekty a subjekty v oblasti životního prostředí, jakož i vnitrostátní a evropská sdružení zastupující regionální orgány v horských oblastech s cílem poznat lépe situaci v těchto regionech;

7.

vítá zelenou knihu o územní soudržnosti jako způsob, jak přistupovat k různým oblastem Evropské unie, a požaduje v této souvislosti SZP v podobě prvního a druhého pilíře, aby mohlo být v Evropské unii s ohledem na mezinárodní výzvy odpovídajícím způsobem účinně ovlivňováno hospodářské prostředí s cílem zajistit fungující multifunkční zemědělství v horských oblastech, k čemuž je zapotřebí také nástrojů propojených s výrobou, včetně dopravy mléka;

8.

současně Komisi vyzývá, aby v rámci svých pravomocí vypracovala do šesti měsíců od přijetí tohoto usnesení integrovanou strategii EU pro udržitelný rozvoj a využívání zdrojů v horských oblastech (strategii EU pro horské oblasti); dále vyzývá k tomu, aby na jejím základě byly po dohodě s regionálními orgány a zástupci občanské společnosti, jež znají a zastupují místní zájmy a potřeby (např. co se týká různých druhů pohoří), vypracovány vnitrostátní akční programy, které by obsahovaly konkrétní prováděcí opatření, přičemž by se měly odpovídajícím způsobem zohlednit stávající regionální iniciativy;

9.

zdůrazňuje význam vymezení horských oblastí, které je podmínkou pro cílená opatření, např. zejména pro zemědělství horských oblastí, a také potřebu patřičné klasifikace těchto oblastí podle stupně přírodního znevýhodnění, které by měly členské státy na základě současného vymezení těchto oblastí důkladněji sledovat;

10.

vyzývá Komisi, aby za účelem přenosu vědomostí a podpory inovací vytvořila přehled financovaných programů a projektů k tématům, která mají význam pro horské oblasti;

11.

vyzývá Komisi, aby v souvislosti s Evropskou pozorovací sítí pro územní plánování věnovala zvláštní pozornost situaci regionů, které jsou trvale znevýhodněny přírodními podmínkami, jako jsou horské oblasti; domnívá se, že je nezbytná důkladná znalost situace v horských oblastech, aby bylo možné vypracovat diferencovaná opatření, která budou problémy těchto regionů lépe řešit;

12.

zdůrazňuje, že zemědělství v horských oblastech hraje významnou úlohu při produkci, údržbě a využívání krajiny různými odvětvími a funguje jako multifunkční základna pro další hospodářská odvětví a jako prvek, který utváří ráz tradiční kulturní krajiny a společenské struktury;

13.

zdůrazňuje, že mnoho horských oblastí musí kvůli své přitažlivosti pro cestovní ruch bojovat s urbanizačním tlakem a současně zajišťovat ochranu tradiční krajiny, která ztrácí svůj zemědělský charakter, krásu a hodnoty, jež jsou podstatné pro ekosystém;

14.

konstatuje, že zemědělství v horských oblastech (zejména ve vysoko- a středohorských oblastech) je v důsledku přírodních podmínek a rizik spojeno s větším úsilím (mj. vyšší intenzitou práce a nutností využívat ruční práce) a vyššími náklady (mj. náklady na zvláštní stroje a vysoké náklady na přepravu);

15.

žádá, aby v příštích reformách společné zemědělské politiky byla zvláště a silněji zohledněna multifunkčnost zemědělství v horských oblastech, a to tím, že rámcové směrnice pro rozvoj venkova a vnitrostátní programy se upraví tak, aby v nich horští zemědělci byli chápáni nejen jako producenti, nýbrž také jako průkopníci dalších hospodářských odvětví, a aby se tak umožňovala součinná spolupráce (mj. financování ekoturistických programů a uvádění kvalitních výrobků na trh); poukazuje zejména na potřebu poskytovat finanční náhrady v souvislosti se zemědělskými projekty v horských oblastech, které znamenají přínos pro životní prostředí;

16.

cení si práce zemědělců hospodařících v horách; konstatuje, že podmínky pro jejich práci (především s ohledem na vedlejší příjmy, soulad rodinného a pracovního života a možnost zakládat rodiny) by neměly být ztěžovány byrokracií, ale zlepšovány součinností odvětvových politik; vyzývá Komisi a příslušné výbory (v rámci komitologie), aby přezkoumaly stávající i budoucí předpisy (především týkající se povinné registrace) v souladu s iniciativou „lepší právní úpravy“, případně aby snížily jejich náročnost s úmyslem dosáhnout celkového zjednodušení administrativních postupů;

17.

zdůrazňuje, že vyrovnávací platby pro horské oblasti (zejména vysoko- a středohorské oblasti) by měly být i v budoucnosti poskytovány výhradně jako kompenzace stálých přírodních znevýhodnění a dalších nákladů, které vznikají v důsledku ztíženého zemědělského hospodaření, a že tyto platby jsou oprávněné i dlouhodobě vzhledem k nedostatečným možnostem alternativní produkce a že úplné odstranění vazby na produkci („decoupling“) by vedlo k systematickému omezení činnosti, které by zasáhlo všechna odvětví; zdůrazňuje, že potřeby horských oblastí nelze uspokojit pouze financováním z fondů na rozvoj venkova;

18.

žádá výraznější podporu mladých pracovníků a pracovnic v zemědělství a rovných příležitostí pro ženy a muže (zejména pomocí opatření na podporu rodin a úpravou plných a částečných úvazků, modelů kombinované mzdy, modelů vedlejších zaměstnání, rovnováhy mezi rodinným a pracovním životem a možností zakládat rodiny), což jsou klíčové faktory; vyzývá Komisi, aby v rámci diskusí a projektů na téma „flexikurita“ vypracovala za účasti dotčených stran základní přístupy;

19.

žádá zachování demografické rovnováhy v těchto oblastech, které jsou často konfrontovány s problémy v důsledku vylidňování venkova;

20.

je přesvědčen, že je prioritní udržet v horských oblastech dostatečnou hustotu obyvatelstva a že je nezbytné přijmout opatření proti desertifikaci a přilákat nové obyvatele;

21.

zdůrazňuje, že je důležité zaručit vysokou úroveň služeb obecného hospodářského zájmu, zlepšit dostupnost a vzájemnou provázanost horských oblastí a poskytnout nezbytnou infrastrukturu, zejména pokud jde o osobní a nákladní dopravu, vzdělání, znalostní ekonomiku a komunikační sítě (včetně širokopásmového připojení) pro usnadnění spojení s navazujícími trhy a městskými oblastmi; vyzývá příslušné orgány, aby při prosazování těchto cílů podporovaly partnerství veřejného a soukromého sektoru;

22.

zdůrazňuje, že ke stabilitě příjmů a jistotě zemědělské výroby na trzích výraznou měrou přispívají sdružení výrobců, zemědělská družstva, společné iniciativy zemědělců týkající se uvádění výrobků na trh a meziodvětvová partnerství, jež integrovaným přístupem k rozvoji (např. skupiny Leader) vytvářejí přidanou hodnotu v regionu a jsou v souladu s udržitelnými strategiemi hospodaření, a že by se tudíž tato uskupení měla více podporovat;

23.

žádá zvláštní finanční podporu pro odvětví mléka a mléčných výrobků (podniky produkující a zpracovávající mléko), která kvůli nedostatku alternativních možností hraje v horských oblastech (zejména ve vysoko- a středohorských oblastech) ústřední roli; v souvislosti s reformou kvót na mléko žádá, aby pro horské oblasti byla uplatněna strategie tzv. „měkkého přistání“ spolu s doprovodnými opatřeními (zvláštní platby) ke zmírnění negativních vlivů, která ponechá potřebný prostor pro zavedení adaptačních procesů a zachová základní podmínky pro zemědělství; vyzývá k poskytnutí dalších finančních prostředků z prvního pilíře, zejména formou prémie na dojnice;

24.

vyzývá členské státy, aby s důrazem na podporu udržitelného a přizpůsobeného zemědělství v horských oblastech zavedly doplňkové platby na hektar pro ekologické zemědělství a extenzivní pastvu a také aby podporovaly investice do zařízení na chov dobytka, která jsou pro dané druhy vhodná;

25.

poukazuje na to, že podniky v horských oblastech vyrábějí díky modernímu způsobu uplatňování tradičních vědomostí a výrobních postupů kvalitní produkty, jsou klíčovým prvkem pro zajištění pracovních míst, a měly by být proto začleněny do systémů podpory EU;

26.

žádá zvláštní podpůrná opatření vzhledem ke zvýšeným nákladům a větší pracovní náročnosti, zejména při dopravě mléka a mléčných výrobků do údolí; dále opakovaně žádá zavedení prémie na dojnice v horských oblastech;

27.

podtrhuje význam typických (kvalitních) regionálních a tradičních produktů, který přesahuje vlastní odvětví; žádá, aby strategie EU pro horské oblasti zahrnovala opatření na ochranu a podporu těchto produktů nebo jejich výrobních postupů a certifikace (jak stanovuje například nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (5) a nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (6)) a aby zajistila jejich ochranu proti padělkům; požaduje, aby v rámci podpůrných programů EU byla přijata zvláštní opatření pro vysoce kvalitní potraviny (např. produkty z horských a selských sýráren a kvalitní maso);

28.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly skupiny zemědělských výrobců a místní společenství v zavádění regionálních označení jakosti, jak je uvedeno v odstavci 27; navrhuje poskytovat podporu v podobě zvýšení informovanosti zemědělců, vhodných školení pro zemědělce a místní zpracovatele potravin a také cestou finanční podpory pro budování místních zpracovatelských zařízení a pro první propagační kampaně; žádá zřízení fondu pro znevýhodněné oblasti, včetně horských oblastí (mj. z prostředků druhého pilíře, které nebyly z důvodu nedostatečného vnitrostátního spolufinancování využity);

29.

žádá vytvoření fondu pro znevýhodněné oblasti, včetně horských oblastí (mj. z prostředků druhého pilíře, které nebyly z důvodu nedostatečného vnitrostátního spolufinancování využity);

30.

žádá, aby na základě článku 69 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (7), byla zajištěna zvláštní cílená finanční podpora pro horské oblasti a konkrétní, nebyrokratický přístup k ní a aby horní hranice prostředků podle článku 69 byla navýšena na 20 %;

31.

poukazuje na to, že horské oblasti mohou zajišťovat vysoce kvalitní zemědělskou produkci a přispívat k rozmanitosti zemědělských produktů na evropském trhu, chránit některé živočišné a rostlinné druhy, zachovávat tradice, podporovat průmyslové a turistické činnosti, bojovat proti změně klimatu prostřednictvím ochrany biologické rozmanitosti a zachytáváním CO2 trvalými travními porosty a lesy a že udržitelné využívání lesů umožní výrobu energie z dřevních zbytků;

32.

požaduje, aby byl při vytváření předpisů v oblasti zdraví a ochrany zvířat a podpory chovu (zejména původních plemen) brán ohled na zájmy chovatelů a majitelů zvířat v horských oblastech vzhledem k rizikům a tlakům, kterým jsou v současnosti vystaveni; (např. programy chovu, vedení plemenných knih, kontroly dodržování předpisů);

33.

důrazně upozorňuje na skutečnost, že opatření přijímaná Komisí v oblasti politiky hospodářské soutěže a mezinárodního obchodu mají vliv na rozvoj horských oblastí; v této souvislosti ji vyzývá, aby se při budoucích úpravách těchto opatření důkladně a cíleněji zabývala potřebami těchto oblastí, zejména při vyjednávání v rámci Světové obchodní organizace, a to pokud jde o pružnost ustanovení o státní podpoře a o zohlednění služeb veřejného zájmu v soutěžním právu;

34.

žádá, aby se věnovala zvláštní pozornost chovatelům v horských oblastech, které byly zasaženy lesními požáry, neboť pastviny v těchto oblastech vyžadují, aby byly v následujících pěti letech využívány pouze v omezeném rozsahu a obezřetně;

35.

žádá, aby se strategie zabývala krajinnými typy horských oblastí (horské pastviny, chráněné lesy, vysoko- a středohorské oblasti, louky, oblasti s vysokou krajinnou hodnotou) a stanovila udržitelné koncepce využívání horských pastvin, travnatých ploch a lesů i jiných znevýhodněných citlivých ploch a také aby poskytla podněty k jejich ochraně, aby se tak docílilo jejich zhodnocení, regenerace, jejich ochrany před erozí i racionálního využívání vody a zabránilo se nežádoucím jevům, zejména upuštění od pastvy, v jehož důsledku by se oblast vrátila buď do původního divokého stavu, nebo k nadměrné pastvě;

36.

zdůrazňuje s ohledem na zachování rozmanitosti druhů potřebu zakládat databanky, do nichž se bude ukládat původní genetický materiál rostlinných a živočišných druhů, zejména původních užitkových zvířat a vysokohorského rostlinstva; vyzývá Komisi, aby prověřila, zda a jakým způsobem lze zahájit iniciativu vedoucí k mezinárodnímu akčnímu plánu;

37.

zdůrazňuje, že především v nových členských státech EU hrozí, že se některé jejich horské oblasti vylidní a že úroveň sociálního života tamního obyvatelstva poklesne, přičemž rovněž hrozí snížení či dokonce ukončení zemědělské činnosti, což pravděpodobně vyvolá změny v krajině a ekosystému;

38.

zdůrazňuje, že prémie na travnaté plochy jsou nezbytné pro zachování zemědělských činností v horských oblastech, a proto se v nich musí pokračovat;

39.

zdůrazňuje význam dlouhodobé strategie v oblasti lesního hospodářství, která zohledňuje důsledky změny klimatu, koloběh přírody a přirozené složení lesního společenstva, vytváří mechanismy pro zamezení vzniku krizí a pro boj s krizemi a kompenzaci jejich následků (např. po bouřích a lesních požárech) a podněcuje k integrované správě lesů; poukazuje na možnosti trvale udržitelné transformace a zhodnocení dřeva a dřevěných výrobků z horských oblastí na místní úrovni (jako kvalitních produktů s nízkými náklady na dopravu, tudíž s úsporami emisí CO2, jako stavebního materiálu či biopaliv druhé generace);

40.

zdůrazňuje význam hospodaření s vodou v horských oblastech a vyzývá Komisi, aby povzbuzovala místní a regionální úřady k rozvíjení solidarity mezi uživateli, kteří sídlí v horních a dolních částech povodí, včetně podpory udržitelného využívání vodních zdrojů v těchto oblastech prostřednictvím vhodného financování;

41.

zdůrazňuje, že horské oblasti jsou obzvláště citlivé vůči důsledkům změny klimatu, a vyzývá Komisi, členské státy a příslušné regionální a místní orgány, aby prosazovaly bezodkladnou realizaci opatření k zajištění ochrany těchto regionů proti přírodním katastrofám, zejména lesním požárům;

42.

upozorňuje, že horské oblasti potřebují nové nástroje na ochranu svých území před povodněmi s důrazem na protipovodňovou prevenci, přičemž zemědělci a lesníci mohou opatření protipovodňové prevence podporovat prostřednictvím přímých plateb na plochu, které obdrží v rámci SZP;

43.

upozorňuje, že je třeba zabezpečit důkladnou celkovou ochranu půdy proti erozi a zajistit budování a udržování retenčních ploch jako součást zemědělských a lesnických činností s cílem minimalizovat rizika výskytu povodní a eroze půdy a zabránit suchu a lesním požárům, a také pro zvyšování zásob podzemních a povrchových vod v krajině;

44.

zdůrazňuje, že listnaté a jehličnaté lesy chápané jako hospodářské odvětví, jako rekreační oblasti i jako přírodní stanoviště potřebují zvláštní péči a že využívání lesů, které není udržitelné, vede k ekologickým i bezpečnostním rizikům (padání kamenů a sesuvům podmáčené půdy), kterým lze provedením určitých opatření zabránit;

45.

připomíná návrh uvedený v odstavci 15 usnesení ze dne 16. února 2006, že je třeba usilovat o to, aby se v horských oblastech oddělovaly lesy od pastvin a – už jen z bezpečnostních důvodů – zavedla povinnost pohybovat se po cestách;

46.

poukazuje na to, že hory tvoří přirozenou bariéru a často i bariéru mezi státy, takže přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce a její podpora získávají klíčový význam vzhledem ke společným problémům, jako jsou změna klimatu, nemoci zvířat či ztráta biologické rozmanitosti;

47.

vítá snahy o udržitelný cestovní ruch a snahy využívat přírodu efektivně jako „hospodářskou výhodu“ a uplatňovat při tom nové udržitelné a současně i tradiční volnočasové a sportovní aktivity, které zohledňují zvláštnosti těchto oblastí; podtrhuje úlohu návštěvníků přírody, kteří jejím „užíváním“ prospívají svému zdraví, respektují-li při tom přírodní prostředí;

48.

vybízí k výraznější koordinaci podpory rozvoje venkova a strukturální podpory a k vypracování společných programů;

49.

vybízí ke kombinaci podpory rozvoje venkova se strukturální podporou a k vytváření jednotných programů;

50.

zdůrazňuje význam zavedení integrovaného přístupu do rozhodovacích a administrativních procesů, jako je územní plánování, udělování stavebních povolení a rekonstrukce obydlí, prostřednictvím environmentálních, památkářských a urbanistických postupů s cílem zajistit trvale udržitelný rozvoj horských oblastí; doporučuje využít potenciál horských oblastí na podporu komplexního rozvoje cestovního ruchu a uplatňování inovací při územním rozvoji a podporuje za tímto účelem místní a decentralizované iniciativy a spolupráci mezi jednotlivými horskými oblastmi;

51.

zdůrazňuje, že plochy nevhodné pro pěstování plodin a produkci by měly být nejlépe využívány tak, aby přispěly k záchraně lesů, k udržitelnému lovu, rybolovu atd., aby se nevrátily do původního divokého stavu, aby nebyly ohroženy požáry, erozí a ztrátou biologické rozmanitosti;

52.

uvádí, že horské oblasti (zejména vysoko- a středohorské oblasti) jsou důležité pro ochranu přírody, biologickou rozmanitost a péči o životní prostředí, zdůrazňuje však zejména nutnost zachovat zemědělské a lesní hospodářství v oblastech „Natura 2000“ a chráněných přírodních parcích a požaduje silnější propojení těchto oblastí zavedením minimálního podílu ekologické vyrovnávací plochy v zemědělských oblastech (ten by mohl být stanoven na 5 %);

53.

vyzývá Komisi, aby maximálně podpořila začlenění horských oblastí do světového přírodního dědictví a využila svých možností, které má na mezinárodní úrovni, k ochraně horských oblastí;

54.

poukazuje na jedinečný výskyt vodních zdrojů v horských oblastech, které lze trvale využívat k přírodnímu zavlažování, jako zdroje pitné vody a energie a v lázeňství; důrazně poukazuje na nutnost solidarity mezi oblastmi v horní a dolní části povodí při správě těchto zdrojů; v této souvislosti a v zájmu zamezení případných konfliktů vyzdvihuje potřebu vypracovat společně řešení pro využívání vodních zdrojů v celých dotčených oblastech;

55.

vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s institucemi Alpské úmluvy prosazovala provádění Protokolu k této Alpské úmluvě, který se týká zemědělství v horských oblastech, aby co nejlépe podporovala propojení zemědělství v horských oblastech s ostatními politikami a aby v této souvislosti učinila kroky potřebné k ratifikaci těch protokolů k Alpské úmluvě, které ještě nepatří k acquis communautaire, a rovněž kroky potřebné k přistoupení Evropské unie jakožto smluvní strany ke Karpatské úmluvě;

56.

vyzdvihuje význam, který má dobrovolnictví (především horští záchranáři, civilní ochrana, charitativní aktivity) pro oblast služeb a rovněž pro kulturní a přírodní dědictví v horách;

57.

oceňuje práci organizací a výzkumných institutů, které se zabývají horskými oblastmi, a zdůrazňuje, že pro vypracování strategie EU pro horské oblasti a podobných opatření je třeba využít jejich odborných znalostí a podnětů;

58.

poukazuje na to, že významnou úlohu hraje podpora vzdělávání a odborné přípravy (i při zaměstnání) a – v zájmu diverzifikace profesních kapacit a možností – podpora iniciativ a projektů celoživotního vzdělávání;

59.

považuje za nezbytné investovat do místních středisek vyšší odborné přípravy pro zemědělské hospodářství v horských oblastech s cílem vyškolit odborníky schopné řídit činnosti v horském prostředí, chránit půdu a rozvíjet zemědělskou činnost;

60.

žádá, aby se věnovala zvláštní pozornost zachování krajiny, budování a modernizaci infrastruktury v nepřístupných horských oblastech a také aby byla překlenuta digitální propast a byly zpřístupněny výsledky rámcových výzkumných programů (např. v oblasti elektronické správy);

61.

poukazuje to, že pro zachování počtu obyvatelstva a konkurenceschopnost jsou nezbytné efektivní místní služby; žádá, aby byly cíleně podporovány místní subjekty činné v oblasti služeb veřejného zájmu;

62.

zdůrazňuje nutnost zaměřit se na udržitelná řešení mobility a přijmout koncepci, která spojuje mezinárodní požadavky týkající se průjezdů či koridorů pro dálkovou dopravu s místními, např. v souvislosti s přístupem do oblastí v různých nadmořských výškách a městskou mobilitou;

63.

žádá pro horské oblasti podporu pro řešení problémů v oblasti dopravy, ochrany proti hluku a zachování krajiny, jež představují základ kvalitního života a udržitelného cestovního ruchu, pomocí opatření ve smyslu „pryč ze silnice“ (např. posílením „citlivých zón“ ve směrnici o nákladech na užívání pozemních komunikací (8);

64.

zdůrazňuje význam území tvořících přechod mezi rovinami a horskými oblastmi, která poskytují cennou součást soukromé a veřejné infrastruktury a služby (např. univerzity, letiště, nemocnice); žádá, aby se podporovalo zlepšování dosažitelnosti těchto zařízení, zejména prostřednictvím hromadné dopravy;

65.

zdůrazňuje, že horské oblasti, které inteligentním způsobem využívají různé zdroje energie, představují „vzor“ pro rozrůzněnou skladbu zdrojů energie, energeticky účinná stavební řešení a využití biopaliv druhé generace a že výzkum vedený tímto směrem je třeba podporovat; zdůrazňuje však, že vývoj biopaliv druhé generace nesmí vést ke konkurenci mezi oblastmi využívanými k produkci pohonných surovin (lada, podrosty, atd.) a pastvinami;

66.

doporučuje členským státům, aby zlepšily strukturu a postupy poskytování finančních příspěvků na podporu rozvoje horských oblastí a zároveň zjednodušily administrativní postupy a přístup ke zdrojům určeným na podporu ochrany a udržitelného využívání bohatství daných oblastí, jakými jsou kulturní dědictví a přírodní a lidské zdroje;

67.

domnívá se, že k zachování dalších činností, jako je využívání biomasy a agroturistiky, a tedy ke zvýšení příjmů místních obyvatel, je v horských oblastech nezbytné udržitelné, modernizované a multifunkční zemědělství; vyzývá Komisi a Radu, aby zejména v SZP a regionální politice zohledňovaly potřeby horských oblastí: příchod nových zemědělců, kompenzace zvláštních nákladů souvisejících s problematickou dostupností, například pokud jde o sběr mléka, zachování služeb v horských oblastech a rozvoj dopravní infrastruktury;

68.

poukazuje na to, že hory a ledovce jsou pro svoje topografické rysy a strukturální znevýhodnění ohroženy změnou klimatu, ale současně mohou sloužit i jako „zkušební laboratoř“ pro inovativní technologie na ochranu klimatu, které napodobují přírodu; žádá Komisi, aby v oblasti ochrany klimatu vypracovala diferencovanou politiku pro horské oblasti a vycházela přitom z již získaných poznatků (např. v rámci Alpské a Karpatské úmluvy); žádá, aby byl proveden výzkum a přijata překlenovací opatření v této oblasti;

69.

žádá, aby koordinační opatření týkající se horských a znevýhodněných oblastí byla funkčně propojena se SZP a s druhým pilířem – rozvojem venkova;

70.

důrazně poukazuje na to, že trvale udržitelné zemědělství a rozvoj horských oblastí mají význam nejen pro obyvatele těchto území, ale také přilehlých oblastí (např. rovin), a že by strategie EU pro horské oblasti měla také ovlivňovat udržitelnost v těchto přilehlých oblastech, pokud jde o zásobování vodou, stabilitu životního prostředí, biologickou rozmanitost, vyvážené rozložení obyvatelstva a kulturní rozmanitost; žádá Komisi, aby při stanovování strategie EU pro horské oblasti prozkoumala možnosti, jak do této strategie užitečně začlenit již existující iniciativy zaměřené na integraci horských oblastí a přiléhajících oblastí;

71.

pověřuje Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, aby sledoval vývoj v souvislosti s tímto usnesením na Radě a Komisi;

72.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/57

A.

vzhledem k tomu, že pakt Molotov-Ribbentrop uzavřený mezi Sovětským svazem a Německem dne 23. srpna 1939 rozdělil Evropu na základě tajných dodatečných protokolů na dvě sféry vlivu,

B.

vzhledem k tomu, že masové deportace, vraždění a zotročování stalinismem a nacismem spáchané jako akt agrese spadá do kategorie válečných zločinů a zločinů proti lidskosti,

C.

vzhledem k tomu, že v souladu s mezinárodním právem válečné zločiny a zločiny proti lidskosti nepodléhají promlčení,

D.

vzhledem k tomu, že je o dopadu a významu sovětského systému a okupace pro občany postkomunistických zemí v Evropě málo známo,

E.

vzhledem k tomu, že článek 3 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na podporu aktivního evropského občanství na období 2007–2013 (1) vybízí k podpoře akce „aktivní evropská paměť“, jejímž cílem je zabránění opakování zločinů nacismu a stalinismu,

1.

navrhuje, aby byl 23. srpen vyhlášen Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu s cílem zachovat vzpomínku na oběti masových deportací a vyhlazování a zároveň prohloubit demokracii a podpořit mír a stabilitu na našem kontinentu;

2.

pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény signatářů předal parlamentům členských států.

14.1.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 8/60

A.

vzhledem k tomu, že přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání do roku 2012 uvolní v Evropské unii v důsledku vyšší přenosové účinnosti digitální technologie významnou část spektra, a umožní tak přerozdělení spektra a poskytne nové příležitosti pro růst trhu a rozšiřování kvalitních služeb a nabídky pro spotřebitele,

B.

vzhledem k tomu, že výhody využívání rádiového spektra budou prostřednictvím koordinovaných kroků na úrovni EU maximalizovány, aby bylo s ohledem na účinnost zajištěno optimální využití,

C.

vzhledem k tomu, že spektrum je základ, od nějž se odvíjí poskytování široké škály služeb i rozvoj trhů, u nichž hraje významnou úlohu technologický pokrok a jejichž hodnota se odhaduje na 2,2 % HDP EU, a vzhledem k tomu, že spektrum je proto klíčovým faktorem pro růst, produktivitu a rozvoj průmyslu EU v souladu s Lisabonskou strategií,

D.

vzhledem k tomu, že rádiové spektrum je vzácným přírodním zdrojem i veřejným vlastnictvím a že k účinnému využívání spektra je nezbytné, aby byl přístup k němu zajištěn pro různé zájemce nabízející související služby,

E.

vzhledem k tomu, že velká část spektra se nyní využívá na vojenské účely v rámci analogové technologie, a proto velký nárůst v celkovém objemu spektra ve veřejném vlastnictví bude po přechodu na digitální vysílání také zahrnovat tuto část,

F.

vzhledem k tomu, členské státy nemají společný časový rozvrh přechodu na digitální vysílání; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech jsou plány digitalizace již v pokročilé fázi a v několika dalších státech se digitalizace již uskutečnila,

G.

vzhledem k tomu, že sdělení Komise o společném přístupu k využívání spektra je nedílnou součástí souboru předpisů o elektronické komunikaci, který Komise přijala v listopadu 2007 a který se týká reformy regulačního rámce elektronických komunikací;

H.

vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech probíhá v současné době (opětovné) přidělování vysílacích frekvencí digitálním provozovatelům vysílání s tím důsledkem, že tyto frekvence jsou přidělovány, a tím i na mnoho let zablokovány;

I.

vzhledem k tomu, že technologická neutralita je klíčem k podpoře interoperability a je zásadní pro flexibilnější a transparentnější politiku digitalizace, která bere v úvahu veřejný zájem,

J.

vzhledem k tomu, že Rada vyzvala členské státy, aby pokud možno digitalizaci dokončily do roku 2012,

K.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy zveřejnily své návrhy týkající se digitalizace,

1.

uvědomuje si význam iniciativy i2010, která je součástí obnovené Lisabonské strategie, a zdůrazňuje, že účinný přístup ke spektru a jeho využití jsou pro dosažení lisabonských cílů velmi důležité; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu přístupu k širokopásmovým službám s cílem překonat digitální propast;

2.

zdůrazňuje nutnost přechodu na digitální vysílání, které společně s vývojem nových informačních a komunikačních technologií a s digitální dividendou pomůže překlenout digitální propast a dosáhnout lisabonských cílů;

3.

bere na vědomí rozdíly ve vnitrostátních režimech pro přidělování a využívání spektra i stávající odlišnosti v jednotlivých členských státech; shledává, že tyto rozdíly mohou být vážnou překážkou pro dosažení efektivně fungujícího vnitřního trhu;

4.

zdůrazňuje, že velikost digitální dividendy se bude v jednotlivých členských státech lišit vzhledem k vnitrostátním podmínkám a vnitrostátní mediální a audiovizuální politice;

5.

uznává, že zvýšená účinnost spektra v souvislosti s digitálním pozemním televizním vysíláním by měla umožnit opětovné přidělení asi 100 MHz digitální dividendy mobilním širokopásmovým a dalším službám (jako jsou např. služby veřejné bezpečnosti, radiofrekvenční identifikace a aplikace bezpečnosti na silnicích) a současně zajistit další rozkvět vysílacích služeb;

6.

konstatuje, že většina členských států je dnes pozadu za ostatními rozvinutými zeměmi v oblasti investic do komunikačních infrastruktur nové generace, a zdůrazňuje, že dosažení pozice světové jedničky v rozvoji širokopásmového připojení a internetu je klíčové pro konkurenceschopnost a soudržnost Evropské unie v mezinárodní oblasti, především pak v rozvoji interaktivních digitálních platforem a v poskytování nových služeb, například služeb e-obchodu, e-zdravotní péče, e-vzdělávání a e-správy; zdůrazňuje, že na vnitrostátní i evropské úrovni by se měly investice určené na podporu inovačních produktů a služeb zvýšit; zdůrazňuje, že úsilí o zajištění přístupu k širokopásmovým službám by se nemělo omezovat pouze na digitální dividendu;

7.

je přesvědčen, že díky vyšší technologické konvergenci bude brzy možné nabízet nové víceúčelové balíčky obsahující inovační technologie a služby, a zároveň podotýká, že tato nabídka přímo závisí na dostupnosti cenného spektra a nových interaktivních technologií umožňujících hladkou interoperabilitu, připojení a pokrytí, například mobilních multimediálních technologií a technologií širokopásmového bezdrátového přístupu;

8.

konstatuje, že technologické sbližování je skutečností, která tradičním službám nabízí nové prostředky a příležitosti; zdůrazňuje, že přístup k těm částem spektra, které byly dříve vyhrazeny pro televizní vysílání, může umožnit vytvoření nových služeb, pokud bude spektrum spravováno co nejefektivněji a nejúčinněji s cílem zabránit rušení dodávky vysoce kvalitního digitálního vysílání;

9.

vyzývá k úzké spolupráci mezi členskými státy s cílem dosáhnout účinného, otevřeného a konkurenčního vnitřního trhu elektronické komunikace, který umožní rozšíření nových síťových technologií;

10.

zdůrazňuje, že prostředí, ve kterém je v Evropské unii zaručen prostor pro inovaci, nové technologie, nové služby a nové subjekty, je strategicky důležité pro její konkurenceschopnost a soudržnost; podtrhuje, že je důležité poskytnout koncovým uživatelům svobodnou volbu při výběru produktů a služeb, aby bylo dosaženo dynamického rozvoje trhů a technologií v Evropské unii;

11.

zdůrazňuje, že digitální dividenda poskytuje Evropské unii jedinečnou příležitost rozvinout nové služby, například mobilní televizi a bezdrátový přístup k internetu, a setrvat v pozici světové jedničky v oblasti mobilních multimediálních technologií a zároveň překonává digitální propast a vytváří nové příležitosti pro občany, služby, média a kulturní rozmanitost napříč Evropskou unií;

12.

vyzývá členské státy, při plném respektování jejich svrchovanosti v tomto ohledu, aby provedly analýzu dopadu přechodu na digitální vysílání ve spektru využívaném v minulosti pro vojenské účely, a popřípadě převedly část tohoto konkrétního digitálního podílu na nové civilní aplikace;

13.

uznává, že koordinace na úrovni EU podpoří hospodářský rozvoj, posílí digitální ekonomiku a všem občanům umožní cenově přijatelný a rovný přístup k informační společnosti;

14.

naléhavě žádá členské státy, aby co nejdříve uvolnily své digitální dividendy, a umožnily tak občanům Evropské unie využívat výhod plynoucích z rozšíření nových, inovačních a konkurenčních služeb; zdůrazňuje, že za tímto účelem je nutná aktivní spolupráce členských států, která jim umožní překonat překážky na vnitrostátní úrovni, a přispěje tak k účinnému (pře)rozdělení digitální dividendy;

15.

zdůrazňuje, že provozovatelé vysílání sehrávají důležitou úlohu při obraně zásad plurality a demokracie, a pevně věří, že příležitosti související s digitální dividendou umožní veřejným i soukromým provozovatelům vysílání nabízet mnohem větší počet programů sloužících cílům obecného zájmu stanoveným vnitrostátními právními předpisy, například podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti;

16.

je přesvědčen, že digitální dividenda by měla provozovatelům vysílání poskytnout příležitost rozvinout a rozšířit služby a zároveň zvážit další možná využití tohoto zdroje v sociální, kulturní a hospodářské oblasti, jako jsou např. nové a otevřené širokopásmové technologie a služby zajišťující přístup k nim, s cílem překlenout digitální propast, aniž by vznikly překážky bránící interoperabilitě;

17.

upozorňuje na případné výhody koordinovaného přístupu k využívání spektra v Evropské unii z hlediska úspor z rozsahu, rozvoje interoperabilních bezdrátových služeb a odstranění fragmentace, jež vede k nedostatečnému využití tohoto omezeného zdroje; domnívá se, že zatímco pro účinné využívání spektra je nezbytná užší koordinace a větší flexibilita, musí Komise a členské státy nalézt vhodnou rovnováhu mezi flexibilitou a mírou harmonizace s cílem vytěžit z digitální dividendy maximum;

18.

podotýká, že efektivního rozdělení digitální dividendy lze dosáhnout, aniž by byla omezována činnost subjektů, které jsou v současné době držiteli licence na část spektra v pásmu ultrakrátkých vln, a že lze skutečně dosáhnout pokračování a rozšiřování stávajících služeb vysílání a zároveň zajistit přidělení značných spektrálních zdrojů v pásmu ultrakrátkých vln pro nové mobilní multimediální technologie a technologie širokopásmového bezdrátového přístupu s cílem přinést občanům Unie nové interaktivní služby;

19.

domnívá se, že v případě dražeb s cílem přidělit frekvence by členské státy měly přijmout společný přístup k podmínkám a postupům dražeb a k přidělování vytvořených prostředků; žádá Komisi, aby v tomto smyslu předložila pokyny;

20.

zdůrazňuje, že hlavní zásadou při přidělování digitální dividendy by mělo být plnění veřejného zájmu pomocí co největšího sociálního, kulturního a hospodářského přínosu, jenž bude spočívat v poskytování kvalitních a z geografického hlediska pestřejších služeb a digitálního obsahu pro občany, a nikoli výlučně co nejvyšší veřejné příjmy; zároveň by se měla také chránit práva stávajících uživatelů služeb audiovizuálních médií a zachycovat kulturní a jazyková rozmanitost;

21.

zdůrazňuje, že digitální dividenda nabízí Evropské unii jedinečnou příležitost budovat svou pozici světové jedničky v oblasti mobilních multimediálních technologií a zároveň překlenout digitální propast díky zvýšenému toku informací, vědomostí a služeb, jež spojují všechny Evropany a poskytují nové příležitosti pro média, kulturu a rozmanitost ve všech oblastech území Evropské unie;

22.

zdůrazňuje, že digitální dividenda může potenciálně přispět k dosažení lisabonských cílů tím, že občanům a hospodářským subjektům z celé Evropské unie zajistí lepší dostupnost služeb zajišťujících přístup k širokopásmového připojení, odstraní digitální propast poskytováním pomoci znevýhodněným, odlehlým či venkovským oblastem a zajistí univerzální pokrytí v členských státech;

23.

vyjadřuje lítost nad nerovným přístupem občanů Unie k digitálním službám, zejména v oblasti vysílání; konstatuje, že v souvislosti s rozšířením digitálních služeb jsou obzvláště znevýhodněné venkovské a okrajové regiony (pokud jde o rychlost, výběr a kvalitu); naléhá na členské státy a regionální orgány, aby udělaly, co je v jejich silách, aby zajistily, že digitalizace bude provedena rychle a spravedlivě pro všechny jejich občany;

24.

zdůrazňuje, že digitální propast není pouze problémem venkova; zdůrazňuje obtížnost při vybavování některých starších výškových budov infrastrukturou pro nové sítě; podtrhuje přínos, kterým spektrum může být při překonávání digitální propasti v městských i venkovských oblastech;

25.

zdůrazňuje, že digitální dividenda může přispět k rozšíření interoperabilních sociálních služeb o služby elektronické, jako jsou e-správa, e-zdraví, e-odborné vzdělávání a e-vzdělávání, určené zejména občanům žijícím ve znevýhodněných či izolovaných oblastech, jako jsou venkovské a méně rozvinuté oblasti a ostrovy;

26.

naléhavě žádá členské státy, aby vystupňovaly opatření s cílem umožnit postiženým a starším uživatelům a uživatelům se speciálními sociálními potřebami využít většinu výhod poskytovaných digitální dividendou;

27.

potvrzuje společenskou hodnotu služeb veřejné bezpečnosti a potřebu zahrnout podporu pro jejich provozní požadavky do uspořádání spektra vyplývajícího z reorganizace pásma ultrakrátkých vln (UHF) v důsledku ukončení poskytování analogových služeb;

28.

zdůrazňuje, že hlavní prioritou politiky plného využití výhod digitální dividendy v Evropě je zajistit, aby spotřebitelé mohli využívat velmi široké nabídky vysoce kvalitních služeb a aby přitom byla plně respektována jejich práva, s přihlédnutím k potřebě účinného využití spektra uvolněného přechodem na digitální vysílání;

29.

zdůrazňuje, že digitální dividenda skýtá nové možnosti pro cíle audiovizuálních a mediálních politik; je proto přesvědčen, že rozhodnutí o správě digitální dividendy by měla podporovat a chránit cíle obecného zájmu související s audiovizuální a mediální politikou, jako jsou svoboda slova, pluralita médií a kulturní a jazyková rozmanitost a práva menšin;

30.

vyzývá členské státy, aby si uvědomily, jakou sociální, kulturní a ekonomickou hodnotu bude mít umožnění přístupu k dividendě uživatelům bez licence, a to zejména malým a středním podnikům a neziskovému sektoru, a aby proto zvýšily celkovou účinnost využití spektra tím, že se taková používání bez licence soustředí na momentálně nevyužitých frekvencích (bílá místa);

31.

vyzývá, aby se v této oblasti postupovalo krok za krokem; zastává názor, že je třeba vzít v úvahu dopady na menší sítě (zejména místní bezdrátové sítě), na něž se v současnosti nevztahují žádné licenční požadavky, a že by měl být podporován volný přístup k širokopásmovému připojení, a to především ve venkovských oblastech;

32.

vyzývá členské státy k podpoře opatření pro lepší spolupráci mezi orgány pro řízení spektra s cílem zvážit oblasti, kde by přidělení bílých míst ve spektru uživatelům bez licence umožnilo vznik nových technologií a služeb, a tím se podpořily inovace;

33.

vybízí členské státy, aby se v souvislosti s přidělováním bílých míst zamyslely nad tím, zda není potřebné, aby měli ke spektru otevřený přístup bez licence nekomerční poskytovatelé, poskytovatelé služeb v oblasti vzdělávání a místní komunity, jejichž posláním je poskytování veřejných služeb;

34.

zdůrazňuje, že jedním z klíčových prvků v úsilí poskytovat přístup k digitální dividendě pro uživatele bez licence je potřeba brát ohled na potřeby sociálních skupin ohrožených vyloučením, zejména postižených a starších uživatelů a uživatelů se speciálními sociálními potřebami;

35.

uznává přínos nových technologií, jako jsou WiFi a Bluetooth, které vznikly v pásmu 2,4 GHz, pro něž nebyla udělena licence; uznává, že konkrétní frekvence se nejlépe hodí pro konkrétní služby; domnívá se, že přidělení malé části spektra bez licence na jiných nižších frekvencích by mohlo vybízet ještě k větším inovacím v nových službách;

36.

zdůrazňuje proto, že přidělování frekvencí by mělo být transparentní a mělo by zohledňovat všechny potenciální způsoby využití nového spektra a jejich přínos společnosti;

37.

vybízí členské státy, aby důkladně posoudily sociální a ekonomickou hodnotu jakéhokoli spektra, které bude uvolněno v nadcházejících letech přechodem z analogového na digitální vysílání;

38.

je si vědom významu ženevské dohody ITU z roku 2006 (přijaté na Regionální konferenci o radiokomunikacích 2006) a vnitrostátních plánů přidělování frekvencí, stejně jako rozhodnutí Světové radiokomunikační konference 2007 (WRC-2007) ohledně reorganizace pásma ultrakrátkých vln;

39.

vyzývá členské státy, aby do konce roku 2009 na základě společné metodologie vypracovaly vnitrostátní strategie pro digitální dividendu; naléhavě vyzývá Komisi, aby členským státům s vytvořením jejich vnitrostátních strategií pro digitální dividendu pomáhala a aby na úrovni EU prosazovala osvědčené postupy;

40.

zdůrazňuje, že na situaci, kdy některé členské státy na digitální vysílání již přešly, a na odlišnosti vnitrostátních plánů digitalizace je třeba reagovat na úrovni Společenství ještě před tím, než vstoupí v platnost reformní směrnice;

41.

uznává, že členské státy mají právo určit, jakým způsobem se bude digitální dividenda používat, avšak zároveň prohlašuje, že nejúčinnějším způsobem, jak se lze vyvarovat škodlivých interferencí mezi jednotlivými členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, je koordinovaný přístup na úrovni Společenství, který výrazně zvyšuje hodnotu dividendy;

42.

opakuje, že v zájmu občanů Unie by měla být digitální dividenda spravována co nejúčelněji a nejúčinněji, aby se předešlo narušování digitálního příjmu televizních pořadů ve vysoké kvalitě rostoucím počtem občanů a aby byla respektována práva a zájmy spotřebitelů a jejich investice do zařízení;

43.

zdůrazňuje, že by členské státy mohly zvážit dražby řídící se zásadami technologické neutrality s cílem rozdělit frekvence, jež se uvolnily díky digitální dividendě, a s cílem učinit je obchodovatelnými; domnívá se však, že tento postup by měl plně odpovídat radiokomunikačnímu řádu ITU, cílům vnitrostátního plánování frekvencí a vnitrostátním politickým cílům, aby se předešlo nežádoucímu ovlivňování mezi poskytovanými službami; varuje před roztříštěním spektra, které může vést k nevýhodnému využití omezených prostředků; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí plán koordinace spektra nevytvoří překážky dalším inovacím;

44.

podporuje společný a vyvážený přístup k využívání digitální dividendy, který jednak umožní vysílacím subjektům i nadále nabízet a rozšiřovat své služby, jednak umožní provozovatelům služeb v odvětví elektronických komunikací využívat tento zdroj k poskytování nových služeb odpovídajících dalším důležitým sociálním a hospodářským potřebám, zdůrazňuje však, že digitální dividendu je v každém případě třeba přidělit na technologicky neutrálním základě;

45.

zdůrazňuje, že politika v oblasti spektra musí být dynamická a musí provozovatelům vysílání a provozovatelům v odvětví komunikací umožňovat používání nových technologií a rozvoj nových služeb, díky čemuž by mohli i nadále vykonávat svou klíčovou úlohu při dosahování cílů kulturní a mediální politiky a přitom poskytovat nové vysoce kvalitní služby v oblasti komunikací;

46.

upozorňuje na případné výhody z hlediska úspor z rozsahu, inovace, interoperability a poskytování potenciálních celoevropských služeb v případě systematičtějšího a integrovanějšího plánování spektra na úrovni Společenství; vyzývá členské státy k vzájemné spolupráci a ke spolupráci s Komisí při určování společných dílčích pásem spektra digitální dividendy pro různé skupiny aplikací, jež lze harmonizovat na technologicky neutrálním základě;

47.

je přesvědčen, že seskupování v rámci pásma ultrakrátkých vln by se mělo opírat o přístup vycházející zdola podle specifik vnitrostátních trhů a že by současně mělo být zajištěno, aby harmonizace na úrovni Společenství probíhala všude tam, kde to bude jasným přínosem;

48.

v zájmu dosažení účinnějšího využití spektra a usnadnění vzniku inovačních a úspěšných vnitrostátních, přeshraničních a celoevropských služeb podporuje koordinovaný přístup na úrovni Společenství založený na různých skupinách v rámci spektra ultrakrátkých vln pro jednosměrné a dvousměrné služby, který zohledňuje možné nežádoucí interference vyskytující se v souvislosti s existencí různých typů sítí v rámci stejného pásma, výsledky jednání ITU v rámci ženevské Regionální konference o radiokomunikacích v roce 2006 a v rámci Světové radiokomunikační konference v roce 2007 a stávající povolení;

49.

domnívá se, že část harmonizovaného spektra na úrovni Společenství vyčleněná pro služby první pomoci by měla být schopna poskytovat přístup k širokopásmovým technologiím budoucnosti pro vyhledání a přenos informací potřebných pro ochranu lidského života prostřednictvím účinnější reakce ze strany služeb první pomoci;

50.

naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala příslušné technické a socioekonomické studie a studie nákladů a přínosů, jež by určily rozsah a vlastnosti dílčích pásem, které by bylo možno koordinovat či harmonizovat na úrovni Společenství; připomíná, že tyto studie by měly vzít v potaz, že dividenda není statická, ale že technologický vývoj postupuje vpřed a uplatňování nových technologií by mělo umožnit používání pásma ultrakrátkých vln pro nové typy inovačních sociálních, kulturních a ekonomických služeb nad rámec vysílacího a bezdrátového širokého pásma; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se členské státy na těchto studiích podílely s cílem určit společná pásma, jež by mohla být na evropské úrovni harmonizována pro jasně vymezené a interoperabilní celoevropské služby i pro přidělování těchto pásem;

51.

naléhavě žádá Komisi, aby s cílem předcházet narušením fungování telekomunikačních aplikací usilovala o spolupráci se zeměmi sousedícími s členskými státy, aby přijaly podobné frekvenční mapy nebo aby přidělování svých frekvencí koordinovaly s Evropskou unií;

52.

žádá Komisi, aby vypracovala studii o konfliktech mezi uživateli softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a certifikačními orgány ohledně rádií s definovaným softwarem;

53.

žádá Komisi, aby navrhla kroky pro snížení zákonných povinností v souvislosti s poskytováním bezdrátové sítě typu mesh;