12.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 302/3

Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 26. listopadu 2009 o rozvoji úlohy vzdělávání v rámci plně fungujícího znalostního trojúhelníku

2009/C 302/03

Rada a zástupci vlád členských států zasedající v Radě,

PŘIPOMÍNAJÍCE

—	základní hodnoty obnovené Lisabonské strategie zaměřené na růst a zaměstnanost jakožto prostředky, které mají Evropě do budoucna zabezpečit prosperitu, spravedlnost a udržitelné životní prostředí, a klíčovou úlohu znalostního trojúhelníku v tomto procesu,

—

konstatování Evropské rady zasedající ve dnech 8. a 9. března 2007 v Bruselu, že „vzdělávání a odborná příprava jsou nezbytnými předpoklady dobře fungujícího znalostního trojúhelníku (vzdělávání – výzkum – inovace) a hrají klíčovou roli při zvyšování růstu a zaměstnanosti“, a výzvu Evropské rady z bruselského zasedání ve dnech 19. a 20. března 2009 k naléhavému přijetí konkrétních opatření za účelem „podpory partnerství mezi oblastmi podnikání, výzkumu, vzdělávání a odborné přípravy“ a „posílení a zlepšení kvality investic do výzkumu, znalostí a vzdělávání“,

VĚDOMI SI SKUTEČNOSTI,

—	že dlouhodobý útlum má nadále vážný dopad na světové hospodářství a že by měla být plně využita obnovená Lisabonská strategie, s důrazem na znalostní trojúhelník, jako základ účinné a trvalé obnovy v celé Evropské unii,

—	že má-li mít Evropská unie prostředky ke zvládání dlouhodobých výzev, které přináší konkurenční světové hospodářství, změna klimatu a stárnutí obyvatelstva, musí všechny tři prvky znalostního trojúhelníku řádně a provázaně fungovat,

—

že základní úlohou vzdělávání je zajistit rozvoj osobnosti tak, aby jednotlivci mohli plně využít svůj potenciál v dnešní společnosti a aby vzdělávací instituce na všech úrovních následně plnily velmi široké spektrum funkcí a povinností. Je však třeba dále rozvíjet specifickou funkci vzdělávání jakožto základu znalostního trojúhelníku,

DOMNÍVAJÍ SE, ŽE HLUBŠÍ VČLENĚNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, VÝZKUMU A INOVACÍ DO PLNĚ FUNGUJÍCÍHO ZNALOSTNÍHO TROJÚHELNÍKU BY

posílilo inovační schopnosti Evropy a rozvoj kreativní a vysoce znalostní ekonomiky a společnosti prostřednictvím:

—	vysoce rozvinuté a stále se vyvíjející znalostní základny na vysokých školách (1) a ve výzkumných střediscích, která by se mohla rychle promítnout do inovativních výrobků, služeb, přístupů a metod v širší ekonomice a v celé společnosti,

—

prosazování kreativního, inovativního a podnikatelského smýšlení žáků, učňů, studentů, učitelů a výzkumných pracovníků, které by podpořilo postupný rozvoj rozsáhlejší kultury podnikání pomocí vzdělávání a odborné přípravy spolu s dynamičtějším evropských trhem práce a kvalifikovanější pracovní silou,

přispělo k dosažení významného pokroku:

—	při plnění cíle iniciativy „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“ s cílem zlepšit zaměstnatelnost občanů EU na měnícím se trhu práce,

—	v programu modernizace pro vysoké školy (2);

SHODUJÍ SE NA TOM, ŽE KONKRÉTNÍMI VÝZVAMI V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ JSOU

—	potřeba překlenout kulturní propast mezi vzděláváním – ve smyslu výuky, učení a předávání sociokulturních hodnot – a výzkumem a inovacemi v komerční sféře,

—	potřeba rozvinutější inovační a podnikatelské kultury v rámci vysokých škol,

—	potřeba zlepšit komunikaci a mobilitu mezi světem výuky a výzkumu a světem podnikání a širší ekonomiky a podporovat mobilitu a výměnu idejí mezi různými akademickými a výzkumnými obory,

—	potřeba dále reformovat struktury řízení a financování vysokých škol, které umožní větší nezávislost a odpovědnost, a usnadnit tak různorodější tok příjmů a efektivnější spolupráci s podnikatelským světem a vybavit vysoké školy, aby se mohly podílet na znalostním trojúhelníku v globálním měřítku,

DOMNÍVAJÍ SE, ŽE ZÁKLADEM POLITIK, JEJICHŽ CÍLEM JE TYTO KONKRÉTNÍ VÝZVY ŘEŠIT, BY MĚLY BÝT TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

—	koncepce znalostního trojúhelníku souvisí s potřebou zvýšit dopad investic do daných tří forem činnosti – vzdělávání, výzkumu a inovací – pomocí systémové a trvalé vzájemné součinnosti,

—	úplná integrace znalostního trojúhelníku vyžaduje vzájemně propojenější tvorbu politik a spolupráci v oblastech vzdělávání, výzkumu a inovací na evropské úrovni i na úrovni členských států,

—

má-li vzdělávání plnit svou úlohu v rámci znalostního trojúhelníku, musí se cíle a výsledky výzkumu a inovací zpětně promítnout do vzdělávání, přičemž výuka a učení musí být podpořeny silnou výzkumnou základnou a výukové a učební prostředí je třeba rozvíjet a zlepšovat prostřednictvím lepšího začlenění kreativního myšlení a inovativních postojů a přístupů,

—

tradiční akademickou kulturu na vysokých školách musí doplňovat vědomí toho, že má klíčovou úlohu také při zajišťování kvalifikovanější, podnikavější a pružnější pracovní síly, která bude základem hospodářského růstu a prosperity a lepší kvality života v nadcházejících letech. Odborná příprava výzkumných pracovníků a přednášejících by jim měla umožnit, aby se jim lépe dařilo zavádět do organizací, v nichž pracují, kulturu inovací,

—

znalostní trojúhelník musí být brán v úvahu při vytváření strategií celoživotního učení na celostátní, regionální a institucionální úrovni tak, aby se vysoké školy větší měrou posílely na zvyšování dovedností důležitých pro znalostní ekonomiku a aby v rámci pravidel přijímání byla dostatečně uznávána hodnota předchozího učení a pracovních zkušeností,

—	nové ideje a inovace se rodí ze spojení různých druhů znalostí a v procesu hledání nových znalostí, které je motivováno zvídavostí. Proto je zásadní si uvědomit, že kromě vědy a technologií má pro oblast inovací důležitou úlohu i kvalitní vzdělávání a výzkum ve společenských a humanitních vědách,

—	pluralismus vysokých škol a výzkumných systémů v Evropě by měl být pokládán za výhodu přispívající k rozvoji různorodých přístupů k plně fungujícímu znalostnímu trojúhelníku,

STANOVÍ TĚCHTO SEDM PRIORIT ČINNOSTI:

1. Rozvoj větší soudržnosti politik v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací

Na evropské úrovni i na úrovni členských států je třeba soudržnějším způsobem vytvářet politiky, do nichž budou plně včleněny dané tři prvky znalostního trojúhelníku. Politiky v oblastech vzdělávání, výzkumu a inovací by se měly vzájemně posilovat s cílem zajistit rozvoj plně fungujícího znalostního trojúhelníku a urychlit přechod k opravdové znalostní ekonomice a společnosti. V rámci stávajících procesů podávání zpráv v kontextu otevřené metody koordinace by Komise měla Radě předložit zprávu o opatřeních na podporu integrace znalostního trojúhelníku přijatých v oblastech vzdělávání, výzkumu a inovací. Tato zpráva by měla obsahovat informace o překážkách a návrhy pro další rozvoj.

2. Zrychlení pedagogické reformy

Členské státy by měly podporovat instituce vzdělávání a odborné přípravy s cílem zajistit, aby vzdělávací programy a metody vyučování a zkoušení na všech úrovních vzdělávání, včetně doktorandské úrovně, zahrnovaly a podněcovaly kreativitu, inovace a podnikavost. Jedním ze způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout, je průběžné vypracovávání vzdělávacích programů ve spolupráci s výzkumnými ústavy, podniky a případnými dalšími partnery.

3. Partnerství mezi vysokými školami a podniky a dalšími důležitými partnery

Členské státy a Komise by měly urychleně reagovat na výzvy k přijetí opatření obsažené v závěrech Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 12. května 2009 o posílení partnerství mezi institucemi vzdělávání a odborné přípravy a sociálními partnery, zejména zaměstnavateli, v souvislosti s celoživotním učením. V souvislosti s vytvářením užších vazeb mezi vysokými školami a společenstvími, jimž tyto vysoké školy slouží, by měla být věnována zvláštní pozornost vytvoření pobídek pro mobilitu zaměstnanců mezi vysokou školou a podnikatelským sektorem zahrnujících mimo jiné programy výměny zaměstnanců. Spolupráce mezi vysokými školami a podniky by měla být posílena jako součást strategií vysokých škol v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací.

4. Opatření v zájmu rozvoje inovační kultury na vysokých školách

Členské státy by měly podporovat vysoké školy, aby zvýšily své úsilí o rozvoj „inovační kultury“, mimo jiné prostřednictvím dynamičtějšího a interaktivnějšího učebního prostředí a pobídek pro zaměstnance za účelem jejich zapojení do projektů s inovačním rozměrem. Na institucionální úrovni by mohly být vytvořeny mechanismy financování a pobídkové struktury s cílem podpořit „kulturní změnu“ tak, aby byla spolupráce s podniky pokládána za důležitý faktor pro postup v zaměstnání. Pokud jde o podporu efektivního rozvoje „inovační kultury“, měla by být uznána klíčová úloha čelných představitelů vysokoškolského vzdělávání.

5. Vytvoření pobídek pro vysoké školy s cílem rozvíjet přenositelné znalosti

Členské státy by měly posoudit, zda pro vysoké školy existují přiměřené pobídky za účelem rozvoje znalostí, které lze přenášet do širší ekonomiky tak, aby se mohly vyvinout v inovativní zboží a služby. V případech, kdy právní předpisy, správní struktury nebo finanční ustanovení institucím brání, aby z takového rozvoje a přenosu znalostí těžily, by členské státy měly usilovat o úpravu rámce, v němž instituce fungují, za účelem odstranění takových překážek a poskytnutí dostatečné nezávislosti vysokým školám. Vysoké školy by měly vytvořit zvláštní strategie vytváření, rozvoje a přenosu znalostí.

6. Nové přístupy k hodnocení kvality

Zejména v oblasti vysokoškolského vzdělávání by členské státy měly vzájemně spolupracovat za účelem vytvoření kritérií „znalostního trojúhelníku“ pro hodnocení kvality svých institucí, které by mělo být zaměřeno na posouzení toho, do jaké míry byly výzkum a inovace úspěšně spojeny s výukou a základními vzdělávacími funkcemi a jak úspěšné jsou instituce ve vytváření učebního prostředí, které motivuje ke kreativitě a podnikatelskému přístupu k využívání znalostí a při přípravě studentů pro jejich ekonomickou a sociální budoucnost.

7. Rozvoj Evropského inovačního a technologického institutu jako modelu budoucnosti

Evropský inovační a technologický institut (EIT), který je první iniciativou na úrovni EU se zaměřením na soudržnou součinnost všech aktérů znalostního trojúhelníku, by se měl stát příkladem osvědčeného postupu pro členské státy, instituce vysokoškolského vzdělávání a výzkumné ústavy a podnikatelský sektor, pokud jde o začlenění všech tří stran znalostního trojúhelníku.

Budoucí znalostní a inovační společenství, hlavní operační subjekty EIT, by měly mít možnost ukázat nové způsoby řešení ekonomických a společenských úkolů (jako je například udržitelná energetika a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně) prostřednictvím komplexních a multidisciplinárních přístupů i pomocí nových modelů správy a financování zaměřených na motivaci k inovacím nejvyšších standardů. EIT by měl šířit tyto modely, které by měly být inspirací k vytváření dalších společných iniciativ na různých úrovních i v přeshraničním měřítku, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována potřebě rozvíjet úlohu vzdělávání v rámci znalostního trojúhelníku.

V mezích strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy by Komise měla zajistit, aby byly členské státy informovány o osvědčených postupech s ohledem na těchto sedm priorit a aby bylo možné porovnat pokrok napříč těmito oblastmi,

DÁLE ZDŮRAZŇUJÍ, ŽE JE DŮLEŽITÉ

—

zajistit, aby ve strategii růstu a zaměstnanosti po roce 2010 bylo vzdělávání potvrzeno jako základ znalostního trojúhelníku, a podtrhují, že je nezbytné, aby se všechny tři strany trojúhelníku (vzdělávání – výzkum – inovace) vzájemně podporovaly a aby spolupůsobily. Celý systém vzdělávání a odborné přípravy má svou úlohu při podpoře klíčových kompetencí nezbytných pro dobře fungující trojúhelník,

—	zajistit plnou spolupráci a koordinaci mezi strategiemi rozvoje evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, evropského výzkumného prostoru a iniciativ v inovačním prostoru, zejména pokud jde o širokou inovační strategii a budoucí evropský inovační plán,

—

aby Komise při přípravě svých návrhů programů Společenství v oblasti vzdělávání i v dalších oblastech v období, na které se bude vztahovat příští finanční rámec, plně zohledňovala potřeby strategie růstu a zaměstnanosti po roce 2010 a aby společně s členskými státy rovněž uvážila, jak by na podporu iniciativ souvisejících s plným rozvojem vzdělávání jakožto základu znalostního trojúhelníku mohly být využívány strukturální fondy.

(1) Pro účely tohoto dokumentu označuje pojem vysoké školy všechny typy vysokoškolských institucí.

(2) Viz usnesení Rady ze dne 23. listopadu 2007 o modernizaci univerzit v zájmu konkurenceschopnosti Evropy v globální znalostní ekonomice (dokument 16096/1/07) a sdělení Komise „Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace“ z května roku 2006 (dokument 9166/06),

12.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 302/6

Závěry Rady ze dne 26. listopadu 2009 o profesním rozvoji učitelů a vedoucích pracovníků škol

2009/C 302/04

RADA EVROPSKÉ UNIE,

S OHLEDEM na:

závěry ze zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, v nichž bylo zdůrazněno, že pro postavení Evropy ve znalostní ekonomice jsou rozhodující investice do lidí, a v nichž byly členské státy vyzvány k přijetí opatření za účelem odstranění překážek mobility učitelů a získání vysoce kvalitních učitelů (1);

cíl 1.1 pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, v němž se zdůrazňuje, že je důležité získávat pro učitelské povolání vysoce kvalifikované a motivované lidi a u tohoto povolání je udržet, určit dovednosti, jež musí učitelé ovládat, aby mohli reagovat na měnící se potřeby společnosti, vytvořit podmínky pro podporu učitelů prostřednictvím počáteční odborné přípravy a odborné přípravy při zaměstnání a získat zájemce o výuku a odbornou přípravu, kteří mají odbornou praxi v jiných oblastech (2);

3.	usnesení Rady ze dne 27. června 2002 o celoživotním učení, jímž byly členské státy vyzvány ke zlepšení vzdělávání a odborné přípravy učitelů zapojených do celoživotního učení, aby si osvojili dovednosti nezbytné pro znalostní společnost (3);

společnou průběžnou zprávu Rady a Komise ze dne 26. února 2004 o pokroku při plnění Lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (4), která stanovila jako prioritu vypracování společných evropských zásad v oblasti kompetencí a kvalifikace, jež učitelé potřebují, aby plnili svoji měnící se roli ve znalostní společnosti (5);

společnou průběžnou zprávu Rady a Komise ze dne 23. února 2006 o provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, v níž bylo zdůrazněno, že investice do profesní přípravy učitelů a školitelů a posilování hlavní úlohy vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy jsou nezbytné pro zlepšování účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy (6);

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 14. listopadu 2006 o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě, v nichž bylo uvedeno, že motivace, dovednosti a kompetence učitelů, školitelů i dalších pedagogických pracovníků, poradenství a sociální služby, jakož i kvalita vedení škol jsou klíčovými faktory pro dosažení vysoké kvality výsledků učení a že úsilí pedagogických pracovníků by mělo být podporováno prostřednictvím nepřetržitého profesního rozvoje;

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 14. listopadu 2006 o budoucích prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, v nichž byla zdůrazněna potřeba vysoce kvalifikovaných učitelů, kteří se za účelem profesního rozvoje účastní dalšího odborného vzdělávání (7);

8.	rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení, jež obsahuje konkrétní cíl zvýšit kvalitu a evropský rozměr vzdělávání učitelů a podporuje mobilitu učitelů a dalších pedagogických pracovníků (8);

doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (9), jež stanoví znalosti, dovednosti a postoje, které všichni potřebují ke svému osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství, sociálnímu začlenění a pro pracovní život a které vzhledem ke své průřezové povaze předpokládají vyšší stupeň spolupráce a týmové práce mezi učiteli, jakož i přístup k učení přesahující tradiční hranice mezi jednotlivými obory;

10.	závěry Rady ze dne 25. května 2007 o uceleném rámci ukazatelů a kritérií pro sledování pokroku při plnění lisabonských cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, které vyzvaly k tomu, aby pokračovala práce na vývoji ukazatele týkajícího se profesního rozvoje učitelů a školitelů (10);

11.	závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 týkající se mobility mladých lidí, v nichž byly členské státy vyzvány, aby směřovaly k cíli spočívajícímu ve zvýšení mobility učitelů, školitelů a dalších pedagogických pracovníků (11);

12.

závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (12), v nichž bylo doporučeno postupné rozšiřování mobility učitelů a školitelů tak, aby studium v zahraničí již nebylo výjimkou, nýbrž aby se stalo pravidlem, které za jednu z priorit prvního pracovního cyklu určily potřebu soustředit se na kvalitu počátečního pedagogického vzdělávání a podporu nových učitelů na počátku jejich kariéry, jakož i na zvyšování kvality možností dalšího profesního rozvoje učitelů, školitelů a osob účastnících se činností souvisejících s vedením nebo poradenstvím, a jimiž byla Komise vyzvána, aby posoudila možnost zahrnout mobilitu vyučujících do případného budoucího návrhu referenční úrovně pro mobilitu;

a ZEJMÉNA PŘIPOMÍNAJÍC:

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 15. listopadu 2007 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů (13), v nichž bylo dohodnuto, že je třeba usilovat o zajištění toho, aby byli učitelé během celé své kariéry podporováni a povzbuzováni k trvalému obnovování svých znalostí, dovedností a schopností v souladu s požadavky a aby učitelé ve vedoucích funkcích měli přístup k velmi dobré odborné přípravě v oblasti řízení a vedení škol;

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 o přípravě mladých lidí na 21. století (14), v nichž byly členské státy vyzvány, aby při provádění výše uvedených závěrů o zlepšování kvality vzdělávání učitelů zaměřily spolupráci na dosažení toho, aby všichni začínající učitelé mohli využívat strukturovaných programů podpory na počátku profesní dráhy, na zlepšení nabídky a kvality programů trvalého profesního rozvoje učitelů a účasti na těchto programech i na zlepšování náboru a odborné přípravy vedoucích pracovníků škol;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJE, že

odpovědnost za organizaci a obsah systémů vzdělávání a odborné přípravy sice spočívá na každém členském státu, avšak k rozvoji kvalitního vzdělávání a odborné přípravy může prostřednictvím podpory a doplňujících opatření přijímaných na vnitrostátní úrovni i pomoci poskytované členským státům při řešení společných výzev přispět také spolupráce na evropské úrovni založená na otevřené metodě koordinace spolu s účinným využíváním programů Společenství.

UZNÁVÁ, že

nejdůležitějšími faktory přispívajícími k dosažení vysoce kvalitních výsledků učení jsou znalosti, dovednosti a nasazení učitelů (15), jakož i kvalita vedení škol. Kvalitní výuka a schopnost motivovat všechny žáky k dosažení co nejlepších výsledků mohou mít trvalý pozitivní vliv na budoucnost mladých lidí. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné nejen zajistit, aby osoby přijímané na učitelská místa a do vedoucích funkcí na školách byly co nejkvalitnější a měly dobré předpoklady pro plnění příslušných úkolů, ale také zajistit co nejvyšší úroveň počátečního vzdělávání a dalšího profesního rozvoje pedagogických pracovníků na všech stupních. To ještě přispěje k posílení postavení i přitažlivosti tohoto povolání;

programy vzdělávání učitelů, které jsou klíčovými faktory nejen pro přípravu učitelů a vedoucích pracovníků škol na plnění úkolů, ale také pro zajištění jejich trvalého profesního rozvoje, musí být vysoce kvalitní, odpovídat potřebám a musí být založeny na vyváženém propojení fundovaného akademického výzkumu a rozsáhlých praktických zkušeností. Je nesmírně důležité, aby počáteční pedagogické vzdělávání, podpora v rané fázi kariéry (zaškolování (16) a další profesní vzdělávání byly považovány za soudržný celek;

doba, kdy nový učitel nastupuje po ukončení počátečního pedagogického vzdělávání na své první pracovní místo, je z hlediska jeho motivace, výkonu a profesního rozvoje obzvláště významná. Začínající učitelé mohou mít problém přizpůsobit se školní realitě a uplatňovat to, co se naučili během svého počátečního pedagogického vzdělávání. Řada z nich nakonec svoji pedagogickou dráhu opustí, což představuje velkou ztrátu nejen pro ně, ale i pro společnost. Existuje však mnoho výzkumů prováděných na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, jejichž výsledky ukazují, že tento jev mohou omezit strukturované programy na podporu všech nových učitelů; Tyto programy mohou být přínosem rovněž pro učitele, kteří se ke své profesi vracejí;

v rámci počátečního pedagogického vzdělávání, jakkoli kvalitního, nemohou učitelé nikdy získat veškeré schopnosti, které budou během své kariéry potřebovat. Požadavky na učitelské povolání se rychle vyvíjejí a spolu s nimi vyvstává potřeba nových přístupů. Mají-li učitelé docílit toho, aby jejich výuka byla plně efektivní, a mají-li být schopni se přizpůsobovat měnícím se potřebám studujících ve světě rychlých společenských, kulturních, ekonomických a technologických změn, je třeba, aby přemýšleli o vlastních vzdělávacích potřebách ve vztahu k prostředí své konkrétní školy a aby převzali větší odpovědnost za vlastní celoživotní učení, jehož prostřednictvím si mohou obnovovat a zdokonalovat své znalosti a dovednosti. Je však prokázáno, že někteří učitelé dosud mají nedostatek možností účastnit se programů trvalého profesního rozvoje, přičemž velký počet těch, kdo tyto možnosti mají, se domnívá, že tyto programy ne vždy plně odpovídají jejich individuálním potřebám a výzvám, jímž čelí;

jedním z důležitých faktorů vedoucích k vytváření celkových podmínek pro výuku a studium, k rozvoji cílevědomosti a poskytování podpory žákům, rodičům a zaměstnancům, a tedy k vyšší úrovni dosahovaných výsledků je účinné vedení škol. Proto je nesmírně důležité zajistit, aby vedoucí pracovníci škol měli schopnosti a vlastnosti nezbytné pro plnění stále rostoucího počtu úkolů, jež před nimi stojí, nebo byli s to těchto schopností a vlastností nabýt. Stejně důležité je zajistit, aby vedoucí pracovníci škol nebyli přetěžováni administrativními úkoly a aby se soustředili na otázky zásadního významu, jako je kvalita výuky, učební osnovy, pedagogické záležitosti, výsledky práce učitelů, jejich motivace a rozvoj;

pedagogičtí pracovníci na všech stupních, včetně vedoucích pracovníků škol, by mohli více využívat zvýšené mobility ve vzdělávání a navazování kontaktů (networking), neboť tato mobilita a navazování kontaktů významným způsobem přispívají ke zvýšení kvality systémů a institucí vzdělávání a odborné přípravy a k tomu, že se tyto systémy a instituce stávají otevřenějšími, vnímavějšími vůči okolí, přístupnějšími a účinnějšími;

SOUHLASÍ S TÍM, že

jednotlivé evropské systémy vzdělávání se sice v mnoha ohledech liší, avšak mají společnou potřebu získat a udržet co nejlepší učitele a vedoucí pracovníky škol s cílem zajistit vysoce kvalitní výsledky v oblasti vzdělávání. Proto je třeba věnovat velkou péči a pozornost vymezení potřebného profilu budoucích učitelů a vedoucích pracovníků škol, jejich výběru a přípravě na plnění příslušných úkolů;

programy vzdělávání učitelů by měly být vysoce kvalitní, empiricky podložené a měly by odpovídat příslušným potřebám. Osoby odpovědné za odbornou přípravu učitelů – jakož i za přípravu učitelů pedagogických škol – by měly mít vysokou úroveň dosaženého akademického vzdělání a dostatečné praktické zkušenosti s výukou, jakož i schopnosti nezbytné pro kvalitní výuku. Je třeba usilovat také o zajištění účinné spolupráce pedagogických institucí s těmi, kdo provádějí pedagogický výzkum v jiných vysokoškolských institucích, zároveň i s vedoucími pracovníky škol;

3.	s ohledem na rostoucí požadavky kladené na učitele a jejich stále složitější úlohu je třeba, aby se učitelům dostávalo po celou dobu jejich kariéry účinné osobní a profesní podpory, a zejména v době, kdy nastupují poprvé do zaměstnání;

v rychle se měnícím světě a v souladu s koncepcí celoživotního učení by vzdělávání a rozvoj učitelů měly být zajišťovány soudržným a kontinuálním způsobem, od počátečního pedagogického vzdělávání (s výraznou praktickou složkou) přes zaškolení až po trvalý profesní rozvoj. Je třeba vyvinout zejména úsilí o dosažení toho, aby:

a)	se všem začínajícím učitelům dostalo během prvních několika let jejich kariéry dostatečné a účinné podpory a vedení;

b)	byl podporován přístup založený na reflexi, který by začínající i zkušenější učitele vedl k tomu, aby neustále zpětně hodnotili svoji práci, a to samostatně i kolektivně;

c)	byla všem učitelům pravidelně poskytována zpětná vazba ohledně jejich výkonu, jakož i pomoc při určování jejich potřeb profesního rozvoje a při vytváření plánu pro naplnění těchto potřeb;

d)	s ohledem na uvedenou zpětnou vazbu měli učitelé dostatečné možnosti, aby během celé své kariéry mohli obnovovat, rozvíjet a prohlubovat své schopnosti, a aby k tomu byli povzbuzováni a bylo jim to umožňováno;

e)	programy profesního rozvoje učitelů byly relevantní, uzpůsobené potřebám, důsledně vycházely z praxe a aby byla zajištěna jejich kvalita;

f)	učitelé a vedoucí pracovníci škol byli nabádáni k tomu, aby využívali příležitostí, jež nabízejí programy výměn a mobility na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, jakož i příslušné sítě, a aby jim bylo umožněno se těchto programů účastnit;

g)	učitelé a vedoucí pracovníci škol byli vybízeni k účasti na pokročilém profesním vzdělávání a profesním rozvoji, k zapojení do pedagogického výzkumu a k využívání možností rozvoje znalostí dalších odborných oblastí;

s ohledem na značný vliv, který vedoucí pracovníci škol mají na celkové podmínky pro učení, včetně motivace, morálky, a výkonu zaměstnanců, způsobu výuky a postojů a aspirací žáků i rodičů, je třeba zajistit, aby tito vedoucí pracovníci škol měli dostatek příležitostí pro rozvoj a zachování účinných řídících dovedností. A vzhledem k tomu, že výzvy související s vedením vzdělávacích zařízení jsou v celé Evropě podobné, mohlo by pro vedoucí pracovníky škol být přínosem také učení v rámci spolupráce s jejich kolegy v jiných členských státech, která by spočívala zejména ve sdílení zkušeností a příkladů osvědčených postupů, jakož i v přeshraničních příležitostech k profesnímu rozvoji;

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY

1.	učinily další kroky k zajištění toho, aby učitelské povolání přilákalo a udrželo co nejlepší uchazeče a aby učitelům byla zajištěna dostatečná příprava a podpora, jež jim umožní účinně plnit své úkoly;

2.	vhodným způsobem stanovily, že se všichni noví učitelé zúčastní programu zaškolení, jenž jim během prvních let jejich pedagogické dráhy nabídne profesní i osobní podporu;

stanovily pravidelné posuzování individuálních potřeb profesního rozvoje učitelů určených na základě sebehodnocení nebo vnějšího hodnocení a aby poskytly dostatečné příležitosti k dalšímu profesnímu rozvoji určené k naplnění těchto potřeb, čímž bude současně zajištěn pozitivní vliv na výsledky učení žáků;

4.	aktivně podporovaly příležitosti, jež na vnitrostátní i mezinárodní úrovni nabízejí programy výměny a mobility, a podporovaly účast v těchto programech s cílem podstatně zvýšit počet učitelů a vedoucích pracovníků škol, kteří těchto programů využívají;

5.	přezkoumaly úkoly vedoucích pracovníků škol a zajišťování jejich podpory, zejména s cílem ulehčit jejich pracovní úkoly administrativní povahy, aby mohli zaměřit pozornost na vytváření celkových podmínek pro výuku a studium a přispívat k vyšší úrovni dosahovaných výsledků;

6.	zajistily vysoce kvalitní programy pro rozvoj znalostí, dovedností a postojů, jež potřebují budoucí i současní učitelé, a pro rozvoj znalostí, dovedností a postojů nezbytných pro zajištění účinného vedení škol, například prostřednictvím speciálních programů;

VYZÝVÁ KOMISI, ABY

posilovala a podporovala evropskou politickou spolupráci v oblasti počátečního pedagogického vzdělávání, trvalého profesního rozvoje a vedení škol, zejména prostřednictvím vytváření platforem a aktivit vzájemného učení za účelem výměny znalostí, zkušeností a odborných poznatků mezi tvůrci politik a pedagogy;

2.	předložila tvůrcům politik praktické informace ohledně rozvoje strukturovaných programů zaškolení pro všechny nové učitele spolu s příklady opatření, jež lze k provádění nebo zlepšení těchto programů přijmout;

3.	propagovala a podporovala větší účast učitelů, vedoucích pracovníků škol a učitelů pedagogických škol ve vnitrostátních a mezinárodních programech, partnerstvích a projektech mobility zřízených v rámci programů Společenství, zejména v rámci programu celoživotního učení;

4.	připravila studii o metodách používaných v členských státech při výběru, přijímání a odborné přípravě učitelů pedagogických škol;

5.	předložila souhrn kompetencí učitelů v jednotlivých členských státech spolu s činnostmi vzájemného učení v této oblasti;

6.	podporovala další vytváření souboru poznatků týkajících se profesí učitelů a vedoucích pracovníků škol, mimo jiné prostřednictvím spolupráce s mezinárodními organizacemi;

prostřednictvím stávajících mechanismů předkládání zpráv a při nejbližší vhodné příležitosti předložila Radě informace o opatřeních přijatých členskými státy, jakož i o opatřeních přijatých v rámci evropské spolupráce v návaznosti na závěry Rady z listopadu roku 2007 o zlepšování kvality vzdělávání učitelů a závěry Rady z listopadu roku 2008 o agendě pro evropskou spolupráci v oblasti školství, a to z hlediska profesního rozvoje učitelů a vedoucích pracovníků škol.

(1) Zlepšování vzdělávání a odborné přípravy učitelů a školitelů – SN 100/1/00 REV 1.

(2) Úř. věst. C 142, 14.6.2002.

(3) Úř. věst. C 163, 9.7.2002.

(4) 6905/04.

(5) Přílohy I a II dokumentu 12414/07 ADD 1.

(6) Úř. věst. C 79, 1.4.2006.

(7) Úř. věst. C 298, 8.12.2006.

(8) Úř. věst. L 327, 24.11.2006.

(9) Úř. věst. L 394, 30.12.2006.

(10) Úř. věst. C 311, 21.12.2007.

(11) Úř. věst. C 320, 16.12.2008.

(12) Úř. věst. C 119, 28.5.2009.

(13) Úř. věst. C 300, 12.12.2007.

(14) Úř. věst. C 319, 13.12.2008.

(15) Pro účely těchto závěrů se pojem učitel používá k označení osoby, u níž je uznáno postavení učitele (nebo odpovídající postavení) podle právních předpisů a praxe daného členského státu. Vztahuje se i na zvláštní situaci učitelů a školitelů činných v odborném vzdělávání a přípravě, avšak netýká se osob zaměstnaných mimo formální systémy vzdělávání a odborné přípravy, protože jde o jinou povahu a jiný kontext vykonávaných úkolů.

(16) Pojmem zaškolení se v tomto dokumentu rozumí jakýkoli strukturovaný podpůrný program, jehož se účastní noví učitelé poté, co dokončili formální program počátečního pedagogického vzdělávání a nastoupili jako učitelé do školy na své první pracovní místo.

12.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 302/10

Návrh závěrů Rady ze dne 1. prosince 2009 o inovativních pobídkách pro účinná antibiotika

2009/C 302/05

Poznámka: V tomto dokumentu se pod pojmem „antibiotika“ rozumí syntetické nebo přírodní léčivé přípravky používané k potlačení bakterií nebo zabránění jejich růstu, jakož i léčivé přípravky využívající alternativní mechanismy účinku, jako je například účinek na bakteriální virulenci. V této souvislosti je třeba rovněž zohlednit alternativní metody prevence a kontroly infekcí.

1.	PŘIPOMÍNÁ strategii Společenství proti antimikrobiální rezistenci (KOM(2001) 0333).

2.	PŘIPOMÍNÁ doporučení Rady ze dne 15. listopadu 2001 o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně (1).

3.	PŘIPOMÍNÁ závěry Rady o antimikrobiální rezistenci ze dne 10. června 2008 (2).

4.	PŘIPOMÍNÁ doporučení Rady ze dne 9. června 2009 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí (3).

5.	PŘIPOMÍNÁ zprávu Mezinárodní zdravotnické organizace z roku 2004 o prioritních lécích pro Evropu a svět (4).

6.	PŘIPOMÍNÁ společnou technickou zprávu ECDC/EMEA z roku 2009 „Bakteriální výzva: čas konat“ o významném nepoměru mezi multirezistentními bakteriemi v EU a vývojem nových aktibakteriálních látek (5).

UZNÁVÁ, že šíření rezistence vůči antibiotikům je velkou hrozbou pro bezpečnost veřejného zdraví v celosvětovém měřítku, což vyžaduje opatření na všech úrovních. Ve světě prudce roste zátěž způsobená nemocemi souvisejícími s bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům, které nemohou být účinně léčeny léčivy první, ani druhé volby.

8.	UZNÁVÁ, že rezistence vůči antibiotikům může být konečným důsledkem řady nedostatků objevujících se v systému zdravotní péče a živočišné výroby, včetně těch, které souvisejí s prevencí, zvládáním a léčbou infekcí.

UZNÁVÁ, že přístup k účinným a rozumně používaným antibiotikům je zásadní pro zajištění vysoké úrovně veřejného zdraví a účinné zdravotní péče v rozvinutých i rozvojových zemích. Bez přístupu k účinným antibiotikům se mohou běžné infekční nemoci opět stát smrtelnou hrozbou a mnohé lékařské a léčebné postupy, jako je léčba rakoviny a transplantace, budou spojeny s vysokou mírou rizika.

10.

UZNÁVÁ, že k zajištění co nejdelší účinnosti stávajících dostupných antibiotik je zapotřebí široké škály opatření, mezi něž patří účinné očkovací látky k prevenci infekcí, nové diagnostické metody a vyšší informovanost veřejnosti, zdravotníků a veterinárních odborníků o důležitosti rozumného používání antibiotik, aby se zabránilo šíření rezistence vůči antibiotikům, a to jak u lidí, tak i u zvířat.

11.

UZNÁVÁ, že prevence a kontrola rezistence vůči antibiotikům a infekcí spojených s lékařskou péčí využívající odpovídající zdroje jsou nákladově efektivní strategií, která přispívá k celkové finanční udržitelnosti systémů zdravotní péče a zajišťuje trvalou kvalitu a zlepšující se bezpečnost pacientů.

12.

UZNÁVÁ, že se výrazně omezil výzkum a vývoj v oblasti nových účinných antibiotik, a proto pravděpodobně nebudou k dispozici nové alternativy léčby ke splnění potřeb v oblasti zdravotní péče během příštích 5 až 10 let. Proto je naléhavě třeba vytvořit pobídky pro výzkum a vývoj nových antibiotik, zejména v těch oblastech, kde jich je nejvíce zapotřebí.

13.	VÍTÁ výsledek konference o inovativních pobídkách pro účinné antibakteriální látky, která se konala dne 17. září 2009 ve Stockholmu a poskytla cenné informace pro další opatření na podporu výzkumu a vývoje nových účinných léčiv a metod na bázi antibiotik.

14. VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, aby:

—	vypracovaly a provedly strategie k zajištění informovanosti veřejnosti a zdravotníků o hrozbě rezistence vůči antibiotikům a o opatřeních dostupných pro řešení tohoto problému,

—

zajistily rozvoj a využití integrovaných strategií ke zmírnění rozvoje a šíření rezistence vůči antibiotikům a infekcí spojených se zdravotní péčí a jejich dopadů, vyzvaly zdravotnická zařízení k zavedení příslušných struktur a aby zajistily účinnou koordinaci programů zaměřených na diagnostiku, dohled nad antibiotiky a kontrolu infekcí,

—

přezkoumaly a zvážily možnosti k posílení pobídek pro provádění výzkumu a vývoje nových účinných antibiotik, a to jak v oblasti akademické, tak i ve farmaceutickém odvětví jako celku, a při tom zohlednily situaci malých a středních podniků. Mezi tyto možnosti a metody by mohly patřit nákladově efektivní mechanismy k prosazení (push mechanism), jejichž cílem by bylo odstranit překážky v počátečních fázích výzkumu a vývoje nových antibiotik a mechanismy k motivaci (pull mechanism) zaměřené na podporu úspěšného zavedení nových výrobků.

15. VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, aby:

—	podporovaly sdílení výzkumných infrastruktur, nábor výzkumných pracovníků, podněcování a podporu globální spolupráce v oblasti výzkumu, rozsáhlejší šíření výsledků výzkumu a znalostí prostřednictvím struktur pro výměnu informací a přezkum stávajících a nových finančních nástrojů,

—

prověřily možnosti dalšího prosazování partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi průmyslovým odvětvím, akademickým prostředím, neziskovými organizacemi a systémem zdravotní péče, s cílem usnadnit výzkum nových antibiotik, strategií používání antibiotik, která jsou v současné době k dispozici, a diagnostických metod,

—

podle právního rámce pro povolování léčivých přípravků k uvedení na trh usnadnily vývoj nových antibiotik, která jsou pro konkrétní oblast zdravotní péče obzvláště důležitá, v případech, kdy mohou být žadatelem z objektivních důvodů předloženy pouze omezené klinické údaje, plně využily dodatečné prostředky k zajištění bezpečnosti a účinnosti, jako je uplatnění nástrojů pro předklinické hodnocení a analýz farmakokinetických údajů,

—

určily odpovídající regulační nástroje pro usnadnění brzkého schválení nových antibiotik, která jsou pro konkrétní oblast zdravotní péče obzvláště důležitá, pokud jde o zajištění trvalé vědecké podpory ze strany EMEA a vnitrostátních příslušných orgánů, včetně strategií pro odpovídající následné postregistrační kroky s důrazem na hlediska bezpečnosti, včetně sledování rezistence vůči antibiotikům,

—	posoudily možnosti udržení účinných antibiotik na trhu,

—	současně s usnadňováním vývoje nových účinných antibiotik zajistily prevenci infekcí spojeným se zdravotní péčí a jiných infekcí, jakož i rozumné používání stávajících a nových léčivých přípravků,

—	zajistily odpovídající koordinaci všech kroků mezi jednotlivými zúčastněnými stranami ze všech zapojených odvětví, jako je oblast zdravotnictví, financí, hospodářství, práva a výzkumu.

16. VYZÝVÁ KOMISI, aby:

—	do 24 měsíců vypracovala komplexní akční plán spolu s konkrétními návrhy pobídek k vývoji nových účinných antibiotik, včetně způsobů pro zajištění jejich rozumného používání; a zajistila, aby tyto návrhy braly v úvahu hospodářský dopad na finanční udržitelnost systémů zdravotnictví,

—	zvážila využití zkušeností s příslušnými postupy z předchozích zvláštních právních předpisů EU o léčivech pro vzácná onemocnění, léčivech pro pediatrické použití k podpoře vývoje nových antibiotik, které jsou pro konkrétní oblast zdravotní péče obzvláště důležité,

—

sledovala a pravidelně Radě podávala zprávy o potřebách v oblasti veřejného zdraví v souvislosti s novými antibiotiky, a to na základě výskytu rezistence vůči antibiotikům, charakterizace nových rezistentních patogenních původců a nových léčivých přípravků na základě antibiotik a jiných vyvíjených metod léčby a prevence infekčních nemocí a aby případně navrhla další opatření.

(1) Úř. věst. L 34, 5.2.2002, s. 13.

(2) Dokument 9637/08.

(3) Úř. věst. C 151, 3.7.2009, s. 1.

(4) http://whqlibdoc.who.int/hq/2004/WHO_EDM_PAR_2004.7.pdf

(5) http://www.nelm.nhs.uk/en/NeLM-Area/News/2009-September/17/ECDCEMEA-joint-technical-report-The-bacterial-challengetime-to-react/

12.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 302/12

Závěry Rady ze dne 1. prosince 2009 o bezpečné a účinné zdravotní péči prostřednictvím e-zdravotnictví

2009/C 302/06

RADA EVROPSKÉ UNIE,

PŘIPOMÍNÁ, že článek 152 Smlouvy stanoví, že při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a že Společenství podněcuje spolupráci mezi členskými státy v oblastech uvedených v tomto článku a případně podporuje jejich činnost. Při činnosti Společenství je plně uznávána odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče.

PŘIPOMÍNÁ, že jedním z cílů strategie Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (1) je podpora dynamických systémů zdravotnictví a nových technologií a v této souvislosti uznává, že nové technologie mohou zlepšit prevenci, diagnostiku a léčbu nemocí, přispět k bezpečnosti pacientů a zlepšit koordinaci systémů zdravotnictví, využívání jejich zdrojů a jejich udržitelnost.

PŘIPOMÍNÁ, že zástupci členských států Evropské unie vydali dne 20. února 2009 prohlášení na ministerské konferenci o e-zdravotnictví (2) konané v Praze, v němž uznali přínos e-zdravotnictví pro bezpečnější a účinnější zdravotnictví, vyzvali k přijetí opatření, jež by vedla k vytvoření prostoru e-zdravotnictví pro evropské občany, a k zahájení procesu vedoucího ke koordinované činnosti a správě v oblasti e-zdravotnictví.

PŘIPOMÍNÁ iniciativy Evropské unie týkající se e-zdravotnictví, k nimž patří:

a)	e-zdraví – vytváření lepší zdravotní péče pro evropské občany: akční plán pro evropskou oblast e-zdraví (3);

b)	závěry Rady o e-zdravotnictví (4) ze dne 27. května 2004;

c)	sdělení Komise o iniciativě rozhodujících trhů pro Evropu (5), v níž bylo zejména zdůrazněno, že je třeba odstranit překážky způsobené fragmentací trhu a nedostatky v oblasti interoperability systémů e-zdravotnictví s cílem urychlit rozvoj trhu;

d)	doporučení Komise o přeshraniční interoperabilitě systémů elektronických zdravotních záznamů (6);

e)	sdělení Komise o přínosu telemedicíny pro pacienty, systémy zdravotní péče a ekonomiku (7).

VÍTÁ nedávnou spolupráci několika členských států:

v rámci rozsáhlého pilotního projektu epSOS (8), jehož cílem je rozvoj přeshraniční interoperability souhrnných elektronických zdravotních záznamů a elektronických lékařských předpisů, jakož i v rámci tematické sítě Calliope (9), jejímž cílem je vypracování plánu pro zajištění interoperability e-zdravotnictví v Evropě a dosažení konsensu nezbytného pro jeho provádění;

b)	v rámci stávající součinnosti v oblasti standardizace e-zdravotnictví v reakci na mandát Evropské komise 403 pro e-zdravotnictví (10).

VÍTÁ zprávu švédského předsednictví týkající se e-zdravotnictví pro zdravější Evropu (11), která byla předložena na neformálním zasedání ministrů zdravotnictví v Jönköpingu ve dnech 6. a 7. července 2009 a která je příkladem toho, jak lze prostřednictvím investic do e-zdravotnictví dosáhnout ve zdravotní péči politických cílů.

UZNÁVÁ význam e-zdravotnictví jakožto nástroje ke zlepšení kvality a zvýšení bezpečnosti pacientů, k modernizaci národních systémů zdravotní péče a ke zvýšení jejich efektivnosti, jakož i k tomu, aby byla zajištěna jejich větší dostupnost, aby byly lépe uzpůsobeny individuálním potřebám pacientů a zdravotnických pracovníků a mohly řešit výzvy, jež přináší stárnoucí společnost.

8.	UZNÁVÁ, že je zapotřebí nadále poskytovat politické vedení a začlenit e-zdravotnictví do zdravotnické politiky, aby byly služby e-zdravotnictví formovány na základě potřeb veřejného zdravotnictví.

VYZÝVÁ členské státy k vypracování a provádění iniciativ, jejichž cílem bude umožnit zavedení a využívání služeb e-zdravotnictví, a zejména k tomu, aby:

na politické a strategické úrovni prosazovaly e-zdravotnictví jako jeden z hlavních nástrojů ke zlepšení kvality, přístupu a bezpečnosti ve zdravotní péči tím, že:

a)	zasadí e-zdravotnictví do kontextu programů reformy zdravotní péče a zváží vytvoření zvláštních mechanismů finančních pobídek na podporu jeho zavádění;

b)	budou koordinovaným způsobem usilovat o odstranění překážek bránících zavedení služeb e-zdravotnictví;

budovaly důvěru ve služby e-zdravotnictví a napomáhaly k jejich přijetí tím, že:

a)	zajistí nejvyšší standardy bezpečnosti pacientů, ochrany údajů a soukromí;

b)	posílí informovanost, důvěru a akceptování ze strany zdravotnických orgánů, zdravotníků, pacientů a jejich příbuzných;

c)	zajistí náležité vyhodnocení potřeb a odbornou přípravu pacientů i zdravotnických pracovníků;

zajistily právní jasnost a ochranu zdravotních údajů tím, že:

a)	přezkoumají svá stávající ustanovení týkající se licencí, akreditace a regulace služeb e-zdravotnictví a doporučí případná zlepšení;

b)	přezkoumají stávající postupy pro identifikaci a autentifikaci odborného zdravotnického personálu, který má přístup k osobním zdravotním údajům a tyto údaje používá;

c)	se budou zabývat právními omezeními pro bezpečnou výměnu lékařských údajů s jinými zeměmi, při současném respektování potřeby chránit zdravotní údaje a osobní nedotknutelnost pacientů, tedy práva pacientů poskytovat souhlas s používáním svých lékařských údajů;

řešily technické otázky a usnadnily rozvoj trhu tím, že:

a)	zajistí, aby byl cíl interoperability služeb e-zdravotnictví mezi organizacemi i mezi zeměmi zohledněn v celostátních, regionálních a místních zdravotnických strategiích a investičních plánech;

b)	zajistí přijetí a používání společné lékařské terminologie a technických standardů, zejména v případě lékařských údajů, které si členské státy vzájemně poskytují;

c)	budou používat veřejné zakázky v souladu s platnými právními předpisy, aby tak podpořily zavádění interoperabilních služeb e-zdravotnictví.

10.

VYBÍZÍ Komisi, aby:

1)	aktualizovala evropský akční plán týkající se e-zdravotnictví;

2)	vypracovala zprávu o rozvoji stávajících politik a opatření EU týkajících se správy elektronické identifikace v souvisejících oblastech, aby tak bylo možné využít případné synergie;

3)	v pravidelných intervalech a na základě poznatků shromážděných na úrovni EU i jednotlivých členských států prováděla vyhodnocení přínosu využívání jednotlivých služeb e-zdravotnictví z hlediska zdraví, jakož i nákladovou efektivitu tohoto využívání.

11.

VYZÝVÁ členské státy a Komisi, aby:

využily politické dynamiky, jež byla vytvořena v rámci existujících neformálních zasedání na úrovni ministrů vlád nebo osob s ekvivalentní funkcí, a pomocí vysoce účinného a vhodného mechanismu na vysoké úrovni pod vedením členských států zajistily společně s Evropskou komisí řízení, koordinaci a konsolidaci probíhajících činností v oblasti e-zdravotnictví, a to s cílem napomoci zavádění interoperabilních služeb e-zdravotnictví a skutečnému využívání těchto služeb v rámci systémů zdravotní péče jednotlivých zemí i mezi nimi;

zajistily, že uvedený mechanismus bude sledovat tyto hlavní cíle:

a)	navázání kontaktů mezi skupinami, projekty a institucemi na úrovni EU a jejich koordinace;

b)	podpora souladu e-zdravotnictví se strategiemi a potřebami v oblasti zdravotnictví na úrovni EU i na úrovni jednotlivých členských států prostřednictvím přímého zapojení vnitrostátních zdravotnických orgánů;

c)	šíření vědeckých poznatků dokládajících nákladovou efektivitu a socioekonomický přínos služeb e-zdravotnictví na základě výzkumu prováděného v jednotlivých členských státech i na úrovni Společenství;

d)	pravidelné podávání zpráv o jeho činnostech příslušným zasedáním Rady;

využívaly tohoto mechanismu zejména v následujících oblastech:

a)	spolupráce při řešení společných otázek a výzev souvisejících se zaváděním služeb e-zdravotnictví v zájmu dosažení cílů v oblasti zdraví;

b)	podpora poskytovaná členským státům tím, že bude vypracován plán, v jehož rámci bude mimo jiné zajištěna podpora při rozhodování a jehož součástí budou obecné pokyny pro zavádění, akceptování a využívání služeb e-zdravotnictví;

c)	spolupráce se zainteresovanými stranami, zejména s pacienty a zdravotnickými pracovníky, která zajistí, aby nástroje a služby e-zdravotnictví náležitě odrážely klinické potřeby a obecné cíle systémů zdravotnictví.

(1) BÍLÁ KNIHA – Společně pro zdraví: strategický přístup pro EU na období 2008–2013 (KOM(2007) 630).

(2) http://www.ehealth2009.cz/Pages/108-Prague-Declaration.html

(3) Dokument KOM(2004) 356.

(4) Dokument 9628/04.

(5) Dokument KOM(2007) 860.

(6) Dokument KOM(2008) 3282.

(7) Dokument KOM(2008) 689.

(8) Moderní veřejně přístupné služby pro evropské pacienty – projekt spolufinancovaný Evropským společenstvím v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace – programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (ICT PSP): http://www.epsos.eu

(9) Výzva k podpoře interoperability, projekt financovaný Evropským společenstvím v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (ICT PSP): http://www.calliope-network.eu

(10) Mandát v oblasti standardů interoperability e-zdravotnictví (M/403): http://www.ehealth-interop.nen.nl

(11) E-zdravotnictví pro zdravější Evropu – možnost lepšího využívání zdrojů ve zdravotnictví http://www.se2009.eu

12.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 302/15

Návrh závěrů Rady ze dne 1. prosince 2009 o alkoholu a zdraví

2009/C 302/07

RADA EVROPSKÉ UNIE:

1. PŘIPOMÍNÁ

—	článek 152 Smlouvy o ES, který stanoví, že při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství zajišťují všechny orgány Společenství vysoký stupeň ochrany lidského zdraví, přičemž činnost Společenství doplňuje politiku členských států,

—	sdělení Komise o strategii Evropského společenství v oblasti zdraví (1),

—

doporučení Rady týkající se konzumace alkoholu mladými lidmi (2), v němž byla Komise vyzvána, aby ve spolupráci s členskými státy plně využívala všechny politiky Společenství k řešení záležitostí uvedených v doporučení, přičemž jde mimo jiné o rozvoj všeobecných politik na podporu zdraví zaměřených na alkohol, a to na vnitrostátní i evropské úrovni,

—	závěry Rady ze dne 5. června 2001 o strategii Společenství pro snižování škod spojených s požíváním alkoholu (3), na něž bylo znovu poukázáno v závěrech Rady z roku 2004 (4),

—

podporu, kterou Rada (5) vyjádřila sdělení Komise o strategii EU na podporu členských států při snižování škod souvisejících s požíváním alkoholu (6), včetně jejích prioritních témat a opatření a výzvy, aby Komise počínaje rokem 2008 pravidelně předkládala zprávy o pokroku na úrovni EU i na úrovni jednotlivých států,

—	že Evropský soudní dvůr opakovaně konstatoval, že veřejné zdraví patří mezi přední zájmy chráněné článkem 30 Smlouvy a že je na členských státech, aby v rámci omezení stanovených Smlouvou rozhodly o míře ochrany zdraví, již se snaží zajistit vnitrostátními politikami a právními předpisy (7),

—

Evropskou chartu Světové zdravotnické organizace (WHO) o alkoholu, přijatou všemi členskými státy EU v roce 1995, zejména etický princip, že všechny děti, dospívající a mladí lidé mají právo vyrůstat v prostředí chráněném před negativními důsledky konzumace alkoholu, a pokud možno také před propagací alkoholických nápojů,

—

práce provedené v rámci rezoluce Světového zdravotnického shromáždění týkající se „Strategií pro omezování škodlivého požívání alkoholu“ (WHA61.4), v níž se generální ředitel Světové zdravotnické organizace žádá, aby připravil návrh globální strategie pro omezování škodlivého požívání alkoholu, který by měl být uveden v dokumentech pro 126. zasedání výkonné rady konající se v lednu roku 2010.

2. OPĚTOVNĚ POUKAZUJE NA TO, ŽE

—	za vnitrostátní politiky týkající se alkoholu odpovídají především jednotlivé členské státy a že Komise může dále podporovat a doplňovat vnitrostátní politiky v oblasti zdraví prostřednictvím strategie EU týkající se alkoholu,

—	škodlivá a riskantní konzumace alkoholu je v EU třetím nejvýznamnějším rizikovým faktorem u onemocnění a předčasných úmrtí, následujícím za požíváním tabáku a vysokým krevním tlakem (8),

—	řada politik Společenství má potenciální kladný nebo záporný dopad na zdraví a životní podmínky a že je důležité zvážit, jaký dopad na zdraví má rozhodování ve všech politických oblastech.

3. PŘIPOMÍNÁ, ŽE

—

úroveň škod spojených s řízením pod vlivem alkoholu a požíváním alkoholu na pracovištích je zejména u zranitelných osob v členských státech i nadále vysoká, že asi 15 % dospělé populace EU pravidelně požívá alkohol ve škodlivém množství, že v EU je přibližně pět až devět milionů dětí v rodinách vystaveno negativním důsledkům alkoholu, že škodlivé a riskantní požívání alkoholu je kauzálním faktorem přibližně v 16 % případů zneužívání a zanedbávání dětí a že takovému požívání alkoholu se každoročně připisuje zhruba 60 000 případů dětí narozených s nízkou porodní hmotností (9) (10),

—

dopad škodlivého požívání alkoholu je u mužů i žen větší v mladších věkových skupinách. Ve věkové skupině 15 až 29 let úmrtnost souvisí s riskantní konzumací alkoholu ve více než 10 % případů u žen a zhruba ve 25 % případů u mužů (11); škodlivé požívání alkoholu má mezi dětmi a dospívajícími osobami kromě toho negativní účinek rovněž na výsledky vzdělávání,

—	témata související s alkoholem mají význam i na úrovni Společenství s ohledem na jejich přeshraniční složku a na negativní dopady jak na hospodářský i společenský rozvoj, tak na veřejné zdraví,

—	propagace alkoholu, společně s působením dalších důležitých faktorů, jako je úloha rodiny a sociálního prostředí, je jedním z faktorů, jež zvyšují pravděpodobnost, že děti a dospívající začnou alkohol požívat, a pokud jej již požívají, že se u nich jeho konzumace zvýší (12),

—

dostupnost alkoholu v letech 1996 až 2004 se v celé EU zvýšila (13) a vhodně vypracované vnitrostátní cenové politiky v oblasti alkoholu, zejména jsou-li spojeny s dalšími preventivními opatřeními, mohou mít vliv na míru škodlivé a riskantní konzumace alkoholu a souvisejících škod, zvláště mezi mladými lidmi (14),

—	v souvislosti s určitou mírou konzumace alkoholu mohou být chudší populace vystaveny nepřiměřeně vyšším škodám souvisejícím s požíváním alkoholu, což přispívá k nerovnosti ve zdravotní úrovni mezi různými skupinami obyvatelstva a k rozdílům ve zdravotní úrovni mezi členskými státy (15),

—	pokud jde o účinky škodlivého požívání alkoholu, starší lidé (60 let a výše) jsou zranitelnější, než ostatní dospělí, počet úmrtí spojených s požíváním alkoholu mezi staršími lidmi za posledních deset let výrazně vzrostl a v některých případech se počty úmrtí více než zdvojnásobily (16),

—	existuje vztah mezi škodlivým požíváním alkoholu a přenosnými nemocemi, jako jsou HIV/AIDS a tuberkulóza, jakož i zdravotním stavem matek (17),

—	během regionálních konzultací WHO v Evropě (18) bylo zdůrazněno, že zdroje určené na provádění politik a na vhodnou léčbu osob, které léčbu potřebují, jsou považovány za velmi důležité.

4. DOMNÍVÁ SE, ŽE

—	ve strategii EU týkající se alkoholu se připouští, že v jednotlivých členských státech převládají různé kulturní zvyklosti spojené s konzumací alkoholu, a že přijatá opatření musí tudíž zohlednit výsledky vnitrostátních posouzení dopadu (19),

—	je třeba poskytovat poradenství a podporu dětem, dospívajícím a mladým lidem nebo rodinám zasaženým škodami souvisejícími s požíváním alkoholu,

—	do stávajících informačních systémů je v členských státech EU i na úrovni EU třeba zahrnout skupinu občanů ve věku 60 let a více,

—	je třeba zkoumat behaviorální charakteristiky žen a mužů různých věkových skupin za účelem vypracování opatření v oblasti prevence konzumace alkoholu lépe přizpůsobených stávající situaci, a to s cílem odpovídajícím způsobem reagovat na různé druhy rizik,

—

nerovnosti v oblasti zdraví vyplývající ze sociálních determinantů výrazně souvisejí vedle jiných faktorů s konzumací alkoholu, a to jako příčina, i jako důsledek. Škodlivé požívání alkoholu jako takové je dobře známým rizikovým či kauzálním faktorem u některých přenosných i nepřenosných nemocí a má dopad na zdraví pracovní síly.

5. VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY

—

s ohledem na stanovených pět prioritních témat uplatňovaly osvědčené postupy uvedené ve strategii EU týkající se alkoholu a využívaly existující poznatky ohledně účinných opatření na snižování škod souvisejících s požíváním alkoholu: chránily mladé lidi, děti a plod v těle matky, snižovaly počet zranění a úmrtí v důsledku dopravních nehod v souvislosti s konzumací alkoholu, předcházely škodám souvisejícím s alkoholem u dospělých a snížily negativní dopad na pracovišti, informovaly, vzdělávaly a prováděly osvětu o dopadu škodlivé a riskantní konzumace alkoholu a rozvíjely společnou dokumentární bázi na úrovni EU,

—	podporovaly víceodvětvový přístup a v koordinaci s činností na úrovni EU podle potřeby vypracovaly nebo rozvíjely komplexní vnitrostátní strategie nebo akční plány přizpůsobené vnitrostátním potřebám, a aby Komisi do roku 2011 předložily zprávy o vývoji a o výsledcích,

—	využívaly nejúčinnějších opatření, aby na vnitrostátní úrovni zajistily právní úpravu a prosazování politiky týkající se alkoholu,

—

jako účinný nástroj, zejména je-li spojen s dalšími preventivními opatřeními, na snížení škody související s požíváním alkoholu a posouzení jeho dopadu, zvážily úlohu cenové politiky, jako např. regulování časově omezených slev alkoholu v restauračních zařízeních („happy hour“), zvláštních daní u míchaných nápojů a alkoholických nápojů nabízených zdarma,

—	se zabývaly otázkou zdravotního stavu stárnoucí populace EU, včetně účinků škodlivé konzumace alkoholu na zdravé a důstojné stárnutí občanů v EU, a aby přispívaly k osvětě mezi pracovníky odborné i neformální péče a mezi staršími občany, pokud jde o možné interakce léčiv a alkoholu.

6. VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY

—

řadily nadále mezi prioritní témata programu do roku 2012 politiku v oblasti alkoholu vycházející z otázek veřejného zdraví, a vytvořily tak udržitelné a dlouhodobé závazky směřující ke snižování škod souvisejících s požíváním alkoholu na úrovni EU, a aby zvážily priority pro nadcházející fázi činnosti Komise na podporu členských států při snižování škod souvisejících s požíváním alkoholu v EU,

—	posílily určování, šíření a monitorování účinných opatření zaměřených na minimalizaci dopadů škodlivého požívání alkoholu na zdraví a společnost,

—	posílily rozvoj a šíření empirických příkladů, pokud jde o programy prevence pro účely snižování škod souvisejících s požíváním alkoholu během těhotenství a s řízením pod vlivem alkoholu,

—	uznaly, že snižování nerovností v oblasti zdraví je politickou prioritou a že tyto nerovnosti je třeba omezovat jak sociálními opatřeními, tak i opatřeními na cílenou prevenci požívání alkoholu, a to s přihlédnutím k sociálním determinantům,

—

zapojily subjekty činné v řetězci alkoholických nápojů, aby proaktivně usilovaly o prosazování regulačních opatření tak, aby jejich výrobky byly vyráběny, distribuovány a uváděny na trh zodpovědně, aby se přispělo ke snižování škod souvisejících s požíváním alkoholu. Dále je třeba zvážit, jakým způsobem zlepšovat provádění stávajících vnitrostátních předpisů a předpisů EU v oblasti propagace prodeje alkoholických nápojů, aby byly děti a dospívající osoby v co největší míře účinně chráněny před vystavením této propagaci alkoholických nápojů,

—	zajistily, aby se ve spolupráci se subjekty podporujícími zdraví vyvíjely, prováděly a monitorovaly normy a kodexy týkající se samoregulace, jsou-li tyto normy zavedeny,

—	zahrnuly do stávajících informačních systémů údaje o konzumaci alkoholu a o škodách způsobených škodlivým požíváním alkoholu ve věkové skupině 60 a více let,

—	prohloubily výzkum zaměřený na spojitost mezi škodlivým požíváním alkoholu a nakažlivými nemocemi jako jsou HIV/AIDS a tuberkulóza,

—	vyvíjely a uplatňovaly postupy včasné identifikace a rychlé intervence v oblasti primární zdravotní péče a zdravotní péče pro starší občany i ve školských zdravotnických zařízeních,

—	podporovaly iniciativy na zvyšování povědomí ohledně dopadu škodlivého požívání alkoholu na zdraví a sociální situaci jako součást celostního přístupu předpokládaného v pojetí koncepce propagace zdraví,

—	zvážily, jakým způsobem nejlépe informovat a vzdělávat spotřebitele, a zabývaly se mimo jiné výzkumem týkajícím se otázky, jakou úlohu mohou hrát etikety alkoholických nápojů, mají-li spotřebitelům pomoci při posuzování vlastní konzumace nebo je informovat o zdravotních rizicích,

—	zohlednily tyto závěry při rozvoji a podpoře provádění strategie Evropské unie pro region Baltského moře.

7. VYZÝVÁ KOMISI, ABY

—	i nadále výrazně podporovala členské státy při vývoji komplexních, účinných a dlouhodobých vnitrostátních politik v oblasti alkoholu,

—	podnikla kroky nezbytné k zajištění toho, aby byl cíl snižovat škody v oblasti zdraví a života společnosti související s požíváním alkoholu uznán při vymezování a provádění všech příslušných politik a opatření Společenství,

—

zvážila podle potřeby další kroky na ochranu dětí, dospívajících a mladých lidí před škodami souvisejícími s požíváním alkoholu, zejména s cílem omezit požívání alkoholu mladistvými, nárazovou velkou konzumaci alkoholu, snížit vystavení propagaci prodeje alkoholických nápojů a negativní vliv na děti vyrůstajících v rodinách, v nichž existují problémy související s nadměrnou konzumací alkoholu,

—	ve spolupráci s členskými státy rozvíjela poznatky o stávajících přeshraničních problémech v EU způsobených nezákonným obchodováním s alkoholickými nápoji, jejich přeshraničním uváděním na trh a rozdíly v jejich maloobchodních cenách,

—	rozvíjela poznatky týkající se dopadu konzumace alkoholu na pracovištích a způsobů, jak řešit škodlivé požívání alkoholu v širším rámci prevence zranění a nemocí a propagace zdraví,

—	nejpozději v roce 2012 předložila Radě zprávu o pokroku a o výsledku své práce, jakož i o činnostech, o nichž ji zpraví členské státy,

—	definovala priority pro nadcházející fázi své činnosti v oblasti alkoholu a zdraví po skončení stávající strategie v roce 2012.

(1) Dokument 8756/00.

(2) Doporučení Rady 2001/458/ES ze dne 5. června 2001 týkající se konzumace alkoholu mladými lidmi, zejména dětmi a dospívající mládeží (Úř. věst. L 161, 16.6.2001, s. 38).

(3) Závěry Rady ze dne 5. června 2001 o strategii Společenství pro snižování škod spojených s požíváním alkoholu (Úř. věst. C 175, 20.6.2001, s. 1).

(4) Závěry Rady z 1. a 2. června 2004 o alkoholu a mladých lidech (dokument 9881/04).

(5) Závěry Rady o strategii EU pro snižování škod spojených s požíváním alkoholu, 30. listopadu až 1. prosince 2006 (dokument 16165/06).

(6) Sdělení Komise ze dne 24. října 2006 (dokument 14851/06).

(7) Rozhodnutí ve věcech Franzen (C-89/95), Heinonen (C-394/97), Gourmet (C-405/98), Catalonia (spojené věci C-1/90 a C-179/90) a Loi Evin (C-262/02 a C-429/02).

(8) Regionální kancelář WHO pro Evropu, Alkohol v Evropě (2006).

(9) Alkohol v Evropě – perspektiva veřejného zdraví), Institute of Alcohol Studies, UK 2006, založeno na studii Světové zdravotnické organizace pod názvem „Studie globální zátěže onemocnění“, Rehm a kol. 2004 a 2005.

(10) Strategie EU týkající se alkoholu, Evropská komise (2006).

(11) Strategie EU týkající se alkoholu, Evropská komise (2006), a posouzení dopadu této strategie.

(12) Odborné stanovisko vědecké skupiny Evropského fóra pro otázky alkoholu a zdraví (2009) a Dopad reklamy a médií tematizujících alkohol na požívání alkoholu u dospívajících:

systematický přehled průřezových studií (2009).

(13) Zdroj: Eurostat, zvláštní výpočty L. Rabinoviche a kol.

(14) L. Rabinovich a kol. (2009) Dostupnost alkoholických nápojů v EU: chápání souvislosti mezi dostupností alkoholu, konzumací a škodlivými účinky.

(15) Komise Světové zdravotnické organizace (WHO) pro sociální determinanty a alkohol: Rovnost a sociální determinanty, podkladový materiál WHO pro světové zasedání odborníků na otázky alkoholu, zdraví a společenského rozvoje konané dne 23. září 2009 http://www.who.int/social_determinants/final_report/en/index.html

(16) H. Mats a kol.: Konzumace alkoholu u starších občanů Evropské unie (2009).

(17) J. Rehm a kol.: Alkohol, společenský rozvoj a nakažlivé nemoci (2009).

(18) Regionální konzultace WHO v Kodani konané ve dnech 20. až 23. dubna 2009 http://www.who.int/substance_abuse/activities/globalstrategy/en/index.html

(19) Sdělení Komise ze dne 24. října 2006 (dokument 14851/06, s. 4).

12.12.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 302/19

Směnné kurzy vůči euru (1)

11. prosince 2009

2009/C 302/08

1 euro =

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,4757
JPY	japonský jen	131,13
DKK	dánská koruna	7,4420
GBP	britská libra	0,90515
SEK	švédská koruna	10,4490
CHF	švýcarský frank	1,5125
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,4435
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,727
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	273,12
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7068
PLN	polský zlotý	4,1457
RON	rumunský lei	4,2568
TRY	turecká lira	2,2058
AUD	australský dolar	1,6076
CAD	kanadský dolar	1,5481
HKD	hongkongský dolar	11,4373
NZD	novozélandský dolar	2,0274
SGD	singapurský dolar	2,0495
KRW	jihokorejský won	1 718,14
ZAR	jihoafrický rand	11,0255
CNY	čínský juan	10,0755
HRK	chorvatská kuna	7,2810
IDR	indonéská rupie	13 936,05
MYR	malajsijský ringgit	5,0166
PHP	filipínské peso	68,082
RUB	ruský rubl	44,3730
THB	thajský baht	48,868
BRL	brazilský real	2,5846
MXN	mexické peso	19,0144
INR	indická rupie	68,7100

(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2009.302.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 302

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 12. prosince 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2009/C 302/01	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.5684 – BNP Paribas Assurance/Fortis Insurance International/UBI Assicurazioni) ( 1 )	1

2009/C 302/02	Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropských společenství	2

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Komise
2009/C 302/11	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.5731 – AXA LBO FUND IV/Home Shopping Europe) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	22

2208 30 41 a 2208 30 49	Míchaná sladová whisky, v nádobách o obsahu
	Míchaná sladová Skotská whisky se vyrábí smícháním dvou nebo více čistých sladových Skotských whisek, které byly destilovány/získány v různých lihovarech.
2208 30 61 a 2208 30 69	Čistá obilná whisky a míchaná obilná whisky, v nádobách o obsahu
	Čistá obilná Skotská whisky je destilát jiný než čistá sladová Skotská whisky nebo míchaná sladová Skotská whisky, který se vyrábí v jediném lihovaru destilací kvašené (fermentované) kaše ze sladového ječmene též s přidáním celých zrn jiných obilovin (hlavně pšenice nebo kukuřice). Míchaná obilná Skotská whisky se vyrábí smícháním dvou nebo více čistých obilných Skotských whisek, které byly destilovány/získány v různých lihovarech.

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2009/C 302/03	Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 26. listopadu 2009 o rozvoji úlohy vzdělávání v rámci plně fungujícího znalostního trojúhelníku	3

2009/C 302/04	Závěry Rady ze dne 26. listopadu 2009 o profesním rozvoji učitelů a vedoucích pracovníků škol	6

2009/C 302/05	Návrh závěrů Rady ze dne 1. prosince 2009 o inovativních pobídkách pro účinná antibiotika	10

2009/C 302/06	Závěry Rady ze dne 1. prosince 2009 o bezpečné a účinné zdravotní péči prostřednictvím e-zdravotnictví	12

2009/C 302/07	Návrh závěrů Rady ze dne 1. prosince 2009 o alkoholu a zdraví	15

	Komise
2009/C 302/08	Směnné kurzy vůči euru	19

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2009/C 302/09	Sdělení Komise podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Závazky veřejné služby v souvislosti s pravidelnými leteckými službami ( 1 )	20

2009/C 302/10	Sdělení Komise podle čl. 16 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství – Závazky veřejné služby v souvislosti s pravidelnými leteckými službami ( 1 )	21


2009/C 302/12	Poznámka pro čtenáře (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)	s3

2208 30 30	Čistá sladová whisky
	Čistá sladová Skotská whisky (Single malt) je lihovina, která se vyrábí v periodických destilačních přístrojích v jediném lihovaru destilací kvašené (fermentované) kaše, která je pouze ze sladového ječmene.


	(1) Text s významem pro EHP