11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/1

1.

Vzdálenost mezi zařízením CABRI a nejbližším bodem v jiném členském státě, v tomto případě v Itálii a ve Španělsku, je 110 km a 230 km.

2.

Plánovaná změna bude zahrnovat zvýšení povolených limitů pro vypouštění plynného tritia a vzácných plynů.

3.

Za běžných provozních podmínek nebude plánovaná změna příčinou vystavení vlivu záření, jež by mohlo ovlivnit zdraví obyvatelstva v jiném členském státě.

4.

Pevný radioaktivní odpad bude dočasně skladován na místě, dokud nebude přemístěn do zařízení na ukládání odpadu schváleného francouzskou vládou.

5.

V případě neplánovaného uvolnění tekutého radioaktivního odpadu následkem havárie typu a rozsahu uvedeného v obecných údajích nebudou mít dávky obdržené v jiném členském státě vliv na zdraví obyvatel.

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/2

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32009M5679. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/2

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32009M5642. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/3

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32009M5667. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/3

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32009M5715. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/4

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32009M5558. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/5

1)

Migrace již po několik generací přispívá k evropskému sociálnímu a hospodářskému rozvoji a bude takto přispívat i nadále. Za současných podmínek rostoucí globalizace a demografických změn zůstává úspěšná integrace migrantů do společnosti předpokladem hospodářské konkurenceschopnosti Evropy, jakož i sociální stability a soudržnosti.

2)

Vzdělání hraje klíčovou úlohu, a to nejen pokud jde o zajištění toho, aby děti z rodin migrantů mohly naplnit svůj potenciál a stát se řádně integrovanými a úspěšnými občany, ale rovněž pokud jde o vytváření spravedlivé a nevylučující společnosti, která respektuje rozmanitost. Mnohé z těchto dětí však mají i nadále horší studijní výsledky a s problémy souvisejícími s rasovou a etnickou diskriminací a sociálním vyloučením se lze setkat kdekoli v Evropské unii. Přítomnost významného počtu žáků z rodin migrantů tak v mnoha členských státech představuje pro vzdělávací systémy řadu výzev, ale zároveň i cenné příležitosti.

3)

Integrace migrantů je společným úsilím, které vyžaduje snahu ze strany samotných přistěhovalců a do kterého se vedle oblasti vzdělávání zapojuje i mnoho dalších složek společnosti. Pro zajištění dostatečné úrovně podpory dětí z rodin migrantů a jejich rodin je nezbytné, aby v rámci meziodvětvové politiky spolupracovaly mimo jiné příslušná ministerstva, vzdělávací orgány, sociální služby, zdravotnické služby, orgány odpovědné za bytovou politiku a služby pro azyl a přistěhovalectví, a aby probíhal dialog s občanskou společností.

4)

Celá řada dětí z rodin migrantů dosahuje ve vzdělávání úspěchů a některé z nich skutečně patří k nejlepším, vnitrostátní ukazatele i mezinárodní výzkum, jako je program PISA (10), však jasně a jednoznačně svědčí o tom, že výsledky dosažené většinou migrujících žáků bývají výrazně horší než výsledky jejich vrstevníků. V důsledku toho dochází u těchto žáků častěji k předčasnému ukončování školní docházky, častěji dosahují nižší úrovně kvalifikace a v menším počtu se účastní vysokoškolského vzdělávání. Poskytnou-li se dětem z rodin migrantů lepší příležitosti, aby mohly být ve vzdělávání úspěšné, může to zmírnit marginalizaci, vyloučení a odcizení.

5)

Obzvláště znepokojivá je situace těch, u nichž jsou jazykové a kulturní rozdíly mezi domovem a školou spojeny s nepříznivou socioekonomickou situací. V takovýchto případech mohou být potíže související s nízkým socioekonomickým postavením umocněny faktory, jako jsou jazykové bariéry, nevelká očekávání, nedostatečná podpora ze strany rodiny a vlastní komunity nebo nedostatek náležitých životních vzorů.

6)

Tato znevýhodnění – spolu s neprostupností školských systémů a s rozdíly v kvalitě škol – mohou vést k situaci, kdy se v nedostatečně fungujících školách soustřeďuje velký počet dětí z rodin migrantů. Takové tendence znamenají pro školské systémy v Evropské unii vážné výzvy a ztěžují dosažení vysoké úrovně vzdělání pro všechny, jakož i vysokého stupně sociální soudržnosti.

7)

Odpovědnost za stanovení politik v oblasti vzdělávání zůstává i nadále v pravomoci jednotlivých členských států, otázky a výzvy nastíněné v těchto závěrech jsou však čím dál tím více společné. Existuje tudíž zřejmý potenciál pro další podporu, výzkum a spolupráci na evropské úrovni s využitím příslušných programů Společenství, jako je program celoživotního učení a Evropský fond pro integraci, a s použitím nástrojů, jako je otevřená metoda koordinace určená k výměně osvědčených postupů a podpoře vzájemného poznávání politik a opatření zaměřených na řešení znevýhodnění ve vzdělávání u dětí z rodin migrantů.

1)

Vzdělávání má významný podíl na úspěšném začlenění přistěhovalců do evropských společností. Počínaje vzděláváním v raném dětství a základní školou, ale i v průběhu všech úrovní celoživotního učení, je třeba přijmout cílená opatření a postupovat s větší pružností k zajištění potřeb všech žáků z rodin migrantů bez ohledu na jejich věk a poskytnout jim nezbytnou podporu a příležitosti k tomu, aby se stali aktivními a úspěšnými občany, a umožnit jim, aby rozvinuli veškerý svůj potenciál. Tato opatření by měla být poskytována v souladu s politikami v jiných oblastech zaměřenými na potřeby dětí z rodin migrantů a jejich rodin.

2)

Jako nejúčinnější se pravděpodobně ukáží vzdělávací systémy, které kladou silný důraz na spravedlnost i na kvalitu, směřují k jasným a společným cílům a upřednostňují komplexní přístupy na všech úrovních, pokud jde o zohledňování zvláštních potřeb žáků z rodin migrantů a zlepšování jejich prospěchu v oblasti vzdělávání a zároveň dbají na tvorbu společenských vazeb mezi nimi a jejich vrstevníky.

3)

Kulturní rozmanitost by měla být v našich společnostech vítána jako zdroj vitality a obohacení. Aniž by se nějakým způsobem rozmělňovalo hlavní zaměření na kulturní identitu, ústřední hodnoty a základní práva hostitelské země, podpora mezikulturního vzdělávání v evropských školách zaměřená na výměnu znalostí a hlubší pochopení kultur obou stran, jakož i budování vzájemné úcty a boj proti předsudkům, poskytne trvalé hodnoty všem zúčastněným.

4)

Přístupy jako vytváření a posilování protidiskriminačních mechanismů, zvyšování prostupnosti v rámci školských systémů a odstraňování překážek, s nimiž se jednotlivci v tomto systému setkávají, mohou pomoci v boji proti segregaci a přispět k vyšší úrovni dosaženého vzdělání migrujících žáků. Nabízení individuálnějšího přístupu ke vzdělávání může být ku prospěchu všem žákům v systému a vést k vyšší kvalitě pro všechny. Zvyšování kvality poskytovaného vzdělání v nedostatečně fungujících školách může zlepšit příležitosti pro všechny žáky, včetně migrantů.

5)

Měla by se podporovat specializovaná odborná příprava zaměřená na zvládání jazykové a kulturní rozmanitosti a rozvoj mezikulturních kompetencí a pomoci tak školským orgánům, vedení škol, učitelům a administrativním pracovníkům přizpůsobit se potřebám škol nebo tříd s žáky z rodin migrantů a využít jejich plného potenciálu. Měly by se též zvážit například otázky, jak zajistit, aby vyučovací metody, výukové materiály a osnovy vyhovovaly všem žákům bez ohledu na jejich původ, jak nadále získávat a udržovat si co nejlepší učitele v nedostatečně fungujících školách, jak v tomto směru – a v souladu s vnitrostátními postupy – posílit funkci vedení a rovněž jak zvýšit počet učitelů, kteří sami pocházejí z rodin migrantů.

6)

Proces integrace lze usnadnit vytvořením partnerství s místními komunitami, včetně rodin dětí migrantů a sdružení migrantů, což přispěje k rozvoji škol jakožto vzdělávacích společenství. Budováním prostředí vzájemného porozumění, důvěry a spolupráce může tento druh partnerství různými způsoby přispět k uvedeným cílům, a to například poskytováním pomoci s tlumočením, působením jako rozhraní, a v některých případech zprostředkovatel, mezi školami a příslušným společenstvím, jakož i vytvářením kladných vazeb s kulturou a jazykem země původu. Výuka rodičů žáků z rodin migrantů poskytovaná v jazyce hostitelské země nebo v jednom z jejích jazyků, jakož i informační schůzky probíhající v těchto jazycích, mohou v této souvislosti významným způsobem přispět k zlepšení komunikace mezi školami a rodinami a zlepšit tak podmínky pro úspěšnou sociální integraci.

7)

Dobrá znalost úředního jazyka (nebo jednoho z úředních jazyků) hostitelské země je předpokladem pro úspěch ve vzdělání a je rozhodující pro společenské i pro profesionální začlenění. Aby takovéto znalosti podpořily, měly by členské státy zvážit možnost vypracování zvláštních ustanovení, týkajících se například intenzivní jazykové výuky pro nově příchozí žáky z rodin migrantů, doučování pro žáky, kteří se potýkají s potížemi, a zvláštní kurzy, v nichž by všichni učitelé nabyli schopnosti učit děti, u nichž výuka neprobíhá v mateřském jazyce. Měla by se též podpořit úprava osnov, například více hodin výuky jazyka hostitelské země pro žáky s jiným mateřským jazykem.

8)

Ačkoli by se hlavní pozornost i nadále měla soustředit na jazyk nebo jazyky hostitelské země, může přinést výhody také podpora žáků v získávání nebo udržování znalosti jazyka své země původu, a to na několika úrovních: společensky z hlediska kulturní identity a osobní sebedůvěry, profesionálně z hlediska budoucí zaměstnatelnosti, ale též výchovně z hlediska budoucího učení. Zdroje pro takovéto učení mohou sice být omezené, jeho rozsah lze však různými způsoby rozšířit, například prostřednictvím dvoustranných dohod s dotčenými zeměmi a partnerství pro spolupráci s příslušnými místními komunitami, nebo využitím nových technologií, například k navázání kontaktů prostřednictvím internetu nebo rozvojem iniciativ elektronického partnerství.

9)

Vzdělávání v ranném dětství vytváří nejen základ pro pozdější školní docházku, ale může významným způsobem přispět k začlenění dětí z rodin migrantů zejména tím, že klade zvláštní důraz na rozvoj jazyka. Je tudíž třeba zvýšit úsilí, aby pro sociálně znevýhodněné rodiny byl zajištěn dostatečný přístup ke kvalitním zařízením pro péči o děti a předškolní vzdělávání.

10)

Cílenou podporu – jako například větší počet pedagogů pro školy ve znevýhodněných oblastech a poskytování více individualizované výuky – lze použít k vyvážení znevýhodnění ve vzdělání a neblahých účinků nedostatečné integrace. Měly by se též zvážit způsoby, jak poskytnout dodatečnou podporu ve vzdělávání, například v podobě pedagogického vedení a doučování, poskytování poradenství jak žákům, tak i rodičům ohledně příležitostí, které mají v rámci vzdělávacího systému k dispozici, nebo pořádání kroužků po skončení pravidelného vyučování ve spolupráci s rodičovskými sdruženími a sdruženími jednotlivých komunit, kde by se mohli žáci učit a udělat si domácí úkoly. Jsou žádoucí pružná opatření pro nové přistěhovalce, zejména pokud jde o jazykovou výuku. V tomto ohledu je zapotřebí poskytnout nejen pohotovou a cílenou pomoc v co nejkratší době po příjezdu do hostitelské země, ale také trvalé programy jazykové podpory.

1)

Přijaly příslušná opatření na jejich požadované úrovni odpovědnosti – místní, regionální nebo celostátní – a zajistily, aby všem dětem byly poskytovány spravedlivé a rovné příležitosti, jakož i potřebná podpora pro rozvoj jejich plného potenciálu, a to bez ohledu na původ. Tato opatření mohou zahrnovat zejména:

2)

V souvislosti s novým strategickým rámcem evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) a s použitím otevřené metody koordinace rozvíjely vzájemné učení ohledně osvědčených postupů výuky žáků z rodin migrantů.

3)

Cíleně využívaly programu celoživotního učení, Evropského sociálního fondu a dalších zdrojů, jako je např. Evropský fond pro integraci, k vývoji a podpoře projektů týkajících se mezikulturního vzdělávání a vzdělávání žáků z rodin migrantů.

1)

Usnadňovala a podporovala spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o otázky, na něž se upozorňuje v těchto závěrech, mimo jiné poukázáním na zkušenosti a osvědčené postupy ve výše uvedených oblastech, jejich výměnou a shromažďováním a zajišťováním jejich účinného šíření, jakož i využíváním stávajících programů Společenství.

2)

Zvážila, jakým způsobem a jakými prostředky lze nejlépe dosáhnout cílů směrnice Rady 77/486/EHS v souvislosti s migrací, která se od přijetí směrnice významným způsobem změnila.

3)

S použitím stávajících údajů a ukazatelů monitorovala rozdíly mezi výsledky rodilých žáků a žáků z rodin migrantů.

4)

Úzce spolupracovala s jinými mezinárodními organizacemi zabývajícími se otázkami vzdělávání a migrace, jako je Rada Evropy, UNESCO a OECD (11)

5)

Zajistila, aby otázky související s migrací byly přiměřeným způsobem zohledněny v programu celoživotního učení a jiných odpovídajících programech Společenství, v akčním plánu vzdělávání dospělých a Kodaňském procesu, jakož i v jiných iniciativách v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně vysokoškolského vzdělávání.

6)

Zajistila, aby otázky týkající se vzdělávání dětí z rodin migrantů byly odpovídajícím způsobem zohledňovány v procesu sociální ochrany a sociálního začleňování.

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/9

PŘIPOMÍNAJÍC politické souvislosti této problematiky, které jsou uvedeny v příloze těchto závěrů,

BEROUC NA VĚDOMÍ

—

úspěšná reakce na tyto dlouhodobé výzvy vyžaduje dlouhodobou perspektivu, která se zaměří na rozvoj tvořivosti a inovativních schopností dětí a mladých lidí a vybaví je dovednostmi a schopnostmi pro řešení těchto problémů.

—

roste poptávka po tvořivosti, inovativních přístupech, přizpůsobivosti a pokročilých komunikačních schopnostech pracovníků a že je třeba rozvíjet přizpůsobivost a podnikavost,

—

přístup k různým způsobům kulturního projevu, uměleckých projevů a uměleckých děl a kontakt s nimi od útlého věku je důležitý pro osobní rozvoj, identitu, sebeúctu a pocit sounáležitosti člověka, a pro to, aby děti a mladí lidé získali mezikulturní znalosti a další dovednosti důležité pro sociální začlenění, aktivní občanství a budoucí zaměstnatelnost,

—

účast na uměleckých a kulturních činnostech, včetně přímého kontaktu s umělci může posílit tvořivý a inovativní potenciál všech dětí a mladých lidí prostřednictvím podněcování tvůrčího myšlení, představivosti a vlastního projevu,

—

podpora kultury a kulturních projevů ve školách a jiných vzdělávacích zařízeních, jakož i neformálních vzdělávacích prostředích, a to jak v podobě konkrétních předmětů, tak přitažlivých výukových koncepcí propojujících různé oblasti vědění, napomáhá plnému rozvoji jednotlivce, motivovanosti a zdokonalování učení a rozvoji tvořivosti a inovativních schopností,

—

tzv. „digitální generace“ Evropy, která je jak tvůrcem, tak i spotřebitelem kultury, která, má-li příležitost, je ve velké míře schopná využívat potenciál nových médií a digitálních technologií,

—

děti a mladí lidé nemají rovnocenný přístup ke kultuře a kulturnímu dědictví obecně, a zejména k prostředkům na tvorbu a získávání zkušeností v oblasti kultury, a stávající hospodářský útlum může možnosti přístupu ke kultuře pro děti a mladé lidi dále omezit,

i)

by se měly zabývat konkrétními potřebami dětí a mladých lidí, včetně mladých kulturních pracovníků, v rámci stávajících i budoucích politik, programů a opatření, zejména v oblasti kultury a médií, se zaměřením na iniciativy určené k podnícení jejich potenciálu pro tvořivost.

ii)

by měly dále rozvíjet partnerství mezi oblastí kultury a dalšími oblastmi politiky zaměřenými na podněcování inovací (např. v oblasti vzdělávání a výzkumu, mládeže, zaměstnanosti a sociálních věcí, podnikání, hospodářského růstu a udržitelného rozvoje), přičemž by ve vhodných případech měly být plně využívány stávající struktury a programy.

i)

podporovat širší přístup ke kultuře a kulturním projevům v rámci formálního i neformálního vzdělávání, zejména prostřednictvím strukturovaných a strategických partnerství na institucionální a politické úrovni. Je třeba se zaměřit na podněcování tvořivosti, inovačních schopností a rozvoje mezikulturních a dalších klíčových schopností pro celoživotní učení, jako jsou kulturní povědomí a projev, u dětí a mladých lidí.

ii)

podněcovat tento proces například prostřednictvím zvláštní odborné přípravy a dalšího vzdělávání pro učitele a jiné osoby pracující v oblasti vzdělávaní, kultury a mládeže. Tento proces lze rovněž zdokonalit využíváním moderních vzdělávacích metod a nástrojů, včetně nástrojů založených na informačních a komunikačních technologiích (IKT) a prostřednictvím většího důrazu na takové oblasti, jako je vzdělávání v oblasti umění a kulturní povědomí. Součástí práce s mládeží mohou být také různé „mimoškolní“ činnosti na podporu kultury a tvořivosti.

i)

podporovat kulturní zařízení na všech úrovních v jejich úsilí o intenzivnější práci s dětmi a mladými lidmi a o usnadnění přístupu k veřejným kulturním obsahům, například prostřednictvím digitalizačních programů a vzdělávacích činností, včetně využití IKT, jakož i prostřednictvím interaktivních řešení aktivního zapojení dětí a mládeže.

ii)

nadále podporovat rozvoj evropské digitální knihovny Europeana a výměnu zkušeností mezi členskými státy ohledně jejich politik v oblasti digitalizace a přístupu veřejnosti ke kulturnímu obsahu, zejména s cílem oslovit děti a mladé lidi.

i)

podporovat vrozené nadání všech dětí a mladých lidí a rozvíjet tvořivost zařazením kultury do strategií a programů sociálního začlenění zaměřených na děti a mladé lidi, kteří mají méně příležitostí, a to včetně zdravotně postižených.

i)

i nadále, s vynaložením rozumných nákladů, usilovat o podporu lepšího přístupu ke kultuře a kulturním projevům na základě využívání IKT. Takové úsilí by se mělo dotýkat všech dětí a mladých lidí a vybavit je dovednostmi v oblasti komunikace a médií, aby mohli plně využívat možností, které nabízejí digitální technologie, a současně by mělo podporovat větší povědomí o právech a povinnostech v oblasti duševního vlastnictví a soukromí a jejich pochopení.

by členské státy a Komise měly:

Komise by měla:

Členské státy by měly:

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/12

ZNOVU POTVRZUJE politický přístup k tomuto tématu stanovený v závěrech Rady o evropském přístupu k mediální gramotnosti v digitálním prostředí přijatých ve dnech 21. a 22. května 2008 (1),

VÍTÁ doporučení Komise ze dne 20. srpna 2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního průmyslu a průmyslu obsahu a otevřenou znalostní společnost, zejména pak:

—

Při podpoře mediální gramotnosti je důležité si uvědomit, že digitální revoluce s sebou přináší značné výhody a příležitosti, obohacuje životy jednotlivců z hlediska jejich schopnosti komunikovat, učit se a tvořit a přetváří organizaci společnosti a hospodářství. Pro odpovědné a informované používání nových technologií a médií je třeba, aby si občané byli vědomi souvisejících rizik a dodržovali příslušná právní ustanovení, avšak politiky v oblasti mediální gramotnosti by se měly těmito otázkami zabývat v rámci celkově pozitivně laděného sdělení.

—

Mediální průmysl hraje skutečně zásadní úlohu při podpoře mediální gramotnosti, avšak je rovněž třeba klást důraz na nezávislost sdělovacích prostředků a na rozdílné přístupy členských států k podpoře rozvoje osvědčených postupů a standardů v mediálním průmyslu, kde samoregulace a společná regulace představují jen dvě z několika možných řešení. Je rovněž důležité přihlédnout k řadě iniciativ, které již v oblasti mediální gramotnosti provádí mediální průmysl spolu s kulturními institucemi, nevládními organizacemi a subjekty v oblasti dobrovolné činnosti, a tyto iniciativy dále podpořit.

—

Při podpoře mediální gramotnosti je třeba věnovat pozornost tomu, že různé skupiny v rámci společnosti mohou mít různé potřeby a přístupy a různé možnosti přístupu k médiím. Například děti a mladí lidé často projevují přirozenou ochotu k používání nových médií a nových technologií, zatímco dospělí mohou mít více nabytých zkušeností, které jim umožňují kriticky přemýšlet o mediálním obsahu. Strategie určené ke zlepšení mediální gramotnosti proto musí všechny tyto rozdíly plně zohlednit a podporovat komunikaci mezi různými skupinami a zájmy ve společnosti. Členské státy by zároveň měly zdůrazňovat a posilovat strategie vedoucí k širokému zpřístupnění technologií a k jejich dostupnosti občanům.

—

Vzdělávací systém, včetně formálního, informálního a neformálního učení, může plnit významnou úlohu z hlediska rozvoje a zvyšování úrovně mediální gramotnosti, jakož i tvořivosti a inovačního potenciálu, a to u všech občanů ve společnosti, a zejména u dětí a mladých lidí, kteří pak sami mohou hrát důležitou úlohu při předávání těchto dovedností v rámci svých rodin. V kontextu vzdělávací politiky je třeba připomenout, že doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení odkazuje mimo jiné na „schopnost práce s digitálními technologiemi“ a „kulturní uvědomění a vyjádření“ jako na dvě klíčové schopnosti. Členské státy, jež rozvíjejí mediální gramotnost ve vzdělávacím kontextu, by tak měly činit s řádným přihlédnutím k referenčnímu rámci stanovenému v doporučení z roku 2006. Kromě toho by jedním z možných zdrojů posilujících podporu mediální gramotnosti mohl být program celoživotního učení.

—

Přestože mediální gramotnost je dynamickou a neustále se vyvíjející koncepcí, na jejíž obecné chápání mají vliv kulturní, technologické, průmyslové a generační rozdíly, je rovněž zřejmé, že vzhledem k rozvoji globální internetové sítě jako klíčové součásti komunikační infrastruktury žije stále více obyvatel EU i zbytku světa v mediálním prostředí, které se vyznačuje podobnými rysy. Díky tomu by mělo být možné a smysluplné postupně vytvořit kritéria pro hodnocení úrovně mediální gramotnosti v členských státech v souladu s článkem 26 směrnice o audiovizuálních mediálních službách, přičemž je třeba rovněž zohlednit, že tato kritéria a hodnocení musí odrážet rozdílné výchozí podmínky v členských státech. Členské státy a Komise se vyzývají, aby při plnění tohoto úkolu intenzivně spolupracovaly.

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/13

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/14

1.

Poradní výbor souhlasí s Evropskou komisí, která posuzuje jednání jako dohodu a/nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu článku 81 Smlouvy a článku 53 Dohody o EHP.

2.

Poradní výbor souhlasí, že soubor dohod a/nebo jednání ve vzájemné shodě představuje jediné a trvající protiprávní jednání v období, kdy trval.

3.

Poradní výbor souhlasí s Evropskou komisí, že cílem těchto dohod a/nebo jednání ve vzájemné shodě je omezení hospodářské soutěže.

4.

Poradní výbor souhlasí s posudkem Evropské komise o trvání protiprávního jednání pro každého adresáta.

5.

Poradní výbor souhlasí s návrhem rozhodnutí Evropské komise, že dohoda a/nebo jednání ve vzájemné shodě mezi adreasáty mohly mít významný vliv na obchod mezi členskými státy EU a mezi smluvními stranami EHP.

6.

Poradní výbor souhlasí s návrhem rozhodnutí Evropské komise ohledně adresátů rozhodnutí, především s odkazem na přičtení odpovědnosti mateřským společnostem dotčených koncernů.

7.

Poradní výbor doporučuje, aby jeho stanovisko bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/15

1.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně základní výše pokut.

2.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně navýšení základní částky v důsledku přitěžujících okolností.

3.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně snížení pokut na základě oznámení Komise z roku 2006 o neuvalení nebo snížení pokut v případech týkajících se kartelů.

4.

Poradní výbor souhlasí s Komisí ohledně konečné výše pokut.

5.

Poradní výbor doporučuje, aby bylo jeho stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/16

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/18

(1)

Toto rozhodnutí je určeno patnácti právnickým osobám, jež jednaly v rozporu s ustanovením článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP. Protiprávního jednání se dopustili hlavní dodavatalé karbidu vápníku a magnezia ocelářskému a plynárenskému průmyslu. Podíleli se na rozdělení trhu, cenových dohodách, rozdělení odběratelů a výměně citlivých informací o zákaznících v EHS s výjimkou Španělska, Portugalska, Spojeného království a Irska. Pro účely tohoto rozhodnutí trvalo toto protiprávní jednání od 7. dubna 2004 do 16. ledna 2007.

(2)

Případ byl zahájen na základě žádosti Akzo Nobel NV o ochranu před pokutami. Komise získala další důkazy z inspekcí, které proběhly v lednu 2007. Komise navíc obdržela čtyři žádosti podle oznámení o shovívavosti (Donau Chemie, Almamet, Degussa a NCHZ) a zaslala několik žádostí o informace.

(3)

Prohlášení o námitkách bylo vydáno 25. června 2008 a podnikům bylo umožněno nahlížet do spisu a bránit se předběžnému stanovisku Komise písemně a 10. a 11. listopadu 2008 při ústním slyšení. Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydal dne 19. června 2009 a 17. července 2009 kladné stanovisko a Komise přijala rozhodnutí dne 22. července 2009.

(4)

Rozhodnutí se týká jediného a trvajícího protiprávního jednání v rozporu s článkem 81 Smlouvy a článkem 53 Dohody o EHP o práškovém karbidu vápníku, granulovaném karbidu vápníku a granulovaném hořčíku. Karbid vápníku ve formě granulí se používá v plynárenském průmyslu na výrobu acetylenu (plynu používaného ke svařování a řezání). Práškový karbid vápníku se používá k odkysličování a odsiřování v ocelářském průmyslu. Granulovaný hořčík se používá také k odsiřování v ocelářském průmyslu.

(5)

Cílem kartelu bylo zmrazit trh upevněním tržních podílů dodavatelů, a tím usnadnit zvyšování cen a podpořit ziskovost. Na počátku činnosti kartelu účastníci čelili vyšším nákladům (koks a energie), nadměrné kapacitě (vzhledem k technické inovaci), zvýšené tržní síle zákazníků (vzhledem ke konsolidaci v evropském ocelářském a plynárenském průmyslu) a přímému dovozu z Číny (v případě granulovaného hořčíku).

(6)

Členové kartelu se dohodli na soupisu stanovujícím podíl na trhu každého z nich a na schůzkách tento soupis sdílení trhu pravidelně aktualizovali. Ujednávali si také zvýšení cen a/nebo rozdělení jednotlivých zákazníků. Členové kartelu koordinovali dodávky formou výměny informací za účelem usnadnění a/nebo monitorování provádění dohod o objemu prodeje a cen.

(7)

Každý z adresátů je odpovědný za své vlastní zapojení do kartelových dohod, ať už jako přímý účastník nebo, v případě mateřské společnosti, protože jednání dceřiné společnosti je přisuzováno mateřské společnosti, jestliže mateřská společnost měla rozhodující vliv na jednání dceřiných společností v období protiprávního jednání.

(8)

1. garantovaná a.s. (7.4.2004–16.1.2007); Akzo Nobel NV (3.11.2004–20.11.2006); Almamet GmbH (22.4.2004–16.1.2007); AlzChem Hart GmbH (22.4.2004–30.8.2004); ARQUES Industries AG (30.8.2004–16.1.2007); Carbide Sweden AB (3.11.2004–20.11.2006); Donau Chemie AG (7.4.2004–16.1.2007); ECKA Granulate GmbH & Co KG (14.7.2005–16.1.2007); Evonik Degussa GmbH (22.4.2004–30.8.2004); Holding Slovenske elektrarne d.o.o. (7.4.2004–20.12.2006); non ferrum Metallpulver GmbH & Co KG (14.7.2005–16.1.2007); Novácke chemické závody, a.s. (7.4.2004–16.1. 2007); SKW Stahl-Metallurgie GmbH (22.4.2004–16.1.2007); SKW Stahl-Metallurgie Holding AG (30.8.2004–16.1.2007); TDR Metalurgija d.d. (7.4.2004–16.1.2007).

(9)

V rozhodnutí jsou použity pokyny k pokutám z roku 2006. Rozhodnutí ukládá pokutu společnosti Holding Slovenské elektrárne d.o.o., bývalé mateřské společnosti společnosti TDR Metalurgija d.d. Samotná dceřiná společnost vstoupila do likvidace dlouho před přijetím tohoto rozhodnutí a pokuta se jí neudílí.

(10)

Základní výše je stanovena jako 17 % prodeje zboží podniku, na něž se protiprávní jednání přímo či nepřímo vztahovalo v příslušné geografické oblasti v průběhu posledního celého hospodářského roku, kdy se podnik účastnil protiprávního jednání. Bylo přihlédnuto k mnohostranné povaze kartelu a kombinovaného podílu na trhu.

(11)

Základní výše je vynásobena počtem let účasti na protiprávním jednání, přičemž doba trvání účasti na pritprávním jednání každého podniku je posuzována individuálně.

(12)

Opakované protiprávní jednání je přitěžující okolností pro Evonik Degussa (s přihlédnutím k jednomu rozhodnutí o kartelové dohodě v minulosti) a Akzo Nobel NV (s přihlédnutím ke čtyřem rozhodnutím o kartelové dohodě v minulosti) a vede ke zvýšení pokuty o 50 % a 100 %.

(13)

17 % je přidáno vzhledem k povaze a geografickému rozsahu protiprávního jednání a s účelem odradit podniky od uzavírání horizontálních cenových dohod a dohod o sdílení trhu.

(14)

Pokud jde o uplatnění oznámení o shovívavosti z roku 2002, podniku Akzo Nobel je pokuta snížena o 100 %, podniku Donau Chemie o 35 % a podniku Evonik Degussa o 20 %. Žádosti podniků Almamet a NCHZ byly zamítnuty z důvodu nedodání významné přidané hodnoty ve srovnání s informacemi, které již Komise měla k dispozici.

(15)

Některé společnosti tvrdí, že nejsou schopny zaplatit pokutu. Žádosti byly vyhodnoceny na základě bodu 35 pokynů k pokutám z roku 2006 a byly zamítnuty. Kromě uplatnění bodu 35 pokynů k pokutám z roku 2006 byla společnosti Almamet pokuta snížena o 20 % v závislosti na vyhodnocení zvláštních podmínek, její finanční situace a požadovaného odstrašujícího účinku pokuty.

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/21

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/27

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/33

1.

Komise dne 3. prosince 2009 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Sita France (Francie), kontrolovaný podnikem Suez Environnement, a podnik Paprec Plastiques (Francie), kontrolovaný podnikem Paprec France, patřící do skupiny Paprec, získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem France Plastiques Recyclage SAS („FPR“, Francie), který se zabývá zpracováním plastových lahví z polyethylentereftalátu (PET).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301 nebo 22967244) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5586 – Sita/Paprec/FPR na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/34

1.

Komise dne 4. prosince 2009 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky SFR Développement („SFRD“, Francie) a Europ Assistance Holding (Francie) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení nákupem akcií společnou kontrolu nad podnikem Océalis (Francie).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301 nebo 22967244) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5656 – Europ Assistance Holding/SFR Développement/Océalis na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

11.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/35

1.

Komise dne 4. prosince 2009 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Xerox Corporation („Xerox“, USA) plánuje získat ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení nákupem akcií výlučnou kontrolu nad podnikem Affiliated Computer Services, Inc. („ACS“, USA).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301 nebo 22967244) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5666 – Xerox/Affiliated Computer Services na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: