21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/2

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 6. října 2009 — GlaxoSmithKline Services Unlimited, dříve Glaxo Wellcome plc (C-501/06 P), Komise Evropských společenství (C-513/06 P), European Association of Euro Pharmaceutical Companies (EAEPC) (C-515/06 P), Asociación de exportadores españoles de productos farmacéuticos (Aseprofar) (C-519/06 P) v. Komise Evropských společenství, European Association of Euro Pharmaceutical Companies (EAEPC), Bundesverband der Arzneimittel-Importeure eV, Spain Pharma SA, Asociación de exportadores españoles de productos farmacéuticos (Aseprofar)

(Spojené věci C-501/06 P, C-513/06 P, C-515/06 P a C-519/06 P) (1)

(„Kasační opravné prostředky - Kartelové dohody - Omezení paralelního obchodu s léčivými přípravky - Článek 81 odst. 1 ES - Cílené omezení hospodářské soutěže - Vnitrostátní regulace cen - Nahrazení odůvodnění - Článek 81 odst. 3 ES - Přispění k podpoře technického pokroku - Přezkum - Důkazní břemeno - Odůvodnění - Právní zájem na podání žaloby“)

2009/C 282/02

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastníci řízení podávající kasační opravný prostředek: GlaxoSmithKline Services Unlimited, dříve Glaxo Wellcome plc (zástupci: I. Forrester QC, S. Martínez-Lage, abogado, A. Komninos, dikigoros, A. Schulz, Rechtsanwalt), Komise Evropských společenství (zástupci: T. Christoforou, F. Castillo de la Torre a E. Gippini Fournier, zmocněnci), European Association of Euro Pharmaceutical Companies (EAEPC) (zástupci: M. Hartmann-Rüppel a W. Rehmann, Rechtsanwälte), Asociación de exportadores españoles de productos farmacéuticos (Aseprofar) (zástupci: M. Araujo Boyd a J. Buendía Sierra, abogados)

Další účastníci řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: T. Christoforou, F. Castillo de la Torre a E. Gippini Fournier, zmocněnci, European Association of Euro Pharmaceutical Companies (EAEPC) (zástupci: M. Hartmann-Rüppel a W. Rehmann, Rechtsanwälte), Bundesverband der Arzneimittel-Importeure eV (zástupce: W. Rehmann, Rechtsanwalt), Spain Pharma SA, Asociación de exportadores españoles de productos farmacéuticos (Aseprofar) (zástupci: M. Araujo Boyd a J. Buendía Sierra, abogados)

Vedlejší účastnice řízení podporující Komisi: Polská republika (zástupci: E. Ośniecka Tamecka, M. Kapko a K. Majcher, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého rozšířeného senátu) ze dne 27. září 2006 GlaxoSmithKline Services v. Komise (T 168/01), kterým Soud částečně zrušil rozhodnutí Komise K (2001) 1202 konečné ze dne 8. května 2001 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (IV/36.957/F3 Glaxo Wellcome, IV/36.997/F3 Aseprofar a Fedifar, IV/37.121/F3 Spain Pharma, IV/37.138/F3 BAI, IV/37.380/F3 EAEPC) — Ceny ukládané navrhovatelkou velkoobchodním prodejcům při prodeji jejích léčivých přípravků mimo španělský systém cen určovaných zdravotnickými orgány

Výrok

1)	Kasační opravné prostředky podané společností GlaxoSmithKline Services Unlimited, dříve Glaxo Wellcome plc, Komisí Evropských společenství, European Association of Euro Pharmaceutical Companies (EAEPC) a Asociación de exportadores españoles de productos farmacéuticosse (Aseprofar) se zamítají.

2)	Každý z účastníků řízení ponese vlastní náklady vynaložené v příslušných řízeních.

3)	Polská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 42, 24.2.2007.

Úř. věst. C 56, 10.3.2007.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 24. září 2009 — Erste Group Bank AG, dříve Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG (C-125/07), Raiffeisen Zentralbank Österreich AG (C133/07 P), Bank Austria Creditanstalt AG (C135/07 P), Österreichische Volksbanken AG (C137/07 P) v. Komise Evropských společenství

(Spojené věci C-125/07 P, C-133/07 P, C-135/07 P a C-137/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Kartelové dohody - Stanovení aktivních a pasivních úrokových sazeb rakouskými bankami - „Lombardský klub“ - Ovlivnění obchodu mezi členskými státy - Stanovení výše pokut - Nástupnictví podniků - Skutečný dopad na trh - Provádění kartelové dohody“)

2009/C 282/03

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Erste Group Bank AG, dříve Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG (C-125/07 P) (zástupci: F. Montag, Rechtsanwalt), Raiffeisen Zentralbank Österreich AG (C-133/07 P) (zástupci: S. Völcker a G. Terhorst, Rechtsanwälte), Bank Austria Creditanstalt AG (C-135/07 P) (zástupci: C. Zschocke a J. Beninca, Rechtsanwälte), Österreichische Volksbanken AG (C-137/07 P) (zástupci: A. Ablasser, R. Bierwagen a F. Neumayr, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Bouquet a R. Sauer, zmocněnci, D. Waelbroeck a U. Zinsmeister, Rechtsanwältin)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 14. prosince 2006, Raiffeisen Zentralbank Österreich a další v. Komise (T-259/02 až T-264/02 a T-271/02), v projednávaném případě ve věci T-264/02, Erste Bank der österreichischen Sparkassen v. Komise, kterým Soud částečně zamítl žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí Komise 2004/138/ES ze dne 11. června 2002 v řízení podle článku 81 Smlouvy ES (věc COMP/36.571/D-1, Rakouské banky — „Lombardský klub“) (Úř. věst. L 56, s. 1) a, podpůrně, ke snížení pokut uložených navrhovatelkám — Kartelová dohoda na trhu s bankovními produkty a službami — Narušení obchodu mezi členskými státy — Způsob výpočtu pokut

Výrok

1)	Kasační opravné prostředky se zamítají.

2)	Společnostem Erste Group Bank AG, původně Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG, Raiffeisen Zentralbank Österreich AG, Bank Austria Creditanstalt AG, Österreichische Volksbanken AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 117, 26.5.2007.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/3

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 6. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Finská republika

(Věc C-335/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Životní prostředí - Směrnice 91/271/EHS - Čištění městských odpadních vod - Upuštění od požadavku, aby byl dusík ve všech čistírnách městských odpadních vod odváděných z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10000 PE odstraňován čištěním podle přísnějších požadavků“)

2009/C 282/04

Jednací jazyk: finština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: I. Koskinen, L. Parpala, M. Patakia a S. Pardo Quintillán, zmocněnci)

Žalovaná: Finská republika (zástupci: A. Guimaraes-Purokoski a J. Heliskoski, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Švédské království (zástupkyně: A. Falk, zmocněnkyně)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 5 odst. 2, 3 a 5 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, s. 40; Zvl. vyd. 15/02, s. 26) — Upuštění od požadavku, aby byly veškeré odpadní vody vypouštěné z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 čištěny podle přísnějších požadavků

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Švédské království ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 235, 6.10.2007.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 1. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Rada Evropské unie

(Věc C-370/07) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Vypracování postojů, které mají být zaujímány jménem Společenství v orgánu vytvořeném dohodou - Povinnost uvést odůvodnění - Uvedení právního základu - Čtrnácté zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES)“)

2009/C 282/05

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Valero Jordana a C. Zadra, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Jacqué, F. Florindo Gijón a K. Michoel, zmocněnci)

Vedlejší účastník řízení podporující žalovanou: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: E. Jenkinson a I. Rao, zmocněnkyně a D. Wyatt, QC)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Rady ze dne 24. května 2007 o postoji, který se má jménem Evropského společenství zaujmout, pokud jde o některé návrhy předložené na 14. zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) organizované v Haagu (Nizozemsko) ve dnech 3. až 15. června 2007 — Volba právního základu

Výrok

Rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 24. května 2007 o postoji, který se má jménem Evropského společenství zaujmout, pokud jde o některé návrhy předložené na čtrnáctém zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) organizovaném v Haagu (Nizozemsko) ve dnech 3. až 15. června 2007, se zrušuje.

2)	Účinky zrušeného rozhodnutí zůstanou zachovány.

3)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

4)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 22.9.2007.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/4

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 6. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Švédské království

(Věc C-438/07) (1)

2009/C 282/06

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: I. Koskinen, L. Parpala, M. Patakia a S. Pardo Quintillán, zmocněnci)

Žalovaný: Švédské království (zástupkyně: A. Falk, zmocněnkyně)

Vedlejší účastnice podporující žalovaného: Finská republika (zástupci: J. Heliskoski a A. Guimaraes-Purokoski, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 5 odst. 2, 3 a 5 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, s. 40; Zvl. vyd. 15/02, s. 26) ve znění směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998 (Úř. věst. L 67, s. 29; Zvl. vyd. 15/04, s. 27) — Nesplnění povinnosti zajistit, aby nejpozději do 31. prosince 1998 veškerá vypouštění z čistíren městských odpadních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 přímo do citlivých oblastí nebo jejich povodí splňovala veškeré relevantní požadavky stanovené v příloze I směrnice Rady 91/271/EHS.

Výrok

Švédské království tím, že nejpozději do 31. prosince 1998 nezajistilo, aby veškerá vypouštění z čistíren městských odpadních vod z aglomerací s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE, vyjmenovaných v přílohách 2 a 3 jeho žalobní odpovědi, ve znění jeho dupliky, ke kterým dochází přímo do citlivých oblastí nebo jejich povodí, splňovala požadavky stanovené v příloze I směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, ve znění směrnice Komise 98/15/ES ze dne 27. února 1998, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 5 odst. 2, 3 a 5 uvedené směrnice.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Komise Evropských společenství, Švédské království a Finská republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 283, 24.11.2007.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 1. října 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo — Španělsko) — řízení zahájené Compañía Española de Comercialización de Aceite SA

(Věc C-505/07) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společná organizace trhu s oleji a tuky - Nařízení č. 136/66/EHS - Článek 12a - Skladování olivového oleje bez financování Společenství - Pravomoci vnitrostátních orgánů v oblasti hospodářské soutěže“)

2009/C 282/07

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Compañía Española de Comercialización de Aceite SA

Za přítomnosti: Asociación Española de la Industria y Comercio Exportador de Aceite de Oliva (Asoliva), Asociación Nacional de Industriales Envasadores y Refinadores de Aceites Comestibles (Anierac), Administración del Estado

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal Supremo — Výklad článku 12a nařízení Rady č. 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky (Úř. věst. 172, s. 3025; Zvl. vyd. 03/01, s. 77), ve znění nařízení č. 1638/98 (Úř. věst. L 210, s. 32; Zvl. vyd. 03/23, s. 308), nařízení Rady (ES) č. 952/97 ze dne 20. května 1997 o seskupeních producentů a jejich sdruženích (Úř. věst. L 142, s. 30) a nařízení č. 26 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (Úř. věst. 30, s. 993; Zvl. vyd. 03/01, s. 6) — Pojem „schválený hospodářský subjekt“ — Pojem seskupení producentů a sdružení seskupení producentů — Skladování

Výrok

Akciová společnost, na jejímž kapitálu mají většinovou účast producenti olivového oleje, lisovny olivového oleje a družstva pěstitelů oliv a zbývající část kapitálu je držena finančními ústavy, může spadat pod pojem „hospodářský subjekt“ ve smyslu článku 12a nařízení Rady č. 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1638/98 ze dne 20. července 1998, který s výhradou, že budou splněny podmínky stanovené v tomto ustanovení, může být oprávněn k uzavření smlouvy o soukromém skladování olivového oleje ve smyslu tohoto článku.

„Schválení státem“, kterým musí hospodářské subjekty ve smyslu článku 12a nařízení č. 136/66, ve znění nařízení č. 1638/98, disponovat, je možné získat v rámci žádosti o individuální výjimku („povolení“) podané u vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže za podmínky, že tyto orgány mají k dispozici účinné prostředky umožňující ověřit způsobilost hospodářského subjektu, který podal žádost, provádět v souladu s právními požadavky soukromé skladování olivového oleje.

3)	Článek 12a nařízení č. 136/66, ve znění nařízení č. 1638/98, nebrání soukromě dohodnutému a soukromě financovanému mechanismu nákupu a skladování olivového oleje, který nebyl podroben schvalovacímu řízení, na něž odkazuje toto ustanovení.

Vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže, pokud se zdrží jednak přijetí jakýchkoli opatření, která by se mohla odchylovat od společné organizace trhu s olivovým olejem nebo ji narušovat, a pokud se dále zdrží vydání rozhodnutí, které by bylo v rozporu s rozhodnutím Komise Evropských společenství, nebo vyvolání nebezpečí takového rozporu, mohou použít vnitrostátní právo hospodářské soutěže na dohodu, která je způsobilá ovlivnit trh s olivovým olejem na úrovni Společenství.

(1) Úř. věst. C 37, 9.2.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 6. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-562/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Volný pohyb kapitálu - Články 56 ES a 40 Dohody o EHP - Přímé daně - Fyzické osoby - Zdanění kapitálových zisků - Rozdíl v zacházení mezi rezidenty a nerezidenty“)

2009/C 282/08

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal a I. Martínez del Peral, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království (zástupce: M. Muñoz Pérez, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článků 39 a 56 ES a článků 28 a 40 Dohody o EHP — Rozdíl v zacházení mezi rezidenty a nerezidenty co se týče zdanění příjmů dosažených ve Španělsku

Výrok

Španělské království tím, že do 31. prosince 2006 zacházelo s kapitálovými zisky dosaženými ve Španělsku rozdílně podle toho, zda byly dosaženy rezidenty, nebo nerezidenty, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 56 ES a článku 40 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/6

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 1. října 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Raad van State — Nizozemsko) — Minister voor Wonen, Wijken en Integratie v. Woningstichting Sint Servatius

(Věc C-567/07) (1)

(„Volný pohyb kapitálu - Článek 56 ES - Omezení - Odůvodnění - Politika bydlení - Služby obecného hospodářského zájmu“)

2009/C 282/09

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobce: Minister voor Wonen, Wijken en Integratie

Žalovaný: Woningstichting Sint Servatius

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Raad van State — Výklad článků 56 ES, 58 ES, 86 odst. 2 ES, 87 ES a 88 ES — Vnitrostátní právní úprava zakazující bez předchozího povolení dotyčného ministra výkon přeshraničních činností podnikem, jehož úkolem je ze zákona zabezpečovat politiku bydlení dotyčného členského státu — Politika bydlení a veřejný zájem

Výrok

Článek 56 ES musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, o jakou se jedná v původním řízení, která podmiňuje výkon přeshraničních činností registrovaných subjektů v oblasti bydlení ve smyslu čl. 70 odst. 1 zákona o bydlení (Woningwet) získáním předchozího správního povolení, jestliže se taková právní úprava nezakládá na objektivních, nediskriminačních a předem známých kritériích, která mohou stanovit pro výkon posuzovací pravomoci vnitrostátními orgány dostatečné meze, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/6

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 1. října 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Special Commissioners of Income Tax, Londýn — Spojené království) — HSBC Holdings plc, Vidacos Nominees Ltd v. The Commissioners for Her Majesty’s Revenue & Customs

(Věc C-569/07) (1)

(„Nepřímé daně - Kapitálové vklady - Výběr daně ve výši 1,5 % z převodu nebo vydání akcií v rámci clearingového centra („clearance service“)“)

2009/C 282/10

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Special Commissioners of Income Tax, Londýn

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: HSBC Holdings plc, Vidacos Nominees Ltd

Žalovaná: The Commissioners for Her Majesty’s Revenue & Customs

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Special Commissioners of Income Tax, Londýn — Výklad článků 10 a 11 směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů (Úř. věst. L 249, s. 25; Zvl. vyd. 09/01, s. 11), ve znění směrnice Rady 85/303/EHS ze dne 10. června 1985 (Úř. věst. L 156, s. 23; Zvl. vyd. 09/01, s. 122), a článků 43 ES, 49 ES a 56 ES — Nabídka učiněná společností „A“ usazenou v jednom členském státě získat akcie společnosti „B“ usazené v jiném členském státě výměnou za akcie společnosti „A“, které mají být kótovány na burze cenných papírů v tomto druhém členském státě — Uložení daně ve výši 1,5 % z převodu nebo vydání akcií v rámci clearingového centra („clearance service“)

Výrok

Článek 11 písm. a) směrnice Rady 69/335/EHS ze dne 17. července 1969 o nepřímých daních z kapitálových vkladů, ve znění směrnice Rady 85/303/EHS ze dne 10. června 1985, musí být vykládán v tom smyslu, že brání výběru takové daně z vydání akcií v rámci clearingového centra, o jakou se jedná ve věci v původním řízení.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/7

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 1. října 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal du travail de Nivelles — Belgie) — Ketty Leyman v. Institut national d’assurance maladie-invalidité (INAMI)

(Věc C-3/08) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Systémy sociálního zabezpečení - Dávky v invaliditě - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Článek 40 odst. 3 - Systémy dávek lišící se v závislosti na členském státu - Znevýhodnění pro migrující pracovníky - Příspěvky bez nároku na protiplnění“)

2009/C 282/11

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal du travail de Nivelles

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Ketty Leyman

Žalovaný: Institut national d’assurance maladie-invalidité (INAMI)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal du travail de Nivelles (Belgie) — Platnost s ohledem na článek 18 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35), ve znění pozdějších předpisů — Dávky v invaliditě — Překážka výkonu svobody pohybu vyplývající z existence odlišných režimů pro výplatu dávek

Výrok

Článek 39 ES musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby příslušné orgány jednoho členského státu použily vnitrostátní právní předpisy, které v souladu s čl. 40 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 647/2005 ze dne 13. dubna 2005, podmiňují vznik nároku na dávky v invaliditě uplynutím období prvotní pracovní neschopnosti v délce trvání jednoho roku, jestliže má takové použití za důsledek, že migrující pracovník do systému sociálního zabezpečení tohoto členského státu odvedl příspěvky bez nároku na protiplnění, a je tím znevýhodněn oproti nemigrujícímu pracovníkovi.

(1) Úř. věst. C 79, 29.3.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 6. října 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de Primera Instancia no 4 de Bilbao — Španělsko) — Asturcom Telecomunicaciones SL v. Cristina Rodríguez Nogueira

(Věc C-40/08) (1)

(„Směrnice 93/13/EHS - Spotřebitelské smlouvy - Nepřiměřená rozhodčí doložka - Neplatnost - Rozhodčí nález, který nabyl účinky věci rozsouzené - Nucený výkon - Pravomoc vnitrostátního soudu příslušného pro vykonávací řízení uplatnit bez návrhu neplatnost nepřiměřené rozhodčí doložky - Zásady rovnocennosti a efektivity“)

2009/C 282/12

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de Primera Instancia no4 de Bilbao

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Asturcom Telecomunicaciones SL

Žalovaná: Cristina Rodríguez Nogueira

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Juzgado de Primera Instancia no4 de Bilbao — Výklad směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, s. 29) — Přiměřené a účinné prostředky k ukončení používání nepřiměřených podmínek — Návrh na nucený výkon pravomocného rozhodčího nálezu vydaného bez účasti žalované na základě nepřiměřené rozhodčí doložky

Výrok

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládána v tom smyslu, že vnitrostátní soud, který rozhoduje o návrhu na nucený výkon pravomocného rozhodčího nálezu, vydaného bez účasti spotřebitele, musí, pokud má za tímto účelem k dispozici nezbytné informace o právním a skutkovém stavu, i bez návrhu posoudit nepřiměřenost rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené prodávajícím nebo poskytovatelem se spotřebitelem, je-li podle vnitrostátních procesních pravidel možné provést takové posouzení v rámci obdobných řízení na základě vnitrostátního práva. Jde-li o nepřiměřenou doložku, přísluší tomuto soudu vyvodit veškeré důsledky, které z toho vyplývají podle vnitrostátního práva, aby se ujistil, že tento spotřebitel nebude uvedenou doložkou vázán.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/8

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 1. října 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Unabhängiger Verwaltungssenat des Landes Vorarlberg — Rakousko) — Arthur Gottwald v. Bezirkshauptmannschaft Bregenz

(Věc C-103/08) (1)

(„Volný pohyb osob - Občanství Evropské unie - Článek 12 ES - Bezplatné poskytnutí ročního silničního kupónu zdravotně postiženým osobám - Ustanovení omezující poskytnutí takového kupónu zdravotně postiženým osobám, které mají trvalé bydliště nebo místo obvyklého pobytu v tuzemsku“)

2009/C 282/13

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Unabhängiger Verwaltungssenat des Landes Vorarlberg

Účastníci původního řízení

Žalobce: Arthur Gottwald

Žalovaný: Bezirkshauptmannschaft Bregenz

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Unabhängiger Verwaltungssenat des Landes Vorarlberg (Rakousko) — Výklad článku 12 Smlouvy o ES — Diskriminace z důvodu státní příslušnosti — Vnitrostátní právní předpisy omezující bezplatné poskytnutí silničního kupónu pro postižené osoby pouze na osoby, které mají v tuzemsku své trvalé bydliště nebo obvyklý pobyt

Výrok

Článek 12 ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jaká je dotčená ve věci v původním řízení, která vyhrazuje bezplatné vydání ročního silničního kupónu postiženým osobám, které mají své trvalé bydliště nebo obvyklý pobyt na území dotyčného členského státu, přičemž mezi ně zahrnuje i postižené osoby, které do tohoto státu pravidelně cestují z profesních nebo osobních důvodů.

(1) Úř. věst. C 142, 7.6.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/8

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 6. října 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Amsterdam — Nizozemsko) — řízení, jehož předmětem je výkon evropského zatýkacího rozkazu vydaného na Dominica Wolzenburga

(Věc C-123/08) (1)

(„Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV - Evropský zatýkací rozkaz a postupy předávání mezi členskými státy - Článek 4 bod 6 - Důvod, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu - Provedení do vnitrostátního práva - Zatčená osoba-státní příslušník vystavujícího členského státu - Nevykonání evropského zatýkacího rozkazu členským státem, který má rozkaz vykonat, podmíněné pobytem po dobu pěti let na jeho území - Článek 12 ES“)

2009/C 282/14

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Amsterdam

Účastník původního řízení

Dominic Wolzenburg

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Výklad čl. 4 bodu 6 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, s. 1; Zvl. vyd. 19/06, s. 34) — Možnost vykonávajícího justičního orgánu odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, který byl za účelem výkonu trestu odnětí svobody vydán na osobu, která se zdržuje ve vykonávajícím členském státu, nebo v něm má bydliště — Pojmy „bydliště“ a „pobyt“ — Výklad článků 12 ES, 17 ES a 18 ES — Vnitrostátní právní úprava dovolující rozdílné zacházení s hledanou osobou, jestliže tato odmítne své vydání, vykonávajícím justičním orgánem v závislosti na tom, zda hledaná osoba je státním příslušníkem vykonávajícího členského státu nebo jiného členského státu.

Výrok

Státní příslušník členského státu, který má legální trvalé bydliště v jiném členském státě, je oprávněn dovolávat se čl. 12 prvního pododstavce ES vůči takové vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon o předávání osob (Overleveringswet) ze dne 29. dubna 2004, která stanoví podmínky, za kterých příslušný justiční orgán může odmítnout vykonat evropský zatýkací rozkaz vydaný za účelem výkonu trestu odnětí svobody.

Článek 4 bod 6 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy je nutno vykládat v tom smyslu, že pokud se jedná o občana Unie, vykonávající členský stát nemůže vedle podmínky týkající se délky pobytu v tomto státě podmínit uplatnění důvodu, pro který je možné odmítnout výkon evropského zatýkacího rozkazu, jenž je stanoven v tomto ustanovení, takovými dodatečnými správními požadavky, jako je povinnost být držitelem povolení k pobytu na dobu neurčitou.

Článek 12 první pododstavec ES je nutno vykládat v tom smyslu, že nebrání právní úpravě vykonávajícího členského státu, podle níž příslušný justiční orgán tohoto státu odmítne vykonat evropský zatýkací rozkaz vydaný proti některému z jeho státních příslušníků za účelem výkonu trestu odnětí svobody, zatímco pokud se jedná o státního příslušníka jiného členského státu majícího právo pobytu založené na čl. 18 odst. 1 ES, je takovéto odmítnutí podmíněno tím, že tento státní příslušník na území uvedeného vykonávajícího členského státu nepřetržitě legálně pobýval po dobu pěti let.

(1) Úř. věst. C 116, 9.5.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/9

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 6. října 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden — Nizozemsko) — Intercontainer Interfrigo SC (ICF) v. Balkenende Oosthuizen BV, MIC Operations BV

(Věc C-133/08) (1)

(„Římská úmluva o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy - Rozhodné právo při neexistenci volby práva - Dopravní nájemní (charterová) smlouva - Kolizní kritéria - Oddělitelnost“)

2009/C 282/15

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Intercontainer Interfrigo SC (ICF)

Žalované: Balkenende Oosthuizen BV, MIC Operations BV

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hoge Raad der Nederlanden Den Haag –Výklad článku 4 Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne 19. června 1980 — Pojem „smlouva o přepravě zboží“ — Prvky — Dopravní nájemní (charterová) smlouva — Rozhodné právo při neexistenci volby práva — Kolizní kritéria.

Výrok

Článek 4 odst. 4 poslední věta Úmluvy o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřené k podpisu v Římě dne 19. června 1980, musí být vykládán v tom smyslu, že kolizní kritérium stanovené v uvedeném čl. 4 odst. 4 druhé větě se použije na dopravní nájemní (charterovou) smlouvu, která není smlouvou na jednu cestu, pouze v případě, že hlavním účelem smlouvy není pouhé poskytnutí dopravního prostředku, ale přeprava zboží jako taková.

Článek 4 odst. 1 druhá věta této úmluvy musí být vykládán v tom smyslu, že část smlouvy se může řídit právem, jež se liší od práva rozhodného pro zbytek smlouvy pouze v případě, že je její předmět nezávislý.

Pokud je kolizní kritérium použité na dopravní nájemní (charterovou) smlouvu kritériem stanoveným v čl. 4 odst. 4 uvedené úmluvy, musí se toto kritérium použít na smlouvu jako celek, ledaže je smluvní část týkající se přepravy na zbytku smlouvy nezávislá.

Článek 4 odst. 5 téže úmluvy musí být vykládán v tom smyslu, že pokud z okolností jako celku jasně vyplývá, že daná smlouva souvisí úžeji s jinou zemí, než je země určená na základě jednoho z kritérií stanovených v uvedeném čl. 4 odst. 2 až 4, přísluší soudu, aby nepoužil tato kritéria a použil právo země, se kterou uvedená smlouva souvisí nejúžeji.

(1) Úř. věst. C 158, 21.6.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/9

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 1. října 2009 — Foshan Shunde Yongjian Housewares & Hardware Co. Ltd v. Rada Evropské unie, Komise Evropských společenství, Vale Mill (Rochdale) Ltd, Pirola SpA, Colombo New Scal SpA, Italská republika

(Věc C-141/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Obchodní politika - Dumping - Dovozy žehlicích prken pocházejících z Číny - Nařízení (ES) č. 384/96 - Článek 2 odst. 7 písm. c) a článek 20 odst. 4 a 5 - Status podniku působícího v tržním hospodářství - Právo na obhajobu - Antidumpingové šetření - Lhůty stanovené podnikům k předložení jejich stanovisek“)

2009/C 282/16

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Foshan Shunde Yongjian Housewares & Hardware Co. Ltd (zástupci: J.-F. Bellis, advokát, G. Vallera, Barrister)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix, zmocněnec, E. McGovern, barrister, B.O'Connor, solicitor), Komise Evropských společenství (zástupci: H. van Vliet, T. Scharf a K.Talabér-Ritz, zmocněnci), Vale Mill (Rochdale) Ltd, Pirola SpA, Colombo New Scal SpA (zástupci: G. Berrische a G. Wolf Rechtsanwälte), Italská republika (zástupci: R. Adam, zmocněnec a W. Ferrante, avvocato dello Stato)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soud prvního stupně (šestého senátu) ze dne 29. ledna 2008 Foshan Shunde Yongjian Housewares & Hardware Co. Ltd. (T-206/07), kterým Soud zamítl navrhovatelkou podanou žalobu směřující ke zrušení nařízení Rady (ES) č. 452/2007 ze dne 23. dubna 2007 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny (Úř. věst. L 109, s. 12,, v rozsahu, v jakém toto nařízení zavádí antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken vyráběných navrhovatelkou — Právní pochybení vyplývající z věcně nesprávných zjištění Soudu a z neexistence sankce spojené s porušením práva na obhajobu konstatovaným Soudem — Výklad čl. 2 odst. 7 písm. c) a čl. 20 odst. 4 a 5 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45) — Pojem podniku „působícího v tržním hospodářství“ a dosah minimální lhůty deseti dnů poskytnuté podniku, proti kterému je vedeno antidumpingové šetření, k předložení případných připomínek

Výrok

Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 29. ledna 2008, Foshan Shunde Yongjian Housewares & Hardware v. Rada (T-206/07), se zrušuje v tom rozsahu, v jakém Soud rozhodl, že porušením čl. 20 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, nedošlo k zásahu do práva Foshan Shunde Yongjian Housewares & Hardware Co. Ltd na obhajobu.

Nařízení (ES) č. 452/2007 ze dne 23. dubna 2007 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny se zrušuje v tom rozsahu, v jakém zavádí antidumpingové clo na dovozy žehlicích prken vyráběných Foshan Shunde Yongjian Housewares & Hardware Co. Ltd.

3)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení v obou stupních.

4)	Komise Evropských společenství, Vale Mill (Rochdale) Ltd, Pirola SpA, Colombo New Scal SpA a Italská republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C158, 21.06.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/10

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 6. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-153/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Volný pohyb služeb - Články 49 ES a 36 Dohody o EHP - Přímé daně - Daň z příjmů - Osvobození od daně omezené na příjmy loterií a hazardních her pořádaných některými vnitrostátními organizacemi a subjekty“)

2009/C 282/17

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Žalované: Španělské království (zástupce: F. Díez Moreno, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článků 49 ES a 36 EHP — Vnitrostátní právní předpisy, na základě které příjmy ze loterií a hazardních her pořádaných v zahraničí podléhají dani z příjmu, zatímco příjmy z některých loterií a hazardních her pořádaných ve Španělsku dani z příjmu nepodléhají

Výrok

Španělské království tím, že zachovalo v platnosti daňové právní předpisy, které osvobozují od daně příjmy z loterií, her a sázek pořádaných ve Španělském království některými veřejnoprávními organizacemi a subjekty usazenými v tomto členském státě a vykonávajícími nevýdělečné činnosti sociální nebo podpůrné povahy, aniž by totéž osvobození bylo přiznáno příjmům z loterií, her a sázek pořádaných organizacemi a subjekty usazenými v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a vykonávajícími činnosti téhož druhu, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 49 ES a 36 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Komise Evropských společenství a Španělské království ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 142, 7.6.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/11

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 1. října 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Köln — Německo) — Gaz de France — Berliner Investissement SA v. Bundeszentralamt für Steuern

(Věc C-247/08) (1)

(„Volný pohyb kapitálu - Osvobození zisku rozdělovaného mateřské společnosti od srážkové daně v členském státě dceřiné společnosti - Pojem „společnost členského státu“ - „Société par actions simplifiée“ podle francouzského práva“)

2009/C 282/19

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Köln

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Gaz de France — Berliner Investissement SA

Žalovaný: Bundeszentralamt für Steuern

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Finanzgericht Köln (Německo) — Výklad článků 43, 48, čl. 56 odst.1 a čl. 58 odst. 1 písm. a) a odst. 3 Smlouvy ES, jakož i čl. 2 písm. a) a písm. f) přílohy směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. L 225, s. 6; Zvl. vyd. 09/01, s. 147) — Pojem „společnost členského státu“ — Zamítnutí přiznání nároku na osvobození dceřinné společnosti od srážkové daně v členském státu, proti němuž se staví mateřská společnost podle francouzského práva mající formu „société par actions simplifiée“, přičemž tato forma společnosti nebyla ještě v rozhodné době uvedena na seznamu obsaženém v příloze této směrnice

Výrok

Článek 2 písm. a) směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států ve spojení s písmenem f) přílohy této směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že společnost francouzského práva mající formu „société par actions simplifiée“ nemůže být považována za „společnost členského státu“ ve smyslu této směrnice ještě předtím, než byla uvedená směrnice změněna směrnicí Rady 2003/123/ES ze dne 22. prosince 2003.

2)	Přezkum druhé otázky neodhalil žádnou skutečnost, kterou by mohla být dotčena platnost čl. 2 písm. a) směrnice 90/435 ve spojení s písmenem f) její přílohy a s čl. 5 odst. 1 této směrnice.

(1) Úř. věst. C 223, 30.8.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/11

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 1. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Republika Malta

(Věc C-252/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Znečišťování a škodliviny - Spalovací zařízení - Omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší“)

2009/C 282/20

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Flynn a A. Alcover San Pedro, zmocněnci)

Žalovaná: Republika Malta (zástupce: S. Camilleri, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 4 odst. 1 ve spojení s přílohami IV A, VI A a VII A, a článku 12 ve spojení s přílohou VIII A.2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení (Úř. věst. L 309, s. 1; Zvl. vyd. 15/06; s. 299) — nedodržení limitních hodnot emisí stanovených pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a tuhé znečišťující látky — Zařízení Delimara a Marsa

Výrok

Republika Malta tím, že správně nepoužila směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení v rámci fungování parního generátoru fáze I elektrárny Delimara a elektrárny Marsa, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení čl. 4 odst. 1 ve spojení s článkem 12 směrnice, jakož i jejími přílohami IV částí A, VI částí A, VII částí A a VIII části A bodem 2.

2)	Republice Malta se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 197, 2.8.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/12

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 6. října 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Klagenfurt — Rakousko) — SPÖ Landesorganisation Kärnten v. Finanzamt Klagenfurt

(Věc C-267/08) (1)

(„DPH - Nárok na odpočet daně uhrazené na vstupu - Pojem „hospodářské činnosti“ - Okresní organizace politické strany - Propagační činnosti ve prospěch místních organizací strany - Výdaje související s těmito činnostmi převyšující příjmy“)

2009/C 282/21

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Klagenfurt

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: SPÖ Landesorganisation Kärnten

Odpůrce: Finanzamt Klagenfurt

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Klagenfurt (Rakousko) — Výklad čl. 4 odst. 1 a 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Pojem „hospodářská činnost“ — Provádění propagační činnosti okresní organizací politické strany ve prospěch místních organizací uvedené strany ve formě provádění akcí, výroby a doručování propagačních materiálů a pořádání každoročního plesu — Výdaje spojené s těmito činnostmi značně přesahující příjmy dosažené z vyúčtování některých z těchto činností místním organizacím, jakož i z prodeje vstupenek na ples

Výrok

Článek 4 odst. 1 a 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán tak, že činnosti spočívající ve vnější propagaci prováděné organizací politické strany členského státu nesmějí být považovány za hospodářskou činnost.

(1) Úř. věst. C 247, 27.9.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/12

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 1. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-468/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Uznávání odborných kvalifikací - Směrnice 2005/36/ES - Neprovedení“)

2009/C 282/22

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a V. Peere, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a B. Messmer, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí či neoznámení všech předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, s. 22) ve stanovené lhůtě

Výrok

1)	Francouzská republika tím, že nepřijala všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 63 této směrnice.

2)	Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 6, 10.1.2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/13

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 24. září 2009 — Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-477/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/36/ES - Uznávání odborných kvalifikací - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 282/23

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a M. Adam, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika (zástupce: C. Pesendorfer, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí právních předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, s. 22) ve stanovené lhůtě

Výrok

1)	Rakouská republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala všechny správní a právní předpisy nezbytné k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 63 této směrnice.

2)	Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 69, 21.3.2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/13

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 1. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-502/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/60/ES - Předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu - Neúplné provedení - Neoznámení prováděcích opatření“)

2009/C 282/24

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupkyně P. Dejmek a E. Adsera Ribera, zmocněnkyně)

Žalované: Španělské království (zástupce: J. López-Medel Bascones, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ustanovení nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, s. 15) ve stanovené lhůtě

Výrok

Španělské království tím, že nepřijalo všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, a tím, že neoznámilo Komisi Evropských společenství ustanovení vnitrostátního práva, pomocí nichž mělo být tohoto souladu dosaženo, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z článku 45 této směrnice.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 6, 10.1.2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/14

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 24. září 2009 — Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-504/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2006/70/ES - Úředníci a politici - Praní peněz - Neúplné provedení“)

2009/C 282/25

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupkyně: P. Dejmek a E. Adsera Ribera, zmocněnkyně)

Žalované: Španělské království (zástupce: J. López-Medel Bascones, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ve stanovené lhůtě ustanovení nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (Úř. věst. L 214, s. 29)

Výrok

Španělské království tím, že nepřijalo ve stanovené lhůtě všechna právní a správní ustanovení nezbytná k dosažení souladu se směrnicí Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici „politicky exponovaných osob“ a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 5 této směrnice.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 6, 10.1.2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/14

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 1. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Irsko

(Věc C-549/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2006/70/ES - Praní peněz a financování terorismu - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 282/26

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Dejmek a A.-A. Gilly, zmocněnci)

Žalované: Irsko (zástupce: D. O'Hagan, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (Úř. věst. L 214, s. 29), ve stanovené lhůtě

Výrok

Irsko tím, že nepřijalo veškeré právní a správní předpisy nezbytné k tomu, aby dosáhlo souladu se směrnicí Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici „politicky exponovaných osob“ a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Irsku se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 55, 7.3.2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/15

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 1. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-575/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/56/ES - Přeshraniční fúze kapitálových společností - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 282/27

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Peere a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalované: Belgické království (zástupce: D. Haven, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí nebo neoznámení předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností (Úř. věst. L 310, s. 1) ve stanovené lhůtě

Výrok

1)	Belgické království tím, že nepřijalo všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/56/ES ze dne 26. října 2005 o přeshraničních fúzích kapitálových společností, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z této směrnice.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/15

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 6. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-6/09) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/60/ES - Praní peněz a financování terorismu - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 282/28

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Peere a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalované: Belgické království (zástupce: D. Haven, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí veškerých právních předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, s. 15) nebo jejich neoznámení ve stanovené lhůtě

Výrok

Belgické království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 69, 21.3.2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/15

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 24. září 2009 — Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-8/09) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2006/17/ES - Technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 282/29

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Cattabriga a J. Sénéchal, zmocněnkyně)

Žalované: Belgické království (zástupce: D. Haven, zmocněnkyně)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí nebo neoznámení předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Komise 2006/17/ES ze dne 8. února 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o určité technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk (Úř. věst. L 38, s. 40) ve stanovené lhůtě

Výrok

Belgické království tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Komise 2006/17/ES ze dne 8. února 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o určité technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk, nesplnilo povinnosti, které pro něj z této směrnice vyplývají.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 69, 21.3.2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/16

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 22. září 2009 — Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-9/09) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Veřejné zdraví - Směrnice 2004/23/ES - Stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 282/30

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupkyně: C. Cattabriga a J. Sénéchal, zmocněnkyně)

Žalované: Belgické království (zástupkyně: D. Haven, zmocněnkyně)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí nebo neoznámení předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk (Úř. věst. L102, s. 48) ve stanovené lhůtě

Výrok

Belgické království tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk, nesplnilo povinnosti, které pro něj z této směrnice vyplývají.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 69, 21.3.2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/16

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 1. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Česká republika

(Věc C-100/09) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2007/14/ES - Prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 282/31

Jednací jazyk: čeština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Jelínek a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalovaná: Česká republika (zástupce: M. Smolek, zmocněnec)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ve stanovené lhůtě veškerých právních a správních předpisů nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (Úř. věst. L 69, s. 27)

Výrok

Česká republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 24 této směrnice.

2)	České republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 113, 16.5.2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/17

Usnesení Soudního dvora ze dne 10. července 2009 — Apple Computer, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), TKS-Teknosoft SA

(Věc C-416/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 1 písm. b) - Slovní ochranná známka QUARTZ - Námitka majitele obrazové ochranné známky Společenství QUARTZ - Zamítnutí zápisu - Podobnost výrobků - Nebezpečí záměny - Kasační opravný prostředek zjevně nepřípustný“)

2009/C 282/32

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Apple Computer, Inc. (zástupci: M. Hart a N. Kearley, solicitors)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. García Murillo, zmocněnec), TKS-Teknosoft SA

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 1. července 2008, Apple Computer v. OHIM (T-328/05), kterým Soud zamítl žalobu na neplatnost podanou přihlašovatelem obrazové ochranné známky „QUARTZ“ pro výrobky zařazené do třídy 9 proti rozhodnutí R 416/2004-4 čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), ze dne 27. dubna 2005, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí námitkového oddělení, které částečně odmítá zápis uvedené ochranné známky v rámci námitky podané majitelem obrazové ochranné známky Společenství „QUARTZ“ pro služby zařazené do tříd 9 a 42.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Apple Computer Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 301, 22.11.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/17

Usnesení Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 9. července 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg -Německo) — Kurt Wierer v. Land Baden-Württemberg

(Věc C-445/08) (1)

(„Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Řidičské průkazy - Směrnice 91/439/EHS - Odnětí vnitrostátního řidičského průkazu za řízení v opilosti - Nepředložení lékařsko-psychologického posudku nezbytného k získání nového řidičského průkazu v hostitelském členském státě - Průkaz vydaný v jiném členském státě - Ověření splnění podmínky bydliště hostitelským členským státem - Možnost opřít se o informace poskytnuté držitelem průkazu na základě povinnosti spolupráce, která mu přísluší na základě vnitrostátního práva hostitelského členského státu - Možnost provést vyšetřování v členském státě, který průkaz vydal“)

2009/C 282/33

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg

Účastníci původního řízení

Žalobce: Kurt Wierer

Žalovaná: spolková země Baden-Württemberg

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Verwaltungsgerichtshof Baden-Württemberg — Výklad článku 9 směrnice Rady 91/439/EHS ze dne 29. července 1991 o řidičských průkazech (Úř. věst. L 237, s. 1; Zvl. vyd. 07/01, s. 317) — Odmítnutí uznat řidičský průkaz vydaný v jiném členském státě při nedodržení podmínky bydliště — Možnost hostitelského členského státě vycházet pro účely ověření, zda byla v době vydání řidičského průkazu splněna podmínka bydliště, z informací poskytnutých samotným držitelem řidičského průkazu ve správním a soudním řízení na základě povinnosti spolupráce, která mu náleží, nebo popřípadě provést šetření v členském státu vydání — Držitel, kterému bylo odebráno vnitrostátní řidičské oprávnění z důvodu řízení vozidla v opilosti, a který nebyl schopen předložit lékařsko-psychologický posudek nutný k získání nového řidičského oprávnění ve státě bydliště.

Výrok

Článek 1 odst. 2, čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 a 4 směrnice Rady ze dne 29. července 1991 o řidičských průkazech, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003, musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát odmítl na svém území uznat řidičské oprávnění plynoucí z řidičského průkazu, vydaného později jiným členským státem osobě, které byl předtím v hostitelském členském státě odňat předchozí řidičský průkaz z důvodu řízení ve stavu opilosti, a pokud byl tento druhý řidičský průkaz získán mimo období zákazu podání žádosti o nový řidičský průkaz, jestliže se prokáže:

—

že na základě vysvětlení a informací, které držitel tohoto průkazu poskytl v průběhu správního nebo soudního řízení na základě povinnosti spolupráce, která mu je uložena na základě vnitrostátního práva hostitelského členského státu, nebyla členským státem, který vydal tento průkaz, zohledněna podmínka bydliště,

nebo

—

že informace získané při šetřeních vedených vnitrostátními orgány a soudy hostitelského členského státu v členském státě, který průkaz vydal, jsou spornými informacemi pocházejícími z tohoto posledně uvedeného státu, které prokazují, že držitel průkazu neměl v době vydání řidičského průkazu členským státem, který jej vydal, na jeho území své obvyklé bydliště.

(1) Úř. věst. C 32, 7.2.2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/18

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 9. července 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal de première instance de Mons — Belgie) — Régie communale autonome du stade Luc Varenne v. Belgický stát — SPF Finances

(Věc C-483/08) (1)

(„Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Šestá směrnice o DPH - Článek 10 odst. 1 a 2 - Vymáhání daně, která byla neprávem odečtena - Okamžik, od kterého běží promlčecí lhůta“)

2009/C 282/34

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal de première instance de Mons

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Régie communale autonome du stade Luc Varenne

Žalovaný: Belgický stát — SPF Finances

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Tribunal de première instance de Mons — Výklad článku 10 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1) — Pojmy „uskutečnění zdanitelného plnění“ a „vznik daňové povinnosti“ — Okamžik, od kterého běží promlčecí lhůta pro uplatnění práva vymáhat daň — Den vystavení faktury nebo den podání přiznání k dani, v němž osoba povinná k dani uplatňuje nárok na odpočet?

Výrok

Článek 10 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 2002/38/ES ze dne 7. května 2002, musí být vykládán v tomto smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě a správní praxi, které stanoví, že okamžikem, od kterého běží promlčecí lhůta pro uplatnění práva vymáhat daň z přidané hodnoty, která byla neprávem odečtena, je den podání přiznání k dani, v němž osoba povinná k dani poprvé uplatnila nárok na odpočet.

(1) Úř. věst. C 19, 24.1.2009

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice (England and Wales), Chancery Division dne 12. srpna 2009 — Interflora Inc, Interflora British Unit v. Marks & Spencer plc, Flowers Direct Online Limited

(Věc C-323/09)

2009/C 282/37

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England and Wales), Chancery Division

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Interflora Inc, Interflora British Unit

Žalované: Marks & Spencer plc, Flowers Direct Online Limited

Předběžné otázky

Pokud obchodník, který je konkurentem majitele zapsané ochranné známky a který prostřednictvím své webové stránky prodává zboží a poskytuje služby totožné s těmi, které jsou kryty ochrannými známkami, i) zvolí jako klíčové slovo pro službu sponzorovaných odkazů provozovatele vyhledávacího programu označení, které je totožné (v souladu s rozhodnutím Soudu ve věci C-291/00) s ochrannou známkou, ii) pojmenuje takovéto označení jako klíčové slovo, iii) přiřadí takové označení k URL adrese své webové stránky, iv) stanoví cenu za kliknutí, která bude placena v souvislosti s tímto klíčovým slovem, v) načasuje zobrazení sponzorovaného odkazu a vi) použije takové označení v obchodní korespondenci ohledně fakturace a plateb poplatků či správy účtu u provozovatele vyhledávacího programu, avšak samotný sponzorovaný odkaz neobsahuje takové označení nebo jakékoliv podobné označení, představuje některé z těchto jednání či všechna z nich „užívání“ označení konkurentem ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) První směrnice Rady 89/104/EHS (1) ze dne 21. prosince 1988 („směrnice o ochranných známkách“) a čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení Rady 40/94 (2) ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství („nařízení OZS“)?

2)	Je jakékoli takové užívání užíváním „pro“ zboží a služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je známka zapsána, ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice o ochranných známkách a čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení OZS?

Spadá jakékoliv takové užívání do oblasti působnosti jednoho či obou ustanovení:

a)	článku 5 odst. 1 písm. a) směrnice o ochranných známkách a čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení OZS, a

b)	(za předpokladu, že takové užívání působí újmu rozlišovací způsobilosti ochranné známky nebo protiprávně těží z dobrého jména ochranné známky) článku 5 odst. 2 směrnice o ochranných známkách a čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení OZS?

Má na odpověď na otázku 3 vliv, pokud:

a)	zobrazení sponzorovaného odkazu konkurenta v důsledku zadání dotyčného označení uživatelem je způsobilé navodit u části veřejnosti dojem, že konkurent je členem obchodní sítě majitele ochranné známky, ačkoliv tomu tak není, nebo

b)	provozovatel vyhledávacího programu nedovoluje majitelům ochranných známek v příslušném členském státě Společenství zabránit jiným osobám ve výběru označení, která jsou totožná s jejich ochrannými známkami, jako klíčových slov?

Pokud provozovatel vyhledávacího programu i) zobrazí uživateli označení, které je totožné (v souladu s rozhodnutím Soudu ve věci C-291/00) se zapsanou ochrannou známkou, ve vyhledávacích lištách umístěných v horní a dolní části stránek s výsledky vyhledávání, které obsahují sponzorovaný odkaz na webovou stránku konkurenta uvedeného výše v otázce 1, ii) zobrazí uživateli označení v rámci shrnutí výsledků vyhledávání, iii) zobrazí uživateli označení jakožto alternativní návrh, pokud uživatel zadal výraz podobný označení do vyhledávacího programu, iv) zobrazí uživateli stránku s výsledky vyhledávání obsahující sponzorovaný odkaz konkurenta v odpovědi na zadání takového označení uživatelem a v) převezme užívání takového označení uživatelem tím, že mu zobrazí stránky s výsledky vyhledávání obsahující sponzorované odkazy konkurenta, avšak samotný sponzorovaný odkaz neobsahuje takové označení nebo jakékoliv podobné označení, představuje některé z těchto jednání či všechna z nich „užívání“ označení provozovatelem vyhledávacího programu ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice o ochranných známkách a čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení OZS?

6)	Je jakékoli takové užívání užíváním „pro“ zboží a služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je známka zapsána, ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice o ochranných známkách a čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení OZS?

Spadá jakékoliv takové užívání do oblasti působnosti jednoho či obou ustanovení:

a)	článku 5 odst. 1 písm. a) směrnice o ochranných známkách a čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení OZS, a

b)	(za předpokladu, že takové užívání působí újmu rozlišovací způsobilosti ochranné známky nebo protiprávně těží z dobrého jména ochranné známky) článku 5 odst. 2 směrnice o ochranných známkách a čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení OZS?

Má na odpověď na otázku 7 vliv, pokud:

a)	zobrazení sponzorovaného odkazu konkurenta v důsledku zadání dotyčného označení uživatelem je způsobilé navodit u části veřejnosti dojem, že konkurent je členem obchodní sítě majitele ochranné známky, ačkoliv tomu tak není, nebo

b)	provozovatel vyhledávacího programu nedovoluje majitelům ochranných známek v příslušném členském státě zabránit jiným osobám ve výběru označení, která jsou totožná s jejich ochrannými známkami, jako klíčových slov?

Pokud jakékoliv takové užívání spadá do oblasti působnosti jednoho nebo obou z ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice o ochranných známkách/čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení OZS a čl. 5 odst. 2 směrnice o ochranných známkách/čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení OZS:

spočívá takové užívání v „přenosu informací poskytnutých při přijetí služby v rámci komunikační sítě“, nebo jej zahrnuje, a pokud ano, provádí provozovatel vyhledávacího programu „volbu nebo změnu obsahu informace“ ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (3) ze dne 8. června 2000, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)?

b)	spočívá takové užívání v „automatickém dočasném přechodném ukládání informace, které slouží pouze pro co možná nejúčinnější následný přenos informace na žádost jiných příjemců služby“, nebo jej zahrnuje, ve smyslu čl. 13 odst. 1 směrnice o elektronickém obchodu?

c)	spočívá takové užívání v „ukládání informací poskytovaných příjemcem služby“, nebo je zahrnuje, ve smyslu čl. 14 odst. 1 směrnice o elektronickém obchodu?

pokud užívání nespočívá výhradně na činnostech spadajících do působnosti některého z ustanovení čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 1 a čl. 14 odst. 1 směrnice o elektronickém obchodu, avšak takovéto činnosti zahrnuje, je provozovatel vyhledávacího programu vyloučen z odpovědnosti v rozsahu, v jakém takové užívání spočívá v těchto činnostech, a je-li tomu tak, může být v důsledku takového užívání přiznáno odškodnění nebo jiná finanční náhrada, a to v rozsahu, v jakém není z odpovědnosti vyňat?

10)

Pokud je odpověď na výše uvedenou otázku č. 9 taková, že užívání nespočívá výhradně na činnostech spadajících do působnosti jednoho nebo více článků 12 — 14 směrnice o elektronickém obchodu, může být konkurent shledán společně odpovědným za protiprávní jednání provozovatele vyhledávacího programu na základě vnitrostátního práva upravujícího akcesorickou odpovědnost?

(1) První směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách. Úř. věst. L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92.

(2) Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146.

(3) Úř. věst. L 178, s. 1.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bayerischer Verwaltungsgerichtshof (Německo) dne 14. srpna 2009 — Mensch und Natur AG v. Freistaat Bayern

(Věc C-327/09)

2009/C 282/38

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bayerischer Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Mensch und Natur AG

Žalovaný: Freistaat Bayern

Předběžné otázky

1)	Vylučuje čl. 249 odst. 4 ES, aby bylo dle jeho znění chápáno rozhodnutí Komise týkající se pouze jednoho dotčeného subjektu tak, že je toto rozhodnutí závazné také pro ostatní podniky, které je třeba s ohledem na smysl a účel tohoto rozhodnutí posuzovat stejně?

Je rozhodnutí Komise ze dne 22. února 2000 týkající se odmítnutí udělit povolení k uvedení na trh „Stevia rebaudiana Bertoni: Rostliny a sušené listy“ jako nové potraviny nebo nové složky potravin (2000/196/ES (1)), podle jehož článku 1 není povoleno uvádět na trh Společenství „Stevia rebaudiana Bertoni: Rostliny a sušené listy“ jako novou potravinu nebo složku potravin, závazné také vůči žalobkyni, která „Stevia rebaudiana Bertoni: Rostliny a sušené listy“ v současné době uvádí na trh Společenství?

(1) Rozhodnutí Komise ze dne 22. února 2000 týkající se odmítnutí udělit povolení k uvedení na trh „Stevia rebaudiana Bertoni: Rostliny a sušené listy“ jako nové potraviny nebo nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 [oznámeno pod číslem K(2000) 77]; Úř. věst. L 61, s. 14.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/21

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. srpna 2009 Polskou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního rozšířeného senátu) vydanému dne 10. června 2009 ve věci T-257/04, Polsko v. Komise

(Věc C-335/09 P)

2009/C 282/39

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Polská republika (zástupce: M. Dowgielewicz, zmocněnec)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně (prvního rozšířeného senátu) vydaný dne 10. června 2009 ve věci T-257/04, Polsko v. Komise v plném rozsahu;

—

prohlásit článek 3 a čl. 4 odst. 3 a 5 osmou odrážku nařízení Komise (ES) č. 1972/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o přechodných opatřeních, která mají být přijata, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty v důsledku přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (1) ve znění nařízení (ES) č. 230/2004 ze dne 10. února 2004 (2), jakož i nařízení (ES) č. 735/2004 ze dne 20. dubna 2004 (3), za neplatné;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení před Soudem prvního stupně a Soudním dvorem;

—	postoupit kasační opravný prostředek velkému senátu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Zaprvé se vytýká v rozsahu, v němž se v napadeném rozsudku konstatuje, že žaloba byla ve vztahu k nařízení č. 1972/2003 podána opožděně, a tudíž je nutné ji zamítnout jako nepřípustnou (body 32 až 63 napadeného rozsudku), že

—

nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (4) a smlouva o přistoupení byly vykládány nesprávně v rozsahu, v němž se vycházelo z toho, že počátek běhu lhůty pro podání žaloby na neplatnost nařízení č. 1972/2003 počala běžet dnem zveřejnění tohoto nařízení v úředních jazycích Společenství patnácti členských států a tudíž začala běžet před uzávěrkou zveřejnění v úředních jazycích rozšířeného Společenství;

—	článek 230 odst. 4 ES byl vykládán nesprávně v rozsahu, v němž se vycházelo z toho, že Polská republika jako právnická osoba mohla na základě tohoto ustanovení podat před přistoupením k Evropské unii účinně žalobu na neplatnost nařízení č. 1972/2003;

—	tím, že Polské republice bylo odepřeno právo nechat soudem přezkoumat legalitu nařízení č. 1972/2003, ačkoliv bylo nařízení adresováno Polsku jako členskému státu, byla porušena zásada společenství práva a zásada účinné soudní ochrany;

—

tím, že Polské republice bylo odepřeno právo nechat soudem přezkoumat legalitu opatření, kterým byly protiprávně změněny podmínky přístupu Polské republiky k Evropské unii a byla narušena rovnováha práv a povinností vyplývajících z příslušnosti ke Společenství, byla porušena zásada solidarity a zásada dobré víry;

—	Soud prvního stupně se dopustil procesního pochybení, neboť tvrzení Polské republiky týkající se porušení zásady solidarity a zásady dobré víry nepřezkoumal a napadený rozsudek dostatečně neodůvodnil.

Zadruhé se v rozsahu, v němž byl v napadeném rozsudku zamítnut návrh na prohlášení části nařízení č. 735/2004, kterou bylo sedm kategorií produktů z Polské republiky podřízeno opatření podle čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1972/2003, za neplatnou (body 80-136 napadeného rozsudku), vytýká, že

—

tím, že existovala domněnka, že výše poplatku stanovená v čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1972/2003 je vhodná a nezbytná k dosažení cílů sporného přechodného opatření, ačkoliv by k vyloučení spekulací a neutralizaci spekulativních zisků postačoval poplatek ve výši rozdílu celních sazeb, a vzhledem ke skutečnosti, že vyšší poplatek s ohledem na okamžik jeho zavedení (11 dní před datem přistoupení) nemohl přispět k dosažení cíle prevence a neexistuje souvislost mezi výší zavedeného poplatku a jeho domnělými cíly; došlo k porušení článku 41 aktu o přistoupení a zásady proporcionality;

—	tím, že existovala domněnka, že výše poplatku stanoveného v čl. 4 odst. 3 nařízení č. 1972/2006 byla stanovena na základě objektivních rozlišovacích kritérií, došlo k porušení zásady zákazu diskriminace.

Zatřetí se v rozsahu, v němž byl v napadeném rozsudku zamítnut návrh na prohlášení části nařízení č. 735/2004, kterou bylo sedm kategorií produktů z Polské republiky zahrnuto do seznamu produktů podle čl. 4 odst. 5 osmé odrážky nařízení č. 1972/2003, prohlásit za neplatnou (body 137 až 160 napadeného rozsudku), vytýká, že

—

tím, že existovala domněnka, že výběr poplatků stanovených v článku 4 nařízení č. 1972/2003 za produkty, pro které platily v Polské republice před přistoupením vyšší nebo stejně vysoké dovozní clo jako clo platné ve Společenství, je pro dosažení cílů opatření stanovených v tomto nařízení nezbytný, došlo k porušení článku 41 aktu o přistoupení a zásady proporcionality.

Začtvrté se v rozsahu, v němž byl v napadeném rozsudku zamítnut návrh na prohlášení části nařízení č. 735/2004, kterou bylo sedm kategorií produktů z Polské republiky podřízeno opatření podle článku 3 nařízení č. 1972/2003, prohlásit za neplatnou (body 161 až 249 napadeného rozsudku), vytýká, že

—

tím, že existovala domněnka, že článek 3 nařízení č. 1972/2003 je nezbytný pro zajištění praktické účinnosti článku 4 tohoto nařízení a na základě článku 41 aktu o přistoupení mohl být přijat jako výjimka z ustanovení aktu o přistoupení, došlo k porušení práva Společenství — tj. článek 3 nařízení č. 1972/2003 a článek 41 aktu o přistoupení byly nesprávně vykládány a byla porušena zásada hierarchie právních norem;

—	tím, že existovala domněnka, že odůvodnění napadeného přechodného opatření je dostatečné, byl porušen článek 253 ES;

—	tím, že existovala domněnka, že přechodná opatření, která byla přijata na základě článku 41 aktu o přistoupení, není třeba přezkoumat ohledně jejich slučitelnosti s článkem 25 ES, došlo k porušení zásady volného pohybu zboží;

—

tím, že bylo za objektivně odůvodněné považováno to, že s hospodářským subjektem z Polské republiky a hospodářským subjektem ze Společenství patnácti členských států by bylo zacházeno rozdílně v rozsahu, v němž by se na produkty, pokud by byly ke dni přistoupení předmětem režimu s podmíněným osvobozením od cla, a před přistoupením by se nacházely ve volném oběhu v Polské republice, uplatnilo by se dovozní clo erga omnes a na stejné produkty, pokud by se před přistoupením nacházely ve volném oběhu ve Společenství patnácti členských států a nebyla by pro ně zažádána dovozní náhrada, by byly od tohoto cla osvobozeny, došlo k porušení zásady zákazu diskriminace;

—	tím, že existovala domněnka, že Společenství nevytvořilo situaci, která mohla u polského hospodářského subjektu vyvolat legitimní očekávání, došlo k porušení zásady legitimního očekávání.

(1) Úř. věst. L 293, 11.11.2003, s. 3; Zvl. vyd. 03/40, s. 474.

(2) Úř. věst. L 39, 11.2.2004, s.13; Zvl. vyd. 03/42, s. 443.

(3) Úř. věst. L 114, 21.4.2004, s. 13; Zvl. vyd. 03/44, s. 111.

(4) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/23

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. srpna 2009 Polskou republikou proti usnesení Soudu prvního stupně (prvního rozšířeného senátu) vydanému dne 10. června 2009 ve věci T-258/04, Polsko v. Komise

(Věc C-336/09 P)

2009/C 282/40

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Polská republika (zástupce: M. Dowgielewicz, zmocněnec)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství, Kyperská republika

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit usnesení Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 10. června 2009, Polsko v. Komise (T-258/04) v plném rozsahu;

—

prohlásit článek 5, čl. 6 odst. 1, 2 a 3, čl. 7 odst. 1, jakož i čl. 8 odst. 2 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 60/2004 ze dne 14. ledna 2004, kterým se stanoví přechodná opatření v odvětví cukru z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (1) za neplatné;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení před Soudem prvního stupně a Soudním dvorem;

—	postoupit kasační opravný prostředek velkému senátu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Konstatováním, že lhůta pro podání žaloby na neplatnost nařízení č. 60/2004 začala běžet dnem zveřejnění tohoto nařízení v úředních jazycích Společenství patnácti členských států, tedy před uzávěrkou zveřejnění v úředních jazycích rozšířeného Společenství, byl proveden nesprávný výklad nařízení Rady Evropského hospodářského společenství č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (2) a smlouva o přistoupení.

Konstatováním, že Polská republika mohla před přistoupením k Evropské unii na základě čl. 230 odst. 4 ES jako právnická osoba účinně podat žalobu na neplatnost nařízení č. 60/2004, byl proveden nesprávný výklad tohoto ustanovení.

Tím, že Polské republice bylo odepřeno právo na soudní přezkum legality nařízení č. 60/2004, ačkoliv jí bylo toto nařízení adresováno jako členskému státu, došlo k porušení zásady společenství práva a zásady účinné soudní ochrany.

Tím, že Polské republice bylo odepřeno právo na soudní přezkum legality právního aktu, který mění podmínky přistoupení Polské republiky k Evropské unii a narušuje rovnováhu práv a povinností vyplývajících z příslušnosti ke Společenství, je porušována zásada solidarity a zásada dobré víry.

Tím, že se Soud nezabýval argumenty Polské republiky vztahujícími se k porušení zásady solidarity a zásady dobré víry a napadené usnesení dostatečně neodůvodnil, došlo k porušení zásad řízení před Soudem prvního stupně.

(1) Úř. věst. L 9, 15.1.2004, s. 8; Zvl. vyd. 03/42, s. 125.

(2) Úř. věst. L 17, 6.10.1958, s. 385; Zvl. vyd. 01/01, s. 3.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/23

Kasační opravný prostředek podaný dne 20. srpna 2009 Radou Evropské unie proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 17. června 2009 ve věci T-498/04, Zhejiang Xinan Chemical Industrial Group Co. Ltd v. Rada Evropské unie

(Věc C-337/09 P)

2009/C 282/41

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix, zmocněnec, G. Berrisch, Rechtsanwalt a G. Wolf, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Zhejiang Xinan Chemical Industrial Group Co. Ltd, Komise Evropských společenství, Association des Utilisateurs et Distributeurs de l'AgroChimie Européenne (Audace)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka žádá, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 17. června 2009;

—	rozhodl ve věci a zamítl žalobu v plném rozsahu;

—	podpůrně vrátil věc Soudu prvního stupně; a

—	v každém případě uložil náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a nákladů řízení před soudem prvního stupně žalobci v prvním stupni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že se Soud prvního stupně:

dopustil nesprávného právního posouzení, když dvě podmínky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) nařízení Rady (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) („základní nařízení“), konkrétně požadavky, aby žádosti o přiznání statusu podniku působícího v tržním hospodářství byly doloženy dostačujícími důkazy o tom, že rozhodnutí uvedená v daném ustanovení byla učiněna „na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku“ a „bez zásadních zásahů státu v této záležitosti“, považoval za jedinou podmínku, a tím učinil druhou z obou podmínek nadbytečnou;

dopustil nesprávného právního posouzení, když slovo „zásadní“ v sousloví „bez zásadních zásahů státu“ podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení vyložil tak, že odkazuje na úvahy či důvody pro zásah státu, tedy zda byl založen čistě na obchodních úvahách či úvahách vlastních státu, ačkoli takový výklad nemá žádnou oporu ve znění uvedeného ustanovení;

dopustil nesprávného právního posouzení, když převrátil důkazní břemeno a požadoval, aby Rada při zamítnutí přiznání statusu podniku působícího v tržním hospodářství podniku ze země se státem kontrolovaným hospodářstvím prokázala, že rozhodnutí společnosti podle čl. 2 odst. 7 písm. c) byla ovlivněna úvahami vlastními danému státu, jako protiklad k obchodním úvahám;

dopustil nesprávného právního posouzení, když shledal, že se Rada dopustila zjevně nesprávného posouzení, když dospěla k závěru, že existuje významná kontrola státu nad žalobkyní ve vztahu k určování vývozních cen pro dotčený produkt prostřednictvím i) pověření Čínské obchodní komory pro dovozce a vývozce kovů, minerálů & chemických látek, aby stanovila minimální cenu, ověřovala a vetovala vývozy nerespektující tuto cenu; a ii) prosazování minimální ceny zabráněním vývozním transakcím, jež nebyly schváleny uvedenou obchodní komorou. Konkrétně se Soud prvního stupně dopustil nesprávného právního posouzení když shledal, že Rada zpochybnila důkazní sílu či dostatečnost důkazů předložených navrhovatelkou týkajících se toho, že systém zavedený obchodní komorou a podporovaný čínskými orgány pro vývoz ve skutečnosti neomezil možnost vývozců nezávisle stanovit vývozní ceny;

5)	dopustil nesprávného právního posouzení, když shledal, že na základě ostatních zjištění se Rada dopustila zjevně nesprávného posouzení, když odmítla přiznat navrhovatelce status podniku působícího v tržním hospodářství.

(1) Úř. věst. L 56, s 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Unabhängiger Verwaltungssenat Wien (Rakousko) dne 24. srpna 2009 — Yellow Cab Verkehrsbetriebs GmbH

(Věc C-338/09)

2009/C 282/42

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Unabhängiger Verwaltungssenat Wien

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Yellow Cab Verkehrsbetriebs GmbH

Žalovaný: Magistrát města Vídeň

Předběžné otázky

a)	aby žadatel o povolení, společnost EU, již před zahájením provozu linkové dopravy, a zvláště k okamžiku udělení povolení, musel disponovat sídlem nebo organizační složkou umístěnou v členském státě úřadu rozhodujícího o tomto povolení;

b)	aby žadatel o povolení, společnost EU, nejpozději k okamžiku zahájení provozu linkové dopravy musel disponovat sídlem nebo organizační složkou umístěnou v členském státě úřadu rozhodujícího o tomto povolení;

Je slučitelné se svobodou usazování a svobodou volného pohybu služeb ve smyslu článku 49 a násl. Smlouvy o ES a právem hospodářské soutěže Evropského společenství ve smyslu článku 81 a násl. Smlouvy o ES, aby vnitrostátní předpis stanovil jako podmínku pro udělení povolení k provozu osobní linkové dopravy, s ohledem na vybavení prostředku hromadné veřejné dopravy, který pravidelně objíždí stanovené zastávky dle jízdního řádu, že je třeba udělení povolení odmítnout tehdy, pokud by v případě zahájení provozu osobní dopravy na požadovaných linkách byly výnosy konkurenčních společností, které jezdí na zčásti nebo zcela identických linkách, v důsledku provozu těchto linek významným způsobem omezeny tak, že by provoz těchto linek s ohledem na tržní kritéria již nebyl výnosný.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof 's-Gravenhage (Nizozemsko) dne 28. srpna 2009 — Staat der Nederlanden v. Denkavit Nederland b.v., Cehave Landbouwbelang Voeders b.v., Arie Blok b.v., Internationale Handelsmaatschappij „Demeter“ b.v.

(Věc C-346/09)

2009/C 282/44

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Gerechtshof 's-Gravenhage

Účastníci původního řízení

Žalobce: Staat der Nederlanden

Žalované: Denkavit Nederland b.v., Cehave Landbouwbelang Voeders b.v., Arie Blok b.v., Internationale Handelsmaatschappij „Demeter“ b.v.

Předběžné otázky

Je nutné vykládat právo Společenství, zejména směrnici 90/425/EHS (1), rozhodnutí 94/381/ES (2) a rozhodnutí 2000/766/ES (3) v tom smyslu, že takový vnitrostátní zákaz, jako je zákaz článku 2 přechodného nařízení, který z důvodu ochrany proti BSE zakazuje výrobu a obchod se zpracovanými živočišnými bílkovinami za účelem zkrmování hospodářskými užitkovými zvířaty, je neslučitelný s právem Společenství, pokud takový vnitrostátní zákaz

—	vstoupil v platnost již dne 15. prosince 2000 (tedy dříve než rozhodnutí 2000/766/ES) a

—	přechodně (až do přijetí rozhodnutí 2000/766/ES (4) ze dne 29. prosince 2000) platil rovněž pro rybí moučku a fosforečnan vápenatý?

(1) Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 224, s. 29; Zvl. vyd. 03/10, s. 138).

(2) Rozhodnutí Komise 94/381/ES ze dne 27. června 1994 o některých ochranných opatřeních proti bovinní spongiformní encefalopatii a zkrmování bílkovin pocházejících ze savců (Úř. věst. L 172, s. 23). (neoficiální překlad)

(3) Rozhodnutí Rady 2000/766/ES ze dne 4. prosince 2000 o některých ochranných opatřeních proti přenosným spongiformním encefalopatiím a zkrmování živočišných bílkovin (Úř. věst. L 306, s. 32). (neoficiální překlad)

(4) Rozhodnutí Komise 2001/9 ze dne 29. prosince 2000 o kontrolních opatřeních k provedení rozhodnutí Rady 2000/766/ES o některých ochranných opatřeních proti přenosným spongiformním encefalopatiím a zkrmování živočišných bílkovin (Úř. věst. L 2, s. 32). (neoficiální překlad)

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bezirksgericht Linz (Rakousko) dne 31. srpna 2009 — trestní řízení proti Jochenu Dickingerovi a Franzi Ömerovi

(Věc C-347/09)

2009/C 282/45

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bezirksgericht Linz

Účastníci původního trestního řízení

Jochen Dickinger a Franz Ömer

Předběžné otázky

Mají být články 43 a 49 ES vykládány v tom smyslu, že v zásadě brání vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava obsažená v § 3 ve spojení s § 14, § 15 a § 21 rakouského Glückspielgesetz (zákon o hazardních hrách), které stanoví,

—

že koncesi na provozování hazardních her (např. loterií, elektronických loterií atd.) lze udělit pouze jedinému uchazeči o koncesi na období do 15 let, který musí být mimo jiné kapitálovou společností se sídlem v tuzemsku, nesmí zřizovat pobočky mimo území Rakouska, musí disponovat splaceným základním kapitálem v minimální výši 109 000 000, eur a Spolek od něj s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem může očekávat nejvyšší příjmy z poplatků;

—

že koncesi na provozování heren lze udělit maximálně dvanácti uchazečům o koncesi na období do 15 let, kteří musí být mimo jiné akciovými společnostmi se sídlem v tuzemsku, nesmí zřizovat pobočky mimo území Rakouska, musí disponovat splaceným základním kapitálem ve výši minimálně 22 000 000, eur a územní celky od nich s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem mohou očekávat nejvyšší příjmy z poplatků?

Tyto otázky vyvstávají zejména v situaci, kdy je společnost Casinos Austria AG majitelem všech dvanácti koncesí na provozování heren, které byly dne 18. prosince 1991 uděleny na nejdelší období 15 let a v mezidobí byla jejich platnost prodloužena bez vyhlášení nebo oznámení veřejné zakázky.

b)	Pokud ano, lze takovou právní úpravu odůvodnit důvody obecného zájmu spočívajícího v omezení činnosti týkající se sázek i v případě, že majitelé koncesí uplatňují v takřka monopolním postavení prostřednictvím velkých výdajů na reklamu expanzivní politiku v oblasti hazardních her?

Pokud ano, musí vnitrostátní soud v rámci přezkumu proporcionality takové právní úpravy, jejímž cílem je předcházet páchání trestné činnosti tím, že osoby podnikající v této oblasti se podrobí kontrole a činnostem týkajícím se hazardních her budou stanoveny meze, jež podléhají těmto kontrolám, zohlednit skutečnost, že uvedené se vztahuje i na přeshraniční poskytovatele služeb, kteří beztak podléhají přísným podmínkám a kontrolám souvisejícím s jejich koncesemi v členském státě usazení?

Mají se základní svobody zakotvené ve Smlouvě o ES, zejména volný pohyb služeb podle článku 49 ES, vykládat v tom smyslu, že bez ohledu na výlučnou pravomoc, kterou členské státy v oblasti trestního práva procesního v zásadě nadále disponují, se i trestně právní ustanovení členského státu musí posuzovat s ohledem na právní předpisy Společenství, pokud je způsobilé znemožnit nebo narušit výkon některé z uvedených základních svobod?

a)	Má se článek 49 ES ve spojení s článkem 10 ES vykládat v tom smyslu, že kontroly prováděné ve státě, v němž je poskytovatel služeb usazen, a záruky poskytnuté v tomto státě je třeba ve smyslu zásady vzájemné důvěry zohlednit ve státě, kde dochází k poskytování služeb?

Pokud ano, má se článek 49 ES dále vykládat v tom smyslu, že v případě omezení volného pohybu služeb provedeného z důvodů obecného zájmu je třeba přihlédnout k tomu, zda tento obecný zájem není již dostatečně zohledněn v právních předpisech, kontrolách a prověrkách, kterým poskytovatel služeb podléhá ve státě, kde je usazen?

Pokud ano, je při přezkumu proporcionality ustanovení členského státu, které sankcionuje přeshraniční poskytování služeb v oblasti hazardních her bez vnitrostátní koncese, třeba přihlížet k tomu, že bezpečnostně politické zájmy, na které se odvolává stát, v němž dochází k poskytování služeb, s cílem odůvodnit omezení základní svobody byly dostatečně zohledněny již ve státě usazení prostřednictvím přísného povolovacího řízení a dozoru?

d)	Pokud ano, musí přitom vnitrostátní soud v rámci přezkumu proporcionality takového omezení přihlížet k tomu, že příslušné právní předpisy se ve státě, v němž je poskytovatel služeb usazen, vyznačují dokonce přísnější kontrolou než právní předpisy státu, v němž dochází k poskytování služeb?

Vyžaduje zásada proporcionality v případě sankcionovatelného zákazu hazardní hry vydaného z bezpečnostně politických důvodů, jako je ochrana hráčů a potírání kriminality dále to, aby vnitrostátní soud rozlišoval mezi poskytovateli služeb nabízejícími hazardní hry bez jakéhokoli povolení na straně jedné a poskytovateli služeb, kteří jsou usazeni a získali koncesi v jiných členských státech EU a tuto činnost vykonávají v rámci volného pohybu služeb, kterého za tímto účelem využívají, na straně druhé?

Je při přezkumu proporcionality ustanovení členského státu, které zakazuje přeshraniční poskytování služeb v oblasti hazardních her bez vnitrostátní koncese nebo povolení pod hrozbou trestně právních sankcí, nakonec třeba přihlížet k tomu, že provozovateli hazardních her, který získal v jiném členském státě řádně licenci, nebylo umožněno získat vnitrostátní licenci v důsledku objektivních nepřímých diskriminačních omezení přístupu a že řízení o udělení licence a dozor ve státě usazení se vyznačuje úrovní ochrany minimálně srovnatelnou s vnitrostátním řízením o udělení licence a dozorem?

a)	Má se článek 49 ES vykládat v tom smyslu, že přechodná povaha poskytování služeb znemožňuje poskytovateli služeb vybudovat si v hostitelském státě určitou infrastrukturu (například server), aniž by byl v tomto členském státě považován za usazeného?

Má se článek 49 ES dále vykládat v tom smyslu, že zákaz adresovaný vnitrostátním subjektům zabezpečujícím podporu a poradenství zákazníkům, usnadňovat poskytovateli služeb se sídlem v jiném členském státě poskytování jeho služeb, představuje omezení volného pohybu služeb tohoto poskytovatele služeb i tehdy, když jsou subjekty zabezpečující podporu a poradenství zákazníkům usazeni ve stejném členském státě jako část příjemců příslušné služby?

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/27

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. září 2009 ThyssenKrupp Nirosta AG, dříve ThyssenKrupp Stainless AG, proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 1. července 2009 ve věci T-24/07, ThyssenKrupp Stainless AG v. Komise Evropských společenství

(Věc C-352/09 P)

2009/C 282/47

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): ThyssenKrupp Nirosta AG, dříve ThyssenKrupp Stainless AG (zástupci: M. Klusmann a S. Thomas, advokáti)

Další účastnice řízení (odpůrkyně): Komise Evropských společenství

Návrhová žádání navrhovatelky

1)	Navrhovatelka navrhuje zrušit v plném rozsahu rozsudek Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydaný dne 1. července 2009 ve věci T-24/07 (ThyssenKrupp Stainless AG v. Komise);

2)	podpůrně vrátit věc k novému rozhodnutí Soudu prvního stupně;

3)	dále podpůrně přiměřeně snížit pokutu uloženou navrhovatelce v článku 2 napadeného rozhodnutí odpůrkyně ze dne 20. prosince 2006;

4)	uložit odpůrkyni náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Předmětem tohoto kasačního opravného prostředku je rozsudek Soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba navrhovatelky na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2006 v řízení podle článku 65 UO. Projednávaná věc se týká porušení kartelového práva v souvislosti s trhem pro výrobky z ušlechtilé oceli, které podle tvrzení odpůrkyně skončilo v lednu roku 1998. Protiprávní jednání spadalo do oblasti působnosti článku 65 UO.

Navrhovatelka opírá svůj kasační opravný prostředek o pět důvodů kasačního opravného prostředku.

V prvním důvodu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje porušení zásady nulla poena sine lege, článku 23 nařízení (ES) č. 1/2003 (dále jen „článek 23 nařízení 1/2003“) a článku 5, čl. 7 odst. 1 a článku 83 ES, jakož i k narušení suverenity signatářských států ESUO v rozsahu, ve kterém Soud potvrdil právní základ použitý odpůrkyní skládající se z čl. 65 odst. 1 UO ve spojení s článkem 23 nařízení 1/2003. Článek 65 odst. 1 UO podle navrhovatelky nepředstavuje od skončení platnosti Smlouvy o ESUO platné sankční ustanovení. Proto odpůrkyně jednala sine lege. Uložení pokuty nelze doplňkově opírat ani o článek 23 nařízení 1/2003. Toto ustanovení umožňuje v souladu s vymezením pravomocí ve Smlouvě jen ukládání sankcí za jednání v rozporu s právními předpisy Evropského společenství, nikoli právními předpisy Evropského společenství uhlí a oceli.

V druhém důvodu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka namítá, že došlo k porušení zásad res iudicata a nulla poena sine lege, jakož i k nesprávnému použití článku 23 nařízení 1/2003, v rozsahu, ve kterém Soud potvrdil názor odpůrkyně, že navrhovatelka může být činěna odpovědnou za protiprávní jednání, kterého se dopustila Thyssen Stahl AG, namísto ní. Thyssen Stahl AG existuje nadále jako solventní společnost, a odpůrkyně proto mohla uplatnit svůj nárok vůči ní. Takto Soudní dvůr rozhodl ve svém rozsudku z roku 2005 ve spojených věcech C-65/02 P a C-73/02 P, pokud jde o původní rozhodnutí odpůrkyně z roku 1998. I kdyby Soudní dvůr ve svém rozsudku předpokládal, že došlo k materiálnímu přechodu odpovědnosti na navrhovatelku, nemá to právní účinky pro řízení v projednávané věci, neboť toto vychází z nového rozhodnutí odpůrkyně. Navrhovatelka dále na základě svého prohlášení, v němž byl deklarován pouze přechod odpovědnosti podle občanského práva, v žádném případě nemůže být odpovědná za Thyssen Stahl AG, neboť prohlášení učiněné mezi stranami, které jsou podniky, nikdy nemůže vést k přechodu povinnosti zaplatit pokutu.

V třetím důvodu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje porušení zásady určitosti. Z právního základu pro uložení sankce obsaženého v článku 23 nařízení 1/2003, který Soud potvrdil, nelze dostatečně jasně a jednoznačně vyčíst, že se týká porušení čl. 65 odst. 1 UO. Kromě toho koncept „přechodu odpovědnosti na základě prohlášení“, ze kterého vycházela odpůrkyně a Soud, není dostatečně jasně a jednoznačně legálně vymezen ani v podmínkách jeho použití, ani v jeho právních následcích.

Ve čtvrtém důvodu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje porušení právních předpisů upravujících promlčení. Jelikož navrhovatelce má být uložena pouze pokuta jako následek porušení, za které měla být původně odpovědná Thyssen Stahl AG, je třeba zaměřit se na Thyssen Stahl AG, i pokud jde o promlčení. Jelikož tato společnost nepodala žádný opravný prostředek proti původnímu rozhodnutí odpůrkyně, nebyl vůči ní zastaven běh promlčecí lhůty. V současnosti proto došlo k promlčení, takže vznik odvozené odpovědnosti navrhovatelky za Thyssen Stahl AG je vyloučen.

Pátý důvod kasačního opravného prostředku se týká porušení zásad výpočtu pokuty. Soud neprávem vyloučil možnost snížení pokuty, přestože navrhovatelka v projednávaném řízení nesporně uvedla veškeré skutečnosti, které byly Komisí hodnoceny jako porušení čl. 65 odst. 1 UO. Bonifikace takové spolupráce neměla být zamítnuta s odůvodněním, že navrhovatelka se z právních důvodů obrátila proti použití čl. 65 odst. 1 UO a rovněž z právních důvodů odmítá přechod odpovědnosti z Thyssen Stahl AG na sebe. Poukaz na nepřípustná právní hodnocení nevede ke snížení hodnoty spolupráce, neboť právní otázky je vždy třeba zkoumat bez návrhu a nikdy, tj. nezávisle na přiznání stran, by nemělo docházet k přijímání nezákonných rozhodnutí orgánů.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 4. září 2009 — Pensionsversicherungsanstalt v. Dr. Christine Kleist

(Věc C-356/09)

2009/C 282/49

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof (Rakousko)

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Pensionsversicherungsanstalt

Žalovaná: Dr. Christine Kleist

Předběžné otázky

Je nutno čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky (1) ve znění směrnice 2002/73/ES vykládat v tom smyslu, že — v rámci systému pracovního práva, který u obecné ochrany zaměstnanců před výpovědí vychází z jejich sociální (finanční) odkázanosti na pracovní místo — brání ustanovení kolektivní smlouvy, které stanoví zvláštní ochranu před výpovědí, která jde nad rámec obecné zákonné ochrany před výpovědí pouze do okamžiku, kdy obvykle existuje sociální (finanční) zabezpečení prostřednictvím vyplácení starobního důchodu, pokud nárok na tento starobní důchod vzniká pro muže a ženy v rozdílných okamžicích?

Brání čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 76/207/EHS ve znění směrnice 2002/73/ES v rámci uvedeného systému pracovního práva rozhodnutí veřejnoprávního zaměstnavatele, který dává výpověď zaměstnankyni několik měsíců po okamžiku, kdy dosáhla zabezpečení prostřednictvím starobního důchodu proto, aby zaměstnal nové zaměstnance, kteří již čekají na trhu práce.

(1) Úř. věst. L 39, s. 40; Zvl. vyd. 05/01, s. 187.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/29

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 17. září 2009 — Josep Penarroja Fa v. Procureur général près la Cour d'appel de Paris

(Věc C-372/09)

2009/C 282/50

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobce: Josep Penarroja Fa

Žalovaný: Procureur général près la Cour d'appel de Paris

Předběžné otázky

1)	Je třeba článek 50 Smlouvy o ES vykládat tak, že se za výše popsaných podmínek může vztahovat i na úkoly svěřené v rámci sporu předloženého vnitrostátním soudům odborníkovi ve funkci znalce ustanoveného soudem rozhodujícím o daném sporu?

Je třeba účast na výkonu veřejné moci podle čl. 45 prvního pododstavce Smlouvy o ES vykládat tak, že se vztahuje i na funkci znalce ustanoveného francouzským soudem, jak ji upravuje francouzský code de procédure civile (občanský soudní řád) a code de procédure pénale (trestní řád), jakož i zákon č. 71-498 ze dne 29. června 1971 a vládní nařízení č. 2004-1463 ze dne 23. prosince 2004?

Je třeba články 43 a 49 Smlouvy o ES vykládat v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, jaká vyplývá ze zákona č. 71-498 ze dne 29. června 1971, ve znění pozdějších předpisů, a z vládního nařízení č. 2004-1463 ze dne 23. prosince 2004, ve znění pozdějších předpisů, podle níž je zápis do seznamu vedeného odvolacím soudem podmíněn splněním požadavků na věk, kvalifikaci, bezúhonnost a nezávislost, která však nepočítá se zohledněním skutečnosti, že žadateli bylo již přiznáno postavení znalce soudy státu jeho původu, ani nestanoví použití jiných způsobů ověřování jeho vlastností?

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 17. září 2009 — Josep Penarroja Fa v. Procureur général près la Cour de cassation

(Věc C-373/09)

2009/C 282/51

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobce: Josep Penarroja Fa

Žalovaný: Procureur général près la Cour de cassation

Předběžné otázky

1)	Je třeba článek 50 Smlouvy o ES vykládat tak, že se za [podmínek popsaných v předkládacím rozhodnutí] může vztahovat i na úkoly svěřené v rámci sporu předloženého vnitrostátním soudům odborníkovi ve funkci znalce ustanoveného soudem rozhodujícím o daném sporu?

Je třeba články 43 a 49 Smlouvy o ES vykládat v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, jaká vyplývá ze zákona č. 71-498 ze dne 29. června 1971, ve znění pozdějších předpisů, a z vládního nařízení č. 2004-1463 ze dne 23. prosince 2004, ve znění pozdějších předpisů, a podle níž jsou zápis na celostátní seznam a označení soudního znalce činného pro Cour de cassation vyhrazeny odborníkům zapsaným po dobu nejméně tří let do seznamu vedeného některým z francouzských odvolacích soudů?

Je třeba čl. 3 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 (1) vykládat v tom smyslu, že pod něj spadá i výkon činnosti soudního znalce pod označením soudního znalce činného pro Cour de cassation za podmínek stanovených zákonem č. 71-498 ze dne 29. června 1971, ve znění pozdějších předpisů, a vládním nařízením č. 2004-1463 ze dne 23. prosince 2004, ve znění pozdějších předpisů?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, s. 22).

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/30

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. září 2009 Melli Bank plc proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) vydanému dne 9. července 2009 ve spojených věcech T-246/08 a T-332/08, Melli Bank plc v. Rada Evropské unie podporovaná Francouzskou republikou, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Komisí Evropských společenství

(Věc C-380/09 P)

2009/C 282/52

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Melli Bank plc (zástupci: S. Gadhia, solicitor, T. Din, solicitor, D. Anderson QC, R. Blakeley, barrister)

Další účastníci řízení: Rada Evropské unie, Francouzská republika, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka žádá, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek;

—	přijal žaloby ve věcech T-246/08 a T-332/08;

—	zrušil bod 4 tabulky B přílohy rozhodnutí Rady 2008/475/ES (1) o omezujících opatřeních vůči Íránu, a to v rozsahu, v jakém se týká Melli Bank plc.;

—	pokud Soudní dvůr shledá, že čl. 7 odst. 2 písm. d) nařízení Rady 423/2007/ES (2) má závazný účinek, prohlásil čl. 7 odst. 2 písm. d) daného nařízení za nepoužitelný; a

—	uložil Radě náhradu nákladů řízení vzniklých v rámci kasačního opravného prostředku a v řízení před Soudem prvního stupně

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že Soud prvního stupně se v napadeném rozsudku dopustil několikanásobného nesprávného právního posouzení, a jednal tak v rozporu s právem Společenství ve čtyřech hlavních bodech:

1)	Soud se dopustil nesprávného právního posouzení, když provedl nesprávný výklad čl. 7 odst. 2 písm. d) nařízení, jako právního předpisu se závazným účinkem;

2)	Soud se dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že čl. 7 odst. 2 písm. d) nařízení je v souladu se zásadou práva Společenství, a to se zásadou proporcionality;

3)	Soud se dopustil nesprávného právního posouzení, když formuloval a provedl test za účelem určení, zda je navrhovatelka ve vlastnictví a pod kontrolou mateřské společnosti; a

4)	Soud se dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že Rada splnila svoji povinnost odůvodnit své rozhodnutí o zařazení navrhovatelky.

5)	Uložit Radě náhradu nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a řízení před Soudem prvního stupně.

(1) Rozhodnutí Rady 2008/475/ES ze dne 23. června 2008, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č.423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 163, s. 29).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 423/2007 ze dne 19. dubna 2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 103, s. 1) [Úř. věst. L 335M, s. 969 (MT)]

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/31

Žaloba podaná dne 6. října 2009 — Komise Evropských společenství v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-394/09)

2009/C 282/54

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Alcover San Pedro, B. McArdle, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska tím, že, pokud jde o Gibraltar, nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES (1) ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech a tím, že, pokud jde o Anglii, Wales, Severní Irsko a Skotsko, nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k provedení všech prvků týkajících se „námořní dopravy“ obsažených ve směrnici, nebo v každém případě tím, že je neoznámilo Komisi, nesplnilo své povinnosti podle článku 2 uvedené směrnice;

—	uložit Spojenému království Velké Británie a Severního Irska náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 11. srpna 2006.

(1) Úř. věst. L 191, s. 59.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/34

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — Lior v. Komise a Komise v. Lior

(Spojené věci T-192/01 a T-245/04) (1)

(„Rozhodčí doložka - Programy Thermie a Altener II - Smlouvy týkající se projektů v oblasti podpory obnovitelných zdrojů energie a úspor energie - Přípustnost - Žádost o zaplacení - Prokázání nákladů - Žádost o vrácení zaplacených záloh - Náhrada škody“)

2009/C 282/63

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně ve věci T-192/01: Lior GEIE (Brusel, Belgie) (zástupci: původně V. Marien a J. Choucroun, poté V. Marien, advokáti)

Žalovaná ve věci T-192/01: Komise Evropských společenství (zástupci: původně H. Støvlbæk, zmocněnec, ve spolupráci s M. Bra, advokátkou, poté H. Støvlbæk a M. Konstantinidis, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Žalobkyně ve věci T-245/04: Komise Evropských společenství

Žalované ve věci T-245/04: Lior GEIE a Lior International NV (Hoeilaart, Belgie) (zástupkyně: V. Marien)

Předmět věci

Dvě žaloby na základě článku 238 ES podané jednak společností Lior GEIE, a jednak Komisí v návaznosti na sedm smluv uzavřených mezi Komisí a společností Lior v rámci programu Thermie a jednu smlouvu uzavřenou mezi Komisí a společností Lior v rámci programu Altener II

Výrok rozsudku

Společnosti Lior se ukládá, aby uhradila Komisi:

—

částku 6 156,75 eur za smlouvu Biogaz, smlouvu Biomasse a smlouvu Maxibrochure bioclimatique, navýšenou o úroky z prodlení ode dne 28. února 2002 ve výši sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro její hlavní repo operace platné v měsíci únoru 2002, navýšené o jeden a půl procentního bodu do dne 31. prosince 2002, a o tři a půl procentního bodu počínaje dnem 1. ledna 2003, a to až do úplného zaplacení;

—

za smlouvu Biomasse částku 16 325,11 eur, navýšenou o úroky z prodlení ode dne 30. června 2002 ve výši sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro její hlavní repo operace platné v měsíci únoru 2002, navýšené o jeden a půl procentního bodu do dne 31. prosince 2002, a o tři a půl procentního bodu počínaje dnem 1. ledna 2003, a to až do úplného zaplacení;

—

za smlouvu Wind Energy částku 3 980 eur, navýšenou o úroky z prodlení ode dne 15. ledna 2002 ve výši sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro její hlavní repo operace platné v měsíci únoru 2002, navýšené o jeden a půl procentního bodu do dne 31. prosince 2002, a o tři a půl procentního bodu počínaje dnem 1. ledna 2003, a to až do úplného zaplacení;

—

za smlouvu Transport částku 36 000 eur, navýšenou o úroky z prodlení ode dne 31. srpna 2002 ve výši sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro její hlavní repo operace platné v měsíci únoru 2002, navýšené o jeden a půl procentního bodu do dne 31. prosince 2002, a o tři a půl procentního bodu počínaje dnem 1. ledna 2003, a to až do úplného zaplacení;

—

za smlouvu Photovoltaïque částku 36 000 eur, navýšenou o úroky z prodlení ode dne 31. srpna 2002 ve výši sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro její hlavní repo operace platné v měsíci únoru 2002, navýšené o jeden a půl procentního bodu do dne 31. prosince 2002, a o tři a půl procentního bodu počínaje dnem 1. ledna 2003, a to až do úplného zaplacení.

Společnosti Lior se ukládá, aby uhradila Komisi za smlouvu Agores částku 32 800 eur, navýšenou o úroky z prodlení ode dne 28. února 2003 ve výši sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro její hlavní repo operace platné v měsíci únoru 2003, navýšené o jeden a půl procentního bodu, a to až do úplného zaplacení.

3)	Není namístě rozhodovat o návrhových žádáních Komise ve věci T-245/04, v nichž Komise požaduje, aby bylo společnosti Lior International NV uloženo na základě společné a nerozdílné odpovědnosti uhradit částky dlužné společností Lior.

4)	Společnost Lior ponese vlastní náklady hlavního řízení ve spojených věcech T-192/01 a T-245/04, jakož i čtvrtinu nákladů Komise vztahujících se k tomuto řízení.

5)	Společnosti Lior se ukládá nahradit veškeré náklady řízení vztahující se k řízení o předběžných opatřeních ve věci T-192/01 R.

6)	Komise ponese tři čtvrtiny vlastních nákladů hlavního řízení ve věci T-192/01 a tři čtvrtiny vlastních nákladů v řízení ve věci T-245/04 vedeném proti společnosti Lior.

7)	Komise ponese vlastní náklady řízení vztahující se k řízení o žalobě proti Lior International ve věci T-245/04.

8)	Lior International ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 303, 27.10.2001.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/35

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — Hoechst v. Komise

(Věc T-161/05) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s kyselinou monochloroctovou - Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES - Rozdělení trhu a stanovení cen - Přičitatelnost protiprávního chování - Pokuty - Proporcionalita - Spolupráce - Přitěžující okolnosti - Opakování protiprávního jednání - Přístup ke spisu - Zpráva úředníka pro slyšení - Příkaz k ukončení jednání“)

2009/C 282/64

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Hoechst GmbH, dříve Hoechst AG (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupci: původně M. Klusmann a U. Itzen, poté M. Klusmann, U. Itzen a S. Thomas, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně A. Bouquet, F. Amato a M. Schneider, poté A. Bouquet a M. Kellerbauer, zmocněnci)

Předmět věci

V prvé řadě návrh na zrušení článků 2 a 3 rozhodnutí Komise K (2004) 4876 v konečném znění, ze dne 19. ledna 2005 [v] řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/E-1/37.773 — MCAA), a podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyni.

Výrok rozsudku

1)	Pokuta uložená společnosti Hoechst AG v čl. 2 písm. b) rozhodnutí Komise K (2004) 4876 v konečném znění, ze dne 19. ledna 2005 [v] řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/E-1/37.773 — MCCA), se stanoví ve výši 66,627 milionu eur.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Každá z účastnic řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 155, 25.6.2005.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/35

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — Arkema v. Komise

(Věc T-168/05) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s kyselinou monochloroctovou - Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES - Rozdělení trhu a stanovení cen - Přičitatelnost protiprávního chování - Zásada individuality trestů a sankcí - Povinnost uvést odůvodnění - Pokuty - Proportionnalita - Závažnost a délka trvání protiprávního jednání - Odrazující účinek - Skutečný dopad na trh - Polehčující okolnosti - Následovnická role - Přitěžující okolnosti - Opakování protiprávního jednání“)

2009/C 282/65

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Arkema SA (Paříž, Francie) (zástupce: M. Debroux, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně A. Bouquet a F. Amato, poté A. Bouquet a X. Lewis, zmocněnci)

Předmět věci

V prvé řadě návrh na zrušení čl. 1 písm. d), čl. 2 písm. c) a čl. 4 odst. 9 rozhodnutí Komise KOM(2004) 4876 v konečném znění, ze dne 19. ledna 2005 [v] řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/E-1/37.773 — MCAA), a podpůrně návrh na změnu čl. 2 písm. c) a d) tohoto rozhodnutí

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Arkema SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 9.7.2005.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/36

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — Elf Aquitaine v. Komise

(Věc T-174/05) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s kyselinou monochloroctovou - Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES - Rozdělení trhu a stanovení cen - Práva obhajoby - Povinnost uvést odůvodnění - Přičitatelnost protiprávního chování - Zásada individuality trestů a sankcí - Zásada legality trestů - Presumpce neviny - Zásada řádné správy - Zásada právní jistoty - Zneužití pravomoci - Pokuty“)

2009/C 282/66

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Elf Aquitaine SA (Courbevoie, Francie) (zástupci: É. Morgan de Rivery a É. Friedel, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně A. Bouquet a F. Amato, poté A. Bouquet a X. Lewis, zmocněnci)

Předmět věci

V prvé řadě návrh na zrušení čl. 1 písm. d), čl. 2 písm. c), článku 3 a čl. 4 odst. 9 rozhodnutí Komise KOM(2004) 4876 v konečném znění, ze dne 19. ledna 2005 [v] řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/E-1/37.773 — MCAA), jakož i podpůrně návrh na zrušení čl. 2 písm. c) uvedeného rozhodnutí a dále podpůrně návrh na změnu čl. 2 písm. c) uvedeného rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Elf Aquitaine SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 9.7.2005.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/36

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — Akzo Nobel a další v. Komise

(Věc T-175/05) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s kyselinou monochloroctovou - Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES - Žaloba na neplatnost - Přípustnost - Rozdělení trhu a stanovení cen - Přičitatelnost protiprávního chování - Pokuty - Povinnost uvést odůvodnění - Závažnost a délka trvání protiprávního jednání - Odrazující účinek“)

2009/C 282/67

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Akzo Nobel NV (Arnhem, Nizozemsko); Akzo Nobel Nederland BV (Arnhem); Akzo Nobel AB (Stockholm, Švédsko); Akzo Nobel Chemicals BV (Amersfoort, Nizozemsko); Akzo Nobel Functional Chemicals BV (Amersfoort); Akzo Nobel Base Chemicals AB (Skoghall, Švédsko); a Eka Chemicals AB (Bohus, Švédsko) (zástupci: původně C. Swaak a A. Käyhkö, poté C. Swaak a M. van der Woude, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně P. Hellström a F. Amato, poté A. Bouquet a X. Lewis, zmocněnci)

Předmět věci

V prvé řadě návrh na zrušení článků rozhodnutí Komise K(2004) 4876 v konečném znění, ze dne 19. ledna 2005 [v] řízení podle článku 81 [ES] a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/E-1/37.773 — MCAA), a podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyním.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Akzo Nobel NV, Akzo Nobel Nederland BV, Akzo Nobel AB, Akzo Nobel Chemicals BV, Akzo Nobel Functional Chemicals BV, Akzo Nobel Base Chemicals AB a Eka Chemicals AB se ukládají náhrady nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 9.7.2005.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/37

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 2. října 2009 — Kypr v. Komise

(Spojené věci T-300/05 a T-316/05) (1)

(„Zemědělství - Společná organizace trhů - Přechodná opatření, která mají být přijata z důvodu přistoupení nových členských států - Nařízení (ES) č. 651/2005, kterým se stanoví přechodná opatření v odvětví cukru - Žaloba na neplatnost - Lhůta pro podání žaloby - Začátek běhu - Opožděnost - Změna ustanovení nařízení - Znovuotevření možnosti podat žalobu proti tomuto ustanovení a proti všem ustanovením tvořícím s ním jeden celek - Nepřípustnost - Nařízení (ES) č. 832/2005, kterým se stanoví přebytečné množství cukru, isoglukosy a fruktosy - Námitka protiprávnosti - Pravomoc - Zásada nediskriminace - Legitimní očekávání - Žaloba na neplatnost - Proporcionalita - Odůvodnění - Zákaz zpětné účinnosti - Kolegialita“)

2009/C 282/68

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kyperská republika (zástupci: P. Kliridis, K. Lykourgos a A. Pantazi-Lamprou, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: L. L. Visaggio a H. Tserepa-Lacombe, poté T. van Rijn a H. Tserepa-Lacombe, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Estonská republika (věc T-316/05) (zástupce: L. Uibo, zmocněnec) a Lotyšská republika (zástupce: E. Balode-Buraka, zmocněnkyně)

Předmět věci

Ve věci T-300/05 žaloba na zrušení nařízení Komise (ES) č. 651/2005 ze dne 28. dubna 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 60/2004, kterým se stanoví přechodná opatření v odvětví cukru z důvodu přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii (Úř. věst. L 108, s. 3), a ve věci T-316/05 žaloba na zrušení nařízení Komise (ES) č. 832/2005 ze dne 31. května 2005, kterým se stanoví přebytečné množství cukru, isoglukosy a fruktosy pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko (Úř. věst. L 138, s. 3).

Výrok rozsudku

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Kyperská republika ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů vynaložených Komisí.

3)	Estonská republika a Lotyšská republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 271, 29.10.2005.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/37

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 2. října 2009 — Estonsko v. Komise

(Věc T-324/05) (1)

(„Zemědělství - Společná organizace trhů - Přechodná opatření, která mají být přijata z důvodu přistoupení nových členských států - Nařízení (ES) č. 832/2005, kterým se stanoví přechodná opatření v odvětví cukru - Žaloba na neplatnost - Kolegialita - Koncept „zásob“ - Okolnosti, za jakých se vytvořily zásoby - Odůvodnění - Správný úřední postup - Dobrá víra - Zákaz diskriminace - Právo vlastnit majetek - Proporcionalita“)

2009/C 282/69

Jednací jazyk: estonština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Estonská republika (zástupce: L. Uibo, zmocněnec)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně L. Visaggio a E. Randvere, poté T. van Rijn, H. Tserepa-Lacombe a E. Randvere, zmocněnci)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalovanou: Lotyšská republiká (zástupkyně: původně E. Balode Buraka, poté L. Ostrovska a K. Drēviņa, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh na zrušení nařízení Komise (ES) č. 832/2005 ze dne 31. května 2005, kterým se stanoví přebytečné množství cukru, isoglukosy a fruktosy pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko (Úř. věst. L 138, s. 3).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Estonská republika ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí náhrada nákladů vynaložených Komisí Evropských společenství.

3)	Lotyšská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 271, 29.10.2005.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/38

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 7. října 2009 — Vischim v. Komise

(Věc T-420/05) (1)

(„Přípravky na ochranu rostlin - Účinná látka chlorthalonil - Zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS - Hodnotící postup - Směrnice 2005/53/ES - Žaloba na neplatnost - Žaloba pro nečinnost - Žaloba na náhradu škody“)

2009/C 282/70

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Vischim Srl (Cesano Maderno, Itálie) (zástupci: C. Mereu a K. Van Maldegem, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: B. Doherty a L. Parpala, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení, co se týče zařazení účinné látky chlorthalonilu, směrnice Komise 2005/53/ES ze dne 16. září 2005, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek chlorthalonilu, chlortoluronu, cypermethrinu, daminozidu a thiofanát-methylu (Úř. věst. L 241, s. 51), návrh na zrušení zprávy o přezkoumání chlorthalonilu (dokument SANCO/4343/2000 v konečném znění, ze dne 14. února 2005), návrh na určení nečinnosti a návrh na náhradu škody.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Vischim Srl se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů řízení o předběžném opatření

(1) Úř. věst. C 36, 11.2.2006

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/38

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 6. října 2009 — FAB v. Komise

(Věc T-8/06) (1)

(„Státní podpory - Digitální pozemní televizní vysílání - Podpora poskytnutá německými orgány provozovatelům vysílání užívajícím digitální pozemní televizní síť (DVB-T) v oblasti Berlín-Braniborsko - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou se společným trhem a nařizuje se její navrácení - Žaloba na neplatnost - Pojem „státní podpora“ - Státní prostředky - Vyrovnání představující protiplnění za plnění povinností veřejné služby - Podpora na rozvoj kultury - Legitimní očekávání“)

2009/C 282/71

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: FAB Fernsehen aus Berlin GmbH (Berlín, Německo) (zástupce: A. Böken, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: H. van Vliet a K. Gross, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Deutscher Kabelverband eV (Berlín, Německo) (zástupci: K. Struckmann, C. Arhold a N. Wimmer, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2006/513/ES ze dne 9. listopadu 2005 o státní podpoře, kterou poskytla Spolková Republika Německo ve prospěch zavedení digitálního pozemního televizního vysílání (DVB-T) ve spolkových zemích Berlín a Braniborsko (Úř. věst. 2006, L 200, s. 14).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti FAB Fernsehen aus Berlin GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 86, 8.4.2006.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/39

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 6. října 2009 — Německo v. Komise

(Věc T-21/06) (1)

(„Státní podpory - Digitální pozemní televizní vysílání - Podpora poskytnutá německými orgány provozovatelům vysílání užívajícím digitální pozemní televizní síť (DVB-T) v oblasti Berlín-Braniborsko - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou se společným trhem a nařizuje se její navrácení - Zásady řádné správy a proporcionality - Práva obhajoby“)

2009/C 282/72

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a C. Schulze-Bahr, zmocněnci, ve spolupráci s G. Quardt, advokátkou)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: H. van Vliet a K. Gross, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2006/513/ES ze dne 9. listopadu 2005 o státní podpoře, kterou poskytla Spolková republika Německo ve prospěch zavedení digitálního pozemního televizního vysílání (DVB-T) ve spolkových zemích Berlín a Braniborsko (Úř. věst. 2006, L 200, s. 14).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Spolkové republice Německo se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 86, 8.4.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/39

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 6. října 2009 — MABB v. Komise

(Věc T-24/06) (1)

(„Státní podpory - Digitální pozemní televizní vysílání - Podpora poskytnutá německými orgány provozovatelům vysílání užívajícím digitální pozemní televizní síť (DVB-T) v oblasti Berlín-Braniborsko - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou se společným trhem a nařizuje se její navrácení - Žaloba na neplatnost - Nedostatek osobního dotčení - Nepřípustnost“)

2009/C 282/73

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Medienanstalt Berlin-Brandenburg (MABB) (Berlín, Německo) (zástupci: původně M. Schütte, advokát, a B. Immenkamp, solicitor, poté M. Schütte)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: H. van Vliet a K. Gross, zmocněnci)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalovanou: Deutscher Kabelverband eV (Berlín, Německo) (zástupci: K. Struckmann, C. Arhold a N. Wimmer, advokáti)

Předmět věci

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Společnosti Medienanstalt Berlin-Brandenburg (MABB) se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 86, 8.4.2006

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/40

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — Portugalsko v. Komise

(Věc T-183/06) (1)

(„EZOZF - Záruční sekce - Výdaje vyloučené z financování Společenství - Odvětví lnu - Účinnost kontrol“)

2009/C 282/74

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, zmocněnec, ve spolupráci s C. Botelho Monizem a E. Maia Cadetem, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Afonso, L. Parpala a F. Jimeno Fernández, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2006/334/ES ze dne 28. dubna 2006, kterým byly vyloučeny z financování Společenství určité výdaje uskutečněné členskými státy na základě Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), záruční sekce (Úř. věst. L 124, s. 21).

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise 2006/334/ES ze dne 28. dubna 2006, kterým byly vyloučeny z financování Společenství určité výdaje uskutečněné členskými státy na základě Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), záruční sekce, se zrušuje v rozsahu, v jakém vylučuje všechny výdaje uskutečněné Portugalskou republikou v odvětví lnu.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/40

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 5. října 2009 — de Brito Sequeira Carvalho v. Komise a Komise v. de Brito Sequeira Carvalho

(Spojené věci T-40/07 P a T-62/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Volno - Volno z důvodu nemoci - Uložení i bez návrhu volna z důvodu nemoci - Prodloužení i bez návrhu volna z důvodu nemoci - Další předběžná lékařská prohlídka - Pravomoc Soudu pro veřejnou službu - Změna předmětu sporu“)

2009/C 282/76

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: José António de Brito Sequeira Carvalho (Brusel, Belgie) (zástupce: O. Martins, advokát) (T-40/07 P) a Komise Evropských společenství (zástupci: D. Martin, zmocněnec, ve spolupráci s C. Falmagnem, advokátem) (T-62/07 P)

Další účastníci řízení: Komise Evropských společenství (zástupce: D. Martins, zmocněnec, ve spolupráci s C. Falmagnem, advokátem) (T-40/07 P) a José António de Brito Sequeira Carvalho (Brusel, Belgie) (zástupce: O. Martins, advokát) (T-62/07 P)

Předmět věci

Dva kasační opravné prostředky podané proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 13. prosince 2006, de Brito Sequeira Carvalho v. Komise (F-17/05, Sb. VS s. I-A-1-149 a II-A-1-577), které směřují ke zrušení tohoto rozsudku

Výrok rozsudku

1)	Kasační opravný prostředek ve věci T-40/07 P se zamítá.

2)	Ve věci T-40/07 P ponese José António de Brito Sequeira Carvalho vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Komisí Evropských společenství v rámci tohoto řízení.

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 13. prosince 2006, de Brito Sequeira Carvalho v. Komise (F-17/05, Sb. VS s. I-A-1-149 a II-A-1-577) se zrušuje v rozsahu, v němž tento rozsudek zrušil rozhodnutí ze dne 13. července 2004 a rozhodnutí o prodloužení i bez návrhu volna z důvodu nemoci, která byla přijata po přijetí rozhodnutí ze dne 22. září 2004.

Žaloba podaná J. A. de Brito Sequeira Carvalhovem k Soudu pro veřejnou službu ve věci F-17/05 se odmítá jako nepřípustná, v rozsahu, v němž se týká rozhodnutí ze dne 13. července 2004 a rozhodnutí o prodloužení i bez návrhu volna z důvodu nemoci, která byla přijata po přijetí rozhodnutí ze dne 22. září 2004.

5)	Ve zbývající části se kasační opravný prostředek ve věci T-62/07 P zamítá.

6)	Ve věci T-62/07 P ponese J. A. de Brito Sequeira Carvalho polovinu vlastních nákladů vynaložených jak v řízení před Soudem pro veřejnou službu, tak v tomto řízení.

7)	Ve věci T-62/07 P ponese Komise vlastní náklady, jakož i polovinu nákladů vynaložených J. A. de Brito Sequeira Carvalhovem jak v řízení před Soudem pro veřejnou službu, tak v tomto řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/41

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — Nizozemsko v. Komise

(Věc T-55/07) (1)

(„EZOZF - Záruční sekce - Výdaje vyloučené z financování Společenství - Podpora rozvoje venkova - Přechodná opatření - Pojem „víceleté výdaje“ - Článek 4 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 2603/1999“)

2009/C 282/77

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Nizozemské království (zástupci: původně H. Sevenster a M. de Grave, poté M. de Grave, C. Wissels a M. Noort, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: T. van Rijn at F. Jimeno Fernández, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení rozhodnutí Komise 2006/932/ES ze dne 14. prosince 2006 o vyloučení z financování Společenství některých výdajů vynaložených členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 355, s. 96) v rozsahu, v němž se týká Nizozemského království a konkrétněji finanční opravy uplatněné na náhradu výdajů, které nemohou být uhrazeny ze záruční sekce EZOZF za rok 2002 ve výši 5,67 milionů eur

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Nizozemskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/42

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — Sison v. Rada

(Věc T-341/07) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu - Společný postoj 2001/931/SZBP a nařízení (ES) č. 2580/2001 - Žaloba na neplatnost - Úprava návrhových žádání - Soudní přezkum - Odůvodnění - Podmínky provedení opatření Společenství směřujícího ke zmrazení finančních prostředků“)

2009/C 282/78

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Jose Maria Sison (Utrecht, Nizozemsko) (zástupci: J. Fermon, A. Comte, H. Schultz, D. Gürses a W. Kaleck, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a E. Finnegan, zmocněnci)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: S. Behzadi Spenser a I. Rao, zmocněnci), Nizozemské království (zástupci: C. Wissels, M. de Mol, M. Noort a Y. de Vries, zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: P. Aalto a S. Boelaert, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh na částečné zrušení rozhodnutí Rady 2007/445/ES ze dne 28. června 2007, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a zrušují rozhodnutí 2006/379/ES a 2006/1008/ES (Úř. věst. L 169, s. 58), a dále návrh na náhradu škody.

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Rady 2007/445/ES ze dne 28. června 2007, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a zrušují rozhodnutí 2006/379/ES a 2006/1008/ES, rozhodnutí Rady 2007/868/ES ze dne 20. prosince 2007, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001 a kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/445, rozhodnutí Rady 2008/343/ES ze dne 29. dubna 2008, kterým se mění rozhodnutí 2007/868, rozhodnutí Rady 2008/583/ES ze dne 15. července 2008, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001 a kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/868, rozhodnutí Rady 2009/62/ES ze dne 26. ledna 2009, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001 a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/583, a nařízení Rady (ES) č. 501/2009 ze dne 15. června 2009, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení č. 2580/2001 a kterým se zrušuje rozhodnutí 2009/62, se zrušují v rozsahu, v němž se tyto akty týkají Jose Marii Sisona.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/43

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — JOOP! v. OHIM (!)

(Věc T-75/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství tvořené vyobrazením vykřičníku - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) a odstavec 3 nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) a odstavec 3 nařízení (ES) č. 207/2009)“)

2009/C 282/81

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: JOOP! GmbH (Hamburk, Německo) (zástupci: H. Schmidt-Hollburg, W. Möllering, A. Löhde, H. Leo, A. Witte, T. Frank, A. Theil, H.-P. Rühland, B. Willers a T. Rein, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 26. listopadu 2007 (věc R 1134/2007-1) týkajícímu se přihlášky k zápisu obrazového označení jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	JOOP! GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/43

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 6. října 2009 — Sundholm v. Komise

(Věc T-102/08) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Hodnocení - Posudek o vývoji služebního postupu vypracovaný na základě rozsudku Soudu - Hodnocené období 2001/2002 - Odůvodněná nepřítomnost - Povinnost uvést odůvodnění“)

2009/C 282/82

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Asa Sundholm (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a É. Marchal, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Berardis-Kayser a G. Berscheid, zmocněnci, ve spolupráci s B. Wägenbaur, advokát)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 13. prosince 2007, Sundholm v. Komise (F-27/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), směřující ke zrušení tohoto rozsudku

Výrok rozsudku

1)	Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 13. prosince 2007, Sundholm v. Komise (F-27/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), se zrušuje.

2)	Rozhodnutí ze dne 2. června 2006, kterým revizní hodnotitel přijal posudek o vývoji služebního postupu Asy Sundholm za období od 1. července 2001 do 31. prosince 2002, se zrušuje.

3)	Ve zbývající části se žaloba podaná v prvním stupni zamítá.

4)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení před Soudem pro veřejnou službu, jakož i nákladů tohoto řízení.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/44

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. října 2009 — Ferrero v. OHIM — Tirol Milch (TiMi KiNDERJOGHURT)

(Věc T-140/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazová ochranná známka Společenství TiMi KiNDERJOGHURT - Starší slovní ochranná známka KINDER - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence podobnosti označení - Předchozí námitkové řízení - Neexistence překážky věci rozsouzené - Článek 8 odst. 1 písm. b), čl. 8 odst. 5 a čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 8 odst. 5 a čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) 207/2009)“)

2009/C 282/83

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ferrero SpA (Alba, Itálie) (zástupci: C. Gielen a F. Jacobacci, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Tirol Milch reg.Gen.mbH Innsbruck (Innsbruck, Rakousko)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 30. ledna 2008 (věc R 682/2007-2), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Ferrero SpA a Tirol Milch reg.Gen.mbH Insbruck.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Ferrero SpA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 142, 7.6.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/44

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. října 2009 — Deutsche Rockwool Mineralwoll v. OHIM — Redrock Construction (REDROCK)

(Věc T-146/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství REDROCK - Starší národní slovní ochranná známka Rock - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)“)

2009/C 282/84

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Deutsche Rockwool Mineralwoll GmbH & Co. OHG (Gladbeck, Německo) (zástupce: S. Beckmann, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: K. Dvořáková a O. Montalto, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: Redrock Construction s.r.o. (Praha, Česká republika) (zástupce: D. Krofta, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 18. února 2008 (věc R 506/2007-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Deutsche Rockwool Mineralwoll Gmbh & Co. OHG a Redrock Construction s.r.o.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Deutsche Rockwool Mineralwoll GmbH & Co. OHG ponese vlastní náklady řízení a nahradí tři čtvrtiny nákladů řízení vzniklých společnosti Redrock Construction s.r.o.

3)	Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ponese vlastní náklady řízení a nahradí jednu čtvrtinu nákladů řízení vzniklých společnosti Redrock Construction s.r.o.

(1) Úř. věst. C 158, 21.6.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/45

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — JOOP! v. OHIM (Znázornění vykřičníku umístěného v obdélníku)

(Věc T-191/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství znázorňující vykřičník umístěný v obdélníku - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c), a odstavec 3 nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c), a odstavec 3 nařízení (ES) č. 207/2009)“)

2009/C 282/85

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: JOOP! (Hamburk, Německo) (zástupci: H. Schmidt-Hollburg, W. Möllering, A. Löhde, H. Leo, A. Witte, T. Frank, A. Theil, H.-P. Rühland, B. Willers a T. Rein, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 6. března 2008 (věc R 1822/2007-1) týkajícímu se přihlášky k zápisu obrazového označení jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti JOOP! GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 183, 19.7.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/45

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — Skareby v. Komise

(Věc T-193/08) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Hodnocení - Hodnotící zpráva služebního postupu - Hodnotící období 2004 - Stanovení cílů a sdělení kritérií pro hodnocení“)

2009/C 282/86

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Carina Skareby (Lovaň, Belgie) (zástupci: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Berscheid a K. Hermann, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 6. března 2008, Skareby v. Komise (F-46/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce), jímž bylo navrženo zrušení tohoto rozsudku.

Výrok rozsudku

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 6. března 2008, Skareby v. Komise (F-46/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce) se zrušuje v rozsahu, v němž Soud pro veřejnou službu zamítl žalobní důvod vycházející z toho, že nebyly předem stanoveny cíle, nebyla předem oznámena kritéria pro hodnocení a chyběl popis pracovního místa C. Skareby.

2)	Rozhodnutí ze dne 31. srpna 2005, které bylo hodnotící zprávou služebního postupu C. Skaraby za období od 1. ledna do 31. prosince 2004 se zrušuje v rozsahu, v němž se týká bodu 6.1, nazvaného „Výkonnost“.

3)	Žaloba podaná u Soudu pro veřejnou službu pod číslem F-46/06 se ve zbývající části zamítá.

4)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada veškerých nákladů tohoto řízení a řízení před Soudem pro veřejnou službu.

(1) Úř. věst. C 197, 2.8.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/46

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. října 2009 — Bank Melli Iran v. Rada

(Věc T-390/08) (1)

(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření vůči Iránské islámské republice s cílem zabránit šíření jaderných zbraní - Zmrazení finančních prostředků - Žaloba na neplatnost - Soudní přezkum - Zneužití pravomoci - Rovné zacházení - Proporcionalita - Právo vlastnit majetek - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Povinnost uvést odůvodnění - Pravomoc Společenství“)

2009/C 282/87

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bank Melli Iran (Teherán, Írán) (zástupce: L. Defalque, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop, E. Finnegan a R. Liudvinaviciute-Cordeiro, zmocněnci)

Vedlejší účastníci řízení podporující žalovanou: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupkyně: V. Jackson, zmocněnkyně, ve spolupráci se S. Lee, barrister), Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues, L. Butel a E. Belliard, zmocněnci) a Komise Evropských společenství (zástupci: P. Aalto a E. Cujo, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení bodu 4 tabulky B přílohy rozhodnutí Rady 2008/475/ES ze dne 23. června 2008, kterým se provádí čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 423/2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 163, s. 29), v rozsahu, ve kterém se týká Bank Melli Iran a jejích poboček.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Bank Melli Iran ponese vedle vlastních nákladů i náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie, včetně nákladů týkajících se řízení o předběžném opatření.

3)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Francouzská republika a Komise Evropských společenství ponesou vlastní náklady řízení, včetně nákladů týkajících se řízení o předběžném opatření.

(1) Úř. věst. C 272, 25.10.2008

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/46

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 24. září 2009 — SBS TV a SBS Danish Television v. Komise

(Věc T-12/05) (1)

(„Státní podpory - Rekapitalizace veřejnoprávní rozhlasové stanice po vydání prvního rozhodnutí, kterým bylo nařízeno vrácení neslučitelných státních podpor - Rozhodnutí nevznášet námitky - Zrušení prvního rozhodnutí - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

2009/C 282/88

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: SBS TV A/S, dříve TV Danmark A/S (Skovlunde, Dánsko); a SBS Danish Television Ltd, dříve Kanal 5 Denmark Ltd (Hounslow, Middlesex, Spojené království) (zástupci: původně D. Vandermeersch, T. Müller-Ibold, K. Nordlander a H. Peytz, poté D. Vandermeersch, H. Peytz a K.-U. Karl, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Khan a M. Niejahr, zmocněnci)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalobkyně: Viasat Broadcasting UK Ltd (West Drayton, Middlesex, Spojené království) (zástupci: S. Hjelmborg a M. Honoré, zmocněnci)

Vedlejší účastníci řízení podporující žalovanou: Dánské království (zástupci: J. Molde, zmocněnec, ve spolupráci s P. Bieringem, K. Lundgaard Hansenem, advokáty); a TV 2/Danmark A/S (Odense, Dánsko) (zástupci: O. Koktvedgaard a M. Thorninger, advokáti)

Předmět věci

Žádost o zrušení konečného rozhodnutí Komise K(2004) 3632 ze dne 6. října 2004 o rekapitalizaci TV2/Denmark A/S

Výrok

1)	O projednávané žalobě již není třeba rozhodnout.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 69, 19.3.2005.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/47

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 24. září 2009 — Viasat Broadcasting UK v. Komise

(Věc T-16/05) (1)

2009/C 282/89

Jednací jazyk: dánština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Viasat Broadcasting UK Ltd (West Drayton, Middlesex, Spojené království) (zástupci: S. Hjelmborg a M. Honoré, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a M. Niejahr, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: SBS TV A/S, dříve TV Danmark A/S (Skovlunde, Dánsko); a SBS Danish Television Ltd, dříve Kanal 5 Denmark Ltd (Hounslow, Middlesex, Spojené království) (zástupci: původně D. Vandermeersch, K.-U. Karl, K. Nordlander a H. Peytz, poté D. Vandermeersch, K.-U. Karl a H. Peytz, advokáti)

Vedlejší účastníci podporující žalovanou: Dánské království (zástupci: J. Molde, zmocněnec, ve spolupráci s P. Bieringem a K. Lundgaard Hansenem, advokáty); a TV 2/Danmark A/S (Odense, Dánsko) (zástupci: O. Koktvedgaard a M. Thorninger, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení konečného rozhodnutí Komise K(2004) 3632 ze dne 6. října 2004 o rekapitalizaci TV 2/Denmark A/S.

Výrok

1)	O žalobě již není třeba rozhodnout.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 2.4.2005.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/47

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 5. října 2009 — Landesanstalt für Medien Nordrhein-Westfalen v. Komise

(Věc T-2/08) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Státní podpory - Nedostatek osobního dotčení - Nepřípustnost“)

2009/C 282/90

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Landesanstalt für Medien Nordrhein-Westfalen (Düsseldorf, Německo) (zástupci: A. Rosenfeld a G.-B. Lehr, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: K. Gross a B. Martenczuk, zmocněnci)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalobkyni: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a J. Möller, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2008/708/ES ze dne 23. října 2007 o státní podpoře C 34/06 (ex N 29/05 a ex CP 13/04), kterou Spolková republika Německo hodlá poskytnout na zavedení digitální pozemní televize (DVB-T) v Severním Porýní-Vestfálsku (Úř. věst. L 236, s. 10).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)	Landesanstalt für Medien Nordrhein-Westfalen ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Komisí Evropských společenství.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/48

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 28. září 2009 — Marcuccio v. Komise

(Věc T-46/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Žádost o informace týkající se osobních věcí zaslaných z místa zaměstnání do místa bydliště - Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“)

2009/C 282/91

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a C. Berardis-Kayser, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokátem)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 6. prosince 2007, Marcuccio v. Komise (F-40/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), který směřuje ke zrušení tohoto usnesení.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	L. Marcuccio ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení Komise v rámci tohoto řízení.

(1) Úř. věst. C 79, 29.3.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/48

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 30. září 2009 — Impala v. Komise

(Věc T-229/08) (1)

(„Hospodářská soutěž - Spojování - Společný podnik Sony BMG - Zrušení původního rozhodnutí Soudem - Nové rozhodnutí, kterým se spojení prohlašuje za slučitelné se společným trhem - Bezpředmětnost sporu - Nevydání rozhodnutí ve věci“)

2009/C 282/93

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Independent Music Publishers and Labels Association (Impala, mezinárodní sdružení) (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Crosby, J. Golding, solicitors, a I. Wekstein, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: X. Lewis, F. Arbault a K. Mojzesowicz, zmocněnci)

Vedlejší účastnice řízení na podporu návrhových žádání žalované: Sony Corporation of America (New York, New York, Spojené státy) (zástupci: N. Levy, barrister, R. Snelders a T. Graf, advokáti); a Bertelsmann AG (Gütersloh, Německo) (zástupci: P. Chappatte, J. Boyce a A. Lyle-Smythe, solicitors)

Předmět

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 4507 ze dne 3. října 2007, kterým se prohlašuje za slučitelné se společným trhem a Dohodou o EHP spojení vytvářející společný podnik slučující činnosti Sony Corporation of America a Bertelsmann AG v oblasti hudebních nahrávek (věc COMP/M.3333-Sony/BMG), které bylo přijato po zrušení rozhodnutí Komise 2005/188/ES ze dne 19. července 2004, kterým se prohlašuje, že spojení je slučitelné se společným trhem a Dohodou o EHP (případ č. COMP/M.3333-Sony/BMG) (Úř. věst. 2005, L 62, s. 30), rozsudkem Soudu ze dne 13. července 2006, Impala v. Komise (věc T-464/04, Sb. rozh. s. II-2289).

Výrok

1)	Již není na místě o projednávané žalobě rozhodovat.

2)	Independent Music Publishers and Labels Association (Impala, mezinárodní sdružení) ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí Evropských společenství.

3)	Bertelsmann AG a Sony Corporation of America ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 197, 2.8.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/49

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 9. září 2009 — Wrigley v. OHIM — Mejerigaarden (POLAR ICE)

(Věc T-256/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitky - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

2009/C 282/94

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Wm. Wrigley Jr. Company (Chicago, Spojené státy) (zástupci: M. Kinkeldey, S. Schäffler a A. Bognár, zmocněnci)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: W. Verburg, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: Mejerigaarden Holding A/S (Thisted, Dánsko) (zástupce: A. Ellermann Holmbom, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 15. dubna 2008 (věc R 845/2006-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Mejerigaarden Holding A/S a Wm. Wrigley Jr. Company.

Výrok

1)	O žalobě již není třeba rozhodnout.

2)	Žalobkyně ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené žalovaným.

3)	Vedlejší účastnice řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 209, 15.8.2008.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/49

Žaloba podaná dne 4. září 2009 — mtronix v. OHIM — Growth Finance (mtronix)

(Věc T-353/09)

2009/C 282/95

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: mtronix OHG (Berlín, Německo) (zástupce: Rechtsanwalt M. Schnetzer)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Growth Finance AG

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 23. června 2009 ve věci R 1557/2007-4,

—	napadené rozhodnutí změnit tak, že námitce Growth Finance AG nebude vyhověno, popřípadě tak, že tato námitka bude zamítnuta a přihláška č. 4 193 661 pro služby zařazené do třídy 9 zachována a v řízení o zápisu pokračováno i pro tuto třídu,

—	uložit další účastnici řízení náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v odvolacím řízení,

—	podpůrně uložit OHIM náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v odvolacím řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „mtronix“ pro výrobky zařazené do tříd 9 a 10 (přihláška č. 4 193 661)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Growth Finance AG

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní ochranná známka „Montronix“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 7, 9 a 42 (ochranná známka Společenství č. 2 762 862), přičemž námitky směřovaly proti zápisu pro výrobky zařazené do třídy 9

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: částečné vyhovění odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), jelikož mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/50

Žaloba podaná dne 14. září 2009 — Reber Holding v. OHIM — Wedl & Hofmann (Walzer Traum)

(Věc T-355/09)

2009/C 282/96

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Reber Holding GmbH & Co. KG (Bad Reichenhall, Německo) (zástupci: Rechtsanwälte O. Spuhler a M. Geitz)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Wedl & Hofmann GmbH (Mils/Hall in Tirol, Rakousko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 9. července 2009 ve věci R 623/2008-4,

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Wedl & Hofmann GmbH

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka „Walzer Traum“ pro výrobky zařazené do tříd 21 a 30 (přihláška č. 4 593 752)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: německá slovní ochranná známka „Walzer Traum“ pro výrobky zařazené do třídy 30, přičemž námitky směřovaly jen proti zápisu pro výrobky zařazené do třídy 30

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení napadeného rozhodnutí a zamítnutí námitek

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 42 odst. 2 1. věty nařízení (ES) č. 207/2009 (1), jakož i obecné zásady rovného zacházení v souvislosti s výkladem požadavku, aby namítaná ochranná známka byla skutečně užívána

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1).

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/50

Žaloba podaná dne 18. září 2009 — E.ON Ruhrgas a E.ON v. Komise

(Věc T-360/09)

2009/C 282/97

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: E.ON Ruhrgas AG (Essen, Německo), E.ON AG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: G. Wiedemann a T. Klose, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	určit, že napadené rozhodnutí je od počátku neplatné;

—	podpůrně, vhodným způsobem snížit pokutu uloženou žalobkyním v napadeném rozhodnutí;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise K (2009) 5355 v konečném znění ze dne 8. července 2009 ve věci COMP/39.401 — E.ON/GDF. V napadeném rozhodnutí byla žalobkyním a dalšímu podniku uložena pokuta z důvodu, že porušily čl. 81 odst. 1 ES tím, že se zúčastnily dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví zemního plynu.

Žalobkyně na podporu své žaloby uplatňují šest žalobních důvodů.

Zaprvé, žalobkyně zpochybňují použitelnost čl. 81 odst. 1 ES s tím, že Komisí napadené dohody neporušily zákaz kartelových dohod. V této souvislosti zejména uplatňují, že se jedná o přípustná vedlejší ujednání k založení společného podniku MEGAL.

Zadruhé, žalobkyně podpůrně uvádějí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení doby trvání protiprávního jednání. V této souvislosti tvrdí, že napadené dohody byly ukončeny krátce po zahájení liberalizace, v každém případě však formální dohodou o ukončení ze dne 13. srpna 2004.

Zatřetí, žalobkyně namítají diskriminaci vzhledem k subjektům dotčeným souběžným rozhodnutím Komise ze dne 26. října 2004 ve věcech GDF/ENI a GDF/Enel. V této souvislosti uvádějí, že Komise v uvedených případech upustila od uložení pokut s poukazem na právě dosaženou liberalizaci, a že tak měla učinit také v projednávané věci, neboť tyto případy jsou ve všech zásadních hlediscích srovnatelné, respektive totožné.

Začtvrté, žalobkyně tvrdí, že údajné dohody z roku 1975 již byly promlčeny, neboť byly zrušeny více než pět let před inspekcemi Komise.

Zapáté žalobkyně tvrdí, že výpočet pokuty je nesprávný.

Nakonec žalobkyně tvrdí, že Komise porušila zásadu odpovědnosti za porušení pravidel hospodářské soutěže, neboť společnost E. ON AG nemůže být činěna odpovědnou za údajné protiprávní jednání spáchané E. ON Ruhrgas AG, a to ani přímo, ani nepřímo.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/51

Žaloba podaná dne 16. září 2009 — Centraal bureau voor de statistiek v. Komise

(Věc T-361/09)

2009/C 282/98

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Centraal bureau voor de statistiek (Den Haag, Nizozemsko) (zástupce: R. van den Tweel, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise ESTAT/E-1/ME/ykl/eb D(2009) 10188 ze dne 7. července 2009, které se týká definitivního zaplacení příspěvků na výdaje, které vznikly na základě zjišťování o struktuře za rok 2005, ve výši 546 818,77 eur;

—	podpůrně, uložit Komisi doplacení příspěvku ve výši 38 295,55 eur a úroků od 45. dne po vydání rozhodnutí ze dne 7. července 2009 až do dne skutečného zaplacení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle názoru žalobkyně není napadené rozhodnutí slučitelné ani s nařízením Rady (EHS) č. 571/88 ze dne 29. února 1988 o organizaci statistických zjišťování Společenství o struktuře zemědělských podniků v letech 1988 až 1997 (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 03/08, s. 10) v pozměněném znění, ani s dohodou uzavřenou mezi žalobkyní a Komisí o příspěvcích Společenství na výdaje, které vznikly na základě zjišťování o struktuře za rok 2005 v Nizozemsku (číslo smlouvy 62102.2005.001-2005.055) a dále ani se zásadami právní jistoty a ochrany legitimního očekávání a povinností uvést odůvodnění. V každém případě je v rozhodnutí nesprávně stanovena částka, kterou žalobkyně uplatňuje.

Svým první žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje, že jí Komise neoprávněně neposkytla žádný příspěvek ve smyslu čl. 14 odst. 1 nařízení č. 571/88, nýbrž že ji místo toho požádala, aby předložila přesnější údaje k vzniklým nákladům a ne pouze k počtu zemědělských podniků zahrnutých do zjišťování. Vzhledem k tomu, že článek 14 nařízení výslovně stanoví pevnou maximální částku ve výši 700 000 eur za každý zahrnutý zemědělský podnik, je krom toho jiný výklad neslučitelný se zásadou ochrany legitimního očekávání a zásadou právní jistoty.

Jako druhý žalobní důvod žalobkyně uvádí, že čl. II.14.3 dohody mezi ní a Komisí se nevztahuje na výdaje, které byly vyúčtovány Ministerie van landbouw (ministerstvem zemědělství). Komise tyto účty neoprávněně v plné výši neuznala jako výdaje, které skutečně vznikly a které jsou způsobilé pro poskytnutí podpory. Rozhodnutí Komise v každém případě postrádá přiměřené odůvodnění.

Žalobkyně se konečně dovolává toho, že výdaje způsobilé pro poskytnutí podpory — pokud by se měl použít článek II.14.3 dohody — byly vypočteny nesprávně, nebo byly vypočteny způsobem, který je bez dalšího odůvodnění nesrozumitelný, protože Komise nepřímo produktivní hodiny neoprávněně zahrnula do výpočtu použitelné hodinové sazby. Argumentace Komise není v napadeném rozhodnutí jasně a jednoznačně vyjádřena. Rozhodnutí tak bylo v každém případě vydáno za porušení povinnosti uvést odůvodnění.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/52

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. září 2009 Giorgiem Lebedefem proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 7. července 2009 ve věci F-39/08, Lebedef v. Komise

(Věc T-364/09 P)

2009/C 282/99

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Giorgio Lebedef (Senningerberg, Lucembursko) (zástupce: F. Frabetti, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—

Zrušit rozsudek SVS ze dne 7. července 2009 ve věci F-39/08, Giorgio LEBEDEF s bydlištěm v 4, Neie Wee, L-1670 Senningerberg, Lucembursko, úředník Evropské komise, ve spolupráci a zastoupený Frédéricem FRABETTIM, 5, rue Jean Bertels, L-1230 Lucembursko, avocat à la Cour, s adresou advokátní kanceláře pro účely doručování, proti Komisi Evropských společenství, zastoupené jejími zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku, jako žalované, jehož předmětem je návrh na zrušení rozhodnutí ze dne 29.5.2007, 20.6.2007, 28.6.2007, 6.7.2007, jakož i dvou rozhodnutí ze dne 26.7.2007 a rozhodnutí ze dne 2.8.2007 týkajících se snížení nároků navrhovatele na dovolenou pro rok 2007 o 32 dnů;

—	vyhovět návrhovým žádáním navrhovatele vzneseným v prvním stupni;

—	podpůrně vrátit věc Soudu pro veřejnou službu k dalšímu řízení;

—	rozhodnout o nákladech řízení a uložit Evropské komisi jejich náhradu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Navrhovatel se tímto kasačním opravným prostředkem domáhá zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu (SVS) ze dne 7. července 2009 ve věci Lebedef v. Komise, F-39/08, kterým se zamítá žaloba, kterou se navrhovatel domáhal zrušení řady rozhodnutí týkajících se snížení jeho dovolené pro rok 2007 o 32 dnů.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatel uvádí devět důvodů vycházejících z:

—	porušení čl. 1 šestého pododstavce přílohy II služebního řádu úředníků Evropských společenství, který se mimo jiné týká složení a pravidel fungování výboru zaměstnanců, jakož i čl. 1 odst. 2 rámcové dohody o vztazích mezi Komisí a odborovými a profesními organizacemi;

—	nesprávného výkladu a uplatnění konceptu „práva odborově se organizovat“ založeného na článku 24 b služebního řádu;

—

porušení bodu III.c rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2004 o vytvoření prováděcích předpisů v oblasti nepřítomnosti z důvodu nemoci nebo úrazu týkajícího se „částečného pracovního úvazku ze zdravotních důvodů“ a přesněji bodu, který stanoví, že „dny případně vyčerpané dovolené za kalendářní rok se započtou jako celé dny“;

—	nezohlednění zdravotního stavu navrhovatele;

—	nesprávného výkladu a uplatnění pojmů „účast na zastupování zaměstnanců“, „vysílání v rámci odborů“„služební cesta v rámci odborů“;

—	zkreslení a překroucení skutkového stavu a tvrzení navrhovatele, jakož i věcné nesprávnosti zjištění SVS, pokud jde o evidování „neoprávněné nepřítomnosti“ v SysPer2;

—	nesprávného právního posouzení SVS při výkladu pojmu „nepřítomnost“, jak je definován články 57, 59 a 60 služebního řádu;

—	nesprávného právního posouzení SVS při uplatnění článku 60 služebního řádu; a

—	nedostatečného odůvodnění týkajícího se posouzení SVS zpochybňovaných v rámci prvních osmi důvodů.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/53

Žaloba podaná dne 17. září 2009 — Insula v. Komise

(Věc T-366/09)

2009/C 282/100

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Conseil scientifique international pour le développement des îles (Insula) (Paříž, Francie) (zástupci: J.-D. Simonet a P. Marsal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	prohlásit žalobu za přípustnou a opodstatněnou,

—	určit, že požadavek Komise na vrácení částky 114 996,82 eur je neopodstatněný, a v důsledku toho uložit Komisi vystavení dobropisu na částku 114 996,82 eur,

—	určit, že požadavek Komise na vrácení částky 253 617,08 eur je opodstatněný částečně, a v důsledku toho uložit Komisi vystavení dobropisu na částku 174 044,85 eur,

—	uložit Komisi, aby zaplatila částku 146 261,06 eur jako náhradu škody,

—	podpůrně, určit, že žalobce má právo na vyrovnávací příspěvek ve výši 573 273,42 eur,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou, která byla podána na základě rozhodčí doložky, se žalobce domáhá, aby Soud určil, že oznámení o dluhu, v nichž Komise na základě zprávy o auditu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) požadovala vrácení záloh vyplacených žalobci, jsou v rozporu s ustanoveními různých smluv uzavřených v rámci projektů patřících do zvláštního programu výzkumu, technologického vývoje a demonstrace v oblasti energie, životního prostředí a udržitelného rozvoje, jakož i programu ALTENER II.

Žalobní důvody a hlavní argumenty uplatněné žalobcem se v podstatě shodují s žalobními důvody a hlavními argumenty uplatněnými v rámci věci T-246/09, Insula v. Komise (1).

(1) Úř. věst. 2009, C 193, s. 30.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/53

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. září 2009 Robertem Sevenierem proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 8. července 2009 ve věci F-62/08, Sevenier v. Komise

(Věc T-368/09 P)

2009/C 282/101

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Roberto Sevenier (Paříž, Francie) (zástupci: E. Boigelot a L. Defalque, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání navrhovatele

—	zrušit usnesení třetího senátu Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 8. července 2009 vydané ve věci F-62/08, Sevenier v. Komise, které bylo navrhovateli doručeno 13. července 2009;

—	vyhovět návrhovým žádáním navrhovatele, která předložil Soudu pro veřejnou službu Evropské unie;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem se navrhovatel domáhá zrušení usnesení Soudu pro veřejnou službu (SVS) ze dne 8. července 2009 vydaného ve věci Sevenier v. Komise, F-62/08, ve kterém SVS odmítl jako zjevně nepřípustnou žalobu, kterou se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí Komise ze dne 24. září 2007 v rozsahu, v němž zamítla jeho návrh směřující jednak ke zpětvzetí jeho návrhu na odstoupení ze dne 19. října 1983, a jednak k předložení jeho případu lékařské komisi.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku vznáší navrhovatel v první řadě důvod vycházející z nesprávného právního posouzení, kterého se dopustil SVS při výkladu pojmu čistě potvrzujícího aktu, jelikož SVS kvalifikoval explicitní rozhodnutí vydané po implicitním zamítnutí žádosti navrhovatele jako čistě potvrzující akt, navzdory skutečnosti, že explicitní rozhodnutí vyhovělo částečně žádosti navrhovatele.

Podpůrně navrhovatel tvrdí, že SVS zkreslil a nezohlednil dokumenty ze spisu a porušil svou povinnost uvést odůvodnění, když konstatoval, že žádná zvláštní okolnost projednávaného případu neodůvodňuje, aby se SVS odchýlil od ustálené judikatury k pojmu čistě potvrzujícího aktu.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/54

Žaloba podaná dne 18. září 2009 — GDF Suez v. Komise

(Věc T-370/09)

2009/C 282/102

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: GDF Suez (Paříž, Francie) (zástupci: J.-P. Gunther a C. Breuvart, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit zcela nebo částečně článek 1 rozhodnutí v rozsahu, ve kterém činí GDF Suez zodpovědnou za porušení ustanovení čl. 81 odst. 1 ES tím, že se zúčastnila dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví zemního plynu, a to v období nejméně od 1. ledna 1980 do 30. září 2005, pokud jde o protiprávní jednání v Německu, a nejméně od 10. srpna 2000 do 30. září 2005, pokud jde o protiprávní jednání ve Francii, a v důsledku toho rovněž zrušit článek 3 rozhodnutí v rozsahu, ve kterému GDF Suez ukládá, aby ukončila protiprávní jednání uvedená v článku 1, nebo protiprávní jednání, která mají stejný nebo podobný předmět či účinek;

—	podpůrně, zrušit nebo podstatně snížit výši pokuty uložené GDF Suez v článku 2 rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Společnost GDF Suez se touto žalobou především domáhá úplného nebo částečného zrušení rozhodnutí Komise K (2009) 5355 v konečném znění ze dne 8. července 2009, které se týká řízení podle článku 81 ES (věc COMP/39.401 — E.ON/GDF) ohledně dohody a jednání ve vzájemné shodě v odvětví zemního plynu. Podpůrně žalobkyně požaduje zrušení nebo snížení pokuty, která jí byla v tomto rozhodnutí uložena.

Žalobkyně na podporu svého hlavního návrhu na zrušení rozhodnutí uplatňuje čtyři žalobní důvody založené na:

—

porušení článku 81 ES, pravidel, jimiž se řídí provádění důkazů, a povinnosti uvést odůvodnění, pokud jde o existenci dohody nebo jednání ve vzájemné shodě mezi GDF Suez a E.ON/E.ON Ruhrgas před srpnem 2000, z důvodu:

—	neexistence protisoutěžího předmětu a účinku Dopisů z roku 1975 před srpnem 2000;

—	neexistence vlivu na obchod v rámci Společenství před srpnem 2000; a

—	neexistence jakéhokoliv důkazu o existenci tvrzeného protiprávního jednání v období mezi lednem 1980 a únorem 1999;

—

—	neexistence jediného a pokračujícího protiprávního jednání v období mezi 1. lednem 1980 a 30. zářím 2005, a v důsledku toho promlčení Dopisů z roku 1975;

—	neexistence shody vůle mezi stranami za účelem uplatňování Dopisů z roku 1975 po srpnu 2000;

—	zjevně nesprávného posouzení schůzek a výměn informací mezi GDF Suez a E.ON/E.ON Ruhrgas; a

—	neposouzení samostatnosti jednání GDF Suez v Německu a E.ON/E.ON Ruhrgas ve Francii;

—

zjevném nedostatku důkazů o existenci dohody nebo jednání ve vzájemné shodě s cílem omezit používání plynu přepravovaného plynovodem MEGAL ze strany E.ON/E.ON Ruhrgas ve Francii, z důvodu:

—	neexistence protiprávního jednání na francouzském trhu vyplývajícího z dopisu „Direktion G“;

—	zjevně nesprávného výkladu schůzek a výměn informací mezi GDF Suez a E.ON/E.ON Ruhrgas, pokud jde o Francii;

—	výjimky vyplývající ze zákonného monopolu GDF Suez na dovoz a dodávky plynu ve Francii před liberalizaci trhu s plynem v lednu 2003;

—	skutkových a právních chyb při uplatňování článku 81 ES, pokud jde o existenci dohody a/nebo jednání ve vzájemné shodě mezi GDF Suez a E.ON/E.ON Ruhrgas po srpnu 2004.

Žalobkyně na podporu svého podpůrného návrhu na zrušení pokuty uplatňuje jediný žalobní důvod vycházející z porušení zásad rovnosti zacházení, proporcionality a zákazu retroaktivity.

Žalobkyně na podporu svého ještě podpůrnějšího návrhu na snížení pokuty uplatňuje šest žalobních důvodů založených na:

—	skutečnosti, že tvrzené protiprávní jednání na trhu s plynem ve Francii nebylo z právního hlediska dostatečně prokázáno, a napadené rozhodnutí je v tomto bodě stiženo nedostatkem odůvodnění;

—	porušení zásad rovnosti zacházení a proporcionality tím, že stejná pokuta byla uložena GDF Suez a E.ON/E.ON Ruhrgas;

—	nesprávném posouzení doby trvání protiprávního jednání;

—	nesprávném posouzení závažnosti protiprávního jednání;

—	nesprávném posouzení nutnosti uplatnit v případě GDF Suez vstupní poplatek ve výši 15 %; a

—	nesprávném posouzení polehčujících okolností.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/55

Žaloba podaná dne 24. září 2009 — Retractable Technologies v. OHIM — Abbott Laboratories (RT)

(Věc T-371/09)

2009/C 282/103

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Retractable Technologies, Inc. (Little Elm, Texas, Spojené státy americké) (zástupkyně: K. Dröge, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Abbott Laboratories (Abbott Park IL, Spojené státy americké)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 24. července 2009 ve věci R 1234/2008-4;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „RT“ pro výrobky zařazené do třídy 10 (přihláška č. 4 129 037)

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Abbott Laboratories

Namítaná ochranná známka nebo označení: španělská slovní ochranná známka „RTH“ pro výrobky zařazené do třídy 10

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné přijetí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), protože mezi kolidujícími označeními neexistuje nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/55

Žaloba podaná dne 21. září 2009 — Visti Beheer v. OHIM — Meister (GOLD MEISTER)

(Věc T-372/09)

2009/C 282/104

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Visti Beheer BV (Rotterdam, Nizozemsko) (zástupce: A. Herbertz, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Meister + Co. AG (Wollerau, Švýcarsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	změnit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 26. června 2009 (věc R 1465/2008-1) v tom smyslu, že se zruší rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci v námitkovém řízení (B 1 134 651) a povolí přihláška ochranné známky Společenství č. 5 243 209 pro sporné zboží;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „GOLD MEISTER“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 3, 14, 16, 35, 37, 40 a 42 (přihláška č. 5 243 209)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Meister + Co. AG

Namítaná ochranná známka nebo označení: Německá slovní ochranná známka č. 39 534 716 a ochranná známka Společenství č. 2 607 737„MEISTER“ pro výrobky zařazené do třídy 14, přičemž námitka směřuje pouze proti zápisu pro výrobky této třídy

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitce

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), protože mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/56

Žaloba podaná dne 25. září 2009 — El Corte Inglés v. OHIM — Pucci International (Emidio Tucci)

(Věc T-373/09)

2009/C 282/105

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: El Corte Inglés, SA (Madrid, Španělsko) (zástupce: J. Rival Zurdo, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Emilio Pucci International BV (Amsterdam, Nizozemsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) vydané dne 18. června 2009 ve spojených věcech 770/2008-2 a 826/2008-2 v rozsahu, v jakém částečně vyhovělo odvolání přihlašovatelky a odvolání majitelky namítané ochranné známky, zamítlo přihlášku ochranné známky Společenství č. 3 679 591 pro třídy 3, 18, 24, 25 a pro „čistící prostředky; drátěnka“ pro třídu 21;

—	vyhovět přihlášce ochranné známky Společenství č. 3 679 591„EMIDIO TUCCI“ v plném rozsahu;

—	uložit náhradu nákladů řízení OHIM a ostatním žalovaným.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně.

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „EMIDIO TUCCI“ (přihláška č. 3 679 594), s rukou psanými znaky, pro výrobky a služby tříd 1 až 45.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: EMILIO PUCCI INTERNATIONAL B.V.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Obrazová ochranná známka Společenství „EMILIO PUCCI“ č. 203570 (třídy 18 a 24), italské slovní ochranné známky č. 769250 (třídy 3, 14, 18, 21, 24, 25 a 33) a č. 274991 (třídy č. 9, 12, 18, 20, 26, 27 a 34) a italská obrazová ochranná známka č. 275894 (třídy 14, 18, 24 a 25).

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné vyhovění námitce.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Částečné vyhovění odvolání podaných přihlašovatelkou i majitelkou namítané ochranné známky.

Dovolávané žalobní důvody: Nesprávný výklad čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení 207/2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/57

Žaloba podaná dne 28. září 2009 — Lorenz Shoe Group v. OHIM — Fuzhou Fuan Leather Plastics Clothing Making (Ganeder)

(Věc T-374/09)

2009/C 282/106

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Lorenz Shoe Group AG (Taufkirchen, Rakousko) (zástupce: M. Douglas, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Fuzhou Fuan Leather Plastics Clothing Making Co. Ltd (Fujian, Čínská lidová republika)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu ze dne 16. července 2009 ve věci R 1289/2008-1

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Fuzhou Fuan Leather Plastics Clothing Making Co. Ltd

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „Ganeder“ pro výrobky zařazené do tříd 14, 18 a 25 (přihláška č. 5 108 774)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně (dříve shoe fashion group LORENZ AG)

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „Ganter“ pro výrobky zařazené do třídy 25 (Ochranná známka Společenství č. 469 262), přičemž námitka směřuje pouze proti zápisu výrobků do této třídy

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 (1), neboť mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/57

Žaloba podaná dne 25. září 2009 — Glenton España v. OHIM — Polo/Lauren (POLO SANTA MARIA)

(Věc T-376/09)

2009/C 282/107

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Glenton España, SA (Madrid, Španělsko) (zástupci: E. Armijo Chávarri a A. Castán Pérez-Gómez, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: The Polo/Lauren Company L.P. (New York, Spojené státy)

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit žalobu za přípustnou;

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 18. června 2009 ve věci R 594/2008-2;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „POLO SANTA MARIA“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 18, 25, 36, 41 a 43

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápis obrazové ochranné známky Beneluxu „zobrazení siluety hráče póla“ pro výrobky zařazené do tříd 18 a 25

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitce ohledně všech sporných výrobků

Rozhodnutí odvolacího senátu: Částečné zrušení napadeného rozhodnutí

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady 207/2009 tím, že odvolací senát došel k nesprávnému závěru, že existuje nebezpečí záměny mezi předmětnými ochrannými známkami

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/58

Žaloba podaná dne 29. září 2009 — Mövenpick-Holding v. OHIM (PASSIONATELY SWISS)

(Věc T-377/09)

2009/C 282/108

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mövenpick — Holding AG (zástupkyně: M. Taxhet, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	změnit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 23. července 2009 a zveřejnit přihlášku ochranné známky PASSIONATELY SWISS (přihláška č. 6 701 031),

—	podpůrně určit, že čl. 7 odst. 1 písm. b) a c), jakož i odstavec 2 nařízení (ES) č. 40/94 nebrání zápisu ochranné známky, zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 23. července 2009 a vrátit věc odvolacímu senátu,

—

podpůrně změnit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 23. července 2009 a zveřejnit ochrannou známku PASSIONATELY SWISS (přihláška č. 6 701 031) společně s prohlášením žalobkyně, že si nenárokuje výlučné právo k součásti SWISS výše uvedené ochranné známky,

—

podpůrně určit, že čl. 7 odst. 1 písm. b) a c), jakož i odstavec 2 nařízení č. 40/94 nebrání zápisu ochranné známky, pokud bude přijato prohlášení žalobkyně, že si nenárokuje výlučné právo k součásti SWISS výše uvedené ochranné známky, zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 23. července 2009 a vrátit věc odvolacímu senátu,

—	uložit Úřadu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „PASSIONATELY SWISS“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 16, 35, 41, 43 a 44 (přihláška č. 6 701 031)

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení č. 207/2009 (1)

(1) Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/58

Žaloba podaná dne 30. září 2009 — SPAR v. OHIM — SPA Group Europe (SPA GROUP)

(Věc T-378/09)

2009/C 282/109

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: SPAR Handelsgesellschaft mbH (Schenefeld, Německo) (zástupci: R. Kaase a J. C. Plate, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: SPA Group Europe Ltd & Co. KG (Norimberk, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 16. července 2009 ve věci R 123/2008-1 z důvodu neslučitelnosti s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1);

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: SPA Group Europe Ltd. & Co. KG

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „SPA GROUP“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 16, 35, 41 a 44 (přihláška č. 4 038 171)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: německá obrazová ochranná známka „SPAR“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 1-36 a 38-41 (č. 30 108 039.9) a německá obrazová ochranná známka „SPAR“ pro služby zařazené do tříd 35, 36 a 39 (č. 30 404 087.8)

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, neboť existuje nebezpečí záměny ochranných známek.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/59

Žaloba podaná dne 24. září 2009 — Itálie v. Komise

(Věc T-379/09)

2009/C 282/110

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: F. Arena, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise K(2009) 5497 ze dne 13. července 2009, které se týká režimů státních podpor č. C 6/2004 (ex NN 70/01) a C 5/2005 (ex NN 71/04), které provedla Itálie ve prospěch pěstitelů skleníkových kultur (osvobození paliva používaného pro vytápění skleníků od spotřební daně);

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Italská vláda napadla u Soudu prvního stupně Evropských společenství rozhodnutí Komise K(2009) 5497 ze dne 13. července 2009, které se týká režimu státních podpor č. C 6/2004 (ex NN 70/01) a C 5/2005 (ex NN 71/04), který provedla Itálie ve prospěch pěstitelů skleníkových kultur (osvobození paliva používaného pro vytápění skleníků od spotřební daně).

Žaloba je založena na pěti žalobních důvodech.

Prvním žalobním důvodem žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, neboť právní předpisy, považované za státní podpory neslučitelné se společným trhem, nejsou selektivní, a to jak z důvodu, že jakýkoliv subjekt v zemědělském odvětví může mít prospěch ze zvýhodněných sazeb spotřební daně z paliva určeného k vytápění skleníků, tak z důvodu zásadní rozdílnosti mezi pěstováním ve skleníku a volným pěstováním plodin, kde výrobní náklady představující palivo pro vytápění neexistují.

Druhým žalobním důvodem žalobkyně, jež uplatňuje porušení čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, tvrdí, že nedošlo k žádnému narušení hospodářské soutěže způsobenému dotčenými právními předpisy. Na podporu svého tvrzení připomíná rovněž obecné zásady Společenství pro zemědělské a lesnické odvětví 2007-2013, které v bodě 167 výslovně potvrzují, že úplné nebo částečné osvobození paliv určených k primárním zemědělským činnostem od daně nemůže narušovat hospodářskou soutěž z důvodu malého rozměru struktur zemědělských podniků Evropské unie.

Třetím žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje nedostatečné odůvodnění co se týče údajného narušení hospodářské soutěže.

Čtvrtým žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje porušení článku 8 směrnice 92/81/ES (1), článku 15 směrnice 2003/96/ES (2), jakož i článků 33, 36 a 87 Smlouvy o ES. Konkrétně tvrdí, že osvobození od daně byla výslovně povolena uvedenými směrnicemi a že v každém případě posouzení slučitelnosti s právem Společenství musí být provedeno při vzetí v úvahu nejen pravidel hospodářské soutěže, nýbrž především ustanovení o společné zemědělské politice. V tomto ohledu uvádí, že společná zemědělská politika má přednost před pravidly hospodářské soutěže. Z toho plyne, že jelikož jsou napadená opatření v souladu s cíli uvedenými v článku 33 Smlouvy, neexistuje žádný prostor k tomu, aby mohlo mít přednost použití právních předpisů v oblasti státních podpor.

Pátým žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje porušení čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES majíc za to, že je nicméně použitelná odchylka uvedená v tomto ustanovení, přičemž specificky odkazuje na použitelnost odchylky z důvodu ochrany životního prostředí stanovené v bodě 3.5 obecných zásad Společenství o státních podporách v zemědělském odvětví v roce 2000.

(1) Směrnice Rady 92/81/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 12).

(2) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/60

Žaloba podaná dne 24. září 2009 — Bianchin v. OHIM — Grotto (GASOLINE)

(Věc T-380/09)

2009/C 282/111

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luciano Bianchin (Asolo, Itálie) (zástupci: G. Massa a P. Massa, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Grotto SpA (Chiuppano, Itálie)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí ze dne 13. července 2009 na základě všech důvodů uvedených v odůvodnění a uložit OHIM náhradu nákladů řízení;

—	nařídit odebrání spisů v řízeních č. B 630410, č. 000002087/C, č. R1455/2008-2.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Slovní ochranná známka „GASOLINE“ (přihláška k zápisu č. 2 901 064) pro výrobky ve třídě 9.

Majitel ochranné známky Společenství: Žalobce

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: GROTTO S.p.A.

Ochranná známka účastníka řízení navrhujícího prohlášení neplatnosti: Italská obrazová ochranná známka, která obsahuje slovní prvek „GAS (keep it simple)“ (přihlášky č. 959 343 a 876 729), pro mimo jiné výrobky ve třídě 9 a obrazová ochranná známka Společenství, která obsahuje slovní prvek „GAS“ (č. 2 867 463), pro výrobky ve třídě 9.

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Vyhovění žádosti a prohlášení neplatnosti dotyčné ochranné známky Společenství.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Absolutní neadekvátnost čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/60

Žaloba podaná dne 28. září 2009 — Fuller & Thaler Asset Management v. OHIM (BEHAVIOURAL INDEX)

(Věc T-383/09)

2009/C 282/112

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fuller & Thaler Asset Management, Inc. (San Mateo, Spojené státy) (zástupce: S. Malynicz, barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 11. června 2009 ve věci R 138/2009-1; a

—	nařídit, že žalovaný ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „BEHAVIOURAL INDEX“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9 a 36

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí žádosti o zápis ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady 207/2009, jelikož odvolací senát i) se dopustil nesprávného posouzení, pokud jde o význam a syntax ochranné známky, jakož i o její schopnost být výrazem, jenž bezprostředně a přímo popisuje dotčené výrobky a služby; ii) nepředložil ze svého vlastního podnětu skutečnosti, které by prokázaly, že předmětná ochranná známka Společenství je v očích relevantní veřejnosti popisná, i když správně učinil závěr, že relevantní veřejnost je odbornou veřejností; a iii) nevzal v úvahu veřejný zájem, který je základem tohoto důvodu pro zamítnutí, a neprokázal, že v relevantní specializované oblasti existovala určitá pravděpodobnost, že ostatní obchodníci v této oblasti by chtěli v budoucnu používat předmětnou ochrannou známku Společenství.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/61

Žaloba podaná dne 2. října 2009 — Annco v. OHIM — Freche et fils (ANN TAYLOR LOFT)

(Věc T-385/09)

2009/C 282/113

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Annco, Inc. (New York, Spojené státy) (zástupce: G. Triet, lawyer)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Freche et fils associés SARL (Paříž, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že je žaloba přípustná;

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 1. července 2009 ve věci R 1485/2008-1;

—	změnit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 1. července 2009 ve věci R 1485/2008-1 ve prospěch zápisu uvedené ochranné známky Společenství pro třídy 18 a 25 a navíc pro třídu 35;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Ochranná známka „ANN TAYLOR LOFT“ pro výrobky a služby zařazené tříd 18, 25 a 35

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastník řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápis francouzské ochranné známky „LOFT“ pro výrobky zařazené do tříd 18 a 25

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009 v rozsahu, v němž odvolací senát nesprávně rozhodl, že mezi uvedenými ochrannými známkami existuje nebezpeční záměny; porušení článku 75 nařízení Rady č. 207/2009 v rozsahu, v němž se odvolací senát nesprávně opřel o důkazy a důvody, pro které žalobkyně nebyla oprávněna předkládat svá vyjádření.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/61

Žaloba podaná dne 5. října 2009 — Grúas Abril Asistencia v. Komise

(Věc T-386/09)

2009/C 282/114

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Grúas Abril Asistenci, SL (Alicante, Španělsko) (zástupce: R. L. García García, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	konstatovat, že zamítnutí orgány příslušnými v oblasti hospodářské soutěže a španělskými soudy stížnosti předložené žalobkyní, společností Grúas Abril Asistenci, S.L., je v rozporu s články 81 a 82 ES;

—

uložit Komisi Evropských společenství, která je autorem napadeného rozhodnutí, aby v důsledku toho přijala nezbytná opatření nařizující ukončení uvedené protiprávní činnosti a ukládající pokuty a sankce použitelné na toto porušení právních předpisů, jakož i udělující žalobkyni nárok na náhradu škody, která jí případně vznikne uvedeným porušením právních předpisů;

—

rozhodnout, že jednání společnosti MAPFRE MUTUALIDAD DE SEGUROS Y REASEGUROS A PRIMA FIJA (nyní MAPFRE, S.A.) vůči žalobkyni, jejímu dodavateli, které spočívá v jednostranném uložení sazeb, které používala na její asistenční služby, ve stanovení nižších sazeb než byly náklady na uvedené služby, v neodůvodněném a svévolném vyžadování toho, aby tyto služby byly provedeny za podmínek, které nebyly sjednány ve smlouvě (provádění služby jeřáby označenými logem MAPFRE), v hrozbě žalobkyni odstoupením od smlouvy v případě, že nesplní tyto požadavky a v realizaci této hrozby, představuje porušení španělského zákona o ochraně hospodářské soutěže (Ley Española de Defensa de la Competencia), jakož i článků 81 a 82 ES a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně je rodinným podnikem, jehož činnost spočívá v poskytování služeb odtahu vozidel v případě poruchy na dálnici.

Žalobkyně napadá jednání společnosti MAPFRE, S.A., které je údajně v rozporu s pravidly použitelnými v oblasti hospodářské soutěže, jelikož podle žalobkyně tato společnost v rámci smlouvy o asistenci, jež stanovila odtah vozidel pojištěných MAPFRE, pokud to tato společnost nebo její pojištěnci požadují, jednak vyžadovala, aby tato asistenční služba byla prováděna vozidly označenými logem MAPFRE a aby žalobkyně činila reklamu její ochranné známce bez jakéhokoliv protiplnění, a jednak uložila nižší sazby než jsou náklady na poskytovanou službu.

Žalobkyně zakládá svou žalobu na porušení pravidel Společenství a španělských pravidel v oblasti hospodářské soutěže.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/62

Žaloba podaná dne 2. října 2009 — Rosenruist v. OHIM (Vyobrazení kapsy se dvěma křivkami protínajícími se v jednom bodě)

(Věc T-388/09)

2009/C 282/115

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Rosenruist — Gestão e serviços, Lda (Funchal, Portugalsko) (zástupci: S. Gonzáles Malabia a S. Rizzo, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 18. června 2009 ve věci R 237/2009-2 a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Ochranná známka, která vyobrazuje kapsu se dvěma křivkami protínajícími se v jednom bodě pro výrobky a služby zařazené do tříd 18 a 25

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí zápisu ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství], jelikož odvolací senát neprávem konstatoval neexistenci rozlišovací způsobilosti ochranné známky Společenství.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/63

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 23. září 2009 — Neophytou v. Komise

(Věc F-22/05 RENV) (1)

(„Veřejná služba - Vrácení věci Soudu pro veřejnou službu po zrušení - Otevřené výběrové řízení - Nezapsání na seznam kandidátů vhodných na přijetí - Výběrová komise - Jmenování“)

2009/C 282/118

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Neophytos Neophytou (Itzig, Lucembursko) (zástupce: S. A. Pappas, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a H. Krämer, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí výběrové komise nezapsat žalobce na seznam kandidátů vhodných na přijetí výběrového řízení EPSO/A/1/03, které se konalo za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí na místa pomocných administrátorů (A 8) kyperské státní příslušnosti — Věc T-43/07 P vrácena po projednání kasačního opravného prostředku

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	N. Neophytou ponese polovinu vlastních nákladů řízení vynaložených na řízení před Soudem pro veřejnou službu a Soudem prvního stupně.

3)	Komise Evropských společenství ponese kromě vlastních nákladů řízení vynaložených na řízení před Soudem pro veřejnou službu a Soudem prvního stupně rovněž polovinu nákladů řízení vynaložených N. Neophytou na uvedená řízení.

(1) Úř. věst. C 155, 25.6.2005, s. 29.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/64

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 7. října 2009 — Marcuccio v. Komise

(Věc F-122/07) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Žádost o šetření - Odmítnutí orgánu přeložit rozhodnutí do jazyka zvoleného žalobcem - Zjevná nepřípustnost - Zjevně neopodstatněná žaloba z právního hlediska“)

2009/C 282/121

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a C. Berardis-Kayser, zmocněnci, ve spolupráci s A. Dal Ferro, advokát)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise nevyhovět žádosti žalobce o provedení šetření týkajícího se některých událostí, ke kterým došlo během období, kdy byl přidělen ke své delegaci v Angole — Žádost o sdělení závěrů šetření — Zrušení rozhodnutí o nepřeložení sdělení do jazyka zvoleného žalobcem — Žaloba na náhradu škody

Výrok usnesení

1)	Žaloba L. Marcuccia se zčásti odmítá jako zjevně nepřípustná a zčásti se zamítá jako z právního hlediska zjevně zcela neopodstatněná.

2)	L. Marcucciovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008, s. 65.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/65

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 8. července 2009 — Sevenier v. Komise

(Věc F-62/08) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Ukončení služebního poměru - Odstoupení - Žádost o zpětvzetí“)

2009/C 282/124

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Roberto Sevenier (Paříž, Francie) (zástupce: É. Boigelot, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a D. Martin, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise, kterým se zamítá žádost žalobce o zpětvzetí jeho návrhu na odstoupení a předložení věci lékařské komisi, a v důsledku toho žádosti o opětovné přidělení žalobce k Evropské komisi spolu s obnovením jeho služebního postupu ode dne jeho odstoupení

Výrok usnesení

1)	Žaloba se zamítá jako zjevně nepřípustná.

2)	Robertu Sevenierovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Není namístě rozhodnout o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení

4)	Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 27.9.2008, s. 25.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/65

Žaloba podaná dne 14. září 2009 — Nijs v. Evropský účetní dvůr

(Věc F-77/09)

2009/C 282/125

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Bart Nijs (Bereldange, Lucembursko) (zástupce: Fränk Rollinger, advokát)

Žalovaný: Evropský účetní dvůr

Předmět a popis sporu

Žaloba na zrušení rozhodnutí komise ad hoc Evropského účetního dvora ze dne 15. ledna 2009, kterým byl žalobce odvolán z funkce bez snížení starobního důchodu s účinky od 1. února 2009

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí komise ad hoc Evropského účetního dvora ze dne 15. ledna 2009, kterým byl žalobce odvolán z funkce bez snížení starobního důchodu s účinky od 1. února 2009;

—	zrušit rozhodnutí 81-2007 Evropského účetního dvora ze dne 20. září 2007, kterým byly přeneseny pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování komisi ad hoc;

—	zrušit veškerá přípravná rozhodnutí přijatá touto komisí ad hoc, zejména rozhodnutí ze dne 22.29. října 2007, ze dne 23. listopadu 2007 a ze dne 12. června 2008 o zahájení správního řízení;

—	podpůrně pro případ, že Soud nevyhoví návrhům na zrušení rozhodnutí, určit, že sankce uložená komisí ad hoc Evropského účetního dvora dne 15. ledna 2009 je s ohledem na článek 10 přílohy IX služebního řádu úředníků Evropských společenství ze shora uvedených důvodů příliš přísná;

—	vrátit věc orgánu oprávněnému ke jmenování Evropského soudního dvora v jiném složení k novému rozhodnutí anebo, pokud to bude opravdu pokládáno za nezbytné, uložit sankci, která bude podstatně přiměřenější vzhledem ke skutkovému stavu;

—	dále podpůrně výslovně určit, že jak je uvedeno výše, v projednávané věci nebyla respektována zásada přiměřené lhůty, a zohlednit tuto skutečnost v rámci sankce, která má být případně uložena;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

21.11.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 282/66

Žaloba podaná dne 22. září 2009 — Schlienger v. Komise

(Věc F-79/09)

2009/C 282/126

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Marc Schlienger (Muchamiel, Španělsko) (zástupci: L. Levi a M. Vandenbussche, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Návrh na zrušení jednak rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování (OOJ) ze dne 15. prosince 2008 doručeného dne 16. ledna 2009, kterým byla zamítnuta žádost žalobce uznat jako nemoc z povolání nemoc, kterou je postižen, ve smyslu článku 73 služebního řádu, a jednak v případě potřeby návrh na zrušení rozhodnutí ze dne 11. června 2009, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce

Návrh na zaplacení 12 000 eur za utrpěnou nemajetkovou újmu.

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí OOJ ze dne 15. prosince 2008 doručeného dne 16. ledna 2009, kterým byla zamítnuta žádost žalobce uznat jako nemoc z povolání nemoc, kterou je postižen, ve smyslu článku 73 služebního řádu;

—	v případě potřeby zrušit rozhodnutí ze dne 11. června 2009, kterým byla zamítnuta stížnost;

—	uložit žalobkyni zaplacení 12 000 eur za utrpěnou nemajetkovou újmu;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2009.282.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 282

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 21. listopadu 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2009/C 282/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 267, 7.11.2009	1