13.11.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 273/1

---

ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

ROZPOČTOVÝ ROK 2008

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A KONSOLIDOVANÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU

(2009/C 273/01)

OBSAH

Poznámka ke konsolidované účetní závěrce

Plnění a účtování rozpočtu EU

ČÁST I –

Konsolidovaná účetní závěrka Evropských společenství a vysvětlivky

A.

Rozvaha

B.	Výsledovka

C.	Výkaz peněžních toků (cash flow)

D.	Výkaz změn čistých aktiv

E.	Příloha k účetní závěrce

ČÁST II –

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu Evropských společenství a vysvětlivky

ODDÍL A –

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu

ODDÍL B –

Vysvětlivky ke konsolidovaným zprávám o plnění rozpočtu

POZNÁMKA KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropských společenství za rok 2008 byla sestavena na základě údajů předložených ostatními orgány a subjekty podle čl. 129 odst. 2 finančního nařízenío souhrnném rozpočtu Evropských společenství. Tímto prohlašuji, že byla sestavena v souladu s hlavou VII tohoto finančního nařízení a účetními zásadami, pravidly a metodami stanovenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní těchto orgánů a subjektů předložili všechny údaje potřebné pro sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o aktivech a pasivech Evropských společenství a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Tímto potvrzuji, že na základě těchto údajů a provedených kontrol, jež jsem považoval ke schválení účetní závěrky Evropských společenství za potřebné, jsem nabyl dostatečné jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech věrný a poctivý obraz finanční situace Evropských společenství.

PLNĚNÍ A ÚČTOVÁNÍ ROZPOČTU EU

1   PŘÍPRAVA ROČNÍHO ROPOČTU

Z rozpočtu EU je financována řada politik a programů v celé Unii. V souladu s prioritami stanovenými členskými státy provádí Komise přímo konkrétní programy, činnosti a projekty. Ty se mohou zaměřovat na různé oblasti od projektů v oblasti školství na podporu mobility studentů a učitelů až po projekty, jejichž cílem je podpora lepšího pracovního prostředí pro pracovníky v EU nebo přísnější kontrola vnějších hranic.

Téměř 94 % prostředků z rozpočtu EU se používá na financování politik a činností EU, jež schválily všechny členské státy. Přímou návaznost mezi ročním rozpočtem a politikami EU zajišťuje metoda sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting, ABB). Nomenklatura rozpočtu podle činností, která byla poprvé zavedena v rozpočtu na rok 2004, umožňuje jasné rozlišení oblastí politik Evropské unie a uvádí celkovou částku přidělenou každé z těchto oblastí.

Všech 31 oblastí politik se dále dělí na přibližně 200 činností, z nichž více než 110 zahrnuje provozní položky rozpočtu, a v rozpočtové nomenklatuře se tudíž objevují jako kapitoly rozpočtu. Jedná se převážně o operativní oblasti politik, neboť jejich klíčové činnosti jsou zaměřeny na prospěšnost pro třetí strany, vždy v rámci daného okruhu působnosti. V ostatních případech se jedná o horizontální oblasti politik, jež zajišťují řádné fungování Komise, např. „Koordinace a právní poradenství“ a „Rozpočet“. Struktura činností zajišťuje společný koncepční rámec pro stanovení priorit, jejich plánování, zahrnování do rozpočtu, sledování a podávání zpráv o nich. Hlavním cílem je posílení účinného, hospodárného a efektivního využívání zdrojů.

Interní postup pro přijetí návrhu rozpočtu začíná jeho sestavováním, které zajišťuje Komise, a následně je rozpočet zaslán Radě, která může v případě potřeby provést úpravy. Upravený rozpočet je pak předložen Evropskému parlamentu, který také může navrhnout úpravy nebo přijmout či zamítnout stávající návrh. Jakmile dojde ke schválení změn a úprav (včetně případného zcela nového návrhu Komise, je-li to nutné), je rozpočet v polovině prosince schválen Parlamentem. Plnění rozpočtu může být zahájeno poté, co jej předseda Parlamentu prohlásí za schválený.

2   JAK JE ES FINANCOVÁNO?

Evropské společenství využívá dvě kategorie příjmů: příjmy z vlastních zdrojů a ostatní příjmy.

2.1   Příjmy a pohledávky z vlastních zdrojů

Příjmy z vlastních zdrojů získává EU automaticky, tak aby mohla svůj rozpočet financovat bez nutnosti následných rozhodnutí vnitrostátních orgánů (v roce 2008 činily příjmy z vlastních zdrojů 92 % z celkových příjmů). Celková částka vlastních zdrojů potřebná k financování rozpočtu se určí jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů. Tato celková částka vlastních zdrojů nesmí překročit 1,24 % hrubého národního důchodu (HND) EU. Vlastní zdroje lze rozdělit do těchto kategorií:

(1)

Tradiční vlastní zdroje (TVZ), které se dále dělí na příjmy z cel, zemědělských dávek a dávek z cukru. Povinnost odvádět prostředky na tyto zdroje je uložena hospodářským subjektům a jejich výběr provádí jménem EU členské státy. Členské státy si však jako náhradu za náklady spojené s výběrem ponechávají 25 % z této částky. Cla a zemědělské dávky jsou uvaleny na dovoz ze třetích zemí a řídí se sazbami podle společného celního sazebníku. Dávky z cukru hradí výrobci cukru za účelem financování vývozních náhrad pro cukr. TVZ obvykle představují přibližně 15 % z celkových příjmů z vlastních zdrojů.

(2)

Vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH) je odváděn ze základů DPH v členských státech, které jsou pro tento účel harmonizovány podle pravidel Společenství. Na harmonizovaný základ každého státu je uplatňována stejná procentní sazba. Používaný základ DPH je však v případě každého členského státu omezen na maximálně 50 % jeho HND. Zdroj z DPH obvykle představuje přibližně 15 % příjmů z vlastních zdrojů.

(3)

Zdroj z hrubého národního důchodu (HND) se používá k vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji rozpočtu, tedy k financování té části rozpočtu, na kterou neplynou příjmy ze žádného jiného zdroje. Na HND všech členských států, který je stanoven podle pravidel Společenství, je uplatňována stejná procentní sazba. Zdroj z HND obvykle představuje přibližně 70 % příjmů z vlastních zdrojů.

Pokud jde o úhrady těchto částek, jsou na zvláštních účtech vedeny tradiční vlastní zdroje, které členské státy stanovily v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. b) nařízení č. 1150/2000, ale neposkytly Společenstvím, neboť ještě nebyly uhrazeny či na ně nebylo poskytnuto zajištění nebo proti nim byly vzneseny námitky. Každý členský stát zasílá Komisi čtvrtletní výkaz těchto účtů, v němž u každého typu zdrojů uvádí tyto údaje:

—	neuhrazené prostředky za předchozí čtvrtletí,

—	částky uhrazené během daného čtvrtletí,

—	úpravy základu (opravy, zrušení) provedené během daného čtvrtletí,

—	odepsané částky,

—	částku zbývající k úhradě na konci daného čtvrtletí.

Jakmile jsou tradiční vlastní zdroje zapsané na zvláštním účtu uhrazeny, musejí být zpřístupněny Komisi nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nárok uhrazen.

V situaci, kdy je nepravděpodobné, že k úhradě dojde, je třeba to zohlednit prostřednictvím opravné položky ke zvláštnímu účtu. Opravné položky jsou založeny na odhadech, které učinily samy členské státy podle čl. 6 odst. 4 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000, který stanoví, že „spolu s posledním čtvrtletním výkazem za daný rozpočtový rok předloží členské státy odhad celkové částky nároků vedených na zvláštním účtu k 31. prosinci daného rozpočtového roku, jejichž vybrání je nepravděpodobné“.

Na základě odhadů členských států je opravná položka odečtena od pohledávek za členskými státy na straně aktiv rozvahy. Neznamená to však, že by se Komise vzdala nároku na úhradu částek, k nimž se tato opravná položka vztahuje. I v případě, kdy se zdá, že je úhrada velice nepravděpodobná, ne-li nemožná, to nemusí znamenat, že jsou částky pro rozpočet Společenství jakožto tradiční vlastní zdroje zcela ztraceny. Neuhrazené nároky jsou totiž ztraceny pouze v případě, kdy členský stát vyčerpal všechny možnosti, které jsou k zajištění úhrady požadovány. Jestliže tak členský stát neučiní, nese finanční odpovědnost a musí částku odvést do rozpočtu Společenství v souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000.

2.2   Ostatní příjmy

Ostatní příjmy plynoucí z činností Evropských společenství představují přibližně 8 % celkových příjmů. Jedná se například o pokuty udělované v souvislosti s politikou hospodářské soutěže a příkazy k úhradě vystavené soukromým a veřejnoprávním dlužníkům v souvislosti s řízením projektů Společenství (jak je uvedeno v příkladu výše). Do této kategorie také spadají úhrady pokut vyměřených Soudním dvorem členským státům za neplnění konkrétních rozsudků. Komise každoročně řídí stovky tisíc projektů a musí každý rok vydat přibližně 12 000 příkazů k úhradě. Ke každému dluhu, který není uhrazen ke dni splatnosti, se připočítávají úroky z prodlení. V případě, že jiné třetí strany než členské státy neuhradí Společenství dluhy, jsou rozhodnutí Komise (a Rady) ukládající povinnost k úhradě přímo vymahatelná v souladu s občanským právem procesním platným na území, na němž k vymáhání dochází. Vymáhání od neplnících dlužníků probíhá v rámci postupů k vymáhání pohledávek, jež provádí právní služba za pomoci externích právních firem.

3   JAK JE ROZPOČET SPOLEČENSTVÍ SPRAVOVÁN A ČERPÁN

3.1   Primární provozní výdaje

Provozní výdaje Evropských společenství pokrývají různé okruhy finančního rámce a mají různou podobu podle toho, jak se peníze vyplácejí a jak se s nimi hospodaří. V souladu s finančním nařízením plní Společenství souhrnný rozpočet za použití těchto metod:

Přímé centralizované řízení: rozpočet plní přímo útvary Komise.

Nepřímé centralizované řízení: týká se případů, kdy Komise svěřuje úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům práva Společenství nebo vnitrostátního práva, např. veřejnoprávním agenturám Společenství nebo agenturám Společenství plnícím úkoly veřejné služby.

Decentralizované řízení: jedná se o případy, kdy Komise pověřuje určitými úkoly spojenými s plněním rozpočtu třetí země.

Sdílené řízení: podle této metody řízení jsou úkoly spojenými s plněním rozpočtu pověřovány členské státy. Většina výdajů, v tomto roce 82 miliard EUR (2007: 90 miliard EUR), je vynakládána v režimu „sdíleného řízení“, v jehož rámci jsou členské státy pověřovány úkoly např. v oblasti zemědělství a strukturálních opatření.

Společné řízení: podle této metody svěřuje Komise určité úkoly spojené s plněním rozpočtu mezinárodním organizacím.

3.2   Různí účastníci finančních operací

Kolegium komisařů nese společnou politickou odpovědnost, ale v praxi své pravomoci v plnění rozpočtu nevykonává. Tyto úkoly každoročně deleguje na jednotlivé úředníky, kteří kolegiu odpovídají a kteří se řídí finančním nařízením a služebním řádem. Tito zaměstnanci – obecně se jedná o generální ředitele a vedoucí útvarů – jsou označováni za „pověřené schvalující osoby“. Ti pak mohou úkoly plnění rozpočtu dále delegovat na „dále pověřené schvalující osoby“.

Odpovědnost schvalujících osob zahrnuje celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů stanovených daným orgánem, až po řízení prováděných činností z provozního i rozpočtového hlediska, včetně podepisování právních závazků, kontroly plnění, provádění plateb a, v případě potřeby, i zpětného získávání prostředků. Schvalující osoby musí rovněž zajistit, aby byla prováděna hodnocení, která analyzují proveditelnost jejich návrhů (hodnocení ex ante) a posuzují úspěšnost a účelnost již prováděných programů z hlediska nákladů (průběžná hodnocení a hodnocení ex post). Výsledky těchto hodnocení slouží ke zkvalitnění rozhodovacích procesů a zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a nákladové efektivnosti zásahů Společenství.

Řádné finanční řízení a odpovědnost jsou v každém GŘ zajištěny tím, že je kontrola řízení (která je v rukou schvalujících osob) oddělena od vnitřního auditu, že je kontrolováno dodržování pravidel za použití jasných standardů vnitřní kontroly (na základě mezinárodních norem COSO), že jsou prováděny kontroly ex ante a ex post a nezávislé interní audity na základě hodnocení rizik a že jsou jednotlivým komisařům pravidelně podávány zprávy o činnosti.

Účetní provádí platební příkazy a příkazy k úhradě připravené schvalujícími osobami a odpovídá za správu pokladny, stanoví účetní pravidla a metody, schvaluje účetní systémy, vede účetnictví a sestavuje účetní závěrku orgánu a konsoliduje ji s účetními závěrkami jiných konsolidovaných účetních jednotek. Dále podepisuje účetní závěrku a prohlašuje, že poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace.

Interního auditora, který není v přísném smyslu slova účastníkem finančních operací, jmenuje orgán či subjekt, aby ověřoval řádné fungování systémů a postupů plnění rozpočtu a danému orgánu radil ve věcech řízení rizik. Interní auditor vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a vydává doporučení, jak zlepšit provozní postupy a podpořit řádné finanční řízení.

3.3   Závazky k uvolnění prostředků z rozpočtu EU

Jakmile je rozpočet schválen, generální ředitelství pro rozpočet zpřístupní prostřednictvím účetního systému Komise v rámci systému ABB prostředky jednotlivým organizačním složkám Komise, orgánům a ostatním subjektům v souladu s tím, za které politiky odpovídají. Například odpovědnost za správu rozpočtových linií souvisejících se životním prostředím deleguje Komise na vedoucího pracovníka – neboli generálního ředitele – generálního ředitelství pro životní prostředí (který se v této souvislosti pro dané rozpočtové linie stává pověřenou schvalující osobou).

Před přijetím jakéhokoli právního závazku (například uzavřením smlouvy nebo dohody o grantu) vůči třetí straně musí být v ročním rozpočtu vyčleněna konkrétní rozpočtová linie, jíž je daná činnost schválena. Rovněž musí být v dané rozpočtové linii k dispozici dostatek prostředků k pokrytí příslušných výdajů. Jsou-li tyto podmínky splněny, musí být požadované prostředky v rozpočtu vyhrazeny prostřednictvím rozpočtového závazku v účetním systému.

Jakmile osoba odpovědná za daný projekt (označovaná jako „iniciující subjekt“) požádá o rozpočtový závazek, musí proběhnout předem stanovený postup, tzv. finanční okruh. Jedná se o schvalovací proces prováděný elektronicky a zároveň prostřednictvím tištěných dokumentů, do něhož jsou zapojeni minimálně dva lidé, iniciátor a ověřovatel (je tedy uplatňována tzv. zásada čtyř očí). Finanční okruhy zajišťují finanční a provozní kontroly před schválením závazku odpovědnou schvalující osobou.

Dokud a jestliže Komise nebo jiný subjekt ES a případný příjemce prostředků Společenství nepřijmou písemný právní závazek, nelze z rozpočtu Společenství nelze vynaložit žádné prostředky. V rámci centralizovaného přímého řízení má tento právní závazek buď podobu smlouvy o zakázce se zhotovitelem, dodavatelem nebo poskytovatelem, nebo podobu dohody o grantu s příjemcem.

Jakmile je rozpočtový závazek schválen, je zaznamenán v rozpočtovém účetním systému a poté dochází k odpovídajícímu čerpání prostředků. To se však nijak neprojevuje na obecných účtech (nebo hlavní účetní knize), neboť zatím nevznikají žádné výdaje. To je způsobeno skutečností, že účetní systém Evropských společenství se skládá ze dvou oddělených, avšak provázaných prvků:

(a)	rozpočtové účty, které jsou podrobným záznamem o plnění rozpočtu; a

(b)	obecné účty, které se používají k sestavování rozvahy a k určení hospodářského výsledku.

Rozpočtové účty zachycují po jednotlivých dnech závazky a platby provedené ve všech přibližně 1 150 rozpočtových liniích. Vycházejí z upravené zásady hotovostního účetnictví, což znamená, že se položka výdajů nebo příjmů zachycuje na účtech pouze tehdy, je-li hotovost přislíbena, vyplacena nebo obdržena. Tento typ účtování je běžný pro veřejný sektor, který se i v historii více zaměřoval na rozpočet a jeho plnění. Komise každý měsíc zveřejňuje podrobnosti o stavu plnění rozpočtu (tedy využívání prostředků z něj) na internetové stránce Europa. Údaje jsou rozděleny podle okruhů finančního rámce a podle jednotlivých oblastí politik.

Obecné účty (nebo hlavní účetní kniha) používají k vykázání veškerých výdajů a příjmů během rozpočtového roku (a tudíž i k vykázání hospodářského výsledku) a ke stanovení finanční situace ES v podobě rozvahy, v níž jsou vykázána aktiva a pasiva k 31. prosinci daného roku, metodu podvojného účetnictví.

3.4   Provádění plateb

3.4.1   Obecná pravidla

Platbu nelze provést, pokud schvalující osoba, která má danou operaci na starosti, neschválí rozpočtový závazek. Při provádění platby je třeba dodržet povinný postup, který je obdobný jako v případě rozpočtového závazku. Tento postup se provádí v účetním systému a probíhá paralelně v elektronické a papírové formě. Celý proces opět zahajuje iniciující subjekt a konečné schválení platby provádí dále pověřená schvalující osoba. Jakmile je platba schválena, dojde automaticky k aktualizaci rozpočtových i obecných účtů.

Jakmile je platba v účetním systému schválena, dalším krokem je převod na účet příjemce. Komise (například prostřednictvím pokladního oddělení GŘ pro rozpočet) provádí téměř všechny své platby bankovním převodem. Má účty u pokladen členských států, centrálních bank a komerčních bank.

Komise každoročně provádí více než milion plateb. Je účastníkem systému SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication). Každý den jsou v rámci minimálně jednoho kola plateb, které je kontrolováno pokladním oddělením generálního ředitelství pro rozpočet, schválené platební příkazy převedeny na příkazy k úhradě, které jsou automaticky odesílány bankám Komise a na jejichž základě jsou prostředky převedeny určeným příjemcům.

3.4.2   Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě použije buď k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování Evropským společenstvím vrátit. Vyplacené částky předběžného financování tedy nejsou konečným výdajem, dokud nejsou splněny příslušné smluvní podmínky, a proto se po provedení počáteční platby vykazují v rozvaze jako aktivum. Částka zálohového aktiva se sníží (úplně nebo částečně) po schválení výše způsobilých nákladů a vrácených příslušných částek. Pokud Společenství poté, co posoudí způsobilost došlé žádosti o proplacení nákladů (viz níže), zcela nebo částečně schválí částku předběžného financování, přestane se odsouhlasená výše způsobilých výdajů vykazovat v rozvaze a vykáže se jako náklad ve výsledovce. Může tak dojít k zúčtování předběžného financování, a to zčásti či v plném rozsahu.

Předběžné financování se oceňuje ve výši odhadu částky, kterou bude možno získat zpět; přitom se přihlíží k existenci související záruky za předběžné financování. Předběžné financování, o němž se přepokládá, že nebude získáno zpět, je ve výsledovce zaznamenáno jako náklad a jako snížení účetní hodnoty předběžného financování uvedené v rozvaze. Vyplacené předběžné financování je obvykle úročeno (mezi typické výjimky z tohoto pravidla patří částky vyplacené členským státům nebo v rámci předvstupní pomoci). Vlastnictví těchto úroků určuje dvě kategorie stávajícího předběžného financování – Evropská společenství a třetí strana. Rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi spočívá v tom, že úroky naběhlé z předběžného financování „Evropských společenství“ zůstávají majetkem Společenství, a proto se jim musí vrátit, zatímco úroky naběhlé z předběžného financování „třetí strany“ jsou majetkem příjemce.

3.4.3   Žádosti o proplacení nákladů a způsobilost výdajů

Určitou dobu po vyplacení předběžného financování obdrží příslušný subjekt ES žádost o úhradu nákladů, která má prokázat, že příjemce vynaložil danou částku předběžného financování v souladu se smlouvou. Frekvence zasílání těchto žádostí o proplacení nákladů se v průběhu roku mění a závisí na druhu financovaného opatření a smluvních podmínkách. Neznamená to nutně, že žádosti jsou zasílány ke konci roku.

Došlé výkazy nákladů se neprodleně zachycují v účetnictví jako krátkodobé závazky, u nichž je poznačeno „zkontrolovat způsobilost“, a jako „Step 1 invoice“ (první krok fakturace). V této fázi zatím není zachycen žádný výdaj. Výdaj se zachycuje na obecných účtech až v okamžiku, kdy dojde k „rozhodné události“, tedy ke schválení žádosti o proplacení nákladů. Lhůta pro úhradu obdržené faktury počíná běžet dnem registrace přípustné žádosti o platbu. Jakmile je žádost posouzena jako způsobilá, provede se účetní záznam, kterým se způsobilé částky převedou do výsledovky jako náklad („Step 2 invoice“ – druhý krok fakturace). Otevřené zůstatky předběžného financování a závazků vůči věřitelům se poté sníží o schválenou částku. Na rozpočtové účty nemá tato operace žádný vliv, neboť na nich již byla zachycena počáteční platba.

3.4.4   Vyplácení dalších částek

Je-li předložen požadavek na vyplacení částky, která převyšuje počáteční platbu, a je-li tento požadavek ověřen, nebo je-li předložen požadavek na vyplacení druhé či konečné platby v souladu se smlouvou, je vystavena nová žádost o platbu, při níž se postupuje stejně jako v případě předchozí žádosti. Před provedením platby uděluje konečný souhlas pověřená schvalující osoba. Kritéria způsobilosti jsou definována v základním aktu, ve výzvách k předkládání návrhů, v dalších informačních materiálech pro příjemce grantů, případně v ustanoveních dohod o grantu. Po analýze se způsobilé výdaje zaúčtují do nákladů a příjemce je informován o případných nezpůsobilých částkách. Částky, u nichž se má „zkontrolovat způsobilost“, tedy představují došlé žádosti o proplacení nákladů, u nichž dosud nebyla prověřena způsobilost, a tedy u nich dosud nenastala rozhodná událost, která by vedla ke vzniku nákladů.

3.4.5   Účetní operace na konci roku (uzávěrka)

Částky předběžného financování nevypořádané ke konci roku se ocení jako původní vyplacené částky snížené o: vrácené částky, zúčtované způsobilé částky, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky.

Žádosti o proplacení nákladů, které nebyly doručeny do konce roku, se zohledňují v rámci uzávěrkových operací na konci roku. Zejména je nutno ocenit způsobilé výdaje vzniklé příjemcům finančních prostředků Společenství, které zatím nebyly ES nahlášeny. K tomu, aby se dospělo k nejpřesnějšímu odhadu těchto částek, slouží různé metody v závislosti na druhu činnosti a dostupných informacích. Po provedení těchto uzávěrkových operací jsou odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období, zatímco nezpůsobilé částky zůstávají otevřeny na účtech „zkontrolovat způsobilost“. Tyto částky se vykazují v krátkodobých závazcích, tak aby nedocházelo k nadhodnocování aktiv a pasiv.

3.5   Zpětné získávání neoprávněně vyplacených prostředků

Způsobilost výdajů z rozpočtu ověřují příslušné útvary ES nebo, v případě sdíleného řízení, členské státy na základě podkladů, jež jsou stanoveny v platných předpisech nebo podmínkách jednotlivých grantů. V zájmu optimalizace vztahu mezi náklady a přínosem systémů kontroly bývají kontroly podkladů u závěrečných žádostí intenzivnější než u průběžných žádostí o platby, a mohou proto vést ke zjištění chyb v průběžných platbách, jež jsou opraveny úpravou konečné platby. Navíc jsou ES nebo členský stát oprávněny během provádění financované akce či zpětně (ex-post) kontrolovat řádnost podkladů přímo v prostorách žadatele. Chyby zjištěné během prováděcího období mohou být opraveny tím, že se upraví částky, na něž znějí následné žádosti. Chyby zjištěné ex post jsou opraveny vydáním příkazu k úhradě. Další informace na toto téma jsou obsaženy ve vysvětlivce 6.

4   ROČNÍ VÝKAZY

4.1   Roční účetní uzávěrka

Za sestavení roční účetní závěrky odpovídá hlavní účetní, který také ručí za to, že tato účetní závěrka zprostředkovává věrný a poctivý obraz finanční situace EU. Roční účetní závěrka se skládá z účetních výkazů a zpráv o plnění rozpočtu. Přijímá ji Komise a předkládá ji Účetnímu dvoru za účelem provedení auditu a následně Radě a Parlamentu za účelem udělení absolutoria.

4.2   Výroční zprávy o činnosti

Každá schvalující osoba musí vypracovat výroční zprávu o činnostech, za něž nese odpovědnost. Ve výroční zprávě o činnosti informuje o výsledcích politiky a případně vyjadřuje přiměřenou jistotu o tom, že zdroje přidělené na činnosti popsané ve zprávě byly využity k jejich zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují dostatečné záruky legality a správnosti podkladových transakcí.

5   AUDIT A ABSOLUTORIUM

5.1   Audit

Roční účetní závěrku EU a hospodaření se zdroji kontroluje externí auditor – Evropský účetní dvůr, který vypracovává výroční zprávu pro Radu a Evropský parlament. Hlavním úkolem Účetního dvora je externí nezávislý audit roční účetní závěrky Evropských společenství. V rámci své činnosti Účetní dvůr vydává:

(1)	výroční zprávu o činnostech financovaných ze souhrnného rozpočtu, ve které podrobně popisuje svá zjištění ohledně roční účetní závěrky a podkladových transakcí;

(2)	výrok o auditu, který je zveřejněn ve výroční zprávě v podobě prohlášení o věrohodnosti týkající se i) spolehlivosti účetní závěrky a ii) legality a správnosti podkladových transakcí, které zahrnují příjmy získávané od daňových subjektů i platby konečným příjemcům;

(3)	zvláštní zprávy, v nichž jsou uvedena zjištění auditů zaměřujících se na konkrétní oblasti řízení.

Účetní dvůr má právo na přístup ke všem dokumentům, které v průběhu auditu potřebuje. Provádí kontroly všech oblastí činnosti ES až na úroveň ověřování legality a správnosti jednotlivých transakcí a plateb. Kontroluje také samotnou roční účetní závěrku, v případě potřeby ověřuje jednotlivé rozvahové účty i účty výsledovky i celkovou prezentaci účetní závěrky. Účetní dvůr může vydat výrok nejen k uvedeným číselným údajům, ale také k stávajícímu systému a kontrolním mechanismům.

5.2   Absolutorium

Závěrečná kontrola má podobu tzv. udělení absolutoria rozpočtu za daný rozpočtový rok. Orgánem udělujícím absolutorium v rámci ES je Evropský parlament. To znamená, že po auditu a finalizaci roční účetní závěrky je úkolem Rady, aby vydala doporučení, a Parlamentu, aby rozhodl, zda udělí Komisi a ostatním subjektům ES absolutorium za plnění rozpočtu v předcházejícím rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení účetní závěrky a výroční zprávy Účetním dvorem (která obsahuje prohlášení o věrohodnosti) a odpovědi Komise a z následných otázek a dalších žádostí o informace předložených Komisi.

Absolutorium představuje politický rozměr vnější kontroly plnění rozpočtu a je rozhodnutím, jehož prostřednictvím Evropský parlament na základě doporučení Rady „zprostí“ Komisi odpovědnosti za řízení daného rozpočtu tím, že stanoví konec existence daného rozpočtu. Proces absolutoria může skončit jedním ze tří výsledků: udělením, odložením nebo odmítnutím absolutoria. Při udělování absolutoria může Parlament zdůraznit připomínky, které považuje za důležité, a často Komisi doporučí opatření, která by v tomto ohledu měla přijmout. Komise následně vypracuje zprávu o přijatých opatřeních a akční plán a obojí zašle Parlamentu a Radě.

ČÁST I

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ A VYSVĚTLIVKY

OBSAH

A.

Rozvaha

B.	Výsledovka

C.	Výkaz peněžních toků (cash flow)

D.	Výkaz změn čistých aktiv

E.	Příloha k účetní závěrce

1.	Zásadní účetní postupy

2.	Vysvětlivky k rozvaze

3.	Vysvětlivky k výsledovce

4.	Vysvětlivky k výkazu peněžních toků

5.	Podrozvahové účetnictví

6.	Zpětné získávání neoprávněně vyplacených prostředků

7.	Řízení finančních rizik

8.	Zveřejnění spřízených stran

9.	Události po rozvahovém DNI

10.	Konsolidované účetní jednotky

11.	Nekonsolidované účetní jednotky

A.   ROZVAHA

v milionech EUR
	Vysvět.	31.12.2008	31.12.2007
DLOUHODOBÁ AKTIVA:
Nehmotná aktiva	2.1	56	44
Nemovitosti, stroje a zařízení	2.2	4 881	4 523
Dlouhodobé investice	2.3	2 078	1 973
Úvěry	2.4	3 565	1 806
Dlouhodobé předběžné financování	2.5	29 023	14 015
Dlouhodobé pohledávky	2.6	45	127
		39 648	22 488
KRÁTKODOBÁ AKTIVA:
Zásoby	2.7	85	88
Krátkodobé investice	2.8	1 553	1 420
Krátkodobé předběžné financování	2.9	10 262	20 583
Krátkodobé pohledávky	2.10	11 920	12 051
Peníze a peněžní ekvivalenty	2.11	23 724	18 756
		47 544	52 898
Aktiva celkem		87 192	75 386
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY:
Zaměstnanecké požitky	2.12	(37 556)	(33 480)
Dlouhodobé rezervy	2.13	(1 341)	(1 079)
Dlouhodobé finanční závazky	2.14	(3 349)	(1 574)
Ostatní dlouhodobé závazky	2.15	(2 226)	(1 989)
		(44 472)	(38 122)
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY:
Krátkodobé rezervy	2.16	(348)	(369)
Krátkodobé finanční závazky	2.17	(119)	(135)
Splatné závazky	2.18	(89 677)	(95 380)
		(90 144)	(95 884)
Pasiva celkem		(134 616)	(134 006)
ČISTÁ AKTIVA		(47 424)	(58 620)
Rezervní fondy	2.19	3 115	2 806
Částky k vyžádání od členských států:	2.20
Zaměstnanecké požitky  (1)		(37 556)	(33 480)
Ostatní částky  (2)		(12 983)	(27 946)
ČISTÁ AKTIVA		(47 424)	(58 620)

B.   VÝSLEDOVKA

v milionech EUR
	Vysvět	2008	2007
PROVOZNÍ VÝNOSY
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků	3.1	112 713	112 084
Ostatní provozní výnosy	3.2	9 731	9 080
		122 444	121 164
PROVOZNÍ NÁKLADY
Správní náklady	3.3	(7 720)	(7 120)
Provozní náklady	3.4	(97 214)	(104 682)
		(104 934)	(111 802)
PŘEBYTEK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI		17 510	9 362
Výnosy z finančních operací	3.5	698	674
Náklady na finanční operace	3.6	(467)	(354)
Změna závazků v souvislosti se zaměstnaneckými požitky	2.12	(5 009)	(2 207)
Podíl přidružených subjektů a společných podniků na čistém schodku	3.7	(46)	(13)
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK		12 686	7 462

C.   VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ (CASH FLOW)

v milionech EUR
	Vysvět.	2008	2007
Hospodářský výsledek za rok		12 686	7 462
Provozní činnosti	4.2
Amortizace		19	11
Odpisy		302	329
Ztráty ze znehodnocení investic (odúčtování)		3	(3)
(Zvýšení)/snížení půjček		(1 759)	217
(Zvýšení)/snížení dlouhodobého předběžného financování		(15 008)	8 410
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých pohledávek		82	201
(Zvýšení)/snížení zásob		3	27
(Zvýšení)/snížení krátkodobého předběžného financování		10 321	(12 528)
(Zvýšení)/snížení krátkodobých pohledávek		131	(2 255)
Zvýšení/(snížení) dlouhodobých rezerv		262	90
Zvýšení/(snížení) dlouhodobých finančních závazků		1 775	(288)
Zvýšení/(snížení) ostatních dlouhodobých závazků		237	(31)
Zvýšení/(snížení) krátkodobých rezerv		(21)	(10)
Zvýšení/(snížení) krátkodobých finančních závazků		(16)	115
Zvýšení /(snížení) splatných závazků		(5 703)	1 300
Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní příjem		(1 529)	(1 848)
Jiné nepeněžní pohyby		37	(15)
Zvýšení/(snížení) závazků v souvislosti se zaměstnaneckými požitky		4 076	1 280
Investiční činnosti	4.3
(Zvýšení)/snížení nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení		(689)	(284)
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých investic		(152)	(5)
(Zvýšení)/snížení krátkodobých investic		(133)	6
ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY		4 924	2 181
ČISTÉ ZVÝŠENÍ PENĚZ A PENĚŽNÍCH EKVIVALENTŮ (3)		4 924	2 181
PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY POČÁTKEM ROKU (3)	2.11	19 005	16 824
PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY KONCEM ROKU (3)	2.11	23 929	19 005

D.   VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

v milionech EUR
	Rezervní fondy (A)		Částky k vyžádání od členských států (B)		Čistá aktiva = (A) + (B)
	Fond z přecenění na reálnou hodnotu	Ostatní rezervní fondy	Akumulovaný přebytek/(schodek)	Hospodářský výsledek za rok
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2006	4	2 851	(67 270)	197	(64 218)
Pohyb v Záručním fondu		(135)	135		0
Změny reálné hodnoty	3		(26)		(23)
Ostatní		60	(53)		7
Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2006		23	174	(197)	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2006 připsaný členským státům			(1 848)		(1 848)
Hospodářský výsledek za rok				7 462	7 462
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2007	7	2 799	(68 888)	7 462	(58 620)
Pohyb v Záručním fondu		158	(158)		0
Změny reálné hodnoty	34				34
Ostatní		113	(108)		5
Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2007		4	7 458	(7 462)	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2007 připsaný členským státům			(1 529)		(1 529)
Hospodářský výsledek za rok				12 686	12 686
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2008	41	3 074	(63 225)	12 686	(47 424)

E.   PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

1.   ZÁSADNÍ ÚČETNÍ POSTUPY

1.1   PRÁVNÍ USTANOVENÍ A FINANČNÍ NAŘÍZENÍ

Účetnictví je vedeno v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1, naposledy pozměněným nařízením Rady (ES) č. 1525/2007 ze dne 17. prosince 2007, Úř. věst. L 343, 27.12.2007), kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a dále v souladu s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k tomuto finančnímu nařízení, naposledy pozměněným dne 23. dubna 2007.

Článek 133 finančního nařízení stanoví, že účetní Komise stanoví účetní pravidla a metody pro všechny orgány a subjekty. Tyto účetní postupy založené na akruálním principu vycházejí z mezinárodních standardů pro veřejný sektor (International Public Sector Standards – IPSAS), které vydává Mezinárodní rada pro účetní standardy veřejného sektoru (IPSASB), nebo konkludentně z mezinárodních standardů účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards – IFRS), které vydává Mezinárodní rada pro účetní standardy (IASB). Účetní Komise je přijal poté, co obdržel stanovisko odborné poradní skupiny pro účetní standardy, která poskytla odborné poradenství. Účetní pravidla jsou pravidelně vyhodnocována a případně aktualizována.

Účetní pravidla přijatá účetním Komise používají všechny evropské orgány a subjekty zahrnované do konsolidace, tak aby byla zajištěna jednotná pravidla vedení účetnictví, oceňování a prezentace účetních závěrek a aby se sjednotilo sestavování účetních závěrek a konsolidace.

Účetní Komise musí konsolidované prozatímní účetní závěrky předkládat Účetnímu dvoru k auditu vždy do 31. března následujícího roku. Komise musí přijmout konečnou konsolidovanou účetní závěrku před 31. červencem. Tato závěrka je poté spolu s prohlášením Účetního dvora o věrohodnosti zveřejněna do 15. listopadu v Úředním věstníku.

1.2   ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem účetní závěrky je poskytnout informace o finanční situaci, hospodaření a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě veřejných subjektů, k nimž patří Evropská společenství, musí závěrka poskytovat zejména informace, které lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se zdroji, které jí byly svěřeny.

K tomu, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz, nestačí jen poskytnout příslušné informace, které popíší povahu a rozsah činností orgánů a agentur, vysvětlit jejich financování a poskytnout konečné informace o jejich operacích, ale je nutné podat tyto informace jasným a srozumitelným způsobem, který umožňuje provést srovnání jednotlivých rozpočtových roků. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Účetní systém evropských orgánů a agentur se skládá z obecných a rozpočtových účtů. Tyto účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok. Rozpočtové účty zprostředkovávají podrobný obraz o plnění rozpočtu. Vycházejí z upravené zásady hotovostního účetnictví. Obecné účty umožňují přípravu finančních výkazů, protože zachycují všechny výdaje a příjmy za účetní období podle pravidel akruálního účetnictví a jsou určeny ke zjištění finanční situace v podobě rozvahy k 31. prosinci.

Článek 124 finančního nařízení stanoví, že při sestavování účetní závěrky se používají tyto účetní zásady:

—	kontinuita činnosti,

—	obezřetnost,

—	stálost účetních metod,

—	srovnatelnost informací,

—	významnost,

—	zákaz vzájemných zápočtů,

—	přednost skutečnosti před vnějším zdáním,

—	účetnictví na akruální bázi.

1.3   KONSOLIDACE

Konsolidace Evropských společenství zahrnuje 39 ovládaných účetních jednotek, jeden přidružený subjekt a tři společné podniky. Úplný seznam konsolidovaných účetních jednotek uvádí vysvětlivka 10. V porovnání s rokem 2007 se rozsah konsolidace rozšířil o tři agentury. Vliv tohoto rozšíření na konsolidovanou účetní závěrku není významný. Koncem roku 2008 došlo k likvidaci jedné agentury Společenství. Činnost této agentury převzala Evropská komise. Příjmy a výdaje této agentury jsou zahrnuty do konsolidované výsledovky.

Ovládané účetní jednotky

Ovládané účetní jednotky jsou všechny subjekty, v nichž mají Evropská společenství pravomoc přímo či nepřímo řídit finanční a provozní politiku s cílem mít z jejich činnosti užitek. Tato pravomoc musí být v dané době vykonatelná. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace počíná prvním dnem existence vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou a končí spolu s jeho zánikem. Nejrozšířenější ukazatel vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou, tj. většina hlasovacích práv, se ve většině případů na Evropská společenství nepoužije.

Evropské orgány, které jsou zahrnovány do konsolidace, byly zřízeny zakládacími smlouvami. Tvoří základ organizační struktury Evropských společenství a nepopiratelně se podílejí na plnění jejich cílů. Lze tedy mít za to, že tyto orgány se nacházejí pod výlučnou kontrolou Evropských společenství.

Podle stejné logiky lze jako na účetní jednotky pod výlučnou kontrolou Evropských společenství pohlížet na agentury Společenství a výkonné agentury, které byly zřízeny sekundárními právními akty. Tyto agentury jsou proto rovněž zahrnovány do konsolidace. Je třeba poznamenat, že Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (se sídlem v Alicante) a Odrůdový úřad Společenství (se sídlem v Angers) nepobírají žádné dotace ze souhrnného rozpočtu Společenství. Do konsolidace jsou rovněž zahrnuty dvě agentury ze třetího pilíře Evropské unie, které obdržely dotace ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství (viz také vysvětlivka 10). Za ovládanou účetní jednotku je dále považováno Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci (ESUO). Po likvidaci společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (Fusion for Energy), plánované na rok 2041, bude výsledný přebytek či schodek rozdělen mezi zbývající aktuální členy tohoto podniku.

Všechny transakce a salda mezi ovládanými účetními jednotkami Evropských společenství byly vyloučeny. Vyloučeny nebyly nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi těmito účetními jednotkami, neboť nejsou významné.

Přidružené subjekty

Přidružené jsou všechny subjekty, v nichž mají Evropská společenství přímý či nepřímý podstatný vliv, nikoli však kontrolu nad rozhodnutími ve věcech finanční a provozní politiky. Podstatný vliv se přepokládá v případě, má-li Evropská komise přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv.

Investice do přidružených subjektů se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně. Podíl Evropských společenství na zisku nebo ztrátě přidružených subjektů po jejich nabytí se vykazuje ve výsledovce a jejich podíl na změně stavu rezervních fondů po nabytí se vykazuje v rezervních fondech. Kumulované změny stavu po nabytí se upravují vůči účetní hodnotě investice. V případě výplaty zisku přidruženým subjektem se sníží účetní hodnota investice. Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskými společenstvími a jejich přidruženými subjekty nejsou významné, a proto nebyly vyloučeny.

I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní postupy přidružených subjektů mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská společenství. Z praktických důvodů nebyly při uplatňování ekvivalenční metody v účetních závěrkách přidružených subjektů provedeny žádné úpravy.

V případech, kdy Evropská společenství drží nejméně 20 % podíl ve fondu rizikového kapitálu, neusilují o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s realizovatelnými finančními nástroji a ekvivalenční metoda se nepoužívá.

Společné podniky

Společný podnik spočívá na smluvním ujednání, podle nějž vyvíjejí Evropská společenství a jedna či více dalších smluvních stran (dále jen „spoluvlastníci“) hospodářskou činnost, která podléhá společné kontrole. Společnou kontrolou se rozumí smluvně sjednaná sdílená, přímá či nepřímá kontrola hospodářské činnosti.

Investice do společných podniků se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně. Podíl Evropských společenství na ziscích či ztrátách účetních jednotek pod jejich společnou kontrolou se vykazuje ve výsledovce a jejich podíl na změně stavu rezervních fondů se vykazuje v rezervních fondech. Kumulované pohyby se upravují vůči účetní hodnotě majetkové účasti.

Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskými společenstvími a účetními jednotkami pod jejich společnou kontrolou nejsou významné, a proto vyloučeny nebyly.

I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní postupy společných podniků mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská společenství.

Nekonsolidované účetní jednotky

Ovládanou účetní jednotkou Evropských společenství nejsou, a do jejich konsolidované účetní závěrky tudíž nejsou zahrnuty Evropský rozvojový fond a prostředky, které Společenství spravují jménem systému nemocenského pojištění zaměstnanců Evropských společenství. K 31. prosinci 2008 činila celková aktiva systému nemocenského pojištění 288 milionů EUR a aktiva fondu 1 219 milionů EUR – viz vysvětlivka 11.

1.4   ZÁKLAD SESTAVENÍ

1.4.1   Měna a základ pro přepočet

Pracovní a zúčtovací měna

Údaje v účetní závěrce jsou uváděny v milionech EUR, přičemž euro je funkční i zúčtovací měnou Evropských společenství.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí.

Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání transakcí v cizí měně a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků za pomoci směnných kurzů ke konci účetního období se vykazují ve výsledovce.

Jiné metody přepočtu se použijí pro tyto položky:

—	nemovitosti, stroje a zařízení a nehmotná aktiva, jež si zachovávají svou hodnotu v eurech vypočtenou pomocí kurzu platného v den jejich pořízení, a

—	předběžné financování vyplacené z Evropského zemědělského záručního fondu, které se přepočítává směnným kurzem platným desátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo poskytnuto.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů platných dne 31. prosince:

Směnné kurzy vůči euru

Měna	31.12.2008	31.12.2007
BGN	1,9558	1,9558
CZK	26,8750	26,6280
DKK	7,4506	7,4583
EEK	15,6466	15,6466
GBP	0,9525	0,7333
HUF	266,7000	253,7300
LVL	0,7083	0,6964
LTL	3,4528	3,4528
PLN	4,1535	3,5935
RON	4,0225	3,6077
SKK	30,1260	33,5830
SEK	10,8700	9,4415
JPY	126,1400	164,9300
USD	1,3917	1,4721

Změny reálné hodnoty peněžních cenných papírů denominovaných v cizí měně a klasifikovaných jako realizovatelné, které jsou dány rozdíly z přepočtu cizích měn, se vykazují ve výsledovce. Rozdíly z přepočtu cizích měn, na něž znějí nepeněžní finanční aktiva a závazky vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, se vykazují ve výsledovce. Rozdíly z přepočtu cizích měn, na něž znějí nepeněžní finančních aktiva klasifikovaná jako realizovatelná, se zahrnují do fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

1.4.2   Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy pro veřejný sektor (IPSAS) a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují účetní závěrky nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné výše závazků ze zaměstnaneckých požitků, rezerv, finančních rizik vyplývajících ze zásob a pohledávek, příjmů a výdajů příštích období, podmíněných aktiv a podmíněných závazků a dále rozsah snížení hodnoty nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení. Skutečná hodnota se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.5   ROZVAHA

1.5.1   Nehmotná aktiva

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v pořizovací ceně snížené o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Tato aktiva se odepisují lineárně po dobu jejich odhadované životnosti, která činí čtyři roky. Nehmotný majetek vytvořený vlastní činností je v současnosti vykazován jako náklad ve výsledovce. Náklady spojené s vývojem a údržbou programového vybavení počítačů se vykazují jako náklady v okamžiku jejich vzniku; totéž platí pro náklady na vědecký výzkum a vývoj.

1.5.2   Nemovitosti, stroje a zařízení

Všechny nemovitosti, stroje a zařízení jsou vykazovány v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Historická cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením daného majetku.

Dodatečné náklady jsou zahrnovány do účetní hodnoty daného majetku, případně se účtují jako samostatné aktivum, avšak pouze tehdy, když je pravděpodobné, že budoucí ekonomické užitky či výkonnostní potenciál, jež jsou spojeny s danou věcí, poplynou Evropským společenstvím a že lze spolehlivě zjistit cenu věci. Opravy a údržba jsou zachycovány jako náklad ve výsledovce za účetní období, v němž byly provedeny. Jelikož si Evropská společenství nepůjčují prostředky na financování pořízení nemovitostí, strojů a zařízení, nesouvisí s tímto pořízením žádné náklady na půjčky.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá nekonečná životnost. Nedokončený majetek není odepisován, jelikož dosud není zařazen do užívání. Částka odpisů ostatního majetku je rozúčtována lineární metodou na předpokládanou délku odhadované životnosti takto:

Odpisové sazby

Druh majetku	Sazba lineárního odpisu
Budovy	4 %
Zařízení, stroje a vybavení	10 % až 25 %
Nábytek	10 % až 25 %
Vybavení budov a staveb	10 % až 33 %
Vozový park	25 %
Technické vybavení počítačů	25 %
Jiná hmotná aktiva	10 % až 33 %

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku. Zachycují se ve výsledovce.

Nájem

Nájem hmotného majetku, při němž Evropská společenství nesou v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Finanční leasing je aktivován na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě najatého majetku nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z nich je nižší. Každá leasingová splátka je rozdělena na závazek a finanční poplatky tak, aby byly tyto položky vykazovány ve zbývajícím finančním závazku v konstantním poměru. Závazky (bez finančních poplatků) z nájemního vztahu jsou vykázány mezi ostatními závazky (dlouhodobými a krátkodobými). Úrokový prvek finančních nákladů je po celé období leasingového vztahu zachycován jako náklad ve výsledovce, aby bylo pro každé období dosaženo pro zbývající závazek stálé periodické úrokové míry. Majetek pořízený formou finančního leasingu se odepisuje po dobu jeho životnosti nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Nájemní vztahy, v nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operativní leasing. Splátky operativního leasingu jsou zachycovány lineárně jako náklad ve výsledovce po celou dobu leasingu.

1.5.3   Snížení hodnoty nefinančních aktiv

Aktiva, u nichž není určena jejich životnost, nejsou odepisována a každoročně je u nich prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaných aktiv je prováděn test snížení hodnoty, kdykoli události nebo změna podmínek signalizují, že účetní hodnotu zřejmě nebude možno realizovat. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota aktiva převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě aktiva snížené o prodejní náklady nebo užitné hodnotě, podle toho, která z částek je vyšší.

Ke každému rozvahovému dni se posuzuje zůstatková hodnota a životnost nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Je-li účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota, je k účetní hodnotě vytvořena opravná položka ve výši rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou.

1.5.4   Investice

Investice do přidružených subjektů a majetkových účastí ve společných podnicích

Investice do přidružených subjektů a majetkových účastí ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou. U investic je prováděn test snížení hodnoty, jestliže okolnosti takové snížení signalizují, a v případě potřeby se vytvoří opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným ve vysvětlivce 1.5.3.

Investice do fondů rizikového kapitálu

Klasifikace a oceňování

Investice do fondů rizikového kapitálu jsou klasifikovány jako realizovatelná aktiva, a proto jsou vedeny v reálné hodnotě spolu se zisky a ztrátami ze změn reálné hodnoty (včetně rozdílů z přepočtu cizích měn), jež jsou zachyceny ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

Faktory ovlivňující reálnou hodnotu

Investice do fondů rizikového kapitálu nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu. Proto není-li k dispozici žádná jiná spolehlivá metoda oceňování, jsou tyto investice oceňovány jednotlivě v pořizovací ceně nebo v odpovídající čisté hodnotě aktiva, kterou vykazuje správce fondu k rozvahovému dni, podle toho, která z částek je nižší. Tím je vylučován případný nerealizovaný zisk, který latentně existuje v podkladovém investičním portfoliu. Investice do fondů rizikového kapitálu, jež ke dni účetní závěrky existují po dobu kratší dvou let, jsou oceňovány podle týchž zásad, s výjimkou nerealizovaných ztrát vzniklých pouze v důsledku správních nákladů, kdy se vzhledem k počáteční fázi podkladového investičního portfolia na tyto nerealizované ztráty nebere ohled.

Podle této metody je reálná hodnota investic do fondů rizikového kapitálu určena pomocí agregovaného ukazatele „čistá hodnota aktiv“ (net asset value), kdy se implicitně předpokládá, že pokud lze čistou hodnotu aktiv fondů považovat za vyhovující standardu IAS 39, pak i agregovaná čistá hodnota aktiv všech fondů musí jako taková vyhovovat standardu IAS 39.

Podle této metody se fondy dělí na tři kategorie:

—	kategorie I – fondy, které se řídí požadavky standardu IAS 39 na ocenění reálnou hodnotou,

—	kategorie II – fondy, které se řídí jinými pokyny k oceňování (tj. pokyny k oceňování AFIC, BVCA a EVCA) nebo standardy, na které lze pohlížet jako na vyhovující IAS 39,

—	kategorie III – fondy, které se neřídí požadavky standardu IAS 39 na ocenění reálnou hodnotou, ani jinými pokyny k oceňování v souladu s IAS 39.

Co se týče kategorií I a II, nerealizované zisky vyplývající z ocenění v reálné hodnotě se účtují do rezervních fondů; nerealizované ztráty se posuzují z hlediska snížení hodnoty aktiv, aby se určilo, zda mají být vykázány ve výsledovce jako ztráty ze snížení hodnoty nebo jako změny ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu. Reálná hodnota odpovídající čisté hodnotě aktiv se určí buď pomocí procentního podílu majetkové účasti Evropských společenství ve fondu na čisté hodnotě aktiv vykázané v nejnovější zprávě nebo, je-li to možné, pomocí přesné hodnoty podílu k témuž datu, kterou sdělí příslušný správce fondu.

Investice zařazené do kategorie III se oceňují v pořizovací ceně po odečtení ztráty ze snížení hodnoty (ES však v současnosti nemají investice tohoto typu).

Finanční nástroje

Finanční nástroje jsou smlouvy, na jejichž základě vzniká jedné účetní jednotce finanční aktivum a druhé účetní jednotce finanční závazek nebo kapitálový nástroj.

Klasifikace

Evropská společenství dělí svá finanční aktiva na tyto kategorie: finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, úvěry a pohledávky, investice držené do splatnosti a realizovatelná finanční aktiva. Klasifikace finančních nástrojů je určena v okamžiku jejich počátečního zaúčtování a je následně posuzována ke každému rozvahovému dni.

i)   Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty

Do této kategorie je finanční nástroj zařazen, jestliže je pořízen v zásadě za účelem jeho prodeje v krátké době nebo pokud ho takto klasifikují Evropská společenství. Do této kategorie jsou řazeny rovněž deriváty. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá aktiva, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od rozvahového dne.

ii)   Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kótována na žádném aktivním trhu. Vznikají, jestliže Evropská společenství poskytují peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat. Jsou součástí dlouhodobých aktiv, s výjimkou úvěrů a pohledávek se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

iii)   Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž mají Evropská společenství pozitivní úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela Evropská společenství žádné investice této kategorie.

iv)   Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou zařazeny do této kategorie nebo nejsou zařazeny do žádné jiné kategorie. Jsou klasifikována jako krátkodobá nebo dlouhodobá aktiva v závislosti na období, v němž je Společenství zamýšlejí zcizit. Jako realizovatelná finanční aktiva jsou klasifikovány rovněž investice do nekonsolidovaných účetních jednotek a další kapitálové investice, o nichž se neúčtuje ekvivalenční metodou.

Počáteční vykázání a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv vykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, držených do splatnosti a realizovatelných se vykazuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se Evropská společenství zaváží aktivum koupit nebo prodat. Úvěry se vykazují v okamžiku, kdy jsou peníze odeslány dlužníkům. V případě finančních aktiv nevykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty jsou finanční nástroje prvotně vykázány v reálné hodnotě zvýšené o transakční náklady. Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty jsou prvotně vykázána v reálné hodnotě a transakční náklady jsou vykázány ve výsledovce jako náklad.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění). Při poskytnutí dlouhodobé bezúročné půjčky nebo úvěru s nižší než tržní úrokovou sazbou lze však reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních plnění diskontovanou pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Finanční nástroje se odúčtují v okamžiku, kdy práva na příjem peněžních toků z investice zaniknou nebo jsou převedena a kdy Evropská společenství převedla v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty se následně účtují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty, jež plynou ze změny reálné hodnoty finančních aktiv kategorie „finanční nástroje vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty“, se vykazují ve výsledovce za období, ve kterém vznikly.

Úvěry, pohledávky a investice držené do splatnosti jsou vykazovány v zůstatkové hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů poskytnutých z vypůjčených prostředků není třeba na základě zohlednění významnosti použít metodu efektivní úrokové sazby samostatně na úvěry a výpůjčky. Je tomu tak proto, že tyto úvěry vykazují znaky tzv. operací „back-to-back“ a rozdíly mezi úvěrem a výpůjčkou co do jejich podmínek a výše nejsou významné. Nechybějí tedy žádné podstatné informace, jež by měly vliv na to, jak uživatel finančního výkazu porozumí podkladovým transakcím. Transakční náklady vzniklé Společenstvím a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou zachycovány přímo ve výsledovce.

Realizovatelná finanční aktiva jsou následně účtována v reálné hodnotě. Zisky a ztráty plynoucí ze změn reálné hodnoty realizovatelných aktiv jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu. Jsou-li realizovatelná aktiva prodána nebo sníží-li se jejich hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu z přecenění na reálnou hodnotu vykázány ve výsledovce. Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané metodou efektivní úrokové sazby se zaúčtují ve výsledovce. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy Evropským společenstvím vznikne právo na jejich výplatu.

Reálná hodnota investic kótovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh finančního aktiva není aktivní, (a v případě nekótovaných cenných papírů) Evropská společenství stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby mezi nespřízněnými osobami, odkaz na další v podstatě stejné nástroje, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, nelze spolehlivě určit, ocení se tyto investice v pořizovací ceně snížené o ztráty ze snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finančních aktiv

Ke každému rozvahovému dni Evropská společenství posuzují, zda existují objektivní důkazy o snížení hodnoty finančního aktiva. Hodnota finančního aktiva je snížena a ze snížení hodnoty plynou ztráty pouze v případě, že existují objektivní důkazy o snížení hodnoty v důsledku jedné nebo více událostí, jež nastaly po okamžiku prvotního vykázání aktiva, a taková ztrátu generující událost (či události) má dopad na odhadované budoucí peněžní toky z finančního aktiva, jež lze spolehlivě odhadnout.

i)   Aktiva vykazovaná v zůstatkové hodnotě

Existují-li objektivní důkazy, že vznikla ztráta v důsledku snížení hodnoty úvěrů či pohledávek nebo investic držených do splatnosti a vedených v zůstatkové hodnotě, rovná se výše ztráty rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, které nevznikly) diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva se sníží a výše ztráty se zaúčtuje ve výsledovce. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti proměnlivou úrokovou sazbu, použije se k ocenění ztráty ze snížení hodnoty diskontní sazba ve výši aktuální efektivní úrokové sazby stanovené ve smlouvě. Ve výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva se odráží peněžní toky, které mohou plynout ze zabavení kolaterálu, snížené o náklady vynaložené na získání a prodej kolaterálu, ať již je zabavení pravděpodobné či nikoli. Pokud se v následujícím období ztráta ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze dát objektivně do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se prostřednictvím zápisu ve výsledovce zruší.

ii)   Aktiva vykazovaná v reálné hodnotě

V případě realizovatelných kapitálových investic se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty cenných papírů, bere ohled na významný nebo trvalý (dlouhotrvající) pokles reálné hodnoty cenného papíru pod jeho pořizovací cenu. Pokud takové důkazy existují v případě realizovatelných finančních aktiv, kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a současnou reálnou hodnotou sníženou o ztráty ze snížení hodnoty daného finančního aktiva, která již byla v minulosti vykázána ve výsledovce) se odúčtuje z rezervního fondu a vykáže ve výsledovce. Ztráty ze snížení hodnoty kapitálových nástrojů vykázané ve výsledovce se na tomto účtu neruší. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota realizovatelného dluhového nástroje a tento nárůst lze objektivně dát do souvislosti s událostí, k níž došlo po vykázání ztráty ze snížení hodnoty, zruší se tato ztráta ze snížení hodnoty prostřednictvím výsledovky.

1.5.5   Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z nich je nižší. Pořizovací cena se určuje metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na dokončení a prodej.

Pokud jsou zásoby určeny k rozdělení bez poplatku nebo jen za nominální poplatek, ocení se ve výši pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny, podle toho, která z částek je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by Evropská společenství vynaložila na pořízení aktiva k datu vykázání.

1.5.6   Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Zálohu nebo počáteční hotovost je nutno v období stanoveném v dohodě využít na účel, pro který byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Příjemce, jemuž nevzniknou způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit Evropským společenstvím. Částka předběžného financování se sníží (úplně nebo částečně) po vyjádření souhlasu s výší způsobilých nákladů a vrácených částek.

Nevypořádané částky předběžného financování se na konci roku ocení ve výši původně vyplacených částek snížených o: vrácené částky, zúčtované způsobilé částky, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy z naběhlých úroků a tento odhad se zahrne do rozvahy.

1.5.7   Pohledávky

Pohledávky jsou vykazovány v původní výši snížené o opravné položky. Opravná položka k pohledávce se vytvoří v případě, existují-li objektivní důkazy, že Evropská společenství nebudou schopna vybrat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše této opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva, která odpovídá současné hodnotě očekávaných budoucích peněžních toků diskontovaných tržní úrokovou sazbou pro podobné dlužníky. Opravná položka se vykazuje ve výsledovce. K nevypořádaným příkazům k úhradě, k nimž dosud nebyla vytvořena konkrétní opravná položka, se dále tvoří obecná opravná položka ve výši 20 %. K vykazování příjmů příštích období ke konci roku viz vysvětlivka 1.5.13 níže.

1.5.8   Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty jsou finanční nástroje a jsou definovány jako krátkodobá aktiva. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady u bank, ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců a bankovní kontokorent. Bankovní kontokorenty se vykazují v rozvaze v rámci krátkodobých finančních závazků.

1.5.9   Zaměstnanecké požitky

Penzijní závazky

Evropská společenství mají zavedeny dávkově definované penzijní plány. Dávkově definovaný plán je penzijní plán, který obecně vymezuje výši penzijní dávky, kterou zaměstnanec dostane po odchodu do důchodu a která obvykle závisí na jednom či více faktorech, například na věku, odpracované době a odměně. Jelikož zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto požitky, není tento závazek financován.

Závazek z dávkově definovaných penzijních plánů vykazovaný v rozvaze se rovná současné hodnotě vymezené dávkové povinnosti k rozvahovému dni. Vymezenou dávkovou povinnost vypočítávají pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Současná hodnota vymezené dávkové povinnosti se určí diskontováním odhadovaných odlivů peněžních prostředků s použitím úrokové míry vládních obligací vydaných v té měně, v níž budou vypláceny dávky, a jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušných penzijních závazků.

Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající z empirických korekcí a změn pojistněmatematických předpokladů se okamžitě vykazují ve výsledovce. Náklady týkající se odpracované doby v minulosti se okamžitě vykazují ve výsledovce, pokud změny penzijního plánu nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci setrvají ve služebním poměru po určenou dobu (rozhodné období). V tom případě se náklady týkající se odpracované doby v minulosti odepisují lineárně po celé rozhodné období.

Zdravotní dávky po odchodu do důchodu

Evropská společenství poskytují svým zaměstnancům zdravotní dávky formou úhrady nákladů za zdravotní péči. Byl vytvořen zvláštní fond (RCAM) pro běžnou správu těchto dávek. Tohoto systému využívají aktuální zaměstnanci i důchodci, vdovy a vdovci a osoby na nich závislé.

Dávky poskytované osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“. Vzhledem k povaze těchto dávek je nutné provést pojistněmatematický výpočet. Závazek v rozvaze se stanoví na obdobném základě jako penzijní závazky (viz výše).

1.5.10   Rezervy

Rezervy jsou tvořeny v okamžiku, kdy mají Evropská společenství aktuální právní nebo implicitní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a lze-li částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát tvořeny nejsou. Výše rezerv se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných výdajů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne vážením všech možných výsledků jejich pravděpodobnosti (tzv. „metoda očekávané hodnoty“).

Pokud je účinek časové hodnoty peněz významný, rovná se výše rezervy současné hodnotě předpokládaných výdajů nutných ke splnění závazku. Použitá diskontní sazba je sazba, která odráží současné tržní hodnocení časové hodnoty peněz a rizika specifická pro daný závazek, nikoli však rizika, kvůli nimž už byly upraveny odhady budoucích peněžních toků.

1.5.11   Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky vykazované v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty nebo jako finanční závazky vykazované v zůstatkové hodnotě (výpůjčky). Výpůjčky sestávají z výpůjček od úvěrových institucí a závazků z dluhových cenných papírů. Jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě, což jsou výnosy z jejich poskytnutí (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů, a poté se vedou v zůstatkové hodnotě za pomoci metody efektivní úrokové sazby; případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výsledovce po celou dobu trvání výpůjčky za pomoci metody efektivní úrokové míry. Jsou klasifikovány jako dlouhodobé závazky, kromě finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. V případě úvěrů poskytnutých z vypůjčených prostředků nelze na základě zohlednění významnosti použít metodu efektivní úrokové sazby samostatně na úvěry a výpůjčky. Transakční náklady vzniklé Evropským společenstvím a poté přeúčtované příjemcům úvěrů se zachycují přímo ve výsledovce.

Finanční závazky, jež jsou vykazovány v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, zahrnují deriváty, je-li jejich reálná hodnota záporná. Účetně se s nimi nakládá stejně jako s finančními aktivy vykazovanými v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, viz bod 1.5.4.

1.5.12   Splatné závazky

Významná část splatných závazků Společenství nesouvisí s pořízením zboží či služeb, ale s neuhrazenými žádostmi o proplacení nákladů, jež podávají příjemci grantů nebo jiných finančních prostředků Společenství. Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů a poté, co je příslušní účastníci finanční operace ověří a schválí jako způsobilé. V této fázi se oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající výdaje se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení Evropskými společenstvími.

1.5.13   Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Důležitým prvkem akruálního účetnictví je účtování transakcí v rozpočtovém roce, s nímž souvisejí. Tento postup je označován jako oddělování účetních období v rámci účetní uzávěrky. Zejména je nutno posoudit způsobilé výdaje vzniklé příjemcům finančních prostředků Společenství, které ještě nebyly Společenstvím nahlášeny (výdaje příštích období). K tomu, aby se dospělo k nejpřesnějšímu odhadu těchto částek, slouží různé metody v závislosti na druhu činnosti a dostupných informacích. A naopak souvisí některé platby provedené v aktuálním rozpočtovém roce s následujícím obdobím (náklady příštích období), a je nutné je identifikovat a účetně zachytit v příslušném následujícím období (příslušných následujících obdobích).

Podle účetních pravidel Evropských společenství se transakce a účetní případy zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisí. Na konci účetního období se výdaje příštích období účtují na základě odhadované výše převáděného závazku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými zásadami Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy přinášely věrný a poctivý obraz skutečnosti.

Výnosy se rovněž účetně zachycují v období, s nímž souvisí. Není-li ke konci roku vystavena faktura, ale Společenství poskytlo službu nebo dodalo zboží nebo existuje smluvní dohoda (např. smlouva), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období.

Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, bude výnos odložen a zaúčtuje se v následujícím účetním období.

1.6   VÝSLEDOVKA

1.6.1   Výnosy

Výnosy neplynoucí ze směny

Tyto výnosy tvoří převážnou většinu příjmů Společenství a patří sem hlavně přímé a nepřímé daně a příjmy z vlastních zdrojů. Kromě daní mohou Evropským společenstvím plynout platby od dalších stran, například cla, pokuty a dary.

Zdroj z HND a zdroj z DPH

Pohledávky a s nimi spojené výnosy se zaúčtují do období, v němž Evropská společenství odešlou členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“. Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů pro daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého přebytku či schodku za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Pohledávky a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku doručení příslušných měsíčních výkazů A (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž byla poskytnuta jistota a jež nebyly zpochybněny) od členských států. K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Evropským společenstvím neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy B (včetně odvodů, jež nebyly vybrány ani na ně nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) členských států se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr (25 %). Dále se ve výsledovce zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované neuhrazené částky.

Pokuty

Pohledávky a s nimi spojené výnosy se zaúčtovávají v okamžiku, kdy Společenství přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu. Pokud existují pochybnosti ohledně platební schopnosti podniku, je k nároku vytvořena opravná položka. Po rozhodnutí o uložení pokuty mají dlužníci ode dne oznámení dva měsíce na to, aby:

—	buď rozhodnutí přijali, v kterémžto případě musejí zaplatit pokutu ve stanovené lhůtě, takže ji Společenství inkasuje s konečnou platností,

—	nebo rozhodnutí odmítli a podali odvolání podle práva Společenství.

Vzhledem k tomu, že odvolání nemá odkladný účinek (článek 242 Smlouvy o ES), musí být jistina pokuty i v tomto případě zaplacena ve stanovené lhůtě tří měsíců. Dlužník je povinen pokutu prozatímně uhradit, nebo může za určitých okolností a po dohodě s účetním Komise předložit na částku pokuty bankovní záruku.

Jestliže se podnik proti rozhodnutí odvolá a pokutu prozatímně uhradí, je tato částka vykázána jako podmíněný závazek. Jelikož však odvolání pokutovaného subjektu proti rozhodnutí Společenství nemá odkladný účinek, použijí se došlé peníze k vyrovnání pohledávky. Je-li Společenství namísto úhrady pokuty poskytnuta záruka, je pokuta nadále vykazována jako pohledávka.

Pokud se zdá pravděpodobné, že by Soud prvního stupně nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch Společenství, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla místo úhrady pokuty poskytnuta záruka, je k neuhrazené pohledávce vytvořena opravná položka v potřebné výši. Kumulované úroky, které Evropským společenstvím plynou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se účtují jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Zpětné získávání výdajů

V případě operací, jež zakládají nárok na vrácení výdajů původně uhrazených z evropského rozpočtu konečnému příjemci, třetí zemi nebo členskému státu, jsou vystavovány příkazy k úhradě a je stanoveno snížení následných plateb. Jejich účetní zachycení vypadá následovně:

—

zpětné získání výdajů: V případě tohoto druhu zpětného získávání prostředků účetní pravidla vyžadují, aby v případě, kdy je příkaz k úhradě vystaven ve stejném roce, kdy došlo k původní platbě, byl tento příkaz zachycen jako pohledávka za příjemcem a současně byly o odpovídající částku sníženy výdaje za daný rok. Jestliže je však příkaz k úhradě vystaven v jiném roce, vznikne pohledávka, která je ve výsledovce zachycena jako příjem za daný rok (v položce „vrácené výdaje“); nebo

—	zpětné získávání částek předběžného financování: V tomto případě je částka vykázána v položce předběžného financování.

Výnosy ze směny

Výnosy z prodeje zboží se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu vykázání.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok se vykazuje ve výsledovce pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu zůstatkové hodnoty finančních aktiv nebo finančních závazků a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Efektivní úroková sazba je sazba, kterou se přesně diskontují odhadované budoucí hotovostní platby nebo tržby za celou dobu odhadované životnosti finančního nástroje (případně za kratší období) na čistou účetní hodnotu finančního aktiva nebo finančního závazku. Při výpočtu efektivní úrokové sazby provádějí Evropská společenství odhad peněžních toků s přihlédnutím ke všem smluvním podmínkám daného finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), avšak bez ohledu na budoucí úvěrové ztráty. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a body, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, transakčních nákladů a všech ostatních prémií nebo slev.

V případě úvěrů poskytnutých z vypůjčených prostředků nelze s ohledem na zásadu významnosti použít metodu efektivní úrokové sazby samostatně na úvěry a výpůjčky. Transakční náklady vzniklé Evropským společenstvím a poté přeúčtované příjemcům úvěrů se vykazují přímo ve výsledovce.

Po vytvoření opravné položky k finančnímu aktivu nebo skupině podobných finančních aktiv v důsledku ztráty ze snížení hodnoty se zaúčtuje výnosový úrok pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend se vykazují v okamžiku, kdy vzniká právo přijmout jejich úhradu.

1.6.2   Náklady

Náklady plynoucí z nákupu zboží a služeb se zachycují po dodání a jejich akceptaci Evropskými společenstvími. Oceňují se v původní fakturované ceně.

Náklady neplynoucí ze směny jsou zvláštností Evropských společenství a tvoří většinu jejich celkových nákladů. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody podle dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady vynaložené v tom období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo kdy byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil případná kritéria způsobilosti; a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období již závazkem vůči příjemcům, avšak dosud nebyly nahlášeny, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

1.7   PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde nebo nedojde k jedné či více nejistým událostem, které nejsou plně pod kontrolou Evropských společenství. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo výkonnostního potenciálu.

Podmíněná aktiva se posuzují ke každému rozvahovému dni, tak aby účetní závěrka náležitě zachycovala skutečný vývoj. Pokud je téměř jisté, že dojde k přílivu ekonomických užitků nebo výkonnostního potenciálu a pokud lze hodnotu aktiva spolehlivě ocenit, zaúčtuje se aktivum a související výnosy v účetní závěrce za období, v němž ke změně došlo.

Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem, které nejsou plně pod kontrolou Evropských společenství; nebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale který nebyl vykázán, protože není pravděpodobné, že ke splnění závazku bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický užitek nebo výkonnostní potenciál, anebo za málo pravděpodobných okolností, pokud výši závazku není možné dostatečně spolehlivě ocenit.

Podmíněný závazek se vykáže, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo výkonnostní potenciál. ES jsou sice vzhledem k povaze své každodenní činnosti (např. provádění a vymáhání právních předpisů a norem EU) vystavena některým rizikům, a stejně jako u mnoha veřejných subjektů jsou tato rizika automaticky pojištěna, podmíněný závazek však nevykazují, dokud nedojde ke konkrétní události, neboť až to té doby je pravděpodobnost odlivu zdrojů nízká.

Podmíněné závazky se ke každému rozvahovému dni oceňují s cílem určit, zda se odliv zdrojů představujících ekonomický užitek nebo výkonnostní potenciál stal pravděpodobným. Stane-li se pravděpodobným, že v souvislosti s položkou, s níž se nakládá jako s podmíněným závazkem, bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický užitek nebo výkonnostní potenciál, vytvoří se v účetní závěrce za období, v němž došlo ke změně pravděpodobnosti, rezerva.

Závazky k budoucímu financování

Závazek k budoucímu financování představuje právní nebo implicitní závazek, obvykle smluvní, který Společenství přijala a který si může vyžádat budoucí odliv zdrojů.

Záruky

Záruky jsou možná aktiva nebo závazky, které vyplývají z minulých událostí a jejichž existenci potvrdí existence či neexistence předmětu záruky. Záruky tudíž mohou splňovat podmínky k tomu, aby byly vykazovány jako podmíněná aktiva nebo podmíněné závazky. Záruka je vypořádána, když již neexistuje předmět záruky. Záruka je realizována, jsou-li splněny podmínky pro výzvu, aby ručitel platil.

2.   VYSVĚTLIVKY K ROZVAZE

DLOUHODOBÁ AKTIVA

2.1   NEHMOTNÝ MAJETEK

v milionech EUR
	Částka
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2007	105
Přírůstky	30
Úbytky	(3)
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	0
Ostatní změny	2
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2008	134
Oprávky k 31. prosinci 2007	61
Odpisy za rok	19
Úbytky	(2)
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	0
Ostatní změny	0
Oprávky k 31. prosinci 2008	78
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. PROSINCI 2008	56
Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2007	44

Tyto částky představují především programové vybavení počítačů.

2.2   NEMOVITOSTI, STROJE A ZAŘÍZENÍ

V některých zemích nelze hodnotu pozemku odlišit od hodnoty budovy, neboť oba druhy majetku byly pořízeny jako jeden celek. U neodepisovaného pozemku se neprovádí zvláštní ocenění, není-li toto ocenění nutné například pro následné výdaje, např. v případě nové výstavby nebo částečného prodeje.

NEMOVITOSTI, STROJE A ZAŘÍZENÍ

v milionech EUR
	Pozemky a budovy	Stroje a zařízení	Nábytek a vozový park	Technické vybavení počítačů	Jiná hmotná aktiva	Finanční leasing	Nedokončená aktiva	Celkem
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2007	3 860	350	194	446	115	1 943	332	7 240
Přírůstky	38	24	16	59	23	368	115	643
Úbytky	(16)	(30)	(14)	(54)	(9)	0	0	(123)
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	3	3	1	0	13	310	(330)	0
Ostatní změny	17	21	8	15	9	0	5	75
Účetní hodnota brutto k 31. prosinci 2008	3 902	368	205	466	151	2 621	122	7 835
Oprávky k 31. prosinci 2007	1 506	281	142	333	81	374		2 717
Tvorba odpisů za rok	122	29	16	62	13	77		319
Zrušení odpisů	(15)	0	(1)	(1)	0	0		(17)
Úbytky	(5)	(30)	(10)	(50)	(9)	0		(104)
Přeúčtování mezi kategoriemi aktiv	89	(1)	0	0	0	(88)		0
Ostatní změny	(81)	21	2	5	7	85		39
Oprávky k 31. prosinci 2008	1 616	300	149	349	92	448		2 954
ÚČETNÍ HODNOTA NETTO K 31. PROSINCI 2008	2 286	68	56	117	59	2 173	122	4 881
Účetní hodnota netto k 31. prosinci 2007	2 354	69	52	113	34	1 569	332	4 523

Budoucí splátky finančních leasingů a obdobných nároků jsou v rozvaze vykázány jako dlouhodobé a krátkodobé závazky (viz také vysvětlivky 2.15 a 2.18.1). Dělí se takto:

FINANČNÍ LEASING

v milionech EUR
Popis	Kumulované náklady (A)	Budoucí splátky				Celková hodnota	Následné výdaje na majetek	Hodnota majetku	Odpisy	Účetní hodnota netto
		do 1 roku	> 1 rok	> 5 let	Závazky celkem (B)	A+B	(C)	A+B+C	(E)	A+B+C+E
Pozemky a budovy	732	47	239	1 520	1 806	2 538	61	2 599	(442)	2 157
Jiná hmotná aktiva	6	5	11	0	16	22	0	22	(6)	16
Celkem k 31.12.2008	738	52	250	1 520	1 822	2 560	61	2 621	(448)	2 173
Celkem k 31.12.2007	331	32	170	1 349	1 551	1 882	61	1 943	(374)	1 569

2.3   DLOUHODOBÉ INVESTICE

v milionech EUR
	Vysvět.	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Investice do přidružených subjektů	2.3.1	278	246
Majetkové podíly ve společných podnicích	2.3.2	145	32
Záruční fond	2.3.3	1 091	1 149
Realizovatelná aktiva	2.3.4	564	533
Aktiva k obchodování	2.3.4	0	13
Investice celkem		2 078	1 973

Tato položka obsahuje investice, jejichž cílem je vytvořit stálé vazby a podpořit činnost Evropských společenství. Patří sem i čistá aktiva Záručního fondu.

2.3.1   Investice do přidružených subjektů: Evropský investiční fond (EIF)

v milionech EUR
	Částka
Částka k 31. prosinci 2007	246
Akvizice	33
Podíl na čistém přebytku/(schodku)	10
Jiné pohyby ve vlastním kapitálu (dividendy)	(11)
Částka k 31. prosinci 2008	278

Evropský investiční fond (EIF) je finanční institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. Podle rozhodnutí Rady ze dne 6. června 1994 upsala Evropská společenství, zastoupená Komisí, v EIF původně 600 milionů ECU, tj. 600 akcií neboli 30 % jeho základního kapitálu. Po zvýšení základního kapitálu v průběhu roku 2007 upsala Komise další akcie. K 31. prosinci 2008 tak dosahovala celková hodnota akcií, jež Komise ze základního kapitálu EIF upsala, 786 milionů EUR (z 2 865 milionů EUR). Tato částka představuje 27,43 % základního kapitálu EIF. Komise splatila 20 %, zbývající, zatím nevyžádaná částka představuje celkem 629 milionů EUR – viz také bod 5.13.2.

V souladu s dohodou mezi Komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) podepsanou v roce 2005 má Komise právo kdykoli prodat EIB své akcie za cenu odpovídající podílu ocenění EIF a celkového počtu emitovaných akcií. Hodnota prodejní opce se blíží nule, jelikož vzorec použitý k určení prodejní ceny akcií se podobá vzorci použitému při určování čistého jmění EIF.

Investice Společenství v EIF je v souladu s účetními pravidly ES účtována ekvivalenční metodou. Podíl je tak oceněn na 27,43 % čistých aktiv EIF, která k 31. prosinci 2008 dosahovala výše 278 milionů EUR (2007: 246 milionů EUR), z toho 10 milionů EUR se vztahuje k výsledku za rok 2008. V roce 2008 byla Společenství vyplacena dividenda za rozpočtový rok 2007 ve výši 6 milionů EUR.

2.3.2   Majetkové podíly ve společných podnicích

v milionech EUR
	Galileo	SESAR	ITER Int	Celkem
Částka k 31. prosinci 2007	0	10	22	32
Akvizice	0	100	69	169
Podíl na čistém přebytku/(schodku)	0	(7)	(49)	(56)
Částka k 31. prosinci 2008	0	103	42	145

Program Galileo

Za účelem provádění fáze validace na oběžné dráze (etapa IOV – In Orbit Validation) v rámci programu Galileo byl nařízením Rady (ES) č. 876/2002 zřízen na 4 roky (2002 až 2006) společný podnik ve smyslu článku 171 Smlouvy. Posláním této právnické osoby bylo zajišťovat jednotnost správy a finanční kontroly programu Galileo pro jeho rozvoj a uvolnit za tímto účelem finanční prostředky, které byly na program vyčleněny. Zakladateli podniku byla Evropská společenství, zastoupená Komisí, a Evropská kosmická agentura (ESA). Komise poskytla společnému podniku Galileo prostřednictvím grantů z rozpočtu na transevropské sítě (TEN) finanční prostředky na spolufinancování činností v rámci této fáze IOV.

Společný podnik Galileo vstoupil koncem roku 2006 do likvidace, jež nadále pokračuje. Čistá aktiva společného podniku Galileo v likvidaci dosahovala na konci roku výše 0 EUR. Majetkový podíl v tomto podniku je účtován ekvivalenční metodou. Jelikož tato účetní jednotka nevyvíjela v roce 2008 žádnou činnost a nadále se nachází v likvidaci, nevznikly jí žádné příjmy ani výdaje. K 31. prosinci 2008 činila hodnota této investice 0 EUR. Tato částka odpovídá investici ve výši 585 milionů EUR snížené o kumulovaný podíl na ztrátě ve výši 585 milionů EUR.

Evropský úřad pro dohled nad GNSS (GSA), který je agenturou Společenství vytvořenou v roce 2004 a zahrnovanou do konsolidované závěrky Společenství, oficiálně převzal odpovědnost od společného podniku Galileo dne 1. ledna 2007, neboť tento podnik vstoupil do likvidace. Přestože tento nový subjekt měl původně provozovat projekt Galileo v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, bude program Galileo po rozhodnutí Rady z listopadu 2007 v plném rozsahu financován z rozpočtu EU. Dále na základě nařízení č. 638/2008 ze dne 25. července 2008 řídí tento program jménem ES nyní Komise. V roce 2009 se očekáván podpis dohody mezi Komisí a agenturou ESA, která vyjasní některé praktické otázky včetně převodu vytvořených aktiv na Komisi na konci fáze IOV (očekávané koncem roku 2010).

Je třeba poznamenat, že Komise do konce roku 2008 přispěla na fázi IOV v rámci programu Galileo částkou 795 milionů EUR; tato částka zahrnuje výše uvedenou investici do společného podniku Galileo. Vzhledem ke stále probíhající výzkumné fázi programu byly vynaložené prostředky v souladu s účetními pravidly ES zaúčtovány jako náklady a nebyla vykázána nehmotná aktiva. Teprve při zahájení rozvojové fáze projektu bude možné tyto náklady aktivovat. Celkový (orientační) příspěvek Komise, s nímž se pro tuto příští fázi programu Galileo (2008 až 2013) počítá, činí 2 645 milionů EUR.

SESAR

Cílem tohoto společného podniku je zajistit modernizaci systému uspořádání letového provozu v Evropě a rychlé provedení evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu cestou koordinace a soustředění veškerého příslušného výzkumu a vývoje ve Společenství. Společný podnik SESAR zahájil svou činnost v polovině roku 2007. Jeho existence bude ukončena osm let poté, co Rada schválí evropský hlavní plán uspořádání letového provozu. Zakládajícími členy společného podniku SESAR jsou Evropská společenství, zastoupená Komisí, a Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), zastoupená svou agenturou. Podíly jednotlivých členů na hlasovacích právech odpovídají výši jejich příspěvků, avšak oba zakládající členové mají nejméně 25 % hlasovacích práv. K 31. prosinci 2008 činil příspěvek Komise 91,73 % z celkového příspěvku všech spoluvlastníků. Celkový (orientační) příspěvek Komise, s nímž se pro SESAR (pro období 2007 až 2016) počítá, činí 700 milionů EUR. Hodnota kapitálové investice Evropských společenství do společného podniku SESAR vychází z účetní závěrky tohoto podniku za období od 10. srpna 2007 (zahájení činnosti) do 31. prosince 2008 v souladu s článkem 5 finančního nařízení tohoto společného podniku.

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy (ITER)

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy (ITER) sdružuje Evropská společenství a šest dalších členů z Číny, Indie, Ruska, Koreje, Japonska a Spojených států amerických. ITER byla zřízena k tomu účelu, aby spravovala zařízení ITER, podporovala laboratoře, další instituce a zaměstnance, kteří se účastní výzkumu energie z jaderné syntézy a vývojových programů členů, ve využívání zařízení ITER, aby šířila povědomí o energii z jaderné syntézy a působila k tomu, aby k tomuto druhu energie měla veřejnost příznivý postoj, a vyvíjela další činnosti nezbytné k dosažení tohoto účelu. Podíl členů na hlasovacích právech odpovídá výši jejich příspěvků, všechna rozhodnutí jsou však zásadně přijímána jednomyslně. Příspěvek Komise činil ke dni 31. prosince 2008 48,46 % z celkové investice v ITER. Celkový (orientační) příspěvek Komise, s nímž se pro ITER (pro období 2007 až 2041) počítá, činí 7 649 milionů EUR.

2.3.3   Záruční fond

ČISTÁ AKTIVA ZÁRUČNÍHO FONDU (4)

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Realizovatelná aktiva	887	901
Peníze a peněžní ekvivalenty	205	249
Aktiva celkem	1 092	1 150
Pasiva celkem	(1)	(1)
Čistá aktiva	1 091	1 149

Ze Záručního fondu pro vnější vztahy jsou kryty úvěry, za něž Společenství poskytla záruku na základě rozhodnutí Rady. Předmětem krytí jsou zejména úvěrové operace Evropské investiční banky (EIB) mimo území Evropské unie, úvěry poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci a úvěry poskytnuté Euratomem mimo území Evropské unie. Jedná se o dlouhodobý nástroj ke krytí nesplácených úvěrů, na něž poskytla záruku Společenství, a lze jej tedy pokládat za dlouhodobou investici. Dokladem toho je skutečnost, že téměř 88 % všech realizovatelných aktiv má splatnost v rozmezí 1 až 10 let (viz rovněž vysvětlivka 7.9). Fond je financován platbami ze souhrnného rozpočtu Společenství, které odpovídají 9 % kapitálové hodnoty operací, dále výnosy z úroků, který plynou z investic realizovaných z aktiv fondu, a částkami, jež byly získány od nesplácejících dlužníků, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Případný roční přebytek je převáděn zpět do zvláštní položky ve výkazu příjmů v souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

Evropská společenství jsou povinna vytvořit rezervní fond na záruky za úvěry třetím zemím. Rezervní fond je určen na krytí požadavků Záručního fondu a, v nutných případech, aktivovaných záruk, které převyšují disponibilní prostředky fondu, aby bylo možné tyto částky uhradit z rozpočtu. Rezervní fond ve výši 1 276 milionů EUR odpovídá cílové částce představující 9 % úvěrů neuhrazených k 31. prosinci 2008. Čistá aktiva fondu dosahovala k 31. prosinci 2008 výše 1 091 milionů EUR. Rozdíl mezi čistými aktivy a částkou rezervního fondu se rovná částce, kterou je nutno uhradit fondu z rozpočtu EU, tj. 185 milionů EUR. Změny reálné hodnoty portfolia realizovatelných dluhových cenných papírů byly v roce 2008 zaúčtovány do vlastního kapitálu ve výši 15 milionů EUR (2007: (19) milionů EUR).

Zásady řízení finančního rizika Záručního fondu jsou popsány ve vysvětlivce 7.

2.3.4   Další investice

2.3.4.1   Realizovatelná aktiva

Tato položka zahrnuje investice a podíly pořízené s cílem pomoci příjemcům rozvíjet jejich podnikatelskou činnost.

DLOUHODOBÁ REALIZOVATELNÁ AKTIVA

v milionech EUR
	EBRD	RCO	Nástroj na rozběh ETF	EFSE	Ostatní	Celkem
Částky k 31.12.2007	157	218	98	55	5	533
Akvizice	0	17	51	7	1	76
Zcizení/vyřazení	0	(27)	(4)	0	(2)	(33)
Přenos přebytku/(schodku) z přecenění do vlastního kapitálu	0	1	(6)	5	(1)	(1)
Ztráta ze snížení hodnoty	0	(5)	(6)	0	0	(11)
Částky k 31.12.2008	157	204	133	67	3	564

Investice do Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD)

Komise upsala 3 % základního kapitálu EBRD, který činí 20 mld. EUR. K rozvahovému dni dosahovala vyžádaná částka výše 157 milionů EUR, z čehož 156 milionů EUR bylo splaceno. Nesplacená část vyžádaného kapitálu (1 milion EUR) je vedena v zůstatkové hodnotě mezi dlouhodobými závazky. Neuhrazené splátky nevyžádaného kapitálu ve výši 443 milionů EUR jsou zahrnuty v podrozvaze jako podmíněné závazky. Vzhledem k tomu, že EBRD není kótována na burze, a vzhledem k omezením v její společenské smlouvě, jež se týkají mimo jiné prodeje majetkových podílů maximálně do výše pořizovacích nákladů a pouze stávajícím akcionářům, je akciový podíl Komise v EBRD oceněn v pořizovací ceně snížené o případné opravné položky.

Operace rizikového kapitálu (RCO)

V rámci operací rizikového kapitálu jsou finančním zprostředkovatelům poskytovány prostředky k financování kapitálových investic. Některé z těchto smluv sice mají znaky úvěru, naprostá většina z nich však základní a podstatné znaky úvěru nemá (není sjednán pevný splátkový kalendář ani úroková sazba pro splácení jistiny), a celé portfolio je tudíž považováno za nepřímou kapitálovou investici. Tyto finanční smlouvy se vedou v historických cenách po odečtení případných rezerv na snížení hodnoty, jelikož neexistují kótované tržní ceny na aktivních trzích a jejich reálnou hodnotu nelze v současnosti spolehlivě ocenit.

Další investice

Nejvýznamnější částky se týkají programu Růst a zaměstnanost, víceletého programu a programu pro konkurenceschopnost a inovace, které spravuje EIF a které podporují zakládání a financování rozběhu malých a středních podniků prostřednictvím investic do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu (133 milionů EUR). Rovněž sem spadá 67 milionů EUR určených na Evropský fond pro jihovýchodní Evropu (EFSE), který je investiční společností s proměnlivou výší akciového kapitálu (SICAV). Obecným cílem EFSE je podporovat hospodářský rozvoj a prosperitu v jihovýchodní Evropě cestou udržitelného zajišťování dodatečného rozvojového financování prostřednictvím místních finančních zprostředkovatelů. Stávající podíl Společenství na hlasovacích právech činí 14,7 %.

2.3.4.2   Aktiva k obchodování

Viz vysvětlivka 2.8.2, tyto částky nyní platí pro krátkodobá aktiva.

2.4   ÚVĚRY

Tato položka obsahuje úvěrové závazky vůči Společenstvím se splatností nad jeden rok.

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Úvěry poskytnuté z rozpočtu ES a ESUO	179	189
Úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků	3 386	1 617
Čistá aktiva	3 565	1 806

2.4.1   Úvěry poskytnuté z rozpočtu Evropských společenství a ESUO v likvidaci

v milionech EUR
	Úvěry se zvláštními podmínkami	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31.12.2007	155	34	189
Splátky	(17)	(8)	(25)
Změny účetní hodnoty	12	3	15
Celkem k 31.12.2008	150	29	179

Úvěry se zvláštními podmínkami

V této položce je účtováno o úvěrech s preferenčními sazbami, jež jsou poskytovány v rámci spolupráce s nečlenskými státy. Všechny částky jsou splatné za déle než 12 měsíců od konce roku. Efektivní úrokové sazby se u nich pohybují mezi 7,39 % a 12,36 %.

Úvěry na bydlení od ESUO v likvidaci (ESUO)

Jedná se o úvěry na bydlení z vlastních prostředků ESUO poskytnuté v souladu s článkem 54 a čl. 54 odst. 2 Smlouvy o ESUO. Tyto úvěry se poskytují s 1 % fixní sazbou, a tudíž se s nimi nakládá jako s úvěry s preferenčními sazbami. Efektivní úrokové sazby se pohybují mezi 2,806 % a 22,643 %. Z praktických důvodů a v souladu se zásadou významnosti se v případě těchto úvěrů považuje za reálnou hodnotu transakční cena při sjednání úvěru bez ohledu na případnou poskytnutou preferenční úrokovou sazbu.

2.4.2   Úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků

v milionech EUR
	MFA	Úvěry Euratom	BOP	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31.12.2007	795	482	0	478	1 755
Nové úvěry	0	15	2 000	0	2 015
Splátky	(132)	(5)	0	(67)	(204)
Kurzové rozdíly	0	1	0	(61)	(60)
Změny účetní hodnoty	0	1	4	(12)	(7)
Celkem k 31.12.2008	663	494	2 004	338	3 499
Částka splatná do 1 roku	25	0	0	88	113
Částka se splatností nad 1 rok	638	494	2 004	250	3 386

Úvěry v rámci makrofinanční pomoci (MFA)

MFA je politický finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance a případně rozpočtů partnerských třetích zemí nacházejících se poblíž území EU. Má podobu střednědobých nebo dlouhodobých úvěrů nebo grantů nebo kombinuje obě uvedené formy a obecně doplňuje financování poskytované v souvislosti s programem změn a reforem, který podporuje MMF.

Komise neobdržela za tyto úvěry záruky od třetích stran, záruky za úvěry však poskytl Záruční fond (viz vysvětlivka 2.3.3).

Úvěry poskytované Euratomem

Euratom je jedním z právních subjektů Evropských společenství, který zastupuje Evropská komise. Cílem tohoto subjektu je poskytovat úvěry členským a nečlenským státům takto:

—	úvěry Euratomu jsou členským státům poskytovány za účelem financování investičních projektů, jež jsou v těchto členských státech realizovány v oblasti průmyslové výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách a průmyslových zařízení palivového cyklu,

—	cílem úvěrů Euratomu poskytovaných nečlenským státům je zvyšovat úroveň bezpečnosti a účinnosti provozovaných či budovaných jaderných elektráren a zařízení jaderného palivového cyklu.

Za tyto úvěry poskytly třetí strany Komisi záruky ve výši 486 milionů EUR (2007: 474 milionů EUR).

Úvěry na podporu platební bilance (BOP)

Úvěr na podporu platební bilance je politický finanční nástroj, jenž začal být opětovně používán v rámci finanční pomoci členským státům Evropské unie během stávající hospodářské krize. Poskytuje střednědobou finanční pomoc, jež umožňuje poskytovat úvěry jednomu či více členským státům, které se potýkají s potížemi ve své platební bilanci či pohybu kapitálu nebo jsou těmito potížemi vážně ohroženy. Tohoto nástroje Společenství mohou využít pouze členské státy, jež dosud nepřijaly euro. Záruky za tyto úvěry jsou poskytovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Ve prospěch Maďarska bylo uvolněno 6,5 miliardy EUR, z toho byly 2 miliardy EUR (viz výše) vyplaceny v roce 2008; termínem splatnosti je prosinec 2011. V prvních 7 měsících roku 2009 bylo dále vyplaceno 3,5 miliardy EUR (termíny splatnosti: listopad 2014 a duben 2016). Ve prospěch Lotyška bylo uvolněno 3,1 miliardy EUR, z nichž byla rovněž v prvním čtvrtletí 2009 vyplacena 1 miliarda EUR; termínem splatnosti je duben 2014. Ve druhém čtvrtletí 2009 bylo dále uvolněno 5 miliard EUR pro Rumunsko.

Na výše uvedené úvěry (makrofinanční pomoc, úvěry poskytované Euratomem a úvěry na podporu platební bilance) se metoda efektivní úrokové míry nepoužije samostatně na úvěry a výpůjčky, neboť nesou znaky tzv. operací „back-to-back“. Rozdíly mezi úvěry a výpůjčkami co do jejich podmínek a výše jsou nevýznamné. Nechybějí tedy žádné podstatné informace, jež by měly vliv na to, jak uživatel finančního výkazu porozumí podkladovým transakcím. Transakční náklady se vykazují přímo ve výsledovce.

Úvěry poskytované ESUO v likvidaci

V této položce jsou vykázány zejména úvěry, které ESUO v likvidaci poskytlo z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO, jakož i tři nekótované dluhové cenné papíry vydané Evropskou investiční bankou (EIB) v rámci plnění za neplnícího dlužníka. Tyto dluhové cenné papíry budou drženy do jejich konečné splatnosti (v roce 2017 a 2019), aby se pokryla obsluha souvisejících výpůjček. Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků s připočtením ročního snížení o uhrazené prémie a počáteční transakční náklady. Tento výpočet je proveden za pomoci metody efektivní úrokové míry.

Efektivní úrokové míry (vyjádřené jako rozpětí úrokových sazeb) měly tyto hodnoty:

Úvěry	31.12.2008	31.12.2007
Makrofinanční pomoc (MFA)	3,022 %-5,29 %	3,82 % – 4,822 %
Euratom	3,428 % – 5,76 %	4,446 % – 5,76 %
Úvěry na podPORU PLATEBNÍ BILANCE (BOP)	3,25 %	—
ESUO v likvidaci	3,072 % – 5,8103 % (5)	4,375 % – 12,077 % (5)

2.5   DLOUHODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
Druh řízení	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Přímé centralizované řízení	1 351	434
Nepřímé centralizované řízení	275	318
Decentralizované řízení	90	64
Sdílené řízení	26 764	12 875
Společné řízení	543	324
Dlouhodobé předběžné financování celkem	29 023	14 015

Největší podíl na dlouhodobém předběžném financování mají strukturální opatření financovaná z prostředků fondu pro regionální rozvoj, sociálního fondu, zemědělského fondu pro rozvoj venkova, fondu soudržnosti a rybářského fondu. Mnoho z takto financovaných projektů má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší než jeden rok. Tyto částky předběžného financování se proto vykazují jako dlouhodobá aktiva. Výše uvedeného dlouhodobého předběžného financování, z nějž mají Evropská společenství vůči příjemcům nárok na úroky, činí 1 587 milionů EUR.

Navýšení v roce 2008 je dáno zejména tím, že byla členským státům vyplacena druhá záloha (13 888 milionů EUR) určená k financování programů z těchto fondů na období 2007–2013. Nárůst dlouhodobého předběžného financování, jež je přímo řízeno Komisí, o zhruba 780 milionů EUR (z celkového navýšení o 917 milionů EUR) je dán rovněž vyplacením záloh v rámci 7. rámcového programu pro výzkum.

Účinné krytí určitých částek předběžného financování, jež jsou vypláceny v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP), zajišťuje Účastnický záruční fond (PGF). Jedná se o nástroj vzájemného zajištění, jenž byl zřízen ke krytí finančních rizik, jimž jsou Společenství a účastníci vystaveni v důsledku provádění nepřímých opatření. Jistotu za plnění představuje kapitál tohoto fondu a plynoucí úroky. Všichni účastníci nepřímých opatření, která mají podobu grantu (a tedy předběžného financování v účetnictví Komise), přispívají ke kapitálu PGF po celou dobu trvání tohoto opatření částkou 5 % z předběžného financování, které jim plyne. Účastníci jsou tedy vlastníky PGF a Společenství (zastoupená Komisí) plní roli výkonného orgánu. Při ukončení nepřímého opatření jsou účastníkům jejich kapitálové příspěvky v plné výši vráceny. Výjimkou jsou případy, kdy PGF utrpí ztrátu z důvodu platební neschopnosti příjemců. V takovém případě je účastníkům navráceno nejméně 80 % jejich příspěvků. Účastnický záruční fond tedy zajišťuje finanční zájmy Společenství i jednotlivých účastníků. K 31. prosinci 2008 dosahovaly příspěvky účastníků do PGF celkové výše 283 milionů EUR (2007: 38 milionů EUR).

2.6   DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Pohledávky za členskými státy	24	93
Úvěry zaměstnancům ESUO	13	15
Ostatní	2	13
Záruky a vklady	6	6
Celkem	45	127

Pohledávky za členskými státy představují částky, jež bývalé přistupující země dluží ESUO v likvidaci.

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

2.7   ZÁSOBY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Vědecké vybavení:
Vědecký materiál	8	9
Štěpný materiál a těžká voda	20	19
Vědecký materiál určený k dalšímu prodeji	45	45
Očkovací látky	6	8
Výrobní materiály	1	7
Publikace a zboží na prodej	5	0
Celkem	85	88

Zásoby vědeckého vybavení skladuje a spravuje společné výzkumné středisko. Většinu z nich tvoří zásoby referenčních materiálů, jaderných i nejaderných, jež jsou skladovány v Geelu. Tyto zásoby mají strategickou povahu a jsou uchovávány tak, aby umožňovaly reagovat na budoucí nepředvídatelné požadavky v krizových situacích. Jsou oceňovány v čisté realizovatelné hodnotě ke konci roku, jež je vypočtena za pomoci snížení prodejní ceny, které zohledňuje náklady na skladování a další náklady vzniklé při prodeji zásob (náklady na distribuci, certifikaci atd.) a činí celkem 43 milionů EUR. Spotřeba materiálu a energie společného výzkumného střediska, jež k 31. prosinci 2007 činila celkem 7 milionů EUR a byla vykázána jako „Výrobní materiály“, již není vykazována v zásobách.

Zásoba publikací, které drží anebo spravuje Úřad pro úřední tisky, se oceňuje buď pořizovací cenou nebo čistou realizovatelnou hodnotou, podle toho, která z částek je nižší, a má přibližně nulovou hodnotu. K publikacím distribuovaným zdarma byly vytvořeny opravné položky ve výši 100 % a jejich čistá realizovatelná hodnota je nulová. Tyto opravné položky dosahují celkové výše 16 milionů EUR a jejich důsledkem je výše uvedená nulová účetní hodnota.

2.8   KRÁTKODOBÉ INVESTICE

Krátkodobé investice sestávají z realizovatelných finančních aktiv, která se nakupují pro jejich investiční návratnost nebo výnos anebo která zůstávají v držení proto, aby se vytvořila určitá skladba aktiv nebo aby působila jako druhotný zdroj likvidity, a proto mohou být prodána v reakci na potřebu likvidity nebo na změny úrokových sazeb.

2.8.1   Krátkodobá realizovatelná aktiva

v milionech EUR
	ESUO v likvidaci	Ostatní	Celkem
Částky k 31.12.2007	1 417	3	1 420
Akvizice	304	79	383
Zcizení a vyřazení	(275)	—	(275)
Úprava zůstatkové hodnoty	2	—	2
Změna účetní hodnoty	(8)	—	(8)
Přenos přebytku/(schodku) z přecenění do vlastního kapitálu	24	—	24
Částky k 31.12.2008	1 464	82	1 546

Pokud jde o částky vztahující se k ESUO v likvidaci, investovalo se pouze do dluhových cenných papírů denominovaných v eurech a kótovaných na aktivních trzích. Podrobnosti o investičním portfoliu podle druhu emitenta a ratingu jsou uvedeny ve vysvětlivce 7. K 31. prosinci 2008 dosahovaly dluhové cenné papíry (vyjádřeno v jejich reálné hodnotě) s konečnou splatností v roce 2009 výše 126 milionů EUR (2007: 146 milionů EUR).

2.8.2   Krátkodobá aktiva k obchodování

ESUO v likvidaci uzavřelo dohodu o úrokovém swapu a kombinaci dohod o úrokovém i meziměnovém úrokovém swapu. Reálná hodnota těchto úrokových swapů byla vypočtena tak, že čisté fixní peněžní toky byly diskontovány pomocí swapových sazeb cenných papírů s nulovým kuponem k rozvahovému dni. Reálná hodnota těchto swapů (včetně naběhlých úroků) s konečnou splatností do tří měsíců od rozvahového dne činí 7 milionů EUR (2007: (13 milionů EUR, dlouhodobé).

2.9   KRÁTKODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

Pro to, je-li předběžné financování vykázáno jako krátkodobé, nebo dlouhodobé zálohové aktivum, je určující termín možnosti jeho zpětného získání či využití. Využití je určeno smlouvou o daném projektu. Všechny splátky či čerpání splatné do dvanácti měsíců ode dne vykázání se vykazují jako krátkodobé předběžné financování, a tedy jako krátkodobá aktiva. Viz rovněž vysvětlivka 2.5, kde jsou uvedeny další podrobnosti k dlouhodobému předběžnému financování.

Výdaje příštích období představují způsobilé náklady, které měly podle odhadu vzniknout příjemcům neuhrazených částek předběžného financování ke konci roku, které však dosud nebyly Společenství nahlášeny. Tyto částky se rovněž vykazují jako náklad ve výsledovce za sledované období.

Výrazné snížení krátkodobého předběžného financování je dáno tím, že u strukturálních opatření v rámci sdíleného řízení jsou některé financované projekty ukončovány (programy za období 2000–2006), zatímco u nových projektů (programy za období 2007–2013) byla v roce 2008 vyplacena splátka předběžného financování, která byla vykázána v dlouhodobých aktivech, jak je uvedeno ve vysvětlivce 2.5. Výše krátkodobého předběžného financování, jež zakládá nárok Evropských společenství vůči příjemcům na úroky, činí 3 798 milionů EUR; do této částky je zahrnut odhad využití prostředků, jež dosud nebylo nahlášeno Společenství.

Je třeba poznamenat, že rozpis neuhrazených částek podle druhu řízení je v případě plateb předběžného financování sestavován od roku 2005. Nepřidělené částky předběžného financování jsou částky, které byly poprvé zahrnuty do počáteční rozvahy v roce 2005 a jsou vykázány zvlášť v jedné linii mezi srovnávacími údaji za rok 2007, neboť nebyly k dispozici údaje o rozdělení podle druhu řízení. Nepřidělená částka za rok 2007 se týká zejména sdíleného řízení. Zbývající nepřidělené částky k 31. prosinci byly analyzovány a reklasifikovány podle příslušného druhu rozpočtového řízení poprvé v roce 2008.

KRÁTKODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
Druh řízení		Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Přímé centralizované řízení		13 554	11 567
	Granty na akce	11 439	9 715
	Granty na provozní náklady	129	142
	Veřejné zakázky (provozní)	713	638
	Provozní	933	457
	Správní úvěry	340	615
minus	Výdaje příštích období	(10 499)
	Přímé centralizované řízení – čistá hodnota	3 055
Nepřímé centralizované řízení		4 563	2 265
	Vnitrostátní agentury	2 880	1 736
	Granty na akce	1 608	485
	Veřejné zakázky (provozní) a ostatní	49	29
	Ostatní	26	15
minus	Výdaje příštích období	(3 633)
	Nepřímé centralizované řízení – čistá hodnota	930
Decentralizované řízení	Hrubá hodnota	1 565	1 280
minus	Výdaje příštích období	(1 239)
	Decentralizované řízení – čistá hodnota	326
Sdílené řízení	Hrubá hodnota	22 979	3 229
minus	Výdaje příštích období	(17 675)
	Sdílené řízení – čistá hodnota	5 304
Společné řízení	Hrubá hodnota	2 005	1 135
minus	Výdaje příštích období	(1 397)
	Společné řízení – čistá hodnota	608
Prováděno orgány a agenturami	Hrubá hodnota	65	204
	Výdaje příštích období	(26)
	Orgány a agentury – čistá hodnota	39
Nepřidělené zůstatky předběžného financování			21 404
Celkové hrubé částky předběžného financování			41 084
minus	Výdaje příštích období		(20 501)
Krátkodobé předběžné financování celkem		10 262	20 583

Získané záruky za předběžné financování:

V určitých případech vyžadují Evropská společenství od příjemců při výplatě záloh (předběžného financování) záruky. U tohoto typu záruk se vykazují dvě hodnoty: „nominální“ a „průběžná“. V případě „nominální hodnoty“ se rozhodná událost váže k existenci záruky, zatímco u „průběžné hodnoty“ je rozhodnou událostí výplata předběžného financování nebo následné zúčtování.

K 31. prosinci 2008 činila „nominální“ hodnota záruk, které Komise v souvislosti s předběžným financováním získala, 968 milionů EUR, zatímco jejich „průběžná“ hodnota činila 769 milionů EUR. K 31. prosinci 2007 dosahovaly tyto hodnoty výše 1 007 milionů EUR, resp. 772 milionů EUR. Rozdíl mezi těmito částkami fakticky slouží k zajištění předběžného financování, které již bylo zúčtováno a zaúčtováno do nákladů, které se však může v budoucnu stát předmětem zpětného získávání.

2.10   KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých pohledávek	114	160
Krátkodobé pohledávky	6 128	5 441
Ostatní pohledávky	23	27
Příjmy a náklady příštích období	5 655	6 423
Celkem	11 920	12 051

2.10.1   Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých pohledávek

Tyto částky představují zejména úvěry se zbytkovou konečnou splatností do 12 měsíců od rozvahového dne (113 milionů EUR, více podrobností viz vysvětlivka 2.4 výše).

2.10.2   Krátkodobé pohledávky

v milionech EUR
Účtová skupina	k 31.12.2008			k 31.12.2007
	Hodnota brutto	Opravná položka	Hodnota netto	Hodnota brutto	Opravná položka	Hodnota netto
Zákazníci	4 833	(175)	4 658	3 897	(171)	3 726
Členské státy	2 576	(1 204)	1 372	2 873	(1 256)	1 617
Ostatní	111	(13)	98	111	(13)	98
Celkem	7 520	(1 392)	6 128	6 881	(1 440)	5 441

2.10.2.1   Zákazníci

Tato položka obsahuje příkazy k úhradě, které byly k 31. prosinci 2008 zaúčtovány jako zjištěné nároky k úhradě, jež dosud nejsou vykázány v rozvaze v jiných položkách na straně aktiv. Jejich největší část připadá na pokuty vyměřené Komisí ve výši 4 590 milionů EUR brutto. Do 31. prosince 2008 byly v souvislosti s těmito pohledávkami získány záruky v celkové výši 2 403 milionů EUR (2007: 2 563 milionů EUR). Poskytnutí těchto záruk implikuje záměr pokutovaných subjektů se proti pokutám odvolat. Od konce roku došly v souvislosti s těmito pohledávkami další platby ve výši 1 304 milionů EUR a byly získány další záruky ve výši 744 milionů EUR.

2.10.2.2   Pohledávky za členskými státy

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Pohledávky EZZF
Pohledávky EZZF	684	902
Opravné položky	(392)	(483)
Celkem	292	419
Zaplacená DPH, která má být vybrána od členských států	36	24
Vlastní zdroje
Vlastní zdroje na účtu A, které je třeba vybrat	97	75
Vlastní zdroje na zvláštním účtu, které je třeba vybrat	1 260	1 333
Opravné položky	(812)	(773)
Ostatní	16	38
Celkem	561	673
Ostatní pohledávky za členskými státy	483	501
Celkem	1 372	1 617

Pohledávky záruční sekce EZZF

Tato položka představuje částky, které k 31. prosinci 2008 dlužili příjemci prostředků z EZZF a jež nahlásily a ověřily členské státy k 15. říjnu 2008; od této částky bylo odečteno 20 %, které si členské státy mohou ponechat na krytí správních nákladů. Byl proveden odhad pohledávek vzniklých v době od uvedeného nahlášení do 31. prosince 2008. Komise dále odhaduje výši opravné položky zohledňující výši dlužných částek, jejichž výběr od příjemců je nepravděpodobný. Vytvoření této opravné položky však neznamená, že by se Komise vzdávala svého práva částky v budoucnu vymáhat.

Vlastní zdroje

Je třeba poznamenat, že členské státy mají nárok ponechat si 25 % tradičních vlastních zdrojů jako úhradu nákladů na výběr. Výše jsou proto uváděny částky netto po odečtení této srážky. Na základě odhadů předložených členskými státy byla od pohledávek za členskými státy odečtena opravná položka ve výši 812 milionů EUR. To však neznamená, že by se Komise vzdávala nároku na úhradu částek, k nimž se opravná položka vztahuje.

Ostatní pohledávky za členskými státy

Ostatní pohledávky za členskými státy zahrnují náklady, jež jsou předmětem zpětného získávání, ve výši 120 milionů EUR, a zálohy vyplacené EZZF ve výši 244 milionů EUR.

2.10.3   Příjmy a náklady příštích období

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Příjmy příštích období	5 402	6 129
Náklady příštích období	223	243
Ostatní	30	51
Celkem	5 655	6 423

Největší část této položky připadá na příjmy příštích období ve výši 5 402 milionů EUR:

v milionech EUR
Příjmy příštích období	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Vlastní zdroje	2 576	2 730
Účelově vázané příjmy ze zemědělství za listopad a prosinec	1 261	1 310
Restrukturalizace odvětví cukru	911	1 516
EZZF: neprovedené opravy v důsledku kontroly souladu	368	350
Fond soudržnosti a fond pro regionální rozvoj: finanční opravy	146	—
Rybářský fond	32	82
Ostatní příjmy příštích období	108	141
Příjmy příštích období celkem	5 402	6 129

Do této položky jsou dále zahrnuty náklady příštích období ve výši 223 milionů EUR. Jejich největší část připadá na předpokládané platby za pronájem kancelářských prostor ve výši 34 milionů EUR, za úpravu kancelářských prostor ve výši 25 milionů EUR, za úroky z leasingu dlouhodobého majetku ve výši 16 milionů EUR, za evropskou školu ve výši 37 milionů EUR a dále na 59 milionů EUR hrazených v rámci bilaterálních dohod se třetími zeměmi v oblasti rybolovu.

Další příjmy příštích období tvoří zejména úroky z prodlení, úroky z bankovních vkladů a úroky z předběžného financování.

2.11   PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Nevázané peníze:
Účty u státních pokladen a centrálních bank	15 039	11 313
Běžné účty	1 415	956
Zálohové účty	35	81
Přeúčtování (peníze na cestě)	26	2
Krátkodobé vklady a ostatní peněžní ekvivalenty	1 456	1 367
Celkem	17 971	13 719
Vázané peníze	5 753	5 037
Celkem	23 724	18 756

Peníze a peněžní ekvivalenty zahrnují pro účely výkazu peněžních toků tyto položky:

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Peníze a peněžní ekvivalenty	23 724	18 756
Peníze a peněžní ekvivalenty – Záruční fond (viz vysvět. 2.3.3)	205	249
Celkem	23 929	19 005

2.11.1   Nevázané peníze

Nevázané peníze zahrnují veškeré prostředky, které má Komise na svých účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u státní pokladny nebo centrální banky), a prostředky na běžných účtech, zálohových účtech, krátkodobých vkladech a ve formě pokladní hotovosti.

Poměrně vysoký zůstatek na účtech u státních pokladen a centrálních bank je dán tím, že v návaznosti na opravu rozpočtu na konci roku bylo členským státům nutno vrátit částku ve výši 6 627 milionů EUR. K této úhradě došlo počátkem roku 2009. Příslušný závazek je vykázán v krátkodobých závazcích – viz také vysvětlivka 2.18.2 níže. Do zůstatku ke konci roku se dále promítl objem peněz z dosud nevyužitých účelově vázaných příjmů (5,2 miliardy EUR), jež nelze vrátit členským státům, a 2,1 miliardy EUR, jež byly sraženy k zajištění prostředků na platby přenesených do roku 2009. Členským státům je dále nutno vrátit výsledek plnění rozpočtu ve výši 1,8 miliardy EUR, jenž bude odečten od částek, jež mají tyto státy uhradit za rok 2009.

2.11.2   Vázané peníze

Vázanými penězi se rozumí částky získané v souvislosti s pokutami, které Komise vyměřila v dosud neukončených řízeních. Jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, jež se nepoužívají pro žádné jiné účely.

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

2.12   ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Důchody – zaměstnanci	32 867	30 212
Důchody – ostatní	696	481
Systém společného nemocenského pojištění	3 993	2 787
Celkem	37 556	33 480

2.12.1   Důchody – zaměstnanci

K 31. prosinci 2008 byla pravidla důchodového systému úředníků Evropských společenství vymezena novým zněním Služebního řádu úředníků Evropských společenství (v platnosti od 1. května 2004). Tato pravidla, jež upravují důchody zaměstnanců, jsou přímo použitelná ve všech členských státech. Stanoví různé druhy důchodů a dávek (starobní, invalidní, důchod pro pozůstalé). V souladu s článkem 83 služebního řádu se dávky důchodového systému vyplácejí z rozpočtu Společenství. Na tyto dávky není tvořena rezerva, za jejich vyplácení však společně ručí členské státy podle klíče pro financování těchto výdajů. K dlouhodobému financování systému dále jednou třetinou přispívají úředníci formou povinného příspěvku. Jeho výše je každoročně revidována a upravována tak, aby bylo zajištěno, že příspěvky (jež aktuálně činí 10,9 % základního platu) budou každý rok postačovat k financování jedné třetiny nároků získaných v průběhu daného roku.

Závazky z důchodového systému byly oceněny na základě počtu zaměstnanců a zaměstnanců v důchodu k 31. prosinci 2008 a na základě ustanovení služebního řádu platných k uvedenému datu. Při jejich ocenění bylo přihlédnuto k dávkám souvisejícím s délkou služby a invaliditou a dávkám vypláceným pozůstalým (různé typy důchodů i příspěvek v případě invalidity). Toto ocenění bylo provedeno v souladu s metodikou IPSAS 25. Jedná se o účetní standard, podle něhož musí zaměstnavatel stanovovat svůj závazek na pojistněmatematickém základě a přihlížet jak ke smluvně stanoveným požitkům během aktivního života zaměstnanců, tak k předvídatelnému zvýšení platů.

Pojistněmatematická metoda ocenění, která byla použita k výpočtu tohoto závazku, se označuje jako přírůstková metoda (projected unit credit method). Při ocenění byly použity následující hlavní pojistněmatematické předpoklady, jež byly ke dni ocenění k dispozici:

(1)

Nominální diskontní sazba (3,9 %) vycházela ze státních dluhopisů v eurozóně v prosinci 2008, jejichž doba splatnosti se blíží době trvání systému (19 let), a byla odhadnuta na základě výnosové křivky cenných papírů v eurech s nulovým kuponem se stejnou dobou splatnosti dle stavu v prosinci 2008. Podle standardu IPSAS 25 musí použitá míra inflace odpovídat očekávané míře inflace po dobu trvání systému: musí tedy vycházet z budoucích hodnot vyjádřených indexovanými obligacemi na evropských finančních trzích. Předpokládaná dlouhodobá míra inflace činila 1,8 % a použitá diskontní sazba pak 2,1 %.

(2)

Při výpočtu byla použita mezinárodní úmrtnostní tabulka úředníků (International Civil Servants Life Table) pro rok 2008. Tato nová úmrtnostní tabulka byla vypracována v roce 2008 ve spolupráci se společným správním útvarem pro důchody a byla poprvé použita při výpočtu výše důchodových příspěvků, jež platí od 1. července 2008. Nahrazuje původní úmrtnostní tabulku „EU-2004 Life table“ používanou při oceňování závazků v minulosti.

(3)

Obecný růst platů (0,3 %), který se rovná celkové revalvaci důchodů, vycházel z dvanáctiletého klouzavého průměru statistik přecenění platů a důchodů v období let 1997–2008. Individuální vývoj platů nad rámec obecného růstu platů byl aktualizován, aby zohledňoval povýšení zaměstnanců v roce 2008. Uvedená tabulka podrobně uvádí sazbu individuálního vývoje platů podle platové třídy a stupně a očekávaný odchod do důchodu v letech 2009–2053.

(4)	Koeficienty rodinného stavu aktivních úředníků v době jejich odchodu do důchodu vycházejí ze statistik o úřednících a představují 84 % pro muže a 38 % pro ženy – v případě bývalých úředníků (pobírajících starobní nebo invalidní důchod) se vycházelo z údajů o jejich současném rodinném stavu.

(5)	Vychází se z předpokladu, že k odchodu do důchodu dochází v době, kdy má úředník nárok na plný důchod, a přihlíží se ke snížení důchodu z důvodu předčasného odchodu do důchodu a k barcelonské iniciativě pro pozdější odchod do důchodu, nejpozději v 65 letech.

(6)	Výpočty hrubých důchodů a rodinných příspěvků vycházejí ze služebního řádu.

Závazky se týkají předem vymezených práv těchto osob:

(1)	zaměstnanců, kteří byli v činné službě k 31. prosinci 2008 ve všech orgánech a agenturách zařazených do důchodového systému;

(2)	zaměstnanců v časově odložené pozici, tj. těch, kteří dočasně nebo definitivně odešli z orgánů a své důchodové nároky ponechali v důchodovém systému (jedná se výhradně o zaměstnance, kteří ve službě kumulovaně odpracovali nejméně 10 let);

(3)	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících starobní důchod;

(4)	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících invalidní důchod;

(5)	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících příspěvek v případě invalidity;

(6)	příjemců důchodu pro pozůstalé (vdov či vdovců, sirotků, vyživovaných osob).

Výsledky získané v rámci tohoto ocenění byly porovnány s odhady, které vycházely z předchozího pojistněmatematického ocenění k 31. prosinci 2007.

v milionech EUR
Změna závazku z důchodů zaměstnanců	Částka
Hrubý závazek z důchodů k 31. prosinci 2007	33 222
Náklad služebního období	1 161
Nákladový úrok	1 593
Vyplacené dávky	(978)
Pojistněmatematické ztráty	1 237
Změna z důvodu příchodu nových zaměstnanců	260
Závazek z důchodů k 31. prosinci 2008 brutto	36 495

Základní skutečnosti:

—

Hrubý pojistněmatematický závazek byl k 31. prosinci 2008 oceněn na 36 495 milionů EUR (2007: 33 222 milionů EUR). K této částce byl připočten výsledek použití opravného koeficientu ve výši 1 277 milionů EUR (2007: 1 345 milionů EUR). Od celkového hrubého závazku se odečítají daně příjemců těchto dávek. Výsledkem je čistý závazek, který je zahrnut do rozvahy (neboť daň se odečítá v okamžiku výplaty důchodů a připisuje se na stranu příjmů Společenství v roce jejich vyplacení). K 31. prosinci 2008 byl tedy tento čistý závazek (hrubý závazek snížený o daně) odhadnut na 32 867 milionů EUR).

—

Reálná diskontní sazba se změnila z 2,4 % v roce 2007 na 2,1 % v roce 2008. Při současném zohlednění účinku obecného růstu platů (0,4 % v roce 2007 a 0,3 % v roce 2008) se čistá diskontní sazba změnila z 2,0 % v roce 2007 na 1,8 % v roce 2008. Toto snížení je jedním z hlavních příčin zvýšení celkového závazku.

—	Největší část pojistněmatematické ztráty je způsobena snížením diskontní sazby (1 867 milionů EUR), jež je zčásti vyrovnána zisky plynoucími z dalších pojistněmatematických předpokladů (410 milionů EUR).

—	Počet účastníků zaměstnaneckého důchodového systému se zvýšil o 2 919 osob.

—	Změna tohoto závazku je v plném rozsahu zachycena ve výsledovce.

2.12.2   Důchody – ostatní

Jedná se o závazek související s penzijními nároky členů a dřívějších členů Komise, Soudního dvora (a Soudu prvního stupně), Účetního dvora, generálních tajemníků Rady, Evropského veřejného ochránce práv, Evropského inspektora ochrany údajů a Soudu Evropské unie pro veřejnou službu. Dále tato položka obsahuje závazky plynoucí z důchodů některých poslanců Evropského parlamentu.

2.12.3   Systém společného nemocenského pojištění

Oceněn bylo rovněž odhadovaný závazek, který plyne Společenství z jeho příspěvků do systému společného nemocenského pojištění, jež souvisejí s jeho zaměstnanci v důchodu. Tento závazek byl oceněn na 4 248 milionů EUR. Od tohoto hrubého závazku byla odečtena aktiva plánu v celkové výši 255 milionů EUR (2007: 260 milionů EUR). Provedené výpočty zohledňují aktivní úředníky a důchodce z různých orgánů a agentur EU a jejich rodinné příslušníky a dále aktivní členy a důchodce z Komise, Účetního dvora, Soudního dvora, Rady, Evropského inspektora ochrany údajů a Evropského veřejného ochránce práv. Při výpočtu byla použita stejná diskontní sazba a obecný růst platů jako při ocenění důchodů zaměstnanců (viz výše). Významný nárůst tohoto závazku je dán zejména pojistněmatematickými ztrátami vyplývajícími z pojistněmatematických předpokladů (např. diskontní sazby) a dále navýšením průměrných nákladů na zdravotní péči.

v milionech EUR
Změna závazku ze společného nemocenského pojištění	Částka
Hrubý závazek k 31. prosinci 2007	3 047
Běžné náklady	133
Nákladový úrok	146
Vyplacené dávky	(92)
Pojistněmatematické ztráty	1 014
Hrubý závazek k 31. prosinci 2008	4 248
Snížení o aktiva plánu	(255)
Čistý závazek k 31. prosinci 2008	3 993

2.13   DLOUHODOBÉ REZERVY

v milionech EUR
	Částka k 31.12.2007	Dodatečné rezervy	Nečerpané částky	Použité částky	Přeúčtování do krátkodobých	Diskontování současné hodnoty	Částka k 31.12.2008
Soudní spory	297	169	(39)	(6)	0	0	421
Demontáž jaderných zařízení	744	0	0	0	(34)	109	819
Finanční	14	8	0	0	(11)	1	12
Ostatní	24	86	(16)	(2)	(3)	0	89
Celkem	1 079	263	(55)	(8)	(48)	110	1 341

Soudní spory

Jedná se o odhad částek, jejichž úhrada je pravděpodobná po roce 2009 v souvislosti s několika probíhajícími soudními spory. Největší část, 403 milionů EUR, připadá na neukončené soudní spory k 31. prosinci 2008, jež souvisejí s finančními opravami výdajů ze záruční sekce EZZF, a na další soudní spory týkající se zemědělských výdajů.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2002 vypracovalo konsorcium nezávislých odborníků studii o odhadovaných nákladech programu na uzavření jaderných zařízení Společného výzkumného střediska a na nakládání se vzniklými odpady. Jejich odhad ve výši 1 145 milionů EUR (včetně 76 milionů EUR, které budou podle odhadů třeba pro úplnou demolici všech budov, tzv. možnost „zelené louky“), byl použit jako základ rezervy, jež má být vykázána v účetní závěrce. V souladu s účetními pravidly Společenství je tato rezerva navyšována o míru inflace (2,5 %) a následně diskontována na svou čistou současnou hodnotu (s použitím výnosové křivky swapů cenných papírů v eurech s nulovým kuponem). K 31. prosinci 2008 tedy byla vytvořena rezerva ve výši rozdílu mezi 1 072 milionů EUR a náklady vzniklými k uvedenému datu ve výši 164 milionů EUR, tj. ve výši 908 milionů EUR. Rezerva je rozdělena mezi částky, jejichž čerpání se předpokládá v roce 2009 (89 milionů EUR) a v následujících letech (819 milionů EUR).

S ohledem na očekávanou dobu trvání tohoto programu (kolem 30 let) je třeba poznamenat, že je tento odhad stižen určitou nejistotou a že se konečné náklady mohou lišit od částky, která je nyní zachycena v účetnictví.

Finanční rezervy

Záruční facilita pro malé a střední podniky pro léta 1998, 2001 a 2007 v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace opravňuje Evropský investiční fond (EIF) poskytovat záruky vlastním jménem, avšak v zastoupení Komise a na její riziko. Finanční riziko spojené s čerpanými a nečerpanými zárukami je však limitováno. K rozvahovému dni odpovídají finanční rezervy na obě facility platebním závazkům vůči finančním zprostředkovatelům sníženým o čisté žádosti o platbu podané do uvedeného data. Dlouhodobé finanční rezervy jsou diskontovány na čistou současnou hodnotu (s použitím výnosové křivky swapů cenných papírů v eurech s nulovým kuponem).

Ostatní rezervy

Největší část této položky (101 milionů EUR, rok 2007: 42 milionů EUR) připadá na odhadované příspěvky, jež Společenství hradí různým členským státům z fondu na mimořádné veterinární události v případě vypuknutí určitých chorob zvířat. Je rozdělena na částky, jejichž úhrada se očekává v roce 2009 (14 milionů EUR) a v následujících letech (87 milionů EUR).

2.14   DLOUHODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

2.14.1   Výpůjčky

v milionech EUR
Název	Zůstatek k 31.12.2007	Nové výpůjčky	Splátky	Kurzové rozdíly	Změna účetní hodnoty	Zůstatek k 31.12.2008
MFA	792	0	(129)	0	0	663
BOP	0	2 000	0	0	4	2 004
EURATOM	482	15	(5)	1	1	494
ESUO v likvidaci	424	0	(66)	(73)	(3)	282
Celkem	1 698	2 015	(200)	(72)	2	3 443

Rozdělení na dlouhodobé a krátkodobé výpůjčky

v milionech EUR
Výpůjčky	Splatnost do 1 roku	Splatnost nad 1 rok	Celkem k 31.12.2008
MFA	25	638	663
BOP	0	2 004	2 004
EURATOM	0	494	494
ESUO v likvidaci	69	213	282
Celkem	94	3 349	3 443

Tato položka zahrnuje výpůjčky se splatností nad jeden rok, jež jsou závazkem Evropských společenství (údaje o makrofinanční pomoci (MFA) za loňský rok jsou uváděny jako čisté částky po odečtení částek držených Záručním fondem). Výpůjčky zahrnují upsané závazky ve výši 3 131 milionů EUR (2007: 1 344 milionů EUR). Změny účetní hodnoty zohledňují změnu naběhlých úroků a – v případě výpůjček ESUO v likvidaci – roční odpisy významných transakčních nákladů vzniklých při realizaci výpůjčky, vypočteno metodou efektivní úrokové sazby. Efektivní úrokové sazby (vyjádřené ve formě intervalu) měly tyto hodnoty:

Výpůjčky	31.12.2008	31.12.2007
Makrofinanční pomoc (MFA)	3,022 %-5,29 %	3,816 % – 4,822 %
Euratom	3,348 % – 5,6775 %	4,366 % – 5,6775 %
BOP	3,25 %	—
ESUO v likvidaci	4,939 %-11,875 % (6)	4,375 % – 11,875 % (6)

2.14.2   Závazky k obchodování

v milionech EUR
Swapy držené ESUO v likvidaci	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Dlouhodobé	0	7
Krátkodobé	25	4
Celkem	25	11

Další podrobnosti viz aktiva k obchodování, vysvětlivka 2.3.4.2 a 2.8.2.

2.15   OSTATNÍ DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Závazky z finančního leasingu	1 770	1 519
Splátky za budovy	403	427
Ostatní	53	43
Celkem	2 226	1 989

V této položce jsou vykázány závazky z leasingu se splatností nad jeden rok (viz vysvětlivka 2.2 výše). Dále jsou zde zahrnuty částky týkající se některých budov zakoupených Komisí, jejichž kupní cena bude hrazena ve splátkách; v tomto případě se nejedná o leasingové smlouvy, neboť právní titul přešel na Komisi okamžitě.

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

2.16   KRÁTKODOBÉ REZERVY

v milionech EUR
	Částka k 31.12.2007	Dodatečné rezervy	Nečerpané částky	Čerpané částky	Přeúčtování z/do ostatních položek	Diskontování současné hodnoty	Částka k 31.12.2008
Soudní spory	28	7	(3)	(16)	0	0	16
Demontáž jaderných zařízení	78	0	0	(25)	34	2	89
Finanční	233	1	0	(44)	11	1	202
Ostatní	30	28	(10)	(10)	3	0	41
Celkem	369	36	(13)	(95)	48	3	348

Tato položka zahrnuje rezervy na část závazků, jejichž splatnost nastane do jednoho roku.

2.17   KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

V této položce jsou vykázány výpůjčky ve výši 94 milionů EUR se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne (vysvětlivka 2.14.1) a výpůjčky ve výši 25 milionů EUR, jež se vztahují k závazkům k obchodování (vysvětlivka 2.14.2).

2.18   SPLATNÉ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků	64	65
Krátkodobé závazky	12 026	13 939
Ostatní závazky	115	189
Výdaje a výnosy příštích období	77 472	81 187
Celkem	89 677	95 380

2.18.1   Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Závazky z finančního leasingu	52	32
Ostatní	12	33
Celkem	64	65

2.18.2   Krátkodobé závazky

v milionech EUR
Typ	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Členské státy	11 386	12 328
Dodavatelé a další	1 175	2 244
„Zkontrolovat způsobilost“	(535)	(633)
Celkem	12 026	13 939

Mezi krátkodobé závazky jsou účtovány výkazy nákladů, které obdržela Společenství v rámci grantových operací. Nárokovaná částka se zaúčtuje jako závazek v okamžiku obdržení žádosti. Je-li protistranou členský stát, jsou klasifikovány v příslušné položce. Stejně se postupuje u faktur a dobropisů došlých v rámci zadaných zakázek. Při uzávěrce na konci roku byly zohledněny příslušné žádosti o proplacení nákladů (viz vysvětlivka 2.18.3 níže). Po těchto uzávěrkových operacích byly proto odhadované způsobilé částky vykázány jako výdaje příštích období, zatímco nezpůsobilé částky zůstávají otevřeny na účtech „zkontrolovat způsobilost“. Aby nedošlo k nadhodnocení aktiv a závazků, bylo rozhodnuto vykazovat jako krátkodobé závazky čistou částku k úhradě.

Členské státy

Nejvýznamnější částky v této položce se týkaly neproplacených žádostí o proplacení nákladů ve výši 4 660 milionů EUR (2007: 6 287 milionů EUR) vynaložených na činnosti financované ze strukturálních fondů. Dále je zde zahrnuta částka 6 627 milionů EUR (2007: 5 889 milionů EUR), jež po opravě rozpočtu provedené ke konci roku 2008 přísluší členským státům; tato částka jim byla uhrazena v únoru 2009.

Dodavatelé a další

V této položce jsou zahrnuty závazky z grantových operací a veřejných zakázek, jakož i splatné závazky vůči veřejnoprávním subjektům a nekonsolidovaným účetním jednotkám (např. ERF).

Částky v kategorii „Zkontrolovat způsobilost“

v milionech EUR
Typ	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
GŘ Empl	249	194
GŘ Regio	161	229
GŘ Mare	36	21
GŘ Agri	7	109
GŘ Env	7	20
Ostatní	75	60
Celkem	535	633

2.18.3   Výdaje a výnosy příštích období

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Výdaje příštích období	77 260	80 937
Výnosy příštích období	50	47
Ostatní	162	203
Celkem	77 472	81 187

Výdaje příštích období se dělí následovně:

VÝDAJE PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Výdaje příštích období z EZZF:
Výdaje od 16.10.2008 do 31.12.2008	30 415	28 642
Přímá pomoc	12 682	13 786
Restrukturalizace odvětví cukru	3 787	3 108
Ostatní	(13)	(101)
EZZF celkem	46 871	45 435
Výdaje příštích období za strukturální opatření:
EZFRV	7 004	6 723
EFRR a inovativní akce	10 687	15 244
Fond soudržnosti	2 810	1 593
ISPA	4	0
ESF	4 596	7 744
Strukturální fondy celkem	25 101	31 304
Ostatní výdaje příštích období:
Výzkum a vývoj	1 978	1 315
Ostatní	3 310	2 883
Ostatní celkem	5 288	4 198
Výdaje příštích období celkem	77 260	80 937

ČISTÁ AKTIVA

2.19   REZERVNÍ FONDY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2008	Zůstatek k 31.12.2007
Fond z přecenění na reálnou hodnotu	41	7
Ostatní rezervní fondy:
Záruční fond	1 276	1 118
Rezervní fond z přecenění	57	57
Výpůjční a úvěrové operace	1 528	1 525
Ostatní	213	99
Celkem	3 074	2 799
Celkem	3 115	2 806

2.19.1   Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Podle účetních pravidel se přecenění realizovatelných aktiv na reálnou hodnotu zúčtovává prostřednictvím fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

2.19.2   Ostatní rezervní fondy

Záruční fond

K činnosti Záručního fondu viz také vysvětlivka 2.3.3. Výše tohoto rezervního fondu odpovídá 9 % z nesplacených částek, za něž tento fond ručí a které jsou vykazovány jako aktivum.

Rezervní fond z přecenění

V rezervním fondu z přecenění se zachycují výsledky přecenění nemovitostí, strojů a zařízení. Zůstatek ke konci roku ve výši 57 milionů EUR připadá na přecenění pozemků a budov Komise, k němuž došlo před přechodem na nová účetní pravidla.

Rezervní fond na výpůjční a úvěrové operace

V této položce jsou vykázány rezervní fondy na výpůjční a úvěrové operace Společenství. Tvoří je zejména rezervní fondy ESUO v likvidaci, z nichž největší představuje rezervní fond na aktiva Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Tento rezervní fond byl vytvořen v souvislosti s likvidací ESUO a k 31. prosinci 2008 dosahoval výše 1 526 milionů EUR.

2.20   ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

v milionech EUR
	Částka
Částky k vyžádání od členských států k 31. prosinci 2007	61 426
Vrácení přebytku rozpočtu z roku 2007 členským státům	1 529
Změna rezervního fondu Záručního fondu	158
Změny v ostatních rezervních fondech	108
ESUO v likvidaci: rozdělení výsledku za rok 2007	4
Hospodářský výsledek (přebytek) za účetní období (rok)	(12 686)
Částky k vyžádání od členských států k 31. prosinci 2008	50 539
Rozdělené mezi:
Zaměstnanecké požitky	37 556
Ostatní částky	12 983

Tato částka představuje část výdajů, které vznikly Společenstvím do 31. prosince 2008 a které musí být hrazeny z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v roce n, přestože k jejich faktické úhradě může dojít v roce n + 1 a financovány mohou být rovněž až z rozpočtu na rok n + 1. Vykázání těchto závazků v účetní závěrce a skutečnost, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku pasiva vysoce převyšují aktiva. Nejvýznamnější z nich se týkají činnosti EZZF. Platby dlužné členským státům za období od 16. října do 31. prosince 2008 dosahovaly výše 30,4 miliard EUR. Většinu částek k vyžádání uhradí členské státy do 12 měsíců po skončení příslušného rozpočtového roku z rozpočtu roku následujícího.

Ve srovnání s předchozím rokem došlo k výraznému poklesu ostatních částek k vyžádání od členských států (13 miliard EUR ve srovnání s 27,9 miliardami EUR v roce 2007). Jeho hlavní příčinou je snížení stavu splatných závazků o 5,7 miliardy EUR (viz vysvětlivka 2.18 výše), nárůst předběžného financování o 4,7 miliardy EUR (vysvětlivky 2.5 a 2.9) a zvýšení stavu peněz o 5 miliard EUR (vysvětlivka 2.11).

Během delšího období jsou vypláceny v podstatě pouze závazky Společenství ze zaměstnaneckých požitků; přitom platí, že záruky za financování výplat důchodů z ročních rozpočtů poskytují členské státy. Čistě pro informační účely je níže uveden odhad členění budoucích výplat zaměstnaneckých požitků.

v milionech EUR
	Částka
Krátkodobý horizont: částky k úhradě v roce 2009	1 160
Dlouhodobý horizont: částky k úhradě po roce 2009	36 396
Celkové závazky ze zaměstnaneckých požitků k 31.12.2008	37 556

Dále je třeba poznamenat, že výše uvedené nemá dopad na výsledek rozpočtového hospodaření – rozpočtové příjmy by se měly vždy rovnat rozpočtovým výdajům nebo je překračovat a případný přebytek příjmů je vracen členským státům.

3.   VYSVĚTLIVKY K VÝSLEDOVCE

3.1   VÝNOSY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ A PŘÍSPĚVKŮ

v milionech EUR
	Vysvět.	2008	2007
Výnosy z vlastních zdrojů	3.1.1
Zdroje z HND		74 479	73 922
Zdroje z DPH		19 008	19 442
Tradiční vlastní zdroje:
Zemědělské dávky		1 184	1 429
Cla		15 196	15 288
Dávky z cukru		702	(36)
Tradiční vlastní zdroje celkem		17 082	16 681
Rozpočtové úpravy	3.1.2	1 930	1 892
Příspěvky třetích zemí (včetně členských zemí ESVO)		214	147
Celkem		112 713	112 084

Výnosy z vlastních zdrojů jsou základní složkou provozních příjmů Evropských společenství. Hlavní část výdajů je tudíž financována z vlastních zdrojů, zatímco z ostatních výnosů plyne jen menší část celkového financování.

3.1.1   Výnosy z vlastních zdrojů

Existují tři kategorie vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje, zdroj z DPH a zdroj z HND. Tradiční vlastní zdroje tvoří zemědělské dávky, dávky z cukru a cla. Součástí systému vlastních zdrojů je také korekční mechanismus pro rozpočtové nevyváženosti (oprava pro Spojené království). Členské státy si jako kompenzaci za náklady na výběr ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů. Výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši po odečtení této srážky.

Vlastní zdroj z DPH se odvozuje z uplatnění jednotné sazby na harmonizovaný základ DPH ve všech členských státech, který u žádného státu nesmí převýšit 50 % HND. Zdroj z HND je variabilní a jeho účelem je poskytnout příjmy nutné v konkrétním roce k pokrytí výdajů, jež přesahují částku vybranou z tradičních vlastních zdrojů, zdroje z DPH a zdrojů ostatních. Příjmy z tohoto zdroje se vypočítají použitím jednotné sazby na agregátní HND všech členských států.

Výše vlastních příjmů v letech 2007 až 2008 je dosti podobná. Nárůst o 524 milionů EUR je dán zejména nárůstem dávek z cukru v důsledku změny právních předpisů platných pro společnou organizaci trhu v cukrovarnickém odvětví.

3.1.2   Rozpočtové úpravy

V rozpočtových úpravách je vykázán rozpočtový přebytek z roku 2007 (1 529 milionů EUR), který se nepřímo vrací členským státům formou snížení částky vlastních zdrojů, kterou tyto státy musejí převést ve prospěch Společenství v následujícím roce. Jedná se tudíž o příjem za rok 2008. Podle rozhodnutí Rady 2000/597/ES o systému vlastních zdrojů Evropských společenství je Spojenému království poskytována oprava rozpočtových nevyvážeností. Jelikož tuto částku financují ostatní členské státy, neměla by mít tato oprava žádný čistý dopad na výsledek plnění rozpočtu ani na hospodářský výsledek. V této položce však byla vykázána částka ve výši 400 milionů EUR, která představuje rozdíl mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely (viz čl. 10 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000) a kurzy platnými v době, kdy členské státy, jež nejsou členy hospodářské a měnové unie, prováděly své platby.

3.2   OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

v milionech EUR
	Vysvět.	2008	2007
Pokuty	3.2.1	3 171	3 339
Zemědělské dávky	3.2.2	2 299	2 634
Zpětné získávání výdajů:	3.2.3
Přímé centralizované řízení		61	93
Nepřímé centralizované řízení		4	10
Decentralizované řízení		90	133
Sdílené řízení		1 349	577
Společné řízení		0	1
Celkem		1 504	814
Výnosy ze správní činnosti:	3.2.4
Zaměstnanci		974	908
Výnosy související s nemovitostmi, stroji a zařízením		25	26
Ostatní správní výnosy		149	181
Celkem		1 148	1 115
Ostatní provozní výnosy:	3.2.5
Úpravy/rezervy		71	23
Kurzové zisky		269	276
Ostatní		1 269	879
Celkem		1 609	1 178
Celkem		9 731	9 080

3.2.1   Pokuty

Tyto výnosy souvisí s pokutami, jež uložila Komise za porušení pravidel hospodářské soutěže. Pohledávky a související výnosy se zachycují poté, co Komise přijme rozhodnutí o uložení pokuty a co je toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu. Nejsou sem zahrnuty pokuty za porušení pravidel hospodářské soutěže, jež Evropská komise oznámila v květnu 2009 výrobci počítačových čipů (1,06 miliardy EUR) a v červenci 2009 dvěma výrobcům elektrické energie (celkem 1,106 miliardy EUR).

3.2.2   Zemědělské dávky

Jedná se o dávky z mléka ve výši 338 milionů EUR (2007: 232 milionů EUR) a dávky z cukru ve výši 1 961 milionů EUR (2007: 2 402 milionů EUR). Dávky z mléka jsou nástrojem řízení trhu, jehož cílem je penalizace těch výrobců mléka, kteří překročí referenční výrobní objemy. Jelikož tyto dávky nesouvisejí z předchozími platbami Komise, jsou v praxi považovány za příjem na zvláštní účel. Dávky z cukru souvisejí s fondem pro restrukturalizaci odvětví cukru. Reforma cukrovarnictví snížila vnitřní cenu cukru tak, aby se zmenšil rozdíl mezi cenou v EU a cenou na mezinárodním trhu. K tomu, aby mohli méně konkurenceschopní výrobci snáze opustit trh, byl vytvořen restrukturalizační fond, který je samofinancován výnosy z dočasné daně uvalené na výrobce cukru. K těmto výnosům se přistupuje jako k vázaným příjmům. Tento systém je plánován na čtyři roky.

3.2.3   Zpětné získávání výdajů

V této položce jsou zaznamenány příkazy k úhradě vystavené Komisí a snížení následných plateb, jež jsou zachyceny v účetnictví Komise a jejichž účelem je získat zpět částky původně vyplacené ze souhrnného rozpočtu. Tyto příkazy jsou vystavovány na základě kontrol, ukončených auditů nebo analýz způsobilosti. Dále sem patří příkazy k úhradě, jež vystavily členské státy příjemcům prostředků z EZZF. Zachycovány jsou zde i úpravy odhadovaných příjmů příštích období mezi předchozím a stávajícím koncem roku. Zpětné získávání výdajů ES zde však není zachyceno v plném rozsahu. Platí to zejména pro strukturální opatření, která představují významnou výdajovou oblast a kde se k vracení nezpůsobilých výdajů používá zvláštních mechanismů, jež většinou nevyžadují vystavování příkazu k úhradě. V souladu s účetními pravidly ES nejsou rovněž jako výnosy zaznamenány zpětně získané částky předběžného financování. Další informace o zpětném získávání neoprávněně vyplacených prostředků jsou obsaženy ve vysvětlivce 6.

Zpětné získávání výdajů: Sdílené řízení

Celková částka 1 349 milionů EUR v této podpoložce zahrnuje 1 000 milionů EUR týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a 349 milionů EUR na strukturální opatření.

(a)   Zemědělství, EZZF

V oblasti zemědělství dosahují částky zaúčtované v této položce jako výnosy za běžný rok roku výše 1 000 milionů EUR a dělí se takto:

—	opravy v důsledku kontroly souladu výdajů s pravidly Společenství, o nichž bylo rozhodnuto během daného roku, ve výši 859 milionů EUR,

—

podvody a nesrovnalosti ve výši 141 milionů EUR: jedná se o proplacené náklady ve výši 360 milionů EUR, jež v průběhu roku nahlásily a získaly zpět členské státy; od této částky bylo odečteno snížení nesplacených částek ve výši 219 milionů EUR, jež členské státy nahlásily jako získané ke konci roku zpět z důvodu podvodů a nesrovnalostí (684 milionů EUR ke konci roku 2008 oproti 902 milionům EUR ke konci roku 2007) – viz rovněž vysvětlivka 2.10.2.2.

K 31. prosinci 2008 dosahují výdaje EZZF, jež jsou předmětem budoucích oprav v důsledku dosud neukončených auditů, celkem 1,7 miliardy EUR. Tato částka je vykázána v podrozvaze jako podmíněné aktivum (viz vysvětlivka 5.3).

(b)   Strukturální opatření

V této položce jsou vykázány výdaje na strukturální opatření ve výši 349 milionů EUR, jež byly získány zpět. V roce 2007 dosahovaly výše 77 milionů EUR.

Tato podpoložka zahrnuje příkazy k úhradě vystavené Komisí za účelem zpětného získání výdajů neoprávněně vyplacených v minulých letech ve výši 267 milionů EUR a úpravu (zvýšení) příjmů příštích období na konci roku ve výši 82 milionů EUR. Příkazy k úhradě jsou vystavovány pouze v těchto případech:

—	formální rozhodnutí o finanční opravě, která přijme Komise poté, co mezi částkami požadovanými ze strany členských států zjistí neoprávněné výdaje,

—

úpravy při ukončení programu, jež vedou ke snížení příspěvku EU v případech, kdy členský stát nenahlásí způsobilé výdaje, jejichž výše by v plném rozsahu odůvodňovala předběžné financování a již provedené průběžné platby; k takovým operacím může dojít bez formálního rozhodnutí Komise, pokud je členský stát schválí,

—	vrácení částek po ukončení programu v návaznosti na ukončení soudních řízení, jež v době uzávěrky dosud probíhala.

Příkazy k úhradě vydané v roce 2008 za účelem zpětného získání výdajů dosahují celkové výše 267 milionů EUR a jsou členěny následovně: 200 milionů EUR na finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto v roce 2008, 34 milionů EUR na finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto před rokem 2008, 31 milionů EUR na zpětné získání částek nesprávně vyplacených v důsledku chyby či nesrovnalosti a 2 miliony EUR na ostatní příkazy k úhradě. Tyto ostatní příkazy k úhradě jsou vystavovány za účelem zpětného získání předběžného financování v rámci strukturálních opatření. Tyto částky nejsou vykázány jako výnosy, ale zachyceny v rozvaze jako částky navyšující předběžné financování.

Částka ve výši 2,6 miliardy EUR odpovídající případným, dosud nerozhodnutým finančním opravám, je vykázána jako podmíněné aktivum (viz vysvětlivka 5.3).

Zpětné získávání výdajů: ostatní druhy řízení

Tato podpoložka ve výši 155 milionů EUR obsahuje příkazy k úhradě na částku 48 milionů EUR, jež vystavila Komise za účelem zpětného získání prostředků neoprávněně vyplacených v minulých letech, dále ostatní příkazy k úhradě na částku 135 milionů EUR, úpravu příjmů příštích období ke konci roku (–22 milionů EUR) a vyloučení transakcí mezi účetními jednotkami (–6 milionů EUR). Ostatní částky zpětně získané v rámci ostatních druhů řízení ve výši 24 milionů EUR připadají na předběžné financování. Tyto částky nejsou vykázány jako výnosy, ale jsou zachyceny v rozvaze jako navýšení předběžného financování.

3.2.4   Výnosy ze správní činnosti

Tyto výnosy pocházejí zejména ze srážek z platů zaměstnanců a tvoří je především příspěvky na důchodové zabezpečení a daně z příjmu.

3.2.5   Ostatní provozní výnosy

Zde zachycených 321 milionů EUR (2007: 296 milionů EUR) uhradily přistupující země. Nárůst ostatních provozních výnosů oproti předchozímu roku je dán zejména tím, že mezi ně byly v tomto roce zahrnuty výnosy, jež plynou ze snížení opravných položek k pohledávkám EZZF, ve výši 109 milionů EUR (2007: 11 milionů EUR). V tomto roce sem byla dále zahrnuta částka ve výši 241 milionů EUR (2007: 33 milionů EUR) týkající se předběžného financování, jež je poprvé vykázáno v rozvaze a jehož protipoložka je vykázána v této rozpočtové položce – největší částku ve výši 231 milionů EUR představují prostředky vyplacené v rámci schengenského nástroje.

Do této rozpočtové položky patří též kurzové zisky, s výjimkou zisků z finančních operací, které jsou uvedeny níže ve vysvětlivce 3.5. Tyto zisky plynou z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování závěrky. Jedná se o realizované i nerealizované kurzové zisky.

3.3   SPRÁVNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	2008	2007
Náklady na zaměstnance	4 563	4 289
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	330	343
Ostatní správní náklady	2 827	2 488
Celkem	7 720	7 120

Tyto správní náklady vznikly v rámci činností Společenství a zahrnují náklady na zaměstnance, nehmotný majetek, nemovitosti, stroje a zařízení (například odpisy, náklady na údržbu atd.).

3.4   PROVOZNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	Vysvět.	2008	2007
Primární provozní náklady:	3.4.1
Přímé centralizované řízení		7 998	9 504
Nepřímé centralizované řízení		3 077	1 185
Decentralizované řízení		1 278	1 978
Sdílené řízení		81 839	89 778
Společné řízení		1 188	949
Celkem		95 380	103 394
Ostatní provozní náklady:	3.4.2
Úpravy/rezervy		278	260
Kurzové ztráty		773	399
Ostatní		783	629
Celkem		1 834	1 288
Celkem		97 214	104 682

3.4.1   Primární provozní náklady

Provozní náklady Evropských společenství se vztahují k různým okruhům finančního výhledu a mají různou podobu podle toho, jak jsou peníze vypláceny a jak se s nimi hospodaří. Většina výdajů, 86 %, spadá do položky „Sdílené řízení“, s nímž je spojeno delegování úkolů na členské státy; jedná se např. o vynakládání prostředků z EZZF a opatření financovaná prostřednictvím různých strukturálních opatření (fond pro regionální rozvoj, sociální fond, zemědělský fond pro rozvoj venkova, fond soudržnosti a rybářský fond).

Snížení provozních nákladů v roce 2008 připadá z velké části na strukturální opatření financovaná v rámci sdíleného řízení. Tato opatření jsou plánována a zahajována v 5 či 6letých intervalech. K 31. prosinci 2008 probíhají opatření současně v rámci dvou programových období: 2000–2006 a 2007–2013. Snížení nákladů na strukturální opatření o 7,9 miliardy EUR lze přičíst skutečnosti, že od roku 2006 se některé z financovaných projektů ukončovaly (programy z období 2000–2006), zatímco jiné (programy z období 2007–2013) nedosáhly natolik pokročilé fáze, jak se v roce 2007 předpokládalo. U těchto nových projektů byla v roce 2008 vyplacena druhá splátka předběžného financování, jak je uvedeno ve vysvětlivce 2.5, avšak v provádění programů došlo na straně členských států ke zpoždění, zčásti v důsledku požadavku, aby Komise schvalovala jejich systémy řízení a kontroly.

Nárůst nákladů v rámci nepřímého centralizovaného řízení o 1,9 miliardy EUR je zčásti kompenzován snížením nákladů v režimu přímého centralizovaného řízení o 1,3 miliardy EUR. V tomto roce byly projekty zejména výkonných agentur reklasifikovány z projektů v režimu přímého centralizovaného řízení na projekty v režimu nepřímého centralizovaného řízení.

3.4.2   Ostatní provozní náklady

Kurzové ztráty, s výjimkou ztrát z finančních operací, o nichž pojednává vysvětlivka 3.6 níže, vznikají z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování účetní závěrky. Jedná se o kurzové ztráty realizované i nerealizované.

Posuzujeme-li čistou pozici, byla v tomto roce vykázána významná čistá kurzová ztráta. Největší podíl na tomto výsledku má Komise. V jejím případě je výše čistých nerealizovaných kurzových ztrát v tomto roce výsledkem přecenění nevypořádaných zůstatků v cizích měnách ke konci roku. Největší část této ztráty (242 milionů EUR z 305 milionů EUR) připadá na GBP a SEK. Obě měny v posledních čtyřech měsících roku 2008 devalvovaly oproti EUR o více než 20 %. Komise ponechává ke konci roku na svých bankovních účtech vlastních zdrojů významné zůstatky v cizích měnách včetně GBP a SEK, aby mohla krýt své peněžní potřeby plynoucí z plnění rozpočtu.

Komisi dále vznikly významné čisté realizované kurzové ztráty. Většina z nich (zhruba 150 milionů EUR ze 192 milionů EUR) plyne z účetních transakcí, jejichž předmětem jsou částky vlastních zdrojů, jež nečlenské státy eurozóny vyplácejí v jiných národních měnách, než je EUR. Tyto ztráty jsou dány rozdílem mezi účetním směnným kurzem, v němž Komise tyto částky zaúčtovává v okamžiku jejich přijetí, a tržním směnným kurzem, v němž jsou konvertovány na EUR předtím, než je Komise použije na platby. Jak je uvedeno výše, došlo během posledních čtyř měsíců roku 2008 k výrazné a trvalé devalvaci několika evropských měn, zejména včetně GBP, PLN a SEK, vůči EUR. V důsledku toho byly tržní směnné kurzy používané v tomto období na konverzi vlastních zdrojů Komise v těchto měnách pravidelně nižší než účetní směnné kurzy, v nichž byly tyto zdroje zaúčtovány. Zbývající část uvedeného rozdílu se vztahuje k ostatním účetním transakcím včetně plateb, jež Komise prováděla v ostatních měnách.

Podpoložka „Ostatní“ obsahuje zejména opravy předběžného financování a částky související s tvorbou opravných položek k pohledávkám Komise nebo jejich odepsání. Zahrnuto je sem rovněž 144 milionů EUR na provádění programu CARDS v Kosovu, Srbsku a Černé hoře a dále 143 milionů EUR určených na dva další programy řízené jednou z konsolidovaných agentur.

3.5   VÝNOSY Z FINANČNÍCH OPERACÍ

v milionech EUR
	2008	2007
Výnosy z dividend (z fondů rizikového kapitálu)	22	6
Úrokové výnosy:
Z předběžného financování	50	33
Z úroků z prodlení	26	81
Ze swapů	13	19
Z realizovatelných aktiv	102	97
Z úvěrů	105	106
Z peněz a peněžních ekvivalentů	349	263
Ostatní	3	12
Celkem	648	611
Ostatní finanční výnosy:
Realizovaný zisk z prodeje finančních aktiv	4	6
Odúčtování ztrát ze snížení hodnoty finančních aktiv	0	1
Ostatní	11	23
Celkem	15	30
Úpravy současné hodnoty	3	24
Kurzové zisky	10	3
Celkem	698	674

3.6   NÁKLADY NA FINANČNÍ OPERACE

v milionech EUR
	2008	2007
Úrokové náklady:
Na leasing	91	101
Na swapy	10	17
Na výpůjčky	90	91
Ostatní	9	5
Celkem	200	214
Ostatní finanční náklady:
Úpravy finančních rezerv	12	11
Finanční náklady na rozpočtové nástroje	50	57
Realizovaná ztráta z prodeje finančních aktiv	8	9
Ztráty ze snížení hodnoty finančních aktiv	11	15
Ostatní	56	35
Celkem	137	127
Úpravy současné hodnoty	118	7
Kurzové ztráty	12	6
Celkem	467	354

Kromě ztrát z prodeje a opravných položek k hodnotě finančních aktiv zahrnují ostatní finanční náklady úpravy hodnoty finančních rezerv a správcovské poplatky uhrazené fiduciářům.

3.7   PODÍL ČISTÉHO PŘEBYTKU (SCHODKU) PŘIDRUŽENÝCH SUBJEKTŮ A SPOLEČNÝCH PODNIKŮ

V souladu s ekvivalenční metodou zahrnují Společenství do výsledovky svůj podíl na čistém přebytku přidruženého subjektu – EIF – a společných podniků (viz také vysvětlivky 2.3.1 a 2.3.2).

3.8   VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTŮ

Výkaz s výsledky jednotlivých segmentů dělí provozní výnosy a náklady podle oblastí politiky, jež Komise používá při sestavování rozpočtu podle činností. Tyto oblasti politiky lze seskupit do tří větších okruhů – činnosti v rámci Evropské unie, činnosti mimo rámec Evropské unie a služby a ostatní.

„Činnosti v rámci Evropské unie“ představují největší okruh, neboť zahrnují četné oblasti politiky v rámci Evropské unie. „Činnosti mimo rámec Evropské unie“ se týkají politik prováděných mimo rámec Unie, například obchodu a humanitární pomoci. „Služby a ostatní“ jsou vnitřní a horizontální činnosti nutné k fungování orgánů a subjektů Společenství.

Konsolidované agentury jsou vykazovány v rámci těchto různých oblastí politik. Ostatní orgány s výjimkou Komise jsou vykázány společně ve zvláštní oblasti politiky. U těchto různých oblastí politiky jsou uváděny údaje brutto před vynětím z konsolidace; položky vyloučené z konsolidace jsou uváděny společně v jednom sloupci.

Je třeba upozornit na to, že vlastní zdroje a příspěvky nejsou rozděleny mezi různé činnosti, jelikož jejich výpočet, výběr a hospodaření s nimi je věcí útvarů Komise v ústředí. Jsou zde vykazovány proto, aby bylo možno porovnat čistý výsledek s údaji ve výsledovce.

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – SHRNUTÍ

v milionech EUR
	Činnosti v rámci EU	Činnosti mimo rámec EU	Služby a ostatní	ESUO v likvidaci	Ostatní orgány	Vyloučení z konsolidace	Celkem
Provozní výnosy:
Pokuty	3 171	0	0	0	0	0	3 171
Zemědělské dávky	2 299	0	0	0	0	0	2 299
Zpětné získání výdajů	1 384	120	6	0	0	(6)	1 504
Výnosy ze správní činnosti	69	35	832	0	352	(140)	1 148
Ostatní provozní výnosy	1 756	266	586	2	2	(1 003)	1 609
PROVOZNÍ VÝNOSY CELKEM	8 679	421	1 424	2	354	(1 149)	9 731
Správní náklady:
Náklady na zaměstnance	(1 610)	(714)	(1 018)	0	(1 229)	8	(4 563)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(58)	(18)	(115)	0	(139)	0	(330)
Ostatní správní náklady	(645)	(279)	(848)	0	(1 239)	184	(2 827)
	(2 313)	(1 011)	(1 981)	0	(2 607)	192	(7 720)
Provozní náklady:
Přímé centralizované řízení	(4 807)	(3 604)	(226)	0	0	639	(7 998)
Nepřímé centralizované řízení	(3 094)	(195)	(3)	0	0	215	(3 077)
Decentralizované řízení	(21)	(1 257)	0	0	0	0	(1 278)
Sdílené řízení	(81 748)	(17)	(74)	0	0	0	(81 839)
Společné řízení	(115)	(1 074)	0	0	0	1	(1 188)
Ostatní provozní náklady	(879)	(182)	(820)	(54)	(1)	102	(1 834)
	(90 664)	(6 329)	(1 123)	(54)	(1)	957	(97 214)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(92 977)	(7 340)	(3 104)	(54)	(2 608)	1 149	(104 934)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(84 298)	(6 919)	(1 680)	(52)	(2 254)	0	(95 203)
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků							112 713
Přebytek z provozní činnosti							17 510
Čisté finanční výnosy							231
Změna závazků ze zaměstnaneckých požitků							(5 009)
Podíl hosp. výsledku přidružených a společných podniků							(46)
Hospodářský výsledek za rok							12 686

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – ČINNOSTI V RÁMCI EU

v milionech EUR
	Hospodářské a finanční věci	Podnikání a průmysl	Hospodářská soutěž	Zaměstnanost	Zemědělství	Doprava a energetika	Životní prostředí	Výzkum	Informační společnost
Provozní výnosy:
Pokuty	0	0	3 168	0	0	0	0	0	0
Zemědělské dávky	0	0	0	0	2 299	0	0	0	0
Zpětné získání výdajů	1	1	0	58	1 005	7	1	3	10
Výnosy ze správní činnosti	0	11	0	0	0	12	0	1	7
Ostatní provozní výnosy	0	218	3	32	145	297	39	370	6
PROVOZNÍ VÝNOSY CELKEM	1	230	3 171	90	3 449	316	40	374	23
Správní náklady:	(51)	(225)	(68)	(99)	(108)	(218)	(93)	(265)	(131)
Náklady na zaměstnance	(45)	(149)	(62)	(74)	(89)	(161)	(70)	(151)	(94)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	0	(11)	0	(1)	0	(4)	(1)	0	0
Ostatní správní náklady	(6)	(65)	(6)	(24)	(19)	(53)	(22)	(114)	(37)
Provozní náklady:	(52)	(336)	(54)	(8 175)	(54 290)	(1 326)	(186)	(2 672)	(1 377)
Přímé centralizované řízení	(52)	(250)	0	(186)	(46)	819	(162)	(2 630)	(1 266)
Nepřímé centralizované řízení	0	0	0	0	0	(1 818)	(8)	0	(92)
Decentralizované řízení	0	0	0	0	(3)	(11)	0	0	0
Sdílené řízení	0	0	0	(7 976)	(54 049)	0	0	0	0
Společné řízení	0	0	0	0	0	(100)	0	0	0
Ostatní provozní náklady	0	(86)	(54)	(13)	(192)	(216)	(16)	(42)	(19)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(103)	(561)	(122)	(8 274)	(54 398)	(1 544)	(279)	(2 937)	(1 508)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(102)	(331)	3 049	(8 184)	(50 949)	(1 228)	(239)	(2 563)	(1 485)

v milionech EUR
	Společné výzkumné středisko	Rybolov	Vnitřní trh	Regionální politika	Daně a cla	Vzdělávání a kultura	Zdraví a ochrana spotřebitele	Spravedlnost, svoboda a bezpečnost	Činnosti v rámci EU celkem
Provozní výnosy:
Pokuty	0	0	3	0	0	0	0	0	3 171
Zemědělské dávky	0	0	0	0	0	0	0	0	2 299
Zpětné získání výdajů	0	(41)	0	329	0	4	5	1	1 384
Výnosy ze správní činnosti	38	0	0	0	0	0	0	0	69
Ostatní provozní výnosy	52	8	198	(1)	1	151	135	102	1 756
PROVOZNÍ VÝNOSY CELKEM	90	(33)	201	328	1	155	140	103	8 679
Správní náklady:	(334)	(39)	(146)	(66)	(46)	(160)	(165)	(99)	(2 313)
Náklady na zaměstnance	(222)	(32)	(100)	(55)	(38)	(85)	(110)	(73)	(1 610)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(29)	0	(4)	0	(1)	(1)	(4)	(2)	(58)
Ostatní správní náklady	(83)	(7)	(42)	(11)	(7)	(74)	(51)	(24)	(645)
Provozní náklady:	(84)	(883)	(41)	(19 058)	(56)	(1 284)	(509)	(281)	(90 664)
Přímé centralizované řízení	(81)	(235)	(5)	(29)	(56)	(142)	(358)	(128)	(4 807)
Nepřímé centralizované řízení	0	0	0	(21)	0	(1 126)	(30)	1	(3 094)
Decentralizované řízení	0	0	0	(7)	0	0	0	0	(21)
Sdílené řízení	0	(644)	0	(18 986)	0	0	0	(93)	(81 748)
Společné řízení	0	0	0	(15)	0	0	0	0	(115)
Ostatní provozní náklady	(3)	(4)	(36)	0	0	(16)	(121)	(61)	(879)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(418)	(922)	(187)	(19 124)	(102)	(1 444)	(674)	(380)	(92 977)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(328)	(955)	14	(18 796)	(101)	(1 289)	(534)	(277)	(84 298)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – ČINNOSTI MIMO RÁMEC EU

v milionech EUR
	Vnější vztahy	Obchod	Rozvoj	Rozšíření	Humanitární pomoc	Činnosti mimo rámec EU celkem
Provozní výnosy:
Zpětné získání výdajů	19	0	4	92	5	120
Výnosy ze správní činnosti	35	0	0	0	0	35
Ostatní provozní výnosy	67	0	(1)	199	1	266
PROVOZNÍ VÝNOSY CELKEM	121	0	3	291	6	421
Správní náklady:	(740)	(51)	(135)	(62)	(23)	(1 011)
Náklady na zaměstnance	(477)	(45)	(127)	(50)	(15)	(714)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(17)	0	0	(1)	0	(18)
Ostatní správní náklady	(246)	(6)	(8)	(11)	(8)	(279)
Provozní náklady:	(2 988)	(10)	(876)	(1 586)	(869)	(6 329)
Přímé centralizované řízení	(2 163)	(7)	(530)	(503)	(401)	(3 604)
Nepřímé centralizované řízení	(42)	0	3	(156)	0	(195)
Decentralizované řízení	(352)	0	(154)	(751)	0	(1 257)
Sdílené řízení	0	0	(17)	0	0	(17)
Společné řízení	(413)	(3)	(170)	(21)	(467)	(1 074)
Ostatní provozní náklady	(18)	0	(8)	(155)	(1)	(182)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(3 728)	(61)	(1 011)	(1 648)	(892)	(7 340)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(3 607)	(61)	(1 008)	(1 357)	(886)	(6 919)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – SLUŽBY A OSTATNÍ

v milionech EUR
	Tisk a komunikace	Úřad pro boj proti podvodům	Koordinace	Personální a administrativní agenda	Eurostat	Rozpočet	Audit	Jazyky	Ostatní	Služby a ostatní celkem
Provozní výnosy:
Zpětné získání výdajů	0	0	0	3	3	0	0	0	0	6
Výnosy ze správní činnosti	1	5	0	682	0	46	0	98	0	832
Ostatní provozní výnosy	(2)	(1)	8	38	0	235	0	42	266	586
PROVOZNÍ VÝNOSY CELKEM	(1)	4	8	723	3	281	0	140	266	1 424
Správní náklady:	(94)	(49)	(151)	(1 200)	(66)	(50)	(9)	(390)	28	(1 981)
Náklady na zaměstnance	(59)	(34)	(127)	(436)	(60)	(38)	(8)	(284)	28	(1 018)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(2)	0	0	(113)	0	0	0	0	0	(115)
Ostatní správní náklady	(33)	(15)	(24)	(651)	(6)	(12)	(1)	(106)	0	(848)
Provozní náklady:	(80)	(15)	(8)	(45)	(22)	(217)	0	(1)	(735)	(1 123)
Přímé centralizované řízení	(77)	(15)	(1)	(29)	(21)	(104)	0	(1)	22	(226)
Nepřímé centralizované řízení	(3)	0	0	0	0	0	0	0	0	(3)
Sdílené řízení	0	0	0	0	0	(74)	0	0	0	(74)
Ostatní provozní náklady	0	0	(7)	(16)	(1)	(39)	0	0	(757)	(820)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(174)	(64)	(159)	(1 245)	(88)	(267)	(9)	(391)	(707)	(3 104)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(175)	(60)	(151)	(522)	(85)	14	(9)	(251)	(441)	(1 680)

4.   VYSVĚTLIVKY K VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

4.1   ÚČEL A SESTAVENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

Informace o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost Společenství vytvářet peníze a peněžní ekvivalenty a jejich potřeby těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že čistý přebytek nebo schodek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, případného časového rozlišení hotovosti přijaté či vyplacené v minulosti či budoucnosti a o příjmové nebo výdajové položky spojené s investičními peněžními toky.

Peněžní toky vyplývající z transakcí v cizích měnách se účtují v zúčtovací měně Evropských společenství (euro) po převedení cizích měn na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výše uvedená tabulka peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období v členění na provozní a investiční činnosti (finanční činnosti Společenství nevykonávají).

4.2   PROVOZNÍ ČINNOSTI

Provozní činnosti jsou činnosti Společenství, jež nejsou investičními činnostmi. Představují většinu realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s nimi související výpůjčky) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí obecných cílů, a tudíž každodenní činnosti Společenství. Provozní činnosti zahrnují dále investice, např. EIF, EBRD a fondy rizikového kapitálu. Cílem těchto činností je podílet se na dosahování politicky cílených výsledků.

4.3   INVESTIČNÍ ČINNOSTI

Investiční činnosti představují pořizování a vyřazování nehmotného majetku, nemovitostí, strojů a zařízení a ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investičními činnostmi nejsou vykazovány úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je ukázat skutečné investice Společenství.

Je třeba poznamenat, že Společenství nemohou použít peníze a peněžní ekvivalenty ve výši 5 753 milionů EUR. Jedná se o peníze získané z úhrady uložených pokut v případech, kdy se druhá strana proti uložení pokuty odvolává. Tyto částky jsou vykazovány jako „vázané peníze“, viz poznámka 2.11 výše.

5.   PODROZVAHOVÉ ÚČETNICTVÍ

PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR
	Vysvět.	31.12.2008	31.12.2007
Získané záruky	5.1	260	237
Podmíněná aktiva související s případy podvodů a nesrovnalostí	5.2	2 010	1 701
Probíhající finanční opravy	5.3	4 390	4 436
Ostatní podmíněná aktiva	5.4	43	19
Podmíněná aktiva celkem		6 703	6 393

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A ZÁVAZKY Z BUDOUCÍHO FINANCOVÁNÍ

Veškerá podmíněná pasiva a závazky by byly v případě splatnosti financovány v následujících letech z rozpočtu Společenství. Rozpočet Společenství financují členské státy.

v milionech EUR
Podmíněné závazky	Vysvět.	31.12.2008	31.12.2007
Poskytnuté záruky	5.5	17 510	15 863
Pokuty – odvolání k Soudnímu dvoru	5.6	10 198	8 682
EZZF – probíhající soudní řízení	5.7	1 609	1 095
Částky týkající se soudních a jiných právních sporů	5.8	281	2 043
Ostatní podmíněné závazky	5.9	18	19
Podmíněné závazky celkem		29 616	27 702

Závazky z budoucího financování	Vysvět.	31.12.2008	31.12.2007
Nečerpané závazky	5.10	4 885	239
Závazky vůči dosud nečerpaným prostředkům	5.11	120 023	95 992
Právní závazky týkající se víceletých opatření	5.12	333 659	386 209
Vklady do přidružených organizací	5.13	1 072	996
Závazky z operativního leasingu	5.14	2 349	2 003
Smluvní závazky	5.15	983	806
Závazky z budoucího financování celkem		462 971	486 245

PODMÍNĚNÁ AKTIVA

5.1   ZÍSKANÉ ZÁRUKY

EUR millions
	31.12.2008	31.12.2007
Záruky za plnění	239	217
Ostatní	21	20
Celkem	260	237

V některých případech jsou požadovány záruky za plnění, jež mají zajistit, aby příjemci finančních prostředků Společenství splnili své závazky, které jim ze smluv se Společenstvími vyplývají.

Je třeba uvést, že Komise získala od třetích stran rovněž záruky za poskytnuté úvěry (486 milionů EUR, viz vysvětlivka 2.4.2), vyplacené částky předběžného financování (968 milionů EUR, viz vysvětlivka 2.9) a uložené pokuty (2 403 milionů EUR, viz vysvětlivka 2.10.2.1). Tyto záruky se však liší od záruk vykázaných výše, neboť se vztahují k aktivům již vykázaným v rozvaze.

5.2   PODVODY A NESROVNALOSTI

Tabulka níže uvádí potenciální částky, které mohou členské státy získat zpět po zjištění neoprávněných žádostí o financování ze strukturálních fondů. Vychází z formálních zpráv, které předložily členské státy v souladu s nařízením Komise č. 1681/94. Částky jsou členěny podle jednotlivých členských států.

Podmíněná aktiva: případy podvodů a nesrovnalostí

v milionech EUR
Členský stát	31.12.2008	31.12.2007
Rakousko	13	15
Belgie	16	16
Česká republika	13	1
Dánsko	10	10
Estonsko	2	1
Finsko	3	3
Francie	12	12
Německo	581	592
Řecko	62	69
Maďarsko	5	1
Irsko	1	1
Itálie	441	434
Lotyšsko	4	1
Litva	2	0
Malta	1	0
Nizozemsko	14	12
Polsko	13	11
Portugalsko	114	83
Slovensko	9	1
Slovinsko	1	0
Španělsko	279	249
Švédsko	2	2
Spojené království	257	178
Celkem	1 855	1 692

Údaje uvedené v této tabulce představují spíše teoretické maximum než částky, které bude mít rozpočet Společenství skutečně k dispozici. Je tomu tak z následujících důvodů:

—	Členské státy ne vždy informují o výsledcích svých kroků k získání neoprávněně vyplacených částek zpět.

—

Přestože jsou členské státy povinny informovat Komisi o pravděpodobnosti zpětného získání prostředků, nelze přesně určit, jaká část dosud nevrácených prostředků bude skutečně získána. Vnitrostátní právní předpisy v některých případech stanoví třicetiletou promlčecí lhůtu, kvůli níž vnitrostátní orgány někdy odkládají formální odepsání dluhu, i když je pravděpodobnost zpětného získání prostředků čistě teoretická. V současné době musejí členské státy posílat Komisi jednou za rok soupis částek, které mají být získány zpět (článek 8 nařízení Komise (ES) č. 438/2001), aby jí poskytly lepší přehled o skutečné situaci.

—	I v případě, že členský stát zahájí řízení ke zpětnému získání prostředků včas, není zaručen pozitivní výsledek. Platí to zejména pro příkazy k úhradě, jež jsou předmětem soudního sporu.

—

Jednotlivé projekty jsou spolufinancovány v rámci víceletých programů. Dokud není víceletý program uzavřen, nelze částku, jež má být získána zpět, přesně stanovit, neboť prostředky použité na financování neoprávněných výdajů mohou být za určitých okolností převedeny na jiné, řádné projekty a následné, zejména konečné platby mohou být v některých případech použity k opravě předchozích neoprávněně vyplacených výdajů. Údaje v těchto tabulkách jsou předběžné a vycházejí ze zpráv doručených a zpracovaných do konce února 2008. Mohou být změněny v souladu s dalšími, později dodanými zprávami.

Z informací poskytnutých členskými státy nelze v jednotlivých případech pravděpodobnost zpětného získání prostředků přesně stanovit.

Hlavní změny od roku 2007 spočívají v nárůstu podvodů a nesrovnalostí spojených s: Evropským sociálním fondem (Spojené království 18 milionů EUR a Portugalsko 4 miliony EUR), Evropským fondem pro regionální rozvoj (Spojené království 58 milionů EUR, Česká republika 12 milionů EUR, Španělsko 20 milionů EUR a Portugalsko 6 milionů EUR), Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem (Portugalsko 21 milionů EUR) a Fondem soudržnosti (Španělsko 8 milionů EUR).

V této položce je dále v souvislosti s EZZF zahrnuto 153 milionů EUR. Členské státy oznámily Komisi částky, jež zaznamenaly do svých „knih dlužníků“, a dále částky, jež byly stále předmětem předběžných kontrol. Právě tyto předběžné částky jsou vykazovány v uvedené položce, dříve nebyly informace o nich od členských států požadovány.

5.3   PROBÍHAJÍCÍ FINANČNÍ OPRAVY

V případě zemědělství a rozvoje venkova zůstávají výdaje na zemědělství nahlášené členskými státy prozatímní až do schválení roční účetní závěrky platebních agentur pro rozpočtový rok n. Tento proces je zpravidla ukončen do 30. dubna roku n+1. O schválení účetní závěrky rozhoduje Komise na základě ověřování provedeného certifikačními orgány a přezkumu Komisí. Jakmile Komise schválí účetní závěrky akreditovaných platebních agentur, stávají se příslušné výdaje definitivními. Komise dále může provádět finanční opravy formou tzv. „rozhodnutí o souladu“, ty však mohou mít dopad pouze na výdaje vzniklé během 24 měsíců předtím, než Komise písemně oznámí dotčeným členským státům své kontrolní nálezy. V této položce je proto částka ve výši 1,7 miliardy EUR uvedena jako podmíněné aktivum. Představuje odhad částky, která má být získána na základě budoucích rozhodnutí o souladu při auditech určitých výdajů nahlášených v období 2001–2008 (viz vysvětlivka 6.4.1.1). Jelikož tyto částky nejsou zatím definitivní, nejsou vykazovány v rozvaze.

V případě politiky soudržnosti byla do této položky jako podmíněné aktivum zahrnuta rovněž částka ve výši 2,6 miliardy EUR na případné, dosud nerozhodnuté finanční opravy (viz vysvětlivka 6.4.1.2). Tato částka vychází z auditních nálezů Komise a Evropského účetního dvora, které následně zpracovávají příslušná generální ředitelství Komise. Jedná se o nejlepší odhad, který zohledňuje stav k 31. prosinci 2008 v souvislosti s opatřeními přijatými v návaznosti na audity a předložení dopisů o konečné pozici (či jejich ekvivalentu). Tato částka se může změnit v důsledku pozastavení plateb a finančních oprav, což jsou postupy, pomocí nichž mají členské státy možnost předložit při slyšení další důkazy na podporu svých žádostí.

Další podrobnosti ke zpětnému získávání výdajů viz vysvětlivka 6.

5.4   OSTATNÍ PODMÍNĚNÁ AKTIVA

Tato položka obsahuje další menší podmíněné částky, jež nelze zařadit do výše uvedených položek.

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

5.5   POSKYTNUTÉ ZÁRUKY

5.5.1   Za úvěry, které Evropská investiční banka (EIB) poskytla ze svých vlastních zdrojů

v milionech EUR
	Sdílení rizika 31.12.2008	Nesdílení rizika 31.12.2008		Neuhrazeno 31.12.2008 celkem	Neuhrazeno 31.12.2007
		Veřejné subjekty	Soukromé společnosti
65 % záruka	2 333	8 642	1 454	12 429	10 138
70 % záruka	145	2 604	159	2 908	3 225
75 % záruka		941	108	1 049	1 245
100 % záruka		770	238	1 008	1 179
Celkem	2 478	12 957	1 959	17 394	15 787

Z rozpočtu Společenství jsou kryty záruky za úvěry poskytnuté třetím zemím, které k 31. prosinci 2008 sjednala a ze svých vlastních zdrojů poskytla Evropská investiční banka (včetně úvěrů poskytnutých členským státům před přistoupením). Záruka Společenství je však omezena na procentní podíl maximální výše povolených úvěrových linek: 65 %, 70 %, 75 % nebo 100 %. Pokud není tohoto limitu dosaženo, kryje záruka Společenství celou částku. K 31. prosinci 2008 dosahovala neuhrazená částka 17 394 milionů EUR, která tak představuje maximální rizikovou expozici Společenství.

Na úvěry, na něž je poskytována záruka z rozpočtu Společenství, získává EIB rovněž záruky třetích stran (států, veřejných nebo soukromých finančních institucí); Komise je v takových případech sekundárním ručitelem. Záruka z rozpočtu Společenství kryje pouze politické riziko záruk poskytnutých v režimu „sdílení rizik“. Ostatní rizika pro případ, že by primární ručitel nesplnil své závazky, kryje EIB. U záruk poskytnutých v režimu „nesdílení rizika“ jsou pro případ, že by primární ručitel nesplnil své závazky, kryta všechna rizika z rozpočtu Společenství. Je-li primárním ručitelem orgán veřejné moci, jsou rizika zpravidla omezena na riziko politické, pokud však záruky poskytuje instituce nebo soukromá společnost, mohlo by být nutné krýt z rozpočtu Společenství i riziko obchodní.

5.5.2   Další poskytnuté záruky

v milionech EUR
	31.12.2008	31.12.2007
Finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF)	48	34
MEDA: Marocké záruky	66	41
Nástroj pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (GPTT)	1	0
Ostatní	1	1
Celkem	116	76

Příspěvek Komise v rámci finančního nástroje na sdílení rizik (RSFF) je používán k zajištění finančního rizika spojeného s úvěry a zárukami, jež poskytuje EIB na způsobilé výzkumné projekty. Příslušné rozpočtové prostředky Komise by měly v období 2007 až 2013 dosáhnout 1 miliardy EUR, z níž by až 800 milionů EUR mohlo připadnout na zvláštní program „Spolupráce“ a až 200 milionů EUR na zvláštní program „Kapacity“. Stejnou částku se zavázala poskytnout EIB. 48 milionů EUR Komise zablokovala jako tzv. „přidělení kapitálu“. Tato částka kryje neočekávané ztráty z úvěrů a záruk, jež EIB v rámci nástroje RSFF poskytuje. Jedná se o maximální výši ztráty, kterou by Komise mohla utrpět při nesplacení úvěrů nebo neplnění ze záruk. Odpovídá tak maximálnímu limitu záruky, kterou Komise v rámci RSFF poskytuje, a ES ji tudíž považují za podmíněný závazek.

Prostřednictvím zvláštního fondu v rámci programu MEDA vytvořila Komise záruční mechanismus ve prospěch dvou marockých organizací, konkrétně Caisse Centrale de Garantie a Fonds Dar Ad-Damane. K 31. prosinci 2008 dosahoval celkový objem úvěrových nástrojů výše 1 659 milionů MAD, z toho je 743 milionů MAD (66 milionů EUR) zajištěno zárukou Komise.

Cílem nástroje pro úvěrové záruky na projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (GPTT) (2007–2013) je poskytovat záruky ke zmírnění rizika v oblasti příjmů v prvních letech fungování uvedených projektů. Konkrétně by záruka plně pokrývala pohotovostní úvěry, jež by byly čerpány pouze v případech, kdy peněžní toky projektu nestačí splácet prioritní dluh. Tento nástroj bude společným finančním produktem Komise a EIB a z rozpočtu EU na něj bude přiděleno 500 milionů EUR. EIB na něj přidělí dalších 500 milionů EUR, celková disponibilní částka tedy dosáhne 1 miliardy EUR. Výše uvedený 1 milion EUR představuje příspěvek k vytvoření rezervy na neočekávané ztráty v souvislosti s činností nástroje GPTT.

5.6   POKUTY

Vykázané částky představují pokuty, které Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže, které byly prozatímně uhrazeny a proti nimž buď bylo podáno odvolání, nebo není známo, zda k podání odvolání dojde. Tento podmíněný závazek bude vykazován až do pravomocného rozhodnutí Soudního dvora. Úroky z předběžných plateb (434 milionů EUR) jsou zahrnuty do hospodářského výsledku za daný rok a jejich vykázání mezi podmíněnými závazky vyjadřuje nejistotu ohledně titulu Komise k těmto částkám.

5.7   EZZF – PROBÍHAJÍCÍ SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Jde o podmíněné závazky vůči členským státům spojené s rozhodnutími o souladu výdajů z EZZF s pravidly Společenství, jež jsou předmětem probíhajících řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, v němž bude mít úspěšné odvolání za následek čerpání z rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení. Odhad pravděpodobných částek k úhradě (364 milionů EUR) je v rozvaze vykázán jako dlouhodobá rezerva – viz vysvětlivka 2.13.

5.8   ČÁSTKY SOUVISEJÍCÍ SE SOUDNÍMI A JINÝMI PRÁVNÍMI SPORY

Tato položka se týká žalob o náhradu škody podaných proti Společenstvím, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh.

Jejich výrazný pokles od roku 2007 je dán dvěma velkými žalobami o náhradu škody podanými proti Komisi, v souvislosti s nimiž byly v rozvaze k 31. prosinci 2007 vykázány podmíněné závazky v celkové výši 2 014 milionů EUR. V prvním případě byla žaloba v září 2008 zamítnuta, a podmíněný závazek ve výši 350 milionů EUR již tedy není vykazován. V druhém případě vydal Soud prvního stupně v červenci 2007 rozsudek, jímž Komisi uložil náhradu škody. Komise se však proti rozsudku Soudu prvního stupně odvolala a v červenci 2009 dal Soudní dvůr Komisi za pravdu v téměř všech bodech. Komise musí protistraně uhradit určité náklady, tato částka však dosud není definitivně stanovena a bude v porovnání s původně uplatňovaným nárokem ve výši 1 664 milionů EUR a z hlediska účetnictví nevýznamná. Tento podmíněný závazek již tedy není vykazován.

Další částky souvisejí se spory s dodavateli, smluvními partnery a bývalými zaměstnanci. Je třeba upozornit, že v případě žaloby o náhradu škody podle článku 288 ES musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že existuje přímý příčinný vztah mezi protiprávním činem a újmou.

5.9   OSTATNÍ PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Největší část této položky připadá na možný závazek v odhadované výši 11 milionů EUR. Jeho předmětem jsou náklady na vymýcení určité choroby, jež by mohlo být nutno hradit z rozpočtu Komise.

ZÁVAZKY Z BUDOUCÍHO FINANCOVÁNÍ

5.10   NEČERPANÉ ZÁVAZKY

Jedná se o Komisí uzavřené úvěrové dohody a dohody o kapitálových investicích (nekryté z RAL), v jejichž případě nezahájila druhá smluvní strana do konce roku čerpání. Jejich výrazný nárůst od roku 2007 souvisí s tím, že v prosinci 2008 byla s Maďarskem podepsána dohoda o poskytnutí úvěru na podporu jeho platební bilance (4,5 miliardy EUR), do konce roku však nedošlo k výplatě příslušných částek.

5.11   ZÁVAZKY VŮČI DOSUD NEČERPANÝM PROSTŘEDKŮM

Rozpočtové RAL („Reste à Liquider“) představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. RAL jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů. K 31. prosinci 2008 činily rozpočtové RAL celkem 155 034 milionů EUR. Částka vykázaná jako budoucí závazek k financování odpovídá rozdílu mezi těmito rozpočtovými RAL a souvisejícími částkami, které byly jako náklady vykázány ve výsledovce za rok 2008, tj. částce ve výši 120 023 milionů EUR.

5.12   PRÁVNÍ ZÁVAZKY Z VÍCELETÝCH OPATŘENÍ

v milionech EUR
	31.12.2008	31.12.2007
Strukturální operace	332 995	385 722
Protokol se zeměmi Středomoří	263	262
Dohody o rybolovu	401	225
Celkem	333 659	386 209

Vznik těchto závazků je dán rozhodnutím Komise přijmout dlouhodobé právní závazky, které implikovaly finanční plnění, na něž dosud nebyly v rozpočtu vyčleněny prostředky na závazky. Závazky, které je nutno řadit do této položky, neplynou ze všech víceletých programů, neboť výdaje v budoucích letech závisejí na každoročních rozhodnutích rozpočtového orgánu nebo na změnách daných pravidel.

5.12.1   Strukturální operace

Tabulka níže přináší srovnání mezi právními závazky, pro něž ještě nebyly vytvořeny rozpočtové závazky, a maximálními závazky, jež souvisí s částkami finančního rámce (výhledu) 2007–2013.

v milionech EUR
	Částky finančního výhledu 2007–2013 (A)	Uzavřené právní závazky (B)	Rozpočtové závazky 2007–2008 (C)	Rozdíl mezi právními a rozpočtový–mi závazky (= B – C)	Maximální závazek (= A – C)
Fondy politiky soudržnosti	346 543	346 087	92 012	254 075	254 531
Přírodní zdroje	95 288	95 288	25 184	70 104	70 104
Nástroj pro předvstupní pomoc	11 088	4 055	2 728	1 327	8 360
Celkem	452 919	445 430	119 924	325 506	332 995

Strukturální operace představují pomoc naplánovanou na období 2007–2013. Formát a cíle období finančního rámce, jež začalo v roce 2007, se od předchozího období liší.

5.12.2   Protokoly se zeměmi Středomoří

Vykázané závazky v celkové výši 263 milionů EUR plynou z finančních protokolů s nečlenskými zeměmi z oblasti Středomoří. Odpovídají rozdílu mezi celkovou částkou podle podepsaných protokolů a částkou rozpočtových závazků zachycenou v účetních záznamech. Tyto protokoly jsou mezinárodními smlouvami, které nelze zrušit bez souhlasu obou stran, i když proces jejich vypovídání právě probíhá.

5.12.3   Dohody o rybolovu

Jedná se o závazky v celkové výši 401 milionů EUR přijaté ve vztahu k třetím zemím v souvislosti s operacemi v rámci mezinárodních dohod o rybolovu.

5.13   VKLADY DO PŘIDRUŽENÝCH ORGANIZACÍ

Tato částka představuje neuhrazené částky základního kapitálu, který Komise upsala, o jehož splacení však dosud nebyla požádána.

5.13.1   Nesplacený akciový kapitál: EBRD

v milionech EUR
EBRD	Celkový kapitál EBRD	Úpis Komise
Kapitál	19 794	600
Splacený	(5 198)	(157)
Nesplacený	14 596	443

5.13.2   Nesplacený akciový kapitál: EIF

v milionech EUR
EIF	Celkový kapitál EIF	Úpis Komise
Kapitál	2 865	786
Splacený	(573)	(157)
Nesplacený	2 292	629

Na výroční valné hromadě akcionářů EIF konané dne 7. května 2007 bylo rozhodnuto o emisi 1 000 nových akcií, jež budou mít stejné parametry jako 2 000 stávajících akcií (nominální hodnota 1 milion EUR za akcii; splacení z 20 %). Akcionáři fondu mají možnost upisovat tyto nové akcie na základě vlastního rozhodnutí v poměru k jejich stávajícímu podílu, a to během čtyřletého období v letech 2007–2010. EIB pak do 30. června 2010 upíše všechny akcie, které neupíší ostatní akcionáři.

Během roku 2008 upsala Společenství 95 akcií v nominální hodnotě 1 milion EUR na akcii; splatila přitom 20 % nominální hodnoty a emisní ážio. Účast Společenství je omezena na 900 akcií (v hodnotě 900 milionů EUR). Viz rovněž vysvětlivka 2.3.1.

5.14   ZÁVAZKY Z OPERATIVNÍHO LEASINGU

v milionech EUR
Popis	Budoucí splátky
	do 1 roku	1 – 5 let	> 5 let	Celkem
Budovy	290	1 114	918	2 322
IT materiál a jiná technika	7	12	8	27
Celkem	297	1 126	926	2 349

V této položce se vedou budovy a ostatní zařízení pronajaté na základě smluv o operativním leasingu, které nesplňují podmínky k tomu, aby byly vykázány v rozvaze na straně aktiv. Vykázané částky odpovídají závazkům, které zbývá v průběhu trvání smluv splnit.

Náklady na operativní leasing vykázané v roce 2008 ve výsledovce dosahovaly 284 milionů EUR.

5.15   SMLUVNÍ ZÁVAZKY

Tato položka obsahuje částky, k jejichž budoucí úhradě se Evropská společenství zavázala na základě smluv existujících k rozvahovému dni. Jedná se zejména o víceleté smlouvy o poskytování služeb, např. bezpečnostních služeb, úklidových prací atd., a dále o smluvní závazky z konkrétních projektů, např. stavebních prací. Uvedené částky odpovídají závazkům, jež po dobu trvání těchto smluv zbývají k úhradě.

Uveden je zde dále neuhrazený smluvní závazek ve výši 243 milionů EUR týkající se stavebních zakázek přidělených Radou a závazek ve výši 445 milionů EUR týkající se stavebních zakázek přidělených Parlamentem. Další významnou částkou je 28 milionů EUR, které se týkají rozšíření budovy Soudního dvora v Lucemburku. Letos je v této položce dále zahrnuta částka 155 milionů EUR související s ujednáními v oblasti veřejných zakázek, jež uzavřel společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (Fusion for Energy) s mezinárodní organizací energie z jaderné syntézy (ITER).

6.   ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ NEOPRÁVNĚNĚ VYPLACENÝCH PROSTŘEDKŮ

6.1   ÚVOD

Získávání neoprávněně vyplacených prostředků představuje poslední fázi činnosti kontrolních systémů. Jeho vyhodnocení je nezbytné k doložení řádného finančního řízení. Zpětně získané částky se většinou vztahují k výdajům zaúčtovaným v předchozích letech. Je to dáno tím, že mezi dnem provedení platby a dnem následné kontroly uplyne určitá doba a že určitý čas si žádá i kontradiktorní řízení a stanovení konečné výše splatné částky. V zemědělství je tato doba ještě delší, pokud členský stát požádá o smírčí řízení.

Při kontrole projektu financovaného z prostředků EU se auditoři snaží ověřit správnost používání finančních a smluvních pravidel, která jsou někdy složitá. Přestože k chybám, nesrovnalostem a podvodům může dojít v kterékoliv fázi projektu nebo smlouvy za účasti EU, největší pravděpodobnost odhalení je v závěrečné fázi, tedy v době, kdy příjemce odešle svou žádost o konečnou platbu.

Cílem této kapitoly je poskytnout přehled stávajících postupů používaných pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených prostředků a poskytnout nejlepší odhad celkové částky. Existuje řada způsobů, jakými Evropská komise získává zpět neoprávněně vyplacené prostředky v případech jasné finanční chyby nebo nesrovnalosti. Tyto způsoby jsou popsány níže. U strukturálních opatření, u nichž jsou vyplacené zálohy vyšší než konečné náklady projektu, je předmětem zpětného získávání nevyužitá část předběžného financování. Jelikož v tomto případě není uvažována souvislost s chybami a nesrovnalostmi, není tento druh zpětného získávání v následující analýze pojednán.

V zájmu lepšího vykazování výsledků zpětného získávání prostředků neoprávněně vyplacených v důsledku chyb a nesrovnalostí zkvalitnila Komise za pomoci nové funkce svůj systém finančního účetnictví. Jeho hlavním cílem je zveřejnit takové chyby a nesrovnalosti, v jejichž důsledku útvary Komise provádějí zpětné získávání prostředků formou snížení následných plateb či vydání příkazu k úhradě.

6.2   ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ PROSTŘEDKŮ NEOPRÁVNĚNĚ VYPLACENÝCH V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

Přibližně 80 % rozpočtu spravuje Evropská komise společně s členskými státy. V režimu tohoto sdíleného řízení jsou vynakládány prostředky především na zemědělství, strukturální opatření a rybolov. Plní-li Evropská komise rozpočet v režimu sdíleného řízení, jsou úkoly a odpovědnost s ním spojené, včetně opravy nezpůsobilých výdajů, delegovány na členské státy. Ty tudíž nesou primární odpovědnost za nápravu nesrovnalostí, jichž se příjemci dopouštějí. Evropská komise plní úlohu celkového dohledu: kontroluje, je-li dostatečně zajištěno finanční řízení členských států, a pokud zjistí, že členský stát nechrání adekvátně rozpočet před vznikem nesrovnalostí, uloží mu opravu. Oprava může být uložena rovněž v návaznosti na audity a kontroly Evropského účetního dvora nebo na šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

Kontrolní řetězec by nebyl úplný bez mechanismu, který zajišťuje, aby členské státy plnily své úkoly řádně, a jehož prostřednictvím mohou být v případě pochybení členských států uloženy nezbytné finanční sankce.

Komise má pravomoc provádět v některých případech paušální nebo extrapolované opravy , pokud není možné nebo prakticky proveditelné kvantifikovat neoprávněné výdaje nebo pokud by bylo nepřiměřené veškeré dané výdaje zcela zrušit. Extrapolace se používá v případech, kdy jsou k dispozici výsledky kontrol reprezentativního vzorku případů systémové nesrovnalosti. Paušální oprava se používá v případě jednotlivých porušení nebo systémových nesrovnalostí, jejichž finanční dopad nelze přesně kvantifikovat, neboť ten závisí na příliš velkém počtu proměnných nebo má příliš různorodé vlivy.

6.2.1   Zpětné získávání výdajů na zemědělství a rozvoj venkova

V rámci EZZF a EZFRV, které nahradily záruční sekci EZOZF, spočívá mechanismus zpětného získávání ze schválení účetní závěrky a zpětného získávání prostředků v případě nesrovnalostí.

Schvalování účetních závěrek

Účetní závěrky schvaluje Komise. Tento postup zahrnuje každoroční schvalování účetních závěrek jednotlivých platebních agentur a schvalování souladu výdajů, jež nahlásil členský stát, s pravidly EU za období několika let. V případě EZZF jsou všechny tyto částky uvedeny jako výnos ve výsledovce Komise. V případě EZFRV lze částky získané zpět samotnými členskými státy i částky získané na základě každoročního schválení účetní závěrky obvykle opět použít pro účely daného programu.

Schválení účetní závěrky: Komise každoročně přijímá rozhodnutí o schválení účetní závěrky, jimiž formálně schvaluje účetní závěrky platebních agentur. Tato rozhodnutí se opírají o ověření prováděné řídícími orgány těchto agentur a o osvědčení a zprávy certifikačních orgánů.

Účelem schvalování souladu je vyloučit z financování EU výdaje, které nebyly vyplaceny v souladu s pravidly EU, a tak chránit rozpočet EU před výdaji, které by neměly jít k jeho tíži. Schvalování souladu tudíž není mechanismem, jehož prostřednictvím jsou přímo od konečných příjemců získávány zpět neoprávněně vyplacené prostředky. Finanční opravy jsou však pro členské státy významným podnětem ke zlepšení jejich systémů řízení a kontroly, a tedy k prevenci, odhalování a zpětnému získávání prostředků neoprávněně vyplacených konečným příjemcům. Oprava v důsledku kontroly souladu navíc nezprošťuje členský stát odpovědnosti za vyšetření zjištěných nesrovnalostí. V opačném případě může být zahájeno řízení pro porušení pravidel. Na rozdíl od schvalování účetní závěrky není schvalování souladu prováděno v pravidelných ročních intervalech. Kontrolují se při něm výdaje vztahující se k období delšímu než rozpočtový rok. Výjimkou jsou výdaje vynaložené více než 24 měsíců předtím, než Komise členskému státu oficiálně oznámí výsledky svého auditu. K prostředkům, jež z oprav v důsledku kontroly souladu plynou, se přistupuje jako k účelově vázaným příjmům.

Schválení plateb, u nichž nebyly dodrženy regulatorní lhůty: U nejvýznamnějších podpůrných režimů v rámci EZZF předpisy stanoví, že členské státy musí platby příjemcům provést během určité lhůty. Dodržování těchto lhůt je v souladu s článkem 9 nařízení Komise (ES) č. 883/2006 systematicky třikrát ročně kontrolováno. V případě nedodržení lhůt provádí Komise redukci částek převáděných členských státům, s výjimkou zvláštních případů a výjimečných okolností a za dodržení zásady proporcionality. Tato redukce je prováděna v rámci plateb prováděných v měsíčních intervalech ve prospěch členských států a při schvalování ročních účetních závěrek. Finanční opravy uložené za nedodržení platebních lhůt jsou vedeny jako „záporné platby“ a ve výsledovce se zachycují jako snížení nákladů.

Zpětné získávání prostředků v důsledku nesrovnalostí nahlášených členskými státy

Členské státy jsou povinny získat za použití vnitrostátních pravidel a postupů zpět částky, o které přišly v důsledku nesrovnalostí. V případě opatření financovaných z EZZF platí, že pokud se členským státům podaří tyto částky od příjemců získat, převedou je Komisi a ta je vykáže jako výnos ve výsledovce. V případě EZFRV jsou zpětně získané částky vyloučeny z následující žádosti o platbu, takže příslušnou částku financovanou z tohoto fondu lze znovu použít pro daný program. Získat zpět neoprávněně vynaložené částky však není vždy snadné. Potřebuje-li členský stát ke zpětnému získání více než čtyři roky, případně osm let v případě soudního řízení proti příjemci před vnitrostátním soudem, vyúčtuje Komise dotčenému členskému státu v zájmu ochrany finančních zájmů EU 50 % z dlužné částky (tzv. „pravidlo 50/50“). Toto vyúčtování probíhá při výše popsaném schvalování účetní závěrky. Po tomto účetním úkonu však musí členský stát pokračovat ve svém úsilí získat dlužnou částku zpět. 50 % takto získané částky se poté převádí do rozpočtu EU. Je třeba poznamenat, že si členský stát může z částek vyplacených z EZZF a získaných zpět strhnout před jejich převodem ve prospěch Komise 20 % k úhradě svých nákladů. Komise však v každém případě sleduje úsilí členských států o zpětné získání těchto částek. Pokud členský stát o zpětné získání prostředků neusiluje nebo nejsou jeho opatření dostatečně důsledná, může se Komise rozhodnout, že zasáhne prostřednictvím postupu schvalování souladu a že danému členskému státu uloží finanční opravu.

6.2.2   Zpětné získávání výdajů v oblasti strukturálních opatření

Mechanismus zpětného získávání prostředků v důsledku chyb, nesrovnalostí a podvodů v této oblasti je založen zejména na finančních opravách.

Finanční opravy: Výdaje, které v důsledku nesrovnalostí nesplňují podmínky pro financování, musí být vyloučeny ze spolufinancování z rozpočtu EU. Toto vyloučení se označuje jako „finanční oprava“. Účelem těchto oprav je znovu nastolit stav, kdy je 100 % výdajů nahlášených ke spolufinancování v rámci strukturálních opatření v souladu s příslušnými právními předpisy daného státu i Společenství.

Finanční opravy mohou být důsledkem kontrol a auditů na kterékoliv úrovni kontrolního systému v daném členském státě nebo auditů Komise nebo Evropského účetního dvora anebo šetření úřadu OLAF. Za provedení finanční opravy v souvislosti s nesrovnalostmi na straně příjemců nesou primární odpovědnost členské státy. Souhlasí-li členský stát s provedením finanční opravy v důsledku kontroly či auditu provedeného jím či ES, může neoprávněně vynaložený výdaj vyloučit ze svého výkazu výdajů a uvolněné prostředky ES použít na jiný výdaj v rámci daného programu. Ten však nesmí souviset s opatřením či opatřeními, jež byla předmětem opravy. Evropská komise může formálně rozhodnout o uložení finanční opravy členskému státu, který požadované opravy neprovedl, nebo v případě závažných selhání systémů řízení a kontroly, které by mohly vést ke vzniku systémových nesrovnalostí. Finanční oprava uložená rozhodnutím Komise zahrnuje snížení objemu prostředků ES vyčleněných na daný program. Opravy provedené členskými státy po jejich vlastních auditech nebo po auditech ES nejsou zaznamenávány v účetnictví Komise. Informace o nich předkládají členské státy jednou ročně. V účetnictví ES se zaznamenávají pouze finanční opravy prováděné na základě příkazu k úhradě nebo snížení konečné platby.

6.3   ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ NEOPRÁVNĚNĚ VYPLACENÝCH PROSTŘEDKŮ – OSTATNÍ DRUHY ŘÍZENÍ

K uvedenému účelu jsou určeny mechanismy vystavení příkazu k úhradě nebo snížení následující platby. Mnoho projektů EU probíhá po období několika let. Opravy – ať již v podobě úpravy následných žádostí o proplacení nákladů nebo úpravy konečné platby – se provádějí v návaznosti na pravidelné kontroly nebo přezkum osvědčení vydaných nezávislými auditory. V účetnictví Komise jsou zaznamenávány údaje o prostředcích zpětně získaných formou snížení následné platby, tj. o případech, kdy nebyl vystavován příkaz k úhradě.

Při ukončení projektu nebo v návaznosti na něj může Komise uplatnit další opravy na základě auditů na místě, které provede sama nebo Účetní dvůr. Tyto opravy lze provést v pozdějších letech, v kterýchžto případech je vystavován příkaz k úhradě.

6.4   ANALÝZA ZPĚTNÉHO ZÍSKÁVÁNÍ NEOPRÁVNĚNĚ VYPLACENÝCH PROSTŘEDKŮ, O NĚMŽ BYLO ROZHODNUTO V ROCE 2008

Níže uvedené částky jsou v případech, kdy to bylo možné, určeny na akruální bázi. Zpětné získání částky je tedy zaúčtováno v roce, v němž:

—	byl vystaven příkaz k úhradě nebo byla provedena snížená platba,

—	Komise rozhodla o opravě nebo s opravou souhlasily členské státy, nebo

—	v případě EZZF a EZFRV byla částka, která je předmětem nesrovnalosti, získána zpět a nahlášena členskými státy.

6.4.1   Sdílené řízení

6.4.1.1   Zpětné získávání výdajů na zemědělství a rozvoj venkova: EZZF a EZFRV

V průběhu kalendářního roku 2008 Komise v souvislosti s EZZF rozhodla, že v návaznosti na uložení finančních oprav zahájí zpětné získávání částky ve výši 917 milionů EUR od členských států. V průběhu téhož roku dále členské státy vrátily Komisi neoprávněně vyplacené výdaje ve výši 360 milionů EUR, jež se jim podařilo získat zpět od příjemců. Pokud jde o EZFRV, nebyly v roce 2008 získány zpět žádné neoprávněně vyplacené prostředky. Veškeré zpět získané částky jsou zaznamenávány v účetnictví Komise a jsou vykázány ve výsledovce.

v milionech EUR
	2008	2007
Finanční opravy na základě rozhodnutí, z toho:
Schválení souladu	859	532
Schválení účetních závěrek a nedodržení platebních lhůt	58	75
Celkem	917	607
Nesrovnalosti nahlášené členskými státy	360	247
Celkem	1 277	854

V rámci „rozhodnutí o souladu“ může Komise provádět finanční opravy pouze u výdajů nahlášených ve lhůtě 24 měsíců před provedením auditu konkrétní oblasti výdajů, jež konkrétní členský stát nahlásil. U výdajů v oblasti zemědělství se očekává, že na základě finančních oprav, jež budou uloženy v rámci dosud nepřijatých rozhodnutí o souladu v návaznosti na audity provedené Komisí, bude zpět získáno 1,7 miliardy EUR. Tato částka se vztahuje k určitým výdajům nahlášeným v období 2001–2008 a je vykázána jako podmíněné aktivum; viz vysvětlivka 5.3 k této účetní závěrce.

6.4.1.2   Zpětné získávání výdajů na strukturální opatření

A.   FINANČNÍ OPRAVY

Níže jsou uvedeny finanční opravy provedené v programech, jež plynou z auditů Komise a Účetního dvora, a ukončování těchto dvou programových období:

FINANČNÍ OPRAVY V PROGRAMECH/PROJEKTECH ZA OBDOBÍ 2000–2006 CELKEM

v milionech EUR
	Finanční opravy celkem k 31.12.2007	Fin. opravy za rok 2008 bez rozhodnutí Komise	Fin. opravy za rok 2008 na základě rozhodnutí Komise	Finanční opravy celkem k 31.12.2008
Fond soudržnosti	103	19	35	157
EFRR	1 561	594	25	2 180
ESF	475	496		971
FNOR	0	2		2
Orientační sekce EZOZF	1		2	3
Celkem	2 140	1 111	62	3 313

FINANČNÍ OPRAVY V PROGRAMECH/PROJEKTECH ZA OBDOBÍ 1994–1999 CELKEM

v milionech EUR
	Finanční opravy celkem k 31.12.2007	Fin. opravy za rok 2008 bez rozhodnutí Komise	Fin. opravy za rok 2008 na základě rozhodnutí Komise	Finanční opravy celkem k 31.12.2008
Fond soudržnosti	225	7	31	263
EFRR	858	11	319	1 188
ESF	345		26	371
FNOR	39	2	15	56
Orientační sekce EZOZF	114	3		117
Celkem	1 581	23	391	1 995

Níže je rozepsán stav provádění finančních oprav u strukturálních opatření v roce 2008 v celkové výši 1 587 milionů EUR:

v milionech EUR
	EFRR	FS	ESF	FNOR	EZOZF – ZÁR. SEKCE	Celkem
Finanční opravy za období 1994–1999:
S příkazem k úhradě	105	29	20	9	3	166
Zrušení závazku/snížení při ukončení opatření	96	1	6	2		105
Dosud neprovedeno	129	8		6		143
Mezisoučet za období 1994–1999	330	38	26	17	3	414
Finanční opravy za období 2000–2006:
S příkazem k úhradě	25	7			2	34
Snížení členským státem	201	4	492			697
Zrušení závazku/snížení při ukončení opatření		11				11
Dosud neprovedeno	393	32	4	2		431
Mezisoučet za období 2000–2006	619	54	496	2	2	1 173
Finanční opravy celkem	949	92	522	19	5	1 587

Výše uvedená tabulka nezahrnuje výsledky kontrol výdajů ze strukturálních fondů, které provádějí samy členské státy. Dále dosud nebylo rozhodnuto o případných finančních opravách v objemu 2,6 miliardy EUR. Tato částka vychází z auditních nálezů Komise a Evropského účetního dvora, z nichž generální ředitelství Komise vyvodila následná opatření. Jedná se o nejlepší odhad v době uzávěrky účtů za rok 2008, který zohledňuje stav opatření přijatých v návaznosti na kontroly, a zejména dopisy o konečné pozici (či jejich ekvivalent). Tato částka je vykázána jako podmíněné aktivum (viz vysvětlivka 5.3).

Činnosti členských států související s finančními opravami (vyloučení výdajů, ukončené a probíhající zpětné získání prostředků) v souvislosti se strukturálními opatřeními za rok 2008

Členské státy jsou povinny předkládat Komisi aktualizované informace o vyloučení výdajů a o ukončeném a probíhajícím zpětném získávání prostředků čerpaných ze strukturálních fondů, a to za rok 2008 i kumulativně za celé období 2000–2006, a dále za všechny čtyři fondy (EFRR, ESF, EZOZF a FNOR).

Prostředky vyloučené z výdajů a získané zpět v roce 2008 na základě údajů, jež členské státy předložily v rámci své povinnosti podle nařízení č. 438/2001 a 448/2001, činí 558 milionů EUR, resp. 463 milionů EUR, tj. celkem 1 021 milionů EUR. Tyto údaje zohledňují výsledky první analýzy, kterou Komise provedla a která vedla k opravě určitých údajů. V roce 2008 provedla Komise v deseti členských státech audity na místě, při nichž kontrolovala údaje, jež tyto členské státy předložily. Z těchto auditů vyplynulo, že systémy zaznamenávání údajů a podávání zpráv dosud nejsou ve všech členských státech zcela spolehlivé, přestože existují důkazy o lepšící se kvalitě a o některých zlepšeních ve srovnání s předchozími léty.

V účetní závěrce za rok 2007 Komise vykázala 540 milionů EUR jakožto příspěvky ze strukturálních fondů na programy z období 2000–2006, které členské státy v roce 2007 vyloučily z výdajů nebo získaly zpět. Po opravě, jež byla provedena v návaznosti na předložení revidovaných údajů, činí tato částka 901 milionů EUR (z toho připadá 565 milionů EUR na vyloučené výdaje a 336 milionů EUR na prostředky zpět získané). Vzniklý rozdíl je dán zejména tím, že některé větší členské státy nahlásily původně chybějící částky.

Existuje riziko, že se údaje nahlášené v rámci finančních oprav, jež jsou ukládány v návaznosti na práci subjektů EU (na audity Komise a Účetního dvora a šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)), překrývají s údaji nahlášenými členskými státy. Je to dáno tím, že velkou část finančních oprav ukládaných v návaznosti na práci uvedených subjektů členské státy akceptují a provádějí bez toho, že by Komise vydávala formální rozhodnutí o vyloučení daných výdajů z výkazů těchto členských států. Vzhledem k tomu, že členské státy nejsou povinny rozlišovat mezi opravami plynoucími z práce subjektů EU a opravami plynoucími z kontrol a auditů, jež provádějí samy tyto členské státy, nelze rozsah tohoto překryvu přesně kvantifikovat. Z porovnání číselných údajů jednotlivých členských států za rok 2008 s výší oprav plynoucích z práce EU, které členské státy akceptovaly, však vyplývá, že by rozsah tohoto překryvu neměl přesahovat 600 milionů EUR. Překryv za rok 2007 nemůže překračovat 220 milionů EUR, tedy celkovou výši oprav plynoucích z práce subjektů EU, které členské státy v uvedeném roce akceptovaly.

V programovém období 2007–2013 začlenila Komise do svého systému IT vypracovávání ročních výkazů. Komise tak bude údaje získávat přímo od členských států, jež budou opravy v návaznosti na práci EU uvádět zvlášť, díky čemuž bude možno tento překryv kvantifikovat.

B.   OSTATNÍ PŘÍPADY ZPĚTNÉHO ZÍSKÁVÁNÍ PROSTŘEDKŮ

Příkazy k úhradě, jež nesouvisí s finančními opravami, ale jsou vystavovány za účelem zpětného získání částek vyplacených na základě chyb a nesrovnalostí, znějí celkem na 31 milionů EUR.

6.4.2   Zpětné získávání výdajů v rámci ostatních druhů řízení

V případě ostatních druhů řízení činí celková částka za rok 2008 72 milionů EUR, z toho připadá 48 milionů EUR na zpětné získání výdajů a 24 milionů EUR na zpětné získání předběžného financování.

v milionech EUR
Příkazy k úhradě neoprávněně vyplacených prostředků vystavené v roce 2008	2008	2007
Vnější činnosti	32	178
Vnitřní politiky	40	81
Celkem	72	259

6.5   SOUHRN ZPĚTNÉHO ZÍSKÁVÁNÍ NEOPRÁVNĚNĚ VYPLACENÝCH PROSTŘEDKŮ ZA ROK 2008

Následující tabulka přináší nejlepší odhad celkové částky, která má být na základě rozhodnutí z roku 2008 získána zpět. Jak je uvedeno výše, nejsou v ní zahrnuty výsledky kontrol výdajů ze strukturálních fondů, které provádějí samy členské státy.

Přehled zpětného získávání neoprávněně vyplacených prostředků

v milionech EUR
	2008	2007
EZOZF
— finanční opravy	917	607
— nesrovnalosti nahlášené členskými státy	360	247
Strukturální fondy a Fond soudržnosti (programy 1994–1999 a 2000–2006)
A. Finanční opravy	1 587	396
B. Ostatní případy zpětného získávání prostředků	31
Příkazy k úhradě za neoprávněné platby:
— vnější akce	32	178
— vnitřní politiky	40	81
Celkem	2 967	1 509

7.   ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

POKLADNÍ OPERACE EVROPSKÉ KOMISE

Následující údaje se týkají pokladních operací, které za účelem plnění rozpočtu provádí Evropská komise. Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací Komise jsou stanoveny v nařízení (ES, Eratom) č. 1150/2000 (ve znění nařízení (ES, Eratom) č. 2028/2004), ve finančním nařízení (nařízení (ES, Eratom) č. 1605/2002 ve znění nařízení (ES, Eratom) č. 1995/2006) a jeho prováděcích pravidlech (nařízení Komise (ES, Eratom) č. 2342/2002 ve znění nařízení (ES, Eratom) č. 478/2007).

Vzhledem k výše uvedeným nařízením platí následující hlavní zásady:

—	vlastní zdroje hradí členské státy ve prospěch účtů, jež jsou za tímto účelem zřízeny jménem Komise u státní pokladny nebo orgánu jmenovaného jednotlivými členskými státy, Komise může z těchto výše uvedených účtů čerpat pouze za účelem pokrytí svých peněžních potřeb,

—	vlastní zdroje hradí členské státy ve svých národních měnách, kdežto platby Komise jsou většinou denominovány v EUR,

—	na bankovních účtech zřízených jménem Komise není povoleno přečerpání,

—	zůstatky na účtech vedených v měnách jiných než EUR se buď použijí k úhradám ve stejné měně, nebo se pravidelně převádějí na EUR (s ohledem na nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, pokud jde o prostředky vedené na účtech vlastních zdrojů).

Vedle účtů vlastních zdrojů si Komise u centrálních i komerčních bank zřídila další účty za účelem provádění plateb a přijímání jiných prostředků, než jsou příspěvky členských států do rozpočtu. Stav všech těchto účtů (s výjimkou účtů pro příjmy rozpočtu) je každý den doplňován na základě výše plateb, které z nich mají být provedeny. Jsou na nich ponechávány malé hotovostní zůstatky, aby mohly být ve výjimečných případech zpoždění ve financování prováděny urgentní platby. Zůstatky na účtech, na nichž se shromažďují příjmy rozpočtu, se pravidelně převádějí na účty vlastních zdrojů nebo na jiné účty v závislosti na potřebách pokladny.

Všechny komerční banky, u nichž má Komise otevřeny účty, jsou vybírány prostřednictvím výběrových řízení. Zálohové účty se zřizují v souladu s článkem 63 finančního nařízení a pro jejich potřeby se zřizují bankovní účty u bank vybíraných ve zjednodušeném výběrovém řízení.

7.1   PROVOZNÍ RIZIKO

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou závislé na moderních informačních technologiích. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení povinností, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy. Řízení pokladních a platebních operací se řídí souborem písemných zásad a postupů, jejichž cílem je omezit provozní a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady platí pro různé provozní oblasti a jejich dodržování je předmětem pravidelné kontroly. Zejména se soustředí na:

—	zřizování a rušení bankovních účtů,

—	parametrizaci finančních systémů,

—	plánování a prognózování vývoje pokladny,

—	provádění plateb a peněžní správu,

—	devizové operace,

—	výběr bank,

—	sledování transakcí a bankovní vypořádání,

—	vedení a kontrolu složek o třetích stranách.

7.2   FINANČNÍ RIZIKO

Měnové riziko:

Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než v EUR jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů. Jsou převáděny na eura, je-li jich zapotřebí k provádění plateb v eurech, nebo jsou v omezeném počtu případů přímo použity na platby prováděné v dané měně.

Komise má u komerčních bank otevřenu řadu účtů v měnách zemí EU jiných než euro a v amerických dolarech, a to za účelem provádění plateb v těchto měnách. Prostředky jsou na tyto účty doplňovány v závislosti na objemu plánovaných plateb. V důsledku toho zůstávají na těchto účtech vždy pouze velmi malé zůstatky do druhého dne a ty zakládají pouze malou expozici vůči riziku výkyvů devizových kurzů.

Jsou-li na účty připisovány různé příjmy (jiné než vlastní zdroje) v jiných měnách než euro, jsou podle pokladních potřeb buď převáděny na jiné účty ve stejné měně, pokud je jich zapotřebí na provádění plateb, nebo jsou konvertovány na eura a převáděny na jiné eurové účty. Na zálohové účty vedené v jiných měnách než v eurech se prostředky doplňují v závislosti na odhadovaných krátkodobých platebních potřebách v dané zemi. Zůstatky na těchto účtech jsou udržovány do výše příslušných limitů.

Úvěrové riziko:

Většina pokladních zdrojů Komise je v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1150/2000 vedena na účtech, jež členské státy zřídily za účelem úhrady svých příspěvků (vlastních zdrojů). Všechny tyto účty jsou vedeny u pokladen nebo národních centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro Komisi prakticky nulové úvěrové riziko/riziko protistrany.

Malá část pokladních zdrojů Komise je vedena u komerčních bank, aby byla kryta potřeba provádění plateb nebo jiných bankovních operací. Běžnou praxí je doplňovat prostředky na účty u komerčních bank až v době, kdy jsou potřeba (just in time). V důsledku toho jsou částky, které jsou na těchto účtech ponechány přes noc, trvale velmi malé (v průměru mezi 50 miliony EUR a 150 miliony EUR, které jsou rozloženy na více než 30 účtech), a expozice Komise vůči úvěrovému riziku je tedy nízká. Navíc jsou v zájmu další minimalizace úvěrového rizika uplatňovány zvláštní zásady pro výběr komerčních bank.

Všechny komerční banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating Moody’s P-1 nebo ekvivalentní (S&P A-1 nebo Fitch F1). Za zvláštních okolností může být vyžadován rating nižší. Všechny smlouvy může Komise okamžitě vypovědět v případě, že je rating protistrany změněn a poklesne pod minimální požadovanou úroveň.

Zálohové účty jsou vedeny u místních bank vybraných prostřednictvím zjednodušeného výběrového řízení. Ratingové požadavky závisí na místní situaci a mohou se v jednotlivých zemích výrazně lišit. V zájmu omezení expozice vůči úrokovému riziku jsou zůstatky na těchto účtech udržovány na nejnižší možné úrovni (s ohledem na provozní potřeby), jsou pravidelně doplňovány a příslušné limity jsou podrobovány každoročnímu přezkumu.

Vzhledem k obtížné finanční a hospodářské situaci v druhém pololetí 2008 přijala pokladna Komise zvláštní, zesílená opatření ke sledování své rizikové expozice. Současně byla za účelem minimalizace rizikové expozice snížena celková průměrná výše prostředků na účtech komerčních bank, jež jsou používány k provádění plateb Komise. Pokladna Komise bude tato dodatečná opatření uplatňovat v roce 2009 a poté tak dlouho, dokud bude nestabilní finanční situace přetrvávat.

Úrokové riziko:

Účty zřízené u pokladen členských států nebo u národních centrálních bank v souladu s článkem 9 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 nejsou úročeny a jsou vedeny bez poplatků. U všech ostatních účtů u národních centrálních bank závisí úročení na konkrétních podmínkách nabídnutých danou bankou. Používané úrokové sazby jsou variabilní a jsou upravovány v závislosti na výkyvech na trhu.

U většiny účtů u komerčních bank se úrok počítá na proměnlivém základě, odvíjí se od mezní sazby ECB pro její hlavní refinanční operace a upravuje se tak, aby odrážel výkyvy této sazby. V důsledku toho není Komise vystavena žádnému úrokovému riziku.

7.3   SPRÁVA PROZATÍMNĚ UHRAZENÝCH POKUT

Následující údaje se týkají pokladních operací, které Evropská komise provádí v rámci správy prozatímně uhrazených pokut (vázaných peněz).

Měnové riziko:

Vzhledem k tomu, že jsou veškeré pokuty vyměřovány a placeny v eurech, není Komise vystavena žádnému riziku výkyvů devizových kurzů.

Úvěrové riziko:

Pro výběr bank, u nichž jsou prostředky drženy, platí zvláštní zásady a riziko jednotlivých protistran má omezený rozsah. Všechny prostředky jsou vedeny na běžných účtech a čerpat je lze kdykoliv, bez předchozího ohlášení. Banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Minimální dlouhodobý rating bank pro vklady požadovaný pro účast ve výběrovém řízení je Moody’s Aa nebo ekvivalentní (tj. S&P AA- nebo Fitch AA-).

Riziko jednotlivých protistran je omezeno na 5 % ze součtu položek „základní kapitál + rezervní fondy + podřízené půjčky“, jež jsou uvedeny v jejich ověřené konsolidované účetní závěrce. Tento limit je minimálně jednou ročně revidován. Všechny smlouvy může Komise okamžitě vypovědět v případě, že je rating protistrany změněn a poklesne pod minimální požadovanou úroveň.

Jak je uvedeno výše, přijala pokladna Komise vzhledem k obtížné finanční a hospodářské situaci v druhém pololetí 2008 zvláštní, zesílená opatření ke sledování své rizikové expozice. Svou pozornost zaměřila i na krátkodobé ratingy protistran, u nichž vede prostředky z prozatímně uhrazených pokut. Všechna tato dodatečná opatření ke sledování rizika, jež pokladna Komise přijala ve stávající situaci, budou uplatňována v roce 2009 a poté tak dlouho, dokud bude nestabilní finanční situace přetrvávat.

Úrokové riziko:

U všech účtů se úrok počítá na proměnlivém základě, který se odvíjí od minimální sazby ECB pro její hlavní refinanční operace a upravuje se tak, aby odrážel výkyvy této sazby. V důsledku toho není Komise vystavena žádnému úrokovému riziku.

VÝPŮJČNÍ A ÚVĚROVÉ OPERACE A ZÁRUČNÍ FOND

Následující údaje se týkají výpůjčních a úvěrových operací, které Evropská komise provádí prostřednictvím makrofinanční pomoci (MFA), úvěrů na podporu platební bilance (BOP), Euratomu a Záručního fondu.

7.4   POSTUPY V OBLASTI ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVÁNÍ (HEDGING)

MFA, BOP a Euratom:

Úvěrové a výpůjční operace, jakož i související správu pokladny, vykonávají Společenství v souladu s případnými příslušnými rozhodnutími Rady Euratomu a vnitřních pokynů. Příslušné provozní jednotky se řídí vlastními písemnými manuály, které upravují postup v oblasti výpůjček, úvěrů a správy pokladny. Finanční a provozní rizika jsou identifikována a hodnocena, dodržování vnitřních pokynů a postupů je předmětem pravidelných kontrol. Obecně platí, že zajišťovací operace (hedging) se neprovádějí, neboť úvěrové operace jsou financovány z operací „back-to-back“ a neexistují otevřené měnové pozice.

Záruční fond:

Pravidla a zásady správy aktiv Záručního fondu (viz vysvětlivka 2.3.3) jsou stanoveny v úmluvě mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) ze dne 25. listopadu 1994 a v následných novelách této úmluvy ze dne 17. a 23. září 1996, 8. května 2002 a 25. února 2008.

Hlavní zásady, uvedené přímo v úmluvě, jsou tyto:

—	Záruční fond hospodaří v jedné měně: EUR. Investuje pouze v této měně, aby se vyhnul kurzovému riziku.

—	Správa aktiv se zakládá na tradičních pravidlech obezřetnosti, která jsou u finančních operací obvyklá. Zvláštní pozornost se věnuje snižování rizik a zajištění toho, aby spravovaná aktiva byla dostatečně likvidní a převoditelná při zohlednění závazků, k nimž Záruční fond přistoupí.

7.5   MĚNOVÉ RIZIKO

Většina finančních aktiv a závazků je vedena v eurech a finanční pozice ani peněžní toky Společenství nejsou vystavena vlivům výkyvů devizových kurzů.

Společenství však vykazují úvěry poskytované z finančního nástroje Euratom a denominované v cizí měně (USD), jež jsou financovány výpůjčkami v USD v ekvivalentní výši (operace „back-to-back“). K rozvahovému dni nebyla finanční pozice Společenství ani peněžní toky v Euratomu vystaveny čistým vlivům výkyvů devizových kurzů.

7.6   ÚROKOVÉ RIZIKO

V důsledku charakteru svých úvěrových a výpůjčních operací vykazují Společenství významná úročená aktiva a závazky.

MFA a Euratom:

Výpůjčky s variabilní sazbou vystavují Společenství úrokovému riziku peněžních toků. Připadá na ně přibližně 93 % z celkového objemu výpůjček. Úrokové riziko plynoucí z výpůjček je však kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace „back-to-back“). K rozvahovému dni vykazují Společenství úvěry (vyjádřené v nominálních částkách) s variabilní sazbou ve výši 1,05 miliardy EUR (2007: 1,18 miliardy EUR), přičemž každých šest měsíců dochází k jejich přecenění. Společenství dále v roce 2008 vykazují úvěry (vyjádřené v nominálních částkách) s pevnou sazbou ve výši 85 milionů EUR (2007: 85 milionů EUR) a konečnou dobou splatnosti nad 5 let.

Úvěry na podporu platební bilance (BOP)

Společenství dále v roce 2008 vykazují úvěr s pevnou sazbou (vyjádřený v nominální výši) v rámci finančního nástroje BOP. Tento úvěr činí 2 miliardy EUR (2007: 0 milionů EUR) a jeho konečná doba splatnosti je kratší než 5 let.

Záruční fond:

Komise a EIB se shodly, že v současnosti neexistuje žádné významné riziko, a proto nejsou prováděny zajišťovací operace (hedging). Jelikož jsou transakce a operace denominovány pouze v eurech, není zapotřebí jiného zajištění. V následující tabulce je podrobně uvedeno členění aktiv v držení Záručního fondu k 31. prosinci 2008 a2007 (tržní hodnota bez naběhlých úroků):

mil. EUR
Segmenty	Investice s pevnou sazbou						Cenné papíry s variabilní sazbou		Celkem
	do 3 měsíců		3 měsíce až 1 rok		1 až 10 let
	2008	2007	2008	2007	2008	2007	2008	2007	2008	2007
Běžné účty	1	1	0	0	0	0	0	0	1	1
Krátkodobé vklady a peněžní ekvivalenty	203	247	0	0	0	0	0	0	203	247
Realizovatelná aktiva	15	25	59	84	746	703	48	71	868	883
Celkem	219	273	59	84	746	703	48	71	1 072	1 131
Procentní podíl	20 %	24 %	6 %	7 %	70 %	63 %	4 %	6 %	100 %	100 %

Efektivní úroková míra používaná v případě peněz a peněžních ekvivalentů (termínových vkladů) se k 31. prosinci 2008 pohybovala v rozpětí 3,10 % až 5,15 %. Efektivní úroková míra používaná v případě portfolia realizovatelných cenných papírů se pohybovala mezi 2,94 % a 5,52 %.

7.7   ÚVĚROVÉ RIZIKO

Společenství podstupují úvěrové riziko, tzn. nebezpečí, že protistrana nebude schopna uhradit v plném rozsahu splatnou dlužnou částku. Úvěrové riziko je řízeno především prostřednictvím státních záruk v případě úvěrů Euratomu, a poté prostřednictvím Záručního fondu. Záruční fond pro vnější vztahy byl zřízen v roce 1994 k zajištění rizika neplnění spojeného s výpůjčkami, z nichž jsou financovány úvěry nečlenským státům Evropské unie. Úvěrové riziko je ve všech případech řízeno možností čerpat z rozpočtu EU v případě, že by dlužník nebyl schopen uhradit splatné dlužné částky v plném rozsahu. Za tímto účelem jsou Společenství oprávněna vyzvat všechny členské státy, aby zajistily splnění právního závazku Společenství vůči jejich věřitelům.

MFA a Euratom:

Největší koncentrace úvěrového rizika, jemuž je Společenství vystaveno, je dána v případě Rumunska, Srbska a Bulharska. Na tyto země připadá přibližně 28 %, 24 %, resp. 22 % z celkového objemu úvěrů. Při pokladních operacích jsou uplatňovány pokyny o výběru protistran. Podle nich může provozní jednotka uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které jsou na „obchodním seznamu povolených bank“ a které mají dostatečné procento likvidních rezerv (tzv. limity protistran).

Úvěry na podporu platební bilance (BOP):

Úvěrové riziko, jemuž je Společenství vystaveno v rámci nástroje BOP, plyne k 31. prosinci 2008 v plném rozsahu z úvěru poskytnutého Maďarské republice.

Záruční fond:

Termínové vklady Záručního fondu – profil protistran

V souladu s dohodou mezi Společenstvími a EIB o řízení Záručního fondu by měly mít veškeré mezibankovní investice krátkodobý rating emitenta nejméně Moody's P-1 nebo ekvivalentní. K 31. prosinci 2008 byly veškeré investice (183 milionů EUR) realizovány s protistranami, jejichž rating dosahoval nejméně Moody's P-1 nebo ekvivalentní (totéž platí pro rok 2007, 248 milionů EUR).

Ostatní peněžní ekvivalenty – profil protistran

Ke dni 31. prosince 2008 vykazoval fond investici do jednoho krátkodobého bezkupónového cenného papíru; veškeré investice (20 milionů EUR) byly realizovány s protistranami s ratingem nejméně Moody's P-1 nebo ekvivalentním.

Realizovatelná aktiva Záručního fondu – profil emitentů

Níže jsou uvedeny profily emitentů a tržní hodnota bez naběhlých úroků k 31. prosinci 2008:

v milionech EUR
Emitent	31.12.2008		31.12.2007
Jiní emitenti Aaa	217	25 %	310	35 %
Nadnárodní Aaa	0	0 %	5	1 %
Vláda/agentury Aaa	339	39 %	196	22 %
Vláda/agentury Aa1	53	6 %	72	8 %
Vláda/agentury Aa2	136	16 %	0	0 %
Vláda/agentury Aa3	0	0 %	81	9 %
Vláda/agentury A1	82	9 %	73	8 %
Vláda/agentury A2	32	4 %	132	15 %
Vláda/agentury A3	9	1 %	4	1 %
Vláda/agentury Baa1	0	0 %	10	1 %
Vláda/agentury NR	0	0 %	0	0 %
Celkem	868	100 %	883	100 %

Veškeré cenné papíry v portfoliu splňují požadavky revidovaných pokynů pro jejich správu a plní následující kritéria:

—	cenné papíry vydané členskými státy: rating nejméně Baa3,

—	cenné papíry vydané nadnárodním emitentem, jinými státy či akciovou společností: rating nejméně Aa2,

—	kryté dluhopisy: rating Aaa,

—	cenné papíry vydané bankami a podniky: rating nejméně Aa2.

7.8   REÁLNÁ HODNOTA

Reálná hodnota úvěrů a výpůjček poskytovaných v rámci MFA, BOP a Euratomu je odhadována za pomoci modelu diskontovaných peněžních toků. Podle tohoto modelu se předpokládané budoucí peněžní toky diskontují za použití výnosových křivek AAA dluhopisů s vhodným zbytkovým obdobím do splatnosti. Předpokládá se, že se odhadovaná reálná hodnota úvěrů s plovoucí sazbou blíží jejich účetní hodnotě, jelikož každých šest měsíců dochází k přecenění podle tržních úrokových sazeb.

K rozvahovému dni činila odhadovaná reálná hodnota úvěrů a výpůjček s pevnou úrokovou sazbou 2 118 milionů EUR (2007: 90 milionů EUR), resp. 2 118 milionů EUR (2007: 89 milionů EUR). Příslušná účetní hodnota činila 2 091 milionů EUR (2007: 87 milionů EUR), resp. 2 091 milionů EUR (2007: 87 milionů EUR).

7.9   LIKVIDNÍ POZICE

Níže uvedená tabulka obsahuje analýzu aktiv a pasiv Záručního fondu v členění podle splatnosti, jež je počítána jako období zbývající od rozvahového dne do smluvního termínu splatnosti. Při analýze bylo k termínům splatnosti přihlíženo s maximální opatrností. V případě pasiv jsou proto uváděny nejbližší možné termíny splacení, zatímco u aktiv nejzazší možné termíny splacení. Aktiva a pasiva bez smluvního termínu splatnosti jsou zařazena do kategorie „splatnost neurčena“.

v milionech EUR
Splatnost	Méně než 3 měsíce	3 měsíce až 1 rok	1 až 10 let	Splatnost neurčena	Celkem
Aktiva v eurech:
Běžné účty	1	0	0	0	1
Krátkodobé vklady	203	0	0	0	203
Z toho: naběhlé úroky	1	0	0	0	1
Realizovatelná aktiva	21	82	784	0	887
Z toho: naběhlé úroky	6	13	0	0	19
Celkem	225	82	784	0	1 091
Pasiva v eurech:
Vlastní kapitál	0	0	0	1 090	1 090
Splatné závazky	1	0	0	0	1
Celkem	1	0	0	1 090	1 091
Čistá likvidní pozice k 31.12. 2008	224	82	784	(1 090)	0
Kumulovaná likvidní pozice k 31.12.2008	224	306	1 090	0

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELI (V LIKVIDACI)

Následující údaje se týkají úvěrových, výpůjčních a pokladních operací, jež provádějí Evropská společenství prostřednictvím Evropského společenství uhlí a oceli (v likvidaci). Další údaje jsou uvedeny v závěrce ESUO v likvidaci.

7.10   POSTUPY V OBLASTI ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVÁNÍ (HEDGING)

Evropská komise řídí likvidaci závazků ESUO. Pro ESUO v likvidaci se nepředpokládají žádné nové úvěry ani financování v odpovídajícím objemu. Nové výpůjčky ESUO se omezují na refinancování s cílem snížit finanční náklady. Pokud jde o pokladní operace, jsou uplatňovány zásady opatrného hospodaření s cílem minimalizovat provozní riziko, riziko protistrany a tržní riziko.

7.11   TRŽNÍ RIZIKO

ESUO v likvidaci je vystaveno kurzovému riziku vyplývajícímu z měnové angažovanosti vůči britské libře. Pozice aktiv a pasiv v britských librách je tvořena zejména nekótovanými dluhovými cennými papíry v hodnotě rovnající se 157 milionům EUR, jež emitovala Evropská investiční banka v postavení náhradníka za neplnícího dlužníka (viz vysvětlivka 2.4.2). ESUO v likvidaci je vystaveno cenovému riziku dluhových cenných papírů, neboť investice jsou v rozvaze klasifikovány jako realizovatelné.

7.12   ÚROKOVÉ RIZIKO

V důsledku povahy své činnosti je ESUO v likvidaci vystaveno účinku výkyvů převládajících tržních úrokových sazeb na jeho úrokové riziko reálné hodnoty i úrokové riziko peněžních toků. Úrokové riziko plynoucí z výpůjček je obecně kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace „back-to-back“). Dluhové cenné papíry s variabilní sazbou vystavují ESUO v likvidaci úrokovému riziku peněžních toků, zatímco dluhové cenné papíry s pevnou sazbou jej vystavují úrokovému riziku reálné hodnoty. K rozvahovému dni tvoří dluhopisy s pevnou sazbou přibližně 97 % investičního portfolia (2007: 94 %).

7.13   ÚVĚROVÉ RIZIKO

ESUO v likvidaci je vystaveno riziku, že protistrana nebude schopna uhradit splatnou dlužnou částku v plné výši. Provozní jednotka je oprávněna uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které jsou na „obchodním seznamu povolených bank“ a které mají dostatečné procento likvidních rezerv (tzv. limity protistran). Úvěrové riziko je řízeno prostřednictvím pravidelných analýz schopnosti dlužníků splácet jistinu a úroky. Řízení úvěrového rizika dále slouží kolaterály (zajištění) a záruky poskytované státy, podniky či jednotlivci. Zárukami od některého členského státu či od jiného rovnocenného subjektu (veřejných institucí nebo oborových seskupení z veřejného sektoru v členských státech) je zajištěno celkem 73 % z celkové nesplacené částky. Celkem 20 % nesplacených úvěrů bylo poskytnuto bankám nebo na ně banky poskytly záruky.

7.14   RIZIKO LIKVIDITY

Riziko likvidity, které vyplývá z výpůjček, je obecně kompenzováno úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace „back-to-back“).

Co se týče správy aktiv a pasiv ESUO v likvidaci, Komise řídí požadavky na likviditu na základě prognóz čerpání v 11letém horizontu, jež získává z konzultací svých příslušných útvarů.

7.15   REÁLNÁ HODNOTA

Reálná hodnota úvěrů a výpůjček je odhadována za pomoci modelu diskontovaných peněžních toků. Reálná hodnota, v níž jsou vykazovány realizovatelné cenné papíry, odpovídá tržní ceně zvýšené o naběhlé úroky. Žádné finanční nástroje nejsou oceňovány v reálné hodnotě pomocí metody oceňování, která nepřihlíží ke zjistitelným tržním cenám či sazbám. U pohledávek a závazků z obchodního styku se předpokládá, že se jejich reálná hodnota blíží jejich nominální hodnotě snížené o opravnou položku, resp. nominální hodnotě. Reálná hodnota peněz a peněžních ekvivalentů včetně prostředků na běžných účtech a krátkodobých vkladech (s termínem do tří měsíců) odpovídá jejich účetní hodnotě.

8.   ZVEŘEJNĚNÍ SPŘÍZENÝCH STRAN

Za účelem poskytnutí informací o členech vrcholového vedení Evropských společenství jsou zde tyto osoby uvedeny v pěti kategoriích:

kategorie 1	:	předseda Komise a předseda Soudního dvora,
kategorie 2	:	generální tajemník Rady a místopředsedové Komise,
kategorie 3	:	členové Komise, soudci a generální advokáti Soudního dvora, předseda a členové Soudu prvního stupně, předseda a členové Evropského soudu pro veřejnou službu, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů,
kategorie 4	:	předseda a členové Účetního dvora,
kategorie 5	:	nejvýše postavení úředníci orgánů a agentur.

FINANČNÍ NÁROKY ČLENŮ VRCHOLOVÉHO VEDENÍ

EUR
Nárok (na zaměstnance)	Kategorie 1	Kategorie 2	Kategorie 3	Kategorie 4	Kategorie 5
Základní plat (měsíční)	24 422,79	22 122,10	17 697,68 – 19 909,88	19 113,50 – 20 352,33	11 253,14 – 17 697,68
Příplatek za vzdálenost od místa trvalého pobytu/za práci v zahraničí	15 %	15 %	15 %	15 %	16 %
Rodinné přídavky:
Příplatek na domácnost (% z platu)	2 % + 164,27	2 % + 164,27	2 % + 164,27	2 % + 164,27	2 % + 164,27
Příspěvek na vyživované dítě	358,96	358,96	358,96	358,96	358,96
Příplatek na předškolní vzdělávání	87,69	87,69	87,69	87,69	87,69
Příplatek na vzdělání nebo	243,55	243,55	243,55	243,55	243,55
příplatek na vzdělání mimo místa pracoviště	487,10	487,10	487,10	487,10	487,10
Příplatek pro předsedajícího soudce	N/A	N/A	500 – 810,74	N/A	N/A
Příspěvek na reprezentaci	1 418,07	0 – 911,38	500 – 607,71	N/A	N/A
Roční cestovní náklady	N/A	N/A	N/A	N/A	Ano
Přeložení do členského státu:
Příspěvek na vzdělání (7)	Ano	Ano	Ano	Ano	Ano
% z platu (7)	5 %	5 %	5 %	5 %	5 %
% z platu bez ok	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %
Výdaje na reprezentaci	propláceny	propláceny	propláceny	N/A	N/A
Při nástupu do úřadu:
Výdaje za zařízení	48 845,58	44 244,20	35 395,36 – 39 819,76	38 227,00 – 40 704,66	propláceny
Cestovní výlohy rodiny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Výlohy na stěhování	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Při odchodu z úřadu:
Výlohy na přesídlení	24 422,79	22 122,10	17 697,68 – 19 909,88	19 113,50 – 20 352,33	propláceny
Cestovní výlohy rodiny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Výlohy na stěhování	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny	propláceny
Přechod (% z platu) (8)	40 % – 65 %	40 % – 65 %	40 % – 65 %	40 % – 65 %	N/A
Nemocenské pojištění	hrazeno	hrazeno	hrazeno	hrazeno	nepovinné
Důchod (% z hrubého platu)	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %	max. 70 %
Srážky:
Daň Společenství	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %	8 % – 45 %
Nemocenské pojištění (% z platu)	1,8 %	1,8 %	1,8 %	1,8 %	1,8 %
Zvláštní odvody z platu	4,21 %	4,21 %	4,21 %	4,21 %	4,21 %
Srážka na důchod	N/A	N/A	N/A	N/A	10,9 %
Počet osob k 31.12.2008	2	6	92	27	81

9.   UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Ke dni schválení účetní závěrky se účetní Komise nedozvěděl o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani mu takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny za pomoci nejaktuálnějších dostupných údajů, jež jsou součástí výše uvedených informací.

10.   KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

A.   OVLÁDANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

1.   Orgány a poradní orgány

Výbor regionů

Rada Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie

Evropská komise

Evropský účetní dvůr

Evropský inspektor ochrany údajů

Evropský hospodářský a sociální výbor

Evropský veřejný ochránce práv

Evropský parlament

2.   Agentury Společenství

Evropská agentura pro obnovu (9)

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Evropská agentura pro bezpečnost letectví

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

Evropská agentura pro životní prostředí

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Evropská agentura pro námořní bezpečnost

Evropská agentura pro léčivé přípravky

Evropská agentura pro chemické látky (10)

Fusion for Energy (Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy) (10)

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Agentura Evropské unie pro základní práva

Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací

Evropská nadace odborného vzdělávání

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie

Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie

Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Evropská agentura pro železnice

Odrůdový úřad Společenství

Úřad Společenství pro kontrolu rybolovu

3.   Výkonné agentury

Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele

Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť (10)

4.   Další ovládané účetní jednotky

Evropské společenství uhlí a oceli (v likvidaci)

Eurojust (11)

Evropská policejní akademie (CEPOL) (11)

B.   SPOLEČNÉ PODNIKY

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy (ITER) (majetkový podíl/hlasovací práva: 48,5 %)

Společný podnik Galileo v likvidaci (majetkový podíl/hlasovací práva: 91,6 %/49,3 %)

Společný podnik SESAR (majetkový podíl: 91,73 % /hlasovací práva: 65 %)

C.   PŘIDRUŽENÉ SUBJEKTY

Evropský investiční fond (majetkový podíl/hlasovací práva: 27,43 %)

11.   NEKONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

Společenství sice spravují aktiva níže uvedených účetních jednotek, tyto účetní jednotky však nesplňují požadavky na konsolidaci, a tudíž nebyly zahrnuty do účetní závěrky Evropských společenství.

11.1   EVROPSKÝ ROZVOJOVÝ FOND (ERF)

Evropský rozvojový fond (ERF) je hlavním nástrojem k poskytování pomoci Společenství na rozvojovou spolupráci ve státech africké, karibské a tichomořské oblasti (AKT) a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Jeho zřízení upravuje Římská smlouva z roku 1957 s cílem poskytovat technickou a finanční pomoc, a to původně africkým zemím, jež byly v té době stále kolonizovány a s nimiž měly některé členské státy historické vazby.

Každý fond se uzavírá na dobu zhruba pěti let. 9. ERF ukončil svoji činnost dne 1. července 2008, kdy vstoupil v platnost 10. ERF.

ERF není financován z rozpočtu Společenství, nýbrž přímo z dojednaných příspěvků členských států. Výše příspěvku konkrétního členského státu závisí částečně na HNP tohoto státu a částečně na jeho historických vazbách s dotčenými státy AKT a ZZÚ. Prostředky ERF spravují Komise a EIB.

ERF se řídí vlastním finančním nařízením (Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1), které předpokládá předkládání jeho vlastní účetní závěrky mimo rámec účetní závěrky Společenství. Evropské rozvojové fondy podléhají vnější kontrole Účetního dvora a Parlamentu. Pro informativní účely je níže uvedena rozvaha a výsledovka 8., 9. a 10. ERF:

Rozvaha – 8., 9. a 10. ERF

v milionech EUR
	31.12.2008	31.12.2007
Krátkodobá aktiva:
Pohledávky	17	8
Čisté předběžné financování	918	957
Ostatní krátkodobá aktiva	(6)	(3)
Peníze a peněžní ekvivalenty	290	388
Aktiva celkem	1 219	1 350
Krátkodobé závazky:
Splatné závazky	(702)	(704)
Pasiva celkem	(702)	(704)
Čistá aktiva	517	646
Fondy a rezervy
Splacený kapitál	17 079	25 019
Hospodářský výsledek za rok	(3 030)	(3 256)
Hospodářské výsledky převedené z minulých let	(15 784)	(22 411)
Ostatní rezervní fondy	2 252	1 294
Čistá aktiva	517	646

Výsledovka – 8., 9. a 10. ERF

v milionech EUR
	2008	2007
Výnosy celkem	23	0
Provozní náklady
Provozní náklady
Programovatelná podpora	416	638
Makroekonomická podpora	344	427
Odvětvová politika	1 387	1 149
Projekty uvnitř AKT	517	382
Dotace na úroky	2	1
Pomoc při mimořádných událostech	188	155
Pomoc uprchlíkům	6	(6)
Rizikový kapitál	17	58
STABEX	25	98
Sysmin	5	32
Ostatní programy pomoci z předcházejících ERF	19	5
Strukturální úpravy	0	(6)
Snížení dluhu	(1)	180
Zúčtování příjmů z vývozu	42	84
Institucionální podpora	35	30
Fond pro Kongo	2	17
Provozní náklady celkem:	3 004	3 244
Správní a finanční náklady	58	31
Přebytek/(Schodek) z provozní činnosti	(3 039)	(3 275)
Neprovozní činnosti
Finanční výnosy	13	19
Ztráta ze znehodnocení pohledávek	(4)	0
Přebytek/(Schodek) z neprovozní činnosti	9	19
Hospodářský výsledek za rok	(3 030)	(3 256)

11.2   SYSTÉM NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Jedná se o systém, z nějž je zaměstnancům různých subjektů Evropských společenství poskytováno zdravotní pojištění. Prostředky systému jsou jeho majetkem a Evropská společenství nad nimi nemají žádnou pravomoc, přestože je správa jeho finančních aktiv svěřena Komisi. Systém je financován z příspěvků jeho členů (zaměstnanců) a zaměstnavatelů (orgánů/agentur/subjektů.) Případný přebytek zůstává v systému.

Systém je tvořen čtyřmi samostatnými subjekty – hlavní systém je určen zaměstnancům orgánů a agentur Evropských společenství a tři menší slouží zaměstnancům Evropské univerzity ve Florencii, evropských škol a zaměstnancům pracujícím mimo území ES, například v delegacích EU. K 31. prosinci 2008 činila celková aktiva systému 288 milionů EUR (2007: 287 milionů EUR).

ČÁST II

KONSOLIDOVANÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

OBSAH

A.	Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu:

1.	Výsledek plnění rozpočtu

2.	Srovnání rozpočtových a skutečných částek

Příjmy:

3.	Konsolidované shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu

Výdaje:

4.	Členění a změny prostředků na závazky a prostředků na platby podle okruhů finančního rámce

5.	Vynakládání prostředků na závazky podle okruhů finančního rámce

6.	Vynakládání prostředků na platby podle okruhů finančního rámce

7.	Změna stavu dosud nevyužitých závazků podle okruhů finančního rámce

8.	Členění dosud nevyužitých závazků podle roku původu a okruhů finančního rámce

9.	Členění a změny prostředků na závazky a prostředků na platby podle oblastí politik

10.	Vynakládání prostředků na závazky podle oblastí politik

11.	Vynakládání prostředků na platby podle oblastí politik

12.	Změna stavu dosud nevyužitých závazků podle oblastí politik

13.	Členění dosud nevyužitých závazků podle roku původu a oblastí politik

Orgány:

14.	Konsolidované shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu podle orgánů

15.	Vynakládání prostředků na závazky a prostředků na platby podle orgánů

Agentury:

16.	Příjmy agentur: rozpočtová prognóza, nároky a došlé částky

17.	Prostředky na platby a na závazky podle agentur

18.	Výsledek plnění rozpočtu včetně agentur

B.	Vysvětlivky ke konsolidovaným zprávám o plnění rozpočtu

1.	Rozpočtové zásady, struktura a prostředky

2.	Vysvětlení ke zprávám o plnění rozpočtu

ODDÍL A: KONSOLIDOVANÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU (12)

VÝSLEDKY PLNĚNÍ ROZPOČTU

1.   VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU NA ROK 2008

v milionech EUR
	ESVO - EHP	Evropská společenství	Celkem 2008	Celkem 2007
Příjmy za rozpočtový rok	199	121 385	121 584	117 563
Platby z prostředků na běžný rok	(184)	(115 366)	(115 550)	(113 028)
Prostředky na platby přenesené do roku n+1	0	(3 912)	(3 912)	(3 114)
Prostředky ESVO přenesené z roku n-1	(2)	0	(2)	(2)
Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z roku n-1	1	187	188	246
Kurzové rozdíly za rok	0	(498)	(498)	(123)
Výsledek plnění rozpočtu	14	1 796	1 810	1 542

Rozpočtový přebytek Evropských společenství je v následujícím roce vracen členským státům formou snížení jejich příspěvků splatných v tomto následujícím roce.

2.   SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK

PŘÍJMY

v milionech EUR
Hlava		Původní rozpočet	Konečný rozpočet	Zjištěné nároky	Příjmy	Rozdíl mezi konečným a skutečným stavem	Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
		1	2	3	4	5=2-4	6=4/2	7=3-4
1.	Vlastní zdroje	118 922	108 323	110 008	108 649	– 326	100,30 %	1 358
3.	Přebytky, salda a opravy	126	4 160	4 174	4 174	–14	100,34 %	0
4.	Příjmy od osob pracujících v orgánech a jiných institucích Společenství	1 029	1 029	984	977	52	94,96 %	7
5.	Příjmy ze správní činnosti orgánů	81	81	443	353	– 272	435,29 %	90
6.	Příspěvky a vrácení v rámci dohod a programů Společenství	10	356	5 967	5 564	–5 208	1 562,84 %	403
7.	Úroky z prodlení a pokuty	123	1 766	11 733	1 794	–28	101,61 %	9 938
8.	Výpůjční a úvěrové operace	26	26	61	34	–8	130,07 %	27
9.	Různé příjmy	30	30	71	39	–9	129,19 %	32
Celkem		120 347	115 771	133 441	121 584	–5 813	105,02 %	11 856

VÝDAJE – PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

v milionech EUR
Okruh finančního rámce		Původní rozpočet	Konečný rozpočet (13)	Provedené platby	Rozdíl mezi konečným a skutečným stavem	%	Přenesené prostředky 2009	Prostředky pozbývající platnosti
		1	2	3	4=2-3	5=3/2	6	7=2-3-6
1.	Udržitelný růst	50 324	47 743	45 611	2 132	95,53 %	1 431	701
2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	53 177	59 431	54 813	4 619	92,23 %	4 361	258
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 241	1 533	1 311	223	85,48 %	91	131
4.	EU jako globální hráč	8 113	8 252	7 311	941	88,60 %	527	414
5.	Správní náklady	7 284	8 494	7 292	1 201	85,86 %	922	279
6.	Náhrady/vyrovnávací platby	207	207	207	0	100,00 %	0	0
Celkem		120 347	125 660	116 545	9 115	92,75 %	7 333	1 782

VÝDAJE – PODLE OBLASTÍ POLITIK

v milionech EUR
Oblast politiky		Původní rozpočet	Konečný rozpočet (14)	Provedené platby	Rozdíl mezi konečným a skutečným stavem	%	Přenesené prostředky	Prostředky pozbývající platnosti
		1	2	3	4=2-3	5=3/2	6	7=2-3-6
01	Hospodářské a finanční věci	414	358	286	72	79,85 %	18	55
02	Podniky	533	603	477	126	79,14 %	64	61
03	Hospodářská soutěž	79	104	87	16	84,45 %	14	2
04	Zaměstnanost a sociální věci	11 137	9 415	9 092	323	96,57 %	26	297
05	Zemědělství a rozvoj venkova	52 459	58 508	53 803	4 705	91,96 %	4 500	205
06	Energie a doprava	1 910	2 169	1 785	384	82,29 %	127	257
07	Životní prostředí	298	319	264	55	82,67 %	26	30
08	Výzkum	4 112	5 146	4 439	708	86,24 %	686	22
09	Informační společnost a sdělovací prostředky	1 549	1 890	1 708	181	90,41 %	171	11
10	Přímý výzkum	372	672	389	282	57,98 %	269	13
11	Rybolov a námořní záležitosti	846	932	879	53	94,35 %	8	44
12	Vnitřní trh	61	69	58	11	84,35 %	8	3
13	Regionální politika	30 655	27 891	27 674	217	99,22 %	195	22
14	Daně a cla	108	121	105	16	87,01 %	10	5
15	Vzdělávání a kultura	1 345	1 555	1 378	177	88,62 %	147	30
16	Komunikace	197	224	186	38	83,23 %	18	19
17	Ochrana zdraví a spotřebitele	501	604	515	89	85,32 %	38	50
18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva	589	550	445	105	80,88 %	20	85
19	Vnější vztahy	3 338	3 604	3 449	155	95,71 %	72	83
20	Obchod	77	85	75	10	88,35 %	7	3
21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	1 179	1 401	1 229	172	87,74 %	119	53
22	Rozšíření	1 832	1 642	1 555	88	94,65 %	58	30
23	Humanitární pomoc	773	904	895	9	99,06 %	7	2
24	Boj proti podvodům	70	76	63	13	82,42 %	6	8
25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství	178	201	177	24	88,05 %	21	3
26	Administrativa Komise	972	1 182	971	211	82,17 %	171	40
27	Rozpočet	275	284	263	20	92,84 %	12	9
28	Audit	10	12	10	1	89,25 %	1	0
29	Statistika	107	130	110	21	84,07 %	15	6
30	Důchody	1 087	1 081	1 049	31	97,13 %	0	31
31	Jazykové služby	368	462	410	52	88,75 %	47	5
40	Rezervy	239	171	0	171	0,00 %	0	171
90	Ostatní orgány	2 674	3 298	2 717	581	82,38 %	453	128
Celkem		120 347	125 660	116 545	9 115	92,75 %	7 333	1 782

3.   SHRNUTÍ PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU NA ROK 2008

v milionech EUR
Hlava		Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Příjmy			Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
		počáteční stav	konečný stav	v běžném roce	přenesené	celkem	z nároků v běžném roce	z přenesených nároků	celkem
1.	Vlastní zdroje	118 922	108 323	108 593	1 415	110 008	107 313	1 336	108 649	100,30 %	1 358
3.	Přebytky, salda a opravy	126	4 160	4 175	0	4 174	4 174	0	4 174	100,34 %	0
4.	Příjmy od osob pracujících v orgánech a jiných institucích Společenství	1 029	1 029	975	9	984	970	7	977	94,96 %	7
5.	Příjmy ze správní činnosti orgánů	81	81	359	83	443	330	23	353	435,29 %	90
6.	Příspěvky a vrácení v rámci dohod a programů Společenství	10	356	5 760	207	5 967	5 467	96	5 564	1 562,84 %	403
7.	Úroky z prodlení a pokuty	123	1 766	3 284	8 449	11 733	146	1 648	1 794	101,61 %	9 938
8.	Výpůjční a úvěrové operace	26	26	61	0	61	34	0	34	130,07 %	27
9.	Různé příjmy	30	30	30	41	71	26	13	39	129,19 %	32
Celkem		120 347	115 771	123 236	10 205	133 441	118 461	3 124	121 584	105,02 %	11 856

Hlava 1 podrobně: Vlastní zdroje

Kapitola		Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Příjmy			Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
		počáteční stav	konečný stav	v běžném roce	přenesené	celkem	z nároků v běžném roce	z přenesených nároků	celkem
10.	Zemědělské dávky	1 683	1 283	1 237	390	1 628	887	390	1 278	99,59 %	350
11.	Dávky z cukru	633	708	708	28	736	680	28	708	100,01 %	28
12.	Cla	16 432	14 946	15 289	989	16 278	14 380	918	15 297	102,35 %	980
13.	DPH	19 096	18 097	17 964	2	17 966	17 966	0	17 966	99,28 %	0
14.	HND	81 078	73 290	73 008	7	73 015	73 015	0	73 015	99,62 %	0
15.	Oprava rozpočtových nevyvážeností	0	0	387	–2	385	385	0	385		0
Celkem		118 922	108 323	108 593	1 415	110 008	107 313	1 336	108 649	100,30 %	1 358

Hlava 3 podrobně: Disponibilní přebytky

Kapitola		Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Příjmy			Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
		počáteční stav	konečný stav	v běžném roce	přenesené	celkem	z nároků v běžném roce	z přenesených nároků	celkem
30.	Přebytek z předchozího roku	126	1 655	1 655	0	1 655	1 655	0	1 655	100,00 %	0
31.	Přebytek z DPH	0	1 043	1 042	0	1 041	1 041	0	1 041	99,88 %	0
32.	Přebytek z HND	0	1 463	1 462	0	1 462	1 462	0	1 462	99,97 %	0
34.	Oprava z důvodu neúčasti na politice spravedlnosti a vnitřních věcí	0	0	1	0	1	1	0	1		0
35.	Oprava pro Spojené království	0	0	15	0	15	15	0	15		0
Celkem		126	4 160	4 175	0	4 174	4 174	0	4 174	100,34 %	0

4.   ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PLATBY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

v milionech EUR
Okruh finančního rámce		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
		přijaté prostředky	změny (převody a OR)	přenesené	účelově vázané příjmy	celkem dodatečné	celkem schválené	přijaté prostředky	změny (převody a OR)	přenesené	účelově vázané příjmy	celkem dodatečné	celkem schválené
		1	2	3	4	5=3+4	6=1+2+5	7	8	9	10	11=9+10	12=7+8+11
1.	Udržitelný růst	57 964	378	133	1 405	1 537	59 879	50 324	–4 571	183	1 807	1 990	47 743
2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	55 041	524	1 363	6 110	7 473	63 038	53 177	130	47	6 077	6 124	59 431
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 343	283	2	95	96	1 722	1 241	81	93	118	211	1 533
4.	EU jako globální hráč	7 311	240	102	320	422	7 973	8 113	– 212	83	268	351	8 252
5.	Správní náklady	7 284	–5	119	397	516	7 795	7 284	–3	786	426	1 212	8 494
6.	Náhrady/vyrovnávací platby	207	0	0	0	0	207	207	0	0	0	0	207
Total		129 150	1 420	1 719	8 326	10 045	140 615	120 347	–4 575	1 193	8 696	9 889	125 660

5.   VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

v milionech EUR
Okruh finančního rámce		Schválené prostředky na závazky	Závazky přijaté					Prostředky přenesené do roku 2009				Prostředky pozbývající platnosti
			z prostředků daného roku	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	celkem	%	účelově vázané příjmy	přenesené na základě rozhodnutí	celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy (ESVO)	celkem	%
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10=9/1	11	12	13	14=11+12+13	15=14/1
1.	Udržitelný růst	59 879	57 779	133	603	58 514	97,72 %	801	19	820	1,37 %	544	0	1	545	0,91 %
2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	63 038	55 405	1 363	2 539	59 307	94,08 %	3 571	0	3 571	5,67 %	160	0	0	160	0,25 %
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 722	1 520	2	44	1 565	90,90 %	51	83	133	7,74 %	23	0	0	23	1,36 %
4.	EU jako globální hráč	7 973	7 255	102	155	7 513	94,23 %	165	271	435	5,46 %	25	0	0	25	0,32 %
5.	Správní náklady	7 795	7 096	119	212	7 427	95,27 %	183	8	191	2,45 %	175	0	3	177	2,28 %
6.	Náhrady/vyrovnávací platby	207	207	0	0	207	100,00 %	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %
Celkem		140 615	129 261	1 719	3 552	134 533	95,67 %	4 770	381	5 151	3,66 %	927	0	3	931	0,66 %

6.   VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

v milionech EUR
Okruh finančního rámce		Schválené prostředky na platby	Platby provedené					Prostředky přenesené do roku 2009					Prostředky pozbývající platnosti
			z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	celkem	%	automaticky	na základě rozhodnutí	účelově vázané příjmy	celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy (ESVO)	celkem	%
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11=10/1	12	13	14	15=12+ 13+14	16=15/1
1.	Udržitelný růst	47 743	44 912	147	553	45 611	95,53 %	148	33	1 250	1 431	3,00 %	661	36	4	701	1,47 %
2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	59 431	52 230	37	2 546	54 813	92,23 %	45	784	3 532	4 361	7,34 %	248	10	0	258	0,43 %
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 533	1 203	59	49	1 311	85,48 %	9	13	69	91	5,96 %	97	34	1	131	8,56 %
4.	EU jako globální hráč	8 252	7 125	65	120	7 311	88,60 %	55	325	147	527	6,39 %	396	18	0	414	5,01 %
5.	Správní náklady	8 494	6 399	686	207	7 292	85,86 %	694	12	217	922	10,86 %	176	100	3	279	3,28 %
6.	Náhrady/vyrovnávací platby	207	207	0	0	207	100,00 %	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %
Celkem		125 660	112 075	995	3 475	116 545	92,75 %	951	1 168	5 214	7 333	5,84 %	1 577	198	7	1 782	1,42 %

7.   ZMĚNA STAVU NEVYUŽITÝCH ZÁVAZKŮ PODLE OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

v milionech EUR
		Dosud nevyužité závazky ke konci předchozího roku				Závazky za daný rok
Okruh finančního rámce		závazky přenesené z předchozího roku	zrušené/přehodnocené závazky	platby	závazky dosud nevyužité ke konci roku	závazky přijaté v průběhu roku	platby	zrušení závazků, které nelze přenést	závazky dosud nevyužité ke konci roku	celkové dosud nevyužité závazky ke konci roku
1.	Udržitelný růst	107 519	– 614	–41 378	65 526	58 514	–4 233	–6	54 275	119 802
2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	9 905	– 274	–5 650	3 982	59 307	–49 163	0	10 144	14 125
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 353	–77	– 477	800	1 565	– 834	0	732	1 531
4.	EU jako globální hráč	19 250	– 610	–5 636	13 003	7 513	–1 675	–2	5 836	18 840
5.	Správní náklady	713	–99	– 583	31	7 427	–6 709	–1	717	747
6.	Náhrady/vyrovnávací platby	0	0	0	0	207	– 207	0	0	0
Celkem		138 740	–1 674	–53 724	83 342	134 533	–62 820	–9	71 704	155 045

8.   ČLENĚNÍ DOSUD NEVYUŽITÝCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU ZÁVAZKU A OKRUHŮ FINANČNÍHO RÁMCE

v milionech EUR
Okruh finančního rámce		< 2002	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	Celkem
1.	Udržitelný růst	666	527	1 045	2 113	5 461	25 078	30 637	54 275	119 802
2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	95	36	41	65	205	2 545	995	10 144	14 125
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	10	12	23	61	92	167	435	732	1 531
4.	EU jako globální hráč	933	579	735	1 148	2 022	4 033	3 553	5 836	18 840
5.	Správní náklady	1	0	0	0	0	0	30	717	748
Celkem		1 705	1 155	1 843	3 386	7 780	31 823	35 650	71 704	155 045

9.   ČLENĚNÍ A ZMĚNY PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PLATBY PODLE OBLASTÍ POLITIK

v milionech EUR
Oblast politiky		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
		Schválené prostředky	Změny (převody/OR)	Přenesené	Účelově vázané příjmy	Celkem dodatečné	Celkem schválené	Přijaté prostředky	Změny (převod/OR)	Přenesené	Účelově vázané příjmy	Celkem dodatečné	Celkem schválené
		1	2	3	4	5=3+4	6=1+2+5	7	8	9	10	11=9+10	12=7+8+11
01	Hospodářské a finanční věci	396	– 127	0	15	15	284	414	–77	5	15	20	358
02	Podniky	599	–3	0	63	63	659	533	–22	19	72	91	603
03	Hospodářská soutěž	78	14	0	3	3	96	79	14	7	3	11	104
04	Zaměstnanost a sociální věci	11 485	– 452	15	13	28	11 062	11 137	–1 753	19	12	31	9 415
05	Zemědělství a rozvoj venkova	53 703	369	1 409	6 089	7 498	61 570	52 459	–75	61	6 062	6 123	58 508
06	Energie a doprava	2 806	0	0	88	88	2 894	1 910	56	67	135	202	2 169
07	Životní prostředí	403	0	0	23	23	426	298	–13	16	18	34	319
08	Výzkum	4 045	3	0	599	599	4 647	4 112	104	43	887	930	5 146
09	Informační společnost a sdělovací prostředky	1 494	–1	0	142	142	1 635	1 549	63	14	263	277	1 890
10	Přímý výzkum	361	0	0	347	347	708	372	–10	34	275	309	672
11	Rybolov a námořní záležitosti	991	23	2	4	6	1 021	846	71	9	5	15	932
12	Vnitřní trh	61	0	0	2	2	64	61	0	6	2	8	69
13	Regionální politika	35 987	1 204	134	10	144	37 335	30 655	–2 780	13	3	16	27 891
14	Daně a cla	125	0	0	3	3	128	108	3	6	3	10	121
15	Vzdělávání a kultura	1 335	0	0	213	213	1 548	1 345	–49	17	241	259	1 555
16	Komunikace	207	1	0	4	4	211	197	3	19	4	23	224
17	Ochrana zdraví a spotřebitele	554	130	0	20	20	703	501	50	26	27	53	604
18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva	784	2	2	17	19	805	589	– 146	90	16	106	550
19	Vnější vztahy	3 974	100	2	75	76	4 151	3 338	161	45	60	105	3 604
20	Obchod	78	–1	0	2	2	80	77	0	5	2	8	85
21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	1 317	259	22	161	183	1 759	1 179	39	31	152	183	1 401
22	Rozšíření	1 093	28	14	82	96	1 217	1 832	– 255	11	54	65	1 642
23	Humanitární pomoc	770	180	0	8	8	958	773	116	6	8	14	904
24	Boj proti podvodům	75	0	0	0	0	74	70	1	6	0	6	76
25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství	178	1	0	7	7	186	178	1	15	7	22	201
26	Administrativa Komise	969	–8	0	89	89	1 051	972	–2	120	91	211	1 182
27	Rozpočet	275	–5	0	5	5	275	275	–5	9	5	14	284
28	Audit	10	0	0	0	0	11	10	0	1	0	1	12
29	Statistika	127	–1	0	9	9	135	107	3	7	13	20	130
30	Důchody	1 087	–6	0	0	0	1 081	1 087	–6	0	0	0	1 081
31	Jazykové služby	368	–2	0	68	68	435	368	–2	28	68	96	462
40	Rezervy	739	– 288	0	0	0	452	239	–68	0	0	0	171
90	Ostatní orgány	2 674	0	119	162	281	2 955	2 674	0	434	190	624	3 298
Celkem		129 150	1 420	1 719	8 326	10 045	140 615	120 347	–4 575	1 193	8 696	9 889	125 660

10.   VYNAKLÁDÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE OBLASTÍ POLITIK

v milionech EUR
Oblast politiky		Schválené prostředky na závazky	Závazky přijaté					Prostředky přenesené do roku 2009				Prostředky pozbývající platnosti
			z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy	celkem	%	účelově vázané příjmy	prostředky přenesené n. z. rozhodnutí	celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy (ESVO)	celkem	%
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10=9/1	11	12	13	14=11+12+13	15=14/1
01	Hospodářské a finanční věci	284	265	0	14	279	98,05 %	1	0	1	0,46 %	4	0	0	4	1,49 %
02	Podniky	659	588	0	32	620	94,08 %	31	0	31	4,72 %	8	0	0	8	1,20 %
03	Hospodářská soutěž	96	92	0	2	94	97,78 %	2	0	2	1,60 %	1	0	0	1	0,62 %
04	Zaměstnanost a sociální věci	11 062	11 009	15	5	11 030	99,71 %	7	2	9	0,08 %	22	0	0	23	0,21 %
05	Zemědělství a rozvoj venkova	61 570	53 962	1 409	2 534	57 905	94,05 %	3 555	0	3 555	5,77 %	109	0	0	109	0,18 %
06	Energie a doprava	2 894	2 796	0	34	2 830	97,79 %	54	1	55	1,89 %	9	0	0	9	0,32 %
07	Životní prostředí	426	389	0	5	394	92,58 %	17	0	17	4,10 %	14	0	0	14	3,32 %
08	Výzkum	4 647	4 043	0	313	4 355	93,73 %	287	0	287	6,17 %	5	0	0	5	0,10 %
09	Informační společnost a sdělovací prostředky	1 635	1 489	0	80	1 569	95,96 %	62	0	62	3,82 %	3	0	0	4	0,22 %
10	Přímý výzkum	708	355	0	48	403	56,94 %	299	0	299	42,18 %	6	0	0	6	0,88 %
11	Rybolov a námořní záležitosti	1 021	971	2	1	975	95,46 %	3	0	4	0,35 %	43	0	0	43	4,19 %
12	Vnitřní trh	64	61	0	1	63	98,08 %	1	0	1	1,51 %	0	0	0	0	0,41 %
13	Regionální politika	37 335	37 148	134	9	37 291	99,88 %	1	24	25	0,07 %	19	0	0	19	0,05 %
14	Daně a cla	128	118	0	2	119	93,07 %	2	0	2	1,37 %	7	0	0	7	5,56 %
15	Vzdělávání a kultura	1 548	1 328	0	104	1 432	92,52 %	109	0	109	7,04 %	6	0	1	7	0,44 %
16	Komunikace	211	204	0	2	207	97,97 %	1	0	1	0,61 %	3	0	0	3	1,42 %
17	Ochrana zdraví a spotřebitele	703	678	0	12	690	98,15 %	8	0	8	1,13 %	5	0	0	5	0,72 %
18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva	805	695	2	8	704	87,51 %	9	75	84	10,47 %	16	0	0	16	2,02 %
19	Vnější vztahy	4 151	4 043	2	45	4 090	98,54 %	29	0	29	0,71 %	31	0	0	31	0,75 %
20	Obchod	80	75	0	1	76	94,91 %	1	0	1	1,37 %	3	0	0	3	3,72 %
21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	1 759	1 308	22	73	1 403	79,75 %	88	265	353	20,04 %	4	0	0	4	0,21 %
22	Rozšíření	1 217	1 114	14	37	1 164	95,66 %	45	6	51	4,19 %	2	0	0	2	0,16 %
23	Humanitární pomoc	958	950	0	6	956	99,72 %	2	0	2	0,22 %	1	0	0	1	0,07 %
24	Boj proti podvodům	74	72	0	0	73	97,41 %	0	0	0	0,04 %	2	0	0	2	2,55 %
25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství	186	176	0	4	180	97,12 %	3	0	3	1,76 %	2	0	0	2	1,11 %
26	Administrativa Komise	1 051	942	0	46	988	93,96 %	42	0	42	4,04 %	20	0	1	21	2,00 %
27	Rozpočet	275	262	0	3	266	96,65 %	1	0	1	0,50 %	8	0	0	8	2,86 %
28	Audit	11	10	0	0	10	95,39 %	0	0	0	2,60 %	0	0	0	0	2,01 %
29	Statistika	135	119	0	6	125	92,47 %	3	0	3	1,92 %	7	0	0	8	5,62 %
30	Důchody	1 081	1 049	0	0	1 049	97,13 %	0	0	0	0,00 %	31	0	0	31	2,87 %
31	Jazykové služby	435	364	0	45	408	93,92 %	24	0	24	5,45 %	3	0	0	3	0,62 %
40	Rezervy	452	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0,00 %	452	0	0	452	100,0 %
90	Ostatní orgány	2 955	2 584	119	81	2 784	94,24 %	81	8	89	3,02 %	81	0	0	81	2,74 %
Celkem		140 615	129 261	1 719	3 552	134 533	95,67 %	4 770	381	5 151	3,66 %	927	0	3	931	0,66 %

11.   VYNAKLÁDÁNÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OBLASTÍ POLITIK

v milionech EUR
Oblast politiky		Schválené prostředky na platby	Provedené platby					Prostředky přenesené do roku 2009					Prostředky pozbývající platnosti
			z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy	celkem	%	automaticky	na základě rozhodnutí	účelově vázané příjmy	celkem	%	z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	účelově vázané příjmy (ESVO)	celkem	%
		1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11=10/1	12	13	14	15=12+ 13+14	16=15/1
01	Hospodářské a finanční věci	358	268	5	13	286	79,85 %	6	10	2	18	4,89 %	54	0	0	55	15,26 %
02	Podniky	603	438	13	27	477	79,14 %	20	0	45	64	10,69 %	54	6	1	61	10,17 %
03	Hospodářská soutěž	104	80	7	1	87	84,45 %	9	4	2	14	13,92 %	1	1	0	2	1,63 %
04	Zaměstnanost a sociální věci	9 415	9 074	13	4	9 092	96,57 %	18	0	7	26	0,27 %	291	6	0	297	3,16 %
05	Zemědělství a rozvoj venkova	58 508	51 215	55	2 533	53 803	91,96 %	25	946	3 529	4 500	7,69 %	199	6	0	205	0,35 %
06	Energie a doprava	2 169	1 695	60	29	1 785	82,29 %	22	1	103	127	5,84 %	247	8	2	257	11,87 %
07	Životní prostředí	319	238	15	11	264	82,67 %	17	3	6	26	8,08 %	28	2	0	30	9,25 %
08	Výzkum	5 146	4 161	29	248	4 439	86,24 %	47	0	639	686	13,33 %	8	14	0	22	0,42 %
09	Informační společnost a sdělovací prostředky	1 890	1 589	12	108	1 708	90,41 %	16	0	155	171	9,03 %	8	3	0	11	0,56 %
10	Přímý výzkum	672	316	31	43	389	57,98 %	36	1	232	269	40,06 %	10	3	0	13	1,97 %
11	Rybolov a námořní záležitosti	932	874	4	1	879	94,35 %	3	1	4	8	0,89 %	39	6	0	44	4,76 %
12	Vnitřní trh	69	53	5	1	58	84,35 %	7	0	1	8	11,66 %	2	1	0	3	3,99 %
13	Regionální politika	27 891	27 664	9	1	27 674	99,22 %	14	180	2	195	0,70 %	18	4	0	22	0,08 %
14	Daně a cla	121	98	5	2	105	87,01 %	7	2	2	10	8,49 %	5	1	0	5	4,50 %
15	Vzdělávání a kultura	1 555	1 253	15	110	1 378	88,62 %	16	0	131	147	9,47 %	26	3	1	30	1,91 %
16	Komunikace	224	169	15	2	186	83,23 %	17	0	1	18	8,25 %	14	5	0	19	8,51 %
17	Ochrana zdraví a spotřebitele	604	472	24	19	515	85,32 %	30	0	8	38	6,32 %	48	2	0	50	8,36 %
18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva	550	377	57	11	445	80,88 %	8	6	6	20	3,62 %	52	33	0	85	15,50 %
19	Vnější vztahy	3 604	3 378	33	38	3 449	95,71 %	48	2	22	72	1,99 %	70	13	0	83	2,30 %
20	Obchod	85	69	5	1	75	88,35 %	6	0	1	7	8,42 %	2	1	0	3	3,23 %
21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	1 401	1 141	22	66	1 229	87,74 %	32	0	86	119	8,46 %	44	9	0	53	3,80 %
22	Rozšíření	1 642	1 534	8	13	1 555	94,65 %	17	0	40	58	3,50 %	27	4	0	30	1,85 %
23	Humanitární pomoc	904	883	5	7	895	99,06 %	6	0	1	7	0,75 %	1	1	0	2	0,19 %
24	Boj proti podvodům	76	59	4	0	63	82,42 %	6	0	0	6	7,73 %	6	2	0	8	9,85 %
25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství	201	159	14	3	177	88,05 %	17	0	4	21	10,44 %	2	1	0	3	1,51 %
26	Administrativa Komise	1 182	830	105	36	971	82,17 %	113	4	54	171	14,48 %	24	15	1	40	3,35 %
27	Rozpočet	284	253	8	2	263	92,84 %	9	0	2	12	4,11 %	8	1	0	9	3,05 %
28	Audit	12	9	1	0	10	89,25 %	1	0	0	1	7,97 %	0	0	0	0	2,77 %
29	Statistika	130	99	6	4	110	84,07 %	7	0	8	15	11,16 %	5	1	0	6	4,77 %
30	Důchody	1 081	1 049	0	0	1 049	97,13 %	0	0	0	0	0,00 %	31	0	0	31	2,87 %
31	Jazykové služby	462	343	26	41	410	88,75 %	20	0	27	47	10,25 %	3	2	0	5	1,01 %
40	Rezervy	171	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %	171	0	0	171	100,00 %
90	Ostatní orgány	3 298	2 231	387	98	2 717	82,38 %	353	8	92	453	13,74 %	81	47	0	128	3,88 %
Celkem		125 660	112 075	995	3 475	116 545	92,75 %	951	1 168	5 214	7 333	5,84 %	1 577	198	7	1 782	1,42 %

12.   ZMĚNA STAVU DOSUD NEVYUŽITÝCH ZÁVAZKŮ PODLE OBLASTÍ POLITIK

v milionech EUR
Oblast politiky		Dosud nevyužité závazky ke konci předchozího roku				Závazky na daný rok				celkové dosud nevyužité závazky ke konci roku
		závazky přenesené z předchozího roku	zrušené/přehodnocené závazky	platby	závazky dosud nevyužité ke konci roku	závazky přijaté v průběhu roku	platby	zrušení nepřenositelných závazků	závazky dosud nevyužité ke konci roku
01	Hospodářské a finanční věci	344	–8	–63	272	279	– 223	0	56	329
02	Podniky	537	–27	– 214	297	620	– 264	0	357	653
03	Hospodářská soutěž	8	–1	–7	0	94	–81	0	13	13
04	Zaměstnanost a sociální věci	22 299	– 154	–8 861	13 285	11 030	– 231	0	10 798	24 082
05	Zemědělství a rozvoj venkova	8 491	– 185	–4 962	3 344	57 905	–48 841	0	9 064	12 408
06	Energie a doprava	3 303	–48	–1 098	2 157	2 830	– 686	0	2 144	4 301
07	Životní prostředí	580	–28	– 149	404	394	– 115	0	279	683
08	Výzkum	8 443	– 107	–3 553	4 783	4 355	– 885	–2	3 468	8 251
09	Informační společnost a sdělovací prostředky	2 440	–45	–1 081	1 314	1 569	– 627	0	941	2 255
10	Přímý výzkum	140	–8	–89	43	403	– 301	0	102	146
11	Rybolov a námořní záležitosti	1 324	–73	– 531	721	975	– 348	0	626	1 347
12	Vnitřní trh	15	–3	–10	3	63	–49	0	14	17
13	Regionální politika	72 250	– 192	–26 817	45 242	37 291	– 857	–2	36 432	81 673
14	Daně a cla	80	–4	–41	34	119	–64	0	55	90
15	Vzdělávání a kultura	571	–60	– 252	259	1 432	–1 126	0	306	565
16	Komunikace	79	–11	–57	11	207	– 130	0	77	88
17	Ochrana zdraví a spotřebitele	444	–4	– 245	194	690	– 270	0	421	614
18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva	629	–24	– 216	389	704	– 229	0	476	865
19	Vnější vztahy	8 358	– 213	–2 491	5 653	4 090	– 958	–1	3 132	8 785
20	Obchod	22	–2	–14	6	76	–61	0	15	21
21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	2 718	–75	– 762	1 882	1 403	– 467	0	936	2 818
22	Rozšíření	4 604	– 308	–1 462	2 834	1 164	–92	–2	1 071	3 905
23	Humanitární pomoc	383	–21	– 248	113	956	– 647	0	309	422
24	Boj proti podvodům	24	–5	–11	8	73	–51	0	21	29
25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství	19	–1	–17	1	180	– 160	0	20	21
26	Administrativa Komise	172	–16	– 134	22	988	– 837	–1	150	172
27	Rozpočet	9	–1	–8	0	266	– 255	0	10	10
28	Audit	1	0	–1	0	10	–10	0	1	1
29	Statistika	81	–4	–34	43	125	–75	0	50	92
30	Důchody	0	0	0	0	1 049	–1 049	0	0	0
31	Jazykové služby	27	–2	–26	0	408	– 385	0	24	24
90	Ostatní orgány	343	–45	– 270	28	2 784	–2 446	0	338	366
Celkem		138 740	–1 674	–53 724	83 342	134 533	–62 820	–9	71 704	155 045

13.   ČLENĚNÍ DOSUD NEVYUŽITÝCH ZÁVAZKŮ PODLE ROKU PŮVODU ZÁVAZKU A OBLASTÍ POLITIKY

v milionech EUR
	Oblast politiky	<2002	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	Celkem
01	Hospodářské a finanční věci	1	0	0	23	41	122	85	56	329
02	Podniky	10	6	15	13	36	68	148	357	653
03	Hospodářská soutěž	0	0	0	0	0	0	0	13	13
04	Zaměstnanost a sociální věci	176	55	89	71	651	5 510	6 732	10 798	24 082
05	Zemědělství a rozvoj venkova	51	1	0	30	260	2 343	658	9 064	12 408
06	Energie a doprava	87	47	58	159	346	503	958	2 144	4 301
07	Životní prostředí	3	4	18	41	62	92	183	279	683
08	Výzkum	70	80	337	433	875	1 479	1 510	3 468	8 251
09	Informační společnost a sdělovací prostředky	2	3	29	60	230	365	625	941	2 255
10	Přímý výzkum	1	1	2	0	6	12	22	102	146
11	Rybolov a námořní záležitosti	42	34	28	25	84	413	95	626	1 347
12	Vnitřní trh	0	0	0	0	0	0	3	14	17
13	Regionální politika	429	445	841	1 663	3 609	17 561	20 693	36 432	81 673
14	Daně a cla	0	0	1	0	2	10	21	55	90
15	Vzdělávání a kultura	14	4	11	14	41	67	108	306	565
16	Komunikace	0	0	0	0	0	2	9	77	88
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	1	3	9	18	8	53	102	421	614
18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva	1	5	6	15	50	59	253	476	865
19	Vnější vztahy	463	319	224	508	730	1 457	1 952	3 132	8 785
20	Obchod	0	0	0	0	0	1	5	15	21
21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	127	78	87	156	337	496	602	936	2 818
22	Rozšíření	226	68	88	155	401	1 182	715	1 071	3 905
23	Humanitární pomoc	2	0	0	0	4	13	95	309	422
24	Boj proti podvodům	0	0	0	0	0	1	7	21	29
25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství	0	0	0	0	0	0	0	20	21
26	Administrativa Komise	0	0	0	0	1	2	19	150	172
27	Rozpočet	0	0	0	0	0	0	0	10	10
28	Audit	0	0	0	0	0	0	0	1	1
29	Statistika	0	1	0	2	6	11	23	50	92
30	Důchody	0	0	0	0	0	0	0	0	0
31	Jazykové služby	0	0	0	0	0	0	0	24	24
90	Ostatní orgány	0	0	0	0	0	0	28	338	366
Celkem		1 705	1 155	1 843	3 386	7 780	31 823	35 650	71 704	155 045

14.   SHRNUTÍ PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU PODLE ORGÁNŮ

v milionech EUR
Orgán	Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Příjmy			Příjmy jako % z rozpočtu	Nevyužito
	počáteční stav	konečný stav	běžný rok	přenesené	celkem	z nároků za běžný rok	z přenesených nároků	celkem
Evropský parlament	103	103	164	74	237	146	5	151	147,14 %	86
Rada	50	50	103	5	108	92	4	96	190,63 %	12
Komise	120 123	115 547	122 869	10 125	132 993	118 122	3 114	121 236	104,92 %	11 758
Soudní dvůr	37	37	39	0	39	39	0	39	106,81 %	0
Účetní dvůr	18	18	18	1	18	17	0	18	99,93 %	1
Hospodářský a sociální výbor	10	10	14	0	14	14	0	14	149,16 %	0
Výbor regionů	5	5	29	0	29	29	0	29	528,98 %	0
Evropský veřejný ochránce práv	1	1	1	0	1	1	0	1	94,96 %	0
Evropský inspektor ochrany údajů	1	1	0	0	0	0	0	0	76,94 %	0
Celkem	120 347	115 771	123 236	10 205	133 441	118 461	3 124	121 584	105,02 %	11 856

15.   VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PLATBY PODLE ORGÁNŮ

Prostředky na závazky

v milionech EUR
Orgán	Schválené prostředky na závazky	Závazky přijaté					Prostředky přenesené do roku 2009				Prostředky pozbývající platnosti
		z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	celkem	%	z účelově vázaných příjmů	na základě rozhodnutí	celkem	%	z prostředků na daný rok	přenesené prostředky	účelově vázané příjmy (ESVO)	celkem	%
	1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9=7+8	10=9/1	11	12	13	14=11+12+13	15=14/1
Evropský parlament	1 556	1 402	44	26	1 472	94,60 %	34	8	42	2,69 %	42	0	0	42	2,71 %
Rada	743	580	75	39	694	93,34 %	35	0	35	4,65 %	15	0	0	15	2,01 %
Komise	137 660	126 677	1 600	3 471	131 748	95,71 %	4 689	373	5 062	3,68 %	846	0	3	850	0,62 %
Soudní dvůr	297	290	0	1	291	98,20 %	2	0	2	0,56 %	4	0	0	4	1,24 %
Účetní dvůr	133	121	0	0	121	90,66 %	0	0	0	0,23 %	12	0	0	12	9,10 %
Hospodářský a sociální výbor	118	110	0	4	113	95,64 %	0	0	0	0,23 %	5	0	0	5	4,13 %
Výbor regionů	93	70	0	11	81	86,87 %	11	0	11	11,54 %	1	0	0	1	1,59 %
Evropský veřejný ochránce práv	9	8	0	0	8	91,51 %	0	0	0	0,00 %	1	0	0	1	8,49 %
Evropský inspektor ochrany údajů	5	5	0	0	5	86,14 %	0	0	0	0,00 %	1	0	0	1	13,86 %
Celkem	140 615	129 261	1 719	3 552	134 533	95,67 %	4 770	381	5 151	3,66 %	927	0	3	931	0,66 %

Prostředky na platby

v milionech EUR
Orgán	Schválené prostředky na platby	Platby provedené					Prostředky přenesené do roku 2009					Prostředky pozbývající platnosti
		z prostředků na daný rok	z přenesených prostředků	z účelově vázaných příjmů	celkem	%	automaticky	na základě rozhodnutí	z účelově vázaných příjmů	celkem	%	Z prostředků daného roku	Z přenesených	Účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
	1	2	3	4	5=2+3+4	6=5/1	7	8	9	10=7+8+9	11=10/1	12	13	14	15=12+13+14	16=15/1
Evropský parlament	1 807	1 206	237	46	1 489	82,37 %	196	8	40	245	13,53 %	42	32	0	74	4,10 %
Rada	798	463	120	35	618	77,41 %	117	0	38	155	19,38 %	15	11	0	26	3,22 %
Komise	122 362	109 844	607	3 377	113 828	93,03 %	598	1 159	5 122	6 880	5,62 %	1 496	151	7	1 654	1,35 %
Soudní dvůr	310	276	12	1	288	93,19 %	15	0	2	16	5,25 %	4	1	0	5	1,55 %
Účetní dvůr	142	108	8	0	116	81,94 %	12	0	0	13	8,89 %	12	1	0	13	9,16 %
Hospodářský a sociální výbor	126	104	5	4	114	90,74 %	5	0	1	6	4,70 %	5	1	0	6	4,56 %
Výbor regionů	99	63	4	11	79	79,38 %	7	0	11	18	17,72 %	1	1	0	3	2,90 %
Evropský veřejný ochránce práv	9	7	0	0	8	84,62 %	1	0	0	1	6,66 %	1	0	0	1	8,72 %
Evropský inspektor ochrany údajů	6	4	1	0	4	68,12 %	1	0	0	1	14,32 %	1	0	0	1	17,56 %
Celkem	125 660	112 075	995	3 475	116 545	92,75 %	951	1 168	5 214	7 333	5,84 %	1 577	198	7	1 782	1,42 %

16.   PŘÍJMY AGENTUR: ROZPOČTOVÁ PROGNÓZA, NÁROKY A DOŠLÉ ČÁSTKY

v milionech EUR
Agentura	Předpokládaný příjem rozpočtu	Zjištěné nároky	Došlé částky	Nevyužito	Financovaná oblast politiky Komise
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	102	110	101	9	06
Frontex	71	47	46	0	18
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	18	18	18	0	15
Evropská policejní akademie	10	5	5	0	18
Evropská agentura pro chemické látky	66	63	63	0	02
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	41	37	37	0	17
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	15	15	15	0	18
Evropská agentura pro životní prostředí	37	37	36	1	07
Úřad Společenství pro kontrolu rybolovu	9	9	9	0	11
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	66	66	66	0	17
Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)	125	114	114	0	06
Fusion for Energy	192	150	150	0	08
Eurojust	25	25	25	0	18
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	50	38	38	0	06
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu	318	217	217	0	12
Evropská agentura pro léčivé přípravky	183	198	188	10	02
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	8	8	8	0	09
Agentura Evropské unie pro základní práva	15	15	15	0	18
Evropská agentura pro železnice	18	17	17	0	06
Evropská agentura pro obnovu	236	135	135	0	22
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	15	14	14	0	04
Překladatelské středisko pro instituce EU	60	54	47	7	31
Evropská nadace odborného vzdělávání	19	19	19	0	15
Odrůdový úřad Společenství	10	11	11	0	17
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	21	20	20	0	04
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	38	38	38	0	15
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	11	11	11	0	06
Výkonná agentura pro program veřejného zdraví	4	4	4	0	17
Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť	5	5	5	0	06
Celkem	1 791	1 502	1 474	29

v milionech EUR
Druh příjmů	Předpokládaný příjem rozpočtu	Zjištěné nároky	Došlé částky	Nevyužito
Dotace Komise	1 117	934	934	1
Příjem z poplatků	373	421	405	16
Ostatní příjmy	301	147	135	12
Celkem	1 791	1 502	1 474	29

17.   AGENTURY: PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY A PLATBY PODLE AGENTUR

v milionech EUR
Agentura	Prostředky na závazky				Prostředky na platby
	prostředky	přijaté závazky	přenesené do roku 2009	pozbývající platnosti	prostředky	provedené platby	přenesené do roku 2009	pozbývající platnosti
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	118	87	30	1	138	78	57	4
Frontex	72	65	1	5	94	50	30	13
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	20	18	1	0	21	16	4	0
Evropská policejní akademie	15	10	3	2	14	8	5	2
Evropská agentura pro chemické látky	70	55	0	15	70	40	13	17
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	41	39	0	1	52	33	16	3
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	16	15	1	0	17	15	2	0
Evropská agentura pro životní prostředí	41	41	0	0	46	38	7	1
Úřad Společenství pro kontrolu rybolovu	11	9	0	2	12	8	1	2
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	66	64	0	2	75	55	16	4
Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)	221	158	63	1	200	144	54	2
Fusion for Energy	193	187	1	5	150	92	32	26
Eurojust	26	25	0	1	30	25	3	2
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	50	47	0	4	52	39	3	10
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu	318	143	0	175	347	140	29	179
Evropská agentura pro léčivé přípravky	183	173	0	10	215	168	36	11
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	8	8	0	0	10	8	2	1
Agentura Evropské unie pro základní práva	15	15	0	1	23	15	7	1
Evropská agentura pro železnice	18	17	0	1	21	15	4	1
Evropská agentura pro obnovu	475	128	345	2	476	158	298	20
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	15	14	0	1	18	13	4	1
Překladatelské středisko pro instituce EU	42	33	0	8	37	34	4	0
Evropská nadace odborného vzdělávání	21	19	1	0	24	20	3	1
Odrůdový úřad Společenství	13	12	0	1	14	12	1	1
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	21	20	0	1	26	19	6	1
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	38	38	0	1	45	38	6	1
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	11	11	0	0	14	11	1	1
Výkonná agentura pro program veřejného zdraví	4	4	0	0	6	4	1	1
Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť	5	5	0	1	5	3	1	1
Celkem	2 150	1 459	449	242	2 251	1 298	646	308

v milionech EUR
Druh výdajů	Prostředky na závazky				Prostředky na platby
	prostředky	přijaté závazky	přenesené do roku 2009	pozbývající platnosti	prostředky	provedené platby	přenesené do roku 2009	pozbývající platnosti
Správní výdaje	229	209	2	19	285	182	80	23
Provozní výdaje	1 440	807	447	186	1 481	684	550	247
Zaměstnanci	480	443	0	37	485	432	15	38
Celkem	2 150	1 459	449	242	2 251	1 298	646	308

18.   VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU VČETNĚ AGENTUR

v milionech EUR
	Evropská společenství	Agentury	Vyloučení dotací agenturám	Celkem
Příjmy za rozpočtový rok	121 584	1 474	(934)	122 125
Platby z prostředků na běžný rok	(115 550)	(1 146)	934	(115 762)
Prostředky na platby přenesené do roku n+1	(3 912)	(646)	0	(4 558)
Prostředky ESVO přenesené z roku n-1	(2)	0	0	(2)
Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z roku n-1	188	445	0	632
Kurzové rozdíly za rok	(498)	(2)	0	(500)
Výsledek plnění rozpočtu	1 810	125	0	1 935

ODDÍL B: VYSVĚTLIVKY KE KONSOLIDOVANÝM ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

1.   ROZPOČTOVÉ ZÁSADY, STRUKTURA A PROSTŘEDKY

1.1   PRÁVNÍ ZÁKLAD A FINANČNÍ NAŘÍZENÍ

Rozpočtové účty jsou vedeny v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1, naposledy pozměněným nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006), kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a dále v souladu s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k tomuto finančnímu nařízení, naposledy pozměněným dne 28. března 2007. Souhrnný rozpočet je hlavním nástrojem finanční politiky Společenství, za jehož pomoci se každoročně stanovují a schvalují příjmy a výdaje Společenství.

Rozpočtový proces je upraven v článku 272 Smlouvy o ES, v němž je stanoveno pořadí etap a lhůty, které musí dodržet obě složky rozpočtového orgánu, tj. Rada a Parlament. Komise každý rok odhadne výši všech příjmů a výdajů evropských orgánů pro nadcházející rok a vypracuje předběžný návrh rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu. Rada na jeho základě vypracuje návrh rozpočtu, o němž pak obě složky rozpočtového orgánu jednají. Rozpočet se stává vykonatelným na základě prohlášení předsedy Parlamentu o schválení rozpočtu s konečnou platností. Odpovědnost za plnění rozpočtu nese zejména Komise.

1.2   ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Souhrnný rozpočet Společenství se řídí několika hlavními zásadami:

—	jednotnost a správnost rozpočtu: veškeré příjmy a výdaje Společenství musejí být zapracovány do jediného rozpočtového dokumentu, musejí být zaznamenány do některé rozpočtové linie a výdaje nesmí překročit schválené prostředky,

—

univerzálnost: tato zásada zahrnuje dvě pravidla: — pravidlo nevázanosti, podle nějž nesmějí být rozpočtové příjmy vyčleňovány na konkrétní výdajové body (celkové příjmy musejí krýt celkové výdaje), — pravidlo hrubého rozpočtu, podle nějž se příjmy a výdaje zapisují do rozpočtu v plném rozsahu a bez jakýchkoli vzájemných zápočtů,

—	roční rozpočet: zapsané prostředky se schvalují na jeden rok, a proto musejí být využity v průběhu daného roku,

—	vyrovnanost: příjmy a výdaje uvedené v rozpočtu musejí být vyrovnané (odhadované příjmy se musejí rovnat prostředkům na platby),

—	specifikace: veškeré prostředky musí mít vlastní účel a musí být určeny na konkrétní cíl,

—	zúčtovací jednotka: rozpočet se sestavuje a plní v eurech a účetní závěrka se předkládá v eurech,

—	řádné finanční řízení: rozpočtové prostředky se využívají v souladu se zásadou řádného finančního řízení, zejména v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti,

—	transparentnost: rozpočet se sestavuje a plní a účetní závěrka se předkládá v souladu se zásadou transparentnosti – rozpočet a opravné rozpočty se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

1.3   SKLADBA ROZPOČTU

Rozpočet se skládá ze:

(a)	souhrnného výkazu příjmů;

(b)

samostatných oddílů rozdělených na výkazy příjmů a výdajů každého orgánu: oddíl I: Parlament; oddíl II: Rada; oddíl III: Komise; oddíl IV: Soudní dvůr; oddíl V: Účetní dvůr; oddíl VI: Hospodářský a sociální výbor; oddíl VII: Výbor regionů; oddíl VIII: Evropský veřejný ochránce práv; oddíl IX: Evropský inspektor ochrany údajů.

Body příjmů a výdajů každého orgánu jsou zařazeny podle svého druhu nebo určeného využití do hlav, kapitol, článků a bodů.

Část prostředků ESUO v likvidaci byla dána k dispozici provoznímu rozpočtu ESUO v likvidaci. Komise tento provozní rozpočet každoročně přijímala po konzultaci s Radou a Evropským parlamentem. Poslední rozpočet byl sestaven na období od 1. ledna do 23. července 2002. Od 24. července 2002 jsou příjmy a výdaje provozního rozpočtu zahrnuty do účtu příjmů a výdajů ESUO v likvidaci. Zbývající závazky, které je nutno splnit, jsou v rozvaze uvedeny na straně pasiv.

1.4   SKLADBA ROZPOČTOVÝCH ÚČTŮ

1.4.1   Obecný přehled

Rozpočet Komise jako jediný obsahuje správní a provozní prostředky. Ostatní orgány mají pouze správní prostředky.

Rozpočet pracuje se dvěma typy prostředků: nerozlišenými a rozlišenými. Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Rozlišené prostředky byly zavedeny proto, aby umožnily dosáhnout souladu mezi zásadou ročního rozpočtu a potřebou řídit víceleté operace.

a)

Nerozlišené prostředky pokrývají: — veškeré správní kapitoly v rozpočtu oddílu Komise a celé oddíly ostatních orgánů, — prostředky záruční sekce EZOZF roční povahy a — některé technické prostředky (vrácené platby, záruky za výpůjčky a úvěry atd.). U nerozlišených prostředků se prostředky na závazky co do výše shodují s prostředky na platby.

b)

Rozlišené prostředky jsou určeny k pokrytí víceletých operací a jsou do nich zahrnuty veškeré další prostředky ve všech kapitolách, s výjimkou kapitoly 1 oddílu Komise. Tyto rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby. — prostředky na závazky : kryjí celkové náklady spojené s právními závazky přijatými na běžný rozpočtový rok pro operace rozložené na více let. Rozpočtové závazky na akce, jejichž doba trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, však mohou být v souladu s čl. 76 odst. 3 finančního nařízení rozloženy do několika ročních splátek, pokud to stanoví základní právní akt. U rozlišených prostředků jsou dosud nepřijaté rozpočtové závazky na další roky uvedeny jako podmíněné závazky v podrozvaze. — prostředky na platby : kryjí výdaje vyplývající ze závazků přijatých v běžném rozpočtovém roce a/nebo předchozích rozpočtových letech.

1.4.2   Původ prostředků

Hlavním zdrojem prostředků je rozpočet Společenství na běžný rok. Z finančního nařízení však vyplývají další typy prostředků. Pocházejí z předchozích rozpočtových let nebo vnějších zdrojů.

1.4.2.1   Konečné rozpočtové prostředky, jež zahrnují:

—	původně přijaté rozpočtové prostředky

—	převody: Prostředky lze převádět mezi rozpočtovými liniemi v souladu s pravidly stanovenými v článcích 22 až 24 finančního nařízení (č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002).

—	opravné rozpočty: Přijatý rozpočet lze změnit nebo navýšit prostřednictvím opravného rozpočtu. Pravidla pro takovéto úpravy jsou stanovena v článcích 37 a 38 finančního nařízení.

1.4.2.2   Prostředky přenesené z předchozího roku nebo opětovně zpřístupněné

—	Automaticky přenesené prostředky: Jedná se o nerozlišené prostředky na platby, které lze v souladu s čl. 9 odst. 4 finančního nařízení automaticky přenést výlučně do následujícího rozpočtového roku (pro ESUO v likvidaci není stanoveno žádné omezení).

—

Prostředky přenesené na základě rozhodnutí orgánů: O přenosu prostředků z předchozího rozpočtového roku může orgán rozhodnout pouze ve dvou případech: jestliže byly dokončeny přípravné etapy (čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení) nebo jestliže byl základní právní akt přijat pozdě (čl. 9 odst. 2 písm. b). Přenášet lze prostředky na závazky i prostředky na platby (čl. 9 odst. 3).

—

Prostředky opětovně zpřístupněné po zrušení závazku: Do rozpočtu jsou opětovně zapisovány zrušené prostředky na závazky, jež souvisejí se strukturálními fondy. Tyto částky lze výjimečně znovu zapsat v případě, že se Komise dopustila omylu nebo že jsou tyto prostředky nezbytné pro dokončení programu (článek 157 finančního nařízení).

1.4.2.3   Účelově vázané příjmy

—

Náhrady: Tyto prostředky pochází z náhrad omylem vyplacených částek, výnosů z dodávek zboží či služeb ostatním subjektům Společenství, přijatého pojistného plnění, příjmů z pronájmu a prodeje publikací. Jedná se o příjmy účelově vázané k rozpočtové linii, z níž byly uskutečněny počáteční výdaje (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. e), f), g), h), i) a j) finančního nařízení), a lze je přenášet bez omezení.

—

Prostředky ESVO: Dohoda o Evropském hospodářském prostoru stanoví, že členské státy poskytují finanční příspěvek na některé činnosti, které jsou financovány z rozpočtu Společenství. Dotčené rozpočtové linie a plánované částky se zveřejňují v příloze III rozpočtu Společenství. Dotčené rozpočtové linie se zvyšují o příspěvek ESVO. Prostředky nevyužité do konce roku se ruší a vracejí zemím EHP.

—

Příjmy od třetích stran: Stejně jako v případě prostředků ESVO uzavřely některé státy s Evropskými společenstvími dohody, jež upravují finanční příspěvky na činnosti Společenství. Obdržené částky se považují za příjmy od třetích stran, které se přidělují k příslušným rozpočtovým liniím (často v oblasti výzkumu) a které lze přenášet bez omezení (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. a) a d) finančního nařízení).

—

Práce pro třetí strany: Výzkumná střediska Společenství mohou v rámci své výzkumné činnosti pracovat pro vnější subjekty (čl. 161 odst. 2 finančního nařízení). Stejně jako v případě příjmů od třetích stran jsou příjmy z práce pro třetí strany přiděleny ke konkrétním rozpočtovým liniím a lze je přenášet bez omezení (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. d) finančního nařízení).

—

Prostředky opětovně zpřístupněné v důsledku vrácení záloh: Jedná se o prostředky Společenství, které příjemci vrátili. Vrácené zálohy se zapisují jako účelově vázané příjmy (článek 10 a čl. 18 odst. 2 finančního nařízení) a lze je přenášet bez omezení. V oblasti strukturálních fondů se opětovné zapsání řídí rozhodnutím Komise (čl. 18 odst. 2 finančního nařízení a článek 228 prováděcích pravidel).

1.4.3   Skladba dostupných prostředků

—	Konečné rozpočtové prostředky = původně přijaté rozpočtové prostředky + prostředky opravných rozpočtů + převody,

—	dodatečné prostředky = účelově vázané příjmy (viz výše) + prostředky přenesené z předchozího rozpočtového roku nebo prostředky znovu zpřístupněné po jejich zrušení,

—	celkové schválené prostředky = konečné rozpočtové prostředky + dodatečné prostředky,

—	prostředky na daný rok (tak, jak se používají k výpočtu výsledku plnění rozpočtu) = konečné rozpočtové prostředky + účelově vázané příjmy.

1.5   PLNĚNÍ ROZPOČTU

Plnění rozpočtu se řídí ustanovením čl. 48 odst. 1 finančního nařízení, jež stanoví: „Komise plní rozpočet … v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených položek.“ V článku 50 se stanoví, že Komise přiznává ostatním orgánům potřebné pravomoci pro plnění oddílů rozpočtu, které se jich týkají.

1.6   DOSUD NEVYUŽITÉ ZÁVAZKY (RAL)

Zavedením rozlišených prostředků vznikl rozdíl mezi přijatými závazky a provedenými platbami: tento rozdíl, který odpovídá výši dosud nevyužitých závazků, je dán prodlevou mezi okamžikem přijetí závazků a okamžikem provedení příslušných plateb.

2.   VYSVĚTLENÍ KE ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

2.1	VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK (Tabulka 1)

2.1.1   Obecné souvislosti

V případě vlastních zdrojů se v účetnictví zaznamenávají částky připsané v průběhu roku ve prospěch účtů, jež jménem Komise zřídily vlády členských států. Do příjmů se zahrnuje rovněž případný přebytek plynoucí z rozpočtového hospodaření za předchozí rok. Ostatními zaúčtovanými příjmy jsou částky, které byly v průběhu roku skutečně přijaty.

Pro účely výpočtu výsledku plnění rozpočtu na daný rok se výdaje skládají z plateb, které byly provedeny z prostředků na platby pro daný rok, a z dalších prostředků na daný rok, které jsou přeneseny do dalšího roku. Platbami provedenými z prostředků na platby na daný rok se rozumějí platby, které účetní provedl do 31. prosince rozpočtového roku. V případě Evropského zemědělského záručního fondu se těmito platbami rozumí platby, které členské státy provedly v období od 16. října 2007 do 15. října 2008 za předpokladu, že účetní byl o závazku a schválení informován do 31. ledna 2009. Výdaje fondu EZZF mohou v návaznosti na kontroly v členských státech podléhat rozhodnutí o souladu.

Výsledek plnění rozpočtu se skládá ze dvou částí: výsledku Evropských společenství a výsledku účasti zemí ESVO, které jsou členy EHP. V souladu s článkem 15 nařízení č. 1150/2000 o vlastních zdrojích tento výsledek představuje rozdíl mezi:

—	celkovými příjmy získanými v daném roce

—

a celkovými platbami provedenými z prostředků na daný rok zvýšenými o celkovou částku prostředků na týž rok, jež byly přeneseny do roku následujícího. V případě zemí ESVO – EHP je objem prostředků přenesených z roku n do roku n+1 znám po uzávěrce účtů. Výpočet zůstatku proto zahrnuje přenosy prostředků z roku n–1 do roku n.

Výsledek se zvýší nebo sníží o:

—	čistý zůstatek zrušení prostředků na platby přenesených z předchozích let a jakýchkoli plateb, které kvůli kolísání kurzu eura převyšují nerozlišené prostředky přenesené z předchozího roku,

—	výsledek kurzových zisků a ztrát zaznamenaných v průběhu daného roku.

Výsledná částka rozpočtového hospodaření se vrací členským státům v následujícím roce formou snížení jejich příspěvků splatných v tomto následujícím roce.

Prostředky, které byly přeneseny z předchozího rozpočtového roku v souvislosti s příspěvky třetích stran a prací pro třetí strany, nepozbývají ze své podstaty platnosti a zahrnují se do dodatečných prostředků rozpočtového roku. Tím je vysvětlen rozdíl mezi výší prostředků přenesených z předchozího roku, jež je uvedena ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2008, a výší prostředků přenesených do následujícího roku, jež je uvedena ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2007. Do výpočtu výsledku plnění rozpočtu se nezapočítávají opětovně použitelné prostředky na platby a prostředky zpřístupněné po vrácení záloh.

Do výsledku za rok 2008 nebylo možné zahrnout část prostředků na platby přenesených Společenstvími z roku 2008 do roku 2009, která plyne z příspěvků států ESVO-EHP, neboť k tomu je třeba souhlas ESVO, který nebude udělen dříve než v polovině roku 2009.

Přenesené prostředky na platby zahrnují: prostředky přenesené automaticky a prostředky přenesené na základě rozhodnutí. Zahrnují dále navýšení účelově vázaných příjmů, neboť prostředky nevyužité ke konci roku se automaticky přenášejí do roku následujícího. Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z předcházejícího roku tak představuje pouze zrušení prostředků, které byly přeneseny automaticky a na základě rozhodnutí.

2.1.2   Porovnání výsledku plnění rozpočtu s hospodářským výsledkem za rok 2008

Hospodářský výsledek za daný rok uvedený na straně 14 byl vypočten podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek rozpočtového hospodaření však v souladu s finančním nařízením vychází z upravených pravidel hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Níže uvedená tabulka přináší toto porovnání a zdůrazňuje hlavní srovnávané částky rozdělené mezi položky příjmů a výdajů.

POROVNÁNÍ: HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK – VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK 2008

v milionech EUR
	2008	2007
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK	12 686	7 462
Příjmy
Nároky zjištěné v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(4 685)	(5 036)
Nároky zjištěné v předchozích letech a vybrané v běžném roce	3 485	2 543
Příjmy příštích období (netto)	(724)	(1 068)
Výdaje
Výdaje příštích období (netto)	6 353	8 814
Výdaje předchozího roku uhrazené v běžném roce	(219)	(3 635)
Čistý vliv předběžného financování	(16 446)	(6 810)
Prostředky na platby přenesené do následujícího roku	(3 914)	(3 116)
Platby uhrazené z přenesených prostředků a zrušení nevyužitých prostředků na platby	1 182	1 171
Změna stavu rezerv	4 316	1 395
Ostatní	(88)	(33)
Hospodářský výsledek agentur a ESUO	(136)	(145)
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK	1 810	1 542

Porovnání položek – příjmy

Skutečné rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům vybraným na základě zjištěných nároků v průběhu daného roku a částkám vybraným na základě nároků z minulých let. Proto je pro účely porovnání třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky zjištěné v běžném roce, které zatím nebyly vybrány, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky zjištěné v předchozích letech a vybrané v dotčeném rozpočtovém roce musí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny.

Čisté příjmy příštích období představují především příjmy ze zemědělských dávek, vlastních zdrojů a úroků a dividend. V úvahu se bere pouze vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období za běžný rok snížené o odúčtované příjmy příštích období za předchozí rok.

Porovnání položek – výdaje

Čisté výdaje příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku, tj. způsobilé výdaje, které vznikly příjemcům prostředků Společenství, avšak nebyly dosud nahlášeny ES.

Zatímco výdaje příštích období nejsou považovány za rozpočtový výdaj, jsou platby provedené v běžném roce, avšak související s fakturami zaznamenanými v předchozích letech, součástí rozpočtových výdajů běžného roku.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací 1) nových částek předběžného financování uhrazených v běžném roce a vykázaných jako rozpočtový výdaj v daném roce a 2) zúčtování předběžného financování, jež bylo vyplaceno v běžném roce nebo v předchozích letech po schválení způsobilých nákladů. Druhý případ představuje akruální výdaj, který není zachycován na rozpočtových účtech, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku jejího provedení.

Kromě plateb provedených z prostředků na daný rok je při výpočtu výsledku plnění rozpočtu (v souladu s článkem 15 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000) nutno zohlednit i prostředky na daný rok, jež jsou přenášeny do roku následujícího. Totéž platí pro platby z rozpočtu, jež byly provedeny v běžném roce z přenesených prostředků, a pro zrušení nevyužitých prostředků na platby.

Změna stavu rezerv souvisí s odhady provedenými na konci roku na akruálních účtech (zejména v souvislosti se zaměstnaneckými požitky), které nemají vliv na rozpočtové účty. Do ostatních částek porovnání spadají různé položky jako odpisy aktiv, pořízení aktiv, platby finančního leasingu a finanční účasti, u nichž se rozpočtové a akruální účetní postupy liší.

V neposlední řadě je třeba vyloučit hospodářské výsledky agentur a ESUO, které jsou zahrnuty do konsolidovaného hospodářského výsledku, jelikož výsledek plnění jejich rozpočtů není zahrnut do konsolidovaného výsledku plnění rozpočtu.

2.2   SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÝCH A SKUTEČNÝCH ČÁSTEK ZA ROK 2008 (Tabulka 2)

Výše prostředků na platby uvedená v původně schváleném rozpočtu, který byl podepsán předsedou Evropského parlamentu dne 18. prosince 2007, byla stanovena na 120 347 milionů EUR, a měla být financována vlastními zdroji ve výši 118 922 milionů EUR. Je třeba poznamenat, že odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku mění a tyto změny jsou předkládány v podobě opravných rozpočtů. Díky úpravám výše vlastních zdrojů z HND, jež členské státy hradí, odpovídají příjmy rozpočtu přesně rozpočtovým výdajům. V souladu se zásadou vyrovnanosti musí být rozpočtové příjmy a výdaje (prostředky na platby) v rovnováze.

Příjmy:

V průběhu roku 2008 bylo přijato deset opravných rozpočtů. V jejich důsledku dosáhla příjmová strana rozpočtu na rok 2008 konečné výše 115 771 milionů EUR. Tato částka byla financována z vlastních zdrojů v celkové výši 108 323 milionů EUR (tj. oproti původní prognóze o 10 599 milionů EUR méně) a zbytek z ostatních příjmů. Tato snížená potřeba vlastních zdrojů byla dána různými faktory, např. tím, že do příjmů bylo zahrnuto 1 529 milionů EUR z přebytku z předešlého roku a dále pokuty vyměřené společnosti Microsoft a související úroky z bankovních vkladů v celkové výši 849 milionů EUR. Kombinace vlivu snížení prostředků na platby a prognózy vyšších příjmů v opravném rozpočtu č. 9/2008 pak vedla k tomu, že zdroje z HND byly dále sníženy o 6 936 milionů EUR.

K vlastním zdrojům je třeba poznamenat, že jejich vybraná částka dosáhla celkem 102 % částky prognózované. Je tomu tak proto, že rozpočtové odhady byly upravovány v době sestavování opravného rozpočtu č. 5/2008 (sníženy o 212 milionů EUR) a opravného rozpočtu č. 9/2008 (kdy byly sníženy o 1 600 milionů EUR). Tyto úpravy vycházely jednak z nových makroekonomických prognóz z jara 2008, jež byly oproti těm předchozím méně optimistické, jednak z vývoje příspěvků.

Závěrečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH a HND rovněž velmi přesně odpovídaly konečným rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými pro rozpočtové účely a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které se neúčastní HMU, prováděly příslušné platby.

Výdaje:

V rozpočtu na rok 2008 se stále promítal přechod od jednoho finančního rámce k rámci následujícímu. Prostředky na závazky byly v souladu s výdajovými zásadami, jež byly dohodnuty pro nové programové období 2007–2013, zatímco žádosti o platby se povětšinou vztahovaly ještě k finančnímu rámci 2000–2006. Očekává se, že od roku 2009 výrazně naroste čerpání prostředků na nejvýznamnější nové víceleté programy.

Z prostředků na závazky bylo vynaloženo 99 %. Ve srovnání s konečným rozpočtem činil tento podíl 99,4 % (bez nevyužité rezervy na fond pro přizpůsobení se globalizaci) a ve srovnání s původním rozpočtem 100,2 %. Dokonce v případě programů v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, kde byla faktická míra vynakládání prostředků nejnižší ze všech okruhů, dosahoval tento ukazatel po zohlednění přenesených prostředků 99 %.

Konečný rozpočet se oproti rozpočtu původnímu navýšil o méně než 1 %. Toto navýšení na základě opravných rozpočtů činilo celkem 1 421 milionů EUR a připadalo zejména na plánované změny v programech Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského rybářského fondu (ERF) ve výši 771 milionů EUR. Dále bylo 280 milionů EUR přiděleno Fondu solidarity EU, jehož výdaje nelze z podstaty věci předpovídat, a pro účely nového potravinového nástroje byla o 240 milionů EUR navýšena rezerva na pomoc při mimořádných událostech.

Provedené platby dosahují 93 % z původně plánovaného objemu rozpočtu. Po snížení celkových prostředků na platby o 4 % a několika větších převodech prostředků mezi jednotlivými okruhy finančního rámce dosáhla míra vynakládání disponibilních prostředků 97 %.

Toto významné snížení prostředků souviselo se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti (4 515 milionů EUR, tj. 11 % disponibilních prostředků), neboť průběžné platby ještě podléhaly schválení systémů řízení a kontroly projektů financovaných ze strukturálních fondů ze strany Komise a členské státy měly dále předložit nejvýznamnější projekty financované z Fondu soudržnosti v rámci okruhu 4 (265 milionů EUR, tj. 3 % disponibilních prostředků zapsaných v tomto okruhu). O 21 milionů EUR byla dále snížena stávající rezerva na mezinárodní dohody v oblasti rybolovu.

Podrobný rozbor úprav v rozpočtu, jejich souvislosti, odůvodnění a dopady jsou uvedeny ve zprávě Komise o rozpočtovém a finančním hospodaření za rozpočtový rok 2008, části A s přehledem o plnění rozpočtu a části B věnované jednotlivým okruhům finančního rámce.

2.3   PŘÍJMY (Tabulka 3)

Příjmy souhrnného rozpočtu Evropských společenství lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: vlastní zdroje a ostatní příjmy. Stanoví tak článek 269 Smlouvy o založení Evropského společenství, v němž je uvedeno: „Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny“. Hlavní část rozpočtových výdajů je financována z vlastních zdrojů. Podíl ostatních příjmů na celkovém financování je malý.

Existují tři kategorie vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje, zdroj z DPH a zdroj z HND. Tradiční vlastní zdroje tvoří zemědělské dávky, dávky z cukru a cla. Další součástí systému vlastních zdrojů je opravný mechanismus pro rozpočtové nevyváženosti.

Vlastní zdroje jsou přidělovány v souladu s pravidly upravenými rozhodnutím Rady č. 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství. Dne 1. března 2009 vstoupilo v platnost nové rozhodnutí o vlastních zdrojích, rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007. Toto rozhodnutí nabylo účinnosti dne 1. ledna 2007. Jeho finanční dopad se však projeví až od rozpočtového roku 2009, neboť teprve v uvedeném rozpočtovém roce budou zohledněny zpětné účinky tohoto rozhodnutí.

2.3.1   Tradiční vlastní zdroje

Tradiční vlastní zdroje: Veškeré zjištěné částky tradičních vlastních zdrojů se zachycují na prvním, nebo druhém z níže uvedených účtů, jež vedou příslušné orgány.

—	Na řádném účtu podle čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení č. 1150/2000: všechny uhrazené částky nebo částky kryté zárukami.

—	Na zvláštním účtu podle čl. 6 odst. 3 písm. b) nařízení č. 1150/2000: všechny částky, jež dosud nejsou uhrazeny či kryty zárukami; dále sem lze zaúčtovat částky, jež jsou kryty zárukami, avšak byly vůči nim vzneseny námitky.

V případě zvláštního účtu zasílají členské státy Komisi čtvrtletní výkaz, který obsahuje:

—	částku, která měla být uhrazena v předchozím čtvrtletí,

—	částky uhrazené během daného čtvrtletí,

—	úpravy základu (opravy, zrušení) provedené během daného čtvrtletí,

—	odepsané částky,

—	zůstatek zbývající k úhradě na konci vykazovaného čtvrtletí.

Informace zaslané členskými státy neumožňují, aby se částky uhrazené v průběhu roku přidělily k roku, v němž nárok vznikl. Sloupec tabulky „Shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu na rok 2008“, v němž jsou uvedeny částky získané na základě přenesených nároků, tedy zahrnuje jak částky přijaté během roku, tak hodnotu zrušených nároků, kterou členské státy při podání nového výkazu nahradily novou hodnotou nároků. K pohledávkám z vlastních zdrojů je tvořena opravná položka.

Jakmile dojde k úhradě tradičních vlastních zdrojů zaúčtovaných na zvláštním účtu, jsou tyto zdroje zaúčtovány na účet Komise vedený u státní poklady nebo určeného subjektu nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byla pohledávka uhrazena. Členské státy si ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů k pokrytí nákladů na výběr.

2.3.2   Zdroje z DPH a HND

Výpočet vlastního zdroje z DPH se provádí za použití jednotné sazby platné pro všechny členské státy na harmonizovaný základ DPH podle čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2000. Základ DPH je u všech členských států omezen na 50 % HND.

Zdroj z HND je zdrojem variabilním, jehož účelem je poskytnout příjmy nutné v konkrétním roce k pokrytí výdajů přesahujících částku vybranou z tradičních vlastních zdrojů, zdroje z DPH a různých ostatních zdrojů. Příjmy z tohoto zdroje se vypočítají použitím jednotné sazby na agregátní HND všech členských států.

Zdroje z DPH a HND se stanoví na základě odhadů vyměřovacích základů DPH a HND, jež jsou prováděny během přípravy předběžného návrhu rozpočtu. Tyto odhady se následně revidují a konkrétní údaje se v průběhu daného rozpočtového roku aktualizují pomocí opravného rozpočtu.

Skutečná výše základů DPH a HND je zjištěna až během roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Komise vypočítá rozdíly mezi částkami, které mají členské státy odvést ze skutečných vyměřovacích základů, a částkami, které členské státy skutečně zaplatily na základě (revidovaných) odhadů. Toto, ať již kladné či záporné, saldo zdrojů z DPH a HND, si Komise vyžádá od členských států k 1. prosinci roku následujícího po daném rozpočtovém roce. Skutečné základy DPH a HND mohou být ještě během následujících čtyř let předmětem oprav, není-li vůči nim vznesena výhrada. Dříve vypočtená salda se opraví a výsledný rozdíl si Komise vyžádá od členských států zároveň se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND za předchozí rozpočtový rok.

Při provádění kontrol výkazů DPH a údajů o HND může Komise sdělit členským státům výhrady k určitým bodům, které mohou mít dopad na jejich příspěvky v rámci vlastních zdrojů. Tyto výhrady se mohou například týkat neuvedení přijatelných údajů nebo potřeby rozvíjet vhodnou metodiku. Na tyto výhrady je nutné pohlížet jako na potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze s přesností odhadnout. Je-li možné určit přesnou částku, vyžádá si Komise příslušné vlastní zdroje z DPH a HND buď společně se saldy vlastních zdrojů z DPH a HND nebo formou individuální výzvy.

2.3.3   Oprava pro Spojené království

Tento mechanismus snižuje výši vlastních zdrojů, jež hradí Spojené království, v poměru k jeho „rozpočtové nevyváženosti“. Odpovídajícím způsobem současně navyšuje částku vlastních zdrojů, kterou hradí ostatní členské státy. Tento mechanismus opravy rozpočtové nevyváženosti ve prospěch Spojeného království zavedla Evropská rada na zasedání ve Fontainebleau (červen 1984) a navazující rozhodnutí o vlastních zdrojích ze dne 7. května 1985. Jeho cílem bylo snížit rozpočtovou nevyváženost Spojeného království snížením jeho plateb odváděných Společenstvím.

Další informace o vynakládání příjmů jsou obsaženy ve zprávě o rozpočtovém a finančním hospodaření za rozpočtový rok 2008.

2.4   VÝDAJE (Tabulky 4–13)

2.4.1   Finanční rámec na období 2007–2013

v milionech EUR
		2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013
1.	Udržitelný růst	53 979	57 653	59 700	61 782	63 638	66 628	69 621
2.	Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi	55 143	59 193	59 639	60 113	60 338	60 810	61 289
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 273	1 362	1 523	1 693	1 889	2 105	2 376
4.	EU jako globální hráč	6 578	7 002	7 440	7 893	8 430	8 997	9 595
5.	Správní náklady	7 039	7 380	7 699	8 008	8 334	8 670	9 095
6.	Náhrady/vyrovnávací platby	445	207	210	0	0	0	0
Prostředky na závazky:		124 457	132 797	136 211	139 489	142 629	147 210	151 976
Prostředky na platby celkem:		122 190	129 681	123 858	133 505	133 452	140 200	142 408

Tento oddíl popisuje hlavní kategorie výdajů Společenství rozdělených podle okruhů finančního rámce na období 2007–2013. Rozpočtový rok 2008 byl druhým rokem, který spadá do finančního rámce na období 2007–2013. Celkový strop prostředků na závazky pro rok 2008 dosahuje 132 797 milionů EUR, tj. 1,06 % HND. Odpovídající strop pro prostředky na platby dosahuje částky 129 681 milionů EUR, tj. 1,03 % HND. Výše uvedená tabulka obsahuje částky finančního rámce v běžných cenách odhadovaných na rok 2013.

Okruh 1 – Udržitelný růst

Tento okruh je rozdělen na dvě navzájem provázané složky:

—	1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost. Sem spadají výdaje na výzkum a inovace, vzdělávání a odbornou přípravu, transevropské sítě, sociální politiku, vnitřní trh a související politiky.

—	1b. Soudržnost pro růst a zaměstnanost. Tato složka má za cíl posilovat konvergenci nejméně rozvinutých členských států a regionů, doplňovat strategii EU pro udržitelný růst mimo méně prosperující regiony a podporovat spolupráci mezi regiony.

Okruh 2 – Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi

Okruh 2 zahrnuje společnou zemědělskou politiku a politiku rybolovu, rozvoj venkova a opatření na ochranu životního prostředí, zejména Natura 2000. Částka vyčleněná na společnou zemědělskou politiku odráží dohodu uzavřenou na bruselské Evropské radě v říjnu 2002.

Okruh 3 – Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

Nový okruh 3 (Občanství, svoboda, bezpečnost a právo) odráží rostoucí význam některých oblastí, v nichž byly Unii svěřeny nové úkoly – spravedlnost a vnitřní věci, ochrana hranic, přistěhovalectví a azylová politika, veřejné zdraví a ochrana spotřebitele, kultura, mládež, informace a dialog s občany. Je rozdělen na dvě složky:

—	3a. Svoboda, bezpečnost a právo

—	3b. Občanství

Okruh 4 – EU jako globální hráč

Do okruhu 4 spadají všechna opatření vnější politiky, včetně předvstupních nástrojů. Zatímco Komise navrhovala zahrnout do finančního rámce také Evropský rozvojový fond, Rada a Parlament se rozhodly ponechat jej mimo tento rámec.

Okruh 5 – Správní náklady

Do tohoto okruhu spadají správní výdaje všech orgánů, důchodového systému a evropských škol. V případě orgánů s výjimkou Komise představují tyto náklady veškeré jejich výdaje, zatímco agentury a další subjekty vynakládají jak správní, tak provozní výdaje.

Okruh 6 – Náhrady/vyrovnávací platby

V souladu s politickou dohodou, podle níž by neměly být nové členské státy hned na počátku svého členství čistými přispěvateli do rozpočtu, byl tento okruh vyčleněn na vyrovnávací platby těmto státům. Tato částka byla uvolněna na převody ve prospěch nových členských států na vyrovnání jejich rozpočtových příjmů a příspěvků.

2.4.2   Oblasti politik

V rámci řízení podle činnosti (ABM) používá Komise pro účely plánování a řízení metodu sestavování rozpočtu podle činností (ABB). Rozpočet je za její pomoci strukturován tak, že jeho jednotlivé hlavy odpovídají oblastem politiky a jednotlivé kapitoly činnostem.

Cílem ABB je vytvořit jasný rámec pro převádění politických cílů Komise na konkrétní opatření, a to buď formou právních předpisů, finančních prostředků nebo jiných prostředků veřejné politiky. Rozložení práce Komise na jednotlivé činnosti umožňuje vytvořit si jasný obrázek o jejích aktivitách a vytváří jednotný rámec pro stanovení priorit. Během rozpočtového procesu, kdy jsou na priority vyčleňovány konkrétní zdroje, slouží právě činnosti jako základ pro tvorbu rozpočtu. Díky provázání konkrétních činností a zdrojů, jež jsou na ně vyčleněny, umožňuje metoda ABB dosáhnout vyšší účelnosti a efektivity využívání zdrojů Komise.

Určitou oblast politiky lze vymezit jako homogenní skupinu činností, které jsou součástí práce Komise a které jsou významné pro rozhodovací proces. Vymezeno bylo celkem 31 oblastí politiky, přičemž každá z nich v zásadě odpovídá některému generálnímu ředitelství a zahrnuje v průměru 6 nebo 7 činností. Tyto oblasti politiky jsou převážně operativní, neboť jejich klíčové činnosti jsou v dané oblasti působnosti zaměřeny na prospěšnost pro třetí strany. Provozní rozpočet je doplněn o potřebné správní výdaje v každé oblasti politiky.

Další informace o využívání výdajů jsou obsaženy ve zprávě o rozpočtovém a finančním hospodaření za rozpočtový rok 2008.

2.5   ORGÁNY A AGENTURY (Tabulky 14–18)

Stejně jako v předchozích letech obsahují konsolidované zprávy o plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství údaje o plnění rozpočtů všech orgánů, jež jsou v rámci rozpočtu Společenství stanoveny.

Agentury nemají v rámci rozpočtu Společenství vyčleněn samostatný rozpočet a jsou zčásti financovány dotacemi z rozpočtu Komise. Za účelem předložení všech významných rozpočtových údajů o agenturách zahrnuje rozpočtová část konsolidované účetní závěrky samostatné zprávy o plnění jednotlivých rozpočtů tradičních konsolidovaných agentur. Jedná se o tyto zprávy:

—	tabulka rozpočtových příjmů uvádějící výši prostředků přijatých z rozpočtu Komise,

—	dvě tabulky rozpočtových výdajů (závazky, platby) s podrobnostmi k jednotlivým agenturám a s rozdělením na rozpočtové a dodatečné prostředky,

—	na konci všech tabulek byl přidán mezisoučet, z něhož je vidět celkový vliv hospodaření agentur podle typu výdajů a příjmů,

—	tabulka výsledku plnění rozpočtu, kde se sčítá výsledek plnění rozpočtu agentur a Společenství (po vyloučení dotací vyplacených z výdajů Společenství a dotací přijatých agenturami jako příjem).

---

(1)  Podle článku 83 služebního řádu (nařízení Rady (EHS) 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění) ručí za důchodové závazky společně členské státy.

(2)  Dne 18. prosince 2008 Evropský parlament schválil rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Společenství z vlastních zdrojů, které vyberou členské státy nebo které budou od nich vyžádány v roce 2009.

(3)  Včetně hotovosti Záručního fondu (viz vysvětlivka 2.11).

(4)  Po vyloučení částek makrofinanční pomoci

(5)  vyšší hodnota se týká úvěrů s pevnou sazbou, jež jsou kryty úrokovým swapem (viz vysvětlivka 2.8.2).

(6)  Vyšší hodnota platí pro výpůjčky s pevnou sazbou kryté úrokovým swapem (viz vysvětlivka 2.8.2).

(7)  s uplatněním opravného koeficientu („ok“).

(8)  Vyplácí se první tři roky po odchodu.

(9)  Likvidace agentury provedena k 31. prosinci 2008

(10)  Do konsolidace zahrnuta poprvé v roce 2008

(11)  Decentralizovaný orgán Evropské unie spadající do pilíře „policejní a justiční spolupráce v trestních věcech“

(12)  Je třeba poznamenat, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v těchto rozpočtových tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(13)  včetně přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů

(14)  včetně přenesených prostředků a účelově vázaných příjmů

---