15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/1

A.

vzhledem k tomu, že Komise vyjádřila ve své Zelené knize o reformě společné rybářské politiky stanovisko, že alternativní mechanismy řízení mohou sehrávat důležitou doplňkovou úlohu při řízení rybolovu Společenství,

B.

vzhledem k tomu, že Komise zahájila debatu o řízení rybolovu na základě rybolovných práv,

C.

vzhledem k tomu, že řada zainteresovaných stran již v rámci této debaty vyjádřila svůj názor,

D.

vzhledem k tomu, že v minulosti byla o řízení na základě rybolovných práv předložena celá řada studií, žádná z nich však nevěnovala pozornost všem přímořským členským státům EU,

E.

avšak vzhledem k tomu, že řada studií zkoumala jak v rámci EU, tak i mimo ní fungování a dopady systémů, které umožňují rybolovná práva převádět výměnou za hospodářskou hodnotu,

F.

vzhledem k tomu, že Komise nyní vypsala výběrové řízení na vypracování studie,

G.

vzhledem k tomu, že Komise uvedla, že v současné době neplánuje žádnou změnu stávajících řídících systémů, avšak zároveň vyjádřila záměr provést změny ve fungování společné rybářské politiky, a hledá tudíž proveditelné alternativy,

H.

vzhledem k tomu, že současné systémy řízení rybolovu v Evropské unii, konkrétně systém celkových přípustných odlovů (TAC) a kvót, nedávají odpověď na problémy tohoto odvětví a že je nezbytné a zásadní vést na toto téma širokou diskusi, během níž budou vyhodnoceny pozitivní i negativní aspekty možného přijetí nových systémů řízení,

I.

vzhledem k tomu, že je proto důležité zvážit způsoby zlepšení praktické realizace společné rybářské politiky, zejména v rámci řízení rybářské politiky, jejíž stávající nedostatky jsou zřejmé,

J.

vzhledem k tomu, že žádné změny nepřinesou zlepšení, nebude-li zároveň zajištěno čerpání zdrojů způsobem zaručujícím udržitelné hospodářské, ekologické a společenské podmínky,

1.

vítá skutečnost, že Komise zahájila debatu o řízení rybolovu na základě rybolovných práv v očekávání nezbytné úpravy stávající politiky řízení;

2.

domnívá se, že mořské biologické zdroje jsou společným veřejným statkem;

3.

domnívá se, že dotčená práva je třeba chápat spíše jako užívací práva nebo právo sklizně než jako vlastnická práva, a že by proto měla být předmětem odpovídajících omezení;

4.

uznává zároveň, že existují odděleně identifikovatelné systémy řízení rybolovu na základě vlastnických práv, které jsou založeny na rozdílných kritériích:

5.

vítá skutečnost, že Komise vypsala výběrové řízení na zhotovení celkové studie různých systémů řízení;

6.

domnívá se, že období určené k diskusi je příliš krátké, a vyzývá k jeho prodloužení s cílem zajistit, aby byly jednotlivé možnosti spolu s jejich důsledky řádně zváženy a prostudovány;

7.

uvědomuje si nicméně, a to i před vypracováním takovéto studie, že je v současné době využívána celá řada takových systémů, z nichž většina, ne-li všechny, operuje s určitou formou řízení rybolovu na základě rybolovných práv, pokud tento řídící systém chápeme v nejširším slova smyslu; obdobně si uvědomuje, že experimenty s řízením prostřednictvím rybolovných práv měly v členských státech, které takovéto systémy zavedly, v mnoha ohledech velmi pozitivní důsledky, například pokud jde o snížení kapacity;

8.

domnívá se, že je stejně tak zřejmé, že systémy řízení na základě rybolovných práv uplatňované na úrovni Společenství a alespoň některých členských států je možno charakterizovat jako systémy hybridní, a to jak z pohledu přidělování a převoditelnosti/směnitelnosti práv, tak i co do způsobu, jímž je definována jejich působnost;

9.

zaznamenává míru složitosti této oblasti a všímá si překážek, které tato situace klade do cesty snahám o přechod k jedinému systému, ať již prostřednictvím harmonizace postupů členských států nebo správou tohoto systému na úrovni Společenství;

10.

domnívá se nicméně, že tyto obtíže nejsou nepřekonatelné, jak dokládá fakt, že řízení rybolovu na základě rybolovných práv bylo zavedeno v mnoha zemích a regionech, jejichž rybolovné zájmy patří k největším na světě, a že by měly být alespoň zváženy možnosti jeho zahrnutí do společné rybářské politiky vzhledem k tomu, že tento systém by mohl být pro řízení určitých loďstev Společenství vysoce pozitivní;

11.

považuje za nezbytné zjistit dopady, které by po případných změnách, zejména po zavedení individuálních přenosných kvót Společenství a dalších forem přístupu založených na rybolovných právech, mohly nastat s ohledem na:

12.

domnívá se, že před jakýmkoli krokem směrem k jednotnému systému je třeba se těmito záležitostmi zabývat, například možností omezit soustřeďování rybolovných práv, jak ukazují existující precedenty;

13.

domnívá se, že by měly být zdůrazněny rovněž pozitivní aspekty řízení rybolovu na základě rybolovných práv, u nichž panuje poměrně široká shoda, včetně následujících:

14.

táže se zároveň, zda jediný systém řízení rybolovu na základě rybolovných práv může být pro různá odvětví rybolovu za všech okolností vhodný;

15.

v této souvislosti poukazuje na: rozdílné požadavky u rybolovu zaměřeného na jediný druh oproti rybolovu zaměřenému na více druhů; a na zvláštní situaci lodí pro drobný rybolov;

16.

v souvislosti s loděmi pro drobný rybolov se domnívá, že by pro ně měla být učiněna zvláštní opatření, buď využitím kritérií spojených s geografickou vzdáleností od pobřeží, nebo tím, že bude vydělena část kvóty pro jejich potřeby;

17.

vítá proto skutečnost, že Komise v současnosti nezamýšlí zasahovat do stávajících systémů řízení;

18.

domnívá se nicméně, že by měly být podrobněji zváženy výhody a nevýhody rozdílných systémů řízení rybolovu na základě rybolovných práv;

19.

považuje za nezbytné předejít tomu, aby byla hospodářská soutěž v odvětví rybolovu narušena na úkor vlastníků malých plavidel, zejména vlastníků zastupujících drobný rybolov;

20.

uznává, že takovéto systémy, jsou-li řádně promyšleny, mohou podporovat výnosnost; poukazuje na to, že tato výnosnost je jedním z cílů každé hospodářské politiky a že je v zájmu společné rybářské politiky zajistit rentabilní rybářské odvětví, jež bude stále méně závislé na veřejných zdrojích;

21.

domnívá se, že vzhledem k tomu, že rybolov spadá pod společnou politiku, měly by být mechanismy řízení rybolovných práv přijaty na úrovni Společenství, což umožní zlepšit řízení rybolovných zdrojů;

22.

domnívá se, že hospodářská výnosnost je cenná tehdy, bude-li sloužit k dosahování cílů společné rybářské politiky;

23.

vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že studie, které případně zadá na téma systému řízení na základě rybolovných práv, budou splňovat především tato kritéria:

24.

naléhavě vyzývá Komisi, aby období pro diskusi o této problematice prodloužila;

25.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, regionálním poradním sborům a Poradnímu výboru pro rybolov a akvakulturu.

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/5

a)

dialogu mezi čínskou vládou a vyslanci dalajlámy (ze dne 15. února 2007) (1),

b)

vrcholné schůzce EU/Čína a dialogu EU/Čína o lidských právech (ze dne 13. prosince 2007) (2),

c)

vztazích mezi EU a Čínou (ze dne 7. září 2006) (3),

d)

fungování dialogů a konzultací se třetími zeměmi v oblasti lidských práv (ze dne 6. září 2007) (4),

A.

vzhledem k tomu, že 49. výročí tibetského národního povstání proti čínské správě vedlo k rozsáhlým demonstracím tibetských mnichů, jeptišek a obyčejných tibetských občanů proti čínskému útisku,

B.

vzhledem k tomu, že podle čínských úřadů zahynulo 20 lidí; vzhledem k tomu, že podle jiných zdrojů zahynulo při těchto střetech více než 140 Tibeťanů a desítky dalších byly zatčeny,

C.

vzhledem k tomu, že čínská vláda vyhlásila výjimečný stav a ve Lhase i v jiných městech byly uzavřeny obchody a chrámy a do Tibetu se přesunuly z ostatních částí Číny stovky ozbrojených policistů a vojenských jednotek,

D.

vzhledem k tomu, že Jeho Svatost dalajlama označil tuto přehnanou reakci Číny za „kulturní genocidu“ a současně naléhavě vyzval Tibeťany, aby „postupovali nenásilnou cestou a na této cestě vytrvali, jakkoliv bude situace vážná“ (5); vzhledem k tomu, že dalajlama nepožadoval nezávislost Tibetu, ale střední cestu skutečné kulturní a politické autonomie a náboženské svobody, což je postoj, který Evropský parlament podporuje,

E.

vzhledem k tomu, že k trvalému urovnání konfliktu mohou vést pouze mírové prostředky a upřímný dialog,

F.

vzhledem k tomu, že s výjimkou oficiální mezinárodní cesty pro tisk, kterou zorganizovala čínská vláda, nebyl mezinárodním sdělovacím prostředkům povolen přístup do oblasti Tibetu, aby mohly informovat o tamních událostech, a že všichni novináři byli vypovězeni; vzhledem k tomu, že uvedená mezinárodní cesta pro tisk byla přísně kontrolována a zúčastněným novinářům byl upřen neomezený kontakt s tibetským lidem,

G.

vzhledem k tomu, že čínská vláda zřejmě blokuje přístup k zahraničním webovým stránkám z Číny a uplatňuje cenzuru na zahraniční televizní vysílání týkající se situace v Tibetu,

H.

přesvědčen o tom, že pořádání olympijských her v Pekingu představuje pro Čínu mimořádnou příležitost otevřít se světu, což platí i v opačném směru, a ukázat, že je schopna dostát svým závazkům ohledně podpory základních práv všech Číňanů bez rozdílu,

I.

vzhledem k tomu, že v dialogu v oblasti lidských práv mezi EU a Čínou, který byl zahájen v roce 2000, nebylo doposud dosaženo očekávaných výsledků,

1.

rozhodně odsuzuje brutální represi čínských bezpečnostních sil vůči tibetským demonstrantům a veškeré násilnosti, ať již z jakékoli strany, k nimž došlo v ulicích Lhasy i jinde v Tibetu, a vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám obětí;

2.

vyzývá čínskou vládu, aby zaručila odpovídající zdravotní péči zraněným Tibeťanům a právní pomoc zatčeným Tibeťanům; vyzývá úřady, aby předložily seznam zadržovaných osob, aby s nimi zacházely v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a aby se za všech okolností zdržely mučení; vyzývá k okamžitému propuštění všech osob, které pokojně protestovaly, a uplatňovaly tak své zákonné právo na svobodu projevu;

3.

kritizuje často diskriminující zacházení s etnickými menšinami, které nepatří k etnickým Chanům; vyzývá Čínu, aby plnila své závazky ve vztahu k lidským právům a právům menšin, jakož i k zásadě právního státu; naléhavě žádá Čínu, aby nezneužila olympijské hry v roce 2008 k zatýkání disidentů, novinářů a aktivistů bojujících za lidská práva, aby tak zabránila konání demonstrací a zveřejňování zpráv, které úřady považují za kompromitující; v tomto ohledu vyzývá k okamžitému propuštění Chu Ťia, uznávaného aktivisty za lidská práva, který byl odsouzen ke třem a půl roku vězení na základě obvinění z podvratné činnosti;

4.

vyzývá k zahájení otevřeného a nezávislého vyšetřování nedávných nepokojů a represí v Tibetu, a to pod záštitou OSN; vyzývá čínské orgány, aby vydaly trvalé pozvání k návštěvě Tibetu pro vysokého komisaře OSN pro lidská práva a pro další orgány OSN;

5.

vítá skutečnost, že Jeho Svatost dalajlama vyzval tibetský lid, aby protestoval nenásilně, a odmítl výzvy k nezávislosti Tibetu a místo toho navrhl střední cestu skutečné kulturní a politické autonomie a náboženské svobody; znovu potvrzuje, že podporuje územní celistvost Číny;

6.

vyzývá čínské úřady, aby Tibet otevřely sdělovacím prostředkům a diplomatům, především zástupcům EU; naléhavě vyzývá čínské úřady, aby okamžitě přestaly cenzurovat a blokovat zahraniční zpravodajské a informační webové stránky; požaduje propuštění všech novinářů, uživatelů internetu a disidentů publikujících na internetu, kteří jsou v Číně vězněni za uplatňování svého práva na informace;

7.

je znepokojen narůstající ekonomickou marginalizací tibetského lidu v Tibetu, který čelí rostoucímu počtu čínských pracovníků migrujících do Tibetu, kteří Tibeťanům berou práci a půdu; zdůrazňuje hrubou diskriminaci ve vzdělávacím systému, v rámci kterého se tibetské děti učí svému rodnému jazyku jako druhému jazyku;

8.

vyzývá Čínu, aby dodržovala vlastní veřejné závazky týkající se lidských práv a práv menšin, demokracie a právního státu, jež vyhlásila během přijímání rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV), které Číně umožnilo uspořádat olympijské hry;

9.

naléhavě žádá Čínu, aby bez dalšího odkladu ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, a to v každém případě před zahájením olympijských her; vyzývá Peking, aby zavedl moratorium na výkon trestu smrti, které požaduje rezoluce OSN 62/149 přijatá dne 18. prosince 2007 o moratoriu na používání trestu smrti;

10.

vyslovuje politování nad skutečností, že šest kol jednání mezi čínskými úřady a Jeho Svátostí dalajlámou nevedlo k žádnému výsledku, a žádá o bezpodmínečné zahájení konstruktivního dialogu s cílem dosáhnout celkové politické dohody, včetně udržitelného řešení, pokud jde o otázky kulturní a politické autonomie Tibetu a náboženskou svobodu a skutečná práva menšin pro Tibetský lid v ostatních sousedních čínských provinciích;

11.

žádá Radu, a zejména její předsednictví, aby pozorně sledovaly události, dbaly na soudržnost společného postoje Evropské unie a dohlížely na uplatňování rozhodnutí přijatých v souladu s tímto postojem a domnívá se, že diplomatičtí zástupci EU v Pekingu by měli vyvinout iniciativu k návštěvě tohoto regionu s cílem podat Radě zprávu o současné situaci;

12.

v této souvislosti opakovaně vyzývá Radu, aby jmenovala zvláštního vyslance pro otázky Tibetu s cílem umožnit dialog mezi jednotlivými stranami a aby tato jednání po jejich obnovení bedlivě sledovala;

13.

podporuje prohlášení Jeho Svatosti dalajlámy, podle kterého jsou olympijské hry vynikající příležitostí získat svobodu pro čínský lid;

14.

vyzývá současné předsednictví EU, aby se snažilo dospět ke společnému postoji EU, pokud jde o účast předsedů vlád a hlav států a vysokého představitele EU na zahajovacím ceremoniálu olympijských her a možnost, že se jej nezúčastní, v případě, že nebude obnoven dialog mezi čínskými úřady a Jeho Svatostí dalajlámou;

15.

naléhavě žádá Čínskou lidovou republiku, aby ukončila kontroly a posuzování olympijských sportovců na základě jejich politických názorů a přestala vyhrožovat jejich vyloučením z účasti na olympijských hrách, nesouhlasí-li s oficiálním postojem čínské vlády;

16.

s potěšením očekává návštěvu Jeho Svatosti dalajlámy v Evropském parlamentu, který zde promluví na plenárním zasedání naplánovaném na konec roku 2008, a vyzývá Konferenci předsedů, aby prověřila možnost dřívější návštěvy;

17.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládám a parlamentům kandidátských zemí, prezidentovi a předsedovi vlády Čínské lidové republiky, předsedovi čínského národního lidového shromáždění, Mezinárodnímu olympijskému výboru a Jeho Svatosti dalajlámovi.

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/7

A.

vzhledem k tomu, že Chorvatsko je na dobré cestě k řádnému členství v Evropské unii, pokračuje v plnění kodaňských kritérií a úspěšně provádí dohodu o stabilizaci a přidružení,

B.

vzhledem k tomu, že Chorvatsko je demokratickým evropským státem, který podporuje evropskou integraci a je odhodlán k překonávání existujících rozporů a dosažení smíru mezi národy, což vyžaduje dobrovolné postoupení pravomocí v jistých klíčových oblastech politik; vzhledem k tomu, že Chorvatsko vynaložilo v tomto ohledu značné úsilí, které se setkalo s úspěchem a přineslo viditelné výsledky,

C.

vzhledem k tomu, že proces přistoupení Chorvatska k EU má širší regionální důsledky, je vnímán jako zkouška závazků, které EU vůči západnímu Balkánu přijala, a může se stát významným stimulem pro všechny další dotčené země,

D.

vzhledem k tomu, že Chorvatsko i nadále plní kodaňská politická kritéria, prokazuje, že má fungující tržní hospodářství, a z velké části a bez výraznějších problémů pokračuje v provádění dohody o stabilizaci a přidružení,

E.

vzhledem k tomu, že vysoká angažovanost Chorvatska v přístupových jednáních již přinesla výsledky a je předzvěstí příznivého procesu integrace Chorvatska i ostatních zemí tohoto regionu do EU,

F.

vzhledem k tomu, že v posledních dvou letech vyjednávání dosáhlo Chorvatsko významného a chvályhodného pokroku ve většině oblastí, na které se vztahuje soubor právních předpisů Společenství,

G.

vzhledem k tomu, že k řešení některých problematičtějších oblastí, které je třeba před přistoupením Chorvatska k Evropské unii důkladně zreformovat, je třeba zvýšit úsilí a obnovit politické odhodlání,

H.

vzhledem k tomu, že závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Soluni z roku 2003 uvádí, že budoucnost všech zemí západního Balkánu je v Evropské unii, což potvrzuje řada usnesení Parlamentu,

I.

vzhledem k tomu, že v prohlášení EU a zemí západního Balkánu, které bylo dne 11. března 2006 jednomyslně schváleno ministry zahraničí zemí Evropské unie v Salcburku, se zdůrazňuje nezbytnost dobrých vztahů se sousedními zeměmi a potřeba nalézt vzájemně přijatelná řešení zbývajících otázek ve vztahu k sousedním zemím,

1.

blahopřeje chorvatským orgánům k dobrým výsledkům, kterých bylo dosud dosaženo, zejména co se týče počtu kapitol jednání, které již byly otevřeny;

2.

domnívá se, že cílem probíhajících přístupových jednání je dohodnout se na opatřeních, která mohou být nezbytná pro usnadnění integrace, přičemž se kandidátská země musí jasně zavázat k přijetí a provádění acquis a řídit se politickými cíli vyjádřenými ve Smlouvách, a rovněž se domnívá, že by tato jednání neměla být využívána jako páka k řešení dvoustranných politických sporů mimo rámec acquis a cílů daného procesu;

3.

vítá skutečnost, že Chorvatsko dosáhlo značného pokroku v plnění kritérií pro otevření nových kapitol, a podporuje úsilí chorvatské vlády a parlament, aby znásobily své úsilí o splnění kritérií pro ostatní kapitoly;

4.

s potěšením zaznamenává, že velká část právních předpisů Chorvatska již byla uvedena do souladu s normami EU, připomíná však chorvatským orgánům, že klíčovým úkolem je nyní urychlit vytvoření potřebné správní kapacity, aby mohly být nové právní předpisy provedeny; vyzývá v této souvislosti chorvatské orgány, aby uvedený proces zahájily a do sledování jeho provedení zapojily občanskou společnost;

5.

naléhavě vyzývá Chorvatsko, aby urychlilo proces reformy veřejných služeb na úrovni místní a regionální samosprávy a poskytlo zdroje a odbornou přípravu, jež jsou nezbytné pro provedení této reformy;

6.

vyjadřuje pochvalu za opatření učiněná v zásadní oblasti reformy soudnictví, sdílí však názor Komise, že je zapotřebí dalších zlepšení, zejména pokud jde o:

7.

blahopřeje chorvatským orgánům k tomu, že pokračují v úsilí o nezaujaté stíhání domácích válečných zločinů, a naléhavě je vyzývá, aby i nadále zůstaly ostražité s cílem předcházet hrozbě etnicky podmíněných rozsudků a aby zajistily, že jsou přijata veškerá opatření na ochranu integrity soudního procesu; požaduje v této souvislosti, aby byla bezodkladně přijata dodatečná opatření na ochranu svědků, včetně posílených právních ustanovení;

8.

vítá skutečnosti, že Chorvatsko nadále plně spolupracuje sMezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY); je znepokojen negativním dopadem rozsudků Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ve věci vukovarských válečných zločinů na chorvatské veřejné mínění;

9.

vyzývá v této souvislosti chorvatské orgány, aby zajistily přísné dodržování podmínek předběžného propuštění obžalovaných, kteří byli postaveni před ICTY;

10.

vítá posílení mandátu Úřadu pro potírání korupce a organizované trestné činnosti (USKOK) a zvýšení počtu případů korupce, v nichž bylo zahájeno trestní řízení, a s nadějí očekává, že budou úspěšně vyšetřeny případy korupce na vysokých postech; vyzývá k tomu, aby se v tomto úsilí pokračovalo i nadále s cílem odstranit korupci, která je v některých případech nepřijatelně vysoká a brzdí hospodářský rozvoj země;

11.

blahopřeje Chorvatsku k příkladnému ústavnímu zákonu o národnostních menšinách a vyjadřuje pochvalu za opatření, která byla přijata za účelem usnadnění integrace menšin do většinového společenského a politického života;

12.

vítá důležité rozhodnutí jmenovat zástupce srbské menšiny místopředsedou vlády pro regionální rozvoj, rekonstrukci a návrat uprchlíků;

13.

vyzývá chorvatskou vládu a parlament, aby usilovaly o eliminaci všech forem diskriminace a zaujatosti i vůči romské komunitě; v této souvislosti vyzývá vládu, aby přijala celkovou protidiskriminační strategii a účinně ji prováděla na vnitrostátní i místní úrovni;

14.

připomíná navíc, že je třeba zajistit účinné provádění ústavního zákona o národnostních menšinách, zejména co se týče dvojjazyčné výuky ve školách, dvojjazyčnosti ve veřejné správě a připravovaných záruk zaměstnanosti v souvislosti s náležitým zastoupením menšin v soudnictví a ve veřejné správě vyzývá Komisi, aby zajistila, že v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) bude věnována dostatečná pozornost provádění ústavního zákona o národnostních menšinách;

15.

domnívá se, že klíčovým prvkem k zajištění stability v zemi a okolní balkánské oblasti jsou mezinárodní opatření zaměřená na budování důvěry;

16.

zastává názor, že chorvatský vzdělávací systém by měl důrazně podporovat lepší začlenění etnických společenství do chorvatské společnosti a jejich soudržnost s ní, přičemž budou zachovány a posilovány kulturní a sociální tradice každého z těchto společenství;

17.

vyzývá k udržitelné reintegraci válečných uprchlíků a v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přijmout a včas provést opatření v oblasti bydlení, zaměstnanosti a sociální podpory pro uprchlíky, která budou přiměřená rozsahu problému;

18.

s potěšením zaznamenává trvalý růst chorvatského hospodářství; doufá, že tento růst přinese více pracovních příležitostí; vyjadřuje pochvalu projektu HitroRez, díky němuž se podařilo snížit administrativní zátěž podniků, a s nadějí očekává obdobné výsledky v dalších sektorech;

19.

vítá reformy přijaté v oblasti ochrany životního prostředí; vyzývá vládu, aby zvážila opatření a politiky, které by v souladu s cíli EU řešily škodlivé důsledky změny klimatu; vyzývá k zavedení komplexnějšího mezioborového dialogu k zajištění ekologicky udržitelného rozvoje;

20.

naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby znovu posoudily účinnost současného systému opatření na ochranu životního prostředí, včetně vývoje pobřežních čistíren odpadních vod, tříděného sběru odpadu, zařízení pro využití odpadního tepla a zrušení nelegálních skládek odpadu, a aby zlepšila koordinaci mezi všemi odpovědnými subjekty; v této souvislosti rovněž vyzývá k informačním kampaním zaměřeným na zvýšení veřejného povědomí o environmentálních otázkách;

21.

vítá předvstupní hospodářský program Chorvatska a bere na vědomí, že program počítal s přijetím dlouho odkládaného národního restrukturalizačního programu pro loďařský průmysl v březnu 2008; připomíná chorvatským orgánům, že pokrok v této oblasti je nejen podmínkou dohody o stabilizaci a přidružení, ale má i zásadní význam pro přístupová jednání vyzývá Komisi, aby prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci usnadnila provádění restrukturalizačního programu;

22.

trvá na tom, že nové právní předpisy by měly být rychle provedeny, protože to představuje spolehlivé měřítko připravenosti země na členství, která se zakládá na faktech a nikoli pouze na přijatých právních předpisech, zejména pokud jde o reformu soudnictví, boj proti korupci a hospodářské reformy;

23.

vyzývá chorvatskou vládu, aby zajistila, aby výzvy k podávání nabídek k účasti ve veřejných zakázkách byly vyhlašovány podle požadavků práva Společenství;

24.

se znepokojením zaznamenává nedávnou kritiku ze strany Komise týkající se způsobu, jakým chorvatské orgány nakládají s finančními prostředky EU, a naléhavě je vyzývá, aby s pomocí Komise bezodkladně řešily odhalené administrativní nedostatky s cílem umožnit zrušení dočasného pozastavení uzavírání smluv v rámci programu PHARE 2006 (s celkovým finančním krytím 68,5 milionů EUR) a obnovení původní alokace pro finanční rok 2008 v rámci složky 1 nástroje předvstupní pomoci v návaznosti na snížení o 5 milionů EUR;

25.

co se týče bilaterálních otázek, které ještě nebyly vyřešeny, připomíná všem zúčastněným stranám princip „pacta sunt servanda“;

26.

vítá rozhodnutí chorvatského parlamentu ze dne 13. března 2008 neuplatňovat ekologické a rybářské ochranné pásmo vůči členským státům EU, dokud nebude dosaženo vzájemné dohody v duchu EU; vzhledem ke konečnému vyřešení této otázky je přesvědčen, že nyní bude možné rychle přijmout rozhodnutí o otevření nových kapitol;

27.

vítá připravenost Chorvatska, kterou prokázalo tím, že vyřešilo zbývající otázky týkající se hranic s Černou Horou, o čemž svědčí dohoda uzavřená předsedy vlád obou zemí dne 12. března 2008; vítá také neformální dohodu, kterou v podstatě uzavřeli předsedové vlád Chorvatska a Slovinska v otázce smírčího řízení, a vyzývá obě strany, aby tuto dohody provedly a potvrdily výsledek smírčího řízení jasným rozhodnutím parlamentů obou zemí;

28.

připomíná, že řešení otázek týkajících se hranic je výslovně stanoveno jako priorita Chorvatska v jeho přístupovém partnerství; vyjadřuje v této souvislosti své přetrvávající znepokojení nad zahájením stavebních prací na pelješackém mostě navzdory protestu Bosny a Hercegoviny v souvislosti s nejistými námořními hranicemi; konstatuje, že stavební práce na tomto projektu byly v současnosti zastaveny, a požaduje, aby oba státy nalezly společné řešení této otázky;

29.

vyslovuje Chorvatsku pochvalu za dosažený trvalý pokrok v oblasti regionální spolupráce a zároveň jej naléhavě vyzývá, aby tímto směrem pokračovalo i v oblasti dobrých sousedských vztahů, neboť tyto dvě oblasti jsou pro evropskou integraci klíčové;

30.

vyzývá Chorvatsko, aby si udrželo svůj konstruktivní přístup a i nadále hrálo pozitivní úlohu v regionu za účelem podpory a posílení konsolidace Bosny a Hercegoviny;

31.

sdílí názor Komise, že za zvýšeného úsilí na straně Chorvatska a se stálou podporou orgánů EU by měla být přístupová jednání v každém případě uzavřena v roce 2009;

32.

vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vyvíjela větší úsilí a posílila zdroje vyčleněné na přípravu, zpracování a dokončení jednacího materiálu tak, aby EU mohla rychle a účinně reagovat na pokrok dosažený Chorvatskem v naplňování příslušných zahajovacích a uzavíracích kritérií;

33.

naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby do přístupového procesu k EU zapojily subjekty občanské společnosti (nevládní organizace, akademickou obec, odbory);

34.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských zemí a Chorvatska.

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/11

A.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) je každému třetímu Evropanovi v průběhu jeho života stanovena diagnóza rakoviny a každý čtvrtý Evropan na tuto nemoc zemře,

B.

vzhledem k tomu, že v roce 2006 bylo diagnostikováno téměř 2,3 milionu nových případů rakoviny a více než 1 milion lidí v Evropské unii na rakovinu zemřelo; vzhledem k tomu, že nejvíce úmrtí se vyskytlo u lidí s rakovinou plic, tlustého střeva a prsu,

C.

vzhledem k tomu, že rakovina je způsobena mnoha faktory v několika stadiích, a vyžaduje tudíž nový přístup k prevenci, který stejnou měrou řeší jak příčiny vyplývající ze životního stylu, tak příčiny vyplývající ze zaměstnání a životního prostředí, a to takovým způsobem, který odráží skutečné kombinované vlivy různých příčin, spíše než aby se zaměřoval na izolované příčiny,

D.

vzhledem k tomu, že podle nedávné studie odborů je minimálně 8 % úmrtí na rakovinu ročně způsobeno přímo expozicí karcinogenním látkám na pracovišti; vzhledem k tomu, že takové expozici by se mohlo předcházet nahrazením karcinogenních látek méně škodlivými látkami; vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni, pokud je to možné, karcinogenní látky nahradit, ale bohužel jsou tyto předpisy uplatňovány a prosazovány nedostatečně, což je nepřijatelné,

E.

vzhledem k tomu, že chemické látky způsobující endokrinní poruchy mohou hrát při tvorbě rakoviny významnou roli, například v případě rakoviny prsu nebo varlat, a vyžadují proto zvláštní opatření,

F.

vzhledem k tomu, že jedním z důvodů růstu případů rakoviny v celé Unii je její stárnoucí populace,

G.

vzhledem k tomu, že úmrtnost na rakovinu v nových členských státech je vyšší než v EU-15,

H.

vzhledem k tomu, že k důvodům velkých rozdílů v pětiletém ukazateli přežití u většiny typů rakoviny v Evropě patří zarážející a nepřijatelné rozdíly v kvalitě zařízení pro léčbu rakoviny, v programech preventivních prohlídek, v pokynech pro osvědčené postupy vycházejících z důkazů, v radioterapeutických zařízeních a v dostupnosti léčivých přípravků proti rakovině,

I.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém písemném prohlášení o potřebě komplexní strategie boje proti rakovině vyzývá Radu a Komisi k vypracování komplexní strategie boje proti rakovině řešící čtyři základní faktory tohoto boje: a) prevenci, b) včasné rozpoznání, c) diagnostiku, léčbu a další sledování a d) paliativní péči,

J.

vzhledem k tomu, že v průběhu akčních plánů Komise proti rakovině („Evropa proti rakovině“, pokrývající období let 1996–2002) došlo v mnoha zemích k příznivému obratu v oblasti úmrtnosti na několik nejběžnějších druhů rakoviny,

K.

vzhledem k tomu, že podle odhadů WHO lze nejméně třetině všech případů rakoviny předcházet a pro kontrolu rakoviny je z hlediska nákladů nejefektivnější dlouhodobou strategií prevence; a vzhledem k tomu, že by další třetinu případů rakoviny bylo možné vyléčit, pokud by byly zachyceny včas a byla jim poskytnuta odpovídající léčba,

L.

vzhledem k tomu, že WHO zařadila krystalický křemen mezi karcinogeny I. třídy a že 3,2 milionů pracovníků v EU je vystaveno této látce nejméně 75 % jejich pracovní doby; vzhledem k tomu, že podle odhadů lze připsat 2,7 % úmrtí na rakovinu plic nebo průdušek expozici krystalickému křemenu v zaměstnání,

M.

vzhledem k tomu, že podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou v současné době vynaložena na prevenci v průměru jen 3 % z celkového rozpočtu na zdraví zemí OECD, přičemž na zdravotní péči a léčbu se vynakládá 97 %; vzhledem k tomu, že tato výrazná nerovnováha musí být urychleně odstraněna, a to tím více, že alespoň jedné třetině všech případů rakoviny lze předejít,

N.

vzhledem k tomu, že podle odhadů lze 25 % všech úmrtí na rakovinu v Unii připsat kouření; a vzhledem k tomu, že kouření je příčinou 80 až 90 % úmrtí na rakovinu plic na světě,

O.

vzhledem k tomu, že řádně vypracovaný a spravovaný vnitrostátní program pro kontrolu rakoviny snižuje výskyt rakoviny a úmrtnost na ní v některých případech o více než 70 % a zlepšuje život onkologických pacientů bez ohledu na to, s jak omezenými zdroji se země potýká,

P.

vzhledem k tomu, že celostátní zavádění účinných screeningových programů podle obyvatelstva prováděné v souladu s evropskými pokyny, pokud již existují, výrazně zvyšuje kvalitu a dostupnost screeningu rakoviny, její diagnostiky a léčebných služeb pro obyvatelstvo, čímž zlepšuje boj proti rakovině,

Q.

vzhledem k tomu, že vnitrostátní onkologické registry ve všech členských státech jsou zásadní pro poskytování srovnatelných údajů o rakovině,

R.

vzhledem k tomu, že v rámci EU existují v současné době značné a nepřijatelné kvalitativní nerovnosti v oblasti screeningu a včasného rozpoznání rakoviny a následných postupů, zejména pokud jde o používané diagnostické postupy a začlenění těchto postupů do zdravotnických politik členských států, a vzhledem k tomu, že screeningové programy umožňují včasné určení diagnózy, což přispívá k finančně výhodnému a měřitelnému snížení případů rakoviny,

S.

vzhledem k tomu, že onkologie není ve všech členských státech uznávána za lékařskou specializaci a že je zapotřebí zajistit nepřetržité vzdělávání lékařů,

T.

vzhledem k tomu, že EudraCT, evropská databáze klinických hodnocení v rámci Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMEA), není otevřená široké veřejnosti a pacienti mají potíže při hledání hodnocení, která se zabývají jejich konkrétním stavem,

U.

vzhledem k tomu, že složitost rakoviny vyžaduje lepší komunikaci mnoha zdravotnických pracovníků různé specializace, kteří se zabývají léčbou onkologických pacientů; vzhledem k tomu, že psychologická a sociální péče o onkologické pacienty může zlepšit jejich kvalitu života,

V.

vzhledem k tomu, že onkologičtí pacienti nemají v současné době rovný přístup k informacím o léčbě a v každém stadiu své choroby naléhavě potřebují více informací,

1.

vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby přijaly vhodná opatření v oblasti prevence, včasného rozpoznání, diagnostiky a léčby včetně paliativní péče ke snížení očekávaného výrazného zvýšení případů rakoviny vyplývajícího z demografických změn v nadcházejících desetiletích, včetně zajištění vhodné finanční podpory pro koordinovaná opatření a náležité budování kapacit;

2.

vyzývá Komisi, aby zřídila interinstitucionální pracovní skupinu EU pro rakovinu složenou se zástupců Komise, Rady a Evropského parlamentu, jež by se pravidelně scházela za účelem shromažďování a výměny osvědčených postupů v oblasti prevence včetně omezení expozice karcinogenním látkám a jiným látkám podílejícím se na vzniku rakoviny na pracovišti a v životním prostředí, screeningu a léčby a jež bude stát v čele lepší kontroly výskytu rakoviny v Evropě; zdůrazňuje, že pracovní skupina EU by měla zejména podporovat nová opatření a stávající screeningové projekty, jež by mohly přispět k tomu, že podíl obyvatel, kteří jsou zapojeni do opatření pro screening rakoviny, vzroste v členských státech do roku 2018 minimálně o 50 %;

3.

vítá iniciativu Komise přijmout sdělení o rakovině a sdělení o vzácných onemocněních, která jsou plánována ještě na tento rok;

4.

žádá Komisi, aby pravidelně prováděla přezkum Evropského kodexu proti rakovině a aby ho propagovala pomocí osvětových, informačních a vzdělávacích kampaní zaměřených na konkrétní skupiny obyvatelstva;

5.

naléhá na členské státy, aby za použití standardizované evropské terminologie prováděly statutární registraci případů rakoviny, která umožní hodnotit programy prevence, screeningu a léčby a procenta osob, které rakovinu překonají, na základě údajů o obyvatelstvu, a dále zajistí srovnatelnost údajů mezi členskými státy;

6.

vyzývá Komisi, aby přehodnotila stávající doporučení o screeningu rakoviny, přičemž by zohlednila rychlý vývoj nových technologií a zahrnula do tohoto doporučení:

7.

vyzývá Komisi, aby vypracovala dynamický, flexibilní a kontinuální přístup v boji proti rakovině, který se bude opírat o vědecký pokrok, a v této souvislosti by měla zřídit:

8.

vyzývá Komisi, aby v rámci druhého akčního programu v oblasti veřejného zdraví podporovala sítě vnitrostátních onkologických registrů za účelem vypracování celounijní studie o nerovnostech ve výskytu rakoviny a šancích na přežití této choroby;

9.

naléhá na vlády České republiky a Itálie, které tak dosud neučinily, aby ratifikovaly Rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, jež vstoupila v platnost v únoru 2005;

10.

vyzývá Komisi a všechny členské státy, aby při uplatňování Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku vytvářely a podporovaly přísné protokoly a pokyny a aby zajistily, že budou k dispozici zdroje na pomoc zemím s nízkými příjmy při plnění jejich závazků daných úmluvou;

11.

vyzývá Komisi, aby jednala ve své roli strážce Smlouvy a přijala rychle právní opatření proti všem členským státům, které v plné míře neplní směrnici 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci;

12.

vyzývá Komisi, aby v případě potřeby přijala legislativní opatření a povzbuzovala a podporovala iniciativy, jež zahrnují široký okruh zúčastněných subjektů, za účelem prevence rakoviny prostřednictvím snížení expozice karcinogenním látkám a jiným látkám podílejícím se na vzniku rakoviny při práci a v životním prostředí, propagace zdravého životního stylu, zejména v souvislosti s hlavními rizikovými faktory – tabákem, alkoholem, obezitou, nezdravým stravováním, nedostatkem pohybu a ochrany proti slunci – a se zvláštním zaměřením na děti a dospívající;

13.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se zprávou Evropského parlamentu ze dne 24. října 2007 o zelené knize „K Evropě bez tabákového kouře: možnosti politiky na úrovni EU“ (13), jejíž doporučení musí být nyní plně provedena, podporovaly a uplatňovaly komplexní politiky kontroly tabáku, včetně nekuřáckých prostředí a zásahů ve formě zákazu kouření, jako účinné způsoby snížení výskytu kouření, a tedy prevence vysokého počtu úmrtí na rakovinu;

14.

vyzývá Komisi, členské státy a Evropskou agenturu pro chemické látky, aby v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (14), do 1. června 2008 jako nejvyšší prioritu přijaly seznam látek vzbuzujících zvlášť velké obavy, který bude obsahovat karcinogenní látky, aby bylo možné uplatňovat čl. 33 odst. 2 nařízení REACH, podle něhož mohou spotřebitelé žádat informace o karcinogenních látkách ve spotřebním zboží, aby se mohli takového zboží vyvarovat;

15.

vyzývá Komisi, aby prosazovala a podporovala iniciativy bránící dovozu zboží, které obsahuje karcinogenní chemické látky; dále vyzývá k přijetí opatření na úrovni EU pro zpřísnění sledování potravin kvůli chemickým látkám včetně pesticidů;

16.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou k dispozici dostatečné zdroje pro průzkumy lidského biologického sledování v celé EU, aby bylo možné sledovat karcinogenní látky a jiné látky podílející se na vzniku rakoviny, a posoudit tak účinnost politik;

17.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly informační kampaně o screeningu rakoviny zaměřené jak na širokou veřejnost, tak na všechny poskytovatele zdravotní péče, a také výměnu osvědčených postupů v oblasti využívání opatření pro prevenci a včasné rozpoznání rakoviny, jako je finančně efektivní zařazení vhodného testování HPV pro screening rakoviny děložního čípku a očkování proti HPV, které chrání mladé ženy před rakovinou děložního čípku, či test na zvláštní antigen prostaty (PSA) pro včasné rozpoznání rakoviny prostaty u mužů nad 50 let věku;

18.

vyzývá Komisi, aby zahájila diskusi s Radou s cílem podpořit a efektivně uplatňovat doporučení o screeningu rakoviny a v této souvislosti žádá členské státy, které tak ještě neučinily, aby provedly doporučení Rady o screeningu rakoviny, aby stanovily postupy pro přijetí jakýchkoli změn doporučení v budoucnosti a aby zavedly programy pro screening obyvatelstva, jež by byly prováděny v souladu s evropskými pokyny pro zajištění kvality;

19.

vyzývá Komisi, aby zajistila střednědobou a dlouhodobou vědeckou a odbornou podporu vhodné a náležité pomoci členským státům při postupu podle doporučení Rady o screeningu rakoviny, a dále aby zajistila sledování, hodnocení a koordinaci pilotních aktivit a nepřetržité zlepšování kvality;

20.

vyzývá Komisi k podpoře rozvoje evropských akreditačních/certifikačních programů pro screening, diagnostiku a léčbu rakoviny na základě evropských pokynů pro zajištění kvality, které by mohly sloužit i jako příklad pro další oblasti zdravotnické péče;

21.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že po celém jejich území budou k dispozici multidisciplinární onkologické týmy, aby mohla být všem pacientům poskytnuta optimální individuální léčba, a aby zlepšily vzdělávání onkologů a zdravotnických pracovníků v oblasti rozpoznání psychologických a sociálních potřeb pacientů v zájmu zlepšení kvality života a zmírnění úzkostí a depresí u onkologických pacientů;

22.

naléhá na Komisi a členské státy, aby onkologii uznaly za lékařskou specializaci a zajistily pro onkology celoživotní vzdělávání v souladu se schválenými pokyny;

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a propagovaly paliativní péči a aby vypracovaly pokyny pro její využívání;

24.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že právní předpisy Společenství budou obsahovat pobídky jak pro průmysl, tak pro vědecko-výzkumné pracovníky s cílem podporovat nepřetržitý výzkum a zajistit nové prokázané léky a léčebné postupy k boji proti rakovině a kontrole jejího výskytu;

25.

vyzývá Komisi, aby prostřednictvím sítí zdravotnických pracovníků zabezpečila šíření osvědčených postupů pro léčbu a péči, a zajistila tak, že občané budou mít přístup k nejlepší léčbě, která je k dispozici;

26.

vyzývá Komisi, aby ze strukturálních fondů a sedmého rámcového programu pro výzkum uvolnila finanční prostředky na vytvoření a financování referenčních sítí pro případy vzácných a obtížně léčitelných rakovin, jež umožní sdílení zdrojů a odborných znalostí a zlepšení diagnostiky a léčby;

27.

naléhá na Komisi, aby v rámci sedmého rámcového programu vyčlenila finanční prostředky na podporu výzkumu a inovací v oblasti primární prevence, screeningu a včasného rozpoznání rakoviny a nových léků a léčebných postupů proti rakovině;

28.

vyzývá Radu a Komisi, aby zavedly normu EU pro hodnocení nových inovativních diagnostických a terapeutických přístupů a identifikaci osvědčených klinických a lékařských postupů;

29.

vyzývá Komisi, aby v rámci sedmého rámcového programu vyčlenila finanční prostředky na podporu výzkumu rakoviny u dětí;

30.

naléhá na Komisi a členské státy, aby zajistily, že léky proti rakovině budou dostupné jednotně všem pacientům, kteří je potřebují, ve všech členských státech;

31.

vybízí Komisi a členské státy, aby v rámci farmaceutického fóra na vysoké úrovni prozkoumaly, jak by bylo možné rychleji zpřístupnit pacientům inovativní a život zachraňující léky proti rakovině tím, že uvádění léků na trh bude schvalováno rychleji prostřednictvím centralizovaného postupu EU a že bude zvážen podmíněný proces tvorby cen a úhrad, zatímco se budou shromažďovat údaje o hodnotě léků pro pacienty při reálném použití;

32.

vyzývá Komisi, aby nejpozději do června 2008 předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh, jenž zajistí kvalitní, objektivní, spolehlivé a nepropagační informace o léčivých přípravcích z různých zdrojů;

33.

vyzývá Komisi, aby provedla revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se uplatňování správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků (15) (směrnice o klinickém hodnocení) s cílem podpořit rozšíření akademického výzkumu rakoviny, a zejména výzkumu screeningu a včasného rozpoznání rakoviny, a aby zároveň uznala vliv souvisejících nákladů na nekomerční výzkumný sektor a zvýšila dostupnost informací o probíhajících a ukončených klinických hodnoceních pacientům a široké veřejnosti;

34.

vyzývá členské státy a Komisi, aby usilovaly o vypracování pravidel pro společnou definici zdravotního postižení, která může zahrnovat osoby s chronickou nemocí nebo rakovinou, a aby členské státy, které tak zatím neučinily, případně urychleně zahrnuly urychleně tyto osoby do svých vnitrostátních definic zdravotního postižení;

35.

vyzývá Komisi, aby vypracovala chartu na ochranu onkologických pacientů a chronicky nemocných osob na pracovišti, jejímž cílem bude požadovat od společností, aby pacientům umožnily setrvat v zaměstnání v průběhu léčby a vrátit se k běžné profesní činnosti;

36.

vybízí členské státy, aby podle evropských pokynů přijaly národní charty práv pacientů a aby do vývoje zdravotnických politik zahrnuly účast a poznatky pacientů;

37.

vyzývá členské státy a Evropskou komisi k vypracování a posílení iniciativ, které zajistí podporu pro osoby přímo či nepřímo postižené rakovinou, a to zejména prostřednictvím zahájení a rozvoje psychologické péče a podpory pro tyto osoby v celé EU;

38.

vyzývá Komisi, aby rozšířila informace dostupné onkologickým pacientům tím, že bude podporovat iniciativy, které pacienty informují o možnostech jejich léčby a o způsobech přístupu k této léčbě;

39.

vybízí nové členské státy, aby více využívaly strukturálních fondů ke zlepšení infrastruktury zdravotní péče, např. podporou provádění doporučení Rady o screeningu rakoviny;

40.

podporuje slovinské předsednictví EU, které si stanovilo rakovinu jako jednu ze svých priorit v roce 2008, a vyzývá všechna budoucí předsednictví, aby i pro ně zůstala rakovina jednou z priorit;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/18

A.

vzhledem k tomu, že Evropa stále ještě není na cestě k opravdovému udržitelnému rozvoji,

B.

vzhledem k tomu, že Komise uznává, že bylo dosaženo pouze omezeného pokroku v zásadních otázkách začlenění problematiky životního prostředí do dalších oblastí politiky a zlepšování vymáhání právních předpisů Společenství,

C.

vzhledem k tomu, že Komise poukazuje na skutečnost, že se mnohé problémy spojené se životním prostředím v současnosti stupňují: rostou emise skleníkových plynů, zrychluje se ztráta biologické rozmanitosti, znečištění má stále zásadní vliv na veřejné zdraví, zvyšuje se množství odpadu vyprodukovaného v EU a naše ekologická stopa je stále výraznější; vzhledem k tomu, že toto vyvolává závažné otázky o kontraproduktivních účincích dalších hlavních politik EU na životní prostředí,

D.

vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že bude dosaženo udržitelného rozvoje, pokud nebude problematika životního prostředí plně začleněna do všech hlavních oblastí politiky,

E.

vzhledem k tomu, že čisté a zdravé životní prostředí je nezbytné pro dobré životní a sociální podmínky lidí,

F.

vzhledem k tomu, že environmentální politiky také přispívají k jiným cílům jako ke vzrůstající konkurenceschopnosti, stimulaci hospodářského růstu, podpoře vytváření pracovních příležitostí a inovaci a podpoře vědeckého pokroku prostřednictvím nových, bezpečných technologií,

1.

považuje za politováníhodné, že přezkum šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí (šestý APŽP) v polovině období je zpožděn o téměř rok a lituje skutečnosti, že Evropská unie celkově neplní časový plán pro provádění opatření plánovaných v akčním programu, což je v rozporu s tvrzeními Komise v jejím vlastním hodnocení; připomíná, že šestý APŽP byl narozdíl od svého předchůdce schválen postupem spolurozhodování podle článku 251 Smlouvy o ES; žádá, aby EU učinila vše proto, aby bylo dosaženo cílů šestého APŽP, protože v tomto případě by neúspěch oslabil důvěryhodnost EU mimo jiné v očích občanů, kteří se zajímají o stav životního prostředí;

2.

konstatuje, že využívání tématických strategií jako nového procesního nástroje zvýšilo důležitost předlegislativních postupů a vytvořilo další možnosti pro zapojení zúčastněných stran do strategičtějšího přístupu k legislativní politice EU; lituje však, že tyto tématické strategie rovněž zpomalily rozhodovací proces v politice životního prostředí tím, že zpozdily formulování konkrétních politických návrhů a přijímání výsledných opatření;

3.

domnívá se, že by politika životního prostředí měla být vzhledem k jejímu významu pro průmysl a ke skutečnosti, že je v zásadě prováděna místními orgány, zohledňována v návrzích právních předpisů a že v poradních orgánech by měly být zastoupeny názory zástupců průmyslu, malých podniků a místních orgánů a poradní orgány by těmto názorům měly naslouchat;

4.

domnívá se, že je zásadní posílit postavení šestého APŽP jako environmentálního rozměru strategie udržitelného rozvoje EU;

5.

domnívá se, že v rámci EU musí být jasně vymezeny a stanoveny pravomoci, a zdůrazňuje, že z průběžné zprávy Komise v polovině období je patrný zmatek a vnitřní rozpor, pokud jde o pravomoci Komise a členských států; zdůrazňuje, že meze jejich pravomocí i konkrétních povinností musí být jasně stanoveny, aby bylo zajištěno, že tyto povinnosti budou i nadále plněny;

6.

zdůrazňuje, že tematické strategie nepřinášejí užitek, pokud je jejich načasování shodné s většími legislativními tématy; jsou prospěšné buď před vydáním příslušného legislativního dokumentu nebo samostatně;

7.

zdůrazňuje přímý vztah mezi stavem životního prostředí a lidským zdravím; vyzývá Komisi, aby za účelem zohlednění aspektu zdraví ve všech politikách vypracovala studie, které by osvětlily příčinné vztahy mezi změnami v kvalitě životního prostředí a ve stavu lidského zdraví;

8.

domnívá se, že EU jednala konzistentně s cílem dosáhnout diplomatických cílů souvisejících s klimatem stanovených v šestém APŽP; připomíná však, že pokud se týče cílů a prioritních akcí na zastavení změny klimatu, nepodařilo se EU splnit všechny své závazky; je nesmírně znepokojen zvýšením emisí v dopravě a pomalým účinkem opatření použitých ve snaze o zvýšení energetické účinnosti; připomíná Komisi, aby zveřejnila sdělení o kvantifikovaných environmentálních cílech pro udržitelný dopravní systém; očekává, že členské státy dosáhnou cílů na snížení emisí skleníkových plynů pro jednotlivé země stanovených v Kjótském protokolu do roku 2012;

9.

vyjadřuje politování, že pravděpodobně nebude dosaženo cíle zastavení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 a že navrhované strategie na ochranu mořského prostředí a půdy nepovedou do roku 2012 ke konkrétním environmentálním výsledkům; upozorňuje na to, že je třeba vynaložit větší úsilí na pomoc při integraci politiky biologické rozmanitosti do oblasti dalších politik; upozorňuje na nutnost řádného financování programu Natura 2000 a dalších úzce souvisejících prvořadých cílů;

10.

domnívá se, že co se týče chemických látek, představují nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 (ES) 1907/2006 týkající se registrace, vyhodnocování, povolování a omezování chemických látek (REACH) a založení Evropské agentury pro chemické látky (15) pokrok ve snižování nebezpečí pro lidstvo a životní prostředí, ale že se ještě neprokázalo, že tento pokrok bude skutečně podstatný, a lituje, že nařízení není ve všech směrech v souladu s cíli stanovenými v šestém APŽP; považuje za politováníhodné, že tematická strategie týkající se udržitelného používání pesticidů byla značně zpožděna a že opatření přijatá za účelem zlepšení kvality vzduchu a městského životního prostředí a snížení hluku nesplňují cíle akčního programu pro životní prostředí; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na přezkum směrnice o národních emisních stropech (16); věří, že je třeba zajistit úplné uplatnění směrnice o hluku v okolním prostředí (17);

11.

s ohledem na to, že kvalita vnitřního ovzduší má vliv na zdraví, naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podpořily činnost Světové zdravotnické organizace zaměřenou na kvalitu vnitřního ovzduší, a vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla konkrétní legislativní opatření pro kvalitu vnitřního ovzduší;

12.

konstatuje, že neshledává žádné výrazné nedostatky co se týče specifických cílů pro ochranu vody stanovených v šestém APŽP; vyzývá nicméně Komisi, aby zajistila plné provedení rámcové směrnice o vodě (18) a přehodnotila včlenění závazků EU týkajících se ochrany vody do dalších politik; vyzývá dále naléhavě Komisi, aby co nejdříve předložila návrh směrnice o snížení obsahu fosforu v zemědělství a v detergentech podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (19);

13.

upozorňuje, že je nezbytná nová vodohospodářská politika zaměřená na úspory a na udržitelnou správu vodních zdrojů;

14.

považuje za politováníhodné, že tematické strategie o přírodních zdrojích a odpadech oslabily cíle šestého APŽP; lituje, že na úrovni EU nebyly zformulovány žádné konkrétní cíle za účelem oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů přechodem k udržitelnému modelu výroby a spotřeby; souhlasí, že je třeba další akce týkající se bioodpadu, která by podpořila další odklon od skládkování a zajistila, aby byly využívány nejvíce osvědčené alternativy zpracování odpadu, jako jsou alternativy zaměřené na zmírňování změny klimatu; dále vybízí k podpoře způsobů nakládání s odpady šetrných k životnímu prostředí a k přijetí opatření přísněji postihujících skládkování odpadů, které znečišťuje životní prostředí;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá opatření, která umožní takové racionální a účinné využívání přírodních zdrojů, jež neohrozí biologickou rozmanitost;

16.

připomíná, že úplné a správné provádění stávajících právních předpisů je nejvyšší prioritou a bere v úvahu, že závazné právní předpisy zůstávají zásadní pro řešení výzev v oblasti životního prostředí; vyzývá Komisi, aby posílila svou činnost „strážkyně“ Smlouvy; vyzývá proto rozpočtové orgány EU, aby Komisi poskytly všechny nezbytné finanční a lidské zdroje, aby se zajistilo, že monitorování provádění a prosazování stávajících právních předpisů bude prováděno co neefektivněji ve všech členských státech;

17.

zdůrazňuje, že právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí je třeba uplatňovat účinně a přesně, a doporučuje přijmout zvláštní podpůrná opatření ve prospěch regionů, které se při realizaci tohoto druhu acquis potýkají s obtížemi; vybízí orgány členských států, aby vypracovaly strategie pro jejich provedení ve vnitrostátním právu, které by přispěly k jasnému stanovení rolí a rozsahu odpovědností celostátních, regionálních a místních orgánů při správném provádění a uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí;

18.

obává se nicméně různých protinávrhů směřujících k tomu, aby byla obecná nařízení omezena a zeslabena, nebo dokonce nahrazena dobrovolnými dohodami nebo nezávaznými opatřeními; proto znovu opakuje, že lepší regulace nařízení by se měla soustředit na jednoznačná a transparentní pravidla a standardy opírající se o zákonné předpisy, které se vztahují k stanoveným cílům, a jejich lepšímu prosazování;

19.

podporuje návrhy Komise na posílení prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí na vnitrostátní úrovni prostřednictvím lepší dostupnosti práva a harmonizovaného využívání sankčního práva; poznamenává, že preventivní aspekty sankčního práva přispívají k lepšímu prosazování a ochraně životního prostředí;

20.

žádá dále, aby byly environmentální politiky EU navrhovány a přezkoumávány tak, aby se více soustřeďovaly na stanovení cílů a méně na popis prostředků, jak k nim dospět, což umožní členským státům a zemědělcům najít nejúčinnější způsoby pro dosažení kýžených cílů;

21.

domnívá se, že by Komise měla zajistit úplné provádění směrnic o ptácích a přírodních stanovištích; doporučuje, aby byla s ohledem na zásadu subsidiarity přijata daňová opatření podporující osvědčené postupy a odrazující občany od činností, které působí znečištění;

22.

upozorňuje však Komisi na skutečnost, že vidina trestněprávních důsledků nestačí k zamezení nelegálnímu a zároveň životní prostředí znečišťujícímu chování ve všech případech; zdůrazňuje proto význam následných trestněprávních sankcí, zejména za nelegální vývoz nebezpečného odpadu na území jiných zemí;

23.

vítá zelenou knihu Komise o tržně orientovaných nástrojích pro životní prostředí a s nimi souvisejících politických cílích; domnívá se, že je třeba více využívat tržně orientované nástroje, které berou v úvahu dopad veškerých výrobních a distribučních procesů a typů chování spotřebitelů na životní prostředí;

24.

domnívá se, že systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) dosud vzhledem k příliš štědrému přidělování emisních povolenek nevedl ke snížení emisí CO2; zdůrazňuje, že se EU zavázala ke snížení svých emisí skleníkových plynů nejméně o 20 % do roku 2020 oproti roku 1990; trvá na tom, že by EU ETS pro období po roce 2012 měl zahrnovat dostatečně přísné limity, plné využívání dražeb a kvantitativní a kvalitativní limity využívání ověřených snížení emisí (CER) a jednotek snížení emisí (ERU);

25.

konstatuje nicméně, že úloha ekologického zdaňování zůstává skromná a nevykazuje zvyšující se tendenci; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly více úsilí reformě ekologické daně včetně postupného přesunu daňového zatížení od daní, které mají negativní dopad na životní podmínky (např. zdanění práce) k daním, které mají pozitivní dopad na životní podmínky (např. zdanění činností, které poškozují životní prostředí, jako využívání zdrojů nebo znečištění ovzduší); zdůrazňuje, že navzdory požadavku jednomyslnosti v oblasti zdaňování nabízejí smlouvy možnost rozšířené spolupráce, a upozorňuje na existenci metody otevřené koordinace;

26.

konstatuje, že byl dán impuls k odstranění dotací, které poškozují životní prostředí; považuje nicméně za nepřijatelné, že v blízké budoucnosti nejsou očekávány žádné konkrétní kroky směrem k reformě dotací poškozujících životní prostředí, a proto vyzývá Komisi, aby do konce roku 2008 předložila konkrétní návrhy na postupné zrušení všech dotací poškozujících životní prostředí v průběhu následujících pěti let;

27.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly intenzivnější a celistvější začleňování politiky životního prostředí do tvorby všech politik EU; vyzývá k začlenění aspektů ochrany životního prostředí a ochrany zdraví do všech politik a k zapojení měst a regionů do těchto politik, s cílem zavést přístup zohledňující zdraví ve všech politikách, který vyhlásila Evropská unie; lituje jednak nedostatečného začleňování těchto aspektů do různých právních rámců a přípravy nových právních předpisů týkajících se životního prostředí, jednak i nedostatečné začleňování do právních předpisů, jejichž primární cíle jsou jiné než ochrana životního prostředí;

28.

domnívá se, že za účelem dosažení konkrétních výsledků při začlenění environmentálních hledisek do ostatních hospodářských oblastí je zapotřebí vypracovat v daných odvětvích závazné cíle a harmonogramy; současně zdůrazňuje odpovědnost hospodářských subjektů v jednotlivých odvětvích průmyslu za dosažení dlouhodobých výsledků politiky týkající se klimatu a energetické politiky;

29.

zdůrazňuje zásadní spojitost mezi účinnou politikou životního prostředí a lepší kvalitou života a v této souvislosti zdůrazňuje význam regionálního rozměru při provádění šestého APŽP, a to zejména při zavádění opatření souvisejících se zmírněním dopadů změn klimatu a s přizpůsobením se těmto změnám; zdůrazňuje význam kampaní určených ke zvýšení povědomí veřejnosti o cílech šestého APŽP a o procesu jeho realizace;

30.

zdůrazňuje, že v regionálních rozvojových programech je nezbytné zohledňovat program Natura 2000, aby tak mohla být sladěna zásada ochrany evropské biologické rozmanitosti s rozvojem a zvyšováním kvality života obyvatel; domnívá se, že je k tomuto tématu na místě zahájit širokou informační kampaň a podporovat osvědčené postupy a ukázat tak, jak lze sladit tyto dva zdánlivě protichůdné přístupy;

31.

zdůrazňuje, že za účelem šíření osvědčených postupů do méně rozvinutých regionů a jejich uplatňování jsou zapotřebí koordinovanější sítě regionálních a místních aktérů; podporuje prosazování přeshraniční spolupráce, která by v oblasti životního prostředí probíhala mezi členskými státy i mezi EU a sousedními zeměmi a regiony, jako jsou regiony u Černého, Baltského a Středozemního moře, a to zejména za účelem předcházení přeshraničnímu znečišťování;

32.

je znepokojen závěry různých nezávislých studií (20)  (21)  (22)  (23), z nichž vyplývá, že generální ředitelství Komise plně nedodržují pokyny Komise pro posuzování dopadů, že se upřednostňuje posuzování a kvantitativní vyjadřování hospodářských dopadů na úkor environmentálních, sociálních a mezinárodních dopadů, že náklady na právní předpisy se posuzují mnohem více než jejich přínosy a že krátkodobá hlediska zastiňují hlediska dlouhodobá; domnívá se, že takto nevyvážené posuzování dopadů neprospívá samotné politice životního prostředí, ani jejímu začlenění do dalších politik EU; vyzývá Komisi, aby přijala opatření k nápravě těchto přetrvávajících problémů;

33.

chválí Komisi za její silnou zainteresovanost při posilování mezinárodního rozměru politiky životního prostředí; věří, že je nezbytné zajistit začlenění politiky životního prostředí do všech vnějších akcí EU a zlepšit mezinárodní v oblasti životního prostředí; vybízí Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly ambiciózní environmentální politiky a požadavky, například podporou transferu technologií a výměny osvědčených postupů v rozvojových zemích;

34.

zdůrazňuje, že je třeba intenzivněji a soudržněji podporovat „klimatickou diplomacii“ v rámci obchodních vztahů EU se státy, které nejsou vázány mnohostrannými dohodami o ochraně životního prostředí, například s USA, Čínou a Indií, jež z různých důvodů neprovádějí Kjótský protokol vyzývá rovněž Komisi, aby pomáhala rozvojovým zemím při využívání udržitelných a účinných technologií prostřednictvím všech dostupných mechanismů;

35.

doporučuje, aby byla dohoda o clech a obchodu WTO doplněna o doložku o udržitelnosti stanovující zásady politiky v oblasti životního prostředí, například zásadu obezřetnosti a zásadu „znečišťovatel platí“, na jejichž základě bude možno posuzovat obchodní opatření s cílem zajistit, aby obchodní předpisy nenarušovaly ochranu životního prostředí a aby se předpisy pro životní prostředí nevyužívaly pro účely protekcionismu;

36.

vyzývá Radu a Komisi, aby prostřednictvím dvoustranných a regionálních obchodních jednání řešily obchodní závazky, z nichž vyplývají přímé výhody v oblasti životního prostředí je třeba, aby EU a členské státy posílily dialog s novými ekonomikami, aby dialog v oblastech společného zájmu, jako je například změna klimatu, nakládání s odpady a nezákonná těžba dřeva, vyústil v provádění společných programů; podporuje návrh Komise vytvořit v každé obchodní dohodě fórum pro udržitelný rozvoj, které bude otevřeno zapojení občanské společnosti a bude ve významné míře zohledňovat problematiku klimatu, a požaduje, aby byly tyto otázky zařazeny do programu stávajících jednání;

37.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly pragmatičtější a horizontálnější využívání inovací a nových technologií ve všech politikách EU tak, aby tyto prvky měly zásadní úlohu při posilování ochrany životního prostředí; zdůrazňuje, že je třeba zavést bez prodlení přístup vedoucího postavení („top runner“) EU, ambicióznější nástroj neustálého zlepšování výroby a spotřebitelského chování, aby se zajistilo, že v budoucnosti budou všechny výrobky na trzích EU navrženy, vyrobeny a používány podle kritérií udržitelnosti;

38.

připomíná, že navzdory případným vysokým krátkodobým nákladům jsou investice do inovativních a ekologických technologií, stejně jako investice do ekodesignu, energetické účinnosti u konečného uživatele a do snižování energetické náročnosti budov dlouhodobě velmi prospěšné, a zdůrazňuje, že regiony musí podniky vybízet, aby tyto investice plně využívaly;

39.

vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly skutečně ekologická pravidla pro zadávání veřejných zakázek za účelem podpory inovace a udržitelných modelů spotřeby a produkce;

40.

vyzývá Komisi, aby poskytnutím jasného rámce, který by umožnil stanovení měřitelných cílů a kvalitativních kritérií, pomohla celostátním, regionálním a místním orgánům uzavírat společné veřejné zakázky, jež by byly v souladu s udržitelným rozvojem;

41.

vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o dosažení 20 % cíle spotřeby z obnovitelných zdrojů a 10 % cíle spotřeby biopaliv a aby při tom nezapomínala, že pěstování energetických plodin nesmí ohrožovat evropské a mimoevropské zásobování potravinami; zdůrazňuje, že mechanismus udržitelnosti, který je ve fázi vývoje, by měl uplatňovat nejpřísnější kritéria udržitelnosti na biopaliva;

42.

zdůrazňuje, že zemědělství EU se stále více orientuje na produkci bezpečných a vysoce kvalitních potravin chránících zdraví občanů Unie;

43.

vybízí členské státy a jejich regionální a místní orgány, aby co nejlépe využily nových investičních příležitostí, které jim přináší strukturální fondy a nové programy evropské politiky sousedství, a aby zajistily, že jejich operační programy a projekty podporované ze strukturálních fondů budou přispívat k lepšímu provádění právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí a k plnění dlouhodobého cíle, kterým je zajištění udržitelného rozvoje napříč EU v souladu s dalšími tematickými prioritami;

44.

považuje za nezbytné zdokonalovat používání zásady substituce, která bere v úvahu dostupnost a výhody náhradních produktů a náklady na ně; zdůrazňuje, že musí být také zohledněny postupy navrhování, výroby a použití umožňující používání produktů, které nepředstavují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, nebo u kterých je toto riziko nižší;

45.

zdůrazňuje, že pokud je cílem lepší regulace, měla by existovat kontrola překrývání právních předpisů, které vytváří byrokratické překážky a narušuje konkurenceschopnost;

46.

domnívá se, že filozofický přístup uplatňovaný na proces revize postrádá kritické uvažování a nezahrnuje analýzu důvodů zpoždění; domnívá se, že pouze na základě analýzy příčin těchto zpoždění a přemýšlením o nich lze učinit správné kroky do budoucna;

47.

zdůrazňuje, že pokud skutečně existuje vůle zlepšit legislativní metodiku a vytvářet použitelná pravidla, která budou příslušné orgány, podniky a občané moci snadno používat, je nezbytné rozšířit součinnost mezi orgány a institucemi Společenství a občanskou společností, aby odpovídaly na jejich požadavky, a zohlednit rozhodnutí a názory regionů, radnic, dotčených průmyslových odvětví a souvisejících sdružení; zdůrazňuje také, že musí být zohledněny nejen krátkodobé náklady na změnu stávajícího vybavení, ale také dlouhodobé výhody jakékoli této změny;

48.

zdůrazňuje, že je zapotřebí nových způsobů měření prosperity založené na realistických hodnotách ekologických služeb; domnívá se, že vzhledem k tomu, že HDP sám o sobě nemůže odrážet všechny stránky a potřeby moderní společnosti, není již vhodným nástrojem k měření prosperity a rozvoje; vyzývá EU, aby dále vyvíjela a politicky využívala nový ukazatel, který zohledňuje negativní dopad hospodářského pokroku na naše životní prostředí a zdraví a který přispívá k úsilí o oddělení hospodářského růstu od tlaku na životní prostředí; domnívá se, že by tento nový ukazatel měl propagovat rozvoj integrované společnosti a poskytnout impuls pro lepší začlenění environmentálních hledisek do jiných politik;

49.

vyzývá Komisi, aby k ochraně zdraví lidí přistupovala jako k problému, který má mezi prioritami ochrany životního prostředí prvořadý význam;

50.

domnívá se, že Evropská unie by měla hrát vedoucí úlohu při vývoji alternativních politik, které by připravily půdu pro výrazné změny chování ve vzorcích spotřeby a výroby;

51.

zdůrazňuje, že je důležité pomoci spotřebitelům k uvědomělejšímu chování, což by mohlo mimo rámec vnitrostátních právních předpisů pozitivně ovlivnit to, do jaké míry a jak výrazně přijmou účastníci trhu nutnost ochrany životního prostředí;

52.

domnívá se, že za prioritu je třeba považovat řádné informování občanů; rozhodně podporuje vývoj přehledného a důkladného systému označování, který by výrazně pomohl zákazníkům při „správném výběru“;

53.

trvá na tom, aby Komise, dříve, než vypracuje návrh pro sedmý APŽP, provedla celkové posouzení výsledků šestého APŽP;

54.

domnívá se, že konečný přezkum šestého APŽP by měl provést vnější subjekt nezávislý na Komisi;

55.

Pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/25

A.

vzhledem k tomu, že kultura je veřejným statkem a cílem sama o sobě, který slouží rozvoji osobnosti a společnosti, a napomáhá hospodářskému růstu, zaměstnanosti, sociální soudržnosti a regionálnímu a místnímu rozvoji, jak dokazují nedávné vědecké studie o ekonomice kultury jako např. studie provedená poradenskou společností pro evropské záležitosti KEA pro Komisi,

B.

vzhledem k tomu, že kdyby úspěšné společenství tvůrců ve všech oblastech umění, jako jsou filmoví tvůrci, skladatelé, autoři, vizuální umělci a návrháři, nedodávalo kulturnímu průmyslu průběžně obsah, nemohl by existovat ani přispívat k evropské kulturní a hospodářské hodnotě,

C.

vzhledem k tomu, že kulturní průmysl přiřazuje duševním dílům přidanou hodnotu hospodářského typu, která zároveň plodí nové hodnoty pro jednotlivce i pro společnosti; vzhledem k tomu, že tato odvětví kulturního průmyslu zahrnují tradiční kulturní průmyslová odvětví, jako je kinematografie, hudební a knižní vydavatelství, média a kreativní průmyslová odvětví (např. móda či design), turismus, umělecká odvětví či poskytování informací,

D.

vzhledem k tomu, že podle definice uvedené v Úmluvě UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti v níž se stanoví, že kulturní průmysl zahrnuje všechna odvětví spojující vytváření, produkci a uvádění na trh zboží a služeb, jejichž zvláštnost spočívá v nedotknutelnosti jejich obsahu a v jejich kulturním charakteru; vzhledem k tomu, že výrobky kulturního průmyslu jsou obvykle chráněny právy duševního vlastnictví,

E.

vzhledem k tomu, že aby celý kulturní a kreativní průmysl, včetně velmi malých podniků a MSP a jednotlivých umělců, realizoval svůj potenciál a přispěl k dosažení cílů Lisabonské strategie, je třeba poskytnout mu větší uznání i podporu a zajistit mu zvláštní právní postavení,

F.

vzhledem k tomu, že kulturní průmysl vyrábí a rozšiřuje širokou škálu produktů, které občany informují, vzdělávají a baví a které jsou stále více založeny na nových technologiích a poskytovány v nových digitálních a audiovizuálních formátech, vůči nimž musí členské státy a Evropská unie plnit svoji úlohu regulátora a zaručit, že tvůrcům originálního obsahu připadne přiměřená hospodářská odměna prostřednictvím zajištění přiměřené a účinné ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících, a zajistit tak udržitelnost evropského kulturního průmyslu,

G.

vzhledem k tomu, že se v rámci dnešní informační společnosti a společnosti digitální technologie objevují nové formy výroby, distribuce a spotřeby, které vedou k novým kulturním výrobkům a službám, jež je nutné chránit proti pirátství, a které obecněji vyžadují, aby byly nalezeny operační a hospodářské modely zaručující, že budou výrobky s kulturním obsahem přístupné, otevřené a rozmanité a zároveň si zachovají svou specifickou povahu ve srovnání s obyčejnými komerčními výrobky a že bude zajištěna spravedlivá odměna pro všechny kategorie držitelů práv na využívání kulturního obsahu chráněného autorským právem,

H.

vzhledem k tomu, že se kulturní výrobky a služby vyznačují zvláštnostmi, které je odlišují od ostatních výrobků a služeb a které musí být zohledněny při vytváření a provádění politik Evropské unie,

I.

vzhledem k tomu, že přiměřená a účinná ochrana autorského práva a práv s ním souvisejících je základním prostředkem k zajištění spravedlivé odměny tvůrcům za jejich kreativní úsilí a v rámci obchodního využívání jejich děl, a vzhledem k tomu, že tato ochrana je proto nezbytná pro přežití kulturního průmyslu,

J.

vzhledem k zásadnímu přínosu kulturního průmyslu a kulturního společenství k podpoře kulturní rozmanitosti, k zajištění volby pro spotřebitele, ke zvýšení rozmanitosti podnikání, k demokratizaci přístupu ke kultuře, k posílení evropské identity a integrace a k podpoře mezikulturního dialogu,

K.

vzhledem k tomu, že kulturní průmysl výrazně přispívá k místnímu a regionálnímu rozvoji a soudržnosti, neboť přitahuje investice do cestovního ruchu, vytváří nové kategorie komerčních výrobků a služeb „místní“ povahy, a tím, že vytváří nová pracovní místa a možnosti hospodářského rozvoje, brání společenské marginalizaci vzdálených a znevýhodněných oblastí,

L.

vzhledem k tomu, že autoři hrají rovněž zásadní úlohu v činnosti kulturního průmyslu, a že je jim proto třeba poskytnout hospodářské, právní a sociální prostředí vhodné pro rozvoj jejich kreativního potenciálu,

M.

vzhledem k tomu, že je třeba úzce vázat kulturu s obecným a odborným vzděláváním s cílem posílit výrobní a kreativní možnosti kulturního průmyslu,

N.

vzhledem k tomu, že zkušenost s „Evropskými hlavními městy kultury“ konkrétně ilustruje přínos kulturního odvětví pro hospodářský a společenský život města a pro rozvoj jeho obyvatel,

O.

vzhledem k tomu, že by státní podpora a jiné subvence ve prospěch kreativního odvětví měly být považovány za investice, a nikoli za pouhý luxus, že však tyto podpory musí být rovněž v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU, Protokolem o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojeným k Amsterodamské smlouvě, článkem 151 Smlouvy o ES a s Úmluvou UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti,

P.

vzhledem k tomu, že je potřeba podporovat soukromé a veřejné investice, stejně jako sponzorství v kulturním odvětví,

Q.

vzhledem k tomu, že koncentrace v odvětví kulturního průmyslu představuje riziko pro rozmanitost nabídky kulturních statků spotřebitelům,

R.

vzhledem k tomu, že kreativita je podmínkou rozvoje inovace v Evropě a že by evropské technologické podniky měly prospěch z práce v symbióze s tvůrci v rámci seskupení podniků (tzv. „clusterů“),

S.

vzhledem k tomu, že je nutné více podporovat malé a velmi malé podniky a jejich sítě a také jednotlivé pracovníky v těchto podnicích, kteří velmi výrazně napomáhají vytváření hodnot v hospodářství, a že je třeba pomoci tvůrcům dále se vzdělávat v oblasti kreativního podnikání a podpořit jejich snahu uživit se vlastní kreativní činností,

T.

vzhledem k tomu, že rozdrobenost kreativního odvětví v Evropě, kterou lze vysvětlit pouze zčásti jazykovými důvody nebo důvody spojenými s národní identitou, a neexistence kulturního průmyslu ve skutečně evropském měřítku, mohou omezovat kulturní úlohu Evropy ve světě,

U.

vzhledem k tomu, že kulturní rozmanitost a svobodný pohyb myšlenek vychází z originality, plurality identit a rovnosti mezi muži a ženami,

V.

vzhledem k tomu, že rovnost mezi muži a ženami je jednou z klíčových hodnot Evropské unie, jež se předává prostřednictvím kultury, a vzhledem k tomu, že toto předávání hodnot posiluje evropskou integraci,

W.

vzhledem k tomu, že rovnováha mezi muži a ženami není v kulturním průmyslu ani zdaleka skutečností,

X.

vzhledem k tomu, že ženy zastávají v kulturním průmyslu odpovědná pracovní místa nejčastěji v malých a středních podnicích (MSP) nebo v případě, že si založí vlastní společnost,

Y.

vzhledem k tomu, že účast žen v odvětví telekomunikací, internetových služeb, sdělovacích prostředků, elektronického obchodování a softwarových aplikací, které představuje klíčový prvek kulturního průmyslu, je extrémně nízká (30 %) a pouze 20 % nových podniků v tomto odvětví zakládají ženy,

1.

vyjadřuje zadostiučinění nad skutečností, že se Rada a Komise chystají uznat ústřední úlohu, kterou hrají kultura a tvořivost jakožto faktory důležité pro podporu evropského občanství, sbližování umění a evropských občanů a dosažení cílů Lisabonské strategie, čímž dále posilují jejich význam v evropském projektu;

2.

zdůrazňuje, že v rámci stávajícího „postindustriálního hospodářství“ bude muset kulturní a kreativní průmysl podpořit konkurenceschopnost Unie; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby si jako prioritu stanovily politiky, které se zaměří nejen na obchodní inovaci, ale také na inovaci v kulturních činnostech a kreativním hospodářství;

3.

konstatuje, že kulturní průmysl je klíčovým poskytovatelem služeb s velkou přidanou hodnotou, na nichž staví dynamická ekonomika založená na znalostech, a měl by být proto uznáván jako odvětví, které významně přispívá ke konkurenceschopnosti v Evropské unii;

4.

domnívá se, že kulturní průmysl, který je významným zdrojem pracovních příležitostí v Evropské unii, musí především zapojit tvůrčí talenty; naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly nové a inovativní způsoby celoživotního vzdělávání, které podněcují tvůrčí talent;

5.

vyzývá Radu a Komisi, aby vyjasnily, co tvoří evropskou vizi kultury, tvořivosti a inovace, a aby vypracovaly strukturovaná politická opatření ke konkrétní podpoře rozvoje evropských kreativních odvětví a začlenily je do skutečné evropské strategie pro kulturu; domnívá se, že pro tyto účely je prioritou definovat identitu kulturního průmyslu a podniků v tomto odvětví;

6.

vyzývá tudíž Komisi, aby odpovídajícím způsobem zajistila získávání systematických statistických údajů v této oblasti, což Unii i členským státům umožní disponovat koherentními a srovnatelnými statistickými údaji, které jsou nutné pro vypracování adekvátních cílených politik podpory kulturních a kreativních odvětví;

7.

vyzývá členské státy, aby do svých národních středoškolských a vysokoškolských vzdělávacích programů začlenily kurzy v oblasti podnikání, a to zejména do humanitních, uměleckých a kulturních oborů;

8.

žádá Komisi a Vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, aby lépe a účinněji zohlednili kulturní rozměr Evropy, a zejména kulturního průmyslu a tvůrců ve vnějších vztazích Evropské unie, v rámci evropské politiky sousedství a na hlavních fórech, na kterých probíhá dialog s ostatními oblastmi světa;

9.

domnívá se, že rozkvět kulturního průmyslu do značné míry závisí na možnostech usnadněné přeshraniční mobility a že je z tohoto důvodu nutné vyřešit problémy spojené s evropským zatýkacím rozkazem a vypracovat v této souvislosti zvláštní pravidla, a v tomto ohledu opět vznáší své požadavky, jež vyjádřil ve svém výše zmíněném usnesení o sociálním postavení umělců;

10.

vítá myšlenku posílení mobility osob, výrobků a služeb pocházejících z kreativních odvětví, a to při dodržování pravidel a zásad Úmluvy UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti, a vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zelenou knihu na toto téma, která bude odrážet zvláštnosti odvětví jakožto zároveň kulturního a hospodářského statku;

11.

upozorňuje, že je třeba rozvinout sociální a hospodářský model, který by poskytoval vhodnou záchrannou síť pro kreativní podnikatele, především pro ty z nich, kteří jsou samostatně výdělečně činnými, v kulturních a kreativních hospodářských odvětvích, ve kterých je dosud vysoký poměr zaměstnání na částečný pracovní úvazek a nestabilních pracovních podmínek;

12.

domnívá se, že dobře organizovaná kolektivní přeshraniční správa autorských práv a souvisejících práv a modely podnikání, které dodržují práva všech držitelů práv mají zásadní význam pro optimální využití kreativního potenciálu, při kterém se však zároveň zabezpečí spravedlivá odměna pro všechny kategorie držitelů práv;

13.

připomíná Komisi své výše uvedené usnesení ze dne 13. března 2007 a vyzývá k zavedení přístupu Společenství, který zohlední zvláštnosti digitální éry, význam zachování evropské kulturní rozmanitosti, méně významné zúčastněné strany a místní repertoáry, a to na základě zásady rovnosti zacházení;

14.

žádá Komisi, aby neprodleně začala systematicky uplatňovat čl. 151 odst. 4 Smlouvy o ES, čímž se ve všech ostatních politikách Společenství zohlední oblast kultury a kulturní odvětví, a to zejména v politikách, které se týkají vnitřního trhu, hospodářské soutěže, obchodu, podniků a výzkumu a vývoje, a aby lépe zohlednila zvláštní povahu kulturního odvětví při provádění těchto politik, jakož i ve vnější politice při uzavírání mezinárodních smluv v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti, a hrála přitom proaktivní roli a zlepšovala mezinárodní spolupráci;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby revitalizovaly uplatňování Úmluvy UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti a aby plně zohlednily její základní zásady ve svých vnitřních i vnějších politikách;

16.

vyzývá Komisi, aby zavedla strukturu směřující k posílení koordinace činností a politik, jež mají dopad na kulturní a kreativní odvětví, a aby vytvořila pracovní skupinu pro kulturu a kreativní ekonomiku, která by důkladněji prozkoumala přímý přínos kultury a tvořivosti k inovaci, hospodářskému růstu a sociálnímu rozvoji v Evropské unii; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem navrhla konkrétní opatření v rámci politik Společenství;

17.

v souvislosti s rychlým technologickým vývojem a vývojem trhu a s cílem zajistit, aby měl kulturní průmysl a tvůrci obecně prospěch z vývoje digitálních platforem, naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala zásadní otázku duševního vlastnictví s ohledem na kulturní a hospodářské aspekty a aby v zájmu zachování rovnováhy mezi možnostmi přístupu ke kulturním aktivitám a obsahům a duševním vlastnictvím, která zaručí spravedlivou a účinnou odměnu všem kategoriím držitelů práv, skutečný výběr pro spotřebitele a kulturní rozmanitost, vyzvala všechny aktéry působící v tomto odvětví, zejména telekomunikační operátory a poskytovatele internetových služeb, ke společnému nalezení řešení, jež by byla spravedlivá pro velké i malé zúčastněné subjekty; v tomto ohledu upozorňuje na skutečnost, že kriminalizace spotřebitelů, kteří neusilují o zisk, za účelem boje proti počítačovému pirátství není vhodným řešením;

18.

vyzývá Komisi, aby přijala opatření pro prevenci, vzdělávání, zvyšování povědomí mezi spotřebiteli, zejména mezi mladými lidmi ve školách, o hodnotě duševního vlastnictví a tvořivosti obecně, a aby u spotřebitelů propagovala dodržování duševního vlastnictví;

19.

vyzývá Komisi, aby podporovala zejména úsilí vynaložené k zavedení nových modelů podnikání v počítačové éře, které umožní spotřebiteli plně využívat nové technologie a zároveň ochrání legitimní právo na odměnu za uměleckou a kulturní tvorbu;

20.

vyzývá Komisi, aby uznala, že internet zcela změnil tradiční způsoby užívání kulturních výrobků a služeb a že je zásadní zaručit bezproblémový přístup ke kulturnímu internetovému obsahu a rozmanitost kulturní tvorby přesahující pouhou průmyslovou a komerční logiku a kromě toho také zajistit spravedlivou odměnu pro všechny kategorie držitelů práv;

21.

zastává názor, že reforma práv duševního vlastnictví je zásadní pro podporu tvořivosti a rozvoje kulturních děl; doporučuje Pařížskou úmluvu jako rámec pro dosažení spravedlivé rovnováhy mezi zájmy tvůrců a spotřebitelů;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly nezbytné prostředky umožňující zajistit dodržování a ochranu práv duševního vlastnictví;

23.

vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že internet představuje rozsáhlou platformu pro kulturní vyjádření, umožňuje přístup ke znalostem a demokratickou účast na evropské tvořivosti a vytváří mosty mezi generacemi v informační společnosti; a tudíž vyzývá Komisi a členské státy, aby se vyvarovaly přijetí takových opatření, která by byla v rozporu s lidskými právy, občanskými právy a zásadami přiměřenosti a účinnosti a která by měla odrazující důsledky, jako je například pozastavení přístupu k internetu;

24.

naléhavě žádá Komisi, aby v boji proti pirátství přenesla odpovědnost na všechny dotčené strany, včetně spotřebitelů, a aby vedla kampaně na zvyšování povědomí a vzdělávací kampaně;

25.

domnívá se, že přiměřené financování kulturního a kreativního průmyslu, jakož i kreativních komunit, je nezbytné, a žádá Radu, Komisi a členské státy, aby přijaly příslušná opatření, přičemž doporučuje spolufinancování veřejným a soukromým sektorem a poskytování finančních záruk, a podporuje také zavedení příznivého regulačního a daňového rámce pro kulturní průmysl, zejména používání daňových úlev a snížených sazeb DPH na všechny kulturní výrobky, včetně děl přístupných na internetu;

26.

zdůrazňuje význam bezplatných informačních infrastruktur, jako je WorldWideWeb, které jsou založeny na modelech otevřené účasti a otevřených standardech, pro evropské kreativní odvětví a žádá Komisi, aby předložila strategii pro otevřenější a interoperabilnější informační infrastruktury;

27.

považuje za nezbytné, aby strukturální fondy, programy určené MSP a sedmý rámcový program Společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) přiznaly rozvoji a dostatečnému financování kulturního a kreativního průmyslu zvláštní postavení, a to včetně MSP a jednotlivých uměleckých podniků působících v této oblasti, a opět Komisi žádá, aby vypracovala studii o dopadu financování odvětví kultury a vzdělávání strukturálními fondy a sedmým rámcovým programem;

28.

znovu zdůrazňuje význam cílů akce Evropské investiční banky nazvané iniciativa Inovace 2010 (i2i) a vyzývá k lepšímu odstupňování jejích priorit; vybízí Komisi a členské státy k vyzkoušení dalších způsobů poskytování finanční pomoci, kterou by podporovaly počáteční existenci a rozvoj MSP působících v oblasti kultury a tvorby (například prostřednictvím sedmého rámcového programu); podporuje využívání strukturálních fondů za účelem podpory tradičních umění a kulturního dědictví i kulturního a inovativního průmyslu; vyzývá Komisi, aby tyto činnosti sledovala a napomáhala rozšiřovat osvědčené postupy;

29.

vyzývá Komisi, aby podpořila přístup ke kulturnímu průmyslu, pokud jde o programy poskytování technické pomoci uzavřené se třetími zeměmi, zejména s Čínou, Indií a Latinskou Amerikou;

30.

vyzývá Komisi, aby podporovala partnerství mezi odvětvím kulturního průmyslu a odvětvími informačních a komunikačních technologií s cílem podporovat součinnost kreativity a inovace v souvislosti s Lisabonskou strategií;

31.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost vytvořit program podle vzoru programu MEDIA, dokončila postupy směřující k uplatnění iniciativy týkající se Evropské digitální knihovny, stimulovala a podporovala hudební, divadelní a nakladatelský průmysl, aby se tak usnadnila nadnárodní distribuce děl, a především, aby do programu „Kultura“ zavedla mechanismus umožňující v rámci kulturního neaudiovizuálního průmyslu přístup k financování opatření na podporu knih Společenstvím (společný stánek na knižních veletrzích atd.), ale také opatření na podporu hudby a odborného vzdělávání;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily částky podpor určených překladům, neboť rozpočty evropských kulturních programů nejsou dostatečné pro dosažení jejich cílů;

33.

domnívá se, že je třeba podpořit kulturní a kreativní průmyslová odvětví prostřednictvím zlepšení systémů kvalifikace, vzdělávání a odborné přípravy, zejména s cílem odborně vzdělávat studenty na všech úrovních vzdělávání v kulturních a uměleckých oborech, aby byli připraveni na profesní život, a podpořit lepší spolupráci mezi podniky v odvětví a školami, jakož i sbližování škol a institucí členských států, které již v tomto smyslu pracují; domnívá se, že je také třeba dále pokročit ve vzájemném uznávání diplomů uměleckých studií;

34.

zdůrazňuje specifickou povahu některých povolání a know-how v kulturních, kreativních a řemeslných odvětvích, jejichž trvalost je třeba zajistit vhodnými mechanismy předávání znalostí;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly vhodná opatření ke zhodnocení statusu tradičního know-how s cílem podpořit mobilitu a usnadnit přístup k zaměstnání profesionálů dotčených odvětví v Evropské unii;

36.

vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost výši příjmů žen v kulturním průmyslu, a to s cílem zajistit, aby platová zařazení neměla za následek platovou diskriminaci na základě pohlaví;

37.

zdůrazňuje důležitou úlohu kulturního průmyslu v boji proti genderovým stereotypům, při prosazování rovnosti mezi muži a ženami a napomáhání změně mentality; vyzývá členské státy, aby podporovaly iniciativy kulturního průmyslu usilující o šíření těchto myšlenek;

38.

vyzývá členské státy a jejich místní samosprávy, aby zajistily lepší komunikaci mezi kreativním průmyslem a financujícími subjekty vytvořením poradenských služeb v oblasti řízení podniku, jakož i finančního a informačního poradenství a vzdělávání pro malé podniky, podnikatele a pracovníky z kulturních a kreativních odvětví hospodářství;

39.

přikládá velký význam ustanovením směrnice 2007/65/ES a vyzývá členské státy, aby zajistily včasné provedení této směrnice; vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o uplatňování této směrnice;

40.

zdůrazňuje příležitosti, jež přináší vysokorychlostní širokopásmové a nové bezdrátové technologie s velkým dosahem při rozvoji a šíření nových inovativních kulturních služeb a kulturního obsahu na venkově i ve městech ve všech dvaceti sedmi členských státech; dále vyzývá členské státy, aby přednostně podporovaly rozvoj širokopásmové sítě ve venkovských a okrajových oblastech s cílem překonat rozdíly v přístupu k digitálním technologiím; konstatuje, že technologický pokrok umožňuje spotřebitelům rychlejší přístup ke kulturnímu obsahu;

41.

připomíná Komisi a členským státům jejich dosavadní postoj k audiovizuálním službám v rámci mezinárodních obchodních jednání a vyzývá je, aby i v budoucnosti v rámci jednání WTO/GATS nečinily nabídky na liberalizaci audiovizuálních služeb, ani nepožadovaly vynětí těchto služeb z uplatňování doložky nejvyšších výhod;

42.

vítá vytvoření ceny Evropského parlamentu za film (PRIX LUX) v roce 2007, která bude každoročně udělována jako prostředek pro posílení kulturní politiky, kulturní a jazykové rozmanitosti, zachování kulturní tradice a podporu kulturních výměn; žádá, aby tato cena vzala v potaz zejména účast a kreativitu žen, a uznala tak jejich příspěvek k rozvoji a vzestupu evropské kinematografie;

43.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a také organizaci UNESCO a Radě Evropy.

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/32

A.

vzhledem k tomu, že ač je zcela žádoucí co největší otevřenost vůči všem ostatním kulturám, má Evropská unie zvláštní povinnost chránit kulturní bohatství Evropy, neboť evropské kulturní dědictví je nezbytné zachovávat, šířit a sdílet jak uvnitř, tak i vně Unie, a to ve všech jeho dimenzích a všemi prostředky,

B.

vzhledem k tomu, že umění a kultura jsou prostředkem k dosažení silnějšího projevu a většího vědomí sebe sama v osobním a sociálním vývoji a umožňují jednotlivcům i komunitám věnovat pozornost jejich kulturnímu dědictví a paměti a pojmenovávat jejich individuální i kolektivní budoucnost,

C.

vzhledem k tomu, že umění a kultura otevírají nové formy dialogu, vytvářejí prostory kulturního porozumění a umožňují jednotlivcům i skupinám přesáhnout postoje vyplývající z jejich identit,

D.

vzhledem k tomu, že umění a kultura jako prostor výměny, diskuse a tvořivosti a vytváření myšlenek povzbuzují občanskou angažovanost a účast,

E.

vzhledem k tomu, že evropské kulturní dědictví, jehož součástí jsou rozmanité formy vyjádření a jež vzniklo kombinací několika pramenů, jako je například řecko-římský a židovsko-křesťanský starověk, historicky Evropu pozvedlo na přední místo mezi všemi kontinenty a projevilo se jako zcela výjimečný hybatel inovací, rozvoje a pokroku, který se rozšířil do všech směrů a v současnosti nadále představuje prvořadý odkaz humanismu, duchovního obohacení a oživení, demokracie, tolerance a občanství,

F.

vzhledem k tomu, že ve stále globalizovanějším světě představují výjimečné specifické kvality v jádru evropského kulturního bohatství skutečnou evropskou přidanou hodnotu a jejich úloha v poskytování identity je klíčová pro Evropu i Unii, neboť jejím občanům napomáhá pochopit svět, dosáhnout evropské soudržnosti, zdůraznit vlastní jedinečnost a prosadit se vůči ostatním národům,

G.

vzhledem k tomu, že pružnost a mobilita představují nedílnou součást výkonu uměleckých povolání,

H.

vzhledem k tomu, že umělecká tvorba přivádí dohromady evropské i neevropské umělce a že mobilitu umělců ztěžují vnitrostátní politiky, které od osob pohybujících se uvnitř EU vyžadují víza,

I.

vzhledem k tomu, že konkrétní projevy, jimiž se evropské kulturní dědictví historicky promítlo na jiných kontinentech, musí vést ke zvláštním opatřením, které zdůrazní faktory sloužící k vytváření civilizace, vzájemnému porozumění a konstruktivnímu přístupu sjednocujícímu národy, v nichž jsou tyto projevy zastoupeny,

J.

vzhledem k tomu, že zvláště důležitou úlohu v rozvoji a upevňování kultury hrají místní a regionální orgány, zejména péčí o kulturní dědictví a podporou uměleckých inovací na území své působnosti, a že tento faktor by měl být při reorganizaci evropského programu pro kulturu v souvislosti s globalizací patřičně zohledněn,

K.

vzhledem k tomu, že neevropští přistěhovalci, turisté a ostatní návštěvníci jsou povinni respektovat evropské kulturní dědictví, které má v členských státech výsadní postavení,

L.

vzhledem k tomu, že na jedné straně hrají evropští tvůrci, umělci a kulturní průmysl rozhodující úlohu při vytváření evropské kulturní identity, sdílení hodnot a v průběžném rozvoji evropského občanství, které přesahuje hranice národních států a zároveň uznává kulturní rozmanitost na evropské, národní, regionální a jazykové úrovni,

M.

vzhledem k tomu, že evropští tvůrci, umělci a kulturní průmysl mají na druhé straně také skutečný vliv na hospodářské příjmy, zdroje bohatství a vytváření pracovních příležitostí v EU,

N.

vzhledem k tomu, že důsledkem technologického pokroku je stále častější vytváření, šíření a užívání kulturních produktů v digitální podobě a politika musí tento vývoj zohledňovat,

O.

vzhledem k tomu, že se evropský kulturní průmysl nachází v chráněném prostoru, co se týče obchodních pravidel, která přiměřeně odráží evropské představy o tom, že se kulturní produkty a služby liší od ostatních druhů zboží a služeb, což si vyžaduje zvláštní pravidla,

P.

vzhledem k tomu, že velká muzea a kulturní instituce na úrovni EU stále častěji provádí ekonomicky nezanedbatelné výměny s obdobnými institucemi jinde ve světě, které vytváří podstatné příjmy přesahující příjmy plynoucí z cestovního ruchu,

Q.

vzhledem k tomu, že si historické, kulturní a archeologické dědictví členských států zaslouží maximální ochranu před riziky nezákonného vývozu a nedovoleného obchodu obecně, jak stanoví Úmluva ze dne 14. listopadu 1970 o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků a další příslušné mezinárodní nástroje,

R.

vzhledem k tomu, že EU musí projevovat solidaritu při ochraně kulturního dědictví třetích zemí, zejména těch s nejslabšími kulturními odvětvími, a aktivně bránit nezákonnému dovozu kulturních děl, která jsou v zemi původu chráněna,

S.

vzhledem k tomu, že obchodní bilance EU v oblasti kulturního zboží a služeb je nepříznivá,

T.

vzhledem k tomu, že hospodářská globalizace a vytváření globálního kulturního průmyslu ohrožují jazykovou a kulturní rozmanitost, které jsou samy o sobě hodnotami, a proto je důležité nalézt k těmto problémům společný evropský přístup,

U.

vzhledem k tomu, že průmysl cestovního ruchu a související služby jsou jednou z oblastí, kde se setkávají mezinárodní obchod a kultura, a mohou být nejlepšími prostředky k většímu zviditelnění evropských kulturních destinací ve vztazích mezi EU a třetími zeměmi, které zároveň prospějí obchodu, a napomůžou tak zajistit sociální, kulturní a environmentální udržitelnost,

V.

vzhledem k tomu, že neexistují téměř žádné spolehlivé a významné statistiky týkající se mezinárodního obchodu s kulturním zbožím a službami,

W.

vzhledem k tomu, že digitální technologie je třeba chápat jako nový způsob šíření kulturních produktů a služeb po celém světě, čímž se může zlepšit porozumění mezi kulturami, bude-li splněn předpoklad volného a spravedlivého přístupu a respektování kulturních a jazykových rozdílů,

X.

vzhledem k tomu, že nové technologie v oblasti sdělovacích prostředků, včetně internetových portálů a služeb s otevřeným zdrojovým kódem a jejich vývoje, mají stále více obsahu, aby byly konkurenceschopné,

Y.

vzhledem k tomu, že tento vývoj představuje zcela nové výzvy, které si žádají nový způsob uvažování v oblasti řízení a regulace otázek majících dopad na ochranu práv duševního vlastnictví, pirátství a nepovolenou digitalizaci, jež zohlední potřebu přiměřené rovnováhy mezi spravedlivým přístupem ke kulturním produktům a službám a novými formami umělecké a duševní tvorby,

Z.

vzhledem k tomu, že pirátství a padělání kulturních produktů vedou v EU ke ztrátám pracovních míst a oslabují konkurenceschopnost kulturního průmyslu a kvalitu výrobků, což dopadá především na členské státy, jejichž hlavní příjmy plynou z produkce kulturních statků a z jejich využití pro hospodářské účely,

AA.

vzhledem k tomu, že Komisi byla udělena konečná pravomoc chránit práva duševního vlastnictví evropského průmyslu na všech mezinárodních fórech i vůči těm obchodním partnerům, kteří nemají v této oblasti přiměřené právní předpisy,

AB.

vzhledem k tomu, že kultura je konkrétně zahrnuta do dohod EU o volném obchodu a do dalších obchodních nástrojů,

AC.

vzhledem k tomu, že kultura a jazyk jsou hnací silou rozvoje regionů a významným faktorem pro přilákaní investic, zejména v málo rozvinutých regionech chudých na přírodní zdroje nebo turistické atrakce, a vzhledem k tomu, že umělci a kulturní instituce hrají rozhodující úlohu při utváření identity regionů a zvyšování jejich přitažlivosti a v procesu evropské integrace,

AD.

vzhledem k tomu, že kultura jako odvětví, které zajišťuje pracovní místa a podporuje hospodářský růst, má mimořádný význam pro rozvoj měst (zejména malých a středních) a venkovských oblastí, a vzhledem k tomu, že pro sociální oblast je kulturní identita důležitým faktorem, který napomáhá integraci a větší sociální soudržnosti v regionech a místních komunitách,

AE.

vzhledem k tomu, že v rámci politik soudržnosti a rozvoje venkova je možné prosazovat obnovu kulturního dědictví a podporovat umělecká odvětví s cílem zvýšit přitažlivost regionů,

AF.

vzhledem k tomu, že stále důležitější úlohu by v oblasti kultury měly hrát malé a střední podniky a soukromý kapitál a měly by být začleněny do realizace projektů a opatření v této oblasti, zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru,

1.

vítá sdělení Komise o evropském programu pro kulturu a podporuje cíle, které obsahuje; připomíná, že při různých příležitostech zdůraznil podstatnou úlohu kultury při vytváření struktury pro provádění Lisabonské strategie a také nového pilíře globální správy věcí veřejných a udržitelného rozvoje;

2.

rovněž vítá skutečnost, že výše uvedené sdělení Komise bylo Radou dobře přijato, jak vyplývá z usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007;

3.

zdůrazňuje, že místní, regionální a národní orgány hrají klíčovou úlohu při rozvoji a upevňování kultury, zejména při ochraně kulturního dědictví, jakož i v podpoře uměleckých inovací a tvůrčích odvětví;

4.

vítá skutečnost, že se Komise vyjadřuje k mobilitě umělců a kulturních profesionálů;

5.

poukazuje na potřebu podporovat vývoj a mobilitu mladých evropských umělců;

6.

lituje, že při tvorbě evropského programu pro kulturu v globalizovaném světě nebyla zmíněna úloha velkého počtu partnerství mezi městy, místními orgány a regiony;

7.

zdůrazňuje skutečnost, že odvětví kultury hraje důležitou úlohu při dosahování cílů obnovené Lisabonské strategie, a upozorňuje na význam kultury při vytváření kvalitního a dynamického prostředí pro život, zejména prostřednictvím obrovských příležitostí pro rozvoj mnoha regionů, které skýtá kulturní cestovní ruch;

8.

zdůrazňuje, že s ohledem na článek 151 Smlouvy musí mít činnost v odvětví kultury podobu politik spolupráce a dohod o partnerství mezi členskými státy a respektovat kulturní rozmanitosti a národní identity; rovněž zdůrazňuje úlohu regionů Evropské unie jako významného fóra kulturní spolupráce;

9.

je znepokojen, že sdělení neobjasňuje pokračující problém spočívající v nedorozumění o chápání kultury, co se týče soudobých a tradičních umění, evropského dědictví a komerčních a ziskových „tvůrčích odvětví“; vytyčené cíle programu navíc obecně odrážejí vnímání kultury v její vysoké společenské, hospodářské, politické a obecněji „instrumentální“ hodnotě, avšak nezohledňují vnímání kultury jako hodnoty o sobě („culture qua culture“);

10.

obává se, že v debatě o mezikulturním a kulturním dialogu a o tom, co je „kulturou“ míněno, je často vnímána úloha kultury ve spojování lidí, a nikoli její úloha zprostředkovatele rozdílů; v této souvislosti by mohl být citován Jean Monnet: ti mladí lidé „obeznámení se vším, co je na jiných kulturách skvělé a dobré, aniž by přestali hledět na vlastní země s láskou a pýchou, ti se stanou Evropany“;

11.

domnívá se, že má-li být čl. 151 odst. 4 Smlouvy prováděn úplně a koherentně, je nezbytné, aby byla specifika tohoto odvětví, v neposlední řadě jeho tvůrčí a inovační potenciál a společenský význam, chápána jako kulturní a hospodářské statky, aby mohla kultura plně zastávat místo, které jí náleží v rámci Lisabonské strategie;

12.

věří, že cíl Komise, aby byl v odvětví kultury dále rozvíjen dialog s občanskou společností, má pro rozvoj soudržného evropského programu pro kulturu klíčový význam a že pouze prostřednictvím tohoto strukturovaného dialogu mohou evropské politiky skutečně odrážet realitu a potřeby evropských umělců a kulturních subjektů;

13.

vyzývá Komisi, aby předložila taková doporučení na ochranu systémů správy digitálních práv, která by stejnou měrou zohlednila potřeby vnitřního trhu EU i Úmluvu UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti;

14.

zdůrazňuje, že je třeba udržitelným způsobem zaručit kulturní produktivitu a uměleckou tvořivost, ale že tento krok předpokládá sociální jistoty umělců, včetně vhodného právního rámce v oblasti zdanění, práce, sociálního zabezpečení a autorského práva;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vdechly život Úmluvě UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti a aby základní zásady této úmluvy plně zohlednily ve svých vnitřních i vnějších politikách;

16.

připomíná Komisi, že Společenství je smluvně vázáno uplatňovat Úmluvu UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti při výkonu svých pravomocí v politických oblastech, na které se úmluva vztahuje, zejména ve „společné obchodní politice, politice rozvojové spolupráce, politice hospodářské, finanční a technické spolupráce se třetími zeměmi, politice volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, politice hospodářské soutěže a politice vnitřního trhu včetně duševního vlastnictví“ (7);

17.

domnívá se, že programy Společenství existující v současnosti v odvětví kultury neodrážejí plně dosah společného kulturního dědictví Evropanů, a vyzývá proto Komisi, aby navrhla vytvoření konkrétních programů, které podpoří uměleckou tvořivost a v širší a hlubší míře umožní udržovat kontakt s hmotnými i nehmotnými statky a hodnotami, jež evropské kulturní dědictví tvoří, a které dále těmto statkům a hodnotám dovolí vzájemně reagovat v souladu s humanistickým pojetím identit a odlišností i v rámci současné kulturní produkce, a umožní tak využívat a sdílet jejich přínos;

18.

zdůrazňuje, že programy v odvětví kultury budou mít velmi pozitivní dopady, pokud jde o podporu soudržnosti, skutečné konvergence, hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, inovací, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti;

19.

zdůrazňuje, že EU hraje klíčovou úlohu v přijímání praktických opatření, která by skutečně usnadňovala mobilitu evropských umělců i umělců, kteří ze Společenství nepocházejí;

20.

volá po zavedení zvláštního víza pro umělce, které by jim v případě nabídky velmi krátkého profesionálního angažmá umožnilo jeho okamžité přijetí;

21.

znovu zdůrazňuje strategický význam atraktivního kulturního projektu EU – projektu Evropských hlavních měst kultury – který významně povzbuzuje sociální a hospodářský rozvoj měst a regionů tím, že do nich vkládá přidanou evropskou hodnotu;

22.

vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost pevné a účinné spolupráci mezi projektem Evropských hlavních měst kultury na období let 2007–2011 a sítí Měst kultury 2010, která zapojuje přes 20 měst z Maďarska, Německa a Turecka do spolupráce na rozvoji jejich vlastních evropských kulturních cílů, a dále aby se připojila k přípravám hlavních měst kultury na rok 2010 a aby jejich projekty představila na mnoha různých místech;

23.

zastává názor, že mobilita a pružnost jsou jedinými prostředky k zajištění jak přežití tvůrčí činnosti v jednotlivých členských státech, tak k upevnění evropské kulturní identity;

24.

doporučuje Radě a Komisi vytvořit program, jehož cílem bude zhodnocovat klasické evropské dědictví a historický přínos národních kultur v průběhu staletí a ve všech dimenzích a který bude probíhat zároveň s rámcovým programem „Kultura 2007–2013“, doplní jej a současně vytvoří podmínky pro naplňování potřeb kulturní oblasti do budoucna;

25.

vyzývá Komisi, aby posílila politiku podpory literárních překladů, která je stanovena v programu „Kultura 2007–2013“;

26.

vyzývá Komisi k vytvoření programu pro rozvoj podpory evropských jazyků ve světě i jejich úlohy v umělecké tvorbě ostatních kontinentů, který by používáním těchto jazyků mimo Evropu usnadnil jak vzájemnou znalost a porozumění, tak vzájemné působení kultur;

27.

vyzývá Komisi, aby posilovala a podporovala mezinárodní kulturní výměny a získávání kulturních dovedností a mnohojazyčnosti mezi občany Evropské unie;

28.

zdůrazňuje, že s ohledem na vyhlášení roku 2008 Evropským rokem mezikulturního dialogu by Evropská unie měla uvádět hodnoty mezikulturního dialogu do praxe, otevírat se jiným kulturám a podporovat a rozvíjet příležitosti ke spolupráci tím, že by nabízela zajímavou škálu kulturních programů evropským třetím zemím, zejména účastníkům evropské politiky sousedství, pro něž by zapojení do společných kulturních programů bylo velmi důležitým podnětem;

29.

navrhuje, aby se Parlament, Rada, Komise a členské státy zavázaly k vytvoření podmínek, které budou skutečně příznivé pro kulturu a tvůrčí činnost na všech úrovních života Unie, zejména pokud jde o rodinu, školu, celoživotní učení, komunikace ve společnosti a oblast digitálních technologií;

30.

zastává názor, že specifické kulturní projekty, například Evropská digitální knihovna, musí být na evropské úrovni nadále podporovány; vyzývá k urychlení příprav na zřízení knihovny;

31.

podporuje četná kulturní partnerství mezi městy, komunitami a regiony, která mají obrovský význam pro sociální rozvoj regionů a podporu kulturních inovací; vyzývá Komisi a členské státy, aby místním, regionálním a meziregionálním kulturním iniciativám poskytly veškerou možnou podporu, neboť ty jsou tváří v tvář globálním výzvám nezbytným faktorem v procesu regionální a evropské integrace;

32.

zdůrazňuje význam uměleckého a literárního vzdělávání pro zdokonalování osobnosti mladých lidí, pro vznik a rozvoj jejich zaměření a pro plné užívání kulturních statků a hodnot;

33.

zdůrazňuje, že pro podporu evropské identity a kultury v kontextu globalizace je zapotřebí, aby školní osnovy ve všech členských státech zahrnovaly plán výuky společných dějin Evropské unie;

34.

připomíná význam vytváření inovativního propojení mezi kulturou, výzkumem, vědou a technologií ve škole i ve společnosti a potřebu programů, které se budou těmito otázkami zabývat;

35.

žádá Komisi, aby vypracovala nástroj pro určení krizových odvětví v evropském kulturním průmyslu a aby přitom věnovala zvláštní pozornost vydavatelskému trhu, jehož vývoj ohrožuje kvalitní literární tvorbu ve prospěch „bestsellerů“, a zohlednila oblast hudební tvorby, jejíž kvalitu a rozmanitost také ohrožuje celosvětové šíření digitálních technologií kvůli koncentraci kolektivní správy práv a pirátství;

36.

vyzývá Komisi a členské státy, aby nasadily potřebné prostředky na vynucování a ochranu autorských práv v oblasti umění a literatury, zejména v digitálním prostředí;

37.

domnívá se, že by měly být položeny základy skutečné evropské kulturní diplomacii, a vyzývá členské státy a orgány Společenství, aby posílily kulturní aspekt svých diplomatických zastoupení a zahájily pravidelné organizované iniciativy zasvěcené evropské kultuře;

38.

vyzývá členské státy a orgány Společenství, aby povzbuzovaly iniciativy na rozvoj kulturního cestovního ruchu;

39.

doporučuje Radě a Komisi, aby vypracovaly a podporovaly seznam „kulturních poutních míst“ ve všech členských státech s cílem organizovat konkrétní iniciativy a akce, které by se v těchto kulturních centrech a památnících pravidelně konaly;

40.

domnívá se, že by mělo být zavedeno označení evropského dědictví, které by pomohlo zdůraznit evropský rozměr kulturních statků, památek a památných a vzpomínkových míst, jež nesou svědectví o evropských dějinách a dědictví;

41.

doporučuje Radě a Komisi, aby podporovaly a prosazovaly program kulturních tras Rady Evropy, který funguje od roku 1987, neboť dotyčné trasy vytvářejí příkladné sítě spojující regiony a místní komunity a poskytují svědectví o evropském dědictví a společných dějinách;

42.

navrhuje Radě a Komisi zřízení programu „evropského kulturního mecenášství“ a označení „evropského kulturního mecenáše“ s cílem dosáhnout účinného partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem odpovídajícího záměrům činnosti, kterou navrhuje Komise;

43.

navrhuje dále, aby prestižní evropské ceny, jež jsou pravidelně udělovány, byly rozšířeny do všech oblastí tvůrčí činnosti;

44.

navrhuje, aby byla rovněž posílena prestiž stávajících ocenění a aby byly posouzeny jejich účinky;

45.

navrhuje, aby v souvislosti s 200. výročím narození Fryderyka Chopina, skvělého skladatele, který vytvořil nezpochybnitelný přínos světové kultuře, byl rok 2010 vyhlášen „Evropským rokem Fryderyka Chopina“;

46.

navrhuje, aby se rok 2011 stal „Evropským rokem řeckých a římských klasiků“ s cílem upoutat pozornost národů Unie k tomuto základnímu aspektu kulturního dědictví, jemuž dnes hrozí, že bude zapomenut;

47.

doporučuje, aby Komise ve spolupráci s členskými státy podporovala evropské kulturní hodnoty a prokázala svůj závazek vůči kultuře tím, že by začala pravidelně pořádat a podporovat evropské roky připomínající vždy určitou významnou evropskou osobnost, uměleckou činnost nebo kulturní událost;

48.

navrhuje, aby byl učiněn pokrok v podpoře a propagaci těchto opatření a přístupu k nim;

49.

upozorňuje Radu, že je naprosto nezbytné okamžitě přezkoumat rozpočtové prostředky, z nichž by měla být financována opatření navrhovaná v tomto sdělení Komise i ta, která již jsou v platnosti;

50.

naléhá na Komisi a na Radu, aby zaručily, že pravidla, jimiž se řídí obchodní vztahy na bilaterální i multilaterální úrovni, budou transparentní, spravedlivá, otevřená a orientovaná na přístup na trh; trvá také na tom, že tato pravidla musí umožnit evropskému kulturnímu průmyslu rozvinout veškerý svůj potenciál, zejména v audiovizuálním, hudebním a nakladatelském odvětví;

51.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala mechanismy celní kontroly a výměny informací s členskými státy s cílem zajistit jejich co nejvyšší účinnost v boji proti nelegálním vývozům a dovozům uměleckých děl a ostatních chráněných kulturních statků;

52.

vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření k zahájení celkového přezkumu práv na ochranu duševního vlastnictví s cílem lépe vyvážit protichůdné cíle ochrany držitelů práv a volného a spravedlivého přístupu ke kulturním produktům a službám v acquis communautaire, pravidlech Světové obchodní organizace (WTO) a bilaterálních dohodách EU, aby byly odstraněny prvotní příčiny padělání a pirátství;

53.

vyzývá Komisi, aby využila své pravomoci a zajistila, že všichni obchodní partneři budou vymáhat závazky vyplývající z dohod v rámci WTO a z mezinárodního obchodního práva, včetně případné aktivace nástrojů k urovnání sporů, které mezinárodní dohody poskytují;

54.

vyzývá Komisi, aby vytvořila spolehlivý a koherentní soubor ukazatelů a nástrojů, jimiž by bylo možno měřit a vyhodnocovat mezinárodní obchod kulturními produkty;

55.

s ohledem na skutečnost, že kulturní cestovní ruch je celosvětově stále rostoucí složkou kulturního průmyslu, vyzývá Komisi, aby do dohod EU o obchodní politice začlenila doložky o šíření produktů s kulturní a historickou hodnotou a obchodu s nimi;

56.

vyzývá Komisi a členské státy, aby při činnostech navazujících na tyto obchodní dohody ve zvýšené míře zohledňovaly doložky dohod EU o volném obchodu a další obchodní nástroje, které se zabývají obchodem kulturními produkty;

57.

zdůrazňuje význam podpory přeshraničního toku kulturních produktů prostřednictvím zvýšené mobility umělců a pracovníků v kulturním odvětví; domnívá se, že přeshraniční mobilita evropského umění a kultury musí hrát významnou úlohu při šíření evropských hodnot a při zachovávání a rozvoji kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu;

58.

vyzývá Komisi, aby identifikovala případné necelní překážky, které ukládají třetí země na určité evropské kulturní statky a služby při obchodních transakcích, a aby podnikla opatření k jejich odstranění, pokud to bude nezbytné;

59.

v tomto ohledu zdůrazňuje, že by EU měla podporovat a usnadňovat přístup rozvojových zemí na svůj trh s kulturními produkty a službami a měla by věnovat zvláštní pozornost kladnému dopadu, který tento krok může mít na vytváření pracovních příležitostí a technologický rozvoj v kulturním průmyslu těchto zemí;

60.

vyzývá Komisi, aby navrhla specifické kulturní akce a události, které by propagovaly evropskou kulturu v rozvojových zemích, a současně aby uznala přístup ke kultuře za prioritu rozvojových politik;

61.

podporuje systematické začleňování kulturní dimenze a různých součástí kultury do všech vnějších a rozvojových politik, projektů a programů jako prostředek posílení kvality diplomatických snah Komise a životaschopnosti a udržitelnosti všech činností EU zaměřených na spolupráci a zintenzivnění opatření směřujících k tomu, aby si společnost více uvědomovala důležitost kulturní složky v rozvojových činnostech;

62.

vítá zavedení zvláštních vzájemně propojených programů kulturní spolupráce (jako je například Kulturní fond pro Indii) s některými partnerskými zeměmi v regionu EPS, v Asii i jinde;

63.

vítá návrh Komise na vytvoření kulturního fondu EU-AKT jako společného příspěvku EU k podpoře šíření a produkce kulturních statků v zemích AKT a upozorňuje, že desátý Evropský rozvojový fond poskytne počáteční financování, které bude doplněno příspěvky členských států;

64.

žádá Komisi, aby prosazovala dodržování mezinárodních dohod a jiných právních nástrojů, které se týkají kulturních práv, v zájmu zajištění kulturní svobody a zachování rozmanitosti a jejích projevů tváří v tvář projektům liberalizace trhu, které tuto kulturní rozmanitost v rozvojových zemích ohrožují;

65.

vyzývá Komisi, aby podporovala kulturní výměny mezi EU a třetími zeměmi a regiony;

66.

žádá Komisi, aby prosazovala začlenění kulturní politiky do politiky rozvojové spolupráce, zejména pokud jde o sociální a ekonomická opatření;

67.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby veškeré programy a projekty spolupráce vedle snahy o odstranění chudoby a omezení sociálního vyloučení braly zřetel na místní kulturu a přispívaly k většímu zpřístupnění kultury a prostředků kulturního vyjadřování; zdůrazňuje význam vzdělávání, včetně prosazování začlenění kultury do osnov všech stupňů vzdělávání v rozvojových zemích;

68.

připomíná Komisi, že zhodnocování kulturního dědictví je nerozlučně spjato se skutečností, že jej veřejnost může užívat a má k němu přístup, a že kulturní dědictví musí být spravováno udržitelným způsobem, neboť je pomíjivé povahy; domnívá se rovněž, že správa kulturního dědictví by měla být nutně rentabilní a v důsledku přispívat ke zlepšování společensko-hospodářských podmínek obyvatel;

69.

podporuje aktivní účast EU v činnostech mezinárodních organizací, které se zabývají kulturou, a v procesu Organizace spojených národů „Aliance civilizací“;

70.

uznává význam plánů evropského programu pro kulturu, avšak konstatuje, že ve sdělení Komise týkajícím se tohoto programu chybí informace o jeho financování nebo praktický plán pro použití otevřené metody koordinace; vyzývá Komisi, aby tyto informace co nejdříve předložila;

71.

zdůrazňuje, že kulturní cestovní ruch je velmi důležitý pro regionální hospodářský růst, pro vytváření bohatství a pro zvyšování významu kulturního dědictví Evropy a že do tohoto procesu musí být zapojena regionální kulturní sdružení a lidé zabývající se uměním;

72.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise věnuje příliš malou pozornost partnerstvím mezi městy, obcemi a regiony, která již mnoho let fungují jako vynikající fórum pro kulturní spolupráci a výměnu informací;

73.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány hrají důležitou úlohu při podpoře a rozvíjení kultury ve svém regionu, zejména v oblasti kulturního dědictví a jako mecenáši umělecké inovace, jako subjekty odpovědné za nabídku a financování kulturních zařízení a iniciativ a vzdělávání a odborné přípravy a jako organizátoři festivalů a kulturních setkání;

74.

doporučuje, aby členské státy zapojily místní a regionální orgány nejen do procesu sledování výsledků, ale také do procesu provádění všech nových programů EU pro kulturu, aby v současnosti prováděná kulturní politika odrážela zvláštní očekávání a potřeby daných regionů;

75.

poukazuje na to, že je zapotřebí podporovat kulturní rozmanitost a zajistit, aby kultura zaujímala významné místo v dialogu nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale i mezi regiony na celém světě, a to podporou mezikulturních výměn a začleněním kultury do rozvojových programů; podporuje myšlenku integrovaného přístupu k vytváření strategií pro kulturu, včetně všech odvětví a faktorů, které mají na rozvoj kultury přímý či nepřímý vliv;

76.

vyzývá Komisi, aby prosazovala osvědčené postupy v oblasti kultury na evropské úrovni, přičemž poukazuje na to, že většina těchto postupů vzniká v regionech; navrhuje uspořádat tematické konference a vytvořit veřejně přístupné databáze osvědčených postupů ve všech úředních jazycích Evropské unie;

77.

s ohledem na nadcházející Evropský rok mezikulturního dialogu zdůrazňuje úlohu, kterou mohou hrát regiony jakožto místa opravdového kulturního setkávání; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy činností pro rok 2008 a aby regiony aktivně zapojila do plánování a provádění těchto činností;

78.

souhlasí s Komisí, že kulturní a jazyková rozmanitost EU je hlavním přínosem pro konkurenceschopnost; připomíná členským státům, že výuka jazyků a programy vzdělávacích a kulturních výměn v rámci Evropské unie a mimo ni potřebují trvalou podporu; připomíná roli televizního vysílání v oblasti mezikulturní výměny;

79.

vyzývá Komisi, aby podporovala kulturní iniciativy v projektech regionální spolupráce, a to i na úrovni měst (zejména malých a středních), mimo jiné v rámci programu INTERREG IV C, a aby do iniciativy Regiony pro hospodářskou změnu začlenila kulturní rozměr;

80.

vyzývá členské státy, aby podporovaly kulturu v regionech prostřednictvím investic do kulturní infrastruktury a aby přitom využívaly strukturální fondy; vyzývá je také, aby na základě konzultací s odvětvími kultury a školství a občanskou společností vypracovaly programy regionálního kulturního rozvoje;

81.

vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily jednoduchá, transparentní a jasná pravidla pro provádění partnerství veřejného a soukromého sektoru, která by se tak stala účinným nástrojem financování kulturních projektů v regionech a umožnila by aktivnější zapojení ze strany malých a středních podniků;

82.

vítá návrh Komise, aby byl vytvořen kulturní fond EU-AKT, který by byl příspěvkem EU do procesu šíření kulturního bohatství zemí AKT a Zámořských zemí a území (ZZÚ); domnívá se, že obdobná opatření by měla být zavedena zejména u zemí, které jsou zapojeny do politiky sousedství;

83.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, dále organizaci UNESCO a Radě Evropy.

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/41

A.

vzhledem k tomu, že podle příspěvku pracovní skupiny II ve čtvrté hodnotící zprávě AR4 IPCC se očekává, že v téměř všech evropských regionech se v budoucnu projeví negativní dopady změny klimatu; vzhledem k tomu, že tyto dopady budou představovat výzvu pro mnohá hospodářská odvětví, ale stejně tak i další ohrožení biologické rozmanitosti v Evropě a narušení sociálního rozvoje,

B.

vzhledem k tomu, že regionální vědecká pozorování ze všech světadílů a z mnohých oceánů dokládají, že změna klimatu ovlivňuje přírodu především prostřednictvím zvyšování teplot, ale i prostřednictvím dalších dopadů této změny; vzhledem k tomu, že pozorované zvyšování teplot je zapříčiněno lidskou činností a ovlivňuje fyzikální a biologické systémy,

C.

vzhledem k tomu, že by měla EU posoudit, do jaké míry může přizpůsobení se změně klimatu vydláždit cestu pro nový model hospodářského růstu a rozvoje, který by chránil životní prostředí, podporoval zaměstnanost a dal nový rozměr sociálním strategiím,

D.

vzhledem k tomu, že změna klimatu představuje problém, který se týká moderních společností jako celku, a významnou úlohu při přijímání adaptačních opatření tak mohou a měly by hrát všechny úrovně správy věcí veřejných – od úrovně EU přes veřejnou správu až po jednotlivé občany,

E.

vzhledem k tomu, že adaptační opatření k předcházení škodám jsou nejen potřebnou odpovědí na budoucí klimatické dopady v Evropě i mimo ni, ale musí být vytvořena a uplatňována i nyní, aby bylo možné reagovat v regionálním a místním měřítku na důsledky stávající míry globálního oteplování způsobeného emisemi skleníkových plynů z uplynulých období; vzhledem k tomu, že takovéto přizpůsobení si žádá skutečně průřezový přístup a začlenění širších sociálních, ekonomických a environmentálních hledisek,

F.

vzhledem k existenci četných studií a modelů pravděpodobných dopadů změny klimatu na regionální a místní úrovni; vzhledem k tomu, že v těchto studiích často chybí odpovídající posouzení sociálně-ekonomického rozměru a předvídatelných následků pro dotčené skupiny obyvatelstva,

G.

vzhledem k tomu, že na sledování změny klimatu a koordinaci opatření k boji proti ní na úrovni EU by měl být kladen prvořadý důraz s cílem umožnit vytvoření společné strategie pro řešení tohoto problému,

H.

vzhledem k tomu, že má-li se zajistit, aby úsilí směřující k přizpůsobení se změně klimatu a k jejímu zmírňování bylo při omezování následků změny klimatu co nejúčinnější, budou mít zásadní význam veřejné i soukromé investice do vědy a výzkumu v oblasti změny klimatu,

I.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby byl výzkum v oblasti změny klimatu prováděný jednotlivými členskými státy koordinován s výzkumem prováděným na základě sedmého rámcového programu,

J.

vzhledem k tomu, že přizpůsobení se změně klimatu zůstává stranou veřejné debaty, která je jednoznačně zaměřena na nezbytná opatření ke zmírnění globálního oteplování,

K.

vzhledem k tomu, že cíl EU zastavit úroveň globálního oteplování na hodnotě 2 °C by pro Evropu pořád ještě znamenal variantu oteplení vyznačující se extrémními oblastními změnami klimatu, různými následky pro dotčené skupiny obyvatelstva, místní a regionální hospodářství a životní prostředí, jež by vedly k dalšímu prohlubování stávajících nerovností a regionálních odlišností, pokud jde o zdroje a prostředky v Evropě,

L.

vzhledem k tomu, že by se výzkum měl v daleko větší míře zabývat podmínkami, za jakých dochází k výskytu extrémních povětrnostních jevů, a snažit se tyto projevy pochopit, což je nezbytným předpokladem toho, aby mohla být v budoucnu prováděna odpovídající preventivní opatření a kroky, včetně zavedení systémů včasného varování, s cílem zabránit obětem na životech, škodám na zdraví a majetku a negativním vlivům na biologickou rozmanitost a životní prostředí; a vzhledem k tomu, že je nutné vyvinout nástroje na hodnocení účinnosti těchto opatření,

M.

vzhledem k tomu, že se přístup k adaptačním mechanismům vycházející pouze z analýzy nákladů a přínosů jeví jako nevhodný, jelikož lze předpokládat, že i v Evropě budou nejvíce zasaženy nejchudší vrstvy obyvatelstva, neboť tyto osoby obvykle nedisponují dostatečným pojistným krytím, informacemi a mobilitou, aby mohly reagovat na měnící se životní prostředí,

N.

vzhledem k tomu, že přístup vycházející zdola, kdy by komunity, jež se potýkají s nepříznivými následky změny klimatu, informovaly o technikách, které se jim při řešení těchto následků osvědčily, by byl užitečným ukazatelem pro EU, která by prostřednictvím vědeckých, regionálních a místních sítí a partnerství zastřešovala podporu strategií, vytváření relevantních podpůrných programů a koordinaci hlavních politik,

O.

vzhledem k tomu, že klíčovou součástí zmírňování dopadů změny klimatu je zvýšit a zlepšit informovanost odborné i laické veřejnosti o adaptačních opatřeních,

P.

vzhledem k tomu, že změna klimatu jednoznačně ovlivňuje výsledky dosahované v oblasti rozvoje a ohrožuje úspěšný rozvoj v rámci Evropy, avšak mnohem silnější dopad má na rozvojové země; vzhledem k tomu, že otázka financování adaptačních opatření musí být dále vyhodnocována jak v rámci EU, tak z hlediska poskytování pomoci rozvojovým zemím,

Q.

vzhledem k tomu, že v souladu s koncepcí začleňování se musí přizpůsobení se změně klimatu stát součástí procesu rozhodování o otázkách řešících jakým způsobem a kam investovat; vzhledem k tomu, že do diskuse probíhající během tohoto rozhodovacího procesu se musí vedle subjektů s pravomocí přijímat rozhodnutí zapojit rovněž zainteresované strany na místní a regionální úrovni,

R.

vzhledem k tomu, že Zelená kniha o přizpůsobení se změně klimatu nijak konkrétně nezohledňuje zeměpisné, klimatické a rozvojové odlišnosti nejvzdálenějších oblastí EU, které se budou pravděpodobně potýkat s jinými druhy ohrožení, než jaká lze očekávat na evropském kontinentu, ani samostatně nezkoumá klimatické podmínky městských oblastí či hustě osídlených částí Evropy,

S.

vzhledem k tomu, že změna klimatu pravděpodobně postihne oblasti, které jsou vzhledem ke své topografické charakteristice obzvláště ovlivňované dynamikou přírody (mj. ledovcové oblasti a hornaté regiony), a jejich hospodářství, kultura a obyvatelstvo jako celek se tak dostane pod značný tlak, náklady na přizpůsobení se změně budou v těchto oblastech vysoké a existuje zde riziko, že se dále prohloubí rozdíly mezi jednotlivými regiony,

T.

vzhledem k tomu, že dvěma nejohroženějšími oblastmi v Evropě jsou jižní Evropa a středomořská pánev, které se již dnes potýkají s nedostatkem vody, suchy a lesními požáry,

U.

vzhledem k tomu, že pro adaptační strategie, které umožní zvládnout nevyhnutelnou změnu klimatu, bude nezbytná podpora v oblasti osvěty a komunikace zapojením hromadných sdělovacích prostředků a podpora účasti občanů na řešení environmentálních problémů,

V.

vzhledem k tomu, že podle odhadů Světové zdravotnické organizace přichází již nyní v důsledku přírodních katastrof spojených s klimatem každoročně o život 60 000 osob; vzhledem k tomu, že zpráva AR4 IPCC upozorňuje na dopad změny klimatu na veřejné zdraví; vzhledem k tomu, že existují vážné obavy z rozšíření tropických nemocí a jejich vektorů do oblastí mírného pásu; vzhledem k tomu, že jedním z konkrétních důsledků výše popsané skutečnosti je to, že změně klimatu se pravděpodobně budou nucena nejvíce přizpůsobit zdravotnická zařízení zaměřená na nejohroženější skupiny společnosti,

W.

vzhledem k tomu, že změna klimatu dále závažným způsobem poškodí již dnes ohrožené ekosystémy a bude mít dopad na biologickou rozmanitost v Evropě; vzhledem k tomu, že tyto škody se nejvýrazněji projeví nepřímo, poškozením ekosystémů, které jsou zásadní pro tělesnou a duševní pohodu lidí; vzhledem k tomu, že ochrana ekosystémů proto musí být základem adaptační strategie EU; vzhledem k tomu, že největší suchozemskou zásobárnou organického uhlíku je půda a že nepřizpůsobené postupy hospodaření s půdou přispívají ke snižování množství těchto zásob; vzhledem k tomu, že je nutné tento vývoj zvrátit a zajistit, aby byla odpovídající opatření k zachování a pokud možno zvýšení množství organického uhlíku v půdě nedílnou součástí adaptační strategie EU,

1.

vítá Zelenou knihu o přizpůsobení se změně klimatu a postup konzultace se zainteresovanými stranami;

2.

poukazuje na důležitost úzkého propojení úsilí o přizpůsobení se změně klimatu a úsilí o její zmírňování, neboť tato součinnost může být při omezování následků změny klimatu přínosná; vyzývá Komisi, aby prověřila, jak lze obě tato úsilí vyvážit, aby se zlepšila jejich účinnost, a mohla tak být vytvořena jednoznačná ucelená strategie;

3.

konstatuje, že ačkoli Komise ve Zelené knize o přizpůsobení se změně klimatu uvádí jednotlivé problémy v členění podle odvětví, mnohá z těchto odvětví spolu vzájemně souvisí; je přesvědčen, že dopady na jedno odvětví, stejně jako adaptační rozhodnutí učiněná v rámci jednoho odvětví, budou mít často vliv i na jiná odvětví, a vyzývá proto Komisi, aby tyto vazby při provádění adaptačních opatření zohlednila;

4.

prohlašuje, že je zapotřebí nadále vytvářet vědecké modely a zpracovávat studie, které se budou zabývat posuzováním rizik, aby bylo možno lépe analyzovat a předvídat dopady změny klimatu na člověka a společnost a porozumět jim v souvislosti s cílem EU omezit růst teploty na 2 °C a s hlediskem nezbytného místního a regionálního přizpůsobení;

5.

žádá Komisi, aby vypracovala studii o hospodářských aspektech přizpůsobování se, jež by přinesla varianty uvádějící přehled nákladů na přizpůsobení a přínosů z něj plynoucích a podnítila a urychlila hospodářská opatření; zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat odvětvový přístup vycházející zdola a současně zohledňovat rozdílnosti evropských přírodních stanovišť, jako jsou horské nebo ostrovní oblasti; vyzývá Komisi, aby načrtla očekávané změny v oblasti zaměstnanosti jak v rostoucích, tak i upadajících odvětvích;

6.

vyzývá Komisi, aby koordinovala a podporovala vědeckou přípravu společné evropské databáze obzvláště ohrožených míst, která by pomohla pochopit, jak by byly zasaženy společenské skupiny a evropské kulturní a národní dědictví a jak by na změnu klimatu mohla společnost v budoucnosti reagovat; domnívá se, že by mimo to měly být rovněž sestaveny databáze, jež by obsahovaly další důležité údaje o adaptačních krocích a strategiích (např. indexy, politiky a opatření atd.);

7.

vyzývá Komisi, aby koordinovala činnost stávajících sítí pro sledování údajů o životním prostředí a případně tyto sítě propojila s novými systémy za účelem sestavení databází obsahujících porovnatelná měření, jež mohou být využita k vytvoření modelů umožňujících stanovení nejnaléhavějších opatření, která je nutné přijmout na evropské, regionální a místní úrovni;

8.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti dalšího rozvíjení a podpory panevropské sítě univerzit, sociálních partnerů, občanských organizací, provozních organizací, jako jsou zejména vnitrostátní meteorologické organizace, které disponují rozsáhlými zdroji údajů, a místních a regionálních subjektů s pravomocí přijímat rozhodnutí, aby bylo možno podporovat mezioborovou spolupráci v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, v jejímž rámci by si bylo možné vzájemně předávat poznatky a politiky a vyvíjet nástroje na hodnocení účinnosti přijatých opatření a zajišťovat komunikaci s veřejností a informování veřejnosti o vědeckých poznatcích a variantách nezbytného přizpůsobování se změně klimatu;

9.

domnívá se, že za účelem zefektivnění výzkumu dopadů změny klimatu by měl být výzkum prováděný na základě sedmého rámcového programu koordinován s výzkumy prováděnými na vnitrostátní úrovni (zejména pokud jde o programy zaměřené na pozorování Země z vesmíru);

10.

domnívá se, že se EU musí zaměřit na zlepšení rozvoje technologií v oblasti přizpůsobování se, který podpoří naše vlastní hospodářství a přenos těchto technologií do rozvojového světa; domnívá se, že rozvoj účinných, bezpečných a cenově dostupných technologií je jedním ze základních způsobů přizpůsobení se změně klimatu a že by se na toto téma měla zaměřit nadcházející konference/setkání stran v Poznani (COP 14);

11.

žádá Komisi, aby do návrhů a změn stávajících i všech budoucích právních předpisů, strategií a finančních plánů s územním dopadem zahrnula přizpůsobování, a omezovala tak následky změny klimatu; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní analýzu stávajících evropských finančních nástrojů a možností jejich použití v rámci opatření pro přizpůsobení se změně klimatu v jejich původních oblastech využití a aby stanovila, kde bude třeba finance navýšit;

12.

naléhavě vybízí Radu, aby bezodkladně dospěla k rozhodnutí o návrhu nařízení o Fondu solidarity Evropské unie (EUSF), přičemž je třeba si uvědomit, že Parlament přijal své stanovisko již 18. května 2006 (6); je přesvědčen, že nové nařízení, které – kromě jiných opatření – snižuje prahové hodnoty pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU, umožní reagovat na škody vzniklé v důsledku přírodních nebo člověkem způsobených katastrof účinněji, pružněji a včas; trvá na tom, že takový finanční nástroj je velmi důležitý, zejména proto, že se očekává, že počet přírodních katastrof bude dále narůstat, mimo jiné i v důsledku změny klimatu;

13.

vyzývá Komisi, aby zvážila zařazení finančních opatření pro přizpůsobení se do dalšího dlouhodobého finančního rámce pro regionální politiky a strukturální fondy a aby navrhla přidělení dodatečných zdrojů na financování novátorských řešení problémů spojených se změnou klimatu;

14.

poukazuje na to, že ve strategických pokynech pro politiku soudržnosti EU se výslovně uvádí, že je třeba zlepšit součinnost mezi životním prostředím a růstem; poznamenává, že v rámci programů regionální politiky jsou vynakládány prostředky na infrastrukturu v oblastech, jako je vodní a odpadové hospodářství a čistota vzduchu, biologická rozmanitost, podpora územního plánování, veřejná doprava; zdůrazňuje, že tyto programy přispívají k plnění závazků týkajících se změny klimatu a posilují opatření na prevenci rizik prostřednictvím inovačních politik veřejné správy, jako je například preventivní monitorování; upozorňuje rovněž na to, že je nezbytné, aby Komise a členské státy posílily koordinaci mechanismů civilní ochrany a nouzového plánování; poukazuje v této souvislosti na činnost vykonávanou v rámci Programu mezinárodní strategie Organizace spojených národů pro zmírňování dopadu katastrof;

15.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy k podpoře přizpůsobení se změně klimatu v zemědělství a lesnictví využívaly fondů pro rozvoj venkova; připomíná úlohu, kterou hraje organická hmota v půdě z hlediska úrodnosti půdy, z hlediska schopnosti půdy zadržovat vodu a jako zásobárna uhlíku, a vyzývá Společenství, aby přijalo a podporovalo odpovídající postupy hospodaření s půdou, které umožní zachovat stávající množství organické hmoty v půdě na celém evropském území, a účinně se tak přizpůsobit rostoucím teplotám a změnám struktury dešťových srážek; dále zdůrazňuje, že je třeba přijmout přiměřená opatření k předcházení krizím a zvládání rizik na úrovni Společenství i na národní a regionální úrovni, protože počet krizí v budoucnu nepochybně poroste, se zvláštním důrazem na systematické úsilí při obhospodařování půdy, jež zajistí zadržování vody po delší dobu a omezení lesních požárů; je přesvědčen, že by se řízení rizik mělo stát nedílnou a jasně formulovanou součástí politiky soudržnosti EU;

16.

vyzývá Komisi, aby na úrovni EU navrhla rámec pro plánování přizpůsobování a přípravu na ně; zdůrazňuje, že při řešení následků změny klimatu pomocí konkrétních adaptačních opatření je zapotřebí plně zohlednit zásadu subsidiarity, jelikož regiony a místní orgány v Evropě budou moci lépe politicky reagovat na své vlastní zkušenosti; připomíná nicméně potřebu systematičnosti a koordinace adaptačních plánů na úrovni EU;

17.

zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou mají pro boj se změnou klimatu místní společenství, a vyzývá proto k uplatňování integrovaných udržitelných strategií pro rozvoj měst a venkova, které by plně zohlednily opatření pro zmírnění a přizpůsobení se, a vyzývá k vypracování vědeckých studií, jež by analyzovaly typy infrastruktury z hlediska jejich schopnosti reagovat na změnu klimatu;

18.

požaduje užší spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi Evropskými institucemi a regionálními a místními orgány i mezi těmito orgány navzájem, pokud jde o vývoj staveb, zařízení a služeb zaměřených na dosažení „uhlíkové neutrality“ v daném území, především o dálkové vytápění, zlepšení recyklačních služeb, integrovanou veřejnou dopravu, energeticky účinné stavby a stavby úsporné z hlediska hospodaření s vodou, zvýšení produkce a využití alternativních zdrojů energie a zlepšení poskytování informací veřejnosti o spotřebě elektrické energie;

19.

zdůrazňuje, že zemědělské odvětví je jedním z těch, jež jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy, současně je mu však kladeno za vinu poškozování životního prostředí; domnívá se, že adaptační opatření v tomto odvětví musí směřovat ke snížení rizik a zvýšení udržitelnosti z pohledu životního prostředí i pohledu hospodářského;

20.

zdůrazňuje, že k prozkoumání postupného přizpůsobení zemědělství novým potřebám, které vyvstaly v souvislosti se změnou klimatu, by mělo dojít v rámci kontroly stavu SZP;

21.

zdůrazňuje, že zemědělské odvětví se může přizpůsobit změně klimatu a zmírnit dopady této změny uplatněním právních předpisů, které posilují trvalou udržitelnost a podporují nové způsoby využívání a správy vodních a dalších přírodních zdrojů;

22.

zdůrazňuje významnou úlohu členských států a Komise při určování dopravní infrastruktury, která by mohla být podmínkami vzniklými v důsledku změny klimatu nejvíce postižena a která si vyžádá další úsilí a investice k zajištění nepřetržitého a bezpečného fungování;

23.

vítá důležitý výsledek třetí schůzky stran Kjótského protokolu na Bali, jímž je rozhodnutí uvést v činnost fond pro přizpůsobení spojující konkrétní adaptační projekty, jež budou financovány z poplatků z projektů mechanismů čistého rozvoje (CDM) uskutečňovaných v rozvojových zemích, které jsou stranami Kjótského protokolu; zdůrazňuje, že toto průlomové rozhodnutí financovat přizpůsobení v rozvojových zemích nezávisle na dárcích bylo učiněno dříve, než byl přijat akční plán z Bali;

24.

zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby byly v rámci posuzování dopadů na životní prostředí při vydávání stavebních povolení a zpracovávání územních plánů zohledňovány varianty přizpůsobení se s cílem zabránit investicím do nevyhovující infrastruktury; zdůrazňuje, že v řadě případů by v rámci přípravy na nepříznivé dopady změny klimatu bylo mnohem vhodnější nezastavět ohrožené oblasti, případně obnovit původní ekosystémy v již zastavěných oblastech, než vytvářet ochranná opatření;

25.

pokládá za nezbytnou spolupráci při podporování nejchudších oblastí Evropy a rozvojového světa, neboť tyto oblasti jsou změnou klimatu pravděpodobně ohrožené nejvíce, jsou však méně schopné zvládat její důsledky; s politováním konstatuje, že Zelená kniha o přizpůsobení se změně klimatu dostatečně neřeší potřebu spolupráce mezi EU a rozvojovými zeměmi týkající se přizpůsobení; upozorňuje zejména na potřebu předávání technologií a budování kapacit; vítá v této souvislosti iniciativu Komise založit globální alianci pro změnu klimatu, zdůrazňuje však, že je v současnosti silně podfinancována;

26.

uznává podmíněné propojení rozvojových cílů s přizpůsobením se změně klimatu a zmírňováním jejich následků; zdůrazňuje, že změna klimatu musí být zohledňována v rámci veškeré rozvojové spolupráce EU včetně stávajících partnerských programů, jako je dialog EUROMED nebo partnerství EU a Afriky v oblasti energetiky; zdůrazňuje rovněž značný význam posilování partnerství s rozvojovými zeměmi pro podporu snah o zamezení odlesňování, jež je přínosem pro zmírňování následků změny klimatu i přizpůsobování se této změně;

27.

požaduje, aby byly v rámci politik EU vytvořeny účinné a předvídatelné finanční nástroje, jako je např. systém obchodování s emisemi, které by napomáhaly rozvojovým zemím přizpůsobit se dopadům změny klimatu a které by zajišťovaly prostředky pro financování adaptačních opatření, jež přijmou členské státy;

28.

poukazuje na skutečnost, že by změna klimatu mohla urychlit zhoršování přístupu k přírodním zdrojům; vyzývá Komisi, aby zvážila další opatření pro přizpůsobení se novým výzvám, pokud jde o zabezpečení dodávek potravin a energie;

29.

vyzývá Komisi, aby na evropské úrovni i v mezinárodním kontextu prověřila možné způsoby zahrnutí nezbytných opatření pro přizpůsobení se změně klimatu do rozvojových plánů a jednání o rozpočtu; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak lze uplatňovat takováto opatření, pokud jde o odvětvové politiky, aby to vedlo k nasměrování financí a investic z veřejných i soukromých zdrojů; zdůrazňuje, že takovéto zahrnutí se musí týkat vědeckých oborů, začleňování, zvyšování povědomí, informací, spolupráce a sledování podle jednoznačných kritérií, jejichž dodržování bude podléhat pravidelným kontrolám prokazujícím oprávněnost další podpory a o nichž budou Evropský parlament a Rada informováni;

30.

zdůrazňuje význam zvýšeného úsilí o hospodárné využívání vody prostřednictvím „řízení poptávky po vodě“, neboť voda se stává vzácným zdrojem; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly integrační opatření pro zajištění dostupnosti, přístupnosti, využití a ochrany vod a aby podporovaly inovační technologie a postupy včetně pilotních projektů, které pomohou snižovat škody způsobené suchem a nebezpečí záplav; uznává v této souvislosti význam ekosystémového přístupu pro předcházení dopadům eroze půdy, záplav, vzniku pouští, zvyšování hladiny moří, invazivních cizích druhů a rovněž pro tlumení těchto vlivů, stejně jako pro zvyšování odolnosti vůči lesním požárům;

31.

je si vědom toho, že změna klimatu přispívá na celém světě ke zvyšování nemocnosti a počtu předčasných úmrtí tím, že postihuje zejména nejohroženější skupiny obyvatelstva; vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení opatření zlepšujících schopnost zdravotnických systémů přizpůsobit se škodlivým vlivům změny klimatu; vyzývá Komisi, aby na úrovni EU zavedla systém sledování a kontroly zaměřený na vlivy změny klimatu na zdraví; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se ohrožení lidského zdraví v důsledku změny klimatu stane prioritou politiky EU pro přizpůsobení se této změně a pro její zmírňování;

32.

zdůrazňuje, že je v otázkách klimatu a rozvoje zapotřebí diferencovaného přístupu k oblastem a regionům, které jsou změnou klimatu zvlášť ohroženy, jako jsou horské či pobřežní oblasti, ostrovy nebo např. sedm nejvzdálenějších regionů EU, které jsou vzhledem ke své topografické poloze a svým strukturálním nevýhodám o to více ovlivňovány dynamikou přírodních událostí; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby rozšířila seznam nejohroženějších oblastí a spolupracovala se stávajícími regionálními iniciativami, např. Alpskou úmluvou a Karpatskou úmluvou, za účelem maximálního využití poznatků získaných v souvislosti s těmito iniciativami;

33.

vyzývá Komisi, aby zvážila, jak zásadní mohou být v politice přizpůsobování zdravé ekosystémy; zdůrazňuje skutečnost, že stávající právní předpisy EU (např. směrnice o ptácích (7) a směrnice o stanovištích (8), Natura 2000, rámcová směrnice o vodě (9)) mohou v Evropě přispět k řešení této problematiky; vyzývá Komisi a členské státy, aby provádění těchto politik zařadily mezi své nejvyšší priority, a zajistily tak rychlé a účinné přizpůsobení se změně klimatu;

34.

vítá iniciativu Komise vytvořit evropskou poradní skupinu pro přizpůsobení se změně klimatu a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby tato skupina odborníků poskytla kapacity umožňující realizaci soudržných meziodvětvových strategií na úrovni EU a posílení politických rámců, které by mohly poskytovat pobídky pro investování do činností zaměřených na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování;

35.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi jako příspěvek Parlamentu k postupu konzultace zelené knihy se zainteresovanými stranami, kterou zahájila Komise.

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/48

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla zajistit občanům rovný přístup k informacím, vzdělání a kultuře,

B.

vzhledem k tomu, že v Evropě trpí celkovou nebo částečnou ztrátou sluchu více než 83 milionů lidí a že ve stárnoucí evropské společnosti tento problém bude nadále narůstat,

C.

vzhledem k všeobecnému přístupu k televizi v Evropě a k tomu, že veřejnoprávní televizní stanice plní poslání veřejné služby, které mimo jiné spočívá v informování a vzdělávání svých diváků,

D.

vzhledem k tomu, že současné technologie umožňují průběžně používat titulky v televizních programech (včetně živého vysílání), čehož příkladem jsou pořady televizní stanice BBC, která se zavázala od dubna 2008 používat titulky v celé své programové nabídce,

1.

je toho názoru, že používání titulků ve všech programech veřejnoprávních televizních stanic v EU je nezbytné proto, má-li být jejich nabídka plně zpřístupněna všem příjemcům, včetně neslyšících a osob s vadou sluchu; domnívá se, že se tím navíc napomůže výuce cizích jazyků;

2.

žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh, jenž by ukládal veřejnoprávním televizním stanicím v EU používat titulky ve všech programech;

3.

pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů předal Radě, Komisi a vládám členských států.

Gabriele Albertini, Jan Andersson, Alfonso Andria, Emmanouil Angelakas, Roberta Angelilli, Kader Arif, Stavros Arnaoutakis, Robert Atkins, John Attard-Montalto, Elspeth Attwooll, Inés Ayala Sender, Liam Aylward, Peter Baco, Maria Badia i Cutchet, Mariela Velichkova Baeva, Enrique Barón Crespo, Katerina Batzeli, Edit Bauer, Jean Marie Beaupuy, Christopher Beazley, Zsolt László Becsey, Irena Belohorská, Monika Beňová, Rolf Berend, Sergio Berlato, Giovanni Berlinguer, Thijs Berman, Adam Bielan, Slavi Binev, Šarūnas Birutis, Sebastian Valentin Bodu, Herbert Bösch, Jens-Peter Bonde, Vito Bonsignore, Josep Borrell Fontelles, Victor Boștinaru, Costas Botopoulos, Bernadette Bourzai, Sharon Bowles, Iles Braghetto, Mihael Brejc, Frieda Brepoels, Jan Březina, Elmar Brok, Danutė Budreikaitė, Wolfgang Bulfon, Nicodim Bulzesc, Ieke van den Burg, Niels Busk, Philippe Busquin, Jerzy Buzek, Joan Calabuig Rull, Luis Manuel Capoulas Santos, Marco Cappato, Carlos Carnero González, Paulo Casaca, Michael Cashman, Carlo Casini, Françoise Castex, Alejandro Cercas, Giles Chichester, Giulietto Chiesa, Zdzisław Kazimierz Chmielewski, Ole Christensen, Sylwester Chruszcz, Luigi Cocilovo, Carlos Coelho, Richard Corbett, Giovanna Corda, Titus Corlățean, Paolo Costa, Jean Louis Cottigny, Michael Cramer, Corina Crețu, Gabriela Crețu, Brian Crowley, Magor Imre Csibi, Marek Aleksander Czarnecki, Ryszard Czarnecki, Daniel Dăianu, Dragoș Florin David, Chris Davies, Antonio De Blasio, Véronique De Keyser, Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Proinsias De Rossa, Marie-Hélène Descamps, Harlem Désir, Nirj Deva, Mia De Vits, Jolanta Dičkutė, Alexandra Dobolyi, Valdis Dombrovskis, Beniamino Donnici, Bert Doorn, Brigitte Douay, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Petr Duchoň, Bárbara Dührkop Dührkop, Cristian Dumitrescu, Saïd El Khadraoui, Edite Estrela, Harald Ettl, Jonathan Evans, Robert Evans, Göran Färm, Richard Falbr, Claudio Fava, Szabolcs Fazakas, Emanuel Jardim Fernandes, Anne Ferreira, Elisa Ferreira, Ilda Figueiredo, Petru Filip, Věra Flasarová, Alessandro Foglietta, Hanna Foltyn-Kubicka, Nicole Fontaine, Glyn Ford, Brigitte Fouré, Armando França, Monica Frassoni, Urszula Gacek, Milan Gaľa, Gerardo Galeote, Vicente Miguel Garcés Ramón, Iratxe García Pérez, Giuseppe Gargani, Jean-Paul Gauzès, Jas Gawronski, Evelyne Gebhardt, Eugenijus Gentvilas, Bronisław Geremek, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Claire Gibault, Adam Gierek, Maciej Marian Giertych, Neena Gill, Norbert Glante, Robert Goebbels, Bogdan Golik, Ana Maria Gomes, Donata Gottardi, Hélène Goudin, Genowefa Grabowska, Dariusz Maciej Grabowski, Vasco Graça Moura, Ingeborg Gräßle, Louis Grech, Lilli Gruber, Ignasi Guardans Cambó, Ambroise Guellec, Pedro Guerreiro, Umberto Guidoni, Zita Gurmai, Catherine Guy-Quint, Klaus Hänsch, Benoît Hamon, Małgorzata Handzlik, Gábor Harangozó, Marian Harkin, Rebecca Harms, Joel Hasse Ferreira, Satu Hassi, Jutta Haug, Anna Hedh, Gyula Hegyi, Edit Herczog, Jim Higgins, Krzysztof Hołowczyc, Mary Honeyball, Milan Horáček, Richard Howitt, Ján Hudacký, Alain Hutchinson, Iliana Malinova Iotova, Mikel Irujo Amezaga, Marie Anne Isler Béguin, Lily Jacobs, Anneli Jäätteenmäki, Stanisław Jałowiecki, Mieczysław Edmund Janowski, Lívia Járóka, Anne E. Jensen, Karin Jöns, Dan Jørgensen, Madeleine Jouye de Grandmaison, Jelko Kacin, Filip Kaczmarek, Gisela Kallenbach, Othmar Karas, Sajjad Karim, Ioannis Kasoulides, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Piia-Noora Kauppi, Tunne Kelam, Glenys Kinnock, Evgeni Kirilov, Dieter-Lebrecht Koch, Jaromír Kohlíček, Eija-Riitta Korhola, Magda Kósáné Kovács, Miloš Koterec, Sergej Kozlík, Guntars Krasts, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Constanze Angela Krehl, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Ģirts Valdis Kristovskis, Wiesław Stefan Kuc, Helmut Kuhne, Jan Jerzy Kułakowski, Aldis Kušķis, Sepp Kusstatscher, Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, Alain Lamassoure, Stavros Lambrinidis, Vytautas Landsbergis, Henrik Lax, Roselyne Lefrançois, Klaus-Heiner Lehne, Lasse Lehtinen, Jörg Leichtfried, Jo Leinen, Katalin Lévai, Janusz Lewandowski, Bogusław Liberadzki, Marcin Libicki, Marie-Noëlle Lienemann, Andrea Losco, Caroline Lucas, Astrid Lulling, Elizabeth Lynne, Marusya Ivanova Lyubcheva, Linda McAvan, Mary Lou McDonald, Mairead McGuinness, Edward McMillan-Scott, Jamila Madeira, Eugenijus Maldeikis, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Erika Mann, Mario Mantovani, Marian-Jean Marinescu, Helmuth Markov, Sérgio Marques, David Martin, Miguel Angel Martínez Martínez, Jan Tadeusz Masiel, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Maria Matsouka, Mario Mauro, Manolis Mavrommatis, Manuel Medina Ortega, Erik Meijer, Íñigo Méndez de Vigo, Emilio Menéndez del Valle, Willy Meyer Pleite, Rosa Miguélez Ramos, Marianne Mikko, Miroslav Mikolášik, Viktória Mohácsi, Javier Moreno Sánchez, Luisa Morgantini, Jan Mulder, Roberto Musacchio, Cristiana Muscardini, Joseph Muscat, Riitta Myller, Pasqualina Napoletano, Hartmut Nassauer, Robert Navarro, Cătălin-Ioan Nechifor, Catherine Neris, James Nicholson, null Nicholson of Winterbourne, Lambert van Nistelrooij, Ljudmila Novak, Raimon Obiols i Germà, Vural Öger, Cem Özdemir, Jan Olbrycht, Seán Ó Neachtain, Gérard Onesta, Janusz Onyszkiewicz, Josu Ortuondo Larrea, Reino Paasilinna, Borut Pahor, Justas Vincas Paleckis, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Dimitrios Papadimoulis, Atanas Paparizov, Georgios Papastamkos, Ioan Mircea Pașcu, Vincent Peillon, Maria Petre, Rihards Pīks, Józef Pinior, Mirosław Mariusz Piotrowski, Paweł Bartłomiej Piskorski, Gianni Pittella, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Zita Pleštinská, Rovana Plumb, Guido Podestà, Anni Podimata, Zdzisław Zbigniew Podkański, Samuli Pohjamo, Bernard Poignant, Lydie Polfer, Bernd Posselt, Christa Prets, Pierre Pribetich, Jacek Protasiewicz, Bilyana Ilieva Raeva, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Karin Resetarits, Teresa Riera Madurell, Frédérique Ries, Karin Riis-Jørgensen, Giovanni Rivera, Bogusław Rogalski, Zuzana Roithová, Luca Romagnoli, Raül Romeva i Rueda, Dariusz Rosati, Wojciech Roszkowski, Dagmar Roth-Behrendt, Mechtild Rothe, Libor Rouček, Martine Roure, Leopold Józef Rutowicz, Eoin Ryan, Guido Sacconi, Aloyzas Sakalas, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, María Isabel Salinas García, Antolín Sánchez Presedo, Manuel António dos Santos, Daciana Octavia Sârbu, Jacek Saryusz-Wolski, Christel Schaldemose, Karin Scheele, Olle Schmidt, György Schöpflin, Jürgen Schröder, Inger Segelström, Esko Seppänen, Adrian Severin, Czesław Adam Siekierski, Kathy Sinnott, Marek Siwiec, Csaba Sógor, Søren Bo Søndergaard, Bogusław Sonik, María Sornosa Martínez, Francesco Enrico Speroni, Bart Staes, Grażyna Staniszewska, Dirk Sterckx, Struan Stevenson, Catherine Stihler, Theodor Dumitru Stolojan, Margie Sudre, László Surján, Eva-Britt Svensson, Hannes Swoboda, József Szájer, Andrzej Jan Szejna, Konrad Szymański, Csaba Sándor Tabajdi, Antonio Tajani, Hannu Takkula, Charles Tannock, Andres Tarand, Britta Thomsen, Marianne Thyssen, Silvia-Adriana Țicău, Gary Titley, Patrizia Toia, László Tőkés, Ewa Tomaszewska, Witold Tomczak, Jacques Toubon, Catherine Trautmann, Kyriacos Triantaphyllides, Claude Turmes, Evangelia Tzampazi, Vladimir Urutchev, Inese Vaidere, Nikolaos Vakalis, Adina-Ioana Vălean, Elena Valenciano Martínez-Orozco, Frank Vanhecke, Anne Van Lancker, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Yannick Vaugrenard, Armando Veneto, Riccardo Ventre, Donato Tommaso Veraldi, Bernadette Vergnaud, Alejo Vidal-Quadras, Kristian Vigenin, Oldřich Vlasák, Johannes Voggenhuber, Diana Wallis, Graham Watson, Renate Weber, Jan Marinus Wiersma, Glenis Willmott, Janusz Wojciechowski, Francis Wurtz, Luis Yañez-Barnuevo García, Anna Záborská, Zbigniew Zaleski, Andrzej Tomasz Zapałowski, Stefano Zappalà, Tomáš Zatloukal, Tatjana Ždanoka, Roberts Zīle, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/50

1.

schvaluje jmenování paní Androuly Vassiliouové členkou Komise na zbývající část funkčního období Komise do 31. října 2009;

2.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a vládám členských států.

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/51

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/52

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

žádá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal stanovisko Parlamentu Radě a Komisi.

15.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 247/60

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby návrh změnila odpovídajícím způsobem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.