ISSN 1725-5163

doi:10.3000/17255163.C_2009.240.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 240

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 52
7. října 2009


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

 

Komise

2009/C 240/01

Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc COMP/M.5533 – Bertelsmann/KKR/JV) ( 1 )

1

2009/C 240/02

Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc COMP/M.5610 – Predica/SFL/Parholding) ( 1 )

1

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

 

Komise

2009/C 240/03

Směnné kurzy vůči euru

2

 

Účetní dvůr

2009/C 240/04

Zvláštní zpráva č. 11/2009 Udržitelnost projektů LIFE-příroda a jejich řízení prováděné Komisí

3

 

V   Oznámení

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

 

Komise

2009/C 240/05

Výzva k předkládání návrhů – EACEA/24/09 – MEDIA – Propagace/Přístup na trh

4

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY

 

Komise

2009/C 240/06

Oznámení o zahájení přezkumu antidumpingových opatření použitelných na dovoz lan ze syntetických vláken pocházejících z Indie před pozbytím platnosti

6

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Komise

2009/C 240/07

Státní podpora – Německo – Státní podpora C 15/09 (ex N 196/09) Hypo Real Estate – Německo – Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )

11

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

Komise

7.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/1


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc COMP/M.5533 – Bertelsmann/KKR/JV)

(Text s významem pro EHP)

2009/C 240/01

Dne 8. září 2009 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné se společným trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32009M5533. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.


7.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/1


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Věc COMP/M.5610 – Predica/SFL/Parholding)

(Text s významem pro EHP)

2009/C 240/02

Dne 29. září 2009 se Komise rozhodla nevznášet námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí, které mění a nahrazuje předchozí rozhodnutí ze dne 24. září 2009 č. SG-Greffe (2009) D/5619 – K(2009) 7486, se zakládá na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Oznámení týkající se předchozího rozhodnutí ze dne 24. září 2009 bylo zveřejněno v Úř. věst. C 235 ze dne 30.9.2009.

Úplné znění tohoto rozhodnutí je k dispozici pouze ve francouzském jazyce a bude uveřejněno poté, co z něj budou vyňata obchodní tajemství, která případně obsahuje. Znění rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32009M5610. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu na internetu.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

Komise

7.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/2


Směnné kurzy vůči euru (1)

6. října 2009

2009/C 240/03

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,4722

JPY

japonský jen

131,21

DKK

dánská koruna

7,4443

GBP

britská libra

0,92605

SEK

švédská koruna

10,2570

CHF

švýcarský frank

1,5118

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

8,3850

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

25,539

EEK

estonská koruna

15,6466

HUF

maďarský forint

267,03

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,7091

PLN

polský zlotý

4,1763

RON

rumunský lei

4,2624

TRY

turecká lira

2,1615

AUD

australský dolar

1,6574

CAD

kanadský dolar

1,5648

HKD

hongkongský dolar

11,4099

NZD

novozélandský dolar

2,0037

SGD

singapurský dolar

2,0643

KRW

jihokorejský won

1 722,76

ZAR

jihoafrický rand

10,9270

CNY

čínský juan

10,0497

HRK

chorvatská kuna

7,2555

IDR

indonéská rupie

13 861,21

MYR

malajsijský ringgit

5,0570

PHP

filipínské peso

68,592

RUB

ruský rubl

43,9000

THB

thajský baht

49,091

BRL

brazilský real

2,5759

MXN

mexické peso

19,9380

INR

indická rupie

69,0760


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


Účetní dvůr

7.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/3


Zvláštní zpráva č. 11/2009 „Udržitelnost projektů LIFE-příroda a jejich řízení prováděné Komisí“

2009/C 240/04

Evropský účetní dvůr Vás tímto informuje o vydání zvláštní zprávy č. 11/2009 „Udržitelnost projektů LIFE-příroda a jejich řízení prováděné Komisí“.

Zpráva je k dispozici k nahlédnutí či stažení na internetové stránce Účetního dvora: http://www.eca.europa.eu

Vytištěnou kopii zprávy a její elektronickou verzi na nosiči CD-ROM lze získat zdarma na žádost zaslanou Účetnímu dvoru na adresu:

Evropský účetní dvůr

Odbor komunikace a zpráv

12, rue Alcide De Gasperi

1615 Luxembourg

LUXEMBOURG

Tel. +352 4398-1

e-mail: euraud@eca.europa.eu

nebo vyplněním elektronické objednávky přes EU-Bookshop.


V Oznámení

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Komise

7.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/4


VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ – EACEA/24/09

MEDIA – Propagace/Přístup na trh

2009/C 240/05

1.   Cíle a popis

Toto oznámení o výzvě k předkládání návrhů je založeno na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007).

Cíle výše zmíněného rozhodnutí Rady zahrnují:

podporu propagace a šíření evropských audiovizuálních a kinematografických děl v rámci obchodních akcí, na profesionálních trzích a audiovizuálních festivalech v Evropě i ve světě, pokud tyto akce mohou sehrát důležitou úlohu při propagaci evropských děl a vytváření sítí mezi profesionály v oboru,

podporu společných akcí organizovaných na evropském a mezinárodním trhu národními veřejnými nebo soukromými subjekty, které se zabývají propagací, s cílem přispět k vytváření sítí mezi evropskými provozovateli.

2.   Způsobilí kandidáti

Tato výzva je určena evropským společnostem, jejichž činnosti přispívají k realizaci cílů programu MEDIA popsaných v uvedeném rozhodnutí Rady.

Žadatelé musí mít sídlo v jedné z těchto zemí:

v jednom z 27 členských států Evropské unie,

v jednom ze členských států ESVO a EHP: Island, Lichtenštejnsko, Norsko,

ve Švýcarsku nebo v Chorvatsku.

3.   Způsobilé činnosti

Cílem této výzvy k předkládání návrhů je podpořit akce a činnosti, které probíhají v členských zemích zapojených do programu MEDIA.

Cílem je podpořit akce, které si kladou za cíl:

zlepšit šíření evropských audiovizuálních děl zajištěním přístupu evropského audiovizuálního odvětví na evropské a mezinárodní profesionální trhy,

podporovat společné akce jednotlivých vnitrostátních organizací pro propagaci filmů a audiovizuálních programů.

Maximální doba trvání projektů je 12 měsíců.

Činnosti mohou být zahájeny nejdříve dne 1. června 2010 a musí být ukončeny nejpozději dne 31. prosince 2011.

4.   Kritéria pro přidělení grantu

Žádosti resp. projekty budou hodnoceny z hlediska níže uvedených kritérií, přičemž mohou získat maximální počet 100 bodů:

Evropský rozměr projektu

30 bodů

Dopad na propagaci a šíření evropských audiovizuálních děl

30 bodů

Kvalita a nákladová efektivita předloženého akčního plánu

25 bodů

Inovativní povaha projektu

5 bodů

Propagace evropských audiovizuálních děl z evropských zemí s nízkou kapacitou audiovizuální produkce

10 bodů

5.   Rozpočet

Předběžný celkový rozpočet vyčleněný na spolufinancování projektů činí 1 700 000 EUR.

Finanční podpora Komise nesmí překročit 50 % celkových způsobilých nákladů.

Agentura si vyhrazuje právo nepřidělit všechny finanční prostředky, jež jsou k dispozici.

6.   Uzávěrka pro podání žádostí

Žádosti v rámci této výzvy je třeba odeslat nejpozději do:

7. prosince 2009 pro činnosti, které začnou nejdříve 1. června 2010 a skončí nejpozději 31. prosince 2010,

30. června 2010 pro činnosti plánované na rok 2011 a činnosti, které začnou mezi 1. lednem 2011 a 31. květnem 2011.

Na adresu:

Agence Exécutive «Éducation, Audiovisuel et Culture»

Appel à propositions EACEA/24/09

Att. M. Costas DASKALAKIS

BOUR 03/30

Avenue du Bourget 1

1040 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Budou přijaty pouze žádosti předložené na předepsaném formuláři, řádně vyplněné, datované a podepsané osobou oprávněnou právně zavazovat žádající subjekt.

Žádosti doručené faxem nebo elektronickou poštou nebudou přijaty.

7.   Doplňující informace

Podrobné pokyny a formuláře žádostí lze nalézt na internetové stránce http://eacea.ec.europa.eu

Žádosti musí být předloženy na stanoveném formuláři a musí obsahovat veškeré požadované přílohy a informace.


ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY

Komise

7.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/6


Oznámení o zahájení přezkumu antidumpingových opatření použitelných na dovoz lan ze syntetických vláken pocházejících z Indie před pozbytím platnosti

2009/C 240/06

Komise obdržela žádost o přezkum platných antidumpingových opatření na dovoz lan ze syntetických vláken pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“), podanou podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“).

1.   Žádost o přezkum

Žádost podala dne 4. května 2009 organizace Eurocord (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl celkové výroby lan ze syntetických vláken ve Společenství, v tomto případě více než 50 %.

2.   Výrobek

Přezkoumávaným výrobkem jsou motouzy, šňůry, provazy a lana, též splétané nebo oplétané, též impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné pryží nebo plasty, z polyethylenu nebo polypropylenu, jiné než vázací nebo balicí motouzy, o délkové hmotnosti vyšší než 50 000 decitex (5 g/m), jakož i z jiných syntetických vláken z nylonu nebo jiných polyamidů nebo z polyesterů, o délkové hmotnosti vyšší než 50 000 decitex (5 g/m), pocházející z Indie („dále jen dotčený výrobek“), které v současnosti spadají pod kódy KN 5607 49 11, 5607 49 19, 5607 50 11 a 5607 50 19.

3.   Stávající opatření

V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo uložené na dovoz lan ze syntetických vláken pocházejících z Indie nařízením Rady (ES) č. 1736/2004 (2).

4.   Odůvodnění přezkumu

Žádost je odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek opakovaný výskyt dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Společenství.

Tvrzení o opakovaném výskytu dumpingu v případě Indie vychází z porovnání běžné hodnoty, stanovené na základě cen na domácím trhu v Indii, a vypočtené běžné hodnoty s vývozními cenami dotčeného výrobku. Vzhledem k tomu, že v současné době objem dovozu z Indie do ES není významný, použil žadatel ceny při vývozu z Indie do Spojených států amerických.

Na základě výše uvedeného srovnání, které svědčí o tom, že dochází k dumpingu, žadatel tvrdí, že je pravděpodobný opětovný dumping dovozu z Indie.

Žadatel dále tvrdí, že je pravděpodobné, že bude opět docházet k dumpingu, který působí újmu. V této souvislosti žadatel předkládá důkaz o tom, že pokud by se připustilo, aby platnost opatření vypršela, pravděpodobně by výrazně vzrostla současná úroveň dovozu dotčeného výrobku, vzhledem k rozsáhlé nevyužité kapacitě a nedávným investicím vyvážejících výrobců do výrobních kapacit.

Žadatel dále tvrdí, že současná situace, co se týče újmy, nastala hlavně díky opatřením, a že pokud by se připustilo, aby platnost těchto opatření vypršela, vedl by opakovaný výskyt značného objemu dovozu za dumpingové ceny z dotčené země pravděpodobně k opakovanému výskytu újmy působené výrobnímu odvětví Společenství.

5.   Postup

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem rozhodla, že existují dostatečné důkazy, které ospravedlňují zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, zahajuje přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

5.1    Postup pro stanovení pravděpodobnosti dumpingu a újmy

Šetřením se stanoví, zda je či není pravděpodobné, že pozbytí platnosti opatření povede k pokračování nebo opakovanému výskytu dumpingu a újmy.

a)   Výběr vzorku

S ohledem na zjevně velký počet stran účastnících se tohoto řízení může Komise rozhodnout, že v souladu s článkem 17 základního nařízení použije výběr vzorku.

i)   Výběr vzorku vývozců/výrobců v Indii

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni vývozci/výrobci nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili a ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě i) a ve formátu uvedeném v odstavci 7 jí poskytnou o své společnosti nebo společnostech tyto údaje:

název, poštovní a e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

obrat, vyjádřený v místní měně, a objem, vyjádřený v tunách, dotčeného výrobku prodaného na vývoz do Společenství za období od 1. října 2008 do 30. září 2009 pro každý z 27 členských států samostatně a celkem,

obrat, vyjádřený v místní měně, a objem, vyjádřený v tunách, dotčeného výrobku prodaného na domácím trhu za období od 1. října 2008 do 30. září 2009,

podrobnosti o činnostech společnosti v celém světě, co se týče dotčeného výrobku,

názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (3), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji (na vývoz a/nebo v rámci domácího trhu) dotčeného výrobku,

jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

Poskytnutím výše uvedených informací společnost vyjadřuje souhlas se svým případným zařazením do vzorku. Je-li společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s přešetřením svých odpovědí přímo na místě. Pokud společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, bude její nesouhlas považován za nespolupráci při šetření. Důsledky nedostatečné spolupráce jsou uvedeny v odstavci 8 níže.

Komise se kromě toho obrátí na orgány v zemi vývozu a jakákoli známá sdružení vývozců/výrobců s cílem získat informace, které považuje pro výběr vzorku vývozců/výrobců za nezbytné.

ii)   Výběr vzorku dovozců

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni dovozci nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili a poskytli o své společnosti nebo společnostech ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě i) a ve formátu uvedeném v odstavci 7 tyto údaje:

název, adresu, e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

podrobnosti o činnostech společnosti, co se týče dotčeného výrobku,

objem, vyjádřený v tunách, a hodnotu, vyjádřenou v eurech, dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Indie na trh Společenství a jeho dalšího prodeje na trhu Společenství za období od 1. října 2008 do 30. září 2009,

názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (4), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku,

jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

Poskytnutím výše uvedených informací společnost vyjadřuje souhlas se svým případným zařazením do vzorku. Je-li společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s přešetřením svých odpovědí přímo na místě. Pokud společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, bude její nesouhlas považován za nespolupráci při šetření. Důsledky nedostatečné spolupráce jsou uvedeny v odstavci 8 níže.

Komise se kromě toho obrátí na všechna známá sdružení dovozců s cílem získat informace, které považuje pro výběr vzorku dovozců za nezbytné.

iii)   Výběr vzorku výrobců ve Společenství

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni výrobci ve Společenství nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili a poskytli o své společnosti nebo společnostech ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě i) a ve formátu uvedeném v odstavci 7 tyto údaje:

název, adresu, e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

podrobnosti o činnostech společnosti po celém světě, co se týče dotčeného výrobku, v době od 1. října 2008 do 30. září 2009,

hodnotu prodeje dotčeného výrobku na trhu Společenství vyjádřenou v eurech za období od 1. října 2008 do 30. září 2009,

objem prodeje dotčeného výrobku na trhu Společenství vyjádřený v tunách za období od 1. října 2008 do 30. září 2009,

objem výroby dotčeného výrobku vyjádřený v tunách za období od 1. října 2008 do 30. září 2009,

v případě potřeby objem dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Indie do Společenství, vyjádřený v tunách, za období od 1. října 2008 do 30. září 2009,

názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (5), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji obdobného výrobku (vyráběného ve Společenství) a dotčeného výrobku (vyráběného v dotčené zemi),

jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

Poskytnutím výše uvedených informací společnost vyjadřuje souhlas se svým případným zařazením do vzorku. Je-li společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s přešetřením svých odpovědí přímo na místě. Pokud společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, bude její nesouhlas považován za nespolupráci při šetření. Důsledky nedostatečné spolupráce jsou uvedeny v odstavci 8 níže.

iv)   Závěrečný výběr vzorků

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit jakékoli podstatné informace týkající se výběru vzorků, tak musí učinit ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě ii).

Komise hodlá provést závěrečný výběr vzorků po konzultaci s dotčenými stranami, jež vyjádřily souhlas se zařazením do vzorku.

Společnosti zařazené do vzorků musí ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě iii) vyplnit dotazník a musí spolupracovat v rámci šetření.

Nedojde-li k dostatečné spolupráci, může Komise podle čl. 17 odst. 4 a článku 18 základního nařízení při svých zjištěních vycházet z dostupných údajů. Zjištění vycházející z dostupných údajů může být pro dotčenou stranu méně příznivé, jak je vysvětleno v odstavci 8.

b)   Dotazníky

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky výrobnímu odvětví Společenství zařazenému do vzorku, všem známým sdružením výrobců ve Společenství, vývozcům/výrobcům v Indii zařazeným do vzorku, všem známým sdružením vývozců/výrobců, dovozcům zařazeným do vzorku, všem známým sdružením dovozců a orgánům dotčené země vývozu.

c)   Shromažďování informací a pořádání slyšení

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily kromě odpovědí na dotazník další informace a poskytly příslušné důkazy. Tyto informace a důkazy musí Komise obdržet ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě ii).

Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to požádají a doloží zvláštní důvody pro takové slyšení. Tato žádost musí být podána ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě iii).

5.2    Postup pro posouzení zájmu Společenství

V souladu s článkem 21 základního nařízení a v případě, že se potvrdí pravděpodobnost pokračování či opakovaného výskytu dumpingu a újmy, bude rozhodnuto, zda by zachování platnosti antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Společenství. Z tohoto důvodu může Komise zaslat dotazníky známým podnikům výrobního odvětví Společenství, dovozcům, jejich zájmovým svazům, zástupcům uživatelů a zájmovým organizacím spotřebitelů. Pokud tyto strany, včetně těch, které Komisi nejsou známy, prokážou, že mezi jejich činností a dotčeným výrobkem existuje objektivní souvislost, mohou se v obecných lhůtách stanovených v odst. 6 písm. a) bodě ii) přihlásit a sdělit Komisi příslušné informace. Strany, které již jednaly v souladu s předchozí větou, mohou ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě iii) požádat o slyšení, přičemž musí uvést zvláštní důvody pro takové slyšení. Je třeba zdůraznit, že veškeré informace předložené podle článku 21 základního nařízení budou zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

6.   Lhůty

a)   Obecné lhůty

i)   pro strany za účelem vyžádání dotazníku

Všechny zúčastněné strany, které nespolupracovaly při šetření, jehož důsledkem byla opatření, která jsou předmětem tohoto přezkumu, by si měly vyžádat dotazník nebo jiné formuláře žádosti co nejdříve, avšak nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

ii)   pro strany za účelem přihlášení se a předložení odpovědí na dotazník a jiných informací

Všechny zúčastněné strany, mají-li být jejich stanoviska při šetření zohledněna, se musí přihlásit, a to tak, že se obrátí na Komisi, a musí předložit svá stanoviska a odpovědi na dotazník nebo jakékoli jiné informace do 40 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv uvedených v základním nařízení závisí na tom, zda se zúčastněná strana přihlásí ve výše uvedené lhůtě.

Společnosti vybrané do vzorku musí své odpovědi na dotazník předložit ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě iii).

iii)   slyšení

Všechny zúčastněné strany mohou Komisi v téže lhůtě 40 dnů rovněž požádat o slyšení.

b)   Zvláštní lhůta v souvislosti s výběrem vzorku

i)   Informace uvedené v odst. 5.1 písm. a) bodech i), ii) a iii) by Komise měla obdržet do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie s ohledem na její úmysl konzultovat dotčené strany, jež vyjádřily souhlas se zařazením do vzorku, při jeho závěrečném výběru ve lhůtě 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

ii)   Veškeré další informace významné pro výběr vzorku uvedené v odst. 5.1 písm. a) bodě iv) musí Komise obdržet do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

iii)   Odpovědi na dotazník od stran, jež byly vybrány do vzorku, musí Komise obdržet do 37 dnů ode dne, kdy jim bylo oznámeno, že byly zařazeny do vzorku, není-li stanoveno jinak.

7.   Písemná podání, odpovědi na dotazník a korespondence

Veškerá podání a žádosti zúčastněných stran musí být předloženy písemně (nikoli v elektronické podobě, není-li stanoveno jinak) a musí v nich být uveden název, poštovní a e-mailová adresa a telefonní a faxová čísla zúčastněné strany. Veškerá písemná podání, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, odpovědí na dotazník a korespondence, jež zúčastněné strany poskytují jako důvěrné, se označí poznámkou „Limited“ (6) a v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení se k nim přiloží verze, která není důvěrná a je označena poznámkou „For inspection by interested parties“.

Korespondenční adresa Evropské komise, generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N105 04/92

1049 Brussels

BELGIUM

Fax +32 22956505

8.   Nedostatečná spolupráce

Pokud účastník řízení odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení vycházet pozitivní nebo negativní zjištění z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a podle článku 18 základního nařízení se může vycházet z dostupných údajů. Pokud účastník řízení nespolupracuje nebo spolupracuje pouze částečně, a zjištění se proto zakládají na dostupných údajích, může pro něj být výsledek méně příznivý, než kdyby spolupracoval.

9.   Časový rozvrh šetření

Podle čl. 11 odst. 5 základního nařízení bude šetření ukončeno do 15 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

10.   Možnost požádat o přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení

Vzhledem k tomu, že je tento přezkum před pozbytím platnosti zahájen v souladu s ustanoveními čl. 11 odst. 2 základního nařízení, nepovedou tato zjištění ke změně úrovně stávajících opatření, ale povedou ke zrušení či zachování platnosti těchto opatření v souladu s čl. 11 odst. 6 základního nařízení.

Pokud se jakákoli ze zúčastněných stran domnívá, že je přezkum úrovně opatření oprávněný, aby bylo úroveň opatření možné změnit (tj. zvýšit či snížit), může tato strana požádat o přezkum v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

Strany, které chtějí žádat o přezkum, jenž by byl proveden nezávisle na přezkumu před pozbytím platnosti uvedeném v tomto oznámení, se mohou obrátit na Komisi na výše uvedené adrese.

11.   Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7).

12.   Úředník pro slyšení

Domnívají-li se zúčastněné strany, že se při uplatňování svých práv na obhajobu setkávají s obtížemi, mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z GŘ pro obchod. Tento úředník slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise a v případě nutnosti nabízí zprostředkování při procesních záležitostech ovlivňujících ochranu jejich zájmů v tomto řízení, zejména co se týče otázek přístupu ke spisu, důvěrnosti, prodloužení lhůt a nakládání se stanovisky podanými písemně a/nebo ústně. Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod (http://ec.europa.eu/trade).


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 311, 8.10.2004, s. 1.

(3)  Pro informace o významu termínu společnosti ve spojení viz čl. 143 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

(4)  Viz poznámka pod čarou 3.

(5)  Viz poznámka pod čarou 3.

(6)  Rozumí se tím, že dokument je určen pouze pro interní použití. Je chráněn podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). Jde o důvěrný dokument podle článku 19 základního nařízení a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda).

(7)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.


ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Komise

7.10.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/11


STÁTNÍ PODPORANĚMECKO

Státní podpora C 15/09 (ex N 196/09) Hypo Real Estate – Německo

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(Text s významem pro EHP)

2009/C 240/07

Dopisem ze dne 24. července 2009, který je v závazném znění uveden na stránkách následujících po tomto shrnutí, Komise oznámila Německu své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci výše uvedeného opatření.

Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky k opatření, kvůli němuž Komise řízení zahajuje, do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a připojeného dopisu na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

State aid Greffe

Kancelář: SPA3, 6/5

1049 Brussels

BELGIUM

Fax +32 22961242

Tyto připomínky budou sděleny Německu. O důvěrné zpracování totožnosti zúčastněné strany, která podává připomínky, lze požádat písemně s uvedením důvodů této žádosti.

ŘÍZENÍ

Dne 2. října 2008 povolila Evropská komise státní podporu ve prospěch Hypo Real Estate („HRE“) ve formě státní záruky ve výši 35 miliard EUR. Komise prohlásila opatření za slučitelné se společným trhem jakožto podporu na záchranu v souladu s Pokyny společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (dále jen „pokyny k podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků“) na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES na dobu šesti měsíců nebo do předložení věrohodného a opodstatněného plánu restrukturalizace banky.

Německo oznámilo dne 1. dubna 2009 plán restrukturalizace HRE. Dne 17. dubna 2009 oznámilo Německo další opatření státní podpory ve prospěch HRE související s restrukturalizací.

POPIS

HRE je banka se sídlem v Mnichově v Německu. Je činná v těchto oborech: „Commercial Real Estate Finance“ (komerční financování nemovitostí), „Public Sector & Infrastructure Finance“ (financování veřejného sektoru a infrastruktury) a „Capital Markets & Asset Management“ (kapitálové trhy a správa majetku).

HRE se dostala do obtíží na konci září 2008, kdy čelila nedostatku likvidity, v jejímž důsledku by musela ohlásit insolvenci. Když v důsledku finanční krize (a zejména po zhroucení investiční banky Lehman Brothers) zamrzl mezibankovní trh, jehož banka využívala pro krátkodobé financování, nemohla již HRE získat krátkodobé refinancování.

Za těchto okolností poskytlo Německo státní záruku o hodnotě 35 miliard EUR k překlenutí krátkodobých potřeb refinancování HRE. V souvislosti s restrukturalizací prodloužilo Německo dobu trvání státní záruky, jež původně činila šest měsíců, do konce roku 2009.

Předložené oznámení zahrnuje další opatření státní podpory ve prospěch HRE sestávající z prodloužení záruk o hodnotě 52 miliard EUR poskytnutých Fondem pro stabilizaci finančního trhu (dále jen „fond SoFFin“) a nákupem 20 milionů nově emitovaných akcií fondem SoFFin za cenu 60 milionů EUR splatných ve prospěch HRE. Záruky fondu SoFFin byly poskytnuty na základě německého bankovního záchranného balíčku, schváleného režimu podpory.

Hlavním cílem oznámeného plánu restrukturalizace je snížit závislost HRE na krátkodobém financování. Za tímto účelem se HRE zamýšlí soustředit zejména na obchod, při němž bude moci využívat zástavních listů a jenž bude refinancován po jednotlivých obdobích, přičemž hlavní část refinancování bude spočívat ve využití německých hypotečních zástavních listů. HRE omezí svoji obchodní činnost a v budoucnu se soustředí na dvě oblasti podnikání, tj. „Commercial Real Estate Finance“ (komerční financování nemovitostí) a „Public Sector Finance“ (financování veřejného sektoru). Ukončí činnost v oborech „Infrastructure Finance“ (financování infrastruktury) a „Capital Markets & Asset Management“ (kapitálové trhy a správa majetku). Koncentrace na dvě klíčové oblasti podnikání bude doprovázena různými opatřeními, jež zvýší efektivnost a ziskovost těchto klíčových oblastí.

HODNOCENÍ

Komise je v současnosti toho názoru, že oznámená opatření představují státní podporu.

Komise zastává předběžně názor, že tato opatření státní podpory by měla být posouzena na základě čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES.

Jak Komise stanovila ve třech sděleních přijatých v souvislosti se současnou finanční krizí, měla by být opatření podpory poskytnutá bankám v souvislosti s aktuální finanční krizí posuzována v souladu se zásadami pokynů k podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků a zároveň vzít v úvahu specifické rysy systémové krize na finančních trzích. To znamená, že je možné, že zásady pokynů k podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků budou muset být při jejich aplikaci v rámci restrukturalizace HRE během současné krize přizpůsobeny, přičemž tato krize je hodnocena podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES. V této souvislosti jsou relevantní zejména pravidla stanovující v pokynech k podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků vlastní příspěvek. S ohledem na skutečnost, že vnější financování HRE zamrzlo a že požadavek vlastního příspěvku ve výši 50 % stanovený v pokynech k podpoře na záchranu a restrukturalizaci podniků se za současných ekonomických podmínek zdá být nesplnitelný, akceptuje Komise, že během krize na finančních trzích nemusí být přiměřené požadovat, aby vlastní příspěvek představoval předem stanovený podíl celkových nákladů na restrukturalizaci. Kromě toho může být zapotřebí pozměnit obsah a provádění opatření, jež mají omezit narušování hospodářské soutěže, neboť nelze vyloučit, že HRE bude za stávajících podmínek na trhu potřebovat více času na jejich provedení.

Komise má pochybnosti, zda jsou tyto podmínky splněny. Pokud jde o předložený plán restrukturalizace pro podnik HRE, Komise není v této fázi schopna konstatovat, zda plán dokáže z dlouhodobého hlediska obnovit životaschopnost podniku HRE a zda nezpůsobí neoprávněné narušení hospodářské soutěže. Komisi v této fázi není známo, zda by byla podpora omezena na nezbytně nutné minimum a zda by existoval odpovídající vlastní příspěvek.

TEXT DOPISU

„Die Kommission teilt Deutschland mit, dass sie nach Prüfung der von den deutschen Behörden zu der obengenannten Maßnahme vorgelegten Informationen entschieden hat, das Verfahren nach Artikel 88 Absatz 2 EG-Vertrag einzuleiten.

1.   VERFAHREN

(1)

Am 2. Oktober 2008 genehmigte die Europäische Kommission eine staatliche Beihilfe von 35 Mrd. EUR zugunsten der Hypo Real Estate Holding AG (1). Die Beihilfe wurde in Form einer staatlichen Garantie gewährt. Die Kommission erklärte die Maßnahme als Rettungsbeihilfe für mit dem Gemeinsamen Markt vereinbar und genehmigte sie auf der Grundlage von Artikel 87 Absatz 3 Buchstabe c EG-Vertrag und nach den Leitlinien der Gemeinschaft für staatliche Beihilfen zur Rettung und Umstrukturierung von Unternehmen in Schwierigkeiten (2) (nachstehend ‚Leitlinien für Rettungs- und Umstrukturierungsbeihilfen‘ genannt) für die Dauer von sechs Monaten bzw. bis zur Vorlage eines plausiblen und fundierten Umstrukturierungsplans für die Bank.

(2)

Am 20. März 2009 unterbreitete Hypo Real Estate (nachstehend ‚HRE‘ genannt) auf einer Sitzung mit Vertretern der Kommission, Deutschlands und der HRE Hintergrundinformationen zur Umstrukturierung. Am 26. März 2009 richtete die Kommission schriftlich Fragen an Deutschland.

(3)

Am 1. April 2009 meldete Deutschland einen Umstrukturierungsplan für die HRE an. Am 3. April 2009 wurde eine Telefonkonferenz zwischen Vertretern der Kommission und Deutschlands abgehalten. Am 9. April 2009 übermittelte Deutschland zusätzliche Informationen.

(4)

Mit Schreiben vom 17. April 2009 ergänzte Deutschland seine Anmeldung vom 1. April 2009, indem es zusätzliche Maßnahmen zugunsten der HRE anmeldete; dabei handelte es sich um die Verlängerung des staatlichen Garantierahmens von 52 Mrd. EUR und den Erwerb von 20 Millionen HRE-Aktien zu einem an die HRE zu zahlenden Preis von 60 Mio. EUR.

(5)

Am 7. Mai 2009 entschied die Kommission, hinsichtlich der relevanten Maßnahmen für Hypo Real Estate das Verfahren nach Artikel 88 Absatz 2 EG-Vertrag einzuleiten. Nachdem diese Entscheidung den deutschen Behörden zugestellt wurde, ersuchten die deutschen Behörden die Entscheidung zu ändern, da einige Teile der Entscheidung inkorrekt und nicht auf dem letzten Stand waren.

(6)

Um dies zu beheben, wurde die Entscheidung geändert. Diese Entscheidung ersetzt und annuliert also die Entscheidung vom 7. Mai 2009 (C(2009) 3712).

2.   BESCHREIBUNG

2.1   Die Begünstigte

(7)

Die HRE entstand im Oktober 2003 durch Abspaltung von Teilen des gewerblichen Immobilienfinanzierungsgeschäfts der HVB-Gruppe. 2007 übernahm sie die in Dublin ansässige DEPFA Bank plc und erweiterte ihre Geschäftsbasis um die Bereiche Public Sector Finance und Infrastructure Finance.

(8)

Die HRE besteht derzeit unter anderem aus den folgenden Haupt-Gesellschaften: Hypo Real Estate Holding AG, Hypo Real Estate Bank AG, DEPFA Bank plc und DEPFA Deutsche Pfandbriefbank AG.

(9)

Die Zentrale der HRE befindet sich in München, Deutschland. Die Geschäftstätigkeit der HRE ist gegenwärtig in drei Bereiche untergliedert: ‚Commercial Real Estate‘ (gewerbliche Immobilienfinanzierung), ‚Public Sector & Infrastructure Finance‘ (Staats- und Infrastrukturfinanzierung) und ‚Capital Markets & Asset Management‘. Sie ist in Europa, Asien sowie Nord- und Südamerika tätig. Die HRE ist einer der größten Pfandbriefemittenten (3).

(10)

Im Geschäftsbereich ‚Commercial Real Estate‘ entwickelt die HRE Finanzierungslösungen für gewerbliche Investoren, Bau- und Entwicklungsgesellschaften und Immobilienfonds. Neben der Finanzierung von Asset Deals für größere gewerblich oder wohnwirtschaftlich genutzte Portfolien finanziert die HRE auch Unternehmensübernahmen (Share Deals), bei denen Immobilienbestände im Fokus stehen. Darüber hinaus bietet sie strukturierte Finanzierungen für Public-to-Private-Takeovers sowie für Sale-and-Lease-Back-Transaktionen.

(11)

Im Geschäftsbereich ‚Public Sector & Infrastructure Finance‘ deckt die HRE den Finanzierungsbedarf des öffentlichen Sektors ab und betreut Kunden auf allen staatlichen Ebenen. Ihr Dienstleistungsangebot umfasst die Finanzierung von Budgets, die Finanzierung öffentlicher Infrastrukturprojekte, Beratung im Ratingprozess, Beratung bei der Privatisierung öffentlicher Dienstleistungen, Beratung bei der Schuldenstrukturierung, Unterstützung bei der Platzierung von Anleihen sowie Unterstützung bei der Gewährung von Kreditlinien.

(12)

Im Geschäftsbereich ‚Capital Markets & Asset Management‘ betreibt die HRE Kapitalmarktaktivitäten, insbesondere zum Management von Marktwert-, Zins-, Währungs-, Kredit- und politischen Risiken. Dabei vertreibt die HRE grundsätzlich nur solche Produkte, die das Kerngeschäft in den beiden Geschäftsbereichen ‚Commercial Real Estate‘ und ‚Public Sector & Infrastructure Finance‘ erweitern.

(13)

Ende September 2008 hatte die HRE knapp 1 900 Beschäftigte und eine Bilanzsumme von 392,5 Mrd. EUR. In den ersten neun Monaten des Jahres 2008 entstanden Verluste in Höhe von 2,9 Mrd. EUR, während 2007 noch ein Jahresgewinn von 0,5 Mrd. EUR erwirtschaftet worden war. Am 22. Dezember 2008 schied die HRE aus dem DAX aus und ist seither am MDAX notiert.

2.2   Ereignisse im Vorfeld der Maßnahme

(14)

Ende September 2008 geriet die HRE in einen existenzgefährdenden Liquiditätsengpass. Aufgrund des Austrocknens des Interbankenmarkts nach dem Zusammenbruch von Lehman Brothers konnte sich die HRE nicht mehr kurzfristig refinanzieren.

(15)

Im Gegensatz zu anderen Banken sind die Probleme der HRE keine direkte Folge ihres Engagements auf dem US-Markt für Subprime-Hypotheken, sondern auf die Tätigkeit der DEPFA Bank plc zurückzuführen. Die DEPFA Bank plc ist vorwiegend in der Staatsfinanzierung tätig, wofür sie kurzfristige Mittel auf dem Geld- bzw. Kapitalmarkt aufnimmt. Für dieses Geschäft sind niedrige Risikoprämien typisch. Kredite mit häufig langer Laufzeit wurden durch kurz- oder mittelfristige Kreditlinien refinanziert (Fristentransformation).

(16)

Als der Interbankenmarkt, auf dem die Banken kurzfristig Kapital aufnahmen, im Zuge der Finanzkrise zusammenbrach, konnte sich die DEPFA Bank plc auf den kurzfristigen Kreditmärkten nicht mehr refinanzieren. Folglich musste die HRE einspringen und den kurzfristigen Liquiditätsbedarf der DEPFA Bank plc. decken. Das Volumen der Kreditlinien mit Fälligkeit zum 30. September 2008 überforderte jedoch die HRE.

2.3   Die finanziellen Maßnahmen

(17)

In Anbetracht dieser Umstände gewährte Deutschland eine Garantie in Höhe von 35 Mrd. EUR, um den Refinanzierungsbedarf der HRE abzusichern.

(18)

Durch diese Garantie wurden eine Liquiditätskredithilfe der Deutschen Bundesbank über 20 Mrd. EUR und von der HRE begebene Inhaberschuldverschreibungen über 15 Mrd. EUR, die von einem Konsortium mehrerer deutscher Finanzinstitute übernommen wurden, abgesichert.

(19)

Diese Garantie war zunächst bis zum 31. März 2009 befristet. Im März 2009 wurde ihre Laufzeit bis zum 31. Dezember 2009 verlängert. Jener Teil der Staatsgarantie, der die Liquiditätshilfe der Deutschen Bundesbank abgedeckt hat, wurde umgewandelt in eine Staatsgarantie für von der HRE Bank ausgegebene Inhaberschuldverschreibungen. Die Garantie kann von der HRE revolvierend ausgenutzt werden. (4)

(20)

Die HRE zahlt dem Staat für die Garantie von 35 Mrd. EUR eine Garantieprämie bestehend aus einer Grundprämie und einer erfolgsabhängigen Prämie. Die Grundprämie beträgt 1 % p. a. auf den ‚First-Loss-Garantiebetrag‘ und 0,5 % p. a. auf den ‚Second-Loss-Garantiebetrag‘ (5). Die erfolgsabhängige Prämie beträgt 1,25 % p. a. auf den ‚First-Loss-Garantiebetrag‘ und 0,25 % p. a. auf den ‚Second-Loss-Garantiebetrag‘.

(21)

Die Bundesgarantie von 35 Mrd. EUR ist wie folgt besichert:

ein Konsortium aus privaten deutschen Finanzinstituten gewährt dem Bund eine Rückgarantie für 60 % für bis zu 14,2 Mrd. EUR Verlust (d. h. höchstens 8,5 Mrd. EUR).

Verpfändung der Anteile der HRE Holding an ihren Töchtern Hypo Real Estate Bank AG, DEPFA Deutsche Pfandbriefbank AG und DEPFA Bank plc sowie Verpfändung der Anteile der HRE Holding an ihrer Tochtergesellschaft DEFPA First Albany, die inzwischen veräußert wurde.

Verpfändung von Vermögenswerten mit einem Nominalwert von bis zu 60,1 Mrd. EUR.

(22)

Zusätzlich zu der Finanzierung, die durch die 35 Mrd. EUR gedeckt ist, emittierte die HRE am 19. November 2008 besicherte Bankschuldverschreibungen über 15 Mrd. EUR, die nicht durch eine staatliche Garantie, sondern ausschließlich durch Vermögenswerte der HRE besichert sind. Diese besicherten Bankschuldverschreibungen wurden von einem Konsortium aus privaten deutschen Finanzinstituten übernommen. Es handelt sich also um eine rein private Maßnahme. Die besicherte Bankschuldverschreibung hatte eine ursprüngliche Laufzeit bis 31. März 2009, wurde jedoch in der Zwischenzeit bis Ende 2009 verlängert.

(23)

Die oben beschriebenen Maßnahmen erwiesen sich rasch als unzureichend, um die Finanzierung der HRE sicherzustellen. Deshalb erhielt die HRE außerdem zwischen November 2008 und Februar 2009 auf der Grundlage des genehmigten deutschen Rettungspakets für Kreditinstitute (6) weitere Garantien von insgesamt 52 Mrd. EUR aus dem Finanzmarktstabilisierungsfonds (SoFFin). Die HRE konnte diese Garantien zur Besicherung von Schuldverschreibungen nutzen. Die Laufzeit dieser Bundesgarantien war zunächst auf Mitte April 2009 und Mitte Juni 2009 befristet.

(24)

Am 9. April 2009 verlängerte der SoFFin die Laufzeit der Garantien bis zum 19. August 2009. Da die Garantien zwischen November 2008 und Februar 2009 gewährt wurden, beträgt ihre Laufzeit bisher weniger als ein Jahr. Die HRE zahlt für die Garantien zur Besicherung von Schuldverschreibungen eine Provision von 0,5 % und für den nicht in Anspruch genommenen Teil der Garantie eine Bereitstellungsprovision von 0,1 %. Deutschland meldete diese Verlängerung der Laufzeit am 17. April 2009 bei der Kommission an.

(25)

Am 30. März 2009 übernahm SoFFin 20 Millionen neue HRE-Aktien für einen an die HRE zu zahlenden Preis von 60 Mio. EUR. Dies entspricht einer staatlichen Beteiligung an der HRE von 8,65 %. Der gezahlte Preis von 3 EUR pro Aktie entspricht ihrem Nominalwert. Deutschland meldete den Erwerb der Aktien am 17. April 2009 bei der Kommission an.

(26)

[…] (7) plant überdies eine Kapitalzuführung von […], um die Kapitalbasis der HRE zu stärken. Dies wurde jedoch noch nicht formal angemeldet.

2.4   Geplante staatliche Übernahme der HRE und Rekapitalisierung

(27)

Nach Auffassung Deutschlands handelt es sich bei der HRE um eine Systembank, deren Insolvenz die Stabilität des deutschen Bankensystems gefährden könnte. Deutschland macht geltend, dass die HRE trotz der oben beschriebenen Maßnahmen weiterhin Refinanzierungsschwierigkeiten auf dem Markt haben werde und die gesetzlichen Eigenkapitalvorschriften nicht erfülle, da ihre Kapitalquote unter 4 % gefallen ist.

(28)

Um eine Insolvenz abzuwenden, will Deutschland 100 % der HRE-Aktien übernehmen, um die Bank auf diese Weise zu stabilisieren. Zu diesem Zweck hat Deutschland Anfang April 2009 ein Gesetz erlassen, wonach der Staat befugt ist, die HRE-Anteilseigner zu enteignen, wenn es ihm nicht gelingen sollte, die Aktien zu erwerben. Die Übernahme soll in den kommenden Wochen abgeschlossen werden.

2.5   Der Umstrukturierungsplan

(29)

Der Umstrukturierungsplan basiert auf bestimmten Annahmen, insbesondere hinsichtlich einer potenziellen Beteiligung Deutschlands am HRE-Kapital (100 %-ige Beteiligung Deutschlands an der HRE, Kapitalzuführung von 10 Mrd. EUR). (8)

(30)

Dem Umstrukturierungsplan zufolge erstrecken sich die Umstrukturierungsmaßnahmen über einen Zeitraum bis […]. Hauptziel des Umstrukturierungsplans ist es, die Abhängigkeit der HRE von der kurzfristigen Refinanzierung zu reduzieren. Deshalb beabsichtigt die HRE, sich vor allem auf pfandbrieffähiges Geschäft (9) mit grundsätzlich fristenkongruenter Refinanzierung zu konzentrieren, wobei der Schwerpunkt auf einer Refinanzierung über den deutschen Pfandbrief liegen soll.

(31)

Die Geschäftstätigkeit der HRE wird reduziert und wird sich auf die zwei Kerngeschäftsfelder ‚Commercial Real Estate Finance‘ und ‚Public Sector Finance‘ konzentrieren. Das Geschäftssegment ‚Infrastructure Finance‘ und der Geschäftsbereich ‚Capital Markets/Asset Management‘ werden aufgegeben. Die im Bereich Capital Markets/Asset Management tätigen Tochtergesellschaften Collineo Asset Management und DEPFA First Albany hat die HRE bereits veräußert.

(32)

Im Bereich ‚Commercial Real Estate Finance‘ wird sich die HRE weitestgehend aus dem Development-Geschäft zurückziehen und sich auf den Bereich der ‚Investment-Loans‘ konzentrieren; das derzeitige Kreditportfolio soll im Laufe der nächsten Jahre abgebaut werden. Kredite werden nur noch für Objekte in Regionen vergeben, in denen eine Refinanzierung durch Pfandbriefe möglich ist. Ziel der HRE ist die fristenkongruente Refinanzierung der gewährten Kredite. Das Neugeschäftsvolumen wird daher wesentlich von den Refinanzierungsmöglichkeiten auf den Pfandbriefmärkten abhängen. Die HRE will überdies die Anzahl ihrer ‚Commercial Real Estate Finance‘-Standorte bis Ende 2011 von derzeit 19 auf [6—8] abbauen.

(33)

Des Weiteren plant die HRE, ihr Neugeschäft im Bereich ‚Commercial Real Estate Finance‘ von [28—40] Mrd. EUR im Jahr 2007 und [2—9] Mrd. EUR im Jahr 2008 auf [1—7] Mrd. EUR im Jahr 2009 zu reduzieren. Ab 2010 soll das Neugeschäft dann schrittweise wieder aufgebaut werden und ausgehend von [3—9] Mrd. EUR im Jahr 2010 ein Volumen von [10—20] Mrd. EUR im Jahr 2013 erreichen ([40—55] % des Volumens von 2007). Das Gesamtportfolio (Alt- und Neugeschäft) soll 2013 ein Volumen von [50—60] Mrd. EUR erreichen. Das Altportfolio betrug Schätzungen zufolge Ende 2008 [50—60] Mrd. EUR.

(34)

Auch im Bereich ‚Public Sector Finance‘ will die HRE ihr derzeitiges Kreditportfolio abbauen und mindestens [13—15] von 24 Standorten schließen. Auch in diesem Geschäftsfeld wird sich die HRE auf das pfandbrieffähige Geschäft konzentrieren. Das Neugeschäftsvolumen soll von [29—40] Mrd. EUR im Jahr 2008 auf [0—8] Mrd. EUR in den Jahren 2009 und 2010 zurückgeschraubt werden. Ab 2011 soll das Neugeschäft wieder auf [2—11] Mrd. EUR (2011) und [2—11] Mrd. EUR (2013) ausgebaut werden. Das Gesamtgeschäftsvolumen wird für 2013 mit [110—170] Mrd. EUR angesetzt. Ende 2008 lag es bei geschätzten [210—270] Mrd. EUR.

(35)

Die Fokussierung auf zwei Kerngeschäftsfelder (Commercial Real Estate Finance und Public Sector Finance) soll durch verschiedene Maßnahmen begleitet werden, um Effizienz und Rentabilität in den Kerngeschäftsfeldern zu verbessern. Vorgesehen sind unter anderem eine Vereinfachung der Konzernstruktur und eine Neuorganisation der HRE-Gruppe, eine Verschlankung der Personalstruktur (Personalabbau von 1900 Vollzeitäquivalenten auf [800—900] Vollzeitäquivalente), eine Konsolidierung der verschiedenen IT-Plattformen und der Back-Office-Infrastruktur sowie Kosteneinsparungen durch eine Vereinfachung der Geschäftsfelder sowie eine Fokussierung des Produktangebots.

(36)

Zur Deckung ihres bestehenden Liquiditätsbedarfs und zur Sicherung einer langfristigen Refinanzierung plant die HRE unter anderem folgendes: HRE beabsichtigt die Ausgabe von Schuldverschreibungen im Wert von 15 Mrd. EUR und mit einer Laufzeit von drei bis fünf Jahren, die durch zusätzliche, über SoFFin bereitzustellende Garantien des Bundes besichert wären. Außerdem ist nach Auffassung der HRE die Verlängerung der existierenden Staatsgarantien über 2009 hinaus notwendig, um die Refinanzierung der HRE zu sichern. Die HRE geht davon aus, dass die Übernahme durch den deutschen Staat sie wieder in die Lage versetzen wird, sich kurzfristig Kapital am Markt zu beschaffen, wenn auch in geringerem Umfang als früher. Deutschland erklärt, Ziel der HRE sei es, sich ab Ende 2014 wieder selbstständig auf den Kapitalmärkten refinanzieren zu können.

(37)

Durch die Umstrukturierung schrumpft die Bilanzsumme der HRE insgesamt um 25 % von 420 Mrd. EUR (2008) auf [300—350] Mrd. EUR (2013). Nach Angaben Deutschlands will die HRE ihre Bilanzsumme langfristig um [45—55] % auf rund [200—250] Mrd. EUR verringern.

(38)

Die HRE legte drei Szenarios für die künftige Entwicklung des Unternehmens bis 2016 vor (Best Case, Base Case und Stress Case). Dem Base-Case-Szenario zufolge werden sich die wichtigsten Indikatoren wie folgt entwickeln: (10)

Beträge in Mrd. EUR

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Operatives Ergebnis vor Steuern

-2,917

-0,949

-0,596

-0,332

0,138

0,294

0,432

0,519

0,658

Ergebnis vor Steuern

-2,917

-0,949

-0,596

-0,332

0,126

0,136

0,432

0,519

0,658

Ergebnis nach Steuern

-3

[-1—0]

[-1—0]

[-1—0]

[0—1]

[0—1]

[0—1]

[0—1]

[0—1]

Bilanzsumme

420

[340—400]

[340—400]

[340—400]

[320—370]

[300—350]

[300—350]

[300—340]

[300—340]

Risikogewichtete Aktiva

87

[100—140]

[50—100]

[50—100]

[50—100]

[50—100]

[50—100]

[50—100]

[50—100]

(39)

Auf der Grundlage der vorgelegten Prognosen werden für die HRE ab 2012 wieder positive Ergebnisse vor Steuern und ab [2013—2015] positive Ergebnisse nach Steuern erwartet.

(40)

Deutschland erklärt, dass die Szenarien auf realistischen Annahmen beruhen, und betont, dass die HRE selbst im Stress-Case-Szenario [2013—2014] die langfristige Rentabilität erreicht haben wird. Laut Stress-Case-Szenario wird die HRE ab [2013—2014] wieder positive Ergebnisse vor Steuern und ab [2014—2015] positive Ergebnisse nach Steuern erzielen.

(41)

Deutschland macht geltend, dass die Unterstützungsmaßnahmen auf das zur Wiederherstellung der langfristigen Rentabilität der HRE notwendige Mindestmaß begrenzt sind. In Anbetracht der begrenzten Marktstellung der HRE und der — aus Sicht von Deutschland — geplanten substanziellen Ausgleichsleistungen würden sie zu keiner unverhältnismäßigen Wettbewerbsverzerrung führen. Zudem erhielten wesentliche Wettbewerber der HRE aufgrund der derzeitigen Finanzkrise ebenfalls staatliche Beihilfen größeren Umfangs.

3.   WÜRDIGUNG DER BEIHILFE

3.1   Vorliegen einer staatlichen Beihilfe

(42)

Gemäß Artikel 87 Absatz 1 EG-Vertrag sind staatliche oder aus staatlichen Mitteln gewährte Beihilfen gleich welcher Art, die durch die Begünstigung bestimmter Unternehmen oder Produktionszweige den Wettbewerb verfälschen oder zu verfälschen drohen, mit dem Gemeinsamen Markt unvereinbar, soweit sie den Handel zwischen Mitgliedstaaten beeinträchtigen.

(43)

Die Kommission stellt fest, dass die HRE grenzüberschreitend und international tätig ist, so dass ein etwaiger aus staatlichen Mitteln gewährter Vorteil den Wettbewerb in der Kreditwirtschaft beeinträchtigen und sich auf den innergemeinschaftlichen Handel auswirken würde.

3.1.1   Staatliche Garantie über 35 Mrd. EUR

(44)

Die Kommission hat bereits in ihrer Entscheidung über die Rettungsbeihilfe nachgewiesen, dass die staatliche Garantie eine staatliche Beihilfe darstellt (11).

3.1.2   Verlängerung der SoFFin-Garantien über 52 Mrd. EUR

(45)

Die SoFFin-Garantien wurden ursprünglich im Rahmen des deutschen Rettungspakets für Finanzinstitute gewährt und stellen demzufolge eine staatliche Beihilfe dar. Die Kommission ist daher zum gegenwärtigen Zeitpunkt der Auffassung, dass auch die Verlängerung dieser Garantien als staatliche Beihilfe anzusehen ist.

3.1.3   Übernahme von 8,7 % der HRE-Aktien durch den SoFFin

(46)

Die Maßnahme wird vom SoFFin gewährt. Die Kommission hat bereits nachgewiesen, dass es sich bei einer Kapitalzufuhr dieses Fonds, den die deutsche Regierung im Rahmen des deutschen Rettungspakets einrichtete, um staatliche Beihilfen handelt (12).

(47)

Die Kommission betrachtet den Erwerb neuer Aktien als Kapitalzuführung und ist zum gegenwärtigen Zeitpunkt der Auffassung, dass diese Maßnahme der HRE einen selektiven Vorteil verschafft. Sie ermöglicht der HRE, zu günstigeren Bedingungen Kapital aufzunehmen, als ihr dies auf dem Markt möglich wäre. Angesichts der Schwierigkeiten der HRE ist zweifelhaft, ob ein privater Kapitalgeber bereit gewesen wäre, der HRE unter diesen Bedingungen Kapital zur Verfügung zu stellen. Die Kommission stellt insbesondere fest, dass der SoFFin 3 EUR pro Aktie zahlte, obwohl HRE-Aktien an der Börse zu einem deutlich niedrigeren Preis gehandelt wurden. Am 27. März 2009 notierte die Aktie bei Börsenschluss mit 1,14 EUR und am 30. März 2009 mit 1,49 EUR. Betrachtet man beispielsweise die zwei vorangegangenen Monate (26. Januar 2009 bis 26. März 2009), hatte man an der Börse Notierungen der Aktie zwischen ca. 0,60 EUR und 1,95 EUR.

(48)

Die Kommission kommt daher in dieser Phase der Untersuchung zu dem Schluss, dass die Maßnahme eine Beihilfe darstellt.

3.2   Vereinbarkeit der Beihilfe mit dem Gemeinsamen Markt

(49)

Die Verlängerung der SoFFin-Garantien über 52 Mrd. EUR ist im Rahmen des gegenwärtigen Verfahrens zu prüfen.

(50)

Auch der Erwerb neuer Aktien ist im Rahmen dieses Verfahrens zu prüfen. […]

3.2.1   Anwendung von Artikel 87 Absatz 3 Buchstabe b EG-Vertrag

(51)

Deutschland macht geltend, die Beihilfe müsse auf der Grundlage von Artikel 87 Absatz 3 Buchstabe b EG-Vertrag geprüft werden. Deutschland betrachtet die HRE aufgrund ihrer Bedeutung für den deutschen und internationalen Pfandbriefmarkt als systemrelevant. Die Unterstützungsmaßnahmen seien notwendig gewesen, um eine beträchtliche Störung des deutschen Wirtschaftslebens zu vermeiden.

(52)

Nach Artikel 87 Absatz 3 Buchstabe b EG-Vertrag ist die Kommission befugt, eine Beihilfe als mit dem Gemeinsamen Markt vereinbar zu erklären, wenn sie zur ‚Behebung einer beträchtlichen Störung im Wirtschaftsleben eines Mitgliedstaats‘ beiträgt. Die Kommission weist darauf hin, dass das Gericht erster Instanz nachdrücklich darauf hingewiesen hat, dass Artikel 87 Absatz 3 Buchstabe b EG-Vertrag restriktiv anzuwenden ist und eine etwaige Beihilfe nicht nur einem Unternehmen oder einem Wirtschaftszweig zugutekommen darf, sondern der Beseitigung einer Störung im gesamten Wirtschaftsleben eines Mitgliedstaats dienen muss (13).

(53)

Am 13. Oktober 2008 nahm die Kommission die sogenannte Bankenmitteilung (14) an. Darin hält die Kommission fest, dass angesichts des gravierenden Ausmaßes der derzeitigen Krise auf den Finanzmärkten und ihrer möglichen Auswirkungen auf die Gesamtwirtschaft der Mitgliedstaaten, für Beihilfemaßnahmen zur Bewältigung dieser Systemkrise unter den gegebenen Umständen Artikel 87 Absatz 3 Buchstabe b als Rechtsgrundlage herangezogen werden kann.

(54)

In Bezug auf die HRE stellt die Kommission fest, dass die Deutsche Bundesbank in einem Schreiben vom 1. Oktober 2008 bestätigte, dass die Unterstützungsmaßnahmen zugunsten der HRE erforderlich sind, um Schaden vom deutschen und europäischen Finanzsystem abzuwenden. Außerdem ist nach Angaben Deutschlands der deutsche Pfandbriefmarkt mit einem Volumen von rund 900 Mrd. EUR der zweitgrößte der Welt. Die HRE steht für rund ein Fünftel dieses Marktes. Ein Zusammenbruch der HRE hätte deshalb unvorhersehbare Folgen.

(55)

Außerdem hat die Kommission in ihrer Entscheidung zur Genehmigung des deutschen Rettungspakets für Finanzinstitute erachtet, dass Artikel 87 Absatz 3 Buchstabe b anwendbar ist.

(56)

Die Kommission geht daher davon aus, dass angesichts der Systemrelevanz der HRE ein Nicht-Gewährung der staatlichen Beihilfen eine beträchtliche Störung des deutschen Wirtschaftslebens zur Folge gehabt hätte. Aus den vorstehenden Erwägungen zieht die Kommission den Schluss, dass Artikel 87 Absatz 3 Buchstabe b EG-Vertrag im vorliegenden Fall anwendbar ist und die angemeldeten Beihilfemaßnahmen auf dieser Grundlage zu würdigen sind.

3.2.2   Vereinbarkeit nach Artikel 87 Absatz 3 Buchstabe b EG-Vertrag

(57)

Wie die Kommission in drei jüngst im Zusammenhang mit der derzeitigen Finanzkrise verabschiedeten Mitteilungen (15) bestätigt hat, sind staatliche Beihilfen für Banken im Kontext der gegenwärtigen Finanzkrise anhand der Grundsätze der Rettungs- und Umstrukturierungsleitlinien zu würdigen, wobei die besonderen Umstände der systemischen Krise in den Finanzmärkten berücksichtigt werden (16). Dies bedeutet, dass die Prinzipien der Rettungs- und Umstrukturierungsleitlinien im vorliegenden Fall der Umstrukturierung der HRE, die gemäß Artikel 87 Absatz 3 Buchstabe b EG-Vertrag zu prüfen ist, angepasst werden müssen. Dies gilt insbesondere für die Regeln der Rettungs- und Umstrukturierungsleitlinien zum Eigenbeitrag. Angesichts der Tatsache, dass es für HRE fast nicht möglich ist, externe Finanzierung zu erhalten, und dass das Erfordernis eines Eigenbeitrags von 50 % — wie in den Rettungs- und Umstrukturierungsleitlinien vorgesehen — in dem derzeitigen wirtschaftlichem Umfeld nicht machbar scheint, akzeptiert die Kommission, dass es für die Dauer der Finanzkrise unter Umständen nicht angemessen ist, einen Eigenbeitrag zu verlangen, der einem von vornherein festgelegten Anteil der Restrukturierungskosten entspricht. Darüber hinaus müssen auch die Natur und die Umsetzung von Maßnahmen zur Begrenzung von Wettbewerbsverzerrungen insoweit hinterfragt werden, als HRE aufgrund der derzeitigen Marktverhältnisse einen längeren Zeitraum für die Umsetzung benötigt.

(58)

Wie von der Kommission bereits bei früherer Gelegenheit festgestellt, dürfte der Umfang der zur Wiederherstellung der Rentabilität erforderlichen Umstrukturierung in direktem Verhältnis zur Reichweite und Höhe der Beihilfe einerseits und zur Tragfähigkeit (bzw. Nichttragfähigkeit) des HRE-Geschäftsmodells andererseits stehen. (17)

Wiederherstellung der langfristigen Lebensfähigkeit

(59)

Der Umstrukturierungsplan muss die Lebensfähigkeit des Unternehmens innerhalb einer angemessenen Frist wiederherstellen. Die Kommission hat Zweifel daran, dass der vorgelegte Umstrukturierungsplan die Rentabilität der HRE wiederherstellen kann. Sie hat außerdem Zweifel, ob der in dem Umstrukturierungsplan abgesteckte Zeitrahmen als angemessen angesehen werden kann, da die HRE erst wieder ab 2012 Gewinne vor Steuern und ab [2013—2014] erst wieder Gewinne nach Steuern erwartet.

(60)

Eines der Hauptprobleme der HRE ist die Refinanzierung ihrer Geschäftstätigkeit, da sie Schwierigkeiten hat, ohne staatliche Garantien auf dem Markt kurzfristige Liquidität aufzunehmen. Deshalb will sich die HRE in Zukunft auf das pfandbrieffähige Geschäft konzentrieren und sich in erster Linie über die Ausgabe von Pfandbriefen refinanzieren. Wie im Umstrukturierungsplan bereits angedeutet, könnten sich jedoch auch diverse Wettbewerber der HRE für diese Strategie entscheiden, so dass sie mit Risiken verbunden ist. Das Hauptrisiko, falls andere Wettbewerber die gleiche Strategie verfolgen, würde sein, dass die Margen gering sein werden. Außerdem scheint der Umstrukturierungsplan zu suggerieren, dass Investoren derzeit nicht in von HRE ausgegebene Pfandbriefe investieren möchten.

(61)

Die Kommission weist in diesem Zusammenhang außerdem darauf hin, dass die HRE ihrer eigenen Planung zufolge ihr künftiges Gesamtportfolio in ihren Kerngeschäftsbereichen ‚Commercial Real Estate Finance‘ und ‚Public Sector Finance‘ nicht signifikant zu reduzieren scheint. Die Aktiva in diesen Bereichen summierten sich 2008 auf [240—290] Mrd. EUR und sollen bis 2014 auf [200—260] Mrd. EUR abgebaut werden. Das Refinanzierungsvolumen scheint also hoch zu bleiben.

(62)

Zudem stellt die Kommission fest, dass die HRE mit weiteren Staats-Garantien und mit der weiteren Verlängerung der existierenden Staats-Garantien nach Mitte August 2009 und Dezember 2009 rechnet, um ihre Refinanzierung in den nächsten Jahren, und insbesondere die Refinanzierung des bestehenden Portfolios, zu sichern Die HRE rechnet außerdem mit einer staatlichen Kapitalzuführung von 10 Mrd. EUR, die die Bank nach Aussagen der HRE in die Lage versetzen soll, sich auf dem Markt kurzfristiges Kapital zu beschaffen. Diese staatlichen Maßnahmen, bei denen es sich um staatliche Beihilfen handeln dürfte, wurden noch nicht offiziell bei der Kommission angemeldet, so dass nicht klar ist, ob sie wirklich ergriffen und durchgeführt werden. Gemäß den Angaben in dem Umstrukturierungsplan scheint es, als ob die HRE nicht in der Lage wäre, ihr bestehendes Portfolio ohne diese zusätzlichen staatlichen Garantien zu refinanzieren. Die HRE geht im Übrigen davon aus, dass sie erst Ende [2013—2014] wieder in der Lage sein wird, sich eigenständig auf den Kapitalmärkten zu refinanzieren.

(63)

Zudem ist die Kommission angesichts der erheblichen finanziellen Schwierigkeiten der HRE der vorläufigen Meinung, dass die geplanten Umstrukturierungsmaßnahmen nicht weit genug gehen. Dies wird jedoch während des formalen Investigations-Verfahrens weiter untersucht. Die vorläufigen Zweifel an der Herstellung der Rentabilität werden in der Tatsache bestätigt, dass die HRE dem vorgelegten Umstrukturierungsplan zufolge erst ab [2013—2014] (Base Case) bzw. [2014—2015] (Stress Case) wieder positive Ergebnisse nach Steuern erwartet. Die Kommission ist zum gegenwärtigen Zeitpunkt der Auffassung, dass dies nicht als angemessene Frist für die Wiederherstellung der Rentabilität im Sinne der Leitlinien angesehen werden kann. Zum derzeitigen Zeitpunkt würde die Kommission eine Zeitspanne von 3—5 Jahren als angemessene Zeitspanne zur Wiederherstellung der Lebensfähigkeit ansehen.

Vermeidung unzumutbarer Wettbewerbsverfälschungen

(64)

Auch im Falle der Umstrukturierung einer Bank müssen zur Vermeidung etwaiger Wettbewerbsverzerrungen Maßnahmen getroffen werden, die im Verhältnis zu den durch die Beihilfe verursachten Verzerrungseffekten stehen.

(65)

Die Kommission hat zum gegenwärtigen Zeitpunkt Zweifel, ob die von Deutschland vorgeschlagenen Maßnahmen, d. h. die Reduzierung der Bilanzsumme, die Aufgabe eines Geschäftsbereichs und eines Geschäftssegements, die Beschränkung der Geschäftstätigkeit in den beiden neuen Kerngeschäftsfeldern ‚Commercial Real Estate Finance‘ und ‚Public Sector Finance‘ sowie die Veräußerung von zwei Tochtergesellschaften (Collineo Asset Management, DEPFA First Albany) und der beträchtliche Abbau der Geschäftspräsenz als solche Maßnahmen akzeptiert werden können, denn sie scheinen zumindest teilweise für die Wiederherstellung der Rentabilität notwendig zu sein.

(66)

Selbst wenn sie zum Teil als Maßnahmen zur Minimierung von Wettbewerbsverzerrungen akzeptiert werden könnten, würden diese Maßnahmen zusammengenommen bis [2013—2014] lediglich eine Verringerung der Bilanzsumme um 25 % bewirken, was die Kommission üblicherweise in Anbetracht des hohen Betrags als unzureichend ansehen würde (18). Zum gegenwärtigen Zeitpunkt würde die Kommission weitere Maßnahmen erwarten.

Begrenzung der Beihilfe auf das erforderliche Minimum — Eigenbeiträge

(67)

Die Kommission hat Zweifel, ob die derzeit als Umstrukturierungskosten und Eigenbeitrag geltend gemachten Beträge in ihrer Gesamtheit als solche anzusehen sind, und benötigt daher diesbezüglich weitere Informationen. Insbesondere ist sich die Kommission nicht sicher, ob der Behauptung Deutschlands gefolgt werden kann, dass Kosten aufgrund der Reduzierung der Kreditportfolios und entgangene Gewinne infolge der Aufgabe von Geschäftsbereichen und -segmenten Umstrukturierungskosten darstellen. Die Kommission hat überdies Zweifel, ob sie angesichts der gewährten Beihilfe das Argument Deutschlands akzeptieren kann, dass HRE einen großen Teil der Umstrukturierungskosten selbst trage. Die Kommission bezweifelt weiter, dass Posten wie die Deckung von Buchverlusten durch die jetzigen Anteilseigener als Eigenbeitrag zu betrachten sind. Die Kommission hat derzeit noch keine klaren Informationen über die Gesamtziffer des Eigenbeitrages.

(68)

Bislang liegen der Kommission keine Anhaltspunkte vor, die den Schluss zulassen, dass ein ausreichender Eigenbeitrag zur Umstrukturierung geleistet würde.

3.3   Schlussfolgerung

(69)

Aus den vorstehenden Erwägungen zieht die Kommission vorläufig den Schluss, dass die angemeldeten Maßnahmen […] staatliche Beihilfen darstellen. Die Kommission hat zum gegenwärtigen Zeitpunkt Zweifel, ob diese Maßnahmen nach Artikel 87 Absatz 3 EG-Vertrag als mit dem Gemeinsamen Markt vereinbar angesehen werden können.

4.   ENTSCHEIDUNG

Auf der Grundlage der oben dargelegten Erwägungen wird das Verfahren nach Artikel 88 Absatz 2 EG-Vertrag eingeleitet. Die Kommission fordert Deutschland auf, ihr zusätzlich zu den ihr bereits vorliegenden Unterlagen alle zur Beurteilung der Vereinbarkeit der Beihilfe sachdienlichen Unterlagen, Angaben und Daten zu übermitteln, und insbesondere:

Zeitplan für die Implementierung der unterschiedlichen Maßnahmen

Detaillierte Informationen über die unterschiedlichen Umstrukturierungskosten

Informationen über die Dauer der Umstrukturierungsperiode

Überblick über die vorgesehenen weiteren Staatsbeihilfe-Maßnahmen

Deutschland wird ersucht, dem potenziellen Beihilfeempfänger unverzüglich eine Kopie dieses Schreibens zuzuleiten.

Die Kommission erinnert Deutschland an die aufschiebende Wirkung von Artikel 88 Absatz 3 EG-Vertrag und verweist auf Artikel 14 der Verordnung (EG) Nr. 659/1999 des Rates, wonach alle rechtswidrigen Beihilfen vom Empfänger zurückgefordert werden können.

Die Kommission weist Deutschland darauf hin, dass sie die Beteiligten durch die Veröffentlichung dieses Schreibens und einer Zusammenfassung im Amtsblatt der Europäischen Gemeinschaften über die Beihilfesache unterrichten wird. Außerdem wird sie die Beteiligten in den EFTA-Staaten, die das EWR-Abkommen unterzeichnet haben, durch die Veröffentlichung einer Bekanntmachung in der EWR-Beilage zum Amtsblatt der Europäischen Union und die EFTA-Überwachungsbehörde durch Übermittlung einer Kopie dieses Schreibens von dem Vorgang in Kenntnis setzen. Alle Beteiligten werden aufgefordert, ihre Stellungnahme innerhalb eines Monats nach dem Datum dieser Veröffentlichung abzugeben.“


(1)  Entscheidung der Kommission vom 2.10.2008 (ABl. C 293 vom 15.11.2008, S. 1).

(2)  ABl C 244 vom 1.10.2004, S. 2.

(3)  Pfandbriefe sind eine Art gedeckte Schuldverschreibungen und werden auf zweierlei Weise gedeckt. Zusätzlich zu der Haftung durch die Bank selbst werden sie, wie im deutschen Pfandbriefgesetz festgelegt, durch spezifische Aktiva wie Hypothekendarlehen oder Kredite öffentlich-rechtlicher Kreditanstalten besichert.

(4)  Die Garantie sichert Schuldverschreibungen, die eine Laufzeit von 3 Monaten haben. Nach Ablauf der 3 Monate wird mit der selben Garantie erneut eine Inhaberschuldverschreibung gesichert, wobei die Konditionen und die Höchstsumme der Garantie stets identisch bleiben.

(5)  First-Loss-Garantiebetrag: Differenz zwischen dem Garantienominalbetrag (maximal 35 Mrd. EUR) und dem Second-Loss-Garantiebetrag (Teil des Garantienominalbetrags, der 14,2 Mrd. EUR übersteigt).

(6)  Entscheidung der Kommission vom 27. Oktober 2008 in der Sache N 512/08 — Rettungspaket für Kreditinstitute in Deutschland, ersetzt durch die Entscheidung der Kommission vom 12. Dezember 2008 in der Sache N 625/08 — Rettungspaket für Finanzinstitute in Deutschland.

(7)  Vertrauliche Informationen.

(8)  Diese Maßnahmen stellen wahrscheinlich staatliche Beihilfen dar.

(9)  Im Bereich Real Estate Finance und Public Sector Finance.

(10)  Gemäß Information der deutschen Behörden vom 29. April 2009: Die Planung basiert auf den International Financial Reporting Standards (IFRS). Der HRE-Konzern unterliegt nicht als ganzes der Besteuerung. Vielmehr werden die einzelnen rechtlichen Einheiten und deren Niederlassungen separat im jeweiligen Land zur Steuer veranlagt. Es ist daher denkbar, dass, obwohl der Konzern insgesamt einen Verlust erzielt, einzelne rechtliche Einheiten Gewinne erzielen, und daher Steuern zahlen müssen. Gemäß IFRS sind nicht nur die tatsächlichen Steuererträge und Steueraufwendungen im Konzernabschluss darzustellen, sondern auch die latenten Steuererträge und Steueraufwendungen.

(11)  Siehe Fußnote 1.

(12)  Entscheidung der Kommission vom 27. Oktober 2008 in der Sache N 512/08 — Rettungspaket für Kreditinstitute in Deutschland ersetzt durch die Entscheidung der Kommission vom 12. Dezember 2008 in der Sache N 625/08 — Rettungspaket für Finanzinstitute in Deutschland.

(13)  Vgl. grundsätzlich verbundene Rs. T-132/96 und T-143/96, Freistaat Sachsen und Volkswagen AG/Kommission, Slg. 1999, II-3663, Rdnr. 167. Angewendet in Kommissionsenscheidung im Fall C 47/1996, Crédit Lyonnais, ABl. 1998 L 221/28, Punkt 10.1, Kommissionentscheidung im Fall C 28/2002 Bankgesellschaft Berlin, ABl. 2005 L 116, S. 1, Punkte 153 ff. und Kommissionsentscheidung im Fall C 50/2006 BAWAG, noch nicht veröffentlicht, Punkte 166 ff. Vgl Kommissionentschediung vom 5. Dezember 2007 im Fall NN 70/07, Northern Rock, ABl. C 43 vom 16.2.2008, S. 1, Kommissionsentscheidung vom 30. April 2008 imn Fall NN 25/08, Rettungsbeihilfe an WestLB, ABl. C 189 vom 26.7.2008, S. 3, Kommissionsentscheidung vom 4. Juni 2008 im Fall C 9/2008 SachsenLB, noch nicht veröffentlicht.

(14)  Mitteilung der Kommission vom 13.10.2008 — Die Anwendung der Vorschriften für staatliche Beihilfen auf Maßnahmen zur Stützung von Finanzinstituten im Kontext der derzeitigen globalen Finanzkrise, (ABl. C 270, 25.10.2008, S. 8).

(15)  Siehe Mitteilung der Kommission vom 13 Oktober 2008 (Bankenmitteilung) ABl. vom 25.10.2008 C 270/8, Rdnr. 10, 32, 42; Mitteilung der Kommission zur Rekapitalisierung von Banken vom 8 Dezember 2008, ABl. vom 15.1.2009, C 10/2, Rdnr. 44., Mitteilung der Kommission zu wertgeminderten Aktiva im Bankensektor der Gemeinschaft, ABl. vom 26.3.2009, C 72/1, Rdnr. 17 und 58ff.

(16)  Siehe explizit Bankenmitteilung — Die Anwendung der Vorschriften für staatliche Beihilfen auf Maßnahmen zur Stützung von Finanzinstituten im Kontext der derzeitigen globalen Finanzkrise, (ABl. C 270, 25.10.2008, S. 8, Rdnr. 42).

(17)  Siehe Randnummer 52 der Mitteilung der Kommission über die Behandlung wertgeminderter Aktiva im Bankensektor der Gemeinschaft und Randnummer 44 der Mitteilung der Kommission — Die Rekapitalisierung von Finanzinstituten in der derzeitigen Finanzkrise: Beschränkung der Hilfen auf das erforderliche Minimum und Vorkehrungen gegen unverhältnismäßige Wettbewerbsverzerrungen.

(18)  Siehe z. B. Umstrukturierungsbeihilfe zugunsten der IKB, Entscheidung der Kommission vom 11.3.2008, noch nicht veröffentlicht.