ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2009.239.ces |
||
Úřední věstník Evropské unie |
C 239 |
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 52 |
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
IV Informace |
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
Komise |
|
2009/C 239/01 |
||
|
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ |
|
2009/C 239/02 |
||
2009/C 239/03 |
||
|
V Oznámení |
|
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
Komise |
|
2009/C 239/04 |
Oznámení zveřejněné podle čl. 27 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ve věci COMP/B-1/39.351 – Swedish Interconnectors ( 1 ) |
|
2009/C 239/05 |
Státní podpora – Lotyšsko – Státní podpora C 26/09 (ex N 289/09) – Podpora na restrukturalizaci pro podnik JSC Parex Banka – Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 ) |
|
2009/C 239/06 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.5591 – CEZB/JAVYS/JESS JV) ( 1 ) |
|
|
Opravy |
|
2009/C 239/07 |
Oprava informací týkajících se Evropského hospodářského prostoru (Úř. věst. C 138 ze dne 18.6.2009) |
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
|
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
Komise
6.10.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 239/1 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
5. října 2009
2009/C 239/01
1 euro =
|
měna |
směnný kurz |
USD |
americký dolar |
1,4616 |
JPY |
japonský jen |
131,41 |
DKK |
dánská koruna |
7,4443 |
GBP |
britská libra |
0,91710 |
SEK |
švédská koruna |
10,3030 |
CHF |
švýcarský frank |
1,5102 |
ISK |
islandská koruna |
|
NOK |
norská koruna |
8,4460 |
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
CZK |
česká koruna |
25,462 |
EEK |
estonská koruna |
15,6466 |
HUF |
maďarský forint |
267,24 |
LTL |
litevský litas |
3,4528 |
LVL |
lotyšský latas |
0,7084 |
PLN |
polský zlotý |
4,2076 |
RON |
rumunský lei |
4,2640 |
TRY |
turecká lira |
2,1720 |
AUD |
australský dolar |
1,6713 |
CAD |
kanadský dolar |
1,5693 |
HKD |
hongkongský dolar |
11,3275 |
NZD |
novozélandský dolar |
2,0255 |
SGD |
singapurský dolar |
2,0625 |
KRW |
jihokorejský won |
1 715,37 |
ZAR |
jihoafrický rand |
11,1130 |
CNY |
čínský juan |
9,9773 |
HRK |
chorvatská kuna |
7,2550 |
IDR |
indonéská rupie |
13 957,02 |
MYR |
malajsijský ringgit |
5,0579 |
PHP |
filipínské peso |
68,257 |
RUB |
ruský rubl |
43,9550 |
THB |
thajský baht |
48,912 |
BRL |
brazilský real |
2,5887 |
MXN |
mexické peso |
19,8997 |
INR |
indická rupie |
69,4550 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
6.10.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 239/2 |
Aktualizace seznamu povolení k pobytu v souladu s čl. 2 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. C 247, 13.10.2006, s. 1; Úř. věst. C 153, 6.7.2007, s. 5; Úř. věst. C 192, 18.8.2007, s. 11; Úř. věst. C 271, 14.11.2007, s. 14; Úř. věst. C 57, 1.3.2008, s. 31; Úř. věst. C 134, 31.5.2008, s. 14; Úř. věst. C 207, 14.8.2008, s. 12; Úř. věst. C 331, 21.12.2008, s. 13; Úř. věst. C 3, 8.1.2009, s. 5; Úř. věst. C 64, 19.3.2009, s. 15)
2009/C 239/02
Zveřejnění seznamu povolení k pobytu podle čl. 2 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (1), vychází z informací sdělených členskými státy Komisi v souladu s článkem 34 Schengenského hraničního kodexu.
Kromě zveřejnění v Úředním věstníku jsou na internetové stránce generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost dostupné měsíční aktualizace.
ŘECKO
Nahrazení bodů 1–7 seznamu zveřejněného v Úř. věst. C 247, 13.10.2006
— |
Άδεια παραμονής αλλοδαπού (ενιαίου τύπου σύμφωνα με τον υπ’ (EK) αριθ. 1030/2002 Κανονισμό του Συμβουλίου της Ε.Ε. της 13ης Ιουνίου 2002) (Povolení k pobytu pro cizince (jednotný vzor v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002 – vydávané všem cizincům s legálním pobytem v Řecku).) |
— |
Δελτίο Διαμονής Μέλους Οικογένειας Πολίτη της Ένωσης (Pobytová karta pro rodinné příslušníky občanů EU – vydává se státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky řeckých občanů nebo občanů Evropské unie, a dále rodičům nezletilých dětí.) |
— |
Άδεια Μόνιμης Διαμονής Μέλους Οικογένειας Πολίτη της Ένωσης (Povolení k trvalému pobytu pro rodinné příslušníky občanů EU – vydává se státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky řeckých občanů nebo občanů Evropské unie, a dále rodičům nezletilých dětí.) |
— |
Άδεια διαμονής ομογενών Αλβανίας (ενιαίου τύπου) (Povolení k pobytu pro albánské státní příslušníky řeckého původu (jednotný vzor) – s dobou platnosti až deset (10) let, udělované občanům Albánie řeckého původu a jejich rodinným příslušníkům a opravňující k pobytu a práci v Řecku.) |
— |
Άδεια παραμονής αλλοδαπού (βιβλιάριο χρώματος λευκού) (2) (Povolení k pobytu pro cizince (bílá knížka) – vydává se:
|
— |
Δελτίο ταυτότητας αλλοδαπού (χρώμα πράσινο) (Průkaz totožnosti pro cizince (zelený) – vydává se pouze cizincům řeckého původu. Doba jeho platnosti je dva roky nebo pět let.) |
— |
Ειδικό Δελτίο Ταυτότητας Ομογενούς (χρώμα μπεζ) (3) (Zvláštní průkaz totožnosti pro cizince řeckého původu (béžový) – vydává se albánským státním příslušníkům řeckého původu. Doba jeho platnosti je tři roky. Tentýž doklad se vydává rovněž jejich manželům či manželkám a potomkům řeckého původu nezávisle na jejich státní příslušnosti, pokud je příbuzenský vztah potvrzen úředním dokladem.) |
— |
Ειδικό Δελτίο Ταυτότητας Ομογενούς (χρώμα ροζ) (Zvláštní průkaz totožnosti pro cizince řeckého původu (růžový) – vydává se cizincům řeckého původu z bývalého SSSR. Doba jeho platnosti je neomezená.) |
— |
Ειδικό Δελτίο Ταυτότητας Ομογενούς (Zvláštní průkaz totožnosti pro cizince řeckého původu – s dobou platnosti deset (10) let, vydává se albánským státním příslušníkům řeckého původu a jejich rodinným příslušníkům.) |
RAKOUSKO
Nahrazení seznamu zveřejněného v Úř. věst. C 64, 19.3.2009
— |
Unbefristeter Aufenthaltstitel — erteilt eines gewöhnlicher Sichtvermerk gemäß im Sinne des § 6 Abs. 1 Z. 1 FrG 1992 (von Inlandsbehörden sowie Vertretungsbehörden bis 31.12.1992 in Form eines Stempels ausgestellt) (Povolení k pobytu s neomezenou platností – vydávané v podobě běžného víza ve smyslu paragrafu 6 odst. 1 řádku 1 zákona o cizincích z roku 1992 (do 31.12.1992 vydávané rakouskými orgány a rovněž zastupitelskými orgány formou razítka)) |
— |
Aufenthaltstitel in Form einer grünen Vignette bis Nr. 790.000 (Povolení k pobytu v podobě zeleného štítku do č. 790.000) |
— |
Aufenthaltstitel in Form einer grün-weißen Vignette ab Nr. 790.001 (Povolení k pobytu v podobě zelenobílého štítku od č. 790.001) |
— |
Aufenthaltstitel in Form der Vignette entsprechend der Gemeinsamen Maßnahme 97/11/JI des Rates vom 16. Dezember 1996, Amtsblatt L 7 vom 10.1.1997 zur einheitlichen Gestaltung der Aufenthaltstitel (in Österreich ausgegeben im Zeitraum 1.1.1998 bis 31.12.2004) (Povolení k pobytu v podobě štítku podle společné akce EU (97/11/SVV) ze dne 16. prosince 1996 o jednotném vzoru povolení k pobytu, Úřední věstník L 7 ze dne 10. ledna 1997 – v Rakousku vydávané v období od 1. ledna 1998 do 31. prosince 2004) |
— |
Aufenthaltstitel „Niederlassungsnachweis“ im Kartenformat ID1 entsprechend den Gemeinsamen Maßnahmen aufgrund der Verordnung (EG) Nr. 1030/2002 des Rates vom 13. Juni 2002 zur einheitlichen Gestaltung des Aufenthaltstitels für Drittstaatsangehörige (in Österreich ausgegeben im Zeitraum 1.1.2003 bis 31.12.2005) (Povolení k pobytu „Niederlassungsnachweis“ (doklad o usazení) v podobě karty ID1 podle společných akcí na základě nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí – v Rakousku vydávané v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2005) |
— |
Aufenthaltstitel in Form der Vignette entsprechend den Gemeinsamen Maßnahmen aufgrund der Verordnung (EG) Nr. 1030/2002 des Rates vom 13. Juni 2002 zur einheitlichen Gestaltung des Aufenthaltstitels für Drittstaatsangehörige (in Österreich ausgegeben im Zeitraum 1.1.2005 bis 31.12.2005) (Povolení k pobytu v podobě štítku podle společných akcí na základě nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí – v Rakousku vydávané v období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005) |
— |
Aufenthaltstitel „Niederlassungsbewilligung“, „Familienangehöriger“, „Daueraufenthalt-EG“, „Daueraufenthalt-Familienangehöriger“ und „Aufenthaltsbewilligung“ im Kartenformat ID1 entsprechend den Gemeinsamen Maßnahmen aufgrund der Verordnung (EG) Nr. 1030/2002 des Rates vom 13. Juni 2002 zur einheitlichen Gestaltung des Aufenthaltstitels für Drittstaatsangehörige (in Österreich ausgegeben seit 1.1.2006) (Povolení k pobytu „Niederlassungsbewilligung“ (povolení k usazení), „Familienangehöriger“ (rodinný příslušník), „Daueraufenthalt-EG“ (trvalý pobyt – ES), „Daueraufenthalt-Familienangehöriger“ (trvalý pobyt – rodinný příslušník) a „Aufenthaltsbewilligung“ (povolení k pobytu) v podobě karty ID1 podle společných akcí na základě nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí – v Rakousku vydávané od 1. ledna 2006) Der Bezeichnung der Aufenthaltstitel „Niederlassungsbewilligung“ und „Aufenthaltsbewilligung“ sind der jeweilige Aufenthaltszweck beigefügt. Eine „Niederlassungsbewilligung“ kann nur für folgende Zwecke erteilt werden: „Schlüsselkraft“, „ausgenommen Erwerbstätigkeit“, „unbeschränkt“, „beschränkt“ sowie „Angehöriger“. U povolení k pobytu označených jako „Niederlassungsbewilligung“ (povolení k usazení) a „Aufenthaltsbewilligung“ (povolení k pobytu) se doplní příslušný účel pobytu. Povolení k usazení „Niederlassungsbewilligung“ může být uděleno pouze pro tyto účely: „Schlüsselkraft“ (klíčová pracovní síla), „ausgenommen Erwerbstätigkeit“ (bez výdělečné činnosti), „unbeschränkt“ (bez omezení), „beschränkt“ (s omezením) a „Angehöriger“ (rodinný příslušník). Eine „Aufenthaltsbewilligung“ kann für folgende Zwecke erteilt werden: „Rotationsarbeitskraft“, „Betriebsentsandter“, „Selbständiger“, „Künstler“, „Sonderfälle unselbständiger Erwerbstätigkeit“, „Schüler“, „Studierender“, „Sozialdienstleistender“, „Forscher“, „Familiengemeinschaft“ sowie „Humanitäre Gründe“. (Povolení k pobytu „Aufenthaltsbewilligung“ může může být uděleno pouze pro tyto účely: „Rotationsarbeitskraft“ (rotující pracovní síla), „Betriebsentsandter“ (vyslaný zaměstnanec), „Selbständiger“ (osoba samostatně výdělečně činná), „Künstler“ (umělec), „Sonderfälle unselbständiger Erwerbstätigkeit“ (zvláštní případy závislé výdělečné činnosti), „Schüler“ (žák), „Studierender“ (student), „Sozialdienstleistender“ (pracovník sociálních služeb), „Forscher“ (výzkumný pracovník), „Familiengemeinschaft“ (sloučení rodiny) a „Humanitäre Gründe“ (humanitární důvody).) |
— |
„Daueraufenthaltskarte“ zur Dokumentation des gemeinschaftsrechtlichen Aufenthalts- und Niederlassungsrechtes für Angehörige von freizügigkeitsberechtigten EWR-Bürgern gemäß § 54 NAG 2005 („Daueraufenthaltskarte“ (povolení k trvalému pobytu v podobě karty) na potvrzení práva Společenství k pobytu a usazení pro rodinné příslušníky občanů EHP požívajících svobody pohybu podle paragrafu 54 zákona o usazování a pobytu (NAG) z roku 2005) |
— |
„Bestätigung über den Antrag auf Verlängerung des Aufenthaltstitels“ in Form einer Vignette aufgrund § 24/1 NAG 2005 („Bestätigung über den Antrag auf Verlängerung des Aufenthaltstitels“ (potvrzení o podání žádosti o prodloužení povolení k pobytu) v podobě štítku na základě paragrafu 24 odst. 1 zákona o usazování a pobytu (NAG) z roku 2005) |
— |
Lichtbildausweis für Träger von Privilegien und Immunitäten in den Farben rot, gelb und blau, ausgestellt vom Bundesministerium europäische und internationale Angelegenheiten (Průkaz totožnosti s fotografií pro osoby požívající výsady a imunity (červený, žlutý a modrý), vydávaný ministerstvem pro evropské a mezinárodní záležitosti) |
— |
Lichtbildausweis im Kartenformat für Träger von Privilegien und Immunitäten in den Farben rot, gelb, blau, grün, braun, grau und orange, ausgestellt vom Bundesministerium für europäische und internationale Angelegenheiten (Průkaz totožnosti s fotografií pro osoby požívající výsady a imunity (červený, žlutý, modrý, zelený, hnědý, šedý a oranžový), vydávaný ministerstvem pro evropské a mezinárodní záležitosti) |
— |
„Status des Asylberechtigten“ gemäß § 7 AsylG 1997 in der Fassung BGBl. I Nr. 101/2003 (zuerkannt bis 31. Dezember 2005) — in der Regel dokumentiert durch einen Konventionsreisepass in Buchform im Format ID 3 (in Österreich ausgegeben im Zeitraum 1.1.1996 bis 27.8.2006) („Osoba s azylovým statusem“ podle paragrafu 7 azylového zákona z roku 1997, jak je stanoven ve Spolkové sbírce zákonů I, č. 101/2003 (status udělován do 31. prosince 2005) – obvykle doložen cestovním dokladem v podobě knížky formátu ID3 (v Rakousku vydávaný od 1. ledna 1996 do 27. srpna 2006)) |
— |
„Status des Asylberechtigten“ gemäß § 3 AsylG 2005 (zuerkannt seit 1. Jänner 2006) — in der Regel dokumentiert durch einen Fremdenpass in Buchform im Format ID 3 (in Österreich ausgegeben seit 28.8.2006) („Osoba s azylovým statusem“ podle paragrafu 3 azylového zákona z roku 2005 (status udělován od 1. ledna 2006) – obvykle doložen cizineckým pasem v podobě knížky formátu ID3 (v Rakousku vydávaný od 28. srpna 2006)) |
— |
„Status des subsidiär Schutzberechtigten“ gemäß § 8 AsylG 1997 in der Fassung BGBl. I Nr. 101/2003 (zuerkannt bis 31. Dezember 2005) — in der Regel dokumentiert durch Konventionsreisepass in Buchform im Format ID 3 mit integriertem elektronischen Mikrochip (in Österreich ausgegeben im Zeitraum 1.1.1996 bis 27.8.2006) („Osoby se statusem doplňkové ochrany“ podle paragrafu 8 azylového zákona z roku 1997, jak je stanoven ve Spolkové sbírce zákonů I, č. 101/2003 (status udělován do 31. prosince 2005) – obvykle doložen cestovním dokladem v podobě knížky formátu ID3 s elektronickým mikročipem (v Rakousku vydávaný od 1. ledna 1996 do 27. srpna 2006)) |
— |
„Status des subsidiär Schutzberechtigten“ gemäß § 8 AsylG 2005 (zuerkannt seit 1. Jänner 2006) — in der Regel dokumentiert durch Fremdenpass in Buchform im Format ID 3 mit integriertem elektronischen Mikrochip (in Österreich ausgegeben seit 28.8.2006) („Osoby se statusem doplňkové ochrany“ podle paragrafu 8 azylového zákona z roku 2005 (status udělován od 1. ledna 2006) – obvykle doložen cizineckým pasem v podobě knížky formátu ID3 s elektronickým mikročipem (v Rakousku vydávaný od 28. srpna 2006)) |
Další doklady, které opravňují k pobytu v Rakousku nebo k opakovanému vstupu na území Rakouska:
— |
Liste der Reisenden für Schülerreisen innerhalb der Europäischen Union im Sinne des Beschlusses des Rates vom 30. November 1994 über die gemeinsame Maßnahme über Reiseerleichterungen für Schüler von Drittstaaten mit Wohnsitz in einem Mitgliedstaat (Seznam osob účastnících se školního výletu v rámci Evropské unie ve smyslu rozhodnutí Rady ze dne 30. listopadu 1994 o společné akci týkající se možností cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě) |
— |
„Beschäftigungsbewilligung“ nach § 5 Ausländerbeschäftigungsgesetz mit einer Gültigkeit bis zu sechs Monaten in Verbindung mit einem gültigen Reisedokument für Fremde, die nach der Verordnung (EG) Nr. 539/2001 i.d.g.F. zur sichtvermerksfreien Einreise berechtigt sind. (Povolení k zaměstnání podle paragrafu 5 zákona o zaměstnávání cizinců s platností až šest měsíců ve spojení s platným cestovním dokladem pro cizince, kteří jsou na základě nařízení (ES) č. 539/2001 v platném znění oprávněni ke vstupu do země bez víza.) |
(1) Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.
(2) Plánuje se nahrazení tohoto druhu povolení k pobytu „samostatným“ dokladem stanoveným v nařízení Rady (ES) č. 1030/2002. Členské státy budou na tuto změnu neprodleně upozorněny.
(3) Od května 2005 se tento doklad již nevydává. Doklady již vydané jsou platné až do doby na nich vyznačené. Daný doklad byl nahrazen průkazem totožnosti uvedeným v bodě 9.
6.10.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 239/7 |
Aktualizace vzorů průkazů vydávaných ministerstvy zahraničních věcí členských států akreditovaným členům diplomatických misí a konzulárních úřadů a jejich rodinným příslušníkům v souladu s čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. C 247, 13.10.2006; s. 85, Úř. věst. C 153, 6.7.2007; s. 15, Úř. věst. C 64, 19.3.2009, s. 18)
2009/C 239/03
Zveřejnění seznamu povolení k pobytu podle čl. 2 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (1), vychází z informací sdělených členskými státy Komisi v souladu s článkem 34 Schengenského hraničního kodexu.
Kromě zveřejnění v Úředním věstníku jsou na internetové stránce generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost dostupné měsíční aktualizace.
ISLAND
Nahrazení informací zveřejněných v Úř. věst. C 247, 13.10.2006
Od 1. ledna 2009 vydává ministerstvo zahraničních věcí nové průkazy totožnosti členům diplomatických misí a kariérním konzulárním úředníkům na Islandu.
Persónuskilríki/Modrý průkaz totožnosti (viz vzor)
Tento průkaz totožnosti se vydává administrativnímu, technickému a obslužnému personálu diplomatických misí a kariérním konzulárním úředníkům na Islandu a jejich rodinným příslušníkům, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti.
Průkaz totožnosti je bílá laminovaná plastová karta (8,6 cm × 5,4 cm) s modrým pruhem v horní části na obou stranách. Přední strana obsahuje sériové číslo umístěné v tomto modrém pruhu, dále fotografii držitele, jméno, podpis a titul a název vysílajícího státu. Na zadní straně je v modrém pruhu informace, že se jedná o průkaz totožnosti (Persónuskilríki) vydaný ministerstvem zahraničních věcí (Utanríkisráðuneytið). Na průkazu je zobrazena pečeť republiky. Průkaz je podepsán vedoucím protokolu a je na něm uvedeno datum vydání a doba platnosti. V islanštině se na něm uvádí, že při odjezdu držitele z Islandu musí být průkaz totožnosti navrácen ministerstvu zahraničních věcí.
Přední strana
Zadní strana
Diplómatískt persónuskilríki/Červený diplomatický průkaz totožnosti (viz vzor)
Tento průkaz totožnosti se vydává vedoucím misí a konzulárních úřadů, členům diplomatického personálu a konzulárním úředníkům a jejich rodinným příslušníkům, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti.
Průkaz totožnosti je bílá laminovaná plastová karta (8,6 cm × 5,4 cm) s červeným pruhem v horní části na obou stranách. Přední strana obsahuje sériové číslo umístěné v tomto červeném pruhu, dále fotografii držitele, jméno, podpis a titul a název vysílajícího státu. Na zadní straně je v červeném pruhu informace, že se jedná o diplomatický průkaz totožnosti (Diplómatískt persónuskilríki) vydaný ministerstvem zahraničních věcí (Utanríkisráðuneytið). Na průkaze je zobrazena pečeť republiky. Průkaz je podepsán vedoucím protokolu a je na něm uvedeno datum vydání a doba platnosti. V islanštině se na něm uvádí, že držitel požívá diplomatické výsady a imunity podle mezinárodního práva, a je proto zakázáno omezovat jeho svobodu pohybu.
Přední strana
Zadní strana
(1) Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.
V Oznámení
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Komise
6.10.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 239/9 |
Oznámení zveřejněné podle čl. 27 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ve věci COMP/B-1/39.351 – Swedish Interconnectors
(Text s významem pro EHP)
2009/C 239/04
1. ÚVOD
(1) |
Pokud Komise zamýšlí přijmout rozhodnutí, kterým by nařizovala ukončení protiprávního jednání, a dotčené strany navrhnou Komisi závazky, kterými by na její obavy vyjádřené v předběžném posouzení reagovaly, může Komise podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (1) svým rozhodnutím prohlásit tyto závazky pro dotyčné podniky za závazné. Takové rozhodnutí může být přijato na dobu určitou a musí konstatovat, že důvody pro zásah Komise pominuly. Podle čl. 27 odst. 4 stejného nařízení zveřejní Komise shrnutí případu a hlavní obsah závazků. Zúčastněné strany mohou vznést připomínky ve lhůtě, kterou stanoví Komise. |
2. SHRNUTÍ PŘÍPADU
(2) |
Dne 25. června 2009 Komise přijala předběžné posouzení podle čl. 9odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003 týkající se údajného protiprávního jednání provozovatele přenosové soustavy ve Švédsku, podniku Svenska Kraftnät („SvK“), na švédském trhu s přenosem elektrické energie. |
(3) |
Podle předběžného posouzení má SvK dominantní postavení na švédském trhu s přenosem elektrické energie. V předběžném posouzení byly vyjádřeny obavy, že SvK může zneužívat svého dominantního postavení podle článku 82 Smlouvy o ES a článku 54 Dohody o EHP: Může k tomu docházet především tím, že když SvK předvídal vnitřní přetížení v rámci švédské přenosové soustavy, snížil proto propojovací kapacity pro obchod mezi Švédskem a sousedními členskými státy EU a EHP, čímž diskriminoval služby určené na vývoz oproti domácím službám přenosu elektrické energie a bez objektivního důvodu způsobil rozdělení vnitřního trhu. |
3. HLAVNÍ OBSAH NABÍDNUTÝCH ZÁVAZKŮ
(4) |
SvK nesouhlasí s předběžným posouzením Komise. Podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003 nicméně nabídl závazky, kterými reagoval na obavy Komise související s hospodářskou soutěží. Klíčové body závazků mohou být shrnuty následovně: |
(5) |
SvK vnitřně rozdělí švédskou přenosovou soustavu na dvě nebo několik regulačních oblastí a nejpozději do 1. července 2011 začne tímto způsobem provozovat švédskou přenosovou soustavu. Konfigurace regulačních oblastí bude dostatečně flexibilní, aby se v budoucnosti mohla dostatečně rychle přizpůsobit v případě potřeby předpokládaným a nepředpokládaným změnám v rámci švédské přenosové soustavy. Od uvedeného dne budou regulační oblasti funkční a SvK bude řídit přetížení přenosové soustavy ve Švédsku, aniž by omezoval obchodní kapacitu propojovacích zařízení. |
(6) |
Z tohoto principu řízení vnitřního přetížení bude existovat jedna výjimka, a to je přetížení v koridoru západního pobřeží. SvK se však zavazuje, že posílí oblast západního pobřeží vybudováním nového 400 kV přenosového vedení mezi obcemi Stenkullen a Strömma-Lindome a uvede jej do 30. listopadu 2011 do provozu. |
(7) |
Během přechodného období, tj. období mezi oznámením rozhodnutí o závazku a datem zprovoznění regulačních oblastí, se SvK zavazuje řídit přetížení, které by předvídal v rámci přenosové soustavy ve Švédsku, s výjimkou koridoru západního pobřeží, se zohledněním regulačních zdrojů vhodných k výměnnému obchodu, kterým by se mělo přetížení řešit. SvK se zavazuje, že v praxi ve fázi plánování, jakmile začne předpokládat přetížení a zjistí tedy potřebu odpovídajícího omezení (MW), určí při řešení takového přetížení všechny regulační zdroje vhodné k výměnnému obchodu, jejichž dostupnost očekává v operační fázi. SvK poté seřadí tyto zdroje a vybere levnější, aby dosáhl stanovené úrovně omezeného výkonu. Z těchto vybraných zdrojů SvK vybere další, které se nacházejí ve Švédsku, a přidá je, aby získal požadované množství (MW). SvK se zavazuje odečíst toto množství od původně předpokládaného potřebného omezení. Pokud bude v důsledku tohoto odpočtu určitá část omezení stále přetrvávat, SvK se zavazuje použít toto snížené omezení na příslušné obchodní kapacity propojovacího zařízení. V operační fázi se SvK zavazuje využít jakékoli dostupné regulační zdroje, které mohou řešit přetížení s cílem zaručit obchodní kapacity propojovacího zařízení, jež dodá na trh. Skutečný potřebný objem výměnného obchodu může být větší nebo menší než očekávaný objem zjištěný ve fázi plánování. |
(8) |
Tyto závazky jsou v plném rozsahu zveřejněny v anglickém znění na internetové stránce generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: http://ec.europa.eu/comm/competition/index_en.html |
4. VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK
(9) |
Komise má v úmyslu na základě tržního testu přijmout rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, kterým prohlásí závazky, jejichž shrnutí je uvedeno výše a jež jsou zveřejněny na internetové stránce generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, za závazné. |
(10) |
Podle čl. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003 vyzývá Komise zúčastněné třetí strany, aby předložily svá vyjádření k navrženým závazkům. V této souvislosti Komise žádá zainteresované strany, aby se vyjádřily zejména k vynětí koridoru západního pobřeží ze závazku zavést regulační oblasti. Všechna vyjádření musí být Komisi doručena nejpozději do jednoho měsíce od zveřejnění tohoto oznámení. Zúčastněné třetí strany se dále vyzývají k předložení takové verze připomínek, která neobsahuje důvěrné informace a v níž jsou obchodní tajemství a další důvěrné části podle potřeby vypuštěny a nahrazeny shrnutím nedůvěrné povahy nebo slovy „obchodní tajemství“ či „důvěrné“. Oprávněné žádosti budou zohledněny. |
(11) |
Vyjádření s uvedením čísla jednacího COMP/B-1/39.351 – Swedish Interconnectors lze Komisi zaslat buď e-mailem (COMP-GREFFE-ANTITRUST@ec.europa.eu), nebo faxem na číslo (+32 22950128) či poštou na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.
6.10.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 239/11 |
STÁTNÍ PODPORA – LOTYŠSKO
Státní podpora C 26/09 (ex N 289/09) – Podpora na restrukturalizaci pro podnik JSC Parex Banka
Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES
(Text s významem pro EHP)
2009/C 239/05
Dopisem ze dne 29. července 2009, jehož závazné znění je přiloženo k tomuto shrnutí, oznámila Komise Lotyšsku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně výše uvedeného opatření.
Připomínky k opatřením, ohledně nichž Komise zahajuje řízení, mohou zúčastněné strany zaslat do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a připojeného dopisu, a to na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
European Commission |
Directorate-General for Competition |
State aid Greffe |
1049 Brussels |
BELGIUM |
Fax +32 22961242 |
Připomínky budou sděleny lotyšským orgánům. O důvěrné zpracování totožnosti zúčastněné strany, která podává připomínky, lze požádat písemně s uvedením důvodů této žádosti.
SHRNUTÍ
I. ŘÍZENÍ
(1) |
Komise dne 24. listopadu 2008 schválila balíček záchranných opatření ve prospěch podniku JSC Parex Banka (dále jen „Parex“ nebo banka). Změny záchranných opatření byly schváleny Komisí dne 11. února 2009 a 11. května 2009. Lotyšsko oznámilo plán restrukturalizace pro Parex před uplynutím lhůty dne 11. května 2009. |
II. SKUTKOVÝ STAV
(2) |
Příjemce podpory, Parex, je podle aktiv druhou největší bankou v Lotyšsku. Jedná se o univerzální banku, která nabízí úplnou škálu bankovních produktů, a to jak přímo, tak i skrze specializované dceřiné společnosti. Banka byla založena v roce 1992 a většinový podíl byl vlastněn dvěma fyzickými osobami, než lotyšský stát převzal jejich podíly. Parex má pobočky ve Stockholmu, Tallinnu, Hamburku a Berlíně a 11 zastoupení v dalších 9 zemích. Úvěrové portfolio podniku Parex rostlo během prudkého růstu lotyšské ekonomiky v letech 2004–2008 složenou roční úrokovou mírou růstu (CAGR) o výši 28 %. |
(3) |
Parex se dostal do obtíží v říjnu 2008, kdy se finanční prostředí prudce zhoršilo. Parex, jakožto největší lotyšská banka bez silné zahraniční mateřské společnosti, nejvíce trpěl nedůvěrou v lotyšský finanční sektor a související ztrátou důvěry vkladatelů. Masivní vybírání vkladů vyvrcholilo denním odlivem ve výši 100 milionů EUR, což mělo za následek snížení vkladů o 36 % ve srovnání s koncem roku 2007 (což bylo způsobeno zejména výběrem korporátních vkladatelů a tuzemských fyzických osob). Následující nedostatek finančních prostředků byl vyrovnán státními opatřeními na podporu likvidity. |
(4) |
Při začátku globální finanční a hospodářské krize byl Parex zranitelnější než ostatní banky. Během nedávné historie činila banka relativně rizikové transakce, což mělo za následek rychle rostoucí bilanční sumu. Tento růst byl do značné míry založený na úvěrové expanzi v sektoru nemovitostí, velkých úvěrech a úvěrech v zemích SNS. To mělo za následek vyšší celkovou rizikovost úvěrového portfolia banky. |
(5) |
Po kontrole hospodaření bylo zjištěno, že ztráta banky na úrovni skupiny dosáhla v roce 2008 131 milion LVL (185 milionů EUR), ve srovnání se ziskem 40 milionů LVL (58 milionů EUR) v roce 2007. V roce 2008 se celkový vlastní kapitál snížil o 65 % na 77 milionů LVL, a to zejména kvůli zvýšeným opravným položkám na výpadky splácení úvěrů a na ztráty z portfolia cenných papírů. |
(6) |
S ohledem na tyto skutečnosti se lotyšské orgány v zájmu finanční stability rozhodly pro intervenci v podniku Parex. |
(7) |
Před poskytnutím likvidity a další podpory převzal lotyšský stát nejprve 51 % podíl v bance. Důvěra však nebyla obnovena a pokračoval rychlý výběr vkladů. Vláda proto získala zbývajících 34 % podílů, jež drželi zakladatelé banky. Dne 11. listopadu 2008 vložilo ministerstvo financí do banky Parex 200 milionů, aby zajistilo dostatečnou likviditu. Následně byla částka likviditní facility, jež mohla být dána bance k dispozici, navýšena na 1,5 miliardy LVL. V březnu 2009 dosáhla celková částka krátkodobé podpory likvidity 873 miliony LVL. |
(8) |
Lotyšsko rovněž poskytlo státní záruky za stávající syndikované úvěry. Rekapitalizační opatření, které podniku Parex umožnilo dosáhnout a udržet poměr kapitálové přiměřenosti ve výši 11 % během záchranné fáze a jež sestávalo ze státní kapitálové injekce ve formě nákupu nově emitovaných kmenových akcií a poskytnutí podřízeného úvěru, bylo schváleno 11. května 2009. |
(9) |
Pokud jde o předložený plán restrukturalizace, stanoví provádění nové strategie, přičemž bankovní operace by se měly uskutečňovat ve třech hlavních obchodních segmentech: korporátní zákazníci, drobní zákazníci a správa soukromého kapitálu, což by měly být v budoucnu tři hlavní segmenty podniku Parex. Plán stanoví řadu opatření podpory na restrukturalizaci, jako např. možnost poskytnutí podpory na dodatečnou likviditu, další státní záruky, jakož i dodatečná opatření na rekapitalizaci. |
III. HODNOCENÍ
(10) |
Komise navrhuje zahájit vyšetřování ve věci plánu restrukturalizace podniku Parex. Komise se domnívá, že stávající plán není postačující v oblasti obnovení dlouhodobé životaschopnosti, vlastního příspěvku příjemce a opatření na omezení narušování hospodářské soutěže. Komise vyzývá zúčastněné strany, aby podaly své připomínky k tomuto rozhodnutí. |
(11) |
Pokud jde o životaschopnost, postrádá plán restrukturalizace podrobné údaje, jež Komise potřebuje pro posouzení obnovení dlouhodobé životaschopnosti. Kromě toho plán dostatečně neuvádí, jakým způsobem mají navrhovaná restrukturalizační opatření odstranit základní problémy banky. |
(12) |
Pokud jde o vlastní příspěvek, Komise má pochybnosti, zda Parex dostatečně přispívá na náklady restrukturalizace. Zejména se zdá, že využití zcizování nebo prodeje aktiv za účelem získání zdrojů je v současnosti omezené. Konečně neexistuje jasný plán a datum ukončení opatření státní podpory a státního vlastnictví většiny podílů banky. |
(13) |
Pokud jde o narušování hospodářské soutěže, Komise poznamenává, že Parex byl druhou největší bankou v Lotyšsku a když začala krize likvidity, prováděla relativně agresivní strategii podnikání. Komise pochybuje, zda byla v tomto okamžiku přijata dostatečná opatření na vyrovnání negativních účinků podpory. Podle tohoto plánu získá banka značné částky podpory a má znovu nabýt ztracených tržních podílů v různých segmentech trhu a rovněž vstoupit do nových segmentů trhu. Komise se domnívá, že pro zmírnění narušování hospodářské soutěže budou možná zapotřebí ustanovení o necenovém vůdcovství a možná omezení růstu na hlavních segmentech trhu, další zmenšení úvěrových aktivit banky a tudíž zmenšení nedávno oznámených potřeb financování skrze vklady. |
ZNĚNÍ DOPISU
„The Commission wishes to inform Latvia that, having examined the information supplied by your authorities on the measure referred to above, it has decided to initiate the procedure laid down in Article 88(2) of the EC Treaty.
1. PROCEDURE
(1) |
On 10 November 2008 Latvia notified to the Commission a package of measures in favour of JSC Parex Banka (hereinafter “Parex” or “the bank”), designed to support the stability of the financial system, which was approved on 24 November 2008 (1) (hereinafter “first Parex decision”). On 26 January 2009, Latvia informed the Commission about several changes to the public support measures to JSC Parex Banka, which were approved on 11 February 2009 (2) (hereinafter “second Parex decision”). On 29 March 2009, Latvia notified to the Commission the need for further changes to the recapitalisation measure, which was approved by Commission Decision of 11 May 2009 (3) (hereinafter “third Parex decision”). |
(2) |
On the final date of the rescue period, which ended on 11 May 2009 (4), Latvia notified a restructuring plan for Parex. On 5 June 2009 a request for information was sent to the Latvian authorities. On 15 June 2009 a meeting was held between the Latvian authorities and the Commission. The documents provided by the Latvian authorities during the meeting were registered on 16 June 2009. Latvia replied partially to the above request for information by letter of 7 July 2009, registered on the same day. |
2. DESCRIPTION
2.1. The beneficiary
(3) |
The beneficiary, Parex, is a financial institution based in Latvia. It is a universal bank offering the full range of banking products directly and through specialised subsidiaries. Parex is the second largest bank in Latvia in terms of assets (5) and considered to be of systemic importance for the Latvian financial system. The bank was particularly active in business with non-resident (and non-OECD, mostly CIS) clients, particularly in the deposits segment. |
(4) |
The bank was founded in 1992 and was majority owned by two individuals until the current financial crisis, when due to the bank's difficulties the Latvian authorities decided to partly nationalise the bank and to provide public support measures in favour of Parex. Parex was nationalised through acquisition of a 84,83 % stake by the Government of Latvia in November and December 2008. After the recapitalization measure approved as rescue aid, the Latvian State increased its participation in Parex up to about 95 %. The rest of Parex’ shares are owned by institutional investors. |
(5) |
Parex is the parent company of the Parex Group and it accounts for 98 % of the group’s assets. The Parex Group is currently present in 15 countries through operating subsidiaries or, in certain cases, representative offices. The bank has branches in Stockholm, Tallinn, Hamburg and Berlin and 11 representative offices in 9 other countries. Operations in Sweden and Germany are limited to taking of deposits. The bank owns leasing companies in all three Baltic States since 2003. It has acquired six leasing companies in CIS countries (6) (Russia, Ukraine, Belarus and Azerbaijan) to offer both operating and financial leases to its clients. The group's asset and pension fund management activities are principally carried out through IPAS Parex Asset Management (“PAM”), which provides investment management and advisory services to local and foreign high net worth individuals, corporations, mutual funds, pension funds, insurance companies, foundations and endowments. The Swiss private banking subsidiary AP Anlage & Privatbank AG provides specialised private banking services to Latvian and other international customers. |
(6) |
Parex’ loan portfolio grew at a compound annual growth rate (CAGR) of 28 % during Latvia's credit boom (2004- 2008). While historically the bank focused on corporate lending, over the last three years it has been expanding the retail book, particularly mortgages. The loan portfolio of the bank is relatively concentrated with the real estate sector representing 26 % of the gross loan portfolio as of year end 2008 (YE 08). In addition, more than half of the retail loans, which amount to 33 % of the portfolio, are mortgage loans. Parex’ real estate exposure is in line with the Latvian market where lending growth over the last two years has been in parallel to the real estate boom. |
2.2. Financial difficulties of the bank
(7) |
Parex ran into difficulties in October 2008, when the financial environment deteriorated dramatically. Parex, as the largest Latvian bank without a strong foreign parent, suffered most from the lack of trust in the Latvian financial sector with a loss in depositor confidence. However, it must be noted that even when the liquidity tensions emerged, the bank continued the dynamic growth of the loan portfolio assuming easy access to wholesale funding. Overall, in the absence of significant long-term funding, the bank's maturity mismatch between assets and liabilities was very significant, as the funds collected on very short-term deposits were lent for mostly real estate related projects. The run on deposits peaked at a daily outflow of EUR 100 million, which resulted in a fall in deposits of 36 % compared to end 2007 (mostly due to a run by corporate depositors and individual residents). The resulting shortfall in funding was replaced by State liquidity measures (7). |
(8) |
Parex sought government assistance in early November 2008 when it faced a severe liquidity crisis. Before providing liquidity and other measures, the Latvian State took over an initial 51 % stake in the bank. However, trust was not restored and the deposit run continued. This forced the government to acquire the remaining 34 % held by the bank’s founders. In total, the Latvian State acquired the bank's shares, which represent 84,83 % of the bank's paid-up share capital, at a symbolic total purchase price of LVL 2 (EUR 3). Due to unstopping bank run, limits on deposit withdrawals (partial deposit freeze) were imposed and, as the Commission was initially informed, these restrictions should have been withdrawn by mid 2009. However, from the last submission of 7 July 2009, it can be inferred that they are still in place. |
(9) |
The […] (8) report prepared by an external consultant on 26 January 2009, which was submitted with the restructuring plan, identified the following issues that need to be addressed by the bank:
|
(10) |
Following a due diligence exercise, the bank booked losses amounting to LVL 131 million (EUR 185 million) in 2008 on group level compared to a profit of LVL 40 million (EUR 58 million) in 2007. As of YE 08 total shareholder’s equity fell by 65 % to LVL 77 million mainly because of increased loan loss provisions and losses on the securities portfolio. As of YE 08, Parex’ Capital Adequacy Ratio (hereinafter “CAR”) and Parex’ Group CAR was only 4,1 % and 3,1 % respectively. Therefore, the bank was not fulfilling its regulatory obligations for several months before seeking an amended recapitalisation measure by the State. Provisions as of YE 08 amounted to 6,4 % of gross loan portfolio (GLP), well above the Latvian banking market provisioning of 2,1 % reported by the regulatory authority (12). The bank has breached a number of prudential requirements. Whilst some of the breaches were remedied following the recapitalisation by the State, some will still need to be remedied in the restructuring phase, notably, with regard to the foreign currency open positions limits, the liquidity ratio and the mandatory reserve requirements. Due to non-compliance with mandatory reserve requirement, the bank suffers penalty fines which will substantially impact the current year's result. |
(11) |
It has to be noted that the bank had relatively high operational costs. Parex’ management historically focused on business expansion and to this end expanded the bank’s cost base substantially. This is illustrated by its cost-income ratio when compared to the sector (65 % vs. sector average of 43 % in 2007). Furthermore, high operational costs also resulted from excessive allowances to shareholder managers. |
2.3. The emergency aid measures
(12) |
The previously approved rescue aid measures for Parex are the following:
|
2.4. Restructuring plan
2.4.1. Business strategy
(13) |
The submitted restructuring plan covers a period from 2009 to 2013. It foresees the implementation of a new strategy with the bank aiming to become a leading pan-Baltic bank. Its operations will be organised in the three main business segments: corporate, retail and private capital management, deemed to be the future core segments of Parex. |
(14) |
The bank defines the three Baltic markets as its domestic market places and plans to take advantage of their similarities, in spite of limited market presence to date, in particular in Estonia, where it only held a 0,5 % share in terms of total assets. In the Baltic market, Parex aims to be the nearest, most easily accessible, local bank, focusing on the retail business with private and corporate clients, especially targeting the SME sector. The bank will use its existing branch network to implement its strategy of localness. Attractive rates and […] marketing strategy (14) shall support the growth path of Parex. |
(15) |
The bank's future core business activities are shown in the figure below. |
(16) |
However, by letter of 7 July 2009 Latvia informed the Commission of the planned change in Parex’ business strategy that consists in focusing of Parex lending activities to the strategic sectors of the Latvian economy, State and government institutions as well as companies that would be co-financed by the European structural funds. It is envisaged that Latvia would issue State guarantees to the bank, providing financing for implementation of the State aid loan programmes. |
(17) |
Parex considers all other international activities, such as its Western European operations, the private capital management in CIS and the leasing subsidiaries in CIS as non-core activities. Parex is currently in the process of identifying assets that can be segregated as non-core or legacy and eventually run-off (15) or sold (see section 2.4.6. below). Given the current market environment, wherein the bank does not see possibilities for imminent sale of assets, the restructuring plan foresees sustaining the value of these operations in order for them to be spun off at a later, yet unspecified, date. Before that, these international activities are stated to be necessary for a successful restructuring of the bank mainly due to the funding gap resulting from the run on the bank. |
(18) |
In this regard, the Latvian authorities consider that in the near term the bank could not dispose of any deposit taking operation. Notably, some of the current exposure to Russia and other CIS lending markets should be retained for loan portfolio diversification reasons. The bank also seeks opportunities to attract retail funding from the Western European subsidiaries by offering competitive interest rates. As regards CIS clients’ retail deposits, they are regarded as vital for the bank in the short to medium term to achieve the funding targets of the restructuring plan. In the long run, however, the bank will implement a new business model as regards CIS clients based on targeting higher value-added customers to whom products and services with a higher profit margin can be sold. Moreover, new loans to CIS based customers […]. |
(19) |
To focus on its new core business, Parex plans to retain its current footprint in the loans market but to restrict its new lending to its core client segments. Loan books to the sectors or geographies where the bank is over-exposed are planned to be decreased, notably in the real estate and construction sectors and CIS (according to the latest submission, it is planned to reduce CIS loans and leasing portfolio by LVL [between 150 and 250] million and LVL [between 100 and 200] million respectively by 2013). However pursuant to the notified restructuring plan, under the base scenario, the bank is planning to achieve a larger net volume of loans both in total and in each of the three above-mentioned segments by 2013. The balance sheet would contract slightly only due to a decrease in the securities’ portfolio. Under a negative scenario, the bank would slightly contract its retail and corporate loans’ portfolio by 2013. Moreover, maintaining and improving the liquidity and reducing the bank’s over-reliance on short term funding, as well as a reduction of operating costs and an improvement of risk management are said to be a top priority for the bank during the restructuring phase. To regain the lost deposit base the bank envisages pursuing […] pricing strategy, especially in relation to the top corporate clients who are a substantial source of the bank’s funds. Under the base scenario Parex plans to achieve in 2013 a larger deposits volume than in the pre-crisis year of 2007. |
(20) |
Nonetheless, the future private capital management activity will have no geographical focus, even if in the long term the Latvian home market is regarded as priority area. The restructuring strategy of this business segment foresees the broadening of the existing product range to increase the fee generation […]. Initially, Parex will offer its Private Capital Management services for […] low prices […] (16). |
(21) |
Another corner stone of the restructuring process is […] and notably to achieve the goals that are set by the retail segment. […] aim to keep existing customers and to attract new customers to widen the bank's deposit base. The bank thus intends to signal to the market a fundamental change of Parex. Nevertheless, in this regard no clear decision seems to have been taken yet and the work seems only to be starting. |
(22) |
Finally, the bank's operational processes are to be evaluated and optimized to utilise possible synergies. |
2.4.2. Restructuring aid measures
(23) |
Taking into account the risk of negative developments, the Latvian authorities consider that liquidity support up to LVL 1,5 billion may need to be provided to the bank. Under the base scenario, the expected outstanding amount at the end of the forecast period in 2013 is planned at LVL 305 million. On the basis of the provided information it is not clear when this support would be entirely repaid. In the negative scenario, it is assumed that the repayment of the funding could be delayed or the bank would require additional funding. Nonetheless, the Latvian authorities envisage that under the negative scenario the State liquidity measures would amount to a smaller amount of LVL 217 million in YE 2013. In the alternative, i.e. optimistic scenario (hereinafter “optimistic”), the liquidity support will end in 2012. |
(24) |
The Latvian authorities plan to roll over the liquidity support in the form of short-term deposits which have been provided in the rescue phase (indicatively, the maturity will be in the range of three months to one year). In order to reflect normal market conditions and the bank's risk profile, the Latvian authorities intend to adjust the remuneration mechanism for renewed deposits. In this regard, the Latvian authorities use as a benchmark the interest rate obtained under the renegotiated syndicated loan agreements, which are State guaranteed. The interest rate is a sum of a short-term floating base rate (currently 1 month EURIBOR) and 3 % fixed spread. |
(25) |
The interest rate for liquidity measures in EUR will be set, by analogy to the abovementioned interest rate, as the sum of the following components: (i) short term floating base rate EURIBOR (17); (ii) 3 % fixed spread; (iii) 44,8 bps (the same as for A-rated fundamentally sound banks) and (iv) 50 bps add-on fee. As a result, the remuneration as set in the rescue phase increases by around 180 bps, since the previous element of remuneration representing credit spread for Latvia over EUR mid-swaps, then at 120 bps, is replaced by the above-mentioned fixed spread of 3 %. However, if the fixed spread of 3 % is eventually lower than the credit risk spread over benchmark EURIBOR/mid-swap rate for further public borrowings, the fixed spread will be accordingly adjusted upward to the higher credit risk spread in order to reflect the Latvian government’s actual funding costs. In any case, the interest rate for deposits will not fall below the interest rate applied for the last received tranche of the loan to Latvia under the Economic Stabilisation and Growth Programme. |
(26) |
The interest rate for liquidity measures in LVL will remain unchanged as set in the rescue phase. It amounts to the sum of: (i) an annual yield of the most recently issued domestic T-bills; (ii) 44.8 bps; and (iii) 50 bps add-on fee. |
(27) |
All State liquidity measures in Parex are guaranteed by good quality loans, i.e. standard loans paid back without any delay as well as supervised loans repayment of which can be delayed in principle no more than 30 days (90 days, if the secondary source of loan repayment is reliable). The proportion between a pledge and deposits should not be less than […] (18). In case of some impairment, amendments in the pledge agreement are to be made. |
(28) |
As regards State guarantees, in both the base and the negative scenario they are envisaged to be terminated by YE 2011. Based on the base scenario of the notified restructuring plan, the bank may, however, require additional State guarantees in respect of the outstanding Eurobonds, amounting to LVL 89 million. Moreover, in the optimistic scenario, the restructuring plan envisages more significant State guarantees to be provided in respect of funding to be obtained from international financial institutions including, amongst others, the European Investment Bank. In this scenario it is planned that the State guarantees would remain beyond the end of the forecast period and at YE 2013 the State guarantees would amount to LVL 200 million. |
(29) |
The remuneration for new or renewed guarantees has not been specified explicitly. As for existing guarantees, no adjustment of the pricing methodology applied under the rescue phase is foreseen (19). Table 1 State liquidity measures and guaranteed loans (the balances at the year end)
|
(30) |
As regards additional recapitalisation measures, the restructuring plan envisages that by the end of 2009 Parex will receive additional LVL 24 million of share capital. According to the negative scenario, the bank may need additional share capital in the amount of up to LVL 25 million to ensure a Capital Adequacy Ratio (CAR) of 9 % for the bank and additional LVL 32 million to ensure a CAR of 11 %. This is, however, not in line with the stress testing exercise of the supervisory authority, as orally presented in the meeting with the Latvian authorities of 15 June 2009, which shows higher capital needs (20). |
(31) |
Furthermore, the restructuring plan assumes that Parex will receive also additional LVL 12 million in subordinated loans (21). To date the remuneration for the additional capital has not been specified. |
2.4.3. Financial projections
(32) |
The financial projections comprise bottom-up forecasts of business volumes by customer segments (the latest submission refers to volumes for the following business segments: retail banking, corporate banking and private capital management, split according to geographical segments, currencies, standard vs. credit card loans). The Latvian authorities state that business managers of respective units have forecasted loans and deposits in these segments under three different scenarios based on the bank’s strategy of restoring lost market share (22). |
(33) |
On the basis of the information provided by Latvia, the base scenario relies on the following assumption:
|
(34) |
As provided by Latvia, the negative scenario and the optimistic scenario rely on the following assumptions as compared to the base case:
|
(35) |
According to the base scenario and negative scenario the main indicators of Parex will develop as shown in the table below. Table 2 Financial Projections
|
(36) |
The restructuring plan does not include a stress test carried out by the supervisory authority, which would reflect, in particular, all exposures, macroeconomic risks, the exit of the State aid and other market risks for the whole length of the restructuring period (25). |
(37) |
Parex’ business strategy is not based upon market studies developed by an independent expert. According to Latvia, in the current economic circumstances, it is highly unlikely that any reliable institution will publish forecasts for more than the next two years. The same stands for the more detailed projections related to the banking sector. Since Parex’ operations in other countries are not significant and are irrelevant in terms of market shares, Latvia states that it is unreasonable to commission external studies. Instead, the Latvian authorities intend, in cooperation with an investment bank (acting as Parex’ consultant) to build a reasonable set of independent projections and, using Parex’ historic data on market shares, develop future market shares forecasts. |
2.4.4. Exit strategy
(38) |
In April 2009, the Latvian authorities signed an agreement to sell 25 % plus one share of the bank's equity to the EBRD. The EBRD intends to be a long-term investor and participate in the development of the Bank and ultimately return it to the private sector. Based on the information provided, the deal has not yet been completed (26). |
(39) |
In the context of the third Parex decision, the Latvian authorities stated that it is their intention that the State would sell Parex’ shares as soon as possible once the exit price is reasonable and achievable, but not later than after a period of three years since the first rescue measures were provided to Parex. To this end, an investment bank has been entrusted to support this process. The Latvian authorities and the investment bank declare that they will use best efforts to run an efficient process that should allow the closing of the transaction by the end of 2009. The investment bank will contact a wide list of potential investors. This will include Western European banks who have a presence in Eastern Europe, Eastern European banks looking to expand in the region, the larger Russian banks as well as private equity investors who are targeting financial services. Ahead of the process the investment bank will remain open to receiving pro-active approaches and determine jointly with the Latvian authorities whether to consider initiating any bilateral discussions before September. However, in its latest submission of 7 July 2009, Latvia expressed certain doubts as for the possibility of Parex’ quick privatisation related, among others, to Latvia's and the world economic situation and short term challenges such as potential deposit outflows […] and closing of the EBRD's investment. |
2.4.5. Burden sharing
(40) |
The restructuring plan does not identify restructuring costs and does not explain in detail how these costs are to be covered. It assumes the EBRD's capital investment in Parex and ultimately also its return to the private sector. The potential private buyer will supposedly replace the granted State aid with its own funds. However, according to the Latvian authorities, it cannot be excluded that some State aid measures will be retained even after the privatisation. |
2.4.6. Measures to limit the distortions of competition
(41) |
As mentioned above, Parex is currently in the process of identifying assets that can be segregated as non-core or legacy and eventually run-off or sold. According to the latest submission of the Latvian authorities of 7 July 2009, the legacy and non-core assets initially intended for the run-off or sale amount to LVL [between 650 and 950] million. According to the Latvian authorities, however, the restructuring plan does not provide any reserves for spin-offs that decrease capital, therefore any spin-off under that plan should be done in a “capital-neutral” manner. None of the buyers approached to date were willing to continue negotiating based on the terms offered by the bank and expressed the need for […], which was considered not feasible by the bank taking into account its capital position. Among the assets Parex plans to include are c. LVL [between 150 and 250] million of CIS loans in addition to the complete CIS leasing portfolio (LVL [between 100 and 200] million) and a significant proportion of the securities portfolio (LVL [between 90 and 400] million). LVL [between 650 and 900] million represents ~ […] % of Parex’ assets as of March 2009. The timeline for this disposal was not specified by the Latvian authorities to date. |
(42) |
In addition, it has to be noted that the notified restructuring plan submitted by the Latvian authorities provides that the business synergies between private capital management and other divisions are […]. Therefore, according to the Latvian authorities, the spin-off of the private capital management division could be potentially envisaged. The Latvian authorities also noted that this business segment does not constitute part of the future activities of Parex as envisaged by the EBRD. |
(43) |
As for the behavioural constraints Latvia undertakes that Parex will not invoke State support as a source of competitive advantage when marketing its financial offer. |
(44) |
Latvia also indicates in the latest submission of 7 July 2009 that Parex will not be an overall price leader in its core markets. Latvia submits that this does not exclude the bank providing attractive terms to its customers for a limited period of time and for specific products increasing overall profitability of the specific client or client group. This statement, however, would seem to be in contradiction to the basic assumption of Parex’s restructuring plan and its current operation (27). |
(45) |
Regarding an adequate remuneration, the Latvian authorities propose the adjusted methodology for pricing the liquidity support. However, the Latvian position on the remuneration of other State measures envisaged in the restructuring plan is not clear (see section 2.4.2 above). |
3. ASSESSMENT OF THE AID
3.1. Existence of aid
(46) |
As stated in Article 87(1) EC, any aid granted by a Member State or through State resources in any form whatsoever which distorts or threatens to distort competition by favouring certain undertakings or the production of certain goods shall, in so far as it affects trade between Member States, be incompatible with the common market, save as otherwise provided in the Treaty. |
(47) |
The Commission notes that Parex is involved in cross-border and international activities, so that any advantage from State resources would affect competition in the banking sector and have an impact on intra-Community trade. |
(48) |
In line with the assessment of the rescue measures granted to Parex (see decision of 24 November 2008 (28)), which are to be maintained during the restructuring phase, the Commission agrees with the position of Latvia that the State measures provided and to be provided to Parex in the context of its restructuring in the form of State guarantee, liquidity measures and capital injection constitute State aid pursuant to Article 87(1) EC. |
3.2. Compatibility of aid
(49) |
As regards the consideration of the Latvian authorities that all additional State guarantees for Parex will be provided under the State guarantee scheme approved by the Commission on 22 December 2008 (29), the Commission considers that this is not covered by the approved Latvian guarantee scheme. The Latvian guarantee scheme applies to emergency aid measures. However, further State guarantees as well as the maintenance of the State guarantees granted in the rescue phase are beyond the initial 6 months’ rescue period, which ended with the submission of the restructuring plan for Parex by the Latvian authorities on 11 May 2009. Thus, these measures do not constitute an emergency measure but a measure that is part of the restructuring. The State guarantees therefore have to be assessed as ad hoc aid in the context of the present restructuring. |
3.2.1. Application of Article 87(3)(b) EC
(50) |
Latvia claims that the aid should be assessed on the basis of Article (87)(3)(b) EC. Latvia considers that Parex is a bank with systemic relevance since it is the second largest bank in Latvia in terms of assets. In addition, the Latvian authorities underline that Parex is the main bank involved in non-resident deposit business, which is of significant importance for the Latvian economy (40 % of total deposits are non-domestic, mostly from CIS). The support measures were necessary in order to remedy a serious disturbance of the Latvian economy. |
(51) |
Article 87(3)(b) EC enables the Commission to declare aid compatible with the Common market, if it is aimed at remedying “a serious disturbance in the economy of a Member State”. The Commission recalls that the Court of First Instance has stressed that Article 87(3)(b) EC needs to be applied restrictively and must tackle a disturbance in the entire economy of a Member State (30). |
(52) |
On 13 October 2008 the Commission adopted a Communication on the application of State aid rules to measures taken in relation to financial institutions in the context of the current global financial crisis (“Banking Communication”) (31). In the Banking Communication the Commission acknowledges that, in light of the severity of the current crisis in the financial markets and of its possible impact on the overall economy of Member States, Article 87(3)(b) EC is, in the present circumstances, available as a legal basis for aid measures undertaken to address this systemic crisis. |
(53) |
In addition, in its decisions approving the Latvian guarantee scheme and the rescue aid in favour of Parex the Commission considered that Article 87(3)(b) applies. |
(54) |
The Commission assumes therefore, due to the systemic relevance of Parex, that not granting State aid to Parex would have led to a serious disturbance in the Latvian economy. On the basis of the above, the Commission concludes that Article 87(3)(b) EC can be applied in the case at stake and that the notified aid measures should be assessed on this basis. |
3.2.2. Compatibility under Article 87(3)(b) EC
(55) |
As the Commission has set out in the three Communications adopted in the context of the current financial crisis (32), aid measures granted to banks in the context of the ongoing financial crisis should be assessed in line with the principles of the rescue and restructuring aid Guidelines, while taking into consideration the particular features of the systemic crisis in the financial markets (33). That means that the principles of the rescue and restructuring aid Guidelines may have to be adapted when applied to the restructuring of Parex in the present crisis, which is assessed on the basis of Article 87(3)(b) EC. Within this context attention should be given to the rules set out in the rescue and restructuring aid Guidelines for own contribution. Given the fact that the external financing for Parex has dried up and that the 50 % requirement set in rescue and restructuring aid Guidelines appears unfeasible in the current economic setting, the Commission accepts that during the crisis in the financial markets it may not be appropriate to request that the own contribution represents a predefined proportion of the costs of restructuring. Furthermore, the design and implementation of measures to limit distortion of competition may also need to be reconsidered in so far as Parex may need more time for their implementation due to the current market circumstances. |
(56) |
As the Commission has indicated in previous guidance, the depth of restructuring required to return to viability is likely to be in direct proportion, on the one hand, to the scope and volume of the aid provided to Parex and, on the other, to the fragility of its business model (34). |
3.2.3. Restoration of long-term viability
(57) |
The restructuring plan must provide a credible basis on which it can be expected that the viability of the company will be restored within a reasonable time span. In other words, it must enable the bank to “stand on its own feet”, without continued State support. At this stage the Commission is unable to conclude that it is likely that this will be ascertained. |
(58) |
More specifically, the Commission’s doubts on the restoration of viability are based on the following elements. |
(59) |
First, the Commission invites the Latvian authorities to clarify how and when the bank would re-establish compliance with relevant regulatory requirements (see paragraph (10) above). |
(60) |
Second, the Commission considers that the restructuring plan needs to address more thoroughly the risk factors identified in the […] report drawn up by the external consultant (see paragraph (9) above). The notified restructuring plan does not seem to clarify how these issues will be addressed during the restructuring phase. Hence, the Commission invites the Latvian authorities to comprehensively address all the above-mentioned risk factors. Notably, with respect to non-OECD loans, large loans and real estate related loans, the Commission would like to obtain from the Latvian authorities further information on performance of these sub-segments of loans to date as well as their forecasted net growth, repayment and provisioning levels during the restructuring period. At this stage, the Commission agrees with the external consultant's considerations that the Probability of default (PD) and Loss-given-default (LGD) ratios should not be more optimistic than the respective average ratios in the banking sector in Central and Eastern Europe. |
(61) |
Third, the Commission has doubts on how the bank will manage the lifting of deposit withdrawal restrictions. It observes that the previously estimated end date for such restrictions seems to be postponed and invites the Latvian authorities to provide a strategy in this regard. |
(62) |
Fourth, the notified restructuring plan does not have a clear focus and in the base scenario seems to be built on an expanding business strategy for all lending segments with the exception of […] as illustrated by the financial projections with regard to the net loans and receivables over the restructuring period. At this stage the Commission observes that the restructuring plan does not provide for abandoning or significant reduction of all more risky activities, such as lending to high net worth individuals in CIS countries, either. Due to the lack of detailed projections, the Commission cannot assess at this stage whether the exposure to the mortgage lending business or lending to other sectors currently experiencing particular difficulties will be decreased during the restructuring exercise (see paragraphs (66) et seq. below). For instance, the bottom-up financial projections provided as on 7 July 2009 show a growth in lending to CIS clients in the private capital management segment in spite of the general indication in the restructuring plan that […]. Furthermore, the Commission doubts that the liquidity constraints are duly reflected in the bank's restructuring strategy with regard to new lending. Notably, given the fact that the restructuring plan aims to restore the previous size of the gross loan portfolio, Parex needs significant funds, which could only be achieved through a slower reduction of the State funding and/or by assuming a rapid restoration of lost deposit volumes. As a result, the Commission at this stage considers that a smaller scale and more focused bank might provide a less costly and/or less distortive alternative solution whilst preserving financial stability. |
(63) |
To address funding concerns, the deposits volumes are forecasted to increase for all sub-segments. In particular, a twofold increase is envisaged for the largest private capital management deposits sub-segment by YE 2013 as compared to YE 2009. The Commission doubts whether this is realistic and whether this can be achieved only through “service and innovation”. Furthermore, the Commission observes that the bank seems to expand all deposit raising activities, including through its Western European subsidiaries. At this stage, the Commission doubts whether this is cost efficient. Therefore, the plan seems to be depending on rather optimistic assumptions as to future operating conditions. As a consequence, the Commission invites the Latvian authorities to reconsider the restructuring plan for the bank in this regard and to justify all substantial increases of assets and funding categories. |
(64) |
In relation to the above, the Commission has doubts on the assumptions on the bank's penetration in different market segments and would seek further information on this aspect. |
(65) |
Fifth, given the significant maturity mismatch of the bank’s assets and liabilities to date, the Commission doubts whether the reliance on deposits alone can provide for a sustainable long-term solution for the bank. It seems that the bank would also need more long-term and stable means of financing. In this context, the Commission considers that the restructured bank should be able to compete in the marketplace for capital and/or long-term debt funding on its own merits. |
(66) |
Finally, the financial projections comprise bottom-up forecasts of business volumes by customer segments. Due to the use of such approach, it is unclear to the Commission what underlying assumptions were used with regard to gross and net new lending, provisioning levels, and macroeconomic assumptions, notably with regard to real estate market developments. The separation between previously dominating large loans and currently targeted SME loans is not visible either. The impact of the interest rate margin on net income and the assumptions related to the increase of commission income are not comprehensible either. In other words, the Commission does not see the link between the assumptions provided in the notified plan and the resulting financial forecasts for the whole bank during the restructuring period. Furthermore, some of the assumptions, i.e. concerning the interest rates on different loans and deposits, provide for swings over the restructuring period, which are not explained in the plan. |
(67) |
In the light of the above, the Commission is not able at this stage to ascertain how the increases in different segments of loans and income may be explained. Notably, the Commission has not been made aware of how the significant exposure to the real estate sector in the context of the ongoing economic crisis, the projected low price strategy and relatively expensive funding costs would impact the financial projections of the bank. In this respect, the Commission notes that a high price strategy in funding is likely to have a negative effect on the bank's margin and has doubts whether this has been duly reflected in the bank's restructuring strategy. |
(68) |
In addition, the Commission has not been provided with the results of the stress testing by the Regulator. The Commission has not been provided with the full list of assumptions underlying the base case, the negative case and the optimistic case either (notably, macroeconomic assumptions on projected development of the real estate sector, loss provisions by subcategory of loans, other factors explaining substantial increases in fee income or substantial decreases in expenses). In this regard, in view of the severe nature of the present economic crisis in Latvia with a contraction of the economy of 4,6 % in 2008 and a predicted contraction of 15 % in 2009 (35), the Commission needs to underline the importance of adequate stress testing. The Commission's assessment will take into account the uncertainties of the underlying assumptions about the further macroeconomic development in general, including the real estate sector. The Commission invites the Latvian authorities to clarify why the negative case provides for less State aid than the base case (see table 1 above which shows that: (a) for the whole period, the amount of State guaranteed loans is less in the negative scenario than in the base one; and (b) for 2013, the amount of State liquidity measures is lower in the negative scenario than in the base one). |
(69) |
As regards the portfolio of securities, which is envisaged to decrease substantially under all three scenarios, the Commission observes that the majority were reclassified to held-to-maturity (HTM). Therefore, it is not clear whether securities are projected to mature or to be sold and invites the Latvian authorities to provide information on this issue. |
(70) |
At this stage, the Commission has therefore not been able to assess in sufficient detail the restructuring plan and to verify whether it was made on the basis of realistic assumptions as to future operating conditions. The Commission observes that even the partially revised and more segregated financial projections submitted by the Latvian authorities on 7 July 2009 are not detailed enough. Therefore, the Commission invites the Latvian authorities to submit the financial projections wherein all the relevant and significant segments would be visible also including deposits from institutional customers (municipalities, public sector enterprises and State institutions). |
3.2.4. Avoidance of undue distortions of competition
(71) |
Measures to limit distortions of competition in banking restructuring cases must be in proportion to the distortive effects of the aid. In particular, the nature and form of these measures need to reflect the amount of the aid and the conditions and circumstances under which it was granted and, second, the characteristics of the market or markets on which the beneficiary bank will operate, including the bank's relative importance on these markets. |
(72) |
In this regard, the Commission observes that the bank was the second largest bank in Latvia. In contrast to other major banks (36) operating in the Baltic States, Parex is not owned by larger banks of other Member States or third countries. Parex continued the growth of the loan portfolio when the liquidity crisis emerged (37). In the light of the envisaged business expansion strategy, the Commission needs to investigate in more detail whether the implementation of the envisaged restructuring, as notified on 11 May 2009, may not lead to undue distortions of competition. In particular, the Commission observes that the plan seems to rely on an […] pricing and marketing policy (38), e.g. Parex might use its competitive advantage due to the secured refinancing by the State to the detriment of competitors. Moreover, under the plan the bank will receive significant amounts of aid and envisages a rapid regaining of its lost market shares in different market segments, whilst also entering a new market segment of lending to […]. |
(73) |
The Commission doubts that sufficient measures are taken to offset the negative effects of the aid. As regards the envisaged spin-offs or divestitures, they seem, at least partly, necessary for the restoration of viability. The Commission has doubts whether these measures offset specific market distortions. Furthermore, it is not clear how the disposals will be achieved given the aim to execute them only in a “capital friendly manner”. The Commission preliminarily considers that it cannot be excluded that at least for part of the disposable assets the underlying economic value may prove to be below book value and hence in the medium term perspective the bank may need to provide some further discount in order to be able to sell them. As regards the behavioural commitments provided by the Latvian authorities, at this stage the Commission considers them to be insufficient. Indeed, they should be designed in a way as to prevent the bank from using […] pricing to regain lost market shares which would unduly distort competition. |
(74) |
In view of the above, the Commission at this stage considers that the currently envisaged measures to limit distortions of competition are insufficient. In particular, a non-price leadership clause and possible growth limitations in core market segments, the further shrinkage of the bank's lending activities and hence reduction of its currently envisaged funding needs through deposits might be needed to mitigate competition distortions. |
(75) |
As regards the apparent reliance of Parex on operating State aid schemes (as referred to in point 16) in its future business, the Commission at this stage doubts whether the direct entrustment of Parex does not include further aid elements to the bank. Furthermore, the Commission recalls that the bank's viability should derive mainly from internal measures as opposed to future reliance on the State. It needs to be noted that it seems, at this stage, open whether and how this task should be assigned to Parex and how the remuneration for this potential assignment should be fixed. At this stage, it is also unclear how the separation between Parex’ purely commercial activities and the State assigned ones, in terms of financial and organizational structure, would be ensured. In this regard, the Latvian authorities are invited to clarify to what extent the bank would lend on the basis of a State guarantee in relation to, inter alia, SME State aid schemes. |
(76) |
The Commission invites the interested parties to comment on all the above issues and to indicate what other measures might be needed to prevent undue distortions of competition caused by the aid at issue. |
3.2.5. Aid limited to the minimum necessary/own contribution
(77) |
The Commission does not yet have clear information on the whole amount of own contribution. On this basis the Commission has no indication that the own contribution to the restructuring would be sufficient. |
(78) |
In the case at hand, the Commission doubts whether the restructuring plan is focussed so as to provide the bank with the minimum State aid necessary to enable it to restore its long-term viability and to be able to compete on its own merits in a medium term. In this context, the Commission invites the Latvian authorities to specify in detail the State measures envisaged for the bank's restructuring under all three scenarios. Notably the Latvian authorities are requested to clarify the maximum amounts that they intend to provide to Parex. |
(79) |
As regard the aid being limited to the minimum necessary, little information has been submitted so far by the Latvian authorities. |
(80) |
First, the Commission observes that under all three scenarios even by the “end” of the restructuring period, i.e. by YE 2013, the bank remains dependent on the State liquidity facilities or State guarantees (see table 1 above). In this regard, the Commission considers that the bank should be able to obtain funding and to refinance its operations without State support in the form of State guarantees or loans in order to be considered viable on a standalone basis. The Commission preliminarily considers that this should be possible within a maximum period of 5 years. To this end, the Commission observes that the negative case, which assumes [between - 1 and 2] % loan growth post 2009, provides for less State support as at YE 2013 than the base case. By analogy, the Commission preliminarily considers that lower growth of the loan portfolio could reduce the outstanding State aid amounts in the form of liquidity measures. |
(81) |
Furthermore, the Commission needs to investigate to what extent Parex’ funding needs could be reduced by a greater focus on core activities and an overall further reduction of the bank's size. As regards the optimistic scenario, the Commission observes that attracting funds from international financial institutions would require additional State guarantees. However, a viable business should be able to finance itself in the medium term without any State guarantees. The fact that it is not projected even in a more optimistic scenario to attract funding from the markets without State guarantee raises further doubts on whether the envisaged restructuring plan is capable of restoring the bank's long-term viability. Therefore, the Commission invites the Latvian authorities to reconsider the minimum aid necessary to restore the viability of the bank. |
(82) |
Second, the Commission doubts whether the currently envisaged remuneration for the State measures liquidity measures can be considered as sufficient even when taking into account the collateral provided by the bank. Thus, at this stage it cannot exclude that the remuneration may need to be revised upward to adequately reflect the risk profile of the bank. In addition, it invites the Latvian authorities to clarify the remuneration of all aid measures and to possibly envisage step up clauses that would incentivise the bank to repay the aid as soon as possible. |
(83) |
Third, the Commission recalls that a clear and timed exit commitment by the Latvian State and its implementation would be a strong signal for the belief of the market in the long-term viability of Parex. |
(84) |
Fourth, the Commission cannot exclude at this stage that Parex may use the State aid to pursue […] price strategy (39) negatively reflecting on its margins. In the Commission's view this seems to indicate that the aid might not be limited to the minimum necessary. The Latvian authorities are thus invited to reconsider the overall amounts of aid in connection with the revised business strategy for the bank in light of viability concerns and limiting the aid to the minimum. Third parties are also invited to comment on the above issues. |
3.3. Conclusion
(85) |
On the basis of the above the Commission comes to the preliminary conclusion that the notified restructuring measures consisting of the prolongation of State guarantees, potential new State guarantees to ensure further funding needs of the bank, liquidity measures and capital injections constitute State aid. The Commission has at this stage doubts that such aid can be found to be compatible with the common market. |
4. DECISION
In the light of the foregoing considerations, the Commission has decided to initiate the procedure laid down in Article 88(2) of the EC Treaty and requires Latvia to provide in addition to all documents already received, information and data needed for the assessment of the compatibility of the aid within one month of the date of receipt of this letter.
In particular, the Commission would wish to receive comments on the points on which it raised doubts.
Latvia is requested to forward a copy of this letter to the recipient of the aid immediately.
The Commission wishes to remind Latvia that Article 88(3) of the EC Treaty has suspensory effect, and would draw your attention to Article 14 of Council Regulation (EC) No 659/1999, which provides that all unlawful aid may be recovered from the recipient.
The Commission warns Latvia that it will inform interested parties by publishing this letter and a meaningful summary of it in the Official Journal of the European Union. It will also inform interested parties in the EFTA countries which are signatories to the EEA Agreement, by publishing a notice in the EEA Supplement to the Official Journal of the European Union, and will inform the EFTA Surveillance Authority by sending a copy of this letter. All such interested parties will be invited to submit their comments within one month of the date of such publication.“
(1) See Commission Decision of 24 November 2008 in Case NN 68/08 Public Support Measures to JSC Parex Banka (OJ C 147, 27.6.2009, p. 1).
(2) See Commission Decision of 11 February 2009 in Case NN 3/09 Modifications to the public support measures to JSC Parex Banka, 11 (OJ C 147, 27.6.2009, p. 2).
(3) See Commission Decision of 11 May 2009 in Case N 189/09 Modifications to the public support measures to JSC Parex Banka — not yet published.
(4) The Latvian authorities had committed to submit to the Commission either a restructuring or liquidation plan within 6 months of the granting of the first State aid rescue measure to Parex (see the first Parex decision). Since this had occurred on 11 November 2008, when the State Treasury had deposited LVL 200 million with Parex in order to ensure sufficient liquidity, the end of the 6-month rescue period (and due date for the submission of the restructuring plan) was on 11 May 2009.
(5) In 2008 the bank had a consolidated balance sheet total of LVL 3,5 billion (EUR 4,9 billion).
(6) Commonwealth of Independent States.
(7) In addition, by the end of 2008 the bank had in its accounts significant balances payable to central banks. The Commission lacks further information on this facility.
(8) Parts of this text have been deleted so as not to divulge confidential information; they are indicated by a series of dots between square brackets or a range providing for a non-confidential approximation of the figure.
(9) The consultant has also noted […].
(10) Moreover, up to December 2008 Parex considered the restructured loans as non-impaired and did not allocate any provisions.
(11) Part of customers residing in CIS countries are high net worth individuals (HNWI) […].
(12) The figures are based on management, i.e. prior to audited, accounts for 2008.
(13) The amounts estimated at the time: LVL 140,75 million in the form of ordinary shares, qualifying as Tier 1 capital, and LVL 50,27 million in the form of subordinated term debt, qualifying as Tier 2 capital. If further capital injections are necessary to preserve CAR of 11 % during the rescue phase due to the currently unexpected further provisioning, the same proportion between both capital forms maximising the amount of Tier 2 capital in respect of Tier 1 will have to be preserved.
(14) As regards the private capital management segment, the bank is clearly positioning itself against […] competitors ([…]), which are said to be its closest competitors for non-resident clients. These banks seem to have been benefitting from some clients that fled Parex and Parex, according to the notified plan, aims to quickly regain its previous position as the preferred Baltic financial institution for CIS-based clients. As regards lending more generally, Parex aims at “cherry-picking of assets in an environment of restrictive lending by competitors” throughout the period of economic downturn, […] (see p. 35 of the notified restructuring plan as of 11 May 2009).
(15) A significant part of the loans is expected to be run-off based on their maturities.
(16) “Initial pricing of Private Capital Management products will be […] low aiming to […].” (see paragraph 3 on p. 44 of the notified restructuring plan as of 11 May 2009).
(17) The EURIBOR maturity used for establishing the interest rate is aligned to the maturity of the State short-term liquidity measures, which are rolled over in the medium-term.
(18) E.g., as on 1 July 2009 the total amount of liquidity measures of LVL 646,3 million were secured by the pledged assets amounting to LVL […] million.
(19) The restructuring plan refers to the guarantee scheme for banks in Latvia approved by Commission Decision of 22 December 2008 in State aid case N 638/08 (OJ C 46, 25.2.2009), the prolongation of which until 31 December 2009 was subsequently approved by Commission Decision of 30 June 2009 in State aid case N 326/09 — not yet published. However, the scheme excludes the possibility of guarantees being granted to Parex.
(20) Under the restructuring plan the overall amount of the capital to be injected into Parex is not clear. The restructuring plan (part 2) suggests that in the negative scenario Parex will receive LVL 49 million (LVL 24 million plus LVL 25 million) in total. The descriptive part of the financial projections for the base scenario indicates that Parex will be provided with LVL 42 million of the share capital. The summary of the financial projections states that depending on the scenario, additional share capital in the range of LVL 27-57 million could be necessary. However, the tables on solvency included in the financial projections show that the expected capital injection would sum up only to around LVL 24 million.
(21) The descriptive part of the financial projections for the base scenario indicates that Parex will be provided with LVL 17 million of subordinated loans.
(22) The provided financial projections are unconsolidated and in principle do not include the Parex’ Group.
(23) The plan does not provide explanation on the means by which the CIS loan portfolio is decreasing as information provided is not detailed enough (see the assessment part)).
(24) The ratio provided is on a standalone basis.
(25) In this context, it should be noted that the Latvian State is subject to a balance of payment financial assistance facility which is conditional on the implementation of a strict programme of economic and budgetary adjustment (see Commission press release IP/09/323 of 25 February 2009).
(26) Subject to the conclusion of legal documentation, the EBRD package would include the acquisition of 25 percent plus 1 of ordinary shares of Parex Bank for LVL 59,5 million (EUR 84,2 million) and a subordinated loan of EUR 22 million qualifying as Tier 2 capital. Following its capital injection the EBRD will be represented at Parex Bank’s supervisory board with a nominee director.
(27) The currently offered interest rates by Parex seem to be much higher than those of its main competitors in all three Baltic States for most of the maturities and currencies.
(28) As amended by the second Parex decision and the third Parex decision).
(29) See reference in footnote 18.
(30) Cf. See, in principle, Joined Cases T-132/96 and T-143/96 Freistaat Sachsen and Volkswagen AG Commission [1999] ECR II-3663, paragraph 167. Followed in Commission Decision in Case C 47/96, Crédit Lyonnais, point 10.1 (OJ L 221, 8.8.1998, p. 28), Commission Decision in Case C 28/02 Bankgesellschaft Berlin, points 153 et seq., (OJ L 116, 4.5.2005, p. 1), and Commission Decision in Case C 50/06 BAWAG, not yet published, point 166. See Commission Decision of 5 December 2007 in Case NN 70/07, Northern Rock (OJ C 43, 16.2.2008, p. 1), Commission Decision of 30 April 2008 in Case NN 25/08, Rescue aid to WestLB (OJ C 189, 26.7.2008, p. 3), Commission Decision of 4 June 2008 in Case C 9/08 SachsenLB, not yet published.
(31) Commission Communication on “The application of State aid rules to measures taken in relation to financial institutions in the context of the current global financial crisis”, adopted on 13 October 2008 (OJ C 270, 25.10.2008, p. 8).
(32) Communication from the Commission — Application of the State aid rules to measures taken in relation to financial institutions in the context of the current global financial crisis, points 10, 32, 42 (OJ C 270, 25.10.2008, p. 8); Communication from the Commission — Recapitalisation of financial institutions in the current financial crisis: limitation of aid to the minimum necessary and safeguards against undue distortions of competition, point 44 (OJ C 10, 15.1.2009, p. 2). Communication from the Commission on the Treatment of Impaired Assets in the Community banking sector, point 17 and 58 et seq. (OJ C 72, 26.3.2009, p. 1).
(33) See explicitly the Banking Communication — Application of the State aid rules to measures taken in relation to financial institutions in the context of the current global financial crisis, point 42 (OJ C 270, 25.10.2008, p. 8).
(34) See paragraph 44 of the Communication from the Commission — Recapitalisation of financial institutions in the current financial crisis: limitation of aid to the minimum necessary and safeguards against undue distortions of competition.
(35) The forecasted GDP is taken as from the notified restructuring plan (p. 24).
(36) It has to be noted though that there are smaller players in the market, which are also “domestic” (e.g. Rietumu banka and Aizkraukles banka in Latvia, see p. 35 of the plan).
(37) See paragraph (7).
(38) Settlement cards electronic funds transfer point of sale (EFTPOS) terminal […] (see paragraphs 3 and 4 on p. 40 of the notified restructuring plan as of 11 May 2009).
Initial pricing of Private Capital Management products will be […] low aiming to […] (see paragraph 3 on p. 44 of the plan). In addition, see also footnotes 13 and 15 above.
(39) See footnotes 13, 15 and 36 above.
6.10.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 239/26 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc COMP/M.5591 – CEZB/JAVYS/JESS JV)
(Text s významem pro EHP)
2009/C 239/06
1. |
Komise dne 29. září 2009 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 a na základě postoupení podle čl. 4 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik ČEZ BOHUNICE a.s. („ČEZB“, Česká republika) patřící do skupiny ČEZ a.s. („ČEZ“, Česká republika) a podnik Jadrová a vyraďovacia spoločnosť, a. s. („JAVYS“, Slovenská republika) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií v nově založené společnosti vytvářející společný podnik kontrolu nad celým podnikem Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s. („JESS“, Slovenská republika). |
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je:
|
3. |
Společný podnik JESS bude novou jadernou elektrárnou působící v oblasti výroby a prodeje elektrické energie ve Slovenské republice. |
4. |
Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. |
5. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301 nebo 22967244) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5591 – CEZB/JAVYS/JESS JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
Opravy
6.10.2009 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 239/27 |
Oprava informací týkajících se Evropského hospodářského prostoru
( Úřední věstník Evropské unie C 138 ze dne 18. června 2009 )
2009/C 239/07
Druhá strana obálky a pátá strana textu, název oddílu nad dokumenty 2009/C 138/07 a 2009/C 138/08:
místo:
má být:
na druhé straně obálky a na páté straně textu odstranit název oddílu nad dokumentem 2009/C 138/09.