19.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/1

1)

Dne 7. července 2009 posoudila Rada aktualizovaný program stability Slovinska na období 2008–2011.

2)

Solidní hospodářský růst Slovinska v posledních letech – v průměru 5 % v období let 2004–2008 – se vyznačoval dobrými výsledky v oblasti dovozu a investic. Vzhledem k vysokému stupni otevřenosti byla slovinská ekonomika celosvětovou krizí vážně zasažena. V průběhu roku 2008 se ekonomická aktivita výrazně zpomalila a v posledním čtvrtletí došlo k prudkému poklesu. Ekonomika současně zaznamenala růst jednotkových nákladů práce. Mimoto byla soukromá spotřeba zpomalena vysokou inflací a klesající důvěrou spotřebitelů, přestože ji podpořil silný nárůst zaměstnanosti a mezd. Orgány využily prostoru pro fiskální zásah, který vyvstal v důsledku mírného schodku a mírné úrovně zadlužení na počátku krize, a přijaly opatření na podporu ekonomiky zaměřená na stabilizaci finančního systému, zabezpečení zaměstnanosti a posílení růstového potenciálu, přičemž společnosti také získávají výhody vyplývající z daňových úlev, o kterých bylo rozhodnuto před propuknutím krize. S ohledem na nezbytnost zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí byla zároveň po předložení programu (v dodatkovém rozpočtu přijatém vládou dne 17. června) přijata konsolidační opatření a další úspory, které mají zastavit rychlé zvyšování schodku veřejných financí, a to z úrovně pod 1 % HDP v roce 2008 na úroveň 5 % HDP v roce 2009 (přibližně v polovině zhoršení se odráží působení automatických stabilizátorů). Odstranění fiskálního stimulu a návrat k rozpočtové konsolidaci jsou zásadními výzvami pro pokrok kupředu spolu s potřebou zlepšit dlouhodobou udržitelnost prostřednictvím reformy penzijního systému. S ohledem na nedávný vývoj v oblasti mezd a produktivity je další výzvou zlepšení konkurenceschopnosti prostřednictvím vhodné mzdové politiky a úsilí v oblasti výzkumu a inovací, které by měly napomoci zvýšení technologické intenzity výroby.

3)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá, že po růstu o 3,5 % v roce 2008 reálný HDP poklesne o 4 % v roce 2009 a poté se vrátí ke kladnému a progresivnímu růstu po zbytek programového období. Zdá se, že se tento scénář, který byl hodnocen na základě nyní dostupných informací (2), zejména údajů o reálném HDP za první čtvrtletí 2009 zveřejněných po předložení programu, zakládá na optimistických předpovědích růstu. Hospodářský růst v roce 2009 by mohl být nižší, než předpokládá program, a oživení v roce 2010 by mohlo být tlumenější. S ohledem na tyto okolnosti by zvýšení nezaměstnanosti mohlo být rychlejší, než předpokládala aktualizace. V programu obsažené projekce vývoje inflace, u které se předpokládá výrazné zmírnění ve srovnání s její maximální úrovní v roce 2008, se zdají být realistické. Aktualizace předpokládá výraznější snížení vnějšího schodku v roce 2009 (z 5,6 % HDP v roce 2008), než předpokládaly útvary Komise, a to v souvislosti s výraznou úpravou růstu mezd v soukromém sektoru směrem dolů.

4)

Podle fiskálního oznámení z jara roku 2009 se výsledný schodek veřejných financí v roce 2008 odhaduje na 0,9 % HDP, což je v souladu s cílem stanoveným v předchozí aktualizaci programu stability. Růst HDP však byl nižší, než se předpokládalo (výsledek ve výši 3,5 % oproti plánovaným 4,6 %). Plnění rozpočtu bylo poznamenáno překročením výdajů. Toto překročení zabránilo lepšímu plnění cíle na rok 2008, kterého by bývalo bylo možno dosáhnout s ohledem na i) výsledky z roku 2007, které byly o více než 1 procentní bod HDP lepší, než očekával předchozí program, a ii) silnější růst příjmů v roce 2008, než plánoval rozpočet. Příjmy vzrostly o 7,1 % místo plánovaných 6,4 %, přičemž v oblasti daně z příjmu fyzických osob, příspěvků na sociální zabezpečení a nedaňových příjmů došlo k pozitivnímu vývoji. Výdaje se zvýšily o 10,7 % místo 7,4 %, přičemž došlo k jejich překročení v oblasti veřejných investic, sociálních transferů a náhrad zaměstnancům.

5)

Podle aktualizovaného programu se schodek veřejných financí v roce 2009 výrazně zvýší, a to na 5,1 % HDP, v čemž se odráží působení automatických stabilizátorů a různých diskrečních opatření, jakož i silná dynamika sociálních transferů (zejména na základě indexačních opatření) a náhrad zaměstnancům (vlivem dohody, která řeší „mzdové rozdíly“). Podle programu by opatření na podporu ekonomiky stanovená ve stimulačních balíčcích vlády, jakož i expanzivní opatření přijatá před vypuknutím krize (zejména daňové úlevy obchodním společnostem), činila téměř 2 % HDP. Zároveň byla přijata konsolidační opatření ve formě zvýšení spotřebních daní a úspor výdajů v rámci mzdových nákladů ve veřejném sektoru, mezispotřeby a investic. Ta byla oznámena v programu stability a později pouze částečně potvrzena v dodatkovém rozpočtu. Program předpokládá zvýšení strukturálního schodku, tj. salda očištěného o cyklické vlivy a o jednorázová a jiná dočasná opatření, o 1¼ procentního bodu HDP (vypočteno podle společně dohodnuté metodiky), což ukazuje na expanzivní fiskální politiku.

6)

Střednědobou strategií programu je snížení schodku veřejných financí během programového období prostřednictvím úpravy v prvních letech tohoto období, a to z více než 5 % HDP v roce 2009 na 3,4 % HDP v roce 2011. Primární schodek by se vzhledem k předpokládanému zvýšení zátěže v podobě dluhové služby zlepšil o něco rychleji. Program potvrzuje, že střednědobým cílem stavu rozpočtu Slovinska je strukturální schodek ve výši 1 % HDP, avšak nepředpokládá, že tohoto střednědobého cíle bude během programového období dosaženo, ačkoli počínaje rokem 2010 počítá s pokrokem směrem k tomuto střednědobému cíli. Na základě cíle „odstranit fiskální stimul v souladu s oživením hospodářství do roku 2011“ spadá předpokládaná konsolidace především na stranu výdajů, což je způsobeno snížením dotací o 1 procentní bod HDP mezi lety 2009 a 2011. Program mzdových subvencí by měl být ukončen v roce 2010 a zbývající stimulační opatření na straně výdajů v roce 2011. Předpokládané zvýšení zátěže v podobě dluhové služby o ¼ procentního bodu HDP během programového období je zhruba kompenzováno snížením náhrad zaměstnancům v poměru k HDP. Plánuje se, že rámec pro sociální transfery bude až do konce roku 2010 zmrazen (na úrovni dosažené v první polovině roku 2009).

Předpokládá se, že příjmy v roce 2010 vzrostou o ½ procentního bodu HDP. Očekává se, že poměr hrubého veřejného dluhu k HDP, odhadovaný na 22,8 % HDP v roce 2008, vzroste během programového období přibližně o 13,5 procentního bodu. Více než polovina zvýšení míry veřejného dluhu je způsobena značným zvýšením primárního schodku, ale k jeho zvýšení také přispívají efekt „sněhové koule“ a výrazná vnitřní dynamika dluhu v roce 2009 odrážející rekapitalizaci a operace týkající se likvidity na podporu finančního sektoru.

7)

Existuje riziko, že rozpočtové výsledky uvedené v programu budou v průběhu programového období horší. Zaprvé by hospodářský růst mohl být nižší, než předpokládá program. Zadruhé, jak je uvedeno v dodatkovém rozpočtu přijatém po předložení programu, je možné, že úspory výdajů oznámené v programu stability na rok 2009 v souvislosti s mezispotřebou a investicemi nebudou plně realizovány. Existuje také riziko překročení výdajů: například předpokládané omezení mzdových nákladů ještě musí být projednáno se sociálními partnery. Může být také obtížné zajistit plánované zrušení stimulačních opatření na straně výdajů, která sestávají zejména z dotací. Zatřetí je možné, že se kromě dopadu pravděpodobně nižšího hospodářského růstu od roku 2010 objeví pokles příjmů, zejména pokud jde o nepřímé daně. Dále pak značné státní záruky poskytnuté jako součást opatření na podporu finančního sektoru představují další riziko pro rozpočtové cíle (výdaje vzrostou, jakmile budou záruky využity). Negativní rizika pro rozpočtové cíle zesílená nejistotou, pokud jde o vnitřní dynamiku dluhu, znamenají, že by se poměr dluhu k HDP mohl zvýšit rychleji, než předpokládá program.

8)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je ve Slovinsku vysoce nad průměrem EU, což je hlavně způsobeno poměrně značným nárůstem výdajů na důchody v poměru k HDP v průběhu nadcházejících desetiletí. Rozpočtová pozice za rok 2008, tak jak je naznačena v programu, je horší než výchozí stav z předchozího programu a zesiluje vliv stárnutí populace na mezeru udržitelnosti. Snížení primárního schodku ve střednědobém horizontu, jak předpokládá program, a další penzijní reforma, jež omezí podstatný nárůst výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, zejména podporou delšího pracovního života, by přispěly ke snižování velkých rizik ohrožujících dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

9)

Slovinský rozpočtový rámec poskytuje prostor pro zlepšení, zejména v oblasti kontroly výdajů s ohledem na to, že konsolidační strategie spoléhá na omezení výdajů. Zároveň by účinnost a účelnost veřejných výdajů, včetně oblasti zdravotní péče, mohla být zvýšena tak, aby zajistila, že omezení výdajů neohrozí úroveň poskytovaných služeb. K dosažení tohoto cíle se vláda chystá od příštího rozpočtového cyklu (2010–2011) zavést sestavování rozpočtu podle plánovaných výsledků, avšak program neuvádí podrobnosti, jakým způsobem to bude provedeno v praxi.

10)

Slovinsko přijalo určitá opatření na zabezpečení stability finančního sektoru. Na podzim roku 2008 byla zavedena neomezená státní záruka za bankovní vklady jednotlivců. Kromě toho je vláda oprávněna použít tyto druhy opatření: i) půjčky úvěrovým institucím, pojišťovnám a zajišťovnám a penzijním společnostem a kapitálové investice do nich, ii) státní záruky úvěrovým institucím na refinanční operace a iii) odkup pohledávek od úvěrových institucí. Ukončení těchto opatření je plánováno do konce roku 2010. Strop celkového objemu státních záruk byl stanoven na 12 miliard EUR (33 % HDP). Druhý soubor opatření přijatý počátkem roku 2009 se skládá z režimu státních záruk za bankovní půjčky společnostem a rekapitalizace slovinské exportní a rozvojové banky a podnikatelského fondu (celkem se jedná o 0,6 % HDP). Vláda také u bank dočasně uložila výnosy z nedávno emitovaných dluhopisů.

11)

V souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy odsouhlaseným v prosinci 2008 Evropskou radou přijalo Slovinsko dva stimulační balíčky. Spolu s daňovými úlevami pro společnosti, o kterých bylo rozhodnuto před propuknutím krize, by stimulační opatření činila téměř 2 % HDP a byla by částečně financována již přijatými a oznámenými konsolidačními opatřeními. Na základě dodatkového rozpočtu činí čistý dopad přibližně ¾ % HDP. Uvedená opatření se zdají být přiměřenou reakcí na zhoršení hospodářské situace vzhledem k tomu, že prostor pro fiskální zásah, který vyvstal v důsledku mírného deficitu a mírné úrovně zadlužení na počátku krize, je omezen výzvami dlouhodobé udržitelnosti.

Stimulační opatření lze považovat za včasná a cílená, neboť se zaměřují na zastavení zhoršující se situace na trhu práce a zlepšení růstového potenciálu a konkurenceschopnosti tím, že stimulují investice do nových technologií a výzkumu a vývoje. Třetí soubor opatření, který přerozděluje část finančních prostředků z dvou předchozích balíčků s ohledem na malé rozšíření programu mzdových subvencí, byl přijat vládou po předložení programu. Předpokládá další podporu trhu práce a převod jednorázové částky znevýhodněným jedincům. Stimulační opatření (především dotace) týkající se výdajů mají být dočasného rázu a mají platit po dobu jednoho roku či dvou let, avšak zbývající opatření, včetně daňových úlev, o kterých bylo rozhodnuto dříve, jsou trvalé povahy. Probíhající investice do infrastruktury by měly dále podpořit oživení ekonomiky. Tato opatření, která přijaly orgány země, jsou spojena se střednědobými reformními plány a konkrétními doporučeními, jež pro Slovinsko navrhla Komise dne 28. ledna 2009 v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost a jež schválila Evropská rada na svém jarním zasedání dne 19. března.

12)

Po silném zvýšení schodku v roce 2009 se předpokládá, že se schodek postupně sníží, zejména v roce 2010. S ohledem na rizika pro rozpočtové cíle nebude schodek do konce programového období (2011) navrácen pod referenční hodnotu 3 % HDP. Je pravděpodobné, že se schodek za rok 2009 podstatně zvýší a eventuálně překročí cíl programu. Rozpočtová strategie programu v letech 2010 a 2011 by nezajistila přiměřené strukturální zlepšení situace s ohledem na výzvu dlouhodobé udržitelnosti, ledaže by byla provedena důchodová reforma a byla řešena výše uvedená rizika pro rozpočtové cíle, zejména zrušením stimulu, jakmile dojde k hospodářskému oživení, provedením dalších konsolidačních opatření a zajištěním přísné kontroly výdajů. Kromě toho by předpokládané úpravy v roce 2011 měly být urychleny s ohledem na předpokládané posílení hospodářského růstu.

13)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, vykazuje dotčený program určité nedostatky jak u povinných, tak u nepovinných údajů (3).

i)

v roce 2009 provést stimulační opatření v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy a v mezích rámce Paktu o stabilitě a růstu,

ii)

v roce 2010 započít s rušením fiskálního stimulu, jak plánuje program, a poté provádět významnou konsolidaci prostřednictvím konkrétních opatření; tímto způsobem zajistit přísnou kontrolu veřejných výdajů, mimo jiné provedením plánovaných zlepšení rozpočtového rámce,

iii)

s ohledem na předpokládané zvyšování výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí pokračováním v reformě důchodového systému, zejména s ohledem na podporu delšího pracovního života.

19.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/6

19.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/8

Food Safety and Inspection Service (FSIS) of the United States Department of Agriculture (USDA)

Washington D.C., 20250

UNITED STATES OF AMERICA

19.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/9

1)

Na svých zasedáních dne 20. března 2009 a ve dnech 18. a 19. června 2009 potvrdila Evropská rada své odhodlání obnovit důvěru a řádné fungování finančního trhu, což je nezbytným předpokladem pro zotavení se ze současné finanční a hospodářské krize. Vzhledem k systémové povaze krize a propojenosti finančního sektoru byla na úrovni Společenství zahájena řada opatření k obnovení důvěry ve finanční systém, k ochraně vnitřního trhu a zajištění úvěrů v ekonomice (1).

2)

Tyto iniciativy je třeba doplnit opatřeními na úrovni jednotlivých finančních institucí, aby byly schopny čelit hospodářské krizi a obnovit bez závislosti na státní podpoře dlouhodobou životaschopnost, a mohly tak na pevnějších základech vykonávat úvěrovou činnost. Komise již řeší řadu případů státní podpory, kdy členské státy svou intervencí zabraňovaly problémům s likviditou, solventností a poskytováním půjček. Komise poskytla ve třech sděleních pokyny k podobě a provádění státní podpory ve prospěch bank (2). Tato sdělení uznala, že závažnost krize ospravedlňuje poskytnutí podpor, které lze považovat za slučitelné se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o založení Evropského společenství, a poskytla rámec pro ucelené poskytování veřejných záruk, rekapitalizaci a opatření na záchranu znehodnocených aktiv ze strany členských států. Prvotním účelem těchto pravidel je zajistit, aby záchranná opatření mohla plně dosáhnout cílů finanční stability a zachování úvěrových toků, a to při současném zachování rovných podmínek jak mezi bankami (3) v různých členských státech, tak mezi bankami, které jsou příjemci veřejné podpory, a těmi, které ji nedostávají, čímž se předejde nezdravému soupeření v poskytování dotací, omezí se morální hazard a zajistí se konkurenceschopnost a efektivita evropských bank ve Společenství a na mezinárodních trzích.

3)

Prostřednictvím pravidel pro státní podporu je zajišťována ucelenost opatření členských států, které se rozhodly je přijmout. Nicméně rozhodnutí, zda použít veřejné zdroje například při pomoci bankám od znehodnocených aktiv, zůstává na členském státě. V některých případech budou finanční instituce schopny zvládnout současnou krizi bez větších úprav či dodatečné podpory. V jiných případech je státní podpora nezbytná, ať už formou záruk, rekapitalizace či záchrany znehodnocených aktiv.

4)

Pokud finanční instituce obdržela státní podporu, členský stát by měl předložit plán na obnovení životaschopnosti nebo důkladnější plán restrukturalizace, aby byla potvrzena nebo obnovena dlouhodobá životaschopnost jednotlivých bank bez státní podpory. Kritéria vymezující podmínky, za jakých může být pro banku potřebné projít zásadnější restrukturalizací a kdy je třeba přijmout opatření proti narušení hospodářské soutěže, k němuž došlo v důsledku podpory, již byla stanovena (4). Toto sdělení zmíněná kritéria nemění, nýbrž je s cílem zvýšení předvídatelnosti a zajištění koherentního přístupu doplňuje, a za tím účelem vysvětluje, jak bude Komise posuzovat slučitelnost podpory na restrukturalizaci (5) poskytnuté členskými státy finančním institucím za současných podmínek systémové krize se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy.

5)

Sdělení o bankovnictví, sdělení o rekapitalizaci a sdělení o znehodnocených aktivech připomínají základní zásady uvedené v pokynech Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, jež platí pro intervence členských států při záchraně a restrukturalizaci podniků v obtížích (6). Podle těchto zásad by podpora na restrukturalizaci měla v prvé řadě vést k obnovení dlouhodobé životaschopnosti podniku bez státní podpory. Tyto zásady rovněž vyžadují, aby podpora na restrukturalizaci byla v co největším možném rozsahu doprovázena přiměřeným sdílením nákladů (burden sharing) a opatřeními na minimalizaci narušení hospodářské soutěže, jež by v delším časovém horizontu vedlo k podstatnému oslabení struktury a fungování příslušného trhu.

6)

Klíčovým hlediskem při uplatňování těchto zásad musí být integrita vnitřního trhu a rozvoj bank v rámci celého Společenství; je třeba vyvarovat se fragmentaci a rozdělení trhu. Po skončení současné krize by evropské banky měly mít silnou globální pozici na základě jednotného evropského finančního trhu. Komise rovněž znovu potvrzuje potřebu předjímat změny a reagovat na ně sociálně odpovědným způsobem a zdůrazňuje potřebu dodržovat vnitrostátní právní předpisy provádějící směrnice Společenství o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, které se za těchto okolností uplatňují (7).

7)

Toto sdělení objasňuje, jak bude Komise přezkoumávat podporu na restrukturalizaci bank v současné krizi, přičemž zohledňuje potřebu upravit dřívější praxi vzhledem k povaze a celosvětovému rozsahu současné finanční krize, systémovému významu bankovního sektoru pro celé hospodářství a systémovým dopadům, které mohou nastat v důsledku potřeby restrukturalizovat vícero bank během stejného období.

8)

Oddíl 2 se použije na případy, kdy je členský stát povinen oznámit plán restrukturalizace (9). Zásady, ze kterých tento oddíl vychází, platí analogicky pro případy, kdy členský stát sice nemá formální povinnost oznámit plán restrukturalizace, nicméně je povinen prokázat životaschopnost banky, která je příjemcem podpory (10). V posledně jmenovaném případě – vyjma situací, ve kterých budou existovat pochybnosti – bude Komise za normálních okolností vyžadovat méně podrobné informace (11). V případě pochybností bude Komise v souladu s bodem 13 tohoto sdělení požadovat zejména doklady o provedení odpovídajících zátěžových testů a schválení výsledků zátěžových testů příslušným vnitrostátním orgánem. Oddíly 3, 4 a 5 se použijí pouze v případech, kdy je členský stát povinen oznámit plán restrukturalizace. Oddíl 6 se zabývá dočasnou působností tohoto sdělení a použije se jak na členské státy, u nichž se vyžaduje, aby oznámily plán restrukturalizace pro příjemce podpory, tak na členské státy, u nichž se pouze vyžaduje, aby prokázaly životaschopnost příjemců podpory.

9)

Je-li členský stát na základě dřívějších pokynů či rozhodnutí Komise povinen předložit plán restrukturalizace (12), měl by být tento plán komplexní, podrobný a založený na ucelené koncepci. Mělo by z něj být patrné, jak banka co nejdříve obnoví dlouhodobou životaschopnost bez státní podpory (13). Oznámení případného plánu restrukturalizace by mělo zahrnovat srovnání s alternativními možnostmi včetně rozdělení banky či převzetí banky jinou bankou, aby Komise mohla posoudit (14), zda jsou k dispozici více tržně orientovaná, méně nákladná a hospodářskou soutěž méně narušující řešení, a to při současném zachování finanční stability. Nemůže-li být životaschopnost banky obnovena, měl by plán restrukturalizace uvádět, jak lze provést řádnou likvidaci banky.

10)

Plán restrukturalizace by měl uvádět příčiny obtíží banky a vlastní slabé stránky banky a nastínit, jak navrhovaná restrukturalizační opatření problémy banky napraví.

11)

Plán restrukturalizace by měl obsahovat informace o obchodním modelu příjemce, zejména pokud jde o tyto položky: jeho organizační struktura, financování (jde o prokázání životaschopnosti struktury krátkodobého i dlouhodobého financování (15), správa a řízení podniku (prokázání jak prevence střetu zájmů, tak nutných změn ve vedení (16), řízení rizik (včetně zveřejňování informací o znehodnocených aktivech a obezřetného pořizování nevýkonných aktiv), správa aktiv a závazků, vytváření peněžních toků (jež by mělo dosáhnout dostatečné úrovně bez státní podpory), mimorozvahové závazky (prokázání jejich udržitelnosti a konsolidace v případě výrazné expozice banky vůči rizikům (17), pákové financování (leveraging), současná a budoucí kapitálová přiměřenost v souladu s platnými předpisy týkajícími se dohledu (založená na obezřetném ocenění a přiměřeném vytváření rezerv) a pobídková struktura odměňování (18) (prokázání, jakým způsobem podporuje dlouhodobou ziskovost příjemce).

12)

Analýza životaschopnosti by měla být v potřebném členění provedena pro každou obchodní činnost a účetní jednotku. Obnovení životaschopnosti banky by mělo vycházet hlavně z interních opatření. Na vnějších faktorech, jako jsou cenové výkyvy nebo změny poptávky, na něž podnik nemá velký vliv, však může být založeno pouze tehdy, pokud jde o všeobecně uznávané prognózy trhu. Restrukturalizace vyžaduje ukončení činností, jež by ve střednědobém horizontu byly ze strukturálního hlediska nadále ztrátové.

13)

Dlouhodobé životaschopnosti je dosaženo, pokud je banka – s přihlédnutím k jejímu rizikovému profilu – schopna pokrýt veškeré své náklady včetně odpisových a finančních nákladů a vykazuje přiměřenou návratnost vlastního kapitálu. Restrukturalizovaná banka by měla být schopna soutěžit na kapitálovém trhu na základě svých vlastních schopností a v souladu s požadavky vyplývajícími z příslušných právních předpisů. Předpokládané výsledky plánované restrukturalizace musí být doloženy jak v rámci „základního scénáře“, tak v rámci „zátěžových“ scénářů. Proto musí plány restrukturalizace brát mimo jiné v úvahu současný stav a budoucí vyhlídky finančních trhů a zároveň zohledňovat základní (base-case) a pesimistické (worst-case) předpoklady. Zátěžové testy by měly zohlednit řadu scénářů, včetně kombinace zátěžových situací a dlouhodobé globální recese. Předpoklady by se měly porovnat s odpovídajícími odvětvovými referenčními hodnotami, jež jsou náležitě upraveny tak, aby zohledňovaly nové prvky současné krize na finančních trzích. Plán by měl obsahovat opatření reagující na případné požadavky, jež vyplynou ze zátěžových testů. Zátěžové testování by mělo být v co možná největším rozsahu založeno na společných parametrech schválených na úrovni Společenství (např. metodika vypracovaná Evropským výborem orgánů bankovního dohledu) a případně upraveno tak, aby zohledňovalo specifické podmínky v různých zemích a bankách.

14)

V současné krizi vlády rekapitalizovaly banky na základě kritérií zvolených zejména z důvodů finanční stability, spíše než z hlediska návratnosti, která by byly přijatelná pro soukromého investora. Dlouhodobá životaschopnost proto vyžaduje, aby byla každá obdržená státní podpora buď ve lhůtě stanovené při udělování podpory splacena, nebo aby za ni bylo poskytnuto protiplnění podle normálních tržních podmínek, čímž se zajistí, aby jakákoliv forma dodatečné státní podpory byla ukončena. Jelikož Smlouva je ohledně vlastnictví majetku neutrální, jsou pravidla pro státní podporu platná bez ohledu na to, zda je banka v soukromém či veřejném vlastnictví.

15)

I když by období restrukturalizace mělo být v zájmu rychlého obnovení životaschopnosti co nejkratší, Komise bude přihlížet k podmínkám současné krize a může proto povolit dokončení některých strukturálních opatření v delším časovém horizontu, než je obvyklé, zejména aby se zabránilo oslabení trhů akutním prodejem aktiv (fire sales) (19). Restrukturalizace by však měla být provedena co nejdříve a neměla by trvat více než pět let (20), aby byla zajištěna efektivita a hodnověrné obnovení životaschopnosti restrukturalizované banky.

16)

Pokud v průběhu restrukturalizace bude pro obnovení životaschopnosti nezbytná další podpora, jež se původně v plánu restrukturalizace nepředpokládala, bude třeba ji uvést v samostatném oznámení ex ante a každá taková další podpora bude zohledněna v konečném rozhodnutí Komise.

17)

Pokud je kupující podnik životaschopný a schopný převzetí banky ve špatném finančním stavu absorbovat, pak může prodej banky ve špatném finančním stavu jiné finanční instituci přispět k obnovení dlouhodobé životaschopnosti a napomoci obnovení důvěry na trhu. Může rovněž přispět i ke konsolidaci finančního sektoru. Za tímto účelem by měl kupující prokázat, že sloučený subjekt bude životaschopný. V případě prodeje musí být rovněž respektovány požadavky týkající se životaschopnosti, vlastního příspěvku a omezení narušení hospodářské soutěže.

18)

Obecně by měl být zajištěn transparentní, objektivní, bezpodmínečný a nediskriminační postup prodeje s rovnými podmínkami pro všechny potenciální zájemce (21).

19)

Kromě toho, aniž by byl dotčen systém pro kontrolu spojování podniků, jenž může být uplatněn, a i když lze uznat, že prodej banky, jež se nachází ve špatném finančním stavu a je příjemcem podpory, jinému soutěžiteli může přispět k obnovení dlouhodobé životaschopnosti a vést k větší konsolidaci finančního sektoru, pak takový prodej, který by zjevně vedl k výraznému narušení účinné hospodářské soutěže, by neměl být povolen, ledaže by podporu doprovázela přiměřená opatření napravující uvedené narušení hospodářské soutěže.

20)

Prodej banky může rovněž zahrnovat státní podporu kupujícímu a/nebo podporu na prodávanou činnost (22). Pokud je prodej organizován formou otevřené a bezpodmínečné veřejné soutěže a aktiva obdrží zájemce, který podá nejvyšší nabídku, je prodejní cena považována za tržní cenu a podpora kupujícímu může být vyloučena (23). Zápornou prodejní cenu (nebo finanční podporu kompenzující tuto zápornou cenu) lze výjimečně akceptovat jako cenu nezahrnující státní podporu, pokud by prodejce musel v případě likvidace nést náklady vyšší než je tato záporná prodejní cena nebo finanční podpora ji kompenzující (24). Pro výpočet nákladů na likvidaci v těchto podmínkách přihlédne Komise pouze k těm závazkům, které by převzal investor jednající podle zásad tržního hospodářství (25). Tak jsou vyloučeny závazky vyplývající ze státní podpory (26).

21)

O řádné likvidaci či dražbě banky v obtížích by se mělo uvažovat vždy, když se banka nemůže hodnověrně vrátit k dlouhodobé životaschopnosti. Vlády by měly podporovat odchod neživotaschopných aktérů z trhu a zároveň umožnit, aby se proces odchodu uskutečnil v přiměřeném časovém rámci, který zachovává finanční stabilitu. Sdělení o bankách stanoví postup, v jehož rámci by tato řádná likvidace měla probíhat (27). Získání „dobrých“ aktiv a pasiv banky v obtížích může být také možností pro zdravou banku, protože by to mohlo představovat finančně efektivní způsob, jak rozšířit vklady a navázat vztahy se spolehlivými příjemci úvěrů. Přijatelným způsobem dosažení životaschopnosti může navíc být i vytvoření samostatné „dobré banky“ kombinací „dobrých“ aktiv a pasiv existující banky, pokud tento nový subjekt nemůže nadměrným způsobem narušit hospodářskou soutěž.

22)

Aby se omezilo narušení hospodářské soutěže a morální hazard, měla by být podpora omezena na nezbytné minimum a příjemce podpory by měl poskytnout přiměřený vlastní příspěvek na restrukturalizační náklady. Banka a držitelé jejího kapitálu by se na restrukturalizaci měli podílet v maximální možné míře svými vlastními zdroji. Je to nezbytné z toho důvodu, aby zachráněné banky nesly přiměřenou odpovědnost za důsledky svého jednání v minulosti a aby se vytvořily odpovídající podněty pro jejich jednání v budoucnu.

23)

Pomoc na restrukturalizaci by měla být omezena na pokrytí nákladů nezbytných k obnovení životaschopnosti. To znamená, že podniku by neměly být poskytnuty veřejné zdroje, které by mohly být použity k financování činností, jež narušují trh a nesouvisejí s procesem restrukturalizace. Prostřednictvím státní podpory by například nemělo být financováno nabytí podílů v jiných podnicích nebo nové investice, pokud to pro obnovení životaschopnosti podniku nemá zásadní význam (28).

24)

Aby se výše podpory omezila na nezbytné minimum, měly by banky použít k financování restrukturalizace nejprve své vlastní zdroje. To může zahrnovat například prodej aktiv. Státní podpora by měla být poskytována za podmínek předpokládajících adekvátní sdílení nákladů (29). To znamená, že náklady spojené s restrukturalizací nenese pouze stát, ale i ti, kteří do banky investovali, a to převzetím ztrát dostupným kapitálem a zaplacením přiměřené náhrady za státní intervence (30). Komise má nicméně za to, že v kontextu současné systémové krize a s ohledem na cíl, jímž má být usnadnění přístupu k soukromému kapitálu a návrat k normálním tržním podmínkám, není vhodné stanovit předem (ex ante) limity týkající se sdílení nákladů.

25)

Každá odchylka od přiměřeného sdílení nákladů ex ante, k jejímuž udělení mohlo výjimečně dojít v záchranné fázi z důvodů finanční stability, musí být kompenzována v pozdější fázi restrukturalizace, například formou ustanovení o zpětném získání (tzv. claw-back clauses) a/nebo prostřednictvím rozsáhlejší restrukturalizace, jež bude zahrnovat dodatečná opatření omezující narušení hospodářské soutěže (31).

26)

Banky by měly být schopny odměňovat poskytovatele kapitálu, mj. formou dividend nebo kupónů z podřízeného závazku, ze zisků ze své činnosti. Pokud však tyto činnosti nevytváří dostatečné zisky, neměly by banky k výplatě odměn za kapitál (vlastní kapitál a podřízený závazek) používat státní podporu. V kontextu restrukturalizace proto volné uvážení při rozhodování o kompenzaci ztrát, tzv. diskreční kompenzace ztrát (například uvolněním rezerv či snížením vlastního kapitálu), ze strany přijímajících bank v zájmu zajištění výplaty dividend a kupónů na nesplacený podřízený dluh není v zásadě slučitelná s cílem sdílení nákladů (32). To si může vyžadovat vyvážení tím, že se zajistí refinancující schopnosti banky a pobídky k ukončení státní účasti (33). Ve snaze podpořit refinancování ze strany banky, která je příjemcem podpory, může Komise příznivě posuzovat vyplácení kupónů na nově vydané hybridní kapitálové nástroje mající vyšší stupeň seniority než stávající podřízený závazek. V každém případě by banky během restrukturalizace neměly mít za normálních okolností možnost nakupovat své vlastní podíly.

27)

Poskytnutí další podpory během období restrukturalizace by mělo být i nadále přípustné, jestliže je odůvodněno finanční stabilitou. Případná další podpora by měla být omezena na minimum potřebné k zajištění životaschopnosti.

28)

Jestliže státní podpora může přispět k finanční stabilitě v dobách systémové krize a mít širší pozitivní dopad, může také způsobit různá narušení hospodářské soutěže. V situaci, kdy banky spolu soutěží na základě kvality svých produktů a služeb, pak ty banky, které nakumulují nadměrné riziko nebo se spoléhají na neudržitelné obchodní modely, nakonec v rámci konkurence bankovních produktů a služeb ztratí podíl na trhu a pravděpodobně trh opustí, zatímco jiní, efektivnější soutěžitelé na příslušných trzích expandují nebo na tyto trhy vstoupí. Státní podpora prodlužuje narušení hospodářské soutěže, ke kterým došlo v minulosti v důsledku nadměrného riskování a neudržitelných obchodních modelů, a to tím, že uměle podporuje tržní sílu příjemců podpory. Tak může podpora vytvářet morální hazard pro příjemce podpory a zároveň u subjektů, jež nejsou příjemci podpory, oslabit motivaci k soutěžení, investicím a inovacím. V neposlední řadě může státní podpora narušovat vnitřní trh tím, že přesouvá nespravedlivý díl zátěže související se strukturálním přizpůsobením a s ním spojených sociálních a hospodářských problémů na jiné členské státy a zároveň vytváří překážky pro vstup na trh a snižuje účinnost pobídek podporujících přeshraniční aktivity.

29)

Finanční stabilita zůstává prvořadým cílem pomoci finančnímu sektoru v systémové krizi, avšak zabezpečení systémové stability v krátkodobém horizontu by nemělo vést k dlouhodobému poškození rovných podmínek a konkurenčního prostředí na trhu. V této souvislosti mají opatření omezující narušení hospodářské soutěže vyplývající ze státní podpory významnou roli, a to mimo jiné z následujících důvodů. Zaprvé, krize zasáhla banky ve Společenství značně rozdílnou měrou a státní podpora na záchranu a restrukturalizaci bank v obtížích může poškodit pozici těch bank, které zůstaly v zásadě zdravé, a mít možné negativní dopady na finanční stabilitu. V situaci finanční, hospodářské a rozpočtové krize jsou rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o dostupné zdroje na státní intervenci, ještě výraznější, což škodí rovným podmínkám na jednotném trhu. Zadruhé, vnitrostátní intervence budou mít za současné krize ze své podstaty tendenci soustředit se na národní trhy a ponesou s sebou tak vážné riziko spočívající v uzavření se v rámci národních hranic a ve fragmentaci jednotného trhu. Přítomnost příjemců podpory na trhu se musí posuzovat s cílem zajistit účinnou hospodářskou soutěž a zabránit zneužitím tržní síly, překážkám pro vstup na trh a opatřením odrazujícím od přeshraničních aktivit, které jsou v neprospěch evropských podniků a spotřebitelů. Zatřetí, současný rozsah veřejných intervencí nezbytných pro zajištění finanční stability a možná omezení pokud jde o obvyklé sdílení nákladů nutně způsobí ještě větší morální hazard, který je třeba vhodným způsobem korigovat, aby k nevhodných pobídkám a nepřiměřeně rizikovému jednání nedocházelo i v budoucnu a aby se připravily podmínky pro rychlý návrat k normálním tržním podmínkám bez státní podpory.

30)

Opatření mající za cíl omezit narušení hospodářské soutěže by měla být přizpůsobena konkrétním podmínkám, tzv. „šitá na míru“, aby řešila narušení zjištěná na trzích, na kterých banka, jež přijala státní podporu, působí po obnovení životaschopnosti po restrukturalizaci, přičemž bude zároveň uplatňována společná politika a budou dodržovány společné zásady. Jako východisko pro posouzení, zda jsou taková opatření potřebná, považuje Komise velikost, rozsah a dosah činností, které by dotyčná banka vyvíjela při provádění hodnověrného plánu restrukturalizace podle oddílu 2. V závislosti na své povaze se může narušení hospodářské soutěže řešit pomocí opatření týkajících se pasiv a/nebo aktiv (34). Povaha a forma takových opatření bude záležet na dvou kritériích: zaprvé na výši podpory a podmínkách a okolnostech, za kterých byla podpora udělena, a zadruhé na vlastnostech trhu či trhů, na kterých bude banka přijímající podporu působit.

31)

Pokud jde o první kritérium, opatření omezující narušení hospodářské soutěže se budou podstatně lišit v závislosti na výši podpory, stejně jako i podle stupně sdílení nákladů a úrovně stanovených cen. V tomto kontextu bude výše státní podpory posouzena jak v absolutním vyjádření (výše obdrženého kapitálu, prvek podpory v zárukách a opatření na záchranu aktiv), tak ve vztahu k rizikově váženým aktivům banky. Komise posoudí celkovou výši podpory poskytnuté příjemci, včetně jakéhokoliv druhu podpory určené na záchranu. Stejným způsobem Komise vezme v úvahu rozsah vlastního příspěvku příjemce a sdílení nákladů v období restrukturalizace. Obecně lze konstatovat, že tam, kde je rozsah sdílení nákladů větší a vyšší vlastní příspěvek, je méně negativních důsledků vyplývajících z morálního hazardu. Proto se nutnost dalších opatření snižuje (35).

32)

Pokud jde o druhé kritérium, Komise bude analyzovat pravděpodobné dopady podpory na trhy, na kterých přijímající banka po restrukturalizaci působí. V prvé řadě bude po obnovení životaschopnosti banky přezkoumána její velikost a relativní význam na příslušném trhu či trzích. Pokud došlo k omezení přítomnosti restrukturalizované banky na trhu, dodatečná omezení v podobě odprodejů nebo přijetí etických závazků budou pravděpodobně méně nutná. Podobu opatření budou určovat tržní charakteristiky (36), aby bylo zajištěno zachování efektivní hospodářské soutěže. V jiných oblastech mohou mít odprodeje nepříznivé důsledky a nemusí být nutné pro dosažení žádoucích výsledků. V takovém případě může být namísto odprodejů upřednostňováno omezení organického růstu. V jiných oblastech, zejména v těch, jež zahrnují vnitrostátní trhy s vysokými překážkami vstupu na trh, mohou být odprodeje nutné, aby se umožnil vstup soutěžitelů na trh či jejich expanze na trhu. Opatření omezující narušení hospodářské soutěže by neměla oslabovat vyhlídky na obnovení životaschopnosti banky.

33)

Komise bude také věnovat pozornost riziku, že by restrukturalizační opatření mohlo poškodit vnitřní trh, a bude pozitivně hodnotit opatření napomáhající tomu, aby národní trhy zůstaly otevřené a dobyvatelné, tedy schopné čelit výzvám hospodářské soutěže (contestable markets). Jestliže je podpora poskytována v zájmu zachování finanční stability a poskytování úvěrů reálné ekonomice v příslušném členském státě, může být případ, ve kterém je taková podpora podmíněna rovněž tím, že přijímající banka dodržuje určité cíle při poskytování úvěrů v jiných členských státech než ve státě, který poskytuje podporu, hodnocen jako významný dodatečný pozitivní dopad podpory. Bude tomu tak zejména v případě, pokud jsou cíle pro poskytování úvěrů v porovnání k věrohodně doloženému opačnému předpokladu, kdy by cíle stanoveny nebyly, podstatné, pokud dosažení těchto cílů podléhá náležitému monitorování (např. prostřednictvím spolupráce mezi orgány dohledu domácího a hostitelského členského státu), pokud bankovnímu systému hostitelského státu dominují banky se sídlem v zahraničí, a pokud takové závazky k poskytování úvěrů byly koordinovány na úrovni Společenství (například v rámci jednání ohledně pomoci v oblasti likvidity).

34)

Patřičné protiplnění za případnou státní intervenci je jedním z nejvhodnějších omezení narušení hospodářské soutěže, jelikož omezuje výši podpory. Pokud byla vstupní cena z důvodu finanční stability stanovena na podstatně nižší úrovni, než je tržní cena, je třeba zajistit, aby byly v plánu restrukturalizace přehodnoceny podmínky finanční podpory (37), a tak snížen narušující účinek podpory.

35)

Na základě posouzení učiněného v souladu s kritérii tohoto oddílu mohou být banky, které jsou příjemcem státní podpory, vyzvány k odprodeji dceřiných společností nebo poboček, portfolií zákazníků nebo obchodních jednotek či k provedení jiných takových opatření (38), a to i na domácím retailovém trhu příjemce podpory. Aby tato opatření posílila hospodářskou soutěž a znamenala přínos pro vnitřní trh, měla by vytvářet příznivé podmínky pro vstup soutěžitelů na trh a přeshraniční činnost (39). V souladu s požadavkem na obnovení životaschopnosti bude Komise taková strukturální opatření pozitivně hodnotit, pokud nepovedou k diskriminaci mezi podniky v různých členských státech a přispěla k zachování vnitřního trhu v rámci finančních služeb.

36)

Požadováno může být rovněž omezení expanze banky v některých obchodních či zeměpisných oblastech, například prostřednictvím tržně orientovaných nápravných opatření, jako jsou např. zvláštní kapitálové požadavky, pokud by na základě přímých omezení expanze došlo k oslabení hospodářské soutěže nebo pokud by bylo třeba omezit morální hazard. Současně bude Komise věnovat zvláštní pozornost potřebě vyvarovat se uzavření se v rámci národních hranic a fragmentaci jednotného trhu.

37)

Pokud se ukáže jako objektivně obtížné nalézt zájemce, který by odkoupil dceřiné společnosti či jiné činnosti nebo aktiva, Komise prodlouží lhůtu pro uskutečnění těchto opatření, je-li poskytnut závazný časový plán pro omezování obchodní činnosti (včetně oddělení linií podnikání). Lhůta pro uskutečnění těchto opatření by však neměla přesáhnout pět let.

38)

Při posuzování rozsahu strukturálních opatření nezbytného pro překonání narušení hospodářské soutěže v dané věci a s patřičným zřetelem na zásadu rovného zacházení, vezme Komise v úvahu opatření stanovená pro případy týkající se stejných trhů či segmentů trhu ve stejném čase.

39)

Státní podpora nesmí být použita na úkor soutěžitelů, kteří podobnou veřejnou podporu nedostávají (40).

40)

S výhradou bodu 41 by banky neměly použít státní podporu na akvizice konkurenčních podniků (41). Tato podmínka by měla platit alespoň po dobu tří let a v závislosti na rozsahu, výši a délce trvání podpory může být zachována až do konce období restrukturalizace.

41)

Ve výjimečných případech a na základě oznámení mohou být akvizice Komisí povoleny, pokud jsou součástí konsolidačního procesu nezbytného pro obnovení finanční stability a zajištění účinné hospodářské soutěže. V průběhu akvizice by měly být dodržovány zásady rovných příležitostí pro všechny případné nabyvatele a v jejím výsledku by měly být na příslušných trzích zajištěny podmínky účinné hospodářské soutěže.

42)

V případech, kdy není vhodné uložit odprodej či zákaz akvizic, může Komise souhlasit se zavedením mechanismu zpětného získání (tzv. claw-back mechanism) ze strany členského státu, například ve formě odvodů placených příjemcem podpory. To by umožnilo získat od banky po obnovení její životaschopnosti část podpory zpět.

43)

Pokud členské státy od bank přijímajících státní podporu vyžadují, aby splňovaly určité požadavky týkající se poskytování úvěrů reálné ekonomice, musí banka tyto úvěry poskytovat za komerčních podmínek (42).

44)

Státní podporu nelze využívat k nabízení podmínek (například pokud jde o sazby nebo záruky), které jsou pro soutěžitele, kteří nejsou příjemcem státní podpory, nedosažitelné. Avšak v případech, kdy omezení pro cenovou politiku příjemce nemusí být vhodné, například pokud by taková omezení vedla k oslabení účinné hospodářské soutěže, by členské státy měly navrhnout jiné, vhodnější prostředky k zajištění účinné hospodářské soutěže, například opatření podporující vstup na trh. Stejným způsobem banky nesmí používat státní podporu jako konkurenční výhodu při uvádění svých finančních nabídek na trh (43). Tato omezení by se měla uplatňovat v závislosti na rozsahu, výši a délce trvání podpory po dobu pohybující se mezi třemi lety a celkovou dobou trvání restrukturalizace. Tím by tato omezení rovněž podněcovala k co nejrychlejšímu splacení státní podpory.

45)

Komise rovněž přezkoumá stupeň otevřenosti trhu a schopnost sektoru vyrovnat se s úpadky bank. Ve svém celkovém hodnocení může Komise zohlednit případné závazky ze strany příjemce nebo závazky ze strany členského státu týkající se přijetí opatření (44), která by podpořila zdravější a více konkurenční tržní prostředí, například vytvořením příznivých podmínek pro vstup na trh a odchod z trhu. Tyto iniciativy by mohly za vhodných okolností doplňovat jiná strukturální opatření či opatření týkající se změn v jednání (behavioural measures), která by se za běžných okolností od příjemce vyžadovala. Závazek členského státu zavést mechanismy, jež by řešily obtíže banky v rané fázi, může být Komisí hodnocen kladně jako prvek podporující zdravé a konkurenční tržní prostředí.

46)

Aby Komise mohla ověřit, že je plán restrukturalizace řádně prováděn, bude požadovat pravidelné podrobné zprávy. První zprávu bude třeba Komisi předložit zpravidla nejpozději do šesti měsíců od schválení plánu restrukturalizace.

47)

Poté, co je plán restrukturalizace oznámen, musí Komise posoudit, zda je pravděpodobné, že plán zajistí obnovení dlouhodobé životaschopnosti a přiměřené omezení narušení hospodářské soutěže. Pokud má Komise vážné pochybnosti ohledně souladu plánu restrukturalizace s příslušnými požadavky, je povinna zahájit formální vyšetřovací řízení, ve kterém mají třetí strany možnost předložit k opatření připomínky, čímž bude zajištěn transparentní a koherentní přístup a zároveň dodržena pravidla důvěrnosti platná v řízeních o státní podpoře (45).

48)

Komise však nemusí zahajovat formální vyšetřovací řízení v případě, že plán restrukturalizace je úplný a navrhovaná opatření podle Komise nevyvolávají žádné další pochybnosti, pokud jde o slučitelnost podpor ve smyslu čl. 4 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (46). Může k tomu dojít zejména v případě, kdy členský stát oznámil Komisi podporu doplněnou o plán restrukturalizace splňující veškeré podmínky stanovené v tomto sdělení, aby získal právní jistotu ohledně nezbytných následných opatření. V těchto případech může Komise přijmout konečné rozhodnutí, podle něhož jsou podpora na záchranu i podpora na restrukturalizaci slučitelné se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy.

49)

Toto sdělení je odůvodněno současnou výjimečnou krizí finančního sektoru a proto by jeho použití mělo být časově omezené. Pro hodnocení podpor na restrukturalizaci oznámených Komisi 31. prosince 2010 nebo před 31. prosincem 2010 použije Komise toto sdělení. Pokud jde o neoznámenou podporu, použije se oznámení Komise o stanovení použitelných pravidel pro hodnocení nezákonné státní podpory (47). Komise proto použije toto sdělení při hodnocení slučitelnosti neoznámené podpory poskytnuté 31. prosince 2010 nebo před 31. prosincem 2010.

50)

Komise, vědoma si toho, že je toto sdělení založeno na čl. 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy, může přezkoumat jeho obsah a dobu platnosti podle vývoje tržních podmínek, na základě zkušeností získaných při projednávání případů a s ohledem na prvořadý zájem na zachování finanční stability.

19.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/21

19.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/22

1.

Komise dne 12. srpna 2009 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Dong Naturgas A/S, kontrolovaný podnikem Dong Energy A/S („Dong“, Dánsko), získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Kom-Strom AG („Kom-Strom“, Německo).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301 nebo 22967244) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5604 – Dong/Kom-Strom na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

19.8.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 195/23

1.

Komise dne 11. srpna 2009 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Panasonic Corporation („Panasonic“, Japonsko) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady na základě veřejného návrhu na převzetí akcií kontrolu nad celým podnikem Sanyo Electric Co., Ltd. („Sanyo“, Japonsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301 nebo 22967244) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5421 – Panasonic/Sanyo na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: