16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Unabhängiger Verwaltungssenat im Land Niederösterreich — Rakousko) — Gottfried Heinrich

(Věc C-345/06) (1)

(„Článek 254 odst. 2 ES - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Článek 2 odst. 3 - Nařízení (ES) č. 622/2003 - Letecká bezpečnost - Příloha - Seznam předmětů zakázaných na palubách letadel - Nevyhlášení - Závaznost“)

2009/C 113/02

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Unabhängiger Verwaltungssenat im Land Niederösterreich

Účastníci původního řízení

Žalobce: Gottfried Heinrich

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Unabhängiger Verwaltungssenat im Land Niederösterreich — Výklad čl. 254 odst. 2 Smlouvy o ES, jakož i čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331) — Platnost nařízení Komise (ES) č. 622/2003 ze dne 4. dubna 2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 89, s. 9; Zvl. vyd. 07/07, s. 252) — Nezveřejnění přílohy nařízení, kterou se stanoví podrobná opatření pro bezpečnost letectví a zejména seznam zakázaných předmětů, které nemohou být přeneseny na palubu letadel

Výrok

Příloha nařízení Komise (ES) č. 622/2003 ze dne 4. dubna 2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, ve znění nařízení Komise (ES) č. 68/2004 ze dne 15. ledna 2004, která nebyla vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie, není v rozsahu, ve kterém má ukládat povinnosti jednotlivcům, závazná.

(1) Úř. věst. C 281, 18.11.2006.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 24. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof — Allemagne) — Danske Slagterier v. Spolková republika Německo

(Věc C-445/06) (1)

(„Opatření s rovnocenným účinkem - Veterinární požadavky - Obchod uvnitř Společenství - Čerstvé maso - Veterinární kontroly - Mimosmluvní odpovědnost členského státu - Promlčecí lhůta - Zjišťování újmy“)

2009/C 113/03

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Danske Slagterier

Žalovaná: Spolková republika Německo

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesgerichtshof — Výklad článku 28 ES a čl. 5 odst. 1 písm. o) a čl. 6 odst. 1 písm. b) pododstavce iii) směrnice Rady 64/433/EHS ze dne 26. června 1964 o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství (Úř. věst. L 121, s. 2012; Zvl. vyd. 3/1, s. 34) ve znění směrnice Rady 91/497/EHS ze dne 29. července 1991 (Úř. věst. L 268, s. 69; Zvl. vyd. 3/12, s. 72) ve spojení s čl. 5 odst. 1, články 7 a 8 směrnice Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 395, s. 13; Zvl. vyd. 3/9, s. 214) — Výklad práva Společenství v oblasti mimosmluvní odpovědnosti členského státu za porušení práva Společenství — Promlčecí doba — Vymezení nahraditelné újmy a nároky kladené na poškozeného

Výrok

Jednotlivci, kterým byla způsobena újma nesprávným provedením směrnice Rady 64/433/EHS ze dne 26. června 1964 o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství, ve znění směrnice Rady 91/497/EHS ze dne 29. července 1991, a směrnice Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu do vnitrostátního práva nebo jejich nesprávným použitím, se mohou opřít o právo na volný pohyb zboží, domáhají-li se na státu náhrady škody za porušení práva Společenství.

Právo Společenství nevyžaduje, aby v případě, že Komise podá návrh na zahájení řízení pro nesplnění povinnosti podle článku 226 ES, byl po dobu trvání tohoto řízení přerušen nebo zastaven běh lhůty, v níž se promlčuje nárok na náhradu škody plynoucí z odpovědnosti státu za porušení práva Společenství, která je stanovena vnitrostátní právní úpravou.

Právo Společenství nebrání tomu, aby lhůta, v níž se promlčuje právo podat žalobu na náhradu škody, za niž nese odpovědnost stát z důvodu nesprávného provedení směrnice do vnitrostátního práva, začala běžet dnem, kdy došlo k prvním škodlivým následkům tohoto nesprávného provedení a jsou předvídatelné jeho pozdější škodlivé následky, a to i v případě, že tento den předchází řádnému provedení této směrnice do vnitrostátního práva.

Právo Společenství nebrání uplatňování vnitrostátní právní úpravy, která stanoví, že jednotlivci nemůže být nahrazena škoda, kterou úmyslně nebo z nedbalosti neodvrátil pomocí právních prostředků, pod podmínkou, že využití tohoto právního prostředku může být na poškozeném spravedlivě požadováno, což posoudí předkládající soud s ohledem na celkové okolnosti věci v původním řízení. Pravděpodobnost, že vnitrostátní soud podá žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 234 ES, ani skutečnost, že před Soudním dvorem probíhá řízení o žalobě pro nesplnění povinnosti, nemohou být samy o sobě dostatečným důvodem pro závěr, že využití právního prostředku nelze spravedlivě požadovat.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/3

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 19. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-489/06) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 93/36/EHS a 93/42/EHS - Veřejné zakázky - Postupy při zadávání veřejných zakázek na dodávky - Dodávky do nemocnic“)

2009/C 113/04

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Patakia a X. Lewis, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupkyně: D. Tsagkaraki a S. Chala, zmocněnkyně)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky (Úř. věst. L 199, s. 1; Zvl. vyd. 06/02, s. 110), jakož i článků 17 a 18 směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, s. 1; Zvl. vyd. 13/12, s. 82) — Odmítnutí zdravotnických prostředků v rámci vyhlášení veřejné zakázky pro dodávky do veřejných nemocnic v Řecku z důvodů souvisejících s „obecnou přiměřeností a bezpečností jejich použití“, ačkoli tyto zdravotnické prostředky byly opatřeny označením CE a aniž by v každém případě byl uplatněn postup stanovený směrnicí 93/42/EHS

Výrok

Řecká republika tím, že odmítla nabídky zdravotnických prostředků certifikovaných označením CE, aniž by příslušní zadavatelé řeckých nemocnic dodrželi postup stanovený směrnicí Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, ve znění směrnice Komise 2001/78/ES ze dne 13. září 2001, jakož i z článků 17 a 18 směrnice 93/42, ve znění nařízení č. 1882/2003.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. března 2009 — Archer Daniels Midland Co. v. Komise Evropských společenství

(Věc C-510/06 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s glukonátem sodným - Pokuty - Pokyny o metodě stanovování pokut - Politika Společenství v oblasti hospodářské soutěže - Rovné zacházení - Obrat, který může být zohledněn - Polehčující okolnosti“)

2009/C 113/05

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Archer Daniels Midland Co. (zástupce: M. Garcia, Solicitor)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Bouquet a X. Lewis, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 27. září 2006 ve věci T-329/01, Archer Daniels Midland Co. v. Komise Evropských společenství, kterým Soud zamítl žalobu směřující k prohlášení neplatnosti článků 1 a 3 rozhodnutí Komise K(2001)2931 konečné ze dne 2. října 2001 v řízení podle článku 81 Smlouvy ES a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/E-1/36.756 — glukonan sodíku), a podpůrně ke snížení pokuty uložené účastnici podávající kasační opravný prostředek

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společnosti Archer Daniels Midland Co. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 56, 10.3.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. března 2009 — Selex Sistemi Integrati S.p.A. v. Komise Evropských společenství, Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol)

(Věc C-113/07 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Hospodářská soutěž - Článek 82 ES - Pojem „podnik“ - Hospodářská činnost - Mezinárodní organizace - Zneužití dominantního postavení)

2009/C 113/06

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Selex Sistemi Integrati SpA (zástupci: F. Sciaudone, R. Sciaudone a D. Fioretti, avvocati)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství, Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) (zástupci: F. Montag a T. Wessely, Rechtsanwälte)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 12. prosince 2006, Selex Sistemi Integrati v. Komise (T-155/04), kterým Soud zamítl návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí Komise ze dne 12. února 2004, kterým se zamítá stížnost Selex Sistemi Integrati týkající se údajného porušení ze strany Eurocontrol ustanovení Smlouvy o ES v oblasti hospodářské soutěže

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	SELEX Sistemi Integrati SpA ponese vlastní náklady řízení, nahradí náklady řízení vynaložené Komisí Evropských společenství a polovinu nákladů řízení vynaložených Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol).

3)	Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu ponese polovinu nákladů řízení, které vynaložila.

(1) Úř. věst. C 117, 26.5.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof — Rakousko) — Hartlauer Handelsgesellschaft mbH v. Wiener Landesregierung, Oberösterreichische Landesregierung

(Věc C-169/07) (1)

(„Svoboda usazování - Sociální zabezpečení - Vnitrostátní zdravotní systém financovaný státem - Systém věcných dávek - Systém náhrady nákladů vynaložených pojištěncem - Povolení ke zřízení soukromé polikliniky poskytující ambulantní zubní péči - Kritérium hodnocení potřebnosti zřízení zdravotnického zařízení - Cíl udržet kvalitní, vyrovnanou a všem dostupnou službu lékařské nebo nemocniční péče - Cíl předcházet riziku závažného porušení finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení - Soudržnost - Proporcionalita“)

2009/C 113/07

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Hartlauer Handelsgesellschaft mbH

Žalované: Wiener Landesregierung, Oberösterreichische Landesregierung

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Verwaltungsgerichtshof — Výklad článků 43 ES a 48 ES — Povolení pro soukromé nemocniční zařízení k poskytování ambulantní zubní péče — Povolení zakládající se na hodnocení potřebnosti na trhu

Výrok

Články 43 ES a 48 ES brání takovým vnitrostátním předpisům, jako jsou předpisy dotčené v původním řízení, podle nichž je ke zřízení soukromého zdravotnického zařízení ve formě samostatné zubní polikliniky nutné povolení a podle nichž musí být toto povolení zamítnuto, pokud není zřízení takového zařízení potřebné s ohledem na péči již poskytovanou lékaři, kteří jsou ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, jelikož tyto předpisy takovému systému nepodřizují rovněž skupinové praxe a nezakládají se na podmínce, která by byla způsobilá stanovit pro výkon posuzovací pravomoci vnitrostátními orgány dostatečné meze.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 19. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Düsseldorf — Německo) — Mitsui & Co. Deutschland GmbH v. Hauptzollamt Düsseldorf

(Věc C-256/07) (1)

(„Celní kodex Společenství - Vrácení cla - Článek 29 odst. 1 a odst. 3 písm. a) - Celní hodnota - Nařízení (EHS) č. 2454/93 - Článek 145 odst. 2 a 3 - Zohlednění plateb uskutečněných prodávajícím v rámci plnění záruky stanovené v kupní smlouvě při určení celní hodnoty - Časová působnost - Hmotněprávní pravidla - Procesní pravidla - Zpětná účinnost pravidla - Platnost“)

2009/C 113/08

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Mitsui & Co. Deutschland GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Düsseldorf

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Finanzgericht Düsseldorf — Výklad čl. 29 odst. 1 a odst. 3 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307), jakož i čl. 145 odst. 2 a odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3), ve znění nařízení Komise (ES) č. 444/2002 ze dne 11. března 2002 (Úř. věst. L 68, s. 11; Zvl. vyd. 02/12, s. 209) — Platnost těchto posledně uvedených ustanovení v rozsahu ve kterém se tato použijí se zpětnou účinností rovněž na dovozy, pro které byla celní prohlášení přijata před vstupem nařízení Komise (ES) č. 444/2002 v platnost — Zohlednění plateb uskutečněných prodávajícím v rámci plnění záruky stanovené v kupní smlouvě při určení celní hodnoty dováženého zboží pro účely náhrady kupujícímu výdajů spojených se záručními plněními, která je posledně uvedený povinen poskytnout svým odběratelům z důvodu vadnosti zboží.

Výrok

Článek 29 odst. 1 a odst. 3 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, jakož i čl. 145 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení č. 2913/92, ve znění nařízení Komise (ES) č. 444/2002 ze dne 11. března 2002, je třeba vykládat v tak, že jestliže vady zboží, které se objeví po jeho propuštění do volného oběhu, ale o nichž je prokázáno, že existovaly před tímto propuštěním, vedou na základě smluvní záruky k následným náhradám výrobce-prodávajícího ve prospěch kupujícího, přičemž tyto náhrady odpovídají nákladům na opravy fakturovaným distributory posledně uvedené osoby, pak takové náhrady mohou vést ke snížení hodnoty transakce uvedeného zboží, a tudíž jeho celní hodnoty, tedy hodnoty deklarované na základě ceny, která byla původně dohodnuta mezi výrobcem-prodávajícím a kupujícím.

2)	Článek 145 odst. 2 a 3 nařízení č. 2454/93, ve znění nařízení č. 444/2002, se nepoužije na dovozy, jejichž celní prohlášení byla přijata před 19. březnem 2002.

(1) Úř. věst. C 183, 4.8.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Spolková republika Německo

(Věc C-270/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Společná zemědělská politika - Poplatky v oblasti veterinárních prohlídek a kontrol - Směrnice 85/73/EHS - Nařízení (ES) č. 882/2004“)

2009/C 113/09

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: F. Erlbacher a A. Szmytkowska, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a C. Schulze-Bahr, zmocněnci, U. Karpenstein, Rechtsanwalt)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 1 a čl. 5 odst. 3 a odst. 4 směrnice Rady ze dne 29. ledna 1985 o financování veterinárních inspekcí a kontrol čerstvého masa a drůbežího masa (Úř. věst. L 32, s. 14) ve znění směrnice Rady 97/79/ES ze dne 18. prosince 1997 (Úř. věst. L 24, s. 31) jakož i čl. 27 odst. 2, 4 a 10 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, s. 1) ve znění nařízení Komise (ES) č. 776/2006 ze dne 23. května 2006 (Úř. věst. L 136, s. 3) — Vnitrostátní právní úprava sanitární inspekce masa, která nad rámec poplatku Společenství umožňuje vybírání zvláštního dodatečného poplatku na pokrytí nákladů bakteriologické inspekce čerstvého masa.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 199, 25.8.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/6

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-275/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Režim vnějšího tranzitu Společenství - Karnety TIR - Cla - Vlastní zdroje Společenství - Poskytnutí - Lhůta - Úroky z prodlení - Pravidla zaúčtování“)

2009/C 113/10

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Wilms, M. Velardo a D. Recchia, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. Braguglia a G. Albenzio, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článků 8 a 11 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1552/89 ze dne 29. května 1989, kterým se provádí rozhodnutí 88/376/EHS, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 155, s. 1) a čl. 6 odst. 2 písm. a) téhož nařízení nahrazeného od 30. května 2000 nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 130, s. 1; Zvl. vyd. 01/03, s. 169) — Pravidla zaúčtování — Úroky z prodlení splatné v případě opožděné platby vlastních zdrojů

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. 199, 25.8.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/6

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hessischer Verwaltungsgerichtshof — Německo) — Baumann GmbH v. Land Hessen

(Věc C-309/07) (1)

(„Společná zemědělská politika - Poplatky za veterinární prohlídky a kontroly - Směrnice 85/73/EHS“)

2009/C 113/11

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Hessischer Verwaltungsgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Baumann GmbH

Žalovaná: Land Hessen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hessischer Verwaltungsgerichtshof –Výklad čl. 5 odst. 3 a přílohy A kapitoly I bodu 1, bodu 2 písm. a) a bodu 4 písm. a) a b) směrnice Rady 85/73/EHS ze dne 29. ledna 1985 o financování veterinárních inspekcí a kontrol čerstvého masa a drůbežího masa (Úř. věst. L 32, s. 14; Zvl. vyd. 03/06, s. 161) ve znění směrnice Rady 96/43/ES ze dne 26. června 1996 (Úř. věst. L 162, s. 1; Zvl. vyd. 03/19, s. 212) — Právní úprava rozlišující mezi prohlídkami porážkových jednotek ve velkopodnicích a ostatními prohlídkami, podle níž jsou poplatky v rámci jednotlivých druhů zvířat degresivně odstupňovány a která zvyšuje poplatky za porážky mimo normální pracovní dobu.

Výrok

Přílohu A kapitolu I bod 4 písm. a) směrnice Rady 85/73/EHS ze dne 29. ledna 1985 o financování veterinárních prohlídek a kontrol podle směrnic 89/662/EHS, 90/425/EHS, 90/675/EHS a 91/496/EHS, která byla pozměněna a kodifikována směrnicí Rady 96/43/ES ze dne 26. června 1996, je nutno vykládat v tom smyslu, že členským státům nedovoluje odchýlit se od sazebníku stanoveného v této příloze A kapitole I bodě 1 a bodě 2 písm. a) a vybírat poplatek, jehož výše se mění v závislosti na velikosti podniku a je stanovena degresivně v závislosti na počtu poražených zvířat jednoho druhu.

Přílohu A kapitolu I bod 4 písm. b) směrnice 85/73, která byla pozměněna a kodifikována směrnicí 96/43, je nutno vykládat v tom smyslu, že členský stát není povinen respektovat sazebník stanovený v bodě 1 a bodě 2 písm. a) této kapitoly a může vybírat poplatek, jehož výše se mění v závislosti na velikosti podniku a počtu poražených zvířat jednoho druhu, pokud je zjištěno, že tyto faktory mají reálný vliv na skutečně vynaložené náklady na provedení veterinárních prohlídek a kontrol předepsaných na základě příslušných ustanovení práva Společenství.

Přílohu A kapitolu I bod 4 písm. a) směrnice 85/73, která byla pozměněna a kodifikována směrnicí 96/43, je nutno vykládat v tom smyslu, že členský stát může vybírat za prohlídku zvířat, která jsou na žádost majitele porážena mimo normální doby porážení, „procentuální přirážku“, která se připočítává k poplatkům obvykle vybíraným za prohlídku zvířat, pokud toto zvýšení představuje paušální hodnotu, která odpovídá dodatečným nákladům, které je nutno pokrýt.

Přílohu A kapitolu I bod 4 písm. b) směrnice 85/73, která byla pozměněna a kodifikována směrnicí 96/43, je nutno vykládat v tom smyslu, že členský stát může vybírat za prohlídku zvířat, která jsou na žádost majitele porážena mimo normální doby porážení, „procentuální přirážku“, která se připočítává k poplatkům obvykle vybíraným za prohlídku zvířat, pokud toto zvýšení odpovídá skutečně vynaloženým dodatečným nákladům.

(1) Úř. věst. C 247, 20.10.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. března 2009 — Antartica Srl v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Nasdaq Stock Market Inc.

(Věc C-320/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 5 - Zamítnutí zápisu - Starší ochranná známka s dobrým jménem NASDAQ - Obrazové označení ‚nasdaq‘ - Užívání starší ochranné známky pro výrobky a služby nabízené údajně zdarma - Neoprávněně získaný prospěch z rozlišovací schopnosti a dobrého jména starší ochranné známky - Relevantní veřejnost“)

2009/C 113/12

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Antartica Srl (zástupci: E. Racca a A. Fusillo, avvocati)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec), Nasdaq Stock Market Inc. (zástupci: J. van Manen a J. Hofhuis, advocaten)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku čtvrtého senátu Soudu prvního stupně vydanému dne 10. května 2007 ve věci T-47/06, Antartica v. OHIM, kterým Soud zamítl jako neopodstatněnou žalobu podanou přihlašovatelem obrazové ochranné známky „nasdaq“ pro výrobky zařazené do tříd 9, 12, 14, 25 a 28 proti rozhodnutí R 752/2004-2 druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 7. prosince 2005, kterým se ruší rozhodnutí námitkového oddělení, kterým se zamítají námitky podané majitelem slovní ochranné známky Společenství a národní slovní ochranné známky „NASDAQ“ pro výrobky zařazené do tříd 9, 16, 35, 36, 38 a 42 — Výklad čl. 8 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Antartica Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 211, 8.9.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/7

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 26. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-326/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Články 43 ES a 56 ES - Stanovy zprivatizovaných podniků - Kritéria pro výkon určitých zvláštních pravomocí státu“)

2009/C 113/13

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Pignataro-Nolin a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. Braguglia, zmocněnec, P. Gentili, avvocato dello Stato)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článků 43 ES a 56 ES — Ustanovení zavedené do stanov některých zprivatizovaných podniků týkající se výkonu některých zvláštních pravomocí

Výrok

Italská republika tím, že přijala ustanovení uvedená v čl. 1 odst. 2 nařízení předsedy vlády ze dne 10. června 2004, jímž se určují kritéria pro výkon zvláštních pravomocí stanovených v článku 2 nařízení s mocí zákona č. 332 ze dne 31. května 1994, schváleného po určitých změnách zákonem č. 474 ze dne 30. července 1994 (decreto del Presidente del Consiglio dei Ministri, definizione dei criteri di esercizio dei poteri speciali, di cui all’art. 2 del decreto-legge 31 maggio 1994, n. 332, convertito, con modificazioni, dalla legge 30 luglio 1994, n. 474), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají:

—

z článků 43 ES a 56 ES v rozsahu, v němž se uvedená ustanovení použijí na zvláštní pravomoci stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) tohoto nařízení s mocí zákona, ve znění zákona č. 350 o ustanoveních pro sestavení ročního a víceletého státního rozpočtu (finanční zákon na rok 2004) (legge n. 350, disposizioni per la formazione del bilancio annuale e pluriennale dello Stato (legge finanziaria 2004)) ze dne 24. prosince 2003, a

—	z článku 43 ES v rozsahu, v němž se uvedená ustanovení použijí na zvláštní pravomoc stanovenou v uvedeném čl. 2 odst. 1 písm. c).

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 247, 20.10.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/8

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 26. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landgericht Hamburg — Německo) — Turgay Semen v. Deutsche Tamoil GmbH

(Věc C-348/07) (1)

(„Směrnice 86/653/EHS - Článek 17 - Nezávislí obchodní zástupci - Zánik smlouvy - Nárok na odškodnění - Stanovení výše odškodnění“)

2009/C 113/14

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobce: Turgay Semen

Žalovaná: Deutsche Tamoil GmbH

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Landgericht Hamburg — Výklad čl. 17 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (Úř. věst. L 382, s. 17; Zvl. vyd. 06/01, s. 177) — Nárok obchodního zástupce na odškodnění po ukončení smluvního vztahu — Stanovení výše tohoto odškodnění v případě, že výhody, které podniku plynou z obchodů se zákazníky, které získal obchodní zástupce, přesahují provize, o které obchodní zástupce přichází.

Výrok

Článek 17 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje, aby byl nárok obchodního zástupce na odškodnění automaticky omezen částkou provizí, o které přichází v důsledku ukončení smluvního vztahu, i když výhody, které zmocniteli zůstávají, mají vyšší peněžní hodnotu.

Článek 17 odst. 2 písm. a) směrnice 86/653 musí být vykládán v tom smyslu, že v případě, že zmocnitel patří do skupiny společností, nejsou výhody, které plynou společnostem této skupiny, v zásadě považovány za součást výhod zmocnitele, a není tudíž nutné je zohlednit při výpočtu nároku obchodního zástupce na odškodnění.

(1) Úř. věst. C 235, 6.10.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/8

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-458/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Telekomunikace - Směrnice 2002/22/ES - Univerzální služba - Povinnost umožnit koncovým uživatelům přístup k úplnému účastnickému seznamu a k úplné telefonní informační službě o účastnických číslech“)

2009/C 113/15

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Braun a P. Guerra e Andrade, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, zmocněnec, L. Morais, advokát)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 5 odst. 1 a 2 a čl. 25 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367) — Nezahrnutí některých účastníků do univerzálního účastnického seznamu

Výrok

Portugalská republika tím, že v praxi nezajistila všem koncovým uživatelům přístup k alespoň jednomu úplnému účastnickému seznamu a k alespoň jedné úplné telefonní informační službě o účastnických číslech v souladu s ustanoveními čl. 5 odst. 1 a 2 a čl. 25 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 297, 8.12.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/9

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 26. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-559/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Sociální politika - Článek 141 ES - Rovnost odměňování zaměstnanců mužského a ženského pohlaví - Vnitrostátní civilní a vojenský důchodový systém - Rozdílné zacházení v záležitostech věku odchodu do důchodu a minimální požadované doby služby - Odůvodnění - Neexistence“)

2009/C 113/16

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Patakia a M. van Beek, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupci: F. Spathopoulos, K. Boskovits, A. Samoni-Rantou, E.-M. Mamouna a S. Vodina, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 141 ES — Porušení zásady stejné odměny mužů a žen — Vnitrostátní důchodový režim týkající se občanských a vojenských důchodů stanovící důchodový věk podle pohlaví

Výrok

Řecká republika tím, že ponechala v platnosti ustanovení upravující rozdíly mezi zaměstnanci mužského a ženského pohlaví v záležitostech věku odchodu do důchodu a minimální požadované doby služby na základě řeckého zákoníku o civilních a vojenských důchodech stanoveného prezidentským dekretem č. 166/2000 ze dne 3. července 2000, ve zde relevantním znění, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 141 ES.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 37, 9.2.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/9

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 19. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Finská republika

(Věc C-10/08) (1)

(„Zdanění ojetých motorových vozidel, dovezených z jiných členských států, ve Finsku - Soulad vnitrostátní právní úpravy s čl. 90 prvním pododstavcem ES, šestou směrnicí o DPH a směrnicí 2006/112/ES“)

2009/C 113/17

Jednací jazyk: finština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: I. Koskinen a D. Triantafyllou, zmocněnci)

Žalovaná: Finská republika (zástupce: J. Heliskoski, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 90 ES a čl. 17 odst. 1 a 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23), nyní článků 167 a 168 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1) — Vnitrostátní právní předpisy, které stanoví daň z přidané hodnoty vyměřovanou z daně z motorových vozidel a právo odečíst z daně z přidané hodnoty na vstupu odpovídající částku — Použití stejné daňové hodnoty na motorová vozidla s datem výroby méně než tři měsíce jako na nová vozidla — Použití amortizační sazby 0,8 % měsíčně na motorová vozidla s datem výroby méně než šest měsíců, jestliže se na vnitrostátním trhu nevyskytují vozidla stejného druhu

Výrok

Finská republika tím, že umožnila odpočet daně stanovené v článku 5 zákona č. 1482/1994 o daních z motorových vozidel (autoverolaki (1482/1994)) ze dne 29. prosince 1994, od daně z přidané hodnoty v souladu s čl. 102 prvního pododstavce bodu 4 zákona č. 1501/1993 o dani z přidané hodnoty (arvonlisäverolaki (1501/1993)) ze dne 30. prosince 1993, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 90 prvního pododstavce ES, jakož i z čl. 17 odst. 1 a 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, nyní článků 167 a 168 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.

2)	Finská republika tím, že použila, pokud jde o zdanění motorových vozidel, stejnou zdanitelnou hodnotu na motorová vozidla s datem výroby méně než tři měsíce jako na nová vozidla, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 90 prvního pododstavce ES.

3)	Zbývající část žaloby se zamítá.

4)	Finská republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí tři čtvrtiny nákladů vynaložených Komisí Evropských společenství.

5)	Komise Evropských společenství ponese zbývající část vlastních nákladů.

(1) Úř. věst. C 79, 29.3.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/10

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 26. března 2009 — Sunplus Technology Co. Ltd v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Sun Microsystems Inc.

(Věc C-21/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst.1 písm. b) - Obrazová a slovní ochranná známka SUNPLUS - Námitky majitele národních slovních ochranných známek SUN - Zamítnutí zápisu“)

2009/C 113/18

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Sunplus Technology Co. Ltd (zástupci: K. Lochner a H. Gauß, Rechtsanwälte)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec), Sun Microsystems Inc. (zástupce: M. Graf, Rechtsanwalt)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) ze dne 15. listopadu 2007, Sunplus Technology Co. Ltd v. OHIM (T-38/04), kterým Soud prvního stupně zamítl žalobu podanou přihlašovatelem obrazové ochranné známky „SUNPLUS“ pro výrobky zařazené do třídy 9 proti rozhodnutí R 642/2000-4 čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 7. října 2003, kterým bylo zamítnuto odvolání podané proti rozhodnutí námitkového oddělení, kterým byl zamítnut zápis uvedené ochranné známky v rámci námitkového řízení zahájeného majitelem obrazových a slovních ochranných známek „SUN“ pro výrobky zařazené do třídy 9 — Podobnost ochranných známek — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Sunplus Technology Co. Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/10

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 19. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Graz — Rakousko) — Dachsberger & Söhne GmbH v. Zollamt Salzburg, Erstattungen

(Věc C-77/08) (1)

(„Vývozní náhrady - Rozlišená náhrada - Okamžik podání žádosti - Vývozní prohlášení - Neexistence důkazu splnění formalit propuštění pro domácí spotřebu v zemi určení - Sankce“)

2009/C 113/19

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Graz

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Dachsberger & Söhne GmbH

Žalovaný: Zollamt Salzburg, Erstattungen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Graz (Rakousko) — Výklad čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce druhé věty nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (Úř. věst. L 351, s. 1), ve znění nařízení Komise (ES) č. 2945/94 ze dne 2. prosince 1994, kterým se mění nařízení (EHS) č. 3665/87, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, pokud jde o vymáhání neprávem vyplacených částek a sankce (Úř. věst. L 310, s. 57) — Pojem žádosti o rozlišenou část vývozní náhrady — Uplatnění sankce v případě nesprávného uvedení země určení ve vývozním prohlášení

Výrok

Článek 11 odst. 1 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, ve znění nařízení Komise (ES) č. 495/97 ze dne 18. března 1997, musí být vykládán v tom smyslu, že v případě rozlišené náhrady je o rozlišenou část požádáno nikoliv v okamžiku podání žádosti uvedené v čl. 47 odst. 1 nařízení č. 3665/87 nebo podkladů pro vyplacení náhrady uvedených v čl. 47 odst. 2 tohoto nařízení, ale již v okamžiku předložení dokumentu uvedeného v čl. 3 odst. 5 uvedeného nařízení. Skutečnost, že v předmětném dokumentu jsou uvedeny informace, které mohou vést k vyšší náhradě, nežli je použitelná náhrada, a které se ukážou jako nesprávné, s sebou nese — s výhradou případů uvedených v třetím a sedmém pododstavci čl. 11 odst. 1 téhož nařízení — uložení sankce stanovené v prvním a druhém pododstavci tohoto čl. 11 odst. 1.

(1) Úř. věst. C 128, 24.5.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/11

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 19. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Polská republika

(Věc C-143/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2006/73/ES - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 113/20

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Dejmek a M. Kaduczak, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika (zástupce: M. Dowgielewicz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ve stanovené lhůtě předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, s. 26)

Výrok

Polská republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala právní a správní předpisy nezbytné dosažení souladu se směrnicí Komise 2006/73/ES ze dne 10. srpna 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Polské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 142, 7.6.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/11

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 24. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-184/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Nařízení (ES) č. 648/2004 - Článek 18 - Trh detergentů a povrchově aktivních látek, které mají být součástí detergentů - Sankce v případě nesplnění“)

2009/C 113/21

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Oliver a J.-B. Laignelot, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství (zástupce: C. Schiltz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí nebo neoznámení odrazujících, účinných a přiměřených sankcí za každé porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (Úř. věst. L 104, s. 1; Zvl. vyd. 13/34, s. 48) ve stanovené lhůtě

Výrok

1)	Lucemburské velkovévodství tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo sankce na základě článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z tohoto článku.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 158, 21.6.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/12

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 19. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-245/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Volný pohyb osob - Volné poskytování služeb - Právo usazování - Následné úpravy po přistoupení Bulharské republiky a Rumunska“)

2009/C 113/22

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Andrade a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes a F. Fraústo de Azevedo, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ve stanovené lhůtě opatření nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob (Úř. věst. L 363, s. 141)

Výrok

Portugalská republika tím, že nepřijala všechna právní a správní ustanovení nezbytná pro dosažení souladu se směrnicí Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 2 odst. 1 této směrnice.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 183, 19.7.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/12

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 12. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-289/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 96/82/ES - Článek 11 odst. 1 písm. c) - Vnější havarijní plány - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 113/23

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Rozet a A. Sipos, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství (zástupce: C. Schiltz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nevypracování vnějších havarijních plánů s opatřeními, která mají být provedena mimo závody, spadajících do článku 9 směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Úř. věst. L 10, s. 13; Zvl. vyd. 05/02, s. 410)

Výrok

Lucemburské velkovévodství tím, že nevypracovalo vnější havarijní plány s opatřeními, která mají být provedena mimo závody, spadající pod článek 9 směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek ve stanovené lhůtě, nesplnilo povinnosti, které mu vyplývají z čl. 11 odst. 1 písm. c) této směrnice.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. 223, 30.8.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/12

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 12. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-298/08) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2006/22/ES - Sbližování právních předpisů - Předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

2009/C 113/24

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Yerrell a I. Chatzigiannis, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupce: N. Dafniou, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, s. 35) ve stanovené lhůtě

Výrok

Řecká republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice 2006/22.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 30.8.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/13

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 24. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-331/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Odpovědnost za životní prostředí - Směrnice 2004/35/ES - Prevence a náprava škod na životním prostředí“)

2009/C 113/25

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Rozet a U. Wölker, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství (zástupce: C. Schiltz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ustanovení nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, s. 56; Zvl. vyd. 15/08, s. 357)

Výrok

Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo ve stanovené lhůtě právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 19 této směrnice.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 272, 25.10.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/13

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 12. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-342/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 96/82/CE - Článek 11 odst. 1 písm. c) - Nevypracování vnějších havarijních plánů - Neúplné provedení“)

2009/C 113/26

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Rozet a A. Sipos, zmocněnci)

Žalované: Belgické království (zástupce: T. Materne, zmocněnec)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem — Nevypracování vnějších havarijních plánů opatření, která mají být provedena mimo závody, na které se vztahuje článek 9 směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Úř. věst. 1997, L 10, s. 13; Zvl. vyd. 05/02, s. 410)

Výrok

Belgické království tím, že nezajistilo vypracování vnějšího havarijního plánu pro všechny závody uvedené v článku 9 směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 285, 8.11.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/13

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 12. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Slovinská republika

(Věc C-402/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2004/35/ES - Odpovědnost za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2009/C 113/27

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: U. Wölker a V. Kovačič, zmocněnci)

Žalovaná: Slovinská republika (zástupce: A. Vran, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, s. 56; Zvl. vyd. 15/08, s. 357) ve stanovené lhůtě

Výrok

Slovinská republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Slovinské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 285, 8.11.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/14

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 19. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — LSG-Gesellschaft zur Wahrnehmung von Leistungsschutzrechten GmbH v. Tele2 Telecommunication GmbH

(Věc C-557/07) (1)

(„Článek 104 odst. 3 jednacího řádu - Informační společnost - Autorské právo a práva s ním související - Uchovávání a zpřístupnění některých provozních údajů - Ochrana důvěrnosti elektronických komunikací - Pojem ‚zprostředkovatel‘ ve smyslu čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29/ES“)

2009/C 113/28

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: LSG-Gesellschaft zur Wahrnehmung von Leistungsschutzrechten GmbH

Žalovaná: Tele2 Telecommunication GmbH

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberster Gerichtshof (Rakousko) — Výklad čl. 5 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230), čl. 8 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32) a článků 6 a 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, s. 37; Zvl. vyd. 13/29, s. 514) — Kvalifikace poskytovatele přístupu k internetu jako „zprostředkovatele“ — Vnitrostátní právní předpisy ukládající zprostředkovatelům informační povinnost vůči soukromým osobám, které se staly obětí porušení autorského práva, za účelem občanskoprávního stíhání — Sdělení jmen a adres uživatelů účastnících se systémů pro sdílení souborů společnosti na ochranu autorských práv

Výrok

Právo Společenství, a zejména čl. 8 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví, ve spojení s čl. 15 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), nebrání tomu, aby členské státy stanovily povinnost předávání provozních osobních údajů třetím osobám soukromého práva za účelem postihu porušení autorského práva před občanskoprávními soudy. Právo Společenství však vyžaduje, aby členské státy v rámci provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, směrnice 2002/58 a směrnice 2004/48 dbaly na to, aby se opíraly o výklad těchto směrnic, který umožní zajistit spravedlivou rovnováhu mezi jednotlivými dotčenými základními právy. Krom toho je nutné, aby orgány, jakož i soudy členských států při plnění opatření provádějících uvedené směrnice nejen vykládaly své vnitrostátní právo v souladu s těmito směrnicemi, ale rovněž dbaly na to, aby se neopíraly o takový jejich výklad, který by byl v rozporu se základními právy nebo s ostatními obecnými zásadami práva Společenství, jako je zásada přiměřenosti.

Poskytovatel přístupu, který uživateli pouze zprostředkovává přístup k internetu, aniž by nabízel jiné služby, jako je zejména služba elektronické pošty, služba stahování nebo sdílení souborů, a aniž by nad využívanou službou vykonával právní či faktickou kontrolu, musí být považován za „zprostředkovatele“ ve smyslu čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/15

Usnesení Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 6. února 2009 — MPDV Mikrolab GmbH v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-17/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 7 odst. 1 písm. c) - Zamítnutí zápisu - Slovní ochranná známka manufacturing score card - Popisná povaha“)

2009/C 113/29

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: MPDV Mikrolab GmbH (zástupce: W. Göpfert, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) ze dne 8. listopadu 2007, MPDV Mikrolab v. OHIM (manufacturing score card) (T-459/05), kterým Soud zamítl žalobu na neplatnost proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 19. října 2005, kterým se zamítá odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta, zamítajícímu zápis slovní ochranné známky „manufacturing score card“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 35 a 42 — Rozlišovací způsobilost slovní ochranné známky složené ze slov, z nichž každé je popisem vlastností dotčených výrobků nebo služeb

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	MPDV Mikrolab GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 79, 29.3.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/15

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundespatentgericht — Německo) — Bild digital GmbH & Co. KG, dříve Bild.T-Online.de AG & Co. KG (C-39/08), ZVS Zeitungsvertrieb Stuttgart GmbH (C-43/08) v. Präsident des Deutschen Patent- und Markenamts

(Spojené věci C-39/08 a C-43/08) (1)

(„Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Směrnice 89/104/EHS - Přihlášky ochranné známky - Přezkum případ od případu - Nezohlednění dřívějších rozhodnutí - Zjevná nepřípustnost“)

2009/C 113/30

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundespatentgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Bild digital GmbH & Co. KG, dříve Bild.T-Online.de AG & Co. KG (C-39/08), ZVS Zeitungsvertrieb Stuttgart GmbH (C-43/08)

Žalovaný: Präsident des Deutschen Patent- und Markenamts

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundespatentgericht (Německo) — Výklad článku 3 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92) — Přezkum přihlášek ochranné známky jednotlivě případ od případu, aniž by byla zohledněna dřívější rozhodnutí vydaná v podobných situacích — Zamítnutí zápisu ochranné známky žadatele o zápis, který je majitelem série obdobných ochranných známek

Výrok

Příslušný orgán členského státu, který má rozhodnout o zápisu ochranné známky, není povinen zohlednit důvody pro zamítnutí zápisu, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, ve znění rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 1991, a vyhovět této žádosti o zápis proto, že označení, o jehož zápis jako ochranné známky je žádáno, je vytvořeno totožným nebo srovnatelným způsobem jako označení, jehož zápis jako ochrannou známku tento orgán již schválil, a které se vztahuje k totožným nebo podobným výrobkům nebo službám.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/16

Usnesení Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 19. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Cassatie van België — Belgie) — UDV North America Inc v. Brandtraders NV

(Věc C-62/08) (1)

(„Článek 104 odst. 3 druhý pododstavec jednacího řádu - Ochranná známka Společenství - Nařízení č. 40/94 - Článek 9 odst. 1 písm. a) a 2 písm. d) - Právo majitele ochranné známky bránit třetí osobě v užívání označení totožného s ochrannou známkou - Pojem „užívat“ - Užívání označení totožného s ochrannou známkou obchodním zprostředkovatelem v jeho obchodních listinách - Zprostředkovatel jednající vlastní jménem na účet prodávajícího“)

2009/C 113/31

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie van België

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: UDV North America Inc

Žalovaná: Brandtraders NV

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hof van Cassatie van België — Výklad čl. 9 odst. 1 a odst. 2 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1) — Právo majitele ochranné známky podat námitky proti jejímu užívání třetí stranou — Pojem užívání ochranné známky

Výrok

Pojem užívání ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství zahrnuje takovou situaci, jaká je předmětem původní věci, v níž obchodní zprostředkovatel, který jedná vlastním jménem, avšak na účet prodávajícího, a který proto není stranou zainteresovanou na obchodu se zbožím, v němž je sám smluvně vázán, používá ve svých obchodních listinách označení, které je totožné s ochrannou známkou Společenství pro výrobky nebo služby, pro než je zapsána.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/16

Usnesení Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas — Litevská republika) — Mechel Nemunas UAB v. Valstybinė mokesčių inspekcija prie Lietuvos respublikos finansų ministerijos

(Věc C-119/08) (1)

(„Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - První směrnice o DPH - Šestá směrnice o DPH - Článek 33 odst. 1 - Pojem ‚daň z obratu‘ - Daň stanovená v závislosti na obratu podniků určená k financování programu údržby a rozvoje vnitrostátní silniční sítě“)

2009/C 113/32

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Mechel Nemunas UAB

Žalovaná: Valstybinė mokesčių inspekcija prie Lietuvos respublikos finansų ministerijos

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas — Výklad první směrnice Rady 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst. 1967, 71, s. 1301; Zvl. vyd. 09/01, s. 3) a článku 33 směrnice 77/388/EHS: šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. 1977, L 145, s. 1, Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Litevská silniční daň vypočítaná v závislosti na obratu podniku, jejímž cílem je financování programu rozvoje a údržby vnitrostátních silnic

Výrok

Článek 33 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně ve znění směrnice Rady 91/680/EHS ze dne 16. prosince 1991 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vybírání takové daně jako je vybírání srážky z příjmu v souladu se zákonem Litevské republiky o financování programu údržby a výstavby silnic (Lietuvos Respublikos kelių priežiūros ir plėtros programos finansavimo įstatymas).

(1) Úř. věst. C 128, 24.5.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/17

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 30. ledna 2009 — Dorel Juvenile Group, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-131/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 7 odst. 1 písmeno b) - Přihláška slovní ochranné známky SAFETY 1ST - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Zamítnutí zápisu“)

2009/C 113/33

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Dorel Juvenile Group, Inc. (zástupkyně: G. Simon, Rechtsanwältin)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: O. Mondéjar Ortuño, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) ze dne 24. ledna 2008, Dorel Juvenile Group v. OHIM (T-88/06), kterým Soud zamítl žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí R 616/2004-2 druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 11. ledna 2006, zamítajícího odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta odmítajícímu zápis slovní ochranné známky „SAFETY 1st“ pro výrobky zařazené do tříd 12, 20, 21 a 28 — Rozlišovací způsobilost ochranné známky — Čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Dorel Juvenile Group Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 158, 21.6.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/17

Usnesení Soudního dvora ze dne 5. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Provincia di Imperia

(Věc C-183/08) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Článek 119 jednacího řádu - Podmínky přípustnosti žaloby na neplatnost - Právní zájem na podání žaloby - Výzva k podání nabídek financování inovačních akcí z Evropského sociálního fondu - Rozhodnutí o zamítnutí - Nedostatek prospěchu žalobkyně vyplývajícího z případného zrušení napadeného aktu“)

2009/C 113/34

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Komise Evropských společenství (zástupci: D. Martin a L. Flynn, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Provincia di Imperia (zástupci: K. Platteau a S. Rostagno, advokáti)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) ze dne 14. února 2008, Provincia di Imperia v. Komise (T-351/05), kterým Soud prohlásil za přípustnou (avšak neopodstatněnou) žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2005, kterým jí nebyla přiznána dotace v rámci výzvy k podání nabídek týkajících se inovačních akcí financovaných Evropským sociálním fondem — Porušení podmínek přípustnosti žaloby na neplatnost — Pojem „právní zájem na podání žaloby“ — Nedostatek prospěchu žalobkyně z případného zrušení napadeného aktu

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá jako zjevně neopodstatněný.

2)	Komise Evropských společenství ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 209, 15.8.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/18

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 20. ledna 2009 — Sebirán, SL v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), El Coto de Rioja S.A.

(Věc C-210/08) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Ochranná známka společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 8 odst. 1 písm. b) - Nebezpečí záměny - Obrazová ochranná známka Coto D’Arcis - Námitky majitele slovních ochranných známek COTO DE IMAZ a EL COTO - Částečné zamítnutí zápisu“)

2009/C 113/35

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Sebirán, SL (zástupce: J. Calderón Chavero, advokát)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), (zástupce: J. Laporta Insa, zmocněnec), El Coto de Rioja S.A. (zástupci: J. Grimau Muñoz a J. Villamor Muguerza, advokáti)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) ze dne 12. března 2008, Sebirán, S.L. v. OHIM a El Coto de Rioja, S.A. (T 332/04), kterým Soud prvního stupně zamítl žalobu podanou El Coto de Rioja, S.A., směřující k částečnému zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 15. června 2004 (věc R 550/2003-2)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek za zamítá.

2)	Sebirán SL se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 183, 19.7.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/18

Usnesení Soudního dvora ze dne 3. února 2009 — Massimo Giannini v. Komise Evropských společenství

(Věc C-231/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba Společenství - Právo na spravedlivý proces - Porušení článků 4, 27 a 29 služebního řádu - Zásada zákazu diskriminace - Zájem služby a povinnost péče - Zkreslení důkazů a pravidel upravujících zajišťování důkazů - Kasační opravný prostředek částečně zjevně nepřípustný a částečně zjevně neopodstatněný“)

2009/C 113/36

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Massimo Giannini (zástupci: L. Levi a C. Ronzi, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Berscheid a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 12. března 2008, Giannini v. Komise (T-100/04), kterým Soud zamítl navrhovatelovu žalobu, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí výběrové komise pro výběrové řízení KOM/A/9/01, konané pro účely vytvoření rezervy pro budoucí přijímání administrátorů v oblastech ekonomiky a statistiky, nezapsat žalobce na seznam vhodných kandidátu k přijetí, vytvořený na základě uvedeného výběrového řízení, a žaloba na náhradu škody — Porušení práva na spravedlivý proces spočívající v nepřiměřené délce trvání řízení — Porušení článků 4, 27 a 29 služebního řádu úředníků, jakož i pojmu „služební zájem“ a povinnosti řádné péče — Porušení zásady nediskriminace a pravidel, jimiž se řídí provádění důkazů

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	M. Gianninimu se ukládá náhrada nákladů řízení o kasačním opravném prostředku..

(1) Úř. věst. C 223, 30.8.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/19

Usnesení Soudního dvora ze dne 3. března 2009 — Christos Michail v. Komise Evropských společenství

(Věc C-268/08) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Články 12a a 24 služebního řádu - Psychické obtěžování - Povinnost poskytnout pomoc - Zkreslování skutkových okolností - Nesprávná právní kvalifikace skutkových okolností“)

2009/C 113/37

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Christos Michail (zástupce: C. Meïdanis, dikigoros)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Berscheid a J. Currall, zmocněnci, E. Bourtzalas a I. Antypas, advokáti)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) ze dne 16. dubna 2008, Michail v. Komise (T-486/04), kterým Soud zamítl žalobu účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek na zrušení rozhodnutí ze dne 20. března 2004, kterým Komise implicitně zamítá žádost o pomoc podanou účastníkem řízení podávajícím kasační opravný prostředek na základě článku 24 služebního řádu — Porušení článku 12a uvedeného řádu — Psychické obtěžování — Zkreslování skutkových okolností — Nesprávné právní posouzení uvedených okolností

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Ch. Michailovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 30.8.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Amtsgericht Charlottenburg (Německo) dne 17. listopadu 2008 — Amiraike Berlin GmbH v. Aero Campus Cottbus Ltd.

(Věc C-497/08)

2009/C 113/38

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Amtsgericht Charlottenburg

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Amiraike Berlin GmbH

Další účastnice: Aero Campus Cottbus Ltd.

Předběžné otázky

Je třeba vykládat předpisy primárního práva Společenství, zejména články 10, 43 a 48 Smlouvy o ES, stejně jako zásadu vzájemného uznávání platných právních řádů členských států mezi sebou navzájem tak, že členský stát (první členský stát) cestou ratifikace primárního práva Společenství prohlásil, že je na svém výsostném území v každém případě v zásadě srozuměn s nařízeným opatřením týkajícím se vyvlastnění dle právního řádu druhého členského státu, pokud se soukromoprávní společnost dotčená tímto vyvlastňovacím opatřením v rámci výkonu své svobody usazování vědomě podřídila právu společností druhého členského státu, podle kterého bylo toto opatření nařízeno, ačkoliv je hospodářsky činná v prvním členském státě a v tomto státě rovněž disponuje majetkem, který je tímto vyvlastňovacím opatřením dotčen?

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 11. února 2009 — Leo-Libera GmbH v. Finanzamt Buchholz in der Nordheide

(Věc C-58/09)

2009/C 113/39

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Leo-Libera GmbH

Žalovaný: Finanzamt Buchholz in der Nordheide

Předběžná otázka

Musí být čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice Rady 2006/112/ES (1) ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že členským státům je umožněno stanovit právní úpravu, podle níž jsou od daně osvobozeny jen některé sázky a loterie, ale veškeré „další formy her“ jsou z osvobození od daně vyňaty?

(1) Úř. věst. L 347, s. 1

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberverwaltungsgericht Rheinland-Pfalz (Německo) dne 11. února 2009 — Landkreis Bad Dürkheim v. Aufsichts- und Dienstleistungsdirektion, vedlejší účastnice: Astrid Niedermair-Schiemann

(Věc C-61/09)

2009/C 113/40

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberverwaltungsgericht Rheinland-Pfalz

Účastníci původního řízení

Žalobce: Landkreis Bad Dürkheim

Žalovaný: Aufsichts- und Dienstleistungsdirektion

Vedlejší účastnice: Astrid Niedermair-Schiemann

Předběžné otázky

1.	Jedná se o zemědělskou plochu ve smyslu čl. 44 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (1) také tehdy, pokud její využití sice také slouží zemědělským účelům (spásání porostu za účelem chovu ovcí), převažující účel ale spočívá ve sledování cílů péče o krajinu a cílů ochrany přírody?

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Je plocha využívána pro nezemědělskou činnost ve smyslu čl. 44 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, pokud činnost slouží převážně ochraně přírody, nebo přinejmenším tehdy, pokud zemědělec při plnění cílů ochrany přírody podléhá pokynům orgánu ochrany přírody?

Pro případ, že se jedná o zemědělskou plochu (otázka č. 1), která je také využívána pro zemědělskou činnost (otázka č. 2):

Předpokládá přiřazení zemědělské plochy k zemědělskému podniku [zemědělská plocha podniku ve smyslu čl. 44 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003],

a)	že tato plocha je podniku poskytnuta na základě pachtovní smlouvy nebo jiného časově omezeného úplatného úkonu?

V případě záporné odpovědi: Nemá na přiřazení k zemědělskému podniku negativní dopad skutečnost, že tyto plochy jsou přenechány podniku k využití pouze určitým způsobem a v rámci omezeného časového období v souladu s cíli ochrany přírody, a to bezúplatně nebo jen za převzetí příspěvků profesnímu sdružení?

c)	V případě kladné odpovědi: Nemá na přiřazení k zemědělskému podniku negativní dopad skutečnost, že je podnik zavázán k provedení určitých plnění na těchto plochách a že za to obdrží odměnu?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, s. 1).

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/20

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. února 2009 Comitato „Venezia vuole vivere“ proti rozsudku Soudu prvního stupně (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 28. listopadu 2008 ve spojených věcech T-254/00, T-270/00 a T-277/00, Hotel Cipriani SpA a další v. Komise

(Věc C-71/09 P)

2009/C 113/41

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Comitato „Venezia vuole vivere“ (zástupce: A. Vianello, advokát)

Další účastníci řízení: Hotel Cipriani SpA, Società Italiana per il gas SpA (Italgas), Italská republika, Coopservice — Servizi di fiducia Soc. coop. rl, Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	vyhovět projednávanému kasačnímu opravnému prostředku;

—

a v důsledku toho zrušit rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství (šestého rozšířeného senátu) ze dne 28. září 2008 ve spojených věcech T-254/00, T-270/00 a T-277/00, Comitato „Venezia vuole vivere“ v. Komise Evropských Společenství, který byl doručen dne 3. prosince 2008, jakož i rozhodnutí Komise 2000/394/ES ze dne 25. listopadu 1999 (1), a podpůrně článek 5 tohoto rozhodnutí v rozsahu, v němž zakládá povinnost k navrácení sporných sociálních příspěvků a stanoví, že kromě této částky je třeba zaplatit úroky za dotčené období;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Comitato „Venezia vuole vivere“ opírá svůj kasační opravný prostředek o šest důvodů.

V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku tvrdí, že se Soud dopustil nesprávného právního posouzení ve formě porušení čl. 87 odst. 1 ES a porušil povinnost uvést odůvodnění podle článku 253 ES. Obzvláště Soud v napadeném rozsudku nezkoumá přiměřeně argument týkající se vyrovnávací povahy podpor, které jsou předmětem rozhodnutí, stejně jako argument ohledně vlivu těchto podpor na trh; navíc porušuje zásady zákazu diskriminace a rovného zacházení při přezkumu postavení městských podniků s ohledem na žalující podniky.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení čl. 86 odst. 2 ES, a zejména z neprovedení přezkumu použitelnosti výjimky pro podniky, které jsou pověřeny službami obecného hospodářského zájmu, na projednávaný případ. Tento přezkum byl nicméně proveden ve vztahu k městským podnikům.

Třetím důvodem kasačního opravného prostředku, kterým se uplatňuje porušení čl. 87 odst. 3 písm. c) ES, je napadán závěr o neomezené posuzovací pravomoci Komise ohledně použitelnosti výjimky při regionálních obtížích, který je zastáván v napadeném rozsudku, a neprovedení přiměřeného přezkumu zvláštního skutkového stavu projednávaného případu.

Čtvrtým důvodem kasačního opravného prostředku napadá navrhovatel porušení čl. 87 odst. 3 písm. d) ES, a zejména skutečnost, že Consorzio Venezia Nuova byla přiznána kulturní výjimka a ve vztahu k dalším podnikům nebyl proveden žádný přezkum.

Pátým důvodem kasačního opravného prostředku vytýká navrhovatel, že za porušení článků 1 a 15 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (2) ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 ES] Smlouvy o ES, nebyla zohledněna okolnost, že mezi vytýkanými úlevami (po červnu 1994) a předchozí právní úpravou (z roku 1973) existovala kontinuita.

Šestým důvodem kasačního opravného prostředku se obrací proti automatizmu příkazu k navrácení, který porušuje článek 14 nařízení č. 659/1999.

(1) Rozhodnutí Komise 2000/394/ES ze dne 25. listopadu 1999 o podporách poskytnutých podnikům na území Benátek a Chioggia stanovených zákony č. 30/1997 a č. 206/1995, kterými se zavádějí úlevy na sociálních příspěvcích (Úř. věst. L 150, s. 50).

(2) Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/21

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. února 2009 Hotelem Cipriani Srl proti rozsudku Soudu prvního stupně (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 28. listopadu 2008 ve spojených věcech T-254/00, T-270/00 a T-277/00, Hotel Cipriani SpA a další v. Komise

(Věc C-73/09 P)

2009/C 113/42

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Hotel Cipriani SpA (zástupce: A. Bianchini, advokát)

Další účastníci řízení: Società Italiana per il gas SpA (Italgas), Italská republika, Coopservice — Servizi di fiducia Soc. coop. rl, Comitato „Venezia vuole vivere“, Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

a)	zrušil napadený rozsudek Soudu;

vyhověl návrhovým žádáním vzneseným v prvním stupni a v důsledku toho:

—	zrušil rozhodnutí Komise Evropských Společenství (1) napadené v prvním stupni;

—

podpůrně, zrušil článek 5 rozhodnutí v rozsahu, v němž příkaz k navrácení obsažený v tomto ustanovení byl vyložen Komisí tak, že se vztahuje i na podpory přiznané na základě pravidla de minimis, nebo zrušil článek 5 v části, ve které stanoví zaplacení úroku, jehož sazba je vyšší než sazba skutečně zaplacená podnikem za své vlastní dluhy;

c)	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Svým prvním důvodem kasačního opravného prostředku společnost Hotel Cipriani napadá porušení a nesprávné použití čl. 87 odst. 1 ES, zejména pokud jde o nedostatek odůvodnění rozsudku Soudu nebo kontradiktorní povahu tohoto odůvodnění. Právní a správní ustanovení považovaná za neslučitelná s článkem 87 ES nezakládají žádné narušení hospodářské soutěže na společném trhu hoteliérství a restauratérství (na kterém je právě činná společnost Hotel Cipriani), a ani nehrozí, že by k němu vedla, a to proto, že kontext města Benátky je natolik zvláštní, že společný trh jím nemůže být v žádném případě dotčen a proto, že sporné úlevy představují pouze vyrovnání mimořádných poplatků zatěžujících podniky z důvodu obtíží činnosti na relevantním zeměpisném trhu za stejných podmínek, jaké platí v jiných částech společného evropského trhu. Soud tuto zvláštnost přiměřeně nezohlednil, nýbrž se bez bližšího vypořádání s touto otázkou omezil na tvrzení, že výhody získané benátskými podniky jdou nad vyrovnání nevýhod spojených se životním prostředím, což je důvod, proč žalobkyně napadá nedostatek odůvodnění napadeného rozsudku nebo kontradiktorní povahu tohoto odůvodnění.

Svým druhým důvodem kasačního opravného prostředku uplatňuje společnost Hotel Cipriani porušení a nesprávné použití čl. 87 odst. 3 písm. c) ES, zejména pokud jde o nelogičnost odůvodnění Soudu. Nejdříve Komise a pak Soud měli nesprávně za to, že regionální výjimka stanovená v čl. 87 odst. 3 písm. c) ES je nepoužitelná, ale relevantní zeměpisný trh, jak bylo jednoznačně prokázáno v průběhu řízení před Soudem, odůvodňoval úlevy na sociálních příspěvcích přiznané vnitrostátními právními předpisy, protože tyto úlevy se týkaly výlučně zachování sociální a hospodářské struktury města Benátky, aniž by vedly — jak bylo rovněž prokázáno v rámci předcházejícího důvodu kasačního opravného prostředku — k jakékoliv protisoutěžní změně obchodu na společném trhu.

Třetím důvodem kasačního opravného prostředku se vytýká porušení čl. 87 odst. 3 písm. d) ES a jeho nesprávné použití, zejména pokud jde o nelogičnost odůvodnění rozsudku Soudu. V projednávaném případě úlevy na příspěvcích zjevně přispěly k ulehčení zachování nezpochybnitelného kulturního a uměleckého dědictví města Benátky, se kterým jsou spojeny významné náklady pro podniky na laguně, náklady, které nenesou podniky činné v odlišných územních kontextech. Soud v části rozhodnutí, ve které zamítl i tyto navrhovatelkou uplatněné úvahy, tvrdí nesprávně, že důvody, pro které musí případ od případu nést náklady spojené se zachováním kulturního a uměleckého dědictví Benátek žalující podniky, nebyly dostatečně prokázány. Toto tvrzení je nesprávné z různých důvodů, zejména proto, že bylo dostatečně prokázáno, rovněž před Komisí, že celé historické centrum Benátek jako takové obecně podléhá tlakům k ochraně nemovitého majetku.

Čtvrtým důvodem kasačního opravného prostředku napadá společnost Hotel Cipriani protiprávnost ustanovení o nuceném navrácení poskytnutých výhod, a to z důvodu porušení čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (2) ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 ES] Smlouvy o ES. Ustanovení o navrácení úlev podle uvedeného článku 14 je v projednávaném případě nepoužitelné, protože je v rozporu s obecnou zásadou práva Společenství, přičemž zásady uplatněné před Soudem byly zásady proporcionality, rovného zacházení a právní jistoty.

Svým pátým důvodem kasačního opravného prostředku společnost Hotel Cipriani napadá porušení článku 15 nařízení (ES) č. 659/1999. Když Komise přijala své rozhodnutí, a sice 25. listopadu 1999, promlčecí lhůta deseti let stanovená ve výše uvedeném článku 15 (který je nepochybně použitelný ratione temporis na projednávaný případ) již uplynula, takže účinky údajných státních podpor jsou nezbytně ještě podchyceny zákonem č. 171/1973, „Legge speciale per Venezia“ („zvláštní zákon pro Benátky“).

(2) Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. února 2009 Società Italiana per il gas SpA (Italgas) proti rozsudku Soudu prvního stupně (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 28. listopadu 2008 ve spojených věcech T-254/00, T-270/00 a T-277/00, Hotel Cipriani SpA a další v. Komise

(Věc C-76/09 P)

2009/C 113/43

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Società Italiana per il gas SpA (Italgas) (zástupci: M. Merola, M. Pappalardo, T. Ubaldi, advokáti)

Další účastníci řízení: Hotel Cipriani SpA, Italská republika, Coopservice — Servizi di fiducia Soc. coop. rl, Comitato „Venezia vuole vivere“, Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadený rozsudek;

—	zrušil články 1 a 2 rozhodnutí (1) v rozsahu, v němž prohlašují daňové úlevy poskytnuté Itálií za neslučitelné se společným trhem, jakož i článek 5 rozhodnutí nebo podpůrně vrátil podle článku 61 Statutu Soudního dvora věc zpět Soudu prvního stupně;

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

—

První důvod kasačního opravného prostředku se týká nesprávného právního posouzení při použití čl. 87 odst. 1 ES a nedostatku odůvodnění týkajícího se vyrovnávací povahy sporných úlev, jakož i důkazů o narušení hospodářské soutěže a vlivu na obchod. Soud totiž postupoval chybně, protože sice uznal, že opatření nepředstavuje podporu, pokud pouze vyrovnává objektivní hospodářské nevýhody, nicméně měl za to, že tato zásada není použitelná na projednávaný případ, protože i) musí existovat bezprostřední vztah mezi výší vyrovnání a výší dodatečných nákladů, které musí podniky nést z důvodu jejich umístění v laguně Benátek a Chioggia a ii) dodatečné náklady zvýhodněných podniků je třeba vypočítat s ohledem na průměrné náklady podniků ve Společenství a nikoliv podniků na pevnině. Krom toho Soud nepoukázal na rozpornost sporného rozhodnutí, která spočívá v tom, že Komise při hodnocení postavení podniku, kterému byla svěřena služba řízení integrovaného oběhu vody, konstatovala, že vyrovnávací povaha opatření může být uznána i tehdy, když neexistuje přesná shoda mezi orgánem provádějícím veřejné opatření a dodatečnými náklady nesenými podnikem, a že tyto náklady nemusí být nezbytně vypočítány na základě průměrných nákladů podniků Společenství.

—

Druhý důvod kasačního opravného prostředku se týká nesprávného právního posouzení při použití čl. 87 odst. 1 ES a judikatury soudů Společenství k důkaznímu břemenu, v rozsahu, v němž Komise kvalifikovala sporné opatření jako podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, jakož i nedostatku odůvodnění napadeného rozsudku. Obzvláště měl Soud nesprávně za to, že není věcí Komise, ale Italské republiky a zúčastněných třetích osob, aby prokázaly, že nejsou splněny podmínky použití čl. 87 odst. 1 ES ve vztahu k určitým kategoriím podniků nebo oblastí činnosti, kterých se týkají úlevy, z čehož dovodil, že sporné rozhodnutí neporušuje ani čl. 87 odst. 1 ES ani zásadu rovného zacházení a není ani rozporné nebo stižené nedostatkem odůvodnění. Soud se ani nezabýval výtkou, kterou navrhovatelka uvedla v žalobě a která se týká porušení čl. 87 odst. 1 ES s ohledem na zásadu zákazu diskriminace a zjevně rozporné odůvodnění týkající se přezkumu výjimky podle čl. 86 odst. 2 ES.

—

Třetím důvodem kasačního opravného prostředku se uplatňuje zkreslení skutečností a důkazů, jakož i nesprávné právní posouzení ohledně splnění procesních povinností Komise a zásady řádného a nestranného přezkumu, kterou musí Komise dodržet. Z dokumentů předložených v prvním stupni totiž vyplývá, že Soud zkreslil skutečnosti, se kterými byl seznámen a předložené důkazy a dopustil se vážného právního pochybení tím, že nestanovil, že Komise nesplnila procesní povinnosti a povinnosti řádného, přesného a nediskriminačního přezkumu, které jí přísluší při výkonu jejích pravomocí podle článků 87 ES a 88 ES.

—

Čtvrtý důvod kasačního opravném prostředku se opírá o nesprávné právní posouzení a nedostatečné a rozporné odůvodnění napadeného rozsudku při posouzení nedostatku odůvodnění sporného rozhodnutí s ohledem na právní dosah dopisů Komise ze dne 29. srpna a 29. října 2001 v souvislosti s přezkumem požadavku vlivu sporných úlev na hospodářskou soutěž a obchod. Názor Soudu je s ohledem na právní předpisy a zásady, které jsou základem systému kontroly státních podpor stanoveného ve Smlouvě nesprávný a nedostatečně odůvodněný v rozsahu, v němž Soud i) dospěl k závěru, že odůvodnění sporného rozhodnutí je dostatečné k tomu, aby italským orgánům umožnilo určit podniky, které jsou dle sporného rozhodnutí povinny navrátit získané podpory a ii) minimalizoval právní dosah údajů, které Komise sdělila italským orgánům dopisy ze dne 29. srpna a 29. října 2002 tím, že tyto kvalifikoval jako akty, které jsou provedeny v rámci loajální spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními orgány.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d×Etat (Francie) dne 2. března 2009 — Graphic Procédé v. Ministère du budget, des comptes publics et de la fonction publique

(Věc C-88/09)

2009/C 113/44

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d×Etat

Účastníci původního řízení

Účastnice řízení podávající kasační stížnost: Graphic Procédé

Odpůrce: Ministère du budget, des comptes publics et de la fonction publique

Předběžné otázky

Jaká kritéria mají být uplatněna za účelem určení, zda je reprodukce dodáním zboží nebo poskytnutím služby [ve smyslu šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně] (1)?

(1) Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/23

Žaloba podaná dne 2. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-89/09)

2009/C 113/45

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Rozet a E. Traversa, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Francouzská republika tím, že výši obchodního podílu, jaký mohou vlastnit osoby, které nejsou odborníky v oblasti biologie, potažmo výši jejich podílu na hlasovacích právech ve společnosti pro výkon svobodného povolání s ručením omezeným (Société d'Exercice Libéral à Responsabilité Limitée) provozující laboratoře pro analýzu v oblasti lékařské biologie omezila na nejvýše čtvrtinu a zakázala účast na kapitálu ve více než dvou společnostech založených za účelem společného provozování jedné či více laboratoří pro analýzu v oblasti lékařské analýzy, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 43 Smlouvy o ES;

—	uložit Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby uplatňuje Komise dvě výtky vycházející z porušení článku 43 Smlouvy o ES.

V rámci první výtky žalobkyně uvádí, že vnitrostátní právní předpisy, které omezují výši podílů, jež mohou vlastnit osoby mimo obor, na nejvýše 25 % základního kapitálu ve společnostech pro výkon svobodného povolání s ručením omezeným provozujících laboratoře pro analýzu v oblasti lékařské biologie, neoprávněně omezují svobodu usazování, kterou zaručuje Smlouva. Cíle spočívajícího v ochraně veřejného zdraví, na nějž žalobkyně odkazuje v rámci svého odůvodnění, by totiž mohlo být dosaženo méně omezujícími opatřeními, než o jaká jde v projednávané věci. Komise v tomto ohledu tvrdí, že zatímco se jeví důvodné požadovat, aby analýzy v oblasti lékařské biologie byly prováděny způsobilými osobami s odpovídajícím odborným vzděláním, požadavek na takovou kvalifikaci pouze pro účely vlastnictví laboratoří lékařské biologie nebo pro účely oprávnění je provozovat se naproti tomu zdá být z hlediska sledovaného cíle nepřiměřený.

V rámci druhé výtky Komise napadá obecný zákaz platný pro osoby mimo obor nabývat účasti na kapitálu ve více než dvou společnostech založených za účelem společného provozování jedné či více laboratoří pro analýzu v oblasti lékařské biologie. Žalovanou uváděný cíl spočívající v zachování rozhodovací pravomoci a finanční nezávislosti příslušníků profese v daném odvětví a nutnost zajistit rovnoměrné zastoupení laboratoří na celém státním území podle Komise tato omezující vnitrostátní opatření neodůvodňují.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Wiesbaden (Německo) dne 6. března 2009 — Hartmut Eifert v. Land Hessen, vedlejší účastník: Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung

(Věc C-93/09)

2009/C 113/46

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Wiesbaden

Účastníci původního řízení

Žalobce: Hartmut Eifert

Žalovaná: Land Hessen

Vedlejší účastník: Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung

Předběžné otázky

Jsou ustanovení uvedená v čl. 42 odst. 1 bodu 8b a článku 44a nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1), která byla do tohoto nařízení vložena nařízením Rady (ES) č. 1437/2007 ze dne 26. listopadu 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 322, 7.12.2007, s. 1), neplatná?

Je nařízení Komise (ES) č. 259/2008 ze dne 18. března 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 28),

neplatné,

nebo je platné jen proto, že je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54) neplatná?

Pro případ, že jsou předpisy uvedené v první a druhé otázce platné:

Má být čl. 18 odst. 2 druhá odrážka směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31; Zvl. vyd. 13/15, s. 355) vykládán v tom smyslu, že zveřejnění údajů dle nařízení Komise (ES) č. 259/2008 ze dne 18. března 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), se smí uskutečnit teprve tehdy, pokud byly provedeny postupy stanovené v tomto článku, které nahrazují oznámení orgánu dozoru?

Má být článek 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31; Zvl. vyd. 13/15, s. 355) vykládán v tom smyslu, že zveřejnění podle nařízení Komise (ES) č. 259/2008 ze dne 18. března 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), se smí uskutečnit teprve tehdy, pokud byla provedena předběžná kontrola, kterou vnitrostátní právo pro takový případ předepisuje?

V případě kladné odpovědi na čtvrtou otázku: Má být článek 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31; Zvl. vyd. 13/15, s. 355) vykládán v tom smyslu, že se o účinnou předběžnou kontrolu nejedná tehdy, pokud byla provedena na základě seznamu vedeného podle čl. 18 odst. 2 druhé odrážky této směrnice, který neobsahuje předepsanou informaci?

Má být článek 7 — a zde zejména písmeno e) — směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31; Zvl. vyd. 13/15, s. 355) vykládán v tom smyslu, že brání praxi, při níž jsou zaznamenávány IP adresy uživatelů internetových stránek bez jejich výslovného souhlasu?

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/25

Žaloba podaná dne 6. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-94/09)

2009/C 113/47

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: M. Afonso, zmocněnec)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Francouzská republika tím, že neuplatňovala jednotnou sazbu DPH na veškeré služby poskytované pohřebními ústavy, jakož i na dodávky produktů s těmito službami souvisejících, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 96 až čl. 99 odst. 1 směrnice o DPH (1);

—	uložit Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou Komise namítá, že francouzská daňová právní úprava narušuje řádné fungování systému DPH v rozsahu, v němž uplatňuje dvě sazby DPH na poskytování služeb a dodávky produktů rodinám zesnulých zajišťované pohřebními ústavy, třebaže tyto úkony ve skutečnosti tvoří jedinou komplexní operaci, která musí být zdaňována jednotnou sazbou.

Žalobkyně zejména vytýká žalované, že bezdůvodně vyčlenila službu převozu mrtvol vozidlem zvlášť upraveným k tomuto účelu, na niž se uplatní snížená sazba DPH, zatímco na ostatní činnosti zajišťované pohřebními ústavy, jako je činnost pracovníků pohřební služby spočívající v přenesení mrtvoly nebo dodání rakve, se uplatní běžná sazba DPH. Podle ustálené judikatury však plnění, které z hospodářského hlediska sestává z jediného poskytnutí, nesmí být uměle rozloženo, jelikož v opačném případě dochází k narušení řádného fungování systému DPH. Ve skutečnosti ostatně převážná většina rodin, které požádají pohřební službu o uspořádání pohřbu, považuje dané činnosti za součást jednoho a téhož poskytnutí.

Komise krom toho zpochybňuje rozhodnutí žalované uplatnit různé snížené sazby na služby poskytované pohřebními ústavy. Ustanovení čl. 98 odst. 1 totiž nedovolují uplatnění snížených sazeb na určité přepravní služby a uplatnění běžné sazby na jiné služby poskytované danými podniky, v důsledku čehož nutně dochází ke snížení výsledné úrovně takto stanovených sazeb vůči sazbám běžně uplatňovaným ve Francii. Navíc se úroveň těchto snížených sazeb mění od případu k případu v závislosti na relativním podílu konkrétně poskytnutých služeb podléhajících snížené dani, což je taktéž zakázáno uvedenou směrnicí.

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006 L 347, s. 1).

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/25

Žaloba podaná dne 6. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Irsko

(Věc C-95/09)

2009/C 113/48

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: S. Pardo Quintillán, A.A. Gilly, zmocněnci)

Žalované: Irsko

Návrhová žádání žalobkyně:

Určit, že Irsko

—	tím, že pro účely čl. 5 odst. 1 směrnice Rady (1) 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod neúplně a nesprávně vymezilo citlivé oblasti;

—	tím, že ohledně některých citlivých oblastí neúplně a nesprávně provedlo požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 2, čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 5 odst. 4 a čl. 5 odst. 5 uvedené směrnice;

—	tím, že, pokud jde o všechny městské odpadní vody vypouštěné z některých aglomerací s populačním ekvivalentem přesahujícím 10 000 nebo vypouštěné v příslušných povodích nad citlivými oblastmi, nestanovilo do dne 31. prosince 1998 úroveň čištění podle čl. 5 odst. 2 a 3 uvedené směrnice;

—	tím, že v některých aglomeracích nezajistilo, aby stoková soustava stanovená v čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice splňovala požadavky stanovené v čl. 3 odst. 2 uvedené směrnice; a

—	tím, že do 31. prosince 1997 neprovedlo správně první povinné prověřování stanovené v čl. 5 odst. 6 uvedené směrnice, nesplnilo své povinnosti stanovené v těchto článcích, jakož i povinnosti stanovené v článku 19 uvedené směrnice a

—	tím, že neposkytlo informace požadované v dopise ze dne 23. dubna 1999, nesplnilo své povinnosti podle článku 10 Smlouvy o ES.

Uložit Irsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle Komise nesplnilo Irsko své povinnosti vyplývající z článků 3, 5 a 19 směrnice a z článku 10 Smlouvy o ES z těchto důvodů:

Komise ohledně oblasti Boyne Estuary tvrdí, že tím, že Irsko neoznámilo formální akt vymezující tuto oblast, nevymezilo úplně a správně citlivé oblasti podle čl. 5 odst. 1 směrnice. Ohledně ostatních oblastí, které nebyly vymezeny jako citlivé, Komise připouští, že Irsko provedlo vymezení pro účely čl. 5 odst. 1, ale tvrdí, že v současnosti platné vymezující formální akty nejsou dostatečně přesné, pokud jde o vymezení dotčené citlivé oblasti.

Pokud jde o čl. 3 odst.1 a 2 směrnice, irské právní předpisy odkládají na 14. červen 2001 datum provedení stanovené v čl. 3 odst. 1 druhém pododstavci na 31.prosinec 1998. Komise tvrdí, že směrnice takový případný odklad neupravuje. Komise také uvádí, že ohledně 32 oblastí, které Irsko následně označilo za citlivé, nerespektovaly vnitrostátní právní předpisy v článku 5 směrnice uvedené datum 31. prosinec 1998.

Komise tvrdí, že pokud jde o oblasti, které Irsko nesprávně opomnělo vymezit jako citlivé, nesplnilo Irsko své povinnosti podle čl. 3 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 2, 3 a 4, pokud jde o aglomerace s populačním ekvivalentem přesahujícím 10 000, a podle čl. 5 odst. 2, 3 a 4, pokud jde o čistírny městských odpadních vod, na které se vztahuje čl. 5 odst. 5 směrnice.

Komise se domnívá, že Irsko tím, že nejpozději do 31. prosince 1997 neprovedlo první prověření vymezení citlivých oblastí, porušilo čl. 5 odst. 6 směrnice.

Konečně se Komise domnívá, že tím, že Irsko neposkytlo jasné kartografické informace znázorňující rozsah citlivých oblastí a příslušná povodí, stejně jako umístění aglomerací, na které se vztahuje lhůta 31. prosince 1998, nesplnilo povinnosti vyplývající z článku 10 Smlouvy o ES.

(1) Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, s. 40; Zvl. vyd. 15/02, s. 26)

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/26

Kasační opravný prostředek podaný dne 10. března 2009 Anheuser-Busch, Inc. proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 16. prosince 2008 ve spojených věcech T-225/06, T-255/06, T-257/06 a T-309/06 Budějovický Budvar, národní podnik v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Anheuser-Busch, Inc

(Věc C-96/09 P)

2009/C 113/49

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Anheuser-Busch, Inc. (zástupci: B. von Bomhard, Rechtsanwältin, B. Goebel, Rechtsanwalt)

Další účastníci řízení: Budějovický Budvar, národní podnik, Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 16. prosince 2008 ve spojených věcech T-225/06, T-255/06, T-257/06 a T-309/06, s výjimkou bodu 1 výroku,

—	vydat konečné rozhodnutí ve věci a zamítnout návrhová žádání uplatněná v prvním stupni, nebo vrátit věc k rozhodnutí Soudu prvního stupně a

—	uložit žalobci v prvním stupni náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Soud prvního stupně se dopustil nesprávného právního posouzení, když odmítnul příslušnost Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu k určení, že Budvar neunesl důkazní břemeno prokázání práv podle čl. 8 odst. 4 (1), neboť existovaly vážené pochybnosti o platnosti uvedených práv (uplatňované označení původu pro „BUD“).

Soud prvního stupně nesprávně vyložil kvalitativní a kvantitativní požadavky práva Společenství na „používání v obchodním styku“ podle čl. 8 odst. 4. Zaprvé uvedl, že tento požadavek se týká jakéhokoli obchodního používání, kromě výhradně soukromé sféry, a rozhodl, že se nevyžaduje skutečné používání práva podle čl. 8 odst. 4, jak by tomu bylo v případě ochranných známek. V tomto kontextu připustil, že „bezplatnou“ zásilku lze považovat za „používání v obchodním styku“, jakož i používání v rozličných funkcích (používání ochranné známky spíše než používání označení původu). Zadruhé, napadené rozhodnutí nesprávně umožnilo zohlednit používání po datu podání přihlášky sporné ochranné známky, čímž opominulo skutečnost, že k tomu, aby starší právo bylo vyhodnoceno jako základ pro námitky podle článku 8, musí být všechny podmínky splněny v okamžiku podání přihlášky. Zatřetí, Soud prvního stupně nesprávně vyložil čl. 8 odst. 4, když rozhodl, že odchylně od zásady teritoriality lze zohlednit používání v jiných zemích, než v zemích, kde existuje právo uplatňované podle čl. 8 odst. 4.

Soud prvního stupně též nesprávně vyložil požadavek „většího než místního významu“. V podstatě tento požadavek považoval za splněný na základě skutečnosti, že právo uplatňované podle čl. 8 odst. 4 pochází ze třetí země a bylo rozšířeno do dvou členských států Evropské unie. Soud prvního stupně nezkoumal, zda předmětné právo získalo ve dvou členských státech, kde bylo uplatněno, význam větší než místní, čímž pod čl. 8 odst. 4 zahrnul práva, která nepocházejí z Evropské unie.

Druhým důvodem kasačního opravného prostředku je porušení čl. 8 odst. 4 písm. b) spolu s čl. 74 odst. 1. Článek 8 odst. 4 písm. b) požaduje, aby vnitrostátní právo umožňovalo společnosti Budvar zakázat používání sporné ochranné známky. Odvolací senát určil na základě důkazů předložených účastníky řízení a s použitím pravidla, že důkazní břemeno v námitkovém řízení před OHIM nese ten, kdo vznáší námitku, že Budvar neprokázal, že na základě vnitrostátního práva použitelného buď ve Francii nebo v Rakousku mohl zakázat používání ochranné známky „BUD“. Soud prvního stupně však v rozporu s čl. 74 odst. 1 a čl. 8 odst. 4 písm. b) konstatoval, že OHIM měl bez návrhu přezkoumat právní předpisy a vývoj práva ve prospěch práv na základě čl. 8 odst. 4, a to nad rámec návrhových žádání účastníků řízení, a nikoli zamítnout námitky pro nedostatek důkazů na podporu práv uplatňovaných společností Budvar.

V souhrnu napadený rozsudek Soudu prvního stupně uvádí výklad čl. 8 odst. 4, který není v souladu se zněním uvedeného ustanovení, a je v naprostém nesouladu s cílem nařízení č. 40/94, kterým je v zájmu podpory obchodu v rámci Společenství vytvořit dobře fungující jednotný systém práva ochranných známek s působností v celém Společenství.

6.	Každé z těchto porušení práva ze strany Soudu prvního stupně vedlo ke zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu a je tedy — každé zvlášť — důvodem ke zrušení napadeného rozsudku.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společneství (Úř. věst. L 11, 1994, s. 1).

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/27

Žaloba podaná dne 11. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Česká republika

(Věc C-100/09)

2009/C 113/50

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Jelínek, P. Dejmek, zmocněnci)

Žalovaná: Česká republika

Návrhové žádání žalobkyně

—

určit, že nepřijetím veškerých právních a správních předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (1), nebo v každém případě jejich nesdělením Komisi nesplnila Česká republika povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 24 uvedené směrnice;

—	uložit České republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice do vnitrostátního právního řádu uplynula dne 8. března 2008.

(1) Úř. věst. L 69, s. 27

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/28

Žaloba podaná dne 25. března 2009 — Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-114/09)

2009/C 113/51

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Adsera Ribera a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalované: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Španělské království tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/68/ES (1) ze dne 6. září 2006, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS (2), pokud jde o zakládání akciových společností a udržování a změnu jejich základního kapitálu, nebo v každém případě tím, že o tom neinformovalo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z uvedené směrnice;

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2006/68/ES do vnitrostátního práva uplynula dne 15. dubna 2008.

(1) Úř. věst. L 264, s. 32.

(2) Úř. věst. L 26, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 8.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/30

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 1. dubna 2009 — Valero Jordana v. Komise

(Věc T-385/04) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Žaloba na neplatnost - Žaloba na náhradu škody - Povýšení - Přidělení prioritních bodů“)

2009/C 113/60

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Gregorio Valero Jordana (Brusel, Belgie) (zástupci: M. Merola a I. van Schendel, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně V. Joris a C. Berardis-Kayser, poté V. Joris a G. Berscheid, zmocněnci, ve spolupráci s D. Waelbroeckem, advokátem)

Předmět věci

Zrušení:

—	rozhodnutí generálního ředitele právní služby Komise o přidělení pouze jednoho prioritního bodu generálního ředitelství žalobci z titulu roku povýšení 2003, sděleného dne 7. července 2003 a potvrzeného rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování oznámeným dne 16. prosince 2003;

—

rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování přidělit žalobci celkově 20 bodů z titulu roku povýšení 2003, oznámeného dne 16. prosince 2003; seznamu zásluh úředníků třídy A 5 z titulu roku 2003, zveřejněného v Informations Administratives č.69-2003 dne 13. prosince 2003; seznamu úředníků povýšených do třídy A 4 z titulu roku 2003, zveřejněného v Informations Administratives č. 73-2003 ze dne 27. listopadu 2003; rozhodnutí nezapsat jméno žalobce na uvedené seznamy;

—	rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování neudělit žalobci dodatečné prioritní body z titulu roku povýšení 2003, vyplývající z dopisu ze dne 22. února 2007 a z rozhodnutí ze dne 17. dubna 2007;

a přiznání náhrady škody ve výši 5 000 eur.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise, která stanoví celkový počet bodů povýšení Gregoria Valera Jordany na 20 bodů a která zamítají jeho zapsání na seznam úředníků povýšených do třídy A 4 z titulu roku povýšení, se zrušují.

2)	Zbývající část žaloby se zamítá.

3)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 284, 20.11.2004.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/30

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. března 2009 — Shanghai Excell M&E Enterprise a Shanghai Adeptech Precision v. Rada

(Věc T-299/05) (1)

(„Dumping - Dovoz některých elektronických vah pocházejících z Číny - Status podniku působícího v tržním hospodářství - Článek 2 odst. 7 písm. a) a c) a odst. 10 a čl. 11 odst. 9 nařízení (ES) č. 384/96“)

2009/C 113/61

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Shanghai Excell M&E Enterprise Co. Ltd (Shanghai, Čína); a Shanghai Adeptech Precision Co. Ltd (Huaxin Town, Čína) (zástupci: R. MacLean, solicitor, a E. Gybels, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: J.-P. Hix, zmocněnec, ve spolupráci s G. Berrisch, advokát)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Komise Evropských společenství (zástupci: původně K. Talabér-Ritz a E. Righini, poté H. van Vliet a K. Talabér-Ritz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení článků 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 692/2005 ze dne 28. dubna 2005, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2605/2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých elektronických vah pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 112, s. 1).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Shanghai Excell M&E Enterprise Co. Ltd a Shanghai Adeptech Precision Co. Ltd ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou.

3)	Komise ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 257, 15.10.2005.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/31

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. března 2009 — TF1 v. Komise

(Věc T-354/05) (1)

(„Státní podpory - Financování společnosti France Télévisions prostřednictvím audiovizuálních poplatků - Průběžné zkoumání existujících podpor - Doporučení navrhující přijetí vhodných opatření - Závazky členského státu přijaté Komisí - Rozhodnutí prohlašující podporu za slučitelnou se společným trhem - Žaloba na neplatnost - Lhůta pro podání žaloby - Povaha napadeného aktu - Právní zájem na podání žaloby - Přípustnost - Práva obhajoby - Povinnost uvést odůvodnění - Rozsudek Altmark“)

2009/C 113/62

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Télévision française 1 SA (TF1) (Boulogne-Billancourt, Francie) (zástupci: J.-P. Hordies a C. Smits, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: C. Giolito, zmocněnec)

Vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání žalované: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a A.-L. Vendrolini, zmocněnci); a France Télévisions S.A. (Paříž, Francie) (zástupci: J.-P. Gunther a D. Tayar, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K (2005)1166 konečné ze dne 20. dubna 2005, týkajícího se podpory poskytnuté ve prospěch France Télévisions [podpora E 10/2005 (ex C 60/1999) — Francie, Poplatky za vysílání].

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Télévision française 1 SA (TF1) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí a France Télévisions SA.

3)	Francouzská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 315, 10.12.2005.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/31

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 17. března 2009 — Laytoncrest v. OHIM

(Věc T-171/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství TRENTON - Starší slovní ochranná známka Společenství LENTON - Právo být vyslechnut - Článek 73 nařízení (ES) č. 40/94 a pravidlo 54 nařízení (ES) č. 2868/95 - Neexistence zpětvzetí přihlášky ochranné známky - Článek 44 odst. 1 nařízení č. 40/94 - Povinnost rozhodnout na základě dostupných důkazů - Pravidlo 20 odst. 3 a pravidlo 50 odst. 1 nařízení č. 2868/95“)

2009/C 113/63

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Laytoncrest Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: N. Dontas a P. Georgopoulou, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Erico International Corp. (Solon, Ohio, Spojené státy) (zástupci: M. Samer, O. Gillert a F. Schiwek, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 26. dubna 2006 (věc R- 406/2004-2) týkajícímu se námitkového řízení mezi Erico International Corp. a Laytoncrest Ltd.

Výrok

1.	Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 26. dubna 2006 (R 406/2004-2) se zrušuje.

2.	OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení Laytoncrest Ltd.

3.	Erico International Corp. ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/32

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 24. března 2009 — Moreira da Fonseca v. OHIM — General Óptica (GENERAL OPTICA)

(Spojené věci T-318/06 až T-321/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Obrazové ochranné známky Společenství GENERAL OPTICA v různých barvách - Starší obchodní název Generalóptica - Relativní důvod pro zamítnutí - Místní význam staršího označení - Článek 8 odst. 4 a čl. 52 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94“)

2009/C 113/64

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Alberto Jorge Moreira da Fonseca, Lda (Santo Tirso, Portugalsko) (zástupci: M. Oehen Mendes a D. Jeffries, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Novais Gonçalves, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: General Óptica, SA (Barcelona, Španělsko) (zástupci: M. Curell Aguilà a X. Fàbrega Sabaté, advokáti)

Předmět věci

Čtyři žaloby podané proti rozhodnutím prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 8. srpna 2006 (věci R 944/2005-1, R 945/2005-1, R 946/2005-1 a R 947/2005-1), týkajícím se čtyř řízení o prohlášení neplatnosti mezi Alberto Jorge Moreira da Fonseca, Lda, a General Óptica, SA.

Výrok

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Alberto Jorge Moreira da Fonseca, Lda, se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 236, 30.12.2006.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/32

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. března 2009 — Alcoa Trasformazioni v. Komise

(Věc T-332/06) (1)

(„Státní podpory - Elektřina - Preferenční sazba - Rozhodnutí o zahájení řízení upraveného v čl. 88 odst. 2 ES - Přípustnost - Pojem státní podpora - Nová podpora nebo existující podpora - Výhoda - Odůvodnění - Legitimní očekávání - Právní jistota“)

2009/C 113/65

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Alcoa Trasformazioni Srl (Portoscuso, Itálie) (zástupci: M. Siragusa, T. Müller-Ibold, F. Salerno a T. Graf, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Khan, E. Righini a C. Urraca Caviedes, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2006/C 214/03, oznámeného Italské republice dopisem ze dne 19. července 2006, o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 ES týkajícího se státní podpory C 36/06 (ex NN 38/06) — Preferenční sazba za elektřinu schválená pro určitá odvětví s vysokou spotřebou energie v Itálii v rozsahu, v němž se toto rozhodnutí týká sazeb za dodávku elektřiny, kterých využívají oba závody na výrobu hliníku, nejprve vlastněné Alcoa Trasformazioni

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Alcoa Transformazioni Srl ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Komisí.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/33

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 31. března 2009 — ArcelorMittal Luxembourg a další v. Komise

(Věc T-405/06) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh Společenství s rámy - Rozhodnutí, kterým se konstatuje, že byl porušen článek 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 - Pravomoc Komise - Přičitatelnost protiprávního jednání - Promlčení - Práva obhajoby“)

2009/C 113/66

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: ArcelorMittal Luxembourg SA, dříve Arcelor Luxembourg SA (Lucemburk, Lucembursko); ArcelorMittal Belval & Differdange SA, dříve Arcelor Profil Luxembourg SA (Esch-sur-Alzette, Lucembursko); a ArcelorMittal International SA, dříve Arcelor International SA (Lucembursko) (zástupce: A. Vandencasteele, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: X. Lewis a F. Arbault, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise K (2006) 5342 konečné ze dne 8. listopadu 2006, týkajícího se řízení podle článku 65 [UO] o dohodách a jednání ve vzájemné shodě evropských výrobců trámů (věc COMP/F/38.907 — Ocelové trámy)

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise K (2006) 5342 konečné ze dne 8. listopadu 2006, týkající se řízení podle článku 65 [UO] o dohodách a jednání ve vzájemné shodě evropských výrobců trámů (věc COMP/F/38.907 — Ocelové trámy), se zrušuje v části týkající se ArcelorMittal Belval & Differdange SA a ArcelorMittal International SA.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá jako neopodstatněná.

3)	V rozsahu, v němž se jich spor v projednávané věci týká, ponese Komise vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení ArcelorMittal Belval & Differdange a ArcelorMittal International.

4)	V rozsahu, v němž se jich spor v projednávané věci týká, ponese ArcelorMittal Luxembourg SA vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení Komise.

(1) Úř. věst. C 42, 24.2.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/33

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. března 2009 — L'Oréal v. OHIM — Spa Monopole (SPALINE)

(Věc T-21/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství SPALINE - Starší národní slovní ochranná známka SPA - Relativní důvod pro zamítnutí - Poškození dobrého jména - Neprávem získaný prospěch z dobrého jména starší ochranné známky - Neexistence oprávněného důvodu k užívání přihlašované ochranné známky - Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94“)

2009/C 113/67

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: L'Oréal SA (Paříž, Francie) (zástupce: E. Baud, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Spa Monopole, compagnie fermière de Spa SA/NV (Spa, Belgie) (zástupci: E. Cornu, L. De Brouwer, D. Moreau a E. De Gryse, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 18. října 2006 (věc R 415/2005-1) týkající se námitkového řízení mezi Spa Monopole, compagnie fermière de Spa SA/NV a L’Oréal SA.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	L’Oréal SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 69, 24.3.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/33

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. března 2009 — L'Oréal v. OHIM — Spa Monopole (SPA THERAPY)

(Věc T-109/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství SPA THERAPY - Starší národní slovní ochranná známka SPA - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“)

2009/C 113/68

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: L'Oréal SA (Paříž, Francie) (zástupce: E. Baud, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 24. ledna 2007 (věc R 468/2005-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Spa Monopole, compagnie fermière de Spa SA/NV, a L’Oréal SA.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	L’Oréal SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 140, 23.6.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/34

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. března 2009 — Anheuser-Busch v. OHIM — Budějovický Budvar (BUDWEISER)

(Věc T-191/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství BUDWEISER - Starší mezinárodní slovní a obrazové ochranné známky BUDWEISER a Budweiser Budvar - Relativní důvody pro zamítnutí - Článek 8 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 40/94 - Skutečné užívání starší ochranné známky - Článek 43 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94 - Porušení práv obhajoby - Odůvodnění - Článek 73 nařízení č. 40/94 - Opožděné předložení dokumentů - Posuzovací pravomoc přiznaná čl. 74 odst. 2 nařízení č. 40/94“)

2009/C 113/69

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Anheuser-Busch, Inc. (Saint Louis, Missouri, Spojené státy) (zástupci: V. von Bomhard a A. Renck, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: Budějovický Budvar, národní podnik (České Budějovice, Česká republika) (zástupce: K. Čermák, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 20. března 2007 (věc R 299/2006-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Budějovický Budvar, národní podnik, a společností Anheuser-Busch, Inc.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnost Anheuser-Busch, Inc. ponese vlastní náklady řízení a ukládá se jí rovněž náhrada nákladů řízení OHIM a společnosti Budějovický Budvar, národní podnik.

(1) Úř. věst. C 183, 4.8.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/34

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. března 2009 — allsafe Jungfalk v. OHIM (ALLSAFE)

(Věc T-343/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství ALLSAFE - Absolutní důvody pro zamítnutí - Neexistence rozlišovací způsobilosti - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94“)

2009/C 113/70

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: allsafe Jungfalk GmbH & Co. KG (Engen, Německo) (zástupci: P. Mes, J. Bühling, C. Graf von der Groeben, G. Rother, A. Verhauwen, J. Künzel, D. Jestaedt, M. Bergermann, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: S. Schäffner, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí R 454/2006-4 čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 11. července 2007, které se týkalo zápisu slovní ochranné známky ALLSAFE jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	allsafe Jungfalk GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/35

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. března 2009 — Kaul v. OHIM — Bayer (ARCOL)

(Věc T-402/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství ARCOL - Starší slovní ochranná známka Společenství CAPOL - Postup OHIM při výkonu rozsudku o zrušení rozhodnutí jeho odvolacích senátů - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Práva obhajoby - Článek 8 odst. 1 písm. b), čl. 61 odst. 2, čl. 63 odst. 6, čl. 73 věta druhá a čl. 74 odst. 2 nařízení (ES) č. 40/94“)

2009/C 113/71

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kaul GmbH (Elmshorn, Německo) (zástupci: G. Würtenberger a R. Kunze, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Bayer AG (Leverkusen, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 1. srpna 2007 (věc R 782/2000-2), týkajícího se námitkového řízení mezi Kaul GmbH a Bayer AG.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Kaul GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 8, 12.1.2008.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/35

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 19. března 2009 — Telecom Italia Media v. Komise

(Věc T-96/07) (1)

(„Státní podpory - Příspěvky na nákup digitálních dekodérů - Telekomunikace - Rozhodnutí Komise prohlašující podporu za neslučitelnou se společným trhem - Rozhodnutí, které v průběhu řízení přijal členský stát, spočívající v tom, že od podniku, který napadl rozhodnutí Komise v rámci žaloby na neplatnost, nebude vyžadovat navrácení podpory - Zánik právního zájmu na podání žaloby - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

2009/C 113/72

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Telecom Italia Media (TI Media) SpA (Řím, Itálie) (zástupci: F. Bassan a S. Venturini, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Righini, G. Conte a B. Martenczuk, zmocněnci)

Vedlejší účastnice na podporu žalované: Sky Italia Srl (Řím, Itálie) (zástupci: F. González Díaz a D. Gerard, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2007/374/ES ze dne 24. ledna 2007 ve věci státní podpory č. C 52/2005 (ex NN 88/2005, ex CP 101/2004), kterou Italská republika poskytla formou příspěvku na nákup digitálních dekodérů (Úř. věst. L 147, s. 1)

Výrok

1)	O projednávané žalobě již není třeba rozhodnout.

2)	Každý účastník ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 117, 29.5.2007.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/35

Žaloba podaná dne 11. února 2009 — Německo v. Komise

(Věc T-59/09)

2009/C 113/73

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a B. Klein)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Komise ze dne 5. prosince 2008 (SG.E.3/RG/mbp D(2008) 10067) poskytnout i přes námitku Spolkové vlády, která byla vznesena podle čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001, soukromým žadatelům přístup k dokumentům z řízení o nesplnění povinnosti členským státem, které pocházejí od německých orgánů;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise ze dne 5. prosince 2008 poskytnout i přes námitku Spolkové vlády soukromým subjektům přístup k dokumentům z řízení o nesplnění povinnosti členským státem, které pocházejí od německých orgánů.

V odůvodnění své žaloby žalobkyně uplatňuje, že napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 (1) ve spojení se zásadou loajální spolupráce mezi Společenstvím a členskými státy podle článku 10 ES.

Článek 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 dává členským státům možnost učinit další poskytnutí dokumentů jeho orgánů, kterými disponují orgány Společenství, závislým na jeho souhlasu. Komise nemá právo na úplný vlastní přezkum důvodů pro odmítnutí přístupu k dokumentu podle čl. 4 odst. 1 až odst. 3 nařízení č. 1049/2001. Judikatura Soudního dvora ve věci Švédsko v. Komise a další, C-64/05 P (2) stanovila taxativní kritéria, podle nichž může příslušný orgán Společenství takovouto námitku opominout a provést vlastní posouzení existence důvodů pro odmítnutí podle čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení č. 1049/2001: Námitka musí být buď „zcela neopodstatněná“, nebo nemá „žádnou souvislost“ s důvody pro odmítnutí.

Z uvedeného v souvislosti se zásadou loajální spolupráce mezi Společenstvím a členskými státy podle článku 10 ES vyplývá, že posouzení existence důvodů pro odmítnutí podle čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení č. 1049/2001 přísluší zpravidla členskému státu. Komise může nerespektovat odmítnutí souhlasu pouze výjimečně, pokud odůvodnění členského státu nedostatečně splňuje tato kritéria. Toto ukládá rovněž porovnání čl. 4 odst. 4 nařízení č. 1049/2001. U obou kritérií používaných judikaturou se jedná o podstatné formální požadavky, které se obsahově musí řídit povinností uvést odůvodnění podle čl. 253 ES. Pro kontrolu legality, zda odmítnutí přístupu k dokumentům odpovídá čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení č. 1049/2001, je příslušný soudce Společenství, a ne Komise.

Podpůrně žalobkyně uplatňuje, že i tehdy, pokud by Soudní dvůr měl judikaturu ve věci C-64/05 P vykládat v tom smyslu, že námitka členského státu podle čl. 4 odst. 5 nařízení č. 1049/2001 je pro orgán Společenství závazná pouze tehdy, pokud je slučitelná s čl. 4 odst. 1 až 3 tohoto nařízení, byla by Komise nanejvýš oprávněna k evidenční kontrole uvedeného odůvodnění členského státu. Odůvodnění námitky Německa nemůže být ale v žádném případě považováno za zjevně chybné.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

(2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. prosince 2007, Švédsko v. Komise a další, C-64/05 P, Sb. rozh. s. I-113839.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/36

Žaloba podaná dne 20. února 2009 — Química Atlântica v. Komise

(Věc T-71/09)

2009/C 113/74

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Química Atlântica, Lda (Lisabon, Portugalsko) (zástupce: J. Teixeira Alves, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Komise byla povinna přijmout opatření vedoucí k harmonizaci kritérií zařazení a zdanění fosforečnanu vápenatého dovezeného z Tuniska;

—	určit, že toto opomenutí Komise způsobilo podstatné rozdíly při ukládání cel na zboží prohlášené v Portugalsku ve vztahu ke zboží prohlášenému v členských státech, jejichž hospodářské subjekty jsou z důvodu zeměpisné blízkosti v soutěži se subjekty, které prohlásily zboží v Portugalsku;

—	uložit Komisi, aby přijala opatření vedoucí k harmonizaci sazebního zařazení fosforečnanu vápenatého;

—	uložit Komisi, aby zohlednila, že fosforečnan je anorganický produkt získaný prostřednictvím chemické reakce, k níž dochází při přidání kyseliny do minerálů, a proto je bez dalšího vyloučeno jeho zařazení do prvních dvaceti čtyř kapitol společného celního sazebníku;

—	uložit Komisi, aby přijala opatření, která zajistí, aby zařazení přijaté v jednotlivých členských státech bylo harmonizováno a aby byla dodržena vhodná kritéria výkladu;

—	určit, že žalobkyně má nárok na vrácení cla, které musela zaplatit a jež přesahovalo clo podle kódu celního sazebníku 28 35 [25] 90;

—	uložit Komisi, aby uhradila náklady řízení a nezbytné náklady vynaložené žalobkyní, a sice cestovní výdaje, výdaje na pobyt a odměnu advokáta.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně uvádí na trh fosforečnan vápenatý dovezený z Tuniska, který až do roku 1994 prohlašovala na hranicích jako hydrogen orthofosforečnan vápenatý kódu celního sazebníku 28 35 [25] 90 KN. Portugalské celní orgány uložily povinnost, aby byl fosforečnan vápenatý prohlášen pod kódem KN 2309 90 98 jakožto jiné přípravky používané k výživě zvířat, na něž je uloženo vysoké clo. Zatímco ve Francii, Spojeném království a Španělsku, do nichž je dodáván téměř veškerý fosforečnan vápenatý dovezený z Tuniska a vyvezený do EU, je tento produkt zařazen pod kód celního sazebníku 28 35 [25] 90, kterému odpovídá sazba 0.

Žalobkyně žádala Komisi, aby přijala opatření vedoucí k harmonizaci celního zařazení fosforečnanu vápenatého, ale Komise nikdy nereagovala. Komise odkládá přijetí rozhodnutí o harmonizaci fosforečnanu vápenatého od roku 2005. V prosinci 2008 přijala Komise výslovný akt, jehož obsah byl záporný a v němž Komise jednak prohlásila, že zařazení fosforečnanu vápenatého do položky 2309 je nesporné a jednotné v jednotlivých členských státech, a jednak v důsledku toho odmítla přijmout opatření vedoucí ke sjednocení zařazení. Komise disponuje hodnověrnými dokumenty, které prokazují, že fosforečnan vápenatý dovezený z Tuniska, které je největším dodavatelem Společenství, je zařazován ve Francii a Španělsku pod kód celního sazebníku 2835 25 90 a ví, že Spojené království používá mimo jiné stejné zařazení. Jen z poloviny je pravdivé tvrzení, že v jiných členských státech neexistuje problém se zařazením fosforečnanu vápenatého, jelikož nebylo připomenuto, že tyto členské státy nedovážejí fosforečnan vápenatý z Tuniska. Komise měla ověřit, že fosforečnan vápenatý z Tuniska má složení podobné jako náhrady dovážené z jiných zemí, což neučinila, přestože byla upozorněna na závaznou informaci o sazebním zařazení ve Francii. Odpověď Komise na stížnosti žalobkyně schvaluje rozdílné sazební zařazení, a tedy nesprávné, vychází z nesprávných předpokladů a nakonec nepřijímá žádné opatření vedoucí k harmonizaci kritérií zařazení, což vede k zachování předchozí neurčité situace.

Portugalské soudy potvrdily rozhodnutí portugalských celních orgánů, aniž by předložily žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Soudnímu dvoru, i když tak byly povinny učinit. Ve všech členských státech, které dovážejí fosforečnan vápenatý z Tuniska je zboží prohlašováno pod kódem celního sazebníku 28 35 [25] 90. Toto rozdílné sazební zařazení, které se odráží v uložených clech, vyloučilo žalobkyni ze španělského trhu, na němž fosforečnan vápenatý nepodléhá clům, jelikož je zařazeno pod kód celního sazebníku 28 35 [25] 90.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/37

Žaloba podaná dne 20. února 2009 — Francie v. Komise

(Věc T-79/09)

2009/C 113/75

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (zástupci: E. Belliard, G. De Bergues a A..L. Vendrolini, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se touto žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 7846 konečné ze dne 10. prosince 2008, ve kterém měla Komise za to, že dobrovolné příspěvky vybírané mezioborovými organizacemi od členů zaměstnaneckých svazů, které je zastupují, za účelem financování činností prováděných těmito organizacemi, a které byly prohlášeny za závazné, jsou opatřeními, která tvoří státní podporu ve smyslu článku 87 odst. 1 ES.

Žalobkyně na podporu své žaloby uplatňuje, pokud jde o věc samou, důvod vycházející z:

—

porušení pojmu státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES v rozsahu, v němž měla Komise na rozdíl od tvrzení francouzské vlády za to, že tyto povinné dobrovolné příspěvky jsou parafiskálními poplatky, tj. státními příjmy, ačkoliv:

—	postup uznání mezioborových organizací a postup rozšíření mezioborových smluv nemohou být považovány za prostředky státu k provádění určité předem definované politiky;

—	vyměřovací základ, výše, účel a použití těchto povinných dobrovolných příspěvků jsou stanoveny mezioborovými organizacemi v jejich smlouvách, aniž by je veřejné orgány mohly jakýmkoliv způsobem ovlivnit;

—	povinné dobrovolné příspěvky jsou používány výhradně pro financování činností, na které jsou určeny a nejsou nikdy poskytovány k dispozici veřejným orgánům;

—	plátci obvyklého dobrovolného příspěvku mají nutně užitek z jimi financovaných činnosti a tento příspěvek platí všechny subjekty odvětví, jakožto kupující nebo prodávající dotčeného výrobku.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/38

Žaloba podaná dne 19. února 2009 — Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-86/09)

2009/C 113/76

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki — Progmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Athény, Řecko) (zástupci: N. Korogiannakis a P. Katsimani, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Komise, kterým byla odmítnuta nabídka žalobkyně, zaslaná v odpovědi na veřejné nabídkové řízení MARE/2008/01 na „Dodávku počítačů a poskytování souvisejících služeb včetně správy a rozvoje informačních systémů GŘ MARE“ (1), které bylo zasláno žalobkyni dopisem ze dne 12. prosince 2008, jakož i všechna další související rozhodnutí včetně rozhodnutí přidělit zakázku jinému uchazeči;

—	uložit Komisi, aby nahradila žalobkyni škodu, kterou utrpěla z důvodu dotčeného nabídkového řízení, ve výši 2 520 000 eur;

—	uložit Komisi, aby uhradila žalobkyni právní náklady a výdaje vynaložené v souvislosti s touto žalobou, a to i v případě, že tato žaloba bude zamítnuta.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V projednávané věci se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalované, kterým byla odmítnuta její nabídka předložená v odpovědi na veřejné nabídkové řízení MARE/2008/01 na „Dodávku počítačů a poskytování souvisejících služeb včetně správy a rozvoje informačních systémů GŘ MARE“ a kterým byla zakázka přidělena jinému uchazeči. Žalobkyně se dále domáhá náhrady údajné škody utrpěné z důvodu výběrového řízení.

Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně vznáší čtyři žalobní důvody.

Zaprvé tvrdí, že žalovaná porušila zásadu rovného zacházení, jelikož nedodržela kritéria pro vyloučení stanovená v čl. 93 odst. 1 a článku 94 finančního nařízení (2), pokud jde o jednoho člena vítězného konsorcia, a diskriminovala žalobkyni tím, že ji neumožnila přístup k veškeré dostupné technické dokumentaci a zdrojovému kódu, které byly přístupné pouze úspěšnému uchazeči. Žalobkyně má dále za to, že důraz na uplatnění „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“, jako kritéria, prakticky neutralizuje vliv ceny v rozporu s ustanoveními finančního nařízení. Mimoto žalobkyně tvrdí, že žalovaná založila posouzení její nabídky na jiných kritériích než byla kritéria uvedená v oznámení o výběrovém řízení, a tím porušila povinnost transparentnosti.

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že žalovaná dostatečně neodůvodnila své rozhodnutí, pokud jde zejména o kvalitativní kritéria 2 a 3, a to v rozporu se zásadou transparentnosti.

Zatřetí, žalobkyně vznáší pochybnosti ohledně skutečnosti, že členové posuzovací komise jednali i přes konflikt zájmů, a tudíž v rozporu s procesním požadavkem.

Začtvrté, žalobkyně tvrdí, že se žalovaná zjevně dopustila nesprávných posouzení a zneužila svoji posuzovací pravomoc.

(1) Úř. věst. 2008/S 115-152936

(2) Nařízení Rady (ES, EURATOM) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 74)

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/38

Žaloba podaná dne 25. února 2009 — Gråhundbus v/Jørgen Andersen v. Komise

(Věc T-87/09)

2009/C 113/77

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Gråhundbus v/Jørgen Andersen (Ballerup, Dánsko) (zástupci: M. Nissen, J. Rivas de Andrés, J. Gutiérrez Gisbert, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit konečné stanovisko Komise týkající se trati Kodaň-Ystad obsažené v bodech 75, 76 a 145 rozhodnutí Komise ze dne 10. září 2008 ohledně případu státní podpory C 41/08 (NN 35/08) — Danske Statsbaner

—	podpůrně zrušit rozhodnutí Komise ze dne 10. září 2008 ohledně případu státní podpory C 41/08 (NN 35/08) — Danske Statsbaner;

—	uložit Komisi náhradu nákladů žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 10. září 2008 zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 ES ohledně státní podpory údajně poskytnuté Dánskem společnosti Danske Statsbaner (dále jen „DSB“) pro účely železniční osobní dopravy mezi Kodaní a Ystad prostřednictvím smluv o veřejné službě mezi dánským ministerstvem dopravy a státním podnikem DSB (C 41/08 (NN 35/08) — Danske Statsbaner). Dotčené strany byly vyzvány k předložení svých vyjádření (1).

Žalobkyně provozuje osobní autobusovou dopravu na trase Kodaň — Ystad.

Na podporu své žaloby vznáší žalobkyně tři žalobní důvody.

Zaprvé tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když rozhodla, že se dánská vláda nedopustila zjevně nesprávného posouzení, když došla k závěru, že trať Kodaň — Ystad představuje veřejnou službu nebo službu obecného hospodářského zájmu.

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení, když nevznesla připomínky ohledně kvalifikace trati Kodaň — Ystad jako závazku veřejné služby nebo služby obecného hospodářského zájmu nebo veřejné služby vzhledem k informacím, které měla k dispozici. Tvrdí, že Komise neměla přijmout argumenty předložené dánskou vládou bez dalších diskuzí nebo přezkoumání.

Zatřetí, žalobkyně tvrdí, že Komise nedostatečně odůvodnila své rozhodnutí v rozporu se svou povinností podle článku 253 ES, jelikož jediné odůvodnění uvedené v rozhodnutí spočívá v opakování argumentů dánské vlády.

(1) Úř. věst. C 309, s. 14

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/39

Žaloba podaná dne 2. března 2009 — Strategi Group v. OHIM — Reed Business Information (STRATEGI)

(Věc T-92/09)

2009/C 113/78

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Strategi Group Ltd (Manchester, Spojené království) (zástupce: N. Saunders, barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Reed Business Information (Issy-Les-Moulineaux, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 18. prosince 2008 ve věci R 1581/2007-2 a vrátit OHIM přihlášku k zápisu za účelem pokračování řízení; a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní označení „STRATEGI“ pro služby zapsané ve třídě 35

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: zápis francouzské slovní ochranné známky č. 1 240 001„Stratégies“ pro výrobky a služby zapsané ve třídách 9, 16, 28, 35, 41 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 43 nařízení Rady č. 40/94, jelikož se odvolací senát dopustil pochybení mimo jiné tím, že za okolností této věci rozhodl, že užívání ochranné známky jakožto název časopisu může představovat užívání uvedené ochranné známky zapsané pro služby nabízené v uvedené publikaci a tím, že nestanovil požadavky na vhodné důkazy, které jsou potřebné k prokázání skutečného užívání za těchto okolností a/nebo, že řádně neposoudil důkazy předložené na základě relevantních zásad; a dále, podpůrně, porušení pravidla 22 nařízení Komise č. 2868/95 (1), jelikož odvolací senát řádně neuplatnil toto právní ustanovení na okolnosti případu, jelikož neposkytl pokyny ohledně důkazů požadovaných k prokázání užívání a/nebo nesprávně konstatoval, že důkazy předložené osobou podávající námitky byly nedostatečné k prokázání užívání ochranné známky pro uvedené služby.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1995 L 303, s. 1).

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/39

Žaloba podaná dne 11. března 2009 — von Oppeln-Bronikowski a von Oppeln-Bronikowski v. OHIM — Pomodoro Clothing (promodoro)

(Věc T-103/09)

2009/C 113/79

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Anna Elisabeth Richarda von Oppeln-Bronikowski a Baron Zebulon Baptiste von Oppeln-Bronikowski (Düsseldorf, Německo) (zástupce: V. Knies, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Pomodoro Clothing Company Ltd. (Londýn, Spojené království)

Návrhová žádání žalobců

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 7. ledna 2009 ve věci R 325/2008-1

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelé ochranné známky Společenství: Žalobci.

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová známka „promodoro“ pro výrobky a služby tříd 25, 28 a 35 — přihláška č. 3 587 557.

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápis slovní ochranné známky Spojeného království „POMODORO“ pro zboží ve třídě 25

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné zamítnutí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení pravidla 22 nařízení Komise č. 2868/95 (1), jelikož odvolací senát vzal nesprávně v úvahu opožděné důkazy používání další účastnicí řízení před odvolacím senátem; porušení čl. 43 odst. 2 nařízení č. 40/94, jelikož odvolací senát došel k závěru, že důkazy předložené další účastnicí řízení před odvolacím senátem v požadované lhůtě nepředstavovaly dostatečný důkaz užívání ochranné známky namítané v námitkovém řízení; poručení čl. 8 odst. 2 nařízení č. 40/94, jelikož odvolací senát neprávně rozhodl, že existovalo nebezpečí záměny mezi dotčenými ochrannými známkami.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303, s. 1).

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/40

Žaloba podaná dne 13. března 2009 — adp Gauselmann v. OHIM — Maclean (Archer Maclean’s Mercury)

(Věc T-106/09)

2009/C 113/80

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: adp Gauselmann GmbH (Espelkamp, Německo) (zástupce: P. Koch Moreno, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Archer Maclean (Banbury, Spojené království)

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 12. ledna 2009 ve věci R 1266/2007-1 je v rozporu s nařízením Rady 40/94;

—	určit, že na přihlášku ochranné známky Společenství č. 4 290 227 pro třídy 9 a 28 se vztahuje zákaz uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94; a

—	uložit OHIM, a popřípadě vedlejšímu účastníku řízení, odpovídající náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Další účastník řízení před odvolacím senátem.

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová známka „Archer Maclean’s Mercury“ pro výrobky tříd 9, 16 a 28 — přihláška č. 4 290 227.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Německá slovní ochranná známka „Merkur“ pro výrobky a služby tříd 6,9,28,35,37,41 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 tím, že odvolací senát nesprávně konstatoval, že neexistuje vizuální, fonetická a pojmová podobnost mezi dotčenými ochrannými známkami a že výrobky tříd 9 a 28 nejsou totožné a tudíž neexistuje nebezpečí záměny dotčených ochranných známek.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/40

Žaloba podaná dne 12. března 2009 — Spojené království v. Komise

(Věc T-107/09)

2009/C 113/81

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: V. Jackson, zmocněnec ve spolupráci s T. Eickem, Barrister)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobce

—

částečně zrušit rozhodnutí Komise 2008/960/ES ze dne 8. prosince 2008, kterým byly z financování Společenství vyloučeny některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) (1), zejména v rozsahu, ve kterém má vůči Spojenému království za následek uplatnění oprav na systém podpory ovoce a zeleniny pro údajné nedostatky jeho kontrolního systému týkajícího se organizací producentů vytvořených před rokem 2002 (neposkytnutí technických prostředků) a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávanou žalobou se žalobce domáhá částečného zrušení rozhodnutí Komise 2008/960/ES ze dne 8. prosince 2008, kterým byly z financování Společenství vyloučeny některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) z toho důvodu, že Komise nesprávně vyložila a použila čl. 11 odst. 2 písm. d) nařízení Rady č. 2200/96 (2) tím, že konstatovala, že vláda Spojeného království nesplnila v tomto ustanovení stanovené podmínky pro uznávání organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny.

Žalobce tvrdí, že restriktivní výklad čl. 11 odst. 2 písm. d) nařízení Rady č. 2200/96 ze strany Komise, který je základem relevantních aspektů napadeného rozhodnutí, je v rozporu jak se zněním, tak s předmětem a účelem tohoto ustanovení.

(1) Oznámeno pod číslem K(2008) 7820, Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 99

(2) Nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou (Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1)

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/41

Žaloba podaná dne 17. března 2009 — Rintisch v. OHIM — Valfeuri Pates Alimentaires (PROTIVITAL)

(Věc T-109/09)

2009/C 113/82

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Bernhard Rintisch (Bottrop, Německo) (zástupce: A. Dreyer, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Valfeuri Pates Alimentaires SA (Wittenheim, Francie)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 21. ledna 2009 ve věci R 1660/2007-4; a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „PROTIVITAL“ pro výrobky zařazené do tříd 5, 29 a 30 — přihláška č. 4 843 331.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobce

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní označení „PROTI“ zapsané jako německá ochranná známka pro výrobky zařazené do tříd 29 a 32; obrazové označení „PROTIPOWER“ zapsané jako německá ochranná známka pro výrobky zařazené do tříd 5, 29 a 32; slovní označení „PROTIPLUS“ zapsané jako německá ochranná známka pro výrobky zařazené do tříd 5, 29 a 32; slovní označení „PROTITOP“ zapsané jako německá ochranná známka pro výrobky zařazené do tříd 5, 29, 30 a 32; slovní označení „PROTI“ zapsané jako ochranná známka Společenství pro výrobky zařazené do tříd 5 a 29

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94 tím, že odvolací senát neposoudil námitku po meritorní stránce; porušení čl. 74 odst. 2 nařízení Rady č. 40/94 tím, že odvolací senát nevykonal svou diskreční pravomoc nebo alespoň neuvedl, jak ji vykonal; zneužití pravomoci tím, že odvolací senát nesprávně nezohlednil dokumenty a důkazy předložené žalobcem.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/41

Žaloba podaná dne 19. března 2009 — Icebreaker v. OHIM — Gilmar (ICEBREAKER)

(Věc T-112/09)

2009/C 113/83

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Icebreaker Ltd (Wellington, Nový Zéland) (zástupce: L. Prehn, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Gilmar SpA [San Giovanni in Marignano (Rimini), Itálie]

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 15. ledna 2009 ve věci R 1536/2007-4 a zapsat dotyčnou ochrannou známku Společenství pro výrobky ve třídě 25 a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „ICEBREAKER“ pro výrobky tříd 9, 24 a 25 — přihláška č. 3 205 523

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem.

Namítaná ochranná známka nebo označení: italská slovní ochranná známka „ICEBERG“ pro výrobky zapsané ve třídě 25, zápis mezinárodní slovní ochranné známky „ICEBERG“ pro výrobky zapsané ve třídě 25, španělská slovní ochranná známka „ICEBERG“ pro výrobky zapsané ve třídě 25, italská slovní ochranná známka „ICE“ pro výrobky zapsané ve třídě 25, zápis mezinárodní slovní ochranné známky „ICE“ pro výrobky zapsané ve třídě 25

Rozhodnutí námitkového oddělení: Námitkám bylo částečně vyhověno.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady 40/94, jelikož odvolací senát nesprávně posoudil, že mezi dotčenými ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/42

Žaloba podaná dne 24. března 2009 — Electrolux v. Komise

(Věc T-115/09)

2009/C 113/84

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: AB Electrolux (Stockholm, Švédsko) (zástupci: F. Wijckmans, H. Burez, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit napadené rozhodnutí v plném rozsahu z důvodu, že není splněna jedna nebo více (kumulativních) podmínek obsažených v Pokynech Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích nebo v každém případě z důvodu, že se Komise dostačujícím způsobem nepřesvědčila o tom, že je každá z těchto podmínek splněna,

—	podpůrně, zrušit rozhodnutí v plném rozsahu z důvodu nesplnění povinnosti uvést odůvodnění stanovené v článku 253 ES,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2008 K(2008) 5995 v konečném znění, kterým se státní podpora poskytnutá francouzskými orgány na restrukturalizaci podniku FagorBrandt prohlašuje za určitých podmínek za slučitelnou se společným trhem [C 44/2007 (ex N 460/2007)]. Žalobkyně je konkurentem příjemce podpory a účastnila se vyšetřovacího řízení vedoucího k přijetí napadeného rozhodnutí.

Žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 87 odst. 3 písm. c) ES a Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (1). Žalobkyně se domnívá, že rozhodnutí je z právního hlediska chybné, a to z důvodu, že není splněna jedna nebo více kumulativních podmínek obsažených ve shora uvedených pokynech nebo v každém případě z důvodu, že se Komise dostačujícím způsobem nepřesvědčila o tom, že je každá z těchto podmínek splněna. Žalobkyně především uvádí, že Komise nedodržela:

—	podmínku „jednou a dost“,

—	podmínku, že restrukturalizační podpora nemá přispívat k umělému udržování podniků na trhu,

—	podmínku týkající se posuzování dřívější protiprávní podpory,

—	podmínku, že příjemcem podpory musí být podnik v obtížích,

—	podmínku, že příjemcem podpory by neměl být nově vytvořený podnik,

—	podmínku, že příjemce podpory musí obnovit svou dlouhodobou životaschopnost,

—	podmínku přijetí kompenzačních opatření s cílem zamezit přílišným narušením zapříčiněným restrukturalizační podporou a

—	podmínku, že podpora musí být omezena na minimum a že skutečný příspěvek (bez podpory) musí být učiněn obchodní skupinou.

Žalobkyně dále tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje povinnost uvést odůvodnění stanovenou v článku 253 ES, zejména ve vztahu k argumentům předloženým žalobkyní týkajícím se nadměrné strukturální kapacity v dotčeném odvětví, příspěvku příjemce na náklady restrukturalizačního plánu, který musí být „co možná nejvyšší“ a povinnosti splatit dřívější protiprávní podporu.

(1) Úř. věst. 2004 C 244, s. 2.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/42

Žaloba podaná dne 24. března 2009 — Whirlpool Europe v. Komise

(Věc T-116/09)

2009/C 113/85

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Whirlpool Europe BV (Breda, Nizozemsko) (zástupce: F. Tuytschaever, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit napadené rozhodnutí v plném rozsahu z důvodu, že jedna nebo několik z (kumulativních) podmínek pokynů Společenství týkajících se státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích nejsou splněny nebo, že v každém případě Komise právně dostačujícím způsobem neověřila, zda je každá z těchto podmínek splněna;

—	podpůrně zrušit rozhodnutí v plném rozsahu z důvodu porušení povinnosti uvést odůvodnění stanovené článkem 253 ES;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně požaduje zrušení rozhodnutí Komise K(2008) v konečném znění ze dne 21. října 2008, kterým byla podpora na restrukturalizaci, kterou měly zaplatit francouzské orgány společnosti FagorBrandt, prohlášena za slučitelnou se společným trhem a kterým byla tato podpora podřízena řadě podmínek [C 44/2007 (ex N 460/2007)]. Žalobkyně je společností konkurující společnosti, která získala podporu a účastnila se vyšetřovacího řízení, které vedlo k přijetí napadeného rozhodnutí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty, které žalobkyně uplatňuje, jsou stejné nebo podobné jako jsou žalobní důvody a hlavní argumenty uplatněné ve věci T-115/09 Electrolux v. Komise.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/43

Žaloba podaná dne 23. března 2009 — Protege International v. Komise

(Věc T-119/09)

2009/C 113/86

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Protege International Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupce: D. Shefet, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí vydané Komisí ze dne 23. ledna 2009 v řízení podle článku 82 Smlouvy o ES (věc COMP/39414 — Protégé International/Pernod Ricard).

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 23. ledna 2009, kterým Komise, jež dospěla k závěru, že není dán dostatečný zájem Společenství na provedení šetření, zamítla stížnost podanou žalobkyní proti Pernod Ricard ohledně údajného zneužití dominantního postavení, kterého se měla dopustit posledně uvedená společnost na trhu s irskou whisky a které spočívá jednak ve skutečnosti, že Pernod Ricard zahájila proti žalobkyni soudní řízení v souvislosti s podáním přihlášky k zápisu ochranných známek „WILD GEESE“, „WILD GEESE RARE IRISH WHISKEY“ a „WILD GEESE IRISH SOLDIERS AND HEROES“ ze strany žalobkyně, a jednak v odmítnutí dodávek.

Na podporu své žaloby žalobkyně tvrdí, že:

—

účelem soudních řízení zahájených společností Pernod Ricard nebylo chránit práva duševního vlastnictví posledně uvedené spojená s její ochrannou známkou „WILD TURKEY“, jelikož mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny, ale odstranit žalobkyni jako soutěžitele společnosti Pernod Ricard na trhu irské whisky;

—	se jedná o zneužití dominantního postavení, když Pernod Ricard odmítla dodat irskou whisky žalobkyni z důvodu, že posledně uvedená odmítla přijmout podmínky omezení prodeje na trzích schválených společností Pernod Ricard;

—	existuje zájem Společenství, jelikož se údajná zneužití týkají různých členských států a území Společenství jako celku.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/43

Žaloba podaná dne 27. března 2009 — Al Shanfari v. Rada a Komise

(Věc T-121/09)

2009/C 113/87

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Thamer Al Shanfari (zástupci: P. Saini, QC, T. Nesbitt a B. Kennelly, Barristers, A. Patel, N. Sheikh a K. Mehta, Solicitors)

Žalované: Rada Evropské unie a Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit nařízení Rady (ES) č. 314/2004 ve znění nařízení Komise (ES) č. 77/2009 v části, která se týká žalobce a

—	uložit Radě a Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobcem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na základě nařízení Rady (ES) č. 314/2004 (1) ve znění nařízení Komise (ES) č. 77/2009 (2) (dále jen „napadené nařízení“) byly zmraženy veškeré finanční prostředky žalobce v členských státech Evropské unie za účelem znemožnit mu provádění obchodní činnosti v rámci EU a také ho označit za osobu propojenou s represivním režimem v Zimbabwe a zapletenou do aktivit, které vážně ohrožují demokracii, lidská práva a právní pořádek. Vůči žalobci je dále uplatněn zákaz cestování podle článku 4 Společného postoje Rady 2004/161/SZBP (3).

Žalobce usiluje o zrušení napadeného nařízení, a to z důvodů uvedených níže:

Žalobce za prvé uvádí, že napadené nařízení nemá správný právní základ, protože ani článek 60 ES, ani článek 301 ES nepřiznávají Radě pravomoc ke zmražení veškerých finančních prostředků jednotlivce, který není propojen s vládou Zimbabwe.

Za druhé, podle tvrzení žalobce porušuje napadené nařízení povinnost Rady a Komise uvést odůvodnění stanovenou článkem 253 ES, neboť krátké sdělení týkající se žalobce obsažené v příloze III je zjevně nedostatečné a Společný postoj Rady, kterým se žalobci ukládá zákaz cestování, neuvádí žádné další podrobnosti.

Za třetí žalobce namítá, že napadené nařízení porušuje jeho základní práva tím, že zasahuje do jeho práva na účinnou soudní ochranu a práva být vyslechnut; jakož i tím, že nepřiměřeně zasahuje do jeho práva na pokojné užívání jeho majetku.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 314/2004 ze dne 19. února 2004 o některých omezujících opatřeních vůči Zimbabwe (Úř. věst. 2004 L 55, s. 1; Zvl. vyd. 18/03, s. 50-62)

(2) Nařízení Komise (ES) č. 77/2009 ze dne 26. ledna 2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 314/2004 o některých omezujících opatřeních vůči Zimbabwe (Úř. věst. 2009 L 23, s. 5)

(3) Společný postoj Rady 2004/161/SZBP ze dne 19. února 2004, kterým se obnovují omezující opatření vůči Zimbabwe (Úř. věst. L 50, s. 66; Zvl. vyd. 18/03, s. 43-49)

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/45

Žaloba podaná dne 26. ledna 2009 — Soerensen Ferraresi v. Komise

(Věc F-5/09)

2009/C 113/93

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ayo Soerensen Ferraresi (Miláno, Itálie) (zástupce: C. Di Vuolo, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Návrh na náhradu škody, kterou žalobkyně utrpěla z důvodu mobbingu, jehož byla obětí, a z důvodu rozhodnutí komise pro invaliditu o nuceném odchodu do invalidního důchodu

Návrhová žádání žalobkyně

—	uložit Komisi náhradu fyzické, morální a finanční újmy, kterou žalobkyně utrpěla,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/45

Žaloba podaná dne 18. února 2009 — A v. Komise

(Věc F-12/09)

2009/C 113/94

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: A (Port-Vendres, Francie) (zástupci: B. Cambier, A. Paternostre, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Jednak návrh směřující k tomu, aby byla Komise prohlášena odpovědnou za určitá pochybení, kterých se údajně dopustila vůči žalobci v rámci řízení zahájeného na základě článku 73 služebního řádu, jakož i ke zrušení několika rozhodnutí zamítajících, aby byla na žalobce uplatněna ustanovení čl. 73 odst. 2 písm. b) služebního řádu, aby mu byl předán soubor dokumentů z jeho lékařského spisu a aby mu byly proplaceny některé léčebné náklady. A dále návrh směřující k náhradě údajně utrpěné újmy.

Návrhová žádání žalobce

—	prohlásit Evropskou komisi odpovědnou za pochybení, kterých se dopustila vůči žalobci v rámci řízení zahájeného na základě článku 73 služebního řádu a právních pravidel „o pojištění pro případ úrazu a nemoci z povolání“ úředníků Evropských společenství;

—	zrušit rozhodnutí Evropské komise ze dne 8. dubna a 13. listopadu 2008 zamítající, aby byla na žalobce uplatněna ustanovení čl. 73 odst. 2 písm. b) služebního řádu, aby mu byl předán soubor dokumentů z jeho lékařského spisu a aby mu byly proplaceny některé léčebné náklady;

—	uložit Evropské komisi ihned žalobci uhradit náhradu škody stanovenou v čl. 73 odst. 2 písm. b) služebního řádu, a sice 1 422 024 eur, předat mu požadované dokumenty a proplatit mu veškeré minulé a budoucí léčebné náklady vyplývající z nemoci z povolání, jejíž je obětí;

—

Uložit Evropské komisi uhradit žalobci úroky z prodlení ve výší hlavní úrokové sazby Evropské centrální banky zvýšené o dva procentní body z náhrady škody, která mu má být vyplacena podle čl. 73 odst. 2 písm. b) služebního řádu, počítané od prosince 2004, tedy datu, ke kterému měl být uznán počátek nemoci z povolání žalobce;

—

uložit Evropské komisi uhradit žalobci na základě jeho práva na úplnou náhradu utrpěné újmy a vedle výše uvedených částek částku 1 949 689 eur, která odpovídá rozdílu mezi celkovou výší utrpěné újmy a paušální náhradou škody, kterou je žalobci třeba vyplatit na základě čl. 73 odst. 2 písm. b) služebního řádu;

—	uložit Evropské komisi uhradit žalobci částku 25 000 eur nebo jakoukoliv jinou částku, kterou Soud shledá přiměřenou, na základě morální újmy utrpěné z důvodu četných pochybení a nesrovnalostí, kterých se dopustily služby Evropské komise při projednávání lékařských řízení týkajících se žalobce;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/46

Žaloba podaná dne 27. února 2009 — Meister v. OHIM

(Věc F-17/09)

2009/C 113/95

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Herbert E. Meister (Alicante, Španělsko) (zástupce: H.-J. Zimmermann, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (ochranné známky a vzory)

Předmět a popis sporu

Zrušení zamítnutí stížnosti žalobce proti výpočtu bodů nutných k povýšení za rok 2008 a návrh na náhradu škody z důvodu porušení zásad řádného řízení zaměstnanců

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit zamítavé rozhodnutí předsedy ze dne 20. prosince 2008 proti interní stížnosti žalobce podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu ze dne 20. srpna 2008,

—	uložit žalovanému, aby žalobci jako náhradu škody zaplatil finanční částku, jejíž výše je ponechána na posouzení Soudu,

—	uložit žalovanému náhradu veškerých nákladů řízení.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/46

Žaloba podaná dne 2. března 2009 — Merhzaoui v. Rada

(Věc F-18/09)

2009/C 113/96

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Mohamed Merhzaoui (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Předmět a popis sporu

Jednak zrušení rozhodnutí o přidělení žalobce do skupiny pracovních míst AST 1–7. Dále zrušení rozhodnutí o jeho nepovýšení do platové třídy AST 2 za hodnotící období 2008, jakož i rozhodnutí o povýšení úředníků s menšími zásluhami do této platové třídy.

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí o přidělení žalobce do skupiny pracovních míst AST 1–7 s účinností k 1. květnu 2006;

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování o jeho nepovýšení do platové třídy AST 2 za hodnotící období 2008 a, v případě potřeby, rozhodnutí o povýšení úředníků s menšími zásluhami do této platové třídy;

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/46

Žaloba podaná dne 6. března 2009 — Lopez Sanchez v. Rada

(Věc F-19/09)

2009/C 113/97

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Carolina Lopez Sanchez (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí nepovýšit žalobkyni do platové třídy AST3 za hodnotící období 2008, a v rozsahu, v němž je to nezbytné, i rozhodnutí povýšit do této platové třídy úředníky, kteří si to zaslouží méně

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování nepovýšit žalobkyni do platové třídy AST3 za hodnotící období 2008, a v rozsahu, v němž je to nezbytné, i rozhodnutí povýšit do této platové třídy úředníky, kteří si to zaslouží méně;

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/46

Žaloba podaná dne 9. března 2009 — Juvyns v. Rada

(Věc F-20/09)

2009/C 113/98

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Marc Juvyns (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí nepovýšit žalobce do platové třídy AST7 za hodnotící období 2008, a v rozsahu, v němž je to nezbytné, i rozhodnutí povýšit do této platové třídy úředníky, kteří si to zaslouží méně

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování nepovýšit žalobce do platové třídy AST7 za hodnotící období 2008, a v rozsahu, v němž je to nezbytné, i rozhodnutí povýšit do této platové třídy úředníky, kteří si to zaslouží méně;

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/47

Žaloba podaná dne 9. března 2009 — De Benedetti-Dagnoni v. Rada

(Věc F-21/09)

2009/C 113/99

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Rosangela De Benedetti-Dagnoni (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí o nepovýšení žalobkyně do platové třídy AST 7 za hodnotící období 2008 a, v případě potřeby, rozhodnutí o povýšení úředníků s menšími zásluhami do této platové třídy

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování o nepovýšení žalobkyně do platové třídy AST 7 za hodnotící období 2008 a, v případě potřeby, rozhodnutí o povýšení úředníků s menšími zásluhami do této platové třídy;

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/47

Žaloba podaná dne 9. března 2009 — Marie-Hélène Willigens v. Rada Evropské unie

(Věc F-22/09)

2009/C 113/100

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Marie-Hélène Willigens (Glabais, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí nepovýšit žalobkyni do platové třídy AST7 za hodnotící období 2008, a v rozsahu, v němž je to nezbytné, i rozhodnutí povýšit do této platové třídy úředníky, kteří si to zaslouží méně

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování nepovýšit žalobkyni do platové třídy AST7 za hodnotící období 2008, a v rozsahu, v němž je to nezbytné, i rozhodnutí povýšit do této platové třídy úředníky, kteří si to zaslouží méně;

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/47

Žaloba podaná dne 16. března 2009 — Wagner-Leclercq v. Rada

(Věc F-24/09)

2009/C 113/101

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Inge Wagner-Leclercq (Edegem, Belgie) (zástupci: S. Rodrigues, C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování zveřejněného prostřednictvím sdělení zaměstnancům (CP) č. 75/08 ze dne 24. dubna 2008, jímž se stanoví seznam úředníků skupiny AST (skupina pracovních míst I-11) navržených k povýšení za hodnotící období 2008

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování zveřejněného prostřednictvím sdělení zaměstnancům (CP) č. 75/08 ze dne 24. dubna 2008, jímž se stanoví seznam úředníků skupiny AST (skupina pracovních míst I-11) navržených k povýšení za hodnotící období 2008;

—	v potřebném rozsahu zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, kterým byla zamítnuta stížnost žalobkyně;

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

16.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 113/48

Žaloba podaná dne 16. března 2009 — Van Neyghem v. Rada

(Věc F-25/09)

2009/C 113/102

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Kris Van Neyghem (Tienen, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí nepovýšit žalobce do platové třídy AST 7 v roce povýšení 2008,a podle potřeby rozhodnutí povýšit do této platové třídy úředníky s menšími zásluhami.

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí OOJ nepovýšit žalobce do platové třídy AST 7 v roce povýšení 2008, a podle potřeby rozhodnutí povýšit do této platové třídy úředníky s menšími zásluhami

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2009.113.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 113

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 16. května 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2009/C 113/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 102, 1.5.2009	1