1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2009 – Komise Evropských společenství v. Republika Rakousko

(Věc C-205/06) (1)

2009/C 102/02

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk, B. Martenczuk a C. Tufvesson, zmocněnci)

Žalovaná: Republika Rakousko (zástupci: C. Pesendorfer a G. Thallinger, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a. C. Blaschke, zmocněnci), Litevská republika (zástupce: D. Kriaučiūnas, zmocněnec), Maďarská republika (zástupci: J. Fazekas, K. Szíjjártó a M. Fehér, zmocněnci), Finská republika (zástupci: A. Guimaraes-Purokoski a M. J. Heliskoski, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení čl. 307 druhého pododstavce ES – Nepřijetí nezbytných opatření k odstranění neslučitelností mezi dvoustrannými dohodami uzavřenými s třetími zeměmi před přistoupením členského státu ke Společenstvím a Smlouvě o ES – Dvoustranné dohody uzavřené Rakouskou republikou s Korejskou republikou, Kapverdami, Čínou, Malajsií, Ruskou federací a Tureckem v oblasti investování

Výrok

Rakouská republika tím, že nepoužila vhodných prostředků k odstranění neslučitelností týkajících se ustanovení v oblasti převodu kapitálu obsažených v investičních dohodách uzavřených s Korejskou republikou, Kapverdskou republikou, Čínskou lidovou republikou, Malajsií, Ruskou federací a Tureckou republikou, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 307 druhého pododstavce ES.

2)	Rakouské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Spolková republika Německo, Litevská republika, Maďarská republika a Finská republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 165, 15.7.2006.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2009 – Komise Evropských společenství v. Švédské království

(Věc C-249/06) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Porušení čl. 307 druhého pododstavce ES - Nepřijetí vhodných opatření k odstranění neslučitelností mezi dvoustrannými dohodami uzavřenými s třetími zeměmi před přistoupením členského státu k Evropské unii a Smlouvou o ES - Dohody uzavřené Švédským královstvím s Argentinskou republikou, Bolívijskou republikou, Republikou Pobřeží slonoviny, Egyptskou arabskou republikou, Hongkongem, Indonéskou republikou, Čínskou lidovou republikou, Madagaskarskou republikou, Malajsií, Pákistánskou islámskou republikou, Peruánskou republikou, Senegalskou republikou, Srílanskou demokratickou socialistickou republikou, Tuniskou republikou, Vietnamskou socialistickou republikou, Jemenskou republikou a bývalou Socialistickou federativní republikou Jugoslávie v oblasti investic“)

2009/C 102/03

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Tufvesson, B. Martenczuk a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalované: Švédské království (zástupkyně: A. Falk a K. Wistrand, zmocněnkyně)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalovanou: Litevská republika (zástupce: D. Kriaučiūnas, zmocněnec), Maďarská republika (zástupci: J. Fazekas, K. Szíjjártó a M. Fehér, zmocněnci), Finská republika (zástupci: A. Guimaraes-Purokoski a J. Heliskoski, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení čl. 307 druhého pododstavce ES – Nepřijetí vhodných opatření nezbytných pro odstranění neslučitelností mezi dvoustrannými smlouvami, uzavřenými se třetími zeměmi před přistoupením členského státu k Evropským společenstvím, a Smlouvou o ES – Dvoustranné investičními dohody uzavřené Švédským královstvím s Vietnamskou socialistickou republikou a šestnácti dalšími zeměmi

Výrok

Švédské království tím, že nepoužilo vhodných prostředků k odstranění neslučitelností týkajících se ustanovení v oblasti převodu kapitálu obsažených v investičních dohodách uzavřených s Argentinskou republikou, Bolívijskou republikou, Republikou Pobřeží slonoviny, Egyptskou arabskou republikou, Hongkongem, Indonéskou republikou, Čínskou lidovou republikou, Madagaskarskou republikou, Malajsií, Pákistánskou islámskou republikou, Peruánskou republikou, Senegalskou republikou, Srílanskou demokratickou socialistickou republikou, Tuniskou republikou, Vietnamskou socialistickou republikou, Jemenskou republikou a bývalou Socialistickou federativní republikou Jugoslávie, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 307 druhého pododstavce ES.

2)	Švédskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Litevská republika, Maďarská republika a Finská republika ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 178, 29.7.2006.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 5. března 2009 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-88/07) (1)

(„Články 28 ES a 30 ES - Volný pohyb zboží - Směrnice 2001/83/ES - Výrobky na bázi léčivých bylin - Výrobky zařazené mezi léčivé přípravky - Výrobky zákonně vyráběné nebo uváděné na trh jako doplňky stravy či dietetické výrobky v jiných členských státech - Pojem ‚,léčivý přípravek‘ - Registrace - Překážka - Odůvodnění - Veřejné zdraví - Ochrana spotřebitelů - Přiměřenost - Rozhodnutí č. 3052/95/ES - Postup výměny informací o vnitrostátních opatřeních odchylných od zásady volného pohybu zboží v rámci Společenství“)

2009/C 102/04

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: S. Pardo Quintillán a A. Alcover San Pedro, zmocněnci)

Žalované: Španělské království (zástupce: J. Rodríguez Cárcamo, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 28 ES a 30 ES – Porušení článků 1 a 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 3052/95/ES ze dne 13. prosince 1995, kterým se zavádí postup výměny informací o vnitrostátních opatřeních odchylných od zásady volného pohybu zboží v rámci Společenství (Úř. věst. L 321, s. 1; Zvl. vyd. 13/15, s. 427)

Výrok

Španělské království tím, že

—

na základě správní praxe spočívající v tom, že jsou z trhu stahovány veškeré výrobky obsahující léčivé byliny, které nejsou zahrnuty do přílohy ministerské vyhlášky o vytvoření zvláštního rejstříku přípravků na bázi druhů léčivých bylin (Orden Ministerial por la que se establece el registro especial para preparados a base de especies vegetales medicinales) ze dne 3. října 1973, v platném znění, ani do přílohy vyhlášky ministerstva zdravotnictví a spotřeby SCO/190/2004 ze dne 28. ledna 2004, která stanoví seznam rostlin, jejichž prodej veřejnosti je z důvodu jejich jedovatosti zakázán či omezen (Orden SCO/190/2004 por la que se establece la lista de plantas cuya venta al público queda prohibida o restringida por razón de su toxicidad), které nejsou přípravky, které jsou složeny výlučně z jedné léčivé byliny nebo z více léčivých bylin nebo z celých jejich částí, kusů nebo prášků, poněvadž jsou tyto výrobky považovány za léčivé přípravky uvedené na trh bez povinné registrace, z trhu stáhlo výrobky vyrobené na bázi léčivých bylin zákonně vyrobené nebo uvedené na trh v jiném členském státě, a

—	tím, že o tomto opatření neuvědomilo Komisi Evropských společenství,

nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 28 ES a 30 ES, jakož i z článků 1 a 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 3052/95/ES ze dne 13. prosince 1995, kterým se zavádí postup výměny informací o vnitrostátních opatřeních odchylných od zásady volného pohybu zboží v rámci Společenství.

2)	Španělské království ponese náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Unión de Televisiones Comerciales Asociadas (UTECA) v. Administración General del Estado

(Věc C-222/07) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Článek 12 ES - Zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti - Články 39 ES, 43 ES, 49 ES a 56 ES - Základní svobody zaručené Smlouvou o ES - Článek 87 ES - Státní podpora - Směrnice 89/552/EHS - Provozování televizního vysílání - Povinnost subjektů televizního vysílání vyčlenit část svých provozních příjmů pro předběžné financování kinematografických děl a televizních filmů, z čehož musí být 60 % vyhrazeno pro produkci děl, jejichž původní jazyk je ve Španělském království úředním jazykem a která jsou většinou produkována španělským filmovým průmyslem“)

2009/C 102/05

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Unión de Televisiones Comerciales Asociadas (UTECA)

Žalovaná: Administración General del Estado

Za přítomnosti: Federación de Asociaciones de Productores Audiovisuales, Radiotelevisión Española (RTVE), Entidad de Gestión de Derechos de los Productores Audiovisuales (Egeda)

Předmět věci

Výklad článku 12 ES, čl. 87 odst. 3 ES a čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (Úř. věst. L 298, s. 23; Zvl. vyd. 06/01, s. 224) – Povinnost subjektů televizního vysílání vyčlenit procentuální podíl svých hrubých příjmů pro předběžné financování kinematografických filmů, z něhož musí být 60 % vyhrazeno specificky pro původní španělsko-jazyčná díla, jež jsou většinou produkována španělským filmovým průmyslem

Výrok

Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, a konkrétněji její článek 3, jakož i článek 12 ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takovému opatření členského státu, jakým je opatření dotčené v původním řízení, které subjektům televizního vysílání ukládá povinnost vyčlenit 5 % svých provozních příjmů pro předběžné financování evropských kinematografických děl a televizních filmů a specifičtěji vyhradit 60 % z těchto 5 % pro díla, jejichž původní jazyk je úředním jazykem tohoto členského státu.

Článek 87 ES musí být vykládán v tom smyslu, že takové opatření členského státu, jakým je opatření dotčené v původním řízení, které subjektům televizního vysílání ukládá povinnost vyčlenit 5 % svých provozních příjmů pro předběžné financování evropských kinematografických děl a televizních filmů a specifičtěji vyhradit 60 % z těchto 5 % pro díla, jejichž původní jazyk je úředním jazykem tohoto členského státu, nepředstavuje státní podporu kinematografickému průmyslu tohoto členského státu.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/5

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 5. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce VAT and Duties Tribunal, London – Spojené království) – J D Wetherspoon PLC v. The Commissioners of Her Majesty's Revenue & Customs

(Věc C-302/07) (1)

(„První a šestá směrnice o DPH - Zásady daňové neutrality a proporcionality - Pravidla týkající se zaokrouhlování částek DPH - Metody a úrovně zaokrouhlování“)

2009/C 102/06

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

VAT and Duties Tribunal, London

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: J D Wetherspoon PLC

Žalovaný: The Commissioners of Her Majesty's Revenue & Customs

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – VAT and Duties Tribunal, London – Výklad čl. 11 části A odst. 1 písm. a) a čl. 12 odst. 3 písm. A) a čl. 22 odst. 3 písm. b) směrnice 77/388/EHS: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) a čl. 2 prvního a druhého pododstavce první směrnice Rady 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst. L 71, s. 1301; Zvl. vyd. 09/01, s. 3) – Pravidla týkající se zaokrouhlování částek daně z přidané hodnoty

Výrok

Právo Společenství v současné době neobsahuje zvláštní požadavek, který by se týkal metody zaokrouhlování částek daně z přidané hodnoty. Při neexistenci zvláštní právní úpravy Společenství přísluší členským státům, aby stanovily pravidla a metody zaokrouhlování částek daně z přidané hodnoty, přičemž jsou tyto státy povinny při tomto stanovení dodržovat zásady, na kterých spočívá společný systém této daně, zejména zásady daňové neutrality a proporcionality. Právo Společenství zejména jednak nebrání použití vnitrostátního předpisu, který vyžaduje zaokrouhlení nahoru jakékoli částky daně z přidané hodnoty, pokud je dotčený zlomek nejmenší jednotky měny roven nebo vyšší než 0,5, a jednak nevyžaduje, aby osoby povinné k dani byly oprávněny zaokrouhlit dolů jakoukoli částku daně z přidané hodnoty, která zahrnuje zlomek nejmenší jednotky vnitrostátní měny.

V případě prodeje za cenu včetně daně z přidané hodnoty přísluší při neexistenci zvláštní právní úpravy Společenství každému členskému státu, aby určil v mezích práva Společenství – zejména v souladu zásadami daňové neutrality a proporcionality – úroveň, na které může nebo musí být provedeno zaokrouhlení částky daně z přidané hodnoty, která obsahuje zlomek nejmenší jednotky vnitrostátní měny.

Vzhledem k tomu, že subjekty účtující za své prodeje zboží a poskytování služeb ceny včetně daně z přidané hodnoty se nacházejí v situaci, která se liší od situace subjektů, které uskutečňují stejný typ operací za ceny bez daně z přidané hodnoty, se prvně uvedené subjekty nemohou odvolávat na zásadu daňové neutrality, aby požadovaly povolení provést rovněž zaokrouhlení splatných částek daně z přidané hodnoty směrem dolů na úrovni druhu zboží a na úrovni plnění.

(1) Úř. věst. C 211, 8.9.2007.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sächsisches Landessozialgericht – Německo) – Kattner Stahlbau GmbH v. Maschinenbau- und Metall- Berufsgenossenschaft

(Věc C-350/07) (1)

(„Hospodářská soutěž - Články 81 ES, 82 ES a 86 ES - Povinné členství v subjektu poskytujícím pojištění proti pracovním úrazům a nemocem z povolání - Pojem ‚,podnik‘ - Zneužití dominantního postavení - Volný pohyb služeb - Články 49 ES a 50 ES - Omezení - Odůvodnění - Riziko závažného zásahu do finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení“)

2009/C 102/07

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Sachsisches Landessozialgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Kattner Stahlbau GmbH

Žalovaná: Maschinenbau- und Metall- Berufsgenossenschaft

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Sächsisches Landessozialgericht – Výklad článků 81 a 82 ES, jakož i dalších ustanovení práva Společenství – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví systém povinného pojištění proti pracovním úrazům a nemocem z povolání, který je založen na vícero profesních sdruženích („Berufsgenossenschaft“) a který stanoví povinné členství podniků v územně a profesně příslušném sdružení – Postavení těchto profesních sdružení, která jsou oprávněna samostatně určovat výši příspěvků, aniž by vnitrostátní právní úprava stanovila maximální výši těchto příspěvků, jako „podnik“ ve smyslu článků 81 a 82 ES.

Výrok

Články 81 ES a 82 ES musí být vykládány v tom smyslu, že subjekt, jakým je profesní sdružení dotčené v původním řízení, jehož členy musí být v rámci pojištění proti pracovním úrazům a nemocem z povolání podniky patřící do určitého odvětví činnosti a určitého území, nepředstavuje podnik ve smyslu těchto ustanovení, ale plní čistě sociální úlohu, pokud je takový subjekt činný v rámci systému, který provádí zásadu solidarity, a pokud tento systém podléhá státnímu dozoru, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

Články 49 ES a 50 ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, která stanoví, že podniky z určitého odvětví činnosti a určitého území musí být členy subjektu, jako je profesní sdružení dotčené v původním řízení, v rozsahu, v němž tento systém nejde nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle spočívajícího v zajištění finanční rovnováhy určitého odvětví sociálního zabezpečení, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) – The Queen, The Incorporated Trustees of the National Council for Ageing (Age Concern England) v. Secretary of State for Business, Enterprise and Regulatory Reform

(Věc C-388/07) (1)

(„Směrnice 2000/78 - Rovné zacházení v zaměstnání a povolání - Diskriminace na základě věku - Propuštění z důvodu odchodu do důchodu - Odůvodnění“)

2009/C 102/08

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: The Queen, The Incorporated Trustees of the National Council for Ageing (Age Concern England)

Žalovaný: Secretary of State for Business, Enterprise and Regulatory Reform

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) – Výklad čl. 2 odst. 2 a čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. Vyd. 05/04, s. 79) – Rozsah působnosti – Vnitrostátní předpisy umožňující zaměstnavatelům propustit zaměstnance, kteří dovršili 65 let, z důvodu odchodu do důchodu

Výrok

Taková vnitrostátní právní úprava, jako je úprava stanovená v článku 3, čl. 7 odst. 4 a 5, jakož i v článku 30 nařízení z roku 2006 o rovnoprávnosti v oblasti zaměstnání (věku) [Employment Equality (Age) Regulations 2006] spadá do působnosti směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.

Článek 6 odst. 1 směrnice 2000/78 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátnímu opatření, které podobně jako článek 3 nařízení dotčeného v původním řízení, neobsahuje přesný výčet cílů odůvodňujících možnou odchylku od zásady zákazu diskriminace na základě věku. Uvedený čl. 6 odst. 1 však umožňuje odchýlit se od dané zásady pouze opatřením odůvodněným legitimními cíli sociální politiky, jako jsou například cíle spojené s politikou zaměstnanosti, trhu práce nebo odborného vzdělávání. Vnitrostátnímu soudu přísluší ověřit, zda právní úprava dotčená v původním řízení odpovídá takovému legitimnímu cíli a zda se vnitrostátní zákonodárný nebo výkonný orgán mohl s ohledem na prostor pro uvážení, kterým disponují státy v oblasti sociální politiky, legitimně domnívat, že zvolené prostředky byly přiměřené a nezbytné k dosažení uvedeného cíle.

Článek 6 odst. 1 směrnice 2000/78 umožňuje členským státům stanovit v rámci vnitrostátního práva určité formy rozdílného zacházení na základě věku, jestliže jsou „objektivně a rozumně“ odůvodněny legitimním cílem, jako například politikou zaměstnanosti, trhu práce nebo odborného vzdělávání, a jestliže jsou prostředky pro dosažení tohoto cíle přiměřené a nezbytné. Ukládá členským státům povinnost prokázat legitimitu cíle uplatněného coby odůvodnění v rámci vysoko nastavených důkazních požadavků. Okolnosti, že pojem „rozumně“ použitý v čl. 6 odst. 1 směrnice není uveden v jejím čl. 2 odst. 2 písm. b), není třeba přikládat zvláštní význam.

(1) Úř. věst. C 283, 24.11.2007.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/7

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. března 2009 – Francouzská republika v. Rada Evropské unie

(Věc C-479/07) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Nařízení (ES) č. 809/2007 - Definice pojmu ‚,unášená tenatová síť‘ - Thonaille - Povinnost uvést odůvodnění - Porušení zásad proporcionality a zákazu diskriminace“)

2009/C 102/09

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (zástupci: E. Belliard, G. de Bergues a A.-L. During, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. De Gregorio Merino, M.-M. Joséphidès a E. Chaboureau, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Nolin, M. van Heezik a M. T. van Rijn, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na neplatnost – Zrušení nařízení Rady (ES) č. 809/2007 ze dne 28. června 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 894/97, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005, pokud jde o unášené tenatové sítě (Úř. věst. L 182, s. 1) – Pojem „unášené tenatové sítě“ – Zahrnutí do tohoto pojmu sítí vybavených zařízením na stabilizaci sítě, jako je thonaille – Porušení povinnosti uvést odůvodnění a zásad proporcionality a zákazu diskriminace

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Komise Evropských společenství ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 297, 8.12.2007.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/7

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 5. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sofiyski gradski sad – Bulharsko) – Apis-Hristovich EOOD v. Lakorda AD

(Věc C-545/07) (1)

(„Směrnice 96/9/ES - Právní ochrana databází - Zvláštní právo - Pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze - Vytěžování - Podstatná část obsahu databáze - Elektronická databáze obsahující oficiální právní údaje“)

2009/C 102/10

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Sofiyski gradski sad

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Apis-Hristovich EOOD

Žalovaná: Lakorda AD

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Městský soud v Sofii – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, s. 20; Zvl. vyd. 13/15, s. 459) – Pojem vytěžování a použití – Databáze právních údajů týkajících se právních předpisů a judikatury v členském státě.

Výrok

Vymezení pojmů „trvalý přenos“ a „dočasný přenos“ ve smyslu článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází spočívá v kritériu délky doby uchování prvků vytěžených z chráněné databáze na jiném nosiči, než je nosič této databáze. Okamžikem, kdy došlo k vytěžování ve smyslu zmíněného článku 7 z chráněné databáze, která je přístupná elektronickými prostředky, je okamžik, kdy byly přenesené prvky uloženy na jiný nosič, než je nosič této databáze. Tento pojem „vytěžování“ nezávisí na cíli, který sledovala osoba, jež se dopustila dotčeného jednání, na případných změnách obsahu takto přenesených prvků, které provedla tato osoba, ani na případných rozdílech mezi strukturální organizací dotčených databází.

Okolnost, že fyzické a technické vlastnosti, kterými se vyznačuje obsah chráněné databáze, jsou obsaženy rovněž v databázi jiného pořizovatele, může být vykládána jako indicie toho, že došlo k vytěžování ve smyslu článku 7 směrnice 96/9, ledaže takovou shodu lze vysvětlit jinými skutečnostmi než přenosem mezi oběma dotčenými databázemi. Skutečnost, že prvky získané pořizovatelem databáze ze zdrojů, které nejsou přístupné veřejnosti, jsou uvedeny rovněž v databázi jiného pořizovatele, jako taková nestačí k prokázání takového vytěžování, ale může představovat jeho indicii.

Povaha počítačových programů použitých pro správu dvou elektronických databází nepředstavuje kritérium pro posouzení toho, zda došlo k vytěžování ve smyslu článku 7 směrnice 96/9.

Článek 7 směrnice 96/9 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud se jedná o celý soubor prvků zahrnující samostatné podskupiny, rozsah prvků, které byly údajně vytěženy nebo zužitkovány z jedné z těchto podskupin, musí být pro účely posouzení, zda došlo k vytěžování nebo zužitkování kvantitativně podstatné části obsahu databáze ve smyslu uvedeného článku, srovnán s rozsahem celého obsahu této podskupiny, jestliže tato podskupina představuje jako taková databázi splňující podmínky pro poskytnutí ochrany podle zvláštního práva. V opačném případě a tehdy, pokud uvedený soubor představuje takovou chráněnou databázi, musí být srovnán rozsah prvků, které byly údajně vytěženy nebo zužitkovány z jednotlivých podskupin tohoto souboru, s rozsahem celého obsahu tohoto souboru.

Okolnost, že prvky, které byly údajně vytěženy nebo zužitkovány z databáze chráněné podle zvláštního práva, získal její pořizovatel ze zdrojů, které nejsou přístupné veřejnosti, může mít – v závislosti na velikosti lidských, technických nebo finančních prostředků vynaložených tímto pořizovatelem ke shromáždění dotčených prvků z takových zdrojů – dopad na kvalifikaci těchto prvků jako kvalitativně podstatné části obsahu dotčené databáze ve smyslu článku 7 směrnice 96/9.

Skutečnost, že část prvků obsažených v databázi má oficiální charakter a je přístupná veřejnosti, nezprošťuje vnitrostátní soud toho, aby pro účely posouzení, zda došlo k vytěžování nebo zužitkování podstatné části obsahu uvedené databáze, ověřil, zda prvky, které byly údajně vytěženy nebo zužitkovány z této databáze, tvoří kvantitativně nebo případně kvalitativně podstatnou část celého obsahu této databáze v rozsahu, v němž co do svého pořízení, ověření nebo předvedení představují významný lidský, technický nebo finanční vklad.

(1) Úř. věst. C 51, 23.2.2008.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/8

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. března 2009 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-556/07) (1)

(„Nesplnění povinností státem - Společná rybářská politika - Nařízení (ES) č. 894/97 - Unášená tenatová síť - Pojem - Rybářská síť zvaná ‚thonaille‘ - Zákaz lovu určitých druhů - Nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 2371/2002 - Nedostatek účinného systému kontroly za účelem dodržování tohoto zákazu“)

2009/C 102/11

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Nolin, M. van Heezik a T. van Rijn, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a A.-L. During, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinností státem – Společná rybářská politika – Nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 261, s. 1; Zvl. vyd. 04/02, s. 70) a nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 358, s. 59; Zvl. vyd. 04/05, s. 460) – Připuštění thonaille vnitrostátními orgány přes zákaz Společenství unášených tenatových sítí o délce 2,5 km a větší – Nedostatek účinného systému kontroly za účelem dodržování tohoto zákazu

Výrok

Francouzská republika tím, že uspokojivým způsobem nekontroluje, neprovádí inspekce a dohled nad výkonem rybolovu s ohledem na zákaz unášených tenatových sítí pro odlov některých druhů, a tím, že nedbá na to, aby byla přijata patřičná opatření proti osobám odpovědným za porušení právních předpisů Společenství v oblasti používání unášených tenatových sítí, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 2 a čl. 31 odst. 1 a 2 nařízení Rady 2847/1993 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2846/98 ze dne 17. prosince 1998, jakož i čl. 23 odst. 1 a 2, článku 24 a čl. 25 odst. 1 a 2 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky.

2)	Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů.

(1) Úř. věst. C 37, 9.2.2008.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/9

Žaloba podaná dne 21. listopadu 2008 – Komise Evropských společenství v. Slovenská republika

(Věc C-507/08)

2009/C 102/12

Jednací jazyk: slovenština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Giolito, J. Javorský, K. Walkerová, zmocněnci)

Žalovaná: Slovenská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Slovenská republika tím, že neprovedla rozhodnutí Komise ze dne 7. června 2006 o státní podpoře C 25/2005 (ex NN 21/2005), poskytnuté Slovenskou republikou ve prospěch společnosti Frucona Košice, a. s. [oznámeno pod číslem K(2006) 2082] (1), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 249 čtvrtého pododstavce Smlouvy o ES a z článku 2 uvedeného rozhodnutí;

—	uložit Slovenské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Ve svém rozhodnutí ze dne 7. června 2006 o státní podpoře C 25/2005 (ex NN 21/2005), poskytnuté Slovenskou republikou ve prospěch společnosti Frucona Košice, a. s., Komise rozhodla, že opatření, která Slovenská republika provedla ve prospěch společnosti Frucona Košice, a. s., představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES a že tato podpora není slučitelná se společným trhem. Zároveň nařídila Slovenské republice, aby přijala veškerá opatření, která jsou nutná pro vymáhání neoprávněně poskytnuté podpory od příjemce zpět.

Do dnešního dne nedošlo k vrácení podpory přiznané společnosti Frucona, a. s.

Státní podpora byla společnosti Frucona, a. s., poskytnuta ve formě odpuštění daňového dluhu, které bylo schváleno soudem v rámci řízení o vyrovnání. Slovenská republika vymáhala neoprávněně poskytnutou podporu v soudním řízení. Soud v prvním stupni žalobu zamítl kromě jiného z důvodu, že povinnost společnosti Frucona, a. s., uhradit její dluh finančnímu úřadu zanikla ex lege. Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně kromě jiného z důvodu, že usnesení o vyrovnání nelze přezkoumat, jelikož jako res judicata musí být respektováno všemi orgány včetně odvolacího soudu a rovněž z toho důvodu, že Komise v rozhodnutí nerespektovala ustanovení vnitrostátního práva upravující kolizi konkurzního a exekučního řízení.

Rozhodnutí obou soudů brání okamžitému a účinnému výkonu rozhodnutí Komise.

Nestačí, že Slovenská republika využila všech prostředků, které má k dispozici. Výsledkem využití těchto prostředků musí být účinný a okamžitý výkon rozhodnutí, bez kterého platí, že Slovenská republika nesplnila svoje povinnosti. Nedodržení povinnosti členského státu vymáhat je dané, pokud kroky, které stát podnikl, neměly žádný dopad na skutečné vrácení této částky.

(1) Úř. věst. L 112, 30.4.2007, s. 14.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Berlin (Německo) dne 12. ledna 2009 – Hava Genc v. Land Berlin

(Věc C-14/09)

2009/C 102/13

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Berlin

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Hava Genc

Žalovaná: Land Berlin

Předběžné otázky

Je turecký státní příslušník působící na řádném trhu práce jednoho členského státu, který trvale vykonává činnosti ve prospěch jiné osoby a pod jejím vedením, jež mají určitou hospodářskou hodnotu a za něž protihodnotou pobírá odměnu, zaměstnancem podle čl. 6 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80 Rady přidružení EHS-Turecko (dále jen „RRP 1/80“), i když časový rozsah činnosti činí pouze přibližně 14 % tarifní pracovní doby zaměstnance pracujícího na plný úvazek (zde 5,5 hod ze 39 hod týdenní pracovní doby) a jediný příjem dosažený z této výdělečné činnosti pokrývá pouze přibližně 25 % potřeby na pokrytí nákladů na živobytí stanovené vnitrostátním právem členského státu (zde okolo 175,- eur z přibližně 715,- eur)?

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Může se turecký státní příslušník odvolávat na volný pohyb pracovníků podle asociačního práva jakožto zaměstnanec ve smyslu čl. 6 odst. 1 RRP 1/80 také poté, co odpadne důvod k pobytu (zde následování manžela), pro setrvání ve smluvním státě neexistují žádné jiné ochrany hodné zájmy a možnost pokračování zanedbatelného zaměstnání ve smluvním státě nemůže být považována za odůvodnění tamního setrvání, neboť chybí zejména vážné úsilí o stabilní hospodářskou integraci bez využívání sociálních plnění k pokrytí nákladů na živobytí?

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeitsgericht Hamburg (Německo) dne 2. února 2009 – Gisela Rosenbladt v. Oellerking Gebäudereinigungsgesellschaft mbH

(Věc C-45/09)

2009/C 102/14

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Arbeitsgericht Hamburg

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Gisela Rosenbladt

Žalovaná: Oellerking Gebäudereinigungsgesellschaft mbH

Předběžné otázky

Jsou po té, co nabyl účinnosti Allgemeines Gleichbehandlungsgesetz (všeobecný zákon o rovném zacházení, dále jen „AGG“), ustanovení kolektivní smlouvy, která rozlišují dle kritéria věku, slučitelná se zákazem diskriminace na základě věku stanoveném v článku 1 a čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (1), aniž to AGG (jako dříve v § 10 třetí větě bodu 7 AGG) výslovně povoluje?

Porušuje vnitrostátní právní úprava, která státu, smluvním stranám kolektivní smlouvy a smluvním stranám jednotlivé pracovní smlouvy dovoluje upravit ukončení pracovních poměrů k určitému stanovenému věku (v projednávaném případě: dosažení šedesátého pátého roku života), zákaz diskriminace na základě věku stanovený v článku 1 a čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, jestliže se v tomto členském státu již desetiletí neustále používají příslušná ustanovení pro pracovní poměry téměř všech pracovníků, nehledě na to, jaká je aktuální hospodářská, sociální a demografická situace, a nehledě na to, jaká je konkrétní situace na trhu práce?

Porušuje kolektivní smlouva, která zaměstnavateli dovoluje ukončit pracovní poměry k určitému stanovenému věku (v projednávaném případě: dosažení šedesátého pátého roku života), zákaz diskriminace na základě věku stanovený v článku 1 a čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, jestliže se v tomto členském státu již desetiletí neustále používají příslušná ustanovení pro pracovní poměry téměř všech pracovníků, nehledě na to, jaká je aktuální hospodářská, sociální a demografická situace, a nehledě na to, jaká je konkrétní situace na trhu práce?

Porušuje stát, který prohlásí kolektivní smlouvu, jež zaměstnavateli dovoluje ukončit pracovní poměry k určitému stanovenému věku (v projednávaném případě: dosažení šedesátého pátého věku života), za obecně závaznou a na této obecné závaznosti trvá, zákaz diskriminace na základě věku stanovený v článku 1 a čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, jestliže se tak děje nezávisle na příslušné konkrétní hospodářské, sociální a demografické situaci a nezávisle na konkrétní situaci na trhu práce?

(1) Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/11

Žaloba podaná dne 2. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Polská republika

(Věc C-49/09)

2009/C 102/15

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Triantafyllou a K. Herrmann, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Polská republika porušila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 98 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1) ve spojení s přílohou III této směrnice tím, že podle čl. 41 odst. 2 zákona o dani ze zboží a služeb ze dne 11. března 2004 ve spojení s položkami 45 a 47 přílohy III tohoto zákona uplatňovala sníženou sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 7 % na dodání, dovoz a na pořízení kojeneckých oděvů a oděvních doplňků, jakož i dětských bot uvnitř Společenství;

—	uložit Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle názoru Komisi porušuje uplatňování snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 7 % na dodání, dovoz a na pořízení kojeneckých oděvů a oděvních doplňků, jakož i dětských bot uvnitř Společenství podle čl. 41 odst. 2 zákona o dani ze zboží a služeb ze dne 11. března 2004 ve spojení s položkami 45 a 47 přílohy III tohoto zákona článek 98 směrnice 2006/112. Uplatňování této snížené sazby daně na uvedené zboží nespadá pod žádnou z výjimek, které byly Polské republice vyhrazeny podle přílohy XII kapitoly 9 („daně“) bodu 1 písm. a) a písm. b) Aktu o podmínkách přistoupení Polské republiky k Evropské unii a podle článku 128 směrnice 2006/112.

(1) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 18. února 2009 – Établissements Rimbaud SA v. Directeur général des impôts, Directeur des services fiscaux d'Aix-en-Provence

(Věc C-72/09)

2009/C 102/18

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Établissements Rimbaud SA.

Žalovaní: Directeur général des impôts, Directeur des services fiscaux d'Aix-en-Provence

Předběžná otázka

Brání článek 40 Dohody o Evropském hospodářském prostoru takové právní úpravě, jako je právní úprava obsažená v článcích 990d a násl. code général des impôts (všeobecného daňového zákoníku), ve znění použitelném v rozhodné době, která od daně ve výši 3 % tržní hodnoty nemovitostí nacházejících se ve Francii osvobozuje právnické osoby se sídlem ve Francii a která v případě společnosti se sídlem ve státě, jenž je součástí Evropského hospodářského prostoru, ale není členským státem Evropské unie, uvedené osvobození podmiňuje existencí úmluvy o správní pomoci uzavřené mezi Francií a tímto státem za účelem boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům nebo skutečností, že na základě smlouvy obsahující ustanovení o zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti tyto právnické osoby nesmí podléhat většímu zdanění než takovému, kterému podléhají společnosti se sídlem ve Francii?

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Belgie) dne 18. února 2009 – Bâtiments et Ponts Construction SA, Thyssenkrupp Industrieservice v. Berlaymont 2000 SA

(Věc C-74/09)

2009/C 102/19

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobci: Bâtiments et Ponts Construction SA, Thyssenkrupp Industrieservice

Žalovaná: Berlaymont 2000 SA.

Předběžné otázky

Je povinnost být držitelem registrace za účelem získání veřejné zakázky v Belgii, jak je uložena článkem 1.G. zvláštní zadávací dokumentace použitelné v projednávaném případě, v rozporu se zásadou volného pohybu uvnitř Evropské unie a článkem 24 druhým pododstavcem směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce (1), pokud by uvedená povinnost měla být vykládána tak, že umožňuje zadavateli vyloučit ze soutěže o veřejnou zakázku jako uchazeče zahraničního podnikatele, který není držitelem registrace, ale předložil rovnocenná potvrzení vydaná vnitrostátními orgány jeho státu?

Je v rozporu se zásadou volného pohybu uvnitř Evropské unie a článkem 24 druhým pododstavcem směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, přiznat belgickému zadavateli pravomoc uložit zahraničním uchazečům povinnost nechat přezkoumat belgickým orgánem – komisí pro zápis podnikatelů – platnost potvrzení, která těmto uchazečům byla vydána finančními úřady a orgány sociálního zabezpečení jejich státu a která osvědčují, že splnili povinnosti vztahující se k placení daní a příspěvků na sociální zabezpečení?

(1) Úř. věst. L 199, s.54.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione Tributaria Provinciale di Alessandria (Itálie) dne 20. února 2009 – Agra Srl v. Agenzia Dogane Ufficio delle Dogane di Alessandria

(Věc C-75/09)

2009/C 102/20

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione Tributaria Provinciale di Alessandria

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Agra Srl

Žalovaná: Agenzia Dogane Ufficio delle Dogane di Alessandria

Předběžná otázka

Je s ohledem na ustanovení článku 11 legislativního nařízení č. 374/1990 ve vzájemném spojení s čl. 221 odst. 3 a 4 nařízení (EHS) č. 2913/1992, s přihlédnutím k čl. 84 odst. 3 TULD (nařízení prezidenta republiky č. 43/1973) právo Agenzia delle Dogane provést opravu platebního výměru promlčeno nebo zaniklo po uplynutí tří let od data podání celního prohlášení, nebo může být výše uvedená lhůta přerušena nebo může být její běh staven po dobu probíhajícího trestního řízení pro neuhrazení cla, jak je uvedeno v platebním výměru?

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/13

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. února 2009 společností Compagnie des bateaux mouches SA proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 10. prosince 2008 ve věci T-365/06, Bateaux mouches v. OHIM

(Věc C-78/09 P)

2009/C 102/22

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Compagnie des bateaux mouches SA (zástupce: G. Barbaut, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Jean-Noël Castanet

Návrhová žádání navrhovatelky

—	prohlásit žalobu společnosti Compagnie des bateaux mouches za přípustnou;

—	zrušit rozhodnutí Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 10. prosince 2008 (věc T-365/06);

—	uložit Soudu prvního stupně Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka se dovolává dvou důvodů na podporu svého kasačního opravného prostředku.

Svým prvním důvodem navrhovatelka tvrdí, že Soud popřel smysl čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (1). V tomto ohledu zaprvé vytýká Soudu, že přehlédl vnitřní rozlišovací způsobilost, kterou měla ochranná známka od svého vzniku. Zadruhé tato rozlišovací způsobilost byla časem dokonce zachována a posílena prostřednictvím užívání ochranné známky navrhovatelkou. Ochrannou známkou „BATEAUX MOUCHES“ byly totiž označeny lodě používané pouze navrhovatelkou k turistickým plavbám po Seině, vyhledávače na internetu odkazují přímo na stránku navrhovatelky, a tato posledně uvedená prováděla aktivní politiku ochrany své známky před jakýmkoliv zneužitím.

Svým druhým důvodem navrhovatelka vytýká Soudu, že nesprávně vyložil kritéria vyplývající z judikatury, která umožňují prokázat nabytí rozlišovací způsobilosti ochranné známky „BATEAUX MOUCHES“ na základě užívání. Skutečnosti, které mohou prokázat rozlišovací způsobilost ochranné známky, jako je podíl na trhu, který ochranná známka zaujímá, intenzita, geografické rozšíření a doba užívání této ochranné známky, výše investic vynaložených podnikem na její propagaci, poměr zúčastněných kruhů, které identifikují výrobek nebo službu pocházející od určitého podniku díky ochranné známce, měly být totiž analyzovány Soudem celkově, a nikoliv odděleně.

(1) Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Συμβούλιο της Επικρατείας (Státní rada, Řecko) dne 25. února 2009 – ΙΔΡΥΜΑ ΤΥΠΟΥ Α.Ε. (Institut tisku, a.s.) v. Υπουργός Τύπου και Μέσων Μαζικής Ενημέρωσης (Ministerstvo tisku a sdělovacích prostředků)

(Věc C-81/09)

2009/C 102/23

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Συμβούλιο της Επικρατείας (Státní rada)

Účastníci původního řízení

Žalobce: ΙΔΡΥΜΑ ΤΥΠΟΥ Α.Ε. (Institut tisku, a.s.)

Žalovaný: Υπουργός Τύπου και Μέσων Μαζικής Ενημέρωσης (Ministerstvo tisku a sdělovacích prostředků)

Předběžná otázka

Brání směrnice Rady 68/151/EHS, která v článku 1 stanoví, že: „Koordinační opatření stanovená touto směrnicí se použijí na právní a správní předpisy členských států, které se vztahují na tyto formy společností: (...) – v Řecku: ανώνυμη εταιρία (akciová společnost)“, zavedení vnitrostátní právní úpravy, jako je čl. 4 odst. 3 zákona č. 2328/1995, v rozsahu, v němž stanoví, že pokuty udělené v souladu s výše uvedenými odstavci téhož článku v případě porušení platné právní úpravy a pravidel profesní etiky upravujících fungování televizních stanic mají být uloženy nejen společnosti, jež je držitelem licence na zřízení a provozování televizní stanice, ale společně a nerozdílně s ní také všem společníkům vlastnícím více než 2,5 % základního kapitálu?

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Symvoulio tis Epikrateias (Řecko) dne 25. února 2009 – Dimos Agios Nikalaos v. Ypourgos Agrotikis Anaptixis kai Trofimon

(Věc C-82/09)

2009/C 102/24

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Symvoulio tis Epikrateias

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Dimos Agios Nikalaos

Žalovaný: Ypourgos Agrotikis Anaptixis kai Trofimon

Předběžné otázky

Použijí se definice lesa a zalesněné plochy, uvedené v čl. 3 písm. a) a b) nařízení č. 2152/2003, i na oblasti, které jsou předmětem ochrany a správy lesů a zalesněných ploch obecně ve smyslu výše uvedené definice, oblasti, které nejsou výslovně upraveny nařízením, ale které jsou nicméně stanoveny vnitrostátními právními řády?

B)	V případě kladné odpovědi na otázku A), mohou vnitrostátní právní řády definovat jako lesy nebo zalesněné plochy i plochy, které netvoří lesy nebo zalesněné plochy ve smyslu definicí čl. 3 písm. a) a b) nařízení č. 2152/2003?

V případě kladné odpovědi na otázku B), může se definice lesů a zalesněných ploch, kterou je podle vnitrostátních právních řádů možno použít i na plochy, které netvoří lesy nebo zalesněné plochy ve smyslu definicí čl. 3 písm. a) a b) nařízení č. 2152/2003, odchýlit od definice v uvedeném nařízením, co se týče základních údajů pojmu lesa nebo zalesněné plochy obsažených v nařízení, nebo co se týče číselného stanovení hodnot případných základních společných údajů tohoto nařízení, anebo může tato definice ve vnitrostátních právních řádech obsahovat základní údaje pojmu lesa nebo zalesněné plochy odlišné od údajů obsažených v definici nařízení, ale co se týče údajů společných s nařízením, mohou je vnitrostátní právní řády stanovit jen v číselné podobě či nikoli, přičemž v případě, kdy stanoví tyto číselné údaje, se nemohou odchýlit od číselného stanovení podle nařízení?

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/15

Kasační opravný prostředek podaný Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 10. prosince 2008 ve věci T-388/02, Kronoply GmbH & Co. KG a Kronotex GmbH & Co. KG proti Komisi Evropských společenství podporované Spolkovou republikou Německo a spolkovou zemí Sasko-Anhaltsko podaný dne 25. února 2009

(Věc C-83/09 P)

2009/C 102/25

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: K. Gross a V. Kreuschitz, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Kronoply GmbH & Co. KG, Kronotex GmbH & Co. KG, Zellstoff Stendal GmbH, Spolková republika Německo a spolková země Sasko-Anhaltsko

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

zrušit napadený rozsudek v rozsahu, ve kterém prohlašuje za přípustnou žalobu na neplatnost, kterou podaly společnosti Kronoply GmbH & Co. KG a Kronotex GmbH & Co. KG proti rozhodnutí Komise ze dne 19. června 2002 nevznést námitky proti podpoře Německa poskytnuté ve prospěch Zellstoff Stenal GmbH na výstavbu továrny na výrobu buničiny;

—	zamítnout jako nepřípustnou žalobu na neplatnost, kterou proti spornému postupu podaly společnosti Kronoply GmbH & Co. KG a Kronotex GmbH & Co. KG;

—	uložit Kronoply GmbH & Co. KG a Kronotex GmbH & Co. KG náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Podle názoru Komise porušuje odvození práva podat žalobu proti rozhodnutím o podpoře ve prospěch zúčastněných stran ve smyslu čl. 88 odst. 2 ES podmínky přípustnosti žalob stanovené v čl. 230 odst. 4 ES. Zúčastněné strany, které nejsou účastníky řízení o pomoci, nedisponují žádnými vlastními, žalobou vymahatelnými právy účastníka řízení. Pro účely určení osobní dotčenosti je místo toho nutno vycházet z pravidla rozsudku Soudního dvora ve věci Plaumann. Osobní dotčenost tedy může vyplývat pouze z hospodářských účinků podpory na žalobce.

V napadeném rozsudku byla krom toho provedena nepřípustná změna významu žalobních návrhů. Podle názoru Komise Soud zkoumal věcné argumenty žalobce, které žalobce neuplatnil v souvislosti s ochranou svých údajných procesních práv, přestože žaloba byla přípustná pouze pro účely ochrany údajných procesních práv.

Napadený rozsudek by v konečném důsledku vedl k zavedení actio popularis proti rozhodnutím o podpoře, kterou právo Společenství nezná.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/16

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. února 2009 Portela – Comércio de artigos ortopédicos e hospitalares, Lda proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 17. prosince 2008 ve věci T-137/07, Portela v. Komise

(Věc C-85/09 P)

2009/C 102/26

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Portela – Comércio de artigos ortopédicos e hospitalares, Lda (zástupce: C. Mourato, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání navrhovatelky

Navrhovatelka se domáhá toho, aby Soudní dvůr:

—	zrušil napadené usnesení v rozsahu, v němž má za to, že příčinná souvislost mezi opomenutím Komise a újmou dovolávanou navrhovatelkou nebyla prokázána (body 96, 97, 99, 100 a 101 usnesení);

ve věci samé

—	prohlásil, že podmínky mimosmluvní odpovědnosti Komise byly splněny v projednávaném případě; uložil Komisi náhradu dovolávané újmy a veškerých nákladů obou řízení, včetně výdajů vynaložených navrhovatelkou;

—	podpůrně vrátil věc Soudu prvního stupně, aby ověřil, zda podmínky mimosmluvní odpovědnosti jsou splněny; uložil Komisi náhradu dovolávané újmy a nákladů řízení o kasačním opravném prostředku a řízení před Soudem prvního stupně, včetně výdajů vynaložených navrhovatelkou.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

—

Nedostatečné odůvodnění, jelikož Soud prvního stupně neodpověděl na argumenty dovolávané navrhovatelkou v bodech 92 a 93 její původní žaloby, podle nichž neexistence zplnomocněného zástupce výrobce pro území Společenství, zatímco tento zástupce byl vyžadován směrnicí, způsobila nemožnost provedení postupu posuzování shody oznámeným subjektem a konečně na tvrzení Komise, že nebyla vyzvána, aby vstoupila do ochranného řízení, protože portugalský orgán Infarmed nejednal v souladu s článkem 14b směrnice Rady 93/42/EHS (1) ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES (2) ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.

—	Nesprávné posouzení příčinné souvislosti mezi jednáním Komise a újmou způsobenou navrhovatelce, jakož i nesprávný výklad článků 8 a 14b směrnice.

—	Porušení práva na obhajobu v rámci zamítnutí důkazních opatření navrhovaných navrhovatelkou.

(1) Úř. věst. L 169, s. 1; Zvl. vyd. 13/12, s. 82.

(2) Úř. věst. L 331, s. 1.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná VAT and Duties Tribunal, Manchester (Spojené království) dne 27. února 2009 – Future Health Technologies Ltd v. Her Majesty's Commissioners of Revenue and Customs

(Věc C-86/09)

2009/C 102/27

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

VAT and Duties Tribunal, Manchester.

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Future Health Technologies Ltd.

Žalovaný: Her Majesty's Commissioners of Revenue and Customs.

Předběžné otázky

V případě, kdy členský stát souhlasí s tím, aby služby byly poskytovány zařízením, které je třeba považovat za řádně uznané zařízení téže povahy jako nemocnice, léčebný nebo diagnostický ústav ve smyslu čl. 132 odst. 1 písm. b) základní směrnice o DPH (1), má být výraz „,nemocniční a lékařská péče“ v čl. 132 odst. 1 písm. b) vykládán v tom smyslu, že zahrnuje souhrn služeb nebo, podpůrně, jednu nebo více služeb odpovídajících následujícím popisům (úplnější popis je uveden ve schváleném souhrnu skutkových okolností věci), a pokud tomu tak je, které z nich:

a)	Poskytnutí sady potřebného lékařského vybavení rodičům nenarozeného dítěte, která umožní nezávislému zdravotnickému pracovníkovi, který je přítomen porodu, odebrat krev z pupečníku dítěte bezprostředně po porodu;

Testování takto odebrané krve v k tomuto účelu zřízeném zařízení s cílem zajistit, aby nebyla infikována žádnou nemocí, která by mohla být přenesena krví nebo vzorkem kmenových buněk odebraných z krve v případě léčebného použití kmenových buněk (přičemž podobný test je prováděn znovu po uplynutí 6 měsíců);

c)	Zpracování uvedené krve řádně kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky a pod jejich dohledem za účelem odběru vzorku kmenových buněk vhodných pro léčebné použití;

d)	Skladování krve a kmenových buněk za vědecky kontrolovaných podmínek určených k udržení a uchování krve a kmenových buněk v bezvadném stavu; nebo

e)	Vydání krve na žádost rodičů (dokud dítě nedovrší 18 let) k léčebnému použití?

2.	Podpůrně, je třeba pojem činností, které „,úzce souvisejí“ s nemocniční a lékařskou péčí v čl. 132 odst. 1 písm. b) základní směrnice o DPH vykládat v tom smyslu, že zahrnuje všechny nebo některé (a pokud tomu tak je, pak jaké) z výše uvedených služeb?

V případě, kdy členský stát souhlasí s tím, aby uvedené služby byly prováděny jedním nebo více řádně kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky nebo pod jejich dohledem, má být výraz „,poskytnutí lékařské péče“ v čl. 132 odst. 1 písm. c) základní směrnice o DPH vykládán v tom smyslu, že zahrnuje souhrn služeb nebo, podpůrně, jednu nebo více služeb odpovídajících následujícím popisům (úplnější popis je uveden ve schváleném souhrnu skutkových okolností věci), a pokud tomu tak je, které z nich:

f)	Poskytnutí sady potřebného lékařského vybavení rodičům nenarozeného dítěte, která umožní nezávislému zdravotnickému pracovníkovi, který je přítomen porodu, odebrat krev z pupečníku dítěte bezprostředně po porodu;

h)	Zpracování uvedené krve řádně kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky a pod jejich dohledem za účelem odběru vzorku kmenových buněk vhodných pro léčebné použití;

i)	Skladování krve a kmenových buněk za vědecky kontrolovaných podmínek určených k udržení a uchování krve a kmenových buněk v bezvadném stavu; nebo

j)	Vydání krve na žádost rodičů (dokud dítě nedovrší 18 let) k léčebnému použití?

(1) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, s. 1).

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/18

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. března 2009 – R v. Komise

(Věc T-156/08 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci ve zkušební době - Zpráva o ukončení zkušební doby - Neexistence aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení - Lhůta pro podání žaloby - Opožděnost“)

2009/C 102/28

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: R (Brusel, Belgie) (zástupce: Y. Minatchy, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Martin a K. Herrmann, zmocněnci)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 19. února 2008, R v. Komise (F- 49/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), a směřující ke zrušení tohoto usnesení

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	R ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Komisí v tomto řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 5.7.2008.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/18

Žaloba podaná dne 9. února 2009 – Deutsche Behindertenhilfe – Aktion Mensch v. OHIM (diegesellschafter.de)

(Věc T-47/09)

2009/C 102/29

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Deutsche Behindertenhilfe – Aktion Mensch eV (Mainz, Německo) (zástupci: V. Töbelmann a A. Piltz, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí R 1094/2008-1 prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 27. listopadu 2008;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „diegesellschafter.de“ pro služby zařazené do tříd 35 a 41 (přihláška č. 4 606 372)

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94 (1), protože přihlašovaná ochranná známka má nezbytnou rozlišovací způsobilost a neexistuje potřeba dostupnosti.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/18

Žaloba podaná dne 13. února 2009 – Swarovski v. OHIM – Swarovski (Daniel Swarovski Privat)

(Věc T-55/09)

2009/C 102/30

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Daniel Swarovski (Volders, Rakousko) (zástupce: R. Küppers, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Swarovski AG (Triesen, Lichtenštejnsko)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu ze dne 9. listopadu 2008 ve věci odvolání R 0348/2008-1,

—	zamítnout odvolání,

—	uložit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení včetně nákladů odvolacího řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobce.

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „Daniel Swarovski Privat“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 3, 4, 8, 9, 15, 16, 18, 20, 21, 26, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 39 a 44 (přihláška č. 3 981 099).

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Swarovski AG.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „DANIEL SWAROVSKI“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 16, 18, 21, 25 a 41 (ochranná známka Společenství č. 3 895 133); slovní ochranná známka „Swarovski“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 2, 3, 6, 8, 9, 11, 16, 18, 19, 20, 21, 24, 25, 28, 34, 35 a 41 (ochranná známka Společenství č. 3 895 091); slovní ochranná známka „Swarovski“ pro služby zařazené do třídy 36 (rakouská slovní ochranná známka č. 218 795); slovní ochranná známka „Swarovski“ pro výrobky zařazené do tříd 11, 16, 21 a 34 (rakouská slovní ochranná známka č. 96 389) a slovní ochranná známka „Swarovski“ pro výrobky zařazené do tříd 8, 9, 11, 14, 18, 21, 25 a 26 (mezinárodní zápis pro Itálii č. 528 189).

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné vyhovění námitce.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Částečné zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) a odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94 (1), neboť mezi předmětnými ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny, nedošlo k požadovaným poškozením starších ochranných známek a navíc byl nesprávně určen rozsah ochrany starších ochranných známek.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/19

Žaloba podaná dne 9. února 2009 – Alfastar Benelux v. Rada

(Věc T-57/09)

2009/C 102/31

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Alfastar Benelux (Ixelles, Belgie) (zástupce: N. Keramidas, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhové žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Rady, kterým byla zamítnuta nabídka podaná žalobkyní v otevřeném zadávacím řízení UCA-218-07 na poskytování „Technické údržby – sekce pomoci a intervenční služby pro osobní počítače, tiskárny a periferní zařízení generálního sekretariátu Rady“ (1), které bylo žalobkyni sděleno dopisem ze dne 1. prosince 2008, jakož i všechna související rozhodnutí Rady, včetně rozhodnutí o udělení zakázky úspěšnému uchazeči;

—	uložit Radě povinnost nahradit škodu ve výši 2 937 902 eur, která byla žalobkyni způsobena dotčeným zadávacím řízením nebo poměrnou část výše uvedené částky v závislosti na datu zrušení výše uvedeného rozhodnutí Rady;

—	uložit Radě náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v souvislosti s touto žalobou, a to i v případě, že žaloba bude zamítnuta.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se v projednávané věci domáhá zrušení rozhodnutí žalované, kterým byla zamítnuta nabídka podaná žalobkyní v otevřeném zadávacím řízení UCA-218-07 na poskytování „Technické údržby – sekce pomoci a intervenční služby pro osobní počítače, tiskárny a periferní zařízení generálního sekretariátu Rady“ a rozhodnutí o udělení zakázky úspěšnému uchazeči.

Na podporu svého tvrzení žalobkyně uplatňuje čtyři žalobní důvody.

Zaprvé tvrdí, že se žalovaná dopustila několika zjevně nesprávných právních posouzení pokud jde o: neexistenci osvědčení vítězného účastníka zadávacího řízení, neprovedení bezpečnostní prověrky NATO pracovníků vítězného účastníka zadávacího řízení, skutečnosti, že vítězný účastník zadávacího řízení nedisponoval poskytnutými pracovníky, kvalifikace pracovníků vítězného účastníka zadávacího řízení na rozdíl od kvalifikací pracovníků, známky z přenosu znalostí a hodnocení počtu zaměstnanců navržených v zadávacím řízení.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že žalovaná nesplnila své povinnosti rovného zacházení s uchazečkami a transparentnosti.

Zatřetí žalobkyně tvrdí, že zadávací řízení obsahovalo početné nesrovnalosti a lživé informace.

Konečně žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila svou povinnost uvést odůvodnění.

(1) Úř. věst. 2008/S 91-122796

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/20

Žaloba podaná dne 16. února 2009 – Herhof v. OHIM – Stabilator (stabilator)

(Věc T-60/09)

2009/C 102/32

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Herhof-Verwaltungsgesellschaft mbH (Solms, Německo) (zástupci: A. Zinnecker a T. Bösling, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Stabilator sp. z o.o. (Gdyně, Polsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 16. prosince 2008 ve spojených věcech R 483/2008-4 a R 705/2008-4.

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Stabilator sp. z o.o.

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „stabilator“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 19,37 a 42 (přihláška č. 4 068 961)

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „STABILAT“ pro výrobky zařazené do tříd 1,7,11,20,37,40 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné vyhovění námitkám a částečné zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Částečné zrušení napadeného rozhodnutí a zamítnutí námitek

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), jelikož mezi ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny nebo přinejmenším nebezpečí asociace.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/21

Žaloba podaná dne 16. února 2009 – Meica v. OHIM – Bösinger Fleischwaren (Schinken King)

(Věc T-61/09)

2009/C 102/33

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Meica Ammerländische Fleischwarenfabrik Fritz Meinen GmbH & Co. KG (Edewecht, Německo) (zástupce: S. Russlies, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Bösinger Fleischwaren GmbH (Bösingen, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 11. prosince, vydané ve věci R 1049/2007-1;

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Bösinger Fleischwaren GmbH

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „Schinken King“ pro výrobky zařazené do tříd 29 a 30 (přihláška č. 3 720 968).

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka Společenství „Curry King“ (ochranná známka Společenství č. 2 885 077) pro výrobky zařazené do třídy 30 a německé slovní ochranné známky „Curry King“ (č. 399 02 969.9) a „King“ (č. 304 04 434.2) pro výrobky zařazené do tříd 29 a 30.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), jelikož mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny nebo alespoň asociace, a porušení čl. 74 odst. 1 druhé věty z důvodu nedostatečného odůvodnění rozhodnutí.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/21

Žaloba podaná dne 13. února 2009 – Rintisch v. OHIM – Bariatrix Europe (PROTI SNACK)

(Věc T-62/09)

2009/C 102/34

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Bernhard Rintisch (Bottrop, Německo) (zástupce: A. Dreyer, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Bariatrix Europe Inc. SAS (Guilherand Granges, Francie)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 15. prosince 2008 ve věci R 740/2008-4; a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „PROTI SNACK“ pro výrobky zařazené do tříd 5, 29, 30 a 32 – přihláška č. 4 992 145

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobce

Namítaná ochranná známka nebo označení: Německá slovní ochranná známka „PROTI“ – přihláška č. 39 702 429 pro výrobky zařazené do tříd 29 a 32; německá obrazová ochranná známka „PROTIPOWER“ – přihláška č. 39 608 644 pro výrobky zařazené do tříd 29 a 32; německá slovní ochranná známka „PROTIPLUS“ – přihláška č. 39 549 559 pro výrobky zařazené do tříd 29 a 32; německá ochranná známka týkající se obchodního jména „PROTITOP“ – přihláška č. 39 629 195 pro výrobky zařazené do tříd 29,30 a 32.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady 40/94 tím, že odvolací senát nepředložil hodnocení merita námitek; porušení čl. 74 odst. 2 nařízení Rady 40/94 tím, že odvolací senát odmítl vykonat svou diskreční pravomoc nebo alespoň neuvedl jakým způsobem tuto diskreční pravomoc vykonal; zneužití pravomoci tím, že odvolací senát nezohlednil dokumenty a důkazy předložené žalobcem.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/22

Žaloba podaná dne 17. února 2009 – Volkswagen v. OHIM – Suzuki Motor (SWIFT GTi)

(Věc T-63/09)

2009/C 102/35

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Volkswagen AG (Wolfsburg, Německo) (zástupci: H.-P. Schrammek, C. Drzymalla a S. Risthaus, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastníce řízení před odvolacím senátem: Suzuki Motor Corporation

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 9. prosince 2008 ve věci R-749/2007-2;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Suzuki Motor Corporation

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „SWIFT GTi“ pro výrobky zařazené do třídy 12 (přihláška č. 3 456 084).

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Německá slovní ochranná známka „GTI“ (č. 39 406 386) a mezinárodní slovní ochranná známka „GTI“ (č. 717 592) pro výrobky zařazené do třídy 12.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), jelikož mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/23

Žaloba podaná dne 16. února 2009 – Micro Shaping v. OHIM (>packaging)

(Věc T-64/09)

2009/C 102/36

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Micro Shaping Ltd (Worthing, Spojené království) (zástupce: A. Franke, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 11. prosince 2008 – číslo odvolání R 1063/2008-1 – ve vztahu k přihlášce ochranné známky Společenství č. 006 354 311„>packaging“;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „>packaging“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 16, 17 a 42 (přihláška č. 6 354 311).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Částečné zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/23

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. února 2009 Enzem Realim proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 11. prosince 2008 ve věci F-136/06, Reali v. Komise

(Věc T-65/09 P)

2009/C 102/37

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Enzo Reali (Florencie, Itálie) (zástupce: S. Pappas, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit napadené rozhodnutí a následně i sporné rozhodnutí vydané orgánem oprávněným ke jmenování

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem se navrhovatel domáhá zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu vydaného ve věci F-136/06 (1), kterým byla zamítnuta jeho žaloba na zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného uzavírat pracovní smlouvy, který jej zařadil do platové třídy a platového stupně v okamžiku jeho nástupu do služby u Komise jako smluvního zaměstnanec.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku vznáší čtyři důvody.

Prvním důvodem tvrdí, že se Soud pro veřejnou službu dopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že námitka protiprávnosti vznesená v žalobě v prvním stupni řízení proti některým obecným prováděcím ustanovením byla nepřípustná proto, že nebyla vznesena již v rámci stížnosti před zahájením soudního řízení. Navrhovatel uvádí, že otázku chybějící pravomoci Komise, které se týkala námitka protiprávnosti, měl Soud posoudit bez návrhu. Podpůrně navrhovatel tvrdí, že i kdyby nebyl Soud povinen posoudit tuto otázku z úřední povinnosti, měla být námitka přijata jako přípustná, jelikož legalita specifického kritéria pro jeho zařazení již byla zpochybněna v původní stížnosti.

Zadruhé, navrhovatel tvrdí, že Soud pro veřejnou službu nesprávně právně posoudil diplom navrhovatele. Uvádí, že stanovení hodnoty akademického stupně musí být provedeno z hlediska právních předpisů státu, ve kterém byl tento diplom získán, jelikož toto stanovení spadá do výlučné pravomoci členských států, a že Soud svévolně omezil působnost a pozměnil smysl použitelných italských právních předpisů.

Zatřetí, navrhovatel uvádí, že Soud pro veřejnou službu při posouzení hodnoty diplomu navrhovatele porušil zásadu zákazu diskriminace tím, že ji porovnal s diplomy osoby, která ukončila pregraduální studium.

Začtvrté, rozsudek podle navrhovatele obsahuje vzájemně si odporující úvahy, jelikož Soud pro veřejnou službu zohlednil italské právní předpisy a zároveň je nepoužil pro řešení případu.

(1) Dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/24

Žaloba podaná dne 18. února 2009 – Pilkington Group a další v. Komise

(Věc T-72/09)

2009/C 102/38

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pilkington Group Ltd (Svatá Helena, Spojené království), Pilkington Automotive Ltd (Lathom, Spojené království), Pilkington Automotive Deutschland GmbH (Witten, Německo), Pilkington Holding GmbH (Gelsenkirchen, Německo), Pilkington Italia SpA (San Salvo, Itálie) (zástupci: J. Scott, S. Wisking a K. Fountoukakos-Kyriakakos, Solicitors)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	nařídit zrušení čl. 1 písm. c) rozhodnutí, nebo podpůrně, nařídit zrušení čl. 1 písm. c) v rozsahu, ve kterém konstatuje, že společnost Pilkington před lednem 1999 porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP;

—	nařídit zrušení čl. 2 písm. c) rozhodnutí nebo nařídit podstatné snížení pokuty;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyněmi.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně prostřednictvím žaloby požadují na základě článku 230 ES částečné zrušení rozhodnutí Komise K (2008) 6812 ze dne 12. listopadu 2008 (věc COMP/39.125 – Carglass) a zejména jeho čl. 1 písm. c), ve kterém je konstatováno, že žalobkyně tím, že se od 10. března 1998 do 3. září 2002 účastnily dohod nebo jednání ve vzájemné shodě v odvětví automobilového skla v EHP, porušily článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP, nebo podpůrně; zrušení čl. 1 písm. c) napadeného rozhodnutí v rozsahu, ve kterém konstatuje, že žalobkyně před 15. lednem 1999 porušily článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP. Kromě toho žalobkyně požadují zrušení čl. 2 písm. c) napadeného rozhodnutí, kterým je jim společně uložena pokuta ve výši 370 milionů eur, nebo podstatné snížení této pokuty.

Žalobkyně uplatňují jedenáct žalobních důvodů na podporu své žaloby, tři z nich se týkají závažných pochybení ve skutkovém posouzení protiprávního jednání, sedm z nich se týká nesprávného stanovení výše pokuty, a poslední se týká skutečnosti, že okolnosti případu jako celku by údajně Soudní dvůr opravňovaly k výkonu pravomoci k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci, za účelem podstatného snížení pokuty.

Za prvé žalobkyně tvrdí, že Komise porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP nebo nařízení (ES) č. 1/2003 (1) tím, že nesprávně posoudila povahu protiprávního jednání, čímž podstatně přecenila jeho závažnost. Zejména tvrdí, že Komise nesprávně kvalifikovala protiprávní jednání, jelikož toto jednání nelze považovat za plnohodnotný kartel s předem stanovenými pravidly, ani nebylo vedeno cílem na úrovni celého trhu.

Za druhé žalobkyně tvrdí, že Komise porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP nebo nařízení (ES) č. 1/2003 tím, že nesprávně posoudila dobu trvání protiprávního jednání žalobkyň; konkrétně tím, že usoudila, že se ode dne 10. března 1998 účastnily jediného a trvajícího protiprávního jednání.

Za třetí žalobkyně tvrdí, že Komise porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP nebo nařízení (ES) č. 1/2003 tím, že nesprávně posoudila a podstatně přecenila rozsah účasti každé z žalobkyň na údajném protiprávním jednání.

Za čtvrté žalobkyně tvrdí, že Komise porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP nebo čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 a pokyny pro výpočet pokut (2) tím, že uložila pokutu, která je zjevně nepřiměřená vzhledem k celkové povaze jednání popsaného v rozhodnutí; zejména tím, že stanovila procentní podíl prodejů, k němuž se přihlíží při výpočtu pokuty podle článku 19 a článku 23 pokynů pro výpočet pokut, na 16 %.

Za páté žalobkyně tvrdí, že v důsledku pochybení popsaného ve výše shrnutém druhém žalobním důvodu Komise také porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP nebo čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 nebo pokyny pro výpočet pokut tím, že při stanovení základní částky pokuty uložené žalobkyním použila násobící koeficient odpovídající době 4,5 roku.

Za šesté žalobkyně tvrdí, že Komise také porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP nebo čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 nebo pokyny pro výpočet pokut tím, že při stanovení pokuty uložené žalobkyním nezohlednila relevantní polehčující okolnosti na straně žalobkyň.

Za sedmé žalobkyně tvrdí, že Komise porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP nebo článek 253 ES nebo nařízení (ES) č. 1/2003 nebo pokyny pro výpočet pokut tím, že při stanovení pokuty uložené žalobkyním použila nevhodné údaje o prodejích.

Za osmé žalobkyně tvrdí, že Komise porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP nebo nařízení (ES) č. 1/2003 nebo pokyny pro výpočet pokut tím, že žalobkyním uložila pokutu, která je, bez ohledu na ostatní nároky vznesené ve výše uvedených žalobních důvodech, s ohledem na celkové okolnosti projednávané věci zjevně nepřiměřená.

Za deváté žalobkyně tvrdí, že Komise porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP nebo nařízení (ES) č. 1/2003 nebo pokyny pro výpočet pokut tím, že pokuta uložená žalobkyním je značně nepřiměřená s ohledem na povinnost zajistit rovnost zacházení s účastníky řízení při ukládání pokut podle článku 23 nařízení (ES) č. 1/2003, kterou Komisi ukládá právo Společenství.

Za desáté žalobkyně tvrdí, že Komise porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP nebo čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 a článek 32 pokynů pro výpočet pokut tím, že žalobkyním uložila pokutu, která přesahuje meze stanovené uvedenými ustanoveními.

Za jedenácté žalobkyně tvrdí, že jim uložená pokuta je v každém případě zjevně nepřiměřená; přehnaně vysoká; a nevhodná a tudíž požadují, aby Soudní dvůr na základě článku 229 ES a článku 31 nařízení (ES) č. 1/2003 vykonal svou pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci a přezkoumal výši uložené pokuty a podstatně ji snížil.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst., L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205)

(2) Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. 2006, C 210, s. 2)

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/25

Žaloba podaná dne 18. února 2009 – Compagnie de Saint-Gobain v. Komise

(Věc T-73/09)

2009/C 102/39

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Compagnie de Saint-Gobain (Courbevoie, Francie) (zástupci: P. Hubert a E. Durand, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Evropské Komise K(2008) 6815 v konečném znění o postupu podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.125 – Automobilové sklo), jakož i důvody, na kterých je založen výrok v rozsahu, v němž se společnost Compagnie de Saint-Gobain stala adresátem tohoto rozhodnutí, a vyvodit z toho veškeré nevyhnutelné důsledky, pokud jde o výši pokuty;

—	podpůrně, bez ohledu na to, zda společnost Compagnie de Saint-Gobain může být, či nikoli, adresátem rozhodnutí, snížit výši pokuty uložené společnostem skupiny Saint-Gobain;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se touto žalobou domáhá částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 6815 v konečném znění ze dne 12. listopadu 2008, ve věci COMP/39.125 – Automobilové sklo, kterým Komise konstatovala, že určité podniky porušily čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o evropském hospodářském prostoru tím, že si rozdělily smlouvy o dodávce automobilových oken a koordinovaly si svou cenovou politiku a své strategie zásobování na evropském trhu automobilového skla.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje čtyři důvody vycházející:

—

z porušení čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1) a zásady osobní povahy sankcí v rozsahu, v němž se společnost Compagnie de Saint-Gobain stala adresátem napadeného rozhodnutí jakožto mateřská společnost společnosti Saint-Gobain Glass France SA, aniž by se osobně a bezprostředně podílela na tomto porušování;

—	z nedostatečného odůvodnění, porušení čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 a zásady osobní povahy sankcí vzhledem k tomu, že Komise neprokázala, že celkový konsolidovaný obrat skupiny Saint-Gobain může sloužit jako základ sankce;

—	z porušení zásad legitimního očekávání a zákazu zpětného působení právních předpisů v rozsahu, v němž Komise retroaktivním způsobem použila nové pokyny z roku 2006 pro výpočet pokut (2) na skutečnosti předcházející vstupu těchto pokynů v platnost a které před tímto datem zcela skončily;

—	z porušení čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 a zásady proporcionality, jelikož nemohl být legitimně zohledněn žádný faktor opakovaného protiprávního jednání.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(2) Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. 2006, C 210, s. 2).

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/26

Žaloba podaná dne 18. února 2009 – Francie v. Komise

(Věc T-74/09)

2009/C 102/40

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a B. Cabouat, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Komise 2008/960/ES ze dne 8. prosince 2008, kterým se z financování Společenství vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v rozsahu, v němž vylučuje některé výdaje vynaložené Francouzskou republikou ve prospěch organizací producentů ovoce a zeleniny v účetních letech 2005 a 2006;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise 2008/960/ES ze dne 8. prosince 2008, kterým se z financování Společenství vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v rozsahu, v němž vylučuje některé výdaje vynaložené Francouzskou republikou v účetních letech 2005 a 2006.

Na podporu své žaloby uplatňuje dva žalobní důvody, které vycházejí z:

—

nesprávného výkladu a použití čl. 11 odst. 2 písm. d) nařízení č. 2200/96 (1) v rozsahu, v němž na rozdíl od toho, co konstatovala Komise, francouzská vláda splnila podmínky stanovené tímto ustanovením, protože každý producent disponuje nezbytným materiálem a v souladu s cílem hospodářské účinnosti sledovaným tímto nařízením může být držba nezbytného materiálu každým producentem za určitých okolností vhodnější než využívání jediného centra třídění, skladování a obalové úpravy provozovaného organizací producentů;

—

nesprávného výkladu a použití čl. 11 odst. 2 písm. c) bodu 3 nařízení č. 2200/96 v rozsahu, v němž Komise měla neprávem za to, že francouzská vláda nedodržela podmínky tohoto ustanovení, které stanoví, že stanovy organizací producentům ukládají producentům, kteří jsou jejich členy, povinnost prodeje celé jejich produkce prostřednictvím organizace producentů, zatímco francouzské právní předpisy stanoví aktivní roli organizace producentů v rámci uvádění výrobků na trh a stanovení prodejních cen.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou (Úř. věst. L 297, s. 1; Zvl. vyd. 03/20, s. 55).

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/27

Žaloba podaná dne 16. února 2009 – Mundipharma v. OHIM – Asociación Farmaceuticos Mundi (FARMA MUNDI FARMACEUTICOS MUNDI)

(Věc T-76/09)

2009/C 102/41

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Mundipharma GmbH (Limburg (Lahn), Německo) (zástupce: F. Nielsen, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Asociación Farmaceuticos Mundi (Alfafar (Valencia), Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 1. prosince 2008 ve věci R 852/2008-2; a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Další účastník řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „FARMA MUNDI FARMACEUTICOS MUNDI“ pro zboží a služby zařazené do tříd 5, 35 a 39 – přihláška č. 4 841 136

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Ochranná známka Společenství „mundi pharma“ pro zboží a služby zařazené do tříd 5 a 44

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné zamítnutí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady 40/94 tím, že odvolací senát došel k nesprávnému závěru, že neexistovala podobnost výrobků nebo služeb, na které se dotčené ochranné známky vztahují

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/28

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. února 2009 Evropským parlamentem proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu vydanému dne 11. prosince 2008 ve věci F-148/06, Collée v. Parlament

(Věc T-78/09 P)

2009/C 102/42

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropský parlament (zástupci: C. Burgos a A. Lukošiūtė, zmocněnci)

Další účastník řízení: Laurent Collée (Lucemburk, Lucembursko)

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit napadený rozsudek Soudu pro veřejnou službu v plném rozsahu;

—	vydat konečné rozhodnutí ve sporu, jímž bude zamítnuta žaloba podaná L. Colléem jako neopodstatněná;

—	rozhodnout o nákladech řízení podle práva.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem se Parlament domáhá zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 11. prosince 2008 vydaného ve věci Collée v. Parlament, F-148/06, jímž Soud pro veřejnou službu zrušil rozhodnutí Parlamentu, kterým byly L. Colléovi pro účely povyšování přiděleny za rok 2004 dva body za zásluhy.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje Parlament čtyři důvody vycházející:

—

ze zkreslení skutkových okolností a důkazů, jelikož Soud pro veřejnou službu prohlásil, že L. Collée neobdržel třetí bod za zásluhy pouze proto, že jeho zásluhy nebyly vyšší než zásluhy úředníků, kteří získali tři body, zatímco srovnávací posouzení provedené za účelem vyřízení správní stížnosti L. Collého, ukazuje, že jeho hodnotící posudek nebyl stejné úrovně jako hodnotící posudky úředníků, kteří obdrželi tři body;

—	z nedostatku odůvodnění, jelikož Soud pro veřejnou službu nevysvětlil důvody svého odklonu od předchozí judikatury, a z rozporu v odůvodnění jednak mezi body 42 a 46 napadeného rozsudku a jeho bodem 18 a jednak mezi body 43 a 46 uvedeného rozsudku a jeho body 44 a 45;

—

z porušení článku 45 služebního řádu Společenství a související judikatury, neboť požadavek vyšších zásluh uplatňovaný Parlamentem pro účely přidělení třetího bodu není v rozporu s článkem 45 služebního řádu; v sestupném pořadí podle zásluh se tak musí úředník umístit výše než úředník, který obdržel tři body;

—	z porušení zásady rovného zacházení, když Parlamentu bylo vytýkáno, že tuto zásadu porušil, třebaže se L. Collée nenacházel v situaci srovnatelné se situací úředníků, kteří obdrželi tři body za zásluhy.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/28

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. února 2009 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. prosince 2008 ve věci F-52/05, Q v. Komise

(Věc T-80/09 P)

2009/C 102/43

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Joris a B. Eggers, zmocněnci)

Další účastník řízení: Q (Brusel, Belgie)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—

zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. prosince 2008 ve věci F-52/09 v rozsahu, v němž vyhověl druhému žalobnímu důvodu vycházejícímu z protiprávnosti konkludentního zamítnutí opatření o přeložení, jakož i návrhovému žádání na náhradu škody souvisejícímu s tímto opatřením, a v němž konstatoval porušení povinnosti péče;

—	zamítnout žalobu podanou Q k Soudu pro veřejnou službu ve věci F-52/05 v rozsahu, v němž jí bylo zmíněným Soudem pro veřejnou službu vyhověno;

—	rozhodnout podle práva o náhradě nákladů řízení před Soudem pro veřejnou službu i řízení o kasačním opravném prostředku;

—

a podpůrně

—	zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. prosince 2008 ve věci F-52/05;

—	vrátit věc Soudu pro veřejnou službu;

—	o náhradě nákladů řízení rozhodnout později.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svým kasačním opravným prostředkem se Komise domáhá zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. prosince 2008 vydaného ve věci Q v. Komise, F-52/05, kterým Soud pro veřejnou službu zrušil rozhodnutí Komise zamítající žádost o pomoc podanou Q v souvislosti s tvrzeným psychickým obtěžováním v rozsahu, v němž nebylo přijato předběžné opatření o přeložení, a uložil Komisi zaplatit Q částku 18 000 EUR jakožto náhradu škody.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje Komise dva důvody vycházející:

—

z nesprávného právního posouzení, jelikož bylo rozhodnuto. že „určité porušení povinnosti péče“ představovalo protiprávní jednání, jež zakládalo mimosmluvní odpovědnost Komise v rozsahu, v němž i) porušení povinnosti péče nebylo dostatečně závažné pro vznik mimosmluvní odpovědnosti Společenství, a ii) Soud pro veřejnou službu rozhodl, že porušení této povinnosti péče je dáno, třebaže nedošlo k psychickému obtěžování ve smyslu článku 12 služebního řádu zaměstnanců Evropských společenství;

—	z nesprávného právního posouzení, jelikož bylo rozhodnuto, že konkludentní zamítnutí opatření o přeložení zakládá deliktní odpovědnost Komise v rozsahu, v němž Soud pro veřejnou službu opomněl zkoumat, zda došlo k dostatečně závažnému porušení právní normy přiznávající práva jednotlivcům.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/29

Žaloba podaná dne 20. února 2009 – Dennekamp v. Parlament

(Věc T-82/09)

2009/C 102/44

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: D. – J. Dennekamp (Giethoorn, Nizozemsko) (zástupci: O. Brouwer a A. Stoffer, advokáti)

Žalovaný: Evropský parlament

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit napadené rozhodnutí,

—	uložit Evropskému parlamentu náhradu nákladů řízení podle článku 87 jednacího řádu Soudu prvního stupně, včetně nákladů vedlejších účastníků řízení a nákladů řízení spojených s návrhem na vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dne 20. října 2008 požádal žalobce na základě nařízení (ES) č. 1049/2001 (1) Evropský parlament o zpřístupnění i) všech dokumentů, ze kterých vyplývá, kteří členové parlamentu jsou také účastníky dodatečného důchodového systému, ii) seznam jmen členů parlamentu, kteří byli účastníky dodatečného důchodového systému dne 1. září 2005 a iii) seznam jmen stávajících účastníků dodatečného důchodového systému, za které Evropský parlament platí měsíční příspěvky. Evropský parlament žalobcovu žádost odmítl a ve svém rozhodnutí ze dne 17.prosince 2008 své odmítnutí potvrdil.

Projednávanou žalobou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí A(2008)22050 Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2008, kterým tento orgán odmítl přístup k dokumentům, které žalobce požadoval na základě nařízení (ES) č. 1049/2001.

Žalobce uvádí, že odmítnutí přístupu je založeno na nesprávném posouzení a představuje zjevné porušení ustanovení a zásad týkajících se přístupu k dokumentům podle nařízení č. 1049/2001 a pravidel stanovených nařízením (ES) č. 45/2001. (2) V důsledku toho Evropský parlament porušil právo žalobce na přístup k dokumentům orgánů Společenství zakotvené v článku 255 ES, v článku 42 Listiny základních práv Evropské unie a v nařízení (ES) č. 1049/2001.

Na podporu své žaloby uvádí žalobce, že rozhodnutí je stiženo následujícími vadami nesprávného právního posouzení a nesprávného posouzení skutkového stavu:

a)	Podle žalobce porušil Evropský parlament čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001 a chybně založil své odmítnutí na čl. 4 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, vzhledem k tomu, že zpřístupnění požadovaných dokumentů nemůže narušit soukromí dotčených členů parlamentu.

b)	Kromě toho Evropský parlament údajně nesprávně použil nařízení (ES) č. 45/2001, jelikož nesprávně konstatoval, že žádost žalobce má být posuzována podle nařízení (ES) č. 45/2001.

c)	Dále žalobce tvrdí, že Evropský parlament nedostatečně zvážil veřejný zájem na zpřístupnění, na straně jedné, a údajné narušení soukromých zájmů, na straně druhé. Neposoudil také, v jakém rozsahu by údajné soukromé zájmy byly skutečně a konkrétně narušené.

d)	Podle žalobce porušil Evropský parlament článek 235 ES, jelikož dostatečně neodůvodnil své odmítnutí. Z rozhodnutí konečně ani nevyplývá, že by Evropský parlament provedl konkrétní posouzení ve vztahu k jednotlivým dokumentům uvedeným v žádosti žalobce o zpřístupnění.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř.věst. L 145, s. 43).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř.věst. 2001 L 8, s. 1)

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/30

Žaloba podaná dne 27. února 2009 – Idromacchine a další v. Komise

(Věc T-88/09)

2009/C 102/45

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobci: Idromacchine Srl (Porto Marghera, Itálie), Alessandro Capuzzo (Mirano, Itálie), Roberto Capuzzo (Mogliano Veneto, Itálie) (zástupci: W. Viscardini a G. Donà, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobců

uložit Komisi Evropských společenství, aby

1.	z důvodu majetkové újmy zaplatila Idromacchine Srl náhradu škody ve výši 5 459 641,28 eur (nebo případně jakoukoliv jinou náhradu škody určenou Soudem);

z důvodu nemajetkové újmy,

—	zaplatila Idromacchine Srl náhradu škody, která se určí ex aequo et bono informativně v rozsahu odpovídajícím významnému podílu (např. 30 až 50 %) majetkové újmy,

—	zaplatila Alessandro Capuzzovi a Roberto Capuzzovi náhradu škody, která se určí pro každého z nich ex aequo et bono informativně v rozsahu odpovídajícím významnému podílu (např. 30 až 50 %) majetkové újmy;

vylepšila pověst Idromacchine Srl a pánů Alessandro Capuzza a Roberto Capuzza tím, že nařídí opravu informací týkajících se žalobců tak, jak byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 18. února 2005, série C 42, strana 15 a následující, a to způsobem nejvhodnějším podle Soudu prvního stupně (například prostřednictvím zveřejnění ad hoc v Úředním věstníku a/nebo dopisem zaslaným nejdůležitějším operátorům dotčeného odvětví);

B)	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobci uvádějí, že zveřejnění Komisí jednak jména společnosti Idromacchine Srl, třetí osoby ve vztahu k formálnímu adresátovi rozhodnutí Komise ze dne 30. prosince 2004 K(2004) 5426 v konečném znění, uveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 18. února 2005, série C 42, strana 15 a následující, a jednak poškozujících informací týkajících se dotčené společnosti bylo závažným porušením více zásad práva Společenství, a v důsledku toho žádají náhradu způsobené majetkové a nemajetkové škody.

Komise obzvláště zveřejněním výše uvedených informací bez nezbytného ověření, zejména předchozího vyslechnutí žalobců, nesplnila povinnosti řádné péče a ochrany práva na obhajobu a profesního tajemství.

V každém případě, vzhledem k tomu, že zveřejněné rozhodnutí se netýká Idromacchine Srl, je třeba zveřejnění údajů týkající se této společnosti považovat za nepřiměřené opatření ve vztahu k cíli sledovanému Komisí, který se omezuje na zveřejnění věcí týkajících se použití předpisů Společenství v oblasti hospodářské soutěže.

Pokud jde o uvedené škody, zveřejnění výše uvedeným způsobem vedlo k odstranění obratu Idromacchine Srl v její oblasti činnosti a vážně zasáhlo pověst společnosti a osob, které ji představují.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/31

Žaloba podaná dne 27. února 2009 – Mojo Concerts a Amsterdam Music Dome Exploitatie v. Komise

(Věc T-90/09)

2009/C 102/46

Jednací jazyk: nizozemština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Mojo Concerts BV (Delft, Nizozemsko) a Amsterdam Music Dome Exploitatie BV (Delft, Nizozemsko) (zástupce: S. Beeston, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit napadené rozhodnutí,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně požadují zrušení rozhodnutí Komise ze dne 21. října 2008 týkající se investice města Rotterdam do komplexu Ahoy (státní podpora C 4/2008 [ex N 97/2007, ex CP 91/2007]).

Podle žalobkyň je zřejmé, že Komise se v odůvodnění napadeného rozhodnutí dopustila zjevně nesprávného posouzení; jednotlivé kroky argumentace jsou podle nich nesprávně nebo nedostatečně odůvodněny.

Žalobkyně v první řadě namítají, že zjištěná hodnota nájmu a hodnota akcií Ahoy neodpovídá tržním podmínkám. Za další by investice, která směřuje jen k zachování hodnoty, mohla velmi pravděpodobně představovat výhodu. Navíc nebylo při zjišťování hodnoty nájmu a hodnoty akcií přihlédnuto k investici. Omezení, která si dohodlo město s provozovatelem, navíc nezabránila tomu, aby z investice vyplynula přidaná hodnota. A konečně, úprava rozdělování zisku nenabízí žádnou další záruku toho, že obchody budou odpovídat tržním podmínkám.

Žalobkyně kromě toho namítají, že došlo k pochybením v rámci řízení a v odůvodnění, neboť Komise nebrala v úvahu vůbec nebo nedostatečně argumenty, které žalobkyně uváděly, neprávem prohlásila část spisu za důvěrnou a v důsledku toho nebyl žalobkyním zpřístupněn celý obsah spisu, čímž byla porušena povinnost vyslechnout účastníky řízení.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/32

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. března 2009 Carinou Skareby proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 15. prosince 2008 ve věci F-34/07, Skareby v. Komise

(Věc T-91/09 P)

2009/C 102/47

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Carina Skareby (Leuven, Belgie) (zástupci: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)

—	prohlásit kasační opravný prostředek za přípustný;

—	zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 15. prosince 2008 ve věci F-34/07;

—	vyhovět návrhovým žádáním na zrušení a náhradu škody, která předložila navrhovatelka před Soudem pro veřejnou službu;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svým kasačním opravným prostředkem navrhuje navrhovatelka zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 15. prosince 2008 vydaného ve věci Skareby v. Komise, F-34/07, kterým Soud zamítl žalobu, kterou navrhovatelka navrhovala jednak zrušení své hodnotící zprávy služebního postupu za rok 2005, a jednak náhradu škody.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku uplatňuje navrhovatelka tři žalobní důvody, vycházející z nesprávného posouzení skutkového stavu, porušení článku 5 obecných prováděcích ustanovení, článku 43 služebního řádu úředníků Evropských společenství a nedostatečného odůvodnění, jelikož Soud pro veřejnou službu rozhodl, že Komisi nelze vytýkat, že neprovedla posouzení navrhovatelky za období mezi lednem a zářím 2005, i když hodnotící zpráva služebního postupu navrhovatelky za rok 2005 až na několik slov pouze téměř totožně opakuje hodnotící zprávu služebního postupu navrhovatelky za rok 2004.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/32

Žaloba podaná dne 26. února 2009 – United Phosphorus v. Komise

(Věc T-95/09)

2009/C 102/48

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: United Phosphorus (Warringthon, Spojené Království) (zástupci: C. Mereu a K. Van Maldegem, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit žalobu za přípustnou;

—	zrušit napadené rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení;

—	přijmout jiná nebo další potřebná opatření.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně svou žalobou usiluje o zrušení rozhodnutí Komise ze dne 7. listopadu 2008 o nezařazení napropamidu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující tuto látku (oznámeno pod číslem K(2008) 6281) (1) na základě článku 230 ES. napadené rozhodnutí nabude účinnosti dnem 9. května 2009.

Žalobkyně na podporu své žaloby uplatňuje tři žalobní důvody.

Zaprvé žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí obsahuje zjevně nesprávná posouzení. Podle názoru žalobkyně neexistuje dostatečné vědecké zdůvodnění pro závěry obsažené v napadeném rozhodnutí, a že Komise nevzala v úvahu všechny dostupné vědecké důkazy, čímž porušila článek 5 směrnice 91/414 (2) a čl. 1odst. 11 odst. 2 nařízení č. 1490/2002 (3).

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že Komise porušila podstatné procesní náležitosti, tedy článek 11 nařízení č. 1490/2002, jelikož její konfliktní a protichůdné jednání upřelo žalobkyni právo vzít zpět podporu látky výměnou za období postupného pozastavování do nového předložení spisu. Žalobkyně mimoto tvrdí, že Komise nepřijala napadené rozhodnutí v rámci příslušných procesních lhůt a porušila tím čl. 11 odst. 4 nařízení č. 1490/2002.

Zatřetí, žalobkyně tvrdí, že Komise porušila takové základní zásady práva Společenství, jakými jsou zásada legitimního očekávání, zásada být slyšen a právo žalobkyně na obranu, jakož i zásadu proporcionality, uvedené v článku 5 ES, jelikož – podle názoru žalobkyně – Komise měla prodloužit použitelné lhůty za účelem poskytnou EFSA více času na posouzení informací a údajů předložených žalobkyní. Tvrdí dále, že Komise neposkytla náležité odůvodnění k ospravedlnění nesouhlasu s posudky EFSA a RMS, a tudíž porušila své povinnosti podle článku 253 ES.

(1) Úř. věst. L 326, s. 35.

(2) Směrnice Rady ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, s. 1; Zvl. vyd. 03/11, s. 332; Zvl. vyd. 3/11, s. 332).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 1490/2002 ze dne 14. srpna 2002, kterým se stanoví další prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS a mění se nařízení (ES) č. 451/2000 (Úř. věst. L 224, s. 23; Zvl. vyd. 3/36, s. 524).

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/33

Žaloba podaná dne 11. března 2009 – Tubesca v. OHIM – Tubos del Mediterráneo (T TUMESA TUBOS DEL MEDITERRANEO S. A.)

(Věc T-98/09)

2009/C 102/49

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tubesca (Ailly-sur-Noye, Francie) (zástupce: F. Greffe, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Tubos del Mediterráneo, SA (Sagunto, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 17. prosince 2008, odvolání R 518/2008-4.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Tubos del Mediterráneo, SA

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka „T TUMESA TUBOS DEL MEDITERRANEO S. A.“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 6, 35 a 42 – přihláška č. 4 085 098

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: národní slovní ochranná známka a mezinárodní obrazová ochranná známka „TUBESCA“ pro výrobky zařazené do tříd 6, 19 a 20

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné vyhovění námitkám; částečné zamítnutí zápisu přihlášené ochranné známky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a zamítnutí námitky

Dovolávané žalobní důvody: U průměrně pozorného spotřebitele nebo konečného uživatele by mezi kolidujícími ochrannými známkami mohlo vzniknout nebezpečí záměny o to víc, že ochranné známky „TUBESCA“ jsou obecně známé a mají velkou rozlišovací způsobilost.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/34

Žaloba podaná dne 4. března 2009 – Itálie v. Komise

(Věc T-99/09)

2009/C 102/50

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupce: P. Gentili, avvocato dello Stato)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit dopis č. 000841 ze dne 2. února 2009 (dokument č. 1) Evropské komise, Generální ředitelství pro regionální politiku, jehož předmětem je „zaplacení Komisí jiné než požadované částky“ a obsahující toto rozhodnutí: „v důsledku toho datum, od kterého Evropská komise považuje za nepřijatelné výdaje vztahující se k opatření 1.7 Regionální operační program 2000–2006, je 29. červen 2007, a nikoliv 17. květen 2006, jak to uvedlo výše uvedené oznámení ze dne 22. prosince 2008“;

—

zrušit dopis č. 001059 ze dne 6. února 2009 (dokument č. 2) Evropské komise, Generální ředitelství pro regionální politiku, jehož předmětem je „přerušení žádosti o zaplacení a žádosti o informace týkající se finančních oprav podle článku 39 nařízení (ES) č. 1260/1999 – ROP Kampánie“ a obsahující toto rozhodnutí „v důsledku tohoto datum, od kterého Evropská komise považuje za nepřijatelné výdaje vztahující se k opatření 1.7 Regionální operační program 2000-2006, je 29. červen 2007, a nikoliv 17. květen 2006, jak bylo výše uvedeno“;

—

zrušit dopis č. 012480 ze dne 22. prosince 2008 (dokument č. 3) Evropské komise, Generální ředitelství pro regionální politiku, jehož předmětem je ROP Kampánie 2000–2006 (č. CCI č. 19899 IT 16 1 PO 007) – Důsledky řízení o nesplnění povinnosti 2007/2195 na správu odpadů v Kampánii, kterým „Komise žádá snížit, od příští žádosti o zaplacení, všechny výdaje podle opatření 1.7 vynaložené po 29. červnu 2007“.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně na podporu svých tvrzení uplatňuje porušení čl. 32 odst. 3 prvního pododstavce písm. f) a druhého pododstavce a čl. 39 odst. 2 a 3 nařízení č. 1260/1999 (1). Zejména tvrdí, že:

a)	K tomu, aby žádost o zaplacení příspěvků ze strukturálního fondu mohla být prohlášena za nepřípustnou, protože probíhá řízení o nesplnění povinnosti, je třeba, aby byl zvláštní předmět tohoto řízení zcela shodný s předmětem žádosti o zaplacení.

V řízení o nesplnění povinnosti Komise kritizuje situaci konečného odstraňování odpadů z důvodu, že chybějí nezbytné struktury (spalovny, skládky) pro provedení této fáze „postupu“ odpadů v souladu se směrnicí. Naopak zvláštnímu cíli řízení o nesplnění povinnosti jsou cizí jiné fáze tohoto „postupu“ a jiné způsoby správy odpadů, odlišné od konečného odstranění. To je případ zejména různých způsobů vybírání odpadů, které předtím předpokládá třídění odpadů. Nicméně opatření 1.7 ROP Kampánie 2000 a činnosti (návrhy), které obsahuje, se týkají právě fáze vybírání odpadů a třídění sběru, která jí předchází.

V oznámení ze dne 20. října 2008 zmíněném v napadených dopisech Komise vyjádřila určité rozpaky, pokud jde o plán správy odpadů ze dne 28. prosince 2007. Nicméně žádný z těchto argumentů kritických k plánu správy ze dne 28. prosince 2007 nebyl součástí předmětu řízení o nesplnění povinnosti 2007/2195, protože toto bylo založeno na situaci existující ke dni uplynutí lhůty odůvodněného stanoviska, a sice 1. březen 2008.

Rozhodnutí Komise, které považuje za nepřijatelné žádosti o platbu na základě opatření 1.7 z důvodu, že „neexistují dostatečné záruky ohledně správného uskutečnění činností spolufinancovaných z EFRR v rámci opatření 1.7“, nikdy nemohlo být přijato podle čl. 32 odst. 3 prvního pododstavce písm. f) druhé hypotézy (probíhající řízení o nesplnění povinnosti). Mohlo být přijato pouze podle první hypotézy uvedené v tomto ustanovení (pozastavení plateb podle čl. 39 odst. 2 nařízení č. 1260/1999). To by však způsobilo zahájení kontradiktorního řízení, kterému se Komise chtěla vyhnout.

Žalobkyně konečně uplatňuje rovněž porušení podstatných formálních náležitostí, v projednávané věci nedostatek odůvodnění.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (Úř. věst. L 161, s. 1; Zvl. Vyd. 14/01, s. 31)

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/36

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 12. března 2009 – Arpaillange a další v. Komise

(Věc F-104/06) (1)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci - Přijetí do pracovního poměru - Zařazení - Bývalí zvláštní odborníci - Diplom - Odborná praxe - Námitka protiprávnosti“)

2009/C 102/51

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Joséphine Arpaillange a další (Santiago, Chile) (zástupci: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a G. Berscheid, zmocněnci)

Vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání žalované: Rada Evropské unie (zástupci: I. Sulce a B. Driessen, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání smluv, kterým se stanoví podmínky přijetí žalobců do pracovního poměru, jak vyplývají z jejich smluv smluvních zaměstnanců, z důvodu, že počet let odborné praxe, který je jim uznán orgánem oprávněným k uzavírání smluv, je nižší než počet let odborné praxe skutečně dosažených žalobci, a jednak návrh na náhradu škody s příslušenstvím.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 261, 28.10.2006, s. 35.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/36

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 12. března 2009 – Lafleur Tighe v. Komise

(Věc F-24/07) (1)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci - Přijetí do pracovního poměru - Zařazení do platové třídy - Bývalí zvláštní odborníci - Odborná praxe - Diplom - Osvědčení o rovnocennosti - Přípustnost - Nová a podstatná skutková okolnost“)

2009/C 102/52

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Virginie Lafleur Tighe (Makati, Filipíny) (zástupci: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a G. Berscheid, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování o zařazení žalobkyně do funkční skupiny IV, platové třídy 13, platového stupně 1 při jejím přijetí jako smluvního zaměstnance z důvodu, že v rámci výpočtu její odborné praxe nebylo zohledněno období mezi získáním jejího prvního diplomu (bakalář) a získáním jejího druhého diplomu (magistr), a jednak přeřazení žalobkyně se zpětným účinkem do platové třídy 14.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 117, 26.5.2007, s. 36.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/37

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 3. března 2009 – Patsarika v. Cedefop

(Věc F-63/07) (1)

(„Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci - Nové přidělení - Práva na obranu - Propuštění v závěru zkušební doby - Řízení bez účasti žalovaného“)

2009/C 102/53

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Maria Patsarika (Thessalonique, Řecko) (zástupci: N. Korogiannakis a N. Keramidas, advokáti)

Žalovaný: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) (zástupci: M. Fuchs, zmocněnec, ve spolupráci s P. Anestisem, advokát)

Předmět věci

Jednak zrušení rozhodnutí CEDEFOP ze dne 20. září 2006, kterým se ukončuje smlouva žalobkyně na dobu určitou po skončení její zkušební doby, a jednak návrh na náhradu škody

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Maria Patsarika ponese tři čtvrtiny vlastních nákladů řízení.

3)	Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání ponese vlastní náklady řízení, jakož i jednu čtvrtinu nákladů řízení M. Patsarika.

(1) Úř. věst. C 283, 24.11.2007, s. 43.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/37

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 29. ledna 2009 – Petrilli v. Komise

(Věc F-98/07) (1)

(„Veřejná služba - Pomocní smluvní zaměstnanci - Přípustnost - Akt nepříznivě zasahující do právního postavení - Články 3b a 88 Pracovního řádu ostatních zaměstnanců Společenství - Doba trvání pracovní smlouvy - Článek 3 odst. 1 rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2004 o maximální délce zaměstnávání dočasných zaměstnanců ve službách Komise - Legalita“)

2009/C 102/54

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Nicole Petrilli (Woluwé-Saint-Étienne, Belgie) (zástupce: J.-L. Lodomez, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Martin a B. Eggers, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, kterým byla na základě rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2004 o maximální délce zaměstnávání dočasných zaměstnanců ve službách Komise zamítnuta žádost podaná žalobkyní za účelem prodloužení její pracovní smlouvy jako smluvní zaměstnankyně, a jednak návrh na náhradu škody

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 20. července 2007, kterým byla zamítnuta žádost o prodloužení pracovní smlouvy N. Petrilli jako pomocné smluvní zaměstnankyně, se zrušuje.

Účastníci řízení Soudu předloží ve lhůtě tří měsíců od vyhlášení tohoto mezitímního rozsudku buďto částku peněžní náhrady z důvodu protiprávnosti rozhodnutí ze dne 20. července 2007 stanovenou vzájemnou dohodou, nebo, v případě nedosažení dohody, svá vyčíslená návrhová žádání týkající se této částky.

3)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 297, 8.12.2008, s. 48.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/38

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 10. března 2009 – Tsirimiagos v. Výbor regionů

(Věc F-100/07) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Odměňování - Převod části výdělků mimo stát zaměstnání - Článek 17 odst. 2 písm. b) přílohy VII starého služebního řádu - Stavební spoření - Vydání bezdůvodného obohacení - Podmínky - Protiprávnost převodů - Zjevná protiprávnost“)

2009/C 102/55

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Kyriakos Tsirimiagos (Kraainem, Belgie) (zástupce: M.-A. Lucas, advokát)

Žalovaný: Výbor regionů Evropské unie (zástupci: P. Cervilla, zmocněnec, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí ze dne 21. listopadu 2006 o navrácení částek vyplacených žalobci na základě uplatnění opravného koeficientu na část výdělku převáděnou do Francie od dubna 2004 do května 2005, z důvodu údajného nesplnění podmínek vyžadovaných pro tento převod – Žádost o náhradu škody

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Výboru regionů Evropské unie ze dne 21. listopadu 2006, ve znění rozhodnutí ze dne 21. června 2007, se zrušuje v části, ve které nařizuje vrácení částek vyplývajících z uplatnění opravného koeficientu na převody prováděné K. Tsirimiagosem na účet stavebního spoření od dubna 2004 do května 2005 v celkové výši 15 300 eur.

Výboru regionů Evropské unie se ukládá vyplatit zpět K. Tsirimiagosovi částku strženou z jeho odměny a odpovídající uplatnění opravného koeficientu na převody prováděné ve prospěch jeho účtu stavebního spoření od dubna 2004 do května 2005 v celkové výši 15 300 eur, navýšenou o úroky z prodlení. Tyto úroky se uplatní na dobu od data stržení částky do jejího skutečného vyplacení v sazbě stanovené Evropskou centrální bankou pro hlavní repo operace a použitelné v průběhu dotčeného období, zvýšené o dva body.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Výbor regionů Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu rovněž náhrada poloviny nákladů žalobce.

5)	Žalobce ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 269, 10.11.2007, s. 73.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/38

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 10. března 2009 – Giaprakis v. Výbor regionů

(Věc F-106/07) (1)

2009/C 102/56

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Stavros Giaprakis (Brusel, Belgie) (zástupce: M.-A. Lucas, advokát)

Žalovaný: Výbor regionů Evropské unie (zástupci: P. Cervilla, zmocněnec, ve spolupráci s B. Wägenbaurem, advokátem)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí ze dne 21. listopadu 2006 o vymáhání částek vyplacených žalobci na základě uplatnění opravného koeficientu na část výdělku převáděnou do Francie od dubna 2004 do června 2005, z důvodu údajného nesplnění podmínek vyžadovaných pro tento převod – Žádost o náhradu škody

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Výboru regionů Evropské unie ze dne 21. listopadu 2006 nařizující vrácení částek vyplývajících z uplatnění opravného koeficientu na část výdělku S. Giaprakise převáděnou do Francie od dubna 2004 do června 2005 v celkové výši 1 246,06 eur se zrušuje.

Výboru regionů Evropské unie se ukládá vyplatit zpět S. Giaprakisovi částku 1 246,06 eur, navýšenou o úroky z prodlení od data jejího stržení do jejího skutečného zaplacení, jejichž sazba je stanovena Evropskou centrální bankou pro hlavní repo operace a použitelná v průběhu dotčeného období, zvýšená o dva body.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Výbor regionů Evropské unie ponese veškeré náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 297, 8.12.2007, s. 49.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/39

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 12. března 2009 – Hambura v. Parlament

(Věc F-4/08) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Přijímání - Výběrové řízení - Nepřijetí - Oznámení o výběrovém řízení PE/95/S - Nevyužití přihlášky obsažené v Úředním věstníku Evropské unie - Přípustnost - Předchozí správní řízení“)

2009/C 102/57

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Johannes Hambura (Soultzbach, Francie) (zástupce: S. Hambura, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupkyně: S. Seyr a K. Zejdová, zmocněnkyně)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí generálního ředitelství „Personál a administrativa“ ze dne 5. prosince 2007 o nepřijetí žalobce do výběrového řízení, zrušení výběrového řízení PE/95/S, oblast: lékařka/lékař, a opětovném zahájení výběrového řízení za použití elektronicky podaných žádostí

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	J. Hamburovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 92, 12.4.2008, s. 50.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/39

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 11. února 2009 – Schönberger v. Parlament

(Věc F-7/08) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Srovnávací přezkum zásluh - Přidělení bodů za zásluhy - Zásada rovného zacházení“)

2009/C 102/58

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Peter Schönberger (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: O. Mader, advokát)

Žalovaný: Evropský parlament (zástupkyně: S. Seyr a K. Zejdová, zmocněnkyně)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2007 o přidělení žalobci nižšího počtu přednostních bodů, než požadoval

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí, kterými Evropský parlament odmítl přidělit P. Schönbergerovi třetí bod za zásluhy za hodnocené období 2003, se zrušují.

2)	Evropskému parlamentu se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 64, 8.3.2008, strana 69.

1.5.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 102/40

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 12. listopadu 2008 – Domínguez González v. Komise

(Věc F-88/07) (1)

(„Veřejná služba - Technický asistent - Námitka nepříslušnosti - Námitka nepřípustnosti - Nepříslušnost Soudu“)

2009/C 102/59

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Juan Luís Domínguez González (Gérone, Španělsko) (zástupci: původně R. Nicolazzi Angelats, poté R. Nicolazzi Angelats a M.-C. Oller Gil, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na náhradu škody údajně utrpěné žalobcem z důvodu ukončení jeho pracovní smlouvy s ECHO v důsledku výsledku lékařské prohlídky.

Výrok usnesení

1)	Soud nemá pravomoc rozhodovat o žalobě.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 37, 9.2.2008, s. 34.

		ISSN 1725-5163 doi:10.3000/17255163.C_2009.102.ces
Úřední věstník Evropské unie		C 102

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 1. května 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2009/C 102/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unieÚř. věst. C 90, 18.4.2009	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2009/C 102/02	Věc C-205/06: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2009 – Komise Evropských společenství v. Republika Rakousko (Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 307 druhého pododstavce ES — Nepřijetí vhodných opatření k odstranění neslučitelností mezi dvoustrannými dohodami uzavřenými s třetími zeměmi před přistoupením členského státu k Evropské unii a Smlouvou o ES — Dohody uzavřené Rakouskou republikou s Korejskou republikou, Kapverdskou republikou, Čínskou lidovou republikou, Malajsií, Ruskou federací a Tureckou republikou v oblasti investic)	2

2009/C 102/03	Věc C-249/06: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 3. března 2009 – Komise Evropských společenství v. Švédské království (Nesplnění povinnosti státem — Porušení čl. 307 druhého pododstavce ES — Nepřijetí vhodných opatření k odstranění neslučitelností mezi dvoustrannými dohodami uzavřenými s třetími zeměmi před přistoupením členského státu k Evropské unii a Smlouvou o ES — Dohody uzavřené Švédským královstvím s Argentinskou republikou, Bolívijskou republikou, Republikou Pobřeží slonoviny, Egyptskou arabskou republikou, Hongkongem, Indonéskou republikou, Čínskou lidovou republikou, Madagaskarskou republikou, Malajsií, Pákistánskou islámskou republikou, Peruánskou republikou, Senegalskou republikou, Srílanskou demokratickou socialistickou republikou, Tuniskou republikou, Vietnamskou socialistickou republikou, Jemenskou republikou a bývalou Socialistickou federativní republikou Jugoslávie v oblasti investic)	2

2009/C 102/04	Věc C-88/07: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 5. března 2009 – Komise Evropských společenství v. Španělské království (Články 28 ES a 30 ES — Volný pohyb zboží — Směrnice 2001/83/ES — Výrobky na bázi léčivých bylin — Výrobky zařazené mezi léčivé přípravky — Výrobky zákonně vyráběné nebo uváděné na trh jako doplňky stravy či dietetické výrobky v jiných členských státech — Pojem ,léčivý přípravek — Registrace — Překážka — Odůvodnění — Veřejné zdraví — Ochrana spotřebitelů — Přiměřenost — Rozhodnutí č. 3052/95/ES — Postup výměny informací o vnitrostátních opatřeních odchylných od zásady volného pohybu zboží v rámci Společenství)	3

2009/C 102/05	Věc C-222/07: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Unión de Televisiones Comerciales Asociadas (UTECA) v. Administración General del Estado (Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Článek 12 ES — Zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti — Články 39 ES, 43 ES, 49 ES a 56 ES — Základní svobody zaručené Smlouvou o ES — Článek 87 ES — Státní podpora — Směrnice 89/552/EHS — Provozování televizního vysílání — Povinnost subjektů televizního vysílání vyčlenit část svých provozních příjmů pro předběžné financování kinematografických děl a televizních filmů, z čehož musí být 60 % vyhrazeno pro produkci děl, jejichž původní jazyk je ve Španělském království úředním jazykem a která jsou většinou produkována španělským filmovým průmyslem)	4

2009/C 102/06	Věc C-302/07: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 5. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce VAT and Duties Tribunal, London – Spojené království) – J D Wetherspoon PLC v. The Commissioners of Her Majesty's Revenue & Customs (První a šestá směrnice o DPH — Zásady daňové neutrality a proporcionality — Pravidla týkající se zaokrouhlování částek DPH — Metody a úrovně zaokrouhlování)	5

2009/C 102/07	Věc C-350/07: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sächsisches Landessozialgericht – Německo) – Kattner Stahlbau GmbH v. Maschinenbau- und Metall- Berufsgenossenschaft (Hospodářská soutěž — Články 81 ES, 82 ES a 86 ES — Povinné členství v subjektu poskytujícím pojištění proti pracovním úrazům a nemocem z povolání — Pojem ,podnik — Zneužití dominantního postavení — Volný pohyb služeb — Články 49 ES a 50 ES — Omezení — Odůvodnění — Riziko závažného zásahu do finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení)	5

2009/C 102/08	Věc C-388/07: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) – The Queen, The Incorporated Trustees of the National Council for Ageing (Age Concern England) v. Secretary of State for Business, Enterprise and Regulatory Reform (Směrnice 2000/78 — Rovné zacházení v zaměstnání a povolání — Diskriminace na základě věku — Propuštění z důvodu odchodu do důchodu — Odůvodnění)	6

2009/C 102/09	Věc C-479/07: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. března 2009 – Francouzská republika v. Rada Evropské unie (Žaloba na neplatnost — Nařízení (ES) č. 809/2007 — Definice pojmu ,unášená tenatová síť — Thonaille — Povinnost uvést odůvodnění — Porušení zásad proporcionality a zákazu diskriminace)	7

2009/C 102/10	Věc C-545/07: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 5. března 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sofiyski gradski sad – Bulharsko) – Apis-Hristovich EOOD v. Lakorda AD (Směrnice 96/9/ES — Právní ochrana databází — Zvláštní právo — Pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze — Vytěžování — Podstatná část obsahu databáze — Elektronická databáze obsahující oficiální právní údaje)	7

2009/C 102/11	Věc C-556/07: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. března 2009 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika (Nesplnění povinností státem — Společná rybářská politika — Nařízení (ES) č. 894/97 — Unášená tenatová síť — Pojem — Rybářská síť zvaná thonaille — Zákaz lovu určitých druhů — Nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 2371/2002 — Nedostatek účinného systému kontroly za účelem dodržování tohoto zákazu)	8

2009/C 102/12	Věc C-507/08: Žaloba podaná dne 21. listopadu 2008 – Komise Evropských společenství v. Slovenská republika	9

2009/C 102/13	Věc C-14/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Berlin (Německo) dne 12. ledna 2009 – Hava Genc v. Land Berlin	10

2009/C 102/14	Věc C-45/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeitsgericht Hamburg (Německo) dne 2. února 2009 – Gisela Rosenbladt v. Oellerking Gebäudereinigungsgesellschaft mbH	10

2009/C 102/15	Věc C-49/09: Žaloba podaná dne 2. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Polská republika	11

2009/C 102/16	Věc C-63/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil no 4 de Barcelona (Španělsko) dne 13. února 2009 – Axel Walz v. Clickair S.A.	11

2009/C 102/17	Věc C-70/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof (Rakousko) dne 17. února 2009 – Alexander Hengartner a Rudolf Gasser	12

2009/C 102/18	Věc C-72/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 18. února 2009 – Établissements Rimbaud SA v. Directeur général des impôts, Directeur des services fiscaux d'Aix-en-Provence	12

2009/C 102/19	Věc C-74/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Belgie) dne 18. února 2009 – Bâtiments et Ponts Construction SA, Thyssenkrupp Industrieservice v. Berlaymont 2000 SA	12

2009/C 102/20	Věc C-75/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Commissione Tributaria Provinciale di Alessandria (Itálie) dne 20. února 2009 – Agra Srl v. Agenzia Dogane Ufficio delle Dogane di Alessandria	13

2009/C 102/21	Věc C-77/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale del Lazio (Itálie) dne 20. února 2009 – Gowan Comercio Internacional e servicos limitada v. Ministero della Salute	13

2009/C 102/22	Věc C-78/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 24. února 2009 společností Compagnie des bateaux mouches SA proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 10. prosince 2008 ve věci T-365/06, Bateaux mouches v. OHIM	13

2009/C 102/23	Věc C-81/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Συμβούλιο της Επικρατείας (Státní rada, Řecko) dne 25. února 2009 – ΙΔΡΥΜΑ ΤΥΠΟΥ Α.Ε. (Institut tisku, a.s.) v. Υπουργός Τύπου και Μέσων Μαζικής Ενημέρωσης (Ministerstvo tisku a sdělovacích prostředků)	14

2009/C 102/24	Věc C-82/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Symvoulio tis Epikrateias (Řecko) dne 25. února 2009 – Dimos Agios Nikalaos v. Ypourgos Agrotikis Anaptixis kai Trofimon	14

2009/C 102/25	Věc C-83/09 P: Kasační opravný prostředek podaný Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 10. prosince 2008 ve věci T-388/02, Kronoply GmbH & Co. KG a Kronotex GmbH & Co. KG proti Komisi Evropských společenství podporované Spolkovou republikou Německo a spolkovou zemí Sasko-Anhaltsko podaný dne 25. února 2009	15

2009/C 102/26	Věc C-85/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 27. února 2009 Portela – Comércio de artigos ortopédicos e hospitalares, Lda proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 17. prosince 2008 ve věci T-137/07, Portela v. Komise	16

2009/C 102/27	Věc C-86/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná VAT and Duties Tribunal, Manchester (Spojené království) dne 27. února 2009 – Future Health Technologies Ltd v. Her Majesty's Commissioners of Revenue and Customs	16

	Soud prvního stupně
2009/C 102/28	Věc T-156/08 P: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. března 2009 – R v. Komise (Kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Úředníci ve zkušební době — Zpráva o ukončení zkušební doby — Neexistence aktu nepříznivě zasahujícího do právního postavení — Lhůta pro podání žaloby — Opožděnost)	18

2009/C 102/29	Věc T-47/09: Žaloba podaná dne 9. února 2009 – Deutsche Behindertenhilfe – Aktion Mensch v. OHIM (diegesellschafter.de)	18

2009/C 102/30	Věc T-55/09: Žaloba podaná dne 13. února 2009 – Swarovski v. OHIM – Swarovski (Daniel Swarovski Privat)	18

2009/C 102/31	Věc T-57/09: Žaloba podaná dne 9. února 2009 – Alfastar Benelux v. Rada	19

2009/C 102/32	Věc T-60/09: Žaloba podaná dne 16. února 2009 – Herhof v. OHIM – Stabilator (stabilator)	20

2009/C 102/33	Věc T-61/09: Žaloba podaná dne 16. února 2009 – Meica v. OHIM – Bösinger Fleischwaren (Schinken King)	21

2009/C 102/34	Věc T-62/09: Žaloba podaná dne 13. února 2009 – Rintisch v. OHIM – Bariatrix Europe (PROTI SNACK)	21

2009/C 102/35	Věc T-63/09: Žaloba podaná dne 17. února 2009 – Volkswagen v. OHIM – Suzuki Motor (SWIFT GTi)	22

2009/C 102/36	Věc T-64/09: Žaloba podaná dne 16. února 2009 – Micro Shaping v. OHIM (>packaging)	23

2009/C 102/37	Věc T-65/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 14. února 2009 Enzem Realim proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 11. prosince 2008 ve věci F-136/06, Reali v. Komise	23

2009/C 102/38	Věc T-72/09: Žaloba podaná dne 18. února 2009 – Pilkington Group a další v. Komise	24

2009/C 102/39	Věc T-73/09: Žaloba podaná dne 18. února 2009 – Compagnie de Saint-Gobain v. Komise	25

2009/C 102/40	Věc T-74/09: Žaloba podaná dne 18. února 2009 – Francie v. Komise	26

2009/C 102/41	Věc T-76/09: Žaloba podaná dne 16. února 2009 – Mundipharma v. OHIM – Asociación Farmaceuticos Mundi (FARMA MUNDI FARMACEUTICOS MUNDI)	27

2009/C 102/42	Věc T-78/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 25. února 2009 Evropským parlamentem proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu vydanému dne 11. prosince 2008 ve věci F-148/06, Collée v. Parlament	28

2009/C 102/43	Věc T-80/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 23. února 2009 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. prosince 2008 ve věci F-52/05, Q v. Komise	28

2009/C 102/44	Věc T-82/09: Žaloba podaná dne 20. února 2009 – Dennekamp v. Parlament	29

2009/C 102/45	Věc T-88/09: Žaloba podaná dne 27. února 2009 – Idromacchine a další v. Komise	30

2009/C 102/46	Věc T-90/09: Žaloba podaná dne 27. února 2009 – Mojo Concerts a Amsterdam Music Dome Exploitatie v. Komise	31

2009/C 102/47	Věc T-91/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 2. března 2009 Carinou Skareby proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 15. prosince 2008 ve věci F-34/07, Skareby v. Komise	32

2009/C 102/48	Věc T-95/09: Žaloba podaná dne 26. února 2009 – United Phosphorus v. Komise	32

2009/C 102/49	Věc T-98/09: Žaloba podaná dne 11. března 2009 – Tubesca v. OHIM – Tubos del Mediterráneo (T TUMESA TUBOS DEL MEDITERRANEO S. A.)	33

2009/C 102/50	Věc T-99/09: Žaloba podaná dne 4. března 2009 – Itálie v. Komise	34

	Soud pro veřejnou službu
2009/C 102/51	Věc F-104/06: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 12. března 2009 – Arpaillange a další v. Komise (Veřejná služba — Smluvní zaměstnanci — Přijetí do pracovního poměru — Zařazení — Bývalí zvláštní odborníci — Diplom — Odborná praxe — Námitka protiprávnosti)	36

2009/C 102/52	Věc F-24/07: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 12. března 2009 – Lafleur Tighe v. Komise (Veřejná služba — Smluvní zaměstnanci — Přijetí do pracovního poměru — Zařazení do platové třídy — Bývalí zvláštní odborníci — Odborná praxe — Diplom — Osvědčení o rovnocennosti — Přípustnost — Nová a podstatná skutková okolnost)	36

2009/C 102/53	Věc F-63/07: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 3. března 2009 – Patsarika v. Cedefop (Veřejná služba — Smluvní zaměstnanci — Nové přidělení — Práva na obranu — Propuštění v závěru zkušební doby — Řízení bez účasti žalovaného)	37

2009/C 102/54	Věc F-98/07: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 29. ledna 2009 – Petrilli v. Komise (Veřejná služba — Pomocní smluvní zaměstnanci — Přípustnost — Akt nepříznivě zasahující do právního postavení — Články 3b a 88 Pracovního řádu ostatních zaměstnanců Společenství — Doba trvání pracovní smlouvy — Článek 3 odst. 1 rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2004 o maximální délce zaměstnávání dočasných zaměstnanců ve službách Komise — Legalita)	37

2009/C 102/55	Věc F-100/07: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 10. března 2009 – Tsirimiagos v. Výbor regionů (Veřejná služba — Úředníci — Odměňování — Převod části výdělků mimo stát zaměstnání — Článek 17 odst. 2 písm. b) přílohy VII starého služebního řádu — Stavební spoření — Vydání bezdůvodného obohacení — Podmínky — Protiprávnost převodů — Zjevná protiprávnost)	38

2009/C 102/56	Věc F-106/07: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 10. března 2009 – Giaprakis v. Výbor regionů (Veřejná služba — Úředníci — Odměňování — Převod části výdělků mimo stát zaměstnání — Článek 17 odst. 2 písm. b) přílohy VII starého služebního řádu — Stavební spoření — Vydání bezdůvodného obohacení — Podmínky — Protiprávnost převodů — Zjevná protiprávnost)	38

2009/C 102/57	Věc F-4/08: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 12. března 2009 – Hambura v. Parlament (Veřejná služba — Dočasní zaměstnanci — Přijímání — Výběrové řízení — Nepřijetí — Oznámení o výběrovém řízení PE/95/S — Nevyužití přihlášky obsažené v Úředním věstníku Evropské unie — Přípustnost — Předchozí správní řízení)	39

2009/C 102/58	Věc F-7/08: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 11. února 2009 – Schönberger v. Parlament (Veřejná služba — Úředníci — Povýšení — Srovnávací přezkum zásluh — Přidělení bodů za zásluhy — Zásada rovného zacházení)	39

2009/C 102/59	Věc F-88/07: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (třetího senátu) ze dne 12. listopadu 2008 – Domínguez González v. Komise (Veřejná služba — Technický asistent — Námitka nepříslušnosti — Námitka nepřípustnosti — Nepříslušnost Soudu)	40