(„Nesplnění povinnosti státem - Článek 28 ES - Pojem ‚opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení dovozu‘ - Zákaz pro mopedy, motocykly, motorové tříkolky a čtyřkolky táhnout přípojné vozidlo na území členského státu - Bezpečnost silničního provozu - Přístup na trh - Překážka - Přiměřenost“)

(2009/C 82/02)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Recchia a F. Amato, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. M. Braguglia, zmocněnec, a M. Fiorilli, advokát)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článku 28 ES – Vnitrostátní právní předpisy zakazující motorovým vozidlům (s výjimkou traktorů) táhnout přívěs

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 115, 14.5.2005.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. února 2009 – Irsko v. Evropský parlament, Rada Evropské unie

(Věc C-301/06) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Směrnice 2006/24/ES - Uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním služeb elektronických komunikací - Volba právního základu“)

(2009/C 82/03)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Irsko (zástupci: D. O'Hagan, zmocněnec, E. Fitzsimons, D. Barniville a A.. Collins, SC)

Vedlejší účastnice na podporu návrhových žádání žalobce: Slovenská republika (zástupce: J. Čorba, zmocněnec)

Žalovaní: Evropský parlament (zástupci: H. Duintjer Tebbens, M. Dean a A. Auersperger Matić, zmocněnci), Rada Evropské unie (zástupci: J.-C. Piris, J. Schutte a S. Kyriakopoulou, zmocněnci)

Vedlejší účastníci na podporu návrhových žádání žalovaných: Španělské království (zástupci: M. A. Sampol Pucurull a J. Rodríguez Cárcamo, zmocněnci), Nizozemské království (zástupkyně: C. ten Dam a C. Wissels, zmocněnkyně), Komise Evropských společenství (zástupci: C. Docksey, R. Troosters a C. O'Reilly, zmocněnci), Evropský inspektor ochrany údajů (zástupce: M. H. Hijmans, zmocněnec)

Předmět

Zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (Úř. věst. L 105, s. 54) – Výběr právního základu

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Irsku se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Španělské království, Nizozemské království, Slovenská republika, Komise Evropských společenství a Evropský inspektor ochrany údajů ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 237, 30.9.2006.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-45/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Články 10 ES, 71 ES a čl. 80 odst. 2 ES - Námořní bezpečnost - Kontrola lodí a přístavních zařízení - Mezinárodní dohody - Příslušné pravomoci Společenství a členských států“)

(2009/C 82/04)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: K. Simonsson, M. Konstantinidis, F. Hoffmeister a I. Zervas, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupkyně: A. Samoni-Rantou a S. Chala, zmocněnkyně)

Vedlejší účastník na podporu žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: I. Rao, zmocněnkyně, ve spolupráci s D. Andersonem, QC)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 10 ES, 71 ES a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES – Předložení návrhu mezinárodní organizaci, který spadá do oblasti výlučné vnější pravomoci Společenství – Námořní bezpečnost – Návrh na kontrolu shody lodí a přístavních zařízení s požadavky kapitoly XI-2 úmluvy SOLAS a předpisu ISPS

Výrok

Řecká republika tím, že Mezinárodní námořní organizaci (MNO) předložila návrh (MSC 80/5/11) za účelem kontroly shody lodí a přístavních zařízení s požadavky kapitoly XI-2 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři uzavřené v Londýně dne 1. listopadu 1974 a Mezinárodního předpisu o bezpečnosti lodí a přístavních zařízení, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 10 ES, 71 ES a čl. 80 odst. 2 ES.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van beroep te Antwerpen – Belgie) – Belgický stát v. N.V. Cobelfret

(Věc C-138/07) (1)

(„Směrnice 90/435/EHS - Článek 4 odst. 1 - Přímý účinek - Vnitrostátní právní úprava, jejímž účelem je zamezit dvojímu zdanění rozdělených zisků - Odpočet částky přijatých dividend od daňového základu mateřské společnosti výlučně v tom rozsahu, v němž tato společnost dosáhla zdanitelných zisků“)

(2009/C 82/05)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van beroep te Antwerpen

Účastníci původního řízení

Žalobce: Belgický stát

Žalovaný: N. V. Cobelfret

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Hof van beroep te Antwerpen – Výklad článku 4 směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. L 225, s. 6; Zvl. vyd. 09/01, s. 147) – Vnitrostátní právní ustanovení, která stanoví zrušení dvojího zdanění rozdělených zisků – Podmínky

Výrok

Článek 4 odst. 1 první odrážka směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jakou je právní úprava dotčená v původním řízení, která stanoví, že dividendy přijaté mateřskou společností jsou zahrnuty do daňového základu této společnosti, aby pak byly odečteny až do výše 95 % v rozsahu, v němž v dotčeném daňovém období zbude po odečtení ostatních osvobozených příjmů kladný zůstatek.

Ustanovení čl. 4 odst. 1 první odrážky směrnice 90/435 je bezpodmínečné a dostatečně přesné, aby bylo možno se jej dovolávat před vnitrostátními soudy.

(1) Úř. věst. C 117, 26.5.2007.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce House of Lords – Spojené království) – Allianz SpA, dříve Riunione Adriatica di Sicurta SpA, Generali Assicurazioni Generali SpA v. West Tankers Inc.

(Věc C-185/07) (1)

(„Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Rozsah působnosti - Příslušnost soudu členského státu vydat příkaz, jímž se zakazuje účastníku řízení podat návrh na zahájení řízení k soudu jiného členského státu nebo v takovém řízení pokračovat na základě toho, že toto řízení je v rozporu s dohodou o rozhodčím řízení - Newyorská úmluva“)

(2009/C 82/06)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

House of Lords

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Allianz SpA, dříve Riunione Adriatica di Sicurta SpA, Generali Assicurazioni Generali SpA

Žalovaná: West Tankers Inc.

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – House of Lords – Výklad nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42) – Pravomoc soudu členského státu nařídit účastníku řízení, aby nezahajoval nebo nepokračoval v řízení v jiném členském státě na základě toho, že takové řízení je v rozporu s dohodou o rozhodčím řízení

Výrok

Vydání příkazu soudem členského státu, jímž se má zakázat určité osobě podat návrh na zahájení řízení k soudům jiného členského státu nebo v takovém řízení pokračovat na základě toho, že takové řízení je v rozporu s dohodou o rozhodčím řízení, je neslučitelné s nařízením Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/4

Rozsudek Soudního dvora (prního senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – advokát Christopher Seagon jako správce v úpadkovém řízení na majetek Frick Teppichboden Supermärkte GmbH. v. Deko Marty Belgium NV

(Věc C-339/07) (1)

(„Soudní spolupráce v občanských věcech - Úpadková řízení - Příslušný soud“)

(2009/C 82/07)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Christopher Seagon jako správce v úpadkovém řízení na majetek Frick Teppichboden Supermärkte GmbH

Žalovaná: Deko Marty Belgium NV

Předmět věci

Výklad čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (Úř. věst. L 160, s. 1) a čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2001 L 12, s. 1) – Příslušnost soudu členského státu, na jehož území jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, pro rozhodnutí, která vyplývají přímo z úpadkového řízení nebo s ním úzce souvisejí – Odpůrčí žaloba (Insolvenzanfechtungsklage) směřující k vrácení platby, kterou uskutečnil dlužník ve prospěch společnosti se statutárním sídlem v jiném členském státě

Výrok

Článek 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení musí být vykládán v tom smyslu, že soudy členského státu, na jehož území bylo úpadkové řízení zahájeno, jsou příslušné rozhodnout o odpůrčí žalobě podané v úpadkovém řízení a směřující proti žalovanému, který má statutární sídlo v jiném členském státě.

(1) Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/5

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesarbeitsgericht Düsseldorf – Německo) – Dietmar Klarenberg v. Ferrotron Technologies GmbH

(Věc C-466/07) (1)

(„Sociální politika - Směrnice 2001/23/ES - Převod podniků - Zachování práv zaměstnanců - Pojem,převod' - Smluvní převod části závodu jinému podniku - Organizační samostatnost po převodu“)

(2009/C 82/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesarbeitsgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: Dietmar Klarenberg

Žalovaná: Ferrotron Technologies GmbH

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Landesarbeitsgericht Düsseldorf – Výklad čl. 1 odst. 1 písm. a) a b) směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 82, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 98) – Použitelnost směrnice 2001/23/ES na smluvní převod části závodu na jiný podnik, který převedenou část závodu začlenil do své organizační struktury, aniž by zachoval organizační samostatnost této části závodu – Pojem „převod“ ve smyslu směrnice 2001/23/ES

Výrok

Článek 1 odst. 1 písm. a) a b) směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů musí být vykládán v tom smyslu, že tato směrnice může být použita rovněž v situaci, v níž si převedená část podniku nebo závodu nezachová svou organizační samostatnost, za předpokladu, že je zachována funkční vazba mezi jednotlivými převedenými výrobními faktory a že tato vazba umožňuje nabyvateli tyto faktory využívat za účelem provozování stejné nebo obdobné hospodářské činnosti, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

(1) Úř. věst. C 8, 8.12.2008.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Polská republika

(Věc C-475/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Zdanění elektřiny - Směrnice 2003/96/ES - Článek 21 odst. 5 první pododstavec - Okamžik vymahatelnosti daně“)

(2009/C 82/09)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: W. Mölls a K. Herrmann, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika (zástupci: T. Kozek, M. Dowgielewicz, M. Jarosz a A. Rutkowska, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí opatření nezbytných pro dosažení souladu s čl. 21 odst. 5 směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 283, s. 51; Zvl. vyd. 09/01, s. 405) ve stanovené lhůtě – Okamžik vymahatelnosti daně z elektřiny

Výrok

Polská republika tím, že k 1. lednu 2006 neuvedla svůj systém zdanění elektřiny, pokud jde o okamžik, kdy se tato daň stává vymahatelnou, do souladu s požadavky čl. 21 odst. 5 prvního odstavce směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Polské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/6

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden Den Haag – Nizozemsko) – Vereniging Noordelijke Land- en Tuinbouw Organisatie v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-515/07) (1)

(„Šestá směrnice o DPH - Zboží a služby tvořící součást aktiv podniku pro účely zdanitelných a jiných než zdanitelných plnění - Nárok odpočíst ihned a v plném rozsahu daň uhrazenou při nákupu takového zboží a služeb“)

(2009/C 82/10)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden Den Haag

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vereniging Noordelijke Land- en Tuinbouw Organisatie

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Hoge Raad der Nederlanden Den Haag – Výklad čl. 6 odst. 2 a čl. 17 odst. 1, 2 a 6 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) – Zboží a služby (nejen investiční majetek používaný zčásti pro potřeby podniku a zčásti k soukromým účelům) – Celkové zahrnutí do aktiv podniku osoby povinné k dani – Možnost ihned a v plném rozsahu odpočíst daň uhrazenou při nákupu takového zboží a služeb.

Výrok

Článek 6 odst. 2 písm. a) a čl. 17 odst. 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně je nutno vykládat tak, že se neuplatní na použití zboží a služeb tvořících součást aktiv podniku pro účely jiných plnění, než jsou zdanitelná plnění osoby povinné k dani, přičemž daň z přidané hodnoty splatná při pořízení tohoto zboží a využití těchto služeb, které se vztahují k takovým plněním není odpočitatelná.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Margarete Block v. Finanzamt Kaufbeuren

(Věc C-67/08) (1)

(„Volný pohyb kapitálu - Články 56 ES a 58 ES - Dědická daň - Vnitrostátní právní úprava neumožňující započítat na dědickou daň, která má být zaplacena v členském státě, ve kterém měl vlastník majetku v okamžiku své smrti bydliště, dědickou daň odvedenou dědicem v jiném členském státě v případě, že je pozůstalost tvořena kapitálovými pohledávkami - Dvojí zdanění - Omezení - Neexistence“)

(2009/C 82/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Margarete Block

Žalovaný: Finanzamt Kaufbeuren

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesfinanzhof (Německo) – Výklad čl. 56 odst. 1 a čl. 58 odst. 1 písm. a) a odst. 3 Smlouvy o ES – Vnitrostátní právní předpisy upravující dědickou daň – Dvojí zdanění vyplývající z nemožnosti započtení daně vybrané v jiném členském státě na vnitrostátní daň v případě, že je pozůstalost nacházející se v tomto jiném členském státě tvořena bankovními aktivy.

Výrok

Články 56 ES a 58 ES musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové právní úpravě členského státu, jaká je dotčená ve věci v původním řízení, která, pokud jde o výpočet dědické daně, kterou má zaplatit dědic s bydlištěm v tomto členském státě z kapitálových pohledávek, jež má vůči finanční instituci se sídlem v jiném členském státě, neumožňuje, pokud měl zůstavitel v okamžiku své smrti bydliště v prvním členském státě, započtení dědické daně odvedené v jiném členském státě na dědickou daň, která je splatná v prvním členském státě.

(1) Úř. věst. C 107, 26.4.2008.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/7

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākās tiesas Senāts – Lotyšská republika) – Schenker SIA v. Valsts ieņēmumu dienests

(Věc C-93/08) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 1383/2003 - Článek 11 - Zjednodušený postup převzetí zboží ke zničení - Předpoklad konstatování existence porušení některého práva duševního vlastnictví - Správní sankce“)

(2009/C 82/12)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākās tiesas Senāts

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Schenker SIA

Žalovaná: Valsts ieņēmumu dienests

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Augstākās tiesas Senāts – Výklad článku 11 nařízení Rady č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (Úř. věst. L 196, s. 7) – Zjednodušený postup převzetí zboží ke zničení bez nutnosti zjistit, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví podle vnitrostátního práva – Vnitrostátní právní předpisy stanovící pouze administrativní sankci, která se ukládá, pokud přihlašované zboží porušuje práva z duševního vlastnictví

Výrok

Zahájení – se souhlasem držitele práva duševního vlastnictví a dovozce – zjednodušeného postupu stanoveného článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo, nezbavuje příslušné vnitrostátní orgány možnosti uložit subjektům odpovědným za dovoz takovéhoto zboží na celní území Evropského společenství „sankci“ ve smyslu článku 18 tohoto nařízení, jako je správní pokuta.

(1) Úř. věst. C 128, 24.5.2008.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/7

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 10. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-224/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2006/100/ES - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

(2009/C 82/13)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Huvelin, V. Peere a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a B. Messmer, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí opatření nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob (Úř. věst. L 363, s. 141), nebo jejich neoznámení, ve stanovené lhůtě

Výrok

Francouzská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 2 této směrnice

2)	Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 5.7.2008.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/8

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-282/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/29/ES - Nekalé obchodní praktiky - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

(2009/C 82/14)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: W. Roels a W. Wils, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství (zástupce: C. Schiltz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí nebo neoznámení ve stanovené lhůtě předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 („směrnice o nekalých obchodních praktikách“) (Úř. věst. L 149, s. 22)

Výrok

Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo ve stanovené lhůtě právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 („směrnice o nekalých obchodních praktikách“), nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 209, 15.8.2008.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/8

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Finská republika

(Věc C-293/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2004/83/ES - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

(2009/C 82/15)

Jednací jazyk: finština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Condou-Durande a I. Koskinen, zmocněnci)

Žalovaná: Finská republika (zástupci: J. Heliskoski, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí opatření nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úř. věst. L 304, s. 12; Zvl. vyd. 19/07, s. 96), ve stanovené lhůtě

Výrok

Finská republika tím, že ve stanovené lhůtě nepřijala všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Finské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 30.8.2008.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/9

Kasační opravný prostředek podaný dne 12. listopadu 2008 panem Matthiasem Rathem proti usnesení Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 8. září 2008 ve věci T-373/06, Matthias Rath v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu

(Věc C-488/08 P)

(2009/C 82/16)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Matthias Rath (zástupci: S. Ziegler, C. Kleiner a F. Dehn, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)

—	zrušit rozhodnutí sedmého senátu Soudu prvního stupně ze dne 8. září 2008 ve věci T-373/06;

—	vyhovět návrhovým žádáním podaným v prvním stupni;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu, jakož i vedlejšímu účastníku řízení náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Soud prvního stupně potvrdil napadeným usnesením rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM, podle kterého existuje nebezpečí záměny ve vztahu k výživovým doplňkům a dietním přípravkům pro nelékařské účely mezi slovní ochrannou známkou „EPICAN“ přihlášenou navrhovatelem a starší slovní ochrannou známkou Společenství „EPIGRAN“.

Navrhovatel zakládá svůj kasační opravný prostředek na porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Soud při posouzení podobnosti výrobku a ochranné známky nesprávně vyložil skutkový stav. Pokud by správně posoudil skutkový stav, musel by dospět k závěru, že neexistuje nebezpečí záměny mezi srovnávanými ochrannými známkami. To platí obzvláště proto, jak Soud správně konstatoval, že spotřebitel věnuje sporným výrobkům zvýšenou pozornost.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/9

Kasační opravný prostředek podaný dne 12. listopadu 2008 panem Matthiasem Rathem proti usnesení Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 8. září 2008 ve věci T-374/06, Matthias Rath v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu

(Věc C-489/08 P)

(2009/C 82/17)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Matthias Rath (zástupci: S. Ziegler, C. Kleiner a F. Dehn, advokáti)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)

—	zrušit rozhodnutí sedmého senátu Soudu prvního stupně ze dne 8. září 2008 ve věci T-374/06;

—	vyhovět návrhovým žádáním podaným v prvním stupni;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu, jakož i vedlejšímu účastníku řízení náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/10

Žaloba podaná dne 4. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Polská republika

(Věc C-545/08)

(2009/C 82/18)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Nijenhuis a K. Mojzesowicz, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Polská republika tím, že sazby pro koncové uživatele za širokopásmové služby regulovala bez předchozí analýzy trhu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 16 a 17 směrnice 2002/22/ES (1) ve spojení s články 16 a 27 směrnice 2002/21/ES (2),

—	uložit Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Polská republika údajně tím, že sazby pro koncové uživatele za širokopásmové služby regulovala bez předchozí analýzy trhu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 16 a 17 směrnice 2002/22/ES ve spojení s články 16 a 27 směrnice 2002/21/ES.

Zaprvé jsou údajně povinnosti, které předseda Urząd Komunikacji Elektronicznej uložil Telekomunikacja Polska dva roky po vstupu platných předpisů Společenství v platnost v Polsku, totiž požadavek, aby podnik sazby pro koncové uživatele za širokopásmové služby předložil ke schválení vnitrostátnímu regulačnímu úřadu, a požadavek, aby sazby byly stanoveny na základě nákladů pro poskytnutí služeb, novými povinnostmi a nikoli zachováním existujících povinností.

Zadruhé nemohou být podle žalobkyně regulační povinnosti týkající se sazeb pro koncové uživatele za širokopásmové služby uložené Telekomunikacja Polska předsedou Urząd Komunikacji Elektronicznej považovány za přechodné opatření ve smyslu článku 27 rámcové směrnice, jelikož se článek 17 směrnice 98/10/ES, o který se v článku 27 jedná, týká pouze sazeb za užívání pevné veřejné telefonní sítě a pevných veřejných telefonních služeb.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. 13/29, s. 367).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, s. 33; Zvl. vyd. 13/29, s. 349).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/10

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. února 2009 Deepak Rajani (Dear! Net Online) proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 26. listopadu 2008 ve věci T-100/06, Deepak Rajani (Dear! Net Online) v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-559/08 P)

(2009/C 82/19)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Deepak Rajani (Dear! Net Online) (zástupce: A. Kockläuner, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Artoz-Papier AG

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit v celém rozsahu rozsudek Soud prvního stupně ze dne 26. listopadu 2008, T-l00/06;

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení před Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby byl napadený rozsudek zrušen z následujících důvodů:

—	Soud prvního stupně při zamítnutí prvního žalobního důvodu vycházel z nesprávného výkladu čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení o ochranné známce Společenství, ve spojení s čl. 4 odst. 1 Madridské úmluvy;

—	Soud prvního stupně při zamítnutí prvního žalobního důvodu porušil článek 6 Smlouvy o Evropské unii (konsolidovaného znění), jakož i článek 6, ve spojení s článkem 14, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod;

—	Soud prvního stupně při zamítnutí prvního žalobního důvodu porušil článek 10 směrnice 89/104/ES (1), ve spojení s článkem 1 směrnice 89/104/ES;

—	Soud prvního stupně při zamítnutí druhého žalobního důvodu porušil článek 79 nařízení o ochranné známce Společenství, jelikož nezohlednil, že žalovaný jednal ve zlé víře;

—	Soud prvního stupně se při zamítnutí druhého žalobního důvodu nesprávně domníval, že dotčené ochranné známky jsou podobné, a porušil tak čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení o ochranné známce Společenství;

—	Soud prvního stupně při zamítnutí druhého žalobního důvodu porušil čl. 135 odst. 4 jednacího řádu Soudu prvního stupně, jelikož nezohlednil důkazy uvedené v příloze k němu podané žaloby;

—	Soud prvního stupně při zamítnutí druhého žalobního důvodu porušil články 49 a 50 Smlouvy o Evropské unii (konsolidovaného znění), ve spojení s článkem 220 Smlouvy;

—	Soud prvního stupně při zamítnutí druhého žalobního důvodu nezohlednil, že se OHIM dopustil zneužití pravomoci.

(1) První směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/11

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Beroep te Gent (Belgie) dne 8. ledna 2009 – Erotic Center BVBA v. Belgický stát

(Věc C-3/09)

(2009/C 82/20)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Beroep te Gent

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Erotic Center BVBA

Žalovaný: Belgický stát

Předběžná otázka

Má být za „kino“ ve smyslu přílohy H kategorie 7 šesté směrnice Rady 77/388/EHS (1) ze dne 17. května 1977 (nyní příloha III bod 7 směrnice Rady 2006/112/ES (2) ze dne 28. listopadu 2006) považována kabina, která je tvořena uzamykatelným prostorem, do kterého se vejde pouze jedna osoba, která zde za poplatek může na obrazovce sledovat filmy, které si sama zvolí z nabídky různých filmů a během doby, za kterou zaplatila poplatek, může promítané filmy libovolně měnit, přičemž promítání spouští sama vhozením mince?

(1) Šestá směrnice Rady 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. 1977 L 145, s. 1).

(2) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 2006 L 347, s. 1).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/11

Kasační opravný prostředek podaný dne 8. ledna 2009 Gerasimosem Potamianosem proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 15. října 2008 ve věci T-160/04, Potamianos v. Komise

(Věc C-4/09 P)

(2009/C 82/21)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Gerasimos Potamianos (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis a E. Marchal)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání navrhovatele

—

v plném rozsahu zrušit rozsudek Soudu prvního stupně (sedmého senátu) ze dne 15. října 2008 ve věci T-160/04 (Potamianos v. Komise), kterým Soud v plném rozsahu zamítl jeho žalobu ze dne 26. dubna 2004 směřující proti rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání smluv o přijetí (OOUS) neprodloužit jeho smlouvu jakožto dočasného zaměstnance;

—	zrušit rozhodnutí OOUS, kterým se jeho smlouva jakožto dočasného zaměstnance neobnovuje;

—	uložil odpůrkyni náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Svým kasačním opravným prostředkem navrhovatel uplatňuje na podporu svého kasačního opravného prostředku čtyři důvody.

Podle prvního důvodu kasačního opravného prostředku je výklad Soudu, podle kterého neobnovení jeho smlouvy jakožto dočasného zaměstnance se opíralo o důvody spojené se služebním zájmem, nesprávný. Nadřízený navrhovatele totiž několikrát žádal o prodloužení jeho smlouvy. Objektivní, relevantní a shodující se nepřímé důkazy naopak umožňují konstatovat, že použití pravidla „o zákazu souběhu“, které stanovení dobu trvání smlouvy dočasného zaměstnance na maximálně šest let, představuje jediný základ rozhodnutí o sporném neobnovení.

Druhým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatel uplatňuje, že se Soud dopustil nesprávného právního posouzení, když měl za to, že nepodal žádost o dotčené pracovní místo, zatímco včas požádal o prodloužení své smlouvy, a to několikrát, a dokonce i po vyhlášení oznámení o volném pracovním místě.

Třetím důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatel tvrdí, že se Soud dopustil nesprávného právního posouzení, když učinil závěr, že OOUS nezneužil svou pravomoc. Cílem využití dočasných zaměstnanců totiž bylo snížení počtu volných pracovních míst v Komisi a především vyřešení situace, kdy nebyl dostatek úspěšných uchazečů výběrových řízení.

Tento posledně uvedený cíl přitom nebyl vůbec dosažen odmítnutím prodloužit smlouvu navrhovatele v důsledku použití pravidla „o zákazu souběhu“, protože jeho místo bylo zveřejněno před jakýmkoliv zveřejněním seznamů uchazečů výběrových řízení. Navíc jiný dočasný zaměstnanec byl přijat na toto místo na dlouhou dobu a smlouvy všech ostatních dočasných zaměstnanců přijatých na krátkou dobu na stejnou pozici byly automaticky prodlouženy bez předchozího zveřejnění jejich pracovních míst.

Konečně zásada rovnosti byla porušena, neboť všem ostatním dočasným zaměstnancům nacházejícím se v podobném postavení, s výjimkou počtu odpracovaných let, byla jejich smlouva prodloužena, aniž by jejich pracovní místo bylo zveřejněno, což je v rozporu s postupem přijatým v jeho případě. V této souvislosti bylo důkazní břemeno v řízení před Soudem chybně přeneseno, neboť příslušelo odpůrkyni – a nikoli navrhovateli – prokázat dodržení pravidel, která sama stanovila.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Wien (Rakousko) dne 15. ledna 2009 – Wood Floor Solutions Andreas Domberger GmbH v. Silva Trade, SA

(Věc C-19/09)

(2009/C 82/22)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Wien

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Wood Floor Solutions Andreas Domberger GmbH

Žalovaná: Silva Trade, SA.

Předběžné otázky

Je čl. 5 bod 1 písm. b) druhá odrážka nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1) (dále jen „nařízení Brusel I“) použitelný na smlouvu o poskytnutí služeb i tehdy, pokud jsou služby poskytnuty podle smlouvy ve více členských státech?

V případě kladné odpovědi na tuto otázku:

Je třeba uvedené ustanovení vykládat v tom smyslu, že

b)	jako místo plnění charakteristického závazku je třeba určit místo, v němž se nachází hlavní místo výkonu činnosti poskytovatele služeb, které je třeba posoudit podle vynaloženého času a významu činnosti;

c)	pokud není možné zjistit hlavní místo výkonu činnosti, může být žaloba uplatňující všechny nároky vyplývající ze smlouvy podána podle volby žalobce v jakémkoli místě poskytnutí služby nacházejícím se ve Společenství?

2.	V případě záporné odpovědi na první otázku: Je čl. 5 bod 1 písm. a) nařízení Brusel I použitelný na smlouvu o poskytnutí služeb i tehdy, pokud jsou služby poskytnuty podle smlouvy ve více členských státech?

(1) Úř. věst. L 12, s. 1.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/12

Žaloba podaná dne 15. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-20/09)

(2009/C 82/23)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: R. Lyal a A. Caeiros, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Portugalská republika tím, že v rámci legalizace na základě zákona č. 39-A/2005 uplatňovala preferenční daňový režim pouze na veřejné dluhopisy vydané Portugalskou republikou, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 56 ES a článku 40 Dohody o EHP;

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V září 2005 byla Komisi předložena stížnost týkající se neslučitelnosti určitých ustanovení o „Regime Excepcional de Regularização Tributária de elementos patrimoniais que não se encontrem no território português em 31 de Dezembro de 2004“ (výjimečný režim daňové úpravy finančních aktiv nenacházejících se na portugalském území ke dni 31. prosince 2004) s právní úpravou Společenství a Dohodou o EHP, provedených zákonem č. 39-A/2005 ze dne 29. července 2005.

Z výjimečného režimu daňové úpravy vyplývá, že daňoví poplatníci musí na základě daňové úpravy zaplatit částku odpovídající sazbě daně ve výši 5 % z hodnoty finančních aktiv uvedených v daňovém přiznání, a že pokud jsou všechny nebo část finančních aktiv tvořících předmět daného přiznání cennými papíry Portugalské republiky, snižuje se daná sazba ve vztahu k daným cenným papírům o polovinu; toto snížení platí i pro další finanční aktiva, pokud byla příslušná hodnota opětovně investována do cenných papírů Portugalské republiky, do okamžiku podání daňového přiznání.

Komise má za to, že výjimečný režim daňové úpravy poskytuje s ohledem na zpětný převod majetku a na investici do cenných papírů Portugalské republiky daňovou úlevu spočívající v uplatnění snížené sazby daně na finanční aktiva, která jsou cennými papíry Portugalské republiky, nebo na hodnotu zpětně investovanou do cenných papírů Portugalské republiky. Ve skutečnosti jsou osoby využívající tento režim odrazovány od toho, aby si ponechaly legalizovaná finanční aktiva v jiných formách než v cenných papírech Portugalské republiky.

Soudní dvůr Evropských společenství už rozhodl, že vnitrostátní daňová úprava odrazující daňové poplatníky od investic v jiných členských státech je omezováním volného pohybu kapitálu ve smyslu článku 56 Smlouvy o ES.

Ačkoli Komise nepochybuje, že veřejné dluhopisy mohou být předmětem preferenčního zacházení, má v tomto případě za to, že nižší sazba daně uplatnitelná pouze na legalizovaná finanční aktiva, kterými jsou cenné papíry Portugalské republiky, je zakázaným diskriminačním omezením volného pohybu kapitálu podle článku 56 Smlouvy o ES, které nelze odůvodnit na základě čl. 58 odst. 1 Smlouvy o ES.

Ustanovení Dohody o EHP týkající se volného pohybu kapitálu jsou v zásadě shodná s ustanoveními Smlouvy o ES. Z toho plyne, že skutečnost, že osoby, které by mohly uplatnit nárok na výjimečný režim daňové úpravy, byly odrazovány od ponechání svých legalizovaných finančních aktiv v Norsku, Lichtenštejnsku či na Islandu, je omezením volného pohybu kapitálu zakázaným podle článku 40 Dohody o EHP.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/13

Žaloba podaná dne 15. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-22/09)

(2009/C 82/24)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: B. Schima a L. de Schietere de Lophem, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo všechny právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (1), a v každém případě tím, že o uvedených předpisech neuvědomilo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice;

—	uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice 2005/56/ES do vnitrostátního práva uplynula dne 1. ledna 2006. Žalovaná strana však k datu předložení této žaloby dosud nepřijala všechna opatření nezbytná k provedení směrnice, nebo je v každém případě neoznámila Komisi.

(1) Úř. věst. 2003, L 1, s. 65; Zvl. vyd. 12/02, s. 168.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Bíróság (Maďarsko) dne 19. ledna 2009 – Sió-Eckes Kft. v. Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal Központi Szerve

(Věc C-25/09)

(2009/C 82/25)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobce: Sió-Eckes Kft.

Žalovaný: Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal Központi Szerve

Předběžné otázky

Má být čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/96 (1) vykládán tak, že na základě přílohy I se režim produkčních podpor vztahuje kromě broskví v sirupu a/nebo v přírodní ovocné šťávě, které spadají pod kód KN ex 2008 70 61, rovněž na produkty spadající pod ostatní kódy KN (ex 2008 70 69 atd.) uvedené v příloze?

2.	Splňuje zpracovatel, který vyrábí produkty spadající pod kód KN ex 2008 70 92, podmínky uvedeného nařízení?

3.	Má být čl. 2 bod 1 nařízení Komise (ES) č. 1535/2003 (2) vykládán tak, že produkty spadající pod kódy KN ex 2008 70 61, ex 2008 70 69, ex 2008 70 71, ex 2008 70 79, ex 2008 70 92, ex 2008 70 94, jakož i ex 2008 70 99, se považují rovněž za hotové produkty ve smyslu uvedeného nařízení?

4.	V rozsahu, v jakém lze na základě odpovědí na předcházející otázky považovat za hotové produkty pouze broskve ve smyslu článku 3 nařízení Komise (EHS) č. 2320/89 (3), proč jsou ve výše zmíněných ustanoveních uvedeny kódy KN týkající se jiných produktů?

5.	Lze na základě výše uvedených nařízení považovat za hotové ty produkty, které vznikají v jednotlivých fázích zpracování broskví a které lze uvést samostatně na trh (například dužina)?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 297, s. 29).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1535/2003 ze dne 29. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o režim podpory pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 218, s. 14).

(3) Nařízení Komise (EHS) č. 2320/89 ze dne 28. července 1989 o minimálních požadavcích na jakost broskví v sirupu a broskví ve vlastní šťávě, na které se vztahuje režim podpory produkce (Úř. věst. L 220, s. 54).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/14

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. ledna 2009 Francouzskou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 4. prosince 2008 ve věci T-284/08, People's Mojahedin Organization of Iran v. Rada Evropské unie

(Věc C-27/09 P)

(2009/C 82/26)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Francouzská republika (zástupci: E. Belliard, G. de Bergues, A.-L. During, zmocněnci)

Další účastníci řízení: People's Mojahedin Organization of Iran, Rada Evropské unie, Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 4. prosince 2008 ve věci T-284/08, People's Mojahedin Organization of Iran v. Rada;

—	vydat konečné rozhodnutí v této věci tím, že žaloba PMOI bude zamítnuta, nebo vrátit věc Soudu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Francouzská vláda se domnívá, že napadený rozsudek musí být zrušen jednak proto, že se Soud tím, že rozhodl, že Rada přijala rozhodnutí 2008/583/ES (1) při porušení práva PMOI na obhajobu, aniž by zohlednila zvláštní okolnosti přijetí tohoto rozhodnutí, dopustil nesprávného právního posouzení; dále proto, že se Soud tím, že měl za to, že soudní řízení zahájené ve Francii proti údajným členům PMOI nepředstavuje rozhodnutí splňující definici čl. 1 odst. 4 společného postoje 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu, dopustil nesprávného právního posouzení; a konečně proto, že se Soud tím, že rozhodl, že skutečnost, že Rada odmítla předat bod 3 písm. a) jednoho ze tří dokumentů poskytnutých francouzskými orgány Radě za účelem návrhu na zápis PMOI na seznam zřízený rozhodnutím 2008/583/ES a předaných Soudu Radou v odpověď na usnesení týkající se dokazování ze dne 26. září 2008, neumožňuje Soudu vykonat přezkum legality rozhodnutí 2008/583/ES a zasahuje do práva na účinnou soudní ochranu, dopustil nesprávného právního posouzení.

(1) Rozhodnutí Rady ze dne 15. července 2008, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/868/ES (Úř. věst. L 188, s. 21).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/15

Žaloba podaná dne 22. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-30/09)

(2009/C 82/27)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Sipos a P. Guerra e Andrade, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Portugalská republika tím, že nesestavila vnější havarijní plány pro všechny podniky, které mají takové plány mít, porušila svoje povinnosti vyplývající z článku 11 směrnice Rady 96/82/ES (1) ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, pozměněné a doplněné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003,

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Z dopisů portugalských orgánů adresovaných v této souvislosti Komisi vyplývá, že žádný z podniků, které jsou povinny sestavit nouzové plány, nemá schválený vnější havarijní plán ve smyslu uvedené směrnice.

Podle článku 11 směrnice 96/82 jsou členské státy povinny zajistit, aby provozovatelé poskytli potřebné informace příslušným orgánům odpovědným za sestavení vnějších havarijních plánů. Příslušné orgány mají povinnost tyto havarijní plány sestavit.

Článek 11 odst. 4 směrnice stanoví, že provozovatelé a určené orgány přezkoumávají, zkoušejí, revidují a aktualizují vnitřní a vnější havarijní plány v odstupech ne delších než tři roky.

Podle vlastních údajů portugalských orgánů nebyla v Portugalsku splněna žádná z uvedených povinností.

(1) Úř. věst. L 10, s. 13.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/15

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Bíróság (Maďarská republika) dne 26. ledna 2009 – Nawras Bolbol v. Bevándorlási és Állampolgársági Hivatal

(Věc C-31/09)

(2009/C 82/28)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Bíróság

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Nawras Bolbol

Žalovaný: Bevándorlasi és Állampolgársági Hivatal

Předběžné otázky

1)	Pro účely použití čl. 12 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2004/83/ES (1) je na místě mít za to, že osoba požívá ochrany nebo podpory od orgánu OSN pouze na základě skutečnosti, že má na tuto ochranu nebo podporu právo, nebo je nutné, aby tuto ochranu nebo podporu skutečně obdržela?

Pokud tato ochrana nebo podpora od orgánu není dále udělována, vztahuje se toto přerušení k pobytu mimo oblast působení orgánu, k ukončení činnosti orgánu, ke skutečnosti, že orgán již nemůže ochranu nebo podporu poskytovat, nebo k objektivní překážce, která brání tomu, aby mohla oprávněná osoba získat ochranu nebo podporu?

Má se za to, že výraz „výhody podle této směrnice“ znamená přiznání postavení uprchlíka nebo kterýkoli z obou způsobů ochrany začleněných do působnosti směrnice (postavení uprchlíka a status podpůrné ochrany), podle rozhodnutí daného členského státu, nebo tento výraz nezahrnuje automaticky žádný z obou těchto způsobů, ale znamená pouze zahrnutí do subjektivní působnosti směrnice?

(1) Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úř. věst. L 304, s. 1).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 28. ledna 2009 – Ministero dell'Economia e delle Finanze, Agenzia delle Entrate v. Paolo Speranza

(Věc C-35/09)

(2009/C 82/29)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Ministero dell'Economia e delle Finanze, Agenzia delle Entrate

Odpůrce: Paolo Speranza

Předběžné otázky

Má být čl. 4 odst. 1 písm. c) směrnice 69/335/EHS (1), podle něhož předmětem daně z kapitálu je zvýšení základního kapitálu kapitálové společnosti vkladem majetku jakéhokoli druhu, vykládán v tom smyslu, že dani bude podléhat skutečný vklad, a nikoli pouhé rozhodnutí o zvýšení kapitálu, k němuž poté nedojde?

2)	Má být čl. 4 odst. 1 písm. c) směrnice 69/335/EHS vykládán v tom smyslu, že daní má být zatížena pouze společnost, které je kapitálový vklad poskytnut, a nikoli rovněž veřejný činitel, který akt vyhotoví nebo obdrží?

Jsou v každém případě v souladu se zásadou proporcionality prostředky obrany, které italské právní předpisy poskytují veřejnému činiteli, s ohledem na skutečnost, že článek 38 nařízení prezidenta republiky č. 131 z roku 1986 stanoví, že neplatnost nebo možnost zrušení rozhodnutí o zvýšení kapitálu je nerelevantní, a umožňuje vrátit zaplacenou daň pouze v případě, že občanskoprávní rozsudek, který prohlásí neplatnost aktu nebo jej zruší, nabude právní moci?

(1) Úř. věst. L 249, s. 25.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/16

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. ledna 2009 Transportes Evaristo Molina, S.A., proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 14. listopadu 2008 ve věci T-45/08, Transportes Evaristo Molina, S.A. v. Komise Evropských společenství

(Věc C-36/09 P)

(2009/C 82/30)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Transportes Evaristo Molina, S. A. (zástupci: A. Hernández Pardo, S. Beltrán Ruiz a L. Ruiz Ezquerra, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—

zrušit v plném rozsahu usnesení Soudu prvního stupně ze dne 14. listopadu 2008 ve věci T-45/08, a v případě, že by Soudní dvůr měl za to, že je dostatečně seznámený s věcí, aby mohl sám meritorně rozhodnout o žalobě podané k Soudu prvního stupně:

—	před posouzením věci samé prohlásit důkazy, jejichž provedení požadovala Transportes Evaristo Molina, S.A., v žalobě na neplatnost, za relevantní a nařídit jejich provedení, a

—

v plném rozsahu vyhovět návrhovým žádáním Transportes Evaristo Molina, S.A., uplatněným před Soudem prvního stupně: zrušit rozhodnutí Komise ze dne 12. dubna 2006 (1) v řízení podle článku 81 ES (věc COMP/B-1/38.348 – Repsol CPP) z důvodu porušení článku 9 nařízení č. 1/2003 (2), jakož i právních zásad Společenství vyjmenovaných v žalobě na neplatnost, porušení samotného článku 81 ES a nařízení o blokových výjimkách, která provádějí jeho odstavec 3, a sice nařízení (EHS) č. 1984/83 (3) a nařízení (ES) č. 2790/99 (4).

—	uložit Komisi Evropských společenství a náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

a)	Dnem, od kterého měla začít plynout lhůta stanovená v článku 230 ES, byl den, od kterého se napadený akt (rozhodnutí Komise ze dne 12. dubna 2006, věc COMP/B-1/38.348 – Repsol CPP) přímo a individuálně dotýkal společnosti Transportes Evaristo Molina, S.A.;

b)	pro případ, že by žaloba podaná společností Transportes Evaristo Molina, S.A., byla považována za podanou opožděně, navrhovatelka tvrdí, že zpoždění má být považováno za omluvitelné, neboť Evropská komise jednala tak, že uvedla navrhovatelku v omyl.

(1) Rozhodnutí Komise ze dne 12. dubna 2006 ohledně řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (věc COMP/B-1/38.348 – Repsol CPP) [oznámeno pod číslem K(2006) 1548] (Úř. věst. L 176, s. 104).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 [ES] (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(3) Nařízení Komise (EHS) č. 1984/83 ze dne 22. června 1983 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výhradním odběru (Úř. věst. L 173, s. 5).

(4) 4 Nařízení Komise (ES) č. 2790/1999 ze dne 22. prosince 1999 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy o ES na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 336, s. 21; Zvl. vyd. 08/01, s. 364).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/17

Žaloba podaná dne 28. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-37/09)

(2009/C 82/31)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: J.-B. Laignelot, S. Pardo Quintillán a P. Guerra e Andrade, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Portugalská republika jednak tím, že nepřijala nezbytná opatření, nevyhnutelná k zajištění, aby odpad uložený v kamenolomech Limas, Linos a Barreiras na území obce Lourosa byl zneškodněn nebo vyzvednut, aniž by došlo k ohrožení lidského zdraví či poškození životního prostředí, a zejména aniž by došlo k ohrožení vody a půdy, a aby dotčený odpad převzal soukromoprávní či veřejnoprávní podnik pověřený jeho zneškodněním či vyzvednutím, a jednak tím, že nepřijala nezbytná opatření k omezení vypouštění nebezpečných látek uvedených v seznamu II do podzemních vod a k předcházení znečištění podzemních vod uvedenými látkami, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 4 a 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech, kterou byla kodifikována směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech, a z článků 3 a 5 směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami;

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Od 80. let byly odpadky a odpad různého původu ukládány do bývalých kamenolomů bez jakékoli kontroly ze strany příslušných orgánů. Odpad byl ukládán do kamenolomů až do února roku 2004. Teprve v červnu roku 2004 byla tato území uzavřena.

Analýza vody pocházející z různých míst bývalých kamenolomů odhalila znepokojivou hodnotu chemického znečištění. Spodní voda v oblasti je znečištěná.

Po mnoho let portugalské správní orgány nepřijaly žádná opatření nezbytná k zabránění tomu, aby držitelé neidentifikovaných odpadů dané odpady ukládali a svévolně zanechávali v bývalých kamenolomech. Správní orgány nekontrolovaly odkládání a svévolné zanechávání odpadů v kamenolomech ani jejich zneškodňování.

Na druhé straně Portugalská republika nepřijala opatření nezbytná k zabránění odvádění toxických a škodlivých látek do podzemních vod. Neprovedla předchozí průzkum ukládání látek, jež by mohly zavinit nepřímé odvádění škodlivých látek do podzemních vod. Rovněž nekontrolovala ukládání odpadů na povrchu.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 29. ledna 2009 panem Ralfem Schräderem proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 19. listopadu 2008 ve věci T-187/06, Ralf Schäder v. Odrůdový úřad Společenství

(Věc C-38/09 P)

(2009/C 82/32)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Ralf Schräder (zástupci: T. Leidereiter a W.-A. Schmidt, advokáti)

Další účastník řízení: Odrůdový úřad Společenství (OÚS)

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	Zrušit rozsudek Soudu (sedmého senátu) ze dne 19. listopadu 2008 ve věci T-187/06,

—	vyhovět návrhovému žádání podanému odvolatelem v řízení v prvním stupni směřujícímu ke zrušení rozhodnutí odvolacího senátu OÚS ze dne 2. května 2006 (věc A 003/2004). Podpůrně k bodu 2

—	Vrátit spor Soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.

—	Uložit OÚS, aby nesl veškeré náklady řízení vzniklé v probíhajícím řízení, v řízení před Soudem prvního stupně, jakož i v řízení před odvolacím senátem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Předmětem projednávaného kasačního opravného prostředku je rozsudek Soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba podaná účastníkem řízení podávajícím kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“ proti rozhodnutí odvolacího senátu Odrůdového úřadu Společenství týkajícímu se přihlášky odrůdového práva pro rostlinnou odrůdu „SUMCOL 1“. Napadeným rozsudkem Soud potvrdil rozhodnutí odvolacího senátu, podle něhož se odrůda, která je předmětem žádosti, neliší výrazně od referenční odrůdy, kterou je třeba považovat za obecně známou.

V prvním důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel namítá řadu procesních chyb. Soud dospěl při přezkumu rozhodnutí odvolacího senátu k závěrům, jejichž nesprávnost vyplývá přímo ze spisů o řízení. Navíc nesprávně vyhodnotil skutečnosti a důkazy, stanovil nepřiměřeně vysoké požadavky na tvrzení navrhovatele, rozhodl rozporuplně a porušil jeho právo být vyslechnut v soudním řízení. Soud ignoroval velkou část tvrzení a více návrhů na provedení důkazů učiněných navrhovatelem a zamítl je s odůvodněním, že tvrzení jsou formulována příliš všeobecně. Soud při tom též přehlédl, že navrhovatel částečně objektivně nemohl formulovat svá tvrzení „konkrétněji“. Tímto způsobem zároveň porušil jeho právo být vyslechnut v soudním řízení a zásady týkající se důkazního břemene a zjišťování důkazů. Navíc Soud nepřípustně rozšířil předmět sporu v odvolacím řízení tím, že napadený rozsudek opřel o odůvodnění, které neuplatnil ani úřad, ani odvolací senát.

V druhém důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatel namítá porušení práva Společenství, kterého se měl dopustit Soud tím, že při výkladu čl. 7 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství vyhodnotil písemný popis odrůdy uvedený ve vědecké literatuře jako důkaz o její obecné známosti. Dále navrhovatel uplatňuje porušení článku 62 shora citovaného nařízení a článku 60 nařízení Komise (ES) č. 1239/95, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2100/94, pokud jde o řízení před Odrůdovým úřadem Společenství.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/18

Žaloba podaná dne 2. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-47/09)

(2009/C 82/33)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: F. Clotuche-Duvieusart a M. Nardi, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

rozhodl, Italská republika tím, že stanovila možnost doplnit přídavným jménem „puro“ nebo slovy „cioccolato puro“ prodejní názvy čokoládových výrobků, které neobsahují jiné rostlinné tuky než kakaové máslo, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení článku 3 směrnice 2000/36/ES (1) ve spojení s ustanoveními čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/13/ES (2), jakož i čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/36;

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Označování a zejména prodejní názvy čokoládových výrobků byly ve Společenství zcela harmonizovány prostřednictvím ustanovení směrnice o označování (2000/13) a směrnice o čokoládových výrobcích (2000/36) s cílem rovněž zajistit přesné informace pro spotřebitele. Směrnice 2000/36 stanoví, že výrobky, které obsahují až do 5 % určitých rostlinných tuků, mají prodejní název nezměněný, ale jejich označení musí obsahovat zvláštní uvedení tučným písmem „kromě kakaového másla obsahuje rostlinné tuky“.

Italské právní předpisy, které jsou předmětem žaloby a které vyhrazují doplnění slova „puro“ pro prodejní názvy výrobků obsahujících jakožto tuk výlučně kakaové máslo, mění harmonizované definice přijaté na úrovni Společenství a zasahují do nich. Vzhledem k tomu, že v italštině pojem „puro“ znamená nezměněné, bezpečné, a tedy autentické, spotřebitelé si mohou myslet, že výrobky, které při dodržení směrnice a podmínek, jež tato stanoví ohledně prodejních názvů, obsahují jiné rostlinné tuky než kakaové máslo, nejsou čisté, to znamená byly změněny, jsou pančované a nejsou autentické. A to pouze z důvodu, že obsahují rostlinné tuky, které právní úprava připouští ohledně jejich druhu a proporcí, aniž by to měnilo jejich prodejní název.

Krom toho pojem „puro“ představuje popisné přídavné jméno, jehož použití v prodejním názvu podléhá dodržení určitých podmínek. Zejména čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/36 stanoví, že užití informací nebo popisů týkajících se znaků kvality podléhá dodržení minimálních obsahů, co se týče celkové kakaové sušiny, které jsou vyšší než obsahy stanovené pro použití označení, kde tyto popisy obsaženy nejsou. Italské právní předpisy týkající se slova „puro“ jeho uvedení ze své strany podmiňují použitím pouze kakaového másla jako tuku, aniž by bylo nezbytné dodržovat vyšší minimální obsahy předepsané ohledně celkové kakaové sušiny. To představuje přímé porušení čl. 3 odst. 5 směrnice, jakož i matoucí skutečnost pro spotřebitele.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/36/ES ze dne 23. června 2000 o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 197, s. 19; Zvl. vyd. 13/26, s. 431).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (Úř. věst. L 109, s. 29; Zvl. vyd. 15/05, s. 75).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/19

Kasační opravný prostředek podaný dne 2. února 2009 Lego Juris A/S proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 12. listopadu 2008 ve věci T-270/06: Lego Juris A/S v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem prvního stupně, je Mega Brands, Inc.

(Věc C-48/09 P)

(2009/C 82/34)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Lego Juris A/S (zástupci: V.von Bomhard, advokátka, T. Dolde, A. Renck, advokáti)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Mega Brands, Inc.

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně z důvodu, že je v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. e) bodem ii) nařízení č. 40/94 (1)

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že napadený rozsudek je v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. e) bodem ii) nařízení č. 40/94. Tato účastnice řízení tvrdí, že Soud prvního stupně:

vyložil čl. 7 odst. 1 písm. e) bod ii) nařízení č. 40/94 takovým způsobem, že jakýkoli tvar plnící funkci je ve skutečnosti vyloučen z ochrany vyplývající z ochranné známky, bez ohledu na to, zda jsou splněna kritéria čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii) nařízení č. 40/94, jak byla vymezena Soudním dvorem v rozhodnutí Philips v. Remington (2), či nikoliv;

b)	použil nesprávná kritéria při identifikaci základních vlastností trojrozměrné ochranné známky; a

c)	použil nesprávné kritérium funkčnosti, když (i) neomezil své posouzení na základní vlastnosti dotčené ochranné známky, a když (ii) nevymezil vhodná kritéria pro posouzení, zda je vlastnost spočívající ve tvaru funkční vlastností, a zejména odmítl zohlednit jakýkoliv potenciální alternativní design.

(1) Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146.

(2) Věc C-299/99, Philips, Recueil, s. I-5475.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/19

Žaloba podaná dne 4. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Irsko

(Věc C-50/09)

(2009/C 82/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Oliver, C. Clyne, J.-B. Laignelot, zmocněnci)

Žalované: Irsko

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že neprovedením článku 3 směrnice Rady 85/337/EHS (1) o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí v platném znění;

—	určit, že nezajištěním, aby v oblastech, kde mají irské plánovací orgány a orgán ochrany životního prostředí rozhodovací pravomoc, byly plně dodržovány požadavky článků 2, 3 a 4 této směrnice;

—	určit, že vyloučením demoličních prací z rozsahu působnosti právních předpisů, kterými se tato směrnice provádí, nesplnilo Irsko povinnosti, které mu z této směrnice vyplývají.

—	uložit Irsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Neprovedení článku 3 směrnice

Komise uplatňuje, že oddíl 173 Pravidel plánování a rozvoje 2000, který vyžaduje, aby plánovací orgány přihlížely ke zprávě o posuzování vlivů na životní prostředí (EIS) a k informacím přicházejícím od odborných poradců, se týká povinnosti podle článku 8 směrnice, přihlédnout k informacím shromážděným na základě článků 5, 6 a 7 směrnice. Podle názoru Komise neodpovídá oddíl 173 širší povinnosti podle článku 3 směrnice, zajistit, aby posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) určilo, popsalo a posoudilo veškeré skutečnosti uvedené v tomto ustanovení.

Co se týče článků 94, 108 a 111 a tabulky 6 Pravidel plánování a rozvoje 2001, činí Komise následující vyjádření. Článek 94 ve spojení s tabulkou 6.2(b) upravuje informace, které EIS musí obsahovat. To je odkaz na informaci, kterou musí oznamovatel záměru podle článku 5 směrnice poskytnout; tu je proto třeba odlišit od EIA, což je celkový proces posuzování. Články 108 a 111 vyžadují, aby plánovací orgány zvážily vhodnost EIS. Komise má za to, že tato ustanovení se týkají článku 5 směrnice, avšak nenahrazují provedení článku 3 této směrnice. Informace, kterou poskytuje oznamovatel záměru, je pouze částí EIA a ustanovení týkající se takové informace nenahrazují povinnost stanovenou v článku 3.

Nedostatek požadavku na řádnou součinnost orgánů

Ačkoli Komise nemá v podstatě výhrady k vícestupňovému rozhodování či k tomu, aby rozhodovací odpovědnost ohledně téhož záměru byla rozdělena mezi různé subjekty, je znepokojena, pokud jde o přesnou metodu, pomocí které jsou povinnosti jednotlivým rozhodujícím subjektů uloženy. Podle názoru Komise neobsahují irské právní předpisy žádnou povinnost rozhodujících subjektů postupovat účinně ve vzájemné součinnosti, a jsou proto v rozporu s články 2, 3 a 4 směrnice.

Neuplatňování směrnice na demoliční práce

Komise je toho názoru, že pokud jsou splněny ostatní podmínky stanovené směrnicí, musí být EIA prováděno pro demoliční práce. Irsko zamýšlelo téměř všechny demoliční práce z Pravidel plánování a rozvoje 2001 (tabulka 2, část I, třída 50) vyloučit. To je podle tvrzení komise plně v rozporu se směrnicí.

(1) Úř. věst. L 175, s. 40; Zvl. vyd. 15/01, s. 248.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/20

Kasační opravný prostředek podaný dne 3 února 2009 Barbarou Becker proti rozsudku Soudu prvního stupně (prního senátu) vydanému dne 2. prosince 2008 ve věci T-212/07, Harman International Industries, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-51/09 P)

(2009/C 82/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Barbara Becker (zástupci: P. Baronikians, A. Hofstetter, advokáti)

Další účastníci řízení: Harman International Industries, Inc., Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání navrhovatelky

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil bod 1 rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 2. prosince 2008 (věc T-112/07), kterým bylo zrušeno rozhodnutí prvního odvolacího senátu ze dne 7. března 2007 (věc R-502/2006-1);

—	zrušil bod 3 rozhodnutí Soudu prvního stupně ze dne 2. prosince 2008;

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v průběhu celého řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že Soud prvního stupně nesprávně konstatoval podobnost mezi ochrannou známkou „Barbara Becker“ používanou navrhovatelkou a ochranou známkou žalované „BECKER“ a tudíž chybně použil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení o ochranné známce Společenství tím, že došel k závěru, že existuje riziko záměny.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/21

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. února 2009 Řeckou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 11. prosince 2008 ve věci T-339/06, Řecká republika v. Komise Evropských společenství

(Věc C-54/09 P)

(2009/C 82/37)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Řecká republika (zástupci: I. Chalkias a M. Tassopoulou)

Další účastník řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)

—	prohlásit kasační opravný prostředek za přípustný;

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně;

—	vyhovět žalobě Řecké republiky v souladu s jejími návrhovými žádáními;

—	uložit Komisi náhradu všech nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Řecká republika tvrdí: 1) že Soud prvního stupně nesprávně vyložil čl. 16 odst. 1 a 2 a článek 17 nařízení č. 1227/2000, když měl za to, že lhůta uvedená v čl. 16 odst. 1 je prekluzivní, zatímco je, jak vyplývá z výkladu čl. 16 odst. 2 a článku 17 téhož nařízení, pouze pořádkovou lhůtou; 2) že Soud prvního stupně nesprávně vyložil článek 10 Smlouvy a obecné právní zásady, protože Evropská komise připustila, že věděla 23 dnů před přijetím sporného rozhodnutí o příslušných údajích, nicméně je nezohlednila a po uplynutí lhůty připustila předložené údaje jiných členských států, ale v případě Řecka tak neučinila, čímž porušila zásadu loajální spolupráce, řádné správy a rovného zacházení; a 3) že napadený rozsudek Soudu prvního stupně obsahuje rozporné odůvodnění, protože tvrzení ohledně prekluzivní povahy lhůty jsou v rozporu s tvrzeními a připuštěním skutečnosti, že Komise i po uplynutí lhůty částečně zohlednila následně předložené údaje.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/21

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. února 2009 Georgiosem Karatzoglem proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 2. prosince 2008 ve věci T-471/04, Georgios Karatzoglou v. Evropská agentura pro obnovu (EAR)

(Věc C-68/09 P)

(2009/C 82/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Georgios Karatzoglou (zástupce: S. A. Pallas, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská agentura pro obnovu (EAR)

Návrhová žádání navrhovatele

—	zrušit napadené rozhodnutí

—	zrušit napadené rozhodnutí OOJ

—	uložit další účastnici řízení náhradu nákladů řízení

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel tvrdí, že konstatováním, že propouštění dočasných zaměstnanců nevyžaduje odůvodnění, nerespektoval Soud prvního stupně nedávnou judikaturu Soudního dvora, porušil mezinárodní právo a článek 253 Smlouvy o ES, který stanoví všeobecnou povinnost odůvodnění.

Navrhovatel dále tvrdí, že Soud nesprávně konstatoval, že nepředložil důkazy o zneužití pravomoci. Napadá také konstatování Soudu, že nebyla porušena zásada řádné správy.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. února 2009 Makhteshim-Agan Holding BV, Makhteshim-Agan Italia Srl, Magan Italia Srl proti rozsudku Soudu prvního stupně (šestého senátu) vydanému dne 26. listopadu 2008 ve věci T-393/06: Makhteshim-Agan Holding BV a další v. Komise

(Věc C-69/09 P)

(2009/C 82/39)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Makhteshim-Agan Holding BV, Makhteshim-Agan Italia Srl, Magan Italia Srl (zástupci: K. van Maldegem, C. Mereu, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek se domáhají toho, aby Soudní dvůr v návaznosti na ústní jednání:

—	zrušil usnesení Soudu prvního stupně ve věci T-393106 a prohlásil žalobu účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek na neplatnost za přípustnou; a

—	zrušil sporné rozhodnutí; nebo

—	podpůrně, vrátil věc Soudu prvního stupně k rozhodnutí o žalobě účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek na neplatnost; a

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení (včetně nákladů řízení před Soudem prvního stupně).

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek uplatňují, že se SPS dopustil právního pochybení, když odmítl jejich žalobu na neplatnost rozhodnutí Evropské komise, vyjádřeného v dopise ze dne 12. října 2006, nezahrnout účinnou látku azinphos-methyl do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (1) ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (dále jen „sporné rozhodnutí“).

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek zejména tvrdí, že se SPS dopustil právního pochybení, když odmítl jejich žalobu z důvodu nepřípustnosti. Nesprávně se domníval, že sporné rozhodnutí nebylo možno napadnout žalobou na základě článku 230 Smlouvy o ES.

(1) Úř. věst. L 230, s. 1; Zvl. Vyd. 03/11, s. 332.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. února 2009 – Lee/DE v. OHIM – Cooperativa italiana di ristorazione (PIAZZA del SOLE)

(Věc T-265/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství PIAZZA del SOLE - Starší národní a mezinárodní ochranné známky PIAZZA a PIAZZA D'ORO - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 - Neexistence podobnosti označení“)

(2009/C 82/40)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sara Lee/DE NV (Utrecht, Nizozemsko) (zástupce: C. Hollier-Larousse, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Cooperativa italiana di ristorazione Soc. coop. rl (Reggio d'Émilie, Itálie) (zástupce: D. Caneva, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 5. července 2006 (věc R 235/2005-2), týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Sara Lee/DE NV a společností Cooperativa italiana di ristorazione Soc. coop. rl.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnosti Sara Lee/DE NV se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 294, 2.12.2006.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 20. února 2009 – Komise v. Bertolete a další

(Spojené věci T-359/07 P až T-361/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Smluvní zaměstnanci Úřadu Infrastruktura a logistika v Bruselu (OIB) - Bývalí zaměstnanci odměňovaní podle belgického práva - Změna použitelného režimu - Rozhodnutí Komise stanovící odměny za práci - Rovné zacházení“)

(2009/C 82/41)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Martin a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Marli Bertolete (Woluwé-Saint-Lambert, Belgie) a osm dalších smluvních zaměstnanců Komise Evropských společenství, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku; Sabrina Abarca Montiel (Wauthier-Braine, Belgie) a 19 dalších smluvních zaměstnanců Komise Evropských společenství, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku; Béatrice Ider (Halle, Belgie); Marie-Claire Desorbay (Meise, Belgie); a Lino Noschese (Braine-le-Château, Belgie) (zástupce: L. Vogel, advokát)

Předmět

Tři kasační opravné prostředky podané proti rozsudkům Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. července 2007, Bertolete a další v. Komise (věc F-26/06, dosud nezveřejněný ve sbírce rozhodnutí), Abarca Montiel a další v. Komise (věc F-24/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí) a Ider a další v. Komise (věc F-25/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), který směřuje ke zrušení těchto rozsudků.

Výrok

Rozsudky Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 5. července 2007, Bertolete a další v. Komise (věc F-26/06, dosud nezveřejněný ve sbírce rozhodnutí), Abarca Montiel a další v. Komise (věc F-24/06, dosud nezveřejněný ve sbírce rozhodnutí) a Ider a další v. Komise (věc F-25/06, dosud nezveřejněný ve sbírce rozhodnutí) se zrušují.

Kasační opravné prostředky účastníků řízení, kteří byli žalobci v prvním stupni, Marli Bertolete a osmi dalších smluvních zaměstnanců Komise, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku, Sabriny Abarcy Montiel a 19 dalších smluvních zaměstnanců, jejichž jména jsou uvedena v příloze rozsudku, Béatrice Ider, Marie-Claire Desorbay a Lina Noscheseho se zamítají.

3)	Účastníci řízení, kteří byli žalobci v prvním stupni, a Komise ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 283, 24.11.2007.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/24

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 13. února 2009 – Vitro Corporativo v. OHIM – Vallon

(Věc T-229/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitky - Zpětvzetí námitek - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2009/C 82/42)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vitro Corporativo, SA de CE (Nuevo Leon, Mexiko) (zástupce: J. Botella Reina, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: P. López Fernández de Corres, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastník před Soudem: Vallon GmbH (Horb, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 7. listopadu 2006 (věc R 1363/2005-1) týkajícího se námitkového řízení mezi Vitro Corporativo CV a Vallon GmbH.

Výrok

1.	O žalobě již není namístě vydat rozhodnutí.

2.	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 199, 25.8.2007.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/24

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 10. února 2009 – Okalux v. OHIM – Ondex (ONDACELL)

(Věc T-126/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Nezaplacení poplatku za podání námitek - Rozhodnutí prohlašující námitky za nepodané - Žaloba zjevně postrádající jakýkoli právní základ“)

(2009/C 82/43)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Okalux GmbH (Marktheidenfeld, Německo) (zástupkyně: M. Beckensträter, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM: Ondex SAS (Chevigny-Saint-Sauveur, Francie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 22. ledna 2008 (věc R 1384/2007-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi Okalux GmbH a Ondex SAS

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Okalux GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 116, 9.5.2008.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/25

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 23. ledna 2009 – Pannon Hőerőmű v. Komise

(Věc T-352/08 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Státní podpory - Rozhodnutí prohlašující státní podpory poskytnuté Maďarskem ve prospěch některých výrobců elektřiny prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny za neslučitelné se společným trhem - Návrh na odklad provádění - Nedostatek naléhavosti - Vyvážení zájmů“)

(2009/C 82/44)

Jednací jazyk: maďarština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Pannon Hőerőmű Energiatermelő, Kereskedelmi és Szolgáltató Zrt. (Pannon Hőerőmű Zrt.) (Pécs, Maďarsko) (zástupci: M. Kohlrusz, P. Simon a G. Ormai, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Giolito a K. Talabér-Ritz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na odklad provádění článku 2 rozhodnutí Komise K (2008) 2223 v konečném znění ze dne 4. června 2008 o státní podpoře poskytnuté Maďarskou republikou prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny

Výrok

1)	Návrh na předběžná opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/25

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 23. ledna 2009 – Unity OSG FZE v. Rada a EUPOL Afghánistán

(Věc T-511/08 R) (1)

(„Předběžné opatření - Veřejné zakázky - Zamítnutí nabídky - Návrh na odklad provádění - Ztráta příležitosti - Nedostatek naléhavosti“)

(2009/C 82/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Unity OSG FZE (Sharjah, Spojené arabské emiráty) (zástupci: C. Bryant a J. McEwen, solicitors)

Žalované: Rada Evropské unie (zástupci: G. Marhic a A. Vitro, zmocněnci); a policejní mise Evropské unie v Afghánistánu (EUPOL Afghánistán) (Kábul, Afghánistán)

Předmět

Návrh na odklad provádění rozhodnutí přijatého ze strany EUPOL Afghánistán v rámci zadávacího řízení, kterým se zamítá nabídka žalobkyně a kterým se zakázka na zajištění služeb ostrahy a osobní ochrany v Afghánistánu zadává jinému uchazeči.

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

(1) Úř. věst. C 32, 7.2.2009.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/25

Žaloba podaná dne 3. října 2008 – CISAC v. Komise

(Věc T-442/08)

(2009/C 82/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: International Confederation of Societies of Authors and Composers (CISAC) (Neuilly-sur-Seine, Francie) (zástupce: J.-F. Bellis a K. Van Hove, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit článek 3 rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2008, které se týká řízení podle článku 81 ES a článku 53 EHS (věc COMP/C2/38.698 – CISAC) a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně na základě článku 230 ES usiluje touto žalobou o zrušení článku 3 rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2008 (věc COMP/C2/38.698 – CISAC), kterým bylo určeno, že 24 členských společností CISAC usazených v EHP, které jednaly ve vzájemné shodě a porušovaly článek 81 ES a článek 53 EHS „tím, že koordinovaly územní vymezení mandátů vzájemného zastoupení, které si navzájem poskytovaly způsobem omezujícím licence na vnitrostátní území každé správcovské společnosti“.

Žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí omezuje konstatované porušení na tři konkrétní formy využívání provozovacích práv (internet, satelitní přenos a kabelové vysílání), zatímco dohody o vzájemném zastoupení pokrývají obecně všechny formy využívání provozovacích práv.

Žalobkyně na podporu své žaloby uplatňuje dva hlavní žalobní důvody:

(i)

Podle tvrzení žalobkyně se Komise dopustila nesprávného posouzení a porušila článek 81 ES, jakož i článek 253 ES tím, že určila, že paralelní územní vymezení vyplývající z dohod o vzájemném zastoupení uzavřených členy CISAC z EHP představuje jednání ve vzájemné shodě. Žalobkyně soudí, že existence doložky o územním vymezení ve všech dohodách o vzájemném zastoupení uzavřených jejími členy není výsledkem jednání ve vzájemné shodě k omezení hospodářské soutěže. Tato situace spíše existuje proto, že všechny společnosti považují uvádění takové doložky ve svých dohodách o vzájemném zastoupení za vhodné v zájmu svých členů.

(ii)

Podpůrně žalobkyně tvrdí, že pokud by existovalo jednání ve vzájemné shodě ohledně územního vymezení, neomezovalo by hospodářskou soutěž ve smyslu článku 81 ES ze dvou důvodů. Zaprvé, údajné jednání ve vzájemné shodě není nelegální, jelikož se týká formy hospodářské soutěže, kterou není nutné chránit. Zadruhé, i kdyby byly uvedená praxe považována za omezení hospodářské soutěže, podle tvrzení žalobkyně neporušuje čl. 81 odst. 1 ES, protože je nezbytná a proporcionální s ohledem na legitimní cíl.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/26

Žaloba podaná dne 29. prosince 2008 – Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-591/08)

(2009/C 82/47)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) (zástupci: N. Korogiannakis a P. Katsimani, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských Společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Eurostat oznámené žalobkyni dvěma samostatnými dopisy ze dne 17. října 2008, kterým se přijímá nabídka žalobkyně podaná v reakci na vyhlášení zakázky v otevřeném řízení na „Statistické informační technologie“, položka č. 2 „Vývoj SDMX“ a položka č. 3 „Podpora SDMX“, jakožto druhého dodavatele v systému kaskády (Úř. věst. 2008/S 120-159017), a všechna další související rozhodnutí Eurostat, včetně rozhodnutí o zadání zakázky úspěšnému dodavateli;

—	uložit Eurostat, aby zaplatil náhradu škody způsobené žalobkyni v rámci dotčeného nabídkového řízení ve výši 4 326 000 eur;

—	uložit Eurostat náhradu nákladů řízení a výdajů souvisejících s touto žalobou, a to i pro případ, kdyby byla tato žaloba zamítnuta.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhá prohlášení neplatnosti podle článku 230 ES rozhodnutí Eurostat, kterým se přijímá nabídka žalobkyně podaná v reakci na vyhlášení zakázky v otevřeném řízení na „Statistické informační technologie“, položka č. 2 „Vývoj SDMX“ a položka č. 3 „Podpora SDMX“, jakožto druhého dodavatele v systému kaskády (Úř. věst. 2008/S 120-159017), které bylo žalobkyni oznámeno dvěma samostatnými dopisy ze dne 17. října 2008, jakož i přiznání náhrady škody podle článku 235 ES.

Žalobkyně tvrdí, že se Eurostat dopustil několika případů zjevně nesprávného posouzení, přičemž veřejný zadavatel údajně porušil základní pravidla a zásady zadávání veřejných zakázek. Žalobkyně tvrdí, že hodnocení její nabídky bylo postiženo vadou, že Eurostat opomněl uvést odůvodnění, nereagoval na její podrobné správní odvolání a související vyjádření a že jí neposkytl výsledky svého vnitřního přezkumu.

Žalobkyně dále tvrdí, že se zájemci bylo nakládáno diskriminačním způsobem, že vylučovací kritérium nebylo jedním z členů vítězného konsorcia splněno a že byly porušeny čl. 93 odst. 1 a článek 94 finančního nařízení. Navíc žalobkyně uvádí, že v případě, že Soud shledá, že žalovaná porušila finanční nařízení nebo zásady transparentnosti a rovného zacházení, požaduje – vzhledem ke skutečnosti, že Soud o žalobě s největší pravděpodobností rozhodne poté, co bude zakázka plně provedena – finanční náhradu od Eurostat ve výši 4 326 000 eur, odpovídající výši odhadovaného hrubého zisku ze zadání veřejné zakázky, položky č. 2 a 3, kdyby jí byla zakázka udělena.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/27

Žaloba podaná dne 6. ledna 2009 – Dredging International a Ondernemingen Jan de Nul v. EMSA

(Věc T-8/09)

(2009/C 82/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dredging International NV (Zwijndrecht, Belgie) a Ondernemingen Jan de Nul NV (Hofstade-Aalst, Belgie, zástupce: R. Martens, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)

Návrhové žádání žalobkyň

—	zrušit rozhodnutí EMSA o odmítnutí nabídky Joint Venture Oil Combat (dále jen „JVOC“), tvořeným žalobkyněmi o přidělení zakázky úspěšnému uchazeči;

—	prohlásit, že smlouva podepsaná mezi EMSA a úspěšným uchazečem podle zadávacího postupu EMSA/NEG/3/2008 je neplatná;

—	přiznat náhradu škody jako kompenzaci za ztrátu, kterou JVOC utrpělo v důsledku napadeného rozhodnutí, předběžně odhadnutou na 725 500 eur, zvýšenou o úroky z prodlení ode dne podání této žaloby;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení, včetně nákladů za právní poradenství vzniklé JVOC.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V projednávané věci žalobkyně usilují o zrušení rozhodnutí žalované, kterým byla odmítnuta jejich nabídka odpovídající na výzvu k podávání nabídek EMSA/NEG/3/2008 (položka 2: Severní moře) týkající se zakázky na služby pohotovostních čistících člunů (1), zakázka byla přidělena úspěšnému uchazeči. Žalobkyně dále požaduje náhradu škody, které údajně utrpěla v zadávacím řízení.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují čtyři žalobní důvody:

zaprvé, tvrdí, že žalovaná tím, že žalobkyním neposkytla informace, které požadovaly ohledně důvodů zamítnutí své nabídky a ohledně povahy a relativních výhod nabídky úspěšného uchazeče, porušila čl. 135 odst. 2 nařízení (2), článek 253 ES a podstatné procesní náležitosti povinnosti uvést odůvodnění a respektování práv na obranu. Žalobkyně dále tvrdí, že žalovaná nepozdržela podpis smlouvy s úspěšným uchazečem do poskytnutí relevantních informací žalobkyním, čímž porušila čl. 105 odst. 2 finančního nařízení (3) a čl. 158a odst. 1 nařízení Komise č. 2342/2002 (4).

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že žalovaná se dopustila zjevně nesprávného právního posouzení při vyhodnocení nabídky předložené úspěšným uchazečem, čímž porušila zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace, uvedené v článku 89 finančního nařízení.

Zatřetí, žalobkyně tvrdí, že se žalovaná dopustila řady zjevně nesprávných posouzení ve svém rozhodnutí – zamítnout nabídku žalobkyň z důvodu rozporu s bodem 12.2 zadávací dokumentace, aniž by se dála zabývala argumenty žalobkyň. Podle názoru žalobkyň tím žalovaná porušila zásady proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace, uvedené v čl. 89 odst. 1 finančního nařízení.

Začtvrté, žalobkyně tvrdí, že ve výkladu článku 12.2 zadávací dokumentace žalobkyní je rozpočtový strop zjevně nepřiměřený a neumožňuje, aby byly předloženy jakékoliv vyhovující nabídky.

(1) Úř. věst. 2008/S 48-065631.

(2) Nařízení Evropské agentury pro námořní bezpečnost, přijaté dne 9. prosince 2003, kterým se stanoví podrobná pravidla provádění finančního nařízení ze dne 9. prosince 2003, které se použije na rozpočet Evropské agentury pro námořní bezpečnost, přijaté správní radou dne 3. července 2003.

(3) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 74).

(4) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 145).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/27

Žaloba podaná dne 9. ledna 2009 – Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-17/09)

(2009/C 82/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Athény, Řecko) (zástupce: N. Korogiannakis, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Komise, kterým byla zamítnuta nabídka podaná žalobkyní v otevřeném zadávacím řízení VT/2008/019 – EMPL EESSI na „Dodání informatických služeb a produktů v soutěži v rámci projektu EESSI (elektronické výměny informací z oblasti sociálního zabezpečení)“ (1), které bylo žalobkyni sděleno dopisem ze dne 30. října 2008, jakož i všechna související rozhodnutí, včetně rozhodnutí o udělení zakázky úspěšnému uchazeči;

—	uložit Komisi povinnost nahradit škodu ve výši 883 703,5 eur, která byla žalobkyni způsobena dotčeným zadávacím řízením;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v souvislosti s touto žalobou, a to i v případě, že žaloba bude zamítnuta.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhá jednak zrušení rozhodnutí žalované, kterým byla zamítnuta nabídka podaná žalobkyní v otevřeném zadávacím řízení VT/2008/019 – EMPL CAD A/17543 na dodání informatických služeb a produktů v rámci projektu EESSI (elektronické výměny informací z oblasti sociálního zabezpečení) a zrušení rozhodnutí o udělení zakázky úspěšnému uchazeči. Žalobkyně dále požaduje náhradu škody, která jí byla údajně způsobena dotčeným zadávacím řízením.

Na podporu těchto návrhů se žalobkyně dovolává čtyř žalobních důvodů.

Zaprvé tvrdí, že vítězný uchazeč požíval privilegované zacházení ze strany Komise v souvislosti s řadou dalších veřejných zakázek a v dotčeném zadávacím řízení byl zvýhodněn. Žalobkyně dále tvrdí, že byla v této souvislosti systematicky diskriminována ze strany žalované.

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že Komise nedodržela pravidla upravující kritéria pro vyloučení stanovená v zadávacích podmínkách, čímž porušila články 93 a 94 finančního nařízení (2) a články 133a a 134 jeho prováděcích pravidel, jakož i článek 45 směrnice 2004/18/ES (3).

Zatřetí, žalobkyně tvrdí, že se žalovaná při hodnocení nabídky dopustila několika zjevně nesprávných posouzení ze strany hodnotící komise.

Začtvrté, žalobkyně uvádí, že žalovaná vycházela při hodnocení nabídky žalobkyně z obecných a subjektivních úvah, své rozhodnutí neodůvodnila a v této souvislosti se dopustila několika zjevně nesprávných posouzení.

(1) Úř. věst. 2008/S 111-148231.

(2) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/28

Žaloba podaná dne 19. ledna 2009 – Stella Kunststofftechnik v. OHIM – Stella Pack (Stella)

(Věc T-27/09)

(2009/C 82/50)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Stella Kunststofftechnik GmbH (Eltville, Německo) (zástupkyně: M. Beckensträter, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Stella Pack Sp. z o. o. (Lubartow, Polská republika)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu ze dne 13. listopadu 2008, doručené dne 19. listopadu 2008, a určit, že návrh na zrušení ze dne 22. prosince 2006 měl být zamítnut jako nepřípustný,

—	podpůrně zrušit rozhodnutí ze dne 13. listopadu 2008, včetně rozhodnutí zrušovacího oddělení ze dne 27. února 2008, a pozastavit výkon rozhodnutí o návrhu na zrušení ze dne 22. prosince 2006 až do doby, než bude pravomocně ukončeno námitkové řízení o námitce B 863177,

—	uložit další účastnici řízení náhradu nahraditelných nákladů, včetně nákladů původního řízení a včetně nákladů žalovaného.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na zrušení: Slovní ochranná známka „Stella“ pro výrobky zařazené do tříd 6, 8, 16, 20 a 21 (ochranná známka Společenství č. 15 479)

Majitel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Stella Pack Sp. z o.o.

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zrušení dotčené ochranné známky Společenství pro některé výrobky zařazené do tříd 6, 8, 16 a 20

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání žalobkyně

Dovolávané žalobní důvody: V řízení o zrušení nebyly zohledněny podmínky přípustnosti nařízení (ES) č. 40/94 (1) a nařízení (ES) č. 2868/95 (2), které mají být dodrženy z úřední povinnosti.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 189).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/29

Žaloba podaná dne 21. ledna 2009 – Park v. OHIM – Bae (PINE TREE)

(Věc T-28/09)

(2009/C 82/51)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Mo-Hwa Park (Hillscheid, Německo) (zástupce: P. Lee, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Chong-Yun Bae (Berlín, Německo)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit napadené rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 13.11.2008 a

—	uložit dalšímu účastníku řízení náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v odvolacím řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: Obrazová ochranná známka „PINE TREE“ pro výrobky zařazené do třídy 28 (ochranná známka Společenství č. 318 857)

Majitel ochranné známky Společenství: Chong-Yun Bae

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Žalobce

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zrušení dotčené ochranné známky Společenství.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení napadeného rozhodnutí a zamítnutí návrhu na zrušení dotčené ochranné známky

Dovolávané žalobní důvody: Nepřípustnost odvolání a absence právně přijatelného užívání dotčené ochranné známky Společenství podle článku 15 a čl. 50 odst. 1 první věty nařízení (ES) č. 40/94 (1).

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/29

Žaloba podaná dne 21. ledna 2009 – Engelhorn v. OHIM – The Outdoor Group (peerstorm)

(Věc T-30/09)

(2009/C 82/52)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Engelhorn KGaA (Mannheim, Německo) (zástupce: W. Göpfert, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: The Outdoor Group Limited (Northampton, Spojené království)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 28. října 2008 ve věci R-167/2008-5 a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „peerstorm“ pro výrobky a služby zařazené do třídy 25 (ochranná známka Společenství č. 4 115 382)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: The Outdoor Group Limited

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „PETER STORM“ pro výrobky zařazené do třídy 25 (ochranná známka Společenství č. 833 566), jakož i britská ochranná známka „PETER STORM“ pro výrobky zařazené do třídy 18

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a zamítnutí přihlášky ochranné známky

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), jelikož mezi kolidujícími známkami neexistuje nebezpečí záměny, a pravidla č. 22 nařízení (ES) č. 2868/95 (2), jelikož právně relevantní používání namítané ochranné známky nebylo dostatečně prokázáno.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/30

Žaloba podaná dne 26. ledna 2009 – Portugalská republika v. Komise

(Věc T-33/09)

(2009/C 82/53)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes a J. A. de Oliveira, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	zaprvé zrušit rozhodnutí Komise K(2008) 7419 ze dne 25. listopadu 2008, kterým Komise uložila Portugalské republice penále, které měla Portugalská republika zaplatit na základě rozsudku Soudního dvora ve věci C-70/06 s účinností ode dne 10. ledna 1008,

—	podpůrně zrušit uvedené rozhodnutí v rozsahu, v jakém jeho účinky překračují datum 29. ledna 2008,

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu veškerých nákladů řízení, nebo v případě, že se Soudní dvůr omezí na snížení penále, rozhodnout, že každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně žádá zrušení napadeného rozsudku na základě článku 230 ES a tvrdí, že Komise porušila Smlouvu o ES nebo právní předpisy, které ji provádějí.

Podle žalobkyně totiž Komise porušila Smlouvu o ES nebo právní předpisy, které ji provádějí, tím, že od ní požadovala zaplacení penále, které jí uložil Soudní dvůr ve věci C-70/06 na období od 10. ledna do 17. července 2008, ačkoli už dříve splnila v plném rozsahu svoji povinnost přizpůsobit své vnitrostátní právo směrnici 89/665 (1).

Když Soudní dvůr dne 10. ledna 2008 vydal rozsudek ve věci C-70/06, kterým žalobkyni uložil zaplatit penále za každý den prodlení při přijímání opatření nezbytných k vyhovění rozsudku ze dne 14. října 2004, Komise v. Portugalsko, C-275/03 – tedy opatření spočívajících ve zrušení zákonného nařízení č. 48051 ze dne 21. listopadu 1967, které podmiňuje přiznání náhrady škody osobám poškozeným porušením práva Společenství v oblasti veřejných zakázek nebo porušením vnitrostátních prováděcích předpisů prokázáním zavinění ve formě úmyslu či nedbalosti – měla již Portugalská republika přijatý zákon č. 67/2007, kterým se zrušuje uvedené zákonné nařízení a zavádí se nový režim mimosmluvní občanskoprávní odpovědnosti státu a dalších veřejnoprávních orgánů, a tento zákon již byl zveřejněný v Diário da República (Sbírka zákonů), 1. část, č. 251 ze dne 31. prosince 2007. Uvedený zákon nabyl účinnosti 30 dní po zveřejnění, tedy 30. ledna 2008.

Dne 4. ledna 2008 žalobkyně o této skutečnosti informovala Soudní dvůr a žádala, aby kopie uvedeného zákona byla vložena do spisu věci C-70/06. Avšak vzhledem k pokročilé fázi řízení Soudní dvůr nemohl tuto skutečnost zohlednit a dne 10. ledna 2008 vydal rozsudek.

Žalobkyně má za to, že rozhodnutí směřující k zaplacení penále se může týkat nanejvýše období do 9. ledna 2008, nebo v nejhorším případě s ohledem na to, že nabytí účinnosti zákona č. 67/2007 není shodné s datem jeho zveřejnění, období do 29. ledna 2008. Příkaz Komise je proto zněla neopodstatněný ve vztahu k pozdějšímu období.

(1) Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/01, s. 246).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/30

Žaloba podaná dne 23. ledna 2009 – dm-drogerie markt v. OHIM – Distribuciones Mylar (dm)

(Věc T-36/09)

(2009/C 82/54)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: dm-drogerie markt GmbH + Co. KG (Karlsruhe, Německo) (zástupci: O. Bludovsky a C. Mellein, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Distribuciones Mylar, SA (Gelves, Španělsko)

Návrhová žádání žalobců

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 30. října 2008 ve věci R 228/2008-1, změnit ho a zamítnout námitky v plném rozsahu;

—	podpůrně zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 30. října 2008 ve věci R 228/2008-1 a vrátit věc OHIM;

—	podpůrně zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 30. října 2008 ve věci R 228/2008-1 a

—	uložit dalšímu účastníku před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „dm“ pro výrobky zařazené do tříd 1, 3–6, 8–11, 14, 16, 18, 20–22, 24–32, 34 a služby zařazené do třídy 40

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: další účastník řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: zápis španělské obrazové ochranné známky č. 2 561 742 „DM“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9 a 39

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné vyhovění námitce

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: porušení článků 57 a 59 nařízení Rady č. 40/94 tím, že odvolací senát nesprávně dospěl k závěru, že dopis OHIM ze dne 8. června 2007 nepřerušuje běh lhůty pro podání odvolání; porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94 tím, že se odvolací senát nesprávně domníval, že existuje nebezpečí záměny mezi dotčenými ochrannými známkami z důvodu podobnosti výrobků označovaných touto ochrannou známkou; porušení pravidla 17 odst. 2 a 4 nařízení Komise č. 2868/95 (1) tím, že odvolací senát neurčil, že další účastník před odvolacím senátem neuvedl základní prvky námitek.

(1) Nařízení Komise č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1995 L 303 s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 189).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/31

Žaloba podaná dne 26. ledna 2009 – Advance Magazine Publishers v. OHIM – Selecciones Americanas (VOGUE CAFÉ)

(Věc T-40/09)

(2009/C 82/55)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Advance Magazine Publishers, Inc. (New York, Spojené státy) (zástupce: T. Alkin, barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Selecciones Americanas, SA [Sitges (Barcelona), Španělsko]

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 19. listopadu 2008 ve věci R 280/2008-4 v rozsahu, v němž se týká námitek opírajících se o španělské ochranné známky č. 255 186 a 2 529 7282 529 728;

—

změnit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 19. listopadu 2008 ve věci R 280/2008-4 tak, že rozhodnutí o námitkách bude odloženo do té doby, než bude znám výsledek námitkového řízení ohledně přihlášky ochranné známky Společenství č. 3 064 219; a

—	uložit dalšímu účastníku řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „VOGUE CAFÉ“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 21, 25 a 43

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítané ochranné známky nebo označení: Španělská obrazová ochranná známka č. 255 186 „Vogue Juan Fort, S.A. – Badalona“ pro výrobky zařazené do třídy 25; španělská obrazová ochranná známka č. 2 529 728 „VOGUE studio“ pro výrobky zařazené do třídy 25; přihláška obrazové ochranné známky Společenství č. 3 064 219 „VOGUE“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 25, 35 a 39

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitkám pro výrobky zařazené do třídy 25

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 43 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 40/94 či pravidla 22 odst. 3 nařízení Komise č. 2868/95 (1), jelikož odvolací senát nesprávně konstatoval, že důkazní prostředky předložené druhým účastníkem řízení před odvolacím senátem byly s to prokázat užívání španělské ochranné známky č. 255 186; porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94, neboť odvolací senát dospěl k nesprávnému závěru, že existuje nebezpečí záměny mezi dotčenou ochrannou známkou Společenství a španělskou ochrannou známkou č. 2 529 728; porušení pravidla 20 odst. 7 nařízení Komise č. 2868/95, jelikož odvolací senát uvedl nedostatečné důvody pro odmítnutí přerušit řízení do rozhodnutí o námitkách proti přihlášce ochranné známky Společenství č. 3 064 219.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 189).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/32

Žaloba podaná dne 27. ledna 2009 – Hipp & Co v. OHIM – Nestlé (Bebio)

(Věc T-41/09)

(2009/C 82/56)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hipp & Co KG (zástupci: A. Bognár a M. Kinkeldey, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Sociéte des Produits Nestlé, SA (Vevey, Švýcarsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 25. listopadu ve věci R 1790/2008-2; a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „Bebio“ pro výrobky náležející do tříd 5, 29, 30 a 32

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Druhá účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: zápis mezinárodní ochranné známky č. 187 436 slovní ochranné známky „BEBA“ pro zboží ve třídách 5, 29 a 30; zápis ochranné známky Společenství č. 3 043 387 slovní ochranné známky „BEBA“ pro zboží ve třídách 5, 29 a 30

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné vyhovění námitce

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 81 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94, jelikož odvolací senát nesprávně vyhodnotil existenci nebezpečí záměny mezi dotčenými ochrannými známkami

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/32

Žaloba podaná dne 9. února 2009 – Komise v. Antiche Terre

(Věc T-51/09)

(2009/C 82/57)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Dal Ferro, advokát, V. Joris, zmocněnec)

Žalovaná: Antiche Terre scarl Società Agricola Cooperativa (Arezzo, Itálie)

Návrhová žádání žalobkyně

—

uložit žalované náhradu hlavní částky 479 332,40 eur, zvýšené o úroky splatné v sazbě dohodnuté v článku 5.4.3 všeobecných smluvních podmínek (úroková sazba ECB + 2 %) ode dne obdržení uvedené částky (od 4. prosince 1997 pro částku 461 979,00 eur a od 18. prosince 1997 pro částku 17 353,40 eur) až do dne 1. dubna 2003, jakož i dalších úroků ve stejné výši ode dne 4. ledna 2004 až do úplného zaplacení, po odpočítání částky 461 979 eur zaplacené ke dni 25. ledna 2005;

—	podpůrně, uložit žalované náhradu hlavní částky 479 332,40 eur, zvýšené o úroky splatné v zákonné sazbě podle italské právní úpravy ode dne 4. ledna 2004 až do úplného zaplacení, po odpočítání částky 461 979 eur zaplacené ke dni 25. ledna 2005;

—	v každém případě uložit Antiche Terre Società Agricola Cooperativa náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou, podanou podle článku 238 ES, žádá Komise o náhradu částky vyplacené Antiche Terre scarl Società Agricola Cooperativa a responsabilità limitata (dále jen „Antiche Terre“ nebo „žalovaná“) v rámci programu THERMIE na výstavbu zařízení na výrobu elektrické energie (10 MWe) prostřednictvím nového procesu spalování biomasy. Smlouva o dotaci (č. BM/188/96) byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou jako koordinátorkou a dvěma dalšími společnostmi, jednou se sídlem ve Finsku a druhou ve Španělsku.

Antice Terre se dopustila několika významných opoždění při zahájení činností; žádala o několik prodloužení termínů na dokončení prací, čehož dosáhla. Žalovaná navrhla krom toho zásadní změnu náležitostí smlouvy, která by znamenala zřeknutí se inovativního procesu spalování biomasy a výrobu energie v podstatně menším množství, než bylo původně stanoveno.

Komise nemohla povolit takovou radikální změnu projektu, který by žádným způsobem nebylo možné financovat v rámci programu THERMIE.

V důsledku toho je třeba konstatovat, že jelikož žalovaná nedokončila zařízení v souladu s tím, co bylo uvedeno v původně předloženém projektu, je Komise nucena vypovědět smlouvu BM/188/96, přičemž se dále upřesňuje, že nevykonání původního projektu s sebou může nést vymáhání celé nebo části záloh vyplacených žalované.

Komise opakovaně neúspěšně žádala Antiche Terre, aby jí vrátila dopředu vyplacené částky ve výši 479 332,40 eur. Po uplatnění záruky a po poslední výzvě k zaplacení zbytku dlužné částky podala Komise žalobu k Soudu prvního stupně.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/33

Žaloba podaná dne 11. února 2009 – Nycomed Danmark v. EMEA

(Věc T-52/09)

(2009/C 82/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Nycomed Danmark ApS (Roskilde, Dánsko) (zástupci: C. Schoonderbeek, H. Speyart van Woerden, advokáti)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí;

—	uložit EMEA náhradu vlastních nákladů řízení a nákladů řízení vzniklých společnosti Nycomed.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá na základě článku 230 ES a čl. 73 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (1), ve znění nařízení (ES) č. 1901/2006 (2) Evropské agentury pro léčivé přípravky („EMEA“) „EMEA-000194-IPI01-07“ ze dne 28. listopadu 2008, jímž byl zamítnut její návrh na udělení zproštění povinnosti pro konkrétní přípravek uvedeného v čl. 11 odst. 1 písm. b) výše uvedeného nařízení.

Žalobkyně požaduje toto zproštění povinnosti týkající se ultrazvukového obrazového snímače srdce, který má být uváděn na trh pod značnou Imagify, určeného k diagnostice onemocnění koronární arterie („OKA“) u dospělých. EMEA tímto rozhodnutím odmítla žalobkyni zprostit této povinnosti z důvodu, že onemocněním nebo stavem, pro který je dotyčný léčivý přípravek určen, není OKA, ale poruchy myokardální perfuze, které se vyskytují rovněž u dětí.

Žalobkyně tvrdí, že je napadené rozhodnutí protiprávní v tom, že je založeno na výkladu a použití pojmu „onemocnění nebo stavu, pro který je léčivý přípravek určen“ ve smyslu čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1901/2006, což je podle žalobkyně nesprávné v tom, že rozhodnutí nezohlednilo léčebnou indikaci použitou v žádosti o povolení Společenství uvádět na společný trh a že poruchy myokardální perfuze nejsou onemocněním nebo stavem, ale projevem různých onemocnění.

Žalobkyně dále tvrdí, že je napadené rozhodnutí protiprávní v tom, že představuje pokus EMEA o zneužití pravomocí, které jí přiznává čl. 11 odst. 1 písm. b) a článek 25 nařízení (ES) č. 1901/2006 za účelem dosažení cíle, který tato ustanovení nezmiňují, a sice povinnosti navrhnout plány pediatrických prohlídek indikací, na které se nevztahuje žádost o povolení Společenství uvádět na společný trh.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004 kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. 2004 L 136, s. 1).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 ze dne 12. prosince 2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a o změně nařízení (EHS) č. 1768/92, směrnice 2001/20/ES, směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. 2006 L 378, s. 1).

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/34

Žaloba podaná dne 11. února 2009 – Schemaventotto v. Komise

(Věc T-58/09)

(2009/C 82/59)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Schemaventotto SpA (Milán, Itálie) (zástupci: M. Siragusa, G. Scassellati Sforzolini, G. C. Rizza, M. Piergiovanni, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí obsažené(á) v dopise ze dne 13. srpna 2008, spis č. K (2008) 4494, zaslaném italským orgánům komisařkou Kroes jménem Evropské komise, které(á) se týkají řízení podle článku 21 nařízení o kontrole spojování podniků (věc COMP/M.4388 – Abertis/Autostrade), a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba se podává proti rozhodnutí obsaženému v dopise komisařky Kroes ze dne 13. srpna 2008, kterým žalovaná dle žalobkyně oznámila italským orgánům svůj záměr nepokračovat ve věci COMP/M.4388 – Abertis/Autostrade podle článku 21 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „Nařízení“). Komise totiž schválila normativní opatření opírající se o nařízení, která se týkají povolovacích řízení pro „převod“ dálničních koncesí (směrnice z roku 2007 a nařízení z roku 2008). Ve výše uvedeném dopise si však žalovaná vyhrazuje možnost zaujmout stanovisko ke slučitelnosti italské právní úpravy týkající se povolovacího řízení pro převod dálničních koncesí s pravidly vnitřního trhu v této oblasti.

Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně uvádí, že došlo k porušení článku 21 nařízení o spojování, a to na základě následujících úvah:

—

Komise za žádných okolností nemůže odkazovat na relevantní právní úpravu, která vstoupila v platnost po 31. lednu 2007, tedy datu předběžných posouzení. Jelikož oprávnění Komise v oblasti kontroly podle čl. 21 odst. 4 Nařízení jsou úzce vázána na kontext posouzení konkrétního spojení s významem na úrovni Společenství, se kterým souvisí předmětné vnitrostátní opatření, neměly mít následné normativní změny žádný vliv na postup italských orgánů, který vedl účastníky spojení k tomu, že v prosinci 2006 upustili od provedení spojení, tři měsíce po jeho povolení dle čl. 6 odst. 1 písm. b) Nařízení.

—

Žalobkyně napadá překročení/zneužití pravomoci ze strany Komise z důvodu zvolení nesprávného právního základu pro výslovné rozhodnutí „nezabývat se“ spornými italskými opatřeními. V této souvislosti uvádí, že Komise tím, že rozhodla, že mezitím uskutečněné změny právní úpravy zaručí, že její obavy vyjádřené v předběžných posouzeních ze dne 31. ledna 2007 již v budoucnu nevzniknou, přijala podle článku 21 Nařízení takový druh rozhodnutí, který toto ustanovení nezohledňuje. Komise totiž ve skutečnosti použila svoji pravomoc podle článku 21 k tomu, aby prohlásila obecně platná opatření přijatá členským státem za slučitelná s právem Společenství, bez jakéhokoliv ohledu na konkrétní spojení, k jehož zabránění Itálie sporná vnitrostátní opatření přijala.

—

Komise tím, že se domnívala, že se italská právní úprava stala po své změně slučitelnou s právem Společenství, opomenula zohlednit následnou nejistotu v italském právním systému způsobenou dotčenými vnitrostátními opatřeními, která určitě nepomohla vytvořit vhodné prostředí pro možná budoucí spojování, která by se měla týkat italského trhu dálničních koncesí. Navíc právní úprava přijatá italskou správou v letech 2007 a 2008 musí být v každém případě prohlášena za neslučitelnou s článkem 21 v tom smyslu, že ukládá širší povinnosti v souvislosti s „převodem“ dálniční koncese, než jsou povinnosti, kterým by byly dotčené osoby jinak vystaveny.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/36

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 17. února 2009 – Liotti v. Komise

(Věc F-38/08) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Hodnocení - Posudek o vývoji služebního postupu - Hodnotící období 2006 - Pravidla hodnocení použitelné hodnotiteli“)

(2009/C 82/62)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Amerigo Liotti (Senningerberg, Lucembursko) (zástupce: F. Frabetti, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupkyně: B. Eggers a K. Herrmann, zmocněnkyně)

Předmět věci

Zrušení posudku o vývoji služebního postupu žalobce za rok 2006.

Výrok rozsudku

1)	Posudek o vývoji služebního postupu A. Liottiho za období od 1. ledna do 31. prosince 2006 se zrušuje.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 158, 21.6.2008, s. 26.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/36

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 17. února 2009 – Stols v. Rada

(Věc F-51/08) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Rok povýšení 2007 - Srovnávací analýza zásluh - Zjevná chyba v posouzení“)

(2009/C 82/63)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Willem Stols (Halsteren, Nizozemsko) (zástupci: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropských společenství (zástupci: M. Bauer a Balta, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování nezařadit žalobce na seznam osob povýšených do platové třídy AST11 z titulu hodnoceného roku 2007

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí ze dne 16 července 2007 a 5. února 2008, kterým Rada Evropské unie odmítla povýšit W. Stolse do platové třídy 11 z titulu hodnoceného roku 2007 se zrušují.

2)	Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 183, 19.7.2008, s. 34.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/36

Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 3. února 2009 – Carvalhal Garcia v. Rada

(Věc F-40/08) (1)

(„Veřejná služba - Bývalí úředníci - Odměna - Příspěvek na vzdělání - Zamítnutí přiznání - Opožděná žaloba - Zjevná nepřípustnost“)

(2009/C 82/64)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Carvalhal Garcia (Sines, Portugalsko) (zástupce: Antas da Cunha, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bauer a J. Monteiro, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Rady, které zamítlo udělení příspěvku na vzdělání dcery žalobkyně.

Výrok usnesení

1)	Žaloba se odmítá jak zjevně nepřípustná.

2)	Carvalhal Garcia ponese náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 183, 19.7.2008, s. 33.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/37

Žaloba podaná dne 6. února 2009 — Vicente Carbajosa a další v. Komise

(Věc F-09/09)

(2009/C 82/65)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Isabel Vicente Carbajosa (Brusel, Belgie) a další (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, E. Marchal, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Návrh na zrušení rozhodnutí o přijetí a zveřejnění oznámení o výběrových řízeních EPSO/AD/116/08 a EPSO/AD/117/08 a rozhodnutí týkajících se oprav předvýběrových testů a písemných zkoušek a známkování ústních zkoušek

Návrhová žádání žalobců

—	zrušit rozhodnutí Komise o zveřejnění a stanovení podmínek pro přijetí a průběh zkoušek u výběrových řízení EPSO/AD/116/08 a EPSO/AD/117/08;

—	zrušit rozhodnutí výběrových komisí výběrových řízení EPSO/AD/116/08 a EPSO/AD/117/08 týkající se oprav předvýběrových testů a písemných zkoušek a známkování ústních zkoušek;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

4.4.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 82/37

Žaloba podaná dne 3. února 2009 – Moschonaki v. Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

(Věc F-10/09)

(2009/C 82/66)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Chrysanthe Moschonaki (Brusel, Belgie) (zástupce: N. Lhoëst, advokát)

Žalovaná: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Předmět a popis sporu

Jednak návrh na zrušení rozhodnutí o zamítnutí stížnosti žalobkyně podané proti vedoucímu personálního oddělení kvůli psychickému obtěžování, a dále návrh, jehož předmětem je uložit žalované náhradu škody, kterou žalobkyně utrpěla

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí ředitele nadace ze dne 29. února 2008, kterým byla zamítnuta stížnost žalobkyně podaná proti vedoucímu personálního oddělení kvůli psychickému obtěžování;

—	v rozsahu, v němž je to nezbytné, zrušit výslovné rozhodnutí nadace ze dne 24. října 2008, kterým byla zamítnuta stížnost žalobkyně ze dne 27. června 2008 podaná podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu;

—	uložit nadaci zaplatit žalobkyni náhradu škody, která se předběžně odhaduje na 100 000 eur;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 82

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 4. dubna 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2009/C 082/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie Úř. věst. C 69, 21.3.2009	1

	V Oznámení
	SOUDNÍ ŘÍZENÍ
	Soudní dvůr
2009/C 082/02	Věc C-110/05: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Italská republika (Nesplnění povinnosti státem — Článek 28 ES — Pojem opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení dovozu — Zákaz pro mopedy, motocykly, motorové tříkolky a čtyřkolky táhnout přípojné vozidlo na území členského státu — Bezpečnost silničního provozu — Přístup na trh — Překážka — Přiměřenost)	2

2009/C 082/03	Věc C-301/06: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. února 2009 – Irsko v. Evropský parlament, Rada Evropské unie (Žaloba na neplatnost — Směrnice 2006/24/ES — Uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním služeb elektronických komunikací — Volba právního základu)	2

2009/C 082/04	Věc C-45/07: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika (Nesplnění povinnosti státem — Články 10 ES, 71 ES a čl. 80 odst. 2 ES — Námořní bezpečnost — Kontrola lodí a přístavních zařízení — Mezinárodní dohody — Příslušné pravomoci Společenství a členských států)	3

2009/C 082/05	Věc C-138/07: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van beroep te Antwerpen – Belgie) – Belgický stát v. N.V. Cobelfret (Směrnice 90/435/EHS — Článek 4 odst. 1 — Přímý účinek — Vnitrostátní právní úprava, jejímž účelem je zamezit dvojímu zdanění rozdělených zisků — Odpočet částky přijatých dividend od daňového základu mateřské společnosti výlučně v tom rozsahu, v němž tato společnost dosáhla zdanitelných zisků)	3

2009/C 082/06	Věc C-185/07: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce House of Lords – Spojené království) – Allianz SpA, dříve Riunione Adriatica di Sicurta SpA, Generali Assicurazioni Generali SpA v. West Tankers Inc. (Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů — Nařízení (ES) č. 44/2001 — Rozsah působnosti — Příslušnost soudu členského státu vydat příkaz, jímž se zakazuje účastníku řízení podat návrh na zahájení řízení k soudu jiného členského státu nebo v takovém řízení pokračovat na základě toho, že toto řízení je v rozporu s dohodou o rozhodčím řízení — Newyorská úmluva)	4

2009/C 082/07	Věc C-339/07: Rozsudek Soudního dvora (prního senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesgerichtshof – Německo) – advokát Christopher Seagon jako správce v úpadkovém řízení na majetek Frick Teppichboden Supermärkte GmbH. v. Deko Marty Belgium NV (Soudní spolupráce v občanských věcech — Úpadková řízení — Příslušný soud)	4

2009/C 082/08	Věc C-466/07: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesarbeitsgericht Düsseldorf – Německo) – Dietmar Klarenberg v. Ferrotron Technologies GmbH (Sociální politika — Směrnice 2001/23/ES — Převod podniků — Zachování práv zaměstnanců — Pojem,převod' — Smluvní převod části závodu jinému podniku — Organizační samostatnost po převodu)	5

2009/C 082/09	Věc C-475/07: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Polská republika (Nesplnění povinnosti státem — Zdanění elektřiny — Směrnice 2003/96/ES — Článek 21 odst. 5 první pododstavec — Okamžik vymahatelnosti daně)	5

2009/C 082/10	Věc C-515/07: Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden Den Haag – Nizozemsko) – Vereniging Noordelijke Land- en Tuinbouw Organisatie v. Staatssecretaris van Financiën (Šestá směrnice o DPH — Zboží a služby tvořící součást aktiv podniku pro účely zdanitelných a jiných než zdanitelných plnění — Nárok odpočíst ihned a v plném rozsahu daň uhrazenou při nákupu takového zboží a služeb)	6

2009/C 082/11	Věc C-67/08: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Margarete Block v. Finanzamt Kaufbeuren (Volný pohyb kapitálu — Články 56 ES a 58 ES — Dědická daň — Vnitrostátní právní úprava neumožňující započítat na dědickou daň, která má být zaplacena v členském státě, ve kterém měl vlastník majetku v okamžiku své smrti bydliště, dědickou daň odvedenou dědicem v jiném členském státě v případě, že je pozůstalost tvořena kapitálovými pohledávkami — Dvojí zdanění — Omezení — Neexistence)	6

2009/C 082/12	Věc C-93/08: Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 12. února 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Augstākās tiesas Senāts – Lotyšská republika) – Schenker SIA v. Valsts ieņēmumu dienests (Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Nařízení (ES) č. 1383/2003 — Článek 11 — Zjednodušený postup převzetí zboží ke zničení — Předpoklad konstatování existence porušení některého práva duševního vlastnictví — Správní sankce)	7

2009/C 082/13	Věc C-224/08: Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 10. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2006/100/ES — Neprovedení ve stanovené lhůtě)	7

2009/C 082/14	Věc C-282/08: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2005/29/ES — Nekalé obchodní praktiky — Neprovedení ve stanovené lhůtě)	8

2009/C 082/15	Věc C-293/08: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Finská republika (Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 2004/83/ES — Neprovedení ve stanovené lhůtě)	8

2009/C 082/16	Věc C-488/08 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 12. listopadu 2008 panem Matthiasem Rathem proti usnesení Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 8. září 2008 ve věci T-373/06, Matthias Rath v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu	9

2009/C 082/17	Věc C-489/08 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 12. listopadu 2008 panem Matthiasem Rathem proti usnesení Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 8. září 2008 ve věci T-374/06, Matthias Rath v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu	9

2009/C 082/18	Věc C-545/08: Žaloba podaná dne 4. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Polská republika	10

2009/C 082/19	Věc C-559/08 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 9. února 2009 Deepak Rajani (Dear! Net Online) proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 26. listopadu 2008 ve věci T-100/06, Deepak Rajani (Dear! Net Online) v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)	10

2009/C 082/20	Věc C-3/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Beroep te Gent (Belgie) dne 8. ledna 2009 – Erotic Center BVBA v. Belgický stát	11

2009/C 082/21	Věc C-4/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 8. ledna 2009 Gerasimosem Potamianosem proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 15. října 2008 ve věci T-160/04, Potamianos v. Komise	11

2009/C 082/22	Věc C-19/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Wien (Rakousko) dne 15. ledna 2009 – Wood Floor Solutions Andreas Domberger GmbH v. Silva Trade, SA	12

2009/C 082/23	Věc C-20/09: Žaloba podaná dne 15. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika	12

2009/C 082/24	Věc C-22/09: Žaloba podaná dne 15. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství	13

2009/C 082/25	Věc C-25/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Bíróság (Maďarsko) dne 19. ledna 2009 – Sió-Eckes Kft. v. Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal Központi Szerve	13

2009/C 082/26	Věc C-27/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 21. ledna 2009 Francouzskou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 4. prosince 2008 ve věci T-284/08, People's Mojahedin Organization of Iran v. Rada Evropské unie	14

2009/C 082/27	Věc C-30/09: Žaloba podaná dne 22. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika	15

2009/C 082/28	Věc C-31/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Bíróság (Maďarská republika) dne 26. ledna 2009 – Nawras Bolbol v. Bevándorlási és Állampolgársági Hivatal	15

2009/C 082/29	Věc C-35/09: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Corte suprema di cassazione (Itálie) dne 28. ledna 2009 – Ministero dell'Economia e delle Finanze, Agenzia delle Entrate v. Paolo Speranza	16

2009/C 082/30	Věc C-36/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 28. ledna 2009 Transportes Evaristo Molina, S.A., proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 14. listopadu 2008 ve věci T-45/08, Transportes Evaristo Molina, S.A. v. Komise Evropských společenství	16

2009/C 082/31	Věc C-37/09: Žaloba podaná dne 28. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika	17

2009/C 082/32	Věc C-38/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 29. ledna 2009 panem Ralfem Schräderem proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 19. listopadu 2008 ve věci T-187/06, Ralf Schäder v. Odrůdový úřad Společenství	17

2009/C 082/33	Věc C-47/09: Žaloba podaná dne 2. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Italská republika	18

2009/C 082/34	Věc C-48/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 2. února 2009 Lego Juris A/S proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 12. listopadu 2008 ve věci T-270/06: Lego Juris A/S v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem prvního stupně, je Mega Brands, Inc.	19

2009/C 082/35	Věc C-50/09: Žaloba podaná dne 4. února 2009 – Komise Evropských společenství v. Irsko	19

2009/C 082/36	Věc C-51/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 3 února 2009 Barbarou Becker proti rozsudku Soudu prvního stupně (prního senátu) vydanému dne 2. prosince 2008 ve věci T-212/07, Harman International Industries, Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)	20

2009/C 082/37	Věc C-54/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 6. února 2009 Řeckou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 11. prosince 2008 ve věci T-339/06, Řecká republika v. Komise Evropských společenství	21

2009/C 082/38	Věc C-68/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 16. února 2009 Georgiosem Karatzoglem proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 2. prosince 2008 ve věci T-471/04, Georgios Karatzoglou v. Evropská agentura pro obnovu (EAR)	21

2009/C 082/39	Věc C-69/09 P: Kasační opravný prostředek podaný dne 14. února 2009 Makhteshim-Agan Holding BV, Makhteshim-Agan Italia Srl, Magan Italia Srl proti rozsudku Soudu prvního stupně (šestého senátu) vydanému dne 26. listopadu 2008 ve věci T-393/06: Makhteshim-Agan Holding BV a další v. Komise	22

	Soud prvního stupně
2009/C 082/40	Věc T-265/06: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. února 2009 – Lee/DE v. OHIM – Cooperativa italiana di ristorazione (PIAZZA del SOLE) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Přihláška obrazové ochranné známky Společenství PIAZZA del SOLE — Starší národní a mezinárodní ochranné známky PIAZZA a PIAZZA D'ORO — Relativní důvod pro zamítnutí — Neexistence nebezpečí záměny — Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 — Neexistence podobnosti označení)	23

2009/C 082/41	Spojené věci T-359/07 P až T-361/07 P: Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 20. února 2009 – Komise v. Bertolete a další (Kasační opravný prostředek — Veřejná služba — Smluvní zaměstnanci Úřadu Infrastruktura a logistika v Bruselu (OIB) — Bývalí zaměstnanci odměňovaní podle belgického práva — Změna použitelného režimu — Rozhodnutí Komise stanovící odměny za práci — Rovné zacházení)	23

2009/C 082/42	Věc T-229/07: Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 13. února 2009 – Vitro Corporativo v. OHIM – Vallon (Ochranná známka Společenství — Námitky — Zpětvzetí námitek — Nevydání rozhodnutí ve věci samé)	24

2009/C 082/43	Věc T-126/08: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 10. února 2009 – Okalux v. OHIM – Ondex (ONDACELL) (Ochranná známka Společenství — Námitkové řízení — Nezaplacení poplatku za podání námitek — Rozhodnutí prohlašující námitky za nepodané — Žaloba zjevně postrádající jakýkoli právní základ)	24

2009/C 082/44	Věc T-352/08 R: Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 23. ledna 2009 – Pannon Hőerőmű v. Komise (Řízení o předběžných opatřeních — Státní podpory — Rozhodnutí prohlašující státní podpory poskytnuté Maďarskem ve prospěch některých výrobců elektřiny prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny za neslučitelné se společným trhem — Návrh na odklad provádění — Nedostatek naléhavosti — Vyvážení zájmů)	25

2009/C 082/45	Věc T-511/08 R: Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 23. ledna 2009 – Unity OSG FZE v. Rada a EUPOL Afghánistán (Předběžné opatření — Veřejné zakázky — Zamítnutí nabídky — Návrh na odklad provádění — Ztráta příležitosti — Nedostatek naléhavosti)	25

2009/C 082/46	Věc T-442/08: Žaloba podaná dne 3. října 2008 – CISAC v. Komise	25

2009/C 082/47	Věc T-591/08: Žaloba podaná dne 29. prosince 2008 – Evropaïki Dynamiki v. Komise	26

2009/C 082/48	Věc T-8/09: Žaloba podaná dne 6. ledna 2009 – Dredging International a Ondernemingen Jan de Nul v. EMSA	27

2009/C 082/49	Věc T-17/09: Žaloba podaná dne 9. ledna 2009 – Evropaïki Dynamiki v. Komise	27

2009/C 082/50	Věc T-27/09: Žaloba podaná dne 19. ledna 2009 – Stella Kunststofftechnik v. OHIM – Stella Pack (Stella)	28

2009/C 082/51	Věc T-28/09: Žaloba podaná dne 21. ledna 2009 – Park v. OHIM – Bae (PINE TREE)	29

2009/C 082/52	Věc T-30/09: Žaloba podaná dne 21. ledna 2009 – Engelhorn v. OHIM – The Outdoor Group (peerstorm)	29

2009/C 082/53	Věc T-33/09: Žaloba podaná dne 26. ledna 2009 – Portugalská republika v. Komise	30

2009/C 082/54	Věc T-36/09: Žaloba podaná dne 23. ledna 2009 – dm-drogerie markt v. OHIM – Distribuciones Mylar (dm)	30

2009/C 082/55	Věc T-40/09: Žaloba podaná dne 26. ledna 2009 – Advance Magazine Publishers v. OHIM – Selecciones Americanas (VOGUE CAFÉ)	31

2009/C 082/56	Věc T-41/09: Žaloba podaná dne 27. ledna 2009 – Hipp & Co v. OHIM – Nestlé (Bebio)	32

2009/C 082/57	Věc T-51/09: Žaloba podaná dne 9. února 2009 – Komise v. Antiche Terre	32

2009/C 082/58	Věc T-52/09: Žaloba podaná dne 11. února 2009 – Nycomed Danmark v. EMEA	33

2009/C 082/59	Věc T-58/09: Žaloba podaná dne 11. února 2009 – Schemaventotto v. Komise	34

2009/C 082/60	Věc T-344/02: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 6. února 2009 – Air One v. Komise	35

2009/C 082/61	Věc T-4/08: Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 29. ledna 2009 – EMSA v. Portugalsko	35

	Soud pro veřejnou službu Evropské unie
2009/C 082/62	Věc F-38/08: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 17. února 2009 – Liotti v. Komise (Veřejná služba — Úředníci — Hodnocení — Posudek o vývoji služebního postupu — Hodnotící období 2006 — Pravidla hodnocení použitelné hodnotiteli)	36

2009/C 082/63	Věc F-51/08: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 17. února 2009 – Stols v. Rada (Veřejná služba — Úředníci — Povýšení — Rok povýšení 2007 — Srovnávací analýza zásluh — Zjevná chyba v posouzení)	36

2009/C 082/64	Věc F-40/08: Usnesení Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 3. února 2009 – Carvalhal Garcia v. Rada (Veřejná služba — Bývalí úředníci — Odměna — Příspěvek na vzdělání — Zamítnutí přiznání — Opožděná žaloba — Zjevná nepřípustnost)	36

2009/C 082/65	Věc F-09/09: Žaloba podaná dne 6. února 2009 — Vicente Carbajosa a další v. Komise	37

2009/C 082/66	Věc F-10/09: Žaloba podaná dne 3. února 2009 – Moschonaki v. Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	37