26.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 72/1

Sdělení Komise o nakládání se znehodnocenými aktivy v bankovním sektoru Společenství

(2009/C 72/01)

1. ÚVOD

(1)

Od poloviny roku 2007 dochází k závažnému selhání fungování velkoobchodních úvěrových trhů. Důsledkem toho je snížení likvidity v bankovním sektoru a neochota bank poskytovat si úvěry jak mezi sebou, tak i úvěry do ekonomiky obecně. Protože se narušení úvěrových trhů během posledních osmnácti měsíců ještě zhoršilo, prohloubila se finanční krize a světové hospodářství postihla závažná recese.

(2)

Je obtížné představit si řešení finanční krize a oživení světového hospodářství bez zajištění stability bankovního sektoru a finančního systému jako celku. Pouze tehdy se obnoví důvěra investorů a banky obnoví běžné postupy poskytování úvěrů. V souladu s tím členské státy zavedly opatření na podporu stability svých bankovních sektorů a úvěrové aktivity, což zahrnovalo zejména injekce nového kapitálu za použití veřejných prostředků a poskytování vládních záruk za bankovní úvěry. Tato opatření byla oznámena v říjnu 2008 a postupně prováděna v minulých měsících.

(3)

V poslední době několik členských států oznámilo svůj záměr doplnit svá stávající podpůrná opatření tím, že poskytnou určitou formu záchrany znehodnoceným aktivům bank. Tato oznámení, která byla učiněna souběžně s obdobnou iniciativou ve Spojených státech, rozpoutala širší debatu v rámci Společenství o opodstatněnosti záchrany aktiv jakožto vládního opatření podpory pro banky. V souvislostí s touto diskuzí připravila Komise po konzultaci s Evropskou centrální bankou (ECB) toto sdělení, které vychází z doporučení vydaných dne 5. února 2009 Eurosystémem (viz příloha I).

(4)

Sdělení se zaměřuje na otázky, kterými by se měly členské státy při zvažování, navrhování a provádění opatření na záchranu aktiv zabývat. V obecné rovině tyto otázky zahrnují logické opodstatnění či filosofii záchrany aktiv jakožto opatření k zajištění finanční stability a na podporu úvěrové aktivity bank. Pokud se zvažují opatření na záchranu aktiv, je třeba zohlednit úvahy dlouhodobějšího charakteru týkající se životaschopnosti bankovního sektoru a rozpočtové udržitelnosti. Je také nutno vzít v úvahu nezbytnost společného a koordinovaného přístupu Společenství k záchraně aktiv, zejména aby se všem zajistily rovné podmínky. V souvislosti s takovýmto přístupem Společenství sdělení nabízí rovněž podrobnější pokyny o uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory na záchranu aktiv, které se zaměřují na takové otázky, jako jsou i) transparentnost a poskytování informací, ii) sdílení nákladů státem, zúčastněnými subjekty a věřiteli, iii) sladění pobídek pro příjemce s cíli veřejného zájmu, iv) zásady pro navrhování opatření na záchranu aktiv, pokud jde způsobilost, oceňování a správu znehodnocených aktiv, a v) vztah mezi záchranou aktiv, jinými vládními opatřeními podpory a restrukturalizací bank.

2. ZÁCHRANA AKTIV JAKO OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ FINANČNÍ STABILITY A NA PODPORU ÚVĚROVÉ AKTIVITY BANK

(5)

Bezprostředními cíli záchranných balíčků členských států, které byly oznámeny v říjnu 2008, jsou zachování finanční stability a podpora poskytování úvěrů reálné ekonomice. Je ještě brzy učinit konečné závěry, pokud jde o účinnost těchto balíčků, ale je jasné, že odvrátily riziko zhroucení finančního systému a podpořily fungování důležitých mezibankovních trhů. Na druhé straně byl vývoj v oblasti poskytování úvěrů reálné ekonomice od oznámení balíčků nepříznivý, kdy statistky z poslední doby ukazují prudký pokles růstu úvěrů (1). V mnoha členských státech jsou nyní rozšířeny případy, kdy podniky oznamují, že jim byl odepřen přístup k bankovnímu úvěru, a zdá se, omezení úvěrů překračuje rámec toho, co je odůvodněno konjunkturálními úvahami.

(6)

Hlavním důvodem zjištěného nedostatečného úvěrového toku je nejistota ohledně ocenění a umístění znehodnocených aktiv, což je zdrojem problémů v bankovním sektoru od počátku krize. Nejen, že nejistota týkající se určení hodnoty aktiv nadále podrývá důvěru v bankovním sektoru, ale také oslabuje účinek vládních podpůrných opatření přijatých v říjnu 2008. Například rekapitalizace bank poskytla jistou formu ochrany před znehodnocením aktiv, ale velkou část této poskytnuté kapitálové rezervy spotřebovaly banky tím, že si vytvářely rezervy proti budoucímu znehodnocení aktiv. Banky již podnikly kroky k řešení problému znehodnocených aktiv. Zaúčtovaly podstatné odpisy hodnoty aktiv (2), podnikly kroky k omezení zbývajících ztrát reklasifikací aktiv v rámci svých rozvah a postupně ukládají stranou dodatečný kapitál, aby posílily svou solventnost. Nicméně tento problém nebyl dostatečně vyřešen a neočekávaný rozsah zpomalení ekonomiky nyní poukazuje na další a rozsáhlejší zhoršení úvěrové kvality bankovních aktiv.

(7)

Záchrana aktiv by přímo řešila otázku nejistoty, pokud jde o kvalitu bankovních rozvah, a tím by pomohla oživit důvěru v tomto sektoru. Mohla by také pomoci vyhnout se riziku opakovaných rekapitalizací bank, protože rozsah znehodnocení aktiv roste se zhoršující se situací v reálné ekonomice. Z těchto důvodů několik členských států aktivně zvažuje záchranu znehodnocených bankovních aktiv jako doplněk k ostatním opatřením, kterými provádí strategii přijatou hlavami států a vlád v říjnu 2008.

3. ÚVAHY DLOUHODOBĚJŠÍHO CHARAKTERU: OBNOVENÍ ŽIVOTASCHOPNOSTI BANKOVNÍHO SEKTORU A UDRŽITELNOST VEŘEJNÝCH FINANCÍ

(8)

Opatření na záchranu aktiv musí být navržena a prováděna takovým způsobem, kterým lze co nejúčinněji dosáhnout bezprostředních cílů, jimiž jsou zajištění finanční stability a podpora poskytování úvěrů ze strany bank. Důležitou otázkou, kterou se musí v této souvislosti řešit, je zajištění přiměřené účasti na opatřeních na záchranu aktiv, a to stanovením přiměřené ceny a podmínek a pokud to bude považováno za nezbytné, stanovením povinné účasti. Nicméně navrhování a uplatňování opatření na záchranu aktiv by se nemělo soustředit pouze na tyto bezprostřední cíle. Je důležité, aby byly také zohledněny úvahy dlouhodobějšího charakteru.

(9)

Pokud opatření na záchranu aktiv nejsou prováděna takovým způsobem, aby se omezilo riziko vážného narušení hospodářské soutěže mezi bankami (jak v rámci členských států, tak i v přeshraničním měřítku) v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory vyplývajícími ze Smlouvy o ES, včetně případné restrukturalizace příjemců podpory, bude výsledkem strukturálně slabší bankovní sektor Společenství, což bude mít negativní dopady na produkční potenciál ekonomiky jako celku. Kromě toho by to mohlo vést k tomu, že by byly opakovaně nutné vládní zásahy v tomto sektoru, což by s sebou neslo postupně se zvyšující zátěž pro veřejné finance. Tato rizika jsou závažná vzhledem k pravděpodobnému rozsahu angažovanosti státu. Aby se omezilo riziko takovýchto dlouhodobých škod, měly by být vládní zásahy v bankovním sektoru vhodně zacílené a doplněné o omezení týkající se chování bank, které zajistí soulad mezi pobídkami pro banky a cíli veřejného zájmu. Opatření na záchranu aktiv by měla být součástí celkového úsilí o obnovení životaschopnosti bankovního sektoru, přičemž základem je nezbytná restrukturalizace. Nutnost restrukturalizace bankovního sektoru jakožto doplňku vládní podpory je podrobněji popsána níže v oddílech 5 a 6 v souvislosti s pravidly pro poskytování státní podpory.

(10)

Při zvažování návrhu a provádění opatření na záchranu aktiv je také důležité, aby členské státy zohlednily rozpočtové hledisko. Odhady celkových očekávaných odpisů aktiv poukazují na to, že rozpočtové náklady – skutečné, potenciální anebo obojí – záchrany aktiv by mohly být značné, a to jak vyjádřeno v absolutních číslech, tak i ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) členských států. Vládní pomoc ve formě záchrany aktiv (a dalších opatření) by neměla dosáhnout takového rozsahu, aby vzbuzovala obavy ohledně udržitelnosti veřejných financí, jako jsou předlužení nebo problémy s financováním. Tyto úvahy jsou zejména důležité v současném kontextu prohlubování rozpočtových schodků, zvyšování úrovně veřejného dluhu a vzhledem k výzvám, kterým čelí vydávání státních dluhopisů.

(11)

Zvláště rozpočtová situace členských států bude důležitým faktorem při volbě způsobu správy zachraňovaných aktiv, ať už půjde o odkoupení aktiv, pojištění aktiv, výměnu aktiv nebo variantu kombinující tato opatření (3). Dopady na důvěryhodnost rozpočtu se zřejmě v případě jednotlivých přístupů k záchraně aktiv nebudou výrazně lišit, protože finanční trhy budou pravděpodobně počítat s případnými ztrátami na podobném základě (4). Nicméně přístup vyžadující přímý nákup znehodnocených aktiv by mohl mít okamžitý dopad na rozpočtové poměry a financování veřejného rozpočtu. Volba způsobu správy znehodnocených aktiv je odpovědností každého členského státu, lze však zvážovat kombinované přístupy, kdy jsou tzv. toxická aktiva oddělena z rozvahy bank a převedena do samostatné jednotky (buď v rámci banky nebo mimo ni), která určitým způsobem požívá vládních záruk. Tento přístup je zajímavý v tom smyslu, že poskytuje četné výhody přístupu spočívajícího v nákupu aktiv, pokud jde o obnovu důvěry v bankovní systém, přičemž se omezí bezprostřední dopady na rozpočet.

(12)

Vzhledem k omezeným rozpočtovým prostředkům by mohlo být vhodné zaměřit opatření na záchranu aktiv na omezený počet bank systémového významu. Pro některé státy by záchrana aktiv banky mohla být výrazně omezena vzhledem k jejich stávajícím rozpočtovým omezením a/nebo objemu rozvahy jejich bank v poměru k HDP.

4. NUTNOST SPOLEČNÉHO A KOORDINOVANÉHO PŘÍSTUPU SPOLEČENSTVÍ

(13)

Při zvažování některých forem opatření na záchranu aktiv je třeba zajistit soulad mezi bezprostředními cíli finanční stability a poskytování úvěrů ze strany bank na jedné straně a na druhé straně nutnosti vyvarovat se dlouhodobého narušení bankovního sektoru Společenství, jednotného trhu a ekonomiky jako celku. Toho je možné nejúčinněji dosáhnout pomocí společného a koordinovaného přístupu Společenství, který bude sledovat tyto obecné cíle:

a)	posílení důvěry trhu tím, že se projeví schopnost Společenství účinně reagovat na finanční krizi a vytvoří se prostor pro vzájemné pozitivní dopady mezi členskými státy a na finančních trzích celkově;

b)	omezení vzájemných negativních dopadů mezi členskými státy v případech, kdy zavedení opatření na záchranu aktiv členským státem, který reaguje jako první, vede ke vzniku tlaku na další členské státy, aby jej následovaly, což může vést mezi členskými státy k soutěžení v poskytování finanční pomoci;

c)	ochrana jednotného trhu finančních služeb tím, že se zajistí konzistentnost opatření na záchranu aktiv zavedených členskými státy a zabrání se finančnímu protekcionismu;

d)	zajištění souladu s požadavky kontroly poskytování státní podpory a dalšími právními požadavky tím, že se zajistí i nadále koherence opatření na záchranu aktiv a dojde k minimalizaci narušení hospodářské soutěže a morálního hazardu.

(14)

Koordinace mezi členskými státy by měla být nutná pouze v obecné rovině a mohlo by jí být dosaženo při současném zachování dostatečné flexibility, pokud jde o přizpůsobení opatření specifickým situacím jednotlivých bank. Pokud nebude existovat dostatečná předběžná koordinace (ex ante), řady těchto cílů bude možno dosáhnout pouze následným stanovením dodatečných kontrolních požadavků na poskytování státní podpory (ex post). Společné pokyny týkající se základních rysů záchranných opatření by tedy mohly výrazně omezit nutnost oprav a úprav vyplývající z posouzení souladu s pravidly pro poskytování státní podpory. Tyto pokyny jsou uvedeny v následujících oddílech.

5. POKYNY PRO UPLATŇOVÁNÍ PRAVIDEL PRO POSKYTOVÁNÍ STÁTNÍ PODPORY NA OPATŘENÍ NA ZÁCHRANU AKTIV

(15)

Běžnou povinností bank je posoudit riziko spojené s aktivy, která nabývají, a ujistit se, že mohou pokrýt případné ztráty s nimi spojené (5). Za účelem podpory finanční stability lze nicméně uvažovat o záchraně aktiv. Veřejná opatření na záchranu aktiv představují státní podporu, pokud osvobozují banky, které jsou příjemci této podpory, od povinnosti vykázat buď ztrátu nebo vytvořit rezervu pro případné ztráty vyplývající ze znehodnocených aktiv (nebo ji za to poskytnou kompenzaci) a/nebo uvolňují regulační kapitál k jinému použití. Tak by tomu bylo zejména v případě, kdy jsou znehodnocovaná aktiva nakupována nebo pojištěna v hodnotě, která je vyšší než tržní cena, nebo pokud cena záruky nekompenzuje stát pro případ potenciálního čerpání záruky v plné výši (6).

(16)

Podpora na záchranu aktiv by nicméně měla být v souladu s obecnými zásadami nezbytnosti, přiměřenosti a minimalizace narušení hospodářské soutěže. Taková pomoc s sebou nese závažné narušení hospodářské soutěže mezi bankami, které jsou příjemci podpory, a bankami, které jejími příjemci nejsou, stejně jako mezi bankami, které jsou příjemci podpory, ale mají rozdílné stupně potřeby. Banky, které nejsou příjemci podpory a které jsou v zásadě zdravé, mohou pociťovat nutnost požádat o vládní intervenci, aby zachovaly své soutěžní postavení na trhu. Podobná narušení hospodářské soutěže mohou vzniknout mezi členskými státy, což by znamenalo riziko soutěžení v poskytování finanční pomoci mezi členskými státy (ve snaze zachránit své banky bez ohledu na dopady na banky v jiných členských státech) a riziko posunu směrem k finančnímu protekcionismu a fragmentaci vnitřního trhu. Účast v režimu záchrany aktiv by tedy měla být podmíněna jasně definovanými a objektivními kritérii, aby se zabránilo tomu, že určité banky získají neopodstatněná zvýhodnění.

(17)

Zásady uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory a zejména článku 87 odst. 3 písm. b) Smlouvy o ES na každé opatření pomoci bankám v souvislosti se světovou finanční krizí byly stanoveny ve Sdělení Komise – Použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí (7). Podrobnější pokyny pro praktické provádění těchto zásad v případě rekapitalizace byly následně stanoveny ve Sdělení Komise – Rekapitalizace finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže (8). V témže duchu pokyny v tomto sdělení, založené na totožných zásadách, stanoví zásadní rysy opatření nebo režimů na záchranu aktiv, což umožňuje určit jejich efektivitu a zároveň jejich dopad na hospodářskou soutěž. Tyto pokyny se použijí stejným způsobem na všechny banky, kterým je poskytnuta záchrana aktiv, bez ohledu na jejich individuální situaci. Nicméně praktické důsledky jejich uplatňování se mohou lišit v závislosti na rizikovém profilu a životaschopnosti příjemce podpory. Zásady těchto pokynů se obdobně použijí, pokud dva anebo více členských států koordinují opatření na záchranu aktiv přeshraničních bank.

(18)

Cílem tohoto sdělení je zakotvení koordinovaných zásad a podmínek tak, aby se co možná nejvíce zajistila účinnost opatření na záchranu aktiv na jednotném trhu, přičemž se zohledňuje dlouhodobý cíl, kterým je návrat k normálním tržním podmínkám. Současně se ponechává dostatečná flexibilita, aby bylo možné přizpůsobit se specifickým požadavkům nebo stanovit dodatečná opatření či postupy na individuální nebo vnitrostátní úrovni, pokud to bude potřeba v zájmu finanční stability. Účinná opatření na záchranu aktiv by měla vést k zachování poskytování úvěrů reálné ekonomice.

5.1 Náležitá identifikace problému a možností řešení: úplná transparentnost ex-ante a ex-ante poskytování informací o znehodnocení aktiv a předběžné posouzení bank způsobilých k poskytnutí podpory

(19)

Každé opatření na záchranu aktiv musí být založeno na jasném určení rozsahu problémů banky souvisejících s aktivy, její skutečné solventnosti před poskytnutím podpory a jejích předpokladů na návrat k životaschopnosti, při zohlednění všech možných alternativ, aby se usnadnil nezbytný proces restrukturalizace, zamezilo se narušení motivace všech subjektů trhu a zároveň se zabránilo takovému užití státních prostředků, které by nevedlo k opětovnému obnovení běžného přísunu úvěrů do reálné ekonomiky.

(20)

Aby se omezilo riziko opětovné nutnosti státních intervencí ve prospěch jedněch a těch samých příjemců, měla by být jakožto předpoklad pro možnost využití opatření na záchranu aktiv splněna tato kritéria:

podmínkou žádostí o podporu by měly být úplná transparentnost ex-ante a banky způsobilé k poskytnutí podpory musí poskytnout úplné informace o znehodnocení aktiv, a to pro každé aktivum, které má být předmětem opatření na záchranu. To by mělo být založeno na přiměřeném ocenění, potvrzeno nezávislými odborníky a schváleno příslušným orgánem dohledu, v souladu se zásadami ocenění upřesněnými v oddílu 5.5 (9). K poskytnutí informací o znehodnocení aktiv by mělo dojít před vládní intervencí. Tyto informace by měly umožnit určit výši podpory a ztrát, které vzniknou bance při převodu aktiv (10).

po té, co banka podala žádost o podporu, by mělo následovat kompletní přezkoumání činností této banky a její rozvahy s cílem posoudit kapitálovou přiměřenost banky a její předpoklady na budoucí životaschopnost (přezkum životaschopnosti). Tento přezkum se musí provést souběžně s certifikací znehodnocených aktiv, kterých se týká program na záchranu. Vzhledem ke svému rozsahu však může být přezkum dokončen poté, co banka vstoupí do programu na záchranu aktiv. Výsledky přezkumu životaschopnosti by měly být oznámeny Komisi a budou zohledněny v hodnocení nezbytných následných opatření (viz oddíl 6).

5.2 Sdílení nákladů souvisejících se znehodnocenými aktivy státem, akcionáři a věřiteli

(21)

Jako obecná zásada platí, že by banky měly nést v maximálním rozsahu ztráty spojené se znehodnocenými aktivy. To vyžaduje zaprvé úplnou transparentnost a poskytnutí kompletních informací ex ante, následované řádným oceněním aktiv před vládní intervencí, stejně jako přiměřené protiplnění poskytnuté státu za opatření na záchranu aktiv, ať už v jakékoliv formě, aby se zajistila rovnocenná odpovědnost akcionářů a rovnocenné sdílení nákladů bez ohledu na konkrétní zvolený model. Kombinace těchto prvků by měla vést k celkové koherenci, pokud jde o sdílení nákladů jednotlivých druhů podpory (11).

(22)

Jestliže jsou aktiva řádně oceněna a ztráty správně identifikovány (12), a pokud by bez státní intervence došlo k situaci technické platební neschopnosti, měla by být na banku buď uvalena nucená správa, nebo by měla být rozhodnuto o její likvidaci v souladu s právem Společenství a vnitrostátním právem. V takové situaci může být s ohledem na zachování finanční stability a důvěry vhodné poskytnout ochranu nebo záruky držitelům dluhopisů (13).

(23)

Pokud se uvalení nucené správy na banku nebo řádné provedení likvidace nejeví jako vhodné z důvodů finanční stability (14), může být bankám přiznána podpora ve formě záruky nebo odkupu aktiv omezená na nezbytné minimum, čímž se bankám umožní pokračovat v činnosti po dobu, která je potřebná k buď k navržení plánu restrukturalizace nebo řádného provedení likvidace. V takových případech by se od akcionářů mělo vyžadovat, aby také nesli ztráty, a to alespoň po dobu, než bude dosaženo regulatorních limitů kapitálové přiměřenosti. Lze také zvažovat možnost znárodnění.

(24)

Pokud nelze dosáhnout úplného sdílení nákladů ex ante, mělo by se od banky vyžadovat, aby přispěla k úhradě ztrát nebo na pokrytí rizika v pozdějším stádiu, například formou ustanovení o zpětném získání (tzv. claw-back clauses) nebo, v případě systému pojištění, formou ustanovení o „první ztrátě“ (first loss), kterou banka ponese (běžně nejméně 10 %), a ustanovení o „sdílení zbytkových ztrát“ (residual loss sharing), na základě kterého se banka podílí na případných dodatečných ztrátách procentním podílem (běžně nejméně 10 %) (15).

(25)

Obecně platí, že čím nižší je počáteční příspěvek, tím větší je nutnost příspěvku akcionářů v pozdějším stádiu, buď formou konverze ztrát státu na akcie banky nebo formou dodatečných kompenzačních opatření, které mají za cíl, aby se při hodnocení nezbytné restrukturalizace omezilo narušení hospodářské soutěže.

5.3 Zajištění souladu pobídek určených k motivaci bank k účasti na záchraně aktiv s cíli veřejné politiky

(26)

Obecným rysem programů na záchranu aktiv by měla být lhůta k předložení žádosti o účast na programu omezená na šest měsíců od zahájení režimu vládou. Tím se sníží zájem bank odkládat poskytnutí nezbytných informací v očekávání, že se míra záchrany aktiv v pozdějším stádiu zvýší, a zároveň to usnadní rychlé řešení problémů bank předtím, než hospodářský pokles dále ztíží situaci. Během šestiměsíční lhůty pro přihlášení by banky byly schopné předložit balíčky aktiv způsobilé k tomu, aby byly zahrnuty do opatření na záchranu aktiv, přičemž by existovala možnost prodloužené platnosti (rollover) (16).

(27)

Možná bude zapotřebí navrhnout vhodný mechanismus, kterým se zajistí, že se banky, které nejvíce potřebují záchranu aktiv, účastní vládního opatření. Takový mechanismus by mohl zahrnovat povinnou účast v programu a měl by alespoň zahrnovat povinné poskytnutí informací orgánům dozoru. Povinnost všech bank zveřejnit rozsah svých problémů spojených s aktivy přispěje k jasnému určení potřeby zavedení programu na záchranu aktiv a jeho nezbytného rozsahu.

(28)

Pokud není účast povinná, mohl by program zahrnovat přiměřené pobídky (jako například poskytnutí opčních listů nebo práv stávajícím akcionářům, aby se mohli účastnit budoucího navyšování kapitálu ze soukromých zdrojů za preferenčních podmínek), to vše s cílem usnadnit přijetí programu bankami, aniž by byly narušeny zásady transparentnosti a poskytování informací, řádného ocenění a sdílení nákladů a rizik.

(29)

Účast na programu po uplynutí šestiměsíční lhůty pro předložení žádosti by měla být možná pouze za výjimečných a nepředvídatelných okolností, za které banka není odpovědná (17), kdy tato účast bude podléhat přísnějším podmínkám, jako je vyšší protiplnění poskytnuté státu a/nebo vyšší kompenzační opatření.

(30)

Přístup k opatřením na záchranu aktiv by měl být vždy podmíněn řadou přiměřených omezení týkajících se chování bank. Na banky, které jsou příjemci podpory, by se měly především vztahovat opatření („pojistky“), které zajistí, že je účinků opatření záchrany aktiv na kapitál využíváno k poskytování úvěrů tak, aby byla v souladu s komerčními kritérii přiměřeně uspokojena nabídka, a nikoliv k financování strategie růstu (zejména k akvizici zdravých bank) ke škodě ostatních soutěžitelů.

(31)

Mělo by se také zvážit uplatňování restriktivní dividendové politiky a stanovení horních hranic pro odměňování členů vedení bank. Vymezení specifických omezení pokud jde o chování bank by mělo vycházet z posouzení jejich přiměřenosti a zároveň zohlednit různé faktory, které s sebou mohou nést nezbytnost restrukturalizace (viz oddíl 6).

5.4 Způsobilost aktiv k poskytnutí podpory

(32)

Při určování rozsahu aktiv způsobilých k záchraně je třeba nalézt rovnováhu mezi splněním cíle okamžité finanční stability a nutností zajistit návrat k normálnímu fungování trhu ve střednědobé perspektivě. Zdá se, že aktiva, která jsou běžně označována jako „toxická aktiva“ (tj. cenné papíry vystavené na tzv. americké hypotéky a s nimi spojené hedgové obchody a deriváty), které způsobily finanční krizi a ve velké míře se staly nelikvidními nebo se jejich hodnota podstatně snížila, jsou hlavním důvodem propuknutí nejistoty a skepse pokud jde o životaschopnost bank. Omezení rozsahu aktiv způsobilých k záchraně na tato aktiva by omezilo expozici státu vůči riziku případných ztrát a pomohlo by předcházet narušení hospodářské soutěže (18). Nicméně vzhledem k rozmanitosti specifických problémů, kterým čelí členské státy a banky, a vzhledem k rozsahu, v jakém se problém znehodnocení aktiv nyní rozšířil na ostatní aktiva, by příliš úzce zaměřené opatření na záchranu aktiv mohlo způsobit, že se nepodaří obnovit důvěru v bankovní sektor. To by svědčilo ve prospěch pragmatického přístupu zahrnujícího prvky flexibility, který by zajistil, že se opatření na záchranu aktiv mohou v přiměřeném rozsahu a v odůvodněných případech vztahovat i na jiná aktiva.

(33)

Společný a koordinovaný přístup Společenství k určení aktiv způsobilých k záchranným opatřením je nezbytný jak pro předcházení narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy a v rámci bankovního sektoru Společenství, tak pro omezení motivace přeshraničních bank libovolně se rozhodovat mezi rozdílnými vnitrostátními opatřeními na záchranu aktiv. Aby se zajistila koherencepři určení aktiv způsobilých k záchraně napříč členskými státy, měly by se stanovit kategorie aktiv („koše“), které budou zohledňovat rozsah stávajícího znehodnocení. Podrobnější pokyny, pokud jde o definici těchto kategorií, jsou obsaženy v příloze III. Používání těchto kategorií aktiv by usnadnilo srovnání bank a jejich rizikových profilů napříč Společenstvím. Členské státy by poté měly rozhodnout, na jaké kategorie aktiv a v jakém rozsahu se budou moci uplatnit předmětná opatření, přičemž Komise přezkoumá stupeň znehodnocení zvolených aktiv.

(34)

Měl by se stanovit vhodný přístup, který by umožnil členským státům, jejichž bankovní sektor je ovlivněn dalšími faktory takového rozsahu, že ohrožují finanční stabilitu (jako je prasknutí bubliny na jejich trhu s nemovitostmi), rozšířit možnost poskytnutí podpory na přesně definované kategorie aktiv odpovídající této systémové hrozbě, a to na základě řádného zdůvodnění a bez kvantitativních omezení.

(35)

S ohledem na různorodost situací v jednotlivých členských státech a bankách by se mohlo uvažovat také o dodatečné flexibilitě, která by umožnila bankám zachránit jejich aktiva, která neodpovídají rozsahu způsobilosti stanovenému v bodech 32, 33 a 34, a to aniž by bylo nutné zvláštní odůvodnění a do výše maximálně 10 až 20 % celkových aktiv dané banky, na něž se vztahuje záchranný mechanismus. Nicméně aktiva, která nelze v současnosti považovat za znehodnocená, by neměla být zahrnuta do záchranného programu. Záchrana aktiv by neměla být jakousi nelimitovanou pojistkou proti budoucím důsledkům recese.

(36)

Obecně platí, že čím širší jsou kritéria způsobilosti k poskytnutí podpory a čím větší je podíl, který dotčená aktiva představují v portfoliu banky, tím důkladnější musí být restrukturalizace a nápravná opatření, aby se zamezilo nežádoucímu narušení hospodářské soutěže. V každém případě Komise nebude považovat za způsobilá k záchranným opatřením aktiva, která byla zanesena do rozvahy banky, která je příjemcem podpory, po stanoveném konečném datu před oznámením záchranného programu (19). V opačném případě by to mohlo vést ke spekulacím s aktivy a k nepřípustnému morálnímu hazardu v tom smyslu, že by to banky motivovalo k tomu, aby neprováděly řádné hodnocení rizik při poskytování úvěrů a dalších investicích v budoucnosti, čímž by se opakovaly ty samé chyby, které zapříčinily současnou krizi (20).

5.5 Ocenění aktiv způsobilých k záchraně a stanovení ceny

(37)

Správný a koherentní přístup k oceňování aktiv, včetně aktiv, která jsou komplexnější a méně likvidní, má klíčový význam pro to, aby se předešlo nežádoucímu narušení hospodářské soutěže a závodům v poskytování podpor mezi členskými státy. Ocenění by se mělo provádět podle obecné metodiky stanovené na úrovni Společenství a mělo by být úzce koordinováno Komisí napříč členskými státy, aby se zajistila maximální účinnost opatření na záchranu aktiv a omezilo se riziko narušení hospodářské soutěže a riziko spekulací, zejména pokud jde o přeshraniční banky. Je možné, že bude zapotřebí použít alternativních metod, aby se zohlednily zvláštní okolnosti týkající se například časové dostupnosti příslušných údajů, ovšem pouze za předpokladu, že tyto metody budou stejně transparentní. V každém případě by banky způsobilé k poskytnutí podpory měly oceňovat svá portfolia na každodenním základě a pravidelně a často poskytovat potřebné informace vnitrostátním orgánům a orgánům dohledu.

(38)

Pokud se ocenění aktiv jeví jako obzvláště komplexní, bylo by možné zvážit alternativní přístupy, jako je například vytvoření „dobré banky“ (good bank), prostřednictvím které by stát odkoupil spíše dobrá než znehodnocená aktiva. Veřejné vlastnictví banky (včetně znárodnění) by mohlo být alternativní možností pro účely provedení dlouhodobějšího ocenění v souvislosti s restrukturalizací nebo řádnou likvidací, čímž by se odstranila nejistota pokud jde o skutečnou hodnotu dotčených aktiv (21).

(39)

V první etapě by měla být aktiva, pokud je to možné, oceněna na základě jejich aktuální tržní hodnoty. Obecně bude jakýkoliv převod aktiv zahrnutý do režimu, při kterém ocenění aktiv přesahuje tržní cenu, představovat státní podporu. Aktuální tržní hodnota se nicméně může za současných okolností podstatně lišit od účetní hodnoty těchto aktiv, anebo v případě, že pro daná aktiva neexistuje trh, nemusí vůbec existovat (pro některá aktiva může být tato hodnota prakticky nulová).

(40)

Ve druhé etapě bude hodnota přisouzená znehodnoceným aktivům v souvislosti s programem na záchranu aktiv („převodní hodnota“) nevyhnutelně vyšší než aktuální tržní ceny, aby se dosáhlo požadovaného účinku záchranného programu. Aby se při posouzení slučitelnosti podpory zajistil konzistentnost, bude Komise považovat převodní hodnotu, která odráží související dlouhodobou ekonomickou hodnotu („reálná ekonomická hodnota“) aktiv, na základě souvisejících hotovostních toků a širšího časového horizontu, za přijatelný ukazatel určující slučitelnost částky podpory jako nezbytného minima. Pro určité kategorie aktiv bude třeba zvážit použití jednotných srážek (hair-cuts), aby se dala odhadnout reálná ekonomická hodnota aktiv, která jsou natolik komplexní, že není možné spolehlivě předvídat jejich vývoj v nejbližší budoucnosti.

(41)

V důsledku toho by převodní hodnota pro opatření spočívající v nákupu aktiv nebo jejich pojištění (22) měla vycházet z jejich reálné ekonomické hodnoty. Kromě toho by musí být zajištěno přiměřené protiplnění pro stát. Pokud členské státy považují za nezbytné – zejména aby se předešlo technické insolvenci– použít převodní hodnotu aktiv, která překračuje jejich reálnou ekonomickou hodnotu, bude prvek podpory obsažený v opatření odpovídajícím způsobem vyšší. Takový postup je přijatelný pouze tehdy, doprovází-li ho rozsáhlá restrukturalizace a je-li vázaný na podmínky umožňující zpětné získání této dodatečné podpory v pozdějším stádiu, například prostřednictvím mechanismu zpětného získání (tzv. claw-back mechanism).

(42)	Postupy ocenění pokud jde o tržní hodnotu a reálnou ekonomickou hodnotu, stejně jako protiplnění státu, by se měly řídit stejnými zásadami a postupy uvedenými v příloze IV.

(43)

Při posuzování metod ocenění, které navrhnou členské státy v souvislosti s opatřeními na záchranu aktiv, a při posuzování jejich provádění v jednotlivých případech bude Komise konzultovat odborníky pro oblast oceňování (23). S cílem zajistit koherenci metod oceňování bude Komise rovněž vycházet z odborných posudků stávajících orgánů vytvořených na úrovni EU.

5.6 Správa aktiv, která jsou předmětem záchranných opatření

(44)

Záleží na členském státu, jaký nejvhodnější model záchrany aktiv bank z řady možností stanovených v oddíle 3 a příloze II si zvolí, a to s ohledem na rozsah problému znehodnocených aktiv, situaci jednotlivých dotčených bank a rozpočtové faktory. Cílem kontroly státní podpory je zabezpečit, aby byl zvolený model navržen tak, že zajistí rovné zacházení a předejde nežádoucímu narušení hospodářské soutěže.

(45)

Jestliže se jednotlivá stanovení ceny pro opatření podpory mohou lišit, jejich zvláštní rysy by neměly mít citelný dopad na přiměřené sdílení nákladů mezi státem a bankami, které jsou příjemci podpory. Na základě řádného ocenění by celkový mechanismus financování u společnosti spravující aktiva, u pojištění nebo u hybridního řešení měl zajistit, že banka bude muset nést stejný podíl ztrát. V této souvislosti je možné zvážit ustanovení o zpětném získání (tzv. claw-back clauses). Obecně musí všechny režimy zajistit, že banky, které jsou příjemci podpory, ponesou ztráty vzniklé při převodu aktiv (viz dále bod 50 a poznámka pod čarou 10).

(46)

Aby se bez ohledu na zvolený model zjednodušilo zaměření bank na obnovu životaschopnosti a aby se zamezilo střetu zájmů, je nezbytné zajistit jasné funkční a organizační oddělení mezi bankou, která je příjemcem podpory, a jejími znehodnocenými aktivy, zejména pokud jde o jejich správu, zaměstnance a zákazníky.

5.7 Procedurální aspekty

(47)	Podrobné vodítko k dopadu těchto pokynů na řízení o státní podpoře pokud jde jak o předběžné oznámení podpory, tak o posouzení plánů restrukturalizace v případech, kdy je to nezbytné, je stanoveno v příloze V.

6. NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ – RESTRUKTURALIZACE A OBNOVENÍ žIVOTASCHOPNOSTI

(48)

Zásady a podmínky v oddíle 5 tvoří rámec pro návrh opatření na záchranu aktiv v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory. Cílem pravidel státní podpory je v současných souvislostech zajistit minimální podporu, která co nejméně naruší hospodářskou soutěž a která osvobodí banky, které jsou příjemci podpory, od rizik souvisejících se specifickou kategorií aktiv a tím připraví stabilní základy pro návrat k dlouhodobé životaschopnosti bez státní podpory. Nakládání se znehodnocenými aktivy podle výše uvedených zásad je nezbytným krokem obnovení životaschopnosti bank, není však samo o sobě dostačující k dosažení tohoto cíle. V závislosti na jejich specifické situaci a vlastnostech jim vlastním budou muset banky ve svém zájmu přijmout vhodná opatření, aby se vyvarovaly podobných problémů v budoucnu a aby si zajistily udržitelnou ziskovost.

(49)

V souladu s pravidly pro poskytování státní podpory, zejména těmi pro poskytování podpory na záchranu a restrukturalizaci, představuje takováto záchrana aktiv strukturální operaci a vyžaduje si důkladné posouzení třech podmínek: i) přiměřený příspěvek příjemce podpory na náklady programu pro znehodnocená aktiva, ii) přiměřená akce, aby se zajistilo obnovení životaschopnosti, iii) nezbytná opatření k nápravě narušení hospodářské soutěže.

(50)

První podmínka by měla být za běžných okolností splněna dodržením požadavků stanovených v oddíle 5, jako jsou zejména poskytnutí informací, ocenění, stanovení ceny a sdílení nákladů a rizik. To by mělo zajistit, že příspěvek příjemce podpory pokryje minimálně všechny ztráty vzniklé při převodu aktiv na stát. Není-li to fyzicky možné, lze přesto výjimečně přiznat podporu, pokud se na další dvě podmínky uplatní přísnější požadavky.

(51)

Požadavky týkající se obnovení životaschopnosti a nezbytnosti opatření k nápravě narušení hospodářské soutěže budou určeny případ od případu. Pokud jde o druhou podmínku, a sice nezbytnost obnovení dlouhodobé životaschopnosti, je třeba poznamenat, že záchrana aktiv může k tomuto cíli přispět. Přezkum životaschopnosti by měl potvrdit aktuální a budoucí kapitálovou přiměřenost banky poté, co je provedeno úplné posouzení a zhodnocení možných rizikových faktorů (24).

(52)

Komise posoudí rozsah nezbytné restrukturalizace následně po počátečním schválení opatření na záchranu aktiv, a to na základě těchto kritérií: kritéria stanovená ve Sdělení – Rekapitalizace finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže, podíl aktiv banky, která jsou předmětem záchranných opatření, převodní cena takovýchto aktiv v porovnání s tržní cenou, zvláštní charakteristiky poskytnuté záchrany znehodnocených aktiv, celkový rozsah expozice státu vůči rizikově váženým aktivům banky, povaha a původ problémů banky, která je příjemcem podpory, stabilita a kvalita obchodního modelu banky a její investiční strategie. Zohlední také dodatečné poskytnutí státní záruky nebo rekapitalizaci ze strany státu, aby získala celkový obraz o situaci banky, která je příjemcem podpory (25).

(53)

Dlouhodobá životaschopnost vyžaduje, aby banka byla schopná přežít bez jakékoliv státní podpory, což předpokládá jasné plány pro vrácení získaného státního kapitálu a vzdání se státních záruk. V závislosti na výsledku tohoto posouzení bude restrukturalizace muset zahrnovat důkladné vyhodnocení strategie a činnosti banky, které se bude týkat zejména klíčové obchodní činnosti, přeorientování obchodních modelů, uzavření nebo prodej poboček nebo dceřiných společností, změny správy aktiv a závazků a další změny.

(54)

O nutnosti důkladné restrukturalizace se bude uvažovat v případě, kdy by přiměřené ocenění znehodnocených aktiv v souladu se zásadami stanovenými v oddílu 5.5 a v příloze IV vedlo bez intervence ze strany státu k záporné hodnotě majetku nebo technické platební neschopnosti, pokud by nedošlo ke státní intervenci. Opakované žádosti o podporu a nedodržení obecných zásad stanovených v oddíle 5 budouobecně signálem, že je potřeba vykonat takovou důkladnou restrukturalizaci.

(55)

Důkladná restrukturalizace se bude také vyžadovat, pokud již banka obdržela nějakou formu státní podpory, jestliže tato podpora buď přispívá k pokrytí ztrát nebo k vyhnutí se jejich vzniku, anebo celkově překračuje 2 % všech rizikově vážených aktiv banky, přičemž se řádně zohlední konkrétní situace každého příjemce podpory (26).

(56)	Načasování vyžadovaných opatření na obnovu životaschopnosti zohlední specifickou situaci příslušné banky a rovněž celkovou situaci v bankovním sektoru, aniž by došlo k nepřiměřenému zpoždění nezbytných úprav.

(57)

Za třetí by se měl posoudit rozsah nezbytných kompenzačních opatření na základě narušení hospodářské soutěže, která podpora způsobí. Tato kompenzační opatření mohou zahrnovat redukci nebo prodej ziskových obchodních jednotek nebo dceřiných společností nebo přijetí závazkůtýkajících se chování bank, jejichž cílem bude omezení obchodní expanze.

(58)	O nutnosti kompenzačních opatření se bude uvažovat v případě, že banka, která je příjemcem podpory, nesplňuje podmínky stanovené v oddíle 5, zejména podmínky týkající se poskytnutí informací, ocenění, stanovení ceny a sdílení nákladů.

(59)

Komise posoudí rozsah požadovaných kompenzačních opatření na základě jejího posouzení narušení hospodářské soutěže, které vyplývá z podpory, a zejména na základě těchto ukazatelů: celková výše podpory včetně záruk a rekapitalizace, objem znehodnocených aktiv, na která se opatření vztahují, podíl ztrát vyplývajících z aktiv, celkové finanční zdraví banky, rizikový profil aktiv, které jsou předmětem záchrany, kvalita řízení rizika bankou, úroveň ukazatelů solventnosti v případě absence podpory, pozice banky, která je příjemcem podpory, na trhu a narušení hospodářské soutěže vyplývající z pokračujících aktivit banky na trhu a konečně dopad podpory na strukturu bankovního sektoru.

7. ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(60)	S ohledem na finanční a hospodářské souvislosti, které vyžadují okamžitou akci, použije Komise toto sdělení ode dne 25. února 2009, tj. od data, ke kterému Komise obecně schválila jeho obsah.

(1) Zatímco oficiální údaje pro eurozónu ukazují, že poskytování úvěrů ze strany bank podnikům nadále pokračuje, tento trend slábne, přičemž meziměsíční míra růstu úvěrových operací ke konci roku 2008 výrazně zpomalila. V prosinci 2008 se bankovní úvěry v soukromém sektoru (úvěry subjektům, které nejsou finančními institucemi, vyjma vlády) snížily v porovnání s listopadem o 0,4 %.

(2) Od poloviny roku 2007 až do současnosti bylo odepsáno celkem 1063 miliard USD, z čehož 737,6 miliard USD nahlásily banky se sídlem v USA a 293,7 miliard USD banky se sídlem v Evropě. V druhém případě bylo 68 miliard nahlášeno ve Švýcarsku. Navzdory rozsahu již oznámených odpisů aktiv Mezinárodní měnový fond (MMF) v současnosti odhaduje, že celkové bankovní ztráty související se znehodnocením aktiv pravděpodobně dosáhnou 2 200 miliard USD. Tento odhad vychází z celosvětové držby sekuritizovaných hypoték, spotřebitelských úvěrů a úvěrů pro podniky, s původem v USA, přičemž odhadovaná hodnota ztrát se od počátku krize neustále zvyšuje. Někteří analytici trhu odhadují, že celkové ztráty mohou být podstatně vyšší. Například Nouriel Roubini, který soustavně tvrdí, že oficiální odhady jsou příliš nízké, nyní předpokládá, že by celkové ztráty mohly být jenom ve Spojených státech 3 600 miliard USD.

(3) Tato opatření jsou podrobněji popsána v příloze II.

(4) Nákupy aktiv vládou s sebou nemusí nutně nést závažné rozpočtové náklady v dlouhodobém hledisku, pokud může být dostatečná část nabytých aktiv následně prodána se ziskem (viz příklady USA a Švédska v příloze 2). Nicméně tyto nákupy znamenají zvýšení přímých rozpočtových výdajů, které by zvýšily hrubý veřejný dluh a vládní požadavky na hrubé financování. Přístupu založeného na výměně veřejného dluhu za znehodnocená aktiva by mohlo být využito, aby se zmírnily operativní problémy týkající se emise, ale tento přístup by nezabránil dopadu na rozpočtové poměry, ani na zvýšení nabídky veřejného dluhu na trhu.

(5) Banky jsou tradičně držiteli různých aktiv včetně: hotovosti, finančního majetku (státní pokladniční poukázky, dluhové cenné papíry, majetkové cenné papíry, obchodovatelné úvěry a komodity), derivátů (swapy, opce), úvěrů, finančních investic, nehmotných aktiv, majetku, provozoven a vybavení. Ke ztrátám může dojít, pokud jsou aktiva prodána pod jejich účetní hodnotou, pokud se jejich hodnota sníží a jsou vytvořeny rezervy na případné ztráty, nebo následně, pokud jsou příjmové toky při splatnosti nižší než účetní hodnota.

(6) Má se za to, že záruka představuje státní podporu, pokud přijímající banka nemůže na trhu nalézt nezávislého soukromého operátora, který by jí byl ochoten poskytnout podobnou záruku. Výše státní podpory je stanovena jako maximální čistá částka, ke které se stát zaručil.

(7) Úř. věst. C 270, 25.10.2008, s. 8.

(8) Úř. věst. C 10, 15.1.2009, s. 2.

(9) Aniž by byla dotčena povinnost zveřejnění dopadu, který má na rozvahu, opatření na záchranu aktiv zahrnující přiměřené sdílení nákladů, výrazům „transparentnost“ a „úplné zveřejnění“ je třeba rozumět jako transparentnosti vůči vnitrostátním orgánům, zúčastněným nezávislým odborníkům a Evropské komisi.

(10) Částka podpory odpovídá rozdílu mezi převodní hodnotou aktiv (která běžně vychází z jejich reálné ekonomické hodnoty) a tržní cenou. V tomto dokumentu odpovídají vzniklé ztráty rozdílu mezi převodní hodnotou a účetní hodnotou aktiv. Skutečné ztráty budou běžně známy pouze ex-post.

(11) Opatření na záchranu aktiv jsou částečně srovnatelná s kapitálovými injekcemi do té míry, do jaké poskytují mechanismus absorbování ztrát a mají vliv na regulatorní kapitál. Nicméně v případě záchrany aktiv podstupuje stát obecně větší riziko, které je spojené se specifickým portfoliem znehodnocených aktiv, kdy nedochází k přímému příspěvku z ostatního příjmu banky tvořeného dalšími činnostmi a fondy a kdy náklady a riziko státu přesahují jeho případný podíl v bance. Vzhledem k podstatnějším záporům a omezenějším přínosům by protiplnění za záchranu aktiv mělo být v zásadě vyšší než v případě kapitálových injekcí.

(12) Porovnání účetní hodnoty aktiv s jejich převodní hodnotou (tj. jejich reálná ekonomická hodnota).

(13) Ochrana akcionářů by nicméně měla být obecně vyloučena. Viz rozhodnutí NN 39/08 (Dánsko, podpora na likvidaci banky Roskilde) a NN 41/08 (Spojené království, podpora poskytnutá Bradford & Bingley).

(14) To může být případ, kdy by velikost banky nebo typ její činnosti nebyly zvladatelné v rámci správního nebo soudního řízení či řádné likvidace, aniž by to mělo nebezpečné systémové dopady na další finanční instituce nebo poskytování úvěrů do reálné ekonomiky. V tomto ohledu by bylo nezbytné odůvodnění měnového orgánu nebo orgánu dohledu.

(15) Další faktory, například vyšší peněžní protiplnění, mohou ovlivnit přiměřenou úroveň. Kromě toho je třeba poznamenat, že ke kompenzacím ex-post může dojít i několik let poté, co bylo opatření zavedeno, a mohou tedy nevhodně prodlužovat nejistotu spojenou s oceněním znehodnocených aktiv. U ustanovení o zpětném získání (claw-back clauses) založených na ocenění ex-ante se tento problém nevyskytuje.

(16) V případě aktiv, které byly přihlášeny a které jsou splatné později.

(17) „Nepředvídatelná okolnost“ je okolnost, která nemohla být žádným způsobem předvídána vedením společnosti v době, kdy rozhodlo o tom, že se nepřipojí k programu na záchranu aktiv během lhůty pro přihlášení, přičemž není důsledkem nedbalosti nebo pochybení ze strany vedení společnosti nebo rozhodnutí skupiny, do které náleží. „Výjimečnou okolností“ je třeba rozumět výjimečnou situaci nad rámec současné krize. Členské státy, které chtějí uplatnit takové okolnosti, oznámí všechny nezbytné informace Komisi.

(18) Tento přístup byl, jak se zdá, zvolen v USA v případě Citigroup a Bank of America.

(19) Obecně má Komise za to, že jednotné a objektivní konečné datum, jako například konec roku 2008, zajistí rovné podmínky mezi bankami a členskými státy.

(20) V případě potřeby se může státní podpora v souvislosti s riziky budoucích aktiv řešit formou oznámení o zárukách a podle dočasného rámce.

(21) Tak by tomu bylo například tehdy, pokud by stát vyměnil aktiva za státní dluhopisy v částce jejich nominální hodnoty, ale obdržel by podmíněné opční listy na kapitál banky, jejichž hodnota závisí na případné prodejní ceně znehodnocených aktiv.

(22) V případě pojištění se převodní hodnotou rozumí pojištěná částka.

(23) Komise využije názoru takovýchto panelů odborníků podobným způsobem jako v případě řízení o státní podpoře, kdy již mohla využít externího odborného posouzení.

(24) Bude také nutné zajistit dodržování kritérií stanovených v bodu 40 sdělení Komise o rekapitalizaci bank do té míry, do jaké jsou tato kritéria použitelná.

(25) Banky, které již mají povinnost restrukturalizačního plánu v souvislosti s předešlým poskytnutím státní podpory, budou muset v tomto plánu řádně zohlednit novou podporu a zvážit všechny možnosti od restrukturalizace až po řádnou likvidaci.

(26) Účast ve schváleném systému pojištění vkladů, aniž by záruka musela být uplatněna za účelem pokrytí ztrát, by se neměla brát pro účely tohoto odstavce v úvahu.

PŘÍLOHA I

POKYNY EUROSYSTÉMU PRO OPATŘENÍ NA PODPORU AKTIV URČENÁ BANKÁM

Eurosystém definoval sedm hlavních zásad pro opatření na záchranu aktiv bank:

(1)	způsobilost institucí k účasti na opatřeních: ta by měla být dobrovolná, přičemž je možné v obtížných případech přiznat prioritu institucím s velkou koncentrací znehodnocených aktiv;

(2)	definice aktiv způsobilých k poskytnutí podpory by měla být dostatečně široká;

(3)

ocenění způsobilých aktiv by mělo být transparentní, mělo by podle možnosti vycházet z řady přístupů a kritérií společných pro všechny členské státy, mělo by být založeno na nezávislých odborných názorech třetí strany, za použití modelů, které využívají mikroekonomických údajů k odhadu ekonomické hodnoty očekávaných ztrát a s nimi související pravděpodobnosti, a zvláštních srážek (haircuts) z účetní hodnoty aktiv, pokud je posouzení tržní hodnoty zvláště obtížné nebo pokud situace vyžaduje rychlý zásah;

(4)	přiměřený stupeň sdílení rizika jako nezbytný prvek jakéhokoliv režimu, aby se omezily náklady státu, poskytla se správná motivace zúčastněným institucím a zachovalo se rovné zacházení s těmito institucemi;

(5)	dostatečně dlouhé trvání režimů na podporu aktiv, pokud možno v souladu se strukturou splatnosti aktiv způsobilých k podpoře;

(6)	řádná správa institucí, které by měly nadále fungovat podle obchodních zásad, a upřednostňování režimů, které stanoví dobře definované strategie pro ukončení účasti na opatření; a

(7)	podmínění účasti na režimech veřejné podpory splněním určitých měřitelných kritérií jako jsou závazky pokračovat v poskytování úvěrů, aby se přiměřeně uspokojila poptávka v souladu s komerčními kritérii.

PŘÍLOHA II

Různé přístupy k záchraně aktiv a zkušenosti s používáním řešení v podobě tzv. špatných bank (bad banks) ve Spojených státech, Švédsku, Francii, Itálii, Německu, Švýcarsku a České republice

I. Možné přístupy

V zásadě lze zvážit dva obecné přístupy ke správě aktiv, která jsou předmětem záchranných opatření:

(1)

Oddělení znehodnocených aktiv od dobrých aktiv v rámci banky nebo v bankovním sektoru jako celku. Je možné zvážit několik variant tohoto přístupu. Pro každou banku by mohla být založena společnost spravující aktiva (tzv. špatná banka nebo tzv. risk shield – záruka na pokrytí rizik). Znehodnocená aktiva by byla převedena na zvláštní právní subjekt, přičemž aktiva by stále spravovala banka v nouzi nebo samostatný subjekt a případné ztráty by sdílela dobrá banka a stát. Alternativně by stát mohl vytvořit samostatný orgán (často nazývaný „aggregator bank“) k nákupu znehodnocených aktiv buď od jednotlivých bank nebo od bankovního sektoru jako celku, čímž by se bankám umožnil návrat k normálnímu chování, pokud jde o poskytování úvěrů, aniž by byly zatíženy rizikem odpisů aktiv. Tento přístup by také mohl zahrnovat předchozí znárodnění, přičemž stát převezme kontrolu nad některými nebo všemi bankami v sektoru předtím, než oddělí jejich dobrá a špatná aktiva.

(2)

Režim pojištění aktiv, kdy si banky ponechají znehodnocená aktiva na svých rozvahách, ale jsou od státu odškodněny za ztráty. V případě pojištění aktiv zůstávají znehodnocená aktiva v rozvaze bank, které jsou odškodňovány za některé nebo veškeré ztráty státem. Zvláštní otázkou týkající se pojištění aktiv je stanovení přiměřené prémie za různorodá a komplexní aktiva, která by v zásadě měla odrážet určitou kombinaci ocenění a rizikového profilu pojištěných aktiv. Další otázkou je technická náročnost realizace režimů pojištění v situaci, kdy jsou pojištěná aktiva spíše rozšířena ve velkém množstvím bank než soustředěna v několika velkých bankách. Konečně vzhledem ke skutečnosti, že pojištěná aktiva zůstávají v rozvahách bank, může vzniknout možnost střetu zájmů a zmizí důležitý psychologický účinek jasného oddělení dobré banky od špatných aktiv.

II. Zkušenosti se špatnými bankami

Ve Spojených státech byla v roce 1989 vytvořena společnost Resolution Trust Corporation (RTC) jakožto společnost spravující aktiva vlastněná vládou. RTC byla pověřena likvidací aktiv (zejména aktiv souvisejících s nemovitostmi včetně hypotéčních úvěrů), která byla aktivy spořitelních a úvěrových družstev, u kterých vyhlásil úřad dohledu nad spořením (Office of Thrift Supervision) platební neschopnost v důsledku spořitelní a úvěrové krize (1989 až 1992). RTC také převzala pojišťovací funkce od bývalého úřadu dohledu Federal Home Loan Bank Board. Mezi lety 1989 a polovinou roku 1995 společnost Resolution Trust Corporation uzavřela nebo jinak vyřešila situaci 747 stavebních spořitelen s celkovými aktivy ve výši 394 miliard USD. V roce 1995 byly její povinnosti převedeny na Savings Association Insurance Fund of the Federal Deposit Insurance Corporation. Celkové náklady daňových poplatníků se odhadovaly na 124 miliard USD (kurz z roku 1995).

RTC prováděla svou činnost prostřednictvím programů „equity partnership“ (kapitálové partnerství). Všechna kapitálová partnerství zahrnovala partnera ze soukromého sektoru, který nabyl částečný podíl v souboru aktiv. Tím, že si RTC udržovala podíl v portfoliích aktiv, mohla se podílet na výrazných ziscích, kterých docilovali portfolioví investoři. Kapitálová partnerství navíc umožnila RTC, aby měla prospěch z činností spočívajících ve správě a likvidaci, které prováděli její partneři ze soukromého sektoru, a tato struktura pomohla zajistit vyšší pobídky, než obecně existují ve vztahu vlastník/ smluvní strana. Formy kapitálového partnerství jsou tyto: Multiple Investment Fund (omezené a výběrové partnerství, neurčené portfolio aktiv), N-series a S-series Mortgage Trusts (soutěžní nabídky pro určené portfolio aktiv), Land fund (aby se docílilo zisku z dlouhodobé obnovy a pozemků) a JDC Partnership (výběr generálního partnera na základě výběrového řízení „beauty-contest“ pro nezajištěné pohledávky nebo pohledávky pochybné hodnoty).

Ve Švédsku byly vytvořeny dvě společnosti spravující aktiva bank, Securum a Retriva, aby spravovaly nesplácené úvěry finančních institucí jakožto součást politiky řešení finanční krize v letech 1992 až 1993. Aktiva banky ve špatném finančním stavu byla rozdělena na „dobrá“ a „špatná“ aktiva, přičemž špatná aktiva byla poté převedena na jednu ze společností spravujících aktiva, zejména na Securum. Důležitým rysem švédského programu bylo stanovení povinnosti bank zcela zveřejnit očekávané úvěrové ztráty a reálně ocenit nemovitosti a další aktiva. Úřad finančního dohledu za tímto účelem zpřísnil svá pravidla, pokud jde o definici pravděpodobných úvěrových ztrát a rovněž ocenění nemovitostí. Aby se docílilo jednotného ocenění nemovitostí držených bankami, které žádaly o podporu, vytvořil úřad výbor pro oceňování za účasti odborníků z oblasti nemovitostí. Nízké tržní hodnoty připsané aktivům během hloubkové kontroly účinně napomohly stanovení hodnoty aktiv. Protože účastníci trhu neočekávali, že se ceny sníží pod tuto úroveň, zachovalo se fungování obchodu (1). Z dlouhodobého hlediska se ukázalo, že tyto dvě společnosti spravující aktiva byly úspěšné v tom smyslu, že rozpočtové náklady podpory finančního systému byly zhruba vyváženy příjmy získanými od společností spravujících aktiva bank, které pocházely z likvidace jimi držených aktiv.

Ve Francii byl v devadesátých letech minulého století zřízen veřejný orgán, kterému byla poskytnuta neomezená institucionální státní záruka a jehož cílem bylo v průběhu určitého časového období převzít a zlikvidovat špatná aktiva společnosti Credit Lyonnais. Tato špatná banka financovala nabývání aktiv prostřednictvím úvěru od společnosti Credit Lyonnais. Společnost Credit Lyonnais se tedy mohla vyhnout tomu, aby vykázala ztráty aktiv a kapitálu ve výši rizikově vážených aktiv, protože úvěr špatné bance měl vzhledem ke státní záruce 0 % rizikovou váhu. Komise schválila špatnou banku jakožto podporu v restrukturalizaci. Model se vyznačoval jasným oddělením dobré a špatné banky, aby se zabránilo střetu zájmů, a ustanovením o splacení v případě zlepšení hospodářské situace („better fortune clause“) ze zisku dobré banky ve prospěch státu. Po několika letech byla tato banka úspěšně privatizována. Nicméně převod aktiv na špatnou banku v účetní hodnotě zbavil akcionáře odpovědnosti za ztráty a v konečném důsledku znamenal dlouhodobé vyšší náklady pro stát.

O několik let později v Itálii byla Banco di Napoli rozdělena na špatnou banku a dobrou banku poté, co ztráty pokryli stávající akcionáři a byla provedena rekapitalizace ze státní pokladny v rozsahu nezbytném k udržení banky. Banco Napoli financovala akvizice diskontovaných, ale stále znehodnocených aktiv prostřednictvím podřízených úvěrů centrální banky, u kterých byla poskytnuta protizáruka ze státní pokladny. Očištěná banka byla o rok později privatizována. Ani v případě Credit Lyonnais, ani v případě Banco di Napoli nedošlo k okamžitým rozpočtovým výdajům ze státní pokladny za akvizice špatných aktiv, které by přesahovaly poskytnutí kapitálu bankám.

Mírnější forma špatné banky byla nedávno použita v Německu, když se řešila špatná aktiva Landesbanken. V případě SachsenLB byl příjemce podpory prodán jakožto pokračující podnik poté, co byla špatná aktiva ve výši zhruba 17,5 miliard EUR převedena na jednotku pro speciální účel (SPV), jejímž cílem bylo držet aktiva do splatnosti. Bývalý vlastník, spolková země Sasko, poskytl záruku proti ztrátám ve výši zhruba 17 % nominální hodnoty, což bylo považováno za absolutní maximum možných ztrát ve stresovém testování (základ byl odhadnut pouze na 2 %). Nový vlastník převzal většinu refinancování a pokryl zbývající riziko. Očekávalo se, že výše podpory dosáhne nejméně odhadu pro nejhorší případ ve výši 4 %. V případě WestLB bylo portfolio aktiv ve výši 23 miliard EUR převedeno na SPV a zároveň byla na něj poskytnuta státní záruka ve výši 5 miliard EUR, aby se pokryly případné ztráty a ochránila se rozvaha, aby se nemusela upravovat hodnota aktiv v souladu s mezinárodními účetními standardy (IFRS). To umožnilo WestLB odstranit tržní volatilitu aktiv z rozvahy. Poplatek za záruku ve výši 0,5 % byl zaplacen státu. Záruka na pokrytí rizik stále existuje a je považována za státní podporu.

Ve Švýcarsku vytvořila vláda nový fond, do kterého UBS převedla portfolio toxických aktiv, které bylo před převodem oceněno třetí stranou. Aby se zajistilo financování tohoto fondu, poskytlo Švýcarsko nejprve kapitálovou injekci UBS (formou směnek směnitelných za akcie UBS), kterou UBS okamžitě odepsala a převedla na fond. Ostatní financování fondu bylo zajištěno úvěrem od Švýcarské národní banky.

Na konci devadesátých let minulého století byly podmínky českých bank, pokud jde o poskytování úvěrů podnikům, velmi volné. Českým bankám to způsobilo závažné problémy a na konci devadesátých let byly odkázány na vládní pomoc. Bankovní sektor byl nakonec ozdraven za cenu rozsáhlých opatření spočívajících v očistění rozvah bank.

V únoru 1991 vytvořila česká vláda Konsolidační banku (KOB), která měla za úkol převzít z bankovního sektoru špatné úvěry, které se nashromáždily před rokem 1991, jako například dluhy, které byly pozůstatkem centrálně plánovaného hospodářství, a to zejména ty, které souvisely s obchodem se sovětským blokem. V září 2001 se tato zvláštní banka změnila na agenturu (Česká konsolidační agentura, dále „ČKA“), která také měla absorbovat špatné úvěry spojené s „novými inovativními“ úvěry (zejména takzvané privatizační úvěry, nesplácené úvěry a podvodné úvěry).

Od roku 1991 byly nejprve velké banky zbaveny špatných úvěrů a od roku 1994 se pozornost přesunula na menší banky. V českém bankovním systému vyvolal napjatou situaci zejména pád Kreditní banky v srpnu 1996 a následný částečný výběr vkladů (run) v Agrobance. Dotčené programy vedly pouze k dočasnému zvýšení podílu státu v bankovním sektoru v roce 1995 a poté opět v roce 1998 v důsledku odnětí licence Agrobance. Celkově se podíl státu v bankovnictví zvýšil z 29 % v roce 1994 na 32 % koncem roku 1995.

Kromě toho byl v roce 1997 schválen další program – stabilizační program – na podporu malých bank. Tento program v zásadě spočíval v nahrazení nekvalitních aktiv likviditou, která dosahovala až 110 % kapitálu každé banky, která se tohoto programu účastnila, a to tak, že nekvalitní aktiva od banky odkoupila zvláštní, ad hoc zřízená, společnost Česká finanční a zůstatek těchto aktiv byl pak v pěti až sedmiletém časovém horizontu odkoupen zpět. K programu se připojilo šest bank, ale pět jich bylo vyloučeno poté, co nesplnily kritéria programu. Tyto banky následně ukončily obchodní činnost. Stabilizační program tedy nebyl úspěšný a byl zastaven.

Do konce roku 1998 bylo vydáno 63 bankovních licencí (z nichž 60 před koncem roku 1994). Koncem září 2000 zůstávalo činných 41 bank a poboček zahraničních bank, z čehož 16 jich fungovalo ve zvláštním režimu (8 bylo v likvidaci, 8 v konkurzním řízení), 4 uskutečnily fúzi s jinými bankami a jedné zahraniční bance byla odebrána licence, protože nezahájila činnost. Ze 41 zbývajících institucí (včetně ČKA) bylo 15 domácích a 27 zahraničních, včetně zahraničních dceřiných společností a zahraničních poboček.

V květnu 2000 nabyla účinnosti novela zákona o konkurzu a vyrovnání a zákona o veřejných dražbách, které měly za cíl urychlit konkurzní řízení a vyrovnat práva věřitelů a dlužníků tím, že se specializovaným společnostem nebo právnickým osobám umožnilo, aby v rámci konkurzního řízení vystupovaly jako správci konkurzní podstaty, a tím, že se umožnila dohoda o mimosoudním vyrovnání.

(1) Což představuje ostrý kontrast oproti japonské politice stanovování příliš vysokých hodnot „špatných“ aktiv, čímž se na zhruba desetiletí zmrazil trh s nemovitostmi.

PŘÍLOHA III

Definice kategorií („košů“) způsobilých aktiv a poskytnutí úplných informacío znehodnocených aktivech a o všech obchodních činnostech banky

I. Definice kategorií („košů“) aktiv způsobilých k podpoře

Definice košů znehodnocených finančních aktiv bank by měla být společným jmenovatelem vycházejícím z kategorií již používaných pro:

(1)	řádné vykazování a oceňování (Basel pilíř 3 = CRD (směrnice o kapitálových požadavcích) příloha XII, FINREP a COREP);

(2)	účetní výkaznictví a ocenění (zejména IAS 39 a IFRS 7);

(3)	specializované výkaznictví ad hoc o úvěrové krizi: práce Mezinárodního měnového fondu (MMF), Fóra finanční stability (FSF), N. Roubiniho a dokument Výboru evropských orgánů dohledu nad bankami (Committee of European Banking Supervisors, CEBS) o transparentnosti.

Použití společného jmenovatele stávající kategorie výkaznictví a oceňování na definování košů aktiv:

(1)	zamezí dodatečnému zatížení banky pokud jde o výkaznictví;

(2)	umožní ohodnotit koše znehodnocených aktiv jednotlivých bank v kontextu odhadů Společenství a globálních odhadů (což může být relevantní pro určení „ekonomické hodnoty“ v určitém čase); a

(3)	poskytne objektivní (ověřené) výchozí body pro ocenění znehodnocených aktiv.

S ohledem na výše uvedené Komise navrhuje jako výchozí bod pro určení „ekonomické hodnoty“ a výběr opatření na záchranu znehodnocených aktiv tyto koše finančních aktiv:

Tabulka 1

I. Strukturované financování/sekuritizované produkty
	Typ produktu	Účetní kategorie	Oceňovací základ režimu			Poznámky
	Typ produktu	Účetní kategorie	Tržní hodnota	Ekonomická hodnota	Převodní hodnota	Poznámky
1	RMBS	FVPL/AFS (1)				Dále definováno podle: zeměpisné oblasti, seniority tranší, ratingů, vztahující se k sub-prime nebo Alt-A nebo jiným podkladovým aktivům, splatnost/„vintage“, příspěvky a odpisy.
2	CMBS	FVPL/AFS
3	CDO	FVPL/AFS
4	ABS	FVPL/AFS
5	Podnikový dluh	FVPL/AFS
6	Ostatní úvěry	FVPL/AFS
Celkem
II. Nezajištěné úvěry
	Typ produktu	Účetní kategorie	Oceňovací základ režimu			Poznámky
	Typ produktu	Účetní kategorie	Náklady (2)	Ekonomická hodnota	Převodní hodnota	Poznámky
7	Podnik	HTM/ L&R (1)	Náklady (2)			Dále definováno podle: zeměpisné oblasti, rizika protistrany (PD), snižování úvěrového rizika (kolaterál) a struktury splatnosti, příspěvků a odpisů.
8	Stavebnictví	HTM/ L&R	Náklady
9	Ostatní osobní náklady	HTM/ L&R	Náklady
Celkem

II. Úplné zveřejnění, pokud jde o znehodnocená aktiva a související obchodní činnosti

Na základě košů aktiv zobrazených v tabulce 1 by měly být předloženy informace poskytnuté o znehodnocených aktivech bank, která by měla být zahrnuta do záchranného opatření, s dalším stupněm rozčlenění, jak je navrženo ve sloupci poznámek tabulky 1.

Na základě osvědčených praktik zaznamenaných Evropským výborem orgánů bankovního dohledu (3) (CEBS) pro zveřejňování činností ovlivněných nepříznivou situací na trhu by informace o činnostech banky souvisejících se znehodnocenými aktivy, které by přispěly k vyhodnocení životaschopnosti uvedeném v oddíle 5.1, mohly být strukturovány takto:

Tabulka 2:

Osvědčené praktiky zaznamenané výborem CEBS

Vrcholná skupina dohledu (Senior Supervisors Group):

Hlavní praktiky v oblasti zveřejňování

Obchodní model

—	Popis obchodního modelu (tj. důvodů zahájení činností a příspěvku k procesu tvorby hodnot) a v případě potřeby jakýchkoliv učiněných změn (tj. v důsledku krize).

—	Popis strategií a cílů.

—	Popis významu činností a jejich příspěvku k obchodování (včetně diskuze z kvantitativního hlediska).

—	Popis typu aktivit včetně popisu nástrojů a rovněž jejich fungování a kvalifikačních kritérií, která produkt/investice musí splňovat.

—	Popis role a rozsahu zapojení instituce, tj. závazků a povinností.

—	Činnosti (SPE) (4).

—	Povaha expozice (sponzor, likvidita a poskytovatel úvěrového posílení) (SPE).

—	Kvalitativní diskuze o politice (LF).

Rizika a řízení rizik

—	Popis povahy a rozsahu rizik vznikajících v souvislosti s činnostmi a nástroji.

—	Popis způsobů řízení rizik, identifikovaných nedostatků a nápravných opatření, která byla přijata k jejich řešení.

—	V současné krizi by se zvláštní pozornost měla věnovat riziku likvidity.

Dopad krize na výsledky

—	Kvalitativní a kvantitativní popis výsledků s důrazem na ztráty (pokud je to relevantní) a odpisy ovlivňující výsledky.

—	Popis odpisů/ztrát podle typu produktu a nástroje ovlivněných krizí (CMBS, RMBS, CDO, ABS a LBO dále rozdělené podle odlišných kritérií).

—	Popis důvodů a faktorů, které jsou příčinou vzniklého dopadu.

—	Srovnání i) dopadů mezi (příslušnými) obdobími a ii) výkazů příjmů před a po dopadu krize.

—	Rozlišení odpisů mezi realizovanými a nerealizovanými částkami.

—	Popis vlivu krize na ceny akcií společnosti.

—	Zveřejnění maximálního rizika ztrát a popis toho, jak by mohla být situace instituce ovlivněna dalším zhoršením nebo naopak oživením trhu.

—	Zveřejnění dopadu pohybů úvěrového rozpětí vlastních závazků na výsledky a na metody použité k posouzení tohoto dopadu.

—	Změna expozice od předchozího období včetně prodejů a odpisů (CMB/LF).

Úrovně a typy expozice

—	Nominální částka (nebo amortizované náklady) a skutečné hodnoty zbývajících expozic.

—	Informace o zajištění úvěrového rizika (tj. formou swapů úvěrového selhání – credit default swaps) a jeho dopadech na expozice.

—	Informace o množství produktů

—

Rozčleněné zveřejnění expozic s dělícími kritérii podle:

—	úrovně seniority tranší,

—	úrovně úvěrové kvality (tj. ratingy, stupeň investice, „vintage“),

—	zeměpisného původu,

—	toho, zda byla expozice vytvořena, udržena, zachována nebo nakoupena,

—	vlastností produktu: tj. ratingy, podíl tzv. sub-prime hypoték, diskontní sazby, body, spready, financování,

—	vlastnosti podkladových aktiv: tj. „vintage“, poměry úvěru k hodnotě, informace o zástavních právech, vážená průměrná životnost podkladových aktiv, předpoklady rychlosti předčasného splácení, očekávané úvěrové ztráty.

—	Plány pohybu expozic mezi příslušnými vykazovanými obdobími a související důvody (prodeje, zcizení, nákupy apod.).

—	Popis expozic, které nebyly konsolidovány (nebo které byly zjištěny v průběhu krize) a související důvody.

—

Expozice vůči tzv. monoline pojistitelům a kvalita pojištěných aktiv:

—	nominální hodnoty (nebo amortizované náklady) pojištěných expozic a rovněž částka koupeného zajištění úvěrového rizika,

—	skutečné hodnoty zbývajících expozic a rovněž související zajištění úvěrového rizika,

—	částka odpisů a ztrát, rozdělená na realizované a nerealizované částky,

—	přehled expozic podle ratingů a protistrany.

—	Velikost jednotky oproti celkové expozici společnosti (SPE/CDO).

—	Kolaterál: typ, tranše, úvěrové hodnocení (rating), obor, zeměpisná distribuce, průměrná splatnost, „vintage“ (SPE/CDO/CMB/LF).

—	Hedge včetně expozic vůči tzv. monolines, další protistrany (CDO). Kredibilita hedge protistrany (CDO).

—	Úvěry, RMBS, deriváty, další (O).

—	Podrobnosti o kvalitě úvěru (jako je úvěrové hodnocení (rating), poměry úvěru k hodnotě, měřítka výkonnosti) (O)

—	Změna expozice od předchozího období včetně prodejů a odpisů (CMB/LF)

—	Rozdíl mezi konsolidovanými a nekonsolidovanými jednotkami. Důvody konsolidace (pokud je použitelné) (SPE).

—	Financované expozice a nefinancované závazky (LF).

Účetní politiky a otázky oceňování

—	Klasifikace transakcí a strukturované produkty pro účely účetnictví a související účetní zacházení.

—	Konsolidace SPE a dalších jednotek (jako jsou „variable interest entities“ – VIE) a přizpůsobení těchto jednotek strukturovaným produktům ovlivněným krizí „sub-prime hypoték“.

—

Podrobná zveřejnění týkající se skutečných hodnot finančních nástrojů:

—	finanční nástroje, na které se uplatňují skutečné hodnoty,

—	hierarchie skutečné hodnoty (rozdělení všech expozicí poměřovaných skutečnou hodnotou podle různých úrovní hierarchie skutečné hodnoty a rozdělení mezi hotovostí a derivátními nástroji a rovněž zveřejnění pohybů mezi jednotlivými úrovněmi),

—	zacházení se zisky prvního dne- tzv. day 1 profits (včetně kvantitativních informací),

—	využití možnosti skutečné hodnoty (včetně podmínek jejího využití) a související částky (včetně odpovídajícího rozčlenění).

—

Zveřejnění modelovacích technik použitých pro ocenění finančních nástrojů, včetně popisu:

—	popisu modelovacích technik a nástrojů, na které se používají,

—	popisu postupu ocenění (včetně zejména diskuze o předpokladech a vstupních faktorech, na kterých modely spočívají),

—	typu úprav uplatněných k zohlednění modelového rizika a ostatních nejistých faktorů ovlivňujících ocenění,

—	citlivosti skutečných hodnot a,

—	stresových scénářích.

—	Metodiky ocenění a primární činitele (CDO).

—	Úpravy ocenění úvěru pro specifické protistrany (CDO).

—	Citlivost ocenění, pokud jde o změny zásadních předpokladů a vstupů (CDO).

Další aspekty zveřejnění

—	Popis politik zveřejnění a zásad, které se používají pro zveřejňování a finanční výkaznictví.

Otázky týkající se předkládání

—	Příslušná zveřejnění nezbytná k porozumění tomu, jak je instituce zapojena do určité činnosti, by měla být, co nejvíce je to možné, poskytnuta na jednom místě.

—	Pokud jsou informace rozděleny v různých částech nebo zdrojích, měly by se poskytnout jasné křížové odkazy, aby se čtenář mohl orientovat mezi jednotlivými částmi.

—	Popisná zveřejnění by měla být v co největší možné míře doplněna ilustrativními tabulkami a přehledy, aby se zlepšila jejich jasnost.

—	Instituce by měly zajistit, že je terminologie použitá k popisu komplexních finančních nástrojů a transakcí doplněna o jasná a vhodná vysvětlení.

(1) FVPL = Fair value through profit and loss (reálná hodnota do zisku nebo ztráty = obchodní portfolio + možnost oceňování reálnou hodnotou), AFS = available for sale (realizovatelné), HTM = Held to Maturity (držené do splatnosti), L&R = loans and receivables (úvěry a pohledávky).

(2) Náklady se rozumí účetní hodnota úvěru mínus znehodnocení.

(3) Zdroj: Zpráva CEBS (Výbor evropských orgánů dohledu nad bankami) o transparentnosti bank ve vztahu k jejich činnostem a produktům postiženým nedávnými otřesy na trhu, 18. června 2008.

(4) Ve zprávě SSG se každý rys vztahuje ke zvláštnímu typu SPE nebo ke všem SPE jako celku, ať už jde o SPE („Special Purpose Entities“ – jednotky pro speciální účel jako celek), LF („Leveraged Finance“), CMB („Commercial Mortgage-Backed Securities“), O (Ostatní expozice „sub-prime“ a „Alt-A“), CDO („Collateralised Debt Obligations“ – zajištěné dluhové obligace).

PŘÍLOHA IV

Zásady a postupy oceňování a stanovení ceny

I. Metodika a postup oceňování

Pro účely opatření na záchranu aktiv by měla aktiva být klasifikována v souladu s orientačními tabulkami 1 a 2 v příloze III.

Určení reálné ekonomické hodnoty ve smyslu tohoto sdělení (viz oddíl 5.5) by mělo být založeno na vstupních proměnných sledovatelných na trhu, a na realistických a obezřetných odhadech budoucích hotovostních toků.

Metoda oceňování, která by se měla uplatnit na aktiva způsobilá k podpoře, by měla být schválena na úrovni Společenství a mohla by se lišit podle jednotlivých dotčených aktiv nebo košů aktiv. Tam, kde je to možné, by se takové ocenění mělo v pravidelných intervalech během celé životnosti aktiv přehodnocovat v závislosti na trhu.

V minulosti se více či méně úspěšně používalo několik možností oceňování. Jednoduché postupy převrácené dražby („reverse auction“) se ukázaly užitečné v případě kategorií aktiv, jejichž tržní hodnoty byly dostatečně jisté. Nicméně tento postup se neosvědčil při oceňování komplexnějších aktiv ve Spojených státech. Sofistikovanější dražební postupy jsou vhodnější v případě, kdy neexistuje dostatečná jistota pokud jde o tržní hodnoty a kdy je zapotřebí přesnější metody stanovení ceny každého aktiva. Vypracování takových metod není bohužel jednoduché. Alternativa výpočtů založených na modelech pro komplexnější aktiva má tu nevýhodu, že je do velké míry založené na domněnkách (1).

Možnost použít jednotné srážky ocenění (haircuts) na všechna komplexní aktiva zjednodušuje celkový postup oceňování, nicméně jejím výsledkem je méně přesné stanovení ceny jednotlivých aktiv. Centrální banky mají značnou zkušenost, pokud jde o možná kritéria a parametry kolaterálů na refinancování, což může sloužit jako užitečný zdroj poznatků.

Ať už se zvolí jakýkoliv model, postup oceňování a zejména posouzení pravděpodobnosti budoucích ztrát by měly být založeny na řádném stresovém testování vycházejícím ze scénáře dlouhodobé globální recese.

Oceňování musí být založeno na mezinárodně uznávaných standardech a měřítkách. Společná metodika oceňování schválená na úrovni Společenství a důsledně uplatňovaná v členských státech by mohla významně přispět ke zmírnění obav týkajících se ohrožení rovného zacházení, které vyplývají z potenciálně závažných důsledků nejednotných systému oceňování. Při posuzování metod oceňování, které členské státy v případě opatření na záchranu aktiv upřednostní, bude Komise v zásadě konzultovat panely odborníků provádějící hodnocení (2).

II. Stanovení ceny státní podpory na základě ocenění

Ocenění aktiv je třeba rozlišovat od stanovení ceny opatření podpory. Nákup nebo pojištění na základě zjištěné současné tržní hodnoty nebo „reálné ekonomické hodnoty“, kdy se vychází z projekcí budoucích peněžních toků a předpokladu držení do splatnosti, budou v praxi často převyšovat současné možnosti bank, které jsou příjemci podpory, pokud jde o sdílení nákladů (3). Cíl stanovení ceny musí být založen na převodní hodnotě co možná nejbližší určené reálné ekonomické hodnotě. Stanovení ceny na základě „reálné ekonomické hodnoty“, které s sebou nese zvýhodnění v porovnání se současnou tržní hodnotou a tedy státní podporou, může být vnímáno jako protiváha současného zveličování situace trhu, které je podporováno současnými krizovými podmínkami, které vedly ke zhoršení nebo dokonce zhroucení některých trhů. Čím je větší odchylka převodní hodnoty od „reálné ekonomické hodnoty“ a tím i částka podpory, tím větší je potřeba nápravných opatření, aby se zajistilo správné stanovení ceny v čase (například prostřednictvím ustanovení o splacení v případě zlepšení hospodářské situace – tzv. better fortune clauses) a důkladnější restrukturalizace. Přípustná odchylka od výsledku ocenění by měla být více omezená pro aktiva, jejichž hodnotu je možné určit na základě spolehlivých vstupních proměnných, které lze zjistit na trhu, než pro ta, jejichž trhy jsou nelikvidní. Nedodržení těchto zásad by významně poukazovalo na nutnost dalekosáhlé restrukturalizace a kompenzačních opatření nebo dokonce řádného provedení likvidace.

V každém případě musí stanovení ceny záchrany aktiv zahrnovat protiplnění státu, Které přiměřeně zohledňuje rizika budoucích ztrát překračujících ztráty, které se očekávají při určení „reálné ekonomické hodnoty“, a dodatečných rizik vyplývajících z převodní hodnoty vyšší, než je reálná ekonomická hodnota.

Takové protiplnění je možné zajistit stanovením dostatečně nižší převodní ceny aktiv, než je „reálná ekonomická hodnota“, aby se zajistila přiměřená kompenzace za riziko formou přímé úměry nebo příslušným přizpůsobením poplatku za záruku.

Určení nezbytné cílové návratnosti by se mohlo „inspirovat“ protiplněním, které by se vyžadovalo za rekapitalizační opatření v rozsahu kapitálového účinku navrhované záchrany aktiv. To by mělo být v souladu se Sdělením Komise – Rekapitalizace finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže, přičemž se zohlední zvláštní rysy opatření na záchranu aktiv a zejména skutečnosti, že mohou zahrnovat vyšší angažovanost než kapitálové injekce (4).

Systém stanovení ceny by také mohl zahrnovat opční listy na akcie banky, jejichž hodnota by se rovnala aktivům (což by znamenalo, že vyšší zaplacená cena by vedla k vyšší potenciální kapitálové účasti). Jedním z modelů pro takovýto systém stanovení ceny by mohl být scénář nákupu aktiv, ve kterém by opční listy byly vráceny bance, jakmile jsou aktiva prodána špatnou bankou a pokud dosáhla cílového návratu investice. V případě, že aktiva nedosáhnou takovéto návratnosti, měla by banka zaplatit rozdíl v hotovosti, aby bylo dosaženo cílového návratu investice. Pokud by banka hotovost nezaplatila, prodál stát opční listy, aby dosáhl cílového návratu investice.

V případě scénáře poskytnutí záruky za aktiva by poplatek za záruku mohl být zaplacen formou akcií s fixním kumulativním úrokem, který by představoval cílový návrat investice. Pokud je nutné uplatnit záruku, mohl by členský stát použít opční listy k nabytí akcií odpovídajících částce, která musí být pokryta zárukou.

Jakýkoliv systém stanovení ceny by musel zajistit, že celkový příspěvek bank, které jsou příjemcem podpory, snižuje rozsah čisté státní intervence na nezbytné minimum.

(1) V každém případě by dražba byla možná pouze pro homogenní třídy aktiv a pokud by existovalo dostatečně velké množství potenciálních prodejců. Navíc by bylo potřeba stanovit rezervní cenu, aby se zajistila ochrana státního zájmu, a mechanismus zpětného vracení („claw back mechanism“) v případě, že konečné ztráty přesáhnou rezervní cenu, aby se zajistil dostatečný příspěvek od banky, která je příjemcem podpory. Aby se takovýto mechanismus zhodnotil, bude nutné předložit srovnávací scénáře s možnostmi záručních režimů nebo režimů nákupu, včetně stresového testování, aby se zajistila globální finanční ekvivalence.

(2) Komise využije názoru takovýchto panelů odborníků podobným způsobem jako v případě řízení o státní podpoře, kdy již mohla využít externího odborného posouzení.

(3) Viz oddíl 5.2.

(4) V případě scénáře spočívajícího v poskytnutí záruky by také bylo třeba zohlednit skutečnost, že na rozdíl od rekapitalizačních opatření není poskytnuta likvidita.

PŘÍLOHA V

Řízení o státní podpoře

Členské státy, které oznamují opatření na záchranu aktiv, musí poskytnout Komisi srozumitelné a podrobné informace o všech prvcích, které jsou relevantní pro posouzení opatření veřejné podpory podle pravidel pro poskytování státní podpory, jak je stanoveno v tomto sdělení (1). To zahrnuje zejména podrobný popis metodiky oceňování a její řádné uplatňování zahrnující odborné poznatky třetí strany (2). Souhlas Komise bude přiznán na období šesti měsíců a bude podmíněn závazkem předložit buď plán restrukturalizace nebo vyhodnocení životaschopnosti pro každou instituci, která je příjemcem podpory, ve lhůtě tří měsíců od jejího přistoupení k programu na záchranu aktiv.

Pokud je bance poskytnuta podpora buď formou individuálního opatření, nebo v rámci schváleného režimu záchrany aktiv, musí členský stát poskytnout Komisi nejpozději v individuálním oznámení týkajícím se plánu restrukturalizace nebo vyhodnocení životaschopnosti podrobné informace týkající se aktiv, kterých se opatření týká, a jejich ocenění v době poskytnutí individuální podpory, a rovněž potvrzené a schválené výsledky zveřejnění týkající se dotčených znehodnocených aktiv, kterých se týká opatření na záchranu (3). Co nejdříve by měly být předloženy úplný přehled činností banky a rozvaha, aby bylo možné zahájit diskuze o vhodné povaze a rozsahu restrukturalizace a rovněž s dostatečným předstihem před formálním předložením plánu restrukturalizace s ohledem na zrychlení tohoto postupu a co nejrychlejšího zajištění jasnosti a právní jistoty.

Pokud jde o banky, kterým již byly poskytnuty jiné formy státní podpory, ať už v rámci schválené záruky, výměn aktiv, režimů rekapitalizace nebo individuálních opatření, je třeba nejprve nahlásit jakoukoliv podporu poskytnutou v rámci režimu záchrany aktiv podle stávajících oznamovacích povinností, aby si Komise mohla utvořit úplný obraz o mnohočetných opatřeních státní podpory, ze kterých má jednotlivý příjemce podpory prospěch, a mohla lépe posoudit účinnost předchozích opatření a příspěvek členského státu v globálním hodnocení.

Komise znovu posoudí podporu poskytnutou na základě dočasně uděleného souhlasu ve světle přiměřenosti navrhované restrukturalizace a nápravných opatření (4), a v novém rozhodnutí zaujme postoj k její slučitelnosti se společným trhem pro období delší než šest měsíců.

Členské státy také musí každých šest měsíců předkládat Komisi zprávu o fungování programů na záchranu aktiv o vývoji plánů restrukturalizace bank. Pokud má již členský stát povinnost předkládat zprávy pro jiné formy podpory poskytnuté bankám, musí být taková zpráva doplněna o nezbytné informace týkající se opatření na záchranu aktiv a plánů restrukturalizace bank.

(1) Navázání kontaktu před oznámením je žádoucí.

(2) Viz výše oddíl 5.5 a příloha IV.

(3) Poskytne se dopis vedoucího orgánu dohledu potvrzující podrobné výsledky.

(4) Aby se usnadnila práce členských států a Komise, bude Komise připravena posuzovat skupinová oznámení o podobných případech restrukturalizace nebo likvidace. Komise může mít za to, že není třeba předložit plán, pokud se jedná čistě o likvidaci instituce, nebo pokud je velikost instituce zanedbatelná.

26.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 72/25

SEZNAM SUBJEKTŮ ČI VEŘEJNÝCH ORGÁNŮ ODPOVĚDNÝCH ZA KONTROLU PODLE ČLÁNKU 15 NAŘÍZENÍ (EHS) č. 2092/91

(2009/C 72/04)

Článek 9 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin stanoví, že členské státy zavedou kontrolní systém, který provádí jeden nebo více určených kontrolních orgánů a/nebo schválených soukromých kontrolních subjektů.

Podle posledního pododstavce článku 15 nařízení a na základě údajů poskytnutých členskými státy a aktualizovaných v roce 2008 se v rámci současného sdělení uvádí systém organizace uplatněný v každém členském státu, jakož i subjekty a/nebo orgány schválené pro provádění kontroly.

Ve sloupci „poznámky“ jsou systémy organizace uplatněné v každém členském státu označeny takto:

A	:	systém schválených soukromých kontrolních subjektů;
B	:	systém určeného veřejného kontrolního orgánu (určených veřejných kontrolních orgánů);
C	:	systém určeného veřejného kontrolního orgánu a schválených soukromých kontrolních subjektů.

Od ledna 1998 musejí schválené kontrolní subjekty v Evropské unii splňovat požadavky stanovené v podmínkách normy EN 45011 (čl. 9 odst. 10 nařízení (EHS) č. 2092/91).

Na seznamu jsou rovněž uvedeny subjekty a/nebo orgány schválené pro kontrolu zeměmi, které nejsou členy EHS a jsou přidružené k EHP.

RAKOUSKO A ŠPANĚLSKO

V Rakousku a Španělsku je činnost subjektů omezena na některé spolkové země /autonomní oblasti.

Pro různé spolkové země/autonomní oblasti byly ve sloupci „Poznámky“ použity tyto kódy:

Rakousko

Korutany	K
Dolní Rakousko	N
Horní Rakousko	O
Salcbursko	S
Štýrsko	ST
Tyrolsko	T
Vídeň	W
Burgenland	B
Vorarlbersko	V

Španělsko

Andalusie	AN
Aragón	AR
Asturie	AS
Baleárské ostrovy	BA
Kanárské ostrovy	CA
Kantábrie	CN
Kastilie-La Mancha	CM
Kastilie a León	CL
Katalánsko	CT
Extremadura	EX
Galicie	GA
Rioja	RI
Madrid	MA
Murcie	MU
Navarra	NA
Baskicko	VAS
Valencie	VA

Členské státy a kódy

Kontrolní orgán(y) nebo subjekt(y)

Poznámky

RAKOUSKO

Systém A

AT-N-01-BIO

Austria Bio Garantie

Königsbrunnerstrasse 8

A-2202 Enzersfeld

Tel: +43 2262 67 22 12

Fax: +43 22 62 67 41 43

E-mail: nw@abg.at

Website: www.abg.at

N, B, K, O, S, ST, T, V, W

AT-0-01-BIO

BIOS — Biokontrollservice Österreich

Feyregg 39

A-4552 Wartberg

Tel: +43 7587 7178

Fax:+43 7587 71 78-11

E-mail: office@bios-kontrolle.at

Website: www.bios-kontrolle.at

O, B, K, N, S, ST, T, V, W

AT-O-02-BIO

LACON GmbH

Linzerstrasse 2

A-4150 Rohrbach

Tel: +43 7289 40977

Fax: +43 7289 40977-4

E-mail: office@lacon-institut.at

Website: www.lacon-institut.at

O, B, K, N, S, ST, T, V, W

AT-O-04-BIO

GfRS Gesellschaft für Ressourcenschutz mbH

Prinzenstraße 4

D-37073 Göttingen

Tel: +49 551 58657

Fax: +49 551 58774

E-mail: postmaster@gfrs.de

Website: www.gfrs.de

O, B, K, S, ST, T

AT-S-01-BIO

SLK GesmbH

Maria-Cebotari-Strasse 3

A-5020 Salzburg

Tel: +43 (0)662 649483 14 or +43 (0)662 649483 11

Fax: +43 662 649 483 19

E-mail: office@slk.at

Website: www.slk.at

S, B, K, N, O,ST, T, V, W

AT-T-01-BIO

Kontrollservice BIKO Tirol

Wilhelm — Greil — Straße 9

A-6020 Innsbruck

Tel: +43 (0)59292-3100 or +43 (0)59292 3101

Fax: +43 059292-3199

E-mail: office@biko.at

Website: www.biko.at

T, K, N, O, S, V, W

AT-W-01-BIO

LVA

Blaasstrasse 29

A-1190 Wien

Tel: +43 (0)1 3688555 541 or +43 (0)1 3688555 12

Fax: +43 1 368 85 55-20

E-mail: cs@lva.co.at or bio@lva.at

Website: www.lva.co.at

W, B, K, N, O, S, ST, T, V

AT-W-02-BIO

SGS Austria Controll — Co. GesmbH

Diefenbachgasse 35

A-1150 Wien

Tel: +43 (0)1 5122567 154 or +43 (0)1 5122567 0

Fax: +43 (0)1 5122567 9

E-mail: sgs.austria@sgs.com

Website: www.at.sgs.com

W, B, K, N, O, S, ST, T, V

BELGIE

Systém A

BE-BIO-01

CERTISYS

Av. de l'Escrime 85 Schermlaan

B-1150 Bruxelles — Brussel

Bureaux:

Chemin de la Haute Baudecet 1

B-1457 Walhain

Tel: +32 (0) 81 60 03 77

Fax: +32 (0) 81 60 03 13

E-mail: info@certisys.eu

Website: www.certisys.eu

BE-BIO-02

INTEGRA bvba, afdeling BLIK

Statiestraat 164

B-2600 Berchem

Tel: +32 (0)3 287 37 60

Fax: +32 (0)3 287 37 61

E-mail: info@integra-bvba.be

Website: www.integra-bvba.be

BULHARSKO

Systém A

BG-02

BALKAN BIOCERT Ltd

13, Christo G. Danov Str.

BG-4000 Plovdiv

Tel: +359 32 625 888

Fax: +359 32 625 818

E-mail: gm@balkanbiocert.com

Website: www.balkanbiocert.com

BG-03

QC I INTERNATIONAL SERVICES S.P.A.

23, Vasil Aprilov Blvd., floor 3

BG-4000 Plovdiv

Tel/Fax: +359 32 649 228

E-mail: office@qci.bg

Website: qci.bg

BG-04

CERES — Certification of Environmental Standards Ltd.

15, Ivan Gechov Blvd.

BG-1431 Sofia

Tel/Fax: +359 29530264

E-mail: bioxm_bg@yahoo.com

Website: www.ceres-cert.com

BG-05

LАCON Ltd

17, Prolet Str.

BG-5140 Lyaskovetz

Tel/Fax: +359 619/231 87

E-mail: laconbg@gmail.com

E-mail: b_cert@yahoo.co.uk

Website: www.b-cert.com

BG-06

BCS Öko-Garantie Ltd

15, Ivailo Str.

BG-1606 Sofia

Tel: + 359 29880276

Fax: +359 29880259

E-mail: bulgaria@bcs-oeko.com

Website: www.bcs-oeko.com

BG-07

Control Union Certifications Ltd

40, Graf Ignatiev Str.

BG-9000 Varna

Tel: + 359 52/66 55 903

Fax: + 359 52/600 453

E-mail: sales@fidelitas.bg

Website: www.controlunion.com

KYPR

Systém A

CY-BIO-001

LACON LTD

Archbishop Kyprianos 53

2059 Strovolos

Cyprus

Tel: +35 722499640

Fax: +35 722499643

E-mail: laconcy@cytanet.com.cy

CY-BIO-002

BIOCERT (CYPRUS) LTD

Olympias 12

1070 Lefkosia

Cyprus

Tel: +35 722766446

Fax: +35 722375069

ČESKÁ REPUBLIKA

Systém A

CZ-BIO-KEZ-01

KEZ o.p.s.

Poděbradova 909

CZ-53701 Chrudim

Tel: +420 469 622 249

Fax: +420 469 625 027

E-mail: kez@kez.cz

Website: www.kez.cz

CZ-BIO-ABCERT-02

ABCERT AG, organizační složka

Lidická 40

CZ-602 00 Brno

Tel: +420 545 215 899

Fax: +420 545 217 876

E-mail: info@abcert.cz

Website: www.abcert.cz

CZ-BIOKONT-03

BIOKONT CZ, s r.o.

Měříčkova 34

CZ-62100 Brno

Tel: +420 545 225 565

Fax: +420 547 225 565

E-mail: slavik@biokont.cz

Website: www.biokont.cz

DÁNSKO

Systém B

DK-Ø-50

Plantedirektoratet

Skovbrynet 20

DK-2800 Lyngby

Tel: +45 45 26 36 00

Fax: +45 45 26 36 19

E-mail: pdir@pdir.dk

DK-Ø-1

Fødevareregion Nord

Kontrolafdeling Aalborg

Sofiendalsvej 90

DK-9200 Aalborg SV.

Tel: +45 7227 5000

Fax: +45 7227 5003

E-mail: kontr.aalborg.nord@fvst.dk

DK-Ø-2

Fødevareregion Nord

Kontrolafdeling Viborg

Klostermarken 16

DK-8800 Viborg

Tel: +45 7227 5000

Fax: +45 7227 5007

E-mail: kontr.viborg.nord@fvst.dk

DK-Ø-3

Fødevareregion Nord

Kontrolafdeling Herning

Rosenholmsvej 15, Tjørring

DK-7400 Herning

Tel: +45 7227 5000

Fax: +45 7227 5005

E-mail: kontr.herning.nord@fvst.dk

DK-Ø-4

Fødevareregion Nord

Kontrolafdeling Århus

Sønderskovvej 5

DK-8520 Lystrup

Tel: +45 7227 5000

Fax: +45 7227 5001

E-mail: kontr.aarhus.nord@fvst.dk

DK-Ø-5

Fødevareregion Syd

Kontrolafdeling Vejle

Tysklandsvej 7

DK-7100 Vejle

Tel: +45 7227 5500

Fax: +45 7227 5501

E-mail: kontr.vejle.syd@fvst.dk

DK-Ø-6

Fødevareregion Syd

Kontrolafdeling Esbjerg

Høgevej 25

DK-6705 Esbjerg Ø.

Tel: +45 7227 5500

Fax: +45 7227 5601

E-mail: kontr.esbjerg.syd@fvst.dk

DK-Ø-7

Fødevareregion Syd

Kontrolafdeling Haderslev

Ole Rømersvej 30

DK-6100 Haderslev

Tel: +45 7227 5500

Fax: +45 7227 5701

E-mail: kontr.haderslev.syd@fvst.dk

DK-Ø-8

Fødevareregion Syd

Kontrolafdeling Odense

Lille Tornbjerg Vej 30

DK-5220 Odense SØ.

Tel: +45 7227 5500

Fax: +45 7227 5801

E-mail: kontr.odense.syd@fvst.dk

DK-Ø-9

Fødevareregion Øst

Kontrolafdeling Ringsted

Søndervang 4

DK-4100 Ringsted

Tel: +45 7227 6000

Fax: +45 7227 6101

E-mail: kontr.ringsted.oest@fvst.dk

DK-Ø-10

Fødevareregion Øst

Kontrolafdeling Rødovre

Fjeldhammervej 15

DK-2610 Rødovre

Tel: +45 7227 6000

Fax: +45 7227 6399

E-mail: kontr.roedovre.oest@fvst.dk

ESTONSKO

Systém B

EE-VTA

Veterinary and Food Board

Väike-Paala 3

EE-11415 Tallinn

Tel: +372 605 1710

Fax: +372 621 1441

E-mail: vet@vet.agri.ee

Website: www.vet.agri.ee

VFB je kontrolní orgán odpovědný za udělování a přípravu dovozních povolení

EE-TTI

Plant Production Inspectorate

Teaduse 2, Saku 75501

Harjumaa

Tel: +372 6712 602

Fax: +372 6712 604

E-mail: plant@plant.agri.ee

Website: www.plant.agri.ee

PPI je kontrolní orgán odpovědný za oblast výroby

FINSKO

Systém B

FI-A-001

Uudenman työvoima- ja elinkeinokeskus

Elintarviketurvallisuusvirasto Evira

(The Finnish Food Safety Authority Evira)

Mustialankatu 3

FIN-00790 Helsinki

Tel: +358 20 772 003

Fax: +358 20 772 4350

E-mail: kirjaamo@evira.fi

Website: www.evira.fi

FI-A-002

Varsinais-Suomen työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-003

Satakunnan työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-004

Hämeen työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-005

Pirkanmaan työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-006

Kaakkois-Suomen työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-007

Etelä-Savon työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-008

Pohjois-Savon työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-009

Pohjois-Karjalan työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-010

Keski-Suomen työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-011

Etelä-Pohjanmaan työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-012

Pohjanmaan työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-013

Pohjois-Pohjanmaan työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-014

Kainuun työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-A-015

Lapin työvoima- ja elinkeinokeskus

As above

FI-B

Elintarviketurvallisuusvirasto Evira

As above

FI-C

Sosiaali- ja terveysalan lupa- ja valvontavirasto

P.O. Box 210

FIN-00531 Helsinki

Tel: +358-9-772 920

Fax: +358-9-7729 2498

E-mail: kirjaamo@valvira.fi

Website: www.valvira.fi

FI-D

Ålands landskapsregering

PB 1060

FIN-22111 Mariehamn, Åland

Tel: +358 18 250 00

Fax: +358-18-192 40

E-mail: registrator@regeringen.ax

Website: www.regeringen.ax

FRANCIE

Systém A

FR-BIO 01

ECOCERT S.A.S.

B.P. 47

F-32600 L'Isle Jourdain

Tel: +33 (0)5 62 07 34 24

Fax: +33 (0)5 62 07 11 67

E-mail: info@ecocert.com

Website: www.ecocert.fr

FR-AB 06

ULASE SAS

B.P. 68

F-26270 Loriol sur Drôme

Tel: +33 (0)4 75 61 13 05

Fax: +33 (0)4 75 85 62 12

E-mail: info@ulase.fr

Website: www.ulase.fr

FR-BIO 07

AGROCERT

4, rue Albert Gary

F-47200 Marmande

Tel: +33 (0)5 53 20 93 04

Fax: +33 (0)5 53 20 92 41

E-mail: agrocert@agrocert.fr

FR-BIO 09

ACLAVE

56, rue Roger Salengro

F-85013 LA-ROCHE-SUR-YON CEDEX

Tel: +33(0)2 51 05 14 92

Fax: +33 (0)2 51 36 84 63

E-mail: accueil@aclave.asso.fr

Website: www.aclave.asso.fr

FR-BIO 10

QUALITÉ FRANCE S.A.S.

* Immeuble le Guillaumet

60, av. du Gal de Gaulle

F-92046 PARIS la DÉFENSE CEDEX

Tel: +33 (0)1 41 97 00 74

Fax: +33 (0)1 41 97 08 32

E-mail: bio@fr.bureauveritas.com

Website: www.qualite-france.com

* ZAC ATALANTE CHAMPEAUX

1, rue Maillard de la Gournerie

CS 63901

F-35039 RENNES CEDEX

* ZA CHAMPGRAND

B.P. 68

F-26270 LORIOL-SUR-DRÔME

FR-BIO 11

SGS ICS S.A.S.

191, avenue Aristide Briand

F-94237 CACHAN CEDEX

Tel: +33(0)1 41 24 83 04

Fax: +33 (0)1 41 24 89 96

E-mail: fr.certification@sgs.com

Website: www.fr.sgs.com

NĚMECKO

Systém A

DE-001-Öko-Kontrollstelle

BCS Öko-Garantie GmbH

Control System Peter Grosch

Cimbernstraße 21

D-90402 Nürnberg

Tel: +49 (0)911 424390

Fax: +49 (0)911 492239

E-mail: info@bcs-oeko.de

Website: www.bcs-oeko.de

DE-003-Öko-Kontrollstelle

Lacon GmbH

Privatinstitut für Qualitätssicherung und

Zertifizierung ökologisch erzeugter Lebensmittel

Brünnlesweg 19

D-77654 Offenburg

Tel: +49 (0)781 91937 30

Fax: +49 (0)781 91937 50

E-mail: lacon@lacon-institut.com

Website: www.lacon-institut.com

DE-005-Öko-Kontrollstelle

IMO GmbH

Institut für Marktökologie GmbH

Obere Laube 51-53

D-78462 Konstanz

Tel: +49 (0)7531/81301-0

Fax: +49 (0)7531/81301-29

E-mail: imod@imo.ch

Website: www.imo.ch

DE-006-Öko-Kontrollstelle

ABCERT GmbH

Kontrollstelle für ökologisch erzeugte Lebensmittel

Martinstraße 42-44

D-73728 Esslingen

Tel: +49 (0)711 351792-0

Fax: +49 (0)711 351792-200

E-mail: info@abcert.de

Website: www.abcert.de

DE-007-Öko-Kontrollstelle

Prüfverein Verarbeitung Ökologische Landbauprodukte e.V.

Vorholzstraße 36

D-76137 Karlsruhe

Tel: +49(0)721 35239-20

Fax: +49(0)721 35239-09

E-mail: kontakt@pruefverein.de

Website: www.pruefverein.de

DE-009-Öko-Kontrollstelle

LC Landwirtschafts-Consulting GmbH

Am Kamp 15-17

D-24768 Rendsburg

Tel: +49 (0)4331 33630 0

Fax: +49 (0)4331 33630 12

Website: www.lc-kiel.de

DE-012-Öko-Kontrollstelle

AGRECO R.F. Göderz GmbH

Mündener Straße 19

D-37218 Witzenhausen

Tel: +49 (0)5542 4044

Fax: +49 (0)5542 6540

E-mail: info@agrecogmbh.de

Website: www.agrecogmbh.de

DE-013-Öko-Kontrollstelle

QC & I Gesellschaft für Kontrolle und Zertifizierung von Qualitätssicherungssystemen GmbH

Geschäftsstelle:

Tiergartenstraße 32

D-54595 Prüm/ Eifel

Tel: +49 (0)6551 147641

Fax: +49 (0)6551 147645

Sitz der Gesellschaft:

Gleuelerstraße 286

D-50935 Köln

E-mail: qci.koeln@qci.de

Website: www.qci.de

DE-021-Öko-Kontrollstelle

Grünstempel Ökoprüfstelle e.V.

EU Kontrollstelle für ökologische Erzeugung und Verarbeitung landwirtschaftlicher Produkte

Windmühlenbreite 25d

D-39164 Wanzleben

Tel: +49 (0)39209 46696

Fax: +49 (0)39209 60596

E-mail: info@gruenstempel.de

Website: www.gruenstempel.de

DE-022-Öko-Kontrollstelle

Kontrollverein ökologischer Landbau e.V.

Vorholzstraße 36

D-76137 Karlsruhe

Tel: +49 (0)721 35239-10

Fax: +49 (0)721 35239-09

E-mail: kontakt@kontrollverein.de

Website: www.kontrollverein.de

DE-024-Öko-Kontrollstelle

Ecocert Deutschland GmbH

Güterbahnhofstr.10

D-37154 Northeim

Tel: +49 (0)5551 908430

Fax: +49 (0)5551 9084380

E-mail: info-deutschland@ecocert.com

DE-026-Öko-Kontrollstelle

Certification Services International CSI GmbH

Flughafendamm 9a

D-28199 Bremen

Tel: +49 (0)421 5977322 or (0)421 594770

Fax: +49 (0)421 594771

E-mail: info@csicert.com

Website: www.csicert.com

DE-032-Öko-Kontrollstelle

Kontrollstelle für ökologischen Landbau GmbH

Dorfstraße 11

D-07646 Tissa

Tel: +49 (0)36428 60934 (Office Stadtroda)

Fax: +49 (0)36428 13852

Tel/Fax: +49 (0)36428 62743 (Office Tissa)

E-mail: kontrollstelle@t-online.de

DE-034-Öko-Kontrollstelle

Fachverein für Öko-Kontrolle e.V.

Plauerhäger Straße16

D-19395 Karow

Tel: +49 (0)38738 70755

Fax: +49 (0)38738 70756

E-mail: info@fachverein.de

Website: www.fachverein.de

DE-037-Öko-Kontrollstelle

ÖKOP Zertifizierungs GmbH

Schlesische Straße 17 d

D-94315 Straubing

Tel: +49 (0)9421 703075

Fax: +49 (0)09421 703074

E-mail: biokontrollstelle@oekop.de

Website: www.oekop.de

DE-039-Öko-Kontrollstelle

GfRS Gesellschaft für Ressourcenschutz GmbH

Prinzenstraße 4

D-37073 Göttingen

Tel: +49 (0)551 5865

Fax: +49 (0)551 58774

E-mail: postmaster@gfrs.de

Website: www.gfrs.de

DE-043-Öko-Kontrollstelle

Agro-Öko-Consult Berlin GmbH

Dorotheastraße 30

D-10318 Berlin

Tel: +49 (0)30 54782352

Fax: +49 (0)30 54782309

E-mail: aoec@aoec.de

Website: www.aoec.de

DE-044-Öko-Kontrollstelle

Ars Probata GmbH

Möllendorffstraße 49

D-10367 Berlin

Tel: +49 (0)30/47004632

Fax: +49 (0)30/47004633

E-mail: ars-probata@ars-probata.de

Website: www.ars-probata.de

DE-060-Öko-Kontrollstelle

QAL Gesellschaft für Qualitätssicherung in der Agrar und Lebensmittelwirtschaft GmbH

Am Branden 6b

D-85256 Vierkirchen

Tel: +49 (0)8139 8027-0

Fax: +49 (0)8139 8027-50

E-mail: info@qal-gmbh.de

Website: www.qal-gmbh.de

DE-061-Öko-Kontrollstelle

LAB — Landwirtschaftliche Beratung der Agrarverbände Brandenburg GmbH

Chausseestraße 2

D-03058 Groß Gaglow

Tel: +49 (0)355 541465

Fax: +49 (0)355 541466

E-mail: labgmbh.cottbus@t-online.de

DE-063-Öko-Kontrollstelle

Öko-kontrollstelle der TÜV Nord Cert GmbH

Langemarckstraße 20

D-45141 Essen

Tel: +49 (0)2 01 825 3404

Fax: +49 (0)2 01 825 3290

E-mail: oeko-kontrollstelle@tuev-nord.de

Website: www.tuev-nord.de

DE-064-Öko-Kontrollstelle

ABC GmbH

Agrar- Beratungs- und Controll GmbH

An der Hessenhalle 1

D-36304 Alsfeld

Tel: +49 (0)6631/78490

Fax: +49 (0)6631/78495

E-mail: zwick@abcg-alsfeld.de

ŘECKO

Systém A

EL-01-BIO

DIO

38, Aristotelous str.

GR-10433 Athens

Tel: +30 210 8224384

Fax: +30 210 8218117

E-mail: info@dionet.gr

Website: www.dionet.gr

EL-02-BIO

PHYSIOLOGIKI Ltd

24, N. Plastira str.

GR-59300 Alexandria Imathias

Tel: +30 23330 24440

Fax: +30 23330 24440

E-mail: fysicert@acn.gr

EL-03-BIO

BIOELLAS S.A.

11 B, Kodringtonos str.

GR-10434 Athens

Tel: +30 210 8211940/8211707

Fax: +30 210 8211015

E-mail: info@bio-hellas.gr

Website: www.bio-hellas.gr

EL-04-BIO

QWAYS DIADROMES PIOTITAS A.E.

8, Demokratias str.

GR-15127 Melissia Athens

Tel: +30 210 6130070/6136326

Fax: +30 210 6136071

E-mail: info@qways.gr

Website: www.qways.gr

EL-05-BIO

A CERT

European Organisation for Certification

2, Telou str.

GR-54638 Thessaloniki

Tel: +30 2310 210777/210417

Fax: +30 2310 219824/210417

E-mail: info@a-cert.org

Website: www.a-cert.org

EL-06-BIO

IRIS — Α. HATZIDAKI & Co Ε.Ε.

Ι. Marneli 13 & Zotou

GR-71305 Heraklion, Crete

Tel: +30 2810 360715-7

Fax: +30 2810 360718

E-mail: info@irisbio.gr

EL-07-BIO

PRASINOS ELEGCHOS — GREEN CONTROL

10th km on the Veria-Skydra road

Kopano-Stenimacho district

P.O.Box 50

GR-59035

Tel: +30 23320 6438

Fax: +30 23320 43509

E-mail: greencontrol@hol.gr

Website: www.greencontrol.gr

EL-08-BIO

GEOTECHNIKO ERGASTIRIO SA

Paleochori Administrative Department

Plateos Municipality

GR-59300 Imathia

Tel: +30 23320 64387

Fax: +30 23320 43509

E-mail: info@bio-geolab.gr

Website: www.bio-geolab.gr

MAĎARSKO

Systém A

HU-ÖKO-01

Biokontroll Hungária Nonprofit Kft.

Margit krt. 1. III/16-17.

H-1027 Budapest

Tel: +36 1 336 11 22

Fax: +36 1 315 11 23

E-mail: info@biokontroll.hu

E-mail: biokontroll@biokontroll.hu

Website: www.biokontroll.hu

HU-ÖKO-02

Hungária Öko Garancia Kft.

Miklós tér 1.

H-1033 Budapest

Tel: +36 1 336 0533

Fax: +36 1 336 0534

E-mail: info@okogarancia.hu

Website: www.okogarancia.hu

IRSKO

Systém A

IRL-OIB1

Demeter Standards Ltd

Watergarden

Thomastown

Co. Kilkenny

Ireland

Tel: +353 56 7754214

Fax: +353 56 7754214

E-mail: bdaai@indigo.ie

Website: www.demeter.net

IRL-OIB2

Irish Organic Farmers and Growers Association Ltd

Main Street

Newtownforbes

Co. Longford

Ireland

Tel: +353 43 42495

Fax: +353 43 42496

E-mail: iofga@eircom.net

Website: www.irishorganic.ie

IRL-OIB3

Organic Trust Ltd

2 Vernon Avenue

Clontarf

Dublin 3

Ireland

Tel: +353 1 8530271

Fax: +353 1 8530271

E-mail: organic@iol.ie

Website: www.organic-trust.org

ITÁLIE

Systém A

IT-ASS

Suolo & Salute srl

Via Paolo Borsellino, 12/B

I-61032 Fano (PU)

Tel: +39 0721 860543

Fax: +39 0721 860543

E-mail: info@suoloesalute.it

Website: www.suoloesalute.it

IT-ICA

ICEA — Istituto per la Certificazione Etica e Ambientale

Strada Maggiore, 29

I-40125 Bologna

Tel: +39 051 272986

Fax: +39 051 232011

E-mail: icea@icea.info

Website: www.icea.info

IT-IMC

Istituto Mediterraneo di Certificazione srl — IMC

Via Carlo Pisacane, 32

I-60019 Senigallia (AN)

Tel: +39 071 7928725 or 7930179

Fax:+39 071 7910043

E-mail: imcert@imcert.it

Website: www.imcert.it

IT-BAC

Bioagricert srl

Via dei Macabraccia, 8

I-40033 Casalecchio Di Reno (BO)

Tel: +39 051562158

Fax: +39 051564294

E-mail: info@bioagricert.org

Website: www.bioagricert.org

IT-CPB

CCPB S.r.l.

via Jacopo Barozzi 8

I-40126 Bologna

Tel: +39 051 254688 or 6089811

Fax: +39 051 254842

E-mail: ccpb@ccpb.it

Website: www.ccpb.it

IT-CDX

CODEX srl

Via Duca degli Abruzzi, 41

I-95048 Scordia (CT)

Tel: +39 095 650716/634

Fax: +39 095 650356

E-mail: codex@codexsrl.it

Website: www.codexsrl.it

IT-QCI

QC & I International Services s.a.s.

Villa Parigini

Località Basciano Monteriggioni

I-53035 Siena

Tel:+39 (0)577 327234

Fax: +39 (0)577 329907

E-mail: lettera@qci.it

Website: www.qci.it

IT-ECO

Ecocert Italia S.r.l.

Corso delle Province 60

I-95127 Catania

Tel: +39 095 442746 or 433071

Fax: +39 095 505094

E-mail: info@ecocertitalia.it

Website: www.ecocertitalia.it

IT-BSI

BIOS srl

Via Monte Grappa 37/C

I-36063 Marostica (VI)

Tel: +39 0424 471125

Fax: +39 0424 476947

E-mail: info@certbios.it

Website: www.certbios.it

IT-ECS

ECS — Ecosystem International Certificazioni s.r.l.

Via Monte San Michele 49

I-73100 Lecce

Tel: +39 0832 318433

Fax: +39 0832 315845

E-mail: info@ecosystem-srl.com

Website: www.ecosystem-srl.com

IT-BZO

BIOZOO srl

Via Chironi 9

I-07100 SASSARI

Tel: +39 079 276537

Fax: +39 178 2247626

E-mail: info@biozoo.org

Website: www.biozoo.org

IT-ABC

ABC Fratelli Bartolomeo società semplice

via Roma, 45 Grumo Appula

I-70025 Bari

Tel: +39 080 3839578

Fax: +39 080 3839578

E-mail: abc.italia@libero.it

Website: www.abcitalia.org

IT-ANC

ANCCP S.r.l

via Rombon 11

I-20134 MILANO

Tel: +39 02 2104071

Fax: +39 02 210407218

E-mail: anccp@anccp.it

Website: www.anccp.it

IT-SDL

Sidel S.p.a.

via Larga, 34/2

I-40138 BOLOGNA

Tel: +39 051 6026611

Fax: +39 051 6012227

E-mail: sidel@sidelitalia.it

Website: www.sideitalia.it

IT-CTQ

Certiquality S.r.l.

Via Gaetano Giardino 4

I-20123 Milano

Tel: +39 02 8069171

Fax: +39 02 86465295

E-mail: certiquality@certiquality.it

Website: www.certiquality.it

IT-BZ-BZT

ABCERT GmbH

Martinstrasse 42-44

D-73728 Esslingen

Tel: +49 (0) 711 351792-0

Fax: +49 (0) 711 351792-200

E-mail: info@abcert.de

Website: www.abcert.de

IT-BZ-INC

INAC GmbH

International Nutrition and Agriculture Certification

In der Kämmersliethe 1

D-37213 Witzenhausen

Tel: +49 (0)5542 911400

Fax: +49 (0)5542 911401

Website: www.inac-gmbh.net

IT-BZ-IMO

IMO GMBH

Obere Laube 51/53

D-78462 Konstanz

Tel: +49 (0) 7531 81301-0

Fax: +49 (0) 7531 81301-29

E-mail: imod@imo.ch

Website: www.imo-control.net

IT-BZ-QCI

QC I GmbH — Gesellschaft für Kontrolle und Zertifizierung von Qualitätssicherungssystemen mbh

Gleuelerstraße 286

D-50935 KÖLN

Tel: +49 (0)221 94392-09

Fax: +49 (0)221 94392-11

E-mail: qci.koeln@qci.de

Website: www.qci.de

IT-BZ-BKT

Kontrollservice BIKO Tirol

Wilhelm-Greil-Straße 9

A-6020 INNSBRUCK

Tel: +43 (0)5 92 92 3101

Fax: +43 (0)5 92 92 3199

E-mail: biko@lk-tirol.at

Website: www.kontrollservice-tirol.at

LOTYŠSKO

Systém A

LV-EQ

Biedrība „Vides kvalitāte“

Rīgas iela 113

Salaspils

Rīgas raj.

LV-2169

Tel: +371 67709090

Fax: +371 67709090

E-mail: eq@videskvalitate.lv

Website: www.videskvalitate.lv

LV-STC

Valsts SIA „Sertifikācijas un testēšanas centrs“

Dārza iela 12

Priekuļu pagasts

Cēsu raj.

LV-4126

Tel: +371 64130013

Fax: +371 641 30010

E-mail: info@stc.lv

Website: www.stc.lv

LITVA

Systém B

LT-01

Ekoagros

K. Donelaičio str. 33 or

A. Mickevičiaus str. 48

LT-44240 Kaunas

Tel: +370 37203181

Fax: +370 37203182

E-mail: ekoagros@ekoagros.lt

Website: www.ekoagros.lt

LUCEMBURSKO

Systém C

LU-BIO-01

Administration des Services techniques de l'Agriculture

(autorité compétente)

Service de la protection des végétaux

BP 1904

L-1019 Luxembourg

Tel: +352 45 71 72 353

Fax: +352 45 71 72 340

E-mail: Monique.Faber@asta.etat.lu

Website: www.asta.etat.lu

LU-BIO-04

Prüfverein Verarbeitung Ökologische Landbauprodukte e.V. (DE-007)

Vorholzstr. 36

D-76137 Karlsruhe

Tel: +49 721 35239-20

Fax: +49 721-626840-22

E-mail: kontakt@pruefverein.de

Website: www.pruefverein.de

LU-BIO-05

Kontrollverein Ökologischer Landbau e.V. (DE-022)

Vorholzstraße 36

D-76137 Karlsruhe

Tel: +49 (0)721 35239-10

Fax: +49 (0)721 35239-09

E-mail: kontakt@kontrollverein.de

Website: www.kontrollverein.de

LU-BIO-06

CERTISYS (BE-01)

Siège social:

Av. de l'Escrime 85 Schermlaan

B-1150 Bruxelles

Bureaux:

Chemin de la Haute Baudecet 1

B-1457 Walhain

Tel: +32 (0) 81 60 03 77

Fax: +32 (0) 81 60 03 13

E-mail: info@certisys.eu

Website: www.certisys.eu

MALTA

Systém C

MT01

Malta Standards Authority

2nd Floor, Evans Building

Merchants' Street

Valletta

Tel: + 356 21242420

Fax: + 356 21242406

E-mail: michael.cassar@msa.org.mt

Website: www.msa.gov.mt

MT02

BIOZOO

via Chironi 9

IT-07100 Sassari

Tel: + 39 079 276537

E-mail: info@biozoo.org

Website: www.biozoo.org

NIZOZEMSKO

Systém B

NL01

Stichting Skal

Postbus 384

NL-8000 AJ Zwolle

Tel: +31 38 4268181

Fax: +31 38 4268182

E-mail: info@skal.nl

Website: www.skal.nl

POLSKO

Systém C

RE-01/2005/PL

EKOGWARANCJA PTRE Ltd

ul. Irysowa 12/2

PL-20-834 Lublin

Tel.: +48 (0) 81 742 68 64

E-mail: biuro@ekogwarancja.pl

Website: www.ekogwarancja.pl

RE-02/2005/PL

Certifying Body of Organic Production PNG Ltd

PL-26-065 Piekoszów

Zajaczkow k.Kielc

Tel.: +48 (0)41 306 40 00

E-mail: png@ecofarm.pl

Website: www.ecofarm.pl

RE-03/2005/PL

COBICO Ltd

ul. Grzegórzecka 77

PL-31-559 Kraków

Tel.: +48 (0)12 632 35 71

E-mail: cobico@cobico.pl

Website: www.cobico.pl

RE-04/2005/PL

BIOEKSPERT Ltd

ul. Narbutta 3A m1

PL-02-564 Warsaw

Tel.: +48 (0)22 499 53 66

E-mail: bioekspert@bioekspert.waw.pl

Website: www.bioekspert.waw.pl

RE-05/2005/PL

BIOCERT MAŁOPOLSKA Ltd.

ul. Lubicz 25A

PL-31-503 Kraków

Tel.: +48 (0)12 430 36 06

E-mail: sekretariat@biocert.pl

Website: www.biocert.pl

RE-06/2005/PL

Polish Centre of Research and Certification,

Branch in Pila

ul. Śniadeckich 5

PL-64-920 Piła

Tel.: +48 (0)67 213 87 00

E-mail: pcbcpila@i-pila.pl

Website: www.pcbc.gov.pl

RE-07/2005/PL

AgroBioTest Ltd

ul. Nowoursynowska 166

PL-02-787 Warsaw

Tel.: +48 (0)22 847 87 39

E-mail: agro.bio.test@agrobiotest.pl

Website: www.agrobiotest.pl

PORTUGALSKO

Systém A

PT/AB 02

ECOCERT PORTUGAL, Unipessoal Lda

Rua Alexandre Herculano, 68 — 1o Esq.

P-2520-273 Peniche

Tel: +351 262 785117

Fax: +351 262 787171

E-mail: ecocert@mail.telepac.pt

Website: www.ecocert.com

PT/AB 03

SATIVA, DESENVOLVIMENTO RURAL, Lda

Rua Robalo Gouveia, 1o 1a

P-1900-392 Lisboa

Tel: +351 21 799 11 00

Fax: +351 21 799 11 19

E-mail: sativa@sativa.pt

Website: www.sativa.pt

PT/AB 04

CERTIPLANET, Certificação da Agricultura, Floresta e Pescas, Unipessoal Lda

Av. do Porto de Pescas, Lote C — 15, 1 o C

P-2520 — 208 Peniche

Tel: +351 262 789 005

Fax: +351 262 789 514

E-mail: certiplanet@sapo.pt

Website: www.certiplanet.pt

PT/AB 05

CERTIALENTEJO, Certificação de Produtos Agrícolas, Lda

Rua Diana de Liz — Horta do Bispo

Apartado 320

P-7006 — 804 Évora

Tel: +351 266 769564/5

Fax: +351 266769566

E-mail: geral@certialentejo.pt

Website: www.certialentejo.pt

PT/AB 06

AGRICERT — Certificação de Produtos Alimentares Lda

Rua Alfredo Mirante, 1, R/C Esq.

P-7350-153 Elvas

Tel: +351 268 625 026

Fax: +351 268 626 546

E-mail: agricert@agricert.pt

Website: www.agricert.pt

PT/AB 07

TRADIÇÃO E QUALIDADE — Associação Interprofissional para os Produtos Agro-Alimentares de Trás-os-Montes

Av. 25 de Abril 273 S/L E

P-5370-202 Mirandela

Tel/Fax: +351 278 261 410

E-mail: tradicao-qualidade@clix.pt

PT/AB 08

CODIMACO — Certificação e Qualidade, Lda

Pátio do Município, 1, 3o Dto

P-2550 — 103 Cadaval

Tel: +351 262 691 155

Fax: +351 262 695 095

E-mail: codimaco@codimaco.pt

Website: www.codimaco.pt

PT/AB 09

SGS Portugal — Sociedade Geral de Superintendência, S A

Pólo Tecnológico de Lisboa, Lote 6, Pisos 0 e 1

P-1600-546 Lisboa

Tel: +351 217 104 200

Fax: +351 217 157 520

E-mail: sgs.portugal@sgs.com

Website: www.pt.sgs.com

RUMUNSKO

Systém A

RO-ECO-001

BCS OKO-Garantie România SRL

Strada Belsugului, nr. 24, ap.1

RO-540037, Oras Targu Mures

Judet Mures

Tel: +40 265250846

Fax: +40 265250928

E-mail: bcs_oko@zappmobile.ro

Website: www.bcs-oeco.com

RO-ECO-002

S.C QC I România SRL

Strada Franz Listz nr.1, ap.1

RO-300081, Oras Timisoara

Judet Timis

Tel: +40 723 748499

Fax: +40 256241562

E-mail: victor_scorodeti@yahoo.com

RO-ECO-003

SUOLO E SALUTE SRL România

Strada Nicolae Balcescu nr. 5, sc. G, ap. 9

RO-600052, Oras Bacau

Judet Bacau

Tel: +40 234206165

Fax: +40 234206166

E-mail: danielciubotaru@yahoo.com

RO-ECO-005

ICEA ROMANIA SRL

Strada Comisia Centrala nr. 80 A

RO-620165, Oras Focsani

Judet Vrancea

Tel: +40 237210497

Fax: +40 0237210497

E-mail: icearomania@yahoo.com

RO-ECO-006

S.C. Eleghos Bio Ellas România SRL

Strada Calea Mosilor, nr. 284, bl. 22A,, sc. B, ap. 32, sector 2

RO-020894, Oras Bucuresti

Tel/Fax: +40 216104020

E-mail: dragomir_damian@yahoo.com

RO-ECO-007

ECOCERT ESE SRL

Strada Viitorului, nr. 112, ap. 1, sector 2

RO-020616, Oras Bucuresti

Tel/Fax: +40 2106835

E-mail: office.romania@ecocert.com

RO-ECO-008

S.C Ecoinspect SRL România

Strada Horia, nr. 75, ap.5

RO-400202, Oras Cluj Napoca

Judet Cluj

Tel/Fax: +40 264432088

E-mail: ecoinspect@from.ro

Website: www.ecoinspect.ro

RO-ECO-009

BIOS SRL Italia România Branch

Strada Dionisie Lupu, nr.50, ap. 2, sector 1

RO-010458, Oras Bucuresti

Tel: +40 212106620

Fax: +40 212106660

E-mail: bios.romania@certbios.it

RO-ECO-010

LACON SRL Germania- România Branch

Strada Baia de Aries, nr. 3, bl. 5B,

sc. 1, et. 4, ap.18, sector 6

RO-060801, Oras Bucuresti,

Tel: +40 214115446

E-mail: marianaexpert@yahoo.com

RO-ECO-011

SC BIO CERT SRL România

Strada Calea Mosilor, nr. 284, bl. 22A,

sc. B, ap. 32, sect. 2

RO-020894, Oras Bucuresti

Tel/Fax: +40 216104020

E-mail: biocert_romania@yahoo.com

RO-ECO-012

BIOINSPECTA SRL Suisse România Branch

Strada Gurghiu, nr. 2, ap. 9

RO-400647, Oras Cluj-Napoca

Judet Cluj

Tel/Fax: +40 264573546

E-mail: monika.zimmermeier@bio-inspecta.ch

RO-ECO-013

IMO CONTROL SRL România

Strada Crizantemelor, nr. 7, ap. 51

RO-545400, Oras Sighisoara

Judet Mures

Tel/Fax: +40 269543609

E-mail: tartler@gmx.de

RO-ECO-014

CERES HAPPURG GmbH Sucursala Iernut Romania

Strada 1 dec.1918, bl. 3, sc. A, ap. 5

RO-545100, Oras Iernut

Judet Mures

Tel: +40 740591529

E-mail: ameliarachita@yahoo.com

Website: www.ceres-cert.com

RO-ECO-015

Agreco R.F GÖDERZ GmbH Germania Sucursala Romania

Strada Magurii, nr. 4, bloc 33, sc.C ap.16

RO-100473, Oras Ploiesti

Judet Prahova

Tel: +40 244561615

E-mail:info@agrecogmbh.de

Website: www.agrecogmbh.de

RO-ECO-016

Bioagricert Italia srl Sucursala România

str. Mateescu Nicolae nr. 3, camera nr. 1, sector 6

Bucureşti

Tel/Fax: +40 213173291

E-mail: achira@info.usamv.ro

Website: www.bioagricert.org

RO-ECO-017

Certification Services International CSI GmbH Germania Sucursala Romania

str. Reconstructiei nr.6, Bloc 28, Sc.2, etaj 1, ap 50, sect.3

Bucureşti

Tel/Fax: +40 216475983

E-mail: beeswoborders@yahoo.com

Website: www.csicert.com

SLOVENSKO

Systém A

SK-02-BIO

Naturalis SK Ltd.

Björnsonova 14

SK-811 05 Bratislava

Tel: +421 2 52 62 66 61-3

Fax: +421 2 52 62 66 63

E-mail: kontrola@naturalis.sk, certo@naturalis.sk

Website: www.naturalis.sk

SLOVINSKO

Systém A

SI-01-EKO

Institute of Inspection and Certification in Agriculture and Forestry

Vinarska ulica 14

SLO-2000 Maribor

Tel: +386 2 228 49 31/32/33

Fax: +386 2 251 94 82

E-mail: info@kon-cert.si

Website: www.kon-cert.si

SI-IKC-EKO

IKC — Institute for Inspection and Certification of University of Maribor

Pivola 8

SLO-2311 Hoče

Tel: +386 (0)2 613 08 31 (-32)

Fax: +386 (0)2 613 08 33

E-mail: Polonca.repic@uni-mb.si

Website: www.ikc-um.si

SI-BV-EKO

Bureau Veritas, d.o.o.

Linhartova cesta 49A

SLO-1000 Ljubljana

Tel: +386 1 475 76 61

Fax: +386 1 475 76 07

E-mail: Marko.Majer@si.bureauveritas.com

E-mail: info@si.bureauveritas.com

Website: www.bureauveritas.si

ŠPANĚLSKO

Systém C

ES-AN-00-AE

ES-CM-03-AE

Servicio de certificación CAAE

Av. Emilio Lemos, 2

Edificio Torre Este, planta 6a Módulo 603

E-41020 Sevilla

Tel: +34 955 024 150

Tel: +34 902 521 555

Fax: +34 955 029 440

E-mail: certi@caae.es

Website: www.caae.es

AN, CM

ES-AN-01-AE

ES-AR-05/C-AE

ES-CM-01-AE

SOHISCERT S.A.

Finca La Cañada — Ctra Sevilla-Utrera Km 20.8

E-41710 Utrera (Sevilla)

Tel: +34 955 86 80 51

Fax: +34 955 86 81 37

E-mail: sohiscert@sohiscert.com

Website: www.sohiscert.com

AN, AR, CM

ES-AN-03-AE

AGROCOLOR, S.L.

Ctra. De Ronda, no11.-bajo

E-04004 Almeria

Tel: +34 950 280 380

Fax: +34 950 281 331

E-mail: agrocolor@agrocolor.es

Website: www.agrocolor.es

ES-AN-04-AE

ES-AR-23/C-AE

LGAI TECHNOLOGICAL CENTER, S.A.

Parque Empresarial de Las Mercedes

C/Campezo no 1, Edificio 3, 1a planta

E-28022 Madrid

Tel: +34 91 208 0800/+34 912 756 312

Fax: +34 912 080 803

E-mail: certiagroalimentario@appluscorp.com/imanas@appluscorp.com

Website: www.appluscorp.com

AN, AR

ES-AN-05-AE

AGROCALIDAD DEL SUR S.L.

C/ Méndez Núñez 15, 3o

21001 Huelva

Tel: +34 959 255 524

Fax: +34 959 285 926

E-mail: agrocalidadsur@agrocalidadsur.com

Website: http://www.agrocalidadsur.com

ES-AR-AE

Comité Aragones de Agricultura Ecológica (CAAE)

Edificio Centrorigen

Ctra. Cogullada, 65 — Mercazaragoza

E-50014 Zaragoza

Tel: +34 976.47.57.78

Fax: +34 976.47.58.17

E-mail: caaearagon@caaearagon.com

Website: http://www.caaearagon.com

ES-AR-03/C-AE

BCS Öko — Garantie GmbH

Cimbernstrasse, 21

D-90402 Nürnberg — Alemania

Tel: +49 911 424 391/+34 679 983 598

Fax: +49 911 424 391

E-mail: fischer@bcs-oeko.de/esanchez@canricastell.net

ES-AN-06-AE

ES-AR-17/C-AE

Certificación of Environmental Standards GmbH (CERES)

C/Serrano, 91, 2o

E-28006 Madrid

Tel: +34 915 630 171

Fax: +34 915 637 335

E-mail: ceres-iberica@gmail.com

Website: www.ceres-cert.com

AN, AR

ES-AR-18/C-AE

CERTIAL, S.L.

Polígono Los Leones, Nave 63

E-50298-PINSEQUE (Zaragoza)

Tel: +34-97-6656919

Fax: +34-97-6656823

E-mail: info@certial.com

Website: www.certial.com

ES-AR-19/C-AE

Instituto de Ecomercado (IMO)

C/ Venezuela, 17 3o C

E-36203-VIGO (Pontevedra)

Tel/Fax: +34 986 423 252

E-mail: imo-spain@imo.ch

Website: www.imo.ch

ES-AS-AE

Consejo de la Producción Agraria Ecológica del Principado de Asturias

Avda. Prudencio González, 81

E-33424 Posada de Llanera (Asturias)

Tel: +34 98 577 35 58

Fax: +34 98 577 22 05

E-mail: copae@copaeastur.org

Website: www.copaeastur.org

ES-BA-AE

Consejo Balear de la Producción Agraria Ecológica

C/Selleters, 25 (Edif. Centro BIT)

E-07300 INCA (Mallorca)

Tel: +34 971 88 70 14

Fax: +34 971 88 70 01

E-mail: info@cbpae.org

Website: www.cbpae.org

ES-CA-AE

Instituto Canario de Calidad Agroalimentaria (ICCA)

Av. José Manuel Guimerá, 8, 4a planta

E-38071 Santa Cruz de Tenerife

Tel: +34 922 47 6514

Fax: +34 922 47 67 39

E-mail: icca.cagpa@gobiernodecanarias.org

Website: www.gobiernodecanarias.org/agricultura/icca

ES-CL-AE

Consejo de Agricultura Ecológica de Castilla y León

C/Pio del Río Hortega, 1, 5o A

E-47014 Valladolid

Tel: +34 983/34 38 55

Fax: +34 983/34 26 40

E-mail: caecyl@nemo.es

ES-CM-01-AE

SOHISCERT S.A.

see ES-AN-01-AE

Delegación en Toledo

C/ Italia, 113

45005 Toledo

Tel: +34 925 28 04 68

Fax: +34 925 28 02 22

E-mail: castillalamancha@sohiscert.com

ES-CM-02-AE

Servicios de Inspección y certificación S.L. (SIC)

C/Ronda de Buenavista, 15, 2o

E-45005 TOLEDO

Tel/Fax: +34 925 28 51 39

E-mail: sic-toledo@sicagro.org

Delegación en Albacete

P de la Libertad, 15-6o

E-02001 Albacete

Tel: +34 967 21 09 09

Fax: +34 967 21 07 07

E-mail: sic-albacete@sicagro.org

Website: www.sicagro.org

ES-CM-03-AE

Servicio de certificación CAAE

See ES-AN-00-AE

Delegación en Castilla-La Mancha:

C/ Pedro Muñoz, 1 Edificio CEEI

E-13005 Ciudad Real

Tel: +34 926 20 03 39

Fax: +34 926 21 20 12

E-mail: certi@caae.es

Website:www.caae.es

ES-CM-04-AE

ECOAGROCONTROL, S.L.

C/ Carlos VII, 9

E-13630 Socuéllamos (Ciudad Real)

Tel: +34 926 53 26 28

Fax: +34 926 53 90 64

E-mail: tecnico@ecoagrocontrol.com

Website: www.ecoagrocontrol.com

ES-CN-AE

Consejo Regulador de la Agricultura Ecológica de Cantabria

C/Héroes Dos de Mayo, s/n

E-39600 Muriedas-Camargo (Cantabria)

Tel: +34 942 26 98 55

Fax: +34 942 26 98 56

E-mail: odeca@odeca.es

ES-CT-AE

Consejo Catalán de la Producción Agraria Ecológica

Avinguda Meridiana, 38

E-08018 Barcelona

Tel: +34 93 552 47 90

Fax: +34 93 552 47 91

E-mail: ccpae.darp@gencat.cat

Website: www.ccpae.org

ES-EX-01-AE

Consejo Regulador Agroalimentario Ecológico de Extremadura

Avda. de Huelva 6, 2o

E-06004 Badajoz

Tel: +34 924 01 08 60

Fax: +34 924 01 08 47

E-mail: craex@eco.juntaex.es

Kontrola zpracovatelů a dovozců

ES-EX-02-AE

Comité Extremeño de la Producción Agraria Ecológica

Avda. Portugal, s/n

E-06800 Mérida (Badajoz)

Tel: +34 924 00 22 75

Fax: +34 924 00 21 26

E-mail: cepae@adr.juntaex.es

Website: www.cepae.org

Kontrola výrobců

ES-GA-AE

Consejo Regulador de la Agricultura Ecológica de Galicia

Edificio Multiusos

C/Circunvalación, s/n

Apdo de Correos 55

E-27400 Monforte de Lemos (Lugo)

Tel: +34 982 40 53 00

Fax: +34 982 41 65 30

E-mail: craega@craega.es

Website: www.craega.es

ES-MA-AE

Comité de Agricultura Ecológica de la Comunidad de Madrid

Ronda de Atocha, 17, 7o planta

E-28012 Madrid

Tel: +34 91 420 66 65

Fax: +34 91 420 66 66

E-mail: agricultura.ecologica@madrid.org

Website: www.caem.es

ES-MU-AE

Consejo de Agricultura Ecológica de la Región de Murcia

Avda. del Río Segura, 7

E-30002 Murcia

Tel: +34 968 35 54 88

Fax: +34 968 22 33 07

E-mail: caermurcia@caermurcia.com

Website: www.caermurcia.com

ES-NA-AE

Consejo de la Producción Agraria Ecológica de Navarra

Avda — San Jorge, 81 entreplanta dcha.

E-31012 Pamplona — Iruña

Tel: +34 948-17 83 32

Tel: +34 948-25 67 37

Tel: +34 948-25 66 42

Fax: +34 948-25 15 33

E-mail: cpaen@cpaen.org

Website: www.cpaen.org

ES-VAS-AE

Consejo de Agricultura y Alimentación Ecológica de Euskadi

Euskadiko Nekazaritza eta Elikadura Ekologikoaren Kontseilua

Bekoibarra kalea, 35, „San Migel“ eraikina 2/9 bulegoa

E-48300 Gernika (Bizcaia)

Tel: +34 902 540 165

E-mail: info@eneek-caaee.net

VAS

ES-RI-AE

Dirección General de Calidad e Investigación Agroalimentaria

Consejería de Agricultura, Ganadería y Desarrollo Rural

Avda. de la Paz, 8-10

E-26071 Logroño (La Rioja)

Tel: +34 941 29 16 00

Fax: +34 941 29 16 02

E-mail: seccionproduccion.compatible.agri@larioja.org

Website: www.larioja.org/agricultura

ES-VA-AE

Comité de Agricultura Ecológica de la Comunidad Valenciana

Camí de la Marjal, s/n

E-46470 Albal (Valencia)

Tel: +34 961 22 05 60

Fax: +34 961 22 05 61

E-mail: caecv@caecv.com

Website: www.caecv.com

ŠVÉDSKO

Systém A

SE Ekol 1

Aranea Certifiering AB

Box 1940

S-751 49 Uppsala

Tel: +46 18 17 00 00

Fax: +46 18 10 03 66

E-mail: info@araneacert.se

Website: www.araneacert.se

SE Ekol 3

SMAK AB

Box 42

S-230 53 Alnarp

Tel: +46 40 46 00 72

Fax: +46 40 46 33 72

E-mail: smak@smak.se

Website: www.smak.se

Na primární produkci a označování krmiv

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Systém A

UK 2

Organic Farmers and Growers Ltd

The Old Estate Yard

Shrewsbury Road

Albrighton Shrewsbury

Shropshire SY4 3AG

United Kingdom

Tel: +44 (0)1939 291800

E-mail: info@organicfarmers.org.uk

Website: www.organicfarmers.org.uk

UK 3

Scottish Organic Producers Association

Scottish Food Quality Certification (SFQC)

10th Avenue

Royal Highland Centre

Ingliston

Edinburgh EH28 8NF

United Kingdom

Support and development:

Tel: +44 (0)131 333 0940

E-mail: sopa@sfqc.co.uk

Website:www.sopa.org.uk

UK 4

Organic Food Federation

31 Turbine Way

Eco Tech Business Park

Swaffham

Norfolk PE37 7XD

United Kingdom

Tel: +44 (0)1760 720444

E-mail: info@orgfoodfed.com

Website: www.orgfoodfed.com

UK 5

Soil Association Certification Ltd

South Plaza

Marlborough Street

Bristol BS1 3NX

United Kingdom

Farmers and growers:

Tel: +44 (0)117 914 2412

E-mail: prod.cert@soilassociation.org

Website: www.soilassociation.org/certification

UK 6

Bio-Dynamic Agricultural Association

Demeter Certification Office

17 Inverleith Place

Edinburgh EH3 5QE

United Kingdom

Farmers and growers:

Tel: +44 (0)131 478 1201

E-mail: timbrink@biodynamic.org.uk

Website: www.biodynamic.org.uk/demeter

UK 7

Irish Organic Farmers and Growers Association

Main Street

Newtownforbes

Co. Longford

Ireland

Tel: +353 043 42495

E-mail: iofga@eircom.net

UK 9

Organic Trust Limited

Vernon House

2 Vernon Avenue

Clontarf

Dublin 3

Ireland

Tel.: +353 185 30271

Fax: +353 185 30271

E-mail: organic@iol.ie

Website: www.organic-trust.org

UK 13

Quality Welsh Food Certification Ltd

Gorseland

North Road

Aberystwyth

Ceredigion SY23 2WB

United Kingdom

Tel: +44 (0)1970 636688

E-mail: mossj@wfsagri.net

UK 15

Ascisco Ltd

South Plaza

Marlborough Street

Bristol BS1 3NX

United Kingdom

Farmers and growers:

Tel: +44(0)117 914 2407

E-mail: Dpeace@soilassociation.org

Země EHP a kódy

Kontrolní orgán(y) nebo subjekt(y)

Poznámky

ISLAND

Systém B

IS-1

Vottunarstofan Tún e h f

Laugavegur 7

IS-101 Reykjavík

E-mail: tun@nmedia.is

NORSKO

Systém A

N-001

Debio

N-1940 Bjørkelangen

Tel: +47 63862650

Fax: +47 63856985

E-mail: kontor@debio.no

Website: www.debio.no

26.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 72/62

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2009/C 72/10)

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„MOUTARDE DE BOURGOGNE“

č. ES: FR-PGI-005-0503-25.10.2005

CHOP ( ) CHZO ( X )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1. Příslušný orgán členského státu:

Název:

Institut National des Appellations d'Origine (I.N.A.O.)

Adresa:

51, rue d'Anjou

75 008 Paris

FRANCE

Tel.:

+33 153898000

Fax:

+33 142255797

E-mail:

info@inao.gouv.fr

2. Skupina:

Název:

Association Moutarde de Bourgogne (AMB)

Adresa:

AMB ARIA Bourgogne

4, Bd du Docteur Jean Veillet

21 000 Dijon

FRANCE

Tel.:

+33 380288140

Fax:

+33 380288169

E-mail:

laure.ohleyer@cote-dor.chambagri.fr

Složení:

producenti/zpracovatelé ( X ) ostatní ( X )

3. Druh produktu:

Třída 2.6: „Hořčičná pasta“

4. Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1 Název:

„Moutarde de Bourgogne“

4.2 Popis:

„Moutarde de Bourgogne“ je silná nebo extra silná hořčice s bílým vínem jasně žluté barvy a husté, homogenní a mazlavé konzistence. Vyznačuje se silnou vůní po burgundském bílém víně, silnou štiplavostí a výraznou chutí burgundského bílého vína.

4.2.1 Povolené složky a přísady:

—	Hořčičná semena, vypěstovaná a skladovaná v Burgundsku

—

Ředicí tekutina: směs vody a burgundského bílého vína s chráněným označením původu, vyrobeného v burgundské vinařské oblasti, jehož podíl činí při zpracování minimálně 25 %. Jedná se o suchá bílá vína, vyrobená z tradičních burgundských odrůd aligoté a chardonnay. Vyznačují se silnou aromatičností a dlouhou dochutí.

—	Sůl, cukry, koření, přísady (povolené evropskou směrnicí o přísadách z roku 1995, s výjimkou umělých barviv, obilné mouky nebo jakéhokoli jiného stabilizátoru nebo zahušťovadla, přírodních nebo umělých hořčičných esencí, výtažku nebo esenciálního hořčičného oleje).

4.2.2 Fyzikálně-chemické vlastnosti hořčice „Moutarde de Bourgogne“:

—	Suchý výtažek ze semen > nebo = 24 % váhy hotového produktu.

—	Lipidy z hořčičných semen > nebo = 9 % váhy hotového produktu.

—	Množství zůstatkových semenných slupek v pastě je menší než 2 % celkové váhy.

4.3 Zeměpisná oblast:

Semena musí být povinně pěstována a skladována v oblasti produkce, kde musí být vyráběna (zpracovávána) i hořčičná pasta. Tato oblast se skládá z departementů burgundského regionu, jimiž jsou Côte d'Or, Nièvre, Saône-et-Loire a Yonne.

Zeměpisná oblast byla stanovena na základě místních zvláštních zkušeností s pěstováním hořčičných semen a vína v Burgundsku, následně zpracovávaných do hořčičné pasty, z níž vzniká produkt s osobitými vlastnostmi (viz odstavec 4.6).

Hořčičná semena pěstovaná v Burgundsku mají specifické vlastnosti. Tyto vlastnosti byly pozorovány po staletí. Charles Estienne, osobní lékař Františka I., soudil, že kvalita hořčice vyráběné v Burgundsku je vyšší díky rostlině hořčice (obecný název rostliny, z níž pocházejí hořčičná semena). Hořčice se až do druhé světové války pěstovala v lesích na uhlířských mýtinách. Po spálení dřevěného uhlí byla půda na mýtině bohatá na draslík a příznivá pro pěstování hořčice (a vysoký obsah hořčičné esence v semenech), kterou uhlíři seli v březnu a sklízeli v srpnu. Kromě toho pěstování hořčice vyhovuje burgundské, poměrně stálé, polokontinentální klima. Pěstování hořčice totiž nevyžaduje velké množství vody. Je velmi dobře přizpůsobena srážkovému deficitu a vysokým teplotám. Velmi špatně snáší příliš vlhké pozdní jaro. Po několika desetiletích útlumu bylo pěstování hořčice v Burgundsku obnoveno z iniciativy průmyslových producentů hořčičné pasty s cílem zajistit kvalitu produkce suroviny a zlepšit kvalitu hotového produktu. Tento program obnovy sdružuje výzkumné organizace, Zemědělskou komoru departementu Côte d'Or, regionální skladovatele, zemědělce a zpracovatele. Byly vybrány odrůdy se specifickými vlastnostmi, které odpovídají půdně klimatickým zvláštnostem Burgundska a zároveň i požadavkům zpracovatelů na kvalitu.

Uvnitř této oblasti však byla vymezena zóna, v níž lze hořčici pěstovat. Tato oblast byla definována se zřetelem ke geologickým a půdně klimatickým hlediskům, vymezujícím prostředí příznivé pro pěstování hořčice, to jest s vyloučením kyselé hnědozemě a výše položených podolizovaných půd. Pěstitelské pokusy prokázaly omezené možnosti těchto půd vzhledem k nízké plnosti semen a nedostatečnému obsahu těkavého isothiokyanátu, přičemž nelze získat charakteristickou hořčičnou pastu.

4.4 Důkaz původu:

Je zajištěno sledování v průběhu celého procesu výroby burgundské hořčice, od pěstitelského pozemku až po úpravu pasty, a to pomocí normalizovaných dokumentů. Hořčičná semena se sklízí pouze na registrovaných pozemcích uvnitř pěstitelské zóny zanesené v seznamu CHZO. Tyto pozemky musí vyhovovat výběrovým kritériím pro plán produkce. Zemědělci dodávají produkci skladovatelům v Burgundsku. Všichni účastníci produkce hořčičných semen, skladování nebo zpracování jsou povinni vést normalizovanou dokumentaci. U hořčičných semen a upravené pasty se v průběhu výroby provádějí analytické zkoušky.

4.5 Metoda produkce:

Pro pěstování hořčičných semen jsou povoleny pouze odrůdy semen, vybrané Asociací pro burgundskou hořčici (Association Moutarde de Bourgogne – AMB) a pocházející z druhů Brassica juncea s „tmavým tegumentem“, Brassica juncea se „světlým tegumentem“ a Brassica nigra. Byl vypracován plán produkce, uvádějící osívané plochy, výběr pozemků a jejich začlenění do zóny CHZO. Semena jsou po sklizni dodávána skladovateli, který se nachází v Burgundsku a který zajišťuje sledovatelnost, čištění a skladování semen.

Partie semen jsou v této etapě předmětem schvalování, při němž lze kontrolovat dodržování následujících kritérií:

—	Burgundský původ semen a odrůd vybraných AMB

—	Výskyt zelených nebo nezralých semen v maximálním podílu 1,5 % (stupeň I a II)

—	Výskyt cizorodých semen: maximálně 0,3 % u stupně I, maximálně 0,5 % u stupně II

—	Absence hmyzu, plísně, zapaření

—	Velikost semen: hmotnost tisíce zrn (HTZ) > 2,35 g (HTZ > 2 g za výjimečných klimatických podmínek)

—	Voda a těkavé látky: 4,2 až 9 % hmotnosti

—	Tuky: 28 až 42 % suché hmotnosti

—	Těkavý isothiokyanát: 0,7 až 0,94 % suché hmotnosti

—	Proteiny: 24,2 až 30,8 % suché hmotnosti

Po tomto schválení se semena upravují a dodávají průmyslovým zpracovatelům v dané zeměpisné oblasti. Semena se drtí a zalévají ředicí tekutinou (voda + víno). Používá se bílé víno s chráněným označením původu, vyráběné v burgundské vinařské oblasti. V této etapě se extrahuje jádro semene a vzniká prvotní hořčičná pasta. Tato pasta se dále cedí, aby se odstranily semenné slupky. Takto se získá hustá, jasně žlutá, homogenní a mazlavá pasta, která se „odvzdušní“. Při této etapě a následném odpočinku se vyvíjí štiplavost hořčice. Pasta se poté skladuje a upravuje.

4.6 Souvislost:

Souvislost se zeměpisným původem se zakládá na starobylých regionálních zkušenostech, historii pěstování hořčice v Burgundsku, silné dějinné spojitosti mezi hořčicí a burgundskými vinicemi, jakož i na odvěké dobré pověsti.

4.6.1 Stanovená kvalita:

„Moutarde de Bourgogne“, vyznačující se silnou štiplavostí, se získává smísením hořčičných semen, pěstovaných a skladovaných v Burgundsku, s ředicí tekutinou, složenou z vody, soli, cukru, koření a nejméně 25 % suchého bílého vína z tradičních burgundských odrůd. Tato bílá vína se vyznačují silnou aromatičností a dlouhou dochutí a dodávají burgundské hořčici silnou a typickou vůni i výraznou chuť po burgundském bílém víně, které ji odlišují od ostatních hořčic. Suchý extrakt a lipidy ze semen musí dosahovat více než 24 %, respektive 9 %.

4.6.2 Dobrá pověst:

Historické vazby mezi Burgundskem a hořčicí jsou velice úzké. Traduje se, že v roce 1336 na slavnosti pořádané burgundským vévodou Odonem IV. na počest Filipa VI. se spotřeboval celý vinný sud (206,75 l) hořčice. Od 16. století vznikaly stanovy cechu výrobců hořčice (dijonského v roce 1634 nebo beaunského v roce 1647). Až do 19. století byla výroba záležitostí malých provozoven. Průmyslová revoluce zasáhla i výrobu hořčice. Burgundští výrobci se předháněli ve vynalézavosti, mezi nimi například dijonský výrobce M. GREY, který si v roce 1850 nechal registrovat u Akademie umění, věd a literatury stroj umožňující výrazně zvýšit produktivitu. V období mezi léty 1750 a 1984 se uvádí 263 výrobců hořčice. Taková hustota nebyla zjištěna v žádném jiném francouzském regionu.

Hořčičné semeno se v Burgundsku pěstuje odedávna, neboť již osobní lékař Františka I. Charles Estienne soudil, že hořčice vyráběná v Burgundsku je kvalitativně lepší díky rostlině hořčice, „kterážto zde roste nejlépe ze všelikých zemí“.

Víno a hořčice jsou úzce spojeny. V roce 1911 přisuzoval A. BERTHIOT dobré jméno hořčice kvalitě výroby, která podle něho zahrnuje drcení nejlepších semen a jejich mísení ve zvláštní tekutině charakteristické pro Burgundsko: kyselé šťávě získané lisováním nedozrálých hroznů bílých odrůd. Když byly vinohrady s těmito keři zničeny phylloxerou, zaměřili se výrobci na podřadnější kyselá bílá vína, která byla nahrazena roubovanými ušlechtilými odrůdami. Používáním bílého vína místo octa se dosahuje organolepticky typické hořčice.

Výrobci hořčice začali záhy používat název „Moutarde de Bourgogne“. V roce 1891 byla registrována značka „Moutarde de Bourgogne, extra-blanche supérieure“ (Prvotřídní extra světlá burgundská hořčice) u soudu v Sens (89) a v roce 1903 ochranná známka „Moutarde Jacquemart au pur verjus de Bourgogne“ (Jacquemartova hořčice z čistého burgundského nezralého vína) u obchodního soudu v Dijonu. Snahy o odkaz na Burgundsko a tradici ve volbě značky ve spojení s názvem samotným svědčí o trvalé proslulosti burgundské hořčice. Lze uvést například značky „Jean-sans-Peur“(Jan Nebojácný), „Téméraire“(Karel Smělý), „Moutarde à la cuillère de la Belle Bourguignonne“(Hořčice na lžíci krásné Burgunďanky), „La Bourguignonne“(Burgunďanka).

4.6.3 Lidský faktor, zvláštní zkušenosti:

Pěstování hořčičného semene v Burgundsku bylo až do druhé světové války významné. Po roce 1945 se průmysloví výrobci snažili pěstování v regionu udržet. Svaz výrobců hořčice vydal za tím účelem publikaci o pěstování hořčice. Nad těmito snahami vítězila konkurence jiných olejnin a světový trh.

Teprve na počátku 90. let se pěstování semen výrazněji obnovilo. V současnosti se zaměření a úsilí odvětví sbíhají:

—	průmysloví výrobci usilují o diversifikaci dodavatelů a přiměřené zvládnutí kvality výroby suroviny. Proto za účelem zlepšení kvality hotového výrobku hodlají usměrňovat oběh semen,

—	zemědělci ze své pozice hledají možnost, jak diversifikovat produkci a zhodnocovat ji na regionální úrovni.

Byl proto ustaven řídicí výbor pro zdárné obnovení pěstitelství:

—	Státní vysoká agronomická škola v Dijonu a Státní agronomický výzkumný ústav pro genetický výzkum: zvýšení produktivity, specifická kvalita semen podle kritérií AMB,

—	zemědělská komora departementu Côte d'Or pro aplikovaný výzkum a experimentování,

—	regionální skladovatelé pro sklizňovou logistiku a úpravu semen,

—	zemědělci, kteří ve skutečnosti testují referenční vzorky, vyvinuté na experimentálních plochách, a pěstují dostatečné množství semen, aby průmysloví výrobci mohli provádět výrobní zkoušky,

—	francouzská federace uzenářů, lahůdkářů a zpracovatelů masa a výrobci, kteří provádějí různé výrobní zkoušky: pilotní testy v průmyslovém a poloprůmyslovém měřítku.

Tato spolupráce umožnila doporučit pro řízení CHZO dvě odrůdy.

Souběžně s tímto výzkumem se zvýšila produkce z asi 350 ha v roce 1933 na 1 230 ha v roce 2003.

4.7 Kontrolní subjekt:

Název:

CERTIPAQ

Adresa:

44, rue La Quintinie

75015 Paris

FRANCE

Tel.:

+33 145309292

Fax:

+33 145309300

E-mail:

certipaq@certipaq.com

4.8. Označování:

Označení obsahuje následující údaje:

—	Obchodní název: „Moutarde de Bourgogne“

—

Logo CHZO

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 72

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 26. března 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2009/C 072/01	Sdělení Komise o nakládání se znehodnocenými aktivy v bankovním sektoru Společenství	1

2009/C 072/02	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.5364 – Iberia/Vueling/Clickair) ( 1 )	23

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2009/C 072/03	Směnné kurzy vůči euru	24

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2009/C 072/04	Seznam subjektů či veřejných orgánů odpovědných za kontrolu podle článku 15 nařízení (EHS) č. 2092/91	25

	INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
	Kontrolní úřad ESVO
2009/C 072/05	Výzva k předložení připomínek podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora ke státní podpoře týkající se zdaňování kaptivních pojišťoven v Lichtenštejnsku	50

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Komise
2009/C 072/06	Rozhodnutí č. 842 ze dne 23. prosince 2008 o zahájení řízení ve věci udělení povolení k vyhledávání a průzkumu podzemních a přírodních zdrojů ropy a plynu podle čl. 2 odst. 1 bodu 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích v bloku 1–5 v lokalitě Devetaki v oblastech Loveč, Pleven a Gabrovo a oznámení o plánovaném výběrovém řízení ve věci udělení povolení	52

2009/C 072/07	Rozhodnutí č. 843 ze dne 23. prosince 2008 o zahájení řízení ve věci udělení povolení k vyhledávání a průzkumu podzemních a přírodních zdrojů ropy a plynu podle čl. 2 odst. 1 bodu 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích v bloku 1–9 v lokalitě Mizija v oblasti Vraca a oznámení o plánovaném výběrovém řízení ve věci udělení povolení	54

2009/C 072/08	Rozhodnutí č. 844 ze dne 23. prosince 2008 o zahájení řízení ve věci udělení povolení k vyhledávání a průzkumu podzemních a přírodních zdrojů ropy a plynu podle čl. 2 odst. 1 bodu 3 zákona o podzemních přírodních zdrojích v bloku 1–10 v lokalitě Botevo v oblasti Vraca a Montana a oznámení o plánovaném výběrovém řízení ve věci udělení povolení	56

	JINÉ AKTY
	Komise
2009/C 072/09	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	58

2009/C 072/10	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	62

2009/C 072/11	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	67

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3494
JPY	japonský jen	132,24
DKK	dánská koruna	7,4486
GBP	britská libra	0,92425
SEK	švédská koruna	10,9565
CHF	švýcarský frank	1,5230
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,7275
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,290
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	300,22
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7095
PLN	polský zlotý	4,5600
RON	rumunský lei	4,2811
TRY	turecká lira	2,2433
AUD	australský dolar	1,9310
CAD	kanadský dolar	1,6598
HKD	hongkongský dolar	10,4580
NZD	novozélandský dolar	2,3847
SGD	singapurský dolar	2,0376
KRW	jihokorejský won	1 837,68
ZAR	jihoafrický rand	12,8317
CNY	čínský juan	9,2176
HRK	chorvatská kuna	7,4750
IDR	indonéská rupie	15 754,25
MYR	malajsijský ringgit	4,8956
PHP	filipínské peso	64,880
RUB	ruský rubl	45,4110
THB	thajský baht	47,890
BRL	brazilský real	3,0442
MXN	mexické peso	19,3909
INR	indická rupie	68,3740