7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/2

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. ledna 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht – Německo) – Hecht-Pharma GmbH v. Staatliches Gewerbeaufsichtsamt Lüneburg

(Věc C-140/07) (1)

(„Směrnice 2001/83/ES - Článek 1 bod 2 a čl. 2 odst. 2 - Pojem ‚léčivý přípravek podle své funkce‘ - Výrobek, jehož vlastnost jakožto léčivého přípravku podle funkce není prokázána - Zohlednění dávkování účinných látek“)

(2009/C 55/02)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Hecht-Pharma GmbH

Žalovaný: Staatliches Gewerbeaufsichtsamt Lüneburg

Za přítomnosti: Vertreterin des Bundesinteresses beim Bundesverwaltungsgericht

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesverwaltungsgericht – Výklad čl. 1 bodu 2 a čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, s. 67) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004 (Úř. věst. L 136, s. 34) – Klasifikace jako léčivý přípravek v případě výrobku obsahujícího složku, která může v případě silnějšího dávkování, než je stanoveno pro normální užívání, přivodit fyziologické změny – Použitelnost směrnice 2001/83/ES na výrobek, který lze pravděpodobně klasifikovat jako léčivý přípravek, jehož charakter léčivého přípravku však není pozitivně prokázán – Pojem léčivého přípravku.

Výrok

Článek 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, musí být vykládán v tom smyslu, že směrnice 2001/83, ve znění směrnice 2004/27, se nepoužije na výrobek, jehož vlastnost jakožto léčivého přípravku podle funkce není vědecky prokázána, aniž by mohla být vyloučena.

Článek 1 bod 2 písm. b) směrnice 2001/83, ve znění směrnice 2004/27, musí být vykládán v tom smyslu, že taková kritéria jako podmínky použití výrobku, míra jeho rozšíření, znalost, kterou o něm mají spotřebitelé, a rizika, která může způsobit jeho užívání, jsou nadále rozhodující pro účely rozhodnutí, zda tento výrobek spadá do definice léčivého přípravku podle své funkce.

Článek 1 bod 2 písm. b) směrnice 2001/83, ve znění směrnice 2004/27, musí být vykládán v tom smyslu, že kromě případu látek nebo kombinací látek určených ke stanovení lékařské diagnózy nemůže být výrobek považován za léčivý přípravek ve smyslu tohoto ustanovení, pokud s ohledem na své složení – včetně dávkování účinných látek – a při užívání v souladu se stanoveným účelem nemůže významně obnovit, upravit či ovlivnit fyziologické funkce prostřednictvím farmakologického, imunologického a metabolického účinku.

(1) Úř. věst. C 117, 26.5.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 15. ledna 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bayerischer Verwaltungsgerichtshof – Německo) – M-K Europa GmbH & Co. KG v. Stadt Regensburg

(Věc C-383/07) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 258/97 - Článek 1 odst. 1 až 3 - Nové potraviny a nové složky potravin“)

(2009/C 55/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bayerischer Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: M-K Europa GmbH & Co. KG

Žalovaný: Stadt Regensburg

Za přítomnosti: Landesanwaltschaft Bayern

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bayerischer Verwaltungsgerichtshof – Výklad čl. 1 odst. 2 písm. d) a e) a odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (Úř. věst. L 43, s. 1; Zvl. vyd. 13/18, s. 244) – Nová povaha potraviny uvedené na trh v územně omezené oblasti Společenství (San Marino) krátce před vstupem nařízení v platnost, jestliže je potravina vyráběna ze složek potravin, jejichž dlouhodobé užívání k lidské spotřebě je napadáno nebo které může být prokázáno pouze třetí zemí (Japonsko) – Povinnost podrobit potravinu kontrole

Výrok

Dovoz potravinového výrobku do San Marina před vstupem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin v platnost není relevantní okolností pro posouzení, zda tento výrobek splňuje podmínku týkající se lidské spotřeby v Evropském společenství ve významné míře ve smyslu čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení.

Okolnost, že všechny složky potravinového výrobku posuzované samostatně vyhovují podmínce stanovené v čl. 1 odst. 2 nařízení č. 258/97 nebo vykazují bezpečnost, nemůže být považována za dostačující, aby bylo vyloučeno použití tohoto nařízení na výsledný potravinový výrobek. Rozhodnutí, zda tento potravinový výrobek musí být označen za novou potravinu ve smyslu nařízení č. 258/97, musí příslušný vnitrostátní orgán učinit v každém jednotlivém případě, přičemž zohlední veškeré vlastnosti potravinového výrobku, jakož i výrobního postupu.

Okolnost, že všechny řasy, z nichž se skládá potravinový výrobek, ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. d) nařízení č. 258/97, splňují podmínku týkající se lidské spotřeby v Evropském společenství ve významné míře ve smyslu čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, není dostačující, aby uplatnění tohoto nařízení na uvedený výrobek bylo vyloučeno.

4)	Zkušenost ohledně bezpečnosti potravinového produktu získaná výlučně mimo Evropu není dostačující pro to, aby bylo možno konstatovat, že tento výrobek spadá do skupiny potravinových výrobků, „jejichž bezpečnost byla prokázána“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. e) nařízení č. 258/97.

5)	Podnikateli nepřísluší podat návrh na zahájení postupu stanoveného v článku 13 nařízení č. 258/97.

(1) Úř. věst. C 283, 24.11.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 15. ledna 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Patent- und Markensenat – Rakousko) – Silberquelle GmbH v. Maselli-Strickmode GmbH

(Věc C-495/07) (1)

(„Ochranné známky - Směrnice 89/104/EHS - Články 10 a 12 - Zrušení - Pojem ‚skutečné užívání‘ ochranné známky - Umístění ochranné známky na reklamní předměty - Bezplatná distribuce takových předmětů kupujícím výrobků majitele ochranné známky“)

(2009/C 55/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Patent- und Markensenat

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: Silberquelle GmbH

Odpůrkyně: Maselli-Strickmode GmbH

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Oberster Patent- und Markensenat – Výklad čl. 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 1989, L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92) – Zánik práv majitele ochranné známky – Pojem skutečného užívání ochranné známky – Výrobky (nealkoholické nápoje), které jsou poskytovány zdarma jako bonus při koupi jiných výrobků (textil)

Výrok

Články 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musejí být vykládány v tom smyslu, že označuje-li majitel ochranné známky touto známkou předměty, které zdarma dává kupujícímu svých výrobků, nejedná se o skutečné užívání této ochranné známky pro třídu, do které uvedené předměty spadají.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/4

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 15. ledna 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Naczelny Sąd Administracyjny – Polská republika) – K-1 sp. z o. o. v. Dyrektor Izby Skarbowej w Bydgoszczy

(Věc C-502/07) (1)

(„DPH - Nesrovnalosti v daňovém přiznání osoby povinné k dani - Dodatečná daň“)

(2009/C 55/05)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Naczelny Sąd Administracyjny

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: K-1 sp. z o. o.

Žalovaný: Dyrektor Izby Skarbowej w Bydgoszczy

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Naczelny Sąd Administracyjny (Polsko) – Výklad čl. 2 prvního a druhého pododstavce první směrnice Rady 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst. L 71, s. 1301) jakož i článku 2, čl.10 odst. 1 písm. a), čl. 10 odst. 2, čl. 27 odst. 1 a článku 33 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1) – Vnitrostátní právní úprava, která ukládá dodatečnou daňovou povinnost v případě zjištění nesrovnalostí v daňovém přiznání k DPH osoby povinné k dani.

Výrok

Společný systém daně z přidané hodnoty, tak jak je definován v čl. 2 prvním a druhém pododstavci první směrnice Rady 67/227/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu, jakož i v článku 2, čl. 10 odst. 1 písm. a) a čl. 10 odst. 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES ze dne 26. dubna 2004, nebrání tomu, aby členský stát ve svých právních předpisech stanovil takovou správní sankci, která může být uložena osobám povinným k dani z přidané hodnoty, jako je „dodatečná daňová povinnost“ stanovená v čl. 109 odst. 5 a 6 zákona o dani ze zboží a služeb (ustawa o podatku od towarów i usług) ze dne 11. března 2004.

Taková ustanovení, jako jsou ta, která jsou uvedena v čl. 109 odst. 5 a 6 zákona o dani ze zboží a služeb ze dne 11. března 2004, nepředstavují „zvláštní opatření odchylující se [od ustanovení směrnice“], jejichž cílem je zabránit určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem ve smyslu platného znění čl. 27 odst. 1 šesté směrnice 77/388.

3)	Článek 33 platného znění směrnice 77/388 nebrání zachování takových ustanovení, jako jsou ta, která jsou uvedena v čl. 109 odst. 5 a 6 zákona o dani ze zboží a služeb ze dne 11. března 2004.

(1) Úř. věst. C 22, 26.1.2008.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/4

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 15. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-539/07) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/22/ES - Článek 26 odst. 3 - Jednotné evropské číslo tísňového volání - Údaj o tom, kde se volající nachází - Zpřístupnění orgánům, které zasahují v případě tísňové situace - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2009/C 55/06)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Montaguti a A. Nijenhuis, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. M. Braguglia, zmocněnec a S. Fiorentino, avvocato dello Stato)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí předpisů nezbytných k dosažení souladu s čl. 26 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367) ve stanovené lhůtě

Výrok

Italská republika tím, že u všech volání na jednotné evropské číslo tísňového volání „112“ nezpřístupnila orgánům, které zasahují v případě tísňové situace, údaj o tom, kde se volající nachází, pokud to bylo technicky proveditelné, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 26 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě).

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 37, 9.2.2008.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/5

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 15. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-259/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 79/409/EHS - Ochrana volně žijících ptáků - Ochrana a udržování stanovišť - Klasifikace zvláště chráněných oblastí - Zákaz lovu a odchytu - Nesprávné provedení“)

(2009/C 55/07)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Patakia a D. Recchia, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupce: E. Skandalou, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Neprovedení čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, s. 1; Zvl. vyd. 15/01, s. 98) – Nesprávné provedení čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 1, článku 5 a čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice

Výrok

Řecká republika tím, že nepřijala všechna opatření nezbytná k úplnému nebo správnému provedení povinností vyplývajících z čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1, článku 5 a čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z těchto ustanovení.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 209, 15.8.2008.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/5

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. září 2008 Calebus, SA proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 14. července 2008 ve věci T-366/06, Calebus, SA v. Komise Evropských společenství, podporovaná Španělským královstvím

(Věc C-421/08 P)

(2009/C 55/08)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Calebus, SA (zástupce: R. Bocanegra Sierra, advokát)

Další účastníci řízení: Komise Evropských společenství a Španělské království

Návrhová žádání navrhovatelky

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr přijal kasační opravný prostředek proti usnesení Soudu prvního stupně ze dne 14. července 2008, kterým byla konstatována nepřípustnost žaloby podané společností Calebus, SA ve věci T-366/06, aby připustil, a po splnění právních formálních požadavků, přijal rozhodnutí, kterým bude vyhověno kasačnímu opravnému prostředku, zrušeno napadené usnesení, žaloba prohlášena za přípustnou a vyhověno jejím návrhovým žádáním.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek je podán proti usnesení Soudu prvního stupně ze dne 14. července 2008, kterým byla konstatována nepřípustnost žaloby podaná společností Calebus, SA ve věci T-366/06 proti rozhodnutí 2006/613/ES (1) ze dne 19. července 2006, kterým se přijímá seznam lokalit významných pro Společenství ve středomořské biogeografické oblasti podle směrnice Rady, ve vztahu k začlenění pozemku „Las Cuerdas“ do SCI „ES6110006 Ramblas de Gergal, Taberna y Sur de Sierra Alhamilla“, která je součástí uvedeného seznamu.

Navrhovatelka má v kasačním opravném prostředku za to, že napadené usnesení je postiženo nesprávným právním posouzením, jelikož je v něm rozhodnuto, že žaloba je nepřípustná z toho důvodu, že navrhovatelka nemá přímý právní zájem na zrušení rozhodnutí. V rozporu s tím, co je uvedeno v usnesení, rozhodnutí 2006/613 ukládá členským státům povinnost, aby v každém případě a automaticky lokality, které jsou kvalifikovány jako lokality významné pro Společenství (SCI), k nimž patří hospodářství „Las Cuerdas“ podřídily ochrannému režimu, který povinně omezí jejich možnosti využívání a sníží jejich výnosnost a prodejní hodnotu. Členské státy mají určitý prostor pro uvážení za účelem určení konkrétního obsahu těchto opatření, ale nikoliv pro rozhodnutí, zda podřídí tyto pozemky těmto druhům opatření nebo nikoliv. Proto tento prostor pro uvážení není v rozporu s přímým účinkem rozhodnutí v právní sféře navrhovatelky.

(1) Úř. věst. L 259, s. 1.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/6

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. listopadu 2008 Švédským královstvím proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího rozšířeného senátu) vydanému dne 9. září 2008 ve věci T-403/05: MyTravel Group plc v. Komise Evropských společenství

(Věc C-506/08 P)

(2009/C 55/09)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Švédské království (zástupci: K. Petkovska, A. Falk a S. Johannesson, zmocněnci)

Další účastnice řízení: MyTravel Group plc, Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)

Navrhovatel navrhuje, aby Soudní dvůr

—	zrušil bod 2 výroku rozsudku Soudu prvního stupně ze dne 9. září 2008 (1) ve věci T-403/05,

—	zrušil rozhodnutí Komise (D(2005) 8461) ze dne 5. září 2005 v souladu s návrhovým žádáním MyTravel Group plc před Soudem prvního stupně v rozsahu, ve kterém se týká odepření přístupu ke zprávě a ostatním pracovním dokumentům Komise;

—	zrušil rozhodnutí Komise (D(2005) 9763) ze dne 12. října 2005 v souladu s návrhovým žádáním MyTravel Group plc před Soudem prvního stupně v rozsahu, ve kterém se týká odepření přístupu k ostatním vnitřním dokumentům Komise, a

—	nařídil Komisi, aby nahradila náklady řízení vynaložené Švédským královstvím před Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Zásada otevřenosti a přístupu k dokumentům orgánů má velký význam při všech činnostech orgánů, a tedy rovněž ve správním řízení v rámci orgánu. Článek 2 odst. 3 nařízení o transparentnosti [nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001] rovněž stanoví, že toto nařízení se vztahuje na všechny dokumenty, které má orgán v držení, to znamená na dokumenty, které vytvořil nebo obdržel a které má v držení, a to ve všech oblastech činnosti Evropské unie. Z odůvodnění Soudu prvního stupně, pokud jde o hlavní otázky, však vyplývá, že vnitřní dokumenty ve správních věcech by neměly být obecně zpřístupněny. To není v souladu se zásadou co největší otevřenosti.

Podle názoru navrhovatele z odůvodnění Soudu prvního stupně, pokud jde o první rozhodnutí – týkající se zprávy a s ní souvisejících dokumentů – vyplývá, že nebylo nutné, aby Komise přezkoumala otázku zpřístupnění ve vztahu k obsahu každého individuálního dokumentu a posoudila citlivost informací ve zprávě a ostatních dokumentech, ale že naopak bylo správné odepřít zpřístupnění na základě toho, že úředníci by jinak nemohli vyjádřit své názory svobodně. Na základě obecného odůvodnění Soudu prvního stupně, co se týče ochrany svobodného názoru autora dokumentu, není možné rozhodnout, kdy mohou být vnitřní dokumenty vůbec zpřístupněny.

Navrhovatel má za to, že Soud prvního stupně rovněž v druhém rozhodnutí – týkajícím se ostatních dokumentů ve spise – nevyhověl základnímu požadavku na přezkum za účelem určení, zda obsah každého individuálního dokumentu je tak citlivý, že zpřístupnění by vážně narušilo rozhodovací proces. Podstatou obecného odůvodnění Soudu prvního stupně je, že by úředníci Komise nemohli svobodně vyjadřovat názory, pokud by se informace, které se neobjeví v konečném rozhodnutí, staly veřejnými. Na základě takového odůvodnění není nutný žádný přezkum za účelem určení, zda obsah dotčených dokumentů je tak citlivý, že zpřístupnění by poškodilo rozhodovací proces.

4.	Navrhovatel se ptá, zda zpráva úředníka pro slyšení a sdělení generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž poradnímu výboru lze skutečně považovat za dokumenty připravené pro vnitřní použití, ke kterým lze tudíž odepřít přístup podle ustanovení o ochraně vnitřního rozhodovacího procesu.

Podle názoru navrhovatele je odůvodnění Soudu prvního stupně ve věci názorů právní služby v rozporu s rozsudkem Soudního dvora ve věci Turco. I když se projednávaná věc netýká právních předpisů, musí jednoznačně v tomto stupni rovněž proběhnout přezkum na základě obsahu názorů. Skutečnost, že oprávněnost předchozího rozhodnutí může být zpochybněna, nepředstavuje sama o sobě důvod pro odepření přístupu k takovému dokumentu – ale spíše naopak. Neinformovanost může sama o sobě vést k pochybnosti, pokud jde o oprávněnost určitého rozhodnutí a legitimitu rozhodovacího procesu jako celku. Riziko pochybností by bylo možné rovněž odvrátit, pokud by Komise v rozhodnutí jasně uvedla důvody, proč zvolila řešení, proti kterému byla právní služba. Tvrzení, že právní služba by byla více zdrženlivá a opatrná, postrádá jakýkoliv základ stejně jako odůvodnění Soudu týkající se ostatních dokumentů. Kromě toho, navrhovatel má za to, že argument, že by bylo složité pro právní službu hájit odlišný názor před soudem, je uveden příliš obecně na to, aby prokázal, že existuje riziko, které lze rozumně předpokládat, a nikoli pouze hypotetické riziko.

Navrhovatel nepopírá, že velká část obsahu dotčených dokumentů může být tak citlivá a že nemůže být zpřístupněna. Takový závěr musí být však založen v souladu s judikaturou na specifickém a individuálním posouzení za účelem určení, zda zpřístupnění obsahu dokumentu by vedlo k vážnému porušení zájmu, který má být chráněn.

Co se týče svobody úředníků vyjadřovat svůj názor, navrhovatel chce poznamenat, že úředník musí vykonávat služební povinnosti v souladu se služebním řádem úředníků zaměstnaných v orgánech Společenství. Skutečnost, že veřejnost má oprávněný nárok podrobně zkoumat tuto činnost, nepředstavuje přijatelný důvod, aby řádně nevykonával své povinnosti.

Podnik, který je součástí spojení podniků, stejně jako jakýkoliv občan Unie nebo podnik se sídlem v Evropské unii, má právo být informován o dokumentu, i když se na informace v dokumentu vztahuje zákaz zpřístupnění za účelem ochrany vnitřního rozhodovacího procesu, pokud existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění dokumentu. Důvody, které MyTravel uvedla, by mohly podle názoru navrhovatele s velkou pravděpodobností představovat takový veřejný zájem a nemohou být zamítnuty bez dalšího přezkumu – jak učinil Soud prvního stupně – pouze s odkazem na soukromé zájmy žalobkyně. Žalobkyně nemá žádnou povinnost hájit se před soudem nebo cokoli v tomto ohledu prokazovat; spíše je na orgánech, aby se ujistily, zda zde existuje převažující veřejný zájem.

9.	Navrhovatel tvrdí, že Soud prvního stupně svým rozhodnutím porušil právo Společenství a neuplatnil správně druhou odrážku čl. 4 odst. 2 a druhý pododstavec čl. 4 odst. 3 nařízení o transparentnosti.

10.	V každém případě určitě existují části dokumentů, které by mělo být možné zpřístupnit podle ustanovení o částečném zpřístupnění v čl. 4 odst. 6 nařízení o transparentnosti.

(1) Úř. věst. C 272, s. 18.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/7

Kasační opravný prostředek podaný dne 27. listopadu 2008 HUP Uslugi Polska sp. z o.o. (dříve HP Temporärpersonalgesellschaft mbH) proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 24. září 2008 ve věci T-248/05, HUP Uslugi Polska sp. z o.o. (dříve HP Temporärpersonalgesellschaft mbH) v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Manpower, Inc.

(Věc C-520/08 P)

(2009/C 55/10)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: HUP Uslugi Polska sp. z o.o. (dříve HP Temporärpersonalgesellschaft mbH) (zástupce: M. Ciresa, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Manpower, Inc.

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit napadený rozsudek a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že rozsudek Soudu je v rozporu s čl. 51 odst. 1 písm. a), ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b), c), d) a g) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 2. prosince 2008 – Sylvia Bienek v. Condor Flugdienst GmbH

(Věc C-525/08)

(2009/C 55/11)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Sylvia Bienek.

Žalovaná: Condor Flugdienst GmbH

Předběžné otázky

Představuje změna rezervace na jiný let skutkový stav, na který se vztahuje čl. 4 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (1)?

2.	V případě kladné odpovědi na první otázku: Je namístě použít toto ustanovení rovněž na změnu rezervace, která nebyla způsobena leteckým dopravcem, nýbrž výhradně provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy?

(1) Úř. věst. L 46, s. 1.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) podaná dne 4. prosince 2008 – X Holding BV v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-538/08)

(2009/C 55/12)

Jednací jazyk: Nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka kasačního opravného prostředku: X Holding BV

Odpůrce kasačního opravného prostředku: Staatssecretaris van Financiën

Předběžné otázky

Musí být čl. 11 odst. 4 druhé směrnice (1) a čl. 17 odst. 6 šesté směrnice (2) vykládány v tom smyslu, že členský stát, který chce využít v těchto článcích přiznané možnosti (ponechat) vyloučení kategorie výdajů popsané jako „poskytnutí možností soukromé dopravy“ z odpočtu daně z přidané hodnoty, splnil podmínku uvedení kategorie dostatečně určitých předmětů a služeb?

V případě kladné odpovědi na první otázku: je podle čl. 6 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 a 6 šesté směrnice přípustné takové ustanovení vnitrostátního práva, o něž se jedná v projednávaném případě, které bylo přijato před vstupem této směrnice v platnost a podle něhož osoba povinná k dani nemůže při pořízení určitého zboží a využití určitých služeb, které jsou využívány zčásti pro obchodní účely a zčásti pro účely soukromé, plně odečíst uhrazenou daň z přidané hodnoty, totiž jen potud, pokud je daň z přidané hodnoty přičitatelná použití pro obchodní účely?

(1) Druhá směrnice Rady 67/228/EHS ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Struktura a způsoby použití společného systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. 1967, L 71, s. 1303).

(2) Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/8

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 4. prosince 2008 – Fokus Invest AG v. Finanzierungsberatung-Immobilientreuhand und Anlageberatung GmbH (FIAG)

(Věc C-541/08)

(2009/C 55/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Fokus Invest AG

Žalovaná: Finanzierungsberatung-Immobilientreuhand und Anlageberatung GmbH (FIAG)

Předběžné otázky

Musí být článek 25 přílohy I Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob (1) (Dohoda ES a Švýcarska 2002) vykládán v tom smyslu, že stejné zacházení s tuzemci stanovené pro nabývání nemovitostí platí výlučně pro fyzické osoby, avšak nikoli pro společnosti?

V případě kladné odpovědi na otázku 1:

Jsou ustanovení Wiener Ausländergrunderwerbsgesetz (WrAuslGEG) (Vídeňský zákon o nabývání pozemků týkající se zahraničních subjektů), které pro nabývání nemovitostí zahraničními společnostmi ve smyslu § 2 řádky 3 WrAuslGEG požadují předložení potvrzení o výjimce z povinnosti získat povolení (§ 5 odst. 4 WrAuslGEG, § 3 třetí řádka WrAuslGEG), vůči Švýcarsku jakožto třetí zemi přípustným omezením volného pohybu kapitálu podle čl. 57 odst. 1 ES?

(1) Úř. věst. 2002, L 114, s. 6.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/9

Žaloba podaná dne 10. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Irsko

(Věc C-549/08)

(2009/C 55/14)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupkyně: P. Dejmek a A.. A. Gilly, zmocněnkyně)

Žalované: Irsko

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Irsko tím, že nepřijalo veškeré právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Komise 2006/70/ES (1) ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (2), pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře, nebo v každém případě tím, že o nich Komisi neuvědomilo, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z této směrnice;

—	uložit Irsku náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice uplynula dne 15. prosince 2007.

(1) Úř. věst. L 214, s. 29.

(2) Úř. věst. L 309, s. 15.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/9

Žaloba podaná dne 11. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Polská republika

(Věc C-551/08)

(2009/C 55/15)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Yerrell a M. Kaduczak, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Polská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES (1), nebo v každém případě tím, že Komisi o těchto předpisech neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 64 této směrnice;

—	uložit Polské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2005/68/ES uplynula dne 10. prosince 2007.

(1) Úř. věst. L 323, 9.12.2005, s. 1.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/10

Kasační opravný prostředek podaný dne 12. prosince 2008 Agrar-Invest-Tatschl GmbH proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 8. října 2008 ve věci T-51/07, Agrar-Invest-Tatschl GmbH v. Komise Evropských společenství

(Věc C-552/08 P)

(2009/C 55/16)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Agrar-Invest-Tatschl GmbH (zástupci: U. Schrömbges a O. Wenzlaff, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit napadený rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 8. října 2008 ve věci T-51/07, „Agrar-Invest-Tatschl GmbH v. Komise Evropských společenství“.

—	zrušit v souladu s prvním bodem návrhového žádání žaloby ze dne 22. února 2007 podané v řízení před Soudem prvního stupně Evropských společenství ve věci T-51/07 čl. 1 odst. 2 a čl. 1 odst. 3 rozhodnutí Evropské komise K(2006) 5789 v konečném znění (REC 05/05) ze dne 4. prosince 2006.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba navrhovatelky kasačního opravného prostředku podaná proti rozhodnutí Komise K(2006) 5789 ze dne 4. prosince 2006 o dodatečném zaúčtování dovozního cla dlužného navrhovatelkou kasačního opravného prostředku z dovozu cukru pocházejícího z Chorvatska.

Soud odůvodnil zamítnutí žaloby navrhovatelky kasačního opravného prostředku neexistencí dobré víry, která představuje jednu ze čtyř kumulativních podmínek prominutí dodatečného zaúčtování dovozního cla. Soud uvedl, že podle čl. 220 odst. 2 písm. b) pátého pododstavce nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „celní kodex“) nemůže osoba povinná zaplatit clo uplatnit svoji dobrou víru, pokud Komise – jako v projednávaném případě – zveřejnila v Úředním věstníku oznámení dovozcům o existenci odůvodněných pochybností o správném uplatňování preferenčního režimu zvýhodněnou zemí. Nezáleží rovněž na tom, že navrhovatelka kasačního opravného prostředku byla v souvislosti s dodatečným potvrzením pravosti a správnosti průvodního osvědčení v dobré víře, neboť při provádění dovozů v dobré víře v každém případě nebyla.

Navrhovatelka kasačního opravného prostředku opírá svůj opravný prostředek o chybný výklad čl. 220 odst. 2 písm. b) pátého pododstavce celního kodexu Soudem. Výklad Soudu je zatížen právním omylem tím, že oznámení Komise v Úředním věstníku o pochybnostech o správném uplatňování preferenčního režimu zvýhodněnou zemí připisuje účinky vylučující dobrou víru dokonce i tehdy, pokud – jako v projednávaném případě – byla sporná osvědčení pro účely preferenčního zacházení podrobena po zveřejnění varovného oznámení kontrole, při níž byla potvrzena pravost a správnost osvědčení pro účely preferenčního zacházení.

Soud pominul skutečnost, že účinky varovného oznámení, které jsou stanoveny v čl. 220 odst. 2 písm. b) pátém pododstavci celního kodexu, jsou omezeny zásadou uznávání informací celních orgánů třetích států v rámci systému správní spolupráce. U předmětného ustanovení celního kodexu se jedná o zákonnou fikci nedostatku dobré víry, která je vyvratitelná, a to jako v projednávaném případě právě provedením kontrolního řízení. Dobrá víra navrhovatelky kasačního opravného prostředku byla tedy prostřednictvím dodatečného potvrzení pravosti a správnosti průvodních osvědčení znovu obnovena, to znamená, že navrhovatelka mohla mít důvěru v to, že odůvodněné pochybnosti, na jejichž základě bylo zveřejněno varovné oznámení Komise, byly v rámci kontroly odstraněny. Dobrá víra žalobkyně tedy není založena na řádném vystavení sporných průvodních osvědčení chorvatskými celními orgány, nýbrž na řádné kontrole těchto průvodních osvědčení celními orgány na základě pochybností o jejich řádném vystavení, které byly zveřejněny ve varovném oznámení Komise.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden dne 17. prosince 2008 – Portakabin Limited a Portakabin BV v. Primakabin BV

(Věc C-558/08)

(2009/C 55/17)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Portakabin Limited a Portakabin BV

Žalovaná: Primakabin BV

Předběžné otázky

Pokud podnikatel, který obchoduje s určitým zbožím nebo službami (dále jen „zadavatel reklamy“) využije možnost zadat si u provozovatele internetového vyhledávače heslo [při reklamě přes internet je možné využít možnost přihlásit ve vyhledávačích, jako je Google, za úplatu takzvaná hesla. Pokud se do vyhledávače zadá takovéto heslo, objeví se odkaz na webovou stránku zadavatele reklamy nebo seznam nalezených stránek nebo také ukazatel vpravo na stránce s výsledky pod nadpisem „sponzorované odkazy“], které odpovídá ochranné známce přihlášené jinou osobou (dále jen „majitel ochranné známky“) pro podobné zboží nebo služby, a zadané heslo – aniž by to pro uživatele vyhledávače bylo zřejmé – vede k tomu, že tento uživatel internetu, jenž dané slovo zadá, nalezne na seznamu výsledků provozovatele vyhledávače odkaz na webovou stránku zadavatele reklamy, představuje to používání přihlášené ochranné známky zadavatelem reklamy ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice 89/104/EHS (1)?

Hraje přitom roli, zda je odkaz

—	uveden na obvyklém seznamu nalezených stránek nebo

—	v části určené reklamě, která je jako taková označena?

Hraje přitom roli, zda

—	zadavatel reklamy již v rámci odkazu na webové stránce provozovatele vyhledávače skutečně nabízí zboží nebo služby, které jsou stejné jako zboží a služby, pro které je zapsána ochranná známka, nebo

—

zadavatel reklamy skutečně nabízí zboží nebo služby, které jsou stejné jako zboží a služby, pro které je zapsána ochranná známka, na vlastní webové stránce, na kterou uživatel internetu [z otázky 1a)] může být „přesměrován“ (hyperlinking) prostřednictvím odkazu na webové stránce provozovatele vyhledávače?

2.	Pokud bude odpověď na otázku 1 kladná: může článek 6 směrnice, obzvláště čl. 6 odst. 1 písm. b) a c), vést k tomu, že majitel ochranné známky nemůže zakázat používání uvedené v otázce č. 1, a pokud ano, za jakých okolností?

3.	Pokud bude odpověď na otázku 1 kladná: je použitelný článek 7 směrnice, pokud se nabídka zadavatele reklamy, jak byla uvedena v otázce 1, vztahuje na zboží, které bylo uvedeno na trh Společenství majitelem ochranné známky nebo s jeho souhlasem pod ochrannou známkou uvedenou v otázce 1?

Platí odpovědi na výše uvedené otázky i pro v otázce 1 uvedená a zákazníkem reklamy přihlášená hesla, ve kterých se ochranná známka úmyslně píše s malými pravopisnými chybami, čímž se stává vyhledávání pro veřejnost užívající internet účelnější, pokud se má za to, že ochranná známka je na webové stránce zadavatele reklamy uvedena správně?

Pokud odpověď na výše uvedené otázky vede k tomu, že se nejedná o používání ochranné známky ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice: mohou pak členské státy ve vztahu k používání hesel, jako je používání dotčené v projednávaném případě, podle čl. 5 odst. 5 směrnice v souladu s ustanoveními, platnými v těchto státech, o ochraně před používáním označení k jiným účelům než k rozlišování zboží nebo služeb, poskytnout bez dalšího ochranu před používáním tohoto označení, kterým je podle názorů soudů těchto členských států bez opodstatněného důvodu nedovoleně využívána nebo nepříznivě dotčena rozlišovací způsobilost či dobré jméno ochranné známky, nebo přitom pro vnitrostátní soud platí meze práva Společenství, které souvisí s odpověďmi na výše uvedené otázky?

(1) První směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/11

Žaloba podaná dne 17. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-560/08)

(2009/C 55/18)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: S. Pardo Quintillán, D. Recchia a J.-B. Laignelot, zmocněnci)

Žalované: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Španělské království nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají

—

z čl. 2 odst. 1, čl. 3 odst. 1 a 2, článků 4 a 5 směrnice Rady 85/337/EHS (1) o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, pokud jde o samostatné projekty rozšíření nebo úpravy silnice M-501 v úsecích 1, 2 a 4; z čl. 6 odst. 2 a článku 8 směrnice 85/337/EHS, pokud jde o samostatné projekty rozšíření nebo úpravy silnice M-501 v úsecích 2 a 4 a z článku 9 směrnice 85/337/EHS, pokud jde o samostatné projekty rozšíření nebo úpravy silnice M-501 v úsecích 1, 2 a 4;

—

z čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice Rady 92/43/EHS (2) ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, ve spojení s článkem 7 uvedené směrnice, pokud jde o samostatné projekty rozšíření nebo úpravy silnice M-501 v úsecích 1, 2 a 4 ve vztahu k oblasti zvláštní ochrany ptáků ES 0000056 „Encinares del río Alberche y río Cofio“;

—

ze směrnice 92/42/EHS, tak jak je vyložena v rozsudcích Soudního dvora ze dne 13. ledna 2005 ve věci C-117/03 a ze dne 14. září 2006 ve věci C-244/05, jakož i z čl. 12 odst.1 písm. b) a d) směrnice, pokud jde o samostatné projekty rozšíření nebo úpravy silnice M-501 v úseku ve vztahu k lokalitě, která je určena za lokalitu významnou pro Společenství ES3110005 „Cuenca del río Guadarrama“ a v úsecích 2 a 4 ve vztahu k lokalitě, která je určena za lokalitu významnou pro Společenství ES3110007 „Cuencas de los ros Alberche y Cofio“,

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Návrh podaný Komisí se vztahuje k projektům, které byly schváleny nebo v každém případě prováděny španělskými orgány, pokud jde o rozšíření nebo úpravu okresní silnice M-501 (Comunidad de Madrid). Komise má za to, že Španělské království nesplnilo, pokud jde o uvedené projekty, povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice 85/337 v původním nebo pozměněném znění a ze směrnice 92/43, tak jak je vyložena v rozsudcích Soudního dvora ze dne 13. ledna 2005 ve věci C-117/03 a ze dne 14. září 2006 ve věci C-244/05.

(1) Úř. věst. L 175, s. 40; Zvl. vyd. 15/01, s. 248.

(2) Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/12

Žaloba podaná dne 19. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-565/08)

(2009/C 55/19)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Traversa a L. Prete, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Italská republika tím, že zavedla ustanovení, která advokátům ukládají povinnost dodržovat maximální sazby, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 43 ES a 49 ES,

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Stanovení závazných maximálních sazeb pro soudní a mimosoudní činnosti advokátů představuje omezení svobody usazování ve smyslu článku 43 ES, jakož i omezení volného pohybu služeb ve smyslu článku 49 ES. Závazný tarifní sazebník, který má být použit nezávisle na druhu vykonaného úkonu, na práci nezbytné pro jeho provedení a na nákladech vynaložených na jeho realizaci, může totiž způsobit, že italský trh s právními službami nebude pro zahraniční podnikatele atraktivní. Advokáti usazení v jiných členských státech jsou tedy odrazováni od usazování v Itálii nebo od toho, aby tam dočasně poskytovali vlastní služby.

Zaprvé, je to z důvodu, že povinnost přizpůsobit se novému systému tarifikace (který je ostatně velmi složitý) zahrnuje dodatečné náklady, které mohou bránit výkonu základních svobod uznaných ve Smlouvě.

Zadruhé, maximální hranice tarifního sazebníku představuje další překážku volného pohybu právních služeb v rámci vnitřního trhu, neboť brání tomu, aby činnosti vykonávané advokáty usazenými v jiných členských státech než Itálie byly řádně odměňovány, a tedy takové advokáty, kteří požadují odměnu vyšší než odměnu stanovenou italskou právní úpravou v závislosti na vlastnostech italského trhu, odrazují od toho, aby v Itálii dočasně poskytovali vlastní služby, nebo aby se v takovém státě usadili.

Konečně přísnost italského systému tarifikace brání advokátům (včetně advokátů usazených v zahraničí) v tom, aby činili nabídky ad hoc v konkrétních situacích nebo pro jednotlivé klienty, například nabízeli soubor určitých právních služeb za stanovenou cenu nebo nabízeli soubor právních služeb poskytovaných v různých členských státech v rámci společného sazebníku. Italské právní předpisy tedy mohou vést ke ztrátě konkurenceschopnosti, pokud jde o advokáty usazené v zahraničí, neboť je zbavují účinných technik pronikání na italský právní trh.

Krom toho se nezdá, že je sporné opatření vhodné k dosažení cílů obecného zájmu stanovených italskými orgány, ani že je za tímto účelem nejméně omezující. Konkrétně se nezdá, že je toto opatření vhodné za účelem zajištění přístupu k soudu pro méně majetné osoby nebo k zajištění ochrany příjemců právních služeb nebo také k zajištění řádného výkonu spravedlnosti. Nezdá se ani, že je toto opatření přiměřené vzhledem k tomu, že existují jiná opatření, která se jeví podstatně méně omezující ve vztahu k advokátům usazeným v zahraničí, rovněž tak (nebo více) vhodná ke sledování cílů ochrany stanovených italskými orgány.

Konečně italské orgány nevysvětlily, zda a jaká alternativní opatření méně omezujícího charakteru ve vztahu k advokátům usazeným v jiných členských státech byla zkoumána, ani neuvedly důvody, pro které sledované obecné zájmy již nejsou chráněny ustanoveními, která upravují povolání advokáta v jiných členských státech Společenství.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/13

Žaloba podaná dne 22. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-571/08)

(2009/C 55/21)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: W. Mölls a L. Pignataro, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Italská republika tím, že stanovila minimální cenu za cigarety a rovněž lhůtu 120 dní k dosažení schválení změny ceny tabákových výrobků, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 9 odst. 1 směrnice 95/59/ES (1).

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

K minimální ceně

Komise tvrdí, že Italská republika tím, že stanovila minimální cenu za cigarety, porušila čl. 9 odst. 1 směrnice 95/59/ES (jakož i článek 5 směrnice 72/464/EHS (2), který byl nahrazen a jehož obsah je v podstatě shodný). Uvedená norma zakotvuje zásadu, že výrobci a dovozci tabáku mají právo určit nejvyšší maloobchodní prodejní ceny tabákových výrobků. Na základě této zásady členské státy nemohou odůvodnit diskreční pravomoc při stanovení nejvyšších prodejních cen tím, že odkážou na „kontrolu cenové hladiny“, na „dodržování stanovených cen“ nebo též na stanovení tabulky cen v souladu s čl. 9 odst. 2 směrnice 95/59/ES.

Minimální cenu není možné odůvodnit úvahami o ochraně veřejného zdraví. Odpovídající cíl, který bere do úvahy zákonodárce Společenství, může být totiž dosažen zvýšeným zdaněním cigaret s tím, že se použijí daňové parametry přizpůsobené situaci každého členského státu.

Tvrzení italské vlády založené na předpokládaném nebezpečí zvýšení nezákonného obchodu s výrobky, které jsou pašované nebo falšované v důsledku příliš vysokých a nepřiměřených cen na trhu, rovněž není opodstatněné. Uvedený závěr se zakládá na pouhých tvrzeních italské vlády, která nemají oporu v důkazech, i když nevysvětlil, jak by cenový rozdíl, vyplývající ze zvýšení daně, měl přispět k podstatně většímu zvýšení podvodů oproti výsledkům, které je možné odvodit z politiky minimálních cen. Komise zastává názor, že je pravomocí každého členského státu uskutečňovat v rámci práva Společenství kontroly, které jsou nezbytné k zabezpečení výběru splatných daní. Tato nezbytnost nemůže v žádném případě ovlivnit povinnost členských států dodržovat ustanovení směrnice 95/59/ES včetně článku 9.

Ke lhůtě 120 dní ke schválení cen tabákových výrobků

Pro účely obchodování v Itálii musí být ceny tabákových výrobků zapsané v oficiální tabulce cen. Žádost o zápis se zašle na Ministero dell'Economia e delle Finance (Ministerstvo hospodářství a financí) – Amministrazione Autonoma dei Monopoli di Stato (Autonomní správa státních monopolů) (ASSM). ASSM nedisponuje diskreční pravomocí pro účely potvrzení zápisu. Podle názoru Komise, nadměrně dlouhá lhůta 120 dní, kterou stanovil italský orgán pro rozhodnutí o žádosti o změnu ceny způsobuje, že zásada volného stanovení nejvyšších cen hospodářskými subjekty, která je zakotvená v čl. 9 odst. 1 směrnice 95/59, je v praxi částečně znemožněna.

(1) Směrnice Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků (Úř. věst. L 291, s. 40; Zvl. vyd. 09/01, s. 283).

(2) Směrnice Rady 72/464/EHS ze dne 19. prosince 1972 o daních jiných než daních z obratu, které ovlivňují spotřebu tabákových výrobků (neoficiální překlad) (Úř. věst. L 303, s. 1).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/14

Žaloba podaná dne 22. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-572/08)

(2009/C 55/22)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Aresu a W. Mölls, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Italská republika tím, že poskytla daňovou výhodu regeneračním mazacím olejům vyrobeným z použitých olejů získaných v Itálii, ale odmítla poskytnout stejnou výhodu regeneračním mazacím olejům vyrobeným z použitých olejů z jiných členských států (v souladu s článkem 62 „Jednotného textu legislativních ustanovení, které se týkají daní z výroby a spotřeby a relevantních trestních a správních sankcí“ („Testo unico delle disposizioni legislative concernenti le imposte sulla produzione e sui consumi e relative sanzioni penale e amministrative“) schváleného legislativním nařízením č. 504 ze dne 26. října 1995, tak jak je vykládáno oběžníkem č. 24/D Agenzia delle Entrate ze dne 5. května 2004 a v souladu s čl. 1 odst. 116 zákona č. 266 ze dne 23. prosince 2005), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 90 ES;

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise vytýká italským orgánům, že zachovaly systém daňových výhod pro regenerační mazací oleje, který zvýhodňuje vnitrostátní výrobky a znevýhodňuje výrobky pocházející z jiných členských států, a to ve zjevném rozporu se zásadou zákazu diskriminace, kterou v daňové oblasti zakotvuje článek 90 ES.

Takový systém přebírá předchozí systém daňových výhod, který již Soudní dvůr odsoudil v roce 1980, aniž by argumenty uplatněné Italskou republikou ohledně přiměřenosti tohoto nového systému mohly odůvodnit takovou volbu.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/14

Žaloba podaná dne 22. prosince 2008 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-573/08)

(2009/C 55/23)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: D. Recchia, zmocněnec)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání

—

Určit, že Italská republika vzhledem k tomu, že

—	prováděcí právní úprava směrnice 79/409/EHS (1) v italském právním řádu není plně v souladu s touto směrnicí a

—	že systém provedení článku 9 směrnice nezaručuje, že odchylky přijaté příslušnými italskými orgány splňují podmínky a požadavky uvedené v tomto článku,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 13 a 18 směrnice 79/409/EHS.

—	Uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise uvádí, že italské právní předpisy nepředstavují úplné a řádné provedení směrnice 79/409/EHS:

Článek 2: neproveden,

Článek 3: řádné neprovedení, vyplývající z neprovedení článku 2,

Článek 4 odst. 4: neproveden,

Článek 5: není proveden zákaz úmyslného ničení a poškozování hnízd a vajec, jakož i zákaz úmyslného vyrušování ptáků chráněných směrnicí,

Článek 6: není proveden zákaz přepravy za účelem prodeje,

Článek 7 odst. 4: neúplné provedení (dočasné rozdělení týkající se období lovu nestanoví zákaz lovu během období odchovu mláďat ani v jednotlivých stádiích rozmnožování, a zvláště v případě stěhovavých druhů během období rozmnožování a během období návratu na hnízdiště, a není stanovena povinnost zaslat Komisi příslušné informace o praktickém uplatňování loveckých předpisů),

Článek 9: řádné neprovedení na úrovni státu (kontroly oprávněnosti odchylek jsou neúčinné a nevhodné), řádné neprovedení a nepoužití na regionální úrovni (Abruzzy, Lazio, Toskánsko, Lombardie, Emilia Romagna, Marky, Kalábrie a Apulie),

Článek 10 odst. 2: neúplné provedení (chybí povinnost zaslat Komisi informace nezbytné pro koordinaci výzkumu a činností pro ochranu, využívání populací ptáků chráněných směrnicí a pro péči o ně),

Článek 11: neúplné provedení (není stanovena povinnost jednat s Komisí ve věci vysazování exotických druhů),

Článek 13: neproveden,

Článek 18 odst. 2: italské orgány neoznámily regionální právní předpisy v oblasti lovu, týkající se regionů Lazio, Lombardie, Toskánsko a Apulie.

(1) Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, s. 1; Zvl. vyd. 15/01, s. 98).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/15

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. prosince 2008 People's Mojahedin Organization of Iran proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 23. října 2008 ve věci T-256/07: People's Mojahedin Organization of Iran v. Rada Evropské unie

(Věc C-576/08 P)

(2009/C 55/24)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: People's Mojahedin Organization of Iran (zástupci: J.-P. Spitzer, lawyer, D. Vaughan QC, M..-E. Demetriou, barrister )

Další účastníci řízení: Rada Evropské Unie, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Komise Evropských společenství, Nizozemské království

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozhodnutí Soudu prvního stupně v rozsahu, v němž zamítl návrh PMOI na zrušení rozhodnutí Rady 2007/445/ES (1) jako neopodstatněný;

—	zrušit rozhodnutí 2007/445/ES v rozsahu, v němž se dotýká PMOI;

—	uložit Radě náhradu nákladů navrhovatelky u tohoto soudu a ohledně rozhodnutí 2007/445/ES před Soudem prvního stupně.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uvádí, že ve věci, která se týká základních práv a užití čl. 1 odst. 4 a čl. 1 odst. 6 společného postoje 931/2001 a čl. 2 odst. 3 nařízení 2580/2001 ohledně opatření Společenství, kterým byla organizace People's Mojahedin of Iran ponechána na seznamu zakázaných organizací:

(1)	Při zjišťování, zda se Rada dopustila zjevně nesprávného posouzení Soud prvního stupně nepřezkoumal rozhodnutí 2006/445/ES v plném rozsahu, jak to požaduje Smlouva o ES;

(2)	Soud prvního stupně neuplatnil zásadu účinné soudní ochrany, jelikož neprovedl vyčerpávající přezkum;

(3)

Soud prvního stupně se dopustil právního omylu svým konstatováním, že se Rada přijetím svého rozhodnutí nedopustila zjevně nesprávného posouzení. Rada a Soud prvního stupně měly k dispozici veškerá fakta a argumenty, které byly předloženy vnitrostátnímu soudu a měly podrobně zkoumat skutečnosti svědčící v její prospěch;

(4)	Soud prvního stupně se podle čl. 1 odst. 4 a 6 zmíněného společného postoje a čl. 2 odst. 3 zmíněného nařízení dopustil nesprávného právního posouzení odmítnutím tvrzení navrhovatele, že pouze současná teroristická činnost může odůvodňovat další ponechání určité osoby na zmiňovaném seznamu;

(5)	Soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, že Rada mohla správně vyloučit skutečnosti svědčící ve prospěch navrhovatelky na základě jeho závěrů ohledně záležitostí, jichž se týkal předcházející důvod kasačního opravného prostředku;

(6)

Soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, že Rada uvedla dostatečné důvody pro svůj závěr, že skutečnosti svědčící ve prospěch navrhovatelky, které tato předložila ohledně záležitostí týkajících se období po roce 2001, neodůvodňují [její žádost, o ne]ponechání navrhovatelky na seznamu zakázaných organizací.

(1) Rozhodnutí Rady ze dne 28. června 2007, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a zrušují rozhodnutí 2006/379/ES a 2006/1008/ES (2007/445/ES), Úř. věst. L 169, s. 58.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeidshof te Antwerpen, sekce Hasselt (Belgie) dne 29. prosince 2008 – Rijksdienst voor Pensioenen v. E. Brouwer

(Věc C-577/08)

(2009/C 55/25)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Arbeidshof te Antwerpen, sekce Hasselt

Účastníci původního řízení

Navrhovatel v odvolacím řízení: Rijksdienst voor Pensioenen

Odpůrkyně v odvolacím řízení: E. Brouwer

Předběžná otázka

Jsou Královská nařízení vydávaná k provedení článku 25 Koninklijk besluit van 21 december 1967 tot vaststelling van het algemeen reglement betreffende het rust- en overlevingspensioen voor werknemers (Královského nařízení ze dne 21. prosince 1967 o obecné úpravě systému starobních a pozůstalostních důchodů pro zaměstnance) ze dne 1. prosince 1969, ze dne 18. června 1970, ze dne 8. června 1971, ze dne 14. září 1972, ze dne 31. července 1973, ze dne 12. července 1974, ze dne 13. února 1975, ze dne 28. listopadu 1975, ze dne 26. listopadu 1976, ze dne 26. září 1977, ze dne 31. července 1978, ze dne 31. srpna 1979, ze dne 2. prosince 1980, ze dne 13. ledna 1982, ze dne 14. března 1983, ze dne 11. ledna 1984, ze dne 30. listopadu 1984, ze dne 24. ledna 1986, ze dne 30. prosince 1986, ze dne 6. ledna 1988, ze dne 2. prosince 1988, ze dne 30. listopadu 1989, ze dne 10. prosince 1990, ze dne 1. června 1993, ze dne 8. prosince 1993, ze dne 19. prosince 1994 a ze dne 10. října 1995, jimiž byly pro účely výpočtu starobního důchodu pro příhraniční pracovnice stanoveny nižší fiktivní nebo paušální mzdy než pro příhraniční pracovníky mužského pohlaví, slučitelná s čl. 4 odst. 1 směrnice 79/7/EHS (1) o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení?

(1) Směrnice Rady ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24; Zvl. vyd. 05/01, s. 215).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/16

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 29. prosince 2008 – Rhimou Chakroun v. Minister van Buitenlandse Zaken

(Věc C-578/08)

(2009/C 55/26)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rhimou Chakroun

Odpůrce v řízení o kasačním opravném prostředku: Minister van Buitenlandse Zaken

Předběžné otázky

Znamená výraz „využití systému sociální pomoci“ uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2003/86/ES (1) ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny, že toto ustanovení umožňuje členskému státu, aby přijal právní úpravu pro sloučení rodiny, která vede k tomu, že sloučení rodiny není povoleno osobě usilující o sloučení rodiny, která prokázala, že má dostatečně stálé a pravidelné příjmy, aby uhradila obecně nezbytné náklady na výživu, avšak vzhledem k výši svých příjmů může využít zvláštní sociální pomoc určenou k pokrytí zvláštních, individuálně určených nezbytných nákladů na výživu, osvobození od poplatků závislé na příjmech stanovené územně správními celky nebo opatření na podporu příjmu v rámci obecní politiky pro osoby s nízkými příjmy?

Je třeba směrnici Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny, zejména čl. 2 písm. d) vykládat v tom smyslu, že toto ustanovení brání vnitrostátní právní úpravě, která v případě požadavku příjmu podle čl. 7 odst. 1 písm. c) rozlišuje podle toho, zda rodinné vztahy vznikly před vstupem nebo po vstupu osoby, která se zdržuje v členském státě, do země?

(1) Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, s. 12; Zvl. vyd. 19/06, s. 224).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/17

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. prosince 2008 Messer Group GmbH proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 15. října 2008 ve věci T-305/06, Air Products and Chemicals Inc. v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

(Věc C-579/08 P)

(2009/C 55/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Messer Group GmbH (zástupci: W. Graf v. Schwerin a J. Schmidt, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Air Products adn Chemicals Inc., Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

Návrhová žádání účastnice řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

—	zrušil rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. října 2008 ve spojených věcech T-305/06, T-306/06 a T-307/06 a zamítl žalobu

—	uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to včetně nákladů řízení navrhovatelky a vedlejší účastnice;

podpůrně,

—	zrušil rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. října 2008 ve spojených věcech T-305/06, T-306/06 a T-307/06;

—	vrátil věc Soudu prvního stupně;

—	rozhodl o nákladech řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že Soud prvního stupně nesprávně použil kritéria stanovená pro správné uplatnění čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1).

Krom toho navrhovatelka tvrdí, že je sporné rozhodnutí Soudu prvního stupně založeno na věcné nesprávnosti v jeho shledání, pokud jde o určení relevantní veřejnosti.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství., Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná VAT and Duties Tribunal, London (Spojené království) dne 29. prosince 2008 – EMI Group Ltd v. The Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

(Věc C-581/08)

(2009/C 55/28)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

VAT and Duties Tribunal, London

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: EMI Group Ltd

Žalovaný: The Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs

Předběžné otázky

(a)	Jak má být vykládána poslední věta čl. 5 odst. 6 šesté směrnice (1) v kontextu okolností projednávané věci?

(b)	Konkrétněji, jaké jsou základní charakteristiky „vzorku“ ve smyslu poslední věty čl. 5 odst. 6 šesté směrnice?

(c)

Může členský stát omezit výklad pojmu „vzorek“ v poslední větě čl. 5 odst. 6 šesté směrnice na:

(i)	průmyslový vzorek ve formě, která není běžně dostupná k prodeji veřejnosti, věnovaný stávajícímu či potenciálnímu zákazníkovi podniku (do roku 1993),

(ii)	pouze jeden, nebo pouze první z řady vzorků, věnovaný toutéž osobou témuž příjemci, pokud jsou uvedené vzorky totožné nebo se v žádném podstatném ohledu neliší jeden od druhého (od roku 1993)?

(d)

Může členský stát omezit výklad pojmu „dárky malé hodnoty“ v poslední větě čl. 5 odst. 6 šesté směrnice tak, že vyloučí:

(i)	dar ve formě zboží představující součást nebo pokračování řady darů věnovaných čas od času téže osobě (do října 2003),

(ii)	jakékoli obchodní dary věnované téže osobě v jakémkoli dvanáctiměsíčním období, pokud celková cena přesáhne 50 GBP (od října 2003)?

(e)

V případě kladné odpovědi na otázku (c) bod (ii) výše, nebo jakoukoli část otázky (d) výše, jestliže osoba povinná k dani věnuje podobný nebo totožný dar ve formě hudební nahrávky dvěma či více různým jednotlivcům kvůli jejich osobním schopnostem ovlivnit míru pozornosti, které se dotčenému umělci dostane, může členský stát považovat uvedené dary za dary věnované téže osobě pouze na základě skutečnosti, že uvedení jednotlivci jsou zaměstnáni toutéž osobou?

(f)	Mělo by na odpovědi na otázky (a) až (e) výše vliv, kdyby příjemce byl osobou povinnou k dani, nebo byl zaměstnán osobou povinnou k dani, která je (nebo by byla) způsobilá k odpočtu jakékoli daně na vstupu splatné při poskytnutí zboží, kterým je vzorek?

(1) Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d'appel de Liège (Belgie) dne 29. prosince 2008 – Real Madrid Football Club, Zinedine Zidane, David Beckham, Raul Gonzalez Blanco, Ronaldo Luiz Nazario de Lima, Luis Filipe Madeira Caeiro, Futebol Club Do Porto S.A.D., Victor Baia, Ricardo Costa, Diego Ribas Da Cunha, P.S.V. N.V., Imari BV, Juventus Football Club SPA v. Sporting Exchange Ltd, William Hill Credit Limited, Victor Chandler (International) Ltd, BWIN International Ltd (Betandwin), Ladbrokes Betting and Gaming Ltd, Ladbroke Belgium S.A., Internet Opportunity Entertainment Ltd, Global Entertainment Ltd (Unibet)

(Věc C-584/08)

(2009/C 55/29)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel de Liège

Účastníci původního řízení

Žalobci: Real Madrid Football Club, Zinedine Zidane, David Beckham, Raul Gonzalez Blanco, Ronaldo Luiz Nazario de Lima, Luis Filipe Madeira Caeiro, Futebol Club Do Porto S.A.D., Victor Baia, Ricardo Costa, Diego Ribas Da Cunha, P.S.V. N.V., Imari BV, Juventus Football Club SPA.

Žalovaní: Sporting Exchange Ltd, William Hill Credit Limited, Victor Chandler (International) Ltd, BWIN International Ltd (Betandwin), Ladbrokes Betting and Gaming Ltd, Ladbroke Belgium S.A., Internet Opportunity Entertainment Ltd, Global Entertainment Ltd (Unibet).

Předběžné otázky

Otázky se týkají výkladu čl. 5 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1), ve specifické oblasti internetu.

V případě, kdy je tvrzená škoda tak jako v projednávané věci způsobena webovými stránkami a

a)	žádná z žalovaných společností, které tyto sporné stránky provozují, nemá sídlo v Belgii,

b)	žádná z dotčených stránek není hostovaná v Belgii,

c)	žádný z žalobců nemá bydliště či sídlo v Belgii,

sázkařské stránky jsou přístupné pro belgické uživatele internetu, kteří tam mohou zaregistrovat své sázky, a to ve stejném rozsahu, v jakém jsou přístupné pro uživatele internetu z ostatních smluvních států, poněvadž se jedná o stránky „.com“, jejichž cílem je, aby se jejich tržní dosah rozšířil na celou Evropu, a nemají příponu „.be“ náležející Belgii,

e)	tyto stránky jsou dostupné ve více jazycích, ne však vždy v oněch dvou jazycích, které jsou v Belgii nejužívanější,

f)	tyto stránky nabízejí zejména sázky na belgická utkání stejně jako na zahraniční mistrovství,

g)	užití zvláštních technologií nebo technik získávání zákazníků zaměřených na belgickou veřejnost není prokázáno,

počet sázek podaných belgickou veřejností je zcela okrajový ve srovnání s celkovým počtem sázek zaregistrovaných na těchto stránkách, protože podle číselných údajů, které za rok 2005 poskytly společnosti provozující sázkové hry a které protistrana nezpochybnila, celkový souhrn belgických sázek na fotbalová utkání představuje méně než 0,25 % sázek zaregistrovaných na stránkách „bwin.com“, „willhill.com“, „betfair.com“, „ladbrokes.com“, „sportingbet“ a „miapuesta“, přičemž „vcbet“ registruje 40 belgických sázkařů z celkového počtu všech sázek dohromady,

1.	nastala nebo může nastat tvrzená škoda v Belgii, takže by belgické soudy byly příslušné k rozhodování o žalobách týkajících se této škody, z důvodu, že sporné webové stránky jsou určeny mimo jiné i belgické veřejnosti?

2.	nebo nastala nebo může nastat tvrzená škoda v Belgii, takže by belgické soudy byly příslušné k rozhodování o žalobách týkajících se této škody, pouze tehdy, je-li zjištěn dostatečný, podstatný či významný vztah mezi tvrzeným protiprávním jednáním a belgickým územím?

3.	Jaká jsou v těchto případech rozhodná kritéria, která je třeba vzít v úvahu pro posouzení existence tohoto vztahu?

(1) Úř. věst. 2001 L 12, s. 1.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale del Lazio (Itálie) dne 29. prosince 2008 – Angelo Rubino v. Ministero dell'Università e della Ricerca

(Věc C-586/08)

(2009/C 55/30)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale del Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobce: Angelo Rubino

Žalovaný: Ministero dell'Università e della Ricerca

Předběžná otázka

Brání zásady Společenství týkající se odstranění překážek volného pohybu osob a služeb mezi členskými státy Společenství a vzájemného uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o kvalifikaci podle čl. 3 odst. 1 písm. c) a čl. 47 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství a ustanovení obsažená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (1) takové vnitrostátní právní úpravě, jako je italská právní úprava obsažená v legislativním nařízení č. 206/2007, která pro účely uznávání odborných kvalifikací vylučuje vyučující na univerzitě z okruhu regulovaných povolání?

(1) Úř. věst. L 255, s. 22.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varhoven administrativen Sad (Bulharsko) dne 6. ledna 2009 – Peter Dimitrov Kalinčev v. Regionalna Mitničeska Direktsia

(Věc C-2/09)

(2009/C 55/31)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Varhoven administrativen Sad

Účastníci původního řízení

Žalobce: Peter Dimitrov Kalinčev

Žalovaný: Regionalna Mitničeska Direktsia – Plovdiv

Předběžné otázky

Dovoluje čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 92/12/EHS (1) ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani členským státům stanovit úpravu výběru spotřební daně z ojetých motorových vozidel při jejich vstupu na území příslušného členského státu, jestliže tato daň nemusí být přímo zaplacena při druhém nabytí takovýchto vozidel, která se již nacházejí v tuzemsku, a z nichž byla při prvním vstupu na území tohoto členského státu spotřební daň zaplacena?

V jakém smyslu je nutno při přezkumu čl. 90 odst. 1 ES chápat obrat „podobné [domácí] výrobky“:

a)	jsou to takové výrobky, které mají svůj původ v tom členském státu, který stanoví určité tuzemské zdanění, nebo

b)	takové, které se nezávisle na svém původu již nacházejí na území tohoto členského státu?

3)	S přihlédnutím k odpovědím na obě výše uvedené otázky: Má být článek 25 ES a čl. 90 odst. 1 ES chápán jako zákaz rozdílné úpravy výběru spotřební daně z motorových vozidel, kterou Bulharská republika na základě roku výroby a počtu ujetých kilometrů vozidla stanovila v článcích 30 a 40 ZADS?

(1) Úř. věst. L 76, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 179.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/19

Žaloba podaná dne 8. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-5/09)

(2009/C 55/32)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: N. Yerrell a M. Karanasou-Apostolopoulou)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Řecká republika tím, že nepřijala právní a správní ustanovení nezbytná k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/68/ES (1) ze dne 16. listopadu 2005 o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakož i směrnic 98/78/ES a 2002/83/ES nebo v každém případě tím, že je neoznámila Komisi, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice;

—	uložit Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 do vnitrostátního práva uplynula dne 10. prosince 2007.

(1) Úř. věst. L 323, ze dne 9.12.2005, s. 1.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/20

Žaloba podaná dne 9. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-10/09)

(2009/C 55/33)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupkyně: C. Cattabriga a M. Teles Romão, zmocněnkyně)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Portugalská republika tím, že nepřijala nezbytné právní a správní předpisy k dosažení souladu se směrnicí Komise 2006/86/ES (1) ze dne 24. října 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o požadavky na sledovatelnost, oznamování závažných nežádoucích reakcí a účinků a některé technické požadavky na kódování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk, a v každém případě tím, že Komisi o takových předpisech neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice.

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice do vnitrostátního práva uplynula dne 1. září 2007.

(1) Úř. věst. L 294, s. 32.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/20

Žaloba podaná dne 9. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-11/09)

(2009/C 55/34)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Cattabriga a M. Teles Romão, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Portugalská republika tím, že nepřijala nezbytné právní a správní předpisy k dosažení souladu se směrnicí Komise 2006/17/ES ze dne 8. února 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o určité technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk, a v každém případě tím (1), že Komisi o takových předpisech neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice.

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 1. listopadu 2006.

(1) Úř. věst. L 38, s. 40.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/21

Žaloba podaná dne 9. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-12/09)

(2009/C 55/35)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástoupená: C. Cattabriga a S. Mortoni, zmocněnkyně)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Italská republika tím, že nepřijala všechny správní a právní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Komise 2006/17/ES (1) ze dne 8. února 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o určité technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk a tím, že o nich neuvědomila Komisi nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z prvního pododstavce čl. 7 odst. 1 této směrnice;

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro přijetí směrnice 2006/17 uplynula dne 1. listopadu 2006.

(1) Úř. věst. 2006 L 38, s. 40.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/21

Žaloba podaná dne 9. ledna 2009 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-13/09)

(2009/C 55/36)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Cattabriga a S. Mortoni, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Italská republika tím, že nepřijala všechny zákony, jiné právní a správní předpisy potřebné k dosažené souladu se směrnicí Komise 2006/86/ES (1) ze dne 24. října 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o požadavky na sledování, oznamování závažných nežádoucích reakcí a účinků a některé technické požadavky na kódování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk, nebo tím, že v každém případě neinformovala Komisi nesplnila povinnosti, které jí vyplývají z čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce této směrnice,

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2006/86 uplynula 1. září 2007.

(1) Úř. věst. L 294, s. 32.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/22

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. ledna 2009 – Kronoply v. Komise

(Věc T-162/06) (1)

(„Státní podpory - Regionální podpory pro velké investiční projekty - Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za neslučitelnou se společným trhem - Odůvodnění - Motivační účinek podpory - Nezbytnost podpory“)

(2009/C 55/38)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Kronoply GmbH & Co. KG (Heiligengrabe, Německo) (zástupci: R. Nierer a L. Gordalla, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně K. Gross a T. Scharf, poté V. Kreuschitz, K. Gross a T. Scharf, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2006/262/ES ze dne 21. září 2005 o státní podpoře C 5/2004 (ex N 609/2003), kterou Německo hodlá poskytnout společnosti Kronoply (Úř. věst. 2006, L 94, s. 50).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Kronoply GmbH & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/22

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 21. ledna 2009 – giropay v. OHIM (GIROPAY)

(Věc T-399/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství GIROPAY - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2009/C 55/39)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Giropay GmbH (Frankfurt nad Mohanem) (zástupce: K. Gründig-Schnelle, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: B. Schmidt, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 26. října 2006 (věc R 308/2005-4) týkajícímu se přihlášky slovní ochranné známky GIROPAY jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	giropay GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 42, 24.2.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 21. ledna 2009 – Korsch v. OHIM (PharmaCheck)

(Věc T-296/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství PharmaCheck - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 - Omezení seznam výrobků“)

(2009/C 55/40)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Korsch AG (Berlín, Německo) (zástupci: původně J. Grzam, poté J. Grzam, M. Dittmann a M. Scheffler, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: R. Pethke, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 5. června 2007 (věc R 358/2007-4) týkajícímu se přihlášky k zápisu slovního označení PharmaCheck jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Korsch AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 235, 6.10.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 21. ledna 2009 – Hansgrohe v. OHIM (AIRSHOWER)

(Věc T-307/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky AIRSHOWER - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2009/C 55/41)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hansgrohe AG (Schiltach, Německo) (zástupci: S. Weidert a J. Zehnsdorf, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: původně G. Schneider, poté G. Schneider a S. Schäffner, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 31. května 2007 (věc R 1281/2006-1) týkajícímu se přihlášky slovního označení SIRSHOWER jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Hansgrohe AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 235, 6.10.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 22. ledna 2009 – Commercy v. OHIM – easyGroup IP Licensing (easy Hotel)

(Věc T-316/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Společenství easyHotel - Starší národní slovní ochranná známka EASYHOTEL - Relativní důvod pro zamítnutí - Neexistence podobnosti výrobků a služeb - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 40/94 - Právní pomoc - Žádost podaná insolvenčním správcem obchodní společnosti - Článek 94 odst. 2 jednacího řádu“)

(2009/C 55/42)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Commercy AG (Výmar, Německo) (zástupci: původně F. Jaschke, poté S. Grosse a I. Müller, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: S. Schäffner, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: easyGroup IP Licensing Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: T. Koerl a S. Möbus, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 19. června 2007 (věc R 1295/2006-2), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Commercy AG a easyGroup IP Licensing Ltd.

Výrok

1)	Žádost o právní pomoc se zamítá.

2)	Žaloba se zamítá.

3)	Commercy AG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 235, 6.10.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/24

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 14. ledna 2009 – Komise v. Rednap

(Věc T-352/07) (1)

(„Rozhodčí doložka - Smlouvy uzavřené v rámci čtvrtého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace - Projekty ‚Rise‘ a ‚Healthline‘ - Rozpor části deklarovaných výdajů s ustanoveními smlouvy - Vrácení části vyplacených záloh - Řízení bez účasti žalované“)

(2009/C 55/43)

Jednací jazyk: švédština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Triantafyllou a J. Enegren, zmocněnci)

Žalovaná: Rednap AB (Malmö, Švédsko)

Předmět

Žaloba podaná Komisí podle článku 238 ES směřující k tomu, aby jí byla vrácena část záloh vyplacených Společenstvím v rámci plnění smluv DE 3010 (DE) Rise a HC 4007 (HC) Healthline, jakož i zaplaceny úroky z prodlení.

Výrok

1)	Společnosti Rednap AB se ukládá, aby Komisi vrátila částku 334 375,49 eur.

2)	Rednap se ukládá, aby Komisi zaplatila úroky z prodlení z částky 219 125,22 eur ode dne 1. června 2002 až do úplného splacení dluhu podle zákonné úrokové sazby stanovené řeckým právem, aniž by tato sazba mohla ode dne 1. srpna 2007 překročit 11, 75 % za rok.

3)	Rednap se ukládá, aby Komisi zaplatila úroky z prodlení z částky 115 250,27 eur ode dne 31. května 2002 až do úplného splacení dluhu podle zákonné úrokové sazby stanovené řeckým právem, aniž by tato sazba mohla ode dne 1. srpna 2007 překročit 11, 75 % za rok.

4)	Rednap se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/24

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 20. ledna 2009 – Pioneer Hi-Bred International v. OHIM (OPTIMUM)

(Věc T-424/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství OPTIMUM - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 - Povinnost uvést odůvodnění - Zkoumání skutečností úřadem z úřední moci - Článek 73 a čl. 74 odst. 1 nařízení č. 40/94“)

(2009/C 55/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Pioneer Hi-Bred International, Inc. (Johnston, Iowa, Spojené státy) (zástupci: G. Würtenberger, R. Kunze a T. Wittmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: P. Bullock, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 11. září 2007 (věc R 288/2007-2) týkající se přihlášky k zápisu slovního označení OPTIMUM jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Pioneer Hi-Bred International, Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 8, 12.1.2008.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/25

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 19. prosince 2008 – Bomba Energia Getränkevertriebs v. OHIM – Eckes-Granini (Bomba)

(Věc T-372/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitka - Zpětvzetí námitky - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2009/C 55/45)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bomba Energia Getränkevertriebs GmbH (Rohrbach, Rakousko) (zástupce: A. Kockläuner, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: M. Kicia, zmocněnec)

Další účastník řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastník před Soudem: Eckes-Granini Group GmbH, dříve Eckes-Granini GmbH & Co. KG (Nieder-Olm, Německo) (zástupce: W. Berlit, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. října 2006 (věc R 184/2005-2), které se týká námitkového řízení mezi společnostmi Eckes-Granini GmbH & Co. KG a Bomba Energia Getränkevertriebs GmbH

Výrok

1.	O žalobě již není namístě vydat rozhodnutí.

2.	Bomba Energia Getränkevertriebs GmbH a Eckes-Granini Group GmbH ponesou vlastní náklady řízení a každé z nich se ukládá náhrada poloviny nákladů řízení Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory).

(1) Úř. věst. C 42, 24.2.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/25

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 17. prosince 2008 – Portela v. Komise

(Věc T-137/07) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Uvádění vadných digitálních teploměrů s označením ‚CE‘ na trh - Nečinnost Komise - Příčinná souvislost - Žaloba částečně zjevně nepřípustná a částečně bez právního základu“)

(2009/C 55/46)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Portela – Comércio de artigos ortopédicos e hospitalares, Lda, (Queluz, Portugalsko) (zástupce: C. Mourato, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Guerra e Andrade a B. Schima, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh směřující k uložení Komisi, aby jednala v souladu s článkem 14a směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. července 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, s. 1; Zvl. vyd. 13/12, s. 82), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotních pomůckách in vitro (Úř. věst. L 331, s. 1, Zvl. vyd. 13/21, s. 319) a prostřednictvím Spolkové republiky Německo nařídila certifikační společnosti TÜV Rheinland Product Safety GmbH uplatnit ve prospěch žalobkyně povinné pojištění odpovědnosti za škodu stanovené v bodě 6 přílohy XI směrnice 93/42, které tato společnost uzavřela, a v případě nemožnosti nahradit vzniklou škodu na základe hlavního návrhu, podpůrně návrh směřující k získání náhrady škody způsobené žalobkyni z důvodu různých opomenutí ze strany Komise

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Portela – Comércio de artigos ortopédicos e hospitalares, Lda se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/26

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 16. prosince 2008 – Gaedertz v. OHIM – Living Byte Software (GlobalRemote)

(Věc T-209/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Návrh na prohlášení neplatnosti - Zpětvzetí návrhu na prohlášení neplatnosti - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2009/C 55/47)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Johann-Christoph Gaedertz (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupce: E. M. Gerstenberg, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: B. Schmidt, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Living Byte Software GmbH (Mnichov, Německo) (zástupce: A. Freifrau von Welser, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 25. dubna 2007 (věc R 272/2005-4) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi Johannem-Christophem Gaedertzem a Living Byte Software GmbH

Výrok

1.	O žalobě již není namístě vydat rozhodnutí.

2.	Žalobce a vedlejší účastnice ponesou vlastní náklady řízení.

3.	Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení žalovaného.

(1) Úř. věst. C 183, 4.8.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/26

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 18. prosince 2008 – Thierry v. Komise

(Věc T-223/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Povýšení - Období pro povýšení 2004 - Zamítnutí návrhu na vyslechnutí svědka - Zjevně nepřípustný kasační opravný prostředek“)

(2009/C 55/48)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Michel Thierry (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: F. Frabetti, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Berardis-Kayser a D. Martin, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 16. dubna 2007 ve věci Thierry v. Komise (F-82/05, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), který směřuje ke zrušení tohoto usnesení.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Michel Thierry ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady vynaložené Komisí v tomto řízení.

(1) Úř. věst. C 199, 25.8.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/26

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 16. prosince 2008 – Itálie v. Parlament a Komise

(Věc T-285/07) (1)

(„Překážka řízení - Námitka nepřípustnosti - Částečná nepřípustnost žaloby - Nemožnost přičíst napadený akt Parlamentu“)

(2009/C 55/49)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: I. Bruni, zmocněnec, ve spolupráci s P. Gentili, Avvocato dello Stato)

Žalovaní: Evropský parlament (zástupci: A. Lukošiūtė, R. Ignătescu a G. Mazzini, zmocněnci); a Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a A. Aresu, zmocněnci)

Vedlejší účastnice na podporu žalobkyně: Řecká republika (zástupci: S. Vodina a M. Michelogiannaki, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení oznámení o všeobecném výběrovém řízení EPSO/AD/95/07, vyhlášeném za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných na přijetí na místa 20 administrátorů (AD 5) v oblasti informační vědy (knihovnictví/dokumentace), zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 8. května 2007 (Úř. věst. C 103 A, s. 7).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná v rozsahu, v jakém směřuje proti Parlamentu.

2)	Italská republika ponese náklady řízení, které vynaložila v souvislosti s touto žalobou v rozsahu, v jakém směřuje proti Parlamentu. Parlament ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 223, 22.9.2007.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/27

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 16. prosince 2008 – Itálie v. EHSV a Komise

(Věc T-117/08) (1)

(„Překážka řízení - Námitka nepřípustnosti - Částečná nepřípustnost žaloby - Chybějící přičitatelnost jednání Komisi“)

(2009/C 55/50)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: I. Bruni, zmocněnec, ve spolupráci s P. Gentilim, Avvocato dello Stato)

Žalovaní: Evropský hospodářský a sociální výbor EHSV (zástupci: M. Bermejo Garde, zmocněnec, ve spolupráci s A. Dal Ferrem, advokát) a Komise Evropských společenství (zástupce: J. Currall, zmocněnec)

Další účastník na podporu žalobkyně: Španělské království (zástupci: F. Díez Moreno, Abogado del Estado)

Předmět věci

Zrušení oznámení o výběrovém řízení č. 73/07 na pozici generálního tajemníka (třída A 16) Evropského hospodářského a sociálního výboru zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. prosince 2007 (Úř. věst., C 316 A, s. 1), jakož i opravy tohoto oznámení zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. ledna 2008 (Úř. věst. C 25 A, s. 21)

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná v rozsahu, v němž směřuje proti Komisi.

2)	Italská republika ponese vlastní náklady řízení vynaložené v rámci této žaloby v rozsahu, v němž směřuje proti Komisi a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.

(1) Úř. věst. C 116, 9.5.2008.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/27

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 23. prosince 2008 – AES-Tisza v. Komise

(Věc T-468/08 R)

(„Předběžné opatření - Státní podpory - Rozhodnutí Komise prohlašující podpory, které Maďarská republika přiznala ve prospěch určitých výrobců elektřiny prostřednictvím dohod o nákupu elektřiny, za neslučitelné se společným trhem - Návrh na odklad vykonatelnosti - Neexistence naléhavosti - Vážení zájmů“)

(2009/C 55/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: AES-Tisza Erőmű kft (AES-Tisza kft) (Tiszaújváros, Maďarsko) (zástupci: T. Ottervanger a E. Henny, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Flynn, N. Khan a K. Talabér-Ritz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na odklad vykonatelnosti článku 1 rozhodnutí Komise K(2008) 2223 v konečném znění ze dne 4. června 2008 týkající se státní podpory přiznané Maďarskou republikou prostřednictvím dohod o nákupu elektřiny

Výrok

1)	Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/28

Žaloba podaná dne 8. prosince 2008 – Tuzzi fashion GmbH v. OHIM – El Corte Inglés (Emidio Tucci)

(Věc T-535/08)

(2009/C 55/52)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Tuzzi fashion GmbH (Fulda, Německo) (zástupci: R. Kunze a G. Würtenberger, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: El Corte Inglés, SA (Madrid, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 23. září 2008 ve věci R 1561/2007-2; a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství:„Emidio Tucci“ pro výrobky třídy 25

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: přihláška německé slovní ochranné známky č. 1 078 843 „Tuzzi“ pro výrobky třídy 25; přihláška mezinárodní slovní ochranné zámky č. 496 835 s účinky v Rakousku, Francii, Beneluxu a Polsku „Tuzzi“ pro výrobky třídy 25; obchodní jméno „TUZZI FASHION GMBH“ používané při obchodovaní s oděvy v Německu

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitky v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 a odst. 4 nařízení Rady č. 40/94, neboť odvolací senát dospěl k nesprávnému závěru o pravděpodobnosti záměny mezi dotčenými ochrannými známkami. Porušení článku 73 nařízení Rady č. 40/94, neboť odvolací senát se srozumitelně nevypořádal s tvrzeními žalobkyně a objektivně nevyjádřil důvody svého rozhodnutí. Porušení článku 74 nařízení Rady č. 40/94, neboť odvolací senát se neomezil na přezkum skutkových okolností, důkazů a tvrzení předložených účastníky řízení. Porušení článku 79 nařízení Rady č. 40/94, neboť při posouzení obhajoby žalobkyně spočívající v porušení práv obhajoby odvolací senát nezohlednil všeobecné procesní zásady uznávané členskými státy.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/28

Žaloba podaná dne 9. prosince 2008 – Huvis v. Rada

(Věc T-536/08)

(2009/C 55/53)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Huvis Corporation (Soul, Korejská republika) (zástupci: J.-F. Bellis, F. Di Gianni, R. Antonini, advokáti)

Žalovanáí: Rada Evropské unie

Návrhové žádání žalobkyně

—

zrušit nařízení Rady (ES) č. 893/2008 ze dne 10. září 2008, kterým se po částečném prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 zachovává antidumpingové clo z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky, Saúdské Arábie a Koreje (1) v rozsahu, v němž neruší antidumpingové clo použitelné na žalobkyni od 29. prosince 2006, tedy ode dne, kdy byl dovoz polyesterových střižových vláken pocházejících z Tchaj-wanu a Malajsie podřízen dodatečnému antidumpingovému clu, které se Komise svým rozhodnutím č. 2007/430/ES ze dne 19. června 2007 (2) rozhodla nevybírat;

—	uložit Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, společnost usazená v Koreji svou žalobou usiluje o částečné zrušení nařízení rady č. 893/2008 v rozsahu, v němž neruší antidumpingové clo použitelné na polyesterová střižová vlákna (PSV) vyráběná žalobkyní a pocházející z Koreje ode dne 29. prosince 2006. Žalobkyně tvrdí, že stejné zacházení, které bylo použito v rozhodnutí Komise č. 207/430/ES na PSV pocházející z Tchaj-wanu a Malajsie, by se mělo použití na PSV pocházející z Koreje. Podle názoru žalobkyně tak má být antidumpingové clo zrušeno od stejného dne, tedy od dne 29. prosince 2006, ve vztahu k PSV pocházejícím z Koreje.

Žalobkyně na podporu svých nároků uplatňuje dva žalobní důvody.

Žalobkyně tvrdí, že zachováním antidumpingových opatření proti dovozu PSV pocházejících z Koreje, zatímco dovozy PSV z Malajsie a Tchaj-wanu nepodléhaly antidumpingovým opatřením, evropské orgány porušily základní zásadu zákazu diskriminace. Žalobkyně zpochybňuje tři argumenty předložené Radou k odůvodnění rozdílného zacházení. Skutečnost, že stížnost v případě PSV pocházejících z Malajsie a Tchaj-wanu byla vzata zpět a nebylo dosaženo konečného zjištění Radou, podle názoru žalobkyně nemůže odůvodnit diskriminační zacházení v případě PSV pocházejících z Koreje. Žalobkyně rovněž zpochybňuje skutečnost, že kritérium zájmu Společenství, použité v případě PSV pocházejících z Malajsie a Tchaj-wanu bylo odlišné od kritéria Společenství použitého v případě PSV pocházejících Koreje, může odůvodnit diskriminační zacházení s PSV pocházejícími z Koreje. Žalobkyně dále tvrdí, že na rozdíl od zjištění Rady, skutečnost, že bylo dosaženo odlišných závěrů ohledně zájmu Společenství v šetřeních týkajících se Tchaj-wanu a Malajsie na jedné straně, a Koreje na straně druhé, rovněž nemůže odůvodnit diskriminační zacházení.

Žalobkyně dále tvrdí, že rozhodnutí o tom, že ukončení antidumpingových opatření na dovozy PSV vyrobených a vyvezených žalobkyní není odůvodněno zájmy Společenství, je zatíženo zásadními nesrovnalostmi a rozpory.

(1) Úř. věst. L 247, s. 1.

(2) 2007/430/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 19. června 2007 o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů syntetických polyesterových střižových vláken (PSV) pocházejících z Malajsie a Tchaj-wanu a o uvolnění částek zajištěných v podobě uloženého prozatímního cla.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/29

Žaloba podaná dne 9. prosince 2008 – Cixi Jiangnan Chemical Fiber a další v. Rada

(Věc T-537/08)

(2009/C 55/54)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Cixi Jiangnan Chemical Fiber Co. Ltd, Cixi Santai Chemical Fiber Co. Ltd, Cixi Sansheng Chemical Fiber Co. Ltd, Jiangyin Changlong Chemical Fibre Co. Ltd, Ningbo Dafa Chemical Fiber Co. Ltd, Xiake Color Spinning Co. Ltd, Zhejiang Waysun Chemical Fiber Co. Ltd, Zhejiang Anshun Pettechs Fibre Co. Ltd (Čína) (zástupci: J.-F. Bellis, lawyer, G. Vallera, Barrister)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhové žádání žalobkyně

—

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, společnosti usazené v Číně svou žalobou usilují o částečné zrušení nařízení rady č. 893/2008 v rozsahu, v němž neruší antidumpingové clo použitelné na polyesterová střižová vlákna (PSV) vyráběná žalobkyní a pocházející z Číny ode dne 29. prosince 2006. Žalobkyně tvrdí, že stejné zacházení, které bylo použito v rozhodnutí Komise č. 207/430/ES na PSV pocházející z Tchaj-wanu a Malajsie, by se mělo použití na PSV pocházející z Číny. Podle názoru žalobkyň tak má být antidumpingové clo zrušeno od stejného dne, tedy od 29. prosince 2006, ve vztahu k PSV pocházejícím z Číny.

Žalobní důvody a hlavní argumenty uplatněné žalobkyněmi jsou totožné s důvody argumenty uplatněnými ve věci T-536/08, Huvis v. Rada.

(1) Úř. věst. L 247, s. 1.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/29

Žaloba podaná dne 9. prosince 2008 – Rewe-Zentral v. OHIM – Kodi Diskontläden (inéa)

(Věc T-538/08)

(2009/C 55/55)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: REWE-Zentral AG (Köln, Německo) (zástupci: M. Kinkeldey a A. Bognár, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Kodi Diskontläden GmbH (Oberhausen, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 6. října 2008 ve věci R 744/2008-4 a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „inéa“ v modré, růžové a bílé barvě pro výrobky zařazené do tříd 3, 5 a 16 (přihláška č. 4 462 826)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Kodi Diskontläden GmbH

Namítaná ochranná známka nebo označení:„MINEA“ (ochranná známka č. 303 61 428.5) pro výrobky zařazené do tříd 8, 9 a 16, přičemž odvolání proti zápisu směřuje proti výrobkům zařazeným do třídy 16.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94 (1), jelikož neexistuje nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/30

Žaloba podaná dne 15. prosince 2008 – RWE a RWE Dea v. Komise

(Věc T-543/08)

(2009/C 55/56)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: RWE AG (Essen, Německo), RWE Dea AG (Hamburk, Německo) (zástupci: C. Stadler a M. Röhrig, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit článek 1 rozhodnutí v rozsahu, v němž se něm konstatuje porušení čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 Dohody o EHP žalobkyněmi;

—	zrušit článek 2 rozhodnutí v rozsahu, v němž se něm žalobkyním jakožto spoludlužnicím stanoví peněžitá pokuta ve výši 37 440 000 eur;

—	podpůrně přiměřeně snížit peněžitou pokutu stanovenou v článku 2 rozhodnutí žalobkyním jakožto spoludlužnicím;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadají rozhodnutí Komise K(2008) 5476 konečné ze dne 1. října 2008 ve věci COMP/39.181 – Vosky k výrobě svíček, v němž žalovaná konstatovala, že určité podniky, mezi nimi i žalobkyně, z důvodu účasti na trvalé dohodě nebo trvajícím jednání ve vzájemné shodě v odvětví výroby parafinového vosku porušily čl. 81 odst. 1 ES a článek 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolávají tří žalobních důvodů.

Ve svém prvním žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že žalovaná porušila čl. 81 odst. 1 ES a čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (1) tím, že nesprávně uplatnila pojem podnik v neprospěch žalobkyň. Žalovaná tvrdila, že žalobkyně odpovídají za porušení právních předpisů, jichž se dopustila dřívější DEA Mineraloel AG, popřípadě – po přeměně společnosti na paritní společný podnik se společností Shell –Shell & Dea Oil GmbH, aniž by doložila existenci jediného hospodářského subjektu.

Podpůrně žalobkyně v druhém žalobním důvodu uvádějí, že žalovaná nesprávně uplatnila oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut z roku 2002 a tím porušila zásadu rovného zacházení, jelikož na žalobkyně nerozšířila uplatnění žádosti o ochranu před pokutami a snížení pokut podané společností Shell ohledně divize parafinového vosku někdejší DEA Mineraloel AG, popřípadě Shell & Dea Oil GmbH. Žalovaná se tím dostala do rozporu se svým názorem, podle nějž právě tato divize parafinového vosku tvořila v období od 3. září 1992 do 30. července 2002 součást téhož hospodářského subjektu jako žalobkyně. Při správném uplatnění oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut by žalovaná bývala musela žalobkyním případné peněžité pokuty v plném rozsahu prominout.

Podpůrně uvádějí žalobkyně v třetím žalobním důvodu, že žalovaná porušila zásadní zásady vyměřování peněžitých pokut, zejména zásady rovného zacházení a proporcionality, čímž porušila čl. 23 odst. 2 a 3 nařízení č. 1/2003. Žalovaná nesprávně uplatnila pokyny k metodě pro stanovování pokut z roku 2006 tím, že rozhodující obrat zjistila s použitím nedostatečně reprezentativního referenčního období, a tudíž stanovila základní částku, která není úměrná porušení právních předpisů, jež jsou kladena za vinu žalobkyním, a bez objektivního důvodu nezachází se žalobkyněmi stejně jako s ostatními účastníky, včetně společnosti Shell.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/31

Žaloba podaná dne 15. prosince 2008 – Hansen & Rosenthal a H & R Wax Company Vertrieb v. Komise

(Věc T-544/08)

(2009/C 55/57)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Hansen & Rosenthal KG (Hamburk, Německo), H & R Wax Company Vertrieb GmbH (Hamburk, Německo) (zástupci: J. Schulte a A. Lober, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit napadené rozhodnutí Komise K(2008) 5476 konečné ze dne 1. října 2008 ve věci COMP/39.181 – Vosky k výrobě svíček, v rozsahu, v němž se týká žalobkyní;

—	podpůrně zrušit pokuty, které byly uloženy žalobkyním, nebo je – taktéž podpůrně – snížit;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolávají šesti žalobních důvodů.

V prvním žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že je rozhodnutí stiženo závažně nedostatečným odůvodněním. Musí tudíž být z důvodu porušení článku 81 ES a s ním spojeného porušení práv obhajoby žalobkyň zrušeno.

Ve druhém žalobním důvodu žalobkyně uvádějí, že nebyly naplněny podmínky porušení článku 81 ES. Především neexistuje ani společný cíl žalobkyň a ostatních výrobců parafinu. Žalobkyně se nepodílely na dohodách omezujících hospodářskou soutěž nebo jednání ve vzájemné shodě. Zasílání dopisů ohledně zvýšení cen tudíž nesloužilo provádění protisoutěžních dohod nebo ujednání, ale došlo k němu v rámci dodavatelských vztahů. Ani v ostatních ohledech nedošlo k omezení hospodářské soutěže následkem výměny informací.

Podpůrně uplatňují žalobkyně ve svém třetím až šestém žalobním důvodu proti stanovené výši pokut toto:

—	Komise nesprávně uplatnila pokyny pro stanovování pokut, které byly vydány teprve v roce 2006, třebaže údajné porušení právních předpisů bylo ukončeno na jaře roku 2005. Komise tím porušila zásadu sebeomezení správy, zákaz zpětného působení právních předpisů a zásadu určitosti;

—

ve čtvrtém žalobním důvodu se žalobkyně dovolávají vadného výpočtu obratu významného pro stanovení pokuty provedeného Komisí. V relevantním období let 2002 až 2004 docílily žalobkyně parafinovými produkty obratu ve výši pouhých 18,97 milionu eur. Komise však při výpočtu pokuty vycházela z obratu ve výši 26 milionů eur;

—

v pátém žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že se Komise dále dopustila nesprávného posouzení při stanovení závažnosti porušení právních předpisů. Stanovení podílu obratu na závažnosti porušení, jakož i vstupního poplatku na 17 % porušuje zásadu proporcionality. Dále nebyla dostatečně zohledněna velikost a významnost podniků;

—	v šestém žalobním důvodu žalobkyně uvádějí, že Komise nesprávně určila délku trvání porušení právních předpisů kladeného za vinu žalobkyním. Neprokázala účast žalobkyň na údajných omezeních hospodářské soutěže pro celé období, za něž jim byla vytýkána.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/31

Žaloba podaná dne 12. prosince 2008 – X-Technology Swiss v. OHIM (zobrazení punčochy)

(Věc T-547/08)

(2009/C 55/58)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: X-Technology Swiss GmbH (zástupci: A. Herbertz a R. Jung, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci ze dne 6. října 2008 ve věci R 846/2008-4,

—	uložit Úřadu pro harmonizaci náhradu nákladů řízení žalobkyně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka jako „jiná ochranná známka – poziční ochranná známka“ v barvě „oranžové (Pantone 16-1359 TPX)“ pro výrobky zařazené do třídy 25 (přihláška č. 5 658 117).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), jelikož přihlašovaná ochranná známka má nezbytnou míru rozlišovací způsobilost.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/32

Žaloba podaná dne 15. prosince 2008 – Tudapetrol Mineralölerzeugnisse Nils Hansen v. Komise

(Věc T-550/08)

(2009/C 55/59)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Tudapetrol Mineralölerzeugnisse Nils Hansen KG (Hamburk, Německo) (zástupkyně: U. Itzen a J. Ziebarth, advokátky)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	podpůrně přiměřeně snížit výši pokuty, která byla uložena žalobkyni v napadeném rozhodnutí;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2008) 5476 konečné ze dne 1. října 2008 ve věci COMP/39.181 – Vosky k výrobě svíček, v němž žalovaná konstatovala, že určité podniky, mezi nimi i žalobkyně, z důvodu účasti na trvalé dohodě nebo trvajícím jednání ve vzájemné shodě v odvětví výroby parafinového vosku porušily čl. 81 odst. 1 ES a článek 53 Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává čtyř žalobních důvodů.

Svým první žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje porušení povinnosti odůvodnění podle čl. 253 ES a práv obhajoby, neboť posouzení důkazů provedené Komisí v napadeném rozhodnutí neumožňuje již ve skutkové rovině zjistit, jaké skutečné podíly na jednání jí mají být přičítány. Paušalizované dokazování Komise se kromě žalobkyně týká i jiných společností, jejichž jednání si nemusí nechat přičíst. Vzhledem k nejasnosti dokazování se jedná o porušení práv obhajoby, neboť Komise musí jasně a jednoznačně uvést, které součásti jednání přičítá tomu kterému podniku, a jaké důsledky to s sebou přináší.

Žalobkyně dále tvrdí, že se nepodílela na žádném porušení článku 81 ES. Nejenže Komise řádně neprovedla dokazování co se týče jeho formální stránky, ale z podpůrného materiálního zkoumání důkazů vyplývá, že žalobkyni nebylo prokázáno žádné porušení právních předpisů. Jednotlivě uvedená setkání a jejich doložení zohledněná v rámci dokazování neumožňují závěr, že by žalobkyně porušila právní předpisy ohledně se kartelů.. To platí zejména též vzhledem k okolnosti, že vůči žalobkyni byla od počátku uplatňována pouze omezená výtka. Tato okolnost však nebyla zohledněna při dokazování, ale naopak důkazy, které by mohly případně prokázat porušení právních předpisů třetími osobami, na nichž se žalobkyně nepodílela, byly vzaty v potaz i v neprospěch žalobkyně.

Druhým žalobním důvodem se žalobkyně dovolává promlčení. Dotčenou distribuci převedla již počátkem roku 2000 na jinou společnost, takže první opatření přijatá vůči žalobkyni na jaře roku 2005, jež směřovala k přetržení promlčecí lhůty, nemohla již vést ke stíhatelnosti dřívějšího porušení.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/32

Žaloba podaná dne 15. prosince 2008 – H & R ChemPharm v. Komise

(Věc T-551/08)

(2009/C 55/60)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: H & R ChemPharm GmbH (Salzbergen, Německo) (zástupci: M. Klusmann a S. Thomas, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně;

—	podpůrně přiměřeně snížit výši pokuty, která byla uložena žalobkyni v napadeném rozhodnutí;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává čtyř žalobních důvodů.

Svým první žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje porušení práv obhajoby, jelikož se v napadeném rozhodnutí nerozlišovalo mezi ní a odděleně pokutovanými společnostmi, nýbrž byla souhrnně zmiňována „H & R/Tudapetrol“. Žalobkyně není s to rozlišit, jaké skutečné podíly na jednání jí mají být přičítány. Tím je porušeno její právo na obhajobu, neboť z námitek a rozhodnutí musí být nade vší pochybnost zřejmé, která skutková jednání vedou k obvinění z porušení právních předpisů a k pokutě, která z něho vyplývá.

Podpůrně žalobkyně ve svém druhém žalobním důvodu tvrdí, že schází důkaz protiprávního jednání ze strany žalobkyně. Komise na základě paušálního šetření ohledně všech adresátů rozhodnutí pominula skutečnost, že pro protiprávní jednání žalobkyně neexistují žádné důkazy. Žalobkyně tvrdí, že Komise neprovedla ostře oddělené a individuální posouzení důkazů, které by bývalo mohlo a muselo prokázat nedostatečnost zmiňovaných důkazních prostředků ohledně porušení právních předpisů žalobkyní.

Žalobkyně dále, ve třetím žalobním důvodu, podpůrně tvrdí, že k vyměření pokuty byla použita nesprávně vysoká výchozí částka.

Ve svém rovněž podpůrně uplatňovaném čtvrtém žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že byla v důsledku vyměřování pokuty na základě nesprávného posouzení porušena zásada proporcionality a zákazu diskriminace. Zevrubněji tvrdí, že se stanovení podílu na obratu na základě nesprávného posouzení projevilo ve zvýšení závažnosti porušení, jakož i vstupního poplatku, na 17 % a v neúměrnosti výše pokuty vycházející z neproporčního zohlednění velikosti podniku. Konečně žalobkyně poukazuje na nepřípustné zpětné uplatnění pokynů pro stanovování pokut pro rok 2006 na danou věc, která je staršího data.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/33

Žaloba podaná dne 17. prosince 2008 – Komise v. Domótica

(Věc T-552/08)

(2009/C 55/61)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. M. Rochaud-Jöet a S. Petrova, zmocněnci, ve spolupráci s G. Anastáciem a A.. R. Andradem, advokáti)

Žalovaná: Domótica, Estudo e Projecto de Edifícios Inteligentes, Lda (Lisabon, Portugalsko)

Návrhové žádání žalobkyně

—

uložit žalované, aby žalobkyni vrátila částku zaplacenou jako zálohu na plnění smlouvy č. BU/466/94 POIES uzavřené v rámci programu THERMIE a vypovězené z důvodu porušení smlouvy ze strany žalované a dalších smluvních stran ve výši 124 319,22 eur navýšenou o úroky z prodlení ve výši 48 180 eur vzniklé do 30. září 2008 a o úroky z prodlení, které vzniknou až do skutečného zaplacení celé částky.

—	uložit Domotica náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise Evropských společenství uzavřela se žalovanou, s Hospitais da Universidade de Coimbra, a se společností Técnicas Reunidas, S.A, smlouvu Thermie č. BU/466/94 POIES na základě nařízení č. 2008/90 (1).

Žalovaná byla jmenována koordinátorem projektu a pověřena předložením potřebných dokumentů Komisi, jakož i zprostředkováním kontaktu mezi smluvními stranami a Komisí. Odpovědnost smluvních stran byla společná a nerozdílná.

V souladu se smlouvou Komise 10. února 1995 zaplatila zálohu ve výši 30 %, tj. 176 693 eur.

Dne 24. května 2000 Komise smlouvu z oprávněných důvodů (po výstraze) vypověděla, a to na základě porušení smlouvy:

—	zpoždění při výkonu smlouvy neoznámená Komisi;

—	neschopnost společnosti Domótica zahájit realizaci projektu, což sama žalovaná uznala;

—	nepředložení v řádné formě a lhůtě finančních a technických zpráv Komisi;

—	nedokončení prací na projektu v původně stanovené lhůtě, ani v další dodatečné lhůtě (31. srpna 2000).

Smluvní povinnosti nebyly splněny kvůli zavinění smluvních stran.

Smlouva obsahovala možnost, aby Komise požadovala úplné či částečné vrácení finanční pomoci, jakož i zaplacení úroků v případě porušení smlouvy ze strany smluvních stran.

Komise má nárok na vrácení 172 499,22 eur, tedy počáteční zálohy včetně úroků vzniklých od 10. února 1995, přičemž tato částka se snižuje o výdaje spojené s částečným splněním smlouvy, které žalovaná doložila a Komise uznala. Zároveň se tato suma navyšuje o úroky vzniklé v budoucnu.

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2008/90 ze dne 29. června 1990 o podpoře nových technologií z oblasti energetiky v Evropě (program Thermie) (Úř. věst. L 185 s. 1).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/34

Žaloba podaná dne 8. prosince 2008 – Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-554/08)

(2009/C 55/62)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) (zástupci: N. Korogiannakis, P. Katsimani a M. Dermitzakis, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí GŘ TAXUD, kterým byla zamítnuta nabídka podaná žalobkyní v otevřeném zadávacím řízení TAXUD/2007/AO-005 (TIMEA) na „Poskytování aplikací výpočetní techniky v oblastech cel, spotřebních daní a daní“ (Úř. věst. 2008/S 203-268729), které bylo žalobkyni sděleno dopisem ze dne 26. září 2008, jakož i všechna související rozhodnutí Komise, včetně rozhodnutí o udělení zakázky úspěšnému uchazeči;

—	uložit GŘ TAXUD povinnost nahradit škodu ve výši 7 638 125 eur, která byla žalobkyni způsobena dotčeným zadávacím řízením;

—	uložit GŘ TAXUD náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní v souvislosti s touto žalobou, a to i v případě, že žaloba bude zamítnuta.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhá jednak zrušení podle článku 230 ES rozhodnutí Evropské komise ( GŘ TAXUD), kterým byla zamítnuta nabídka podaná žalobkyní v otevřeném zadávacím řízení TAXUD/2007/AO-005 (TIMEA) na „Poskytování aplikací výpočetní techniky v oblastech cel, spotřebních daní a daní“ (Úř. věst. 2008/S 203-268729), které bylo žalobkyni sděleno dopisem ze dne 26. září 2008, a jednak náhrady škody podle článku 235 ES.

Žalobkyně tvrdí, že se hodnotící komise při hodnocení nabídky dopustila několika zjevně nesprávných posouzení. Podle žalobkyně se hodnotící komise odchýlila od běžné politiky Komise a ignorovala ustanovení obsažená v zadávacích kritériích TIMEA, která požadovala, aby zadavatelé ve výběrové fázi zadávacího řízení kontaktovali uchazeče, a aby je požádali o dodatečné informace nebo vysvětlení. Dále tvrdí, že zadavatel porušil článek 100 finančního nařízení a zásady řádné správy a legitimního očekávání. Žalobkyně dále tvrdí, že zadavatel zneužil své pravomoci a porušil zásady transparentnosti a rovného zacházení stanovené v čl. 93 odst. 1 finančního nařízení.

Žalobkyně tvrdí, že jí žalovaná neposkytla odpovídající analýzu výsledků přezkoumání připomínek k hodnotící zprávě, které učinila žalobkyně.

Žalobkyně tvrdí, že žalovaná zneužila kritéria výběru, aby jí mohla vyloučit z výběrového řízení. Tím porušila čl. 134 odst. 2 a čl. 148 odst. 3 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 (1), jakož i čl. 32 odst. 2 směrnice 92/50 (2).

(1) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. 2002, L 357, s. 1).

(2) Směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst. L 209, s. 1).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/35

Žaloba podaná dne 16. prosince 2008 – iPublish Ganske Interactive Publishing v. OHIM (Ztvárnění navigačního přístroje)

(Věc T-555/08)

(2009/C 55/63)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: iPublish Ganske Interactive Publishing GmbH (Hamburk, Německo) (zástupce: V. Knies, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. října 2008 ve věci R 709/2008-4 a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Trojrozměrná ochranná známka Společenství, která znázorňuje navigační přístroj v černé a bílé barvě a mimo jiné se vyznačuje bočním modrým pruhem, pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 39 a 42 (přihláška č. 6 092 639).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí zápisu.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), protože přihlašovaná ochranná známka má nezbytnou rozlišovací způsobilost.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/35

Žaloba podaná dne 17. prosince 2008 – Slovenská pošta v. Komise

(Věc T-556/08)

(2009/C 55/64)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Slovenská pošta a.s. (Banská Bystrica, Slovenská republika) (zástupci: O. Brouwer, C. Schillemans, M. Knapen, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na základě této žaloby se žalobkyně domáhá podle článku 230 ES zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 5912 konečné ze dne 7. října 2008 (Věc COMP/39.562 – slovenské poštovní právo), kterým Komise shledala slovenskou právní úpravu týkající se služeb hybridní pošty v rozporu s čl. 86 odst. 1 ES ve spojení s článkem 82 ES, jelikož vyhrazuje žalobkyni doručování zásilek hybridní pošty.

Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně uplatňuje čtyři žalobní důvody.

Zaprvé tvrdí, že Komise porušila zásadu práva Společenství o řádné správě tím, že řádně nevyšetřila všechny relevantní skutečnosti a zájmy, jelikož podle názoru žalobkyně je napadené rozhodnutí založeno na řadě domněnek. Žalobkyně dále uvádí, že Komise porušila povinnost uvést odůvodnění stanovenou v článku 253 ES.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že Komise porušila právo žalobkyně být řádně vyslechnuta.

Zatřetí tvrdí, že se Komise dopustila zjevných nesprávných právních posouzení, nesprávných posouzení skutkového stavu i nesprávného výkladu, pokud jde o zákonnost udělení výhradních práv v poštovním odvětví, na základě čehož nesprávně uplatnila články 86 ES a 82 ES.

Začtvrté žalobkyně tvrdí, že Komise tím, že přijala zcela odlišný a bezprecedentní přístup, pokud jde o definici relevantního trhu, porušila zásady právní jistoty a legitimních očekávání.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/35

Žaloba podaná dne 18. prosince 2008 – mPAY24 v. OHIM – Ultra (MPAY)

(Věc T-557/08)

(2009/C 55/65)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: mPAY24 GmbH (Vídeň, Rakousko) (zástupce: H. Z. Zeiner, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Ultra d.o.o. Proizvodnja elektronskih naprav (Zagorje ob Savi, Slovinsko)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 30. září 2008 ve věci R 221/2007-1 v rozsahu, v němž byla námitka podaná žalobkyní zamítnuta, a

—	uložit žalovanému a druhému účastníku řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Další účastník řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „MPAY“ pro zboží a služby zapsané ve třídách 9, 35, 36, 37, 38 a 42 – přihláška 3 587 896

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápis slovní ochranné známky Společenství „MPAY24“ č. 2 061 656 pro zboží a služby ve třídách 9, 16, 35, 36 a 38; rakouský zápis slovní ochranné známky č. 200 373 „MPAY24“ pro zboží a služby ve třídách 9, 16, 35, 36a 38.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Úplné zamítnutí přihlášky ochranné známky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Částečné zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 a 4 nařízení Rady 40/94, jelikož odvolací senát nesprávně posoudil nebezpečí záměny mezi dotčenými ochrannými známkami.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/36

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. prosinec 2008 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 14. října 2008 ve věci F-74/07, Meierhofer v. Komise

(Věc T-560/08 P)

(2009/C 55/66)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupce: J. Currall a B.Eggers)

Další účastník řízení: S. Meierhofer (Mnichov, Německo)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	Zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ze dne 14. října 2008 ve věci F-74/07, Meierhofer v. Komise;

—	uložit všem účastníkům řízení náhradu vlastních nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 14. října 2008 ve věci F-74/07, Meierhofer v. Komise, kterým Soud pro veřejnou službu zrušil rozhodnutí výběrové komise výběrového řízení EPSO/AD/26/05 ze dne 19. června 2007 z důvodu porušení povinnosti uvést odůvodnění.

Sporným rozhodnutím byla zamítnuta žádost uchazeče o přezkoumání rozhodnutí výběrové komise, podle něhož neuspěl u ústní zkoušky výběrového řízení. Uchazeči chybělo k dosažení potřebného minimálního počtu bodů z ústní zkoušky půl bodu. Ústní zkouška byla v souladu s oznámením o výběrovém řízení hodnocena jedinou celkovou známkou.

Kasační opravný prostředek směřuje proti požadavkům kladeným na povinnost výběrové komise uvést odůvodnění a proti rozsahu přezkoumání soudcem Společenství. Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek zejména zpochybňuje závěr Soudu pro veřejnou službu, že za „zvláštních okolností“, například při známce těsně pod minimálním počtem bodů, nestačí ke splnění povinnosti odůvodnění oznámit uchazeči, který byl u ústní zkoušky odmítnut, pouze jedinou známku, která vedla k odmítnutí.

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek uvádí na jeho podporu, že takový názor způsobuje právní nejistotu:

—

Za prvé, podle ustálené judikatury musí být povinnost odůvodnění v souladu se zachováním tajného charakteru, který mají jednání výběrové komise podle článku 6 přílohy III služebního řádu a který jim zakazuje, aby šířili názory jednotlivých členů výběrové komise a zpřístupňovali detaily týkající se hodnocení uchazeče osobně či ve srovnání s jinými.

—	Za druhé, srovnání, které Soud pro veřejnou službu učinil v souvislosti s případy, v nichž šlo o přístup k dokumentům, je pravděpodobně chybné, neboť pro článek 6 přílohy III služebního řádu nejsou stanoveny žádné výjimky, nebo vážení zájmů.

—

Za třetí, Soud pro veřejnou službu přehlédl judikaturu, podle níž musí být povinnost uvést odůvodnění v přiměřeném poměru k příslušnému opatření a má soudu umožnit pouze přezkoumání souladu rozhodnutí s právem. Vzhledem k tomu, že dodatečné přezkoumání ústní zkoušky soudcem Společenství není z povahy věci možné, doposud se tento soud při přezkumu omezil v podstatě pouze na dodržování procesních předpisů a oznámení o výběrovém řízení.

Rozsudek dále vyvolává právní nejistotu ve vztahu k rozlišování mezi různými druhy procesních opatření, pokud jde o výzvu k předložení důvěrných dokumentů ze strany orgánu a okolnosti, za kterých je možno dotčené osobě odepřít jejich předložení (organizačně procesní opatření a usnesení o předložení důkazů). V projednávaném případě Soud pro veřejnou službu navíc zásadně chybně vyložil postoj Komise, neboť z její strany k takovému odepření rozhodně nedošlo. Komise naopak uvedla, že příslušné podklady nemůže na základě soudem nařízených organizačně procesních opatření předložit, že ale očekává vydání usnesení (o předložení důkazů).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/37

Žaloba podaná dne 15. prosince 2008 – Bactria a Gutknecht v. Komise

(Věc T-561/08)

(2009/C 55/67)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bactria Industriehygiene-Service Verwaltungs GmbH (Kirchheimbolanden, Německo), Jürgen Gutknecht (Kirchheimbolanden, Německo) (zástupci: K. Van Maldegem a C. Mereu, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit žalobu za přípustnou a opodstatněnou;

—

uložit Evropskému společenství náhradu škody v předpokládané výši 3 912 569 eur, nebo v jiné výši, kterou žalobci prokáží v průběhu řízení, nebo kterou Soud bude považovat za přiměřenou, a která žalobkyním vznikla v důsledku i) protiprávního přijetí čl. 6 odst. 2 prvního zkušebního nařízení ve spojení s druhým zkušebním nařízením a nařízením Komise č. 1451/2007; nebo podpůrně ii) určit selhání Komise, když nepřijala potřebná opatření na zajištění zachování ochrany údajů žalobkyň podle směrnice o biocidních přípravcích a na zabránění parazitování v době zkušebního programu;

—

podpůrně nařídit předběžné opatření, na základě kterého bude Evropské společenství povinno uhradit způsobené ztráty a účastníci řízení budou povinni sdělit Soudu v přiměřené lhůtě od přijetí tohoto rozhodnutí výši náhrady, na které se dohodnou, nebo pokud se nedohodnou, budou povinni předložit Soudu v téže lhůtě vlastní návrhy s podrobnými údaji na jejich podporu;

—	uložit Evropskému společenství zaplatit žalobkyni vyrovnávací úrok ve výši úroků z prodlení od vzniku škody;

—	uložit Evropskému společenství náhradu úroků z prodlení ve výši 8 % nebo v jiné přiměřené výši určené Soudem, vypočtené z částky, která má být zaplacena, od data přijetí rozsudku Soudu do skutečného zaplacení částky; a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně prostřednictvím žaloby požadují na základě článku 235 ES náhradu škody, která jim údajně vznikla přijetím čl. 6 odst. 2 nařízení Komise ze dne 7. září 2000 č. 1896/2000 ze dne 7. září 2000 (1) o první etapě programu podle čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES uvádění biocidních přípravků na trh (2) ve spojení s nařízeními Komise č. 2032/2003 (3) a 1451/2007 (4).

Podpůrně požadují náhradu škody, která jim údajně vznikla tím, že Komise nezajistila právo na ochranu údajů, které náleží přihlašovatelům podle článku 12 směrnice 98/8. Krom toho se škoda, kterou Komise protiprávním jednáním způsobila, skládá z výrazného snížení hodnoty podniku první z žalobkyň, a z učeného zisku, který by tato bez jednání Společenství dosáhla prodejem uvedených biocidních přípravků a v nich obsažených účinných látek.

Kromě údajné škody, která vznikla druhé žalobkyni jako vlastníkovi podílu, a tedy jako spoluvlastníkovi podniku první žalobkyně, utrpěla ztrátu živobytí. Konečně žalobkyně požadují úročení škody sazbou úroků z prodlení od vzniku uplatňované škody.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 1896/2000 ze dne 7. září 2000 o první etapě programu podle čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o biocidních přípravcích (Úř. věst. L 228, s. 6; Zvl. vyd. 3/30, s. 266).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (Úř. věst. L 123, s. 1; Zvl. vyd. 3/23, s. 3).

(3) Nařízení Komise (ES) č. 2032/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh a o změně nařízení (ES) č. 1896/2000 (Úř. věst. L 307, s. 1; Zvl. vyd. 03/41, s. 92).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 1451/2007 ze dne 4. prosince 2007 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh (Úř. věst. L 325, 11.12.2007, s. 3).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/38

Žaloba podaná dne 17. prosince 2008 – Corsica Ferries France v. Komise

(Věc T-565/08)

(2009/C 55/68)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Corsica Ferries France SAS (Bastia, Francie) (zástupci: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že podaná žaloba je přípustná;

—	zrušit rozhodnutí Komise ze dne 8. července 2008 týkající se podpory na restrukturalizaci, kterou hodlá Francie poskytnout společnosti Société Nationale Maritime Corse-Méditerranée (SNCM);

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise C (2008) 3182 konečné ze dne 8. července 2008, kterým Komise potvrdila, že:

—	vyrovnávací platby vyplacené Francouzskou republikou společnosti Société Nationale Maritime Corse-Méditerranée (dále jen „SNCM“) ve výši 53,48 milionu eur z titulu závazků vyplývajících z veřejné služby představují protiprávní státní podporu, která ale je slučitelná se společným trhem;

—

záporná prodejní cena SNCM ve výši 158 milionů eur, převzetí sociálních opatření týkajících se zaměstnanců ve výši 38,5 milionu eur společností Compagnie Générale Maritime et Financière (dále jen „CGMF“) a s tím spojené zvýšení základního kapitálu SNCM provedené společností CGMF ve výši 8,75 milionů eur nepředstavuje státní podpory; a

—	podpora na restrukturalizaci ve výši 15,81 milionů eur, která byla poskytnuta ve prospěch SNCM Francouzskou republikou představuje protiprávní státní podporu, která ale je slučitelná se společným trhem.

Žalobkyně opírá svoji žalobu o dva důvody:

—	nedostatečné odůvodnění, jakož i porušení práva obhajoby žalobkyně a nárok na účinnou soudní ochranu, protože v napadeném rozhodnutí bylo příliš mnoho důležitých dat a informací zamlčeno a žalobkyni tím byla vzata možnost pochopit obsah, odůvodnění a dosah rozhodnutí;

—

porušení článků 87 a 88 ES a jejich prováděcích ustanovení, zejména Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích kvůli chybnému nebo neúplnému posouzení týkajícího se kapitálového vkladu ve výši 53,48 milionů eur jako vyrovnávací platby za závazky vyplývající z veřejné služby, postoupení SNCM za zápornou prodejní cenu ve výši 158 milionů eur, kapitálového vkladu CGMF ve výši 8,75 milionů eur, sociálních opatření ve výši 38,5 milionů eur a zbylé částky 22,5 milionů eur, která byla oznámena jako restrukturalizační pomoc.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/38

Žaloba podaná dne 17. prosince 2008 – Total Raffinage Marketing v. Komise

(Věc T-566/08)

(2009/C 55/69)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Total Raffinage Marketing SA (Puteaux, Francie) (zástupci: A. Vandencasteele, C. Falmagne, C. Lemaire a S. Naudin, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	částečně zrušit články 1 a 2 rozhodnutí Komise K(2008) 5476 v konečném znění ze dne 1. října 2008 o postupu podle článku 81 Smlouvy o ES a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/39.181 – Svíčkové vosky);

—	podstatně snížit výši pokuty uložené společnosti Total R.M. článkem 2 uvedeného rozhodnutí;

—	uložit Evropské komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá, aby bylo částečně zrušeno rozhodnutí Komise K(2008) 5476 v konečném znění ze dne 1. října 2008 ve věci COMP/39.181 – Svíčkové vosky, ve kterém Komise shledala, že určité podniky včetně žalobkyně porušily čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o Evropském hospodářském prostoru tím, že si stanovily ceny a rozdělily si trhy parafínových vosků v Evropském hospodářském prostoru a parafínového gáče v Německu.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje jedenáct žalobních důvodů vycházejících z porušení článku 81 ES, požadavku odůvodnění, pokynů o metodě stanovování pokut z roku 2006 (1) a zásad proporcionality, presumpce neviny, právní bezpečnosti, rovnosti zacházení a individuality trestů tím, že Komise:

—	měla za to, že praktiky týkající se jednak vosků a parafínu a jednak gáče představují jediné a trvající porušení a praktiky týkající se gáče kvalifikovala jako dohodu;

—	nesprávně konstatovala jediné a trvající porušení spočívající v dohodě o stanovení cen, rozdělení trhů a zákazníků, i když by u žalobkyně mohla být vznesena pouhá výměna informací týkajících se stavu trhu parafínu, cen a budoucích strategií v oblasti tarifů, klientů a objemů;

—

jednak nesprávně použila judikaturu Společenství ohledně veřejného distancovaní se tím, že určila odpovědnost žalobkyně za celou dobu trvání dohody vosky a parafíny, ačkoli se žalobkyně přestala „technických schůzek“ účastnit po schůzce konané dne 11. a 12. května 2004, tedy asi rok před ukončením protiprávního jednání, a jednak přijala zpětné odstoupení společnosti Repsol z kartelové dohody před ukončením protiprávního jednání, a nikoli odstoupení žalobkyně, ačkoli se žalobkyně nacházela v totožné situaci;

—	požadovala, aby žalobkyně předložila důkaz veřejného distancování se od kartelové dohody;

—	nezohlednila neprovádění kartelové dohody;

—	použila hodnotu prodejů ve třech posledních případech účasti žalobkyně na protiprávním jednání namísto hodnoty prodejů za poslední rok účasti;

—	určila příliš vysoké procento hodnoty prodejů pro protiprávní jednání v oblasti gáče;

—	použila metodu výpočtu pokuty zakotvenou v bodě 24 pokynů, která je v rozporu s čl. 23 odst. 3 nařízení č. 1/2003 a zásadami proporcionality, rovnosti zacházení a presumpce neviny;

—	uplatnila dodatečnou částku pro účely odrazování, aniž by její uložení dostatečně odůvodnila;

—	uložila pokutu představující 410 % obratu uskutečněného žalobkyní na dotčeném trhu během jednoho roku;

—	mateřské společnosti Total SA přičetla jednání žalobkyně.

(1) Pokyny o metodě stanovování pokut uložených na základě čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1/2003 (Úř. věst. 2006, C 210, s. 2).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/39

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. prosince 2008 Bartem Nijsem proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 9. října 2008 ve věci F-49/06, Nijs v. Účetní dvůr

(Věc T-567/08 P)

(2009/C 55/70)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Bart Nijs (Bereldange, Lucembursko) (zástupce: F. Rollinger, advokát)

Další účastník řízení: Účetní dvůr Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	prohlásit, že žaloba, která je předmětem kasačního opravného prostředku, je přípustná;

—	prohlásit ji za opodstatněnou;

—	zrušit tudíž usnesení ze dne 9. října 2008 ve věci F-5/07, Bart Nijs v. Účetní dvůr Evropských společenství.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tímto kasačním opravným prostředkem se navrhovatel domáhá, aby byl zrušen rozsudek Soudu pro veřejnou službu (SVS) ze dne 9. října 2008 vydaný ve věci Nijs v. Účetní dvůr F-49/06, kterým byla jako částečně nepřípustná a částečně neopodstatněná zamítnuta žaloba, kterou se navrhovatel domáhal jednak, aby bylo zrušeno rozhodnutí nepovýšit ho do platové třídy A*11 v rámci období pro povýšení 2005, a jednak náhrady škody.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatel uplatňuje čtyři důvody vycházející:

—	ze zkreslení žaloby a repliky v rozsahu, v němž byl v napadeném rozsudku důvod vycházející z neexistence rozhodnutí OOJ, které s sebou nese naprostý nedostatek odůvodnění, nahrazen zcela odlišným důvodem;

—	z nesprávného použití a/nebo zkreslení důkazních materiálů, jelikož je SVS vyloučil;

—	z nesprávného přidělení důkazního břemene v tom, že měl SVS požadovat důkazy o tvrzeních žalované;

—	z porušení presumpce neviny spočívající v uložení náhrady nákladů řízení navrhovateli v prvním stupni.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/40

Žaloba podaná dne 17. prosince 2008 – M6 v. Komise

(Věc T-568/08)

(2009/C 55/71)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Métropole Télévision SA (M6) (Neuilly-sur-Seine, Francie) (zástupci: O. Freget a N. Chahid-Nouraï, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Evropské Komise ze dne 16. července 2008 ve věci N 279/2008 – Francie (Kapitálová dotace pro France Télévisions);

—	donutit Komisi, aby zahájila formální vyšetřovací řízení ohledně podpory stanovené v čl. 88 odst. 2 prvním pododstavci ES;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně navrhuje zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 3506 konečné ze dne 16. července 2008, v němž Komise měla za to, že podpora poskytnutá formou kapitálové dotace ve výši 150 milionů eur France Télévisions je slučitelná se společným trhem. V této souvislosti žalobkyně navrhuje zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 ES.

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně tři žalobní důvody týkající se legality napadeného rozhodnutí vycházející:

—

z porušení procesních práv žalobkyně, jelikož posouzení, o něhož se opřela Komise, a zvláště posouzení přímé příčinné souvislosti mezi vyhlášením prezidenta Francouzské republiky ze dne 8. ledna 2008 o zrušení obchodní reklamy na kanálech skupiny France Télévisions a ztrátou příjmů, která vznikla této skupině, představuje obtíže, které by mohly odůvodnit zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 ES za tím účelem, aby soutěžitelé skupiny France Télévisions mohli vyjádřit své stanovisko;

—

z nedostatečného informování Komise o původu snížení příjmů z reklam a určení kapitálové dotace poskytnuté France Télévisions, jelikož se Komise neutrálně, nestranně a důkladněji neujistila, což je vyžadováno, o pravdivosti a spolehlivosti informací, které jí byly sděleny ohledně skutečných příčin ztrát příjmů z reklam France Télévisions a konečného určení částek vyplacených Francouzskou republikou France Télévisions;

—

z nedostatečného odůvodnění, jelikož Komise i) nedostatečně odůvodnila význam přiznaný ve sporném rozhodnutí účinku vyhlášení prezidenta ze dne 8. ledna 2008, kterým byla zrušena reklama na veřejných kanálech, ii) opomněla vzít v úvahu vliv „zaměření“ činností France Télévisions na veřejnou službu a iii) nevzala v úvahu reakce soukromých subjektů, včetně reakcí žalobkyně.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/40

Žaloba podaná dne 22. prosince 2008 – Visonic v. OHIM – Sedea Electronique (VISIONIC)

(Věc T-569/08)

(2009/C 55/72)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Visonic Ltd. (Tel Aviv, Izrael) (zástupci: A. Beschorner a C. Thomas, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Sedea Electronique SA (Seclin, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 14. října 2008 ve spojených věcech R 946/2007-2 a R 1151/2007-2,

—	prohlásit ochrannou známku Společenství č. 1 562 982 „VISIONIC“ za neplatnou, pokud jde o veškeré dotčené výrobky,

—	uložit OHIM náhradu nákladů vzniklých v řízení před Soudem a další účastnici řízení před odvolacím senátem uložit náhradu nákladů správního řízení před odvolacím senátem,

—	stanovit v této věci termín ústního jednání.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: slovní ochranná známka VISIONIC pro výrobky třídy 9.

Majitel ochranné známky Společenství: další účastnice řízení před odvolacím senátem.

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: žalobkyně.

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: částečné vyhovění návrhu na prohlášení neplatnosti.

Rozhodnutí odvolacího senátu: odvolání ve věci R 946/2007-2 bylo vyhověno; napadené rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na prohlášení neplatnosti, bylo zrušeno; odvolání ve věci R 1151/2007-2 bylo zamítnuto.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 52 odst. 3 a čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94, jakož i všeobecných zásad práva ochranných známek, neboť odvolací senát nesprávně rozhodl, že žalobkyně udělila svůj souhlas se zápisem ochranné známky Společenství, která je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti, a v důsledku toho nepřezkoumal, zda mezi předmětnými ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/41

Žaloba podaná dne 22. prosince 2008 – Deutsche Post v. Komise

(Věc T-570/08)

(2009/C 55/73)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Deutsche Post AG (Bonn, Německo) (zástupci: J. Sedemund a T. Lübbig, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 30. října 2008 týkající se nařízení o poskytnutí informací v řízení „státní podpora C 36/07 – státní podpora pro Deutsche Post AG“;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba směřuje proti rozhodnutí Komise Evropských společenství K(2008) 6468 ze dne 30. října 2008, v němž Komise v řízení o státní podpoře C 36/2007 (ex NN 25/2007) vyzvala podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 659/1999 (1) Německo, aby předložilo veškeré dokumenty, informace a údaje, které jsou potřebné k posouzení příjmů a výdajů Deutsche Post v období let 1989 až 2007.

Žalobkyně uplatňuje čtyři žalobní důvody.

V prvním až třetím žalobním důvodu žalobkyně uvádí, že rozhodnutí musí být zrušeno již z důvodu porušení podstatných formálních náležitostí a procesních předpisů, neboť

—	nebyly splněny podmínky účinného stanovení lhůty, ani podmínky „upomínacího dopisu se stanovením dodatečné lhůty“ ve smyslu čl. 5 odst. 2 a čl. 10 odst. 3 nařízení č. 659/1999;

—	nařízení o poskytnutí informací vykazuje závažné vady odůvodnění, a tudíž porušuje článek 253 ES;

—	Komise opomněla poskytnout [německé] spolkové vládě příležitost k vyjádření k ochraně obchodních tajemství žalobkyně, čímž porušila čl. 287 a čl. 10 ES.

Ve svém čtvrtém žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno i z důvodu porušení hmotného práva Společenství, neboť užití vyžádaných údajů o výdajích a příjmech za období od 1. ledna 1995 do 31. prosince 2007 ohledně zkoumání „finančního vyrovnání“ odporuje rámci Společenství 2005 a rozdělení pravomocí mezi členské státy a Komisi, a zároveň porušuje čl. 86 odst. 2 ES a čl. 87 odst. 1 ES ve spojení se zásadami proporcionality a právní jistoty, jakož i zásadou zákazu diskriminace obsaženou v právu Společenství, a konečně je očividně nevhodné pro posouzení úpravy důchodů a ručení podle právních předpisů Společenství.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 Smlouvy o ES] (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/41

Žaloba podaná dne 22. prosince 2008 – Německo v. Komise

(Věc T-571/08)

(2009/C 55/74)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a B. Klein)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise ze dne 30. října 2008 v řízení „státní podpora C 36/07 – státní podpora pro Deutsche Post AG“ o uložení poskytnout informace;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně uplatňuje dva žalobní důvody.

V prvním žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že nařízení o poskytnutí informací porušuje podstatné formální náležitosti.

—	Nebyly splněny podmínky účinného stanovení lhůty, ani podmínky upomínacího dopisu se stanovením dodatečné lhůty ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení č. 659/1999. Podpůrně poukazuje žalobkyně na to, že již stanovení lhůty v nařízení o poskytnutí informací bylo samo o sobě nepřiměřené.

—	Nařízení o poskytnutí informací dále nezajišťuje ochranu obchodních tajemství Deutsche Post AG, která je zakotvena v článku 287 ES, jelikož obdržená data by mohla být předána externímu podniku, jenž by mohl být případnými konkurentem Deutsche Post AG, a Komise se zdráhá podat k tomu bližší údaje.

Ve svém druhém žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že nařízení o poskytnutí informací porušuje čl. 87 odst. 1 a čl. 86 odst. 2 ES ve spojení se zásadami proporcionality a právní jistoty, jelikož vyžádané údaje nejsou potřebné pro posouzení žádného ze tří opatření státní podpory, které jsou předmětem řízení, podle právních předpisů o podporách.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 Smlouvy o ES] (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/42

Žaloba podaná dne 17. prosince 2008 – TF1 v. Komise

(Věc T-573/08)

(2009/C 55/75)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Télévision française 1 SA (TF1) (zástupci: J.-P. Hordies a C. Smits, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2008 ve věci N 279/2008 – France (Kapitálová dotace pro France Télévisions);

—	uložit Komisi, aby zahájila formální vyšetřovací řízení ohledně podpory stanovené v čl. 88 odst. 2 ES;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně navrhuje zrušení Komise rozhodnutí K(2008) 3506 konečné ze dne 16. července 2008, v němž Komise měla za to, že podpora poskytnutá formou kapitálové dotace ve výši 150 miliónů eur France Télévisions je slučitelná se společným trhem. V této souvislosti žalobkyně navrhuje zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 88 odst. 2 ES.

Pokud jde o věc samou, žalobkyně uplatňuje na podporu své žaloby dva žalobní důvody:

—

opírající se o zjištění, že existovaly vážné obtíže, k jejichž vyřešení byla Komise povinna zahájit formální vyšetřovací řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 ES, vzhledem k tomu, že tyto obtíže byly prokázány i) skutečností, že rozhodnutí bylo postiženo věcnou nepřesností, ii) nedostatečným informováním Komise a iii) nezvykle krátkou dobou trvání fáze předběžného přezkumu, jakož okolnostmi, za nichž tato fáze přezkumu proběhla;

—

vycházející z nedostatku odůvodnění, jelikož Komise neshromáždila všechny nezbytné informace nebo nevzala v úvahu informace, kterými disponovala a jelikož úvaha Komise uvedená v bodě 23 napadeného rozhodnutí se odchyluje od jejích předcházejících postojů, aniž by Komise uvedla důvody, pro které se od nich odchyluje.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/43

Žaloba podaná dne 22. prosince 2008 – 4care v. OHIM – Laboratorios Diafarm (Acumed)

(Věc T-575/08)

(2009/C 55/76)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: 4care AG (Kiel, Německo) (zástupkyně: S. Redeker, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Laboratorios Diafarm, SA (Barbera del Valles, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 7. října 2008 ve věci R 16636/2007-2 a zamítnout námitky vedlejší účastnice řízení;

—	uložit žalovanému a vedlejší účastnici řízení náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: 4care AG

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „Acumed“ pro zboží zařazené do tříd 3, 5 a 9 (přihláška č. 4493136).

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Laboratorios Diafarm, SA.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Španělská slovní ochranná známka „AQUAMED ACTIVE“ (ochranná známka č. 2506452) pro zboží třídy 5 a slovní ochranná známka Společenství „AQUAMED ACTIVE“ (č. 2882272) pro zboží třídy 5.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitkám.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94, jelikož mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/43

Žaloba podaná dne 23. prosince 2008 – Německo v. Komise

(Věc T-576/08)

(2009/C 55/77)

Jednací jazyk: němčina

Účastníce řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a B. Klein)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit nařízení Komise (ES) č. 983/2008 ze dne 3. října 2008, kterým se přijímá plán přidělující členským státům zdroje vyčleněné na rozpočtový rok 2009 pro dodávky potravin z intervenčních zásob ve prospěch nejchudších osob ve Společenství;

—	zachovat účinky zrušeného nařízení;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně požaduje zrušit nařízení Komise (ES) č. 983/2008 ze dne 3. října 2008 (1), které obsahuje plán na přidělení potravin nejchudším osobám ve Společenství.

Podle žalobkyně nemá nařízení právní základ v právu Společenství. Bylo sice přijato na základě nařízení (ES) č. 1234/2007 (2), které má svůj právní základ ve společné zemědělské politice Společenství (články 36, 37 ve spojení s článkem 33 ES), nesplňuje však požadavky, které jsou v nich stanovené.

Plán měl původně podobu doplňkové pravomoci ke společné zemědělské politice, jelikož pro sociální účely byly používány v podstatě intervenční zásoby. Několik let je však plán prováděn výlučně prostřednictvím odkupování potravin na trhu, jelikož kvůli reformám společné zemědělské politiky nejsou k dispozici téměř žádné intervenční zásoby. Žalobkyně má tedy za to, že dnešní plán je čistě sociálně-politickým nástrojem, pro který neexistuje žádný právní základ (zásada přidělených pravomocí).

Napadené nařízení tak není v souladu s požadavky čl. 27 odst. 2 nařízení č. 1234/2007, který umožňuje nákupy potravin pro plán jen při dočasné kapacitě intervenčních zásob. V mezidobí se z rozšířených odkupů stal trvalý stav.

Napadené nařízení nesleduje ani žádný z cílů společné zemědělské politiky uvedených v čl. 33 odst. 1 ES.

Ke zmírnění obtíží při provádění ročního plánu navrhuje žalobkyně Soudu, aby omezil účinky zrušení na ustanovení článku 2 ohledně nákupů ve spojení s přílohou 2 nařízení č. 983/2008.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 983/2008 ze dne 3. října 2008, kterým se přijímá plán přidělující členským státům zdroje vyčleněné na rozpočtový rok 2009 pro dodávky potravin z intervenčních zásob ve prospěch nejchudších osob ve Společenství (Úř. věst. L 268, s. 3).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, s. 1).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/44

Žaloba podaná dne 23. prosince 2008 – DVB Project v. OHIM – Eurotel (DVB)

(Věc T-578/08)

(2009/C 55/78)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: DVB Project Le Grand Saconnex, Švýcarsko) (zástupce: W. Pors, advokát,)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Eurotel SpA (Miláno, Itálie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 14. října 2008 ve věci R 1387/2007-2; a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Zapsaná ochranná známka Společenství, jež je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti: ochranná známka „DVB“ zapsaná pro zboží a služby ve třídách 9 a 38

Majitel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Účastník řízení navrhující prohlášení neplatnosti ochranné známky Společenství: Další účastník řízení před odvolacím senátem

Rozhodnutí zrušovacího oddělení: Zamítnutí návrhu na prohlášení neplatnosti

Rozhodnutí odvolacího senátu: Vyhovění odvolání a zrušení napadeného rozhodnutí

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Rady č. 40/94, jelikož odvolací senát měl nesprávně za to, že by monopol k zapsané ochranné známce Společenství, která je předmětem návrhu na prohlášení neplatnosti, závažně narušil podnikatelské činnosti obchodníka v oblasti telekomunikací; porušení čl. 7 odst. 3 a čl. 51 odst. 2 nařízení Rady č. 40/94, jelikož odvolací senát neposoudil podstatu otázky získání rozlišovací způsobilosti, kterou vznesla žalobkyně.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/44

Žaloba podaná dne 30. prosince 2008 – Cantiere Navale De Poli v. Komise

(Věc T-584/08)

(2009/C 55/79)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Cantiere Navale De Poli SpA (zástupci: A. Abate a R. Longanesi Cattani, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí o státní podpoře Itálie č. C 20/2008 (ex č. 62/2008), které Komise Evropských společenství přijala dne 21. října 2008,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Nařízení Rady (ES) č. 1177/2002 ze dne 27. června 2002 (Úř. věst. L 172, s. 1) je založeno na čl. 87 odst. 3 písm. e) ES a zavedlo dočasný obranný mechanismus pro stavbu lodí s cílem obnovit podmínky hospodářské soutěže narušené protisoutěžními jednáními korejských loděnic. Použitelnost nařízení, která byla původně stanovena do 31. března 2004, byla následně prodloužena o jeden rok, čímž tak bylo loděnicím Společenství umožněno do 31. března 2005 (nové datum, ke kterému končí použitelnost nařízení) uzavírat pozdější smlouvy na stavbu určitých typů lodí přepravujících zboží. Na podporu uvedených smluv nařízení stanoví podpory ve výši 6 % ze smluvní hodnoty. Žalobkyně uzavřela 5 smluv na stavbu tankerů na chemikálie.

Za účelem financování souboru smluv v období 2002-2005 Itálie oznámila dvě financování, každé ve výši 10 milionů eur. Komise první financování schválila rozhodnutím ze dne 19. května 2004, zatímco druhé financování odmítla schválit na základě napadeného rozhodnutí. V tomto ohledu Komise uvádí, že dodatečné financování představuje „novou podporu“ ve smyslu článku 4 nařízení Komise č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004 (Úř. věst. L 140, s. 1), jelikož přesahuje 20 % původního rozpočtu režimu podpor. Krom toho uvádí, že dodatečné financování je se společným trhem neslučitelné z důvodu, že k oznámení došlo po 31. březnu 2005, termínu, kdy skončila použitelnost nařízení 1177/2002.

Žalobkyně tvrdí, že italská vláda do 31. března 2005 nemohla připravit financování smluv, o nichž nemohla vědět, jelikož podniky měly právo je uzavřít až do posledního dne použitelnosti nařízení (31. března 2005).

Žalobkyně na podporu své žaloby, kterou napadá rozhodnutí, uvádí zejména následující důvody:

—	porušení nařízení 1177/2002 s ohledem na zvláštní cíle sledované zákonodárcem v rámci ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. e),

—	porušení čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení Komise 794/2004 v souvislosti s kvalifikací dodatečného financování ve výši 10 milionů eur jako „nová podpora“,

—	nerelevanci doporučení smírčího orgánu WTO ze dne 20. června 2005 v souvislosti se smlouvami na stavbu lodí, které byly legálně uzavřeny za působnosti nařízení 1177/2002,

—	nedostatečné odůvodnění, co se týče údajného nedostatku právního základu pro schválení dodatečného financování,

—	porušení zásad řádné správy, kontradiktornosti, práva obhajoby, rovného zacházení, subsidiarity a proporcionality.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/45

Žaloba podaná dne 24. prosince 2008 – Kerma v. OHIM (BIOPIETRA)

(Věc T-586/08)

(2009/C 55/80)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Kerma SpA (Puegnago sul Garda, Itálie) (zástupce: A. Manzoni, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit, že ochranná známka BIOPIETRA je v souladu s článkem 4 nařízení o ochranné známce Společenství a že nepostrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení o ochranné známce Společenství,

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „BIOPIETRA“ (přihláška k zápisu č. 5 658 893) pro výrobky ve třídě 19.

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky k zápisu.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení a nesprávné použití čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/46

Žaloba podaná dne 5. ledna 2009 – UniCredit v. OHIM – Union Investment Privatfonds (UniCredit)

(Věc T-4/09)

(2009/C 55/82)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: italština

Účastníci řízení

Žalobce: UniCredit SpA (Řím, Itálie) (zástupci: G. Floridia, advokát, R. Floridia, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Union Investment Privatfonds GmbH (Frankfurt am Main, Německo)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 3. listopadu 2008 ve věci R 1449/2006-2, týkající se námitkového řízení č. B699.746.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: UniCredit

Dotčená ochranná známka Společenství: barevná obrazová ochranná známka „1 (šikmo procházející kruh) UniCredit“ (přihláška č. 2.911.105), směřující k rozlišení výrobků a služeb ve třídách 9,16, 35, 36, 38, 39, 41 a 42.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Union Investment Privatfonds GmbH.

Namítaná ochranná známka nebo označení: německé slovní ochranné známky „UniSECTOR“, „UniDynamicFonds“ a „UniGarant“ pro služby ve třídách 35 a 36.

Rozhodnutí námitkového oddělení: námitka přijatá pokud jde o služby ve třídě 36.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: nesprávné použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství. Žalobce tvrdí, že napadené rozhodnutí nezohlednilo ani schopnost vnímání veřejnosti, kterou jsou označené služby určené ani na neexistující nebo slabou rozlišovací způsobilost předpony „Uni“.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/46

Kasační opravný prostředek podaný Luigim Marcucciem dne 15. ledna 2009 proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 4. listopadu 2008 ve věci F-133/06, Marcuccio v. Komise

(Věc T-9/09 P)

(2009/C 55/83)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)

—

V každém případě:

(A.1)

zrušit napadené usnesení v plném rozsahu a bezvýjimečně;

(A.2)

určit, že žaloba v prvním stupni byla přípustná v plném rozsahu;

—

primárně:

(B.1)

vyhovět návrhovým žádáním obsaženým v žalobě v prvním stupni v plném rozsahu a bezvýjimečně;

(B.2)

uložit žalované v prvním stupni náhradu veškerých nákladů řízení, které navrhovatel vynaložil jak v řízení v prvním stupni, tak v tomto řízení o kasačním opravném prostředku;

—

nebo podpůrně:

(B.3)

vrátit projednávanou věc Soudu pro veřejnou službu, v jiném složení, aby rozhodl znovu ve věci samé.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek směřuje proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 4. listopadu 2008, přijatému ve věci F-133/06 L. Marcuccio v. Komise.

Na podporu svých návrhových žádání uplatňuje navrhovatel následující:

a)	naprosté neprovedení předběžných šetření a nerozhodnutí podstatného bodu sporu v rozsahu, v němž se napadené usnesení nevyslovuje k žádosti o prohlášení neexistence ex lege rozhodnutí napadeného před Soudem pro veřejnou službu;

naprostý nedostatek odůvodnění zjištění, která jsou obsažena v napadeném usnesení, pokud jde o nepřípustnost návrhu, aby „bylo Komisi uloženo vrátit žalobci jeho osobní věci“, návrhu na „zrušení napadeného rozhodnutí“ a na „náhradu škody“, jakož i pokud jde o uložení náhrady nákladů řízení navrhovateli, také pro zkreslení a zfalšování skutkového stavu, pro naprosté neprovedení šetření, zmatečnost a iracionalitu, jakož i nesprávný výklad a použití práva Společenství a judikatury Společenství;

c)	procesní pochybení tím, že se porušila povinnost nezohlednit obsah žalobní odpovědi, kterou žalovaná podala opožděně, čímž byly poškozeny zájmy navrhovatele;

d)	porušení ustanovení o spravedlivém procesu.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/47

Žaloba podaná dne 14. ledna 2009 – Fomula One Licensing v. OHIM – Racing – Live (F1 – Live)

(Věc T-10/09)

(2009/C 55/84)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Fomula One Licensing BV (Amsterodam, Nizozemsko) (zástupce: B. Klingberg, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Racing – Live SA (Montpellier, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 16. října 2008 ve věci R 7/2008-1;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení; a

—	uložit dalšímu účastníku řízení před odvolacím senátem náhradu nákladu řízení před Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Další účastník řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „F1 – Live“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 16, 38 a 41

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Mezinárodní slovní ochranná známka „F1“ – přihláška č. 732 134 pro výrobky a služby zařazené do tříd 16, 38 a 41; Německá slovní ochranná známka „F1“ – přihláška č. 30 007 412 pro služby zařazené do třídy 41; slovní ochranná známka Spojeného království „F1“ – přihláška č. 2 277 746 D pro výrobky a služby zařazené do tříd 16 a 38; obrazová ochranná známka Společenství „F1 Formula 1“ – přihláška č. 631 531 pro výrobky a služby zařazené do tříd 16, 38 a 41, ostatní ochranné známka jako „F1 Racing Simulation“, „F1 Pole Positron“ a „F1 Pit Stop Café“

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení napadeného rozhodnutí, zamítnutí námitek a povolení pokračovat v řízení

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady 40/94 tím, že námitkové oddělení mělo neprávem za to, že mezi dotčenými ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny; porušení čl. 8 odst. 5 nařízení Rady 40/94 tím, že námitkové oddělení neshledalo, že užívání dotčené ochranné známky Společenství bez řádného důvodu by neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/47

Žaloba podaná dne 14. ledna 2009 – Özdemir v. OHIM – Aktieselskabet af 21. november 2001 (James Jones)

(Věc T-11/09)

(2009/C 55/85)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Rahmi Özdemir (Dreieich, Německo) (zástupci: M. Heinrich, I. Hoes, C. Schröder, K. von Werder a J. Wittenberg, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Aktieselskabet af 21. november 2001 (Brande, Dánsko)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. listopadu 2008, vydané ve věci R 858/2007-2;

—	zamítnout námitky další účastnice řízení před odvolacím senátem podané dne 25. ledna 2005 proti přihlášce k zápisu ochranné známky Společenství č. 3 493 137;

—	uložit další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení, včetně nákladů vzniklých v námitkovém řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobce

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „James Jones“ pro výrobky zařazené do třídy 25

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápisy slovní ochranné známky Společenství č. 1 107 747, „Jack & Jones“, pro výrobky tříd 3, 18 a 25; britské slovní ochranné známky č. 2 063 437, „Jack & Jones“, pro výrobky třídy 25; slovní ochranné známky Beneluxu č. 474 622, „Jack & Jones“, pro výrobky třídy 25, a dánské slovní ochranné známky č. VR 1990 06569, „Jack & Jones“, pro výrobky třídy 25

Rozhodnutí námitkového oddělení: Potvrzení opodstatněnosti námitek pro všechny dotčené výrobky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, jelikož odvolací senát došel nesprávně k závěru o existenci nebezpečí záměny mezi dotčenými ochrannými známkami; porušení čl. 43 odst. 2 nařízení č. 40/94, jelikož odvolacímu senátu nebyl předložen žádný důkaz o užívání britské ochranné známky č. 2 063 437.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/48

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. ledna 2009 Luigim Marcucciem proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 4. listopadu 2008 ve věci F-87/07, Marcuccio v. Komise

(Věc T-16/09 P)

(2009/C 55/86)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek (navrhovatele)

—

V každém případě:

(A.1)

zrušit napadené usnesení v plném rozsahu a bezvýjimečně;

(A.2)

určit, že žaloba v prvním stupni byla přípustná v plném rozsahu.

—

Primárně:

(B.1)

vyhovět návrhovým žádáním obsaženým v žalobě v prvním stupni v plném rozsahu a bezvýjimečně;

(B.2)

uložit žalované v prvním stupni náhradu veškerých nákladů řízení, které navrhovatel vynaložil jak v řízení v prvním stupni, tak v tomto řízení o kasačním opravném prostředku;

—

nebo podpůrně:

(B.3)

vrátit projednávanou věc Soudu pro veřejnou službu, v jiném složení, aby rozhodl znovu ve věci samé.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím v této věci je usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 4. listopadu 2008, přijaté ve věci F-87/07 L. Marcuccio v. Komise.

Důvody a hlavní argumenty jsou podobné jako ty, které jsou uvedeny ve věci T-9/09 L. Marcuccio v. Komise.

Navrhovatel zejména uplatňuje, že Soud pro veřejnou službu nerozhodl o základním bodu sporu, tedy o povolení předložit potvrzení vystavené lékařem. Navrhovatel rovněž uplatnil naprostý nedostatek odůvodnění a nelogičnost odůvodnění, pokud jde o údajnou nepřípustnost návrhu na náhradu škody, návrhu, aby Soud prohlásil „existenci dotčených aktů, skutečností a postupů, jakož i přinejmenším incidenčně jejich protiprávnost“ a žaloby v prvním stupni v jejím celku.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/49

Kasační opravný prostředek podaný dne 16. ledna 2009 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 4. listopadu 2008 ve věci F-41/06, Marcuccio v. Komise

(Věc T-20/09 P)

(2009/C 55/87)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Dal Ferro, advokát, C. Berardis-Kayser a J. Currall, zmocněnci)

Další účastník řízení: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie)

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit napadený rozsudek;

—	vrátit věc Soudu pro veřejnou službu, aby mohl rozhodnout o ostatních návrhových žádáních účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 4. listopadu 2008, kterým bylo zrušeno rozhodnutí účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek ze dne 30. května 2005, kterým rozhodla o odchodu žalobce v prvním stupni do důchodu z důvodu invalidity, o které rozhodl výbor pro otázky invalidity. Soud pro veřejnou službu dále rozhodl o náhradě škody za utrpěnou nemajetkovou újmu ve výši 3 000 eur.

Zrušení rozhodnutí bylo založeno pouze na úspěchu prvního žalobního důvodu, založeného na nedostatečném odůvodnění.

V tomto ohledu účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že se tím soud rozhodující v prvním stupni dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož v podstatě konstatoval, že lékaři, kteří se účastnili řízení o invaliditě založeném na článcích 53, 59 a 78 služebního řádu, měli své závěry odůvodnit obdobně, jako v řízení o nemoci z povolání nebo pracovním úraze ve smyslu článku 73. Soud pro veřejnou službu si tak podle názoru Komise zaměnil dvě řízení, což mělo za následek neodůvodněné ztížení řízení o invaliditě.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/49

Žaloba podaná dne 21. ledna 2009 – CNOP a CCG v. Komise

(Věc T-23/09)

(2009/C 55/88)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Conseil National de l'Ordre des Pharmaciens (CNOP), Conseil Central de la Section G de l'Ordre National des Pharmaciens (CCG), (Paříž, Francie), (zástupci: Y.-R. Guillou, H. Speyart a T. Verstraeten, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit sporné rozhodnutí; a

—	uložit Komisi, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobkyněmi.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhají zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 6494 ze dne 29. října 2008, kterým jim Komise nařídila podle čl. 20 odst. 4 nařízení č. 1/2003 (1), aby se podrobily kontrole týkající se jejich případné účasti nebo provádění dohod nebo jednání ve vzájemné shodě v rozporu s ustanoveními článků 81 ES nebo 82 ES.

Toto jednání se mělo zejména projevovat ve formě rozhodnutí, která měla bránit farmaceutům nebo právnickým osobám v přístupu na trh se službami spočívajícími v lékařských biologických rozborech, omezovat jejich činnost na tomto trhu nebo je z tohoto trhu vylučovat, zejména tím, že farmaceuti nebo právnické osoby, které chtěly poskytovat služby spočívající v lékařských biologických rozborech, nebyli zapsáni do seznamu odboru G (Tableau de la Section G) a jejich zápis do tohoto seznamu nebyl aktualizován.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňují tři žalobní důvody vycházející:

—	z porušení zásady, podle které rozhodnutí orgánů Společenství musí být adresována útvarům s právní subjektivitou, jelikož Ordre National des Pharmaciens, jež byla rovněž adresátem sporného rozhodnutí, takovou subjektivitu neměla;

—	porušení povinnosti uvést odůvodnění, jelikož Komise jasně neidentifikovala útvar, jenž by byl podnikem nebo sdružením podniků ve smyslu čl. 20 odst. 4 nařízení č. 1/2003, a neuvedla důvody dokazující takovou kvalifikaci;

—

porušení čl. 20 odst. 4 nařízení č. 1/2003, jelikož žalobkyně, ani Ordre National des Pharmaciens i) nejsou podniky, jelikož nevykonávají žádnou hospodářskou činnost, nebo ii) nemohou být kvalifikovány jako sdružení podniků, jelikož dohromady seskupují členy, kteří nevykonávají hospodářskou činnost a nevykazují znaky sdružení podniků vyžadované Soudním dvorem v případě profesních sdružení, která mají veřejná poslání.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst., L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/50

Žaloba podaná dne 21. ledna 2009 – Biocaps v. Komise

(Věc T-24/09)

(2009/C 55/89)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Biocaps (Orsay, Francie) (zástupci: Y.-R. Guillou, H. Speyart a T. Verstraeten, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit sporné rozhodnutí; a

—	uložit Komisi, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé žalobkyni.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně, právní útvar odpovědný za provozování Laboratoire Champagnat Desmoulins Philippakis, požaduje zrušení rozhodnutí Komise K(2008) 6524 ze dne 29. října 2008, kterým Komise nařídila podle čl. 20 odst. 4 nařízení č. 1/2003 (1) uvedené laboratoři, jakož i všem společnostem, které přímo nebo nepřímo ovládá, aby se podrobily kontrole týkající se jejich případné účasti nebo provádění dohod nebo jednání ve vzájemné shodě v rozporu s ustanoveními článků 81 ES nebo 82 ES.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje jediný žalobní důvod vycházející z porušení zásady, podle které rozhodnutí orgánů Společenství musí být adresována útvarům s právní subjektivitou, jelikož adresát sporného rozhodnutí již v okamžiku jeho přijetí neexistoval.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/51

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 27. listopadu 2008 – Klug v. EMEA

(Věc F-35/07) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Neprodloužení smlouvy uzavřené na dobu určitou - Nepříznivý posudek - Psychické obtěžování“)

(2009/C 55/92)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bettina Klug (Londýn, Spojené království) (zástupci: původně W. Grupp, advokát, poté S. Zickgraf, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMEA) (zástupci: V. Salvatore, S. Vanlievendael, zmocněnci, ve spolupráci s. H.-G. Mamannem a N. Rößlerem, advokáti)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky, kterým byla zamítnuta stížnost žalobkyně na neprodloužení pracovní smlouvy – Žádost o novou hodnotící zprávu – Návrh na náhradu škody

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý účastník řízení nese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 140, 23.6.2007, s. 45.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/51

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 20. ledna 2009 – Klein v. Komise

(Věc F-32/08) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Důchody - Invalidní důchody - Úmrtí - Pojem ‚vyživované dítě‘ - Článek 2 přílohy VII služebního řádu - Příspěvek v případě úmrtí - Částka splatná v případě smrti - Sirotčí důchod“)

(2009/C 55/93)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Marie-Claude Klein (Grasse, Francie) (zástupci: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Martin a K. Herrmann, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 4. května 2007, kterým se žalobkyni nepřiznává částka splatná v případě smrti, příspěvek v případě úmrtí a sirotčí důchod

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	M.-C. Klein ponese veškeré náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 116, 9.5.2008, s. 36.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/52

Žaloba podaná dne 17. prosince 2008 – Petrilli v. Komise

(Věc F-100/08)

(2009/C 55/94)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Alessandro Petrilli (Grottammare, Itálie) (zástupci: J.-L. Lodomez, J. Lodomez, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování týkajícího se určení místa trvalého bydliště žalobce

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 16. září 2008, kterým zamítl určení místa trvalého bydliště žalobce v Itálii;

—	v nezbytném rozsahu zrušit případné rozhodnutí, jež by Komise mohla přijmout na základě stížnosti podané žalobkyní po předložení nových důkazních prostředků;

—	uložit Komisi zaplatit z částky dlužné z titulu zpětného uplatnění opravného koeficientu pro Itálii na jeho důchod od 1. července 2007 úroky na základě sazby stanovené ECB pro hlavní operace refinancování, použitelné během dotyčného období, zvýšené o dva body;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/52

Žaloba podaná dne 15. prosince 2008 – Marcuccio v. Komise

(Věc F-102/08)

(2009/C 55/95)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise o zamítnutí žádosti žalobce směřující jednak k náhradě škody způsobené v důsledku vystěhování osobního majetku, který se nacházel v jeho služebním bytě v Luandě, a jednak zničení veškeré dokumentace týkající se vystěhovaného majetku v držbě žalované a navrácení uvedeného majetku žalobci.

Návrhová žádání žalobce

—	prohlásit neplatnost ze zákona, nebo podpůrně zrušit rozhodnutí o zamítnutí žádosti ze dne 1. září 2007, a v nezbytném rozsahu zrušit rozhodnutí o zamítnutí stížnosti ze dne 20. března 2008,

—	v nezbytném rozsahu prohlásit neplatnost ze zákona, nebo podpůrně zrušit sdělení ze dne 18. července 2008,

—

určit, že zaměstnanci nebo zmocněnci žalované dne 30. dubna 2003 a dne 2. května 2003 proti vůli žalobce vnikli do služebního bytu, pořídili fotografie, vyhotovili seznam přítomných osobních věcí žalobce, provedli ohodnocení každého prvku ze seznamu osobních věcí, vnikli do motorového vozidla žalobce, zmocnili se osobních věcí a motorového vozidla žalobce, a žalobce z bytu a jeho příslušenství vystěhovali,

—	určit a prohlásit protiprávnost těchto jednání,

—	uložit žalované, aby vyhotovila seznam, který přesně označí každý jednotlivý prvek dokumentace související s výše uvedenými jednáními a aby uvedený seznam žalobci doručila v písemné formě,

—	uložit žalované, aby fyzicky zničila každý jednotlivý prvek dokumentace a aby takové zničení oznámila,

—	uložit žalované, aby žalobci navrátila jeho osobní věci,

—	uložit žalované, aby žalobci za škodu vyplývající z výše uvedených jednání zaplatila částku 722 000 eur nebo vyšší či nižší částku, o které bude mít Soud za to, že je spravedlivá a přiměřená,

—	uložit žalované, aby žalobci zaplatila úroky z prodlení z částky 722 000 eur, a to od data žádosti ze dne 1. září 2007 do skutečného zaplacení výše uvedené částky,

—

uložit žalované, aby žalobci jako náhradu škody vyplývající z toho, že nebyl sestaven a oznámen seznam dokumentace, a to od zítřejšího dne do dne, kdy bude seznam dokumentace žalobci oznámen, zaplatila částku ve výši 100 eur denně nebo vyšší či nižší částku, o které bude mít Soud za to, že je spravedlivá a přiměřená,

—

uložit žalované, aby žalobci jako náhradu škody vyplývající z toho, že nebylo provedeno fyzické zničení dokumentace, a to od zítřejšího dne do dne fyzického zničení dokumentace, zaplatila částku ve výši 100 eur denně nebo vyšší či nižší částku, o které bude mít Soud za to, že je spravedlivá a přiměřená,

—	uložit žalované, aby žalobci jako náhradu škody vyplývající z toho, že mu nebyl navrácen majetek, a to od zítřejšího dne do dne, kdy mu majetek bude navrácen, zaplatila částku ve výši 100 eur denně nebo vyšší či nižší částku, o které bude mít Soud za to, že je spravedlivá a přiměřená,

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/53

Žaloba podaná dne 19. ledna 2009 – Menghi v. ENISA

(Věc F-2/09)

(2009/C 55/97)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Achille Menghi (Cagliari, Itálie) (zástupce: L. Defalque, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí, kterým se nepotvrzuje pokračování zaměstnaneckého poměru žalobce po uplynutí zkušební doby, a návrh na náhradu majetkové a nemajetkové újmy

Návrhová žádání žalobce

—	Zrušit rozhodnutí ze dne 3. října 2008, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce směřující proti rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv ze dne 14. března 2008, kterým nebylo potvrzeno pokračování jeho zaměstnaneckého poměru;

—	v důsledku toho zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného k uzavírání pracovních smluv ze dne 14. března 2008, kterým nebylo potvrzeno pokračování jeho zaměstnaneckého poměru;

—

uložit orgánu oprávněnému k uzavírání pracovních smluv náhradu finanční újmy, kterou utrpěl v důsledku nepokračování jeho zaměstnaneckého poměru původně sjednaného na tři roky, dále finanční újmy vzniklé v souvislosti s léčebnými výlohami, které musel vynaložit, jakož i náhradu nemajetkové újmy, kterou utrpěl v důsledku psychického obtěžování;

—	uložit Evropské agentuře pro bezpečnost sítí a informací náhradu nákladů řízení.

7.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 55/53

Žaloba podaná dne 16. ledna 2009 – Ridolfi v. Komise

(Věc F-3/09)

(2009/C 55/98)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Roberto Ridolfi (Brusel, Belgie) (zástupce: N. Lhoëst, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí OOJ, kterým zamítl přiznat žalobci plnění plynoucí ze zařazení do přeškolovacích kurzů v rámci přeřazení na pracovní místo v členském státu Evropských společenství, a zachování zvýšeného příspěvku na vzdělávání pro obě jeho starší děti

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí OOJ ze dne 5. března 2008, kterým zamítl přiznat žalobci plnění plynoucí ze zařazení do přeškolovacích kurzů a zachování zvýšeného příspěvku na vzdělávání pro obě jeho starší děti;

—

zrušit všechna rozhodnutí, jimiž Komise provádí výše citované rozhodnutí OOJ ze dne 5. března 2008, zejména pak oznámení vedoucího odboru „Práva a povinnosti úředníků a smluvních pracovníků“ ředitelství zahraniční služby GŘ RELEX ze dne 12. prosince 2008, kterým se přistupuje k vymáhání částky 1 295,38 eur;

—	v případě potřeby zrušit výslovné rozhodnutí Komise ze dne 6. října 2008, kterým se zamítá stížnost podaná žalobcem na základě čl. 90 odst. 2 dne 5. června 2008;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 55

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 7. března 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2009/C 055/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie Úř. věst. C 44, 21.2.2009	1