6.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 53/1

Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(Text s významem pro EHP)

(2009/C 53/01)

Datum přijetí rozhodnutí	13. 1. 2009
Podpora č.	N 325/07
Členský stát	Slovinsko
Region	—
Název (a/nebo jméno příjemce)	Uvedba sistema davka na tonažo v korist pomorskemu prometu
Právní základ	Zakon od davku na tonažo z dne 22. junija 2007
Typ opatření	Daňové opatření
Cíl	Podpořit námořní dopravu a změny vlajky v Evropě
Forma podpory	Nahrazení daně z příjmu právnických osob paušálním základem
Rozpočet	—
Míra podpory	—
Doba trvání	10 let
Hospodářská odvětví	Námořní doprava
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	—
Další informace	—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

12. 11. 2008

Podpora č.

N 388/08

Členský stát

Itálie

Region

Veneto

Název (a/nebo jméno příjemce)

Alpi Eagles SpA — Aiuti per il salvataggio

Právní základ

Nuova disciplina dell'amministrazione straordinaria delle grandi imprese in stato di insolvenza, a norma dell'articolo 1 della legge del 30 luglio 1998, n. 274

Typ opatření

Jednotlivá podpora

Cíl

Neuplatní se

Forma podpory

Záruka za úvěr

Rozpočet

17 milionů EUR

Míra podpory

100 %

Doba trvání

6 měsíců

Hospodářská odvětví

Letecká doprava

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministero dell'Economia e delle Finanze

Via Molise, 2

I-00187 Roma

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

13. 1. 2009

Podpora č.

N 415/08

Členský stát

Rakousko

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

Innovationsförderprogramm Kombinierter Güterverkehr

Právní základ

Allgemeine Richtlinien für die Gewährung von Förderungen aus Bundesmitteln, 51. Verordnung des Bundesministers für Finanzen, Jahrgang 2004 and Innovationsförderprogramm Kombinierter Güterverkehr

Typ opatření

Režim podpory

Cíl

Cílem režimu podpory je rozvinout kombinovanou dopravu, a přesunout tak přepravu nákladu ze silniční dopravy na jiné druhy dopravy

Forma podpory

Podpora se uskuteční formou nevratných dotací

Rozpočet

Maximálně 24 milionů EUR (4 miliony EUR ročně)

Míra podpory

Maximální míra podpory činí 30 % způsobilých nákladů na inovační technologie a vybavení a max. 50 % způsobilých nákladů na studie proveditelnosti

Doba trvání

1. 1. 2009-31. 12. 2014

Hospodářská odvětví

Odvětví dopravy

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie, Sektion Innovation und Telekommunikation

Abteilung III/14

Renngasse 5

A-1010 Wien

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

28. 1. 2009

Podpora č.

469/08

Členský stát

Česká republika

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

Interoperabilita v železniční dopravě

Právní základ

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje; nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku; sdělení Ministerstva dopravy č. 111/2004 Sb., o výčtu železničních drah zařazených do evropského železničního systému

Typ opatření

—

Cíl

Cílem je postupně zajistit technickou a provozní propojenost systémů železniční sítě České republiky se sousedními železničními sítěmi (interoperabilitu), jakož i mezi jednotlivými subjekty zapojenými do železniční dopravy

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

1 miliarda CZK (40 milionů EUR)

Míra podpory

50 %

Doba trvání

2009-2013

Hospodářská odvětví

Železniční doprava

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministerstvo dopravy ČR Nábreží Ludvíka Svobody 12

CZ-110 15 Praha 1

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

6.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 53/4

Vysvětlivka k definici „mateřského dopravce“ v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 80/2009 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2299/89

(2009/C 53/02)

Úvod

Nařízení (ES) č. 80/2009 ze dne 14. ledna 2009 nahrazuje nařízení (EHS) č. 2299/89 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů. Jedním z prvků, které se vzhledem k nařízení (EHS) č. 2299/89 změnily, je definice „mateřského dopravce“ v počítačovém rezervačním systému. Cílem této vysvětlivky je objasnit účastníkům trhu význam nové definice a uvést, jak budou útvary Komise s ohledem na tuto definici určovat postavení leteckého dopravce nebo provozovatele železniční dopravy.

2.	Touto vysvětlivkou není dotčeno uplatňování článků 81 a 82 Smlouvy.

3.	Touto vysvětlivkou není dotčena definice mateřského dopravce, kterou může podat Soudní dvůr.

1. DEFINICE „MATEŘSKÉHO DOPRAVCE“

V článku 2 nařízení (ES) č. 80/2009 je obsažena definice mateřského dopravce (viz níže). Další objasnění poskytují definice účasti na kapitálu a definice kontroly:

—

„Mateřským dopravcem“ se rozumí letecký dopravce nebo provozovatel železniční dopravy, který přímo či nepřímo, sám nebo společně s dalšími subjekty kontroluje nebo má účast na kapitálu prodejce systému se zákonnými právy nebo zastoupením ve správní radě, dozorčí radě nebo jiném řídícím orgánu tohoto prodejce, jakož i jakýkoli letecký dopravce nebo provozovatel železniční dopravy, kterého kontroluje.

—

„Kontrolou“ se rozumí vztah vzniklý na základě práv, smluv nebo jiných prostředků, které samostatně nebo ve vzájemné kombinaci a s ohledem na věcné a právní skutečnosti umožňují vykonávat rozhodující vliv na podnik, zejména na základě:

—	vlastnického nebo užívacího práva ke všem aktivům podniku nebo jejich části,

—	práv nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku.

—

„Účastí na kapitálu se zákonnými právy nebo zastoupením ve správní radě, dozorčí radě nebo jiném řídícím orgánu prodejce systému“ se rozumí investice, s níž jsou spojena práva nebo zastoupení ve správní radě, dozorčí radě nebo jiném řídícím orgánu prodejce systému a která zakládá možnost rozhodujícího vlivu, ať samostatně nebo společně s jinými subjekty, na obchodní činnost prodejce systému.

Tyto definice odkazují na různé způsoby zakládající možnost rozhodujícího vlivu na obchodní činnost prodejce systému se zvláštním důrazem na účast na kapitálu. Definice „kontroly“ ve skutečnosti zahrnuje případy, kdy možnost rozhodujícího vlivu na prodejce systému zakládá vlastnické právo. Definice „mateřského dopravce“ v kodexu chování však připojuje výslovný odkaz na účast na kapitálu prodejce systému, na související zákonná práva nebo zastoupení v řídícím orgánu a na rozhodující vliv, který může letecký dopravce nebo provozovatel železničního systému touto účastí získat na obchodní činnost prodejce systému.

2. POSOUZENÍ POSTAVENÍ MATEŘSKÉHO DOPRAVCE

Hlavními body v definici mateřského dopravce jsou pojmy „kontrola“ a „rozhodující vliv“. Definice „kontroly“ uvedená v článku 2 nařízení č. 80/2009 je totožná s definicí kontroly v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků („nařízení ES o spojování“) (1). Z toho vyplývá, že pojmy „kontrola“ a „rozhodující vliv“ je nutno vykládat stejně jako v konsolidovaném sdělení Komise zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie C 95 ze dne 16. dubna 2008, zejména kapitolách II.2 a II.3. Níže jsou vysvětleny hlavní pojmy, které jsou důležité pro účely nařízení (ES) č. 80/2009.

2.1 Způsoby získání rozhodujícího vlivu

Kontrola je vymezena jako možnost vykonávat rozhodující vliv na podnik. Není nutné, aby byl rozhodující vliv skutečně vykonáván, a to v současnosti či v budoucnu. Možnost rozhodujícího vlivu lze získat různými způsoby, jako je:

Účast na kapitálu: nejběžnějším způsobem získání kontroly nebo rozhodujícího vlivu je nabytí podílů, popřípadě se souhlasem ostatních vlastníků podílů v případech společné kontroly, nebo nabytí majetkových hodnot. Účast na kapitálu je možno získat buď přímou investicí, nebo nepřímo prostřednictvím vlastnického podílu ve společnosti přímo investující do prodejce systému. S tím spojená zákonná práva nebo zastoupení ve správní radě, dozorčí radě či jiném řídícím orgánu mohou investorovi umožnit, aby vykonával rozhodující vliv, tj. umožňují vlastníkovi podílů přijímat nebo blokovat rozhodnutí týkající se obchodní činnosti prodejce systému.

Smlouvy: rozhodující vliv lze získat rovněž na základě smluv. K získání rozhodujícího vlivu musí tyto smlouvy vést – po dlouhou dobu – k podobné kontrole řízení a zdrojů prodejce systému jako v případě nabytí podílů nebo majetkových hodnot. Kromě převedení kontroly nad řízením a zdroji se tyto smlouvy musí vyznačovat velmi dlouhou dobou trvání.

3)	Jiné prostředky: při získání kontroly mohou hrát rozhodující úlohu čistě hospodářské vztahy. Například dlouhodobé smlouvy o velkých dodávkách nebo úvěrech dodavatelů či zákazníků mohou za určitých podmínek zjednat rozhodující vliv na prodejce systému.

2.2 Případ jediného mateřského dopravce

Na prodejce systému může vykonávat rozhodující vliv jediný letecký dopravce nebo provozovatel železniční dopravy. Obecně lze vytknout dvě situace, za nichž má podnik takovouto výlučnou kontrolu. V první z nich může podnik vykonávající výlučnou kontrolu činit strategická obchodní rozhodnutí jiného podniku. Této schopnosti se typicky nabývá získáním většiny hlasů. V této souvislosti se rozhodujícím vlivem rozumí schopnost přijímat rozhodnutí s ohledem na strategické obchodní chování jiného podniku. O získání výlučné kontroly se jedná i tehdy, může-li určitý společník výkonem práva veta sám zabránit strategickým rozhodnutím podniku, aniž je naopak schopen takováto rozhodnutí prosadit (jedná se o takzvanou negativní výlučnou kontrolu). Za uvedených okolností se rozhodující vliv vztahuje na schopnost zablokovat přijetí strategických rozhodnutí.

9.	Výlučnou kontrolu lze získat na právním i skutkovém základě.

10.

Z právního hlediska získává podnik výlučnou kontrolu nad určitou společností zpravidla tím, že v ní získá většinu hlasů. I menšinový podíl může někdy zakládat výlučnou kontrolu, je-li podíl spojen se zvláštními právy (například právo jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady nebo představenstva).

11.

Menšinový společník může podnik ovládat i na skutkovém základě, například je-li pravděpodobné, že menšinový společník získá z důvodu svého podílu, dřívějšího chování při hlasování i pozice ostatních společníků stabilní většinu hlasů na valné hromadě. To závisí na činitelích jako rozptýlení zbývajících podílů, strukturální a hospodářské vztahy mezi společníky a strategické zájmy ostatních společníků ve společnosti. Tato kritéria je nutno posoudit v každém jednotlivém případě zvlášť a s přihlédnutím k změnám, jež lze v budoucnu očekávat ohledně přítomnosti společníků po změně kontroly nad prodejcem systému a jeho vlastnické struktury.

2.3 Případ více mateřských dopravců

12.	Rozhodující vliv na prodejce systému může mít několik leteckých dopravců a/nebo provozovatelů železniční dopravy.

13.

Společná kontrola má nejvýraznější podobu v případě, kdy existují pouze dvě mateřské společnosti se stejnými hlasovacími právy ve společnosti prodejce systému. O společnou kontrolu se může jednat i tehdy, nemají-li obě mateřské společnosti stejná hlasovací práva nebo nejsou v řídících orgánech zastoupeny stejně, anebo v případech více než dvou mateřských společností. Tak je tomu i v případě, kdy mají menšinoví společníci dodatečná práva, která jim umožňují zablokovat rozhodnutí, jež jsou rozhodující pro strategické chování společného podniku. Tato práva veta mohou být zakotvena ve stanovách společného podniku nebo spočívat na dohodě jeho mateřských společností (například dohoda společníků).

14.

Tato práva veta se musí týkat strategických rozhodnutí souvisejících s obchodní politikou společnosti. Musí být širší než práva veta zpravidla přiznaná menšinovým akcionářům k ochraně jejich finančních zájmů ve společném podniku. Tato běžná právní ochrana menšinových společníků se vztahuje k rozhodnutím, která se dotýkají podstaty společného podniku, jako například změny stanov, zvýšení nebo snížení kapitálu, anebo zrušení podniku s likvidací.

15.

Práva veta, která zakládají společnou kontrolu, se naopak týkají zpravidla rozhodování o rozpočtu, obchodním plánu (pokud obsahuje podrobnosti, které překračují obecné zásady, na nichž spočívají obchodní cíle), významných investicích (není-li výše investic natolik vysoká, aby hlavním cílem práva veta byla běžná ochrana zájmů menšinového společníka) nebo personálním obsazení řídících orgánů podniku.

16.

I bez zvláštních práv veta mohou dva či více podniků s menšinovým podílem získat společnou kontrolu ve společnosti prodejce systému. Tak tomu může být v případě, kdy menšinoví společníci společně drží většinu hlasů a při výkonu hlasovacích práv jednají společně. Taková situace může vyplývat z právně závazných dohod nebo – výjimečně – z faktických poměrů, pokud existují silné společné zájmy dotčených menšinových společníků.

17.

Co se týká menšinových podílů, je nutno zdůraznit, že cílem kodexu chování je jasně rozlišovat mezi čistě finanční účastí na kapitálu prodejce systému a aktivnější účastí leteckého dopravce na činnosti prodejce systému. Významná účast leteckého dopravce nebo provozovatele železniční dopravy na rozhodovacím procesu prodejce systému může vytvářet pobídky k ovlivňování obchodních rozhodnutí prodejce systému způsobem, který narušuje hospodářskou soutěž v oblasti letecké nebo železniční dopravy. Co se týká distribuce jeho produktů, může pro „mateřského dopravce“ rovněž vytvářet významnou pobídku, aby mezi počítačovými rezervačními systémy upřednostnil vlastní systém.

18.

Toto rozlišování je důležité v případě přítomnosti leteckých dopravců nebo provozovatelů železniční dopravy jako menšinových společníků ve společnosti prodejce systému. Pokud takováto účast uděluje dotyčnému leteckému dopravci nebo provozovateli železniční dopravy práva, která jsou širší než práva zpravidla přiznaná menšinovým akcionářům k ochraně jejich finančních zájmů, nebo pokud by byl letecký dopravce nebo provozovatel železniční dopravy schopen sám či společně s ostatními společníky ovlivňovat obchodní rozhodnutí prodejce systému s ohledem na ostatní zúčastněné dopravce, pak je nutno jej považovat za mateřského dopravce.

3. PROCESNÍ OTÁZKY

19.

Na základě stížnosti nebo z vlastního podnětu může Komise vyšetřit údajné porušení kodexu chování. Šetření bude prováděno v souladu se zásadami řádné správní praxe. V případě údajného porušení povinností mateřských dopravců prodejce systému šetření Komise v první řadě posoudí, zda je nutno dotyčného leteckého dopravce nebo provozovatele železniční dopravy považovat za mateřského dopravce prodejce systému.

20.

Článek 14 kodexu chování poskytuje Komisi veškeré nezbytné pravomoci provádět vyšetřování za účelem získání informací potřebných pro toto posouzení. Komise si může od podniků nebo sdružení podniků vyžádat veškeré nezbytné informace, včetně provedení zvláštních auditů, a to i v otázkách, na něž se vztahuje článek 10, který stanoví povinnosti mateřských dopravců.

21.

Článek 12 mimoto vyžaduje, aby každý prodejce systému předložil každé čtyři roky nezávislou auditorskou zprávu obsahující podrobnosti o vlastnické struktuře a způsobu řízení. Komise si může rovněž takovouto zprávu vyžádat kdykoli. Články 12 a 14 proto Komisi umožňují shromáždit veškeré příslušné informace k posouzení postavení leteckého dopravce nebo provozovatele železniční dopravy s ohledem na vymezení mateřského dopravce.

22.

Toto posouzení bude zpravidla založeno na analýze dokumentů obsahujících podrobnosti o vlastnické a kontrolní struktuře prodejce systému, například jeho stanovách nebo dohodách mezi společníky. Může rovněž posoudit další důležité dokumenty, jako jsou zápisy ze zasedání správní rady, dozorčí rady či jiných řídících orgánů.

23.

Je-li letecký dopravce nebo provozovatel železniční dopravy skutečně identifikován jako mateřský dopravce, prošetří Komise údajné porušení kodexu chování ze strany tohoto mateřského dopravce. Článek 16 kodexu chování stanoví postupy a záruky ochrany obchodního tajemství, což zvyšuje schopnost Komise získat potřebné informace.

24.	Jestliže skutečně došlo k porušení, může Komise přijmout potřebné rozhodnutí s cílem ukončit protiprávní jednání. Může rovněž podniku odpovědnému za porušení kodexu chování uložit pokutu.

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

6.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 53/8

Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001

(2009/C 53/04)

Číslo XA: XA 221/08

Členský stát: Nizozemsko

Region: Provincie Limburg

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Wijnen Paprika's BV (Advieskosten Geothermisch onderzoek)

Právní základ: Artikel 4:21 lid 3 onder c Algemene wet bestuursrecht

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 33 000 EUR

Maximální míra podpory: 100 %

Datum uskutečnění: Od zveřejnění registračního čísla žádosti o výjimku na internetových stránkách Evropské komise – generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory:

Cíl podpory: Podpora se poskytuje podle článku 15 nařízení (ES) č. 1857/2006

Dotčené/á odvětví: Zemědělská prvovýroba (pěstování paprik)

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Provincie Limburg

Limburglaan 10

6229 GA Maastricht

Nederland

Adresa internetových stránek: http://www.limburg.nl/nl/html/algemeen/beleid/Europa/KennisgevingenStaatssteun/KennisgevingenStaatssteun.asp#aU4J64XT47201JA40Q11W

Další údaje: Podpora se poskytne na výzkum zaměřený na možnost vytápění skleníků podniku Wijnen Paprika's BV za využití geotermální energie. Způsobilé náklady zahrnují náklady na technické poradenství.

Zemědělec, jenž je příjemcem podpory, neobdrží žádné přímé platby; podpora je realizována formou dotovaných poradenských služeb. Jde o podporu na služby, které nepředstavují trvalou nebo pravidelnou činnost a nesouvisejí s běžnými provozními výdaji podniku. Podpora je poskytnuta na základě předpisu Subsidieverordening Inrichting Landelijk Gebied van de provincie Limburg (nařízení o subvencích pro územní rozvoj venkova v provincii Limburg) a je tak k dispozici všem podnikům, které splňují podmínky uvedené v tomto předpisu

Číslo XA: XA 374/08

Členský stát: Francie

Region: Bourgogne

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Aides au traitement des animaux malades de la FCO dans élevages bovins, ovins et caprins

Právní základ:

—	Code général des collectivités territoriales, articles L 1511-2-3-5,

—	arrêtés du ministre de l'agriculture et de la pêche des 19, 24 septembre et 9 octobre 2008 modifiant l'arrêté du 1er avril 2008 définissant les zones réglementées relatives à la fièvre catarrhale ovine,

—	rozhodnutí Rady č. 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti

—	délibération du Conseil régional de Bourgogne

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 90 000 EUR

Maximální míra podpory: Částka podpory udělené regionem Burgundsko činí 45 EUR na kus skotu a 7,5 EUR na ovci/kozu nakažených katarální horečkou ovcí, u nichž proběhla léčba.

Maximální míra státní podpory je 100 %. Při ověření dodržování maximální míry podpory se zohlední částka přijatá v rámci režimů pojištění.

Tato podpora bude udělena sdružením na ochranu zdraví zvířat na úrovni departementu po předložení seznamu zemědělců, kteří splňují tyto podmínky:

ohniska nákazy byla vyhlášena v roce 2007 nebo 2008,

zemědělec přispívá do fondu CSSA (státní fond pro ochranu zdraví zvířat), přístupnému všem chovatelům

Datum uskutečnění: Ode dne zveřejnění registračního čísla žádosti o výjimku (v Úředním věstníku Evropské unie) a ode dne hlasování o usnesení regionální rady Burgundska (Conseil Régional de Bourgogne)

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: 2008 až 2009

Cíl podpory: Tato mimořádná podpora dovolí částečně uhradit náklady na všem chovatelům dostupné služby doplňkového vzájemného pojištění v rámci státního fondu CSSA, který byl založen sdruženími na ochranu zdraví zvířat na úrovni departementu (GDS).

Podpora tímto způsobem umožní částečně pokrýt náklady vzniklé chovatelům skotu, ovcí a koz při léčbě zvířat nakažených katarální horečkou ovcí, v souladu s ustanoveními článku 10 nařízení (ES) č. 1857/2006

Dotčené/á odvětví: Chov skotu, ovcí a koz

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Conseil régional de Bourgogne

Direction de l'agriculture et du développement rural

17, boulevard de la Trémouille

BP 1602

F-21035 Dijon cedex

Adresa internetových stránek: http://www.cr-bourgogne.fr/doc/gda/2008-10/Rapport_modif_FCO_ind_ovins_SP_20_10_08.doc

Číslo XA: XA 375/08

Členský stát: Francie

Region: Bourgogne

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Aides aux pertes entraînées de la FCO dans élevages ovins et caprins

Právní základ:

—	Code général des collectivités territoriales, articles L 1511-2-3-5,

—	arrêtés du ministre de l'agriculture et de la pêche des 19, 24 septembre et 9 octobre 2008 modifiant l'arrêté du 1er avril 2008 définissant les zones réglementées relatives à la fièvre catarrhale ovine,

—	rozhodnutí Rady č. 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti

—	délibération du Conseil régional de Bourgogne

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 450 000 EUR

Maximální míra podpory: Částka podpory udělené regionem Burgundsko činí 50 EUR na zvířata, která náleží do těchto kategorií:

chovní samci nebo samice malých přežvýkavců, kteří uhynuli ve stáří více než 6 měsíců,

chovní samci nebo kozli starší než 6 měsíců, kteří ztratili reprodukční schopnost.

Maximální míra státní podpory je 100 %. Při ověření dodržování maximální míry podpory se zohlední částka přijatá v rámci režimů pojištění.

Podpora bude vyplacena zemědělcům, kteří splňují všechny následující podmínky:

ohniska nákazy byla vyhlášena v roce 2007 nebo 2008,

zemědělec čerpá prémie na bahnice a kozy,

zemědělec od francouzské vlády obdržel zdravotní odškodnění na uhynulá zvířata nebo byl u jeho chovných samců zjištěn pozitivní výsledek virové analýzy,

zemědělec se zaváže obnovit početní stav svých hospodářských zvířat.

Při ověření dodržování maximální míry podpory se zohlední částka přijatá v rámci režimů pojištění

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: 2008 až 2009

Cíl podpory: Tato podpora umožní odškodnit chovatele ovcí a koz za ztráty zvířat určených na chov usnadněním nákupu nebo obnovy počtu těchto zvířat s cílem dosáhnout početního stavu chovných zvířat před vypuknutím nemoci, v souladu s ustanoveními článku 10 nařízení (ES) č. 1857/2006

Dotčené/á odvětví: Chov ovcí a koz

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Conseil régional de Bourgogne

Direction de l'agriculture et du développement rural

17, boulevard de la Trémouille

BP 1602

F-21035 Dijon cedex

Adresa internetových stránek: http://www.cr-bourgogne.fr/doc/gda/2008-10/Rapport_modif_FCO_ind_ovins_SP_20_10_08.doc

Číslo: XA 377/08

Členský stát: Španělsko

Region: Comunidad Valenciana

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Ayudas por arranque y destrucción de palmaceas afectadas por el Rhynchophorus ferrugineus (Oliver 1790)

Právní základ:

—

Proyecto de Orden de la Consellería de Agricultura, Pesca y Alimentación por la que se modifica la Orden de 24 de febrero de 2004, de la Consellería de Agricultura, Pesca y Alimentación, por la cual se declara la existencia oficial de la Plaga Rhynchophorus ferrugineus (Oliver 1790) en la comunidad Valenciana, se califica de utilidad pública la lucha contra el género Rhynchophorus spp y se establecen las medidas obligatorias para su erradicación y control,

—	ley no 43/2002, de 20 de noviembre, de Sanidad Vegetal

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: Částka podpor uvedených ve vyhlášce se bude vyplácet z položky 12.02.01.542.20, linie T6130 a T2349 rozpočtu výdajů regionální správy a její předpokládaná výše je 300 000 EUR za rok.

Celkové výdaje na celé období se odhadují na 1 800 000 EUR

Maximální míra podpory: Výše náhrady bude záviset na odrůdě stromu a na výšce jeho kmenu:

BUTIA CAPITATA, BUTIA YATAI

Za každý strom: 50 EUR na metr kmenu

TRITHRINAX CAMPESTRIS

Za každý strom: 50 EUR na metr kmenu

Stromy druhu Trithrinax campestris mají více odnoží

Datum uskutečnění: Ode dne zveřejnění registračního čísla žádosti o výjimku na internetové stránce Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: Do 31. prosince 2013

Cíl podpory: Nahradit zemědělcům a jednotlivcům ztráty způsobené nosatcem Rhynchophorus ferrugineus (Olivier, 1790).

Opatření vychází z článku 10 nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (zveřejněném v Úř. věst. ze dne 16. 12. 2006)

Statistická klasifikace hospodářských činností v ES (NACE):

0129	Pěstování ostatních trvalých plodin

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Consellería de Agricultura Pesca y Alimentación

C/ Amadeo de Saboya no 2

E-46010 Valencia

Adresa internetových stránek: http://www.agricultura.gva.es/especiales/ayudas_agrarias/pdf/ORDEN%20MODIFICACION%202008%20%20RHYNCHOPHORUS%20V.pdf

Další údaje: —

Ve Valencii dne 22. října 2008

El Director General de Investigación y Tecnología Agroalimentaria

Manuel LAINEZ ANDRÉS

Číslo XA: XA 385/08

Členský stát: Spojené království

Region: England-Cornwall

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: The Heath Project

Právní základ: The Natural Environment and Rural Communities Act 2006

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: Roční výdaje činí v období 2008/09 v rámci režimu celkem 110 000 GBP

Maximální míra podpory: V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1857/2006 se podpora poskytuje až do výše 100 %

Datum uskutečnění: Režim bude zahájen dne 17. listopadu 2008, nebo až bude Evropská komise disponovat souhrnnými údaji týkajícími se daného režimu podpory po dobu alespoň deseti pracovních dnů, přičemž platí pozdější z těchto termínů

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: Režim podpory bude zahájen dne 17. listopadu 2008. Poslední platba se uskuteční dne 31. prosince 2008 a k tomuto dnu bude režim podpory i ukončen

Cíl podpory: Cílem tohoto režimu je navrátit krajině její tradiční neprodukční prvky, například živé ploty a přísun vody pro vřesoviště, jakož i zajistit jejich obnovu. Tyto prvky přispějí k vypracování modelu udržitelné správy vřesovišť, který posílí výjimečnou kvalitu krajiny Cornwallu a jeho biologickou rozmanitost. V souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1857/2006 bude z režimu podpory financována řada prací určených na zachování neprodukčních zemědělských prvků

Dotčené/á odvětví: Tento projekt se vztahuje na malé a střední podniky působící v zemědělské produkci

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

The Heath Project

Natural England

Pydar House, Pydar Street

Truro

Cornwall TR1 1XU

United Kingdom

Adresa internetových stránek: http://www.theheathproject.org.uk/news.html

Další údaje: —

6.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 53/12

(2009/C 53/05)

Číslo XA: XA 380/08

Členský stát: Španělsko

Region: Comunitat Valenciana

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Asociación Vinos de la Tierra de Castellón

Právní základ: Ayuda individual nominativa: Presupuestos de la Generalitat 2008, programa 714.60, Línea T2761000-„Impulso de la marca CV“

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 50 000 EUR

Maximální míra podpory: 100 %

Datum uskutečnění: Ode dne zveřejnění evidenčního čísla žádosti o vynětí na internetových stránkách Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: Listopad 2008

Cíl podpory: Účast na výstavách a veletrzích: Činnosti spojené s propagací jakosti produktů opatřených značkou kvality „CV“ zaměřené na ochranu přirozených zvláštních vlastností, jakož i na zlepšení profesionálních schopností dotčených producentů. Jsou zahrnuty činnosti prováděné za účelem zvyšování povědomí o produktech opatřených označením „CV“ mezi spotřebiteli. Provádění různých činností spojených s šířením informací o svátcích sv. Magdalény a s jejich propagací. Poprvé bude najata skupina odborníků na řešení otázek spojených s komunikací, která navrhne strategii umístění vinic v oblasti Castellón. Úprava nařízení podle vyhlášky 222/2007 ze dne 9. listopadu 2007 a vypracování příručky o jakosti. Činnosti uvedené v článcích 14 a 15 nařízení (ES) č. 1857/2006

Dotčené/á odvětví: Malé a střední podniky v zemědělsko-potravinářském odvětví v regionu Comunitat Valenciana

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Consellería de Agricultura, Pesca y Alimentación

C/ Amadeo de Saboya, no 2

E-46010 Valencia

Adresa internetových stránek: http://www.agricultura.gva.es/especiales/ayudas_agrarias/pdf/Asociaci%F3n%20vinos%20de%20la%20tierra%20de%20Castell%F3n.pdf

Další údaje: —

La Directora General de Comercialización

Marta VALSANGIACOMO GIL

Číslo XA: XA 381/08

Členský stát: Španělsko

Region: Comunitat Valenciana

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Asociación Prof. de Flores, Plantas y Tecnología Hortícola de la C.V.

Právní základ: Ayuda individual nominativa: Presupuestos de la Generalitat 2008, programa 714.60, Línea T2761.000-„Impulso de la Marca CV“

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 60 000 EUR

Maximální míra podpory: 100 %

Datum uskutečnění: Ode dne zveřejnění evidenčního čísla žádosti o vynětí na internetových stránkách Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: Listopad 2008

Cíl podpory: Účast na veletrzích IBERFLORA (Valencia), IPM (ESSEN – Německo), SALÓN VEGETAL (ANGERS – Francie), FOUR OAKS TRADE SHOW (MANCHESTER – Spojené království) a GARDEN+LANDSCAPING (DUBAI – Spojené arabské emiráty). Poradenské služby: zvyšování počtu druhů chráněných v rámci norem. Činnosti uvedené v nařízení (ES) č. 1857/2006

Dotčené/á odvětví: Malé a střední podniky v zemědělsko-potravinářském odvětví v regionu Comunitat Valenciana

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Consellería de Agricultura, Pesca y Alimentación

C/ Amadeo de Saboya, no 2

E-46010 Valencia

Adresa internetových stránek: http://www.agricultura.gva.es/especiales/ayudas_agrarias/pdf/Asociacion%20profesional%20de%20Flores%20y%20Plantas.pdf

Další údaje: —

La Directora General de Comercialización

Marta VALSANGIACOMO GIL

Číslo XA: XA 382/08

Členský stát: Španělsko

Region: Comunitat Valenciana

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Asociación Pimiento Sol del Pilar

Právní základ: Ayuda individual nominativa: Presupuestos de la Generalitat 2008, programa 714.60, Línea T2761000-„Impulso de la marca CV“

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 40 000 EUR

Maximální míra podpory: 100 %

Datum uskutečnění: Ode dne zveřejnění evidenčního čísla žádosti o vynětí na internetových stránkách Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: Listopad 2008

Cíl podpory: Organizace výstav a účast na nich. Poskytování informací o produktech a o jejich přínosech z hlediska výživy, doporučení pro jejich využití, jako například publikace, katalogy nebo internetové stránky, které obsahují informace o daných produktech. Cílem všech uvedených činností by měla být propagace produktů opatřených značkou kvality „CV“ zaměřené na ochranu přirozených vlastností produktů a usilující o zvýšení povědomí o dotčených produktech mezi spotřebiteli a o vytvoření propagačního videa a knihy receptů. Činnosti uvedené v článku 15 nařízení (ES) č. 1857/2006

Dotčené/á odvětví: Malé a střední podniky v zemědělsko-potravinářském odvětví v regionu Comunitat Valenciana

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Consellería de Agricultura, Pesca y Alimentación

C/ Amadeo de Saboya, no 2

E-46010 Valencia

Adresa internetových stránek: http://www.agricultura.gva.es/especiales/ayudas_agrarias/pdf/Asociacion%20pimiento%20sol%20del%20pilar.pdf

Další údaje: —

La Directora General de Comercialización

Marta VALSANGIACOMO GIL

Číslo XA: XA 388/08

Členský stát: Spolková republika Německo

Region: Land Brandenburg

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Förderung von Leistungsprüfungen und weiteren Maßnahmen in der Tierzucht

Právní základ: Ustanovení čl. 16 odst. 1 písm. a), b), c) nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006

Richtlinie des Ministeriums für Ländliche Entwicklung, Umwelt und Verbraucherschutz des Landes Brandenburg über die Gewährung von Prämien für die Förderung von Leistungsprüfungen und weiteren Maßnahmen in der Tierzucht vom 14. Februar 2007

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 0,63 milionu EUR ročně

Maximální míra podpory:

—	70 % administrativních nákladů v souvislosti se zřízením a vedením plemenných knih,

—	70 % nákladů na testy k určení genetické jakosti nebo užitkovosti stáda,

—	25 % nákladů na investice zaměřené na zavedení inovačních šlechtitelských technik nebo postupů do zemědělských podniků

Datum uskutečnění: 1. 1. 2009 – 31. 12. 2011

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: 1. 1. 2009 – 31. 12. 2011

Cíl podpory: Spolková země poskytuje na podporu živočišné výroby příspěvky na podporu kontrol užitkovosti a dalších opatření v oblasti chovu zvířat.

Způsobilé náklady:

náklady na testy k určení genetické jakosti nebo užitkovosti stáda,

náklady na zavedení inovačních šlechtitelských technik nebo postupů s výjimkou nákladů na zavedení nebo provádění umělé inseminace,

náklady v souvislosti se zřízením a vedením plemenných knih.

Příjemci podpory jsou uznávané organizace chovatelů (podle zákona o chovu zvířat), instituce nebo spolky kontrolující užitkovost, které pro spolkovou zemi Braniborsko podle zákona o chovu zvířat kontroly užitkovosti provádějí a které mají v Braniborsku provozovnu. Příjemce příspěvku podléhá dozoru úřadu, který je k tomu podle právních předpisů spolkové země příslušný.

Podpora se podnikům nevyplácí přímo.

Kontroly užitkovosti se provádějí průběžně. Příspěvek se vyplácí po kalendářních rocích a přizpůsobuje se jednotlivým opatřením v oblasti chovu zvířat.

Příspěvek se vyplácí jako paušální částka. Podrobnosti se stanovují podle veřejného zájmu opatření a podle dostupných rozpočtových prostředků.

Sazby podpory podle rámce Společenství pro státní podpory v oblasti zemědělství a lesnictví ze dne 27. prosince 2006 kapitoly IV.L. Podpory v oblasti chovu zvířat nesmějí být překročeny

Dotčené/á odvětví: Zemědělství (živočišná výroba)

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Landesamt für Verbraucherschutz, Landwirtschaft und Flurneuordnung

Ringstraße 1010

D-15236 Frankfurt/Oder

Adresa internetových stránek: http://www.mluv.brandenburg.de/cms/media.php/2317/e_tiere.pdf

Další údaje:

Ministerium für ländliche Entwicklung, Umwelt und Verbraucherschutz des Landes Brandenburg

Referat 23

Herr Aust

Číslo XA: XA 389/08

Členský stát: Španělsko

Region: Galicia

Název režimu podpory: Prórroga de régimen de Ayudas a Agrupaciones de Defensa Sanitaria (ADSG) registrada con no XA 54/08

Právní základ: Orden … de … de … de …, por la que se establecen las bases reguladoras de las ayudas a las entidades reconocidas como Agrupaciones de Defensa Sanitaria (ADSG) de Galicia y se convocan para el año 2009

Roční výdaje plánované v rámci režimu: 3 591 332 EUR

Maximální míra podpory: 50 % celkových nákladů na program sdružení ADSG

Datum uskutečnění: Ode dne zveřejnění evidenčního čísla žádosti o vynětí na internetových stránkách Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise. Ne dříve než 1. ledna 2009

Doba trvání režimu podpory: Do 31. prosince 2013

Cíl podpory: Účelem těchto podpor je zlepšit hygienický stav chovatelských podniků v Galicii pomocí provádění společných sanitárních programů zaměřených na předcházení a tlumení chorob zvířat.

Podpora se poskytuje na náklady spojené s najímáním veterinárních techniků a na výdaje za materiál.

Tento režim podpory je v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 1857/2006, který stanoví, že podpora na odškodnění zemědělců za náklady na prevenci chorob zvířat je slučitelná se společným trhem

Dotčené/á odvětví: Živočišná výroba

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu: Xunta de Galicia

Consellería de Medio Rural

Dirección General de Producción, Industrias y Calidad Agroalimentaria

Adresa internetových stránek: http://mediorural.xunta.es/externos/proxecto_orde_axudas_adsg_2009.pdf

Další údaje: E-mailové adresy pro další informace:

dxpica.mediorural@xunta.es

Maria.soledad.castro.diaz@xunta.es

6.3.2009

Úřední věstník Evropské unie

C 53/17

STÁTNÍ PODPORA – POLSKO

Státní podpora C 49/08 (ex N 402/08) – Podpora na restrukturalizaci pro podnik PZL Debica

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(Text s významem pro EHP)

(2009/C 53/07)

Dopisem ze dne 19. prosince 2008, který je v závazném znění uveden na stránkách následujících po tomto shrnutí, oznámila Komise Polsku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci výše uvedené podpory na vzdělávání.

Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky k dané podpoře, ohledně níž Komise zahajuje řízení, do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který za ním následuje, a to na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

State Aid Greffe

Rue de la Loi/Wetstraat, 200

B-1049 Brussels

Fax: (32-2) 296 12 42

Tyto připomínky budou sděleny Polsku. Zainteresované strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

POSTUP

Dopisem ze dne 13. srpna 2008 Polsko oznámilo Komisi plánovanou podporu na restrukturalizaci podniku PZL Debica S.A. (dále jen „PZL Debica“) formou kapitálové injekce, odkladu splatnosti veřejného dluhu a zvýhodněné půjčky.

POPIS PŘÍJEMCE A RESTRUKTURALIZACE

PZL Debica je velký podnik ve vlastnictví individuálních soukromých investorů působících v oblasti výroby chladících zařízení, jako např. kompresorů a chladících přístrojů pro zemědělský trh, trh lodního stavitelství a vojenský trh. Společnost se nachází v regionu způsobilém pro regionální podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

Oznámená opatření státní podpory v nominální hodnotě přibližně 13,5 milionu PLN (3,5 milionu EUR) zahrnují kapitálovou injekci, půjčku poskytnutou státní agenturou a odklad splatnosti veřejného dluhu. Polsko kromě toho informovalo, že uvedená společnost získala i jiné druhy podpory v nominální hodnotě 8,1 milionu PLN (2,1 milionu EUR). Komise má zato, že z této částky byly 3,4 milionu PLN poskytnuty před přistoupením Polska k EU a nepodléhají šetření Komise a 4,7 milionu PLN bylo poskytnuto po přistoupení Polska k EU a představuje novou podporu.

Podle Polska se PZL Debica začala potýkat s obtížemi již v roce 2002, kdy byl přijat první plán restrukturalizace na období 2002–2007. Oznámená opatření mají být poskytnuta v rámci druhého plánu restrukturalizace, který se bude provádět do roku 2013. Restrukturalizační opatření během celého období spočívají především ve finanční restrukturalizaci. Podnik PZL Debica již kromě toho uskutečnil další investice a prodej nebo likvidaci nepotřebných aktiv a další obdobné kroky chystá.

HODNOCENÍ

Komise se domnívá, že oznámená opatření ve výši 13,5 milionu PLN i opatření poskytnutá společnosti po přistoupení Polska k EU ve výši 4,7 milionu PLN představují státní podporu podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES a podléhají posouzení Komise, pokud jde o jejich soulad s pravidly pro státní podporu.

Komise danou podporu vyhodnotila z hlediska pokynů z roku 2004 k podporám na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

Komise rozhodla o zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES, jelikož má pochybnosti o tom, zda jsou splněny všechny podmínky nutné pro schválení podpory na restrukturalizaci, a zejména:

—	zda je podnik PZL Debica způsobilý pro podporu na restrukturalizaci, a to zejména proto, že společnost v minulosti obdržela státní podporu a nemusela by tudíž být dodržena zásada „jednou a dost“,

—	zda plány restrukturalizace povedou k obnovení dlouhodobé životaschopnosti příjemce, jelikož se týkají hlavně finanční restrukturalizace a zdá se, že postrádají důkladnou průmyslovou restrukturalizaci,

—	zda je podpora na restrukturalizaci omezena na minimum. Vlastní příspěvek se nejeví jako dostatečný, skutečný a reálný. Kromě toho daný obchodní plán nepředpokládá žádné financování restrukturalizace z vnějších zdrojů, což by ukazovalo na důvěru trhu v životaschopnost společnosti v budoucnu,

—	zda se lze vyhnout nepřípustnému narušení hospodářské soutěže, neboť k dosažení dlouhodobé životaschopnosti je podle všeho zapotřebí alespoň části údajných kompenzačních opatření.

Polsko bylo vyzváno, aby k uvedeným bodům poskytlo další informace.

ZNĚNÍ DOPISU

„Komisja pragnie poinformować władze polskie, że po przeanalizowaniu dostarczonych przez nie informacji na temat środków zgłoszonych dnia 13 sierpnia 2008 r., podjęła decyzję o wszczęciu postępowania określonego w art. 88 ust. 2 Traktatu WE.

I. PROCEDURA

(1)	Pismem z dnia 13 sierpnia 2008 r. władze polskie poinformowały Komisję o planowanych środkach, które mają być przyznane na wsparcie restrukturyzacji przedsiębiorstwa PZL Dębica S.A. (zwanego dalej »PZL Dębica«).

(2)	Pismem z dnia 3 października 2008 r. Komisja zwróciła się do władz polskich o dostarczenie niektórych brakujących dokumentów. Zostały one przekazane w dniu 20 października 2008 r.

II. OPIS BENEFICJENTA I PROCESU RESTRUKTURYZACJI

Beneficjent

(3)

PZL Dębica jest dużym, całkowicie sprywatyzowanym przedsiębiorstwem będącym własnością prywatnych inwestorów indywidualnych, produkującym urządzenia chłodnicze, takie jak: sprężarki, chillery (agregaty do schładzania cieczy i wytwarzania wody lodowej) dla sektora rolniczego, przemysłu okrętowego i obronnego. Przedsiębiorstwo ma siedzibę na terenie województwa podkarpackiego, tzn. w regionie objętym zakresem art. 87 ust. 3 lit. a) Traktatu WE. Powstało ono w 1938 r., a od 1995 r. jest spółką akcyjną. Nie wchodzi w skład żadnej grupy przedsiębiorstw. W ciągu ostatnich 5 lat w PZL Dębica zmniejszono stan zatrudnienia o 73 osób, osiągając liczbę 424 pracowników w 2006 r.

(4)	W 2006 r. przedsiębiorstwo osiągnęło obrót w wysokości 15,9 mln PLN, a jego udział w polskim rynku wynosił 0,64 %.

Restrukturyzacja i działania restrukturyzacyjne

(5)	Zgodnie z informacjami przekazanymi przez polskie władze, przedsiębiorstwo znajduje się w trudnej sytuacji finansowej od roku 2002, w którym został przyjęty pierwszy plan restrukturyzacji na lata 2002–2007.

(6)

W ramach pierwszego planu restrukturyzacji przedsiębiorstwo skorzystało z wielu środków pomocy państwa, mających w głównej mierze formę odroczenia terminów płatności lub umorzenia należności publicznoprawnych w wysokości 6 866 501,83 PLN. Polskie władze twierdzą, że dokonano umorzenia należności publicznoprawnych jedynie w wysokości 3 422 479,68 PLN, natomiast w sprawie pozostałej kwoty należności publicznoprawnych, wynoszącej 3 444 022,15 PLN, nie podjęto jeszcze ostatecznej decyzji. Komisja przyjmuje więc, że ta kwota należności w dalszym ciągu nie została uregulowana (zob. część 1 i 2 tabeli 1 poniżej) i w związku z tym uważa, że PZL Dębica korzysta ze wsparcia ze strony państwa polegającego na trwałym nieegzekwowaniu zobowiązań publicznoprawnych.

(7)	Ponadto przedsiębiorstwo w dalszym ciągu korzysta ze środka pomocy, który według polskich władz stanowi pomoc de minimis o wartości nominalnej 1,2 mln PLN (zob. część 3 tabeli 1 poniżej).

(8)

Polskie władze twierdzą, że restrukturyzacja finansowa jest zasadniczym elementem całego procesu restrukturyzacji, ponieważ przedsiębiorstwo, mając nieuregulowane należności publicznoprawne, nie może brać udziału w zamówieniach publicznych ani korzystać ze środków finansowych pochodzących z banków prywatnych.

(9)	Polskie władze za najważniejszy powód trudności PZL Dębica uznają niewielki wzrost PKB przed 2005 r. i konieczność dostosowania przez przedsiębiorstwo jego produktów do wymagań ustanowionych w dyrektywach UE, po przystąpieniu Polski do UE.

(10)	Jako jedną z podstawowych słabych stron przedsiębiorstwa polskie władze wskazują również przestarzałe urządzenia nabyte w latach 1951–1989.

(11)

Przedsiębiorstwo, częściowo w efekcie dotychczasowej modernizacji i obniżenia kosztów, wykazało zysk netto w wysokości 0,13 mln PLN w 2006 r. i 0,27 mln PLN w pierwszej połowie 2007 r. Polskie władze przyznają jednak, że osiągnięcie tych dodatnich wyników końcowych było możliwe przede wszystkim dzięki przychodom ze sprzedaży aktywów, która miała miejsce w ciągu ostatnich lat.

Drugi plan restrukturyzacji

(12)

Polska zgłosiła teraz pomoc na restrukturyzację w ramach drugiego planu restrukturyzacji, który ma być realizowany do 2013 r. Z informacji przekazanych przez władze polskie wynika, że lata 2002–2013 należy traktować jako jeden okres restrukturyzacji i że ostatnio opracowany plan restrukturyzacji jest jedynie przedłużeniem pierwszego.

(13)

Pomoc państwa w wysokości 13,5 mln PLN, przewidziana na przyszłość w zgłoszonym planie restrukturyzacji (zob. tabela 2 poniżej), polega na:

a)	wniesieniu dodatkowego kapitału w wysokości 4 965 800 PLN przez spółkę skarbu państwa ARP. W wyniku tej operacji ARP będzie posiadała 80 % akcji przedsiębiorstwa do końca okresu restrukturyzacji (2013 r.), czyli do czasu, gdy ma ono zostać ponownie sprywatyzowane;

b)	udzieleniu przez ARP, na warunkach preferencyjnych, pożyczki w wysokości 5 534 200 PLN na pokrycie zadłużenia w funduszu ubezpieczeń społecznych;

c)	dalszym odroczeniu terminu spłaty należności z tytułu składek na ubezpieczenie społeczne w wysokości 3 mln PLN. Polskie władze wyliczyły, że wartość pomocy wynosi 262 300 PLN.

(14)	W całkowitych kosztach restrukturyzacji, wynoszących 34,5 mln PLN (1) (dla całego okresu 2002–2013) 72 % stanowią koszty restrukturyzacji finansowej zaległych zobowiązań. Pozostała kwota została przeznaczona przede wszystkim na inwestycje i modernizację przestarzałych urządzeń.

(15)	Polskie władze twierdzą, że niektóre działania restrukturyzacyjne zostały już podjęte: przedsiębiorstwo zbyło zbędne aktywa, dokonało częściowej modernizacji posiadanych urządzeń i zmniejszyło stan zatrudnienia o 71 pracowników.

(16)

Zgodnie z planem, zamierzone działania będą w głównej mierze polegały na restrukturyzacji finansowej, która powinna w największym stopniu przyczynić się do poprawy zdolności kredytowej przedsiębiorstwa. Ma ono ponadto zamiar skoncentrować się na działalności podstawowej i w związku z tym sprzedać zbędne aktywa i niepotrzebne urządzenia. Oczekuje się, że efektem tych działań będzie ograniczenie kosztów stałych, uzyskanie funduszy na restrukturyzację i lepsze funkcjonowanie przedsiębiorstwa.

(17)	Jako możliwe źródło finansowania restrukturyzacji Polska wskazuje przychód ze sprzedaży aktywów, którego część w wysokości 7,5 mln PLN już uzyskano w ramach pierwszego planu restrukturyzacji, oraz przychód w wysokości 7,6 mln PLN ze sprzedaży planowanej w latach 2008–2013 (2).

(18)

Władze polskie twierdzą, że zbyto dwie spółki zależne: zakład narzędziowy i ocynkownię, które były przedsiębiorstwami przynoszącymi zysk. Władze polskie argumentują, że oprócz tego zostały zastosowane również inne środki wyrównawcze, takie jak rezygnacja z produkcji gumowych uszczelek i pewnego typu urządzeń chłodniczych oraz zmniejszenie zdolności produkcyjnych w sferze produkcji sprężarek i agregatów.

Opis wszystkich środków restrukturyzacyjnych w okresie 2002–2013

(19)	Organami udzielającymi pomocy są organy podatkowe, władze miejskie, Zakład Ubezpieczeń Społecznych (ZUS), Państwowy Fundusz Rehabilitacji Osób Niepełnosprawnych (PFRON), urzędy skarbowe oraz Agencja Rozwoju Przemysłu S.A. (ARP).

(20)

Polskie władze przedłożyły wykaz różnorodnych środków (z podaniem ich wartości nominalnej i kwoty pomocy), które przedstawiono poniżej. Komisja ma wątpliwości co do metody zastosowanej w celu ilościowego ujęcia kwoty pomocy, ponieważ zgodnie z ustaloną praktyką Komisji, może ona osiągnąć do 100 % wartości nominalnej.

Tabela 1

Pomoc państwa w ramach pierwszego planu restrukturyzacji

A	B	C	D	E	F
Nr	Domniemana data umowy lub przyjęcia decyzji	Organ przyznający pomoc	Forma pomocy	Wartość nominalna (w PLN)	Kwota pomocy (w PLN)
Część 1. Pomoc państwa udzielona przed dniem przystąpienia
1	6.2.2004 r.	PFRON	Umorzenie zobowiązań	2 358 689,41	2 358 689,41
2	5.10.2001 r. (decyzja otrzymana przez przedsiębiorstwo w lipcu 2002 r.)	Rada Miejska Dębicy	Umorzenie zobowiązań	1 063 790,45	1 063 790,45
Całkowita wartość pomocy państwa udzielonej przed dniem przystąpienia				3 422 479,68	3 422 479,68
Część 2. Środki obiecane, lecz jeszcze nieprzyznane przez polskie władze — pomoc niezgłoszona
3	Nieznana	ZUS	Odroczenie terminu zapłaty	1 364 600	Dane niedostępne
4	Nieznana	Rada Miejska Dębicy	Odroczenie terminu zapłaty	1 164 900	Dane niedostępne
5	Nieznana (3)	Urząd Skarbowy w Dębicy	Odroczenie terminu zapłaty i planowane umorzenie zobowiązań	914 522,15	914 522,15 plus odsetki
Całkowita wartość pomocy obiecanej, lecz jeszcze nieprzyznanej przez polskie władze				3 444 022,15	Dane niedostępne
Część 3. Środki uznane przez polskie władze za pomoc de minimis — pomoc niezgłoszona
6	7.4.2006 r.	Burmistrz Miasta Dębica	Odroczenie terminu zapłaty podatku w wysokości 264 186 do 30.6.2006 r.	264 186	28,35
7	28.7.2006 r.	Burmistrz Miasta Dębica	Odroczenie terminu zapłaty podatku w wysokości 614 520 należnego w dniu 25.7.2008 r.. do dnia 10.8.6.2006 r.	264 186	42,80
8	8.9.2006 r.	Naczelnik Urzędu Skarbowego w Dębicy	Odroczenie terminu płatności podatku w wysokości 614 520 należnego w dniu 25.7.2008 r.do dnia 31.7.2006 r.	614 520	4,91
9	5.10.2006 r.	Burmistrz Miasta Dębica	Umorzenie należnego podatku w wysokości 20 772; odroczenie zapłaty podatku w wysokości 83 704 do dnia 15.12.2006 r.	104 476	16 979,75
Całkowita wartość środków uznanych przez polskie władze za pomoc de minimis				1 247 368	17 055,81
Ogółem				8 113 869,83	Co najmniej 4 371 113,45

Tabela 2

Pomoc państwa w ramach drugiego planu restrukturyzacji — zgłoszone środki pomocy

A	B	C	D	E	F
Nr	Domniemana data umowy lub przyjęcia decyzji	Organ przyznający pomoc	Forma pomocy	Wartość nominalna (w PLN)	Kwota pomocy (w PLN)
1	—	ARP	Wniesienie dodatkowego kapitału	4 965 800	4 965 800
2	—	ARP	Pożyczka na warunkach preferencyjnych	5 534 200	5 534 200
3	—	ZUS	Odroczenie terminu zapłaty zobowiązań	3 000 000	262 300
Całkowita wartość pomocy państwa zgłoszonej w ramach drugiego planu restrukturyzacji				13 500 000	10 762 300

III. OCENA

1. Stosowana procedura

(21)

Środki pomocy udzielonej przed dniem przystąpienia i niemające zastosowania po przystąpieniu nie mogą być badane przez Komisję ani w ramach procedur określonych w art. 88. Traktatu WE, ani w ramach procedury mechanizmu przejściowego. Mechanizm ten nie upoważnia Komisji ani nie wymaga od niej dokonywania przeglądu środków pomocy, które nie mają zastosowania po dniu przystąpienia.

(22)

Pomoc uznaje się za udzieloną przed dniem przystąpienia, jeżeli właściwy organ przyjął przed dniem 1 maja 2004 r. prawnie wiążący akt, na mocy którego zobowiązał się do udzielenia pomocy. Pomoc indywidualna nie ma zastosowania po dniu przystąpienia, jeżeli dokładne zaangażowanie ekonomiczne państwa jest znane momencie przyznawania pomocy.

(23)	Jeżeli natomiast środki zostały przyznane po dniu przystąpienia, wówczas stanowią one nową pomoc, której zgodność ze wspólnym rynkiem Komisja ocenia zgodnie z procedurą ustanowioną w art. 88 Traktatu WE.

(24)

Właściwym kryterium w celu ustalenia, czy środki pomocy zostały ostatecznie i bezwarunkowo przyznane w danej wysokości przed dniem przystąpienia jest prawnie wiążący akt, na mocy którego właściwe organy krajowe zobowiązują się do udzielenia pomocy. Jeżeli taki akt nie istnieje, uznaje się, że środek nie został przyznany przed przystąpieniem i stanowi on nową pomoc, której zgodność ze wspólnym rynkiem Komisja ocenia na podstawie art. 87 i 88 Traktatu WE.

(25)

Informacje przekazane przez władze polskie pozwoliły Komisji ustalić, które środki zostały przyznane przez dniem przystąpienia i nie mają zastosowania po przystąpieniu. Zostały one przedstawione w części 1 tabeli 1, a ich wartość wynosi 3 422 479,68 PLN. W odniesieniu do środków wykazanych w części 2 tabeli 1 nie został przedstawiony Komisji żaden prawnie wiążący akt, na mocy którego właściwe organy krajowe zobowiązują się do udzielenia pomocy, dlatego też Komisja nie może uznać tych środków za przyznane przed dniem przystąpienia (4). Jeżeli taki akt nie istnieje, oznacza to, że środek nie został przyznany przed dniem przystąpienia i stanowi on nową pomoc, której zgodność ze wspólnym rynkiem ocenia Komisja.

(26)

Komisja ma ponadto wątpliwości, czy środki wykazane w części 3 tabeli 1 są na poziomie de minimis i wobec tego nie zawierają elementu pomocy oraz czy ekwiwalent dotacji w ich przypadku został wyliczony prawidłowo. Nominalna wartość tych środków odpowiada kwocie 1 247 368 PLN (0,32 mln EUR (5)), która jest wyższa od progu de minimis ustalonego na poziomie 200 000 EUR na okres trzech lat. W związku z tym, że przedsiębiorstwo znajdowało się w trudnej sytuacji w czasie podejmowania środków, Komisja ma wątpliwości, czy wyliczenie elementu pomocy jest faktycznie prawidłowe.

(27)

Reasumując, Komisja traktuje niezgłoszoną pomoc, ujętą w części 1 tabeli 1, jako udzieloną przed dniem przystąpienia i niemającą zastosowania po przystąpieniu. Komisja ma wątpliwości, czy środki pomocy, przedstawione w części 2 tabeli 1, mogą być traktowane jako pomoc udzielona przed dniem przystąpienia i wobec tego uznaje je za nową pomoc. I wreszcie Komisja ma wątpliwości, czy pomoc wykazana w części 3 może być uznana za pomoc de minimis i wobec tego będzie ją traktować jako pomoc na restrukturyzację, a jej kwotę doda do całkowitych kosztów restrukturyzacji finansowej.

(28)	Środki pomocy zgłoszone przez władze polskie w ramach drugiego planu restrukturyzacyjnego przedstawiono w tabeli 2.

2. Pomoc państwa w rozumieniu art. 87 ust 1 Traktatu WE

(29)

W art. 87 ust. 1 Traktatu WE stwierdza się, że wszelka pomoc przyznawana przez państwo członkowskie lub przy użyciu zasobów państwowych w jakiejkolwiek formie, która zakłóca lub grozi zakłóceniem konkurencji, poprzez sprzyjanie niektórym przedsiębiorstwom lub produkcji niektórych towarów, i wpływa na wymianę handlową między państwami członkowskimi, jest niezgodna ze wspólnym rynkiem.

(30)

Pożyczka, wniesienie dodatkowego kapitału, umorzenie zobowiązań, odroczenie terminu zapłaty i ustalenia dotyczące rozłożenia na raty płatności zobowiązań wobec podmiotów publicznych stanowią pomoc z zasobów państwowych. Oprócz tego przynoszą one korzyść przedsiębiorstwu w formie obniżenia jego kosztów. PZL Dębica, jako przedsiębiorstwo znajdujące się w trudnej sytuacji, nie uzyskałoby na rynku tego rodzaju finansowania na takich warunkach. Taka korzyść zakłóca konkurencję. Władze polskie zgłosiły wniesienie dodatkowego kapitału jako pomoc na restrukturyzację i nie kwestionowały tego, że inne środki stanowią pomoc państwa. Komisja nie zgadza się ze stwierdzeniem władz polskich dotyczącym uznania niektórych środków za pomoc de minimis (zob. pkt 26 powyżej). Ponadto, art. 1 lit h) rozporządzenia nr 1998/2006 (6) dotyczącego pomocy de minimis stanowi: »(…) Niniejsze rozporządzenie stosuje się do pomocy przyznawanej podmiotom gospodarczym we wszystkich sektorach, z wyjątkiem: (…) h) pomocy przyznawanej podmiotom gospodarczym znajdującym się w trudnej sytuacji«. Co więcej, zgodnie z pkt 16 wytycznych: »od momentu, w którym plan restrukturyzacji lub likwidacji, dla którego wnioskowano o pomoc, został ustanowiony i jest wdrażany, każda kolejna pomoc jest uznawana za pomoc w celu restrukturyzacji«. W związku z tym Komisja zastanawia się, czy nie powinna uznać tej pomocy za niezgłoszoną pomoc przeznaczoną na restrukturyzację.

(31)	Beneficjent działa na rynku urządzeń chłodniczych i wywozu do innych państw członkowskich UE. Kryterium wpływu na wymianę handlową we Wspólnocie ma tu pełne zastosowanie.

(32)	W związku z powyższym środki, które nie zostały przyznane przed przystąpieniem i stanowią nową pomoc, uznaje się za pomoc państwa w rozumieniu art. 87 ust. 1 Traktatu WE. Nie zostało to zakwestionowane przez polskie władze.

3. Zwolnienie na mocy art. 87 ust. 3 Traktatu WE

(33)

W niniejszym przypadku nie mają zastosowania odstępstwa, o których mowa w art. 87 ust. 2 Traktatu WE. Z uwagi na to, że podstawowym celem pomocy jest przywrócenie długoterminowej rentowności przedsiębiorstwu znajdującemu się w trudnej sytuacji, spośród odstępstw przewidzianych w art. 87 ust. 3 Traktatu WE można zastosować jedynie odstępstwo określone w art. 87 ust. 3 lit. c) Traktatu WE, które zezwala na pomoc państwa przeznaczoną na ułatwianie rozwoju niektórych działań gospodarczych, jeżeli nie ma ona wpływu na zmianę warunków wymiany handlowej w zakresie sprzecznym ze wspólnym interesem. Dlatego też pomoc ta może być uznana za zgodną na mocy art. 87 ust. 3 lit. c) Traktatu WE tylko wtedy, gdy spełnione są warunki określone w Wytycznych wspólnotowych dotyczących pomocy państwa w celu ratowania i restrukturyzacji zagrożonych przedsiębiorstw (7) (zwanych dalej »wytycznymi«).

(34)

Warto zaznaczyć, że w celu oceny zgodności środków nowej pomocy na restrukturyzację, należy przeanalizować cały plan restrukturyzacji zatwierdzony przez władze i wszystkie środki pomocy, by można było stwierdzić, czy w wyniku realizacji planu i przy ograniczeniu pomocy do niezbędnej kwoty rentowność przedsiębiorstwa zostanie przywrócona. W związku z tym w ocenie zgodności nowej pomocy na podstawie kryteriów określonych w wytycznych pod uwagę należy wziąć wszystkie środki pomocy na restrukturyzację, a nie tylko środki nowej pomocy.

4. Przywrócenie rentowności

(35)

Aby środek został uznany za zgodny na podstawie pkt 34–37 wytycznych, w planie restrukturyzacji muszą być określone metody przywracania długoterminowej rentowności i dobrej kondycji przedsiębiorstwa w rozsądnych ramach czasowych. Taki plan należy przygotować w oparciu o realistyczne założenia dotyczące przyszłych warunków działania.

(36)	Komisja nie jest przekonana co do tego, czy w oparciu o przedstawiony plan przedsiębiorstwo zdoła przywrócić długoterminową rentowność.

(37)	Po pierwsze wydaje się, że proces restrukturyzacji jest ukierunkowany przede wszystkim na aspekty finansowe i nie uwzględniono w nim środków restrukturyzacji przemysłowej.

(38)

Ponadto Komisja na tym etapie ma wątpliwości, czy ocena problemów przedsiębiorstwa została dokonana w stopniu wystarczającym i czy w związku z tym wybór instrumentów, które mają doprowadzić do rozwiązania jego problemów jest właściwy. W planie restrukturyzacji w zasadzie nie określono prawidłowo powodów trudności przedsiębiorstwa. Jest w nim przede wszystkim mowa o aspektach zewnętrznych, a nie porusza się kwestii problemów o charakterze strukturalnym.

(39)

I wreszcie, ponieważ została opracowana druga wersja planu restrukturyzacji, wydaje się, że plan w poprzedniej wersji nie przyczynił się w wystarczającym stopniu do przezwyciężenia trudności beneficjenta, a to budzi wątpliwości dotyczące wiarygodności całego procesu restrukturyzacji i nasuwa przypuszczenie, że przedsiębiorstwo będzie potrzebowało w przyszłości kolejnej pomocy. Co więcej ze względu na to, że poprzednia wersja planu restrukturyzacji jest niedostępna, Komisja nie może ocenić szans powodzenia całego procesu restrukturyzacji (8).

5. Zasada »pierwszy i ostatni raz«

(40)

Zgodnie z pkt 3.3. wytycznych, pomoc na restrukturyzację powinna być przyznawana tylko jeden raz. Jeżeli dane przedsiębiorstwo w przeszłości otrzymało już pomoc na restrukturyzację i jeżeli upłynęło mniej niż 10 lat od momentu, w którym nastąpił koniec okresu restrukturyzacji, Komisja w normalnych warunkach zezwoli na udzielenie dalszej pomocy na restrukturyzację tylko w wyjątkowych i niedających się przewidzieć okolicznościach.

(41)

Przedsiębiorstwo korzystało już z pomocy państwa w 2001 r. (zob. środek 2 w tabeli 1) i Komisja ma wątpliwości, czy zasada »pierwszego i ostatniego razu« jest spełniona. Komisja przypuszcza, że przedsiębiorstwo w rzeczywistości znajduje się w trudnej sytuacji od 2001 r. i stąd nie jest przekonana, czy w istocie może rozpatrywać lata 2001–2013 jako jeden okres restrukturyzacji. Ten okres jest tak długi nie dlatego, że od początku przewidywano, że proces restrukturyzacji potrwa 12 lat, lecz ponieważ poprzedni plan nie doprowadził do przywrócenia długoterminowej rentowności przedsiębiorstwa. Jeśli przyjąć ten okres za jeden okres restrukturyzacji, czas trwania tego procesu wydaje się o wiele za długi. Punkt 35 wytycznych zawiera wyraźne stwierdzenie, że czas trwania planu restrukturyzacji musi być możliwie najkrótszy. W związku z tym wydaje się, że okres 13 lat nie może zostać przez Komisję zaakceptowany.

(42)

Nawet jeśli Komisja nie może oceniać zgodności części pomocy przyznanej przedsiębiorstwu PZL Dębica (jako że została ona udzielona przed przystąpieniem), nie przeszkadza jej to w dokonaniu oceny stanu faktycznego w związku z interpretacją zasady »pierwszy i ostatni raz«. Komisja jest zdania, że wspomniana zasada powinna znaleźć zastosowanie w niniejszej sprawie, mimo że pomoc na cele restrukturyzacji została przyznana przed przystąpieniem Polski do Unii Europejskiej. Dzieje się tak dlatego, że przy ocenie konieczności zastosowania tej zasady Komisja uwzględni jedynie stan faktyczny, tj. dokona rozpoznania, czy przedsiębiorstwo znajdowało się w trudnej sytuacji w ciągu ostatnich 10 lat i czy miało możliwość przezwyciężenia tych trudności. W związku z tym, jeśli władze polskie w omawianej sprawie nie przedstawią dowodów na istnienie wyjątkowych okoliczności, takich jak np. nieistnienie w 2001 r. efektywnej gospodarki rynkowej, Komisja będzie mieć wątpliwości, czy obecna pomoc restrukturyzacyjna nie jest niezgodna z zasadą »pierwszego i ostatniego razu«.

6. Ograniczenie pomocy do minimum

(43)

Zgodnie z pkt 43–45 wytycznych pomoc musi być ograniczona do ścisłego minimum, niezbędnego do umożliwienia restrukturyzacji przedsiębiorstwa. Pomoc nie może być udzielona w formie stanowiącej dla przedsiębiorstwa nadwyżkę środków pieniężnych, którą mogłoby ono wykorzystać do agresywnych działań zakłócających rynek, niezwiązanych z procesem restrukturyzacji.

(44)

W szczególności od beneficjenta pomocy oczekuje się wniesienia znaczącego wkładu w proces restrukturyzacji z środków własnych lub uzyskanych na warunkach rynkowych z zewnętrznych źródeł finansowania. W wytycznych podkreśla się, że znaczna część środków finansowych na restrukturyzację musi pochodzić z zasobów własnych, między innymi ze sprzedaży aktywów, które nie są niezbędne do dalszego istnienia przedsiębiorstwa, i uzyskanych na warunkach rynkowych z zewnętrznych źródeł finansowania.

(45)	Komisja ma wątpliwości, czy własny wkład beneficjenta jest znaczny, pozwala na ograniczenie pomocy do niezbędnego minimum i czy osiąga minimalny poziom 50 % całkowitych kosztów restrukturyzacji.

(46)

Na podstawie informacji przedstawionych przez polskie władze można przyjąć, że poziom udziału własnego w całkowitych kosztach restrukturyzacji nie mógł przekraczać 43 %. Ta wartość w dalszym ciągu budzi zastrzeżenia, ponieważ Komisja nie jest w pełni przekonana co do powodzenia sprzedaży aktywów przewidywanej w przyszłości.

7. Unikanie nadmiernego zakłócania konkurencji

(47)

Zgodnie z pkt 38–42 wytycznych należy przyjąć środki w możliwie największym stopniu łagodzące potencjalne negatywne skutki pomocy dla konkurentów. Pomoc nie może nadmiernie zakłócać konkurencji. Wiąże się to zazwyczaj z ograniczeniem obecności przedsiębiorstwa na rynku po zakończeniu restrukturyzacji. Obowiązkowe ograniczenie lub zmniejszenie obecności firmy na danym rynku jest czynnikiem kompensującym na korzyść jego konkurentów. Ograniczenie takie powinno być proporcjonalne do zakłócenia, które wywołała pomoc na rynku oraz do względnego znaczenia firmy na rynku lub rynkach.

(48)

Zgodnie z pkt 56 wytycznych warunki przyznania pomocy są mniej restrykcyjne w przypadku wdrożenia środków wyrównawczych na obszarach wspieranych. Analizując wpływ pomocy na restrukturyzację na rynek i konkurencję, Komisja weźmie pod uwagę to, że przedsiębiorstwo PZL Dębica jest zlokalizowane na obszarze wspieranym w rozumieniu art. 87 ust. 3 lit. a) Traktatu WE.

(49)

Komisja nie jest przekonana co do tego, czy proponowane środki mają charakter rzeczywiście wyrównawczy i nie są konieczne jedynie w celu przywrócenia długoterminowej rentowności przedsiębiorstwa, ponieważ gdyby było inaczej, nie kwalifikowałyby się jako środki wyrównawcze w rozumieniu wytycznych. Wątpliwość dotyczy w szczególności tych środków, w przypadku których Polska nie wykazała, że zaniechane formy działalności lub sprzedane spółki zależne nie przynosiły strat.

(50)	Ponadto wydaje się, że pozostałe środki mają na celu optymalizację zdolności produkcyjnych, obecnie częściowo niewykorzystanych, a zatem są przypuszczalnie również niezbędne do przywrócenia rentowności i jako takie, zgodnie z wytycznymi, nie mogą być uznane za środki wyrównawcze.

(51)	Pozostałe proponowane działania podejmowano już w przeszłości i nie wydaje się, by mogły one stanowić środki wyrównawcze w przypadku planowej pomocy, która ma być przyznana w przyszłości.

IV. DECYZJA

(52)

W związku z powyższym Komisja:

1)	uznała, że środki wykazane w części 1 tabeli 1 zostały przyznane przed dniem przystąpienia i nie mają zastosowania po tym dniu w rozumieniu załącznika IV pkt 3 Aktu przystąpienia; oraz

2)	postanowiła wszcząć procedurę na mocy art. 88 ust. 2 Traktatu WE w odniesieniu do środków wykazanych w części 2 i 3 tabeli 1 i zgłoszonych środków przedstawionych w tabeli 2, ze względu na wątpliwości co do ich zgodności ze wspólnym rynkiem.

(53)

W świetle niniejszych rozważań Komisja, działając na mocy procedury określonej w art. 88 ust. 2 Traktatu WE, zwraca się do władz polskich o przedłożenie uwag i dostarczenie wszelkich informacji, które mogą być pomocne w ocenie przedmiotowej pomocy, w terminie jednego miesiąca od otrzymania niniejszego pisma. Między innymi należy przedłożyć:

—	początkowy plan restrukturyzacji PZL Dębica opracowany w 2002 r.;

—	charakterystykę sytuacji finansowej PZL Dębica, począwszy od 2001 r. i załączyć brakujące uproszczone sprawozdanie finansowe za odpowiedni okres;

—	sprawozdania finansowe za 2007 r. i za pierwsze trzy kwartały 2008 r.

(54)	Komisja zwraca się do polskich władz z prośbą o niezwłoczne przekazanie kopii niniejszego pisma odbiorcy pomocy.

(55)	Komisja pragnie przypomnieć władzom polskim, że art. 88 ust. 3 Traktatu WE ma skutek zawieszający i zwraca uwagę na art. 14 rozporządzenia Rady (WE) nr 659/1999, który stanowi, że wszelka pomoc niezgodna z prawem może zostać odzyskana od beneficjenta.

(56)

Komisja uprzedza władze polskie, że udostępni zainteresowanym stronom informacje poprzez opublikowanie niniejszego pisma wraz z jego streszczeniem w Dzienniku Urzędowym Unii Europejskiej. Poinformuje również zainteresowane strony w krajach EFTA, będących sygnatariuszami porozumienia EOG, publikując zawiadomienie w Suplemencie EOG do Dziennika Urzędowego Unii Europejskiej oraz poinformuje Urząd Nadzoru EFTA, przesyłając kopię niniejszego pisma. Wszystkie zainteresowane strony zostaną wezwane do przedstawienia uwag w ciągu jednego miesiąca od dnia publikacji.“

(1) Zdaniem Komisji całkowite koszty restrukturyzacji są nieco wyższe od podanych przez polskie władze (30,3 mln PLN). W istocie Polska podaje koszty restrukturyzacji zaległych zobowiązań z odroczonym terminem spłaty jako kwotę pomocy przyznanej na ten cel. Zgodnie z ustaloną praktyką Komisja uważa, że do wyliczenia kosztów restrukturyzacji należy przyjąć nominalną kwotę zaległych zobowiązań z odroczonym terminem spłaty.

(2) Polska ostatnio poinformowała Komisję, że zrealizowano już sprzedaż aktywów o wartości 1 537 700 PLN.

(3) Władze polskie twierdzą, że ten środek został przyznany w dniu 20.10.2003 r. Nie przedstawiono jednak Komisji żadnego prawnie wiążącego aktu, w którym władze krajowe zobowiązują się do udzielenia pomocy, dlatego też Komisja nie może uznać tego środka za przyznany w tym dniu. Polska potwierdza również, że naliczane są odsetki i że do czasu podjęcia formalnej decyzji o umorzeniu zadłużenia kwota zobowiązania będzie rosła.

(4) Władze polskie wspominają jedynie o przyrzeczeniu administracyjnym, nie wydano jednak żadnego aktu prawnie wiążącego. Zobowiązania nie zostały jeszcze uregulowane i ich kwota rośnie w związku z naliczanymi odsetkami.

(5) Wszystkie kwoty podane przez polskie władze w złotych polskich (PLN) zostały przeliczone na euro (EUR) przy zastosowaniu kursu wymiany z dnia 18 listopada 2008 r. wynoszącego 1 EUR = 3,86 PLN.

(6) Rozporządzenie Komisji (WE) nr 1998/2006 z dnia 15 grudnia 2006 r. w sprawie stosowania art. 87 i 88 Traktatu do pomocy de minimis, Dz.U. L 379 z 28.12.2006, s. 5–10.

(7) Dz.U. C 244 z 1.10.2004, s. 2.

(8) Sprawozdania finansowe za 2007 r., takie jak bilans, rachunek zysków i strat oraz rachunek przepływów pieniężnych również nie zostały udostępnione Komisji.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 53

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 52 6. března 2009

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2009/C 053/01	Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	1

2009/C 053/02	Vysvětlivka k definici mateřského dopravce v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 80/2009 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2299/89	4

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2009/C 053/03	Směnné kurzy vůči euru	7

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2009/C 053/04	Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001	8

2009/C 053/05	Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001	12

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Rada
2009/C 053/06	Veřejná výzva k podávání kandidatur na jmenování soudce Soudu pro veřejnou službu Evropské unie	15

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Komise
2009/C 053/07	Státní podpora – Polsko — Státní podpora C 49/08 (ex N 402/08) – Podpora na restrukturalizaci pro podnik PZL Debica — Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )	17

2009/C 053/08	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5486 – Vodafone/Hutchison Whampoa/JV) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	25

2009/C 053/09	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5152 – Posten AB/Post Danmark A/S) ( 1 )	26

	JINÉ AKTY
	Komise
2009/C 053/10	Oznámení o žádosti podle článku 30 směrnice 2004/17/ES — Požadavek zadavatele	27

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,2555
JPY	japonský jen	124,71
DKK	dánská koruna	7,4506
GBP	britská libra	0,89030
SEK	švédská koruna	11,4825
CHF	švýcarský frank	1,4765
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	8,9060
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	27,744
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	311,63
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7071
PLN	polský zlotý	4,7225
RON	rumunský lei	4,2793
TRY	turecká lira	2,2080
AUD	australský dolar	1,9573
CAD	kanadský dolar	1,6139
HKD	hongkongský dolar	9,7405
NZD	novozélandský dolar	2,5065
SGD	singapurský dolar	1,9531
KRW	jihokorejský won	1 963,60
ZAR	jihoafrický rand	13,2079
CNY	čínský juan	8,5885
HRK	chorvatská kuna	7,4211
IDR	indonéská rupie	15 222,94
MYR	malajsijský ringgit	4,6799
PHP	filipínské peso	60,920
RUB	ruský rubl	45,0615
THB	thajský baht	45,468
BRL	brazilský real	2,9954
MXN	mexické peso	19,1903
INR	indická rupie	64,9970