30.12.2008

Úřední věstník Evropské unie

CE 330/1

SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 28/2008

přijatý Radou dne 18. listopadu 2008

s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES ze dne …, kterou se mění směrnice Rady 80/181/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 330 E/01)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 80/181/EHS (3) vyžaduje, aby Spojené království a Irsko stanovily datum pro ukončení výjimek tam, kde se stále používají v souvislosti s jednotkami měření známými jako „pinta“ v případě mléka ve vratných lahvích a čepovaného piva a jablečného vína, „míle“ v případě dopravních značek a označení rychlosti a „trojská unce“ v případě transakcí s drahými kovy. Zkušenost nicméně ukázala, že vzhledem k místní povaze těchto výjimek a omezenému počtu dotčených produktů by zachování těchto výjimek nemělo vést ke vzniku žádné necelní překážky obchodu, a v důsledku toho již není zapotřebí tyto výjimky ukončovat.

(2)	Je vhodné upřesnit, že oblast působnosti směrnice 80/181/EHS je v souladu s cíli uvedenými v článku 95 Smlouvy a není omezena na žádnou konkrétní oblast činnosti Společenství.

(3)

Směrnice 80/181/EHS povoluje používání doplňkových indikací vedle zákonných jednotek stanovených v kapitole I přílohy uvedené směrnice do 31. prosince 2009. Nicméně aby se zamezilo vytváření překážek pro podniky ve Společenství vyvážející zboží do některých třetích zemí, které požadují, aby byly produkty označeny jinými jednotkami, než jaké jsou stanoveny v kapitole I, je vhodné zachovat povolení používat doplňkové indikace.

(4)

Směrnice 80/181/EHS podporuje bezproblémové fungování vnitřního trhu prostřednictvím úrovně harmonizace jednotek měření, které stanoví. V této souvislosti je vhodné, aby Komise sledovala vývoj trhu týkající se uvedené směrnice a jejího provádění, zejména pokud jde o možné překážky fungování vnitřního trhu a další harmonizaci, které je k překonání těchto překážek zapotřebí.

(5)	Je vhodné, aby Komise nadále intenzivně usilovala v rámci svých obchodních vztahů se třetími zeměmi, včetně Transatlantické hospodářské rady, o to, aby na trzích třetích zemí byly přijímány produkty označené pouze v jednotkách Mezinárodní soustavy jednotek (SI).

(6)	Doplňkové indikace by rovněž mohly umožnit postupné a bezproblémové zavedení nových metrických jednotek, které mohou být vypracovány na mezinárodní úrovni.

(7)

V roce 1995 rozhodla Všeobecná konference pro váhy a míry o vyřazení třídy doplňkových jednotek SI jako samostatné třídy v SI a o výkladu jednotek „radián“ a „steradián“ jako bezrozměrných odvozených jednotek SI, jejichž názvy a značky mohou, ale nemusí být použity při vyjádření ostatních odvozených jednotek SI, jak je to vhodné.

(8)

Všeobecná konference pro váhy a míry v roce 1999 přijala v rámci SI jednotku katalytické aktivity „katal“, jejíž značka je „kat“, jako jednotku SI. Tato nová harmonizovaná jednotka SI měla zajistit ucelenou a jednotnou indikaci jednotek měření v oblastech lékařství a biochemie a v důsledku toho odstranit veškerá rizika nedorozumění pramenící z používání neharmonizovaných jednotek.

(9)

Všeobecná konference pro váhy a míry přijala v roce 2007 za účelem odstranění jednoho z hlavních zdrojů zjištěných rozdílů mezi různými realizacemi trojného bodu vody poznámku k definici jednotky „kelvin“. „Kelvin“ je definován jako díl termodynamické teploty trojného bodu vody. Poznámka odkazuje na vodu se specifickým izotopickým složením.

(10)	Vzhledem k tomu, že se akr již pro účely evidence pozemků ve Spojeném království a Irsku nepoužívá, není zapotřebí v tomto ohledu stanovovat výjimku.

(11)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (4) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(12)	Směrnice 80/181/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny

Směrnice 80/181/EHS se mění takto:

(1)

v článku 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	jednotky uvedené v kapitole II přílohy pouze v těch členských státech, v nichž byly povoleny dne 21. dubna 1973.“;

(2)

v článku 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)	Povinnosti vyplývající z článku 1 se týkají používaných měřicích přístrojů, prováděných měření a indikací veličiny vyjádřených v jednotkách měření.“;

(3)	v článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Použití doplňkových indikací se povoluje.“;

(4)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6b

Komise sleduje s ohledem na bezproblémové fungování vnitřního trhu a mezinárodního obchodu vývoj trhu týkající se této směrnice a jejího provádění a předloží do 31. prosince 2019 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tomto vývoji spolu s případnými návrhy.“;

(5)

příloha se mění takto:

v kapitole I bodě 1.1 se odstavec nazvaný „Jednotka termodynamické teploty“ nahrazuje tímto:

„Jednotka termodynamické teploty

Kelvin, jednotka termodynamické teploty, je 1/273,16 termodynamické teploty trojného bodu vody.

Tato definice odkazuje na vodu s izotopickým složením vymezeným těmito podíly látkového množství: 0,000 155 76 mol2H na mol1H, 0,000 379 9 mol17O na mol16O a 0,002 005 2 mol18O na mol16O.

(13. CGPM (1967) usnesení 4 a 23. CGPM (2007) usnesení 10)“;

b)	v kapitole I bodě 1.1.1 se název nahrazuje tímto:

c)	v kapitole I bodě 1.2 se nadpis nahrazuje tímto:

d)	v kapitole I se zrušuje bod 1.2.1;

v kapitole I se body 1. 2.2 a 1.2.3 nahrazují tímto:

„1.2.2 Obecné pravidlo pro odvozené jednotky SI

Jednotky odvozené systematicky ze základních jednotek SI jsou vyjádřeny jako algebraické výrazy ve tvaru součinů mocnin základních jednotek SI s číselným faktorem rovným 1.

1.2.3 Odvozené jednotky SI se zvláštními názvy a značkami

Veličina	Jednotka		Vyjádření
Veličina	Název	Značka	V jiných jednotkách SI	Pomocí základních jednotek SI
Rovinný úhel	radian	rad		m · m–1
Prostorový úhel	steradian	sr		m2 · m–2
Frekvence	hertz	Hz		s–1
Síla	newton	N		m · kg · s–2
Tlak, napětí	pascal	Pa	N · m–2	m–1 · kg · s–2
Energie, práce; množství tepla	joule	J	N · m	m2 · kg · s–2
Výkon (5), zářivý tok	watt	W	J · s–1	m2 · kg · s–3
Množství elektrické energie, elektrický náboj	coulomb	C		s · A
Elektrický potenciál, potenciálový rozdíl, elektromotorická síla	volt	V	W · A–1	m2 · kg · s–3 · A–1
Elektrický odpor	ohm	Ω	V · A–1	m2 · kg · s–3 · A–2
Vodivost	siemens	S	A · V–1	m–2 · kg–1 · s3 · A2
Kapacita	farad	F	C · V–1	m–2 · kg–1 · s4 · A2
Magnetický tok	weber	Wb	V · s	m2 · kg · s–2 · A–1
Magnetická indukce	tesla	T	Wb · m–2	kg · s–2 · A–1
Indukčnost	henry	H	Wb · A–1	m2 · kg · s–2 · A–2
Světelný tok	lumen	lm	cd · sr	cd
Osvětlení	lux	lx	lm · m–2	m–2 · cd
Aktivita (radionuklidu)	becquerel	Bq		s–1
Absorbovaná dávka, měrná (hmotnostní) sdělená energie, kerma, index absorbované dávky	gray	Gy	J · kg–1	m2 · s–2
Dávkový ekvivalent	sievert	Sv	J · kg–1	m2 · s–2
Katalytická aktivita	katal	kat		mol · s–1

Jednotky odvozené ze základních jednotek SI je možné vyjádřit pomocí jednotek uvedených v kapitole I.

Zejména odvozené jednotky SI lze vyjádřit pomocí speciálních názvů a značek uvedených v tabulce výše; například jednotku SI dynamické viskozity je možné vyjádřit jako m-1 · kg · s-1 nebo N · s · m-2 nebo Pa · s.“;

v kapitole II se v tabulce zrušuje tento řádek:

„Evidence pozemků

akr

1 ac = 4 047 m2

ac“;

g)	V kapitole II se poslední věta nahrazuje tímto: „Jednotky uvedené v této kapitole je možné kombinovat navzájem nebo s jednotkami uvedenými v kapitole I, čímž se vytvoří složené jednotky.“.

Článek 2

Provedení

1. Členské státy přijmou a zveřejní do 31. prosince 2009 právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Budou tyto předpisy používat od 1. ledna 2010.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne ….

Za Evropský parlament

…

předseda

Za Radu

…

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 120, 16.5.2008, s. 14.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 29. listopadu 2007 (Úř. věst. C 297 E, 20.11.2008, s. 105), společný postoj Rady ze dne 18. listopadu 2008 a postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. L 39, 15.2.1980, s. 40.

(4) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(5) Speciální názvy pro jednotky výkonu: název volt-ampér (značka ‚VA‘), je-li použit, vyjadřuje zdánlivý výkon střídavého elektrického proudu, a var (značka ‚var‘), je-li použit, vyjadřuje jalový elektrický výkon. Jednotka var není zahrnuta v usneseních CGPM.

ODŮVODNĚNÍ RADY

I. ÚVOD

1.	Komise dne 10. září 2007 přijala návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 80/181/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření.

2.	Rada dne 26. září 2007 rozhodla o konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem, který vydal stanovisko dne 12. září 2007.

3.	Evropský parlament odhlasoval své stanovisko při prvním čtení dne 29. listopadu 2007. Stanovisko Parlamentu nezahrnuje žádné změny návrhu Komise.

4.	Dne 15. července 2008 Rada dosáhla politické dohody v zájmu přijetí společného postoje v souladu s článkem 251 Smlouvy.

5.	Rada přijala dne 18. listopadu 2008 společný postoj k návrhu uvedenému v dokumentu 11915/08.

II. CÍLE

Obecným cílem návrhu Komise je aktualizovat směrnici 80/181/EHS tak, aby:

—	její oblast působnosti zahrnovala i ochranu spotřebitele a životní prostředí,

—	zahrnovala jako zákonnou jednotku i novou jednotku v Mezinárodní soustavě jednotek (SI) (1),

—	umožnila neomezené používání doplňkových údajů,

—	zrušila požadavek, aby Spojené království a Irsko ukončily omezené místní výjimky pro jednotky pinta, míle a trojská unce tam, kde se tyto jednotky dosud používají.

III. SPOLEČNÝ POSTOJ

Obecná ustanovení

Rada souhlasí s cíli návrhu, avšak vyvinula úsilí o zlepšení některých ustanovení a doplnění další ustanovení, zejména s cílem zohlednit v právu Společenství některé dodatečné změny soustavy SI a zajistit zprávu Komise o vývoji v souvislosti se směrnicí 80/181/EHS, zejména pokud jde o bezproblémové fungování vnitřního trhu a mezinárodního obchodu.

Bezproblémové fungování vnitřního trhu a mezinárodní přijetí jednotek SI

Směrnice Rady 80/181/EHS se přezkoumává každých deset let, pokud jde o místní výjimky a používání doplňkových údajů. Rada souhlasí se záměrem návrhu, kterým je zvýšit právní jistotu odstraněním časového omezení výjimek z obecné zásady, jež stanoví, že jednotky SI je třeba používat v co největší míře. Rada však považuje za důležité pozorně sledovat účinky směrnice o jednotkách měření na bezproblémové fungování vnitřního trhu a zahraničního obchodu. Za tímto účelem doplnila nový článek 6b, který stanoví vypracování zprávy Komise o těchto účincích po uplynutí 10 let od vstupu této pozměňující směrnice v platnost.

Rada doplnila nový 4. bod odůvodnění s cílem objasnit ustanovení článku 6b a poukázat na význam sledování bezproblémového fungování vnitřního trhu ze strany Komise. Rada rovněž chtěla upozornit na to, že na trzích třetích zemí je třeba podporovat přijímání produktů označených pouze jednotkami SI, a za tímto účelem doplnila 5. bod odůvodnění.

Vývoj v rámci soustavy SI

10.

Rada souhlasí s cílem Komise zavést do práva Společenství novou jednotku SI „katal“. Přeje si však zohlednit v právu Společenství i další vývojové trendy v rámci soustavy SI. Proto se aktualizuje definice jednotky „kelvin“ uvedená v kapitole I bodě 1.1 přílohy směrnice tak, aby odrážela usnesení č. 10 Dvacátétřetí všeobecné konference pro váhy a míry (CGPM 2007). Kromě toho se v příloze v kapitole I pozměňují body 1.2.1 a 1.2.3 s cílem zohlednit rozhodnutí Všeobecné konference pro váhy a míry z roku 1995, kterým se jednotky „radián“ a „steradián“ stanoví jako bezrozměrné.

11.	Změny přílohy se odrážejí v nových bodech odůvodnění (7. a 9. bod odůvodnění).

Další změny návrhu Komise

12.

Rada provedla jisté drobné změny 3. a 6. bodu odůvodnění s cílem zohlednit logiku ostatních změn návrhu. Rovněž uvedla článek 2 v soulad se zněním dohodnutým pro mnohé podobné akty a v důsledku toho doplnila 11. bod odůvodnění. Nakonec byly v příloze provedeny některé čistě technické změny vyplývající ze změn popsaných v bodě 10.

IV. ZÁVĚR

13.	Společný postoj Rady má stejné obecné cíle jako návrh Komise týkající se změny směrnice. Záměrem provedených změn je přispět k obecným cílům směrnice 80/181/EHS o jednotkách měření. Komise uvedla, že v okamžiku dosažení politické dohody v Radě obecně přijímá změny návrhu provedené Radou.

(1) SI se rozumí „Mezinárodní soustava jednotek“. Je založena na Pařížské úmluvě z roku 1875 a pravidelně aktualizována „Všeobecnou konferencí pro váhy a míry“ (CGPM). Nejznámější jednotky soustavy SI jsou metr, kilogram a sekunda.

30.12.2008

Úřední věstník Evropské unie

CE 330/7

SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 29/2008

přijatý Radou dne 9. prosince 2008

s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES ze dne … o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 330 E/02)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Součástí politiky Společenství v námořní dopravě je posílení kvality obchodního loďstva cestou větší odpovědnosti všech hospodářských subjektů.

(2)	Opatření odrazujícího rázu již byla přijata směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (4).

(3)	Dnem 9. října 2008 členské státy přijaly prohlášení, ve kterém jednomyslně uznaly význam provádění protokolu z roku 1996 k Úmluvě o omezení odpovědnosti pro námořní nároky z roku 1976 všemi členskými státy.

(4)

Povinnost být pojištěn by měla zabezpečit lepší ochranu obětí. Rovněž by přispěla k vyloučení lodí nesplňujících normy a umožňuje znovu zavést konkurenci mezi provozovateli. Ve své rezoluci A.898 (21) navíc Mezinárodní námořní organizace vyzvala členské státy, aby majitelům lodí důrazně doporučily, že mají být řádné pojištěni.

(5)

Nedodržování ustanovení této směrnice je třeba napravit. Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/…./ES ze dne … o státní přístavní inspekci (přepracované znění) (5) je již stanoveno, že má být zadržena loď, pokud na její palubě chybí příslušná osvědčení.. Je však vhodné stanovit možnost vyhostit loď, která nemá doklad o pojištění. Pravidla pro vyhoštění by měla umožňovat nápravu situace v přiměřené lhůtě.

(6)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zavedení a provádění příslušných opatření v oblasti politiky námořní dopravy, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla pro některé aspekty povinností majitelů lodí v oblasti jejich pojištění pro námořní nároky.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se vztahuje na lodě o hrubé prostornosti 300 GT a více.

2. Tato směrnice se nevztahuje na válečná plavidla, na pomocná válečná plavidla či jiná plavidla, která patří státu nebo jím jsou provozována a používána pro nekomerční veřejnou službu.

3. Touto směrnicí nejsou dotčeny režimy zavedené v nástrojích platných v příslušných členských státech a uvedených v příloze.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)	„majitelem lodi“ registrovaná osoba vlastnící námořní plavidlo, či jakákoliv jiná osoba, jako například nájemce v nájmu typu „bareboat charter“, jež za provoz plavidla odpovídá;

b)	„pojištěním“ pojištění se spoluúčastí či bez ní, které zahrnuje např. pojištění škody obdobné tomu, jaké v současnosti poskytují členové Mezinárodní skupiny klubů P&I, a další účinné formy pojištění (včetně doloženého samopojištění) a finančního zajištění nabízejících podobné podmínky krytí;

c)	„úmluvou z roku 1996“ konsolidované znění Úmluvy o omezení odpovědnosti pro námořní nároky z roku 1976 přijaté Mezinárodní námořní organizací (IMO) ve znění protokolu z roku 1996;

Článek 4

Pojištění pro námořní nároky

1. Každý členský stát požaduje, aby majitelé lodí plujících pod jeho vlajkou měli pojištění, které se vztahuje na tyto lodě.

2. Každý členský stát požaduje, aby majitelé lodí plujících pod vlajkou jiného než jejich vlastního státu měli uzavřeno pojištění v okamžiku, kdy tyto lodi vplouvají do přístavu pod jurisdikcí tohoto členského státu. To nebrání členským státům, aby v souladu s mezinárodním právem požadovaly dodržování této povinnosti, pokud tyto lodě plují v jejich teritoriálních vodách.

3. Pojištění uvedené v odstavcích 1 a 2 musí pokrývat námořní nároky podléhající omezení podle úmluvy z roku 1996. Výše pojištění pro každou loď v případě pojistné události se rovná příslušné maximální částce pro omezení odpovědnosti, jak stanoví úmluva z roku 1996.

Článek 5

Inspekce, dodržování směrnice, vyhoštění z přístavu a odmítnutí vstupu do přístavu

1. Každý členský stát zajistí, aby v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES bylo při každé inspekci lodi v přístavu pod jeho jurisdikcí ověřeno, že se na palubě lodi nachází doklad podle článku 6.

2. Pokud se doklad podle článku 6 na palubě lodi nenachází, a aniž jsou dotčena ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…./ES, jež umožňují zadržení lodí, pokud jde o otázky bezpečnosti, příslušné orgány vydají pro tuto loď příkaz k vyhoštění, který bude oznámen Komisi, ostatním členským státům a příslušnému státu vlajky. V důsledku vydání tohoto příkazu k vyhoštění odmítne každý členský stát této lodi vstup do svých přístavů, dokud majitel lodi nepředloží doklad uvedený v článku 6.

Článek 6

Doklad o pojištění

1. Existence pojištění uvedeného v článku 5 musí být potvrzena jedním nebo několika doklady vydanými jeho poskytovatelem, které jsou uchovávány na palubě lodi.

2. Doklady vydané poskytovatelem pojištění musí obsahovat tyto údaje:

a)	název plavidla, číslo IMO a přístav registrace;

b)	jméno majitele lodi a hlavní místo obchodní činnosti;

c)	typ a doba trvání pojištění;

d)	název a hlavní místo obchodní činnosti poskytovatele pojištění a případně místo obchodní činnosti, v níž bylo pojištění uzavřeno;

3. Nejsou-li doklady sepsány v angličtině, francouzštině nebo španělštině, musí být doplněny o překlad do jednoho z těchto jazyků.

Článek 7

Sankce

Pro účely čl. 4 odst. 1 členské státy stanoví systém sankcí za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění uplatňování těchto sankcí. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 8

Zprávy

Každé tři roky a poprvé do 1. ledna 2015 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice.

Článek 9

Provedení

1. Členské státy do 1. ledna 2012 uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 10

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 11

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

…

předseda

Za Radu

…

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 195.

(2) Úř. věst. C 229, 22.9.2006, s. 38.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 29. března 2007 (Úř. věst. C 27 E, 31.1.2008, s. 166), společný postoj Rady ze dne 9. prosince 2008 a postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11.

(5) Úř. věst. L …

PŘÍLOHA

—	Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropou z roku 1992.

—	Mezinárodní úmluva o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 (úmluva HNS).

—	Mezinárodní úmluva o odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy z roku 2001 (úmluva „o ropných palivech“).

—	Nairobská mezinárodní úmluva o odstraňování vraků lodí z roku 2007 (úmluva „o odstraňování vraků“).

—	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2008 ze dne …(o odpovědnosti dopravců vůči cestujícím po moři v případě nehod) (1).

(1) Úř. věst. L …

ODŮVODNĚNÍ RADY

I. ÚVOD

Komise dne 31. ledna 2006 (1) předložila návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o občanskoprávní odpovědnosti a finančních zárukách majitelů lodí jako jeden z návrhů třetího balíčku o námořní bezpečnosti.

Dne 29. března 2007 Evropský parlament hlasoval v prvním čtení o svém stanovisku (2).

Dne 9. října 2008 Rada dosáhla politické dohody o návrhu směrnice o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky. Po provedení právní a jazykové revize Rada přijala dne 9. prosince 2008 společný postoj v souladu s článkem 251 Smlouvy.

Při své práci Rada vzala v úvahu stanovisko Hospodářského a sociálního výboru (3) a Výboru regionů (4).

II. ANALÝZA SPOLEČNÉHO POSTOJE

Obecná analýza

Návrh směrnice o občanskoprávní odpovědnosti a finančních zárukách majitelů lodí předložený Komisí dne počátkem roku 2006 je součástí třetího balíčku o námořní bezpečnosti. Cílem návrhu Komise je harmonizovat na úrovni Společenství režim občanskoprávní odpovědnosti majitelů lodí a související horní hranice a zavést systém povinného pojištění a finančních záruk pro případ opuštění námořníků.

Přestože Rada souhlasí s cílem návrhu Komise zaměřeného na účinnější pokrytí zájmu obětí škod vyplývajících z provozu lodí, domnívá se, že řada ustanovení návrhu zavádějících zvláštní pravidla Společenství souběžně s mezinárodními závazky ve stejné záležitosti by vyústila v protichůdnou situaci a měla kontraproduktivní účinky ve vztahu k výše uvedenému cíli. Týká se to zejména ustanovení o režimu odpovědnosti a opatření týkajících se námořníků. Navrhovaná ustanovení o povinné ratifikaci úmluvy IMO nejsou přijatelná pro členské státy zejména z ústavních důvodů. Rada dále považuje za nevhodná některá ustanovení, zejména pokud se týkají vydávání a ověřování osvědčení, neboť by vytvářela zbytečnou administrativní zátěž.

Společný postoj Rady usiluje o vytvoření ustanovení s jasnou přidanou hodnotou, která v současné době neexistují ani na mezinárodní úrovni ani na úrovni Společenství. Je proto zaměřen na zavedení povinného pojištění majitelů lodí na úrovni horních hranic stanovených v Úmluvě o omezení odpovědnosti za námořní nároky z roku 1976 ve znění protokolu z roku 1996 („LLMC 96“). Stanoví opatření na provádění této povinnosti prostřednictvím ověření osvědčení, které musí být za tímto účelem uchováváno na lodi, a stanoví sankce v případě jejich neplnění.

Společný postoj Rady tedy značně mění původní návrh Komise tím, že přepracovává a vypouští několik částí znění. Toto zahrnuje, že žádná ze změn zavedených Evropským parlamentem při prvním čtení a vztahujících se k těmto vypuštěným částem nebyla Radou přijata.

Zároveň se společným postojem potvrzuje i prohlášení zástupců vlád členských států Evropské unie (5) jejich odhodlání učinit vše pro to, aby bylo zajištěno rychlé a účinné uplatňování mezinárodních úmluv o námořní bezpečnosti, pravidel IMO o povinnostech státu vlajky a auditu IMO.

Klíčové politické otázky

i) Povinné pojištění pro námořní nároky

Rada se řídí návrhem Komise na zavedení povinného pojištění majitelů lodí plujících pod vlajkou členského státu a majitelů lodí plujících pod vlajkou jiného státu. Pokud jde o lodě plující pod vlajkou jiného státu, společný postoj Rady upřesňuje, že ustanovení se použije od okamžiku, kdy loď vpluje do přístavu pod jurisdikcí členského státu nebo, pokud tak členský stát rozhodl, když loď pluje v jeho teritoriálních vodách.

S cílem vytvořit harmonizovanou celosvětovou úroveň pojistného krytí odkazuje Rada ve svém společném postoji odkazuje na horní hranici stanovenou v LLMC 1996 jako výši pojištění pro každou loď v případě pojistné události. Pojem „pojištění“ použitý ve společném postoji je z velké části založen na definici stanovené v rezoluci IMO A.898(21) („Pokyny o odpovědnosti majitele lodi, pokud jde o námořní nároky“).

ii) Kontrola, dodržování a sankce

Aby bylo možné kontrolovat, zda majitelé lodí dodržují svou pojišťovací povinnost, stanoví společný postoj ověřování státem přístavu v souladu se směrnicí o státní přístavní inspekci. Za tímto účelem se musí na palubě lodi nacházet jeden nebo několik dokladů vydaných poskytovatelem pojištění. Zvláštnosti dokladu stanovené ve společném postoji do značné části vycházejí z původního návrhu Komise.

Rada považuje za důležité stanovit možnost zvláštních sankcí v případě, že se doklad o pojištění nenachází na palubě lodi. Aniž je dotčeno zadržení dotčené lodi v souladu s předpisy o státní přístavní inspekci, může být loď z přístavu vypovězena a bude jí odepřen vstup do přístavu všech členských států, dokud nebude zjednána náprava. Společný postoj rovněž obsahuje obecné ustanovení o sankcích, které mají být stanoveny za nedodržování směrnice, pokud jde o povinnosti členských států jako států vlajky.

iii) Vztah k režimům zřízeným v souladu s jinými nástroji týkajícími se odpovědnosti a náhrady škody

V návaznosti na návrh Komise stanoví Rada ve svém společném postoji, že směrnice se nedotýká režimů vytvořených podle jiných mezinárodních úmluv, zejména Mezinárodní úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou znečištěním ropnými látkami (Úmluvy CLC), Mezinárodní úmluvy o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři (Úmluvy HNS), úmluvy o ropných palivech a úmluvy o odstraňování lodních vraků, jakož i nařízení provádějící athénskou úmluvu do práva Společenství.

III. ZÁVĚR

Rada se domnívá, že její společný postoj je nástrojem, který přispívá k účinnému odškodnění obětí škod vyplývajících z provozu lodí a k vyloučení plavidel nesplňujících normy.

Rada bere na vědomí kontakty, které již byly navázány s Evropským parlamentem ohledně tohoto návrhu v rámci jednání o jiných návrzích třetího balíčku o námořní bezpečnosti. Rada očekává rychlou shodu ohledně znění umožňující přijmout směrnici co nejdříve.

(1) Dokument 5907/06.

(2) Dokument 7805/07 CODEC 277 MAR 20 ENV 171.

(3) Dokument CESE 1177/2006 ze dne 13. září 2006 (Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 195).

(4) Dokument CdR 43/2006 ze dne 15. června 2006 (Úř. věst. C 229, 22.9.2006, s. 38).

(5) Dokument 15859/08 ADD 1.

30.12.2008

Úřední věstník Evropské unie

CE 330/13

SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 30/2008

přijatý Radou dne 9. prosince 2008

s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/…/ES ze dne … o souladu s požadavky na stát vlajky

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 330 E/03)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Bezpečnost námořní dopravy Společenství a občanů, kteří ji využívají, a ochrana životního prostředí by měly být vždy zajištěny.

(2)	Pro mezinárodní námořní dopravu byl vytvořen komplexní rámec pro zvýšení námořní bezpečnosti a ochrany životního prostředí s ohledem na znečištění z lodí přijetím řady úmluv, jejichž depozitářem je Mezinárodní námořní organizace (IMO).

(3)

Podle ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 (UNCLOS) a úmluv, jejichž depozitářem je IMO (dále jen „úmluvy IMO“), odpovídají smluvní státy uvedených nástrojů za zveřejnění právních předpisů a za přijetí veškerých případných nezbytných opatření k tomu, aby se uvedené nástroje prováděly v plném rozsahu, a byla tak z hlediska bezpečnosti života na moři a ochrany mořského životního prostředí loď způsobilá k zamýšlenému provozu a obsazena způsobilým lodním personálem.

(4)	Náležitou pozornost je třeba věnovat Úmluvě o práci na moři, přijaté Mezinárodní organizací práce v roce 2006, která rovněž zahrnuje povinnosti týkající se státu vlajky.

(5)	Dne9. října 2008 členské státy přijaly prohlášení, v nichž jednomyslně uznaly význam uplatňování mezinárodních úmluv vztahujících se na povinnosti státu vlajky s cílem zvýšit námořní bezpečnost a přispět k zabránění znečištění loděmi.

(6)

Provádění postupů doporučených ze strany IMO v MSC/Circ.1140/ MEPC/Circ.424 ze dne 20. prosince 2004 o převodu lodí mezi státy by mělo posílit ustanovení týkající se změny vlajky v úmluvách IMO a v právních předpisech Společenství o námořní bezpečnosti a mělo by zvýšit transparentnost ve vztahu mezi státy vlajky v zájmu námořní bezpečnosti.

(7)

Dostupnost informací o lodích plujících pod vlajkou členského státu, jakož i o lodích, které se již nenacházejí v rejstříku členského státu, by měla zvýšit transparentnost, pokud jde o provoz flotily, a přispět k lepšímu sledování povinností státu vlajky a k zajištění stejných pravidel pro všechny správy.

(8)	Ve snaze napomoci členským státům, aby dále zlepšovaly svou činnost jako státy vlajky, měla by správa těchto států být pravidelně podrobována auditu.

(9)	Certifikace kvality správních postupů v souladu s normami Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) nebo s rovnocennými normami by měla dále zajistit rovné podmínky pro všechny správy.

(10)	Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999, o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(11)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zavedení a provádění příslušných opatření v oblasti politiky námořní dopravy, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

1. Účelem této směrnice je:

a)	zajistit, aby členské státy účinně a důsledně plnily své povinnosti jako státy vlajky a

b)	prohloubit bezpečnost a zabránit znečišťování z lodí plujících pod vlajkou členského státu.

2. Touto směrnicí nejsou dotčeny námořní předpisy Společenství, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) (5), a směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST) (6).

Článek 2

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na správu toho státu, pod jehož vlajkou loď pluje.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)	„lodí“ loď nebo plavidlo, jež pluje pod vlajkou členského státu spadajícího do oblasti působnosti příslušných úmluv IMO a jež potřebují osvědčení;

b)	„správou“ příslušné orgány členského státu, pod jehož vlajkou loď pluje;

c)	„uznaným subjektem“ subjekt uznaný v souladu s nařízením (ES) č. …/2009 ze dne …, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí (7);

d)	„osvědčeními“ zákonná osvědčení vydaná v souvislosti s příslušnými úmluvami IMO;

e)	„auditem IMO“ audit provedený v souladu s ustanoveními rezoluce A.974 (24) přijaté shromážděním IMO dne 1. prosince 2005.

Článek 4

Podmínky provozu lodi, které bylo uděleno právo plout pod vlajkou členského státu

1. Než dotyčný členský stát umožní provoz lodi, které bylo uděleno právo plout pod jeho vlajkou, přijme opatření, jež považuje za vhodná, aby zajistil, že příslušná loď splňuje platná mezinárodní pravidla a předpisy. Veškerými přiměřenými prostředky ověří zejména záznamy týkající se bezpečnosti lodi. V případě potřeby konzultuje bývalý stát vlajky s cílem stanovit, zda byly odstraněny všechny vzniklé nedostatky či problémy týkající se bezpečnosti, které bývalý stát vlajky zjistil jako nedořešené.

2. Kdykoli další stát vlajky požádá o informace o lodi, která dříve plula pod vlajkou některého členského státu, poskytne tento členský stát neprodleně dožadujícímu se státu vlajky podrobnosti o vzniklých nedostatcích či jakékoli další důležité informace týkající se bezpečnosti.

Článek 5

Zadržení lodě plující pod vlajkou členského státu

V případě, že správa členského státu obdrží informace o tom, že loď plující pod vlajkou tohoto členského státu byla zadržena státem přístavu, dohlédne v souladu s postupy stanovenými pro tento účel na to, aby byla loď uvedena do souladu s příslušnými úmluvami IMO.

Článek 6

Doprovodná opatření

Členské státy zajistí, aby byly pro účely této směrnice uchovávány a rychle dostupné alespoň tyto informace týkající se lodí plujících pod jejich vlajkou:

a)	údaje o lodi (název, číslo IMO atd.);

b)	data prohlídek, včetně případných dodatečných a doplňkových prohlídek a auditů;

c)	identifikace uznaných subjektů zapojených do certifikace a klasifikace lodi;

d)	identifikace příslušného orgánu, který provedl inspekce lodi podle ustanovení o státní přístavní inspekci, a data těchto inspekcí;

e)	výsledek státní přístavní inspekce (nedostatky: ano nebo ne; zadržení: ano nebo ne);

f)	informace o námořních nehodách;

g)	identifikace lodí, které během posledních dvanácti měsíců ukončily plavbu pod vlajkou dotyčného členského státu.

Článek 7

Audity ve státě vlajky

Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby byla jejich správa alespoň jednou za sedm let podrobena auditu IMO, s výhradou kladné odpovědi IMO na včasnou žádost daného členského státu, a zveřejní výsledek tohoto auditu v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o zachování důvěrnosti.

Tento článek se použije do … (8) nebo dříve, jak stanoví Komise regulativním postupem podle čl. 10 odst. 2, pokud vstoupí v platnost povinný systém auditu členského státu IMO.

Článek 8

Systém řízení kvality a vnitřní hodnocení

1. Do … (9)každý členský stát vypracuje, zavede a udržuje systém řízení kvality týkající se operativních částí činností správy prováděné státem vlajky. Tento systém kvality by měl být certifikován v souladu s příslušnými mezinárodními normami kvality.

2. Členské státy, které jsou uvedeny na černé listině nebo které jsou dva roky po sobě na šedé listině zveřejněné v nejnovější výroční zprávě Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci, poskytnou Komisi zprávu o své činnosti jakožto státu vlajky nejpozději čtyři měsíce po zveřejnění této výroční zprávy.

Ve zprávě se uvede analýza hlavních důvodů nesouladu, v jehož důsledku došlo k zadržením, jakož i nedostatků, jež vedly k zápisu na černou nebo šedou listinu.

Článek 9

Zprávy

Každých pět let a poprvé do … (9) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice.

Tato zpráva bude obsahovat posouzení činnosti členských států jakožto států vlajky.

Článek 10

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) zřízený článkem 3 nařízení (ES) č. 2099/2002.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

Článek 11

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do … (10). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 12

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 13

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament

…

předseda

Za Radu

…

předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 195.

(2) Úř. věst. C 229, 22.9.2006, s. 38.

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 29. března 2007 (Úř. věst. C 27 E, 31.1.2008, s. 140), společný postoj Rady ze dne 9. prosince 2008 a postoj Evropského parlamentu ze dne…(dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(5) Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.

(6) Úř. věst. L 167, 2.7.1999, s. 33.

(7) Úř. věst. L …

(8) Osm let ode dne vstupu této směrnice v platnost.

(9) Tři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost.

(10) 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost.

ODŮVODNĚNÍ RADY

I. ÚVOD

Dne 24. února 2006 Komise předložila návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o souladu s požadavky na stát vlajky (1) jako jeden z návrhů třetího balíčku o námořní bezpečnosti.

Dne 29. března 2007 Evropský parlament hlasoval v prvním čtení (2) o svém stanovisku.

Dne 9. října 2008 Rada dosáhla politické dohody o návrhu směrnice. Po právní a jazykové revizi Rada přijala dne 9. prosince 2008 společný postoj v souladu s článkem 251 Smlouvy.

Při své práci Rada rovněž vzala v úvahu stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (3) a Výboru regionů (4).

II. ANALÝZA SPOLEČNÉHO POSTOJE

Obecná analýza

Návrh směrnice o souladu s požadavky na stát vlajky je součástí třetího balíčku o námořní bezpečnosti, který Komise předložila na konci roku 2005. Hlavním cílem tohoto návrhu je zajistit, aby členské státy účinně plnily své povinnosti jako stát vlajky před přidělením i po přidělení své vlajky s cílem zlepšit námořní bezpečnost a zabránit znečišťování z lodí.

Přestože Rada souhlasí s Komisí, pokud jde o cíl návrhu, součástí přístupu Rady jsou závažnější úpravy původního návrhu. Řada navrhovaných ustanovení nebyla pro Radu přijatelná, jelikož znásobují stávající právní předpisy Společenství a ustanovení zahrnuté v jiných návrzích třetího balíčku o námořní bezpečnosti. Navrhovaná ustanovení stanovující povinnost ratifikace úmluv IMO nebyla pro členské státy přijatelná, zejména z ústavních důvodů. Společný postoj Rady se tudíž zaměřuje zejména na požadavek, že členské státy mají podrobit své námořní správy auditu IMO. Členské státy rovněž zajistí certifikaci kvality svých správních postupů v souladu s normami ISO či odpovídajícími mezinárodními normami. Společný postoj také zavádí povinnosti, které musí členské státy splnit, než umožní provoz lodi pod jejich vlajkou, a v případě zadržení lodě plující pod vlajkou členského státu státem přístavu.

Na základě tohoto přístupu společný postoj do značné míry pozměňuje původní návrh Komise tím, že přepracovává a vypouští několik částí znění. To znamená, že Rada nepřijala žádnou změnu uvedenou ve stanovisku, které Evropský parlament přijal v prvním čtení, související s těmito vypuštěnými částmi.

Zároveň se společným postojem i prohlášení zástupců vlád členských států Evropské unie (5) potvrzuje jejich závazek vyvinout maximální úsilí, aby bylo zajištěno rychlé a účinné uplatňování mezinárodních úmluv o námořní bezpečnosti, pravidel IMO týkajících se povinností státu vlajky a auditu IMO.

Klíčové politické otázky

i) Audity ve státě vlajky

Rada se řídí návrhem Komise zavést nezávislý audit námořní správy členských států. Domnívá se však, že by se mělo zabránit tomu, aby byl v rámci Společenství vytvořen systém auditu souběžný se systémem zřízeným na mezinárodní úrovni prostřednictvím dobrovolného systému auditu členského státu IMO Společný postoj tedy v zájmu harmonizace postupů auditu a zajištění stejných podmínek stanoví povinnost pravidelně požadovat, aby byla správa podrobena auditu IMO, a zveřejnit výsledek tohoto auditu. Je stanoveno, že audit bude obnovován každých sedm let, a to se zohledněním dostupných zdrojů na úrovni IMO. Společný postoj dále zajišťuje, že jakmile se systém auditu IMO stane povinným, skončí platnost příslušných ustanovení směrnice, a to buď automaticky osm let po vstupu směrnice v platnost, nebo v případě potřeby dříve, a to na základě rozhodnutí Komise v souladu s pravidly projednávání ve výborech (regulativní postup).

ii) Systém řízení kvality

Rada podporuje návrh Komise zajistit, že námořní správy členských států splňují kritéria kvality související s řízením jejich úkolů. Rada však ve svém společném postoji zohledňuje zvláštní postavení různých dotčených útvarů a ponechává na členských státech, aby stanovily mezinárodní normy použitelné na certifikaci jednotlivých složek své správy.

Rada rovněž sleduje cíl, jímž je zlepšit výkon členských států jakožto státu vlajky, a stanoví, že členské státy, které jsou uvedeny na černé listině nebo jsou dva roky po sobě na šedé listině sestavené na základě Pařížského memoranda o porozumění, jsou povinny podávat Komisi zprávy o činnosti. Prostřednictvím této zprávy budou určeny hlavní důvody nedostatečného plnění požadavků na stát vlajky dotčenými členskými státy.

iii) Další požadavky na stát vlajky

Kromě výše uvedených dvou hlavních otázek Rada dále zjednodušila návrh Komise, pokud jde o opatření, jež je třeba přijmout před přidělením práva plout pod vlajkou členského státu a v případě zadržení lodě plující pod vlajkou členského státu státem přístavu. V tomto ohledu Rada považuje za vhodné, aby členské státy v rámci směrnice rozhodly, která opatření je třeba přijmout s cílem zajistit, aby dotyčná loď splňovala použitelná mezinárodní pravidla a předpisy nebo s nimi byla uváděna v soulad.

III. ZÁVĚR

Rada se domnívá, že její společný postoj je nástrojem k zajištění vysoké kvality, pokud jde o způsob, jímž členské státy plní úkoly, které mají jakožto stát vlajky.

Rada bere na vědomí kontakty, k nimž došlo s Evropským parlamentem ohledně tohoto návrhu v rámci jednání o dalších návrzích třetího balíčku o námořní bezpečnosti. Očekává rychlé dosažení dohody o znění umožňující přijetí této směrnice.

(1) Dokument 6843/06.

(2) Dokument 7805/07 CODEC 277 MAR 20 ENV 171.

(3) Dokument CESE 1177/2006 ze dne 13.9.2006 (Úř. věst. C 318 ze dne 23.12.2006, s. 195).

(4) Dokument CdR 43/2006 ze dne 15.6.2006 (Úř. věst. C 229 ze dne 22.9.2006, s. 38).

(5) Dokument 15859/08 ADD 1.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 330E

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 51 30. prosince 2008

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	III Přípravné akty
	RADA
2008/C 330E/01	Společný postoj (ES) č. 28/2008 ze dne 18. listopadu 2008 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 80/181/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření ( 1 )	1

2008/C 330E/02	Společný postoj (ES) č. 29/2008 ze dne 9. prosince 2008 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky ( 1 )	7

2008/C 330E/03	Společný postoj (ES) č. 30/2008 ze dne 9. prosince 2008 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o souladu s požadavky na stát vlajky ( 1 )	13


2008/C 330E/04	Poznámka pro čtenáře(pokračování na vnitřní straně zadní obálky)	s3