16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/1

1)

usnesení Rady ze dne 14. února 2002 o prosazování jazykové rozmanitosti a studia jazyků (1), jež zdůraznilo, že znalost jazyků je jednou ze základních dovedností, kterou potřebuje získat každý občan, aby se mohl účinně podílet na životě evropské znalostní společnosti, a která tudíž usnadňuje začlenění do společnosti a sociální soudržnost;

2)

závěry Evropské rady ze zasedání v Barceloně konaného ve dnech 15. a 16. března 2002, které vyzývají k přijetí dalších opatření k lepšímu získávání základních dovedností, zejména obecným zavedením výuky dvou cizích jazyků od útlého věku (2);

3)

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1983/2006/ES ze dne 30. prosince 2006 o Evropském roku mezikulturního dialogu (2008) (3);

4)

závěry Rady ze dne 19. května 2006 o Evropském ukazateli jazykových kompetencí (4), v nichž bylo znovu potvrzeno, že znalost cizích jazyků nejen pomáhá podporovat vzájemné porozumění mezi národy, ale je i předpokladem mobility pracovní síly a přispívá ke konkurenceschopnosti hospodářství Evropské unie;

5)

závěry Rady ze dne 22. května 2008 o pracovním plánu pro kulturu na období let 2008 až 2010 (5), ve kterých je zdůrazněn kulturní rozměr mnohojazyčnosti, a zejména její úloha, pokud jde o přístup ke kultuře, a její přispění k tvořivosti;

6)

závěry Rady ze dne 22. května 2008 o mezikulturních kompetencích, v nichž se uznává úloha studia jazyků a překladu při získávání mezikulturních kompetencí;

7)

závěry Rady ze dne 22. května 2008 o mnohojazyčnosti, v nichž se Komise mimo jiné vyzývá, aby do konce roku 2008 vypracovala návrhy komplexního rámce činnosti v oblasti mnohojazyčnosti.

—

sdělení Komise ze dne 18. září 2008 nazvané „Mnohojazyčnost: přínos pro Evropu i společný závazek“ (6).

—

zelenou knihu Komise ze dne 3. července 2008 nazvanou „Migrace a mobilita: výzvy a příležitosti pro evropské vzdělávací systémy“ (7),

—

jazyková a kulturní rozmanitost je nedílnou součástí evropské identity; pro Evropu tato rozmanitost představuje společné dědictví, bohatství, výzvu i přínos,

—

mnohojazyčnost představuje významné mezioborové téma, které zahrnuje sociální, kulturní, hospodářskou, a tedy i vzdělávací oblast,

—

podpora méně používaných evropských jazyků je pro mnohojazyčnost významným přínosem,

—

za účelem podpory studia cizích jazyků a ocenění kulturních aspektů jazykové rozmanitosti na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy je třeba vykonat ještě mnoho práce, přičemž je rovněž třeba poskytovat lepší informace o rozmanitosti jazyků v Evropě a lépe tyto jazyky šířit po světě,

—

mnohojazyčnost má rovněž zvláštní význam při prosazování kulturní rozmanitosti, mimo jiné v oblasti sdělovacích prostředků a obsahu online, a mezikulturního dialogu v Evropě, jakož i s ostatními oblastmi světa; překlady hrají v tomto procesu zvláštní úlohu, neboť propojují jazyky a kultury a zpřístupňují díla a myšlenky široké veřejnosti,

—

jazyková rozmanitost v Evropě znamená přidanou hodnotu pro rozvoj hospodářských a kulturních vztahů mezi Evropskou unií a zbytkem světa,

—

mnohojazyčnost přispívá k rozvoji tvořivosti tím, že zpřístupňuje jiné způsoby myšlení, chápání světa a vyjadřování představ.

a)

zvyšovaly informovanost o přínosech jazykové rozmanitosti a studia jazyků mezi veřejností, a zejména mladými lidmi v počáteční fázi jejich obecného i odborného vzdělávání;

b)

poskytovaly migrantům, zejména mladým lidem, výuku jazyka hostitelské země jakožto prvku nezbytného pro úspěšné začlenění a pracovní uplatnění, přičemž je třeba respektovat jazyky jejich zemí původu.

a)

přičinily se o to, aby byla mladým lidem od nejútlejšího věku a dále v průběhu obecného vzdělávání až po odborné a vysokoškolské vzdělávání poskytována rozmanitá a vysoce kvalitní výuka jazyků a kulturních reálií, která jim umožní osvojit si nejméně dva cizí jazyky, což je důležitý faktor pro začlenění do znalostní společnosti;

b)

vynaložily úsilí s cílem prosadit, aby všichni mohli získávat jazykové dovednosti a pravidelně se v nich zdokonalovat, a to ve formálním, neformálním a informálním kontextu;

c)

usilovaly o rozšíření výběru jazyků, jež jsou vyučovány na různých úrovních vzdělávání, včetně uznaných jazyků, které jsou méně používány, s cílem umožnit žákům volbu jazyka například s ohledem na osobní zájmy či na zeměpisnou polohu;

d)

podporovaly studium a šíření evropských jazyků prostřednictvím využívání inovačních nástrojů, jako jsou digitální komunikační technologie a distanční učení, jakož i přístupů, jež jsou například založeny na vzájemné srozumitelnosti příbuzných jazyků;

e)

prosazovaly hodnocení studentů prostřednictvím uznávaných nástrojů, jako je společný evropský referenční rámec pro jazyky vytvořený Radou Evropy a jazykový pas Europass a případně Evropský ukazatel jazykových kompetencí;

f)

věnovaly zvláštní pozornost další odborné přípravě pedagogů vyučujících jazyky a rozšiřování jazykových dovedností u vyučujících obecně s cílem podpořit výuku nejazykových předmětů v cizím jazyce (CLIL – společná výuka předmětu a jazyka);

g)

posílily evropskou mobilitu a výměny mezi pedagogy vyučujícími jazyky s cílem dosáhnout toho, aby co největší počet z nich strávil určitou dobu v zemi, v níž se hovoří jazykem, jemuž vyučují;

h)

využily programu celoživotního učení a příslušných vnitrostátních režimů tak, aby byly všem cílovým skupinám, zejména mladým studentům a učitelům, poskytnuty příležitosti k mobilitě, jež jim mohou pomoci zlepšit jejich jazykové dovednosti, a využily iniciativ, jako je Evropská jazyková cena LABEL, pro vypracování materiálů pro studium a výuku jazyků.

a)

podporovaly výuku a studium celé škály jazyků s cílem pomoci podnikům, zejména malým a středním podnikům, rozšířit jejich přístup na trhy na celém světě, obzvláště na trhy nově vznikající;

b)

prosazovaly, aby se jazykové dovednosti více zohledňovaly při kariérním rozvoji zaměstnanců, zejména v malých a středních podnicích;

c)

případně využily evropské strukturální fondy s cílem poskytovat v rámci dalšího odborného vzdělávání a vzdělávání dospělých jazykové kurzy pro potřeby konkrétních zaměstnání;

d)

vyhodnotily a využívaly jazykové dovednosti občanů z rodin migrantů jako prostředky k posílení mezikulturního dialogu a hospodářské konkurenceschopnosti.

A.

V rámci stávajících politik a programů:

B.

zahájily debatu o dlouhodobém významu a dlouhodobé proveditelnosti zvláštního programu na podporu překladů, který bude schopen dostát kulturním, technologickým a odborným výzvám, které jsou s ním spojeny.

a)

posílily spolupráci mezi členskými státy, jakož i mezi jejich kulturními institucemi či jinými zastupujícími orgány ve třetích zemích, a prosazovaly jazyková partnerství a mezikulturní dialog se třetími zeměmi;

b)

co nejlépe využívaly potenciál evropských jazyků pro rozvoj kulturního a hospodářského dialog s ostatními částmi světa a posílení úlohy EU na mezinárodní úrovni;

c)

posílily spolupráci s vnitrostátními i mezinárodními organizacemi působícími v oblasti jazykového vzdělávání a jazykové a kulturní rozmanitosti, zejména s Radou Evropy a organizací UNESCO.

1)

podporovala členské státy v jejich úsilí za účelem dosažení cílů stanovených v tomto usnesení, a to tím, že bude plně využíváno možností skýtaných evropskou spoluprácí ve vzdělávání, v kultuře a v dalších příslušných oblastech politiky;

2)

v souvislosti s novým komplexním politickým rámcem pro mnohojazyčnost a v rámci svých pravomocí přijala opatření s cílem patřičně zohlednit jazykové potřeby občanů a orgánů, přičemž zvláštní pozornost by měla věnovat vztahům mezi evropskými orgány a veřejností;

3)

do poloviny roku 2011 předložila zprávu o provádění tohoto usnesení, a to ve spolupráci s členskými státy a se zvláštním důrazem na příklady osvědčených postupů;

4)

pravidelně posuzovala situaci v souvislosti s jazykovými dovednostmi v Evropě, zejména na základě veškerého stávajícího výzkumu prováděného členskými státy, společného evropského referenčního rámce pro jazyky a případně Evropského ukazatele jazykových kompetencí.

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/4

(1)

Článek 79 nařízení (ES) č. 1907/2006 stanoví, že Rada jmenuje jednoho zástupce z každého členského státu členem správní rady Evropské agentury pro chemické látky.

(2)

Rozhodnutím ze dne 7. června 2007 (2) Rada jmenovala dvacet sedm členů správní Rady Evropské agentury pro chemické látky.

(3)

Finská vláda informovala Radu o svém záměru vyměnit finského zástupce ve správní radě a předložila kandidaturu nového zástupce, který by měl být jmenován na období do 31. května 2013.

(4)

Lotyšská vláda informovala Radu o svém záměru vyměnit lotyšského zástupce ve správní radě a předložila kandidaturu nového zástupce, který by měl být jmenován na období do 31. května 2011.

(5)

Portugalské vláda informovala Radu o svém záměru vyměnit portugalského zástupce ve správní radě a předložila kandidaturu nového zástupce, který by měl být jmenován na období do 31. května 2011,

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/6

1)

Evropská rada si na zasedáních konaných v březnu roku 2000 v Lisabonu a v březnu roku 2002 v Barceloně stanovila za strategický cíl, aby se Evropská unie do roku 2010 stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou a společností na světě, aby se systémy vzdělávání a odborné přípravy Evropské unie staly do roku 2010 známkou světové kvality a aby byl vytvořen Evropský výzkumný a inovační prostor.

2)

Evropská rada si na zasedání v Bruselu v březnu roku 2008 vytyčila cíl odstranit překážky bránící volnému pohybu znalostí zavedením „páté svobody“, která bude mimo jiné znamenat vyšší úroveň přeshraniční mobility výzkumných pracovníků, jakož i studentů, vědců a vysokoškolských pedagogických pracovníků.

3)

Cílem všech rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení akčních programů na období let 2007–2013 v oblasti celoživotního vzdělávání a odborné přípravy a v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v průběhu mládí je rozvoj mobility; stejný cíl také mají evropské programy a akce v oblasti výzkumu a politik zaměřených na podniky, jakož i strukturální fondy.

4)

V doporučení Evropského parlamentu a Rady týkajícím se Evropské charty kvality mobility (2006) byly navrženy hlavní zásady, které mají zajistit co nejlepší podmínky pro přípravu, podporu a hodnocení doby pobytu stráveného v rámci mobility mladého člověka v jiném členském státě.

5)

Cílem Boloňského procesu zaměřeného na vysokoškolské vzdělávání a Kodaňského procesu zaměřeného na odborné vzdělávání a přípravu je vytvořit evropský prostor, který usnadní mobilitu studentů a pedagogů, posílí transparentnost uznávání kvalifikací a dob studia a odborné přípravy a zlepší spolupráci institucí.

6)

Účelem jednotlivých evropských nástrojů, jak stávajících (Evropského rámce kvalifikací (ERF), Evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) a Europassu), tak budoucích (Evropského systému převodu kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET), je umožnit evropským občanům, aby jejich kvalifikace a schopnosti byly lépe uznávány a aby je mohli zlepšovat a současně jim poskytnout informace o možnostech vzdělávání v celé Evropě (portály PLOTEUS a „Study in Europe“) (1).

7)

Závěry Rady o mezikulturních kompetencích z května roku 2008 zdůrazňují přínos mobility k získání těchto kompetencí.

8)

Doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie ze dne 20. listopadu 2008 se zabývá otázkami týkajícími se konkrétně mobility mladých dobrovolníků,

—

pěstování pocitu sounáležitosti s Evropou,

—

podporu sociálního a profesního začlenění,

—

zabezpečení konkurenceschopnosti evropského hospodářství v globalizovaném prostředí.

1)

mobilita se týká všech mladých Evropanů, ať už se jedná o žáky, studenty, učně, dobrovolníky, učitele, mladé výzkumné pracovníky, školitele, pracovníky s mládeží, podnikatele nebo mladé lidi na trhu práce;

2)

mobilitu je třeba chápat především jako fyzickou mobilitu znamenající pobyt v jiné zemi za účelem studia, odborné stáže, veřejně prospěšné činnosti nebo doplňkové odborné přípravy v rámci celoživotního učení. Nicméně „virtuální mobilita“, tj. využívání informačních a komunikačních technologií k vytváření partnerství nebo výměn s mladými lidmi z jiných zemí jakožto součást strukturovaných projektů v oblasti vzdělávání nebo odborné přípravy, může rovněž významným způsobem přispět k mobilitě, zejména v rámci škol;

3)

k mobilitě nelze přistupovat samoúčelně, je třeba ji považovat za jeden z nejlepších prostředků, jak posílit evropské občanství a konkurenceschopnost, rozšířit a obohatit odbornou přípravu a zkušenosti mladých lidí, posílit jejich adaptabilitu a zaměstnatelnost, jakož i jejich mezikulturní porozumění tím, že získají jazykové dovednosti a seznámí se s jinými kulturami;

4)

předpokladem úspěchu ambiciózní a průřezové evropské politiky v oblasti mobility je podnítit u všech mladých lidí zájem o mobilitu, stanovit cíl, aby se postupně určitá doba strávená v jiné evropské zemi v rámci mobility stala všeobecným pravidlem, a mít k dispozici příslušné finanční zdroje odpovídající významu této výzvy. Zvláštní pozornost by měla být věnována studentům, jejichž společensko-ekonomické zázemí nebo zvláštní potřeby vyžadují dodatečnou finanční podporu. Takováto politika by se rovněž měla zaměřit na opatření související s přípravou a podporou mobility, jakož i uznáváním výsledků získaných během pobytu v rámci mobility, a měla by podpořit rozvoj mobility učitelů a školitelů, kterým v souvislosti s těmito opatřeními náleží zásadní úloha;

5)

cílem této politiky mobility je zejména mobilita v rámci Evropy, může však přispět rovněž k rozvoji mobility mezi Evropou a třetími zeměmi.

1)

přijaly cíl, aby studium v zahraničí již nebylo výjimkou, nýbrž aby se postupně stalo pravidlem pro všechny mladé Evropany, a to prostřednictvím zvýšení počtu příležitostí přeshraniční mobility v různých oblastech vzdělávání a odborné přípravy a s náležitým přihlédnutím ke svým vnitrostátním rámcům a právním předpisům v oblasti dobrovolné činnosti;

2)

za tímto účelem dosáhly cílů stanovených na období let 2007–2013 v programech Evropské unie v oblasti vzdělávání, mládeže, kultury, občanství a výzkumu;

3)

na základě práce fóra odborníků na vysoké úrovni všemožně usilovaly o to, aby v období po roce 2013 splnily tyto cíle:

4)

prosazovaly tyto cíle v praxi na různých úrovních za účelem zvýšení počtu příležitostí nabízených mladým lidem v souvislosti s mobilitou a uskutečňování partnerství pro mobilitu za účasti všech příslušných stran, tj. veřejných orgánů, podniků, vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy, jakož i občanské společnosti.

1.1

lépe řídit podporu mobility ve veřejném sektoru upřednostňováním koordinované intervence ze strany politických aktérů (Evropské unie, státu, regionálních a místních orgánů) a administrativních aktérů (zejména vnitrostátních agentur odpovědných za řízení programů Společenství);

1.2

plně využívat všech stávajících možností mobility, které nabízejí programy Evropské unie, včetně virtuální mobility a zapojení mladých lidí, ale rovněž obecněji zapojení pedagogických pracovníků;

1.3

zohledňovat potřeby znevýhodněných studentů, zejména finančního rázu, kteří by jinak nemohli programů mobility využívat;

1.4

podporovat rozvoj nových příležitostí v oblasti mobility, zejména prostřednictvím:

2.1

zvyšovat povědomí mladých lidí i osob, které s nimi pracují nebo je obklopují, v první řadě rodin, vyučujících a pedagogických pracovníků, jakož i pracovníků s mládeží o výhodách mobility a za tímto účelem usnadňovat těmto cílovým skupinám přístup k informacím veškerými dostupnými prostředky;

2.2

dále podpořit propagaci a provádění programů Evropské unie v oblasti vzdělávání, mládeže, kultury, občanství a výzkumu.

3.1

pokračovat ve zjednodušování postupů provádění programů Evropské unie a usilovat zejména o to, aby došlo k obecnému rozšíření víceletých dohod, zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Tyto dohody jsou totiž předpokladem pro vytvoření trvalých partnerství mezi institucemi odborné přípravy a podniky;

3.2

vytvořit strategii finančních pobídek pro organizace a aktéry, zejména učitele, školitele a pracovníky s mládeží, jež organizují evropskou mobilitu mladých lidí, se kterými pracují, a podpořit rozvoj této strategie;

3.3

zlepšit uznávání výsledků získaných v souvislosti s mobilitou prostřednictvím co největšího rozšíření validace výsledků získaných v rámci odborné přípravy za celé období pobytu v rámci mobility v Evropě, přičemž toto uznávání by mělo být usnadněno napojením systémů kvalifikací členských států na evropský rámec kvalifikací, k němuž má dojít do roku 2010, a využitím evropských nástrojů, kterými jsou Europass, Youthpass, kredity Evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) a Evropský systém převodu kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET).

4.1

podporovat mobilitu mladých lidí prostřednictvím příslušných finančních prostředků Společenství v rámci stropů finančního rámce, zejména ze strukturálních fondů – a především lepším využíváním možností, jež nabízí Evropský sociální fond – a v dlouhodobém horizontu přizpůsobením jejich zaměření a správy v souladu s prioritami členských států tak, aby zohledňovaly cíl mobility;

4.2

podněcovat větší rozmanitost a lepší doplňkovost způsobů financování projektů v oblasti mobility mladých lidí, prostřednictvím využívání zdrojů veřejného a soukromého financování v mezích jejich možností (stát, regionální a místní orgány, podniky, bankovní instituce včetně Evropské investiční banky, nadace, evropská profesní sdružení, atd.);

4.3

zohledňovat zvláštní finanční potřeby studentů ze znevýhodněných společensko-ekonomických podmínek nebo studentů se zvláštními potřebami, aby se mohli účastnit programů mobility.

5.1

podnítit výměny osvědčených postupů, které umožnily rozšířit kapacitu, pokud jde o přijímání mladých Evropanů do programů mobility, a zlepšit kvalitu tohoto přijímání;

5.2

vyzvat odpovědné zúčastněné strany ke zlepšení podmínek ubytování, životních a pracovních podmínek mladých Evropanů účastnících se programů mobility, zejména na vysokoškolských kampusech;

5.3

zlepšit jazykovou a kulturní přípravu pro mobilitu mladých lidí.

6.1

vyhodnotit toky mobility v Evropě, a to konsolidací a v případě potřeby vypracováním spolehlivých a porovnatelných statistických údajů;

6.2

lépe šířit a společně využívat výsledky stávajících průzkumů;

6.3

v případě potřeby provést studie o posouzení dopadu, aby bylo možné vyhodnotit konkrétní přínosy mobility pro mladé Evropany z kulturního, akademického i profesního hlediska.

1)

vypracovala pracovní plán na začlenění opatření na podporu přeshraniční mobility do všech evropských programů, zejména vytvořením mechanismů na podporu programů mezi mladými lidmi a usnadněním vytvoření, ve spolupráci s příslušnými orgány, jednotných kontaktních míst, jakož i portálu mobility evropské mládeže s cílem zlepšit šíření informací mezi mladými lidmi a příslušnými institucemi, využít možností každého programu nabídnout projekty virtuální mobility a zajistit součinnost mezi jednotlivými programy;

2)

do konce roku 2010 zveřejnila zprávu o rozvoji evropské mobility mladých lidí ze střednědobého hlediska a pravidelně vypracovávala zprávy, jež budou součástí společné prozatímní zprávy o stavu mobility mladých lidí a učitelů v Evropské unii vypracovávané každé čtyři roky;

3)

vypracovala příručku pro členské státy, regionální a místní orgány, vzdělávací instituce, instituce odborné přípravy a aktéry spjaté s politikami v oblasti mládeže s cílem pomoci jim využívat ostatní evropské politiky podporující mobilitu, jako jsou například strukturální fondy a programy a politiky v oblasti výzkumu;

4)

posoudila možnost vypracování nových způsobů finanční podpory s cílem pomoci mladým lidem absolvovat stáže určité délky v rámci přeshraniční studijní mobility, včetně možnosti „evropských půjček pro studenty“, a informovala Radu o dosaženém pokroku.

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/10

1.

S OHLEDEM NA:

2.

VÍTAJÍ:

3.

S ODKAZEM NA:

4.

SE ZÁJMEM BEROU NA VĚDOMÍ:

5.

VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:

6.

VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A V SOULADU SE ZÁSADOU SUBSIDIARITY:

A.   Nadále usilovaly o tyto politické cíle:

B.   Vymezily celkové a jednotné přístupy:

C.   V tomto rámci zvýšily podporu:

D.   V této souvislosti rozvíjely tyto pracovní metody a nástroje:

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/13

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/14

—

PE/115/S – dočasný zaměstnanec – administrátor (AD12) – administrátor rozpočtových studií

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/15

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/16

1.

Komise dne 8. prosince 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Telenet NV („Telenet“, Belgie), kontrolovaný společností Liberty Global, Inc. („Liberty Global“, Spojené státy), podnik Concentra Media NV („Concentra“, Belgie) a podnik Vlaamse Audiovisuele Regie NV („VAR“, Belgie), kontrolovaný podnikem Vlaamse Radio- en Televiesieomroep („VRT“, Belgie), získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení nákupem akcií nově založené společnosti vytvářející společný podnik společnou kontrolu nad podnikem Pebble Media NV („JV“, Belgie).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5415 – Telenet/Concentra/VAR/JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/s3