12.12.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 317/3

Sdělení v souladu s článkem 12 odst. 5 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, o informacích poskytnutých celními orgány členských států týkajících se zařazení zboží do celní nomenklatury

(2008/C 317/03)

Závazná informace o sazebním zařazení zboží pozbývá platnosti ode dne, kdy již není v souladu s výkladem celní nomenklatury v důsledku následujících mezinárodních tarifních opatření:

Změny Vysvětlivek k Harmonizovanému systému a Seznamu stanovisek k sazebnímu zařazení zboží, schválených Radou pro celní spolupráci (CCC dok. NC1310 – zpráva z 41. zasedání Výboru pro HS):

ZMĚNY VYSVĚTLIVEK K HS URČENÉ K ZAPRACOVÁNÍ V SOULADU S ČLÁNKEM 8 PROCEDURY ÚMLUVY O HS A STANOVISKA K SAZEBNÍMU ZAŘAZENÍ ZBOŽÍ UPRAVENÁ VÝBOREM PRO HS SVĚTOVÉ CELNÍ ORGANIZACE

(41. ZASEDÁNÍ VÝBORU PRO HS V BŘEZNU 2008)

DOK. NC1310

Změny vysvětlivek nomenklatury uvedené v příloze k Úmluvě o HS

17.01	N/13
28.01 Všeobecné poznámky	N/5
28.14	N/16
29.16	N/8
Kapitola 29 seznam II	N/8
30.02	N/11
33.01	N/12
41.01	N/14
4101.20 Vysvětlivky k podpoložkám	N/14
57.02	N/23
84.36	N/26
85.08	N/26
90.06	N/29
90.21	N/28
90.25	N/15
90.27	N/15

Stanoviska k sazebnímu zařazení zboží schválená Výborem pro HS

0210.99/1	N/17
0902.20/1	N/18
1517.90/3	N/19
2208.90/3	N/20
3504.00/1	N/21
3907.20/3	N/22
6110.30/1	N/24
6211.33/1	N/25
8504.40/2 – 5	N/27
9503.00/4	N/30
9503.00/7	N/30

Informace týkající se obsahu těchto opatření je možno získat na Generálním ředitelství pro daňovou a celní unii Evropské Komise (rue de la Loi/Wetstraat 200, B-1049 Brussels) nebo na internetové stránce tohoto Generálního ředitelství:

http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/customs/customs_duties/tariff_aspects/harmonised_system/index_en.htm

12.12.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 317/6

Obecné pokyny Evropské unie k provádění konzulární koncepce vedoucího státu

(2008/C 317/06)

Úvod

Tyto pokyny navazují na pokyny Rady o konzulární ochraně občanů EU ve třetích zemích ze dne 16. června 2006 (poznámka pod čarou: dokument 10109/2/06 rev 2) a dokument 10715/07 schválený Politickým a bezpečnostním výborem (PBV) a mají za cíl provádění závěrů ze zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy konaného dne 18. června 2007, jejichž cílem je „posílit konzulární spolupráci členských států EU prostřednictvím provádění konzulární koncepce vedoucího státu“. Tyto závěry stanoví, že „v případě závažné konzulární krize a aniž je dotčena prvořadá odpovědnost členských států za ochranu svých státních příslušníků, bude vedoucí stát usilovat o zajištění pomoci všem občanům Evropské unie a bude koordinovat členské státy na místě“;

Tyto pokyny byly vypracovány v rámci provádění povinnosti stanovené v článku 20 Smlouvy o založení Evropského společenství, jakož i provádění spolupráce uvedené v článku 20 Smlouvy o Evropské unii. Členský stát plní úlohu vedoucího státu dobrovolně, za účasti a s aktivní podporou všech členských států. Ostatní členské státy v každém případě pokračují ve sledování situace svých státních příslušníků přímo na místě, sdělují si informace a údaje týkající se posouzení situace a v případě potřeby poskytnou posily a dodatečné zdroje.

3.	V souladu s dokumentem 10715/07, schváleným PBV, členské státy po uplynutí probíhajícího zkušebního období, které má sloužit zejména k organizování dalších nácviků, a na základě konkrétních zkušeností zváží možnost formalizovat tento rámec právním rozhodnutím.

4.	Tyto obecné pokyny v žádném případě nevylučují další formy iniciativ v oblasti spolupráce a koordinace, vzhledem ke specifickým situacím, které mohou nastat v případě závažné konzulární krize ve třetích státech.

5.	Tyto obecné pokyny nejsou právně závazné a jsou určeny výhradně členským státům, Evropské komisi a generálnímu sekretariátu Rady. Pokyny se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

1. Prohlášení vedoucím státem

1.1	Členský stát, který chce plnit úlohu vedoucího státu ve třetím státě, tuto skutečnost oznámí prostřednictvím sítě COREU. Diplomatické mise a konzulární úřady v této třetí zemi budou informovány v průběhu místní koordinační schůzky.

1.2	Pokud chtějí dva členské státy zastávat úlohu vedoucího státu ve třetím státě společně, oznámí to rovněž společně prostřednictvím sítě COREU. V případě více vedoucích států bude odpovědnost vhodným způsobem rozdělena a budou jednoznačně stanovena koordinační ujednání.

1.3	V případě, že jiný členský stát nepodá prostřednictvím sítě COREU do 30 dnů námitku, a dokud se členský stát prostřednictvím sítě COREU výkonu této funkce nevzdá, je prohlášen vedoucím státem v dotčeném třetím státě.

1.4

Generální sekretariát Rady aktualizuje seznam třetích zemí, ve kterých členský stát vykonává úlohu vedoucího státu, jakmile je mu oznámeno prohlášení členského státu vedoucím státem nebo vzdání se této funkce. Tento seznam je zveřejněn na konzulárních internetových stránkách střediska SITCEN a je pravidelně zasílán členským státům.

1.5

V případě závažné konzulární krize ve třetím státě, pro který nebyl určen žádný vedoucí stát, může tuto úlohu okamžitě vykonávat jeden nebo několik členských států, jestliže tuto skutečnost oznámí prostřednictvím sítě COREU nebo jiným vhodným způsobem. Členské státy mohou v souladu s bodem 2.2 nabídku vedoucího státu odmítnout.

2. Úkoly vedoucího státu

2.1

Vedoucí stát plní tyto úkoly:

V obdobích mimo krizové situace vedoucí stát prostřednictvím pověřeného vedoucího diplomatické mise nebo konzulárního úřadu ve třetím státě a ve spolupráci se státem, který vykonává místní předsednictví Evropské unie, koordinuje nejvhodnější přípravná opatření. Vedoucí stát vypracuje plán evakuace příjemců pomoci, kteří jsou vymezeni v bodě 3.1, a informuje o něm zastupitelské úřady členských států a zastoupení Komise.

V případě závažné konzulární krize je na vedoucím státě, aby zahájil provádění opatření na pomoc příjemcům vymezeným v bodě 3.1. Vedoucí stát informuje členské státy dotčené krizí o vývoji situace. Je na vedoucím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu vedoucího státu, aby na místě usnadňoval spolupráci mezi členskými státy, které poskytly dodatečné prostředky v podobě personálu, finančních prostředků, zdravotnického vybavení a týmů lékařské pomoci v souladu s bodem 5.2. Vedoucí diplomatické mise nebo konzulárního úřadu vedoucího státu je rovněž pověřen koordinací a prováděním pomoci, shromažďováním a v případě potřeby evakuací na bezpečné místo, a to s podporou dotčených členských států.

2.2

Pokud se vedoucí stát domnívá, že je nezbytné zahájit evakuaci příjemců vymezených v bodě 3.1, informuje o tom dotčené členské státy na místní úrovni i na úrovni příslušných orgánů přímo v dotčených členských státech. Dotčené členské státy naopak oznámí vedoucímu státu svůj postoj k evakuaci a zda si přejí využít v dané záležitosti pomoci vedoucího státu či nikoliv. Pokud členský stát tuto pomoc odmítne, přebírá odpovědnost za ochranu svých státních příslušníků a dalších případných příjemců jeho konzulární pomoci. Jeho státní příslušníci a další případní příjemci jeho konzulární pomoci mají i nadále na základě zásady nediskriminace nárok na pomoc vedoucího státu. Vedoucímu státu nelze přičítat případné důsledky rozhodnutí členského státu o odmítnutí pomoci vedoucího státu.

2.3	Účast příjemců na evakuaci je dobrovolná. V případě evakuace končí odpovědnost vedoucího státu ve chvíli, kdy jsou evakuované osoby na bezpečném místě určeném vedoucím státem. Doprava evakuovaných osob jinam než na určené bezpečné místo nepatří mezi úkoly vedoucího státu.

2.4	V případě, že se vedoucí stát na rozdíl od ostatních členských států domnívá, že ještě není třeba zahájit evakuaci, musí v co největší možné míře poskytnout podporu a koordinaci opatřením pro poskytování pomoci prováděným jinými členskými státy.

3. Příjemci

3.1	Veškeré osoby, které mají nárok na konzulární pomoc svého členského státu, mohou požádat o pomoc vedoucí stát.

4. Výměna informací (1)

4.1	S cílem umožnit vedoucímu státu řádné plnění jeho úkolů stanovených v bodě 2.1 členské státy poskytují informace, které jsou nezbytně nutné (podle zásady „vědět jen to nejnutnější“) pro plnění těchto úkolů a jsou konkrétně vymezeny v přílohách I, II a III pokynů ze dne 16. června 2006.

4.2	Vedoucí stát se zavazuje využívat tyto informace pouze v rámci plnění úkolů, které mu přísluší jakožto vedoucímu státu.

4.3	Tyto informace sdělují na místní úrovni pověření vedoucí diplomatických misí nebo konzulárních úřadů ve třetí zemi vedoucímu diplomatické mise nebo konzulárního úřadu vedoucího státu podle společně stanovených ujednání.

4.4	V případě, že členský stát nejmenoval pověřeného vedoucího diplomatické mise nebo konzulárního úřadu ve třetí zemi, předává sám nezbytné informace vedoucímu státu podle společně stanovených ujednání.

4.5

Pokud členský stát vedoucímu státu neposkytne žádné informace nebo poskytne informace neúplné, má to negativní dopad na schopnost vedoucího státu plnit své úkoly stanovené v bodě 2.1. V takovém případě vedoucí stát plní své úkoly v oblasti pomoci v rozsahu, v jakém mu to umožňují poskytnuté informace.

5. Příspěvky k plnění úkolů vedoucího státu

5.1	S ohledem na zásadu solidarity v rámci EU a v souladu s prvořadou odpovědností členských států za zajištění ochrany svých státních příslušníků členské státy přispívají k řádnému plnění úkolů vedoucího státu.

5.2

Vedoucí stát může na základě výše uvedeného vyzvat ostatní členské státy, aby v období krize dobrovolně poskytly logistické prostředky a lidské zdroje. Zástupci členských států mohou v rámci činnosti svých vnitrostátních týmů pro řešení krizí poskytnout podporu vedoucímu státu na místě. Vedoucí stát může rovněž využít nástrojů, jako jsou mechanismus civilní ochrany Společenství, struktury pro řešení krizí generálního sekretariátu Rady, jakož i logistická podpora místního zastoupení Evropské komise. Na úloze Komise se ve stádiu plánování dohodnou vedoucí stát a příslušné zastoupení Komise. Zaměstnanci Komise neplní prvořadé úkoly konzulárního úřadu.

5.3	Vedoucí stát předloží členským státům finanční přehled výdajů vynaložených vedoucím státem a přispívajícími státy uvedenými v bodě 5.2.

5.4

Vedoucí stát může od členských států vyžadovat úhradu výdajů vynaložených v souvislosti s plněním úkolů. V případě žádosti o úhradu nákladů členské státy přispívají na výdaje vzniklé v souvislosti s plněním úkolů vedoucího státu poměrně k počtu osob, kterým byla poskytnuta pomoc. Příspěvek se stanoví po odečtení jejich případných výdajů uvedených v bodě 5.2. Členské státy mohou od osob, kterým byla poskytnuta pomoc, získat úhradu výdajů, a to na základě závazků k úhradě, které vedoucí stát v rámci možností získá v průběhu poskytování pomoci, v souladu s rozhodnutím 95/553/ES o ochraně občanů Evropské unie prostřednictvím diplomatických a konzulárních zastoupení.

5.5	Pokud příjemce pomoci vedoucího státu žádá o náhradu škody utrpěné v průběhu poskytování pomoci vedoucím státem, vedoucí stát a členský stát příjemce pomoci se konzultují a zváží dodatečná opatření v souladu se svým vnitrostátním právem a vnitřními postupy, jakož i s mezinárodním právem.

6. Informování

6.1	Členské státy přijmou náležitá opatření k tomu, aby o těchto pokynech byly informovány všechny osoby, které mají nárok na jejich konzulární pomoc, zejména prostřednictvím internetových stránek s informacemi pro cesty do zahraničí.

(1) Pokud jde o zpracování osobních údajů shromažďovaných a zaznamenávaných pro účely uplatňování těchto pokynů, použijí se příslušné předpisy EU, zejména směrnice Rady a Evropského parlamentu 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

12.12.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 317/9

Směnné kurzy vůči euru (1)

11. prosince 2008

(2008/C 317/07)

1 euro=

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3215
JPY	japonský jen	120,67
DKK	dánská koruna	7,4503
GBP	britská libra	0,88690
SEK	švédská koruna	10,5800
CHF	švýcarský frank	1,5737
ISK	islandská koruna
NOK	norská koruna	9,2065
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,965
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	264,45
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7092
PLN	polský zlotý	3,9865
RON	rumunský lei	3,9138
SKK	slovenská koruna	30,175
TRY	turecká lira	2,0504
AUD	australský dolar	1,9889
CAD	kanadský dolar	1,6383
HKD	hongkongský dolar	10,2417
NZD	novozélandský dolar	2,3990
SGD	singapurský dolar	1,9704
KRW	jihokorejský won	1 800,54
ZAR	jihoafrický rand	13,3991
CNY	čínský juan	9,0540
HRK	chorvatská kuna	7,1818
IDR	indonéská rupie	14 602,58
MYR	malajsijský ringgit	4,7138
PHP	filipínské peso	63,130
RUB	ruský rubl	36,7912
THB	thajský baht	46,345
BRL	brazilský real	3,1663
MXN	mexické peso	17,5615

(1)

Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

12.12.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 317/10

Sdělení Komise kterým se stanoví pokyny ke státní podpoře doplňující financování Společenstvím pro zahájení mořských dálnic

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 317/08)

ÚVOD

Bílá kniha „Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout se“ z roku 2001 (1) zavedla pojem „mořské dálnice“ jako vysoce kvalitní dopravní služby založené na pobřežní plavbě. Mořské dálnice se skládají z infrastruktury, zařízení a služeb v přinejmenším dvou členských státech. Účelem mořských dálnic je převést významnou část nákladní dopravy ze silnic na moře. Jejich úspěšné zavedení pomůže dosáhnout dvou hlavních cílů evropské dopravní politiky, tedy snížení dopravního přetížení na silnicích a omezení dopadu nákladní dopravy na životní prostředí. Přezkum bílé knihy v polovině období (2) poukazuje na zhoršení problému dopravního přetížení silnic, který stojí Společenství 1 % HDP, i hrozbu, kterou pro cíle z Kjóta představují emise skleníkových plynů z dopravy, a znovu potvrzuje význam mořských dálnic.

DOPLŇUJÍCÍ STÁTNÍ PODPORA PRO PROJEKTY „MOŘSKÝCH DÁLNIC“ PROGRAMU MARCO POLO II

2.	Kapitola 10 Pokynů Společenství pro státní podporu námořní dopravě (3) za jistých podmínek umožňuje podporu na zahájení činnosti pro nové nebo zlepšené dopravní služby pobřežní plavby s maximální dobou trvání tři roky a s maximální mírou 30 % provozních nákladů a 10 % investičních nákladů.

Druhý program „Marco Polo“ (dále jen „Marco Polo II“), který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1692/2006 ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí druhý program „Marco Polo“ pro poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí („Marco Polo II“) a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1382/2003 (4), je jedním ze dvou nástrojů financování Společenstvím, které přímo a výslovně podporují mořské dálnice, a to jako jednu z pěti akcí, které jsou podporovány za účelem zamezení dopravy na silnicích nebo jejího převedení ze silniční na jiný druh dopravy. Marco Polo II podporuje v rámci mořských dálnic hlavně služby. Podpora se přiděluje prostřednictvím každoročních výzev k předkládání návrhů adresovaných subjektům v odvětví. Přidělovaná finanční podpora je omezena granty dostupnými na základě programu Marco Polo. Finanční prostředky na mořské dálnice lze rovněž poskytovat prostřednictvím regionální politiky.

Podle čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1692/2006 jsou „akce mořských dálnic“ v rámci programu Marco Polo II za jistých podmínek způsobilé pro finanční pomoc poskytovanou Společenstvím s maximální mírou 35 % celkových nákladů na zavedení a provozování dopravní služby a s maximální dobou trvání 60 měsíců, jak je stanoveno v příloze I sloupci B bodě1 písm. a) a bodě 2 písm. a).

V článku 7 nařízení (ES) č. 1692/2006 se uvádí: Finanční pomoc Společenství pro akce, na něž se program vztahuje, nevylučuje, aby těmto akcím byla poskytnuta státní podpora na celostátní, regionální nebo místní úrovni, je-li tato podpora slučitelná s pravidly pro státní podpory stanovenými Smlouvou a je-li v rámci úhrnných limitů stanovených v příloze I pro každý druh akce.

Podle článku 7 nařízení (ES) č. 1692/2006 proto orgány členských států mohou doplňovat financování Společenstvím přidělením svých vlastních finančních prostředků na projekty vybrané podle kritérií a postupů stanovených v uvedeném nařízení, a to v mezích stropů stanovených v uvedeném nařízení. Účelem článku 7 nařízení (ES) č. 1692/2006 je umožnit, aby podniky, které mají zájem o projekt, mohly počítat s předem určenou částkou veřejných finančních prostředků bez ohledu na jejich původ. Může se skutečně stát, že finanční prostředky Společenství přidělené nařízením (ES) č. 1692/2006 nepostačují na to, aby byla všem vybraným projektům poskytnuta maximální možná podpora. Pokud je v daném roce předložen velký počet způsobilých projektů, mohou být některým projektům přiděleny omezené částky finančních prostředků Společenství. Třebaže velký počet vybraných projektů by byl příznakem úspěchu programu Marco Polo II, úspěch by byl ohrožen, kdyby příslušné podniky stáhly své návrhy projektů nebo kdyby byly odrazeny od jejich předložení v budoucnu kvůli nedostatku veřejných finančních prostředků, které jsou nezbytné pro zahájení příslušných služeb. Stanovení předem určené částky veřejného financování, s níž lze počítat, je navíc pro potenciální zájemce podstatné.

V této souvislosti Komise zjistila, že se mezi zúčastněnými stranami a orgány členských států vyskytují obavy, zda orgány členských států mohou udělovat doplňující státní podporu pro projekty programu Marco Polo II, které překračují rámec toho, co je umožněno pro pobřežní plavbu na základě kapitoly 10 Pokynů Společenství pro státní podporu námořní dopravě. Podmínky způsobilosti režimů podpory podle pokynů pro státní podporu námořní dopravě se poněkud liší od podmínek způsobilosti programu Marco Polo II. Pokyny stanoví maximální míru 30 % provozních nákladů (35 % celkových nákladů v programu Marco Polo II) a maximální dobu trvání tři roky (ve srovnání s pěti lety v programu Marco Polo II). Takové rozdíly pravděpodobně zmátly případné potenciální zájemce o akce mořských dálnic.

Z výše uvedených důvodů Komise soudí, že maximální doba trvání a míra státní podpory a financování Společenství u projektů, které byly vybrány na základě uvedeného nařízení, by měly být stejné. V případě, že nejsou poskytovány finanční prostředky Společenství nebo v míře, kterou nepokrývá financování Společenstvím, proto Komise na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy povolí státní podporu na zahájení projektů „mořských dálnic“ programu Marco Polo II s maximální mírou 35 % provozních nákladů a maximální dobou trvání pěti let (5). Totéž bude platit pro projekty vybrané na základě programu Marco Polo II, které budou financovány prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) (6) nebo Fondu soudržnosti (7).

Podpora na zahájení činnosti určená pro provozní náklady nesmí překročit výše uvedenou dobu trvání a míru, a to bez ohledu na zdroj financování. Podpora nemůže být spojována s vyrovnávací platbou za poskytování veřejné služby. Komise rovněž připomíná, že v případě týchž způsobilých nákladů nelze využívat dva finanční nástroje Společenství.

10.	Členské státy budou muset sdělit Komisi státní podporu, kterou hodlají udělit na základě tohoto sdělení projektům vybraným podle nařízení (ES) č. 1692/2006.

DOPLŇUJÍCÍ STÁTNÍ PODPORA PRO PROJEKTY „MOŘSKÝCH DÁLNIC“ TEN-T

11.

Článek 12a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (8) stanoví vytvoření „mořských dálnic“, které soustředí toky nákladní dopravy na námořní logistické trasy tak, aby se zlepšily stávající námořní spoje nebo vytvořily nové, životaschopné, pravidelné a časté námořní spoje pro přepravu zboží mezi členskými státy, a tím se snížilo přetížení pozemních komunikací nebo se zlepšila dostupnost okrajových a ostrovních regionů a států. Transevropská síť mořských dálnic se musí skládat ze zařízení a infrastruktury pro nejméně dva přístavy dvou různých členských států.

12.

Hlavní směry Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě se týkají podpory Společenství pro rozvoj infrastruktury, a to i v případě mořských dálnic. Ustanovení čl. 12a odst. 5 druhé odrážky rozhodnutí č. 1692/96/ES zahrnuje možnost poskytnutí podpory Společenství na zahájení činnosti určitému projektu, aniž jsou dotčeny články 87 a 88 Smlouvy. Tuto podporu lze poskytnout, pokud je nutná pro finanční životaschopnost projektu. Může totiž nastat případ, že konsorciu přístavů a provozovatelů předkládajícímu návrh vzniknou počáteční ztráty v zahajovacím období služeb mořských dálnic.

13.

Podpora na zahájení činnosti na základě hlavních směrů Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě je omezena na „řádně odůvodněné kapitálové náklady“, tj. je třeba ji chápat jako podporu investic. Ta může zahrnovat amortizaci lodí přidělených službě (9). Podle hlavních směrů Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě je podpora na zahájení činnosti omezena na dva roky a její maximální míra je 30 %.

14.

V rámci projektů TEN-T mohou členské státy poskytovat finanční prostředky v míře, v jaké není k dispozici financování Společenstvím. V případě podpory na zahájení činnosti pro námořní dopravu však čl. 12a odst. 5 druhá odrážka rozhodnutí č. 1692/96/ES odkazuje na ustanovení Smlouvy týkající se státních podpor. Členské státy proto mohou poskytovat doplňující podporu v míře, v jaké není dostupné financování Společenstvím, musí ale přitom dodržovat pravidla pro státní podporu. Jelikož pro podporu pobřežní plavby byly pokyny k použití pravidel pro státní podporu stanoveny kapitolou 10 Pokynů Společenství pro státní podporu námořní dopravě, vztahují se uvedené pokyny na doplňující státní podporu. Pokyny Společenství pro státní podporu námořní dopravě však umožňují podporu investic s maximální mírou 10 % během tří let. V důsledku toho se v případě, že projekt mořské dálnice bude vybrán jako projekt TEN-T, avšak nebude mu udělena maximální podpora Společenství pro investice, tj. 30 % během dvou let, může stát, že veřejná podpora nedosáhne maximální možné částky, jestliže vnitrostátní podpora nepřesáhne 10 % v průběhu tří let povolených Pokyny Společenství pro státní podporu námořní dopravě. Kromě toho rozdíl v maximální době trvání obou režimů (dva roky na základě rozhodnutí č. 1692/96/ES a tři roky na základě Pokynů Společenství pro státní podporu námořní dopravě) může vyvolávat nejistotu a zmatek. Kvůli srozumitelnosti a aby byla umožněna předem určená veřejná podpora pro podniky podílející se na projektu mořské dálnice TEN-T, by maximální míra a doba trvání doplňující státní podpory poskytované členskými státy měla být stejná, jako je maximální míra a doba trvání financování Společenstvím.

15.

Z výše uvedených důvodů a na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy v případě, že finanční prostředky Společenství nejsou poskytovány pro podporu na zahájení činnosti, nebo pro část, kterou nepokrývá financování Společenstvím, Komise povolí státní podporu investic s maximální mírou 30 % a maximální dobou trvání dvou let do projektů odpovídajících článku 12a rozhodnutí 1692/96/ES a vybraných v souladu s postupem stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (10). Totéž bude platit v případě, že se členské státy rozhodnou financovat projekt prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Fondu soudržnosti.

16.

Podpora na zahájení činnosti určená pro investice nesmí překročit dobu trvání a míru uvedené v tomto bodě, a to bez ohledu na zdroj financování. Podpora nemůže být spojována s vyrovnávací platbou za poskytování veřejné služby. I v tomto případě Komise připomíná, že v případě týchž způsobilých nákladů nelze využívat dva finanční nástroje Společenství.

17.	Členské státy budou muset sdělit Komisi státní podporu, kterou hodlají udělit na základě tohoto sdělení projektům vybraným podle nařízení (ES) č. 680/2007.

POUŽITELNOST

18.	Komise použije pokyny stanovené v tomto sdělení prvním dnem po jeho zveřejnění v Úředním věstníku.

(1) KOM(2001) 370.

(2) KOM(2006) 314 v konečném znění: Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent. Přezkum Bílé knihy Evropské komise o dopravě z roku 2001 v polovině období.

(3) Sdělení Komise C(2004) 43 (Úř. věst. C 13, 17.1.2004, s. 3.).

(4) Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 1.

(5) Je třeba si uvědomit, že zvláštní podmínka obsažená v příloze I bodu 2 písm. b) nařízení Marco Polo II (ohledně omezení financování založeném na nákladu skutečně převedeném ze silnice na jiné druhy dopravy) se vztahuje na financování Společenstvím, nikoli na doplňující státní podporu, kterou se zabývá toto sdělení.

(6) Nařízení (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1.).

(7) Nařízení (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 79.).

(8) Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1.

(9) Příručka ze dne 28. února 2005 vydaná ve spojitosti s výzvou k předkládání návrhů pro TEN-T 2005; odstavec 4.3 (Podpora na zahájení činnosti související s kapitálovými náklady).

(10) Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1.

12.12.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 317/13

STÁTNÍ PODPORA – FRANCIE

Státní podpora C 31/08 (ex 681/06) – Podpora na záchranu společnosti „Volailles du Périgord“

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(2008/C 317/09)

Dopisem ze dne 16. července 2008 v závazné jazykovém znění, uvedeným na stránkách, které následují po tomto shrnutí, oznámila Komise Francii své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES týkající se výše uvedené podpory.

Zúčastněné strany mohou podat připomínky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který následuje, na tuto adresu:

Commission européenne

Direction générale de l'agriculture et du développement rural

Direction M. Législation agricole

Unité M.2. Conditions de concurrence

Rue de la Loi, 130 5/94A

B-1049 Bruxelles

Fax (32-2) 296 76 72

Tyto připomínky budou sděleny Francii. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

E-mailem ze dne 13. října 2006 oznámila Francie Komisi, že hodlá poskytnout podporu na záchranu komanditní společnosti „Volailles du Périgord“, kterou stoprocentně vlastní rodina Gayeových a která je s 236 zaměstnanci v roce 2006 největším zaměstnavatelem v oblasti Terrasson. V roce 2006 měla společnost roční obrat téměř 52 milionů EUR. V době rozhodnutí Komise společnost provozovala porážku kuřat a krůt. V roce 2007 se společnost v důsledku krize způsobené influenzou ptáků stala ze strukturálního hlediska ztrátovou.

Dopisem K(2007)3564 ze dne 19. července 2007 schválila Komise tuto podporu. Doba trvání podpory byla stanovena na šest měsíců. Výše podpory činila jeden milion EUR ve formě vratných záloh. Úrok odpovídal referenční sazbě Komise použitelné v době přidělení zálohy.

Při oznámení podpory na záchranu se francouzské orgány zavázaly, že plán restrukturalizace, plán likvidace a doklad o tom, že záloha byla v celé výši vrácena, bude Komisi předložen nejpozději šest měsíců po schválení podpory na záchranu Komisí.

Dopisem ze dne 19. července 2007 K(2007)3564 Komise rozhodla posoudit podporu jako slučitelnou se společným trhem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

Komise posuzovala podporu s ohledem na pokyny platné v době oznámení, tedy na Pokyny Společenství pro státní podpory v odvětví zemědělství 2000/C 28/02 a Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích 2004/C 244/02.

Bod 25 písm. a) Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích pokynů stanoví, že v případě podpory na záchranu se musí jednat o likvidní podporu ve formě úvěrových záruk nebo úvěrů, poskytnutých s úrokovou sazbou srovnatelnou alespoň se sazbami, které jsou běžné u zdravých podniků, a zejména s referenčními sazbami přijatými Komisí. Každý úvěr je třeba splatit a platnost každé záruky musí skončit v období nepřesahujícím šest měsíců od poukázání první splátky danému podniku.

Schválená podpora měla mít formu vratné zálohy poskytnuté s ročním úrokem stejným jako referenční sazba Komise platná v okamžiku přidělení zálohy (4,62 % ode dne 1. července 2007). Francouzské orgány uvedly, že půjčka bude splacena do šesti měsíců od prvního vyplacení částek půjčených podniku. V souladu s bodem 25 písm. c) pokynů, který stanoví, že Komisi je sdělen plán restrukturalizace nebo likvidace nebo se předloží doklad o tom, že byl úvěr v celé výši splacen, nejpozději šest měsíců poté, co bylo opatření v rámci podpory na záchranu schváleno, nebo v případě neoznámené podpory po prvním provedení daného opatření, se francouzská vláda zavázala, že sdělí Komisi nejpozději šest měsíců poté, co bylo opatření v rámci podpory na záchranu schváleno, plán restrukturalizace nebo likvidace nebo že předloží doklad o tom, že byl úvěr v celé výši splacen.

Šestiměsíční lhůta vypršela dne 19. ledna 2008, aniž by Komise obdržela požadované dokumenty. Komise připomněla Francii její závazek dopisem ze dne 7. května 2008. Do dnešního dne nezaslaly francouzské orgány ani plán restrukturalizace ani plán likvidace či doklad o tom, že záloha byla v celé výši splacena.

Francie nesplnila povinnost předložit dokumenty požadované podle bodu 27 pokynů.

Vzhledem k všem těmto důvodům se Komise v tomto okamžiku domnívá, že je pravděpodobné, že státní podpora poskytnutá společnosti „Volailles du Périgord“ byla nelegálně prodloužena za lhůtu šesti měsíců. Kromě toho má Komise pochybnosti o souladu opatření s vnitřním trhem.

V souladu s bodem 27 pokynů 2004/C 244/02 tedy Komise rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy.

V souladu s článkem 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 může být po příjemci požadováno vrácení jakékoli protiprávní podpory.

ZNĚNÍ DOPISU

„Par la présente, la Commission a l'honneur d'informer la France qu'après avoir examiné les informations sur l'aide citée en objet, elle a décidé d'ouvrir la procédure prévue à l'article 88, paragraphe 2, du traité CE.

1. PROCÉDURE

(1)

Par e-mail du 13 octobre 2006, enregistré le jour même, la Représentation permanente de la France auprès de l'Union européenne a notifié la mesure citée en objet à la Commission, conformément à l'article 88, paragraphe 3, du traité. Des renseignements complémentaires ont été envoyés par courriers électroniques du 21 mars 2007 et du 31 mai 2007, enregistrées le jour même.

(2)	Par lettre C(2007) 3564 du 19 juillet 2007 la Commission a autorisé l'aide susmentionnée. La durée de cette aide a été fixée à six mois.

(3)

Lors de la notification de l'aide au sauvetage les autorités françaises se sont engagées à ce qu'un plan de restructuration, un plan de liquidation ou la preuve que l'avance a été intégralement remboursée soit soumis à la Commission au plus tard six mois après l'autorisation de l'aide au sauvetage par la Commission. Ce délai a expiré le 19 janvier 2008 sans que la Commission ait reçu un des documents requis.

(4)

Par lettre du 7 mai 2008 la Commission a demandé à la France de produire les documents requis dans les plus brefs délais et a annoncé qu'à défaut elle sera obligée d'ouvrir la procédure prévue à l'article 88, paragraphe 2 du traité, en conformité avec le point 27 des lignes directrices communautaires concernant les aides d'État au sauvetage et à la restructuration d'entreprises en difficulté (1).

(5)	La France a omis de communiquer un plan de restructuration ou un plan de liquidation ou la preuve que l'avance a été remboursée intégralement jusqu'à ce jour.

2. DESCRIPTION DE LA MESURE

2.1. Intitulé de l'aide

(6)	Aide au sauvetage de la société “Volailles du Périgord”.

2.2. Durée

(7)

Six mois.

2.3. Budget

(8)	1 million d'euros.

2.4. Bénéficiaires

(9)	Société en nom collectif (SNC). La société a été créée en 1910. Selon les informations fournies par les autorités françaises lors de la notification le 13 octobre 2006 et des courriers électroniques du 21 mars 2007 et du 31 mai 2007, elle est détenue à 100 % par la famille Gaye.

(10)	La société employait début 2006 236 salariés et réalisait un chiffre d'affaires annuel de quelque 52 millions d'euros. Selon les informations fournies en 2006, elle est le premier employeur de la zone de Terrasson.

(11)

Selon les informations fournies, Volailles du Périgord est active dans l'abattage de poulets et dindes. La société vend la majeure partie de ses produits aux grandes et moyennes surfaces (GMS) en France (dont 60 % sous sa marque propre “Le Croquant” et 40 % sous marques de distributeurs). 70 % de ses produits sont vendus comme découpes, le reste comme volailles entières et prêtes à cuire. Le poulet constitue 46 % de ses produits vendus (dont 80 % en label rouge). L'export de la société est marginal.

(12)	La Société SNC Volailles du Périgord avait connu une croissance rapide au cours de la décennie 1990-2000 et atteignait en 2001/2002 avec quelques 280 salariés et 50 millions d'euros de chiffres d'affaires un résultat d'exploitation de 1,8 million d'euros.

(13)

Selon les mêmes informations cette croissance avait été pourtant mal contrôlée, en raison, notamment, d'un management sous dimensionné et d'une orientation commerciale vers le Hard Discount. D'après les autorités françaises, ces fragilités se sont exprimées pleinement à l'occasion du retournement de conjoncture qui a eu pour effet que la société était devenue structurellement déficitaire.

(14)

Les pertes d'exploitation cumulées sur les trois exercices 2002/2003-2004/2005 s'étaient élevées à 5,3 millions d'euros. La direction de l'entreprise avait réagi en agissant sur la productivité, en maîtrisant mieux la masse salariale et le recours au personnel extérieur et en comprimant des services et charges externes. D'après ces mêmes informations, ces mesures prises avaient permis un résultat d'exploitation équilibré pour le dernier semestre 2005. Parallèlement, les actionnaires avaient injecté 3 millions d'euros en comptes courants pour soutenir la trésorerie.

(15)

La crise de la grippe aviaire a fortement frappé l'entreprise déjà fragile. Le chiffre d'affaires net a baissé de quelques 5 millions d'euros sur l'exercice 2005/2006 par rapport à l'exercice précédent. La perte de l'exploitation s'est élevée à quelques 168 000 EUR. D'après les informations fournies par les autorités françaises, la trésorerie a continué à se dégrader en raison de la perte et de l'accroissement des stocks de volailles congelées. Le stock en volailles congelées s'élevait au 30 juillet 2006 à quelques 0,9 million d'euros, soit presque 12 % de l'actif total.

(16)

Dans leur e-mail du 21 mars 2007, les autorités françaises ont indiqué que la société avait pu se financer depuis le 1er semestre 2006 par un recours au découvert bancaire qui, au 28 février 2007, s'était élevé à 1 986 460 EUR. Selon les informations fournies dans le même courrier électronique, ce découvert avait été consenti dans l'attente du versement de l'aide au sauvetage. En cas de non versement de cette aide, il serait devenu exigible et aurait entraîné la déclaration de cessation de paiements et le dépôt de bilan de la société.

(17)	Selon le plan de trésorerie pour le deuxième semestre 2007 le besoin en trésorerie de la société avait atteint quelques 1,2 millions d'euros au mois de juillet et devait, selon les prévisions, légèrement baisser pendant la seconde moitié de l'année 2007.

2.5. Base juridique

(18)	Circulaire du ministre de l'agriculture et de la pêche DPEI/SDEPA/C2006-4019 du 15 mars 2006.

2.6. Description de l'aide

(19)	L'aide de 1 million d'euros devait être apportée par des avances remboursables et versées, pour partie, par l'État (850 000 EUR) et, pour partie, par le Conseil régional d'Aquitaine (150 000 EUR).

(20)	Les autorités françaises ont confirmé que le taux d'intérêt appliqué serait le taux de référence de la Commission applicable à l'époque de l'attribution de l'avance.

3. APPRÉCIATION

(21)

La Commission a examiné l'aide à la lumière des lignes directrices applicables à la date de la notification, c'est-à-dire les lignes directrices de la Communauté concernant les aides d'État dans le secteur agricole 2000/C 28/02 (2) et les lignes directrices communautaires concernant les aides d'État au sauvetage et à la restructuration d'entreprises en difficulté 2004/C 244/02 (3).

(22)	Par lettre C(2007) 3564 du 19 juillet 2007 elle a décidé de considérer l'aide comme compatible avec le marché commun en application de l'article 87, paragraphe 3, point c) du traité.

(23)

Selon le point 25(a) des lignes directrices communautaires concernant les aides d'État au sauvetage et à la restructuration d'entreprises en difficulté les aides doivent consister en des aides de trésorerie sous forme de garanties de crédits ou de crédits, soumis à un taux au moins comparable aux taux observés pour des prêts à des entreprises saines, et notamment aux taux de référence adoptés par la Commission. Tout prêt doit être remboursé et toute garantie doit prendre fin dans un délai de six mois au maximum à compter du versement de la première tranche à l'entreprise.

(24)	L'aide approuvée devait prendre la forme d'une avance remboursable soumise à un taux d'intérêt annuel égal au taux de référence de la Commission applicable au moment de l'attribution de l'avance (4,62 % à partir du 1er juillet 2007).

(25)

Les autorités françaises ont indiqué que le prêt serait remboursé dans les six mois à compter du premier versement de sommes prêtées à l'entreprise. En conformité avec les dispositions du point 25 c) des lignes directrices, qui prévoient que soit un plan de restructuration, soit un plan de liquidation soit la preuve que le prêt a été intégralement remboursé soit soumis à la Commission au plus tard six mois après l'autorisation de l'aide au sauvetage ou, dans le cas d'une aide non notifiée, à compter de la première mise en œuvre de la mesure en question, le gouvernement français s'était engagé à ce qu'un plan de restructuration, un plan de liquidation ou la preuve que l'avance a été intégralement remboursée soit soumis à la Commission au plus tard six mois après l'autorisation de l'aide au sauvetage par la Commission.

(26)

Le délai de six mois a expiré le 19 janvier 2008 sans que la Commission ait reçu les documents requis. La Commission a rappelé à la France son engagement par lettre du 7 mai 2008. Jusqu'à ce jour les autorités françaises n'ont envoyé ni un plan de restructuration, ni plan de liquidation, ni preuve que l'avance a été intégralement remboursée.

(27)	La France a donc omis de communiquer les documents requis par le point 27 des lignes directrices.

4. CONCLUSION

Pour l'ensemble de ces raisons, à ce stade, la Commission pense qu'il est probable que l'aide d'État approuvée accordée à la société “Volailles du Périgord” ait été illégalement prolongée au-delà du délai de 6 mois, et a des doutes sur la compatibilité de la mesure en cause avec le marché commun.

En conséquence, la Commission à décidé d'ouvrir la procédure formelle d'examen au sens de l'article 88, paragraphe 2, du traité CE et du Règlement (CE) no 659/1999 du Conseil.

(28)

La Commission invite la France, dans le cadre de la procédure de l'article 88, paragraphe 2, du traité CE, à présenter ses observations et à fournir des informations sur la situation actuelle de la société “Volailles du Périgord” et à fournir soit un plan de restructuration, soit un plan de liquidation ou la preuve que le prêt a été intégralement remboursé, dans un délai d'un mois à compter de la date de réception de la présente.

(29)	Elle invite vos autorités à transmettre immédiatement une copie de cette lettre au bénéficiaire de l'aide.

(30)	La Commission rappelle à la France l'effet suspensif de l'article 88, paragraphe 3, du traité CE et se réfère à l'article 14 du règlement (CE) no 659/1999 du Conseil qui prévoit que toute aide illégale pourra faire l'objet d'une récupération auprès de son bénéficiaire.

(31)

Par la présente, la Commission avise la France qu'elle informera les intéressés par la publication de la présente lettre et d'un résumé de celle-ci au Journal Officiel de l'Union Européenne. Elle informera également les intéressés dans les pays de l'AELE signataires de l'accord EEE par la publication d'une communication dans le supplément EEE du Journal officiel, ainsi que l'autorité de surveillance de l'AELE en leur envoyant une copie de la présente. Tous les intéressés susmentionnés seront invités à présenter leurs observations dans le délai d'un mois à compter de la date de cette publication.“

(1) JO C 244 du 1.10.2004, p. 2.

(2) JO C 28 du 1.2.2000.

(3) JO C 244 du 1.10.2004.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 317

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 51 12. prosince 2008

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2008/C 317/01	Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku	1

2008/C 317/02	Sdělení Komise o dotazu a registraci v případě látek, které byly legálně na trhu před 1. červnem 2008, avšak nemají status zavedených látek, podle nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH) ( 1 )	2

2008/C 317/03	Sdělení v souladu s článkem 12 odst. 5 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, o informacích poskytnutých celními orgány členských států týkajících se zařazení zboží do celní nomenklatury	3

2008/C 317/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.5317 – IBM/ILOG) ( 1 )	5

2008/C 317/05	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.5241 – American Express/Fortis/Alpha Card) ( 1 )	5

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Komise
2008/C 317/09	Státní podpora – Francie — Státní podpora C 31/08 (ex 681/06) – Podpora na záchranu společnosti Volailles du Périgord — Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES	13

2008/C 317/10	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5324 – Centrica/Segebel) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	17

2008/C 317/11	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5385 – Avnet/Abacus) ( 1 )	18

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Rada
2008/C 317/06	Obecné pokyny Evropské unie k provádění konzulární koncepce vedoucího státu	6

	Komise
2008/C 317/07	Směnné kurzy vůči euru	9

2008/C 317/08	Sdělení Komise kterým se stanoví pokyny ke státní podpoře doplňující financování Společenstvím pro zahájení mořských dálnic ( 1 )	10


2008/C 317/12	Poznámka pro čtenáře(pokračování na vnitřní straně zadní obálky)	s3