10.11.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 287/1

ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

ROZPOČTOVÝ ROK 2007

Svazek I

KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA A KONSOLIDOVANÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU

(2008/C 287/01)

OBSAH

Poznámka ke konsolidované účetní závěrce

Hlavní události a klíčové body

Plnění a účtování rozpočtu EU

ČÁST I:

Konsolidované finanční výkazy Evropských společenství a vysvětlivky

Rozvaha

B.	Výsledovka

C.	Výkaz peněžních toků (cash flow)

D.	Výkaz změn čistých aktiv

E.	Příloha k finančním výkazům

ČÁST II:

Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu Evropských společenství a vysvětlivky

A.	Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu

B.	Vysvětlivky ke konsolidovaným zprávám o plnění rozpočtu

POZNÁMKA KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropských společenství za rok 2007 byla sestavena na základě údajů předložených ostatními orgány a institucemi podle čl. 129 odst. 2 finančního nařízení. Tímto prohlašuji, že byla sestavena v souladu s hlavou VII finančního nařízení ES a účetními zásadami, pravidly a metodami popsanými v příloze k finančním výkazům.

Účetní těchto orgánů a institucí předložili všechny údaje potřebné pro sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o aktivech a pasivech Evropských společenství a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Tímto potvrzuji, že na základě těchto údajů a provedených kontrol, jež jsem považoval ke schválení účetní závěrky Evropských společenství za potřebné, jsem nabyl dostatečné jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech podstatných aspektech věrný a poctivý obraz finanční pozice Evropských společenství.

Brian GRAY

Účetní Evropské komise

HLAVNÍ UDÁLOSTI A KLÍČOVÉ BODY

Účetní závěrka Evropských společenství za rok 2007 je třetím souborem účtů zpracovávaným podle pravidel akruálního účetnictví, jež bylo v Evropských společenstvích zavedeno v roce 2005. V roce 2007 došlo k aktualizaci finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství a jeho nová verze vstoupila v platnost 1. května 2007.

Jako u každého souboru účtů Komise pracuje na zlepšení oproti dříve zveřejněným údajům s cílem poskytovat uživatelům především srozumitelnější a relevantnější informace.

V souvislosti s předložením závěrky za rok 2007 je třeba upozornit na tyto změny:

—	Do textu byl zahrnut nový oddíl, který vysvětluje, jak probíhá plnění a účtování rozpočtu EU. Tento oddíl přináší vysvětlení, jak jsou Společenství financována a jak jsou prostředky vynakládány, kontrolovány a účtovány.

—	Rovněž byl přidán oddíl, jehož cílem je lépe vysvětlit navracení neoprávněných plateb a který přináší údaje o konkrétních částkách (viz oddíl E.6).

—	V tabulkách popisujících plnění rozpočtu jsou nyní částky uváděny v milionech EUR. Rovněž byla přidána souhrnná tabulka, která přináší lepší přehled o rozpočtových příjmech a výdajích.

—	Také se poprvé předkládá porovnání hospodářského výsledku s výsledkem rozpočtového hospodaření, a to ve vysvětlivkách.

Rovněž je třeba poznamenat, že od roku 2006 byl rozšířen rozsah konsolidace – rozpočet nyní obsahuje tři společné podniky oproti pouze jednomu v roce 2006 a zároveň je předmětem konsolidace 26 agentur oproti 24 v roce 2006.

HLAVNÍ BODY PŘÍLOHY K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE ZA ROK 2007

—	Přebytek rozpočtu se dále snížil z 1 848 milionů EUR na 1 529 milionů EUR.

—	Hospodářský výsledek za daný rok vzrostl z přebytku ve výši 197 milionů EUR v roce 2006 na přebytek ve výši 7 462 milionů EUR v roce 2007.

—

Celková hodnota aktiv vzrostla z 67 332 milionů EUR v roce 2006 na 75 386 milionů EUR a celková hodnota pasiv se zvýšila ze 131 550 milionů EUR na 134 006 milionů EUR. Rozdíl mezi aktivy a pasivy bude financován v krátkodobém horizontu z již odsouhlasených rozpočtových prostředků nebo dlouhodobě garantován členskými státy.

PLNĚNÍ A ÚČTOVÁNÍ ROZPOČTU EU

1. SESTAVOVÁNÍ ROČNÍHO ROZPOČTU

Z rozpočtu EU je financována řada politik a programů v celé Unii. V souladu s prioritami stanovenými členskými státy provádí Komise přímo konkrétní programy, činnosti a projekty. Ty se mohou zaměřovat na různé oblasti od projektů pro mobilitu studentů a učitelů ve školství až po projekty, jejichž cílem je podpora lepšího pracovního prostředí pro pracovníky v EU nebo kontrola vnějších hranic.

Téměř 95 % prostředků z rozpočtu EU se používá na financování takovýchto politik a činností EU, které schválily všechny členské státy. Přímá vazba mezi ročním rozpočtem a politikami EU je zajištěna prostřednictvím metody sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting, ABB). Nomenklatura rozpočtu podle činností, která byla poprvé zavedena v rozpočtu na rok 2004, umožňuje jasné rozlišení oblastí politik Evropské unie a uvádí celkovou částku přidělenou každé z těchto oblastí.

Všech 32 oblastí politik je dále rozděleno do přibližně 200 činností, z nichž více než 110 zahrnuje provozní rozpočtové okruhy a v rozpočtové nomenklatuře se tudíž objevují jako kapitoly rozpočtu. Tyto oblasti politik jsou převážně provozní, neboť jejich klíčové činnosti jsou zaměřeny na prospěšnost pro třetí strany, vždy v rámci daného okruhu působnosti. Ostatní oblasti politik jsou však horizontální a zajišťují řádné fungování Komise, např. „Koordinace a právní poradenství“ a „Rozpočet“. Struktura aktivit zajišťuje společný koncepční rámec pro stanovení priorit, jejich plánování, zahrnování do rozpočtu, sledování a podávání zpráv o nich, přičemž hlavním cílem je posílení účinného, hospodárného a efektivního využívání zdrojů.

Interní postup pro přijetí návrhu rozpočtu začíná jeho sestavováním, které zajišťuje Komise, a následně je rozpočet zaslán Radě, která může v případě potřeby provést úpravy. Upravený rozpočet je pak předložen Evropskému parlamentu, který také může navrhnout úpravy nebo přijmout či zamítnout stávající návrh. Jakmile dojde ke schválení změn a úprav (včetně případného zcela nového návrhu Komise, je-li to nutné), je rozpočet v polovině prosince schválen Parlamentem. Předseda Parlamentu prohlásí rozpočet za schválený a je možné jej začít plnit.

2. JAK JE ES FINANCOVÁNO?

Evropské společenství využívá dvě kategorie příjmů: příjmy z vlastních zdrojů a ostatní příjmy.

2.1. Příjmy a pohledávky z vlastních zdrojů

Příjmy z vlastních zdrojů získává EU automaticky a umožňují jí financování jejího rozpočtu bez nutnosti následných rozhodnutí vnitrostátních orgánů (v roce 2007 činily příjmy z vlastních zdrojů 93 % celkových příjmů). Celková částka vlastních zdrojů potřebná k financování rozpočtu se určí jako rozdíl celkových výdajů a ostatních příjmů. Tato celková částka vlastních zdrojů nesmí překročit 1,24 % hrubého národního důchodu (HND) EU. Vlastní zdroje lze rozdělit do těchto kategorií:

Tradiční vlastní zdroje (TVZ), které se pak dále dělí na příjmy z cel, zemědělských dávek a dávek z cukru. Povinnost odvádět prostředky na tyto zdroje je uvalena na hospodářské subjekty a vybírají je členské státy jménem EU. Členské státy si však jako náhradu za náklady spojené s výběrem ponechávají 25 % této částky. Cla a zemědělské dávky jsou uvaleny na dovoz ze třetích zemí a používají sazby podle společného celního sazebníku. Dávky z cukru hradí výrobci cukru na financování vývozních náhrad pro cukr. TVZ obvykle představují přibližně 15 % celkových zdrojů z vlastních příjmů.

Vlastní zdroje pocházející z daně z přidané hodnoty (DPH) jsou odváděny ze základů DPH v členských státech, které jsou pro tento účel harmonizovány podle pravidel Společenství. Na každý harmonizovaný základ každého státu je pak uplatňována stejná procentní sazba. Základ DPH, který se používá, je však v případě každého členského státu omezen na maximálně 50 % jeho HND. Zdroje z DPH obvykle představují přibližně 15 % zdrojů z vlastních příjmů.

Zdroje odváděné z hrubého národního důchodu (HND) se používají k vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji rozpočtu, tedy k financování té části rozpočtu, na kterou neplynou příjmy ze žádného jiného zdroje. Stejná procentní sazba je uplatňována na HND všech členských států, který je stanoven podle pravidel Společenství. Zdroje z HND obvykle představují přibližně 70 % zdrojů z vlastních příjmů.

Pokud jde o úhrady těchto částek, na zvláštních účtech jsou vedeny tradiční vlastní zdroje, které členské státy stanovily v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. b) nařízení (ES, Eratom) č. 1150/2000, ale neposkytly Společenstvím, neboť ještě nebyly uhrazeny, zaručeny nebo proti nim byly vzneseny námitky. Každý členský stát zasílá Komisi čtvrtletní výkaz těchto účtů, v němž u každého typu zdrojů uvádí tyto údaje:

—	neuhrazené prostředky za předchozí čtvrtletí,

—	částky uhrazené během daného čtvrtletí,

—	úpravy základu (opravy, zrušení) provedené během daného čtvrtletí,

—	odepsané částky,

—	částku zbývající k úhradě na konci daného čtvrtletí.

Jakmile jsou tradiční vlastní zdroje zapsané na zvláštním účtu uhrazeny, musejí být zpřístupněny Komisi nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byla pohledávka uhrazena.

V situaci, kdy je nepravděpodobné, že k úhradě dojde, je třeba to zohlednit prostřednictvím opravné položky ke zvláštnímu účtu. Opravné položky jsou založeny na odhadech, které učinily samy členské státy podle čl. 6 odst. 4 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000, které stanoví, že „spolu se závěrečnými čtvrtletními výkazy za daný rok předávají členské státy odhad celkové výše nároků uvedených k 31. prosinci tohoto roku na zvláštním účtu, jejichž úhrada se stala nepravděpodobnou“.

Na základě odhadů členských států je opravná položka odečtena od pohledávek za členskými státy na straně aktiv rozvahy. Neznamená to však, že by se Komise vzdala nároku na úhradu částek, na něž se opravná položka vztahuje. I v případě, kdy se zdá, že je úhrada velice nepravděpodobná, ne-li nemožná, to nemusí znamenat, že jsou částky pro rozpočet Společenství jakožto tradiční vlastní zdroje zcela zrušeny. Neuhrazené pohledávky jsou totiž zrušeny, pouze pokud členský stát vyčerpal všechny možnosti, které jsou k uhrazení pohledávky požadovány. Jestliže tak členský stát neučiní, nese finanční odpovědnost a musí částku odvést do rozpočtu Společenství v souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení (ES, Eratom) č. 1150/2000.

2.2. Ostatní příjmy

Ostatní příjmy vyplývající z aktivit Evropských společenství představují přibližně 7 % celkových příjmů. Jedná se například o pokuty udělované v souvislosti s politikou hospodářské soutěže a inkasní příkazy vystavené soukromým a veřejnoprávním dlužníkům, pokud jde o správu projektů Společenství (jak je uvedeno v příkladu výše). Do této kategorie také spadají úhrady pokut vyměřených Soudním dvorem členským státům za neplnění konkrétních rozsudků. Komise každoročně spravuje stovky tisíc projektů a musí každý rok vydat přibližně 12 000 inkasních příkazů. Ke každému dluhu, který není uhrazen ke dni splatnosti, se připočítávají úroky z prodlení. V případě, že nejsou Společenství uhrazeny dluhy třetími stranami jinými než členskými státy, jsou přímo vymáhána rozhodnutí Komise (a Rady) o povinnosti uhradit závazek v souladu s občanským právem procesním platným na území, na němž dochází k vymáhání. Vymáhání od zbývajících dlužníků zajišťuje právní služba za pomoci externích právních firem.

3. JAK JE ROZPOČET SPOLEČENSTVÍ SPRAVOVÁN A VYUŽÍVÁN

3.1. Primární provozní výdaje

Provozní výdaje Evropských společenství pokrývají různé okruhy finančního výhledu a mají různé podoby podle toho, jak se peníze vyplácejí a jak se s nimi hospodaří. V souladu s finančním nařízením Společenství plní souhrnný rozpočet za použití těchto metod:

Přímé centralizované řízení: při něm plní rozpočet přímo odpovědný orgán nebo instituce Společenství.

Nepřímé centralizované řízení: týká se případů, kdy Společenství svěřují řízení části rozpočtu orgánu Společenství nebo členského státu.

Decentralizované řízení: jedná se o případy, kdy Společenství delegují určité úkoly spojené s plněním rozpočtu třetím zemím.

Sdílené řízení: podle této metody řízení Společenství delegují určité úkoly spojené s plněním rozpočtu na členské státy.

Společné řízení: podle této metody Společenství svěřují určité úkoly spojené s plněním rozpočtu mezinárodním organizacím.

Většina výdajů, v tomto roce 90 miliard EUR (zatímco v roce 2006 to bylo 91 miliard EUR), spadá pod okruh „Sdílené řízení“, kam patří i delegování úkolů na členské státy v oblastech jako výdaje na zemědělství a strukturální opatření.

3.2. Různí účastníci finančních operací

Kolegium komisařů nese společnou politickou odpovědnost, ale nemá prakticky žádné pravomoci v plnění rozpočtu. Tyto úkoly každoročně deleguje na jednotlivé úředníky, kteří kolegiu odpovídají a na které se vztahuje služební řád. Tito zaměstnanci – obecně se jedná o generální ředitele nebo vedoucí útvarů – jsou označováni za „pověřené schvalující osoby“. Ti pak mohou úkoly plnění rozpočtu dále delegovat na „dále pověřené schvalující osob“.

Odpovědnost schvalujících osob zahrnuje celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů stanovených institucí, až po řízení prováděných činností z provozního i rozpočtového hlediska, včetně podepisování právně závazných dokumentů, kontroly plnění, provádění plateb a, v případě potřeby, i zpětného vymáhání prostředků. Schvalující osoby musí rovněž zajistit, že budou prováděna hodnocení, která budou analyzovat proveditelnost návrhů (hodnocení ex ante) a posuzovat úspěšnost a hospodárnost již prováděných programů (průběžná hodnocení a hodnocení ex post). Výsledky těchto hodnocení se používají ke zlepšení rozhodovacích procesů a ke zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a hospodárnosti zásahů Společenství.

Řádné finanční řízení a odpovědnost jsou v každém GŘ zajištěny oddělením kontroly řízení (která je v rukou schvalujících osob) od vnitřního auditu a kontroly plnění pravidel řadou jasných vnitřních norem kontroly (na základě mezinárodních norem COSO), kontrolami ex ante a ex post, nezávislými interními audity na základě hodnocení rizik a pravidelnými zprávami o činnosti jednotlivým komisařům.

Účetní provádí platby a vydává inkasní příkazy připravené schvalujícími osobami a odpovídá za správu pokladny; stanoví účetní pravidla a postupy, schvaluje účetní systémy, vede účetnictví a sestavuje účetní závěrku instituce a konsoliduje ji s účetními závěrkami jiných konsolidovaných účetních jednotek. Dále podepisuje účty a prohlašuje, že poskytují věrný a poctivý obraz finanční pozice.

Interní auditor, který není v úzkém smyslu slova účastníkem finančních operací, je jmenován institucí, aby ověřoval řádné fungování systémů a postupů plnění rozpočtu a poskytuje instituci poradenství ve věci řízení rizik. Interní auditor vydává nezávislá stanoviska o kvalitě systémů řízení a kontroly a poskytuje doporučení, jak zlepšit provozní postupy a podpořit zdravé finanční řízení.

3.3. Závazky k uvolnění prostředků z rozpočtu EU

Jakmile je rozpočet schválen, generální ředitelství pro rozpočet zpřístupní prostředky na základě ABB prostřednictvím účetního systému Komise jednotlivým organizačním složkám Komise a orgánům a jiným institucím v souladu s jejich úkoly. Například odpovědnost za správu rozpočtových linií souvisejících se životním prostředím je Komisí delegována na vedoucího – neboli generálního ředitele – generálního ředitelství pro životní prostředí (který se v této souvislosti pro dané rozpočtové linie stává pověřenou schvalující osobou).

Před uzavřením jakéhokoliv právního závazku (například smlouvy nebo dohody o grantech) se třetí stranou musí v ročním rozpočtu existovat rozpočtová linie povolující danou aktivitu. Rovněž musí být v dané rozpočtové linii k dispozici dostatek prostředků k pokrytí příslušných výdajů. Jsou-li tyto podmínky splněny, musí být požadované prostředky v rozpočtu vyhrazeny prostřednictvím rozpočtového závazku v účetním systému.

Jakmile je požádáno o rozpočtový závazek osobou odpovědnou za daný projekt (označovanou za iniciující subjekt), musí proběhnout předem stanovený proces, neboli tzv. finanční okruh, což je schvalovací proces prováděný elektronicky a zároveň prostřednictvím tištěných dokumentů, do něhož jsou zapojeni minimálně dva lidé, iniciátor a ověřovatel (je tedy uplatňována tzv. zásada čtyř očí). Finanční okruhy zajišťují finanční a provozní kontroly před schválením závazku odpovědnou schvalující osobou.

Z rozpočtu Společenství nelze uhradit žádnou částku, pokud Komise nebo jiný orgán ES a případný příjemce prostředků společenství neuzavřou písemný právní závazek. V rámci centralizovaného přímého řízení má tento závazek buď podobu smlouvy se smluvním partnerem nebo dohody o grantu s příjemcem.

Jakmile dojde ke schválení, je rozpočtový závazek zaznamenán v rozpočtovém účetním systému a prostředky jsou pak čerpány odpovídajícím způsobem. To se však nijak neprojevuje v souhrnných účtech (nebo hlavní účetní knize), neboť do té doby zatím nevznikly výlohy. To je způsobeno skutečností, že účetní systém Evropských společenství se skládá ze dvou oddělených, avšak provázaných prvků:

a)	rozpočtové účty, které jsou podrobným záznamem plnění rozpočtu, a

b)	souhrnné účty, které se používají k sestavování rozvahy a k určení hospodářského výsledku.

Rozpočtové účty zachycují na každodenní bázi závazky a platby provedené ve všech přibližně 1 150 rozpočtových liniích. Vycházejí z upravené zásady hotovostního účtování, což znamená, že položka výdajů nebo příjmů se zaznamenává v účtech pouze tehdy, je-li hotovost přislíbena, vyplacena nebo obdržena. Tento typ účtování je běžný pro veřejný sektor, který se i v historii více zaměřoval na rozpočet a jeho plnění. Evropský parlament, tedy orgán, kterému je Komise jakožto exekutiva odpovědná, má samozřejmě zájem ověřit si, že přání, která při schvalování rozpočtu vyjádřil, jsou exekutivou plněna. Komise každý měsíc zveřejňuje podrobnosti o stavu plnění rozpočtu (tedy využívání prostředků z něj) na internetové stránce Europa. Údaje jsou rozděleny podle okruhů finančního výhledu a podle jednotlivých oblastí politik.

Souhrnné účty (nebo hlavní účetní kniha) používají k vykázání veškerých výdajů a příjmů během rozpočtového roku (a tudíž i k vykázání hospodářského výsledku) a ke stanovení finanční situace ES v podobě rozvahy aktiv a pasiv ke 31. prosinci daného roku účetní metodu podvojného účetnictví.

3.4. Úhrada plateb

3.4.1. Obecná pravidla

Žádnou platbu nelze provést, pokud nedošlo ke schválení rozpočtového závazku schvalující osobou, která má danou operaci na starost. Při provádění platby je třeba dodržet povinný postup, který je obdobný jako v případě rozpočtového závazku. Tento postup se provádí v účetním systému a probíhá paralelně elektronicky i na papíře. Celý proces opět zahajuje iniciující subjekt a platbu nakonec schvaluje dále pověřená schvalující osoba. Jakmile je platba schválena, dojde automaticky k aktualizaci rozpočtových i souhrnných účtů.

Jakmile je platba v účetním systému schválena, dalším krokem je převod na účet příjemce. Komise (například prostřednictvím pokladního oddělení GŘ pro rozpočet) provádí téměř všechny své platby prostřednictvím bankovních převodů. Má účty u pokladen členských států, centrálních bank a komerčních bank.

Každoročně Komise provádí více než milion plateb. Je účastníkem systému SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication). Každý den jsou v rámci minimálně jednoho kola plateb, které je kontrolováno pokladním oddělením generálního ředitelství pro rozpočet, schválené pokyny k platbám převedeny na platební příkazy, které jsou automaticky odeslány bankám Komise, a na jejichž základě jsou prostředky převedeny určeným příjemcům.

3.4.2. Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě použije buď k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen vrátit zálohu předběžného financování Evropským společenstvím. Vyplacené částky předběžného financování tedy nejsou definitivním výdajem, dokud nejsou splněny příslušné smluvní podmínky, a proto se po provedení počáteční platby zaznamenají do rozvahy jako aktivum. Částka zálohového aktiva se sníží (úplně nebo částečně) po schválení výše způsobilých nákladů a vrácených příslušných částek. Pokud po analýze oprávněnosti přijaté žádosti o proplacení nákladů (viz níže) Společenství zcela nebo částečně schválí částku předběžného financování, pak se odsouhlasená výše způsobilých výdajů odepíše z rozvahy a zapíše se jako náklad ve výsledovce. Částka předběžného financování se tak může zcela nebo zčásti započíst.

Předběžné financování se oceňuje podle odhadované částky, kterou bude možno získat zpět, a zohledňuje se záruka související s předběžným financováním. Předběžné financování, o němž se přepokládá, že nebude získáno zpět, je ve výsledovce zaznamenáno jako náklad a jako snížení hodnoty u částky předběžného financování uvedené v rozvaze. Vyplacené zálohy jsou obvykle úročeny (mezi typické výjimky z tohoto pravidla patří částky vyplacené členským státům nebo v rámci předvstupní pomoci). Vlastnictví těchto úroků určuje dvě kategorie stávajícího předběžného financování – Evropská společenství a třetí strana. Rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi spočívá v tom, že úroky naběhlé z předběžného financování „Evropských společenství“ zůstávají majetkem Společenství, a proto se jim musí vrátit, zatímco úroky naběhlé z předběžného financování „třetí strany“ jsou majetkem příjemce.

3.4.3. Proplácení nákladů a přípustnost výdajů

Určitou dobu po úhradě zálohy nebo předběžného financování obdrží příslušný orgán ES žádost o úhradu nákladů, která má prokázat, že částka předběžného financování byla příjemcem využita v souladu se smlouvou. Objem a frekvence zasílání těchto žádostí o proplacení nákladů se v průběhu roku mění a závisí na druhu financované akce a smluvních podmínkách. Neznamená to nutně, že žádosti jsou zasílány ke konci roku.

Došlé výkazy nákladů se okamžitě registrují v účetnictví jako krátkodobé závazky s poznámkou „zkontrolovat způsobilost“ (strhávané částky) u protipoložky. Tento úkon se označuje jako „Step 1 invoice“ (první krok fakturace). Výdaj se zaznamenává do souhrnných účtů, pouze jakmile dojde k „rozhodné události“, tedy ke schválení žádosti o úhradu nákladů. Na úrovni tzv. prvního kroku proto zatím není žádný výdaj zaznamenán. Odpovědný zaměstnanec musí zkontrolovat přijatou žádost a může případně vyžadovat další vysvětlení, než v systému i na papíře potvrdí, že žádost je platná a že lze provést platbu. Jakmile dojde ke schválení platnosti žádosti, provede se účetní záznam, který převádí příslušné částky do výsledovky jako náklad (druhý krok fakturace). Otevřené zůstatky předběžného financování a vztahů s věřiteli se rovněž sníží o schválenou částku. Na rozpočtové účty nemá operace žádný vliv, neboť v nich již byla zaznamenána úvodní platba.

3.4.4. Vyplácení dalších částek

Je-li požadována částka, která převyšuje úvodní platbu, a je-li tato částka schválena, nebo je-li podle smlouvy vyžadováno uhrazení druhé nebo závěrečné platby, podá se žádost o platbu na základě stejných pravidel jako u předchozí žádosti. Předtím, než je možné platbu provést, uděluje konečný souhlas pověřený schvalující úředník. Kritéria způsobilosti jsou definována v základním aktu, ve výzvách k předkládání návrhů, v dalších informačních materiálech pro příjemce grantů, případně ve smluvních klauzulích grantových dohod. Po analýze se způsobilé výdaje zaúčtují do nákladů a příjemce je informován o případných nezpůsobilých částkách. Částky, u nichž se má „zkontrolovat způsobilost“, tedy představují došlé žádosti o proplacení nákladů, u nichž dosud nebyla prověřena způsobilost, a tedy u nich dosud nenastala rozhodná událost, která by vedla k realizaci nákladů.

3.4.5. Účetní postup na konci roku (uzávěrka)

Částky předběžného financování nevypořádané na konci roku se ocení jako původní vyplacené částky snížené o:vrácené částky, schválené způsobilé částky, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky. Přijaté záruky související s částkami předběžného financování se vykazují v podrozvaze jako podmíněná aktiva.

Žádosti o proplacení nákladů, které na konci roku ještě nebyly přijaty, se zúčtovávají v rámci roční účetní uzávěrky. Zejména je nutné zhodnotit způsobilé výdaje vzniklé příjemcům finančních prostředků Společenství, které zatím nebyly ES nahlášeny. K tomu, aby se dospělo k nejpřesnějšímu odhadu těchto částek, slouží různé metody v závislosti na druhu činnosti a dostupných informacích. Po těchto účetních zápisech prováděných za účelem účetní uzávěrky jsou odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období, zatímco nezpůsobilé částky zůstávají otevřeny na účtech „zkontrolovat způsobilost“. Tyto částky se vykazují v krátkodobých závazcích, aby se nepřeceňovala výše aktiv a pasiv.

3.5. Navracení neoprávněných plateb

Způsobilost výdajů z rozpočtu ověřují příslušné útvary ES nebo, v případě sdíleného řízení, členské státy na základě podkladů stanovených v platných předpisech nebo v podmínkách každého grantu. S cílem optimalizovat vztah mezi náklady a přínosem systémů kontroly, bývají kontroly podkladů u závěrečných žádostí intenzivnější než u průběžných žádostí o platby, a mohou proto vést ke zjištění nedostatků v průběžných platbách, jež jsou opraveny úpravou závěrečné platby. Navíc má ES anebo členský stát právo v průběhu provádění financované akce nebo i zpětně (ex-post) zkontrolovat řádnost podkladů přímo v prostorách žadatele. Nedostatky zjištěné během prováděcího období mohou být opraveny tím, že se upraví částky následujících žádostí. Nedostatky zjištěné následně jsou předmětem inkasního příkazu. Pro další informace na toto téma viz rovněž oddíl E.6.

4. ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚDAJŮ NA KONCI ROKU

4.1. Roční účetní uzávěrka

Za sestavení roční účetní závěrky odpovídá hlavní účetní, který také ručí za to, že tato účetní závěrka představuje věrný a poctivý obraz finanční pozice EU. Roční účetní závěrka se skládá z finančních výkazů a zpráv o plnění rozpočtu. Přijímá ji Komise a předkládá ji ke kontrole Účetnímu dvoru a následně Radě a Parlamentu k udělení absolutoria.

4.2. Výroční zprávy o činnosti

Každá schvalující osoba musí vypracovat Výroční zprávu o činnosti popisující oblasti, za něž nese odpovědnost. Ve výroční zprávě o činnosti referuje o výsledcích politiky a o přiměřené jistotě, že zdroje přidělené na činnosti popsané ve zprávě byly využity pro jejich zamýšlený účel a v souladu se zásadami řádného finančního řízení, a že zavedené kontrolní postupy poskytují dostatečné záruky, pokud jde o zákonnost a řádnost podkladových transakcí.

5. KONTROLA A ABSOLUTORIUM

5.1. Audit

Účetní závěrku EU a hospodaření se zdroji kontroluje externí auditor, Evropský účetní dvůr, který vypracovává výroční zprávu pro Radu a Evropský parlament. Hlavním úkolem Účetního dvora je externí nezávislá kontrola účetní závěrky Evropských společenství. V rámci své činnosti Účetní dvůr vypracovává:

1.	výroční zprávu o činnostech financovaných ze souhrnného rozpočtu, ve které podrobně popisuje svá zjištění ohledně účetní závěrky a podkladových transakcí;

2.	stanovisko vycházející z kontroly, které je ve výroční zprávě zveřejněno a má podobu prohlášení o i) spolehlivosti účetnictví a ii) zákonnosti a správnosti podkladových transakcí, mezi něž patří příjmy získávané od daňových subjektů i platby koncovým příjemcům;

3.	zvláštní zprávy představující zjištění kontrol zaměřujících se na konkrétní oblasti správy.

Účetní dvůr má právo na přístup ke všem dokumentům, které v průběhu kontrol potřebuje. Provádí kontroly všech aspektů činností ES až na úroveň ověřování zákonnosti a správnosti jednotlivých transakcí a plateb. Kontroluje také samotnou účetní závěrku, v případě potřeby ověřuje jednotlivé rozvahové účty i účty hospodářského výsledku i celkovou prezentaci finančních výkazů. Účetní dvůr může předložit své stanovisko nejen k uvedeným číselným údajům, ale také k stávajícímu systému a kontrolním mechanismům.

5.2. Absolutorium

Konečnou kontrolou je pak tzv. udělení absolutoria rozpočtu za daný rozpočtový rok. Orgánem udělujícím absolutorium v rámci ES je Evropský parlament. To znamená, že po kontrole a finalizaci účetní závěrky je úkolem Rady, aby vydala doporučení, a Parlamentu, aby rozhodl, zda udělí Komisi a ostatním orgánům ES absolutorium za provádění rozpočtu v předcházejícím rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení účetní závěrky a výroční zprávy Účetním dvorem (které obsahuje prohlášení o věrohodnosti) a odpovědi Komise a z následných otázek a dalších žádostí o informace předložených Komisi.

Absolutorium představuje politický rozměr vnější kontroly plnění rozpočtu a je rozhodnutím, jehož prostřednictvím Evropský parlament na základě doporučení Rady „ukončí“ odpovědnost Komise za správu daného rozpočtu tím, že stanoví konec existence daného rozpočtu. Proces absolutoria může skončit jedním ze tří výsledků: udělením, odložením nebo odmítnutím absolutoria. Při udělování absolutoria může Parlament zdůraznit připomínky, které považuje za důležité, a často Komisi doporučí opatření, která by v tomto ohledu měla přijmout. Komise následně vypracuje zprávu o přijatých opatřeních a akční plán a obojí zašle Parlamentu a Radě.

ČÁST I

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ A VYSVĚTLIVKY

OBSAH

Rozvaha

B.	Výsledovka

C.	Výkaz peněžních toků (cash flow)

D.	Výkaz změn čistých aktiv

E.	Příloha k finančním výkazům:

1.	Podstatná účetní pravidla

2.	Vysvětlivky k rozvaze

3.	Vysvětlivky k výsledovce

4.	Vysvětlivky k výkazu peněžních toků

5.	Podrozvahové účetnictví

6.	Získávání neoprávněně vyplacených plateb

7.	Řízení finančních rizik

8.	Zveřejnění spřízněných stran

9.	Události po rozvahovém dni

10.	Konsolidované účetní jednotky

11.	Nekonsolidované účetní jednotky

A. ROZVAHA

v milionech EUR
	Vysvět.	31.12.2007	31.12.2006
DLOUHODOBÁ AKTIVA:
Nehmotný dlouhodobý majetek	2.1	44	37
Nemovitosti, stroje a zařízení	2.2	4 523	4 586
Dlouhodobé investice	2.3	1 973	2 157
Úvěry	2.4	1 806	2 023
Dlouhodobé předběžné financování	2.5	14 015	22 425
Dlouhodobé pohledávky	2.6	127	328
		22 488	31 556
KRÁTKODOBÁ AKTIVA:
Zásoby	2.7	88	115
Krátkodobé investice	2.8	1 420	1 426
Krátkodobé předběžné financování	2.9	20 583	8 055
Krátkodobé pohledávky	2.10	12 051	9 796
Peníze a peněžní ekvivalenty	2.11	18 756	16 384
		52 898	35 776
Aktiva celkem		75 386	67 332
DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY:
Zaměstnanecké požitky	2.12	(33 480)	(32 200)
Dlouhodobé rezervy	2.13	(1 079)	(989)
Dlouhodobé finanční závazky	2.14	(1 574)	(1 862)
Ostatní dlouhodobé závazky	2.15	(1 989)	(2 020)
		(38 122)	(37 071)
KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY:
Krátkodobé rezervy	2.16	(369)	(379)
Krátkodobé finanční závazky	2.17	(135)	(20)
Splatné závazky	2.18	(95 380)	(94 080)
		(95 884)	(94 479)
Pasiva celkem		(134 006)	(131 550)
ČISTÁ AKTIVA		(58 620)	(64 218)
Rezervní fondy	2.19	2 806	2 855
Částky k vyžádání od členských států:	2.20
Zaměstnanecké požitky (1)		(33 480)	(32 200)
Ostatní částky (2)		(27 946)	(34 873)
ČISTÁ AKTIVA		(58 620)	(64 218)

B. VÝSLEDOVKA

v milionech EUR
	Vysvět.	2007	2006
PROVOZNÍ VÝNOSY
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků	3.1	112 084	105 118
Ostatní provozní výnosy	3.2	9 080	8 368
		121 164	113 486
PROVOZNÍ NÁKLADY
Správní náklady	3.3	(7 120)	(6 619)
Provozní náklady	3.4	(104 682)	(106 803)
		(111 802)	(113 422)
PŘEBYTEK Z PROVOZNÍ ČINNOSTI		9 362	64
Výnosy z finančních operací	3.5	674	621
Náklady na finanční operace	3.6	(354)	(331)
Změna závazků v souvislosti se zaměstnaneckými požitky	2.12	(2 207)	108
Podíl přidružených subjektů a společných podniků na čistém přebytku (schodku)	3.7	(13)	(265)
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK		7 462	197

C. VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ (CASH FLOW)

v milionech EUR
	Vysvět.	2007	2006
Hospodářský výsledek za rok		7 462	197
Provozní činnosti	4.2
Amortizace		11	11
Odpisy		329	306
Ztráty ze znehodnocení investic (odúčtování)		(3)	(3)
(Zvýšení)/snížení půjček		217	374
(Zvýšení)/snížení dlouhodobého předběžného financování		8 410	307
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých pohledávek		201	(84)
(Zvýšení)/snížení zásob		27	11
(Zvýšení)/snížení krátkodobého předběžného financování		(12 528)	(1 422)
(Zvýšení)/snížení krátkodobých pohledávek		(2 255)	(2 558)
Zvýšení/(snížení) dlouhodobých rezerv		90	(108)
Zvýšení/(snížení) dlouhodobých finančních závazků		(288)	(58)
Zvýšení/(snížení) ostatních dlouhodobých závazků		(31)	167
Zvýšení/(snížení) krátkodobých rezerv		(10)	104
Zvýšení/(snížení) krátkodobých finančních závazků		115	(2)
Zvýšení/(snížení) splatných závazků		1 300	11 552
Přebytek rozpočtu za předchozí období vedený jako nepeněžní příjem		(1 848)	(2 410)
Jiné nepeněžní pohyby		(15)	140
Zvýšení/(snížení) závazků v souvislosti se zaměstnaneckými požitky		1 280	(956)
Investiční činnosti	4.3
(Zvýšení)/snížení nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení		(284)	(772)
(Zvýšení)/snížení dlouhodobých investic		(5)	(156)
(Zvýšení)/snížení krátkodobých investic		6	14
ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY		2 181	4 654
ČISTÉ ZVÝŠENÍ PENĚZ A PENĚŽNÍCH EKVIVALENTŮ (3)		2 181	4 654
PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY POČÁTKEM ROKU (3)	2.11	16 824	12 170
PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY KONCEM ROKU (3)	2.11	19 005	16 824

D. VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

v milionech EUR
	Rezervní fondy (A)		Částky k vyžádání od členských států (B)		Čistá aktiva = (A + B)
	Fond z přecenění na reálnou hodnotu	Ostatní rezervní fondy	Akumulovaný přebytek/(schodek)	Hospodářský výsledek za rok	Čistá aktiva = (A + B)
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2005	81	2 727	(57 141)	(7 812)	(62 145)
Pohyb v rezervách Záručního fondu		22	(22)		0
Změny reálné hodnoty	(77)				(77)
Ostatní		72	145		217
Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2005		30	(7 842)	7 812	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2005 připsaný členským státům			(2 410)		(2 410)
Hospodářský výsledek za rok				197	197
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2006	4	2 851	(67 270)	197	(64 218)
Pohyb v rezervách Záručního fondu		(135)	135		0
Změny reálné hodnoty	3		(26)		(23)
Ostatní		60	(53)		7
Rozdělení hospodářského výsledku za rok 2006		23	174	(197)	0
Výsledek plnění rozpočtu za rok 2006 připsaný členským státům			(1 848)		(1 848)
Hospodářský výsledek za rok				7 462	7 462
ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2007	7	2 799	(68 888)	7 462	(58 620)

E. PŘÍLOHA K FINANČNÍM VÝKAZŮM

1.	Podstatná účetní pravidla

2.	Vysvětlivky k rozvaze

3.	Vysvětlivky k výsledovce

4.	Vysvětlivky k výkazu peněžních toků

5.	Podrozvahové účetnictví

6.	Získávání neoprávněně vyplacených plateb

7.	Řízení finančních rizik

8.	Zveřejnění spřízněných stran

9.	Události po rozvahovém dni

10.	Konsolidované účetní jednotky

11.	Nekonsolidované účetní jednotky

1. PODSTATNÁ ÚČETNÍ PRAVIDLA

1.1. PRÁVNÍ USTANOVENÍ A FINANČNÍ NAŘÍZENÍ

Účetnictví se vede v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1, naposledy pozměněným nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006, Úř. věst. L 390, 30.12.2006), kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k tomuto finančnímu nařízení, naposledy pozměněným dne 28. března 2007.

Článek 133 finančního nařízení stanoví, že účetní Komise stanoví účetní pravidla a metody pro všechny orgány a instituce. Dne 28. prosince 2004 tedy přijal současná účetní pravidla Společenství. Tyto účetní zásady založené na akruálním účetnictví vycházejí z mezinárodních standardů pro veřejný sektor (International Public Sector Standards – IPSAS), které vydává Mezinárodní rada pro účetní standardy veřejného sektoru (IPSASB), nebo konkludentně z mezinárodních standardů účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards – IFRS), které vydává Mezinárodní rada pro účetní standardy (IASB). Účetní Komise je přijal poté, co obdržel stanovisko odborné poradní skupiny pro účetní standardy, která poskytla odborné poradenství. Účetní pravidla jsou pravidelně vyhodnocována a případně aktualizována.

Pravidla oceňování a účtování přijatá účetním Komise se používají ve všech evropských orgánech a institucích, které podléhají konsolidaci, aby se tak vytvořila jednotná pravidla účetnictví, oceňování a prezentace účetních závěrek a aby se sjednotilo sestavování finančních výkazů a konsolidace.

Účetní Komise musí předkládat konsolidované prozatímní účetní závěrky Účetnímu dvoru ke kontrole vždy do 31. března následujícího roku. Komise musí přijmout do 31. července konečnou konsolidovanou účetní závěrku, která je spolu s prohlášením Účetního dvora o věrohodnosti zveřejněna v Úředním věstníku do 15. listopadu. Jak prozatímní, tak konečná účetní závěrka je předkládána v této podobě: Svazek I obsahuje konsolidovanou účetní závěrku a svazek II obsahuje účetní závěrku Komise.

1.2. ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem účetní závěrky je poskytnout informace o finanční pozici, hospodaření a peněžních tocích subjektu, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě takového veřejnoprávního subjektu, jakým jsou Evropská společenství, má závěrka poskytnout zejména informace, které lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání subjektu se zdroji, které mu byly svěřeny.

K tomu, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz, nestačí jen poskytnout příslušné informace, které popíší povahu a rozsah činností orgánů a agentur, vysvětlit jejich financování a poskytnout konečné informace o jejich operacích, ale je nutné podat tyto informace jasným a srozumitelným způsobem, který umožňuje provést srovnání jednotlivých rozpočtových roků. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Účetní systém evropských orgánů a agentur se skládá ze souhrnných účtů a rozpočtových účtů. Tyto účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok. Rozpočtové účty podávají podrobný obraz o plnění rozpočtu. Vycházejí z upravené zásady hotovostního účetnictví. Souhrnné účty umožňují přípravu finančních výkazů, protože zachycují všechny výdaje a příjmy za účetní období podle pravidel akruálního účetnictví a jsou určeny ke zjištění finanční situace v podobě rozvahy k 31. prosinci.

Článek 124 finančního nařízení stanoví, že při sestavování účetní závěrky se používají tyto účetní zásady:

—	kontinuita činnosti,

—	obezřetnost,

—	stálost účetních metod,

—	srovnatelnost informací,

—	významnost,

—	zákaz vzájemných zápočtů,

—	přednost skutečnosti před vnějším zdáním,

—	účetnictví na akruální bázi.

1.3. KONSOLIDACE

Konsolidace Evropských společenství zahrnuje 36 ovládaných účetních jednotek, jeden přidružený subjekt a tři společné podniky. Úplný seznam konsolidovaných subjektů lze nalézt ve vysvětlivce E.10. V porovnání s rokem 2006 se rozsah konsolidace rozšířil o dvě agentury a dva společné podniky. Vliv tohoto rozšíření na konsolidované finanční výkazy nebyl podstatný.

Ovládané účetní jednotky

Ovládané účetní jednotky jsou všechny subjekty, v nichž mají Evropská společenství pravomoc řídit finanční a provozní politiku, aby mohla těžit z činnosti těchto subjektů. Tato pravomoc musí být v dané době vykonatelná. Nejběžnější ukazatel ovládání, tj. většina hlasovacích práv, se většinou nevztahuje na Evropská společenství, neboť subjekty obvykle nejsou kapitálově propojeny.

Evropské orgány, které spadají do konsolidace, byly založeny formou zakládacích smluv. Tvoří základ organizační struktury Evropských společenství a nepopiratelně se podílejí na plnění jejich cílů. Lze tedy mít za to, že tyto orgány se nacházejí pod výlučnou kontrolou Evropských společenství.

Podle stejné logiky lze tedy na všechny instituce Společenství a výkonné agentury, které byly zřízeny formou sekundárních právních aktů, pohlížet jako na subjekty pod výlučnou kontrolou Evropských společenství, a jsou proto také zahrnuty do rozsahu konsolidace. Je třeba poznamenat, že Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (se sídlem v Alicante) a Odrůdový úřad Společenství (se sídlem v Angers) nepobírají žádné dotace ze souhrnného rozpočtu Společenství. Do konsolidace jsou rovněž zahrnuty dvě agentury ze třetího pilíře Evropské unie, které obdržely dotace ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství (viz také oddíl E.10). Za ovládanou účetní jednotku je navíc považováno Evropské společenství uhlí a oceli v likvidaci (ESUO).

Ovládané subjekty jsou konsolidovány metodou úplné konsolidace. Všechny transakce a salda mezi ovládanými účetními jednotkami Evropských společenství byly eliminovány. Nerealizované zisky a ztráty ze vzájemných transakcí mezi účetními jednotkami nejsou významné, a proto nebyly eliminovány.

Přidružené subjekty

Přidružené jsou všechny subjekty, v nichž mají Evropská společenství podstatný vliv, nikoli však kontrolu, obvykle v důsledku vlastnictví 20 % až 50 % hlasovacích práv. Investice do přidružených subjektů se účtují ekvivalenční metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně.

Podíl Evropských společenství na zisku nebo ztrátě přidružených subjektů po jejich nabytí se vykazuje ve výsledovce a jejich podíl na pohybech v rezervních fondech po nabytí se vykazuje v rezervních fondech. Kumulované pohyby po nabytí se upravují vůči účetní hodnotě investice. Přijatý rozdělený zisk od přidruženého subjektu snižuje účetní hodnotu investice.

Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskými společenstvími a jejich přidruženými subjekty nejsou významné, a proto nebyly eliminovány.

I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní zásady přidružených subjektů mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská společenství. Z praktických důvodů nebyly při uplatňování ekvivalenční metody provedeny žádné úpravy ve finančních výkazech přidružených subjektů.

V případech, kdy Evropská společenství vlastní 20 % nebo ještě větší podíl ve fondu rizikového kapitálu, neusilují o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s realizovatelnými finančními aktivy a ekvivalenční metoda se nepoužije.

Společné podniky

Společný podnik je smluvní ujednání, podle něhož Evropská společenství a jedna či více dalších smluvních stran (dále jen „spoluvlastníci“) vyvíjejí hospodářskou činnost, která podléhá společné kontrole. Společná kontrola je smluvně sjednané sdílené řízení hospodářské činnosti. Majetkové účasti ve společně ovládaných subjektech se účtují ekvivalenční účetní metodou a poprvé se vykazují v pořizovací ceně.

Podíl Evropských společenství na ziscích či ztrátách jejich subjektů pod společnou kontrolou se vykazuje ve výsledovce a jejich podíl na pohybech v rezervních fondech se vykazuje v rezervních fondech. Kumulované pohyby se upravují vůči účetní hodnotě majetkové účasti.

Nerealizované zisky a ztráty z transakcí mezi Evropskými společenstvími a jejich subjekty pod společnou kontrolou nejsou významné, a proto nebyly eliminovány.

I v případě podobných transakcí a účetních případů za podobných okolností se účetní zásady společných podniků mohou lišit od účetních zásad, které přijala Evropská společenství. Z praktických důvodů nebyly při uplatňování ekvivalenční metody provedeny žádné úpravy ve finančních výkazech společných podniků.

Nekonsolidované účetní jednotky

Pod správu Evropských společenství nespadají a do jejich konsolidované účetní závěrky tudíž nejsou zahrnuty prostředky, které Společenství spravují jménem společného systému zdravotního pojištění zaměstnanců Evropských společenství a Evropského rozvojového fondu. Ke 31. prosinci 2007 činila celková aktiva systému zdravotního pojištění 287 milionů EUR a aktiva fondu 1 350 milionů EUR – viz vysvětlivka E.11.

1.4. ZÁKLAD SESTAVENÍ

1.4.1. Měna a základ pro přepočet

Pracovní a zúčtovací měna

Finanční výkazy se předkládají v milionech EUR, přičemž euro je funkční i zúčtovací měnou Evropských společenství.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí.

Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání transakcí v cizí měně a z převádění směnných kursů peněžních aktiv a pasiv v cizích měnách na konci účetního období se vykazují ve výsledovce.

Zůstatky peněžních aktiv a závazků denominovaných v cizích měnách se na konci roku převádějí na eura na základě směnných kurzů platných dne 31. prosince:

Směnné kurzy vůči euru

Měna	31.12.2007	31.12.2006
BGN	1,9558	1,9558
CYP	0,5853	0,5782
CZK	26,6280	27,4850
DKK	7,4583	7,4560
EEK	15,6466	15,6466
GBP	0,73335	0,6715
HUF	253,7300	251,7700
LVL	0,6964	0,6972
LTL	3,4528	3,4528
MTL	0,4293	0,4293
PLN	3,5935	3,8310
RON	3,6077	3,3835
SKK	33,5830	34,4350
SEK	9,4415	9,0404
JPY	164,9300	156,9300
USD	1,4721	1,3170

Jiné metody přepočtu se použijí pro tyto okruhy:

—	nemovitosti, stroje a zařízení a nehmotná aktiva, jež si zachovávají svou hodnotu v eurech získanou pomocí kurzu, který platil v den jejich nákupu, a

—	předběžné financování vyplacené v rámci Evropského zemědělského záručního fondu, které se přepočítává směnným kurzem platným desátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo poskytnuto.

Změny reálné hodnoty peněžních cenných papírů denominovaných v cizí měně klasifikovaných jako realizovatelné, které se vztahují k přepočtovým rozdílům, se vykazují ve výsledovce. Přepočtové rozdíly z nepeněžních finančních aktiv a pasiv promítnutých v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty se vykazují ve výsledovce. Přepočtové rozdíly z nepeněžních finančních aktiv klasifikovaných jako realizovatelná finanční aktiva se zahrnují do fondu přecenění na reálnou hodnotu.

1.4.2. Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy pro veřejný sektor (ISPAS) a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují účetní závěrky nutně částky založené na odhadech a předpokladech vedoucích pracovníků učiněných na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné částky závazků v souvislosti se zaměstnaneckými požitky, rezervy, finanční rizika vyplývající ze zásob a pohledávek, příjmy a výdaje příštích období, podmíněná aktiva a pasiva a rozsah snížení hodnoty nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení. Skutečné výše se mohou od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.5. ROZVAHA

1.5.1. Nehmotná aktiva

Nabyté licence na programové vybavení se vykazují v pořizovacích nákladech po odečtení odpisů a poklesu hodnoty. Tato aktiva se odepisují lineárně po dobu jejich odhadované životnosti, která činí čtyři roky. Interně vytvořený nehmotný majetek je v současnosti vykazován jako náklad ve výsledovce.

Náklady spojené s vývojem a údržbou programového vybavení počítačů se vykazují jako náklady v době, kdy vznikly, stejně jako náklady na vědecký výzkum a vývoj.

1.5.2. Nemovitosti, stroje a zařízení

Všechny nemovitosti, stroje a zařízení se účtují v historických cenách snížených o odpisy a pokles hodnoty. Historická cena zahrnuje výdaje přímo související se získáním daného majetku.

Dodatečné náklady jdou k tíži účetní hodnoty daného majetku, případně se účtují jako samostatné aktivum, avšak pouze tehdy, když je pravděpodobné, že budoucí ekonomické přínosy spojené s danou věcí poplynou Evropským společenstvím a že lze spolehlivě změřit cenu věci. Opravy a údržba během účetního období, v němž nastaly, představují náklad zachycený ve výsledovce. Jelikož si Evropská společenství nepůjčují prostředky na financování pořízení nemovitostí, strojů a zařízení, nesouvisí s těmito nákupy žádné náklady na půjčky.

Pozemky a umělecká díla se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá nekonečná životnost. Aktiva ve výstavbě se neodepisují, jelikož tato aktiva ještě nejsou k dispozici pro jejich využití. Odpisy ostatního majetku se vypočítávají lineární metodou, při níž se jeho náklady odpovídající zůstatkové hodnotě rozloží po dobu očekávané životnosti takto:

Odpisové sazby

Druh majetku	Sazba lineárního odpisu
Budovy	4 %
Zařízení, stroje a vybavení	10 % až 25 %
Nábytek	10 % až 25 %
Příslušenství budov a staveb	10 % až 33 %
Vozidla	25 %
Technické vybavení počítačů	25 %
Jiná hmotná aktiva	10 % až 33 %

Zisky a ztráty z likvidace se určují porovnáním výnosů po odečtení nákladů na prodej s účetní hodnotou likvidovaného aktiva. Zachycují se ve výsledovce.

Pronájem

Pronájem hmotného majetku, při němž Evropská společenství nesou v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví, je klasifikován jako finanční leasing. Finanční leasing se kapitalizuje na počátku nájemního vztahu v reálné hodnotě pronajatého majetku nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, podle toho, která z nich je nižší. Každá leasingová splátka se dělí na závazky a finanční poplatky, aby se dosáhla konstantní míra nevyrovnaného finančního salda. Závazky (bez finančních poplatků) spojené s pronájmem jsou součástí ostatních závazků (dlouhodobých a krátkodobých). Úrokový prvek finančních nákladů jde na vrub výsledovky po celé období pronájmu, aby se pro každé období vytvořila konstantní periodická úroková míra na zbytkový zůstatek. Majetek nabytý na základě finančního leasingu se odepisuje po dobu jeho životnosti nebo po dobu leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší.

Pronájmy, při nichž si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví, se klasifikují jako operační leasing. Splátky operačního leasingu se účtují lineárně na vrub výsledovky po celou dobu leasingu.

1.5.3. Snížení hodnoty nefinančních aktiv

Aktiva, která nemají definovanou životnost, se neodepisují a každoročně se zkoumá jejich znehodnocení. Snižování hodnoty aktiv, která se odepisují, se posuzuje vždy, když okolnosti nebo změna podmínek signalizují, že asi nebude možné získat zpět účetní hodnotu. Ztráta plynoucí ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota aktiva převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě aktiva minus prodejní náklady nebo užitné hodnotě, podle toho, která z částek je vyšší.

Zbytková hodnota a životnost nehmotných aktiv a nemovitostí, strojů a zařízení se posuzuje, a případně upravuje, ke každému rozvahovému dni. Účetní hodnota majetku se opraví okamžitě na jeho realizovatelnou hodnotu, pokud je účetní hodnota majetku vyšší než jeho odhadovaná realizovatelná hodnota.

1.5.4. Investice

Investice do přidružených subjektů a majetkových účastí ve společných podnicích

Investice do přidružených subjektů a majetkových účastí ve společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou.

Investice do fondů rizikového kapitálu

Klasifikace a oceňování

Investice do fondů rizikového kapitálu jsou klasifikovány jako realizovatelná aktiva, a proto jsou vedeny v reálné hodnotě spolu se zisky a ztrátami plynoucími ze změn reálné hodnoty (včetně přepočtových rozdílů) vykázanými ve fondu přecenění na reálnou hodnotu.

Faktory ovlivňující reálnou hodnotu

Jelikož nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu a protože není k dispozici žádná spolehlivá metoda oceňování, jsou investice do fondů rizikového kapitálu oceňovány jednotlivě cenou nebo odpovídající čistou hodnotou aktiv, kterou vykazuje správce fondu k rozvahovému dni, podle toho, která z částek je nižší, a tím se vylučuje případný nerealizovaný zisk, který latentně existuje v podkladovém investičním portfoliu. Investice do fondů rizikového kapitálu existujících méně než dva roky ke dni účetní závěrky jsou oceňovány podle týchž zásad, až na případ nerealizované ztráty utrpěné pouze v důsledku správní režie, kdy se vzhledem k počáteční fázi podkladového investičního portfolia na tyto ztráty nebere ohled.

Podle této metody lze reálnou hodnotu investic do fondů rizikového kapitálu získat pomocí agregovaného ukazatele „čistá hodnota aktiv“ (net asset value), kdy se implicitně předpokládá, že pokud lze čistou hodnotu aktiv fondů považovat za vyhovující standardu IAS 39, pak i agregovaná čistá hodnota aktiv všech fondů musí jako taková vyhovovat standardu IAS 39.

Podle této metody se fondy dělí na tři kategorie:

—	Kategorie I – fondy, které přijaly požadavky standardu IAS 39 na ocenění reálnou hodnotou.

—	Kategorie II – fondy, které přijaly jiné pokyny k oceňování (tj. pokyny k oceňování AFIC, BVCA a EVCA) nebo standardy, na které lze pohlížet jako na vyhovující IAS 39.

—	Kategorie III – fondy, které nepřijaly požadavky standardu IAS 39 na ocenění reálnou hodnotou ani jiné pokyny k oceňování v souladu s IAS 39.

Co se týče kategorií I a II, nerealizované zisky vyplývající z ocenění reálnou hodnotou se účtují do rezervních fondů a nerealizované ztráty se posuzují z hlediska snížení hodnoty aktiv, aby se určilo, zda mají být zapsány ve výsledovce jako ztráty vyplývající ze snížení hodnoty nebo jako změny ve fondu přecenění na reálnou hodnotu.

Změna čisté hodnoty aktiv v důsledku ocenění reálnou hodnotou se určí buď pomocí procentního podílu majetkové účasti Evropských společenství ve fondu na čisté hodnotě aktiv vykázané v nejnovější zprávě nebo, je-li to možné, pomocí přesné hodnoty podílu k témuž datu, kterou sdělí příslušný správce fondu.

Investice patřící do kategorie III se oceňují v pořizovací ceně po odečtení ztráty ze snížení hodnoty (ES však v současnosti nemá investice tohoto typu).

Finanční nástroje

Klasifikace

Evropská společenství dělí své investice na tyto kategorie: finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty; úvěry a pohledávky; investice držené do splatnosti a realizovatelná finanční aktiva. Rozdělení investic je určeno v okamžiku počátečního zaúčtování a poté se přehodnocuje ke každému rozvahovému dni.

i) Finanční aktiva vykazovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty

Tato kategorie se dále dělí na dvě podskupiny: finanční aktiva držená k obchodování a finanční aktiva zachycená už na počátku v reálné hodnotě v zisku nebo ztrátě. Do této kategorie je finanční aktivum zařazeno, jestliže je nabyto v zásadě za účelem jeho prodeje v krátké době nebo pokud ho takto klasifikují Evropská společenství. Deriváty jsou rovněž klasifikovány jako finanční aktiva držená k obchodování, pokud nesplňují podmínky pro zajišťovací účetnictví. Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá aktiva, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců od data rozvahy.

ii) Úvěry a pohledávky

Úvěry a pohledávky jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami, která nejsou kótovaná na žádném aktivním trhu. Vznikají, když Společenství poskytují peníze, zboží nebo služby přímo dlužníkovi bez úmyslu s touto pohledávkou obchodovat. Jsou součástí dlouhodobých aktiv, kromě úvěrů a pohledávek se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne.

iii) Investice držené do splatnosti

Investice držené do splatnosti jsou nederivátová finanční aktiva s pevně určenými nebo vyčíslitelnými splátkami a s pevně určenou splatností, u nichž mají Evropská společenství pozitivní úmysl a schopnost držet je do splatnosti. V průběhu tohoto rozpočtového roku nedržela Evropská společenství v této kategorii žádné investice.

iv) Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou nederiváty, které jsou určeny do této kategorie nebo nejsou určeny do žádné jiné kategorie. Jsou součástí dlouhodobých aktiv, ledaže Společenství zamýšlejí zbavit se této investice do 12 měsíců od rozvahového dne.

Počáteční zaúčtování a ocenění

Nákup a prodej finančních aktiv vykázaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, držených do splatnosti a realizovatelných se zaúčtuje ke dni obchodu, tj. ke dni, k němuž se Evropská společenství zaváží aktivum koupit nebo prodat. Úvěry se zaúčtují, když jsou peníze odeslány dlužníkům. V případě finančních aktiv neúčtovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty se investice nejdříve zaúčtují v reálné hodnotě s připočtením nákladů transakce. Finanční aktiva účtovaná v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty se zaúčtují v reálné hodnotě a náklady transakce se zapíší do výsledovky.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku zaúčtování se obvykle rovná transakční ceně (tj. reálné hodnotě obdrženého protiplnění). Při poskytnutí dlouhodobé bezúročné půjčky nebo úvěru s nižší než tržní úrokovou sazbou je však možno odhadnout její reálnou hodnotu jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních plnění diskontovanou pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Z praktických důvodů a na základě zohlednění významnosti se v případě půjček, které poskytlo ESUO v likvidaci úředníkům, za reálnou hodnotu považuje transakční cena při uzavření půjčky bez ohledu na případnou poskytnutou preferenční úrokovou míru.

Finanční nástroje se odúčtují, když práva na příjem peněžních toků z investice zaniknou nebo jsou převedena, přičemž Evropská společenství převedla v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví.

Následné ocenění

Realizovatelná finanční aktiva a finanční aktiva vykázaná v reálné hodnotě jako zisk nebo ztráta se následně vedou v reálné hodnotě. Zisky a ztráty vyplývající ze změny reálné hodnoty kategorie „finančních aktiv vykazovaných v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty“ se zaúčtují ve výsledovce v období, ve kterém vznikly.

Změny reálné hodnoty peněžních finančních aktiv denominovaných v cizí měně, která jsou klasifikována jako realizovatelná, které souvisejí s přepočtovými rozdíly, se zaúčtují ve výsledovce. Změny reálné hodnoty nepeněžních finančních aktiv klasifikovaných jako realizovatelná aktiva se zaúčtují do fondu přecenění na reálnou hodnotu. Jsou-li realizovatelná finanční aktiva prodána nebo sníží-li se jejich hodnota, jsou kumulované úpravy reálné hodnoty zaúčtované dříve do fondu přecenění na reálnou hodnotu vykázány ve výsledovce.

Úroky z realizovatelných finančních aktiv vypočítané metodou efektivní úrokové sazby se zaúčtují ve výsledovce. Dividendy z realizovatelných kapitálových nástrojů se zaúčtují v okamžiku, kdy vznikne právo Evropských společenství na obdržení jejich výplaty.

Reálné hodnoty investic kótovaných na aktivních trzích vycházejí z aktuálních nabídkových cen. Není-li trh finančního aktiva aktivní (a v případě nekótovaných cenných papírů), Evropská společenství stanoví reálnou hodnotu pomocí oceňovacích technik. Mezi tyto techniky patří použití transakcí z nedávné doby mezi nespřízněnými osobami, odkaz na další v podstatě stejné nástroje, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další techniky oceňování, které běžně používají účastníci trhu.

V případech, kdy reálnou hodnotu investic do kapitálových nástrojů, které nemají kótovanou tržní cenu na aktivním trhu, nelze spolehlivě změřit, se tyto investice ocení v pořizovací ceně po odečtení ztrát ze snížení hodnoty.

Úvěry, pohledávky a investice držené do splatnosti se vedou v jejich zůstatkové hodnotě určené pomocí metody efektivní úrokové sazby. V případě úvěrů poskytnutých z vypůjčených prostředků nelze na základě zohlednění významnosti použít metodu efektivní úrokové sazby samostatně na úvěry a výpůjčky. Transakční náklady vzniklé Evropským společenstvím a poté přeúčtované příjemcům úvěrů se zaúčtují přímo ve výsledovce.

Snížení hodnoty finančních aktiv

Ke každému rozvahovému dni Evropská společenství posuzují, zda existují objektivní důkazy o snížení hodnoty finančního aktiva. Hodnota finančního aktiva je snížena a ztráty plynoucí ze snížení hodnoty vznikají, jestliže a pouze pokud existují objektivní důkazy o snížení hodnoty v důsledku jedné nebo více událostí, jež nastaly po okamžiku zaúčtování aktiva, a taková ztrátu generující událost (či události) má dopad na odhadované budoucí peněžní toky finančního aktiva, jež lze spolehlivě odhadnout.

i) Aktiva vedená v zůstatkové hodnotě

Existují-li objektivní důkazy, že vznikla ztráta v důsledku snížení hodnoty úvěrů, pohledávek nebo investic držených do splatnosti a vedených v zůstatkové hodnotě, rovná se výše ztráty rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou odhadovaných budoucích peněžních toků (s vyloučením budoucích úvěrových ztrát, které nevznikly) diskontovaných původní efektivní úrokovou sazbou finančního aktiva. Účetní hodnota aktiva se sníží a výše ztráty se zaúčtuje ve výsledovce. Mají-li úvěr nebo investice držená do splatnosti proměnlivou úrokovou sazbu, použije se ke změření ztráty plynoucí ze snížení hodnoty diskontní sazba, která je stejná jako aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy.

Ve výpočtu současné hodnoty odhadovaných budoucích peněžních toků zajištěného finančního aktiva se odráží peněžní toky, které mohou plynout ze zabavení kolaterálu, po odečtení nákladů vynaložených na získání a prodej kolaterálu, ať již je zabavení pravděpodobné či nikoli.

Pokud se v následujícím období ztráta plynoucí ze snížení hodnoty sníží a tento pokles lze objektivně dát do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, předchozí zaúčtovaná ztráta plynoucí ze snížení hodnoty se prostřednictvím zápisu ve výsledovce zruší.

ii) Aktiva vedená v reálné hodnotě

V případě realizovatelných kapitálových cenných papírů se při určování toho, zda došlo ke snížení hodnoty cenných papírů, bere ohled na významný a dlouhotrvající pokles reálné hodnoty cenného papíru pod jeho pořizovací cenu. Pokud takové důkazy v případě realizovatelných finančních aktiv existují, kumulovaná ztráta (rovnající se rozdílu mezi pořizovací cenou a současnou reálnou hodnotou minus ztráta ze znehodnocení daného finančního aktiva již v minulosti zapsaná ve výsledovce) se odúčtuje z rezervního fondu a zaúčtuje se ve výsledovce. Ztráty plynoucí ze snížení hodnoty kapitálových nástrojů zaúčtované ve výsledovce se na tomto účtu neruší. Pokud v následujícím období vzroste reálná hodnota realizovatelného dluhového nástroje a tento nárůst lze objektivně dát do souvislosti s událostí, k níž došlo po zaúčtování snížení hodnoty, zruší se ztráta vyplývající ze snížení hodnoty prostřednictvím výsledovky.

1.5.5. Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovacích nákladech nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z částek je nižší. Cena se určuje metodou first-in, first-out (FIFO). Cena dokončených a nedokončených výrobků se skládá ze surovin, přímé práce, ostatních přímých nákladů a související výrobní režie (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání minus náklady na kompletaci a prodejní výlohy.

Pokud jsou zásoby určeny k bezplatnému rozdělení nebo jen za nominální poplatek, ocení se v pořizovacích cenách nebo aktuálních reprodukčních nákladech, podle toho, která z částek je nižší. Aktuální reprodukční náklady se rovnají nákladům, které by Evropská společenství vynaložila na pořízení aktiva k datu rozvahy.

1.5.6. Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Zálohu je nutno v období stanoveném v dohodě využít na účel, pro který byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Pokud příjemci nevzniknou způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit Evropským společenstvím. Částka předběžného financování se sníží (úplně nebo částečně) po vyjádření souhlasu s výší způsobilých nákladů a vrácených částek.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy z naběhlých úroků a tento odhad se zahrne do rozvahy. Záruky za částky předběžného financování se vykazují v podrozvaze jako podmíněná aktiva.

1.5.7. Pohledávky

Pohledávky se vedou v původní výši po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Snížení hodnoty pohledávky se stanoví, existují-li objektivní důkazy, že Evropská společenství nebudou schopna zinkasovat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše této opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva a jeho zpětně získatelnou cenou, což je současná hodnota očekávaných budoucích peněžních toků diskontovaná tržní úrokovou sazbou pro podobné dlužníky. Částka opravné položky se vykazuje ve výsledovce. Zaúčtovává se také obecná 20 % opravná položka za rok za nevypořádané inkasní příkazy, na které se zatím nevztahuje zvláštní opravná položka.

Pokud jde o příjmy příštích období zaúčtované ke konci roku, viz také bod 1.5.13 níže.

1.5.8. Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty jsou definovány jako krátkodobá aktiva. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady u bank, ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností maximálně tři měsíce a bankovní kontokorent. Bankovní kontokorenty se vykazují v rozvaze v rámci finančních závazků pod krátkodobými závazky.

1.5.9. Zaměstnanecké požitky

Penzijní závazky

Evropská společenství provozují dávkově definované penzijní plány. Dávkově definovaný plán je penzijní plán, který obecně vymezuje výši penzijní dávky, kterou zaměstnanec dostane po odchodu do důchodu, a která obvykle závisí na jednom či více faktorech, například na věku, odpracované době a odměně. Jelikož zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto požitky, není tento závazek financován.

Závazek vůči dávkově definovaným penzijním plánům vykazovaný v rozvaze se rovná současné hodnotě vymezené dávkové povinnosti ke dni rozvahy po odečtení reálné hodnoty aktiv plánu. Vymezenou dávkovou povinnost vypočítávají nezávislí pojistní matematici příruůstkovou metodou (projected unit credit method). Současná hodnota vymezené dávkové povinnosti se určí diskontováním odhadovaných odlivů peněžních prostředků s použitím úrokové míry kvalitních podnikových obligací vydaných v té měně, v níž budou vypláceny dávky, a jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušných penzijních závazků.

Pojistněmatematické zisky a ztráty vyplývající z empirických korekcí a změn pojistněmatematických předpokladů se okamžitě zaúčtují ve výsledovce. Náklady týkající se odpracované doby v minulosti se okamžitě zaúčtují ve výsledovce, pokud změny penzijního plánu nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu (rozhodné období). V tom případě se náklady týkající se odpracované doby v minulosti odepisují lineárně po celé rozhodné období.

Zdravotní dávky po odchodu do důchodu

Evropská společenství poskytují svým zaměstnancům zdravotní dávky formou úhrady nákladů za zdravotní péči. Byl vytvořen zvláštní fond (RCAM) pro běžnou správu těchto dávek. Tento systém využívají stálí zaměstnanci i důchodci, vdovy a vdovci a osoby na nich závislé.

Dávky poskytované osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.) jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“. Vzhledem k povaze těchto dávek je nutné použít pojistněmatematické výpočty. Závazek v rozvaze se stanoví na obdobném základě jako penzijní závazky (viz výše).

1.5.10. Rezervy

Rezervy se zaúčtují v okamžiku, kdy mají Evropská společenství aktuální právní nebo implicitní závazek v důsledku minulých událostí, a kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že ke splnění povinnosti bude nutný odliv zdrojů, a částku lze spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se nezaúčtovávají. Výše rezerv se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných výdajů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu rozvahy. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne vážením všech možných výsledků jejich pravděpodobností (tzv. „metoda očekávané hodnoty“).

Pokud je účinek časové hodnoty peněz významný, výše rezervy se rovná současné hodnotě předpokládaných výdajů nutných ke splnění závazku. Použitá diskontní sazba je sazba, která odráží současné tržní hodnocení časové hodnoty peněz a rizika specifická pro daný závazek, nikoli však rizika, kvůli nimž už byly upraveny odhady budoucích peněžních toků.

1.5.11. Finanční závazky

Finanční závazky zahrnují výpůjčky a závazky držené k obchodování. Výpůjčky sestávají z výpůjček od úvěrových institucí a závazků z dluhových cenných papírů. Nejdříve se zaúčtovávají v reálné hodnotě, což jsou výnosy z jejich poskytnutí (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů, a poté se vedou v zůstatkové hodnotě s pomocí metody efektivní úrokové sazby; případný rozdíl mezi výnosy očištěný o transakční náklady a odkupní hodnota se zaúčtují ve výsledovce po celou výpůjční dobu s pomocí metody efektivní úrokové míry. Jsou klasifikovány jako dlouhodobé závazky, kromě finančních závazků se splatností do 12 měsíců od data rozvahy. V případě úvěrů poskytnutých z vypůjčených prostředků nelze na základě zohlednění významnosti použít metodu efektivní úrokové sazby samostatně na úvěry a výpůjčky. Transakční náklady vzniklé Evropským společenstvím a poté přeúčtované příjemcům úvěrů se zaúčtují přímo ve výsledovce.

Závazky držené k obchodování zahrnují deriváty, jež nesplňují podmínky pro zajišťovací účetnictví, je-li jejich reálná hodnota záporná. Účetně se s nimi nakládá stejně jako s aktivy určenými k obchodním účelům, viz bod 1.5.4.

1.5.12. Splatné závazky

Významná část splatných závazků Společenství nesouvisí s nákupem zboží či služeb; spíše se jedná o neproplacené náklady příjemců grantů nebo jiné finanční podpory Společenství. Po obdržení žádosti o proplacení nákladů, se závazky vykáží jako závazky v požadované výši a příslušní pracovníci je po kontrole žádostí schválí jako způsobilé. V této fázi se oceňují v jejich přijaté a způsobilé výši.

Závazky vzniklé nákupem zboží a poskytnutím služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši a odpovídající výdaje se zaúčtují po dodání (zboží či služeb) a jejich schválení Evropskými společenstvími.

1.5.13. Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Důležitým prvkem akruálního účetnictví je zajistit, aby byly transakce zaúčtovány v tom rozpočtovém roce, k němuž se vztahují. Tyto úpravy probíhají při účetní uzávěrce. Zejména je nutno posoudit způsobilé výdaje vzniklé příjemcům finančních prostředků Společenství, které ještě nebyly Společenstvím oznámeny (výdaje příštích období). K tomu, aby se dospělo k nejpřesnějšímu odhadu těchto částek, slouží různé metody v závislosti na druhu činnosti a dostupných informacích. Naopak některé platby provedené v aktuálním rozpočtovém roce se vztahují k následujícím obdobím (náklady příštích období) a tyto náklady je nutné označit a začlenit do příslušného období.

Podle účetních pravidel Evropských společenství se transakce a účetní případy zachycují ve finančních výkazech za období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se výdaje příštích období účtují na základě odhadované výše převáděného závazku za dané období. Výpočet výdajů příštích období se provádí na základě podrobných provozních a praktických zásad stanovených Komisí, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy přinášely pravdivý a věrný obraz skutečnosti.

Výnosy se rovněž účtují v tom období, k němuž se vztahují. Není-li ke konci účetního roku odeslána faktura, ale služby byly poskytnuty nebo zboží bylo dodáno Komisí nebo existuje-li smluvní dohoda (např. odkazem na smlouvu), měla by se částka vykázat ve finančních výkazech jako příjem příštích období.

Pokud byla před koncem účetního roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, bude výnos odložen a zaúčtuje se v následujícím účetním období.

1.6. VÝSLEDOVKA

1.6.1. Výnosy

Výnosy neplynoucí ze směny

Tyto výnosy tvoří převážnou většinu příjmů Společenství a patří sem hlavně přímé a nepřímé daně a příjmy z vlastních zdrojů. Kromě daní mohou Evropská společenství dostávat platby od dalších stran, například cla, pokuty a dary.

Zdroje založené na HND a zdroje založené na DPH

Pohledávky a s nimi spojené výnosy se zaúčtují poté, co Evropská společenství odešlou členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Jsou oceňovány v „požadované výši“. Jelikož zdroje plynoucí z DPH a HND vycházejí z odhadů údajů pro daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého přebytku či schodku za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Pohledávky a s tím spojené výnosy se zaúčtovávají v okamžiku doručení příslušných měsíčních výkazů A (včetně vybraných cel a dlužných částek, které jsou zaručeny a nezpochybněny) od členských států. Ke dni výsledovky se příjmy, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Evropským společenstvím neuhradily, odhadnou a zaúčtují se jako příjmy příštích období. Čtvrtletní výkazy B (včetně nevybraných ani nezaručených odvodů a včetně zaručených částek, které dlužníci zpochybnili) doručené členskými státy se zaúčtují jako výnosy po odečtení způsobilých nákladů na jejich výběr (25 %). Kromě toho se ve výsledovce zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevymožené částky.

Pokuty

Pohledávky a s tím spojené výnosy se zaúčtovávají v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí Společenství, kterým se pokuta ukládá, a kdy bylo toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu. Pokud existují pochybnosti ohledně platební schopnosti podniku, je zaúčtováno snížení hodnoty nároku. Po rozhodnutí o uložení pokuty mají dlužníci ode dne oznámení dva měsíce na to, aby:

—	buď rozhodnutí přijali, a v takovém případě musejí zaplatit pokutu ve stanovené lhůtě, takže ji Společenství definitivně získá,

—	nebo rozhodnutí odmítli a odvolali se podle práva Společenství.

Vzhledem k tomu, že odvolání nemá odkladný účinek (článek 242 Smlouvy o ES), musí být jistina pokuty i v tomto případě zaplacena ve stanovené lhůtě tří měsíců. Dlužníci mají dvě možnosti: buď pokutu prozatímně zaplatí, nebo poskytnou bankovní záruku na částku pokuty.

Jestliže se podnik proti rozhodnutí odvolá a pokutu prozatímně zaplatí, částka se vykáže jako podmíněný závazek. Jelikož však odvolání pokutovaného subjektu proti rozhodnutí Společenství nemá odkladný účinek, použijí se došlé peníze k vyrovnání pohledávky. V případě záruky namísto platby je pokuta i nadále pohledávkou a záruka se vykáže jako podmíněné aktivum.

Pokud se zdá pravděpodobné, že by Soud prvního stupně nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch Společenství, zaúčtuje se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže byla místo toho poskytnuta záruka, účetní hodnota neuhrazené pohledávky se odepíše podle potřeby. Kumulované úroky, které Evropská společenství získají z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Vrácené výdaje

U operací, kdy vzniká nárok na vrácení výdajů dříve uhrazených z evropského rozpočtu konečnému příjemci, třetí zemi nebo členskému státu, jsou vydány inkasní příkazy, které se zaúčtovávají tímto způsobem:

—

Vrácení výdajů: U tohoto typu navracení prostředků účetní pravidla vyžadují, že pokud je inkasní příkaz vydán ve stejném roce, jako došlo k původní platbě, měl by se vykázat jako pohledávka za příjemcem s odpovídajícím snížením výdajů za daný rok. Jestliže je však inkasní příkaz vystaven v jiném roce, vznikne pohledávka za příjemcem s odpovídajícím zaúčtováním výnosu do výsledovky za daný rok (v okruhu „vrácené výdaje“).

—	Vracení částek předběžného financování: V tomto případě je částka zahrnuta do okruhu předběžného financování.

Výnosy ze směny

Výnosy z prodeje zboží se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího.

Výnosy spojené s transakcí, v níž jde o poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k datu výsledovky.

Úrokové výnosy a náklady

Úrokové výnosy a náklady se zaúčtovávají ve výsledovce pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu zůstatkové hodnoty finančních aktiv nebo finančních závazků a rozložení úrokových výnosů a nákladů za příslušné účetní období. Efektivní úroková sazba je sazba, kterou se přesně diskontují odhadované budoucí hotovostní platby nebo tržby za celou dobu odhadované životnosti finančního nástroje (případně za kratší období) na čistou účetní hodnotu finančního aktiva nebo finančního závazku. Při výpočtu efektivní úrokové sazby Evropská společenství odhadnou peněžní toky s ohledem na všechny smluvní podmínky finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), ale bez ohledu na budoucí úvěrové ztráty. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a body, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, transakčních nákladů a všech ostatních prémií nebo slev.

V případě úvěrů poskytnutých z vypůjčených prostředků nelze na základě zohlednění významnosti použít metodu efektivní úrokové sazby samostatně na úvěry a výpůjčky. Transakční náklady vzniklé Evropským společenstvím a poté přeúčtované příjemcům úvěrů se zaúčtují přímo ve výsledovce.

Po odepsání finančního aktiva nebo skupiny podobných finančních aktiv v důsledku ztráty vyplývající ze snížení hodnoty se úrokové výnosy zaúčtovávají pomocí úrokové sazby sloužící k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty vyplývající ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká právo přijmout jejich úhradu.

1.6.2. Náklady

Náklady vyplývající z nákupu zboží a služeb se zachycují po dodání a jejich akceptaci Evropskými společenstvími. Oceňují se v původní fakturované ceně.

Náklady neplynoucí ze směny jsou zvláštností Evropských společenství a připadá na ně většina jejich celkových nákladů. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody na jednostranné granty a granty podle dohod, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady vynaložené v tom období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje; a pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena; a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout částku.

Obdržená žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro uznání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období již dlužné příjemcům, avšak dosud nebyly nahlášeny, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

1.7. PODMÍNĚNÉ POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY

Podmíněná pohledávky

Podmíněná pohledávka je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že se v budoucnosti vyskytne nebo nevyskytne jedna či více nejistých událostí, které nejsou plně pod kontrolou Evropských společenství. Podmíněná pohledávka se zveřejní, když je pravděpodobný příliv hospodářských výhod nebo možný užitek.

Podmíněné pohledávky se posuzují ke každému rozvahovému dni, aby se zajistilo, že finanční výkazy vhodně odrážejí skutečný vývoj. Pokud je v podstatě jisté, že dojde k přílivu hospodářských výhod nebo možnému užitku a pokud lze hodnotu pohledávky spolehlivě ocenit, zaúčtuje se pohledávka a související výnosy ve finančních výkazech za období, v němž ke změně došlo.

Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že se v budoucnosti vyskytne nebo nevyskytne jedna či více nejistých událostí, které nejsou plně pod kontrolou Evropských společenství; anebo jde o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale který nebyl zaúčtován, protože: není pravděpodobné, že ke splnění závazku bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo možný užitek, anebo za málo pravděpodobných okolností, pokud výši závazku není možné dostatečně spolehlivě stanovit.

Podmíněný závazek se zveřejní, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo možný užitek. ES je sice vzhledem k povaze své každodenní činnosti (např. provádění a vymáhání legislativy a norem EU) vystaveno některým rizikům, a stejně jako u mnoha veřejných orgánů jsou tato rizika automaticky pojištěna, nevykazuje se však žádný podmíněný závazek až do konkrétní události, neboť až to té doby je možnost odlivu prostředků malá.

Podmíněné závazky se hodnotí ke každému rozvahovému dni, aby se určilo, zda se stal pravděpodobným odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo možný užitek. Nastane-li pravděpodobnost, že pro položku, s níž se nakládá jako s podmíněným závazkem, bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo možný užitek, zaúčtuje se rezerva ve finančních výkazech toho období, v němž došlo ke změně pravděpodobnosti.

Závazky k budoucímu financování

Závazek k budoucímu financování představuje právní nebo implicitní závazek, obvykle smluvní, k němuž se zavázala Evropská společenství, a který si může vyžádat budoucí odliv zdrojů.

Záruky

Záruky jsou možné pohledávky nebo závazky, které vyplývají z minulých skutečností, a jejichž existenci potvrdí výskyt nebo nevyskytnutí předmětu záruky. Záruky tudíž splňují podmínky k tomu, aby byly vedeny jako podmíněné pohledávky nebo podmíněné závazky. Záruka je vypořádána, když již neexistuje předmět záruky. Záruka se realizuje, když jsou splněny podmínky pro výzvu, aby ručitel platil.

2. VYSVĚTLIVKY K ROZVAZE

DLOUHODOBÁ AKTIVA

2.1. NEHMOTNÝ MAJETEK

v milionech EUR
	Částka
Hrubá účetní hodnota k 31. prosinci 2006	82
Přírůstky	22
Vyřazený majetek	(2)
Převody mezi kategoriemi aktiv	13
Ostatní změny	(10)
Hrubá účetní hodnota k 31. prosinci 2007	105
Oprávky k 31. prosinci 2006	45
Odpisy za rok	11
Vyřazený majetek	(2)
Převody mezi kategoriemi aktiv	8
Ostatní změny	(1)
Oprávky k 31. prosinci 2007	61
ČISTÁ ÚČETNÍ HODNOTA K 31. PROSINCI 2007	44
Čistá účetní hodnota k 31. prosinci 2006	37

Nehmotným majetkem se rozumí nepeněžní majetek bez fyzické podstaty, který lze identifikovat. Aby bylo možné jej kvalifikovat jako aktivum, musí být pod kontrolou účetní jednotky a musí Evropským společenstvím přinášet budoucí ekonomický prospěch. Tyto částky představují především programové vybavení počítačů.

2.2. NEMOVITOSTI, STROJE A ZAŘÍZENÍ

2.2.1. Pozemky a budovy

V některých zemích nelze hodnotu pozemku odlišit od hodnoty budovy, neboť obojí bylo koupeno jako jeden celek. Hodnota pozemku, která se neodepisuje, nebude zvlášť určována, pokud to není nutné, například pro následné výdaje jako nová výstavba nebo částečný prodej.

2.2.2. Nedokončený majetek

Dne 1. února 2007 podepsala Rada akviziční smlouvu na budovu LEX za konečnou cenu 260 milionů EUR. Související hodnota ke 31. prosinci 2006 vykázaná v tomto okruhu ve výši 224 milionů EUR byla v roce 2007 převedena do položky „Pozemky a budovy“. V říjnu 2004 podepsal Parlament smlouvu o finančním leasingu s možností odkoupení komplexu budov v Bruselu, jehož stavba byla zahájena v roce 2004. V listopadu 2004 byla vyplacena první záloha ve výši 40 milionů EUR. Až do podpisu prozatímního kolaudačního protokolu má Parlament právo vyplácet další zálohy, přičemž k 31. prosinci 2007 bylo vyplaceno 318 milionů EUR, což odpovídá práci odvedené k tomuto datu (k 31. prosinci 2006 bylo vyplaceno 253 milionů EUR).

NEMOVITOSTI, STROJE A ZAŘÍZENÍ

v milionech EUR
	Pozemky a budovy	Stroje a zařízení	Nábytek a vozidla	Technické vybavení počítačů	Ostatní dlouhodobý majetek	Finanční pronájem (leasing)	Nedokončený majetek	Celkem
Hrubá účetní hodnota k 31. prosinci 2006	3 580	331	181	427	110	1 926	483	7 038
Přírůstky	54	34	10	64	15	16	76	269
Vyřazený majetek	(2)	(8)	(6)	(38)	(10)	0	(1)	(65)
Převody mezi kategoriemi aktiv	227	(10)	3	(9)	3	0	(227)	(13)
Ostatní změny	1	3	6	2	(3)	1	1	11
Hrubá účetní hodnota k 31. prosinci 2007	3 860	350	194	446	115	1 943	332	7 240
Oprávky k 31. prosinci 2006	1 354	265	130	314	77	312		2 452
Odpisy za rok	154	28	14	61	9	63		329
Vyřazený majetek	(2)	(8)	(5)	(36)	(9)	0		(60)
Převody mezi kategoriemi aktiv		(7)	2	(7)	4	0		(8)
Ostatní změny		3	1	1	0	(1)		4
Oprávky k 31. prosinci 2007	1 506	281	142	333	81	374		2 717
ČISTÁ ÚČETNÍ HODNOTA K 31. PROSINCI 2007	2 354	69	52	113	34	1 569	332	4 523
Čistá účetní hodnota k 31. prosinci 2006	2 226	66	51	113	33	1 614	483	4 586

Budoucí splátky finančních leasingů a obdobných nároků jsou v rozvaze vykázány jako dlouhodobé a krátkodobé závazky (viz také vysvětlivky E.2.15 a E.2.18.1). Dělí se takto:

FINANČNÍ LEASING

v milionech EUR
Popis	Kumulované náklady (A)	Budoucí splátky				Celková hodnota	Následné výdaje na majetek	Hodnota majetku	Odpisy	Čistá účetní hodnota
Popis	Kumulované náklady (A)	Do 1 roku	> 1 rok	> 5 let	Závazky celkem (B)	A + B	(C)	A + B + C	(E)	A + B + C + E
Pozemky a budovy	328	28	159	1 349	1 536	1 864	61	1 925	(372)	1 553
Jiná hmotná aktiva	3	4	11	0	15	18	0	18	(2)	16
Celkem k 31.12.2007	331	32	170	1 349	1 551	1 882	61	1 943	(374)	1 569
Celkem k 31.12.2006	304	28	143	1 391	1 562	1 866	60	1 926	(312)	1 614

2.3. DLOUHODOBÉ INVESTICE

v milionech EUR
	Vysvět.	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Investice do přidružených subjektů	2.3.1	246	208
Majetkové podíly ve společných podnicích	2.3.2	32	62
Záruční fond	2.3.3	1 149	1 371
Realizovatelná aktiva	2.3.4	533	495
Aktiva určená k obchodování	2.3.4	13	21
Investice celkem		1 973	2 157

Tento okruh se vztahuje na investice, jejichž cílem je vytvořit stálé vazby a podpořit činnost Evropských společenství. Patří sem i čistá aktiva Záručního fondu.

2.3.1. Investice do přidružených subjektů: EIF

v milionech EUR
	Částka
Částka k 31. prosinci 2006	208
Akvizice	31
Podíl na čistém přebytku/(schodku)	13
Jiné pohyby ve vlastním kapitálu (dividendy)	(6)
Částka k 31. prosinci 2007	246

Evropský investiční fond (EIF) je finanční institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování rizikového kapitálu a záruk malým a středním podnikům. Podle rozhodnutí Rady ze dne 6. června 1994 Evropská společenství, zastoupená Komisí, upsala 600 milionů ECU v EIF, to znamená 600 akcií neboli 30 % jeho základního kapitálu. K 31. prosinci 2006 Komise uhradila veškeré splátky upsaného kapitálu, ke kterým byla vyzvána, což představovalo 20 % tehdejšího celkového kapitálu, a její podíl na kapitálu, který ještě zbývalo uhradit (80 %), představoval 480 milionů EUR.

V rozhodnutí Rady 2007/247/ES ze dne 19. dubna 2007 se rozhodlo o účasti Společenství na navýšení kapitálu EIF. Po tomto rozhodnutí proto během roku 2007 Komise upsala 91 akcií z celkového množství 770 vydaných akcií. ES upsalo celkovou nominální částku ve výši 91 milionů EUR, z čehož bylo uhrazeno 20 % nominální částky (18 milionů EUR) a celkové emisní ážio ve výši 12 milionů EUR. Emisní ážio bylo stanoveno určením nového kurzu akcií pomocí ukazatele čisté hodnoty aktiv na akcii ke 31. prosinci 2006. Ke 31. prosinci 2007 Komise na základním kapitálu EIF upsala 691 milionů EUR (z celkové výše 2 770 milionů EUR). Tato částka představuje 24,95 % kapitálu EIF. Komise splatila 20 %, zbývající, zatím nevyžádaná částka představuje ke 31. prosinci 2007 celkem 553 milionů EUR.

Podle dohody mezi Komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) podepsanou v roce 2005 má Komise právo kdykoli prodat své akcie Evropské investiční bance za cenu odpovídající ocenění EIF děleno celkovým počtem emitovaných akcií. Hodnota prodejní opce se blíží nule, jelikož vzorec použitý k určení prodejní ceny akcií se podobá vzorci použitému při určování čistého jmění EIF.

Pro ocenění hodnoty podílu Společenství v EIF se v souladu s účetními pravidly ES používá ekvivalenční metoda. Podíl je tak oceněn na 24,95 % čistých aktiv EIF, která k 31. prosinci 2007 dosahovala výše 246 milionů EUR (2006: 208 milionů EUR), z toho 13 milionů EUR se vztahuje k výsledku za rok 2007. V roce 2007 Společenství obdržela dividendu za rozpočtový rok 2006 ve výši 6 milionů EUR.

2.3.2. Majetkové podíly ve společných podnicích

v milionech EUR
	Galileo	SESAR	ITER	Celkem
Částka k 31. prosinci 2006	62	0	0	62
Akvizice	0	10	39	49
Likvidace a vyřazení	(53)	0	0	(53)
Podíl na čistém přebytku/(schodku)	(9)	0	(17)	(26)
Částka k 31. prosinci 2007	0	10	22	32

Galileo

Za účelem provádění rozvojové fáze programu Galileo byl nařízením Rady (ES) č. 876/2002 zřízen na 4 roky (2002 až 2006) společný podnik ve smyslu článku 171 Smlouvy. Posláním této právnické osoby je zajišťovat jednotnost správy a finanční kontroly programu Galileo pro jeho rozvoj a mobilizovat za tímto účelem finanční prostředky, které byly na program vyčleněny. Zakladateli podniku byla Evropská společenství, zastoupená Komisí, a Evropská kosmická agentura (ESA). Komise poskytla společnému podniku Galileo prostřednictvím grantů z rozpočtu na transevropské sítě (TEN) finanční prostředky, které byly požadovány ke spolufinancování činností souvisejících s fází rozvoje tohoto projektu.

Evropský úřad pro dohled nad GNSS (GSA), který je agenturou Společenství vytvořenou v roce 2004, oficiálně převzal odpovědnost od společného podniku Galileo (GJU) dne 1. ledna 2007, a GJU vstoupil do likvidace. Přestože tento nový subjekt měl původně provozovat projekt Galileo jakožto partnerství veřejného a soukromého sektoru, po rozhodnutí Rady z listopadu 2007 bude program Galileo nyní financován z rozpočtu EU. I přes podpis dohod mezi zainteresovanými stranami (GJU, ESA, GSA) nebylo ke konci roku 2007 plně převedeno vlastnictví majetku projektu z ESA na ES. Jelikož panuje určitá nejistota a dochází ke zpoždění v převodu majetku, nezachytila ES z důvodu obezřetnosti aktiva programu ve své rozvaze. Jakmile budou problémy spojené s převodem vyřešeny, budou tato aktiva do rozvahy zahrnuta.

Čistá aktiva společného podniku Galileo dosahovala na konci roku výše 0 milionů EUR. V účetnictví se používá ekvivalenční metoda. V roce 2007 činil podíl Společenství na ztrátě společného podniku 9 milionů EUR. Hodnota této investice k 31. prosinci 2007 dosahovala 0 milionů EUR, tj. investice ve výši 585 milionů EUR minus kumulovaný podíl na ztrátě 585 milionů EUR. Celkem 53 milionů EUR splaceného kapitálu bylo Evropským společenstvím navráceno v roce 2007.

SESAR

Cílem tohoto společného podniku je zajistit modernizaci systému uspořádání letového provozu v Evropě koordinací a soustředěním veškerého příslušného výzkumu a vývoje v EU. Společný podnik SESAR byl zřízen ode dne zveřejnění příslušného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie a přestane existovat osm let poté, kdy Rada schválí hlavní plán evropské letecké dopravy.

Zakládajícími členy společného podniku SESAR jsou:

—	Evropská společenství zastoupená Evropskou komisí, a

—	Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), zastoupená svou agenturou.

Hlasovací práva členů odpovídají jejich podílům. Oba zakládající členové vnesli stejné rozpočtové příspěvky, a tudíž hodlají mít stejný počet hlasů, což zabrání ovládnutí jednou ze stran.

Program byl zahájen na konci roku 2007 a k 31. prosinci 2007 vynaložila Komise prvotní investici ve výši 10 milionů EUR. Vzhledem k tomu, že neexistuji dostupné finanční výkazy za rok 2007, byla investice oceněna vstupními náklady.

ITER

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy (ITER) zahrnuje Evropská společenství a další subjekty z Číny, Indie, Ruska, Koreje, Japonska a Spojených států amerických. ITER byla zřízena, aby:

a)	konstruovala, provozovala, využívala a deaktivovala zařízení ITER v souladu s technickými cíli a obecným konstrukčním návrhem představeným v dokumentu Final Report of the ITER Engineering Design Activities;

b)	podporovala laboratoře, další instituce a zaměstnance, kteří se účastní výzkumu energie z jaderné syntézy a vývojových programů členů, ve využívání zařízení ITER;

c)	propagovala energii z jaderné syntézy tak, aby o ní veřejnost měla povědomí a zaujímala k ní příznivý postoj; a

d)	vyvíjela jakékoli další činnosti, které jsou pro dosažení jejího účelu nezbytné.

Hlavním orgánem organizace ITER je její Rada, v níž zasedají zástupci členů organizace. Každý člen do Rady jmenuje až čtyři zástupce. Hlavní strategická rozhodnutí jsou přijímána jednomyslně. Hlasy členů mají příslušnou váhu podle výše jejich příspěvků v organizaci ITER. Společenství do ITER ke 31. prosinci 2007 přímo investovala 39 milionů EUR.

2.3.3. Záruční fond

ČISTÁ AKTIVA ZÁRUČNÍHO FONDU (4)

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2006	Zůstatek k 31.12.2006
Krátkodobé investice: realizovatelná aktiva	901	932
Peníze a peněžní ekvivalenty	249	440
Krátkodobá aktiva	1 150	1 372
Krátkodobé závazky	(1)	(1)
Čistá aktiva	1 149	1 371

Záruční fond pro vnější vztahy se používá na úvěry, které Společenství zaručila na základě rozhodnutí Rady, zejména na úvěrové operace Evropské investiční banky (EIB) mimo území Evropské unie, půjčky poskytnuté v rámci makrofinanční pomoci a půjčky Euratomu mimo území Evropské unie. Fond je financován platbami ze souhrnného rozpočtu Společenství, které odpovídají 9 % kapitálové hodnoty operací, výnosy z úroků, který nesou investice aktiv fondu, a částkami, které byly získány zpět od nesplácejících dlužníků, kvůli nimž musel fond aktivovat své záruky. Jakýkoliv vzniklý roční přebytek by měl být uhrazen zpět do zvláštního okruhu ve výkazu příjmů v souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

Evropská společenství mají za povinnost vytvořit rezervní fond na záruky k pokrytí úvěrů třetím zemím. Rezervní fond je určen na krytí požadavků Záručního fondu a, v nutných případech, aktivovaných záruk, které převyšují disponibilní prostředky fondu, aby bylo možné tyto částky uhradit z rozpočtu.

Rezervní fond ve výši 1 118 milionů EUR odpovídá cílové částce představující 9 % úvěrů neuhrazených k 31. prosinci 2007. Čistá aktiva fondu dosahují k 31. prosinci 2007 výše 1 152 milionů EUR (před vyloučením dluhopisů makrofinanční pomoci). Rozdíl mezi čistými aktivy a částkou rezervního fondu se rovná přebytku, který je nutno vrátit do rozpočtu, tj. 34 milionů EUR.

Záruční fond drží jeden cenný papír s proměnlivou sazbou vydaný Evropskými společenstvími (makrofinanční pomoc) na částku 3 miliony EUR, a proto je z účetního hlediska třeba tuto částku eliminovat jak v aktivech (Záruční fond), tak i v pasivech (makrofinanční pomoc) v účetnictví Společenství. Změny reálné hodnoty portfolia realizovatelných dluhových cenných papírů byly v roce 2007 zaúčtovány do vlastního kapitálu ve výši (19) milionů EUR (přičemž v roce 2006 to bylo (32) milionů EUR).

Zásady řízení rizik Záručního fondu jsou popsány v oddíle E.7.

2.3.4. Další investice

2.3.4.1. Realizovatelná aktiva

Tento okruh zahrnuje investice a podíly zakoupené s cílem pomoci příjemcům rozvíjet jejich podnikatelskou činnost.

Dlouhodobá realizovatelná aktiva

v milionech EUR
	EBRD	RCO	Nástroj na rozběh ETF	EFSE	Ostatní	Celkem
Částky k 31.12.2006	157	211	74	49	4	495
Akvizice	0	27	38	3	1	69
Likvidace/vyřazení	0	(16)	(13)	0	0	(29)
Přenos přebytku/(schodku) z přecenění do vlastního kapitálu	0	(2)	12	3	0	13
Ztráta vyplývající ze snížení hodnoty	0	(2)	(13)	0	0	(15)
Částky k 31.12.2007	157	218	98	55	5	533

Investice do Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD)

Komise upsala 3 % základního kapitálu EBRD, který činí 20 mld. EUR. K rozvahovému dni dosahovala vyžádaná částka výše 157 milionů EUR, z čehož 154 milionů EUR bylo splaceno. Nesplacená část vyžádaného kapitálu (3 miliony EUR) je vedena v zůstatkové hodnotě pod dlouhodobými závazky. Neuhrazené splátky nevyžádaného kapitálu ve výši 443 milionů EUR jsou zahrnuty v podrozvaze jako podmíněné závazky. Jelikož Evropská banka pro obnovu a rozvoj není kótovaná na burze a vzhledem k omezením ve společenské smlouvě EBRD týkajícím se mimo jiné prodeje majetkových podílů maximálně do výše pořizovacích nákladů a pouze stávajícím akcionářům, je akciový podíl Komise v EBRD oceněn v pořizovací ceně po odečtení případného snížení hodnoty.

Operace rizikového kapitálu (RCO)

V rámci operací rizikového kapitálu jsou finančním zprostředkovatelům poskytovány prostředky k financování kapitálových investic. Některé z těchto smluv sice mají znaky úvěru, naprostá většina z nich však základní a podstatné znaky úvěru nemá (není sjednán pevný splátkový kalendář ani úroková sazba pro splácení jistiny), a celé portfolio je tudíž považováno za nepřímou kapitálovou investici. Tyto finanční smlouvy se vedou v historických cenách po odečtení případných rezerv na snížení hodnoty, jelikož neexistují kótované tržní ceny dostupné na aktivních trzích a jejich reálnou hodnotu není možné v současnosti spolehlivě ocenit.

Další investice

Nejvýznamnější částky se týkají programu Růst a zaměstnanost a víceletého programu, které spravuje EIF a které podporují zakládání a financování rozběhu malých a středních podniků prostřednictvím investic do vhodných specializovaných fondů rizikového kapitálu (98 milionů EUR). Rovněž sem spadá 55 milionů EUR souvisejících s Evropským fondem pro jihovýchodní Evropu (EFSE), což je investiční společnost s proměnlivou výší akciového kapitálu (SICAV). Obecným cílem EFSE je podpora hospodářského rozvoje a prosperity v jihovýchodní Evropě udržitelným zajišťováním dodatečného rozvojového financování prostřednictvím místních finančních zprostředkovatelů. Stávající hlasovací právo Společenství dosahuje 16 %.

2.3.4.2. Aktiva určená k obchodování

ESUO v likvidaci uzavřelo dohodu o úrokovém swapu a kombinaci dohod o úrokovém i meziměnovém úrokovém swapu. Reálnou hodnotu těchto úrokových swapů dostaneme, když v rozvahový den diskontujeme čisté fixní peněžní toky pomocí swapových sazeb cenných papírů s nulovým kuponem. Reálná hodnota těchto swapů (včetně naběhlých úroků) s konečnou splatností delší než jeden rok po rozvahovém dni je 13 milionů EUR (za rok 2006 to bylo 21 milionů EUR).

2.4. ÚVĚRY

Tento okruh zahrnuje dluhy vůči Evropským společenstvím, které budou splatné později než za jeden rok.

2.4.1. Úvěry poskytnuté z rozpočtu Evropských společenství a ESUO v likvidaci

v milionech EUR
	Úvěry se zvláštními podmínkami	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31.12.2006	161	39	200
Splátky	(18)	(8)	(26)
Změny účetní hodnoty	12	3	15
Celkem k 31.12.2007	155	34	189

Úvěry se zvláštními podmínkami

Jedná se o úvěry s preferenčními sazbami, které jsou součástí spolupráce s nečlenskými státy. Efektivní úrokové sazby se u nich pohybují mezi 7,39 % a 12,36 %.

Úvěry na bydlení od ESUO v likvidaci (ESUO)

Jedná se o úvěry z vlastních prostředků ESUO poskytnuté v souladu s článkem 54 a čl. 54 odst. 2 Smlouvy o ESUO. Tyto úvěry se poskytují s 1 % fixní sazbou, a tudíž se s nimi nakládá jako s úvěry s preferenčními sazbami. Efektivní úrokové sazby se pohybují mezi 2,806 % a 22,643 %.

2.4.2. Úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků

v milionech EUR
	Makrofinanční pomoc (MFA)	Půjčky Euratom	ESUO v likvidaci	Celkem
Celkem k 31.12.2006	977	442	499	1 918
Nové úvěry	0	39	88	127
Splátky	(183)	(1)	(71)	(255)
Kurzové rozdíly	0	0	(34)	(34)
Změny účetní hodnoty	1	2	(4)	(1)
Celkem k 31.12.2007	795	482	478	1 755
Částka splatná do 1 roku	63	0	75	138
Částka se splatností nad 1 rok	732	482	403	1 617

Úvěry v rámci makrofinanční pomoci (MFA)

MFA je politicky motivovaný finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance a případně rozpočtu partnerských třetích zemí nacházejících se poblíž území EU. Má podobu střednědobých nebo dlouhodobých úvěrů nebo grantů nebo kombinuje obě uvedené formy a celkově doplňuje financování poskytované v souvislosti s programem změn a reforem, který podporuje MMF.

Na základě zohlednění závažnosti se metoda efektivní úrokové míry nepoužije samostatně na úvěry a výpůjčky. Transakční náklady se zaúčtují ve výsledovce.

Půjčky poskytované Euratomem

Euratom je samostatný právní subjekt Evropské unie, který zastupuje Evropská komise. Cílem tohoto subjektu je poskytovat úvěry členským a nečlenským státům takto:

—	úvěry Euratomu jsou členským státům poskytovány za účelem financování investičních projektů v členských státech vztahujících se k průmyslové výrobě elektrické energie v jaderných elektrárnách a k průmyslovým zařízením palivového cyklu,

—	úvěry Euratomu nečlenským státům jsou poskytovány ke zvyšování úrovně bezpečnosti a účinnosti jaderných elektráren a zařízení jaderného palivového cyklu, které jsou v provozu nebo ve výstavbě.

Na základě zohlednění závažnosti se metoda efektivní úrokové míry nepoužije samostatně na úvěry a výpůjčky. Transakční náklady se zaúčtují ve výsledovce.

Úvěry poskytované ESUO v likvidaci

Do této položky patří hlavně úvěry, které ESUO v likvidaci poskytlo z vypůjčených prostředků v souladu s články 54 a 56 Smlouvy o ESUO, jakož i dva nekótované dluhové cenné papíry vydané Evropskou investiční bankou (EIB) jako náhrada za neplnícího dlužníka. Tyto dluhové cenné papíry budou drženy do jejich konečné splatnosti (v roce 2017 a 2019), aby se pokryla obsluha souvisejících výpůjček. Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků plus roční snížení o uhrazené prémie a transakční náklady vzniklé na počátku, vypočteno metodou efektivní úrokové míry.

Efektivní úrokové míry (vyjádřené jako rozpětí úrokových sazeb) měly tyto hodnoty:

Výpůjčky	31.12.2007	31.12.2006
Makrofinanční pomoc (MFA)	3,82 % — 4,822 %	3,222 % — 4,54 %
Euratom	4,446 % — 5,76 %	3,372 % — 5,76 %
ESUO v likvidaci	4,375 % — 12,077 % (5)	3,064 % — 12,077 % (5)

2.5. DLOUHODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
Typ řízení (hospodaření)	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Předběžné financování Evropských společenství:
Přímé centralizované řízení	382	300
Nepřímé centralizované řízení	315	549
Decentralizované řízení	31	50
Ostatní	11	21
Celkem	739	920
Předběžné financování třetích stran:
Přímé centralizované řízení	41	57
Nepřímé centralizované řízení	3	30
Decentralizované řízení	33	224
Sdílené řízení	12 875	20 744
Společné řízení	324	450
Celkem	13 276	21 505
Dlouhodobé předběžné financování celkem	14 015	22 425

Nejvýznamnější podíl dlouhodobého předběžného financování tvoří projekty financované ze strukturálních fondů. Mnoho projektů financovaných ze strukturálních fondů Evropských společenství má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší než jeden rok. Tyto částky předběžného financování se proto vykazují jako dlouhodobá aktiva. Výrazné snížení v předběžném financování formou sdíleného řízení má původ u strukturálních fondů, u nichž byly transakce související s programy na období 2000 až 2006 překlasifikovány a zařazeny do krátkodobého předběžného financování (viz vysvětlivka E.2.9). Důvodem je, že tyto programy se týkají opatření, která mají být provedena do konce roku 2008. Související částky předběžného financování budou proto zúčtovány během roku 2008 nebo při účetní uzávěrce na konci roku.

2.6. DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Pohledávky za členskými státy	93	272
Úvěry zaměstnancům ESUO	15	17
Ostatní	13	34
Záruky a vklady	6	5
Celkem	127	328

Výše pohledávek za členskými státy se vztahují k částkám, které bývalé přistupující země dluží ESUO v likvidaci. Celkový příspěvek dosahuje 212 milionů EUR (včetně částek za Bulharsko a Rumunsko) a je splatný ve čtyřech splátkách do roku 2012. Čistá současná hodnota těchto příspěvků činila ke konci roku 144 milionů EUR (2006: 138 milionů EUR) a dělila se na dlouhodobé pohledávky ve výši 93 milionů EUR (2006: 104 milionů EUR) a krátkodobé pohledávky ve výši 51 milionů EUR (2006: 34 milionů EUR). Ke 31. prosinci 2006 existovala rovněž pohledávka za členskými státy ve výši 168 milionů EUR vztahující se k rozhodnutí Komise z roku 2005 o snížení pomoci poskytnuté jednomu členskému státu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Tato částka je nyní zahrnuta do krátkodobých pohledávek, neboť je splatná v roce 2008.

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

2.7. ZÁSOBY

v milionech EUR
Popis	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Vědecké vybavení:
Vědecký materiál	9	11
Štěpný materiál a těžká voda	19	30
Vědecký materiál určený k dalšímu prodeji	45	60
Očkovací látky	8	7
Výrobní materiály	7	7
Publikace a zboží na prodej	0	0
Celkem	88	115

Zásoba publikací, které drží anebo spravuje Úřad pro úřední tisky, se oceňuje buď pořizovací cenou nebo čistou realizovatelnou hodnotou, podle toho, která z částek je nižší, a má přibližně nulovou hodnotu. Publikace distribuované zdarma jsou již zcela odepsány a jejich čistá realizovatelná hodnota je nulová. Tyto odpisy dosahují celkové výše 18 milionů EUR a jejich důsledkem je výše uvedená nulová účetní hodnota.

2.8. KRÁTKODOBÉ INVESTICE

Krátkodobé investice sestávají z realizovatelných cenných papírů, které se nakupují pro jejich investiční návratnost nebo výnos anebo které zůstávají v držení proto, aby se vytvořila určitá skladba aktiv nebo aby působily jako druhotný zdroj likvidity, a proto mohou být prodány v reakci na potřeby likvidity nebo na změny úrokových sazeb.

2.8.1. Krátkodobá realizovatelná aktiva

v milionech EUR
	ESUO v likvidaci	Ostatní	Celkem
Částky k 31.12.2006	1 401	25	1 426
Akvizice	593	0	593
Likvidace a vyřazení	(542)	(22)	(564)
Úprava zůstatkové hodnoty	(18)	0	(18)
Změna stavu účetní hodnoty	3	0	3
Přenos přebytku/(schodku) z přecenění do vlastního kapitálu	(20)	0	(20)
Částky k 31.12.2007	1 417	3	1 420

ESUO v likvidaci

Investovalo se pouze do dluhových cenných papírů denominovaných v eurech a kótovaných na aktivních trzích. V oddíle E.7 jsou podrobné údaje o portfoliu investic rozepsaných podle druhu emitenta a ratingu. K 31. prosinci 2007 dosahovala hodnota dluhových cenných papírů (v jejich reálné hodnotě) s konečnou splatností v roce 2008 výše 146 milionů EUR (2006: 135 milionů EUR).

2.9. KRÁTKODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

Rozdělení neuhrazených částek podle typu řízení odráží platby předběžného financování provedené od roku 2005. Nepřidělené částky předběžného financování jsou částky, které byly poprvé zahrnuty do počáteční rozvahy v roce 2005 a jsou vykázány zvlášť v jedné linii, neboť před 31.12.2004 nebyly k dispozici údaje o rozdělení podle typu řízení.

Výdaje příštích období představují sumu způsobilých nákladů, které měli podle odhadu vynaložit příjemci neuhrazených částek předběžného financování ke konci roku, které však nebyly dosud Společenstvím nahlášeny. Tyto částky se zapisují jako náklady ve výsledovce.

Výrazný nárůst oproti roku 2006 je především důsledkem převodu částek strukturálních fondů z dlouhodobého do krátkodobého předběžného financování (viz vysvětlivka E.2.5 výše). Přestože se tyto částky týkají sdíleného řízení, jsou vykázány jako „nepřidělené“, neboť se jedná o platby předběžného financování provedené před 31.12.2004 (viz výše).

ČÁSTKY KRÁTKODOBÉHO PŘEDBĚŽNÉHO FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
Typ řízení (hospodaření)		Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Hrubé částky předběžného financování Evropských společenství:
Přímé centralizované řízení	Granty na akce	9 715	8 850
	Granty na činnost	142	167
Nepřímé centralizované řízení	Vnitrostátní agentury	1 736	778
	Finanční operace	3	12
	Ostatní	497	6
Decentralizované řízení		545	381
Ostatní		615	686
Předběžné financování provedené orgány a agenturami		189	8
Nepřidělené zůstatky předběžného financování		2 126	3 577
Celkové hrubé částky předběžného financování		15 568	14 465
Minus výdaje příštích období:
Přímé centralizované řízení		(9 234)	(8 189)
Nepřímé centralizované řízení		(1 973)	(1 135)
Decentralizované řízení		(595)	(232)
Ostatní		(336)	(75)
Předběžné financování Evropských společenství celkem		3 430	4 834
Předběžné financování třetích stran:
Přímé centralizované řízení	Zadávání zakázek	638	545
	Provozní	457	470
Nepřímé centralizované řízení		29	3
Decentralizované řízení		735	599
Sdílené řízení		3 229	937
Společné řízení		1 135	578
Předběžné financování provedené orgány a agenturami		15	177
Nepřidělené zůstatky předběžného financování		19 278	2 930
Celkové hrubé částky předběžného financování		25 516	6 239
Minus výdaje příštích období:
Přímé centralizované řízení		(1 235)	(1 532)
Decentralizované řízení		(699)	(468)
Sdílené řízení		(5 579)	(906)
Společné řízení		(798)	(79)
Ostatní		(52)	(33)
Předběžné financování třetích stran celkem		17 153	3 221
Krátkodobé předběžné financování celkem		20 583	8 055

2.10. KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých pohledávek	160	119
Krátkodobé pohledávky	5 441	4 193
Ostatní pohledávky	27	26
Náklady a příjmy příštích období	6 423	5 458
Celkem	12 051	9 796

2.10.1. Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých pohledávek

Tyto částky představují zejména úvěry se zbytkovou konečnou splatností do 12 měsíců po rozvahovém dni (138 milionů EUR, více podrobností viz vysvětlivka 2.4 výše).

2.10.2. Krátkodobé pohledávky

v milionech EUR
Účtová skupina	Zůstatek k 31.12.2007			Zůstatek k 31.12.2006
Účtová skupina	Hrubá hodnota	Snížení hodnoty	Čistá hodnota	Hrubá hodnota	Snížení hodnoty	Čistá hodnota
Zákazníci	3 897	(171)	3 726	2 865	(169)	2 696
Členské státy	2 873	(1 256)	1 617	2 724	(1 257)	1 467
Ostatní	111	(13)	98	42	(12)	30
Celkem	6 881	(1 440)	5 441	5 631	(1 438)	4 193

2.10.2.1. Zákazníci

Jedná se o inkasní příkazy, které byly zapsány do závěrky ke 31. prosinci 2007 jako zjištěné pohledávky, které mají být uhrazeny a které nejsou dosud zařazeny do jiných okruhů na aktivní straně rozvahy. Největší část této částky představují pokuty vyměřené Komisí, které dosahují hrubé výše 3 650 milionů EUR. Tyto pohledávky jsou výrazně vyšší než v roce 2006, kdy dosahovaly 2 687 milionů EUR.

2.10.2.2. Pohledávky za členskými státy

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Pohledávky EZZF
Pohledávky EZZF	902	1 009
Snížení hodnoty	(483)	(477)
Celkem	419	532
Zaplacená DPH, která má být vybrána od členských států	24	22
Vlastní zdroje
Vlastní zdroje na účtu A, které je třeba vybrat	75	79
Vlastní zdroje na zvláštním účtu, které je třeba vybrat	1 333	1 347
Snížení hodnoty	(773)	(779)
Ostatní	38	0
Celkem	673	647
Ostatní pohledávky za členskými státy	501	266
Celkem	1 617	1 467

Pohledávky záruční sekce EZZF

Tato položka představuje částky, které k 31. prosinci 2007 dlužili příjemci prostředků z EZZF, tak jak to uvedly a ověřily členské státy k 15. říjnu 2007 a po odečtení 20 %, které si členské státy mohou ponechat na krytí správních nákladů. Bylo také třeba odhadnout pohledávky, které vznikly v době od uvedeného nahlášení do 31. prosince 2007. Komise rovněž odhaduje snížení hodnoty o částky, které příjemci dluží, ale u nichž je získání nepravděpodobné. Skutečnost, že je tato oprava zanesena do účtů neznamená, že by se Komise vzdávala svého práva částky v budoucnu vymáhat.

Vlastní zdroje

Je třeba předeslat, že členské státy mají nárok ponechat si 25 % tradičních vlastních zdrojů jako úhradu nákladů na výběr. Výše uvedené částky jsou proto uváděny jako čisté částky po odečtení této srážky. Na základě odhadů zaslaných členskými státy byla od pohledávek za členskými státy odečtena oprava hodnoty ve výši 773 milionů EUR. Neznamená to však, že by se Komise vzdala nároku na úhradu částek, na něž se opravná položka vztahuje.

Ostatní pohledávky za členskými státy

Ostatní pohledávky za členskými státy zahrnují vymahatelné výdaje ve výši 19 milionů EUR a zálohy EZZF ve výši 227 milionů EUR. Tento okruh zahrnuje rovněž 168 milionů EUR vztahujících se k rozhodnutí Komise z roku 2005 o snížení pomoci poskytnuté jednomu členskému státu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).

2.10.3. Náklady a příjmy příštích období

Hlavní částku v tomto oddíle představují příjmy příštích období ve výši 6 129 milionů EUR. Největší část příjmů příštích období souvisí s tradičními vlastními zdroji (zemědělské dávky, dávky z cukru a cla). K 31. prosinci 2007 dosahovala tato částka 2,7 miliardy EUR. Mezi další významné částky patří 1,3 miliardy EUR zemědělských účelově vázaných příjmů za listopad a prosinec 2007, 1,5 miliardy EUR z dočasné restrukturalizace odvětví cukru, 350 milionů EUR souvisejících s neprovedenými rozhodnutími o opravách v důsledku kontroly shody v souvislosti s EZZF a 82 milionů EUR z předpokládaného navrácení výdajů programu na rybolov v rámci strukturálních fondů v období 1994–1999. Další částky zahrnuté jako příjmy příštích období představují úroky z prodlení, příjmy z budoucích bankovních úroků a úroky z předběžného financování.

Rovněž jsou sem zahrnuty náklady příštích období, které dosahují výše 243 milionů EUR a které zejména zahrnují předpokládané platby za pronájem kancelářských prostor ve výši 49 milionů EUR, 24 milionů EUR za úpravu kancelářských prostor a 57 milionů EUR uhrazených v souvislosti s bilaterálními dohodami se třetími zeměmi v oblasti rybolovu.

2.11. PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Nevázané peníze:
Účty u státních pokladen a centrálních bank	11 313	11 467
Běžné účty	956	933
Zálohové účty	81	82
Převody (peníze na cestě)	2	3
Krátkodobé vklady a ostatní peněžní ekvivalenty	1 367	975
Celkem	13 719	13 460
Vázané peníze	5 037	2 924
Celkem	18 756	16 384

2.11.1. Nevázané peníze

Nevázané peníze zahrnují veškeré prostředky, které má Komise na svých účtech v jednotlivých členských státech a státech ESVO (u státní pokladny nebo centrální banky), a prostředky na běžných účtech, zálohových účtech, krátkodobých vkladech a ve formě pokladní hotovosti.

Poměrně vysoký zůstatek na účtech ve státních pokladnách a v centrálních bankách je způsoben skutečností, že po opravě rozpočtu na konci roku bylo nutné členským státům vrátit částku ve výši 5 889 miliard EUR, k čemuž došlo první pracovní den roku 2008. Tento závazek je vykázán v krátkodobých závazcích – viz také vysvětlivka 2.18.2 níže.

2.11.2. Vázané peníze

Vázané peníze se vztahují k částkám obdrženým v souvislosti s pokutami, které uložila Komise, ale které jsou ještě právně otevřené. Jsou vedeny na zvláštních vkladových účtech, které se nepoužívají k žádným jiným činnostem.

Peníze a peněžní ekvivalenty zahrnují pro účely výkazu peněžních toků tyto položky:

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Peníze a peněžní ekvivalenty	18 756	16 384
Peníze a peněžní ekvivalenty – Záruční fond (viz vysvět. 2.3.3)	249	440
Celkem	19 005	16 824

DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

2.12. ZAMĚSTNANECKÉ POŽITKY

v milionech EUR
	Částka k 31.12.2006	Změna rezerv	Použité částky	Částka k 31.12.2007
Důchody – zaměstnanci	29 204	1 844	(836)	30 212
Důchody – ostatní	225	267	(11)	481
Společný systém zdravotního a nemocenského pojištění	2 771	96	(80)	2 787
Celkem	32 200	2 207	(927)	33 480

2.12.1. Důchody – Zaměstnanci

K 31. prosinci 2007 byla pravidla důchodového systému úředníků Evropských společenství vymezena novým zněním Služebního řádu úředníků Evropských společenství (v platnosti od 1. května 2004). Pravidla, která se týkají důchodů zaměstnanců, jsou přímo použitelná ve všech členských státech. Tento systém počítá s různými druhy důchodů a dávek (starobní, invalidní, důchod pro pozůstalé).

V souladu s článkem 83 služebního řádu se dávky důchodového systému vyplácejí z rozpočtu Společenství. Rezerva na tyto dávky není vytvořena, státy však společně ručí za vyplácení těchto dávek v souladu s klíčem stanoveným pro financování takových výdajů. Kromě toho úředníci přispívají svým povinným příspěvkem k dlouhodobému financování tohoto systému z jedné třetiny.

Závazky důchodového systému evropských úředníků byly oceněny na základě populace k 31. prosinci 2007 a platného služebního řádu k tomuto dni. Ocenění se týkalo dávek souvisejících se stářím a invaliditou a dávek vyplácených pozůstalým (různé typy důchodů i příspěvek v případě invalidity). Bylo provedeno v souladu s metodikou IAS 19. Jedná se o účetní standard, podle něhož musí zaměstnavatel stanovovat svůj pojistněmatematický závazek na průběžném základě a přihlížet jak ke slíbeným požitkům během aktivního života zaměstnanců, tak k předvídatelnému zvýšení platů.

Pojistněmatematická metoda ocenění, která byla použita k výpočtu tohoto závazku, se označuje jako přírůstková metoda (projected unit credit method). Hlavní pojistněmatematické předpoklady, které byly ke dni ocenění k dispozici a byly použity:

Nominální diskontní sazba (4,7 %) vycházela ze státních dluhopisů v eurozóně v prosinci 2007 s přibližnou dobou splatnosti jako je období systému (19 roků) a z odhadu výnosové křivky cenných papírů s nulovým kuponem v eurech v prosinci 2007 se stejnou dobou trvání. Podle standardu IAS 19 musí míra inflace být očekávaná míra inflace po dobu trvání systému: musí být tedy stanovena podle výhledu do budoucna a vycházet z budoucích hodnot vyjádřených indexovanými obligacemi na evropských finančních trzích. Předpokládaná dlouhodobá míra inflace činila 2,3 % a použitá diskontní sazba pak 2,4 %.

2.	Byly použity stejné tabulky s délkou života jako při ocenění závazků v roce 2004 („EU-2004 Life table“).

Celkový růst mezd (0,4 %), který se rovná celkové revalvaci důchodů, vycházel z dvanáctiletého klouzavého průměru statistik přecenění mezd a důchodů v období let 1996–2007. Vývoj individuální mzdy nad rámec celkového růstu mezd byl aktualizován, aby zohledňoval povýšení zaměstnanců v roce 2007. V této tabulce je podrobně uvedena výše platu podle platové třídy a stupně a očekávaný odchod do důchodu od roku 2008 do 2052.

4.	Koeficienty rodinného stavu aktivních úředníků v době jejich odchodu do důchodu vycházejí ze statistik o úřednících a představují 90 % pro muže a 60 % pro ženy – v případě bývalých úředníků (pobírajících starobní nebo invalidní důchod) se vycházelo z údajů o jejich současném rodinném stavu.

5.	Vychází se z předpokladu, že k odchodu do důchodu dochází v době, kdy má úředník nárok na plný důchod, a přihlíží se ke snížení důchodu z důvodu předčasného odchodu do důchodu a k barcelonské iniciativě pro pozdější odchod do důchodu, nejpozději v 65 letech.

Závazky se týkají předem vymezených práv těchto osob:

1.	zaměstnanců, kteří byli v aktivní službě k 31. prosinci 2007 ve všech orgánech a agenturách zařazených do důchodového systému Společenství;

2.	zaměstnanců v časově odložené pozici, tj. těch, kteří dočasně nebo definitivně odešli z orgánů a svá důchodová práva ponechali v důchodovém systému úředníků Evropských společenství (jedná se výhradně o zaměstnance kteří kumulovaně odpracovali 10 let);

3.	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících starobní důchod;

4.	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících invalidní důchod;

5.	bývalých úředníků a jiných zaměstnanců pobírajících příspěvek v případě invalidity;

6.	příjemců důchodu pro pozůstalé (vdov či vdovců, sirotků, vyživovaných osob).

Údaje o populaci důchodového systému evropských úředníků k 31. prosinci 2007 byly vzaty z databáze Komise. Výsledky získané v rámci této studie byly porovnány s odhady, které vycházely z předchozího pojistněmatematického ocenění dne 31. prosince 2006.

Základní skutečnosti:

—	Hrubý pojistněmatematický závazek byl k 31. prosinci 2007 oceněn na 34 567 milionů EUR.

—

Reálná diskontní sazba se změnila z 1,9 % v roce 2006 na 2,4 % v roce 2007; při současném zohlednění účinku celkového růstu mezd (0,5 % v roce 2006 a 0,4 % v roce 2007) se čistá diskontní sazba zvýšila z 1,4 % v roce 2006 na 2,0 % v roce 2007. To je jeden z hlavních důvodů poklesu v celkových závazcích.

—	Služební náklady za rok 2007 byly oceněny na 1 300 milionů EUR a úrokové náklady na 1 313 milionů EUR.

—	Odhadovaný pojistněmatematický zisk za rok činil 1 943 milionů EUR.

—	Počet účastníků zaměstnaneckého důchodového systému se zvýšil o 3 317 osob.

—	Výpočty hrubých důchodů a rodinných příspěvků vycházejí ze služebního řádu.

—	Daně příjemců těchto dávek se odečítají z hrubého závazku a výsledkem je čistý závazek, který je zahrnutý do rozvahy s ohledem na tyto budoucí platby (neboť daň se odečítá z platby důchodů a připisuje se na stranu příjmů Společenství v roce jejich vyplacení).

2.12.2. Důchody – Ostatní

Jedná se o závazek související s penzijními nároky členů a dřívějších členů Komise, Soudního dvora (a Soudu prvního stupně), Účetního dvora, generálních tajemníků Rady, Evropského veřejného ochránce práv, Evropského inspektora ochrany údajů a Soudu Evropské unie pro veřejnou službu. Do tohoto okruhu jsou také poprvé zařazeny závazky týkající se některých poslanců Evropského parlamentu.

2.12.3. Společný systém zdravotního a nemocenského pojištění

Byl rovněž oceněn odhadovaný závazek, který mají Společenství v souvislosti s přispíváním do společného systému zdravotního a nemocenského pojištění vůči důchodcům z řad zaměstnanců.

2.13. DLOUHODOBÉ REZERVY

v milionech EUR
	Částka k 31.12.2006	Dodatečné rezervy	Nečerpané částky	Čerpané částky	Převod do krátkodobých	Diskontovaná současná hodnota	Částka k 31.12.2007
Právní věci	75	226	(3)	(1)	0	0	297
Demontáž jaderných zařízení	806	0	0	0	(42)	(20)	744
Finanční	105	0	(50)	0	(44)	3	14
Fond na mimořádné veterinární události	0	21	0	0	0	0	21
Ostatní	3	1		(1)	0	0	3
Celkem	989	248	(53)	(2)	(86)	(17)	1 079

Právní věci

Jedná se o odhad částek, které bude zřejmě třeba uhradit po roce 2008 v souvislosti s několika probíhajícími právními věcmi. Největší část, 277 milionů EUR, představují soudní věci, které probíhaly k 31. prosinci 2007 a které souvisejí s finančními úpravami výdajů na záruky EZZF, a další soudní věci týkající se zemědělských výdajů.

Demontáž jaderných zařízení

V roce 2002 vypracovalo konsorcium nezávislých odborníků studii o odhadovaných nákladech programu na uzavření jaderných zařízení Společného výzkumného střediska a na nakládání se vzniklými odpady. Jejich odhad ve výši 1 145 milionů EUR (včetně 76 milionů EUR, které budou podle odhadů třeba pro úplnou demolici všech budov, tzv. možnost „zelené louky“) je považován za základ rezervy, která musí být zahrnuta do finančních výkazů. V souladu s účetními pravidly Společenství je tato rezerva navyšována o míru inflace (2,5 %) a následně diskontována na svou čistou současnou hodnotu (s použitím výnosové křivky swapu cenných papírů s nulovým kupónem v eurech). K 31. prosinci 2007 tak vznikla rezerva ve výši 960 milionů EUR minus náklady ve výši 138 milionů EUR vzniklé k tomuto dni, což představuje rozdíl 822 milionů EUR rozdělený mezi částky, jejichž čerpání se předpokládá v roce 2008 (78 milionů EUR) a v následujících letech (744 milionů EUR).

S ohledem na očekávanou dobu trvání tohoto programu (kolem 30 let) je třeba poznamenat, že tento odhad je do určité míry nejistý a konečné náklady se mohou lišit od částky, která je nyní zapsána v účetnictví.

Finanční rezervy

V rámci záruční facility pro malé a střední podniky za rok 1998 a za rok 2001 je Evropský investiční fond zplnomocněn poskytnout záruky vlastním jménem avšak v zastoupení Komise a na její riziko. Finanční riziko spojené s čerpanými a nečerpanými zárukami je však limitováno takto: k rozvahovému dni finanční rezervy u obou facilit odpovídají platebním závazkům vůči finančním zprostředkovatelům po odečtení čistých platebních nároků podaných k tomuto dni. Dlouhodobé finanční rezervy jsou diskontovány na jejich čistou současnou hodnotu (s použitím výnosové křivky swapů cenných papírů v eurech s nulovým kuponem).

Rezerva Fondu na mimořádné veterinární události

Tato rezerva se týká odhadovaných příspěvků Společenství v celkové výši 42 milionů EUR ve prospěch různých členských států z fondu na mimořádné veterinární události v případě vypuknutí určitých chorob zvířat (2006: 35 milionů EUR) a je rozdělena na částky, které se mají podle očekávání uhradit v roce 2008 (21 milionů EUR) a v následujících letech (21 milionů EUR). Částky ve výši 9 milionů EUR, jejichž úhrada už byla dohodnuta, jsou zahrnuty jako závazky vůči členským státům.

2.14. DLOUHODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

2.14.1. Výpůjčky

v milionech EUR
Název	Zůstatek k 31.12.2006	Nové výpůjčky	Splátky	Kurzové rozdíly	Změna stavu účetní hodnoty	Zůstatek k 31.12.2007
MFA	969	0	(177)	0	0	792
Euratom	442	39	(1)	0	2	482
ESUO v likvidaci	463	0	(2)	(37)	0	424
Celkem	1 874	39	(180)	(37)	2	1 698

Rozdělení na dlouhodobé a krátkodobé výpůjčky

v milionech EUR
Výpůjčky	Splatnost do 1 roku	Splatnost nad 1 rok	Celkem k 31.12.2007
MFA	60	732	792
Euratom	0	482	482
ESUO v likvidaci	71	353	424
Celkem	131	1 567	1 698

Tento okruh zahrnuje výpůjčky, které musí Evropská společenství splatit a které mají splatnost delší než jeden rok (přičemž veškeré částky jsou uváděny jako čisté částky po odečtení částek držených Záručním fondem). Výpůjčky zahrnují dluhy doložené listinami ve výši 1 344 milionů EUR (po vyloučení) (2006: 1 502 milionů EUR). Změny účetní hodnoty odpovídají změně naběhlých úroků plus – v případě výpůjček ESUO v likvidaci – roční amortizace o případné významné transakční náklady nabyté na počátku, vypočteno metodou efektivní úrokové míry. Efektivní úrokové míry (vyjádřené jako rozpětí úrokových sazeb) měly tyto hodnoty:

Výpůjčky	31.12.2007	31.12.2006
Makrofinanční pomoc (MFA)	3,816 % — 4,822 %	3,222 % — 4,54 %
Euratom	4,366 % — 5,6775 %	3,292 % — 5,6775 %
ESUO v likvidaci	4,375 % — 11,875 % (6)	3,0 % — 11,875 % (6)

2.14.2. Závazky určené k obchodování

v milionech EUR
Swapy držené ESUO v likvidaci	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Dlouhodobé	7	8
Krátkodobé	4	0
Celkem	11	8

Další podrobnosti viz aktiva určená k obchodování, vysvětlivka 2.3.4.2.

2.15. OSTATNÍ DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Dluhy z finančního leasingu	1 519	1 534
Budovy splácené prostřednictvím splátek	427	425
Ostatní	43	61
Celkem	1 989	2 020

Tato položka zahrnuje zejména závazky z leasingu splatné v době delší než jeden rok (viz vysvětlivka 2.2 výše) a částky týkající se některých budov, které Komise koupila a které budou placeny prostřednictvím splátek. Nejedná se o leasingovou smlouvu, neboť právní titul přešel na Komisi okamžitě.

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

2.16. KRÁTKODOBÉ REZERVY

v milionech EUR
	Částka k 31.12.2006	Dodatečné rezervy	Nečerpané částky	Použité částky	Převody z/do ostatních okruhů	Diskontování současné hodnoty	Částka k 31.12.2007
Právní věci	72	19	(16)	(47)	0	0	28
Demontáž jaderných zařízení	64	0	0	(30)	42	2	78
Fond na mimořádné veterinární události	35	1	(8)	(7)	0	0	21
Finanční rezervy	173	57	(2)	(41)	44	2	233
Ostatní	35	0	(4)	0	(22)	0	9
Celkem	379	77	(30)	(125)	64	4	369

Tento okruh zahrnuje část rezerv, jejichž splatnost nastane do jednoho roku.

2.17 KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ ZÁVAZKY

Tento okruh zahrnuje výpůjčky ve výši 131 milionů EUR, jejichž splatnost vyprší během 12 měsíců po rozvahovém dni (vysvětlivka 2.14.1) a 4 miliony EUR, které se vztahují na závazky určené k obchodování (vysvětlivka 2.14.2).

2.18. ZÁVAZKY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků	65	60
Krátkodobé závazky	13 939	24 723
Ostatní závazky	189	220
Výdaje a výnosy příštích období	81 187	69 077
Celkem	95 380	94 080

2.18.1. Krátkodobý podíl v rámci dlouhodobých závazků

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Závazky z finančního leasingu	32	28
Ostatní	33	32
Celkem	65	60

2.18.2. Krátkodobé závazky

v milionech EUR
Typ	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Členské státy	12 328	22 943
Dodavatelé a další	2 244	2 888
Dosud nepotvrzená způsobilost	(633)	(1 108)
Celkem	13 939	24 723

Krátkodobé závazky se týkají hlavně výkazů nákladů, které obdržela Komise v rámci grantových operací. Nárokovaná částka se připisuje v okamžiku obdržení žádosti. Pokud je protistranou členský stát, jsou klasifikovány jako takové. Stejně se postupuje u faktur a dobropisů obdržených v rámci zadávání zakázek.

Při účetní uzávěrce na konci roku byly zohledněny příslušné žádosti o proplacení nákladů (viz vysvětlivka 2.18.3 níže). Po těchto uzávěrkových účetních zápisech byly proto odhadované způsobilé částky vykázány jako výdaje příštích období, zatímco nezpůsobilé částky zůstávají otevřeny na účtech „zkontrolovat způsobilost“. Aby nedošlo k nadhodnocení aktiv a pasiv, bylo rozhodnuto vykazovat čistou částku k úhradě pod krátkodobými závazky.

Výrazný pokles vykázaný v tomto oddílu je zejména důsledkem přesunů prostředků mezi okruhy krátkodobých závazků a výdajů příštích období. K tomu došlo v důsledku dřívějšího uzavření účetnictví na konci roku, což melo za důsledek, že v závazcích bylo zachyceno méně částek než v předchozím roce. Rovněž to znamenalo, že náklady příštích období byly vyšší než v roce 2006, neboť částky dříve zaznamenané v závazcích musely být vykázány jako náklady příštích období.

Členské státy

Nejvýznamnější částky se týkaly neuhrazených žádostí o proplacení nákladů ve výši 6 287 milionů EUR vynaložených na akce financované ze strukturálních fondů a částky 5 889 milionů EUR, které po opravě rozpočtu provedené ke konci roku 2007 přísluší členským státům (2006: 7 415 milionů EUR).

Dodavatelé a další

Do tohoto okruhu jsou zahrnuty částky týkající se činností v souvislosti s poskytováním grantů a také částky dlužné po zadávacím řízení. V tomto rozpočtovém okruhu se vedou i částky splatné ve prospěch některých veřejnoprávních subjektů (univerzit, ústavů, obchodních komor, OSN, EIB atd.) a nekonsolidovaných subjektů včetně ERF.

Dosud nepotvrzená způsobilost

Závazky jsou sníženy o 633 milionů EUR, což je část přijatých žádostí o proplacení nákladů, které zatím nebyly zkontrolovány a byly považovány za nezpůsobilé. Nejvýznamnější částky se týkají GŘ REGIO (229 milionů EUR), GŘ EMPL (194 milionů EUR), GŘ AGRI (109 milionů EUR), GŘ ENV (20 milionů EUR) a GŘ FISH (21 milionů EUR).

Zůstatek ve výši 18 milionů EUR zůstává otevřený jako „faktury ke kontrole“ zejména v rámci zadávání zakázek. Týká se došlých faktur a žádostí o proplacení, u nichž je ještě třeba zkontrolovat fakturu s dodaným zbožím či poskytnutými službami, a žádostí o předběžné financování.

2.18.3. Výdaje a výnosy příštích období

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Výdaje příštích období	80 937	68 937
Výnosy příštích období	47	26
Ostatní	203	114
Celkem	81 187	69 077

Největší částky výdajů příštích období představují výdaje související s EZZF. K 31. prosinci 2007 činily tyto částky 45,5 miliardy EUR v porovnání se 45,2 miliardami EUR v předchozím roce. Mezi hlavní částky patřilo: 28,6 miliard EUR (oproti 26,6 miliardám v roce 2006), které pokrývají výdaje zaznamenané mezi 16. říjnem a 31. prosincem 2007, jež jsou vykázány členskými státy a zaplaceny v lednu a únoru 2008, 13,8 miliardy EUR (oproti 16,7 miliardám roce 2006) na přímou pomoc (jedná se o nároky vzniklé v roce 2007 s finančními důsledky v roce 2008), 3,1 miliardy EUR na dočasnou restrukturalizaci odvětví cukru.

Dalším významným prvkem byly výdaje příštích období týkající se strukturálních fondů (jedná se o způsobilé výdaje operátorů nebo platebních orgánů do 31. prosince 2007, k nimž zatím nebyla Komisi zaslána žádost o úhradu). Mezi hlavní částky patřilo: 6,7 miliardy EUR v souvislosti s EARDF, 16,9 miliardy EUR na EFRR na léta 2000–2006, ISPA, inovativní akce (12,2 miliardy EUR v roce 2006), 7,8 miliardy EUR na ESF (5,6 miliardy v roce 2006). Zbývající částky výdajů příštích období ve výši 3,9 miliardy EUR pokrývají ostatní politiky, z nichž nejvýznamnější je oblast výzkumu s přibližně 1,2 miliardami EUR.

Jak je uvedeno ve vysvětlivce 2.18.2 výše, zvýšení těchto částek oproti roku 2006 je důsledkem dřívějšího uzavření účetnictví na konci roku.

ČISTÁ AKTIVA

2.19. REZERVNÍ FONDY

v milionech EUR
	Zůstatek k 31.12.2007	Zůstatek k 31.12.2006
Fond z přecenění na reálnou hodnotu	7	4
Ostatní rezervní fondy:
Záruční fond	1 118	1 253
Rezervní fond z přecenění	57	57
Výpůjční a úvěrové operace	1 525	1 459
Ostatní	99	82
Celkem	2 799	2 851
Celkem	2 806	2 855

2.19.1. Fond z přecenění na reálnou hodnotu

Podle účetních pravidel se úprava realizovatelných aktiv na reálnou hodnotu zúčtovává prostřednictvím fondu z přecenění na reálnou hodnotu.

2.19.2. Ostatní rezervní fondy

Záruční fond

Fungování Záručního fondu viz také vysvětlivka 2.3.3. Tento rezervní fond představuje cílových 9 % nevypořádaných částek, za které ručí tento fond, a které se musí vést jako aktivum. Jak už bylo uvedeno výše, případný přebytek aktiv ve fondu nad 9 % se vrací do rozpočtu.

Rezervní fond z přecenění

Do rezervního fondu z přecenění spadá přecenění nemovitostí, strojů a zařízení. Zůstatek ke konci roku ve výši 57 milionů EUR se vztahuje k přecenění pozemků a budov Komise, k němuž došlo před přechodem na nová účetní pravidla.

Rezervní fond na výpůjční a úvěrové operace

V těchto částkách jsou zahrnuty rezervní fondy na výpůjční a úvěrové operace Společenství. Převážnou část této částky tvoří zejména rezervní fondy ESUO v likvidaci, přičemž největší z nich je rezervní fond na aktiva Výzkumného fondu pro uhlí a ocel. Tento rezervní fond byl vytvořen v souvislosti s likvidací ESUO a k 31. prosinci 2007 dosahoval 1 169 milionů EUR.

2.20. ČÁSTKY K VYŽÁDÁNÍ OD ČLENSKÝCH STÁTŮ

v milionech EUR
	Částka
Částky k vyžádání od členských států k 31. prosinci 2006	67 073
Vrácení přebytku rozpočtu z roku 2006 členským státům	1 848
Pohyb v Záručním fondu	(135)
Ostatní pohyby v rezervních fondech	79
ESUO v likvidaci: rozdělení výsledku za rok 2006	23
Hospodářský výsledek (přebytek) za účetní období (rok)	(7 462)
Částky k vyžádání od členských států k 31. prosinci 2007	61 426

Tato částka představuje část výdajů, které vznikly Společenstvím do 31. prosince 2007 a které musí být hrazeny z budoucích rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se mnoho nákladů zachycuje v roce n, ačkoli mohou být skutečně uhrazeny v roce n + 1 a financovány z rozpočtu na rok n + 1. Zahrnutí těchto závazků do účetnictví společně se skutečností, že odpovídající částky jsou financovány z budoucích rozpočtů, vede k tomu, že ke konci roku pasiva vysoce převyšují aktiva. Nejvýznamnější částky se týkají činnosti EZZF. Výše plateb dlužných členským státům za období od 16. října do 31. prosince 2007 činila 28,6 miliard EUR. Většinu částek k vyžádání uhradí členské státy do 12 měsíců po skončení příslušného rozpočtového roku z rozpočtu následujícího roku.

V podstatě pouze závazky Společenství související s požitky zaměstnanců jsou hrazeny během delšího období s tím, že financování důchodových plateb z ročních rozpočtů je zaručeno členskými státy. Čistě pro informační účely je níže uveden odhad rozdělení budoucích úhrad zaměstnaneckých požitků.

v milionech EUR
	Částka
Krátkodobý horizont: částky k uhrazení v roce 2008	981
Dlouhodobý horizont: částky k uhrazení po roce 2008	32 499
Celkové závazky ze zaměstnaneckých požitků k 31.12.2007	33 480

Rovněž je třeba poznamenat, že výše uvedené údaje nemají vliv na výsledek plnění rozpočtu. Rozpočtové příjmy by se měly vždy rovnat rozpočtovým výdajům, nebo by je měly převyšovat, a případný přebytek v příjmech se vrací členským státům.

3. VYSVĚTLIVKY K VÝSLEDOVCE

3.1. VÝNOSY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ A PŘÍSPĚVKŮ

v milionech eur
	Vysvětl.	2007	2006
Výnosy z vlastních zdrojů	3.1.1
Zdroje z HND		73 922	70 134
Zdroje z DPH		19 442	17 207
Tradiční vlastní zdroje:
Zemědělské dávky		1 429	1 300
Cla		15 288	13 764
Dávky z cukru		(36)	183
Tradiční vlastní zdroje celkem		16 681	15 247
Rozpočtové úpravy	3.1.2	1 892	2 395
Příspěvky třetích zemí (včetně členských zemí ESVO)		147	135
Celkem		112 084	105 118

Výnosy z vlastních zdrojů jsou základní složkou provozních příjmů Evropských společenství. Hlavní část výdajů je tudíž financována z vlastních zdrojů a ostatní výnosy představují jen menší díl celkového financování.

3.1.1. Výnosy z vlastních zdrojů

Existují tři kategorie vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje, zdroje z DPH a zdroje z HND. Tradiční vlastní zdroje tvoří zemědělské dávky, dávky z cukru a cla. Součástí systému vlastních zdrojů je také korekční mechanismus pro rozpočtové nevyváženosti (úleva pro Spojené království). Členské státy si jako kompenzaci za náklady na výběr ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů a výše uvedené částky jsou uvedeny v čisté výši po odečtení této srážky.

Vlastní zdroje z DPH se odvozují z uplatnění jednotné sazby na harmonizovaný základ DPH ve všech členských státech, který u žádného státu nesmí převýšit 50 % HND. Zdroje z HND jsou variabilní zdroje, jejichž účelem je poskytnout příjmy nutné v konkrétním roce k pokrytí výdajů přesahujících částku vybranou z tradičních vlastních zdrojů, zdrojů z DPH a různých ostatních zdrojů. Příjmy z tohoto zdroje se vypočítají použitím jednotné sazby na agregátní HND všech členských států.

Nárůst těchto výnosů lze dát do přímé souvislosti se zvýšením předpokládaných příjmů rozpočtu pro rok 2007 oproti roku 2006 (zvýšení o 6 miliard EUR). Konkrétnější pohled ukazuje, že u cel vedlo k vyšším příjmům zvýšení hodnoty dovozu, růst průměrné celní sazby a přistoupení Bulharska a Rumunska k EU. Příjmy z DPH vzrostly po zvýšení základů DPH, proti němuž však stálo mírné snížení jednotné sazby. Vzhledem k tomu, že zdroje z HND pokrývají zbývající část požadovaných příjmů, rostly rovněž v souladu se zvýšením rozpočtových výdajů.

3.1.2. Rozpočtové úpravy

Rozpočtové úpravy zahrnují rozpočtový přebytek z roku 2006 (1 848 milionů EUR), který se nepřímo vrací členským státům snížením výše vlastních zdrojů, které musejí převést ve prospěch Společenství v následujícím roce – jedná se tudíž o příjem roku 2007. Podle rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství je Spojenému království poskytována oprava rozpočtových nevyvážeností. Jelikož je tato částka financována ostatními členskými státy, nemělo by to mít žádný čistý dopad na rozpočtový nebo hospodářský výsledek. V tomto okruhu však byla vykázána částka ve výši 57 milionů EUR, která představuje rozdíl v kurzech k euru použitých pro účely rozpočtu (viz čl. 10 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000) a kurzech platných v době, kdy členské státy, jež nejsou členy Hospodářské a měnové unie, své platby uskutečnily.

3.2. OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOSY

v milionech eur
	Vysvětl.	2007	2006
Pokuty	3.2.1	3 339	2 217
Zemědělské dávky	3.2.2	2 634	1 695
Vracení výdajů:	3.2.3
Přímé centralizované řízení		93	50
Nepřímé centralizované řízení		10	(22)
Decentralizované řízení		133	8
Sdílené řízení		577	1 244
Společné řízení		1	16
Celkem		814	1 296
Výnosy ze správní činnosti:	3.2.4
Zaměstnanci		908	856
Výnosy související s nemovitostmi, stroji a zařízením		26	23
Ostatní správní výnosy		181	103
Celkem		1 115	982
Ostatní provozní výnosy:	3.2.5
Úpravy/rezervy		23	43
Kurzové zisky		276	111
Ostatní		879	2 024
Celkem		1 178	2 178
Celkem		9 080	8 368

3.2.1. Pokuty

Tyto výnosy souvisí s pokutami, které uložila Komise za porušení pravidel hospodářské soutěže. Pohledávky a s tím spojené výnosy se zachycují poté, co bylo přijato rozhodnutí Komise, kterým se pokuta ukládá, a poté co bylo toto rozhodnutí úředně oznámeno pokutovanému subjektu. Do výše uvedené částky není zahrnuta pokuta ve výši 899 milionů EUR, kterou Evropská komise v únoru 2008 oznámila jedné softwarové společnosti v souvislosti s dlouhodobým počínáním, které je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Tato společnost, které byla již dříve vyměřena pokuta ve výši 280 milionů EUR v roce 2006 a 497 milionů EUR v březnu 2004, se proti této poslední pokutě odvolala.

3.2.2. Zemědělské dávky

Tyto částky se týkají dávek z mléka ve výši 232 milionů EUR (2006: 436 milionů EUR) a dávek z cukru ve výši 2 402 milionů EUR (2006: 1 259 milionů EUR). Dávky z mléka jsou v podstatě nástrojem řízení trhu, jehož cílem je penalizace těch výrobců mléka, kteří překročí referenční výrobní objemy. Jelikož tyto dávky nesouvisejí z předchozími platbami hrazenými Komisí, jsou v praxi považovány za příjem na zvláštní účel. Dávky z cukru souvisejí s fondem pro restrukturalizaci odvětví cukru, přičemž reforma cukrovarnictví snížila vnitřní cenu cukru tak, aby se zmenšil rozdíl mezi cenou v EU a cenou na mezinárodním trhu. Aby se méně konkurenčním výrobcům cukru usnadnilo opuštění trhu, byl vytvořen samofinancující se restrukturalizační fond, který je financován výnosy z dočasné daně uvalené na výrobce cukru, která se považuje za vázaný příjem. Tento systém má existovat 4 roky. Považuje se za příjem na zvláštní účel.

3.2.3. Vracení výdajů

Tento okruh představuje inkasní příkazy vystavené Komisí a zapsané v účetnictví Komise, jejichž účelem je vrácení částek, které byly předtím vyplaceny ze souhrnného rozpočtu, na základě kontrol, ukončených auditů nebo analýzy způsobilosti. Dále sem patří inkasní příkazy, jež vystavily členské státy příjemcům prostředků z EZZF. Rovněž zahrnuje úpravy odhadovaných příjmů příštích období mezi předchozím a stávajícím koncem roku. Neukazuje však úplný rozsah vracení výdajů ES, a to zejména v oblasti strukturálních opatření, které představují významnou oblast výdajů a u nichž se používá zvláštní mechanismus k vrácení nezpůsobilých výdajů, z nichž většina nevyžaduje vystavení inkasního příkazu. V souladu s účetními pravidly ES nejsou rovněž jako výnosy zaznamenány vrácené částky předběžného financování. Další informace o vracení neoprávněně vyplacených částek naleznete v oddíle E.6.

Vracení výdajů: sdílené řízení

Celkovou částku 577 milionů EUR uvedenou v tomto podokruhu tvoří 500 milionů EUR týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a 77 milionů EUR na strukturální opatření.

a) Zemědělství, EZZF

V oblasti zemědělství dosahují částky vedené jako příjmy tohoto roku v tomto okruhu výše 500 milionů EUR a dělí se takto:

—	opravy shody, o nichž bylo rozhodnuto během daného roku, ve výši 532 milionů EUR mínus příjmy příštích období na konci roku ve výši 172 milionů EUR;

—	vrácení prostředků v důsledku podvodů a nesrovnalostí, které nahlásily členské státy a které byly během daného roku získány, a to ve výši 247 milionů EUR;

—

snížení nesplacených částek v souvislosti s podvody a nesrovnalostmi, které nahlásily členské státy a které mají být získány do konce roku, o 107 milionů EUR (tyto částky dosahovaly na konci roku 2007 výše 902 milionů EUR oproti 1 009 milionům EUR na konci roku 2006) – viz rovněž vysvětlivka E.2.10.2.2.

K 31. prosinci 2007 činila částka výdajů z EZZF, která je předmětem dalších oprav po dosud neukončených auditech, 1,5 miliardy EUR. Tato částka se vede v podrozvaze jako podmíněné aktivum (viz vysvětlivka E.5.4.1).

b) Strukturální opatření

Vrácené výdaje ze strukturálních opatření zahrnuté do tohoto okruhu dosahují výše 77 milionů EUR. Ekvivalentní částky za rok 2006 byly oproti běžnému roku vyšší o 483 milionů EUR. To je zejména důsledek rozhodnutí Komise o snížení podpory z EZZF jednomu členskému státu, přičemž v roce 2006 bylo v souvislosti s touto podporou ve výnosech vykázáno 418 milionů EUR.

Tento podokruh zahrnuje inkasní příkazy vystavené Komisí za účelem získání neoprávněných výdajů z minulých let ve výši 113 milionů EUR, inkasní příkaz na 6 milionů EUR související s Fondem solidarity a úpravu příjmů příštích období na konci roku ve výši (42) milionů EUR. Inkasní příkazy se vystavují pouze v následujících případech:

—	formální rozhodnutí o finančních opravách, která přijme Komise po zjištění neoprávněných výdajů v částkách požadovaných členskými státy;

—	úpravy při ukončení programu vedoucí ke snížení příspěvku EU, když členský stát neoznámil dostatečné způsobilé výdaje k odůvodnění celkové výše předběžného financování a již vyplacených průběžných plateb; k takovým operacím může dojít bez formálního rozhodnutí Komise, pokud je členský stát schválí;

—	vrácení částek po ukončení programu a po skončení soudních řízení, které v době uzávěrky ještě nebyly skončeny.

Inkasní příkazy vydané v roce 2007 k navrácení výdajů dosahují celkové výše 119 milionů EUR a lze je rozdělit následujícím způsobem: 6 milionů EUR pro Fond solidarity, 6 milionů EUR na finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto v roce 2006, 18 milionů EUR na finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto v roce 2007, a 89 milionů EUR na inkasní příkazy, které nejsou klasifikovány jako finanční opravy. Další inkasní příkazy zahrnuté do strukturálních opatření se týkají vracení předběžného financování (35 milionů EUR), z čehož 20 milionů EUR připadá na finanční opravy, o nichž bylo rozhodnuto v roce 2007. Tyto částky nejsou vykázány jako příjmy, ale jsou připsány ve prospěch okruhu předběžného financování v rozvaze.

Částka ve výši 2,9 miliardy EUR týkající se případných finančních oprav, u nichž probíhá proces vracení členskými státy, je vykázána jako podmíněné aktivum (viz vysvětlivka E.5.4.1).

Vracení výdajů: další typy řízení

Tento podokruh zahrnuje inkasní příkazy vystavené Komisí k navrácení neoprávněných plateb z minulých let ve výši 194 milionů EUR a úpravu příjmů příštích období na konci roku (ve výši 52 milionů EUR). Vracení dalších částek u dalších typů řízení se týká předběžného financování (162 milionů EUR). Tyto částky nejsou vykázány jako příjmy, ale jsou připsány ve prospěch okruhu předběžného financování v rozvaze.

3.2.4. Výnosy ze správních operací

Výnosy pocházející ze srážek z platů zaměstnanců se skládají hlavně ze dvou částek – z příspěvků na důchodové zabezpečení a z daní z příjmu.

3.2.5. Ostatní provozní výnosy

Sem je zahrnuta částka 296 milionů EUR (2006: 358 milionů EUR) související s částkami získanými od přistupujících zemí. Jedním z hlavních důvodů pro pokles ostatních provozních výnosů oproti předchozímu roku je, že v předchozím roce sem byly zahrnuty výnosy ve výši 397 milionů EUR související s poklesem snížení hodnoty pohledávek za EZZF. Navíc byla v předchozím roce poprvé vykázána mimořádná částka ve výši 778 milionů EUR týkající se předběžného financování, jejíž protipoložka se projeví v tomto okruhu – největší částku ve výši 652 milionů EUR představují prostředky vyplacené v rámci schengenského nástroje. Pro rok 2007 dosahuje odpovídající částka výše 33 milionů EUR.

Do tohoto okruhu patří též kurzové zisky s výjimkou zisků z finanční činnosti, které jsou uvedeny níže ve vysvětlivce 3.5. Pocházejí z běžných činností a souvisejících transakcí provedených v jiných měnách, než je euro, ale také z přecenění na konci roku, které je nutné k sestavení závěrky. Obsahují jak realizované tak nerealizované zisky.

3.3. SPRÁVNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	2007	2006
Náklady na zaměstnance	4 289	3 998
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	343	348
Ostatní správní náklady	2 488	2 273
Celkem	7 120	6 619

Jedná se o správní náklady, ke kterým došlo v rámci činností Společenství a které zahrnují náklady na zaměstnance a náklady související s nehmotným majetkem a nemovitostmi, stroji a zařízením (například odpisy, náklady na údržbu atd.).

3.4. PROVOZNÍ NÁKLADY

v milionech EUR
	Vysvětl.	2007	2006
Primární provozní náklady:	3.4.1
Přímé centralizované řízení		9 504	12 273
Nepřímé centralizované řízení		1 185	677
Decentralizované řízení		1 978	1 809
Sdílené řízení		89 778	90 828
Společné řízení		949	34
Celkem		103 394	105 621
Ostatní provozní náklady:	3.4.2
Úpravy/rezervy		260	116
Kurzové ztráty		399	126
Ostatní		629	940
Celkem		1 288	1 182
Celkem		104 682	106 803

3.4.1. Primární provozní náklady

Provozní náklady Evropských společenství pokrývají různé okruhy finančního výhledu a mají různé podoby podle toho, jak se peníze vyplácejí a jak se s nimi hospodaří. Většina nákladů, celkem 87 %, spadá pod okruh „Sdílené řízení“, kam patří i delegování na členské státy v případě úkolů pokrývajících takové oblasti jako čerpání EZZF a strukturální opatření.

Velkou část tohoto poklesu lze připsat na vrub skutečnosti, že od roku 2006 jsou některé financované projekty ukončovány a jiné nedosáhly natolik pokročilé fáze, jak se v roce 2006 předpokládalo. U sdíleného řízení došlo k poklesu o 4,5 miliardy EUR u strukturálních opatření, a to zejména u EFRR, především z důvodů uvedených výše. Toto snížení bylo částečně vykompenzováno zvýšením zemědělských výdajů o 3,3 miliardy EUR, které souviselo se zřízením nového fondu pro rozvoj venkova, EZFRV.

Pokles nákladů na přímé centralizované řízení o 2,7 miliardy EUR je částečně vyvážen zvýšením nákladů na společné řízení o 0,9 miliardy EUR, které je důsledkem lepší klasifikace těchto projektů. Zbývající část tohoto snížení lze vysvětlit výše uvedenými důvody, tedy ukončením některých projektů a u jiných projektů menším pokrokem, než jaký se předpokládal v roce 2006.

3.4.2. Ostatní provozní náklady

Kurzové ztráty, kromě ztrát z finanční činnosti, o nichž se pojednává v níže uvedené poznámce 3.6, vznikají z běžných činností a souvisejících transakcí provedených v jiných měnách, než je euro, ale také z přecenění na konci roku, které je nutno udělat k sestavení závěrky. V obou případech se jedná o realizované i nerealizované ztráty.

Podokruh „ostatní“ obsahuje opravy předběžného financování a částky související s dlužníky Komise odepsané nebo zrušené při realizaci. Patří sem rovněž částka ve výši 224 milionů EUR týkající se konsolidované agentury, a to provádění programu CARDS v Kosovu, Srbsku a Černé Hoře.

3.5. VÝNOSY Z FINANČNÍCH OPERACÍ

v milionech EUR
	2007	2006
Výnosy z dividend (z fondů rizikového kapitálu)	6	6
Úrokové výnosy:
Z předběžného financování	33	43
Z pozdních plateb	81	65
Ze swapů	19	20
Z realizovatelných aktiv	97	92
Z úvěrů	106	96
Z peněz a peněžních ekvivalentů	263	123
Ostatní	12	1
Celkem	611	440
Ostatní finanční výnosy:
Realizovaný zisk z prodeje finančních aktiv	6	25
Odúčtování ztrát ze znehodnocení finančních aktiv	1	2
Ostatní	23	104
Celkem	30	131
Úpravy současné hodnoty	24	43
Kurzové zisky	3	1
Celkem	674	621

Finanční výnosy Společenství tvoří úroky z úvěrů, jež byly buď poskytnuty ze souhrnného rozpočtu nebo z vypůjčených prostředků, stejně tak z dluhových cenných papírů a derivátových nástrojů. Úroky plynou také z částek na bankovních účtech a z krátkodobých bankovních vkladů.

3.6. NÁKLADY NA FINANČNÍ OPERACE

v milionech EUR
	2007	2006
Úrokové náklady:
Na leasing	101	102
Na swapy	17	16
Na výpůjčky	91	81
Ostatní	5	1
Celkem	214	200
Ostatní finanční náklady:
Úpravy finančních rezerv	11	38
Finanční náklady na rozpočtové nástroje	57	55
Realizovaná ztráta z prodeje finančních aktiv	9	0
Ztráta ze znehodnocení finančních aktiv	15	10
Ostatní	35	23
Celkem	127	126
Úpravy současné hodnoty	7	0
Kurzové ztráty	6	5
Celkem	354	331

Hlavní finanční náklady Evropských společenství představují úroky, zejména na finanční leasing a půjčky čerpané za účelem financování úvěrových operací. Kromě ztrát z prodeje a odpisu hodnoty finančních aktiv zahrnují ostatní finanční náklady úpravy finančních rezerv a správcovské poplatky uhrazené fiduciářům.

3.7. PODÍL ČISTÉHO PŘEBYTKU/(SCHODKU) PŘIDRUŽENÝCH SUBJEKTŮ A SPOLEČNÝCH PODNIKŮ

Podle ekvivalenční metody účtování zahrnují Společenství do výsledovky svůj podíl na čistém přebytku svého přidruženého subjektu – EIF a svých společných podniků (viz také vysvětlivky E.2.3.1 a E.2.3.2).

3.8. VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU

Zpráva s vykazováním podle segmentů dělí provozní výnosy a náklady podle oblastí politiky v rámci Komise na základě struktury rozpočtu sestaveného podle činností. Tyto oblasti politiky lze seskupit do tří větších okruhů – činnosti v rámci Evropské unie, činnosti mimo rámec Evropské unie a služby a ostatní.

„Činnosti v rámci Evropské unie“ představují největší okruh, protože zahrnují řadu oblastí politiky v rámci Evropské unie. „Činnosti mimo rámec Evropské unie“ se týkají politik vedených mimo rámec Unie, například obchodu a pomoci. „Služby a ostatní“ jsou vnitřní a horizontální činnosti nutné k fungování orgánů a institucí Společenství.

Konsolidované agentury jsou začleněny do různých oblastí politik. Ostatní orgány, kromě Komise, jsou seskupeny do zvláštní oblasti politiky. Různé oblasti politik představují hrubá čísla před eliminací dopadu konsolidace, která je provedena celkově v jednom sloupci.

Je třeba upozornit, že vlastní zdroje a příspěvky nejsou rozděleny mezi různé činnosti, jelikož je vypočítávají, inkasují a hospodaří s nimi útvary Komise v ústředí. Jsou zde vykazovány, aby bylo možné srovnávat čistý výsledek s výsledovkou.

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – SHRNUTÍ

v milionech EUR
	Činnosti v rámci EU	Činnosti mimo rámec EU	Služby a ostatní	ESUO v likvidaci	Ostatní orgány	Vyloučení z konsolidace	Celkem
Provozní výnosy:
Pokuty	3 339	0	0	0	0	0	3 339
Zemědělské dávky	2 634	0	0	0	0	0	2 634
Vracení výdajů	611	211	1	0	0	(9)	814
Výnosy ze správní činnosti	78	26	749	0	360	(98)	1 115
Ostatní provozní výnosy	1 419	319	264	1	1	(826)	1 178
PROVOZNÍ VÝNOSY CELKEM	8 081	556	1 014	1	361	(933)	9 080
Správní náklady:	(2 069)	(958)	(1 804)	0	(2 438)	149	(7 120)
Náklady na zaměstnance	(1 497)	(678)	(950)	0	(1 172)	8	(4 289)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(88)	(10)	(108)	0	(137)	0	(343)
Ostatní správní náklady	(484)	(270)	(746)	0	(1 129)	141	(2 488)
Provozní náklady:	(98 267)	(6 192)	(955)	(52)	0	784	(104 682)
Přímé centralizované řízení	(6 403)	(2 917)	(637)	0	0	453	(9 504)
Nepřímé centralizované řízení	(1 159)	(258)	(2)	0	0	234	(1 185)
Decentralizované řízení	(17)	(1 961)	0	0	0	0	(1 978)
Sdílené řízení	(89 778)	0	0	0	0	0	(89 778)
Společné řízení	(151)	(799)	0	0	0	1	(949)
Ostatní provozní náklady	(759)	(257)	(316)	(52)	0	96	(1 288)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(100 336)	(7 150)	(2 759)	(52)	(2 438)	933	(111 802)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(92 255)	(6 594)	(1 745)	(51)	(2 077)	0	(102 722)
Výnosy z vlastních zdrojů a příspěvků							112 084
Přebytek z provozní činnosti							9 362
Čisté finanční výnosy							320
Změna závazků v souvislosti se zaměstnaneckými požitky							(2 207)
Podíl hosp. výsledku přidružených a společných podniků							(13)
Hospodářský výsledek za rok							7 462

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – ČINNOSTI V RÁMCI EU

v milionech EUR v milionech EUR
	Hospodářské a finanční věci	Podnikání a průmysl	Hospodářská soutěž	Zaměstnanost	Zemědělství	Doprava a energie	Životní prostředí	Výzkum	Informační společnost
Provozní výnosy:
Pokuty	0	0	3 339	0	0	0	0	0	0
Zemědělské dávky	0	0	0	0	2 634	0	0	0	0
Vracení výdajů	0	0	0	91	504	3	0	4	8
Výnosy ze správní činnosti	0	9	0	0	0	2	1	0	9
Ostatní provozní výnosy	0	152	0	36	41	207	36	339	19
PROVOZNÍ VÝNOSY CELKEM	0	161	3 339	127	3 179	212	37	343	36
Správní náklady:	(48)	(181)	(60)	(88)	(97)	(180)	(86)	(171)	(119)
Náklady na zaměstnance	(42)	(129)	(56)	(69)	(83)	(137)	(64)	(146)	(91)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	0	(8)	0	(1)	0	(1)	(1)	0	0
Ostatní správní náklady	(6)	(44)	(4)	(18)	(14)	(42)	(21)	(25)	(28)
Provozní náklady:	(32)	(310)	(22)	(9 848)	(55 493)	(995)	(205)	(3 215)	(890)
Přímé centralizované řízení	(32)	(241)	0	(182)	(30)	(652)	(180)	(3 193)	(818)
Nepřímé centralizované řízení	0	0	0	0	0	(58)	(10)	(2)	(43)
Decentralizované řízení	0	0	0	0	(1)	(16)	0	0	0
Sdílené řízení	0	0	0	(9 643)	(55 227)	0	0	0	0
Společné řízení	0	0	0	0	0	(136)	0	0	0
Ostatní provozní náklady	0	(69)	(22)	(23)	(235)	(133)	(15)	(20)	(29)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(80)	(491)	(82)	(9 936)	(55 590)	(1 175)	(291)	(3 386)	(1 009)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(80)	(330)	3 257	(9 809)	(52 411)	(963)	(254)	(3 043)	(973)
	Společné výzkumné středisko	Rybolov	Vnitřní trh	Regionální politika	Daně a cla	Vzdělávání a kultura	Zdraví a ochrana spotřebitele	Spravedlnost, svoboda a bezpečnost	Činnosti v rámci EU celkem
Provozní výnosy:
Pokuty	0	0	0	0	0	0	0	0	3 339
Zemědělské dávky	0	0	0	0	0	0	0	0	2 634
Vracení výdajů	0	(46)	0	30	0	11	5	1	611
Výnosy ze správní činnosti	53	0	0	0	0	4	0	0	78
Ostatní provozní výnosy	52	1	189	(1)	0	181	85	82	1 419
PROVOZNÍ VÝNOSY CELKEM	105	(45)	189	29	0	196	90	83	8 081
Správní náklady:	(355)	(32)	(138)	(63)	(41)	(196)	(135)	(79)	(2 069)
Náklady na zaměstnance	(224)	(27)	(93)	(51)	(35)	(96)	(93)	(61)	(1 497)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(67)	0	(3)	0	(1)	(2)	(3)	(1)	(88)
Ostatní správní náklady	(64)	(5)	(42)	(12)	(5)	(98)	(39)	(17)	(484)
Provozní náklady:	(107)	(792)	(51)	(24 239)	(37)	(1 216)	(379)	(436)	(98 267)
Přímé centralizované řízení	(90)	(274)	(7)	(20)	(37)	(147)	(322)	(178)	(6 403)
Nepřímé centralizované řízení	0	0	0	(31)	0	(998)	(16)	(1)	(1 159)
Decentralizované řízení	0	0	0	0	0	0	0	0	(17)
Sdílené řízení	0	(516)	0	(24 173)	0	0	0	(219)	(89 778)
Společné řízení	0	0	0	(15 )	0	0	0	0	(151)
Ostatní provozní náklady	(17)	(2)	(44)	0	0	(71)	(41)	(38)	(759)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(462)	(824)	(189)	(24 302)	(78)	(1 412)	(514)	(515)	(100 336)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(357)	(869)	0	(24 273)	(78)	(1 216)	(424)	(432)	(92 255 )

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – ČINNOSTI MIMO RÁMEC EU

v milionech EUR
	Vnější vztahy	Obchod	Rozvoj	Rozšíření	Humanitární pomoc	Činnosti mimo rámec EU celkem
Provozní výnosy:
Vracení výdajů	61	0	6	142	2	211
Výnosy ze správní činnosti	25	0	1	0	0	26
Ostatní provozní výnosy	69	0	(2)	252	0	319
PROVOZNÍ VÝNOSY CELKEM	155	0	5	394	2	556
Správní náklady:	(684)	(46)	(133)	(74)	(21)	(958)
Náklady na zaměstnance	(451)	(41)	(119)	(53)	(14)	(678)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(8)	0	0	(2)	0	(10)
Ostatní správní náklady	(225)	(5)	(14)	(19)	(7)	(270)
Provozní náklady:	(2 943)	(9)	(853)	(1 709)	(678)	(6 192)
Přímé centralizované řízení	(1 540)	(8)	(508)	(389)	(472)	(2 917)
Nepřímé centralizované řízení	(32)	0	(1)	(225)	0	(258)
Decentralizované řízení	(711)	0	(348)	(902)	0	(1 961)
Společné řízení	(644)	(1)	15	34	(203)	(799)
Ostatní provozní náklady	(16)	0	(11)	(227)	(3)	(257)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(3 627)	(55)	(986)	(1 783)	(699)	(7 150)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(3 472)	(55)	(981)	(1 389)	(697)	(6 594)

VYKAZOVÁNÍ PODLE SEGMENTU – SLUŽBY A OSTATNÍ

v milionech EUR
	Tisk a komunikace	Úřad pro boj proti podvodům	Koordinace	Personální a administrativní agenda	Eurostat	Rozpočet	Audit	Jazyky	Ostatní	Služby a ostatní celkem
Provozní výnosy:
Vracení výdajů	0	0	0	2	(1)	0	0	0	0	1
Výnosy ze správní činnosti	2	5	0	616	0	43	0	83	0	749
Ostatní provozní výnosy	(2)	(1)	5	15	0	10	0	2	235	264
PROVOZNÍ VÝNOSY CELKEM	0	4	5	633	(1)	53	0	85	235	1 014
Správní náklady:	(93)	(45)	(146)	(1 152)	(62)	(45)	(8)	(316)	63	(1 804)
Náklady na zaměstnance	(59)	(31)	(120)	(414)	(57)	(36)	(7)	(252)	26	(950)
Náklady na nehmotný majetek a nemovitosti, stroje a zařízení	(2)	0	0	(106)	0	0	0	0	0	(108)
Ostatní správní náklady	(32)	(14)	(26)	(632)	(5)	(9)	(1)	(64)	37	(746)
Provozní náklady:	(82)	(11)	(2)	(44)	(56)	(473)	0	(1)	(286)	(955)
Přímé centralizované řízení	(79)	(11)	(1)	(39)	(56)	(470)	0	(1)	20	(637)
Nepřímé centralizované řízení	(2)	0	0	0	0	0	0	0	0	(2)
Ostatní provozní náklady	(1)	0	(1)	(5)	0	(3)	0	0	(306)	(316)
PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM	(175)	(56)	(148)	(1 196)	(118)	(518)	(8)	(317)	(223)	(2 759)
ČISTÉ PROVOZNÍ NÁKLADY	(175)	(52)	(143)	(563)	(119)	(465)	(8)	(232)	12	(1 745)

4. VYSVĚTLIVKY K VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

4.1. ÚČEL A SESTAVENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

Informace o peněžních tocích slouží jako základ pro posouzení schopnosti Společenství vytvářet peníze a peněžní ekvivalenty a jejich potřeby tyto peněžní toky používat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že čistý přebytek nebo schodek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, případného časového rozlišení minulé nebo budoucí přijaté či vyplacené hotovosti a o příjmové nebo výdajové položky spojené s investičními peněžními toky.

Peněžní toky vyplývající z transakcí v cizích měnách se účtují ve zúčtovací měně Evropských společenství (euro) po převedení cizí měny na euro pomocí směnného kurzu platného v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výše uvedená tabulka peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období roztříděné podle provozních a investičních činností (Společenství neprovozují činnosti související s financováním).

4.2. PROVOZNÍ ČINNOSTI

Provozní činnosti jsou jiné než investiční činnosti Společenství. Představují většinu realizovaných činností. Úvěry poskytnuté příjemcům (a případné s tím související výpůjčky) nelze považovat za investiční (ani finanční) činnost, jelikož jsou součástí celkových cílů a tudíž každodenních operací Společenství. Provozní činnosti zahrnují také investice jako např. EIF, EBRD a fondy rizikového kapitálu. Cílem těchto činností je podílet se na dosahování politicky cílených výsledků.

4.3. INVESTIČNÍ ČINNOSTI

Investiční činnosti představují nabývání a zcizování nehmotného majetku a nemovitostí, strojů a zařízení a ostatní investice, které nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Investiční činnosti nezahrnují úvěry poskytnuté příjemcům. Cílem je ukázat skutečné investice Společenství.

Je třeba poznamenat, že Společenství nemohou použít peníze a peněžní ekvivalenty ve výši 5 037 milionů EUR. Jedná se o peníze obdržené z uložených pokut, kdy se druhá strana proti udělení pokuty odvolá. Tyto částky se vykazují jednoznačně jako „vázané peníze“ ve výše uvedené poznámce 2.11.

5. PODROZVAHOVÉ ÚČETNICTVÍ

PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR
	Vysvětl.	31.12.2007	31.12.2006
Získané záruky:	5.1
Záruky získané za předběžné financování	5.1.1	1 147	1 182
Záruky získané k nerozhodnutým případům pokut	5.1.2	2 563	1 783
Ostatní získané záruky	5.1.3	784	954
Celkem		4 494	3 919
Podepsané výpůjční dohody	5.2	0	0
Podmíněná aktiva související s případy podvodů a nesrovnalostí u strukturálních opatření	5.3	1 701	1 477
Ostatní podmíněná aktiva	5.4	4 455	1 274
Podmíněná aktiva celkem		10 650	6 670

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A ZÁVAZKY K BUDOUCÍMU FINANCOVÁNÍ

v milionech EUR
Podmíněné závazky	Vysvětl.	31.12.2007	31.12.2006
Poskytnuté záruky:	5.5
Záruky poskytnuté za úvěry EIB	5.5.1	15 787	14 792
Ostatní poskytnuté záruky	5.5.2	76	0
Celkem		15 863	14 792
Pokuty – odvolání k Soudnímu dvoru	5.6	8 682	5 611
EZZF – probíhající soudní řízení	5.7	1 095	1 255
Částky týkající se právních věcí a jiných sporů	5.8	2 043	2 429
Ostatní podmíněné závazky	5.9	19	7
Podmíněné závazky celkem		27 702	24 094
Závazky k budoucímu financování	Vysvětl.	31.12.2007	31.12.2006
Nečerpané závazky	5.10	239	256
Závazky vůči dosud nečerpaným položkám	5.11	95 992	90 040
Právní závazky týkající se víceletých opatření	5.12
Strukturální operace	5.12.1	385 722	0
Protokoly se zeměmi Středomoří	5.12.2	262	260
Dohody o rybolovu	5.12.3	225	337
Celkem		386 209	597
Vklady do přidružených organizací	5.13
Nesplacený akciový kapitál EBRD	5.13.1	443	443
Nesplacený akciový kapitál EIF	5.13.2	553	480
Celkem		996	923
Závazky k operativnímu leasingu	5.14	2 003	1 660
Smluvní závazky	5.15	806	567
Závazky k budoucímu financování celkem		486 245	94 043
Veškerá podmíněná pasiva a závazky by byly, v případě jejich splatnosti, financovány v následujících letech z rozpočtu Společenství. Rozpočet Společenství financují členské státy.

PODMÍNĚNÁ AKTIVA

5.1. ZÍSKANÉ ZÁRUKY

5.1.1. Záruky získané za předběžné financování

Jedná se o záruky, které Evropská společenství vyžadují od příjemců při výplatě záloh (předběžného financování). U tohoto typu záruk se vykazují dvě hodnoty „nominální“ a „průběžná“. U „nominální hodnoty“ se rozhodná událost váže na existenci záruky. Nominální hodnota se vykazuje jako podmíněné aktivum. U „průběžné hodnoty“ je rozhodnou událostí platba předběžného financování anebo následné zúčtování. Průběžná hodnota je vykázána v příloze k finančním výkazům (účetní závěrce).

K 31. prosinci 2007 činila „nominální“ hodnota záruk, které Komise získala v souvislosti s předběžným financováním, 1 007 milionů EUR, zatímco jejich „průběžná“ hodnota byla 772 milionů EUR. Další podrobnosti k dlouhodobému a krátkodobému předběžnému financování viz vysvětlivky E.2.5 a E.2.9.

5.1.2. Záruky získané k nerozhodnutým případům pokut

Jedná se o záruky získané od subjektu pokutovaného ze strany Společenství, který se hodlá proti pokutě odvolat. Místo předběžné výplaty lze poskytnout bankovní záruku na předmětnou výši pokuty (a úroky).

5.1.3. Ostatní získané záruky

v milionech EUR
	31.12.2007	31.12.2006
Půjčky Euratomu: záruky od třetích stran	474	436
Záruky za plnění	217	402
Záruky získané v rámci výběrových řízení	4	5
Záruky pro případ zpoždění plateb	6	18
Ostatní	83	93
Celkem	784	954

Komise získala záruky od třetích stran za půjčky poskytnuté prostřednictvím Euratomu. Komise nezískala záruky od třetích stran za úvěry poskytnuté v rámci režimu finanční pomoci (MFA). Za tyto úvěry se však zaručil Záruční fond. Někdy se vyžadují záruky za plnění, které mají zajistit, aby příjemci finančních prostředků Společenství splnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv se Společenstvími. Ostatní záruky ke 31. prosinci 2007 zahrnují 73 milionů EUR (2006: 83 milionů EUR). Jde o záruky, které ESUO v likvidaci získalo za poskytnuté úvěry (jak je stanoveno v příslušných smlouvách).

5.2. PODEPSANÉ VÝPŮJČNÍ DOHODY

Jedná se o výpůjční dohody, které uzavřela Společenství, ale které nebyly čerpány před koncem roku – k 31. prosinci 2007 nebo 2006 takové dohody neexistovaly.

5.3. PODVODY A NESROVNALOSTI – STRUKTURÁLNÍ OPATŘENÍ

Níže uvedená tabulka ukazuje potenciální částky, které mohou získat členské státy po zjištění neoprávněných žádostí o financování ze strukturálních fondů. Vychází z formálních zpráv, které předložily členské státy v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1681/94. Částky jsou rozděleny podle členských států.

Tabulka uvádí částky, které členské státy ještě musí získat zpět.

PODMÍNĚNÁ AKTIVA: PŘÍPADY PODVODŮ A NESROVNALOSTÍ

v milionech EUR
Členský stát	31.12.2007	31.12.2006
Rakousko	15	15
Belgie	16	15
Česká republika	1	0
Dánsko	10	12
Estonsko	1	0
Finsko	3	3
Francie	12	13
Německo	592	580
Řecko	69	65
Maďarsko	1	0
Irsko	1	2
Itálie	434	412
Lotyšsko	1	0
Nizozemsko	12	12
Polsko	11	1
Portugalsko	83	73
Slovensko	1	0
Slovinsko	0	1
Španělsko	249	157
Švédsko	2	1
Spojené království	178	115
Celkem	1 692	1 477

Údaje uvedené v této tabulce představují spíše teoretické maximum než částky, které bude mít rozpočet Společenství skutečně k dispozici. Je tomu tak z následujících důvodů:

—	Členské státy ne vždy informují o výsledcích svého úsilí získat neoprávněné částky zpět.

—

Přestože jsou členské státy povinny informovat Komisi o pravděpodobnosti vrácení prostředků, je nemožné přesně určit, jaká část dosud neuhrazených částek bude skutečně získána. Vnitrostátní právní předpisy v některých případech stanoví třicetiletou promlčecí lhůtu, kvůli níž vnitrostátní orgány někdy odkládají formální odepsání dluhu, i když je pravděpodobnost úhrady čistě teoretická. V současné době musejí členské státy posílat Komisi jednou za rok soupis částek, které mají být získány zpět (článek 8 nařízení Komise (ES) č. 438/2001), aby jí poskytly lepší přehled o skutečné situaci.

—	I v případě, že členský stát zahájí řízení o vrácení prostředků včas, není zaručen pozitivní výsledek. Platí to zejména pro inkasní příkazy, o něž se vede soudní spor.

—

Jednotlivé projekty jsou spolufinancovány v rámci víceletých programů. Dokud nebyl víceletý program uzavřen, je nemožné přesně stanovit částku, která má být uhrazena, protože částky, které byly použity na financování neoprávněných výdajů, mohou být za určitých okolností převedeny na jiné, řádné projekty, a protože následné platby a zejména závěrečné platby mohou být v některých případech upraveny, čímž dojde k nápravě dřívějších neoprávněných výdajů. Údaje v těchto tabulkách jsou prozatímní údaje, které vycházejí ze zpráv doručených a zpracovaných do konce února 2007. Mohou být opraveny podle dalších, později dodaných zpráv.

Z informací poskytnutých členskými státy nelze v jednotlivých případech pravděpodobnost vrácení přesně stanovit. Hlavní pohyby od roku 2006 představují zvýšení týkající se: případů Evropského sociálního fondu (Itálie 11 milionů EUR); případů Evropského fondu pro regionální rozvoj (Spojené království 40 milionů EUR, Španělsko 109 milionů EUR, Polsko 10 milionů EUR a Německo 10 milionů EUR); Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (Spojené království 23 milionů EUR) a případů Fondu soudržnosti (Španělsko 30 milionů EUR). Částky k úhradě ze Španělska v souvislosti s případy Evropského sociálního fondu se oproti roku 2006 snížily o 50 milionů EUR.

V tomto okruhu je rovněž zahrnuta částka ve výši 9 milionů EUR, která souvisí se záruční sekcí EZOZF za období 1994–1999.

5.4. OSTATNÍ PODMÍNĚNÁ AKTIVA

Mnoho výdajů ES má ve své podstatě prozatímní charakter, neboť Komise si z důvodu kontroly a řádného finančního řízení ponechává právo provést audit, zkontrolovat nebo schválit vyplacené prostředky, než je prohlásí za konečné. Takže dříve, než je nějaká částka, nějaký projekt nebo program prohlášen za způsobilý podle příslušné smlouvy nebo příslušného nařízení, zůstává možnost získat prostředky od příjemců zpět nebo snížit budoucí platby. Komise má právo provádět kontroly i po uskutečnění závěrečné platby a případně získat neoprávněně vyplacené částky zpět.

5.4.1. Vyčíslené částky

V případě zemědělství a rozvoje venkova zůstávají částky oznámené členskými státy prozatímní až do schválení roční závěrky, v zásadě do 30. dubna roku n + 1 na základě ročního ověření a přezkoumání Komisí. Komise může rovněž provést finanční opravy v rámci „rozhodnutí o souladu“, ovšem pouze po omezenou dobu 24 měsíců před provedením auditu zvláštní oblasti výdajů, které určitý členský stát ohlásí. Proto je zde zahrnuta částka ve výši 1 515 milionů EUR jako podmíněné aktivum a představuje odhad částky, která má být získána na základě finančních oprav provedených v rámci rozhodnutí o souladu v oblasti zemědělství při auditech určitých výdajů oznámených v období 2001–2006. Jelikož tyto částky nejsou zatím definitivní, nejsou v rozvaze vykazovány.

V letošním roce sem byla rovněž zahrnuta částka ve výši 2,9 miliardy EUR jako podmíněné aktivum související s případnými finančními opravami, které mají být získány od členských států. Tato částka je založena na zjištěních kontrol Komise a Evropského účetního dvora, které následně zpracovávají generální ředitelství Komise. Jedná se o nejlepší odhad v době uzávěrky účtů za rok 2007, který zohledňuje vývoj následující po kontrolách, provádění nápravných opatření a vystavené dopisy o konečné pozici. Tato částka se může změnit v důsledku pozastavení plateb a finančních oprav, což jsou postupy, pomocí nichž mají členské státy možnost předložit při slyšení další důkazy na podporu svých žádostí.

5.4.2. Nevyčíslené částky

Účastnický záruční fond

Účastnický záruční fond (Participants Guarantee Fund, PGF) je nástroj vzájemného zajištění zřízený na základě sedmého rámcového programu pro výzkum a technický rozvoj (7. RP). Jeho primárním cílem je krytí finančních rizik, která vzniknou Společenstvím a účastníkům při provádění nepřímých opatření, přičemž jeho kapitál a úroky představují jistinu určenou k plnění. Všichni účastníci nepřímých opatření, která mají podobu grantu, přispívají ke kapitálu fondu po celou dobu trvání tohoto opatření. Stávají se z nich tudíž vlastníci PGF a Společenství jsou v tomto fondu zastoupena Komisí, která plní roli výkonného subjektu. Na konci nepřímého opatření získají účastníci své kapitálové příspěvky v plné výši zpět s výjimkou případů, kdy PGF utrpí ztrátu kvůli platební neschopnosti příjemců. V takovém případě je účastníkům navráceno nejméně 80 % jejich příspěvků.

Účastnický záruční fond zaručuje finanční zájmy Společenství i jednotlivých účastníků. Lze jej vnímat jako podmíněné aktivum Společenství, výše tohoto podmíněného aktiva však bude záviset na tom, zda nastane nebo nenastane řada budoucích událostí, a proto ji v současnosti nelze spolehlivě odhadnout. Proto není v podmíněných aktivech vykázána žádná odpovídající částka. Pro informaci lze uvést, že k 31. prosinci 2007 dosahovaly příspěvky účastníků do PGF celkové výše 38 milionů EUR.

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

5.5. POSKYTNUTÉ ZÁRUKY

5.5.1. Za úvěry, které Evropská investiční banka (EIB) poskytla ze svých vlastních zdrojů

v milionech EUR
	Sdílení rizika 31.12.2007	Nesdílení rizika 31.12.2007		Neuhrazeno k 31.12.2007 Celkem	Neuhrazeno k 31.12.2006
	Sdílení rizika 31.12.2007	Veřejné subjekty	Soukromé společnosti	Neuhrazeno k 31.12.2007 Celkem	Neuhrazeno k 31.12.2006
65 % záruka	1 756	7 063	1 319	10 138	8 040
70 % záruka	191	2 799	235	3 225	3 747
75 % záruka	0	1 116	129	1 245	1 487
100 % záruka	0	886	293	1 179	1 518
Celkem	1 947	11 864	1 976	15 787	14 792

Z rozpočtu Společenství jsou zaručeny úvěry třetím zemím uzavřené a poskytnuté Evropskou investiční bankou z jejích vlastních zdrojů, a to k 31. prosinci 2007 (včetně úvěrů poskytnutých členským státům před přistoupením). Záruka Společenství je však omezena na procentní horní limit povolených úvěrových linek: 65 %, 70 %, 75 % nebo 100 %. Pokud není tohoto limitu dosaženo, kryje záruka Společenství celou částku. K 31. prosinci 2007 se celková neuhrazená částka rovnala 15 787 milionům EUR (2006: 14 792 milionů EUR), a to je tedy maximální hranice rizika, jemuž jsou Společenství vystavena.

U půjček, na které se vztahuje záruka z rozpočtu Společenství, EIB rovněž získává záruky třetích stran (států, veřejných nebo soukromých finančních institucí); Komise je v takových případech sekundárním ručitelem. Záruka z rozpočtu Společenství kryje pouze politické riziko záruk poskytnutých v rámci „sdílení rizik“. Ostatní rizika pro případ, že by primární ručitel nesplnil své závazky, kryje EIB. U záruk, u nichž se riziko nesdílí, jsou v případě, že primární ručitel nesplní své závazky, všechna rizika kryta z rozpočtu Společenství. Pokud je primárním ručitelem veřejný subjekt, zařazují se rizika zpravidla do kategorie politických rizik, ale pokud záruky poskytuje instituce nebo soukromý subjekt, mohlo by být nutné krýt z rozpočtu Společenství i obchodní riziko.

5.5.2. Další poskytnuté záruky

V rámci Finančního nástroje na sdílení rizik (RSFF) se příspěvek Komise používá jako rezerva na finanční rizika související s úvěry a zárukami poskytnutými EIB na způsobilé výzkumné projekty. Celkem se v této oblasti na období 2007 až 2013 počítá s rozpočtem Komise ve výší 1 miliardy EUR, z čehož maximálně 800 milionů EUR by mohlo připadnout na zvláštní program „Spolupráce“ a až 200 milionů EUR na zvláštní program „Kapacity“. EIB se zavázala poskytnout stejnou částku.

Částka ve výši 34 milionů EUR byla Komisí zablokována jako „přidělení kapitálu“. Tato částka kryje neočekávané ztráty z úvěrů a záruk poskytnutých EIB v rámci RSFF. Jedná se o maximální výši ztráty, kterou by Komise mohla utrpět při nesplacení úvěrů nebo poskytnutých záruk. Je to tedy nejvyšší možná úroveň záruky poskytnuté Komisí RSFF a tudíž je ES považována za podmíněný závazek.

Komise jako součást programu MEDA vytvořila prostřednictvím zvláštního fondu záruční mechanismus ve prospěch dvou marockých organizací, konkrétně Caisse Centrale de Garantie a Fonds Dar Ad-Damane. K 31. prosinci 2007 dosahoval celkový objem úvěrových nástrojů výše 1 050 milionů MAD, přičemž na 465 milionů MAD (41 milionů EUR) z této částky se vztahuje záruka Komise.

5.6. POKUTY

Tyto částky představují pokuty, které Komise uložila za porušení pravidel hospodářské soutěže, byly předběžně uhrazeny a u nichž buď bylo podáno odvolání, nebo není známo, zda budou napadeny. Tento podmíněný závazek bude veden až do pravomocného rozhodnutí Soudního dvora. Úrok z prozatímních plateb (309 milionů EUR) je zahrnut do hospodářského výsledku za rok a stejně tak je zahrnut jako podmíněný závazek, aby se vyjádřila nejistota ohledně titulu Komise k těmto částkám.

5.7. EZZF – PROBÍHAJÍCÍ SOUDNÍ ŘÍZENÍ

Jde o podmíněné závazky vůči členským státům spojené s rozhodnutími EZZF o souladu, u nichž probíhá řízení u Soudního dvora. Určení konečného závazku a roku, k němuž půjde úspěšné odvolání k tíži rozpočtu, bude záviset na délce soudního řízení. Odhad pravděpodobných částek, jež mají být uhrazeny (216 milionů EUR), je v rozvaze vykázán jako dlouhodobá rezerva – viz vysvětlivka E.2.13.

5.8. ČÁSTKY TÝKAJÍCÍ SE PRÁVNÍCH VĚCÍ A JINÝCH SPORŮ

Tento okruh se týká žalob o náhradu škody podaných proti Společenstvím, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Nejvýznamnější částky jsou shrnuty níže:

—	Žaloba podaná proti Komisi v červnu 2003 v souvislosti s jejím rozhodnutím. Původní žalovaná částka činila 518 milionů GBP. Komise předložila svou repliku v únoru 2005. V květnu 2008 byla částka snížena na 257 milionů GBP. Rozsudek se očekává v průběhu roku 2008.

—

Žaloba o náhradu škody podaná v říjnu 2003 v souvislosti s rozhodnutím Komise. Žalovaná částka činila 1 664 milionů EUR. Soud prvního stupně vydal v této věci rozsudek v červenci 2007, ve kterém byla Komise odsouzena k úhradě škody. Výše této škody však nebyla soudem vyčíslena. Zatím nebyl jmenován nezávislý odborník, který by stanovil výši škody, a není k dispozici žádný spolehlivý odhad. Navíc je stále v jednání odvolání Komise proti rozhodnutí Soudu prvního stupně. Vzhledem k panující nejistotě je související podmíněná pohledávka vedena ve výši původní žalované částky.

Další částky se týkají sporů s dodavateli, smluvními partnery a bývalými zaměstnanci. Je třeba upozornit, že u žaloby o náhradu škody podle článku 288 ES musí žalobce prokázat, že orgán dostatečně závažným způsobem porušil právní předpis, který přiznává práva jednotlivcům, že žalobce utrpěl skutečnou újmu a že existuje přímý příčinný vztah mezi protiprávním činem a újmou.

5.9. OSTATNÍ PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

Hlavní částka v tomto okruhu představuje možný závazek v odhadované výši 5 milionů EUR související s náklady na vymýcení určité choroby, které by mohly být hrazeny z rozpočtu Komise.

ZÁVAZKY K BUDOUCÍMU FINANCOVÁNÍ

5.10. NEČERPANÉ ZÁVAZKY

Jde o úvěrové dohody a dohody o kapitálových investicích do vlastního kapitálu, které uzavřela Komise a ESUO v likvidaci (nekryté z RAL), které však druhá strana před koncem roku ještě nečerpala.

5.11. ZÁVAZKY VŮČI DOSUD NEČERPANÝM POLOŽKÁM

Rozpočtové RAL (Reste à Liquider) jsou částky představující neproplacené závazky, u nichž ještě neproběhla platba nebo které ještě nebyly uvolněny ze závazku. K 31. prosinci 2007 činily RAL celkem 138 740 milionů EUR. Částka vykázaná jako budoucí závazek, který má být financován, představuje rozdíl mezi těmito rozpočtovými RAL a souvisejícími částkami, které byly jako výdaje zaúčtovány do výsledovky za rok 2007, tj. 95 992 milionů EUR.

RAL jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů. V zájmu přesnějšího přehledu o skladbě této částky bylo rozhodnuto označovat zvlášť nejstarší závazky nebo ty, u nichž nebyl zaznamenán žádný pohyb. Proto byl definován pojem „potenciálně nenormální RAL“ (PNR). Skládají se ze závazků, které splňují jednu z těchto dvou podmínek:

—	závazek je starší pěti let;

—	jde o závazky, u nichž nebyla v posledních dvou letech zaznamenána žádná účetní transakce (platba nebo zrušení).

Ve společných prohlášeních z listopadu 2002 a 2003 Komise, Evropský parlament a Rada zdůraznily potřebu postupně odstraňovat tyto potenciálně nenormální RAL. Na počátku každého účetního období se proto zjistí, které závazky odpovídají této definici, a poté se individuálně posuzují. Tyto závazky se rozdělí do osmi samostatných kategorií podle zjištěného hypotetického případu. Je třeba poznamenat, že většina závazků, které splňují kritérium pro zařazení do PNR jsou klasifikovány útvary jako normální závazky nebo stále probíhající smlouvy (i navzdory skutečnosti, že již uplynula doba pro předložení požadované faktury nebo podkladové dokumentace). Cílem každoročního vyhodnocování PNR je minimalizovat podíl neoprávněných RAL tím, že se vyhodnotí každý potenciálně nenormální závazek, aktualizuje se klasifikace útvarů a zajišťuje se, aby závazky, které souvisejí se smlouvami jež lze ukončit, byly skutečně eliminovány.

5.12. PRÁVNÍ ZÁVAZKY TÝKAJÍCÍ SE VÍCELETÝCH OPATŘENÍ

Tyto závazky vznikly proto, že se Komise rozhodla přijmout dlouhodobější právní závazky ohledně částek, které zatím nebyly v rozpočtu kryty prostředky na závazky. Ne všechny víceleté programy obsahují závazky, které vyžadují zařazení do tohoto okruhu, neboť výdaje v budoucích letech závisejí na každoročních rozhodnutích rozpočtového orgánu nebo na změnách daných pravidel.

5.12.1. Strukturální operace

Tabulka níže přináší srovnání mezi právními závazky, pro něž ještě nebyly vytvořeny rozpočtové závazky, a mezi maximálními závazky souvisejícími s částkami předpokládanými ve finančním rámci (výhledu) 2007–2013.

v milionech EUR
	Částky finančního výhledu 2007–2013 (A)	Uzavřené právní závazky (B)	Rozpočtové závazky 2007 (C)	Právní závazky mínus rozpočtové závazky (= B – C)	Maximální závazek (= A – C)
Fondy politiky soudržnosti	346 542	341 514	44 822	296 692	301 720
Přírodní zdroje	92 599	67 816	9 941	57 875	82 658
Nástroj pro předvstupní pomoc	1 629	1 629	285	1 344	1 344
Celkem	440 770	410 959	55 048	355 911	385 722

Strukturální operace představují pomoc naplánovanou na období 2007–2013. Nové období finančního rámce začalo v roce 2007 a jeho formát a cíle jsou odlišné od předchozího období. Jelikož se jedná o začátek nového období, jsou právní závazky poměrně vysoké, zejména v porovnání s rokem 2006, kdy zde nefigurovaly žádné částky k vykázání, neboť k 31. prosinci 2006 neexistovaly žádné neuhrazené závazky.

5.12.2. Protokoly se zeměmi Středomoří

Závazky přijaté podle finančních protokolů s nečlenskými zeměmi Středomoří: částka zahrnutá do tohoto bodu představuje rozdíl mezi celkovou částkou podepsaných protokolů a částkou zaúčtovaných rozpočtových závazků. Tyto protokoly jsou mezinárodními smlouvami, které nelze zrušit bez souhlasu obou stran, i když proces jejich vypovídání právě probíhá.

5.12.3. Dohody o rybolovu

Dohody o rybolovu se vztahují na závazky uzavřené na určité období se třetími stranami ohledně ostatních operací v rámci opatření vnějších vztahů a rybolovu.

5.13. VKLADY DO PŘIDRUŽENÝCH ORGANIZACÍ

Tato částka představuje neuhrazené platby kapitálu, který Komise upsala, o jehož splacení však dosud nebyla požádána.

5.13.1. Nesplacený akciový kapitál: EBRD

v milionech EUR
EBRD	Celkový kapitál EBRD	Úpis Komise
Kapitál	19 794	600
Splacený	(5 198)	(157)
Nesplacený	14 596	443

5.13.2. Nesplacený akciový kapitál: EIF

v milionech EUR
EIF	Celkový kapitál EIF	Úpis Komise
Kapitál	2 770	691
Splacený	(554)	(138)
Nesplacený	2 216	553

Na výroční valné hromadě akcionářů EIF, která se konala 7. května 2007, bylo rozhodnuto o emisi 1 000 nových akcií identických ke 2 000 stávajících akcií (v nominální hodnotě 1 milion EUR za akcii; splacené v poměru 20 %). Podílníci fondu mají možnost upsat na základě vlastního rozhodnutí poměrně odpovídající podíl těchto nových akcií během čtyřletého období, které začíná rokem 2007 a končí v roce 2010. EIB pak do 30. června 2010 upíše všechny ostatní akcie, které neupíší ostatní akcionáři.

Během roku 2007 bylo akcionáři EIF upsáno 770 akcií v nominální hodnotě 1 milion EUR na akcii. Emisní ážio na jednu akcii činilo 136 544,84 EUR. Společenství upsala 91 akcií, u nichž bylo v roce 2007 splaceno 20 % nominální hodnoty a emisní ážio. Účast společenství je omezena na 900 akcií (v hodnotě 900 milionů EUR).

5.14. ZÁVAZKY K OPERATIVNÍMU LEASINGU

v milionech EUR
Popis	Budoucí splátky
Popis	Do 1 roku	1–5 let	> 5 let	Celkem
Nemovitosti	268	889	823	1 980
IT materiál a jiná technika	8	12	3	23
Celkem	276	901	826	2 003

V tomto okruhu se vedou budovy a ostatní zařízení pronajaté na základě smluv o operativním leasingu, které nesplňují podmínky k tomu, aby byly zapsány v rozvaze na stranu aktiv. Uvedené částky odpovídají závazkům, které je třeba v průběhu trvání smluv ještě uhradit.

V roce 2007 byly ve výsledovce v souvislosti s operativním leasingem zaznamenány výdaje ve výši 275 milionů EUR.

5.15. SMLUVNÍ ZÁVAZKY

Tento okruh obsahuje částky, k jejichž budoucí úhradě se Evropská společenství zavázala na základě smluv existujících k rozvahovému dni. Jedná se zejména o víceleté smlouvy týkající se poskytování služeb, jako například bezpečnostních služeb, úklidu atd., ale také o smluvní závazky týkající se konkrétních projektů, jako například stavební práce. Uvedené částky odpovídají závazkům, které je třeba v průběhu trvání smluv ještě uhradit.

Patří sem také nevypořádaný smluvní závazek ve výši 22 milionů EUR týkající se zakázek na výstavbu budovy pro Radu a závazek ve výši 367 milionů EUR týkající se stavebních zakázek Parlamentu. Další významnou částkou je 348 milionů EUR, které se týkají rozšíření budovy Soudního dvora v Lucemburku.

6. ZÍSKÁVÁNÍ NEOPRÁVNĚNĚ VYPLACENÝCH PLATEB

6.1. ÚVOD

Získávání neoprávněně vyplacených plateb je poslední částí kontrolních systémů a hodnocení tohoto získávání je nezbytné pro doložení řádného finančního řízení. Získané částky většinou souvisejí s výdaji zaúčtovanými v předchozích letech a to v důsledku doby, která uplyne mezi dnem platby a dnem následné kontroly, a také doby, která je nezbytná pro kontradiktorní řízení a stanovení konečné výše dlužné částky. V zemědělství je tato doba ještě delší, pokud členský stát požádá o smírčí řízení.

Při kontrole projektu financovaného z prostředků EU se auditoři snaží ověřit správnost používání finančních a smluvních pravidel, která jsou někdy velmi složitá. Přestože k chybám, nesrovnalostem a podvodům může dojít v kterékoliv fázi projektu nebo smlouvy se zapojením EU, největší pravděpodobnost odhalení je v závěrečné fázi, tedy v době, kdy příjemce odešle svou žádost o závěrečnou platbu.

Cílem této kapitoly je poskytnout přehled stávajících postupů používaných pro získávání neoprávněně vyplacených částek a přinést nejlepší odhad celkové částky. Existuje řada způsobů, jakými Evropská komise získává zpět neoprávněné platby v případech jasné finanční chyby nebo nesrovnalosti, a tyto způsoby jsou popsány níže. U strukturálních opatření, u nichž jsou vyplacené zálohy vyšší než konečné náklady projektu, je třeba získat zpět nevyužitou část předběžného financování. Takovéto získávání se nepovažuje za získávání související s chybami a nesrovnalostmi a je tudíž vyloučeno z následující analýzy.

6.2. ZÍSKÁVÁNÍ NEOPRÁVNĚNÝCH PLATEB UHRAZENÝCH V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

Přibližně 80 % rozpočtu je spravováno společně Evropskou komisí a členskými státy. Toto sdílené řízení zahrnuje především výdaje na zemědělství, strukturální opatření a rybolov.

Když Evropská komise plní rozpočet v režimu sdíleného řízení, jsou úkoly a odpovědnost za toto plnění, včetně nápravy neoprávněných výdajů, delegovány na členské státy. Ty jsou tudíž primárně odpovědné za nápravu nesrovnalostí, ke kterým dojde na straně příjemců. Evropská komise plní úlohu celkového dohledu: kontroluje dostatečnost finančního řízení členských států a prosazuje nápravu, pokud zjistí, že členský stát nechránil vhodným způsobem rozpočet před vznikem nesrovnalostí. Tato náprava může být také důsledkem auditů a kontrol prováděných Evropským účetním dvorem nebo šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

Kontrolní řetězec by nebyl úplný bez mechanismu, který zajistí, že členské státy plní své úkoly řádně, a jehož prostřednictvím mohou být, v případě pochybení členských států, uvaleny nezbytné finanční sankce.

Komise má pravomoc uplatňovat v některých případech paušální nebo extrapolované opravy , pokud není možné nebo prakticky proveditelné vypočíst přesně výši neoprávněných výdajů, nebo pokud by bylo nepřiměřené zrušit veškeré dané výdaje. Extrapolace se používá v případech, kdy jsou k dispozici výsledky za reprezentativní vzorek případů souvisejících se systémově se vyskytující nesrovnalostí. Paušální oprava se používá v případě jednotlivých porušení nebo systémově se vyskytujících nesrovnalostí, u nichž nelze přesně vyčíslit finanční dopad, neboť ten závisí na příliš velkém počtu proměnných, nebo má příliš různorodé vlivy.

6.2.1. Navracení výdajů použitých na rozvoj zemědělství a venkova

V rámci EZZF a EZFRV, které nahradily záruční sekci EZOZF, se mechanismus zpětného získávání skládá ze schválení účetní závěrky a získávání částek v případě nesrovnalostí.

Postup schvalování účetní závěrky

Postup schvalování účetní závěrky řídí Komise a patří do něj roční finanční kontrola účetnictví každé platební agentury a víceletá kontrola souladu, která se zaměřuje na shodu výdajů vykázaných členským státem s pravidly EU. V případě EZZF jsou všechny tyto částky uvedeny jako výnos ve výsledovce Komise. V případě EZFRV lze částky získané samotnými členskými státy i částky získané na základě každoročního schválení účetní závěrky obvykle opět použít v daném programu.

Schválení finančních výkazů: rozhodnutí o ročním schválení účetní závěrky přijímá Komise, čímž formálně schvaluje účetní závěrku platebních agentur na základě prohlášení jejich vedení a osvědčení a zprávy certifikačních orgánů.

Účelem schvalování souladu je vyloučit z financování EU výdaje, které nebyly vyplaceny v souladu s pravidly EU, a tak chránit rozpočet EU před výdaji, které by mu neměly být účtovány. Kontrola souladu tudíž není mechanismem, jehož prostřednictvím jsou neoprávněné platby vymáhány přímo od konečných příjemců. Finanční opravy jsou však pro členské státy výraznou motivací ke zlepšení jejich systémů řízení a kontroly a k prevenci, odhalování a vymáhání neoprávněných plateb konečným příjemcům. Oprava v důsledku kontroly souladu navíc nezprošťuje členský stát odpovědnosti za vyšetření zjištěných nesrovnalostí. V opačném případě může být zahájeno řízení pro porušení pravidel. Zatímco schvalování finančních výkazů probíhá jednou ročně, kontrola souladu se neprovádí v pravidelných ročních intervalech. Kontrolují se při ní výdaje spadající do delšího období, než je jeden finanční rok, s výjimkou výdajů vynaložených více než 24 měsíců předtím, než Komise členskému státu oficiálně oznámí zjištění své kontroly.

Schválení plateb, u nichž nebyly dodrženy regulatorní lhůty: u nejvýznamnějších podpůrných režimů v rámci EZZF předpisy vyžadují, aby členské státy provedly platby příjemcům během určité lhůty. Dodržování těchto stanovených lhůt je v souladu s článkem 9 nařízení Komise (ES) č. 883/2006 systematicky kontrolováno třikrát ročně. V případě nedodržení lhůt uplatňuje Komise snížení částek, až na případy výjimek ve zvláštních případech a za výjimečných okolností, a zásadu proporcionality. Tato snížení se provádějí v měsíčních splátkách a při schvalování ročních finančních výkazů. Finanční opravy za nedodržování platebních lhůt jsou vedeny jako „záporné platby“ a zaúčtovávají se do výsledovky jako snížení nákladů.

Náprava nesrovnalostí vykázaných členskými státy

Členské státy mají povinnost získat za použití vnitrostátních pravidel a postupů zpět částky, o které v důsledku nesrovnalostí přišly. Pokud tyto částky od příjemců získají, připíší je Komisi a ta je zaúčtuje jako výnos ve výsledovce. Získat zpět částky, které byly neoprávněně utraceny, však není vždy zcela snadné. Potřebuje-li členský stát na vymáhání více než čtyři roky, nebo osm let pokud dojde k vnitrostátnímu soudnímu řízení proti příjemci, účtuje Komise dotčenému členskému státu 50 % dlužné částky, čímž chrání finanční zájmy EU (tzv. „pravidlo 50/50“). Toto zaúčtování probíhá při výše popsaném schvalování finančních výkazů. Po tomto účetním úkonu však členský stát stále musí pokračovat ve svém úsilí vymoci dlužnou částku. 50 % takto získané částky se pak převádí do rozpočtu EU. Je třeba poznamenat, že získané částky lze převést na Komisi po snížení o 20 %, které si členský stát může ponechat jako náhradu za své náklady. Komise však v každém případě sleduje úsilí členských států při vymáhání těchto částek. Pokud členský stát o vrácení prostředků neusiluje nebo nejsou jeho opatření dostatečně důsledná, může se Komise rozhodnout, že zasáhne prostřednictvím postupu schvalování souladu a že danému členskému státu vyměří finanční opravu.

6.2.2. Navracení výdajů v oblasti strukturálních opatření

Mechanismus nápravy chyb, nesrovnalostí a podvodů v této oblasti probíhá zejména prostřednictvím finančních oprav.

Finanční opravy: Výdaje, které nesplňují podmínky pro financování v důsledku nesrovnalostí, musí být vyřazeny z režimu spolufinancování z rozpočtu EU. Toto vyřazení se označuje jako „finanční oprava“. Účelem těchto oprav je znovu nastolit stav, kdy je 100 % výdajů vykázaných ke spolufinancování ze strukturálních opatření v souladu s příslušnými pravidly a předpisy daného státu i Společenství.

Finanční opravy mohou být důsledkem kontrol a auditů na kterékoliv úrovni kontrolního systému v daném členském státě nebo auditů Komise nebo Evropského účetního dvora anebo šetření úřadu OLAF. Za zajištění finanční opravy v souvislosti s nesrovnalostmi na straně příjemců nesou primární odpovědnost členské státy. V případech, kdy členský stát souhlasí s tím, že v důsledku své vlastní kontroly nebo auditu či kontroly nebo auditu ES provede finanční opravu, má možnost odstranit nevhodný výdaj a uvolněné financování ze strany ES použít na jiný výdaj v rámci daného programu. Ten však nesmí souviset s opatřením nebo opatřeními, na něž se oprava vztahovala. Evropská komise může přijmout rozhodnutí uplatnit finanční opravy na členský stát, pokud tento členský stát neprovedl požadované opravy nebo pokud existují závažné chyby v systémech řízení a kontroly, které by mohly vést ke vzniku systémově se vyskytujících nesrovnalostí. Finanční oprava uplatňovaná rozhodnutím Komise zahrnuje snížení objemu financování ES pro daný program. Opravy provedené členskými státy po jejich vlastních auditech nebo po auditech ES nejsou zaznamenávány v účetnictví Komise. Členské státy tyto informace poskytují jednou ročně. Pouze finanční opravy, které mají podobu inkasního příkazu nebo snížení závěrečné platby se zahrnují do účetnictví ES.

6.3. ZÍSKÁVÁNÍ NEOPRÁVNĚNÝCH PLATEB – JINÉ DRUHY ŘÍZENÍ

Mechanismy, které lze použít k tomuto účelu, jsou inkasní příkaz nebo snížení následující platby. Mnoho projektů EU probíhá po období několika let a opravy, v podobě úpravy následujících žádostí o proplacení nákladů nebo konečné platby, se provádějí po pravidelných kontrolách nebo ověření osvědčení vydaných nezávislými auditory. Informace o veškerých částkách získaných prostřednictvím snížení následujících plateb, kdy tudíž není vystaven žádný inkasní příkaz, nelze zatím v účetnictví Komise snadno identifikovat, jelikož v účtech se zaznamená pouze výše upravené platby.

Při ukončení projektu nebo až po něm může Komise uplatnit další opravy na základě kontrol na místě, které provede sama nebo které provede Účetní dvůr. Tyto opravy mohou být provedeny v následujících letech a je při nich vystaven inkasní příkaz.

6.4. ANALÝZA ZÍSKÁVÁNÍ NEOPRÁVNĚNÝCH PLATEB ZA ROK 2007

Níže uvedené částky jsou, pokud to bylo možné, určeny na „akruální bázi“, takže získání částky je přiřazeno k roku, v němž:

—	byl vystaven inkasní příkaz nebo byla provedena snížená platba;

—	Komise rozhodla o opravě nebo s opravou souhlasily členské státy; nebo

—	v případě EZZF a EZFRV byla částka, která je předmětem nesrovnalosti, získána a vykázána členskými státy.

6.4.1. Sdílené řízení

6.4.1.1. Navracení výdajů použitých na zemědělství a rozvoj venkova: EZZF a EZFRV

Pokud jde o EZZF, během kalendářního roku 2007 přijala Komise v důsledku finančních oprav rozhodnutí, jejichž celkovým cílem je získat zpět od členských států částku ve výši 607 milionů EUR. Kromě toho členské státy uhradily Komisi částku 247 milionů EUR, která představuje neoprávněné výdaje, jež vymohly od příjemců. Pokud jde o EZFRV, nebyly v roce 2007 získávány zpět žádné neoprávněně uhrazené platby, neboť se jednalo o první rok existence fondu. Veškeré získané platby jsou zaznamenávány v účetnictví Komise a jsou vykázány ve výsledovce.

v milionech EUR
	2007
Rozhodnuté finanční opravy, z nichž:
Schválení souladu	532
Schválení finančních výkazů a nedodržení platebních lhůt	75
Celkem	607
Nesrovnalosti oznámené členskými státy	247
Celkem	854

V rámci „rozhodnutí o souladu“ může Komise provádět finanční opravy pouze u výdajů oznámených ve lhůtě 24 měsíců před provedením auditu konkrétní oblasti výdajů oznámené konkrétním členským státem. Částka, která má být získána po rozhodnutích o finančních opravách souvisejících se shodou v oblasti zemědělství, jež je ještě třeba přijmout po auditech Komise, je odhadována na 1,5 miliardy EUR. Tato částka se týká určitých výdajů oznámených v období 2001 až 2007 a je v příloze k těmto finančním výkazům uvedena jako podmíněné aktivum.

6.4.1.2. Navracení výdajů v oblasti strukturálních opatření

Finanční opravy provedené v programech na základě auditů Komise a Účetního dvora a průběhu ukončení dvou programových období ukazuje tato tabulka:

FINANČNÍ OPRAVY V PROGRAMECH/PROJEKTECH ZA OBDOBÍ 2000–2006 CELKEM

v milionech EUR
	Finanční opravy celkem k 31.12.2006	Finanční opravy za rok 2007 bez rozhodnutí Komise	Finanční opravy za rok 2007 na základě rozhodnutí Komise	Finanční opravy celkem k 31.12.2007
Fond soudržnosti	99	4	0	103
EFRR	1 382	179	0	1 561
ESF	438	37	0	475
FNOR	0	0	0	0
Orientační sekce EZOZF	1	0	0	1
Celkem	1 920	220	0	2 140

Částky (dosahující 1 915 milionů EUR) uvedené v bodě 3.1.4 v komentáři k závěrce za rok 2006 pro EFRR, Fond soudržnosti a ESF obsahovaly některé odhadované částky, které byly pro EFRR a pro Fond soudržnosti stanoveny v úvodních dopisech členským státům, kterými se zahajoval postup finančních oprav. Tyto částky, jež dosahují 20,7 milionů EUR (18,7 milionů u Fondu soudržnosti, 1 milion EUR u EFRR a 1 milion u ESF), jsou z důvodu jejich provizornosti vyřazeny z výpočtu celkových finančních oprav. V případě EFRR a Fondu soudržnosti byly přidány další, dříve nevykázané, opravy ve výši 25,7 milionů EUR, které představují formální rozhodnutí Komise přijatá v roce 2006 nebo dříve (17,7 milionů EUR v případě Fondu soudržnosti a 8 milionů EUR v případě EFRR).

FINANČNÍ OPRAVY V PROGRAMECH/PROJEKTECH ZA OBDOBÍ 1994–1999 CELKEM

v milionech EUR
	Finanční opravy celkem k 31.12.2006	Finanční opravy za rok 2007 bez rozhodnutí Komise	Finanční opravy za rok 2007 na základě rozhodnutí Komise	Finanční opravy celkem k 31.12.2007
Fond soudržnosti	202	0	23	225
EFRR	818	4	36	858
ESF	340	0	5	345
FNOR	15	24	0	39
Orientační sekce EZOZF	30	4	80	114
Celkem	1 405	32	144	1 581

Částky (dosahující 1 677 milionů EUR) uvedené v bodě 3.1.4 v komentáři k závěrce za rok 2006 pro EFRR a Fond soudržnosti obsahovaly některé odhadované částky, které byly stanoveny v úvodních dopisech členským státům, kterými se zahajoval postup finančních oprav. Tyto částky, jež dosahují 300 milionů EUR (58 milionů u Fondu soudržnosti a 242 milionů EUR u EFRR), jsou z důvodu jejich provizornosti vyřazeny z výpočtu celkových finančních oprav. Byly přidány další, dříve nevykázané, finanční opravy ve výši 16 milionů EUR u EFRR a 10 milionů EUR u ESF, které představují formální rozhodnutí Komise přijatá v roce 2006 nebo dříve, a dále 2 miliony EUR v případě FNOR.

Celkové finanční opravy v oblasti strukturálních opatření za rok 2007, které dosahují výše 396 milionů EUR, lze rozdělit následujícím způsobem:

v milionech EUR
	EFRR	FS	ESF	FNOR	EZOZF – Zár. sekce	Celkem
Finanční opravy za období 1994–1999:
S inkasním příkazem (7)	29	3	3	2	15	52
Snížení platby	11	20	2	22	69	124
Mezisoučet za období 1994–1999	40	23	5	24	84	176
Finanční opravy za období 2000–2006
Dohoda o odstranění nezpůsobilých výdajů	179	4	37	0	0	220
Mezisoučet za období 2000–2006	179	4	37	0	0	220
Finanční opravy celkem	219	27	42	24	84	396

Tato tabulka nezahrnuje výsledky kontrol výdajů ze strukturálních fondů, které provádějí samy členské státy. Částka 2,9 miliardy EUR se navíc týká případných finančních oprav, kdy mají být prostředky získány od členských států. Tato částka je založena na zjištěních kontrol Komise a Evropského účetního dvora, která následně zpracovávají generální ředitelství Komise. Jedná se o nejlepší odhad v době uzávěrky účtů za rok 2007, který zohledňuje vývoj následující po kontrolách, provádění nápravných opatření a vystavené dopisy o konečné pozici.

Činnosti členských států související s finančními opravami (zrušení, získání prostředků, zatím nezískané prostředky) v souvislosti se strukturálními opatřeními za rok 2007

Komise požaduje, aby členské státy každý rok do 31. března poskytly informace o rušení částek, získávání prostředků a zatím nezískaných prostředcích u strukturálních opatření za daný rok a kumulativně za celé programové období 2000 až 2006, a to za všechny strukturální fondy a iniciativy Společenství (EFRR, ESF, EZOZF a FNOR). Provizorní částky za rušení výdajů a získávání prostředků v roce 2007 (přibližně 540 milionů EUR) Komise obdržela a budou upraveny, jakmile dojde k objasnění některých záležitostí mezi Komisí s členskými státy. Upravené částky budou zveřejněny v příloze k 19. výroční zprávě o provádění strukturálních fondů, která bude vydána během roku 2008. Pokud jde o finanční opravy navržené Komisí na základě svých vlastních kontrol nebo kontrol jiných orgánů ES a akceptované a prováděné členskými státy, existuje možnost překryvu s údaji o rušení plateb oznámenými členskými státy.

Rovněž je třeba poznamenat, že Komise v současnosti ověřuje informace, které poskytla řada členských států na základě opatření 6.2 Akčního plánu na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2008) 97). Výsledky této kontroly umožní sestavit přesné závěry o úplnosti a spolehlivosti údajů, které poslouží jako základ pro následná opatření s cílem zajistit nezbytné zlepšení ve vykazování finančních oprav.

6.4.2. Navracení výdajů v ostatních typech řízení

U ostatních typů řízení jsou údaje o dluzích vyměřených pomocí inkasních příkazů uvedeny v následující tabulce. Částky získané zpět prostřednictvím snížení následujících plateb nebyly v účetnictví za rok 2007 zaznamenány. Inkasní příkazy vydané během roku k získání dříve vyplacených částek dosahují 259 milionů EUR. Z toho 138 milionů EUR se týká výdajů, které mají být získány zpět a 121 milionů EUR připadá na vracení předběžného financování. V případě této druhé kategorie neumožňují účetní záznamy rozlišit mezi částkami, které se vztahují na vracení nevyužitých záloh, a částkami týkajícími se vracení neoprávněných výdajů příjemců. Na rozdíl od strukturálních opatření jsou však v podstatě veškeré částky vráceného předběžného financování, s výjimkou částek souvisejících s výsledky hospodaření agentur, považovány za vracení neoprávněně požadovaných plateb.

v milionech EUR
Inkasní příkazy za neoprávněné platby vydané v roce 2007	2007
Vnější akce	178
Vnitřní politiky	81
Celkem	259

6.5. SHRNUTÍ ZÍSKÁVÁNÍ NEOPRÁVNĚNĚ UHRAZENÝCH PLATEB 2007

Následující tabulka přináší nejlepší odhad celkové částky, která má být na základě rozhodnutí z roku 2007 získána. Jak bylo vysvětleno výše, tyto částky neobsahují výsledky kontrol výdajů ze strukturálních fondů, které provádějí samy členské státy, ani částky získané zpět prostřednictvím snížení následujících plateb. Existuje riziko, že inkasní příkazy vystavené v souvislosti s předběžným financováním jsou nadhodnoceny o částky, které se týkají vracení nepoužitých záloh (a nesouvisejí s neoprávněnými platbami).

Přehled získávání neoprávněně uhrazených plateb

v milionech EUR

2007

2006

EZOZF

—	finanční opravy

607

839

—	nesrovnalosti vykázané členskými státy

247

108

Strukturální fondy a Fond soudržnosti (programy 1994–1999 a 2000–2006)

396

807

Inkasní příkazy na neoprávněné platby:

—	vnější akce

178

172

—	vnitřní politiky

Celkem

1 509

2 011

7. ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

POKLADNÍ OPERACE EVROPSKÉ KOMISE

Následující údaje se týkají pokladních operací, které za účelem plnění rozpočtu provádí Evropská komise. Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací Komise jsou určena v nařízení (ES, Eratom) č. 1150/2000 (ve znění nařízení (ES, Eratom) č. 2028/2004) a ve finančním nařízení (nařízení (ES, Eratom) č. 1605/2002 ve znění nařízení (ES, Eratom) č. 1995/2006) a jeho prováděcích pravidlech (nařízení Komise (ES, Eratom) č. 2342/2002 ve znění nařízení (ES, Eratom) č. 478/2007).

Vzhledem k výše uvedeným nařízením platí následující hlavní zásady:

—	Vlastní zdroje jsou členskými státy hrazeny na účty otevřené za tímto účelem jménem Komise u státní pokladny nebo orgánu jmenovaného každým členským státem. Komise může z těchto výše uvedených účtů čerpat pouze za účelem pokrytí svých peněžních potřeb.

—	Vlastní zdroje hradí členské státy v jejich vlastních národních měnách, kdežto platby Komise j sou většinou denominovány v EUR.

—	Na bankovních účtech otevřených jménem Komise není povoleno přečerpání.

—	Zůstatky na účtech vedených v měnách jiných než EUR se buď použijí k úhradám ve stejné měně, nebo se pravidelně převádějí na EUR (s ohledem na nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, pokud jde o prostředky vedené na účtech vlastních zdrojů).

Vedle účtů vlastních zdrojů si Komise u centrálních i komerčních bank otevřela další účty za účelem provádění plateb a přijímání jiných prostředků, než jsou příspěvky členských států do rozpočtu. Na veškeré tyto účty (s výjimkou účtů pro příjmy rozpočtu) jsou prostředky zasílány každý den na základě výše plateb, které z nich mají být provedeny. Jsou na nich ponechávány malé hotovostní zůstatky, aby bylo možné provedení urgentních plateb, pokud by mělo ve výjimečných případech dojít ke zpoždění ve financování. Zůstatky na účtech, na nichž se shromažďují příjmy rozpočtu, se pravidelně převádějí na účty vlastních zdrojů nebo na jiné účty v závislosti na potřebách pokladny.

Všechny komerční banky, u nichž má Komise otevřené účty, jsou vybírány prostřednictvím nabídkových řízení. Zálohové účty se otvírají v souladu s článkem 63 finančního nařízení a bankovní účty se otevírají podle potřeby u bank vybíraných ve zjednodušeném výběrovém řízení.

7.1. PROVOZNÍ RIZIKO

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou závislé na moderních informačních technologiích. Používají se zvláštní postupy, aby se zaručila bezpečnost systémů a zajistilo oddělení povinností, tak jak to vyžaduje finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu. Správa pokladních a platebních operací se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit provozní a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady se zabývají různými provozními oblastmi a jejich dodržování je pravidelně kontrolováno. Zejména se soustředí na:

—	otevírání a zavírání bankovních účtů,

—	parametrizaci finančních systémů,

—	plánování a prognózování vývoje pokladny,

—	provádění plateb a peněžní správu,

—	devizové operace,

—	výběr bank,

—	sledování transakcí a bankovní vypořádání,

—	vedení a kontrolu složek o třetích stranách.

7.2. FINANČNÍ RIZIKO

Měnové riziko:

Vlastní zdroje hrazené členskými státy v jiných měnách než v EUR jsou vedeny na účtech vlastních zdrojů. Jsou převáděny na eura, když jsou potřeba k provádění plateb v eurech nebo, v omezeném počtu případů, jsou přímo použity na platby, které mají být provedeny ve stejné měně.

Komise má u komerčních bank otevřenu řadu účtů v měnách zemí EU jiných než euro a v amerických dolarech, a to za účelem provádění plateb v těchto měnách. Prostředky na tyto účty jsou doplňovány v závislosti na objemu plateb, které mají být provedeny. V důsledku toho na těchto účtech zůstávají vždy pouze velmi malé zůstatky do druhého dne a ty představují pouze malou rizikovou expozici vůči fluktuacím devizových kurzů.

Když jsou v měnách jiných než eurech přijaty na účty různé příjmy (jiné než vlastní zdroje), jsou buď převedeny na jiné účty ve stejné měně, pokud jsou potřeba na provádění plateb, nebo jsou převedeny na eura a převedeny na jiné eurové účty podle pokladních potřeb. Na zálohové účty vedené v jiných měnách než v eurech se prostředky doplňují v závislosti na odhadovaných krátkodobých platebních potřebách v dané měně. Zůstatky na těchto účtech jsou vedeny tak, aby nepřekročily příslušné maximální limity.

Úvěrové riziko:

Většina pokladních zdrojů Komise je v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1150/2000 vedena na účtech otevřených členskými státy za účelem plateb jejich příspěvků (vlastních zdrojů). Všechny tyto účty jsou vedeny u pokladen nebo národních centrálních bank členských států. Tyto instituce představují pro Komisi prakticky nulové úvěrové riziko.

Malá část pokladních zdrojů Komise je vedena u komerčních bank, aby se tak pokryla potřeba provádění plateb nebo jiných bankovních operací. Běžnou praxí je doplňovat prostředky na účty u komerčních bank až v době, kdy jsou potřeba (just in time). V důsledku toho jsou částky, které jsou na těchto účtech ponechány přes noc, trvale velmi malé (v průměru mezi 100 miliony EUR a 200 miliony EUR, které jsou rozloženy na více než 30 účtech) a tudíž je Komise vystavena jen omezenému úvěrovému riziku. Navíc jsou uplatňovány zvláštní zásady pro výběr komerčních bank, aby bylo úvěrové riziko dále minimalizováno.

Všechny komerční banky se vybírají na základě nabídkových řízení. Minimální krátkodobý úvěrový rating požadovaný pro účast ve výběrovém řízení je Moody's P-1 nebo ekvivalentní (S&P A-1 nebo Fitch F1). Za zvláštních okolností může být vyžadován rating nižší. Všechny smlouvy umožňují okamžité vypovězení ze strany Komise v případě, že je rating protistrany změněn a poklesne pod minimální požadovanou úroveň.

Zálohové účty jsou vedeny u místních bank vybraných prostřednictvím zjednodušeného výběrového řízení. Ratingové požadavky závisí na místní situaci a mohou se v jednotlivých zemích výrazně lišit. K omezení vlivu úrokového rizika jsou zůstatky na těchto účtech udržovány na nejnižší možné úrovni (s ohledem na provozní potřeby), jsou pravidelně doplňovány a použité maximální limity jsou každoročně přehodnocovány.

Úrokové riziko:

Účty otevřené u pokladen členských států nebo u národních centrálních bank v souladu s čl. 9 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 nejsou úročeny a jsou vedeny zdarma, bez poplatků. U všech ostatních účtů u národních centrálních bank závisí úročení na konkrétních podmínkách nabídnutých danou bankou. Použité úrokové sazby jsou proměnlivé a jsou upravovány podle tržních fluktuací.

U většiny účtů u komerčních bank se úrok počítá na proměnlivém základě, odvíjí se od mezní sazby ECB pro její hlavní refinanční operace a upravuje se tak, aby odrážel jakékoliv fluktuace této sazby. V důsledku toho není Komise vystavena žádnému úrokovému riziku.

7.3. SPRÁVA PROVIZORNĚ UHRAZENÝCH POKUT

Následující údaje se týkají pokladních operací, které za účelem správy provizorně uhrazených pokut (vázaných peněz) provádí Evropská komise.

Měnové riziko:

Jelikož veškeré pokuty jsou vyměřovány a placeny v eurech, není Komise vystavena žádnému riziku vyplývajícímu z fluktuace devizových kurzů.

Úvěrové riziko:

Pro výběr bank, u nichž jsou prostředky drženy, platí zásady a riziko jediné protistrany je omezováno. Všechny prostředky jsou vedeny na běžných účtech a je možné je čerpat kdykoliv, bez předchozího ohlášení. Banky se vybírají na základě nabídkových řízení. Minimální dlouhodobý rating bank pro vklady požadovaný pro účast ve výběrovém řízení je Moody's Aa nebo ekvivalentní (S&P AA- nebo Fitch AA-).

Riziko jediné protistrany je limitováno na 5 % jejího „kapitálu + rezerv + podřízených půjček“ na základě ověřené konsolidované závěrky. Tento limit je upravován minimálně jednou ročně. Všechny smlouvy umožňují okamžité vypovězení ze strany Komise v případě, že je rating protistrany změněn a poklesne pod minimální požadovanou úroveň.

Úrokové riziko:

U všech účtů se úrok počítá na proměnlivém základě, který se odvíjí od minimální sazby ECB pro její hlavní refinanční operace a upravuje se tak, aby odrážel jakékoliv fluktuace této sazby. V důsledku toho není Komise vystavena žádnému úrokovému riziku.

VÝPŮJČNÍ A ÚVĚROVÉ AKTIVITY A ZÁRUČNÍ FOND

Následující údaje se týkají výpůjček a úvěrů, které Evropská komise poskytuje prostřednictvím makrofinanční pomoci (MFA), Euratomu a Záručního fondu.

7.4. POSTUPY V OBLASTI ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVÁNÍ (HEDGING)

MFA a Euratom:

Transakce v oblasti úvěrů a výpůjček, stejně jako související správu pokladny, vykonávají Společenství podle případných příslušných rozhodnutí Rady Euratomu (8) a vnitřních pokynů. Příslušné pracovní útvary vypracovaly a používají písemné příručky, které upravují postup v oblasti výpůjček, úvěrů a správy pokladny. Finanční a provozní rizika jsou identifikována a hodnocena a dodržování vnitřních pokynů a postupů se pravidelně prověřuje.

Obecně platí, že zajišťovací operace (hedging) se neprovádějí, protože půjčky jsou financovány ze vzájemných „back-to-back“ operací a protože neexistují otevřené měnové pozice.

Záruční fond:

Pravidla a zásady správy aktiv Záručního fondu (viz oddíl E.2.3.3) jsou stanoveny v úmluvě mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) ze dne 25. listopadu 1994 a v následných novelách této úmluvy ze dne 17. a 23. září 1996 a 8. května 2002.

Hlavní zásady, uvedené přímo v úmluvě, jsou tyto:

—	Záruční fond hospodaří v jedné měně, tj. v eurech. Investuje pouze v této měně, aby se vyhnul kurzovému riziku.

—	Správa aktiv se zakládá na tradičních pravidlech obezřetnosti, která jsou u finančních operací obvyklá. Zvláštní pozornost se věnuje snižování rizik a zajištění toho, aby spravovaná aktiva byla dostatečně likvidní a převoditelná při zohlednění závazků, k nimž Záruční fond přistoupí.

—	Záruční fond je schopen využívat všechny zajišťovací nástroje proti tržním a úrokovým rizikům, s nimiž už pracuje portfoliová divize EIB.

—

Správa portfolia vychází z optimální doby trvání a z nejlepšího možného rozdělení aktiv na krátkodobá a dlouhodobá s cílem získat z křivky sazeb reálnou výhodu. Aby správce mohl rychle měnit dobu trvání portfolia podle předpovědi budoucích podmínek na trhu, použije k tomu, výlučně za účelem zajištění, nástroje, které jsou na trhu dostupné a s nimiž již má EIB potřebné zkušenosti.

7.5. MĚNOVÉ RIZIKO

Jelikož jsou všechna finanční aktiva a pasiva vedena v eurech, Společenství nejsou vystavena vlivům kolísání směnných kurzů na jejich finanční pozici a peněžní toky.

7.6. ÚROKOVÉ RIZIKO

V důsledku charakteru svých půjček a výpůjček mají Společenství významná úročená aktiva a pasiva.

MFA a Euratom:

Výpůjčky sjednané s variabilními sazbami vystavují peněžní toky Společenství úrokovému riziku. Představují přibližně 93 % celkového objemu výpůjček. Rizika úrokových sazeb, která vyplývají z výpůjček, jsou však vyrovnána půjčkami s rovnocennými podmínkami (tzv. operace „back-to-back“). K rozvahovému dni mají Společenství půjčky (vyjádřené v nominálních částkách) s variabilními sazbami ve výši 1,18 miliardy EUR (2006: 1,32 miliardy EUR), přičemž k jejich přecenění dochází každých 6 měsíců. Společenství mají rovněž půjčky (vyjádřené v nominálních částkách) s pevnými sazbami ve výši 85 milionů EUR v roce 2007 (2006: 85 milionů EUR) s konečnou dobou splatnosti delší než 5 let.

Záruční fond:

K řízení rizika úrokové (tržní) sazby v případě Záručního fondu by se daly použít zajišťovací nástroje. Jak se však Komise a EIB shodly, v současnosti nepanuje žádné významné riziko, a proto se ani neprovádí zajišťovací operace (hedging). Jelikož jsou transakce a operace denominovány pouze v eurech, není zapotřebí jiného zajištění. Rozdělení aktiv v držení Záručního fondu k 31. prosinci 2007 a 2006 (tržní hodnota bez naběhlých úroků) je podrobně uvedeno v následující tabulce:

v milionech EUR
Segmenty	Investice s pevnou sazbou						Cenné papíry s variabilní sazbou		Celkem
	Méně než 3 měsíce		3 měsíce až 1 rok		1 až 10 let		Cenné papíry s variabilní sazbou		Celkem
	2007	2006	2007	2006	2007	2006	2007	2006	2007	2006
Běžné účty	1	1	0	0	0	0	0	0	1	1
Krátkodobé vklady – nominál	247	437	0	0	0	0	0	0	247	437
Realizovatelná aktiva	25	57	84	51	703	733	71	76	883	917
Celkem	273	495	84	51	703	733	71	76	1 131	1 355
Procentní podíl	24 %	36 %	7 %	4 %	63 %	54 %	6 %	6 %	100 %	100 %

Pokud jde o peníze a peněžní ekvivalenty (vklady na dobu určitou), k 31. prosinci 2007 se efektivní úroková míra pohybovala v rozpětí 4,12 % až 4,83 %. Co se týče portfolia cenných papírů určených k prodeji, efektivní úroková míra se nachází v rozpětí 2,94 % až 5,52 %.

7.7. ÚVĚROVÉ RIZIKO

Společenství podstupují úvěrové riziko, tzn. nebezpečí, že protistrana nebude schopna splatit dlužnou částku v plné výši, až nastane její splatnost. Úvěrové riziko se řídí především tím, že se získají záruky země v případě Euratomu, a potom prostřednictvím Záručního fondu. Záruční fond pro vnější vztahy (9) byl zřízen v roce 1994 k pokrytí rizika neplnění spojeného s výpůjčkami na financování půjček pro země, které nejsou členy Evropské unie. Aby se předešlo případnému zpoždění v úhradě dlužných plateb ze strany subjektu, jsou úroky z takové půjčky placeny cestou peněžních záloh z rozpočtu Společenství. Pokud se tři měsíce po splatnosti potvrdí, že přijímající země neplní, Záruční fond pro vnější vztahy vrátí peněžní zálohy do rozpočtu.

MFA a Euratom:

Úvěrové riziko Společenství se nejvíce koncentruje ve vztazích k Bulharsku, Rumunsku, Srbsku a Černé Hoře. Na tyto země připadá přibližně 27 %, 28 % a 22 % celkového objemu úvěrů. Co se týče správy pokladní hotovosti, musí se uplatňovat pokyny o výběru protistran. Podle nich může provozní jednotka uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které jsou na „obchodním seznamu povolených bank“ a které mají dostatečné procento likvidních rezerv (tzv. limity protistran).

Záruční fond:

Vklady na dobu určitou – profil protistran

V souladu s dohodou mezi Společenstvím a EIB o správě Záručního fondu musí mít všechny investice na mezibankovním trhu úvěrový rating nejméně A1. Krátkodobé investice na mezibankovním trhu, včetně naběhlých úroků, rozdělené podle typu protistrany vypadají k 31. prosinci 2007 takto:

v milionech EUR
Rating	31.12.2007		31.12.2006
A1	75	30 %	171	39 %
A2	0	0 %	0	0 %
Aa1	20	8 %	44	10 %
Aa2	53	22 %	57	13 %
Aa3	100	40 %	167	38 %
Celkem	248	100 %	439	100 %

Realizovatelná aktiva Záručního fondu – profil emitentů

Profil emitentů a tržní hodnota bez naběhlých úroků k 31. prosinci 2007:

v milionech EUR
Emitent	31.12.2007		31.12.2006
Jiní emitenti AAA	310	35 %	361	40 %
Nadnárodní Aaa	5	1 %	15	2 %
Vláda/agentury Aaa	196	22 %	225	25 %
Vláda/agentury Aa1	72	8 %	58	6 %
Vláda/agentury Aa2	0	0 %	0	0 %
Vláda/agentury Aa3	81	9 %	67	7 %
Vláda/agentury A1	73	8 %	49	5 %
Vláda/agentury A2	132	15 %	122	13 %
Vláda/agentury A3	4	1 %	10	1 %
Vláda/agentury Baa1	10	1 %	10	1 %
Vláda/agentury NR	0	0 %	0	0 %
Celkem	883	100 %	917	100 %

Všechny cenné papíry v držení splňují tato kritéria:

—	Emitovaly je státy v EU nebo v zemích G10 nebo nadnárodní instituce anebo instituce, za které se zaručila Evropská unie, skupina G10 nebo nadnárodní instituce;

—	nebo je emitoval jiný suverénní stát s ratingem nejméně AA3;

—	nebo je emitoval jiný emitent s ratingem AAA.

7.8. REÁLNÁ HODNOTA

Odhadovaná reálná hodnota půjček a výpůjček v rámci MFA a Euratomu se určuje pomocí modelu diskontovaných peněžních toků. Podle tohoto modelu se předpokládané budoucí peněžní toky diskontují použitím AAA výnosových křivek odpovídajících zbytkovému období do splatnosti. Předpokládá se, že odhadovaná reálná hodnota půjček s plovoucími sazbami se přibližuje jejich vstupní účetní hodnotě, jelikož k přecenění podle tržních úrokových sazeb dochází každých 6 měsíců.

K rozvahovému dni činila odhadovaná reálná hodnota půjček a výpůjček s pevnými sazbami 90 milionů EUR (2006: 93 milionů EUR) a 89 milionů EUR (2006: 93 milionů EUR) v porovnání s příslušnou účetní hodnotou ve výši 87 milionů EUR (2006: 87 milionů EUR) a 87 milionů EUR (2006: 87 milionů EUR).

7.9. LIKVIDITA

Níže uvedená tabulka ukazuje analýzu aktiv a pasiv Záručního fondu podle příslušných splatností na základě zbytkového období od data sestavení rozvahy do smluvního termínu splatnosti. Analýza je prezentována podle nejobezřetnějšího uvážení termínů splatnosti. V případě pasiv (závazků) jsou tedy uvedeny nejbližší možné termíny splacení, zatímco u aktiv to jsou nejvzdálenější možné termíny splacení. Aktiva a pasiva bez smluvního termínu splatnosti jsou seskupena do jedné kategorie „splatnost neurčena“.

v milionech EUR
Splatnost	Méně než 3 měsíce	3 měsíce až 1 rok	1 až 10 let	Splatnost neurčena	Celkem
Aktiva v eurech:
Běžné účty	1	0	0	0	1
Krátkodobé vklady	248	0	0	0	248
Z nich naběhlé úroky	1	0	0	0	1
Realizovatelná aktiva	38	109	754	3	904
Z nich naběhlé úroky	7	13	0	0	20
Celkem	287	109	754	3	1 153
Pasiva v eurech:
Vlastní kapitál	0	0	0	1 152	1 152
Závazky	1	0	0	0	1
Celkem	1	0	0	1 152	1 153
Čistá likvidita k 31.12.2007	286	109	754	(1 149)	0
Kumulovaná likvidita k 31.12.2007	286	395	1 149	0

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELI (v likvidaci)

Následující výkazy se týkají půjček a výpůjček, stejně tak jako operací v oblasti pokladní správy prováděných Evropskými společenstvími prostřednictvím Evropského společenství uhlí a oceli (v likvidaci). Další informace naleznete v závěrce ESUO v likvidaci.

7.10. POSTUPY V OBLASTI ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVÁNÍ (HEDGING)

Po skončení platnosti Smlouvy o ESUO dne 23. července 2002 podle rozhodnutí 2003/76/ES přecházejí aktiva a pasiva ESUO na Evropská společenství a likvidaci závazků tohoto Společenství bude spravovat Komise. Pro ESUO v likvidaci se tudíž neplánují žádné nové půjčky ani odpovídající financování. Nové výpůjčky ESUO se omezují na refinancování s cílem snížit cenu finančních prostředků.

Správu aktiv a pasiv vykonává Komise v souladu s vnitřními pokyny. Příslušné pracovní útvary vypracovaly a používají písemné příručky, které upravují postup v oblasti výpůjček, půjček a správy pokladny. Finanční a provozní rizika jsou identifikována a hodnocena a pravidelně se prověřuje dodržování vnitřních pokynů a postupů. Co se týče pokladní správy, mají se uplatňovat zásady obezřetného hospodaření s cílem minimalizovat provozní rizika, rizika protistrany a tržní rizika. Investice jsou hlavně omezeny na tyto kategorie: termínované vklady u bank, nástroje peněžního trhu, dluhopisy s fixní a plovoucí sazbou.

Hlavní investiční limity v jednotlivých kategoriích jsou tyto:

—	u termínovaných vkladů buď 100 milionů EUR na banku nebo 5 % vlastních prostředků banky podle toho, co je nižší, za předpokladu, že příslušný krátkodobý rating je nejméně A-1 (S&P) nebo rovnocenný,

—	u dluhopisů emitovaných nebo zaručených členskými státy či orgány Evropské unie do výše 250 milionů EUR na jeden členský stát nebo orgán v závislosti na jeho ratingu,

—	u dluhopisů ostatních státních nebo nadnárodních emitentů s dlouhodobým úvěrovým ratingem nejméně AA (S&P) nebo jiným rovnocenným ratingem do objemu 100 milionů EUR na emitenta či ručitele,

—	u dluhopisů ostatních emitentů s minimálním ratingem AA nebo AAA (S&P) či jiným rovnocenným ratingem, do 25 nebo 50 milionů EUR v závislosti na ratingu a postavení emitenta.

ESUO v likvidaci využívá k zajištění určitých rizik derivátové finanční nástroje (viz také vysvětlivka E.2.3.4.2).

7.11. TRŽNÍ RIZIKO

Kurzové riziko

ESUO v likvidaci je vystaveno kurzovému riziku vyplývajícímu z měnové angažovanosti vůči americkému dolaru a britské libře. Níže uvedená tabulka shrnuje míru kurzového rizika, jemuž je vystaveno ESUO v likvidaci k 31. prosinci 2007.

Tabulka obsahuje aktiva a pasiva ESUO v likvidaci rozdělená podle měn a vyjádřená v eurech přepočítaných z jejich nominální hodnoty.

v milionech EUR
	GBP	USD
Aktiva	207	68
Pasiva	(285)	(68)
Čistá rozvahová pozice	(78)	0
Vliv křížových měnových úrokových swapů	81	—
Čistá míra rizika	3	0

Pozice aktiv a pasiv v britských librách se skládá hlavně z nekótovaných dluhových cenných papírů v hodnotě rovnající se 204 milionům EUR emitovaných Evropskou investiční bankou v postavení náhradníka za neplnícího dlužníka (viz vysvětlivka E.2.4.2). Podle příručky postupů je nákup eura jedinou devizovou operací, kterou smí ES provádět. Veškeré výjimky z tohoto pravidla musejí mít řádné zdůvodnění.

Cenové riziko

ESUO v likvidaci je vystaveno cenovému riziku dluhových cenných papírů kvůli tomu, že investice jsou v rozvaze klasifikovány jako investice určené k prodeji.

7.12. ÚROKOVÉ RIZIKO

Úrokové riziko peněžních toků spočívá v nebezpečí, že budoucí peněžní toky finančních nástrojů budou kolísat vinou změn tržních úrokových sazeb. Úrokové riziko reálné hodnoty spočívá v nebezpečí, že hodnota finančních nástrojů bude kolísat vinou změn tržních úrokových sazeb. Následkem povahy své činnosti se ESUO v likvidaci vystavuje riziku, že jak rizika reálné hodnoty, tak rizika peněžních toků budou ovlivněna kolísáním převládající úrokové sazby na trhu.

a) Půjčky poskytnuté z vypůjčených prostředků

Rizika úrokových sazeb, která vyplývají z výpůjček, se obecně vyrovnávají půjčkami s rovnocennými podmínkami (tzv. operace back-to-back). Není-li možné dosáhnout dokonalého vyrovnání, použijí se derivátové finanční nástroje ke zmírnění míry rizika souvisejícího s pohybem úrokové sazby (viz vysvětlivka E.2.3.4.2).

b) Dluhové cenné papíry

Dluhové cenné papíry emitované s variabilními sazbami vystavují peněžní toky ESUO v likvidaci úrokovému riziku, zatímco dluhové cenné papíry s fixními sazbami vystavují Společenství úrokovému riziku reálné hodnoty. Dluhopisy s fixní sazbou představují přibližně 94 % investičního portfolia k rozvahovému dni (2006: 93 %).

Níže uvedená tabulka ukazuje rozdělení aktiv ESUO v likvidaci (tržní hodnotu bez naběhlých úroků) k 31.12.2007:

v milionech EUR
Segmenty	Investice s pevnou sazbou			Cenné papíry s variabilní sazbou	Celkem
Segmenty	Méně než 3 měsíce	3 měsíce až 1 rok	1 až 10 let	Cenné papíry s variabilní sazbou	Celkem
Běžné účty	7	0	0	0	7
Krátkodobé vklady – nominál	42	0	0	0	42
Portfolio realizovatelných aktiv (AFS)	15	106	1 179	87	1 387
Celkem	64	106	1 179	87	1 436
Procentní podíl	4 %	7 %	83 %	6 %	100 %

K 31.12.2007 představovaly u portfolia AFS naběhlé úroky 29 milionů EUR.

c) Analýza citlivosti úrokových sazeb

Tržní cena dluhového cenného papíru závisí na době zbývající do splatnosti, jeho kupónu a skutečném výnosu do splatnosti. Pro účely ekonomické šokové analýzy se všechny dluhové cenné papíry v portfoliu (včetně dluhopisů s plovoucí sazbou) jednou ocení skutečným výnosem a poté se přeceňují, když výnos vzroste o 100 bazických bodů. Pro účely ekonomické šokové analýzy je změna tržní ceny vykázanou hypotetickou ztrátou. Předpokládá se, že k paralelnímu posunu o 100 bazických bodů dochází okamžitě, a neuvažuje se s žádným časovým horizontem. K 31. prosinci 2007 činila tato hypotetická ztráta zhruba 53 milionů EUR.

7.13. ÚVĚROVÉ RIZIKO

ESUO v likvidaci podstupuje úvěrové riziko, tzn. nebezpečí, že protistrana nebude schopna splatit dlužnou částku v plné výši, až nastane její splatnost. Povinné je používání pokynů k výběru protistran. Podle nich může provozní jednotka uzavírat obchody pouze se způsobilými bankami, které jsou na „obchodním seznamu povolených bank“ a které mají dostatečné procento likvidních rezerv (tzv. limity protistran). Úvěrové riziko se řídí pravidelnou analýzou schopnosti dlužníků plnit své závazky, pokud jde o splacení jistiny a úroků. Míra vystavení úvěrovému riziku se řídí také získáním kolaterálu (zajištění), jakož i záruky od státu, firem a jednotlivců. K 31. prosinci 2007 byla částka 265 milionů EUR rozložena takto:

v milionech EUR
	Nominální částka
Úvěry poskytnuté úvěrovým institucím	41
Úvěry poskytnuté zákazníkům	224
Celkem	265

Celkem 77 % nesplacené částky je kryto zárukami od některého členského státu či od jiného rovnocenného subjektu (státní organizace nebo oborových seskupení z veřejného sektoru v členských státech). Celkem 17 % nesplacených úvěrů bylo poskytnuto bankám nebo bylo bankami zaručeno. Dále pak 6 % nesplacených pohledávek (15 milionů EUR) sestává z úvěrů poskytnutých úředníkům evropských orgánů z někdejšího penzijního fondu ESUO (ve výše uvedené tabulce jsou úvěry úředníkům zahrnuty pod úvěry zákazníkům), které jsou kryty životním pojištěním, pojištěním pro případ invalidity a příslušnými platy.

Na saldo nesplacených úvěrů, tj. 0,1 %, by se mělo pohlížet jako na zůstatek představující vyšší míru rizika. Znamená to, že získané záruky (záruční obligace, které poskytla soukromá oborová seskupení, a další speciální záruky) obecně nezajišťují v případě problémů stejnou úroveň jištění.

Z hlediska likvidity jsou úvěry poskytnuté z vypůjčených prostředků v plné výši kryty vázaným rezervním fondem. K 31. prosinci 2007 činí tento rezervní fond 134 milionů EUR. Úvěry poskytnuté z vlastních prostředků byly kryty z jiného rezervního fondu pod někdejším názvem „Zvláštní rezerva ESUO“. K 31. prosinci 2007 obsahuje tento rezervní fond 48 milionů EUR.

a) Peníze a vklady u úvěrových institucí – profil protistran

K rozvahovému dni spravovaly 43 % vkladů a zůstatků na běžných účtech banky s ratingem F1+ (Fitch) (nebo rovnocenným) a 57 % banky s ratingem F1 (nebo rovnocenným). Všechny vklady a zůstatky na běžných účtech jsou vedeny u bank na území OECD.

b) Úvěry a zálohy – profil dlužníků

V následující tabulce je uvedena zeměpisná koncentrace úvěrů poskytnutých z vypůjčených prostředků (vyjádřeno jejich nesplacenou nominální výší) k datu uzávěrky. Je také třeba poznamenat, že tyto úvěry byly zajištěny zárukami veřejných subjektů, bank nebo oborových seskupení s výjimkou Spojeného království, kde nebyla poskytnuta žádná záruka.

v milionech EUR
	31. prosince 2007	Počet úvěrů
Řecko	68	1
Francie	134	2
Itálie	0	8
Spojené království	0	0
Celkem	202	11

Po restrukturalizaci dluhů neplnícího dlužníka v roce 1998 získala Komise směnky Evropské investiční banky (s ratingem AAA) v hodnotě 204 milionů EUR, aby obnovila vzájemně zajištěný charakter půjčovací/výpůjční transakce, a tím pokryla úrokové a měnové riziko. Tyto směnky nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce.

Pokud jde o zeměpisnou koncentraci úvěrů poskytnutých z vlastních prostředků – bez úvěrů úředníkům evropských orgánů – (vyjádřeno jejich nesplacenou nominální výší) k datu uzávěrky, bylo 50 % celkové částky 48 milionů EUR poskytnuto Německu a zbytek byl rozdělen mezi 12 členských států EU. Všechny úvěry byly jištěny zárukou.

c) Derivátové finanční nástroje – profil protistran

Viz vysvětlivka E.2.3.4.2.

d) Realizovatelná aktiva – profil emitentů

Podrobnosti dluhových cenných papírů (vyjádřeno v jejich reálné hodnotě) podle druhu emitenta a ratingu (Standard & Poor's) k datu uzávěrky:

v milionech EUR
	31. prosince 2007	%
Státní	430	30 %
Nadnárodní organizace	91	6 %
Banky a finanční instituce	622	44 %
Ostatní emitenti z veřejného sektoru	274	20 %
Celkem	1 417	100 %

v milionech EUR
	31. prosince 2007	%
AAA	839	59 %
AA+	124	9 %
AA	215	15 %
A+	94	7 %
A	82	6 %
A-	40	3 %
BBB+	6	0 %
BBB	17	1 %
Celkem	1 417	100 %

Pokud jde o zeměpisnou koncentraci dluhových cenných papírů (vyjádřených v jejich reálné hodnotě) k rozvahovému dni, 18 % se jich připadalo na Německo, 9 % na Spojené státy, 8 % na Spojené království, 5 % na Francii a po 6 % na Rakousko, Španělsko a nadnárodní organizace. Zbytek byl rozdělen ve státech OECD.

7.14. RIZIKO LIKVIDITY

Riziko likvidity, které vyplývá z výpůjček, je obecně vyváženo úvěry s rovnocennými podmínkami (tzv. operace back-to-back). Není-li možné dosáhnout dokonalého vyvážení, použijí se k vyvážení peněžních toků derivátové finanční nástroje.

Co se týče správy aktiv a pasiv ESUO v likvidaci, Komise řídí požadavky na likviditu na základě prognózy čerpání v 11letém horizontu prostřednictvím konzultací s odpovědnými útvary Komise. Podle toho se realizují investice s cílem uspokojit příslušné požadavky v daném roce.

7.15. REÁLNÁ HODNOTA

Půjčky a výpůjčky

Odhadovaná reálná hodnota půjček a výpůjček se určuje pomocí modelu diskontovaných peněžních toků. Podle tohoto modelu se předpokládané budoucí peněžní toky diskontují použitím AAA výnosových křivek odpovídajících zbytkovému období do splatnosti.

Předpokládá se, že odhadovaná reálná hodnota půjček s plovoucí sazbou se přibližuje jejich vstupní účetní hodnotě, jelikož k přecenění podle tržních úrokových sazeb dochází každé 3 měsíce nebo každých 6 měsíců. Odhadovanou reálnou hodnotu půjček a výpůjček s pevným úročením nelze získat, neboť nebyly k dispozici údaje potřebné k výpočtu těchto hodnot.

Realizovatelné cenné papíry

Cenné papíry určené k prodeji jsou vykazovány v jejich reálné hodnotě, což je tržní cena plus naběhlé úroky.

Finanční nástroje oceněné reálnou hodnotou

Celková výše změny reálné hodnoty za rok odhadnutá s pomocí oceňovacího postupu, která byla během roku vykázaná ve výsledovce, činí 9 milionů EUR (čistá ztráta) oproti 1 milionu EUR (čistý zisk) v roce 2006. Žádné finanční nástroje nejsou oceňovány v reálné hodnotě pomocí oceňovacího postupu, který nebere v potaz pozorovatelné tržní ceny či sazby.

Pohledávky a závazky

Předpokládá se, že jejich reálná hodnota se přibližně rovná nominální hodnotě mínus rezerva na ztrátu hodnoty pohledávek z obchodního styku a nominální hodnota závazků z obchodního styku.

Peníze a peněžní ekvivalenty

Reálná hodnota hotovosti a ostatních likvidních prostředků včetně peněz na běžných účtech a krátkodobých vkladů (s termínem do tří měsíců) se rovná jejich vstupní účetní hodnotě.

8. ZVEŘEJNĚNÍ SPŘÍZNĚNÝCH STRAN

Za účelem poskytnutí informací o transakcích spřízněných stran týkajících se klíčového vedení Evropských společenství jsou zde tyto osoby uvedeny v pěti kategoriích:

Kategorie 1	:	předseda Komise a předseda Soudního dvora
Kategorie 2	:	místopředsedové Komise
Kategorie 3	:	členové Komise, soudci a generální advokáti Soudního dvora, předseda a členové Soudu prvního stupně, předseda a členové Evropského soudu pro veřejnou službu, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů
Kategorie 4	:	předseda a členové Účetního dvora
Kategorie 5	:	nejvýše postavení úředníci orgánů a agentur.

FINANČNÍ NÁROKY KLÍČOVÝCH VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ

EUR
Nárok (na osobu)	Kategorie 1	Kategorie 2	Kategorie 3	Kategorie 4	Kategorie 5
Základní plat (měsíční)	23 617,91	21 393,04	17 114,43 — 19 253,73	18 483,59 — 19 681,60	10 882,28 — 17 114,43
Příplatek za vzdálenost od místa trvalého pobytu (% z platu)	15 %	15 %	15 %	15 %	–
Příplatek za práci v zahraničí (% z platu)	–	–	–	–	16 %
Rodinné přídavky:
Příplatek na domácnost (% z platu)	2 % + 158,86	2 % + 158,86	2 % + 158,86	2 % + 158,86	2 % + 158,86
Vyživované dítě	319,27	319,27	319,27	319,27	319,27
Příspěvek na předškolní zařízení	67,83	67,83	67,83	67,83	67,83
Příplatek na vzdělání nebo	235,53	235,53	235,53	235,53	235,53
Příplatek na vzdělání mimo místa pracoviště	471,06	471,06	471,06	471,06	471,06
Příplatek pro předsedajícího soudce	–	–	500 — 810,74	–	–
Příspěvek na reprezentaci	1 418,07	911,38	500 — 607,71	–	–
Roční cestovní náklady	–	–	–	–	Ano
Převody na členský stát:
Příspěvek na vzdělání (10)	Ano	Ano	Ano	Ano	Ano
% z platu (10)	5 %	5 %	5 %	5 %	5 %
% z platu bez ok	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %	max. 25 %
Výdaje na reprezentaci	proplaceny	proplaceny	proplaceny	–	–
Při nástupu do úřadu:
Výdaje za zařízení	47 235,82	42 786,08	38 507,46	36 967,17	proplaceny
Cestovní výlohy rodiny	proplaceny	proplaceny	proplaceny	proplaceny	proplaceny
Výlohy na stěhování	proplaceny	proplaceny	proplaceny	proplaceny	proplaceny
Při odchodu z úřadu:
Výlohy na přesídlení	23 617,91	21 393,04	19 253,73	18 483,59 — 19 681,60	proplaceny
Cestovní výlohy rodiny	proplaceny	proplaceny	proplaceny	proplaceny	proplaceny
Výlohy na stěhování	proplaceny	proplaceny	proplaceny	proplaceny	proplaceny
Výlohy na stěhování přechod (% z platu) (11)	40 % — 65 %	40 % — 65 %	40 % — 65 %	40 % — 65 %	–
Zdravotní pojištění	hrazeno	hrazeno	hrazeno	hrazeno	nepovinné
Důchod (% z hrubého platu)	Maximálně 70 %	Maximálně 70 %	Maximálně 70 %	Maximálně 70 %	Maximálně 70 %
Srážky:
Daň Společenství	8 % — 45 %	8 % — 45 %	8 % — 45 %	8 % — 45 %	8 % — 45 %
Zdravotní pojištění (% platu)	1,8 %	1,8 %	1,8 %	1,8 %	1,8 %
Zvláštní odvody z platu	3,79 %	3,79 %	3,79 %	3,79 %	3,79 %
Srážka na důchod	–	–	–	–	10,25 %
Počet osob k 31.12.2007	2	5	92	27	77

9. UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Ke dni schválení účetní závěrky se účetní Komise nedozvěděl o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani mu takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční závěrka a příloha k ní byly sestaveny pomocí nejnovějších dostupných údajů, které se promítají do výše uvedených informací.

10. KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

A. OVLÁDANÉ SUBJEKTY

1. Orgány a poradní orgány

Výbor regionů

Rada Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie

Evropská komise

Evropský účetní dvůr

Evropský inspektor ochrany údajů

Evropský hospodářský a sociální výbor

Evropský veřejný ochránce práv

Evropský parlament

2. Agentury Společenství

Evropská agentura pro obnovu

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

Evropská agentura pro bezpečnost letectví

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání

Evropská agentura pro životní prostředí

Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Evropská agentura pro námořní bezpečnost

Evropská agentura pro léčivé přípravky

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost

Agentura Evropské unie pro základní práva

Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)

Evropská nadace odborného vzdělávání

Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie

Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie

Evropský úřad pro dohled nad globálním družicovým navigačním systémem (GNSS)

Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Evropská agentura pro železnice

Odrůdový úřad Společenství

Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (12)

3. Výkonné agentury

Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Výkonná agentura pro program veřejného zdraví (12)

4. Další ovládané subjekty

Evropské společenství uhlí a oceli (v likvidaci)

Eurojust (13)

Evropská policejní akademie (CEPOL) (13)

B. SPOLEČNÉ PODNIKY

Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy (ITER) (majetkový podíl/hlasovací práva: 45,5 %)

Společný podnik SESAR (oceněno vstupními náklady)

Společný podnik Galileo v likvidaci (majetkový podíl/hlasovací práva: 91,6 %/49,3 %)

C. PŘIDRUŽENÉ SUBJEKTY

Evropský investiční fond (majetkový podíl/hlasovací práva: 25 %)

11. NEKONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY

Společenství sice spravují majetek níže uvedených subjektů, avšak tyto subjekty nesplňují požadavky na konsolidaci a tudíž nebyly zařazeny do závěrky Evropských společenství.

11.1. EVROPSKÝ ROZVOJOVÝ FOND (ERF)

Evropský rozvojový fond (ERF) je hlavním nástrojem pomoci, kterou Společenství poskytuje na rozvojovou spolupráci v zemích AKT a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Každý fond se uzavírá na dobu pěti let. Od uzavření první úmluvy o partnerství v roce 1964 (Úmluva z Yaoundé I) se cykly ERF obecně řídily cyklem úmluv o partnerské spolupráci z Yaoundé a Lomé. Devátý ERF byl uzavřen současně s poslední úmluvou o partnerství, tzv. dohodou z Cotonou v červnu roku 2000. Dohodu z Cotonou podepsalo 77 států: 48 zemí subsaharské Afriky; 15 zemí karibské oblasti a 14 zemí z oblasti Tichomoří. Na devátý ERF bylo vyčleněno 13,5 miliardy EUR na období pěti let, které skončilo v prosinci 2007. Podle dohody z Cotonou se tvoří rezervy jen pro 2 finanční nástroje v rámci ERF: nástroj na poskytování grantů na dlouhodobou rozvojovou podporu (nevratná pomoc) a investiční facilita na podporu soukromého sektoru ve státech AKT. Dohoda z Cotonou byla pozměněna v Lucemburku v červnu 2005 a související 10. ERF vstoupí v platnost v roce 2008.

ERF není financován z rozpočtu Společenství, nýbrž přímo z dojednaných příspěvků členských států. To, kolik členský stát zaplatí, záleží částečně na jeho HNP a částečně na jeho historických vazbách (tj. bývalé kolonie) s dotčenými státy AKT. Komise a EIB spravují prostředky ERF.

ERF se řídí vlastním finančním nařízením (Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1), které předpokládá předkládání jeho vlastních finančních výkazů mimo rámec finančních výkazů Společenství. Evropské rozvojové fondy podléhají vnější kontrole Účetního dvora a Parlamentu. Pro informativní účely se zde prezentují rozvaha a výsledovka ERF:

ROZVAHA – ERF

v milionech EUR
	31.12.2007	31.12.2006
Krátkodobá aktiva:
Pohledávky	8	217
Předběžné financování	957	2 809
Ostatní krátkodobá aktiva	(3)	1
Peníze a peněžní ekvivalenty	388	291
Celkem	1 350	3 318
Aktiva celkem	1 350	3 318
Krátkodobé závazky:
Závazky	(704)	(2 096)
Pasiva celkem	(704)	(2 096)
Čistá aktiva	646	1 222
Fondy a rezervy
Fond upsaného a nesplaceného kapitálu	25 019	29 900
Hospodářský výsledek za rok	(3 256)	(2 924)
Hospodářské výsledky převedené z minulých let	(22 411)	(26 788)
Rezervní fondy	1 294	1 034
Fondy a rezervy	646	1 222

VÝSLEDOVKA – ERF

v milionech EUR
	2007	2006
Výnosy celkem	0	0
Provozní náklady
Provozní náklady:
Podpora programů	638	750
Makroekonomická podpora	427	408
Dotace na úroky	1	1
Pomoc při mimořádných událostech	155	130
Pomoc uprchlíkům	(6)	7
Rizikový kapitál	58	63
Stabex	98	189
Sysmin	32	30
Převody z bývalých ERF	5	15
Strukturální úpravy	(6)	1
Odpuštění dluhu	180	17
Odvětvová politika	1 149	911
Zúčtování příjmů z vývozu	84	53
Institucionální podpora	30	32
Projekty uvnitř AKT	382	339
Fond pro Kongo	17	(13)
Celkem	3 244	2 933
Správní náklady:	31	24
	3 275	2 957
(Schodek) z provozní činnosti	(3 275)	(2 957)
Neprovozní činnosti
Finanční výnosy	19	31
Rezervy	0	2
Přebytek z neprovozních činností	19	33
Výsledek za rok	( 3 256)	(2 924)

11.2. SYSTÉM ZDRAVOTNÍHO A NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

Jedná se o systém, který pracovníkům různých orgánů Evropských společenství zajišťuje zdravotní a nemocenské pojištění. Prostředky systému jsou jeho majetkem a Evropská společenství nad nimi nemají žádnou pravomoc, i když jeho finanční aktiva spravuje Komise. Systém je financován z příspěvků jeho členů (pracovníků) a zaměstnavatelů (orgánů/agentur/institucí.) Případný přebytek zůstává v systému.

Systém má čtyři samostatné subjekty – hlavní systém se týká pracovníků orgánů a agentur Evropských společenství a tři menší systémy pokrývají pracovníky Evropské univerzity ve Florencii, evropských škol a pracovníky pracující mimo území ES, například personál delegací EU. K 31. prosinci 2007 činila celková aktiva systému 287 milionů EUR (2006: 279 milionů EUR).

ČÁST II

KONSOLIDOVANÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ A VYSVĚTLIVKY

OBSAH

A.	Konsolidované zprávy o plnění rozpočtu:

1.	Výsledek plnění rozpočtu na rok 2007

2.	Přehled plnění rozpočtu

Příjmy:

3.	Konsolidované shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu

4.	Konsolidované shrnutí plnění příjmové strany rozpočtu podle orgánů

Výdaje:

5.	Změny a rozdělení prostředků na závazky a prostředků na platby podle oblasti politik

6.	Využití prostředků na závazky podle oblastí politik

7.	Využití prostředků na platby podle oblastí politik

8.	Změny a rozdělení prostředků na závazky a prostředků na platby podle finančního výhledu

9.	Využití prostředků na závazky podle finančního výhledu

10.	Využití prostředků na platby podle finančního výhledu

11.	Využití prostředků na závazky a prostředků na platby podle orgánů

RAL:

12.	Konsolidované shrnutí neuhrazených závazků

13.	Členění neuhrazených závazků podle roku původu

Agentury:

14.	Příjmy agentur: rozpočtová prognóza, nároky a došlé částky

15.	Prostředky na závazky a na platby podle agentur

16.	Výsledek plnění rozpočtu včetně agentur

B.	Vysvětlivky ke konsolidovaným zprávám o plnění rozpočtu:

1.	Rozpočtové zásady, struktura a prostředky

2.	Vysvětlivky k rozpočtovým příjmům a výdajům a komentář k výsledku za rok 2007

ODDÍL A: KONSOLIDOVANÉ ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU (14)

VÝSLEDKY PLNĚNÍ ROZPOČTU

1. VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU NA ROK 2007

v milionech EUR
	ESVO – EHP	Evropská společenství	Celkem 2007	Celkem 2006
Příjmy za rozpočtový rok	137	117 426	117 563	108 423
Platby na prostředky v běžném roce	(122)	(112 906)	(113 028)	(105 412)
Prostředky na platby přenesené do roku n + 1	0	(3 114)	(3 114)	(1 401)
Prostředky ESVO přenesené z roku n – 1	(2)	0	(2)	0
Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z roku n – 1	0	246	246	263
Kurzové rozdíly za rok	0	(123)	(123)	(16)
Výsledek plnění rozpočtu	13	1 529	1 542	1 857

Rozpočtový přebytek Evropských společenství se vrací členským státům v následujícím roce cestou snížení jejich příspěvků splatných v příštím roce.

2. PŘEHLED ROZPOČTOVÝCH PŘÍJMŮ A PLNĚNÍ ROZPOČTU 2007

PŘÍJMY

v milionech EUR
Hlava		Příjmové prostředky	Zjištěné nároky	%	Výnosy	Příjmy jako % z rozpočtu	Neuhrazeno
Hlava		1	2	3 = 2/1	4	5 = 4/1	6 = 2 – 4
1.	Vlastní zdroje	106 203	107 574	101,29 %	106 159	99,96 %	1 415
3.	Přebytky, salda a opravy	5 939	5 937	99,96 %	5 937	99,97 %	0
4.	Příjmy od osob pracujících pro orgány nebo jiné instituce Společenství	950	941	99,07 %	933	98,13 %	9
5.	Správní činnost instituce	81	334	414,67 %	251	311,04 %	83
6.	Příspěvky třetích stran, vrácené výdaje, finanční opravy	190	3 951	2 085,13 %	3 744	1 975,68 %	207
7.	Úroky z prodlení a pokuty	438	8 921	2 036,76 %	472	107,83 %	8 449
8.	Výpůjční a úvěrové operace	25	39	156,08 %	39	156,08 %	0
9.	Různé příjmy	20	70	345,92 %	28	140,36 %	41
Celkem		113 846	127 767	112,23 %	117 563	103,27 %	10 205

VÝDAJE

v milionech EUR
Okruh		Prostředky na platby	Provedené platby	%	Přenesené prostředky	%	Prostředky pozbývající platnosti	%
Okruh		1	2	3 = 2/1	4	5 = 4/1	6 = 1 – 2 – 4	7 = 6/1
1.	Udržitelný růst	45 462	43 713	96,15 %	1 359	2,99 %	390	0,86 %
2.	Ochrana a správa přírodních zdrojů	57 020	56 648	95,84 %	1 958	3,43 %	414	0,73 %
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 356	1 050	77,41 %	163	11,99 %	144	10,60 %
4.	EU jako globální partner	7 780	7 292	93,73 %	184	2,37 %	304	3,90 %
5.	Správa	7 960	6 806	85,50 %	940	11,81 %	214	2,69 %
6.	Vyrovnávací platby/kompenzace	445	445	100,00 %	0	0,00 %	0	0,00 %
Celkem		120 021	113 953	94,94 %	4 603	3,84 %	1 465	1,22 %

3. KONSOLIDOVANÉ SHRNUTÍ PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU NA ROK 2007

v milionech EUR
Hlava		Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Výnosy			Příjmy jako % rozpočtu	Neuhrazeno
Hlava		Počáteční stav	Konečný stav	V běžném roce	Přenesené	Celkem	V běžném roce	Přenesené	Celkem	Příjmy jako % rozpočtu	Neuhrazeno
1.	Vlastní zdroje	114 288	106 203	106 145	1 429	107 574	104 806	1 353	106 159	99,96 %	1 415
3.	Přebytky, salda a opravy	0	5 939	5 936	0	5 937	5 937	0	5 937	99,97 %	0
4.	Příjmy od osob pracujících pro orgány nebo jiné instituce Společenství	950	950	915	26	941	908	24	933	98,13 %	9
5.	Správní činnost instituce	81	81	309	25	334	230	20	251	311,04 %	83
6.	Příspěvky třetích stran, vrácené výdaje, finanční opravy	10	190	3 734	217	3 951	3 639	105	3 744	1 975,68 %	207
7.	Úroky z prodlení a pokuty	123	438	3 446	5 475	8 921	(74)	546	472	107,83 %	8 449
8.	Výpůjční a úvěrové operace	25	25	39	0	39	39	0	39	156,08 %	0
9.	Různé příjmy	20	20	59	10	70	26	2	28	140,36 %	41
Celkem		115 497	113 846	120 585	7 183	127 767	115 512	2 051	117 563	103,27 %	10 205

Hlava 1 podrobně: Vlastní zdroje

v milionech EUR
Kapitola		Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Výnosy			Příjmy jako % rozpočtu	Neuhrazeno
Kapitola		Počáteční stav	Konečný stav	V běžném roce	Přenesené	Celkem	V běžném roce	Přenesené	Celkem	Příjmy jako % rozpočtu	Neuhrazeno
10.	Zemědělské dávky	1 487	1 487	1 406	388	1794	1 016	388	1 404	94,43 %	390
11.	Dávky z cukru	533	(38)	(30)	28	(3)	(58)	28	(31)	81,44 %	28
12.	Cla	15 288	15 084	15 179	1 010	16 189	14 262	937	15 200	100,77 %	989
13.	DPH	17 827	18 517	18 469	0	18 469	18 468	0	18 468	99,73 %	2
14.	HND	79 153	71 153	71 062	2	71 065	71 057	0	71 057	99,87 %	7
15.	Oprava rozpočtové nevyváženosti	0	0	59	0	59	61	0	61		(2)
Celkem		114 288	106 203	106 145	1 429	107 574	104 806	1 353	106 159	99,96 %	1 415

Hlava 3 podrobně: Disponibilní přebytky

v milionech EUR
Kapitola		Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Výnosy			Příjmy jako % rozpočtu	Neuhrazeno
Kapitola		Počáteční stav	Konečný stav	V běžném roce	Přenesené	Celkem	V běžném roce	Přenesené	Celkem	Příjmy jako % rozpočtu	Neuhrazeno
30.	Přebytek z předchozího roku	0	2 109	2 109	0	2 109	2 109	0	2 109	100,00 %	0
31.	Přebytek z DPH	0	961	973	0	973	973	0	973	101,22 %	0
32.	Přebytek z HND	0	2 869	2 857	0	2 857	2 857	0	2 857	99,60 %	0
34.	Oprava z důvodu neúčasti na politice spravedlnosti a vnitřních věcí	0	0	0	0	0	0	0	0		0
35.	Oprava – Spojené království	0	0	(2)	0	(2)	(2)	0	(2)		0
Celkem		0	5 939	5 936	0	5 937	5 937	0	5 937	99,97 %	0

4. KONSOLIDOVANÉ SHRNUTÍ PLNĚNÍ PŘÍJMOVÉ STRANY ROZPOČTU NA ROK 2007 PODLE ORGÁNŮ

v milionech EUR
Hlava	Příjmové prostředky		Zjištěné nároky			Výnosy			Příjmy jako % rozpočtu	Neuhrazeno
Hlava	Počáteční stav	Konečný stav	V běžném roce	Přenesené	Celkem	V běžném roce	Přenesené	Celkem	Příjmy jako % rozpočtu	Neuhrazeno
Evropský parlament	85	85	198	20	218	135	10	144	170,21 %	74
Rada	52	52	86	13	100	85	10	94	181,38 %	5
Komise	115 290	113 639	120 227	7 148	127 375	115 220	2 030	117 250	103,18 %	10 125
Soudní dvůr	35	35	37	1	38	37	1	37	106,17 %	0
Účetní dvůr	17	17	17	1	17	16	1	17	99,39 %	1
Hospodářský a sociální výbor	11	11	13	0	13	13	0	13	116,93 %	0
Výbor regionů	6	6	5	0	5	5	0	5	97,24 %	0
Evropský veřejný ochránce práv	1	1	1	0	1	1	0	1	99,49 %	0
Evropský inspektor ochrany údajů	1	1	0	0	0	0	0	0	75,36 %	0
Celkem	115 497	113 846	120 585	7 183	127 767	115 512	2 051	117 563	103,27 %	10 205

5. ZMĚNY A ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OBLASTÍ POLITIK

v milionech EUR
Oblast politiky		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
		Schválené prostředky	Změny	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy	Celkem dodatečné	Celkem povolené	Schválené prostředky	Změny	Přenesené	Účelově vázané příjmy	Celkem dodatečné	Celkem povolené
		1	2	3	4	5 = 3 + 4	6 = 1 + 2 + 5	7	8	9	10	11 = 9 + 10	12 = 7 + 8 + 11
01	Hospodářské a finanční věci	495	(182)	0	18	18	330	510	(203)	5	17	22	329
02	Podnikání	540	(10)	0	44	45	575	584	(116)	17	65	81	550
03	Hospodářská soutěž	72	0	0	3	3	74	72	0	7	3	10	82
04	Zaměstnanost a sociální věci	11 431	(546)	5	18	24	10 908	11 662	(27)	15	14	30	11 664
05	Zemědělství a rozvoj venkova	54 940	(401)	0	2 532	2 532	57 041	53 652	(401)	24	2 527	2 551	55 802
06	Energie a doprava	1 809	(13)	9	80	88	1 885	1 195	(186)	17	116	133	1 142
07	Životní prostředí	353	0	0	21	21	374	329	(87)	23	19	41	284
08	Výzkum	3 565	77	0	408	408	4 049	2 693	(226)	42	803	844	3 312
09	Informační společnost a média	1 435	(57)	0	159	159	1 537	1 175	(24)	16	269	285	1 436
10	Přímý výzkum	348	0	0	314	314	663	359	0	35	262	297	656
11	Rybolov a námořní záležitosti	955	0	0	4	4	959	1 223	(20)	39	6	44	1 248
12	Vnitřní trh	56	(1)	0	2	2	57	58	(1)	5	2	7	64
13	Regionální politika	34 694	732	0	8	8	35 434	27 129	(457)	13	8	21	26 693
14	Daně a celní unie	110	0	0	4	4	114	114	0	5	4	9	123
15	Vzdělávání a kultura	1 223	0	0	218	218	1 440	1 158	31	14	246	260	1 450
16	Komunikace	201	0	0	3	3	204	192	0	27	3	30	223
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	545	1	0	26	26	572	288	1	267	27	294	582
18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva	671	0	0	21	22	693	522	(120)	6	21	27	428
19	Vnější vztahy	3 527	281	0	75	75	3 883	3 008	288	55	80	134	3 429
20	Obchod	72	0	0	2	2	74	68	0	5	2	7	76
21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	1 244	(3)	0	169	169	1 410	1 163	(19)	35	165	200	1 344
22	Rozšíření	1 065	(19)	0	87	87	1 133	1 853	(128)	13	55	69	1 793
23	Humanitární pomoc	750	0	0	10	10	759	750	0	4	10	15	764
24	Boj proti podvodům	73	0	0	0	0	73	69	0	6	0	6	75
25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství	169	1	0	8	8	178	169	1	18	7	25	194
26	Administrativa Komise	922	58	1	67	68	1 048	922	59	106	68	174	1 155
27	Rozpočet	519	(14)	0	3	3	509	519	(14)	9	3	12	518
28	Audit	9	0	0	0	0	10	9	0	1	0	1	11
29	Statistika	121	(1)	0	9	9	130	119	(1)	7	8	16	134
30	Důchody	997	0	0	0	0	997	997	0	0	0	0	997
31	Jazykové služby	359	(2)	0	47	47	403	359	(2)	13	47	59	416
40	Rezervní fondy	735	(68)	0	0	0	667	0	0	0	0	0	0
90	Ostatní orgány	2 577	0	5	116	121	2 698	2 577	0	326	143	469	3 047
Celkem		126 551	(168)	21	4 477	4 498	130 881	115 497	(1 651)	1 174	5 002	6 176	120 021

6. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE OBLASTÍ POLITIK

v milionech EUR
Oblast politiky		Schválené prostředky na závazky	Uskutečněné závazky					Prostředky přenesené do roku 2008				Prostředky pozbývající platnosti
		Schválené prostředky na závazky	Z prostředků daného roku	Z přenesených	Účelově vázané příjmy	Celkem	%	Účelově vázané příjmy	Přenesené na základě rozhodnutí	Celkem	%	Z prostředků daného roku	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
		1	2	3	4	5 = 2 + 3 + 4	6 = 5/1	7	8	9 = 7 + 8	10 = 9/1	11	12	13	14 = 11 + 12 + 13	15 = 14/1
01	Hospodářské a finanční věci	330	293	0	16	309	93,57 %	1	0	1	0,41 %	20	0	0	20	6,02 %
02	Podnikání	575	521	0	17	538	93,47 %	28	0	28	4,86 %	9	0	0	10	1,67 %
03	Hospodářská soutěž	74	70	0	2	72	96,74 %	1	0	1	1,90 %	1	0	0	1	1,36 %
04	Zaměstnanost a sociální věci	10 908	10 847	5	9	10 861	99,57 %	9	14	23	0,21 %	24	0	0	24	0,22 %
05	Zemědělství a rozvoj venkova	57 041	51 471	0	556	52 027	91,21 %	1 976	1 409	3 386	5,94 %	1 628	0	0	1 628	2,85 %
06	Energie a doprava	1 885	1 786	8	42	1 836	97,41 %	37	0	38	2,01 %	10	1	0	11	0,59 %
07	Životní prostředí	374	342	0	7	349	93,22 %	13	0	13	3,59 %	12	0	0	12	3,19 %
08	Výzkum	4 049	3 635	0	204	3 839	94,80 %	204	0	204	5,05 %	6	0	0	6	0,15 %
09	Informační společnost a média	1 537	1 374	0	117	1 491	97,01 %	42	0	42	2,73 %	4	0	0	4	0,26 %
10	Přímý výzkum	663	348	0	53	402	60,61 %	261	0	261	39,36 %	0	0	0	0	0,03 %
11	Rybolov a námořní záležitosti	959	706	0	1	706	73,68 %	3	2	5	0,55 %	247	0	0	247	25,77 %
12	Vnitřní trh	57	54	0	1	55	96,48 %	1	0	1	1,54 %	1	0	0	1	1,98 %
13	Regionální politika	35 434	34 874	0	6	34 880	98,44 %	1	134	135	0,38 %	419	0	0	419	1,18 %
14	Daně a celní unie	114	99	0	2	101	88,67 %	2	0	2	1,61 %	11	0	0	11	9,72 %
15	Vzdělání a kultura	1 440	1 220	0	107	1 327	92,12 %	111	0	111	7,69 %	3	0	0	3	0,18 %
16	Komunikace	204	195	0	2	197	96,50 %	1	0	1	0,61 %	6	0	0	6	2,89 %
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	572	486	0	16	502	87,82 %	9	0	9	1,65 %	60	0	0	60	10,52 %
18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva	693	613	0	12	626	90,29 %	9	2	11	1,53 %	57	0	0	57	8,17 %
19	Vnější vztahy	3 883	3 743	0	39	3783	97,42 %	35	2	37	0,95 %	63	0	0	63	1,63 %
20	Obchod	74	70	0	1	72	97,02 %	1	0	1	1,27 %	1	0	0	1	1,71 %
21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	1 410	1 212	0	93	1 305	92,55 %	75	22	97	6,90 %	8	0	0	8	0,55 %
22	Rozšíření	1 133	1 029	0	23	1 053	92,90 %	64	14	78	6,86 %	3	0	0	3	0,24 %
23	Humanitární pomoc	759	749	0	9	758	99,83 %	1	0	1	0,10 %	1	0	0	1	0,07 %
24	Boj proti podvodům	73	69	0	0	69	94,72 %	0	0	0	0,01 %	4	0	0	4	5,27 %
25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství	178	165	0	5	169	95,39 %	3	0	3	1,96 %	5	0	0	5	2,65 %
26	Administrativa Komise	1 048	957	1	38	995	94,97 %	29	0	29	2,77 %	24	0	0	24	2,25 %
27	Rozpočet	509	498	0	2	499	98,10 %	2	0	2	0,35 %	8	0	0	8	1,55 %
28	Audit	10	9	0	0	9	91,82 %	0	0	0	1,74 %	1	0	0	1	6,44 %
29	Statistika	130	107	0	7	114	87,71 %	2	0	2	1,58 %	14	0	0	14	10,72 %
30	Důchody	997	994	0	0	994	99,70 %	0	0	0	0,00 %	3	0	0	3	0,30 %
31	Jazykové služby	403	352	0	38	390	96,63 %	8	0	9	2,12 %	5	0	0	5	1,26 %
40	Rezervní fondy	667	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0,00 %	667	0	0	667	100,0 %
90	Ostatní orgány	2 698	2 400	4	67	2 472	91,63 %	49	119	168	6,21 %	58	1	0	58	2,16 %
Celkem		130 881	121 285	19	1 494	122 798	93,82 %	2 982	1 717	4 699	3,59 %	3 381	2	1	3 383	2,59 %

7. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE OBLASTÍ POLITIK

v milionech EUR
Oblast politiky		Schválené prostředky na platby	Uskutečněné platby					Prostředky přenesené do roku 2008					Prostředky pozbývající platnosti
		Schválené prostředky na platby	Z prostředků daného roku	Z přenesených	Účelově vázané příjmy	Celkem	%	Automaticky přenesené	Přenesené na základě rozhodnutí	Účelově vázané příjmy	Celkem	%	Z prostředků daného roku	Z přenesených	Účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
		1	2	3	4	5 = 2 + 3 + 4	6 = 5/1	7	8	9	10 = 7 + 8 + 9	11 = 10/1	12	13	14	15 = 12 + 13 + 14	16 = 15/1
01	Hospodářské a finanční věci	329	242	4	16	262	79,75 %	5	0	2	7	2,11 %	59	1	0	60	18,14 %
02	Podnikání	550	336	12	22	370	67,28 %	22	0	40	63	11,37 %	110	5	2	117	21,34 %
03	Hospodářská soutěž	82	64	6	1	71	86,65 %	7	0	2	9	10,74 %	1	1	0	2	2,61 %
04	Zaměstnanost a sociální věci	11 664	11 531	11	5	11 547	99,00 %	19	0	9	28	0,24 %	84	4	0	89	0,76 %
05	Zemědělství a rozvoj venkova	55 802	53 045	16	624	53 685	96,21 %	24	37	1 904	1 965	3,52 %	145	8	0	152	0,27 %
06	Energie a doprava	1 142	886	13	20	919	80,43 %	17	50	95	163	14,25 %	56	4	0	61	5,32 %
07	Životní prostředí	284	203	17	12	232	81,64 %	16	0	7	23	8,11 %	24	5	0	29	10,25 %
08	Výzkum	3 312	2 415	27	236	2 678	80,88 %	43	0	567	609	18,40 %	9	15	0	24	0,72 %
09	Informační společnost a média	1 436	1 112	12	103	1 227	85,40 %	15	0	166	181	12,58 %	24	4	0	29	2,02 %
10	Přímý výzkum	656	318	32	56	406	61,87 %	33	0	206	239	36,39 %	8	4	0	11	1,74 %
11	Rybolov a námořní záležitosti	1 248	1 034	3	2	1 039	83,25 %	5	4	3	13	1,05 %	160	36	0	196	15,71 %
12	Vnitřní trh	64	49	4	1	54	85,18 %	5	0	1	7	10,24 %	2	1	0	3	4,58 %
13	Regionální politika	26 693	26 568	9	6	26 583	99,59 %	13	0	1	14	0,05 %	92	4	0	96	0,36 %
14	Daně a celní unie	123	78	5	2	85	68,93 %	6	0	2	8	6,44 %	30	0	0	30	24,63 %
15	Vzdělání a kultura	1 450	1 150	12	99	1 261	86,95 %	15	0	147	162	11,17 %	25	2	0	27	1,88 %
16	Komunikace	223	159	22	2	183	81,94 %	17	2	2	21	9,31 %	14	5	0	20	8,75 %
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	582	228	210	10	448	76,88 %	26	0	17	43	7,31 %	35	57	0	92	15,81 %
18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva	428	240	5	13	259	60,41 %	8	82	8	97	22,76 %	71	1	0	72	16,83 %
19	Vnější vztahy	3 429	3 171	38	55	3 265	95,20 %	44	0	24	68	1,98 %	80	17	0	97	2,83 %
20	Obchod	76	60	4	1	65	85,87 %	5	0	1	6	8,45 %	4	1	0	4	5,68 %
21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	1 344	1 081	23	89	1 193	88,77 %	29	0	77	106	7,87 %	33	12	0	45	3,36 %
22	Rozšíření	1 793	1 690	6	52	1 749	97,51 %	17	0	3	20	1,09 %	18	7	0	25	1,40 %
23	Humanitární pomoc	764	742	4	9	756	98,87 %	6	0	1	7	0,90 %	1	1	0	2	0,23 %
24	Boj proti podvodům	75	56	4	0	60	79,62 %	6	0	0	6	7,77 %	7	2	0	9	12,60 %
25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství	194	150	17	4	170	87,53 %	15	0	4	19	9,54 %	4	1	0	6	2,93 %
26	Administrativa Komise	1 155	844	91	30	965	83,60 %	113	0	37	151	13,06 %	23	15	0	38	3,33 %
27	Rozpočet	518	489	8	1	498	96,16 %	9	0	2	11	2,08 %	8	1	0	9	1,76 %
28	Audit	11	8	1	0	9	83,04 %	1	0	0	1	9,42 %	1	0	0	1	7,54 %
29	Statistika	134	95	5	2	102	76,37 %	7	0	6	13	9,44 %	17	2	0	19	14,18 %
30	Důchody	997	994	0	0	994	99,70 %	0	0	0	0	0,00 %	3	0	0	3	0,30 %
31	Jazykové služby	416	328	11	34	373	89,78 %	24	0	12	36	8,66 %	5	1	0	6	1,56 %
40	Rezervní fondy	0	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %
90	Ostatní orgány	3 047	2 085	295	67	2 447	80,31 %	316	119	76	511	16,77 %	58	31	0	89	2,92 %
Celkem		120 021	111 452	925	1 576	113 953	94,94 %	888	295	3 421	4 603	3,84 %	1 211	249	5	1 465	1,22 %

8. ZMĚNY A ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE FINANČNÍHO VÝHLEDU

v milionech EUR
Okruh finančního výhledu		Prostředky na závazky						Prostředky na platby
		Schválené prostředky	Změny (převody a OR)	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy	Celkem dodatečné	Celkem povolené	Schválené prostředky	Změny (převody a OR)	Přenesené	Účelově vázané příjmy	Celkem dodatečné	Celkem povolené
		1	2	3	4	5 = 3 + 4	6 = 1 + 2 + 5	7	8	9	10	11 = 9 + 10	12 = 7 + 8 + 11
1.	Udržitelný růst	54 854	(2)	15	1 193	1 208	56 060	44 861	(1 239)	124	1 716	1 840	45 462
2.	Ochrana a správa přírodních zdrojů	56 250	(400)	0	2 549	2 549	58 399	54 719	(562)	321	2 543	2 863	57 020
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 247	198	0	98	98	1 544	1 178	51	19	109	128	1 356
4.	EU jako globální partner	6 812	0	0	330	330	7 142	7 353	64	63	300	363	7 780
5.	Správa	6 942	36	6	307	313	7 291	6 942	36	647	335	982	7 960
6.	Vyrovnávací platby/kompenzace	445	0	0	0	0	445	445	0	0	0	0	445
Celkem		126 551	(168)	21	4 477	4 498	130 881	115 497	(1 651)	1 174	5 002	6 176	120 021

9. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY PODLE FINANČNÍHO VÝHLEDU

v milionech EUR
Okruh finančního výhledu		Povolené prostředky na závazky	Uskutečněné závazky					Prostředky přenesené do roku 2008				Prostředky pozbývající platnosti
		Povolené prostředky na závazky	Z prostředků daného roku	Z přenesených	Z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	Účelově vázané příjmy	Přenesené na základě rozhodnutí	Celkem	%	Z prostředků daného roku	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
		1	2	3	4	5 = 2 + 3 + 4	6 = 5/1	7	8	9 = 7 + 8	10 = 9/1	11	12	13	14 = 11 + 12 + 13	15 = 14/1
1.	Udržitelný růst	56 060	53 702	14	540	54 256	96,78 %	652	131	783	1,40 %	1 020	1	1	1 022	1,82 %
2.	Ochrana a správa přírodních zdrojů	58 399	52 563	0	558	53 122	90,96 %	1 990	1 363	3 354	5,74 %	1 924	0	0	1 924	3,29 %
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 544	1 368	0	54	1 422	92,10 %	44	2	46	2,98 %	76	0	0	76	4,92 %
4.	EU jako globální partner	7 142	6 479	0	158	6 637	92,92 %	171	102	274	3,83 %	232	0	0	232	3,25 %
5.	Správa	7 291	6 729	5	183	6 918	94,88 %	124	119	243	3,34 %	129	1	0	130	1,78 %
6.	Vyrovnávací platby/kompenzace	445	445	0	0	445	100,0 %	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %
Celkem		130 881	121 285	19	1 494	122 798	93,82 %	2 982	1 717	4 699	3,59 %	3 381	2	1	3 383	2,59 %

10. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE FINANČNÍHO VÝHLEDU

v milionech EUR
Okruh finančního výhledu		Povolené prostředky na platby	Uskutečněné platby					Prostředky přenesené do roku 2008					Prostředky pozbývající platnosti
		Povolené prostředky na platby	Z prostředků daného roku	Z přenesených	Z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	Automaticky přenesené	Přenesené na základě rozhodnutí	Účelově vázané příjmy	Celkem	%	Z prostředků daného roku	Z přenesených	Účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
		1	2	3	4	5 = 2 + 3 + 4	6 = 5/1	7	8	9	10 = 7 + 8 + 9	11 = 10/1	12	13	14	15 = 12 + 13 + 14	16 = 15/1
1.	Udržitelný růst	45 462	43 085	90	539	43 713	96,15 %	136	50	1 173	1 359	2,99 %	352	34	4	390	0,86 %
2.	Ochrana a správa přírodních zdrojů	57 020	53 796	220	632	54 648	95,84 %	40	7	1 911	1 958	3,43 %	313	101	0	414	0,73 %
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 356	995	15	39	1 050	77,41 %	10	84	69	163	11,99 %	139	4	1	144	10,60 %
4.	EU jako globální partner	7 780	7 054	37	201	7 292	93,73 %	50	35	99	184	2,37 %	277	26	0	304	3,90 %
5.	Správa	7 960	6 077	563	166	6 806	85,50 %	652	119	169	940	11,81 %	130	84	0	214	2,69 %
6.	Vyrovnávací platby/kompenzace	445	445	0	0	445	100,00 %	0	0	0	0	0,00 %	0	0	0	0	0,00 %
Celkem		120 021	111 452	925	1 576	113 953	94,94 %	888	295	3 421	4 603	3,84 %	1 211	249	5	1 465	1,22 %

11. VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY A PROSTŘEDKŮ NA PLATBY PODLE ORGÁNŮ

Prostředky na závazky

v milionech EUR
Orgán	Povolené prostředky na závazky	Uskutečněné závazky					Prostředky přenesené do roku 2008				Prostředky pozbývající platnosti
	Povolené prostředky na závazky	Z prostředků daného roku	Z přenesených	Z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	Z účelově vázaných příjmů	Přenesené na základě rozhodnutí	Celkem	%	Z prostředků daného roku	Přenesené prostředky	Účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
	1	2	3	4	5 = 2 + 3 + 4	6 = 5/1	7	8	9 = 7 + 8	10 = 9/1	11	12	13	14 = 11 + 12 + 13	15 = 14/1
Evropský parlament	1 454	1 338	4	38	1 380	94,92 %	13	44	57	3,94 %	16	1	0	17	1,14 %
Rada	650	508	0	24	532	81,89 %	33	75	108	16,57 %	10	0	0	10	1,54 %
Komise	128 183	118 885	15	1 427	120 327	93,87 %	2 934	1 598	4 532	3,54 %	3 323	1	1	3 325	2,59 %
Soudní dvůr	275	265	0	1	266	96,84 %	2	0	2	0,59 %	7	0	0	7	2,57 %
Účetní dvůr	122	109	0	0	110	90,21 %	0	0	0	0,22 %	12	0	0	12	9,58 %
Hospodářský a sociální výbor	116	104	0	3	107	91,64 %	1	0	1	0,54 %	9	0	0	9	7,82 %
Výbor regionů	68	65	0	1	66	96,22 %	0	0	0	0,13 %	2	0	0	2	3,65 %
Evropský veřejný ochránce práv	8	7	0	0	7	90,48 %	0	0	0		1	0	0	1	9,52 %
Evropský inspektor ochrany údajů	5	4	0	0	4	86,14 %	0	0	0		1	0	0	1	13,86 %
Celkem	130 881	121 285	19	1 494	122 798	93,82 %	2 982	1 717	4 699	3,59 %	3 381	2	1	3 383	2,59 %

Prostředky na platby

v milionech EUR
Orgán	Povolené prostředky na platby	Uskutečněné platby					Prostředky přenesené do roku 2008					Prostředky pozbývající platnosti
	Povolené prostředky na platby	Z prostředků daného roku	Z přenesených	Z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	Automaticky přenesené	Přenesené na základě rozhodnutí	Z účelově vázaných příjmů	Celkem	%	Z prostředků daného roku	Z přenesených	Účelově vázané příjmy (ESVO)	Celkem	%
	1	2	3	4	5 = 2 + 3 + 4	6 = 5/1	7	8	9	10 = 7 + 8 + 9	11 = 10/1	12	13	14	15 = 12 + 13 + 14	16 = 15/1
Evropský parlament	1 668	1 112	179	38	1 329	79,68 %	225	44	39	308	18,49 %	16	15	0	31	1,83 %
Rada	741	453	80	24	558	75,21 %	55	75	33	163	21,98 %	10	11	0	21	2,81 %
Komise	116 975	109 367	630	1 509	111 506	95,33 %	572	176	3 345	4 093	3,50 %	1 154	217	5	1 376	1,18 %
Soudní dvůr	288	252	12	1	265	91,93 %	13	0	2	15	5,04 %	7	2	0	9	3,03 %
Účetní dvůr	129	101	6	0	107	83,11 %	9	0	0	9	7,08 %	12	1	0	13	9,80 %
Hospodářský a sociální výbor	128	98	9	3	109	85,66 %	6	0	2	8	6,17 %	9	1	0	10	8,17 %
Výbor regionů	78	59	8	1	68	86,89 %	6	0	1	6	8,02 %	2	1	0	4	5,09 %
Evropský veřejný ochránce práv	9	7	0	0	7	84,00 %	0	0	0	1	6,42 %	1	0	0	1	9,58 %
Evropský inspektor ochrany údajů	6	3	1	0	4	66,73 %	1	0	0	1	15,96 %	1	0	0	1	17,31 %
Celkem	120 021	111 452	925	1 576	113 953	94,94 %	888	295	3 421	4 603	3,84 %	1 211	249	5	1 465	1,22 %

12. KONSOLIDOVANÉ SHRNUTÍ NEUHRAZENÝCH ZÁVAZKŮ

v milionech EUR
	Nerozlišené prostředky	Rozlišené prostředky	Celkem
Závazky přenesené z předchozího roku	1 114	130 511	131 655
Zrušené/přehodnocené závazky	(61)	(1 535)	(1 596)
Platby	872	45 836	46 709
Zrušení	151	0	151
Závazky neuhrazené na konci roku	60	83 140	83 200
Roční závazky	50 718	72 080	122 798
Platby	49 825	17 420	67 245
Zrušení závazků, které nelze přenést	14	0	14
Závazky neuhrazené na konci roku	880	54 661	55 540
Závazky neuhrazené na konci roku celkem	939	137 801	138 740

13a. Konsolidované členění neuhrazených závazků podle původního roku závazku

v milionech EUR
Okruh finančního výhledu		< 2001	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	Celkem
1.	Udržitelný růst	646	374	691	1 650	4 384	16 532	38 372	44 870	107 519
2.	Ochrana a správa přírodních zdrojů	195	18	51	62	122	1 299	3 939	4 218	9 905
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	10	7	16	31	91	170	251	778	1 354
4.	EU jako globální partner	849	664	885	1 258	2 007	3 373	5 201	5 013	19 250
5.	Správa	1	0	0	0	0	0	51	660	712
Celkem		1 701	1 063	1 643	3 001	6 605	21 374	47 813	55 540	138 740

13b. Konsolidované členění neuhrazených závazků podle původního roku závazku

v milionech EUR
Oblast politiky		< 2001	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	Celkem
01	Hospodářské a finanční věci	3	0	0	0	28	41	145	127	344
02	Podnikání	5	8	7	22	22	63	119	334	581
03	Hospodářská soutěž	0	0	0	0	0	0	0	7	8
04	Zaměstnanost a sociální věci	191	14	57	101	298	3 072	9 405	9 162	22 299
05	Zemědělství a rozvoj venkova	152	0	1	47	78	1 213	3 525	3 475	8 491
06	Energie a doprava	60	60	63	113	250	505	651	1 601	3 303
07	Životní prostředí	0	9	17	35	67	89	118	244	580
08	Výzkum	35	99	155	577	854	1 414	2 046	3 263	8 443
09	Informační společnost a média	2	1	10	71	165	461	679	1 051	2 440
10	Přímý výzkum	1	1	1	4	2	14	24	95	140
11	Rybolov a námořní záležitosti	43	10	36	32	57	261	608	277	1 324
12	Vnitřní trh	0	0	0	0	1	0	2	12	15
13	Regionální politika	411	354	627	1 233	3 115	11 357	25 807	29 347	72 250
14	Daně a celní unie	0	0	0	1	0	4	27	47	80
15	Vzdělání a kultura	21	7	12	21	32	64	123	291	571
16	Komunikace	0	0	0	0	0	1	11	67	79
17	Zdraví a ochrana spotřebitele	1	0	3	13	21	27	54	324	444
18	Prostor svobody, bezpečnosti a práva	1	2	6	8	20	60	80	453	629
19	Vnější vztahy	475	266	435	387	870	1 295	1 901	2 728	8 358
20	Obchod	0	0	0	0	0	1	4	17	22
21	Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy	104	80	102	142	282	486	678	845	2 719
22	Rozšíření	193	152	111	189	433	915	1 675	936	4 604
23	Humanitární pomoc	2	0	0	2	4	22	80	273	383
24	Boj proti podvodům	0	0	0	0	0	0	3	21	24
25	Koordinace politiky Komise a právní poradenství	0	0	0	0	0	0	0	18	19
26	Administrativa Komise	0	0	0	0	0	0	0	127	128
27	Rozpočet	0	0	0	0	0	0	0	9	9
28	Audit	0	0	0	0	0	0	0	1	1
29	Statistika	0	0	1	1	4	9	20	44	81
30	Důchody	0	0	0	0	0	0	0	0	0
31	Jazykové služby	0	0	0	0	0	0	0	27	27
90	Ostatní orgány	0	0	0	0	0	0	27	316	343
Celkem		1 701	1 063	1 643	3 001	6 605	21 374	47 813	55 540	138 740

14. PŘÍJMY AGENTUR: ROZPOČTOVÁ PROGNÓZA, NÁROKY A DOŠLÉ ČÁSTKY

v milionech EUR
Agentura	Předpokládaný příjem	Zjištěné nároky	Došlé částky	Neuhrazeno	Oblast politiky
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	72	93	85	7	06
Frontex	42	43	42	1	18
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	17	17	17	0	15
Evropská policejní akademie	9	8	8	0	18
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	29	29	29	0	17
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	14	14	14	0	18
Evropská agentura pro životní prostředí	35	38	38	0	07
Úřad Společenství pro kontrolu rybolovu	5	2	2	0	11
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	52	49	48	0	17
Agentura Evropské unie pro základní práva	14	15	15	0	18
Evropský úřad pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem	210	210	183	27	06
Eurojust	19	19	19	0	18
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	46	38	38	0	06
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu	276	199	199	0	12
Evropská agentura pro léčivé přípravky	163	166	165	1	02
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	8	8	8	0	09
Evropská agentura pro železnice	17	17	17	0	06
Evropská agentura pro obnovu	250	251	251	0	22
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	14	14	14	0	04
Překladatelské středisko pro instituce EU	46	43	42	1	31
Evropská nadace odborného vzdělávání	23	21	21	0	15
Odrůdový úřad Společenství	10	10	10	0	17
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	20	20	20	0	04
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	36	36	36	0	15
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	7	7	7	0	06
Výkonná agentura pro program veřejného zdraví	4	5	5	0	17
Celkem	1 440	1 370	1 332	37

v milionech EUR
Druh příjmů	Předpokládaný příjem	Zjištěné nároky	Došlé částky	Neuhrazeno
Dotace Komise	771	749	729	20
Příjem z poplatků	334	371	363	8
Ostatní příjmy	336	249	240	9
Celkem	1 440	1 370	1 332	37

15. PROSTŘEDKY NA PLATBY A NA ZÁVAZKY PODLE AGENTUR

v milionech EUR
Agentura	Prostředky na závazky				Prostředky na platby
Agentura	Prostředky	Závazek	Přenesené	Pozbývající platnost	Prostředky	Závazek	Přenesené	Pozbývající platnost
Evropská agentura pro bezpečnost letectví	87	70	15	1	106	68	35	4
Frontex	43	39	0	3	54	20	22	11
Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání	18	16	1	1	19	15	3	1
Evropská policejní akademie	10	6	2	2	12	6	4	2
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí	29	28	0	1	36	22	12	2
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost	15	15	0	0	15	14	1	0
Evropská agentura pro životní prostředí	41	40	2	0	47	37	9	1
Úřad Společenství pro kontrolu rybolovu	5	1	0	4	5	0	1	4
Evropský úřad pro bezpečnost potravin	52	48	0	5	60	45	9	6
Agentura Evropské unie pro základní práva	15	14	0	0	16	8	8	0
Evropský úřad pro dohled nad globálním navigačním družicovým systémem	210	135	74	1	184	95	87	2
Eurojust	19	18	1	0	22	16	5	1
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	48	43	0	5	50	34	2	14
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu	276	143	0	132	302	139	29	135
Evropská agentura pro léčivé přípravky	163	159	0	4	193	155	32	5
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací	8	8	0	0	9	7	2	0
Evropská agentura pro železnice	17	13	0	3	19	13	3	4
Evropská agentura pro obnovu	714	302	410	2	714	259	454	2
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci	15	14	0	1	18	13	4	1
Překladatelské středisko pro instituce EU	55	43	0	13	58	41	4	13
Evropská nadace odborného vzdělávání	24	21	2	2	27	19	5	2
Odrůdový úřad Společenství	15	12	0	2	14	11	2	2
Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek	21	20	0	1	24	19	5	1
Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast	36	34	0	2	43	33	7	3
Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace	7	6	0	1	8	5	2	1
Výkonná agentura pro program veřejného zdraví	4	4	0	0	5	3	2	1
Celkem	1 947	1 254	508	185	2 061	1 097	745	219

v milionech EUR
Druh výdajů	Prostředky na závazky				Prostředky na platby
Druh výdajů	Prostředky	Uskutečněné závazky	Přenesené do roku 2008	Částky pozbývající platnosti	Prostředky	Uskutečněné platby	Přenesené do roku 2008	Částky pozbývající platnosti
Správní náklady	185	164	1	20	233	149	59	24
Provozní náklady	1 385	737	507	141	1 441	600	675	167
Zaměstnanci	377	353	0	24	387	348	11	28
Celkem	1 947	1 254	508	185	2 061	1 097	745	219

16. VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU VČETNĚ AGENTUR

v milionech EUR
	Evropská společenství	Agentury	Vyloučení dotací agenturám	Celkem
Příjmy za rozpočtový rok	117 563	1 332	(729)	118 166
Platby na prostředky v běžném roce	(113 028)	(976)	729	(113 275)
Prostředky na platby přenesené do roku n + 1	(3 114)	(745)	—	(3 859)
Prostředky ESVO přenesené z roku n – 1	(2)	0	—	(2)
Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z roku n – 1	246	477	—	723
Kurzové rozdíly za rok	(124)	(3)	—	(126)
Výsledek plnění rozpočtu	1 542	86	0	1 628

ODDÍL B: VYSVĚTLIVKY KE KONSOLIDOVANÝM ZPRÁVÁM O PLNĚNÍ ROZPOČTU

1. ROZPOČTOVÉ ZÁSADY, STRUKTURA A PROSTŘEDKY

1.1. ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Souhrnný rozpočet Společenství se řídí několika základními zásadami:

—	jednotnost a správnost rozpočtu: veškeré příjmy a výdaje Společenství musejí být zapracovány do jediného rozpočtového dokumentu, musejí být zaznamenány do některé rozpočtové linie a výdaje nesmí překročit schválené prostředky,

—

univerzálnost: tato zásada se skládá ze dvou pravidel:

—	zásada nevázanosti, podle níž rozpočtové příjmy nesmějí být vyčleněny na konkrétní body výdajů (celkové příjmy musejí pokrýt celkové výdaje),

—	pravidlo hrubého rozpočtu, podle něhož se příjmy a výdaje zapisují do rozpočtu v plném rozsahu a bez jakýchkoli vzájemných zápočtů,

—	roční rozpočet: zapsané prostředky se schvalují na jeden rok, a proto musejí být vyčerpány v průběhu daného roku,

—	vyrovnanost: příjmy a výdaje uvedené v rozpočtu musejí být vyrovnané (odhadované příjmy se musejí rovnat prostředkům na platby),

—	specifikace: veškeré prostředky musí mít vlastní účel a musí být určeny na konkrétní cíl,

—	zúčtovací jednotka: rozpočet se sestavuje a plní v eurech a účetní závěrka se předkládá v eurech,

—	řádné finanční řízení: rozpočtové prostředky se využívají v souladu se zásadou řádného finančního řízení, zejména v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti,

—	transparentnost: rozpočet se sestavuje a plní a účetní závěrka se předkládá v souladu se zásadou transparentnosti – rozpočet a opravné rozpočty se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

1.2. SKLADBA ROZPOČTU

Rozpočet se skládá ze:

a)	souhrnného výkazu příjmů;

samostatných oddílů rozdělených na výkazy příjmů a výdajů každého orgánu: Oddíl I: Parlament; Oddíl II: Rada; Oddíl III: Komise; Oddíl IV: Soudní dvůr; Oddíl V: Účetní dvůr; Oddíl VI: Hospodářský a sociální výbor; Oddíl VII: Výbor regionů; Oddíl VIII: Veřejný ochránce práv; Oddíl IX: Evropský inspektor ochrany údajů.

Body příjmů a výdajů každého orgánu jsou roztříděny podle svého typu nebo podle využití, které je jim přiděleno v hlavách, kapitolách, článcích a bodech.

Část prostředků ESUO v likvidaci byla dána k dispozici provoznímu rozpočtu ESUO v likvidaci. Komise tento provozní rozpočet každoročně přijímala po konzultaci s Radou a Evropským parlamentem. Poslední rozpočet byl sestaven na období od 1. ledna do 23. července 2002. Od 24. července 2002 jsou příjmy a výdaje související s provozním rozpočtem zahrnuty do účtu příjmů a výdajů ESUO v likvidaci. Zbývající závazky, které je nutno splnit, jsou v rozvaze uvedeny na straně pasiv.

1.3. SKLADBA ROZPOČTOVÝCH ÚČTŮ

Rozpočet Komise jako jediný obsahuje správní a provozní prostředky. Ostatní orgány mají pouze správní prostředky.

V rozpočtu se rozlišují dva typy prostředků: nerozlišené prostředky a rozlišené prostředky. Z nerozlišených prostředků se financují operace roční povahy (tedy operace, které odpovídají zásadě ročního rozpočtu). Rozlišené prostředky byly zavedeny proto, aby umožnily dosáhnout souladu mezi zásadou ročního rozpočtu a potřebou řídit víceleté operace.

Nerozlišené prostředky pokrývají:

—	veškeré správní oddíly rozpočtu (kapitolu 1 oddílu Komise a celé oddíly ostatních orgánů),

—	prostředky záruční sekce EZOZF roční povahy, a

—	některé technické prostředky (vrácené platby, záruky za výpůjčky a úvěry atd.).

U nerozlišených prostředků je výše prostředků na závazky shodná s výší prostředků na platby.

Rozlišené prostředky jsou určeny k pokrytí víceletých operací a jsou do nich zahrnuty prostředky ve všech kapitolách, s výjimkou kapitoly 1 oddílu Komise (bez EZOZF).

Tyto rozlišené prostředky se dělí na prostředky na závazky a prostředky na platby:

—

prostředky na závazky: kryjí celkové náklady právních závazků zaúčtovaných do běžného rozpočtového roku pro operace rozložené na více let. Rozpočtové závazky na akce, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, však mohou být v souladu s čl. 76 odst. 3 finančního nařízení rozloženy do několika ročních splátek, pokud to stanoví základní právní akt. U rozlišených prostředků jsou dosud neurčené rozpočtové závazky na další roky uvedeny jako podmíněné závazky v podrozvaze,

—	prostředky na platby: kryjí výdaje vyplývající ze závazků běžného rozpočtového roku a/nebo předchozích rozpočtových let.

1.4. PŮVOD PROSTŘEDKŮ

Hlavním zdrojem prostředků je rozpočet Společenství na běžný rok. Z finančního nařízení však vyplývají další typy prostředků. Pocházejí z předchozích rozpočtových let nebo vnějších zdrojů.

1.4.1. Konečné rozpočtové prostředky

Původně schválené rozpočtové prostředky

Převody

Prostředky lze převádět mezi rozpočtovými liniemi v souladu s pravidly stanovenými v článcích 22 až 24 finančního nařízení (Nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002).

Opravné rozpočty

Schválené rozpočty lze změnit nebo zvýšit opravným rozpočtem. Pravidla pro takovéto úpravy jsou stanovena v článcích 37 a 38 finančního nařízení.

1.4.2. Prostředky přenesené z předchozího roku nebo opětovně zpřístupněné

Automaticky přenesené prostředky

Jedná se o nerozlišené prostředky na platby, které lze automaticky přenést výlučně do následujícího rozpočtového roku (žádné omezení není stanoveno pro ESUO v likvidaci) v souladu s čl. 9 odst. 4 finančního nařízení.

Prostředky přenesené na základě rozhodnutí orgánů

Orgán může rozhodnout o přenesení prostředků z předchozího rozpočtového roku pouze ve dvou případech: jestliže byly dokončeny přípravné etapy (čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení) nebo jestliže byl základní právní akt přijat pozdě (čl. 9 odst. 2 písm. b). Přenášet lze prostředky na závazky i prostředky na platby (čl. 9 odst. 3).

Prostředky opětovně zpřístupněné po zrušení závazku

Jedná se o opětovné zanesení zrušených prostředků na závazky souvisejících se strukturálními fondy. Tyto částky mohou být výjimečně znovu zaneseny v případě omylu Komise nebo jestliže jsou nezbytné pro dokončení programu (článek 157 finančního nařízení).

1.4.3. Účelově vázané příjmy

Náhrady

Tyto prostředky pochází z náhrad omylem vyplacených částek, výnosů z dodávek zboží/služeb ostatním subjektům Společenství, přijatého pojistného plnění, příjmů z pronájmu a prodeje publikací – jde o příjmy účelově vázané k rozpočtové linii, z níž byly uskutečněny počáteční výdaje (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. e), f), g), h), i) a j) finančního nařízení), a lze je přenášet bez omezení.

Prostředky ESVO

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru stanoví, že členské státy poskytují finanční příspěvek na některé činnosti, které jsou financovány z rozpočtu Společenství. Dotčené rozpočtové linie a plánované částky se zveřejňují v příloze III rozpočtu Společenství. Dotčené rozpočtové linie se zvyšují o příspěvek ESVO. Prostředky, které se nevyčerpaly do konce roku, se ruší a vracejí zemím EHP.

Příjmy od třetích stran

Stejně jako v případě prostředků ESVO některé státy uzavřely s Evropskými společenstvími dohody zahrnující finanční příspěvek na činnosti Společenství. Obdržené částky se považují za příjmy od třetích stran, které se přidělují k příslušným rozpočtovým liniím (často v oblasti výzkumu) a které lze přenášet bez omezení (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. a) a d) finančního nařízení).

Práce pro třetí strany

Výzkumná střediska Společenství mohou v rámci své výzkumné činnosti pracovat pro vnější subjekty (čl. 161 odst. 2 finančního nařízení). Stejně jako příjmy od třetích stran jsou práce pro třetí strany přiděleny ke konkrétním rozpočtovým liniím a lze je přenášet bez omezení (článek 10 a čl. 18 odst. 1 písm. d) finančního nařízení).

Prostředky opětovně zpřístupněné v důsledku vrácení záloh

Jedná se o prostředky Společenství, které příjemci vrátili. Vrácené zálohy se zapisují jako účelově vázané příjmy (článek 10 a čl. 18 odst. 2 finančního nařízení) a lze je přenášet bez omezení. V oblasti strukturálních fondů se opětovné zapsání řídí rozhodnutím Komise (čl. 18 odst. 2 finančního nařízení a článek 228 prováděcích pravidel).

1.5. SKLADBA DOSTUPNÝCH PROSTŘEDKŮ

—	Konečné rozpočtové prostředky = původně schválené rozpočtové prostředky + prostředky opravných rozpočtů + převody;

—	Dodatečné prostředky = účelově vázané příjmy (viz výše) + prostředky přenesené z předchozího rozpočtového roku nebo prostředky znovu zpřístupněné po jejich zrušení;

—	Celkové schválené prostředky = konečné rozpočtové prostředky + dodatečné prostředky;

—	Prostředky na rok (tak, jak se používají k výpočtu výsledku plnění rozpočtu) = konečné rozpočtové prostředky + účelově vázané příjmy.

1.6. PLNĚNÍ ROZPOČTU

Článek 48 odst. 1 finančního nařízení stanoví: „Komise plní rozpočet … v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených položek.“

V článku 50 se stanoví, že Komise přizná ostatním orgánům potřebné pravomoci pro plnění oddílů rozpočtu, které se jich týkají.

1.6.1. Plnění příjmů

Rozpočet přebírá odhady příjmů s výhradou změn vyplývajících z přijetí opravných rozpočtů, které upraví odhady původního rozpočtu podle poklesu nebo nárůstu příjmů zjištěného v průběhu plnění. Rozpočtové příjmy pokrývají položky pro platby.

Výsledek plnění rozpočtu na straně příjmů se skládá ze zjištěných nároků, příjmů skutečně získaných na základě těchto zjištěných nároků a ze zůstatku, který má být uhrazen.

Skutečné příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům získaným na základě zjištěných nároků v průběhu roku a částkám získaným na základě pohledávek z minulých let.

1.6.2. Plnění výdajů

Výdaje jsou stejně jako příjmy odhadnuty v původním rozpočtu. Plnění výdajů ukazuje změny, využívání, přenosy a rušení prostředků na závazky a prostředků na platby v průběhu roku.

Využívání prostředků:

Prostředky na závazky

Schválené prostředky jsou v průběhu roku k dispozici pro vznik závazků.

Prostředky na platby

Schválené prostředky jsou v průběhu roku k dispozici pro provádění plateb.

Přenosy do následujícího roku:

Prostředky na závazky:

Některé prostředky, které nejsou přidělené, lze automaticky převést, je tomu tak třeba v případě účelově vázaných příjmů (článek 10 finančního nařízení).

Orgány mohou přenosy schválit, jestliže:

—	většina přípravných etap procesu přidělování byla dokončena do 31. prosince (čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení), nebo

—	právní základ byl přijat v posledním čtvrtletí rozpočtového roku (čl. 9 odst. 2 písm. b) finančního nařízení).

Rozpočtový orgán musí být o tomto rozhodnutí informován (čl. 9 odst. 5 finančního nařízení).

Prostředky na platby:

Stejně jako v případě prostředků na závazky se nevyužité prostředky na platby z účelově vázaných příjmů automaticky přenášejí:

—	nerozlišené prostředky: přenos je obvykle automatický, pokud je určen na pokrytí neuhrazených závazků (čl. 9 odst. 4 finančního nařízení),

—

rozlišené prostředky: nevyužité prostředky na platby obvykle pozbývají platnost; Komise může nicméně rozhodnout o jejich přenosu, jestliže prostředky na platby na následující rozpočtový rok nepokryjí stávající závazky nebo závazky související s prostředky na závazky, které byly samy přeneseny (čl. 9 odst. 3 finančního nařízení).

Zrušení prostředků:

Jakékoli prostředky na závazky a na platby, které nebyly využity ani přeneseny, se na konci roku zruší (čl. 9 odst. 1 finančního nařízení).

1.7. VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU NA ROK

1.7.1. Příjmy

V případě vlastních zdrojů se do účetnictví zanášejí částky, které byly v průběhu roku připsány ve prospěch účtů otevřených jménem Komise vládami členských států. Pokud je výsledkem rozpočtového hospodaření za předchozí rok přebytek, zahrne se rovněž do příjmů.

Ostatními zaúčtovanými příjmy jsou částky, které byly v průběhu roku skutečně přijaty.

1.7.2. Výdaje

Pro účely výpočtu výsledku plnění rozpočtu na daný rok se výdaje skládají z plateb, které byly provedeny na základě prostředků na platby pro daný rok, a z dalších položek pro daný rok, které jsou přeneseny do dalšího roku.

Platbami provedenými na základě položek na platby pro daný rok se rozumějí platby, které účetní provedl do 31. prosince rozpočtového roku. V případě Evropského zemědělského záručního fondu se těmito platbami rozumí platby, které členské státy provedly v období od 16. října 2006 do 15. října 2007 za předpokladu, že účetní byl o závazku a schválení informován do 31. ledna 2008. Výdaje fondu EZZF mohou po kontrolách v členských státech podléhat rozhodnutí o shodě.

1.7.3. Výsledek plnění rozpočtu na rok

Výsledek plnění rozpočtu se skládá ze dvou částí: výsledku Evropských společenství a výsledku účasti zemí ESVO, které jsou členy EHP. V souladu s článkem 15 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 o vlastních zdrojích tento výsledek představuje rozdíl mezi:

—	celkovými příjmy získanými v daném roce,

—	a celkovými platbami provedenými na základě prostředků pro daný rok zvýšenými o celkovou částku prostředků pro týž rok přenesených do následujícího roku (15).

Výsledné číslo se zvýší nebo sníží o:

—	čistý zůstatek zrušení prostředků na platby přenesených z předchozích let a jakýchkoli plateb, které kvůli kolísání kurzu eura převyšují nerozlišené prostředky přenesené z předchozího roku,

—	zůstatek kurzových zisků a ztrát zaznamenaných v průběhu daného roku.

Výsledná částka rozpočtového hospodaření se vrací členským státům v následujícím roce formou snížení jejich příspěvků splatných v tom roce.

1.8. NEUHRAZENÉ ZÁVAZKY

Zavedením rozlišených prostředků vznikl rozdíl mezi vzniklými závazky a uskutečněnými platbami: Tento rozdíl, který odpovídá neuhrazeným závazkům, představuje časový posun mezi okamžikem vzniku závazků a okamžikem uskutečnění příslušných plateb.

2. VYSVĚTLIVKY K ROZPOČTOVÝM PŘÍJMŮM A VÝDAJŮM A KOMENTÁŘ K VÝSLEDKU ZA ROK 2007

2.1. PRÁVNÍ ZÁKLAD A FINANČNÍ NAŘÍZENÍ

Rozpočtové účty jsou vedeny v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002 (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1, naposledy pozměněným nařízením (ES, Euratom) č. 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006)) o finančním nařízení platném pro souhrnný rozpočet Evropských společenství a nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k tomuto finančnímu nařízení, naposledy pozměněném dne 28. března 2007. Souhrnný rozpočet, hlavní nástroj finanční politiky Společenství, je nástrojem, kterým se každý rok stanovují a schvalují příjmy a výdaje Společenství.

Rozpočtový proces je upraven článkem 272 Smlouvy o ES, v němž je stanoveno pořadí etap a lhůty, které musí dodržet obě složky rozpočtového orgánu, tj. Rada a Parlament. Komise každý rok odhadne výši všech příjmů a výdajů evropských orgánů pro nadcházející rok a vypracuje předběžný návrh rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu. Rada na základě tohoto předběžného návrhu rozpočtu vypracuje návrh rozpočtu, o němž pak obě složky rozpočtového orgánu jednají. Předseda Parlamentu prohlásí, že rozpočet byl schválen s konečnou platností, čímž rozpočet nabude účinnosti. Odpovědnost za plnění rozpočtu nese zejména Komise.

2.2. ROZPOČTOVÁ KONSOLIDACE

Konsolidované zprávy o plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství obsahují, stejně jako v předchozích letech, plnění rozpočtu všech orgánů, protože v rámci rozpočtu Společenství se stanoví i samostatné rozpočty pro každý orgán.

Agentury nemají samostatný rozpočet v rámci rozpočtu Společenství a jsou zčásti financovány dotacemi z rozpočtu Komise. V zájmu poskytnutí všech významných rozpočtových údajů o agenturách zahrnuje rozpočtová část konsolidované účetní závěrky samostatné zprávy o plnění jednotlivých rozpočtů tradičních konsolidovaných agentur. Jsou to tyto zprávy:

—	tabulka rozpočtových příjmů uvádějící výši prostředků přijatých z rozpočtu Komise,

—	dvě tabulky rozpočtových výdajů (závazky, platby) s podrobnostmi podle jednotlivých agentur a s rozdělením na rozpočtové a dodatečné prostředky,

—	na konci všech tabulek byl přidán mezisoučet, z něhož je vidět celkový vliv hospodaření agentur podle typu výdajů a příjmů,

—	tabulka výsledku plnění rozpočtu, kde se sčítá výsledek plnění rozpočtu agentur a Společenství (po vyloučení dotací vyplacených z výdajů Společenství a dotací přijatých agenturami jako příjem).

2.3. PŘÍJMY

Příjmy souhrnného rozpočtu Evropských společenství lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: vlastní zdroje a ostatní příjmy. Stanoví tak článek 269 Smlouvy o založení Evropského společenství, v němž je uvedeno: „Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny“. Hlavní část rozpočtových výdajů je financována z vlastních zdrojů. Podíl ostatních příjmů na celkovém financování je malý.

Existují tři kategorie vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje, zdroj z DPH a zdroj z HND. Tradiční vlastní zdroje tvoří zemědělské dávky, dávky z cukru a cla. Součástí systému vlastních zdrojů je také opravný mechanismus pro rozpočtové nevyváženosti.

2.3.1. Tradiční vlastní zdroje

Tradiční vlastní zdroje: Veškeré zjištěné částky tradičních vlastních zdrojů se musejí zapsat buď na první, nebo na druhý z níže uvedených účtů vedených příslušnými orgány.

—	Na zvláštní účet uvedený v čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000: všechny částky získané zpět nebo zaručené částky.

—	Na zvláštní účet uvedený v čl. 6 odst. 3 písm. b) nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000: všechny částky, které dosud nebyly získány zpět a/nebo nejsou zaručeny; na tento účet lze také zapsat částky, které jsou sice zaručeny, ale jejich oprávněnost byla zpochybněna.

V případě zvláštního účtu zasílají členské státy Komisi čtvrtletní výkaz, který obsahuje:

—	částku, která měla být vrácena v předchozím čtvrtletí,

—	částky uhrazené během daného čtvrtletí,

—	úpravy základu (opravy, zrušení) provedené během daného čtvrtletí,

—	odepsané částky,

—	zůstatek zbývající k vrácení na konci vykazovaného čtvrtletí.

Informace zaslané členskými státy neumožňují, aby se částky vrácené v průběhu roku přidělily k roku, v němž vznikla pohledávka. Sloupec tabulky „Shrnutí plnění příjmové stránky rozpočtu na rok 2007“, v němž jsou uvedeny částky získané na základě přenesených pohledávek, tedy zahrnuje jak částky přijaté během roku, tak hodnotu zrušených pohledávek, kterou členské státy při podání nového výkazu nahradily novou hodnotou pohledávek. Na pohledávky, které se týkají vlastních zdrojů, se použije opravná položka.

Jakmile jsou vráceny tradiční vlastní zdroje ze zvláštního účtu, musejí být zapsány na pokladní účet Komise nebo na účet vedený u určeného subjektu nejpozději v první pracovní den po 19. dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byla pohledávka uhrazena. Členské státy si ponechávají 25 % tradičních vlastních zdrojů na krytí nákladů na výběr.

2.3.2. Zdroje z DPH a HND

Vlastní zdroje z DPH se vypočítají použitím jednotné sazby platné pro všechny členské státy na harmonizovaný základ DPH stanovený podle pravidel čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2000. Vyměřovací základ DPH nepřesáhne u žádného členského státu 50 % HND.

Zdroje z HND jsou variabilním zdrojem, jehož účelem je poskytnout příjmy nutné v konkrétním roce k pokrytí výdajů přesahujících částku vybranou z tradičních vlastních zdrojů, zdrojů z DPH a různých ostatních zdrojů. Příjmy z tohoto zdroje se vypočítají použitím jednotné sazby na agregátní HND všech členských států.

Zdroje z DPH a HND se stanoví na základě odhadů vyměřovacích základů DPH a HND učiněných při přípravě předběžného návrhu rozpočtu. Tyto prognózy se následně revidují a údaje se v průběhu daného rozpočtového roku aktualizují pomocí opravného rozpočtu.

Konečné údaje o základech DPH a HND jsou k dispozici během roku následujícího po rozpočtovém roku, k němuž se vztahují. Komise vypočítá rozdíly mezi částkami, které mají členské státy zaplatit podle konečných vyměřovacích základů, a částkami, které skutečně zaplatily na základě (revidovaných) odhadů. Tyto, ať už kladné či záporné, zůstatky DPH a HND, si Komise vyžádá od členských států k 1. prosinci roku následujícího po daném rozpočtovém roce. V následujících letech lze konečné základy DPH a HND dále opravovat. Dříve vypočítané zůstatky se opraví a rozdíl se vyžádá zároveň se zůstatky DPH a HND z předchozího rozpočtového roku. Je třeba poznamenat, že opravy zdrojů z HND, které se týkaly let 1995–2006 a které byly provedeny v roce 2007, činily 2 857 milionů EUR. Opravy zdrojů z DPH týkající se let 1996–2006 pak činily 973 milionů EUR.

Při provádění kontrol výkazů DPH a údajů o HND může Komise sdělit členským státům výhrady k určitým bodům, které mohou mít dopad na jejich příspěvky v rámci vlastních zdrojů. Tyto výhrady se mohou například týkat neuvedení přijatelných údajů nebo potřeby rozvíjet vhodnou metodiku. Na tyto výhrady je nutné pohlížet jako na potenciální nárokování nejistých částek vůči členským státům, neboť jejich finanční dopad nelze s přesností odhadnout. Je-li možné určit přesnou částku, jsou příslušné zdroje DPH a HND vymáhány buď společně se zůstatky DPH a HND nebo individuálním vyžádáním prostředků.

2.3.3. Oprava pro Spojené království

Tento mechanismus snižuje platby Spojeného království do vlastních zdrojů v poměru k jeho „rozpočtové nevyváženosti“ a odpovídajícím způsobem zvyšuje platby ostatních členských států do vlastních zdrojů. Mechanismus opravy rozpočtové nevyváženosti ve prospěch Spojeného království byl zaveden Evropskou radou na zasedání ve Fontainebleau (červen 1984) a navazujícím rozhodnutím o vlastních zdrojích ze dne 7. května 1985. Cílem tohoto mechanismu bylo snížit rozpočtovou nevyváženost Spojeného království snížením jeho plateb Společenstvím.

2.4. VÝDAJE

2.4.1. Finanční rámec na období 2007–2013

v milionech EUR
		2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013
1.	Udržitelný růst	53 979	57 653	59 700	61 782	63 638	66 628	69 621
2.	Ochrana a správa přírodních zdrojů	55 143	59 193	59 639	60 113	60 338	60 810	61 289
3.	Občanství, svoboda, bezpečnost a právo	1 273	1 362	1 523	1 693	1 889	2 105	2 376
4.	EU jako globální partner	6 578	7 002	7 440	7 893	8 430	8 997	9 595
5.	Správa	7 039	7 380	7 699	8 008	8 334	8 670	9 095
6	Vyrovnávací platby/kompenzace	445	207	210	0	0	0	0
Prostředky na závazky		124 457	132 797	136 211	139 489	142 629	147 210	151 976
Prostředky na platby celkem		122 190	129 681	123 858	133 505	133 452	140 200	142 408

Tento oddíl popisuje hlavní kategorie výdajů Společenství rozdělených podle okruhů finančního výhledu na období 2007–2013. Rozpočtový rok 2007 byl prvním rokem, na nějž se vztahuje finanční výhled na období 2007–2013. Celkový strop pro prostředky na závazky pro rok 2007 dosahuje částky 124 457 milionů EUR, což se rovná 1,04 % HND. Odpovídající strop pro prostředky na platby dosahuje částky 122 190 milionů EUR, tj. 1,02 % HND. Výše uvedená tabulka obsahuje částky finančního výhledu v běžných cenách.

Okruh 1 – Udržitelný růst

Tento okruh je rozdělen na dvě oddělené složky, které jsou však navzájem provázané:

—	1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost. Sem spadají výdaje na výzkum a inovace, školství a odbornou přípravu, transevropské sítě, sociální politiku, vnitřní trh a související politiky.

—	1b. Soudržnost pro růst a zaměstnanost. Tato složka má posílit konvergenci nejméně rozvinutých členských států a regionů, doplnit strategii EU pro udržitelný růst mimo méně prosperující regiony a podpořit spolupráci mezi regiony.

Okruh 2 – Ochrana a správa přírodních zdrojů

Okruh 2 zahrnuje společnou zemědělskou politiku a politiku rybolovu, rozvoj venkova a opatření na ochranu životního prostředí, zejména Natura 2000. Částka vyčleněná na společnou zemědělskou politiku odráží dohodu uzavřenou na bruselské Evropské radě v říjnu 2002.

Okruh 3 – Občanství, svoboda, bezpečnost a právo

Nový okruh 3 (Občanství, svoboda, bezpečnost a právo) odráží rostoucí význam některých oblastí, v nichž byly Unii svěřeny nové úkoly – spravedlnost a vnitřní věci, ochrana hranic, přistěhovalectví a azylová politika, ochrana zdraví a spotřebitelů, kultura, mládež, informace a dialog s občany. Je rozdělen na dvě složky:

—	3a. Svoboda, bezpečnost a právo.

—	3b. Občanství.

Okruh 4 – EU jako globální partner

Okruh 4 obsahuje všechna opatření vnější politiky, včetně předvstupních nástrojů. Zatímco Komise navrhovala zahrnout do finančního rámce také Evropský rozvojový fond, Rada a Parlament se rozhodly ponechat jej mimo tento rámec.

Okruh 5 – Správa

Do tohoto okruhu spadají správní výdaje všech institucí, důchodového systému a evropských škol. Pokud jde o všechny orgány vyjma Komise, tyto náklady tvoří veškeré jejich výdaje, avšak agentury a další instituce vynakládají jak správní tak provozní výdaje.

Okruh 6 – Vyrovnávací platby/kompenzace

V souladu s politickou dohodou, která stanoví, že nové členské státy by se neměly stát čistými plátci do rozpočtu hned na začátku svého členství, se na počátku jejich členství v tomto okruhu předpokládala kompenzace. Tato částka byla uvolněna na převody ve prospěch nových členských států na vyrovnání jejich rozpočtových příjmů a příspěvků.

2.4.2. Oblasti politik

V rámci využívání řízení podle činnosti (ABM) používá Komise ve svém procesu plánování a řízení metodu sestavování rozpočtu podle činností (ABB). Při sestavování rozpočtu podle činností je vytvářena taková struktura rozpočtu, v níž jednotlivé hlavy rozpočtu odpovídají oblastem politiky a jednotlivé kapitoly odpovídají činnostem.

Cílem ABB je zajistit jasný rámec pro převedení politických cílů Komise na činy buď právními předpisy, finančními prostředky nebo jinými prostředky veřejné politiky. Rozložením práce Komise na jednotlivé činnosti získáme jasný obrázek o práci Komise a současně dostaneme jednotný rámec pro stanovení priorit. Během sestavování a schvalování rozpočtu (rozpočtový proces) jsou zdroje vyčleňovány pro priority za použití činností, které tak pro účely rozpočtu slouží jako základní stavební kameny. Vytvořením vazby mezi činnostmi a pro ně vyčleněnými zdroji lze metodou ABB dosáhnout vyšší účelnosti a efektivity využívání zdrojů Komise.

Oblast politiky lze vymezit jako homogenní skupinu činností, které jsou součástí práce Komise a které jsou významné pro rozhodovací proces. Bylo stanoveno celkem 32 oblastí politiky, přičemž obecně vzato každá oblast politiky odpovídá některému generálnímu ředitelství a zahrnuje v průměru 6 nebo 7 činností. Tyto oblasti politiky jsou převážně provozní, neboť jejich klíčové činnosti jsou zaměřeny na prospěšnost pro třetí strany v rámci jejich oblasti působnosti. Provozní rozpočet je doplněn o potřebné správní výdaje v každé oblasti politiky.

2.5. KOMENTÁŘ K PLNĚNÍ ROZPOČTU NA ROK 2007

2.5.1. Výsledek plnění rozpočtu na rok 2007

Prostředky, které byly přeneseny z předchozího rozpočtového roku v souvislosti s příspěvky třetích stran a prací pro třetí strany, nepozbývají na základě své podstaty platnost a zahrnují se do dodatečných prostředků rozpočtového roku. Tím se vysvětluje rozdíl mezi přenosy z předchozího roku uvedenými ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2007 a mezi přenosy na následující rok uvedenými ve výkazech o plnění rozpočtu na rok 2006.

Do výpočtu ročního výsledku se nezapočítávají opětovně použitelné prostředky na platby a prostředky zpřístupněné po vrácení záloh.

Do zůstatku za rok 2007 nebylo možné zahrnout část prostředků na platby přenesených Společenstvími z roku 2007 do roku 2008, která se týká ESVO-EHP, neboť k tomu je třeba souhlas ESVO, který nebude udělen dříve než v polovině roku 2008.

Přenesené prostředky na platby zahrnují: automatické převody a převody na základě rozhodnutí. Dále zahrnují navýšení prostředků účelově vázaných příjmů, neboť prostředky nevyužité ke konci roku se přenášejí automaticky. Zrušení nevyužitých prostředků na platby přenesených z předcházejícího roku tak představuje pouze zrušení položek, které byly přeneseny automaticky a na základě rozhodnutí.

2.5.2. Shrnutí hlavních bodů týkajících se plnění rozpočtu na rok 2007

V souladu se zásadou vyrovnanosti musí být rozpočtové příjmy a výdaje (prostředky na platby) v rovnováze. Výše prostředků na platby uvedená v původním rozpočtu, který byl podepsán předsedou Evropského parlamentu dne 15. prosince 2006, byla stanovena na 115 497 milionů EUR, a měla být financována zdroji ve výši 114 288 milionů EUR. Je třeba poznamenat, že odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku mění a tyto změny jsou předkládány v podobě opravných rozpočtů. Úpravy výše plateb vlastních zdrojů odvozených z HND členských států zajišťují, že příjmy rozpočtu přesně odpovídají rozpočtovým výdajům.

V průběhu roku 2007 bylo přijato sedm opravných rozpočtů. Jejich vliv na příjmovou stranu rozpočtu za rok 2007 byl takový, že celkové konečné příjmy dosahovaly výše 113 846 milionů EUR. Tato částka byla financována vlastními zdroji ve výši 106 203 milionů EUR (což je tedy o 8 085 milionů EUR méně, než se původně předpokládalo) a zbývající část pak ostatními příjmy. Pokles výše požadovaných vlastních zdrojů byl způsoben různými faktory, například zahrnutím částky 2 109 milionů EUR, která souvisela s přebytkem za předchozí rok a s přebytkem Záručního fondu pro vnější opatření. Kombinace vlivu snížení prostředků na platby a zvýšení prognózy příjmů na základě opravného rozpočtu č. 7/2007 pak vedla k tomu, že zdroje z HND byly dále sníženy o 5 976 milionů EUR.

Pokud jde o vlastní zdroje, je třeba poznamenat, že celkový výběr tradičních vlastních zdrojů dosáhl 100 % prognózované částky. To lze vysvětlit na základě skutečnosti, že rozpočtové odhady byly upraveny při sestavování opravného rozpočtu č. 5/2007 (byly sníženy o 775 milionů EUR). Tato úprava vycházela zejména z nových makroekonomických prognóz z jara 2007, které nebyly natolik optimistické, jako prognózy předchozí.

Závěrečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH a HND rovněž velmi přesně odpovídaly konečným rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami lze vysvětlit rozdílem v kurzech eura používaných pro rozpočtové účely a kurzech, kdy členské státy, které se neúčastní HMU, skutečně provedly své platby.

Na straně výdajů dosáhlo využití prostředků na platby na rok 2007, tedy první rok nového finančního rámce, výše 109 miliard EUR (98 %). Po přenesení prostředků na platby ve výši 750 milionů EUR, které většinou souvisely s (nerozlišenými) správními výdaji, dosáhla míra využití prostředků na platby v rozpočtu na rok 2007 úrovně 99 %, což je obdobné jako u prostředků na závazky. V porovnání s předchozími roky je tento výsledek příznivý.

Využití prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2007 dosáhlo 119 miliard EUR (96 %). Prostředky na závazky, které na konci roku zůstaly nevyužité, souvisely zejména se zpožděným přijetím některých provozních programů pro soudržnost a přírodní zdroje. Tyto prostředky budou buď přeneseny do roku 2008, nebo budou v programech zahrnuty do pozdějších let finančního rámce. Po přenesení a změnách v programech (což dohromady představuje částku 3,6 miliardy EUR) dosáhla míra využití prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2007 úrovně 99 %. V porovnání s předchozími roky, a zejména s rokem 2000 (prvním rokem předchozího finančního rámce), kdy bylo třeba využít přenesení prostředků a změn v programech ve velké míře, je tento výsledek příznivý.

2.5.3. Porovnání výsledku plnění rozpočtu na rok 2007 s hospodářským výsledkem za rok 2007

Hospodářský výsledek za daný rok uvedený v části I oddíle B byl vypočten podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek rozpočtového hospodaření však v souladu s finančním nařízením vychází z upravených pravidel hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Níže uvedená tabulka přináší toto porovnání a zdůrazňuje hlavní srovnávané částky rozdělené mezi položky příjmů a výdajů.

Porovnání položek – Příjmy

Skutečné rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům vybraným na základě zjištěných nároků v průběhu roku a částkám vybraným na základě pohledávek z minulých let. Proto je pro účely porovnání třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky zjištěné v běžném roce, které zatím nebyly vybrány, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky zjištěné v předchozích letech a vybrané v dotčeném rozpočtovém roce musí být pro účely srovnání k hospodářskému výsledku přičteny.

Čisté příjmy příštích období představují především příjmy ze zemědělských dávek, vlastních zdrojů a úroků a dividend. V úvahu se bere pouze vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období za běžný rok, mínus odúčtování příjmů příštích období za předchozí rok.

Porovnání položek – Výdaje

Čisté výdaje příštích období představují především časové rozlišení provedení při účetní závěrce na konci roku, tj. způsobilé výdaje, které zaznamenali příjemci prostředků Společenství, které ještě nebyly nahlášeny ES.

Zatímco výdaje příštích období nejsou považovány za rozpočtový výdaj, jsou platby uskutečněné v běžném roce, avšak související s fakturami zaznamenanými v předchozích letech, součástí rozpočtových výdajů běžného roku.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací 1) nových částek předběžného financování uhrazených v běžném roce a vykázaných jako rozpočtový výdaj v daném roce a 2) schválení předběžného financování vyplaceného v běžném roce nebo v předchozích letech na základě přijetí způsobilých nákladů. Druhý případ představuje výdaj v akruálním pojetí, avšak ne v rozpočtových účtech, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v době její úhrady.

Kromě plateb provedených na základě prostředků daného roku je při výpočtu výsledku rozpočtového hospodaření (v souladu s článkem 15 nařízení (ES, Eratom) č. 1150/2000) také třeba zohlednit prostředky daného roku, jež jsou přeneseny do následujícího roku. To platí i pro rozpočtové platby uhrazené v běžném roce z přenesených částek a ze zrušení nevyužitých prostředků na platby.

Změna rezerv souvisí s odhady provedenými na konci roku v akruálních účtech (zejména v souvislosti se zaměstnaneckými dávkami), které nemají vliv na rozpočtové účty. Do ostatních částek porovnání spadají různé položky jako odpisy aktiv, pořízení aktiv, platby finančního leasingu a finanční účasti, u nichž se rozpočtové a akruální účetní postupy liší.

V neposlední řade je třeba vyloučit hospodářské výsledky agentur a ESUO, které jsou zahrnuty do konsolidovaného hospodářského výsledku, jelikož jejich vliv na rozpočet není zahrnut do výsledku konsolidovaného rozpočtu.

POROVNÁNÍ: HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK – VÝSLEDEK ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ

v milionech EUR
	2007
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK	7 462
Příjmy
Nároky zjištěné v běžném roce, avšak zatím nevybrané	(5 036)
Nároky zjištěné v předchozím roce a vybrané v běžném roce	2 543
Příjmy příštích období (čisté)	(1 068)
Náklady
Výdaje příštích období (čisté)	8 814
Výdaje předchozího roku uhrazené v běžném roce	(3 635)
Čistý vliv předběžného financování	(6 810)
Prostředky na platby přenesené do následujícího roku	(3 116)
Platby uhrazené z přenesených prostředků a zrušení nevyužitých prostředků na platby	1 171
Změna rezerv	1 395
Ostatní	(33)
Hospodářský výsledek agentur a ESUO	(145)
VÝSLEDEK PLNĚNÍ ROZPOČTU ZA ROK	1 542

(1) Podle článku 83 služebního řádu (nařízení Rady (EHS) č. 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění) za penzijní závazky ručí společně členské státy.

(2) Dne 13. prosince 2007 Evropský parlament schválil rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Společenství z vlastních zdrojů, které vyberou členské státy nebo které budou od nich vyžádány v roce 2008.

(3) Včetně hotovosti Záručního fondu (viz vysvětlivka 2.11).

(4) Po vyloučení částek makrofinanční pomoci.

(5) Vyšší hodnota se týká úvěrů s pevnou sazbou krytých úrokovým swapem (viz bod 2.3.4.2).

(6) Vyšší hodnota se týká výpůjček s pevnou sazbou pokrytých úrokovým swapem (viz vysvětlivka 2.3.4.2).

(7) V roce 2008 budou vystaveny inkasní příkazy na částku 15 milionů EUR (3 miliony EUR u Fondu soudržnosti, 10 milionů EUR u EFRR a 2 miliony EUR u záruční sekce EZOZF). V případě finančních oprav uplatňovaných při ukončení programu je výše inkasního příkazu závislá na objemu finanční opravy a na zůstatkové částce konečné žádosti o platbu.

(8) Rozhodnutí Rady 90/212/Euratom ze dne 23. dubna 1990, kterým se mění rozhodnutí 77/271/Euratom, kterým se provádí rozhodnutí Rady 77/270/Euratom, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky za účelem přispění na financování jaderných elektráren (Úř. věst. L 112, 3.5.1990, s. 26).

Rozhodnutí Rady 77/271/Euratom ze dne 29. března 1977, kterým se provádí rozhodnutí 77/270/Euratom, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky za účelem přispění na financování jaderných elektráren (Úř. věst. L 88, 6.4.1977, s. 11).

Rozhodnutí Rady 94/179/Euratom ze dne 21. března 1994, kterým se mění rozhodnutí 77/270/Euratom, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala výpůjčky s cílem přispět na financování nezbytné pro zvýšení stupně bezpečnosti a účinnosti jaderných elektráren v některých nečlenských zemích (Úř. věst. L 84, 29.3.1994, s. 41).

(9) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2728/94 ze dne 31. října, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 293, 12.11.1994, s. 1).

(10) S uplatněním opravného koeficientu („ok“).

(11) Vyplácí se první tři roky po odchodu.

(12) Konsolidováno poprvé v roce 2007.

(13) Decentralizovaný orgán Evropské unie spadající pod pilíř „policejní a soudní spolupráce v trestněprávních věcech“.

(14) Je třeba poznamenat, že vzhledem k zaokrouhlování částek v milionech eur se může stát, že součty některých finančních údajů v těchto rozpočtových tabulkách nemusí přesně odpovídat.

(15) V případě zemí ESVO – EHP je objem prostředků přenesených z roku n do roku n + 1 znám po uzavření účtů. Výpočet zůstatku proto zahrnuje přenosy položek z roku n – 1 do roku n.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 287

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 51 10. listopadu 2008

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2008/C 287/01	Roční účetní závěrka Evropských společenství — Rozpočtový rok 2007 — Svazek I — Konsolidovaná účetní závěrka a konsolidované zprávy o plnění rozpočtu	1

2008/C 287/02	Prohlášení o věrohodnosti předkládané Účetním dvorem Evropskému parlamentu a Radě	111


2008/C 287/03	Poznámka pro čtenáře(pokračování na vnitřní straně zadní obálky)	s3