13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/1

---

(2008/C 236/01)

Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie

Úř. věst. C 223, 30.8.2008

Dřívější publikace

Úř. věst. C 209, 15.8.2008

Úř. věst. C 197, 2.8.2008

Úř. věst. C 183, 19.7.2008

Úř. věst. C 171, 5.7.2008

Úř. věst. C 158, 21.6.2008

Úř. věst. C 142, 7.6.2008

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/2

---

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. července 2008 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-504/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 92/57/EHS - Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích - Článek 3 odst. 1 - Nesprávné provedení)

(2008/C 236/02)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Pignataro-Nolin a I. Kaufmann-Bühler, zmocněnec)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. Braguglia, zmocněnec, a W. Ferrante, avvocato dello Stato)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nesprávné provedení čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 245, s. 6; Zvl. vyd. 05/02, s. 71) – Určení koordinátorů pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi, na kterém působí více podniků

Výrok

1)

Italská republika tím, že neprovedla správně do italského práva čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady.

---

(1)  Úř. věst. C 42, 24.2.2007.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/2

---

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 25. července 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Contencioso-Administrativo de Madrid – Španělsko) – Ecologistas en Acción-CODA v. Ayuntamiento de Madrid

(Věc C-142/07) (1)

(Směrnice 85/337/EHS a 97/11/ES - Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí - Činnosti spočívající v přestavbě a zdokonalení městských silnic - Podléhání)

(2008/C 236/03)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Contencioso-Administrativo de Madrid

Účastníci původního řízení

Žalobce: Ecologistas en Acción-CODA

Žalovaný: Ayuntamiento de Madrid

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Juzgado de lo Contencioso-Administrativo de Madrid – Výklad směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, s. 40; Zvl. vyd. 15/01, s. 248) – Záměry úpravy městských komunikací v hustě osídlených oblastech nebo týkající se oblastí významných z hlediska historického, kulturního nebo archeologického – Podrobení těchto záměrů řízení o posouzení vlivů na životní prostředí z důvodu jejich povahy, rozsahu a účinku – Použitelnost kritérií z rozsudku Soudního dvora ve věci C-332/04, Komise v. Španělsko

Výrok

Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, musí být vykládána v tom smyslu, že stanoví posuzování vlivů na životní prostředí u záměrů týkajících se přestavby a zdokonalení městských silnic, jedná-li se o záměry uvedené v bodě 7 písm. b) nebo c) přílohy I této směrnice nebo o záměry uvedené v bodě 10 písm. e) či bodě 13 první odrážce přílohy II uvedené směrnice, které jsou způsobilé, z důvodu své povahy, rozsahu nebo umístění, a případně s přihlédnutím k jejich spolupůsobení s jinými záměry, mít významný vliv na životní prostředí.

---

(1)  Úř. věst. C 129, 9.6.2007.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/3

---

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 25. července 2008 – C.A.S. SpA v. Komise Evropských společenství

(Věc C-204/07 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Dohoda o přidružení EHS-Turecko - Nařízení (EHS) č. 2913/92 - Článek 239 - Celní kodex Společenství - Vrácení a prominutí dovozního cla - Koncentráty ovocných šťáv z Turecka - Průvodní osvědčení - Padělání - Zvláštní situace)

(2008/C 236/04)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: C.A.S. SpA (zástupce: D. Ehle, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Patakia a S. Schønberg, zmocněnci, M. Núñez Müller, Rechtsanwalt)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) ze dne 6. února 2007 ve věci CAS v. Komise (T-23/03), kterým Soud zamítl žalobu na částečné zrušení rozhodnutí Komise (REC 10/01) ze dne 18. října 2002, týkajícího se žádosti o prominutí dodatečně zaplaceného dovozního cla z ovocného koncentrátu pocházejícího z Turecka dovezeného na základě osvědčení o původu zboží, které se na základě pozdější kontroly ukázalo jako chybné – Nedostatky a pochybení, kterých se dopustily turecké orgány a Komise, které mohou zakládat zvláštní situaci ve smyslu článku 239 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307) – Rozdělení důkazního břemene, pokud jde o existenci zvláštní situace – Právní kvalifikace dokumentů a skutkových okolností.

Výrok

1)	Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 6. února 2007, CAS v. Komise (T-23/03), se zrušuje.

2)	Článek 2 rozhodnutí Komise ze dne 18. října 2002 (REC 10/01) se zrušuje.

3)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení v obou stupních.

---

(1)  Úř. věst. C 140, 23.6.2007.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/3

---

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 25. července 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht – Německo) – Dieter Janecek v. Freistaat Bayern

(Věc C-237/07) (1)

(Směrnice 96/62/ES - Posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší - Stanovení mezních hodnot - Právo třetí osoby, jejíž zdraví je poškozeno, na vypracování akčního plánu)

(2008/C 236/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: Dieter Janecek

Žalovaný: Freistaat Bayern

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesverwaltungsgericht – Výklad čl. 7 odst. 3 směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší (Úř. věst. L 296, s. 55; Zvl. vyd. 15/03, s. 95) – Právo třetí osoby, jejíž zdraví je poškozeno, na vypracování akčního plánu, jak je stanoven směrnicí, přičemž tato třetí osoba má podle vnitrostátního práva nárok soudně se domáhat přijetí opatření proti překročení mezních hodnot částic jemné frakce

Výrok

1)

Článek 7 odst. 3 směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší musí být vykládán v tom smyslu, že v případě rizika překročení výstražných prahových hodnot nebo mezních hodnot musí mít bezprostředně dotčení jednotlivci možnost vyžadovat, aby příslušné vnitrostátní orgány vypracovaly akční plán, přestože na základě vnitrostátního práva disponují dalšími prostředky, kterými mohou vyžadovat, aby příslušné orgány přijaly opatření pro boj proti znečištění ovzduší.

2)

Členské státy mají, s výhradou přezkumu vnitrostátního soudu, pouze povinnost přijmout v rámci akčního plánu a v krátké době vhodná opatření ke snížení rizika překročení mezních hodnot nebo výstražných prahových hodnot na minimum a postupnému navrácení se na úroveň pod uvedenými hodnotami, s ohledem na skutkové okolnosti a všechny dotčené zájmy.

---

(1)  Úř. věst. C 183, 4.8.2007.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/4

---

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 25. července 2008 – Komise Evropských společenství v. Slovenská republika

(Věc C-493/07) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/22/ES - Článek 26 odst. 3 - Elektronické komunikace - Sítě a služby - Jednotné evropské číslo tísňového volání - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

(2008/C 236/06)

Jednací jazyk: slovenština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Braun a J. Javorský, zmocněnci)

Žalovaná: Slovenská republika (zástupce: J. Čorba, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí opatření nezbytných pro dosažení souladu s čl. 26 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice „o univerzální službě“) (Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367), ve stanovené lhůtě

Výrok

1)

Slovenská republika tím, že nezajistila, aby podniky, které zajišťují veřejné telefonní sítě, zpřístupnily orgánům, které zasahují v případě tísňové situace, u všech volání na jednotné evropské číslo tísňového volání „112“ údaj o tom, kde se volající nachází, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 26 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice „o univerzální službě“).

2)	Slovenské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 315, 22.12.2007.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/4

---

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 25. července 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Ireland – Irsko) – Blaise Baheten Metock, Hanette Eugenie Ngo Ikeng, Christian Joel Baheten, Samuel Zion Ikeng Baheten, Hencheal Ikogho, Donna Ikogho, Roland Chinedu, Marlene Babucke Chinedu, Henry Igboanusi, Roksana Batkowska v. Minister for Justice, Equality and Law Reform

(Věc C-127/08) (1)

(Směrnice 2004/38/ES - Právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členského státu - Rodinní příslušníci, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí - Státní příslušníci třetích zemí, kteří vstoupili na území hostitelského členského státu předtím, než se stali manžely nebo manželkami občana Unie)

(2008/C 236/07)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Ireland

Účastníci původního řízení

Žalobci: Blaise Baheten Metock, Hanette Eugenie Ngo Ikeng, Christian Joel Baheten, Samuel Zion Ikeng Baheten, Hencheal Ikogho, Donna Ikogho, Roland Chinedu, Marlene Babucke Chinedu, Henry Igboanusi, Roksana Batkowska

Žalovaný: Minister for Justice, Equality and Law Reform

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – High Court of Ireland – Výklad čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46) – Manžel či manželka, kteří jsou státními příslušníky třetího státu – Vnitrostátní právní úprava hostitelského členského státu, která právo pobytu rodinných příslušníků podmiňuje předchozím řádným pobytem v jiném členském státě

Výrok

1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, brání právní úpravě členského státu, která od státního příslušníka třetí země, který je manželem nebo manželkou občana Unie pobývajícího v tomto členském státě, jehož není státním příslušníkem, vyžaduje k tomu, aby se na něj vztahovala ustanovení této směrnice, aby před svým příchodem do hostitelského členského státu nejdříve legálně pobýval v jiném členském státě.

2)

Článek 3 odst. 1 směrnice 2004/38 musí být vykládán v tom smyslu, že na státního příslušníka třetí země, který je manželem nebo manželkou občana Unie pobývajícího v členském státě, jehož není státním příslušníkem, jenž tohoto občana Unie doprovází nebo následuje, se vztahují ustanovení uvedené směrnice bez ohledu na místo a datum uzavření jejich manželství, jakož i způsob, jakým tento státní příslušník třetí země vstoupil na území hostitelského členského státu.

---

(1)  Úř. věst. C 116, 9.5.2008.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/5

---

Usnesení Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 12. června 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Monomeles Protodikeio Kerkyras – Řecko) – Vassilakis Spyridon, Theodoros Gkisdakis, Petros Grammenos, Nikolaos Grammenos, Theodosios Grammenos, Maria Karavassili, Eleftherios Kontomaris, Spyridon Komninos, Theofilos Mesimeris, Spyridon Monastiriotis, Spyridon Moumouris, Nektaria Mexa, Nikolaos Pappas, Christos Vlachos, Alexandros Grasselis, Stamatios Kourtelesis, Konstantinos Poulimenos, Savvas Sideropoulos, Alexandros Dellis, Michail Zervas, Ignatios Koskieris, Dimitiros Daikos, Christos Dranos v. Dimos Kerkyras

(Věc C-364/07) (1)

(Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu - Sociální politika - Směrnice 1999/70/ES - Rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou - Pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou s veřejnou správou - Pojem „po sobě jdoucí pracovní smlouvy“ a „objektivní důvod“ ospravedlňující obnovení těchto smluv - Opatření s cílem zabránit zneužívání - Sankce - Úprava řešení sporů a stížností na vnitrostátní úrovni - Rozsah povinnosti konformního výkladu)

(2008/C 236/08)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Monomeles Protodikeio Kerkyras

Účastníci řízení

Žalobci: Vassilakis Spyridon, Theodoros Gkisdakis, Petros Grammenos, Nikolaos Grammenos, Theodosios Grammenos, Maria Karavassili, Eleftherios Kontomaris, Spyridon Komninos, Theofilos Mesimeris, Spyridon Monastiriotis, Spyridon Moumouris, Nektaria Mexa, Nikolaos Pappas, Christos Vlachos, Alexandros Grasselis, Stamatios Kourtelesis, Konstantinos Poulimenos, Savvas Sideropoulos, Alexandros Dellis, Michail Zervas, Ignatios Koskieris, Dimitiros Daikos, Christos Dranos

Žalovaná: Dimos Kerkyras (obec Korfu)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Monomeles Protodikeio Kerkyras – Výklad ustanovení 5 odst. 1 a 2 přílohy směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368) – Pracovní smlouvy uzavřené s veřejnou správou – Pojem „objektivní důvody“ odůvodňujících obnovování bez omezení po sobě jdoucích smluv na dobu určitou – Pojem „po sobě jdoucí smlouvy“

Výrok

1)

V případě opožděného provedení směrnice do právního řádu dotčeného členského státu a neexistence přímého účinku jejích relevantních ustanovení jsou vnitrostátní soudy povinny vykládat vnitrostátní právo po uplynutí lhůty pro provedení dané směrnice ve světle jejího textu a cíle tak, aby bylo možno dosáhnout výsledků zamýšlených touto směrnicí, přičemž musí dávat přednost výkladu vnitrostátních předpisů, jenž co nejvíce odpovídá tomuto cíli, aby bylo možno nalézt řešení slučitelné s ustanoveními zmiňované směrnice.

2)

Ustanovení 5 bod 1 písm. a) rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené dne 18. března 1999, která je obsažena v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, musí být vykládáno v tom smyslu, že odporuje užívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou, jež by bylo odůvodněnou pouze tím, že je upraveno obecným právním nebo správním předpisem členského státu. Naopak pojem „objektivní důvody“ ve smyslu uvedeného ustanovení vyžaduje, aby uplatnění tohoto zvláštního pracovněprávního vztahu, jak je upraven vnitrostátními právními předpisy, bylo odůvodněno existencí konkrétních prvků, jež souvisí zejména s danou činností a podmínkami jejího výkonu.

3)

Ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou musí být vykládáno v tom smyslu, že v zásadě nebrání vnitrostátní úpravě, jako je ta, jež tvoří předmět třetí předběžné otázky, podle níž pouze pracovní smlouvy nebo poměry na dobu určitou, které vzájemně odděluje prodleva kratší tří měsíců, lze pokládat za takové, jež mají povahu smluv nebo vztahů „po sobě jdoucích“ ve smyslu uvedeného ustanovení.

4)

Za okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, musí být rámcová dohoda o pracovním poměru na dobu určitou vykládána v tom smyslu, že pokud se nejeví, že by vnitrostátní právní řád dotčeného členského státu obsahoval v dané oblasti jiná účinná opatření k zabránění po sobě jdoucím smlouvám na dobu určitou, popřípadě k postihu jejich zneužívání, brání uplatnění pravidla vnitrostátního práva, které absolutním způsobem zakazuje ve veřejném sektoru přeměnit pracovní smlouvu na dobu neurčitou na řadu po sobě jdoucích smluv na dobu určitou, které, mají-li za cíl uspokojování „stálých a trvalých potřeb“ zaměstnavatele, je třeba považovat za smlouvy porušující právo. Předkládajícímu soudu nicméně přísluší určit, v souladu s jeho povinností konformního výkladu, zda právní řád jeho státu neobsahuje takováto účinná opatření.

5)

Zásada užitečného účinku práva Společenství a rámcová dohoda o pracovních poměrech na dobu určitou v zásadě nebrání ustanovení vnitrostátního práva, podle nějž má nezávislý správní orgán pravomoc případně překvalifikovat smlouvy na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou. Předkládajícímu soudu však přísluší dohlížet na záruky práva na účinnou soudní ochranu při zachování zásady její rovnocennosti a efektivity.

---

(1)  Úř. věst. C 247, 20.10.2007.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/6

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale della Lombardia (Itálie) dne 19. června 2008 – Federutility a další v. Autorità per l'energia elettrica e il gas

(Věc C-265/08)

(2008/C 236/09)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale della Lombardia

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Federutility, Assogas, Libarna Gas spa, Collino Commercio spa, Sadori gas spa, Egea Commerciale, E.On Vendita srl, Sorgenia spa

Žalovaný: Autorità per l'energia elettrica e il gas

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES (1) ze dne 26. června 2003, který stanoví otevření trhu se zemním plynem, vykládán v souladu se zásadami plynoucími ze Smlouvy o ES tak, že je v rozporu s tímto ustanovením a se zásadami vyplývajícími ze Smlouvy o ES vnitrostátní právní úprava (a následující prováděcí předpisy), která i po 1. červenci 2007 zachovává vnitrostátnímu regulačnímu úřadu pravomoc určovat referenční ceny pro dodávky zemního plynu domácnostem (neurčitá kategorie, neurčená v referenčních pásmech, která sama o sobě nezahrnuje hodnocení zvláštních podmínek sociálně-ekonomického znevýhodnění, kterými by bylo možné odůvodnit výše uvedené referenční ceny), které mají distributorské a zásobovací společnosti povinnost zahrnout ve své obchodní nabídce v rámci povinností veřejné služby; nebo:

2)

Musí být tento předpis (uvedený článek 23) vykládán společně s ustanovením článku 3 směrnice 2003/55/ES (v němž se stanoví, že členské státy mohou uložit z důvodů obecného hospodářského zájmu podnikům působícím v odvětví zemního plynu povinnosti veřejné služby, které se mohou týkat, mimo jiné, cen dodávek) tak, že není v rozporu s výše uvedenými předpisy Společenství vnitrostátní právní úprava, která s ohledem na zvláštní situaci na trhu, pro niž je dosud charakteristická absence podmínek „účinné hospodářské soutěže“, tedy přinejmenším v oblasti velkoobchodní sítě, připouští určování referenční ceny zemního plynu na správní úrovni a její povinné uvádění v obchodní nabídce každé dodavatelské společnosti domácnostem v rámci institutu univerzální služby, přestože se má mít za to, že všichni zákazníci mají „svobodnou“ volbu?

---

(1)  Úř. věst. L 176, s. 57.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/7

---

Žaloba podaná dne 25. června 2008 – Komise Evropských společenství v. Švédské království

(Věc C-274/08)

(2008/C 236/10)

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: B. Schima a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalované: Švédské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Švédské království nesplnilo povinnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (1) tím, že nepřijalo vhodná opatření k zajištění požadovaného funkčního rozdělení distribučních a výrobních podílů ve vertikálně integrovaných podnicích v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. b) a c) a nestanovilo příslušným regulačním orgánům povinnost schvalovat předem přinejmenším metody používané pro výpočet nebo stanovení podmínek pro přístup k vnitrostátním soustavám, včetně sazeb za přenos a distribuci, v souladu s čl. 23 odst. 2 písm. a) uvedené směrnice;

—	uložit Švédskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu svého tvrzení, že čl. 15 odst. 2 písm. b) a c) byl do švédského práva proveden, odkázalo Švédsko na několik ustanovení zákona o elektrické energii (ellagen), z kterého je mimo jiné zjevné, že provoz sítí (distribuční činnost) je v účetnictví oddělen a že podnikový auditor pro sítě kontroluje zejména tyto oddělené účty. Dále Švédsko uvedlo, že náklady, které síťový podnik nese společně s jiným podnikem, musí být uvedeny v účetnictví pouze v rozsahu, v jakém se týkají síťového podniku. Navíc je síťový podnik povinen vypracovat plán dohledu a zajistit jeho dodržování.

Komise se nicméně domnívá, že jasný požadavek na organizaci řídící struktury podle čl. 15 odst. 2 písm. b) a c) nemohou splnit obecná pravidla, která se týkají například odděleného účetnictví nebo obecně použitelných sankcí.

Podle Švédska je požadavek na funkční rozdělení splněn také obecnými ustanoveními práva společností v zákoně o akciových společnostech (aktiebolaglagen), podle něhož jsou mateřské společnosti a dceřiné společnosti oddělenými právnickými osobami a subjekty.

Komise se domnívá, že mateřská společnost, jakožto většinový akcionář, vykonává rozhodující vliv na svou dceřinou společnost nebo dceřiné společnosti, jelikož některé důležité otázky jsou vyhrazeny k rozhodnutí akcionářům. Distribuční podnik a jeho představenstvo proto nemůže být nikdy nezávislé na svých většinových akcionářích pouze na základě obecného práva společností. Požadavek na nezávislé správní struktury není rovněž splněn ani tím, že integrovaný podnik splňuje ustanovení aktiebolaglagen týkající se auditu a omezení převodu aktiv. Správné provedení čl. 15 odst. 2 písm. b) a c) do vnitrostátního práva podle Komise předpokládá, že existují závazná pravidla, která jasně odrážejí podmínky v uvedených ustanoveních, tedy záruku, že správa distribučního podniku může jednat nezávisle na integrovaném elektroenergetickém podniku, pokud jde o distribuci a prostředky nezbytné k zajištění činnosti, údržby a výstavby sítě. Tento požadavek ustanovení aktiebolaglagen nezajišťují.

Jak je zjevné ze znění čl. 23 odst. 2 písm. a) směrnice, uvedený článek požaduje systém předchozího schválení síťových sazeb, nebo každopádně metod používaných pro jejich výpočet. Švédsko výslovně uvedlo, že stávající švédská ustanovení o výpočtu síťových sazeb, jakož i kritéria, která musí síťové sazby splňovat, jsou založena na systému, ve kterém je prováděn následný dohled, ale že v současnosti probíhají průzkumy týkající se zavedení nového systému předchozího schvalování a že návrh bude pravděpodobně předložen parlamentu v červnu 2008.

Za výše uvedených okolností má Komise za to, že Švédsko nesprávně provedlo do vnitrostátního práva směrnici 2003/54/ES, a zejména její čl. 15 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 23 odst. 2 písm. a).

---

(1)  Úř. věst. L 176, s. 37; Zvl. vyd. 12/02, s. 211.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/8

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal administratif (Lucembursko) dne 26. června 2008 – Miloud Rimoumi, Gabrielle Suzanne Marie Prick v. Ministre des Affaires Étrangères et de l'Immigration

(Věc C-276/08)

(2008/C 236/11)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal administratif

Účastníci původního řízení

Žalobci: Miloud Rimoumi, Gabrielle Suzanne Marie Prick

Žalovaný: Ministre des Affaires Étrangères et de l'Immigration

Předběžná otázka

Musí být čl. 2 odst. 2 písm. a), čl. 3 odst. 1 a čl. 7 odst. 2 směrnice 2004/38 o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (1) vykládány tak, že se vztahují pouze na rodinné příslušníky, kteří nabyli tohoto postavení před tím, než občan Unie, kterého hodlají doprovázet či následovat, využil svého práva na volný pohyb, které mu přiznává článek 39 Smlouvy o ES, nebo naopak má každý občan Unie, který využil svého práva na volný pohyb a usadil se v jiném členském státu, než jehož je státním příslušníkem, právo být následován rodinným příslušníkem, aniž by se u tohoto rodinného příslušníka zkoumalo, kdy tohoto postavení nabyl?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38 ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46).

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/8

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Francie) dne 30. června 2008 – Moteurs Leroy Somer v. Dalkia France, Société Ace Europe

(Věc C-285/08)

(2008/C 236/12)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Moteurs Leroy Somer

Odpůrkyně: Dalkia France, Société Ace Europe

Předběžná otázka

Brání články 9 a 13 směrnice Rady ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (1) (85/374/EHS) takovému výkladu vnitrostátního právního předpisu nebo ustálené vnitrostátní judikatury, jenž umožňuje poškozené osobě požadovat náhradu škody způsobené na věci určené k podnikatelské činnosti a použité pro tento účel, pokud tato poškozená osoba předloží pouze důkaz o škodě, vadě výrobku a příčinné souvislosti mezi touto vadou a škodou?

---

(1)  Úř. věst. L 210, s. 29; Zvl. vyd. 15/01, s. 257.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/9

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale ordinario di Milano (Itálie) dne 30. června 2008 – Crocefissa Savia a další v. Ministero dell'Istruzione, dell'Università e della Ricerca a další

(Věc C-287/08)

(2008/C 236/13)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale ordinario di Milano

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Crocefissa Savia, Monica Maria Porcu, Ignazia Randazzo, Daniela Genovese, Mariangela Campanella

Žalovaní: Ministero dell'Istruzione, dell'Università e della Ricerca, Direzione Didattica II Circolo – Limbiate, Úfficio Scolastico Regionale per la Lombardia, Direzione Didattica III Circolo – Rozzano, Direzione Didattica IV Circolo – Rho, Istituto Comprensivo – Castano Primo, Istituto Comprensivo A. Manzoni – Rescaldina

Předběžné otázky

1)

Může zákonodárce členského státu Evropské unie přijmout právní úpravu, která údajně poskytuje autentický výklad, ale ve skutečnosti je svým obsahem novým výkladem, a zvláště může přiznat se zpětnou účinností vykládané právní úpravě účinky jiné, než jí byly předtím přiznány převažující judikaturou soudů rozhodujících ve věci samé a konsolidovanou judikaturou nejvyšších soudů?

2)

Může být odpověď na předchozí otázku ovlivněna možností, že se přijatá právní úprava kvalifikuje nikoli jako nová se zpětnými účinky, ale jako právní úprava skutečně výkladová v rozsahu, v němž je taková kvalifikace vyvozena z její slučitelnosti s výkladem původního textu učiněným menšinovou judikaturou soudů rozhodujících ve věci samé, i když již byla opakovaně zpochybněna na úrovni nejvyšších soudů?

3)

V případě kladné odpovědi, jaký má v jednom či druhém případě pro posouzení slučitelnosti takové právní úpravy s právem Společenství, a zvláště se zásadami, které přispívají ke kvalifikaci procesu jako „spravedlivého“, dopad skutečnost, že sám stát je účastníkem řízení a že použití přijaté právní úpravy fakticky ukládá soudu, aby zamítl proti tomuto státu podané návrhy?

4)

Které jsou příkladmo „naléhavé důvody obecného zájmu“, které mohou odůvodnit, případně také jako odchylka od odpovědi, která by v zásadě měla být poskytnuta na otázky uvedené v bodech 1), 2) a 3) výše, uznání zpětných účinků ustanovení zákona použitelného v občanskoprávní oblasti a na soukromoprávní vztahy, i když uzavřené s veřejnoprávním subjektem?

5)

Mohou takové důvody zahrnovat organizační důvody obdobné těm, na které odkázal italský Corte di Cassazione v rozsudcích č. 618, 677 a 11922/2008, aby bylo odůvodněno, zvláště s nezbytností „upravit operaci nového organizačního uspořádání velkého rozsahu“, přijetí právní úpravy určené k úpravě převodu ATA z místních územněsprávních celků na stát téměř šest let po samotném převodu?

6)

Přísluší v každém případě vnitrostátnímu soudu, aby v případě, že tak vnitrostátní zákon neupravuje, určil „naléhavé důvody obecného zájmu“, které v případě probíhajícího řízení a s výjimkou zásady „rovnosti zbraní v řízení“ mohou odůvodnit přijetí právní úpravy se zpětnými účinky, která může zvrátit výsledek řízení, nebo se naopak vnitrostátní soud musí omezit na to, že posoudí slučitelnost pouze důvodů výslovně uplatněných na podporu vlastních voleb zákonodárce dotčeného státu s právem Společenství?

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/9

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour de cassation (Lucembursko) dne 7. července 2008 – Irène Ventouras, rozená Bogiatzi v. Deutscher Luftpool, Luxair SA, Evropská společenství, Lucemburské velkovévodství, Foyer Assurances SA

(Věc C-301/08)

(2008/C 236/14)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Účastnice řízení podávající kasační stížnost: Irène Ventouras, rozená Bogiatzi

Odpůrci: Deutscher Luftpool, Luxair SA (lucemburská letecká společnost), Evropská společenství, Lucemburské velkovévodství, Foyer Assurances SA

Předběžné otázky

1)

Je Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké dopravě podepsaná ve Varšavě dne 12. října 1929, ve znění pozměněném v Haagu dne 28. září 1955, na niž odkazuje nařízení (ES) č. 2027/97 (1), součástí norem právního řádu Společenství, k jejichž výkladu je Soudní dvůr příslušný na základě článku 234 ES?

2)

Musí být nařízení Rady (ES) č. 2027/97 ze dne 9. října 1997 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod, ve znění platném v době nehody, tj. ke dni 21. prosince 1998, vykládáno tak, že se na otázky, které nejsou výslovně upraveny, v případě letu mezi členskými státy Společenství nadále použijí ustanovení Varšavské úmluvy, v daném případě článek 29?

3)

V případě kladné odpovědi na první a druhou otázku, musí být článek 29 Varšavské úmluvy ve spojení s nařízením (ES) č. 2027/97 vykládán tak, že dvouletá lhůta, kterou tento článek stanoví, může být odložena či přerušena nebo že se jí dopravce nebo jeho pojistitel může vzdát úkonem, který vnitrostátní soud považuje za uznání odpovědnosti?

---

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 2027/97 ze dne 9. října 1997 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod (Úř. věst. L 285, s. 1; Zvl. vyd. 07/03, s. 389).

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/10

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Giudice di Pace – Ischia (Itálie) dne 15. července 2008 – Rosalba Alassini v. Telecom Italia S.p.A.

(Věc C-317/08)

(2008/C 236/15)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Giudice di Pace – Ischia

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Rosalba Alassini

Žalovaná: Telecom Italia S.p.A.

Předběžná otázka

Mají předpisy Společenství uvedené v článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve směrnici 2002/22/ES (1), ve směrnici 1999/44/ES (2), v doporučení Komise 2001/310/ES (3) a ve směrnici 1998/257/ES (4), přímo závazný účinek a musí být vykládány v tom smyslu, že spory „v oblasti elektronických komunikací mezi konečnými uživateli a operátory, které vyplývají z nedodržení ustanovení týkajících se univerzální služby a práv konečných uživatelů stanovených právními předpisy, rozhodnutími orgánů, smluvními podmínkami a chartami služeb“ (spory stanovené článkem 2 rozhodnutí garančního orgánu č. 173/07/CONS) nesmí podléhat podmínce povinného pokusu o smír, při jejímž nedodržení se nelze obrátit na soud, přičemž mají přednost před úpravou vyplývající z čl. 3 odst. 1 výše uvedeného nařízení garančního orgánu pro komunikace.

---

(1)  Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367.

(2)  Úř. věst. L 171, s. 12; Zvl. vyd. 15/04, s. 223.

(3)  Úř. věst. L 109, s. 56.

(4)  Úř. věst. L 115, p. 31 (Doporučení Komise).

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/10

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Giudice di Pace – Ischia (Itálie) dne 15. července 2008 – Filomena Califano v. Wind S.p.A.

(Věc C-318/08)

(2008/C 236/16)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Giudice di Pace – Ischia

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Filomena Califano

Žalovaná: Wind S.p.A.

Předběžná otázka

Mají předpisy Společenství uvedené v článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve směrnici 2002/22/ES (1), ve směrnici 1999/44/ES (2), v doporučení Komise 2001/310/ES (3) a ve směrnici 1998/257/ES (4), přímo závazný účinek a musí být vykládány v tom smyslu, že spory „v oblasti elektronických komunikací mezi konečnými uživateli a operátory, které vyplývají z nedodržení ustanovení týkajících se univerzální služby a práv konečných uživatelů stanovených právními předpisy, rozhodnutími orgánů, smluvními podmínkami a chartami služeb“ (spory stanovené článkem 2 rozhodnutí garančního orgánu č. 173/07/CONS) nesmí podléhat podmínce povinného pokusu o smír, při jejímž nedodržení se nelze obrátit na soud, přičemž mají přednost před úpravou vyplývající z čl. 3 odst. 1 výše uvedeného nařízení garančního orgánu pro komunikace.

---

(1)  Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367.

(2)  Úř. věst. L 171, s. 12; Zvl. vyd. 15/04, s. 223.

(3)  Úř. věst. L 109, s. 56.

(4)  Úř. věst. L 115, p. 31 (Doporučení Komise).

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/11

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Giudice di Pace – Ischia (Itálie) dne 15. července 2008 – Iacono Lucia Anna Giorgia v. Telecom Italia S.p.A.

(Věc C-319/08)

(2008/C 236/17)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Giudice di Pace – Ischia

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Lucia Anna Giorgia Iacono

Žalovaná: Telecom Italia S.p.A.

Předběžná otázka

Mají předpisy Společenství uvedené v článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve směrnici 2002/22/ES (1), ve směrnici 1999/44/ES (2), v doporučení Komise 2001/310/ES (3) a ve směrnici 1998/257/ES (4), přímo závazný účinek a musí být vykládány v tom smyslu, že spory „v oblasti elektronických komunikací mezi konečnými uživateli a operátory, které vyplývají z nedodržení ustanovení týkajících se univerzální služby a práv konečných uživatelů stanovených právními předpisy, rozhodnutími orgánů, smluvními podmínkami a chartami služeb“ (spory stanovené článkem 2 rozhodnutí garančního orgánu č. 173/07/CONS) nesmí podléhat podmínce povinného pokusu o smír, při jejímž nedodržení se nelze obrátit na soud, přičemž mají přednost před úpravou vyplývající z čl. 3 odst. 1 výše uvedeného nařízení garančního orgánu pro komunikace.

---

(1)  Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367.

(2)  Úř. věst. L 171, s. 12; Zvl. vyd. 15/04, s. 223.

(3)  Úř. věst. L 109, s. 56.

(4)  Úř. věst. L 115, p. 31 (Doporučení Komise).

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/11

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Giudice di Pace – Ischia (Itálie) dne 15. července 2008 – Multiservice S.R.L. v. Telecom Italia S.p.A

(Věc C-320/08)

(2008/C 236/18)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Giudice di Pace – Ischia

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Multiservice S.R.L.

Žalovaná: Telecom Italia S.p.A

Předběžná otázka

Mají předpisy Společenství uvedené v článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve směrnici 2002/22/ES (1), ve směrnici 1999/44/ES (2), v doporučení Komise 2001/310/ES (3) a ve směrnici 1998/257/ES (4), přímo závazný účinek a musí být vykládány v tom smyslu, že spory „v oblasti elektronických komunikací mezi konečnými uživateli a operátory, které vyplývají z nedodržení ustanovení týkajících se univerzální služby a práv konečných uživatelů stanovených právními předpisy, rozhodnutími orgánů, smluvními podmínkami a chartami služeb“ (spory stanovené článkem 2 rozhodnutí garančního orgánu č. 173/07/CONS) nesmí podléhat podmínce povinného pokusu o smír, při jejímž nedodržení se nelze obrátit na soud, přičemž mají přednost před úpravou vyplývající z čl. 3 odst. 1 výše uvedeného nařízení garančního orgánu pro komunikace.

---

(1)  Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367.

(2)  Úř. věst. L 171, s. 12; Zvl. vyd. 15/04, s. 223.

(3)  Úř. věst. L 109, s. 56.

(4)  Úř. věst. L 115, p. 31 (Doporučení Komise).

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/12

---

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Superior de Justicia de Madrid (Španělsko) dne 16. července 2008 – Ovidio Rodríguez Mayor, Pilar Pérez Boto, Pedro Gallego Morzillo, Alfonso Francisco Pérez, Bartolomé Valera Huete, Juan Marcelino Gabaldón Morales, Marta María Maestro Campo v. Ležící pozůstalost po Rafaelu de las Heras Dávilovi, Patricia Álvarez González a Sagrario de las Heras Dávila

(Věc C-323/08)

(2008/C 236/19)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Madrid

Účastníci původního řízení

Žalobci: Ovidio Rodríguez Mayor, Pilar Pérez Boto, Pedro Gallego Morzillo, Alfonso Francisco Pérez, Bartolomé Valera Huete, Juan Marcelino Gabaldón Morales, Marta María Maestro Campo

Žalovaní: Ležící pozůstalost po Rafaelu de las Heras Dávilovi, Patricia Álvarez González a Sagrario de las Heras Dávila

Předběžné otázky

1)

Nesplňuje článek 51 španělského Estatuto de los Trabajadores povinnosti vyplývající ze směrnice Rady 98/59/ES (1) ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění tím, že omezil pojem na propouštění z důvodů hospodářských, technických, organizačních nebo výrobních a nerozšířil ho na propouštění ze všech důvodů, které nesouvisí s osobou zaměstnance?

2)

Je také v rozporu se směrnicí Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 zákonné ustanovení obsažené v článku 49.1.g) Estatuto de los Trabajadores, jež zavádí pro zaměstnance, kteří ztratí zaměstnání v důsledku smrti, odchodu do důchodu nebo nezpůsobilosti podnikatele, odstupné omezené na měsíční mzdu a vylučuje je z úpravy článku 51 téhož zákona, čímž nesplňuje ustanovení článků 1, 2, 3, 4 a 6 uvedené směrnice?

3)

Porušuje španělská právní úprava hromadného propouštění, konkrétně články 49.1.g) a 51 Estatuto de los Trabajadores, článek 30 Listiny základních práv Evropské unie a Chartu základních sociálních práv pracovníků přijatou Společenstvím na zasedání Evropské rady konané ve Štrasburku dne 9. prosince 1989?

---

(1)  Úř. věst. L 225, s. 16; Zvl. vyd. 05/03, s. 327.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/12

---

Žaloba podaná dne 17. července 2008 – Komise Evropských společenství v. Finská republika

(Věc C-328/08)

(2008/C 236/20)

Jednací jazyk: finština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: U. Wölker a I. Koskinen)

Žalovaná: Finská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Finská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (1), nebo v každém případě tím, že tato opatření nesdělila Komisi, nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice;

—	uložit Finské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 30. dubna 2007.

---

(1)  Úř. věst. L 143, s. 56; Zvl. vyd. 15/08, s. 357.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/13

---

Usnesení předsedy třetího senátu Soudního dvora ze dne 3. června 2008 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-365/06) (1)

(2008/C 236/21)

Jednací jazyk: italština

Předseda třetího senátu nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 281, 18.11.2006.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/13

---

Usnesení předsedy Soudního dvora ze dne 6. června 2008 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-31/08) (1)

(2008/C 236/22)

Jednací jazyk: italština

Předseda Soudního dvora nařídil vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 79, 29.3.2008.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/14

---

Žaloba podaná dne 15. července 2008 – Meyer-Falk v. Komise

(Věc T-251/06)

(2008/C 236/23)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Thomas Meyer-Falk (Bruchsal, Německo) (zástupce: S. Crosby, solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit napadené rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce napadá rozhodnutí Komise ze dne 6. listopadu 2006, kterým mu byl zamítnut přístup ke dvěma dokumentům o boji proti organizovanému zločinu a reformě soudnictví v Bulharsku. V souvislosti s podáním žaloby podal žalobce žádost o poskytnutí bezplatné právní pomoci, které Soud usnesením ze dne 21. ledna 2008 vyhověl.

Na odůvodnění své žaloby žalobce v podstatě zaprvé uvádí, že žalovaná porušila zásadu řádné správy, protože zamítla žádost žalobce o přístup k dokumentům, i když dokumenty byly veřejnosti s výjimkou žalobce přístupné.

Zadruhé žalobce uvádí, že uplatnění čl. 4 odst. 1 písm. a) a b), jakož i čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 (1) je spojeno se zjevným zneužitím pravomoci.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise Evropských společenství (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/14

---

Žaloba podaná dne 14. července 2008 – X Technology Swiss v. OHIM – Ipko-Amcor BV (First-On-Skin)

(Věc T-273/08)

(2008/C 236/24)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: X Technology Swiss (Wollerau, Švýcarsko) (zástupce: A. Herbertz, Rechtsanwalt)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Ipko-Amcor BV (Zoetermeer, Nizozemsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	Změnit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci ze dne 15. května 2008 ve věci R 281/2007-4 v tom smyslu, že bude zamítnuta námitka.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „First-On-Skin“ pro výrobky zařazené do tříd 18, 23 a 25 (přihláška č. 4 019 981)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Ipko-Amcor BV

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní ochranná známka „FIRST“ pro výrobky zařazené do třídy 25 (přihláška v zemích Beneluxu č. 401 666), přičemž námitka směřovala proti zařazení pro výrobky ve třídě 25.

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: zrušení rozhodnutí námitkového oddělení

Dovolávané žalobní důvody: Mezi kolidujícími ochrannými známkami neexistuje žádné nebezpečí záměny.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/15

---

Žaloba podaná dne 15. července 2008 – Al-Aqsa v. Rada

(Věc T-276/08)

(2008/C 236/25)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Al-Aqsa (Heerlen, Nizozemsko) (zástupci: J. Pauw a M. Uiterwaal, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhové žádání žalobce

—	určit, že Rada je povinna nahradit žalobkyni škodu, kterou utrpěla, ve výši 10 600 000 eur spolu s úroky až do dne vyhlášení rozsudku v této věci, nebo jí poskytnout náhradu škody ve výši, kterou určí Soud;

—	uložit Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhá náhrady škody, kterou údajně utrpěla z důvodu, že byla rozhodnutím Rady 2003/480/ES ze dne 27. června 2003 (1) zařazena na seznam osob, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 2580/2001 (2). Zařazení žalobkyně na seznam bylo následně potvrzeno při každé jeho změně.

Žalobkyně tvrdí, že tato rozhodnutí jsou z různých důvodů protiprávní. Zaprvé poukazuje na to, že rozhodnutí 2006/379/ES ze dne 29. května 2006 (3) bylo Soudem zrušeno z důvodu, že nesplňovalo povinnost uvést řádné odůvodnění (4). Žalobkyně dále tvrdí, že rozhodnutí vykazují různé obsahové chyby. Poukazuje přitom na žalobní důvody, které uvedla ve věcech T-327/03 a T-348/07 Al-Aqsa v. Rada (5).

Jedná se o dostatečně závažná porušení práv udělených jednotlivcům, která v důsledku toho odůvodňují přiznání náhrady škody. Škoda, kterou žalobkyně utrpěla zahrnuje poškození pověsti, jakož i nemajetkovou škodu, za kterou je Rada odpovědná ode dne 28. června 2003, dne nabytí účinnosti evropských opatření.

---

(1)  2003/480/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 27. června 2003, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje rozhodnutí 2002/974/ES (Úř. věst. L 160, s. 81).

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (Úř. věst. L 344, s. 70; Zvl. vyd. 18/01, s. 207).

(3)  2006/379/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 29. května 2006, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje rozhodnutí 2005/930/ES (Úř. věst. L 144, s. 21).

(4)  Rozsudek Soudu ze dne 11. července 2007, Al-Aqsa v. Rada, T-327/03, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí.

(5)  Úř. věst. C 289, s. 30 a Úř. věst. C 269, s. 61.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/15

---

Žaloba podaná dne 15. července 2008 – Bayer Healthcare v. OHIM – Laboratorios ERN (CITRACAL)

(Věc T-277/08)

(2008/C 236/26)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Bayer Healthcare LLC (Morristown, Spojené státy) (zástupce: M. Edenborough, barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Laboratorios ERN, SA (Sant Just Desvern, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 5. května 2008 ve věci R 459/2007-4 a

—	uložit žalovanému nebo podpůrně další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení. Případně podpůrně uložit žalovanému a další účastnici řízení před odvolacím senátem, aby za náhradu nákladů řízení odpovídaly společně a nerozdílně.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně (dříve Mission Pharmacal Company)

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „CITRACAL“ pro výrobky zařazené do třídy 5, přihláška č. 1 757 855

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Další účastnice řízení před odvolacím senátem (dříve Laboratorios Diviser-Aquilea, SL)

Namítaná ochranná známka nebo označení: Španělská ochranná známka – zápis pod číslem 223 532 označení „CITRACAL“ pro výrobky zařazené do tříd 1 a 5

Rozhodnutí námitkového oddělení: Námitkám bylo vyhověno ve vztahu k veškerým namítaným výrobkům

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Odvolací senát se dopustil nesprávného hodnocení důkazů o užívání a zejména v otázce předložení vhodného překladu seznamu výrobků, ve vztahu k nimž bylo označení namítané v námitkovém řízení užíváno. Odvolací senát dále nesprávně posoudil existenci nebezpečí záměny mezi kolidujícími ochrannými známkami.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/16

---

Žaloba podaná dne 21. července 2008 – People's Mojahedin of Iran v. Rada

(Věc T-284/08)

(2008/C 236/27)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: People's Mojahedin Organization of Iran (Mudžáhidové íránského lidu) (Auvers sur Oise, Francie) (zástupci: J.-P. Spitzer, advokát, a D. Vaughan, QC)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Rady 2008/583/ES v rozsahu, v němž se použije na žalobkyni;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se podle článku 230 ES domáhá částečného zrušení v rozsahu, v němž se jí dotýká, rozhodnutí Rady 2008/583/ES ze dne 15. července 2008 (1) (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje rozhodnutí 2007/868/ES.

Na podporu své žaloby žalobkyně uvádí, že napadené rozhodnutí by mělo být zrušeno, jelikož pokud jde o zahrnutí žalobkyně na seznam teroristických organizací, neexistovalo v dané době žádné relevantní rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu, které by rozhodnutí dostatečně odůvodňovalo. Krom toho žalobkyně tvrdí, že by rozhodnutí mělo být zrušeno, jelikož zatímco bylo uvedeno, že se toto rozhodnutí zakládá na „nových informacích“ a na rozhodnutí příslušného orgánu jiného státu než Spojeného království, nebyly důkazy, o které se Rada opírala, žalobkyni před přijetím rozhodnutí zpřístupněny. Dále žalobkyně tvrdí, že nebylo podáno žádné odůvodnění, proč by s takovými informacemi měly být zacházeno jako s novými nebo relevantními informacemi.

Žalobkyně poukazuje na to, že napadené rozhodnutí bylo přijato bez řádného hodnocení nových informací a bez řádného posouzení otázky, zda tyto informace představovaly konkrétní a spolehlivé důkazy, že žalobkyně byla zapojena do terorizmu, na jejichž základě byla Rada oprávněna jednat.

Žalobkyně dále tvrdí, že napadené rozhodnutí bylo přijato v rozporu s právem žalobkyně, aby byla vyslechnuta, a v rozporu s jejími základními právy. Žalobkyně konečně uvádí, že napadené rozhodnutí bylo přijato za okolností, které představovaly zneužití řízení nebo zneužití pravomoci.

---

(1)  Úř. věst. 2008, L 188, s. 21.

---

13.9.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 236/16

---

Žaloba podaná dne 23. července 2008 – Inditex v. OHIM – Marín Díaz de Cerio (slovní ochranná známka OFTEN)

(Věc T-292/08)

(2008/C 236/28)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Industria de Diseño Textil, SA (Inditex) (Arteixo, Španělsko) (zástupci: E. Armijo Chávarri a A. Castán Pérez-Gómez, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Roberto Fernando Marín Díaz de Cerio (Logroño, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	prohlásit, že žaloba proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 24. dubna 2008 byla podána včas a v náležité formě, a po provedení příslušného řízení vydat rozsudek zrušující uvedené rozhodnutí pro všechny výrobky, jejichž zápis byl zamítnut, nebo pro jejich část.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně.

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „OFTEN“ (přihláška č. 2 798 270) pro výrobky a služby tříd 3, 9, 14, 16, 18, 25 a 35.

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Roberto Fernando Marín Dáz de Cerio.

Namítaná ochranná známka nebo označení: slovní a obrazová španělská ochranná známka „OLTEN“ a španělská ochranná známka „OLTENWATCH“ pro výrobky třídy 14.

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné přijetí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 61 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a podpůrně porušení čl. 43 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 písm. b) téhož nařízení.

---