23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/1

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 7. srpna 2008

k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 98/26/ES a směrnice 2002/47/ES

(CON/2008/37)

(2008/C 216/01)

Úvod a právní základ

Dne 22. května 2008 obdržela Evropská centrální banka (ECB) od Rady Evropské unie žádost o stanovisko k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a úvěrové pohledávky (1) (dále jen „navrhovaná směrnice“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko je založena na čl. 105 odst. 4 první odrážce Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko Rada guvernérů.

Změny směrnice 98/26/ES

1. Noční zúčtování

ECB podporuje rozšíření ochrany podle čl. 3 odst. 1 směrnice 98/26/ES (2) na služby nočního zúčtování, což má zásadní význam vzhledem k tomu, že systémy stále častěji využívají postupy nočního zúčtování k usnadnění zúčtování hromadných i drobných převodů.

2. Ochrana zajištění před následky platební neschopnosti

2.1

ECB navrhuje dále změnit čl. 9 odst. 1 směrnice 98/26/ES, a to z níže uvedených důvodů. Podle čl. 9 odst. 1 nejsou práva ECB a centrálních bank členských států na zajištění, které jim bylo poskytnuto, ovlivněna úpadkovým řízením proti účastníkovi ani protistraně, kteří poskytli zajištění. Zajištění může být realizováno k uspokojení těchto nároků. Určité nejasnosti by vyvstaly, pokud by byl čl. 9 odst. 1 vykládán tak, že zajištění poskytnuté v souvislosti s operacemi centrálních bank, včetně nouzových transakcí, je chráněno pouze před účinky úpadkového řízení proti účastníkovi v systému provozovaném centrální bankou nebo protistraně centrální banky, kteří poskytli zajištění. Při posuzování ochrany zajištění poskytnutého centrálním bankám pro úvěrové operace centrálních bank podle směrnice 98/26/ES vyvstává otázka, zda ochrana ve prospěch centrálních bank zahrnuje i případy, kdy poskytnuté zajištění pochází od třetí osoby, která není účastníkem v systému provozovaném centrální bankou ani protistranou centrální banky.

2.2

V současné době se zdá, že některé členské státy transponovaly čl. 9 odst. 1 směrnice 98/26/ES způsobem, který neposkytuje ochranu zajištění, jež centrální bance poskytla třetí osoba, která není jedním z účastníků v systému provozovaném centrální bankou ani protistranou centrální banky, zatímco většina členských států transponovala čl. 9 odst. 1 tak, že zajištění, jež centrální bance poskytla třetí osoba, je výslovně chráněno. Některé členské státy transponovaly předmětné ustanovení doslovně a v těchto zemích je předmětem výkladu, zda je zajištění, jež centrální bance poskytla třetí osoba, chráněno.

2.3

S ohledem na výše uvedené by vyjasnění znění čl. 9 odst. 1 směrnice 98/26/ES zajistilo harmonizovanou ochranu zajištění, které bylo centrálním bankám poskytnuto třetími osobami, včetně zejména osob přidružených k účastníkům v systému provozovaném centrální bankou nebo protistranám centrální banky. To by zajistilo právní jistotu, pokud jde o zajištěné úvěry poskytované centrálními bankami, a konkrétně pak poskytlo ochranu moderním službám sdružování likvidity, např. v TARGET2, před platební neschopností třetí osoby, která poskytla zajištění jménem účastníka v systému provozovaném centrální bankou. Tato reforma by mohla být zvláště významná z hlediska operací centrálních bank týkajících se likvidity v obdobích finančních potíží, kdy lze očekávat, že likvidita, která byla protistraně poskytnuta, může být jménem této protistrany zajištěna třetí osobou.

3. Účast v systému

3.1

Čl. 2 písm. f) směrnice 98/26/ES umožňuje členským státům, aby pokládaly „nepřímého účastníka“ za „účastníka“, je-li to oprávněné z důvodů systémového rizika a za předpokladu, že nepřímý účastník je systému znám. Podmínka, aby nepřímý účastník byl systému znám, je důležitá, protože systém by jinak nemohl zjistit, kteří nepřímí účastníci spadají pod ochranu, jež je systému přiznána. Definice „nepřímého účastníka“ by proto měla být doplněna o podmínku, že nepřímí účastníci musí být provozovateli systému známi. To rovněž usnadní provozovateli systému splnit povinnost, kterou má podle druhého odstavce článku 10, tj. oznámit členskému státu, jehož právními předpisy se řídí, účastníky daného systému, včetně případných nepřímých účastníků, i jakékoli změny účastníků.

3.2

Aby se zamezilo pochybnostem, měly by být definice účastníka a nepřímého účastníka změněny, tak aby bylo jasné, že se jedná o definice vyčerpávající povahy, které zahrnují jen určité druhy subjektů, jež jsou ve vymezovaných pojmech jmenovitě uvedeny. Jakékoli rozdíly při použití těchto ustanovení by mohly ohrozit ochranu, kterou směrnice 98/26/ES poskytuje systémům, jež fungují na přeshraničním základě.

3.3

V definicích účastníka a nepřímého účastníka by měl dále být výraz „systém“ nahrazen nově definovaným výrazem „provozovatel systému“, jelikož systémy obvykle nemají právní subjektivitu a je to právě provozovatel systému, kdo vystupuje jako účastník v jiném systému, a zajišťuje tak vzájemnou propojenost systémů.

4. Definice systému

4.1

Definice systému podle čl. 2 písm. a) směrnice 98/26/ES by měla být změněna. Výraz „systém“ by měl odpovídajícím způsobem odrážet celou škálu stávajících ujednání, tak aby se ochrana, již směrnice 98/26/ES poskytuje, vztahovala na co možná nejširší okruh systémů, čímž se bude minimalizovat systémové riziko. Stávající definice v první a druhé odrážce čl. 2 písm. a) především přesně nezohledňuje způsob, jakým je většina systémů založena. Ve většině případů nemá ujednání, jímž je systém založen, formu pouhé dohody mezi účastníky, ale představuje soubor pravidel týkajících se provozu systému, které přijal provozovatel systému, nebo které jsou zakotveny právním předpisem. Od účastníků se očekává, že tato pravidla budou dodržovat. Systémy založené na mnohostranném smluvním ujednání jsou výjimkou, a nikoli standardním řešením, jak jej předvídá stávající znění čl. 2 písm. a). Provozovatel systému, jako je např. centrální depozitář, burza cenných papírů nebo centrální banka, obvykle zakládá systém jednostranným úkonem. Čl. 2 písm. a) by tedy měl být formulován tak, že formální ujednání může být založeno smlouvou, prostřednictvím standardních obchodních podmínek nebo právním předpisem, tj. zákonem nebo prováděcím předpisem. Definice systému by proto měla odkazovat na formální ujednání „zahrnující“ tři nebo více účastníků (namísto „mezi“ třemi nebo více účastníky), přičemž v důsledku této změny je třeba změnit i čl. 2 písm. a) druhou odrážku.

4.2

Podle stávající definice systému není jasné, zda směrnice 98/26/ES poskytuje ochranu před systémovým rizikem zúčtovacím systémům, jako jsou ústřední protistrany nebo clearingové instituce. I když řada členských států vzhledem k této nejistotě oznámila zúčtovací systémy Komisi podle čl. 2 písm. a) třetí odrážky, v ustanovení čl. 2 písm. a) první odrážce by měla být před slova „provádění převodních příkazů“ doplněna slova „zúčtování nebo“, tak aby tyto druhy subjektů mohly být rovněž jednoznačně považovány za samostatné systémy.

4.3

Výraz systém by měl kromě toho být vymezen flexibilně, aby zahrnul jakýkoli vývoj v organizaci systémů v budoucnu. Systém by měl být především definován dostatečně široce, tak aby zahrnoval jakýkoli budoucí systém, který případně vytvoří Eurosystém nebo který za systém označí ECB, jedná-li se o systém založený právním nástrojem ECB, který je závazný pro účastníky na základě ujednání s ECB, které se řídí právem členského státu. Systém založený právním nástrojem ECB by měl v každém případě spadat pod definici systému v čl. 2 písm. a) směrnice 98/26/ES.

5. Okamžik vstupu, neodvolatelnost a interoperabilní systémy

5.1

ECB se domnívá, že je třeba vyjasnit pojem „okamžik vstupu“ do systému pro účely čl. 3 odst. 3 směrnice 98/26/ES. Podle čl. 3 odst. 3 je okamžik vstupu převodního příkazu do systému vymezen pravidly daného systému. Vzhledem k tomu, že samotný okamžik vstupu není vymezen, existují mezi jednotlivými systémy rozdíly, jak co se týče příslušné definice, tak pokud jde o vlastní okamžik vstupu. Jestliže vnitrostátní právo, kterým se daný systém řídí, okamžik vstupu vymezuje, musí být pravidla systému s těmito definicemi v souladu. Vnitrostátní právo by však mělo být dostatečně flexibilní, aby pravidla systému týkající se okamžiku vstupu bylo možné upravit s cílem zohlednit zvláštní povahu operací konkrétního systému a chránit sofistikované zúčtovací nebo optimalizační postupy. Dále je důležité, aby v případě interoperabilních systémů mohla pravidla všech zúčastněných systémů vymezit okamžik vstupu dostatečně flexibilně s cílem chránit zúčtování napříč systémy a zajistit tak jejich interoperabilitu. ECB doporučuje odpovídajícím způsobem vyjasnit čl. 3 odst. 4, tak aby byly odstraněny nejasnosti související s tím, že systémy mají určitou míru volnosti, pokud jde o stanovení vhodného okamžiku vstupu, aniž by byly v tomto ohledu omezeny vnitrostátním právem, které může být nepružné a jehož změna může být obtížná. Podobné úvahy platí též pro pojem neodvolatelnosti pro účely článku 5 směrnice 98/26/ES.

5.2

Vzhledem k tomu, že počet a význam interoperabilních systémů od přijetí směrnice 98/26/ES výrazně vzrostl, podporuje ECB změny, které se týkají těchto systémů. Jednotlivé systémy mezi sebou vytvářejí vazby a dokonce navazující vazby a k jiným systémům mají přístup jako účastníci nebo prostřednictvím jiných rozhraní. ECB nicméně navrhuje, aby v definici „interoperabilních systémů“ byl výraz „systém“ nahrazen slovy „ujednání“ mezi dvěma nebo více systémy tak, aby byly zahrnuty veškeré možné druhy spojení a zároveň aby nedošlo ke vzniku domněnky, že se vytváří nová kategorie systémů. Pro ilustraci, platební infrastrukturu Eurosystému TARGET2 (3) tvoří soubor právně samostatných platebních systémů, které jsou vzájemně propojeny pomocí jednotné technické platformy podle obecných zásad ECB. Kromě toho je k TARGET2 připojeno více než 60 dalších systémů, včetně těch ze zemí mimo eurozónu, a to buď formou účasti, nebo formou dvoustranných ujednání prostřednictvím rozhraní přidruženého systému.

6. Oznamování provozovatelů systémů a dohled

ECB vítá definici provozovatele systému v novém čl. 2 písm. o), ačkoli je toho názoru, že definice by mohla být pozměněna, aby bylo zajištěno, že zahrnuje i systémy, které se skládají z několika účastníků bez jediného provozovatele systému. Ze stejného důvodu by měl být pozměněn také druhý pododstavec čl. 3 odst. 1 směrnice, aby bylo zajištěno, že důkazní břemeno ohledně vědomí platební neschopnosti leží na příslušném provozovateli systému. ECB také souhlasí s návrhem na změnu článku 10 směrnice 98/26/ES, podle kterého budou členské státy Komisi oznamovat kromě systémů též provozovatele daného systému. Nicméně v souladu s návrhem ECB uvedeným v odstavci 4.3 výše, podle kterého by definice systému měla zahrnovat systémy zřízené na základě právního nástroje ECB, by měl být čl. 10 odst. 1 změněn tak, aby Komisi mohly systémy a provozovatele systémů oznamovat členské státy nebo případně ECB. ECB se domnívá, že ustanovení čl. 10 odst. 3 a 4, která jsou z návrhu Komise vypuštěna, by měla být do textu znovu zařazena. Čl. 10 odst. 3, jenž uznává pravomoc příslušných vnitrostátních orgánů schvalovat systémy a vykonávat nad nimi dohled, by měl konstatovat, že je třeba respektovat pravomoc centrálních bank vykonávat dohled, která vyplývá z jejich úkolů v oblasti finanční stability.

7. Instituce elektronických peněz jako účastníci systémů

Definice „úvěrové instituce“ podle změněného ustanovení čl. 2 písm. b) směrnice 98/26/ES, jež odkazuje na definici obsaženou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) (4), má za následek to, že se instituce elektronických peněz budou moci stát účastníky systémů označených podle směrnice 98/26/ES za podmínky, že jsou regulovány jako úvěrové instituce. ECB považuje výše uvedenou legislativní změnu za pozitivní krok, který přispěje ke stabilitě systémů. Změna v postavení institucí elektronických peněz jako úvěrových institucí by vyžadovala další revizi směrnice 98/26/ES.

8. Kolize právních řádů

Jasná a jednoduchá kolizní norma pro všechny aspekty zaknihovaných cenných papírů je důležitým předpokladem pro účinnou přeshraniční držbu finančních nástrojů a jejich převod. ECB sdílí názor Komise, že stávající kolizní normy obsažené ve směrnici 98/26/ES, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (5) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (6) zvýšily právní jistotu, pokud jde o určení rozhodného práva. ECB si též všímá, že Komise ve svém dokumentu nazvaném „Kolize právních řádů: modernizace pravidla PRIMA pro cenné papíry ve zprostředkovaném držení“ poukazuje na to, že praktické uplatňování jednotné kolizní úpravy pro přeshraniční zúčtování cenných papírů a vypořádání obchodů s cennými papíry ve Společenství nadále vykazuje rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o výklad „místa účtu“. Úprava platná ve Společenství tak stále neposkytuje nejvyšší možnou úroveň předvídatelnosti a jistoty, co se týče rozhodného práva.

Z tohoto důvodu ECB pozorně sleduje snahy Komise o zvýšení jasnosti stávající úpravy platné ve Společenství. Vzhledem ke složitosti této problematiky se ECB domnívá, že by se taková obecná revize neměla uskutečnit v souvislosti s navrhovanou směrnicí.

Změny směrnice 2002/47/ES

9. Úvěrové pohledávky

9.1

ECB velmi vítá ty navrhované změny směrnice 2002/47/ES, jejichž cílem je usnadnit používání úvěrových pohledávek jako zajištění centrálními bankami. Na základě těchto změn bude postavení centrálních bank v Evropské unii při přijímání úvěrových pohledávek jako zajištění z právního hlediska bezpečnější, a to vzhledem k jinak nejednotné úpravě úvěrových pohledávek v různých zemích EU. Možnost používat úvěrové pohledávky jako zajištění při operacích centrálních bank má zásadní význam pro úvěrové instituce eurozóny, které mají velké množství úvěrových pohledávek ve svých rozvahách. Pro Eurosystém je velmi důležité, aby mohl využívat úvěrové pohledávky jako zajištění podle režimu stanoveného směrnicí 2002/47/ES, což usnadní neformální a efektivní nakládání s tímto druhem aktiv, zejména prostřednictvím elektronických prostředků, a to i na přeshraničním základě. ECB proto prosazuje, aby byl přijat text navržený Komisí a členským státům nebyla dána možnost volby při implementaci, která by mohla narušit platnost a právní jistotu, pokud jde o přijímání tohoto druhu zajištění.

9.2

Navrhované změny v čl. 1 odst. 4 písm. a) směrnice 2002/47/ES omezují použití tohoto ustanovení na úvěrové pohledávky, které jsou způsobilé pro zajištění úvěrových operací centrálních bank. Pro účely ECB a Eurosystému je to dostatečné. Navrhovaná změna však jde nad rámec použití úvěrových pohledávek výlučně pro účely operací centrálních bank, když vztahuje pravidla směrnice 2002/47/ES na jakoukoli úvěrovou pohledávku, která by mohla být způsobilá pro zajištění úvěrových operací centrálních bank v EU. Vyvstává otázka transparentnosti ohledně rozsahu, v jakém navrhovaná změna umožní i jiným příjemcům zajištění, než jsou centrální banky, použít takové úvěrové pohledávky způsobilé pro centrální banky pro účely zajištění. Zejména ne všechny centrální banky v EU mohou mít snadno dostupná kritéria způsobilosti pro přijetí úvěrových pohledávek jako zajištění, což by působilo potíže příjemcům zajištění, kteří nejsou centrální bankou, efektivním způsobem určit, zda daná úvěrová pohledávka, kterou hodlají použít jako zajištění, je skutečně způsobilá. Kritéria způsobilosti užívaná Eurosystémem a centrálními bankami mimo eurozónu se navíc mohou lišit a tato kritéria se mohou časem měnit. S cílem zajistit právní jistotu a rovné podmínky v rámci celé EU proto ECB doporučuje, aby byla zavedena jednoduchá a jednotná definice úvěrových pohledávek, na které se vztahuje směrnice 2002/47/ES, jež by nespojovala takové úvěrové pohledávky s kritérii způsobilosti používanými centrálními bankami. Taková definice úvěrových pohledávek pro účely vymezení rozsahu směrnice 2002/47/ES by měla být dostatečně široká, aby zahrnovala úvěrové pohledávky, které považuje Eurosystém za způsobilé. Nemůže-li být taková definice přijata, je přinejmenším nezbytné zajistit, aby úvěrové pohledávky skutečně poskytnuté Eurosystému jako zajištění spadaly pod novou definici ve směrnici 2002/47/ES.

9.3

Navrhované změny nezahrnují vyjasnění kolizních norem, které se vztahují na přeshraniční použití úvěrových pohledávek jako zajištění. Současné znění článku 9 směrnice 2002/47/ES o kolizních normách se vztahuje pouze na zaknihované cenné papíry a jednoznačně se nevztahuje na úvěrové pohledávky. Pro přeshraniční použití úvěrových pohledávek jako zajištění je velmi důležité harmonizovat příslušné kolizní normy. Úvěrové pohledávky použité jako zajištění mohou zahrnovat právní řády několika zemí, např. právo dlužníka, věřitele nebo smlouvy, atd., a z důvodu právní jistoty potřebují smluvní strany přesně vědět, které právo je rozhodné pro účely platnosti a přednosti při použití úvěrových pohledávek jako zajištění. Kolizní normy, kterými se řídí účinky postoupení pohledávek vůči třetím osobám, nejsou v současné době v EU harmonizovány; nejistota existuje, pokud jde o rozhodné právo, přičemž strany musí případně postupovat v souladu s požadavky více než jednoho právního řádu, aby dosáhly určité jistoty ohledně právní bezvadnosti při přijímání zajištění. To je významná překážka, přičemž přeshraniční užití úvěrových pohledávek jako zajištění v rámci EU by se výrazně usnadnilo, pokud by existoval jednotný soubor kolizních norem pro takové účinky na třetí strany. Jelikož v nařízení Řím I (7) nebyla taková změna provedena, je zvláště důležité zahrnout tato pravidla do směrnice 2002/47/ES. Zavedení těchto společných pravidel by přineslo výrazné výhody.

9.4

ECB má následující technické připomínky s cílem zajistit jednotnost v rámci navrhované směrnice, pokud jde o zahrnutí úvěrových pohledávek do směrnice 2002/47/ES. S cílem zajistit, aby oblast působnosti směrnice 2002/47/ES zahrnovala nejen postoupení úvěrových pohledávek, ale také zástavní právo k úvěrovým pohledávkám, by měl být čl. 2 odst. 1 písm. c) změněn tak, aby upravoval plný nárok k finančnímu kolaterálu s cílem vyjasnit, že zástavní právo k úvěrové pohledávce nebo zatížení úvěrové pohledávky je také zahrnuto pod definici pojmu „dohoda o finančním zajištění s poskytnutím jistoty“. V definici finančních nástrojů v čl. 2 odst. 1 písm. e) by měl být dále doplněn odkaz na úvěrové pohledávky. Konečně, článek 3 by měl být doplněn tak, aby kromě registrace a notifikace zahrnoval i převod držby v souvislosti podmínkami platnosti dohody o finančním zajištění.

10. Započtení (netting)

Navrhovaná směrnice neobsahuje žádné změny ustanovení o započtení v případě platební neschopnosti ani ve směrnici 2002/47/ES ani ve směrnici 98/26/ES. Nadále platí, že pro finanční trhy je velmi důležitá možnost závěrečného vypořádání v případě platební neschopnosti. Otázka vynutitelnosti závěrečného vypořádání se proto neomezuje pouze na individuální dohody o finančním zajištění, ale je relevantní pro všechny druhy dohod, jejichž cílem je omezení úvěrového rizika. Existuje potřeba dalšího pokroku v úpravě započtení nejen ve směrnici 2002/47/ES, ale obecně ve finančních předpisech EU. Bylo by např. užitečné, kdyby byla dosažena větší shoda mezi různými definicemi vypořádání a započtení v různých právních aktech EU. Současně z pohledu systémové významnosti výkonu automatických práv závěrečného vypořádání vůči systémově významným úvěrovým a finančním institucím působícím na mezinárodním finančním trhu je na evropské úrovni třeba širší diskuse o použití ustanovení o závěrečném vypořádání na finanční instituce na mimoburzovním trhu s deriváty, a nikoli pouze v kontextu dohod o finančním zajištění.

11. Pozměňovací návrhy

Pokud by toto stanovisko vedlo ke změnám v navrhované směrnici, jsou v příloze obsaženy návrhy příslušných změn.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 7. srpna 2008.

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) KOM(2008) 213 v konečném znění.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

(3) Obecné zásady ECB/2007/2 ze dne 26. dubna 2007 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 237, 8.9.2007, s. 1).

(4) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

(5) Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15.

(6) Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43.

(7) KOM(2005) 650 v konečném znění.

PŘÍLOHA

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY (1)

Text navrhovaný Komisí (2)

Změny navrhované ECB (3)

Změna č. 1

Článek 1 navrhované směrnice

Změna směrnice 98/26/ES, čl. 2 písm. a)

Článek 2

Pro účely této směrnice se:

a)	„systémem“ rozumí formální dohoda:

a)	„systémem“ rozumí formální ujednání (4) :

—	mezi třemi nebo více účastníky, nepočítaje v to případného zúčtovatele, případnou ústřední protistranu, případnou clearingovou instituci nebo případného nepřímého účastníka, se společnými pravidly a standardizovaným postupem provádění převodních příkazů mezi účastníky,

—	mezi zahrnující tři nebo více účastníků, nepočítaje v to případného zúčtovatele, případnou ústřední protistranu, případnou clearingovou instituci nebo případného nepřímého účastníka, se společnými pravidly a standardizovaným postupem zúčtování nebo provádění převodních příkazů mezi účastníky,

—	která se řídí právem členského státu, jež si účastníci zvolili; účastníci si však mohou zvolit pouze právo toho členského státu, v němž alespoň jeden z nich má své ústředí, a

—

které se řídí právem členského státu, jež si účastníci zvolili; účastníci si však mohou zvolit pouze právo toho členského státu, v němž alespoň jeden z nich má své ústředí nebo které je založeno právním aktem ECB, jenž je pro účastníky závazný na základě ujednání s ECB, které se řídí právem členského státu, a

—	označená za systém, aniž jsou dotčeny jiné obecně použitelné přísnější podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy a oznámená Komisi členským státem, jehož právem se dohoda řídí, poté, co se členský stát ujistí o přiměřenosti pravidel systému.

—

označené za systém, aniž jsou dotčeny jiné obecně použitelné přísnější podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy a oznámené Komisi buď i) členským státem, jehož právem se dohoda řídí, poté, co se členský stát ujistí o přiměřenosti pravidel systému a aniž jsou dotčeny jiné obecně použitelné přísnější podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy, nebo ii) Evropskou centrální bankou jako systém založený právním aktem ECB.

Odůvodnění – viz odstavec 4 stanoviska

Změna 2

Čl. 1 navrhované směrnice

Změna směrnice 98/26/ES, čl. 2 písm. f) a g)

Článek 2

f)	„účastníkem“ rozumí instituce, ústřední protistrana, účtovatel, clearingová instituce nebo systém. […]

f)	„účastníkem“ rozumí pouze instituce, ústřední protistrana, účtovatel, clearingová instituce nebo provozovatel systému. […]

g)	„nepřímým účastníkem“ rozumí instituce, ústřední protistrana, zúčtovatel, clearingová instituce nebo systém se smluvním vztahem k instituci účastnící se systému, který provádí převodní příkazy, přičemž tento vztah umožňuje nepřímému účastníkovi provádět převodní příkazy prostřednictvím systému;

„nepřímým účastníkem“ rozumí pouze instituce, ústřední protistrana, zúčtovatel, clearingová instituce nebo provozovatel systému se smluvním vztahem k instituci účastnící se systému, který provádí převodní příkazy, přičemž tento vztah umožňuje nepřímému účastníkovi provádět převodní příkazy prostřednictvím systému, avšak pod podmínkou, že nepřímý účastník je znám provozovateli systému;

Odůvodnění – Viz odstavec 3 stanoviska

Změna 3

Čl. 1 navrhované směrnice

Změna směrnice 98/26/ES, čl. 2 písm. n)

Článek 2

n)	„interoperabilním systémem“ rozumí systém, který s jedním či několika systémy uzavře dohodu, na jejímž základě dojde k zavedení vzájemných řešení, a nikoli pouhému připojení ke stávající běžné nabídce služeb

n)	„interoperabilním ujednáním systémem“ rozumí systém, který s jedním či několika systémy uzavře dohodu, jakékoli ujednání mezi dvěma nebo více provozovateli systémů, na jehož základě dojde k zavedení vzájemných řešení, a nikoli pouhému připojení ke stávající běžné nabídce služeb;

Odůvodnění – viz odstavec 5.2 stanoviska

Změna 4

Čl. 1 odst. 2 písm. f) navrhované směrnice

Změna směrnice 98/26/ES, čl. 2 písm. o)

o)	„provozovatelem systému“ rozumí subjekt odpovědný za každodenní provoz systému. Provozovatel systému může jednat rovněž jako zúčtovatel, ústřední protistrana nebo clearingová instituce.

o)	„provozovatelem systému“ rozumí subjekt, popřípadě subjekty, odpovědný za každodenní provoz systému. Provozovatel systému může jednat rovněž jako zúčtovatel, ústřední protistrana nebo clearingová instituce.

Odůvodnění – viz odstavec 6 stanoviska

Změna 5

Čl. 1 odst. 3 navrhované směrnice

Změna směrnice 98/26/ES, čl. 3 odst. 1 pododstavec 2

Jsou-li výjimečně převodní příkazy vloženy do systému po okamžiku zahájení úpadkového řízení a provedeny v obchodním dnu, jak je stanoven pravidly systému, během něhož došlo k zahájení tohoto úpadkového řízení, jsou právně vymahatelné a závazné pro třetí osoby pouze tehdy, jestliže po provedení zúčtování může provozovatel systému doložit, že mu zahájení úpadkového řízení nebylo ani nemohlo být známo.

Jsou-li výjimečně převodní příkazy vloženy do systému po okamžiku zahájení úpadkového řízení a provedeny v obchodním dnu, jak je stanoven pravidly systému, během něhož došlo k zahájení tohoto úpadkového řízení, jsou právně vymahatelné a závazné pro třetí osoby pouze tehdy, jestliže po provedení zúčtování může příslušný provozovatel systému doložit, že mu zahájení úpadkového řízení nebylo ani nemohlo být známo.

Odůvodnění – viz odstavec 6 stanoviska

Změna 6

Čl. 1 navrhované směrnice

Změna směrnice 98/26/ES, nový čl. 3 odst. 4

Článek 3

4. V případě interoperabilních systémů každý systém stanoví svá vlastní pravidla týkající se okamžiku vstupu do tohoto systému. Pravidla jednoho systému týkající se okamžiku vstupu nejsou dotčena pravidly ostatních systémů, s nimiž je tento systém interoperabilní.

4. V případě interoperabilních ujednání každý systém stanoví ve svých vlastních pravidlech okamžik vstupu do tohoto systému. Pravidla jednoho systému týkající se okamžiku vstupu nejsou dotčena pravidly ostatních systémů, s nimiž je tento systém interoperabilní. tak, aby bylo v možném rozsahu zajištěno, že pravidla všech systémů, které jsou stranou interoperabilního ujednání, jsou v tomto ohledu uvedena v soulad.

Ne ní-li výslovně stanoveno v pravidlech d otčených systémů jinak, pravidla jednoho systému týkající se okamžiku vstupu nejsou dotčena pravidly ostatních systémů, s nimiž je tento systém interoperabilní.

Odůvodnění – viz odstavec 5.1 stanoviska

Změna 7

Čl. 1 navrhované směrnice

Změna směrnice 98/26/ES, čl. 5

Článek 5

Účastník systému nebo třetí osoba nesmějí převodní příkaz odvolat od okamžiku vymezeného pravidly systému.

V případě interoperabilních systémů každý systém stanoví svá vlastní pravidla týkající se okamžiku odvolání v tomto systému. Pravidla jednoho systému týkající se okamžiku odvolání nejsou dotčena pravidly ostatních systémů, s nimiž je tento systém interoperabilní.

V případě interoperabilních ujednání každý systém stanoví ve svých vlastních pravidlech okamžik odvolání v tomto systému. Pravidla jednoho systému týkající se okamžiku odvolání nejsou dotčena pravidly ostatních systémů, s nimiž je tento systém interoperabilní. neodvolatelnosti tak, aby bylo v možném rozsahu zajištěno, že pravidla všech systémů, které jsou stranou interoperabilního ujednání, jsou v tomto ohledu uvedena v soulad.

Není-li výslovně stanoveno v pravidle ch d otčených systémů jinak, pravidla jednoho systému týkající se okamžiku neodvolatelnosti nejsou dotčena pravidly ostatních systémů, s nimiž je tento systém interoperabilní.

Odůvodnění – viz odstavec 5.1 stanoviska

Změna 8

Čl. 1 navrhované směrnice

Změna směrnice 98/26/ES, čl. 9 odst. 1

Článek 9

1. Práva systému nebo účastníka na zajištění poskytnuté v souvislosti se systémem a práva centrálních bank členských států nebo Evropské centrální banky na zajištění, které jim bylo poskytnuto, nejsou ovlivněna úpadkovým řízením proti účastníkovi ani proti protistraně centrálních bank členských států nebo Evropské centrální banky, kteří poskytli zajištění. Zajištění může být realizováno k uspokojení těchto práv.

1. Práva provozovatele systému nebo účastníka na zajištění poskytnuté v souvislosti se systémem a práva centrálních bank členských států nebo Evropské centrální banky na zajištění, které jim bylo poskytnuto, nejsou ovlivněna úpadkovým řízením proti účastníkovi ani proti protistraně centrálních bank členských států nebo Evropské centrální banky nebo proti jakékoli třetí osobě, včetně přidružených osob takového účastníka nebo protistrany, kteří poskytli zajištění. Zajištění může být realizováno k uspokojení těchto práv.

Odůvodnění – viz odstavec 2 stanoviska

Změna 9

Článek 1 navrhované směrnice

Změna směrnice 98/26/ES, čl. 10

Článek 10

Členské státy určí systémy a příslušné provozovatele systémů, kteří spadají do oblasti působnosti této směrnice, oznámí je Komisi a sdělí jí, které orgány byly určeny v souladu s čl. 6 odst. 2.

Členské státy, nebo ECB, pokud je systém založen právním aktem ECB, určí systémy a příslušné provozovatele systémů, kteří spadají do oblasti působnosti této směrnice, oznámí je Komisi a sdělí jí, které orgány byly určeny v souladu s čl. 6 odst. 2.

Provozovatel systému oznámí členskému státu, jehož právními předpisy se řídí, účastníky systému, včetně případných nepřímých účastníků, i jakékoli změny účastníků.

Kromě oznamovací povinnosti uvedené v druhém pododstavci mohou členské státy podrobit provozovatele systémů spadající do jejich pravomoci dohledu nebo schvalování. Je třeba rovněž zajistit, aby byly respektovány pravomoci ECB a národních centrální bank vykonávat dohled.

Každý, kdo prokáže právní zájem, může požádat instituci, aby ho informovala o systémech, v nichž je účastníkem, a aby mu poskytla informace o hlavních pravidlech těchto systémů.

Odůvodnění – viz odstavec 6 stanoviska

Změna 10

Změna směrnice 2002/47/ES, čl. 2 odst. 1 písm. c)

Článek 2 odst. 1 písm. c)

c)	„dohodou o finančním zajištění s poskytnutím jistoty“ rozumí dohoda, podle níž poskytovatel zajištění poskytuje příjemci zajištění nebo v jeho prospěch jistotu v podobě finančního aktiva, přičemž plné vlastnické právo k němu zůstává při zřízení jistoty poskytovateli zajištění;

c)	„dohodou o finančním zajištění s poskytnutím jistoty“ rozumí dohoda, podle níž poskytovatel zajištění poskytuje příjemci zajištění nebo v jeho prospěch jistotu v podobě finančního aktiva, přičemž plné vlastnické právo nebo plný nárok k němu zůstává při zřízení jistoty poskytovateli zajištění;

Odůvodnění – viz odstavec 9

Změna 11

Změna směrnice 2002/47/ES, čl. 2 odst. 1 písm. e)

Článek 2 odst. 1 písm. e)

„finančními nástroji“ rozumějí akcie společností a další cenné papíry rovnocenné akciím společností a dluhopisy a jiné formy dluhových cenných papírů, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu, a všechny ostatní běžně obchodované cenné papíry, s nimiž je spojeno právo získat takové akcie, dluhopisy nebo jiné cenné papíry upsáním, koupí či výměnou, nebo ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích (s výjimkou platebních nástrojů), včetně podílových jednotek subjektů kolektivního investování, nástrojů peněžního trhu a pohledávek a práv souvisejících s výše uvedenými aktivy;

Odůvodnění – viz odstavec 9

Změna 12

Čl. 2 odst. 3 navrhované směrnice

Změna směrnice 2002/47/ES, čl. 3

Článek 3

nový pododstavec

Jsou-li jako finanční zajištění poskytovány úvěrové pohledávky, nesmějí členské státy vyžadovat, aby vytvoření, platnost nebo důkazní přípustnost jejich poskytnutí jako finančního zajištění na základě dohody o finančním zajištění závisely na vykonání formálního aktu, například registraci nebo informování dlužníka o poskytnutí úvěrové pohledávky jako zajištění.

Jsou-li jako finanční zajištění poskytovány úvěrové pohledávky, nesmějí členské státy vyžadovat, aby vytvoření, platnost nebo důkazní přípustnost jejich poskytnutí jako finančního zajištění na základě dohody o finančním zajištění závisely na vykonání formálního aktu, například registraci, převodu držby nebo informování dlužníka o poskytnutí úvěrové pohledávky jako zajištění.

Odůvodnění – viz odstavec 9

(1) Pozměňovací návrhy uvedené v příloze vycházejí z textu navrhované směrnice a z textu směrnice 98/26/ES a směrnice 2002/47/ES, které podle názoru ECB také vyžadují změnu. Pozměňovací návrhy se omezují na změny, které vycházejí z návrhů ECB uvedených v tomto stanovisku. Návrhy by se měly uplatnit přiměřeně a tam, kde je to vhodné, na jiné směrnice, jež navrhovaná směrnice mění.

(2) Přeškrtnutý text navrhuje ECB vypustit.

(3) Tučný text navrhuje ECB doplnit.

(4) Tento výraz by měl ve směrnici 98/26/ES nahradit výraz „formální dohoda“.

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/12

Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 216/02)

Datum přijetí rozhodnutí	2. 7. 2008
Podpora č.	N 651/07
Členský stát	Francie
Region	—
Název (a/nebo jméno příjemce)	Prolongation et actualisation du plan d'aide aux transporteurs de marchandises par voies navigables (N 38/04) pour la période 2008-2012
Právní základ	La base légale est l'article 1er du décret no 60-1441 du 26 décembre 1991 portant statut de voies navigables de France, «l'établissement public […] est notamment chargé […] de rechercher tout moyen propre à développer l'utilisation des voies navigables et à en améliorer l'exploitation»
Typ opatření	Režim podpory
Cíl	Cílem režimu je podněcovat modernizaci odvětví přepravy zboží vnitrozemskou plavbou, aby se zvýšila jeho konkurenceschopnost, usnadnil přístup na nové trhy a podpořil přístup k profesi lodníka
Forma podpory	Přímá dotace
Rozpočet	V maximální výši 16,5 milionu EUR
Míra podpory	U opatření A1 a B1 30 %, u opatření B2 25 %, u opatření B3 50 %, u opatření C1 a C2 20 % a u opatření D1 50 %
Doba trvání	5 let (2008-2012)
Hospodářská odvětví	Vnitrozemská plavba
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Voies navigables de France
Další informace	—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

5. 8. 2008

Podpora č.

N 46/08

Členský stát

Španělsko

Region

Galicia

Název (a/nebo jméno příjemce)

Ayudas Públicas-Galicia-Producciones o coproducciones en lengua gallega

Právní základ

La Ley no 6/1999, de 1 de setiembre, del audiovisual de Galicia y las bases reguladoras para la concesión, en régimen de concurrencia competitiva, de subvenciones para producciones o coproducciones audiovisuales en lengua gallega

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Režim podpory na rozvoj kultury

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Celková částka plánované podpory: 3,1 mil. EUR

Míra podpory

50 %

Délka trvání programu

Do 31. 12. 2011

Hospodářská odvětví

Rekreační, kulturní a sportovní odvětví

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Consellería de Cultura e Deporte

Xunta de Galicia San Caetano s/n

E-15702 Santiago de Compostela (A Coruña)

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

17. 6. 2008

Podpora č.

N 90/08

Členský stát

Rakousko

Region

Oberösterreich

Název (a/nebo jméno příjemce)

Veräußerung von Aktien der Energie AG Oberösterreich über eine Privatplazierung an ausgewählte Investoren

Právní základ

Beschluß des Oberösterreichischen Landtages, Sitzung am 31. Januar 2008, XXVI. Gesetzgebungsperiode

Název opatření

Individuální podpora

Cíl

—

Forma podpory

—

Rozpočet

Celková částka plánované podpory: 884 mil. EUR

Míra podpory

—

Délka trvání programu

—

Hospodářská odvětví

Zásobování elektřinou, vodou a plynem

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit

Stubenring 1

A-1040 Wien

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/14

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.5239 – Cinven/JOST Holding)

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 216/03)

Dne 31. července 2008 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na článku 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

—	na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—	v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5239. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet (http://eur-lex.europa.eu).

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/14

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.5268 – Goldman Sachs/PAI/Xella International)

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 216/04)

Dne 14. srpna 2008 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na článku 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

—	na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—	v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5268. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet (http://eur-lex.europa.eu).

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/15

Směnné kurzy vůči euru (1)

22. srpna 2008

(2008/C 216/05)

1 euro=

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,4808
JPY	japonský jen	162,55
DKK	dánská koruna	7,4599
GBP	britská libra	0,79660
SEK	švédská koruna	9,3777
CHF	švýcarský frank	1,6228
ISK	islandská koruna	120,77
NOK	norská koruna	7,9335
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	24,373
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	233,68
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7033
PLN	polský zlotý	3,2963
RON	rumunský lei	3,5213
SKK	slovenská koruna	30,308
TRY	turecká lira	1,7562
AUD	australský dolar	1,7020
CAD	kanadský dolar	1,5502
HKD	hongkongský dolar	11,5608
NZD	novozélandský dolar	2,0782
SGD	singapurský dolar	2,0882
KRW	jihokorejský won	1 573,28
ZAR	jihoafrický rand	11,3757
CNY	čínský juan	10,1188
HRK	chorvatská kuna	7,1708
IDR	indonéská rupie	13 534,51
MYR	malajsijský ringgit	4,9459
PHP	filipínské peso	67,380
RUB	ruský rubl	36,0899
THB	thajský baht	50,281
BRL	brazilský real	2,3893
MXN	mexické peso	14,9576

(1)

Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/16

Oznámení Komise o aktuální úrokové sazbě pro navrácení státní podpory a o referenční a diskontní sazbě pro 27 členských států použitelných od 1. září 2008

(Zveřejněno v souladu s článkem 10 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1))

(2008/C 216/06)

Základní sazby jsou vypočteny v souladu se sdělením Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6). V závislosti na použití referenční sazby se musí připočítat příslušné marže tak, jak je uvedeno v tomto sdělení. Pro diskontní sazbu to znamená, že je nutné připočítat marži ve výši 100 základních bodů. Nařízení Komise (ES) č. 271/2008 ze dne 30. ledna 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 794/2004, předpokládá, že nebude-li zvláštním rozhodnutím stanoveno jinak, sazba pro navrácení státní podpory bude rovněž vypočtena připočtením 100 základních bodů k základní sazbě.

Od	Do	AT	BE	BG	CY	CZ	DE	DK	EE	EL	ES	FI	FR	HU	IE	IT	LT	LU	LV	MT	NL	PL	PT	RO	SE	SI	SK	UK
1. 9. 2008	...	4,59	4,59	6,70	4,59	4,20	4,59	5,55	6,43	4,59	4,59	4,59	4,59	8,58	4,59	4,59	6,10	4,59	9,44	4,59	4,59	6,42	4,59	11,02	5,49	4,59	4,34	5,66
1. 7. 2008	31. 8. 2008	4,59	4,59	6,70	4,59	4,20	4,59	4,81	6,43	4,59	4,59	4,59	4,59	8,58	4,59	4,59	6,10	4,59	9,44	4,59	4,59	6,42	4,59	11,02	4,75	4,59	4,34	5,66

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/17

Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na vnitrostátní regionální investiční podpory

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 216/07)

Podpora č.

XR 14/07

Členský stát

Rakousko

Region

Nationale Regionalförderungsgebiete gemäß Art. 87 Abs. 3 lit. a und lit. c des EG-Vertrags, die in der von der EK genehmigten Förderungsgebietskarte (K(2006) 6695 endg.) ausgewiesen sind

Název režimu podpory nebo název podniku, kterému se poskytuje doplněk podpory ad hoc

Richtlinien des Bundesministers für Wirtschaft und Arbeit für die TOP-Tourismus-Förderung 2007-2013, Teil A (TOP-Investition)

Právní základ

Bundesgesetz über besondere Förderungen von kleinen und mittleren Unternehmen (KMU-Förderungsgesetz), BGBl. Nr. 432/1996 in der jeweils geltende Fassung

Název opatření

Režim podpory

Předpokládané roční výdaje

0,25 mil. EUR

Maximální míra podpory

30 %

V souladu s článkem 4 nařízení

Datum uskutečnění

1. 1. 2007

Délka trvání programu

31. 12. 2013

Hospodářská odvětví

Podpora omezená na určitá odvětví

NACE: 55; 63.3; 93

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit (BMWA)

Abteilung V/4 (Tourismus-Förderungen)

Stubenring 1

A-1011 Wien

Internetová adresa, na níž je zveřejněn režim podpory

http://www.land-oberoesterreich.gv.at/cps/rde/xbcr/SID-3DCFCFC3-043A8375/ooe/TIP_RL_beilage1.pdf

Další informace

—

Podpora č.

XR 34/07

Členský stát

Rakousko

Region

Alle Regionen gemäß genehmigter Fördergebietskarte für Regionalbeihilfen in Österreich 2007-2013 (N 492/06)

Název režimu podpory nebo název podniku, kterému se poskytuje doplněk podpory ad hoc

Förderung von Unternehmen in Problemgebieten aus arbeitsmarktpolitischen Gründen gemäß § 35a Arbeitsmarktförderungsgesetz (AMFG)

(Gewährung von Zuschüssen und Zinsenzuschüssen sowie von Darlehen für Investitionen von Großunternehmen unter Wahrung der beihilfenrechtlich genehmigten Förderobergrenzen)

Právní základ

Arbeitsmarktförderungsgesetz 1969 in der derzeit geltenden Fassung

Förderung von Unternehmen in Problemgebieten aus arbeitsmarktpolitischen Gründen gemäß § 35a Arbeitsmarktförderungsgesetz (AMFG)

Název opatření

Režim podpory

Předpokládané roční výdaje

60 mil. EUR

Maximální míra podpory

30 %

V souladu s článkem 4 nařízení

Datum uskutečnění

1. 6. 2007

Délka trvání programu

31. 12. 2013

Hospodářská odvětví

Podpora omezená na určitá odvětví

NACE D; K

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit

Stubenring 1

A-1010 Wien

(43) 711 00 63 90

Internetová adresa, na níž je zveřejněn režim podpory

http://www.awsg.at/portal/media/2506.pdf

Další informace

—

Podpora č.

XR 68/07

Členský stát

Rakousko

Region

Osttirol

Název režimu podpory nebo název podniku, kterému se poskytuje doplněk podpory ad hoc

Impulspaket Tirol

Právní základ

Richtlinie zum Impulspaket Tirol

Rahmenrichtlinie für die Wirtschaftsförderung des Landes Tirol

Název opatření

Režim podpory

Předpokládané roční výdaje

10 mil. EUR

Maximální míra podpory

15 %

V souladu s článkem 4 nařízení

Datum uskutečnění

1. 1. 2007

Délka trvání programu

31. 12. 2013

Hospodářská odvětví

Všechna odvětví způsobilá pro regionální investiční podpory

—

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Tiroler Landesregierung abgewickelt durch die Abteilung Wirtschaft und Arbeit, Sachgebiet Wirtschaftsförderung

Heiliggeiststraße 7-9

A-6020 Innsbruck

(43) 512 508 24 02

Internetová adresa, na níž je zveřejněn režim podpory

http://www.tirol.gv.at/fileadmin/www.tirol.gv.at/themen/wirtschaft-und-tourismus/wirtschaftsfoerderung/downloads/richtlinie_impulspaket.pdf

Další informace

—

Podpora č.

XR 31/08

Členský stát

Česká republika

Region

Moravskoslezsko

Název režimu podpory nebo název podniku, kterému se poskytuje doplněk podpory ad hoc

Rozvoj cestovního ruchu

Právní základ

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů

Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko 2007–2013

Název opatření

Režim podpory

Předpokládané roční výdaje

274,94 mil. CZK

Maximální míra podpory

40 %

V souladu s článkem 4 nařízení

Datum uskutečnění

1. 2. 2008

Délka trvání programu

31. 12. 2013

Hospodářská odvětví

Všechna odvětví způsobilá pro regionální investiční podpory

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Regionální rada regionu soudržnosti

Moravskoslezsko

Hrabákova 1/1861

CZ-702 00 Ostrava – Moravská Ostrava

Internetová adresa, na níž je zveřejněn režim podpory

www.rr-moravskoslezsko.cz

Další informace

—

Podpora č.	XR 93/08
Členský stát	Polsko
Region	—
Název režimu podpory nebo název podniku, kterému se poskytuje doplněk podpory ad hoc	Rozporządzenie Ministra Rozwoju Regionalnego w sprawie udzielania regionalnej pomocy inwestycyjnej w ramach regionalnych programów operacyjnych
Právní základ	16 Regionalnych Programów Operacyjnych 2007–2013 Rozporządzenie Ministra Rozwoju Regionalnego z dnia 11 października 2007 r. w sprawie udzielania regionalnej pomocy inwestycyjnej w ramach regionalnych programów operacyjnych (Dz.U. nr 193, poz. 1399) wydane na podstawie art. 21 ust. 3 ustawy z dnia 6 grudnia 2006 r. o zasadach prowadzenia polityki rozwoju (Dz.U. nr 227, poz. 1658 oraz z 2007 r. nr 140, poz. 984)
Název opatření	Režim podpory
Předpokládané roční výdaje	506,62 mil. EUR
Maximální míra podpory	50 %
Maximální míra podpory	V souladu s článkem 4 nařízení
Datum uskutečnění	3. 11. 2007
Délka trvání programu	31. 12. 2013
Hospodářská odvětví	Všechna odvětví způsobilá pro regionální investiční podpory
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Urząd Marszałkowski Województwa Dolnośląskiego rpo@dolnyslask.pl Urząd Marszałkowski Województwa Kujawsko-Pomorskiego politykaregionalna@kujawsko-pomorskie.pl Urząd Marszałkowski Województwa Lubelskiego rpo@lubelskie.pl Urząd Marszałkowski Województwa Lubuskiego sekretariat.biz@lrpo.lubuskie.pl Urząd Marszałkowski Województwa Łódzkiego strategia@lodzkie.pl Urząd Marszałkowski Województwa Małopolskiego ife@umwm.pl Urząd Marszałkowski Województwa Mazowieckiego urzad_marszalkowski@mazovia.pl Urząd Marszałkowski Województwa Opolskiego dpo@umwo.opole.pl Urząd Marszałkowski Województwa Podkarpackiego urzad@podkarpackie.pl Urząd Marszałkowski Województwa Podlaskiego sekretariat.rpo@wrotapodlasia.pl Urząd Marszałkowski Województwa Pomorskiego dpr@woj-pomorskie.pl Urząd Marszałkowski Województwa Śląskiego fundusze@silesia-region.pl Urząd Marszałkowski Województwa Świętokrzyskiego kancelaria@sejmik.kielce.pl Urząd Marszałkowski Województwa Warmińsko-Mazurskiego prr@warmia.mazury.pl Urząd Marszałkowski Województwa Wielkopolskiego info.wrpo@wielkopolskie.pl Urząd Marszałkowski Województwa Zachodniopomorskiego wzrpo@wzp.pl
Internetová adresa, na níž je zveřejněn režim podpory	http://www.rpo.dolnyslask.pl/ http://fundusze.kujawsko-pomorskie.pl/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=61&Itemid=146#dok%20prog http://www.rpo.lubelskie.pl/ http://www.lrpo.lubuskie.pl/ http://www.lodzkie.pl/lodzkie/fundusze/programowanie/rop/index.html http://www.wrotamalopolski.pl/root_MRPO/Wazne+dokumenty/Dokumenty+programowe/ http://www.mazovia.pl/?a=news&id=2837 http://www.umwo.opole.pl/serwis/index.php?id=3467 http://www.si.podkarpackie.pl/Urzad/K0/ http://www.rpowp.wrotapodlasia.pl/?DownloadsList=11 http://www.dpr.woj-pomorskie.pl/?dzial=862 http://rpo.silesia-region.pl/?grupa=1&art=1130167451&kat=0_02&katrodzic=0 http://www.rozwoj-swietokrzyskie.pl/pliki.html http://www.rpo.warmia.mazury.pl/index.php?page=dzial&dzial_id=79 http://www.wrpo.wielkopolskie.pl/portal.php?aid=119098800846fd08e8d0b75 http://www.um-zachodniopomorskie.pl/index.php?wiad=3651
Další informace	—

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/21

Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 216/08)

Podpora č.

XE 24/08

Členský stát

Německo

Region

—

Název režimu podpory

Förderrichtlinie zum ESF-Bundesprogramm „Soziale Stadt — Bildung, Wirtschaft, Arbeit im Quartier (BI-WAQ)“ für Teilhabe und Chancengerechtigkeit in den Gebieten des Städtebauförderungsprogramms „Stadtteile mit besonderem Entwicklungsbedarf — Soziale Stadt“ vom 2. April 2008

Právní základ

Förderrichtlinie „Soziale Stadt — Bildung, Wirtschaft, Arbeit im Quartier (BIWAQ)“ für Teilhabe und Chancengerechtigkeit in den Gebieten des Städtebauförderungsprogramms „Stadtteile mit besonderem Entwicklungsbedarf — Soziale Stadt“ vom 2. April 2008 veröffentlicht im Bundesanzeiger — Amtlicher Teil — Nr. 56, Seite 1316, vom 11. April 2008

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje: 8 mil. EUR

Maximální míra podpory

V souladu s čl. 4 odst. 2 až 5, články 5 a 6 nařízení

Datum uskutečnění

11. 4. 2008

Doba trvání režimu podpory

31. 10. 2012

Cíl podpory

Článek 4: Vytváření pracovních míst; Článek 5: Nábor znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků; Článek 6: Zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků

Dotčená hospodářská odvětví

Všechna odvětví Společenství (1) způsobilá pro státní podpory zaměstnanosti

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Bundesverwaltungsamt Projektgruppe ESF

Barbarastr. 1

D-50735 Köln

Tel. (49) (0)22 899 358-0

E-mail: poststelle@bva.bund.de

(1) S výjimkou odvětví stavby lodí a jiných odvětví, na která se vztahují zvláštní ustanovení nařízení a směrnic, upravující všechny státní podpory v daném odvětví.

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/22

MEDIA 2007 – ROZVOJ, DISTRIBUCE, PROPAGACE A VZDĚLÁVÁNÍ

Výzva k předkládání návrhů – EACEA/20/08

Podpora televizního vysílání evropských audiovizuálních děl

(2008/C 216/09)

1. Cíle a popis

Toto oznámení o výzvě k předkládání návrhů vychází z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007).

Jedním z cílů programu je podporovat nadnárodní vysílání evropských audiovizuálních děl vyrobených nezávislými produkčními společnostmi prostřednictvím podpory spolupráce mezi vysílateli na straně jedné a nezávislými producenty a distributory na straně druhé.

2. Způsobilí žadatelé

Toto oznámení je určeno evropským společnostem, jejichž činnost přispívá k dosažení výše uvedených cílů, zejména nezávislým produkčním společnostem zaměřujícím se na televizní tvorbu.

Žadatelé musí být usazeni v jedné z těchto zemí:

—	27 zemí Evropské unie,

—	členské země ESVO, Švýcarsko a Chorvatsko.

3. Způsobilé akce

Navržené audiovizuální dílo musí být nezávislou evropskou televizní produkcí (hrané filmy, animované filmy nebo tvůrčí dokumenty), na které se podílejí nejméně tři vysílací společnosti z několika členských států Evropské unie nebo zemí zúčastněných v programu MEDIA 2007.

Žádost musí být předložena nejdříve 6 měsíců před prvním dnem hlavního natáčení a nejpozději v první den hlavního natáčení.

Maximální délka projektu je 30 nebo 42 (v případě seriálu nebo animovaného projektu) měsíců.

4. Kriteria přidělení

Z celkového počtu 100 bodů se body přidělují na základě níže uvedených kritérií; zohledňované aspekty jsou uvedeny pod každým kriteriem:

—

evropský rozměr a financování díla (45 bodů):

—	země původu žádající společnosti,

—	počet vysílatelů spojených s dílem,

—	finanční zapojení vysílatelů,

—	výše nenárodního financování,

—

zapojení mezinárodního distributora (10 bodů):

—	počet a historie distributorů zapojených do díla,

—	rozsah zapojení distributora,

—	existence distribuční sekce v žádající produkční společnosti,

—

mezinárodní přitažlivost díla (25 bodů):

—	kvalita díla,

—	mezinárodní prodejní potenciál,

—	mezinárodní marketingová strategie,

—

posílení evropské jazykové a kulturní různorodosti (7 bodů):

—	počet pokrytých jazykových oblastí,

—	propagace evropské kulturní různorodosti,

—

posílení evropského audiovizuálního dědictví (3 body):

—	přezkoumání použitých archivních materiálů,

—

historie mezinárodních prodejů (10 bodů):

—	mezinárodní prodeje dosažené žádající společností/žádajícím producentem nejméně za posledních pět let.

5. Rozpočet

Celkový rozpočet činí 11,4 mil. EUR.

Finanční příspěvek se poskytuje formou dotace. Maximální finanční příspěvek, který lze poskytnout, činí 500 000 EUR na jedno dílo v případě hraných nebo animovaných projektů a 300 000 EUR na jedno dílo v případě dokumentárních projektů. Poskytnutý finanční příspěvek nesmí v žádném případě překročit 12,5 % uznatelných nákladů předložených producentem u hraných nebo animovaných filmů a 20 % uznatelných nákladů u dokumentárních filmů.

6. Termín pro podání žádostí

Žádosti musí být předloženy výkonné agentuře (EACEA) nejpozději do 14. listopadu 2008, 27. února 2009 a 26. června 2009 na tuto adresu:

Executive Agency Education, Audiovisual and Culture (EACEA) – MEDIA

Constantin Daskalakis

BOUR 3/30

1, Avenue du Bourget

B-1140 Brussels

Přijímány budou pouze žádosti předložené na oficiálním formuláři žádosti, řádně podepsané osobou oprávněnou k přijímání právních závazků jménem žádajícího subjektu. Přihlášky musí obsahovat všechny informace a přílohy uvedené v úplném znění této výzvy.

Žádosti zaslané faxem nebo elektronickou poštou nebudou přijaty.

7. Podrobnosti

Plné znění pokynů a formuláře žádosti naleznete na této internetové adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/media/producer/tv/index_en.htm

Žádosti musí splňovat všechny podmínky uvedené v pokynech a musí být předloženy na poskytnutých formulářích.

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/24

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc č. COMP/M.5259 – Mitsui/Bamesa Celik/Bami JV)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 216/10)

Komise dne 13. srpna 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Mitsui & Co Europe („Mitsui“, Spojené království) a Bamesa Celik Service Sanayi ve Ticaret („Bamesa Celik“, Turecko), kontrolované podniky Bamesa Aceros SL („Bamesa“, Španělsko) a ArcelorMittal Group („ArcelorMittal“, Lucembursko), získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií společnou kontrolu nad celou nově založenou společností Bami Celik Service Sanayi ve Ticaret AS („Bami“, Turecko) vytvářející společný podnik.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—	podniku Mitsui: mezinárodní obchod s celou řadou komodit, včetně výrobků z oceli,

—	podniku ArcelorMittal: celosvětově integrovaná ocelářské skupina, která se mimo jiné zabývá výrobou ocelářských produktů, zpracováním a distribucí oceli,

—	podniku Bamesa Aceros: provozovatel sítě středisek služeb působících v odvětví železa a oceli,

—	podniku Bamesa Celik: zpracování a distribuce oceli,

—	podniku Bami: zpracování oceli v Turecku.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem na čísla (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44 či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5259 – Mitsui/Bamesa Celik/Bami JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

B-1049 Bruxelles/Brussel

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2) Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32.

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/25

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc č. COMP/M.5286 – Lion Capital/Foodvest)

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 216/11)

Komise obdržela dne 13. srpna 2008 oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Lion Capital LLP („Lion Capital“, Spojené království) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Foodvest Equity Co S.A. („Foodvest Group“, Spojené království).

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—	podniku Lion Capital: soukromé kapitálové investice,

—	podniku Foodvest Group: zpracování a distribuce potravinářských výrobků do maloobchodu a stravovacích zařízení.

3.	Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhovanému spojení předložily své případné připomínky.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5286 – Lion Capital/Foodvest na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

B-1049 Bruxelles/Brussel

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/26

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc č. COMP/M.5237 – Sodexo Pass International/Sofinco/JV)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 216/12)

Komise dne 13. srpna 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky Sofinco, patřící do skupiny Crédit Agricole SA (Francie), a Sodexo Pass International, patřící do skupiny Sodexo SA, získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií společnou kontrolu v nově založené společnosti vytvářející společný podnik.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—	podniku Sofinco: spotřebitelské úvěry,

—	podniku Sodexo Pass International: činnosti v oblasti hromadného stravování, správa nemovitostí, karty na služby a řešení v oblasti placení za služby.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5237 – Sodexo Pass International/Sofinco/JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

B-1049 Bruxelles/Brussel

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2) Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32.

23.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 216/27

Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc č. COMP/M.5308 – Teck Cominco/Fording Canadian Coal Trust)

Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 216/13)

Komise dne 14. srpna 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Teck Cominco Limited („Teck“, Kanada) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem aktiv, jež jsou tvořena zejména licenčními poplatky spojenými s účastí podniku Fording Canadian Coal Trust („Fording“, Kanada) v podniku Elk Valley Coal Partnership („EVCP“), kontrolu nad celým podnikem Fording.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

—	podniku Teck: těžba, tavba a rafinace zinku a výroba dalších kovů a vedlejších produktů prostřednictvím vlastních těžebních činností;

—	podniku Fording: vzájemný svěřenecký fond zřízený v souvislosti s vytvořením EVCP;

—	podniku EVCP: výroba koksovatelného uhlí pocházejícího z vlastních dolů v Kanadě.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5308 – Teck Cominco/Fording Canadian Coal Trust na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

J-70

B-1049 Bruxelles/Brussel

(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2) Úř. věst. C 56, 5.3.2005, s. 32.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 216

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 51 23. srpna 2008

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	I Usnesení, doporučení a stanoviska
	STANOVISKA
	Evropská centrální banka
2008/C 216/01	Stanovisko Evropské centrální banky ze dne 7. srpna 2008 k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 98/26/ES a směrnice 2002/47/ES (CON/2008/37)	1

	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2008/C 216/02	Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	12

2008/C 216/03	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.5239 – Cinven/JOST Holding) ( 1 )	14

2008/C 216/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.5268 – Goldman Sachs/PAI/Xella International) ( 1 )	14

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2008/C 216/05	Směnné kurzy vůči euru	15

2008/C 216/06	Oznámení Komise o aktuální úrokové sazbě pro navrácení státní podpory a o referenční a diskontní sazbě pro 27 členských států použitelných od 1. září 2008(Zveřejněno v souladu s článkem 10 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1))	16

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2008/C 216/07	Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na vnitrostátní regionální investiční podpory ( 1 )	17

2008/C 216/08	Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti ( 1 )	21

	V Oznámení
	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
	Komise
2008/C 216/09	MEDIA 2007 – Rozvoj, distribuce, propagace a vzdělávání — Výzva k předkládání návrhů – EACEA/20/08 — Podpora televizního vysílání evropských audiovizuálních děl	22

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Komise
2008/C 216/10	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5259 – Mitsui/Bamesa Celik/Bami JV) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	24

2008/C 216/11	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5286 – Lion Capital/Foodvest) ( 1 )	25

2008/C 216/12	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5237 – Sodexo Pass International/Sofinco/JV) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	26

2008/C 216/13	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5308 – Teck Cominco/Fording Canadian Coal Trust) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	27