6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/1

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/5

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5125. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu).

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/5

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5083. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu).

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/6

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5097. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu).

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/6

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5123. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu).

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/7

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M5077. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu).

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/7

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32008M4952. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet (http://eur-lex.europa.eu).

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/8

—

nová směrnice o audiovizuálních mediálních službách vyžaduje „rozvoj mediální gramotnosti ve všech oblastech společnosti“ a pečlivé sledování pokroku v oblasti mediální gramotnosti. Stanovuje Komisi povinnost podávat zprávy umožňující zjišťovat, jaké jsou úrovně mediální gramotnosti ve všech členských státech (1). Je proto třeba stanovit kritéria pro hodnocení úrovní mediální gramotnosti,

—

Evropský parlament požádal Radu a Komisi „aby vytvořily a uplatňovaly programy mediální gramotnosti a podpořily tak aktivní a informované občanství v Evropě“ (2),

—

klíčový význam mediální gramotnosti rovněž zdůraznilo Unesco, například v „Grünwaldské deklaraci o mediálním vzdělávání“ (1982) a v dokumentu Pařížská agenda – dvanáct doporučení pro mediální vzdělávání (2007), a Rada Evropy ve svém „Doporučení Výboru ministrů členským státům ohledně posílení samostatnosti dětí v prostředí nových informací a sdělovacích prostředků“ (2006),

—

Komise uspořádala veřejnou konzultaci o mediální gramotnosti (3) a vypracovala studii „Současné trendy a přístupy v oblasti mediální gramotnosti v Evropě“ (4),

—

doporučení Evropského parlamentu a Rady o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2006) určuje znalosti, dovednosti a přístupy týkající se schopnosti práce s digitálními technologiemi,

—

doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 20. prosince 2006 o ochraně nezletilých osob a lidské důstojnosti a o právu na odpověď v souvislosti s konkurenceschopností evropského průmyslu audiovizuálních a on-line informačních služeb (2006) již obsahuje řadu možných opatření na podporu mediální gramotnosti.

—

sdělení Komise nazvané „Evropský přístup k mediální gramotnosti v digitálním prostředí“, které představuje další krok v tvorbě evropské audiovizuální politiky.

—

návrh Evropské komise, aby bylo na mediální gramotnost strategicky nahlíženo jako na významný faktor aktivního občanství v dnešní informační společnosti, který může přispět k dosažení cílů lisabonské agendy.

—

význam mediální gramotnosti a její úlohu v podpoře aktivní účasti občanů na hospodářském, kulturním a demokratickém životě společnosti,

—

že mediální gramotnost, zejména schopnost kriticky zhodnotit obsah, značnou měrou podmiňuje důvěru uživatelů v digitální technologie a média, a tím i rozšíření informačních a komunikačních technologií a médií, které jsou prioritou strategického rámce politiky „i2010“,

—

význam mediálně vzdělaných uživatelů pro pluralitu médií a kvalitu obsahu,

—

rozmanitost úsilí, které je vyvíjeno v členských státech za účelem zlepšení a podpory mediální gramotnosti, i když praktické provádění a úroveň se mezi členskými státy liší,

—

nedostatek společných kritérií a ukazatelů pro měření mediální gramotnosti,

—

význam určení a podporování osvědčených postupů pro rozvoj mediální gramotnosti,

—

význam vzdělávání a odborné přípravy pro zvýšení mediální gramotnosti a z toho vyplývající potřebu zlepšit odbornou přípravu učitelů a zvyšovat povědomí pedagogů na všech úrovních o vzdělávání a odborné přípravě.

—

význam evropských programů a iniciativ, jako je např. program MEDIA 2007, program celoživotního učení pro období let 2007 až 2013 a program Bezpečnější Internet plus,

—

že budoucí práce by měla být založena na výše uvedených a souvisejících iniciativách a měla by směřovat k cíli, kterým je dosažení vyšší informovanosti mezi občany o významu mediální gramotnosti,

—

že je nezbytné, aby si členské státy pravidelně vyměňovaly informace, osvědčené postupy a v oblasti vzdělávání pedagogické metody.

—

záměr Komise provést další studii s cílem vypracovat kritéria a ukazatele pro měření úrovní mediální gramotnosti při náležitém zohlednění veškerých příslušných činností probíhajících v rámci jiných mezinárodních organizací,

—

záměr Komise pokračovat v podpoře rozvoje a výměny osvědčených postupů týkajících se mediální gramotnosti v digitálním prostředí.

—

pečlivě sledovala vývoj v této oblasti a přezkoumávala potřebu další politické reakce na úrovni EU,

—

využila kontaktní výbor zřízený podle směrnice o audiovizuálních mediálních službách, v příslušném složení, jako fórum pro výměnu informací a osvědčených postupů týkajících se mediální gramotnosti a jako příspěvek k vypracování politického programu v této oblasti. Odborníci ze soukromého sektoru a další zúčastněné strany by měli být zváni, aby se na této činnosti podíleli.

—

podněcovaly příslušné orgány, například orgány odpovědné za regulaci audiovizuální a elektronické komunikace, ke spolupráci a podpoře zlepšování mediální gramotnosti,

—

ve spojení se všemi zúčastněnými stranami na vnitrostátní úrovni podporovaly a usnadňovaly vypracování a zavádění kodexů chování a jiných spoluregulačních a samoregulačních iniciativ,

—

podporovaly všechny zúčastněné strany, zejména v oblasti médií a informačních a komunikačních technologií, aby prováděly vlastní pravidelný výzkum a pozorování různých aspektů a dimenzí mediální gramotnosti,

—

podporovaly iniciativy, jejichž cílem je zvyšování povědomí, včetně iniciativ zaměřených zvláště na používání informačních a komunikačních technologií, jež jsou určeny pro mladé lidi a jejich rodiče a do nichž jsou zapojeny organizace mládeže i média,

—

v rámci svých strategií celoživotního učení prosazovaly mediální gramotnost a podporovaly vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů týkajících se tohoto aspektu vzdělávání mezi pedagogy.

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/10

(1)

Závěry Evropské rady ze zasedání v Lisabonu (1) na jaře roku 2000 obsahovaly výzvu, aby se s ohledem na požadavky znalostní ekonomiky a rostoucí výzvy sociálně-ekonomického a demografického charakteru, kterým Unie čelí v globalizovaném světě, v Evropě modernizovaly systémy vzdělávání a odborné přípravy.

(2)

Závěry Evropské rady ze zasedání v Barceloně na jaře roku 2002 (2) naléhavě vyzvaly členské státy, aby zajistily, že všichni občané budou mít základní kvalifikaci, a aby ve větší míře umožnily starším pracovníkům zůstat na trhu práce, zejména zabezpečením reálného přístupu k celoživotnímu učení.

(3)

Usnesení Rady ze dne 27. června 2002 o celoživotním učení (3) zdůraznilo, že celoživotní učení musí zahrnovat učení od předškolního věku až do věku, kdy jsou lidé již v důchodu, a musí se týkat celého spektra formálního, neformálního a informálního učení.

(4)

Usnesení Rady ze dne 19. prosince 2002 o posílené spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (4) konstatovalo, že adaptabilita a zaměstnatelnost dospělých včetně starších pracovníků závisí do značné míry na možnostech zdokonalovat a osvojovat si v průběhu pracovního života nové dovednosti.

(5)

Usnesení Rady ze dne 28. května 2004 o posilování politik, systémů a postupů v oblasti poradenství (5) zdůraznilo, že všichni evropští občané by měli mít přístup k poradenským službám ve všech fázích života a že by se měla věnovat pozornost zejména jednotlivcům a ohroženým skupinám.

(6)

Závěry Rady ze dne 28. května 2004 o společných evropských zásadách pro určení a validaci neformálního a informálního učení (6), stanovených v reakci na kodaňské prohlášení z listopadu roku 2002, vyzvaly k vypracování a šíření evropských nástrojů pro uznávání neformálního a informálního učení.

(7)

Cílem doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (7) je mimo jiné zajistit, aby si dospělí mohli v průběhu života osvojovat a zdokonalovat své dovednosti a aby pro další vzdělávání a odbornou přípravu dospělých byla vytvořena příslušná infrastruktura.

(8)

Závěry Rady ze dne 25. května 2007 o uceleném rámci ukazatelů a kritérií v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (8) vyzvaly k vypracování ukazatelů týkajících se dovedností dospělých.

(9)

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o vytvoření evropského rámce kvalifikací (9) podporuje takový přístup k popisu kvalifikací, který je založen na vzdělávacích výsledcích bez ohledu na to, jak nebo kde bylo těchto výsledků dosaženo.

(10)

Společná zpráva Rady a Komise na rok 2008, která pojednává o pokroku dosaženém při provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, zdůrazňuje, že nízká účast starších pracovníků a osob s nízkou kvalifikací na vzdělávání dospělých je i nadále závažným problémem.

(11)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2008 o vzdělávání dospělých nazvané Na vzdělávání není nikdy pozdě  (10) naléhavě vybízí členské státy, aby podporovaly získávání znalostí a vytvořily kulturu celoživotního učení, zejména prostřednictvím provádění politik zohledňujících rovnost žen a mužů a určených k tomu, aby učinily vzdělávání dospělých atraktivnější, přístupnější a účinnější,

1)

Zvýšit kvalifikační úroveň stále značného počtu pracovníků s nízkou kvalifikací s cílem umožnit všem občanům přizpůsobit se technologickým změnám a budoucím kvalifikačním požadavkům a přispět tak ke zlepšení celkové výkonnosti ekonomiky;

2)

Řešit problém trvale vysokého počtu studentů předčasně ukončujících školní docházku tím, že osobám vstupujícím do dospělosti bez kvalifikace bude nabídnuta druhá příležitost, a současně se zaměřit na obzvláště problematické oblasti, jako je základní gramotnost, pokud jde o čtení, psaní a matematiku, dále dovednosti v oblasti informačních technologií a studium jazyků;

3)

Bojovat proti sociálnímu vyloučení způsobenému okolnostmi, jako je nízká úroveň základního vzdělání, nezaměstnanost a izolovanost venkovských oblastí, a zároveň s ohledem na současné demografické a migrační trendy věnovat větší pozornost celoživotnímu učení a kvalifikačním potřebám starších pracovníků a migrantů;

4)

Zajistit účinnost, účelnost a kvalitu vzdělávání dospělých s cílem zvýšit aktivní účast v tomto vzdělávání, zejména v případě znevýhodněných skupin, přilákat dostatečné veřejné a soukromé investice do této oblasti a vybízet soukromý sektor k tomu, aby toto vzdělávání považoval za jeden z hlavních prvků rozvoje pracoviště a podniku.

1)

vzdělávání dospělých by se mělo dostat více pozornosti a účinnější podpory na úrovni členských států v rámci celkového úsilí o vytvoření kultury celoživotního učení;

2)

konkrétní opatření uvedená v příloze těchto závěrů by mohla vytvořit soudržný rámec pro budoucí opatření v této oblasti v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“;

3)

při dalším rozvoji a provádění těchto opatření by měla být plně zohledňována odpovědnost členských států za obsah výuky a organizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy a měla by být využívána otevřená metoda koordinace;

4)

pokrok a sledování v oblasti vzdělávání dospělých by měly být v souladu se uceleným rámcem ukazatelů a kritérií přijatým Radou v květnu roku 2007 a měly by o nich pojednávat budoucí společné zprávy o pokroku týkající se pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava“;

5)

vzhledem k mezioborové povaze, různorodosti, komplexnosti a bohatosti vzdělávání dospělých je nezbytný integrovaný přístup zahrnující všechny zúčastněné strany, včetně stran na místní a regionální úrovni, sociálních partnerů a nevládních organizací.

—

podpořila členské státy při dalším rozvoji a zlepšování vzdělávání dospělých nejen v souvislosti se zajištěním více příležitostí, širší dostupnosti a vyšší účasti, ale také v souvislosti s příslušnými vzdělávacími výsledky, a to s využitím opatření, jako jsou opatření uvedená v příloze těchto závěrů,

—

zajistila doplňkovost a soudržnost kroků učiněných v návaznosti na kterékoliv z těchto opatření a provádění boloňského a kodaňského procesu, pokud se tato opatření týkají vzdělávání dospělých,

—

pro potřeby vzdělávání dospělých posílila a využívala existující výzkumné struktury,

—

rozvíjela a posílila spolupráci s mezinárodními organizacemi a příslušnými nevládními orgány působícími v této oblasti, jakož i navázala kontakt s regionálními iniciativami, jako je evropsko-asijská spolupráce, a celosvětovými iniciativami, jako je „Vzdělání pro všechny“ a rozvojové cíle tisíciletí.

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/14

1)

závěry Evropské rady ze zasedání v Lisabonu konaného ve dnech 23. a 24. března 2000, v nichž byly cizí jazyky zahrnuty do evropského rámce pro vymezení základních dovedností získávaných celoživotním učením (1);

2)

článek 22 Listiny základních práv Evropské unie, který uznává zásadu, že Unie respektuje kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost (2);

3)

závěry Evropské rady ze zasedání v Barceloně konaného ve dnech 15. a 16. března 2002, v nichž Evropská rada vyzvala k dalším opatřením ke zlepšení získávání základních dovedností, zejména všeobecnou výukou dvou cizích jazyků od útlého věku (3);

4)

sdělení Komise ze dne 24. července 2003 s názvem „Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti: akční plán na období let 2004–2006“ (4) a následnou zprávu Komise ze dne 25. září 2007 o provádění uvedeného akčního plánu (5);

5)

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) (6);

6)

sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2005 s názvem „Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost“, které zahrnuje jak vnitřní, tak i vnější činnosti na podporu jazyků a komunikace s občany (7);

7)

závěry Rady ze dne 19. května 2006 o Evropském ukazateli jazykových kompetencí (8), v nichž bylo znovu potvrzeno, že znalost cizích jazyků nejen pomáhá podporovat vzájemné porozumění mezi národy, ale je i předpokladem mobilní pracovní síly a přispívá ke konkurenceschopnosti hospodářství Evropské unie;

8)

doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (9), z nichž jednou je právě komunikace v cizích jazycích;

9)

usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (10), v němž je mnohojazyčnost označena za jednu z prioritních oblastí činnosti na podporu kulturního dědictví,

—

jazyková a kulturní rozmanitost jsou v důsledku zvýšené mobility, migrace a globalizace zvláštními aspekty každodenního života stále většího počtu evropských obyvatel a podniků,

—

jazykové znalosti jsou žádoucí životní dovedností všech občanů EU, která jim umožní využívat ekonomických, sociálních a kulturních výhod spojených s volným pohybem v rámci Unie,

—

průběžné zprávy a doporučení různých skupin zainteresovaných stran ukázaly, že evropská společnost jazykové potřeby stále ještě dostatečně nezohledňuje,

—

význam přikládaný mnohojazyčnosti a jiným otázkám jazykové politiky v souvislosti se společnými politikami EU vyvolává potřebu věnovat těmto záležitostem patřičnou pozornost, jakož i nutnost, aby evropské orgány znovu zdůraznily svůj dlouhodobý závazek podporovat jazykové vzdělávání a jazykovou rozmanitost.

1)

politika mnohojazyčnosti zahrnuje v perspektivě celoživotního učení ekonomické, sociální a kulturní aspekty jazyků;

2)

měla by být zachována jazyková rozmanitost Evropy a plně respektována rovnocennost jazyků. Při plnění těchto cílů by klíčovou úlohu měly hrát orgány Evropské unie;

3)

kromě toho, že znalost jazyků přispívá k osobnímu a kulturnímu obohacení, je také jednou ze základních dovedností, které si evropští občané musejí osvojit, aby se mohli aktivně podílet na evropské znalostní společnosti, a rovněž i dovedností, jež podporuje mobilitu a usnadňuje sociální začlenění a soudržnost;

4)

jazykové potřeby se mohou lišit v závislosti na zájmech, zaměstnání a kulturním zázemí každého jednotlivce, a proto by mělo být studujícím nabídnuto co nejširší možné spektrum jazyků, s podporou nových technologií, inovačních přístupů a vytváření sítí mezi poskytovateli vzdělávání;

5)

za účelem podpory hospodářského růstu a hospodářské soutěže je důležité, aby si Evropa rovněž zachovala dostatečnou znalostní základnu, pokud jde o neevropské jazyky celosvětového významu. Současně je třeba vynaložit úsilí o posílení postavení evropských jazyků na mezinárodní scéně;

6)

nezbytným předpokladem úspěšného učení v každém věku je kvalitní výuka, a proto by se mělo usilovat o zajištění toho, aby učitelé jazyků měli patřičnou znalost jazyka, který vyučují, aby měli přístup k vysoce kvalitní počáteční a průběžné odborné přípravě a měli nezbytné mezikulturní dovednosti. Jako součást odborné přípravy učitelů jazyků by měly být aktivně prosazovány a podporovány výměnné programy mezi členskými státy;

7)

migrantům by měla být poskytována dostatečná podpora, aby se mohli naučit jazyk či jazyky hostitelské země, což jim pomůže k úspěšnému začlenění do společnosti, a na druhé straně příslušníci hostitelských společenství by měli být vyzýváni k tomu, aby projevovali zájem o kulturu nově příchozích;

8)

jazykové a kulturní schopnosti jsou jádrem vzdělávání. Vynikající znalost prvního jazyka může usnadnit učení se jiným jazykům, přičemž efektivními prostředky pro zlepšení jazykové výuky jsou jazykové vzdělávání v raném věku, dvojjazyčné vzdělávání a integrace obsahového a jazykového vzdělávání (CLIL);

9)

pro zajištění účinné komunikace mezi osobami mluvícími různými jazyky je nezbytné kvalitní tlumočení a překlad; zvýšenou pozornost jazykovým aspektům je přitom třeba věnovat při uvádění zboží a služeb na trh a při jejich distribuci, zejména pokud jde o audiovizuální mediální služby.

1)

spolupracovaly na posílení evropské spolupráce v oblasti mnohojazyčnosti a aby v konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami prosazovaly výše uvedené politické směry, případně s využitím otevřené metody koordinace, s cílem usnadnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů;

2)

přijaly vhodná opatření pro zlepšení efektivní výuky jazyků a návaznosti jazykového vzdělávání v perspektivě celoživotního učení, mimo jiné zvýšením dostupnosti, přístupnosti a přitažlivosti stávajících zdrojů a infrastruktury pro všechny, rozvíjením zdrojů a zvýšením rozmanitosti nabízených jazyků;

3)

podporovaly studium svých národním jazyků v jiných členských státech, mimo jiné i větším využíváním technologií pro dálkové studium, a podporovaly studium méně používaných jazykům EU a neevropských jazyků;

4)

využívaly stávající nástroje k prokázání jazykových znalostí, například evropské jazykové portfolio vypracované Radou Evropy a jazykové portfolio Europass;

5)

podporovaly opatření usnadňující studium jazyků v případě osob se zvláštními potřebami jakožto prostředek k jejich sociálnímu začlenění, lepším kariérním příležitostem a prosperitě;

6)

spolupracovaly s mezinárodními organizacemi, které se zabývají otázkami souvisejícími s mnohojazyčností, zejména s Radou Evropy a Unesco.

1)

podporovala členské státy v jejich úsilí o provádění výše uvedených priorit;

2)

do konce roku 2008 vypracovala návrhy komplexního politického rámce pro mnohojazyčnost, který řádně zohlední jazykové potřeby občanů a orgánů mimo jiné i tím, že bude respektovat jejich právo komunikovat s orgány Evropské unie v jednom z úředních jazyků Unie.

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/16

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/17

Departement Landbouw en Visserij

Duurzame Landbouwontwikkeling

Ellips, 6e verdieping

Koning Albert II laan 35, bus 40

B-1030 Brussel

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/18

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/20

European Commission

Directorate-General for Competition

State Aid Greffe

B-1049 Brussels

Fax: (32-2) 295 12 42

6.6.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/23

1.

Komise dne 26. května 2008 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Avnet Inc. (USA) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Horizon Technology Group plc („Horizon“, Irsko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5162 – AVNET/Horizon Technology na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: