24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. dubna 2008 – Komise Evropských společenství v. Švédské království

(Věc C-167/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Článek 90 druhý pododstavec ES - Vnitrostátní zdanění výrobků z jiných členských států - Zdanění, které je způsobilé poskytovat nepřímou ochranu jiným výrobkům - Zákaz diskriminace mezi dovezenými výrobky a konkurenčními domácími výrobky - Spotřební daně - Rozdílné zdanění piva a vína - Důkazní břemeno)

(2008/C 128/02)

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Ström van Lier, K. Gross, K. Simonsson a R. Lyal, zmocněnci)

Žalované: Švédské království (zástupce: K. Wistrand, zmocněnkyně)

Vedlejší účastnice na podporu žalovaného: Lotyšská republika (zástupci: E. Balode-Buraka a E. Broks, zmocněnci)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem – Porušení čl. 90 druhého pododstavce ES – Vnitrostátní zdanění alkoholu a alkoholických nápojů postihující výrazněji víno než pivo

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Lotyšská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 9.7.2005.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/2

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. dubna 2008 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-337/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Veřejné zakázky na dodávky - Směrnice 77/62/EHS a 93/36/EHS - Zadávání zakázek bez předchozího zveřejnění vyhlášení - Nevyhlášení výběrového řízení - Helikoptéry značek „Agusta“ a „Agusta Bell“)

(2008/C 128/03)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Recchia a X. Lewis, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. M. Braguglia, zmocněnec, G. Fiengo, avocat)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky (Úř. věst. L 199, s. 1; Zvl. vyd. 06/02, s. 110) a 77/62/EHS ze dne 21. prosince 1976 – Neprokázání existence důvodů, které umožňují zadavateli přistoupit k vyjednávacímu řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky – Helikoptéry „Agusta“ a „Agusta Bell“ nakoupené pro potřeby lesních a pobřežních stráží, pro potřeby četnictva atd.

Výrok

Italská republika tím, že zavedla praxi, která existuje již dlouhou dobu a zůstává nadále v platnosti a která spočívá v přímém zadávání zakázek společnosti Agusta SpA na dodávku helikoptér značek „Agusta“ a „Agusta Bell“ pro potřeby několika vojenských a civilních útvarů a sborů italského státu bez jakéhokoliv výběrového řízení, a zejména bez dodržování postupů stanovených směrnicí Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES ze dne 13. října 1997, a předtím směrnicí Rady 77/62/EHS ze dne 21. prosince 1976 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, pozměněnou a doplněnou směrnicemi Rady 80/767/EHS ze dne 22. července 1980 a 88/295/EHS ze dne 22. března 1988, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z těchto směrnic.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 281, 12.11.2005.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/3

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Finanzamt Oschatz v. Zweckverband zur Trinkwasserversorgung und Abwasserbeseitigung Torgau-Westelbien

(Věc C-442/05) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 4 odst. 5 a čl. 12 odst. 3 písm. a) - Přílohy D a H - Pojem „dodání vody“/„dodávky vody“ - Snížená sazba DPH)

(2008/C 128/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobce: Finanzamt Oschatz

Žalovaný: Zweckverband zur Trinkwasserversorgung und Abwasserbeseitigung Torgau-Westelbien

Za přítomnosti: Bundesministerium der Finanzen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesfinanzhof – Výklad přílohy D bodu 2 a přílohy H kategorie 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, 17.5.1977, s. 1) – Snížená sazba použitelná na distribuci vody – Platba za zřízení přípojky uživatelům

Výrok

Článek 4 odst. 5 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně a její příloha D bod 2 musejí být vykládány tak, že pod dodání vody ve smyslu této přílohy spadá zhotovení individuální přípojky, které stejně jako ve věci v původním řízení spočívá v položení potrubí umožňujícího napojení vodovodního zařízení budovy na pevné vodovodní distribuční sítě, takže veřejnoprávní subjekt, který vystupuje jako orgán veřejné moci, je, pokud jde o uvedené plnění, osobou povinnou k dani.

Článek 12 odst. 3 písm. a) šesté směrnice 77/388 a její příloha H kategorie 2 musejí být vykládány tak, že pod dodávky vody spadá zhotovení individuální přípojky, které stejně jako ve věci v původním řízení spočívá v položení potrubí umožňujícího napojení vodovodního zařízení budovy na pevné vodovodní distribuční sítě. Mimoto členské státy mohou uplatňovat sníženou sazbu DPH na konkrétní a zvláštní aspekty dodávek vody, jako je zhotovení individuální přípojky, které je předmětem věci v původním řízení, pod podmínkou, že je dodržena zásada daňové neutrality, která je vlastní společnému systému daně z přidané hodnoty.

(1) Úř. věst. C 60, 11.3.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/4

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 3. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal des affaires de sécurité sociale de Paris – Francie) – Philippe Derouin v. Union pour le Recouvrement des Cotisations de Sécurité Sociale et d'Allocations Familiales de Paris – Région parisienne (Urssaf)

(Věc C-103/06) (1)

(Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Osoby samostatně výdělečně činné ve Francii s bydlištěm tamtéž - Obecný sociální příspěvek - Příspěvek na úhradu sociálního dluhu - Zahrnutí příjmů dosažených v jiném členském státě, kde jsou zdanitelné na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění)

(2008/C 128/05)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal des affaires de sécurité sociale de Paris

Účastníci původního řízení

Žalobce: Philippe Derouin

Žalovaná: Union pour le Recouvrement des Cotisations de Sécurité Sociale et d'Allocations Familiales de Paris – Région parisienne (Urssaf)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Tribunal des affaires de sécurité sociale de Paris – Výklad nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35), jak bylo změněno a aktualizováno nařízením Rady (EHS) č. 2001/83 ze dne 2. června 1983 (Úř. věst. L 230, s. 6) – Zohlednění příjmů dosažených v jiném členském státě a zdanitelných v tomto státě na základě úmluvy o dvojím zdanění pro účely výpočtu „obecného sociálního příspěvku“ a „příspěvku na úhradu sociálního dluhu“, které je povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, na kterou se vztahují francouzské právní předpisy v oblasti sociálního zabezpečení

Výrok

Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 307/1999 ze dne 8. února 1999, musí být vykládáno tak, že členskému státu, jehož právní předpisy v sociální oblasti jsou jedinou právní úpravou použitelnou na osobu samostatně výdělečně činnou s bydlištěm v tomto členském státě, nebrání v tom, aby, zejména na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění v oblasti daní z příjmů, vyloučil příjmy, kterých uvedený pracovník dosáhl v jiném členském státě, z vyměřovacího základu takových příspěvků, jako jsou obecný sociální příspěvek a příspěvek na úhradu sociálního dluhu.

(1) Úř. věst. C 108, 6.5.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour constitutionnelle (původně Cour d'arbitrage) – Belgie) – Vláda Francouzského společenství, Valonská vláda v. Vlámská vláda

(Věc C-212/06) (1)

(Systém pojištění sociální péče zavedený samosprávným celkem členského státu - Vyloučení osob s bydlištěm v jiné části území členského státu než v části, v níž tento samosprávný celek vykonává svou působnost - Články 18 ES, 39 ES a 43 ES - Nařízení (EHS) č. 1408/71)

(2008/C 128/06)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour constitutionnelle (původně Cour d'arbitrage)

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Vláda Francouzského společenství, Valonská vláda

Žalovaná: Vlámská vláda

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Cour constitutionnelle (původně Cour d'arbitrage) (Belgie) – Výklad článků 18, 39 a 43 Smlouvy o ES, jakož i článků 2, 3, 4, 13, 18, 19, 20, 25 a 28 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35), v pozměněném znění – Použitelnost vlámského systému pojištění sociální péče na osoby zaměstnané v nizozemskojazyčném regionu nebo ve dvojjazyčném regionu Hlavní město Brusel s bydlištěm buď v jednom z těchto regionů, nebo v jiném členském státě, s vyloučením osob s bydlištěm v jiné části území daného členského státu

Výrok

Dávky vyplácené v rámci takového systému, jako je systém pojištění sociální péče zavedený vyhláškou o organizaci pojištění sociální péče (Decreet houdende de organisatie van de zorgverzekering) ze dne 30. března 1999, ve znění vyhlášky Vlámského parlamentu, kterou se mění vyhláška ze dne 30. března 1999 o organizaci pojištění sociální péče (Decreet van de Vlaamse Gemeenschap houdende wijziging van het decreet van 30 maart 1999 houdende de organisatie van de zorgverzekering), ze dne 30. dubna 2004, spadají do věcné působnosti nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, pozměněným nařízením Rady (ES) č. 307/1999 ze dne 8. února 1999.

Články 39 ES a 43 ES musejí být vykládány v tom smyslu, že brání takové právní úpravě samosprávného celku členského státu, jako je právní úprava pojištění sociální péče zavedeného Vlámským společenstvím uvedenou vyhláškou ze dne 30. března 1999, ve znění vyhlášky Vlámského parlamentu ze dne 30. dubna 2004, která omezuje účast na systému sociálního zabezpečení a možnost využití dávek stanovených tímto systémem na osoby, které buď mají bydliště na území, na němž tento samosprávný celek vykonává svou působnost, nebo na tomtéž území vykonávají výdělečnou činnost a přitom mají bydliště v jiném členském státě, v rozsahu, v němž se takové omezení dotýká státních příslušníků jiných členských států nebo vlastních státních příslušníků, kteří využili svého práva volného pohybu uvnitř Evropského společenství.

Články 39 ES a 43 ES musejí být vykládány v tom smyslu, že brání právní úpravě samosprávného celku členského státu, která omezuje účast na systému sociálního zabezpečení a možnost využití dávek stanovených tímto systémem pouze na osoby, které mají bydliště na území tohoto samosprávného celku, v rozsahu, v němž se toto omezení dotýká státních příslušníků jiných členských států, kteří na území uvedeného samosprávného celku vykonávají výdělečnou činnost, nebo vlastních státních příslušníků, kteří využili svého práva volného pohybu uvnitř Evropského společenství.

(1) Úř. věst. C 178, 29.7.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 3. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Militzer & Münch GmbH v. Ministero delle Finanze

(Věc C-230/06) (1)

(Celní unie - Tranzitní režim Společenství - Vybrání celního dluhu - Příslušný členský stát - Důkaz o řádném provedení operace nebo místě porušení předpisů - Lhůty - Odpovědnost hlavního povinného)

(2008/C 128/07)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Militzer & Münch GmbH

Žalovaný: Ministero delle Finanze

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Corte suprema di cassazione – Výklad článku 11a nařízení Komise (EHS) č. 1062 ze dne 27. března 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla, jakož i opatření ke zjednodušení tranzitního režimu Společenství (Úř. věst. L 107, s. 1) a čl. 215 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307) – Potvrzení ukončení příslušného režimu celním úřadem určení prostřednictvím padělaných nebo pozměněných dokumentů – Lhůta stanovená pro oznámení skutečnosti, že zásilka nebyla předložena celnímu úřadu určení –Použitelnost

Výrok

Za účelem ověření příslušnosti členského státu, který clo vybral, přísluší předkládajícímu soudu, aby určil, zda v okamžiku, kdy bylo zjištěno, že zásilka nebyla předložena celnímu úřadu určení, bylo možné zjistit místo porušení předpisů nebo nesrovnalostí. Pokud tomu tak je, ustanovení čl. 203 odst. 1 a čl. 215 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, umožňují označit členský stát, na jehož území bylo spácháno první porušení předpisů nebo nesrovnalost, které mohou být kvalifikovány jako odnětí celnímu dohledu, jako stát příslušný pro vybrání celního dluhu. Naproti tomu, jestliže nebylo možné zjistit místo porušení předpisů nebo nesrovnalostí, je pro vybrání cla v souladu s ustanoveními článků 378 a 379 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení č. 2913/92, příslušný členský stát, o jehož celní úřad odeslání se jedná.

2)	Jestliže zásilka nebyla předložena celnímu úřadu určení a jestliže nelze zjistit místo porušení předpisů nebo nesrovnalosti, přísluší výhradně celnímu úřadu odeslání, aby provedl stanovené oznámení ve lhůtách jedenácti měsíců a tří měsíců stanovených v čl. 379 odst. 1 a 2 nařízení č. 2454/93.

3)	Skutečnost, že je celní přepravce jakožto hlavní povinný činěn odpovědným za celní dluh, není v rozporu se zásadou proporcionality.

(1) Úř. věst. C 190, 12.8.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 10. dubna 2008 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-265/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Volný pohyb zboží - Články 28 ES a 30 ES - Články 11 a 13 Dohody o EHP - Množstevní omezení dovozu - Opatření s rovnocenným účinkem - Motorová vozidla - Upevňování barevných fólií na skla)

(2008/C 128/08)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Caeiros, P. Guerra e Andrade a M. Patakia, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Fernandes, zmocněnec a A. Duarte de Almeida, advokát)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 28 ES a 30 ES – Vnitrostátní právní předpisy zakazující upevňování barevných fólií na skla motorových vozidel pro přepravu cestujících nebo zboží

Výrok

Portugalská republika tím, že v čl. 2 odst. 1 nařízení s mocí zákona č. 40/2003 ze dne 11. března 2003 zakázala upevňování barevných fólií na skla motorových vozidel, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 28 ES a 30 ES, jakož i z článků 11 a 13 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/6

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 1. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bayerisches Verwaltungsgericht München – Německo) – Tadao Maruko v. Versorgungsanstalt der deutschen Bühnen

(Věc C-267/06) (1)

(Rovné zacházení v zaměstnání a povolání - Směrnice 2000/78/ES - Pozůstalostní dávky z povinného systému oborového zaopatření - Pojem „odměna“ - Odmítnutí přiznat dávku z důvodu neexistence manželství - Partneři téhož pohlaví - Diskriminace na základě sexuální orientace)

(2008/C 128/09)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bayerisches Verwaltungsgericht München

Účastníci původního řízení

Žalobce: Tadao Maruko

Žalovaný: Versorgungsanstalt der deutschen Bühnen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bayerisches Verwaltungsgericht München – Výklad článků 1, 2 odst. 2 písm. a), čl. 3 odst.1 písm. c) a odst. 3 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79) – Pojem odměna – Vyloučení nároku registrovaného partnera na pozůstalostní důchod

Výrok

1)	Pozůstalostní dávka přiznaná v rámci takového systému oborového zaopatření, jaký spravuje Versorgungsanstalt der deutschen Bühnen, spadá do rozsahu působnosti směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.

Článek 1 ve spojení s čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2000/78 brání takové právní úpravě, jaká je předmětem původního řízení, podle které pozůstalému registrovanému partnerovi není po smrti jeho partnera vyplácena pozůstalostní dávka odpovídající pozůstalostní dávce poskytované pozůstalému manželovi, ačkoli ve vnitrostátním právu registrované partnerství staví osoby téhož pohlaví, pokud jde o pozůstalostní dávku, která je předmětem původního řízení, do situace srovnatelné se situací manželů. Je na předkládajícím soudu, aby ověřil, zda je pozůstalý partner v situaci srovnatelné se situací manžela, který pobírá pozůstalostní dávku stanovenou systémem oborového zaopatření, který spravuje Versorgungsanstalt der deutschen Bühnen.

(1) Úř. věst. C 224, 16.9.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 3. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Köln – Německo) – 01051 Telecom GmbH v. Deutsche Telekom AG

(Věc C-306/06) (1)

(Směrnice 2000/35/ES - Postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích - Článek 3 odst. 1 písm. c) bod ii) - Opožděné platby - Bankovní převod - Okamžik, od něhož je třeba platbu považovat za provedenou)

(2008/C 128/10)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Köln

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: 01051 Telecom GmbH

Žalovaná: Deutsche Telekom AG

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Oberlandesgericht Köln – Výklad čl. 3 odst. 1 písm. c) bodu ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 200, s. 35; Zvl. vyd. 17/01, s. 226) – Oprávnění věřitele vyžadovat úroky z prodlení – Pojem „přijetí“ dlužné částky věřitelem – Vnitrostátní právní úprava považující za okamžik platby okamžik, kdy dlužník udělí příkaz k úhradě bankovním převodem, a nikoli okamžik připsání částky na účet věřitele

Výrok

Článek 3 odst. 1 písm. c) bod ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích musí být vykládán v tom smyslu, že vyžaduje, nemá-li při platbě bankovním převodem dojít k nabíhání úroků z prodlení nebo má-li nabíhání úroků ustat, aby byla splatná částka připsána na účet věřitele včas.

(1) Úř. věst. C 249, 14.10.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/7

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 10. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce House of Lords – Spojené království) – Marks & Spencer plc v. Her Majesty's Commissioners of Customs and Excise

(Věc C-309/06) (1)

(Daně - Šestá směrnice o DPH - Osvobození od daně s vrácením daně odvedené na předchozím stupni - Nesprávné zdanění základní sazbou - Nulová sazba daně - Nárok na vrácení daně - Přímý účinek - Obecné zásady práva Společenství - Bezdůvodné obohacení)

(2008/C 128/11)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

House of Lords

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Marks & Spencer plc

Žalovaný: Her Majesty's Commissioners of Customs and Excise

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – House of Lords – Výklad čl. 28 odst. 2 písm. a) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) – Existence právního předpisu Společenství, kterého se může dovolávat dodavatel výrobku (čajové pečivo – „teacakes“), pro který vnitrostátní právní úprava zachovává osvobození od daně s vrácením odvedené daně – DPH neprávem odvedená z důvodu nesprávného výkladu vnitrostátní právní úpravy příslušnými orgány – Uplatnění obecných zásad práva Společenství, včetně zásady daňové neutrality – Možnost jednotlivce dovolávat se uvedených obecných zásad za účelem vrácení nesprávně vybraných částek

Výrok

Pokud členský stát zachoval ve svých právních předpisech podle čl. 28 odst. 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, jak před, tak po zavedení změn tohoto ustanovení směrnicí Rady 92/77/EHS ze dne 19. října 1992, osvobození od daně s vrácením daně odvedené na předchozím stupni pro určitá konkrétní plnění, nemůže hospodářský subjekt uskutečňující taková plnění uplatňovat nárok na zdanění těchto plnění nulovou sazbou daně z přidané hodnoty na základě přímo použitelného právního předpisu Společenství.

Pokud členský stát zachoval ve svých právních předpisech podle čl. 28 odst. 2 šesté směrnice 77/388, jak před, tak po zavedení změn tohoto ustanovení směrnicí 92/77, osvobození od daně s vrácením daně odvedené na předchozím stupni pro určitá konkrétní plnění, avšak své vnitrostátní právní předpisy vykládal nesprávně s tím důsledkem, že některá plnění, která měla být podle vnitrostátního zákona osvobozena od daně s vrácením daně odvedené na předchozím stupni, byla zdaněna základní sazbou, použijí se obecné zásady práva Společenství včetně zásady daňové neutrality takovým způsobem, že hospodářskému subjektu, který tato plnění uskutečnil, přiznávají právo na vrácení částek, které byly za tato plnění nesprávně požadovány.

I když se na věc v původním řízení v zásadě použijí zásady rovného zacházení a daňové neutrality, k jejich porušení nedojde pouze proto, že odmítnutí vrácení daně se zakládalo na bezdůvodném obohacení dotyčné osoby povinné k dani. Naproti tomu zásada daňové neutrality brání tomu, aby zákaz bezdůvodného obohacení byl namítán pouze vůči takovým osobám povinným k dani, jako jsou „payment traders“ (osoby povinné k dani, u nichž daň vybraná na výstupu v daném účetním období je vyšší než daň zaplacená na vstupu), a nikoli vůči takovým osobám povinným k dani, jako jsou „repayment traders“ (osoby povinné k dani, jejichž situace je opačná než situace prvně uvedených osob), pokud tyto osoby povinné k dani uvádějí na trh srovnatelné výrobky. Vnitrostátnímu soudu přísluší ověřit, zda tomu tak v projednávané věci je. Krom toho obecná zásada rovného zacházení, jejíž porušení se může v daňové oblasti vyznačovat diskriminací postihující hospodářské subjekty, které nejsou nutně soutěžiteli, ale které se nacházejí ve srovnatelné situaci v jiných vztazích, brání diskriminaci mezi „payment traders“ a „repayment traders“, která není objektivně odůvodněná.

4)	Důkaz, že hospodářskému subjektu, jemuž bylo odepřeno vrácení neprávem vybrané daně z přidané hodnoty, nevznikla finanční ztráta nebo že tento subjekt nebyl finančně znevýhodněn, nemá vliv na odpověď na třetí otázku.

Je věcí předkládajícího soudu, aby pro již nastalý stav sám vyvodil případné důsledky z porušení zásady rovného zacházení konstatovaného v bodě 3 výroku tohoto rozsudku podle pravidel týkajících se časových účinků vnitrostátního práva použitelného v původním řízení, a to v souladu s právem Společenství, a zejména se zásadou rovného zacházení, jakož i se zásadou, na jejímž základě musí dbát na to, aby nápravná opatření, která nařizuje, nebyla v rozporu s právem Společenství.

(1) Úř. věst. C 261, 28.10.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/8

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Amsterdam – Nizozemsko) – K. D. Chuck v. Raad van bestuur van de Sociale verzekeringsbank

(Věc C-331/06) (1)

(Starobní pojištění - Pracovník, který je státním příslušníkem členského státu - Pojistné na sociální zabezpečení - Různé doby - Různé členské státy - Výpočet dob pojištění - Žádost o důchod - Bydliště ve třetím státě)

(2008/C 128/12)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Amsterdam

Účastníci původního řízení

Žalobce: K. D. Chuck

Žalovaný: Raad van bestuur van de Sociale verzekeringsbank

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Rechtbank Amsterdam – Výklad článku 48 nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35) – Starobní pojištění – Výpočet dob pojištění státního příslušníka členského státu, který pracoval ve dvou jiných členských státech – Bydliště ve třetím státě v době důchodu

Výrok

Článek 48 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 631/2004 ze dne 31. března 2004, ukládá příslušné instituci členského státu, v němž měl pracovník, který je státním příslušníkem některého členského státu, naposledy bydliště, aby pro výpočet starobního důchodu tohoto pracovníka, jenž měl v době podání žádosti o přiznání tohoto důchodu bydliště ve třetím státě, zohlednila doby odpracované v jiném členském státě za stejných podmínek, jako kdyby měl tento pracovník své bydliště vždy na území Evropského společenství.

(1) Úř. věst. C 281, 18.11.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Celle – Německo) – Rechtsanwalt Dr. Dirk Rüffert, jednající jako správce konkurzní podstaty společnosti Objekt und Bauregie GmbH & Co. KG v. Land Niedersachsen

(Věc C-346/06) (1)

(Článek 49 ES - Volný pohyb služeb - Omezení - Směrnice 96/71/ES - Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb - Postupy při zadávání veřejných zakázek na stavební práce - Sociální zabezpečení pracovníků)

(2008/C 128/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Celle

Účastníci původního řízení

Žalobce: Rechtsanwalt Dr. Dirk Rüffert, jednající jako správce konkurzní podstaty společnosti Objekt und Bauregie GmbH & Co. KG

Žalovaný: Land Niedersachsen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Oberlandesgericht Celle – Výklad článku 49 Smlouvy o ES – Vnitrostátní právní úprava ukládající podnikům, které se účastní zadávání veřejných zakázek na stavební práce, aby se zavázaly, že budou dodržovat a že svým subdodavatelům uloží, aby dodržovaly, ustanovení v dané oblasti týkající se minimální mzdy stanovená v kolektivní smlouvě platné v místě uskutečnění plnění

Výrok

V takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, brání směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, vykládaná ve světle článku 49 ES, opatření legislativního charakteru přijatému orgánem členského státu, které ukládá zadavateli, aby zadával veřejné zakázky na stavební práce pouze podnikům, které se při podání nabídky písemně zavážou, že svým zaměstnancům zaplatí jako protihodnotu za uskutečnění dotčených plnění přinejmenším mzdu stanovenou v kolektivní smlouvě platné v místě uskutečnění těchto plnění.

(1) Úř. věst. C 294, 2.12.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/9

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 10. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vergabekontrollsenat des Landes Wien – Rakousko) – Ing. Aigner, Wasser-Wärme-Umwelt GmbH v. Fernwärme Wien GmbH

(Věc C-393/06) (1)

(Veřejné zakázky - Směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES - Zadavatel vykonávající činnost částečně spadající do působnosti směrnice 2004/17/ES a částečně spadající do působnosti směrnice 2004/18/ES - Veřejnoprávní subjekt - Veřejný zadavatel)

(2008/C 128/14)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Vergabekontrollsenat des Landes Wien

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Ing. Aigner, Wasser-Wärme-Umwelt GmbH

Žalovaná: Fernwärme Wien GmbH

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Vergabekontrollsenat des Landes Sien – Výklad čl. 2 odst. 1, čl. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, s. 1; Zvl. vyd. 06/07, s. 19), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132) – Zadání plánování dodávek tepla – Veřejný zadavatel je podnik pod kontrolou města Vídeň a poskytuje veřejné služby (dodávky tepla) – Veřejnoprávní subjekt – Posouzení podmínek hospodářské soutěže – Použití postupů při zadávání zakázek na evropském trhu rovněž na činnosti vystavené hospodářské soutěži (v projednávané věci systémy klimatizace) – Teorie nákazy – Neexistence křížových dotací

Výrok

Zadavatel ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb je povinen uplatnit postup stanovený uvedenou směrnicí pouze na zadávání zakázek souvisejících s činnostmi, které tento subjekt vykonává v jednom či více odvětvích uvedených v článcích 3 až 7 uvedené směrnice

Subjekt, jako je Fernwärme Wien GmbH, musí být považován za veřejnoprávní subjekt ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) druhého pododstavce směrnice 2004/17 a čl. 1 odst. 9 druhého pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.

Zakázky zadávané subjektem v postavení veřejnoprávního subjektu ve smyslu směrnice 2004/17 a směrnice 2004/18, které jsou spojeny s výkonem činnosti tohoto subjektu v jednom či více odvětvích uvedených v článcích 3 až 7 směrnice 2004/17, se musejí řídit postupy stanovenými uvedenou směrnicí. Naproti tomu všechny ostatní zakázky zadávané tímto subjektem v souvislosti s výkonem jiných činností se řídí postupy stanovenými směrnicí 2004/18. Každá z těchto směrnic se uplatní bez rozlišení mezi činnostmi, které tento subjekt vykonává za účelem splnění svého úkolu uspokojovat potřeby obecného zájmu, a činností, které vykonává v podmínkách hospodářské soutěže, a to i pokud je vedeno účetnictví s cílem zajistit oddělení odvětví činností dotčeného subjektu za účelem zabránění křížovému financování mezi uvedenými odvětvími.

(1) Úř. věst. C 310, 16.12.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/10

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 10. dubna 2008 – Komise Evropských společenství v. Nizozemské království

(Věc C-398/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Právo pobytu hospodářsky nečinných státních příslušníků členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a důchodců - Vnitrostátní právní předpisy a správní praxe vyžadující dostatečné osobní zdroje na dobu pobytu alespoň jednoho roku v hostitelském členském státě)

(2008/C 128/15)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Condou-Durande a R. Troosters, zmocněnci)

Žalované: Nizozemské království (zástupci: H. G. Sevenster a D. J. M. de Grave, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovaného: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: E. O'Neill, zmocněnec, a J. Stratford, barrister)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení právní úpravy Společenství v oblasti práva pobytu občanů Unie – Vnitrostátní právní předpisy a správní praxe vyžadující dostatečné osobní zdroje za účelem získání povolení k pobytu, pokud jde o osoby, které nejsou hospodářsky činné nebo jsou v důchodu

Výrok

Nizozemské království tím, že ponechalo v platnosti vnitrostátní předpisy, podle nichž hospodářsky nečinní státní příslušníci Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a důchodci musejí za účelem získání povolení k pobytu prokázat, že mají trvalé zdroje, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice Rady 68/360/EHS ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství, směrnice Rady 90/364/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu a směrnice Rady 90/365/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu zaměstnaných osob a osob samostatně výdělečně činných po skončení jejich pracovní činnosti.

2)	Nizozemskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Spojené království Velké Británie a Severního Irska ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 294, 2.12.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/11

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 10. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Stuttgart – Německo) – Annelore Hamilton v. Volksbank Filder eG

(Věc C-412/06) (1)

(Ochrana spotřebitelů - Smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory - Směrnice 85/577/EHS - Článek 4 první pododstavec a čl. 5 odst. 1 - Smlouva o dlouhodobém úvěru - Právo na odstoupení od smlouvy)

(2008/C 128/16)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Stuttgart

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Annelore Hamilton

Žalovaná: Volksbank Filder eG

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Oberlandesgericht Stuttgart – Výklad článků 4 a 5 směrnice Rady 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory (Úř. věst. L 372, s. 31; Zvl. vyd. 15/01, s. 262) – Odstoupení od smlouvy o úvěru sloužící k financování nabytí podílů ve fondu nemovitostí uzavřené mimo obchodní prostory – Vnitrostátní právní předpisy, které stanoví pro výkon práva spotřebitele na odstoupení od smlouvy, který nebyl o tomto právu poučen, lhůtu jednoho měsíce od úplného splnění závazků oběma smluvními stranami

Výrok

Směrnici Rady 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory je nutno vykládat tak, že vnitrostátní zákonodárce je oprávněn stanovit, že právo na odstoupení od smlouvy stanovené v čl. 5 odst. 1 této směrnice může být vykonáno nejpozději do jednoho měsíce od úplného splnění závazků vyplývajících ze smlouvy o dlouhodobém úvěru smluvními stranami, pokud byl spotřebitel nesprávně poučen o podmínkách výkonu uvedeného práva.

(1) Úř. věst. C 310, 16.12.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/11

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 10. dubna 2008 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-442/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 1999/31/ES - Skládky odpadů - Vnitrostátní právní úprava týkající se stávajících skládek - Nesprávné provedení)

(2008/C 128/17)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Recchia a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. Braguglia, zmocněnec, G. Fiengo, advokát)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, s. 1; Zvl. vyd. 15/04, s. 228) – Vnitrostátní právní předpisy neslučitelné se směrnicí

Výrok

Italská republika tím, že přijala a ponechala v platnosti legislativní nařízení č. 36 ze dne 13. ledna 2003, ve znění pozdějších předpisů, kterým se do vnitrostátního právního řádu provádí ustanovení směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů,

—	v rozsahu, v němž toto legislativní nařízení nestanoví použití článků 2 až 13 směrnice 1999/31 na skládky povolené po datu uplynutí lhůty pro provedení této směrnice a před datem vstupu v platnost uvedeného legislativního nařízení, a

—	v rozsahu, v němž jím není proveden čl. 14 písm. d) bod i) uvedené směrnice,

nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 2 až 14 směrnice 1999/31.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/12

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. dubna 2008 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-444/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 89/665/EHS - Veřejné zakázky na dodávky a stavební práce - Přezkumné řízení v oblasti zadávání veřejných zakázek)

(2008/C 128/18)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: X. Lewis, zmocněnec, C. Fernandez Vicién a I. Moreno-Tapia Rivas, abogados)

Žalované: Španělské království (zástupce: F. Díez Moreno, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/01, s. 246) – Vnitrostátní právní předpisy, které nejsou v souladu se směrnicí

Výrok

Španělské království tím, že nestanovilo povinnou lhůtu, v níž má zadavatel oznámit rozhodnutí o zadání zakázky všem uchazečům o zakázku, a tím, že nestanovilo povinnou čekací lhůtu mezi rozhodnutím o zadání zakázky a uzavřením smlouvy, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 2 odst. 1 písm. a) a b) směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992.

2)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

3)	Španělskému království se ukládá náhrada dvou třetin veškerých nákladů řízení. Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada jedné třetiny nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/12

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 3. dubna 2008 – Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-522/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Nařízení (ES) č. 2037/2000 - Látky, které poškozují ozonovou vrstvu - Znovuzískávání, recyklace, regenerace a zneškodňování těchto látek)

(2008/C 128/19)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Alcover San Pedro a B. Stromsky, zmocněnci)

Žalované: Belgické království (zástupce: A. Hubert, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 244, s. 1; Zvl. vyd. 15/05, s. 190) – Článek 16 odst. 5 a čl. 17 odst. 1 – Nepřijetí opatření definujících požadavky na minimální kvalifikaci požadovanou pro zaměstnance pověřené znovuzískáváním, recyklací, regenerací a zneškodňováním regulovaných látek uvedených v článku 2 nařízení a obsažených v chladicích a klimatizačních zařízeních, tepelných čerpadlech, systémech protipožární ochrany a hasicích přístrojích – Nepřijetí možných preventivních opatření za účelem odstranění a maximálního omezení úniků regulovaných látek a neexistence kontrol týkajících se případné přítomnosti úniků

Výrok

Belgické království

—

tím, že opomenulo definovat požadavky na minimální kvalifikaci požadovanou pro určité zaměstnance pověřené znovuzískáváním, recyklací, regenerací a zneškodňováním regulovaných látek podle čl. 16 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a

—	tím, že pokud jde o region Valonsko, nepřijalo veškerá možná preventivní opatření za účelem odstranění a maximálního omezení úniků regulovaných látek, jakož i neprováděním ročních kontrol týkajících se případné přítomnosti úniků podle čl. 17 odst. 1 nařízení č. 2037/2000,

nesplnilo povinnosti, které pro něho vyplývají z uvedených ustanovení tohoto nařízení.

2)	Belgickému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 42, 24.2.2007.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/13

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 3. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État – Francie) – Banque Fédérative du Crédit Mutuel v. Ministre de l'Économie, des Finances et de l'Industrie

(Věc C-27/07) (1)

(Korporační daň - Směrnice 90/435/EHS - Zdanitelné příjmy mateřské společnosti - Neodpočitatelnost výdajů a nákladů vztahujících se k podílu na dceřiné společnosti - Stanovení paušální částky těchto výdajů - Horní hranice 5 % ze zisku rozdělovaného dceřinou společností - Zahrnutí částek, které jsou předmětem daňových zápočtů)

(2008/C 128/20)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Banque Fédérative du Crédit Mutuel

Žalovaný: Ministre de l'Économie, des Finances et de l'Industrie

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Conseil d'État (Francie) – Výklad článků 4, 5 a 7 směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. L 225, s. 6) – Opětovné zahrnutí paušálního podílů výdajů a nákladů ve výši 5 % celkového výnosu z majetkového podílu v dceřiné společnosti, včetně daňových zápočtů, do zdanitelného zisku mateřské společnosti – Slučitelnost tohoto opětovného zahrnutí s hranicí stanovenou článkem 4 směrnice – Nutnost zcela uplatnit daňové zápočty u daně, kterou dluží mateřská společnost

Výrok

Pojem „zisk rozdělovaný dceřinou společností“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 poslední věty směrnice Rady ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států je nutno vykládat v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, která zahrnuje do uvedeného zisku daňové zápočty, poskytnuté ke kompenzaci srážkové daně stržené mateřské společnosti členským státem dceřiné společnosti.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/13

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 10. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – adidas AG, adidas Benelux BV v. Marca Mode CV, C&A Nederland CV, H&M Hennes & Mauritz Netherlands BV, Vendex KBB Nederland BV

(Věc C-102/07) (1)

(Ochranné známky - Článek 5 odst. 1 písm. b) a čl. 5 odst. 2, jakož i čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice 89/104/EHS - Požadavek dostupnosti - Obrazové ochranné známky tvořené třemi proužky - Motivy dvou proužků používané k dekoraci - Výtka vycházející z porušení práv k ochranné známce a z jejího oslabení)

(2008/C 128/21)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: adidas AG, adidas Benelux BV

Žalované: Marca Mode CV, C&A Nederland CV, H&M Hennes & Mauritz Netherlands BV, Vendex KBB Nederland BV

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Hoge Raad der Nederlanden – Výklad čl. 3 odst. 1 písm. b) a písm. c) první směrnice Rady (89/104/EHS) ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 40, 1989, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92) – Zamítnutí zápisu nebo neplatnost – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Získání užíváním – Veřejný zájem na tom bezdůvodně neomezovat dostupnost označení, která jsou relevantní veřejností považována za označení sloužící dekoraci výrobku a ne jeho rozlišení.

Výrok

První směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, musí být vykládána v tom smyslu, že při stanovení rozsahu výlučných práv majitele ochranné známky se požadavek dostupnosti zohlední pouze v rozsahu, v jakém se uplatní omezení účinků ochranné známky stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/14

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 3. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – J.C.M. Beheer BV v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-124/07) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Poskytování služeb souvisejících s pojišťovacími operacemi - Pojišťovací makléři a pojišťovací agenti)

(2008/C 128/22)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: J.C.M. Beheer BV

Žalovaný: Staatssecretaris van Financiën

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Hoge Raad der Nederlanden – Výklad čl. 13 části B písm. a) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) – Poskytování služeb souvisejících s pojišťovacími a zajišťovacími operacemi prováděnými pojišťovacími makléři a pojišťovacími agenty – Osoba povinná k dani jednající jako delegovaný zástupce jménem hlavního zástupce

Výrok

Článek 13 část B písm. a) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán v tom smyslu, že okolnost, že pojišťovací makléř či pojišťovací agent nemá se smluvními stranami pojistné nebo zajišťovací smlouvy, na jejímž uzavření se podílí, přímý vztah, ale má s nimi pouze nepřímý vztah prostřednictvím jiné osoby povinné k dani, která má sama přímý vztah s jednou z těchto smluvních stran a se kterou je tento pojišťovací makléř či tento pojišťovací agent vázán smluvně, nebrání tomu, aby plnění poskytnuté tímto pojišťovacím makléřem či pojišťovacím agentem bylo na základě uvedeného ustanovení osvobozeno od daně z přidané hodnoty.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/14

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 3. dubna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank Zutphen – Nizozemsko) – trestní řízení proti Dirku Endendijkovi

(Věc C-187/07) (1)

(Směrnice 91/629/EHS - Rozhodnutí 97/182/ES - Chov telat - Individuální kotce - Zákaz uvazování telat - Význam slovesa „uvazovat“ - Materiál a délka úvazu - Rozdílné jazykové verze - Jednotný výklad)

(2008/C 128/23)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Zutphen

Účastník původního trestního řízení

Dirk Endendijk

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Rechtbank Zutphen – Výklad bodu 8 přílohy směrnice Rady 91/629/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 340, s. 28,) ve spojení s článkem 1 bod 3 rozhodnutí Komise 97/182/ES ze dne 24. února 1997, kterým se mění příloha směrnice 91/629/EHS (Úř. věst. L 76, s. 30) – Pojem „uvazování“

Výrok

Ve smyslu směrnice Rady 91/629/EHS ze dne 19. listopadu 1991, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat, ve znění rozhodnutí Komise 97/182/ES ze dne 24. února 1997, je tele uvázáno, pokud je drženo na úvazu, bez ohledu na jeho materiál a délku, jakož i důvody uvázání.

(1) Úř. věst. C 129, 9.6.2007.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/15

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 3. dubna 2008 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-289/07) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2004/17/ES - Koordinace postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2008/C 128/24)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Caeiros a D. Kukovec, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Fernandes a F. Andrade e Sousa, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí, ve stanovené lhůtě, předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, s. 1; Zvl. vyd. 06/07, s. 19)

Výrok

Portugalská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 71 této směrnice.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 183, 4.8.2007.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/15

Usnesení Soudního dvora ze dne 20. února 2008 – Comunidad Autónoma de Valencia – Generalidad Valenciana v. Komise Evropských společenství

(Věc C-363/06) (1)

(Kasační opravný prostředek - Článek 119 jednacího řádu - Článek 19 statutu Soudního dvora - Zastoupení advokátem - Dodržování podstatných formálních náležitostí procesní povahy - Zásada zákazu diskriminace - Částečně zjevně nepřípustný a částečně zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek)

(2008/C 128/25)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Comunidad Autónoma de Valencia – Generalidad Valenciana (zástupci: C. Fernaández Vicién, I. moreno-Tapia Rivas, M. J. Rodríguez Blasco, advokáti a J. V. Sánchez-Tarazaga Marcelino)

Vedlejší účastník podporující žalobkyni: Španělské království (zástupce: N. Días Abad)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: F. Castillo de la Torre a L. Escobar Guerrero, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Italská republika (zástupci: I. M. Braguglia, zmocněnec a P. Gentili, avvocato dello Stato)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 5. července 2006 ve věci T-357/05, Comunidad Autónoma de Valencia – Generalidad Valenciana v. Komise (T-357/05), kterým Soud odmítl jako zjevně nepřípustnou žalobu navrhovatele, jejímž předmětem je zrušení rozhodnutí Komise K (2005) 1867 konečné ze dne 27. června 2005 o snížení původně poskytnuté finanční pomoci z Fondu soudržnosti na skupinu projektů č. 97/11/61/028 týkajících se shromažďování a čištění odpadních vod na pobřeží Středozemního moře Comunidad Autónoma de Valencia (Španělsko) – Zastoupení advokátem – Článek 19 statutu Soudního dvora

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Comunidad Autónoma de Valencia – Generalidad Valenciana se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 261, 28.10.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/16

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 13. února 2008 – Indorata-Serviços e Gestão, Lda v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-212/07) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Slovní ochranná známka HAIRTRANSFER - Zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti)

(2008/C 128/26)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Indorata-Serviços e Gestão, Lda (zástupce: T. Wallentin, advokát)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Weberndörfer, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) ze dne 15. února 2007, Indorata-Serviços e Gestão v. OHIM (T-204/04), kterým Soud zamítl žalobu na neplatnost proti rozhodnutí zamítajícímu návrh na zápis slovní ochranné známky „HAIRTRANSFER“ pro určité výrobky a služby zařazené do tříd 8, 22, 41 a 44 – Rozlišovací způsobilost ochranné známky

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Indorata-Serviços e Gestão, Lda se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/16

Usnesení Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 15. února 2008 – Carsten Brinkmann v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-243/07) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 - Nebezpečí záměny - Slovní označení „terranus“ - Zamítnutí zápisu)

(2008/C 128/27)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Carsten Brinkmann (zástupkyně: K. van Bebber, advokátka)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec), Terra Networks SA

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) ze dne 22. března 2007 ve věci T-322/05, Brinkmann v. OHIM (T-322/05), kterým Soud zamítl žalobu na neplatnost podanou přihlašovatelem slovní ochranné známky Společenství „TERRANUS“ pro výrobky zařazené do třídy 36 proti rozhodnutí R-1145/2004-1 prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 10. června 2005, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí námitkového oddělení, kterým byl zamítnut zápis uvedené ochranné známky v rámci námitkového řízení zahájeného na návrh majitele obrazové ochranné známky Společenství a národní obrazové ochranné známky „TERRA“ pro výrobky zařazené do třídy 36 – Nebezpečí záměny mezi dvěma ochrannými známkami

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	C. Brinkmannovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 199, 25.8.2007.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/17

Usnesení Soudního dvora ze dne 19. února 2008 – Tokai Europe GmbH v. Komise Evropských společenství

(Věc C-262/07) (1)

(Kasační opravný prostředek - Nařízení (ES) č. 384/2004 - Zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury - Osoba, která není osobně dotčena - Kasační opravný prostředek částečně zjevně nepřípustný a částečně zjevně neopodstatněný)

(2008/C 128/28)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Tokai Europe GmbH (zástupce: G. Kroemer, Rechtsanwalt)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: S. Schønberg a M. B. Schima, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) ze dne 19. března 2007, Tokai Europe v. Komise (T-183/04), kterým Soud odmítl jako nepřípustnou žalobu, která směřovala ke zrušení nařízení Komise (ES) č. 384/2004 ze dne 1. března 2004 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 64, s. 21; Zvl. vyd. 02/16, s. 60) – Požadavek být osobně dotčen napadeným nařízením – Právo být vyslechnut před soudem

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Tokai Europe GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 170, 21.7.2007.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Schleswig-Holsteinisches Verwaltungsgericht (Německo) dne 8. února 2008 – Carmen Media Group Ltd v. Land Schleswig-Holstein a Innenminister des Landes Schleswig-Holstein

(Věc C-46/08)

(2008/C 128/29)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Schleswig-Holsteinisches Verwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Carmen Media Group Ltd

Žalovaní: Land Schleswig-Holstein a Innenminister des Landes Schleswig-Holstein.

Předběžné otázky

Má být článek 49 ES vykládán v tom smyslu, že odvolání se na volný pohyb služeb předpokládá, že poskytovatel služeb smí podle ustanovení členského státu, ve kterém je usazen, poskytovat tuto službu také v tomto státě v projednávaném případě: omezení Gibraltarem udělené licence k provozování hazardních her na „offshore bookmaking“?

Má být článek 49 ES vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátnímu státnímu monopolu na provozování sportovních sázek a loterií (s nezanedbatelným rizikem ohrožení), který je odůvodněn zejména bojem proti nebezpečí hráčské závislosti, jestliže v tomto členském státě mohou soukromí poskytovatelé služeb poskytovat jiné hazardní hry se značným potenciálem ohrožení závislosti a rozdílné právní úpravy sportovních sázek a loterií na straně jedné a jiných hazardních her na straně druhé jsou založeny na rozdílných zákonodárných kompetencích spolkových zemí a spolku?

V případě kladné odpovědi na předběžnou otázku 2):

3.	Má být článek 49 ES vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které nárok na udělení povolení k pořádání a zprostředkování hazardních her závisí na diskreční pravomoci povolujícího orgánu i v případě splnění zákonem upravených podmínek pro udělení?

Má být článek 49 ES vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která zakazuje pořádání a zprostředkování veřejných hazardních her na internetu, a to zejména tehdy, jestliže se současně umožňuje – i když jen na přechodnou dobu jednoho roku – pořádání a zprostředkování na internetu za podmínek dodržování ustanovení o ochraně mládeže a hráčů, aby se za účelem vyrovnání proporcionality zejména dvou profesionálních zprostředkovatelů her, kteří byli dosud činní jen na internetu, umožnil přechod na způsoby prodeje, které připouští státní smlouva?

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/18

Žaloba podaná dne 11. února 2008 – Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-47/08)

(2008/C 128/30)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: J.-P. Keppenne a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalované: Belgické království

Návrhová žádání žalobkyně

—

konstatovat, že Belgické království tím, že pro přístup k odborné činnosti notáře uložilo podmínku státní příslušnosti, a neprovedením směrnice 89/48/EHS (1) pro činnost notáře, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají ze Smlouvy o ES, zejména článků 43 ES a 45 ES a směrnice 89/48/EHS o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy;

—	uložit Belgickému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise svou žalobou žalovanému zaprvé vytýká, že uložením podmínky státní příslušnosti pro přístup k odborné činnosti notáře a jejímu výkonu nepřiměřeně zasahuje do svobody usazování stanovené v článku 43 ES. Článek 45 ES jistě z uplatnění kapitoly týkající se svobody usazování vylučuje činnosti, které jsou v příslušném členském státě přímo a zvláštně spjaty s výkonem veřejné moci. Podle Komise však mají úkoly, jimiž jsou notáři pověřeni belgickými právními předpisy, tak nízký stupeň spojitosti s tímto výkonem, že nemohou být v působnosti tohoto článku a odůvodňovat takovou překážku svobody usazování. Tyto úkoly totiž notářům nedávají donucovací pravomoc a vnitrostátním zákonodárcem by mohly být uloženy méně omezující opatření než podmínka státní příslušnosti, jako například podrobení dotčených subjektů přísným podmínkám přístupu k povolání, zvláštním odborným povinnostem nebo zvláštní kontrole.

Svým druhým žalobním důvodem Komise žalovanému krom toho vytýká, že neprovedením směrnice 89/48/EHS, co se týče povolání notáře, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají. Co se týče regulovaného povolání, směrnice je plně použitelná na toto povolání a vysoký stupeň odborného vzdělání požadovaného od notářů by mohl být snadno zajištěn zkouškou způsobilosti nebo adaptačním obdobím.

(1) Směrnice Rady 89/48/EHS ze dne 21. prosince 1988 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy (Úř. věst. L 19, s. 16; Zvl. vyd. 05/01, s. 337).

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/18

Žaloba podaná dne 12. února 2008 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-50/08)

(2008/C 128/31)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: J.-P. Keppenne a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání

—	určit, že Francouzská republika tím, že pro přístup k povolání notáře uložila podmínku státní příslušnosti, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze Smlouvy o ES, zvláště z článků 43 ES a 45 ES;

—	uložit Francouzské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou Komise žalované vytýká, že tím, že pro přístup k povolání notáře a pro jeho výkon uložila podmínku státní příslušnosti, nepřiměřeně zasáhla do svobody usazování upravené v článku 43 ES. Článek 45 ES z použití kapitoly týkající se práva usazování zajisté vylučuje činnosti, které jsou přímo a specificky spjaty s výkonem veřejné moci. Podle Komise však úkoly, kterými jsou notáři pověřeni na základě francouzského práva, vykazují tak nízký stupeň spjatosti s tímto výkonem, že nemohou spadat do působnosti tohoto článku a odůvodňovat podobnou překážku svobody usazování.

Tyto úkoly totiž jednak notářům nepřiznávají skutečné donucovací pravomoci a příslušné funkce a postavení soudce a notáře se odlišují.

Kromě toho by vnitrostátní zákonodárce mohl uložit opatření méně omezující, než je podmínka státní příslušnosti, jakými jsou například podrobení dotyčných subjektů striktním podmínkám pro přístup k povolání, zvláštním profesním povinnostem či specifické kontrole.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/19

Žaloba podaná dne 12. února 2008 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-51/08)

(2008/C 128/32)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: J.-P. Keppenne a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Lucemburské vévodství tím, že stanovilo podmínku státní příslušnosti pro přístup k povolání notáře a tím, že pokud jde o notářskou činnost, neprovedlo směrnici 89/48/EHS (1), nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají ze Smlouvy o ES, konkrétně z článků 43 ES a 45 ES, a směrnice 89/48/EHS o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy;

—	uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise svojí žalobou žalovanému zaprvé vytýká, že tím, že stanovilo podmínku státní příslušnosti pro přístup k povolání notáře a pro jeho výkon nepřiměřeně zasáhlo do svobody usazování upravené v článku 43 ES. Článek 45 ES sice vyjímá z působnosti kapitoly týkající se práva usazování ty činnosti, které jsou přímo a konkrétně spjaty s výkonem veřejné moci, Komise je však toho názoru, že úkoly, které notářům svěřuje lucemburské právo, jsou spjaty s výkonem veřejné moci v tak nízké míře, že na ně nelze tento článek uplatnit a obhájit takovéto omezení svobody usazování. Těmito úkoly nejsou notářům svěřeny sankční pravomoci a vnitrostátní zákonodárce by se mohl spokojit s méně omezujícími opatřeními, mohl by například po dotyčných subjektech vyžadovat splnění přísných podmínek pro přístup k tomuto povolání, uložit jim specifické profesní povinnosti nebo je podrobit specifické kontrole.

Ve svém druhém žalobním důvodu Komise žalovanému vytýká, že nesplnilo své povinnosti tím, že neprovedlo směrnici 89/48/EHS, pokud jde o povolání notáře. Vzhledem tomu, že se jedná o regulované povolání, je podle Komise ve vztahu k uvedenému povolání uvedená směrnice plně účinná a vysoká kvalifikace, která je od notářů vyžadována, my mohla být snadno zaručena testem způsobilosti nebo adaptačním obdobím.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Unabhängiger Finanzsenat dne 15. února 2008 – Dachsberger & Söhne GmbH v. Zollamt Salzburg, Erstattungen

(Věc C-77/08)

(2008/C 128/33)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Graz

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Dachsberger & Söhne GmbH

Žalovaný: Zollamt Salzburg, Erstattungen

Předběžné otázky

Je třeba vykládat čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec druhou větu nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2945/94 ze dne 2. prosince 1994 (1), podle kterého je pro výpočet požadované náhrady třeba v případě rozlišené náhrady vypočítat „rozlišenou část náhrady na základě údajů o množství, hmotnosti a místu určení poskytnutých v souladu s článkem 47“, tak, že výrazem „údaje o množství, hmotnosti a místu určení poskytnuté v souladu s článkem 47“ je třeba rozumět odkaz na údaje obsažené ve zvláštní žádosti dle čl. 47 odst. 1, a v důsledku toho je tak žádost o rozlišenou část náhrady podána teprve v okamžiku předložení této žádosti ve smyslu čl. 47 odst. 1?

Je v případě kladné odpovědi na první otázku třeba vykládat citované ustanovení tak, že v případě, kdy je nutné žádost o vyplacení náhrady dle čl. 47 odst. 1 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987 podat již v „dokladu použitém při vývozu pro získání nároku na náhradu“ (zde vývozní prohlášení), výpočet požadované náhrady ohledně rozlišené části náhrady se provede na základě údajů obsažených ve vývozním prohlášení, a že i žádost o rozlišenou část náhrady je podána spolu s vývozním prohlášením?

Je v případě záporné odpovědi na první otázku třeba vykládat citované ustanovení tak, že výpočet požadované částky náhrady ohledně rozlišené části náhrady se musí uskutečnit na základě podkladů předložených v souladu s článkem 47 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987 a že žádost o rozlišenou část náhrady je podána teprve v okamžiku, kdy budou předloženy „podklady pro výplatu náhrady“ ve smyslu čl. 47 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987?

Je v případě kladné odpovědi na třetí otázku třeba vykládat citované ustanovení tak, že pro podání žádosti o rozlišenou část náhrady je dostačující také předložení podkladů ve smyslu čl. 47 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987, i když tyto podklady mají nedostatky, s tím právním důsledkem, že se režim sankcí upravený v článku 11 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987 použije i na rozlišenou část náhrady?

(1) Úř. věst. L 310, s. 57.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/20

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. února 2008 Miguelem Cabrerou Sánchezem proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) vydanému dne 13. prosince 2007 ve věci T-242/06, Miguel Cabrera Sánchez v. OHIM a Industrias Cárnicas Valle, S.A.

(Věc C-81/08 P)

(2008/C 128/34)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Miguel Cabrera Sánchez (zástupci: J. A. Calderón Chavero a T. Villate Consonni, advokáti)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) a Industrias Cárnicas Valle, S.A.

Návrhová žádání

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 13. prosince 2007 ve věci T-242/06 za účelem zrušení dotčeného rozhodnutí vzhledem k tomu, že navrhovatel má jednoznačně za to, že ochranné známky EL CHARCUTERO (navrhovatel) a EL CHARCUTERO ARTESANO (odpůrce) jsou neslučitelné;

—	uložit náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel má v rozporu s rozsudkem, proti němuž směřuje kasační opravný prostředek, za to, že na ochrannou známku Společenství „El charcutero Artesano“ se vztahuje zákaz uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 (1) vzhledem k tomu, že podle námitek majitele starší ochranné známky, v tomto případě španělské ochranné známky „El Charcutero“, má být zápis novější ochranné známky zamítnut z důvodu její totožnosti a podobnosti se starší ochrannou známkou a z důvodu totožnosti a podobnosti výrobků a služeb, na které se obě ochranné známky vztahují, a navíc z toho důvodu, že existuje nebezpečí, že část veřejnosti na území, na němž je starší ochranná známka chráněná, a sice ve Španělsku, si tyto známky zamění.

(1) Nařízení Rady ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Thüringer Finanzgericht, Gotha (Německo) dne 25. února 2008 – Glückauf Brauerei GmbH v. Hauptzollamt Erfurt

(Věc C-83/08)

(2008/C 128/35)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Thüringer Finanzgericht, Gotha

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Glückauf Brauerei GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Erfurt

Předběžné otázky

Mají se kritéria právní a hospodářské nezávislosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (1) pro účely uplatnění snížené sazby daně vykládat se zřetelem na body odůvodnění směrnice v tom smyslu, že o hospodářskou závislost mezi jinak právně nezávislými pivovary jde pouze tehdy, když příslušné pivovary nevystupují na trhu jako na sobě nezávislí konkurenti, nebo postačuje již faktická možnost ovlivňování hospodářské činnosti pivovarů na to, aby již nebylo splněno kritérium nezávislosti?

(1) Úř. věst. L 316, s. 21; Zvl.vyd. 09/01, s. 206.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberster Gerichtshof (Rakousko) dne 27. února 2008 – David Hütter v. Technische Universität Graz

(Věc C-88/08)

(2008/C 128/36)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobce: David Hütter

Žalovaná: Technische Universität Graz

Předběžná otázka

Musí být články 1, 2 a 6 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (1), vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě (v projednávaném případě § 3 odst. 3, § 26 odst. 1 rakouského Vertragsbedienstetengesetz 1948 (zákon o smluvních zaměstnancích z roku 1948)), která při stanovení rozhodného dne pro účel profesní kariéry vylučuje dřívější započitatelné doby zaměstnání, pokud tyto byly dosaženy před dovršením osmnáctého roku života?

(1) Úř. věst. L 303, s. 16.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/21

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Augstākās tiesas Senāta (Lotyšská republika) dne 28. února 2008 – Schenker SIA v. Valsts ieņēmumu dienests

(Věc C-93/08)

(2008/C 128/37)

Jednací jazyk: lotyština

Předkládající soud

Augstākās tiesas Senāta

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Schenker SIA

Žalovaná: Valsts ieņēmumu dienests

Předběžná otázka

Musí být článek 11 nařízení č. 1383/2003 (1) vykládán v tom smyslu, že pokud se ten, jemuž svědčí duševní vlastnictví (držitel práva), dohodne s deklarantem nebo vlastníkem zboží o jeho předání ke zničení, nebo zahájí jednání o možnosti předání zboží ke zničení, a celní orgány se v mezidobí dozví o tom, že zboží je padělané, je vyloučena možnost uložit deklarantovi nebo vlastníkovi zboží sankci podle vnitrostátních předpisů?

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (Úř. věst. L 196, s. 7; Zvl. vyd. 02/13, s. 469).

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. března 2008 Akzo Nobel NV, Akzo Nobel Nederland BV, Akzo Nobel Chemicals International BV, Akzo Nobel Chemicals BV, Akzo Nobel Functional Chemicals BV proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) vydanému dne 12. prosince 2007 ve věci T-112/05, Akzo Nobel NV, Akzo Nobel Nederland BV, Akzo Nobel Chemicals International BV, Akzo Nobel Chemicals BV, Akzo Nobel Functional Chemicals BV v. Komise Evropských společenství

(Věc C-97/08 P)

(2008/C 128/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Akzo Nobel NV, Akzo Nobel Nederland BV, Akzo Nobel Chemicals International BV, Akzo Nobel Chemicals BV, Akzo Nobel Functional Chemicals BV (zástupci: C. Swaak, advocaat, M. van der Woude, avocat, M. Mollica, avvocato)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. prosince 2007 ve věci T-112/05 v rozsahu, v němž zamítl žalobní důvod, podle kterého byla zodpovědnost nesprávně, společně a nerozdílně, přiznaná Akzo Nobel NV;

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž přiznává odpovědnost Akzo Nobel NV;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení o tomto kasačním opravném prostředku a řízení před Soudem prvního stupně v rozsahu, v němž se týkají důvodu uplatňovaného v tomto řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že Soud prvního stupně použil nesprávně pojem „podnik“ ve smyslu článku 81 ES a čl. 23 odst. 2 nařízení 1/2003 (1), jak jej vykládá Soudní dvůr ve své judikatuře týkající se přičitatelnosti protiprávního jednání dceřiné společnosti její mateřské společnosti.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Juzgado de lo Mercantil no7 de Madrid (Španělsko) dne 4. března 2008 – Asociación de Gestión de Derechos Intelectuales (AGEDI) a Asociación de Artistas Intérpretes o Ejecutantes – Sociedad de Gestión de España (AIE) v. Sogecable, S.A. a Canal Satélite Digital, S.L.

(Věc C-98/08)

(2008/C 128/39)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Mercantil no 7 de Madrid

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Asociación de Gestión de Derechos Intelectuales (AGEDI) a Asociación de Artistas Intérpretes o Ejecutantes – Sociedad de Gestión de España (AIE)

Žalované: Sogecable, S. A. a Canal Satelite Digital, S. L.

Předběžné otázky

Připouští právo Společenství, konkrétně směrnice Rady 92/100/EHS (1) ze dne 19. listopadu 1992 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem, existenci takového ustanovení práva členského státu, jako je čl. 109 odst. 1 Ley de Propiedad Intelectual 22/1987 ze dne 11. listopadu 1987, který výrobcům zvukových záznamů zveřejněných k obchodním účelům přiznává výlučné právo udílet svolení ke sdělování těchto záznamů a jejich rozmnoženin veřejnosti?

(1) Úř. věst. L 346, s. 61; Zvl. vyd. 17/01, s. 120.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/22

Žaloba podaná dne 3. března 2008 – Komise Evropských společenství v. Belgické království

(Věc C-100/08)

(2008/C 128/40)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: S. Pardo Quintillan a R. Troosters, zmocněnci)

Žalované: Belgické království

Návrhová žádání žalobkyně

určit, že Belgické království tím, že

—

stanoví pro dovoz, držení a prodej druhů ptáků, kteří se vylíhli a byli chováni v zajetí a kteří byli v jiných členských státech platně uvedeni na trh, omezující podmínky, které dotčené státy zavazují, aby změnily označení ptáků tak, že jsou v souladu se zvláštními belgickými podmínkami, a neuznává ani označení, které je v jiném členském státě uznáno, ani osvědčení, které jsou vydána za tímto účelem orgány CITES;

—	znemožňuje obchodníkům, aby obdrželi výjimky ze zákazu držet domácí evropské ptáky, kteří byli platně v členských státech uvedeni na trh,

nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 28 Smlouvy o založení Evropského společenství.

2.	uložit Belgickému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Královské nařízení ze dne 9. září 1981 o ochraně ptáků ve Vlámské oblasti a královské nařízení ze dne 26. října 2001 o opatřeních ohledně dovozu, vývozu a transferu určitých divokých, nikoli domácích ptáků obsahovala ustanovení, která stanovila 1. pro dovoz, držení a prodej druhů ptáků, kteří se vylíhli a byli chováni v zajetí a kteří byli v jiných členských státech platně uvedeni na trh, omezující podmínky, a 2. znemožnila obchodníkům, aby obdrželi výjimky ze zákazu držet domácí evropské ptáky, kteří byli platně v členských státech uvedeni na trh.

Komise má za to, že tato omezení představují opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu, a jsou tedy v zásadě zakázána podle článku 28 ES. Podmínky, které stanovily belgické právní předpisy, totiž jednak vedly k tomu, že označení druhů ptáků, kteří byli v jiných členských státech platně uvedeni na trh, muselo být změněno, a jednak zákaz pro obchodníky držet určité ptáky, kteří byli v jiných členských státech platně uvedeni na trh, narušuje obchod.

Komise absolutně nevyloučila, že některá omezení obchodu v této souvislosti podle článku 30 ES s cílem chránit vzácné druhy se zvláštními vlastnostmi, by mohla být odůvodněná. Belgické právní předpisy však nesplňují toto odůvodnění. Krom toho belgická opatření nejsou nezbytná a přiměřená, aby dosáhla takového legitimního cíle.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/23

Žaloba podaná dne 6. března 2008 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-106/08)

(2008/C 128/41)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Zavvós a N. Yerrell)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Řecká republika nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají z ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) a čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2135/98 ze dne 24. září 1998, kterým se mění nařízení (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a směrnice 88/599/EHS o používání nařízení (EHS) č. 3820/84 a (EHS) č. 3821/85 (Úř. věst. L 274, s. 1; Zvl. vyd. 07/04, s. 159), ve znění nařízení (ES) č. 561/2006, jelikož nepřijala opatření nezbytná k zajištění toho, aby vozidla uvedená poprvé do provozu po 1. květnu 2006 byla vybavena záznamovým zařízením v souladu s požadavky přílohy 1B nařízení (ES) č. 3821/85 a nezajistila výdej příslušných karet řidiče;

—	uložit Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 2 odst. 2 nařízení stanoví: „Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění vydávání karet řidiče nejpozději dvacátý den po vyhlášení nařízení (ES) č. 561/2006.“

Nařízení č. 561/2006 bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. dubna 2006, a z toho vyplývá, že povinnost instalace digitálních tachografů ve všech vozidlech, která byla uvedena do provozu poprvé v Evropské unii, nabývá účinnosti dne 1. května 2006.

Řecká republika odpověděla na odůvodněné stanovisko Komise dne 30. května 2007 a oznámila Komisi, že po zohlednění veškerých případných zpoždění bude možné zcela dokončit výdej karet do digitálních tachografů řidičům do konce roku 2007.

Komise konstatuje, že Řecká republika dosud tato opatření nepřijala, nebo je v každém případě Komisi neoznámila.

Komise žádá Soudní dvůr, aby uložil Řecké republice náhradu nákladů řízení.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/24

Žaloba podaná dne 13. března 2008 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-112/08)

(2008/C 128/42)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. A. Rabanal Suárez a P. Dejmek, zmocněnci)

Žalované: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Španělsko tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES (1) ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, a zejména s těmito jejími ustanoveními: čl. 68 odst. 3, článkem 72, čl. 73 odst. 3, článkem 74, články 99, 100 a 101, články 110 až 114, články 118 a 119, články 124 až 127, články 129 až 132, článkem 133, článkem 136, články 144 a 145, článkem 149, článkem 152, čl. 154 odst. 1, článkem 155, přílohou V, přílohou VI (s výjimkou části I), přílohou VII až XII (s výjimkou částí I, II a III přílohy X), a v každém případě tím, že je neoznámilo Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice;

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta k provedení směrnice 2006/48/ES do vnitrostátního práva uplynula dne 31. prosince 2006.

(1) Úř. věst. L 177, s. 1.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Cassatie van België dne 17. března 2008 – C. Meerts v. Proost NV

(Věc C-116/08)

(2008/C 128/43)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie van België

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka kasačního opravného prostředku: C. Meerts

Odpůrkyně v řízení o kasačním opravném prostředku: Proost NV

Předběžné otázky

Musí být ustanovení 2 body 4, 5, 6 a 7 rámcové dohody o rodičovské dovolené uzavřené dne 14. prosince 1995 mezi obecnými mezioborovými organizacemi (UNICE, CEEP a EKOS), která je obsažena v příloze směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (1), vykládáno v tom smyslu, že při jednostranném ukončení pracovní smlouvy zaměstnavatelem bez naléhavých důvodů nebo bez dodržení zákonné výpovědní doby v okamžiku, kdy pracovník využívá právní úpravy o nižším pracovním úvazku, se odstupné dlužné pracovníkovi vyměří podle základního platu, který se vypočte tak, jako by pracovník rozsah svého pracovního úvazku nesnížil jako formu rodičovské dovolené ve smyslu ustanovení 1 bodu 3 písm. a) rámcové dohody?

(1) Úř. věst. L 145, s. 4; Zvl. vyd. 05/02, s. 285.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/24

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal Supremo (Španělsko) dne 18. března 2008 – Transportes Urbanos y Servicios Generales S. A. L. v. Administración del Estado

(Věc C-118/08)

(2008/C 128/44)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Transportes Urbanos y Servicios Generales S. A. L.

Žalovaný: Administración del Estado

Předběžná otázka

Je v rozporu se zásadami rovnocennosti a efektivity použití rozdílné doktríny zavedené španělským Tribunal Supremo v rozsudcích ze dne 29. ledna 2004 a 24. května 2005 v případech nároků z titulu majetkové odpovědnosti státu za činnost zákonodárce, jestliže se zakládají na správních aktech vydaných na základě zákona prohlášeného za protiústavní, na rozdíl od těch, které se zakládají na použití normy, jež byla prohlášena za neslučitelnou s právem Společenství?

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/25

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas (Litva) dne 18. března 2008 – Mechel Nemunas UAB v. Valstybinė mokesčių inspekcija prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos

(Věc C-119/08)

(2008/C 128/45)

Jednací jazyk: litevština

Předkládající soud

Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas (Nejvyšší správní soud Litvy)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Mechel Nemunas UAB

Žalovaný: Valstybinė mokesčių inspekcija prie Lietuvos Respublikos finansų ministerijos (Státní daňová inspekce při Ministerstvu financí Litevské republiky)

Předběžné otázky

Mají být první směrnice Rady 67/227/EHS (1) nebo článek 33 šesté směrnice Rady 77/388/EHS (2) vykládány v tom smyslu, že brání členskému státu zachovávat v platnosti a vybírat srážky z příjmu v souladu se zákonem Litevské republiky o financování programu údržby a výstavby silnic ve formě daně, která byla popsána výše v tomto usnesení?

(1) První směrnice Rady ze dne 11. dubna 1967 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu (Úř. věst. 1967, 71, s. 14).

(2) Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 45, 1977, s. 1).

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/25

Žaloba podaná dne 31. března 2008 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-130/08)

(2008/C 128/46)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: M. Kontou-Durande)

Žalovaná: Řecká republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Řecká republika tím, že nepřijala veškeré právní a správní předpisy nezbytné pro zajištění v každém případě důkladného posouzení žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země, jenž byl na základě čl. 16 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 343/2003 vrácen do Řecka za účelem nového posouzení jeho žádosti o azyl, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 343/2003,

—	uložit Řecké republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) upozornil Komisi na otázku slučitelnosti řecké právní úpravy týkající se přiznání postavení uprchlíka s ustanoveními nařízení (ES) č. 343/2003 v případě, že cizinec svévolně opustí zemi a řízení o posouzení jeho žádosti o azyl bylo přerušeno rozhodnutím.

Tento problém vyplývá z čl. 2 odst. 8 prezidentského dekretu č. 61/99 ze dne 6. dubna 1999 (zveřejněného ve FEK A' 63) o přerušení řízení o posouzení žádosti o azyl. Dané ustanovení staví svévolné vzdálení se žadatele o azyl bez předchozího oznámení na roveň zpětvzetí žádosti o azyl, kterým se přerušuje řízení o posouzení žádosti prostřednictvím rozhodnutí generálního tajemníka ministerstva pro veřejný pořádek oznámeného dotčenému v souladu s pravidly řízení v případech neznámého pobytu. Toto rozhodnutí může být zrušeno, pouze pokud se žadatel do tří měsíců od oznámení o přerušení řízení o posouzení žádosti znovu dostaví na příslušné úřady a poté, co předloží důkazy o tom, že jeho nepřítomnost byla způsobena vyšší mocí.

Přesun bez předchozího oznámení žadatele o azyl ze členského státu, kde podal žádost o azyl, do jiného členského státu je jednou z klasických situací, které zvláště upravuje nařízení (ES) č. 343/2003 za účelem zajištění, aby žádost takového žadatele byla důkladně posouzena členským státem považovaným za příslušný k posouzení žádosti daného žadatele na základě čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení.

4.	Kombinace požadavků stanovených čl. 2 odst. 8 prezidentského dekretu však v praxi vede k nemožnosti soudně napadnout rozhodnutí o přerušení a mít účinný přístup k řízení o určení postavení uprchlíka.

Řecká republika uznala, že řecká právní úprava může mít za následek potíže vzhledem k nařízení (ES) č. 343/2003, a je připravena přijmout v této souvislosti opatření. Navrhla také, že problém vyřeší přijetím prezidentského dekretu, jenž převezme do vnitrostátního práva směrnici Rady 2005/85/ES a stanoví, že sporná ustanovení se neuplatní v případě, kdy se použije nařízení (ES) č. 343/2003.

6.	Zároveň předložila záruky, podle kterých důsledně přezkoumá všechny žádosti o azyl osob vrácených k novému posouzení v rámci nařízení (ES) č. 343/2003 a zruší případně přijatá rozhodnutí o přerušení.

Komise přijímá záruky Řecké republiky. Domnívá se však, že nestačí k zajištění právní jistoty nezbytné ke správnému uplatnění ustanovení nařízení ve všech případech žádostí o azyl, a zejména k důkladnému posouzení každé žádosti o azyl, za účelem zajištění účinného a skutečného přístupu k řízení o určení postavení uprchlíka.

Na základě výše uvedeného má Komise za to, že Řecká republika tím, že nepřijala opatření nezbytná pro zajištění důkladného posouzení žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země, ve vztahu k němuž přijala rozhodnutí o přerušení z důvodu jeho svévolného odchodu, a který byl vrácen podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 343/2003, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z daného ustanovení.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/29

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. dubna 2008 – Deutsche Telekom v. Komise

(Věc T-271/03) (1)

(„Hospodářská soutěž - Článek 82 ES - Cena za přístup k pevné telekomunikační síti v Německu - Tarifní nůžkový efekt - Cena schválená vnitrostátním regulačním orgánem pro telekomunikace - Rozhodovací prostor podniku v dominantním postavení“)

(2008/C 128/62)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Deutsche Telekom AG (Bonn, Německo) (zástupci: původně K. Quack, U. Quack a S. Ohlhoff, poté U. Quack a S. Ohlhoff, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně K. Mojzesowicz a S. Rating, poté K. Mojzesowicz a A. Whelan a nakonec K. Mojzesowicz, W. Mölss a O. Weber, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Arcor AG & Co. KG (Eschborn, Německo) (zástupci: původně M. Klusmann, F. Wiemer a M. Rosenthal, poté M. Klusmann a F. Wiemer, a nakonec M. Klusmann, advokáti); Versatel NRW GmbH, dříve Tropolys NRW GmbH, dříve CityKom Münster GmbH Telekommunikationsservice a TeleBeL Gesellschaft für Telekommunikation Bergisches Land mbH (Essen, Německo); EWE TEL GmbH (Oldenbourg, Německo); HanseNet Telekommunikation GmbH (Hamburk, Německo); Versatel Nord-Deutschland GmbH, dříve KomTel Gesellschaft für Kommunikations- und Informationsdienste mbH (Flensburg, Německo); NetCologne Gesellschaft für Telekommunikation mbH (Kolín nad Rýnem, Německo); Versatel Süd-Deutschland GmbH, dříve tesion Telekommunikation GmbH (Stuttgart, Německo); a Versatel West-Deutschland GmbH, dříve Versatel Deutschland GmbH & Co. KG (Dortmund, Německo) (zástupci: N. Nolte, T. Wessely a J. Tiedemann, advokáti)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise 2003/707/ES ze dne 21. května 2003, v řízení podle článku 82 ES (Věci COMP/C-1/37.451, 37.578, 37.579 – Deutsche Telekom AG) (Úř. věst. L 263, s. 9), a podpůrně návrh na snížení pokuty uložené žalobkyni v článku 3 uvedeného rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Deutsche Telekom AG ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Komisí.

3)	Jednak Arcor AG & Co. KG a jednak Versatel NRW GmbH, EWE TEL GmbH, HanseNet Telekommunikation GmbH, Versatel Nord-Deutschland GmbH, NetCologne Gesellschaft für Telekommunikation mbH, Versatel Süd-Deutschland GmbH a Versatel West-Deutschland GmbH ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 264, 1.11.2003.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/29

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 17. dubna 2008 – Dainichiseika Colour & Chemicals Mfg. v. OHIM – Pelikan (Vyobrazení pelikána)

(Věc T-389/03) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství představující pelikána - Starší obrazové ochranné známky Společenství nebo starší národní obrazové ochranné známky Pelikan - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2008/C 128/63)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Dainichiseika Colour & Chemicals Mfg. Co. Ltd (Tokio, Japonsko) (zástupci: J. Hofmann a B. Linstow, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Laporta Insa, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Pelikan Vertriebsgesellschaft mbH & Co. KG (Hannover, Německo) (zástupci: A. Renck, V. von Bomhard a A. Pohlmann, poté A. Renck, V. von Bomhard a T. Dolde, advokáti)

Předmět věci

Žaloba na neplatnost podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 18. září 2003 (věc R 191/2002-2), týkajícího se námitkového řízení vedeného mezi Pelikan Vertriebsgesellschaft mbH & Co. KG a Dainichiseika Colour & Chemicals Mfg. Co. Ltd.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Dainichiseika Colour & Chemicals Mfg. Co. Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 21, 24.1.2004.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/30

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 10. dubna 2008 – Nizozemsko v. Komise

(Věc T-233/04) (1)

(„Státní podpory - Směrnice 2001/81/ES - Vnitrostátní opatření stanovící systém pro obchodování s povolenkami na emise oxidů dusíku - Rozhodnutí, kterým se prohlašuje, že podpora je slučitelná se společným trhem - Přípustnost - Výhoda - Neexistence selektivního charakteru dotčeného opatření“)

(2008/C 128/64)

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Nizozemské království (zástupci: H. Sevenster, J. van Bakel a M. de Grave, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: H. van Vliet a V. Di Bucci, zmocněnci)

Vedlejší účastnice řízení podporující žalobce: Spolková republika Německo (zástupci: W.-D. Plessing a M. Lumma, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K (2003) 1761 konečné ze dne 24. června 2003 o státní podpoře N 35/2003, týkající se systému pro obchodování s povolenkami na emise oxidů dusíku oznámeného Nizozemským královstvím.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise K (2003) 1761 konečné ze dne 24. června 2003 o státní podpoře N 35/2003, týkající se systému pro obchodování s povolenkami na emise oxidů dusíku oznámeného Nizozemským královstvím, se zrušuje.

2)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

3)	Spolková republika Německo ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 275, 15.11.2003 (původně věc C-388/03).

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/30

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 17. dubna 2008 – Cestas v. Komise

(Věc T-260/04) (1)

(Žaloba na neplatnost - Evropský fond pro rozvoj - Vrácení zálohově vyplacených částek - Oznámení o dluhu - Soudně nepřezkoumatelný akt - Přípravný akt - Nepřípustnost)

(2008/C 128/65)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Centro di educazione sanitaria e tecnologie appropriate sanitarie (Cestas) (Boloň, Itálie) (zástupci: původně N. Amadei a C. Turk, poté N. Amadei a P. Manzini, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Montaguti a F. Dintilhac, zmocněnci)

Předmět věci

Žádost o zrušení rozhodnutí Komise (delegace v Guinejské republice) ze dne 21. dubna 2004 zaslaného doporučeným dopisem žalobkyni, kterým bylo žalobkyni uloženo zaplatit částku 959 543 835 guinejských franků (rovná se 397 126,02 eur).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Centro di educazione sanitaria e tecnologie appropriate sanitarie (Cestas) ponese tři pětiny vlastních nákladů řízení. Rovněž nahradí tři pětiny nákladů řízení vynaložených Komisí.

3)	Komise ponese dvě pětiny vlastních nákladů řízení. Rovněž nahradí dvě pětiny nákladů řízení vynaložených Cestas.

(1) Úř. věst. C 217, 28.8.2004.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/31

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. dubna 2008 – SIDE v. Komise

(Věc T-348/04) (1)

(„Státní podpory - Vývozní podpory v odvětví knih - Nedostatek předchozího oznámení - Článek 87 odst. 3 písm. d) ES - Časová působnost práva Společenství - Metoda výpočtu výše podpory“)

(2008/C 128/66)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Société internationale de diffusion et d'édition SA (SIDE) (Vitry-sur-Seine, Francie) (zástupci: N. Coutrelis a V. Giacobbo, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: J.-P. Keppenne, zmocněnec)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Francouzská republika (zástupci: původně G. de Bergues a S. Ramet, poté G. de Bergues a A.-L. Vendrolini, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení článku 1 poslední věty rozhodnutí Komise 2005/262/ES ze dne 20. dubna 2004 ohledně poskytnutí vývozní podpory ve prospěch Coopérative d'exportation du livre français (CELF) Francií (Úř. věst. L 85, 2005, s. 27).

Výrok rozsudku

1)	Poslední věta článku 1 rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2004 o podpoře prováděné Francií ve prospěch Družstva pro vývoz francouzských knih (CELF) se zrušuje.

2)	Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Société internationale de diffusion a d'édition SA (SIDE).

3)	Francouzská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 262, 23.10.2004.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/31

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 9. dubna 2008 – Řecká republika v. Komise

(Věc T-364/04) (1)

(„EZOZF - Záruční sekce - Výdaje vyloučené z financování Společenstvím - Produkty zpracované z ovoce a zeleniny - Prémie na zvířata - Lhůta 24 měsíců“)

(2008/C 128/67)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: I. Chalkias a E. Svolopoulou, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně M. Condou-Durande a L. Visaggio, poté M. Condou-Durande a H. Tserepa-Lacombe, zmocněnci, ve spolupráci s N. Korogiannakis, advokát)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise 2004/561/ES ze dne 16. července 2004, kterým se vylučují z financování Společenství určité výdaje členských států ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) (Úř. věst. L 250, s. 21), v rozsahu, v němž vylučuje některé výdaje vynaložené Řeckou republikou v odvětvích vyrábějících produkty zpracované z ovoce a zeleniny a v odvětvích, v nichž se vyplácí prémie na zvířata

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 314, 8.12.2004.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/32

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. dubna 2008 – Michail v. Komise

(Věc T-486/04) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Žaloba na neplatnost - Povinnost pomoci - Psychické obtěžování“)

(2008/C 128/68)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Christos Michail (Brusel, Belgie) (zástupce: C. Meïdanis, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Berscheid a H. Tserepa-Lacombe, zmocněnci, ve spolupráci původně s V. Kasparian, poté I. Antypas, advokáty)

Předmět věci

Žádost o zrušení rozhodnutí ze dne 20. března 2004, kterým Komise implicitně zamítá žádost o pomoc podanou žalobcem na základě článku 24 služebního řádu úředníků Evropských společenství

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Christos Michail ponese polovinu vlastních nákladů řízení.

3)	Komise ponese vlastní náklady řízení, jakož i polovinu nákladů řízení vynaložených Ch. Michailem.

(1) Úř. věst. C 57, 5.3.2005.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/32

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 16. dubna 2008 – Citigroup v. OHIM – Citi (CITI)

(Věc T-181/05) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství CITI - Starší slovní ochranná známka Společenství CITIBANK - Relativní důvod pro zamítnutí - Dobré jméno - Článek 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94“)

(2008/C 128/69)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Citigroup, Inc., původně Citicorp (New York, New York, Spojené státy), a Citibank, NA (New York) (zástupci: původně V. von Bomhard, A. W. Renck a A. Pohlmann, advokáti, poté V. von Bomhard, A. W. Renck a H. O'Neil, solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: J. García Murillo a D. Botis, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: Citi, SL (Madrid, Španělsko) (zástupkyně: M. Peris Riera, advokátka)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 1. března 2005 (věc R 173/2004-1), týkajícímu se námitkového řízení mezi Citicorp a Citi, SL, jakož i námitkového řízení mezi Citibank NA a Citi, SL.

Výrok

1.	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 1. března 2005 (věc R 173/2004-1) se zrušuje.

2.	OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Citigroup, Inc. a Citibank, NA, včetně nákladů vynaložených těmito společnostmi v rámci řízení u odvolacího senátu.

3.	Citi, SL ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 9.7.2005.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/32

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 17. dubna 2008 – Nordmilch v. OHIM (Vitality)

(Věc T-294/06) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství „Vitality“ - Absolutní důvod pro zamítnutí - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94)

(2008/C 128/70)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Nordmilch eG (Zeven, Německo) (zástupce: R. Schneider, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 9. srpna 2006 (věc R 746/2004-4) týkajícímu se zápisu slovního označení Vitality jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Nordmilch eG se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 310, 16.12.2006.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/33

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 2. dubna 2008 – Maison de l'Europe Avignon Méditerranée v. Komise

(Věc T-100/03) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Vytvoření ‚info point Europe‘ - Vypovězení dohody uzavřené mezi Komisí a žalobcem - Zjevná nepřípustnost“)

(2008/C 128/71)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobce: Maison de l'Europe Avignon Méditerranée (Avignon, Francie) (zástupce: F. Martineau, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: J.-F. Pasquier, zmocněnec)

Předmět věci

Žádost o zrušení rozhodnutí Komise ze dne 24. ledna 2003, kterým se vypovídá dohoda o vytvoření info point Europe v Avignonu uzavřená mezi Komisí a žalobcem

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Maison de l'Europe Avignon Méditerranée se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 112, 10.5.2003.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/33

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 10. března 2008 – Lebedef-Caponi v. Komise

(Věc T-233/07) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Zpráva o vývoji služebního postupu - Hodnocený rok 2004 - Zjevně nepřípustný kasační opravný prostředek“)

(2008/C 128/72)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Maddalena Lebedef-Caponi (Senningerberg, Lucembursko) (zástupce: F. Frabetti, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Krämer a B. Eggers, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 25. dubna 2007, Lebedef-Caponi v. Komise (F-71/06, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí) a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Maddalena Lebedef-Caponi ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady Komise.

(1) Úř. věst. C 211, 8.9.2007.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/34

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. ledna 2008 Ch. Michailem proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu vydanému dne 22. listopadu 2007 ve věci F-34/06, Ch. Michail v. Komise Evropských společenství

(Věc T-50/08)

(2008/C 128/73)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Ch. Michail (zástupce: C. Meïdanis, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání navrhovatele:

—	rozhodnout o přípustnosti a opodstatněnosti předloženého kasačního opravného prostředku, podaného proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu;

—	zrušit sporné akty a rozsudky Soudu pro veřejnou službu;

—	přiznat navrhovateli náhradu morální újmy, která činí 120 000 eur;

—	rozhodnout o nákladech řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel tvrdí, že Soud pro veřejnou službu (dále jen „SVS“) rozhodl v napadeném rozsudku chybně o jeho žalobě, ve které požadoval zrušení své zprávy o vývoji služebního postupu za rok 2004 a rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, kterým byly zamítnuty stížnosti, které podal na základě čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků.

Konkrétněji navrhovatel tvrdí, že zaprvé SVS vyložil chybně článek 43 služebního řádu úředníků a obecná ustanovení provádějící tento článek. Zadruhé vyložil SVS podle navrhovatele nesprávně žádost obsaženou v jeho žalobě a posoudil chybně důkazy. Zatřetí navrhovatel tvrdí, že SVS zamítl žalobu na základě odporujících si odůvodnění, což vedlo k porušení jeho základních procesních práv. Začtvrté uvádí, že se SVS dopustil pochybení, když odmítl rozhodnout o dotyčné žádosti, že je jeho rozsudek v důsledku toho nedostatečně odůvodněný, a konečně, že neprávem zamítl část jeho žaloby z důvodu, že je nepřesná.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/34

Žaloba podaná dne 6. března 2008 – Arch Chemicals Inc. a další v. Komise

(Věc T-120/08)

(2008/C 128/74)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Arch Chemicals, Inc. (Norwalk, Spojené státy), Arch Timber Protection Ltd (Castleford, Spojené království), Bactria Industriehygiene-Service Verwaltungs GmbH (Kirchheimbolanden, Německo), Rhodia UK Ltd (Watford, Spojené království), Sumitomo Chemical (UK) plc (Londýn, Spojené království) a Troy Chemical Company BV (Maassluis, Nizozemsko) (zástupci: C. Mereu, K. Van Maldegem, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	prohlásit tuto žalobu za přípustnou a odůvodněnou nebo, podpůrně, připojit otázky týkající se přípustnosti k přezkumu věci samé nebo, podpůrně, odložit rozhodnutí do doby vydání rozsudku v původním řízení;

—

nařídit zrušení čl. 3 odst. 2 (a přílohy II), článku 4, čl. 7 odst. 3, čl. 14 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 15 odst. 3 a článku 17 nařízení Komise (ES) č. 1451/2007 ze dne 4. prosince 2007 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh;

—	prohlásit protiprávnost a nepoužitelnost čl. 9 písm. a), čl. 10 odst. 3, článku 11 a čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh vůči žalobkyním;

—	prohlásit protiprávnost a nepoužitelnost čl. 6 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1896/2000 ze dne 7. září 2000 o první etapě programu podle čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o biocidních přípravcích vůči žalobkyním;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhají částečného zrušení nařízení Komise (ES) č. 1451/2007 ze dne 4. prosince 2007 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh (1) (dále jen „nařízení o druhém přezkoumání“ nebo „NDP“), kterým se ruší nařízení Komise (ES) č. 2032/2003 (2), na základě toho, že napadená ustanovení:

zachovávají znění nebo obsah ustanovení, která byla původně zavedena nařízením (ES) č. 2032/2003 a která byla dříve napadena žalobkyněmi (věci T-75/04 až T-79/04), ve vztahu k pokračujícímu přezkoumání látek způsobem, který narušuje jejich práva a legitimní očekávání podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (dále jen „BPT“) (3);

ii)	si navzájem odporují a jsou v rozporu s BPT a

iii)	porušují ustanovení Smlouvy o ES a řadu velmi důležitých zásad práva ES, jako je zásada nenarušené hospodářské soutěže, právní jistoty a legitimních očekávání, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace, jakož i vlastnické právo a svobodný výkon podnikatelské činnosti.

Mimoto žalobkyně tvrdí, že jakožto účastnice podle nařízení o druhém přezkoumání mají nárok využívat procesních záruk a práv na ochranu údajů (tj. výlučné používání) ve vztahu k údajům v jejich oznámeních a úplným dokumentacím ve všech členských státech v souladu s článkem 12 BPT. Nicméně podle žalobkyň článek 4 NDP tím, že nevyžaduje, aby členské státy zrušily registrace biocidních přípravků, které odpovídají typům kombinací účinných látek a přípravků oznámených žalobkyněmi, a které svědčí konkurenčním společnostem, které nejsou účastnicemi přezkoumání a nemají žádný přístup k údajům přeloženým žalobkyněmi pro účely přezkoumání, de iure a de facto, porušuje právo na výlučně použití přiznané žalobkyním podle článku 12 BPT. Dále žalobkyně tvrdí, že žalovaná zneužila pravomocí, které jí byly svěřeny na základě BPT tím, že vědomě provedla BPT způsobem, který jde nad rámec jeho znění, a porušila práva a očekávání žalobkyň. Dále se tvrdí, že napadené opatření porušuje ustanovení Smlouvy o ES o spravedlivé hospodářské soutěži tím, že umožňuje společnostem, které se neúčastní přezkoumání a nenesou náklady na investice, aby zůstaly na trhu a znovu získaly konkurenční výhodu oproti žalobkyním.

Žalobkyně konečně vznášejí námitku protiprávnosti, pokud jde o čl. 6 odst. 2 NDP a čl. 9 písm. a), čl. 10 odst. 3, článek 11 a čl. 16 odst. 1 BPT.

(1) Úř. věst. L 325, s. 3.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 2032/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o druhé etapě desetiletého pracovního programu uvedeného v čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES o uvádění biocidních přípravků na trh a o změně nařízení (ES) č. 1896/2000 (Úř. věst. L 307, s. 1; Zvl. vyd. 03/41, s. 92).

(3) Úř. věst. L 123, s. 1; Zvl. vyd. 03/23, s. 3.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/35

Žaloba podaná dne 31. března 2008 – Sahlstedt a další v. Komise

(Věc T-129/08)

(2008/C 128/75)

Jednací jazyk: finština

Účastníci řízení

Žalobci: Markku Sahlstedt (Karkkila, Finsko), Juha Kankkunen (Laukaa, Finsko), Mikko Tanner (Vihti, Finsko), Toini Tanner (Helsinki, Finsko), Liisa Tanner (Helsinki, Finsko), Eeva Jokinen (Helsinki, Finsko), Aili Oksanen (Helsinki, Finsko), Olli Tanner (Lohja, Finsko), Leena Tanner (Helsinki, Finsko), Aila Puttonen (Ristiina, Finsko), Risto Tanner (Espoo, Finsko), Tom Järvinen (Espoo, Finsko), Runo K. Kurko (Espoo, Finsko), Maa- ja metsätaloustuottajain keskusliitto MTK ry (Helsinki, Finsko), Maataloustuottajain Keskusliiton Säätiö (Nadace ústředního spolku zemědělských producentů) (Helsinki, Finsko) (zástupce: K. Marttinen, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobců

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká všech lokalit SCI ve Finské republice, která jsou uvedena v tomto rozhodnutí;

—	podpůrně, pokud to Soudní dvůr nepovažuje za možné, zrušit rozhodnutí ohledně lokalit SCI, které jsou upřesněny v oddílu 6.2.2.7 žaloby;

—

nárok na informaci a podání důkazů.

Pokud o žalobě nebude rozhodnuto již na základě důkazů předložených v této žalobním návrhu ve prospěch žalobců ve smyslu návrhových žádání, žalobci navrhují, aby Soud prvního stupně Evropských společenství určil, že:

1.	Komise Evropských společenství je povinna žalobcům poskytnout ve formě CD-ROM návrhy Finska, které Komise obdržela, se všemi informacemi, které jsou uvedeny v návrhu a v bodě 7 odůvodnění rozhodnutí a které se týkají lokalit dotčených napadeným rozhodnutí.

Komise Evropských společenství je povinna žalobcům poskytnout ve formě CD-ROM přírodovědné a další informace, které má k dispozici a které jsou uvedeny v bodě 8 odůvodnění rozhodnutí, které se týkají všech lokalit Finské republiky dotčených napadeným rozhodnutím, jakož i karty a informace v papírové verzi uvedené v bodě 9 odůvodnění.

3.	Komise Evropských společenství je povinna žalobcům poskytnout ve formě CD – ROM všechny dokumenty ohledně lokalit Finské republiky, které byly vyhotoveny v průběhu uvedené spolupráce zmíněné v bodě 10 napadeného rozhodnutí nebo které obdržela Komise a karty v papírové verzi a

4.	Komise Evropských společenství je povinna poskytnout žalobcům stanovisko Výboru pro stanoviště, které je uvedeno v bodě 15 odůvodnění napadeného rozhodnutí;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení včetně zákonných úroků z prodlení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle žalobců porušuje rozhodnutí (1) právo Společenství, zejména článek 3 a 4 směrnice o stanovištích, jakož i její přílohu III, na kterou odkazuje článek 4. Porušení práva Společenství je založeno na čtyřech základních žalobních důvodech:

směrnice o přírodních stanovištích nepovoluje zrušení rozhodnutí, která se týkají původního seznamu lokalit významných pro Společenství (dále jen „lokality SCI“), na základě nových rozhodnutí, která jsou přijata postupem, který je v současnosti použitelný a z důvodů, které jsou v současnosti předloženy. Požadavky ohledně postupu směrnice o stanovištích zavazují rovněž Komisi. Jiný výklad vede k právní nejistotě ve vztahu k vnitrostátním prováděcím nařízením a právní ochraně vlastníků půdy;

Síť Natura 2000 je podle článku 3 směrnice o stanovištích spojitou evropskou ekologickou sítí zvláštních oblastí ochrany, pomocí níž na základě úkolů směrnice má být obnoven jejich příznivý stav. Tím, že článek 4 a příloha III směrnice, které se týkají výběru lokalit, jsou jako podrobné technické předpisy závazné jak pro členské státy, tak i pro Komisi, je zaručena soudržnost sítě a dosažen cíl příznivého stavu těchto lokalit. Lokality nemohou být označeny jako lokality SCI bez dodržení těchto ustanovení v obou fázích. Kvůli soudržnému cíli příznivého stavu je třeba vybrat lokality v dotčených členských státech podle jednotných kritériích, která jsou v souladu s článkem 4 a přílohou III směrnice o přírodních stanovištích;

c)	Fáze I (fáze na úrovni členských států) a fáze 2 (fáze na úrovni Komise) přílohy III tvoří celek právně účinných opatření. Řízení ve fázi 2 a rozhodnutí o lokalitách významných pro Společenství není v souladu se směrnicí o stanovištích, pokud návrh ve fázi 1 nesplňuje požadavky směrnice;

Při vypracování návrhu Finska ohledně lokalit SCI boreální oblasti nebyl dodržen článek 4 směrnice o stanovištích a ustanovení o fázi 1 přílohy III. Jelikož návrh Finska byl rozhodnutím Komise přijat nezměněn a ohledně všech lokalit, je rozhodnutí Komise ohledně lokalit SCI již z tohoto důvodu v rozporu se směrnicí.

(1) Rozhodnutí Komise 2008/24/ES ze dne 12. listopadu 2007, kterým se přijímá první aktualizovaný seznam lokalit významných pro Společenství v boreální biogeografické oblasti podle směrnice Rady 92/43/EHS (Úř. věst. L 12, s. 118; Zvl. vyd. 15/02, s. 102).

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/36

Žaloba podaná dne 4. dubna 2008 – Aurelia Finance v. OHIM (AURELIA)

(Věc T-136/08)

(2008/C 128/76)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Aurelia Finance SA (Ženeva, Švýcarsko) (zástupce: M. Elmslie, Solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu ze dne 9. ledna 2008 ve věci R 1214/2007-1;

—	vrátit návrh žalobkyně směřující k navrácení do původního stavu (restitutio in integrum) OHIM k novému posouzení; a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní známka AURELIA pro různé služby zařazené do třídy 36 – přihláška č. 274 936

Rozhodnutí OHIM: Zamítnutí návrhu směřujícího k navrácení do původního stavu (restitutio in integrum)

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení článku 78 nařízení č. 40/94 vzhledem k tomu, že požadavek na zachování péče v souvislosti s obnovou zápisu ve správním řízení je nižší než požadavek na zachování péče účastníkem řízení před OHIM

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/38

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (prvního senátu) ze dne 8. dubna 2008 – Bordini v. Komise

(Věc F-134/06) (1)

(Veřejná služba - Úředníci - Důchody - Opravný koeficient - Členský stát bydliště - Pojem bydliště - Pojem „hlavní bydliště“ - Doklady)

(2008/C 128/80)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Giovanni Bordini (Douvres, Spojené království) (zástupci: L. Levi, C. Ronzi a I. Perego, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: M. J. Currall a M. D. Martin, zmocněnci)

Předmět věci

Veřejná služba – Jednak zrušení rozhodnutí Komise ze dne 25. ledna 2006 neuznat žalobci, že žalobce má bydliště ve Spojeném království, a proto na jeho důchod nepoužít opravný koeficient pro tento stát, a jednak návrh na náhradu škody

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komise Evropských společenství ponese kromě vlastních nákladů řízení, také polovinu nákladů vynaložených G. Bordinim na neformální schůzku dne 5. června 2007.

3)	Giovanni Bordini ponese vlastní náklady řízení, vyjma poloviny nákladů, které vynaložil na neformální schůzku dne 5. června 2007.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006, s. 87.

24.5.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 128/38

Žaloba podaná dne 30. března 2008 – Honnefelder v. Komise

(Věc F-41/08)

(2008/C 128/81)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Stephanie Honnefelder (Brusel, Belgie) (zástupce: C. Bode, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí žalované o nezařazení žalobkyně na seznam úspěšných uchazečů výběrového řízení EPSO AD/26/05 z důvodu nedosažení dostatečných bodů.

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí žalované ze dne 10. května 2007 a rozhodnutí o stížnosti ze dne 14. prosince 2007 a učit, že žalovaná je povinna posoudit možnost zařazení žalobkyně na seznam úspěšných uchazečů výběrového řízení bez porušení zásady rovnosti a v rámci řádného řízení;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení;

—	případně vydat rozsudek pro zmeškání.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 128

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 51 24. května 2008

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2008/C 128/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie Úř. věst. C 116, 9.5.2008	1