26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/2

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 28. února 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Düsseldorf – Německo) – AGST Draht- und Biegetechnik GmbH v. Hauptzollamt Aachen

(Věc C-398/05) (1)

(Společná obchodní politika - Vyrovnávací clo - Ochrana před subvenčními praktikami - Nařízení (ES) č. 1599/1999 - Dráty z nerezavějící oceli - Újma pro výrobní odvětví Společenství - Příčinná souvislost)

(2008/C 107/02)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: AGST Draht- und Biegetechnik GmbH

Žalovaná: Hauptzollamt Aachen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Finanzgericht Düsseldorf – Platnost nařízení Rady č. 1599/1999 ze dne 12. července 1999 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu drátů z [nerezavějící] oceli o průměru nejméně 1 mm pocházejících z Indie a konečném výběru uloženého prozatímního cla a o zastavení řízení týkajícího se dovozu drátů z [nerezavějící] oceli o průměru nejméně 1 mm pocházejících z Korejské republiky (Úř. věst. L 189, s. 1; Zvl. vyd. 11/32, s. 32) – Posouzení škody způsobené výrobnímu odvětví Společenství, příčinná souvislost s dovozy subvencovaných výrobků.

Výrok

Přezkum předložené otázky neodhalil nic, čím by mohla být dotčena platnost nařízení Rady (ES) č. 1599/1999 ze dne 12. července 1999 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu drátů z [nerezavějící] oceli o průměru nejméně 1 mm pocházejících z Indie a konečném výběru uloženého prozatímního cla a o zastavení řízení týkajícího se dovozu drátů z [nerezavějící] oceli o průměru nejméně 1 mm pocházejících z Korejské republiky.

(1) Úř. věst. C 22, 28.1.2006.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/2

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 28. února 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte suprema di cassazione – Itálie) – Carboni e derivati Srl v. Ministero dell'Economia e delle Finanze, Riunione Adriatica di Sicurtà SpA

(Věc C-263/06) (1)

(Společná obchodní politika - Ochrana proti dumpingovým praktikám - Antidumpingové clo - Hematitové surové železo ruského původu - Rozhodnutí č. 67/94/ESUO - Určení celní hodnoty pro účely uplatnění variabilního antidumpingového cla - Hodnota transakce - Další prodeje uskutečněné za rozdílné ceny - Možnost celního orgánu zohlednit cenu týkající se prodeje zboží, který předcházel prodeji, na jehož základě bylo vystaveno celní prohlášení)

(2008/C 107/03)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte suprema di cassazione

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Carboni e derivati Srl

Žalovaní: Ministero dell'Econimia e delle Finanze, Riunione Adriatica di Sicurtà SpA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Corte suprema di cassazione – Výklad článku 147 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3), ve znění nařízení č. 1762/95 – Základ výpočtu pro stanovení antidumpingového cla – Možnost celního orgánu zohlednit prodejní cenu zboží v rámci prodeje, který předchází prodeji, na základě kterého bylo vystaveno celní prohlášení – Hematitové surové železo ruského původu

Výrok

V souladu s čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Komise č. 67/94/ESUO ze dne 12. ledna 1994, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz hematitového surového železa původem z Brazílie, Polska, Ruska a Ukrajiny do Společenství, nemohou celní orgány určit celní hodnotu pro účely uplatnění antidumpingového cla uloženého uvedeným rozhodnutím na základě ceny stanovené pro dotyčné zboží v rámci prodeje, který předcházel prodeji, na jehož základě bylo vystaveno celní prohlášení, pokud cena uvedená v celním prohlášení odpovídá ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena dovozcem.

Pokud mají celní orgány odůvodněné pochybnosti o věrohodnosti celní hodnoty uvedené v celním prohlášení a jejich pochybnosti jsou potvrzeny poté, co požádaly o předložení doplňkových informací, a poté, co poskytly příslušné osobě přiměřenou příležitost vyjádřit svůj názor ohledně důvodů těchto pochybností, a není možné určit cenu, která byla nebo má být skutečně zaplacena, mohou v souladu s článkem 31 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, vypočítat celní hodnotu pro účely uplatnění antidumpingového cla uloženého rozhodnutím č. 67/94 odkazem na cenu, jež byla dohodnuta za dotyčné zboží v rámci prodeje, který nejblíže předcházel prodeji, na jehož základě bylo vystaveno celní prohlášení, a u níž nemají žádný objektivní důvod pochybovat o její věrohodnosti.

(1) Úř. věst. C 224, 16.9.2006.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/3

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 6. března 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerich Köln – Německo) – Deutsche Post AG (C-287/06, C-288/06 a C-291/06), Magdeburger Dienstleistungs- und Verwaltungs GmbH (MDG) (C-289/06), Marketing Service Magdeburg GmbH (C-290/06), Vedat Deniz (C-292/06) v. Spolková republika Německo

(Spojené věci C-287/06 až C-292/06) (1)

(Poštovní služby - Směrnice 97/67/ES - Oblast vyhrazená poskytovateli všeobecných poštovních služeb - Zvláštní sazby za podání minimálního množství předtříděných zásilek na určených místech poštovní sítě obchodními zákazníky - Odmítnutí poskytnout tyto sazby zprostředkovatelům, kteří podnikatelsky a svým vlastním jménem shromažďují poštovní zásilky od vícero odesílatelů)

(2008/C 107/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Köln

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Deutsche Post AG (C-287/06, C-288/06 a C-291/06), Magdeburger Dienstleistungs- und Verwaltungs GmbH (MDG) (C-289/06), Marketing Service Magdeburg GmbH (C-290/06), Vedat Deniz (C-292/06)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Za přítomnosti: Marketing Service Magdeburg GmbH (C-287/06), Citipost Gesellschaft für Kurier- und Postdienstleistungen mbH (C-288/06), Deutsche Post AG (C-289/06, C-290/06 a C-292/06), Magdeburger Dienstleistungs- und Verwaltungs GmbH (MDG) (C-291/06),

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Verwaltungsgericht Köln – Výklad čl. 47 odst. 2 a článku 95 Smlouvy o ES, jakož i čl. 12 páté odrážky a čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, s. 14; Zvl. vyd. 06/03, s. 71) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na další otevření hospodářské soutěže poštovních služeb Společenství (Úř. věst. L 176, s. 21; Zvl. vyd. 06/04, s. 316) – Povinnost poskytovatele všeobecných poštovních služeb nabídnout zvláštní sazby, které jsou uplatňovány vůči obchodním zákazníkům, kteří odevzdávají předtříděné poštovní zásilky do poštovní sítě v poštovních centrech, také jinému subjektu nabízejícímu podnikatelským způsobem poštovní služby, který vybírá poštovní zásilky u odesilatelů, aby je poté předtříděné odevzdal v poštovním centru, stejně jako obchodní zákazníci

Výrok

Článek 12 pátou odrážku směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/39/ES ze dne 10. června 2002, je nutno vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby bylo podnikům, které podnikatelsky a svým vlastním jménem shromažďují poštovní zásilky od vícero odesílatelů, odmítnuto poskytnutí zvláštních sazeb, které vnitrostátní poskytovatel všeobecných poštovních služeb poskytuje v oblasti své výlučné licence obchodním zákazníkům za podání minimálního množství předtříděných zásilek ve svých poštovních centrech.

(1) Úř. věst. C 261, 28.10.2006.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/4

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 28. února 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Hamburg – Německo) – Deutsche Shell GmbH v. Finanzamt für Großunternehmen in Hamburg

(Věc C-293/06) (1)

(Svoboda usazování - Korporační daň - Měnové účinky při navrácení dotačního kapitálu poskytnutého společností usazenou v členském státě její stálé provozovně nacházející se v jiném členském státě)

(2008/C 107/05)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Hamburg

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Deutsche Shell GmbH

Žalovaný: Finanzamt für Großunternehmen in Hamburg

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Finanzgericht Hamburg – Výklad článků 43 a 48 ES – Kurzová ztráta společnosti se sídlem v jednom členském státě z navrácení dotačního kapitálu poskytnutého stálé provozovně umístěné v jiném členském státě – Nezohlednění této ztráty v rámci zdanění v členském státě, ve kterém má tato společnost své sídlo.

Výrok

Ustanovení článku 52 Smlouvy o ES (nyní, po změně, článek 43 ES) ve spojení s článkem 58 Smlouvy o ES (nyní článek 48 ES) brání tomu, aby členský stát vyloučil ze stanovování vnitrostátního základu daně kurzovou ztrátu společnosti se sídlem na území tohoto státu, ke které došlo při navrácení dotačního kapitálu poskytnutého její stálé provozovně umístěné v jiném členském státě.

Ustanovení článku 52 Smlouvy o ES (nyní, po změně, článek 43 ES) ve spojení s článkem 58 Smlouvy o ES (nyní článek 48 ES) brání rovněž tomu, aby kurzová ztráta mohla být odečtena jako provozní výdaj podniku se sídlem v členském státě, pouze pokud jeho stálá provozovna umístěná v jiném členském státě nevytvořila žádný zisk, který by byl osvobozen od daně.

(1) Úř. věst. C 237, 30.9.2006.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/4

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 11. března 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Schwerin – Německo) – Rüdiger Jager v. Amt für Landwirtschaft Bützow

(Věc C-420/06) (1)

(Společná zemědělská politika - Nařízení (ES) č. 1254/1999 a nařízení (ES) č. 1782/2003 - Hovězí a telecí maso - Integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství - Nařízení (EHS) č. 3887/92, nařízení (ES) č. 2419/2001 a nařízení (ES) č. 796/2004 - Žádost o podpory „na zvířata“ - Prémie na krávy bez tržní produkce mléka - Nesrovnalost - Nedodržení ustanovení použitelných na identifikaci a evidenci skotu, jenž není předmětem žádostí o podporu - Nařízení (ES) č. 1760/2000 - Vyloučení z nároku na podporu - Článek 2 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 - Zásada zpětného použití mírnějšího trestu)

(2008/C 107/06)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Schwerin

Účastníci původního řízení

Žalobce: Rüdiger Jager

Žalovaná: Amt für Landwirtschaft Bützow

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Verwaltungsgericht Schwerin – Výklad čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, s. 1; Zvl. vyd. 01/01, s. 340) – Zamítnutí žádosti o poskytnutí prémie na zvířata z důvodu při kontrole zjištěného rozdílu více než 20 % mezi uvedeným a zjištěným počtem zvířat – Zpětné použití pozdějších méně přísných správních sankcí týkajících se prémií na zvířata použitelných až po zrušení systému prémií na zvířata v dotyčném členském státě

Výrok

Článek 2 odst. 2 druhou větu nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství je nutno vykládat v tom smyslu, že ustanovení upravená v článcích 66 a 67 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, ve znění změn a oprav vyplývajících z nařízení Komise (ES) č. 239/2005 ze dne 11. února 2005, nelze zpětně použít na žádost o podporu „na zvířata“, která spadá do časové působnosti nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla k integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému pro některé režimy podpor Společenství, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2801/1999 ze dne 21. prosince 1999, u níž došlo k vyloučení z podpory podle článku 10c tohoto nařízení.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/5

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 28. února 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het bedrijfsleven – Nizozemsko) – A. G. Winkel v. Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

(Věc C-446/06) (1)

(Hovězí a telecí maso - Společná organizace trhů - Nařízení (ES) č. 1254/1999 - Článek 3 písm. f) - Přiznání prémie na krávy bez tržní produkce mléka - Podmínky odpovídající praxi, která je v chovu skotu obvyklá)

(2008/C 107/07)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

College van Beroep voor het bedrijfsleven

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: A. G. Winkel

Žalovaný: Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce College van Beroep voor het bedrijfsleven – Výklad čl. 3 odst. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (Úř. věst. L 160, s. 21) – Slučitelnost vnitrostátní právní úpravy s právem Společenství, podle které poskytnutí prémie na krávy bez tržní produkce mléka závisí na podmínkách, které odpovídají praxi, která je v chovu skotu obvyklá

Výrok

Článek 3 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1512/2001 ze dne 23. července 2001, nebrání vnitrostátní právní úpravě, podle níž nárok na prémii na krávu bez tržní produkce mléka podléhá podmínkám odpovídajícím praxi, která je v chovu skotu obvyklá, stanovícím jednak určitou četnost otelení, a jednak požadavek, aby matka krmila své tele čtyři měsíce po narození mateřským mlékem.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/6

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. února 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Belgie) – Paul Abraham, Eugène Dehalleux, Jacqueline Starck, Robert Beaujean, Patrick Descamps a další, Régine Lecomte, Jacques Deheneffe, Mirèse Mailleux, Léon Schreiber, Marie-Paule Cornesse, Claude Farnir, Pascale Bastiaens, Marc Kriescher, Isabelle Lemaire, Jean-Luc Kriescher, Mauro Altafoglia, Charles Franckaert, Fernande Pretto v. Région wallonne, Société de développement et de promotion de l'aéroport de Liège-Bierset SA, T.N.T. Express Worldwide (Euro Hub) SA, Société nationale des voies aériennes-Belgocontrol, État belge, Cargo Airlines Ltd

(Věc C-2/07) (1)

(Směrnice 85/337/EHS - Posouzení vlivů záměrů na životní prostředí - Letiště s rozjezdovou a přistávací drahou delší než 2 100 metrů)

(2008/C 107/08)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobci: Paul Abraham, Eugène Dehalleux, Jacqueline Starck, Robert Beaujean, Patrick Descamps a další, Régine Lecomte, Jacques Deheneffe, Mirèse Mailleux, Léon Schreiber, Marie-Paule Cornesse, Claude Farnir, Pascale Bastiaens, Marc Kriescher, Isabelle Lemaire, Jean-Luc Kriescher, Mauro Altafoglia, Charles Franckaert, Fernande Pretto

Žalovaní: Région wallonne, Société de développement et de promotion de l'aéroport de Liège-Bierset SA, T.N.T. Express Worldwide (Euro Hub) SA, Société nationale des voies aériennes-Belgocontrol, État belge, Cargo Airlines Ltd

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Cour de cassation – Výklad článků 1, 2 a 4 směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, s. 40) – Pojem „záměr, který by mohl mít významný vliv na životní prostředí“ – Letiště s drahou o délce více než 2 100 metrů – Práce v oblasti infrastruktury a přestavby stávajícího letiště bez prodloužení dráhy – Nezbytnost studie o posouzení vlivů

Výrok

I když dohoda, jako je dohoda dotčená ve sporu v původním řízení, není záměrem ve smyslu směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, přísluší předkládajícímu soudu, aby na základě použitelné vnitrostátní právní úpravy určil, zda tato dohoda obsahuje povolení ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 85/337. V této souvislosti je třeba přezkoumat, zda je toto povolení součástí vícestupňového řízení zahrnujícího hlavní rozhodnutí, jakož i prováděcí rozhodnutí a zda je třeba vzít v úvahu kumulativní účinek více záměrů, jejichž vliv na životní prostředí musí být posouzen celkově.

Ustanovení bodu 12 přílohy II, vykládaná ve vzájemném spojení s ustanoveními bodu 7 přílohy I směrnice 85/337, v původním znění, se týkají rovněž změn infrastruktury stávajícího letiště bez prodloužení rozjezdové a přistávací dráhy, jestliže je lze považovat, zejména s ohledem na jejich povahu, význam a vlastnosti, za změnu samotného letiště. Tak je tomu zejména v případě stavebních prací určených k podstatnému zvýšení činnosti letiště a leteckého provozu. Přísluší předkládajícímu soudu, aby se ubezpečil, že příslušné orgány správně posoudily, zda mají stavební práce dotčené ve sporu v původním řízení podléhat posouzení jejich vlivu na životní prostředí.

3)	Příslušné orgány musejí vzít v úvahu zamýšlené rozšíření činnosti letiště, přezkoumávají-li vliv změn jeho infrastruktury, které mají být provedeny za účelem umožnění tohoto rozšíření, na životní prostředí.

(1) Úř. věst. C 69, 24.3.2007.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/6

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 28. února 2008 – Wineke Neirinck v. Komise Evropských společenství

(Věc C-17/07 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Dočasný zaměstnanec - Smluvní zaměstnanec - Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu (OIB) - Přijímací řízení - Zamítnutí žádosti o pracovní místo - Žaloba na neplatnost - Žaloba na náhradu škody)

(2008/C 107/09)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Wineke Neirinck (zástupci: G. Vandersanden a L. Levi, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a D. Martin, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 14. listopadu 2006, Neirinck v. Komise (T-494/04), kterým Soud zamítl návrh žalobkyně směřující jednak ke zrušení rozhodnutí Komise týkajících se zamítnutí její žádosti o pracovní místo právníka v oblasti politiky nemovitostí u Úřadu pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu (OIB) a jmenování jiného uchazeče na uvedené místo, jakož i k získání náhrady škody a úroků – Pojem „zájem na podání žaloby“ – Povinnost uvést odůvodnění – Zkreslení důkazů – Zneužití pravomoci – Zájem služby a zásady péče a řádné správy

Výrok

Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 14. listopadu 2006, Neirinck v. Komise (T-494/04), se ruší, neboť Soud zamítl žalobní důvod vyplývající z porušení povinnosti uvést odůvodnění, kterým je stiženo rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 27. dubna 2004 informující W. Neirinck o jejím neúspěchu u ústní zkoušky přijímacího řízení na místo právníka v oblasti politiky nemovitostí u Úřadu pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu jakožto smluvního zaměstnance.

2)	Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá.

3)	Rozhodnutí Komise Evropských společenství ze dne 27. dubna 2004 informující W. Neirinck o jejím neúspěchu u ústní zkoušky přijímacího řízení na místo právníka v oblasti politiky nemovitostí u Úřadu pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu jakožto smluvního zaměstnance se ruší.

4)	Žaloba se ve zbývající části zamítá.

5)	Komise Evropských společenství ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené W. Neirinck před Soudním dvorem Evropských společenství a před Soudem prvního stupně Evropských společenství.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/7

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 6. března 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Supremo – Španělsko) – Comisión del Mercado de las Telecomunicaciones v. Administración del Estado

(Věc C-82/07) (1)

(Elektronické komunikace - Sítě a služby - Článek 3 odst. 2 a čl. 10 odst. 1 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) - Národní číslovací plány - Zvláštní regulační orgán)

(2008/C 107/10)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Supremo

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Comisión del Mercado de las Telecomunicaciones

Žalovaná: Administración del Estado

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Tribunal Supremo – Výklad čl. 3 odst. 1, 2 a 4 a čl. 10 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, s. 33) – Přidělování národních číslovacích zdrojů a správa národních číslovacích plánů – Regulační a provozní funkce svěřené zvláštnímu orgánu

Výrok

Článek 3 odst. 2 a 4, jakož i čl. 10 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) musí být ve vzájemném spojení s jejím jedenáctým bodem odůvodnění vykládány v tom smyslu, že funkce přidělení národních číslovacích zdrojů a správy národních číslovacích plánů musí být považovány za regulační funkce. Členské státy tyto různé funkce nemusí svěřit odlišným vnitrostátním regulačním orgánům.

Článek 10 odst. 1, jakož i čl. 3 odst. 2, 4 a 6 směrnice 2002/21 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby funkce přidělení národních číslovacích zdrojů a funkce správy národních číslovacích plánů byly sdíleny několika nezávislými regulačními orgány s výhradou, že rozdělení úkolů je zveřejněno, snadno přístupné a oznámeno Komisi Evropských společenství.

(1) Úř. věst. C 82, 14.4.2007.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/8

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 11. března 2008 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-89/07) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Zaměstnání ve veřejné správě - Zaměstnání kapitána a prvního důstojníka na palubě všech lodí plujících pod vlajkou členského státu - Podmínka státní příslušnosti)

(2008/C 107/11)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: G. Rozet, zmocněnec)

Žalovaná: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a O. Christmann, zmocněnci)

Předmět

Nesplnění povinnosti státem – Článek 39 odst. 4 ES – Volný pohyb pracovníků – Výkon pravomocí orgánu veřejné správy – Požadavek francouzské státní příslušnosti pro výkon zaměstnání kapitánů a prvních důstojníků na všech lodích plujících pod francouzskou vlajkou – Neslučitelnost s právem Společenství

Výrok

1)	Francouzská republika tím, že ve svých právních předpisech ponechala v platnosti požadavek francouzské státní příslušnosti pro přístup k povolání kapitána a prvního důstojníka na palubě všech lodí plujících pod francouzskou vlajkou, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 39 ES.

2)	Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/8

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 6. března 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Højesteret – Dánsko) – Nordania Finans A/S, BG Factoring A/S v. Skatteministeriet

(Věc C-98/07) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 19 odst. 2 - Výpočet odpočitatelného podílu - Vyloučení výše obratu vztahující se k dodáním investičního majetku, který osoba povinná k dani využila pro potřeby svého podniku - Pojem „investiční majetek, který osoba povinná k dani využila pro potřeby svého podniku“ - Vozidla pořízená leasingovou společností za účelem jejich pronájmu a následného prodeje po skončení leasingové smlouvy)

(2008/C 107/12)

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Højesteret

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Nordania Finans A/S, BG Factoring A/S

Žalovaný: Skatteministeriet

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Højesteret – Výklad čl. 19 směrnice 77/388/EHS: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01) – Výpočet odpočitatelného podílu – Zahrnutí nebo nezahrnutí výše obratu týkající se prodeje vozidel leasingové společnosti po skončení leasingových smluv

Výrok

Článek 19 odst. 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „investiční majetek, který osoba povinná k dani využila pro potřeby svého podniku“, nezahrnuje vozidla, která leasingová společnost pořizuje, aby je jako ve věci v původním řízení pronajala a poté po skončení leasingových smluv prodala, pokud je prodej uvedených vozidel při skončení těchto smluv nedílnou součástí obvyklých hospodářských činností tohoto podniku.

(1) Úř. věst. C 95, 28.4.2007.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/9

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 6. března 2008 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-196/07) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Politika hospodářské soutěže - Spojování podniků - Nesplnění určitých povinnost uložených Komisí - E.ON v. Endesa)

(2008/C 107/13)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Di Bucci a E. Gippini Fournier, zmocněnci)

Žalované: Španělské království (zástupce: N. Díaz Abad, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Neprovedení článku 2 rozhodnutí Komise ze dne 26. září 2006 [věc COMP/M.4197 – E.ON v. Endesa – K(2006) 4279 konečné] a článku 1 rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2006 (věc COMP/M.4197 – E.ON v. Endesa – K(2006) 7039 konečné]

Výrok

Španělské království tím, že ve stanovené lhůtě neodstranilo:

—	podmínky č. 1 až 6, 8 a 17 stanovené rozhodnutím Státní energetické komise, které byly prohlášeny za neslučitelné s právem Společenství článkem 1 rozhodnutí Komise ze dne 26. září 2006 [věc COMP/M.4197 – E.ON v. Endesa – K(2006) 4279 konečné], a

—	pozměněné podmínky č. 1, 10, 11 a 15 stanovené rozhodnutím ministra průmyslu, cestovního ruchu a obchodu, které byly prohlášeny za neslučitelné s právem Společenství článkem 1 rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2006 [věc COMP/M.4197 – E.ON v. Endesa – K(2006) 7039 konečné],

nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z článku 2 obou těchto rozhodnutí.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 155, 7.7.2007.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/9

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 6. března 2008 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-340/07) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/73/ES - Rovné zacházení pro muže a ženy - Přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání - Pracovní podmínky - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2008/C 107/14)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Rozet a M. van Beek, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství (zástupce: C. Schiltz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí právních a správních předpisů nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, ve stanovené lhůtě (Úř. věst. L 269, s. 15; Zvl. vyd. 05/04, s. 255)

Výrok

Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky, ve stanovené lhůtě, porušilo povinnosti, které pro něj vyplývají z čl. 2 odst. 1 prvního pododstavce této směrnice.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 211, 8.9.2007.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sozialgericht Nürnberg (Německo) dne 22. ledna 2008 – Athanasios Vatsouras v. Arbeitsgemeinschaft (ARGE) Nürnberg 900

(Věc C-22/08)

(2008/C 107/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Sozialgericht Nürnberg

Účastníci původního řízení

Žalobce: Athanasios Vatsouras

Žalovaný: Arbeitsgemeinschaft (ARGE) Nürnberg 900

Předběžné otázky

1)	Je článek 24 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 (1) slučitelný s článkem 12 ES ve spojení s článkem 39 ES?

V případě záporné odpovědi na první otázku, brání článek 12 ES ve spojení s článkem 39 ES vnitrostátní právní úpravě, která vylučuje občany unie z pobírání sociální pomoci, pokud je překročena maximální přípustná doba pobytu podle článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004, a ani na základě jiných právních předpisů neexistuje právo pobytu?

3)	V případě kladné odpovědi na první otázku, brání článek 12 ES vnitrostátní právní úpravě, která vylučuje občany některého z členských států EU z pobírání i těch dávek sociální pomoci, které jsou poskytovány ilegálním migrantům?

(1) Úř. věst. L 158, s. 77.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/10

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sozialgericht Nürnberg (Německo) dne 22. ledna 2008 – Josif Koupatantze v. Arbeitsgemeinschaft (ARGE) Nürnberg 900

(Věc C-23/08)

(2008/C 107/16)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Sozialgericht Nürnberg

Účastníci původního řízení

Žalobce: Josif Koupatantze

Žalovaný: Arbeitsgemeinschaft (ARGE) Nürnberg 900

Předběžné otázky

1)	Je článek 24 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 (1) slučitelný s článkem 12 ES ve spojení s článkem 39 ES?

3)	V případě kladné odpovědi na první otázku, brání článek 12 ES vnitrostátní právní úpravě, která vylučuje občany některého z členských států EU z pobírání i těch dávek sociální pomoci, které jsou poskytovány ilegálním migrantům?

(1) Úř. věst. L 158, s. 77.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/11

Kasační opravný prostředek podaný dne 1. února 2008 Jörnem Sackem proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) vydanému dne 11. prosince 2007 ve věci T-66/05, Jörn Sack v. Komise Evropských společenství

(Věc C-38/08 P)

(2008/C 107/17)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Jörn Sack (zástupci: U. Lehmann-Brauns a D. Mahlo, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—

zrušit rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. prosince 2007 ve věci T-66/05 a (tím, že Soudní dvůr sám na základě zásady rovnosti rozhodne o právních otázkách, které zůstaly neprávem otevřené) vyhovět žalobě v rozsahu, v němž zrušuje rozhodnutí Komise o stanovení měsíčního platu navrhovatele za měsíc květen 2004;

—	podpůrně, zrušit uvedený rozsudek a vrátit věc k novému projednání Soudu, aby tak rozhodl o otázce porušení zásady rovnosti z důvodu nezohlednění navrhovatele při stanovení příplatku za výkon funkce podle čl. 44 odst. 2 služebního řádu.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek proti rozsudku Soudu, podle kterého nepřísluší navrhovateli jakožto koordinátorovi pro všechny právní otázky v souvislosti s rozšířením Evropské unie v odboru právní služby Komise příplatek stanovený pro vedoucí odboru, spočívá na následujících důvodech kasačního opravného prostředku.

První důvod kasačního opravného prostředku: Soud popřel význam a dosah obecné zásady rovnosti platné v právu Společenství a tímto tuto zásadu porušil.

Zásada rovnosti je jak ve své obecné formě, tak také ve své zvláštní formě jakožto zákaz diskriminace zakotvena v článcích 20 a 21 Charty základních práv Evropské unie a je dlouhodobě uznávána v judikatuře Soudního dvora jako právo Společenství vyšší právní síly. Povinnost dodržovat zásadu rovného zacházení představuje v právu Společenství nejen povinnost pro všechny orgány, ale také subjektivní právo jednotlivce dotčeného opatřením orgánu na rovné zacházení. Vzhledem k tomu, že tato zásada má – jak již dávno Soudní dvůr rozvedl v uvedených rozsudcích – přednost před sekundárním právem Společenství, je nutné náležitě dbát jejího významu v rámci výkladu a použití práva Společenství. Evropský soudní dvůr je povinen dodržovat zásadu rovnosti také v rámci procesních pravidel a jednotlivých řízení.

Navrhovatel se ve své celé argumentaci přímo neodvolával na služební řád, ale na zásadu rovnosti a uplatňoval, že vykonával funkce, které jsou nejen rovnocenné s funkcemi vedoucího odboru, ale které je ve srovnání s činností mnoha vedoucích odborů dokonce nutné kvalifikovat jako řádově vyšší ve smyslu výkonu řídících funkcí na střední úrovni. Soud tím, že vůbec neprovedl srovnání postavení navrhovatele s jinými zvýhodněnými kategoriemi úředníků, mu zcela o odpírá ochranu základních práv, kterých požívá, proti svévolnému zacházení, a porušuje tak zásadu rovnosti.

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: Soud porušil právnická logická pravidla.

Rovnost a právní smír by mohly být v případě, že by svévolné zacházení bylo namítáno velkým počtem dotčených osob nastoleny pouze tím, že by Soud buď konstatoval, že neexistuje žádná srovnatelná situace, ve které je namítáno svévolné zacházení, nebo by objasnil, že ti, kteří se nacházejí v takové situaci, obdrželi zvýhodnění neprávem, a že navrhovatel nemá v důsledku toho také žádný nárok na toto zvýhodnění. Jsou-li následována tato logická pravidla, je zjevné, že alespoň jedna z obou následujících otázek měla být objasněna a že měla být pro navrhovatele zodpovězena záporně, aby tak žaloba mohla být zamítnuta. Zaprvé měl Soud nejprve rozhodnout o tom, zda funkce vykonávané úředníky, které Komise klade na roveň s funkcemi vedoucích odboru, jsou rovnocenné s funkcemi navrhovatele, a zadruhé, zda byly těmto úředníkům Komisí přiznány příplatky za výkon funkce právem nebo neprávem.

Vzhledem k tomu, že o těchto otázkách nebylo rozhodnuto, je nutné, aby je bylo možné kvalifikovat jako právně irelevantní, vycházet z toho, že žaloba měla být také zamítnuta, pokud bylo nutné na obě otázky odpovědět ve smyslu tvrzení navrhovatele. Takový závěr však není možný. Vzhledem k tomu, že Soud nezkoumal otázku legality zahrnutí jiných kategorií úředníků Komisí v právem požadované šíři, totiž v souladu se zásadou rovnosti, které má přednost před sekundárním právem Společenství, je nutné se vycházet z toho, že takový přezkum by vedl k výsledku, že Komise při rozšíření na jiné kategorie úředníků jednala v souladu s právem. Na rozdíl od tvrzení Soudu v tomto smyslu, navrhovatel tak nepožaduje rovné postavení v situaci, která není v souladu s právem, ale rovné zacházení v situaci, která je v souladu s právem.

Třetí důvod kasačního opravného prostředku: Soud porušil základní zásady řádného procesu.

Odepření vůbec zkoumat, zda existuje tvrzené porušení základních práv, představuje zcela závažné porušení tohoto práva jako právní omyl týkající se otázky, zda základní právo bylo skutečně porušeno, či nikoliv, neboť dotčená osoba byla vyňata z oblasti ochrany základních práv. Pouze v případě, že tvrzení navrhovatele, že základní právo je porušeno, je zcela liché, nebo že skutečnosti uvedené za účelem srovnání situací zcela zjevně netvoří základ pro toto tvrzení, lze upustit od provedení věcného přezkumu, pokud jde o porušení základního práva. Avšak v projednávaném případě tomu tak nebylo. Soud tak porušuje základní zásady řádného procesu. Již z tohoto důvodu nemůže rozsudek s uvedeným odůvodnění nadále obstát.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundespatentgericht (Německo) dne 4. února 2008 – Věc jejímž předmětem je právo ochranných známek, ve které jsou účastníky řízení: Bild.T-Online.de AG & Co. KG a Präsident des Deutschen Patent- u. Markenamts

(Věc C-39/08)

(2008/C 107/18)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundespatentgericht

Účastníci původního řízení

Bild.T-Online.de AG & Co. KG a Präsident des Deutschen Patent- u. Markenamts

Předběžné otázky

1)	Vyžaduje článek 3 směrnice 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988 (1) pro zajištění rovnosti příležitostí v hospodářské soutěži rovné zacházení s totožnými nebo srovnatelnými přihláškami ochranných známek?

2)	Pokud ano, má soud povinnost zabývat se konkrétním upozorněním na nerovné zacházení narušující hospodářskou soutěž a zahrnout přitom do soudního přezkumu dřívější rozhodnutí příslušného orgánu ve stejných případech?

3)	Pokud ano, má soud povinnost zohlednit při výkladu a použití článku 3 směrnice 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988 zákaz diskriminace narušující hospodářskou soutěž, pokud takovou diskriminaci zjistil?

4)	Budou-li otázky 1 až 3 zodpovězeny záporně, musí v tomto případě existovat vnitrostátní zákonná možnost, aby za účelem zabránění narušení hospodářské soutěže měl vnitrostátní orgán z moci úřední povinnost zahájit řízení o neplatnosti dříve neprávem zapsaných ochranných známek?

(1) Úř. věst. L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/12

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundespatentgericht (Německo) dne 8. února 2008 – Věc jejímž předmětem je právo ochranných známek, ve které jsou účastníky řízení: ZVS Zeitungsvertrieb Stuttgart GmbH a Präsident des Deutschen Patent- u. Markenamts

(Věc C-43/08)

(2008/C 107/19)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundespatentgericht

Účastníci původního řízení

ZVS Zeitungsvertrieb Stuttgart GmbH a Präsident des Deutschen Patent- u. Markenamts

Předběžné otázky

1)	Vyžaduje článek 3 směrnice 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988 (1) pro zajištění rovnosti příležitostí v hospodářské soutěži rovné zacházení s přihlašovateli, kteří v rámci hospodářské soutěže vzájemně soutěží, při zápisu ochranných známek?

2)	Pokud ano, má soud povinnost zabývat se konkrétním upozorněním na nerovné zacházení narušující hospodářskou soutěž a zahrnout přitom do soudního přezkumu dřívější rozhodnutí příslušného orgánu ve stejných případech?

3)	Pokud ano, má soud povinnost zohlednit při výkladu a použití článku 3 směrnice 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988 zákaz diskriminace narušující hospodářskou soutěž, pokud takovou diskriminaci zjistil?

4)	Budou-li otázky 1 až 3 zodpovězeny záporně, musí v tomto případě existovat vnitrostátní zákonná možnost, aby za účelem zabránění narušení hospodářské soutěže měl vnitrostátní orgán z úřední moci povinnost zahájit řízení o neplatnosti dříve neprávem zapsaných ochranných známek?

(1) Úř. věst. L 40, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 92.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/13

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Korkein oikeus (Finsko) dne 8. února 2008 – Akavan Erityisalojen Keskusliitto AEK ry a další v. Fujitsu Siemens Computers Oy

(Věc C-44/08)

(2008/C 107/20)

Jednací jazyk: finština

Předkládající soud

Korkein oikeus

Účastníci původního řízení

Žalobci: Akavan Erityisalojen Keskusliitto AEK ry, Erityisalojen Toimihenkilöliitto ERTO ry, Uusi Insinööriliitto UIL ry (dříve Insinööriliitto IL ry), Metallityöväen Liitto ry, Palvelualojen Ammattiliitto PAM ry, Suomen Ekonomiliitto – Finlands Ekonomförbund SEFE ry, Ammattiliitto SUORA ry, Suomen Valtiotieteilijöitten Liitto SVAL ry -Statsvetarnas Förbund i Finland rf, Sähköalojen Ammattiliitto ry, Tekniikan Akateemisten Liitto TEK ry, Toimihenkilöunioni TU ry

Žalovaná: Fujitsu Siemens Computers Oy

Předběžné otázky

Musí být čl. 2 odst. 1 směrnice 98/59/ES (1) vykládán v tom smyslu, že zde stanovená povinnost „včas“ zahájit projednání, pokud zaměstnavatel „zamýšlí provést hromadné propouštění“, vyžaduje, aby projednání byla zahájena, pokud ze strategických rozhodnutí nebo změn týkajících se obchodní činnosti vyplývá nezbytnost hromadných propouštění? Nebo musí být toto ustanovení vykládáno v tom smyslu, že povinnost zahájit projednání vzniká již tehdy, pokud zaměstnavatel zamýšlí taková opatření nebo změny týkající se obchodní činnosti, jako změna výrobní kapacity nebo spojení výroby, v jejichž důsledku lze očekávat nezbytnost hromadných propouštění?

Musí být čl. 2 odst. 1 směrnice s ohledem na odkaz v čl. 2 odst. 3 prvním pododstavci směrnice na včasné poskytnutí informací během projednání vykládán v tom smyslu, že zde stanovená povinnost „včas“ zahájit projednání, pokud se „zamýšlí“ provést hromadné propouštění, předpokládá, že projednání musí být již zahájena předtím, než plány zaměstnavatele postoupily tak daleko, že je schopen upřesnit a poskytnout zaměstnancům informace podle čl. 2 odst. 3 písm. b)?

Musí být čl. 2 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 4 směrnice vykládán v tom smyslu, že v případě, že zaměstnavatelem je podnik kontrolovaný jinou společností, vzniká povinnost tohoto zaměstnavatele zahájit projednání se zástupci zaměstnanců, pokud zaměstnavatel nebo mateřská společnost, která jej kontroluje, zamýšlí provést hromadné propouštění zaměstnanců zaměstnaných u tohoto zaměstnavatele?

Vzniká povinnost zahájit projednání, pokud se jedná o projednání v dceřiné společnosti náležející ke skupině a pokud je třeba povinnost stanovenou v čl. 2 odst. 1 směrnice „včas“ zahájit projednání v případě „úmyslu“ provést hromadné propouštění posoudit s ohledem na ustanovení čl. 2 odst. 4, již tehdy, pokud management skupiny nebo mateřské společnosti zamýšlí hromadné propouštění, avšak tyto plány ještě neupřesnil s ohledem na zaměstnance zaměstnané u určité kontrolované dceřiné společnosti? Nebo vzniká povinnost zahájit projednání v dceřiné společnosti teprve ve fázi, ve které management skupiny nebo mateřské společnosti zamýšlí výslovně provést hromadné propouštění v dotčené dceřiné společnosti?

Musí být článek 2 směrnice, pokud je zaměstnavatelem podnik (dceřiná společnost náležející ke skupině), který je kontrolován jiným podnikem (mateřskou společností nebo managementem skupiny) ve smyslu čl. 2 odst. 4 směrnice, vykládán v tom smyslu, že zde stanovené projednání musí být ukončeno předtím, než je v mateřské společnosti nebo managementu skupiny přijato rozhodnutí o provedení hromadných propouštění?

Pokud musí být směrnice vykládána v tom smyslu, že projednání, které je třeba provést v dceřiné společnosti, musí být ukončeno předtím, než je v mateřské společnosti nebo managementu skupiny přijato rozhodnutí vedoucí k hromadným propouštěním, je v tomto ohledu významné pouze rozhodnutí, jehož přímým důsledkem jsou hromadná propouštění v dceřiné společnosti, nebo musí projednání být ukončeno již předtím, než mateřská společnost nebo management skupiny přijme hospodářské nebo strategické rozhodnutí, na jehož základě jsou hromadná propouštění v dceřiné společnosti pravděpodobná, avšak nejsou ještě definitivně jistá?

(1) Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění (Úř. věst. L 225, s. 16; Zvl. vyd. 05/03, s. 327).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/14

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Beroep te Brussel (Belgie) dne 8. února 2008 – Spector Photo Group N.V. a Chris Van Raemdonck v. Commissie voor het Bank-, Financie- en Assurantiewezen (CBFA)

(Věc C-45/08)

(2008/C 107/21)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Beroep te Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobci: Spector Photo Group N.V. a Chris Van Raemdonck

Žalovaná: Commissie voor het Bank-, Financie- en Assurantiewezen (CBFA)

Předběžné otázky

1)	Představují ustanovení směrnice o zneužívání trhu (1), zejména její článek 2, s výjimkou ustanovení, která členským státům výslovně ponechávají volnost při provádění opatření, úplnou harmonizaci, nebo se týkají vesměs pouze minimální harmonizace?

Musí být čl. 2 odst. 1 směrnice o zneužívání trhu vykládán v tom smyslu, že pouhá skutečnost, že osoba ve smyslu čl. 2 prvního pododstavce této směrnice drží důvěrnou informaci a na vlastní účet nebo na účet třetí strany nabývá nebo zcizuje finanční nástroje nebo se pokouší o nabytí nebo zcizení finančních nástrojů, na které se tato informace vztahuje, zároveň znamená, že tato osoba svých důvěrných informací používá?

Je v případě záporné odpovědi na druhou otázku nutno mít za to, že použití článku 2 směrnice o zneužívání trhu předpokládá vědomé rozhodnutí o použití důvěrných informací?

Je nezbytné, aby v případě, že takové rozhodnutí může být rovněž nepsané, vyplývalo rozhodnutí o použití takových informací ze skutečností, které nepřipouštějí žádný jiný výklad, nebo stačí, že tyto skutečnosti mohou být v tomto smyslu vykládány?

Je nutno mít za to, pokud pro stanovení přiměřenosti sankce uložené ve správním řízení ve smyslu článku 14 směrnice o zneužívání trhu je nutno zohlednit dosažený zisk, že uveřejnění skutečnosti, kterou je třeba považovat za důvěrnou informaci, mělo ve skutečnosti významný dopad na cenu finančního nástroje?

Pokud ano, jak velká musí být minimální hodnota pohybu cen, aby mohl být považován za významný?

5)	Nezávisle na tom, zda pohyb cen po uveřejnění informace musí být významný či nikoliv: jaké časové období po uveřejnění informace musí být zohledněno, aby byla zjištěna úroveň pohybu cen, a z jakého okamžiku je třeba vycházet pro určení přiměřené sankce při výpočtu dosaženého majetkového prospěchu?

6)	Musí být článek 14 směrnice o zneužívání trhu při posuzování přiměřenosti sankce vykládán v tom smyslu, že pokud členský stát vedle sankce uložené ve správním řízení zavedl možnost trestní sankce, musí být při přezkumu přiměřenosti zohledněna možnost nebo výše peněžitého trestu v trestním řízení?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu) (Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/15

Žaloba podaná dne 12. února 2008 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-52/08)

(2008/C 107/22)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a P. Andrade, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Portugalská republika tím, že neprovedla směrnici 2005/36/ES (1), kterou byla zrušena a nahrazena směrnice 89/48/EHS (2), pokud jde o přístup k povolání notáře, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice;

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise má za to, že Portugalská republika tím, že nepovolila notářům z jiných členských států výkon povolání v Portugalsku, ačkoli mají právo jej vykonávat v jiném členském státě, v němž je regulovaným povoláním, nebo ačkoli jej za stanovených podmínek vykonávali v členském státě, v němž není regulovaným povoláním, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 13 směrnice 2005/36.

V každém případe Portugalská republika tím, že od uchazečů o povolání notáře vyžaduje magisterské právnické vzdělání získané na některé z portugalských univerzit nebo srovnatelnou akademickou kvalifikaci v souladu s portugalskou právní úpravou, rovněž nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článků 13 a 14 téže směrnice.

Dále Portugalská republika tím, že od uchazečů o povolání notáře vyžaduje, aby před výkonem praxe úspěšně absolvovali určité veřejné zkoušky s cílem přezkoumat jejich všeobecné právní znalosti, rovněž nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 13 odst. 3 a z čl. 3 písm. h) směrnice 2005/36.

Komise má tedy za to, že Portugalská republika nepřizpůsobila svoji vnitrostátní právní úpravu uvedené směrnici, pokud jde o povolání notáře.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, s. 22).

(2) Úř. věst. L 19, s. 16; Zvl. vyd. 05/01, s. 337.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/15

Žaloba podaná dne 12. února 2008 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-53/08)

(2008/C 107/23)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Braun a H. Støvlbæk, zmocněnci)

Žalovaná: Rakouská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Rakouská republika tím, že v § 6 odst. 1 Notariatsordnung (notářský řád) stanoví jako podmínku pro přístup k povolání notáře rakouské státní občanství, porušila články 43 ES a 45 ES;

—	určit, že Rakouská republika tím, že neprovedla směrnici 89/48/ES (resp. směrnici 2005/36/ES) pro povolání notáře, porušila tuto směrnici a články 43 ES a 45 ES;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 43 ES zakazuje jakoukoliv diskriminace na základě státní příslušnosti, která jako omezení svobody usazování vyplývá z právních předpisů. Podle čl. 45 odst. 1 ES se ustanovení kapitoly o právu usazování nevztahují na činnosti, které jsou v příslušném členském státě spjaty, i když jen příležitostně, s výkonem veřejné moci.

Podle Notariatsordnung mohou být v Rakousku jmenováni notářem pouze rakouští státní příslušníci. Sporné ustanovení tedy diskriminuje na základě státní příslušnosti a porušuje svobodu usazování státních příslušníků jiných členských států tím, že jim brání ve výkonu povolání notáře.

Komise má za to, že na činnosti notářů se nevztahuje výjimka článku 45 ES, svoboda usazování tedy je použitelná na povolání notáře.

Pro účely zodpovězení otázky, co znamená „veřejná moc“ ve smyslu článku 45 ES, je nutno vycházet jednak z vnitrostátního chápání tohoto pojmu. Činnosti, které se v jednom členském státě nepovažují za veřejnou moc, nemohou být brány pro účely výjimky v potaz, a to ani tehdy, jestliže by stejné činnosti byly v jiném členském státě považovány za veřejnou moc. Na straně druhé je pro účely výkladu článku 45 ES nutno pojem a rozsah veřejné moci stanovit právem Společenství, jeho význam je nutno vyložit Soudním dvorem autonomně a jednotně. Skutečnost, že rakouský zákonodárce a rakouské soudy v zásadě považují činnosti notářů za účast na vnitrostátní veřejné moci neznamená, že tyto činnosti mohou být podle přísnějšího posouzení na základě práva Společenství již proto vyňaty ze svobody usazování. Jako výjimku ze základní svobody je totiž nutno čl. 45 odst. 1 ES vykládat restriktivně.

Při současném stavu integrace je možné jen velmi těžko najít věcné odůvodnění pro podmínku státní příslušnosti v souvislosti s činnostmi notářů. Žádná z těchto činností, i pokud by tato měla být svrchované povahy, nevyžaduje zvláštní vazbu na stát, která charakterizuje státní příslušnost. Tyto činnosti rovněž nejsou spojeny s rizikem vyvolání konfliktu s tuzemci prostřednictvím výkonu svrchovaných pravomocí a nasazení státních mocenských prostředků.

Činnosti, které Rakouská republika uvedla k odůvodnění podmínky státní příslušnosti – provádění listinných zápisů o právních skutečnostech a dohodách, opatřování doložkou vykonatelnosti, právní poradenství, jakož i činnost jako soudní komisař – nepostačovaly pro odůvodnění použití článku 45 ES. Pokud se vůbec podílí na výkonu veřejné moci, děje se tak jen nepřímým způsobem. Výkon veřejné moci dále nesmí být zaměněn s činnostmi ve veřejném zájmu. Obecná prospěšnost nutně nepatří k veřejné moci; činnosti sledující obecné blaho, a ne zájem jednotlivců nemusí být nutně upraveny prostřednictvím přenesení veřejné moci. Zatímco skutečný výkon veřejné moci může zůstat vyhrazen vlastním státním příslušníkům, výkon určité činnosti ve veřejném zájmu, jako je tomu například u preventivní péče o právo, může být zabezpečen rovněž tím, že přístup k povolání, jakož i povinnosti spojené s povoláním budou podléhat zvláštním pravidlům a zvláštní kontrole.

Komise se tedy domnívá, že žádná z činností, při posuzování každé z nich jednotlivě nebo všech společně, kterými se notáři v Rakousku zabývají, nepředstavuje přímou a specifickou účast na výkonu veřejné moci ve smyslu judikatury.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/16

Žaloba podaná dne 12. února 2008 – Komise Evropských společenství v. Spolková republika Německo

(Věc C-54/08)

(2008/C 107/24)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: H. Støvlbæk a G. Braun, zmocněnci)

Žalovaná: Spolková republika Německo

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Spolková republika Německo tím, že v § 5 Bundesnotarordnung (spolkový notářský řád) stanoví jako podmínku pro přístup k povolání notáře německé státní občanství, porušila články 43 ES a 45 ES;

—	určit, že Spolková republika Německo tím, že neprovedla směrnici 89/48/ES (resp. směrnici 2005/36/ES) pro povolání notáře, porušila tuto směrnici a články 43 ES a 45 ES;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle Bundesnotarordnung mohou být v Německu jmenováni notářem pouze němečtí státní příslušníci. Sporné ustanovení tedy diskriminuje na základě státní příslušnosti a porušuje svobodu usazování státních příslušníků jiných členských států tím, že jim brání ve výkonu povolání notáře.

Komise má za to, že na činnosti notářů se nevztahuje výjimka článku 45 ES, svoboda usazování tedy je použitelná na povolání notáře.

Pro účely zodpovězení otázky, co znamená „veřejná moc“ ve smyslu článku 45 ES, je nutno vycházet jednak z vnitrostátního chápání tohoto pojmu. Činnosti, které se v jednom členském státě nepovažují za veřejnou moc, nemohou být brány pro účely výjimky v potaz, a to ani tehdy, jestliže by stejné činnosti byly v jiném členském státě považovány za veřejnou moc. Na straně druhé je pro účely výkladu článku 45 ES nutno pojem a rozsah veřejné moci stanovit právem Společenství, jeho význam je nutno vyložit Soudním dvorem autonomně a jednotně. Skutečnost, že německý zákonodárce a německé soudy v zásadě považují činnosti notářů za účast na vnitrostátní veřejné moci neznamená, že tyto činnosti mohou být podle přísnějšího posouzení na základě práva Společenství již proto vyňaty ze svobody usazování. Jako výjimku ze základní svobody je totiž nutno čl. 45 odst. 1 ES vykládat restriktivně.

Činnosti, které Spolková republika Německo uvedla k odůvodnění podmínky státní příslušnosti – provádění listinných zápisů o právních skutečnostech a dohodách, důkazní síla takovýchto listin, opatřování doložkou vykonatelnosti a právní poradenství, které je s prováděním listinných zápisů spojeno – nepostačovaly pro odůvodnění použití článku 45 ES. Pokud se vůbec podílí na výkonu veřejné moci, děje se tak jen nepřímým způsobem. Výkon veřejné moci dále nesmí být zaměněn s činnostmi ve veřejném zájmu. Obecná prospěšnost nutně nepatří k veřejné moci; činnosti sledující obecné blaho, a ne zájem jednotlivců nemusí být nutně upraveny prostřednictvím přenesení veřejné moci. Zatímco skutečný výkon veřejné moci může zůstat vyhrazen vlastním státním příslušníkům, výkon určité činnosti ve veřejném zájmu, jako je tomu například u preventivní péče o právo, může být zabezpečen rovněž tím, že přístup k povolání, jakož i povinnosti spojené s povoláním budou podléhat zvláštním pravidlům a zvláštní kontrole.

Komise se tedy domnívá, že žádná z činností, při posuzování každé z nich jednotlivě, nebo všech společně, kterými se notáři v Německu zabývají, nepředstavuje přímou a specifickou účast na výkonu veřejné moci ve smyslu judikatury.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/17

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) (Spojené království) dne 13. února 2008 – Vodafone Ltd, Telefónica 02 Europe plc, T-Mobile International AG, Orange Personal Communications Services Ltd v. Secretary of State for Business, Enterprise and Regulatory Reform

(Věc C-58/08)

(2008/C 107/25)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court).

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Vodafone Ltd, Telefónica 02 Europe plc, T-Mobile International AG, Orange Personal Communications Services Ltd.

Žalovaný: Secretary of State for Business, Enterprise and Regulatory Reform.

Zúčastněné strany: Office of Communications, Hutchison 3G (UK) Limited.

Vedlejší účastník: GSM Association.

Předběžné otázky

1.	Je nařízení (ES) č. 717/2007 (1) zcela nebo zčásti neplatné z důvodu, že článek 95 ES nepředstavuje vhodný právní základ?

2.	Je článek 4 nařízení (ES) č. 717/2007 (společně s čl. 2 [odst. 2] písm. a) a čl. 6 odst. 3, pokud se týkají eurotarifu a povinností souvisejících s eurotarifem) neplatný z důvodu, že stanovení cenového stropu pro maloobchodní ceny za roaming porušuje zásadu proporcionality nebo zásadu subsidiarity?

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES (Úř. věst. L 171, s. 32).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hof van Cassatie van Belgiё dne 18. února 2008 – UDV North America Inc. v. Brandtrades NV

(Věc C-62/08)

(2008/C 107/26)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hof van Cassatie van Belgiё

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: UDV North America Inc.

Žalovaná: Brandtrades NV

Předběžné otázky

Je pro užívání označení ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (1) nezbytné, aby třetí strana ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení

a)	užívala toto označení na vlastní účet?

b)	užívala označení jako účastník obchodu s výrobky, jehož je sama smluvní stranou?

2)	Může být zprostředkovatel, který vystupuje vlastním jménem, ne ale na vlastní účet, považován za třetí stranu, která užívá označení ve smyslu uvedeného ustanovení?

(1) Úř. věst. 1994, L 11, s. 1.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 18. února 2008 – Europol Frost-Food GmbH v. Hauptzollamt Krefeld

(Věc C-65/08)

(2008/C 107/27)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Europol Frost-Food GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Krefeld

Předběžné otázky

Je doplňková poznámka 5 písm. b) ke kapitole 20 kombinované nomenklatury ve znění nařízení Komise (ES) č. 2388/2000 (1) a 2031/2001 (2) platná?

(1) Nařízení Komise (ES) č. 2388/2000 ze dne 13. října 2000, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (neoficiální překlad) (Úř. věst. L 264, s. 1).

(2) Nařízení Komise (ES) č. 2031/2001 ze dne 6. srpna 2001, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (neoficiální překlad) (Úř. věst. L 279, s. 1).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/18

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Stuttgart (Německo) dne 18. února 2008 – Řízení o vydání Szymona Kozlowského

(Věc C-66/08)

(2008/C 107/28)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Stuttgart

Účastník původního řízení

Szymon Kozlowski

Předběžné otázky

Odporuje domněnce, že osoba má ve smyslu čl. 4 bodu 6 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (1)„trvalé bydliště“ nebo „pobyt“ v členském státě skutečnost, že dotčená osoba

a)	se v daném členském státě nezdržuje nepřetržitě,

b)	se v něm nezdržuje v souladu s právem pobytu,

c)	zde opakovaně páchá trestné činy nebo

d)	v něm vykonává trest odnětí svobody?

Je provedení čl. 4 bodu 6 rámcového rozhodnutí takovým způsobem, že vydání vlastního státního příslušníka členského státu k výkonu trestu je proti jeho vůli vždy nepřípustné, avšak vydání státních příslušníků jiných členských států může být proti jejich vůli povoleno na základě posouzení příslušného orgánu, slučitelné s právem EU, zejména se zásadami nediskriminace a občanství Unie podle čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 12 a článkem 17 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství, a pokud ano, musí být uvedené zásady zohledněny přinejmenším při výkonu posuzovací pravomoci?

(1) Úř. věst. L 190, s. 1.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesfinanzhof (Německo) dne 20. února 2008 – Margarete Block v. Finanzamt Kaufbeuren

(Věc C-67/08)

(2008/C 107/29)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Margarete Block

Žalovaný: Finanzamt Kaufbeuren

Předběžné otázky

Umožňují ustanovení čl. 73d odst. 1 písm. a) a odst. 3 Smlouvy o ES (nyní čl. 58 odst. 1 písm. a) a odst. 3 ES), aby podle § 21 odst. 1 a 2 bodu 1 Erbschaftsteuer- und Schenkungsteuergesetz (zákon o dani dědické a darovací) ve spojení s § 121 Bewertungsgesetz (zákon o oceňování) (věcné omezení) bylo vyloučeno započtení španělské dědické daně na německou dědickou daň ještě i u dědických případů roku 1999?

Je nutno čl. 73b odst. 1 Smlouvy o ES (nyní čl. 56 odst. 1 ES) vykládat v tom smyslu, že dědická daň, kterou jiný členský stát Evropské unie vybere při nabytí kapitálových pohledávek zůstavitele, který žil naposledy v Německu, vůči finančním institucím v jiném členském státě dědicem, který rovněž žije v Německu, musí být započtena na německou dědickou daň?

3)	Má pro rozhodnutí, který ze zúčastněných států je povinen zabránit dvojímu zdanění, význam relevantnost různých hraničních určovatelů vnitrostátních daňových právních řádů, a pokud ano, je vazba na bydliště věřitele vhodnější než vazba na sídlo dlužníka?

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/19

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Napoli – Sezione Lavoro (Itálie) dne 20. února 2008 – Raffaello Visciano v. I.N.P.S.

(Věc C-69/08)

(2008/C 107/30)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale di Napoli – Sezione Lavoro

Účastníci původního řízení

Žalobce: Raffaello Visciano

Žalovaný: I.N.P.S.

Předběžné otázky

Umožňují články 3 a 4 směrnice č. 80/987 (1) ze dne 20. října 1980 v části, ve které stanovují úhradu nesplacených pohledávek týkajících se odměny zaměstnancům, aby tyto pohledávky v okamžiku, kdy jsou uplatněny vůči záruční instituci, byly zbaveny své původní povahy jakožto odměny a získaly odlišnou kvalifikaci jako plnění v rámci sociálního zabezpečení pouze z důvodu, že jejich vyplácení členský stát svěřil instituci sociálního zabezpečení, a že je tudíž ve vnitrostátní právní úpravě pojem „odměna“ nahrazen pojmem „plnění v rámci sociálního zabezpečení“?

Je pro sociální cíl směrnice dostačující, že vnitrostátní právní úprava užívá původní pohledávku zaměstnance v souvislosti s odměnou jako pouhý srovnávací údaj, podle kterého je třeba určit per relationem plnění, které je třeba zaručit zásahem záruční instituce, nebo je požadováno, aby pohledávka zaměstnance v souvislosti s odměnou vůči zaměstnavateli v platební neschopnosti byla chráněna díky zásahu záruční instituce, přičemž jí zajistí stejný obsah, záruky, lhůty a způsob uplatnění jako u jakékoli jiné pohledávky vyplývající z pracovněprávního poměru ve stejném právním řádu?

Umožňují zásady vyplývající z právní úpravy Společenství, a především zásady rovnocennosti a efektivity, na nesplacené pohledávky zaměstnanců týkající se odměny za období stanovené ve smyslu článku 4 směrnice č. 80/987 použít režim promlčení, který je méně výhodný než režim použitý na pohledávky podobné povahy?

(1) Úř. věst. L 283, s. 23.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (Civil Division) (Spojené království) dne 21. února 2008 – The Queen, na žádost Christophera Mellora v. Secretary of State for Communities and Local Government

(Věc C-75/08)

(2008/C 107/31)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (Civil Division).

Účastníci původního řízení

Žalobce: Christopher Mellor.

Žalovaný: Secretary of State for Communities and Local Government.

Předběžné otázky

1.	Musí členské státy podle článku 4 směrnice Rady 85/337/EHS (1), ve znění směrnic 97/11/ES (2) a 2003/35/ES (3), (dále jen „směrnice“) zpřístupnit veřejnosti důvody rozhodnutí, že záměr uvedený v příloze II není nutné podrobit posouzení v souladu s články 5 až 10 směrnice?

2.	V případě kladné odpovědi na první otázku, je výše uvedený požadavek splněn obsahem dopisu Secretary of State ze dne 4. prosince 2006?

3.	V případě záporné odpovědi na druhou otázku, jaký je požadovaný rozsah odůvodnění v této souvislosti?

(1) Směrnice Rady 85/337EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, s. 40).

(2) Úř. věst. L 73, s. 5.

(3) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně (Úř. věst. L 156, s. 17).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/20

Žaloba podaná dne 29. února 2008 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-94/08)

(2008/C 107/32)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Rozet a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Žalované: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Španělské království tím, že ve své právní úpravě zachovalo požadavek španělské státní příslušnosti pro výkon zaměstnání kapitána a prvního důstojníka na všech lodích plavících se pod španělskou vlajkou, které nejsou obchodními loděmi, jejich tonáž nepřesahuje 100 GT, přepravují náklad nebo méně než 100 cestujících, plaví se výhradně mezi přístavy či body nacházejícími se v zónách, v nichž Španělsko uplatňuje svrchovanost, vykonává svrchovaná práva a soudní pravomoc, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 39 ES;

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V souladu se španělskou právní úpravou musí být zaměstnání kapitána a prvního důstojníka na všech lodích plavících se pod španělskou vlajkou, které nejsou obchodními loděmi, jejich tonáž nepřesahuje 100 GT, přepravují náklad nebo méně než 100 cestujících, plaví se výhradně mezi přístavy či body nacházejícími se v zónách, v nichž Španělsko uplatňuje svrchovanost, vykonává svrchovaná práva a soudní pravomoc, obsazeno španělskými státními příslušníky.

Komise má za to, že všeobecný požadavek španělské státní příslušnosti pro tato zaměstnání porušuje článek 39 ES a nelze jej považovat za odůvodněný na základě výjimky stanovené v odstavci 4 téhož článku. Výklad Komise byl potvrzen zejména rozsudkem ve věci C-405/01 (1), v němž Soudní dvůr konstatoval, že rozsah této výjimky musí být omezen na míru nezbytnou k ochraně obecných zájmů dotčeného členského státu a že pokud jde o toto zaměstnání, nejsou uvedené zájmy ohroženy, pokud je veřejná moc spojená s tímto zaměstnáním vykonávaná státními příslušníky jiných členských států pouze sporadicky či výjimečně. Španělské království nezměnilo svoji právní úpravu ve smyslu návrhu Komise, ačkoli ve své odpovědi na odůvodněné stanovisko přislíbilo provést vhodné změny.

(1) Rozsudek ze dne 30. září 2003, Colegio de Oficiales de la Marina Mercante Española,, C-405/01, Recueil, s. I-10391.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/21

Žaloba podaná dne 7. března 2008 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika

(Věc C-107/08)

(2008/C 107/33)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: B. Schima, zmocněnec, A. Alcover San Pedro, zmocněnec)

Žalovaná: Rakouská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Rakouská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech (1), a tím, že Komisi o těchto předpisech neuvědomila, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 2 uvedené směrnice;

—	uložit Rakouské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice uplynula dne 11. srpna 2006.

(1) Úř. věst. L 191, s. 59.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/22

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. března 2008 – Maison de l'Europe Avignon Méditerranée v. Komise

(Věc T-43/03) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Značka ‚info point Europe‘ - Tvrzení zástupce Komise na adresu žalobkyně“)

(2008/C 107/34)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Maison de l'Europe Avignon Méditerranée (Avignon, Francie) (zástupci: F. Martineau a N. Benoît, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupce: J.-F. Pasquier, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na náhradu újmy, kterou žalobkyně údajně utrpěla v důsledku tvrzení, která zástupce Komise v Marseille pronesl na schůzi konané dne 23. ledna 2003

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Maison de l'Europe Avignon Méditerranée ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Komisí.

(1) Úř. věst. C 101, 26.4.2003.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/22

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. března 2008 – ESN v. Komise

(Věc T-332/03) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení Společenství - Poskytování služeb na podporu informační služby Společenství pro výzkum a vývoj Společenství (CORDIS) - Zamítnutí nabídky uchazeče - Zásada rovného zacházení s uchazeči a povinnost transparentnosti - Dodržení kritérií pro zadání stanovených v zadávací dokumentaci nebo ve vyhlášení zakázky“)

(2008/C 107/35)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: European Service Network (ESN) (Brusel, Belgie) (zástupci: R. Steichen a P.-E. Partsch, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Parpala a E. Manhaeve, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh žalobkyně na zrušení rozhodnutí Komise o zadání zakázky, která je předmětem nabídkového řízení ENTR/02/55 – CORDIS položky č. 1, která se týká vývoje a poskytování služeb na podporu informační služby Společenství pro výzkum a vývoj Společenství (CORDIS)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	European Service Network (ESN) se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 289, 29.11.2003.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. března 2008 – Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-345/03) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Nabídkové řízení Společenství - Poskytování služeb týkajících se vývoje a poskytování služeb na podporu informační služby Společenství pro výzkum a vývoj Společenství (CORDIS) - Odmítnutí nabídky uchazeče - Zásada rovného zacházení s uchazeči a zásada transparentnosti“)

(2008/C 107/36)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) (zástupci: původně S. Pappas, poté N. Korogiannakis, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: C. O'Reilly a L. Parpala, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh žalobkyně na zrušení rozhodnutí Komise o zadání zakázky, která je předmětem nabídkového řízení č. ENTR/02/055 – CORDIS č. 2 a která se týká vývoje a poskytování služeb na podporu informační služby Společenství pro výzkum a vývoj Společenství (CORDIS)

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2003 o zadání zakázky, která je předmětem nabídkového řízení č. ENTR/02/055 – CORDIS č. 2, se zrušuje.

2)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 289, 29.11.2003.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. března 2008 – Giannini v. Komise

(Věc T-100/04) (1)

(„Spory mezi Společenstvími a jejich zaměstnanci - Všeobecné výběrové řízení - Nezapsání na seznam vhodných uchazečů - Nesrovnalosti v průběhu testů, které mohly ovlivnit výsledek - Rovnost zacházení - Žaloba na neplatnost - Žaloba na náhradu škody“)

(2008/C 107/37)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Massimo Giannini (Brusel, Belgie) (zástupci: G. Vandersanden a L. Levi, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně L. Lozano Palacios a M. Velardo, zmocněnci, poté G. Berscheid, zmocněnec, ve spolupráci s M. Genton, advokát)

Předmět věci

Jednak žaloba na zrušení rozhodnutí výběrové komise výběrového řízení KOM/A/9/01 pro vytvoření rezervy pro budoucí přijímání úředníků (A7/A6) v oblastech ekonomiky a statistiky (Úř. věst. 2001, C 240 A, s. 12) nezapsat žalobce na seznam vhodných uchazečů uvedeného výběrového řízení, a jednak žaloba na náhradu škody

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komise ponese vlastní náklady řízení, jakož i tři čtvrtiny nákladů řízení vynaložených Massimem Gianninim.

3)	Massimo Giannini ponese jednu čtvrtinu vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 106, 30.4.2004.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/23

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. března 2008 – Sebirán v. OHIM – El Coto de Rioja (Coto D'Arcis)

(Věc T-332/04) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství Coto D'Arcis - Starší slovní ochranné známky Společenství EL COTO a COTO DE IMAZ - Relativní důvod pro zamítnutí - Nebezpečí záměny - Neexistence zásahu do dobrého jména - Článek 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 40/94“)

(2008/C 107/38)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sebirán, SL (Requena, Španělsko) (zástupci: A. Calderón Chavero a T. Villate Consonni, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: J. Laporta Insa, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Soudem: El Coto de Rioja, SA (Oyón, Španělsko) (zástupci: původně E. López Camba, poté E. López Camba a J. Grimau Muñoz, advokáti)

Předmět

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 15. června 2004 (věc R 550/2003-2) v námitkovém řízení mezi El Coto de Rioja, SA, a Sebirán, SL

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žaloba El Coto de Rioja, SA, směřující k částečnému zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 15. června 2004 (věc R 550/2003-2), se zamítá.

3)	Sebirán, SL, ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené OHIM a polovinu nákladů řízení vynaložených El Coto de Rioja.

4)	El Coto de Rioja ponese polovinu vlastních nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 284, 20.11.2004.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/24

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 11. března 2008 – Guigard v. Komise

(Věc T-301/05) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Neprodloužení pracovní smlouvy financované ERF - Neexistence protiprávního jednání Komise - Příslušnost Soudu“)

(2008/C 107/39)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Philippe Guigard (Paříž, Francie) (zástupci: původně S. Rodrigues a A. Jaume, poté S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: původně D. Martin a K. Herrmann, poté F. Dintilhac a G. Boudot, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba na náhradu škody směřující k získání náhrady škody, která žalobci údajně vznikla v důsledku údajně protiprávního jednání Komise, která neprodloužila jeho pracovní smlouvu uzavřenou v rámci technické spolupráce mezi Společenstvím a Nigerijskou republikou financované Evropským rozvojovým fondem (ERF)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Philippu Guigardovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 271, 29.10.2005.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/24

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. března 2008 – Compagnie générale de diététique v. OHIM (GARUM)

(Věc T-341/06) (1)

(Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky GARUM - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Relevantní veřejnost - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94)

(2008/C 107/40)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Compagnie générale de diététique SAS (Caen, Francie) (zástupci: J.-J. Evrard a T. de Haan, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 7. září 2006 (věc R 1401/2005-1) týkajícímu se přihlášky slovního označení GARUM jako ochranné známky Společenství.

Výrok

1)	Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 7. září 2006 (věc R 1401/2005-1) se zrušuje.

2)	OHIM ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu náhrada nákladů řízení vynaložených Compagnie générale de diététique SAS.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/25

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. března 2008 – Rossi Ferreras v. Komise

(Věc T-107/07 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Zpráva o vývoji služby - Hodnotící období 2003 - Posouzení skutkových okolností - Důkazní břemeno a provádění důkazů - Nepřípustný kasační opravný prostředek - Neopodstatněný kasační opravný prostředek“)

(2008/C 107/41)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Francisco Rossi Ferreras (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: F. Frabetti a S. Martin, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: V. Joris a K. Herrmann, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 1. února 2007, Rossi Ferreras v. Komise (F-42/05, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), a směřující ke zrušení tohoto rozsudku

Výrok rozsudku

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Francisco Rossi Ferreras ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu náhrada nákladů řízení vynaložených Komisí.

(1) Úř. věst. C 129, 9.6.2007.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/25

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 12. března 2008 – Suez v. OHIM (Delivering the essentials of life)

(Věc T-128/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Žádost o zápis slovní ochranné známky Společenství ‚Delivering the essentials of life‘ - Absolutní důvody pro zamítnutí - Neexistence rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2008/C 107/42)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Suez (Paříž, Francie) (zástupci: P. Combeau a D. Régnier, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 2. února 2007 (věc R 811/2006-1), týkajícímu se žádosti o zápis ochranné známky „Delivering the essentials of life“ jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Suez se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 140, 23.6.2007.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/26

Usnesení Soudu prvního stupně ze dne 19. února 2008 – Apple Computer International v. Komise

(Věc T-82/06) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Společný celní sazebník - Zařazení do kombinované nomenklatury - Osoba, která není osobně dotčena - Nepřípustnost“)

(2008/C 107/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Apple Computer International (Cork, Irsko) (zástupci: G. Breen, solicitor, P. Sreenan, SC, a B. Quigley, barrister)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: X. Lewis a J. Hottiaux, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení nařízení Komise (ES) č. 2171/2005 ze dne 23. prosince 2005 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 346, s. 7).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Apple Computer International se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 108, 6.5.2006.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/26

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 22. února 2008 – Base v. Komise

(Věc T-295/06) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Telekomunikace - Článek 7 směrnice 2002/21/ES - Velkoobchodní trh propojovacích poplatků hlasových hovorů ve vlastních mobilních sítích v Belgii - Významná tržní sila na trhu - Dopis obsahující připomínky Komise - Akt, který nemůže být napaden žalobou - Neexistence bezprostředního dotčení - Nepřípustnost“)

(2008/C 107/44)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníce řízení

Žalobkyně: Base NV (Brusel, Belgie) (zástupci: A. Verheyden, Y. Desmedt a F. Bimont, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: É. Gippini Fournier, M. Shotter a K. Mojzesowicz, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise, které je údajně obsažené v dopise Komise ze dne 4. srpna 2006 zaslaném Institut belge des services postaux et des télécommunications a obsahujícím její připomínky podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, s. 33; Zvl. vyd. 13/29, s. 349) k návrhu rozhodnutí oznámenému uvedeným orgánem (věc BE/2006/0433).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)	Base NV ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené Komisí.

3)	Mobistar SA a Nizozemské království ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 310, 16.12.2006.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/26

Žaloba podaná dne 26. ledna 2008 – EREF v. Komise

(Věc T-40/08)

(2008/C 107/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: European Renewable Energies Federation ASBL (EREF) (Brusel, Belgie) (zástupce: D. Fouquet, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	určuje se, že rozhodnutí Evropské komise K(2007) 4323 konečné ze dne 25. září 2007 je od počátku neplatné;

—	určuje se, že sporný finanční nástroj je v jeho současné podobě a struktuře protiprávní státní podporou;

—	Evropská komise ponese veškeré náklady řízení včetně nákladů žalobce.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně v roce 2004 podala Komisi stížnost, v níž zejména tvrdila, že financování nově budované jaderné elektrárny ve Finsku je v některých ohledech státní podporou, která nebyla oznámena. Aspekty stížnosti, které se týkají státní podpory, byly zapsány Komisí pod číslem věci CP 238/04. V roce 2006 Komise rozhodla o rozdělení případu do dvou různých věcí číslovaných jako NN 62/A/2006 a NN 62/B/2006.

V projednávané věci žalobkyně navrhuje zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 4323 konečné ze dne 25. září 2007 o opatření NN 62/A/2006, které jí bylo oznámeno dne 14. listopadu 2007, jímž Komise rozhodla, že vývozní záruka poskytnutá francouzskou agenturou pro záruky za vývozní úvěry („COFACE“) spočívající v tom, že poskytla úvěr na financování nové jaderné elektrárny „Olkiluoto“, kterou koupila finská společnost Teollisuuden Voima Oy („TVO“), vyrábějící elektrickou energii, není protiprávní státní podporou, a proto v návaznosti rozhodla o zastavení šetření.

Žalobkyně tvrdí, že vývozní záruka nebo pojištění úvěru ve výši 570 000 eur, kterou poskytla COFACE společnosti TVO, je protiprávní podporou na úrovni Společenství z důvodu jejího finančního dopadu na celkové financování předmětného projektu. Žalobkyně tvrdí, že záruka je protiprávní státní podporou, protože byla poskytnuta COFACE, která jedná jako veřejnoprávní agentura na účet Francie, která se zaručila za splacení úvěru bankovnímu konsorciu v případě, že TVO nebude schopna splácet, a protože byla TVO poskytnuta neoprávněná hospodářská výhoda tím, že jí byl usnadněn přístup na trh a zaručen její budoucí finanční potenciál. Žalobkyně navíc tvrdí, že takovýto zajištěný úvěr umožní TVO vyrábět elektrickou energii s výrazně nižšími náklady.

Žalobkyně dále tvrdí, že rozdělení případu do dvou různých věcí porušuje podstatná procesní pravidla a vede k nepřesnému posouzení.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/27

Žaloba podaná dne 24. ledna 2008 – Shetland Islands Council v. Komise

(Věc T-44/08)

(2008/C 107/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Shetland Islands Council (Lerwick, Spojené království) (zástupci: E. Whiteford, Barrister, R. Murray, Solicitor, a R. Thompson, QC)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit čl. 1 odst. 2 a články 3, 4 a 5 napadeného rozhodnutí a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně je orgánem veřejné správy, který prováděl platby ve prospěch odvětví rybolovu v rámci dvou obecných opatření podpory s názvem „Aid to the Fish Catching and Processing Industry“ (Podpora pro odvětví lovu a zpracování ryb) a „Aid to the Fish Farming Industry“ (Podpora pro odvětví chovu ryb), která byla tvořena různými druhy režimů podpor. Jedním z těchto režimů byl Režim pro nové majitele akcií. Komise shledala, že podpora, kterou Spojené království poskytlo na základě tohoto režimu, byla neslučitelná se společným trhem v rozsahu, v němž šlo o podporu poskytovanou na první nabytí podílu na použitém rybářském plavidle.

Svou žalobou se žalobkyně domáhá částečného zrušení podle článku 230 ES rozhodnutí Komise C 39/2006 (ex NN 94/2005) ze dne 13. listopadu 2007 týkajícího se Režimu pro nové majitele akcií prováděného ve Spojeném království. Žalobkyně se zejména domáhá zrušení čl. 1 odst. 2 a článků 3, 4 a 5 napadeného rozhodnutí na základě následujících důvodů:

(1)	Komise se dopustila nesprávného právního posouzení, když shledala, že všechny platby provedené za účelem prvního nabytí podílu na použitém rybářském plavidle jsou neslučitelné se společným trhem a musejí být navráceny;

(2)

Komise se dopustila nesprávného právního posouzení, když shledala, že navrácení těchto plateb bude slučitelné s:

a)	ustanovením čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (1) a

b)	obecnými zásadami právní jistoty, ochrany legitimních očekávání a rovného zacházení.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/28

Kasační opravný prostředek podaný dne 18. ledna 2008 C. Michailem proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 22. listopadu 2007 ve věci F-67/05, Michail v. Komise

(Věc T-49/08 P)

(2008/C 107/47)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Účastník podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel): Christos Michail (zástupce C. Meïdanis, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání navrhovatele

—	zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu ve věci F-67/05 v rozsahu, v jakém nerozhodl o finanční náhradě nehmotné újmy, kterou utrpěl v důsledku jednání a opomenutí správy;

—	rozhodnout o finanční náhradě nemajetkové újmy způsobené navrhovateli ve výši 120 000 eur;

—	rozhodnout o náhradě nákladů řízení v souladu s právními předpisy.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Navrhovatel tvrdí, že Soud pro veřejnou službu v napadeném rozsudku pochybil při rozhodnutí o jeho žalobě, ve které požadoval zrušení jeho zprávy o vývoji služebního postupu za rok 2003 a rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, kterým byly zamítnuty stížnosti, které podal podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu úředníků.

Konkrétněji navrhovatel tvrdí, že mu Soud pro veřejnou službu chybně zamítl přiznat finanční náhradu nemateriální újmy, kterou utrpěl v důsledku skutečnosti, že po zrušení generálního ředitelství pro finanční kontrolu, kam spadal, byl přidělen do generálního ředitelství pro zemědělství (GŘ AGRI). Podle navrhovatele Soud pro veřejnou službu nesprávně aplikoval právo Společenství z důvodu chybného zhodnocení důkazů a odporujících si odůvodnění.

Navrhovatel také tvrdí, že Soud pro veřejnou službu pochybil v tom, že odmítl rozhodnout o dotčené žádosti, že jeho rozsudek je z tohoto důvodu nedostatečně odůvodněný, a zasahuje tedy do základních procesních práv navrhovatele a porušuje právo Společenství.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/28

Žaloba podaná dne 5. února 2008 – UEFA v. Komise

(Věc T-55/08)

(2008/C 107/48)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Union des associations européennes de football (UEFA) (Nyon, Švýcarsko) (zástupci: A. Bell a K. Learoyd, solicitors)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž povoluje podle práva Společenství zápis celého EURO ve Spojeném království; a

—	určit, že Komise ponese vlastní náklady řízení a uhradí náklady tohoto řízení vynaložené UEFA.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle čl. 3a směrnice Rady 89/552/EHS (1) může členský stát vytvořit seznam sportovních a jiných událostí, které je třeba považovat ze události, které mají „zásadní společenský význam“. Události na seznamu nemohou být předmětem výhradních vysílacích práv, která zbavují významnou část veřejnosti tohoto členského státu možnosti sledovat tyto události v přímém přenosu nebo ze záznamu ve volně dostupném televizním vysílání.

Žalobkyně navrhuje zrušení rozhodnutí Komise 2007/730/ES ze dne 16. října 2007 (2), kterým Komise prohlásila, že seznam sestavený Spojeným královstvím podle čl. 3a odst. 1 směrnice Rady 89/552/EHS, který uvádí celý finální zápas Mistrovství Evropy UEFA ve fotbale – EURO, je slučitelný s právem Společenství.

Na podporu tohoto tvrzení žalobkyně uvádí, že rozhodnutí Komise:

—	nebylo přijato na základě jasného a transparentního postupu, jak vyžaduje čl. 3a odst. 1 směrnice 89/552/EHS;

—	není dostatečně odůvodněno;

—	je založeno na zjevně nesprávném posouzení, jelikož Komise dospěla k závěru, že zápasy, kterých se neúčastní národní tým v EURO, mohou být považovány za události se zásadním společenským významem pro společnost Spojeného království;

—	neobsahuje odpovídající analýzu práva hospodářské soutěže nebo volného pohybu služeb a vede k nepřiměřenému a neodůvodněnému narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu a omezení volného poskytování vysílacích služeb;

—	porušuje vlastnická práva žalobkyně, jelikož vede k omezení způsobu, kterým žalobkyně může prodávat televizní práva EURO;

—	porušuje zásadu proporcionality, jelikož není ani vhodné, ani nezbytné pro cíle, které sleduje; a

—	porušuje zásadu rovného zacházení, jelikož znevýhodňuje žalobkyni ve vztahu k ostatním držitelům práv.

(1) Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (Úř. věst. L 298, s. 23; Zvl. vyd. 06/01, s. 224).

(2) Rozhodnutí Komise 2007/730/ES ze dne 16. října 2007 o slučitelnosti opatření přijatých Spojeným královstvím podle čl. 3a odst. 1 směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání s právními předpisy Společenství (Úř. věst. L 295, s. 12).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/29

Žaloba podaná dne 5. února 2008 – IEA a další v. Komise

(Věc T-56/08)

(2008/C 107/49)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Stichting IEA Secretariaat Nederland (IEA) (Amsterodam, Nizozemsko), Educational Testing Service Global BV (ETS-Europe) (Amsterodam, Nizozemsko), Deutsches Institut für Internationale Pädagogische Forschung (DIPF) (Frankfurt nad Mohanem, Německo), Institut zur Qualitätsentwicklung im Bildungswesen (IQB) (Berlín, Německo) (zástupci: E. Morgan de Rivery a S. Thibault-Liger, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyň

—	Zrušit v plném rozsahu rozhodnutí Komise ze dne 23. listopadu 2007, kterým byla odmítnuta nabídka předložená žalobkyněmi v rámci zadávacího řízení č. EAC/21/2007 „Evropský průzkum jazykových znalostí“, v rozsahu, v němž porušuje právo EU a zakládá se na zjevně nesprávném posouzení;

—	zrušit v plném rozsahu rozhodnutí Komise, kterým byla zakázka související s tímto zadávacím řízením zadána sdružení SurveyLang Consortium, v rozsahu, v němž porušuje právo EU a zakládá se na zjevně nesprávném posouzení; a

—	v souladu s čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu uložit Komisi náhradu nákladů řízení žalobkyň.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně podaly nabídku na základě zadávacího řízení ohledně „Evropského průzkumu jazykových znalostí“ (Úř. věst. 2007/S 61-074161), ve znění oprav (Úř. věst. 2007/S 109-133727). Žalobkyně se domáhají zrušení rozhodnutí žalované ze dne 23. listopadu 2007, kterým byla jejich nabídka odmítnuta a zakázka zadána jinému uchazeči.

Na podporu své žaloby žalobkyně uvádějí, že napadené rozhodnutí porušuje zásadu rovného zacházení, čl. 100 odst. 1 finančního nařízení (1) a specifikace pro nabídková řízení.

Žalobkyně dále tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení kvalitativních kriterií stanovených ve specifikacích pro nabídková řízení a že toto posouzení vedlo ke zjevně nesprávnému posouzení při hodnocení výsledků dosažených jednotlivými uchazeči.

Konečně žalobkyně namítají, že Komise porušila zásadu řádné správy tím, že v průběhu nabídkového řízení nevynaložila řádnou péči.

(1) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1), ve znění oprav (Úř. věst. L 25, s. 43).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/30

Žaloba podaná dne 11. února 2008 – Hedgefund Intelligence v. OHIM – Hedge Invest (InvestHedge)

(Věc T-67/08)

(2008/C 107/50)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Hedgefund Intelligence Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: J. Reed, Barrister, a G. Crofton Martin, Solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Hedge Invest SGR P.A. (Miláno, Itálie)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu ze dne 28. listopadu 2007 ve věci R 148/2007-2, kterým se zamítá odvolání;

—	zamítnout námitky osoby, která podala námitky;

—	rozhodnout, že OHIM a další účastnice řízení ponesou vlastní náklady řízení, a uložit další účastnici řízení náhradu nákladů žalobkyně před námitkovým oddělením, odvolacím senátem a tímto Soudem.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „InvestHedge“ pro výrobky a služby náležející do tříd 9, 16, 36 a 41 – přihláška č. 3 081 081

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Hedge Invest SGR P.A.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Obrazová ochranná známka Společenství „HEDGE INVEST“ pro služby náležející do třídy 36

Rozhodnutí námitkového oddělení: Námitkám se vyhovuje pro všechny napadené služby náležející do tříd 36 a 41; je možné pokračovat v řízení o zápise pro nesporné výrobky náležející do tříd 9 a 16

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Žalobkyně namítá, že při stanovení vzhledové podobnosti dotčených ochranných známek u neanglicky hovořících spotřebitelů odvolací senát pochybil v tom, že vzal v úvahu „obchodní dojem“ a měl za to, že obchodní dojem kolidujících ochranných známek byl stejný.

Při posuzování fonetické podobnosti kolidujících ochranných známek u neanglicky hovořících spotřebitelů odvolací senát nesprávně zatížil důkazním břemenem žalobkyni.

Konečně, odvolací senát v příslušné fázi neuplatnil nezpochybněné zjištění, že mezi službami náležejícími do tříd 36 a 41 existoval pouze velmi omezený nebo vzdálený stupeň podobnosti.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/30

Žaloba podaná dne 6. února 2008 – FIFA v. Komise

(Věc T-68/08)

(2008/C 107/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Féderation Internationale de Football Association (FIFA) (Curych, Švýcarsko) (zástupci: E. Batchelor, F. Young, solicitors, a A. Barav, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit v plném rozsahu nebo částečně rozhodnutí Komise 2007/730/ES ze dne 16. října 2007 o slučitelnosti opatření přijatých Spojeným královstvím podle čl. 3a odst. 1 směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání s právními předpisy Společenství, zejména jeho články 1 až 3 v rozsahu, ve kterém se týkají FIFA World Cup™ (Světový pohár FIFA);

—	uložit Komisi, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené FIFA v souvislosti s těmito řízeními.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Podle článku 3j směrnice Rady 89/552/EHS (1) může členský stát vypracovat seznam sportovních nebo jiných událostí, kterým je přikládám „zásadní společenský význam“. Události na seznamu nemohou být předmětem výhradních vysílacích práv, která brání tomu, aby převážná část veřejnosti v tomto členském státě sledovala událost v přímém přenosu nebo ze záznamu ve volně dostupném televizním vysílání.

Žalobkyně se domáhá zrušení rozhodnutí Komise 2007/730/ES ze dne 16. října 2007 (2), na základě kterého Komise prohlásila, že seznam vypracovaný Spojeným královstvím podle čl. 3a odst. 1 směrnice Rady 89/552/EHS, na kterém je uvedeno všech 64 zápasů Světového poháru FIFA, je slučitelný s právem Společenství. To brání FIFA v tom, aby udělila výhradní licence vysílacím společnostem na živé vysílání jakéhokoliv ze zápasů Světového poháru FIFA ve Spojeném království.

Na podporu své žaloby žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí Komise je stiženo porušením základního procesního požadavku tím, že nebylo uvedeno odůvodnění pro schválení zahrnutí všech 64 zápasů Světového poháru FIFA na seznam Spojeného království.

Dále žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje směrnici 89/552/EHS, jelikož postup, který zvolily britské orgány pro přijetí opatření, nebyl jasný a transparentní, a rovněž všechny zápasy hrané v rámci Světového poháru FIFA nebyly zásadního významu pro britskou společnost.

Žalobkyně dále tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje vlastnická práva žalobkyně tím, že jí brání v udělení výhradních licencí na živé vysílání jakéhokoliv ze zápasů hraných v rámci Světového poháru FIFA ve Spojeném království.

Žalobkyně dále tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje ustanovení Smlouvy o ES o svobodě poskytovat služby tím, že ji zbavuje možnosti udělovat licence a vysílací společnosti možnosti získat výhradní práva na živé vysílání jakéhokoliv ze zápasů Světového poháru FIFA vysílaných ve Spojeném království.

Žalobkyně rovněž tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje ustanovení Smlouvy o ES o hospodářské soutěži tím, že povoluje zneužívající chování kolektivního dominantního postavení nebo protisoutěžní dohody pro získání práv na živé vysílání mezinárodních fotbalových zápasů ve Spojeném království, a tím, že omezuje hospodářskou soutěž na trzích příslušného bezplatného vysílání, reklamy a placeného vysílání prémiových sportů.

Konečně žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje ustanovení Smlouvy o ES o právu na usazení tím, že omezuje přístup k výhradním právům na živé vysílání ve Spojeném království jakéhokoliv ze zápasů hraných v rámci Světového poháru FIFA subjektům, kteří si přejí vstoupit na relevantní britský trh.

(2) Rozhodnutí Komise ze dne 16. října 2007 o slučitelnosti opatření přijatých Spojeným královstvím podle čl. 3a odst. 1 směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání s právními předpisy Společenství (Úř. věst. L 295, s. 12).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/31

Žaloba podaná dne 12. února 2008 – Axis AB v. OHIM – Extra Investigación y Desarrollo SA

(Věc T-70/08)

(2008/C 107/52)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Axis AB (Lund, Švédsko) (zástupce: J. Norderyd, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Etra Investigación y Desarrollo SA (Valencie, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu ze dne 27. listopadu 2007 ve věci R 334/2007-2;

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka Společenství „ETRAX“ pro zboží a služby zařazené do tříd 9 a 42 – přihláška č. 3 890 291

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Etra Investigación y Desarrollo SA

Namítaná ochranná známka nebo označení: národní obrazové ochranné známky obsahující slovní prvek „ETRA“ a písmena „I“ a „D“ spojená znakem „+“ pro zboží a služby zařazené do tříd 9 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: přijetí odvolání a zrušení napadeného rozhodnutí

Dovolávané žalobní důvody: porušení článku 49 nařízení Komise (ES) č. 2868/95 (1) („CTMIR“) a čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 („CTMR“).

Žalobkyně tvrdí, že odvolací senát nesprávně dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno na základě čl. 49 odst. 1 CTMIR, podle kterého musí odvolací senát zamítnout odvolání jako nepřípustné, pokud toto není v souladu s články 57, 58 a 59 CTMR a čl. 48 odst. 1 písm. c) CTMIR. Dále žalobkyně tvrdí, že jelikož jazykový nedostatek nebyl napraven protistranou před uplynutím lhůty pro podání odvolání, tedy před 12. únorem 2007, odvolací senát údajně porušil čl. 49 odst. 1 a 2 CTMIR.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 303, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 189).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/32

Žaloba podaná dne 11. února 2008 – Travel Servis v. OHIM – Eurowings Luftverkehrs (smartWings)

(Věc T-72/08)

(2008/C 107/53)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Travel Service a.s. (Praha, Česká republika) (zástupkyně: S. Hejdová)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Eurowings Luftverkehrs AG (Dortmund, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—

změnit napadené rozhodnutí druhého odvolacího senátu ve věci R 1515/2006-2 takto:

—	zrušit rozhodnutí námitkového oddělení v námitkovém řízení č. B 782 351 ze dne 29. září 2006 v plném rozsahu;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení žalobkyně vzniklých v námitkovém a odvolacím řízení před OHIM.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka Společenství „smartWings“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 16, 21, 37, 39, 41 a 43 – přihláška č. 3 650 595

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Eurowings Luftverkehrs AG

Namítaná ochranná známka nebo označení: Národní a mezinárodní slovní ochranná známka „EuroWings“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 16 a 41, národní a mezinárodní slovní ochranná známka „EUROWINGS“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 39 a 42 a národní slovní ochranná známka „WINGSGLASS“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 16, 39, 41 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: Částečné vyhovění námitkám

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) No 40/94 a podstatných formálních náležitostí zakotvených v článcích 73 a 79 nařízení o ochranné známce Společenství.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/33

Žaloba podaná dne 11. února 2008 – Berliner Institut für Vergleichende Sozialforschung v. Komise

(Věc T-73/08)

(2008/C 107/54)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Berliner Institut für Vergleichende Sozialforschung eV (Berlín, Německo) (zástupce: Rechtsanwältin B. Henning)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí žalované ze dne 26. listopadu 2007 o navrácení částky ve výši 23.228,07 eur v rámci „Daphne Grant Agreement JLS/DAP/2004-1/080/YC“;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce a Komise podepsali v květnu 2005 smlouvu o podpoře projektu v rámci programu DAPHNE II (1). Výzvou k zaplacení ze dne 26. listopadu 2007 požadovala žalovaná od žalobce navrácení části peněžních prostředků, poskytnutých v rámci této smlouvy. Žalobce napadá uvedené rozhodnutí touto žalobou.

K odůvodnění své žaloby žalobce zaprvé uplatňuje argument, že napadené rozhodnutí porušuje povinnost uvést odůvodnění. Zadruhé byla porušena zásada spravedlivého procesu, neboť žalobci nebyla poskytnuta přiměřená lhůta k vyjádření a dodání dalších podkladů. Konečně je vytýkáno, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném skutkovém posouzení.

(1) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 803/2004/ES ze dne 21. dubna 2004, kterým se přijímá akční program Společenství (2004 až 2008) pro předcházení násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách a jeho potírání a pro ochranu obětí a ohrožených skupin (program Daphne II) (Úř. věst. L 143, s. 1; Zvl. vyd. 05/05, s. 15).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/33

Žaloba podaná dne 13. února 2008 – JOOP! v. OHIM (!)

(Věc T-75/08)

(2008/C 107/55)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: JOOP! GmbH (Hamburk, Německo) (zástupci: H. Schmidt-Hollburg a W. Möllering, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 26. listopadu 2007 ve věci R 1134/2007-1;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení vzniklých v průběhu odvolacího řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „!“ pro výrobky zařazené do tříd 14, 18 a 25 (přihláška č. 5 332 184).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94 (1), neboť přihlašovaná ochranná známka má rozlišovací způsobilost a není nutné ji vyhradit k volnému nakládání.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/33

Žaloba podaná dne 18. února 2008 – Baldesberger v. OHIM (Tvar pinzety)

(Věc T-78/08)

(2008/C 107/56)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Fides B. Baldesberger (Lugano, Švýcarsko) (zástupci: F. Nielsen, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhové žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 12. prosince 2007 (sp. zn. odvolacího řízení R 1405/2007-4);

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: trojrozměrná ochranná známka, která představuje pinzetu, pro výrobky třídy 8 (přihláška č. 5 480 108).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), jelikož přihlášená ochranná známka má nezbytnou rozlišovací způsobilost.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/34

Žaloba podaná dne 19. února 2008 – CureVac v. OHIM – Qiagen (RNAiFect)

(Věc T-80/08)

(2008/C 107/57)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CureVac GmbH (Tübingen, Německo) (zástupce: F. von Stosch, Rechtsanwalt)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Qiagen GmbH (Hilden, Německo)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 11. prosince 2007 ve věci odvolání R 1219/2006-1, týkající se námitek č. B 771 495;

—	zamítnout přihlášku ochranné známky Společenství č. 3 304 813;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Qiagen GmbH.

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „RNAiFect“ pro výrobky tříd 1, 5 a 9 (přihláška č. 3 304 813).

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka „RNActive“ pro výrobky tříd 1 a 5 (ochranná známka Společenství č. 2 953 768), přičemž námitky byly vzneseny proti zápisu některých výrobků tříd 1 a 5.

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), jelikož mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje kvůli totožnosti výrobků a podobnosti ochranných známek nebezpečí záměny.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/34

Žaloba podaná dne 18. února 2008 – Enercon v. OHIM (E-Ship)

(Věc T-81/08)

(2008/C 107/58)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Enercon GmbH (Aurich, Německo) (zástupce: R. Böhm, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 4. prosince 2007 (řízení o odvolání R 319/2007-1);

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní ochranná známka „E-Ship“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 7, 9, 12 a 39 (přihláška č. 5 050 539).

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Rady (ES) č. 40/94 (1), protože došlo k nepřesnému posouzení potřeby dostupnosti a rozlišovací způsobilosti přihlašované ochranné známky.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/35

Žaloba podaná dne 12. února 2008 – Guardian Industries a Guardian Europe v. Komise

(Věc T-82/08)

(2008/C 107/59)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Guardian Industries Corp. (Auburn Hills, Spojené státy) a Guardian Europe Sàrl (Dudelange, Lucembursko) (zástupci: S. Völcker, F. Louis, A. Vallery, C. Eggers a H.-G. Kamann, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyň

—	zčásti zrušit článek 1 napadeného rozhodnutí v souladu s žalobními důvody uvedenými v odstavcích A.1 a A.2;

—	snížit částku pokuty uložené žalobkyním; a

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně se domáhají částečného zrušení rozhodnutí Komise č. C(2007) 5791 konečné (věc KOMP/39.165 – ploché sklo) ze dne 28. listopadu 2007, jež jim bylo oznámeno dne 3. prosince 2007 a kterým Komise určila, že žalobkyně společně s jinými podniky porušily článek 81 ES a čl. 53 EHP tím, že se od 20. dubna 2004 do 22. února 2005 účastnily dohod nebo jednání ve vzájemné shodě, které se vztahovaly na celé území EHP.

Podle žalobkyň by mělo být napadené rozhodnutí zrušeno a pokuta, která jim byla uložena, by měla být přiměřeně snížena, jelikož je uvedené rozhodnutí stiženo těmito závažnými vadami:

i)	opomenutím Komise předložit přesné a vzájemně se shodující důkazy, že se žalobkyně účastnily kartelu provozovaného třemi výrobci skla, kteří měli přístup na trh před schůzkou konanou dne 11. února 2005;

ii)	nepodloženým tvrzením Komise, že žalobkyně na této schůzce uzavřely dohody, které se vztahovaly na celé území EHP.

Žalobkyně krom toho žádají Soud, aby v rámci výkonu své plné přezkumné pravomoci dále snížil jejich pokutu. Na tomto základě tvrdí, že Komise zaprvé odchýlením od svého vlastního konzistentního postoje a zřejmým porušením ustálené judikatury Soudu údajně vyloučila vázané prodeje v hodnotě jedné miliardy eur z výpočtu pokut ostatních subjektů, jimž bylo určeno uvedené rozhodnutí, čímž podstatně zveličila postavení žalobkyň na trhu, a zadruhé nevzala na zřetel v zásadě pasivní úlohu žalobkyň ve zmíněném porušení v porovnání s dlouhodobými snahami ostatních účastníků podřídit prodej plochého skla v Evropě kartelovým dohodám a s jejich pokusy získat pro tuto snahu podporu žalobkyň.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/35

Žaloba podaná dne 19. února 2008 – Denki Kagaku Kogyo a Denka Chemicals v. Komise

(Věc T-83/08)

(2008/C 107/60)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Denki Kagaku Kogyo K. K. (Tokio, Japonsko) a Denka Chemicals GmbH (Düsseldorf, Německo) (zástupci: G. Van Gerven, T. Franchoo a D. Fessenko, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyň

—	zrušit články 1, 2 a 3 rozhodnutí Komise K(2007) 5910 konečné ze dne 5. prosince 2007 ve věci COMP/F/38.629 – Chloroprénový kaučuk,

—	podpůrně, podstatně snížit pokutu uloženou žalobkyním na základě článku 2 tohoto rozhodnutí,

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhají zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 5910 konečné ze dne 5. prosince 2007 (Věc COMP/F/38.629 – Chloroprénový kaučuk), v řízení podle článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP v rozsahu, v němž Komise rozhodla, že žalobkyně porušily článek 81 ES, a uložila jim pokutu s požadavkem okamžitě ukončit údajné protiprávní jednání.

Na podporu svých tvrzení žalobkyně předkládají šest žalobních důvodů:

Ve svém prvním a druhém žalobním důvodu žalobkyně zaprvé tvrdí, že Komise se dopustila zjevně nesprávného posouzení, když rozhodla, že žalobkyně porušily článek 81 ES, protože neprokázala, že žalobkyně měly společný cíl s jinými výrobci chloroprénu, aby vytvořili kartel, a ani neprokázala, že se žalobkyně účastnily na jednání ve vzájemné shodě.

Zadruhé žalobkyně tvrdí, že Komise porušila jejich práva obhajoby a porušila článek 253 ES a zásadu řádné správy, když neumožnila přístup k vyjádření společnosti Bayer uskutečněnému během jednání in camera.

Ve svém třetím, čtvrtém, pátém a šestém žalobním důvodu žalobkyně požadují, aby Soud podstatně snížil pokutu uloženou Komisí na základě článku 2 napadeného rozhodnutí.

Ve třetím žalobním důvodu totiž žalobkyně tvrdí, že Komise porušila zásady právní jistoty a zákazu retroaktivity, když vypočítala pokutu na základě pokynů o metodě stanovování pokut z roku 2006 na místo pokynů z roku 1998.

Ve čtvrtém žalobním důvodu žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení ve vztahu k výpočtu objemu prodeje při určování základní částky pokuty. Podle žalobkyň Komise také údajně porušila zásadu proporcionality tím, že byly žalobkyně potrestány dvakrát.

V pátém žalobním důvodu žalobkyně uvádí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení při určení doby trvání kartelové dohody.

Nakonec ve svém šestém žalobním důvodu tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení a porušila článek 253 ES a zásady proporcionality a rovného zacházení, když nesnížila pokutu uloženou žalobkyním na základě polehčujících okolností.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/36

Žaloba podaná dne 19. února 2008 – Exalation v. OHIM (Vektor-Lycopin)

(Věc T-85/08)

(2008/C 107/61)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Exalation Ltd (Ilford, Velká Británie) (zástupce: K. Zingsheim, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci ze dne 17. prosince 2007 (R 1037/2007-4) a rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci ze dne 4. května 2007 a uložit Úřadu pro harmonizaci, aby zapsal ochrannou známku „Vektor-Lycopin“, přihlašovanou žalobkyní, do rejstříku ochranných známek jakožto ochrannou známku Společenství;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „Vektor-Lycopin“ pro výrobky zařazené do tříd 5, 29 a 30 (přihláška č. 4 838 983).

Rozhodnutí průzkumového referenta: částečné zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94 (1), neboť přihlašovaná ochranná známka vykazuje dostatečnou rozlišovací způsobilost a není popisná.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/37

Žaloba podaná dne 22. února 2008 – Global Digital Disc v. Komise

(Věc T-96/08)

(2008/C 107/62)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Global Digital Disc GmbH & Co. KG (Dresden, Německo) (zástupce: E. Stein, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí Evropské komise COMP/C-3/38.803 – Global Digital Disc (GDD)/Philips;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně zpochybňuje rozhodnutí Komise ze dne 7. prosince 2007 ve věci COMP/C-3/38.803 – Global Digital Disc (GDD)/Philips. V tomto rozhodnutí zamítla Komise stížnost žalobkyně, ve které konstatovala různá porušení článku 82 ES odpůrkyní v souvislosti s jejími licenční praxí v oblasti CD-ROMů, podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 773/2004 (1).

K odůvodnění své žaloby uvádí žalobkyně zaprvé, že Komise porušila povinnost odůvodnění. Krom toho porušila žalovaná práva na obhajobu. Dále uvádí, že argumenty Komise odůvodňující zamítnutí významu předmětu stížnosti pro celé Společenství, jsou nesprávné.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 123, s. 18; Zvl. vyd. 08/03, s. 81).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/37

Žaloba podaná dne 20. února 2008 – KUKA Roboter v. OHIM (Farbmarke Orange)

(Věc T-97/08)

(2008/C 107/63)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: KUKA Roboter GmbH (Aubsburg, Německo) (zástupce: A. Kohn, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu žalovaného ze dne 14. prosince 2007 ve věci odvolání R 1572/2007-4;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: barevná oranžová ochranná známka bez obrysu pro výrobky zařazené do třídy 7 (přihláška č. 4 607 801).

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody:

—	Porušení článku 28 ES, protože kvůli napadenému rozhodnutí existuje opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení dovozu.

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), protože přihlašovaná ochranná známka má rozlišovací způsobilost.

—	Porušení článků 73 a 74 nařízení č. 40/94, protože napadené rozhodnutí není odůvodněné, resp. není dostatečně odůvodněné a skutkový stav nebyl dostatečně přezkoumán.

—	Zneužití pravomoci, protože žalovaný v souvislosti s potřebou dostupnosti uplatnil věcně irelevantní úvahy k odůvodnění napadeného rozhodnutí.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/38

Kasační opravný prostředek podaný dne 25. února 2008 Asa Sundholm proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 13. prosince 2007 ve věci F-27/07, Sundholm v. Komise

(Věc T-102/08 P)

(2008/C 107/64)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Asa Sundholm (Brusel, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J.-N. Louis, E. Marchal, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 13. prosince 2007 ve věci F-27/07;

—

na základě nových ustanovení rozhodnout a učinit, co měl učinit soud v prvním stupni: zrušit rozhodnutí o vyhotovení zprávy o vývoji služebního postupu žalobkyně pro období od 1. července 2001 do 31. prosince 2002, přijaté v rámci provedení rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 20. dubna 2005;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) se ve svém kasačním opravném prostředku domáhá zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu, kterým byla zamítnuta žaloba, kterou požadovala zrušení rozhodnutí o vyhotovení zprávy o vývoji svého služebního postupu pro období od 1. července 2001 do 31. prosince 2002, když první zpráva pro uvedené období byla zrušena rozsudkem Soudu prvního stupně ze dne 20. dubna 2005 (1).

Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje jediný důvod, vycházející z nesprávného právního posouzení, porušení článku 233 ES a nedodržení práva Společenství týkajícího se zvláštní povinnosti odůvodnění.

Navrhovatelka tvrdí, že se Soud pro veřejnou službu dopustil nesprávného právního posouzení tím, že nerespektoval dosah rozsudku Soudu prvního stupně ze dne 20. dubna 2005, jakož i článek 233 ES, jelikož měl za to, že orgán oprávněný ke jmenování nemusel, na základě opatření směřujících k provedení rozsudku a při zohlednění jeho odůvodnění, jakož i času, který uplynul mezi zrušeným rozhodnutím a rozhodnutím přijatým v rámci provedení uvedeného rozsudku, předložit širší odůvodnění v souladu s povinností, ležící na správních orgánech, specificky odůvodnit zprávu o vývoji služebního postupu vyhotovenou v rámci provedení rozsudku Soudu a podle navrhovatelky opožděně.

Mimoto navrhovatelka tvrdí, že Soud pro veřejnou službu nerespektoval absolutní právní moc rozsudku Soudu prvního stupně tím, že souhlasil s tím, že pouhé odstranění protiprávně zohledněných komentářů představuje řádnou opravu hodnocení navrhovatelky.

(1) Rozsudek Soudu Sundholm v. Komise, T-86/04, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/38

Žaloba podaná dne 23. února 2008 – ars Parfum Creation & Consulting v. OHIM (tvar lahvičky parfému)

(Věc T-104/08)

(2008/C 107/65)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: ars Parfum Creation & Consulting GmbH (Köln, Německo) (zástupci: A. Späth, G. Hasselblatt, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 8. listopadu 2007 (věc R 1656/2006-1);

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: prostorová ochranná známka ve tvaru lahvičky parfému pro výrobky zařazené do třídy 3 (přihláška č. 4 995 361).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), neboť přihlašovaná ochranná známka má rozlišovací způsobilost.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/39

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. února 2008 Kris Van Neyghem proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 13. prosince 2007 ve věci F-73/06, Van Neyghem v. Komise

(Věc T-105/08 P)

(2008/C 107/66)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Kris Van Neyghem (Vissenken, Belgie) (zástupce: S. Rodrigues a C. Bernard-Glanz, advokáti)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	prohlásit tento kasační opravný prostředek za přípustný;

—	zrušit rozsudek vyhlášený dne 13. prosince 2007 druhým senátem Soudu pro veřejnou službu ve věci F-73/06;

—	vyhovět návrhům na zrušení a náhradu škody podaným žalobcem k Soudu pro veřejnou službu

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení ve obou stupních.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce ve svém kasačním opravném prostředku navrhuje zrušení rozsudku Soudu pro veřejnou službu (SVS), kterým byla zamítnuta žaloba, kterou se domáhal jednak zrušení rozhodnutí komise pro otevřené výběrové řízení EPSO/A/19/04 o jeho nepřipuštění k ústní zkoušce uvedeného výběrového řízení, a jednak náhrady za majetkovou a nemajetkovou újmu, které mu byla údajně způsobena.

Na podporu svého kasačního opravného prostředku žalobce uvádí důvod vycházející ze zkreslení důkazu předloženého SVS, konkrétně vyhotovení písemné zkoušky.

Dále uvádí důvod vycházející z omylu v odůvodnění, kterého se SVS údajně dopustil, když konstatoval neexistenci zjevně nesprávného posouzení předsedy komise při srovnávání známky, která byla žalobci udělena, se slovním hodnocením uvedeným na výkazu o hodnocení.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/39

Žaloba podaná dne 27. února 2008 – CPEM v. Komise

(Věc T-106/08)

(2008/C 107/67)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Centre de promotion de l'emploi par la micro-entreprise (CPEM) (Marseille, Francie) (zástupce: C. Bonnefoi, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušení oznámení o dluhu;

—	přiznání práva na náhradu škody za veřejné poškození dobrého jména organizace vyvíjející činnost v rámci plnění úkolu obecného zájmu (odškodnění odhadováno na 100 000 eur);

—	náhrada nákladů na advokáta a právní pomoc, které si spor vynutil a které lze doložit vyúčtováním.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Komise obsaženého v oznámení o dluhu č. 3240912189 ze dne 17. prosince 2007, týkajícího se rozhodnutí Komise C(2007) 4645 ze dne 4. října 2007, kterým se odnímá, na základě zprávy vypracované OLAF, finanční podpora poskytnutá Evropským sociálním fondem ve formě globální dotace na financování pilotního projektu realizovaného žalobcem (1), jehož zrušení žalobce požaduje v rámci věci T-444/07, CPME v. Komise (2).

Na podporu své žaloby žalobce uvádí, že se Komise dopustila nesprávného právního posouzení a překročení pravomoci, jelikož napadené oznámení o dluhu nebylo zasláno skutečnému dlužníkovi. Žalobce se dovolává porušení článku 135 finančního nařízení č. 1605/2002 (3) a uplatňuje, že oznámení o dluhu mělo být zasláno subjektu, který byl finančně odpovědný za dotčený projekt a kterému byly dotace Evropského sociálního fondu ve skutečnosti vyplaceny.

Mimoto žalobce uplatňuje, že skutečnost, že oznámení o dluhu bylo zasláno jemu, poškozuje jeho dobré jméno a jeho důvěryhodnost ve vztahu k jeho finančním partnerům, s ohledem na úkol obecného zájmu, kterým je pověřen.

(1) Rozhodnutí Komise č. C(1999) 2645 ze dne 17. srpna 1999, ve znění rozhodnutí č. K(2001) 2144 ze dne 18. září 2001.

(2) Úř. věst. 2008, C 37, s. 29.

(3) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 74).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/40

Žaloba podaná dne 29. února 2008 – Španělsko v. Komise

(Věc T-113/08)

(2008/C 107/68)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Španělské království (zástupce: M. Muñoz Pérez)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí Komise 2008/68/ES ze dne 20. prosince 2007, kterým se z financování Společenství vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), v rozsahu, který je předmětem této žaloby, a

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím se z financování Společenství vylučují některá opravná opatření, k nimž pro účely projednávané žaloby patří opatření, jež mají vliv na podpory na produkci olivového oleje v hospodářských rocích 1998/1999, 1999/2000 a 2000/2001 v celkové výši 183 965 185,54 eur; a opravná opatření týkající se přímých plateb, jež představují podpory na plochu plodin na orné půdě, o něž bylo požádáno v období mezi rokem 2003 a 2004, v celkové výši 16 591 528,35 eur.

Konkrétněji se tato žaloba týká finanční opravy přijaté ve vztahu k podpoře na produkci olivového oleje, která vylučuje část této podpory vztahující se k hospodářskému roku 1999/2000 v Andalusii, a opravy přijaté ve vztahu k podporám na plochu plodin na orné půdě, o něž bylo požádáno v letech 2003 a 2004.

Na podporu svých návrhů, žalobce uplatňuje:

—

Pokud jde o podpory na produkci olivového oleje:

—	porušení článku 8 nařízení č. 1663/95 (1), jelikož finanční oprava není založena na pozorování Komise provedeném v souvislosti s kontrolou v rámci vyšetřování, ale na extrapolaci pozorování vykonaného v rámci jiných vyšetřování;

—	porušení článků 2 a 3 nařízení č. 729/70 (2) a článku 2 nařízení č. 1258/1999 (3), jelikož jsou v napadeném rozhodnutí použity na okolnost, na kterou nemají být použity vzhledem k tomu, že teoretické protiprávnosti dovolávané Komisí k odůvodnění přijetí finanční opravy nejsou dostatečné;

—	nedodržení lhůty 24 měsíců před písemným oznámením výsledků ověřování stanovené v čl. 7 odst. 4 nařízení č. 1258/99.

—

Pokud jde o podpory na plochu plodin na orné půdě:

—	nedodržení postupu stanoveného v čl. 8 odst. 1 nařízení č. 1663/95, jelikož nebyly uvedeny důvody finanční opravy provedené v dokumentu, v němž se členskému státu sdělují výsledky ověřování, a podpůrně nedodržení lhůty 24 měsíců stanovené v čl. 7 odst. 4 nařízení č. 1258/1999;

—	porušení článku 2 nařízení č. 1258/19, jelikož napadené rozhodnutí jej používá na okolnost, na kterou nemá být použit vzhledem k tomu, že protiprávnosti zjištěné Komisi nejsou dostatečné;

—	porušení ustanovení článku 2 téhož nařízení, jakož i ustanovení Pokynů pro výpočet finančních důsledků na vypracování rozhodnutí o schválení účetní uzávěrky záruční sekce EZOZF.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 1663/95 ze dne 7. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 729/70 týkající se postupu schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF (Úř. věst. L 158, 8.7.1995, s. 6; Zvl. vyd. 03/18, s. 31).

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 729/70 ze dne 21. dubna 1970 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 94, s. 13).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 160, s. 103; Zvl. vyd. 03/25, s. 414).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/41

Kasační opravný prostředek podaný dne 6. března 2008 Luigim Marcucciem proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 14. prosince 2007 ve věci F-21/07, Marcuccio v. Komise

(Věc T-114/08 P)

(2008/C 107/69)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

V každém případě:

—	zrušit napadené usnesení v plném rozsahu a bezvýjimečně;

—	určit, že žaloba v prvním stupni byla navrhovatelem podána intra dies;

—	určit, že žaloba v prvním stupni byla přípustná v plném rozsahu.

Primárně:

—	vyhovět návrhovým žádáním obsaženým v žalobě v prvním stupni v plném rozsahu a bezvýjimečně;

—	uložit odpůrkyni náhradu veškerých nákladů řízení, které navrhovatel vynaložil jak v řízení v prvním stupni, tak v tomto řízení o kasačním opravném prostředku.

Podpůrně:

—	vrátit projednávanou věc Soudu pro veřejnou službu, v jiném složení, aby rozhodl ve věci samé.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel se dovolává následujících důvodů kasačního opravného prostředku:

1.	Absolutní nedostatek odůvodnění v souvislosti se záměnou pojmu „škoda“ a konceptu vzniku události, která byla příčinou vzniku škody uvedené v druhém pododstavci článku 288 (bývalý článek 215) Smlouvy o ES.

2.	Porušení článku 288 Smlouvy o ES, čl. 46 prvního pododstavce statutu Soudního dvora, článku 90 služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“), zásad právní jistoty, práva na soudní ochranu a práva na spravedlivý proces.

3.	Nesprávný a nepřiměřený výklad a použití pojmu „počáteční den“ nebo dies a quo pro určení přiměřené lhůty pro podání žaloby podle článku 288 Smlouvy o ES.

4.	Absolutní nedostatek odůvodnění mimo jiné z důvodu neprovedení šetření, jakož i porušení článku 90 služebního řádu a souvisejících obecných právních zásad v souvislosti s analýzou dne, od kterého počíná běžet lhůta pro podání žaloby podle článku 288 Smlouvy o ES.

5.	Absolutní nedostatek odůvodnění s ohledem na údajné opožděné podání žaloby navrhovatelem podle článku 288 Smlouvy o ES.

6.	Porušení článků 235 a 288 Smlouvy o ES, týkajících se pravomoci soudu Společenství v oblasti žaloby na náhradu škody, a neodůvodněné, svévolné a nelogické odchýlení od relevantní judikatury.

7.	Porušení pravidel spravedlivého procesu, se zvláštním odkazem na pravidla stanovená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/42

Žaloba podaná dne 10. března 2008 – Gourmet Burger Kitchen v. OHIM (GOURMET BURGER KITCHEN)

(Věc T-115/08)

(2008/C 107/70)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Gourmet Burger Kitchen Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupce: C. Sawdy, solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu ze dne 5. prosince 2007 ve věci R 1215/2007-2; a

—	uložit OHIM náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka sestávající ze slov GOURMET BURGER KITCHEN pro různé výrobky a služby zařazené do tříd 29, 30, 31, 32, 33 a 43 – přihláška č. 4 615 341

Rozhodnutí průzkumového referenta: Částečné odmítnutí zápisu pro služby zařazené do třídy 43

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94, jelikož ochranná známka získala rozlišovací způsobilost užíváním ve Spojeném království a Irsku.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/42

Žaloba podaná dne 13. března 2008 – Actega Terra v. OHIM (TERRAEFFEKT matt & gloss)

(Věc T-118/08)

(2008/C 107/71)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Actega Terra GmbH (Lehrte, Německo) (zástupkyně: A. Andorfer-Erhard, advokátka)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 7. ledna 2008, čj. R 1467/2007-1;

—	určit, že čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94 neodporuje zápisu přihlašované ochranné známky Společenství č. 5 454 517, TERRAEFFEKT matt & gloss, pro výrobky zařazené do třídy 2 „laky, zejména pro grafický průmysl; všechny uvedené výrobky nelze využít v oblasti stavebnictví“;

—	podpůrně, omezit seznam výrobků přihlášky ochranné známky Společenství č. 5 454 517 následovně:

„Třída 2: Lak, jehož vlastností je vytvořit po nanesení na podklad matný nebo lesklý povrch v závislosti na podkladu, zejména pro grafický průmysl; všechny uvedené výrobky nelze využít v oblasti stavebnictví“,

a určit, že v tomto rozsahu neodporuje čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94 možnosti zapsat přihlašovanou ochrannou známku;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „TERRAEFFEKT matt & gloss“ pro výrobky zařazené do třídy 2 (přihláška č. 5 454 517).

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky.

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (1), neboť přihlašovaná ochranná známka vykazuje požadovanou rozlišovací způsobilost a nemá výlučně popisný charakter.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/44

Žaloba podaná dne 24. prosince 2007 – Iordanova v. Komise

(Věc F-53/07)

(2008/C 107/76)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ivanka Iordanova (Varna, Bulharsko) (zástupce: G. Kerelov, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí ze dne 3. dubna 2007, kterým výběrová komise pro výběrové řízení EPSO/AST/14/06 odmítla připustit žalobkyni do výběrového řízení, a požadavek náhrady majetkové a nemajetkové újmy

Návrhové žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí ze dne 6. dubna 2007, kterým výběrová komise pro výběrové řízení EPSO/AST/14/06 odmítla připustit žalobkyni do výběrového řízení;

—	nařídit žalované, aby žalobkyni poskytla náhradu škody a úroky stanovené na základě zásady ekvity ve výši 28 718 eur z důvodu majetkové a nemajetkové újmy utrpěné z důvodu protiprávního rozhodnutí výběrové komise, zvýšené o běžný úrok ode dne podání žaloby;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/44

Žaloba podaná dne 30. listopadu 2007 – Strack v. Komise

(Věc F-132/07)

(2008/C 107/77)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Guido Strack (Köln, Německo) (zástupce: H. Tettenborn, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Předmět a popis sporu

Zrušení rozhodnutí Komise ze dne 23. července 2007, jakož i doplňujících konkludentních rozhodnutí ze dne 9. srpna 2007 a 11. září 2007 a rozhodnutí ze dne 9. listopadu 2007 v rozsahu, v němž jimi byly zamítnuty žádosti žalobce ze dne 9. dubna 2007, 11. května 2007 a 11. října 2007 o povolení ke zveřejnění dokumentů (ze všech právních hledisek, zejména v souladu s články 17, 17a, 19 a 24 služebního řádu úředníků [Evropských společenství] a případnými ustanoveními právních předpisů v oblasti autorského práva a ochrany osobních údajů) a k podání trestních oznámení na (bývalé) členy a úředníky Komise, jakož i zaplacení náhrady škody ve výši nejméně 10 000 eur

Návrhová žádání žalobce

—

zrušit rozhodnutí Komise ze dne 23. července 2007, jakož i doplňující konkludentní rozhodnutí ze dne 9. srpna 2007 a 11. září 2007 a rozhodnutí ze dne 9. listopadu 2007 v rozsahu, v němž jimi byly zamítnuty žádosti žalobce ze dne 9. dubna 2007, 11. května 2007 a 11. října 2007 o povolení ke zveřejnění dokumentů (ze všech právních hledisek, zejména v souladu s články 17, 17a, 19 a 24 služebního řádu úředníků [Evropských společenství] a případnými ustanoveními právních předpisů v oblasti autorského práva a ochrany osobních údajů) a k podání trestních oznámení na (bývalé) členy a úředníky Komise;

—	uložit žalované, aby žalobci zaplatila náhradu škody ve výši nejméně 10 000 eur za nemajetkovou újmu na zdraví a morální újmu, která mu vznikla v důsledku rozhodnutí, jež mají být zrušena;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

26.4.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 107/44

Žaloba podaná dne 26. února 2008 – Bennet a další v. OHIM

(Věc F-19/08)

(2008/C 107/78)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Kelly-Marie Bennet (Mutxamel, Španělsko) a další (zástupce: G. Vandersanden, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu

Předmět a popis sporu

Jednak zrušení oznámení o všeobecných výběrových řízeních OHIM/AD/02/07 a OHIM/AST/02/07 v rozsahu, v němž tato oznámení žalobce zbavují jakékoli možnosti, aby byli uvedeni na rezervním seznamu, přičemž se jich museli účastnit v důsledku ustanovení o ukončení protiprávně vloženého za tímto účelem do jejich smluv na dobu neurčitou. Kromě toho náhrada nemajetkové újmy, která žalobcům vznikla.

Návrhová žádání žalobců

—	nařídit zrušení oznámení o všeobecných výběrových řízeních OHIM/AST/02/07 a OHIM/AD/02/07;

—	uložit žalovanému náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobcům, která je podle zásady ekvity s výhradou doplnění stanovena na 25 000 eur pro každého žalobce;

—	uložit Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu náhradu nákladů řízení.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 107

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 51 26. dubna 2008

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2008/C 107/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie Úř. věst. C 92, 12.4.2008	1