27.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 54/4

Podnět Belgického království, České republiky, Estonské republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Rakouské republiky, Polské republiky, Portugalské republiky, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky a Švédského království k přijetí rozhodnutí Rady ze dne … o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV

(2008/C 54/02)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 31 a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na podnět Belgického království, České republiky, Estonské republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Rakouské republiky, Polské republiky, Portugalské republiky, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky a Švédského království k přijetí rozhodnutí Rady o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Eurojust byl zřízen rozhodnutím 2002/187/SVV (1) jako instituce EU s právní subjektivitou, aby podporoval a zlepšoval koordinaci a spolupráci příslušných justičních orgánů členských států.

(2)	Po více než pěti letech nastal nyní čas vyhodnotit zkušenosti, které Eurojust získal, a dále posílit jeho operativní účinnost zohledněním těchto zkušeností.

(3)	Nastal čas zajistit, aby byl Eurojust operativnější a aby byl sjednoceno postavení národních členů.

(4)	S cílem zlepšit stálou dostupnost Eurojustu a umožnit jeho zásah v naléhavých případech je nezbytné zřídit v rámci Eurojustu koordinanční jednotku pro mimořádné události.

(5)

V členských státech je třeba zavést národní koordinační systémy Eurojustu, které budou koordinovat práci národních zpravodajů pro Eurojust, národního zpravodaje pro otázky terorismu, národního zpravodaje pro Evropskou soudní síť, dalších kontaktních míst Evropské soudní sítě a zástupců sítě pro společné vyšetřovací týmy a sítí zřízených rozhodnutím 2002/494/SVV (2) (sítě týkající se válečných zločinů), rozhodnutím 2007/845/SVV (3) (úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti) a případným budoucím rozhodnutím o síti kontaktních míst týkajících se korupce.

(6)

Je třeba vyřešit otázku zdvojování úsilí a vyjasnění dělby práce mezi Eurojustem a Evropskou soudní sítí, a to při zachování specifičnosti Evropské soudní sítě. Evropská soudní síť by při zachování své specifičnosti jako sítě a svých vnitrostátních a provozních kapacit měla mít možnost čerpat z rozpočtu Společenství na operativní výdaje.

(7)	Je rovněž nezbytné posílit schopnost Eurojustu pracovat s vnějšími partnery, jako jsou třetí země, Europol, OLAF a FRONTEX.

(8)	Je třeba upravit možnost možnost vysílní styčných soudců nebo státních zástupců Eurojustem do třetích zemí,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Rozhodnutí 2002/187/SVV se mění takto:

Článek 2 se mění takto:

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Každému národnímu členovi pomáhá jeden zástupce a další osoba jako asistent. Národní člen nebo za jeho nepřítomnosti jeho zástupce musí mít stálé pracoviště v sídle Eurojustu. Národnímu členovi může v případě nutnosti a se souhlasem kolegia uvedeného v článku 10 pomáhat více osob, buď jako asistenti nebo jako vyslaní vnitrostátní odborníci podle článku 30.“;

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„3. Zástupce zastupuje národního člena v případě nepřítomnosti. Národního člena může rovněž zastoupit asistent. Zástupce a asistent musí pro zastoupení národního člena splňovat kritéria stanovená v odstavci 1.

4. Eurojust je rovněž napojen na národní koordinační systém Eurojustu v souladu s článkem 12. Operativní výdaje tohoto systému mohou být hrazeny z rozpočtu Eurojustu v souladu s článkem 33.

5. Eurojust má možnost vysílat styčné soudce nebo státní zástupce do třetích zemí v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí.“;

V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Do obecné působnosti Eurojustu spadají

a)	všechny formy trestné činnosti a přestupky, pro které je podle článku 2 Úmluvy o Europolu ze dne 26. července 1995 a její přílohy Europol vždy příslušný;

b)	ostatní přestupky páchané ve spojení s formami trestné činnosti a přestupky uvedenými v písmenu a).“;

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Koordinační jednotka pro mimořádné události

1. K plnění svých úkolů v mimořádných situacích zřizuje Eurojust koordinační jednotku pro mimořádné události.

2. Koordinační jednotka pro mimořádné události se skládá z jednoho zástupce každého členského státu, který může být buď národním členem, jeho zástupcem nebo asistentem oprávněným zastupovat národního člena. Koordinační jednotka pro mimořádné události je dosažitelná a schopná jednat nepřetržitě.

3. Pokud je v naléhavých případech potřeba, aby byla vyřízena žádost o justiční spolupráci v několika členských státech, může ji příslušný orgán předat koordinační jednotce pro mimořádné události prostřednictvím zástupce svého členského státu v koordinační jednotce pro mimořádné události. Zástupce dotyčného členského státu v koordinační jednotce pro mimořádné události předá žádost příslušným orgánům dotčených členských států k vyřízení. Pokud není určen příslušný vnitrostátní orgán nebo pokud není možné ho včas určit, má člen koordinační jednotky pro mimořádné události pravomoc žádost vyřídit sám.

4. Zástupce uvedený v odstavci 2 může využít pravomoci mu svěřené podle článku 9a s cílem plnit rozhodnutí přijatá v koordinační jednotce pro mimořádné události, a to případně včetně pravomoci vyřídit žádost uvedenou v odstavci 3.

5. Eurojust přijme nezbytná opatření s cílem zajistit, aby vnitrostátní orgány mohly koordinační jednotku pro mimořádné události snadno a kdykoliv přímo kontaktovat.“;

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Plnění úkolů Eurojustu prostřednictvím národních členů

1. Jedná-li Eurojust prostřednictvím dotyčných národních členů:

může s uvedením odůvodnění požádat příslušné orgány dotyčných členských států, aby:

i)	zahájily vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

ii)	souhlasily s tím, že jeden z nich je schopen vést lépe vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

iii)	koordinovaly příslušné orgány dotyčných členských států;

iv)	sestavily společný vyšetřovací tým na základě příslušných mechanismů spolupráce;

v)	poskytly Eurojustu informace, které jsou nezbytné k plnění jeho úkolů;

vi)	přijaly zvláštní vyšetřovací postupy;

vii)	přijaly jakákoliv jiná opatření, která jsou pro vyšetřování nebo stíhání odůvodněná;

b)	zajišťuje, aby se příslušné orgány dotyčných členských států navzájem informovaly o vyšetřování a stíhání, o kterém byl zpraven;

c)	pomáhá příslušným orgánům členských států na jejich žádost při zajišťování co nejlepší koordinace vyšetřování a stíhání;

d)	napomáhá ke zdokonalování koordinace příslušných vnitrostátních orgánů;

e)	spolupracuje a radí se s Evropskou soudní sítí, přičemž mimo jiné využívá její databázi dokumentů a přispívá k jejímu zdokonalování;

f)	v případech uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3 pomáhá se souhlasem kolegia při vyšetřování a stíhání týkajícím se příslušných orgánů pouze jednoho členského státu;

g)	v případě částečného nebo nedostatečného vyřízení žádosti o justiční pomoc může příslušný justiční orgán požádat o doplňující vyšetřování, aby byla žádost plně vyřízena.

2. Členské státy rovněž zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány na žádosti předložené podle tohoto článku reagovaly bez prodlení.“;

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Plnění úkolů Eurojustu jako kolegia

1. Jedná-li Eurojust jako kolegium:

může ohledně forem trestné činnosti a přestupků uvedených v čl. 4 odst. 1 s odpovídajícím odůvodněním požádat příslušné orgány dotyčných členských států, aby

i)	zahájily vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

ii)	souhlasily s tím, že jeden z nich je schopen vést lépe vyšetřování nebo stíhání určitých činů;

iii)	koordinovaly příslušné orgány dotyčných členských států;

iv)	na základě příslušných mechanismů spolupráce sestavily společný vyšetřovací tým;

v)	mu poskytly jakékoliv informace nezbytné k plnění jeho úkolů;

b)	zajišťuje, aby se příslušné orgány členských států navzájem informovaly o vyšetřování a stíhání, o kterých byl zpraven a která mají dopad na úrovni Unie nebo by mohla mít dopad na jiné než přímo zúčastněné členské státy;

c)	pomáhá příslušným orgánům členských států na jejich žádost při zajišťování co nejlepší koordinace vyšetřování a stíhání;

d)	napomáhá ke zdokonalování spolupráce příslušných orgánů členských států, zejména na základě analýz Europolu;

e)	spolupracuje a radí se s Evropskou soudní sítí, přičemž mimo jiné využívá její databázi dokumentů a přispívá k jejímu zdokonalování;

f)	může pomáhat Europolu, zejména mu poskytovat stanoviska na základě jím provedených analýz;

g)	může v případech stanovených v písmenech a), c) a d) zajišťovat logistickou podporu. Taková logistická podpora může zahrnovat mimo jiné překladatelskou, tlumočnickou a organizační pomoc při koordinačních schůzkách.

2. Pokud se dva nebo více národních členů neshodne na tom, jak vyřešit případ kompetenčního sporu, pokud jde o zahájení vyšetřování nebo stíhání podle článku 6, vydá kolegium nezávazné písemné stanovisko k tomu, jak by měl být případ řešen. Stanovisko kolegia se neprodleně předá dotyčným členským státům.

3. Bez ohledu na ustanovení jakéhokoli nástroje přijatého podle hlavy VI Smlouvy mohou žádající příslušné orgány hlásit Eurojustu jakékoliv odmítnutí nebo jakékoliv obtíže týkající se vyřízení žádosti o justiční spolupráci a požádat kolegium, aby vydalo nezávazné písemné stanovisko k tomu, jak by měl být případ řešen. Stanovisko kolegia se neprodleně předá dotyčným členským státům.

4. Na žádost dotčených příslušných vnitrostátních orgánů a ve spolupráci s nimi může kolegium rozhodnout o tom, že příslušné výdaje společného vyšetřovacího týmu sestaveného podle článku 13 Úmluvy ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie nebo podle rámcového rozhodnutí 2002/465/SVV o společných vyšetřovacích týmech (4) se považují za operativní výdaje ve smyslu čl. 41 odst. 3 Smlouvy.

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Účinky rozhodnutí Eurojustu

Pokud se příslušné orgány dotčených členských států rozhodnou nevyhovět žádosti uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a), čl. 6 odst. 1 písm. g), čl. 7 odst. 1 písm. a), čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3, sdělí své rozhodnutí a jeho důvody Eurojustu.“;

Článek 9 se mění takto:

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Národní členové Eurojustu podléhají ve věcech svého postavení vnitrostátnímu právu svého členského státu. Funkční období národního člena trvá nejméně čtyři roky. Členský stát původu může funkční období prodloužit. Národní člen nemůže být odvolán před koncem funkčního období bez předchozího oznámení Radě s uvedením důvodu pro toto odvolání. Je-li národní člen předsedou nebo místopředsedou Eurojustu, trvá jeho funkční období člena nejméně tak dlouho, aby mohl plnit svou funkci předsedy nebo místopředsedy po celé volební období.

2. Veškerá výměna informací mezi Eurojustem a členskými státy, včetně žádostí v rámci čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 6 odst. 1 písm. g), probíhá prostřednictvím národních členů.“;

b)	odstavec 3 se zrušuje;

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. K plnění cílů Eurojustu musí mít národní člen plný přístup k:

informacím obsaženým:

i)	ve vnitrostátních trestních rejstřících;

ii)	v registrech zatčených osob;

iii)	ve vyšetřovacích registrech;

iv)	v registrech DNA;

b)	v jiných rejstřících svého členského státu, které nejsou uvedeny v písmenu a) a obsahují informace, které potřebuje k plnění svých úkolů.“;

d)	vkládá se nový odstavec, který zní: „4a Podmínky přístupu uvedeného v odstavci 4 jsou přinejmenším stejné, jaké vnitrostátní právo stanoví pro státního zástupce, soudce nebo policistu s rovnocennými pravomocemi.“;

e)	odstavec se 6 zrušuje.

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

Pravomoci národního člena, které jsou mu svěřeny na vnitrostátní úrovni

1. Každý členský stát určí povahu a rozsah justičních pravomocí, které propůjčí svému národnímu členovi, pokud jde o justiční spolupráci týkající se tohoto státu. Patří mezi ně přinejmenším tyto rovnocenné pravomoci:

a)	přijímání, předávání a příprava vyřizování žádostí o justiční spolupráci týkající se nástrojů přijatých podle hlavy VI Smlouvy, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání, a poskytování doplňujících informací týkajících se těchto žádostí a sledování jejich vyřizování;

příprava sestavování společných vyšetřovacích týmů zřizovaných podle článku 13 Úmluvy ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie nebo rámcového rozhodnutí 2002/465/SVV, pokud jde o jeho vlastní členský stát, včetně všech společných vyšetřovacích týmů podporovaných Eurojustem podle čl. 7 odst. 4 tohoto rozhodnutí, a účast v těchto týmech;

c)	plnění všech úkolů příslušných vnitrostátních orgánů v souvislosti s analytickými pracovními soubory v Europolu.

2. Národní členové mohou ve své funkci vnitrostátního justičního orgánu, po dohodě s příslušným vnitrostátním orgánem či na jeho žádost a na individuálním základě vykonávat tyto přenesené pravomoci:

a)	vydávání a doplňování žádostí o justiční spolupráci týkající se nástrojů přijatých podle hlavy VI Smlouvy, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání;

b)	nařizování opatření týkajících se prohlídky a zajištění věci;

c)	schvalování a koordinování sledovaných zásilek.

3. V naléhavých případech národní členové mohou, není-li určen příslušný vnitrostátní orgán nebo není-li možné ho určit včas, schvalovat a koordinovat sledované zásilky.

4. Pravomoci vykonávané podle odst. 1 písm. a) vykonává vždy nejprve příslušný vnitrostátní orgán.

5. Pokud pravomoci uvedené v odstavcích 1 a 3 vykonal národní člen, je o tom příslušný orgán neprodleně informován.

6. Pokud ústavní předpisy týkající se rozdělení pravomocí mezi státní zástupce a soudce neumožňují svěřit jednu nebo více pravomocí uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku a v čl. 5a odst. 3 národnímu členovi, musí být tento člen alespoň oprávněn podat žádost orgánu příslušnému pro výkon těchto pravomocí.

7. Každý člen stát také v souladu se svými mezinárodními závazky určí právo národního člena vstupovat do jednání se zahraničními justičními orgány.

8. Při jmenování národního člena, jakož i jindy v případě potřeby, oznámí členský stát své rozhodnutí týkající se provádění odstavců 1 až 3 Eurojustu a generálnímu sekretariátu Rady, aby o něm generální sekretariát mohl uvědomit ostatní členské státy. Ty se zavazují přijmout a uznávat tímto způsobem nabyté výsady do té míry, do jaké jsou slučitelné s mezinárodními závazky.

9. Při plnění svých úkolů případně národní člen uvede, zda jedná v souladu se soudními pravomocemi, které mu byly propůjčeny podle tohoto článku.“;

V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Na návrh kolegia schválený dvoutřetinovou většinou hlasů a po konzultaci se společným kontrolním orgánem uvedeným v článku 23, pokud jde o ustanovení o zpracování osobních údajů, schválí Rada jednací řád Eurojustu. Ustanovení jednacího řádu týkající se zpracování osobních údajů může Rada schválit odděleně.“;

10)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Národní koordinační systém Eurojustu

1. Každý členský stát určí jednoho nebo více národních zpravodajů pro Eurojust.

2. Každý členský stát zavede národní koordinační systém Eurojustu s cílem zajistit koordinaci práce vykonávané:

a)	národními zpravodaji pro Eurojust;

b)	národním zpravodajem pro otázky terorismu;

c)	národním zpravodajem pro Evropskou soudní síť a až třemi dalšími kontaktními místy Evropské soudní sítě;

národními členy nebo kontaktními místy sítě pro společné vyšetřovací týmy a sítí zřízených rozhodnutím Rady 2002/494/SVV (5) (sítě týkající se válečných zločinů), rozhodnutím Rady 2007/845/SVV (6) (úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti) a případným budoucím rozhodnutím Rady o síti kontaktních míst týkajících se korupce.

3. Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 si zachovávají své postavení a status podle vnitrostátního práva.

4. Jeden z národních zpravodajů pro Eurojust odpovídá za fungování národního koordinačního systému Eurojustu.

5. Národní koordinační systém Eurojustu:

a)	je napojen na systém řízení případů Eurojustu;

b)	pomáhá Eurojustu určovat, zda by se případem měl zabývat Eurojust nebo Evropská soudní síť;

c)	v rámci členského státu usnadňuje plnění úkolů Eurojustu, zejména tím, že umožňuje národnímu členu určit správný orgán pro vyřízení žádostí o justiční spolupráci;

udržuje úzké vztahy s národní jednotkou Europolu a zejména:

i)	je informován a konzultován ohledně zapojení dotyčného členského státu do analytického pracovního souboru a je informován o fungování a výsledcích takových analytických pracovních souborů;

ii)	je informován o všech žádostech Europolu o zahájení vyšetřování nebo o sestavení společného vyšetřovacího týmu a o sdělení takových žádostí podaných Eurojustem národní jednotce Europolu.

6. Vztahy mezi národním členem a národními zpravodaji nevylučují přímé vztahy mezi národním členem a jeho příslušnými orgány.

7. Tímto článkem nejsou podle žádného výkladu dotčeny přímé kontakty mezi příslušným justičními orgány stanovenými v nástrojích pro justiční spolupráci, jako například v článku 6 Úmluvy ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie.

8. Výdaje národního koordinačního systému Eurojustu, jako například nájemné, vybavení, telekomunikace a platy administrativních pracovníků, je možné považovat za operativní výdaje Eurojustu v souladu s článkem 30.

11)

Článek 13 se mění takto

v odstavci 2 se:

i)	zrušují slova „v souladu s článkem 9“,

ii)	na konec odstavce doplňuje nová věta, která zní:„Zejména jsou neprodleně informováni národní členové, kteří nebyli informováni o případu, jenž se jich týká.“;

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„3. Tímto článkem nejsou dotčeny další povinnosti týkající se předávání informací Eurojustu, včetně rozhodnutí Rady 2005/671/SVV ze dne 20. září 2005 o výměně informací a spolupráci v oblasti teroristických trestných činů (7).

4. Členské státy zajistí, aby byli národní členové informováni o přípravě sestavení společného vyšetřovacího týmu, ať je sestavován podle článku 13 Úmluvy ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie nebo rámcového rozhodnutí 2002/465/SVV, a o následném vývoji týkajícím se těchto týmů.

5. Členské státy zajistí, aby byli jejich národní členové včas, v počáteční fázi a jakmile je daná informace k dispozici, informováni o všech trestních vyšetřováních týkajících se tří nebo více států, z nichž alespoň dva jsou členskými státy, která spadají do působnosti Eurojustu, je-li to nezbytné pro výkon funkcí Eurojustu, zejména pokud jsou potřeba souběžné žádosti o právní pomoc v několika státech, nebo je-li nezbytná koordinace ze strany Eurojustu nebo v případech pozitivních nebo negativních kompetenčních sporů. Členské státy zajistí, aby nad povinností podávat zprávy existoval dohled na vnitrostátní úrovni.

6. Jako první krok členské státy provedou odstavec 5, pokud jde o případy týkající se těchto trestných činů:

a)	nedovolený obchod s drogami;

b)	obchod s lidmi a nedovolený obchod se zbraněmi;

c)	nedovolený obchod s jaderným odpadem;

d)	nedovolený obchod s uměleckými díly;

e)	nedovolený obchod s ohroženými druhy;

f)	nedovolený obchod s lidskými orgány;

g)	praní peněz;

h)	podvod, včetně podvodu proti finančním zájmům Společenství;

i)	padělání, včetně padělání eura;

j)	terorismus, včetně financování terorismu;

k)	trestné činy proti životnímu prostředí;

l)	jiné formy organizované trestné činnosti.

7. Členské státy použijí odstavec 5 na jiné trestné činy než uvedené v odstavci 6 do tří let od data uvedeného v článku 2.

8. Členské státy zajistí, aby byl jejich národní člen rovněž informován o:

a)	všech žádostech o justiční spolupráci týkající se nástrojů přijatých podle hlavy VI Smlouvy, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání, zaslaných jejich příslušnými orgány v případech zahrnujících alespoň tři státy, z nichž alespoň dva jsou členskými státy;

b)	všech sledovaných zásilkách a tajných vyšetřováních týkajících se alespoň tří států, z nichž alespoň dva jsou členskými státy;

c)	všech odmítnutích žádostí o justiční spolupráci týkající se nástrojů přijatých podle hlavy VI Smlouvy, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání;

d)	všech žádostech o vzájemnou právní pomoc pocházejících z třetího státu, pokud se jeví, že tyto žádosti jsou součástí vyšetřování zahrnujícího jiné žádosti zaslané tímto třetím státem nejméně dvěma dalším členským státům.

9. Příslušné orgány navíc národnímu členovi poskytnou jakékoliv další informace, které národní člen považuje za nezbytné pro plnění svých úkolů.

10. Informace uvedené v tomto článku jsou předávány Eurojustu strukturovaným způsobem.

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 13a

Informace poskytované Eurojustem vnitrostátním orgánům

1. Eurojust poskytuje příslušným vnitrostátním orgánům z vlastního podnětu informace a zpětnou vazbu týkající se výsledků zpracování informací, včetně existence vazeb na případy již uložené v systému řízení případů.

2. Kromě toho, pokud příslušný vnitrostátní orgán požádá Eurojust o poskytnutí informací, Eurojust tyto informace předá v časovém rámci požadovaném uvedeným orgánem.“;

13)	V čl. 14 odst. 4 a čl. 16 odst. 1 se slova „rejstřík údajů“ nahrazuje slovy „systém řízení případů obsahující údaje“.;

14)	V čl. 15 odst. 4 a v článku 16 se slovo „rejstřík“ nahrazuje slovy „systém řízení případů“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

15)

Článek 15 se mění takto:

v odstavci 1 se

první věta nahrazuje tímto:

„1. Při zpracování osobních údajů podle čl. 14 odst. 1 smí Eurojust zpracovávat osobní údaje osob, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů dotyčných členských států trestně vyšetřovány nebo stíhány pro jednu nebo více forem trestné činnosti a přestupků stanovených v článku 4, jako jsou:“

ii)

doplňuje nové písmeno, které zní:

„l)	telefonní čísla, údaje o registraci vozidel, e-mailové účty, údaje týkající se telefonního a e-mailového provozu, záznamy o DNA a fotografie.“;

b)	v odstavci 2 se zrušuje slovo „pouze“;

16)

V článku 16 se vkládá nový odstavec, který zní:

„2a. Systém řízení případů umožňuje vkládání údajů a přístup na vnitrostátní úrovni. Je-li to v souladu s pravidly pro ochranu údajů obsaženými v tomto rozhodnutí, může být systém řízení případů připojen k zabezpečené telekomunikační síti uvedené v článku 10 rozhodnutí Rady …/…/SVV o Evropské soudní síti“;

17)	V článku 23 se na konci odstavce 10 doplňuje věta, která zní: „Sekretariát společného kontrolního orgánu se může opírat o odborné znalosti sekretariátu zřízeného rozhodnutím Rady 2000/641/SVV.“;

18)

Článek 26 se mění takto:

a)	vkládá se nový odstavec, který zní: „1a. Členské státy zajistí, aby kolegium mohlo skutečně otevírat analytické pracovní soubory Europolu a aby se mohlo podílet na jejich fungování.“;

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Eurojust a Evropská soudní síť navzájem udržují mimořádně úzké vztahy, založené na vzájemných konzultacích a doplňkovosti, a to především mezi národním členem, kontaktními místy Evropské soudní sítě tohoto členského státu a národními zpravodaji pro Eurojust a Evropskou soudní síť. V zájmu zajištění účinné spolupráce se přijímají tato opatření:

a)	Eurojust má přístup k centralizovaným informacím Evropské soudní sítě v souladu s článkem 8 rozhodnutí …/…/SVV a k zabezpečené telekomunikační síti zřízené v souladu s článkem 10 uvedeného rozhodnutí;

aniž je dotčen článek 13 tohoto rozhodnutí a v souladu s čl. 4 odst. 4 rozhodnutí …/…/SVV informují kontaktní místa Evropské soudní sítě případ od případu Eurojust o případech zahrnujících dva členské státy a spadajících do oblasti působnosti Eurojustu:

—	v případech, kdy je pravděpodobné, že dojde ke kompetenčním sporům, nebo

—	v případech odmítnutí žádosti o justiční spolupráci týkající se nástrojů přijatých podle hlavy VI Smlouvy, včetně nástrojů uvádějících v účinek zásadu vzájemného uznávání.

Kontaktní místa Evropské soudní sítě rovněž případ od případu informují Eurojust o všech případech spadajících do oblasti působnosti Eurojustu a zahrnujících alespoň tři členské státy.

Národní členové případ od případu informují kontaktní místa Evropské soudní sítě o všech případech, jež by tato síť byla podle předpokladu schopna řešit lépe;

sekretariát Evropské soudní sítě tvoří součást sekretariátu Eurojustu. Pracuje jako oddělená a samostatná jednotka. Může využívat zdroje Eurojustu, které jsou nezbytné pro plnění úkolů Evropské soudní sítě. Pravidla vztahující se na zaměstnance Eurojustu se vztahují na členy sekretariátu Evropské soudní sítě v míře, v jaké je to slučitelné s funkční samostatností sekretariátu Evropské soudní sítě;

d)	Evropská soudní síť je podporována administrativními útvary Eurojustu. Operativní výdaje Evropské soudní sítě mohou být hrazeny z rozpočtu Eurojustu podle článku 33;

e)	národní členové Eurojustu se mohou na pozvání Evropské soudní sítě zúčastnit jejích schůzí. K účasti na schůzích Eurojustu mohou být v jednotlivých případech přizvána kontaktní místa Evropské soudní sítě;

sekretariát sítě pro společné vyšetřovací týmy a sítí zřízených rozhodnutím 2002/494/SVV (sítě týkající se válečných zločinů), rozhodnutím 2007/845/SVV (úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti) a případným budoucím rozhodnutím o síti kontaktních míst týkajících se korupce tvoří součást sekretariátu Eurojustu a pracují jako oddělené a samostatné jednotky. Mohou využívat zdrojů Eurojustu, které jsou potřebné pro plnění jejich úkolů. Pravidla vztahující se na zaměstnance Eurojustu se vztahují na členy jejich sekretariátů v míře, v jaké je to slučitelné s funkční samostatností jejich sekretariátů; správní ředitel Eurojustu jmenuje generálního tajemníka sekretariátů sítí, který spadá pod jeho vedení.“

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„7. Eurojust naváže a udržuje úzkou spolupráci s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX) v míře, v jaké je to nezbytné pro plnění úkolů Eurojustu a pro dosahování jeho cílů, a s ohledem na nutnost zamezit zdvojení úsilí. Základní prvky této spolupráce stanoví dohoda, kterou schválí Rada po konzultaci se společným kontrolním orgánem, pokud jde o ustanovení o ochraně osobních údajů.

8. Eurojust naváže a udržuje úzkou spolupráci se společným situačním střediskem v míře, v jaké je to nezbytné pro plnění úkolů Eurojustu a pro dosahování jeho cílů, a s ohledem na nutnost zamezit zdvojení úsilí. Základní prvky této spolupráce stanoví dohoda, kterou schválí Rada po konzultaci se společným kontrolním orgánem, pokud jde o ustanovení o ochraně osobních údajů.

9. Eurojust naváže a udržuje úzkou spolupráci s Interpolem v míře, v jaké je to nezbytné pro plnění úkolů Eurojustu a pro dosahování jeho cílů, a s ohledem na nutnost zamezit zdvojení úsilí. Základní prvky této spolupráce stanoví dohoda, kterou schválí Rada po konzultaci se společným kontrolním orgánem, pokud jde o ustanovení o ochraně osobních údajů.

10. Eurojust naváže a udržuje úzkou spolupráci se Světovou celní organizací v míře, v jaké je to nezbytné pro plnění úkolů Eurojustu a pro dosahování jeho cílů, a s ohledem na nutnost zamezit zdvojení úsilí. Základní prvky této spolupráce stanoví dohoda, kterou schválí Rada po konzultaci se společným kontrolním orgánem, pokud jde o ustanovení o ochraně osobních údajů.“;

19)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 26a

Styční soudci nebo státní zástupci vyslaní do třetích států

1. Eurojust může pro usnadnění justiční spolupráce vyslat styčné soudce nebo státní zástupce do třetího státu, s výhradou dohody s hostitelskou zemí, kterou schválí Rada. Styčným soudcem nebo státním zástupcem je zástupce, asistent, národní člen Eurojustu či soudce nebo státní zástupce přidělený k Eurojustu. Vyslání styčného soudce nebo státního zástupce jménem Eurojustu podléhá předchozímu souhlasu tohoto soudce nebo státního zástupce a jeho členského státu.

2. Styční soudci nebo státní zástupci vyslaní podle odstavce 1 jsou styčnými soudci a státními zástupci pro Eurojust a příslušné orgány členských států. Činnost styčných soudců nebo státních zástupců vyslaných Eurojustem podléhá dohledu společného kontrolního orgánu. Styční soudci a státní zástupci podávají jednou ročně zprávu kolegiu Eurojustu, které vhodným způsobem informuje Radu a Evropský parlament o jejich činnosti. Styční soudci nebo státní zástupci rovněž informují národní členy a příslušné vnitrostátní orgány o všech případech týkajících se jejich členského státu.

3. Příslušné vnitrostátní orgány a styční soudci nebo státní zástupci uvedení v odstavci 1 se mohou navzájem přímo kontaktovat. V takových případech styčný soudce nebo státní zástupce o těchto kontaktech informuje národního člena.

4. Styční soudci nebo státní zástupci uvedení v odstavci 1 jsou připojeni k systému řízení případů.

5. Příslušné výdaje styčných soudců nebo státních zástupců vyslaných Eurojustem do třetího státu se považují za operativní výdaje ve smyslu čl. 41 odst. 3 Smlouvy. Před zahájením jednání se třetí zemí udělí Rada svůj souhlas. Eurojust informuje Radu o jakýchkoliv svých plánech zahájit taková jednání a Rada může vyvodit jakékoliv závěry, jež považuje za vhodné.“;

20)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 27a

Žádosti o justiční spolupráci z třetích států

1. Eurojust koordinuje vyřizování žádostí o justiční spolupráci vydaných třetím státem, pokud jsou tyto žádosti součásti téhož vyšetřování a vyžadují vyřízení v nejméně dvou členských státech.

2. Žádosti uvedené v odstavci 1 mohou být doručeny Eurojustu přímo, pokud je to v souladu s nástroji použitelnými pro vztahy mezi daným třetím státem a Evropskou unií nebo dotyčnými členskými státy.

3. Žádosti uvedené v odstavci 1 mohou být také Eurojustu předány příslušným vnitrostátním orgánem, který postupuje buď z vlastního podnětu nebo protože o zapojení Eurojustu požádal dotyčný třetí stát.

4. V naléhavém případě může žádosti uvedené v odstavci 1 řešit koordinační jednotka pro mimořádné události uvedená v článku 5a.

Článek 27b

Odpovědnost

1. Smluvní odpovědnost Eurojustu se řídí právem rozhodným pro dotyčnou smlouvu.

2. V oblasti mimosmluvní odpovědnosti je Eurojust, nezávisle na odpovědnosti podle článku 24, nahradí škodu, která byla způsobena kolegiem nebo pracovníky Eurojustu při výkonu jejich povinností bez ohledu na různé postupy pro uplatnění nároku na náhradu škody, které existují v právních řádech členských států.

3. Odstavec 2 se rovněž použije na škody způsobené národním členem při výkonu jeho povinností, s výjimkou případů, kdy jedná na základě pravomocí mu svěřených podle článku 9a.

4. Poškozený má právo žádat, aby se Eurojust zdržel nebo zanechal určité činnosti.

5. Vnitrostátní soudy členských států příslušné k projednávání sporů týkajících se odpovědnosti Eurojustu podle tohoto článku se určí odkazem na nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (8).

21)

Článek 29 se mění takto:

a)	v odstavci 1 se slova „jednomyslným rozhodnutím“ nahrazují slovy „dvoutřetinovou většinou hlasů“,

b)	v odstavci 2 se druhá věta „Může být jmenován opakovaně“ nahrazuje větou „Funkční období může být jednou prodlouženo i bez výběrového řízení, pokud tak rozhodne kolegium tříčtvrtinovou většinou hlasů a správního ředitele jmenuje stejnou většinou.“;

22)

Článek 32 se mění takto:

—	název se nahrazuje tímto: „Předkládání zpráv Evropskému parlamentu, Radě a Komisi“;

—	doplňuje se nový odstavec, který zní: „3. Komise a Rada mohou požádat o stanovisko Eurojustu ke všem návrhům nástrojů připravovaných podle hlavy VI Smlouvy.“;

23)

V článku 33 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Vyvíjejí-li národní členové, zástupci, asistenti a osoby v národním koordinačním systému Eurojustu činnost v rámci úkolů Eurojustu, považují se výdaje spojené s touto činností, včetně výdajů na personál Eurojustu, za operativní výdaje ve smyslu čl. 41 odst. 3 Smlouvy.“;

24)	V článku 35 se na konec odstavce 1 doplňuje věta, která zní: „Před předáním odhadu Komisi je konzultována Evropská soudní síť v souladu s postupy, které stanoví.“;

25)

Článek 41 se nahrazuje tímto:

„Článek 41

Předkládání zpráv

1. Členské státy informují Eurojust a generální sekretariát Rady o jakýchkoliv změnách týkajících se národních členů, zástupců a asistentů a také jmen a kontaktních údajů osob uvedených v čl. 12 odst. 1 a 2. Generální sekretariát vede aktualizovaný seznam těchto osob a zpřístupňuje jejich jména a kontaktní údaje všem členským státům a Komisi.

2. Každý členský stát rovněž, v souladu s čl. 9a odst. 4, při jmenování svého národního člena a v případě potřeby kdykoliv jindy informuje Eurojust a generální sekretariát Rady o pravomocích svěřených národnímu členovi v souladu s uvedeným článkem.

3. Konečné jmenování národního člena nabývá účinku dnem, kdy generální sekretariát Rady obdrží úřední oznámení uvedené v odstavci 1.“;

26)

V článku 42 se stávající jediný odstavec označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec, který zní:

„2. Komise pravidelně přezkoumává provádění tohoto rozhodnutí členskými státy a předkládá o tom zprávu Radě, případně doplněnou o nezbytné návrhy na zlepšení justiční spolupráce a fungování Eurojustu. To se zejména týká schopností Eurojustu podporovat členské státy v boji proti terorismu.“.

Článek 2

Provedení

V případě potřeby uvedou členské státy své vnitrostátní právo do souladu s tímto rozhodnutím co nejdříve a nejpozději do … (9).

Článek 3

Vstup v platnosti

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu …

Za Radu

předseda

…

(1) Úř. věst. L 63, 6.3. 2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2003/659/SVV (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 44).

(2) Rozhodnutí Rady 2002/494/SVV ze dne 13. června 2002 o vytvoření evropské sítě kontaktních míst týkajících se osob odpovědných za genocidium, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny (Úř. věst. L 167, 26.6.2002, s. 1).

(3) Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103).

(4) Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1.“

(5) Rozhodnutí Rady 2002/494/SVV ze dne 13. června 2002 o vytvoření evropské sítě kontaktních míst týkajících se osob odpovědných za genocidium, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny (Úř. věst. L 167, 26.6.2002, s. 1).

(6) Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103).“

(7) Úř. věst. L 253, 29.9.2005, s. 22.“

(8) Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).“

(9) Dva roky ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

27.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 54/14

Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky k přijetí rozhodnutí rady ze dne … o Evropské soudní síti

(2008/C 54/03)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 31 a čl. 34 odst. 2 písmeno c) této smlouvy,

s ohledem na podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská soudní síť, zřízená společnou akcí 98/428/SVV ze dne 29. června 1998 (1), prokázala svou prospěšnost při usnadňování justiční spolupráce v trestních věcech.

(2)

Podle článku 53 Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody a článku 6 Úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních mezi členskými státy Evropské unie ze dne 29. května 2000 se vzájemná právní pomoc uskutečňuje prostřednictvím přímých kontaktů mezi příslušnými justičními orgány. Tato decentralizace vzájemné právní pomoci se nyní provádí v široké míře.

(3)	Postupně se provádí zásada vzájemného uznávání soudních rozhodnutí v trestních věcech. Ta pouze nepotvrzuje zásadu přímých kontaktů mezi příslušnými justičními orgány, nýbrž stanoví rovněž postupy a zcela je podřizuje soudní kontrole.

(4)	Dopad těchto změn na justiční spolupráci dále vzrostl v důsledku rozšíření Evropské unie v letech 2004 a 2007. V důsledku tohoto vývoje je Evropská soudní síť mnohem potřebnější než v době svého vytvoření, a proto musí být posílena.

(5)

Pro zlepšení koordinace a spolupráce mezi příslušnými orgány členských států byla rozhodnutím 2002/187/SVV (2) zřízena Evropská jednotka pro justiční spolupráci (Eurojust). V rozhodnutí 2002/187/SVV se stanoví, že Eurojust udržuje mimořádně úzké vztahy s Evropskou soudní sítí, založené na vzájemných konzultacích a doplňkovosti.

(6)	Pět let souběžné existence Eurojustu a Evropské soudní sítě prokázalo jednak potřebu zachovat obě struktury a zároveň potřebu vyjasnit jejich vzájemné vztahy.

(7)	Je nezbytné posílit justiční spolupráci mezi členskými státy Evropské unie a umožnit pro tyto účely kontaktním místům Evropské soudní sítě a Eurojustu, aby mohly v případě potřeby kdykoli přímo a účinněji komunikovat prostřednictvím zabezpečené telekomunikační sítě,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení

Síť soudních kontaktních míst zřízená mezi členskými státy podle společné akce 98/428/SVV (dále jen „Evropská soudní síť“) provozuje i nadále činnost v souladu s tímto rozhodnutím.

Článek 2

Složení

1. Evropská soudní síť je s přihlédnutím k ústavním pravidlům, právním tradicím a vnitřní struktuře každého členského státu zřizována z ústředních orgánů příslušných pro mezinárodní soudní spolupráci a ze soudních nebo jiných příslušných orgánů majících zvláštní úkoly v rámci mezinárodní spolupráce.

2. Zřizuje se jedno nebo více kontaktních míst v každém členském státě v souladu s jeho vnitřními pravidly, vnitřním rozdělením pravomocí a se zřetelem na skutečné pokrytí celého území členského státu.

3. Každý členský stát jmenuje z kontaktních míst národního zpravodaje pro Evropskou soudní síť.

4. Každý členský stát zajistí, aby jeho kontaktní místa vykonávala funkce v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a z důvodu potřeby komunikace s kontaktními místy v ostatních členských státech měla kromě vlastního národního jazyka dostatečné znalosti dalšího jazyka Evropské unie. Před jmenováním nového kontaktního místa si mohou členské státy vyžádat stanovisko národního zpravodaje.

5. Pokud byli v členském státě jmenováni styční soudci nebo státní zástupci podle společné akce 96/277/SVV (3) a plní funkce podobné funkcím přiděleným podle článku 4 kontaktním místům, členský stát, který je jmenoval, napojí tyto soudce nebo státní zástupce na Evropskou soudní síť a na zabezpečenou telekomunikační síť podle článku 10 postupem, který si tento stát stanoví.

6. Komise určí kontaktní místo pro oblasti, které spadají do její působnosti.

7. Evropská soudní síť má sekretariát, který ve spolupráci a po konzultacích s předsednictvím Rady odpovídá za správu sítě. Po konzultacích s předsednictvím může sekretariát zastupovat síť.

Článek 3

Způsob fungování sítě

Evropská soudní síť funguje zejména těmito třemi způsoby:

a)	usnadňuje vhodné propojení mezi kontaktními místy v různých členských státech tak, aby mohla plnit funkce podle článku 4;

b)	organizuje pravidelné schůze zástupců členských států postupem podle článků 5, 6 a 7;

c)	v souladu s články 8, 9 a 10 nepřetržitě poskytuje určité množství základních aktualizovaných informací, zejména prostřednictvím vhodné telekomunikační sítě.

Článek 4

Funkce kontaktních míst včetně národního zpravodaje

1. Kontaktní místa, včetně národního zpravodaje, jsou aktivními prostředníky s úkolem usnadňovat justiční spolupráci mezi členskými státy, zejména v potírání různých forem závažné trestné činnosti. Jsou k dispozici místním soudním a jiným příslušným orgánům v jejich vlastní zemi, kontaktním místům v ostatních zemích a místním soudním a jiným příslušným orgánům v ostatních zemích k tomu, aby tyto orgány mohly navazovat ty nejvhodnější přímé kontakty.

V případě nutnosti mohou zaměstnanci kontaktních míst cestovat za účelem poznání kontaktních míst jiných členských států na základě dohody mezi příslušnými správními orgány.

2. Kontaktní místa, včetně národního zpravodaje, poskytují nezbytné právní a praktické informace místním soudním orgánům v jejich vlastní zemi, kontaktním místům v ostatních zemích a místním soudním orgánům v ostatních zemích tak, aby jim umožnila účinně připravovat žádosti o justiční spolupráci nebo justiční spolupráci obecně zdokonalovat.

3. Kontaktní místa, včetně národních zpravodajů, organizují na příslušné úrovni ve spolupráci s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání odborné vzdělávání o justiční spolupráci ve prospěch příslušných orgánů svých členských států.

Článek 5

Účel pravidelných schůzí kontaktních míst

1. Cílem pravidelných schůzí Evropské soudní sítě, na něž se přizvou alespoň dvě kontaktní místa z každého členského státu, je:

a)	umožnit kontaktním místům se vzájemně poznávat a vyměňovat si zkušenosti zejména o fungování sítě;

b)	poskytovat fórum pro diskusi o praktických a právních obtížích vznikajících členským státům v oblasti justiční spolupráce, především s ohledem na provádění opatření přijatých Evropskou unií.

2. Užitečné zkušenosti nabyté v rámci Evropské soudní sítě se předávají příslušným pracovním skupinám Evropské unie a slouží jako základ pro diskusi o možných legislativních změnách a praktických zlepšeních v oblasti mezinárodní soudní spolupráce.

Článek 6

Četnost plenárních schůzí

Plenární schůze Evropské soudní sítě ve složení národních zpravodajů se konají pravidelně ad hoc podle potřeby jejích členů a nejméně jednou do roka, na pozvání předsednictví Rady, které rovněž zohlední žádosti členských států o uspořádání setkání sítě.

Článek 7

Místo konání schůzí

1. V souladu s jednacím řádem Rady se schůze mohou konat v prostorách Rady v Bruselu.

2. V členských státech se však mohou konat alternativní schůze, aby se kontaktní místa všech členských států seznámila i s jinými orgány hostitelského státu než pouze s kontaktními místy a navštívila konkrétní subjekty v tomto státě, které plní úkoly v oblasti mezinárodní soudní spolupráce nebo jsou odpovědné za boj proti určitým formám závažné trestné činnosti.

Článek 8

Obsah informací šířených uvnitř Evropské soudní sítě

Evropská soudní síť zpřístupní kontaktním místům a příslušným soudním orgánům tyto informace:

1)	úplné údaje o kontaktních místech v každém členském státě, případně s vysvětlením jejich působnosti na vnitrostátní úrovni;

nástroj informační technologie umožňující vydávajícímu orgánu členského státu určit orgán příslušný v jiném členském státě pro přijetí a vyřízení jeho žádosti o justiční spolupráci včetně evropských zatýkacích rozkazů, evropských důkazních příkazů, příkazů ke zmrazení aktiv a žádostí o vzájemnou právní pomoc;

3)	stručné právní a praktické informace týkající se soudních a procesních systémů v členských státech;

4)	znění významných právních nástrojů a v případě platných úmluv znění prohlášení a výhrad.

Článek 9

Aktualizace informací

1. Informace šířené uvnitř Evropské soudní sítě jsou neustále aktualizovány.

2. Každý členský stát ověřuje správnost údajů obsažených v systému a okamžitě informuje sekretariát Evropské soudní sítě, jakmile musí být pozměněny údaje pro některý ze čtyř bodů uvedených v článku 8.

Článek 10

Telekomunikační prostředky

1. Evropská soudní síť zajistí, aby:

a)	informace poskytnuté podle článku 8 byly dostupné na neustále aktualizovaných internetových stránkách;

b)	byla zavedena zabezpečená telekomunikační síť pro operativní činnosti kontaktních míst Evropské soudní sítě;

c)	zabezpečená telekomunikační síť umožňovala výměnu údajů a všech žádostí o justiční spolupráci mezi členskými státy, jakož i mezi členskými státy a národními členy, národními zpravodaji Eurojustu a styčnými soudci nebo státními zástupci jmenovanými Eurojustem.

2. Zabezpečenou telekomunikační síť podle odstavce 1 lze rovněž použít pro operační činnosti národních zpravodajů, národních zpravodajů pro otázky terorismu, národních členů Eurojustu a styčných soudců nebo státních zástupců jmenovaných Eurojustem. Siť může být propojena se systémem řízení případů Eurojustu, který je uveden v článku 16 rozhodnutí 2002/187/SVV.

Článek 11

Vztahy mezi Evropskou soudní sítí a Eurojustem

1. Evropská soudní síť a Eurojust navzájem udržují mimořádně úzké vztahy založené na vzájemných konzultacích a doplňkovosti, zejména mezi národním členem Eurojustu, kontaktními místy Evropské soudní sítě tohoto členského státu a národními zpravodaji Eurojustu a Evropské soudní sítě. V zájmu zajištění účinné spolupráce se přijímají tato opatření:

a)	Eurojust má přístup k centralizovaným informacím Evropské soudní sítě podle článku 8 tohoto rozhodnutí a k zabezpečené telekomunikační síti zřízené podle článku 10 tohoto rozhodnutí;

aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2002/187/SVV a v souladu s čl. 4 odst. 4 tohoto rozhodnutí informují kontaktní místa Evropské soudní sítě případ od případu Eurojust o případech zahrnujících dva členské státy a spadajících do oblasti působnosti Eurojustu:

—	v případech, kdy je pravděpodobné, že dojde ke kompetenčním sporům nebo

—	v případech odmítnutí žádosti o justiční spolupráci, včetně evropských zatýkacích rozkazů, evropských důkazních příkazů, příkazů ke zmrazení aktiv a žádostí o vzájemnou právní pomoc;

c)	kontaktní místa Evropské soudní sítě rovněž případ od případu informují Eurojust o všech případech spadajících do oblasti působnosti Eurojustu a zahrnujících alespoň tři členské státy;

d)	národní členové případ od případu informují kontaktní místa Evropské soudní sítě o všech případech, jež by tato síť byla podle předpokladu schopna řešit lépe;

sekretariát Evropské soudní sítě tvoří součást sekretariátu Eurojustu. Pracuje jako oddělená a samostatná jednotka. Může využívat zdroje Eurojustu, které jsou nezbytné k plnění úkolů Evropské soudní sítě. Pravidla vztahující se na zaměstnance Eurojustu se vztahují na členy sekretariátu Evropské soudní sítě v míře, v jaké je to slučitelné s funkční samostatností sekretariátu Evropské soudní sítě;

f)	národní členové Eurojustu se mohou na pozvání Evropské soudní sítě zúčastnit jejích schůzí. K účasti na schůzích Eurojustu mohou být v jednotlivých případech přizvána kontaktní místa Evropské soudní sítě.

2. Evropská soudní síť je podporována administrativními útvary Eurojustu. Operativní výdaje Evropské soudní sítě mohou být hrazeny z rozpočtu Eurojustu podle článku 33 rozhodnutí 2002/187/SVV.

Článek 12

Předkládání zpráv Radě a Komisi

Každý druhý rok správní ředitel Eurojustu a předsednictví Rady písemně informují Radu a Komisi o činnosti a řízení Evropské soudní sítě, včetně rozpočtového hospodaření. K tomuto účelu připraví předsednictví dvouletou zprávu o činnosti Evropské soudní sítě a o problémech boje proti trestné činnosti v Unii, které vyplynuly v důsledku činnosti Evropské soudní sítě. V této zprávě může Evropská soudní síť prostřednictvím předsednictví také činit návrhy na zlepšení justiční spolupráce v trestních věcech. Evropská soudní síť může rovněž předložit jakoukoli zprávu či jakékoliv jiné informace o své činnosti, o které ji případně požádá Rada nebo předsednictví.

Článek 13

Rozpočet

S cílem umožnit Evropské soudní síti plnění jejích úkolů obsahuje rozpočet Eurojustu v souladu s čl. 35 odst. 1 rozhodnutí 2002/187/SVV zvláštní část pro Evropskou soudní síť.

Článek 14

Územní působnost

V případě Spojeného království se ustanovení tohoto rozhodnutí vztahují na Spojené království Velké Británie a Severního Irska, britské Normanské ostrovy a ostrov Man.

Článek 15

Zhodnocení fungování Evropské soudní sítě

Na základě zprávy, kterou vypracuje Komise ve spolupráci s Evropskou soudní sítí, zhodnotí Rada každé čtyři roky fungování Evropské soudní sítě.

Článek 16

Zrušení společné akce 98/428/SVV

Zrušuje se společná akce 98/428/SVV.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu …

Za Radu

předseda

…

(1) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 4.

(2) Rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro justiční spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 1.)

(3) Úř. věst. L 105, 27.4.1996, s. 1.

27.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 54/22

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků

(Text s významem pro EHP)

(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice)

(2008/C 54/06)

ESO (1)	Odkaz a název harmonizované normy (a referenční dokument)	Odkaz na nahrazovanou normu	Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy (Poznámka 1)
CEN	EN 556-1:2001 Sterilizace zdravotnických prostředků – Požadavky na zdravotnické prostředky označované jako „STERILNÍ“ – Část 1: Požadavky na zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu	EN 556:1994 + A1:1998	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2002)
CEN	EN 556-1:2001/AC:2006
CEN	EN 556-2:2003 Sterilizace zdravotnických prostředků – Požadavky na zdravotnické prostředky označované jako „STERILNÍ“ – Část 2: Požadavky na zdravotnické prostředky vyrobené za aseptických podmínek	—
CEN	EN 980:2003 Značky pro označování zdravotnických prostředků	EN 980:1996	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2003)
CEN	EN 1041:1998 Informace výrobce zdravotnických prostředků	—
CEN	EN ISO 10993-1:2003 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 1: Hodnocení a zkoušení (ISO 10993-1:2003)	—
CEN	EN ISO 10993-4:2002 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 4: Výběr zkoušek na interakce s krví (ISO 10993-4:2002)	EN 30993-4:1993	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2003)
CEN	EN ISO 10993-4:2002/A1:2006	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2007)
CEN	EN ISO 10993-5:1999 Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 5: Zkoušky na cytotoxicitu in vitro (ISO 10993-5:1999)	EN 30993-5:1994	Datum ukončení platnosti (30. 11. 1999)
CEN	EN ISO 10993-6:2007 Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 6: Zkoušky lokálníc účinků po implantaci (ISO 10993-6:2007)	EN 30993-6:1994	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2007)
CEN	EN ISO 10993-9:1999 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 9: Obecné zásady pro kvalitativní a kvantitativní stanovení potenciálních degradačních produktů (ISO 10993-9:1999)	—
CEN	EN ISO 10993-10:2002 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 10: Zkoušky na dráždivost a přecitlivělost oddáleného typu (ISO 10993-10:2002)	EN ISO 10993-10:1995	Datum ukončení platnosti (31. 3. 2003)
CEN	EN ISO 10993-10:2002/A1:2006	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2007)
CEN	EN ISO 10993-11:2006 Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 11: Zkoušky systémové toxicity (ISO 10993-11:2006)	EN ISO 10993-11:1995	Datum ukončení platnosti (28. 2. 2007)
CEN	EN ISO 10993-12:2007 Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 12: Příprava vzorků a referenční materiály (ISO 10993-12:2007)	EN ISO 10993-12:2004	31. 5. 2008
CEN	EN ISO 10993-13:1998 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 13: Kvalitativní a kvantitativní stanovení degradačních produktů z prostředků zdravotnické techniky vyrobených z polymerních materiálů (ISO 10993-13:1998)	—
CEN	EN ISO 10993-16:1997 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 16: Plán toxikokinetické studie degradačních produktů a vyluhovatelných látek (ISO 10993-16:1997)	—
CEN	EN ISO 10993-17:2002 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 17: Stanovení přípustných limitů pro vyluhovatelné látky (ISO 10993-17:2002)	—
CEN	EN ISO 10993-18:2005 Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 18: Chemická charakterizace materiálů (ISO 10993-18:2005)	—
CEN	EN ISO 11135-1:2007 Sterilizace produktů pro zdravotní péči – Ethylen oxid – Část 1: Požadavky na vývoj, validaci a běžnou kontrolu procesu sterilizace zdravotnických zařízení (ISO 11135-1:2007)	EN 550:1994	31. 5. 2010
CEN	EN ISO 11137-1:2006 Sterilizace prostředků zdravotnické péče – Sterilizace zářením – Část 1: Požadavky na vývoj, validaci a průběžnou kontrolu sterilizačního postupu pro zdravotnické prostředky (ISO 11137-1:2006)	EN 552:1994	30. 4. 2009
CEN	EN ISO 11137-2:2007 Sterilizace výrobků pro zdravotní péči – Sterilizace zářením – Část 2: Určení sterilizační dávky (ISO 11137-2:2006)	—
CEN	EN ISO 11138-2:2006 Sterilizace produktů pro zdravotní péči – Biologické indikátory – Část 2: Biologické indikátory pro sterilizaci etylenoxidem (ISO 11138-2:2006)	—
CEN	EN ISO 11138-3:2006 Sterilizace produktů pro zdravotní péči – Biologické indikátory – Část 3: Biologické indikátory pro sterilizaci vlhkým teplem (ISO 11138-3:2006)	—
CEN	EN ISO 11140-1:2005 Sterilizace výrobků pro zdravotní péči – Chemické indikátory – Část 1: Všeobecné požadavky (ISO 11140-1:2005)	—
CEN	EN ISO 11607-1:2006 Obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu – Část 1: Požadavky na materiály – Systémy sterilní bariéry a systémy balení (ISO 11607-1:2006)	EN 868-1:1997	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2007)
CEN	EN ISO 11737-1:2006 Sterilizace zdravotnických prostředků – Mikrobiologické metody – Část 1: Stanovení populace mikroorganizmů na produktech (ISO 11737-1:2006)	EN 1174-1:1996 EN 1174-2:1996 EN 1174-3:1996	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2006)
CEN	EN ISO 13485:2003 Zdravotnické prostředky – Systémy managementu jakosti – Požadavky pro účely předpisů (ISO 13485:2003)	EN ISO 13485:2000 EN ISO 13488:2000	31. 7. 2009
CEN	EN ISO 13485:2003/AC:2007
CEN	EN 13824:2004 Sterilizace zdravotnických prostředků – Aseptické zpracování kapalných zdravotnických prostředků – Požadavky	—
CEN	EN ISO 14155-1:2003 Klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely – Část 1: Všeobecné požadavky (ISO 14155-1:2003)	EN 540:1993	Datum ukončení platnosti (31. 8. 2003)
CEN	EN ISO 14155-2:2003 Klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely – Část 2: Plány klinických zkoušek (ISO 14155-2:2003)	—
CEN	EN ISO 14971:2007 Zdravotnické prostředky – Aplikace řízení rizika na zdravotnické prostředky (ISO 14971:2007)	EN ISO 14971:2000	31. 3. 2010
CEN	EN ISO 17665-1:2006 Sterilizace výrobků pro zdravotní péči – Sterilizace vlhkým teplem – Část 1: Požadavky na vývoj, validaci a průběžnou kontrolu sterilizačního postupu pro zdravotnické prostředky (ISO 17665-1:2006)	EN 554:1994	31. 8. 2009
CEN	EN 45502-1:1997 Aktivní implantabilní zdravotnické prostředky – Část 1: Všeobecné požadavky na bezpečnost, značení a informace poskytované výrobcem	—
CEN	EN 45502-2-1:2004 Aktivní implantabilní zdravotnické prostředky – Část 2-1: Zvláštní požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky určené pro léčbu bradyarytmií (kardiostimulátory)	—

Pozn. 1

Datum ukončení presumpce shody je obvykle datum ukončení platnosti (dup) stanovené Evropskou organizací pro normalizaci. Uživatelé těchto norem se však upozorňují na to, že v některých výjimečných případech tomu může být i jinak.

Pozn. 3

Dochází-li ke změnám, je referenčním dokumentem norma EN CCCCC:YYYY, její předchozí změny, pokud existují, a nová, citovaná změna. Nahrazovanou normu (sloupec 3) proto tvoří norma EN CCCCC:YYYY a její předchozí změny, pokud existují, ale bez nové, citované změny. Od uvedeného data přestává u nahrazované normy platit presumpce shody se základními požadavky směrnice.

POZNÁMKA:

—	Veškeré informace o dostupnosti norem lze obdržet buď od Evropských organizací pro normalizaci nebo od národních orgánů pro normalizaci. Jejich seznam je v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (2), ve znění směrnice 98/48/ES (3).

—	Zveřejnění odkazů v Úředním věstníku Evropské unie neznamená, že uvedené normy jsou k dispozici ve všech jazycích Společenství.

—	Tento seznam nahrazuje všechny předchozí seznamy zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Komise zajišťuje aktualizaci tohoto seznamu.

Více informací o harmonizovaných normách je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/enterprise/newapproach/standardization/harmstds/

(1) ESO: Evropské organizace pro normalizaci:

—	CEN: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel, tel. (32-2) 550 08 11; fax (32-2) 550 08 19 (http://www.cen.eu)

—	CENELEC: rue de Stassart 35, B-1050 Brusel, tel. (32-2) 519 08 68; fax (32-2) 519 69 19 (http://www.cenelec.org)

—	ETSI: 650, route des Lucioles, F-06921 Sophia Antipolis, tel. (33) 492 94 42 00; fax (33) 493 65 47 16 (http://www.etsi.org)

(2) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(3) Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18.

27.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 54/29

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích

(Text s významem pro EHP)

(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice)

(2008/C 54/08)

ESO (1)	Odkaz a název harmonizované normy (a referenční dokument)	Odkaz na nahrazovanou normu	Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy (Poznámka 1)
CEN	EN 285:2006 Sterilizace – Parní sterilizátory – Velké sterilizátory	EN 285:1996	30. 11. 2008
CEN	EN 375:2001 Informace předávané výrobcem s diagnostickými činidly in vitro pro odborné použití	–
CEN	EN 376:2002 Informace předávané výrobcem s diagnostickými činidly in vitro pro sebekontrolu	–
CEN	EN 455-1:2000 Lékařské rukavice pro jednorázové použití – Část 1: Požadavky a zkoušení nepropustnosti	EN 455-1:1993	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2001)
CEN	EN 455-2:2000 Lékařské rukavice pro jednorázové použití – Část 2: Požadavky a zkoušení fyzikálních vlastností	EN 455-2:1995	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2001)
CEN	EN 455-3:2006 Lékařské rukavice pro jednorázové použití – Část 3: Požadavky a zkoušky pro biologické hodnocení	EN 455-3:1999	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2007)
CEN	EN 556-1:2001 Sterilizace zdravotnických prostředků – Požadavky na zdravotnické prostředky označované jako „STERILNÍ“ – Část 1: Požadavky na zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu	EN 556:1994 + A1:1998	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2002)
CEN	EN 556-1:2001/AC:2006
CEN	EN 556-2:2003 Sterilizace zdravotnických prostředků – Požadavky na zdravotnické prostředky označované jako „STERILNÍ“ – Část 2: Požadavky na zdravotnické prostředky vyrobené za aseptických podmínek	–
CEN	EN 591:2001 Návody k použití přístrojů pro diagnostiku in vitro pro profesionální účely	–
CEN	EN 592:2002 Návody k používání přístrojů pro diagnostiku in vitro pro sebekontrolu	–
CEN	EN 737-1:1998 Potrubní rozvody medicinálních plynů – Část 1: Terminální jednotky pro stlačené medicinální plyny a podtlak	–
CEN	EN 737-4:1998 Potrubní rozvody medicinálních plynů – Část 4: Terminální jednotky pro systémy odvodu anestetických plynů	–
CEN	EN 738-4:1998 Redukční ventily pro použití s medicinálními plyny – Část 4: Nízkotlaké redukční ventily určené k zabudování do zdravotnických přístrojů	–
CEN	EN 738-4:1998/A1:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 739:1998 Nízkotlaké hadicové sestavy pro použití s medicinálními plyny	–
CEN	EN 739:1998/A1:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2002)
CEN	EN 794-1:1997 Plicní ventilátory – Část 1: Zvláštní požadavky na ventilátory pro intenzivní péči	–
CEN	EN 794-1:1997/A1:2000	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 5. 2001)
CEN	EN 794-3:1998 Plicní ventilátory – Část 3: Zvláštní požadavky na pohotovostní a transportní ventilátory	–
CEN	EN 794-3:1998/A1:2005	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2005)
CEN	EN 980:2003 Značky pro označování zdravotnických prostředků	EN 980:1996	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2003)
CEN	EN 1041:1998 Informace výrobce zdravotnických prostředků	–
CEN	EN 1060-1:1995 Neinvazivní tonometry – Část 1: Všeobecné požadavky	–
CEN	EN 1060-1:1995/A1:2002	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 11. 2002)
CEN	EN 1060-2:1995 Neinvazivní tonometry – Část 2: Specifické požadavky pro mechanické tonometry	–
CEN	EN 1060-3:1997 Neinvazivní tonometry – Část 3: Specifické požadavky pro elektromechanické systémy na měření krevního tlaku	–
CEN	EN 1060-3:1997/A1:2005	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2006)
CEN	EN 1060-4:2004 Neinvazivní tonometry – Část 4: Zkušební postupy k určení celkové přesnosti systému automatických neinvazivních tonometrů	–
CEN	EN 1089-3:2004 Lahve na přepravu plynů – Označování lahví (kromě lahví na LPG) – Část 3: Barevné značení	EN 1089-3:1997	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2004)
CEN	EN 1282-2:2005 Anestetické a respirační přístroje – Tracheostomické trubice (ISO 5366-3:2001 modified)	EN 1282-2:1997	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2005)
CEN	EN 1422:1997 Sterilizátory pro zdravotnické účely – Ethylenoxidové sterilizátory – Požadavky a zkušební postupy	–
CEN	EN 1618:1997 Neintravaskulární katetry – Zkušební postupy	–
CEN	EN 1639:2004 Stomatologie – Zdravotnické prostředky pro stomatologii – Nástroje	EN 1639:1996	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2004)
CEN	EN 1640:2004 Stomatologie – Zdravotnické prostředky pro stomatologii – Vybavení	EN 1640:1996	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2004)
CEN	EN 1641:2004 Stomatologie – Zdravotnické prostředky pro stomatologii – Materiály	EN 1641:1996	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2004)
CEN	EN 1642:2004 Stomatologie – Zdravotnické prostředky pro stomatologii – Dentální implantáty	EN 1642:1996	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2004)
CEN	EN 1707:1996 Kuželové spoje s 6 % kuželem (Luer) pro injekční stříkačky, jehly a další zdravotnické přístroje – Zámkové kuželové spoje	–
CEN	EN 1782:1998 Tracheální trubice a spojky	–
CEN	EN 1820:2005 Anestetické zásobní vaky (ISO 5362:2000, modified)	EN 1820:1997	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2005)
CEN	EN 1865:1999 Specifikace nosítek a jiných prostředků pro manipulaci s pacientem používaných v silničních ambulancích	–
CEN	EN 1970:2000 Nastavitelná lůžka pro osoby se zdravotním postižením – Požadavky a metody zkoušení	–
CEN	EN 1970:2000/A1:2005	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 9. 2005)
CEN	EN 1985:1998 Pomůcky pro chůzi – Všeobecné požadavky a metody zkoušení	–
CEN	EN ISO 3826-3:2007 Vaky z plastu pro lidskou krev a krevní komponenty – Část 3: Systémy krevních vaků s integrovanými prvky (ISO 3826-3:2006)	–
CEN	EN ISO 4074:2002 Kondomy z přírodního latexu – Požadavky a zkušební metody (ISO 4074:2002)	EN 600:1996	Datum ukončení platnosti (31. 8. 2005)
CEN	EN ISO 4135:2001 Anestetické a respirační přístroje – Slovník (ISO 4135:2001)	EN ISO 4135:1996	Datum ukončení platnosti (28. 2. 2002)
CEN	EN ISO 5356-1:2004 Anestetické a respirační přístroje – Kuželové spojky – Část 1: Spojky s vnějším a vnitřním kuželem (ISO 5356-1:2004)	EN 1281-1:1997	Datum ukončení platnosti (30. 11. 2004)
CEN	EN ISO 5356-2:2007 Anestetická a dýchací zařízení – Kuželové spojky – Část 2: Závitové nosné spojky (ISO 5356-2:2006)	EN 1281-2:1995	29. 2. 2008
CEN	EN ISO 5360:2007 Anestetické odpařovače – Specifické plnicí systémy (ISO 5360:2006)	EN 1280-1:1997	30. 6. 2008
CEN	EN ISO 5366-1:2004 Anestetické a respirační přístroje – Tracheostomické trubice – Část 1: Trubice a spojky pro dospělé (ISO 5366-1:2000)	EN 1282-1:1996	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2005)
CEN	EN ISO 5840:2005 Kardiovaskulární implantáty – Protézy srdečních chlopní (ISO 5840:2005)	EN 12006-1:1999	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2006)
CEN	EN ISO 7197:2006 Neurochirurgické implantáty – Sterilní umělá propojení (shunty) a součásti pro hydrocephalus, určené pro jedno použití (ISO 7197:2006)	–
CEN	EN ISO 7376:2003 Anestetické a respirační přístroje – Laryngoskopy pro tracheální intubaci (ISO 7376:2003)	EN 1819:1997	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2004)
CEN	EN ISO 7396-1:2007 Rozvody medicinálních plynů – Část 1: Rozvody stlačených medicinálních plynů a vakua (ISO 7396-1:2007)	EN 737-3:1998	30. 4. 2009
CEN	EN ISO 7396-2:2007 Rozvody medicinálních plynů – Část 1: Rozvody odsávání použitých anestetických plynů (ISO 7396-2:2007)	EN 737-2:1998	30. 4. 2009
CEN	EN ISO 7439:2002 Nitroděložní antikoncepční tělíska s obsahem mědi – Požadavky a zkoušky (ISO 7439:2002)	–
CEN	EN ISO 7886-3:2005 Sterilní podkožní injekční stříkačky pro jedno použití – Část 3: Samoznehodnocovací stříkačky pro fixní dávky vakcíny (ISO 7886-3:2005)	–
CEN	EN ISO 7886-4:2006 Sterilní podkožní injekční stříkačky pro jedno použití – Část 4: Stříkačky s vybavením zabraňujícím opakovanému použití (ISO 7886-4:2006)	–
CEN	EN ISO 8185:2007 Zvlhčovače pro dýchací trakt používané ve zdravotnictví – Zvláštní požadavky na systémy pro zvlhčování dýchacích plynů (ISO 8185:2007)	EN ISO 8185:1997	31. 1. 2008
CEN	EN ISO 8359:1996 Koncentrátory kyslíku pro zdravotnické účely – Požadavky na bezpečnost (ISO 8359:1996)	–
CEN	EN ISO 8536-4:2007 Infuzní přístroje pro zdravotnické použití – Část 4: Infuzní sety pro jednorázové použití, gravitační (ISO 8536-4:2007)	–
CEN	EN ISO 8835-2:2007 Inhalační anestetické systémy – Část 2: Anestetické dýchací systémy (ISO 8835-2:2007)	EN 740:1998	31. 5. 2009
CEN	EN ISO 8835-3:2007 Inhalační anestetické systémy – Část 3: Přenosové a přijímací systémy pro systémy aktivního odvodu anestetického plynu (ISO 8835-3:2007)	EN 740:1998	31. 5. 2009
CEN	EN ISO 8835-4:2004 Inhalační anestetické systémy – Část 4: Anestetické odpařovače (ISO 8835-4:2004)	–
CEN	EN ISO 8835-4:2004/AC:2006
CEN	EN ISO 8835-5:2004 Inhalační anestetické systémy – Část 5: Anestetické ventilátory (ISO 8835-5:2004)	–
CEN	EN ISO 8835-5:2004/AC:2006
CEN	EN ISO 9360-1:2000 Anestetická a respirační zařízení – Výměníky tepla a vlhkosti pro zvlhčování vdechovaných plynů u lidí – Část 1: Výměníky tepla a vlhkosti pro použití s minimálními dechovými objemy od 250 ml (ISO 9360-1:2000)	–
CEN	EN ISO 9360-2:2002 Anestetická a respirační zařízení – Výměníky tepla a vlhkosti pro zvlhčování vdechovaných plynů u lidí – Část 2: Výměníky tepla a vlhkosti pro použití u pacientů při tracheostomii s minimálními dechovými objemy od 250 ml (ISO 9360-2:2001)	–
CEN	EN ISO 9713:2004 Neurochirurgické implantáty – Samosvěrné svorky pro intrakraniální aneurysma (ISO 9713:2002)	–
CEN	EN ISO 9919:2005 Zdravotnické elektrické přístroje – Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a základní vlastnosti pulzních oximetrů pro zdravotnické použití (ISO 9919:2005)	EN 865:1997	Datum ukončení platnosti (30. 9. 2005)
CEN	EN ISO 10079-1:1999 Zdravotnická odsávací zařízení – Část 1: Elektrická odsávací zařízení – Požadavky na bezpečnost (ISO 10079-1:1999)	EN ISO 10079-1:1996	Datum ukončení platnosti (29. 2. 2000)
CEN	EN ISO 10079-2:1999 Zdravotnická odsávací zařízení – Část 2: Odsávací zařízení poháněná ručně (ISO 10079-2:1999)	EN ISO 10079-2:1996	Datum ukončení platnosti (29. 2. 2000)
CEN	EN ISO 10079-3:1999 Zdravotnická odsávací zařízení – Část 3: Odsávací zařízení poháněná vakuovým nebo tlakovým zdrojem (ISO 10079-3:1999)	EN ISO 10079-3:1996	Datum ukončení platnosti (29. 2. 2000)
CEN	EN ISO 10328:2006 Protetika – Zkoušení konstrukce protéz pro dolní končetiny – Požadavky a zkušební metody (ISO 10328:2006)	–
CEN	EN ISO 10524-1:2006 Redukční ventily k použití s lékařskými plyny – Část 1: Redukční ventily a redukční ventily s přístroji na měření průtoku (ISO 10524-1:2006)	EN 738-1:1997	31. 10. 2008
CEN	EN ISO 10524-2:2006 Tlakové regulátory pro použití s medicinálními plyny – Část 2: Rozdělovač a přímé tlakové reguůátory (ISO 10524-2:2005)	EN 738-2:1998	31. 10. 2008
CEN	EN ISO 10524-3:2006 Tlakové regulátory pro použití s medicinálními plyny – Část 3: Tlakové regulátory integrované s válcovými ventily (ISO 10524-3:2005)	EN 738-3:1998	31. 10. 2008
CEN	EN ISO 10535:2006 Zvedáky pro přepravu osob se zdravotním postižením – Požadavky a metody zkoušení (ISO 10535:2006)	EN ISO 10535:1998	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2007)
CEN	EN ISO 10555-1:1996 Sterilní intravaskulární katetry pro jednorázové použití – Část 1: Všeobecné požadavky (ISO 10555-1:1995)	–
	EN ISO 10555-1:1996/A1:1999	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2000)
	EN ISO 10555-1:1996/A2:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 11. 2004)
CEN	EN ISO 10651-2:2004 Plicní ventilátory pro zdravotnické použití – Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a základní vlastnosti – Část 2: Ventilátory pro domácí péči o pacienty závislé na ventilátoru (ISO 10651-2:2004)	EN 794-2:1997	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2005)
CEN	EN ISO 10651-4:2002 Plicní ventilátory – Část 4: Zvláštní požadavky na ruční resuscitátory (ISO 10651-4:2002)	–
CEN	EN ISO 10651-6:2004 Plicní ventilátory pro zdravotnické použití – Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a základní vlastnosti – Část 6: Prostředky pro podporu ventilace v domácí péči (ISO 10651-6:2004)	–
CEN	EN ISO 10993-1:2003 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 1: Hodnocení a zkoušení (ISO 10993-1:2003)	–
CEN	EN ISO 10993-3:2003 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 3: Zkoušky na genotoxicitu, karcinogenitu a reprodukční toxicitu (ISO 10993-3:2003)	EN 30993-3:1993	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2004)
CEN	EN ISO 10993-4:2002 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 4: Výběr zkoušek na interakce s krví (ISO 10993-4:2002)	EN 30993-4:1993	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2003)
CEN	EN ISO 10993-4:2002/A1:2006	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2007)
CEN	EN ISO 10993-5:1999 Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 5: Zkoušky na cytotoxicitu in vitro (ISO 10993-5:1999)	EN 30993-5:1994	Datum ukončení platnosti (30. 11. 1999)
CEN	EN ISO 10993-6:2007 Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 6: Zkoušky lokálníc účinků po implantaci (ISO 10993-6:2007)	EN 30993-6:1994	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2007)
CEN	EN ISO 10993-9:1999 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 9: Obecné zásady pro kvalitativní a kvantitativní stanovení potenciálních degradačních produktů (ISO 10993-9:1999)	–
CEN	EN ISO 10993-10:2002 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 10: Zkoušky na dráždivost a přecitlivělost oddáleného typu (ISO 10993-10:2002)	EN ISO 10993-10:1995	Datum ukončení platnosti (31. 3. 2003)
CEN	EN ISO 10993-10:2002/A1:2006	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2007)
CEN	EN ISO 10993-11:2006 Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 11: Zkoušky systémové toxicity (ISO 10993-11:2006)	EN ISO 10993-11:1995	Datum ukončení platnosti (28. 2. 2007)
CEN	EN ISO 10993-12:2007 Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 12: Příprava vzorků a referenční materiály (ISO 10993-12:2007)	EN ISO 10993-12:2004	31. 5. 2008
CEN	EN ISO 10993-13:1998 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 13: Kvalitativní a kvantitativní stanovení degradačních produktů z prostředků zdravotnické techniky vyrobených z polymerních materiálů (ISO 10993-13:1998)	–
CEN	EN ISO 10993-14:2001 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 14: Kvalitativní a kvantitativní stanovení degradačních produktů z keramických materiálů (ISO 10993-14:2001)	–
CEN	EN ISO 10993-15:2000 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 15: Kvalitativní a kvantitativní stanovení degradačních produktů z kovů a slitin (ISO 10993-15:2000)	–
CEN	EN ISO 10993-16:1997 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 16: Plán toxikokinetické studie degradačních produktů a vyluhovatelných látek (ISO 10993-16:1997)	–
CEN	EN ISO 10993-17:2002 Biologické hodnocení prostředků zdravotnické techniky – Část 17: Stanovení přípustných limitů pro vyluhovatelné látky (ISO 10993-17:2002)	–
CEN	EN ISO 10993-18:2005 Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 18: Chemická charakterizace materiálů (ISO 10993-18:2005)	–
CEN	EN ISO 11135-1:2007 Sterilizace produktů pro zdravotní péči – Ethylen oxid – Část 1: Požadavky na vývoj, validaci a běžnou kontrolu procesu sterilizace zdravotnických zařízení (ISO 11135-1:2007)	EN 550:1994	31. 5. 2010
CEN	EN ISO 11137-1:2006 Sterilizace prostředků zdravotnické péče – Sterilizace zářením – Část 1: Požadavky na vývoj, validaci a průběžnou kontrolu sterilizačního postupu pro zdravotnické prostředky (ISO 11137-1:2006)	EN 552:1994	30. 4. 2009
CEN	EN ISO 11137-2:2007 Sterilizace výrobků pro zdravotní péči – Sterilizace zářením – Část 2: Určení sterilizační dávky (ISO 11137-2:2006)	–
CEN	EN ISO 11138-2:2006 Sterilizace produktů pro zdravotní péči – Biologické indikátory – Část 2: Biologické indikátory pro sterilizaci etylenoxidem (ISO 11138-2:2006)	–
CEN	EN ISO 11138-3:2006 Sterilizace produktů pro zdravotní péči – Biologické indikátory – Část 3: Biologické indikátory pro sterilizaci vlhkým teplem (ISO 11138-3:2006)	–
CEN	EN ISO 11140-1:2005 Sterilizace výrobků pro zdravotní péči – Chemické indikátory – Část 1: Všeobecné požadavky (ISO 11140-1:2005)	EN 867-2:1997	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2006)
CEN	EN ISO 11140-3:2007 Sterilizace výrobků pro zdravotní péči – Chemické indikátory – Část 3: Zkouška pronikání páry přes uživatelem sestavené a předem sestavené zlušební balíky (ISO 11140-3:2007)	EN 867-3:1997	Datum ukončení platnosti (30. 9. 2007)
CEN	EN ISO 11197:2004 Zdravotnické napájecí jednotky (ISO 11197:2004)	EN 793:1997	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2005)
CEN	EN ISO 11607-1:2006 Obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu – Část 1: Požadavky na materiály – Systémy sterilní bariéry a systémy balení (ISO 11607-1:2006)	EN 868-1:1997	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2007)
CEN	EN ISO 11607-2:2006 Obaly pro zdravotnické prostředky sterilizované v konečném obalu – Část 2: Validace požadavků na proces tvarování, utěsnění a sestavení (ISO 11607-2:2006)	–
CEN	EN ISO 11737-1:2006 Sterilizace zdravotnických prostředků – Mikrobiologické metody – Část 1: Stanovení populace mikroorganizmů na produktech (ISO 11737-1:2006)	EN 1174-1:1996 EN 1174-2:1996 EN 1174-3:1996	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2006)
CEN	EN ISO 11810-2:2007 Lasery a laserová zařízení – Zkušební metoda a klasifikace odolnosti operačních roušek a dalších přikrývek pro ochranu nemocného vůči únikům laserového záření – Část 2: Sekundární zapálení (ISO 11810-2:2007)	–
CEN	EN ISO 11979-8:2006 Oftalmologické implantáty – Nitrooční čočky – Část 8: Základní požadavky (ISO 11979-8:2006)	EN 13503-8:2000	Datum ukončení platnosti (31. 1. 2007)
CEN	EN ISO 11990:2003 Optika a optické přístroje – Lasery a laserová zařízení – Stanovení odolnosti úchytky tracheální kanyly vůči účinkům laserového záření (ISO 11990:2003)	EN ISO 11990:1999	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2003)
CEN	EN 12006-2:1998 Neaktivní chirurgické implantáty – Zvláštní požadavky na srdeční a cévní implantáty – Část 2: Cévní protézy včetně konduitů srdečních chlopní	–
CEN	EN 12006-3:1998 Neaktivní chirurgické implantáty – Zvláštní požadavky na srdeční a cévní implantáty – Část 3: Endovaskulární implantáty	–
CEN	EN 12011:1998 Nástroje používané s neaktivními chirurgickými implantáty – Všeobecné požadavky	–
CEN	EN 12182:1999 Technické pomůcky pro osoby se zdravotním postižením – Všeobecné požadavky a metody zkoušení	–
CEN	EN 12322:1999 Zdravotnické prostředky pro diagnostiku in vitro – Kultivační půdy pro mikrobiologii – Kritéria funkce kultivačních půd	–
CEN	EN 12322:1999/A1:2001	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2002)
CEN	EN 12342:1998 Dýchací trubice pro použití s anestetickými přístroji a ventilátory	–
CEN	EN 12470-1:2000 Klinické teploměry – Část 1: Skleněné teploměry s kapalnou kovovou náplní s maximálním zařízením	–
CEN	EN 12470-2:2000 Klinické teploměry – Část 2: Teploměry se změnou typu fáze (bodová matice)	–
CEN	EN 12470-3:2000 Klinické teploměry – Část 3: Vlastnosti kompaktních elektronických teploměrů (s extrapolací i bez extrapolace) s maximálním zařízením	–
CEN	EN 12470-4:2000 Klinické teploměry – Část 4: Vlastnosti elektronických teploměrů pro kontinuální měření	–
CEN	EN 12470-5:2003 Klinické teploměry – Část 5: Vlastnosti infračervených ušních teploměrů (s maximálním zařízením)	–
CEN	EN ISO 12870:2004 Oční optika – Brýlové obruby – Požadavky a zkušební metody (ISO 12870:2004)	EN ISO 12870:1997	Datum ukončení platnosti (28. 2. 2005)
CEN	EN ISO 12870:2004/AC:2005
CEN	EN 13014:2000 Připojení hadiček pro odběr vzorků plynu k anestetickým a respiračním přístrojům	–
CEN	EN 13060:2004 Malé parní sterilizátory	–
CEN	EN 13220:1998 Přístroje k měření průtoku pro připojení k terminálním jednotkám potrubních rozvodů medicinálních plynů	–
CEN	EN 13328-1:2001 Filtry dýchacích systémů pro anestetické a respirační použití – Část 1: Metoda posuzování filtračních vlastností pomocí soli	–
CEN	EN 13328-2:2002 Filtry dýchacích systémů pro anestetické a respirační použití – Část 2: Nefiltrační hlediska	–
CEN	EN 13328-2:2002/A1:2003	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (30. 6. 2004)
CEN	EN ISO 13485:2003 Zdravotnické prostředky – Systémy managementu jakosti – Požadavky pro účely předpisů (ISO 13485:2003)	EN ISO 13485:2000 EN ISO 13488:2000 EN 46003:1999	31. 7. 2009
CEN	EN ISO 13485:2003/AC:2007
CEN	EN 13544-1:2007 Přístroje pro léčbu dýchání – Část 1: Rozprašovací systémy a jejich komponenty	EN 13544-1:2001	Datum ukončení platnosti (31. 10. 2007)
CEN	EN 13544-2:2002 Přístroje pro respirační terapii – Část 2: Hadice a konektory	–
CEN	EN 13544-3:2001 Přístroje pro respirační terapii – Část 3: Zařízení pro strhávání vzduchu	–
CEN	EN 13624:2003 Chemické dezinfekční přípravky a antiseptika – Kvantitativní zkouška s použitím suspenze ke stanovení fungicidního účinku chemických dezinfekčních přípravků používaných pro lékařské nástroje – Metoda zkoušení a požadavky (fáze 2/stupeň 1)	–
CEN	EN 13718-1:2002 Letecké, lodní a těžké terénní ambulance – Část 1: Požadavky na připojovací rozhraní zdravotnických prostředků pro nepřetržitou péči o pacienta	–
CEN	EN 13726-1:2002 Zkušební metody pro primární obvazy – Část 1: Aspekty sacích vlastností (absorpce)	–
CEN	EN 13726-2:2002 Zkušební metody pro primární obvazy – Část 2: Hodnoty penetrace vlhkosti propustných foliových obvazů	–
CEN	EN 13727:2003 Chemické dezinfekční přípravky a antiseptika – Kvantitativní zkouška s použitím suspenze ke stanovení baktericidního účinku chemických dezinfekčních přípravků používaných pro lékařské nástroje – Metoda zkoušení a požadavky (fáze 2/ stupeň 1)	–
CEN	EN 13795-1:2002 Operační roušky, pláště a operační oděvy do čistých prostor, používané jako zdravotnické prostředky pro pacienty, nemocniční personál a zařízení – Část 1: Všeobecné požadavky na výrobce, zpracovatele a výrobky	–
CEN	EN 13795-2:2004 Operační roušky, pláště a operační oděvy do čistých prostor používané jako zdravotnické prostředky pro pacienty, nemocniční personál a zařízení – Část 2: Zkušební metody	–
CEN	EN 13795-3:2006 Operační roušky, pláště a operační oděvy do čistých prostor používané jako zdravotnické prostředky pro pacienty, nemocniční personál a zařízení – Část 3: požadavky na provedení	–
CEN	EN 13824:2004 Sterilizace zdravotnických prostředků – Aseptické zpracování kapalných zdravotnických prostředků – Požadavky	–
CEN	EN 13867:2002 Koncentráty pro hemodialýzu a související léčebné metody	–
CEN	EN 13976-1:2003 Záchranné systémy – Přeprava inkubátorů – Část 1: Podmínky připojení	–
CEN	EN 13976-2:2003 Záchranné systémy – Přeprava inkubátorů – Část 2: Požadavky na systém	–
CEN	EN 14079:2003 Neaktivní zdravotnické prostředky – Požadavky na provedení a zkušební metody pro absorpční gázu z bavlny a absorpční gázu z bavlny a viskózy	–
CEN	EN ISO 14155-1:2003 Klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely – Část 1: Všeobecné požadavky (ISO 14155-1:2003)	EN 540:1993	Datum ukončení platnosti (31. 8. 2003)
CEN	EN ISO 14155-2:2003 Klinické zkoušky zdravotnických prostředků pro humánní účely – Část 2: Plány klinických zkoušek (ISO 14155-2:2003)	–
CEN	EN ISO 14160:1998 Sterilizace jednorázových zdravotnických prostředků obsahujících látky živočišného původu – Validace a průběžná kontrola sterilizace kapalnými chemickými sterilanty (ISO 14160:1998)	–
CEN	EN 14180:2003 Sterilizátory pro zdravotnické účely – Sterilizátory s nízkoteplotní směsí páry a formaldehydu – Požadavky a zkoušení	–
CEN	EN 14299:2004 Neaktivní chirurgické implantáty – Zvláštní požadavky na srdeční a cévní implantáty – Specifické požadavky na arteriální stenty	–
CEN	EN 14348:2005 Chemické dezinfekční přípravky a antiseptika – Kvantitativní zkouška s použitím suspenze ke stanovení mykobaktericidního účinku chemických dezinfekčních přípravků používaných ve zdravotnictví včetně dezinfekčních přípravků pro lékařské nástroje – Metoda zkoušení a požadavky (fáze 2/stupeň 1)	–
CEN	EN ISO 14408:2005 Tracheální trubice pro laserovou chirurgii – Požadavky na značení průvodní dokumentace (ISO 14408:2005)	–
CEN	EN ISO 14534:2002 Oční optika – Kontaktní čočky a prostředky pro ošetřování kontaktních čoček – Všeobecné požadavky (ISO 14534:2002)	EN ISO 14534:1997	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2002)
CEN	EN 14561:2006 Chemické dezinfekční přípravky a antiseptika – Kvantitativní zkouška na nosiči ke stanovení baktericidního účinku chemických dezinfekčních přípravků používaných pro lékařské nástroje – Metoda zkoušení a požadavky (fáze 2/ stupeň 2)	–
CEN	EN 14562:2006 Chemické dezinfekční přípravky a antiseptika – Kvantitativní zkouška na nosiči ke stanovení fungicidního účinku nebo účinku proti kvasinkám pro lékařské nástroje – Metoda zkoušení a požadavky (fáze 2/ stupeň 2)	–
CEN	EN ISO 14602:1998 Neaktivní chirurgické implantáty – Implantáty pro osteosyntézu – Zvláštní požadavky (ISO 14602:1998)	–
CEN	EN ISO 14607:2007 Neaktivní chirurgické implantáty – Prsní implantáty – Zvláštní požadavky (ISO 14607:2007)	–
CEN	EN ISO 14630:2005 Neaktivní chirurgické implantáty – Všeobecné požadavky (ISO 14630:2005)	EN ISO 14630:1997	Datum ukončení platnosti (30. 11. 2005)
CEN	EN 14683:2005 Chirurgické masky – Požadavky a zkušební metody	–
CEN	EN ISO 14889:2003 Oční optika – Brýlové čočky – Základní požadavky na dokončené nezabroušené brýlové čočky (ISO 14889:2003)	EN ISO 14889:1997	Datum ukončení platnosti (30. 11. 2003)
CEN	EN 14931:2006 Hyperbarické komory pro humánní použití – Vícemístné komory pro hyperbarickou terapii – Vlastnosti, požadavky na bezpečnost a zkoušení	–
CEN	EN ISO 14937:2000 Sterilizace prostředků zdravotnické péče – Obecné požadavky na charakterizaci sterilizačního činidla a vývoj, validaci a průběžnou kontrolu postupu sterilizace zdravotnických prostředků (ISO 14937:2000)	–
CEN	EN ISO 14971:2007 Zdravotnické prostředky – Aplikace řízení rizika na zdravotnické prostředky (ISO 14971:2007)	EN ISO 14971:2000	31. 3. 2010
CEN	EN ISO 15001:2004 Anestetické a respirační přístroje – Kompatibilita s kyslíkem (ISO 15001:2003)	–
CEN	EN ISO 15004-1:2006 Oftalmologické přístroje – Základní požadavky a zkušební metody – Část 1: Všeobecné požadavky aplikovatelné na všechny oftalmologické přístroje (ISO 15004-1:2006)	EN ISO 15004:1997	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2006)
CEN	EN ISO 15225:2000 Nomenklatura – Specifikace systému nomenklatury zdravotnických prostředků pro účely výměny správních dat (ISO 15225:2000)	–
CEN	EN ISO 15225:2000/A1:2004	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 8. 2004)
CEN	EN 15424:2007 Sterilizace zdravotnických zařízení – Nízkoteplotní pára a formaldehyd – Požadavky na vývoj, validaci a běžnou kontrolu procesu sterilizace zdravotnických zařízení	–
CEN	EN ISO 15747:2005 Plastové vaky pro nitrožilní infuze (ISO 15747:2003)	–
CEN	EN ISO 15883-1:2006 Čisticí a desinfekční zařízení – Část 1: Všeobecné požadavky, definice a zkoušky (ISO 15883-1:2006)	–
CEN	EN ISO 15883-2:2006 Čisticí a desinfekční zařízení – Část 2: Požadavky a zkoušky čisticích a desinfekčních zařízení s tepelnou desinfekcí pro chirurgické nástroje, anestetické přístroje, nádoby, nástroje, skleněné přístroje, atd. (ISO 15883-2:2006)	–
CEN	EN ISO 15883-3:2006 Čisticí a desinfekční zařízení – Část 3: Požadavky a zkoušky čisticích a desinfekčních zařízení s tepelnou desinfekcí nádob pro lidské výměšky (ISO 15883-3:2006)	–
CEN	EN ISO 16201:2006 Technické pomůcky pro osoby se zdravotním postižením – Environmentální ovládání pomůcek pro každodenní život (ISO 16201:2006)	–
CEN	EN ISO 17510-1:2007 Dechová terapie spánkové apnoe – Část 1: Přístroje pro dechovou terapii spánkové apnoe (ISO 17510-1:2007)	EN ISO 17510-1:2002	30. 4. 2008
CEN	EN ISO 17510-2:2007 Dechová terapie spánkové apnoe – Část 2: Masky a aplikační příslušenství (ISO 17510-2:2007)	EN ISO 17510-2:2003	30. 4. 2008
CEN	EN ISO 17664:2004 Sterilizace zdravotnických prostředků – Informace, které mají být poskytnuty výrobcem pro zpracování opakovaně sterilizovatelných zdravotnických prostředků (ISO 17664:2004)	–
CEN	EN ISO 17665-1:2006 Sterilizace výrobků pro zdravotní péči – Sterilizace vlhkým teplem – Část 1: Požadavky na vývoj, validaci a průběžnou kontrolu sterilizačního postupu pro zdravotnické prostředky (ISO 17665-1:2006)	EN 554:1994	31. 8. 2009
CEN	EN ISO 18777:2005 Transportabilní systémy s kapalným kyslíkem pro zdravotnické použití – Zvláštní požadavky (ISO 18777:2005)	–
CEN	EN ISO 18778:2005 Respirační přístroje – Monitory pro malé děti – Zvláštní požadavky (ISO 18778:2005)	–
CEN	EN ISO 18779:2005 Zdravotnická zařízení pro úsporu kyslíku a kyslíkových směsí – Zvláštní požadavky (ISO 18779:2005)	–
CEN	EN ISO 19054:2006 Kolejnicové systémy pro připevnění zdravotnického vybavení (ISO 19054:2005)	EN 12218:1998	30. 6. 2008
CEN	EN 20594-1:1993 Kuželové spoje s 6 % kuželem (Luer) pro injekční stříkačky, jehly a další zdravotnické přístroje – Část 1: Všeobecné požadavky (ISO 594-1:1986)	–
CEN	EN 20594-1:1993/A1:1997	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 5. 1998)
CEN	EN ISO 21171:2006 Gumové zdravotnické rukavice – Stanovení zbytkového prášku na povrchu (ISO 21171:2006)	–
CEN	EN ISO 21534:2007 Neaktivní chirurgické implantáty – Implantáty pro náhradu kloubů – Zvláštní požadavky (ISO 21534:2007)	EN 12010:1998	31. 3. 2008
CEN	EN ISO 21535:2007 Neaktivní chirurgické implantáty – Implantáty pro náhradu kloubů – Specifické požadavky na implantáty pro náhradu kyčelních kloubů (ISO 21535:2007)	EN 12563:1998	31. 3. 2008
CEN	EN ISO 21536:2007 Neaktivní chirurgické implantáty – Implantáty pro náhradu kloubů – Specifické požadavky na implantáty pro náhradu kolenních kloubů (ISO 21536:2007)	EN 12564:1998	31. 3. 2008
CEN	EN ISO 21647:2004 Zdravotnické elektrické přístroje – Zvláštní požadavky na základní bezpečnost a základní vlastnosti monitorů dýchacích plynů (ISO 21647:2004)	EN 12598:1999 EN 864:1996 EN ISO 11196:1997	Datum ukončení platnosti (31. 5. 2005)
CEN	EN ISO 21647:2004/AC:2006
CEN	EN ISO 21649:2006 Bezkanylové injekční přístroje pro zdravotnické účely – Požadavky a zkušební metody (ISO 21649:2006)	–
CEN	EN ISO 21969:2006 Vysokotlaká flexibilní připojení pro použití se systémy medicinálních plynů (ISO 21969:2005)	EN 13221:2000	Datum ukončení platnosti (31. 12. 2007)
CEN	EN ISO 22442-1:2007 Živočišné tkáně a jejich deriváty používané při výrobě zdravotnických prostředků – Část 1: Analýza řízení rizika (ISO 22442-1:2007)	EN 12442-1:2000	30. 6. 2008
CEN	EN ISO 22442-2:2007 Živočišné tkáně a jejich deriváty používané při výrobě zdravotnických prostředků – Část 2: Kontrola původu, odběru a manipulace (ISO 22442-2:2007)	EN 12442-2:2000	30. 6. 2008
CEN	EN ISO 22442-3:2007 Živočišné tkáně a jejich deriváty používané při výrobě zdravotnických prostředků – Část 3: Validace eliminace a/nebo inaktivace virů a původců přenosné spongiformní encefolopatie (ISO 22442-3:2007)	EN 12442-3:2000	30. 6. 2008
CEN	EN ISO 22523:2006 Vnější končetinové protézy a vnější ortézy – Požadavky a metody zkoušení (ISO 22523:2006)	EN 12523:1999	Datum ukončení platnosti (30. 4. 2007)
CEN	EN ISO 22610:2006 Operační roušky, pláště a operační oděvy do čistých prostor, používané jako zdravotnické prostředky ve zdravotnických zařízeních pro pacienty, nemocniční personál a zařízení – Metoda stanovení odolnosti proti penetraci mikrobiálních zárodků za mokra (ISO 22610:2006)	–
CEN	EN ISO 22612:2005 Ochranný oděv proti infekčním agens – Zkušební metoda odolnosti proti penetraci mikrobů za sucha (ISO 22612:2005)	–
CEN	EN ISO 22675:2006 Protetika – Zkoušení pomůcek hlezno-chodidlo a chodidlových jednotek – Požadavky a metody (ISO 22675:2006)	–
CEN	EN ISO 23747:2007 Anestetická a respirační zařízení – Spirometry pro měření špičkového výdechu pro stanovení pulmonární funkce spontánně dýchajících osob (ISO 23747:2007)	EN 13826:2003	31. 1. 2008
CEN	EN 27740:1992 Chirurgické nástroje. Skalpely se snímatelnými čepelemi. Mezní rozměry (ISO 7740:1985)	–
CEN	EN 27740:1992/A1:1997	Pozn. 3	Datum ukončení platnosti (31. 5. 1998)

Pozn. 1

Pozn. 3

POZNÁMKA:

—	Veškeré informace o dostupnosti norem lze obdržet buď od Evropských organizací pro normalizaci nebo od národních orgánů pro normalizaci. Jejich seznam je v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (2), ve znění směrnice 98/48/ES (3).

—	Zveřejnění odkazů v Úředním věstníku Evropské unie neznamená, že uvedené normy jsou k dispozici ve všech jazycích Společenství.

—	Tento seznam nahrazuje všechny předchozí seznamy zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Komise zajišťuje aktualizaci tohoto seznamu.

Více informací o harmonizovaných normách je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/enterprise/newapproach/standardization/harmstds/

(1) ESO: Evropské organizace pro normalizaci:

—	CEN: rue de Stassart 36, B-1050 Brusel, tel. (32-2) 550 08 11; fax (32-2) 550 08 19 (http://www.cen.eu)

—	CENELEC: rue de Stassart 35, B-1050 Brusel, tel. (32-2) 519 08 68; fax (32-2) 519 69 19 (http://www.cenelec.org)

—	ETSI: 650, route des Lucioles, F-06921 Sophia Antipolis, tel. (33) 492 94 42 00; fax (33) 493 65 47 16 (http://www.etsi.org)

(2) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(3) Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 54

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 51 27. února 2008

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2008/C 054/01	Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	1

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2008/C 054/04	Směnné kurzy vůči euru	18

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2008/C 054/05	Informace sdělené členskými státy o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání ( 1 )	19

2008/C 054/06	Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Rady 90/385/EHS ze dne 20. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aktivních implantabilních zdravotnických prostředků ( 1 )	22

2008/C 054/07	Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro ( 1 )	26

2008/C 054/08	Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích ( 1 )	29

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Komise
2008/C 054/09	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5073 – Scholz/TTC/GMPL JV) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	43

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,4874
JPY	japonský jen	160,45
DKK	dánská koruna	7,4550
GBP	britská libra	0,75360
SEK	švédská koruna	9,3005
CHF	švýcarský frank	1,6163
ISK	islandská koruna	98,35
NOK	norská koruna	7,8845
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,020
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	259,20
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6965
PLN	polský zlotý	3,5303
RON	rumunský lei	3,6430
SKK	slovenská koruna	32,779
TRY	turecká lira	1,7758
AUD	australský dolar	1,6048
CAD	kanadský dolar	1,4722
HKD	hongkongský dolar	11,5936
NZD	novozélandský dolar	1,8338
SGD	singapurský dolar	2,0905
KRW	jihokorejský won	1 409,31
ZAR	jihoafrický rand	11,3057
CNY	čínský juan	10,6468
HRK	chorvatská kuna	7,2812
IDR	indonéská rupie	13 516,00
MYR	malajsijský ringgit	4,7790
PHP	filipínské peso	60,121
RUB	ruský rubl	36,2190
THB	thajský baht	45,291
BRL	brazilský real	2,5278
MXN	mexické peso	16,0096

	III Přípravné akty
	RADA
2008/C 054/02	Podnět Belgického království, České republiky, Estonské republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Rakouské republiky, Polské republiky, Portugalské republiky, Republiky Slovinsko, Slovenské republiky a Švédského království k přijetí rozhodnutí Rady ze dne … o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV	4

2008/C 054/03	Podnět Republiky Slovinsko, Francouzské republiky, České republiky, Švédského království, Španělského království, Belgického království, Polské republiky, Italské republiky, Lucemburského velkovévodství, Nizozemského království, Slovenské republiky, Estonské republiky, Rakouské republiky a Portugalské republiky k přijetí rozhodnutí rady ze dne … o Evropské soudní síti	14