16.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 43/4

Souhrnné údaje sdělené členskými státy týkající se státní podpory poskytované na základě nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh a o změně nařízení Komise (ES) č. 70/2001

(2008/C 43/03)

Číslo XA: XA 228/07

Členský stát: Francie

Region: všechny oblasti, tato opatření mohou být financována všemi územními samosprávnými celky (regionální rady, rady departementů), které o to mají zájem

Název režimu podpory: Aides à la promotion des produits animaux et des produits d'origine animale

Právní základ:

—	Article 15, paragraphe 2, du règlement (CE) no 1857/2006 d'exemption agricole

—	Article L 621-1 et suivants du code rural

—	Articles L 1511-1 et suivants du code général des collectivités territoriales

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory: 4 miliony EUR od orgánu „l'Office national interprofessionnel de l'élevage et de ses productions“ (s výhradou přidělení rozpočtových prostředků) a částka v neurčené výši ze strany územních samosprávných celků

Maximální míra podpory: U opatření zamýšlených ve výše uvedeném čl. 15 odst. 2 písm. c) až f) může podpora činit až 100 %. Výše podpory za žádných okolností nepřekročí 100 % nákladů na subvencovaná opatření

Datum uskutečnění:

Doba trvání režimu podpory: šest let (2008-2013)

Cíl podpory: Podpory mají napomoci propagaci a informování o produktech, šířit poznatky o produkci; popularizovat vědecké znalosti, zjednodušit pořádání informačních kampaní o systémech produkce jakostních produktů, umožnit organizování obchodních veletrhů, výstav, přehlídkových a prodejních akcí i fór, přispět k účasti odborníků na těchto akcích, rozvíjet vztahy s veřejností a podobné činnosti.

Předmětem podpory budou opatření spadající do oblasti působnosti čl. 15 odst. 2 nařízení o výjimkách v oblasti zemědělství (nařízení (ES) č. 1857/2006), uvedených rovněž v kapitole IV K pokynů v oblasti zemědělství ze dne 27. prosince 2006 a v bodě 152 písm. b) těchto pokynů

Dotčená hospodářská odvětví: Malé a střední podniky v odvětví chovu hospodářských zvířat a produkce produktů živočišného původu

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Office national interprofessionnel de l'élevage et de ses productions

12, rue Henri Rol-Tanguy

TSA 30003

F-93555 Montreuil Sous Bois Cedex

Adresa internetových stránek: www.office-elevage.fr/aides-nat/aides-nat.htm

Konkrétní informace o režimu podpory budou uvedeny na těchto internetových stránkách v rubrice „Information/Aides nationales“ okamžitě od jeho data použitelnosti (leden 2008).

Další informace: Na dodržování maximální částky podpory stanovené v článku 15 nařízení (ES) č. 1857/2006 budou dohlížet územní samosprávné celky. Pokud tyto celky finančně doplní zdroje z příslušného orgánu („office de l'élevage“), musí ve spolupráci s ředitelstvími pro zemědělství a lesnictví příslušných departementů ověřit výpočet kumulace podpor

Číslo XA: XA 229/07

Členský stát: Spojené království

Region: Great Britain (England, Scotland and Wales)

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Dairy Farmer Milk Market Development Scheme

Právní základ: Milk Development Council Order 1995

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 15. září 2007-31. března 2008: 300 000 GBP

Maximální míra podpory: Míra podpory je 50 %.

Datum uskutečnění: Režim podpory bude zahájen dne 15. září 2007

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: Režim podpory bude zahájen dne 15. září 2007. Bude ukončen dne 31. března 2008. Poslední platby budou provedeny dne 30. září 2008. Všechny faktury za služby musí dojít nejpozději do 31. prosince 2008

Cíl podpory: Tato podpora je v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1857/2006, přičemž způsobilé jsou tyto náklady:

Tato podpora je rovněž v souladu s článkem 15 nařízení č. 1857/2006, přičemž způsobilé jsou tyto náklady:

Dotčené/á odvětví: Režim se vztahuje na podniky zapojené do produkce mléka

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu: Statutárním subjektem odpovědným za tento režim je:

Milk Development Council

Trent Lodge

Stroud Road

Cirencester GL7 6JN

United Kingdom

Organizací spravující režim podpory je:

Milk Development Council

Trent Lodge

Stroud Road

Cirencester GL7 6JN

United Kingdom

Adresa internetových stránek: http://www.mdc.org.uk/default.aspx?DN=0963897f-fa62-4704-b085-607718ee51eb

Můžete také navštívit hlavní internetovou stránku Spojeného království věnovanou vyňatým státním podporám v zemědělství na adrese:

http://defraweb/farm/policy/state-aid/setup/exist-exempt.htm

Další údaje: Další a podrobnější údaje o způsobilosti a pravidlech režimu naleznete na výše uvedených internetových stránkách. V souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 1857/2006 podpora nesmí zahrnovat přímé platby peněžních částek producentům.

Za Department for Environment, Food and Rural Affairs (příslušný orgán Spojeného království) podepsal a datoval

Mr Neil Marr

Agricultural State Aid

Department for Environment, Food and Rural Affairs

Room 816, Area 8D

9 Millbank

C/o Nobel House

17 Smith Square

Westminster SW1P 3JR

United Kingdom

Číslo XA: XA 230/07

Členský stát: Spolková republika Německo

Region: Land Brandenburg

Název režimu podpory: Hilfsprogramm für landwirtschaftliche und gartenbauliche Unternehmen, die durch die Wetterunbilden im Frühjahr und im Sommer 2007 in ihrer Existenz gefährdet sind

Právní základ: Článek 11 nařízení (ES) č. 1857/2006

Richtlinie des Ministeriums für Ländliche Entwicklung, Umwelt und Verbraucherschutz des Landes Brandenburg zum Ausgleich von Verlusten infolge von Wetterunbilden — Hilfsprogramm für landwirtschaftliche und gartenbauliche Unternehmen, die durch die Wetterunbilden im Frühjahr und im Sommer 2007 in ihrer Existenz gefährdet sind vom 30.8.2007.

http://www.mluv.brandenburg.de/cms/media.php/2317/rl_unwett.pdf

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory: 5,0 mil. EUR v roce 2007

Maximální míra podpory: 30 %

Datum uskutečnění:: 1. 11. 2007-31. 12. 2007

Doba trvání režimu podpory: 17. 9. 2007-31. 12. 2007

Cíl podpory: Spolková země poskytuje zemědělským, jakož i zahradnickým podnikům (v jejich případě pouze v pěstitelské oblasti Wesendahl/Werneuchen, Havelland a Elbe-Elster-Kreis), jejichž existence je ohrožena, podporu na zmírnění následků nepříznivých klimatických jevů na jaře a v létě 2007.

V měsících květen až červenec 2007 překročilo mimořádně vysoké množství srážek téměř ve všech částech spolkové země kapacitu vodních recipientů. Extrémně vysoké množství srážek během uvedených tří měsíců dosáhlo hodnoty např. 366,1 mm, 393,4 mm až 451,8 mm. Tyto nezvykle vysoké úrovně srážek představovaly více než dvojnásobek úhrnu dlouhodobých průměrných úrovní v období let 1961–1990 (např. 208,0 % v meteorologické stanici Menz). To znamená, že během tří měsíců od května do července v období let 1961–1990 spadla méně než jedna třetina úhrnu ročních srážek než v roce 2007 (31,8 % ve stanici Menz). V dotčených oblastech spolkové země, které jsou beztak nízko položené, došlo v důsledku extrémního množství srážek ke zvýšení hladiny podzemní vody o více než metr. Dlouhodobé podmáčení půdy, hromadění vlhkosti v půdě a záplavy mají za následek to, že zemědělské plochy již nejsou přístupné pro zemědělské stroje. Proto nebylo možné sklidit obiloviny, pícniny ani pastviny. U pozdních odrůd, jako jsou kukuřice a brambory byla zaznamenána úplná neúroda.

Zemědělci v postižených oblastech ještě nemohli zahájit podzimní výsev.

V zahradnictví v uvedených oblastech měla kombinace mírné zimy, velmi vysokých jarních teplot, jarního sucha v dubnu a pozdních mrazů za následek významné ztráty ve výnosech až úplnou neúrodu v oblasti pěstování ovoce. Vzhledem k trendu dřívějšího příchodu jara, v jehož důsledku začaly ovocné stromy kvést 2 až 3 týdny dříve, měly pozdní mrazy mimořádně nepříznivý vliv na výnosy.

Vláda spolkové země Braniborsko označila výše popsané klimatické jevy za přírodní katastrofu.

V souladu se směrnicí uvedenou v příloze mohou zemědělské a zahradnické podniky získat podporu s cílem odvrátit riziko ohrožení existence, které z těchto klimatických jevů vyplývá. Na poskytování podpory neexistuje automatický nárok, rozhoduje o něm příslušný orgán na základě povinného posouzení a v rámci dostupných rozpočtových prostředků. Podpora nepředstavuje úplnou náhradu za ztráty, ale podporu likvidity pro podniky postižené nepříznivými klimatickými jevy na jaře a v létě 2007 za účelem zajištění jejich existence

Dotčená hospodářská odvětví:

—	Zemědělství (rostlinná výroba)

—	Zahradnictví (produkce ovoce)

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Investitionsbank des Landes Brandenburg

Steinstraße 104-106

D-14480 Potsdam

Internetová adresa: www.ilb.de

E-Mail: postbox@ilb.de

Další informace: —

Číslo XA: XA 231/07

Členský stát: Spolková republika Německo

Region: Freistaat Bayern

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Richtlinie für die Durchführung der nebenberuflichen sozialen Betriebshilfe in der Land- und Forstwirtschaft durch das Kuratorium Bayerischer Maschinen- und Betriebshilfsringe e.V. (KBM) und die Maschinen- und Betriebshilfsringe (MR)

Právní základ: Bayerisches Agrarwirtschaftsgesetz (BayAgrarWiG) vom 8. Dezember 2006

Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku: 1,2 mil. EUR pro svépomocná strojní a podniková sdružení, jakož i pro jejich zastřešující organizaci (KBM) za zprostředkování náhradních služeb podle čl. 15 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1857/2006

Maximální míra podpory: Až do 50 %

Datum uskutečnění: Roční provádění po udělení výjimek

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory:

Cíl podpory: Zajistit v rámci celého regionu zprostředkování pracovních sil svépomocnými strojními a podnikovými sdruženími za účelem sociální výpomoci v zemědělských a lesnických podnicích v rámci vedlejšího pracovního poměru. Podpora má významně přispět ke zmírnění mimořádně těžkých sociálních situací.

Právní základ režimu podpory: ustanovení č1. 15 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1857/2006

Dotčená hospodářská odvětví: Zemědělství a lesnictví – dotovaná služba

Právní základ režimu podpory pro lesnictví: č. 179 rámcového režimu (Úř. věst. C 319, 27.12.2006, s. 1.)

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft (LfL)

Abteilung Förderwesen und Fachrecht

Menzinger Straße 54

D-80638 München

S případnými dotazy se lze obrátit na:

Bayerisches Staatsministerium für

Landwirtschaft und Forsten

Referat B 1

Ludwigstr. 2

D-80539 München

Tel. (49-89) 2182-2222

Internetová adresa: http://www.servicestelle.bayern.de/bayern_recht/recht_db.html?http://by.juris.de/by/AgrarWiG_BY_rahmen.htm

http://www.stmlf.bayern.de/agrarpolitik/programme/26373/rilikbmsozbh.pdf

Další informace: —

Číslo XA: XA 233/07

Členský stát: Republika Slovinsko

Region: Oblast obce Škofja Loka

Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory: Programi razvoja kmetijstva, gozdarstva in podeželja v občini Škofja loka 2007–2013

Právní základ: Pravilnik o dodeljevanju pomoči za ohranjanje in razvoj kmetijstva, gozdarstva in podeželja v občini Škofja Loka za programsko obdobje 2007–2013 (Poglavje II.)

Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku:

2007: 53 871 EUR

2008: 53 871 EUR

2009: 53 871 EUR

2010: 53 871 EUR

2011: 53 871 EUR

2012: 53 871 EUR

2013: 53 871 EUR

Maximální míra podpory:

1. Investice do zemědělských podniků na prvovýrobu:

—	do 50 % způsobilých investic ve znevýhodněných oblastech,

—	do 40 % způsobilých investic v jiných oblastech,

—	do 60 % způsobilých investic ve znevýhodněných oblastech a do 50 % způsobilých investic v jiných oblastech v případě, že investici provádí mladý zemědělec do pěti let od založení zemědělského podniku.

Podpora je určená na investice v oblasti renovace zemědělských objektů, na investice do nákupu vybavení určeného na zemědělskou výrobu, jakož i na investice do trvalých kultur a na zlepšení zemědělské půdy a pastvin.

2. Zachování tradičních staveb:

—	na investice do neproduktivních objektů do 100 % skutečných nákladů,

—	na investice do produktivního majetku do 60 % skutečných nákladů nebo do 75 % ve znevýhodněných oblastech pod podmínkou, že investice nebude mít za následek zvýšení výrobních kapacit v zemědělských podnicích,

—	může být poskytnuta dodatečná podpora v míře kryjící až 100 % mimořádných nákladů vzniklých použitím tradičních materiálů nezbytných pro zachování historických prvků budovy.

3. Přeparcelování pozemků:

—	do 100 % skutečných nákladů na právní a správní úkony.

4. Podpora produkce jakostních zemědělských produktů

—	do 100 % skutečně vzniklých nákladů ve formě dotovaných služeb a nesmí zahrnovat přímé platby peněžních částek producentům.

5. Zajištění technické pomoci v odvětví zemědělství:

—

podpora se poskytuje do 100 % nákladů na vzdělávání a školení zemědělců, poradenské služby poskytované třetí stranou, organizaci akcí, soutěží, výstav a veletrhů a tvorbu publikací a internetových stránek. Podpora se musí poskytnout ve formě dotovaných služeb a nesmí zahrnovat přímé platby peněžních částek producentům

Datum uskutečnění: 2007 (nebo dnem vstupu pravidel v platnost)

Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory: Do 31. 12. 2013

Cíl podpory: podpora malých a středních podniků.

Odkaz na články v nařízení (ES) č. 1857/2006 a způsobilé náklady: Kapitola II návrhu dokumentu Pravilnik o dodeljevanju pomoči za ohranjanje in razvoj kmetijstva in podeželja v občini Škofja Loka za programsko obdobje 2007–2013, včetně opatření, jež představují státní podporu podle těchto článků nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podporu pro malé a střední podniky působící v produkci zemědělských produktů a o změně nařízení (ES) č. 70/2001 (Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 3):

článek 4 nařízení Komise: Investice do zemědělských podniků,

článek 5 nařízení Komise: Zachování krajiny a tradičních staveb,

článek 13 nařízení Komise: Popora na přeparcelování pozemků,

článek 14 nařízení Komise: Podpora na povzbuzení produkce jakostních zemědělských produktů,

článek 15 nařízení Komise: Zajištění technické pomoci v odvětví zemědělství

Dotčená hospodářská odvětví: Zemědělství – rostlinná a živočišná výroba

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu:

Občina Škofja Loka

Poljanska c. 2

SLO-4220 Škofja Loka

Adresa internetových stránek: http://www.uradni-list.si/1/ulonline.jsp?urlid=200773&dhid=91276

Další údaje: Podpora na platby pojistného na pojištění plodin a úrody zahrnuje tyto nepříznivé povětrnostní události, které lze přirovnat k přírodním katastrofám: jarní mráz, krupobití, úder blesku, požár v důsledku úderu blesku, vichřice a záplavy.

V předpisech obce jsou splněny požadavky nařízení (ES) č. 1857/2006 týkající se opatření, která bude provádět obec, a ustanovení všeobecných předpisů (postup před poskytnutím pomoci, kumulace, transparentnost a kontrola podpory)

Jméno odpovědné osoby:

Igor Draksler

starosta

16.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 43/9

Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů určitých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky

(2008/C 43/04)

Komise obdržela podnět podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“) (1), ve kterém se uvádí, že dovozy určitých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) jsou dumpingové, a způsobují proto výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu.

1. Podnět

Podnět podalo dne 3. ledna 2008 sdružení Eurostress Information Service (ESIS) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby určitých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) ve Společenství.

2. Výrobek

Výrobkem označeným za dumpingový jsou určité dráty z nelegované oceli (nepokovené nebo nepotažené či pokovené nebo potažené zinkem) a drátěná lana z nelegované oceli (též pokovená nebo potažená) obsahující 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 a ex 7312 10 69. Tyto kódy KN jsou uvedeny pouze pro informaci. Tyto výrobky jsou v obchodě známé jako dráty a drátěná lana pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana).

3. Tvrzení o dumpingu

S ohledem na ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení stanovil žadatel běžnou hodnotu pro Čínskou lidovou republiku na základě ceny v zemi s tržním hospodářstvím uvedené v odst. 5.1 písm. d). Tvrzení o dumpingu vychází ze srovnání takto stanovené běžné hodnoty s vývozními cenami dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do Společenství.

Na základě toho je vypočítané dumpingové rozpětí značné.

4. Tvrzení o újmě

Žadatel poskytl důkazy o tom, že se dovozy dotčeného výrobku z Čínské lidové republiky celkově zvýšily, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu.

Objemy a ceny dotčeného dováženého výrobku mají kromě jiných dopadů údajně i nepříznivý vliv na podíl výrobního odvětví Společenství na trhu, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkový výkon, finanční situaci a zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství.

5. Postup

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že podnět byl podán výrobním odvětvím Společenství nebo jeho jménem a že existují dostatečné důkazy, které ospravedlňují zahájení řízení, zahajuje šetření podle článku 5 základního nařízení.

5.1 Postup pro stanovení dumpingu a újmy

Šetřením se stanoví, zda je dotčený výrobek pocházející z Čínské lidové republiky předmětem dumpingu a zda tento dumping způsobil újmu.

a) Výběr vzorku

S ohledem na zjevně velký počet stran účastnících se tohoto řízení může Komise rozhodnout, že v souladu s článkem 17 základního nařízení použije výběr vzorku.

i) Výběr vzorku vývozců/výrobců v Čínské lidové republice

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni vývozci/výrobci nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se přihlásili, a to tak, že se obrátí na Komisi a ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě i) a ve formátu uvedeném v odstavci 7 jí poskytnou o své společnosti nebo společnostech tyto údaje:

—	název, adresu, e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

—	obrat, vyjádřený v místní měně, a objem, vyjádřený v tunách, dotčeného výrobku prodaného na vývoz do Společenství za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	obrat, vyjádřený v místní měně, a objem, vyjádřený v tunách, dotčeného výrobku prodaného na domácím trhu za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	podrobnosti o činnostech společnosti, co se týče výroby dotčeného výrobku,

—	názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (2), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji (na vývoz a/nebo v rámci domácího trhu) dotčeného výrobku,

—	jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

Poskytnutím výše uvedených informací souhlasí společnost se svým případným zařazením do vzorku. Je-li společnost vybrána jako součást vzorku, znamená to, že vyplní dotazník a že souhlasí s přešetřením svých odpovědí přímo na místě. Pokud společnost uvede, že se svým případným zařazením do vzorku nesouhlasí, má se za to, že při šetření nespolupracovala. Důsledky nedostatečné spolupráce jsou uvedeny v odstavci 8 níže.

Komise se kromě toho obrátí na orgány v zemi vývozu a jakákoli známá sdružení vývozců/výrobců s cílem získat informace, které považuje pro výběr vzorku vývozců/výrobců za nezbytné.

Společnost nemůže mít jistotu, že bude do vzorku vybrána, a proto se vývozcům/výrobcům, kteří chtějí žádat o individuální dumpingové rozpětí (3), doporučuje, aby si ve lhůtě předepsané v odst. 6 písm. a) bodě i) tohoto oznámení vyžádali dotazník a ve lhůtě předepsané v odst. 6 písm. a) bodě ii) odst. 1 jej předložili. Je však třeba věnovat pozornost poslední větě odst. 5 písm. b) tohoto oznámení.

ii) Výběr vzorku dovozců

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni dovozci nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili a poskytli o své společnosti nebo společnostech ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě i) a ve formátu uvedeném v odstavci 7 tyto údaje:

—	název, adresu, e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

—	celkový obrat společnosti vyjádřený v eurech za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	celkový počet zaměstnanců,

—	podrobnosti o činnostech společnosti, co se týče dotčeného výrobku,

—	objem, vyjádřený v tunách, a hodnotu, vyjádřenou v eurech, dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z Čínské lidové republiky na trh Společenství a jeho dalšího prodeje na trhu Společenství za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (2), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku,

—	jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

Komise se kromě toho obrátí na jakákoli známá sdružení dovozců s cílem získat informace, které považuje pro výběr vzorku dovozců za nezbytné.

iii) Výběr vzorku výrobců ve Společenství

S ohledem na vysoký počet výrobců ve Společenství, kteří podporují uvedený podnět, hodlá Komise provést šetření újmy výrobnímu odvětví Společenství výběrem vzorku.

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, žádají se všichni výrobci ve Společenství nebo zástupci jednající jejich jménem, aby se Komisi přihlásili a poskytli o své společnosti nebo společnostech ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě i) a ve formátu uvedeném v odstavci 7 tyto údaje:

—	název, adresu, e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

—	celkový obrat společnosti vyjádřený v eurech za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	podrobnosti o činnostech společnosti, co se týče dotčeného výrobku,

—	hodnotu prodeje dotčeného výrobku na trhu Společenství vyjádřenou v eurech za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	objem prodeje dotčeného výrobku na trhu Společenství vyjádřený v tunách za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	objem výroby dotčeného výrobku vyjádřený v tunách za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (2), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku,

—	jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

iv) Závěrečný výběr vzorků

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit jakékoli podstatné informace týkající se výběru vzorku, tak musejí učinit ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě ii).

Komise hodlá provést závěrečný výběr vzorků po konzultaci s dotčenými stranami, jež vyjádřily souhlas se zařazením do vzorku.

Společnosti zařazené do vzorků musejí ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě iii) vyplnit dotazník a musejí spolupracovat v rámci šetření.

Nedojde-li k dostatečné spolupráci, může Komise podle čl. 17 odst. 4 a článku 18 základního nařízení při svých zjištěních vycházet z dostupných údajů. Zjištění vycházející z dostupných údajů může být pro dotčenou stranu méně příznivé, jak je vysvětleno v odstavci 8.

b) Dotazníky

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky podnikům výrobního odvětví Společenství zařazeným do vzorku, všem sdružením výrobců ve Společenství, vývozcům/výrobcům v Čínské lidové republice zařazeným do vzorku, všem sdružením vývozců/výrobců, dovozcům zařazeným do vzorku, všem sdružením dovozců uvedeným v podnětu a orgánům dotčených zemí vývozu.

Vývozci/výrobci v Čínské lidové republice, kteří s ohledem na použití čl. 17 odst. 3 a čl. 9 odst. 6 základního nařízení chtějí žádat o individuální dumpingové rozpětí, musejí ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě ii) tohoto oznámení předložit vyplněný dotazník. Musejí si tedy ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě i) dotazník vyžádat. Tyto strany by si však měly být vědomy skutečnosti, že i když je pro vývozce/výrobce použita metoda výběru vzorku, může Komise přesto rozhodnout nestanovit pro ně individuální dumpingové rozpětí, pokud je počet vývozců/výrobců tak vysoký, že by individuální zjišťování znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření.

c) Shromažďování informací a pořádání slyšení

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily kromě odpovědí na dotazník další informace a poskytly příslušné důkazy. Tyto informace a důkazy musí Komise obdržet ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě ii).

Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to požádají a doloží konkrétní důvody pro takové slyšení. Tato žádost musí být podána ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě iii).

d) Výběr země s tržním hospodářstvím

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bude za vhodnou zemi s tržním hospodářstvím za účelem stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Čínskou lidovou republikou pravděpodobně vybráno Turecko. Zúčastněné strany se vyzývají, aby ve zvláštní lhůtě stanovené v odst. 6 písm. c) vyjádřily své připomínky ke vhodnosti této volby.

e) Status tržního hospodářství

Pro ty vývozce/výrobce v Čínské lidové republice, kteří předloží žádost a dostatečné důkazy o tom, že působí v podmínkách tržního hospodářství, tj. splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, se běžná hodnota stanoví v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Vývozci/výrobci, kteří hodlají předložit řádně odůvodněnou žádost, tak musejí učinit ve zvláštní lhůtě stanovené v odst. 6 písm. d). Komise zašle formuláře žádostí všem vývozcům/výrobcům v Čínské lidové republice zahrnutým do vzorku nebo uvedeným v podnětu a všem sdružením vývozců/výrobců uvedeným v podnětu, jakož i orgánům Čínské lidové republiky.

5.2 Postup pro posouzení zájmu Společenství

V souladu s článkem 21 základního nařízení a v případě, že jsou tvrzení o dumpingu a jím působené újmě opodstatněná, bude rozhodnuto, zda by přijetí antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Společenství. Z tohoto důvodu se mohou výrobní odvětví Společenství, dovozci, jejich zájmové svazy, zástupci uživatelů a zájmové organizace spotřebitelů, pokud prokáží, že mezi jejich činností a dotčeným výrobkem existuje objektivní souvislost, v obecných lhůtách stanovených v odst. 6 písm. a) bodě ii) přihlásit a sdělit Komisi příslušné informace. Strany, které již jednaly v souladu s předchozí větou, mohou ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě iii) požádat o slyšení, přičemž musejí uvést konkrétní důvody pro takové slyšení. Je třeba zdůraznit, že veškeré informace předložené podle článku 21 budou zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

6. Lhůty

a) Obecné lhůty

i) Pro strany za účelem vyžádání dotazníku nebo jiných formulářů žádostí

Všechny zúčastněné strany by si měly vyžádat dotazník nebo jiné formuláře žádostí co nejdříve, nejpozději do 10 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

ii) Pro strany za účelem přihlášení se a předložení odpovědí na dotazník a jiných informací

Všechny zúčastněné strany, mají-li být jejich stanoviska při šetření zohledněna, se musejí přihlásit, a to tak, že se obrátí na Komisi, a musejí předložit svá stanoviska a odpovědi na dotazník nebo jakékoli jiné informace do 40 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Všichni vývozci/výrobci, jichž se toto řízení týká, kteří chtějí v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení požádat o individuální zjišťování, musejí též předložit odpověď na dotazník do 40 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv uvedených v základním nařízení závisí na tom, zda se zúčastněná strana přihlásí ve výše uvedené lhůtě.

Společnosti vybrané do vzorku musejí své odpovědi na dotazník předložit ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě iii).

iii) Slyšení

Všechny zúčastněné strany mohou Komisi v téže lhůtě 40 dnů rovněž požádat o slyšení.

b) Zvláštní lhůta v souvislosti s výběrem vzorku

Informace uvedené v odst. 5.1 písm. a) bodech i), ii) a iii) by Komise měla obdržet do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie s ohledem na její úmysl konzultovat dotčené strany, jež vyjádřily souhlas se zařazením do vzorku, při jeho závěrečném výběru, ve lhůtě 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

ii)	Veškeré další informace podstatné pro výběr vzorku uvedené v odst. 5.1 písm. a) bodě iv) musí Komise obdržet do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

iii)	Odpovědi na dotazník od stran, jež byly vybrány do vzorku, musí Komise obdržet do 37 dnů ode dne, kdy jim bylo oznámeno, že byly zařazeny do vzorku.

c) Zvláštní lhůta pro výběr země s tržním hospodářstvím

Strany účastnící se šetření mohou vyjádřit své připomínky ke vhodnosti Turecka, které bude, jak bylo uvedeno v odst. 5.1 písm. d), pravděpodobně použito jako země s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Čínskou lidovou republikou. Komise musí tyto připomínky obdržet do 10 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

d) Zvláštní lhůta pro podání žádosti o status tržního hospodářství a/nebo o individuální zacházení

Komise musí obdržet řádně odůvodněnou žádost o status tržního hospodářství (jak je uvedeno v odst. 5.1 písm. e)) a/nebo o individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

7. Písemná podání, odpovědi na dotazník a korespondence

Veškerá podání a žádosti zúčastněných stran musejí být předloženy písemně (nikoli v elektronické podobě, není-li stanoveno jinak) a musí v nich být uveden název, poštovní a e-mailová adresa a telefonní a faxová čísla zúčastněné strany. Veškerá písemná podání, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, odpovědí na dotazník a korespondence, jež zúčastněné strany poskytují jako důvěrné, se označí poznámkou „Limited“ (4) a v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení se k nim přiloží verze, která není důvěrná a je označena poznámkou „For inspection by interested parties“.

Korespondenční adresa Komise, generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Office: J-79 4/23

B-1049 Brussels

Fax (32-2) 295 65 05

8. Nedostatečná spolupráce

Pokud účastník řízení odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

Pokud se zjistí, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a bude se vycházet z dostupných údajů. Pokud účastník řízení nespolupracuje nebo spolupracuje pouze částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může pro něj být výsledek méně příznivý, než kdyby spolupracoval.

9. Časový rozvrh šetření

Podle čl. 6 odst. 9 základního nařízení bude šetření ukončeno do 15 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. V souladu s čl. 7 odst.1 základního nařízení je možné uložit prozatímní opatření nejpozději do 9 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

10. Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (5).

11. Úředník pro slyšení

Domnívají-li se zúčastněné strany, že se při uplatňování svých práv na obhajobu setkávají s obtížemi, mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z GŘ pro obchod. Úředník slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise a v případě nutnosti nabízí zprostředkování při procesních záležitostech ovlivňujících ochranu jejich zájmů v tomto řízení, zejména co se týče otázek přístupu ke spisu, důvěrnosti, prodloužení lhůt a nakládání se stanovisky podanými písemně a/nebo ústně. Další informace a kontaktní údaje naleznete na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod (http://ec.europa.eu/trade).

(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2) Informace o významu termínu společnosti ve spojení viz článek 143 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

(3) O individuální dumpingové rozpětí lze žádat podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení v případě společností nezařazených do vzorku, podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, který se týká individuálního zacházení v případech zahrnujících země bez tržního hospodářství či země, jejichž hospodářství prochází transformací, a podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení v případě společností, které žádají o status tržního hospodářství. O individuální zacházení je třeba požádat podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení a o tržní zacházení je třeba požádat podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení.

(4) Rozumí se tím, že dokument je určen pouze pro interní použití. Je chráněn podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). Jde o důvěrný dokument podle článku 19 základního nařízení a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda).

(5) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

16.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 43/14

Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů některých svíček, svící a podobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky

(2008/C 43/05)

Komise obdržela podnět podle článku 5 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), ve kterém se uvádí, že dovozy některých svíček, svící a podobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) jsou dumpingové, a způsobují proto výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu.

1. Podnět

Podnět podali dne 3. ledna 2008 tito výrobci ve Společenství: Bolsius International BV, EIKA Wachswerke Fulda GmbH, Euro Candle KFT, Gies Kerzen GmbH, Liljeholmens Stearinfabriks AB, SER Wax Industry a Vollmar GmbH (dále jen „žadatelé“), představující podstatnou část, v tomto případě více než 25 % celkové výroby některých svíček, svící a podobných výrobků ve Společenství.

2. Výrobek

Výrobkem označeným za dumpingový jsou některé svíčky, svíce a podobné výrobky, jiné než náhrobní svíčková světla a jiná svíčková světla pro použití venku, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“). Pro účely tohoto řízení se náhrobní svíčková světla a jiná svíčková světla pro použití venku vymezují jako svíčky, svíce a podobné výrobky, jejichž palivo obsahuje více než 500 ppm toluenu a/nebo více než 100 ppm benzenu a/nebo jejichž knot dosahuje průměru nejméně 5 milimetrů a/nebo jsou umístněny jednotlivě v nádobách z umělé hmoty s vertikálními stěnami o výšce nejméně 5 cm. Dotčený výrobek se obvykle zařazuje do kódů KN ex 3406 00 11, ex 3406 00 19 a ex 3406 00 90. Tyto kódy KN jsou uvedeny pouze pro informaci.

3. Tvrzení o dumpingu

S ohledem na ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení stanovili žadatelé běžnou hodnotu pro Čínskou lidovou republiku na základě ceny v zemi s tržním hospodářstvím uvedené v odst. 5.1 písm. d). Tvrzení o dumpingu vychází ze srovnání takto početně zjištěné běžné hodnoty s vývozními cenami dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do Společenství.

Na základě toho je vypočítané dumpingové rozpětí značné.

4. Tvrzení o újmě

Žadatel poskytl důkazy o tom, že se dovozy dotčeného výrobku z Čínské lidové republiky celkově zvýšily, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu.

Objemy a ceny dotčeného dováženého výrobku mají kromě jiných dopadů údajně i nepříznivý vliv na podíl výrobního odvětví Společenství na trhu a na jím prodaná množství, což vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkový výkon, finanční situaci a zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství.

5. Postup

5.1 Postup pro stanovení dumpingu a újmy

Šetřením se stanoví, zda je dotčený výrobek pocházející z Čínské lidové republiky předmětem dumpingu a zda tento dumping způsobil újmu.

a) Výběr vzorku

S ohledem na zjevně velký počet stran účastnících se tohoto řízení může Komise rozhodnout, že v souladu s článkem 17 základního nařízení použije výběr vzorku.

i) Výběr vzorku vývozců/výrobců v Čínské lidové republice

—	název, poštovní a e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

—	obrat, vyjádřený v místní měně, a objem, vyjádřený v tunách, dotčeného výrobku prodaného na vývoz do Společenství za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	obrat, vyjádřený v místní měně, a objem, vyjádřený v tunách, dotčeného výrobku prodaného na domácím trhu za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	podrobnosti o činnostech společnosti, co se týče výroby dotčeného výrobku,

—	názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (2), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji (na vývoz a/nebo v rámci domácího trhu) dotčeného výrobku,

—	jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

Společnost nemůže mít jistotu, že bude do vzorku vybrána, a proto se vývozcům/výrobcům, kteří chtějí žádat o individuální dumpingové rozpětí (3), doporučuje, aby si ve lhůtě předepsané v odst. 6 písm. a) bodě i) tohoto oznámení vyžádali dotazník a ve lhůtě předepsané v odst. 6 písm. a) bodě ii) prvním pododstavci tohoto oznámení jej předložili. Je však třeba věnovat pozornost poslední větě odst. 5.1 písm. b) tohoto oznámení.

ii) Výběr vzorku dovozců

—	název, poštovní a e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

—	celkový obrat společnosti vyjádřený v eurech za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	celkový počet zaměstnanců,

—	podrobnosti o činnostech společnosti, co se týče dotčeného výrobku,

—	objem, vyjádřený v tunách, a hodnotu, vyjádřenou v eurech, dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z Čínské lidové republiky na trh Společenství a jeho dalšího prodeje na trhu Společenství za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (4), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku,

—	jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

Komise se kromě toho obrátí na jakákoli známá sdružení dovozců s cílem získat informace, které považuje pro výběr vzorku dovozců za nezbytné.

iii) Výběr vzorku výrobců ve Společenství

S ohledem na vysoký počet výrobců ve Společenství, kteří podporují uvedený podnět, hodlá Komise provést šetření újmy výrobnímu odvětví Společenství výběrem vzorku.

—	název, poštovní a e-mailovou adresu, telefonní a faxová čísla a jméno kontaktní osoby,

—	celkový obrat společnosti vyjádřený v eurech za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	podrobnosti o činnostech společnosti, co se týče dotčeného výrobku,

—	hodnotu prodeje dotčeného výrobku na trhu Společenství vyjádřenou v eurech za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	objem prodejů dotčeného výrobku na trhu Společenství vyjádřený v tunách za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	objem výroby dotčeného výrobku vyjádřený v tunách za období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007,

—	názvy a podrobnosti o činnostech veškerých společností ve spojení (4), jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku,

—	jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku.

iv) Závěrečný výběr vzorků

Všechny zúčastněné strany, jež chtějí předložit jakékoli podstatné informace týkající se výběru vzorků, tak musí učinit ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě ii).

Komise hodlá provést závěrečný výběr vzorků po konzultaci s dotčenými stranami, jež vyjádřily souhlas se zařazením do vzorku.

Společnosti zařazené do vzorků musí ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě iii) vyplnit dotazník a musí spolupracovat v rámci šetření.

b) Dotazníky

S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky podnikům výrobního odvětví Společenství zařazeným do vzorku, všem sdružením výrobců ve Společenství, vývozcům/výrobcům v Čínské lidové republice zařazeným do vzorku, všem sdružením vývozců/výrobců, dovozcům zařazeným do vzorku, sdružením dovozců uvedeným v podnětu a orgánům dotčené země vývozu.

Vývozci/výrobci v Čínské lidové republice, kteří s ohledem na použití čl. 17 odst. 3 a čl. 9 odst. 6 základního nařízení chtějí žádat o individuální dumpingové rozpětí, musí ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě ii) tohoto oznámení předložit vyplněný dotazník. Musí si tedy ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě i) dotazník vyžádat. Tyto strany by si však měly být vědomy skutečnosti, že i když je pro vývozce/výrobce použita metoda výběru vzorku, může Komise přesto rozhodnout nestanovit pro ně individuální dumpingové rozpětí, pokud je počet vývozců/výrobců tak vysoký, že by individuální zjišťování znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření.

c) Shromažďování informací a pořádání slyšení

d) Výběr země s tržním hospodářstvím

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bude za vhodnou zemi s tržním hospodářstvím za účelem stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Čínskou lidovou republikou pravděpodobně vybrána Brazílie. Zúčastněné strany se vyzývají, aby ve zvláštní lhůtě stanovené v odst. 6 písm. c) vyjádřily své připomínky k vhodnosti této volby.

e) Tržní zacházení

Pro ty vývozce/výrobce v Čínské lidové republice, kteří předloží žádost a dostatečné důkazy o tom, že působí v podmínkách tržního hospodářství, tj. splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, se běžná hodnota stanoví v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Vývozci/výrobci, kteří hodlají předložit řádně odůvodněnou žádost, tak musí učinit ve zvláštní lhůtě stanovené v odst. 6 písm. d). Komise zašle formuláře žádostí všem vývozcům/výrobcům v Čínské lidové republice uvedeným v podnětu a všem sdružením vývozců/výrobců uvedeným v podnětu, jakož i orgánům Čínské lidové republiky.

5.2 Postup pro posouzení zájmu Společenství

V souladu s článkem 21 základního nařízení a v případě, že jsou tvrzení o dumpingu a jím působené újmě opodstatněná, bude rozhodnuto, zda by přijetí antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Společenství. Z tohoto důvodu se mohou výrobní odvětví Společenství, dovozci, jejich zájmové svazy, zástupci uživatelů a zájmové organizace spotřebitelů, pokud prokáží, že mezi jejich činností a dotčeným výrobkem existuje objektivní souvislost, v obecných lhůtách stanovených v odst. 6 písm. a) bodě ii) přihlásit a sdělit Komisi příslušné informace. Strany, které již jednaly v souladu s předchozí větou, mohou ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě iii) požádat o slyšení, přičemž musí uvést konkrétní důvody pro takové slyšení. Je třeba zdůraznit, že veškeré informace předložené podle článku 21 budou zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

6. Lhůty

a) Obecné lhůty

i) Pro strany za účelem vyžádání dotazníku nebo jiných formulářů žádostí

ii) Pro strany za účelem přihlášení se a předložení odpovědí na dotazník a jiných informací

Všechny zúčastněné strany, mají-li být jejich stanoviska při šetření zohledněna, se musí přihlásit, a to tak, že se obrátí na Komisi, a musí předložit svá stanoviska a odpovědi na dotazník nebo jakékoli jiné informace do 40 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Všichni vývozci/výrobci, jichž se toto řízení týká, kteří chtějí v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení požádat o individuální zjišťování, musí též předložit odpověď na dotazník do 40 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv uvedených v základním nařízení závisí na tom, zda se zúčastněná strana přihlásí ve výše uvedené lhůtě.

Společnosti vybrané do vzorku musí své odpovědi na dotazník předložit ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě iii).

iii) Slyšení

Všechny zúčastněné strany mohou Komisi v téže lhůtě 40 dnů rovněž požádat o slyšení.

b) Zvláštní lhůta v souvislosti s výběrem vzorku

Informace uvedené v odst. 5.1 písm. a) bodech i), ii) a iii) by Komise měla obdržet do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie s ohledem na její úmysl konzultovat dotčené strany, jež vyjádřily souhlas se zařazením do vzorku, při jeho závěrečném výběru ve lhůtě 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

ii)	Veškeré další informace podstatné pro výběr vzorku uvedené v odst. 5.1 písm. a) bodě iv) musí Komise obdržet do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

iii)	Odpovědi na dotazník od stran, jež byly vybrány do vzorku, musí Komise obdržet do 37 dnů ode dne, kdy jim bylo oznámeno, že byly zařazeny do vzorku.

c) Zvláštní lhůta pro výběr země s tržním hospodářstvím

Strany účastnící se šetření mohou vyjádřit své připomínky ke vhodnosti Brazílie, která bude, jak je uvedeno v odst. 5.1 písm. d), pravděpodobně použita jako země s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Čínskou lidovou republikou. Komise musí tyto připomínky obdržet do 10 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

d) Zvláštní lhůta pro podání žádosti o status tržního hospodářství a/nebo o individuální zacházení

Řádně doložené žádosti o status tržního hospodářství, jak je uvedeno v odst. 5.1 písm. e), a/nebo o individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení musí Komise obdržet do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

7. Písemná podání, odpovědi na dotazník a korespondence

Veškerá podání a žádosti zúčastněných stran musí být předloženy písemně (nikoli v elektronické podobě, není-li stanoveno jinak) a musí v nich být uveden název, poštovní a e-mailová adresa a telefonní a faxová čísla zúčastněné strany. Veškerá písemná podání, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, odpovědí na dotazník a korespondence, jež zúčastněné strany poskytují jako důvěrné, se označí poznámkou „Limited“ (5) a v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení se k nim přiloží verze, která není důvěrná a je označena poznámkou „For inspection by interested parties“.

Korespondenční adresa Komise, generálního ředitelství pro obchod, ředitelství H:

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Office: J-79 4/23

B-1049 Brussels

Fax (32-2) 295 65 05.

8. Nedostatečná spolupráce

9. Časový rozvrh šetření

Podle čl. 6 odst. 9 základního nařízení bude šetření ukončeno do 15 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. V souladu s čl. 7 odst. 1 základního nařízení je možné uložit prozatímní opatření nejpozději do 9 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

10. Zpracování osobních údajů

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (6).

11. Úředník pro slyšení

Domnívají-li se zúčastněné strany, že se při uplatňování svých práv na obhajobu setkávají s obtížemi, mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení z GŘ pro obchod. Úředník slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise a v případě nutnosti nabízí zprostředkování při procesních záležitostech ovlivňujících ochranu jejich zájmů v tomto řízení, zejména co se týče otázek přístupu ke spisu, důvěrnosti, prodloužení lhůt a nakládání se stanovisky podanými písemně a/nebo ústně. Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod (http://ec.europa.eu/trade).

(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2) Informace o významu termínu společnosti ve spojení viz článek 143 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1).

(3) O individuální dumpingové rozpětí lze žádat podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení v případě společností nezařazených do vzorku, podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, který se týká individuálního zacházení v případech zahrnujících země bez tržního hospodářství či země, jejichž hospodářství prochází transformací, a podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení v případě společností, které žádají o status tržního hospodářství. O individuální zacházení je třeba požádat podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení a o status tržního hospodářství je třeba požádat podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení.

(4) Informace o významu termínu společnosti ve spojení viz článek 143 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93.

(5) Rozumí se tím, že dokument je určen pouze pro interní použití. Je chráněn podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). Jde o důvěrný dokument podle článku 19 základního nařízení a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda).

(6) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

16.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 43/19

STÁTNÍ PODPORA – ČESKÁ REPUBLIKA

Státní podpora C 3/08 (ex NN 102/05) – Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby pro dopravní podniky v Jihomoravském kraji

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(Text s významem pro EHP)

(2008/C 43/06)

Dopisem ze dne 15. ledna 2008 uvedeném v závazném znění na stránkách následujících po tomto shrnutí oznámila Komise České republice své rozhodnutí zahájit ve věci výše uvedeného opatření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy.

Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který za ním následuje, na adresu generálního ředitelství pro energetiku a dopravu:

European Commission

Directorate-General for Energy & Transport

Directorate A, unit 4

DM 28

B-1049 Brussels

Fax (32-2) 296 41 04

Tyto připomínky budou sděleny České republice. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti ohledně své totožnosti.

SHRNUTÍ

1. Řízení

V dopise ze dne 28. června 2005 obdržela Komise stížnost od české společnosti ČAS – SERVICE a. s. (dále jen „stěžovatel“). Stížnost se týkala státní podpory, kterou krajské úřady v letech 2003 až 2005 údajně poskytly různým konkurentům stěžovatele.

2. Popis opatření

—	Název: Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby pro dopravní podniky v Jihomoravském kraji

—	Doba platnosti: 2003–2005

—	Forma: vyrovnávací platby pro služby veřejné dopravy

—	Orgán: úřady Jihomoravského kraje

—	Příjemci: Bítešská dopravní společnost spol. s r.o., BK Bus s.r.o., Břežanská dopravní společnost s.r.o., Znojemská dopravní společnost – PSOTA s.r.o., TREDOS, spol. s.r.o.

—	Cíl: závazek veřejné služby

3. Posouzení opatření

Pokud jde o platby uvedené ve smlouvách uzavřených před 1. květnem 2004, tj. datem přistoupení České republiky, nemůže je Komise posuzovat ani podle pravidel o státní podpoře, ani na základě postupů stanovených v článku 88 Smlouvy o ES, ani na základě přechodného mechanismu. Změny těchto smluv, k nimž došlo po přistoupení a z nichž státu vyplynuly nové závazky vůči příjemcům podpory, však mohou zakládat novou podporu.

Vyrovnávací platby vyplatily úřady Jihomoravského kraje z veřejného rozpočtu. Tudíž byly poskytnuty ze státních prostředků. Vyrovnávací platba mohla příjemcům poskytnout selektivní výhodu. V daném případě je splněna podmínka, že podpora musí narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy.

Článek 73 Smlouvy stanoví podmínky slučitelnosti podpory poskytované v oblasti koordinace dopravy a závazku veřejné služby v dopravě. Podle rozsudku ve věci Altmark (C-280/00) není možno uplatňovat článek 73 přímo, ale pouze prostřednictvím nařízení Rady, zejména nařízení Rady (ES) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (Úř. věst. L 156, 28.6.1969, s. 1).

Jelikož v daném případě nebylo vypsáno veřejné nabídkové řízení a stěžovatel se odvolává na to, že společnosti Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA a TREDOS obdržely nedovolenou státní podporu, Komise se domnívá, že předtím, než bude moci s jistotou uzavřít, že podpora je slučitelná s článkem 73 Smlouvy na základě článku 14 nařízení Rady, je třeba dál stěžovateli a třetím stranám příležitost uvést připomínky k metodice, kterou při stanovování částky vyrovnávací platby použily úřady Jihomoravského kraje.

Podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 může být od příjemce požadováno navrácení všech nedovolených podpor.

ZNĚNÍ DOPISU

„Komise chce informovat Českou republiku, že po prostudování informací o výše uvedeném opatření předložených orgány Vaší země se rozhodla zahájit řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

1. ŘÍZENÍ

1.	V dopise ze dne 28. června 2005 obdržela Komise stížnost od české společnosti ČAS – Service a. s. (‚stěžovatel‘). Stížnost se týkala státní podpory, kterou krajské úřady v letech 2003 až 2005 údajně poskytly různým konkurentům stěžovatele.

2.	Dopisy ze dne 20. července 2005, 14. března 2006 a 7. prosince 2006 požádala Komise orgány České republiky o další informace týkající se problémů uvedených stěžovatelem.

3.	České orgány odpověděly dne 14. září 2005, 2. června 2006, 6. února 2007 a 18. října 2007.

2. OKOLNOSTI PŘÍPADU

4.	Stěžovatel je akciovou společností činnou v oblasti pravidelné autobusové dopravy, zájezdové dopravy, městské autobusové dopravy na Znojemsku a v mezinárodní dopravě.

5.	Až do září 2004 bylo provozování regionální veřejné autobusové dopravy v Jihomoravském kraji klíčovou aktivitou stěžovatele, a to zejména na základě smluv uzavřených s regionálními orgány. Služby byly poskytovány v Jihomoravském kraji (okresy Znojmo a Moravský Krumlov).

Stěžovatel tvrdí, že úřady Jihomoravského kraje poskytly v období 2003–2005 nedovolenou státní podporu Bítešské dopravní společnosti spol. s r.o. (dále jen ‚Bítešská‘), společnosti BK BUS s.r.o. (dále jen ‚BK Bus‘), Břežanské dopravní společnosti s.r.o. (dále jen ‚Břežanská společnost‘), Znojemské dopravní společnosti – PSOTA, s.r.o. (dále jen ‚PSOTA‘) a společnosti TREDOS, spol. s r.o. (dále jen ‚TREDOS‘). Mělo k tomu dojít udělením licence, které nebylo ani transparentní, ani objektivní.

Komise konstatuje, že podle českých orgánů se v případě licence jedná o povolení udělované orgány k provozování veřejné linkové dopravy. Cílem licence je zaručit, aby autobusovou dopravu provozovali pouze ti dopravci, kteří splňují určité kvalitativní požadavky. V tomto ohledu Komise konstatuje, že podle § 18 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen ‚zákon o silniční dopravě‘), patří mezi tyto požadavky zejména povinnost provozovat dopravu podle schváleného jízdního řádu, zajistit určitou míru bezpečnosti pro cestující, uveřejnit jízdní řád a označit vozidla názvem linky.

Kromě toho Komise konstatuje, že § 19 zákona o silniční dopravě stanoví, že závazkem veřejné služby se rozumí ‚závazek, které by dopravce jinak pro jeho ekonomickou nevýhodnost nepřijal nebo by jej přijal pouze zčásti. Závazek veřejné služby sjednává s dopravcem stát a hradí dopravci prokazatelnou ztrátu vzniklou jeho plněním. Závazek veřejné služby spočívá v závazku provozu (…), závazku přepravy (…) a závazku tarifním (…). Závazek veřejné služby ve veřejné linkové osobní dopravě vzniká na základě písemné smlouvy‘ (uzavřené mezi příslušnými orgány a provozovatelem dopravy).

Dále § 19b zákona o silniční dopravě stanoví, že ‚povinnou součástí smlouvy o závazku veřejné služby je předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá‘. Příslušné orgány ‚uhradí prokazatelnou ztrátu nejvýše ve výši tohoto předběžného odborného odhadu zvýšeného pouze o nepředvídatelné prokazatelné náklady. Zajišťuje-li dopravce přepravní služby mimo závazky veřejné služby nebo jiné činnosti, je povinen vést oddělené účetnictví závazků veřejných služeb.‘

10.

Komise rovněž konstatuje, že podle § 19b odstavce 5 zákona o silniční dopravě ‚vymezení prokazatelné ztráty, způsob výpočtu předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, způsob výpočtu prokazatelné ztráty, pravidla na přidělování finančních prostředků z příslušných rozpočtů, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, a způsob výkonu státního odborného dozoru nad financováním dopravní obslužnosti stanoví prováděcí předpis.‘ Tento předpis (vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 50/1998 Sb. ze dne 13. března 1998, o prokazatelné ztrátě ve veřejné linkové osobní dopravě – dále jen ‚vyhláška‘) definuje prokazatelnou ztrátu ve veřejné linkové osobní dopravě jako: ‚rozdíl mezi součtem ekonomicky oprávněných nákladů a upraveného přiměřeného zisku a mezi dosaženými tržbami a výnosy.‘

11.

Přiměřeným ziskem se ve vyhlášce rozumí ‚částka, která po zdanění (…) nepřekračuje 1/8 ceny autobusů používaných zpravidla pro veřejnou linkovou osobní dopravu zajišťující dopravní obslužnost plněním závazku veřejné služby, snížená o částku celkových skutečných účetních odpisů těchto autobusů, a částka vynaložená na investice související s provozováním veřejné linkové osobní dopravy, pokud s těmito investicemi vyjádřil pro účely jejich zahrnutí do výpočtu prokazatelné ztráty souhlas příslušný dopravní úřad.‘

12.

S účinností od 1. ledna 2003 přešla v České republice odpovědnost za uzavírání smluv o zajišťování služeb veřejné dopravy s dopravními podniky na krajské úřady, včetně úřadů Jihomoravského kraje. Úřady Jihomoravského kraje porovnaly náklady na provozování veřejné dopravy, které vznikly stěžovateli, s průměrnými náklady na provozování autobusové dopravy v České republice získanými ze statistického průzkumu. Došly k závěru, že náklady stěžovatele byly vyšší než průměrné náklady.

13.

Dne 24. března 2003 se na základě výše uvedeného posouzení a po neúspěšných jednáních se stěžovatelem rozhodly úřady Jihomoravského kraje zahájit jednání o zajištění dopravní obslužnosti s jinými dopravci. Obrátily se na známé dopravce působící v Jihomoravském kraji s výzvou k podání nabídek na zajištění služeb veřejné dopravy na Znojemsku. Výzva k podání nabídek byla rozeslána 41 dopravcům, včetně stěžovatele. Ve výzvě se počítalo s tím, že krajské úřady jsou ochotny provozovatelům platit za poskytování služby maximálně 26 Kč/km. Dále výzva obsahovala požadavek, že dopravci musí mít elektronický odbavovací systém a dobrou pověst u administrativy.

14.

Krajské úřady obdržely odpovědi od devíti dopravců a pozvaly poté tyto dopravce na jednání. Nabídky posuzovala a hodnotila výběrová komise, kterou jmenovala Rada Jihomoravského kraje. Doporučila, aby byly smlouvy o zajišťování dopravní obslužnosti uzavřeny se šesti dopravci, včetně stěžovatele, a to s těmito společnostmi: Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA, TREDOS a stěžovatel (ČAS-Service a.s.).

15.	Kritérii hodnocenými při posuzování nabídek výběrovou komisí byla jednoznačnost a úplnost nabídky. Úřady Jihomoravského kraje dále braly do úvahy mimo jiné i kritérium minimalizace počtu provozně-technických kilometrů a celistvosti vybraného území.

16.	Podle českých orgánů splňoval stěžovatel kritéria výběru pouze podmíněně, nespecifikoval totiž jednoznačně cenu svého přepravního výkonu a během dalších jednání uvedl, že nemůže akceptovat kompenzaci ve výši navrhované úřady Jihomoravského kraje ve výzvě k podání nabídek.

17.	Proto došel krajský úřad k závěru, že stěžovatel nesplňuje podmínky výběrového řízení a že s ním nemůže být uzavřena smlouva o zajišťování dopravní obslužnosti ve veřejné dopravě.

18.

Smlouvy byly uzavřeny s těmi dopravci, kteří akceptovali, že maximální cena vyplácená za zajišťování veřejné dopravy bude 26 Kč/km. Podle českých orgánů to znamená, že řádně spravovaná a vybavená společnost s náklady 23,959 Kč/km bude mít zisk ve výši 2,041 Kč/km. Náklady ve výši 23,959 Kč/km byly získány ze statistických průzkumů prováděných podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Tyto průzkumy se týkaly zajišťování služeb veřejné autobusové dopravy na území České republiky v roce 2002.

19.

Komise konstatuje, že odhadovaná cena za kilometr (max. 26 Kč/km) byla stanovena ve smlouvách s jednotlivými dopravci. Z ní bylo možno stanovit celkovou výši příjmů (cena za km vynásobená počtem kilometrů), které budou dopravci za poskytnutí služby vyplaceny. Z této částky byly odečteny skutečné příjmy, aby bylo možno určit ztráty.

20.	Dopravce musel úřadu po poskytnutí služeb předložit doklad k doložení skutečných příjmů. Teprve poté byla stanovena výše ztrát a došlo k vyplacení kompenzace.

21.

Kromě obecných požadavků stanovených v zákoně o silniční dopravě pro dopravce a vyplývajících ze skutečnosti, že tito provozovatelé mají licence, uváděly všechny smlouvy konkrétnější povinnosti jednotlivých provozovatelů, a to povinnost provozovat dopravu na konkrétních linkách a v určených časech a rovněž podmínky pro změnu smluv a pokuty v případě nedodržení smluv.

22.	České orgány informovaly Komisi, že po roce 2003 se úřady Jihomoravského kraje dohodly uzavřít další smlouvy na zajišťování dopravní obslužnosti na rok 2004 a 2005 se stejnými dopravci.

23.	České orgány potvrdily, že při výběru dopravců poskytujících dopravní služby v roce 2004 a 2005 neproběhlo žádné zvláštní řízení.

24.

V následující tabulce jsou uvedeny údaje o částkách kompenzace, s nimiž se počítalo ve smlouvách na rok 2004 (tabulka 1):

Dopravní podnik	Datum uzavření smlouvy	Maximální výše kompenzace, s níž se ve smlouvě počítalo
TREDOS	21. 1. 2004	7 364 733 Kč
TREDOS	Změněna: 31. 8. 2004	7 399 733 Kč
BK Bus	22. 1. 2004	4 349 779 Kč
Bítešská	21. 1. 2004	4 780 000 Kč
PSOTA	20. 1. 2004	18 924 849 Kč
	Změněna:
	31. 8. 2004	18 956 769 Kč
	17. 9. 2004	18 979 733 Kč
Břežanská společnost	26. 1. 2004	10 615 611 Kč

25.

Dále Komise konstatuje, že smlouvy uzavřené na rok 2004 byly prodlouženy na rok 2005 (tabulka 2):

Dopravní podnik	Datum uzavření smlouvy	Maximální výše kompenzace, s níž se ve smlouvě počítalo
TREDOS	4. 3. 2005	11 457 527 Kč
	Změněna:
	31. 3. 2005	11 593 799 Kč
BK Bus	4. 3. 2005	5 244 124 Kč
Bítešská	4. 3. 2005	6 000 000 Kč
PSOTA	4. 3. 2005	20 999 640 Kč
Břežanská společnost	4. 3. 2005	11 953 423 Kč

26.	Podle českých orgánů nezískaly výše uvedené podniky během období 2004 až 2005 žádné jiné finanční částky od státu nebo ze státních prostředků, pokud jde o dopravní služby v Jihomoravském kraji.

3. PRÁVNÍ POSOUZENÍ OPATŘENÍ

3.1 Pravomoc Komise prověřit opatření zavedená zeměmi, které k Evropské unii přistoupily dne 1. května 2004

27.	Ustanovení přílohy IV kapitoly 3 aktu o přistoupení tvoří právní rámec pro posouzení opatření, která uskutečnily přistupující členské státy před svým přistoupením k EU a která jsou v platnosti i po přistoupení.

28.

Se zvláštním odkazem na odvětví dopravy stanoví příloha IV, že ‚režimy podpor a individuální podpory, které nabyly účinku v novém členském státě přede dnem přistoupení a jsou stále použitelné i po tomto dni, se považují za existující podpory ve smyslu čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES (…), za předpokladu, že byly do čtyř měsíců ode dne přistoupení sděleny Komisi.‘

29.

Podle uznávané rozhodovací praxe (1) ‚nemůže Komise posuzovat podpory, které byly poskytnuty před přistoupením a nejsou použitelné po přistoupení, ani na základě postupů stanovených v článku 88 Smlouvy o ES, ani na základě přechodného mechanismu. Pouze taková opatření, na jejichž základě může být i po přistoupení poskytnuta dodatečná podpora nebo může být zvýšena částka podpory již poskytnuté, mohou být na základě přechodného mechanismu kvalifikována jako existující podpora – pokud splňují příslušné podmínky – a proto tomuto mechanismu podléhají. Na druhé straně se přechodný mechanismus stává bezpředmětným v souvislosti s opatřeními pro poskytování podpor, které již byly v určité výši definitivně a bezpodmínečně poskytnuty před přistoupením. (…) aby bylo možno stanovit, zda se jedná o tento případ, je příslušným kritériem právně závazný akt, jímž se příslušné vnitrostátní orgány zavazují poskytnout podporu. Pokud takový akt neexistuje, nebylo opatření poskytnuto před přistoupením, a jedná se tedy o novou podporu, jejíž slučitelnost se společným trhem Komise posuzuje na základě článků 87 a 88 Smlouvy o ES. Nové opatření musí být posouzeno v momentě, kdy je podpora poskytována; za poskytnutí podpory se považuje právní závazek státu, a nikoli její vyplacení. Jakákoli platba v rámci právního závazku, současná i budoucí, znamená pouze provedení závazku a nemůže být považována za novou nebo dodatečnou podporu. Komise je proto toho názoru, že se musí prokázat, že i po přistoupení bude podpora znamenat další přínos, který nebyl v době jejího poskytnutí znám nebo nebyl znám v plné míře, aby mohlo být opatření považováno za použitelné po přistoupení.‘

30.

Proto nemůže Komise posuzovat platby uváděné ve smlouvách uzavřených před 1. květnem 2004, tj. před datem přistoupení České republiky, ani podle pravidel o státní podpoře, ani na základě postupů stanovených v článku 88 Smlouvy o ES, ani na základě přechodného mechanismu. Změny těchto smluv, k nimž došlo po přistoupení a z nichž státu vyplynuly nové závazky vůči příjemcům podpory, však mohou zakládat novou podporu.

31.	V důsledku toho může Komise u smluv uvedených v tabulce 1 pouze prošetřit, zda dodatky k původním smlouvám na rok 2004 (uzavřené po přistoupení) se společnostmi PSOTA a TREDOS obsahují státní podporu ve smyslu článku 87 Smlouvy.

32.	Pokud jde o dodatky uvedené v tabulce 2, které byly všechny uzavřeny po 1. květnu 2004, je jejich prošetření v pravomoci Komise.

33.	Co se týče opatření uvedených v bodě 31 a 32 tohoto rozhodnutí, konstatuje Komise, že je české orgány nepředložily v rámci postupu stanoveného v příloze IV aktu o přistoupení. Tato opatření proto nikdy nezískala status existující podpory.

3.2 Poskytnutí podpory

34.

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li Smlouva jinak.

3.2.1 Státní prostředky

35.	Komise konstatuje, že úřady Jihomoravského kraje vyplácely kompenzace z veřejného rozpočtu. Byly tudíž poskytovány ze státních prostředků.

3.2.2 Selektivní hospodářská výhoda

36.	Je třeba stanovit, zda opatření poskytuje selektivní hospodářskou výhodu.

37.

Z rozsudku ve věci Altmark (2) vyplývá, že ‚pokud musí být opatření státu považováno za kompenzaci za služby poskytnuté podniky, které kompenzaci přijaly, aby mohly plnit závazky veřejné služby, takže se u těchto podniků nejedná o skutečné finanční zvýhodnění a opatření tedy nemá za následek jejich příznivější konkurenční postavení, než mají jejich konkurenti, nespadá takové opatření pod čl. 92 odst. 1 Smlouvy. Aby však tato kompenzace nebyla v konkrétním případě klasifikována jako státní podpora, je třeba splnit řadu podmínek.‘

38.	Zaprvé je podle výše uvedeného rozsudku třeba stanovit, ‚zda se od podniku přijímajícího kompenzaci skutečně vyžaduje plnění závazku veřejné služby a (zda) byly tyto závazky jasně definovány‘.

39.

Pokud jde o tento požadavek, konstatuje Komise, že zákon o silniční dopravě uvádí definici závazku veřejné služby a stanoví, že závazek veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy mezi orgány a dopravcem. České orgány zaslaly Komisi kopie smluv a následných dodatků uzavřených s dopravními podniky.

40.	Komise konstatuje, že závazek veřejné služby byl ve smlouvách jednoznačně a konkrétně definován, tj. u jednotlivých provozovatelů byla jasně vymezena přepravní spojení a časové termíny, ve kterých bude doprava zajišťována.

41.	Proto došla Komise k závěru, že první podmínka podle věci Altmark je splněna.

42.	Zadruhé je třeba prokázat, že ‚ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby (kompenzace) byly stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem.‘

43.

Komise konstatuje, že úřady stanovily maximální cenu za dopravní služby na základě kritérií uvedených v § 19b zákona o silniční dopravě a ve vyhlášce popsaných výše na 26 Kč/km. Tato cena byla obsažena ve výzvě k podání nabídek zaslané všem potenciálním zájemcům v roce 2003. Komise konstatuje, že uvedená cena byla stanovena na základě statistických údajů.

44.	Znamená to, že cena byla stanovena předem, tj. před výběrem dopravců, a to objektivním a transparentním způsobem. Tento ukazatel nebyl v dodatcích dohodnutých po přistoupení České republiky k Evropské unii pozměněn.

45.	Komise proto došla k závěru, že druhá podmínka podle věci Altmark je splněna.

46.	Třetí podmínkou uvedenou v rozsudku ve věci Altmark je to, že ‚vyrovnávací platba nepřevyšuje částku nezbytnou pro pokrytí veškerých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby nebo jejich části, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk z plnění uvedených závazků‘.

47.	Komise konstatuje, že krajské úřady uvedly ve výzvě k podání nabídek, že maximální cena 26 Kč/km je cena, kterou jsou ochotny platit dopravcům za zajišťování dopravní obslužnosti.

48.

Kromě toho všechny smlouvy obsahují odhad ztrát, které vzniknou jednotlivým autobusovým dopravcům při zajišťování dopravní obslužnosti podle smlouvy. Odhad ztrát se provádí takto: Zaprvé jsou ztráty vypočítávány pro případ, že společnost obdrží 26 Kč/km plus příjmy z jízdného zaplaceného cestujícími. Dále jsou ztráty vypočítávány pouze s ohledem na příjmy z jízdného zaplaceného cestujícími. Cena 26 Kč/km tedy zahrnuje také přiměřený zisk vypočítaný na základě objektivních ukazatelů stanovených ve vyhlášce s odkazem na hodnotu aktiv podniků. Ke konečnému vyrovnání a vyplacení kompenzace dochází teprve poté, kdy autobusový dopravce předložil doklady k doložení své skutečné ztráty. Pokud jsou skutečné ztráty nižší, než se odhadovalo, je provedena pouze kompenzace skutečných ztrát. Pokud jsou skutečné ztráty vyšší, než se odhadovalo, pak je provedena kompenzace maximálně ve výši předběžného odhadu. Zvýšení této hranice je možné pouze v případě nepředvídatelných nákladů.

49.

Protože byl výpočet vyrovnávací platby proveden na základě předem stanoveného ukazatele (26 Kč/km) a konečná úhrada byla založena na dokladech o skutečně vzniklých ztrátách a nepřevyšovala částku stanovenou předem ve smlouvách, je Komise předběžně toho názoru, že vyrovnávací platba zřejmě nebyla vyšší než skutečné ztráty. Kromě toho považuje Komise zisk zahrnutý do částky 26 Kč/km za přiměřený. V této fázi si však Komise není jista, co přesně se rozumí pod pojmem nepředvídatelné náklady. Žádá proto české orgány a zainteresované třetí strany, aby vyjádřily svůj názor na to, zda je pojem nepředvídatelné náklady v českých právních předpisech dostatečně přesný.

50.

A konečně rozsudek ve věci Altmark předpokládá, že pokud ‚podnik, který má plnit závazky veřejné služby, není pro tyto účely vybrán v řízení o zadávání veřejných zakázek, je výše nezbytné náhrady určena na základě rozboru nákladů, které by na plnění těchto povinností vynaložil typický podnik, řádně spravovaný a vybavený nezbytnými dopravními prostředky k plnění takové veřejné služby; přitom je nutné vzít v potaz příslušné příjmy a přiměřený zisk z plnění takových povinností‘.

51.	Komise konstatuje, že Jihomoravský kraj rozeslal známým dopravcům v oblasti (celkem 41) výzvu k podání nabídek na zajištění dopravních služeb na Znojemsku.

52.

Tento postup nedal možnost dopravcům z jiných krajů, okresů nebo jiných států podat své nabídky, přestože to mohli chtít udělat. Komise rovněž konstatuje, že české orgány nepočítaly s žádným výběrovým řízením na dopravce pro období 2004–2005, ale jednoduše prodloužily smlouvy s dopravci, kteří byli vybráni pro zajišťování služeb v roce 2003.

53.	Proto má Komise pochybnosti, jestli lze postup použitý českými orgány považovat za řízení o zadávání veřejných zakázek, jak je vyžaduje rozsudek ve věci Altmark.

54.	Výše uvedené se nedotýká toho, jak Komise posoudí uplatnění práva Společenství, pokud jde o veřejné zakázky.

55.	Komise musí dále přešetřit druhou část alternativy, která se uvádí ve čtvrtém kritériu podle rozsudku ve věci Altmark.

56.

Výše kompenzace musí být stanovena na základě rozboru nákladů typického, řádně spravovaného a přiměřeně vybaveného podniku, což by mělo být alternativou k rozboru výše kompenzace stanovené prostřednictvím nabídkového řízení. Podle českých orgánů byla smluvní cena za služby stanovena na základě statistických údajů o nákladech, což znamená, že řádně spravovaná a přiměřeně vybavená společnost s náklady 23,959 Kč (0,87 EUR) na kilometr by dosáhla zisku 2,041 Kč (0,08 EUR) na kilometr.

57.	Zaprvé Komise konstatuje, že cílem použití statistických údajů je zajistit, aby byla cena stanovena podle nákladů typického podniku.

58.

Zadruhé, s ohledem na to, že všichni dopravci, kteří se zúčastnili řízení, museli získat licence k provozování své činnosti a že museli podle výzvy k podání nabídek splňovat určité požadavky, museli být určitě přiměřeně vybaveni dopravními prostředky, aby mohli splňovat nezbytné kvalitativní požadavky.

59.

Použití statistických údajů o nákladech na dopravu však nemůže samo o sobě vést k závěru, že by měli být provozovatelé dopravy, kteří akceptovali požadavek poskytovat služby za 26 Kč/km, považováni za řádně spravované společnosti. Statistické údaje, které sloužily jako základ pro stanovení uvedené částky, se týkaly pouze skutečných nákladů na dopravní obslužnost v České republice v roce 2002. Není proto prokázáno, že průměrná výše těchto nákladů představuje náklady dobře fungujícího podniku. České orgány v této záležitosti neposkytly dostatečné informace.

60.

Protože tedy nejsou splněny všechny požadavky druhé části alternativy, kterou poskytuje čtvrtá podmínka podle rozsudku ve věci Altmark, nedošla Komise k závěru, že postup použitý krajskými úřady lze považovat za postup, který zajišťuje, aby byla výše kompenzace rovna částce, která by měla být získána v otevřeném výběrovém řízení.

61.

Jinými slovy, Komise nemůže vyloučit, že v otevřeném výběrovém řízení by mohly krajské úřady najít dopravce s nižšími náklady, kteří by za své služby požadovali nižší úhradu. Komise dále nedošla k závěru, že kompenzace byla stanovena ve výši, která zaručuje, že nebude pro některé dopravce znamenat zvýhodnění.

62.	Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy pro opačné tvrzení, Komise se domnívá, že kompenzace mohla poskytovat selektivní výhodu. Dále není možno vyloučit, že v tomto případě není splněna druhá podmínka čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

3.2.3. Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy

63.	Pokud jde o toto kritérium, je třeba ověřit, zda výhoda poskytnutá ze státních prostředků může narušit hospodářskou soutěž do té míry, že by to ovlivnilo obchod mezi členskými státy.

64.

V tomto ohledu stanoví rozsudek ve věci Altmark (3), že: ‚není vůbec vyloučené, aby veřejná podpora poskytnutá podniku, který poskytuje pouze služby místní nebo regionální dopravy a neposkytuje služby mimo svůj stát původu, mohla mít dopad na obchod mezi členskými státy. Pokud členský stát poskytne veřejnou podporu nějakému podniku, může být poskytování dopravních služeb uvedeným podnikem z tohoto důvodu zachováno nebo zvýšeno s tím výsledkem, že podniky se sídlem v jiných členských státech mají menší příležitost poskytovat své dopravní služby na trhu v uvedeném členském státě (viz věc 102/87, Francie v. Komise, [1988] Sb. rozh. 4067, bod 19; věc C-305/89 Itálie v. Komise [1991] Sb. rozh. I-1603, bod 26 a Španělsko v. Komise, bod 40). V tomto případě není toto zjištění pouze hypotetické, protože jak se zdá zejména z pozorování Komise, začalo několik členských států od roku 1995 otevírat některé trhy s dopravou konkurenci z podniků se sídlem v jiných členských státech, takže řada podniků již nabízí své služby v městské, příměstské nebo regionální dopravě v jiných členských státech, než je jejich stát původu. A konečně, podle judikatury Soudního dvora neexistuje žádný práh nebo procento, které by stanovovalo hranici, pod níž by se obchod mezi členskými státy mohl považovat za neovlivněný. Relativně malá výše podpory nebo relativně malá velikost podniku, který ji dostává, samy o sobě nevylučují možnost, že by mohl být obchod mezi členskými státy ovlivněn (viz věc Tubemeuse, bod 43, a Španělsko v. Komise, bod 42). Druhou podmínkou pro použití čl. 92 odst. 1 Smlouvy, tj. že podpora musí být schopna ovlivnit obchod mezi členskými státy, proto nezáleží na místním nebo regionálním charakteru poskytovaných dopravních služeb nebo na rozsahu oblasti příslušné činnosti.‘

65.	Komise proto došla k závěru, že podmínka, že podpora musí narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy, je v daném případě splněna.

66.	S ohledem na výše uvedené úvahy došla Komise rovněž k závěru, že opatření uvedená v bodě 3.1 tohoto rozhodnutí zakládají státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

3.3 Slučitelnost podpory

67.	Článek 73 Smlouvy stanoví podmínky slučitelnosti podpory poskytované v oblasti koordinace dopravy a závazku veřejné služby v dopravě. Komise se domnívá, že článek 73 Smlouvy představuje lex specialis ve vztahu k čl. 86 odst. 2 a čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy.

68.

Podle rozsudku ve věci Altmark (3) není možno uplatňovat článek 73 přímo, ale pouze prostřednictvím nařízení Rady, zejména nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu veřejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (4) (dále jen ‚nařízení Rady‘).

69.	Podle čl. 1 odst. 1 nařízení Rady se toto nařízení vztahuje pouze na státní podporu poskytovanou podnikům provozujícím dopravu po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách.

70.	Členské státy však mohou vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení všechny podniky, jejichž činnost je omezena výlučně na provozování městské, příměstské nebo regionální dopravy.

71.	Komise konstatuje, že české orgány této výjimky nevyužily. Proto jsou použitelná příslušná ustanovení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69.

72.	Podle čl. 1 odst. 4 nařízení Rady mohou příslušné orgány členských států s dopravním podnikem uzavřít smlouvu na veřejnou službu, aby tak zajistily přiměřenou dopravní obslužnost.

73.	Článek 14 nařízení Rady stanoví, že smlouvou na veřejné služby se rozumí smlouva uzavřená mezi příslušnými orgány členského státu a dopravním podnikem za účelem zajištění přiměřených dopravních služeb pro veřejnost.

74.

Podle čl. 14 odst. 2 nařízení Rady zahrnuje smlouva na veřejné služby mimo jiné tyto body:

a)	povahu poskytované služby, zejména normy plynulosti, pravidelnosti, výkonnosti a kvality;

b)	cenu služeb zahrnutých smlouvou, které se buď připojí k tarifním výnosům, nebo zahrnuje příjmy a podrobnosti finančních vztahů mezi oběma stranami;

c)	pravidla o dodatcích a změnách smlouvy, zejména s ohledem na nepředvídatelné změny;

d)	dobu platnosti smlouvy;

e)	smluvní pokuty pro případ nedodržení smlouvy.

75.

Komise především konstatuje, že podle § 19 zákona o silniční dopravě ‚závazek poskytovat veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy‘ mezi příslušnými orgány a dopravci. Dále Komise konstatuje, že podmínky pro zajišťování dopravní obslužnosti neuložily orgány, ale projednali je a schválili je dopravci spolu s krajskými úřady. Proto došla Komise k závěru, že v rozporu se zněním zákona o silniční dopravě (‚závazek veřejné služby‘) mohou být použita ustanovení oddílu V (‚Smlouvy na veřejné služby‘) nařízení Rady.

76.	Zadruhé Komise konstatuje, že charakter služby byl definován ve smlouvě expressis verbis a rovněž odkazem na skutečnost, že dopravci vlastní licence na poskytování služeb veřejné dopravy.

77.	Zatřetí, smlouvy obsahovaly cenu za km a celkovou částku úhrady, která má být vyplacena za zajišťování služby.

78.	Začtvrté, smlouvy uváděly podmínky a postupy pro jejich změnu, dobu platnosti a smluvní pokuty v případě jejího porušení.

79.	Proto došla Komise k závěru, že smlouvy uzavřené s dopravními společnostmi Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA a TREDOS obsahovaly základní prvky smlouvy uvedené v čl. 14 odst. 2 nařízení Rady.

80.

Dále Komise konstatuje, že cílem zákonodárce při přijímání nařízení Rady bylo definovat, za jakých podmínek je ‚podpora (…), která odpovídá náhradě za určitá plnění související s pojmem veřejné služby,‘ uvedená v článku 73 Smlouvy, slučitelná se společným trhem. Jak použití článku 73 Smlouvy, tak použití nařízení Rady předem předpokládá existenci podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Pokud lze na obsah smluv vztáhnout pojem článku 73 ‚plnění související s pojmem veřejné služby‘, neměla by samotná forma nástroje, tj. smlouva nebo jednostranně ukládaná povinnost, být překážkou pro prohlášení potenciální státní podpory související se smluvní cenou za slučitelnou se společným trhem. Rozhodujícím prvkem pro charakterizování služby, ať ji ukládá členský stát, nebo je dohodnuta ve smlouvě, jako závazku veřejné služby ve smyslu článku 73 musí být podstata služby, nikoli to, jakou formou je organizována (5).

81.	Na základě výše uvedených úvah došla Komise k závěru, že z právního hlediska není důvod, proč by nemohla být státní podpora související s cenou zaplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě slučitelná se společným trhem v souladu s článkem 73.

82.

Vzhledem k tomu, že článek 14 nařízení Rady neobsahuje přesné podmínky, kdy je možno prohlásit státní podporu související s cenou vyplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě za slučitelnou se společným trhem, domnívá se Komise, že při rozhodování, zda tato státní podpora může být prohlášena za slučitelnou se společným trhem (6), je třeba použít obecné zásady vyplývající ze Smlouvy, judikatury soudů Společenství a rozhodovací praxe Komise v jiných oblastech, než je veřejná doprava.

83.

Tyto zásady obecně připomněla Komise v rámci Společenství pro státní podporu ve formě závazku veřejné služby (7). Pokud jde o slučitelnost státní podpory související s cenou vyplacenou za veřejnou službu zahrnutou ve smlouvě, předpokládá rámec Společenství toto: ‚Výše vyrovnávací platby je omezena rozsahem nezbytným pro úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s plněním závazků veřejné služby, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk za plnění těchto závazků. Výše vyrovnávací platby zahrnuje veškeré výhody udělené státem nebo ze státních prostředků v jakékoli formě. Přiměřený zisk může zahrnovat veškeré nebo některé přírůstky produktivity dosažené dotčenými podniky během dohodnuté omezené doby, aniž byla snížena úroveň kvality služeb, kterými stát pověřil daný podnik.‘

84.

Komise konstatuje, že v souladu s výše uvedenými body 12–20 zajistily úřady Jihomoravského kraje, aby vyrovnávací platba (kompenzace) nebyla vyšší než ztráty vzniklé dopravcům, a to tak, že předem stanovily ve výběrovém řízení, že cena, kterou jsou úřady ochotny platit, nebude vyšší než 26 Kč/km, a následně tento ukazatel použily tohoto při výpočtu příjmů dopravců.

85.	Pokud jde o služby poskytované v Jihomoravském kraji, Komise dále konstatuje, že kromě kompenzací od krajských úřadů nezískali dopravci v období 2004–2005 žádné jiné výhody od státu ani ze státních prostředků.

86.	Proto se Komise domnívá, že jsou v daném případě splněny obecné zásady upravující posuzování slučitelnosti podpory, jak je uvedeno výše v bodě 84.

87.

Jelikož však v uvedeném případě nebylo vypsáno veřejné nabídkové řízení a stěžovatel se odvolává na to, že společnosti Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA a TREDOS obdržely nedovolenou státní podporu, domnívá se Komise, že předtím, než bude moci s jistotou uzavřít, že podpora je slučitelná s článkem 73 Smlouvy na základě článku 14 nařízení Rady, je třeba dál stěžovateli a třetím stranám příležitost uvést připomínky k metodice, kterou při stanovování částky vyrovnávací platby použily úřady Jihomoravského kraje.

88.	Proto si Komise v této fázi není jista, zda je podpora poskytnutá společnostem Bítešská, BK Bus, Břežanská společnost, PSOTA a TREDOS slučitelná se společným trhem.

4. ROZHODNUTÍ

S ohledem na výše uvedené úvahy vyzývá Komise Českou republiku postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy, aby podala své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit dané opatření, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Komise vyzývá orgány Vaší země, aby kopii tohoto dopisu neprodleně zaslaly potenciálnímu příjemci podpory.

Komise by ráda České republice připomněla, že čl. 88 odst. 3 Smlouvy má odkladný účinek, a ráda by ji upozornila na článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999, podle nějž může být od příjemce požadováno navrácení všech nedovolených podpor.

Komise tímto Českou republiku upozorňuje, že uvědomí zúčastněné strany zveřejněním tohoto dopisu a jeho stručného shrnutí v Úředním věstníku Evropské unie. Uvědomí také zúčastněné strany ve státech ESVO, které jsou signatáři Dohody o EHP, zveřejněním oznámení v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie a bude informovat Kontrolní úřad ESVO zasláním kopie tohoto dopisu. Všechny tyto zúčastněné strany budou vyzvány, aby předložily své připomínky do jednoho měsíce od dne zveřejnění daného dopisu či oznámení.“

(1) Rozhodnutí Komise C 3/05 – Polsko – Podpora na restrukturalizaci pro společnost Daewoo-FSO (Úř. věst. C 100, 26.4.2005, s. 2).

(2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. července 2003, ve věci C-280/00 Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkhersgesellschaft Altmark GmbH a Oberbundesanwalt beim Bundesverwaltungsgericht (2003) Sb. rozh. s. I-07747.

(3) Rozsudek Soudního dvora ve věci Altmark, C-280/00, viz výše.

(4) Úř. věst. L 156, 28.6.1969, s. 1.

(5) Podobně článek 4 rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 67–73, používá pojem ‚pověření‘ a jeho forma je ponechána na členských státech.

(6) Viz rozhodnutí Komise: C 16/07 – Rakousko – Státní podpora pro podnik Postbus v okrese Lienz (Úř. věst. C 162, 14.7.2007, s. 19), C 31/07 – Irsko – Státní podpora pro autobusové společnosti Córas Iompair Éireann (Dublin Bus a Irish Bus) (Úř. věst. C 217, 15.9.2007, s. 44) a C 47/07 – Německo – DB Regio AG – Contrat de service public (dosud nezveřejněno).

(7) Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4.

16.2.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 43/31

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2008/C 43/11)

Toto zveřejnění uděluje právo vznést námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Vznesené námitky musí Komise obdržet do šesti měsíců od tohoto zveřejnění.

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

Žádost o změnu podle článku 9 a čl. 17 odst. 2

„CHASSELAS DE MOISSAC“ nebo „CHASSELAS DORÉ DE MOISSAC“ nebo „MOISSAC“

č. ES: FR/PDO/117/0140/02.10.2003

CHOP ( X ) CHZO ( )

Požadovaná(é) změna(y)

1. Položka specifikace produktu:

X	Název produktu
X	Popis produktu
	Zeměpisná oblast
X	Důkaz původu
X	Metoda produkce
	Souvislost
X	Označování
X	Vnitrostátní požadavky

2. Změna(y):

Název: Chasselas de Moissac. Zvolen byl nejčastěji používaný a nejznámější název.

Tentýž produkt se tedy již nemůže nadále objevovat pod různými názvy, čímž se vyloučí záměna pro spotřebitele.

Popis: Čerstvé nebo dlouhodobě skladované stolní hrozny. Hrozen je volný, rovnoměrně hustý, zlatavé barvy, o minimální délce 12 cm a minimální hmotnosti 100 gramů. Hrozny nesmí být pomačkané, nedozrálé, poškozené nebo napadené. Ojínění bobule zůstává zachované, semena jsou při pohledu proti světlu dobře rozeznatelná a třapina je mohutná.

Obsah cukru je nejméně 160 g/l, kromě výjimečných klimatických situací, kdy může být pro danou sklizeň tento ukazatel snížen, avšak nikoli pod 150 g/l. Vyzrálost je dosažena, když je poměr cukru a kyselin nejméně 25.

Povinně se provádí úprava, probírka (cizelování) a balení hroznů.

Popis produktu byl zjednodušen a zároveň upřesněn, aby se odstranily nejvíce subjektivní termíny, čímž se snižuje riziko výkladu.

Důkaz původu: Hrozny jsou sledovány od sklizně až po zabalení.

Hrozny pocházejí výhradně z vinic, které byly v rámci zeměpisné oblasti vymezeny útvary INAO a nezávislými znalci. Tyto vinice musí splňovat zeměpisná, půdní a klimatická kritéria týkající se umístění parcel. Všechny vyhovující vinice jsou zaevidovány útvary INAO.

Nárok na označení mají pouze hrozny vypěstované na těchto vinicích.

Každý producent kromě toho vyplňuje roční prohlášení způsobilosti, které zasílá útvarům INAO. Toto prohlášení obsahuje závazek, že bude dodržovat podmínky produkce označení, a uvádí referenční údaje o parcelách určených k produkci CHOP Chasselas de Moissac pro příslušnou sklizeň.

Tento dokument umožňuje vymezit parcely vyhrazené na produkci CHOP pro danou sklizeň a sledovat zejména jejich výnos.

Každý producent musí vést denní záznamy o vstupu hroznů do provozu probírky a balení a o výstupu zabalených hroznů. Uvádí se v nich objemy sklizně spolu s příslušnými parcelami s rozlišením hroznů určených na dlouhodobé uskladnění a rovněž počet připravených balení podle druhu balení, hrozny pocházející z dlouhodobého uskladnění a použitá čísla identifikačních značek. Tyto záznamy jsou kontrolním orgánům k dispozici.

Co se týče produktu, provádějí se analytické a organoleptické zkoušky na vzorcích odebraných ze zabalených šarží. Jejich účelem je zjišťování kvality a typických vlastností produktů určených k prodeji pod označením „Chasselas de Moissac“.

Všechna balení, v nichž jsou hrozny uváděny na trh, identifikuje identifikační značka, která je pro „Chasselas de Moissac“ specifická a kterou schvalují útvary INAO.

Metoda produkce: Hrozny, které pocházejí z vymezených vinic, se sklízejí, upravují a balí ve vymezené zeměpisné oblasti.

Povolena je pouze odrůda Chasselas B. Vinice je vedena systémem jednoramenného nebo dvouramenného pěstitelského tvaru. Pro dosažení kvality produkce se u každé nové výsadby hustota výsadby a spon přizpůsobují způsobu vedení (minimální počet keřů 3 300 na hektar při maximální šířce meziřadí 3 metry při jednoramenném vedení a minimální hustota 2 500 keřů na hektar při maximální šířce meziřadí 3,5 metru při dvouramenném vedení). Provedení hustoty a sponu musí odpovídat ustanovením článku 5 vyhlášky o CHOP „Chasselas de Moissac“.

Povolené způsoby řezu jsou jednoduchý nebo dvojitý Guyotův řez. Počet oček na hektar je nejvýše 55 000 v jednoramenném pěstitelském tvaru a 60 000 v dvouramenném pěstitelském tvaru. Je předepsané rozmístit hrozny (tzv. nasazení hroznů) na keři volně a s dostatkem provzdušnění. To umožňuje optimální vyzrálost hroznů.

Mladé vinice mohou nárokovat produkci hroznů způsobilých k označení původu až od 2. roku následujícího po roce, v němž byla réva vysazena před 1. srpnem.

Zavlažování bez přídavku hnojiv je dovoleno až po nasazování plodů.

Výnos vymezených parcel určených k produkci CHOP Chasselas de Moissac je stanoven na dvou úrovních (na úrovni hospodářství a na úrovni parcely): celkový maximální průměrný výnos na hospodářství: 14 t/ha; maximální průměrný výnos CHOP na hospodářství: 13 t/ha; maximální celkový výnos na parcelu: 16 t/ha. Nicméně v případě výjimečné klimatické situace se u dané sklizně může maximální celkový výnos na parcelu měnit, přičemž ovšem nesmí překročit konečný výnos 18 t/ha a nesmí se změnit průměrné výnosy hospodářství. V žádném případě se v rámci jednoho hospodářského roku tato odchylka nesmí kumulovat s odchylkou týkající se obsahu cukru.

Sklizeň se provádí ručně a opakovaně.

Hrozny lze dlouhodobě uskladnit po odstranění bobulí poškozených při sklizni a po urychlené přepravě na místo uskladnění v nádobách vhodných k zachování vlastností produktu. Tyto necizelované hrozny jsou následně po přepravě na místo uskladnění rychle zchlazeny a pak dlouhodobě uskladněny v hermetickém obalu v chladírně při řízeném ovzduší, teplotě a vlhkosti. Po 31. lednu roku, který následuje po jejich sklizni, tyto hrozny již nelze uvádět na trh pod chráněným označením původu „Chasselas de Moissac“.

Z vinice, kde se provádí sklizeň, do provozu probírky a balení jsou hrozny, včetně hroznů určených na dlouhodobé uskladnění, přepravovány za podmínek, které umožňují optimální uchování charakteristických vlastností produktu, zejména ojínění bobulí.

Úprava hroznů, včetně hroznů z dlouhodobého uskladnění, se provádí v provozu probírky a balení. Hrozen se jemně cizeluje, aby se odstranily nevyhovující bobule. Připravené hrozny musí odpovídat popisu hroznového vína.

Každý producent musí mít provoz probírky a balení a případně i nezbytné zařízení k dlouhodobému uskladnění hroznů, pokud se tento postup používá.

Po probírce se hrozny okamžitě zabalí do obalů vhodných k zachování charakteristických vlastností a jakosti produktu. Hrozny jsou tak vystaveny minimální manipulaci.

Všechna tato ustanovení jsou na jedné straně konkretizací praktických postupů, které již dříve existovaly a nebyly dosud kodifikovány, a na druhé straně vyjadřují přání skupiny žadatelů o upřesnění nedostatků specifikace označení původu.

Označování: Označení na jednotlivém balení obsahuje:

název chráněného označení původu „Chasselas de Moissac“, který je napsán nejméně stejně velkým písmem jako největší použité písmo,

nápis „chráněné označení původu“ nebo „CHOP“,

jméno producenta.

Každé jednotlivé balení má identifikační systém, obsahující pořadové číslo, které schválí útvary INAO a vydává orgán schválený tímto ústavem. Tento identifikační systém může být použit jako základ pro označení etiketou.

Kromě označení etiketou se musí název označení původu „Chasselas de Moissac“ a nápis „Chráněné označení původu“ nebo „CHOP“ uvádět i na doprovodných dokumentech a fakturách.

Vnitrostátní požadavky: Vyhláška o CHOP „Chasselas de Moissac“.

AKTUALIZOVANÝ PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„CHASSELAS DE MOISSAC“

č. ES: FR/PDO/117/0140/02.10.2003

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1. Příslušný orgán členského státu:

Název:

Institut National des Appellations d'Origine

Adresa:

51, rue d'Anjou

F-75008 Paris

Tel.:

(33) 153 89 80 00

Fax:

(33) 142 25 57 97

E-mail:

info@inao.gouv.fr

2. Skupina:

Název:

Syndicat de défense du Chasselas de Moissac AOC

Adresa:

1, promenade Sancert

F-82200 Moissac

Tel.:

(33) 563 04 01 78

Fax:

(33) 563 04 11 21

E-mail:

—

Složení:

producenti/zpracovatelé ( X ) ostatní ( )

3. Druh produktu:

Třída 1.6 – Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované

4. Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1 Název: „Chasselas de Moissac“

4.2 Popis: Čerstvé nebo dlouhodobě skladované stolní hrozny. Hrozen je volný, rovnoměrně hustý, zlatavé barvy, o minimální délce 12 cm a minimální hmotnosti 100 gramů. Hrozny nesmí být pomačkané, nedozrálé, poškozené nebo napadené. Ojínění bobule zůstává zachované, semena jsou při pohledu proti světlu dobře rozeznatelná a třapina je mohutná.

Povinně se provádí úprava, probírka a balení hroznů.

4.3 Zeměpisná oblast: Oblast Bas Quercy, tj. několik kantonů departementů Tarn-et-Garonne a Lot.

4.4 Důkaz původu: Hrozny jsou sledovány od sklizně až po zabalení.

Nárok na označení mají pouze hrozny vypěstované na těchto vinicích.

Tento dokument umožňuje vymezit parcely vyhrazené na produkci CHOP pro danou sklizeň a sledovat zejména jejich výnos.

Co se týče produktu, provádějí se analytické a organoleptické zkoušky na vzorcích odebraných ze zabalených šarží. Jejich účelem je zjišťování jakosti a typických vlastností produktů určených k prodeji pod označením „Chasselas de Moissac“.

Všechna balení, v nichž jsou hrozny uváděny na trh, identifikuje identifikační značka, která je pro „Chasselas de Moissac“ specifická a kterou schvalují útvary INAO.

4.5 Metoda produkce: Hrozny, které pocházejí z vymezených vinic, se sklízejí, upravují a balí ve vymezené zeměpisné oblasti.

Mladé vinice mohou nárokovat produkci hroznů způsobilých k označení původu až od 2. roku následujícího po roce, kdy byla réva vysazena před 1. srpnem.

Zavlažování bez přídavku hnojiv je dovoleno až po nasazování plodů.

Sklizeň se provádí ručně a opakovaně.

Každý producent musí mít provoz probírky a balení a případně i nezbytné zařízení k dlouhodobému uskladnění hroznů, pokud se tento postup používá.

Po probírce se hrozny okamžitě zabalí do obalů vhodných k zachování charakteristických vlastností a jakosti produktu. Hrozny jsou tak vystaveny minimální manipulaci a zachová se ojínění bobulí. Balení se provádí ve zvláštních provozech probírky a balení, které se nacházejí v blízkosti místa sklizně. Balení ve vymezené oblasti tak nejen umožní zachovat charakteristické vlastnosti produktu, ale rovněž umožňuje lepší sledovatelnost. Kromě toho zabraňuje poškození hroznů nebo jejich záměně s jinými.

4.6 Souvislost: Oblast Bas Quercy se vyznačuje typickými geologickými, agrologickými a klimatickými vlastnostmi. Vymezení parcel vyhrazuje produkci chasselas nejpříznivější půdy: křemičito-jílovité, písčité a dobře odvodněné půdy a odvápněné jílovito-písčité půdy. Klimatické podmínky, malé teplotní změny a hlavně dlouhá období hezkého počasí na podzim umožňují dobrou vyzrálost hroznů.

Pro tuto produkci jsou příznivé dva další druhy půdy, na jedné straně dostatečně hluboká a kamenitá černozem nebo šedozem náhorních planin; na druhé straně jílovito-vápenité svahové sutě na úbočích dostatečně otevřených údolí.

4.7 Kontrolní subjekt:

Název:

Institut National des Appellations d'Origine

Adresa:

51, Rue d'Anjou

F-75008 Paris

Tel.:

(33) 153 89 80 00

Fax:

(33) 142 25 57 97

E-mail:

info@inao.gouv.fr

Název:

D.G.C.C.R.F

Adresa:

59, Bd V. Auriol

F-75703 Paris Cedex 13

Tel.:

(33) 144 87 17 17

Fax:

(33) 144 97 30 37

E-mail:

C3@dgccrf.finances.gouv.fr

4.8 Označování: Označení na jednotlivém balení obsahuje:

název chráněného označení původu „Chasselas de Moissac“, který je napsán nejméně stejně velkým písmem jako největší použité písmo,

nápis „Chráněné označení původu“ nebo „CHOP“,

jméno producenta.

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 43

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 51 16. února 2008

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2008/C 043/01	Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )	1

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2008/C 043/02	Směnné kurzy vůči euru	3

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2008/C 043/03	Souhrnné údaje sdělené členskými státy týkající se státní podpory poskytované na základě nařízení Komise (ES) č. 1857/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh a o změně nařízení Komise (ES) č. 70/2001	4

	V Oznámení
	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY
	Komise
2008/C 043/04	Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů určitých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky	9

2008/C 043/05	Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů některých svíček, svící a podobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky	14

	ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Komise
2008/C 043/06	Státní podpora – Česká Republika — Státní podpora C 3/08 (ex NN 102/05) – Vyrovnávací platba za závazek veřejné služby pro dopravní podniky v Jihomoravském kraji — Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )	19

2008/C 043/07	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5049 – Goldmann Sachs/Colony Capital/BUT) ( 1 )	27

2008/C 043/08	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.5034 – Montagu/GIP/Biffa) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	28

2008/C 043/09	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.4999 – Heineken/Scottish & Newcastle assets) ( 1 )	29

2008/C 043/10	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.4921 – CDC/Groupe Moniteur/AchatPublic.Com) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	30

	JINÉ AKTY
	Komise
2008/C 043/11	Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	31

Datum přijetí rozhodnutí	5. 12. 2007
Podpora č.	NN 70/07
Členský stát	Spojené království
Region	North-East England
Název (a/nebo jméno příjemce)	Rescue aid to Northern Rock
Právní základ	Ad-hoc, Bank of England Acts 1694-1998
Název opatření	Individuální podpora
Cíl	Záchrana podniků v obtížích
Forma podpory	Půjčka za zvýhodněných podmínek, záruka
Rozpočet	—
Míra podpory	—
Délka trvání programu	17. 9. 2007-17. 3. 2008
Hospodářská odvětví	Finanční zprostředkovatelství
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	HM Treasury; The Governor and Company of the Bank of England
Další informace	—

Datum přijetí rozhodnutí	14. 12. 2007
Podpora č.	N 656/07
Členský stát	Belgie
Region	—
Název (a/nebo jméno příjemce)	Prolongation du régime d'aide pour le transport combiné N 249/04 Verlenging van de steunregeling voor gecombineerd vervoer N 249/04
Právní základ	Arrêté royal modifiant l'arrêté royal du 30 septembre 2005 relative à la promotion du transport ferroviaire combiné de marchandises Koninklijk besluit tot wijziging van het Koninklijk besluit van 30 september 2005 betreffende de bevordering van het gecombineerde goederenvervoer per spoor
Typ opatření	Režim podpory
Cíl	Podpora kombinované dopravy
Forma podpory	Přímá dotace
Rozpočet	30 milionů EUR ročně
Míra podpory	—
Délka trvání programu	2008
Hospodářská odvětví	Kombinovaná doprava
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu	Service public fédéral mobilité et transport Federale overheidsdienst Mobiliteit en Vervoer
Další informace	—

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,4674
JPY	japonský jen	157,78
DKK	dánská koruna	7,4544
GBP	britská libra	0,74780
SEK	švédská koruna	9,3140
CHF	švýcarský frank	1,6022
ISK	islandská koruna	98,23
NOK	norská koruna	7,9255
BGN	bulharský lev	1,9558
CZK	česká koruna	25,224
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	263,59
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,6965
PLN	polský zlotý	3,5900
RON	rumunský lei	3,6445
SKK	slovenská koruna	33,019
TRY	turecká lira	1,7603
AUD	australský dolar	1,6189
CAD	kanadský dolar	1,4635
HKD	hongkongský dolar	11,4454
NZD	novozélandský dolar	1,8602
SGD	singapurský dolar	2,0734
KRW	jihokorejský won	1 386,77
ZAR	jihoafrický rand	11,2647
CNY	čínský juan	10,5396
HRK	chorvatská kuna	7,2575
IDR	indonéská rupie	13 456,06
MYR	malajsijský ringgit	4,7272
PHP	filipínské peso	59,723
RUB	ruský rubl	36,0742
THB	thajský baht	46,663
BRL	brazilský real	2,5757
MXN	mexické peso	15,7900