8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/2

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. září 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) – Spojené království) – Teleos plc, Unique Distribution Ltd, Synectiv Ltd, New Communications Ltd, Quest Trading Company Ltd, Phones International Ltd, AGM Associates Ltd, DVD Components Ltd, Fonecomp Ltd, Bulk GSM Ltd, Libratech Ltd, Rapid Marketing Services Ltd, Earthshine Ltd, Stardex (UK) Ltd v. Commissioners of Customs & Excise

(Věc C-409/04) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 28a odst. 3 první pododstavec a čl. 28c část A písm. a) první pododstavec - Pořízení zboží uvnitř Společenství - Dodání zboží uvnitř Společenství - Osvobození od daně - Zboží, které bylo odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu - Důkazy - Vnitrostátní opatření za účelem boje proti podvodům)

(2007/C 297/02)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court) – Spojené království

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Teleos plc, Unique Distribution Ltd, Synectiv Ltd, New Communications Ltd, Quest Trading Company Ltd, Phones International Ltd, AGM Associates Ltd, DVD Components Ltd, Fonecomp Ltd, Bulk GSM Ltd, Libratech Ltd, Rapid Marketing Services Ltd, Earthshine Ltd, Stardex (UK) Ltd

Žalovaná: Commissioners of Customs & Excise

Předmět věci

Výklad čl. 28a odst. 3 a čl. 28c části A písm.a) směrnice 77/388/EHS: Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1) – Smlouva mezi prodávajícím a kupujícím zboží obsahující doložku, která předpokládá odpovědnost kupujícího za zajištění přepravy zboží do jiného členského státu po odvozu ze skladu umístěného na území členského státu dodání.

Výrok

Článek 28a odst. 3 první pododstavec a čl. 28c část A písm. a) první pododstavec šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 2000/65/ES ze dne 17. října 2000, je třeba vykládat s ohledem na výraz „odeslán(o)“ vyskytující se v obou těchto ustanoveních v tom smyslu, že k pořízení zboží uvnitř Společenství došlo a osvobození dodání zboží uvnitř Společenství od daně lze uplatnit pouze tehdy, jestliže právo nakládat se zbožím jako vlastník bylo převedeno na pořizovatele a dodavatel prokáže, že toto zboží bylo odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, a že v důsledku tohoto odeslání nebo přepravy věc fyzicky opustila území členského státu dodání.

Článek 28c část A písm. a) první pododstavec šesté směrnice 77/388, ve znění směrnice 2000/65, je třeba vykládat v tom smyslu, že brání tomu, aby příslušné orgány členského státu dodání uložily dodavateli, který jednal v dobré víře a poskytl důkazy prokazující prima facie jeho nárok na osvobození dodání zboží uvnitř Společenství, povinnost doplatit daň z přidané hodnoty za toto zboží, jestliže se tyto důkazy ukážou jako nepravdivé, aniž by nicméně byla prokázána účast tohoto dodavatele na podvodu, pokud dodavatel přijal všechna opatření, která po něm mohou být rozumně požadována, aby zajistil, že dodání uvnitř Společenství, které provádí, jej nepovede k účasti na takovém podvodu.

Skutečnost, že pořizovatel předložil daňovým orgánům v členském státě určení daňové přiznání ohledně pořízení zboží uvnitř Společenství, jakým je dotčené pořízení v původním řízení, může být považována za doplňující důkaz toho, že zboží skutečně opustilo území členského státu dodání, avšak nepředstavuje určující důkaz pro to, aby dodání zboží uvnitř Společenství bylo osvobozeno od daně z přidané hodnoty.

(1) Úř. věst. C 300, 4.12.2004.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/3

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. září 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof – Německo) – Albert Collée, jakožto univerzální právní nástupce Collée KG v. Finanzamt Limburg an der Lahn

(Věc C-146/05) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 28c část A písm. a) první pododstavec - Dodání zboží uvnitř Společenství - Odmítnutí osvobození od daně - Opožděně podaný důkaz dodání)

(2007/C 297/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesfinanzhof – Německo

Účastníci původního řízení

Žalobce: Albert Collée, jakožto univerzální právní nástupce Collée KG

Žalovaná: Finanzamt Limburg an der Lahn

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesfinanzhof – Výklad čl. 28c bodu A písm. a) šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1), v platném znění – Zamítnutí osvobození dodání zboží v rámci Společenství od daně obratu– Opožděné předložení faktury prokazující u transakce charakter Společenství

Výrok

Při zkoumání nároku na osvobození od daně z přidané hodnoty týkajícího se takového dodání může předkládající soud přihlížet ke skutečnosti, že osoba povinná k dani nejprve vědomě zatajila, že došlo k dodání zboží uvnitř Společenství, pouze tehdy, když existuje nebezpečí ztráty daňových příjmů a když toto nebezpečí nebylo osobou povinnou k dani zcela vyloučeno.

(1) Úř. věst. C 143, 11.6.2005.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/3

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 27. září 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden – Nizozemsko) – Twoh International BV v. Staatssecretaris van Financiën

(Věc C-184/05) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 28c část A písm. a) první pododstavec - Dodání zboží uvnitř Společenství - Osvobození od daně - Neexistence povinnosti daňové správy shromažďovat důkazy - Směrnice 77/799/EHS - Vzájemná pomoc mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých a nepřímých daní - Nařízení (EHS) č. 218/92 - Správní spolupráce v oblasti nepřímých daní)

(2007/C 297/04)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Twoh International BV

Žalovaná: Staatssecretaris van Financiën

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Hoge Raad der Nederlanden – Výklad článku 28c A písm. a směrnice Rady 77/388/EHS: Šestá směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1), ve spojení se směrnicí Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní (Úř. věst. L 336, s. 15), ve znění směrnice 92/12/EHS (Úř. věst. L 76, s. 1) a s nařízením Rady (EHS) č. 218/92 ze dne 27. ledna 1992 o správní spolupráci v oblasti nepřímých daní (DPH) (Úř. věst. L 24, s. 1) – Prodej a přeprava zboží přes jiný členský stát na účet kupujícího – Neexistence sdělení vhodných informací příslušným orgánem přijímajícího členského státu – Existence či neexistence povinnosti orgánů zasílajícího členského státu požadovat informace od příslušných orgánů přijímajícího členského státu, případně je vzít v úvahu.

Výrok

Článek 28c část A písm. a) první pododstavec šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 95/7/ES ze dne 10. dubna 1995, ve spojení se směrnicí Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých a nepřímých daní, ve znění směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992, a s nařízením Rady (EHS) č. 218/92 ze dne 27. ledna 1992 o správní spolupráci v oblasti nepřímých daní, je třeba vykládat v tom smyslu, že daňové orgány členského státu, v němž se začíná uskutečňovat odeslání nebo přeprava zboží v rámci jeho dodání uvnitř Společenství, nejsou povinny vyžádat si informace od orgánů členského státu určení uvedeného dodavatelem.

(1) Úř. věst. C 217, 3.9.2005.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/4

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 4. října 2007 – Komise Evropských společenství v. Švédské království

(Věc C-186/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Státní monopol na maloobchodní prodej alkoholických nápojů - Zákaz dovozu jednotlivci)

(2007/C 297/05)

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Ström van Lier a S. Pardo Quintillán, zmocněnci)

Žalované: Švédské království (zástupce: K. Winstrand, zmocněnec)

Vedlejší účastnice podporující žalované: Finská republika (zástupce: E. Bygglin, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 28 a 30 ES – Vnitrostátní právní úprava státního monopolu na maloobchodní prodej alkoholických nápojů, která jednotlivcům zakazuje přímý dovoz takovýchto nápojů

Výrok

Švédské království tím, že soukromým osobám jednajícím prostřednictvím jimi pověřených nezávislých zprostředkovatelů nebo profesionálních dopravců zakázalo dovoz alkoholických nápojů, nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z článku 28 ES, přičemž tento zákaz není možné považovat za odůvodněný na základě článku 30 ES.

2)	Švédskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 171, 9.7.2005.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. října 2007 – Komise Evropských společenství v. Řecká republika

(Věc C-237/05) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 92/50/EHS - Veřejné zakázky na služby - Služby pomoci zemědělcům týkající se roku 2001 - Nařízení (EHS) č. 3508/92 - Zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému v Řecku (integrovaný systém) - Neexistence zadávacího řízení - Nepřípustnost žaloby)

(2007/C 297/06)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Patakia a X. Lewis, zmocněnci)

Žalovaná: Řecká republika (zástupci: G. Kanellopoulos a S. Charitaki, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení čl. 3 odst. 2, článku 7, čl. 11 odst. 1 a čl. 15 odst. 2 směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst. L 209, s. 1)

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 193, 6.8.2005.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/5

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. října 2007 – Naipes Heraclio Fournier, SA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), France Cartes SAS

(Věc C-311/05) (1)

(Kasační opravný prostředek - Nařízení (ES) č. 40/94 - Ochranná známka Společenství - Obrazová ochranná známka obsahující vyobrazení „meče“, „jezdce s kyjem“ a „králem s mečem“ z karetní hry - Prohlášení neplatnosti ochranné známky)

(2007/C 297/07)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Naipes Heraclio Fournier, SA (zástupci: E. Armijo Chávarri a A. Castán Pérez-Gómez, abogados)

Žalovaní: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupci: O. Montalto, I. de Medrano Caballero a O. Mondéjar, zmocněnci), France Cartes SAS (zástupce: C. de Haas, advokát)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 11. května 2005, Naipes Heraclio Fournier, S.A v. OHIM (vedlejší účastník: France Cartes SAS) (spojené věci T-160/02 až T-162/02), kterým Soud zamítl žalobu proti třem rozhodnutím druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) ze dne 28. února 2002, kterým bylo vyhověno návrhům na neplatnost podaným společností France Cartes SAS proti třem obrazovým ochranným známkám, jejichž majitelem je navrhovatelka

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Naipes Heraclio Fournier SA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 243, 1.10.2005.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/5

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht – Německo) – Erhard Geuting v. Direktor der Landwirtschaftskammer Nordrhein-Westfalen

(Věc C-375/05) (1)

(Hovězí a telecí maso - Prémie na zachování stáda krav bez tržní produkce mléka)

(2007/C 297/08)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: Erhard Geuting

Žalovaný: Direktor der Landwirtschaftskammer Nordrhein-Westfalen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesverwaltungsgericht – Výklad čl. 4a třetí odrážky bodu ii) nařízení Rady (EHS) č. 805/68 ze dne 27. června 1968 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (Úř. věst. L 148, s. 24), ve znění nařízení Rady (ES) č. 2066/92 ze dne 30. června 1992, kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 468/87, kterým se zavádí obecná pravidla režimu zvláštní prémie ve prospěch producentů hovězího a telecího masa, jakož i nařízení (EHS) č. 1357/80, kterým se zavádí režim prémií na zachování stáda krav bez tržní produkce mléka (Úř. věst. L 215, s. 49) – Výklad čl. 33 odst. 2 a 4 nařízení Komise (EHS) č. 3886/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimům prémií podle nařízení Rady (EHS) č. 805/68 a zrušují nařízení (EHS) č. 1244/82 a nařízení (EHS) č. 714/89 (Úř. věst. L 391, s. 20), ve znění nařízení Komise (ES) č. 2311/96 ze dne 2. prosince 1996 (Úř. věst. L 313, s. 9) – Prémie na zachování stáda krav bez tržní produkce mléka – Pojmy „kráva bez tržní produkce mléka“ a „využití nároků“ – Vrácení obdržených záloh – Snížení individuálního stropu poté, co bylo odepřeno, aby březí jalovice byly zohledněny pro poskytnutí prémie, jelikož tyto jalovice nenahrazují krávy bez tržní produkce mléka, pro něž byla podána žádost o prémii

Výrok

Článek 4a třetí odrážka bod ii) nařízení Rady (EHS) č. 805/68 ze dne 27. června 1968 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2222/96 ze dne 18. listopadu 1996, musí být vykládán v tom smyslu, že březí jalovice může být považována za krávu bez tržní produkce mléka ve smyslu oddílu I tohoto nařízení pouze tehdy, pokud po podání žádosti o prémii pro hospodářský rok nahrazuje krávu bez tržní produkce mléka, která je uvedená v této žádosti.

Březí jalovice, která nahradila v hospodářském roce krávu bez tržní produkce mléka, pro kterou byla podána žádost o prémii a jež byla uznána za krávu, na kterou se tato prémie vztahuje, může být považována za krávu bez tržní produkce mléka ve smyslu čl. 4a třetí odrážky bodu ii) nařízení č. 805/68 ve znění nařízení č. 2222/96, pokud následující rok splňuje podmínky pro to, aby znovu nahradila krávu bez tržní produkce mléka.

3)	Článek 4a třetí odrážka bod ii) nařízení č. 805/68 ve znění nařízení č. 2222/96 musí být vykládán v tom smyslu, že na březí jalovici, pro kterou byla podána žádost o prémii, se prémie nevztahuje, pokud se otelila před uplynutím lhůty stanovené pro podání uvedené žádosti.

Článek 33 odst. 2 a 4 nařízení Komise (EHS) č. 3886/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimům prémií podle nařízení č. 805/68 a zrušují nařízení (EHS) č. 1244/82 a nařízení (EHS) č. 714/89, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2311/96 ze dne 2. prosince 1996, musí být vykládán v tom smyslu, že je třeba mít za to, že producent nevyužil své nároky na prémii v hospodářském roce, pokud sice podal žádost o prémii, ale tato žádost byla zamítnuta z důvodu, že na dotčená zvířata se prémie nevztahuje, a to i tehdy, pokud uvedená žádost nebyla podána za účelem zneužití. Takový výklad není v rozporu se zásadou proporcionality.

Je věcí předkládajícího soudu, aby rozhodl, zda s ohledem na všechny řádně odůvodněné okolnosti, kterými se vyznačuje situace žalobce v původním řízení, se jedná o mimořádný případ, který vyžaduje použití odchylného ustanovení čl. 33 odst. 2 poslední odrážky nařízení č. 3886/92 ve znění nařízení č. 2311/96, přičemž zohlední nezbytnost restriktivního použití tohoto ustanovení.

Článek 33 odst. 4 nařízení č. 3886/92 ve znění nařízení č. 2311/96, ve spojení s čl. 4f odst. 4 nařízení č. 805/68 ve znění nařízení č. 2222/96, musí být vykládán v tom smyslu, že členské státy mohou po uplynutí dvouletého období vyloučení producentovi přednostně obnovit nároky na prémii, které mu byly odebrány z důvodu, že v hospodářském roce 1998 využil alespoň 70 %, ale méně než 90 % svých nároků.

(1) Úř. věst. C 330, 24.12.2005.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/6

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 16. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Juzgado de lo Social de Madrid – Španělsko) – Félix Palacios de la Villa v. Cortefiel Servicios SA

(Věc C-411/05) (1)

(Směrnice 2000/78/ES - Rovné zacházení v zaměstnání a povolání - Dosah - Kolektivní smlouva stanovící automatické ukončení pracovního poměru, pokud pracovník dosáhne věku 65 let a má nárok na starobní důchod - Diskriminace na základě věku - Odůvodnění)

(2007/C 297/09)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Juzgado de lo Social de Madrid

Účastníci původního řízení

Žalobce: Félix Palacios de la Villa

Žalovaná: Cortefiel Servicios SA

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Juzgado de lo Social de Madrid – Výklad čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16) – Vnitrostátní prováděcí právní předpis, který obsahuje přechodné ustanovení považující za platné doložky o povinném odchodu do důchodu, které jsou obsaženy v kolektivních smlouvách a které nejsou odůvodněny cíli politiky zaměstnanosti

Výrok

Zákaz jakékoliv diskriminace na základě věku, jak jej zavedla směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jaká je dotčena v původním řízení, která považuje za platné doložky o povinném odchodu do důchodu obsažené v kolektivních smlouvách, jež jako jediné podmínky stanoví to, aby pracovník dosáhl věkové hranice pro odchod do důchodu stanovené vnitrostátním právem na 65 let a aby splňoval ostatní podmínky nároku na starobní důchod příspěvkového typu stanovené v oblasti sociálního zabezpečení, pokud

—	uvedené opatření, i když je založeno na věku, je v souvislosti s vnitrostátními právními předpisy objektivně a rozumně odůvodněno legitimním cílem souvisejícím s politikou zaměstnanosti a trhem práce a

—	prostředky zavedené k dosažení tohoto cíle obecného zájmu se nezdají být pro tento účel nepřiměřené, a nikoli nezbytné.

(1) Úř. věst. C 36, 11.2.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/7

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 4. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal d'instance de Saintes – Francie) – Max Rampion, Marie-Jeanne Godard, provdaná Rampion v. Franfinance SA, K par K SAS

(Věc C-429/05) (1)

(Směrnice 87/102/EHS - Spotřebitelský úvěr - Právo spotřebitele uplatňovat práva vůči poskytovateli úvěru v případě neprovedení nebo nesprávného provedení smlouvy týkající se zboží nebo služeb financovaných úvěrem - Podmínky - Zmínka o financovaném zboží či službě v nabídce úvěru - Otevření úvěru umožňujícího využít poskytnutý úvěr vícekrát - Možnost vnitrostátního soudu uplatnit bez návrhu právo spotřebitele uplatňovat práva vůči poskytovateli úvěru)

(2007/C 297/10)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal d'instance de Saintes

Účastníci původního řízení

Žalobci: Max Rampion, Marie-Jeanne Godard, provdaná Rampion

Žalované: Franfinance SA, K par K SAS

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Tribunal d'instance de Saintes – Výklad článků 11 a 14 směrnice Rady 87/102/EHS ze dne 22. prosince 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru (Úř. věst. L 42, s. 48) – Vnitrostátní právní předpisy podmiňující použití pravidel vzájemné závislosti mezi smlouvou o úvěru a kupní smlouvou zmínce o financovaném zboží v nabídce úvěru – Otevření úvěru, které nezmiňuje financované zboží, ale vykazuje zjevnou spojitost s kupní smlouvou – Možnost vnitrostátního soudce vznést bez návrhu důvody vycházející z právní úpravy spotřebitelského úvěru

Výrok

Články 11 a 14 směrnice Rady 87/102/EHS ze dne 22. prosince 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/7/ES ze dne 16. února 1998, musejí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby právo spotřebitele uplatňovat práva vůči poskytovateli úvěru stanovené v čl. 11 odst. 2 uvedené směrnice bylo podřízeno podmínce, že předběžná nabídka úvěru zmiňuje financované zboží nebo službu.

2)	Směrnice 87/102 ve znění směrnice 98/7 musí být vykládána v tom smyslu, že umožňuje vnitrostátnímu soudu uplatnit bez návrhu ustanovení provádějící její čl. 11 odst. 2 do vnitrostátního práva.

(1) Úř. věst. C 36, 11.2.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/8

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation – Francie) – Européenne et Luxembourgeoise d'investissements SA (ELISA) v. Directeur général des impôts, Ministère public

(Věc C-451/05) (1)

(Přímé daně - Daň z tržní hodnoty nemovitostí vlastněných ve Francii právnickými osobami - Holdingová společnost založená podle lucemburského práva - Odmítnutí osvobození od daně - Směrnice 77/799/EHS - Příkladmý výčet uvedených daní - Daň obdobné povahy - Meze výměny údajů - Dvoustranná úmluva - Článek 73b Smlouvy o ES (nyní článek 56 ES) - Volný pohyb kapitálu - Boj proti daňovým únikům)

(2007/C 297/11)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Européenne et Luxembourgeoise d'investissements SA (ELISA)

Žalovaní: Directeur général des impôts, Ministère public

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Cour de cassation – Výklad článku 43 a následujících Smlouvy o ES, článku 56 a následujících Smlouvy o ES, jakož i článku 1 směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní (Úř. věst. L 336, s. 15) – Daň z tržní hodnoty nemovitostí nacházejících se ve Francii – Osvobození ve prospěch právnických osob, které mají své sídlo skutečné správy ve Francii a právnických osob, které na základě smlouvy nesmí podléhat většímu daňovému zatížení, jakož i osob, které mají své sídlo v zemi nebo na území, které uzavřely s Francií úmluvu o správní pomoci v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům – Odmítnutí osvobození od daně lucemburské holdingové společnosti

Výrok

Daň z tržní hodnoty nemovitostí, které vlastní právnické osoby ve Francii, představuje daň obdobné povahy, jako jsou daně uvedené v čl. 1 odst. 3 směrnice Rady 77/799/EHS ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých a nepřímých daní, ve znění směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992, která je vyměřena z částí majetku ve smyslu čl. 1 odst. 2 této směrnice.

Směrnice 77/799, ve znění směrnice 92/12, a zejména její čl. 8 odst. 1 nebrání tomu, aby dva členské státy byly vázány mezinárodní úmluvou o zamezení dvojího zdanění a stanovení pravidel vzájemné správní pomoci v oblasti daní z příjmu a majetku, která ze své působnosti pro jeden členský stát vylučuje jednu kategorii daňových poplatníků podléhajících dani, na kterou se vztahuje uvedená směrnice, v rozsahu, v němž právní předpisy nebo správní praxe členského státu neopravňují příslušný orgán, který má poskytnout údaje, k získávání a použití takových údajů pro vlastní účely uvedeného státu, což ověřit je věcí předkládajícího soudu.

Článek 73b Smlouvy o ES (nyní článek 56 ES) musí být vykládán v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním právním předpisům, jaké jsou dotčené v původním řízení, které osvobozují od daně z tržní hodnoty nemovitostí vlastněných ve Francii právnickými osobami společnosti usazené ve Francii, zatímco toto osvobození pro společnosti usazené v jiném členském státě podřizují existenci úmluvy o správní pomoci uzavřené mezi Francouzskou republikou a tímto státem za účelem boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům nebo skutečnosti, že na základě smlouvy obsahující ustanovení o zákazu diskriminace z důvodu státní příslušnosti tyto společnosti nesmí podléhat většímu zdanění než takovému, kterému podléhají společnosti usazené ve Francii, a neumožňují společnosti usazené v jiném členském státě, aby poskytla důkazy umožňující prokázat totožnost svých akcionářů-fyzických osob.

(1) Úř. věst. C 60, 11.3.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/9

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Högsta domstolen – Švédsko) – Freeport plc v. Olle Arnoldsson

(Věc C-98/06) (1)

(Nařízení (ES) č. 44/2001 - Článek 6 bod 1 - Zvláštní příslušnost - Více žalovaných - Právní základy žalob - Zneužití - Pravděpodobnost vyhovění žalobě podané u soudů státu, kde má některý z žalovaných své bydliště nebo sídlo)

(2007/C 297/12)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Högsta domstolen

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Freeport plc

Žalovaný: Olle Arnoldsson

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Högsta domstolen – Výklad čl. 6 odst. 1 nařízení Rady (ES) ze dne 22. prosince 20001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1) – Zvláštní příslušnost – Více žalovaných – Žaloby současně podané před soudem v místě sídla právnické osoby směřující proti právnické osobě ve věci platební povinnosti a proti osobě s bydlištěm na území jiného členského státu, která se zavázala k této povinnosti, aniž by byla zplnomocněným zástupcem či zmocněncem dotčené osoby – Smluvní povaha žalob

Výrok

Článek 6 bod 1 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že žaloby podané proti více žalovaným mají různé právní základy, není překážkou pro použití tohoto ustanovení.

Článek 6 bod 1 nařízení č. 44/2001 se použije, když žaloby podané proti různým žalovaným mají souvislost při svém podání, to znamená, je-li účelné je vyšetřit a rozhodnout o nich společně, aby se zabránilo možnosti dojít v oddělených řízeních k protichůdným soudním rozhodnutím, aniž by bylo krom toho nezbytné zvlášť zjistit, že žaloby nebyly podány s jediným cílem odejmout některého z žalovaných soudům členského státu, kde má bydliště nebo sídlo.

(1) Úř. věst. C 86, 8.4.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/9

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Kammergericht Berlin – Německo) – řízení zahájené Gerdou Möllendorf a Christiane Möllendorf-Niehuus

(Věc C-117/06) (1)

(Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření namířená proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem - Zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů - Nařízení (ES) č. 881/2002 - Článek 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 - Zákaz zpřístupnění hospodářských prostředků osobám vyjmenovaným v příloze I tohoto nařízení - Působnost - Prodej nemovitosti - Smlouva uzavřená před zápisem jednoho z kupujících do seznamu uvedeného v příloze I - Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí po uvedeném zápisu)

(2007/C 297/13)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Kammergericht Berlin

Účastníci původního řízení

Žalobci: Gerda Möllendorf, Christiane Möllendorf-Niehuus

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Kammergericht Berlin – Výklad čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu (Úř. věst. L 139, s. 9; Zvl. vyd. 18/04, s. 294) – Zákaz zpřístupnění hospodářských prostředků osobám vyjmenovaným v příloze I – Odmítnutí provést vklad do katastru nemovitostí nezbytný pro převod vlastnického práva k nemovitosti na základě kupní smlouvy uzavřené před zápisem kupujícího do přílohy I

Výrok

Článek 2 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s Usámou bin Ládinem, sítí Al-Kajdá a Talibanem a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 467/2001, kterým se zakazuje vývoz určitého zboží a služeb do Afghánistánu, zesiluje zákaz letů a rozšiřuje zmrazení prostředků a jiných finančních zdrojů afghánského Talibanu, ve znění nařízení Rady (ES) č. 561/2003 ze dne 27. března 2003, musí být vykládán v tom smyslu, že v situaci, kdy jak smlouva o koupi nemovitosti, tak i dohoda o převodu vlastnického práva k této nemovitosti byly uzavřeny před datem zápisu kupujícího na seznam nacházející se v příloze I nařízení č. 881/2002, ve znění nařízení č. 561/2003, a kdy kupní cena byla rovněž zaplacena před tímto datem, toto ustanovení zakazuje po uvedeném datu provést konečný vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí v rámci plnění uvedené smlouvy.

(1) Úř. věst. C 108, 6.5.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/10

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 4. října 2007 – Henkel KGaA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-144/06 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 7 odst. 1 písm. b) - Zamítnutí zápisu - Obrazová ochranná známka - Ztvárnění obdélníkové červeno-bílé tablety s oválným modrým jádrem - Rozlišovací způsobilost)

(2007/C 297/14)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Henkel KGaA (zástupce: C. Osterrieth, Rechtsanwalt)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 17. ledna 2006, ve věci T-398/04 Henkel v. OHIM, kterým Soud zamítl žalobu na neplatnost proti rozhodnutí, kterým byl zamítnut zápis trojrozměrné ochranné známky pro čistící prostředky ve formě červeno-bílé obdélníkové tablety s oválným modrým jádrem – Trojrozměrná ochranná známka tvořená tvarem výrobku – Rozlišovací způsobilost ochranné známky.

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Henkel KGaA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 121, 20.5.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/11

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 4. října 2007 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-179/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin - Posouzení důsledků pro životní prostředí)

(2007/C 297/15)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: D. Recchia, zmocněnec)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. Braguglia, zmocněnec a G. Fiengo, advokát)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení čl. 6 odst. 3 ve spojení s článkem 7 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102) – Neprovedení posouzení důsledků řady průmyslových staveb pro zvláště chráněnou oblast IT 91220007 Murgia Alta

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 143, 17.6.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/11

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht – Německo) – Matthias Kruck v. Landkreis Potsdam-Mittelmark

(Věc C-192/06) (1)

(Zemědělské struktury - Režimy podpor Společenství - Článek 7 odst. 6 nařízení (EHS) č. 1765/92 - Článek 9 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3887/92 - Vynětí půdy z produkce - Snížení vyrovnávacích plateb)

(2007/C 297/16)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: Matthias Kruck

Žalovaný: Landkreis Potsdam-Mittelmark,

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bundesverwaltungsgericht – Výklad čl. 9 odst. 2 až 4 nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 391, s. 36), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1648/95, kterým se mění nařízení (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství (Úř. věst. L 156, s. 27), jakož i čl. 7 odst. 6 druhé a čtvrté věty nařízení Rady (EHS) č. 1765/1992 ze dne 30. června 1992 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě (Úř. věst. L 181, s. 12), ve znění nařízení Rady (ES) č. 2989/95 ze dne 19. prosince 1995, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1765/1992 ze dne 30. června 1992 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě (Úř. věst. L 312, s. 5) – Stanovení maximální neobdělávané plochy, která připadá v úvahu pro vyrovnávací platby, na základě obdělávané plochy skutečně zjištěné během kontroly a nikoli na základě plochy uvedené v žádosti o vyrovnávací platbu.

Výrok

Článek 9 nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 ze dne 23. prosince 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla k integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému pro některé režimy podpor Společenství, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1648/95 ze dne 6. července 1995, je nutno vykládat v tom smyslu, že výpočet maximální plochy, která připadá v úvahu pro vyrovnávací platby za vynětí půdy z produkce podle čl. 7 odst. 6 prvního pododstavce druhé a čtvrté věty nařízení Rady (EHS) č. 1765/92 ze dne 30. června 1992 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2989/95 ze dne 19. prosince 1995, se provede na základě požadované obdělávané plochy, je-li tato plocha skutečně určena pro plodiny pěstované na orné půdě a nezahrnuje-li půdu, která je na základě článku 9 nařízení č. 1765/92, ve znění nařízení č. 2989/95, vyloučena z vyrovnávacích plateb.

(1) Úř. věst. C 154, 1.7.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/12

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. října 2007 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-217/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Veřejné zakázky - Směrnice 71/305/EHS - Pojem a vymezení veřejných zakázek - Nesplnění povinnosti se všemi jeho následky)

(2007/C 297/17)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: X. Lewis, zmocněnec a M. Mollica, advokát)

Žalovaná: Italská republika (zástupci: I. Braguglia a S. Fiorentino, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Porušení článků 3 a 12 směrnice Rady 71/305/EHS ze dne 26. července 1971 o koordinaci veřejných zakázek na stavební práce (Úř. věst. L 185, s. 5) – Přímé přidělení, bez vyhlášení veřejné soutěže, veřejné zakázky na stavební práce, jejímž předmětem je realizace stavebních prací uvedených v usnesení č. 48 Consiglio comunale di Stintino ze dne 14. prosince 1989, zejména „realizační projekt a uskutečnění prací za účelem technologického a strukturálního přizpůsobení, nového uspořádání a konečné realizace vodních a kanalizačních sítí, silničních sítí, struktur a zařízení služeb obyvatelstvu pro osídlená centra, vesnice a turistické zóny na území a mimo území Comune di Stintino, včetně sanace a odstranění znečištění pobřeží a turistických center této Comune“

Výrok

Italská republika tím, že dovolila pokračovat nejméně v jedné zakázce, kterou Comune di Stintino zadala společnosti Maresar prostřednictvím smlouvy č. 7/91 ze dne 2. října 1991 a následných dodatečných aktů, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice Rady 71/305/EHS ze dne 26. července 1971 o koordinaci veřejných zakázek na stavební práce, a zejména z jejích článků 3 a 12.

2)	Italské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 178, 29.7.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/12

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hanseatisches Oberlandesgericht – Německo) – Lämmerzahl GmbH v. Freie Hansestadt Bremen

(Věc C-241/06) (1)

(Veřejné zakázky - Směrnice 89/665/EHS - Přezkumná řízení při zadávání veřejných zakázek - Prekluzivní lhůta - Zásada efektivity)

(2007/C 297/18)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Hanseatisches Oberlandesgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Lämmerzahl GmbH

Žalovaná: Freie Hansestadt Bremen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Hanseatisches Oberlandesgericht – Výklad čl. 1 odst. 1 a 3 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/01, s. 246), ve znění směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst. L 209, s. 1; Zvl. vyd. 06/01, s. 322, dále jen „směrnice 89/665“) – Neexistence práva na přezkum rozhodnutí zadavatele zadávajícího zakázku s odhadovanou hodnotou nižší než 200 000 eur – Prekluze všech žalobních důvodů z důvodu chybného odhadu hodnoty zakázky v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání nabídek

Výrok

Podle čl. 9 odst. 4 a přílohy IV směrnice Rady 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, ve znění směrnice Komise 2001/78/ES ze dne 13. září 2001, musí vyhlášení zakázky týkající se zakázky spadající do působnosti této směrnice uvádět celkové množství nebo rozsah této zakázky. Neuvedení takového údaje musí moci být předmětem přezkumu podle čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby.

Směrnice 89/665, ve znění směrnice 92/50, zejména její článek 1 odst. 1 a 3, brání tomu, aby pravidlo prekluze předepsané vnitrostátním právem bylo uplatňováno tak, že uchazeči je odepřen přístup k přezkumu volby postupu při zadávání veřejné zakázky nebo odhadu hodnoty této zakázky, nesdělí-li zadavatel jasně dotyčnému celkové množství nebo rozsah uvedené zakázky. Tatáž ustanovení uvedené směrnice rovněž brání tomu, aby se takové pravidlo vztahovalo obecně na přezkumy rozhodnutí zadavatele, včetně rozhodnutí přijatých ve fázích zadávacího řízení následujících po okamžiku uplynutí prekluze stanoveném tímto pravidlem prekluze.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/13

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Zala Megyei Bíróság, Legfelsőbb Bírósága – Maďarská republika) – KÖGÁZ rt, E-ON IS Hungary kft, E-ON DÉDÁSZ rt, Schneider Electric Hungária rt, TESCO Áruházak rt, OTP Garancia Biztosító Rt., OTP Bank rt, ERSTE Bank Hungary rt, Vodafon Magyarország Mobil Távközlési rt (C-283/06) v. Zala Megyei Közigazgatási Hivatal Vezetője, OTP Garancia Biztosító rt v. Vas Megyei Közigazgatási Hivatal (C-312/06)

(Spojené věci C-283/06 a C-312/06) (1)

(Šestá směrnice o DPH - Článek 33 odst. 1 - Pojem „daň z obratu“ - Místní podnikatelská daň)

(2007/C 297/19)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soudy

Zala Megyei Bíróság, Legfelsőbb Bírósága

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: KÖGÁZ rt, E-ON IS Hungary kft, E-ON DÉDÁSZ rt, Schneider Electric Hungária rt, TESCO Áruházak rt, OTP Garancia Biztosító Rt., OTP Bank rt, ERSTE Bank Hungary rt, Vodafon Magyarország Mobil Távközlési rt (C-283/06), OTP Garancia Biztosító rt (C-312/06)

Žalované: Zala Megyei Közigazgatási Hivatal Vezetője (C-283/06), Vas Megyei Közigazgatási Hivatal (C-312/06)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Zala Megyei Bíróság, Legfelsőbb Bírósága – Výklad přílohy X (seznam uvedený v článku 24 aktu o přistoupení: Maďarsko), části 4 (Hospodářská soutěž) bodu 3 písm. a) aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 236, s. 846), jakož i článku 33 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) – Zákaz daní, které mají povahu daní z obratu – Vnitrostátní právní předpisy, které umožňují místním orgánům zdaňovat hospodářské činnosti – Možnost členského státu stanovená aktem o přistoupení uplatnit v průběhu přechodného období snížení této podnikatelské daně

Výrok

Článek 33 odst. 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 91/680/EHS ze dne 16. prosince 1991, kterou se doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění směrnice 77/388/EHS s ohledem na odstranění daňových hranic, musí být vykládán v tom smyslu, že není na překážku zachování daňového odvodu, jenž vykazuje tytéž základní znaky jako daň, která je předmětem původního řízení.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

Úř. věst. C 237, 30.9.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/13

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 11. října 2007 – Řecká republika v. Komise Evropských společenství

(Věc C-332/06 P) (1)

(Kasační opravný prostředek - EZOZF - Výdaje vyloučené z financování pro neslučitelnost s pravidly Společenství)

(2007/C 297/20)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Řecká republika (zástupci: V. Kontolaimos a I. Chalkias, zmocněnci)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Condou-Durande a H. Tserepa-Lacombe, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 20. června 2006, Řecko v. Komise (T-251/04), kterým Soud zamítl žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí Komise 2004/457/ES ze dne 29. dubna 2004 o vyloučení některých výdajů vzniklých členským státům v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního (EZOZF) z financování Společenstvím [oznámeno pod č. K(2004) 1706] (Úř. věst. L 156, s. 48)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Řecké republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 224, 16.9.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/14

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 4. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Darmstadt – Německo) – Murat Polat v. Stadt Rüsselsheim

(Věc C-349/06) (1)

(Dohoda o přidružení EHS-Turecko - Článek 59 dodatkového protokolu - Článek 7 první pododstavec a článek 14 rozhodnutí rady přidružení č. 1/80 - Směrnice 2004/38/ES - Právo pobytu dítěte tureckého pracovníka - Zletilé dítě, které již není závislé na svých rodičích - Četná odsouzení pro trestný čin - Legalita rozhodnutí o vyhoštění)

(2007/C 297/21)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Darmstadt

Účastníci původního řízení

Žalobce: Murat Polat

Žalovaný: Stadt Rüsselsheim

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Verwaltungsgericht Darmstadt – Výklad čl. 7 prvního pododstavce druhé odrážky rozhodnutí rady přidružení EHS-Turecko 1/80, jakož i článku 59 dodatkového protokolu týkajícího se přechodného období stanoveného dohodou zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, podepsaného dne 23. listopadu 1970 (Úř. věst. L 293, s. 1; Zvl. vyd. 11/11, s. 41) a článku 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77) – Právo pobytu tureckého státního příslušníka, který vstoupil na území příslušného státu jako nezletilý v rámci sloučení rodiny a následně se po dosažení své zletilosti stal finančně nezávislým – Návrat na území příslušného státu v situaci finanční závislosti na svých rodičích – Získání práva pobytu zletilými, kteří jsou finančně závislí na svých rodičích – Podmínky ztráty práva pobytu – Odsouzení pro trestný čin – Legalita rozhodnutí o vyhoštění

Výrok

Turecký státní příslušník, který jako dítě získal povolení vstoupit na území členského státu v rámci sloučení rodiny a který nabyl právo volného přístupu k jakékoli zaměstnanecké činnosti podle svého výběru na základě čl. 7 prvního pododstavce druhé odrážky rozhodnutí č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o vývoji přidružení přijatého radou přidružení, která byla zřízena dohodou o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, ztrácí v hostitelském členském státě právo pobytu, které souvisí s uvedeným právem volného přístupu, pouze ve dvou případech, a to:

—	v případech stanovených v čl. 14 odst. 1 tohoto rozhodnutí, nebo

—	jestliže opustí území dotyčného členského státu na podstatnou dobu a bez legitimních důvodů,

i když je starší 21 let, již není na svých rodičích závislý, nýbrž v dotyčném členském státě vede nezávislý život, a nebyl k dispozici na trhu práce po dobu několika let z důvodu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody v takové délce trvání, který mu byl uložen.

V takové situaci, jako je situace žalobce v původním řízení, není předcházející výklad neslučitelný s požadavky článku 59 dodatkového protokolu podepsaného dne 23. listopadu 1970 v Bruselu a uzavřeného, schváleného a potvrzeného jménem Společenství nařízením Rady (EHS) č. 2760/72 ze dne 19. prosince 1972.

Článek 14 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo rozhodnutí o vyhoštění přijato vůči tureckému státnímu příslušníkovi, který byl několikrát odsouzen pro trestný čin, pokud jeho osobní chování představuje skutečnou a dostatečně závažnou hrozbu, kterou je dotčen základní zájem společnosti. Předkládajícímu soudu přísluší, aby ověřil, zda je tomu tak ve věci v původním řízení.

(1) Úř. věst. C 281, 18.11.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/15

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 27. září 2007 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-354/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Ochrana životního prostředí - Přístup k právní ochraně)

(2007/C 297/22)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Hottiaux a F. Simonetti, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství (zástupce: C. Schiltz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí ve stanovené lhůtě ustanovení nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně (Úř. věst. L 156, s. 17; Zvl. vyd. 15/07, s. 466)

Výrok

Lucemburské velkovévodství tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo všechna právní a správní ustanovení nezbytná k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 249, 14.10.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/15

Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 11. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Supremo Tribunal Administrativo – Portugalsko) – Erika Hollmann v. Fazenda Pública

(Věc C-443/06) (1)

(Přímé daně - Zdanění kapitálových zisků z nemovitého majetku - Volný pohyb kapitálu - Vyměřovací základ daně - Diskriminace - Soudržnost daňového systému)

(2007/C 297/23)

Jednací jazyk: portugalština

Předkládající soud

Supremo Tribunal Administrativo

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Erika Hollmann

Žalovaný: Fazenda Pública

Za přítomnosti: Ministério Público

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Supremo Tribunal Administrativo – Výklad článků 12 ES, 18 ES, 39 ES, 43 ES a 56 ES – Zdanění kapitálových zisků dosažených na základě zcizení vlastnických práv k nemovitému majetku – Vyloučení z částečného osvobození od daně, stanoveného pro portugalské rezidenty, v oblasti kapitálových zisků ve vztahu ke zcizení uskutečněnému rezidenty ostatních členských států

Výrok

Článek 56 ES musí být vykládán tak, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, o jakou se jedná ve sporu v původním řízení, která vystavuje kapitálové zisky vyplývající z převodu nemovitého majetku nacházejícího se na území členského státu, v projednávané věci v Portugalsku, pokud je tento převod uskutečněn rezidentem jiného členského státu, vyšší daňové zátěži, než jaká by se uplatnila při stejném typu operace na kapitálové zisky dosažené rezidentem státu, ve kterém se tento nemovitý majetek nachází.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/16

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal du travail de Bruxelles – Belgie) – Nadine Paquay v. Société d'architectes Hoet + Minne SPRL

(Věc C-460/06) (1)

(Sociální politika - Ochrana těhotných žen - Směrnice 92/85/EHS - Článek 10 - Zákaz výpovědi od počátku těhotenství až do konce mateřské dovolené - Ochranná doba - Rozhodnutí o výpovědi zaměstnankyně během této ochranné doby - Oznámení a provedení rozhodnutí o výpovědi po uplynutí uvedené doby - Rovné zacházení mezi pracovníky a pracovnicemi - Směrnice 76/207/EHS - Článek 2 odst. 1, čl. 5 odst. 1 a článek 6 - Přímá diskriminace na základě pohlaví - Sankce)

(2007/C 297/24)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Tribunal du travail de Bruxelles

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Nadine Paquay

Žalovaná: Société d'architectes Hoet + Minne SPRL

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Tribunal du travail de Bruxelles – Výklad čl. 2 odst. 1, čl. 5 odst. 1 a článku 6 směrnice Rady směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky (Úř. věst. L 39, s. 40), jakož i článku 10 směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (Úř. věst. L 348, s. 1) – Zákaz výpovědi – Výpověď zaměstnankyni, o níž bylo rozhodnuto z důvodu jejího těhotenství nebo narození dítěte během ochranné doby stanovené směrnicí, ale která byla této zaměstnankyni oznámena a provedena až po uplynutí uvedené doby

Výrok

Článek 10 směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) je třeba vykládat v tom smyslu, že nezakazuje pouze oznámení rozhodnutí o výpovědi z důvodu těhotenství nebo narození dítěte během ochranné doby stanovené v odstavci 1 tohoto článku, ale rovněž přijímání opatření k přípravě takového rozhodnutí před uplynutím této doby.

Rozhodnutí o výpovědi z důvodu těhotenství nebo narození dítěte je v rozporu s čl. 2 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky bez ohledu na okamžik oznámení tohoto rozhodnutí o výpovědi, a to i tehdy, jestliže bylo oznámeno po uplynutí ochranné doby stanovené v článku 10 směrnice 92/85. Jelikož je takové rozhodnutí o výpovědi v rozporu jak s článkem 10 směrnice 92/85, tak i s čl. 2 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice 76/207, opatření zvolené členským státem podle článku 6 posledně uvedené směrnice jakožto sankce za porušení uvedených ustanovení musí být přinejmenším rovnocenné opatření stanovenému vnitrostátním právem k provedení článků 10 a 12 směrnice 92/85.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/16

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 27. září 2007 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-465/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2003/98/ES - Opakované použití informací veřejného sektoru - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2007/C 297/25)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: E. Montaguti a R. Vidal Puig, zmocněnci)

Žalovaný: Španělské království (zástupce: M. Muñoz Pérez, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí ve stanovené lhůtě ustanovení nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, s. 90; Zvl. vyd. 13/32, s. 701)

Výrok

Španělské království tím, že nepřijalo opatření nezbytná k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru, a v každém případě tím, že nesdělilo uvedená opatření Komisi, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z uvedené směrnice.

2)	Španělskému království se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 326, 30.12.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/17

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 4. října 2007 – Komise Evropských společenství v. Finská republika

(Věc C-523/06) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 200/59/ES - Přístavní zařízení pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu - Nevypracování a neprovedení plánů pro příjem a zpracování odpadů pro všechny přístavy“)

(2007/C 297/26)

Jednací jazyk: finština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: M. Huttunen a K. Simonsson, zmocněnci)

Žalovaná: Finská republika (zástupce: J. Heliskoski, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Článek 5 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, s. 81; Zvl. vyd. 07/05, s. 358) – Nevypracování a neprovedení plánů pro příjem a zpracování odpadů pro všechny přístavy ve Finsku

Výrok

Finská republika tím, že nevypracovala pro všechny přístavy plány pro příjem a zpracování odpadu, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 5 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu.

2)	Finské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 42, 24.2.2007.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/17

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 27. září 2007 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-529/06) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2003/98/ES - Opakované použití informací veřejného sektoru - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2007/C 297/27)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: E. Montaguti, zmocněnec)

Žalované: Lucemburské velkovévodství (zástupce: C. Schiltz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, s. 90; Zvl. vyd. 13/32, s. 701) ve stanovené lhůtě

Výrok

1)	Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru, nesplnilo povinnosti, které pro něho vyplývají z této směrnice.

2)	Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 42, 24.2.2007.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/18

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 27. září 2007 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika

(Věc C-9/07) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2002/74/ES - Ochrana zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2007/C 297/28)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Enegren a G. Rozet, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues a O. Christmann, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí předpisů nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele (Úř. věst. L 270, s. 10; Zvl. vyd. 05/04, s. 261), ve stanovené lhůtě

Výrok

Francouzská republika tím, že nepřijala právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Francouzské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 69, 24.3.2007.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/18

Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 27. září 2007 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-35/07) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2004/28/ES - Veterinární léčivé přípravky - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2007/C 297/29)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: A. Caeiros a B. Stromsky, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika (zástupci: L. Fernandes a F. Fraústo de Azevedo, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí ve stanovené lhůtě všech právních předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. 136, s. 58; Zvl. vyd. 13/34, s. 286)

Výrok

Portugalská republika tím, že nepřijala všechny právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků, porušila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.

2)	Portugalské republice se ukládá náhrada nákladů řízení

(1) Úř. věst. C 56, 10.3.2007.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/19

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 27. září 2007 – Komise Evropských společenství v. Irsko

(Věc C-66/07) (1)

(Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2004/27/ES - Humánní léčivé přípravky - Neprovedení ve stanovené lhůtě)

(2007/C 297/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: B. Stromsky a D. Lawunmi, zmocněnci)

Žalované: Irsko (zástupce: D. O'Hagan, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí, ve stanovené lhůtě, všech předpisů nezbytných pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 136, s. 34; Zvl. vyd. 13/34, s. 262)

Výrok

Irsko tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, nesplnilo povinnosti, které pro ně z této směrnice vyplývají.

2)	Irsku se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 69, 24.3.2007.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/19

Usnesení Soudního dvora ze dne 5. července 2007 – Yedaș Tarim ve Otomotiv Sanayi ve Ticaret AȘ v. Rada Evropské unie, Komise Evropských společenství

(Věc C-255/06) (1)

(Kasační opravný prostředek - Mezinárodní dohody - Dohoda EHS-Turecko - Celní unie mezi Evropskou unií a Tureckem - Vyrovnávací finanční podpora)

(2007/C 297/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Yedaș Tarim ve Otomotiv Sanayi ve Ticaret AȘ (zástupce: R. Sinner, advokát)

Další účastnice řízení: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a D. Canga Fano, zmocněnci), Komise Evropských společenství (zástupci: X. Lewis a J. Hottiaux, zmocněnci)

Předmět

Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně (pátého senátu) ze dne 30. března 2006, Yedaș Tarim ve Otomotiv Sanayi ve Ticaret AȘ v. Rada a Komise (T-367/03), kterým Soud zamítl jako neopodstatněnou žalobu na náhradu škody směřující k dosažení náhrady za újmu údajně utrpěnou žalobkyní poté, co žalované orgány nedodržely povinnosti stanovené v ustanoveních týkajících se celní unie mezi Evropskou unií a Tureckem, a zejména povinnost poskytnout finanční podporu směřující k vyvážení negativních účinků celní unie na turecké hospodářství

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Yedaș Tarim ve Otomotiv Sanayi ve Ticaret AȘ se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 212, 2.9.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/19

Usnesení Soudního dvora ze dne 10. července 2007 – AEPI Elliniki Etaireia pros Prostasian tis Pnevmatikis Idioktisias AE v. Komise Evropských společenství

(Věc C-461/06) (1)

(Kasační opravný prostředek - Žaloba na neplatnost - Odmítnutí Komise podat návrh na zahájení řízení pro nesplnění povinnosti - Nepřípustnost)

(2007/C 297/32)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: AEPI Elliniki Etaireia pros Prostasian tis Pnevmatikis Idioktisias AE (zástupce: T. Asprogerakas-Grivas, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství (zástupci: T. Christoforou a F. Castillo de la Torre, zmocněnci)

Předmět věci

Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) ze dne 5. září 2006 ve věci T-242/05, AEPI v. Komise – Nepřípustnost návrhu na zrušení rozhodnutí Komise o nezahájení řízení pro nesplnění povinnosti proti Řecké republice

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	AEPI Elliniki Etaireia pros Prostasian tis Pnevmatikis Idioktisias AE se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 356, 30.12.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/20

Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 4. října 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Consorzio Elisoccorso San Raffaele v. Elilombarda s.r.l., Azienda Ospedaliera Ospedale Niguarda Ca'Granda di Milano

(Věc C-492/06) (1)

(Veřejné zakázky - Směrnice 89/665/EHS - Přezkumné řízení při zadávání veřejných zakázek - Osoby, kterým mohou být přezkumná řízení dostupná - Sdružení ad hoc, které podává nabídku - Právo každého člena sdružení ad hoc podat návrh na přezkum samostatně)

(2007/C 297/33)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Consorzio Elisoccorso San Raffaele

Žalovaná: Elilombarda s.r.l., Azienda Ospedaliera Ospedale Niguarda Ca'Granda di Milano

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Consiglio di Stato – Výklad článku 1 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, s. 33) – Vnitrostátní judikatura přiznávající právo na individuální přezkum rozhodnutí o udělení zakázky jednomu z členů sdružení ad hoc, které se účastnilo postupu při udělování veřejné zakázky

Výrok

Článek 1 směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce, ve znění směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby podle vnitrostátního práva mohl pouze jeden z členů sdružení ad hoc bez právní subjektivity, které se jako takové účastnilo postupu při udělování veřejné zakázky a kterému uvedená zakázka nebyla udělena, podat samostatně návrh na přezkum rozhodnutí o udělení této zakázky.

(1) Úř. věst. C 20, 27.1.2007.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/20

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (Civil Division) (England and Wales) dne 13. září 2007 – Meletis Apostolides v. David Charles Orams, Linda Elizabeth Orams

(Věc C-420/07)

(2007/C 297/34)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (Civil Division) (England and Wales)

Účastníci původního řízení

Žalobce: Meletis Apostolides

Žalovaní: David Charles Orams, Linda Elizabeth Orams

Předběžné otázky

Pro účely této otázky

—	se pojmem „území kontrolované vládou“ rozumí část Kyperské republiky, nad níž vláda Kyperské republiky vykonává skutečnou kontrolu,

—	se pojmem „severní území“ rozumí část Kyperské republiky, nad níž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu.

Brání pozastavení uplatňování acquis communautaire na severním území stanovené v čl. 1 odst. 1 protokolu č. 10 k aktu o přistoupení Kypru k Evropské unii z roku 2003 soudu členského státu uznat a vykonat rozhodnutí vydané soudem Kyperské republiky se sídlem na území kontrolovaném vládou s ohledem na pozemek nacházející se na severním území, pokud je žádost o takové uznání a výkon podána podle nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1) (dále jen „nařízení č. 44/2001“), jež je součástí acquis communautaire?

Opravňuje nebo zavazuje čl. 35 odst. 1 nařízení č. 44/2001 soud členského státu, aby odmítl uznat a vykonat rozhodnutí vydané soudy jiného členského státu, pokud jde o pozemek nacházející se v části území posledně jmenovaného členského státu, nad níž vláda takového členského státu nevykonává skutečnou kontrolu? Je takové rozhodnutí zejména v rozporu s článkem 22 nařízení č. 44/2001?

Je možné podle čl. 34 odst. 1 nařízení č. 44/2001 odmítnout uznat nebo vykonat rozhodnutí soudu členského státu, který má sídlo v oblasti takového státu, nad níž vláda uvedeného státu vykonává skutečnou kontrolu, týkající se pozemku nacházejícího se v části území tohoto státu, nad níž vláda takového státu nevykonává skutečnou kontrolu, z důvodu, že toto rozhodnutí nemůže být v praxi vykonáno na území, kde se takový pozemek nachází, přestože je toto rozhodnutí vykonatelné na území členského státu kontrolovaném vládou?

V případě, že

—	bylo proti odpůrci vydáno rozhodnutí pro zmeškání,

—	odpůrce následně podal před soudem státu, kde bylo takové rozhodnutí vydáno, proti rozhodnutí pro zmeškání opravný prostředek, avšak

—	takovému opravnému prostředku nebylo po úplném a řádném projednání vyhověno z důvodu, že nebyla prokázána jakákoli dostatečná obhajoba (což je podle vnitrostátního práva podmínkou zrušení takového rozhodnutí),

může se takový odpůrce bránit výkonu původního rozhodnutí pro zmeškání nebo rozhodnutí o návrhu na zrušení rozhodnutí pro zmeškání podle čl. 34 odst. 2 nařízení č. 44/2001 z důvodu, že mu nebyl doručen návrh na zahájení řízení v dostatečném časovém předstihu před vydáním původního rozhodnutí pro zmeškání a takovým způsobem, který by mu umožnil přípravu na jednání před soudem? Má na odpověď vliv skutečnost, že předmětem jednání bylo pouze posouzení obhajoby odpůrce[?]

Jaké faktory jsou relevantní pro uplatnění kritéria stanoveného v čl. 34 odst. 2 nařízení č. 44/2001, tedy zda byl žalovanému „doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem“? Zejména:

a)	pokud odpůrci byla ve skutečnosti doručena předmětná písemnost, je namístě přihlédnout k jednání (či opominutí) odpůrce či jeho právních zástupců po okamžiku doručení?

b)	jaký má případně význam určité jednání či obtíže odpůrce nebo jeho právních zástupců?

c)	je relevantní, že právní zástupce odpůrce se mohl dostavit k soudu před vydáním rozhodnutí pro zmeškání?

(1) Úř. věst. L 12, s. 1.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/21

Žaloba podaná dne 13. září 2007 – Komise Evropských společenství v. Španělské království

(Věc C-423/07)

(2007/C 297/35)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Kukovec, zmocněnec, a M. Canal Fontcuberta, advokátka)

Žalované: Španělské království

Návrhová žádání žalobkyně

—

Určit, že Španělské království tím, že mezi stavební práce, na které měla být udělena koncese, ve vyhlášení koncese a v zadávací dokumentaci pro zadání správní koncese na výstavbu, údržbu a provozování spojení dálnice A-6 se Segovií a Avilou, jakož i na údržbu a provozování úseku Villalba-Adanero na této dálnici nezahrnulo práce, které byly později zadány, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článku 3 a čl. 11 odst. 3, 6, 7, 11 a 12 směrnice 93/37/EHS (1), jakož i ze zásad Smlouvy o ES, zejména ze zásady rovného zacházení a zásady zákazu diskriminace;

—	uložit Španělskému království náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na základě královského nařízení 1274/1999 ze dne 5. listopadu 1999 udělilo Ministerio de Fomento (ministerstvo pro infrastrukturu a dopravu) správní koncesi na výstavbu, údržbu a provozování těchto úseků placené dálnice: spojení placené dálnice A-6 se Segovií a spojení placené dálnice A-6 s Ávilou, a na údržbu a provozování placené dálnice A-6 v úseku Villalba-Adanero od roku 2018. V rámci udělení této koncese byla zadána řada stavebních prací, které nebyly vyhlášeny, a to v hodnotě vyšší, než je celková hodnota zveřejněných prací, a které jsou částečně mimo oblast, jež je předmětem koncese.

Komise jednak tvrdí, že Španělské království tím, že zadalo práce bez předchozího zveřejnění, porušilo článek 3 směrnice 93/37, a v důsledku toho i čl. 11 odst. 3, 6, 7, 11 a 12 téže směrnice. Komise tvrdí, že všechny zadávané práce měly být zveřejněny v Úředním věstníku v souladu se směrnicí 93/37.

Krom toho má Komise za to, že ve zveřejněném vyhlášení ani ve zveřejněné zadávací dokumentaci není žádný údaj, jenž by umožňoval uchazečům podávat nabídky na stavební práce v úsecích mimo spojení placené dálnice A-6 se Segovií a Ávilou, které byly později zadány. Komise se tedy domnívá, že španělské orgány tím, že přijaly nabídku, která se zjevně odchyluje od základních podmínek stanovených ve zveřejněném vyhlášení a zadávací dokumentaci, porušily zásadu rovného zacházení.

(1) Směrnice Rady 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce (Úř. věst. L 199, s. 54; Zvl. vyd. 06/02, s. 163).

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/22

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division, Administrative Court dne 14. září 2007 – The Queen na žádost Marka Horvatha v. Secretary of State for Environment, Food and Rural Affairs

(Věc C-428/07)

(2007/C 297/36)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division, Administrative Court

Účastníci původního řízení

Žalobce: Mark Horvath

Žalovaný: Secretary of State for Environment, Food and Rural Affairs

Předběžné otázky

V případě, že členský stát zavedl systém decentralizace veřejné správy, v jehož rámci si centrální orgány státní správy ponechávají pravomoc jednat s ohledem na celé území tohoto členského státu, s cílem zajistit splnění povinností tohoto členského státu vyplývajících z práva Společenství, ve vztahu k nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (1) (Úř. věst. L 270, s. 1; Zvl. vyd. 03/40, s. 269) (dále jen „nařízení Rady“):

a)	Může členský stát zahrnout požadavky týkající se údržby viditelných veřejných cest do svých norem dobrého zemědělského a ekologického stavu podle článku 5 a přílohy IV nařízení Rady č. 1782/2003?

Pokud z vnitřního ústavního uspořádání členského státu vyplývá, že různé decentralizované orgány mají legislativní pravomoci ve vztahu k různým územním celkům takového členského státu, představuje nepřípustnou diskriminaci, pokud takové územní celky uplatňují různé normy dobrého zemědělského a ekologického stavu podle článku 5 a přílohy IV nařízení Rady?

(1) Úř. věst. L 270, s. 1.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Gerechtshof te Amsterdam (Nizozemsko) dne 17. září 2007 – Inspecteur van de Belastingdienst/P/Kantoor B v. X BV

(Věc C-429/07)

(2007/C 297/37)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Gerechtshof te Amsterdam

Účastníci původního řízení

Žalobce: Inspecteur van de Belastingdienst/P/Kantoor B

Žalovaný: X BV

Předběžná otázka

Je Komise podle čl. 15 odst. 3 nařízení č. 1/2003 oprávněna předložit z vlastního podnětu písemné vyjádření v řízení, jehož předmětem je otázka, zda pokuta, kterou Komise uložila společnosti X KG z důvodu porušení práva hospodářské soutěže Společenství a která byla (částečně) převedena na dotčenou společnost, může být odečtena z (daňového) zisku, kterého dotčená dosáhla v roce 2002?

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/23

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 17. září 2007 – Exportslachterij J. Gosschalk & Zoon BV v. Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

(Věc C-430/07)

(2007/C 297/38)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Raad van State

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Exportslachterij J. Gosschalk & Zoon BV

Žalovaný: Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit

Předběžné otázky

Jsou provedené testy BSE, které byly na základě nařízení z roku 1985 o vývozu čerstvého masa a přípravků z masa (Stcrt. 2001, č. 218), kterým byl proveden čl. 1 odst. 3 rozhodnutí 2000/764/ES o testování skotu na přítomnost bovinní spongiformní encefalopatie a o změně rozhodnutí 98/272/ES o epidemiologickém sledování přenosné spongiformní encefalopatie (1), od 1. ledna 2001 povinné, testy ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení č. 2777/2000 o přijetí mimořádných opatření na podporu trhu s hovězím masem (2)?

Je-li odpověď na první otázku kladná, musí být čl. 2 odst. 1 nařízení č. 2777/2000 považován za intervenci zaměřenou na stabilizaci trhu s hovězím masem (opatření na podporu trhu) ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1258/1999 o financování společné zemědělské politiky (3), nebo za zvláštní veterinární opatření ve smyslu písm. d) tohoto ustanovení, anebo za obojí?

Jestliže dotčené opatření představuje (rovněž) opatření na podporu trhu, znamená to, že s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 30. září 2003, Německo v. Komise (C 239/01) (4) musí být prováděné testy financovány výlučně Společenstvím, a tudíž je čl. 2 odst. 2 nařízení č. 2777/2000, v rozsahu, v němž stanoví, že Společenství financuje pouze část nákladů testů BSE, neplatný, protože je v rozporu s nařízením č. 1254/1999 (5)?

4)	Brání nařízení č. 2777/2000 za předpokladu, že je jeho čl. 2 odst. 2 platný, členským státům v tom, aby přenesly náklady na provedení testů BSE na hospodářské subjekty?

Je třeba čl. 5 odst. 4 druhý pododstavec směrnice 85/73/EHS o financování veterinárních inspekcí a kontrol čerstvého masa a drůbežího masa (6) ve smyslu směrnic 89/662/EHS (7), 90/425/EHS (8), 90/675/EHS (9) a 91/496/EHS (10), změněné a kodifikované směrnicí 96/43/ES (11), vykládat v tom smyslu, že tato směrnice nebrání členskému státu, aby přenesl náklady na provedení testů BSE? Pokud ano, jaké požadavky musí výběr poplatku za provedené testy BSE splňovat?

(1) Rozhodnutí Komise ze dne 29. listopadu 2000 (Úř. věst. L 305, s. 35).

(2) Nařízení Komise ze dne 18. prosince 2000 (Úř. věst. L 321, s. 47).

(3) Nařízení Rady ze dne 17. května 1999 (Úř. věst. L 160, s. 103).

(4) Recueil, s. I-10333.

(5) Nařízení Rady ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (Úř. věst. L 160, s. 21).

(6) Směrnice Rady ze dne 29. ledna 1985 o financování veterinárních inspekcí a kontrol čerstvého masa a drůbežího masa (Úř. věst. L 32, s. 14).

(7) Směrnice Rady ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 395, s. 13).

(8) Směrnice Rady ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 224, s. 29).

(9) Směrnice Rady ze dne 10. prosince 1990, kterou se stanoví zásady organizace veterinární kontroly produktů dovážených do Společenství ze třetích zemí (Úř. věst. L 373, s. 1).

(10) Směrnice Rady ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS (Úř. věst. L 268, s. 56).

(11) Směrnice Rady 96/43/ES ze dne 26. června 1996, kterou se mění a kodifikuje směrnice 85/73/EHS tak, aby se zajistilo financování veterinárních prohlídek a kontrol živých zvířat a některých živočišných produktů, a kterou se mění směrnice 90/675/EHS a 91/496/EHS (Úř. věst. L 268, s. 56).

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/24

Žaloba podaná dne 19. září 2007 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-437/07)

(2007/C 297/39)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: C. Zadra a D. Kukovec, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Italská republika tím, že obec Aquila uzavřela smlouvu, jejímž předmětem jsou stavební práce týkající se navržení a výroby tramvají na gumových kolech pro veřejnou hromadnou dopravu ve městě Aquila, prostřednictvím řízení, jakým je „financování projektu“, které směřuje k udělení koncese na stavební práce a tím, že uvedená obec pozměnila původní projekt, který je předmětem veřejné soutěže, po vyhlášení veřejné soutěže, nesplnila své povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice Rady 93/37/EHS (1) ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, a zejména z článku 7 a 11, jakož i z článků 43 ES a 49 ES a ze zásad transparentnosti a zákazu diskriminace, které z nich vyplývají;

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Obec Aquila uzavřela smlouvu, jejímž předmětem jsou stavební práce týkající se navržení a výroby tramvají na gumových kolech pro veřejnou hromadnou dopravu ve městě Aquila, prostřednictvím řízení, jakým je „financování projektu“, které směřuje k udělení koncese na stavební práce, a nikoliv k zadání stavebních prací prostřednictvím veřejné soutěže. Výše uvedená obec mimoto pozměnila původní projekt, který je předmětem veřejné soutěže, po vyhlášení veřejné soutěže.

Podle názoru Komise představuje smlouva uzavřená mezi obcí Aquila a skupinou stavebních developerů pro projekty v tomto rámci zadávání veřejných zakázek na stavební práce ve smyslu práva Společenství. V důsledku toho je udělení této zakázky prostřednictvím řízení, jakým je „financování projektu“, které směřuje k udělení koncese na stavební práce, v rozporu s pravidly stanovenými v ustanoveních směrnice 93/37, a konkrétně s články 7 a 11. Mimoto změna projektu, který je předmětem veřejné soutěže, po vyhlášení veřejné soutěže, je v rozporu se zásadami transparentnosti a zákazu diskriminace, na kterých je založena svoboda usazování a volný pohyb služeb ve smyslu článku 43 ES a 49 ES.

(1) Úř. věst. L 199, s. 54; Zvl. vyd. 06/02, s. 163.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/25

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. září 2007 Komisí Evropských společenství proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) vydanému dne 18. července 2007 ve věci T-189/02, Ente per le Ville vesuviane v. Komise Evropských společenství

(Věc C-445/07 P)

(2007/C 297/40)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Komise Evropských společenství (zástupci: L. Flynn, zmocněnec ve spolupráci s A. Dal Ferro, advokát)

Další účastnice řízení: Ente per le Ville vesuviane

Návrhová žádání navrhovatelky

—	zrušit rozsudek Soudu ze dne 18. července 2007, věc T-189/02, v části, ve které prohlašuje za přípustnou žalobu na neplatnost podanou Ente per le Ville vesuviane,

—	prohlásit za nepřípustnou žalobu na neplatnost podanou Ente per le Ville vesuviane proti rozhodnutí Komise ze dne 13. března 2002 D(2002)810111,

—	uložit Ente per le Ville vesuviane náhradu nákladů tohoto řízení a řízení v prvním stupni.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Komise považuje své napadení rozsudku Soudu prvního stupně za přípustné, neboť navzdory svému vítězství v meritu věci v prvním stupni neuspěla ve vztahu k námitce nepřípustnosti vznesené vůči Ente per le Ville vesuviane.

Napadené rozhodnutí je vadné z důvodů porušení práva Společenství v části, ve které prohlašuje žalobu předloženou Ente per le Ville vesuviane za přípustnou s odůvodněním, že Ente per le Ville vesuviane je přímo dotčena ve smyslu čl. 230 odst. 4 ES. Navrhovatelka tvrdí, že podle platné judikatury Společenství v případě, o jaký se jedná v této věci, jde o akt určený členskému státu, který disponuje diskreční pravomocí ohledně vymáhání či nevymáhání účinků judikatury Společenství od žalobkyně v prvním stupni, jelikož tuto nelze považovat za přímo dotčenou předmětným rozhodnutím a to nezávisle na skutečnosti, zda je, či není „příjemcem“ fondů Společenství.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/25

Žaloba podaná dne 1. října 2007 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-447/07)

(2007/C 297/41)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Rozet a L. Pignataro-Nolin, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Italská republika tím, že stanoví ve svých právních předpisech požadavek italského občanství k výkonu povinností kapitána a prvního důstojníka na všech lodích plujících pod italskou vlajkou, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají na základě článku 39 ES,

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise tvrdí, že italské právní předpisy stanovící požadavek italského občanství pro výkon povinností kapitána a prvního lodního důstojníka na všech lodích plujících pod italskou vlajkou nejsou v souladu s článkem 39 ES, který zakotvuje zásadu volného pohybu pracovníků ve smyslu vykládaném Soudním dvorem.

V rámci dvou věcí týkajících se pracovních míst kapitána a prvního důstojníka obchodních lodí plujících pod španělskou vlajkou (C-405/01) a pracovních míst kapitána lodí určených k „drobné navigaci“ (Kleine Seeschifffahrt) v případě rybářských lodí plujících pod německou vlajkou, které provozují drobný rybolov v hlubokých vodách (věc C-47/02), Soudní dvůr upřesnil ve svých rozsudcích ze dne 30. září 2003 výklad článku 39 ES.

Komise uvádí, že v rámci tohoto řízení italské orgány nepředložily argumenty, které by se lišily od argumentů, které tyto orgány předložily v rozhodné době ve věci C-405/01, v níž byla Italská republika vedlejší účastnicí, a které předložily francouzské orgány ve věci C-47/02. Tyto argumenty byly Soudním dvorem odmítnuty v rozsudcích ze dne 30. září 2003.

Komise se omezuje na to, že uvádí, že v odpovědi na odůvodněné stanovisko ze dne 22. května 2007 italské orgány nepopírají toto porušení. Tyto orgány totiž uvedly, že zamýšlí zrušit požadavek italského občanství k přístupu na pracovní místo kapitána a prvního důstojníka s tím, že budou Komisi informovat o případném výsledku konzultací mezi zúčastněnými ministerstvy.

Komise neobdržela žádnou informaci o časovém rozvrhu úprav italských právních předpisů. V důsledku toho tvrdí, že italské právní předpisy tím, že stanoví požadavek italského občanství k výkonu povinností kapitána a prvního lodního důstojníka na všech lodích plujících pod italskou vlajkou, nejsou v souladu s článkem 39 ES, který zakotvuje zásadu volného pohybu pracovníků ve smyslu vykládaném Soudním dvorem.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/26

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale del Lazio (Itálie) dne 3. října 2007 – Roche SpA v. Agenzia Italiana del Farmaco (AIFA), Ministero della Salute

(Věc C-450/07)

(2007/C 297/42)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale del Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobce: Roche SpA.

Žalovaní: Agenzia Italiana del Farmaco (AIFA), Ministero della Salute

Předběžné otázky

Po ustanoveních článků 2 a 3, které upravují vztah mezi veřejnými orgány členského státu a farmaceutickými podniky – v tom smyslu, že umožňují, aby cena léčivého přípravku nebo zvýšení jeho ceny bylo stanoveno na základě údajů poskytnutých prvně jmenovanými, avšak pouze v míře uznané příslušným orgánem, a tedy na základě jednání mezi samotnými podniky a orgány příslušnými ke kontrole farmaceutických výdajů – upravuje čl. 4 odst. 1 „zmrazení cen všech léčivých přípravků nebo určité kategorie léčivých přípravků“ a činí z něj obecný prostředek, který musí být pro účely jeho zachování nejméně jednou za rok ověřován, s odvoláním na makroekonomické podmínky existující v členském státě. Toto ustanovení poskytuje příslušným orgánům lhůtu 90 dnů pro přijetí rozhodnutí a stanoví, že tyto orgány musejí v této lhůtě oznámit případně provedená zvýšení nebo snížení cen. Tento soud se táže: Je třeba výklad tohoto ustanovení v části, která se týká „případně provedených snížení“, chápat tak, že kromě obecné nápravy tvořené zmrazením cen všech kategorií nebo některé zvláštní kategorie léčivých přípravků je umožněna i jiná obecná náprava, kterou představuje snížení cen všech kategorií a některé zvláštní kategorie léčivých přípravků, nebo je třeba výraz „případně provedená snížení“ vykládat tak, že se vztahuje výhradně na léčivé přípravky, na něž je již uplatněno zmrazení cen?

Lze čl. 4 odst. 1 – v části, v níž ukládá příslušným orgánům členského státu ověřit v případě zmrazení cen nejméně jednou za rok, zda makroekonomické podmínky odůvodňují zachování zmrazení – vykládat tak, že, je-li odpověď na první otázku ta, že snížení cen je možné, může být toto opatření použito i vícekrát v průběhu jediného roku a opakovaně v průběhu mnoha let (od roku 2002 do roku 2010)?

Je možné ve smyslu výše uvedeného článku 4 – ve světle preambule, která zdůrazňuje, že hlavním cílem opatření na kontrolu cen léčivých přípravků je „podpora veřejného zdraví zajištěním dostupnosti dostatečného zásobování léčivými přípravky za přiměřené ceny“ a nutnost vyhnout se„rozdílům v těchto opatřeních[, které] mohou brzdit nebo narušovat obchod s léčivými přípravky uvnitř Společenství“ – považovat přijetí opatření, která se odvolávají pouze na „odhadované“, a nikoli „zjištěné“ ekonomické hodnoty výdajů, za slučitelné s právní úpravou Společenství (otázka se týká obou případů)?

Musejí být požadavky spojené s dodržováním horních hranic farmaceutických výdajů, které je každý členský stát oprávněn si stanovit, vázány právě na jediný farmaceutický výdaj, nebo lze mít za to, že možnost brát v úvahu i údaje týkající se jiných zdravotnických výdajů spadají do pravomoci členských států?

Musejí být zásady průhlednosti a účasti dotyčných podniků na zmrazení nebo obecném snížení cen léčiv vyplývajícím ze směrnice vykládány tak, že je nezbytné vždy a za jakýchkoliv okolností stanovit možnost odchylky od stanovené ceny (čl. 4 odst. 2 směrnice) a konkrétní účast podniku žadatele, a následně povinnost správního orgánu odůvodnit případné odmítnutí?

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale del Lazio (Itálie) dne 3. října 2007 – Federfarma v. Agenzia Italiana del Farmaco (AIFA), Ministero della Salute

(Věc C-451/07)

(2007/C 297/43)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale del Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Federfarma

Žalovaní: Agenzia Italiana del Farmaco (AIFA), Ministero della Salute

Předběžné otázky

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/27

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 4. října 2007 – Health Research Inc.

(Věc C-452/07)

(2007/C 297/44)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žadatelka a navrhovatelka opravného prostředku: Health Research Inc.

Předběžné otázky

Je „den, ke kterému byl výrobek registrován jako léčivý přípravek ve smyslu čl. 3 písm. b)“ ve smyslu čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 1768/92 ze dne 18. června 1992 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky (1) určen právem Společenství, nebo toto ustanovení odkazuje na den, ke kterému se registrace podle práva příslušného členského státu stává účinnou?

2)	V případě, že Soudní dvůr potvrdí určení dne ve smyslu otázky jedna právem Společenství: Ze kterého dne je nutno vycházet?

(1) Úř. věst. L 182, s. 1; Zvl. vyd. 13/011, s. 200.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/28

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Gießen (Německo) dne 4. října 2007 – Hakan Er v. Wetteraukreis

(Věc C-453/07)

(2007/C 297/45)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Gießen

Účastníci původního řízení

Žalobce: Hakan Er

Žalovaný: Wetteraukreis

Předběžná otázka

Ztrácí turecký státní příslušník, který jako rodinný příslušník získal povolení k přistěhování se za svým otcem žijícímu v Německu, který jako turecký pracovník působil na řádném trhu práce ve Spolkové republice Německo, a který na základě dřívějšího pětiletého řádného společného soužití s otcem získal právní postavení ve smyslu čl. 7 první věty druhé odrážky rozhodnutí Rady přidružení EHS-Turecko č. 1/80 o vývoji přidružení (rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80), toto právní postavení tím, že po ukončení školní docházky více jak sedm let nevykonával, s výjimkou údajného jednodenního pokusu pracovat, žádnou výdělečnou činnost, krom toho veškerá státem podporovaná opatření zaměřená na získání výdělečné činnosti nedokončil a sám vážně neusiluje o získání výdělečné činnosti a namísto toho žije střídavě z veřejných dávek sociální pomoci, příspěvků poskytovaných jeho matkou žijící v Německu a z prostředků neznámého původu?

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/28

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. října 2007 Ente per le Ville vesuviane proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) vydanému dne 18. července 2007 ve věci T-189/02, Ente per le Ville vesuivane v. Komise Evropských společenství

(Věc C-455/07 P)

(2007/C 297/46)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Ente per le Ville vesuviane (zástupce: E. Soprano, advokát)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání navrhovatelky

—

částečně zrušit, v souladu s níže uvedenými důvody kasačního opravného prostředku, napadený rozsudek, a v důsledku toho prohlásit za neplatné rozhodnutí Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise D(2002) 810111, zaps. pod č. 102504, ze dne 13. března 2002, a bude-li to nezbytné a rozumné, memorandum Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise Gt/SF/MF D(01) 810542, zaps. pod č. 109720, ze dne 12. října 2001;

—	podpůrně částečně zrušit, v souladu s níže uvedenými důvody kasačního opravného prostředku, napadený rozsudek a vrátit věc Soudu prvního stupně, aby rozhodl o meritu sporu ve světle pokynů, jejichž poskytnutí bude Soudní dvůr považovat za vhodné;

—	uložit Evropské komisi jak náhradu nákladů tohoto řízení, tak řízení v prvním stupni ve věci T-189/02.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1) Nesprávné právní posouzení, nedostatečné vyšetřování a nedostatečné odůvodnění s odkazem na článek 12 nařízení č. 4254/88 (1), ve znění změn

Pomoc realizovaná navrhovatelkou a financovaná z EFRR byla jednotné povahy, jak bylo potvrzeno zněním jak rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 1986, kterým byl udělen příspěvek, jenž je předmětem tohoto řízení, tak článkem 12 nařízení Rady (EHS) č. 4254/88, ve znění článku 1 nařízení Rady č. 2083/93 (2).

Z toho tedy vyplývá, že dotčená pomoc nemohla být, jak Soud prvního stupně nesprávně usoudil, rozdělena do několika funkčních částí, a že tudíž pozastavení pouze jedné části této pomoci ze soudních důvodů, které mělo dopad na čas dokončení projektu, vyžadovalo, aby pomoc upravená článkem 12 byla rozšířena na celý projekt financovaný na základě rozhodnutí ze dne 18. prosince 1996.

2) Nesprávné právní posouzení, nedostatečné vyšetřování a porušení práva na obhajobu s odkazem na článek 4 rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 1986

Na rozdíl od toho, co se uvádí v napadeném rozsudku, v řízení v prvním stupni Ente per le Ville Vesuviane mělo důkazy, že probíhající práce prováděné ve Villa Ruggiero (jedné ze tří vil, které byly předmětem finanční pomoci na základě rozhodnutí ze dne 18. prosince 1986) byly pozastaveny ze soudních důvodů od roku 1989 až do konce roku 1996 – a tudíž nebyly vůbec dokončeny v roce 1992, jak tvrdily italské státní orgány.

V tomto kontextu, stejně jak to bylo vysvětleno rovněž před Soudem prvního stupně, účast Ente na řízení, které vedlo k přijetí napadeného rozhodnutí, měla rozhodující význam, jelikož Komise vzhledem k výše zmíněným důkazům – které byly navrhovatelkou předloženy za tímto účelem – a s ohledem na jednotnou povahu pomoci realizované navrhovatelkou, uznala použití výjimky stanovené v článku 12 nařízení č. 4254/88, ve znění změn, ohledně pomoci, bez ponechání si jakékoliv možnosti dříve ukončit financování udělené v roce 1986.

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 4254/88 ze dne 19. prosince 1988, kterým se stanoví prováděcí ustanovení k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o Evropský fond regionálního rozvoje (Úř. věst. L 374, s. 15) (neoficiální překlad).

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 2083/93 ze dne 20. července 1993, kterým se mění nařízení (EHS) č. 4254/88, kterým se stanoví prováděcí ustanovení k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o Evropský fond regionálního rozvoje (Úř. věst. L 193, s. 34) (neoficiální překlad).

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/29

Žaloba podaná dne 9. října 2007 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-457/07)

(2007/C 297/47)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: S. Pardo Quintillán a P. Andrade, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—	určit, že Portugalská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z rozsudku Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 10. listopadu 2005 vyhlášeného ve věci C-432/03, Komise v. Portugalská republika;

—	uložit Portugalské republice penále ve výši 37 400 eur denně až do doby, než splní povinnosti vyplývající z rozsudku Soudního dvora;

—	uložit Portugalské republice denní pokutu ve výši 5 280 eur ode dne 10. listopadu 2005, dne, kdy byl vyhlášen rozsudek konstatující porušení, až do dne, kdy portugalský stát splní povinnosti vyplývající z rozsudku nebo až do doby, která byla stanovena v souladu s článkem 228 ES;

—	uložit Portugalské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise se domnívá, že Portugalská republika nadále omezuje přístup na trh tím, že vyžaduje předchozí schvalovací řízení pro nové stavební materiály, pro které neexistují technické specifikace ani vzájemné uznávání, za účelem potvrzení vhodného charakteru zmíněného materiálu ve vztahu k určeného používání. Portugalská republika rovněž omezuje přístup na trh tím, že neuznává rovnocennost osvědčení vydaných jinými členskými státy, pokud jde o nové materiály, pro něž neexistuje technická specifikace, pokud o uznání požádá jiný hospodářský subjekt než výrobce nebo jeho zmocněnec.

Portugalské právní předpisy stále neupřesnily kritéria, která musí použít správní orgány, pokud jde posuzování žádosti o schválení způsobem, který zabrání svévůli. Kritéria stanovená portugalským zákonem, která mají být použita v rámci rozhodnutí o uznávání v případě, že neexistuje technická specifikace, jsou neobjektivní a diskriminační.

Portugalská republika stále nepřijala opatření, která měla přijmout ohledně hospodářských subjektů, na něž se použije zákon, který je v rozporu s články 28 ES a 30 ES.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/30

Žaloba podaná dne 10. října 2007 – Komise Evropských společenství v. Portugalská republika

(Věc C-458/07)

(2007/C 297/48)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: P. Andrade a G. Braun, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

—

určit, že Portugalská republika tím, že nezajistila, aby byl pro koncové uživatele přístupný alespoň jeden úplný účastnický seznam a alespoň jedna úplná telefonní informační služba o účastnických číslech v souladu s ustanoveními čl. 5 odst. 1 a 2 a čl. 25 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (1), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice a

—	uložit Portugalská republika náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V Portugalsku telefonní účastníci Vodafone, kteří chtěli být uvedeni v účastnickém seznamu univerzální služby, v něm stále ještě nejsou uvedeni.

Regulační orgán ANACOM ještě stále nerozhodl o formátu a podmínkách poskytování dotčených informací. Za současnou právní situaci je odpovědný portugalský stát.

(1) Úř. věst. L 108, s. 51; Zvl. vyd. 13/29, s. 367.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/30

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Graz (Rakousko) dne 9. října 2007 – Veli Elshani v. Hauptzollamt Linz

(Věc C-459/07)

(2007/C 297/49)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Unabhängiger Finanzsenat, Außenstelle Graz

Účastníci původního řízení

Žalobce: Veli Elshani

Žalovaný: Hauptzollamt Linz

Předběžné otázky

Podmínky pro uplatnění zániku celního dluhu čl. 233 prvního pododstavce písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (1), kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „celní kodex“), se neváží na okamžik vzniku celního dluhu, nýbrž na dobu po vzniku celního dluhu, jelikož předpokládají celní dluh „vzniklý“ podle článku 202 celního kodexu.

Musí být slovní spojení „při protiprávním vstupu“ ve smyslu čl. 233 prvního pododstavce písm. d) celního kodexu vykládáno v tom smyslu, že

—

vstup zboží na celní území Společenství, u kterého vznikl celní dluh podle článku 202 celního kodexu, končí jeho vstupem u pohraničního celního úřadu nebo na jiném místě určeném celními orgány, nejpozději však okamžikem opuštění celního prostoru pohraničního celního úřadu nebo jinak určeného místa, jelikož zboží se tím dostalo dovnitř celního území, takže zajištění nebo zabavení zboží po tomto okamžiku nevede k zániku celního dluhu

nebo že

—

vstup zboží na celní území Společenství, u kterého vznikl celní dluh podle článku 202 celního kodexu podle ekonomického přístupu trvá tak dlouho, dokud ještě trvá jeho přeprava jakožto jednotná operace navazující na vstup zboží na celní území, a zboží v celním území tedy ještě nedorazilo na první místo určení a tam se jeho pohyb zastavil, takže zajištění a zabavení zboží až do tohoto okamžiku vede k zániku celního dluhu?

V případě protiprávního jednání ve smyslu článku 202 celního kodexu, které je odhaleno u vstupu zboží, zaniká celní dluh povinně. Zajištění zboží bezprostředně při odnětí celnímu dohledu jakožto protiprávní jednání ve smyslu článku 203 celního kodexu naproti tomu k okamžitému zániku celního dluhu nevede.

Musí být čl. 233 první pododstavec písm. d) celního kodexu vykládán v tom smyslu, že tento zánik celního dluhu výslovně omezený na případy vzniku celního dluhu podle článku 202 celního kodexu je přesto v souladu se zásadou rovného zacházení s protiprávním jednáním?

(1) Úř. věst. L 302, s. 1.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/31

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. října 2007 Coats Holdings Ltd, J&P Coats Ltd proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) vydanému dne 12. září 2007 ve věci T-36/05, Coats Holdings Ltd a J&P Coats Ltd v. Komise Evropských společenství

(Věc C-468/07 P)

(2007/C 297/50)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Coats Holdings Ltd, J&P Coats Ltd (zástupci: W. Sibree a C. Jeffs, solicitors)

Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	snížit pokutu uloženou Coats tak, (i) aby byla zohledněna zásada rovného zacházení a (ii) aby byla zohledněna skutečnost, že byly Soudem prvního stupně zrušeny podstatné části zjištění Komise, což snižuje závažnost protiprávního jednání a zvyšuje význam polehčujících okolností.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Účastnice podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že Soud prvního stupně, který s výjimkou jednoho méně významného zjištění zrušil všechna skutková zjištění Komise ohledně porušení článku 81- a zejména zrušil hlavní zjištění Komise o tom, že společnost Coats byla rovněž aktivním členem třístranné dohody –, opomněl použít zásadu rovného zacházení k tomu, aby snížil základní částku pokuty společnosti Coats o 20 %.

Podpůrně účastnice podávající kasační opravný prostředek tvrdí, že Soud prvního stupně nezohlednil veškeré okolnosti v rozhodnutí, které zrušil, aby snížil pokutu z důvodu existence polehčujících okolností.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/31

Žaloba podaná dne 25. října 2007 – Evropský parlament v. Komise Evropských společenství

(Věc C-474/07)

(2007/C 297/51)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Evropský parlament (zástupci: K. Bradley a U. Rosslein, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit nařízení Komise (ES) č. 915/2007 (1) ze dne 31. července 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 622/2003, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, a

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Evropský parlament jako spoluzákonodárce s Radou rozhodl v roce 2002, že určitá prováděcí opatření v oblasti letecké bezpečnosti by neměla být zveřejněna. Žalobce tvrdí, že Komise toto pravidlo použila nesprávně, jelikož systematicky nezveřejňovala prováděcí opatření, která nevyžadují, aby byla udržována v tajnosti. Přijetím nařízení 915/2007 Komise nesprávně vyložila své pravomoci podle nařízení 2320/2002, porušila článek 254 ES a zásady demokracie, otevřenosti a publicity právních aktů, vytvořila právní nejistotu a neposkytla řádné odůvodnění.

(1) Úř. věst. L 200, s. 3.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/32

Žaloba podaná dne 26. října 2007 – Francouzská republika v. Rada Evropské unie

(Věc C-479/07)

(2007/C 297/52)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Francouzská republika (zástupci: E. Belliard, G. de Bergues a A.-L. During, zmocněnci)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: A. de Gregorio Merino a M.-M. Joséphidès, zmocněnci)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit nařízení Rady (ES) č. 809/2007 ze dne 28. června 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 894/97, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005, pokud jde o unášené tenatové sítě (1);

—	uložit Radě Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Ve své žalobě, která byla kanceláři Soudu prvního stupně podána dne 10. října 2007 (faxem obdržená dne 5. října 2007) a v souladu s článkem 51 a čl. 54 druhým pododstavcem statutu Soudního dvora usnesením Soudu (osmého senátu) ze dne 26. října 2007 předána Soudnímu dvoru, žalobkyně zpochybňuje definici „unášené tenatové sítě“, kterou Rada přijala v nařízení č. 809/2007 v rozsahu, v němž toto nařízení zahrnuje mezi unášené tenatové sítě sítě vybavené zařízením na stabilizaci sítě, jako je thonaille. Tím, že toto nařízení rozšířilo zákaz unášených tenatových sítí uvedený v nařízeních č. 894/2007, 812/2004 a 2187/2005 na sítě vybavené zařízením na stabilizaci sítě, jako je thonaille, porušilo jak povinnost uvést odůvodnění, tak zásady proporcionality a zákazu diskriminace.

Svým prvním žalobním důvodem tak žalobkyně poukazuje na to, že Rada porušila svou povinnost uvést odůvodnění, když v napadeném nařízení neuvedla ani důvody, které ji vedly k tomu, aby zahrnula sítě vybavené zařízením na stabilizaci sítě mezi unášené tenatové sítě, a tedy k rozšíření věcné působnosti omezení použitelných na tento druh sítí, ani vědecká a technická stanoviska, na nichž založila přijetí tohoto opatření.

Svým druhým žalobním důvodem upozorňuje na zjevně nevhodný charakter zákazu sítí vybavených zařízením na stabilizaci sítě, jako je thonaille, jak s ohledem na cíl sledovaný výše uvedenými nařízeními, který spočívá v omezení nekontrolovaného rozvoje rybolovných činností prováděných pomocí unášených tenatových sítí, tak s ohledem na cíl omezení vedlejších úlovků. Rybolov pomocí thonaille, který je prováděn ve velmi malém rozsahu omezeným počtem malých plavidel, je totiž činností řemeslné povahy uskutečňované na malé části pobřeží Středozemního moře. Kromě toho byly na thonaille provedeny technické změny, aby se co nejvíce snížilo riziko vedlejších úlovků, a zejména těch, které jsou chráněnými druhy.

Ve třetím žalobním důvodu konečně žalobkyně tvrdí, že byla porušena zásada zákazu diskriminace, jelikož napadené nařízení zachází s thonaille stejně jako s unášenými tenatovými sítěmi, zatímco situace obou kategorií sítí je odlišná jak s ohledem na technické vlastnosti thonaille, tak s ohledem na malý počet dotčených plavidel a omezený rozsah prováděných rybolovných činností.

(1) Úř. věst. L 182, s. 1.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/36

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. října 2007 – SP a další v. Komise

(Spojené věci T-27/03, T-46/03, T-58/03, T-79/03, T-80/03, T-97/03 a T-98/03) (1)

(„Kartelové dohody - Výrobci výztuží do betonu - Rozhodnutí, kterým se konstatuje, že byl porušen článek 65 UO - Rozhodnutí založené na Smlouvě o ESUO po uplynutí doby její platnosti - Neexistence pravomoci Komise“)

(2007/C 297/73)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně ve věci T-27/03: SP SpA (Brescia, Itálie) (zástupci: G. Belotti a N. Pisani, advokáti)

Žalobkyně ve věci T-46/03: Leali SpA (Odolo, Itálie) (zástupci G. Vezzoli a G. Belotti, advokáti)

Žalobkyně ve věci T-58/03: Acciaierie e Ferriere Leali Luigi SpA (Brescia) (zástupci: G. Vezzoli, G. Belotti, E. Piromalli a C. Carmignani, advokáti)

Žalobkyně ve věci T-79/03: Industrie Riunite Odolesi SpA (IRO) (Odolo) (zástupce: A. Giardina, advokát)

Žalobkyně ve věci T-80/03: Lucchini SpA (Milán, Itálie) (zástupci: původně A. Santa Maria a C. Biscaretti di Ruffia, poté M. Delfino, M. van der Woude, S. Fontanelli a P. Sorvillo, advokáti)

Žalobkyně ve věci T-97/03: Ferriera Valsabbia SpA (Odolo) a Valsabbia Investimenti SpA (Odolo) (zástupci: D. Fosselard a P. Fattori, advokáti)

Žalobkyně ve věci T-98/03: Alfa Acciai SpA (Brescia) (zástupci: D. Fosselard, P. Fattori a G. d'Andria, advokáti)

Žalovaná: Komise Komise Evropských společenství (zástupci: L. Pignataro-Nolin a A. Whelan, zmocněnci, ve spolupráci, ve věcech T-27/03 a T-58/03 s M. Morettem a ve věcech T-79/03, T-97/03 a T-98/03 s P. Manzinim, advokáty)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Italská republika (zástupci: I. Braguglia a M. Fiorilli, zmocněnci)

Předmět věci

Návrhy na určení nicotnosti a na úplné či částečné zrušení rozhodnutí Komise K(2002) 5087 konečné, ze dne 17. prosince 2002, v řízení podle článku 65 UO (COMP/37.956 – Výztuže do betonu)

Výrok rozsudku

Rozhodnutí Komise K(2002) 5087 konečné, ze dne 17. prosince 2002, v řízení podle článku 65 UO (COMP/37.956 – Výztuže do betonu), se zrušuje ve vztahu k SP SpA, Leali SpA, Acciaierie e Ferriere Leali Luigi SpA, Industrie Riunite Odolesi SpA (IRO), Lucchini SpA, Ferriera Valsabbia SpA, Valsabbia Investimenti SpA a Alfa Acciai SpA.

2)	Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené SP, Leali, Acciaierie e Ferriere Leali Luigi, IRO, Lucchini, Ferriera Valsabbia, Valsabbia Investimenti a Alfa Acciai, včetně nákladů na řízení o předběžném opatření ve věcech T-46/03 a T-79/03.

3)	Italská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 70, 22.3.2003.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/36

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. října 2007 – Riva Acciaio v. Komise

(Věc T-45/03) (1)

(2007/C 297/74)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Riva Acciaio SpA (Miláno, Itálie) (zástupci: A. Pappalardo, M. Merola, M. Pappalardo a F. Martin, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Pignataro-Nolin a A. Whelan, zmocněnci, ve spolupráci s P. Mazinim, advokátem)

Vedlejší účastnice podporující žalobyni: Italská republika (zástupci: I. Braguglia a M. Fiorilli, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2002) 5087 konečné, ze dne 17. prosince 2002, v řízení podle článku 65 UO (COMP/37.956 – Výztuže do betonu)

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise K(2002) 5087 konečné, ze dne 17. prosince 2002, v řízení podle článku 65 UO (COMP/37.956 – Výztuže do betonu), se zrušuje ve vztahu k Riva Acciaio SpA.

2)	Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Riva Acciaio.

3)	Italská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 101, 26.4.2003.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/37

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. října 2007 – Feralpi Siderurgica v. Komise

(Věc T-77/03) (1)

(2007/C 297/75)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Feralpi Siderurgica SpA (Brescia, Itálie) (zástupci: G. M. Roberti, A. Franchi a I. Perego, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Pignataro-Nolin a A. Whelan, zmocněnci, ve spolupráci s P. Manzinim, advokátem)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Italská republika (zástupce: I. Braguglia, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí Komise K(2002) 5087 konečné, ze dne 17. prosince 2002, v řízení podle článku 65 UO (COMP/37.956 – Výztuže do betonu)

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise K(2002) 5087 konečné, ze dne 17. prosince 2002, v řízení podle článku 65 UO (COMP/37.956 – Výztuže do betonu), se zrušuje ve vztahu k Feralpi Siderurgica SpA.

2)	Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Feralpi Siderurgica.

3)	Italská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 112, 10.5.2003.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/37

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. října 2007 – Ferriere Nord v. Komise

(Věc T-94/03) (1)

(2007/C 297/76)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ferriere Nord SpA (Osoppo, Itálie) (zástupci: W. Viscardini, G. Donà a E. Perricone, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: L. Pignataro-Nolin a A. Whelan, zmocněnci, ve spolupráci s M. Morettem, advokátem)

Vedlejší účastnice podporující žalobkyni: Italská republika (zástupce: I. Braguglia, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na zrušení rozhodnutí zrušení rozhodnutí Komise K(2002) 5087 konečné, ze dne 17. prosince 2002, v řízení podle článku 65 UO (COMP/37.956 – Výztuže do betonu).

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise K(2002) 5087 konečné, ze dne 17. prosince 2002, v řízení podle článku 65 UO (COMP/37.956 – Výztuže do betonu), se zrušuje ve vztahu k Ferriere Nord SpA.

2)	Komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Ferriere Nord.

3)	Italská republika ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 112, 10.5.2003.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/38

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. října 2007 – AMS v. OHIM – American Medical Systems (AMS Advanced Medical Services)

(Věc T-425/03) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška ochranné známky Společenství AMS Advanced Medical Services - Starší národní slovní ochranná známka AMS - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 - Návrh na předložení důkazu o skutečném užívání podaný poprvé před odvolacím senátem - Článek 43 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94“)

(2007/C 297/77)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: AMS Advanced Medical Services GmbH (Mannheim, Německo) (zástupci: původně G. Lindhofer, poté G. Lindhofer a S. Schäffler, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem: American Medical Systems, Inc (Minnetonka, Minnesota, Spojené státy) (zástupci: H. Kunz-Hallstein a R. Kunz-Hallstein, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 12. září 2003 (věc R 671/2002-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi AMS Advanced Medical Services GmbH a American Medical Systems, Inc.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	AMS Advanced Medical Services GmbH se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 71, 20.3.2004.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/38

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. října 2007 – Borco-Marken-Import Matthiesen v. OHIM (Caipi)

(Věc T-405/04) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Caipi - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2007/C 297/78)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Borco-Marken-Import Matthiesen GmbH & Co. KG (Hamburk, Německo) (zástupce: M. Wolter, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: G. Schneider, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 6. srpna 2004 (věc R 912/2002-2) o přihlášce slovního označení Caipi jako ochranné známky Splečenství.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Žalobkyni se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 314, 18.12.2004.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/39

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. října 2007 – Lo Giudice v. Komise

(Věc T-27/05) (1)

(„Úředníci - Zpráva o vývoji služebního postupu - Hodnotící období 2003 - Nedostatky řízení - Článek 43 služebního řádu - Právo být vyslechnut - Volno z důvodu nemoci - Lékařské potvrzení“)

(2007/C 297/79)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Carmela Lo Giudice (Grimbergen, Belgie) (zástupci: původně F. Frabetti a G. Bounéou, poté F. Frabetti, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a H. Kraemer, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh směřující ke zrušení hodnocení za období od 1. ledna do 31. prosince 2003 a podpůrně ke zrušení rozhodnutí ze dne 4. května 2004, kterým se s konečnou platností vystavuje zpráva o vývoji služebního postupu žalobkyně za dotyčné hodnotící období.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise ze dne 4. května 2004, kterým se s konečnou platností vystavuje zpráva o vývoji služebního postupu žalobkyně za hodnotící období 2003, se zrušuje.

2)	Komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 2.4.2005.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/39

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 18. října 2007 – Ekabe International v. OHIM – Ebro Puleva (OMEGA 3)

(Věc T-28/05) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství OMEGA 3 - Starší národní slovní ochranná známka PULEVA-OMEGA 3 - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2007/C 297/80)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ekabe International SCA (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: C. de Haas, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)

Druhá účastnice řízení před odvolacím senátem, vedlejší účastnice před Soudem: Ebro Puleva, SA (Madrid, Španělsko) (zástupce: P. Casamitjana Lleonart, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 6. října 2004 (věc R 117/2001-4), týkajícímu se námitkového řízení mezi Puleva SA (nyní Ebro Puleva, SA) a Ekabe International SCA.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Ekabe International SCA se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 2.4.2005.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/40

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. října 2007 – Komise v. Impetus

(Věc T-138/05) (1)

(„Rozhodčí doložka - Rámcové programy pro výzkum a technologický rozvoj - Smlouvy týkající se projektů v oblasti telematických aplikací společného zájmu - Neexistence dokladů a nesoulad se smluvními požadavky pro část uplatněných výdajů - Vrácení vyplacených částek“)

(2007/C 297/81)

Jednací jazyk: řečtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Triantafyllou, zmocněnec, ve spolupráci s N. Kostikasem, advokát)

Žalovaná: Impetus Symvouloi Michanikoi – Kainotomia kai Technologia EPE (Athény, Řecko) (zástupce: P. Miliarakis, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě rozhodčí doložky podle článku 238 ES směřující k určení, že Impetus Symvouloi Michanikoi – Kainotomia kai Technologia EPE je povinna částečně vrátit částky zaplacené Evropským společenstvím na základě smlouvy Invite (Inland Navigation Telematics), s číslem COP 493, a smlouvy Ausias (Att in Urban Sites with Integration and Standardisation), s číslem TR 1006, které byly uzavřeny v rámci rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1110/94/ES ze dne 26. dubna 1994 o čtvrtém rámcovém programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (1994–1998) (Úř. věst. L 126, s. 1), jakož i částečně vrátit částky zaplacené na základě smlouvy Artis (Advanced Road Transport Informatics in Spain), s číslem V 2043, která byla uzavřena v rámci rozhodnutí Rady 90/221/Euroatom EHS ze dne 23. dubna 1990 o rámcovém programu pro výzkum a technologický rozvoj (1990–1994) (Úř. věst. L 117, s. 28)

Výrok rozsudku

1)	Žaloba Komise směřující k vrácení částky ve výši 136 037,30 eur na základě smlouvy Invite (Inland Navigation Telematics), s číslem COP 493, se zamítá.

Impetus Symvouloi Michanikoi – Kainotomia kai Technologia EPE se ukládá na základě smlouvy Ausias (Att in Urban Sites with Integration and Standardisation), s číslem TR 1006, vrátit Komisi částku ve výši 14 678,41 eur včetně úroků z prodlení podle roční zákonné sazby platné ve Španělsku, a to od 15. listopadu 2002 až do úplného zaplacení dluhu.

Impetus Symvouloi Michanikoi – Kainotomia kai Technologia EPE se ukládá na základě smlouvy Artis (Advanced Road Transport Informatics in Spain), s číslem V 2043 vrátit Komisi částku ve výši 9 230,77 eur včetně úroků z prodlení podle roční zákonné sazby platné ve Španělsku, a to od 29. ledna 2003 až do úplného zaplacení dluhu.

4)	Účastníci řízení ponesou vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 182, 23.7.2005.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/40

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 25. října 2007 – Lo Giudice v. Komise

(Věc T-154/05) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Psychické obtěžování - Žaloba na neplatnost - Povinnost pomoci - Povinnost uvést odůvodnění - Legitimní očekávání - Článek 24 Služebního řádu - Povinnost péče - Přípustnost - Žaloba na náhradu škody“)

(2007/C 297/82)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Carmela Lo Giudice (Grimbergen, Belgie) (zástupci: původně F. Frabetti a G. Bounéou, poté F. Frabetti, advokáti)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a H. Kraemer, zmocněnci)

Předmět věci

Jednak návrh směřující ke zrušení rozhodnutí Komise, v němž dospěla k závěru o neexistenci psychického obtěžování, a jednak žaloba na náhradu škody směřující k náhradě údajně utrpěné nehmotné újmy.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každá z účastnic řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 155, 25.6.2005.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/41

Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 17. října 2007 – InterVideo v. OHIM (WinDVD Creator)

(Věc T-105/06) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška obrazové ochranné známky Společenství WinDVD Creator - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Článek 4 a čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94“)

(2007/C 297/83)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: InterVideo Inc. (Fremont, Kalifornie, Spojené státy) (zástupce: K. Manhaeve, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: A. Mondéjar, zmocněnec)

Předmět

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ze dne 31. ledna 2006 (věc R 987/2005-2) týkajícímu se zápisu obrazového označení WinDVD Creator jako ochranné známky Společenství

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	InterVideo Inc. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 121, 20.5.2006.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/41

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 1. října 2007 – US Steel Košice v. Komise

(Věc T-489/04) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Směrnice 2003/87/ES - Systém výměny povolenek na emise skleníkových plynů - Národní alokační plán pro přidělení povolenek na emise Slovenské republiky pro období od roku 2005 do roku 2007 - Rozhodnutí Komise o nevznesení námitek - Nenapadnutelný akt - Nepřípustnost“)

(2007/C 297/84)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: US Steel Košice s.r.o. (Košice, Slovensko) (zástupci: E. Vermulst, avocat, C. Thomas, solicitor a D. Hueting, barrister)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: Ü. Wölker a D. Lawunmi, zmocněnci)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. října 2004 o národním alokačním plánu pro přidělení povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Slovenskou republikou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)	US Steel Košice, s.r.o. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 82, 2.4.2005.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/42

Usnesení předsedy Soudu prvního stupně ze dne 1. října 2007 – US Steel Košice v. Komise

(Věc T-27/07) (1)

(Žaloba na neplatnost - Směrnice 2003/87/ES - Systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Slovenský národní plán na přidělování povolenek pro období 2008 až 2012 - Zamítavé rozhodnutí Komise - Neexistence bezprostředního dotčení - Nepřípustnost)

(2007/C 297/85)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: US Steel Košice s.r.o. (Košice, Slovensko) (zástupci: E. Vermulst, advokát, a C. Thomas, solicitor)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: D. Lawunmi a Ü. Wölker, zmocněnci)

Předmět věci

Žádost o zrušení rozhodnutí Komise ze dne 29. listopadu 2006 o národním alokačním plánu pro přidělování povolenek na emise skleníkových plynů oznámeném Slovenskou republikou pro období 2008 až 2012 podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32)

Výrok

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)	US Steel Košice s.r.o. se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 69, 24.3.2007.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/42

Žaloba podaná dne 26. září 2007 – Německo v. Komise

(Věc T-376/07)

(2007/C 297/86)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: M. Lumma a J. Möller)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

zrušit rozhodnutí Komise K(2007) 3226 ze dne 18. července 2007 o uložení povinnosti poskytnout informace ohledně MX 19/2006 – kontrola režimu státní podpory XS 24/2002 – financování založení a růstu (GuW) – Německo a MX 9/2006 – kontrola režimu státní podpory XS 29/2002 – směrnice, kterou se provádí bavorské regionální programy podpory v oblasti živnostenského podnikání – Německo;

—	uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně navrhuje zrušit rozhodnutí Komise K(2007) 3226 konečné ze dne 18. července 2007 o uložení povinnosti poskytnout informace na základě článku 9 nařízení (ES) č. 70/2001 (1), týkající se režimu státní podpory XS 24/2002 a XS 29/2002.

K odůvodnění své žaloby žalobkyně nejprve poukazuje na to, že napadené rozhodnutí porušuje nařízení (ES) č. 994/98 (2). V této souvislosti tvrdí, že prostřednictvím vyžádání informací Komise vykonává ex post automatickou kontrolu. Podle názoru žalobkyně jde tato kontrola nad rámec oprávnění, které žalované přiznává nařízení č. 994/98, jelikož Komise má právo na informace jedině v případě, kdy má pochybnosti o řádném vykonávání nařízení o skupinových výjimkách.

Kromě toho žalobkyně poukazuje na porušení zákazu venire contra factum proprium, neboť z více dokumentů Komise vyplývá, že samotná Komise nevychází z oprávnění k výkonu automatické kontroly ex post.

(1) Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 10, s. 33; Zvl. vyd. 08/02, s. 141).

(2) Nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (Úř. věst. L 142, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 312).

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/43

Žaloba podaná dne 24. září 2007 – Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-377/07)

(2007/C 297/87)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (zástupce: N. Korogiannakis, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

—

Zrušit rozhodnutí Generálního ředitelství Komise pro informatiku, kterým se odmítá nabídka žalobkyně předložená v odpověď na veřejnou výzvu k podání nabídek ENTR/05/86 – Obsahová interoperabilita celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) (Úř. věst S 128 8/7/2006), oznámené žalobkyni dopisem ze dne 13. července 2007, a kterým se zakázky udělují úspěšnému uchazeči;

—	uložit Komisi (DIGIT), aby žalobkyni uhradila právní a ostatní náklady a výdaje vynaložené v souvislosti s touto žalobou, i v případě zamítnutí tohoto návrhu;

—	uložit Komisi (DIGIT), aby žalobkyni nahradila škodu utrpěnou v důsledku dotčeného nabídkového řízení ve výši 3,5 milionů eur za položku 2.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně předložila nabídku v odpověď na veřejnou výzvu k podání nabídek žalované na zakázku „technologie zajišťující obsahovou interoperabilitu pro celoevropské služby veřejné správy (eGovernment)“ (Úř. věst. 2006/S 128-136080). Žalobkyně popírá rozhodnutí odmítnout její nabídku a udělit zakázku jinému uchazeči.

Žalobní důvody a hlavní argumenty, kterých se žalobkyně dovolává, jsou totožné jako ve věci T-300/07 Evropaïki Dynamiki v Komise (1).

(1) Úř. věst. 2007, C 235, s. 22.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/43

Žaloba podaná dne 2. října 2007 – CNH Global v. OHIM (Obrazová ochranná známka představující traktor v červeném, černém a šedém provedení)

(Věc T-378/07)

(2007/C 297/88)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CNH Global NV (Amsterdam, Nizozemsko) (zástupci: M. Edenborough, Barrister, a R. Harrison, Solicitor)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu R 1642/2006-1 v celém rozsahu a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka představující traktor v červeném, černém a šedém provedení pro výrobky zařazené do třídy 12 – přihláška č. 3 944 139

Rozhodnutí průzkumového referenta: Zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 3 nařízení Rady č. 40/94, jelikož přihlašovaná obrazová ochranná známka získala užíváním rozlišovací způsobilost.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/44

Žaloba podaná dne 4. října 2007 – Peek & Cloppenburg v. OHIM – Redfil (Agile)

(Věc T-386/07)

(2007/C 297/89)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Peek & Cloppenburg (KG) (Hamburk, Německo) (zástupci: T. Dolde, A. Renck a V. von Bombard, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Redfil SL (Barcelona, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

—	Zrušit rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 26. července 2007 ve věci č. R 1324/2006-2; a

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Redfil SL

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „Agile“ pro výrobky ve třídách 18, 25 a 28 – přihláška č. 2 659 456

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Slovní ochranná známka Společenství a národní slovní ochranná známka „Aygill's“ pro výrobky ve třídách 3, 6, 8, 9, 11, 14, 16, 18, 20, 21, 24, 25, 26, 27 a 28

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitkám v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a zamítnutí námitek v plném rozsahu

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/44

Žaloba podaná dne 11. října 2007 – Portugalská republika v. Komise

(Věc T-387/07)

(2007/C 297/90)

Jednací jazyk: portugalština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Portugalská republika (Lisabon, Portugalsko) (zástupci: L. Inês Fernandes, S. Rodrigues a A. Gattini, zmocněnci)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—

zrušit článek 1 rozhodnutí Komise K(2007) 3772 ze dne 31. července 2007 o snížení finančního příspěvku poskytnutého z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve prospěch globální dotace „SGAIA“ (globální dotace na podporu místních investic), na základě rozhodnutí Evropské komise K(95) 1769 ze dne 28. července 1995;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Nejasnost odůvodnění: výrazem „jak bylo ukázáno výše“ žalovaná obecně odkazuje na stručnou analýzu, která je převzata do napadeného rozsudku. Žalovaná konkrétně neurčuje v kapitole 6 („Závěry“) normy nebo ustanovení, které Portugalská republika porušila.

Nedošlo k zjištěné protiprávnosti a Komise porušila v napadeném rozhodnutí podmínky dohody ze dne 15. listopadu 1995 uzavřené mezi Komisí a Caixa Geral de Dépositos. Protiprávnost, na kterou odkazuje Komise v napadeném rozhodnutí není opodstatněna, protože nebyly zohledněny články 5 a 6 dohody, které umožňují do 31. prosince 2001 vrátit zaplacení zbývajících budoucích úroků.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/45

Žaloba podaná dne 15. října 2007 – Earth Products v. OHIM – Meynard Designs (EARTH)

(Věc T-389/07)

(2007/C 297/91)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Earth Products, Inc. (Carlsbad, Spojené státy) (zástupce: M. Graf, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Meynard Designs, Inc. (Waltham, Spojené státy)

Návrhová žádání žalobkyně

—	zrušit rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 9. srpna 2007 v rozsahu, v němž potvrdil rozhodnutí námitkového oddělení;

—	uložit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „EARTH“ pro výrobky zařazené do třídy 25 – přihláška č. 2 907 608

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Meynard Designs, Inc.

Namítaná ochranná známka nebo označení: Národní obrazová ochranná známka a obrazová ochranná známka Společenství „EARTH“ pro výrobky zařazené do tříd 3, 14, 18, 25 a 35

Rozhodnutí námitkového oddělení: Námitkám se vyhovuje v plném rozsahu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 40/94, neboť kolidující ochranné známky nejsou vzhledově nebo foneticky podobné.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/45

Kasační opravný prostředek podaný dne 11. října 2007 Michaelem Alexanderem Speiserem proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 10. září 2007 ve věci F-146/06, Speiser v. Parlament

(Věc T-390/07 P)

(2007/C 297/92)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Michael Alexander Speiser (Ixelles, Belgie) (zástupce: F. Theumer, advokát)

Další účastník řízení: Evropský parlament

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

—	zrušit body 1 a 2 usnesení Soudu pro veřejnou službu v plném rozsahu;

—	zrušit bod 3 usnesení Soudu pro veřejnou službu pouze v rozsahu, v němž neukládá druhému účastníku řízení náhradu nákladů řízení v plné výši.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek směřuje proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 10. září 2007 ve věci F-146/06, Speiser v. Parlament, kterým byla žaloba navrhovatele odmítnuta jako zjevně nepřípustná.

Navrhovatel k odůvodnění svého kasačního opravného prostředku zaprvé uplatňuje, že Soud pro veřejnou službu důkazy předložené oběma účastníky řízení, jež jsou pro rozhodnutí relevantní, částečně neposoudil, nebo je posoudil rozporuplně nebo byly z hlediska práva posouzeny nedostatečně. Mimoto Soudu pro veřejnou službu vytýká, že na své celé rozhodnutí nepoužil zásadu dobré víry, jakož i zásadu řádného úředního postupu. Nakonec navrhovatel tvrdí, že Soud pro veřejnou službu se odchyluje napadeným usnesením od své judikatury v rozsudku ze dne 28. června 2006 ve věci F-101/05, Grünheid v. Komise.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/46

Žaloba podaná dne 12. října 2007 – Strack v. Komise

(Věc T-392/07)

(2007/C 297/93)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Guido Strack (Kolín, Německo) (zástupce: H. Tettenborn, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—

Zrušit rozhodnutí Evropské komise vydaná skutečně nebo na základě zákonné fikce zamítnutí podle čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 v rámci zpracování žádosti žalobce o přístup k dokumentům ze dne 20. června 2007 a jeho potvrzující žádosti ze dne 23. července 2007, podpůrně potvrzujících žádosti ze dne 15. srpna 2007;

—	uložit Evropské komisi náhradu nehmotné a morální újmy utrpěné žalobcem při zpracování jeho žádosti, a to v přiměřené výši, nejméně však symbolickou náhradu škody ve výši 1 eura;

—	uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce požadoval jednak přístup k určitým dokumentům v souvislosti s potvrzujícími žádostmi o přístup k dokumentům podle nařízení (ES) č. 1049/2001 (1), zamítnutými Komisí v celém rozsahu či částečně, a jednak přístup k dokumentům souvisejícím s věcí T-110/04. Přístup k těmto dokumentům byl buď odepřen nebo nebyl poskytnut v rámci stanovených lhůt.

K odůvodnění své žaloby uplatňuje žalobce, že žalovaná porušila článek 255 ES jakož i čl. 2 odst. 1, 4 a 6 a násl. nařízení č. 1049/2001. Krom toho vytýká žalobce zejména porušení zásady řádné správy, jakož i článků 41 a 42 Charty základních práv.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise Evropských společenství (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/47

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 25. října 2007 – Milella a Campanella v. Komise

(Věc F-71/05) (1)

(Veřejná služba - Úředníci - Volby - Výbor zaměstnanců - Jmenování zástupců místního oddělení výboru zaměstnanců Komise působícího v Lucemburku při Ústředním výboru zaměstnanců Komise - Zásada celkového poměrného rozdělení podle volebních výsledků - Žaloba na neplatnost - Přípustnost)

(2007/C 297/94)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobci: Arcangelo Milella (Niederanven, Lucembursko) a Delfina Campanella (Lucemburk, Lucembursko) (zástupce: M.-A. Lucas)

Žalovaná: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Currall a H. Kraemer)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Komise, kterými byli jmenováni zástupci Lucemburského místního výboru zaměstnanců (LMVZ) při Ústředním výboru zaměstnanců (ÚVZ), jakož i určení protiprávnosti rozhodnutí LMVZ

Výrok rozsudku

Rozhodnutí generálního ředitele generálního ředitelství pro personál a administrativu Komise Evropských společenství ze dne 18. dubna 2005 se zrušuje v rozsahu, v němž výslovně vyzývá místní oddělení výboru zaměstnanců Komise působící v Lucemburku, aby respektovalo „pokyny obsažené v tomto rozhodnutí“.

2)	Rozhodnutí generálního ředitele generálního ředitelství pro personál a administrativu Komise Evropských společenství ze dne 11. května 2005 se zrušuje.

3)	Ve zbývající části se žaloba zamítá.

4)	Komisi Evropských společenství se ukládá náhrada nákladů řízení.

(1) Úř. věst. C 229, 17.9.2005, s. 36.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/47

Rozsudek Soudu pro veřejnou službu (druhého senátu) ze dne 18. října 2007 – Krčová v. Soudní dvůr

(Věc F-112/06) (1)

(„Veřejná služba - Úředník ve zkušební době - Článek 34 služebního řádu - Propuštění úředníka ve zkušební době - Posuzovací pravomoc - Povinnost uvést odůvodnění - Povinnost řádné péče - Zásada řádného úředního postupu“)

(2007/C 297/95)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Erika Krcová (Trnava, Slovensko) (zástupci: S. Orlandi, A. Coolen, J. N. Louis a E. Marchal, advokáti)

Žalovaný: Soudní dvůr Evropských společenství (zástupce: M. Schauss)

Předmět věci

Zrušení rozhodnutí Soudního dvora ze dne 18. října 2005 o propuštění žalobkyně po skončení zkušební doby

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Každý účastník řízení ponese vlastní náklady řízení.

(1) Úř. věst. C 281, 18.11.2006, s. 49.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/48

Žaloba podaná dne 3. října 2007 – Petrilli v. Komise

(Věc F-98/07)

(2007/C 297/96)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Nicole Petrilli (Sint Stevens Woluwe, Belgie) (zástupce: J. L. Lodomez, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských Společenství

Návrhové žádání žalobkyně

—	prohlásit tuto žalobu na neplatnost za přípustnou a opodstatněnou;

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování (OOJ) ze dne 20. července 2007, kterým byla zamítnuta žádost podaná žalobkyní na základě čl. 90 odst. 1 služebního řádu úředníků Evropských společenství (Řád) za účelem prodloužení její pracovní smlouvy v rámci GŘ Komise pro výzkum;

—	zrušit případné rozhodnutí, které by Komise mohla přijmout na základě stížnosti podané žalobkyní souběžně s touto žalobou a s návrhem na odložení účinnosti rozhodnutí OOJ ze dne 20. července 2007;

—	prohlásit tuto žalobu na náhradu škody za přípustnou a opodstatněnou;

—	uložit Komisi, aby žalobkyni umožnila vrátit se na pracovní místo jako smluvní zaměstnankyně v rámci oddělení T2 GŘ pro výzkum na dobu 18 měsíců; spojit tento výrok s penále ve výši 1 000 eur za každý den prodlení;

—

uložit Komisi,aby žalobkyni jako náhradu utrpěné majetkové újmy způsobené ztrátou pracovních příjmů v důsledku neprodloužení její smlouvy zaplatila částku odpovídající pracovním příjmům, které by obdržela, kdyby mohla na základě pracovní smlouvy dále pracovat jako smluvní zaměstnankyně až do uplynutí tří let;

—

uložit Komisi nahradit dodatečnou škodu, kterou žalobkyně utrpěla v důsledku ztráty možnosti získat smlouvu na dobu neurčitou v rámci budoucí Výkonné agentury pro výzkum (REA), vyplývající z neprodloužení výše uvedené smlouvy a možnosti dokončit své úkoly v rámci Komise a prohloubit tam své zkušenosti prováděním těchto úkolů;

—	uložit Komisi, aby žalobkyni zaplatila jako náhradu nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím o odmítnutí prodloužení její smlouvy částku, jejíž výši Soud určí a prozatím stanovenou, s výslovnou výhradou zvýšení v průběhu řízení, na 1 euro;

—	uložit Komisi Evropských společenství náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje čtyři žalobní důvody, z nichž první vychází z porušení zásady legality a článku 88 pracovního řádu ostatních zaměstnanců (PŘZ). Žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí o odmítnutí prodloužení její pracovní smlouvy jako smluvní zaměstnankyně, přijaté na základě rozhodnutí Komise ze dne 28. dubna 2004 o maximální délce zaměstnávání dočasných zaměstnanců ve službách Komise, brání uplatnění článku 88 PŘZ, který by umožňoval prodloužení smlouvy na další období 18 měsíců. Rozhodnutí ze dne 28. dubna 2004 je podle žalobkyně protiprávní, jelikož způsobuje omezení práv zakotvených v ustanoveních Řádu.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady řádné správy, povinnosti správní péče a zájmu služby. Žalobkyně poukazuje na to, že napadené rozhodnutí nezohledňuje ani personální situaci, ani zájem služby, ani zájem budoucí agentury, která má být vytvořena.

Třetí žalobní důvod vychází z nedostatečnosti odůvodnění a z porušení čl. 3b PŘZ. Žalobkyně zejména uplatňuje, že automatické odmítnutí prodloužení její smlouvy z důvodu, že dosáhla stropu šesti let stanoveného v rozhodnutí ze dne 28. dubna 2004, porušuje filozofii článku 3 PŘZ, který je založen na vůli zaměstnávat osoby na základě smluv na dobu určitou za účelem splnění úkolů ve specializovaných oblastech po dobu nezbytnou ke splnění konkrétního úkolu.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí ze dne 28. dubna 2004 údajně porušuje směrnici Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 (Úř. věst. L 175, s. 43; Zvl. vyd. 05/03, s. 368), obecné zásady pracovního práva Společenství, sociální práva zaměstnanců, a zvláště zásadu stability zaměstnání, jakož i zásadu zákazu diskriminace. Co se týče této posledně uvedené zásady, žalobkyně zdůrazňuje, že strop šesti let je uplatňován pouze na smluvní zaměstnance spadající do působnosti článku 3b PŘZ, zatímco zaměstnanci spadající do působnosti článku 3a PŘZ mohou mít smlouvu na dobu neurčitou.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/49

Žaloba podaná dne 28. září 2007 – Kerstens v. Komise

(Věc F-102/07)

(2007/C 297/97)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Petrus J. F. Kerstens (Overijse, Belgie) (zástupce: MC. Mourato, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 23. listopadu 2005 o přidělení 3 prioritních bodů generálního ředitelství žalobci za hodnotící období 2004, které bylo zveřejněno ve Správních sděleních 85/2005 ze dne 23. listopadu 2005;

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 23. listopadu 2005 o přidělení 0 prioritních bodů generálního ředitelství žalobci za hodnotící období 2005, které bylo zveřejněno ve Správních sděleních 85/2005 ze dne 23. listopadu 2005;

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 17. listopadu 2006 o přidělení 0 prioritních bodů generálního ředitelství žalobci za hodnotící období 2006, které bylo zveřejněno ve Správních sděleních 55/2006;

—	zrušit rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 17. listopadu 2006 o přidělení 0 prioritních bodů v zájmu orgánu žalobci za hodnotící období 2006, které bylo zveřejněno ve Správních sděleních 55/2006;

—	zrušit výslovné rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 15. června 2007, kterým byly zamítnuty stížnosti žalobce R/142/07 ze dne 16. února 2007 a R/183/07 ze dne 22. února 2007;

—	přijmout rozhodnutí, kterým se v tomto rámci vyhradí právo dovolávat se zneužití pravomoci, porušení pravidel disciplinárního řízení, jakož i požadovat náhradu škody od Komise Evropských společenství;

—	uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby se žalobce, úředník v platové třídě A*12, dovolává pěti žalobních důvodů, z nichž první je vyvozován z porušení zásady vyčerpání kvóty prioritních bodů vyplývající z článku 5 obecných prováděcích ustanovení k článku 45 služebního řádu (dále jen „OPU 45“) a zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o přidělení prioritních bodů přidělovaných generálním ředitelem za hodnotící období 2004.

Druhý žalobní důvod je vyvozován z porušení článků 4 až 6 OPU 45 a zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o přidělení prioritních bodů generálního ředitelství za roky 2005 a 2006.

Třetí žalobní důvod je vyvozován z porušení článku 9 OPU 45 a zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o přidělení prioritních bodů, kterými se uznává práce vykonaná v zájmu orgánu. Podpůrně je třetí žalobní důvod vyvozován z porušení zásady zákazu retroaktivity a zásady právní jistoty.

Čtvrtý žalobní důvod je vyvozován z porušení zásady rovnosti zacházení, pokud jde o přidělení prioritních bodů generálního ředitelství za roky 2004, 2005 a 2006 a prioritních bodů, kterými se uznává práce vykonaná v zájmu orgánu za rok 2006.

Pátý žalobní důvod je vyvozován z porušení povinnosti uvést odůvodnění, pokud jde o přidělení prioritních bodů generálního ředitelství za roky 2004, 2005 a 2006.

Žalobce si konečně vyhrazuje právo dovolávat se zneužití pravomoci a porušení pravidel disciplinárních řízení, jakož i požadovat od Komise náhradu škody.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 297/49

Žaloba podaná dne 5. října 2007 – Giaprakis v. Výbor regionů

(Věc F-106/07)

(2007/C 297/98)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Stavros GIAPRAKIS (Brusel, Belgie) (zástupce: M.-A. Lucas, advokát)

Žalovaný: Výbor regionů Evropské unie (VR)

Návrhová žádání žalobce

—	zrušit rozhodnutí ředitele ředitelství pro administrativu VR ze dne 21. listopadu 2006 o vymáhání částek vyplacených žalobci na základě uplatnění koeficientu, kterým se násobí část výdělku převáděná do Francie od dubna 2004 do června 2005, ve výši 1 246,06 EUR,

—	uložit Výboru regionů náhradu částky 1 246,06 EUR stržené z žalobcova platu, zvýšené o úroky z prodlení se sazbou 8 % ročně ode dne 1. prosince 2006, tj. data stržení částky, do jejího úplného splacení,

—	uložit Výboru regionů, aby zaplatil žalobci částku 1 000 EUR jako náhradu nemajetkové újmy, kterou mu způsobilo napadené rozhodnutí,

—	uložit VR náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby žalobce uvádí žalobní důvody obdobné žalobním důvodům uvedeným ve věci F-59/07 (1).

(1) Úř. věst. C 199 ze dne 25.8.2007, s. 51.

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 297

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 50 8. prosince 2007

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Soudní dvůr
2007/C 297/01	Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie Úř. věst. C 283, 24.11.2007	1