ISSN 1725-5163

Úřední věstník

Evropské unie

C 277E

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 50
20. listopadu 2007


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

III   Přípravné akty

 

RADA

2007/C 277E/01

Společný postoj (ES) č. 15/2007 ze dne 23. července 2007 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, ohledem na přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období let 2007–2013 zavádí zvláštní program Drogová prevence a informovanost o drogách jako součást obecného programu Základní práva a spravedlnost

1

2007/C 277E/02

Společný postoj (ES) č. 16/2007 ze dne 15. října 2007 přijatý Radou v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o založení Evropského společenství, s ohledem na přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES ( 1 )

8

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


III Přípravné akty

RADA

20.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 277/1


SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 15/2007

přijatý Radou dne 23. července 2007

s ohledem na přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. …/2007/ES ze dne …, kterým se na období let 2007–2013 zavádí zvláštní program „Drogová prevence a informovanost o drogách“ jako součást obecného programu „Základní práva a spravedlnost“

(2007/C 277 E/01)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 152 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Smlouva stanoví, že při vymezování a provádění všech politik a činností Společenství by měla být zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví. Jsou vyžadovány činnosti Společenství, aby zahrnuly přínos k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví.

(2)

Činnost Společenství by měla doplňovat politiky členských států ke zlepšování veřejného zdraví, odstraňování příčin ohrožení lidského zdraví a omezování škod na zdraví spojených se závislostí na drogách, včetně politik pro informovanost a prevenci.

(3)

Vzhledem k tomu, že nemocnost a úmrtnost spojená s drogovou závislostí postihuje podle výzkumů značný počet evropských občanů, představují škody na zdraví související s drogovou závislostí významný problém z hlediska veřejného zdraví.

(4)

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o výsledcích konečného vyhodnocení protidrogové strategie a protidrogového akčního plánu EU (2000–2004) upozornilo na potřebu pravidelné účasti občanské společnosti na vytváření politik EU v oblasti drog.

(5)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (4), zahrnuje vývoj strategií a opatření proti drogové závislosti, což je jedním z důležitých zdravotních faktorů souvisejících s životním stylem.

(6)

V doporučení 2003/488/ES ze dne 18. června 2003 o prevenci a omezení škod na zdraví spojených s drogovou závislostí (5) Rada doporučila členským státům, aby prevenci drogové závislosti a omezování souvisejících rizik zařadily mezi své cíle v oblasti veřejného zdraví a aby v souladu s tím vypracovaly a prováděly komplexní strategie.

(7)

V prosinci roku 2004 schválila Evropská rada protidrogovou strategii EU na období 2005–2012, která zahrnuje všechny činnosti Evropské unie související s drogami a stanoví hlavní cíle. K těmto cílům patří dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví, tělesné a duševní pohody a sociální soudržnosti prostřednictvím prevence a omezování užívání drog, závislosti a škodlivých účinků drog na zdraví a společnost.

(8)

Rada přijala protidrogový akční plán EU na období 2005–2008 (6) jako rozhodující nástroj k převedení protidrogové strategie EU na období 2005–2012 do konkrétních akcí. Konečným cílem akčního plánu je výrazně snížit výskyt užívání drog mezi obyvatelstvem a omezit společenské a zdravotní škody způsobované užíváním nedovolených drog a obchodem s nimi.

(9)

Zvláštní program „Drogová prevence a informovanost o drogách“ zavedený tímto rozhodnutím (dále jen „program“) je zaměřen na provádění cílů stanovených v protidrogové strategii EU na období 2005–2012 a v protidrogovém akčním plánu EU na období 2005–2008 a 2009–2012 podporou projektů zaměřených na prevenci užívání drog, a to též zaměřením se na omezování škodlivých účinků drog a metody léčby podle nejnovějších vědeckých poznatků.

(10)

Je důležité a nezbytné uvědomit si závažné bezprostřední i dlouhodobé důsledky drog pro zdraví, duševní a sociální vývoj včetně rovných příležitostí dotyčných osob, pro jednotlivce, rodiny a společenství lidí, a také je třeba si uvědomit vysoké sociální a hospodářské náklady pro společnost jako celek.

(11)

Zvláštní pozornost by se měla věnovat prevenci užívání drog mezi mladými lidmi, kteří jsou nejzranitelnější skupinou obyvatelstva. Hlavním úkolem prevence je podpora mladých lidí zaměřená na osvojení zdravého životního stylu.

(12)

Evropské společenství může přinést přidanou hodnotu k akcím, které budou členské státy provádět v oblasti drogové prevence a informovanosti o drogách, včetně léčby a omezování škodlivých účinků drog, a to doplňováním těchto akcí a podporou součinnosti.

(13)

V souladu s čl. 7 odst. 3 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7) by měla Komise pravidelně informovat Evropský parlament o činnosti výboru týkající se provádění tohoto programu. Evropský parlament by měl zejména obdržet návrh ročního programu, když je předložen řídícímu výboru. Evropský parlament by měl dále obdržet výsledky hlasování a stručné zápisy ze schůzí uvedeného výboru.

(14)

Měla by být zajištěna doplňkovost s odbornými znalostmi Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (dále jen „centrum“) využitím metodiky a osvědčených postupů vyvinutých centrem a jeho zapojením do přípravy ročního pracovního programu.

(15)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu potřeby vyměňovat si informace na úrovni Společenství a šířit v rámci celého Společenství osvědčené postupy a může jich být proto vzhledem k potřebě koordinovaného a víceoborového přístupu a z důvodu rozsahu a účinků programu lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(16)

Komise by měla s ohledem na význam viditelnosti financování Společenství vypracovat pokyny, které orgánům, nevládním organizacím, mezinárodním organizacím nebo jiným subjektům, které budou příjemcem grantu v rámci programu, umožní řádně potvrdit obdržení této podpory.

(17)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (8).

(18)

Je třeba použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9) (dále jen „finanční nařízení“) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (10), která chrání finanční zájmy Společenství, s přihlédnutím k zásadám jednoduchosti a jednotnosti ve výběru rozpočtových nástrojů, k omezení počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a k požadované proporcionalitě mezi objemem prostředků a administrativní zátěží související s jejich využíváním.

(19)

Měla by být rovněž přijata vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (11), s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (12) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13).

(20)

Pro granty na provozní výdaje vyžaduje finanční nařízení přijetí základního právního aktu.

(21)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím EU 1999/468/ES a u těchto opatření by se mělo rozlišovat mezi opatřeními, u kterých se použije řídící postup, a těmi, u kterých se použije poradní postup, přičemž v některých případech je v zájmu zvýšené účinnosti vhodnější použít poradní postup.

(22)

V zájmu zajištění účinného a včasného provádění programu by se toto rozhodnutí mělo použít od 1. ledna 2007,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Zavedení a oblast působnosti programu

1.   Tímto rozhodnutím se zavádí program „Drogová prevence a informovanost o drogách“ (dále jen „program“) jako součást obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, jehož účelem je přispět k zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a omezování škodlivých účinků drog na zdraví.

2.   Program zahrnuje období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Článek 2

Obecné cíle

Program má tyto obecné cíle:

a)

předcházet užívání drog, závislosti na drogách a škodlivým účinkům drog a omezovat je;

b)

přispívat k zlepšení informovanosti o užívání drog; a

c)

podporovat provádění protidrogové strategie EU.

Článek 3

Konkrétní cíle

Program má tyto konkrétní cíle:

a)

podporovat akce na nadnárodní úrovni zaměřená na

i)

vytváření víceoborových sítí,

ii)

rozšiřování základny poznatků, výměnu informací a určování a šíření osvědčených postupů, mimo jiné prostřednictvím odborné přípravy, studijních pobytů a výměny zaměstnanců,

iii)

zvýšení informovanosti o zdravotních a sociálních problémech způsobených užíváním drog a na podporu otevřeného dialogu za účelem lepšího porozumění drogové problematice a

iv)

podpůrná opatření zaměřená na předcházení užívání drog, včetně řešení otázky omezování škodlivých účinků drog a způsobů léčby podle nejnovějších vědeckých poznatků;

b)

zapojit občanskou společnost do provádění a rozvoje protidrogové strategie EU a akčních plánů EU; a

c)

monitorovat a provádět konkrétní akce v rámci protidrogových akčních plánů na období 2005–2008 a 2009–2012 a vyhodnocovat jejich provádění. Evropský parlament je zapojen do procesu hodnocení účastí v řídící skupině Komise pro hodnocení.

Článek 4

Druhy akcí

Za účelem sledování obecných a konkrétních cílů uvedených v článcích 2 a 3 podporuje program za podmínek stanovených v ročním pracovním programu uvedeném v čl. 9 odst. 2 tyto druhy akcí:

a)

konkrétní akce prováděné Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a šetření, tvorbu ukazatelů a společných metodik, shromažďování, zpracování a šíření údajů a statistik, semináře, konference a setkání odborníků, organizace veřejných kampaní a akcí, tvorbu a provoz internetových stránek, přípravu a šíření informačních materiálů, podporu a řízení sítí národních odborníků, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti,

b)

specifické nadnárodní projekty v zájmu Společenství, předložené alespoň dvěma členskými státy nebo alespoň jedním členským státem a dalším státem, který je přistupující nebo kandidátskou zemí, za podmínek stanovených v ročním pracovním programu, nebo

c)

činnosti nevládních organizací nebo jiných subjektů sledujících cíl obecného evropského zájmu týkající se obecných cílů programu, a to za podmínek stanovených v ročním pracovním programu.

Článek 5

Účast

Akcí programu se mohou účastnit tyto země:

a)

státy ESVO, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP, a to v souladu s ustanoveními této dohody; a

b)

kandidátské země a země západního Balkánu zapojené do procesu stabilizace a přidružení, a to v souladu s podmínkami pro účast těchto zemí na programech Společenství stanovenými v dohodách o přidružení nebo jejich dodatkových protokolech, které s těmito zeměmi byly nebo budou uzavřeny.

K projektům se mohou přidružit kandidátské země, které se programu neúčastní, pokud to přispěje k jejich přípravě na přistoupení, nebo jiné třetí země nebo mezinárodní organizace neúčastnící se programu, pokud to poslouží cílům projektů.

Článek 6

Cílové skupiny

1.   Program je zaměřen na všechny skupiny, které se přímo či nepřímo zabývají problematikou drog.

2.   Pokud jde o drogy, ohroženými skupinami označenými za za cílové jsou mládež, ženy, zranitelné skupiny a lidé žijící v sociálně znevýhodněných oblastech. K dalším cílovým skupinám patří mimo jiné učitelé a další pedagogičtí pracovníci, rodiče, sociální pracovníci, místní a vnitrostátní orgány, lékaři a ostatní zdravotníci, pracovníci v soudnictví, donucovací a vězeňské orgány, nevládní organizace, odbory a náboženské obce.

Článek 7

Přístup k programu

Program je otevřen veřejným či soukromým organizacím a institucím (příslušným místním orgánům na vhodné úrovni, univerzitním katedrám a výzkumným střediskům) působícím v oblasti informování o užívání drog a drogové prevence, včetně omezování a škodlivých účinků drog a způsobů léčby.

Subjekty a organizace zaměřené na zisk mají přístup ke grantům poskytovaným v rámci programu pouze ve spojení s neziskovými nebo státními organizacemi.

Článek 8

Druhy opatření

1.   Financování Společenstvím může mít tyto právní formy:

a)

granty,

b)

veřejné zakázky.

2.   Granty Společenství se udělují na základě výzev k předkládání návrhů, s výjimkou řádně odůvodněných výjimečných případů, které jsou uvedeny ve finančním nařízení, a poskytují se prostřednictvím grantů na provozní náklady a grantů na akce.

Roční pracovní program upřesní minimální podíl ročních výdajů, které mají být přiděleny na granty, a maximální míru spolufinancování.

3.   Kromě toho jsou zpřístupněny výdaje na doprovodná opatření prostřednictvím veřejných zakázek, v jejichž rámci se z prostředků Společenství hradí nákup zboží a služeb. To se týká mimo jiné výdajů na informace a komunikaci, na přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.

Článek 9

Prováděcí opatření

1.   Komise provádí finanční pomoc Společenství v souladu s finančním nařízením.

2.   Pro plnění programu přijímá Komise v mezích obecných cílů uvedených v článku 2 roční pracovní programy, přičemž zohlední odborný posudek centra. Programy stanoví konkrétní cíle, tematické priority, popis doprovodných opatření uvedených v článku 8 a v případě potřeby i seznam jiných akcí.

První roční pracovní program se přijme do … (14).

3.   Roční pracovní programy se přijímají postupem podle čl. 10 odst. 3.

4.   Při postupech vyhodnocování a udělování grantů na akce se zohlední mimo jiné tato kritéria:

a)

soulad navrhované akce s ročním pracovním programem, cíli stanovenými v článcích 2 a 3 a s druhy akcí stanovenými v článku 4;

b)

kvalita navrhované akce z hlediska její koncepce, uspořádání, prezentace a očekávaných výsledků;

c)

požadovaná částka, která má být financována Společenstvím, a její přiměřenost vzhledem k očekávaným výsledkům;

d)

dopad očekávaných výsledků na cíle stanovené v článcích 2 a 3 a na akce uvedené v článku 4.

5.   Žádosti o granty na provozní náklady uvedené v čl. 4 písm. c) se hodnotí na základě

a)

souladu s cíli programu;

b)

kvality plánovaných činností;

c)

pravděpodobného multiplikačního účinku těchto činností na veřejnost;

d)

zeměpisného a sociálního dopadu prováděných činností;

e)

zapojení občanů do organizační struktury dotčených subjektů;

f)

poměru mezi náklady a přínosy navrhované činnosti.

6.   Rozhodnutí týkající se navrhovaných akcí podle čl. 4 písm. a) přijímá Komise řídícím postupem podle čl. 10 odst. 3. Rozhodnutí týkající se projektů a činností podle čl. 4 písm. b) a c) přijímá Komise poradním postupem podle čl. 10 odst. 2.

Rozhodnutí o žádostech o granty zahrnujících subjekty nebo organizace zaměřené na zisk přijímá Komise řídícím postupem podle čl. 10 odst. 3.

Článek 10

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 11

Doplňkovost

1.   Usiluje se o součinnost a doplňkovost s dalšími nástroji Společenství, zejména s obecným programem „Bezpečnost a ochrana svobod“, se sedmým rámcovým programem pro výzkum a rozvoj a s programem Společenství v oblasti veřejného zdraví. Bude zajištěna doplňkovost s metodikou a osvědčenými postupy vyvinutými centrem, zejména pokud jde o statistická hlediska informování o drogách.

2.   Program může sdílet zdroje s jinými nástroji Společenství, zejména s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“ a se sedmým rámcovým programem pro výzkumu a rozvoj, za účelem provádění akcí splňujících cíle všech uvedených programů.

3.   Na akce financované podle tohoto rozhodnutí nelze získat finanční pomoc pro stejný účel z jiných finančních nástrojů Společenství. Komise vyžaduje, aby jí příjemci programu poskytli informace o finančních prostředcích obdržených ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a z jiných zdrojů, jakož i o podaných žádostech o financování.

Článek 12

Rozpočtové zdroje

1.   Finanční krytí na provádění tohoto rozhodnutí v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se stanoví na 21 350 000 EUR.

2.   Rozpočtové zdroje vyčleněné na akce uvedené v programu se zanesou do ročních prostředků souhrnného rozpočtu Evropské unie. Dostupné roční prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 13

Sledování

1.   U každé akce financované programem Komise zajistí, aby příjemce podpory předložil technické a finanční zprávy o postupu prací a aby do tří měsíců od dokončení akce byla předložena také závěrečná zpráva. Formu a obsah těchto zpráv stanoví Komise.

2.   Komise zajistí, aby byl ve smlouvách a dohodách vyplývajících z provádění programu stanoven zejména dohled a finanční kontrola ze strany Komise (nebo jakéhokoliv zástupce pověřeného Komisí), které jsou v případě potřeby prováděny přímo na místě, včetně namátkových kontrol, a audity Účetního dvora.

3.   Komise od příjemce finanční pomoci vyžaduje, aby uchovával veškerou podkladovou dokumentaci o výdajích na danou akci k dispozici Komisi po dobu pěti let po provedení poslední platby na danou akci.

4.   Na základě výsledků zpráv a kontrol na místě uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise v případě potřeby upraví rozsah původně schválené finanční pomoci nebo podmínky jejího přidělení a případně také časový rozvrh plateb.

5.   Komise podnikne veškeré další kroky potřebné k ověření, zda jsou financované akce prováděny řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů Společenství

1.   Komise zajistí, aby při provádění akcí financovaných na základě tohoto rozhodnutí byly chráněny finanční zájmy Společenství uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem, a to pomocí účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek, a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2988/95, nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením (ES) č. 1073/1999.

2.   Pokud jde o akce Společenství financované na základě tohoto rozhodnutí, použije se nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 při jakémkoli porušení právního předpisů Společenství nebo jakémkoli nesplnění smluvní povinnosti stanovené na základě programu, vyplývajícím z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněného výdaje poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty spravované Společenstvími.

3.   Komise sníží, pozastaví nebo získá zpět částku finanční pomoci udělenou na akci, pokud shledá nesrovnalosti, včetně nesouladu s tímto rozhodnutím nebo individuálním rozhodnutím nebo smlouvou či dohodou, na základě kterých byla daná finanční pomoc udělena, nebo pokud vyjde najevo, že akce doznala bez souhlasu Komise změny, která je v rozporu s podstatou nebo prováděcími podmínkami daného projektu.

4.   Pokud nebyly dodrženy lhůty nebo pokud pokrok učiněný při provádění akce opravňuje k udělení pouze části z přidělené finanční pomoci, požádá Komise příjemce této pomoci o předložení vyjádření ve stanovené lhůtě. Pokud příjemce neposkytne uspokojivou odpověď, Komise může zbývající část finanční pomoci zrušit a požadovat vrácení již vyplacených částek.

5.   Komise zajistí, aby jakákoli neoprávněná platba byla Komisi vrácena. K částkám, které nejsou vráceny včas a v souladu s podmínkami stanovenými ve finančním nařízení, se přičte úrok.

Článek 15

Hodnocení

1.   Program bude pravidelně monitorován tak, aby bylo možné sledovat provádění činností v jeho rámci.

2.   Komise zajistí pravidelné a nezávislé externí hodnocení programu.

3.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě

a)

výroční prezentaci o provádění programu;

b)

do 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu;

c)

do 30. srpna 2012 sdělení o pokračování programu;

d)

do 31. prosince 2014 zprávu s hodnocením ex post.

Článek 16

Zveřejňování projektů

Komise každoročně zveřejní seznam projektů financovaných v rámci programu spolu se stručným popisem každého projektu.

Článek 17

Viditelnost

Komise stanoví pokyny pro zajištění viditelnosti financování uděleného podle tohoto rozhodnutí.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007, s výjimkou čl. 9 odst. 2 a 3 a čl. 10 odst. 3, které se použijí ode dne vstupu toto rozhodnutí v platnost.

V …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 69, 21.3.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 192, 16.8.2006, s. 25.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006 (Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006), společný postoj Rady ze dne 23. července 2007 a postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).

(5)  Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 31.

(6)  Úř. věst. C 168, 8.7.2005, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s.23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/EC (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(8)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s.1.

(9)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s.1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).

(10)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s.1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 478/2007 (Úř. věst. L 111, 28.4.2007, s. 13).

(11)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(13)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(14)  Tři měsíce po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.


ODŮVODNĚNÍ RADY

I.   ÚVOD

Rada na svém zasedání konaném ve dnech 19. a 20. dubna 2007 dosáhla politické dohody o znění návrhu rozhodnutí, kterým se na období let 2007–2013 zavádí zvláštní program „Drogová prevence a informovanost o drogách“ jako součást obecného programu „Základní práva a spravedlnost“ (1).

V návaznosti na přijetí legislativního usnesení ke společnému postoji Rady k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období let 2007–2013 zavádí zvláštní program „Civilní soudnictví“ (8699/2/2007 – C6-0179/2007 – 2005/0040(COD)) (2), Evropským parlamentem dne 11. července 2007 bylo rozhodnuto uplatnit dohodu dosaženou mezi Radou, Komisí a Parlamentem týkající se postupu projednávání ve výboru v souvislosti s programem „Civilní soudnictví“ na program „Drogová prevence a informovanost o drogách“. Návrh společného postoje Rady byl odpovídajícím způsobem změněn.

V návaznosti na politickou dohodu a následnou dohodu, které bylo mezi těmito třemi orgány dosaženo v souvislosti s nevyřešenou otázkou postupu projednávání ve výboru, Rada dne 23. července 2007 jednomyslně přijala společný postoj.

II.   ANALÝZA SPOLEČNÉHO POSTOJE

Společný postoj Rady do značné míry vychází z postoje Evropského parlamentu přijatého v prvním čtení dne 14. prosince 2006 (3). Většina změn přijatých Evropským parlamentem byla začleněna do společného postoje, který tak splňuje požadavky Evropského parlamentu vyjádřené Parlamentem a přijaté Radou (4) v průběhu neformálních kontaktů, které vedly k přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení.

Poslední nevyřešená změna, která nebyla pro Radu přijatelná, se týkala postupu projednávání ve výboru. Jak již bylo vysvětleno výše, dohoda dosažená v souvislosti se zvláštním programem „Civilní soudnictví“ byla uplatněna na program „Drogová prevence a informovanost o drogách“. Z tohoto důvodu byl do znění společného postoje vložen nový 13. bod odůvodnění. Komise kromě toho učiní prohlášení, ve kterém se zaváže předávat Evropskému parlamentu nezbytné informace týkající se návrhu ročních pracovních programů.

III.   ZÁVĚR

Rada se domnívá, že znění společného postoje je vyvážené a představuje nejlepší dosažitelný kompromis.


(1)  Dokument 8099/07 JAI 167 CADREFIN 21 CORDROGUE 23 CODEC 310.

(2)  Dokument P6_TA-PROV(2007)0330.

(3)  Dokument 16586/06 CODED 1523 JAI 698 CADREFIN 332 CORDROGUE 111.

(4)  Dokument 15047/1/06 REV 1 JAI 581 CADREFIN 310 CORDROGUE 99 CODEC 1249.


20.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 277/8


SPOLEČNÝ POSTOJ (ES) č. 16/2007

přijatý Radou dne 15. října 2007

s ohledem na přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2007 ze dne … o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 277 E/02)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V civilním letectví by měla být vždy zajištěna vysoká a jednotná úroveň ochrany evropských občanů přijetím společných bezpečnostních pravidel a opatření zajišťujících, že výrobky, osoby a organizace ve Společenství vyhovují těmto pravidlům a pravidlům přijatým k ochraně životního prostředí. To přispěje k usnadnění volného pohybu zboží, osob a organizací v rámci vnitřního trhu.

(2)

Kromě toho by měla letadla třetích zemí při letu směrem na území, na něž se vztahuje Smlouva, na tomto území nebo směrem z něj podléhat příslušnému dozoru na úrovni Společenství v rámci omezení stanovených v Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, podepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944 (dále jen „Chicagská úmluva“), jejímiž smluvními stranami jsou všechny členské státy.

(3)

Chicagská úmluva již stanoví minimální normy k zajištění bezpečnosti civilního letectví a k němu se vztahující ochrany životního prostředí. Hlavní požadavky Společenství a pravidla přijatá k jejich provádění by měly zajistit, aby členské státy plnily své závazky sjednané v Chicagské úmluvě, včetně závazků vůči třetím zemím.

(4)

Společenství by mělo v souladu s normami a doporučenými postupy stanovenými v Chicagské úmluvě stanovit hlavní požadavky na výrobky letecké techniky, letadlové části a zařízení, na osoby a organizace zapojené do provozu letadel, jakož i na osoby, které se podílejí na výcviku a lékařských prohlídkách pilotů, a na výrobky, které se při těchto činnostech používají. Komise by měla být zmocněna k vypracování nezbytných prováděcích pravidel.

(5)

Nebylo by vhodné, aby společným pravidlům podléhala všechna letadla, zvláště taková, která mají jednoduchou konstrukci nebo jsou provozována převážně na místních linkách, amatérsky vyrobená letadla, obzvláště vzácná letadla nebo letadla, jež existují pouze v malém počtu; tato letadla by tedy měla i nadále podléhat regulativní kontrole členských států, bez toho, aby z tohoto nařízení pro ostatní členské státy plynula jakákoli povinnost tyto vnitrostátní předpisy uznat. Je však třeba přijmout odpovídající opatření k všeobecnému zvýšení úrovně bezpečnosti rekreačního létání. Je třeba vzít v úvahu zejména letouny a vrtulníky s nízkou maximální vzletovou hmotností, jejichž výkon se zvyšuje a které mohou létat nad celým územím Společenství a jsou vyráběny průmyslově, takže je možné pro ně v zájmu zajištění nezbytné jednotné úrovně bezpečnosti a ochrany životního prostředí přijmoutt lepší úpravu na úrovni Společenství.

(6)

Měl by být jasně vymezen rozsah činnosti Společenství, aby bylo možné jednoznačně určit osoby, organizace a výrobky podléhající tomuto nařízení a prováděcím pravidlům k němu. Tento rozsah činnosti by měl být jasně vymezen odkazem na seznam letadel, která jsou vyňata z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(7)

Výrobky letecké techniky, letadlové části a zařízení, provozovatelé zapojení doobchodní letecké dopravy, jakož i piloti a osoby nebo organizace, které se podílejí na jejich výcviku a lékařských prohlídkách, a výrobky, které se při těchto činnostech používají, by měli získávat osvědčení nebo průkazy způsobilosti, pokud splňují hlavní požadavky stanovené Společenstvím v souladu s normami a doporučenými postupy stanovenými v Chicagské úmluvě. Komise by měla být zmocněna k vypracování nezbytných prováděcích pravidel, kterými se stanoví podmínky pro vydávání osvědčení nebo podmínky pro jejich nahrazení prohlášením o způsobilosti, při zohlednění rizik spojených s různými druhy provozu, jako jsou některé druhy leteckých prací a místních letů s malými letadly.

(8)

U neobchodního provozu by měla být provozní pravidla a pravidla pro vydávání průkazů způsobilosti upravena podle složitosti letadla a měly by být stanoveny odpovídající definice.

(9)

Výsadní práva spojená s průkazem způsobilosti pilota pro rekreační létání by měla být v souladu s prováděcími pravidly omezena podle absolvovaného výcviku nezbytného pro získání odpovídajícího zařazení.

(10)

Aby bylo dosaženo cílů Společenství v oblasti volného pohybu zboží, osob a služeb, jakož i cílů společné dopravní politiky, měly by členské státy bez dalších požadavků nebo hodnocení uznávat výrobky, letadlové části a zařízení, organizace nebo osoby, jimž bylo vydáno osvědčení v souladu s tímto nařízením a prováděcími pravidly k němu.

(11)

Měla by být zajištěna dostatečná pružnost při řešení zvláštních okolností, jako v případě naléhavých bezpečnostních opatření nebo nepředvídaných či omezených provozních potřeb. Měla by být rovněž přijata ustanovení pro dosahování stejné úrovně bezpečnosti jinými prostředky. Členské státy mají by měly být oprávněny udělovat výjimky z požadavků tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu, pokud je působnost těchto výjimek přísně omezena a podléhají-li odpovídající kontrole Společenství.

(12)

Všechny oblasti, na které se vztahuje toto nařízení, je třeba lépe uspořádat, aby určité úkoly plněné v současnosti na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni byly prováděny jediným specializovaným odborným subjektem. Vzniká tedy v rámci dosavadní institucionální struktury a rovnováhy pravomocí ve Společenství potřeba zřídit Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“), která bude v technických záležitostech nezávislá a bude mít právní, správní a finanční samostatnost. Proto je nezbytné a vhodné, aby byla subjektem Společenství, který má právní subjektivitu a vykonává prováděcí pravomoci svěřené mu tímto nařízením.

(13)

Podle institucionálního systému Společenství jsou za provádění práva Společenství v první řadě odpovědné členské státy. Certifikační úkoly podle tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu tak musí být prováděna na vnitrostátní úrovni. V některých jasně stanovených případech by však agentura měla být rovněž oprávněna provádět certifikaci podle tohoto nařízení. Agentuře by mělo být ze stejného důvodu dovoleno přijímat rozhodnutí týkající se provozu letadel, kvalifikace posádky nebo bezpečnosti letadel třetích zemí, pokud jsou to nejlepší prostředky k dosažení jednotnosti a usnadnění fungování vnitřního trhu.

(14)

Účinné fungování systému bezpečnosti civilního letectví Společenství v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, vyžaduje pro zjištění nebezpečných podmínek a přijetí odpovídajících nápravných opatření posílení spolupráce mezi Komisí, členskými státy a agenturou.

(15)

Podpora všeobecného povědomí o bezpečnosti a řádného fungování regulativního systému v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, vyžaduje, aby svědkové incidentů a dalších událostí spontánně podávali hlášení o těchto událostech. Podávání těchto hlášení by bylo usnadněno vytvořením nerepresivního prostředí a na úrovni členských států by měla být přijata příslušná opatření na ochranu těchto informací a osob, které je poskytly.

(16)

Měla by být neprodleně přijímána opatření na základě výsledků vyšetřování leteckých nehod, zejména vztahují-li se k vadné konstrukci letadla nebo provozním záležitostem, aby byla zajištěna důvěra spotřebitelů v leteckou dopravu.

(17)

S cílem reagovat na rostoucí obavy o zdraví a pohodlí cestujících během letů je nezbytné vyvíjet konstrukce letadel, které lépe chrání bezpečnost a zdraví cestujících.

(18)

Cílů tohoto nařízení lze účinně dosáhnout prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi. V tom případě mohou být ustanovení tohoto nařízení a prováděcí pravidla k němu upravena prostřednictvím dohod uzavřených Společenstvím s těmito zeměmi. Pokud takové dohody neexistují, mělo by být členským státům nicméně dovoleno, aby s výhradou odpovídající kontroly Společenství uznaly schválení, která třetí země udělily zahraničním výrobkům, letadlovým částem a zařízením, organizacím a personálu.

(19)

Aby agentura mohla být Společenství řádně nápomocna, mělo by jí být umožněno rozvíjet své odborné poznatky ve všech aspektech bezpečnosti civilního letectví a ochrany životního prostředí, na které se vztahuje toto nařízení. Měla by být nápomocna Komisi při přípravě nezbytných právních předpisů a pomáhat členským státům a průmyslu při jejich provádění. Měla by být schopna vydávat cetifikační specifikace a poradenský materiál, provádět technická zjištění, vydávat požadovaná osvědčení a být nápomocna Komisi při kontrole uplatňování tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu, přičemž k plnění těchto úkolů by měla mít nezbytnou pravomoc.

(20)

Komise a členské státy by měly být zastoupeny ve správní radě, aby účinně kontrolovaly fungování agentury. Správní radě by měly být svěřeny nezbytné pravomoci k sestavování rozpočtu, ověřování jeho plnění, přijímání příslušných finančních pravidel, zavedení průhledných pracovních postupů pro rozhodování agentury a jmenování výkonného ředitele. Rovněž je vhodné, aby bylo agentuře umožněno provádět výzkum a organizovat náležitou spolupráci s Komisí a členskými státy. Je žádoucí, aby agentura byla nápomocna Společenství a jeho členským státům v oblasti mezinárodních vztahů včetně harmonizace pravidel, uznávání schválení a technické spolupráce a aby byla oprávněna k navázání odpovídajících vztahů s leteckými úřady třetích zemí a mezinárodními organizacemi příslušnými ve věcech, na které se vztahuje toto nařízení.

(21)

V zájmu transparentnosti by měly mít zúčastněné strany ve správní radě agentury své pozorovatele.

(22)

Veřejný zájem vyžaduje, aby agentura při své činnosti týkající se bezpečnosti vycházela pouze z nezávislých odborných posudků, za přísného uplatňování tohoto nařízení a pravidel přijatých Komisí k jeho provedení. Proto by měla být všechna rozhodnutí agentury týkající se bezpečnosti učiněna výkonným ředitelem, který by měl mít možnost jednat dostatečně pružně, pokud jde o získávání doporučení a organizování vnitřního chodu agentury. Pokud však agentura vypracuje návrh pravidel obecné povahy, která mají být prováděna vnitrostátními orgány, měly by mít členské státy možnost účastnit se rozhodovacího procesu.

(23)

Je nezbytné zajistit, aby osoby dotčené rozhodnutím agentury mohly využít nezbytné opravné prostředky způsobem odpovídajícím zvláštní povaze oblasti letectví. Vhodný mechanismus odvolání by měl být stanoven tak, aby rozhodnutí výkonného ředitele mohla být předložena specializovanému odvolacímu senátu, jehož rozhodnutí by mohla být následně předmětem řízení před Soudním dvorem.

(24)

Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost agentury, měl by jí být přidělen samostatný rozpočet s příjmy pocházejícími hlavně z příspěvku Společenství a z poplatků placených uživateli systému. Jde-li o příspěvek Společenství a jakékoli ostatní dotace hrazené ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, měl by být použitelný rozpočtový proces Společenství. Audit účetnictví by měl provádět Účetní dvůr.

(25)

Před zřízením jakýchkoli místních úřadoven agentury by měla být stanovena obecná pravidla objasňující, jakým požadavkům je třeba vyhovět a jaký příspěvek musí zúčastněný členský stát poskytnout.

(26)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovení a jednotného uplatňování společných pravidel v oblasti bezpečnosti civilního letectví a ochrany životního prostředí, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být, z důvodů celoevropské oblasti působnosti tohoto nařízení, lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(27)

Uznává se, že má být vyvíjena snaha o účast evropských zemí, které nejsou členy Evropské unie, aby se zajistil odpovídající celoevropský rozměr usnadňující zvýšení bezpečnosti civilního letectví v celé Evropě. Evropské země, které uzavřely se Společenstvím dohody, jimiž se zavázaly provést a uplatňovat acquis Společenství v oblasti působnosti tohoto nařízení, by se měly za podmínek stanovených v rámci těchto dohod k úsilí Společenství připojit.

(28)

Obecným cílem je, aby dosavadní funkce a úkoly členských států, včetně úkolů a funkcí plynoucích z jejich spolupráce v rámci Sdružených leteckých úřadů, byly na agenturu převedeny účinně, bez jakéhokoli snižování současné vysoké úrovně bezpečnosti a bez jakéhokoli nepříznivého vlivu na časové plány certifikací. Je třeba přijmout vhodná přechodná opatření.

(29)

Tímto nařízením se stanoví společná pravidla v oblasti civilního letectví a zřizuje se Evropská agentura pro bezpečnost letectví. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (3) by proto mělo být zrušeno.

(30)

Toto nařízení stanoví náležitý a úplný rámec pro definování a provádění společných technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví. Proto by měla být v příslušném okamžiku zrušena příloha III nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (4) a směrnice Rady 91/670/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (5), aniž jsou dotčena osvědčení nebo licence, které již byly v souladu s uvedenými právními předpisy výrobkům, osobám nebo organizacím vydány.

(31)

Tímto nařízením se vytváří jednotný rámec pro bezpečnost letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství (6) by proto měla být v příslušném okamžiku zrušena, aniž by tím byla dotčena prováděcí pravidla týkající se sběru a výměny informací a prohlídek na odbavovací ploše.

(32)

Toto nařízení se použije na jakoukoli jinou oblast se vztahem k bezpečnosti civilního letectví na základě budoucího návrhu Komise v souladu se Smlouvou.

(33)

Je nezbytné stanovit vhodná opatření jak k zajištění nezbytné ochrany citlivých bezpečnostních údajů, tak k poskytnutí dostatečných informací veřejnosti, pokud jde o úroveň bezpečnosti civilního letectví a s ním související ochrany životního prostředí, přičemž je třeba zohlednit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (7) a související vnitrostátní právní předpisy. Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 tohoto nařízení by mělo být možné podat stížnost veřejnému ochránci práv podle článku 195 Smlouvy nebo žalobu k Soudnímu dvoru podle článku 230 Smlouvy.

(34)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(35)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích pravidel týkajících se letové způsobilosti, průkazů způsobilosti letové posádky a souvisejících schválení, leteckého provozu, letadel používaných provozovateli ze třetích zemí, dozoru a vynucování, jakož i k přijetí úpravy poplatků a plateb agentury. Jelikož mají tato opatření obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení nebo doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijímána regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(36)

Z důvodu účinnosti by měly být zkráceny lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, pokud jde o úpravu hlavních požadavků na ochranu životního prostředí a přijetí prováděcích pravidel na ochranu životního prostředí.

(37)

Z naléhavých důvodů je k přijetí rozhodnutí Komisí o opatřeních členských států bezprostředně reagujících na bezpečnostní problém, jakož i o odchylkách od oprávnění oznámených členskými státy nezbytné použít postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Zásady

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na:

a)

projektování, výrobu, údržbu a provoz výrobků letecké techniky, letadlových částí a zařízení, jakož i na personál a organizace zapojené do projektování, výroby a údržby těchto výrobků, letadlových částí a zařízení;

b)

personál a organizace zapojené do provozu letadel.

2.   Toto nařízení se nepoužije, pokud jsou výrobky, letadlové části, zařízení, personál a organizace uvedené v odstavci 1 zapojeny do vojenských, celních, policejních nebo podobných služeb. Členské státy se zavazují zajistit, aby tyto služby braly pokud možno patřičný ohled na cíle tohoto nařízení.

Článek 2

Cíle

1.   Základním cílem tohoto nařízení je stanovit a udržovat vysokou a jednotnou úroveň bezpečnosti civilního letectví v Evropě.

2.   Další cíle v oblasti působnosti tohoto nařízení jsou tyto:

a)

zajistit vysokou a jednotnou úroveň ochrany životního prostředí;

b)

usnadnit volný pohyb zboží, osob a služeb;

c)

podporovat efektivnost nákladů procesů regulace a certifikace a zabránit duplicitám na vnitrostátní a evropské úrovni;

d)

pomáhat členským státům v plnění jejich závazků podle Chicagské úmluvy vytvořením základny pro společný výklad a jednotné provádění ustanovení uvedené úmluvy a zajištěním řádného zohlednění jejích ustanovení v tomto nařízení a v prováděcích pravidlech k němu;

e)

podporovat na celosvětové úrovni postoje Společenství ohledně norem a pravidel bezpečnosti civilního letectví navázáním vhodné spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

f)

zajistit rovné podmínky pro všechny účastníky na vnitřním trhu v oblasti letectví.

3.   K dosahování cílů stanovených v odstavcích 1 a 2 slouží tyto prostředky:

a)

vypracování, přijetí a jednotné uplatňování všech nezbytných aktů;

b)

uznávání bez dodatečných požadavků osvědčení, průkazů způsobilosti, schválení nebo jiných dokladů vydaných výrobkům, personálu a organizacím v souladu s tímto nařízením a prováděcími pravidly k němu;

c)

zřízení nezávislé Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“);

d)

jednotné uplatňování všech nezbytných aktů vnitrostátními leteckými úřady a agenturou v rámci jejich příslušných oblastí působnosti.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„průběžným dozorem“ úkoly, které mají být prováděny k ověření, že podmínky, za kterých bylo osvědčení uděleno, jsou nadále plněny po celou dobu jeho platnosti, a přijímání jakýchkoli ochranných opatření;

b)

„Chicagskou úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví, podepsaná v Chicagu dne 7. prosince 1944, a její přílohy;

c)

„výrobkem“ letadlo, motor nebo vrtule;

d)

„letadlovými částmi a zařízeními“ jakýkoli přístroj, vybavení, mechanismus, část, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je používáno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je zastavěné v letadle nebo k němu upevněné. Zahrnuje části draku, motoru nebo vrtule;

e)

„certifikací“ každá forma uznání, že výrobek, letadlová část nebo zařízení, organizace nebo osoba jsou v souladu s použitelnými požadavky, včetně ustanovení tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu, a vydání odpovídajícího osvědčení potvrzujícího tento soulad;

f)

„kvalifikovaným subjektem“ subjekt, jemuž může agentura nebo vnitrostátní letecký úřad přidělit konkrétní certifikační úkol, a to pod jejich dohledem a v jejich odpovědnosti;

g)

„osvědčením“ jakékoli schválení, průkaz způsobilosti nebo jiný doklad vydaný jako výsledek certifikace;

h)

„provozovatelem“ jakákoli právnická nebo fyzická osoba provozující nebo navrhující k provozování jedno nebo více letadel;

i)

„obchodním provozem“ jakýkoliv provoz letadla za úplatu nebo jinou protihodnotu, jenž je přístupný veřejnosti, nebo pokud není přístupný veřejnosti, jenž je prováděn na základě smlouvy mezi provozovatelem a zákazníkem, přičemž zákazník nemá nad provozovatelem kontrolu;

j)

„složitým motorovým letadlem“ :

i)

letoun:

s maximální certifikovanou vzletovou hmotností vyšší než 5 700 kg nebo

s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující vyšším než devět nebo

s osvědčením pro provoz s posádkou složenou nejméně ze dvou pilotů nebo

vybavené proudovým motorem či proudovými motory nebo více než jedním turbovrtulovým motorem nebo

ii)

vrtulník:

s maximální certifikovanou vzletovou hmotností vyšší než 3 175 kg nebo

s maximálním schváleným počtem sedadel pro cestující vyšším než pět nebo

certifikovaný pro provoz s posádkou složenou nejméně ze dvou pilotů nebo

iii)

letadlo se sklopným rotorem;

k)

„zařízením pro výcvik pomocí letové simulace“ jakýkoli druh zařízení, na němž jsou simulovány letové podmínky na zemi; patří mezi ně letecké simulátory, letová výcviková zařízení, výcviková zařízení pro postupy týkající se letu a navigace a výcviková zařízení pro základní přístroje;

l)

„zařazením“ údaj uvedený na průkazu způsobilosti uvádějící výsadní práva, zvláštní podmínky nebo omezení vztahující se k tomuto průkazu způsobilosti.

KAPITOLA II

Základní požadavky

Článek 4

Základní zásady a použitelnost

1.   Letadla, včetně veškerých zastavěných výrobků, letadlových částí a zařízení, která jsou:

a)

projektovaná nebo vyrobená organizací, nad kterou agentura nebo členský stát zajišťuje bezpečnostní dozor nebo

b)

zapsaná v leteckém rejstříku členského státu, pokud regulativní bezpečnostní dozor nad nimi není delegován na třetí zemi a nejsou používána provozovatelem Společenství nebo

c)

zapsaná v leteckém rejstříku třetí země a používaná provozovatelem, nad jehož provozem zajišťuje některý členský stát dozor nebo používaná směrem na území Společenství, na tomto území nebo směrem z něj provozovatelem usazeným nebo se sídlem ve Společenství nebo

d)

zapsaná v leteckém rejstříku ve třetí zemi nebo zapsaná v leteckém rejstříku členského státu, který delegoval regulativní bezpečnostní dozor nad nimi na třetí zemi, a používaná provozovatelem třetí země směrem na území Společenství, na tomto území nebo směrem z něj;

musí vyhovovat tomuto nařízení.

2.   Personál zapojený do provozu letadel uvedených v odst. 1 písm. b), c) nebo d) musí splňovat požadavky tohoto nařízení.

3.   Provoz letadel uvedených v odst. 1 písm. b), c) nebo d) musí být v souladu s tímto nařízením.

4.   Odstavec 1 se nevztahuje na letadla uvedená v příloze II.

5.   Odstavce 2 a 3 se nevztahují na letadla uvedená v příloze II, s výjimkou letadel uvedených v příloze II písm. a) bodu ii) a v písmenech d) a h), pokud se používají keobchodní letecké dopravě.

6.   Tímto nařízením nejsou dotčena práva třetích zemí vymezená v mezinárodních úmluvách, zejména v Chicagské úmluvě.

Článek 5

Letová způsobilost

1.   Letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat hlavní požadavky letové způsobilosti stanovené v příloze I.

2.   Soulad letadel uvedených v čl. 4 odst. 1) písm. b) a výrobků, letadlových částí a zařízení v nich zastavěných s požadavky letové způsobilosti se stanoví takto:

a)

Výrobky musí mít typové osvědčení. Typové osvědčení a certifikace změn tohoto typového osvědčení včetně doplňkových typových osvědčení se vydají, prokáže-li žadatel, že výrobek vyhovuje certifikační předpisové základně podle článku 20 stanovené za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v odstavci 1, a nevykazuje-li výrobek žádné rysy nebo vlastnosti, které by činily jeho provoz nebezpečným. Typové osvědčení se vztahuje na výrobek včetně všech letadlových částí a zařízení k němu upevněných;

b)

letadlovým částem a zařízením lze vydat zvláštní osvědčení, je-li prokázáno, že vyhovují podrobným specifikacím letové způsobilosti stanoveným pro dosažení shody s hlavními požadavky podle odstavce 1;

c)

každému letadlu musí být vydáno individuální osvědčení letové způsobilosti, prokáže-li se shoda s typovým návrhem schváleným v jeho typovém osvědčení a pokud příslušná dokumentace, kontroly a zkoušky prokáží, že letadlo je ve stavu pro bezpečný provoz. Toto osvědčení letové způsobilosti zůstává platné dokud není jeho platnost pozastavena, zrušena nebo ukončena a dokud je letadlo udržováno v souladu s hlavními požadavky na zachování letové způsobilosti podle bodu 1.d přílohy I a opatřeními zmíněnými v odstavci 5;

d)

organizace odpovědné za údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení musí prokázat způsobilost a prostředky pro plnění povinností souvisejících s jejich výsadními právy. Není-li dohodnuto jinak, je tato způsobilost a prostředky uznána schválením organizace. Výsadní práva udělená schválené organizaci a rozsah schválení jsou přesně vymezeny v podmínkách schválení;

e)

organizace odpovědné za projektování a výrobu výrobků, letadlových částí a zařízení musí prokázat způsobilost a prostředky pro plnění povinností souvisejících s jejich výsadními právy. Není-li dohodnuto jinak, je tato způsobilost a prostředky uznána schválením organizace. Výsadní práva udělená schválené organizaci a rozsah schválení jsou přesně vymezeny v podmínkách schválení.

Dále:

f)

lze požadovat, aby byl personál odpovědný za uvolnění výrobku, letadlové části nebo zařízení po údržbě držitelem příslušného osvědčení (dále jen „osvědčení personálu“);

g)

způsobilost organizací pro výcvik údržby plnit své povinnosti spojené s jejich výsadními právy vztahujícími se k vydávání osvědčení podle písmene f) lze uznat vydáním oprávnění.

3.   Letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. a) a výrobky, letadlové části a zařízení v nich zastavěné musí být v souladu s odst. 2 písm. a), b) a e) tohoto článku.

4.   Odchylně od odstavců 1 a 2:

a)

lze vydat povolení k letu, je-li prokázáno, že letadlo je schopné bezpečně provést základní let. Povolení se vydává s vhodnými omezeními, zejména v zájmu ochrany bezpečnosti třetích osob;

b)

osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely lze vydat letadlu, pro které nebylo vydáno typové osvědčení podle odst. 2 písm. a). V tomto případě musí být prokázáno, že letadlo vyhovuje zvláštním specifikacím letové způsobilosti a odchylky od hlavních požadavků podle odstavce 1 musí přitom s ohledem na účel zajišťovat dostatečnou bezpečnost. Letadla přicházející v úvahu pro tato osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely a omezení pro používání těchto letadel budou vymezena v souladu s opatřeními podle odstavce 5;

c)

odůvodňuje-li to počet letadel stejného typu přicházejících v úvahu pro osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely, lze vydat typové osvědčení pro zvláštní účely a stanoví se vhodná certifikační předpisová základna.

5.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku jeho doplněním se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 64 odst. 4. Těmito opatřeními se zejména vymezí:

a)

podmínky pro určení certifikační předpisové základny použitelné pro určitý výrobek a pro její oznámení žadateli;

b)

podmínky pro určení podrobných specifikací letové způsobilosti použitelných pro určité letadlové části a zařízení a pro jejich oznámení žadateli;

c)

podmínky pro určení zvláštních specifikací letové způsobilosti použitelných pro určitá letadla přicházející v úvahu pro osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely a pro jejich oznámení žadateli;

d)

podmínky pro vydávání a rozšiřování povinných informací, aby bylo zajištěno zachování letové způsobilosti výrobků;

e)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti typových osvědčení, typových osvědčení pro zvláštní účely, certifikace změn typových osvědčení, individuálních osvědčení letové způsobilosti, osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely, povolení k letu a osvědčení pro výrobky, letadlové části nebo zařízení včetně:

i)

podmínek trvání platnosti těchto osvědčení a podmínek prodloužení jejich platnosti, je-li omezena;

ii)

omezení pro vydání povolení k letu. Omezení se týkají zejména:

účelu letu,

vzdušného prostoru užitého pro let,

kvalifikace letové posádky,

přepravy jiných osob než letové posádky;

iii)

letadel, kterým lze vydat osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely, a souvisejících omezení;

iv)

minimální osnovy výcviku personálu vydávajícího osvědčení v oblasti údržby pro zajištění souladu s odst. 2 písm. f);

v)

minimálních osnov zařazení pilotů a způsobilosti souvisejících simulátorů pro zajištění souladu s článkem 7;

vi)

případného hlavního seznamu minimálního vybavení a dodatečné specifikace letové způsobilosti pro daný druh provozu v zájmu zajištění souladu s článkem 8.

f)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti schválení organizací požadovaných v souladu s odst. 2 písm. d), e) a g) a podmínky, za kterých tato schválení nemusí být vyžadována;

g)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení personálu požadovaných v souladu s odst. 2 písm. f);

h)

povinnosti držitelů osvědčení;

i)

způsob prokazování souladu letadel podle odstavce 1, na která se nevztahují odstavce 2 nebo 4, s hlavními požadavky;

j)

způsob prokazování souladu letadel podle čl. 4 odst. 1 písm. c) s hlavními požadavky.

6.   Při přijímání opatření podle odstavce 5 dbá Komise zejména na to, aby tato pravidla:

a)

odrážela současný stav techniky a osvědčené postupy v oblasti letové způsobilosti;

b)

brala v úvahu celosvětové zkušenosti s provozem letadel a vědecko-technický pokrok;

c)

umožňovala bezprostřední reakci na zjištěné příčiny leteckých nehod a vážných incidentů;

d)

nekladla na letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. c) požadavky, které by nebyly slučitelné s povinnostmi členských států v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Článek 6

Hlavní požadavky na ochranu životního prostředí

1.   Výrobky, letadlové části a zařízení musí splňovat požadavky na ochranu životního prostředí obsažené v příloze 16 Chicagské úmluvy svazku I vydaného v březnu 2002 a svazku II vydaného v listopadu 1999, s výjimkou dodatků k příloze 16.

2.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky požadavků podle odstavce 1 s cílem uvést je do souladu s následnými změnami Chicagské úmluvy a jejích příloh, které vstoupí v platnost po přijetí tohoto nařízení a budou použitelné ve všech členských státech, pokud tyto úpravy nerozšíří oblast působnosti tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle v čl. 64 odst. 5.

3.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky požadavků podle odstavce 1, jejich doplněním, využívající podle potřeby obsah dodatků uvedených v odstavci 1, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 64 odst. 5.

Článek 7

Piloti

1.   Piloti zapojení do provozu letadel uvedených v čl. 4 odst. 1) písm. b) a c) a zařízení pro výcvik pomocí letové simulace a osoby a organizace podílející se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách těchto pilotů musí splňovat příslušné „hlavní požadavky“ stanovené v příloze III.

2.   S výjimkou výcviku může osoba konat jako pilot pouze v případě, že je držitelem průkazu způsobilosti a příslušného lékařského osvědčení pro vykonávanou činnost.

Osobě je vydán průkaz způsobilosti pouze v případě, že splňuje pravidla pro zajištění souladu s hlavními požadavky na teoretické znalosti, praktické dovednosti, jazykové znalosti a zkušenosti stanovené v příloze III.

Osobě je vydáno lékařské osvědčení pouze v případě, že splňuje pravidla pro zajištění souladu s hlavními požadavky na zdravotní způsobilost stanovené v příloze III. Toto lékařské osvědčení mohou vydat letečtí lékaři nebo letecká zdravotní střediska.

Bez ohledu na třetí pododstavec může, pokud jde o průkaz způsobilosti pilota pro rekreační létání, funkci leteckého lékaře zastávat všeobecný lékař, jenž má dostatečně podrobné znalosti o zdravotním stavu žadatele, pokud to dovoluje vnitrostátní právo, v souladu s podrobnými prováděcími pravidly přijatými postupem podle čl. 64 odst. 3; tato prováděcí pravidla zajistí, aby byla zachována úroveň bezpečnosti.

V průkazu způsobilosti se uvedou výsadní práva udělená pilotovi a oblast působnosti průkazu způsobilosti a v lékařském osvědčení rozsah tohoto osvědčení.

Pokud jde o piloty zapojené do provozu letadel uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. c), požadavky uvedené v druhém a třetím pododstavci mohou být splněny přijmutím průkazů způsobilosti a lékařských osvědčení vydaných třetí zemí nebo jejím jménem.

3.   Způsobilostt organizací provádějících výcvik pilotů a leteckých zdravotních středisek plnit povinnosti spojené s jejich výsadními právy v souvislosti s vydáváním průkazů způsobilosti a lékařských osvědčení se uznává udělením schválení.

Organizacím provádějícím výcvik pilotů nebo leteckým zdravotním střediskům se udělé, pokud splňujé pravidla stanovená pro zajištění souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze III.

Ve chválení se uvedou výsadní práva, která se jím udělují.

4.   Výcvikové zařízení pro výcvik pomocí leotvé simulace používané pro výcvik pilotů musí mít osvědčení. Toto osvědčení se vydá, je-li prokázáno, že zařízení splňuje pravidla pro zajištění souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze III.

5.   Osoba odpovědná za poskytování leteckého výcviku či za výcvik letové simulace nebo osoba odpovědná za posuzování dovedností pilotů nebo letecký lékař musí být držitelem příslušného osvědčení. Takové osvědčení se vydá, je-li prokázáno, že dotčená osoba vyhovuje pravidlům pro zajištění souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze III.

V osvědčení se uvedou výsadní práva, která se jím udělují.

6.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku včetně jeho doplnění se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 64 odst. 4. Těmito opatřeními se zejména stanoví:

a)

různá zařazení pro průkazy způsobilosti pilotů a lékařská osvědčení odpovídající různým druhům vykonávaných činností;

b)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, omezení, pozastavení nebo zrušení platnosti průkazů způsobilosti, zařazení pro průkazy způsobilosti, lékařských osvědčení, schválení a osvědčení uvedených v odstavcích 2, 3, 4 a 5 a podmínky, za nichž není třeba taková osvědčení a schválení požadovat;

c)

výsadní práva a povinnosti držitelů průkazů způsobilosti, zařazení průkazů způsobilosti, lékařská osvědčení, schválení a osvědčení uvedené v odstavcích 2, 3, 4 a 5;

d)

podmínky pro změnu stávajících vnitrostátních průkazů způsobilosti pilota a vnitrostátních průkazů způsobilosti palubního technika na průkaz způsobilosti pilota, jakož i podmínky pro změnu vnitrostátních lékařských osvědčení na společně uznávaná lékařská osvědčení;

e)

podmínky pro přijímání průkazů způsobilosti třetích zemí, aniž jsou dotčena ustanovení dvoustranných dohod uzavřených v souladu s článkem 12;

f)

jak piloti letadel uvedených v příloze II písm. a) bodě ii) a v písmenech d) a f), jsou-li použita pro obchodní leteckou dopravu splňují příslušné hlavní požadavky přílohy III.

7.   Při přijímání opatření podle odstavce 6 dbá Komise zejména na to, aby tato pravidla odrážela současný stav techniky a osvědčené postupy v oblasti výcviku pilotů.

Tato opatření rovněž zahrnují ustanovení pro vydávání všech druhů průkazů způsobilosti pilota a zařazení požadovaných na základě Chicagské úmluvy a průkazů způsobilosti pilota pro rekreační létání vztahující se na neobchodní činnosti, na nichž se podílejí letadla s maximální certifikovanou vzletovou hmotností 2 000 kg nebo nižší a jež nesplňují žádné z kritérií uvedených v čl. 3 písm. j).

Článek 8

Letecký provoz

1.   Provoz letadel uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b), a c) musí splňovat hlavní požadavky stanovené v příloze IV.

2.   Pokud není v prováděcích pravidlech stanoveno jinak, provozovatelé zabývající seobchodním provozem prokáží způsobilost a prostředky pro plněnípovinností spojených s jejich výsadními právy. Tuto způsobilost a prostředky agentura uzná vydáním osvědčení. V osvědčení se uvedou výsadní práva udělená provozovateli a rozsah provozu.

3.   Pokud není v prováděcích pravidlech stanoveno jinak, provozovatelé zabývající se neobchodním provozem složitých motorových letadel prokáží způsobilost a prostředky pro plnění povinností spojených s provozem letadel.

4.   Palubní průvodčí zapojení do provozu letadel uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) musí splňovat hlavní požadavky stanovené v příloze IV. Účastníci obchodního provozu musí mít osvědčení, jak bylo původně stanoveno v příloze III části O písm. d) OPS 1.1005, na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (9); podle uvážení členského státu mohou osvědčení vydat schválení provozovatelé nebo organizace provádějící výcvik.

5.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku jeho doplněním se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 64 odst. 4. Těmito opatřeními se zejména stanoví:

a)

podmínky pro provoz letadel v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze IV;

b)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, omezení, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení uvedených v odstavci 2 a podmínky, za nichž se osvědčení nahradí prohlášením o způsobilosti a prostředcích provozovatele pro plnění povinností spojených s provozem letadla;

c)

výsadní práva a povinnosti držitelů osvědčení;

d)

podmínky a postupy pro prohlášení provozovatelů uvedených v odstavci 3 a pro dohled nad nimi a podmínky, za nichž se prohlášení nahradí prokázáním způsobilosti a prostředků pro plnění povinností spojených s výsadními právy provozovatele uznaných vydáním osvědčení;

e)

podmínky, za nichž je provoz zakázán, omezen nebo podřízen určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti;

f)

jak provoz letadel uvedených v příloze II písm. a) bodě ii) a v písmenech d) a h), jsou-li použita proobchodní leteckou dopravu, splňují příslušné hlavní požadavky přílohy IV.

6.   Opatření uvedená v odstavci 5:

musí odrážet současný stav techniky a osvědčené postupy v oblasti leteckého provozu;

musí stanovit různé druhy provozu a umožňovat stanovení souvisejících požadavků a prokazování shody odpovídajících složitosti provozu a s tím spojených rizik;

musí brát v úvahu celosvětové zkušenosti s provozem letadel a vědecko-technický pokrok;

musí být, s ohledem na obchodní leteckou dopravu a aniž je dotčena předchozí odrážka, vypracována především na základě společných technických požadavků a správních postupů uvedených v příloze III nařízení (ES) č. 3922/91;

musí být založena na posouzení rizik a odpovídat rozsahu a zaměření provozu;

musí umožňovat bezprostřední reakci na zjištěné příčiny leteckých nehod a vážných incidentů;

nesmějí klást na letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. c) požadavky, které by nebyly slučitelné s povinnostmi členských států v rámci ICAO.

Článek 9

Letadla používaná provozovatelem třetí země směrem na území Společenství, na tomto území nebo směrem z něj

1.   Letadla uvedená v čl. 4. odst. 1 písm. d), jakož i jejich posádky a jejich provoz musí splňovat příslušné normy ICAO. Pokud takové normy neexistují, tato letadla a jejich provoz musí splňovat požadavky stanovené v přílohách I, III a IV, pokud tyto požadavky neporušují práva třetích zemí vyplývající z mezinárodních úmluv.

2.   Provozovatelé zabývající se obchodním provozem používající letadla uvedená v odstavci 1 prokáží způsobilost a prostředky pro splnění požadavků uvedených v odstavci 1.

Požadavek uvedený v prvním pododstavci může být splněn přijmutím osvědčení vydaných třetí zemí nebo jejím jménem.

Schopnosti a prostředky uvedené v prvním pododstavci se uznají vydáním oprávnění. V tomto oprávnění se uvedou výsadní práva udělená provozovateli a rozsah provozu.

3.   Po provozovatelích zabývajících se neobchodním provozem složitých motorových letadel používajících letadla podle odstavce 1 lze požadovat prokázání způsobilosti a prostředků pro plnění povinností spojených s provozem těchto letadel.

4.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 64 odst. 4. Těmito opatřeními se zejména stanoví:

a)

jak letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. d) nebo posádka, jež nejsou držitelem standardního osvědčení ICAO o letové způsobilosti nebo průkazu způsobilosti ICAO, mohou být oprávněny k provozu směrem na území Společenství, na tomto území nebo směrem z něj;

b)

podmínky pro provoz letadla v souladu s ustanoveními odstavce 1;

c)

podmínky pro vydání, zachování, změnu, omezení, pozastavení a zrušení platnosti oprávnění provozovatele uvedeného v odstavci 2 při zohlednění osvědčení vydaných státem zápisu letadla do leteckého rejstříku nebo státem provozovatele, aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, a o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a prováděcí pravidla k němu;

d)

výsadní práva a povinnosti držitelů oprávnění;

e)

podmínky a postupy pro prohlášení provozovatelů uvedených v odstavci 3 a pro dohled nad nimi;

f)

podmínky, za nichž je provoz zakázán, omezen nebo podřízen určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti v souladu s čl. 22 odst. 1.

5.   Při přijímání opatření uvedených v odstavci 4 dbá Komise zejména na to, aby:

a)

se podle potřeby využívaly doporučené postupy a pokyny ICAO;

b)

žádné požadavky nepřekračovaly požadavky na letadla uvedená v článku 4 odst. 1 písm. b) a na provozovatele takových letadel;

c)

se podle potřeby využívala opatření vydaná v souladu s čl. 5 odst. 5 a čl. 8 odst. 5;

d)

postup získávání oprávnění byl snadný, úměrný, nákladově efektivní a účinný ve všech případech, umožňující, aby požadavky a prokazování shody byly úměrné složitosti provozu a obsaženým rizikům. Postup především zohlední:

i)

výsledky všeobecného programu ICAO pro audit dohledu nad bezpečností provozu

ii)

informace z prohlídek na odbavovací ploše a záznamů z programu pro hodnocení bezpečnost cizích letadel (SAFA) a

iii)

jiné ověřené informace o bezpečnostních aspektech ohledně dotčeného provozovatele.

Článek 10

Dozor a vynucování

1.   Členské státy, Komise a agentura spolupracují s cílem zajistit, aby všechny výrobky, osoby nebo organizace, na něž se vztahuje toto nařízení, vyhovovaly jeho ustanovením a prováděcím pravidlům k němu.

2.   Pro účely provádění odstavce 1 budou členské státy kromě dozoru nad jimi vydanými osvědčeními provádět šetření, včetně prohlídek na odbavovací ploše, a přijmou veškerá opatření, včetně zákazu letu letadel, s cílem zabránit dalšímu protiprávnímu jednání.

3.   Pro účely provádění odstavce 1 bude agentura provádět vyšetřování podle čl. 24 odst. 2 a článku 54.

4.   Aby bylo příslušným orgánům usnadněno přijetí odpovídajících donucovacích opatření, členské státy, Komise a agentura si vyměňují informace o zjištěných porušeních.

5.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku jeho doplněním se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 64 odst. 4. Těmito opatřeními se zejména stanoví:

a)

podmínky pro sběr, výměnu a šíření informací;

b)

podmínky pro provádění prohlídek na odbavovací ploše, včetně systematických kontrol;

c)

podmínky pro vydání zákazu letu letadel, která nejsou v souladu s tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu.

Článek 11

Uznávání osvědčení

1.   Členské státy bez dalších technických požadavků nebo hodnocení uznávají osvědčení vydaná v souladu s tímto nařízením. Pokud je původní uznání vydáno k určitému účelu nebo účelům, vztahují se každé následné uznání výlučně na tentýž účel nebo účely.

2.   Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu nebo agentury zahájit postup podle čl. 64 odst. 7 s cílem rozhodnout, zda je osvědčení vydané podle tohoto nařízení s tímto nařízením a prováděcími pravidly skutečně v souladu.

V případě, že není osvědčení s tímto nařízením zcela nebo zčásti v souladu, Komise požádá subjekt vydávající osvědčení, aby přijal vhodná nápravná a ochranná opatření, například omezení nebo pozastavení platnosti takového osvědčení. Kromě toho se od data rozhodnutí Komise členským státům přestávají na toto osvědčení vztahovat ustanovení odstavce 1.

3.   Pokud má Komise dostatečné důkazy o tom, že vydávající subjekt přijal vhodná nápravná opatření podle odstavce 2 s cílem vyřešit neplnění nebo neúčinné plnění a že ochranná opatření již nejsou nezbytná, rozhodne, že se na toto osvědčení opět vztahují ustanovení odstavce 1. Tato ustanovení se uplatňují od data oznámení tohoto rozhodnutí členským státům.

4.   Až do přijetí opatření podle čl. 5 odst. 5, čl. 7 odst. 6 a čl. 9 odst. 4 a aniž je dotčen čl. 68 odst. 4, lze osvědčení, která nemohou být vydána v souladu s tímto nařízením, vydat na základě použitelných vnitrostátních předpisů.

5.   Až do přijetí opatření podle čl. 8 odst. 5 a aniž je dotčen čl. 68 odst. 4 lze osvědčení, která nemohou být vydána v souladu s tímto nařízením, vydat na základě použitelných vnitrostátních předpisů nebo případně na základě příslušných požadavků nařízení (EHS) č. 3922/91.

6.   Ustanovením tohoto článku není dotčeno nařízení (ES) č. 2111/2005 ani prováděcí pravidla k němu.

Článek 12

Přijímání osvědčení vydaných třetí zemí

1.   Odchylně od ustanovení tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu může agentura nebo letecké úřady v členských státech podle dohod o uznávání uzavřených mezi Společenstvím a třetí zemí vydávat osvědčení na základě osvědčení vydaných leteckými orgány této třetí země.

2.

a)

Neuzavřelo-li Společenství dohodu, může členský stát nebo agentura před vstupem souvisejících ustanovení tohoto nařízení v platnost a po oznámení Komisi a ostatním členským státům vydávat osvědčení na základě osvědčení vydaných příslušnými orgány třetí země na základě dohody uzavřené mezi tímto členským státem a danou třetí zemí. Agentura může rovněž vydávat tato osvědčení jménem kteréhokoli členského státu na základě dohody uzavřené jedním z členských států s danou třetí zemí.

b)

Domnívá-li se Komise, že:

ustanovení dohody mezi členským státem a třetí zemí by nezajistilo úroveň bezpečnosti rovnocennou úrovni stanovené tímto nařízením a prováděcími pravidly k němu nebo že

by tato dohoda vnášela mezi členské státy diskriminaci bez přesvědčivých bezpečnostních důvodů nebo by byla v rozporu se zahraniční politikou Společenství vůči některé třetí zemi,

může postupem podle čl. 64 odst. 2 požadovat, aby daný členský stát dohodu upravil nebo pozastavil její uplatňování nebo jí vypověděl v souladu s článkem 307 Smlouvy.

c)

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby vypověděly dohody co nejdříve po vstupu dohody mezi Společenstvím a danou třetí zemí v platnost, pokud jde o oblasti působnosti posledně jmenované dohody.

Článek 13

Kvalifikované subjekty

Při přidělení konkrétního certifikačního úkolu kvalifikovanému subjektu agentura nebo příslušný vnitrostátní letecký úřad zajistí, aby tento subjekt splňoval kritéria stanovená v příloze V.

Článek 14

Ustanovení o pružnosti

1.   Ustanovení tohoto nařízení a prováděcí pravidel k němu nesmějí bránit členskému státu, aby bezprostředně reagoval na bezpečnostní problémy týkající se určitého výrobku, osoby nebo organizace, na které se vztahují ustanovní tohoto nařízení.

Členský stát je povinen neprodleně oznámit agentuře, Komisi a ostatním členským státům přijatá opatření a jejich důvody.

2.

a)

Agentura posoudí, zda je možno bezpečnostní problém vyřešit v rámci jí svěřených pravomocí podle čl. 18 písm. d). V takovém případě přijme odpovídající rozhodnutí do jednoho měsíce od okamžiku, kdy byla informována podle odstavce 1.

b)

Pokud agentura dojde k závěru, že bezpečnostní problém není možno vyřešit podle písmene a), vydá ve lhůtě uvedené v tomto písmenu doporučení v souladu čl. 18 písm. b), zda by toto nařízení nebo prováděcí pravidla k němu měla být změněna a zda by oznámená opatření měla být zrušena nebo zachována.

3.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku včetně jeho doplnění týkající se toho, zda nedostatečná úroveň bezpečnosti nebo nedostatky v tomto nařízení nebo v prováděcích pravidlech k němu odůvodňují podnět k jejich změně a zda je možno dále uplatňovat opatření přijatá podle odstavce 1, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 64 odst. 6. V takovém případě opatření provedou podle potřeby všechny členské státy a na taková opatření se vztahují ustanovení článku 11. Je-li zjištěno, že opatření nejsou odůvodněná, příslušný členský stát je zruší.

4.   Členské státy mohou udělit výjimky z plnění základních požadavků stanovených v tomto nařízení a v prováděcích pravidlech k němu v případě nepředvídaných naléhavých provozních okolností nebo časově omezených provozních potřeb, není-li tím nepříznivě ovlivněna úroveň bezpečnosti. Agentuře, Komisi a ostatním členským státům se tyto výjimky oznámí, jsou-li uděleny opakovaně nebo na dobu delší než dva měsíce.

5.   Agentura posoudí, zda jsou výjimky oznámené členským státem méně omezující než použitelné předpisy Společenství, a do jednoho měsíce od oznámení těchto výjimek vydá podle čl. 18 písm. b) doporučení o tom, zda jsou tyto výjimky v souladu s obecnými bezpečnostními cíli tohoto nařízení nebo jakékoli jiné právní normy Společenství.

Není-li výjimka v souladu se základními bezpečnostními cíli tohoto nařízení nebo jakékoli jiné právní normy Společenství, přijme Komise rozhodnutí o nepovolení výjimky postupem podle čl. 64 odst. 7. V tom případě dotčený členský stát výjimku zruší.

6.   Lze-li úrovně ochrany rovnocenné úrovni dosažené uplatňováním prováděcích pravidel k tomuto nařízení dosáhnout jinými prostředky, mohou členské státy bez diskriminace na základě státní příslušnosti udělovat oprávnění odchylně od těchto prováděcích pravidel.

V těchto případech oznámí daný členský stát agentuře a Komisi úmysl udělit toto schválení a uvede důvody prokazující potřebu odchylky od daného pravidla a podmínky stanovené pro zajištění dosažení rovnocenné úrovně ochrany.

7.   Do dvou měsíců od oznámení podle odstavce 6 vydá agentura doporučení v souladu s čl. 18 písm. b) o tom, zda schválení navrhované podle odstavce 6 splňuje podmínky stanovené v uvedeném odstavci.

Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku jeho doplněním týkající se toho, zda lze navrhované schválení udělit, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 64 odst. 6 do jednoho měsíce od obdržení doporučení agentury. V takovém případě oznámí Komise své rozhodnutí všem členským státům, které jsou rovněž oprávněny uplatnit uvedené opatření. Na dané opatření se vztahuje článek 15.

Článek 15

Informační síť

1.   Komise, agentura a vnitrostátní letecké úřady si vyměňují veškeré informace jim dostupné v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu. Subjekty pověřené vyšetřováním leteckých nehod a incidentů nebo analýzou událostí mají právo na přístup k uvedeným informacím.

2.   Aniž je dotčeno právo veřejnosti na přístup k dokumentům Komise, jak je vymezeno v nařízení (ES) č. 1049/2001, přijme Komise postupem podle čl. 64 odst. 3 opatření, aby zúčastněným stranám byly poskytovány z vlastního podnětu Komise informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tato opatření, která mohou být obecně použitelná nebo individuální, jsou založena na potřebě:

a)

poskytnout osobám a organizacím informace, které potřebují ke zvýšení bezpečnosti letectví;

b)

omezit šíření informací na to, co je nezbytně nutné pro účely jejich uživatelů, aby byla zajištěna dostatečná důvěrnost uvedených informací.

3.   Vnitrostátní letecké úřady přijmou v souladu s vnitrostátními právními předpisy nezbytná opatření k zajištění dostatečné důvěrnosti informací, které získávají na základě odstavce 1.

4.   V zájmu informování veřejnosti o obecné úrovni bezpečnosti zveřejňuje agentura každý rok bezpečnostní zprávu. Bezpečnostní zpráva zahrnuje od okamžiku vstupu v platnost opatření uvedených v čl. 10 odst. 5 rovněž analýzu veškerých informací získaných na základě článku 10. Tato analýza je jednoduchá a snadno pochopitelná a uvádí, zda jsou cestující v letecké dopravě vystaveni zvýšeným bezpečnostním rizikům. V této analýze se neuvádí zdroj informací.

Článek 16

Ochrana zdroje informací

1.   Pokud informace uvedené v čl. 15 odst. 1 poskytla fyzická osoba Komisi nebo agentuře dobrovolně, v příslušných zprávách nebude zdroj těchto informací uveden. Pokud informace byla poskytnuta vnitrostátnímu úřadu, zdroj těchto informací bude chráněn podle vnitrostátních právních předpisů.

2.   Aniž jsou dotčena příslušná pravidla trestního práva, nezahájí členské státy řízení pro neúmyslné porušení práva, o němž jsou informovány díky oznámení na základě tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu.

Toto pravidlo se nepoužije v případech hrubé nedbalosti.

3.   Aniž jsou dotčena příslušná pravidla trestního práva, členské státy zajistí v souladu s postupy stanovenými jejich vnitrostátními právními předpisy, aby zaměstnanci, kteří poskytnou informace při použití tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu, nebyli nijak postiženi svým zaměstnavatelem.

Toto pravidlo se nepoužije v případech hrubé nedbalosti.

4.   Tento článek se použije, aniž jsou tím dotčena vnitrostátní pravidla týkající se přístupu justičních orgánů k informacím.

KAPITOLA III

Evropská agentura pro bezpečnost letectví

Oddíl I

Úkoly

Článek 17

Zřízení a funkce agentury

1.   Pro účely provádění tohoto nařízení se zřizuje Evropská agentura pro bezpečnost letectví.

2.   Pro účely zajištění řádného fungování a rozvoje bezpečnosti civilního letectví agentura:

a)

se zabývá všemi úkoly ve všech záležitostech, na něž se vztahuje čl. 1 odst. 1, a zaujímá k nim stanoviska;

b)

je nápomocna Komisi při přípravě opatření, která mají být přijata pro provedení tohoto nařízení. Obsahují-li tato opatření technická pravidla, a zejména pravidla týkající se konstrukce, projektování a provozních hledisek, nesmí Komise změnit jejich obsah bez předchozí koordinace s agenturou. Agentura rovněž poskytne Komisi nezbytnou technickou, vědeckou a správní podporu k plnění jejích úkolů;

c)

přijímá nezbytná opatření v rámci pravomocí svěřených jí tímto nařízením nebo jinými právními předpisy Společenství;

d)

provádí kontroly a šetření nutné k plnění svých úkolů;

e)

v oblasti své působnosti vykonává jménem členských států funkce a úkoly pro ně vyplývající z použitelných mezinárodních smluv, zejména Chicagské úmluvy.

Článek 18

Opatření agentury

Agentura podle potřeby:

a)

vydává stanoviska určená Komisi;

b)

vydává doporučení určená Komisi pro použití článku 14;

c)

vydává certifikační specifikace, včetně předpisů letové způsobilosti a přijatelných způsobů prokazování, jakož i veškerý poradenský materiál pro uplatňování tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu;

d)

přijímá příslušná rozhodnutí pro použití článků 20, 21, 22, 23, 53 a 54;

e)

vydává zprávy na základě standardizačních kontrol prováděných podle čl. 24 odst. 1 a článku 53.

Článek 19

Stanoviska, certifikační specifikace a poradenský materiál

1.   Aby byla agentura nápomocna Komisi při přípravě návrhů základních zásad, použitelnosti a hlavních požadavků, které mají být předloženy Evropskému parlamentu a Radě a při přijímání prováděcích pravidel vypracuje sama návrhy těchto materiálů. Návrhy agentura předkládá Komisi jako svá stanoviska.

2.   V souladu s článkem 51 a prováděcími pravidly přijatými Komisí vypracuje agentura:

a)

certifikační specifikace, včetně předpisů letové způsobilosti a přijatelných způsobů prokazování; a

b)

poradenský materiál;

pro použití v procesu certifikace.

Tyto dokumenty odrážejí současný stav techniky a osvědčené postupy v daných oblastech a jsou aktualizovány s ohledem na celosvětové zkušenosti s provozem letadel a na vědecko-technický pokrok.

Článek 20

Certifikace letové způsobilosti a ochrany životního prostředí

1.   S ohledem na výrobky, letadlové části a zařízení podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a b), vykonává agentura, kde je to použitelné, jménem členských států funkce a úkoly státu projekce, výroby nebo zápisu do leteckého rejstřiku, vztahují-li se ke schválení návrhu, jak je uvedeno v Chicagské úmluvě nebo v jejích přílohách. K tomuto cíli agentura zejména:

a)

pro každý výrobek, pro který je požadováno typové osvědčení nebo změna typového osvědčení, určí a oznámí certifikační předpisovou základnu. Certifikační předpisová základna se skládá z použitelného předpisu letové způsobilosti, z ustanovení, pro která byla přijata rovnocenná úroveň bezpečnosti, a ze zvláštních podrobných technických specifikací, které jsou nezbytné, pokud konstrukční rysy určitého výrobku nebo zkušenosti z provozu činí některá ustanovení předpisu letové způsobilosti nepřiměřenými nebo nevhodnými k zajištění splnění hlavních požadavků;

b)

pro každý výrobek, pro který je požadováno osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely, určí a oznámí zvláštní specifikace letové způsobilosti;

c)

pro každou letadlovou část nebo zařízení, pro které je požadováno osvědčení, určí a oznámí podrobné specifikace letové způsobilosti;

d)

pro každý výrobek, pro který je v souladu s článkem 6 požadována certifikace ochrany životního prostředí, určí a oznámí příslušné požadavky na ochranu životního prostředí;

e)

sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí vyšetřování související s certifikací výrobků, letadlových částí a zařízení;

f)

vydává příslušná typová osvědčení nebo s nimi spojené změny;

g)

vydává osvědčení pro letadlové části a zařízení;

h)

vydává příslušná osvědčení ochrany životního prostředí;

i)

mění, pozastavuje nebo ruší platnost daného osvědčení, pokud podmínky, za nichž bylo vydáno, nejsou nadále splněny nebo pokud právnická nebo fyzická osoba, která je jeho držitelem, neplní povinnosti jí uložené tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu;

j)

zajišťuje funkce pro zachování letové způsobilosti související s výrobky, letadlovými částmi nebo zařízeními, jež jsou pod jejím dozorem, včetně bezodkladné reakce na bezpečnostní problém, a vydávání a šíření použitelných závazných informací;

k)

u letadel, u nichž je třeba vydat povolení k letu, stanovuje normy letecké způsobilosti a postupy pro plnění čl. 5 odst. 4 písm. a);

l)

pro účely certifikace pod kontrolou agentury vydává povolení k letu, a to po dohodě s členským státem, v němž je letadlo nebo má být zapsáno v leteckém rejstříku.

2.   Pokud jde o organizace, agentura:

a)

sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí kontroly a prověřování organizací, kterým vydává osvědčení;

b)

vydává a prodlužuje platnost osvědčení:

i)

projekčním organizacím nebo

ii)

výrobním organizacím nacházejícím se na území členských států, pokud o to požádá dotčený členský stát nebo

iii)

výrobním organizacím a organizacím údržby nacházejícím se mimo území členských států;

c)

mění, pozastavuje nebo ruší platnost daného osvědčení organizace, pokud podmínky, za nichž bylo vydáno, nejsou nadále splněny nebo pokud daná organizace neplní povinnosti uložené jí tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu.

Článek 21

Pilotní osvědčení

1.   Pokud jde o personál a organizace uvedené v čl. 7 odst. 1, agentura:

a)

sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí vyšetřování a prověřování organizací, kterým vydává osvědčení, a případně jejich personálu;

b)

vydává a prodlužuje osvědčení organizacím pro výcvik pilotů a leteckým zdravotním střediskům umístěným mimo území členských států, a kde je to nezbytné, jejich pracovníků;

c)

mění, omezuje, pozastavuje nebo ruší příslušné osvědčení, pokud podmínky, za nichž bylo vydáno, nejsou nadále splněny nebo pokud právnická nebo fyzická osoba, která je držitelem osvědčení, neplní povinnosti uložené jí tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu.

2.   Pokud jde zařízení pro výcvik pomocí letové simulace uvedená v čl. 7 odst. 1, agentura:

a)

sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí technické kontroly zařízení, jež certifikuje;

b)

vydává a prodlužuje platnost osvědčení:

i)

zařízení pro výcvik pomocí letové simulace používaným výcvikovými organizacemi, jimž agentura vydala osvědčení, nebo

ii)

zařízení pro výcvik pomocí letové simulace umístěným na území členských států, pokud o to požádá dotčený členský stát,

iii)

zařízení pro výcvik pomocí letové simulace umístěným mimo území členských států;

c)

mění, omezuje, pozastavuje nebo ruší příslušné osvědčení, pokud podmínky, za nichž bylo vydáno, nejsou nadále splněny nebo pokud právnická nebo fyzická osoba, která je držitelem osvědčení, neplní povinnosti uložené jí tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu.

Článek 22

Osvědčení leteckého provozu

1.   Agentura bezodkladně zareaguje na problém mající vliv na bezpečnost leteckého provozu stanovením nápravných opatření a šířením souvisejících informací, a to i členským státům.

2.   Pokud jde o omezení doby letu:

a)

agentura vydá použitelné certifikační specifikace, aby byly splněny hlavní požadavky a případně související prováděcí pravidla;

b)

členský stát může schválit individuální plán specifikací doby letu, jež se odchylují od certifikačních specifikací uvedených v písmenu a). V takovém případě tento členský stát neprodleně oznámí tento individuální plán agentuře a informuje o tom ostatní členské státy;

c)

po oznámení agentura posoudí individuální plán na základě vědeckého a lékařského hodnocení. Je-li to nezbytné, agentura tento plán projedná s dotčeným členským státem a případně k němu navrhne změny;

d)

pokud by členský stát nesouhlasil se závěry agentury ohledně individuálního plánu, agentura předá záležitost Komisi, aby rozhodla postupem podle čl. 64 odst. 3 o tom, zda individuální plán splňuje bezpečnostní cíle tohoto nařízení.;

e)

obsahy individuálních plánů, jež jsou pro agenturu přijatelné, nebo k nimž Komise přijala kladné rozhodnutí v souladu s písmenem d), se zveřejní.

Článek 23

Provozovatelé třetích zemí

1.   Pokud jde o provozovatele uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d) zabývající seobchodním provozem, agentura:

a)

sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí vyšetřování a prověřování;

b)

vydává a prodlužuje platnost osvědčení uvedených v čl. 9 odst. 2, pokud členský stát neplní ve vztahu k těmto provozovatelům funkce a úkoly státu provozovatele;

c)

mění, omezuje, pozastavuje nebo ruší platnost příslušného oprávnění, pokud podmínky, za nichž bylo agenturou vydáno, nejsou nadále splněny nebo pokud daná organizace neplní povinnosti uložené jí tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu.

2.   Pokud jde o provozovatele letadel uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. d) nezabývající se obchodním provozem, agentura:

a)

přijímá prohlášení uvedená v čl. 9 odst. 3; a

b)

sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí dozor nad provozovateli, od nichž obdržela prohlášení.

3.   Pokud jde o letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. d), agentura vydává oprávnění podle čl. 9 odst. 4 písm. a).

Článek 24

Sledování uplatňování pravidel

1.   V oblasti působnosti čl. 1 odst. 1 provádí agentura standardizační kontroly za účelem sledování uplatňování tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu příslušnými vnitrostátními úřady a podává o tom Komisi zprávu.

2.   Agentura provádí vyšetřování v podnicích s cílem sledovat uplatňování tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu.

3.   Agentura provádí s ohledem na cíle stanovené v článku 2 posouzení dopadu provádění tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu.

4.   Agentura je konzultována a vydává pro Komisi doporučení pro účely článku 14.

5.   Pracovní postupy agentury pro plnění úkolů podle odstavců 1, 3 a 4 podléhají požadavkům, které budou přijaty postupem podle čl. 64 odst. 2, při zohlednění zásad stanovených v článcích 51 a 52.

Článek 25

Výzkum

1.   Agentura může rozvíjet a financovat výzkum, pokud se týká výlučně zdokonalení činností v oblasti její působnosti, aniž je dotčeno právo Společenství.

2.   Agentura koordinuje svůj výzkum a vývojové činnosti s výzkumem a vývojovými činnostmi Komise a členských států tak, aby zajistila, že jsou politiky a činnosti ve vzájemném souladu.

3.   Výsledky výzkumu financovaného agenturou se zveřejňují, neprohlásí-li je agentura za důvěrné.

Článek 26

Mezinárodní vztahy

1.   V souladu s příslušnými právními předpisy Společenství je agentura nápomocna Společenství a členským státům v jejich vztazích se třetími zeměmi. Zejména je nápomocna při harmonizaci pravidel a vzájemného uznávání, jde-li o schválení prokazující uspokojivé uplatňování pravidel.

2.   V souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy může agentura spolupracovat s leteckými úřady třetích zemí a s mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti v oblasti působnosti tohoto nařízení, a to v rámci pracovních dohod s nimi uzavřených a v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy. Tyto dohody nejprve schválí Komise.

3.   Agentura je členským státům nápomocna v plnění jejich mezinárodních závazků, zejména těch, které vyplývají z Chicagské úmluvy.

Oddíl II

Vnitřní struktura

Článek 27

Právní postavení, umístění, místní úřadovny

1.   Agentura je subjektem Společenství. Má právní subjektivitu.

2.   V každém členském státě požívá agentura nejrozsáhlejší způsobilosti k právním úkonům, jakou přiznávají právní předpisy tohoto členského státu právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý nebo nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.   Agentura může zřizovat své místní úřadovny v členských státech, pokud s tím tyto státy souhlasí.

4.   Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

Článek 28

Zaměstnanci

1.   Pro zaměstnance agentury platí služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství za účelem uplatňování tohoto služebního řádu a pracovního řádu, aniž je dotčeno použití článku 38 tohoto nařízení na členy odvolacích senátů.

2.   Aniž je dotčen článek 41, vykonává agentura ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci, které služební řád a pracovní řád svěřují orgánu oprávněnému ke jmenování.

3.   Zaměstnanci agentury sestávají z přísně omezeného počtu úředníků přidělených nebo dočasně převedených Komisí nebo členskými státy pro plnění řídicích funkcí. Ostatní zaměstnance zaměstnává agentura podle svých potřeb k vykonávání svých úkolů.

Článek 29

Výsady a imunity

Na agenturu se vztahuje protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství, připojený ke Smlouvě o založení Evropského společenství a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Článek 30

Odpovědnost

1.   Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem použitelným pro smlouvu, o kterou se jedná.

2.   Soudní dvůr Evropských společenství je příslušný rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.   V případě mimosmluvní odpovědnosti agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států nahrazuje jakoukoli škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími pracovníky při plnění jejich povinností.

4.   Soudní dvůr Evropských společenství je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3.

5.   Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.

Článek 31

Zveřejňování dokumentů

1.   Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá na základě článku 290 Smlouvy, jsou ve všech úředních jazycích Společenství vyhotovovány tyto dokumenty:

a)

bezpečnostní zpráva uvedená v čl. 15 odst. 4;

b)

stanoviska podávaná Komisi na základě čl. 19 odst. 1;

c)

výroční souhrnná zpráva a pracovní program podle čl. 32. odst. 2 písm. b) a c).

2.   Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury poskytuje překladatelské středisko institucí Evropské unie.

Článek 32

Pravomoci správní rady

1.   Agentura má správní radu.

2.   Správní rada:

a)

v souladu s článkem 48 jmenuje výkonného ředitele a na základě návrhu výkonného ředitele jmenuje ředitele;

b)

přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury a nejpozději do 15. června ji předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a členským státům; jménem agentury předává každý rok Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) veškeré informace důležité pro výsledek postupů hodnocení, zejména informace v souvislosti s vlivy nebo dopady změn na úkoly přidělené agentuře;

c)

před 30. zářím každého roku a po obdržení stanoviska Komise schvaluje pracovní program agentury na příští rok a předává jej Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a členským státům; tento pracovní program je schvalován, aniž je dotčen roční rozpočtový proces Společenství a legislativní program Společenství v souvisejících oblastech bezpečnosti letectví; k přijatému pracovnímu programu agentury se přikládá stanovisko Komise;

d)

po dohodě s Komisí schvaluje pokyny pro přidělování certifikačních úkolů vnitrostátním leteckým úřadům a kvalifikovaným subjektům;

e)

stanoví rozhodovací postupy výkonného ředitele podle článků 51 a 52;

f)

vykonává funkce vztahující se k rozpočtu agentury podle článků 58, 59 a 62;

g)

jmenuje členy odvolacího senátu podle článku 40;

h)

vykonává disciplinární funkci vůči výkonnému řediteli a s jeho souhlasem též vůči ředitelům;

i)

vydává stanovisko k opatřením o poplatcích a platbách podle čl. 63 odst. 2;

j)

přijímá svůj jednací řád;

k)

rozhoduje o úpravě používání jazyků platné pro agenturu;

l)

podle potřeby doplňuje seznam dokumentů uvedený v čl. 31 odst. 1;

m)

stanoví organizační strukturu agentury a schvaluje personální politiku agentury.

3.   Správní rada může podávat výkonnému řediteli doporučení ohledně jakékoli záležitosti výslovně se týkající strategického rozvoje bezpečnosti letectví, včetně výzkumu definovaného v článku 25.

4.   Správní rada zřídí poradní orgán zúčastněných stran, který konzultuje před přijetím rozhodnutí v oblastech podle odst. 2 písm. c), e), f) a i). Správní rada může rovněž rozhodnout o konzultaci s poradním orgánem k věcem uvedeným v odstavcích 2 a 3. Správní rada není stanoviskem poradního orgánu vázána.

5.   Správní rada může zřídit pracovní orgány pomáhající plnit její funkce, včetně přípravy jejích rozhodnutí a sledování jejich provádění.

Článek 33

Složení správní rady

1.   Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a jednoho zástupce Komise. Proto každý členský stát a Komise jmenuje jednoho člena správní rady, jakož i jednoho náhradníka, který tohoto člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. Funkční období trvá pět let. Funkční období je obnovitelné.

2.   Případná účast zástupců evropských třetích zemí a podmínky této účasti jsou stanoveny v dohodách uvedených v článku 65.

3.   Poradní orgán podle čl. 32 odst. 4 určí čtyři ze svých členů do funkce pozorovatelů ve správní radě. Zástupci budou v co nejširší míře zastupovat různé pohledy, které jsou zastoupeny v tomto poradním orgánu. Jejich funkční období trvá třicet měsíců a je jednou obnovitelné.

Článek 34

Předsednictví správní rady

1.   Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo z úřední moci zaujme místopředseda.

2.   Funkční období předsedy a místopředsedy končí, jakmile skončí jejich členství ve správní radě. S výhradou tohoto ustanovení trvá funkční období předsedy nebo místopředsedy tři roky. Funkční období je jednou obnovitelné.

Článek 35

Schůze

1.   Schůze správní rady svolává její předseda.

2.   Výkonný ředitel agentury se účastní jednání.

3.   Správní rada koná řádné schůze pravidelně nejméně dvakrát ročně. Kromě toho se schází z podnětu předsedy nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů.

4.   Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích schůzí jako pozorovatel.

5.   Členům správní rady mohou být s výhradou jednacího řádu nápomocni poradci nebo odborníci.

6.   Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.

Článek 36

Hlasování

1.   Aniž je dotčen čl. 38 odst. 1, přijímá správní rada svá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů. Na požádání člena správní rady se rozhodnutí podle čl. 32 odst. 2 písm. k) přijímá jednomyslně.

2.   Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Pozorovatelé ani výkonný ředitel agentury nehlasují.

3.   Jednací řád stanoví podrobnější uspořádání hlasování, zejména podmínky, za nichž může jednat člen v zastoupení jiného člena, a jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.

Článek 37

Funkce a pravomoci výkonného ředitele

1.   Agenturu řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci Komise a správní rady, nevyhledává ani nepřijímá výkonný ředitel žádné pokyny od jakékoliv vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu.

2.   Evropský parlament nebo Rada může vyzvat výkonného ředitele k podání zprávy o výkonu jeho úkolů.

3.   Výkonný ředitel má tyto funkce a pravomoci:

a)

schvalovat opatření agentury definovaná v článku 18 v mezích stanovených tímto nařízením, prováděcími pravidly k němu a veškerými použitelnými právními předpisy;

b)

rozhodovat o kontrolách a vyšetřováních uvedených v článcích 53 a 54;

c)

přidělovat vnitrostátním leteckým úřadům nebo kvalifikovaným subjektům certifikační úkoly podle pokynů správní rady;

d)

vykonávat jakékoli mezinárodní funkce a technickou spolupráci s třetími zeměmi v souladu s článkem 26;

e)

činit jakékoliv nezbytné kroky k zajištění chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;

f)

připravovat každý rok návrh souhrnné zprávy a předkládat jej správní radě;

g)

ve vztahu k zaměstnancům agentury vykonávat pravomoci stanovené v čl. 28 odst. 2;

h)

v souladu s článkem 58 sestavovat odhady příjmů a v souladu s článkem 59 odpovídat za plnění rozpočtu;

i)

přenášet své pravomoci na zaměstnance agentury s výhradou pravidel, která budou přijata postupem podle čl. 64 odst. 2;

j)

se souhlasem správní rady přijímat rozhodnutí o zřízení místních úřadoven v členských státech podle čl. 27 odst. 3;

k)

připravovat a plnit roční pracovní program;

l)

reagovat na žádosti Komise o pomoc.

Článek 38

Jmenování vyšších úředníků

1.   Výkonný ředitel je jmenován na základě zásluh a doložené způsobilosti a zkušeností vztahujících se k civilnímu letectví. Výkonného ředitele agentury jmenuje nebo ho odvolává správní rada na návrh Komise. Správní rada přijímá rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů všech svých členů. Před jmenováním může být kandidát vybraný správní radou požádán, aby vystoupil před příslušným výborem nebo výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky členů tohoto výboru nebo těchto výborů.

2.   Výkonnému řediteli může být nápomocen jeden nebo dva ředitelé. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý, zaujme jeden z ředitelů jeho místo.

3.   Ředitelé agentury jsou jmenováni na základě své odborné způsobilosti vztahující se k civilnímu letectví. Ředitele jmenuje nebo propouští správní rada na návrh výkonného ředitele.

4.   Funkční období výkonného ředitele a ředitelů činí pět let. Funkční období výkonného ředitelů je obnovitelné, funkční období výkonného ředitele je obnovitelné pouze jednou.

Článek 39

Pravomoci odvolacích senátů

1.   V rámci agentury působí jeden nebo více odvolacích senátů.

2.   Odvolací senát nebo odvolací senáty rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím podle článku 43.

3.   Odvolací senát nebo odvolací senáty jsou svolávány podle potřeby. O počtu odvolacích senátů a o přidělování úkolů senátům rozhoduje Komise postupem podle čl. 64 odst. 3.

Článek 40

Složení odvolacích senátů

1.   Odvolací senát se skládá z předsedy a dvou dalších členů.

2.   Předseda a dva členové mají náhradníky, kteří je zastupují v jejich nepřítomnosti.

3.   Předsedu, ostatní členy a jejich náhradníky jmenuje správní rada ze seznamu kvalifikovaných kandidátů schválených Komisí.

4.   Správní rada může pro určitý případ přizvat nejvíce dva další členy ze seznamu uvedeného v odstavci 3, pokud se domnívá, že to vyžaduje povaha odvolání.

5.   Kvalifikace požadovaná pro členy každého odvolacího senátu, pravomoci jednotlivých členů v přípravné fázi rozhodování a hlasovací podmínky určuje Komise postupem podle čl. 64 odst. 3.

Článek 41

Členové odvolacích senátů

1.   Funkční období členů odvolacích senátů včetně předsedy a jejich náhradníků činí pět let. Funkční období je obnovitelné.

2.   Členové odvolacího senátu jsou nezávislí. Při rozhodování nejsou vázáni žádnými pokyny.

3.   Členové odvolacího senátu nesmějí v agentuře vykonávat žádné jiné funkce. Funkci člena odvolacího senátu lze vykonávat na částečný úvazek.

4.   Členové odvolacího senátu nesmějí být během funkčního období odvoláni ze své funkce, ani vyškrtnuti ze seznamu způsobilých kandidátů, nejsou-li pro odvolání nebo vyškrtnutí závažné důvody, a Komise tak nerozhodne po obdržení stanoviska správní rady.

Článek 42

Vyloučení a námitky

1.   Členové odvolacích senátů se nesmějí účastnit žádného odvolacího řízení, mají-li na něm osobní zájem nebo jestliže se ho zúčastnili jako zástupci jednoho z účastníků tohoto řízení nebo jestliže se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

2.   Domnívá-li se z jednoho z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z jakéhokoli jiného důvodu člen odvolacího senátu, že se nemá zúčastnit určitého odvolacího řízení, uvědomí o tom správní radu.

3.   Proti členům odvolacích senátů může kterýkoli účastník odvolacího řízení vznést námitky z kteréhokoli důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo z důvodu podezření z podjatosti těchto členů. Námitka není přípustná, jestliže účastník odvolacího řízení učinil procesní úkon, i když mu byl znám důvod pro námitku. Žádná námitka nesmí být založena na státní příslušnosti členů.

4.   V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 odvolací senáty rozhodnou o přijatých opatřeních bez účasti daného člena. Pro účely přijetí tohoto rozhodnutí je v odvolacím senátu dotyčný člen nahrazen svým náhradníkem.

Článek 43

Rozhodnutí podléhající odvolání

1.   Odvolání lze podat proti rozhodnutím agentury přijatým na základě článků 20, 21, 22, 23, 54 nebo 63.

2.   Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. Agentura však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo podáno odvolání, umožňují-li to podle jejího názoru okolnosti.

3.   Odvolání proti rozhodnutí, kterým se neukončuje řízení ve vztahu k jednomu z účastníků, lze podat jen ve spojení s odvoláním proti konečnému rozhodnutí, pokud se v rozhodnutí neuvádí možnost samostatného odvolání.

Článek 44

Osoby oprávněné k odvolání

Každá fyzická nebo právnická osoba se může odvolat proti rozhodnutí určenému této osobě nebo proti rozhodnutí, které má sice formu rozhodnutí určeného jiné osobě, ale přímo a jednotlivě se této osoby týká. Účastníci řízení mohou být účastníky odvolacích řízení.

Článek 45

Lhůta a forma

Odvolání spolu s odůvodněním se podává agentuře písemně do dvou měsíců od oznámení o opatření vůči dané osobě, nebo není-li oznámeno, ode dne, kdy se o tomto opatření uvedená osoba dozví.

Článek 46

Předběžná revize

1.   Považuje-li výkonný ředitel odvolání za přípustné a odůvodněné, rozhodnutí opraví. Toto ustanovení se nepoužije, stojí-li odvolávající se v řízení proti jinému účastníku.

2.   Není-li do jednoho měsíce po obdržení prohlášení o důvodech pro odvolání rozhodnutí opraveno, rozhodne agentura bezodkladně, zda pozastaví uplatňování rozhodnutí v souladu s čl. 43 odst. 2 druhou větou, a postoupí odvolání odvolacímu senátu.

Článek 47

Přezkum odvolání

1.   Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá jeho důvody.

2.   Při přezkumu odvolání podle odstavce 1 jedná odvolací senát rychle. Tak často, jak je to nutné, vyzývá účastníky odvolacího řízení, aby ve stanovených lhůtách zaujali stanoviska ke sdělením, která jim vydává, nebo ke sdělením ostatních účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení jsou oprávněni přednést ústní připomínky.

Článek 48

Rozhodnutí o odvolání

Odvolací senát může vykonávat veškeré pravomoci spadající do působnosti agentury nebo může vrátit případ příslušnému orgánu agentury. Ten je vázán rozhodnutím odvolacího senátu.

Článek 49

Žaloby k Soudnímu dvoru

1.   U Soudního dvora Evropských společenství lze podat žalobu na neplatnost aktů agentury, které jsou právně závazné pro třetí osoby, žalobu pro nečinnost a na náhradu škody způsobené činností agentury.

2.   Žalobu na neplatnost rozhodnutí agentury přijatých na základě článků 20, 21, 22, 23, 54 nebo 63 lze u Soudního dvora Evropských společenství podat teprve po vyčerpání všech možností odvolání v rámci agentury.

3.   Agentura přijme nezbytná opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropských společenství.

Článek 50

Přímá žaloba

Členské státy a orgány Společenství mohou proti rozhodnutí agentury podat u Soudního dvora Evropských společenství přímou žalobu.

Oddíl III

Způsob práce

Článek 51

Postupy vypracovávání stanovisek, certifikačních specifikací a poradenského materiálu

1.   Správní rada co nejdříve po vstupu tohoto nařízení v platnost stanoví transparentní postupy pro vydávání stanovisek, certifikačních specifikací a poradenského materiálu podle čl. 18 písm. a) a c).

Tyto postupy:

a)

čerpají ze zkušeností dostupných u leteckých regulačních úřadů členských států;

b)

podle potřeby využívají vhodné odborníky dotčených zúčastněných stran;

c)

zajistí, aby agentura zveřejňovala dokumenty a na širokém základě konzultovala zúčastněné strany podle časového plánu a postupu, který zahrnuje povinnost agentury zaujmout písemné stanovisko k postupu konzultace.

2.   Agentura pro účely vypracování stanovisek, certifikačních specifikací a poradenského materiálu, které mají být uplatňovány členskými státy, v souladu s článkem 19 stanoví postup konzultací členských států. Za tímto účelem může vytvořit pracovní skupinu, do které je každý členský stát oprávněn jmenovat jednoho odborníka.

3.   Opatření uvedená v čl. 18 písm. a) a c) a postupy stanovené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku jsou zveřejňovány v úřední publikaci agentury.

4.   Zvláštní postupy jsou stanoveny k řešení bezprostředních opatření, která má agentura přijmout, aby reagovala na bezpečnostní problém a informovala zúčastněné strany o opatřeních, která mají přijmout.

Článek 52

Postupy přijímání rozhodnutí

1.   Správní rada stanoví transparentní postupy přijímání jednotlivých rozhodnutí podle čl. 18 písm. d).

Tyto postupy zajistí:

a)

aby fyzickým nebo právnickým osobám, kterým je rozhodnutí určeno, a všem ostatním osobám přímo nebo nepřímo rozhodnutím dotčených bylo umožněno slyšení;

b)

aby fyzickým nebo právnickým osobám bylo rozhodnutí oznámeno a bylo zveřejněno;

c)

aby fyzické nebo právnické osoby, kterým je rozhodnutí určeno, a všichni ostatní účastníci řízení byli informováni o opravných prostředcích dostupných těmto osobám podle tohoto nařízení;

d)

aby rozhodnutí obsahovalo odůvodnění.

2.   Správní rada rovněž stanoví postupy vymezující podmínky, za kterých jsou rozhodnutí oznamována, přičemž bere patřičný ohled na postup odvolání.

3.   Zvláštní postupy jsou stanoveny k řešení bezprostředních opatření, která má agentura přijmout, aby reagovala na bezpečnostní problém a informovala zúčastněné strany o opatřeních, která mají přijmout.

Článek 53

Kontroly členských států

1.   Aniž jsou dotčeny donucovací pravomoci svěřené Smlouvou Komisi, je agentura nápomocna Komisi při kontrole uplatňování tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu tím, že podle čl. 24 odst. 1 v příslušných úřadech členských států provádí standardizační kontroly. Úředníci pověření podle tohoto nařízení a vyslaní vnitrostátními úřady účastnící se těchto kontrol jsou takto zmocněni, aby v souladu s právními předpisy daného členského státu:

a)

zkoumali příslušné záznamy, údaje, postupy a jakýkoli jiný materiál významný pro dosažení úrovně bezpečnosti letectví v souladu s tímto nařízením;

b)

pořizovali kopie nebo výpisy z těchto záznamů, údajů, postupů a ostatních materiálů;

c)

požadovali ústní vysvětlení na místě;

d)

vstupovali do veškerých dotčených objektů, na pozemky nebo do dopravních prostředků.

2.   Úředníci agentury pověření kontrolami uvedenými v odstavci 1 se při výkonu svých pravomocí prokazují písemným zmocněním, které vymezuje předmět a účel kontroly a datum, kdy má začít. V dostatečné lhůtě před kontrolou informuje agentura daný členský stát o kontrole a o totožnosti pověřených úředníků.

3.   Daný členský stát se kontrolám podrobí a zajistí, aby se zúčastněné subjekty nebo osoby kontrole rovněž podrobily.

4.   Vyžaduje-li kontrola prováděná podle tohoto článku kontrolu podniku nebo sdružení podniků, použije se článek 54. Brání-li se podnik této kontrole, poskytne daný členský stát úředníkům pověřeným agenturou nezbytnou pomoc k jejímu provedení.

5.   Zprávy vypracované v rámci uplatňovaní tohoto článku jsou dostupné v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, kde byla kontrola provedena.

Článek 54

Vyšetřování podniků

1.   Agentura může sama provádět veškeré nezbytné vyšetřování v podnicích pro uplatnění článků 7, 20, 21, 22, 23 a čl. 24 odst. 2 nebo jím pověřovat vnitrostátní letecké úřady nebo kvalifikované subjekty. Všechna tato vyšetřování musí být prováděna v souladu s platnými právními předpisy členských států, ve kterých mají být uskutečňována. Za tímto účelem jsou osoby oprávněné podle tohoto nařízení zmocněny, aby:

a)

zkoumaly příslušné záznamy, údaje, postupy a jakýkoli jiný materiál významný pro vykonávání úkolů agentury;

b)

pořizovaly kopie nebo výpisy z těchto záznamů, údajů, postupů a ostatních materiálů;

c)

požadovaly ústní vysvětlení na místě;

d)

vstupovaly do veškerých dotčených objektů, na pozemky nebo do dopravních prostředků podniku;

e)

prováděly prohlídky letadla ve spolupráci s členskými státy.

2.   Osoby oprávněné k vyšetřování podle odstavce 1 se při výkonu svých pravomocí prokazují písemným zmocněním, které vymezuje předmět a účel vyšetřování.

3.   V dostatečné lhůtě před vyšetřováním informuje agentura daný členský stát, na jehož území má být vyšetřování provedeno, o vyšetřování a o totožnosti pověřených osob. Na žádost agentury jsou úředníci daného členského státu nápomocni pověřeným osobám při vykonávání jejich povinností.

Článek 55

Roční pracovní program

Roční pracovní program je zaměřen na podporu trvalého zlepšování letecké bezpečnosti v Evropě a odpovídá cílům, pověřením a úkolům agentury, jak jsou uvedeny v tomto nařízení. Jasně uvádí, jaké pověření a úkoly agentury byly ve srovnání s předchozím rokem přidány, změněny nebo zrušeny.

Roční pracovní program se předkládá na základě metodiky Komise použité jako součást řízení založeného na činnostech.

Článek 56

Výroční souhrnná zpráva

Výroční souhrnná zpráva shrnuje, jak agentura provedla svůj roční pracovní program. Jasně uvádí, jaké pověření a úkoly agentury byly ve srovnání s předchozím rokem přidány, změněny nebo zrušeny.

Ve zprávě se uvádějí činnosti, které agentura vykonala a vyhodnotí se jejich výsledky, pokud jde o cíle a časový rozvrh, rizika související s vykonávanými činnostmi a využívání zdrojů a obecné působení agentury.

Článek 57

Transparentnost a předávání informací

1.   Na dokumenty, jež má agentura v držení, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.   Agentura může z vlastního podnětu předávat informace v oblastech svých úkolů. Zejména zajišťuje, aby navíc k publikacím uvedeným v čl. 51 odst. 3 veřejnost a každá zúčastněná strana rychle obdržela objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o práci agentury.

3.   Každá fyzická nebo právnická osoba je oprávněna obrátit se písemně na agenturu v kterémkoli z jazyků uvedených v článku 314 Smlouvy. Tato osoba má právo na odpověď ve stejném jazyce.

4.   Informace získané agenturou v souladu s tímto nařízením podléhají ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (10).

Oddíl IV

Finanční ustanovení

Článek 58

Rozpočet

1.   Příjmy agentury sestávají:

a)

z příspěvku od Společenství;

b)

z příspěvku od kterékoliv evropské třetí země, se kterou Společenství uzavřelo dohody podle článku 65;

c)

z poplatků placených žadateli o osvědčení nebo o schválení vydávaných agenturou nebo držiteli těchto osvědčení nebo oprávnění;

d)

z plateb za publikace, školení a jakékoli jiné služby poskytované agenturou a

e)

z jakýchkoliv dobrovolných finančních příspěvků členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů, pokud takový příspěvek neohrožuje nezávislost a nestrannost agentury.

2.   Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.

3.   Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4.   Na základě návrhu výkazu odhadů příjmů a výdajů vypracuje správní rada každý rok výkaz odhadů příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.

5.   Odhad příjmů a výdajů uvedený v odstavci 4, obsahující návrh plánu pracovních míst spolu s předběžným pracovním programem, předá správní rada nejpozději do 31. března Komisi a státům, se kterými Společenství uzavřelo dohody podle článku 65.

6.   Komise předloží odhad příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

7.   Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši subvence ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.

8.   Rozpočtový orgán schvaluje položky subvencí pro agenturu. Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury.

9.   Rozpočet přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

10.   Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, jenž by mohl mít významné finanční důsledky pro financování rozpočtu, zejména jakékoli projekty související s nemovitostmi, jako je pronájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.

Pokud jedna složka rozpočtového orgánu sdělí svůj úmysl zaujmout stanovisko, předá své stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne sdělení projektu.

Článek 59

Plnění a kontrola rozpočtu

1.   Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.   Nejpozději do 1. března následujícího rozpočtového roku předá účetní agentura účetnímu Komise prozatímní účty spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (11).

3.   Nejpozději do 31. března následujícího rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účty agentury Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.

4.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům agentury podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury a předloží ji správní radě k vyjádření.

5.   Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.

6.   Nejpozději do 1. července následujícího rozpočtového roku předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7.   Konečná účetní závěrka se zveřejní.

8.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

9.   Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok, jak je stanoveno v čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

10.   Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 30. dubna roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 60

Boj proti podvodům

1.   V zájmu boje proti podvodům, korupci a ostatním protiprávním činnostem se na agenturu bez omezení vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (12).

2.   Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13) a neprodleně vydá odpovídající předpisy vztahující se na veškeré její zaměstnance.

3.   Rozhodnutí o financování a prováděcí dohody a nástroje z nich vyplývající výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků agentury a činitelů odpovědných za přidělování těchto prostředků.

Článek 61

Hodnocení

1.   Do tří let ode dne, kdy agentura zahájí svou činnost, a každých pět let poté zadá správní rada nezávislé externí hodnocení uplatňování tohoto nařízení.

2.   Hodnocení posoudí účinnost, s jakou agentura plní své úkoly. Rovněž posoudí vliv tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů na zajištění vysoké úrovně bezpečnosti civilního letectví. Hodnocení zohlední názory všech zúčastněných osob na evropské i vnitrostátní úrovni.

3.   Správní rada obdrží závěry hodnocení a podá Komisi doporučení týkající se změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů, přičemž Komise může tato doporučení spolu s vlastním stanoviskem a vhodnými návrhy předložit Evropskému parlamentu a Radě. Podle potřeby připojí plán činností s časovým rozvrhem. Nálezy i doporučení vyplývající z hodnocení se zveřejňují.

Článek 62

Finanční ustanovení

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná na agenturu. Tato pravidla se mohou odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (14), pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 63

Úprava poplatků a plateb

1.   Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku včetně jeho doplnění týkající se poplatků a plateb, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 64 odst. 4.

2.   Komise konzultuje se správní radou návrhy opatření uvedených v odstavci 1.

3.   Opatřeními uvedenými v odstavci 1 se určí zejména úkony, za které se ve shodě s čl. 58 odst. 1 hradí poplatky nebo platby, výše poplatků a plateb a způsob jejich hrazení.

4.   Poplatky a platby jsou ukládány za:

a)

vydání a prodloužení platnosti osvědčení a za související funkce průběžného dozoru;

b)

poskytování služeb; tyto poplatky odpovídají skutečným nákladům každé jednotlivé poskytnuté služby;

c)

vyřizování odvolání.

Všechny poplatky a platby se vyjadřují a hradí v eurech.

5.   Výše poplatků a plateb je určena na úrovni zajišťující, že jim odpovídající příjmy v zásadě postačují ke krytí celkových nákladů na poskytnuté služby. Tyto poplatky a platby jsou příjmy účelově vázanými na agenturu.

KAPITOLA IV

Závěrečná ustanovení

Článek 64

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Lhůty stanovené v čl. 5a odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) a e) rozhodnutí 1999/468/ES jsou dvacet dní.

6.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1, 2, 4, 5 písm. b) a odst. 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

7.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 6 rozhodnutí 1999/468/ES.

Komise před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje výbor zmíněný v odstavci 1 tohoto článku.

Doba uvedená v čl. 6 písm. b) rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Jestliže členský stát rozhodnutí Komise postoupí Radě, Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě tří měsíců přijmout jiné rozhodnutí.

Článek 65

Účast evropských třetích zemí

Agentura je otevřená účasti evropských třetích zemí, které jsou smluvními stranami Chicagské úmluvy a uzavřely dohody s Evropským společenstvím, na jejichž základě přijaly a uplatňují právo Společenství v oblasti působnosti tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu.

Podle odpovídajících ustanovení těchto dohod budou vypracovávána opatření, která mimo jiné upřesňují povahu, rozsah a podrobná pravidla účasti těchto zemí na práci agentury včetně opatření o finančních příspěvcích a zaměstnancích.

Článek 66

Zahájení činnosti agentury

1.   Počínaje dnem 28. září 2003 agentura převezme certifikační úkoly vyplývající pro ni ve shodě s článkem 20. Do tohoto dne členské státy pokračují v uplatňování použitelných právních předpisů.

2.   Během dodatečného přechodného období 42 měsíců ode dne uvedeného v odstavci 1 mohou členské státy pokračovat ve vydávání osvědčení a oprávnění odchylně od článků 5, 6, 12 a 20 za podmínek stanovených Komisí v opatřeních přijatých ke zmíněným článkům. Jestliže v tomto smyslu členské státy vydají osvědčení na základě osvědčení vydaných třetími zeměmi, opatření Komise zohlední zásady stanovené v čl. 12 odst. 2 písm. b) a c).

Článek 67

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 68

Zrušení

1.   Aniž je dotčen druhý pododstavec, nařízení (ES) č. 1592/2002 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.

2.   Směrnice Rady 91/670/EHS se zrušuje s účinkem od vstupu v platnost opatření uvedených v čl. 7 odst. 6.

3.   Příloha III nařízení (EHS) č. 3922/91 se zrušuje s účinkem od vstupu v platnost odpovídajících opatření podle čl. 8 odst. 5.

4.   Článek 11 se vztahuje na výrobky, letadlové části a zařízení, organizace a osoby, kterým bylo osvědčení vydáno nebo uznáno v souladu s ustanoveními aktů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku.

5.   Zrušuje se směrnice 2004/36/ES od data vstupu v platnost opatření uvedených v čl. 10 odst. 5 tohoto nařízení, aniž jsou dotčena prováděcí pravidla uvedená v čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 69

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 5, 6, 7, 8, 9c a 10 se použijí od dat uvedených v příslušných prováděcích pravidlech k těmto článkům, nejpozději však … (15).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V …

Za Evropský parlament

předseda

Za Radu

předseda nebo předsedkyně


(1)  Úř. věst. C 185, 8.8.2006, s. 106.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. března 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 15. října 2007 a postoj Evropského parlamentu ze dne … (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 334/2007 (Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 39).

(4)  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1900/2006 (Úř. věst. L 377, 27.12.2006, s. 176).

(5)  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 21.

(6)  Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 76. Směrnice ve znění směrnice (ES) č. 2111/2005 (Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15).

(7)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(8)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(9)  Úř. věst. L 377, 27.12.2006, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).

(12)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(14)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72; oprava Úř. věst. L 2, 7.1.2003, s. 39.

(15)  Čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.


PŘÍLOHA I

Hlavní požadavky letové způsobilosti podle článku 5

1.

Integrita výrobku: integrita výrobku musí být zajištěna pro všechny předpokládané letové podmínky po dobu provozní životnosti letadla. Vyhovění všem požadavkům musí být prokázáno vyhodnocením nebo analýzou a v případě potřeby podloženo zkouškami.

1.a.

Konstrukce a materiály: integrita konstrukce musí být zajištěna v rámci celé provozní obálky letadla a dostatečně mimo ni, včetně pohonného systému, a musí být zachována po dobu provozní životnosti letadla.

1.a.1.

Všechny letadlové části, jejichž porucha by mohla snížit integritu konstrukce, musí vyhovovat následujícím podmínkám, aniž by došlo k nežádoucí deformaci nebo poruše. To zahrnuje všechny položky značné hmotnosti a jejich zádržné prostředky.

1.a.1.a.

Musí být vzaty v úvahu všechny kombinace zatížení, které lze přiměřeně očekávat jak v rozmezích, tak v dostatečné míře i mimo rozmezí hmotností, polohy těžiště, provozní obálky a životnosti letadla. To zahrnuje zatížení způsobená poryvy, obraty, přetlakováním, pohyblivými plochami, řídicími a pohonnými systémy jak při letu, tak na zemi.

1.a.1.b.

V úvahu musí být vzata zatížení a pravděpodobné poruchy způsobené nouzovými přistáními buď na zemi, nebo na vodě.

1.a.1.c.

Dynamické účinky musí být vyrovnávány reakcí konstrukce na tato zatížení.

1.a.2.

Letadlo nesmí vykazovat žádnou aeroelastickou nestabilitu a žádné nadměrné vibrace.

1.a.3.

Výrobní postupy a materiály použité při stavbě letadla musí vykazovat známé a reprodukovatelné konstrukční vlastnosti. V úvahu musí být brány každé změny v chování materiálů vztahující se k provoznímu prostředí.

1.a.4.

Účinky cyklického zatěžování, zhoršených podmínek prostředí, náhodných a samostatných zdrojů poškození nesmí snížit integritu konstrukce pod přijatelnou úroveň zbytkové pevnosti. Všechny nezbytné instrukce k zajištění zachování letové způsobilosti v tomto ohledu musí být vyhlášeny.

1.b.

Pohon: integrita pohonného systému (tj. motoru a případně vrtule) musí být prokázána v rámci provozní obálky pohonného systému a dostatečně mimo ni a musí být zachována po dobu provozní životnosti pohonného systému.

1.b.1.

Pohonný systém musí ve svých stanovených mezích a s uvážením vlivů a podmínek prostředí poskytovat tah nebo výkon, který je od něj požadován.

1.b.2.

Výrobní postupy a materiály použité při stavbě pohonných systémů musí vykazovat známé a reprodukovatelné konstrukční vlastnosti. V úvahu musí být brány každé změny v chování materiálů vztahující se k provoznímu prostředí.

1.b.3.

Účinky cyklického zatěžování, zhoršených podmínek prostředí a provozního opotřebení a pravděpodobných následných poruch letadlových částí nesmí snížit integritu pohonného systému pod přijatelnou úroveň. Všechny nezbytné instrukce k zajištění zachování letové způsobilosti v tomto ohledu musí být vyhlášeny.

1.b.4.

Všechny nezbytné instrukce, informace a požadavky týkající se bezpečného a správného propojení mezi pohonným systémem a letadlem musí být vyhlášeny.

1.c.   Systémy a vybavení

1.c.1.

Letadlo nesmí vykazovat žádné konstrukční rysy nebo jednotlivosti, které se v praxi ukázaly jako nebezpečné.

1.c.2.

Letadlo včetně systémů, vybavení a zařízení požadovaných pro typovou certifikaci nebo na základě provozních pravidel musí fungovat tak, jak je určeno pro jakékoli předvídatelné provozní podmínky v rámci provozní obálky letadla a dostatečně mimo ni, přičemž v úvahu musí být bráno provozní prostředí systémů, vybavení nebo zařízení. Ostatní systémy, vybavení a zařízení nevyžadované pro typovou certifikaci nebo nevyžadované na základě provozních pravidel, ať již fungující správně nebo nesprávně, nesmějí snižovat bezpečnost a nesmějí nepříznivě ovlivňovat správnou funkci jakéhokoli jiného systému, vybavení nebo zařízení. Systémy, vybavení a zařízení musí být provozuschopné, aniž by vyžadovaly mimořádnou zručnost nebo sílu.

1.c.3.

Letadlové systémy, vybavení a související zařízení, uvažovány samostatně a ve vztahu jednoho k druhému, musí být konstruovány tak, aby žádná jednotlivá porucha, která nebyla prokázána jako krajně nepravděpodobná, neměla za následek žádný katastrofický poruchový stav a aby pravděpodobnost jednoho poruchového stavu byla v obráceném poměru k závažnosti jeho vlivu na letadlo a osoby na palubě. Co se týče výše uvedeného kritéria jednotlivé poruchy, je přijatelné předpokládat přiměřenou toleranci s ohledem na velikost a konfiguraci letadla, což může vést k tomu, že některé letadlové části a některé systémy vrtulníků a malých letounů by nemusely tomuto kritériu vyhovovat.

1.c.4.

Posádce nebo případně personálu údržby musí být jasným, úplným a jednoznačným způsobem poskytnuty informace nutné pro bezpečné provedení letu a informace týkající se nebezpečných stavů. Systémy, vybavení a ovládací prvky řízení včetně indikace a signalizace musí být konstruovány a uspořádány tak, aby minimalizovaly chyby, které by mohly přispět ke vzniku nebezpečí.

1.c.5.

Je třeba učinit konstrukční opatření k minimalizování ohrožení letadla a osob na palubě nebezpečím, které lze s přiměřenou pravděpodobností očekávat, jak z vnitřku, tak z vnějšku letadla, včetně ochrany před možností závažné poruchy nebo zničení jakéhokoli zařízení letadla.

1.d.   Zachování letové způsobilosti

1.d.1.

Musí být stanoveny instrukce pro zachování letové způsobilosti zajišťující, že úroveň letové způsobilosti letadla v době typové certifikace bude zachována po celou dobu provozní životnosti letadla.

1.d.2.

Musí být zajištěny prostředky umožňující kontrolu, seřízení, mazání, odstranění nebo výměnu letadlových částí a zařízení, tak jak je nezbytné pro zachování letové způsobilosti.

1.d.3.

Instrukce pro zachování letové způsobilosti musí být podle objemu údajů ve formě jedné příručky nebo více příruček. Příručky musí v praktickém uspořádaní obsahovat pokyny pro údržbu a opravy, informace pro ošetření letadla, postupy vyhledávání a odstraňování poruch a postupy prohlídek.

1.d.4.

Instrukce pro zachování letové způsobilosti musí obsahovat omezení letové způsobilosti, která stanoví každou závaznou lhůtu pro výměnu, interval prohlídek a související postup prohlídek.

2.   Hlediska letové způsobilosti provozu výrobku

2.a.

Musí být prokázáno, že v zájmu zabezpečení dostatečné úrovně bezpečnosti osob na palubě nebo na zemi je během provozu výrobku zajištěno toto:

2.a.1.

druhy provozu, pro které je letadlo schváleno, musí být stanoveny a dále musí být stanovena omezení a informace nezbytné pro bezpečný provoz, včetně omezení týkajících se životního prostředí a výkonnosti;

2.a.2.

letadlo musí být bezpečně řiditelné a manévrovatelné za všech předpokládaných provozních podmínek, a to i po případné poruše jednoho nebo případně více pohonných systémů. Patřičně musí být uvážena síla pilota, prostředí palubního prostoru, pracovní zatížení pilota, ostatní lidské činitele a fáze letu a jeho trvání;

2.a.3.

musí být možný plynulý přechod z jedné letové fáze do druhé, aniž by bylo zapotřebí mimořádné zručnosti pilotáže, nadměrné pozornosti, síly nebo pracovní zátěže za jakýchkoli pravděpodobných provozních podmínek;

2.a.4.

letadlo musí mít takovou stabilitu, která zajistí, aby požadavky na pilota nebyly nadměrné s ohledem na fázi letu a jeho trvání;

2.a.5.

musí být stanoveny postupy za podmínek normálního provozu a poruchových a nouzových stavů;

2.a.6.

musí být zajištěna výstražná zařízení nebo jiná varovná zařízení přiměřená typu a určená k zabránění překročení normální letové obálky;

2.a.7.

charakteristiky letadla a jeho systémů musí umožnit bezpečný návrat z možných krajních poloh letové obálky.

2.b.

Členům posádky musí být dostupná provozní omezení a ostatní informace nezbytné pro bezpečný provoz.

2.c.

Provoz výrobků musí být chráněn před nebezpečím způsobeným nepříznivými vnějšími nebo vnitřními podmínkami, včetně podmínek prostředí.

2.c.1.

Zejména nesmí nastat žádné nebezpečné podmínky způsobené vystavením jevům, jako jsou nepříznivé počasí, blesk, střet s ptákem, pole vysokofrekvenčního záření, ozón a podobně, jejichž výskyt lze přiměřeně očekávat v průběhu provozu výrobku.

2.c.2.

Prostory pro cestující musí cestujícím poskytovat vhodné dopravní podmínky a dostatečnou ochranu před jakýmkoli předpokládaným nebezpečím vzniklým v letovém provozu nebo v nouzových stavech včetně nebezpečí požáru, vzniku kouře, toxických plynů a náhlé dekomprese. Musí být přijata opatření, aby měly osoby na palubě jakoukoli přiměřenou naději vyhnout se těžkému zranění, být rychle evakuovány z letadla a ochráněny před účinkem deceleračních sil v případě nouzového přistání na zemi nebo na vodě. Podle potřeby musí být vydána jasná a jednoznačná znamení nebo oznámení k instruování osob na palubě o vhodném bezpečném chování a o umístění a správném používání bezpečnostního vybavení. Předepsané bezpečnostní vybavení musí být snadno dostupné.

2.c.3.

Prostory pro posádku musí být uspořádány tak, aby usnadnily jak letový provoz, tak možnosti situačního uvědomování a zvládání jakékoli očekávatelné situace a nouzových stavů. Prostředí prostoru pro posádku nesmí ohrozit schopnost posádky vykonávat její úkoly a jeho uspořádání musí být takové, aby se zamezilo vzájemnému ovlivňování během provozu a nesprávnému používání prvků řízení.

3.   Organizace (včetně fyzických osob působících při projektování, výrobě nebo údržbě)

3.a.

Oprávnění organizace musí být vydáno za předpokladu splnění těchto podmínek:

3.a.1.

organizace musí mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah prací. Tyto prostředky zahrnují mimo jiné toto: zařízení, personál, vybavení, nástroje a materiály, dokumentaci úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů;

3.a.2.

organizace musí zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s hlavními požadavky letové způsobilosti, a musí se snažit o trvalé zdokonalování tohoto systému;

3.a.3.

organizace musí podle potřeby uzavřít dohody s jinými příslušnými organizacemi s cílem zajistit zachování souladu s hlavními požadavky letové způsobilosti;

3.a.4.

organizace musí zřídit systém hlášení nebo řízení událostí, který musí být užíván v rámci systému řízení podle bodu 3.a.2. a v rámci dohod podle bodu 3.a.3. s cílem přispět k trvalému zlepšování bezpečnosti výrobků.

3.b.

Na organizace provádějící výcvik údržby se nevztahují podmínky podle bodů 3.a.3. a 3.a.4.


PŘÍLOHA II

Letadla podle čl. 4 odst. 4

Ustanovení čl. 4 odst. 1, 2 a 3 se nevztahují na letadla, která spadají do jedné nebo více z těchto kategorií:

a)

historická letadla splňující tato kritéria:

i)

nesložitá letadla, jejichž:

původní návrh byl vytvořen před 1.1.1955 a

výroba byla zastavena před 1.1.1975

nebo

ii)

letadla mající zřejmý historický význam týkající se:

účasti na pozoruhodné historické události nebo

významného kroku ve vývoji letectví nebo

významné úlohy, kterou plnila v ozbrojených silách členského státu;

b)

letadla konkrétně určená nebo upravená pro výzkumné, experimentální nebo vědecké účely a s pravděpodobnou výrobou ve velmi omezených počtech;

c)

letadla, z nichž alespoň 51 % bylo postaveno amatérem nebo neziskovou organizací amatérů pro jejich vlastní účely a bez obchodního cíle;

d)

letadla, která byla ve službách vojenských sil, pokud se nejedná o typ letadla, jehož konstrukční normu přijala agentura;

e)

maximálně dvoumístná letadla, vrtulníky a padáky s pohonem, s maximální vzletovou hmotností (MTOM), jak je zaznamenána členskými státy, která nepřesahuje:

i)

300 kg pro jednomístný pozemní letoun/vrtulník nebo

ii)

450 kg pro dvoumístný pozemní letoun/vrtulník nebo

iii)

330 kg pro jednomístný obojživelný letoun nebo vodní letoun/vrtulník nebo

iv)

495 kg pro dvoumístný obojživelný letoun nebo vodní letoun/vrtulník za předpokladu, že při provozu jako vodní letoun/vrtulník a jako pozemní letoun/vrtulník spadá pod mezní hodnoty MTOM příslušné těmto letounům;

v)

472,5 kg pro dvoumístný pozemní letoun vybavený celkovým záchranným padákovým systémem upevněným na drak letadla;

vi)

315 kg pro jednomístný pozemní letoun vybavený celkovým záchranným padákovým systémem upevněným na drak letadla;

a pro letadla, jejichž kritická rychlost nebo nejmenší rychlost ustáleného letu při přistávací konfiguraci nepřekračuje 35 uzlů kalibrované rychlosti (CAS);

f)

jednomístné a dvoumístné vírníky (gyroplány) s maximální vzletovou hmotností nepřekračující 560 kg;

g)

kluzáky s maximální prázdnou hmotností nejvýše 80 kg, jde-li o jednomístný letoun, nebo 100 kg, jde-li o dvoumístný letoun, včetně kluzáků se vzletem a přistáním z nohou pilota;

h)

repliky letadel splňující kritéria v písmenech a) nebo d) výše, u nichž je konstrukce podobná jako u původního letounu;

i)

bezpilotní letadla s provozní hmotností nejvýše 150 kg;

j)

jakákoliv jiná letadla s maximální prázdnou hmotností, včetně paliva, nejvýše 70 kg.


PŘÍLOHA III

Hlavní požadavky na vydávání průkazů způsobilosti pilotům podle článku 7

1.   Výcvik

1.a.   Obecně

1.a.1.

Osoba podstupující výcvik pro řízení letadla musí mít dostatečné vzdělání a být fyzicky i duševně způsobilá k tomu, aby získala, uchovala si a prokázala příslušné teoretické znalosti a praktické dovednosti.

1.b.   Teoretické znalosti

1.b.1.

Pilot musí získat a uchovat si úroveň znalostí odpovídající úlohám vykonávaným v letadle a úměrnou rizikům spojeným s daným typem činnosti. Tyto znalosti musí zahrnovat alespoň tyto oblasti:

i)

právní předpisy v oblasti letectví,

ii)

obecné znalosti o letadlech,

iii)

technické záležitosti vztahující se k dané kategorii letadla,

iv)

provedení letu a plánování,

v)

lidská výkonnost a omezení,

vi)

meteorologie,

vii)

navigace,

viii)

provozní postupy, včetně řízení zdrojů,

ix)

letové zásady,

x)

komunikaci a

xi)

dovednosti netechnické povahy, včetně rozpoznání a zvládání nebezpečí a chyb.

1.c.   Prokázání a udržování teoretických znalostí

1.c.1.

Získávání a udržování teoretických znalostí musí být prokazováno prostřednictvím průběžného hodnocení během výcviku a případně přezkušováním.

1.c.2.

Musí se udržovat odpovídající úroveň způsobilosti v oblasti teoretických znalostí. Splnění tohoto požadavku musí být prokázáno pravidelným hodnocením, přezkušováním, testy nebo kontrolami. Četnost přezkušování, testů nebo kontrol musí odpovídat míře rizika spojeného s danou činností.

1.d.   Praktické dovednosti

1.d.1.

Pilot musí získávat a udržovat si praktické dovednosti odpovídající vykonávaní jeho úkolů v letadle. Takové dovednosti musí odpovídat rizikům spojeným s typem činnosti a musí zahrnovat podle potřeby tyto úkoly vykonávané v letadle:

i)

předletové činnosti a činnosti během letu, včetně výkonnosti letadla, stanovení hmotnosti a vyvážení, prohlídka a údržba letadla, plánování paliva, vyhodnocení meterologických, plánování tratě, omezení ve vzdušném prostoru a dostupnost vzletové a přistávací dráhy;

ii)

pozemní úkony na letišti a vzorové provozní úkony;

iii)

preventivní opatření a postupy pro zabránění vzniku kolize;

iv)

řízení letadla podle vnějších vizuálních orientačních bodů;

v)

letové manévry, včetně kritických stavů a s tím spojených „zádových“ manévrů (upset), podle toho, jak jsou technicky proveditelné;

vi)

normální vzlet a přistání a vzlet a přistání s bočním větrem;

vii)

let pouze na základě přístrojů, podle typu činnosti;

viii)

provozní postupy, včetně týmových dovedností a řízení zdrojů, podle druhu provozu, ať už u jedné nebo několika posádek;

ix)

navigace a provádění pravidel létání a s nimi spojenými postupy, případně za použití vizuálních orientačních bodů nebo navigačních prostředků;

x)

postupy za mimořádných nebo nouzových podmínek, včetně simulace selhání letových přístrojů;

xi)

dodržování postupů letoých provozních služeb a spojovacích postupů;

xii)

specifické aspekty daného typu letadla nebo třídy;

xiii)

další výcvik praktických dovedností, které mohou být požadovány pro snížení rizik spojených se zvláštními činnostmi; a

xiv)

dovednosti netechnické povahy, včetně rozpoznání a zvládání nebezpečí a chyb, při použití odpovídající metodiky hodnocení ve spojení s hodnocením technických dovedností.

1.e.   Prokázání a udržování praktických dovedností

1.e.1.

Pilot musí prokázat schopnost provádět postupy a manévry se stupněm způsobilosti odpovídajícím úkolům vykonávaným v letadle tím, že:

i)

řídí letadlo v rámci jeho provozních omezení;

ii)

provádí všechny manévry plynule a přesně;

iii)

využívá dobrého úsudku a letecké zkušenosti posádky;

iv)

použije letecké znalosti;

v)

udržuje letadlo trvale pod kontrolou takovým způsobem, aby byl zajištěn úspěšný výsledek postupu nebo manévru; a

vi)

zvládá dovednosti netechnické povahy, včetně rozpoznání a zvládání nebezpečí a chyb, při použití odpovídající metodiky hodnocení ve spojení s hodnocením technických dovedností.

1.e.2.

Odpovídající úroveň způsobilosti v praktických dovednostech musí být udržována. Splnění tohoto požadavku musí být prokázáno pravidelným hodnocením, přezkušováním, testy nebo kontrolami. Četnost přezkušování, testů nebo kontrol musí odpovídat míře rizika spojeného s danou činností.

1.f.   Jazykové znalosti

Pilot musí prokázat znalosti jazyka v míře odpovídající funkcím plněným v letadle. Tyto prokázané znalosti zahrnují:

i)

schopnost porozumět dokumentaci s meteorologickými informace,

ii)

používání leteckých traťových, odletových a přibližovacích map a související letecké informační dokumentace; a

iii)

schopnost komunikovat s jinými letovými posádkami a pracovníky letecké navigační služby během všech fází letu, včetně přípravy letu.

1.g.   Zařízení pro výcvik pomocí simulace letu

Pokud se používají zařízení pro výcvik pomocí simulace letu (FSTD) pro výcvik nebo pro prokázání toho, že byly získány nebo zachovány praktické dovednosti, musí mít toto FSTD osvědčení pro danou úroveň výkonnosti v těch oblastech, které jsou důležité pro splnění příslušného úkolu. Především musí adekvátně odpovídat danému letadlu ohledně opakování konfigurace, ovládacích vlastností, výkonnosti letadla a chování systémů.

1.h.   Výcvikový kurs

1.h.1.

Výcvik se musí provádět prostřednictvím výcvikového kursu.

1.h.2.

Výcvikový kurs musí splňovat následující podmínky:

i)

pro každý typ kursu musí být sestaveny osnovy a

ii)

výcvikový kurs musí zahrnovat výčet teoretických znalostí a případně praktický letový výcvik (včetně výcviku pomocí letové).

1.i.   Instruktoři

1.i.1.   Teoretický výcvik

Teoretický výcvik musí poskytovat odpovídajícím způsobem kvalifikovaní instruktoři. Tito instruktoři musí:

i)

mít odpovídající znalosti v oblasti, v níž mají výcvik poskytovat, a

ii)

být schopni používat odpovídající výcvikové postupy.

1.i.2.   Letový výcvik a výcvik pomocí letové simulace

Letový výcvik a výcvik pomocí letové simulace musí poskytovat odpovídajícím způsobem kvalifikovaní instruktoři, kteří mají tyto kvalifikace:

i)

splňují požadavky na teoretické znalosti a zkušenosti odpovídající výcviku, který poskytují;

ii)

jsou schopni použít odpovídající výcvikové postupy;

iii)

mají zkušenosti s výcvikovými metodami v takových letových manévrech a postupech, o nichž mají poskytovat letový výcvik;

iv)

prokázali schopnost poskytovat výcvik v takových oblastech, které jsou předmětem letového výcviku, včetně předletového, poletového a pozemního výcviku, a

v)

účastní se pravidelného opakovacího školení, aby bylo zajištěno, že jsoustandardy výcviku stále aktuální.

Letoví instruktoři musí být rovněž oprávněni zastávat funkci velitele letadla v letadle, pro něž je výcvik poskytován, vyjma výcviku na nových typech letadel.

1.j.   Zkoušející

1.j.1.

Osoby odpovědné za posouzení dovedností pilotů musí:

i)

splňovat požadavky kladené na letové instruktory nebo na instruktory letové simulace,

ii)

být schopni vyhodnotit výkon pilota a provádět letové zkoušky a kontroly.

2.   Požadavky na zkušenosti

2.a.1.

Osoba působící jako člen letové posádky, instruktor nebo zkoušející musí získat a udržovat zkušenosti dostatečné pro vykonávané úlohy, kromě případů, kdy prováděcí pravidla stanovují způsobilost, jež má být prokázána v souladu s bodem 1.e.

3.   Organizace výcviku

3.a.   Požadavky na organizaci výcviku

3.a.1.

Organizace výcviku zajišťující výcvik pilotů musí splňovat tyto požadavky:

i)

musí mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah povinností spojených s jejich činností. Mezi tyto prostředky mimo jiné patří: zařízení, personál, vybavení, nástroje a materiály, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů;

ii)

musí zavést a udržovat řídící systém ohledně bezpečnosti a výcvikových norem a zaměřit se na průběžné zlepšování tohoto systému a

iii)

podle potřeby musí uzavřít dohody s jinými příslušnými organizacemi, aby byly neustále splněny výše uvedené požadavky.

4.   Zdravotní způsobilost

4.a.   Zdravotní kritéria

4.a.1.

Všichni piloti musí pravidelně prokazovat zdravotní způsobilost pro uspokojivé vykonávání svých úkolů s ohledem na typ činnosti. Splnění těchto požadavků musí být prokázáno pomocí odpovídajícího posouzení na základě osvědčených postupů leteckého lékařství s ohledem na typ činnosti a možné zhoršení duševních a fyzických schopností v důsledku stárnutí.

Zdravotní způsobilostí, která zahrnuje fyzickou a duševní způsobilost, se rozumí, že pilot netrpí žádným onemocněním ani postižením, které mu znemožňují:

i)

plnit úkoly nezbytné pro řízení letadla nebo

ii)

kdykoliv plnit přidělené povinnosti nebo

iii)

správně vnímat podmínky okolního prostředí.

4.a.2.

Není-li možno zdravotní způsobilost plně prokázat, je možno provést opatření na snížení rizika, které zajistí odpovídající bezpečnost letu.

4.b.   Letečtí lékaři

4.b.1

Letecký lékař musí:

i)

mít kvalifikaci a licenci k výkonu lékařské praxe,

ii)

absolvovat školení v oblasti leteckého lékařství a pravidelné opakovací školení v oblasti leteckého lékařství, aby se zajistilo, že budou zachovány normy pro posuzování zdravotní způsobilosti,

iii)

získat praktické znalosti a zkušenosti o podmínkách, v nichž piloti plní své povinnosti.

4.c   Letecká zdravotní střediska

4.c.1

Letecká zdravotní střediska musí splňovat tyto podmínky:

i)

musí mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah povinností spojených s jejich výsadními právy. Mezi tyto prostředky mimo jiné patří: zařízení, personál, vybavení, nástroje a materiály, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů;

ii)

musí zavést a udržovat řídící systém ohledně bezpečnosti a norem pro lékařské posuzování zdravotní způsobilosti a zaměřit se na průběžné zlepšování tohoto systému;

iii)

podle potřeby uzavřít dohody s jinými příslušnými organizacemi, aby byly neustále splněny výše uvedené požadavky.


PŘÍLOHA IV

Hlavní požadavky na letecký provoz podle článku 8

1.   Obecně

1.a.

Let nesmí být proveden v případě, že členové posádky a případně veškerý provozní personál zapojený do jeho přípravy a provedení není seznámen s příslušnými právními a správními předpisy a postupy vztahujícími se na splnění jejich povinností předepsaných pro oblasti, jež se mají přeletět, pro letiště, jejichž využití se plánuje, a zařízení pro leteckou navigaci, jež s letem souvisejí.

1.b.

Let musí být proveden tak, aby se postupovalo podle provozních postupů pro přípravu a provedení letu specifikovaných v letové příručce nebo v případě potřeby v provozní příručce. Pro usnadnění tohoto postupu musí být podle potřeby k dispozici systém kontrolních seznamů pro všechny členy posádky a pro všechny fáze provozu letadla za normálních, mimořádných a nouzových stavů a situací. Musí být stanoveny postupy pro všechny přiměřeně předvídatelné nouzové situace.

1.c.

Před každým letem musí být stanoveny úlohy a povinnosti každého člena posádky. Velitel letadla musí být odpovědný za provoz a bezpečnost letadla a za bezpečnost všech členů posádky, cestujících a nákladu na palubě.

1.d.

Zboží nebo látky, které mohou představovat značné riziko pro zdraví, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí, jako je nebezpečné zboží, zbraně a munice, nesmí být přepravovány žádným letadlem, pokud nejsou použity zvláštní bezpečnostní postupy a instrukce pro snížení souvisejících rizik.

1.e.

Všechny nezbytné údaje, dokumenty, záznamy a informace dokládající dodržení podmínek stanovených v bodě 5.c musí být pro každý let uloženy a uchovány k dispozici po minimální dobu odpovídající druhu provozu.

2.   Letová příprava

2.a.

Let nesmí být zahájen, dokud není zajištěno všemi přiměřenými dostupnými prostředky, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

2.a.1.

Pro provedení letu je k dispozici veškeré odpovídající vybavení přímo vyžadované pro let a pro bezpečný provoz letadla, včetně komunikačních zařízení a navigačních pomůcek, a to při zohlednění dostupné dokumentace letecké informační služby (AIS).

2.a.2.

Posádka musí znát umístění a použití příslušného nouzového vybavení a cestující o něm musí být informováni. Za použití stanovených informací musí mít posádka a cestující k dispozici dostatečné příslušné informace o nouzových postupech a použití bezpečnostního vybavení v kabině.

2.a.3.

Velící pilot se musí přesvědčit, že:

i)

letadlo je způsobilé k letu, jak je stanoveno v bodě 6;

ii)

v případě potřeby, že je letadlo řádně zapsané v leteckém rejstříku a že na palubě letadla jsou příslušná osvědčení o tomto zápisu;

iii)

přístroje a vybavení uvedené v bodě 5, které jsou nezbytné pro provedení tohoto letu, jsou nainstalovány v letadle a jsou v provozu, pokud příslušný seznam minimálního vybavení (MEL) nebo rovnocenný dokument nepovoluje odchylku;

iv)

hmotnost letadla a poloha těžiště jsou takové, že je let možno provést v rámci mezních hodnot předepsaných v dokumentaci k letové způsobilosti;

v)

veškerá kabinová zavazadla, příruční zavazadla a náklad jsou řádně naloženy a zajištěny a

vi)

během letu nebudou v žádném okamžiku překročena provozní omezení letadla stanovená v bodě 4.

2.a.4.

Letová posádka musí mít k dispozici informace ohledně meteorologických podmínek v místě odletu, v místě určení, případně na náhradních letištích, jakož i o podmínkách na trati. Zvláštní pozornost musí být věnována případným nebezpečným atmosférickým podmínkám.

2.a.5.

V případě letu do oblasti, o níž se ví nebo předpokládá, že v ní hrozí vznik námrazy, musí být letadlo certifikováno, vybaveno nebo upraveno tak, aby jej bylo možno v takových podmínkách bezpečně provozovat.

2.a.6.

Pro let podle pravidel letu za viditelnosti musí být meteorologické podmínky na terati takové, aby bylo možno tato pravidla letu dodržet. Pro lety na základě pravidel letu podle přístrojů je třeba vybrat místo určení a případně náhradní letiště, kde letadlo může přistát, se zvláštním ohledem na předpověď meteorologických podmínek, dostupnost leteckých navigačních služeb, dostupnost pozemních zařízení a postupy pro let podle přístrojů schválené státem, v němž se místo určení nebo náhradní letiště nachází.

2.a.7.

Množství paliva a oleje na palubě musí být dostatečné pro zajištění toho, aby bylo možno zamýšlený let bezpečně provést, s ohledem na meteorologické podmínky, veškeré prvky mající vliv na výkonnost letadla a veškerá zpoždění, které se při letu očekávají. Navíc musí být k dispozici rezervní palivo pro případ mimořádné události. V případě potřeby se musí stanovit postupy pro řízení palivového systému za letu.

3.   Letový provoz

3.a.

Pokud jde o letový provoz, musí být splněny všechny tyto podmínky:

3.a.1.

Podle typu letadla musí každý člen posádky během vzletu a přistání a kdykoliv to velitel letadla považuje za nezbytné v zájmu bezpečnosti sedět na pracovním místě posádky a musí používat zádržné systémy, které jsou k dispozici, a to s ohledem na typ letadla.

3.a.2.

Podle typu letadla musí všichni členové letové posádky konající službu v pilotním prostoru být a zůstat na svém pracovním mítě se zapnutými bezpečnostními pásy, vyjma případů fyziologických nebo provozních potřeb během letu.

3.a.3.

Podle typu letadla a druhu provozu musí velitel letadla před vzletem a přistáním, během pojíždění a kdykoliv se to považuje za nezbytné v zájmu bezpečnosti zajistit, aby každý z cestujících řádně seděl na svém místě a byl řádně připoután.

3.a.4.

Let musí být proveden takovým způsobem, aby byla během všech jeho fází udržována dostatečná vzdálenost od ostatních letadel a aby byla zajištěna odpovídající bezpečná výška nad překážkami. Tato vzdálenost musí být alespoň taková, jakou požadují použitelná pravidla létání.

3.a.5.

V letu se nesmí pokračovat, pokud přetrvávající známé podmínky neodpovídají alespoň podmínkám uvedeným v bodu 2. Při letu podle pravidel letu podle přístrojů se nesmí pokračovat v přiblížení k letišti pod určité stanovené výšky nebo za určité místo, pokud nejsou splněna předepsaná kritéria viditelnosti.

3.a.6.

V nouzové situaci musí velitel letadla zajistit, aby všichni cestující byli instruováni o takovém nouzovém postupu, který odpovídá okolnostem.

3.a.7.

Velitel letadla musí přijmout všechna nezbytná opatření pro minimalizaci dopadu rušivého chování cestujících na let.

3.a.8.

Letadlo nesmí pojíždět na pohybové ploše letiště nebo jeho rotor nesmí být poháněn, pokud osoba u řízení nemá odpovídající způsobilost.

3.a.9.

V případě potřeby se musí použít příslušené postupy pro řízení palivového systému za letu.

4.   Výkonnost letadla a provozní omezení

4.a.

Letadlo musí být provozováno v souladu s jeho dokumentací o letové způsobilosti a všemi souvisejícími provozními postupy a omezeními, jak jsou uvedeny v jeho schválené letové příručce nebo rovnocenné dokumentaci, podle daného případu. Letová příručka nebo rovnocenná dokumentace musí být k dispozici posádce a musí být pro každé letadlo aktualizována.

4.b.

Letadlo se musí provozovat v souladu s příslušnou dokumentací v oblasti životního prostředí.

4.c.

Let se nesmí zahájit ani se v něm nesmí pokračovat, pokud plánovaná výkonnost letadla, při zohlednění všech faktorů, které mají významný dopad na úroveň výkonnosti, neumožní provedení všech fází letu v rámci použitelných vzdáleností/oblastí a výšek nad překážkami při plánované provozní hmotnosti. Mezi faktory ovlivňující výkonnost, které značně ovlivňují vzlet, let na trati a přiblížení/přistání, zvláště patří:

i)

provozní postupy,

ii)

tlaková nadmořská výška letiště,

iii)

teplota,

iv)

vítr,

v)

velikost, sklon a stav plochy vzletu/přistávací plochy a

vi)

stav draku letadla, pohonných jednotek nebo systémů, při zohlednění možného opotřebení.

4.c.1.

Tyto faktory se musí zohlednit přímo jako provozní parametry nebo nepřímo prostřednictvím tolerance nebo rezervy, které mohou být podle druhu provozu použity při plánování výkonnostních údajů.

5.   Přístroje, údaje a vybavení

5.a.

Letadlo musí být vybaveno veškerým navigačním, spojovacím a jiným vybavením nezbytným pro zamýšlený let, s ohledem na předpisy pro letecký provoz a pravidla létání použitelná během kterékoliv fáze letu.

5.b.

Letadlo musí být případně vybaveno veškerým nezbytným bezpečnostním, zdravotnickým a evakuačním vybavením a vybavením pro přežití, s ohledem na rizika spojená s oblastmi provozu, letovými tratěmi, nadmořskou výškou letu a dobou trvání letu.

5.c.

Všechny údaje nezbytné pro provedení letu posádkou musí být aktuální a k dispozici na palubě letadla, s ohledem na použitelné předpisy pro letecký provoz, pravidla pro létání, nadmořskou výšku letů a oblasti provozu.

6.   Zachování letové způsobilosti

6.a.

Letadlo se nesmí provozovat, pokud:

i)

letadlo není způsobilé k letu,

ii)

provozní a nouzové vybavení nezbytné pro zamýšlený let není provozuschopné,

iii)

dokumentace o letové způsobilosti není platná a

iv)

údržba letadla není prováděna v souladu s jeho programem údržby.

6.b.

Před každým letem nebo souvislou sérií návazných letů se letadlo musí prohlédnout v rámci předletové prohlídky, aby se zjistilo, zda je připraveno pro zamýšlený let.

6.c.

Program údržby musí obsahovat zvláště úkoly a intervaly údržby, zejména ty, které byly stanoveny jako povinné v instrukcích pro zachování letové způsobilosti.

6.d.

Letadlo se nesmí provozovat, pokud není po údržbě schváleno pro provoz kvalifikovanými osobami nebo organizacemi. Podepsané schválení pro provoz musí obsahovat zejména základní údaje o provedené údržbě.

6.e.

Všechny záznamy prokazující letovou způsobilost letadla musí být uchovávány tak dlouho, dokud nejsou uvedené informace nahrazeny novými, rovnocennými informacemi, pokud jde o rozsah a podrobnosti, nejméně však 24 měsíců v případě podrobných záznamů o údržbě. Pokud se letadlo pronajímá, musí být všechny záznamy prokazující letovou způsobilost letadla uchovány nejméně po dobu pronájmu.

6.f.

Všechny změny a opravy musí splňovat základní požadavky na letovou způsobilost. Je třeba uchovávat průkazné údaje dokládající splnění požadavků na letovou způsobilost.

7.   Členové posádky

7.a.

Počet členů posádky a její složení musí být stanoveno při zohlednění:

i)

certifikovaných omezení letadla, včetně případného odpovídajícího předvádění nouzové evakuace,

ii)

konfigurace letadla a

iii)

druhu a trvání provozu.

7.b.

Palubní průvodčí musí:

i)

pravidelně absolvovat výcvik a přezkoušení, aby dosáhli a udržovali si odpovídající úroveň způsobilosti k plnění jim přidělených bezpečnostních povinností a

ii)

pravidelně absolvovat posouzení zdravotní způsobilosti pro bezpečné plnění jim přidělených bezpečnostních povinností. Splnění těchto požadavků musí být prokázáno na základě odpovídajícího posouzení založeného na osvědčených postupech leteckého lékařství.

7.c.

Velitel letadla musí mít pravomoc vydat všechny příkazy a přijmout všechna odpovídající opatření pro zajištění provozu a bezpečnosti letadla a osob nebo majetku přepravovaného v letadle.

7.d.

V případě nouzové situace, která ohrožuje provoz nebo bezpečnost letadla nebo osoby na palubě, musí velitel letadla přijmout veškerá opatření, která považuje za nezbytná v zájmu bezpečnosti. Pokud taková opatření zahrnují porušení místních předpisů nebo postupů, velitel letadla musí být odpovědný za okamžité informování příslušných místních úřadů.

7.e.

Mimořádné nouzové situace nesmějí být simulovány, pokud jsou přepravováni cestující nebo náklad.

7.f.

Žádný z členů posádky nesmí dovolit, aby se jeho plnění úkolů/rozhodování zhoršilo do takové míry, že by to narušilo bezpečnost letu v důsledku únavy, mimo jiné s přihlédnutím k nahromadění únavy, nedostatku spánku, počtu nalétaných úseků, nočních služeb nebo změn časových pásem. Doba odpočinku musí poskytovat dostatek času k tomu, aby se členové posádky mohli zotavit z účinků předchozích služeb a mohli si dostatečně odpočinout před začátkem další doby letové služby.

7.g.

Člen posádky nesmí plnit přidělené povinnosti na palubě letadla, pokud je pod vlivem psychoaktivních látek nebo alkoholu nebo pokud není způsobilý v důsledku poranění, únavy, léků, onemocnění nebo z jiných podobných příčin.

8.   Další požadavky na provoz pro obchodní účely a provoz složitých motorem poháněných letadel

8.a.

Provozování proobchodní účely a provozování složitých motorem poháněných letadel se nesmí provádět, pokud nejsou splněny tyto podmínky:

8.a.1.

Provozovatel musí mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím smluv prostředky nezbytné pro rozsah a účel provozu. Tyto prostředky mimo jiné zahrnují: letadla, zařízení, řídicí struktury, personál, vybavení, dokumentaci úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a evidenci záznamů.

8.a.2.

Provozovatel musí využívat pouze vhodně kvalifikovaný nebo personál, který absolvoval výcvik, a zavést a stále poskytovat programy výcviku a přezkoušení pro členy posádky a další příslušný personál.

8.a.3.

Provozovatel musí vytvořit seznam minimálního vybavení (MEL) nebo rovnocenný dokument, přičemž zohlední toto:

i)

dokument musí obsahovat pokyny pro provoz letadla za určitých podmínek, v případě, že určité přístroje, položky vybavení nebo funkce na začátku letu nefungují;

ii)

dokument se musí připravit pro každé konkrétní letadlo s ohledem na příslušné podmínky pro provoz a údržbu daného provozovatele a

iii)

seznam minimálního vybavení musí vycházet ze základního seznamu minimálního vybavení (MMEL), pokud je k dispozici, a nesmí být méně omezující než základní seznam minimálního vybavení;

8.a.4.

Provozovatel musí zavést a udržovat řídící systém s cílem zajistit dodržování těchto hlavních požadavků na provoz a snažit se o průběžné zdokonalování tohoto systému a

8.a.5.

provozovatel musí vytvořit a udržovat program prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů, včetně programu hlášení událostí, které musí využívat řídící systém, aby se tak přispělo k cíli průběžného zlepšování bezpečnosti provozu.

8.b.

Provozování pro obchodní účely a provozování složitých motorem poháněných letadel se musí provádět v souladu s provozní příručkou provozovatele. Taková příručka musí obsahovat všechny nezbytné pokyny, informace a postupy pro všechna provozovaná letadla a pro provozní personál k plnění jeho povinností. Musí být stanovena omezení vztahující se na dobu letu, dobu letové služby a dobu odpočinku pro členy posádky. Provozní příručka a její revize musí být ve shodě se schválenou letovou příručkou a v případě potřeby musí být změněna.

8.c.

Provozovatel musí podle potřeby stanovit postupy pro minimalizaci dopadu rušivého chování pasažérů na bezpečný letový provoz.

8.d.

Provozovatel musí vytvořit a udržovat bezpečnostní programy upravené podle daného letadla a druhu provozu, především včetně:

i)

zabezpečení pilotního prostoru,

ii)

kontrolních seznamů postupu prohledávání letadla,

iii)

výcvikových programů,

iv)

ochrany elektronických a počítačových systémů s cílem zabránit záměrnému vměšování a poškození a

v)

podávání hlášení o nezákonném vměšování.

Pokud mohou mít bezpečnostní opatření nepříznivý dopad na bezpečnost provozu, musí být vyhodnocena rizika a vytvořeny odpovídající postupy pro snížení bezpečnostních rizik, což může vyžadovat použití speciálního vybavení.

8.e.

Provozovatel musí určit jednoho pilota z letové posádky jako velitele letadla.

8.f.

Prostřednictvím systému rozpisu služeb se musí zabránit vzniku únavy. Pro lety nebo série letů se musí v rámci systému rozpisu služeb přidělit doby letu, doba letové služby, povinné a upravené doby odpočinku. Omezení stanovená v rámci systému rozpisu služeb musí zohlednit všechny důležité faktory přispívající k únavě, jako je zejména počet nalétaných úseků, překračování časových pásem, nedostatek spánku, narušení 24hodinových cyklů, noční hodiny, přemístění, kumulativní dobu služby pro dané časové období, sdílení přidělených úkolů mezi členy posádky, jakož i ustavení rozšířené posádky.

8.g.

Úkoly stanovené v bodě 6.a a úkoly popsané v bodech 6.d. a 6.e. musí kontrolovat organizace odpovědná za řízení zachování letové způsobilosti, která musí splňovat vedle požadavků stanovených v příloze I bodě 3.a tyto podmínky:

i)

organizace musí mít kvalifikaci pro údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení v rámci své odpovědnosti nebo musí mít uzavřenou smlouvu s takovou kvalifikovanou organizací pro tyto výrobky, letadlové části a zařízení a

ii)

organizace musí vytvořit organizační příručku poskytující pokyny pro potřeby příslušného personálu, která bude obsahovat popis všech postupů dané organizace pro zachování letové způsobilosti, včetně případného popisu administrativních ujednání mezi danou organizací a organizací oprávněnou k údržbě.


PŘÍLOHA V

Kritéria pro kvalifikované subjekty podle článku 13

1)

Subjekt, jeho ředitel a personál odpovědný za provádění kontrol nesmí být přímo ani nepřímo ani jako zmocněný zástupce zapojen do projektování, výroby, uvádění na trh ani údržby výrobků, letadlových částí, zařízení, složek ani systémů ani do jejich provozování, poskytování servisních služeb nebo užívání. To nevylučuje možnost výměny technických informací mezi zúčastněnými organizacemi a kvalifikovaným subjektem.

2)

Subjekt a personál odpovědný za certifikaci musí vykonávat své povinnosti s nejvyšší možnou profesionální důvěryhodností a nejvyšší možnou technickou kvalifikací a nesmí být vystaveny jakýmkoli tlakům a pobídkám, zvláště finančního rázu, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich vyšetřování, zvláště pak ze strany osob nebo skupin osob, kterých se výsledky certifikace týkají.

3)

Subjekt musí zaměstnávat personál a mít prostředky nezbytné k odpovídajícímu výkonu technických a správních úkolů souvisejících s procesem certifikace; měl by mít též možnost využívat zařízení nezbytná pro mimořádné kontroly.

4)

Personál odpovědný za vyšetřování musí mít:

řádný technický i odborný výcvik;

dostatečné znalosti o požadavcích na úkoly, které provádějí při certifikaci, a odpovídající zkušenosti z takového procesu;

schopnosti potřebné ke zpracovávání prohlášení, záznamů a hlášení prokazujících, že proběhlo vyšetřování.

5)

Musí být zaručena nestrannost zaměstnanců, kteří provádějí vyšetřování. Jejich odměna nesmí záviset na počtu vykonaných vyšetřování ani na jejich výsledcích.

6)

Subjekt je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škody, nenese-li za něho tuto odpovědnost v souladu s vnitrostátním právem některý členský stát.

7)

Personál subjektu musí zachovávat služební tajemství ohledně veškerých informací, které získá při výkonu svých úkolů podle tohoto nařízení.


PŘÍLOHA VI

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 1592/2002

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2 písm. a) až e)

Čl. 2 odst. 2 písm. a) až e)

Čl. 2 odst. 2 písm. f)

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 3

Čl. 3 písm. a) až g)

Čl. 3 písm. a) až g)

Čl. 3 písm. h)

Čl. 4 odst. 1 písm. a) až c)

Čl. 4 odst. 1 písm. a) až c)

Čl. 4 odst. 2 a 3

Čl. odst. 1 písm. d)

Čl. 4 odst. 2

Čl. 4 odst. 4

Čl. 4 odst. 5

Čl. 4 odst. 3

Čl. 4 odst. 6

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 2 první pododstavec návětí

Čl. 5 odst. 2 první pododstavec návětí

Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) až c)

Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) až c)

Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. d)

Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. d) a e)

Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. e) a f)

Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. f) a g)

Čl. 5 odst. 3

Čl. 5 odst. 3

Čl. 5 odst. 4

Čl. 5 odst. 4 první pododstavec návětí

Čl. 5 odst. 5 první pododstavec návětí

Čl. 5 odst. 4 první pododstavec písm. a) až d)

Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. a) až d)

Čl. 5 odst. 4 první pododstavec písm. e) body i) až iii)

Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. e) body i) až iii)

Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. e) body iv) až vi)

Čl. 5 odst. 4 první pododstavec písm. f) až i)

Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. f) až i)

Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. j)

Čl. 5 odst. 5 první pododstavec návětí

Čl. 5 odst. 6 první pododstavec návětí

Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. a), b) a c)

Čl. 5 odst. 6 první pododstavec písm. a), b) a c)

Čl. 5 odst. 6 první pododstavec písm. d)

Článek 6

Článek 6

Článek 7

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Čl. 8 odst. 1

Čl. 11 odst. 1

Čl. 11 odst. 2 až 4

Čl. 8 odst. 2

Čl. 11 odst. 5

Čl. 11 odst. 6

Článek 9

Článek 12

Článek 13

Čl. 10 odst. 1

Čl. 14 odst. 1

Čl. 14 odst. 2

Čl. 10 odst. 2

Čl. 14 odst. 3

Čl. 10 odst. 3

Čl. 14 odst. 4

Čl. 10 odst. 4

Čl. 14 odst. 5

Čl. 10 odst. 5

Čl. 14 odst. 6

Čl. 10 odst. 6

Čl. 14 odst. 7

Článek 11

Článek 15

Článek 16

Článek 12

Článek 17

Čl. 13 návětí

Čl. 18 návětí

Čl. 13 písm. a)

Čl. 18 písm. a)

Čl. 18 písm. b)

Čl. 13 písm. b)

Čl. 18 písm. c)

Čl. 13 písm. c)

Čl. 18 písm. d)

Čl. 18 písm. e)

Článek 14

Článek 19

Čl. 15odst. 1 návětí

Čl. 20 odst. 1 návětí

Čl. 15 odst. 1 písm. a) až j)

Čl. 20 odst. 1 písm. a) až j)

Čl. 20 odst. 1 písm. k) al)

Čl. 15 odst. 2

Čl. 20 odst. 2

Článek 21

Článek 22

Článek 23

Čl. 16 odst.1 a 2

Čl. 24 odst.1 a 2

Čl. 24 odst. 3

Čl. 16 odst. 3

Čl. 24 odst. 4

Čl. 16 odst. 4

Čl. 24 odst. 5

Článek 17

Článek 25

Článek 18

Článek 26

Článek 19

Článek 27

Článek 20

Článek 28

Článek 21

Článek 29

Článek 22

Článek 30

Článek 23

Článek 31

Čl. 24 odst. 1 až 4

Čl. 32 odst. 1 až 4

Čl. 32 odst. 5

Čl. 25 odst. 1 a 2

Čl. 33 odst. 1 a 2

Čl. 33 odst. 3

Článek 26

Článek 34

Článek 27

Článek 35

Článek 28

Článek 36

Čl. 29 odst. 1 a 2

Čl. 37 odst. 1 a 2

Čl. 29odst. 3 písm. a) až j)

Čl. 37 odst. 3 písm. a) až j)

Čl. 37 odst. 3 písm. k) a l)

Článek 30

Článek 38

Článek 31

Článek 39

Článek 32

Článek 40

Článek 33

Článek 41

Článek 34

Článek 42

Článek 35

Článek 43

Článek 36

Článek 44

Článek 37

Článek 45

Článek 38

Článek 46

Článek 39

Článek 47

Článek 40

Článek 48

Článek 41

Článek 49

Článek 42

Článek 50

Článek 43

Článek 51

Článek 44

Článek 52

Článek 45

Článek 53

Čl. 46 odst. 1 návětí

Čl. 54 odst. 1 návětí

Čl. 46 odst. 1 písm. a) až d)

Čl. 54 odst. 1 písm. a) až d)

Čl. 54 odst. 1 písm. e)

Čl. 46 odst. 2 a 3

Čl. 54 odst. 2 a 3

Článek 55

Článek 56

Čl. 47 odst. 1 a 2

Čl. 57 odst. 1 a 2

Čl. 47 odst. 3

Čl. 47 odst. 4

Čl. 57 odst. 3

Čl. 47 odst. 5

Čl. 57 odst. 4

Čl. 48 odst. 1 návětí

Čl. 58 odst. 1 návětí

Čl. 48 odst. 1 písm. a)

Čl. 58 odst. 1 písm. a) a b)

Čl. 48 odst. 1 písm. b) a c)

Čl. 58 odst. 1 písm. c) a d)

Čl. 58 odst. 1 písm. e)

Čl. 48 odst. 2 až 10

Čl. 58 odst. 2 až 10

Článek 49

Článek 59

Článek 50

Článek 60

Článek 51

Článek 61

Článek 52

Článek 62

Článek 53

Článek 63

Článek 54

Článek 64

Článek 55

Článek 65

Článek 56

Článek 66

Článek 67

Článek 57

Článek 68

Článek 59

Článek 69


ODŮVODNĚNÍ RADY

I.   ÚVOD

Návrh Komise byl předložen na zasedání Rady ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku dne 5. prosince 2005. Jeho cílem je rozšířit působnost Evropské agentury pro bezpečnost letectví, zřízené na základě nařízení (ES) č. 1592/20021 (1), o nové povinnosti. Připomíná se, že Evropské agentuře pro bezpečnost letectví byly na základě nařízení (ES) č. 1592/2002 uloženy povinnosti v oblasti certifikace a stanovování pravidel ve věci letové způsobilosti. Ve stejném nařízení byly jako možné nové úkoly pro agenturu uvedeny odpovědnost za způsobilost členů letových posádek, provoz letadel a dozor nad letadly třetích zemí ve Společenství. Záměrem návrhu Komise je svěřit Evropské agentuře pro bezpečnost letectví tyto odpovědnosti.

Komise vypracovala svůj návrh na základě stanoviska 3/2004 Evropské agentury pro bezpečnost letectví, jež je na základě nařízení (ES) č. 1592/2002 odpovědná za navrhování hlavních požadavků souvisejících s bezpečností letectví. Je třeba poznamenat, že návrh Komise byl vypracován jako „pozměňující nařízení“, zatímco Radě vypracovala svůj společný postoj na základě „úplného znění“.

II.   ROZBOR SPOLEČNÉHO POSTOJE

Rada byla s to souhlasit s většinou hlavních prvků návrhu Komise. U některých významných bodů se však Rada rozhodla znění pozměnit. Obecně bylo cílem těchto změn zajistit, aby nové odpovědnosti a úkoly obsažené v novém nařízení byly vykonávány způsobem, který zajistí nejvyšší možnou úroveň bezpečnostního dozoru upraveného podle rozsahu různých potřeb subjektů, na něž se pravidla vztahují. V této souvislosti orgány Rady zohlednily studii o dopadu provedenou Komisí (2).

V průběhu jednání, která často byla velmi technické povahy, bylo dosaženo dohody o těchto hlavních změnách návrhu Komise:

 

Pokud jde o hlavní požadavky na způsobilost, provoz a letadla třetích zemí, byly provedeny změny v normativní části nařízení a v bodech odůvodnění, aby se zmírnily obavy členských zemí týkající se dopadu navrhovaných hlavních požadavků na bezpečnost, zejména pokud jde o navrhované průkazy způsobilosti pilota pro rekreační létání; znění pravidel, které se mají vztahovat na nekomerční činnosti ve Společenství provozovatelů ze třetích zemí; podmínky, za nichž mohou všeobecní lékaři zastávat funkci leteckých lékařů v souladu s vnitrostátními předpisy.

 

Zadruhé by vyhodnocovacím orgánům měly být uděleny výsady, pokud jde o vydávání různých osvědčení a oprávnění uznávaných Společenstvím, zejména v oblasti způsobilosti. Po rozsáhlé diskuzi bylo toto ustanovení z návrhu vypuštěno s tím, že toto vypuštění nebrání členským státům, které si přejí tyto výsady udělit orgánům působícím na jejich území, aby tak učinily.

 

Zatřetí Rada snížila počet nových certifikačních úkolů, které byly agentuře svěřeny v článcích 21 a 22 návrhu Komise. Delegace sice uznaly, že vzhledem k povaze osvědčení o letové způsobilosti jsou výhody plynoucí z certifikace Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví zřejmé, nepanovala však podobná shoda o tom, zda je žádoucí, aby byly agentuře svěřeny nové certifikační úkoly v oblasti provozu a způsobilosti. Z toho důvodu jsou nové certifikační úkoly omezeny převážně na certifikaci provozovatelů třetích zemí, kteří létají do Společenství a z něj, a na schvalování organizací se sídlem mimo území členských států.

 

Začtvrté, úkoly agentury v oblasti stanovování pravidel jsou rozšířeny tak, aby se vztahovaly na nové pravomoci v oblasti provozu letadel, způsobilosti a letadel třetích zemí, na něž se vztahuje návrh Komise. Pokud jde o rozsah stanovování pravidel pro provozovatele třetích zemí, byl vložen nový článek 9 s cílem objasnit požadavky, které budou uloženy provozovatelům třetích zemí, kteří využívají letiště Společenství.

 

Zapáté Komise navrhla několik změn ustanovení týkajících se řízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, zejména složení správní rady, u níž bylo navrženo zvýšit váhu hlasů přidělených Komisi a udělit Radě pravomoc jmenovat zástupce členských států. Dále byla navržena výkonná rada, jež by měla plnit funkci přípravné skupiny pro správní radu. Rada tyto změny odmítá, protože by narušovaly řádný systém odpovědnosti agentur Společenství. Rada však zachovala návrh Komise zahrnout do správní rady zúčastněné strany jako pozorovatele a stanovila zvláštní pracovní orgány správní rady, jež budou nápomocny správní radě při plnění jejích funkcí.

 

Nakonec byla provedena upřesnění v přílohách návrhu, jež stanovují základní požadavky pro oblast leteckého provozu a způsobilosti a v příloze III byly provedeny drobné změny týkající se požadavků na praktické dovednosti pilotů (aby byly zohledněny poslední změny v ICAO) a jazykové dovednosti. Rada však plně souhlasí s obecným nástinem hlavních požadavků a byl plně zohledněn technický návrh tak, jak byl uveden ve stanovisku agentury.

Pokud jde o změny navržené Evropským parlamentem, Radě byla s to přijmout tyto změny: 10, 14, 15, 19, 22, 23, 24 a 29.

Rada však nebyla s to přijmout řadu dalších změn. Několik z nich (2, 3, 4, 6, 7, 8, 13, 16, a 25) bylo odmítnuto buď proto, že nebyly zcela jasné, i když Rada není proti zásadám, z nichž vycházejí, nebo proto, že byly v rozporu s jinými částmi společného postoje. V jiných případech jsou obsaženy v dalších částech společného postoje.

Druhá řada změn (1, 5, 9, 11, 30 a ústní změna) nemohla být přijata, protože podle názoru Rady vážně ohrožují bezpečnostní cíle nařízení. Změny 12, 17, 17 a 26 nemohly být přijaty, protože Rada má pochybnosti ohledně jejich zákonnosti ve stávající podobě. Konečně nebyla přijata řada změn týkajících se rozpočtu a řízení agentury. Pokud jde o změny 20 a 21, Rada je pevně přesvědčena o tom, že je na členských státech samotných, aby jmenovaly své příslušné členy správní rady agentury a Rada se nedomnívá, že by instituce Společenství v tomto procesu měly hrát nějakou úlohu. Změny 27 a 28 by Agentuře způsobily značné provozní obtíže tím, že by omezily její schopnost si opatřit příjmy nezbytné k financování jejích činností, a proto je není možno přijmout.

III.   ZÁVĚR

Rada došla k závěru, že znění společného postoje je vhodné a vyvážené. Rada se domnívá, že společný postoj zohledňuje cíle, jež sleduje značný počet změn Parlamentu.

Rada bere na vědomí rozsáhlé kontakty, jež již byly navázány s Parlamentem a věří, že mohou brzy vést k brzkému přijetí toho právního předpisu.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1).

(2)  Bod 4 důvodové zprávy k návrhu.