Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.4737 – Sabic/GE Plastics)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 249/01)

Dne 2. srpna 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.4744 – Ineos/Borealis)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 249/02)

Dne 24. srpna 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.4623 – Vinci Construction/Solétanche)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 249/03)

Dne 24. července 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze ve francouzštině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.4798 – BP/Associated British Foods/JV)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 249/04)

Dne 30. srpna 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.4785 – Russian Machines/Magna)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 249/05)

Dne 30. srpna 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

Seznam jmenování Radou

(v červenci, srpnu a září 2007) (sociální oblast)

(2007/C 249/06)

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 15. října 2007,

o jmenování italských členů a náhradníků Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci

(2007/C 249/07)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 202 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2003, kterým se zřizuje Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (1), a zejména na článek 3 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na seznam kandidátů navržených Radě vládami členských států,

vzhledem k těmto důvodům:

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Členy a náhradníky Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci jsou na období končící dnem 28. února 2010 jmenováni:

I.   ZÁSTUPCI VLÁDY

II.   ZÁSTUPCI ORGANIZACÍ ZAMĚSTNANCŮ

III.   ZÁSTUPCI ORGANIZACÍ ZAMĚSTNAVATELŮ

(1)  Úř. věst. C 218, 13.9.2003, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 64, 2.3.2007, s. 30.

Směnné kurzy vůči euru (1)

23. října 2007

(2007/C 249/08)

1 euro=

(1)  

Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

Informace členských států o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 249/09)

Informace členských států o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 249/10)

STÁTNÍ PODPORA – FRANCIE

Státní podpora C 38/07 (ex NN 45/07) – Podpora společnosti Arbel Fauvet Rail

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 249/11)

Dopisem ze dne 12. září 2007 uvedeném v závazném jazykovém znění na stránkách, které následují po tomto shrnutí, oznámila Komise Francii své rozhodnutí zahájit ve věci výše uvedeného opatření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky k opatřením, kvůli nimž Komise zahajuje řízení, do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a připojeného dopisu, na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

Tyto připomínky budou sděleny Francii. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o utajení své totožnosti.

SHRNUTÍ

Toto řízení se týká neoznámené státní podpory, kterou Francie poskytla společnosti Arbel Fauvet Rail (AFR), výrobci železničních kolejových vozidel sídlícímu v Douai ve Francii. Společnost AFR se již mnoho let potýká s finančními problémy.

Dne 4. července 2005 jí region Nord-Pas-de-Calais a Společenství aglomerace Douaisis poskytly společnou zálohu ve výši 2 milionů EUR s roční úrokovou sazbou 4,08 %, kterou měla společnost splatit během tří let půlročními splátkami počínajícími 1. ledna 2006. V souvislosti se splacením zálohy nebyly poskytnuty žádné záruky.

Komise se domnívá, že v době poskytnutí zálohy byla společnost AFR podnikem v obtížích ve smyslu pokynů Společenství k podporám na záchranu a restrukturalizaci. Komise se rovněž domnívá, že na soukromém úvěrovém trhu by AFR nebyla schopna získat finanční prostředky za tak výhodných podmínek, a proto splatné zálohy představují státní podporu.

Komise pochybuje o slučitelnosti této podpory se společným trhem, zejména s ohledem na pokyny k podporám na záchranu a restrukturalizaci. Komise konstatuje, že Francie nepředložila plán restrukturalizace a že společnost AFR zřejmě nepřijala žádné opatření, které by zmírnilo účinky podpory. Vzhledem k tomu, že záloha byla poskytnuta na období delší šesti měsíců, nesplňuje podmínky stanovené pro podporu na záchranu.

V souladu s článkem 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 může být po příjemci požadováno vrácení jakékoli protiprávní podpory.

ZNĚNÍ DOPISU

(1)  Le 29 juin 2007, AFR a été reprise par la société IGF Industries et a changé sa raison sociale en “IGF Industries — Arbel Fauvet Rail”.

(2)  Voir la communication de la Commission concernant la méthode de fixation des taux de référence et d'actualisation (JO C 273 du 9.9.1997, p. 3).

(3)  Voir la décision de la Commission 2 mars 2005 dans le cas “Chemische Werke Piesteritz” (JO L 296 du 12.11.2005, p. 19, aux points 107-108) et la décision de la Commission du 24 janvier 2007 dans le cas C 38/2005 “Biria ” (JO L 183 du 13.7.2007, pts 27; 83 et suivants).

(4)  JO C 242 du 1.10.2004, p. 2.

STÁTNÍ PODPORA – RUMUNSKO

Státní podpora C 41/07 (ex NN 49/07) – privatizace podniku Tractorul

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 249/12)

Dopisem ze dne 25. září 2007 uvedeném v závazném znění na stránkách, jež následují po tomto shrnutí, oznámila Komise Rumunsku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně výše uvedené podpory.

Zúčastněné strany mohou podat své připomínky týkající se podpory, ohledně níž Komise řízení zahajuje, do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který po něm následuje, a to na níže uvedenou adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

Rumunsko bude s těmito připomínkami seznámeno. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně, s uvedením důvodů, požádat o to, aby nebyla zveřejňována jejich totožnost.

SHRNUTÍ

POSTUP

Komise zaslala dne 17. ledna 2007 rumunským úřadům dopis, v němž je žádá o informace týkající se několika podniků, které se privatizují, včetně společnosti Tractorul. Po následné korespondenci vyzvala Komise v dopisech ze dne 5. a 30. července 2007 rumunské úřady k tomu, aby zrušily zvláštní podmínky připojené ke smlouvě o privatizaci podniku Tractorul. Zároveň zdůraznila, že nepozastavení poskytování protiprávní podpory by mohlo Komisi přimět k přijetí rozhodnutí na základě čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 11 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999, který stanoví podrobná pravidla použití článku 93 Smlouvy o ES (příkaz k pozastavení podpory).

POPIS SITUACE

Tractorul je velký podnik zabývající se výrobou traktorů a jiných zemědělských zařízení. Společnost podstoupila vzhledem k velkým ztrátám a vysoké zadluženosti, jež v posledních letech vykázala, dobrovolnou likvidaci pod dohledem rumunské agentury pro privatizaci AVAS. Byla jí nalezena rentabilní činnost (kontinuita činnosti podniku) a dne 5. července 2007 byla ve veřejném nabídkovém řízení prodána. Účast na nabídkovém řízení ohlásilo několik podniků, nicméně pouze tři z nich souhlasily se zahajovací cenou, jež činila 77 milionů EUR. Nabídkové řízení vyhrála společnost Flavus Investments SRL. Krátce nato byla podepsána rámcová smlouva o prodeji a prodejní smlouva.

Agentura AVAS k privatizační smlouvě připojila zvláštní podmínky, z nichž je z hlediska poskytnutí státní pomoci nejdůležitější podmínka vykonávat současnou činnost po dobu deseti let a přednostně zaměstnat, popř. znovu zaměstnat, bývalé pracovníky společnosti Tractorul.

POSOUZENÍ

Privatizace společnosti Tractorul prostřednictvím nabídkového řízení, k němuž byly podmínky připojeny, měla pravděpodobně za výsledek nižší prodejní cenu než v případě bezpodmínečného nabídkového řízení, a zahrnuje tudíž státní podporu. Tato podpora je přínosem nejen pro danou hospodářskou činnost, která se privatizuje, ale případně i pro kupujícího. Podmínky jako například zmíněné pokračování ve výrobním procesu po dalších deset let zajišťují, že nový majitel zachová určitou úroveň hospodářské aktivity, a zvýhodňují tedy privatizovanou společnost. Pokud je prodejní cena nižší než tržní hodnota, zvýhodní to také nového majitele. V obou případech jsou tyto výhody financovány z ušlého příjmu státu v rámci prodeje.

Komise považuje tuto neoznámenou podporu vyplývající z podmínek, jež jsou k privatizační smlouvě připojeny, za státní podporu. Tato podpora zahrnuje státní zdroje, zvýhodňuje příjemce, je selektivní a ovlivňuje obchod.

Privatizační smlouva, k níž jsou dané podmínky přiloženy, nebyla Komisi oznámena. Zdá se, že tato podpora byla uskutečněna v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES. Z tohoto důvodu je dané podpůrné opatření pravděpodobně protiprávní.

Komise se rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES s cílem vyhodnotit slučitelnost této podpory se společným trhem a hodlá vydat příkaz k pozastavení podpory, přičemž Rumunsku v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 nařídí pozastavit jakoukoli protiprávní podporu do té doby, než Komise vydá rozhodnutí o slučitelnosti této podpory.

ZNĚNÍ DOPISU

(1)  Al XXIII-lea Raport privind politica în domeniul concurenței, 1993, p. 255.

(2)  Vezi de exemplu Cauza C-344/99 Germania v. Comisia (Gröditzer Stahlwerke), hotărârea Curții din 28 ianuarie 2003; Cauza conexă C-278/92, C-279/92 și C-280/92 Spania v. Comisia (Hytasa), hotărârea Curții din 14 septembrie 1994.

(3)  JO L 83, 27.3.1999, p. 1.

(4)  JO C 244, 1.10.2004, p. 2.

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2007/C 249/13)

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„SLOVENSKÁ PARENICA“

č. ES: SK/PGI/005/0485/19.07.2005

CHOP ( ) CHZO ( X )

Tento přehled obsahuje hlavní údaje specifikace produktu pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

2.   Skupina

3.   Druh produktu:

Třída 1.3. – Sýry

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název: „Slovenská parenica“

4.2   Popis: Slovenská parenica je pařený jemně uzený sýr, svinutý do dvou propojených svitků sýrové stuhy ve tvaru S o průměru 6–8 cm, vysokých 5–8 cm. Svitky jsou svázané sýrovou nití nebo řetízkem. Sýrová stuha má před svinutím tloušťku 2–3 mm, šířku 5–8 cm a délku 4–6 m. Slovenská parenica má jemnou chuť a vůni po ovčím mléku a uzení. Charakteristickým znakem je výrazná zvlákněná struktura sýroviny. Minimální obsah sušiny je 53 % a obsah tuku v sušině 50 %.

Jako surovina k výrobě se používá čerstvě nadojené syrové neupravené ovčí mléko od pasoucích se ovcí plemen valaška, zušlechtěná valaška, cigája a východofrízská ovce, nebo směs čerstvého syrového neupraveného ovčího a čerstvého syrového neupraveného kravského mléka s podílem ovčího mléka minimálně 50 %.

Na trhu se parenica nabízí jednotlivě balená o váze 450–500 g. Balená je v potravinářské průsvitné fólii nebo celofánu mezi dvěma ovály ze silnější dřevěné dýhy.

Vlastnosti:

Tvar: Slovenská parenica má tvar dvou propojených svitků sýrové stuhy vysoké 5–8 cm o průměru 6–8 cm. Tradičně se dva kotoučky svážou sýrovou nití.

Vůně: Slovenská parenica má charakteristickou vůni po ovčím mléku a vůni kouře, získanou uzením kouřem z tvrdého dřeva.

Chuť: Jemná, příjemně slaně sýrová po ovčím mléku.

Konzistence: Pružná, se zvlákněnou strukturou, při roztržení se tvoří nitky.

Barva: Na povrchu žlutá až hnědá po uzení, uvnitř bílá až máslově žlutá.

Složení: Obsah sušiny minimálně 53 %; obsah tuku v sušině minimálně 50 %, NaCl max. 3 %.

Mikrobiologické požadavky: Obsahuje přirozené mikroorganismy mléka rodů Lactobacillus, Enterecocus, Lactococcus a Streptococcus. Nesmí obsahovat patogenní mikroorganismy (Listeria monocytogenes a Salmonella). Pařením při teplotě 60–70 °C dochází k částečné pasterizaci, při které se sníží obsah přirozené mikroflóry řádově z 105 na 102.

4.3   Zeměpisná oblast: Podle historických pramenů se parenica začala vyrábět v okolí Zvolena a Brezna na začátku 19. století. Postupně se její výroba rozšířila téměř na celé území Slovenska. Po druhé světové válce se Slovenská parenica vyrábí pouze ve vymezené hornaté části Slovenska s nadmořskou výškou od 200 m. Ovce se pasou brzy zjara (březen–duben) v níže položených částech vymezeného území. V květnu a v letních měsících se přesouvají na výše položené pastviny.

Západní hranici tvoří západní svahy pohoří Bílých Karpat, Považského Inovce, Tríbeče, Vtáčniku, Štiavnických vrchů a Krupinské vrchoviny.

Jižní hranici tvoří jižní svahy pohoří Krupinské vrchoviny, Cerové vrchoviny, Stolických vrchů, Slovenského krasu, Volovských vrchů a Slanské vrchy.

Východní hranici tvoří svahy pohoří Vihorlatské vrchoviny, Popriečného, Beskydských predhorí a Bukovských vrchů – státní hranice s Ukrajinou.

Severní hranici tvoří státní hranice s Polskem a svahy pohoří – Laborecká vrchovina – Ondavská vrchovina – Ľubovnianska vrchovina – Pieniny – Spišská Magura – Tatry – Skorušinské vrchy – Podbeskydská vrchovina – Oravské Beskydy – Kysucké Beskydy – státní hranice s Českou republikou – svahy pohoří Turzovská vrchovina – Javorníky – Bílé Karpaty – hraniční přechod Skalica.

Žádost obsahuje název celé oblasti, protože vymezená zeměpisná oblast tvoří více než 80 % z celkového území Slovenska. Slovenská republika má rozlohu 49 035 km2, jedná se o jednu z nejmenších zemí EU, jejíž rozloha je srovnatelná s některými regiony zemí EU.

Slovensko bylo součástí Československé republiky, která byla dne 1. ledna 1993 rozdělena na samostatnou Českou republiku a samostatnou Slovenskou republiku.

Z uvedeného vyplývá i použití názvu „Slovenská parenica“, nejednalo se o název země, ale jen části území, který se teprve v důsledku historických událostí 1. ledna 1993 stal názvem země, a protože se již jednalo o vžitý název, mezinárodně chráněný, spotřebiteli všeobecně známý, žádá Slovenská republika o ochranu uvedeného názvu i nadále, a to i na úrovni Evropského společenství.

Slovenská parenica se vyrábí na celém vymezeném území stejným způsobem. Na vymezeném území se pase stejné plemeno ovcí – valaška, zušlechtěná valaška, cigája, východofrízská ovce – na pastvinách se stejnou flórou a stejnými klimatickými podmínkami, z čehož vyplývá i stejná jakost základní suroviny – ovčího mléka.

Výroba Slovenské parenice se historicky váže k danému území, o čemž svědčí i zmínky v literatuře.

4.4   Důkaz původu: Produkce ovčího a kravského mléka, jakož i sama výroba Slovenské parenice se uskutečňuje výhradně na vymezeném hornatém území Slovenské republiky. Syrové mléko se zpracovává na hrudku a následně probíhá výroba parenice přímo v hospodářstvích a na salaších, nebo se mléko sváží na zpracování do brynzáren a mlékáren. Jednotlivé brynzárny vykupují syrové ovčí a kravské mléko v přilehlých regionech vymezeného území.

Kontrola a dokumentace v případě, kdy producent kupuje mléko, probíhá na dvou stupních. Na prvním stupni jsou kontrolováni dodavatelé ovčího a/nebo kravského mléka. Kontroluje se shoda místa chovu a umístění pastvin s vymezeným územím a chovaná plemena ovcí.

Hospodářství, chovatelé a dodavatelé, kteří vyhovují podmínkám specifikace, jsou zařazeni do seznamu dodavatelů, který vede a aktualizuje Cech brynzařů.

Na druhém stupni kontroly jsou kontrolováni producenti Slovenské parenice. Kontroluje se:

původ použitých surovin na základě dokladů o nákupu mléka a jejich porovnáním se seznamem povolených dodavatelů,

dodržování minimálního obsahu podílu ovčího mléka při výrobě na základě dokladů o objemu nakoupených surovin a objemu prodeje Slovenské parenice,

soulad podmínek výroby a kvalitativních parametrů produktu se specifikací na základě evidenčních záznamů výroby a výsledků analýz.

V případě, že výrobce při výrobě Slovenské parenice zpracovává mléko z vlastní produkce, je kontrola pouze jednostupňová.

Kontroluje se:

shoda místa chovu a umístění pastvin s vymezeným územím,

chovaná plemena ovcí,

dodržování minimálního obsahu podílu ovčího mléka při výrobě na základě dokladů o produkci mléka a objemu prodeje Slovenské parenice,

soulad podmínek výroby a kvalitativních parametrů produktu se specifikací na základě evidenčních záznamů výroby a výsledků analýz.

Identifikace produktu je zabezpečena uvedením názvu Slovenská parenica, jména producenta a adresy výrobního provozu na obalu. Záruka původu produktu z vymezeného území je daná zeměpisnou příslušností místa provozu producenta na přesně ohraničeném zeměpisném území, na němž se může Slovenská parenica vyrábět.

4.5   Způsob produkce: Parenica se původně vyráběla v kuchyních chovatelů ovcí, kde byly pro tento účel vytvořeny teplotní a prostorové podmínky a kde byl prostor na uzení a skladování. Když se pastýři naučili stavět uzavřenější a prostornější obydlí – koliby, přenesla se výroba parenic i na salaše. Původní salašnický způsob výroby se zachoval v některých domácnostech dodnes. Nadojené čerstvé ovčí mléko nebo směs ovčího a kravského mléka s minimálním podílem 50 % ovčího mléka se sýří při teplotě 29–32 °C. Přibližně po půlhodině od přidání syřidla se mléko srazí. Takto sražená sýřenina se mísí harfovým míchadlem a krájí se sýrařským nožem tak, aby vzniklo zrno velikosti 0,5 až 1 cm. Rozdrobená sýřenina se nechá usadit a následně se ručně formuje do tvaru hrudky. Hrudka se pomocí sýrařské pleny vyzdvihne ze syrovátky a nechá se okapat. Srážení sýřeniny probíhá v dřevěné putně nebo nerezové nádobě s dvojitým dnem. Váha ovčí hrudky po vytažení ze sýrařské pleny je od 3 do 5 kg.

Po odkapání a ztuhnutí (4 až 10 hodin) se hrudka uloží na dřevěnou nebo nerezovou polici, kde probíhá kysání. Kysání trvá přibližně 24 hodin při teplotě 20–23 °C tak, aby pH sýra dosáhlo hodnoty zhruba 5,3.

Správně prokysaný hrudkový sýr se nakrájí na menší kousky a naváží přibližně kg na výrobu jedné parenice. Navážený sýr se vloží do dřevěné díže s teplou vodou (60–70 °C) a začne se roztírat o vnitřní stranu nádoby pomocí dřevěné lopatky, až vznikne jemné sýrové těsto. Zpracované sýrové těsto se vybere rukama a stlačováním se zbaví přebytečného množství vody, opakovaně se natahuje a překládá. Vytahování a skládání se vícekrát opakuje. Z takto připraveného sýrového těsta se vytáhne stuha, která se hranou ruky tvaruje na dřevěné desce na délku 4–6 m, šířku asi 6 cm a tloušťku 2–3 mm. Vytažená stuha se vloží do připraveného chladného nasyceného solného roztoku. Po vytažení se setře zbytek solného roztoku, stuha se na desce uprostřed přeloží a z obou konců se proti sobě svine do tvaru plného „S“. Převáže se sýrovými nitěmi nebo řetízkem a uloží na dřevěnou desku. Po oschnutí se vloží do udírny a udí přibližně 2 hodiny kouřem z tvrdého dřeva.

4.6   Souvislost: Parenica se začala vyrábět pro domácí potřebu v rodinách majitelů ovcí v průběhu 18. století. V 19. století se dostává na trh nejen na území dnešního Slovenska, ale i ve Vídni a v jiných evropských městech.

Písemné zprávy o Slovenské parenici sahají do 19. století. Profesor Otakar Laxa, známý mlékař, který žil na přelomu 19. a 20. století, pokládá parenici za vrchol umění výroby pařených sýrů. V knize Sýrařství, I. vydání, 1908, autor zmiňuje Slovenskou parenici jako unikátní sýr, popisuje její výrobu a zajímavý tvar. Na závěr o Slovenské parenici píše:

„Žádný jiný sýr nemá takový slovenský ráz jako parenice a je třeba je považovat za unikát sýrařství vůbec.“

Parenici dal název „královna sýrů“ a uvádí, že parenica má podivný tvar, připomínající motiv opakující se na ozdobách starých Slovanů.

V Kodexu Alimentarius Austriacus z roku 1917, III. díl, Vídeň, se v části Sýry, strana 180, píše: „Parenica je pařený tažený sýr, z horké vody do pásků a nití vytahovaný, dále navinutý a vyuzený. Přitom původ je určený jednoznačně Oberungarn, tedy Slovensko, a název tudíž, tak jak zní ve slovenštině, je ‚Parenica‘.“

Žádost o zápis zeměpisného označení „Slovenská parenica“ je založena jak na pověsti, tak na výjimečnosti produktu, původním postupu výroby, zvláštním tvaru, zručnosti výrobců a tradici. Zvláštní charakter Slovenské parenice je daný kvalitou mléka získávaného od pasoucích se ovcí (viz bod 4.2), ale hlavně specifickým postupem výroby, který spočívá ve vytahování a překládání sýrového těsta a jeho následným, několikrát opakovaným natahováním a skládáním. Z takto připraveného těsta se vytáhne stuha, která se hranou ruky tvaruje na dřevěné desce, vloží do připraveného roztoku a po vytažení se na desce uprostřed přeloží a z obou konců proti sobě svine do tvaru plného „S“. Převáže se sýrovými nitěmi nebo řetízkem. Tento specifický postup vznikl a probíhá na celém vymezeném území. Slovenská parenica se vyznačuje nejen specifickým způsobem výroby, ale i zvláštním tvarem plného „S“, který je u sýrů neobvyklý. Kvalita výrobku je daná zručností a zkušenostmi výrobců.

O specifické a výjimečné kvalitě „Slovenské parenice“ svědčí i ochrana názvu „Slovenská parenica“ prostřednictvím dvoustranných dohod: Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Portugalské republiky o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných zeměpisných a obdobných označení ze dne 18. května 1987 a Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ ze dne 20. ledna 1981.

Vývoz Slovenské parenice významně ovlivňuje a posiluje i cestovní ruch. Charakteristický ráz Slovenska doplňují i naše typické ovčácké potraviny. I náročný zahraniční host přestává vyhledávat klasické nabídky cestovních kanceláří a dává přednost něčemu neobyčejnému, rázovitému.

Turisté tradičně spojují Slovensko s ovčáckými výrobky, které přispívají k pověsti Slovenska, opakovaně navštěvují Slovensko a vyhledávají koliby a salaše i kvůli Slovenské parenici a ostatním ovčáckým výrobkům.

Ve slovenských městech se každoročně pořádají jarmarky (výroční trhy) a na žádném z nich tento druh zboží nikdy nechybí.

4.7   Kontrolní subjekt: Kontrolu jakosti a dodržování specifikace „Slovenská parenica“ provádí pravidelně firma BEL/NOVAMANN International s.r.o., Certifikačný orgán CERTEX, akreditovaný podle EN 45 011, schválený Ministerstvem zemědělství Slovenské republiky.

4.8   Označování: Producent vyrábějící Slovenskou parenicu v souladu s touto specifikací může při označování výrobku, propagaci a uvádění na trh používat název „Slovenská parenica“ a v souladu s čl. 8 odst. 2 a čl. 20. odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 uvést, že se jedná o chráněné zeměpisné označení, resp. symbol Společenství.

Na štítcích označujících výrobek musí být název „Slovenská parenica“ zvýrazněný.

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2007/C 249/14)

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„JIHOČESKÁ ZLATÁ NIVA“

EK č.: CZ/PGI/005/0406/20.10.2004

CHOP ( ) CHZO ( X )

Toto shrnutí uvádí hlavní body specifikace produktu určené pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

2.   Skupina

Jde o výjimku dle čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 510/2006, protože v oblasti existuje jediný výrobce. Požadavky článku 2 nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 jsou splněny.

3.   Druh produktu:

Třída: 1.3 Sýry

4.   Specifikace

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název: „Jihočeská Zlatá Niva“

4.2   Popis: Základní surovinou pro výrobu tohoto přírodního sýra s plísní uvnitř hmoty je mlékárensky ošetřené kravské mléko. Užívá se mléko původem výhradně z vymezené oblasti.

Vnější vzhled: Sýr má tvar válce o průměru 180–200 mm a výšce cca 10 cm (hmotnost cca 2,8 kg) se známkami ošetření povrchu mytím, popř. škrábáním, prorůstání modrozelené vnitřní plísně a částečný výskyt mazu na povrchu sýra nejsou na závadu. Barva povrchu sýra může být krémová až světle nahnědlá.

Vnitřní vzhled: hmota sýra je barvy smetanové až krémové, s pravidelným zeleným až modrozeleným mramorovitým porostem plísně v těstě sýra a se znatelnými stopami po vpichách.

Konzistence sýra: jemnější než u Jihočeské Nivy (s obsahem 50 % t.v s.), mazlavá, stejnoměrně prozrávající, nepřípustný je výskyt cizí plísně.

Chuť a vůně: slaná, výrazná, aromatická, s pikantním dozníváním, charakteristická pro činnost ušlechtilé plísně Penicillium roqueforti.

Forma výrobku na trhu: sýr je do tržní sítě uváděn pouze jako válec o hmotnosti cca 2,8 kg.

Fyzikálně chemické požadavky:

Obsah sušiny: 52 %

Obsah tuku v sušině: 60 %

Obsah soli: 2,5–6 %

Mikrobiologické vlastnosti: Sýr obsahuje ušlechtilou plíseň Penicillium roqueforti PY nebo PV, CB, PR1 (až PR4). Dále sýr z hlediska mikrobiologických požadavků splňuje obvyklá kritéria bezpečnosti potravin a hygieny výrobního procesu.

Balení: obal čistý, neporušený, pokrývající celý povrch, správně značený.

4.3   Zeměpisná oblast: Zeměpisnou oblastí je Jihočeský kraj s hranicemi stanovenými dle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v platném znění.

4.4   Důkaz původu: Každá cisterna dodávaného mléka je, mimo standardní testy, kontrolována na negativní přítomnost RIL (rezidua inhibičních látek). Jednotlivé výrobní šarže jsou označeny v celém procesu zrání a balení. Průběh každé výrobní šarže je laboratorně kontrolován počínaje mlékem, až po sýr připravený k expedici (tzn. mezioperační a výstupní kontrola). O všech kontrolách jsou vedeny záznamy, které jsou řádně evidovány.

Je vedena centrální evidence dodavatelů mléka a odběratelů hotových produktů.

Všechny suroviny vstupující do výrobního procesu musí odpovídat specifikaci od příslušného výrobce (dodavatele), tyto specifikace jsou udržovány v aktuálním stavu. Od dodavatelů surovin se vyžaduje prohlášení o nepřítomnosti geneticky modifikovaných organismů a prohlášení o přítomných alergenech.

Používané obaly na výrobky jsou specifikovány jako obaly vhodné pro styk s potravinami.

Výroba plísňového sýra „Jihočeská Zlatá Niva“ je řízena systémem HACCP a podléhá kontrolnímu systému Pravidel správné hygienické a výrobní praxe, o všech prováděných kontrolách jsou vedeny evidované záznamy (laboratorní deníky, technologické záznamy, elektronická podoba evidence v LAB systému, zkušební protokoly).

Po hygienické stránce musí konečný produkt vyhovovat příslušným předpisům.

Veškerá výrobní činnost a dodržování specifikace je pod trvalým dozorem kontrolního orgánu, tj. Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj.

Na obalech je kromě jiných údajů uvedena informace o výrobci, tj. jméno společnosti, adresa.

4.5   Metoda produkce: Do výrobníku se napustí mlékárensky ošetřené mléko o tučnosti 5,35 % a přidají se běžně užívané kultury, které zaručují dobré prokysání sýra v celém průběhu výroby a zrání. Charakteristickou chuť Jihočeské Zlaté Nivy zajišťuje použití ušlechtilé plísně Penicillium roqueforti (viz 4.2), která se používá již po několik desetiletí (mateční kultura je běžně dostupná pro použití v potravinářském průmyslu). Po zasýření a vysrážení mléka se vzniklé sýrové zrno formuje ve formách válcovitého tvaru. Odkapání syrovátky a rozvoj kulturní mikroflóry probíhá při vymezené teplotě. Sýry se solí ve dvou fázích: v solné lázni a ruční dosolení hrubší solí. Dříve probíhalo zrání sýrů pouze v přírodních zracích sklepích, které byly vyhloubeny ve vápencových skalách. V roce 2005 byly vzhledem ke vzrůstající produkci plísňových sýrů vybudovány ještě klimatizované zrací sklepy o řízené teplotě a vlhkosti. Sýry ve sklepích zrají cca 6 týdnů. Povrch zralých sýrů se ošetří omytím nebo oškrábáním, následuje zabalení sýrů do hliníkové folie. Obal výrobku musí být neporušený, čistý, správně značený.

S ohledem na biotelchnologickou povahu produktu musí být plísňový sýr balen přímo ve výrobně. To je nutné také z důvodu zachování kvality a hygienické čistoty výrobku, dále aby se zabránilo záměně se sýrem vyrobeným v jiné oblasti a v neposlední řadě tento postup umožňuje lepší sledovatelnost výrobku.

4.6   Souvislost: Plísňové sýry se v závodě Český Krumlov vyrábí již od roku 1951 neměnným výrobním postupem.Výroba plísňových sýrů o obsahu 60 % t.v.s. byla v Českém Krumlově zavedena o několik let později než produkce sýrů s obsahem 50 % t.v.s. Sýr je též nazván podle šumavských luk a pastvin, odkud pochází jeho základní surovina – kravské mléko, které je do závodu Český Krumlov sváženo z oblasti jižních Čech, zejména z podhůří Šumavy. Mléko pochází z oblasti nejméně ekologicky zatížené. Pastviny jsou umístěny v chráněných oblastech Novohradských Hor, Blanského lesa a Šumavy a jedinečností své flóry příznivě ovlivňují chuťové vlastnosti mléka.

Jde o druhově bohaté pastviny s flórou specifickou pro dané oblasti. Typické jsou krátkostébelnaté porosty (smilky, kostřavy) s vysokou druhovou diverzitou a výskytem některých vzácných druhů, pro zdejší oblasti typických. Specifickou endemickou rostlinou je Phyteuma nigrum, mezi další zvláštnosti patří Gentiana pannonica, Ligusticum mutellina, Arnica montana, Gentianella precox subsp. Bohemica, některé druhy terestrických orchidejí a další.

Tato pestrá, členitá krajina je charakteristická velmi vysokou úrovní čistoty životního prostředí, zejména českokrumlovský region a pohoří Šumavy (Biosférická rezervace UNESCO, vyhlášena r. 1990). Důkazem vysoké hodnoty přírodního prostředí jižních Čech je množství oficiálně vyhlášených chráněných území, z nichž dvě jsou dokonce pod ochranou UNESCO.

Nezanedbatelný vliv na kvalitu a vlastnosti Jihočeské Zlaté Nivy mají samozřejmě I zkušenosti místních lidí s výrobou tohoto plísňového sýra, které se celá léta předávají z generace na generaci.

Plísňový sýr „Jihočeská Zlatá Niva“ je na českém trhu velice dobře hodnocen jak laickou veřejností tak i odborníky mlékárenského průmyslu. Na celostátních přehlídkách sýrů se v kategorii Sýry s plísní v těstě umístil (hodnocení odborné komise):

rok 2003 – 2. místo

rok 2004 – 2. místo

rok 2006 – 2. místo

rok 2007 – 3. Místo

Obdobně úspěšná je „Jihočeská Zlatá Niva“ i při hodnocení laickou veřejností.

Plísňové sýry jsou všeobecně oblíbené u zákazníků, objemy výroby a prodeje Jihočeské Zlaté Nivy jsou nižší než prodeje Jihočeské Nivy, ale jsou od roku 2004 vyrovnané (dle informací evidenčního systému výrobce):

rok 2003 – prodáno 126 680 kg

rok 2004 – prodáno 115 703 kg

rok 2005 – prodáno 117 314 kg

rok 2006 – prodáno 112 400 kg

4.7   Kontrolní subjekt:

4.8   Označování: –

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.