|
ISSN 1725-5163 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 245 |
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 50 |
|
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
|
II Sdělení |
|
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Komise |
|
|
2007/C 245/01 |
Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 ) |
|
|
2007/C 245/02 |
Oznámení Komise podle čl. 95 odst. 4, 5 a 6 Smlouvy o ES – Povolení ponechat si vnitrostátní opatření, která jsou přísnější než ustanovení harmonizačního opatření ES ( 1 ) |
|
|
2007/C 245/03 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4692 – Barclays/ABN AMRO) ( 1 ) |
|
|
2007/C 245/04 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4845 – Santander/ABN AMRO) ( 1 ) |
|
|
2007/C 245/05 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4730 – Yara/Kemira Growhow) ( 1 ) |
|
|
2007/C 245/06 |
Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4721 – AIG Capital Partners/Bulgarian Telecommunications Company) ( 1 ) |
|
|
|
IV Informace |
|
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Komise |
|
|
2007/C 245/07 |
||
|
|
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ |
|
|
2007/C 245/08 |
Rozhodnutí Francie o změně závazků veřejné služby uložených na pravidelnou leteckou dopravu mezi metropolitní Francií na jedné straně a Guadeloupem, Guyanou, Martinikem a Réunionem na straně druhé ( 1 ) |
|
|
2007/C 245/09 |
Informace členských států o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům ( 1 ) |
|
|
|
V Oznámení |
|
|
|
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ |
|
|
|
Komise |
|
|
2007/C 245/10 |
||
|
|
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE |
|
|
|
Komise |
|
|
2007/C 245/11 |
Státní podpora – Německo — Státní podpora C 36/07 (ex NN 25/07) – Státní podpora ve prospěch Deutsche Post AG — Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 ) |
|
|
2007/C 245/12 |
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.4934 – KazMunaiGaz/Rompetrol) ( 1 ) |
|
|
2007/C 245/13 |
Oznámení zveřejněné podle čl. 27 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ve věci COMP/37.984 – SkyTeam ( 1 ) |
|
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
|
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
Komise
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/1 |
Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES
Případy, k nimž Komise nevznáší námitku
(Text s významem pro EHP)
(2007/C 245/01)
|
Datum přijetí rozhodnutí |
12. 9. 2007 |
|
Podpora č. |
N 184/07 |
|
Členský stát |
Itálie |
|
Region |
— |
|
Název (a/nebo jméno příjemce) |
Cuneo fiscale [riduzione delle base imponibile IRAP — art. 1, comma 266, lettera a), legge 27 dicembre 2006, n. 296] |
|
Právní základ |
Emendamento all'articolo 11, comma 1, lettera a), nn. 2 e 4, del decreto legislativo n. 446/97, decreto che istituisce l'IRAP, come modificato dall'articolo 1, comma 266, lettera a), legge 27 dicembre 2006, n. 296 (legge finanziaria 2007) |
|
Název opatření |
Režim podpory |
|
Cíl |
— |
|
Forma podpory |
Snížení daňového základu |
|
Rozpočet |
— |
|
Míra podpory |
Opatření nepředstavuje podporu |
|
Délka trvání programu |
1. 2. 2007- |
|
Hospodářská odvětví |
Všechna odvětví |
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
Ministero dell'Economia e delle finanze |
|
Další informace |
— |
Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:
http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/
|
Datum přijetí rozhodnutí |
23. 8. 2007 |
|||
|
Podpora č. |
N 278/07 |
|||
|
Členský stát |
Německo |
|||
|
Region |
Sachsen-Anhalt |
|||
|
Název (a/nebo jméno příjemce) |
Richtlinie über die Gewährung von Zuwendungen zur Förderung des Schutzes und der Verwertung von Erfindungen (Patentförderung) |
|||
|
Právní základ |
Richtlinie über die Gewährung von Zuwendungen zur Förderung des Schutzes und der Verwertung von Erfindungen (Patentförderung) Verwaltungsvorschriften zu § 44 der Landeshaushaltsordnung (VV-LHO) Verwaltungsverfahrensgesetz Sachsen-Anhalt (VwVfG LSA) in Verbindung mit dem Verwaltungsverfahrensgesetz (VwVfG) Mittelstandsförderungsgesetz (MFG) |
|||
|
Název opatření |
Režim podpory |
|||
|
Cíl |
Výzkum a vývoj, malé a střední podniky |
|||
|
Forma podpory |
Přímá dotace, vratná dotace |
|||
|
Rozpočet |
Předpokládané roční výdaje: 0,7 mil. EUR; celková částka plánované podpory: 4,2 mil. EUR |
|||
|
Míra podpory |
70 % |
|||
|
Délka trvání programu |
Do 31. 12. 2013 |
|||
|
Hospodářská odvětví |
Všechna odvětví |
|||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
|
|||
|
Další informace |
— |
Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:
http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/
|
Datum přijetí rozhodnutí |
10. 9. 2007 |
|
Podpora č. |
N 335/07 |
|
Členský stát |
Itálie |
|
Region |
Val d'Aosta |
|
Název (a/nebo jméno příjemce) |
Modificazioni alla legge regionale n. 84/1993 «Interventi in favore della ricerca e dello sviluppo» |
|
Právní základ |
Disegno di legge regionale n. 175 «Modificazioni alla legge regionale 7 dicembre 1993 n. 84 (Interventi regionali a favore della ricerca e dello sviluppo)» |
|
Název opatření |
Režim podpory |
|
Cíl |
Výzkum a vývoj |
|
Forma podpory |
Přímá dotace |
|
Rozpočet |
Celková částka plánované podpory: 6 mil. EUR |
|
Míra podpory |
80 % |
|
Délka trvání programu |
Do 31. 12. 2013 |
|
Hospodářská odvětví |
Všechna odvětví |
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
Regione Val d'Aosta |
|
Další informace |
— |
Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:
http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/4 |
Oznámení Komise podle čl. 95 odst. 4, 5 a 6 Smlouvy o ES – Povolení ponechat si vnitrostátní opatření, která jsou přísnější než ustanovení harmonizačního opatření ES
(Text s významem pro EHP)
(2007/C 245/02)
|
1. |
Podle čl. 9 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (1) (dále jen „nařízení“) informovala Rakouská republika Komisi dne 29. června 2007 o vnitrostátních opatřeních přijatých v roce 2002 (BGBl. II č. 447/2002 – Vyhláška spolkového ministra zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství o zákazech a omezeních týkajících se částečně fluorovaných a zcela fluorovaných uhlovodíků a fluoridu sírového (vyhláška HFC-PFC-SF6) zveřejněná ve Spolkové sbírce zákonů dne 10. prosince 2002) následně pozměněná vyhláškou BGBl. II č. 139/2007 ze dne 21. června 2007 (dále jen „vyhláška“). |
|
2. |
„Vyhláška“ se týká tří skleníkových plynů klasifikovaných podle Kjótského protokolu k úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, z nichž má většina vysoký potenciál globálního oteplování: částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC), zcela fluorovaných uhlovodíků (PFC) a fluoridu sírového (SF6). |
|
3. |
Vyhláška se skládá ze zákazu uvádění výše zmíněných skleníkových plynů na trh a jejich použití v některých zařízeních, jednotkách a výrobcích za předpokladu, že nejsou používány pro výzkum, vývoj a pro analytické účely. |
|
4. |
Podrobná ustanovení o zákazech a podmínkách přípustnosti jsou uvedena v paragrafech 4 až 17 vyhlášky. |
|
5. |
Rakouský ústavní soud následně zrušil (rozhodnutími ze dne 9. června 2005 a ze dne 1. prosince 2005, zveřejněnými spolkovým ministrem ve Spolkové sbírce zákonů dne 9. srpna 2005 a dne 24. února 2006) mezní hodnotu potenciálu globálního oteplování 3 000 pro částečně fluorované uhlovodíky (HFC) stanovenou v paragrafu 12 odst. 2 řádku 3 vyhlášky, jakož i ustanovení o výjimce uvedené v paragrafu 12 odst. 2 řádku 3 písm. a) uvedené vyhlášky s odůvodněním, že jsou protiprávní. |
|
6. |
Vyhláška také na základě změny z roku 2007 zohledňuje některá zmírnění omezení vztahujících se k odvětví chlazení a klimatizace, aby je uvedla do souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 842/2006. Mobilní chladicí zařízení a klimatizace již nejsou předmětem úpravy vyhlášky, a co se týče stacionárních aplikací, zákazy se vztahují pouze na malá zařízení na zapojení o množství chladicí směsi 150 nebo méně gramů a samostatně fungující zařízení o množství chladicí směsi 20 nebo více kg. Byly také provedeny změny s ohledem na nakládání s aerosoly obsahujícími HFC a použití fluoridu sírového, aby byly uvedeny do souladu s právními předpisy EU. |
|
7. |
Rakouský právní předpis z roku 2002 existoval předtím, než Komise předložila svůj návrh nařízení o některých fluorovaných skleníkových plynech (2), které bylo nakonec v červnu 2006 přijato postupem spolurozhodování a vyhlášeno. Rakouský právní předpis byl následně změněn v roce 2007. Cílem nařízení (ES) č. 842/2006 je snížit emise fluorovaných skleníkových plynů, na něž se vztahuje Kjótský protokol, a to zejména omezováním úniků (článek 3) po celou dobu životnosti výrobků a zařízení obsahujících tyto plyny (předcházení únikům a opravy netěsností) a jejich znovuzískáváním (článek 4) na konci doby jejich životnosti. Nařízení rovněž obsahuje omezený počet zákazů použití a zákazů uvádění na trh (článek 8 a 9, odstavce 1 a 2) v případě, že na úrovni Společenství existují dostupné a z hlediska nákladů efektivní alternativy a nelze-li zlepšit způsoby omezování úniků a znovuzískání. |
|
8. |
Nařízení má dvojí právní základ, čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES s ohledem na všechna ustanovení kromě článků 7, 8 a 9, které jsou založeny na článku 95 Smlouvy o ES, vzhledem k jejich důsledkům pro volný pohyb zboží v rámci jednotného trhu ES. |
|
9. |
Článek 9 nařízení upravuje uvádění na trh, přesněji zákazy uvádění na trh, řady výrobků a zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na nich závislý a na které se nařízení vztahuje. V odst. 3 písm. a) se dále stanoví, že členské státy, které do 31. prosince 2005 přijaly přísnější vnitrostátní opatření, než jsou opatření uvedená v článku a náležející do oblasti působnosti nařízení, si mohou ponechat uvedená vnitrostátní opatření do 31. prosince 2012. V souladu s odst. 3 písm. b) však tato opatření musí být spolu s důvody pro jejich ponechání oznámena Komisi a musí být v souladu se Smlouvou. |
|
10. |
Protože jde vyhláška dále v oblasti uvádění na trh, je tudíž přísnější než současné právní předpisy platné na úrovni Společenství. |
|
11. |
Rakouská republika uvádí, že takovýto právní předpisy je nezbytný, aby mohlo Rakousko dostát svým závazkům podle Kjótského protokolu, zejména snížit do roku 2012 celkové množství emisí skleníkových plynů o 13 %, což si bezpochyby vyžádá mimořádné úsilí v boji se všemi zdroji emisí skleníkových plynů. |
|
12. |
Rakousko zdůrazňuje, že oznámení splňuje požadavky ochranné doložky uvedené v čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 842/2006 a že některé oblasti (pěny, obor elektroniky), na něž se vztahují jejich vnitrostátní právní předpisy, spadají mimo oblasti působnosti uvedeného nařízení. |
|
13. |
Navíc změna vyhlášky v roce 2007 vedla ke zrušení a zmírnění některých zákazů a lepšímu sladění s právními předpisy EU. Rakousko předpokládá, že „zmírňování“ vnitrostátních opatření oznámené Komisi by pro členské státy mělo být ve smyslu čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 842/2006 přijatelné. |
|
14. |
Toto oznámení bude hodnoceno s ohledem na nařízení (ES) č. 842/2006 a v souladu s čl. 95 odst. 4 nebo 5 Smlouvy o ES. Komise má pak šest měsíců na to, aby je schválila nebo zamítla poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu a že nekladou zbytečné a nepřiměřené překážky pro fungování vnitřního trhu. |
|
15. |
Veškeré připomínky k oznámení se zašlou Komisi do 30 dnů od jeho zveřejnění. Veškeré připomínky předložené po uvedených 30 dnech nebudou brány do úvahy. |
|
16. |
Další podrobnosti ohledně rakouského oznámení je možno získat na adrese:
|
(1) Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 1.
(2) KOM(2003)492 ze dne 11. srpna 2003.
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/6 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ č. COMP/M.4692 – Barclays/ABN AMRO)
(Text s významem pro EHP)
(2007/C 245/03)
Dne 6. srpna 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:
|
— |
na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství, |
|
— |
v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4692. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet. (http://eur-lex.europa.eu) |
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/6 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ č. COMP/M.4845 – Santander/ABN AMRO)
(Text s významem pro EHP)
(2007/C 245/04)
Dne 19. září 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze na španělštině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:
|
— |
na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství, |
|
— |
v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4845. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet. (http://eur-lex.europa.eu) |
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/7 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ č. COMP/M.4730 – Yara/Kemira Growhow)
(Text s významem pro EHP)
(2007/C 245/05)
Dne 21. září 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:
|
— |
na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství, |
|
— |
v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4730. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet. (http://eur-lex.europa.eu) |
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/7 |
Bez námitek k navrhovanému spojení
(Případ č. COMP/M.4721 – AIG Capital Partners/Bulgarian Telecommunications Company)
(Text s významem pro EHP)
(2007/C 245/06)
Dne 27. července 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:
|
— |
na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství, |
|
— |
v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4721. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet. (http://eur-lex.europa.eu) |
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
Komise
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/8 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
18. října 2007
(2007/C 245/07)
1 euro=
|
|
měna |
směnný kurz |
|
USD |
americký dolar |
1,4299 |
|
JPY |
japonský jen |
165,00 |
|
DKK |
dánská koruna |
7,4539 |
|
GBP |
britská libra |
0,69800 |
|
SEK |
švédská koruna |
9,1530 |
|
CHF |
švýcarský frank |
1,6697 |
|
ISK |
islandská koruna |
85,54 |
|
NOK |
norská koruna |
7,6705 |
|
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
|
CYP |
kyperská libra |
0,5842 |
|
CZK |
česká koruna |
27,447 |
|
EEK |
estonská koruna |
15,6466 |
|
HUF |
maďarský forint |
251,28 |
|
LTL |
litevský litas |
3,4528 |
|
LVL |
lotyšský latas |
0,7020 |
|
MTL |
maltská lira |
0,4293 |
|
PLN |
polský zlotý |
3,7107 |
|
RON |
rumunský lei |
3,3635 |
|
SKK |
slovenská koruna |
33,548 |
|
TRY |
turecká lira |
1,7335 |
|
AUD |
australský dolar |
1,6054 |
|
CAD |
kanadský dolar |
1,3950 |
|
HKD |
hongkongský dolar |
11,0833 |
|
NZD |
novozélandský dolar |
1,9132 |
|
SGD |
singapurský dolar |
2,0864 |
|
KRW |
jihokorejský won |
1 313,36 |
|
ZAR |
jihoafrický rand |
9,7787 |
|
CNY |
čínský juan |
10,7401 |
|
HRK |
chorvatská kuna |
7,3225 |
|
IDR |
indonéská rupie |
13 001,37 |
|
MYR |
malajsijský ringgit |
4,8123 |
|
PHP |
filipínské peso |
62,844 |
|
RUB |
ruský rubl |
35,5080 |
|
THB |
thajský baht |
45,105 |
Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/9 |
Rozhodnutí Francie o změně závazků veřejné služby uložených na pravidelnou leteckou dopravu mezi metropolitní Francií na jedné straně a Guadeloupem, Guyanou, Martinikem a Réunionem na straně druhé
(Text s významem pro EHP)
(2007/C 245/08)
|
1. |
Na základě čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2408/92 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství rozhodla Francie změnit závazky veřejné služby uložené na pravidelnou leteckou dopravu provozovanou mezi všemi letišti metropolitní Francie na straně jedné a Guadeloupem, Guyanou, Martinikem a Réunionem na straně druhé, zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství C 243 ze dne 9. srpna 1997 a revidované zveřejněním v Úředním věstníku Evropské Unie C 149 ze dne 21. června 2005. Cílem těchto změn je umožnit, aby se zvýšilo poskytování služeb nabízených za lepší cenu uvolněním podmínek pro přístup dopravců na tyto trasy. Jedná se o experiment, jehož výsledky se zhodnotí po roce uplatňování. |
|
2. |
Závazky veřejné služby, které musí dodržovat každý letecký dopravce provozující pravidelné letecké služby na zmíněných trasách, zejména vzhledem k ostrovní povaze a vzdálenosti příslušných regionů, jsou následující: |
2.1 Letový řád
Mezi všemi letišti metropolitní Francie a ostatními zámořskými departementy:
|
|
Nabízená kapacita musí být přizpůsobena poptávce, zejména vzhledem ke školním prázdninám a svátkům. |
|
|
Pokud by se zdálo, že kombinovaná nabídka všech dopravců působících na těchto trasách není uzpůsobena poptávce, zejména v období dopravních špiček, vyhrazují si francouzské orgány možnost změnit nebo upřesnit stávající závazky veřejné služby tři měsíce předem, po konzultaci příslušných dopravců a v souladu s článkem 4 nařízení (EHS) č. 2408/92. |
|
|
V případě výrazného a podstatného snížení nabídky plynoucího z přerušení služeb dopravce bez ohledu na lhůtu stanovenou v bodě 2.4 a vážně ohrožujícího návaznost služeb přijmou dopravci provozující tuto trasu potřebná opatření, aby svou nabídku v co nejkratší lhůtě přizpůsobili. |
Podrobný letový řád (zahrnující zejména časy, typy a kapacitu letadel, jakož i týdenní nabídku) pro každou leteckou sezónu musí být předán ke schválení ministrovi pověřenému civilním letectvím nejméně jeden měsíc před zahájením provozu a/nebo každé letecké sezóny na tuto adresu:
|
Direction générale de l'aviation civile |
|
Direction de la régulation économique |
|
50, rue Henry Farman |
|
F-75720 Paris Cedex 15 |
Kapacita služeb, jež musí být celkově nabídnuta všemi dopravci mezi letištěm Paris (Orly) a každým ze čtyř zámořských departementů, se musí stanovit nejméně na dvě po sobě jdoucí sezóny a musí odpovídat alespoň tomuto počtu sedadel:
|
— |
1 100 000 pro spojení s Guadeloupem, |
|
— |
183 000 pro spojení s Guyanou, |
|
— |
1 000 000 pro spojení s Martinikem, |
|
— |
660 000 pro spojení s Réunionem. |
Oznamuje se, že letištní časy jsou na letišti Paris (Orly) vyhrazeny pro spojení čtyř zámořských departementů, a to v souladu s článkem 9 nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství. Všechny informace týkající se těchto letištních časů mohou dopravci zajímající se o tyto trasy získat od koordinátora pařížských letišť.
2.2 Tarify
Tarify nabízené cestujícím musí být zveřejněny.
Dětem mladším dvou let musí být bez omezení poskytnuta sleva ve výši 90 %, dětem od dvou do dvanácti let ve výši 33 % a dětem od dvanácti do osmnácti let sleva ve výši 20 % vzhledem k tarifům použitelným za stejných podmínek pro dospělé osoby na příslušné trase, ať už cestují samy či ne.
Osobám, jež se musejí přepravit naléhavě z důvodu úmrtí osoby příbuzné v sestupné či vzestupné linii prvního stupně, musí být dopravce nápomocen, aby získaly přednostní přístup k prvnímu možnému letu. Po předložení kopie úmrtního oznámení získají tyto osoby nejlepší tarif, který pro daný let existuje; jiné podmínky pro tento tarif nemusí být splněny.
Letečtí dopravci jsou informováni o tom, že francouzské orgány stanovily pro některé kategorie cestujících přidělení sociální podpory.
2.3 Přeprava nemocných a zraněných osob a přeprava v případě katastrofy
Za všech podmínek musí být nástup nemocných a zraněných osob zajištěn přednostně před nástupem cestujících na prvním spoji, který odlétá. Všeobecné podmínky platné pro tento druh dopravy jsou upřesněny v příloze.
Kromě toho musejí v případě katastrofy dopravci vyvinout veškeré úsilí, aby co nejrychleji obnovili spojení a upravili jej potřebám dopravy.
2.4 Rušení letů
Kromě případů vyšší moci nesmí počet letů zrušených z důvodů přímo přičitatelných dopravci překročit v jedné letecké sezóně IATA 10 % z počtu letů stanovených ve schváleném letovém řádu.
Služby mohou být dopravcem přerušeny pouze na základě oznámení podaného nejméně tři měsíce předem.
2.5 Sledování a kontrola
Letečtí dopravci předávají každý měsíc generálnímu ředitelství civilního letectva za každou provozovanou trasu realizovaný letový řád, jakož i podrobné týdenní statistiky: nabídka míst, uskutečněná přeprava, počet dětí a počet dětí cestujících bez doprovodu, s rozdělením dětí podle věkových skupin (děti do dvou let, od dvou do dvanácti let a děti od dvanácti do osmnácti let). Kromě toho letečtí dopravci předávají každý měsíc generálnímu ředitelství civilního letectva za každou provozovanou trasu rozpis přepravených cestujících podle letů a podle cenových tarifů. Společnosti navíc poskytnou čtvrtletní statistiky o rozdělení nabídky dopravy podle tarifních tříd, jakož i o bilanci, včetně udání počtu přepravených osob, použití zvláštních tarifů, o jejich obchodní politice ve prospěch přepravy nemocných, zdravotně postižených nebo zraněných osob, jejich doprovodu, jakož i osob cestujících z důvodu úmrtí blízké osoby.
V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. j) nařízení (EHS) č. 2408/92 může letecký dopravce přikročit k „prodeji míst“ (to znamená přímému prodeji míst veřejnosti leteckým dopravcem nebo schváleným zástupcem či nájemcem, s výjimkou jakékoliv jiné přidružené služby, jako je ubytování), pouze pokud daný druh dopravy splňuje všechny požadavky závazku veřejné služby.
Stávajícím závazkům veřejné služby nepodléhají:
|
— |
pronajaté lety, jejichž všechna místa jsou prodána paušálně, |
|
— |
lety určené výhradně pro nákladní dopravu, |
|
— |
lety s menšími než dvacetimístnými letadly. |
Dopravci Společenství jsou informováni, že provoz při neznalosti stávajících závazků veřejné služby může vést k sankcím stanoveným platnými předpisy.
PŘÍLOHA
Příloha o přepravě nemocných a zraněných osob
V rámci stávajících závazků veřejné služby se musí letecký dopravce podílet na přepravě nemocných a zraněných osob v souladu s níže uvedenými pravidly a podmínkami.
A. Sepsání povinného lékařského souhlasu
Doprava nemocného či zraněného cestujícího podléhá předchozímu povinnému souhlasu lékaře schváleného dopravcem v následujících případech:
|
1. |
cestující trpí nemocí považovanou dopravcem za nakažlivou, |
|
2. |
cestující může mít z důvodu určitého druhu nemoci nebo zdravotního postižení nezvyklé chování nebo se nacházet ve fyzickém stavu, který by mohl snížit spokojenost a pohodlí ostatních cestujících nebo členů posádky, |
|
3. |
cestující představuje potenciální riziko pro bezpečnost letu nebo jeho přesnost (včetně možného odchýlení letu a neplánovaného přistání), |
|
4. |
cestující bude potřebovat lékařkou pomoc a/nebo speciální zařízení pro překonání letu, |
|
5. |
cestujícímu může hrozit zhoršení fyzického stavu během letu nebo z důvodu letu. |
Dopravce použije rychlé komunikační prostředky, aby lékařský souhlas předal v co nejkratší lhůtě rezervačním službám.
B. Zvláštní tarifní podmínky
|
1. |
Všem kategoriím cestujících, kromě cestujících zmíněných v níže uvedených bodech 2 a 3, se poskytuje nejlepší tarif, který je pro daný let k dispozici. |
|
2. |
Pro nemocné či zraněné cestující na nosítkách:
|
|
3. |
Pro cestující s nohou v sádře zabírající dvě sedadla:
|
|
4. |
Invalidní vozíky jsou přijímány mimo zapsaná volná zavazadla a přepravovány zdarma. |
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/12 |
Informace členských států o státních podporách poskytovaných podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům
(Text s významem pro EHP)
(2007/C 245/09)
|
Podpora č. |
XS 170/07 |
||||||||||
|
Členský stát |
Nizozemsko |
||||||||||
|
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory |
Spinnovation Analytical BV |
||||||||||
|
Právní základ |
Kaderwet EZ, Subsidieregeling pieken in de delta aanloopjaar 2006, Subsidieregeling pieken in de delta aanloopjaar 2006 Oost Nederland, Programmadocument Werk maken van Kennis Oost Nederland. Voor de bijdrage van de provincie Gelderland: Statennotitie 'Gelderland kiest voor groei', Subsidieregeling SEB (Sociaal Economisch Beleid) 2006, Algemene subsidieregeling Gelderland 1998. Bijdrage provincie Overijssel: Algemene Subsidieverordening provincie Overijssel. |
||||||||||
|
Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku |
|
||||||||||
|
Maximální míra podpory |
56,4 % |
||||||||||
|
Datum uskutečnění |
29. 5. 2007 |
||||||||||
|
Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory |
Jednorázová podpora |
||||||||||
|
Cíl podpory |
Výzkum, vývoj a inovace |
||||||||||
|
Dotčená hospodářská odvětví |
Všechna odvětví způsobilá pro státní podpory malým a středním podnikům |
||||||||||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
Ministerie van Economische Zaken |
||||||||||
|
|||||||||||
|
Další informace |
Režim podpory „Omnibus“ schválila Evropská komise (N 56/07). Pieken in de Delta je součástí tohoto oznámení. Tento projekt navíc nevyžaduje předběžné schválení, neboť splňuje podmínky stanovené v nařízení o výjimkách pro malé a střední podniky |
|
Podpora č. |
XS 175/07 |
|||
|
Členský stát |
Polsko |
|||
|
Region |
Województwo Wielkopolskie, Powiat Ostrowski |
|||
|
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory |
Program pomocy w zakresie zwolnień od podatku od nieruchomości dla przedsiębiorców na terenie miasta Ostrowa Wielkopolskiego z tytułu nowych inwestycji |
|||
|
Právní základ |
Art. 18 ust. 2 pkt 8 i 40 ustawy z dnia 8 marca 1990 r. o samorządzie gminnym (Dz.U. z 2001 r. nr 142, poz. 1591 ze zmianami) Art. 2, art. 7 ust 3 ustawy z dnia 12 stycznia 1991 r. o podatkach i opłatach lokalnych (Dz.U. z 2002 r. nr 9, poz. 84 ze zmianami) Uchwała Rady Miejskiej Ostrowa Wielkopolskiego nr XXXVIII/534/2006 z dnia 28 lutego 2006 r. |
|||
|
Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku |
Režim podpory |
Celková roční částka |
1 milion EUR |
|
|
Zajištěné půjčky |
— |
|||
|
Jednotlivá podpora |
Celková výše podpory |
— |
||
|
Zajištěné půjčky |
— |
|||
|
Maximální míra podpory |
V souladu s čl. 4 odst. 2 až 6 a článkem 5 nařízení |
Ano |
||
|
Datum uskutečnění |
8. 5. 2006 |
|||
|
Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory |
Do 31. 12. 2006 |
|||
|
Cíl podpory |
Podpora malým a středním podnikům |
Ano |
||
|
Dotčená hospodářská odvětví |
Podpora omezená na určitá odvětví |
Ano |
||
|
Ano |
|||
|
|
|||
|
nebo |
|
|||
|
Ocelářství |
Ano |
|||
|
Stavba lodí |
Ano |
|||
|
Syntetická vlákna |
Ano |
|||
|
Motorová vozidla |
Ano |
|||
|
Ano |
|||
|
|
|||
|
nebo |
|
|||
|
Dopravní služby |
Ano |
|||
|
Ano |
|||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
Prezydent Miasta Ostrowa Wielkopolskiego |
|||
|
||||
|
Jednotlivé podpory velké výše |
V souladu s článkem 6 nařízení |
Ano |
||
|
Podpora č. |
XS 176/07 |
||||||||||||
|
Členský stát |
Nizozemsko |
||||||||||||
|
Region |
Provincie Gelderland, Provincie Overijssel |
||||||||||||
|
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory |
Stevens Idé Partners BV |
||||||||||||
|
Právní základ |
Kaderwet EZ, Subsidieregeling pieken in de delta aanloopjaar 2006, Subsidieregeling pieken in de delta aanloopjaar 2006 Oost Nederland, Programmadocument Werk maken van Kennis Oost Nederland. Voor de bijdrage van de provincie Gelderland: Statennotitie 'Gelderland kiest voor groei', Subsidieregeling SEB (Sociaal Economisch Beleid), Algemene subsidieregeling Gelderland 1998. Bijdrage provincie Overijssel: Algemene Subsidieverordening provincie Overijssel. |
||||||||||||
|
Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku |
Režim podpory |
Celková roční částka |
— |
||||||||||
|
Zajištěné půjčky |
— |
||||||||||||
|
Jednotlivá podpora |
Celková výše podpory |
0,078750 milionu EUR Ministerstvo hospodářství: 39 375 EUR Provincie Gelderland: 19 687,5 EUR Provincie Overijssel: 19 687,5 EUR |
|||||||||||
|
Zajištěné půjčky |
— |
||||||||||||
|
Maximální míra podpory |
V souladu s čl. 4 odst. 2 až 6 a článkem 5 nařízení |
Ano 25 % |
|||||||||||
|
Datum uskutečnění |
9. 5. 2007 |
||||||||||||
|
Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory |
Do 9. 5. 2007 (jednorázové poskytnutí podpory) |
||||||||||||
|
Cíl podpory |
Podpora malým a středním podnikům |
Ano (výzkum, vývoj a inovace) |
|||||||||||
|
Dotčená hospodářská odvětví |
Všechna odvětví způsobilá pro státní podpory malým a středním podnikům |
Ano |
|||||||||||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
Ministerie van Economische Zaken |
||||||||||||
|
|||||||||||||
|
Další informace |
Režim subvencí „omnibus“ schválila Evropská komise (č. 56/07). Pro daný projekt však není předchozí schválení požadováno; jsou splněna kritéria nařízení o výjimce pro malé a střední podniky. Z toho důvodu bylo možné podporu poskytnout bez předchozího schválení ze strany Komise |
||||||||||||
|
Podpora č. |
XS 177/07 |
||||||||||
|
Členský stát |
Nizozemsko |
||||||||||
|
Region |
Provincie Gelderland, Provincie Overijssel |
||||||||||
|
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory |
Smart Tip B.V. |
||||||||||
|
Právní základ |
Kaderwet EZ, Subsidieregeling pieken in de delta aanloopjaar 2006, Subsidieregeling pieken in de delta aanloopjaar 2006 Oost Nederland, Programmadocument Werk maken van Kennis Oost Nederland. Voor de bijdrage van de provincie Gelderland: Statennotitie 'Gelderland kiest voor groei', Subsidieregeling SEB (Sociaal Economisch Beleid), Algemene subsidieregeling Gelderland 1998. Bijdrage provincie Overijssel: Algemene Subsidieverordening provincie Overijssel. |
||||||||||
|
Název opatření |
Individuální podpora |
||||||||||
|
Rozpočet |
Předpokládané roční výdaje: –; Celková částka plánované podpory: 0,38524 mil. EUR: Ministerstvo hospodářství: 192 620 EUR Provincie Gelderland: 96 310 EUR Provincie Overijssel: 96 310EUR |
||||||||||
|
Maximální míra podpory |
V souladu s čl. 4 odst. 2 až 6 a článkem 5 nařízení (50,43 %) |
||||||||||
|
Datum uskutečnění |
19. 4. 2007 |
||||||||||
|
Délka trvání programu |
19. 4. 2007 (jednorázové poskytnutí podpory) |
||||||||||
|
Cíl |
Malé a střední podniky (výzkum, vývoj a inovace) |
||||||||||
|
Hospodářská odvětví |
Všechna odvětví způsobilá pro státní podpory malým a středním podnikům |
||||||||||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
Ministerie van Economische Zaken |
||||||||||
|
|||||||||||
|
Další informace |
Režim subvencí „omnibus“ schválila Evropská komise (č. 56/07). Pro daný projekt však není předchozí schválení požadováno; jsou splněna kritéria nařízení o výjimce pro malé a střední podniky. Z toho důvodu bylo možné podporu poskytnout bez předchozího schválení ze strany Komise |
|
Podpora č. |
XS 178/07 |
|||||
|
Členský stát |
Finsko |
|||||
|
Region |
Koko maa, lukuun ottamatta Ahvenanmaan maakuntaa |
|||||
|
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory |
Yrityksen kehittämisavustus |
|||||
|
Právní základ |
Laki valtionavustuksesta yritystoiminnan kehittämiseksi (1336/2006), valtioneuvoston asetus valtionavustuksesta yritystoiminnan kehittämiseksi (675/2007) Lag om statsunderstöd för utvecklande av företagsverksamhet (1336/2006), statsrådets förordning om statsunderstöd för utvecklande av företagsverksamhet (675/2007) Laki valtionavustuksesta yritystoiminnan kehittämiseksi (1336/2006) (http://www.finlex.fi/fi/laki/alkup/2006/20061336) Lag om statsunderstöd för utvecklande av företagsverksamhet (1336/2006) (http://www.finlex.fi/fi/laki/alkup/2006/20061336) Asetus valtionavustuksesta yritystoiminnan kehittämiseksi (675/2007) (http://www.finlex.fi/fi/laki/alkup/2007/20070675) Förordning om statsunderstöd för utvecklande av företagsverksamhet (675/2007) (http://www.finlex.fi/fi/laki/alkup/2007/20070675) |
|||||
|
Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku |
Režim podpory |
Celková roční částka |
30 milionů EUR (celková částka poskytnutá v režimu podpory se odhaduje na 30 milionů EUR ročně, které budou společně financovány Evropským fondem pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu) |
|||
|
Zajištěné půjčky |
— |
|||||
|
Jednotlivá podpora |
Celková výše podpory |
— |
||||
|
Zajištěné půjčky |
— |
|||||
|
Maximální míra podpory |
V souladu s čl. 4 odst. 2 až 6 a článkem 5 nařízení |
Ano |
||||
|
Datum uskutečnění |
18. 6. 2007 |
|||||
|
Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory |
Výplata půjčky do 31. 12. 2008 |
|||||
|
Cíl podpory |
Podpora malým a středním podnikům |
Ano |
||||
|
Dotčená hospodářská odvětví |
Všechna odvětví způsobilá pro státní podpory malým a středním podnikům |
Ano |
||||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
Kauppa- ja teollisuusministeriö |
|||||
|
||||||
|
Jednotlivé podpory velké výše |
V souladu s článkem 6 nařízení |
Ano |
||||
|
Podpora č. |
XS 180/07 |
||||||
|
Členský stát |
Itálie |
||||||
|
Region |
Lazio |
||||||
|
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory |
Agevolazioni per investimenti per innovazione tecnologica, tutela ambientale, innovazione organizzativa, innovazione commerciale e sicurezza sui luoghi di lavoro |
||||||
|
Právní základ |
Legge 27.10.1994, n. 598, articolo 11 e s.m.i. Decreto legislativo 31.3.1998, n. 112, articolo 19 Decreto legislativo 31.3.1998, n. 123 Regolamento (CE) n. 70/2001 del 12.1.2001 e s.m.i. Deliberazione della giunta regionale n. 1670 del 13.12.2002, come modificata con deliberazione della giunta regionale n. 985 del 10.10.2003 |
||||||
|
Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku |
Režim podpory |
Celková roční částka |
25 milionů EUR |
||||
|
Zajištěné půjčky |
— |
||||||
|
Jednotlivá podpora |
Celková výše podpory |
— |
|||||
|
Zajištěné půjčky |
— |
||||||
|
Maximální míra podpory |
V souladu s čl. 4 odst. 2 až 6 a článkem 5 nařízení |
Ano Příspěvek nepřevýší maximální částku stanovenou v souladu s platnými předpisy Společenství |
|||||
|
Datum uskutečnění |
28. června 2007 |
||||||
|
Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory |
Neomezena, režim je nicméně osvobozen od oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES do 30. června 2008, kdy končí platnost nařízení (ES) 70/2001 ve znění pozdějších předpisů, ledaže bude platnost nařízení prodloužena |
||||||
|
Cíl podpory |
Podpora malým a středním podnikům |
Ano Podpora je určena na investice do technologické, organizační a obchodní obnovy, do ochrany životního prostředí a bezpečnosti na pracovišti |
|||||
|
Dotčená hospodářská odvětví |
Všechna odvětví způsobilá pro státní podpory malým a středním podnikům |
Ano |
|||||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
Regione Lazio — Assessorato della piccola e media impresa, commercio e artigianato Direzione regionale Attività produttive |
||||||
|
|||||||
|
Další informace |
Tato podpora mění a počínaje dnem zaslaní tohoto informačního přehledu nahrazuje režim podpory, který Komise zaregistrovala pod číslem XS 45/2003. Cíl podpory a související právní předpisy těchto režimů jsou totožné |
||||||
|
Podpora č. |
XS 181/07 |
|||||
|
Členský stát |
Španělsko |
|||||
|
Region |
Comunidad Foral de Navarra |
|||||
|
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory |
Régimen de ayudas a la inversión industrial de las PYME en la zona no incluida en el mapa de ayudas regionales |
|||||
|
Právní základ |
Orden Foral no 156/2007, de 17 de mayo, del Consejero de Industria y Tecnología, Comercio y Trabajo, B.O.N. no 71 de 8.6.2007 Orden Foral no 177 /2007 de 7 de junio, del Consejero de Industria y Tecnología, Comercio y Trabajo, B.O.N. no 74 de 15.6.2007 Of 156: http://www.cfnavarra.es/bon/076/F0708461.htm Of 177: http://www.cfnavarra.es/bon/076/F0709439.htm |
|||||
|
Roční výdaje plánované v rámci režimu podpory nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku |
Režim podpory |
Celková roční částka |
9 milionů EUR |
|||
|
Zajištěné půjčky |
— |
|||||
|
Jednotlivá podpora |
Celková výše podpory |
— |
||||
|
Zajištěné půjčky |
— |
|||||
|
Maximální míra podpory |
V souladu s čl. 4 odst. 2 až 6 a článkem 5 nařízení |
Ano |
||||
|
Datum uskutečnění |
Od 11. 6. 2007 |
|||||
|
Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory |
Do 30. 6. 2008, pokud nedojde k prodloužení ze strany EU |
|||||
|
Cíl podpory |
Podpora malým a středním podnikům |
Ano |
||||
|
Dotčená hospodářská odvětví |
Všechna odvětví způsobilá pro státní podpory malým a středním podnikům |
|
||||
|
Podpora omezená na určitá odvětví |
Ano |
|||||
|
Zpracovatelská odvětví: CNAE 93/NACE, oddíl C a D kromě odvětví zemědělsko-potravinářského; Doprava: CNAE 63400; Pomocné služby pro dané odvětví: CNAE K |
Ano |
|||||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
Gobierno de Navarra Departamento de Industria |
|||||
|
||||||
|
Jednotlivé podpory velké výše |
V souladu s článkem 6 nařízení |
Ano |
||||
|
Podpora č. |
XS 215/07 |
||
|
Členský stát |
Španělsko |
||
|
Region |
Galicia |
||
|
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory |
IG135: Identificación de necesidades tecnológicas, desarrollo de soluciones técnicas y organizativas comunes y utilización de servicios avanzados compartidos por grupos de pymes. |
||
|
Právní základ |
Real Decreto no 1579/2006, de 22 de diciembre (BOE no 29, de 2 de febrero), por el que se establece el régimen de ayudas y el sistema de gestión del programa de apoyo a la innovación de las pequeñas y medianas empresas (Innoempresa) 2007-2013. Resolución de 9 de mayo de 2007 (DOG no 96, de 21 de mayo de 2007) por la que se da publicidad a las bases reguladoras del Programa de Apoyo a la Innovación de las Pequeñas y Medianas Empresas (Programa Innoempresa) en Galicia. |
||
|
Název opatření |
Režim podpory |
||
|
Rozpočet |
Předpokládané roční výdaje: 4,555598 mil. EUR; Celková částka plánované podpory: – |
||
|
Maximální míra podpory |
V souladu s čl. 4 odst. 2 až 6 a článkem 5 nařízení |
||
|
Datum uskutečnění |
17. 7. 2007 |
||
|
Délka trvání programu |
31. 12. 2013 |
||
|
Cíl |
Malé a střední podniky |
||
|
Hospodářská odvětví |
Všechna odvětví způsobilá pro státní podpory malým a středním podnikům |
||
|
Název a adresa orgánu poskytujícího podporu |
Za poskytování částek, jež se rovnají nebo jsou nižší než 3 000 000 EUR, odpovídá generální ředitel Igape; za částky vyšší než 3 000 000 EUR prezident Igape |
||
|
V Oznámení
SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
Komise
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/20 |
Výzva k předkládání návrhů v rámci pracovního programu „Kapacity“ sedmého rámcového programu ES pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace
(2007/C 245/10)
Oznamuje se zahájení výzvy k předkládání návrhů v rámci pracovního programu „Kapacity“ sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013).
Očekávají se návrhy v rámci níže uvedené výzvy týkající se podpory iniciativ více zemí a regionů na koordinaci politiky využívající přístupu zdola nahoru. Uzávěrka výzvy a rozpočet jsou uvedeny ve znění výzvy, které je zveřejněno na internetové stránce CORDIS.
Specifický program „Kapacity“:
|
Identifikátor výzvy |
: |
FP7-COH-2007-2-2-OMC-NET |
Tato výzva k předkládání návrhů se vztahuje k pracovnímu programu přijatému rozhodnutím Komise K(2007)2464 ze dne 14. června 2007.
Informace o prováděcích pravidlech k výzvě, o pracovním programu a pokyny pro žadatele týkající se způsobu předkládání návrhů jsou k dispozici na internetové stránce CORDIS http://cordis.europa.eu/fp7/calls/.
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Komise
|
19.10.2007 |
CS DE DE DE |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/21 |
Státní podpora – Německo
Státní podpora C 36/07 (ex NN 25/07) – Státní podpora ve prospěch Deutsche Post AG
Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES
(Text s významem pro EHP)
(2007/C 245/11)
Dopisem ze dne 12. září 2007 uvedeném v závazném znění na stránkách, jež následují po tomto shrnutí, oznámila Komise Německu své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně výše uvedených opatření.
Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky k opatření do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a dopisu, který za ním následuje, na adresu Generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž:
|
European Commission |
|
Directorate-General for Competition |
|
State aid greffe |
|
SPA 3 6/5 |
|
B-1049 Brussels |
|
Fax: (32-2) 296 12 42 |
Tyto připomínky budou sděleny Německu. Zúčastněné strany podávající připomínky mohou písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti, pokud jde o jejich totožnost.
SHRNUTÍ
1. POSTUP
Dopisem uvedeným níže Komise informuje Německo, že se rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.
Po zahájení řízení dne 23. října 1999 (1) Komise přijala konečné zamítavé rozhodnutí dne 19.června 2002 (2) (dále jen „rozhodnutí z roku 2002“), které stanovilo, že Deutsche Post AG (dále jen „DPAG“) určovala ceny balíkových zásilek doručovaných ode dveří ke dveřím pod úrovní přírůstkových nákladů a že tato agresivní rabatová politika nespadá do povinnosti univerzální služby. Výsledné ztráty ve výši 572 milionů EUR prohlásila Komise za neslučitelnou státní podporu a vyzvala Německo, aby ji získalo zpět.
Po rozhodnutí z roku 2002 Komise obdržela další stížnosti od konkurenčních soukromých společností, které tvrdily, že DPAG měla výrazně vyšší finanční výhody, než je stanoveno v rozhodnutí z roku 2002. Kromě toho existují tvrzení, že DPAG používala státní zdroje na rozšíření svých operací v oblasti balíkových zásilek a prodávala služby za vnitropodnikové ceny – které byly údajně příliš nízké – svým dceřiným společnostem Postbank AG, která poskytuje bankovní služby, a Deutsche Post Euro Express GmbH & Co OHG (dále jen „DPEED“), která poskytuje marketing firemních balíkových zásilek.
Na základě informací poskytnutých během dalšího šetření státní podpory po roce 2002 považuje Komise za nutné komplexně řešit narušení hospodářské soutěže, které vycházelo ze státních zdrojů udělených společnosti DPAG a jejímu předchůdci Deutsche Bundespost POSTDIENST (dále jen „POSTDIENST“). Komise proto oznamuje Německu a zúčastněným stranám, že řízení zahájená v roce 1999 budou doplněna, aby byly zahrnuty nově předložené informace a aby bylo možné zaujmout konečné stanovisko, pokud jde o to, do jaké míry tyto státní zdroje představují podporu, která je slučitelná či neslučitelná s pravidly pro státní podporu stanovenými ve Smlouvě o ES.
Komise zdůrazňuje, že toto doplňující šetření v žádném případě nenahrazuje rozhodnutí z roku 2002. Cílem tohoto rozšířeného šetření je zjistit, zda v případě společností POSTDIENST a DPAG nedocházelo k nadměrné kompenzaci za plnění jejich povinností univerzální služby, která by přesahovala neslučitelnou podporu ve výši 572 milionů EUR, jak je uvedeno v rozhodnutí z roku 2002.
2. POPIS OPATŘENÍ
Společnosti POSTDIENST a DPAG obdržely za poskytování univerzálních služeb kompenzaci ve formě několika veřejných opatření:
|
— |
Na základě německých právních předpisů obdržely společnosti POSTDIENST a DPAG od své přidružené společnosti Deutsche Telekom v letech 1990 až 1995 křížové subvencování v přibližné výši 5,7 miliard EUR. |
|
— |
Společnostem POSTDIENST a DPAG byla udělena výlučná práva na poskytování listovních služeb. Při stanovení cen listovních služeb, na které má společnost DPAG výlučná práva nebo dominantní postavení, německé právní předpisy stanoví, že regulační orgán zřízený v roce 1997 musí přihlédnout k nákladům za poskytování univerzální služby. |
|
— |
Kromě toho, jak již bylo stanoveno dříve v rozhodnutí z roku 2002, existovaly veřejné záruky ve prospěch společností POSTDIENST a DPAG a veřejné financování penzí pro státní zaměstnance pošty. |
Protože společnosti POSTDIENST a DPAG neposkytovaly pouze univerzální služby, ale také komerční služby – např. pro dceřiné společnosti Postbank AG a DPEED, bude důležité analyzovat podmínky, kterými se řídí rozdělení nákladů mezi univerzální a komerční služby. V rámci evropských pravidel o státní podpoře se musí zabránit tomu, aby kompenzace poskytnutá na financování nákladů na univerzální služby byla zneužívána na křížové financování komerčních služeb, které jsou poskytovány na konkurenčních trzích.
3. POSOUZENÍ
3.1 Existence podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES
Na základě rozsudku Atmark (3) se Komise domnívá, že veřejné převody a záruky představují podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Pokud jde o veřejné financování penzí státních zaměstnanců, Komise má pochybnosti, do jaké míry veřejné příspěvky do penzijního fondu znamenají hospodářskou výhodu pro společnosti POSTDIENST a DPAG.
3.2 Slučitelnost podpory ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES
Komise se domnívá, že státní podpora jako kompenzace povinností univerzálních služeb může být prohlášena za slučitelnou podle čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES, pokud je nutná k fungování těchto služeb a neovlivňuje to vývoj obchodu v rozsahu, který by byl v rozporu se zájmy Společenství.
Komise má pochybnosti, zda udělená kompenzace ve prospěch společností POSTDIENST a DPAG byla nutná ke splnění povinností univerzálních služeb a je k tomuto účelu přiměřená. Protože nebyla dopředu stanovena žádná jasná pravidla pro výpočet výše kompenzace, Komise musí podrobně znovu stanovit částku poskytnuté kompenzace a nákladů na univerzální služby, včetně přiměřeného zisku, kterého může poskytovatel služeb dosáhnout použitím vlastního kapitálu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těmto skutečnostem:
|
— |
Částka kompenzace musí obsahovat nejen veřejné převody a záruky, ale také nadměrné zisky vyplývající z vyhrazených a regulovaných listovních služeb a veřejného financování penzí pro státní zaměstnance. |
|
— |
Protože kompenzace musí být použita pouze na poskytování univerzálních služeb a ne na křížové subvencování komerčních aktivit, musí být prozkoumáno rozdělení nákladů mezi univerzální a komerční služby. Je nutné zjistit, zda vykázané náklady na univerzální služby byly skutečně použity na univerzální služby a zda komerční služby přiměřeně přispívají k financování fixních nákladů poštovní sítě. |
|
— |
Protože kompenzace má zahrnovat – kromě správně rozdělených nákladů univerzálních služeb – přiměřenou návratnost vlastního investovaného kapitálu, musí se při výpočtu ziskovosti společností POSTDIENST a DPAG vzít v úvahu průměrná míra výnosů v tomto odvětví a rizika, jež nesou společnosti POSTDIENST a DPAG. |
|
— |
Tento výpočet musí zohledňovat rozhodnutí z roku 2002, které již stanovilo neslučitelnou státní podporu ve výši 572 milionů EUR na financování ztrát vzniklých z důvodů agresivní cenové politiky balíkových zásilek doručovaných ode dveří ke dveřím. |
ZNĚNÍ DOPISU
|
„1. |
Die Kommission möchte Deutschland davon in Kenntnis setzen, dass sie nach Prüfung der Angaben Ihrer Behörden zu der oben genannte Maßnahme beschlossen hat, das Verfahren nach Artikel 88 Absatz 2 des EG-Vertrags einzuleiten. |
1. VERFAHREN
1.1. Beihilfeverfahren
1.1.1. Negativentscheidung aus dem Jahr 2002
|
2. |
1994 reichte United Parcel Service (im Folgenden ‚UPS‘ genannt) eine Beschwerde ein, in der das Unternehmen geltend machte, dass der Deutschen Bundespost POSTDIENST (im Folgenden ‚DB-POSTDIENST‘ genannt) rechtswidrige Beihilfen gewährt worden seien. Daraufhin leitete die Kommission am 23. Oktober 1999 ein Verfahren ein (4) (im Folgenden ‚Eröffnungsentscheidung aus dem Jahr 1999‘ genannt) und erließ am 19. Juni 2002 eine endgültige Negativentscheidung (5) (im Folgenden ‚Negativentscheidung aus dem Jahr 2002‘ genannt). |
|
3. |
Die Kommission stellte fest, dass die Preise der DB-POSTDIENST und deren Nachfolgerin Deutschen Post AG (im Folgenden ‚DPAG‘ genannt) (6) für ihre Haus-zu-Haus-Paketdienste unter den leistungsspezifischen Zusatzkosten lagen und dass diese aggressive Rabattpolitik nicht Teil ihres öffentlichen Versorgungsauftrags war. Die dadurch entstandenen Verluste in Höhe von 572 Mio. EUR wurden durch staatliche Mittel finanziert, die der DB-POSTDIENST und der DPAG in unterschiedlicher Form zur Verfügung gestellt wurden (5 665 Mio. EUR in Form direkter Finanztransfers, einer staatlichen Finanzierung des Pensionsfonds bzw. staatlicher Bürgschaften). Die Kommission forderte Deutschland auf, die rechtswidrige staatliche Beihilfe in Höhe von 572 Mio. EUR von der DPAG zurückzufordern. Daraufhin wurde die staatliche Beihilfe an Deutschland zurückgezahlt. |
|
4. |
Gegen die Negativentscheidung aus dem Jahr 2002 reichte die DPAG eine Klage auf Nichtigerklärung ein, die derzeit vor dem Gericht erster Instanz anhängig ist (7). |
1.1.2. Weitere Beschwerden auf der Grundlage von Artikel 87 des EG-Vertrags
|
5. |
Am 13. Mai 2004 reichte UPS eine weitere Beschwerde betreffend die Gewährung einer rechtswidrigen Beihilfe zugunsten der DPAG ein. Darin führte UPS aus, dass in der Negativentscheidung aus dem Jahr 2002 nicht alle in der ursprünglichen Beschwerde aus dem Jahr 1994 aufgeführten Maßnahmen geprüft worden seien und dass die DB-POSTDIENST und DPAG gewährten finanziellen Vorteile den in der Negativentscheidung aus dem Jahr 2002 ermittelten Betrag von 572 Mio. EUR deutlich übersteigen würden. Darüber hinaus bringt UPS nun vor, die DPAG habe die staatlichen Mittel dazu verwendet, ihr Paketgeschäft auszubauen (z. B. durch den Kauf anderer Unternehmen) und ihrer Tochtergesellschaft Deutsche Post Euro Express GmbH & Co OHG (im Folgenden ‚DPEED‘ genannt), die unter dem Markennamen DHL im Vertrieb von Paketdiensten für gewerbliche Kunden tätig ist, Dienstleistungen zu — angeblich unangemessen niedrigen — Verrechnungspreisen zu verkaufen. |
|
6. |
Die Kommission sandte Deutschland am 9. November 2004 und am 1. April 2005 Auskunftsersuchen zu. Deutschland übermittelte seine Antworten am 2. Dezember 2004 bzw. 3. Juni 2005. |
|
7. |
Am 16. Juli 2004 reichte die TNT Post AG & Co KG eine Beschwerde gegen die DPAG ein, in welcher sie angibt, die Verrechnungspreise, die die DPAG ihrer Tochtergesellschaft ‚Postbank‘ für die Nutzung ihres Vertriebsnetzes in Rechnung stellt, seien zu niedrig. Das Unternehmen machte geltend, die Tochtergesellschaft ‚Postbank‘ zahle lediglich die variablen Kosten für die erbrachten Dienstleistungen, während die DPAG die gemeinsamen Fixkosten für das Vertriebsnetz durch ihre Einnahmen aus ihrem Briefgeschäft finanziere. |
|
8. |
Die Kommission sandte Deutschland am 11. November 2004 und am 25. April 2005 Auskunftsersuchen zu. Deutschland übermittelte seine Antworten am 17. Dezember 2004 bzw. 23. Juni 2005. |
|
9. |
Am 26. April 2007 forderte UPS die Kommission förmlich auf, tätig zu werden. |
1.2. Verfahren nach Artikel 82 des EG-Vertrags
1.2.1. Verfahren nach Artikel 82 des EG-Vertrags aus dem Jahr 2001
|
10. |
Auf der Grundlage der Beschwerde von UPS aus dem Jahr 1994 stellte die Kommission ferner fest, dass DB-POSTDIENST und DPAG von 1990 bis 1995 durch eine auf Verdrängung ausgerichtete Preispolitik für Paketdienste im Business-to-Consumer-Segment (eine Untergruppe der Haus-zu-Haus-Paketdienste) gegen Artikel 82 des EG-Vertrags verstoßen hatte. Daraufhin wurde Gegen die DPAG eine Geldbuße in Höhe von 24 Mio. EUR verhängt (8). |
1.2.2. Weitere Beschwerde auf der Grundlage von Artikel 82 des EG-Vertrags (Sache COMP/37.821 — UPS und DVPT/Deutsche Post AG)
|
11. |
Am 22. April 2004 reichte UPS auf der Grundlage von Artikel 82 des EG-Vertrags eine Beschwerde wegen des angeblichen Missbrauchs einer marktbeherrschenden Stellung durch die DPAG ein. UPS zufolge ergibt sich der Missbrauch daraus, dass die DPAG für ihre reservierten Briefdienste überhöhte Portoentgelte in Rechnung stellt. |
|
12. |
Im Verlauf ihrer Untersuchungen erhielt die Kommission am 5. November 2004 Unterlagen betreffend die Entscheidung der deutschen Regulierungsbehörde über die Portoentgelte der DPAG für den Zeitraum ab dem 1. Januar 2003. Mit Schreiben vom 13. Juni 2007 erklärte sich Deutschland damit einverstanden, dass diese Unterlagen auch im Beihilfeverfahren verwendet werden. |
|
13. |
Am 4. April 2006 setzte die Kommission UPS davon in Kenntnis, dass sie nach sorgfältiger Prüfung der sachlichen und rechtlichen Gesichtspunkte vorläufig zu dem Schluss gelangt sei, dass kein ausreichend starkes Gemeinschaftsinteresse gegeben sei, um der Beschwerde nach Artikel 82 des EG-Vertrags betreffend die Berechnung überhöhter Portoentgelte durch die DPAG weiter nachzugehen. |
1.3. Gründe für die Ausweitung des Beihilfeverfahrens
|
14. |
Auf der Grundlage der Informationen, die im Rahmen der nachfolgenden Beihilfe- bzw. Kartelluntersuchung übermittelt wurden, erachtet es die Kommission als notwendig, alle Wettbewerbsverzerrungen, die durch die der DPAG und ihrer Vorgängerin, der DB-POSTDIENST, gewährten staatlichen Mittel hervorgerufen wurden, umfassend zu untersuchen. Die Kommission setzt daher Deutschland sowie alle Beteiligten davon in Kenntnis, dass das 1999 eingeleitete Verfahren ergänzt wird, damit die neu übermittelten Informationen einbezogen und ein endgültiger Standpunkt in der Frage eingenommen wird, in welchem Umfang die gewährten staatlichen Mittel Beihilfen darstellen, die nicht mit den Beihilfevorschriften des EG-Vertrags als vereinbar erklärt werden können. |
|
15. |
Die Kommission möchte betonen, dass mit dieser ergänzenden Untersuchung keinesfalls die Negativentscheidung aus dem Jahr 2002 ersetzt werden soll. Die Negativentscheidung aus dem Jahr 2002 befasste sich mit der Auswirkung staatlicher Beihilfen auf die von POSTDIENST und DPAG angebotenen Haus-zu-Haus-Paketdienste. Die Negativentscheidung aus dem Jahr 2002 stellte fest, dass Staatsbeihilfen in Höhe von 572 Mio. EUR zur Quersubventionierung dieser Geschäftstätigkeit genutzt wurden, ohne jedoch allgemein die Frage anzusprechen ob POSTDIENST und DPAG aus staatlichen Mitteln überkompensiert worden sind. Das Ziel der jetzigen Untersuchung besteht somit darin festzustellen, ob die DB-POSTDIENST und die DPAG über die in der Negativentscheidung aus dem Jahr 2002 festgestellte rechtswidrige Beihilfe in Höhe von 572 Mio. EUR hinaus einen überhöhten Ausgleich für die Erfüllung ihres öffentlichen Versorgungsauftrags erhalten haben. Die Kommission wird alle öffentlichen Maßnahmen prüfen, die vom 1. Juli 1989 (Zeitpunkt der Gründung der DB-POSTDIENST) bis zum 31. Dezember 2007 (voraussichtlicher Zeitpunkt des Auslaufens des öffentlichen Versorgungsauftrags der DPAG) zugunsten der DB-POSTDIENST und der DPAG ergriffen wurden. |
2. BESCHREIBUNG DES ÖFFENTLICHEN VERSORGUNGSAUFTRAGS DER DB-POSTDIENST UND DER DPAG
|
16. |
Der DB-POSTDIENST und der DPAG wurde der öffentliche Versorgungsauftrag durch zwei Rechtsakte förmlich übertragen:
|
2.1. PPflLV 1994
|
17. |
Mit der PPflLV 1994 wurde die DB-POSTDIENST als Universaldienstanbieter für Briefe und Pakete bis zu einem Gewicht von 20 kg benannt und mit der Erbringung der entsprechenden Dienste in ganz Deutschland zu einheitlichen Leistungsentgelten betraut. |
|
18. |
Abweichend von der Vorschrift für einheitliche Leistungsentgelte wurde der DB-POSTDIENST jedoch das Recht eingeräumt, die Paketpreise im Falle bestimmter Vorleistungen des Kunden bzw. bestimmter Mindesteinlieferungsmengen flexibel festzusetzen. |
|
19. |
Diese Preisflexibilität stand im Mittelpunkt der Kartellentscheidung aus dem Jahr 2001 und der Negativentscheidung aus dem Jahr 2002. Die Kommission vertrat die Auffassung, dass die DB-POSTDIENST und die DPAG, diese Preisflexibilität missbraucht hatten, um mit staatlichen Mitteln eine aggressive Preispolitik beim Haus-zu-Haus-Paketdienst zu finanzieren, die nicht im öffentlichen Interesse lag und daher einen Verstoß gegen die Artikel 82, 86 und 87 des EG-Vertrags darstellte. |
2.2. Postgesetz 1997 und Universaldienstleistungsverordnung
|
20. |
Das Postgesetz 1997 und die Universaldienstleistungsverordnung lösten die PPflLV 1994 ab. |
|
21. |
§ 52 Postgesetz hat die DPAG mit der Erbringung der Universaldienstleistungen bis zum 31. Dezember 2007 betraut, das bedeutet, solange die DPAG voraussichtlich noch die Exklusivlizenz für Briefdienste im Sinne von § 51 Postgesetz besitzt (Siehe Abschnitt 3.2.2 für weitere Ausführungen zur Exklusivlizenz). |
|
22. |
§ 11 Postgesetz definiert Universaldienstleistungen als ein Mindestangebot an Postdienstleistungen, die flächendeckend zu erschwinglichen Preisen zu erbringen sind. Diese Dienstleistungen umfassen die Beförderung von Briefsendungen, adressierten Paketen, deren Einzelgewicht 20 kg nicht übersteigen, sowie von Büchern, Katalogen, Zeitungen und Zeitschriften. |
|
23. |
In der Universaldienstleistungsverordnung werden die Mindestqualitätsanforderungen für den Universaldienst festgelegt:
|
3. BESCHREIBUNG DER STAATLICHEN MASSNAHMEN ZUGUNSTEN DER DB-POSTDIENST UND DER DPAG
|
24. |
Die Kommission wird auf die folgenden die DB-POSTDIENST und die DPAG betreffenden staatlichen Maßnahmen eingehen:
|
3.1. Staatliche Transfers
|
25. |
Der folgenden Abbildung ist zu entnehmen, dass sich die staatlichen Transfers zugunsten der DB-POSTDIENST und der DPAG zwischen 1990 und 1995 auf 5 665 Mio. EUR beliefen: Abbildung 1 Staatliche Transfers (in Mio. EUR)
Quelle: Jahresabschlüsse der DB-POSTDIENST und der DPAG (siehe Anlage 1). |
3.1.1. Transfers von der TELEKOM auf der Grundlage von § 37 Postverfassungsgesetz 1989
|
26. |
In der ersten Phase der Reform des deutschen Post- und Telekommunikationssektors wurde die Post- und Fernmeldeverwaltung zum 1. Juli 1989 in drei eigenständige öffentliche Unternehmen — Deutsche Bundespost POSTDIENST, Deutsche Bundespost POSTBANK und Deutsche Bundespost TELEKOM — umgewandelt, die das Vermögen und die Verbindlichkeiten der früheren Post- und Fernmeldeverwaltung übernahmen. |
|
27. |
Gemäß § 37 Absatz 2 PostVerfG sollten die drei Unternehmen zwar für die einzelnen Dienste die vollen Kosten und einen angemessenen Gewinn erwirtschaften, doch war die Querfinanzierung zwischen einzelnen Diensten innerhalb jedes Unternehmens ebenso zulässig wie die Querfinanzierung zwischen den drei Unternehmen (§ 37 Absatz 3 PostVerfG). Auf Grundlage der letztgenannten Bestimmung erhielt die DB-POSTDIENST zwischen 1990 und 1993 von der DB-TELEKOM Transfers in Höhe von 2 844 Mio. EUR. |
|
28. |
Deutschland macht geltend, dass § 37 Absatz 3 PostVerfG auf dem Grundsatz der finanziellen Einheitlichkeit der drei aus der früheren Post- und Fernmeldeverwaltung hervorgegangenen Unternehmen beruht habe. Sollte einer dieser Rechtsnachfolger seine Aufwendungen aufgrund des ihm übertragenen öffentlichen Versorgungsauftrags nicht aus eigenen Erträgen decken können, hatte er Anspruch auf einen Finanzausgleich durch einen anderen Gewinn erwirtschaftenden Rechtsnachfolger. Deutschland zufolge waren diese Transfers für die DB-POSTDIENST zur Erfüllung ihres öffentlichen Versorgungsauftrags unerlässlich (15). |
3.1.2. Forderungsverzicht der Telekom AG auf der Grundlage von § 7 des Postumwandlungsgesetzes 1994
|
29. |
Während der zweiten Phase der Reform des deutschen Postsektors wurden die drei Unternehmen der Deutschen Bundespost zum 1. Januar 1995 in Aktiengesellschaften umgewandelt: aus der DB-POSTDIENST wurde die DPAG, aus der DB-POSTBANK die Postbank AG und aus der DB-TELEKOM die Telekom AG. |
|
30. |
Gemäß § 2 Absatz 2 PostUmwG übernahm die Telekom AG alle Kreditverbindlichkeiten, die die Deutsche Bundespost als Ganze betrafen. Der Telekom AG stand eine Rückgriffsforderung gegenüber der DPAG und der Postbank AG in dem Maße zu, in dem deren Rechtsvorgängern die Kreditverbindlichkeiten zuzurechnen waren. |
|
31. |
Gemäß § 7 PostUmwG erloschen jedoch die (aus § 2 Absatz 2 erwachsenden) Rückgriffsforderungen der Telekom AG gegenüber der DPAG und der Postbank AG zum Stichtag der Eröffnungsbilanz. Die so erloschen Rückgriffsforderungen sind auf die Höhe der bis zum 31. Dezember 1994 von der DB-POSTDIENST ausgewiesenen Verluste beschränkt. Dies bewirkte einen Vermögenstransfer im Wert von 2 822 Mio. EUR von der Telekom AG zur DPAG. |
|
32. |
Deutschland zufolge war dieser Transfer von der Telekom AG — wie die früheren Transfers auf der Grundlage von § 37 Absatz 3 PostVerfG — für die DPAG zur Erfüllung ihres öffentlichen Versorgungsauftrags unerlässlich (16). |
3.2. Ausschließliche Rechte für die DB-POSTDIENST und die DPAG und Preisregulierung für die Briefdienste
3.2.1. Ausschließliche Rechte für die DB-POSTDIENST auf der Grundlage des Poststrukturgesetzes 1989
|
33. |
Mit § 2 Absatz 1 des Gesetzes über das Postwesen vom 28.6.1969 in der Fassung von Artikel 2 des PostStruktG wurde der DB-POSTDIENST das ausschließliche Recht eingeräumt, Einrichtungen für die Beförderung von Briefsendungen zu errichten und zu betreiben. Andere Postdienste — wie die Beförderung von Paketen, Zeitungen oder Zeitschriften — waren der DB-POSTDIENST nicht vorbehalten und standen dem Wettbewerb offen. |
|
34. |
Deutschland zufolge wurden die Überschüsse, die in mit den reservierten Briefdiensten erzielt wurden, ausschließlich zur Finanzierung der Verluste der Universaldienstleistungen, die außerhalb des reservierten Bereichs angeboten wurden, verwendet (17). |
3.2.2. Ausschließliche Rechte und Preisregulierung für die DPAG auf der Grundlage des Postgesetzes 1997
|
35. |
Mit Inkrafttreten des Postgesetzes 1997 wurde damit begonnen, den Umfang der der DPAG vorbehaltenen Dienste schrittweise zu verringern. Gemäß § 51 Postgesetz 1997 erstreckte sich die Exklusivlizenz der DPAG 1997 auf die Beförderung von Briefsendungen und adressierten Katalogen mit einem Gewicht von weniger als 200 Gramm, doch in der Folgezeit wurde die Gewichtsgrenze schrittweise verringert und 2006 schließlich auf 50 Gramm festgesetzt. Letztlich soll die Lizenz am 31. Dezember 2007 auslaufen. |
|
36. |
Mit dem Postgesetz 1997 wurde auch eine Regulierungsbehörde für die Postmärkte geschaffen. Gemäß § 19 des Postgesetzes muss die Regulierungsbehörde die Preise der DPAG auf denjenigen Briefmärkten genehmigen, auf denen die DPAG marktbeherrschend ist. Da die DPAG nicht nur im Bereich der — gemäß § 51 des Postgesetzes 1997 — reservierten Dienste, sondern auch bei vielen liberalisierten Briefdiensten marktbeherrschend ist, sind im Falle der DPAG deutlich mehr Briefdienste reguliert als nur die reservierten Dienste. |
|
37. |
In Bezug auf die zu regulierenden Briefdienste der DPAG legt § 20 des Postgesetzes fest, dass sich die Entgelte grundsätzlich an den Kosten einer effizienten Leistungsbereitstellung zu orientieren haben. Allerdings muss die Regulierungsbehörde auch folgende Kosten angemessen berücksichtigen:
|
3.3. Staatliche Bürgschaften
3.3.1. Staatliche Bürgschaften für die DB-POSTDIENST
|
38. |
Die Bürgschaften des Bundes für die DB-POSTDIENST sind in § 40 PostVerfG niedergelegt; dabei handelt es sich um eine so genannte ‚Gewährträgerhaftung‘. Gemäß § 40 Absatz 6 stehen Schuldurkunden der Deutschen Bundespost den Schuldurkunden des Bundes gleich. |
3.3.2. Weiterbestehen der staatlichen Bürgschaft zugunsten der DPAG für bestehende Verbindlichkeiten
|
39. |
Gemäß § 2 Absatz 4 PostUmwG trägt der Bund die Gewährleistung für die Erfüllung aller vor der Umwandlung der Deutschen Bundespost in drei Aktiengesellschaften eingegangenen Verbindlichkeiten, nicht aber für nach diesem Zeitpunkt eingegangene Verbindlichkeiten. Durch § 2 Absatz 4 sollen somit Altverbindlichkeiten der Deutschen Bundespost abgesichert werden, denn die Umwandlung des Sondervermögens Deutsche Bundespost in drei Aktiengesellschaften machte es erforderlich, den Wert der bis dahin ausgegebenen Postanleihen sicherzustellen (18). |
3.4. Staatliche Finanzierung von Pensionen von DB-POSTDIENST-Beamten
|
40. |
Bis 1994 wurden die Pensionszahlungen an Beamte, die bei der DB-POSTDIENST beschäftigt gewesen waren, vom Staat finanziert. Ab dem Jahr 1995 wurden die Pensionszahlungen für die Beamten, die bei der DB-POSTDIENST und später bei der DPAG (19) beschäftigt gewesen waren (im Folgenden ‚DB-POSTDIENST-Beamte‘ genannt) von der neu gegründeten Postbeamtenversorgungskasse übernommen, wobei der Staat und die DPAG gemeinsam für die Finanzierung dieser Versorgungskasse aufkommen. Im Folgenden wird genauer dargestellt, welchen Beitrag die DB-POSTDIENST und die DPAG geleistet haben, um die Ansprüche der DB-POSTDIENST-Beamten abzudecken. |
|
41. |
Für den Zeitraum 1989-1994 liegen der Kommission keine Hinweise dafür vor, dass die DB-POSTDIENST einen finanziellen Beitrag zur Zahlung der Pensionen der DB-POSTDIENST-Beamten geleistet hat, so dass sie davon ausgeht, dass die Pensionen ausschließlich von Deutschland gezahlt wurden. |
|
42. |
Gemäß § 1 Absatz 1 PostPersRG wurden die dem Bund obliegenden Rechte und Pflichten gegenüber den Beamten, die bei der DPAG, der Postbank AG oder der Telekom AG beschäftigt waren oder die früher bei der DB-POSTDIENST, der DB-POSTBANK oder der DB-TELEKOM beschäftigt gewesen waren, am 1. Januar 1995 auf die neu gegründeten Unternehmen übertragen. |
|
43. |
Wären die genannten Verpflichtungen (insbesondere die zu zahlenden Pensionen) auf der Passivseite der Bilanz der DPAG, der Postbank AG bzw. der Telekom AG ausgewiesen worden, wäre Deutschland zufolge die Gründung dieser Unternehmen unmöglich gewesen (20). |
|
44. |
Aus diesem Grund wurde am 1. Januar 1995 die Postbeamtenversorgungskasse gegründet. Die DPAG, die Telekom AG und die Postbank AG wurden von ihrer Verpflichtung entbunden, Versorgungs- und Beihilfeleistungen für Beamte zu erbringen, und im Gegenzug verpflichtet, Beiträge an die Postbeamtenversorgungskasse zu entrichten. |
|
45. |
Gemäß § 16 Absatz 1 PostPersRG zahlte die DPAG von 1995 bis 1999 jährlich 2 045 Mio. EUR (und damit insgesamt 10 225 Mio. EUR) in die Postbeamtenversorgungs-kasse ein. Mit diesen Beiträgen sollte der Finanzbedarf für die Pensionszahlungen an die DB-POSTDIENST-Beamten gedeckt werden. Diese Beiträge erwiesen sich jedoch als unzureichend, da mehr DB-POSTDIENST-Beamte als erwartet von der angebotenen Möglichkeit (21), in Vorruhestand zu gehen, Gebrauch machten. |
|
46. |
Da gemäß § 16 Absatz 4 PostPersRG Deutschland alle etwaigen Defizite der Postbeamtenversorgungskasse zu tragen hat, musste in 1999 Deutschland 2 265 Mio. EUR zuschießen, um das Defizit der Postbeamtenversorgungskasse auszugleichen. |
|
47. |
Gemäß § 16 Absatz 2 PostPersRG wurden die Beiträge der DPAG zur Postbeamtenversorgungskasse ab dem Jahr 2000 auf 33 % der Bruttobezüge der noch bei ihr aktiven Beamten reduziert. |
|
48. |
Für die darauffolgenden Jahre liegen der Kommission keine eindeutigen Angaben über die Höhe der Zahlungen Deutschlands an die Postbeamtenversorgungskasse vor. 2003 zahlte der Bund 5 055 Mio. EUR in die Postbeamtenversorgungskasse ein, im Jahr 2004 sollte der Bund 4 915 Mio. EUR bereitstellen (22). Diese Zuschüsse dienten jedoch nicht nur für die Finanzierung der Pensionszahlungen der DPAG, sondern auch der Postbank AG und Telekom AG. |
4. KOOPERATIONSVERTRÄGE DER DPAG FÜR DIE NUTZUNG DES POSTNETZWERKES
|
49. |
Wird ein Netzwerk nicht nur zur Erbringung von Universaldienstleistungen, sondern auch für kommerzielle Dienstleistungen genutzt, ist unbedingt die Kostenallokation zwischen diesen beiden Kategorien von Dienstleistungen zu prüfen. Wie in Abschnitt 7.4 näher erläutert, müssen bei den kommerziellen Dienstleistungen — gemäß den gemeinschaftlichen Beihilfevorschriften — nicht nur die variablen Kosten für die Nutzung des Netzes finanziert werden, sondern es muss auch ein angemessener Beitrag zu den Fixkosten des Netzes geleistet werden. Dies verhindert, dass Ausgleichszahlungen für die Finanzierung der Kosten der Universaldienstleistungen zur Querfinanzierung kommerzieller Dienstleistungen auf liberalisierten Märkten missbraucht werden. |
|
50. |
Die DB-POSTDIENST und die DPAG haben von jeher kommerzielle Dienstleistungen erbracht, die nicht unter den öffentlichen Versorgungsauftrag fallen. Diese Dienstleistungen werden entweder direkt für Dritte oder für verbundene Unternehmen erbracht. Die DPAG hat beispielsweise Verträge mit ihren Tochtergesellschaften Postbank AG und DPEED über die Nutzung ihres Netzwerkes geschlossen. In den neuen Beschwerden wird geltend gemacht, dass diese Verträge die vorgenannte Voraussetzung nicht erfüllen und nur einen unzureichenden Beitrag zu den gemeinsamen Fixkosten des Netzwerkes der DPAG vorsehen. |
4.1. Bankdienstleistungen
|
51. |
Am 1. Januar 2002 schlossen die DPAG und die Postbank AG einen Kooperationsvertrag, in dem die Bedingungen festgelegt sind, unter denen die DPAG Produkte der Postbank an ihren Postschaltern verkauft. Für die Vermittlung von Neuverträgen erhält die DPAG eine am Wert des vermittelten Neugeschäfts orientierte Verkaufsprovision. Für die Betreuung des Bestands an laufenden Verträgen, Krediten und Einlagen erhält die DPAG eine Provision, die an den Ertrag der Postbank aus diesem Bestand gekoppelt ist. |
|
52. |
Gemäß den Angaben Deutschlands (23) übersteigt die Gesamtvergütung gemäß diesem Kooperationsvertrag die leistungsspezifischen Zusatzkosten der DPAG für die Erbringung dieser Dienstleistungen. |
4.2. Paketdienste
|
53. |
Im Einklang mit der Kartellentscheidung aus dem Jahr 2001 verpflichtete sich die DPAG, ihre Haus-zu-Haus-Paketdienste auszugliedern und dadurch zu belegen, dass die Einnahmen aus dem reservierten Bereich nicht zur Finanzierung der Haus-zu-Haus-Paketdienste verwendet werden. Um die erforderliche Transparenz zu gewährleisten, gründete die DPAG ein separates Unternehmen, die Deutsche Post Euro Express Deutschland GmbH & Co. OHG (im Folgenden ‚DPEED‘ genannt), zur Erbringung von Express- und Haus-zu-Haus-Paketdiensten. |
|
54. |
Am 20. Dezember 2001 schlossen die DPAG und die DPEED einen Kooperationsvertrag, in dem die Bedingungen festgelegt sind, unter denen die DPAG Dienstleistungen für die DPEED zur Abwicklung von Haus-zu-Haus-Paketdiensten erbringt. Gemäß dem der Kommission vorgelegten Vertrag wird der DPAG für bestimmte Dienstleistungen ein marktübliches Entgelt gezahlt, während sie für andere Dienstleistungen lediglich ein Entgelt in Höhe der leistungsspezifischen Zusatzkosten erhält. |
|
55. |
Im Falle von Expresspaketen fungiert die DPEED als Verkaufsagent im Namen der DPAG für den Vertrieb und die Vermarktung der entsprechenden Dienstleistungen. Der Vertrag, der diese Geschäftsbeziehung regelt, liegt der Kommission nicht vor. |
5. BESCHREIBUNG DER FINANZIELLEN LAGE DER DB-POSTDIENST UND DER DPAG
5.1. Ergebnisse der DB-POSTDIENST und der DPAG im Überblick
5.1.1. Betriebsergebnisse von 1990 bis 2006
|
56. |
Wie die folgende Tabelle zeigt, konnten DB-POSTDIENST und DPAG ihre Gewinne vor Steuern zwischen 1990 und 2006 deutlich steigern. Während in den ersten Jahren nur Verluste oder leicht positive Gewinne erwirtschaftet wurden, konnte die DPAG in den späteren Jahren Gewinne erzielen, die immer über einer Milliarde EUR lagen. Die Verluste in den ersten Jahren erklären sich dadurch, dass die Gewinnüberschüsse aus den reservierten und regulierten Briefdiensten nicht ausreichend waren, um die Verluste der anderen Dienstleistungen, die außerhalb des reservierten Bereichs erbracht wurden, und die außerordentlichen Personalkosten, die aufgrund von Restrukturierungen anfielen, auszugleichen. Abbildung 2 Ergebnisse vor Steuern der DB-POSTDIENST und der DPAG von 1990 bis 2006 (in Mio. EUR)
Quelle: Jahresabschlüsse der DB-POSTDIENST und der DPAG (siehe Anlage 1). Die entsprechenden Zahlen für 1998 und 1999 liegen der Kommission nicht vor. |
5.1.2. Konstant hohe Gewinne bei reservierten und regulierten Briefdiensten
|
57. |
Die folgenden Abbildungen 3 und 4 zeigen, dass der reservierte und regulierte Briefdienst immer operative Gewinne zwischen […] (24) und […] EUR erzielt hat. |
|
58. |
Die hohe Rentabilität der Briefdienste der DPAG wird auch in einem von UPS vorgelegten Expertenbericht (25) sowie einem Gutachten der Monopolkommission in Deutschland (26) hervorgehoben:
|
5.1.3. Verluste bei nicht reservierten Dienstleistungen und außerordentliche Personalkosten
|
59. |
Die Brief- und Paketdienstleistungen, die außerhalb des reservierten Bereichs erbracht wurden, erzielten während der 90er Jahre hohe Verluste und konnten erst gegen Ende des Jahrzehnts ihre Ergebnisse verbessern (siehe Abbildung 3). |
|
60. |
Außerordentliche Personalkosten erhöhten zusätzlich die Verluste: Wie bereits weiter oben dargestellt, zahlte DPAG 10 225 Mio. EUR in die Postbeamtenversorgungskasse für die Finanzierung der Pensionen der DB-POSTDIENST-Beamten. Darüber hinaus, bildete DPAG Rückstellungen in Höhe von 6 392 Mio. EUR für Pensionsverpflichtungen von Angestellten und Arbeitern, die von DB-POSTDIENST übernommen wurden. |
5.2. Kosten und Finanzierung des Universaldienstes im Zeitraum 1990-1998
5.2.1. Geltend gemachte Kosten des Universaldiensts und Gewinne des reservierten Briefdienstes
|
61. |
Deutschland machte in den Kommentaren zu der Eröffnungsentscheidung 1999 geltend, dass die Verluste bei in den nicht reservierten Bereichen ‚Frachtpostleistungen im Universaldienstbereich‘ und ‚sonstige Universaldienste‘ für den Zeitraum 1990-1998 durch die Erfüllung des öffentlichen Versorgungsauftrags der DB-POSTDIENST und der DPAG bedingt sind (27). |
|
62. |
In Abbildung 3 findet sich ein Vergleich zwischen den Verlusten aus den nicht reservierten Bereichen ‚Frachtpostleistungen im Universaldienstbereich‘ und ‚sonstige Universaldienste‘ mit den Gewinnen des reservierten Briefdiensts. Die Verluste der nicht reservierten Universaldienste scheinen dabei größer als die Gewinne des Briefdiensts zu sein. |
|
63. |
Um diesen Vergleich durchzuführen, ist jedoch erstens darauf hinzuweisen, dass die Kommission in ihrer Negativentscheidung aus dem Jahr 2002 zu dem Schluss gelangt ist, dass Verluste der Frachtpostleistungen in Höhe von 572 Mio. EUR der aggressiven Rabattpolitik, und nicht dem öffentlichen Versorgungsauftrag zuzurechnen waren. |
|
64. |
Zweitens muss beachtet werden, dass die angeführten operativen Ergebnisse auf der internen Kostenrechnung beruhen von DB-POSTDIENST und DPAG beruhen, die einige Besonderheiten aufweist: So werden beispielsweise […] angesetzt, und […] bereits in die kalkulatorischen Kosten inkludiert. Ein Vergleich zwischen den Ergebnissen der verschiedenen Dienste erscheint auch schwierig, da interne Kosten und Erlöse nicht konsolidiert sind. Daher ist ein gründlicheres Verständnis der internen Kostenrechnung für die weitere Analyse notwendig. Abbildung 3 Operative Ergebnisse bei den ‚reservierten Briefdiensten‘, den ‚sonstigen Universaldiensten‘ und dem ‚Universaldienst Frachtpost‘ im Zeitraum 1990-1998 (in Mio. EUR) […] Quelle: Interne Kostenrechnung für den Zeitraum 1990-1998 (siehe Anlage 2) — Schriftsatz von Deutschland an die Kommission vom 16. September 1999. |
5.2.2. Staatliche Transfers und Ablieferungen im Zeitraum von 1990 bis 1995
|
65. |
Mit den staatlichen Transfers in Höhe von 5 665 Mio. EUR auf der Grundlage des § 37 PostVerfG und des § 7 PostUmwG (siehe Abschnitt 3.1) wurde neues Kapital zur Verfügung gestellt, welches es der DB-POSTDIENST und der DPAG trotz ihrer Geschäftsverluste ermöglichte, ihre Geschäftstätigkeit fortzusetzen. |
|
66. |
Mithilfe der staatlichen Transfers konnten DB-POSTDIENST und die DPAG auch die Ablieferungen, die bis 1995 an das Bundesfinanzministerium zu entrichten waren, finanzieren:
|
5.3. Kosten und Finanzierung des Universaldienstes im Zeitraum 1998-2006
|
67. |
Gemäß § 20 Postgesetz muss die Regulierungsbehörde bei der Festlegung der Entgelte die Kosten für die Universaldienstverpflichtung und die Kosten für die Übernahme von Versorgungslasten, die aus der Übernahme der DB-POSTDIENST entstanden sind, berücksichtigen. Die folgende Abbildung 4 zeigt für den Zeitraum 1998-2006 die Gewinne der preisregulierten Briefdienstleistungen von DPAG und die ‚Lasten‘ gemäß § 20 Postgesetz. Abbildung 4 Operative Ergebnisse bei den regulierten Briefdiensten und Lasten gemäß § 20 Postgesetz im Zeitraum 1998-2006 (in Mio. EUR) […] Quelle: Interne Kostenrechnung 1998-2006 (siehe Anlage 3) — Angaben der DPAG gegenüber der Regulierungsbehörde. |
|
68. |
Auf der Grundlage von § 20 Postgesetz genehmigte die Regulierungsbehörde die folgenden Lasten (siehe Abbildung 5 für die Gesamtbeträge der Lasten für den Zeitraum 1995-2007):
Abbildung 5 Lasten gemäß § 20 Postgesetz im Zeitraum 1995-2007 (in Mio. EUR) […] Quelle: Interne Kostenrechnung für den Zeitraum 1998-2006 — Angaben der DPAG gegenüber der Regulierungsbehörde. |
|
69. |
Wie auch für den Zeitraum 1990-1998 erscheint eine genauere Analyse der angewendeten Kostenrechnungsmethoden notwendig, um die berechneten Lasten und Gewinne der regulierten Briefdienste entsprechend analysieren zu können. |
6. WÜRDIGUNG DES VORLIEGENS VON BEIHILFEN
|
70. |
Damit eine staatliche Maßnahme eine staatliche Beihilfe im Sinne von Artikel 87 Absatz 1 des EG-Vertrags darstellt, müssen die folgenden Voraussetzungen erfüllt sein:
|
|
71. |
Da sich die DB-POSTDIENST und die DPAG schon immer am deutschen als auch auf anderen europäischen Postmärkten in Konkurrenz mit anderen Anbietern wie UPS, TNT, La Poste und Royal Mail befunden haben, steht außer Zweifel, dass selektive Vorteile den Wettbewerb und den Handel zwischen Mitgliedstaaten beeinträchtigen. |
6.1. Staatliche Transfers und staatliche Bürgschaften zugunsten der DB-POSTDIENST und der DPAG
|
72. |
Die nachstehende Analyse wird aufzeigen, dass es sich bei den staatlichen Transfers auf der Grundlage von § 37 Absatz 3 PostVerfG und § 7 PostUmwG sowie bei den staatlichen Bürgschaften auf der Grundlage von § 40 Absatz 6 PostVerfG und § 2 Absatz 4 PostUmwG um staatliche Beihilfen im Sinne von § 87 Absatz 1 des EG-Vertrags handelt. |
6.1.1. Staatliche Mittel
|
73. |
Bereits in der Negativentscheidung aus dem Jahr 2002 (28) wurde festgestellt, dass es sich bei diesen staatlichen Transfers und Bürgschaften um staatliche Mittel im Sinne von Artikel 87 Absatz 1 des EG-Vertrags handelt. |
6.1.2. Selektiver Vorteil
|
74. |
Die staatlichen Transfers und die staatlichen Bürgschaften kamen ausschließlich der DB-POSTDIENST und der DPAG zugute. |
|
75. |
In dem Urteil in der Rechtssache Altmark (29) legte der Gerichtshof die Kriterien fest, die erfüllt sein müssen, damit staatliche Maßnahmen als Ausgleich für die Erfüllung gemeinwirtschaftlicher Verpflichtungen anzusehen und nicht als staatliche Beihilfen im Sinne von Artikel 87 Absatz 1 des EG-Vertrags zu werten sind. Im vorliegenden Fall sind diese Kriterien nicht erfüllt:
|
6.2. Staatliche Finanzierung von Pensionen von DB-POSTDIENST-Beamten
6.2.1. Staatliche Mittel
|
76. |
Bereits in der Negativentscheidung aus dem Jahr 2002 (30) wurde festgestellt, dass die staatliche Finanzierung der Postbeamtenversorgungskasse als Maßnahme zu Lasten staatlicher Mittel im Sinne von Artikel 87 Absatz 1 des EG-Vertrags anzusehen ist. Dies gilt auch für die staatliche Finanzierung von Pensionszahlungen vor 1995. |
6.2.2. Selektiver Vorteil
|
77. |
Die Kommission fragt sich, ob die staatliche Finanzierung der Pensionszahlungen der DB-Postdienst und der DPAG im zu untersuchenden Zeitraum vom 1. Juli 1989 (Gründung der DB-Postdienst) bis 31. Dezember 2007 (voraussichtliches Endes des öffentlichen Versorgungsauftrages) einen wirtschaftlichen Vorteil verschafft hat:
|
|
78. |
Ferner fragt sich die Kommission, ob der DPAG durch die Bedingungen, unter denen im Zeitraum 1995-1999 Frühpensionierungen erfolgten, ein wirtschaftlicher Vorteil verschafft wurde. Es ist zu prüfen, inwieweit die staatliche Finanzierung von Frühpensionierungen im Falle der DPAG vorteilhafter war als im Falle anderer Unternehmen. |
7. VEREINBARKEIT DER BEIHILFEN MIT DEM GEMEINSAMEN MARKT
7.1. Angemessenheit des Ausgleichs für die Erbringung von Dienstleistungen von allgemeinem wirtschaftlichen Interesse gemäß Artikel 86 Absatz 2 des EG-Vertrags
|
79. |
Für Unternehmen, die mit Dienstleistungen von allgemeinem wirtschaftlichen Interesse betraut sind oder den Charakter eines Finanzmonopols haben, gelten gemäß Artikel 86 Absatz 2 des EG-Vertrags die Vorschriften dieses Vertrages. Allerdings sieht Artikel 86 Absatz 2 des EG-Vertrags eine Ausnahme von dieser Regel für den Fall vor, dass eine Reihe von Voraussetzungen erfüllt ist. So muss erstens der Staat ein Unternehmen mit der Erfüllung einer bestimmten Aufgabe offiziell betrauen. Zweitens muss sich der Auftrag auf eine Dienstleistung von allgemeinem wirtschaftlichem Interesse beziehen. Drittens muss die Ausnahme für die Erfüllung der übertragenen Aufgabe erforderlich und dem Zweck angemessen sein. Schließlich darf die Entwicklung des Handelsverkehrs nicht in einem Ausmaß beeinträchtigt werden, das dem Interesse der Gemeinschaft zuwiderläuft. |
|
80. |
Die Kommission wird sich bei ihrer Analyse auf das Erforderlichkeits- und das Angemessenheitskriterium für eine Ausnahme nach Artikel 86 Absatz 2 des EG-Vertrags konzentrieren und prüfen, inwieweit der gewährte Ausgleich für die Erbringung des Universaldienstes vom Zeitpunkt der Gründung der DB-Postdienst im Jahr 1989 bis zum erwarteten Auslaufen des öffentlichen Versorgungsauftrags der DPAG am 31. Dezember 2007 gerechtfertigt war. |
|
81. |
Die Kommission fragt sich, ob der der DB-POSTDIENST und der DPAG gewährte Ausgleich für die Erfüllung des öffentlichen Versorgungsauftrags erforderlich und diesem Zweck angemessen gewesen ist. Da weder in der PPfLV 1994, im Postgestz 1997, noch in der Universaldienstverordnung 1999 die Parameter für die Berechnung des Ausgleiches objektiv und transparent dargestellt wurden, muss die Kommission ex post die Höhe des gewährten Ausgleichs und die Kosten der Universaldienstleistungen einschließlich einer angemessenen Rendite für das eingesetzte Eigenkapital quantifizieren. |
|
82. |
In der Mitteilung aus dem Jahr 1996 (32) bzw. 2001 (33) sowie in dem Gemeinschaftsrahmen aus dem Jahr 2005 (34) über Dienstleistungen von allgemeinem wirtschaftlichen Interesse hat die Kommission erläutert, wie das Erforderlichkeits- und das Angemessenheitskriterium im Hinblick auf eine Ausnahme gemäß Artikel 86 Absatz 2 des EG-Vertrags anzuwenden sind. Letztmalig wurden in Abschnitt 2.4 des Gemeinschaftsrahmens aus dem Jahr 2005 die Bestimmungen über die Bedeutung und die Tragweite dieser Kriterien kodifiziert, die in der Vergangenheit vom Gerichtshof, vom Gericht erster Instanz und von der Kommission konsequent angewandt wurden. |
|
83. |
Die Grundsätze der Erforderlichkeit und der Angemessenheit des Ausgleichs sind wie folgt definiert (siehe beispielsweise Randnummern 14, 15 und 17 des Gemeinschaftsrahmens aus dem Jahr 2005):
|
7.2. Berechnungsmethode
|
84. |
Damit ermittelt werden kann, ob die DB-POSTDIENST und die DPAG einen überhöhten Ausgleich für die Erfüllung ihres öffentlichen Versorgungsauftrags erhalten haben, müssen zunächst die erbrachten Dienstleistungen entsprechend klassifiziert werden:
|
|
85. |
Es wäre davon auszugehen, dass mit den Gewinnüberschüssen aus den regulierten Briefdiensten und den staatlichen Transfers zugunsten der DB-POSTDIENST und der DPAG die Verluste aus den Universaldiensten (außerhalb der regulierten Briefdienste) finanziert werden. Die in der nächsten Abbildung dargestellte Berechnungsmethode macht dies im Einzelnen deutlich. Dabei ist eine angemessene Kapitalrendite bei den Gewinn- bzw. Verlustüberschüssen aus den regulierten Briefdiensten und den Universaldienstleistungen bereits berücksichtigt. Abbildung 6 Berechnungsmethode
|
|
86. |
Damit diese Berechnungen durchgeführt werden können, gilt es, den folgenden Punkten besondere Beachtung zu schenken:
|
7.3. Berechnung des Ausgleichs
|
87. |
Da der Ausgleich alle vom Staat gewährten Vorteile unabhängig von ihrer Bewertung nach Maßgabe von Artikel 87 des EG-Vertrags betrifft, wird in den folgenden Abschnitten nicht nur auf die bereits als Beihilfe eingestuften Maßnahmen eingegangen, sondern auf alle staatlichen Maßnahmen, mit denen der DB-Postdienst und der DPAG wirtschaftliche Vorteile verschafft wurden. |
7.3.1. Staatliche Transfers
|
88. |
Die staatlichen Transfers auf der Grundlage von § 37 PostVerfG und § 7 PostUmwG wurden bereits mit 5 665 Mio. EUR beziffert (siehe Abschnitt 3.1). |
7.3.2. Einnahmen aus den regulierten Briefdiensten
|
89. |
Auf der Grundlage von § 37 Absatz 2 PostVerfG und § 20 Postgesetz werden die Erlöse aus den reservierten und regulierten Briefdiensten zur Finanzierung der Kosten der Erfüllung des öffentlichen Versorgungsauftrags verwendet (35). Die Erlöse aus den reservierten Briefdiensten im Zeitraum 1990-1998 und den regulierten Briefdiensten im Zeitraum 1998-2006 sind in den Anlagen 2 und 3 enthalten. |
|
90. |
In der Post-Richtlinie (36) und in der Bekanntmachung über den Postsektor (37) ist niedergelegt, dass Gewinnüberschüsse aus den reservierten Diensten nur zur Subventionierung von Universaldiensten im nicht reservierten Bereich, nicht aber zur Subventionierung kommerzieller Dienste verwendet werden dürfen:
|
7.3.3. Einnahmen aus den Universaldienstleistungen
|
91. |
Für die Zeit nach 1998 liegen der Kommission keine Angaben über die Einnahmen aus den Universaldienstleistungen vor. |
7.3.4. Staatliche Bürgschaften
|
92. |
Durch die staatlichen Bürgschaften werden Risiken gedeckt, die die DB-Postdienst und die DPAG andernfalls selbst tragen oder zu marktüblichen Bedingungen versichern lassen müssten. Die aus den staatlichen Bürgschaften erwachsenden Vorteile spiegeln sich somit in niedrigeren Finanzierungskosten für Verbindlichkeiten und Eigenkapital wider. Beim Gewinnvergleich zur Ermittlung der angemessenen Rendite für die DB-POSTDIENST und die DPAG muss somit berücksichtigt werden, dass der Staat Risiken gedeckt hat, die üblicherweise die Investoren tragen müssten. |
|
93. |
Es bleibt auch zu prüfen, inwieweit die staatlichen Bürgschaften kommerziellen Dienstleistungen zugute gekommen sind und wie entsprechenden Vorteilen Rechnung zu tragen ist. |
7.3.5. Staatliche Finanzierung von Pensionen von DB-POSTDIENST-Beamten
|
94. |
Die staatliche Finanzierung der Pensionen von DB-POSTDIENST-Beamten hat möglicherweise zu niedrigeren Kosten für die DB-POSTDIENST und die DPAG geführt. Niedrigere Pensionskosten zeigen sich naturgemäß in höheren Gewinnüberschüssen bei den regulierten Briefdiensten und den Universaldienstleistungen. Mögliche Kostenvorteile für kommerzielle Dienstleistungen, für die DB-POSTDIENST-Beamte tätig waren, müssen separat berechnet werden. |
|
95. |
Falls die staatliche Finanzierung der Beamtenpensionen eine Beihilfe im Sinne von Artikel 87 Absatz 1 des EG-Vertrags darstellt, ist ferner zu prüfen, ob sie gemäß Artikel 87 Absatz 2 bzw. 3 des EG-Vertrags mit dem Gemeinsamen Markt vereinbar ist. |
7.4. Kostenallokation
|
96. |
Wie in § 16 des Gemeinschaftsrahmens (38) aus dem Jahr 2005 beschrieben, umfassen die der Dienstleistung von allgemeinem wirtschaftlichen Interesse zuzurechnenden Kosten
|
7.4.1. Interne Kostenallokation und Verrechnungspreisvereinbarungen mit verbundenen Unternehmen
|
97. |
Damit die Aufteilung der Kosten zwischen den regulierten Briefdiensten, den Universaldienstleistungen und den kommerziellen Dienstleistungen ordnungsgemäß bewertet werden kann, muss die Kommission Folgendes prüfen:
|
|
98. |
Die vorliegenden Kostendaten weisen auf umfangreiche interne Zahlungsströme zwischen den einzelnen Dienstleistungskategorien im Zeitraum 1990-1998 hin (siehe Anlage 2). Die Kommission muss prüfen, wie diese Zahlungen berechnet werden und wie sie sich insgesamt auf die Ergebnisse auswirken. Da sich die vorliegenden Daten nur auf die regulierten Briefdienste und die Universaldienstleistungen beziehen, benötigt die Kommission vollständige Angaben zu den Einnahmen und Kosten im Bereich der kommerziellen Dienstleistungen, damit sie die Aufteilung der Kosten zwischen regulierten Briefdiensten, Universaldienstleistungen und kommerziellen Dienstleistungen umfassend prüfen kann. |
|
99. |
Die Verträge, die mit der Postbank AG und DPEED geschlossen wurden, liefern Beispiele für die Regelung der Transaktionen mit geschäftlich verbundenen Parteien. Die Kommission vertritt dabei die Auffassung, dass Preisvereinbarungen, die sich auf leistungsspezifische Zusatzkosten stützen, besondern aufmerksam zu prüfen sind. Die Anwendung von Preisen in Höhe der leistungsspezifischen Zusatzkosten bedeutet, dass der Käufer sämtliche variablen Kosten und den Teil der Fixkosten zahlt, der speziell bei der Erbringung der von ihm nachgefragten Leistung anfällt. Es ist zu prüfen, inwieweit dieser ‚leistungsspezifische‘ Beitrag zu den Fixkosten mit dem im Chronopost-Urteil aufgestellten Grundsatz, wonach jeder Dienst einen angemessenen Teil der gemeinsamen Fixkosten tragen muss, im Einklang steht. |
7.4.2. Lasten gemäß §20 Postgesetz im Zeitraum 1998-2007
|
100. |
Die Kommission muss bei der durchgeführten Berechnung der Lasten nach § 20 Postgesetz die folgenden Punkte eingehender untersuchen:
|
7.5. Gewinnvergleich für regulierte Briefdienste und Universaldienstleistungen
|
101. |
Die Ermittlung der angemessenen Rendite durch Gewinnvergleich erfolgt nach allgemein anerkannten Grundsätzen (niedergelegt in Randnummer 18 des Gemeinschaftsrahmens aus dem Jahr 2005):
|
|
102. |
Bei der Ermittlung der angemessenen Rendite durch Gewinnvergleich muss geprüft werden, inwieweit die Gewinnkennzahlen der DB-POSTDIENST und der DPAG sich auf allgemein anerkannte Rechnungslegungsgrundsätze stützen, so dass sie mit den Daten anderer Unternehmen vergleichbar sind. Nach Auffassung der Kommission müssen in diesem Zusammenhang zwei Punkte geklärt werden:
|
|
103. |
Die im Bereich der regulierten Briefdienste und Universaldienstleistungen wahrgenommenen Funktionen und getragenen Risiken müssen analysiert werden, damit angemessene Vergleichsunternehmen gefunden werden:
|
7.6. Berücksichtigung der zurückgezahlten Beihilfen
|
104. |
Die Kommission hat in ihrer Negativentscheidung aus dem Jahr 2002 bereits festgestellt, dass ein Teil der staatlichen Beihilfen zur Finanzierung einer aggressiven Preispolitik für Haus-zu-Haus-Paketdienste und somit nicht im allgemeinen Interesse verwendet wurde. Die entstandenen Verluste wurden als rechtswidrige Beihilfe gewertet, und es wurde ein Betrag von 572 Mio. EUR zurückgefordert. In der aktuellen Untersuchung muss dies natürlich in die Kalkulation der Kommission einfließen. |
8. BESCHLUSS
|
105. |
Daher fordert die Kommission Deutschland im Rahmen des Verfahrens nach Artikel 88 Absatz 2 des EG-Vertrags auf, innerhalb eines Monats nach Eingang dieses Schreibens seine Stellungnahme abzugeben und alle für die beihilferechtliche Würdigung der Maßnahmen sachdienlichen Informationen zu übermitteln. |
|
106. |
Die Kommission erinnert Deutschland an die Sperrwirkung des Artikels 88 Absatz 3 des EG-Vertrags und verweist auf Artikel 14 der Verordnung (EG) Nr. 659/1999 des Rates, dem zufolge der betreffende Mitgliedstaat im Falle von Negativentscheidungen alle notwendigen Maßnahmen ergreift, um die Beihilfe vom Empfänger, auch indirekten Empfängern, zurückzufordern, sofern dies nicht gegen einen allgemeinen Grundsatz des Gemeinschaftsrechts verstoßen würde. Weiter heißt es, dass die aufgrund einer Rückforderungsentscheidung zurückzufordernde Beihilfe Zinsen umfasst, die ab dem Zeitpunkt, ab dem die rechtswidrige Beihilfe dem Empfänger zur Verfügung stand, bis zu ihrer tatsächlichen Rückzahlung zahlbar sind. Die Zinsen werden gemäß den Bestimmungen des Kapitels V der Verordnung (EG) Nr. 794/2004 der Kommission vom 21. April 2004 zur Durchführung der Verordnung (EG) Nr. 659/1999 des Rates über besondere Vorschriften für die Anwendung von Artikel 93 des EG-Vertrags berechnet. |
|
107. |
Die Kommission weist Deutschland darauf hin, dass sie die Beteiligten durch die Veröffentlichung des vorliegenden Schreibens und einer aussagekräftigen Zusammenfassung dieses Schreibens im Amtsblatt der Europäischen Union informieren wird. Außerdem wird sie die Beteiligten in den EFTA-Staaten, die das EWR-Abkommen unterzeichnet haben, durch die Veröffentlichung einer Bekanntmachung in der EWR-Beilage zum Amtsblatt und die EFTA-Überwachungsbehörde durch Übermittlung einer Kopie dieses Schreibens von dem Vorgang in Kenntnis setzen. Alle vorerwähnten Beteiligten werden aufgefordert, sich innerhalb eines Monats nach dem Datum dieser Veröffentlichung zu äußern.“ |
(1) Výzva ze dne 23. října 1999 k předložení připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci státní podpory C 61/99 (ex NN 153/96) – státní podpora ve prospěch Deutsche Post AG 1999 (Úř. věst. C 306, 23.10.1999, s. 25).
(2) Rozhodnutí Komise 2002/753/ES ze dne 19. června 2002 o opatřeních zavedených Spolkovou republikou Německo ve prospěch Deutsche Post AG (Úř. věst. L 247, 14.9.2002, s. 27).
(3) Věc C-280/00, Altmark Trans GmbH [2003] Sb. rozh. I-07747.
(4) Aufforderung vom 23. Oktober 1999 zur Abgabe einer Stellungnahme gemäß Artikel 88 Absatz 2 des EG-Vertrags zur Beihilfe für die Deutsche Post AG (ABl. C 306 vom 1999, S. 5).
(5) Entscheidung der Kommission vom 19. Juni 2002 über Maßnahmen der Bundesrepublik Deutschland zugunsten der Deutschen Post AG (2002/753/EG).
(6) Gemäß § 2 Absatz 1 des Postumwandlungsgesetzes von 1994 ging mit dem 1. Januar 1995 das Teilsondervermögen Deutsche Bundespost POSTDIENST auf die Deutsche Post AG über, das Teilsondervermögen Deutsche Bundespost POSTBANK auf die Deutsche Postbank AG und das Teilsondervermögen Deutsche Bundespost TELEKOM auf die Deutsche Telekom AG.
(7) Rechtssache T-266/02, DPAG/Kommission.
(8) Entscheidung der Kommission vom 20. März 2001 in einem Verfahren nach Artikel 82 des EG-Vertrags — Sache COMP/35.141 — Deutsche Post AG.
(9) Verordnung zur Regelung der Pflichtleistungen der Deutschen Bundespost POSTDIENST (POSTDIENST-Pflichtleistungsverordnung (BGBI. I S. 86)) vom 12. Januar 1994.
(10) Postgesetz vom 22. Dezember 1997.
(11) Post-Universaldienstleistungsverordnung vom 15. Dezember 1999.
(12) Gesetz zur Neustrukturierung des Post- und Fernmeldewesens und der Deutschen Bundespost vom 8. Juni 1989, Artikel 1: Gesetz über die Unternehmensverfassung der Deutschen Bundespost.
(13) Gesetz zur Neuordnung des Postwesens und der Telekommunikation (Postneuordnungsgestz) vom 14. September 1994, Art. 3: Gesetz zur Umwandlung von Unternehmen der Deutschen Bundespost in die Rechtsform der Aktiengesellschaft.
(14) Gesetz zum Personalrecht der Beschäftigten der früheren Deutschen Bundespost vom 14. September 1994.
(15) Negativentscheidung aus dem Jahr 2002, Randnummern 16-20.
(16) Negativentscheidung aus dem Jahr 2002, Randnummern 16-20.
(17) Annex 3 der Mitteilung Deutschlands vom 16. September 1999.
(18) Schriftsatz von Deutschland vom 25. April 2000.
(19) Nähere Ausführungen zu den Postreformen und zur Gründung der Deutschen Bundespost, der DB-POSTDIENST und/oder der DPAG finden sich unter den Randnummern 28-31.
(20) Anlage 6 zum Schriftsatz von Deutschland vom 16. September 1999.
(21) Auf der Grundlage des ‚Gesetz(es) zur Verbesserung der personellen Struktur beim Bundeseisenbahnvermögen und in den Unternehmen der Deutschen Bundespost‘ in Verbindung mit § 4 Absatz 6 PostpersRG konnten DB-POSTDIENST-Beamte, die das 55. Lebensjahr vollendet hatten, in Vorruhestand gehen.
(22) Bundeshaushaltsplan 2005, Titel Funktion 685 01.
(23) Schriftsatz von Deutschland vom 22. Juni 2005.
(24) Geschäftsgeheimnis.
(25) ‚The Profitability of the Mail Division of Deutsche Post — A Final Report‘, National Economic Research Associates (NERA), Oktober 2006, London.
(26) Telekommunikation und Post 2003: Wettbewerbsintensivierung in der Telekommunikation — Zementierung des Postmonopols. Sondergutachten der Monopolkommission gemäß § 81 Abs. 3 Telekommunikationsgesetz und § 44 Postgesetz.
(27) ‚Frachtpostleistungen im Universaldienstbereich‘ erstrecken sich offensichtlich auf alle Pakete bis 20 kg und Kataloge bis 10 kg. ‚Sonstige Universaldienste‘ umfassen im Wesentlichen die Beförderung von Zeitungen und Zeitschriften sowie den Transport grenzüberschreitender Paketsendungen. Inzwischen gehört auch die Beförderung von Briefsendungen, für die die Exklusivlizenz 1998 aufgehoben wurde, zu den ‚sonstigen Universaldiensten‘.
(28) Negativentscheidung aus dem Jahr 2002, Randnummern 92-95.
(29) Rechtssache C-280/00, Altmark Trans GmbH, Slg. 2003, I-7747.
(30) Negativentscheidung aus dem Jahr 2002, Randnummern 92 bis 95.
(31) Schriftsatz von Deutschland vom 16. September 1999.
(32) Leistungen der Daseinsvorsorge in Europa (1996/C 281/03).
(33) Leistungen der Daseinsvorsorge in Europa (2001/C 17/04).
(34) Gemeinschaftsrahmen für staatliche Beihilfen, die als Ausgleich für die Erbringung öffentlicher Dienstleistungen gewährt werden (2005/C 297/04).
(35) Anlage 3 des Schriftsatzes von Deutschland vom 16. September 1999.
(36) Richtlinie 97/67/EG des Europäischen Parlament und des Rates über gemeinsame Vorschriften für die Entwicklung des Binnenmarktes der Postdienste der Gemeinschaft und die Verbesserung der Dienstequalität, geändert durch Richtlinie 2002/39/EG.
(37) Bekanntmachung der Kommission über die Anwendung der Wettbewerbsregeln auf den Postsektor und über die Beurteilung bestimmter staatlicher Maßnahmen betreffend Postdienste (98/C 39/02).
(38) Siehe auch die gmeinsamen Rechtssachen C-83/01P, C-93/01P und C-94/01P, Chronopost SA, Slg. 2003, I-6993.
Anlage 1
Ergebnisse vor Steuern im Zeitraum 1990-2006 — Jahresabschlüsse der DB-POSTDIENST und der DPAG
|
Jahr in Mio. EUR |
1990 |
1991 |
1992 |
1993 |
1994 |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
|
Erträge |
8 871 |
10 815 |
11 257 |
12 116 |
12 683 |
13 641 |
13 652 |
13 874 |
|
|
15 131 |
15 179 |
14 831 |
14 698 |
14 727 |
14 479 |
13 696 |
|
Gesamte Erträge |
10 235 |
12 526 |
13 107 |
14 015 |
14 503 |
14 606 |
14 992 |
14 872 |
|
|
16 116 |
16 408 |
15 936 |
15 694 |
15 688 |
17 845 |
15 247 |
|
Gesamte Aufwendungen + sonst. Erträge |
– 10 130 |
– 12 599 |
– 13 430 |
– 14 101 |
– 14 245 |
– 14 433 |
– 14 803 |
– 14 596 |
|
|
– 14 602 |
– 14 488 |
– 15 097 |
– 13 871 |
– 14 237 |
– 15 424 |
– 13 369 |
|
Ergebnis vor Steuern und Zinsen (EBIT) |
105 |
– 73 |
– 323 |
– 86 |
258 |
173 |
190 |
277 |
|
|
1 514 |
1 920 |
839 |
1 823 |
1 451 |
2 421 |
1 878 |
|
Finanzergebnis |
– 15 |
– 19 |
114 |
– 2 |
– 127 |
13 |
105 |
108 |
|
|
– 61 |
45 |
193 |
– 474 |
– 8 |
– 559 |
– 647 |
|
Außerordentliches Ergebnis |
0 |
0 |
0 |
0 |
– 448 |
0 |
0 |
– 467 |
|
|
|
|
374 |
0 |
|
|
|
|
Ergebnis von Steuern (EBT) |
90 |
– 92 |
– 210 |
– 88 |
– 317 |
186 |
295 |
– 82 |
|
|
1 453 |
1 965 |
1 406 |
1 349 |
1 443 |
1 862 |
1 231 |
|
Ablieferungen |
– 844 |
–1 013 |
– 1 074 |
– 1 115 |
–1 120 |
– 672 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Staatliche Transfers gemäß § 37 Abs.3 PostVerfG und § 7 PostUmwG |
764 |
1 038 |
670 |
371 |
|
2 822 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Anlage 2
Operative Ergebnisse bei den reservierten Briefdiensten, dem „Universaldienst Frachtpost“ und den „sonstigen Universaldiensten“ im Zeitraum 1990-1998 — Schriftsatz von Deutschland vom 16. September 1999
|
Jahr in Mio. EUR |
1990 |
1991 |
1992 |
1993 |
1994 |
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
|
Reservierte Briefdienste |
|||||||||
|
Erlöse inklusive interne Erlöse |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
Kosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon Personalkosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon Sachkosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon Kapitalkosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon interne Belastungen |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
Operatives Ergebnis |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
«Universaldienst Frachtpost» |
|||||||||
|
Erlöse inklusive interne Erlöse |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
Kosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon Personalkosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon Sachkosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon Kapitalkosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon interne Belastungen |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
Operatives Ergebnis |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
«Sonstige Universaldienste» |
|||||||||
|
Erlöse inklusive interne Erlöse |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
Kosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon Personalkosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon Sachkosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon Kapitalkosten |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
davon interne Belastungen |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
Operatives Ergebnis |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
Anlage 3
Interne Kostenrechnung für regulierte Briefdienste im Zeitraum 1998-2006 — Schreiben der DPAG vom 2. Mai 2002 an die Regulierungsbehörde für Telekommunikation und Post, Anlagen 3 und 4
|
Jahr in Mio. EUR |
|
1995 |
1996 |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006 |
2007 |
|
|
|
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
Erträge |
(1) |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
|
Kosten |
(2) |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
|
Lasten aufgrund von § 20 Postgesetz |
(3) |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
|
Operatives Ergebnis vor Lasten |
(1)-[(2)-(3)] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
[…] |
|
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/45 |
Předběžné oznámení o spojení podniků
(Věc č. COMP/M.4934 – KazMunaiGaz/Rompetrol)
(Text s významem pro EHP)
(2007/C 245/12)
|
1. |
Komise dne 12. října 2007 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku nařízení Rady (ES) č. 134/2004 (1), kterým podnik KazMunaiGaz PKOP Investment B.V. (dále jen „KazMunaiGaz B.V.“, Nizozemsko), kontrolovaný podnikem JSN NC KazmunaiGaz („KazmunaiGaz“, Kazachstán), kontrolovaný Republikou Kazachstán, získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady kontrolu nad podnikem Rompetrol Group N.V. („Rompetrol“, Nizozemsko) nákupem akcií od podniku Rompetrol Holding S.A. |
|
2. |
Předmětem podnikání příslušných podniků je:
|
|
3. |
Komise po předběžném přezkoumání zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. |
|
4. |
Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky. Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (č. faxu (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.4934 – KazMunaiGaz/Rompetrol na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
|
19.10.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 245/46 |
Oznámení zveřejněné podle čl. 27 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ve věci COMP/37.984 – SkyTeam
(Text s významem pro EHP)
(2007/C 245/13)
1. ÚVOD
|
1. |
Podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (1) může Komise v případech, kdy zamýšlí přijmout rozhodnutí, které nařizuje ukončení protiprávního jednání, a dotyčné strany nabídnou Komisi závazky takové povahy, že reagují na její výhrady, prohlásit tyto nabídky svým rozhodnutím pro dotyčné podniky za závazné. Takové rozhodnutí může být přijato na dobu určitou a musí konstatovat, že pominuly důvody pro zásah Komise, aniž se zjišťuje, zda došlo nebo stále dochází k protiprávnímu jednání, či nikoli. Podle čl. 27 odst. 4 téhož nařízení zveřejní Komise stručné vylíčení případu a hlavní obsah závazků. Zúčastněné strany mohou předložit svá vyjádření ve lhůtě, kterou stanoví Komise. |
|
2. |
Evropská komise obdržela soubor připomínek, které oficiálně předložily podniky Aerovias de México S.A. (dále jen „Aeromexico“), Alitalia-Linee Aeree Italiane-S.p.A. (dále jen „Alitalia“), České aerolinie a.s. (dále jen „ČSA“), Delta Airlines, Inc. (dále jen „Delta“), Koninklijke Luchtvaart Maatschappij N.V. (dále jen „KLM“), Korean Air Lines Co. Ltd, (dále jen „Korean Air“), Northwest Airlines, Inc. (dále jen „Northwest“) a Société Air France S.A. (dále jen „Air France“), jež jsou členy aliance leteckých společností SkyTeam. Tyto závazky byly předloženy v průběhu šetření Komise podle článku 81 Smlouvy o ES, které se týkalo účinků spolupráce uzavřené v rámci aliance SkyTeam. |
2. SHRNUTÍ PŘÍPADU
|
3. |
SkyTeam je celosvětovou aliancí leteckých společností, která se zaměřuje na dlouhodobou strategickou spolupráci v oblasti služeb osobní a nákladní letecké dopravy. V současné době je členy aliance deset leteckých společností, které mezi sebou uzavřely různé mnohostranné a dvoustranné dohody. Zatímco minimální úroveň spolupráce mezi členy aliance SkyTeam představuje dodržování rámcové dohody a dále společné označování linek (codesharing), věrnostní programy (Frequent Flyer) a přístup do salónků, někteří členové uzavřeli spolupráci na vyšší úrovni, jež vede k úplné koordinaci hlavních parametrů hospodářské soutěže na určitých zeměpisných trzích. |
|
4. |
Komise přezkoumala účinky spolupráce uzavřené v rámci aliance SkytTeam na trasách mezi městy v EU a USA a na trasách mezi evropskými městy, které nebyly dosud přezkoumány v předchozích případech Komise (2), stejně jako trasy mezi dvojicemi měst v EU a ve třetích zemích (3). |
|
5. |
Dne 15. června 2006 Komise vydala prohlášení o námitkách týkající se řízení podle článku 81 Smlouvy o ES a zpřístupnila spis Komise těmto členům aliance SkyTeam (4): Aeromexico, Alitalia, ČSA, Delta, KLM, Korean Air, Northwest, Air France a Continental Airlines, Inc. Dne 25. dubna 2007 Komise zaslala dopis obsahující dané skutečnosti společnostem Aeromexico, Alitalia, ČSA, Delta, KLM, Korean Air, Northwest a Air France a umožnila jim přístup do spisu. Prohlášení o námitkách doplněné popisem skutečností se považuje za předběžné posouzení ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003. |
|
6. |
Podle předběžného posouzení Komise vzbuzuje spolupráce mezi členy aliance SkyTeam obavy, pokud jde o její slučitelnost s článkem 81 Smlouvy o ES, a to v případě řady leteckých tras např. mezi těmito městy: Amsterdam–Detroit, Amsterdam–Minneapolis, Paříž–Atlanta, Paříž–Cincinnati, Řím–Atlanta, Milán–New York City, Paříž–Praha, Milán–Praha, Řím–Praha, Amsterdam–Praha a Paříž–Soul. Na většině těchto tras uzavřeli příslušní členové aliance SkyTeam spolupráci na vyšší úrovni, která se týká všech hlavních parametrů hospodářské soutěže, s výhradou některých specifických charakteristik, které se mohou vztahovat jen na některé z těchto tras. Podle předběžného posouzení Komise by tato zvýšená spolupráce mohla mít nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž vzhledem k silnému postavení zúčastněných členů aliance SkyTeam na trhu, které je dále posíleno existencí významných překážek vstupu na trh. K překážkám vstupu patří zejména omezení při přidělování plánovaného času příletu a odletu (tzv. slotu) na hlavních letištích EU, výhoda častých letů na straně aliance a její dominantní postavení v hlavních leteckých uzlech, spolu s účinky sítě společných věrnostních programů dotyčných stran a jiných motivačních programů. |
|
7. |
Adresáti prohlášení o námitkách a dopisu o skutečnostech vyjádřili svá stanoviska v písemných odpovědích, avšak vzdali se práva na slyšení. |
3. HLAVNÍ OBSAH NAVRŽENÝCH ZÁVAZKŮ
|
8. |
Ačkoli dotyčné strany s předběžným posouzením Komise nesouhlasily, společnosti Aeromexico, Alitalia, ČSA, Delta, KLM, Korean Air, Northwest a Air France učinily nabídku, že přijmou soubor závazků, jež byly navrženy s cílem obavy Komise rozptýlit. |
|
9. |
Tyto závazky jsou stručně shrnuty v následující části a v úplnosti zveřejněny v anglickém znění na internetové adrese generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: http://www.ec.europa.eu/comm/competition/index-en.html |
|
10. |
V souvislosti s trasami mezi městy uvedenými v odstavci 6 navrhují uvedené strany tato opatření:
|
|
11. |
Na trasách mezi dvojicemi měst v EU a USA nabízejí dotyčné strany závazky ve prospěch jednoho případného nového účastníka, který by provozoval jednu novou či doplňkovou službu. Tuto novou službu musí poskytovat nejméně 6 dní v týdnu, a to buď přímo, nebo prostřednictvím některého evropského leteckého uzlu nebo kteréhokoli letiště v USA. |
|
12. |
Na trasách mezi evropskými městy nabízejí strany závazky, které umožní konkurenčním společnostem poskytovat souhrnně 2 služby denně na trasách Amsterdam–Praha a Milán–Praha, 3 služby denně na trase Paříž–Praha a jednu službu denně na trase Řím–Praha. Z tohoto celkového počtu se odečtou služby, které konkurenti již poskytují. V potaz se berou pouze přímé lety provozované denně od pondělí do pátku a s pravidelným letovým řádem. |
|
13. |
Na trase Paříž–Soul nabízejí dotyčné strany závazky ve prospěch až 2 nových účastníků, z nichž by každý provozoval danou službu nejméně 3 dny v týdnu. |
|
14. |
Dotyčné strany nabízejí rovněž jmenování osoby pověřené kontrolou dodržování těchto závazků. V případě sporu mezi novým účastníkem trhu a dotyčnými stranami týkajícího se podmínek dohody nabízejí strany postup pro řešení sporů, při kterém pověřená osoba přijme konečné rozhodnutí. |
|
15. |
Dotyčné strany nabízejí přijmout tyto závazky na dobu pěti let v případě dálkových letů mezi cílovými městy v USA a Evropou a na dobu šesti let na všech ostatních trasách, a to ode dne, kdy bude stranám aliance oznámeno rozhodnutí Komise. |
4. VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK
|
16. |
Komise má v úmyslu na základě tržního testu přijmout rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1/2003, kterým prohlásí navrhované závazky, jejichž shrnutí je uvedeno výše a jež jsou zveřejněny na internetové stránce generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, pro společnosti Aeromexico, Alitalia, ČSA, Delta, KLM, Korean Air, Northwest a Air France za závazné. |
|
17. |
Podle čl. 27 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 vyzývá Komise zúčastněné třetí strany, aby se k navrhovaným závazkům vyjádřily. Vyjádření musí být Komisi doručena nejpozději do jednoho měsíce od zveřejnění tohoto oznámení. Zúčastněné třetí strany se dále vyzývají k předložení takové verze připomínek, která neobsahuje důvěrné informace a v níž jsou obchodní tajemství a další důvěrné části podle potřeby vypuštěny a nahrazeny shrnutím nedůvěrné povahy nebo slovy „(obchodní tajemství)“ či „(důvěrné)“. Oprávněné žádosti budou zohledněny. |
|
18. |
Vyjádření s uvedením čísla jednacího COMP/37.984 – SkyTeam lze Komisi zaslat buď elektronickou poštou (COMP-GREFFE-ANTITRUST@ec.europa.eu), nebo faxem na číslo (32-2) 295 01 28 či poštou na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
|
(1) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.
(2) Rozhodnutí Komise ze dne 7. dubna 2004 ve věci COMP/D-2/38.284 Air France/Alitalia, Úř. věst. L 362, 9.12.2004, s. 17 a Rozhodnutí Komise ze dne 11. února 2004 ve věci COMP/M.3280 Air France/KLM, Úř. věst. C 60, 9.3.2004, s. 5.
(3) Viz oznámení Komise o šetření týkajícím se alianční dohody v oblasti letecké dopravy, Úř. věst. C 76, 27.3.2002, s. 12.
(4) Šetření týkající se účinků spolupráce s ruskou leteckou společností Aeroflot, která do aliance vstoupila až dne 14. dubna 2006, nebylo do daného prohlášení o námitkách zahrnuto.