(1)

Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi vyhlásit v souladu s článkem 87 Smlouvy, že za určitých podmínek je podpora ve prospěch malých a středních podniků, podpora ve prospěch výzkumu a vývoje, podpora ve prospěch ochrany životního prostředí, podpora ve prospěch zaměstnanosti a vzdělávání a podpora, jež odpovídá mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát, slučitelná se společným trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(2)

Komise použila články 87 a 88 Smlouvy v mnoha svých rozhodnutích a získala dostatečné zkušenosti, aby mohla stanovit obecná kritéria slučitelnosti, pokud jde o podporu ve prospěch malých a středních podniků, podporu v podobě investiční podpory v podporovaných oblastech a mimo ně, podporu v podobě režimů rizikového kapitálu a podporu v oblasti výzkumu a vývoje, zejména v souvislosti s prováděním nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (3), prováděním nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze den 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala podporu pro výzkum a vývoj (4) a prováděním sdělení Komise o státní podpoře a rizikovém kapitálu (5) a pokynů Společenství pro státní podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (6).

(3)

Komise získala dostatečné zkušenosti při používání článků 87 a 88 Smlouvy rovněž v oblasti podpory na vzdělávání, podpory zaměstnanosti, podpory na ochranu životního prostředí, podpory na výzkum a vývoj a regionální podpory, a to s ohledem na malé a střední podniky i velké podniky, zejména v souvislosti s prováděním nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (7), nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 12. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti (8), rámce Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje (9), rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (10), pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí (11) a pokynů k regionální podpoře (12).

(4)

Na základě těchto zkušeností je nutné upravit některé podmínky stanovené ve výše uvedených nařízení. Pro zjednodušení a za účelem zajištění účinnější kontroly podpor ze strany Komise by tyto předpisy měly být nahrazeny jediným nařízením.

(5)

Toto nařízení by mělo vyjmout každou podporu, která splňuje všechny příslušné podmínky tohoto nařízení, a jakýkoli režim podpory, pokud podpora, kterou lze poskytnout v rámci takového režimu, splňuje všechny příslušné podmínky tohoto nařízení. Pro zajištění účinnější kontroly podpor musí jednotlivé podpory poskytnuté v rámci režimu podpory a jednotlivé podpory ad hoc poskytnuté mimo režim podpory obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení a na identifikační číslo přidělené takovémuto opatření Komisí. Aby mohla sledovat provádění tohoto nařízení, Komise by měla být schopna od členských států získat veškeré nezbytné informace týkající se opatření realizovaných podle tohoto nařízení. Pokud členský stát v přiměřené lhůtě neposkytne informace o těchto opatřeních podpory, lze se domnívat, že podmínky tohoto nařízení nejsou dodržovány. Pokud tedy členský stát neposkytne informace umožňující sledování opatření podpory, Komise může v důsledku toho rozhodnout, že se nařízení nebo jeho příslušná část na daný členský stát neuplatní. Jakmile členský stát poskytne správné a úplné informace, Komise by měla znovu povolit úplnou použitelnost nařízení.

(6)

Státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, na niž se toto nařízení nevztahuje, by měla nadále podléhat oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit poskytnutí podpory, jejíž cíle odpovídají cílům, na něž se vztahuje toto nařízení. Tato podpora bude Komisí posuzována na základě podmínek stanovených v tomto nařízení a v souladu s kritérii vyplývajícími z konkrétních pokynů nebo rámců, které Komise přijala, v případě, že dané opatření spadá do oblasti působnosti tohoto konkrétního nástroje.

(7)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu vývozu nebo podporu zvýhodňující domácí výrobky před dováženými. Zejména by se neměla vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných členských státech Společenství. Podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh zpravidla podporu vývozu nepředstavuje.

(8)

Toto nařízení by se mělo vztahovat prakticky na všechna odvětví. V odvětví rybolovu a akvakultury by toto nařízení mělo vyjmout pouze podporu v oblasti výzkumu a vývoje, podporu v podobě rizikového kapitálu, podporu na vzdělávání a podporu pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky.

(9)

V odvětví zemědělství by vzhledem ke zvláštním pravidlům uplatňovaným v odvětví prvovýroby zemědělských produktů toto nařízení mělo vyjmout pouze podporu v oblasti výzkumu a vývoje, podporu v podobě rizikového kapitálu, podporu na vzdělávání, podporu na ochranu životního prostředí a podporu pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky.

(10)

Vzhledem k podobnosti zpracování a uvádění zemědělských a nezemědělských produktů na trh by se toto nařízení mělo vztahovat na zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky.

(11)

Činnosti probíhající v zemědělských podnicích potřebné pro přípravu produktu k prvnímu prodeji, jakož i první prodej dalším prodejcům nebo zpracovatelům by pro účely tohoto nařízení neměly být považovány za zpracování nebo uvedení na trh. Soudní dvůr Evropských společenství stanovil, že jakmile Společenství přijalo právní předpis o společné organizaci trhu v daném zemědělském odvětví, nesmějí členské státy přijmout jakékoli opatření, které by jej mohlo porušovat nebo k němu stanovit výjimky. Toto nařízení by se proto nemělo použít na podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů získaných nebo uvedených na trh, ani na podpory, které jsou vázány na společný závazek dělit se o tuto podporu s primárním výrobcem.

(12)

Vzhledem k nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (13) by se toto nařízení nemělo vztahovat na podpory poskytnuté podnikům působícím v odvětví uhelného průmyslu, s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory v oblasti výzkumu a vývoje a podpory na ochranu životního prostředí.

(13)

Jestliže má režim regionální podpory sloužit dosažení regionálních cílů, avšak je zaměřen na konkrétní odvětví hospodářství, mohou být cíl a pravděpodobné účinky režimu spíše odvětvové než horizontální. Proto by z oznamovací povinnosti neměly být vyňaty režimy regionální podpory zaměřené na zvláštní odvětví hospodářské činnosti. Odvětví cestovního ruchu však hraje v národním hospodářství významnou roli a má všeobecně pozitivní účinek na regionální rozvoj. Z oznamovací povinnosti by proto měly být vyňaty režimy regionálních podpor zaměřených na činnosti související s cestovním ruchem.

(14)

Podpora poskytnutá podnikům v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (14) by se měla posuzovat podle těchto pokynů, aby se zamezilo jejich obcházení. Malé a střední podniky, které vznikly před méně než třemi lety a jejichž obchodní plány na tyto první tři roky předpokládají ztrátu, se pro účely tohoto nařízení po tuto dobu nepovažují za podniky v obtížích.

(15)

Komise musí zajistit, aby schválená podpora nezměnila obchodní podmínky takovým způsobem, že by byly v rozporu se společným zájmem. Proto podpora poskytnutá příjemci, na kterého je vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní či neslučitelná se společným trhem, by měla být vyňata z působnosti tohoto nařízení. Každá jednotlivá podpora ad hoc vyplacená takovémuto příjemci a jakýkoli režim podpory, který neobsahuje ustanovení výslovně vylučující takovéto příjemce, proto nadále podléhají oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Tímto ustanovením nejsou dotčena oprávněná očekávání příjemců režimů podpor, na něž nebyl vydán inkasní příkaz.

(16)

V zájmu zajištění důsledného uplatňování pravidel Společenství pro státní podporu, jakož i z důvodu správního zjednodušení by měly být harmonizovány definice pojmů, které mají význam v souvislosti s různými kategoriemi podpory, na něž se toto nařízení vztahuje.

(17)

Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinné kontroly by se toto nařízení mělo vztahovat pouze na podporu, která je transparentní. Transparentní podpora je podpora, pro niž lze předem přesně vypočítat hrubý ekvivalent příspěvku, aniž by bylo nutné provést posouzení rizik. Takovýto přesný výpočet může být například proveden v případě příspěvků, úrokových dotací a u daňových osvobození se stanoveným stropem.

(18)

Podpora obsažená v systémech záruk by se měla považovat za transparentní, jestliže metodika výpočtu hrubého ekvivalentu podpory záruk byla přijata po jejím oznámení Komisi, a v případě regionální podpory rovněž tehdy, jestliže Komise schválila tuto metodiku po přijetí nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu (15). Komise tato oznámení přezkoumá na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk (16). Vzhledem k potížím při výpočtu ekvivalentu podpory v podobě vratných záloh by se toto nařízení nemělo na takovouto podporu vztahovat, ledaže je celková výše vratné zálohy nižší než příslušná prahová hodnota oznamovací povinnosti a maximální míra podpory podle tohoto nařízení.

(19)

Vzhledem k vyššímu nebezpečí narušení hospodářské soutěže by Komise měla nadále posuzovat velké částky podpory individuálně. Pro každý druh podpory v oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měly být stanoveny prahové hodnoty ve výši, která přihlíží k druhu dotčené podpory a jejím pravděpodobným účinkům na hospodářskou soutěž. Podpora poskytnutá nad tyto prahové hodnoty podléhá nadále oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(20)

Za účelem lepšího zajišťování přiměřenosti a omezení podpory na nezbytnou výši by prahové hodnoty měly být pokud možno vyjádřeny výší podpor v poměru k souhrnu způsobilých nákladů. Pro účely výpočtu míry podpory by se podpora vyplacená v několika splátkách měla aktualizovat (diskontovat) na hodnotu platnou v době poskytnutí podpory. Úroková sazba, která se použije pro účely aktualizace (diskontace) a pro výpočet výše podpory u podpory, jež nemá podobu grantu, by měla být referenční sazba platná v době poskytnutí podpory. Prahová hodnota s ohledem na podporu v podobě rizikového kapitálu by měla být vyjádřena maximální výší podpor, jelikož se zakládá na formě podpory, u které lze obtížně vyčíslit způsobilé náklady.

(21)

Vzhledem ke zkušenostem Komise by se prahové hodnoty míry podpory nebo výše podpory měly stanovit na úrovni, která odpovídá vyváženému poměru mezi cílem minimalizovat narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a řešit selhání trhu nebo otázky soudržnosti. Co se týká regionální podpory, tato prahová hodnota by měla být stanovena na úrovni, která přihlíží k přípustné míře podpory podle map regionální podpory.

(22)

Při zjišťování, zda jsou dodrženy jednotlivé prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální míry podpory stanovené v tomto nařízení, by se u podporované činnosti nebo projektu měla brát v úvahu celková částka veřejné podpory bez ohledu na to, zda je tato podpora financována z místních, regionálních, celostátních zdrojů či ze zdrojů Společenství.

(23)

Toto nařízení by mělo mimoto stanovit podmínky, za nichž je možno kumulovat různé kategorie podpory, na něž se vztahuje toto nařízení. Pokud jde o kumulaci podpory, na niž se vztahuje toto nařízení, s podporou, na niž se toto nařízení nevztahuje, je třeba zohlednit rozhodnutí Komise schvalující podporu, na niž se toto nařízení nevztahuje, jakož i pravidla státní podpory, z nichž toto rozhodnutí vychází. Pro kumulaci podpory pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky s ostatními druhy podpor by měla platit zvláštní ustanovení. Toto nařízení by mělo rovněž obsahovat ustanovení o kumulaci podpor s vyčíslitelnými způsobilými náklady a podpor, jejichž způsobilé náklady vyčíslit nelze.

(24)

Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a že působí jako pobídka k dalšímu rozvoji činností nebo projektů, toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu těch činností, které by příjemce vykonával již v samotných tržních podmínkách. Co se týká podpory, na niž se vztahuje toto nařízení a která byla poskytnuta malým a středním podnikům, mělo by se mít za to, že takováto pobídka je přítomna, pokud malý nebo střední podnik předložil před zahájením činností souvisejících s provedením podporovaného projektu nebo podporovaných činností členskému státu žádost o podporu. [Co se týká podpory, na niž se vztahuje toto nařízení a která byla poskytnuta příjemcům, jež jsou velkými podniky, členský stát by měl kromě podmínek uplatňovaných na malé a střední podniky rovněž ověřit, že příjemce v interním dokumentu analyzoval proveditelnost podporovaného projektu nebo činnosti s podporou a bez podpory. Tuto analýzu by měl příjemce provést předem na základě kvantitativních a kvalitativních ukazatelů. Členský stát by měl tuto analýzu ověřit a příslušné doklady uchovávat. Jelikož se považuje za obtížné zjistit motivační účinek podpory ad hoc poskytnuté velkým podnikům, tato forma podpory by měla být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučena. Komise ověří existenci motivačního účinku v rámci oznámení dotčené podpory na základě kritérií stanovených v příslušných pokynech, rámcových předpisech nebo jiných nástrojích Společenství.]

(25)

V zájmu zajištění transparentnosti a účinné kontroly v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 994/98 je vhodné stanovit jednotný formulář, který členské státy budou používat k tomu, aby Komisi poskytly souhrnné informace i v případě provedení režimu podpory nebo poskytnutí jednotlivé podpory ad hoc podle tohoto nařízení. Formulář pro podávání souhrnných informací se použije pro zveřejnění opatření v Úředním věstníku Evropské unie a na internetu. Souhrnné informace by měly být Komisi zaslány v elektronické podobě pomocí zavedené počítačové aplikace před provedením opatření. Komise každému oznámenému opatření podpory přidělí identifikační číslo. Skutečnost, že opatření podpory bylo přiděleno takovéto číslo, neznamená, že Komise ověřila, zda podpora splňuje podmínky tohoto nařízení. U dotyčného členského státu nebo příjemce proto nevytváří žádná oprávněná očekávání, pokud jde o slučitelnost podpory s tímto nařízením.

(26)

Z týchž důvodů by Komise měla stanovit zvláštní požadavky, pokud jde o podobu a obsah výročních zpráv, jež mají členské státy Komisi předkládat. Mimoto je vhodné stanovit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly uchovávat s ohledem na režimy podpory a jednotlivé podpory vyňaté tímto nařízením.

(27)

Je nutné stanovit další podmínky, které by měly splňovat všechny režimy podpory nebo jednotlivé podpory vyňaté tímto nařízením. S ohledem na čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy by tato podpora měla být úměrná selhání trhu nebo nedostatkům, jež je třeba odstranit, aby byla v zájmu Společenství. Je proto vhodné omezit oblast působnosti tohoto nařízení, pokud jde o investiční podporu malým a středním podnikům, investiční podporu na ochranu životního prostředí a regionální podporu, na podpory poskytované v souvislosti s určitými hmotnými či nehmotnými investicemi. Vzhledem k nadměrným kapacitám Společenství a vzhledem k specifickým problémům týkajícím se narušení hospodářské soutěže v odvětví silniční nákladní přepravy a letecké dopravy by způsobilé investiční náklady u podniků, jejichž převažující druh hospodářské činnosti je v uvedených odvětví dopravy, neměly zahrnovat dopravní prostředky a zařízení. Pokud jde o definici hmotného majetku, pro účely podpory na ochranu životního prostředí se uplatní zvláštní předpisy.

(28)

V souladu se zásadami, kterými se řídí podpora podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy, by měla být podpora považována za poskytnutou v okamžiku, kdy příjemce získá na tuto podporu podle platného vnitrostátního právního režimu právní nárok.

(29)

Aby se nezvýhodňoval kapitálový faktor investic před faktorem zaměstnanosti, mělo by toto nařízení stanovit možnost hodnotit podporu investic ve prospěch malých a středních podniků a regionální podporu buď z hlediska investičních nákladů, anebo nákladů na vytvoření nových pracovních příležitostí v přímé souvislosti s realizací investičního projektu.

(30)

Podpora na ochranu životního prostředí v podobě snížení daní, podpora pro znevýhodněné nebo zdravotně postižené pracovníky, regionální podpora nebo podpora v podobě rizikového kapitálu poskytnutá příjemci ad hoc může mít velký dopad na hospodářskou soutěž na relevantním trhu, jelikož zvýhodňuje příjemce oproti ostatním podnikům, které takovouto podporu neobdržely. Protože je poskytnuta pouze jednomu podniku, má podpora ad hoc pravděpodobně pouze omezený pozitivní strukturální účinek na životní prostředí, zaměstnávání zdravotně postižených a znevýhodněných pracovníků, regionální soudržnost nebo selhání trhu v oblasti rizikového kapitálu. Proto by podle tohoto nařízení měly být vyňaty režimy podpor na ochranu životního prostředí v podobě snížení daní, regionální podpory nebo podpory v podobě rizikového kapitálu, zatímco jednotlivé podpory ad hoc by měly být oznámeny Komisi. Toto nařízení by však mělo vyjmout regionální podporu ad hoc, je-li tato podpora ad hoc použita k doplnění podpory udělené na základě režimu regionální podpory s maximální mezní hodnotou složky podpory ad hoc ve výši 50 % celkové podpory, jež má být na investici poskytnuta.

(31)

Ustanovení týkající se investiční podpory a podpory zaměstnanosti určené malým a středním podnikům neumožňují, jak tomu bylo v případě nařízení (ES) č. 70/2001, zvýšit maximální míru podpory prostřednictvím regionálního příplatku. Malým a středním podnikům může však být poskytnuta maximální míra podpory stanovená v oddíle týkajícím se regionální podpory, jsou-li splněny všechny podmínky pro poskytování regionální podpory. Obdobně ustanovení týkající se investiční podpory na ochranu životního prostředí neumožňují zvýšit maximální míru podpory prostřednictvím regionálního příplatku. Maximální míry podpory stanovené v oddíle týkajícím se regionální podpory však lze použít rovněž na projekty, které mají kladný účinek na životní prostředí, jsou-li splněny podmínky pro poskytnutí regionální podpory.

(32)

Vnitrostátní regionální podpora tím, že řeší nedostatky znevýhodněných regionů, podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost členských států a celého Společenství. Cílem vnitrostátní regionální podpory je napomáhat hospodářskému rozvoji nejvíce znevýhodněných regionů prostřednictvím podpory investic a tvorby pracovních míst udržitelným způsobem. Dále podporuje rozšiřování, racionalizaci, modernizaci a diverzifikaci hospodářských činností podniků umístěných ve znevýhodněných regionech, obzvláště tím, že zde podporuje zakládání nových provozoven.

(33)

Aby se zabránilo umělému dělení velkých regionálních investičních projektů na dílčí projekty s cílem obejít prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v tomto nařízení, velký investiční projekt by měl být považován za jeden investiční projekt, pokud je investice provedená v období tří let jednou či více společnostmi a skládá se z dlouhodobých aktiv zkombinovaných ekonomicky neoddělitelným způsobem. Při posuzování ekonomické neoddělitelnosti počáteční investice by členské státy měly vzít v úvahu technické, funkční a strategické souvislosti a bezprostřední geografickou blízkost. Ekonomická neoddělitelnost se posuzuje nezávisle na vlastnictví. To znamená, že při posuzování toho, zda velký investiční projekt tvoří jedinou investici, není relevantní, zda projekt realizuje jeden podnik či více podniků, které se spolupodílejí na investičních nákladech, nebo více podniků, které nesou náklady oddělených investic v rámci téhož investičního projektu (například v případě společného podniku).

(34)

Na rozdíl od regionální podpory, kterou lze poskytnout pouze v podporovaných oblastech, investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům může být poskytnuta v podporovaných oblastech i v oblastech, které podporovány nejsou. Členské státy mohou proto v podporovaných oblastech poskytnout investiční podporu, pokud dodrží buď všechny podmínky vztahující se na oddíl o regionální podpoře, nebo všechny podmínky vztahující se na oddíl o investiční podpoře malým a středním podnikům.

(35)

Udržitelný rozvoj je spolu s konkurenceschopností a bezpečností dodávek energie jedním z hlavních pilířů lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Udržitelný rozvoj je mimo jiné založen na vysoké úrovni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podpora environmentální udržitelnosti a boj proti změně klimatu rovněž zvyšují bezpečnost dodávek a zajišťují konkurenceschopnost evropských ekonomik a cenovou dostupnost energií. Oblast ochrany životního prostředí často čelí selhání trhu v podobě záporných externalit. Za běžných tržních podmínek nemusí mít podniky nutně pobídku, aby snižovaly znečišťování, jelikož takovéto snižování může zvýšit jejich náklady. Pokud podniky nejsou povinny internalizovat náklady znečištění, ponese tyto náklady celá společnost. Tato internalizace environmentálních nákladů může být zajištěna zavedením právní úpravy v oblasti životního prostředí nebo uložením daní. Neexistence úplné harmonizace environmentálních norem na úrovni Společenství vytváří nerovné soutěžní podmínky. Ještě vyšší úrovně ochrany životního prostředí lze dosáhnout iniciativami, které překračují závazné normy Společenství, což však může poškodit konkurenční postavení dotčených podniků.

(36)

Vzhledem k dostatečným zkušenostem získaným při uplatňování pokynů Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí by z oznamovací povinnosti měla být vyňata investiční podpora na ochranu životního prostředí k překročení norem Společenství nebo podpora na ochranu životního prostředí při neexistenci norem Společenství (např. v případě dodatečného vybavování stávajících vozidel), podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím normám Společenství, podpora na ochranu životního prostředí pro investice do opatření na úsporu energie, podpora na ochranu životního prostředí pro investice do vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, podpora na ochranu životního prostředí pro investice na využívání obnovitelných zdrojů energie a podpora na ochranu životního prostředí v podobě snížení daní. Například podpora na nákup nového dopravního prostředku, který zcela odpovídá přijatým normám Společenství, je přípustná i před vstupem těchto norem v platnost, pokud se nové normy, jejichž uplatňování bude povinné, nevztahují zpětně na již prodaná vozidla.

(37)

Správný výpočet dodatečných investičních nebo výrobních nákladů na dosažení ochrany životního prostředí je nezbytný pro zjištění, zda je podpora slučitelná s čl. 87 odst. 3 Smlouvy, či nikoliv. Tento výpočet by se měl uskutečnit na základě srovnatelné referenční investice, která nepřináší dotčené přínosy v oblasti životního prostředí, a se stejnou kapacitou, pokud jde o účinnou výrobu. Vzhledem k obtížím, které mohou nastat, zejména s ohledem na odpočet přínosů vyplývajících z dodatečné investice, by mělo být přijato ustanovení o zjednodušeném způsobu výpočtu dodatečných investičních nákladů. Proto by s výjimkou podpory na ochranu životního prostředí pro investice do opatření na úsporu energie měly být tyto náklady pro účely tohoto nařízení vypočteny bez přihlédnutí k provozním ziskům, úsporám nákladů nebo dodatečné vedlejší výrobě a bez přihlédnutí k provozním nákladům vzniklým v době životnosti investice. Podle toho byly stanoveny maximální míry podpory, která se poskytuje v rámci různých druhů příslušné investiční podpory na ochranu životního prostředí.

(38)

Co se týká podpory na ochranu životního prostředí pro investice do kombinované výroby tepla a elektřiny a podpory na ochranu životního prostředí pro investice na využívání obnovitelných zdrojů energie, dodatečné náklady by pro účely tohoto nařízení měly být vypočteny bez přihlédnutí k jiným opatřením podpory, které byly poskytnuty pro stejné způsobilé náklady, s výjimkou dalších opatření investiční podpory na ochranu životního prostředí.

(39)

Za účelem odstranění rozdílů, které mohou vést k narušení hospodářské soutěže, a pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Společenství a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, a z důvodů transparentnosti správy a právní jistoty, by definice malých a středních podniků použitá pro účely tohoto nařízení měla být založena na definici v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (17).

(40)

Malé a střední podniky hrají rozhodující roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Jejich rozvoj však může být omezen selháním trhu, což vede k tomu, že tyto malé a střední podniky trpí typickými nevýhodami. Malé a střední podniky mají často potíže při získávání kapitálu, rizikového kapitálu nebo úvěrů dané přetrvávající neochotou riskovat na straně některých finančních trhů a omezeným zajištěním, které mohou nabídnout. Jejich omezené zdroje mohou rovněž omezit jejich přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích. V zájmu ulehčení rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků by toto nařízení mělo proto vyjmout některé kategorie podpory, pokud jsou poskytnuty ve prospěch malých a středních podniků. Je proto oprávněné vyjmout takové podpory z předběžného oznamování a mít za to, že pokud – pro účely uplatňování tohoto nařízení – příjemce splňuje podmínky definice malých a středních podniků uvedené v příloze tohoto nařízení, lze předpokládat, že malý nebo střední podnik v případě, že výše podpory nepřesáhne prahovou hodnotu oznamovací povinnosti, je ve svém rozvoji omezen typickými nevýhodami malých a středních podniků vyvolanými selháním trhu.

(41)

Vzhledem k rozdílům mezi malými a středními podniky by se měly stanovit odlišné základní míry podpory a odlišné příplatky pro malé podniky a pro střední podniky. Selhání trhu postihující malé a střední podniky obecně (mimo jiné i s ohledem na přístup k financím) vedou u malých podniků k ještě větším překážkám rozvoje než v případě středních podniků.

(42)

Na základě zkušeností získaných při uplatňování sdělení o státní podpoře a rizikovém kapitálu (18) se zdá, že ve Společenství existuje řada zvláštních nedostatků trhu u některých typů investic v určitých fázích rozvoje podniku. Tyto nedostatky trhu vyplývají z nedokonalého sladění nabídky a poptávky rizikového kapitálu. V důsledku toho může být výše rizikového kapitálu poskytovaného na trhu omezená a podniky nemohou získat finanční prostředky, třebaže mají dobrý podnikatelský záměr a perspektivu růstu. Hlavní příčinou selhání trhů rizikového kapitálu, které zvláště ovlivňují přístup malých a středních podniků ke kapitálu a které mohou ospravedlnit veřejný zásah, jsou nedokonalé nebo nevyvážené informace. Proto by režimy rizikového kapitálu v podobě investičních fondů, v nichž se za soukromý kapitál považuje dostatečná část finančních prostředků, měly být za určitých podmínek vyňaty z oznamovací povinnosti. Toto nařízení nebude mít dopad na status EIF a EIB vyplývající z pokynů Společenství o rizikovém kapitálu.

(43)

Podpora na výzkum a vývoj může přispět k hospodářskému růstu, posílení konkurenceschopnosti a podpoře zaměstnanosti. Na základě zkušeností s uplatňováním nařízení (ES) č. 364/2004, rámce Společenství pro státní podporu výzkumu a vývoje (19), rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (20) se zdá, že vzhledem k dostupným kapacitám v oblasti výzkumu a vývoje jak u malých a středních podniků, tak u velkých podniků mohou selhání trhu bránit, aby trh dosáhl optimálního výkonu, a tak vést k neefektivnímu výsledku. Takovýto neefektivní výsledek se obvykle vztahuje na kladné externality/přelévání znalostí, veřejné statky/přelévání znalostí, nedokonalé a nevyvážené informace a nedostatečnou koordinaci a selhání sítě.

(44)

Podpora malých a středních podniků v oblasti výzkumu a vývoje má zvláštní význam, protože jednou ze strukturálních nevýhod malých a středních podniků jsou obtíže, s nimiž se tyto podniky mohou potýkat při získávání přístupu k novým technologiím, k převodu technologií a vysoce kvalifikovaným pracovníkům. Podpora výzkumných a vývojových projektů, podpora na studie technické proveditelnosti a podpora na pokrytí nákladů malých a středních podniků na práva k průmyslovému vlastnictví by proto měla být za určitých podmínek vyňata z povinnosti předběžného oznamování.

(45)

Pokud jde o podporu výzkumných a vývojových projektů, podpořená část výzkumného projektu musí zcela spadat do kategorií základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje. Zahrnuje-li projekt z různé úkoly, tyto úkoly musí být kvalifikovány jako úkoly spadající do kategorií základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje nebo jako úkoly, které nespadají do žádné z těchto kategorií. Toto zařazení nemusí nutně sledovat chronologický přístup s postupným přesouváním v čase od základního výzkumu k činnostem bližším trhu. V souladu s tím může být úkol, který se provádí v pozdější fázi projektu, kvalifikován jako aplikovaný výzkum. Stejně tak není vyloučeno, aby určitá činnost prováděná v rámci projektu v dřívějším okamžiku představovala experimentální vývoj.

(46)

Pokud jde o odvětví zemědělství, na základě zkušeností získaných hlavně při uplatňování sdělení Komise, kterým se mění rámec Společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj (21), by měly být vyňaty některé podpory pro výzkum a vývoj, pokud budou splněny podmínky podobné podmínkám uvedeným ve specifických ustanoveních, které pro oblast zemědělství vyplývají z rámce Společenství pro podporu pro výzkum a vývoj a inovace. Pokud tyto specifické podmínky nebudou splněny, lze podporu vyjmout jen v případě, že splňuje podmínky vyplývající z obecných ustanovení tohoto nařízení týkajících se výzkumu a vývoje.

(47)

Podpora na vzdělávání a podpora pro nábor znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků a náhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků představuje hlavní cíl hospodářských a sociálních politik Společenství a jeho členských států.

(48)

Vzdělávání má obvykle pozitivní vnější účinky na společnost jako celek, jelikož zvyšuje rezervu kvalifikovaných pracovníků, ze které mohou těžit ostatní firmy, zvyšuje konkurenceschopnost průmyslu Společenství a hraje důležitou roli v strategii Společenství v oblasti zaměstnanosti. Vzdělávání, včetně e-učení, je rovněž nezbytné pro vytváření, osvojování a šíření poznatků, veřejných statků prvořadého významu. S ohledem na skutečnost, že podniky ve Společenství obvykle nedostatečně investují do vzdělávání svých zaměstnanců, zejména jedná-li se o vzdělávání obecné povahy, které nevede k okamžité a konkrétní výhodě pro dotyčný podnik, státní podpora by mohla tento nedostatek trhu napravit. Tato podpora by proto za určitých podmínek měla být vyňata z povinnosti předběžného oznamování. S ohledem na konkrétní nevýhody, kterým jsou vystaveny malé a střední podniky, a s ohledem na vyšší poměrné náklady, které musí nést, když investují do vzdělávání, by se míry podpory vyňaté tímto nařízením měly pro malé a střední podniky zvýšit.

(49)

Lze rozlišovat mezi obecným a specifickým vzděláváním. Přípustné míry podpory by se měly lišit podle typu poskytovaného vzdělávání a podle velikosti podniku. Obecné vzdělávání poskytuje přenositelné kvalifikace a podstatně zvyšuje schopnost profesního zařazení školeného pracovníka. Podpora poskytovaná pro tento účel má méně narušující účinky na hospodářskou soutěž, což znamená, že z povinnosti předběžného oznamování lze vyjmout vyšší míry podpory. Specifické vzdělávání, které prospívá hlavně podniku, zahrnuje větší riziko narušení hospodářské soutěže a míra podpory, která může být vyňata z povinnosti předběžného oznamování, by proto měla být mnohem nižší. Vzdělávání se bude rovněž považovat za obecné, pokud se týká řízení v oblasti ochrany životního prostředí, ekologických inovací nebo podporuje sociální odpovědnost, čímž zvyšuje schopnost příjemce přispívat plnění obecných cílů v oblasti ochrany životního prostředí.

(50)

Určité kategorie zdravotně postižených nebo znevýhodněných pracovníků se dosud potýkají se zvláštními obtížemi při vstupu na trh práce. Proto je odůvodněné, aby orgány veřejné správy uplatňovaly opatření, která poskytují podnikům pobídky k většímu zaměstnávání zejména pracovníků z těchto znevýhodněných kategorií. Náklady na zaměstnávání jsou součástí běžných provozních nákladů každého podniku. Je proto zvlášť důležité, aby podpory pro zaměstnávání zdravotně postižených a znevýhodněných pracovníků měly pozitivní dopad na zaměstnanost u těchto kategorií pracovníků, a neměly by proto pouze umožňovat podnikům snižování nákladů, které by jinak musely nést. Tato podpora by proto měla být vyňata z povinnosti předběžného oznamování, je-li pravděpodobné, že pomůže těmto kategoriím pracovníků při opětovném vstupu na trh práce, nebo (pokud jde o zdravotně postižené pracovníky) při opětovném vstupu na trh práce a setrvání na něm.

(51)

Je třeba stanovit přechodná ustanovení pro podporu, která byla poskytnuta před vstupem tohoto nařízení v platnost a nebyla oznámena, v rozporu s povinností podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. Po zrušení nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na vnitrostátní regionální podporu bude možné nadále provádět stávající režimy regionální investiční podpory, které byly vyňaty, za podmínek stanovených tímto nařízením v souladu s čl. 9 odst. 2 posledním pododstavcem nařízení č. 1628/2006.

(52)

S ohledem na zkušenosti Komise v této oblasti, a zejména s ohledem na četnost, s jakou je obvykle nezbytné přezkoumávat politiku státních podpor, je vhodné omezit dobu platnosti tohoto nařízení. Pokud by platnost tohoto nařízení skončila, režimy podpory, které byly vyňaty tímto nařízením, by měly být nadále vyňaty po dobu dalších šesti měsíců, aby se tomu členské státy mohly přizpůsobit.

(53)

Měla by se zrušit nato nařízení: nařízení (ES) č. 70/2001, nařízení (ES) č. 68/2001, nařízení (ES) č. 2204/2002 a nařízení (ES) č. 1628/2006,

a)

regionální investiční podpora a podpora zaměstnanosti;

b)

investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům

c)

podpora na ochranu životního prostředí;

d)

podpora pro poradenské služby a účast malých a středních podniků na veletrzích;

e)

podpora v podobě rizikového kapitálu;

f)

podpora na výzkum a vývoj;

g)

podpora na vzdělávání;

h)

podpora pro znevýhodněné nebo zdravotně postižené pracovníky.

a)

podporu činností spojených s vývozem, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností;

b)

podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží.

a)

podpor poskytnutých podnikům působícím v odvětví rybolovu a akvakultury podle nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (22), s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory v podobě rizikového kapitálu, podpory na výzkum a vývoj a podpory pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky;

b)

podpor poskytnutých podnikům působícím v odvětví prvovýroby zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy, s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory v podobě rizikového kapitálu, podpory na výzkum a vývoj, podpory na ochranu životního prostředí a podpory pro znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky;

c)

podpor poskytnutých podnikům činným v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy na trh, v těchto případech:

d)

podpor poskytnutých podnikům působícím v odvětví uhelného průmyslu, s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory na výzkum a vývoj a podpory na ochranu životního prostředí;

e)

podpor poskytnutých podnikům působícím v odvětví oceli, s výjimkou podpory na ochranu životního prostředí, podpory na vzdělávání a podpory po znevýhodněné a zdravotně postižené pracovníky;

f)

regionálních podpor poskytnutých podnikům působícím v odvětví stavby lodí;

g)

regionálních podpor poskytnutých podnikům působícím v odvětví výroby syntetických vláken (23).

a)

režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem;

b)

jednotlivou podporu ad hoc ve prospěch podniku, na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem;

c)

podporu pro podniky v obtížích.

1)

„podporou“ se rozumí jakékoli opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 87 odst. 1 Smlouvy;

2)

„režimem podpory“ se rozumí jakýkoliv akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora pro podniky definované aktem obecným nebo abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být na neurčitou dobu a/nebo na neurčitou částku poskytnuta pro jeden nebo několik podniků podpora, která není spojena se zvláštním projektem;

3)

„jednotlivou podporou ad hoc“ se rozumí jednotlivá podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;

4)

„mírou podpory“ se rozumí částka podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů;

5)

„transparentní podporou“ se rozumí podpora, pro niž lze předem přesně vypočíst hrubý ekvivalent podpory bez potřeby provádět hodnocení rizik;

6)

„malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;

7)

„velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;

8)

„podporovanými oblastmi“ se rozumějí oblasti způsobilé pro regionální podporu podle schválené mapy regionální podpory pro dotčený členský stát na období 2007–2013;

9)

„hmotným majetkem“ se rozumí majetek, který se váže k pozemkům, stavbám a závodu, strojnímu zařízení a vybavení. V odvětví dopravy, s výjimkou silniční nákladní přepravy a letecké dopravy, se za způsobilý majetek považují dopravní prostředky a zařízení, a to pokud se nejedná o regionální podporu;

10)

„nehmotným majetkem“ se rozumí majetek získaný převodem technologie formou nabytí patentových práv, licencí, know-how nebo nepatentovaných technických znalostí;

11)

„velkým investičním projektem“ se rozumí investice do kapitálového majetku se způsobilými výdaji přesahujícími 50 milionů EUR vypočítanými na základě cen a směnných kurzů ze dne, kdy je podpora poskytnuta;

12)

„počtem zaměstnanců“ se rozumí počet ročních pracovních jednotek (RPJ), tj. počet pracovníků s plným pracovním úvazkem na celý rok, přičemž u pracovníků s částečným pracovním úvazkem a u sezónních pracovníků se započítá příslušný zlomek roční pracovní jednotky;

13)

„pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem“ se rozumějí pracovní místa týkající se činnosti, k níž se investice vztahuje, včetně pracovních míst vytvořených na základě zvýšení využití kapacity vytvořené touto investicí;

14)

„mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k danému pracovnímu místu, která zahrnuje:

15)

„investiční podporou a podporou zaměstnanosti určenou malým a středním podnikům“ se rozumí podpora, která splňuje podmínky stanovené v článku 12;

16)

„investiční podpora“ zahrnuje druhy podpory uvedené v těchto článcích: v článku 11, který se týká regionální investiční podpory a podpory zaměstnanosti, v článku 12, který se týká investiční podpory a podpory zaměstnanosti určené malým a středním podnikům, a v článcích 14 až 18, které se týkají investiční podpory na ochranu životního prostředí;

17)

„znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí každá osoba, která patří do některé z následujících kategorií:

18)

„zdravotně postiženým pracovníkem“ se rozumí každá osoba, která je:

19)

„chráněným zaměstnáním“ se rozumí zaměstnání v zařízení, kde alespoň 50 % pracovníků tvoří pracovníci se zdravotním postižením;

20)

„podporovaným zaměstnáním“ zaměstnání zdravotně postižených pracovníků v zařízení, které nabízí osobní asistenci nebo podporu, přičemž se nejedná o „chráněné zaměstnání“;

21)

„zemědělským produktem“ se rozumějí:

22)

„zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoliv upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností prováděných v zemědělských podnicích nutných k přípravě zvířat či rostlin na první prodej;

23)

„uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje primárním výrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a jakékoliv činnosti související s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej konečným spotřebitelům ze strany primárního výrobce se považuje za uvádění na trh, pouze pokud k němu dochází na místech vyhrazených k tomuto účelu;

24)

„činnostmi souvisejícími s cestovním ruchem“ se rozumí tyto podnikatelské činnosti ve smyslu NACE Rev. 1.1:

25)

„vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplácena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu v oblasti výzkumu a vývoje;

26)

„rizikovým kapitálem“ se rozumí kapitálové a kvazikapitálové financování společností v raných fázích růstu (počáteční fáze, fáze zakládání podniku a fáze rozšiřování);

27)

„odvětvím oceli“ se rozumí odvětví, na něž se vztahuje příloha I pokynů k regionální podpoře na období 2007–2013 (25).

a)

podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl hrubý ekvivalent podpory vypočten na základě referenční sazby platné v době udělení podpory a s přihlédnutím k běžnému zajištění a/nebo mimořádnému riziku spojenému s půjčkou;

b)

podpora obsažená v systémech záruk, jestliže metodika výpočtu hrubého ekvivalentu podpory byla přijata po jejím oznámení Komisi v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení nebo nařízení (ES) č. 1628/2006 a schválená metodika se výslovně vztahuje na druhy záruk a podkladových transakcí;

c)

podpora poskytovaná formou daňových opatření, pokud opatření stanoví horní mez zajišťující, že nebude překročena příslušná prahová hodnota.

a)

podpora obsažená v kapitálových injekcích;

b)

podpora sestávající z opatření rizikového kapitálu vyjma podpory, která splňuje podmínky článku 23.

a)

investiční podpora a podpora zaměstnanosti určená malým a středním podnikům: 7,5 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

b)

investiční podpora na ochranu životního prostředí: 5 milionů EUR na podnik a investiční projekt;

c)

podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků a podpora na účast malých a středních podniků na veletrzích: 2 miliony EUR na podnik a projekt;

d)

podpora výzkumných a vývojových projektů a podpora na studie proveditelnosti:

Má se za to, že projekt sestává „převážně“ ze základního výzkumu nebo „převážně“ z aplikovaného výzkumu, je-li více než 50 % způsobilých nákladů projektu vynaložena na činnosti, které spadají do kategorie základního výzkumu, resp. aplikovaného výzkumu. Pokud nelze převažující charakter projektu zjistit, použije se nižší prahová hodnota.

e)

podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví: 5 miliony EUR na podnik a projekt;

f)

podpora na vzdělávání: 2 miliony EUR na projekt vzdělávání;

g)

podpora pro nábor znevýhodněných pracovníků: 5 milionů EUR na podnik ročně;

h)

podpora pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů: 10 milionů EUR na podnik ročně;

i)

podpora pro zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků na uhrazení dodatečných nákladů: 10 milionů EUR na podnik ročně.

a)

větší velikost projektu/činnosti v důsledku podpory;

b)

větší rozsah projektu/činnosti v důsledku podpory;

c)

vyšší celková částka vynaložená příjemcem na projekt/činnost v důsledku podpory.]

a)

investic do hmotného a nehmotného majetku souvisejícího se založením nové provozovny, rozšířením stávající provozovny, rozšířením výrobního sortimentu provozovny o nové, dodatečné výrobky nebo se zásadní změnou celkového výrobního postupu stávající provozovny, nebo

b)

nabytí kapitálového majetku přímo spojeného s provozovnou, v případě, že provozovna byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a tento majetek odkoupil nezávislý investor.

a)

musí se používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;

b)

musí se s ním nakládat jako s umořitelnými aktivy;

c)

být pořízen od třetích stran za tržních podmínek, aniž by byl nabyvatel schopen vykonávat nad prodávajícím kontrolu ve smyslu článku 3 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (28), či naopak;

d)

musí být zaevidován na straně aktiv podniku a zůstat v provozovně, která je příjemcem podpory, po dobu nejméně pěti let nebo tří let v případě malých a středních podniků.

a)

pracovní místa musí být vytvořena do tří let od dokončení investic a

b)

investiční projekt má vést k čistému zvýšení počtu zaměstnanců v příslušném podniku v porovnání s průměrnou hodnotou v předchozích dvanácti měsících a

c)

vytvořená pracovní místa musí být zachována nejméně po dobu pěti let v případě velkých podniků a nejméně po dobu tří let v případě malých a středních podniků.

a)

50 % způsobilých investic v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy a 40 % způsobilých investic v dalších regionech způsobilých k poskytnutí regionální podpory, uvedených ve schválené mapě regionální podpory pro dotyčné členské státy na období 2007–2013, v případě, že příjemcem je malý nebo střední podnik;

b)

25 % způsobilých investic v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy a 20 % způsobilých investic v dalších regionech způsobilých k poskytnutí regionální podpory, uvedených ve schválené mapě regionální podpory pro dotyčné členské státy na období 2007–2013, v případě, že příjemce má méně než 750 zaměstnanců a/nebo obrat menší než 200 milionů EUR, počítáno v souladu s přílohou I.

a)

20 % v případě malých podniků;

b)

10 % v případě středních podniků.

a)

způsobilé investiční hmotné a nehmotné náklady, nebo

b)

odhadované mzdové náklady vypočítané za období dvou let u pracovních míst vytvořených v přímé souvislosti s investičním projektem.

a)

75 % způsobilých investic v nejvzdálenějších regionech;

b)

65 % způsobilých investic na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 2019/93 (29);

c)

50 % způsobilých investic v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy;

d)

40 % způsobilých investic ve všech ostatních regionech.

a)

„ochranou životního prostředí“ se rozumí jakákoli činnost určená k odstranění nebo zamezení poškození fyzického přírodního prostředí nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie;

b)

„opatřeními na úsporu energie“ se rozumí činnost umožňující společnostem snižovat množství energie použité v jejich výrobním cyklu, nezahrnují však vývoj a výrobu strojů nebo dopravních prostředků, jež mohou být provozovány s použitím menšího množství přírodních zdrojů, a činnosti uskutečňované s cílem zlepšit bezpečnost či hygienu;

c)

„normou Společenství“ se rozumí povinná norma Společenství stanovující úroveň, jíž má být dosaženo v souvislosti se životním prostředím. Pro účely tohoto nařízení se za normu Společenství nepovažuje povinnost podle směrnice Rady č. 96/61/ES (30);

d)

„obnovitelnými zdroji energie“ se rozumí obnovitelné nefosilní zdroje energie (větrná energie, sluneční energie, geotermální energie, energie vln, energie přílivová, vodní elektrárny o výkonu méně než 10 MW, přímé spalování biomasy, skládkový plyn, plyny z čistíren odpadních vod a bioplyny);

e)

„energií vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie“ se rozumí energie vyrobená v procesech, které využívají pouze obnovitelné zdroje energie, jakož i ta část energie (vyjádřena výhřevností) vyrobená z obnovitelných zdrojů energie v hybridních zařízeních (např. kombinované spalování), která využívají i konvenční zdroje energie, a to včetně obnovitelné elektrické energie používané k doplnění akumulačních systémů, ale s výjimkou elektřiny vyrobené jako výsledek těchto akumulačních systémů;

f)

„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu;

g)

„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí společná výroba tepla a elektřiny, která splňuje kritéria přílohy II a III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES (31) a harmonizované referenční hodnoty účinnosti stanovené v článku 4 této směrnice;

h)

„ekologickou daní“ se rozumí daň, jejíž specifický zdanitelný základ má jednoznačně nepříznivý účinek na životní prostředí a která upravuje zdanění určitého zboží nebo služeb za účelem zahrnutí environmentálních nákladů do jejich ceny a/nebo zaměření výrobce a spotřebitele na činnosti, které více respektují životní prostředí;

i)

„hmotným majetkem“ se pro účely oddílu 3 tohoto nařízení a odchylně od čl. 2 odst. 9 rozumí dopravní prostředky a zařízení v oblasti silniční nákladní přepravy se rovněž považují za způsobilý hmotný majetek.

a)

investice příjemci umožňuje, aby snížil znečištění vyplývající z jeho činnosti překročením platných norem Společenství bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než norma Společenství;

b)

investice příjemci umožňuje, aby snížil znečištění vyplývající z jeho stávající činnosti v případě, že neexistují normy Společenství.

a)

„vlastní kapitál“ znamená majetkovou účast v podniku, která je vyjádřena hodnotou akcií vydaných investorům;

b)

„kvazivlastní kapitál“ znamená nástroje, u nichž je výnos pro držitele založen především na ziscích nebo ztrátách cílového podniku a jsou nezajištěné v případě neplacení;

c)

„soukromý vlastní kapitál“ znamená, v protikladu k veřejnému kapitálu, investice do vlastního nebo kvazivlastního kapitálu společností nekotovaných na burzách cenných papírů, včetně spekulativního kapitálu;

d)

„počáteční kapitál“ představuje finanční prostředky poskytované na studii, posouzení a vypracování počáteční koncepce, která předchází fázi zakládání podniku;

e)

„kapitál pro zahájení podnikání“ označuje finanční prostředky poskytované společnostem, které ještě neprodávaly své výrobky nebo služby na komerční bázi a dosud nevytvářejí zisk, na vývoj výrobku nebo první uvedení na trh;

f)

„rozvojový kapitál nebo kapitál na rozšíření“ označuje finanční prostředky poskytnuté na růst nebo rozšíření společnosti, které mohou, ale nemusí nepřinášet zisk nebo ztrátu, ani být rentabilní. Kapitál může být použit na financování větší výrobní kapacity, rozvoj trhu nebo vývoj výrobku, popřípadě poskytnutí dalšího provozního kapitálu;

g)

„výstupní strategie“ znamená strategii pro likvidaci držení spekulativního nebo soukromého kapitálového fondu podle plánu k dosažení maximální návratnosti, včetně obchodního prodeje, odpisů, vyplacení preferenčních akcií (půjček), prodej jinému držiteli spekulativního kapitálu, prodej finanční instituci a prodej cestou veřejné nabídky (včetně prvotních veřejných nabídek);

h)

„cílový podnik“ znamená podnik, o investování do něhož možný investor nebo investiční fond uvažuje.

a)

pro každou investici existuje obchodní plán, který obsahuje podrobné údaje o výrobku, prodeji a vývoji ziskovosti a stanovování životaschopnosti projektu ex ante, a

b)

pro každou investici existuje jasná a reálná výstupní strategie odchodu.

a)

existuje dohoda mezi profesionálním manažerem fondu nebo správcovskou společností a účastníky fondu, podle které je odměna manažera spojena s výkonností fondu a která stanoví cíle fondu a navrhované načasování investic, a

b)

investoři činní na soukromém trhu jsou zastoupeni v investiční struktuře fondu, např. prostřednictvím výboru investorů nebo poradního výboru, a

c)

při řízení fondu se používají osvědčené postupy a uplatňuje se zákonný dohled.

a)

„výzkumnou organizací“ se rozumí určitý subjekt, např. vysoká škola nebo výzkumný ústav, bez ohledu na právní formu (subjekt zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním účelem je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií. Veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností nebo šíření jejich výsledků nebo do výuky. Podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, např. jako podílníci nebo členové organizace, nemají žádný přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům výzkumu vytvořeným tímto subjektem;

b)

„základním výzkumem“ se rozumí experimentální a teoretická práce vynakládaná zásadně za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi;

c)

„aplikovaným výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo ke značnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů nezbytných pro aplikovaný výzkum, zejména pro obecné ověřování technologie, kromě prototypů;

d)

„experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem tvorby plánů a uspořádání nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může zahrnovat rovněž např. jiné činnosti zaměřené na definování koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů a služeb. Činnosti mohou zahrnovat vytváření návrhů, výkresů, plánů a jiné dokumentace za předpokladu, že nejsou určeny pro obchodní využití.

Vývoj obchodně využitelných prototypů a pilotních projektů je zahrnut rovněž tehdy, pokud prototyp je nutně konečným komerčním produktem, jehož výroba je příliš nákladná, než aby byl použit pouze pro účely předvedení a ověření. V případě následného obchodního využití demonstračních nebo pilotních projektů je od způsobilých nákladů nutno odečíst případný výnos z takovéhoto využití.

Způsobilá je rovněž experimentální výroba a zkoušení výrobků, postupů a služeb, pokud je nelze použít nebo přeměnit k použití v průmyslových aplikacích či komerčně využívat.

Experimentální vývoj nezahrnuje běžné nebo pravidelné změny výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, stávajících služeb a jiných nedokončených operací, i když takovéto změny mohou představovat zlepšení.

a)

základní výzkum;

b)

aplikovaný výzkum;

c)

experimentální vývoj.

a)

100 % u základního výzkumu;

b)

50 % u aplikovaného výzkumu;

c)

25 % u experimentálního vývoje.

a)

pokud má být podpora poskytnuta malým a středním podnikům, míru podpory lze zvýšit o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků a

b)

do maximální míry podpory ve výši 80 % lze uplatnit příplatek 15 procentních bodů, pokud:

Pro účely písmena b) bodů i) a ii) prvního pododstavce se subdodávky nepovažují za účinnou spolupráci.

a)

osobní náklady (výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely výzkumného projektu);

b)

náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a na období, kdy jsou využívány pro výzkumný projekt. Pokud nejsou tyto nástroje a toto vybavení využívány pro projekt po celou dobu jejich životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání projektu vypočtené pomocí správných účetních postupů;

c)

náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou používány pro výzkumný projekt. U budov jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání výzkumného projektu, které jsou vypočteny v souladu se správnými účetními postupy. U pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;

d)

náklady na smluvní výzkum, technické poznatky a patenty zakoupené nebo které byly předmětem licence pořízené od vnějších zdrojů za tržní ceny, za předpokladu, že transakce proběhla v podmínkách volné hospodářské soutěže a nedošlo při ní k žádné nesrovnalosti, a náklady na konzultační a rovnocenné služby využité výlučně pro účely výzkumné činnosti;

e)

dodatečné režijní náklady vzniklé bezprostředně v důsledku výzkumného projektu;

f)

ostatní provozní výdaje včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumné činnosti.

a)

u malých a středních podniků 75 % v případě vypracování studií pro účely činností aplikovaného výzkumu a 50 % v případě vypracování studií pro účely činností experimentálního vývoje;

b)

u velkých podniků 65 % v případě vypracování studií pro účely činností aplikovaného výzkumu a 40 % v případě vypracování studií pro účely činností experimentálního vývoje.

a)

veškeré náklady, které vzniknou do doby udělení práv v prvním právním řízení včetně nákladů spojených s vypracováním, podáním a obnovováním přihlášky i nákladů, jež vzniknou v souvislosti s obnovováním přihlášky před udělením práva;

b)

náklady na překlady a další náklady, které vzniknou v souvislosti se získáváním práva nebo s jeho uznáváním v dalších právních řízeních;

c)

náklady, které vzniknou v souvislosti s obhajováním platnosti práva během přihlašovacího řízení a s případným námitkovým řízením i v případě, že tyto náklady vzniknou až po udělení práva.

a)

jedná se obecný zájem pro příslušné odvětví nebo pododvětví;

b)

před zahájením výzkumu se na internetu zveřejní informace o tom, že se výzkum provádí a jaký je jeho cíl. Je nutno uvést rovněž přibližné datum očekávaných výsledků a místo zveřejnění na internetu a zmínku, že výsledky budou k dispozici zdarma;

c)

výsledky výzkumu jsou k dispozici na internetu po dobu minimálně 5 let. Informace budou na internetu zveřejněny nejpozději v okamžiku, kdy jsou k dispozici členům příslušné organizace;

d)

podpora se poskytuje přímo výzkumné instituci nebo orgánu a nesmí představovat přímé poskytování podpory, která nesouvisí s výzkumem, podniku, jenž vyrábí, zpracovává nebo uvádí na trh zemědělské produkty, ani nesmí představovat cenovou podporu pro výrobce těchto produktů.

1.

„specifickým vzděláváním“ se rozumí vzdělávání, které zahrnuje výuku s přímým a zásadním vztahem k současnému nebo budoucímu postavení zaměstnanců v podniku a poskytuje kvalifikace, které jsou nepřenositelné, nebo přenositelné pouze v omezeném rozsahu, do dalších podniků a pracovních oborů;

2.

„obecným vzděláváním“ se rozumí vzdělávání zahrnující výuku, která se nevztahuje pouze nebo zásadně na současné nebo budoucí postavení zaměstnanců v podniku, ale která poskytuje kvalifikace ve větší míře přenositelné do ostatních podniků nebo pracovních oborů.

Vzdělávání se považuje za „obecné“, když například:

a)

25 % u specifického vzdělávání a

b)

60 % u obecného vzdělávání.

a)

o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno zdravotně postiženým nebo znevýhodněným pracovníkům;

b)

o 10 procentních bodů, je-li podpora udělena středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora udělena malým podnikům.

a)

osobní výdaje školitele;

b)

cestovní výdaje školitelů a školených osob, včetně ubytování;

c)

ostatní běžné výdaje, jako jsou výdaje na materiál a vybavení přímo spojené s projektem;

d)

opotřebení nástrojů a zařízení v rozsahu způsobeném výlučným používáním pro projekt vzdělávání;

e)

náklady na poradenské a konzultační služby týkající se projektu vzdělávání;

f)

osobní výdaje školených osob a obecné nepřímé náklady (správní náklady, nájemné, režijní náklady) až do výše součtu ostatních přípustných nákladů uvedených v písmenech a) až e). Co se týká prvního druhu nákladů, v úvahu je možné brát pouze hodiny, během kterých se školené osoby skutečně účastní vzdělávání, a to po odečtení všech produktivních hodin.

a)

náklady na přizpůsobení provozovny;

b)

náklady na zaměstnání asistentů za dobu odpracovanou výhradně formou pomoci zdravotně postiženým pracovníkům;

c)

náklady na přizpůsobení nebo na pořízení zařízení nebo na pořízení a ověření počítačového programového vybavení, které mají používat zdravotně postižení pracovníci, včetně přizpůsobených a pomocných technologických zařízení, které jsou doplňkové k těm, které by vznikly příjemci při zaměstnávání pracovníků, kteří nejsou zdravotně postiženi;

d)

jestliže příjemce poskytuje chráněné zaměstnání, náklady na výstavbu, vestavbu nebo rozšíření dotyčného provozu a všechny správní a dopravní náklady, které vyplývají ze zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků;

e)

jestliže příjemce poskytuje podporované zaměstnání, všechny správní a dopravní náklady, které vyplývají ze zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků.

a)

veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu (business angels), které investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice těchto business angels do stejného podniku nepřekročí 1 250 000 EUR;

b)

univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;

c)

institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;

d)

samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel.

a)

podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku;

b)

podnik má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;

c)

podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách tohoto podniku;

d)

podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném podniku.

a)

zaměstnanci;

b)

osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;

c)

vlastníci-vedoucí pracovníci;

d)

společníci zapojení do běžné činnosti podniku, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.

1.

Podpora ve prospěch (název podniku/podniků – příjemce/příjemců podpory, malý nebo střední podnik či ne):

2.

Číslo režimu podpory (číslo, které Komise přidělila stávajícímu režimu/režimům, na jehož/jejichž základě se podpora poskytuje):

3.

Orgán veřejné správy, který podporu poskytuje (název a kontaktní údaje):

4.

Členský stát, kde se podpořený projekt nebo opatření provádí:

5.

Typ projektu nebo opatření:

6.

Stručný popis projektu nebo opatření:

7.

Případné způsobilé náklady (v eurech):

8.

Aktualizovaná výše podpory (hrubá) v eurech:

9.

Míra podpory (% hrubého ekvivalentu příspěvku):

10.

Případné podmínky čerpání navrhované podpory:

11.

Plánované datum zahájení a skončení projektu nebo opatření:

12.

Datum přiznání podpory:

1.

Podpora ve prospěch (název podniku/podniků – příjemce/příjemců podpory):

2.

Číslo režimu podpory (číslo, které Komise přidělila stávajícímu režimu/režimům, na jehož/jejichž základě se podpora poskytuje):

3.

Orgán veřejné správy, který podporu poskytuje (název orgánu, který podporu poskytuje a dalších spolupracujících orgánů):

4.

Členský stát, kde se investice realizuje:

5.

Region (NUTS 3), kde se investice realizuje:

6.

Obec (předtím NUTS 5 nyní LAU 2), kde se investice realizuje:

7.

Typ projektu (zřízení nového zařízení, rozšíření stávajícího zařízení, rozšíření výstupu zařízení na doplňkové výrobky nebo zásadní změna celkového výrobního procesu stávajícího zařízení):

8.

Výrobky vyráběné nebo služby poskytované na základě investičního projektu (u nomenklatury PRODCOM/NACE nebo nomenklatury CPA platí pro projekty v odvětví služeb):

9.

Stručný popis investičního projektu:

10.

Aktualizované způsobilé náklady investičního projektu (v eurech):

11.

Aktualizovaná výše podpory (hrubá) v eurech:

12.

Míra podpory (% HEP):

13.

Případné podmínky čerpání navrhované podpory (pokud existují):

14.

Plánované datum zahájení a ukončení projektu:

15.

Datum přiznání podpory: