7.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 156/1

—

V současné době prochází Evropská unie obdobím intenzivní společensko-hospodářské proměny a technologického rozvoje, jež jsou hlavního cíle podstatou lisabonské agendy z roku 2000: udržet a zlepšit evropský model, schopný sloučit prosperitu a solidaritu. V tomto smyslu je třeba říci, že to bude možné, pouze pokud bude zachován silný politický rámec, který poskytne zúčastněným nástroje nezbytné jednak k tomu, aby využili nových příležitostí, jednak k tomu, aby se mohli vyrovnat s jejich dopady. Regiony a obce Unie se řadí mezi ty, kdo jsou uvedeným výzvám nejvíce vystaveni, avšak mají rovněž důležitou schopnost převádět strategické směry do konkrétních činností a podněcovat k činnosti sociální a hospodářské partnery z celé Evropy.

—

Obnovená strategie Evropské unie pro růst a zaměstnanost může proto být úspěšná, pouze pokud dokáže aktivovat své zdroje na celém území Unie. Avšak národní rozpočty i rozpočet EU se nacházejí pod tlakem. Proto se EU musí snažit účinněji znásobit disponibilní finanční prostředky. Výbor regionů je toho názoru, že politika soudržnosti představuje díky svému strategickému zaměření a díky svým výkonným mechanismům prostředí, jež může Unie využívat jakožto multiplikační faktor k plnění svých cílů.

—

VR je toho názoru, že pákový efekt politiky soudržnosti EU lze značně posílit během programového období 2007–2013. Zásady politiky soudržnosti, nyní již dobře prověřené a konsolidované, byly doplněny řadou opatření, jako jsou přijetí strategičtějšího směřování politiky soudržnosti, přidělování a větší koncentrace prostředků na prioritní oblasti, lepší právní rámec pro přijímání inovačních finančních nástrojů, odpovídající důraz na programy rozvoje měst a konečně zlepšení územní spolupráce.

1.1

Dne 24. března 2006 Evropská komise požádala prostřednictvím dopisu komisařky Wallströmové Výbor regionů, aby vypracoval předběžné stanovisko k „pákovému efektu politiky soudržnosti v rámci strukturálních fondů“. Komise je toho názoru, že stanovisko Výboru bude významným příspěvkem čtvrté zprávy o soudržnosti, jejíž přijetí se chystá na jaro roku 2007.

1.2

Výbor regionů dále 20. července obdržel dopis od předsedy Evropského parlamentu pana Borrella, který žádá VR o vypracování stanoviska ke zprávě poslankyně EP Francisky Pleguezuelos Aguilarové (ES/SES), členky výboru REGI Evropského parlamentu, o dopadech strukturální politiky na soudržnost EU. Komise COTER rozhodla, že toto předběžné stanovisko bude současně odpovědí na žádost Parlamentu.

1.3

Toto stanovisko je snahou o přispění do diskuse týkající se budoucnosti politiky soudržnosti v rozšířené Evropě a jejího místa v rozpočtu Unie. Podle názoru Výboru různé návrhy v minulosti zpochybnily účinnost politiky soudržnosti v Evropské unii, politiky, jež z důvodu rozšíření potřebuje při současném rozmachu globalizace reformovat. Naše obava se týká toho, že součástí těchto návrhů je nepřiměřené hodnocení účinků politiky soudržnosti.

1.4

V současné době prochází Evropská unie obdobím intenzivní společensko-hospodářské proměny a technologického rozvoje, jež podstatou lisabonské agendy, ambiciózní výzvy z roku 2000: udržet a zlepšit evropský model, schopný sloučit prosperitu a solidaritu. V tomto smyslu je třeba říci, že to bude možné, pouze pokud bude zachován silný politický rámec schopný poskytnout zúčastněným nástroje nezbytné jednak k tomu, aby využili nabízených příležitostí, jednak k tomu, aby se mohli vyrovnat s jejich dopady.

1.5

Regiony a obce Unie se řadí mezi ty, kdo jsou uvedeným výzvám nejvíce vystaveni, avšak mají rovněž důležitou schopnost převádět strategické směry do konkrétních činností a burcovat sociální a hospodářské partnery z různých území.

1.6

Obnovená strategie Evropské unie pro růst a zaměstnanost může být úspěšná, pouze pokud dokáže aktivovat své zdroje na celém území Unie. Avšak národní rozpočty i rozpočet EU se nacházejí pod tlakem. Proto se EU musí snažit účinněji znásobit disponibilní finanční prostředky. Výbor regionů je toho názoru, že politika soudržnosti představuje díky svému strategickému zaměření a díky svým výkonným mechanismům prostředí, jež může Unie využívat jakožto multiplikační faktor k plnění svých cílů.

1.7

Toto stanovisko se pokusí vnést do diskuse řadu prvků, neboť vezme široce do úvahy pákový efekt, jenž zohledňuje řadu dopadů, které vyvolává politika soudržnosti na území Unie. Metodologická příloha obsahuje údaje nezbytné pro seznámení se s vědeckou metodologií a dynamikou práce, jež Výbor použil při přípravě tohoto stanoviska (3).

—

finanční otázky,

—

politické a strategické aspekty tematického zaměření,

—

posílení institucionálních kapacit,

—

zvýšení soudržnosti v Evropě.

2.1.1

Politika soudržnosti nabízí na evropské úrovni důležitou přidanou hodnotu, neboť výdaje Společenství umožňují dosáhnout lepších výsledků a mobilizačního efektu než na úrovni národní či regionální. V souladu s odhady Evropské komise (4) samé, každé euro vydané v EU na politiku soudržnosti v regionech vyhovujících kritériím Cíle 1 s sebou nese dodatečné náklady v průměrné výši 0,9 eura. Ve skupině regionů vyhovujících kritériím Cíle 2 je výše průměrných dodatečných nákladů až 3 eura na každé investované euro.

2.1.2

Tento násobný účinek je především výsledkem tematického a geografického soustředění strukturálních fondů. Soustředění fondů, jež provází rozumný balíček nástrojů, zvyšuje možnosti pro dosažení nezbytného minimálního objemu, čímž se vytvářejí podmínky, které stimulují další rozvoj investic. V tomto směru lze posílit schopnost, jak přilákat investice, prostřednictvím zeměpisného a tematického soustředění, neboť to umožňuje provádět investice za nižších nákladů.

2.1.3

Pákový efekt je dále výsledkem schopnosti využít pestré palety finančních nástrojů, i když členské státy a regiony mnohokrát nedokážou náležitě využít všech možných nástrojů politiky soudržnosti. Například celkovou dotaci jsme v naší studii označili za flexibilní nástroj, který dokáže vyvolat i posílit finanční pákový efekt mnoha projektů a programů.

2.1.4

Mezi další velmi zajímavé nástroje, jež by mohly posílit pákový efekt, patří nástroje, které jsou výsledkem zapojení strukturálních fondů do nástrojů finančního inženýrství určených podnikům, zvláště malým a středním, jako jsou například fondy rizikového kapitálu, záruční fondy, úvěrové fondy a fondy městského rozvoje. V mnoha oblastech způsobilých k financování za pomoci strukturálních fondů již bylo shromážděno mnoho zkušeností, především v oblasti financování za použití rizikového kapitálu. Totéž lze tvrdit i o zřízení revolvingových fondů, které mohou přispět k regionálnímu vývoji i nad rámec finančního období. V této souvislosti je třeba přivítat iniciativy Jeremie, Jaspers a Jessica, které jsou podporovány mimo jiné Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem, jež mohou být velmi důležitými činiteli při zavádění tohoto typu činností.

2.1.5

Tento druh nástrojů může také současně posílit možnosti veřejných orgánů spolupracovat s mezinárodními finančními institucemi i soukromou bankou, které se mohou stát zdroji pro financování dalších rozvojových projektů. Dalšími dodatečnými výhodami využívání těchto nástrojů mohou být větší flexibilita, kterou mohou vnést do řízení strukturálních fondů, a zvýšení solventnosti vůči vnějším subjektům, jež mohou nabídnout jak EIB, tak EIF.

2.1.6

Pákový efekt lze též zvýšit zlepšením řady činitelů, jež souvisejí s posílením partnerství veřejného a soukromého sektoru. V tomto smyslu představuje schopnost určit překážky, jež odrazují soukromé investory, vytvoření a podpora skupin pro plánování a způsobů spolupráce se soukromým sektorem nezbytné prvky pro vyvolání soukromých investic v relativně krátkém časovém období.

2.1.7

Politika soudržnosti díky stabilitě financování a víceletému plánování dále umožňuje solidní možnost k navazování vztahů se soukromým sektorem, jenž může v časově delším období přinést výraznější investice. Tento charakteristický rys politiky soudržnosti dodá jistě v porovnání s národními politikami stejného druhu novou a dodatečnou přidanou hodnotu, jakou nelze opomíjet.

2.1.8

Tento údaj je třeba dát do souvislosti s tím, že v některých členských státech, a to zvláště v 10 nových zemích, by výrazný nárůst veřejných investic mohl v krátkodobé a střednědobé časové lhůtě ohrozit dodržení kritéria zadluženosti a pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Častější využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP – z angl. public-private partnership) by mohlo představovat vhodnější alternativní řešení než přímý nárůst veřejných investic.

2.2.1

Veřejné investice musí být pečlivě definovány a vhodně naplánovány na všech úrovních. Proto je třeba zdůraznit, že politika soudržnosti hraje klíčovou roli při organizování regionálních a národních priorit za účelem vytvoření součinnosti na evropské úrovni. Tuto evropskou investiční strategii musí provázet odpovídající národní a regionální politiky vhodné k podpoře vysoce kvalitních veřejných investic v oblastech spjatých především s Lisabonskou strategií a s provázaností Lisabonské strategie s Göteborskou strategií.

2.2.2

Tyto investice se týkají školství, poznávání, inovací a výzkumu, ochrany životního prostředí, sociálních služeb, celoživotního vzdělávání a vytváření evropských struktur. Tyto investice jsou nejen odpovědí na poptávku, ale mají dlouhodobé strukturální účinky na ekonomiku, posilují hospodářský růst a konkurenceschopnost regionů. V tomto smyslu je tedy pákový efekt, vyvolaný politikou soudržnosti, způsoben řadou faktorů.

2.2.3

Na prvním místě zaváděním nových myšlenek a přednostních cílů do politik členských států a regionů, jež jsou zaměřeny na posílení úlohy inovace pro hospodářský rozvoj. Provedené rozbory studijních případů naznačují možný závěr, že politika soudržnosti posílila zaměření národních politických priorit na oblasti důležité pro hospodářský růst, jako jsou inovace, výzkum a aktivní politika zaměstnanosti podporující sociální začlenění.

2.2.4

K tomuto směřování došlo zejména díky možnosti uskutečnit za pomoci fondů pilotní projekty s novým přístupem a s novými nástroji, jako jsou politika průmyslových uskupení podporujících inovaci („clusters“) či stanovení takových přístupů, jež vyžadují větší podíl účasti. Přispělo to k většímu uvědomění si důležitosti, jakou má pojem inovace, a rozšíření jeho pole dopadu, a to tak, že do strategií regionálního rozvoje byly lépe zapracovány organizační a finanční otázky či otázky řízení a vzdělávání nebo otázka podpory inovací.

2.2.5

Dále politika soudržnosti způsobila, že v souvislosti s národními či regionálními politikami bylo třeba zohlednit politické oblasti, na něž se předtím nehledělo. Mnohé pilotní návrhy, jako RIS (regionální inovační strategie) a inovativní opatření, jež jsou součástí FEDER, se postupem času staly na národní a regionální úrovni nezbytnými politikami. Celkově lze dále tvrdit, že pružněji vymezené přednostní oblasti a cíle více zaměřené na trh představují společný jmenovatel nových směrů, jež zavedla politika soudržnosti.

2.2.6

Integrované strategie rozvoje, které jsou vlastní politice soudržnosti navržené společně na národní a regionální úrovni, dále podpořily přijetí strategičtějších zaměření v oblasti hospodářského rozvoje a zaměstnanosti, neboť umožnily uskutečnit významné návrhy. Mnohé oblasti, jako jsou technologie, inovace, vzdělávání lidského kapitálu, rovnost příležitostí či životní prostředí, byly označeny za důležité prvky pro růst a byly zahrnuty do dotyčných politik se souhrnnějším zaměřením.

2.3.1

Další důležitou stránkou pákového efektu při využívání strukturálních fondů je jejich vliv na fungování veřejných správ vedoucí k modernizaci, zlepšení řízení a harmonizaci postupů na evropské úrovni. Politika soudržnosti podpořila zavedení politik Společenství, zejména politik na ochranu životního prostředí a rovných příležitostí a politiky hospodářské a sociální restrukturalizace, na základě priorit stanovených ve strategiích z Lisabonu a z Göteborgu.

2.3.2

Z tohoto ohledu je třeba zdůraznit spuštění národních plánů reforem jakožto hlavních prvků, které umožní dosáhnout cílů obnovené Lisabonské strategie, a jejich potřebnou koordinaci se strategickými národními referenčními rámci pro období let 2007–2013.

2.3.3

Taktéž je třeba zmínit podporu partnerství, zlepšení institucionálních kapacit při přípravě a zavádění veřejných politik, výraznější používání hodnocení, transparentnost a výměnu osvědčených postupů; to vše jsou součásti zavedeného systému politiky soudržnosti, který vznikl v rámci Evropské unie a přispěl ke zlepšení řízení na všech úrovních, a proto mnoho z těchto technik od té doby používá mnoho správ v dalších odvětvích. Rovněž vznik nových struktur, jako je Agentura pro regionální rozvoj, hrál klíčovou roli pro posílení rozvoje moha regionů Unie.

2.3.4

I politika soudržnosti přispěla k tomu, že došlo k výraznému kroku vpřed při přípravě plánů a programů, které spadají do této oblasti. Stále více prostoru se věnuje pečlivému rozboru a vyhodnocování, cíle se stanovují přesněji a na základě referenčních bodů se zlepšuje dohled nad plány a programy a jejich hodnocení. Navrhování dlouhodobých veřejných investičních strategií se postupně stalo obvyklou součástí stávajícího způsobu plánování.

2.3.5

To vše se rovněž promítlo do vyšší schopnosti členských států přijímat a účinně zavádět legislativu Společenství v mnoha oblastech, jako například v oblasti životního prostředí. Politika soudržnosti podpořila zejména výrazné změny v legislativě týkající se zadávání veřejných zakázek členskými státy, neboť umožnila přístup k těmto zakázkám a otevření veřejných trhů všem podnikům Evropské unie, čímž došlo k posílení jednotného trhu. V tomto případě jde o velmi důležitou otázku, o níž je třeba uvažovat v souvislosti s nedávnými rozšířeními Evropské unie.

2.3.6

Taktéž je možné tvrdit, že politika soudržnosti podpořila a posílila úlohu regionů v procesu přijímání rozhodnutí během přípravy a zavádění regionálních politik Společenství. Vytvoření dostatečného objemu lidského kapitálu pro náležitou správu fondů umožnilo větší autonomii místních a regionálních celků a skutečné posílení regionalizace a autonomii místních celků v Evropské unii.

2.4.1

Politika soudržnosti vyvinula prostřednictvím řady prvků pákový efekt rovněž směrem k soudržnější Evropě.

2.4.2

Zásada partnerství a jednání zodpovědných činitelů podpořily především spolupráci mezi veřejnými institucemi a různými sociálními skupinami, což mělo klíčovou roli při hledání řešení pro různé problémy.

2.4.3

Politika soudržnosti umožnila nalézt řešení o mnoha rozměrech k velmi složitým a rozmanitým problémům. Ve skutečnosti jsou potíže, jakými trpí nejrůznější oblasti Unie, rozmanité a kontexty či souvislosti velmi odlišné. Přesto politika soudržnosti umožnila tuto rozmanitost situací zohlednit, zejména pokud se týká okrajových a zaostalejších regionů Unie, jako i nejvzdálenějších regionů. Toto hledisko usilující o soudržnost mělo rovněž značný vliv na další politiky vypracované členskými státy.

2.4.4

Politika soudržnosti umožnila vytvořit vhodný terén pro spolupráci mezi regiony a místními celky Unie, v zásadě prostřednictvím iniciativy INTERREG, neboť umožnila překonat přetrvávající konflikty či několikagenerační přerušení vazeb mezi dvěma stranami hranice. Navíc se díky podpoře meziregionální spolupráce dále posílila spolupráce obcí a regionů bez společné hranice a dnes znatelně přispívá k rozvoji nových regionálních strategií.

2.4.5

V dosavadních obdobích strukturálních fondů úzké spojení mezi EFRR a EZOZF vedlo k významným pákovým efektům z hlediska uceleného rozvoje venkova. V souvislosti s žádoucí územní soudržností je třeba, aby spojení mezi EFRR a EZFRV pokračovalo alespoň na koordinační a kooperativní úrovni.

2.4.6

V tomto směru byly zvláště výrazné účinky programů URBAN, které měly vliv jak z hlediska fyzické obnovy, tak z hlediska sociálního začlenění. Programy měly dvojí účinek: na jedné straně to bylo seznámení občanů s přidanou hodnotou evropské politiky, na straně druhé efektivita, kterou zaručila koncentrace opatření.

2.4.7

Politika soudržnosti měla taktéž nezbytný násobný účinek pro viditelnost projektu evropské integrace. Tento účinek byl výraznější, pokud politika soudržnosti umožnila zlepšit veřejné služby a vedla ke zvýšení kvality života občanů.

3.1

Evropská politika soudržnosti dokázala prostřednictvím svých charakteristických rysů (partnerství, adicionalita, strategické a finanční víceleté plánování), že má nejrůznější dopady a vede k výrazným pákovým efektům.

3.2

Evropská politika soudržnosti má pákový efekt na mobilizaci a vytváření zdrojů a partnerství jak veřejné, tak soukromé povahy. Je katalyzátorem jak veřejného, tak soukromého financování v mnoha oblastech díky stabilitě svého mechanismu víceletého financování a své schopnosti zajistit nezbytný minimální objem investic.

3.3

Bylo konstatováno, že k pákovému efektu stejně jako k dalším dopadům politiky soudržnosti dochází ve všech typech regionů a v rámci pestré palety programů a projektů nezávisle na výši uvolněné částky.

3.4

Rovněž je třeba poznamenat, že se musí zjednodušit správa fondů, aby se co nejvíce zvýšil pákový efekt, jakého mohou partnerství dosáhnout. Navíc zachování příliš malých a roztříštěných oblastí oprávněných k čerpání podpory může působit potíže při vytváření partnerství v některých regionech, což má za následek výrazný dopad na volbu a závazek účastníků partnerství. Tento problém však bude vyřešen v programovacím období 2007-2013 díky tomu, že nová nařízení měla za cíl překonat dělení Cíle 2 do pásem.

3.5

Evropská politika soudržnosti je klíčovým faktorem pro strategické směřování veřejných politik. Počítá se schopností a potenciálem podporovat inovující zaměření v různých oblastech a směřovat řadu důležitých veřejných politik na národní, regionální a místní úroveň. Politika soudržnosti je vlastně účinným převodovým mechanismem mezi cíli EU jako Lisabonská strategie a jejich skutečným naplněním a uskutečněním klíčovými činiteli v různých oblastech Unie.

3.6

Evropská politika soudržnosti taktéž vyvíjí pákový efekt na získávání zdrojů, jež rozhodným způsobem podporují činnosti odvozené z cílů Lisabonské strategie zaměřených na výzkum, vývoj a inovace jakožto rozhodující střednědobé i dlouhodobé faktory růstu.

3.7

Mohli jsme si všimnout, že velmi důležitým faktorem při úspěchu mnoha inovačních programů a projektů zavedených politikou soudržnosti je to, že na vysoké politické a správní úrovni se dostává podpory „novým konceptům a novým zaměřením“. Taktéž je důležitá koherence strategií a spolupráce mezi administrativami. Uvedené skutečnosti podpořily pákový efekt strukturálních fondů.

3.8

Politika soudržnosti má výrazný účinek na budování institucionálních kapacit. Na celém území Unie podpořila prostřednictvím zásady partnerství nový model spolupráce při řízení, který strategicky zapojil různé správní úrovně a občanskou společnost, čímž umožnila nárůst sociálního a ekonomického kapitálu v regionech a na místní úrovni. To by mohl být rozhodující faktor pro další rozvoj v nových členských státech.

3.9

K tomu, aby byl dlouhodobě posílen pákový efekt strukturálních fondů na nejvyšší míru, je důležité mít na paměti obecné souvislosti a kulturní identitu regionů. Proto musí také vždy existovat vyvážený vztah mezi normami v rámci EU a těžištěm regionálních zájmů. Mají-li mít změny, kterých lze strukturálními fondy dosáhnout, trvalý charakter, je nutno zohlednit změny v kultuře a mentalitě společnosti a podporovat inovace, vzdělávání, podnikatelského ducha a tvořivost.

3.10

Politika soudržnosti má pákový efekt, jenž je pro soudržnější integraci Unie klíčový. Má potenciál potřebný k integraci různých druhů území na celém kontinentu, umožňuje všem sociálním a hospodářským činitelům aktivní účast, je viditelná a evropští občané ji vnímají jako integrační prvek díky jejímu konkrétnímu příspěvku ke zlepšení kvality života.

3.11

Politika soudržnosti přispívá k posílení pákového efektu, který se vyznačuje udržitelným růstem ohleduplným jak ke kvalitě života a ochraně přírodních zdrojů, tak k životnímu prostředí, přičemž zabraňuje tomu, aby ignorování životního prostředí brzdilo růst.

3.12

Tím, že politika soudržnosti pokrývá veškeré území EU, poskytuje patřičný rámec na úrovni celého kontinentu, potřebný pro vyvážený hospodářský a sociální rozvoj. Zohledňuje faktory důležité jednak pro sbližování, jednak pro konkurenceschopnost, vytváří nezbytné podmínky pro sbírání zkušeností a výměnu osvědčených postupů. Navíc zabezpečuje integrovaný rámec, který upevňuje učení se navzájem, což umožňuje financovat úspěšné iniciativy a s těmi i nadále pokračovat prostřednictvím konkrétních způsobů jejich realizace.

3.13

VR je toho názoru, že pákový efekt politiky soudržnosti lze posílit během plánovacího období na léta 2007–2013. Zásady politiky soudržnosti, nyní již dobře prověřené a konsolidované, byly doplněny řadou opatření, jako jsou: přijetí strategičtějšího směřování politiky soudržnosti, přidělování a větší soustředěnost prostředků na přednostní oblasti, lepší právní rámec pro přijímání sofistikovaných a inovačních finančních nástrojů, odpovídající důraz na programy rozvoje měst a konečně zlepšení územní spolupráce. Tyto změny potvrdily, že v případě změny politických cílů Unie může hrát politika soudržnosti hlavní úlohu a konkrétně podpořit hospodářskou a sociální proměnu na všech územích Unie.

3.14

Ukázalo se, že vypracování a výběr projektů je klíčovým činitelem úspěchu: druh používaných nástrojů je třeba volit pozorně, aby obsahoval prvky, které se nejvíce hodí pro regionální kontext a plněné cíle.

4.1

doporučuje Evropské komisi zahrnout celkový koncept pákového efektu do svého budoucího hodnocení stavu soudržnosti Evropské unie a pokroku při jejím uskutečňování;

4.2

doporučuje Komisi, Parlamentu a Radě, aby uvažovaly o pákovém efektu jako o vhodném rámci pro hodnocení politik Společenství, především vzhledem k revizi rozpočtu Společenství v polovině období;

4.3

doporučuje Komisi, aby se snažila zvýšit povědomí o prospěchu, síle a celkovém obrazu politiky soudržnosti ve všech členských státech a především v místních a regionálních orgánech;

4.4

doporučuje Evropské komisi, aby se prostřednictvím strukturálních fondů snažila nadále podporovat finanční nástroje (Jeremie, Jessica atd.) a především ty, které v regionech vytvářejí možnosti na poli právních norem pro hospodářskou soutěž nutné pro rozvoj fondů rizikového kapitálu a záručních programů;

4.5

doporučuje Evropské komisi a členským státům, aby zjednodušily administrativní postupy a nastolily právní, správní a finanční rámec, který by usnadnil inovace, a aby posílily vhodné způsoby financování inovujících podniků (rizikový kapitál, „business angels“, mikroúvěry, atd.);

4.6

doporučuje Evropské komisi a členským státům, aby vyhodnotily, jakého pokroku dosáhly ve zjednodušování a decentralizaci při správě strukturálních fondů pro období let 2007–2013. Doporučuje věnovat zvláštní pozornost poměru, v jakém je administrativní zátěž vzhledem k druhu a rozsahu zásahu, a také následkům administrativní zátěže pro místní a regionální orgány;

4.7

doporučuje členským státům, aby posílily partnerství ve všech fázích řízení a správy strukturálních fondů a zavedly do praxe účinná opatření, jimiž lze zapojit místní a regionální samosprávy a občanskou společnost do celého průběhu tohoto procesu, a doporučuje vytvoření hlubšího partnerství s městy, vzhledem k jejich potenciální hnací síle růstu a zaměstnanosti;

4.8

doporučuje Komisi, Parlamentu, členským státům a EIB, aby jasně určily překážky, jež stojí v cestě partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, pokud jde o řízení projektů, které jsou financovány ze strukturálních fondů. V tomto směru by výrazně pomohlo, kdyby byly na úrovni EU jasně vymezeny koncepty, jež jsou pro dohody a partnerství veřejného a soukromého sektoru zásadní, a kdyby byl zjednodušen systém státních příspěvků. Taktéž je nezbytné více seznamovat regionální a místní celky Unie s možnostmi a potížemi partnerství veřejného a soukromého sektoru;

4.9

doporučuje Evropské komisi a členským státům, aby zachovaly experimentální a průkopnický rys, jaký mají v mnoha případech strukturální fondy. V tomto směru doporučuje členským státům, aby použily plánované rezervy a další nástroje k odměňování a šíření nejúspěšnějších strategií a aby konsolidovaly výsledky územní spolupráce;

4.10

vybízí Evropskou komisi, aby vzala na vědomí úzkou souvislost mezi zásahy strukturálních fondů a programy pro rozvoj venkova a aby na všech úrovních – i přes nutnost jasných rozhraní pro zúčtování – umožnila a podpořila optimální obsahové sladění a koordinaci;

4.11

doporučuje, aby se při používání strukturálních fondů věnovala zvláštní pozornost cílům Kjótského protokolu a na udržitelný růst s ohledem na životní prostředí;

4.12

doporučuje členským státům a Komisi podporovat pákový efekt jednak při plánování strukturálních fondů, aby povzbudily vytváření, podporování a financování projektů s výrazným pákovým efektem, jednak při sestavování zpráv a hodnocení;

4.13

zdůrazňuje nutnost zohledňovat regionální zvláštnosti na všech úrovních i v budoucí politice soudržnosti, neboť „síla v rozmanitosti“ je významným faktorem úspěchu pákového efektu politiky soudržnosti;

4.14

k tomu, aby se naplno využilo pákového efektu strukturálních fondů, doporučuje regionům a členským státům co nejvíce dbát na náležitou koherenci mezi regionálními strategiemi, národními plány reforem, národních referenčních strategických rámců a akčních plánů, jež konkretizují evropskou politiku soudržnosti;

4.15

doporučuje zabývat se prospěchem plynoucím z pákového efektu a zvyšovat povědomí veřejnosti o jeho případném prospěchu prostřednictvím jednak odborných, jednak veřejných široce pojatých informačních aktivit a šířit osvědčené postupy podobně, jako to Výbor regionů činí v rámci Open Days;

4.16

doporučuje Komisi, aby vyhodnotila a změřila dlouhodobý rozvoj regionů a zdůraznila, že pro skutečný sociální a hospodářský pokrok v těchto regionech jsou nezbytné změny v kultuře a mentalitě, stejně jako v každém ohledu transparentní propagační činnost zároveň srozumitelná pro všechny zúčastněné;

4.17

vítá návrh Komise na vytvoření sítí „Regiony pro hospodářskou změnu“ a doporučuje vypracovat obsáhlou řadu témat k zamyšlení nad rozdílnou měrou dynamiky změn na jednotlivých územích a využít inovací zavedených v probíhajícím období, přičemž Komise by měla aktivně zapojit místní a regionální orgány do procesu výběru prioritních oblastí iniciativy; Výbor očekává, že do rozvoje této iniciativy bude plně zapojen;

4.18

doporučuje evropským institucím, aby jakožto zásadní rozměr konceptu soudržnosti EU přijaly koncept solidarity mezi jednotlivými územími Unie. Politika soudržnosti musí zůstat ústředním prvkem evropské integrační politiky i v budoucnu.

7.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 156/8

—

považuje za nezbytné, především v souvislosti s nynější diskusí o budoucnosti Evropy, rozvíjet účast a informovanost mládeže počínaje prostředím, ve kterém mladí lidé žijí;

—

zdůrazňuje nutnost zabývat se záležitostmi mládeže na horizontální úrovni na všech Radách, neboť mládež by měla být zapojena do všech oblastí zájmu EU;

—

připomíná v této souvislosti, že mladí lidé představují hlavní součást dosažení cílů nové Lisabonské strategie, a má za to, že je nezbytné, aby jim bylo poskytnuto lepší vzdělávání, odborná příprava, mobilita, vstup do zaměstnání;

—

nepodceňuje však zásadní výzvy, kterým dnešní mládež musí čelit, a to především nezaměstnanost, pozdní vstup na trh práce, nejistotu a obtíže z ní plynoucí při tvorbě nezávislých životních plánů, obtíže při získávání vlastního bydlení;

—

pokládá za prospěšné, kdyby členské státy mohly uskutečnit projekty zaměřené na povzbuzení účasti mladých lidí v územní správě a ve vedení svých obcí, a také to, že existuje spojení mezi místními orgány a školami, to vše za účelem podpory občanského povědomí a vědomého výkonu volebního práva;

—

žádá Komisi, aby podpořila iniciativy šíření evropských politik mládeže a obsahy Evropského paktu pro mládež na místní úrovni, a to využitím sítí místních orgánů a propůjčením aktivní role mladým správním úředníkům.

1.1

vítá nové sdělení Komise, které hodnotí následné kroky členských států v souvislosti se společnými cíli v oblasti účasti a informovanosti mládeže;

1.2

domnívá se, že od zveřejnění bílé knihy v roce 2001 členské státy učinily kroky vpřed k větší pozornosti věnované mládeži, ale že je možné vykonat ještě mnohem víc jednak prostřednictvím otevřené metody koordinace v oblasti mládeže, jednak dalšími zásahy do souvisejících politik;

1.3

bere na vědomí nedávné usnesení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, které uvedlo nová opatření, jež mají posílit uplatňování a provádění společných cílů v oblasti účasti a informovanosti mládeže;

1.4

souhlasí s Radou, že čtyři tematické priority navržené v Bílé knize (účast, informovanost, dobrovolné činnosti a lepší poznání mládeže a porozumění jí) a příslušné společné cíle jsou stále velmi aktuální, a domnívá se, že by měly představovat stěžejní body pro usměrnění aktivit členských států a evropských institucí v této konkrétní oblasti a ve všech dalších politikách, které se týkají mládeže;

1.5

zdůrazňuje nutnost zabývat se záležitostmi mládeže na horizontální úrovni na všech Radách, neboť mládež by měla být zapojena do všech oblastí zájmu EU;

1.6

upozorňuje však, že Rada by mohla vést více v patrnosti význam místních a regionálních orgánů, zejména v části uvádějící opatření, jež mají posílit provádění společných cílů, jelikož místní a regionální orgány hrají nepostradatelnou roli při vzdělávání a formování občanského povědomí mládeže;

1.7

považuje za nezbytné, především v souvislosti s nynější diskusí o budoucnosti Evropy, rozvíjet účast a informovanost mládeže počínaje prostředím, ve kterém mladí lidé žijí, s cílem posílit v nich pocit sounáležitosti s EU, zajistit skutečné užívání těchto práv stanovených v Listině základních práv Evropské unie a přispět k zahájení evropského projektu, aby pojem aktivního občanství získal konkrétní obsah, a zdůrazňuje, že je třeba se obzvláště zaměřit na účast a informovanost mládeže žijící v ostrovních regionech;

1.8

nepodceňuje však zásadní výzvy, kterým dnešní mládež musí čelit, a to především nezaměstnanost, pozdní vstup na trh práce, nejistotu a obtíže z ní plynoucí při tvorbě nezávislých životních plánů, obtíže při získávání vlastního bydlení, nedostatek vhodných prostředků na získání příslušných dovedností, chudobu, předčasné ukončení školní docházky a sociální vyloučení;

1.9

domnívá se tedy, že cílů účasti a informovanosti mládeže se dosáhne ještě účinněji, pokud členské státy a evropské instituce vynaloží veškeré úsilí, aby mladým lidem nabídly lepší životní perspektivy, a tak zajistí skutečné užívání základních práv stanovených v Listině základních práv Evropské unie (m.j. práva pracovat, práva uzavřít manželství a založit rodinu, práva sloučit rodinný a pracovní život);

1.10

připomíná v této souvislosti, že mladí lidé představují hlavní součást dosažení cílů nové Lisabonské strategie, a má za to, že je nezbytné, aby jim bylo poskytnuto lepší vzdělávání, odborná příprava, mobilita, vstup do zaměstnání, sociální začlenění a služby pro mladé rodiny:

1.11

domnívá se tedy, že politiky místních a regionálních orgánů zaměřené na mládež budou moci získat evropský rozměr prostřednictvím národních politik a vhodných fondů i specifických programů Společenství, které zvyšují informovanost mladých evropských občanů a poskytují jim možnost větší účasti na místním, regionálním, národním a evropském občanském a politickém životě;

1.12

připomíná, že Unie je založená na zásadách svobody a demokracie, a že je proto bez jakýchkoli prodlev a za dodržení zásady subsidiarity třeba učinit konkrétnější kroky k tomu, aby se jí všichni evropští občané, počínaje těmi nejmladšími, mohli účastnit.

2.1

bere na vědomí, že Rada chápe cíl „účasti mládeže na občanském životě obce“ především jako podporu jejich zapojení do participativních struktur;

2.2

připomíná, že se lze účastnit společenského života komunity i bez připojení se k organizačním strukturám; domnívá se tedy, že je nutné tento cíl interpretovat zeširoka a podporovat iniciativy, které mají na zřeteli i zapojení mladých lidí, kteří se rozhodnou nezávisle se více věnovat životu vlastní obce;

2.3

plně souhlasí s tím, že zvláštní pozornost musí být věnována nejvíce znevýhodněným skupinám mládeže, a domnívá se, že tyto skupiny musí být s větší přesností určeny na jednotlivých územích; oceňuje iniciativy Polska a Litvy zaměřené na mládež, která žije ve venkovských oblastech;

2.4

žádá Komisi a členské státy, aby formulovaly a rozpočtově zajistily aktivity zaměřené na posílení účasti mladých na občanském životě Evropské unie v nejvzdálenějších regionech EU, neboť kvůli odlehlosti těchto regionů má mládež obzvláštní obtíže s integrací a účastí;

2.5

oceňuje také všechny iniciativy uskutečněné veřejnými orgány na podporu participativních struktur prostřednictvím finančního příspěvku nebo poskytnutím materiálů, technické pomoci, lidských zdrojů, místností, pomoci při spuštění internetových stránek.

2.6

považuje tento cíl za naprosto nezbytný k tomu, aby se konkretizoval pojem aktivního občanství: je nutné dát mladým lidem prostor v místních, regionálních a národních orgánech a stejně tak na ministerstvech a v politických stranách a zaručit rovné příležitosti pro chlapce i dívky;

2.7

zdůrazňuje nutnost maximálního využití příležitostí, které nabízejí nové technologie pro přiblížení Unie mladým. Zároveň zdůrazňuje, že je zásadní, aby evropské instituce vydaly jasný podnět týkající se různých inovačních opatření, která mohou navrhnout evropské sociální subjekty, především místní a regionální orgány; v tomto smyslu považuje za obzvláště prospěšné využít výměny osvědčených postupů a konkrétně navrhuje, aby Komise podpořila každoroční konání Fóra mládeže, na kterém by si mladí a veřejné instituce vyměňovali názory a podporovali nové akce;

2.8

vítá všechny iniciativy podniknuté členskými státy k podpoře dialogu s mládeží: místní, regionální a národní rady, parlamenty mládeže, specifické komise, ombudsmana, korespondenta a setkání mezi jednotlivými ministerstvy; navíc doufá, že tyto iniciativy budou více rozvíjeny;

2.9

oznamuje, že v Itálii byla v rámci Associazione Nazionale di Comuni Italiani (Národní sdružení italských obcí) zřízena poradna mladých správních úředníků (Consulta dei Giovani Amministratori), která hodlá, kromě dalších úkolů, sledovat, podporovat a hodnotit přítomnost mladých lidí v místních orgánech;

2.10

doufá, že členské státy a také územní samosprávy vytvoří v rámci formálního vzdělávání odpovídající vzdělávací programy pro demokratickou angažovanost v institucích a že budou usilovat o vzájemnou součinnost formálního a neformálního vzdělávání;

2.11

upozorňuje, že kontakty mezi školou a místním orgánem by mohly být vhodným způsobem, jak podpořit účast studentů na životě jejich obce, a vyzývá místní správní úředníky, zejména mladé, aby se stali „vyslanci“ a organizovali veřejné diskuse o otázkách místního zájmu, které by byly otevřeny i mládeži, která opustila školu;

2.12

domnívá se totiž, že cílem otevření místních samospráv mládeži je skutečné pochopení odpovědnosti za správu svého území a že přispívá k vytvoření občanského povědomí a k povzbuzení vědomého výkonu volebního práva, které mnoho mladých lidí dosud ignorovalo;

2.13

oceňuje iniciativu Finska rozšířit volební právo v místních volbách na mládež starší 16 let a iniciativu Německa, která se týká projektů mládeže na městskou obnovu, a vítá výzvu Rady, aby se přihlédlo k diskusi o minimálním věku pro výkon volebního práva;

2.14

kladně hodnotí případ Stockholmu, kde je mladá žena místostarostkou;

2.15

považuje„revidovanou Evropskou chartu Rady Evropy o účasti mladých lidí na místním a regionálním životě“ za velmi účinný nástroj a doufá v její rozšíření mezi územními orgány EU a také ve větší spolupráci v této oblasti mezi Výborem regionů a Kongresem místních samospráv;

2.16

souhlasí s návrhy Komise potvrzené Radou, které se týkají dosažení tohoto cíle;

2.17

s potěšením konstatuje, že Evropská komise vzala v úvahu předchozí připomínky VR (1) týkající se trvalé politiky diskuse a konzultací s mladými lidmi a velmi podporuje myšlenku zlepšeného dialogu o evropském programu. Znovu však opakuje, že musí být zapojeny zejména místní a regionální orgány;

2.18

oceňuje nový program „Mládež v akci“ a ostatní programy zaměřené na mládež v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, které mnoha mladým lidem umožnily získat konkrétní zkušenosti z Evropy, a doufá ve stále větší přístup k těmto programům a v jejich větší rozšíření, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat nejvíce znevýhodněné mládeži, a vybízí Komisi a členské státy k větší decentralizaci řízení tohoto programu v souladu se zajištěním subsidiarity v řízení tohoto programu regionálními orgány, a lituje přerušení programu mladých podnikatelů, jenž podporoval mnoho mladých lidí v začátcích jejich podnikatelské kariéry a při získávání důležitých zkušeností;

2.19

navrhuje evropským místním a regionálním orgánům, aby daly prostor těm mladým lidem ze svých komunit, kteří jsou zaměstnáni v evropských institucích, evropských úřadech, nebo kteří se účastní programů Společenství, a zapojily je jako „vyslance“ při diskusích o Evropě, a tak posílily logiku dvojí účasti a také poukázaly na hodnotu práce a studijní a odborné zkušenosti v zahraničí;

2.20

žádá Komisi, aby podpořila iniciativy šíření evropských politik mládeže a obsahy Evropského paktu pro mládež na místní úrovni, a to využitím sítí místních orgánů a propůjčením aktivní role mladým správním úředníkům.

3.1

připomíná, že právo na informace je základem pro činnosti Evropské unie zaměřené na informování mládeže; považuje proto za povinnost, aby členské státy a případně územní samosprávy realizovaly v rámci vzdělávacího procesu politiky, které zaručují skutečné využívání tohoto práva mládeží, se zvláštním zaměřením na podporu snadného přístupu k informacím a jejich srozumitelnosti;

3.2

vítá zvláště skutečnost, že Evropská komise přijala připomínky VR o významu místního a regionálního rozměru v politice mládeže a uznala, že mobilizace místních orgánů je zásadní pro podporu místní účasti mladých lidí. V této souvislosti znovu opakuje význam územního rozměru, neboť je to právě místní úroveň, kde dochází k prvnímu přímému kontaktu s politikou a kde se aktivní občanství stává skutečností;

3.3

s uspokojením bere na vědomí, že téměř ve všech členských státech byly vytvořeny informační internetové stránky pro mládež, ale doufá, že v různých oborech bude stanovena účinná informační strategie, která pokryje témata a otázky, jež jsou pro mladé lidi zajímavé;

3.4

souhlasí s Radou, že Evropský portál pro mládež je velmi účinným nástrojem, který by měl být dále rozvíjen a šířen, a že je potřeba lépe koordinovat připravené nástroje počínaje místní úrovní přes úroveň národní až po evropskou, aby informace obíhaly rychleji a snadněji;

3.5

domnívá se, že do procesu konzultace a účasti mládeže musí být zapojeny sítě organizací mládeže činné na místní úrovni, aby se zamezilo riziku, že budou zapojeny pouze velké národní sítě a vybízí k formulování druhů konzultace a účasti mladých nečlenů. Za tímto účelem bude vhodné zapojit přímo obce, které na svém území mohou rozvíjet modely účasti mládeže v procesu konzultace a vyjednávání;

3.6

dovídá se od Komise, že jen málo členských států dbá na vzdělávání a odbornou přípravu těch, kteří pracují v oblasti informování mládeže; doufá, že se tomuto cíli bude věnovat větší pozornost prostřednictvím vhodných studijních programů určených pro tuto oblast;

3.7

domnívá se, že Komise by měla klást větší důraz na propojení informací a poradenství s cílem podpořit mladé lidi v osvojování si a získávání schopnosti obstarat si, vybrat a zhodnotit informace, aby se z nich stali poučení spotřebitelé; Vyzýváme členské státy, aby využily všech stávajících informačních kanálů k šíření informací mládeži (internet, mobilní telefony, video, kina);

3.8

s potěšením konstatuje, že místním radám mládeže je věnována nová pozornost a mládež je systematicky zapojována do místních rozhodovacích orgánů za podpory regionálních a místních orgánů. Žádá Komisi, aby podpořila vytvoření přesných kritérií ohledně cíle zapojení mládeže za účelem podpory místní účasti a aktivního občanství;

3.9

potvrzuje důležitost zapojení mládeže do upřesňování informačních strategií, vytváření informačních materiálů, šíření informací a poradenských činností;

3.10

domnívá se, že příspěvek jednotlivých mladých lidí nebo mládežnických organizací v této oblasti je cenným prostředkem, který by měl být využit co nejlépe, a vyzývá Komisi, aby povzbudila členské státy k určování nových forem účasti.

4.1

nezapomíná na to, že oblast mládeže spadá do kompetence členských států, proto doufá, že Komise a členské státy ve spojení s místními a regionálními samosprávami vyvinou společné úsilí;

4.2

domnívá se kromě toho, že Komise může vyzdvihnout úspěchy členských států a především více zdůraznit osvědčené postupy.

5.1

doporučuje, aby členské státy zaručily rovné příležitosti pro všechny občany, zejména však pro mládež a chlapce i dívky;

5.2

doufá, že při rozdělování prostředků budou rovnoměrně podpořeny jak projekty ve prospěch mládežnických sdružení, tak ty, které jsou zaměřeny na jednotlivé mladé lidi, aniž by se zapomínalo na mladé lidi z nejvíce znevýhodněných skupin;

5.3

doufá také, že členské státy podpoří mladé lidi, aby se zapojili do místních, regionálních a národních orgánů, ministerstev a politických stran, a že je budou konzultovat prostřednictvím rad mládeže a dalších participativních struktur;

5.4

pokládá za prospěšné, kdyby členské státy mohly uskutečnit projekty zaměřené na povzbuzení účasti mladých lidí v územní správě a ve vedení svých obcí, a také to, že existuje spojení mezi místními orgány a školami, to vše za účelem podpory občanského povědomí a vědomého výkonu volebního práva;

5.5

žádá místní, regionální a národní orgány, aby účinně zapojily mládež do diskusí o budoucnosti Evropy, a tak posílily jejich účast na rozvoji Evropské unie, a to propůjčením aktivní role těm, kteří jsou zaměstnáni v institucích a evropských úřadech nebo se podílejí na programech Společenství;

5.6

pokládá za nezbytné, aby členské státy vhodnými strategiemi zaručily právo na informace, majíce na paměti potřeby mladých lidí a věnujíce zvláštní pozornost mladým lidem z nejslabších skupin, a mezitím připravily vhodné programy vzdělávání a odborné přípravy pro všechny, kdo budou zapojeni do vzdělávání mládeže;

5.7

znovu potvrzuje, že vytvoření Evropy občanů a sociální začlenění mládeže jsou jedněmi z hlavních politických priorit Výboru a že má v úmyslu přispět tím, že se bude angažovat v organizování strukturovaných a systematických dialogů, setkání se zástupci mládežnických sdružení nebo místních a regionálních rad mládeže, a zváží možnost ustavení pracovní skupiny, která bude sledovat a podporovat skutečné úsilí územních orgánů a ověřovat osvědčené místní a regionální postupy, a to i díky podpoře příslušných národních sdružení; bude se snažit být nápomocen členským státům při provádění doporučení týkajících se účasti a informovanosti mládeže;

5.8

zavazuje se, že bude více šířit informace o evropských tématech, o nimž je třeba diskutovat na místní a regionální úrovni, o evropských schůzkách organizovaných pro mládež, a tak zvýší účast co nejširší veřejnosti;

5.9

v zájmu podpory účasti na rozvoji Evropské unie žádá Komisi, aby stanovila informační kampaň ad hoc pro účely šíření všech programů Společenství určených mládeži;

5.10

oceňuje vůli Rady upravit a vylepšit směry činnosti a zahrnout opatření stanovená v nedávném usnesení, a proto žádá, aby se vzaly v úvahu připomínky a návrhy předložené v tomto stanovisku;

5.11

doufá, že členské státy v rámci dosud obvyklého podávání zpráv budou nadále moci poskytovat Komisi informace o svých politikách pro mládež, a tak přispět k rámci otevřené metody koordinace a umožnit pečlivější stanovení a šíření osvědčených postupů;

5.12

souhlasí s tím, že se do března 2007 rozhodne, na které směry činnosti se členské státy chtějí soustředit v oblasti účasti a informovanosti, za účelem stanovení příslušných akčních plánů a většího šíření osvědčených postupů;

5.13

žádá Komisi, aby pomocí účinných statistických metod a kvalitativního výzkumu stanovila lepší způsob, jak provést skutečnou analýzu pokroku dosaženého členskými státy;

5.14

pokládá za prospěšné vytvořit pracovní skupinu, která bude pověřena definováním nástroje k hodnocení plnění opatření, jež mají posílit společné cíle, a doufá v účast zástupců místních a regionálních orgánů prostřednictvím Výboru;

5.15

znovu potvrzuje, že společných cílů v oblasti mládeže bude lépe dosaženo, pokud mladým lidem budou poskytnuty lepší životní podmínky. Doufá, že pokud jde o Evropský pakt pro mládež, Komise navrhne akční plán, který umožní lépe zaměřit a podpořit iniciativy jednotlivých členských států a který stanoví financování přidělené k tomuto účelu, které bude pravděpodobně spojené s inovačními činnostmi a výměnou osvědčených postupů;

5.16

žádá členské státy, aby vyčlenily odpovídající finanční prostředky, aby místní a regionální orgány mohly provádět společné cíle;

5.17

doufá konečně, že členské státy za účelem snadnějšího dosažení cílů pro mládež budou řešit problém zaměstnávání mladých lidí na dobu určitou a že se tato otázka bude řešit také v souvislosti s diskusí o nové zelené knize Komise o pracovním právu.

7.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 156/14

—

usuzuje, že jednotný trh potřebuje nový podnět, aby v následujících letech mohl čelit výzvám. Jednotný trh nyní tvoří 27 členských států, což ho činí mnohem různorodějším než při jeho vzniku. Jednotný trh teď navíc funguje v globálním prostředí. Musí se tedy přizpůsobit a změnit se z interního projektu EU na účinný nástroj ke zlepšení schopnosti EU účinně konkurovat zbytku světa, k posílení územní, hospodářské a sociální soudržnosti a musí splnit cíle stanovené v lisabonské agendě. Místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při dosahování těchto cílů;

—

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány vypracovaly studie, jejichž cílem by bylo určit překážky, jimž v současné době regiony, města a obce čelí při uplatňování jednotného trhu, a stanovit možná řešení vytvoření jednotného trhu vhodného pro 21. století;

—

doporučuje Evropské komisi, aby svou činnost zaměřila na další zavádění jednotného trhu v sektoru služeb, práce a financí. Volný pohyb zboží je relativně úspěšný, zatímco jednotný trh je méně účinný v sektoru služeb, práce a financí.

1.

souhlasí s Evropskou komisí a Evropskou radou, že evropská ekonomika v 21. století čelí významným novým výzvám a příležitostem. Výbor regionů proto vítá závazek Evropské komise provést v roce 2007 rozsáhlý přezkum jak jednotného trhu, tak evropské společnosti. Výbor regionů také vítá žádost Evropské komise, aby k přezkumům přispěl tímto předběžným stanoviskem;

2.

usuzuje, že jednotný trh potřebuje nový podnět, aby v následujících letech mohl čelit výzvám. Jednotný trh nyní tvoří 27 členských států, což ho činí mnohem různorodějším než při jeho vzniku. Jednotný trh teď navíc funguje v globálním prostředí. Jednotný trh se podle tohoto stanoviska tedy musí přizpůsobit a změnit se z interního projektu EU na účinný nástroj ke zlepšení schopnosti EU účinně konkurovat zbytku světa, k posílení územní, hospodářské a sociální soudržnosti a musí splnit cíle stanovené v lisabonské agendě. Místní a regionální orgány hrají klíčovou úlohu při dosahování těchto cílů;

3.

uznává, že volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu je základním principem Evropské unie a základem jednotného trhu. Mělo by se pamatovat také na to, že projekt evropské integrace se týkal a stále týká nejen jednotného trhu, ale že je poháněn cílem zachovat mír pomocí budování solidarity a soudržnosti mezi národy v Evropě;

4.

zdůrazňuje význam zapojení všech subjektů před přijetím rozhodnutí prostřednictvím rozvíjení veřejných konzultací a to, že zvláštní pozornost by v rámci studií o dopadu měla být věnována důsledkům evropských právních předpisů v územní, sociální a environmentální oblasti;

5.

doporučuje, aby Evropská komise a členské státy lépe využily tvořivého a inovačního potenciálu místních a regionálních orgánů v Evropě tím, že se budou zabývat nedostatečným prováděním. Souvisí to především s potřebou zvýšit otevřenost a zabývat se ochranářskými politikami v některých členských státech, jež brání malým a středním podnikům v investování na nových trzích v celé EU a ve světě;

6.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány vypracovaly studie, jejichž cílem by bylo určit překážky, jimž v současné době regiony, města a obce čelí při uplatňování jednotného trhu, a stanovit možná řešení vytvoření jednotného trhu vhodného pro 21. století;

7.

poznamenává, že úloha místních a regionálních orgánů se neomezuje na přizpůsobení se hospodářským změnám a na podporu společností na jednotném trhu. Místní a regionální orgány hrají rovněž důležitou roli na jednotném trhu jakožto organizátoři a poskytovatelé veřejných služeb;

8.

uznává, že zjišťování sociálního stavu je úzce spjato s účinným fungováním jednotného trhu. Zjišťování stavu evropské společnosti by mělo připustit, že tradičně definované sociální problémy (například chudoba a tělesné postižení) mohou zesílit následkem stárnoucí populace a trvající nezaměstnanosti. Současně se mohou objevit nové sociální problémy v důsledku měnícího se uspořádání rodiny a globalizace. Zjišťování sociálního stavu by mělo vést ke společnému přístupu k analýze a výměně osvědčených postupů na evropské úrovni a mezi členskými státy;

9.

doporučuje, aby Evropská komise systematičtěji prováděla srovnávací analýzy, měření a posouzení hospodářské výkonnosti a rozvoje politik národních a regionálních hospodářství vzhledem k našim zámořským konkurentům, zejména USA, Číně a Indii, ale i ostatním členským státům a regionům EU;

10.

souhlasí s analýzou Komise týkající se nutnosti lépe zohlednit mezinárodní prostředí s cílem zachovat trh Společenství konkurenceschopný a přitažlivý. Integrovanější vnitřní trh je skutečně odpovědí na výzvu globalizace, pomůže využít její příležitosti, a tak sníží negativní vnímaní globalizace. V tomto kontextu Výbor regionů zdůrazňuje, že místní a regionální orgány v celé EU jsou též součástí stále globalizovanější ekonomiky, v níž se objem světového obchodu se zbožím každých deset let zdvojnásobí. S ohledem na konkurenci vysoce znalostních ekonomik budou evropské podniky muset být výrazně inovačnější, disponovat většími dovednostmi a být kreativnější, aby byly konkurenceschopné;

11.

doporučuje, aby byl jednotný trh plně chápán jako dynamický nástroj evropského sociálního a hospodářského růstu. Jednotný trh musí být podpořen, aby se vyvíjel a vhodně reagoval na měnící se zákonitosti a výzvy globální ekonomiky, a tak účinně zvýšil hospodářský růst EU vytvořením všech nezbytných předpokladů a politických i hospodářských podmínek;

12.

domnívá se, že společný přístup k vypracování souboru minimálních sociálních standardů vycházejících ze společné vize by měl být vypracován na evropské úrovni. Zvláštní zásady upravující rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky, by měly být vytvořeny tam, kde se nacházejí pracovní místa, a měly by být podpořeny dohodou mezi sociálními partnery. Vzhledem k vývoji globálního trhu je mnoho výzev, kterým jednotný trh čelí, ze své podstaty externích;

13.

doporučuje Evropské komisi zaměřit se na podporu rozvoje dovedností prostřednictvím rovnosti příležitostí a investováním do celoživotního vzdělávání a zajistit tak, aby politiky vzdělávání a odborné přípravy poskytovaly dovednosti, které občané potřebují k nalezení vhodného zaměstnání a k tomu, aby reagovali na potřeby podnikání;

14.

zdůrazňuje, že rozvoj dovedností je hlavní výzvou, jíž čelí evropské regiony, a spolu s inovacemi, podnikáním, hospodářskou soutěží a investicemi představuje jednu z klíčových hnacích sil produktivity. Výbor regionů zdůrazňuje význam zlepšení schopnosti investovat do rozvoje dovedností členských států a místních a regionálních orgánů, aby se udržitelným způsobem v souladu s lisabonskou agendou zajistilo celoživotní vzdělávání v praxi a podpora aktivních politik trhu práce;

15.

doporučuje, aby Evropská komise, po poradě s členskými státy a místními a regionálními orgány, stanovila strategický rámec a naplánovala prostředky na podporu rozvoje strategií zaměřených na regionální a místní dovednosti;

16.

doporučuje Evropské komisi a členským státům, aby se zaměření budoucího jednotného trhu na dovednosti a zaměstnanost rozvíjelo, v případě potřeby, na základě výkonu na místní a regionální úrovni. Současně s větší regionální autonomií a odpovědností by programy dovedností, jako například ty, jejichž provedení umožnil program Evropského sociálního fondu, měly zajistit orientaci na regionální a místní trhy práce, aby bylo možné řešit typické výzvy, jimž regiony čelí;

17.

navrhuje, aby Evropská komise a členské státy stavěly na silných stránkách EU jako znalostní ekonomiky a spíše podporovaly přenositelnost dovedností a zaměstnanost svých občanů, než aby se snažily konkurovat ekonomikám s konkurenční výhodou v nekvalifikované pracovní síle a zaměstnáních s nízkou přidanou hodnotou. Rozvoj dovedností a celoživotní vzdělávání jsou nezbytnými prvky každého programu, který má vést k větší účinnosti jednotného trhu;

18.

připomíná v této souvislosti, že celosvětová hospodářská soutěž a orientace na znalostní ekonomiku a hospodářství založené na službách vytváří nové výzvy pro rozvoj dovedností a vzdělávání. Nekvalifikovaná a málo placená pracovní místa by neměla vytvořit novou skupinu „chudých pracujících“. Je tedy nezbytné zaměřit sociální zabezpečení zejména na pomoc potřebným prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, slušného platu a pracovních podmínek pro všechny a zajištění zvýšené sociální mobility;

19.

podporuje názor Evropské rady na význam sociálního rozměru EU (1). Výbor regionů proto také vítá žádost Rady, aby Evropská komise a Parlament věnovaly patřičnou pozornost sociálnímu dopadu evropských právních předpisů;

20.

zdůrazňuje, že jednotný trh by měl být chápán jako důležitá součást širší evropské společnosti. EU by se proto měla více zabývat sociálními aspekty politik jednotného trhu a měla by vycházet z různých regionálních identit a přístupů k socio-ekonomickému rozvoji a snažit se uplatňovat společné evropské zásady, spíše než zavádět jednotnou či pouze „ekonomicky“ motivovanou politiku;

21.

doporučuje, aby Evropská komise i nadále zabezpečovala sociální a spotřebitelská práva za současného uvolňování trhu služeb (například pomocí budoucí směrnice o službách);

22.

považuje za nezbytné zohlednit specifický charakter úlohy veřejných služeb vzhledem k uplatňování pravidel vnitřního trhu, jak prokázala diskuse o směrnici týkající se služeb;

23.

doporučuje, aby Evropská komise výslovně zvážila dopad současných a budoucích demografických změn na další úspěch a směřování jednotného trhu. Pozornost by se měla věnovat především nerovnoměrnému dopadu současných a budoucích migračních toků obyvatelstva. Rovnost příležitostí je základním principem moderní Evropy; diskriminace není alternativou;

24.

doporučuje, aby Evropská komise přijala ucelenější a strukturovanější přístup, a mohla se tak lépe zabývat sociálním rozměrem jednotného trhu. Vedoucími zásadami politiky EU musejí být blahobyt a zájmy evropských občanů a podniků, které jsou i klíčem k zabezpečení příležitostí jednotného trhu. Konkurenceschopnost regionů by proto měla být chápána na základě možností jak občanů, tak podniků;

25.

doporučuje, aby EU ochraňovala zranitelnější členy evropské společnosti. Globalizace světových trhů poskytuje další příležitosti k povzbuzení ekonomik EU. Avšak i přes podporu dalšího hospodářského růstu, který by měl vést k vytváření pracovních míst a blahobytu, některé vrstvy evropské společnosti nemusí mít z tohoto růstu prospěch. V důsledku demografických změn a stárnoucí populace by se tradiční politiky sociální péče měly přizpůsobit těmto novým výzvám. Politiky EU by tedy měly využívat příležitostí růstu a musí zajistit rovnost příležitostí a pomoci struktuře sociální péče, aby se vyrovnala s výzvami vyvíjejícího se evropského jednotného trhu. To bude vyžadovat struktury sociální péče, zejména vzdělávání a odbornou přípravu, které se lépe zaměří na ty, kdo to nejvíce potřebují, a současně zajistí odpovídající prostředky a podněty, a které rozvinou inovační přístupy k poskytování účinné sociální péče;

26.

doporučuje, aby Evropská komise a členské státy konzultovaly místní a regionální orgány a spolupracovaly s nimi, a tak podnítily diskusi a zapojily občany do cílů prosperity, solidarity a bezpečnosti a programu pro zaměstnanost a hospodářský růst. Je třeba se zmínit o důležité úloze, kterou sociální partneři a sociální dialog mohou hrát na všech úrovních s cílem zhodnotit fungování trhu, podpořit udržitelné politiky ekonomické migrace, bojovat proti nezákonným pracovním podmínkám a odstranit diskriminaci jak na pracovišti, tak na trhu práce v širším smyslu;

27.

zdůrazňuje, že výhody jednotného trhu nebyly partnerům, občanům ani podnikům účinně sděleny. Aby byl jednotný trh úspěšný, je bezpodmínečně nutné znovu spojit Evropu s jejími občany. Výbor regionů proto navrhuje, aby místní a regionální orgány převzaly v tomto procesu vedoucí úlohu, protože jsou úrovní státní správy, která je nejblíže občanům. Doporučuje se, aby Evropská komise ve spolupráci s Výborem regionů vytvořila proces řízený komunikací a politikou, a tak se snažila splnit a také splnila očekávání občanů a podnikatelské sféry, a aby je zapojila do evropských cílů prosperity, solidarity a bezpečnosti a programu pro růst a zaměstnanost. Je to nezbytné pro budoucí důvěru a podporu v EU;

28.

doporučuje, aby Evropská komise, členské státy a místní a regionální orgány za účelem zmírnění obav občanů a podniků, zejména malých a středních podniků, lépe komunikovaly o tom, jak zvládat ekonomické a sociální přizpůsobování, jež je důsledkem globalizace a zvýšené konkurence;

29.

doporučuje Evropské komisi, aby svou činnost zaměřila na další zavádění jednotného trhu v sektoru služeb, práce a financí. Volný pohyb zboží je relativně úspěšný, zatímco jednotný trh je méně účinný v sektoru služeb, práce a financí;

30.

apeluje na členské státy, aby podpořily místní a regionální orgány při dalším zavádění koordinovaných, zjednodušených a integrovaných struktur podpory obchodu na nejvhodnější geografické úrovni. Tyto struktury mají značný potenciál poskytovat informace ohledně příležitostí v oblasti zadávání veřejných zakázek a pomoc při objasňování postupu udělování veřejných zakázek. Místní a regionální orgány také mají významnou úlohu při podporování MSP, protože představují významné odběratele zboží a služeb, jež MSP poskytují;

31.

doporučuje Evropské komisi, aby po poradě s podnikatelskou sférou podporovala evropskou konkurenceschopnost zavedením účinného evropského patentového systému, který podpoří majitele patentů při vymáhání jejich práv duševního vlastnictví i snižování nákladů a současně poskytne lepší podněty k inovacím;

32.

doporučuje Evropské komisi a členským státům, aby zahájily skutečnou konzultaci a dialog s místními a regionálními orgány a podnikatelskou sférou s cílem určit oblasti, ve kterých lze snížit regulační zátěž podniků, zejména MSP;

33.

je též přesvědčen, že zjednodušení a efektivní provádění stávajícího práva Společenství jsou nezbytné pro integraci vnitřního trhu, zároveň však připomíná, že zlepšení tvorby právních předpisů nutně neznamená omezení tvorby právních předpisů. Harmonizace může být nezbytná, aby se dbalo na acquis Společenství, a EU tak měla jasný a integrovaný rámec právních předpisů;

34.

doporučuje Evropské komisi a členským státům, aby při legislativním procesu v EU použily obsáhlejší zamýšlenou analýzu dopadu na malé a střední podniky a posílily úlohu MSP při přípravě nových právních předpisů;

35.

vyzývá ke konsolidaci zásady vzájemného uznávání (rozhodnutí Soudního dvora v případě likéru „Cassis de Dijon“ (případ 120/78 ze dne 20. února 1979)). Proto po Komisi požaduje, aby učinila nezbytné kroky a zajistila, aby členské státy měly i nadále možnost disponovat různými výrobními normami, aniž by tyto normy umožňovaly odmítnout uvedení výrobku na trh;

36.

doporučuje Evropské komisi, aby uznala aktivní a důležitou úlohu místních a regionálních orgánů při působení na další odpovídající rozvoj jednotného trhu a sociální reality v Evropě. Proto by měla být komunální a regionální samospráva posílena. Výbor regionů je důležitý partner pro prokazování výhod jednotného trhu díky naší úzké vazbě na evropské občany a zároveň má ideální pozici pro obhajování změn tam, kde je to vhodné.