ISSN 1725-5163

Úřední věstník

Evropské unie

C 136
European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 50
20. června 2007

Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení, obecné směry a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Rada

2007/C 136/01

Usnesení Rady ze dne 21. května 2007 o evropské politice v oblasti vesmíru

1

 

DOPORUČENÍ

 

Evropská centrální banka

2007/C 136/02

Doporučení Evropské centrální banky ze dne 31. května 2007, kterým se mění doporučení ECB/2004/16 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti v oblasti statistiky platební bilance, statistiky investiční pozice vůči zahraničí a výkazu devizových rezerv (ECB/2007/4)

6

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

 

Komise

2007/C 136/03

Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES — Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

21

2007/C 136/04

Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4536 – Magneti Marelli/Concordia) ( 1 )

24

2007/C 136/05

Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4593 – Voestalpine/Dancke) ( 1 )

24

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

 

Komise

2007/C 136/06

Směnné kurzy vůči euru

25

 

INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

2007/C 136/07

Seznam ústředních orgánů určených členskými státy k tomu, aby se zabývaly navracením kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu a používáním článku 3 směrnice Rady 93/7/EHS

26

 

 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 

I Usnesení, doporučení, obecné směry a stanoviska

USNESENÍ

Rada

20.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/1

USNESENÍ RADY

ze dne 21. května 2007

o evropské politice v oblasti vesmíru

(2007/C 136/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

S OHLEDEM na rámcovou dohodu mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou, jež vstoupila v platnost v květnu 2004, a rostoucí spolupráci mezi těmito dvěma stranami,

PŘIPOMÍNAJÍC orientační směry ze zasedání „Rady pro vesmír“ konaných ve dnech 25. listopadu 2004, 7. června 2005 a 28. listopadu 2005,

PŘIPOMÍNAJÍC rozhodnutí Rady ESA na úrovni ministrů z roku 2005 a přijetí sedmého rámcového programu Evropského společenství v roce 2006, z něhož vyplývá dlouhodobý závazek podporovat vývoj kosmických složek GMES a přístup k údajům GMES,

S OHLEDEM na rámec smlouvy Organizace spojených národů o kosmickém prostoru („Outer Space Treaty“).

I   VIZE PRO EVROPU A OBECNÁ STRATEGIE

ZDŮRAZŇUJÍC, že oblast vesmíru je strategický příspěvek k nezávislosti, bezpečnosti a prosperitě Evropy a její úloze ve světě a UZNÁVAJÍC skutečné a možné přispění činností v oblasti vesmíru k Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost poskytováním technologií a služeb pro vznikající evropskou znalostní společnost a přispíváním k evropské soudržnosti;

ZDŮRAZŇUJÍC jedinečný přínos, který mohou vesmírné systémy mít pro celkové vědecké úsilí a aplikace odpovídající evropským politikám a cílům, UZNÁVAJÍC, že průzkum vesmíru přispívá k zodpovězení významných otázek o původu a vývoji života ve vesmíru, jakož i o základních fyzikálních zákonech;

ZDŮRAZŇUJÍC, že vesmír představuje významný prvek evropské strategie udržitelného rozvoje a je důležitý pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, neboť podporuje jejich cíle poskytováním důležitých informací o zásadních celosvětových problémech, jako je změna klimatu (1) a humanitární pomoc;

UZNÁVAJÍC, že z těchto důvodů si Evropa nemůže dovolit vzdát se zajištění výhod vesmíru pro své občany a své politiky a že evropská politika pro oblast vesmíru umožní Evropě pokračovat v rozvoji a co nejlepším využití kosmických infrastruktur a aplikací světové úrovně s cílem zůstat důležitým hráčem, řešit celosvětové problémy a zlepšit kvalitu života;

ZDŮRAZŇUJÍC, že všechny evropské kosmické činnosti přispívají k cílům a plně dodržují zásady stanovené smlouvou Organizace spojených národů o kosmickém prostoru, zejména:

—

průzkum a využití kosmického prostoru ve prospěch všech zemí a v jejich zájmu a uznání kosmického prostoru jako oblasti působnosti celého lidstva,

—

využití kosmického prostoru výlučně pro mírové účely,

—

podpora mezinárodní spolupráce při průzkumu a využití kosmického prostoru

a že Evropa podporuje stávající úsilí Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) při zmírňování následků kosmického odpadu a zabraňování jeho vzniku;

UZNÁVAJÍC inspirativnost kosmických činností pro přivádění mladých lidí k vědě a technice;

ZDŮRAZŇUJÍC rychlý růst trhů pro družicové navigační a telekomunikační aplikace;

ZDŮRAŇUJÍC, že Evropa patří mezi hlavní světové aktéry v oblasti cest do vesmíru a že je i nadále odhodlána udržet si své postavení prostřednictvím posílené evropské a mezinárodní spolupráce;

1.

VÍTÁ A PODPORUJE dokument o evropské politice pro oblast vesmíru, představený jako návrh generálního ředitele ESA a jako sdělení Evropské komise, jako další krok při uskutečňování koordinovaného a účinného úsilí Evropy ve vesmíru ve službách evropských občanů;

2.

BERE NA VĚDOMÍ „předběžné prvky“ evropského kosmického programu spojené s evropskou politikou pro oblast vesmíru jako nástroj strategického plánování, zahrnující všechny hlavní kosmické činnosti v Evropě, a tím podporující optimalizaci veřejných zdrojů a dovedností při rozhodování o politice pro oblast vesmíru a při jejím provádění;

3.

VYZÝVÁ členské státy, aby nadále podporovaly evropské cíle a programy na evropské úrovni, včetně případně prostřednictvím svých národních programů a činností, a tím zajistily účinnost a doplňkovost, pokud jde o evropské úsilí;

4.

VYZÝVÁ Evropskou komisi, generálního ředitele ESA a členské státy, aby v oblasti působnosti rámcové dohody sledovali a hodnotili provádění evropské politiky pro oblast vesmíru.

II   DALŠÍ KROKY – PROGRAMY A PROVÁDĚNÍ

A.   APLIKACE

5.

VÍTÁ společné úsilí ESA a Evropské unie o provádění iniciativ velkého rozsahu zaměřených na uživatele, jako je GMES nebo GALILEO, jakož i zahájení prací na zvýšení intenzity vývoje a využívání integrovaných aplikací souvisejících s vesmírem, včetně zejména družicových komunikačních služeb;

VÍTÁ činnosti Evropské komise směřující k dalšímu sdružování institucionální poptávky v Evropě zaměřené na uživatele, vycházející z politik Evropské unie;

VYZÝVÁ K zavedení pravidelných nezávislých hodnocení kvality a nákladové efektivnosti iniciativ velkého rozsahu zaměřených na uživatele v oblasti kosmických aplikací, zahrnující uživatele a členské státy, s cílem potvrdit kvalitu, význam a nákladově efektivní výkon veškerých systémů a jejich služeb v provozní fázi za účelem dalšího posílení přístupu zaměřeného na uživatele.

6.

UZNÁVÁ strategickou hodnotu udržitelnosti pro GMES a OPĚTOVNĚ POTVRZUJE cíl dosáhnout provozní a autonomní schopnosti pro GMES do konce roku 2008 a ZDŮRAZŇUJE, že Evropská komise potřebuje navrhnout pro GMES včas a po důkladné konzultaci s členskými státy a ESA, ujednání pro:

i)

financování, včetně usnadnění financování uživateli,

ii)

provozní infrastruktury a

iii)

účinné řízení – pro plnou provozuschopnost a pro zajištění udržitelných služeb odpovídajících zjištěným potřebám uživatele.

VÍTÁ iniciativy v rámci rakouského a německého předsednictví EU v souvislosti s Evropskou službou pozorování země GMES (tj. dialog ve Štýrském Hradci a mnichovský plán postupu),

VÍTÁ přístup spočívající ve stanovení přípravných kroků Evropské komise pro provozní fázi GMES;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJE, že GMES bude využívat v nejširší míře možné stávající kapacity na evropské i vnitrostátní úrovni vzájemně se doplňujícím způsobem.

7.

PODPORUJE společné úsilí evropských orgánů, ESA a evropského průmyslu vytvořit v nadcházejících letech komerčně udržitelný globální civilní navigační družicový systém pod kontrolou evropských civilních složek;

B.   BEZPEČNOST A OBRANA

8.

UZNÁVÁ, že vesmírné technologie jsou často společné jak pro civilní, tak i obranné aplikace a že Evropa může v přístupu zaměřeném na uživatele zlepšit koordinaci mezi obrannými a civilními vesmírnými programy, s úsilím zejména o součinnost v oblasti bezpečnosti, při dodržování zvláštních požadavků obou odvětví, pravomoci nezávisle rozhodovat a režimů financování;

POTVRZUJE potřebu vytvořit strukturovaný dialog s odpovědnými subjekty členských států a v rámci druhého a třetího pilíře EU a Evropské obranné agentury pro optimalizaci součinností mezi všemi aspekty evropské politiky v oblasti vesmíru, a to v rámci stávajícího rozdělení pravomocí;

UZNÁVÁ, že využití systému GALILEO nebo GMES vojenskými uživateli musí být ve shodě se zásadou, že systém GALILEO a GMES jsou civilními systémy pod kontrolou civilních složek, a proto by jakákoliv změna této zásady vyžadovala přezkum v rámci hlavy V Smlouvy o EU, zejména článků 17 a 23 smlouvy, jakož i v rámci Úmluvy o ESA.

C.   PŘÍSTUP DO VESMÍRU

9.

ZDŮRAZŇUJE, že pro Evropu má zásadní význam zachování nezávislého, spolehlivého a nákladově efektivního přístupu do vesmíru za dostupných podmínek, jak je zdůrazněno v rámcové dohodě mezi ES a ESA a v usnesení o rozvoji evropského odvětví nosných zařízení přijatém během Rady ESA na úrovni ministrů v roce 2005, s vědomím, že rozhodující objem startů je předpokladem pro životaschopnost tohoto odvětví;

UZNÁVÁ potřebu Evropy využít soudržným způsobem nosných zařízení, jež má pod svou kontrolou;

VYZÝVÁ generálního ředitele ESA k zajištění průběžného rozvoje a koordinace evropských technologických schopností pro účely zachování dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského odvětví nosných zařízení, s cílem udržet a zvýšit přítomnost na obchodním trhu.

D.   MEZINÁRODNÍ VESMÍRNÁ STANICE A PRŮZKUM

10.

ZDŮRAZŇUJE politický a vědecký význam Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a průzkumu a OPĚTOVNĚ POTVRZUJE stálé pevný a jednotný evropský závazek, pokud jde o příspěvky ESA a jejích členských států pro ISS;

VYZÝVÁ mezinárodní partnery v rámci ISS, aby i nadále poskytovali svou podporu k zajištění toho, že cíle partnerství v rámci ISS budou zachovány jako celek, a ZDŮRAZŇUJE, že pokračování takového partnerství je vkladem do dalšího úsilí v oblasti průzkumu;

PODPORUJE využití ISS k výzkumu a vývoji v rámci rámcového programu Evropského společenství pro výzkum;

ZDŮRZŇUJE význam aktivní účasti ESA na přípravě příštích mezinárodních programů pro průzkum vesmíru s cílem zajistit výraznou cílenou a koordinovanou roli Evropy v tomto úsilí.

E.   VĚDA A TECHNOLOGIE

11.

ZDRAZŇUJE cíl zachování vědeckých programů světové úrovně a jasné vedoucí úlohy Evropy ve vybraných oblastech přispívajících k budování evropského výzkumného prostoru;

UZNÁVÁ, že stávající spojené evropské dovednosti a úsilí, zejména v rámci ESA, umožňuje Evropě uspět v těch nejnáročnějších činnostech a dosáhnout úrovně excelence v objevech a inovaci v celosvětovém měřítku;

VYZÝVÁ Evropskou komisi, ESA a členské státy, aby podporovaly vzdělávací programy v Evropě;

ZDŮRAZŇUJE význam inovací a technologického rozvoje rovněž pro konkurenceschopnost průmyslu a obchodní úspěch jeho produktů a služeb;

ZDŮRAZŇUJE potřebu cíleného přístupu k rozvoji strategických prvků se zaměřením na vybrané prvky zásadního významu, u nichž by se mělo zbránit závislosti evropského průmyslu na mezinárodních dodavatelích tak, aby se dosáhlo optimální rovnováhy mezi technologickou nezávislostí, strategickou spoluprací s mezinárodními partnery a důvěrou v tržní síly.

F.   ŘÍZENÍ

12.

OCEŇUJE, že ESA více než 30 let zajišťuje účinnou strukturu pro evropskou spolupráci na společných vesmírných projektech, což by mohlo vyžadovat poněkud více pružnosti a určitý vývoj, a BERE NA VĚDOMÍ, že nezávislost a spolehlivost ESA, díky zvyšující se podpoře jejích členských států, přispívá prostřednictvím úspěšného rozvoje evropského vesmírného odvětví k rostoucí roli Evropy a k pevné pozici evropského kosmického průmyslu na světových trzích;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJE úlohy a povinnosti Evropské unie, ESA a členských států, jak jsou stanoveny v orientačních směrech druhého zasedání „Rady pro vesmír“. Na základě těchto úloh a za účelem využití zkušeností ESA a jejího institucionálního uspořádání VYZÝVÁ Evropskou komisi, aby využila řídících schopností a technické odbornosti ESA pro správu programů výzkumu a vývoje vesmírné infrastruktury financovaných Evropským společenstvím s tím, že ESA koordinuje příslušné agentury a subjekty v Evropě;

Mezi tyto úlohy ESA by měly rovněž patřit:

—

podpora Evropské komise jako technického odborníka při vypracovávání iniciativ Evropského společenství zahrnujících činnosti související s vesmírem a příslušných pracovních programů a při výběru a sledování příslušných subdodavatelů prací;

—

řízení činností Evropského společenství souvisejících s vesmírem ze strany ESA v souladu s pravidly Evropského společenství;

VYZÝVÁ členské státy, aby za koordinace ESA a, v případě významných činností Evropského společenství, v úzké spolupráci s Evropskou komisí:

—

pro evropské kosmické programy (jako jsou kosmické složky GMES, programy průzkumu vesmíru a budoucí programy v oblasti nosných zařízení) poskytovaly nejlepší odborné znalosti,

—

zlepšily součinnost mezi vnitrostátními příspěvky, příspěvky ESA a ES k těmto programům, což postupně povede k integrovanému programovému přístupu při dodržování národní svrchovanosti:

PODPORUJE pokračování rámcové dohody po květnu 2008 jako základu pro spolupráci mezi Evropským společenstvím a ESA s tím, že rámcová dohoda a její provádění budou pravidelně posuzovány a případně zlepšovány, a PŘIPOMÍNÁ výzvu uvedenou v orientačních směrech z druhého zasedání Rady pro vesmír k rozsáhlému hodnocení možného nákladově efektivního scénáře pro optimalizaci organizace kosmických činností v Evropě; VYZÝVÁ členské státy, Evropskou komisi a generálního ředitele ESA k hledání možných zlepšení této spolupráce s cílem dále rozvíjet orientační směry z druhého zasedání Rady pro vesmír směrem k operativnějším a praktičtějším ujednáním, zejména s ohledem na záležitosti uvedené v příloze 1;

13.

UZNÁVÁ cenný příspěvek EUMETSATu k evropskému kosmickému programu a VYZÝVÁ EUMETSAT k další účasti na budoucích zasedáních Rady pro vesmír jako pozorovatele.

G.   PRŮMYSLOVÁ POLITIKA

14.

UZNÁVÁ, že ESA má pružnou a efektivní průmyslovou politiku založenou na nákladové efektivitě, konkurenceschopnosti, spravedlivém rozdělení činností a veřejné soutěži, což zajišťuje odpovídající průmyslové kapacity, celosvětovou konkurenceschopnost a vysokou míru soutěže v rámci Evropy pro účinnou evropskou spolupráci na společných vesmírných projektech, čímž se poskytuje základ pro úspěšný rozvoj v oblasti vesmíru v Evropě;

ZDŮRAZŇUJE v této souvislosti zejména politický a hospodářský rozměr zásady ESA „přiměřené návratnosti“, stejně jako význam posouzení a případného zlepšení dodržování zásady „přiměřené návratnosti“ s ohledem na příští výzvy pro průmysl, aby si zachoval konkurenceschopnost v měnícím se celosvětovém prostředí a současně i případně zvýšil motivaci členských států investovat do oblasti vesmíru;

15.

ZDŮRAZŇUJE zásadní roli malých a středních podniků a dodavatelského průmyslu pro inovaci a průzkum nových příležitostí na trhu;

16.

VYZÝVÁ Evropskou komisi k rozvoji odpovídajících nástrojů a režimů financování pro činnosti Společenství v oblasti vesmíru, se zaměřením zejména na otázky uvedené v příloze 2 při zohlednění zvláštností vesmírného odvětví, potřeby posílit jeho celkovou a průmyslovou konkurenceschopnost a potřebu vyvážené průmyslové struktury.

H.   MEZINÁRODNÍ VZTAHY

17.

VYZÝVÁ Evropskou komisi, generálního ředitele ESA a členské státy ke stanovení a plnění společné strategie a k zavedení koordinačního mechanismu pro mezinárodní vztahy. Tato strategie by měla být v souladu s činnostmi členských států a je zaměřena na posilování úlohy Evropy v globální oblasti vesmíru a na využití mezinárodní spolupráce, zejména s ohledem na otázky uvedené v příloze 3.

I.   PROVÁDĚNÍ

18.

VYZÝVÁ Evropskou komisi a generálního ředitele ESA, aby navrhly plán provádění evropské politiky pro oblast vesmíru s cílem stanovit postup pravidelného monitorování a stanovení priorit, a to při zohlednění bodů uvedených v přílohách.

(1)  S odkazem na nedávnou zprávu Mezivládního panelu Organizace spojených národů pro změnu klimatu a významný příspěvek, který mohou vesmírné informační systémy v této souvislosti pro budoucnost naší planety mít.

PŘÍLOHA 1

Klíčové body pro další rozvoj orientačních směrů z druhého zasedání Rady pro vesmír směrem k operativnějším a praktičtějším ujednáním

—

rozvíjení finančních nástrojů vhodných pro účinné provádění vesmírných projektů;

—

určení konečných uživatelů služeb GMES a zjištění jejich potřeb; vytvoření integrované nabídky upravené podle potřeb zákazníka, včetně regionální a místní úrovně;

—

stanovení podmínek, za nichž budou družice členských států a jejich údaje a služby poskytnuty GMES; správa příspěvků národních programů k iniciativám EU, zde zejména GMES.

PŘÍLOHA 2

Klíčové body, jež je třeba zvážit při provádění nástrojů a režimů financování činností Společenství

—

vypracování soudržné politiky v oblasti údajů, včetně přístupu k údajům a cen, přispívající k rychlému rozvoji odvětví vesmírných služeb;

—

podpora nových režimů financování, jako je partnerství veřejného a soukromého sektoru na trhu s vesmírnými aplikacemi a službami, a to i veřejnou podporou výzkumu a vývoje;

—

zajišťování vhodných opatření na podporu technologických inovací, včetně iniciativ převratného významu, veřejných zakázek a podpory dodavatelů a malých a středních podniků a průmyslových odvětví.

PŘÍLOHA 3

Klíčové body, jež je třeba zvážit při tvorbě strategie pro mezinárodní vztahy

—

zlepšení přístupu na třetí trhy pro evropské vesmírné produkty a služby;

—

snížení nákladů na získávání vesmírných systémů cíleným využitím mezinárodní spolupráce;

—

umožnění Evropě účastnit se ambiciózních programů, na něž jsou náklady pro jednu vesmírnou velmoc příliš vysoké;

—

přilákání mezinárodních partnerů k programům vytvořeným Evropou, jako je tomu v případě programu Galileo, a posílení příspěvku Evropy ke globálním iniciativám, jako je tomu v případě GMES;

—

plné využití možností vesmírných systémů pro udržitelný rozvoj, zejména na podporu rozvojových zemí a zvláště Afriky.

DOPORUČENÍ

Evropská centrální banka

20.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/6

DOPORUČENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 31. května 2007,

kterým se mění doporučení ECB/2004/16 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti v oblasti statistiky platební bilance, statistiky investiční pozice vůči zahraničí a výkazu devizových rezerv

(ECB/2007/4)

(2007/C 136/02)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5.1 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

První věta článku 5.1 statutu požaduje, aby Evropská centrální banka (ECB) ve spolupráci s národními centrálními bankami pro zajištění úkolů, kterými je pověřen Evropský systém centrálních bank (ESCB), shromažďovala buď od příslušných orgánů jiných než národní centrální banky, nebo přímo od hospodářských subjektů nezbytné statistické informace. Druhá věta článku 5.1 statutu stanoví, že za tím účelem ECB spolupracuje s orgány nebo institucemi Společenství, s příslušnými orgány členských států nebo třetích zemí a s mezinárodními organizacemi.

(2)

Informace, jež jsou nutné ke splnění požadavků ECB v oblasti statistiky platební bilance a statistiky investiční pozice vůči zahraničí, mohou shromažďovat nebo sestavovat příslušné orgány jiné než národní centrální banky. Proto některé z úkolů, které mají být ke splnění těchto požadavků provedeny, vyžadují spolupráci mezi ECB nebo národními centrálními bankami a těmito příslušnými orgány v souladu s článkem 5.1 statutu. Článek 4 nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1) po členských státech požaduje, aby si samy řídily organizaci v oblasti statistiky a plně spolupracovaly s ESCB, a zajistily tak plnění povinností vyplývajících z článku 5 statutu.

(3)

Až přijmou euro další členské státy, bude třeba shromažďovat zpětné údaje o platební bilanci (včetně sezonně očištěného běžného účtu) a investiční pozici vůči zahraničí, aby bylo možné sestavit agregát za eurozónu v jejím novém složení. Pro účely budoucích rozšíření eurozóny je proto třeba učinit v doporučení ECB/2004/16 ze dne 16. července 2004 o požadavcích Evropské centrální banky týkajících se statistické zpravodajské povinnosti v oblasti statistiky platební bilance, statistiky investiční pozice vůči zahraničí a výkazu devizových rezerv (2) ohledně poskytování zpětných údajů určité změny. Období, za které musí být tyto zpětné údaje poskytovány, může být do roku 2010 přehodnoceno. V případě Irska a Itálie by tyto údaje měli vykazovat adresáti tohoto doporučení,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Článek 1

Přílohy I, III a IV a VII doporučení ECB/2004/16 se mění v souladu s přílohami I, II, III a IV tohoto doporučení.

Článek 2

Určení

Toto doporučení je určeno Central Statistics Office (CSO) v Irsku a Ufficio Italiano dei Cambi (UIC) v Itálii.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 31. května 2007.

Za Radu guvernérů ECB

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2)  Úř. věst. C 292, 30.11.2004, s. 21.

PŘÍLOHA I

Příloha I doporučení ECB/2004/16 se mění takto:

1.

Odstavec 1.6 se nahrazuje tímto:

„Počínaje údaji o transakcích v lednu 2008 a pozicích ke konci roku 2007 odpovídají systémy shromažďování údajů o portfoliových investicích od března 2008 jednomu z modelů uvedených v tabulce, která je obsažena v příloze VII. Zvolený model lze zavádět postupně tak, aby daná národní centrální banka mohla dosáhnout ve vztahu ke stavům k prosinci 2008 cílového pokrytí uvedeného v příloze VII nejpozději do března 2009.“

2.

Na konec odstavce 1 se doplňuje následující pododstavec 1.7:

„1.7

a)

Národní centrální banka členského státu, který přijme euro 1. ledna 2007 nebo po tomto datu, a národní centrální banky všech ostatních zúčastněných členských států k okamžiku, kdy tento členský stát přijme euro, poskytnou ECB ve vztahu k tomuto členskému státu zpětné údaje odpovídající údajům požadovaným v tabulkách 1 až 8 přílohy II, aby bylo možné sestavit agregáty pokrývající eurozónu v jejím novém složení. Národní centrální banky poskytnou zpětné údaje od referenčních dat stanovených níže s výjimkou členění uvedených v tabulce 13, pro něž jsou nejdřívějšími referenčními obdobími, za která se má vykazovat, období uvedená v dotčené tabulce. Všechny zpětné údaje lze poskytnout na základě nejlepších odhadů.

i)

Pokud členský stát, který přijímá euro, vstoupil do EU před květnem 2004, pokrývají zpětné údaje alespoň období od roku 1999.

ii)

Pokud členský stát, který přijímá euro, vstoupil do EU v květnu 2004, pokrývají zpětné údaje alespoň období od roku 2004.

iii)

Pokud členský stát, který přijímá euro, vstoupil do EU po květnu 2004, pokrývají zpětné údaje alespoň období ode dne, kdy tento členský stát vstoupil do EU.

b)

Pokud zpětné údaje uvedené v písmenu a) už nezahrnují měsíční sledování, která by pokrývala období pěti let za každou ze čtyř hlavních podpoložek běžného účtu platební bilance, a sice zboží, služby, výnosy a běžné převody, pak národní centrální banky zajistí, aby byla tato sledování v údajích, které poskytnou, zahrnuta.“

3.

Pododstavec 2.6 se nahrazuje tímto:

„Údaje o transakcích s dluhovými cennými papíry a jejich pozicích, členěných podle měny emise, se ECB poskytnou do šesti měsíců od konce období, ke kterému se tyto údaje vztahují.“

4.

Vkládá se nový pododstavec 4.4a, který zní:

„4.4a

Nejlepší odhady jsou povoleny pro následující členění v tabulce 2 přílohy III:

a)

podpoložky výnosů z ostatních investic: I C 2.3.1 až C 2.3.3 a doplňkové (memo) položky 1 až 4;

b)

podpoložky běžných převodů: I D 1.1 až D 1.8 a D 2.2.1 až D 2.2.11; a

c)

podpoložky kapitálových převodů: II A.1 a A.2.“

PŘÍLOHA II

Příloha III doporučení ECB/2004/16 se mění takto:

1.

Tabulka 2 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 2

Čtvrtletní národní příspěvky k platební bilanci eurozóny (1)

 

Příjmy

Výdaje

Saldo

I.

 Běžný účet

 

 

 

A.

Obchodní bilance

vnější

vnější

vnější

B.

Bilance služeb

vnější

vnější

vnější

C.

Bilance výnosů

 

 

 

1.

Náhrady zaměstnancům

vnější

vnější

vnější

2.

Investiční výnosy

 

 

 

2.1

Přímé investice

vnější

vnější

vnější

2.1.1

Výnosy z majetkových účastí

vnější

vnější

vnější

2.1.1.1

Dividendy a rozdělený zisk

vnější

vnější

vnější

2.1.1.2

Reinvestovaný zisk a nerozdělený zisk

vnější

vnější

vnější

2.1.2

Výnosy z dluhových cenných papírů (úroky)

vnější

vnější

vnější

2.2

Portfoliové investice

vnější

 

národní

2.2.1

Výnosy z majetkových účastí

vnější

 

národní

2.2.2

Výnosy z dluhových cenných papírů (úroky)

vnější

 

národní

2.2.2.1

Dluhopisy a směnky

vnější

 

národní

2.2.2.2

Nástroje peněžního trhu

vnější

 

národní

2.3

Ostatní investice

vnější

vnější

vnější

2.3.1

 Úroky podle BPM5 (neočištěné pro FISIM (2))

vnější

vnější

vnější

2.3.2

Důchody přisuzované pojištěncům

vnější

vnější

vnější

2.3.3

Ostatní

vnější

vnější

vnější

Doplňková (memo) položka:

 

 

 

1.

 Výnosy z investic – úroky podle SNA 93  (3)(očištěné pro FISIM)

vnější

 

 

2.

 hodnota FISIM

vnější

vnější

vnější

3.

 výnosy z investic – úroky podle BPM5 (neočištěné pro FISIM)

vnější

 

 

4.

 výnosy z investic – jiné než úroky

vnější

 

 

D.

Běžné převody

vnější

vnější

vnější

1.

Vládní instituce

vnější

vnější

vnější

1.1

 daně z výrobků

vnější

vnější

vnější

1.2

 ostatní daně z výroby

vnější

vnější

vnější

1.3

 dotace na výrobky

vnější

vnější

vnější

1.4

 ostatní dotace na výrobu

vnější

vnější

vnější

1.5

 daně z důchodu, kapitálu, atd.

vnější

vnější

vnější

1.6

 sociální příspěvky

vnější

vnější

vnější

1.7

 sociální dávky jiné než naturální sociální transfery

vnější

vnější

vnější

1.8

 ostatní běžné převody vládních institucí

vnější

vnější

vnější

2.

Ostatní sektory

vnější

vnější

vnější

2.1

převody pracovníků

vnější

vnější

vnější

2.2

ostatní převody

vnější

vnější

vnější

2.2.1

 daně z výrobků

vnější

vnější

vnější

2.2.2

 ostatní daně z výroby

vnější

vnější

vnější

2.2.3

 dotace na výrobky

vnější

vnější

vnější

2.2.4

 ostatní dotace na výrobu

vnější

vnější

vnější

2.2.5

 daně z důchodu, kapitálu, atd.

vnější

vnější

vnější

2.2.6

 sociální příspěvky

vnější

vnější

vnější

2.2.7

 sociální dávky jiné než naturální sociální transfery

vnější

vnější

vnější

2.2.8

 čisté pojistné na neživotní pojištění

vnější

vnější

vnější

2.2.9

 náhrady z neživotního pojištění

vnější

vnější

vnější

2.2.10

 ostatní běžné převody ostatních sektorů nezahrnuté jinde

vnější

vnější

vnější

2.2.11

 úprava o změny čistého podílu domácností na rezervách penzijních fondů

vnější

vnější

vnější

II.

 Kapitálový účet

vnější

vnější

vnější

A.

Kapitálové převody

vnější

vnější

vnější

1.

 kapitálové daně

vnější

vnější

vnější

2.

 investiční dotace a další kapitálové převody

vnější

vnější

vnější

B.

Nabytí či zcizení nevyrobených nefinančních aktiv

vnější

vnější

vnější

 

Čistá aktiva

Čistá pasiva

Saldo

III.

 Finanční účet

 

 

 

1.

Přímé investice

 

 

vnější

1.1

V zahraničí

 

 

vnější

1.1.1

Základní kapitál

 

 

vnější

1.1.1.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.1.1.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

1.1.2

Reinvestovaný zisk

 

 

vnější

1.1.2.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.1.2.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

1.1.3

Ostatní kapitál

 

 

vnější

1.1.3.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.1.3.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

1.2

Zahraniční v tuzemsku

 

 

vnější

1.2.1

Základní kapitál

 

 

vnější

1.2.1.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.2.1.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

1.2.2

Reinvestovaný zisk

 

 

vnější

1.2.2.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.2.2.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

1.2.3

Ostatní kapitál

 

 

vnější

1.2.3.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.2.3.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

2.

Portfoliové investice

vnitřní/vnější

národní

 

2.1

Majetkové cenné papíry a účasti

vnitřní/vnější

národní

 

z toho: Akcie investičních fondů a fondů peněžního trhu

vnitřní/vnější

národní

 

i)

 v držení měnových orgánů

vnější

 

 

ii)

 v držení vládních institucí

vnější

 

 

iii)

 v držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

iv)

 v držení ostatních sektorů

vnější

 

 

2.1.1

V držení měnových orgánů

vnější

 

 

2.1.2

V držení vládních institucí

vnější

 

 

2.1.3

Vydané měnovými finančními institucemi (kromě centrálních bank)

vnitřní

národní

 

2.1.4

V držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

2.1.5

Vydané ostatními sektory

vnitřní

národní

 

2.1.6

V držení ostatních sektorů

vnější

 

 

2.2

Dluhové cenné papíry

vnitřní/vnější

národní

 

2.2.1

Dluhopisy a směnky

vnitřní/vnější

národní

 

2.2.1.1

Vydané měnovými orgány

vnitřní

národní

 

2.2.1.2

V držení měnových orgánů

vnější

 

 

2.2.1.3

Vydané vládními institucemi

vnitřní

národní

 

2.2.1.4

V držení vládních institucí

vnější

 

 

2.2.1.5

Vydané měnovými finančními institucemi (kromě centrálních bank)

vnitřní

národní

 

2.2.1.6

V držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

2.2.1.7

Vydané ostatními sektory

vnitřní

národní

 

2.2.1.8

V držení ostatních sektorů

vnější

 

 

2.2.2

Nástroje peněžního trhu

vnitřní/vnější

národní

 

2.2.2.1

Vydané měnovými orgány

vnitřní

národní

 

2.2.2.2

V držení měnových orgánů

vnější

 

 

2.2.2.3

Vydané vládními institucemi

vnitřní

národní

 

2.2.2.4

V držení vládních institucí

vnější

 

 

2.2.2.5

Vydané měnovými finančními institucemi (kromě centrálních bank)

vnitřní

národní

 

2.2.2.6

V držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

2.2.2.7

Vydané ostatními sektory

vnitřní

národní

 

2.2.2.8

V držení ostatních sektorů

vnější

 

 

3.

Finanční deriváty

 

 

národní

3.1

Měnové orgány

 

 

národní

3.2

Vládní instituce

 

 

národní

3.3

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

národní

3.4

Ostatní sektory

 

 

národní

4.

Ostatní investice

vnější

vnější

vnější

4.1

Měnové orgány

vnější

vnější

 

4.1.1

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.1.2

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

4.2

Vládní instituce

vnější

vnější

 

4.2.1

Obchodní úvěry

vnější

vnější

 

4.2.2

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.2.2.1

Úvěry

vnější

 

 

4.2.2.2

Hotovost a vklady

vnější

 

 

4.2.3

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

4.3

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

vnější

 

4.3.1

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.3.2

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

4.4

Ostatní sektory

vnější

vnější

 

4.4.1

Obchodní úvěry

vnější

vnější

 

4.4.2

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.4.2.1

Úvěry

vnější

 

 

4.4.2.2

Hotovost a vklady

vnější

 

 

4.4.3

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

5.

Rezervní aktiva

vnější

 

 

5.1

Měnové zlato

vnější

 

 

5.2

Zvláštní práva čerpání

vnější

 

 

5.3

Rezervní pozice u MMF

vnější

 

 

5.4

Devizy

vnější

 

 

5.4.1

Hotovost a vklady

vnější

 

 

5.4.1.1

u měnových orgánů a BIS

vnější

 

 

5.4.1.2

u měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

5.4.2

Cenné papíry

vnější

 

 

5.4.2.1

Majetkové účasti

vnější

 

 

5.4.2.2

Dluhopisy a směnky

vnější

 

 

5.4.2.3

Nástroje peněžního trhu

vnější

 

 

5.4.3

Finanční deriváty

vnější

 

 

5.5

Ostatní pohledávky

vnější

 

 

2.

Tabulka 4 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 4

Čtvrtletní národní příspěvky k investiční pozici eurozóny vůči zahraničí (4)

 

Aktiva

Pasiva

Saldo

I.

 Přímé investice

 

 

vnější

1.1

V zahraničí

 

 

vnější

1.1.1

—

Základní kapitál a reinvestovaný zisk

 

 

vnější

1.1.1.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.1.1.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

1.1.2

—

Ostatní kapitál

 

 

vnější

1.1.2.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.1.2.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

1.2

Zahraniční v tuzemsku

 

 

vnější

1.2.1

—

Základní kapitál a reinvestovaný zisk

 

 

vnější

1.2.1.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.2.1.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

1.2.2

—

Ostatní kapitál

 

 

vnější

1.2.2.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.2.2.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

II.

 Portfoliové investice

 

 

národní

2.1

Majetkové cenné papíry a účasti

vnitřní/vnější

národní

 

z toho: Akcie investičních fondů a fondů peněžního trhu

vnitřní/vnější

národní

 

i)

 v držení měnových orgánů

vnější

 

 

ii)

 v držení vládních institucí

vnější

 

 

iii)

 v držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

iv)

 v držení ostatních sektorů

vnější

 

 

2.1.1

V držení měnových orgánů

vnější

 

 

2.1.2

V držení vládních institucí

vnější

 

 

2.1.3

Vydané měnovými finančními institucemi (kromě centrálních bank)

vnitřní

národní

 

2.1.4

V držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

2.1.5

Vydané ostatními sektory

vnitřní

národní

 

2.1.6

V držení ostatních sektorů

vnější

 

 

2.2

Dluhové cenné papíry

vnitřní/vnější

národní

 

2.2.1

Dluhopisy a směnky

vnitřní/vnější

národní

 

2.2.1.1

Vydané měnovými orgány

vnitřní

národní

 

2.2.1.2

V držení měnových orgánů

vnější

 

 

2.2.1.3

Vydané vládními institucemi

vnitřní

národní

 

2.2.1.4

V držení vládních institucí

vnější

 

 

2.2.1.5

Vydané měnovými finančními institucemi (kromě centrálních bank)

vnitřní

národní

 

2.2.1.6

V držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

2.2.1.7

Vydané ostatními sektory

vnitřní

národní

 

2.2.1.8

V držení ostatních sektorů

vnější

 

 

2.2.2

Nástroje peněžního trhu

vnitřní/vnější

národní

 

2.2.2.1

Vydané měnovými orgány

vnitřní

národní

 

2.2.2.2

V držení měnových orgánů

vnější

 

 

2.2.2.3

Vydané vládními institucemi

vnitřní

národní

 

2.2.2.4

V držení vládních institucí

vnější

 

 

2.2.2.5

Vydané měnovými finančními institucemi (kromě centrálních bank)

vnitřní

národní

 

2.2.2.6

V držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

2.2.2.7

Vydané ostatními sektory

vnitřní

národní

 

2.2.2.8

V držení ostatních sektorů

vnější

 

 

III.

 Finanční deriváty

vnější

vnější

vnější

3.1

Měnové orgány

vnější

vnější

vnější

3.2

Vládní instituce

vnější

vnější

vnější

3.3

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

vnější

vnější

3.4

Ostatní sektory

vnější

vnější

vnější

IV.

 Ostatní investice

vnější

vnější

vnější

4.1

Měnové orgány

vnější

vnější

 

4.1.1

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.1.2

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

4.2

Vládní instituce

vnější

vnější

 

4.2.1

Obchodní úvěry

vnější

vnější

 

4.2.2

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.2.2.1

Úvěry

vnější

 

 

4.2.2.2

Hotovost a vklady

vnější

 

 

4.2.3

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

4.3

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

vnější

 

4.3.1

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.3.2

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

4.4

Ostatní sektory

vnější

vnější

 

4.4.1

Obchodní úvěry

vnější

vnější

 

4.4.2

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.4.2.1

Úvěry

vnější

 

 

4.4.2.2

Hotovost a vklady

vnější

 

 

4.4.3

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

V.

 Rezervní aktiva

vnější

 

 

5.1

Měnové zlato

vnější

 

 

5.2

Zvláštní práva čerpání

vnější

 

 

5.3

Rezervní pozice u MMF

vnější

 

 

5.4

Devizy

vnější

 

 

5.4.1

Hotovost a vklady

vnější

 

 

5.4.1.1

u měnových orgánů a BIS

vnější

 

 

5.4.1.2

u měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

5.4.2

Cenné papíry

vnější

 

 

5.4.2.1

Majetkové účasti

vnější

 

 

5.4.2.2

Dluhopisy a směnky

vnější

 

 

5.4.2.3

Nástroje peněžního trhu

vnější

 

 

5.4.3

Finanční deriváty

vnější

 

 

5.5

Ostatní pohledávky

vnější

 

 

3.

Tabulka 5 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 5

Roční národní příspěvky k investiční pozici eurozóny vůči zahraničí (5)

 

Aktiva

Pasiva

Saldo

I.

 Přímé investice

 

 

vnější

1.1

V zahraničí

 

 

vnější

1.1.1

—

Základní kapitál a reinvestovaný zisk

 

 

vnější

1.1.1.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.1.1.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

z toho:

 

 

 

1.1.1.A

Stav majetkových účastí v zahraničních společnostech, jež jsou kótovány na burze (tržní hodnoty)

 

 

vnější

1.1.1.B

Stav majetkových účastí v zahraničních společnostech, jež nejsou kótovány na burze (účetní hodnoty)

 

 

vnější

Doplňková (memo) položka:

 

 

 

Stav majetkových účastí v zahraničních společnostech, jež jsou kótovány na burze (účetní hodnoty)

 

 

vnější

1.1.2

—

Ostatní kapitál

 

 

vnější

1.1.2.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.1.2.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

1.2

Zahraniční v tuzemsku

 

 

vnější

1.2.1

—

Základní kapitál a reinvestovaný zisk

 

 

vnější

1.2.1.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.2.1.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

z toho:

 

 

 

1.2.1.A

Stav majetkových účastí ve společnostech v eurozóně, jež jsou kótovány na burze (tržní hodnoty)

 

 

vnější

1.2.1.B

Stav majetkových účastí ve společnostech v eurozóně, jež nejsou kótovány na burze (účetní hodnoty)

 

 

vnější

Doplňková (memo) položka:

 

 

 

Stav majetkových účastí ve společnostech v eurozóně, jež jsou kótovány na burze (účetní hodnoty)

 

 

vnější

1.2.2

—

Ostatní kapitál

 

 

vnější

1.2.2.1

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

 

 

vnější

1.2.2.2

Ostatní sektory

 

 

vnější

II.

 Portfoliové investice

 

 

národní

2.1

Majetkové cenné papíry a účasti

vnitřní/vnější

národní

 

z toho: Akcie investičních fondů a fondů peněžního trhu

vnitřní/vnější

národní

 

i)

 v držení měnových orgánů

vnější

 

 

ii)

 v držení vládních institucí

vnější

 

 

iii)

 v držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

iv)

 v držení ostatních sektorů

vnější

 

 

2.1.1

V držení měnových orgánů

vnější

 

 

2.1.2

V držení vládních institucí

vnější

 

 

2.1.3

Vydané měnovými finančními institucemi (kromě centrálních bank)

vnitřní

národní

 

2.1.4

V držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

2.1.5

Vydané ostatními sektory

vnitřní

národní

 

2.1.6

V držení ostatních sektorů

vnější

 

 

2.2

Dluhové cenné papíry

vnitřní/vnější

národní

 

2.2.1

Dluhopisy a směnky

vnitřní/vnější

národní

 

2.2.1.1

Vydané měnovými orgány

vnitřní

národní

 

2.2.1.2

V držení měnových orgánů

vnější

 

 

2.2.1.3

Vydané vládními institucemi

vnitřní

národní

 

2.2.1.4

V držení vládních institucí

vnější

 

 

2.2.1.5

Vydané měnovými finančními institucemi (kromě centrálních bank)

vnitřní

národní

 

2.2.1.6

V držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

2.2.1.7

Vydané ostatními sektory

vnitřní

národní

 

2.2.1.8

V držení ostatních sektorů

vnější

 

 

2.2.2

Nástroje peněžního trhu

vnitřní/vnější

národní

 

2.2.2.1

Vydané měnovými orgány

vnitřní

národní

 

2.2.2.2

V držení měnových orgánů

vnější

 

 

2.2.2.3

Vydané vládními institucemi

vnitřní

národní

 

2.2.2.4

V držení vládních institucí

vnější

 

 

2.2.2.5

Vydané měnovými finančními institucemi (kromě centrálních bank)

vnitřní

národní

 

2.2.2.6

V držení měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

2.2.2.7

Vydané ostatními sektory

vnitřní

národní

 

2.2.2.8

V držení ostatních sektorů

vnější

 

 

III.

 Finanční deriváty

vnější

vnější

vnější

3.1

Měnové orgány

vnější

vnější

vnější

3.2

Vládní instituce

vnější

vnější

vnější

3.3

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

vnější

vnější

3.4

Ostatní sektory

vnější

vnější

vnější

IV.

 Ostatní investice

vnější

vnější

vnější

4.1

Měnové orgány

vnější

vnější

 

4.1.1

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.1.2

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

4.2

Vládní instituce

vnější

vnější

 

4.2.1

Obchodní úvěry

vnější

vnější

 

4.2.2

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.2.2.1

Úvěry

vnější

 

 

4.2.2.2

Hotovost a vklady

vnější

 

 

4.2.3

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

4.3

Měnové finanční instituce (kromě centrálních bank)

vnější

vnější

 

4.3.1

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.3.2

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

4.4

Ostatní sektory

vnější

vnější

 

4.4.1

Obchodní úvěry

vnější

vnější

 

4.4.2

Úvěry/hotovost a vklady

vnější

vnější

 

4.4.2.1

Úvěry

vnější

 

 

4.4.2.2

Hotovost a vklady

vnější

 

 

4.4.3

Ostatní aktiva/pasiva

vnější

vnější

 

V.

 Rezervní aktiva

vnější

 

 

5.1

Měnové zlato

vnější

 

 

5.2

Zvláštní práva čerpání

vnější

 

 

5.3

Rezervní pozice u MMF

vnější

 

 

5.4

Devizy

vnější

 

 

5.4.1

Hotovost a vklady

vnější

 

 

5.4.1.1

u měnových orgánů a BIS

vnější

 

 

5.4.1.2

u měnových finančních institucí (kromě centrálních bank)

vnější

 

 

5.4.2

Cenné papíry

vnější

 

 

5.4.2.1

Majetkové účasti

vnější

 

 

5.4.2.2

Dluhopisy a směnky

vnější

 

 

5.4.2.3

Nástroje peněžního trhu

vnější

 

 

5.4.3

Finanční deriváty

vnější

 

 

5.5

Ostatní pohledávky

vnější

 

 

4.

Tabulka 9 se nahrazuje tímto:

„Tabulka 9

Geografické členění používané ECB pro toky čtvrtletní platební bilance a pro údaje roční investiční pozice vůči zahraničí

—

Dánsko

—

Švédsko

—

Spojené království

—

členské státy EU mimo eurozónu s výjimkou Dánska, Švédska a Spojeného království (6)

—

orgány EU (7)

—

Švýcarsko

—

Kanada

—

Spojené státy

—

Japonsko

—

Extrateritoriální finanční střediska (8)

—

z toho: Hong Kong

—

Mezinárodní organizace s výjimkou orgánů EU (9)

—

Brazílie

—

Čína

—

Indie

—

Ruská federace

5.

Tabulka 13 se mění tak, že se na konci vkládají tyto řádky:

„Členění výnosů z majetkových účastí

Čtvrtletní platební bilance

Položky I. C.2.1.1.1 a C.2.1.1.2 (10)

4. čtvrtletí 2007

březen 2008

tabulka 2 přílohy III

Členění výnosů z ostatních investic

Čtvrtletní platební bilance

Položky I. C.2.3.1 až C.2.3.3 (10)

4. čtvrtletí 2008

březen 2009

tabulka 2 přílohy III

Doplňkové (memo) položky 1 až 4 (10)

4. čtvrtletí 2008

březen 2009

tabulka 2 přílohy III

Členění běžných převodů

Čtvrtletní platební bilance

Položky I. D.1, D.2, D.2.1 a D.2.2 (10)

4. čtvrtletí 2007

březen 2008

tabulka 2 přílohy III

Položky I. D.1.1 až D.1.8 a D.2.2.1 až D 2.2.11 (10)

4. čtvrtletí 2008

březen 2009

tabulka 2 přílohy III

Členění kapitálových účtů

Čtvrtletní platební bilance

Položky II.A a II.B (10)

4. čtvrtletí 2007

březen 2008

tabulka 2 přílohy III

Položky II.A.1 a II.A.2 (10)

4. čtvrtletí 2008

březen 2009

tabulka 2 přílohy III

Portfoliové investice – majetkové cenné papíry – akcie investičních fondů a fondů peněžního trhu

Čtvrtletní platební bilance

1. čtvrtletí 2010

červen 2010

tabulka 2 přílohy III

Čtvrtletní investiční pozice vůči zahraničí

1. čtvrtletí 2010

červen 2010

tabulka 4 přílohy III

Roční investiční pozice vůči zahraničí

konec prosince 2009

červen 2010

tabulka 5 přílohy III

(1)  

‚vnější‘

označuje transakce s nerezidenty eurozóny (u aktiv portfoliových investic a souvisejících výnosů se týká rezidentské příslušnosti emitentů)

‚vnitřní‘

označuje transakce mezi různými členskými státy eurozóny

‚národní‘

označuje všechny přeshraniční transakce rezidentů zúčastněného členského státu (používá se pouze pro pasiva na účtech portfoliových investic a čistý zůstatek účtů finančních derivátů)

(2)  Nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby.

(3)  Systém národních účtů 1993.“

(4)  

‚vnější‘

označuje pozice ve vztahu k nerezidentům eurozóny (u aktiv portfoliových investic se týká rezidentské příslušnosti emitentů)

‚vnitřní‘

označuje pozice mezi různými členskými státy eurozóny

‚národní‘

označuje všechny přeshraniční pozice rezidentů zúčastněného členského státu (používá se pouze pro pasiva na účtech portfoliových investic)“

(5)  

‚vnější‘

označuje pozice ve vztahu k nerezidentům eurozóny (u aktiv portfoliových investic se týká rezidentské příslušnosti emitentů)

‚vnitřní‘

označuje pozice mezi různými členskými státy eurozóny

‚národní‘

označuje všechny přeshraniční pozice rezidentů zúčastněného členského státu (používá se pouze pro pasiva na účtech portfoliových investic)“

(6)  Členění podle jednotlivých členských států se nevyžaduje.

(7)  Viz složení v tabulce 12. Členění podle jednotlivých orgánů se nevyžaduje.

(8)  Povinné pouze pro finanční účet platební bilance, účty souvisejících výnosů a investiční pozici vůči zahraničí. Toky na běžném účtu (kromě výnosů) vůči extrateritoriálním finančním střediskům mohou být vykazovány odděleně nebo nerozlišeně v kategorii zbytkové položky. Viz složení v tabulce 11. Členění podle jednotlivých středisek se nevyžaduje.

(9)  Viz složení v tabulce 12. Členění podle jednotlivých organizací se nevyžaduje.“

(10)  Viz tabulka 2 přílohy III“.

PŘÍLOHA III

Příloha IV doporučení ECB/2004/16 se mění takto:

1.

Bezprostředně před oddíl 1 se vkládá tento text:

„Pojem ‚rezident‘ má stejný význam, jak je definován v článku 1.4 nařízení Rady (ES) č. 2533/1998. V případě eurozóny hospodářský prostor zahrnuje: i) hospodářský prostor zúčastněných členských států a ii) Evropskou centrální banku, která se považuje za rezidentskou jednotku eurozóny.

Zbytek světa zahrnuje hospodářský prostor mimo eurozónu, tj. členské státy, které nepřijaly euro, všechny třetí země a mezinárodní organizace včetně těch, které se fyzicky nacházejí uvnitř eurozóny. Všechny orgány EU (1) se považují za rezidenty mimo eurozónu. V důsledku toho se všechny transakce zúčastněných členských států vůči orgánům EU v platební bilanci eurozóny a statistice investiční pozice vůči zahraničí zaznamenávají a klasifikují jako transakce mimo eurozónu.

V níže uvedených případech se země, jíž je subjekt rezidentem, stanoví následujícím způsobem:

a)

zaměstnanci velvyslanectví a vojenských základen se klasifikují jako rezidenti země, jejíž vláda je zaměstnává, s výjimkou případů, kdy byli přijati jako místní pracovníci v hostitelské zemi, kde se velvyslanectví nebo vojenská základna nachází;

b)

při provádění přeshraničních transakcí s půdou nebo budovami (např. rekreačními domy) se na jejich vlastníky nahlíží tak, jako by své vlastnictví převedli na pomyslnou institucionální jednotku, která je rezidentem v zemi, kde se tento majetek nachází. Na tuto pomyslnou jednotku se nahlíží tak, jako by ji vlastnil a kontroloval vlastník, který není rezidentem;

c)

pokud nemá právnická osoba žádný fyzický rozměr, jako např. investiční fondy (na rozdíl od jejich správců), subjekty zřízené pro účely sekuritizace a některé subjekty pro speciální účely, stanoví se země, v níž je rezidentem, na základě hospodářského prostoru, podle jehož práva byl tento subjekt zaregistrován. Pokud nebyla právnická osoba zaregistrována, použije se jako kritérium její sídlo, a to země, jejímž právním řádem se řídí vznik a pokračující existence tohoto subjektu.“

2.

Ve třetím odstavci pododdílu 1.1 se zrušuje druhá věta („Hlavní rozdíl spočívá v tom, že ECB nevyžaduje členění výnosu z přímých investic do základního kapitálu na rozdělený a nerozdělený zisk.“).

3.

Zrušuje se druhý odstavec pododdílu 1.2 („Zatímco standardní položky kapitálového účtu, stanovené MMF, se člení podle sektoru na položky ‚vládní instituce‘ a ‚ostatní sektory‘ (s dalším podrobnějším členěním), sestavuje ECB pouze souhrnné hodnoty kapitálového účtu bez dalšího členění.“).

(1)  ECB se nezahrnuje.

PŘÍLOHA IV

Příloha VII doporučení ECB/2004/16 se mění takto:

1.

Ve třetím odstavci se zrušuje druhá věta („Pokud tedy nebude“ Dokument o ukončení projektu „(‚Project Closure Document‘) pro fázi 1 projektu Centralizované databáze cenných papírů předložen Radě guvernérů prostřednictvím Výboru pro statistiku Evropského systému centrálních bank do konce března 2005, bude tato lhůta prodloužena o dobu, odpovídající době prodlení s předložením daného dokumentu.)“.

2.

Věta, která začíná „Od března 2008“ a končí „v této tabulce“, se nahrazuje touto větou:

„Od data stanoveného v odstavci 1.6 přílohy I a s ohledem na možnost postupného zavádění uvedenou v tomto odstavci budou systémy shromažďování údajů o portfoliových investicích eurozóny odpovídat jednomu z modelů v této tabulce:“.

II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

Komise

20.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/21

Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(2007/C 136/03)

Datum přijetí rozhodnutí

13. 12. 2006

Podpora č.

N 205/06

Členský stát

Španělsko

Region

—

Název (a/nebo jméno příjemce)

Podpory na přeměnu sadů s různými druhy ovocných stromů

Právní základ

Real Decreto 358/2006, de 24 de marzo, por el que se establecen las bases reguladoras para la concesión de ayudas destinadas a la reconversión de plantaciones de determinadas especies frutícolas

Název opatření

Režim

Cíl

Podpory na zlepšení sadu

Forma podpory

Investiční podpory

Rozpočet

52 800 000 EUR

Míra podpory

V průměru 15 % způsobilých nákladů

Doba trvání

2006-2011

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministerio de Agricultura, Pesca y Alimentación

Paseo Infanta Isabel 1

E-28014 Madrid

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

22. 3. 2007

Podpora č.

N 525/06

Členský stát

Itálie

Region

Sardegna

Název (a/nebo jméno příjemce)

Interventi nelle zone agricole colpite da calamità naturali (venti impetuosi dal 5 al 6 marzo 2006 nella regione di Sardegna, provincia di Cagliari)

Právní základ

Decreto legislativo n. 102/2004

Typ opatření

Jednotlivá podpora

Cíl

Vyrovnání škod na zemědělských plodinách a strukturách způsobených nepříznivými povětrnostními podmínkami

Forma podpory

Přímá subvence

Rozpočet

Odkazuje se na schválený režim (NN 54/A/04)

Míra podpory

Až do 100 % škod

Délka trvání programu

Prováděcí opatření k režimu podpor schválenému Komisí

Hospodářská odvětví

Zemědělství

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministero delle politiche agricole e forestali

Via XX Settembre, 20

I-00187 Roma

Další informace

Prováděcí opatření k režimu schválenému Komisí v rámci složky státní podpory NN 54/A/04 (dopis Komise K(2005) 1622 v konečném znění ze dne 7. června 2005)

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

Datum přijetí rozhodnutí

22. 3. 2007

Podpora č.

N 600/06

Členský stát

Česká republika

Region

Pardubický kraj

Název (a/nebo jméno příjemce)

Finanční příspěvky na lesnictví v Pardubickém kraji

Právní základ

Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některch zákonů

Závazná pravidla Pardubického kraje pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a způsobu kontroly jejich využití

Druh opatření

Režim podpory

Cíl

Podpora v odvětví lesnictví

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Roční rozpočet: 30 milionů CZK

Celková částka: 210 milionů CZK

Míra podpory

Až 100 %

Doba trvání

1. 1. 2007–31. 12. 2013

Hospodářská odvětví

Odvětví zemědělství (lesnictví)

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Autorité régionale de la région de Pardubice

Komenského nám. 125

CZ-532 11 Pardubice

Další informace

—

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, je zveřejněno na:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/

20.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/24

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.4536 – Magneti Marelli/Concordia)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 136/04)

Dne 25. dubna 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4536. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet. (http://eur-lex.europa.eu)

20.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/24

Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ č. COMP/M.4593 – Voestalpine/Dancke)

(Text s významem pro EHP)

(2007/C 136/05)

Dne 16. května 2007 se Komise rozhodla nevznést námitky proti výše uvedenému spojení a prohlásit ho za slučitelné se společným trhem. Toto rozhodnutí je založeno na čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Celý text rozhodnutí je přístupný pouze v angličtině a bude uveřejněn poté, co bude zbaven obchodního tajemství, které může případně obsahovat. Text bude dosažitelný:

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4593. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes internet. (http://eur-lex.europa.eu)

IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

Komise

20.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/25

Směnné kurzy vůči euru (1)

19. června 2007

(2007/C 136/06)

1 euro=

 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,3403

JPY

japonský jen

165,46

DKK

dánská koruna

7,4452

GBP

britská libra

0,67465

SEK

švédská koruna

9,4172

CHF

švýcarský frank

1,6627

ISK

islandská koruna

83,50

NOK

norská koruna

8,0790

BGN

bulharský lev

1,9558

CYP

kyperská libra

0,5836

CZK

česká koruna

28,597

EEK

estonská koruna

15,6466

HUF

maďarský forint

249,78

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,6962

MTL

maltská lira

0,4293

PLN

polský zlotý

3,7966

RON

rumunský lei

3,2190

SKK

slovenská koruna

33,733

TRY

turecká lira

1,7464

AUD

australský dolar

1,5876

CAD

kanadský dolar

1,4302

HKD

hongkongský dolar

10,4788

NZD

novozélandský dolar

1,7742

SGD

singapurský dolar

2,0609

KRW

jihokorejský won

1 243,46

ZAR

jihoafrický rand

9,5086

CNY

čínský juan

10,2097

HRK

chorvatská kuna

7,3400

IDR

indonéská rupie

11 962,18

MYR

malajsijský ringgit

4,6073

PHP

filipínské peso

61,614

RUB

ruský rubl

34,7850

THB

thajský baht

43,254

(1)  

Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ

20.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 136/26

Seznam ústředních orgánů určených členskými státy k tomu, aby se zabývaly navracením kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu a používáním článku 3 směrnice Rady 93/7/EHS (1)

(2007/C 136/07)

Členský stát

Ústřední orgán

Belgie

Service Public Fédéral Justice/Federale Overheidsdienst Justitie

Service de droit civil patrimonial/Dienst burgerlijk vermogensrecht

Boulevard de Waterloo/Waterloolaan 115

B-1000 Bruxelles/Brussel

Kontaktní osoba: Patrick Leclercq

Tel. (32-2) 542 65 11

Fax (32-2) 542 70 06

E-mail: patrick.leclercq@just.fgov.be

Bulharsko

Ministry of Culture

Directorate „Museums, Galleries and Fine Arts“

17, Al. Stamboliiski blvd.

BG-1040 Sofia

Kontaktní osoba: Mr. Rumyan Ganchev

Tel. (359-2) 940 09 18

Fax (359-2) 980 61 97

E-mail: ncmgii@mail.bg

Mr. Borislav Pavlov

Chief inspector at the Inspectorate for preservation of movable cultural goods at directorate „MGFA“

Tel. (359-2) 940 09 50

Fax (359-2) 980 61 97

E-mail: borislavpavlov@abv.bg

Mrs. Mariya Todorova

Senior expert at the directorate „MGFA“

Tel. (359-2) 940 09 18

Fax (359-2) 980 61 97

E-mail: todorova_mariya@yahoo.com

Česká republika

Ministerstvo kultury

Maltézské nám. 1

CZ-118 11 Praha 1

Kontaktní osoba: Dr. Daniela Vokolková

Tel. (420) 257 08 54 59

Fax (420) 233 37 18 67

E-mail: daniela.vokolkova@mkcr.cz

Dánsko

Kulturværdiudvalget

Kulturarvsstyrelsen

H.C. Andersens Boulevard 2, 4.

DK-1553 København V

Tel. (45) 33 74 51 85

Fax (45) 33 74 51 01

E-Mail: evaarn@kulturarv.dk

www.kulturvaerdier.dk

Německo

ZA FEDERÁLNÍ VLÁDU

Die Beauftragte der Bundesregierung für Kultur und Medien

Referat K 24

Graurheindorfer Str. 198

D-53117 Bonn

Kontaktní osoba: Rosa Schmitt-Neubauer

Tel. (49-1888) 681-4909

Fax (49-1888) 681-54909

E-mail: rosa.schmittneubauer@bkm.bmi.bund.de

www.kulturstaatsminister.de

ZA SPOLKOVÉ ZEMĚ

Ministerium für Wissenschaft, Forschung und Kunst Baden-Württemberg

Königstraβe 46

D-70173 Stuttgart

Kontaktní osoba: Ministerialrat Joachim Uhlmann

Tel. (49-711) 279 29 80

Fax (49-711) 279 32 13

E-mail: joachim.uhlmann@mwk.bwl.de

www.mwk.baden-wuerttemberg.de

Bayerisches Staatsministerium für Wissenschaft, Forschung und Kunst

Salvatorstraβe 2

D-80333 München

Kontaktní osoba: Leitender Ministerialrat Dr. Peter Wanscher

Tel. (49-89) 21 86 23 69

Fax (49-89) 21 86 36 51

E-mail: peter.wanscher@stmwfk.bayern.de

www.stmwfk.bayern.de

Senatsverwaltung für Wissenschaft, Forschung und Kultur

Brunnenstraβe 188-190

D-10119 Berlin

Kontaktní osoba: Regierungsdirektorin Liane Rybczyk

Tel. (49-30) 902 28-410

Fax (49-30) 902 28-456

E-mail: liane.rybczyk@senwfk.verwalt-berlin.de

www.senwisskult.berlin.de

Ministerium für Wissenschaft, Forschung und Kultur des Landes Brandenburg

Dortustraβe 36

D-14467 Potsdam

Contact: Dr. Uwe Koch

Tel. (49-331) 866 49 50

Fax (49-331) 866 49 98

E-mail: uwe.koch@mwfk.brandenburg.de

www.mwfk.brandenburg.de

Der Senator für Kultur

Altenwall 15/16

D-28195 Bremen

Kontaktní osoba: Prof. Dr. Hans-Joachim Manske

Tel. (49-162) 210 89 89 oder (49-421) 361 27 49

Fax (49-421) 361 60 25

E-mail: ablome@kultur.bremen.de

Kulturbehörde der Freien und Hansestadt Hamburg

Staatsarchiv

Kattunbleiche 19

D-22041 Hamburg

Kontaktní osoba: Irmgard Mummenthey

Tel. (49-40) 428 31-31 15

Fax (49-40) 428 31-32 01

E-mail: Irmgard.Mummenthey@staatsarchiv.hamburg.de

Hessisches Ministerium für Wissenschaft und Kunst

Rheinstraβe 23 – 25

D-65185 Wiesbaden

Kontaktní osoba: Dr. Thomas Seegmueller

Tel. (49-611) 323-463

Fax (49-611) 323-499

E-mail: T.Seegmueller@HMWK.Hessen.de

www.HMWK.Hessen.de

Ministerium für Bildung, Wissenschaft und Kultur

Werderstraβe 124

D-19055 Schwerin

Kontaktní osoba: Dr. Bernhard Hoppe

Tel. (49-385) 588 74 20

Fax (49-385) 588 70 82

E-mail: B.Hoppe@bm.mv-regierung.de

Niedersächsisches Ministerium für Wissenschaft und Kultur

Leibnizufer 9

D-30169 Hannover

Kontaktní osoba: Regierungsdirektorin Sigrid Kurz

Tel. (49-511) 120 2582

Fax (49-511) 120 99 25 82

E-mail: sigrid.kurz@mwk.niedersachsen.de

Staatskanzlei des Landes Nordrhein-Westfalen

Referat IV C1

Fürstenwall 25

D-40219 Düsseldorf

Kontaktní osoba: Ministerialrätin Rita Bung

Tel. (49-211) 837 16 32

Fax (49-211) 60 21 10 21

E-mail: rita.bung@stk.nrw.de

www.mswks.nrw.de

Ministerium für Bildung, Wissenschaft, Jugend und Kultur

Mittlere Bleiche 61

D-55116 Mainz

Kontaktperson: Michael-Andreas Hill

Tel. (49-6131) 16-2846

Fax (49-6131) 16-4151

E-Mail: Michael-Andreas.Hill@mbwjk.rlp.de

www.mwjk.rlp.de

Ministerium für Bildung, Kultur und Wissenschaft

Hohenzollernstraβe 60

D-66117 Saarbrücken

Kontaktní osoba: Christa Matheis

Tel. (49-681) 501-7348

Fax (49-681) 501-7227

E-mail: ca.matheis@bildung.saarland.de

www.bildung.saarland.de

Sächsisches Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst

Wigardstraβe 17

D-01097 Dresden

Kontaktní osoba: Regierungsoberrätin Kerstin Ritschel

Tel. (49-351) 564-6221

Fax (49-351) 564-640 6222

E-mail: Kerstin.Ritschel@smwk.sachsen.de

Kultusministerium des Landes Sachsen-Anhalt Turmschanzenstraβe 32

D-39114 Magdeburg

Kontaktní osoba: Annette Sprengel

Tel. (49-391) 567-3704

Fax (49-391) 567-3695

E-mail: annette.sprengel@mk.sachsen-anhalt.de

www.mk.sachsen-anhalt.de

Der Ministerpräsident des Landes Schleswig-Holstein

Staatskanzlei

Postfach 7122

D-24171 Kiel

Kontaktní osoba: Anne Nilges

Tel. (49-431) 988-5845

Fax (49-431) 988-5857

E-mail: Anne.Nilges@stk.landsh.de

Thüringer Kultusministerium

Werner-Seelenbinder-Straβe 7

D-99096 Erfurt

Kontaktní osoba: Oberregierungsrat Ralf Coenen

Tel. (49-361) 37 94-731

Fax (49-361) 37 94-973

E-mail: rcoenen@tmwfk.thueringen.de

www.thueringen.de/de/kultus

Estonsko

Kultuuriministeerium

Muinsuskaitseamet

Uus, 18

EE-10 111 Tallinn

Kontaktní osoba: Mrs. Ülle Jukk

Tel. (372) 733 76 35

Fax (372) 733 76 33

E-mail: ylle.jukk@muinas.ee

Irsko

Department of Arts, Sport and Tourism

Cultural Institutions Unit

Fossa

Killarney

Co Kerry

Ireland

Kontaktní osoba: Vera Kelly

Tel (353-64) 27340

Fax (353-64) 27350

E-mail: verakelly@dast.gov.ie

Řecko

Υπουργείο Πολιτισμού

Διεύθυνση Μουσείων, Εκθέσεων και Εκπαιδευτικών Προγραμμάτων

Μπουμπουλίνας 20-22

GR-106 82 Αθήνα

Kontaktní osoba:

—

Μαρία Πάντου

Tel. (30-210) 825 86 72

Fax (30-210) 825 97 48

—

Σμαράγδα Μπουτοπούλου

Tel. (30-210) 825 86 78

Fax (30-210) 821 20 35

E-mail: protocol@tmmdms.culture.gr

Španělsko

Ministerio de Cultura

Dirección General de Bellas Artes y Bienes Culturales

Plaza del Rey, 1

E -28071 Madrid

Kontaktní osoba:

—

Pilar Barraca de Ramos, Subdirección General de Protección del Patrimonio Histórico

E-mail: pilar.barraca@mcu.es

—

Luis Lafuente Batanero, Subdirector General de Protección del Patrimonio Histórico

E-mail: luis.lafuente@mcu.es.

—

Julián Martínez García, Director General de Bellas Artes y Bienes Culturales

E-mail: julian.martinez@mcu.es

Tel. (34-91) 701 70 40; (34-91) 701 70 35; (34-91) 701 72 62

Fax (34-91) 701 73 81; (34-91) 701 73 83

Francie

Ministère de l'Intérieur

Office Central de lutte contre le trafic des Biens Culturels (OCBC)

101-103 rue des trois Fontanot

F -92000 Nanterre

Tel.(33) 1 47 44 98 63

Fax (33) 1 47 44 98 66

E-mail: ocbc-doc.dcpjac@interieur.gouv.fr

Itálie

Ministero per i beni e le attività culturali

Dipartimento per la ricerca, l'innovazione e l'organizzazione

Via del Collegio Romano, 27

I–00186 Roma

Kontaktní osoba: Giuseppe Proietti

Tel. (39) (06) 672 32 819

Fax (39) (06) 672 32 414

E-mail: driosegreteria@beniculturali.it

Kypr

Department of Antiquities

1, Museum Street, P.O. Box 22024

CY-1516 Nicosia

Kontaktní osoba: Dr. Pavlos Flourentzos

Tel. (357) 22 86 58 00

Fax (357) 22 30 44 08

E-mail: antiquitiesdept@da.mcw.gov.cy

Lotyšsko

Valsts Kultūras Pieminekļu Aizsardzības Inspeckcija

Mazā Pils iela 19

LV-Riga 1050

Kontaktní osoba: Liāna Liepa

Tel. (371) 67 22 92 72

Fax (371) 67 22 88 08

E-mail: liana.liepa@heritage.lv

Litva

Kultūros ministerija

J. Basanavičiaus g. 5

LT-01118 Vilnius

Saugomų teritorijų ir paveldo apsaugos skyrius

Kontaktní osoba: Mindaugas Žolynas

Tel. (370) 5 231 26 71

E-mail: m.zolynas@lrkm.lt

Teisės ir personalo skyrius

Kontaktní osoba: Ina Sokolska

Tel. (370) 5 262 29 13

E-mail: i.sokolska@lrkm.lt

Kultūros paveldo departamentas prie Kultūros ministerijos

Šnipiškių g. 3

LT-2600 Vilnius

Kontaktní osoba: Audronė Arulienė

Tel. (370) 5 272 41 13

E-mail: audra@heritage.lt

Lucembursko

Ministère de la Culture, de l'Enseignement supérieur et de la Recherche

20, Montée de la Pétrusse

L-2912 Luxembourg

Kontaktní osoba: Guy Dockendorf

Tel. (352) 478 66 10

Fax (352) 40 24 27

E-mail: guy.dockendorf@culture.lu

Maďarsko

Kulturális Örökségvédelmi Hivatal (KÖH)

Műtárgyfelügyeleti Iroda

Szentháromság tér 6.

H-1014 Budapest

Postal address: P.O. Box 721, H-1535 Budapest

Kontaktní osoba: Dr. Péter Buzinkay

Tel. (36-1) 225 49 86

Fax (36-1) 225 49 85

E-mail: peter.buzinkay@koh.hu

www.koh.hu

Μalta

Superintendence of Cultural Heritage

138, Melita Street

Valleta CMR 02

Malta

Kontaktní osoba: Nathaniel Cutajar

Τel. (356) 212 518 74, 212 30 711, 792 52 354

Fax (356) 212 511 40

E-mail: nathaniel.cutajar@gov.mt

Nizozemsko

Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschap Erfgoedinspectie/Collecties

Rijnstraat 50

Postbus 16478 (IPC 3500)

2500 BL Den Haag

Nederland

Kontaktní osoba: M.M.C. van Heese

Tel. (31-70) 412 40 37

Fax (31-70) 412 40 14

E-mail: vanheese@erfgoedinspectie.nl

Rakousko

Bundesdenkmalamt

Hofburg, Säulenstiege

A-1010 Wien

Kontaktní osoba: Dr. Brigitte Faszbinder-Brückler

Tel. (43-1) 534 15-105

Fax (43-1) 534 15-5107

E-mail: ausfuhr@bda.at

http://www.bda.at

Polsko

Ministry of Culture and National Heritage

Department of Polish Cultural Heritage Abroad

Ul. Krakowskie Przedmieście 15/17

PL-00-071 Warszawa

Kontaktní osoba: Maria Romanowska-Zadrożna

Tel. (48) 22 42 10 420

Fax (48) 22 82 63 059

E-mail: mromanowska@mkidn.gov.pl

DDN@mk.gov.pl

Portugalsko

Ministério da Cultura

Gabinete de Relações Internacionais

Rua de São Pedro de Alcãntara, no 45, 2o

P-1269-139 Lisboa

Kontaktní osoba: Patrícia Salvação Barreto

Tel. (351-21) 324 19 33

Fax (351-21) 324 19 66

E-mail: mcgri@mail.telepac.pt

Rumunsko

Ministry of Culture and Religious Affairs

Kiseleff 30, Sector 1

RO-011374 Bucharest

Kontaktní osoba: Mr. Mircea Angelescu

General Director of the GD National Cultural Heritage

Tel. (40-21) 224 44 21

Fax (40-21) 223 31 57

E-mail: mircea.angelescu@cultura.ro

Slovinsko

Ministrzvo za Kulturo

Kulturne Dediščine

Maistrova 10

SLO-1000 Ljubljana

Kontaktní osoba: Silvester Gaberšček

Tel. (386-1) 369 59 64

Fax (386-1) 369 59 02

E-mail: silvester.gaberscek@gov.si

Slovenská republika

Ministerstvo Kultúry Slovenskej Republiky

Nám. SNP 33

SK-813 31 Bratislava 1

Kontaktní osoba: Pavol Ižvolt

Tél. (421-2) 59 39 1471

Fax (421-2) 59 39 1475

E-mail: pavol_izvolt@culture.gov.sk

Finsko

Oikeusministeriö

Eteläesplanadi 10, PL 25

FIN-00023 Valtioneuvosto, Helsinki

Kontaktní osoba: Outi Kemppainen

Tel. (358-9) 16 06 75 76

Fax (358-9) 16 06 75 24

E-mail: outi.kemppainen@om.fi

Švédsko

National Heritage Board

Riksantikvarieämbetet

Box 5405

S-114 84 Stockholm

Kontaktní osoba: Anna-Gretha Eriksson

Tel. (46-8) 51 91 82 43

Fax (46-8) 51 91 8536

E-mail: anna-gretha.eriksson@raa.se

Spojené království

Department for Culture, Media and Sport

2-4 Cockspur Street

London SW1Y 5DH

United Kingdom

Kontaktní osoba: Stephen Hodgson

Tel. (44) 20 7211 6175

Fax (44) 20 7211 6170

E-mail: stephen.hodgson@culture.gsi.gov.uk

(1)  Úř. věst. L 74, 27.3.1993, s. 74.