19.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 85/1

Zveřejnění žádosti o registraci podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2007/C 85/01)

Toto zveřejnění dává právo vznést námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Vznesené námitky se musí Komisi doručit do šesti měsíců od tohoto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„CEREZA DEL JERTE“

Č. ES: ES/PDO/005/0233/20.02.2002

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1. Příslušný orgán členského státu:

Název:

Subdirección General de Calidad y Promoción Agroalimentaria — Dirección General de Industria Agroalimentaria y Alimentación — Secretaría General de Agricultura y Alimentación del Ministerio de Agricultura, Pesca y Alimentación de España

Adresa:

Paseo de la Infanta Isabel, 1

E-28071 Madrid

Telefon:

(34-91) 347 53 94

Fax:

(34-91) 347 54 10

E-mail:

sgcaproagro@mapya.es

2. Skupina žadatelů:

Název:

Sociedad Cooperativa Limitada Agrupación de Cooperativas Valle del Jerte

Adresa:

Ctra. Nacional 110, km 381

E-10614 Valdastillas Cáceres

Telefon:

(34-927) 47 10 70

Fax:

(34-927) 47 10 74

E-mail:

—

Složení:

producenti/zpracovatelé ( X ) jiné kategorie ( )

3. Druh produktu:

Třída 1.6: ovoce

4. Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1 Název: „Cereza del Jerte“

4.2 Popis: Chráněné označení původu „Cereza del Jerte “se vztahuje výlučně na stolní třešně určené pro spotřebu v čerstvém stavu druhu Prunus avium L., které patří do místních odrůd „Navalinda“, „Ambrunés“, „Pico Limón Negro“, „Pico Negro “a „Pico Colorado“.

Odrůdy třešní, na které se vztahuje chráněné označení původu, se dělí na tyto typy:

„Picotas“: odrůdy „Ambrunés“, „Pico Negro“, „Pico Colorado “a „Pico Limón Negro“. Většina produkce patří do této skupiny, která se nazývá „picotas“, což jsou třešně odlišující se především tím, že se při sběru přirozeně oddělují od stopky.

Se stopkou: „Navalinda“.

Pokud jde o vlastnosti produktu, je vnější zabarvení plodů načervenalé a převažují třešně vínově nebo purpurově červené barvy. Dužina plodu je pevná a chrupavá, její barva a šťáva se liší podle odrůd od červené dužiny a šťávy až po nažloutlou nebo krémově zabarvenou dužinu a bezbarvou šťávu. Plody mají různé tvary: ledvinovitý, zploštělý, kulatý, podlouhlý. Velikost a tvar pecky plodu se liší podle odrůd od střední až po velkou či velmi velkou pecku kulatého až podlouhlého tvaru.

V této souhrnné tabulce se uvádí základní požadavky týkající se obsahu cukru (měřeného ve stupních Brix), tvaru plodu, minimální velikosti a kyselosti (měřené v ekvivalentním množství na 100 ml kyseliny jablečné) pro každou odrůdu, na kterou se vztahuje chráněné označení původu:

Tabulka č. 1:

Obsah cukru, tvar, minimální velikost a kyselost třešní, na které se vztahuje chráněné označení původu, podle odrůd.

Třešně, na které se vztahuje CHOP „Cereza del Jerte “musí náležet výlučně do kategorie „Extra “v souladu s obchodními normami pro třešně schválenými nařízením Komise (ES) 214/2004 ze dne 6. února 2004.

4.3 Zeměpisná oblast: Oblast produkce se nachází v horských údolích Jerte, Ambroz a La Vera, která leží na severu provincie Cáceres v samosprávné oblasti Extremadura.

Na základě těsného spojení kvality, horské polohy sadů a způsobu produkce jsou z této oblasti vyloučena území a zemědělské podniky, které se nenacházejí v horských zemědělských oblastech. To se týká území v těchto nadmořských výškách:

Valle del Jerte: do zeměpisné oblasti jsou zahrnuty sady ve všech obcích bez ohledu na jejich nadmořskou výšku.

Comarca de La Vera: ze zeměpisné oblasti jsou vyloučeny zemědělské sady nacházející se v nadmořské výšce pod 500 m.

Valle del Ambroz: ze zeměpisné oblasti jsou vyloučeny zemědělské sady nacházející se v nadmořské výšce pod 600 m.

Oblast produkce je shodná s oblastí balení a zpracování.

4.4 Důkaz původu: Kvalita a původ chráněného produktu se zabezpečí prostřednictvím odpovídajících kontrol a analýz, které provádí regulační rada v pěstitelských oblastech a v expedičních skladech zapsaných v jednotlivých rejstřících chráněného označení původu v souladu s ustanoveními příručky kvality a příručky pro postupy.

Po dokončení všech uvedených kontrol hodnotící výbor regulační rady, tvořený zástupci všech zúčastněných stran, zhodnotí získané výsledky a přijme nestranné a objektivní rozhodnutí. Pokud hodnotící výbor rozhodne o udělení osvědčení, regulační rada vydá zapsanému subjektu příslušné potvrzení.

Balení třešní, na které se vztahuje CHOP „Cereza del Jerte“, probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti, jak určuje skupina žadatelů, aby se tak zajistilo zachování kvality a sledovatelnost a kontrola během celého procesu osvědčování až do jeho dokončení.

Uvedený proces je ukončen ve chvíli, kdy je výrobek na zadní straně obalu označen číslovanou etiketou, která zaručuje jeho původ a kvalitu. Tato zadní etiketa je vydána regulační radou, jež má ve svém nařízení stanovenu následující oblast působnosti:

ve věci území podle oblasti produkce;

ve věci výrobků podle výrobků, na které se vztahuje CHOP „Cereza del Jerte“, a to v jakékoli fázi produkce, skladování, balení, oběhu a uvádění na trh;

ve věci osob podle osob zapsaných v jednotlivých rejstřících.

Balení se proto musí provádět v zeměpisné oblasti uvedené v oddíle C specifikace, aby se zaručila sledovatelnost a kontrola ze strany kontrolního orgánu během celého procesu a aby se zachovala kvalita chráněného produktu, jelikož vzhledem k tomu, že se jedná o hornatou oblast s obtížným přístupem, jsou třešně během přepravy vystaveny nepřiměřeným podmínkám okolního prostředí, zhoršeným značnou dobou trvání přepravy. To by bezpochyby mělo vliv na charakteristické vlastnosti plodů, čímž by mohlo dojít ke změně znaků produktu, na které se vztahuje označení původu.

Produkt je na trh uváděn se zárukou původu, která je uvedena na očíslované etiketě nebo na zadní etiketě regulační rady.

4.5 Metoda produkce: Pěstování probíhá na malých terasovitých pozemcích nacházejících se na svazích. Průměrná rozloha sadů je 1,6 ha a na jeden podnik připadá 4,5 parcely.

Vzhledem k této struktuře pracují ve většině podniků rodinní příslušníci, kteří vykonávají hlavní činnosti, zejména sběr, což je jedna z nejobtížnějších prací vyžadující značnou zručnost.

Rozloha sadů je omezena úzkými terasami, které převážně neumožňují vysazení více než jedné řady stromů, což je přibližně 125 stromů na hektar. To svědčí o vysoké míře extenzivního využívání půdy. Koruny stromů se formují do těchto tvarů: vysoký kužel, nízký kužel, pyramida a standardní tvar.

Orání půdy se provádí obvykle třikrát do roka a z velké míry se při něm stále využívají zvířata. Při hnojení se i nadále jako základ používá mrva a zaorávání plevele. Stromy se zpravidla prořezávají pouze lehce, přičemž se jen prostříhají a odstraní se konce větví.

Metody pěstování založené na stoletých tradicích, jako je sběr, zpracování, balení a přeprava produktu, se provádějí s veškerou péčí a stanoví se kontroly potřebné pro zachování charakteristických vlastností produktu.

4.6 Souvislost: Název „Jerte “nebo „Valle del Jerte “úzce souvisí s třešněmi a ve Španělsku si mnoho spotřebitelů spojuje takřka automaticky místo s produktem „třešně “a naopak. Oblast je tedy dobře známá výtečností svých třešní a především těch z druhu „Picotas“.

Třešně zde začali pravděpodobně pěstovat Arabové a po znovudobytí poloostrova křesťany noví obyvatelé shledali, že se stromy dobře přizpůsobily místní půdě. Věrohodné důkazy o jejich existenci se však objevily až ve 14. století.

Dne 2. června 1352 přenocovala v jedné z vesnic v oblasti družina královských poslů. Urození páni zde ochutnali pstruhy a třešně, což svědčí o tom, že již v té době byly třešně významným produktem a že byly natolik kvalitní, aby mohly být nabídnuty tak vznešeným hostům.

V následujících staletích pěstování pokračovalo a rozšiřovalo se. Slavný španělský lékař Luis de Toro se v 16. století zmiňuje o třešních z Jerte a odlišuje je na základě jejich velikosti, barvy a chuti.

V 18. století začalo pěstování třešní nabývat podoby skutečného hospodářského odvětví poté, co došlo ke zničení kaštanových sadů následkem tzv. inkoustové nemoci. Koncem tohoto století a během 19. století dochází k rozšiřování třešňových sadů v údolí Valle del Jerte i v sousedních údolích.

V prvních desetiletích 19. století kronikáři uvádějí, že to nejlepší v oblasti „…jsou třešně, které jsou proto velice oblíbené u královského dvora…“. V průběhu tohoto století se pěstování třešní rozšířilo do všech obcí, takže na počátku 20. století je oblast již proslavená díky „vynikajícím třešním“.

Pět chráněných odrůd pochází z této oblasti, a to buď z údolí Valle del Jerte, nebo ze sousedních údolí Ambroz a La Vera. Vyskytují se prakticky jen v této oblasti produkce, jelikož snahy o jejich pěstování v jiných nadmořských výškách nebyly doposud velmi úspěšné.

Různí autoři poukázali na to, že existence odrůd bez stopky v údolí Valle del Jerte je výsledkem dlouhodobého procesu aklimatizace a částečně ovlivněného výběru různých kmenů původní rostliny Prunus avium L., která se už od pradávna vyskytuje v těchto horských údolích jako původní lesní druh.

V tomto procesu šlechtění a výběru prováděném obyvateli údolí Valle del Jerte hrála rozhodující úlohu přítomnost faktorů souvisejících s prostředím, jako je míra vlhkosti, která je zvýšená dokonce i v letních měsících, proudění vzduchu v údolí, orientace, celoroční průměrný počet hodin slunečního svitu, nadmořská výška, mikroklimatická rozmanitost a kyselost půdy.

Vlastnická struktura a podmínky související se složitou topografií vytvářejí krajinu, ve které se na malých, někdy až nepatrných terasách zpevněných kamennými zídkami, pěstují třešně, v důsledku čehož se půda z velké části obrábí bez použití mechanizace.

Pro vlastnosti produktu je proto rozhodující používání zvláštního rostlinného materiálu, přizpůsobeného a přivyklého přírodním podmínkám charakteristickým pro údolí Valle del Jerte a okolní údolí, jakož i zvláštnosti systému produkce, při němž se zachovávají kulturní tradice spojené s pěstováním třešní, které se opírají o malé zemědělské usedlosti a o rodinnou organizaci práce. Sady, nacházející se zpravidla na terasovitých pozemcích na strmých svazích, kde je použití mechanizace obtížné, umožňují vyvážení nízkých výnosů nejvyšší kvalitou.

4.7 Kontrolní subjekt:

Název:

Consejo Regulador de la Denominación de Origen „Cereza del Jerte“

Adresa:

Pol. Ind. Centro de Empresas.

Carretera Nacional 110, km 381, 400

E-10614 Valdastillas Cáceres

Telefon:

(34-927) 47 11 01

Fax:

(34-927) 47 11 03

E-mail:

picota@cerezadeljerte.org

Kontrolní subjekt pro chráněné označení původu „Cereza del Jerte “se řídí normou EN 45011.

4.8 Označování: Na balení musí být jasně uveden název chráněného označení původu „Cereza del Jerte“.

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(2) Uvádí se minimální průměry potřebné na to, aby třešně mohly být zařazeny do chráněného označení původu „Cereza del Jerte“, proto není možné prodávat pod CHOP třešně s průměrem menším než 21 mm.

19.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 85/6

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2007/C 85/02)

Toto zveřejnění uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„KARLOVARSKÉ OPLATKY“

č. ES: CZ/PGI//005/0381/20.10.2004

CHOP ( ) CHZO ( X )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1. Příslušný orgán členského státu:

Název:

Úřad průmyslového vlastnictví

Adresa:

Antonína Čermáka 2a

CZ-160 68 Praha 6

Tel.:

(420) 220 38 31 11

Fax:

(420) 224 32 47 18

E-mail:

posta@upv.cz

2. Skupina:

Název:

Sdružení výrobců Karlovarských oplatek

Adresa:

Slepá 517/1

CZ-360 05 Karlovy Vary

Tel.:

(420) 353 56 30 06

Fax:

(420) 353 56 30 06

E-mail:

obchod@karlovarskapekarna.cz

Složení:

producenti/zpracovatelé( X ) ostatní ( )

3. Druh produktu:

Třída 2.4: Trvanlivé pečivo – oplatky

4. Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1 Název: „Karlovarské oplatky“

4.2 Popis: Karlovarské oplatky jsou vyráběny podle tradiční receptury jako kulaté plátové výrobky o průměru cca 19 cm. Oplatka se skládá ze dvou tenkých plátů s charakteristickým reliéfem znázorňujícím na vnějším okraji lístečkový stvol o šíři 30 mm, pod nímž je v kružnici o šíři minimálně 20 mm nápis „Karlovarské oplatky“. Uprostřed oplatky je zobrazen symbol lázní Karlovy Vary – buď fontána znázorňující vřídlo, nebo alternativně kamzík, spojený pověstí se založením města Karlovy Vary. Ty jsou vyrobeny ze surovin, kde významnou roli pro chuť i vlhčení plátů sehrává i Vřídelní karlovarská léčivá voda. Pláty jsou spojeny zapečením cukro-oříškového prosypu případně podle druhu prosypu jiné chuti, nejčastěji pak mandlového, kakaového, vanilkového nebo skořicového. Oplatky jsou křehké, lehké, tenké, kulatého tvaru s reliéfem na povrchu. Specifická je i jejich chuť a vůně.

Základními surovinami pro výrobu Karlovarských oplatek jsou pšeničná mouka, Vřídelní karlovarská léčivá voda, rostlinný tuk, cukr, mléko, vaječný melanž, škrob, kypřící prášek, máslo a podle druhu prosypu dále lísková jádra, mandle, kakaový prášek, vanilka, skořice.

Vřídelní karlovarská léčivá voda, používaná k výrobě Karlovarských oplatek, má specifické vlastnosti, charakteristické pro vymezenou oblast. Vlivem vlastností této Vřídelní karlovarské léčivé vody se dosahuje charakteristických vlastností oplatky, zejména křehkosti, specifické vůně a chuti. Vřídelní karlovarská léčivá voda je přírodní hydrouhličitano-sírano-chloridová voda vyvěrající tektonickým zlomem z hloubky více než 800 m na povrch země při teplotě 73 °C a obsahující lithium, sodík, draslík, rubidium, cesium, měď, berylium, hořčík, vápník, stroncium, zinek, kadmium, hliník, cín, olovo, arsen, antimon, selen, mangan, železo, kobalt, nikl, fluoridy, chloridy, bromidy, sírany, hydrogenuhličitany, uhličitany a kyselinu křemičitou. Tato voda se v největších českých lázních – Karlových Varech – už po staletí užívá pro léčbu chronicky recidivující vředové choroby žaludku, dyskinéze vývodných cest žlučových včetně postcholecystektomického syndromu, chronického onemocnění slinivky břišní, jater, močových kamenů a dny. Karlovarské oplatky vykazují znaky lehké stravitelnosti a nižší kalorické hodnoty, což jsou znaky dané jejich složením a zejména užitím Vřídelní karlovarské léčebné vody.

Karlovarské oplatky jsou vyráběny kusově. Baleny jsou v krabičkách po 5 kusech (125 g), 6 kusech (150 g) a 8 kusech (200 g).

4.3 Zeměpisná oblast: Katastr lázeňského města Karlovy Vary

4.4 Důkaz původu: Výroba je zajišťována v souladu s platnými předpisy o potravinářské výrobě s využitím kontrolního systému HACCP v průběhu výrobního procesu. Výrobci vedou registry dodavatelů surovin a odběratelů hotových výrobků. Každý výrobek je opatřen údajem o výrobci. Kontroly dodržování specifikace provádí věcně a místně příslušný státní orgán, kterým je Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát Plzeň.

4.5 Metoda produkce: Karlovarská oplatka se skládá ze dvou tenkých kulatých plátů o průměru cca 19 cm s charakteristickým reliéfem. Těsto se připravuje smícháním výše označených ingrediencí (viz 4.2) s čerstvou Karlovarskou vřídelní vodou, přičemž rostlinný tuk musí být nejprve rozehřátím převeden do kapalného skupenství. Dobře vymíchané tekuté jemně nažloutlé těsto, které nenabývá na objemu, neboť jde o těsto nekvašené (na rozdíl od jiných cukrářských výrobků), se ponechá při teplotě 20–26 °C po dobu cca 60 minut odstáním vyzrát a následně se nalévá do zásobníku pečícího karuselu. Pláty jsou pečeny dávkováním řídkého těsta na pečících karuselech (běžný stroj na pečení oplatek) při teplotě 220 °C, kde se tradičním výrobním postupem dosahuje tloušťky (síly) plátu do 2 mm. Takto vyrobené pláty se ukládají na období minimálně 48 hodin do zvlhárny, kde se k jejich zápaře využívá opět Vřídelní karlovarská léčivá voda. Pláty musí být ve zvlhárně speciálně uložené a zatížené, aby došlo k jejich správnému navlhčení, ale aby zároveň nedošlo k jejich pokroucení. Teplota ve zvlhárně musí dosahovat 40 °C, vlhkost 90 %. Na závěr výrobního procesu jsou na spékacích karuselech (běžný stroj na spékání oplatek – odlišný od pečících karuselů pro výrobu plátů absencí reliéfu) spojovány při teplotě 180 °C vždy dva pláty k sobě zapečením cukro-oříškového prosypu, nebo prosypu jiné chuti podle druhu (viz 4.2). Prosyp je připravován drcením a smísením jednotlivých ingrediencí do jemného prášku, který je pak ručně nanášen ve stejnoměrné vrstvě max. 1 mm na spodní plát, překryt druhým plátem a zapečen. K dodržení kvality a specifických vlastností je nezbytné, aby minimálně míchání těsta, pečení, odležení a spékání oplatek probíhalo ve vymezené oblasti.

4.6. Souvislost: Specifické vlastnosti Karlovarských oplatek jsou dány užitím karlovarské vřídelní vody specifických vlastností ze zdrojů vymezené zeměpisné oblasti a tradiční recepturou (viz bod 4.2).

První historické zmínky o výrobě Karlovarských oplatek ve vymezené zeměpisné oblasti spadají do poloviny 18. století. Svědčí o tom jednak nejstarší dochované klešťové oplatnice, jež jsou dnes uloženy v Karlovarském muzeu, jednak písemná zmínka z roku 1788, zveřejněná v knize Karlsbad, Beschrieben zur Bequemlichkeit der hohen Gäste. Karlovarské oplatky byly nejprve vyráběny podomácku, první známou oplatkárnou (byť šlo jen o malou pekárnu, jež byla součástí hotelové kuchyně) byla patrně výrobna hotelu U zlatého štítu, provozovaná kolem r. 1810 Annou Grasmuckovou, chotí hraběte Josefa von Bolzy. Nicméně až do poloviny 19. století byla poptávka po Karlovarských oplatkách patrně pokrývána téměř výhradně produkty domácí výroby.

Specializované pekárny na výrobu Karlovarských oplatek se začaly objevovat až ve druhé polovině 19. století. V roce 1867 vznikla patrně nejvěhlasnější taková pekárna – firma Bayer, jejíž výrobky byly dodávány i německému císaři Vilému I. a získaly řadu ocenění na mezinárodních výstavách. V roce 1904 se již profesionální výrobou Karlovarských oplatek zabývalo ve vymezené zeměpisné oblasti 22 pekáren. V té době představovala výroba těchto pekáren produkci cca 4 miliony oplatek ročně.

Až do předválečného období, tj. do roku 1939 byl zaznamenán rozvoj výroby a prodeje Karlovarských oplatek. Karlovarské oplatky v té době vyrábělo ve vymezené oblasti, tedy v regionu lázeňského města Karlovy Vary, 26 specializovaných výrobců. Po druhé světové válce pokračovala výroba asi v polovině firem pod vedením tzv. národních správců. Po znárodnění v roce 1948 byly Karlovarské oplatky až do roku 1989 vyráběny v karlovarském závodě národního podniku Orion.

Po obnovení tržního hospodářství navázali na tradici výroby Karlovarských oplatek ve vymezeném území členové Sdružení výrobců Karlovarských oplatek.

Více jak dvě století se v Karlových Varech traduje výroba Karlovarských oplatek. Cílevědomou a trpělivou prací místních výrobců se tato oblíbená cukrovinka stala tradiční specialitou města Karlovy Vary.

Karlovarské oplatky získaly svoji proslulost a známost již minulém a předminulém století. Na Světové výstavě v Paříži v roce 1900 jim byla udělena zlatá medaile. V novodobé historii byly jako typický český produkt jedním z nejprodávanějších výrobků CZ pavilonu na Všeobecné světové výstavě EXPO 2000 v Hannoveru, jak dokládá potvrzení generálního komisaře CZ účasti.

Dne 1. února 1974 bylo označení původu Karlovarské oplatky zapsáno do CZ rejstříku označení původu pod číslem zápisu 72.

4.7 Kontrolní subjekt:

Název:

Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát Plzeň

Adresa:

Jiráskovo náměstí 8

CZ-308 58 Plzeň 8

Tel.:

(420) 377 43 34 11

Fax:

(420) 377 45 52 29

E-mail:

plzen@szpi.gov.cz

4.8 Označování: Karlovarské oplatky

Označení výrobku musí být provedeno dominantně na čelní straně výrobku resp. jeho obalu.

(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

19.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 85/9

Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2007/C 85/03)

Tímto zveřejněním vzniká právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006. Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„PECORINO DI FILIANO“

č. ES: IT/PDO/005/0279/25.02.2003

CHOP ( X ) CHZO ( )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1. Příslušný orgán členského státu:

Název:

Ministero delle Politiche Agricole e Forestali

Adresa:

Via XX Settembre, 20

I-00187 Roma

Telefon:

(39) 06 481 99 68

Fax:

(39) 06 42 01 31 26

E-mail:

qtc3@politicheagricole.it

2. Skupina:

Název:

Consorzio per la tutela del Pecorino di Filiano

Adresa:

Via Giovanni XXIII

I-85020 Filiano (Potenza)

Telefon:

(39) 0971 83 60 10

Fax:

(39) 0971 83 60 09

E-mail:

—

Složení:

producenti/zpracovatelé ( X ) jiní ( )

3. Druh výrobku:

Třída 1-3 – Sýr

4. Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1 Název: „Pecorino di Filiano“

4.2 Popis: „Pecorino di Filiano “je tvrdý sýr vyrobený z plnotučného čerstvého ovčího mléka, které bylo získáno z jednoho nebo dvou dojení ovcí pocházejících z chovů v oblasti uvedené v bodu 4.3.

Jedná se o sýr z polouvařené hmoty, který má tvar nízkého válce s plochými podstavami a rovnou nebo mírně vydutou stěnou. Povrch připomíná proutěný výplet zlatožluté barvy, u zralejších druhů je barvy tmavě hnědé, a je potírán extra panenským olivovým olejem a vinným octem.

Barva sýra přechází od bílé ke slámově žluté, která je typická pro zralejší druhy. Sýr má hutnou konsistenci s drobnými a nepravidelně rozloženými oky.

Chuť, která je zpočátku nasládlá a jemná, se ke konci minimální doby zrání stává lehce pikantní. Pikantní chuť se v návaznosti na délku zrání zesiluje.

Obsah tuku v sušině nesmí být nižší než 30 %.

Hmotnost se pohybuje od 2,5 do 5 kg, průměr podstavy od 15 do 30 cm a výška stěny od 8 do 18 cm.

Po uplynutí minimální doby zrání v délce 180 dní lze produkt předložit ke spotřebě.

4.3 Zeměpisná oblast: K produkci mléka, jeho zpracování na sýr a ke zrání tohoto sýra dochází na území, které je vymezeno ve specifikaci výroby a které tvoří třicet obcí v provincii Potenza (region Basilicata) v apeninské oblasti mezi Monte Vulture a Montagna grande di Muro Lucano. Toto území charakterizuje půda sopečného původu a přírodní pastviny bohaté na přírodní silice.

4.4 Důkaz původu: Ovčí sýr se na tomto území vždycky vyráběl. Ovce se zde chovaly již v době, kdy území dobyli Římané, a to zejména v blízkosti Via Appia, která představovala hlavní osu v husté síti přírodních cest (tzv. tratturi), které pastýři používali při sezónním přesunu ovcí.

V poměrně nedávné době hrála produkce tohoto ovčího sýra výraznou úlohu v hospodářství Neapolského království, jehož hlavní město bylo jeho přirozeným obchodním odbytištěm.

Rodina Doriů, lenních pánů od roku 1530, ve kterém získala od císaře Karla V. území v okolí Monte Vulture, z velké části totožné se zeměpisnou oblastí produkce „Pecorino di Filiano“, zakládala výrobní provozovny pro zpracování mléka a vlny. Ze záznamů rodinných podniků vyplývá, že obec Filiano, která v roce 1952 získala administrativní nezávislost na obci Avigliano, disponovala majetkem čítajícím 10 000 kusů ovcí, které se v létě přesouvaly z nížiny kolem řeky Ofanto do vyšších poloh údolí Valle di Vitalba.

Strava ovcí pochází z kvalitních pastvin, na kterých se nachází především jílek, jetel, skřípina, kostřava, divoký oves, kopyšník, tymián a divoký fenykl a pramenitá voda bohatá na minerální soli pocházející ze sopečných podzemních pramenů Monte Vulture. Ke zpracování je předáváno pouze mléko odpovídající těmto normám.

Syřidlo, které se používá ke srážení mléka, se získává z žaludků kůzlat a jehňat, a to podle přesně stanoveného postupu uvedeného ve specifikaci výroby.

Pokud jde o malé výrobní jednotky, zrání a často i výroba sýrů probíhá v přírodních travertinových jeskyních nebo v podzemních místnostech, které produktu dodávají svěžest a organoleptické vlastnosti vysoké kvality.

Důkaz původu navíc potvrzuje splnění dalších kritérií, jimž podléhají chovatelé, výrobci mléka, výrobci sýra, osoby odpovědné za zrání a porcování sýra, pokud se nejedná o tentýž subjekt. Tento systém zaručuje, že výrobek může být kdykoli identifikován prostřednictvím ověření dokladů a kontrol prováděných příslušným kontrolním subjektem.

4.5 Metoda produkce: Mléko používané k výrobě Pecorino di Filiano pochází z ovcí plemene Gentile di Puglia, Gentile di Lucania, Leccese, Comisana, Sarda a jejich kříženců.

Čerstvé mléko se náležitě přefiltruje a tradičním způsobem zahřeje v kádích na maximální teplotu 40 °C. Jakmile teplota hmoty dosáhne 36 až 40 °C, přidává se syřidlo vyrobené tradičním (neprůmyslovým) způsobem podle předpisů uvedených ve specifikaci výroby.

Sraženina se roztluče dřevěnou lžící na kousky o velikosti rýžového zrnka.

Sraženina se následně nechá několik minut odstát v syrovátce, vybere se a vloží do proutěných nádob nebo do forem z jiného materiálu, který je vhodný pro potraviny a jejich povrch připomíná proutěný výplet.

Následně je ručně z hmoty jemně vytlačována syrovátka. Takto vytvarovaný sýr se posléze znovu ponoří na 15 minut do syrovátky, která má maximální teplotu 90 °C.

Sýry se solí za sucha nebo při ponoření do slaného roztoku.

Sýr dozrává v podmínkách odpovídajících travertinové jeskyni nebo podobným podzemním místnostem při stálé teplotě od 12 do 14 °C a relativní vlhkosti od 70 do 85 %, a to po dobu minimálně 180 dní. Od dvacátého dne zrání lze povrch sýra potírat extra panenským olejem a vinným octem.

Sýr Pecorino di Filiano se vyrábí po celý rok.

4.6 Souvislost: Název tohoto ovčího sýra vychází ze jména obce Filiano, která se nachází v provincii Potenza, v regionu Basilicata, který se dříve nazýval Lucania.

Výroba tohoto sýra je nejintenzivnější na jaře a počátkem léta, a to vzhledem k výborným podmínkám pro pastvu ovcí na jarních horských pastvinách, díky zvýšené poptávce po jehňatech o velikonočních svátcích a z důvodů souvisejících s plánovaným rozením jehňat. Ovce tak produkují nejvíce mléka právě v období, kdy mají přístup ke krmným rostlinám pocházejícím z pastvin (tj. jílek, jetel, skřípina, kostřava, srha, divoký oves, kopyšník, tymián, sléz a divoký fenykl).

Mléko se běžně zpracovává v malých podnicích pro výrobu sýra. Všechny tyto podniky připravují syřidlo tradičním způsobem uvedeným ve specifikaci výroby; dodržení tohoto postupu podléhá kontrole. Metoda výroby umožňuje zachovat ty vlastnosti suroviny, které hotovému výrobku dodávají optimální organoleptické vlastnosti. Je třeba uvést, že se používá čerstvé mléko, že zpracování mléka musí být zahájeno nejpozději do 24 hodin od prvního dojení a že se ke srážení mléka používá syřidlo vyrobené tradičním způsobem.

Další vazbu na místní prostředí představuje dozrávání sýra v přírodních travertinových jeskyních nebo v zařízení, které zabezpečuje stejné podmínky, pokud jde o teplotu a vlhkost. Chovatelé a výrobci podílející se na výrobě sýra Pecorino di Filiano využívají tato místní specifika, která výrobku dodávají charakteristickou svěžest a obecně známé organoleptické vlastnosti.

Dobré jméno, které si tento sýr získal v minulém století, rovněž dokládá úspěch slavnosti sýra Pecorino di Filiano, která se již 30 let každoročně těší široké účasti výrobců, odborníků a spotřebitelů.

4.7 Kontrolní subjekt:

Název:

AGROQUALITA

Adresa:

Via Montebello, 8

I-00185 Roma

Telefon:

(39) 06 47 82 24 63

Fax:

—

E-mail:

agroqualita@agroqualita.it

4.8 Označování: Sýr Pecorino di Filiano musí být při uvádění na trh označen značkou ve tvaru oválu, v jejímž středu se nachází písmeno F, vedle něho hvězdička a kolem nápis „PECORINO di FILIANO“, a která rovněž uvádí, že jde o chráněné označení původu, tj. slova „denominazione di origine protetta“, nebo jeho zkratku, tj. „D.O.P.“.

Výrobek lze uvést na trh i naporcovaný na díly, které odpovídají polovině nebo čtvrtině certifikované formy sýra.

19.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 85/13

Směnné kurzy vůči euru (1)

18. dubna 2007

(2007/C 85/06)

1 euro=

	měna	směnný kurz
USD	americký dolar	1,3577
JPY	japonský jen	160,77
DKK	dánská koruna	7,4536
GBP	britská libra	0,67730
SEK	švédská koruna	9,2176
CHF	švýcarský frank	1,6367
ISK	islandská koruna	88,44
NOK	norská koruna	8,1100
BGN	bulharský lev	1,9558
CYP	kyperská libra	0,5813
CZK	česká koruna	27,992
EEK	estonská koruna	15,6466
HUF	maďarský forint	246,10
LTL	litevský litas	3,4528
LVL	lotyšský latas	0,7040
MTL	maltská lira	0,4293
PLN	polský zlotý	3,8078
RON	rumunský lei	3,3305
SKK	slovenská koruna	33,458
TRY	turecká lira	1,8356
AUD	australský dolar	1,6291
CAD	kanadský dolar	1,5386
HKD	hongkongský dolar	10,6045
NZD	novozélandský dolar	1,8342
SGD	singapurský dolar	2,0519
KRW	jihokorejský won	1 261,30
ZAR	jihoafrický rand	9,5950
CNY	čínský juan	10,4839
HRK	chorvatská kuna	7,4061
IDR	indonéská rupie	12 341,49
MYR	malajsijský ringgit	4,6542
PHP	filipínské peso	64,525
RUB	ruský rubl	34,9720
THB	thajský baht	44,100

(1)

Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.

19.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 85/16

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci COMP/38.238/B.2 – Surový tabák Španělsko

(vyhotovená v souladu s článkem 15 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)

(2007/C 85/09)

Návrh rozhodnutí v této věci je podnětem k následujícím připomínkám:

Sdělení o námitkách prokázalo dvě porušení čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES. Po několik let bylo odvětví surového tabáku ve Španělsku na úrovni producentů i zpracovatelských podniků poznamenáno kartelovými obchodními operacemi se surovým tabákem. Jejich společným cílem bylo předem stanovit dílčí ceny tak, aby bylo možné co nejvíce regulovat konečnou prodejní cenu balotů surového tabáku.

Sdělení o námitkách bylo zasláno 16., 17. a 19. prosince 2003 těmto producentům a sdružením: ASAJA, UPA, COAG, CCAE, FNCT, ACOTAB, TABARES; bylo rovněž zasláno těmto zpracovatelským podnikům: Cetarsa, Agroexpansión, WWTE Taes, Deltafina a ANETAB a mateřským společnostem španělských zpracovatelů (Dimon Incorporated, Intabex Netherlands B.V., Standard Commercial Corporation, Standard Commercial Tobacco Co Inc, Transcontinental Leaf Tobacco Corporation Ltd, Universal Corporation a Universal Leaf Tobacco Company Inc).

Přístup ke složce je zajištěn prostřednictvím CD-ROMu, který byl v závislosti na adresátovi upraven a zaslán se sdělením o námitkách.

Ve sdělení o námitkách je stanovena dvouapůlměsíční lhůta na odpověď, kterou jsem na žádost producentů prodloužil o dva týdny.

Všichni, jimž bylo sdělení o námitkách určeno, odpověděli ve stanovené lhůtě.

V souladu s článkem 5 nařízení Komise (ES) č. 2842/98 některé strany (Cetarsa, Agroexpansión, WWTE, Taes, Deltafina, ASAJA, UPA, COAG, CCAE Tabares, Acotab, FNCT, Universal Corporation a Universal Leaf Tobacco Company Inc) požádaly o formální slyšení, které proběhlo 29. března 2004.

Na základě písemných odpovědí na sdělení o námitkách a na formální slyšení Komise ve dvou bodech ujasnila hlavní cíl návrhu rozhodnutí.

Ve sdělení o námitkách Komise konstatovala, že zpracovatelé uzavřeli dohodu o ceně, jejímž prostřednictvím stanovili pro každou odrůdu průměrnou cenu. Během slyšení a v písemných odpovědích zpracovatelé upřesnili, že díky dohodě o průměrné ceně se jim podařilo co nejvíce sjednotit konečné ceny, které platili producentům. Jelikož Komise tuto okolnost přijala, v návrhu rozhodnutí se bere toto upřesnění v potaz a hovoří se v něm o dohodách mezi zpracovateli týkajících se „maximální úrovně průměrné ceny všech odrůd surového tabáku“.

Třebaže ve sdělení o námitkách bylo uvedeno, že došlo k porušení Smlouvy, Komise nakonec nepotvrdila odpovědnost mateřských společností zpracovatelských podniků Universal Corp, Universal Leaf, Intabex a sdružení španělských zpracovatelů (ANETAB), protože jednání sdružení nelze oddělovat od jednání jeho členů. Stejně tak Komise nepotvrdila odpovědnost federací TABARES, ACOTAB a FNCT, protože jednaly jakožto sektorové pobočky zemědělských odborů, jimž je návrh rozhodnutí také určen.

Sdělení o námitkách navíc odkazovalo na jednání mezi zástupci producentů a zpracovatelů o cenových pásmech; tato jednání probíhala od roku 1999. Tím došlo v textu k určité nejasnosti, pokud jde o definici porušení zákona v této věci. Návrh rozhodnutí tuto nejasnost odstraňuje.

Na základě výše zmíněných skutečností se domnívám, že právo na slyšení bylo v této věci dodrženo. Podle mého názoru se návrh rozhodnutí týká pouze námitek, u nichž měly strany příležitost vyjádřit své stanovisko.

V Bruselu dne 11. října 2004.

Serge DURANDE

19.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 85/17

Sdělení týkající se dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty

(Tímto sdělením se nahrazuje sdělení zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství C 92 ze dne 16. dubna 2005, s. 2.)

(2007/C 85/10)

I. Obecné poznámky

1.	Licence, osvědčení o stanovení náhrady předem a výpisy z nich vydávají příslušné orgány členských států. S výjimkou některých zvláštních případů stanovených v předpisech Společenství platí pro dovozní a vývozní operace v jakémkoli členském státě.

2.	V souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (1) se svátky, soboty a neděle nepovažují za pracovní den pro podání žádosti o licence a osvědčení a pro jejich vydávání.

3.	Žadatel ve formuláři vyplní pouze kolonku 4, 7, 8, 9, 11, 14, 15, 16, 17, 18 a 20. Členské státy však mohou stanovit, aby žadatelé vyplnili rovněž kolonku 1, a případně kolonku 5.

Formulář musí být vyplněn tiskacími písmeny v jednom z úředních jazyků Společenství, který byl stanoven nebo který schválily příslušné orgány vydávajícího členského státu. Licence a osvědčení se vyplňují pouze v jednom jazyce. Členské státy však mohou povolit, že se žádosti vyplní rukou; v takovém případě se použije inkoust a píší se velká písmena.

5.	V žádosti, licenci a v osvědčení se nesmí ani škrtat/vymazávat, ani přepisovat. Dojde-li při vyplňování formuláře k chybě, je nutné vyhotovit žádost či licenci novou.

6.	Částky se uvádějí jako číslice v eurech; členské státy, které nejsou součástí eurozóny, však mohou částky uvádět ve své národní měně.

Množství se uvádějí:

—

v metrických jednotkách hmotnosti nebo objemu podle těchto zkratek:

—	t pro tuny,

—	kg pro kilogramy,

—	hl pro hektolitry,

—	případně v kusech pro živá zvířata.

Pokud je v kolonkách 7 nebo 8 dovozního formuláře a v kolonce 7 vývozního formuláře nedostatek místa pro uvedení údajů stanovených předpisy Společenství, údaje se zapíší do kolonky 20 a uvede se před ně hvězdička, která odkazuje na hvězdičku v kolonce 7 nebo 8.

Pokud je nedostatek místa pro uvedení údajů v kolonce 20, zapíší se do kolonky 15 a uvede se před ně hvězdička, která odkazuje na hvězdičku v kolonce 7 nebo 8.

9.	V kolonkách 7, 8 a 9 formuláře se musí zaškrtnout (pomocí křížku) čtvercové pole před výrazy „ano “nebo „ne“.

10.

—	Dovozní licence nebo osvědčení se nepředkládá v případech uvedených v čl. 2 písm. a) a v článku 6 nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 (2).

—	Vývozní licence nebo osvědčení se nepředkládá v případech uvedených v čl. 2 písm. b) a v čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 1291/2000.

—

Vývozní licence nebo osvědčení se nepředkládá v případech uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1291/2000, pokud se dovozní nebo vývozní operace neuskutečňuje v rámci preferenčního režimu zajištěného licencí, s výjimkou případů vývozních licencí, které stanoví náhradu předem pro mléčné výrobky dodávané ozbrojeným silám na základě čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1282/2006.

11.

Příklad použití čl. 17 odst. 4 nařízení (ES) č. 1291/2000:

Údajem 13:00 hodin podle uvedeného nařízení se rozumí 13:00 hodin belgického času:

Členské státy	Místní čas (zimní a letní)
Německo	13:00 hodin
Belgie
Dánsko
Španělsko
Francie
Itálie
Lucembursko
Nizozemsko
Rakousko
Švédsko
Česká republika
Maďarsko
Malta
Polsko
Slovinsko
Slovensko
Irsko	12:00 hodin (= 13:00 hodin belgického času)
Portugalsko
Spojené království
Bulharsko	14:00 hodin (= 13:00 hodin belgického času)
Kypr
Řecko
Finsko
Estonsko
Lotyšsko
Litva
Rumunsko

II. Dovozní formuláře

Kolonka 7

„Zemí vývozu “se rozumí třetí země, ze které byl produkt do Společenství odeslán.

1.	Údaj o zemi nebo skupině zemí vývozu je nezbytný v případě, kdy jej stanoví předpisy Společenství.

2.	Pokud předpisy Společenství stanoví, že údaj o zemi vývozu je povinný, zaškrtne se (pomocí křížku) čtvercové pole před výrazem „ano “a údaj o zemi vývozu produktů musí odpovídat údajům uvedeným v licenci nebo osvědčení, jinak jsou licence nebo osvědčení neplatné.

3.	V ostatních případech je údaj o zemi vývozu volitelný. Může však být užitečný pro účely použití článku 40 nařízení (ES) č. 1291/2000, který se týká vyšší moci.

Kolonka 8

—	Země původu se stanoví podle odpovídajících předpisů Společenství.

—	Poznámky týkající se kolonky 7 se obdobně použijí pro tuto kolonku.

Kolonka 14

Produkty se označí jejich běžným obchodním označením (např. cukr), a nikoli pomocí obchodní značky.

Kolonky 15 a 16

O licence nebo osvědčení se zpravidla žádá a tyto licence a tato osvědčení se zpravidla vydávají pro všechny produkty jedné podpoložky kombinované nomenklatury (KN). Ve zvláštních případech stanovených předpisy Společenství se však o licence nebo osvědčení žádá a tyto licence a tato osvědčení se vydávají:

—	buď pro produkty několika podpoložek KN,

—	nebo pouze pro některé z produktů jedné podpoložky KN.

Není-li v kolonce 16 dostatek místa pro uvedení několika podpoložek KN, podpoložky se zapíší do kolonky 15 a uvede se před ně hvězdička, která odkazuje na hvězdičku v kolonce 16.

Kolonka 15

—	Popis může být zjednodušený, pokud obsahuje údaje nezbytné pro zařazení produktu pod kód KN uvedený v kolonce 16.

—	U produktů z odvětví vína musí popis obsahovat též barvu vína nebo moštu: bílá, červená nebo růžová.

Kolonka 16

Kód KN je zapotřebí uvést v nezkrácené podobě. Ve zvláštních případech stanovených předpisy Společenství však:

—	je potřeba uvádět celé kódy kombinované nomenklatury a před kód uvést písmena „ex“, nebo

—	je potřeba kódy uvádět způsobem stanoveným v příslušných předpisech Společenství.

Kolonka 19

1.	Kolonku je zapotřebí vyplnit v souladu s předpisy Společenství týkajícími se přípustné odchylky u příslušného produktu.

2.	Pokud jde o licence nebo osvědčení, pro které přípustná kladná odchylka není stanovena, uvede se do kolonky 19 číslice nula [0].

Kolonka 20

Kolonku je zapotřebí vyplnit v souladu se zvláštními předpisy Společenství pro každé odvětví společné organizace trhu.

Například „vysoce jakostní hovězí/telecí maso – nařízení (ES) č. 936/97“.

III. Vývozní formuláře

Kolonka 7

1.	Údaj o zemi nebo skupině zemí určení je nezbytný v případě, kdy jej stanoví předpisy Společenství.

2.	Pokud jde o vývozní licence, které stanoví náhradu předem, musí být v této kolonce uveden název země určení, nebo případně oblasti určení. Uvedením názvu země určení, nebo případně oblasti určení se toto místo určení nestává závazným.

3.	Pokud předpisy Společenství stanoví, že místo určení musí být povinně uvedeno, zaškrtne se (pomocí křížku) čtvercové pole před výrazem „ano “a produkt musí být vyvezen do místa určení uvedeného na licenci nebo osvědčení.

4.	Země nebo místo určení se v této kolonce uvedou v případě použití článku 49 nařízení (ES) č. 1291/2000 a vývoz se musí uskutečnit do uvedené země nebo uvedeného místa určení podle dané licence nebo daného osvědčení.

5.	V ostatních případech je údaj o zemi nebo místě určení volitelný. Může však být užitečný pro účely použití článku 40 nařízení (ES) č. 1291/2000, který se týká vyšší moci.

Kolonky 14, 15 a 16

1.	Tyto kolonky je zapotřebí vyplnit stejně jako v případě dovozu. Proclení produktů, které se mají vyvézt, podle jednoho kódu nomenklatury v oblasti náhrad je při splnění celních formalit nutné i ve zvláštních případech, kdy předpisy Společenství stanoví možnost uvedení několika podpoložek KN.

Neurčí-li zvláštní ustanovení jinak, je pro vývozní licence, které stanoví náhradu předem, nutné v kolonce 16 uvést dvanáctimístný kód produktu nomenklatury v oblasti náhrad.

U kategorií nebo skupin produktů uvedených v článku 14 nařízení (ES) č. 1291/2000 je však možné kódy produktů téže kategorie nebo téže skupiny produktů uvést v žádosti o licenci a v licenci.

Kolonka 19

1.	Kolonku je zapotřebí vyplnit v souladu s předpisy Společenství týkajícími se přípustné odchylky u příslušného produktu.

2.	Pokud jde o licence nebo osvědčení, pro které přípustná kladná odchylka není stanovena, uvede se do kolonky 19 číslice nula [0].

3.	V případě, kdy pro tutéž licenci nebo totéž osvědčení existuje kladná odchylka pro vývozní clo a neexistuje kladná odchylka pro nárok na náhradu, v kolonce 19 se uvede kladná odchylka pro vývozní clo a v kolonce 22 pak údaj o tom, že neexistuje kladná odchylka pro nárok na náhradu.

Kolonka 20

1.	Kolonku je zapotřebí vyplnit v souladu se zvláštními předpisy Společenství pro každé odvětví produktů.

V případě použití článku 49 nařízení (ES) č. 1291/2000 je nutné uvést jeden z těchto údajů:

a)	„Крайната дата за подаване на офертите …“, „Поканата за подаване на оферти е издадена от … (име на агенцията)“

b)	„Fecha límite para la presentación de las ofertas …“, „La licitación procede de … (nombre del organismo)“

c)	„Konečný termín pro podání nabídek …“, „Oznámení o nabídkovém řízení vydané … (název orgánu)“

d)	„Frist for indgivelse af tilbud …“, „Licitation fra … (institutionens navn)“

e)	„Frist zur Angebotsabgabe …“, „Ausschreibung vom … (Bezeichnung der Stelle)“

f)	„Πρoθεσμία υπoβoλής των πρoσφoρών …“, „Η δημoπρασία πρoέρχεται από … (όνoμα τoυ oργανισμoύ)“

g)	„Pakkumiste esitamise tähtaeg …“, „Enampakkumise kutse väljastas … (asutuse nimi)“

h)	„Closing date for the submission of tenders …“, „The invitation to tender is issued by … (name of agency)“

i)	„Date limite du dépôt des offres …“, „L'adjudication émane de … (nom de l'organisme)“

j)	„Data limite per il deposito delle offerte …“, „Gara indetta da … (denominazione dell'organismo)“

k)	„Pēdējais termiņš piedāvājumu iesniegšanai …“, „Konkursu izsludina … (organizācijas nosaukums)“

l)	„Galutinė paraiškų pateikimo data …“, „Konkursą skelbia … (institucijos pavadinimas)“

m)	„Ajánlattételi határidő: …“, „A pályázatot a(z) … (ügynökség neve) bonyolítja.“

(MT)

o)	„Indieningstermijn aanbiedingen eindigt op …“, „Openbare inschrijving van … (naam instanties)“

p)	„Ostateczny termin składania ofert …“, „Procedura przetargowa jest prowadzona przez: … (nazwa jednostki)“

q)	„Date limite para a apresentaçao das propostas …“, „O concurso emana de … (nome do organismo)“

r)	„Termenul de depunere a ofertelor …“, „Invitaţia de participare la licitaţie este emisă de … (denumirea agenţiei)“

s)	„Konečný termín predloženia ponúk …“, „Oznámenie o výberom konaní vydané … (názov orgánu)“

t)	„Datum oddaje ponudb …“, „Javni razpis objavi … (ime organa)“

u)	„Sista dag för inlämnande av anbud …“, „Anbudsinfordran utfärdas av … (organets namn)“

v)	„Tarjousten viimeinen jättöpäivä …“, „Tarjouskilpailun on julistanut … (toimielimen nimi)“.

(1) Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.

(2) Úř. věst. L 152, 24.6.2000, s. 1.

19.4.2007

Úřední věstník Evropské unie

C 85/22

SEZNAM MEZIOBOROVÝCH ORGANIZACÍ UZNANÝCH V ODVĚTVÍ RYBOLOVU A AKVAKULTURY

(2007/C 85/11)

Toto zveřejnění je založeno na článku 13 nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 33) (Stav ke dni 19. 4. 2007)

	Име на организацията Nombre y dirección Název a adresa Navn og adresse Name und Anschrift Nimi ja aadress Ονομασία και διεύθυνση Name and address Nom et adresse Nome e indirizzo Nosaukums un adrese Pavadinimas ir adresas Név és cím Isem u indirizz Naam en adres Nazwa i adres Nome e endereço Nume şi adresă Názov a adresa Ime in naslov Nimi ja osoite Namn och adress		Дата на признаване Fecha del reconocimento Datum uznání Dato for anerkendelsen Datum der Anerkennung Tunnustamise kuupäev Ημερομηνία αναγνώρισης Date of recognition Date de reconnaissance Data del riconoscimento Atzīšanas diena Pripažinimo data Elismerés dátuma Data tar-rikonoxximent Datum van erkenning Data dopuszczenia Data de reconhecimento Data recunoaşterii Dátum uznania Datum priznanja Hyväksymispäivä Datum för godkännandet
ESPAÑA
ESP OI-002	AQUAPISCIS		27.8.2002
	C/ General Moscardó, 3 — 5° F
	E-28020 Madrid	Tel. (34) 915 53 06 16
		Fax (34) 915 53 06 64
		E-mail: info@piscicultores.org
	Circunscripción económica o actividad (R.104/2000, art. 13, ap. 6): Nacional
	Medidas de extensión a los no afiliados (R.104/2000, art. 15): no
	Fecha de inicio:
	Fecha de vencimiento:
ESP OI-001	INTERATÚN		26.7.2001
	Carretera del colegio Universitario, 16
	E-36310 Vigo (Pontevedra)	Tel. (34) 986 46 93 01
		Fax (34) 986 46 92 69
		E-mail: info@interatun.com
	Circunscripción económica o actividad (R.104/2000, art. 13, ap. 6): Nacional
	Medidas de extensión a los no afiliados (R.104/2000, art. 15): no
	Fecha de inicio:
	Fecha de vencimiento:
FRANCE
FRA OI-001	Comité Interprofessionnel des Produits de l'Aquaculture C.I.P.A.		24.7.1998
	Rue de Paradis, 32	Tel. (33-1) 40 58 68 00
	F-75010 Paris	Fax (33-1) 40 59 00 19
		E-mail: www.lapisciculture.com
	Zone économique ou activité (R.104/2000 Art. 13§6): France
	Actions d'extensions aux non-membres (R.104/2000 Art.15): non
	Début de validité:
	Fin de validité:
ITALIA
ITA OI-001	Organizzazione Interprofessionale della Filiera Pesca ed acquacoltura in Italia O.I. FILIERA ITTICA		27.8.2002
	Via Emilio de' Cavalieri 7	Tel. (39) 06 85 54 198
	I-00198 Roma	Fax (39) 06 85 35 29 92
		E-mail: filieraittica@federop.it
	Zona economica o attività (art. 13 § 6 del reg. 104/2000): Nazionale
	Estensione ad operatori non membri (art. 15 del reg. 104/2000): no
	Inizio del periodo di validità:
	Fine del periodo di validità:

		ISSN 1725-5163
Úřední věstník Evropské unie		C 85

České vydání	Informace a oznámení	Svazek 50 19. dubna 2007

Oznámeníč.	Obsah	Strana
	II Sdělení
	SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2007/C 085/01	Zveřejnění žádosti o registraci podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	1

2007/C 085/02	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	6

2007/C 085/03	Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin	9

2007/C 085/04	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4570 – AREVA/Repower) ( 1 )	12

2007/C 085/05	Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ č. COMP/M.4589 – Delta Lloyd/Erasmus Groep) ( 1 )	12

	IV Informace
	INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE
	Komise
2007/C 085/06	Směnné kurzy vůči euru	13

2007/C 085/07	Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydané na jeho 381. zasedání dne 11. října 2004 k předběžnému návrhu rozhodnutí ve věci COMP/C.38.238/B.2 – Surový tabák Španělsko	14

2007/C 085/08	Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení vydané na jeho 382. zasedání dne 18. října 2004 k předběžnému návrhu rozhodnutí ve věci COMP/C.38.238/B.2 – Surový tabák Španělsko	15

2007/C 085/09	Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci COMP/38.238/B.2 – Surový tabák Španělsko (vyhotovená v souladu s článkem 15 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)	16

2007/C 085/10	Sdělení týkající se dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (Tímto sdělením se nahrazuje sdělení zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství C 92 ze dne 16. dubna 2005, s. 2.)	17

	INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2007/C 085/11	Seznam mezioborových organizací uznaných v odvětví rybolovu a akvakultury	22

	V Oznámení
	POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
	Komise
2007/C 085/12	Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc č. COMP/M.4593 – voestalpine/Dancke) — Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem ( 1 )	24


	(1) Text s významem pro EHP