29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/1

1.

Dne 27. února 2007 přezkoumala Rada aktualizovaný konvergenční program Slovenska, který zahrnuje období 2006 až 2009.

2.

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá růst reálného HDP z 6,6 % v roce 2006 na 7,1 % v roce 2007 a jeho následné snížení na 5,5 % v roce 2008 a na 5,1 % v roce 2009. Na základě informací, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento scénář vychází z opatrných předpokladů růstu pro rok 2006 a z příznivých předpokladů růstu pro zbývající část programového období. Inflace předpokládaná v programu se rovněž jeví reálně.

3.

Prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 uváděla celkový schodek veřejných financí v roce 2006 ve výši 3,4 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu představoval 4,2 % HDP. Lepší výsledky způsobil mnohem silnější HDP a růst zaměstnanosti a nižší výdaje na úroky a nižší náklady na důchodovou reformu, než se předpokládalo. Některé dodatečné příjmy získané díky silnějšími růstu však nebyly vynaloženy na rychlejší snížení schodku.

4.

Stejně jako v předchozí aktualizaci je hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie nového programu dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí do roku 2010, a to především splněním střednědobého cíle pro strukturální saldo rozpočtu (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) ve výši -0,9 % HDP. Podle programu by se měl souhrnný schodek postupně snižovat z 3,7 % HDP v roce 2006 na 1,9 % HDP v roce 2009 a primární schodek by se měl snižovat z 1,9 % HDP v roce 2006 na 0,2 % HDP v roce 2009. Předpokládaná fiskální konsolidace závisí na omezení běžných i kapitálových výdajů (snížení podílu výdajů o cca 3,25 procentních bodů HDP), což se téměř plně odrazí v podílu příjmů (1,5 procentního bodu). Ve srovnání s předchozí aktualizací nový program potvrzuje plánované změny na pozadí příznivějšího makroekonomického scénáře.

5.

Předpokládá se, že se strukturální saldo vypočtené na základě společně schválené metodiky zlepší z přibližně -3,5 % HDP v roce 2006 na asi -2,5 % HDP v roce 2009. Stejně jako v předchozí aktualizaci představuje střednědobý cíl stavu veřejných financí uvedený v programu strukturální saldo v hodnotě těsně pod 1 % HDP; program nepředpokládá splnění tohoto cíle v rámci programového období, ale do roku 2010. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 2 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a kodex chování, a přiměřeně odráží míru zadlužení a dlouhodobý průměrný růst potenciálního produktu.

6.

Rizika zatěžující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnané. Rizika vyplývající z makroekonomického scénáře jsou obecně neutrální a zdá se, že je daňová prognóza zcela založena na opatrných předpokladech. Předpokládaná fiskální konsolidace vyplývající z programu zásadním způsobem závisí na omezení výdajů, avšak program neuvádí dostatečné informace o opatřeních, která by ji měla zajistit (po roce 2007), ani nestanoví závazný střednědobý výdajový rámec. Slovensko na druhou stranu v posledních letech zavedlo kvalitní kontrolu výdajů, i když dosažení rozpočtových cílů usnadnil vyšší růst a nižší čerpání finančních prostředků z EU, než se předpokládalo.

7.

S ohledem na toto posouzení rizik je stav rozpočtu v rámci programu zřejmě obecně slučitelný s nápravou nadměrného schodku podle doporučení Rady do roku 2007. Během období pro nápravu by však měly být předpokládané změny strukturálních podmínek posíleny, a to s ohledem na úpravu prognózy růstu směrem nahoru a s ohledem na příznivé hospodářské období. Nezdá se však, že přístup k rozpočtu vyjádřený v programu poskytuje pro následující roky dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech. Jako nedostatečná se navíc jeví skutečnost, že střednědobý cíl má být podle programu dosažen až v roce 2010. V letech následujících po odstranění nadměrného schodku rozpočtu by mělo být tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle podle programu posíleno v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že roční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, přičemž v případě hospodářsky příznivých podmínek by změna měla být větší. V letech 2007 až 2009 se především očekává zlepšení strukturálního salda pouze o 0,75 % HDP, přičemž se předpokládají hospodářsky příznivé podmínky.

8.

Odhaduje se, že hrubý veřejný dluh v roce 2006 dosáhl hodnoty 33,1 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá pokles míry dluhu o 3,4 procentní body během programového období.

9.

Dlouhodobý dopad stárnutí slovenské populace na rozpočet je nižší než průměr EU, přičemž náklady na důchodové systémy, které jsou ovlivněny stávající důchodovou reformou, vykazují mnohem nižší růst než náklady v mnoha jiných zemích. Původní stav rozpočtu představuje pro udržitelné veřejné finance riziko, a to i bez zohlednění dlouhodobého dopadu stárnutí populace na rozpočet. Konsolidace veřejných financí by proto přispěla ke snížení rizik ohrožujících udržitelnost veřejných financí. Celkově se zdá, že je udržitelnost veřejných financí na Slovensku vystavena vysokému riziku.

10.

Konvergenční program neobsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Poskytuje však informace o přímých rozpočtových nákladech nebo o úsporách vyplývajících z reforem uvedených v národním programu reforem a zdá se, že rozpočtové prognózy zohledňují dopady opatření vyplývajících z národního programu reforem na veřejné finance. Nezdá se však, že by opatření v oblasti veřejných financí předpokládaná konvergenčním programem zcela odpovídala opatřením uvedeným v národním programu reforem. Výdajové priority uvedené v programu se, s výjimkou oblasti vzdělávání, především liší od klíčových oblastí identifikovaných v národním programu reforem. Značná podpora vzdělávání uvedená v národním programu reforem se navíc nepromítla do rozpočtu na rok 2007 nebo do konvergenčního programu.

11.

Rozpočtová strategie uvedená v programu je vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 až 2008.

12.

Pokud jde o požadavky na poskytování údajů vyplývající z kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program poskytuje veškeré povinné údaje a většinu nepovinných údajů (2).

i)

využilo prognózy silného růstu a posílilo strukturální změny k tomu, aby v roce 2007 zajistilo nápravu nadměrného schodku s větší rezervou a urychlilo pokrok vůči dosažení střednědobých cílů a

ii)

posílilo právní závaznost střednědobých výdajových limitů ústřední vlády.

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/5

1.

Dne 27. února 2007 Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Estonska na období let 2006 až 2010.

2.

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že skutečný růst HDP se sníží z maximální hodnoty 11 % dosažené v roce 2006 na 8,25 % v roce 2007 a 7,5 % v letech následujících. Podle údajů, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na opatrných předpokladech růstu. Předpokládaný střednědobý průběh hladkého zpomalování růstu ze současného tempa, jež by mohlo vést k přehřátí ekonomiky, je však spojen s určitými riziky. Inflace předpokládaná v programu se rovněž jeví jako reálná.

3.

Prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 odhaduje celkový přebytek veřejných financí v roce 2006 na 2,5 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu představoval 0,3 % HDP. Daleko lepší výsledek, který je rovněž očekáván v poslední aktualizaci, byl zaznamenán v důsledku přenesení neočekávaně příznivého výsledku za roku 2005, a překvapivě pozitivního růstu v roce 2006. Výdaje byly nižší, než bylo plánováno v rozpočtu.

4.

Hlavními cíli střednědobé rozpočtové strategie uvedenými v programu jsou udržování veřejných financí alespoň v rovnováze a zajišťování dlouhodobé udržitelnosti s ohledem na dopady stárnutí obyvatelstva na rozpočet. Rozpočtová strategie počítá s tím, že základní přebytek veřejných financí klesne z 2,5 % HDP v roce 2006 na přibližně 1,25 % v období let 2007 – 2008 a poté se zvýší na zhruba 1,5 % HDP. Primární saldo bude vykazovat obdobný vývoj vzhledem k zanedbatelnému objemu výdajů na úroky. Pokles přebytku v roce 2007 bude zapříčiněn vzestupem poměru výdajů k HDP, zatímco podíl příjmů bude vykazovat klesající trend. Počínaje rokem 2008 budou celkové podíly příjmů a výdajů klesat stejně rychle, a to zejména díky snižování daní z příjmů a růstu výdajů, který nebude dosahovat úrovně silného nominálního růstu HDP. Nový program se odchýlil od někdejšího praxe snažit se za všech okolností o dosažení nulového salda veřejných financí (cíl, který byl v minulých letech zpravidla překročen) a místo toho se zaměřuje na dosahování výrazných přebytků během celého období programu, což představuje krok vpřed v zohledňování cyklického vývoje hospodářství. Vzhledem k příznivějšímu (a realističtějšímu) makroekonomickému scénáři byly cílové hodnoty ve srovnání s předchozí aktualizací revidovány směrem nahoru přinejmenším o jeden procentní bod počínaje rokem 2007.

5.

Předpokládá se, že strukturální saldo (tzn. cyklicky očištěné saldo, bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky se sníží o přibližně jeden procentní bod a dosáhne 0,5 % HDP v roce 2007 a opětovně se zvýší na více než 1 % HDP v roce 2008 a více než 1,5 % HDP v letech 2009 a 2010. Stejně jako v předcházející aktualizaci konvergenčního programu je střednědobým cílem stavu rozpočtu uvedeným v programu strukturálně vyrovnaný rozpočet ve strukturálních kategoriích, přičemž se předpokládá, že tento cíl bude dosažen v průběhu celého programového období. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální referenční hodnota (odhadovaná jako schodek kolem 2 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy chránící před rizikem výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl programu se nachází v rozmezí stanoveném pro eurozónu a pro členské státy systému ERM-II v Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování a je podstatně náročnější než to, co vyplývá z předpokládané míry zadlužení a dlouhodobého průměrného růstu potenciálního produktu.

6.

Rizika zatěžující rozpočtové výhledy se v programu jeví jako víceméně vyrovnaná. Makroekonomické předpoklady pro celé programového období lze považovat za opatrné. Výhledy daňových příjmů se ve svém celku jeví jako reálné. Předpokládaného snížení růstu výdajů by však bylo možné dosáhnout snáze, kdyby měl střednědobý rámec fiskálního plánování závazný charakter.

7.

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se zdá, že přístup k rozpočtu uvedený v programu je dostatečný k udržení střednědobého cíle po celé programové období, s velkou bezpečnou rezervou, jak se v programu předpokládá. Zajišťuje rovněž bezpečnou rezervu chránící před překročením referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech v průběhu programového období. Přístup k fiskální politice podle programu není zcela v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu, neboť působí procyklicky v případě dobré konjunktury v roce 2007, kdy se má strukturální saldo snížit přibližně o 1 % HDP.

8.

Odhaduje se, že hrubý veřejný dluh v roce 2006 klesl přibližně na 3,7 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá pokles míry dluhu o další 2 procentní body v období platnosti programu.

9.

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva v Estonsku patří mezi nejnižší v EU a podle předpokladů by úroveň s tím souvisejících výdajů měla jako podíl HDP v nadcházejících desetiletích snížit, což bude ovlivněno značným omezením výdajů v důsledku reformy důchodového systému. Současná míra hrubého dluhu je v Estonsku velmi nízká a udržování zdravých veřejných financí v souladu s rozpočtovými plány po celé programové období by přispělo k omezení rizik pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Celkově se zdá, že rizika pro udržitelnost veřejných financí Estonska jsou na nízké úrovni.

10.

Konvergenční program obsahuje kvalitativní vyhodnocení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem v rámci střednědobé fiskální strategie, která byla předložena v říjnu 2006. Dále poskytuje určité informace o přímých rozpočtových nákladech nebo úsporách plynoucích z hlavních reforem předpokládaných v národním programu reforem a předložené rozpočtové odhady přímo zohledňují dopady opatření popsaných v národním programu reforem na veřejné finance. Opatření v oblasti veřejných financí, která jsou uvedena v konvergenčním programu, jsou v souladu s kroky plánovanými v rámci národního programu reforem. Oba programy kladou důraz zejména na obezřetnou fiskální politiku jakožto klíčový prvek makroekonomické stabilizace.

11.

Rozpočtová strategie uvedená v programu je vcelku v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 – 2008.

12.

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program poskytuje všechny povinné a většinu nepovinných údajů (2).

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/9

(1)

Dne 27. února 2007 posoudila Rada aktualizovaný konvergenční program Malty na období 2006 až 2009.

(2)

Makroekonomický scénář, ze kterého program vychází, předpokládá, že by se reálný růst HDP měl během programového období pohybovat kolem hodnoty 3 %. Na základě posouzení údajů, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na příznivých předpokladech růstu na rok 2007 a poté na významně příznivých předpokladech, a to především díky optimistickému střednědobému vývoji ve vnějším sektoru. Výše čistého vývozu ve střednědobém horizontu, jež byla méně příznivá, než předpokládal uvedený program, by mohla vést ke zvýšení vnější nerovnováhy zaznamenané v posledních letech. Inflační prognózy se jeví reálně.

(3)

Prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 uváděla celkový schodek veřejných financí v roce 2006 ve výši 2,9 % HDP, zatímco cíl stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu představoval 2,7 % HDP. Odhadovaný výsledek v roce 2006 obsažený v poslední aktualizaci (2,6 % HDP) je nižší než výsledek podle předpovědi útvarů Komise z podzimu 2006 a jeví se jako realistický ve světle nejnovějších informací o růstu HDP a údajů o veřejných financích.

(4)

Strategie rozpočtu nastíněná v aktualizaci se zaměřuje na snížení schodku pod 3 % referenční hodnoty HDP v roce 2006 a pokračování ve fiskální konsolidaci v následujícím období. Aktualizace předpokládá postupné snižování celkového schodku veřejných financí vedoucí k dosažení vcelku vyrovnaného rozpočtu do roku 2009. V důsledku předpokládaného snížení úrokových sazeb se očekává, že primární přebytek dosáhne do roku 2009 úrovně 3,25 % HDP. Úpravy má být dosaženo snížením podílu primárních výdajů o téměř 5,75 procentního bodu HDP, což zcela postačí k vyrovnání poklesu příjmů o téměř 3,75 procentního bodu HDP. Navzdory úspěchu v omezování celkových výdajů vykazovaly výdaje na zdravotnictví v uplynulých letech rostoucí trend. Méně než v nedávné minulosti budou využívána jednorázová opatření ke snížení schodku. Zmíněný program v širokém záběru potvrzuje plánovanou nominální rozpočtovou úpravu v předchozí aktualizaci na pozadí mnohem příznivějšího makroekonomického scénáře.

(5)

Strukturální saldo (tedy saldo očištěné o cyklické vlivy bez jednorázových a dalších dočasných opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky by se mělo zlepšit ze schodku ve výši přibližně 3 % HDP v roce 2006 na přebytek ve výši 0,5 % na konci programového období. Stejně jako v předcházející aktualizaci programu stability je střednědobým cílem stavu rozpočtu uvedeného v programu strukturálně vyrovnaný rozpočet, o jehož dosažení program neusiluje v rámci programového období. Vzhledem k tomu, že střednědobý cíl je náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1,75 % HDP), jeho dosažením by měla být zajištěna bezpečná rezerva proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl se nachází v rozpětí, které pro eurozónu a členské státy ERM-II uvádí Pakt o stabilitě a růstu a pokyny pro sestavování programů a přiměřeně odráží míru zadlužení a dlouhodobý průměrný růst potenciálního produktu.

(6)

Zdá se, že rizika zatěžující rozpočtové výhledy programu jsou na rok 2007 vesměs vyrovnaná, ale rozpočtové výsledky by mohly být horší, než se očekává v navazujícím programu. To je důsledkem příznivého růstu DPH předvídaného v roce 2007 a výrazně příznivého makroekonomického scénáře, na němž se zakládají výhledy aktualizace, zejména v letech 2008 a 2009 (třebaže daňové prognózy na zmíněné období jsou zřejmě opatrné). Kromě toho program neobsahuje žádné podrobné údaje o strategii úprav po roce 2007, čímž se zvyšují rizika související s plánovanou fiskální konsolidací.

(7)

S ohledem na takové posouzení rizik je stav rozpočtu v rámci programu zřejmě slučitelný s nápravou nadměrného schodku dle doporučení Rady do roku 2006. Navíc se zdá, že přístup poskytuje dostatečnou rezervu proti překročení prahové hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech zaznamenaných počínaje rokem 2008. Pro období následující po odstranění nadměrného schodku je tempo změn vedoucích k dosažení střednědobého cíle stanovené v programu zhruba v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, který stanoví, že meziroční zlepšení strukturálního salda v eurozóně a v členských státech ERM II by mělo představovat orientačně 0,5 % HDP, přičemž v případě příznivých hospodářských podmínek by náprava měla být vyšší a naopak v případě nepříznivých hospodářských podmínek nižší.

(8)

Odhaduje se, že hrubé veřejné zadlužení dosáhlo v roce 2006 výše 68,25 % HDP, což převyšuje referenční hodnotu stanovenou ve Smlouvě, jež činí 60 % HDP. Program předpokládá pokles míry dluhu o 8,75 procentního bodu HDP během programového období. Při rizicích, kterým jsou rozpočtové cíle vystaveny, jak je uvedeno výše, je však pravděpodobné, že podíl dluhu se bude vyvíjet méně příznivě, než předpokládá program. S ohledem na toto posouzení rizik se lze domnívat, že míra zadlužení během programového období bude dostatečně klesat směrem k referenční hodnotě.

(9)

Malta v poslední době zavedla důchodovou reformu zaměřenou na zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, přičemž se zvyšuje úroveň důchodů. V důsledku toho odhady obsažené v programu naznačují, že výdaje na důchody budou vyšší a dojde k vyššímu nárůstu výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, který se tak přiblíží průměru EU. Třebaže nárůst výdajů na zdravotnictví je ve srovnání s historickými trendy pomalejší, budou předpokládané výdaje v této oblasti dlouhodobě narůstat o přibližně 1,75 procentních bodů HDP, pokud přetrvají současné trendy. Současný stav rozpočtu by nezajistil stálé snižování dluhu pod úroveň referenční hodnoty stanovené ve Smlouvě. Zlepšování stavu rozpočtu předpokládané v programu tudíž přispěje ke snížení rizik pro udržitelnost veřejných financí. Celkově se zdá, že je udržitelnost veřejných financí na Maltě vystavena středně vysokému riziku.

(10)

Konvergenční program neobsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Poskytuje však systematické informace o přímých rozpočtových nákladech nebo úsporách plynoucích z hlavních reforem předpokládaných v národním programu reforem a jeho rozpočtové odhady, které výslovně berou v úvahu dopady opatření popsaných v národním programu reforem na veřejné finance. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, se zdají být v souladu s kroky plánovanými v rámci národního programu reforem. Oba programy jsou zaměřeny zejména na provádění důchodové reformy, zatímco konvergenční program přináší podrobnosti daňové reformy ohlášené v národním programu reforem.

(11)

Rozpočtová strategie je do velké míry v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 až 2008.

(12)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky jak u požadovaných, tak u nepovinných údajů (2).

i)

usilovala o dosažení přiměřeného pokroku na cestě k dosažení střednědobého cíle uvedeného v programu a zajistila příslušné snížení zadlužení k HDP, přičemž je nutno jasně vyjádřit rozpočtovou strategii, zejména na straně výdajů se zaměřením na dlouhodobou perspektivu;

ii)

vzhledem k úrovni dluhu a předpokládanému zvýšení výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí dosažením střednědobého cíle a dosažením dalšího pokroku v přípravě a provádění reformy zdravotnictví.

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/13

1.

Dne 27. února 2007 posoudila Rada aktualizovaný konvergenční program Polska na období 2006 až 2009.

2.

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že růst reálného HDP dosáhne v roce 2006 úrovně 5,4 % a ve zbývající části programového období se bude víceméně stabilizovat (v průměru přibližně na 5,25 %). Na základě posouzení informací, které jsou v současné době k dispozici, se scénář zdá být založen na předpokladech růstu, které jsou pro rok 2007 opatrné a v dalších letech spíše příznivé, protože situace na trhu práce se nemůže zlepšovat tak rychle, jak je předpokládáno v programu. Inflace předpokládaná v programu se jeví reálně, má tendenci se ke konci programového období snižovat, a to zejména kvůli rostoucím tlakům na mzdy na zužujícím se trhu práce.

3.

V konvergenčním programu z ledna roku 2006 byla pro rok 2006 stanovena cílová hodnota schodku veřejných financí na -2,6 % HDP, v prognóze útvarů Komise z podzimu na -2,2 % HDP a v aktualizaci konvergenčního programu z listopadu 2006 se výsledný schodek v roce 2006 odhaduje na -1,9 % HDP. Lepší výsledek než očekávaný byl způsoben neúplným provedením plánů výdajů (zvláště sociální transfery a veřejné investice), přičemž nárůst příjmů byl způsoben především silnějším růstem, než se očekávalo. Výše uvedené údaje o schodku nezahrnují náklady na důchodovou reformu, které se odhadují na 2 % HDP v roce 2006, v souladu s přechodným obdobím pro provedení rozhodnutí Eurostatu ze dne 2. března 2007 o klasifikaci fondových důchodových systémů (2), které skončí na jaře 2007. Hlavním cílem rozpočtové strategie v aktualizaci z listopadu 2006 je náprava nadměrného schodku do roku 2007 využitím ustanovení reformovaného paktu, který umožňuje odečtení části výdajů na důchodovou reformu. Na další roky program plánuje postupné snížení schodku tak, aby v roce 2009 dosáhl referenční hodnoty 3 % HDP.

4.

Plánuje se, že schodek by se měl snižovat o 0,4 procentního bodu HDP ročně (0,3 procentního bodu, pokud budou zahrnuty náklady na důchodovou reformu) z 1,9 % HDP v roce 2006 na 0,6 % HDP v roce 2009. Primární přebytek by se měl zlepšit z 0,5 % HDP v roce 2006 na 1,7 % v roce 2009. Pokud zahrneme dopad výše zmíněného rozhodnuti Eurostatu, zlepšil by se schodek v aktualizovaném programu z 3,9 % HDP v roce 2006 na 2,9 % v roce 2009. Podle plánu bude náprava v roce 2007 založena na příjmech (podíl příjmů vzroste o 0,6 procentního bodu HDP s téměř konstantním podílem výdajů) a v období 2008 až 2009 se bude ve velké míře zakládat na výdajích, aby se více než vyrovnal velký pokles podílu příjmů (průměrné roční snížení míry příjmů o 1,6 procentního bodu, zejména v důsledku spotřeby a sociálních transferů, s podílem příjmů klesajícím průměrně o 1,2 % procentního bodu, odráží zejména škrty v sociálních příspěvcích, změny v systému zdaňování příjmů fyzických osob a jiné změny v daňovém systému, které nejsou vždy plně specifikovány). Ve srovnání s předchozím programem byly cíle schodku upraveny směrem dolu s ohledem na mnohem silnější růst a lepší výsledek v roce 2006, než se očekávalo.

5.

Strukturální saldo (tedy saldo očištěné o cyklické vlivy bez jednorázových a dalších dočasných opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky by se mělo na konci programového období zlepšit ze schodku ve výši -2 % HDP v roce 2006 na minus -0,75 % HDP v roce 2009 (náklady na důchodovou reformu nejsou zahrnuty). Stejně jako v předcházející aktualizaci konvergenčního programu je střednědobým cílem stavu rozpočtu uvedeným v programu strukturální schodek ve výši 1 % HDP, o jehož dosažení program neusiluje v rámci programového období. Jelikož je střednědobý cíl náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný při schodku kolem 1,50 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečného odstupu od výskytu nadměrného schodku. Do střednědobého cíle programu se přiměřeně promítá míra zadlužení a dlouhodobý průměrný růst potenciálního produktu.

6.

Rozpočtové výsledky by mohly být horší, než předpokládá program, zejména v pozdějších letech programu. Existuje značná nejistota ohledně účinného provádění plánovaných reforem, protože nejsou podpořeny konkrétními opatřeními na podporu plánovaných omezení výdajů. Navíc existují rizika vyplývající z poměrně příznivého makroekonomického scénáře pro pozdější léta programového období. V důsledku toho nejsou dosud přijatá opatření dostačující a měla by být posílena plánovaná opatření v zájmu dosažení takového výsledku.

7.

S ohledem na toto posouzení rizik se zdá, že se stav rozpočtu v rámci programu nejeví jako slučitelný s nápravou nadměrného schodku do roku 2007, jak bylo doporučeno Radou. Rozpočtové cíle neposkytují dostatečnou rezervu proti překročení referenční hodnoty schodku 3 % HDP při běžných makroekonomických výkyvech v průběhu programového období. V letech následujících po nápravě nadměrného schodku by mělo být tempo strukturální úpravy vůči střednědobému cíli uvedenému v programu posíleno využitím příhodných hospodářských podmínek a mělo by být podpořeno opatřeními.

8.

Odhaduje se, že hrubý vládní dluh v roce 2006 dosáhne hodnoty 42,0 % HDP, což je výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Program předpokládá, že v programovém období dojde k poklesu míry dluhu o 1,4 procentního bodu. Při zahrnutí dopadu výše uvedeného rozhodnutí Eurostatu by celkový státní dluh vzrostl z 48,9 % v roce 2006 na 50,2 % v roce 2009.

9.

Dlouhodobý dopad stárnoucí populace v Polsku na rozpočet je nejnižší v EU, výdaje související se stárnutím obyvatelstva budou podle předpovědí klesat, částečně také jako výsledek značného snížení výdajů plynoucího z reformy důchodového systému – za předpokladu, že důchodové reformy budou plně provedeny. Výchozí rozpočtová pozice se sice ve srovnání s rokem 2005 zlepšila, stále však představuje riziko pro udržitelnost veřejných financí před zvážením dlouhodobého dopadu stárnoucího obyvatelstva na rozpočet a další konsolidace rozpočtu předpokládaná v programu by přispěla k odstranění rizik v oblasti udržitelnosti veřejných financí. Celkově se zdá, že udržitelnost veřejných financí je v Polsku vystavena střednímu riziku.

10.

Konvergenční program obsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu reforem uvedených ve zprávě o provádění národního programu reforem z října 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Kromě toho poskytuje informace o přímých rozpočtových nákladech a úsporách vyplývajících z hlavních reforem plánovaných v národním programu reforem a zdá se, že uvedené rozpočtové projekce berou v úvahu dopady opatření nastíněných v národním programu reforem na veřejné finance. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, se zdají být v souladu s kroky plánovanými v rámci národního systému sociálního zabezpečení zemědělců s všeobecným vnitrostátním systémem, postupnou harmonizaci dávek v pracovní neschopnosti s reformovaným důchodovým systémem a provádění balíčku garantovaných lékařských služeb.

11.

Rozpočtová strategie v programu je částečně v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 až 2008. Zejména opatření k nápravě nadměrného schodku se nezdají přiměřená.

12.

Pokud jde o požadavky na poskytování údajů vyplývající z kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, poskytuje program veškeré povinné údaje a většinu nepovinných údajů (3).

i)

zajistilo nápravu nadměrného schodku do roku 2007 v souladu s novým doporučením podle čl. 104 odst. 7;

ii)

využilo příznivého hospodářského období a použilo veškeré příjmy navíc pro snížení schodku, posílilo rychlost úpravy ke střednědobému cíli po plánované nápravě nadměrného schodku, specifikováním a provedením dodatečných opatření, zejména na straně výdajů, která jsou potřebná k dosažení plánované úpravy;

iii)

zabezpečilo splnění výsledků důchodové reformy.

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/17

1.

Dne 27. února 2007 Rada prostudovala aktualizovaný konvergenční program Švédska na období od roku 2006 do roku 2009.

2.

Makroekonomický scénář, z něhož tento program vychází, předpokládá, že růst reálného HDP bude po zbytek programového období klesat z úrovně 4,0 % v roce 2006 na průměrně 3,0 %, třebaže zůstane v rámci možností svého potencionálního růstu. Podle údajů, které jsou v současné době k dispozici, tento scénář zřejmě vychází z věrohodných předpokladů růstu s tím, že v roce 2006 bude pravděpodobně ještě vyšší. Inflace předpokládaná v programu se rovněž jeví reálně.

3.

Prognóza útvarů Komise z podzimu 2006 odhaduje přebytek veřejných financí v roce 2006 na 2,8 % HDP, zatímco výsledek stanovený v předcházející aktualizaci konvergenčního programu představoval 0,9 % HDP. Rozdíl odráží hlavně dopad mnohem vyššího přebytku v roce 2005, než který byl očekáván. Podle dostupných údajů o likviditě se zdá, že přebytek v roce 2006 byl díky nižším primárním výdajům i vyšším příjmům z daní vyšší, než předpokládala podzimní prognóza útvarů Komise.

4.

Aktualizovaný program potvrzuje, že přebytek rozpočtu v průměru ve výši 2 % HDP v průběhu celého cyklu zůstává spolu s víceletým výdajových stropem klíčovým fiskálním pravidlem. V jarním přehledu fiskální politiky na rok 2007 vláda přehodnotí stávající cíl přebytku veřejných financí s cílem zohlednit rozhodnutí Eurostatu o klasifikaci důchodových systémů financovaných z druhého pilíře (2). Po skončení přechodného období k provedení tohoto rozhodnutí (jaro 2007) bude přebytek každý rok nižší o zhruba 1 % HDP a poměr hrubého zadlužení a HDP se zvýší o cca 0,5 % HDP. Rozpočtová strategie předložená v aktualizaci předpokládá snížení přebytku v roce 2007 (z 3,0 % HDP v roce 2006 na 2,4 %) a následně postupné zvyšování (na 3,1 % v roce 2009). Primární přebytek bude mít obdobný průběh. Poměr výdajů i příjmů k HDP se v průběhu programového období postupně snižuje. Strategie je spíše zaměřena na konec období s tím, že významné daňové škrty v roce 2007 jsou financovány jen částečně. V porovnání s předchozí aktualizací je navrhovaná úprava přebytku (počáteční snížení s postupným zvyšováním) podobná, jen s vyšší čistou věřitelskou pozicí během programového období.

5.

Plánuje se, že během programového období se strukturální přebytek (tj. přebytek očištěný od cyklických vlivů a bez jednorázových a jiných prozatímních opatření) vypočítaný podle společně dohodnuté metodiky zlepší o 2 % HDP, přičemž se odkazuje na potřebu zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Podobně jako v předchozí aktualizaci konvergenčního programu je střednědobý cíl stavu rozpočtu předložený v programu v souladu se shora zmíněným cílem přebytku rozpočtu v průměru ve výši 2 % HDP během hospodářského cyklu (tj. ve strukturálních podmínkách), který by měl podle programu vydržet během celého programového období. Jelikož je střednědobý cíl mnohem náročnější než minimální orientační cíl (odhadovaný schodek kolem 1 % HDP), jeho dosažením by měl být splněn cíl v podobě zajištění bezpečné rezervy proti výskytu nadměrného schodku. Střednědobý cíl je také výrazně náročnější než vyplývá z míry zadlužení a dlouhodobého průměrného růstu potenciálního produktu.

6.

Zdá se, že rizika zatěžující rozpočtové výhledy programu jsou od roku 2007 v zásadě vyrovnané. Rovněž se jeví, že makroekonomická perspektiva a prognózy daňových příjmů vycházejí z věrohodných předpokladů, i když je určitá nejasnost, pokud jde o budoucí účinnost daní z kapitálových zisků. Výdajové cíle podporuje dobrý pokrok díky již výše zmíněným výdajovým stropům.

7.

Vzhledem k tomuto posouzení rizik se zdá, že stav rozpočtu uvedený v programu je dostatečný k udržení střednědobého cíle po celé programové období, jak se v programu předpokládá. Navíc je při běžných makroekonomických výkyvech v průběhu programového období zajištěna bezpečná rezerva vůči překročení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP. Nicméně existuje riziko, že fiskální politika uvedená v programu se může v roce 2007 stát procyklickou, neboť v tomto roce bude i nadále pokračovat příznivé období. To by nebylo v souladu s Paktem o stabilitě a růstu.

8.

Odhaduje se, že hrubý státní dluh v roce 2006 dosáhl hodnoty 46,5 % HDP, tedy hluboko pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Podle programu by měla míra zadlužení i nadále klesat až na hodnotu 13,5 procentního bodu v průběhu programového období.

9.

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatel Švédska na rozpočet je nižší, než je průměr EU. Plánované výdaje na důchody jako podíl na HDP by měly zůstat dlouhodobě relativně stabilní, přičemž jsou ovlivněny výrazným dopadem reformy důchodového systému na snížení výdajů. Výchozí rozpočtová pozice s vysokým primárním přebytkem přispívá ke snížení hrubého zadlužení a akumulaci majetku. Udržení zdravého stavu veřejných financí s pokračujícím přebytkem, který je plánovaný, by přispělo k omezení rizik, pokud jde o udržitelnost veřejných financí. Celkově se zdá, že udržitelnost veřejných financí je ve Švédsku vystavena nízkému riziku.

10.

Konvergenční program obsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z listopadu 2006 v rámci střednědobé fiskální strategie. Kromě toho poskytuje systematické informace o přímých rozpočtových nákladech a úsporách vyplývajících z hlavních reforem plánovaných v národním programu a zdá se, že uvedené rozpočtové projekce berou v úvahu dopady opatření nastíněných v národním programu reforem na veřejné finance. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, se zdají být v souladu s kroky plánovanými v rámci národního programu reforem. V obou programech je plánováno zejména provedení opatření ke zvýšení nabídky práce.

11.

Rozpočtová strategie v programu je v zásadě v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 – 2008.

12.

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, program vykazuje určité nedostatky jak u požadovaných, tak u nepovinných údajů (3).

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/20

1.

Dne 27. února 2007 Rada přezkoumala aktualizovaný konvergenční program Spojeného království, který zahrnuje rozpočtové období od 2006/07 až 2011/12. (2)

2.

Program obsahuje dva makroekonomické scénáře: hlavní scénář a náhradní scénář, který je založen na předpokladech růstu o 0,25 procentního bodu nižším než hlavní scénář. Předpoklady týkající se veřejných financí v aktualizaci konvergenčního programu vycházejí z druhého scénáře, který je navržen obezřetněji než hlavní scénář a pro účely tohoto posouzení se považuje za referenční scénář. Předpokládá se v něm růst HDP o 2,75 % v roce 2006 a 2007 a o 2,5 % po zbytek programového období. Podle údajů, které jsou v současné době k dispozici, se zdá, že tento program je založen na reálných předpokladech růstu. Zdá se, že předpoklady týkající se inflace, která se má snížit z 2,5 % v roce 2006 na 2 % od roku 2007, jsou vzhledem k nověji zveřejněným výsledkům v krátkodobém horizontu spíše podhodnocené. Nicméně jsou pravděpodobné.

3.

V prognóze útvarů Komise z podzimu 2006 je celkový schodek veřejných financí odhadován na 3 % HDP. Současná aktualizace konvergenčního programu odhaduje na stejný rok schodek ve výši 2,8 % HDP, přičemž zohledňuje nedávný vývoj s významným růstem příjmů a pomalejším růstem výdajů, který má pokračovat i ve zbývajících měsících účetního období.

4.

Hlavními cíli fiskální politiky uvedenými v aktualizaci konvergenčního programu je zajištění dlouhodobé udržitelnosti, spravedlivosti mezi generacemi a uvnitř téže generace a podle toho také podpora monetární politiky, zejména tím, že se automatickým stabilizátorům umožní, aby napomohly hospodářství. Program předpokládá snížení schodku pod 3 % HDP do roku 2006/07 (2,8 %) a na 1,4 % HDP do konce plánovaného období 2011/12. Primární saldo odhadované na schodek ve výši 0,6 % HDP v roce 2005/06 by se mělo vrátit do vyváženého stavu do roku 2008/09 a dosahovat přebytku ve výši 0,7 % HDP do roku 2011/12. Úprava rozpočtu v průběhu plánovaného období je rovněž rozložena mezi příjmy a výdaje. Zvýšení podílu příjmů se má uskutečnit během prvních dvou let plánovaného období, částečně prostřednictvím diskrečních opatření, zatímco k významné úpravě na straně výdajů má dojít v roce 2008/09 prostřednictvím snížení současného růstu výdajů. Veřejné investice podle definice uvedené v konvergenčním programu (3) se mají stabilizovat na úrovni 2,25 % HDP od roku 2006/07 tak, že se plánuje, že od roku 2007/08 bude celý schodek využit k financování veřejných investic. Předpokládaný způsob nápravy je vzhledem k příznivějším makroekonomickým perspektivám v zásadě v souladu se způsobem plánovaným v aktualizaci z roku 2005.

5.

Strukturální saldo (tj. saldo očištěné o cyklické vlivy a o jednorázová a jiná prozatímní opatření) vypočítané podle společně dohodnuté metodiky by se mělo zlepšit z 2,5 % HDP v roce 2006/07 na přibližně 1,25 % HDP během posledního programového roku 2011/12. Na základě těchto odhadů je tato úprava významnější mezi lety 2006/07 a 2008/09, ale poté zpomalí. Stejně jako v aktualizaci z roku 2005 není upřesněn kvantitativní střednědobý cíl pro strukturální saldo. Program odkazuje na fiskální cíle podle domácích pravidel, které jsou konsistentní s úsilím o stabilizaci míry zadlužení na HDP na poměrně nízké úrovni, poskytne bezpečnou rezervu, pokud jde o úroveň 3 % HDP hodnoty celkového schodku veřejných financí pouze za určitých okolností.

6.

Zdá se, že rizika zatěžující rozpočtové výhledy programu jsou na rok 2007/08 vesměs vyrovnaná, ale rozpočtové výsledky by mohly být horší, než se očekává v navazujícím programu, v závislosti na zavedení kontroly výdajů. Plánované zvýšení podílu daní na HDP částečně závisí na poměrně kolísavých faktorech, jako jsou zisky z finančního odvětví a z ropného odvětví. Nicméně se zdá, že poměrně příznivé výhledy na straně příjmů podporuje nedávný hospodářský vývoj, včetně silné ziskovosti. Od roku 2008/09 bude však dosažení způsobu nápravy schodku uvedeného v programu záviset na uskutečnění plánovaného snížení růstu výdajů a na aktivním monitorování dodržování omezení výdajů. Plné dosažení snížení růstu nákladů očekávané v celkovém přezkumu výdajů bude rozhodujícím faktorem pro dosažení cílů programu. Příslušné orgány Spojeného království předběžně oznámily snížení přídělů rozpočtových prostředků pro řadu menších ministerstev a zavázaly se k 5 % ročnímu reálnému snížení správních rozpočtů v rámci celé vlády a úspoře v oblasti rentability. Největší část zmírnění růstu výdajů po roce 2008/09 však ještě není podložena konkrétními příděly rozpočtových prostředků, které podléhají potvrzení při souhrnném přezkumu výdajů, který mají orgány provést v létě 2007 a který uvede závazné plány výdajů do roku 2010/11. Dosavadní výsledky aktivního monitorování dodržování omezení výdajů je pozitivní.

7.

S ohledem na toto posouzení rizik je stav rozpočtu v rámci programu zřejmě obecně slučitelný s nápravou nadměrného schodku podle doporučení Rady do roku 2006/07. Program stanoví dostatečně bezpečnou rezervu od překročení 3 % referenční hodnoty schodku HDP při běžných makroekonomických výkyvech až někdy v roce 2009/10, kdy se prognózy řídí výsledky souhrnného přezkumu výdajů. V letech následujících po nápravě nadměrného schodku by se však tempo fiskální konsolidace mělo zvýšit.

8.

Hrubá míra zadlužení, která se v roce 2005/06 ustálila na 42,1 % HDP a která zůstává sice výrazně pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou ve Smlouvě, se v bude v průběhu programového období pomalu zvyšovat, přičemž dosáhne vrcholu těsně pod úrovní 44 % HDP v roce 2008/09. Poté se má tato míra stabilizovat a na konci programového období snižovat.

9.

Dlouhodobý dopad stárnutí populace ve Spojeném království na rozpočet je na úrovni průměru EU, přičemž výdaje na důchody zaznamenávají v porovnání s průměrem EU o něco nižší růst, částečně v důsledku toho, že Spojené království se v porovnání s jinými zeměmi EU vždy spoléhalo poměrně více na soukromé důchodové režimy. Navrhované reformy poskytování důchodů se zaměřují na odstranění obavy spojené s možným nepřiměřeným poskytováním důchodů v budoucnu tím, že posilují motivaci pro soukromé důchodové spoření a zvyšují poskytování veřejných důchodů, čímž způsobují mírně vyšší růst výdajů na důchody, než se předtím předpokládalo; reforma rovněž zahrnuje plánované postupné zvýšení věkové hranice pro zákonný důchodový věk. Navzdory zlepšení oproti roku 2005 bude původní stav rozpočtu představovat stále riziko pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, pokud nedojde k významnému snížení schodku ve střednědobém výhledu, a to i tedy, nebude-li se brát v úvahu dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet. Konsolidace veřejných financí výraznějším posílením stavu rozpočtu, než se plánovalo v konvergenčním programu, by tak přispěla ke snížení rizik spojených s dlouhodobou udržitelností veřejných financí. Celkově se zdá, že je udržitelnost veřejných financí ve Spojeném království vystavena střednímu riziku.

10.

Konvergenční program obsahuje kvalitativní posouzení celkového dopadu zprávy o provádění národního programu reforem z října 2006 v rámci střednědobé finanční strategie. Dále poskytuje systematické informace o přímých rozpočtových nákladech nebo úsporách plynoucích z hlavních reforem předpokládaných v národním programu reforem a jeho rozpočtové odhady, které výslovně berou v úvahu dopady opatření popsaných v národním programu reforem na veřejné finance. Opatření v oblasti veřejných financí, která předpokládá konvergenční program, se zdají být v souladu s kroky plánovanými v rámci národního programu reforem. Oba programy předpokládají postupné provádění cílů ústřední vlády spočívajících ve zvýšení účinnosti a efektivity poskytování veřejných služeb, přičemž dlouhodobé prognózy ohledně veřejných financí zahrnují odhadované náklady na navrhovanou důchodovou reformu.

11.

Rozpočtová strategie je do velké míry v souladu s hlavními směry hospodářské politiky obsaženými v integrovaných pokynech pro období 2005 – 2008.

12.

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v kodexu chování pro programy stability a konvergenční programy, v programu jsou mezery týkající se některých požadovaných a nepovinných údajů (4).

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/24

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/27

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4585. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet. (http://eur-lex.europa.eu)

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/27

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4554. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet. (http://eur-lex.europa.eu)

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/28

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4503. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet. (http://eur-lex.europa.eu)

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/28

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4502. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet. (http://eur-lex.europa.eu)

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/29

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4547. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet. (http://eur-lex.europa.eu)

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/29

—

na webové stránce Europa – hospodářská soutěž (http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/). Tato webová stránka umožňuje vyhledat jednotlivá rozhodnutí o spojení, a to včetně společnosti, čísla případu, data a indexu odvětví hospodářství,

—

v elektronické podobě na webové stránce EUR-Lex, pod dokumentem č. 32007M4571. EUR-Lex umožňuje přístup k Evropskému právu přes Internet. (http://eur-lex.europa.eu)

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/30

(1)

Článek 16 Úmluvy o Europolu ve znění čl. 1 odst. 8 protokolu stanovuje, že Europol vytvoří příslušné kontrolní postupy, které umožňují ověřování zákonnosti vyhledávání v počítačovém systému shromažďovaných informací podle článků 6 a 6a Úmluvy o Europolu ve znění protokolu.

(2)

Údaje, které poskytují členské státy a třetí strany k zařazení do pracovních souborů pro účely analýzy a do informačního systému a které se zpracovávají podle článku 3 Aktu Rady ze dne 3. listopadu 1998, kterým se přijímají prováděcí pravidla pro pracovní soubory Europolu pro účely analýzy (4), a podle článku 6a Úmluvy o Europolu zavedeného protokolem, podléhají rovněž kontrolním postupům stanoveným v pozměněném článku 16 Úmluvy o Europolu,

1.

specifické referenční číslo vyhledávání nebo pokusu o vyhledání údajů;

2.

ve kterých složkách počítačového systému shromažďovaných informací zmíněného v článcích 6 a 6a Úmluvy o Europolu bylo vyhledávání provedeno či které z nich byly konzultovány,

3.

identifikace uživatele;

4.

datum a hodinu vyhledávání či konzultace, včetně pokusů o vyhledání údajů;

5.

případně dotčený pracovní soubor (či soubory) pro účely analýzy;

6.

případně totožnost osoby či osob, o nichž byly údaje vyhledávány či získány a zobrazeny, nebo totožnost vyhledaného údaje.

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/32

a)

„analytickou skupinou “rozumí skupina tvořená účastníky projektu analýzy, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 2 Úmluvy o Europolu;

b)

„ujednáním “rozumí dohoda uzavřená mezi Europolem a třetí stranou, jíž se řídí účast třetí strany na činnosti analytické skupiny;

c)

„účastí “odborníků třetí strany na činnosti analytické skupiny rozumí, že jsou oprávněni účastnit se jednání analytické skupiny, být na požádání informováni Europolem o vývoji dotčeného pracovního souboru pro účely analýzy a v souladu s příslušnými právními předpisy obdržet a dále šířit výsledky analýzy týkající se třetí strany, již zastupují;

d)

„třetí stranou “rozumí třetí stát či subjekt, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4 Úmluvy o Europolu.

a)

účastnit se jednání analytické skupiny;

b)

být na požádání informováni Europolem o vývoji dotčeného pracovního souboru pro účely analýzy;

c)

obdržet výsledky analýzy týkající se třetí strany, již zastupují. Takové šíření informací probíhá v souladu s čl. 17 odst. 2 a čl. 18 odst. 4 Úmluvy o Europolu, s příslušnými ustanoveními smlouvy o spolupráci a dohody o utajení, s čl. 5 odst. 5 aktu Rady ze dne 12. března 1999, kterým se přijímají pravidla pro předávání osobních údajů Europolem třetím státům a třetím subjektům (2), a s předchozím souhlasem členského státu, který dotčené údaje sdělil; a

d)

dále šířit výsledky analýz, ovšem pouze s předchozím souhlasem dotčených účastníků a v souladu s příslušnými ustanoveními smlouvy o spolupráci a dohody o utajení.

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/35

a)

„společné vyšetřovací týmy “znamenají společné vyšetřovací týmy podle článku 3a Úmluvy o Europolu;

b)

„národní jednotka “znamená podle článku 4 Úmluvy o Europolu jediný styčný subjekt mezi příslušnými orgány členských států a Europolem;

c)

„příslušné orgány “znamenají podle čl. 2 odst. 4 Úmluvy o Europolu všechny orgány veřejné moci existující v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva příslušné pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní.

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/37

(1)

V článku 32a Úmluvy o Europolu se uvádí, že na návrh ředitele Europolu přijme správní rada dvoutřetinovou většinou svých členů pravidla pro přístup k dokumentům Europolu pro občany Unie a všechny fyzické nebo právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem v některém členském státu s ohledem na zásady a omezení uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, které bylo přijato na základě článku 255 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva o ES“).

(2)

V článku 1 druhém pododstavci Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) je vyjádřena zásada průhlednosti prohlášením, že Smlouva představuje novou etapu v procesu vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy, v němž jsou rozhodnutí přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.

(3)

Průhlednost zaručuje, že správní orgány budou mít ve vztahu k občanům v demokratickém systému větší legitimitu, účinnost a odpovědnost. Průhlednost přispívá k posílení zásad demokracie a dodržování základních práv, které jsou stanoveny v článku 6 Smlouvy o EU, v článku 255 Smlouvy o ES a v článku 42 Listiny základních práv Evropské unie.

(4)

Podle čl. 41 odst. 1 Smlouvy o EU se právo na přístup k dokumentům vztahuje také na dokumenty týkající se policejní a soudní spolupráce v trestních věcech.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (1) stanoví obecné zásady a omezení pro výkon práva na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Článek 32a Úmluvy o Europolu odkazuje na zásady a omezení uvedené v tomto nařízení.

(6)

V zásadě by měly být veřejnosti přístupné všechny dokumenty. Je však třeba chránit veřejné a soukromé zájmy prostřednictvím výjimek. Europol by měl mít právo v případě potřeby chránit svou schopnost plnit své úkoly.

(7)

Aby se zajistilo úplné dodržování práva na přístup, mělo by se používat dvoufázové správní řízení s další možností podání stížnosti veřejnému ochránci práv.

(8)

Těmito pravidly není dotčen článek 19 Úmluvy o Europolu, který se týká práva na informace,

a)

„dokumentem Europolu “nebo „dokumentem “rozumí obsah na jakémkoli nosiči (napsaný na papíře či uložený v elektronické formě nebo jako zvuková, vizuální nebo audiovizuální nahrávka) o záležitosti, která se týká činností, politik a rozhodnutí Europolu;

b)

„třetí osobou “rozumějí všechny fyzické nebo právnické osoby či subjekty mimo Europol, včetně členských států, ostatních orgánů, institucí a agentur Evropské unie, mezinárodních organizací a třetích zemí;

c)

„utajovanými dokumenty Europolu “rozumějí dokumenty, které obsahují informace vyžadující dodatečná bezpečnostní opatření a jsou označeny jedním ze stupňů utajení „Europol RESTRICTED“, „Europol CONFIDENTIAL“, „Europol SECRET “nebo „Europol TOP SECRET “v souladu s pravidly o utajení informací Europolu.

a)

vymezit zásady, podmínky a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu pro výkon práva na přístup k dokumentům Europolu tak, aby se zajistil co nejširší přístup k dokumentům;

b)

vytvořit pravidla zajišťující co nejsnadnější výkon tohoto práva; a

c)

podporovat řádnou správní praxi při přístupu k dokumentům.

a)

veřejného zájmu, pokud jde o

b)

soukromí a osobnosti jednotlivce.

—

obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby, včetně duševního vlastnictví,

—

soudního řízení a právního poradenství,

—

cílů inspekce, vyšetřování a auditu, které nejsou uvedeny v odst. 1 písm. a).

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/41

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/42

1.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že oznámená operace představuje spojení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 132/2004 (1) o spojování .

2.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení této transakce platí, pokud jde o plyn v Belgii, tyto definice relevantních výrobkových trhů:

3.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení této transakce platí, pokud jde o plyn v Belgii, tyto definice relevantních zeměpisných trhů:

Většina členských států souhlasí, menšina nesouhlasí s bodem f).

4.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení této transakce platí, pokud jde o plyn ve Francii, tyto definice relevantních výrobkových trhů:

5.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení této transakce platí, pokud jde o plyn ve Francii, definice relevantních zeměpisných trhů, které jsou založeny na regionálních vyrovnávacích zónách, a že každá z nich představuje relevantní zeměpisný trh pro všechny výrobkové trhy uvedené v otázce 4:

6.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení této transakce platí, pokud jde o elektřinu v Belgii, tyto definice relevantních výrobkových trhů:

7.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení této transakce platí, pokud jde o elektřinu v Belgii, tyto definice relevantních zeměpisných trhů:

8.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení této transakce platí, pokud jde o tepelnou soustavu ve Francii, tyto definice relevantních výrobkových trhů:

9.

10.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že navrhované spojení pravděpodobně povede k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže na společném trhu nebo jeho podstatné části a v EHP, pokud jde o tyto trhy:

Belgie:

Francie:

11.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že závazky jsou dostatečné k odstranění zásadních překážek hospodářské soutěže na trzích uvedených v otázce 10. Většina členských států souhlasí, menšina nesouhlasí.

12.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že s podmínkou úplného splnění závazků, které strany nabídly, a za předpokladu, že se to týká všech podniků společně, nenarušuje navrhované spojení zásadně účinnou hospodářskou soutěž na společném trhu nebo na jeho podstatné části, zejména v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení ve smyslu čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 nařízení o spojování a článku 57 Dohody o EHP. Většina členských států souhlasí, menšina nesouhlasí.

13.

Poradní výbor Komisi žádá, aby přihlédla ke všem ostatním bodům projednaných v diskusi.

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/45

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/46

1.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že oznámená transakce představuje spojení ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 139/2004 (1) a že má význam pro celé Společenství.

2.

Většina členů Poradního výboru souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení této transakce jsou relevantní trhy výrobků následující:

Menšina členů nesouhlasí s písmenem a), menšina členů se zdržela hlasování u písmene c).

3.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že pro účely posouzení této transakce jsou relevantními zeměpisnými trhy vnitrostátní trhy.

4.

Většina členů Poradního výboru souhlasí s Komisí, že oznámená transakce by způsobila nekoordinované účinky na rakouském trhu pro poskytování mobilních telekomunikačních služeb pro konečné spotřebitele, a tudíž by vedla k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže na tomto trhu. Menšina členů se zdržela hlasování.

5.

Poradní výbor souhlasí s Komisí, že po spojení podniků je velmi nepravděpodobné uskutečnění všech požadavků na efektivnost učiněných ze strany T-Mobile.

6.

Většina členů Poradního výboru souhlasí s Komisí, že závazky, které strany předložily, postačují k tomu, aby byly odstraněny pochybnosti týkající se hospodářské soutěže, a proto by spojení mělo být prohlášeno za slučitelné se společným trhem. Menšina členů se zdržela hlasování.

7.

Poradní výbor žádá Komisi o zohlednění všech ostatních bodů vznesených v průběhu diskuse.

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/47

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/48

1.

prohlásil, že uplatňováním požadavku trvalého pobytu v Lichtenštejnsku Lichtenštejnské knížectví nesplnilo své závazky podle čl. 19 odst. 1 a 2, čl. 25 odst. 1 a čl. 28 odst. 1 právního aktu uvedeného v bodě 1 přílohy VI Dohody o EHP (nařízení Rady EHS č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství) začleněné do Dohody o EHP protokolem 1 k uvedené dohodě; a

2.

uložil Lichtenštejnskému knížectví nést náklady řízení.

—

Tento případ se týká Hilflosenentschädigung (dávky v nemohoucnosti) poskytované osobám, které při vykonávání běžných denních úkonů trvale vyžadují značnou pomoc nebo osobní dohled třetí osoby. Tato dávka nepředstavuje doplnění jakékoliv jiné dávky sociálního zabezpečení a je přiznávána bez ohledu na výši příjmu. Dávka není závislá na existenci minulých příspěvků odvedených státu a nevyžaduje se, aby příjemce trpěl určitou chorobou.

—

Lichtenštejnské právní předpisy požadují, aby měl příjemce této dávky trvalý pobyt v Lichtenštejnsku.

—

Lichtenštejnská dávka v nemohoucnosti je uvedena v seznamu přílohy Ia nařízení 1408/71 (viz čl. 4 odst. 2a písm. c) a čl. 10a tohoto nařízení) jako zvláštní nepříspěvková dávka poskytovaná v hotovosti, kterážto dávka není považována za exportovatelnou dávku podle uvedeného nařízení.

—

Kontrolní úřad ESVO však tvrdí, že dávky v nemohoucnosti by správně měly být považovány za nemocenské dávky poskytované v hotovosti ( viz čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení) exportovatelné v souladu s čl. 19 odst. 1 a 2, čl. 25 odst. 1 a čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení..

—

Správná klasifikace těchto dávek je rozhodující pro určení, zda je Lichtenštejnské knížectví povinno poskytovat tuto dávku žadatelům s bydlištěm mimo Lichtenštejnsko, kteří jinak splňují relevantní kriteria stanovená uvedeným nařízením.

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/49

1.

prohlásil, že nepřijetím opatření nutných k provedení právního aktu uvedeného v bodě 32g přílohy XX k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí) začleněné do Dohody o EHP protokolem 1 k uvedené dohodě nebo jejich neoznámením Kontrolnímu úřadu ve stanovené lhůtě nesplnilo Lichtenštejnské knížectví své povinnosti podle článku 14 tohoto aktu a podle článku 7 Dohody o EHP a

2.

uložil Lichtenštejnskému knížectví nést náklady řízení.

—

Věc se týká neprovedení směrnice o hluku ve venkovním prostředí.

—

V předsoudním stádiu Lichtenštejnsko nepopíralo skutečnost, že do marného uplynutí lhůty nepřijalo opatření potřebné k provedení uvedené směrnice.

29.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 72/50

1.

Komise dne 19. března 2007 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podniky China Shipbuilding Industry Corporation group („China Shipbuilding“, Čína) prostřednictvím podniku Quingdao Qiyao Linshan Power Development Company Ltd („Quingdao Qiyao Linshan“, Čína), Wärtsilä Corporation („Wärtsilä“, Finsko) a Mitsubishi Heavy Industries Ltd („Mitsubishi“, Japonsko) získávají ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady nákupem akcií nově založené společnosti vytvářející společný podnik společnou kontrolu nad podnikem Quingdao Qiyao Wärtsilä MHI Linshan Marine Diesel Company („JV“, Čína).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem na čísla (32-2) 296 43 01 nebo 296 72 44 či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.4286 – China Shipbuilding/Mitsubishi/Wärtsilä/JV na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

29.3.2007   

CS